Obsah

1. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Vysok kola bsk Technick univerzita Ostrava
Zpadoesk univerzita v Plzni
Vybran kapitoly z pravdpodobnosti
(interaktivn uebn text) - een pklady
Martina Litschmannov
Obsah
2. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Obsah
1 Kombinatorika - een pklady 5
Pklad 1.1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
Pklad 1.2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
Pklad 1.3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
Pklad 1.4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
Pklad 1.5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
Pklad 1.6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
Pklad 1.7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
Pklad 1.8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
2 vod do teorie pravdpodobnosti - een pklady 15
Pklad 2.1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
Pklad 2.2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
Pklad 2.3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
Pklad 2.4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
Pklad 2.5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
Pklad 2.6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
Pklad 2.7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
Pklad 2.8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
Obsah
3. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Pklad 2.9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36
3 Nhodn veliina - een pklady 39
Pklad 3.1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39
Pklad 3.2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43
Pklad 3.3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47
Pklad 3.4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50
Pklad 3.5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54
4 Nhodn vektor - een pklady 60
Pklad 4.1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60
Pklad 4.2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64
Pklad 4.3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65
Pklad 4.4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68
Pklad 4.5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70
Pklad 4.6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72
Pklad 4.7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76
5 Diskrtn rozdlen pravdpodobnosti - een pklady 79
Pklad 5.1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79
Pklad 5.2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82
Pklad 5.3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84
Pklad 5.4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86
Pklad 5.5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88
Obsah
4. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
6 Spojit rozdlen pravdpodobnosti - een pklady 90
Pklad 6.1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90
Pklad 6.2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92
Pklad 6.3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94
Pklad 6.4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96
Pklad 6.5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99
Pklad 6.6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101
Obsah
5. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
5
Kapitola 1
Kombinatorika - een pklady
Pklad 1.1. U stnku nabzej tyi druhy zmrzliny a ti po-
levy. Kolik rznch zmrzlin s polevou lze vytvoit, jestlie ne-
chceme mchat vce druh zmrzliny ani vce polev?
een. Nsledujc diagram zobrazuje vechny monosti vbru:
Obsah
6. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Kombinatorika - een pklady 6
Vanilkov
RNROiGRYiSROHYD
2tNRYiSROHYD
2YRFQiSROHYD
-DKRGRYi
RNROiGRYiSROHYD
2tNRYiSROHYD
2YRFQiSROHYD
0HUXNRYi
RNROiGRYiSROHYD
2tNRYiSROHYD
2YRFQiSROHYD
Citrnov
RNROiGRYiSROHYD
2tNRYiSROHYD
2YRFQiSROHYD
Ke kadmu ze ty druh zmrzliny meme pidat jednu ze t polev, celkem je proto
mon vytvoit 4 3 = 12 rznch zmrzlin s polevou.

Obsah
7. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Kombinatorika - een pklady 7
Pklad 1.2. V prvn fotbalov lize je 16 mustev. Kolika zpsoby mohou bt na konci
soute obsazeny stupn vtz?
een. Vybrme trojici mustev, kter obsad stupn vtz. Na poad v tto trojici
samozejm zle.
(16, 3) =
16!
(16 3)!
= 16 15 14 = 3360
Stupn vtz mohou bt obsazeny 3 360 zpsoby.

Obsah
8. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Kombinatorika - een pklady 8
Pklad 1.3. Pedsednictvo zastupitelstva msta Bopamar je sloeno z 5 osob pedsedy,
1. mstopedsedy, 2. mstopedsedy, ekonoma a adovho lena. Pedpokldejme, e ped-
sednictvo je u zvoleno a je pouze teba rozdlit si funkce. Kolik je monost, jak si funkce
rozdlit?
een. Je zejm, e jde o permutace (pesmyky) 5 lenn mnoiny.
(5) = 5! = 5 4 3 2 1 = 120
Pedsednictvo si tedy me rozdlit funkce 120 zpsoby.

Obsah
9. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Kombinatorika - een pklady 9
Pklad 1.4. Urete kolik je monost jak sestavit 6 mstn telefonn slo.
een. V tomto ppad si zvolme mnoinu , = {0; 1; 2; 3; 4; 5; 6; 7; 8; 9}. Potebujeme
obsadit 6 mst.
Je zejm, e existuje celkem

*
(10, 6) = 10
6
monost jak uspodat 10 slic do estice.
V tuto chvli si musme uvdomit, e telefonn slo neme zanat 0, proto musme tyto
monosti od celkovho potu odest.

0
V
*
(10,5)

*
(10, 5) = 10
5
Mezi vemi 6 mstnmi sly je 10
5
sel zanajcch 0. Existuje tedy
900000 (10
6
10
5
) monost jak vytvoit 6 mstn telefonn slo.

Obsah
10. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Kombinatorika - een pklady 10
Pklad 1.5. Na plaktovac plochu o kapacit 10 mst se maj vylepit reklamn plakty
4 spolenost. Spolenost ARMA si pedplatila 3 plakty, spolenost BRUNO 2 plakty,
spolenost CEKO 1 plakt a spolenost DINA 4 plakty. Urete, kolika rznmi zpsoby
lze plochu pokrt.
een. Pedpokldme-li, e kad spolenost dodala pouze jedin druh plaktu, pak jed-
notliv varianty polepen tvo permutace s opakovnm.

*
(3, 2, 1, 4) =
10!
3! 2! 1! 4!
=
10 9 8 7 6 5
3 2 2
= 12600
Plaktovac plochu lze polepit 12 600 rznmi zpsoby.

Obsah
11. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Kombinatorika - een pklady 11
Pklad 1.6. Ve tvrtm ronku Z studuje 30 chlapc a 50 dvat. Pro reprezentaci
ronku v lehk atletice je teba sestavit smen 10 lenn drustvo (5 chlapc, 5 dvek).
Kolik je monost jak takovto drustvo sestavit?
een. Pro vpoet pouijeme kombinatorick pravidlo o souinu: Celkov poet monost
jak sestavit drustvo () je dn souinem potu monost jak vybrat 5 chlapc ze 30 ()
a 5 dvek z 50 ().
Poet monost jak vybrat 5 chlapc ze 30 je zejm
= (30, 5) =
(
30
5
)
=
30!
(30 5)! 5!
=
30 29 28 27 26
5 4 3 2 1
= 142506.
Poet monost jak vybrat 5 dvek z 50 je
= (50, 5) =
(
50
5
)
=
50!
(50 5)! 5!
=
50 49 48 47 46
5 4 3 2 1
= 2118760.
A celkov poet monost jak sestavit drustvo je tedy
= = 142506 2118760 = 301936012560, tj. tm 302 miliard.

