Masarykova univerzita Obor Filologicko-arelov studia Pedmt Zklady filologicko-arelovch studi

Recenze na knihu: Arelov slavistika a dnen svt Monografie z filologicko-arelovch studi Editor: Ivo Pospil esk asociace slavist Tribun EU Brno 2010

Veronika Jurskov U. 400159

ANOTACE Jedn se o recenzi monografie z filologicko arelovch studi Arelov slavistika a dnen svt. Text je odbornho charakteru, pojednv se zde o dvou z mnoha studi a vzkum publikovanch v tto monografii. Ble je rozebrn textov vstup s nzvem Jakobsonova Moudrost starch ech aneb ideologie v polemice o smysl eskch a slovanskch djin napsna Miloem Zelenkou, a sta Angieszky Kolodziej zvan Ppony k vytvoen urbozoonymickch jednotek v poltin a etin. Jejich studie jsou zde interpretovny a navc okomentovny vlastnmi komenti a postehy.

Vybrala jsem si a peetla monografii s nzvem Arelov slavistika a dnen svt. Tato publikace vyla pod ztitou esk asociace slavist, za spoluprce Katedry slavistiky Univerzity Hradce Krlov a Slavistick spolenosti Franka Wollmana. Editorem monografie je Ivo Pospil. Publikace obsahuje 48 textovch vstup, kter prezentuj slavistick vzkum autor jednotlivch vstup. Vtina pspvk je psna v eskm jazyce (36 pspvk), ale svmi pracemi pisplo tak pt autor ze Slovenska, est z Ruska a dva autoi z Itlie. Kad textov vstup obsahuje anotaci v jazyce anglickm, poppad ruskm a klov slova z tto strun charakteristiky dla. Tmata stat jsou rznorod. Pro velk mnostv pspvk rozeberu pouze dva z nich. 1. Jakobsonova Moudrost starch ech aneb ideologie v polemice o smysl eskch a slovanskch djin Milo Zelenka (esk Budjovice Nitra) Autor stati ve strunosti popsal zsluhy, tvorbu a pobyt v eskoslovensku Romana Osipovie Jakobsona. Dozvdla jsem se, e to byl vznamn lingvista, literrn teoretik a jeden ze zakladatel strukturln metodologie. Jeho tvorba je spjata s modernm racionalismem a logocentrismem 20. stolet. By byl Rus, byl zce spjat s eskoslovenskem, kde do 2. svtov vlky il a psobil. Pispval studiemi, lnky, glosami a recenzemi do eskch novin a asopis, psobil v Praskm lingvistickm krouku, pednel na filozofick fakult Masarykovy univerzity. Roku 1939 musel na zemi opustit kvli idovskmu pvodu. Pot psobil na evropskch a americkch univerzitch, v New Yorku se pak dle vnoval eskoslovenskm kulturnm djinm, pednel veejnosti a publikoval v eskch emigrantskch newyorskch listech. Autor pspvku se dle zabv zejmna Jakobsonovou monografi Moudrost starch ech1. Toto dlo podle Zelenky ,,perst v prvoplnov manifestovanou ideologii eskoslovenskho vlastenectv, kter se inn zapojuje do nrodnho odboje proti nacismu.2 Jakobson odmtal nzor, e starovk esk prostor byl politicky a kulturn zvisl na vlivu zpadn Evropy. Moudrost starch ech tedy odmt historickou Gollovu kolu3 a kolu J. Pekae4, kte povaovali utven esk modern spolenosti za vsledek vzel ze zpadnch mylenkovch proud. Moudrost starch ech je tematicky rozdlena do pti oddl. V 1. kapitole se Jakobson zabv politickm a kulturnm odkazem Velk Moravy, v 2. kapitole rozebr pemyslovsk knectv, ve 3. pemyslovsk krlovstv a dal dv kapitoly dla v pspvku nebyly zmnny. Podle Jakobsona rozvoj esk sttnosti zapoal rozkvtem crkevnslovansk kultury spojen s psobenm Konstantina a Metodje a v celch djinch eskho nroda se
1

Jakobson Roman, Moudrost starch ech, New York, 1943.