Obsah
12. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Kombinatorika - een pklady 12
Pklad 1.7. Z dvacetilennho zastupitelstva (8 z ODS, 6 z SSD, 4 z KDU-SL, 2 ze
SZ) se mus zvolit ptilenn pedsednictvo (pedseda, mstopedseda, 3 lenov). Kolika
rznmi zpsoby lze pedsednictvo sestavit:
(a) nejsou-li na vbr funkc dn dal omezen
(b) je-li stanoveno, e pedseda a mstopedseda mus bt ze dvou nejsilnjch stran
een.
(a) Nejsou-li stanovena dn omezen pro vbr pedsednictva, je 380 (= (2, 20)=20 19)
monost jak vybrat pedsedu a mstopedsedu. Zbyl ti msta v pedsednictvu mohou
obsadit libovoln ti lid ze zbvajcch osmncti. Takovch monost je
(18, 3) =
(
18
3
)
=
18!
(18 3)! 3!
=
18 17 16
6
= 816.
Uplatnme-li kombinatorick pravidlo souinu, zjistme, e celkov poet monost, jak
sestavit pedsednictvo, je 310 080 (= 380 816).
(b) Nyn je stanoveno, e pedseda a mstopedseda mus bt ze dvou nejsilnjch stran
(nen eeno, e pedseda mus bt z nejsilnj strany). Monost jak zvolit pedsedu a
mstopedsedu je tedy:

Pocet moznosti, jak zvolit pedsedu zODS a zarove mistopedsedupedsedu z CSSD
Pocet moznosti, jak zvolit pedsedu z2'6
a zarove mistopedsedupedsedu z CSSD

Obsah
13. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Kombinatorika - een pklady 13
Zbyl ti msta v pedsednictvu mohou obsadit libovoln ti lid ze zbvajcch osmncti
(bez ohledu na stranickou pslunost). Takovch monost je 816, jak bylo ureno v bod
a).
Uplatnme-li kombinatorick pravidlo souinu, zjistme, e celkov poet monost, jak
v ppadu takovch poadavk sestavit pedsednictvo, je 78 336 (= 96 816).

Obsah
14. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Kombinatorika - een pklady 14
Pklad 1.8. Kvalita vrobku se rozliuje temi stupni jakosti: A, B, C.
(a) Urete, kolik rznch vsledk me mt vstupn kontrola vroby, testuje-li se kvalita
10 nhodn vybranch vzork.
(b) Kolik rznch vsledk nebude obsahovat ani jeden vrobek kvality C?
een.
(a) Testovan vzorek je 10 prvkov skupina sloen z vrobk a t typ jakosti. Poet
rznch vsledk kontroly je tedy dn vztahem

*
(3, 10) =
(
3 + 10 1
10
)
=
12!
(3 1)! 10!
= 66.
Existuje 66 rznch vsledk kontroly kvality 10 vrobk.
(b) Chceme-li zjistit, kolik vbr 10-ti vrobk neobsahuje vrobek kvality C, musme
omezit poet povolench td ve vzorku na 2 (A, B).

*
(2, 10) =
(
2 + 10 1
10
)
=
11!
(2 1)! 10!
= 11.
V 11 rznch vsledcch kontroly kvality nenajdeme vrobek kvality C.

Obsah
15. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
15
Kapitola 2
vod do teorie pravdpodobnosti -
een pklady
Pklad 2.1. Nhodn pokus spov v jednom hodu klasickou hrac kostkou se stnami
oslovanmi od 1 do 6. Nhodn jev nastane, jestlie padne lich slo a nhodn jev
nastane, jestlie padne slo men ne 4. Urete , A,

,

,
, , , .
een. Rozumn bude za zkladn prostor zvolit estiprvkovou mnoinu . Jej prvky jsou
elementrn jevy {1}, {2}, {3}, {4}, {5}, {6} . Jevy a jsou podmnoinami zkladnho
prostoru .
Pslun jevov pole A je mnoinou vech podmnoin zkladnho prostoru.
Obsah
16. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
vod do teorie pravdpodobnosti - een pklady 16
A = {, {1}, {2}, {3}, {4}, {5}, {6}, {1, 2}, {1, 5}, . . . , {5, 6}, . . . , {2, 3, 4, 5, 6}, }
= {1, 3, 5}...padne lich slo,
= {1, 2, 3}...padne slo men ne 4.
Nyn meme urit hledan jevy.

= = {2, 4, 6}...padne sud slo,

= = {4, 5, 6}...padne slo vt ne 3,

= {1, 2, 3, 5}...padne lich slo nebo 2,
= {1, 3}...padne 1 nebo 3,
= {5}...padne 5,
= {2}...padne 2.

Obsah
17. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
vod do teorie pravdpodobnosti - een pklady 17
Pklad 2.2. Ve td 20 chlapc a 12 dvek jsou losem ureni 2 mluv. Jak je pravdpo-
dobnost, e oba mluv budou rznho pohlav?
een. Protoe vbr mluvch je provdn losem, m kad z k tdy stejnou anci
stt se mluvm. Pro vpoet hledan pravdpodobnosti proto pouijeme klasickou defnici
pravdpodobnosti.
Poet monch vsledk pokusu je dn potem rznch dvojic z 32 k (20 + 12) a lze jej
vyjdit kombinanm slem C(2, 32). Poet pznivch vsledk je 240 (20 12). Hledan
pravdpodobnost je tedy dna podlem
() =
240
(2, 32)
=
240
(
32
2
) =
240
32!
(32 2)! 2!
.
= 0, 484
Pravdpodobnost zkoumanho jevu je piblin 0,484.

Obsah
18. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
vod do teorie pravdpodobnosti - een pklady 18
Pklad 2.3. Petr a Tereza, zapishl odprci mobilnch telefon, se domluv, e se sejdou
na uritm mst mezi 15. a 16. hodinou, piem doba ekn je 20 minut. Jak je pravd-
podobnost, e se po tto dohod setkaj?
een. Kad teoretick okamik setkn Petra a Terezy m stejnou anci, poet vech
monch okamik setkn je nespoetn, proto pouijeme pro vpoet geometrickou defnici
pravdpodobnosti.

x [min]
A
20
20
40
40
60
60
0
y [min]
Obr. 2.1: Vymezen doby setkn Petra a Terezy
[] ... doba po 15. hodin v n
pijde Tereza, 0, 60
[] ... doba po 15. hodin v n
pijde Petr, 0, 60
Nech as pchodu Terezy uruje souadnici a as pchodu Petra uruje souadnici
ve tverci (Obr. 2.1). Vechny mon okamiky pchod Petra a Terezy jsou vymezeny
plochou tverce.
Obsah
19. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
vod do teorie pravdpodobnosti - een pklady 19
|| = 60.60 = 3600 Oblast A vymezen tvercem a eenm nerovnice obsahuje okamiky,
v nich se Petr s Terezou skuten setkaj.
|| = 3600 - 40.40 = 2000
Hledan pravdpodobnost je dna podlem
() =
2000
3600
=
5
9
= 0, 56.
Pravdpodobnost setkn Petra a Terezy je 0,56.

Obsah
20. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
vod do teorie pravdpodobnosti - een pklady 20
Pklad 2.4. Jak je pravdpodobnost, e na poctiv hrac kostce padne dvakrt po sob
jednika?
een. Defnujme si jevy , takto:
padne jednika v prvnm hodu
padne jednika ve druhm hodu
Jestlie v prvnm hodu padne jednika, nijak to neovlivn pravdpodobnost, e jednika
padne tak ve druhm hodu. Jevy , jsou nezvisl, proto je pravdpodobnost, e v obou
hodech padnou jedniky, souinem jednotlivch pravdpodobnost.
( ) = () () =
1
6

1
6
=
1
36
.
= 0, 028
Pravdpodobnost, e pi dvou hodech kostkou padnou dv jedniky, je piblin 2,00 %.

Obsah
21. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
vod do teorie pravdpodobnosti - een pklady 21
Pklad 2.5. Neprhledn pytlk obsahuje 10 ernch a 5 blch kuliek. Budeme provdt
nhodn pokus vytaen jedn kuliky, piem kuliku do pytlku nevracme. Urete
pravdpodobnost, e v druhm tahu vythneme blou kuliku.
een.
Jev Defnice jevu
B1 pi prvn realizaci nh. pokusu byla vytaena bl kulika
C1 pi prvn realizaci nh. pokusu byla vytaena ern kulika
B2 pi druh realizaci nh. pokusu byla vytaena bl kulika
C2 pi druh realizaci nh. pokusu byla vytaena ern kulika
Stav pytlku ped prvn realizac pokusu:

10 ks 5 ks
Pravdpodobnost, e pi prvn realizaci pokusu vythnu blou (resp. ernou) kuliku, je
zejm
(1) =
5
15
, resp. (1) =
10
15
Je takt zejm, e stav pytlku ped druhou realizac pokusu zvis na vsledku prvn
realizace.
Obsah
22. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
vod do teorie pravdpodobnosti - een pklady 22
Stav pytlku ped druhou realizac pokusu, byla-li pi prvnm pokusu vytaena bl kulika:

10 ks 4 ks
Stav pytlku ped druhou realizac pokusu, byla-li pi prvnm pokusu vytaena ern kulika:

zku! vidme a z logickho! sudku! plyne,! e! vsledek! druh! realizace! pokusu!

9 ks 5 ks
Z obrzku vidme a z logickho sudku plyne, e vsledek druh realizace pokusu zvis na
vsledku prvn realizace pokusu, jinmi slovy: vsledek druh realizace pokusu je podm-
nn vsledkem prvn realizace pokusu.
Meme tedy urit pravdpodobnosti nsledujcch jev.
Obsah
23. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
vod do teorie pravdpodobnosti - een pklady 23

Jev Definice jevu
B2|B1
pi druh realizaci nh. pokusu byla vytaena bl kulika, jestlie pi prvn
realizaci nh. pokusu byla vytaena bl kulika
C2|B1
pi druh realizaci nh. pokusu byla vytaena ern kulika, jestlie pi
prvn realizaci nh. pokusu byla vytaena bl kulika
B2|C1
pi druh realizaci nh. pokusu byla vytaena bl kulika, jestlie pi prvn
realizaci nh. pokusu byla vytaena ern kulika
C2|C1
pi druh realizaci nh. pokusu byla vytaena ern kulika, jestlie pi
prvn realizaci nh. pokusu byla vytaena ern kulika

Na zklad obrzk odpovdajcch stavu pytlku ped druhou realizac pokusu pi splnn

Na zklad obrzk odpovdajcch stavu pytlku ped druhou realizac pokusu pi splnn
pslunch podmnek (za svislou arou) meme urit:
(2|1) =
4
14
, (2|1) =
10
14
, (2|1) =
5
14
, (2|1) =
9
14
Pozn.: Vimnte si, e (|) = 1 (

|).
Chceme-li tedy urit napklad pravdpodobnost toho, e pi druh realizac nhodnho
pokusu vythneme blou kuliku, musme vzt v vahu, e k tomuto jevu me dojt ve
dvou ppadech:
(2 1) nebo (2 1)
Proto plat: (2) = ((2 1) (2 1))
Jeliko jevy (21) a (21) jsou nesluiteln (nemohou nastat zrove), plat (2) =
= (2 1) +(2 1),
Obsah
24. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
vod do teorie pravdpodobnosti - een pklady 24
(2) = (2|1) (1) +(2|1) (1) =
4
14

5
15
+
5
14

10
15
=
14
42
=
1
3
.
Pravdpodobnost, e ve druhm tahu vythneme blou kuliku je piblin 33 %.

Obsah
25. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
vod do teorie pravdpodobnosti - een pklady 25
Pklad 2.6. Pravdpodobnost, e sele hasic systm tovrny je 20 %, pravdpodobnost,
e sele poplachov zazen je 10 % a pravdpodobnost, e selou jak hasc systm, tak i
poplachov zazen jsou 4 %. Jak je pravdpodobnost, e
a) alespo jeden systm bude fungovat,
b) budou fungovat oba dva systmy.
een. Ozname si mon jevy takto:
... hasc systm funguje
... poplachov zazen (sirna) funguje
Vme, e: (

) = 0, 20
(

) = 0, 10
(



) = 0, 04
Mme zjistit:
ada) ( )
K een tto otzky meme pistupovat dvojm zpsobem.
Podle defnice: Nejde o jevy nesluiteln (mohou nastat zrove), proto
( ) = () +() ( ),
co meme vyslit pmo.
Obsah
26. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
vod do teorie pravdpodobnosti - een pklady 26
( ) = 1 0, 04 = 0, 96
Pravdpodobnost, e bude fungovat alespo jeden z ochrannch systm je 96 %.
adb) ( )
Tuto pravdpodobnost nelze urit pmo ze vztahu
( ) = (|) () = (|) (),
nebo nemme informace o zvislosti poruch jednotlivch ochrannch systm.
Proto zkusme znovu postupovat pes jev opan.
( ) = 1 ( ) = 1 (



) = 1
[
(

) +(

) (



)
]
,
( ) = 1
[
(

) +(

) (



)
]
= 1 [0, 20 + 0, 10 0, 04] = 0, 74
Pravdpodobnost, e oba dva ochrann systmy budou fungovat je 74 %.

Obsah
27. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
vod do teorie pravdpodobnosti - een pklady 27
Pklad 2.7. 120 student absolvovalo zkouky z matematiky a z fyziky. 30 z nich nesloilo
ob zkouky, 8 nesloilo pouze zkouku z matematiky a 5 nesloilo pouze zkouku z fyziky.
Urete pravdpodobnost, e nhodn vybran student
a) sloil zkouku z matematiky, vme-li, e nesloil zkouku z fyziky,
b) sloil zkouku z fyziky, vme-li, e nesloil zkouku z matematiky,
c) sloil zkouku z matematiky, vme-li, e sloil zkouku z fyziky.
een. Ozname si mon jevy takto:
... student sloil zkouku z matematiky
... student sloil zkouku z fyziky
Vme, e: (



) =
30
120
,
(

) =
8
120
,
(

) =
5
120
.
Mme zjistit:
ada) (|

)
co urme jednodue podle defnice podmnn pravdpodobnosti
(|

) =
(

)
(

)
=
(

)
(

) +(



)
Obsah
28. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
vod do teorie pravdpodobnosti - een pklady 28
kde pravdpodobnost, e student nesloil zkouku z fyziky, urujeme jako souet pravdpo-
dobnosti, e student nesloil pouze zkouku z fyziky a pravdpodobnosti, e student nesloil
ob zkouky.
Po vyslen tedy vme, e:
(|

) =
(

)
(

) +(



)
=
5
120
5
120
+
30
120
=
5
35
=
1
7
.
= 0, 14
Pravdpodobnost, e student sloil zkouku z matematiky, vme-li e nesloil zkouku z fy-
ziky je asi 14 %.
adb) (|

)
co urme obdobn jako pi een pedchzejc lohy.
(|

) =
(

)
(

)
=
(

)
(

) +(



)
,
Po vyslen tedy vme, e:
(|

) =
(

)
(

) +(



)
=
8
120
8
120
+
30
120
=
8
38
=
4
19
.
= 0, 21
Obsah
29. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
vod do teorie pravdpodobnosti - een pklady 29
Pravdpodobnost, e student sloil zkouku z fyziky, vme-li e nesloil zkouku z matema-
tiky, je piblin 21 %.
adc) (|)
Opt si napeme defnin vztah
(|) =
( )
()
,
k nmu meme pistoupit dvojm zpsobem. Bu se pokusme tento vztah upravit
na zklad znmch vztah tak, abychom jej mohli prostednictvm zadanch parametr
vyslit
(|) =
( )
()
=
1 ( )
1 (