Zelenka Milo, Jakobsonova Moudrost starch ech aneb ideologie v polemice o smysl eskch a slovanskch djin, Arelov slavistika a dnen svt, Brno, 2010, str. 8. 3 Skupina historik, kter vykolil Jaroslav Goll - vznamn esk historik, medievalista, zakladatel pozitivistick historick koly v esku. 4 Pedn esk historik pelomu 19. a 20. stolet, k Jaroslava Golla.

pak vdy nkdo vrac k jejich odkazu, co je hlavn podporou rozvoje esk sttnosti. Obdob politickch padk souvis podle jeho nzoru se zvenm zjmem o zpadn duchovn odkaz. Po vydn Moudrosti starch ech se esk inteligence v Americe roztpila na dva tbory. Nkte byli nadeni a s interpretac eskch djin v Jakobsonov podn souhlasili, dal st byla bu zdrenliv, nebo tuto interpretaci pln odmtala. Zelenka dle uvd pklady reakc a dialog mezi zastnci obou tbor. 2. Ppony k utvoen urbozoonymickch jednotek v poltin a etin Angieszka Kolodziej (Wroclav) V tomto pspvku autorka zjiuje, jak se tvo urbozoonymick jednotky v polskm a eskm jazyce. V prvn sti stati autorka objasuje pojmy tkajc se tmatu. V prv ad jsem se tedy dozvdla, e urbozoonymick jednotky jsou jmna domestikovanch zvat ijcch ve mstech. V rmci tohoto vzkumu byla pipravena anketa zjiujc, pomoc jak metody respondenti pojmenovvaj sv domc zvata. Bylo osloveno 1600 osob, 800 polskch a 800 eskch student vysokch a stednch kol. Analza ukzala, e v obou zemch je vtina urbozoonym tvoen pomoc derivace5, z toho vtina pomoc sufixace6, a v nim mnostv byla urbozoonyma pejata v zkladnm tvaru. Autorka pspvku tak poskytla vsledky ankety ukazujc uvn ppon pi tvorb urbozoonym, doplnila je konkrtnmi pklady jmen a porovnala etnost uvn v esk a Polsk republice. Z vsledk lze vyst, e nejastji uitmi pponami v esk republice jsou -ek, -k, -eek, -ek, -ka, -inka a -ouek, Polci nejastji pouvaj sufixy - ek, -ik, -iczek, -ka, -us, -eczek a -ulka. Vzkum mimo jin ukzal mnoho analogi ve vbru ppon v poltin a etin. Vce ne mstskch zoonym bylo utvoeno pomoc ppon se zkladnm elementem -k, kter je jedno z nejfrekventovanjch ve slovanskch jazycch. V obou zemch byla vtina urbozoonym vytvoen na zklad motivace antroponym7 a zoonym znmch z televize, knih a pohdek. V obou jazycch se objevilo mnoho jmen anglickho pvodu.

5 6 7

Proces tvoen novch slov pomoc morfm, kter se pipojuj k vrazm ji existujcm. Metoda odvozen sufixem, tedy pponou. Osobn, vlastn jmna.

Grafick znzornn urbozoonymickch ppon pouvanch v esk republice.

POUIT ZDROJE
1.

Pospil Ivo. Arelov slavistika a dnen svt: monografie z filologickoarelovch studi. Brno: Tribun EU, 2010. ISBN 978-80-7399-987-2.

Jeliko jsem psala recenzi na knihu, pracovala jsem pouze s tmto zdrojem, dal zmnn knihy v textu, kter jsem vak nedrela sama v ruce, se do zdroj a citac uvdt nemaj. KLOV SLOVA Lingvistika, monografie, literatura, esko-rusk vztahy, urbozoonyma, ppona, recenze.

ARGUMENTACE Tuto publikaci jsem si pro svou prci vybrala proto, e m zaujala jejm pestrm obsahem. Monografie se skld z mnoha rznorodch lnk, tud jsem se dozvdla mnoho novho z rznch odvtv literatury a filologie. Navc, i kdy je kniha odborn, dky jej pestrosti m etba bavila. Jeliko studuji obor Filologickoarelov studia, byla pro mne prce s touto monografi velkm pnosem.