)
=
1 (



)
1
[
(

) +(



)
] =
=
1
[
(

) +(

) +(



)
]
1
[
(

) +(



)
] =
=
1
[[
(

) +(



)
]
+
[
(

) +(



)
]
(



)
]
1
[
(

) +(



)
] =
=
1
[
(

) +(

) +(



)
]
1
[
(

) +(



)
] =
1
[
5
120
+
8
120
+
30
120
]
1
[
5
120
+
30
120
] =
77
120
85
120
=
77
58
.
=
.
= 0, 91
Obsah
30. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
vod do teorie pravdpodobnosti - een pklady 30
nebo se pokusme potebn pravdpodobnosti vyst pmo ze zadn.
Zadan daje si zapeme do tabulky:
Sloili zkouku z
matematiky
Nesloili zkouku z
matematiky
Celkem
Sloili zkouku z fyziky 8
Nesloili zkouku z fyziky 5 30 35
Celkem 38 120
a chybjc daje v tabulce jednodue dopotme.
Kolik student sloilo zkouku z fyziky? To je celkov poet (120) mnus poet student,
kte zkouku z fyziky nesloili (35), co je 85. Obdobn urme poet student, kte sloili
zkouku z matematiky, co je 12038 = 82. A konen poet tch, kte sloili ob zkouky
urme nap. jako poet tch, kte sloili zkouku z matematiky (82) mnus poet tch,
kte sloili pouze zkouku z matematiky (5), co je 77.
Sloili zkouku z
matematiky
Nesloili zkouku z
matematiky
Celkem
Sloili zkouku z fyziky 77 8 85
Nesloili zkouku z fyziky 5 30 35
Celkem 82 38 120
Hledan pravdpodnosti jsou
( ) =
77
120
; () =
85
120
Obsah
31. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
vod do teorie pravdpodobnosti - een pklady 31
z eho plyne
(|) =
( )
()
=
77
120
85
120
=
77
85
.
= 0, 91.
Pravdpodobnost, e student sloil zkouku z matematiky, vme-li e sloil zkouku z fyziky,
je piblin 91 %.
Pozn.: Podle daj v tabulce bychom mohli snadno eit i koly a) a b).

Obsah
32. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
vod do teorie pravdpodobnosti - een pklady 32
Pklad 2.8. Spotte pravdpodobnost toho, e sti obvodu mezi body 1 a 2 bude pro-
tkat elektrick proud, je-li pslun st elektrickho obvodu vetn pravdpodobnosti
poruch jednotlivch soustek vyznaena na nsledujcm obrzku. Poruchy jednotlivch
soustek jsou na sob nezvisl. (Dojde-li k porue soustky, dojde k peruen obvodu.)
een:!
2
1
0,3 0,1
A B
0,3
0,2
0,2
C
E
D
een. Ozname si:
... soustka funguje, ... soustka funguje,
... soustka funguje, ... soustka funguje,
... soustka funguje
Pak:
(

) = 0, 1 () = 0, 9 (

) = 0, 2 () = 0, 8
(

) = 0, 1 () = 0, 7 (

) = 0, 3 () = 0, 7
(

) = 0, 2 () = 0, 8
Obsah
33. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
vod do teorie pravdpodobnosti - een pklady 33
Pro zjednoduen si obvod pedstavme jako sriov zapojen dvou blok. Blok 1 je tvoen
sriovm zapojenm soustek a , Blok 2 je tvoen paralelnm zapojenm soustek ,
a . V prvn fzi si urme pravdpodobnosti poruch jednotlivch blok.
Blok 1
1 ... Blok 1 funguje
Blok 1 funguje prv tehdy, jsou-li
funkn soustky i .
li funkn
, je vhodn urovat p!mo pravd#podobnost, e systm
0,1 0,3
A B
Blok 1
Mmeli sriov zapojen soustky, je vhodn urovat pmo pravdpodobnost, e
systm (blok) funguje. Vzhledem k nezvislosti poruch jednotlivch soustek meme ci,
e
(1) = ( ) = () () = 0, 9 0, 7 = 0, 63.
Obsah
34. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
vod do teorie pravdpodobnosti - een pklady 34
Blok 2
2 ... Blok 2 funguje
Blok 2 nefunguje prv tehdy, nen-li funkn ani
jedna ze soustek , , .
Mmeli paraleln zapojen soustky, je
vhodn pravdpodobnost toho, e systm (blok)
funguje urovat z pravdpodobnosti, e systm
(blok) nefunguje.
Vzhledem k nezvislosti poruch jednotlivch
soustek meme ci, e
li funkn ani jedna ze
, je vhodn
pravd#podobnost toho, e systm (blok) funguje urovat
ivch soustek
, ,012 0 2
Blok 2
0,2
0,3
0,2
C
E
D
(

2) = (





) = (

) (

) (

) = 0, 2 0, 3 0, 2 = 0, 012,
(2) = 1 (

2) = 1 0, 012 = 0, 988.
Cel systm je pi tomto znaen dn sriovm zapojenm Bloku 1 a Bloku 2. Zbv nm
ji urit jen spolehlivost celho systmu (pravdpodobnost, e systm bude funkn).
Obsah
35. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
vod do teorie pravdpodobnosti - een pklady 35
... systm je funkn






Blok 1 Blok 2
Systm
() = (1 2) = (1) (2) = 0, 63 0, 988
.
= 0, 62
Pravdpodobnost toho, e sti obvodu mezi body 1 a 2 bude protkat elektrick proud, je
piblin 62 %.

Obsah
36. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
vod do teorie pravdpodobnosti - een pklady 36
Pklad 2.9. Laborato, kter provd rozbory krve, potvrd s pravdpodobnost 95 %
existenc protiltek na virus urit nemoci, jestlie j pacient skuten trp. Zrove test
ur jako pozitivn 1 % osob, kter vak touto nemoc netrp. Jestlie 0,5 % populace trp
zmnnou nemoc, jak je pravdpodobnost, e urit osoba, jej test byl pozitivn, skuten
onu nemoc m?
een. Takovto problmy smuj k een pomoc vty o pln pravdpodobnosti, pop.
pomoc Bayesovy vty. Pro pehledn zpis situace pouijeme rozhodovac strom.
Ozname si: ... pacient trp nemoc
... test na protiltky vyel pozitivn
Rozhodovac strom vidme na 2.2

Populace

N
T

Obr. 2.2: Rozhodovac strom prezentujc vsledek testovn populace
Obsah
37. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
vod do teorie pravdpodobnosti - een pklady 37
Na spojnice prvnho vtven zapisujeme pravdpodobnosti vskytu danho stavu, tj. ()
a (

), piem souet pravdpodobnost v jednom vtven dv vdy 1 (100%). V naem
ppad tedy () znme ze zadn a (

) urme jako 1 ().
Na spojnice druhho vtven se pak zapisuj podmnn pravdpodobnosti vsledek
testu za pedpokladu dan stav. V naem ppad jsou to pravdpodobnosti: (|),
(

|), (|

), (

|

). Opt plat, e souet pravdpodobnost v jednom vtven dv
vdy 1. Ze zadn znme (|) a (|

) zbyl dv podmnn pravdpodobnosti dopo-
tme jako doplky do 1.
Chcemeli urit, jak je pravdpodobnost toho, e nastal dan stav a zrove vsledek
testu, sta vynsobit hodnoty uveden u pslun vtve. Nap.: pravdpodobnost toho,
e pacient trp nemoc a zrove mu vyel negativn test je 0,00025 ((

) = (

|)
() = 0, 05 0, 005 = 0, 00025). Pslun pravdpodobnosti jsou uvedeny ve sloupci vedle
rozhodovacho stromu.
Pravdpodobnosti toho, e dojde k uritmu vsledku testu, se uruj prostednictvm vty
o pln pravdpodobnosti. My je okamit vyteme ze sloupce uvedenho vedle rozhodova-
cho stromu. Nap. () = ( ) +(

) = 0, 00475 + 0, 00995 = 0, 0147.
A nyn ji pejdme k na otzce: Mli jsme urit, jak je pravdpodobnost, e urit
osoba, jej test byl pozitivn, skuten onu nemoc m neboli (|).
Tuto podmnnou pravdpodobnost z rozhodovacho stromu pmo nevyteme, pro jej ur-
en pouijeme Bayesovu vtu
(|) =
( )
()
,
Obsah
38. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
vod do teorie pravdpodobnosti - een pklady 38
do kter sta dosadit hodnoty vyten z rozhodovacho stromu.
(|) =
( )
()
=
0, 00475
0, 0147
= 0, 323
Pravdpodobnost toho, e osoba, jej test vyel pozitivn, skuten onu nemoc m je asi
32,3%. (Zamyslete se nad tm, co by znamenalo, kdyby lka pouze na zklad jednoho
pozitivnho vsledku testu oznail lovka za nemocnho (nap. AIDS)).
A na zvr si ukeme, jak problm znzornit pomoc pravohlho Vennova diagramu.
V Obr. 2.3 pedstavuje zkladn prostor celou lidskou populaci, zelen vpl odpovd
pozitivnmu vsledku testu, modr vpl odpovd negativnmu vsledku testu.

95% z 0,5% = 0,475%
1% z 99,5% = 0,995%
5% z 0,5% = 0,025%
)= 0,5 %

)= 99,5%
99% z 99,5% = 98,505%
Obr. 2.3: Pravohl Vennv diagram pro vsledek testovn populace

Obsah
39. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
39
Kapitola 3
Nhodn veliina - een pklady
Pklad 3.1. V dln pracuj dva stroje (nezvisle na sob). Prvn stroj se porouch s prav-
dpodobnost 20%. Pravdpodobnost poruchy druhho stroje je 30%. Nhodn veliina bude
oznaovat poet porouchanch stroj v dln. Urete pravdpodobnostn funkci a distribun
funkci tto nhodn veliiny.
een.
... poet porouchanch stroj v dln
Nhodn veliina me nabvat pouze konen mnoha (t) hodnot 0; 1; 2, je tedy zejm,
e se jedn o diskrtn nhodnou veliinu.
Ozname jevy
Obsah
40. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn veliina - een pklady 40
1 ... prvn stroj se porouch,
2 ... druh stroj se porouch.
Pak (1) = 0, 2, (2) = 0, 3.
Nyn meme urit pravdpodobnostn funkci nhodn veliiny .
( = 0) = (1 2) = (1) (2) = 0, 8 0, 7 = 0, 56,
( = 1) =
(
(1 2) (1 2)
)
= (1) (2) + (1) (2) = 0, 2 0, 7 +
+ 0, 8 0, 3 = 0, 38,
( = 2) = (1 2) = (1) (2) = 0, 2 0, 3 = 0, 06.
Tab. 3.1: Pravdpodobnostn funkce nhodn veliiny z eenho pkladu 3.1

x
i
P( X = x
i
)
0 0,56
1 0,38
2 0,06
! 1,00
(Nap. ( = 1) teme: pravdpodobnost, e v dln se porouch prv jeden stroj). Uv-
domte si, e v Tab. 3.2 jsou uvedeny pouze nenulov hodnoty pravdpodobnostn funkce.
Je zejm, e
R : ( = ) = 0.
(Nap. ( = 1, 5) = ( = 3) = . . . = 0). Vimnte si zrove, e

()
(

) = 1.
Obsah
41. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn veliina - een pklady 41
Dalm kolem je urit distribun funkci nhodn veliiny .
Vzhledem k tomu, e je diskrtn nhodn veliina, pjde o schodovitou zleva spojitou
funkci. z vlastnost distribun funkce vyplv, e body nespojitosti tto funkce jsou ty
body, v nich je pravdpodobnostn funkce nenulov (protoe ( = ) = lim

+
()
()). Proto si urme hodnoty distribun funkce na vech intervalech vymezench body
nespojitosti.
Distribun funkci nh. veliiny meme vyjdit pomoc pravdpodobnostn funkce jako
() =

<
(

).
(; 0 : () = ( < ) = 0
(pravdpodobnost, e se porouch mn ne 0 stroj),
(0; 1 : () = ( < ) = ( = 0) = 0, 56
(pravdpodobnost, e se porouch mn ne 1 stroj),
(1; 2 : () = ( < ) = ( = 0) +( = 1) = 0, 56 + 0, 38 = 0, 94
(pravdpodobnost, e se porouch mn ne 2 stroje),
(2; : () = ( < ) = ( = 0) + ( = 1) + ( = 2) = 0, 56 + 0, 38 +
+ 0, 06 = 1
(pravdpodobnost, e se porouchaj oba stroje).
Obsah
42. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn veliina - een pklady 42
Hodnoty distribun funkce na celm defninm oboru (R) jsou uvedeny v Tab. 3.2.
Tab. 3.2: Distribun funkce nhodn veliiny z eenho pkladu 3.1

x F( x )

0,56

0,94
1
0
0,1
0,2
0,3
0,4
0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
1
0 0,5 1 1,5 2 2,5
P
(
x
)

x
Obr. 3.1: Pravdpodobnostn funkce nh. ve-
liiny






0
0,2
0,4
0,6
0,8
1
-1 0 1 2 3
F
(
x
)

x
Obr. 3.2: Distribun funkce nh. veliiny

Obsah
43. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn veliina - een pklady 43
Pklad 3.2. Nech je spojit nhodn veliina defnovna hustotou pravdpodobnosti
().
() =
{
(1 )(1 +) 1 < < 1
0 jinde.
a) Naleznte konstantu tak, aby () byla korektn zadna,
b) zakreslete hustotu pravdpodobnosti (),
c) naleznte a zakreslete distribun funkci (),
d) urete ( = 0, 3), (0 < < 11), ( > 0, 5).
een.
a) Pro nalezen konstanty vyuijeme toho, e plocha pod kivkou hustoty pravdpodob-
nosti mus bt rovna 1.

() d = 1

0 d +

1
1
(1
2
) d +

1
0 d = 1
0 +
[


3
3
]
1
1
+ 0 = 1

[(
1
1
3
)

(
1
(1)
3
)]
= 1
Obsah
44. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn veliina - een pklady 44

4
3
= 1 =
3
4
= 0, 75
b)
() =
{
0, 75(1 )(1 +) = 0, 75(1
2
) 1 < < 1
0 jinde.

-0,2
0
0,2
0,4
0,6
0,8
-4 -2 0 2 4
f
(
x
)

x
Obr. 3.3: Hustota pravdpodobnosti nhodn veliiny z eenho pkladu 3.2
c) Distribun funkci urme pomoc hustoty pravdpodobnosti.
R : () =

() d
(; 1) : () =

0 d = 0
1; 1) : () =

1

0 d +

1
3
4
(1
2
) d = 0 +
3
4
[


3
3
]

1
=
Obsah
45. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn veliina - een pklady 45
=
1
4
(
3
+ 3 + 2)
1; ) : () =

1

0 d +

1
1
3
4
(1
2
) d +

1
0 d =
= 0 +
3
4
[


3
3
]
1
1
+ 0 = 1
() =

0 (; 1)
1
4
(
3
+ 3 + 2) 1; 1)
1 1; )

0
0,1
0,2
0,3
0,4
0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
1
-4 -3 -2 -1 0 1 2 3 4
F
(
x
)

x
Obr. 3.11:!Distribu"n!funkce!Hustota!pravdpodobnosti!nhodn!veli"iny!z!#eenho!p#kladu!3.2
Obr. 3.4: Distribun funkce Hustota pravdpodobnosti nhodn veliiny z eenho pkladu 3.2
d) Pravdpodobnosti vskytu nhodn veliiny na uritm intervalu urme pomoc p-
slunch vztah.
Obsah
46. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn veliina - een pklady 46
( = 0, 3) = 0
(0 < < 11) = (11) (0) = 1
1
4
(0 + 0 + 2) =
1
2
= 50%
( > 0, 5) = 1 (0, 5) = 1
1
4
(

1
2
)
3
+ 3
1
2
+ 2
)
= 1
27
32
=
5
32
.
= 15, 6%

Obsah
47. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn veliina - een pklady 47
Pklad 3.3. Vrame se k diskrtn nhodn veliin (poet porouchanch stroj v dln)
z eenho pkladu 3.1. eenm pkladu 3.1 byl popis rozdlen tto nhodn veliiny
pomoc pravdpodobnostn i distribun funkce. Nyn urete jej
a) stedn hodnotu,
b) rozptyl,
c) smrodatnou odchylku,
d) modus.
een.
Pipomeme si pravdpodobnostn a distribun funkci nhodn veliiny z pkladu 3.1.

x
i
P( X = x
i
)
0 0,56
1 0,38
2 0,06
! 1,00

x F( x )

0,56

0,94
1
a) () =

()

) = 0 0, 56 + 1 0, 38 + 2 0, 06 = 0, 50.
Prmrn poet porouchanch stroj v dln je 0,5.
Obsah
48. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn veliina - een pklady 48
b) Pro vpoet rozptylu pouijeme tvrzen, e = (
2
) (())
2
, kde (
2
) zna
druh obecn moment a (())
2
je druhou mocninou stedn hodnoty.
(
2
) =

()

) = 0
2
0, 56 + 1
2
0, 38 + 2
2
0, 06 = 0, 62
() = (
2
) (())
2
= 0, 62 0, 50
2
= 0, 37
Pi runm vpotu stedn hodnoty a rozptylu je vhodn zaznamenat si dl vsledky
vpotu do tabulky ve formtu prezentovanm v Tab. 3.3.
Tab. 3.3: Dl vsledky pi vpotu () a (
2
)

x
i

0 0,56 0,00 0,00
1 0,38 0,38 0,38
2 0,06 0,12 0,24
! 1,00 0,50 0,62
EX EX
2

c) =

() =

0, 37
.
= 0, 61
Vimnte si vysok variability potu porouchanch stroj v dln. Zatmco stedn hod-
nota potu porouchanch stroj je 0,5, smrodatn odchylka je 0,6.
Obsah
49. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn veliina - een pklady 49
d) Modus je hodnota, kter diskrtn nhodn veliina nabv s nejvt pravdpodobnost,
proto ^ = 0.

Obsah
50. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn veliina - een pklady 50
Pklad 3.4. Majitel autorizovanho servisu nabdl pjovn automobil sv sluby. Za
kad automobil zapjen jeho prostednictvm obdr od pjovny automobil 500,- K.
Zrove se vak zavzal, e kad den investuje do drby zapjench automobil 800,- K.
Poet automobil zapjench prostednictvm autorizovanho servisu za 1 den je popsn
pravdpodobnostn funkci v Tab. 3.5.
Tab. 3.4: Pravdpodobnostn funkce potu zapjench automobil za 1 den




x
i
0 1 2 3 4 5 6
P(x
i
) 0,01 0,40 0,25 0,15 0,10 ? 0,03
Pravdpodobnost, e majitel autoservisu zapj v jednom dni 5 automobil je patn

a) Pravdpodobnost, e majitel autoservisu zapj v jednom dni 5 automobil je patn
iteln. Urete ji.
b) Urete stedn hodnotu, smrodatnou odchylku a modus potu zapjench automobil
bhem jednoho dne.
c) Urete pravdpodobnostn funkci, stedn hodnotu, smrodatnou odchylku a modus zisku
majitele servisu z automobil zapjench bhem jednoho dne.
een.
a) Nech nhodn veliina oznauje poet zapjench automobil bhem jednoho dne.
Je zejm, e jde o diskrtn nhodnou veliinu. Mus tedy platit, e

()
(

) = 1.
Obsah
51. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn veliina - een pklady 51
Z toho plyne, e ( = 5) = 1 (0, 01 + 0, 40 + 0, 25 + 0, 15 + 0, 10 + 0, 03) = 0, 06.
b) Dl vpoty potebn pro stanoven stedn hodnoty a smrodatn odchylky meme
zaznamenat do tabulky.

!
x
i
0 1 2 3 4 5 6
P (X=x
i
) 0,01 0,40 0,25 0,15 0,10 0,06 0,03 1
x
i
.P(X=x
i
) 0 0,4 0,5 0,45 0,4 0,3 0,18 2,23
x
i
2
.P(X=x
i
) 0 0,4 1 1,35 1,6 1,5 1,08 6,93

,
() =

()

( =

) = 2, 23,
(
2
) =

()

( =

) = 6, 93,
() = (
2
) (())
2
= 9, 93 (2, 23)
2
= 1, 96,
=

() =

1, 96 = 1, 40.
Stedn poet automobil zapjench bhem jednoho dne je 2,23, smrodatn odchylka
je 1,40 automobil.
Modem je hodnota s nejvy pravdpodobnosti. s nejvy pravdpodobnost pjuje
majitel autorizovanho servisu jedno auto denn (^ = 1).
Obsah
52. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn veliina - een pklady 52
c) Zisk majitele autorizovanho servisu se odvj od potu zapjench automobil.
Nech nhodn veliina oznauje zisk majitele autorizovanho servisu ze zapjovn
automobil. Vzhledem k dohodnutm podmnkm lze tvrdit, e
= 500 800 [K].
Pravdpodobnostn funkce nhodn veliiny bude odvozena z pravdpodobnostn funkce
nhodn veliiny .
( =

) =
(
+ 800
500
=

)
= ( = 500

800)
(Pravdpodobnost toho, e majitel servisu zapj denn 2 automobily je stejn jako
pravdpodobnost, e jeho denn zisk bude 200,- K (500 2 800), apod.)

x
i
0 1 2 3 4 5 6
P (X=x
i
) 0,01 0,40 0,25 0,15 0,10 0,06 0,03

z
i
[K] -800 -300 200 700 1 200 1 700 2 200
P (Z=z
i
) 0,01 0,40 0,25 0,15 0,10 0,06 0,03
Pro vpoet stednho zisku a smrodatn odchylky zisku vyuijeme vlastnost stedn

Pro vpoet stednho zisku a smrodatn odchylky zisku vyuijeme vlastnost stedn
hodnoty a rozptylu.
() = (500 800) = 500() 800 = 500 2, 23 800 = 315 [K]
() = (500 800) = 500
2
() = 500
2
1, 96
.
= 979 [K
2
]
Obsah
53. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn veliina - een pklady 53

=

() =

979
.
= 31 [K]
Oekvan denn zisk majitele servisu je 315,- K se smrodatnou odchylkou 31,- K.
^ = 300 [K]
Modem dennho zisku je ztrta 300,- K. Lze ci, e i kdy to tak vtinou nevypad
(modem je ztrta), prmrn majitel autoservisu na poskytovan slub vydl (stedn
hodnota dennho zisku je kladn).

Obsah
54. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn veliina - een pklady 54
Pklad 3.5. V tomto pklad budeme pracovat se spojitou nhodnou veliinou , jej
rozdlen (hustota pravdpodobnosti a distribun funkce) bylo ureno v eenm pkladu
3.2.
Pro nhodnou veliinu urete
a) stedn hodnotu,
b) rozptyl,
c) smrodatnou odchylku,
d) medin,
0,5
, tj. hodnotu, pro kterou plat: ( <
0,5
) = 0, 5
e) modus.
Dle mjme nhodnou veliinu , kter je dna jako funkce nhodn veliiny .
= 5 + 6
Urete
f) distribun funkci

() nhodn veliiny ,
g) hustotu pravdpodobnosti

() nhodn veliiny ,
h) stedn hodnotu ( ) nhodn veliiny ,
i) rozptyl ( ) nhodn veliiny .
Obsah
55. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn veliina - een pklady 55
een.
Pipomeme si, e nhodn veliina z eenho pkladu 3.2 je popsna hustotou pravdpo-
dobnosti

() =
{
3
4
(1
2
) (1; 1),
0 jinde
a distribun funkc
() =

0 (; 1),
1
4
(
3
+ 3 + 2) 1; 1) ,
1 1; ) .
a) Stedn hodnota je
() =

()d =

0d +

1
1

3
4
(1
2
)d +

1
0d =
= 0 +
3
4
[

2
2


4
4
]
1
1
+ 0 = 0, 00
b) Rozptyl urme pomoc vpoetnho vztahu: () = (
2
) (())
2
.
(
2
) =

2
()d =

2
0d +

1
1

3
4
(1
2
)d +

2
0d =
= 0 +
3
4
[

3
3


5
5
]
1
1
+ 0 = 0, 20
Obsah
56. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn veliina - een pklady 56
() = (
2
) (())
2
= 0, 2 0
2
= 0, 2
c) Smrodatn odchylka je odmocninou rozptylu. =

() =

0, 2
.
= 0, 45
d) Pravdpodobnost, e nhodn veliina nabv hodnot mench ne
0,5
je 0,5.
( <
0,5
) = (
0,5
) = 0, 5
Ze vztahu pro distribun funkci je zejm, e medin me bt pouze hodnota z intervalu
1; 1).
1
4
(
0,5
3
+ 3
0,5
+ 2) = 0, 5

0,5
3
+ 3
0,5
= 0

0,5
(
0,5
2
+ 1) = 0

0,5
=

0 1; 1)

3 / 1; 1)
0,5
= 0

3 / 1; 1)
e) Modus spojit nhodn veliiny je hodnota, v n hustota pravdpodobnosti tto NV
nabv svho maxima.
Obsah
57. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn veliina - een pklady 57
Pro maximum spojit funkce plat, e prvn derivace v nm mus bt nulov (nebo ne-
defnovna) a druh derivace v nm mus bt zporn nebo nedefnovna.
Je zejm, e rovn modus budeme hledat na intervalu 1; 1).
d()
d
= 0
d
(
3
4
(1
2
)
)
d
= 0

3
2
= 0
= 0 ... bod podezel z maxima
d
2
()
d
2
=
3
2
d
2
(0)
d
2
=
3
2
< 0 ... () m v = 0 maximum
^ = 0
(Modus (hodnotu, v n m hustota pravdpodobnosti maximum) jste mohli identifkovat
pouhm pohledem na graf (), kter je uveden na Obr. 3.10.)
Nyn se zamme na popis nhodn veliiny , kter je dna vztahem
= 5 + 6.
Obsah
58. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn veliina - een pklady 58
Pro uren rozdlen nhodn veliiny vyuijeme znalosti distribun funkce,
stedn hodnoty a rozptylu nhodn veliiny .

() =

0 (; 1),
1
4
(
3
+ 3 + 2) 1; 1) , = 0, = 0, 2
1 1; ) .
f)

() = ( < ) = (5 + 6 < ) =
(
<
6
5
)
=

(
6
5
)
Nyn urme distribun funkci

() tak, e v pedpisu pro distribun funkci

()
provedeme substituci =
(
6
5
)
.

() =

0
(
6
5
)
(; 1),
1
4
(

(
6
5
)
3
+ 3
(
6
5
)
+ 2
)
(
6
5
)
1; 1) ,
1
(
6
5
)
1; ) .
Po prav dostaneme

() =

0 (; 1),

1
500
(
3
18
2
+ 33 16) 1; 11) ,
1 11; ) .
Obsah
59. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn veliina - een pklady 59
g) Hustotu pravdpodobnosti urme jako derivaci distribun funkce.

() =
d

()
d

() =
{

1
500
(3
2
36 + 33) 1; 11) ,
0 jinde.
Po prav

() =
{

1
500
(
2
12 + 11) 1; 11) ,
0 jinde.
h) z vlastnost stedn hodnoty plyne, e
( ) = (5 + 6) = 5() + 6 = 5 0 + 6 = 6.
i) z vlastnost rozptylu plyne, e
( ) = (5 + 6) = 5
2
() = 25 0, 2 = 5.
Vznam selnch charakteristik popisujcch nhodnou veliinu me bt prezentovn pouze
v ppadech, kdy vte, jak problm je nhodnou veliinou modelovn. v tomto pklad jste
si mli pouze procviit matematick kony spojen s vpotem selnch charakteristik,
konkrtn vznam nen selnm charakteristikm piazen.

Obsah
60. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
60
Kapitola 4
Nhodn vektor - een pklady
Pklad 4.1. Pedstavme si, e budeme tikrt opakovat hod poctivou minc. Za spch
budeme povaovat padnut rubu mince. Nech nhodn veliiny
... poet pokus do prvnho spchu,
... poet po sob jdoucch spch
tvo sloky nhodnho vektoru = (, ).
Sestavte
a) sdruenou pravdpodobnostn funkci nhodnho vektoru ,
b) sdruenou distribun funkci nhodnho vektoru .
Obsah
61. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn vektor - een pklady 61
een.
ada) Abychom mohli sestavit sdruenou pravdpodobnostn funkci, vypeme si nejdve
vechny mon vsledky, k nim by mohlo dojt pi trojm hodu poctivou minc (U spch,
N nespch) a urme jejich pravdpodobnosti.
Pro pehlednost budeme pouvat zjednoduen zpisy ( ) = , (
) = , apod.
Mon vsledky trojho hodu minc: {, , , , , , ,
, }
Je-li vsledek hodu , pak polome poet pokus do prvnho spchu = 3 a poet
po sob jdoucch spch = 0; je-li vsledek hodu , pak poet pokus do prvnho
spchu = 0 a poet po sob jdoucch spch = 1, atd. Je zejm, e
nhodn veliina me nabvat hodnot 0, 1, 2, 3,
nhodn veliina me nabvat hodnot 0, 1, 2, 3.
Nyn sestavme tabulku sdruench pravdpodobnost. Nejdve si do pomocn tabulky
vypeme jevy, kter vyhovuj pslunm podmnkm a pot na zklad jejich nesluitelnosti
urme pravdpodobnosti vskytu pslunch skupin jev.
Vzhledem k tomu, e se jedn o hody poctivou minc, je () = () = 0, 5. Je zejm,
e vsledky jednotlivch hod jsou nezvisl, proto
() = () () () = 0.5
3
= 0, 125.
Obsah
62. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn vektor - een pklady 62
Tab. 4.1: Vet jev pznivch jednotlivm hodnotm nhodnho vektoru
Y/Z 0 1 2 3
0 - UNU, UNN UUN UUU
1 - NUN NUU -
2 - NNU - -
3 NNN - - -

tomu, e se jedn o hody poctivou minc, je

Obdobn dostaneme, e
() = () = () = () = () = () = ()
= 0, 125
Vzhledem k nesluitelnosti (disjunktnosti) jev UNU a UNN je
( ) = () +() = 0.250.
Tab. 4.2: Tabulka sdruench pravdpodobnost nhodnho vektoru

Y/Z 0 1 2 3
0 0 0,250 0,125 0,125
1 0 0,125 0,125 0
2 0 0,125 0 0
3 0,125 0 0 0

adb) Ze sdruen pravdpodobnostn funkce urme sdruenou distribun funkci, kter je
pro pehlednost uvedena v Tab. 4.4.
Obsah
63. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn vektor - een pklady 63
Tab. 4.3: Distribun funkce nhodnho vektoru

Y/Z

0 0 0 0 0

0 0 0,250 0,375 0,500

0 0 0,375 0,625 0,750

0 0 0,500 0,750 0,875

0 0,125 0,625 0,875 1

Postup vpotu sdruen distribun funkce ze sdruen pravdpodobnostn funkce

Postup vpotu sdruen distribun funkce (, ) ze sdruen pravdpodobnostn funkce
(, ) ukeme napklad na (0, 5; 2, 7), tj. na vpotu distribun funkce na intervalu
(0; 1 (2; 3.
(0, 5; 2, 7) = ( < 0, 5; < 2, 7) = (( = 0) (( = 0) ( = 1) ( = 2)) = (( =
= 0 = 0) ( = 0 = 1) ( = 0 = 2) = (0, 0) +(0, 1) +(0, 2) = 0 +0, 250 +
+ 0, 125 = 0, 375

Obsah
64. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn vektor - een pklady 64
Pklad 4.2. Najdte konstantu tak, aby funkce
(, ) =
{
( +), (, ) 0; 1 0; 1
0, (, ) / 0; 1 0; 1
mohla bt hustotou pravdpodobnosti njakho nhodnho vektoru (, ).
een. Aby funkce (, ) mohla bt hustotou nhodnho vektoru, mus bt splnna pod-
mnka, e

(, ) dd = 1.

1
0

1
0
( +) dd = 1

1
0

1
0
( +) dd =

1
0
[

2
2
+]
1
0
d =

1
0
(
1
2
+) d = [
1
2
+

2
2
]
1
0
=
Take mus platit = 1. z toho plyne, e
(, ) =
{
+ (, ) 0; 1 0; 1
0, (, ) / 0; 1 0; 1

Obsah
65. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn vektor - een pklady 65
Pklad 4.3. Naveme na een pklad 4.1. Nhodn vektor je popsn sdruenou
pravdpodobnostn funkc uvedenou v tabulce.

Y/Z 0 1 2 3
0 0 0,250 0,125 0,125
1 0 0,125 0,125 0
2 0 0,125 0 0
3 0,125 0 0 0

Urete
a) marginln pravdpodobnosti

),

).
b) marginln distribun funkce

(y),

(y).
een. Jak ji vte, marginln rozdlen slou k popisu jednotlivch sloek nhodnho
vektoru.
ada)
Je zejm, e marginln pravdpodobnost

), tj. pravdpodobnostn funkci nhodn

veliiny , zskme dosazenm do vztahu:

) =

(

)
(

), 1 4.
To odpovd seten sel v jednotlivch dcch tabulky sdruen pravdpodobnosti. Nap.

(0)=p(0,0)+p(0,1)+p(0,2)+p(0,3)=0+0,250+0,125+0,125=0,500.
Analogicky zskte marginln pravdpodobnost

).
Obsah
66. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn vektor - een pklady 66
Tab. 4.4: Tabulka sdruen pravdpodobnosti rozen o marginln pravdpodobnosti

Y/Z 0 1 2 3 P
Y
(y
i
)
0 0 0,250 0,125 0,125 0,500
1 0 0,125 0,125 0 0,250
2 0 0,125 0 0 0,125
3 0,125 0 0 0 0,125
P
Z
(z
j
) 0,125 0,500 0,250 0,125 1
adb) Pro nalezen marginlnch distribunch funkc ji sta vyut zkuenost, kter jste
zskali pi popisu nhodn veliiny.
je diskrtn nhodn veliina popsan pravdpodobnostn funkc

). Je tedy zejm,
e

Y P
Y
(y
i
)
0 0,500
1 0,250
2 0,125
3 0,125

Y F
Y
(y)

0,500

0,750

0,875
1

Analogicky lze urit

().
Obsah
67. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn vektor - een pklady 67

Analogicky lze urit

.
Z P
Z
(z
j
)
0 0,125
1 0,500
2 0,250
3 0,125
Uvdomte si, e zatmco souet hodnot pravdpodobnostn funkce mus bt v

Z F
Z
(z)

0,125

0,625

0,875
1

Poznmka: Uvdomte si, e zatmco souet hodnot pravdpodobnostn funkce mus bt vdy
roven 1 (a lze jej tedy pout napklad jako kontroln daj), souet hodnot distribun funkce
je slo, kter nem dn vznam.

Obsah
68. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn vektor - een pklady 68
Pklad 4.4. Tato loha navazuje na pklad 4.2. Nech je spojit nhodn vektor =
= (, ) popsn sdruenou hustotou (, ).
(, ) =
{
( +), (, ) 0; 1 0; 1
0, (, ) / 0; 1 0; 1
Urete
a) marginln hustoty pravdpodobnosti

() a

(),
b) marginln distribun funkce

() a

().
een.

() =

(, ) d =
{

1
0
( +) d = [ +

2
2
]
1
0
= + 0, 5, (, ) 0; 1
0, (, ) / 0; 1

() =
{
+ 0, 5, (, ) 0; 1
0, (, ) / 0; 1

() =

(, ) d =
{
1
0
( +) d = [

2
2
+]
1
0
= + 0, 5, 0; 1
0, / 0; 1

() =
{
+ 0, 5, 0; 1
0, / 0; 1
adb)

() =

() d
Obsah
69. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn vektor - een pklady 69

() =

0, < 0

0
( + 0, 5) d = [

2
2
+ 0, 5]

0
= 0, 5(
2
+), 0 1
1, > 1

() =

0, < 0
0, 5(
2
+), 0 1
1, > 1
Analogicky lze urit, e

() =

0, < 0
0, 5(
2
+), 0 1
1, > 1

Obsah
70. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn vektor - een pklady 70
Pklad 4.5. Nech je nhodn vektor, s nm jsme pracovali v pkladech 4.1 a 4.3.
Pipomeme si, e nhodnm pokusem je troj opakovn hodu poctivou minc. Za spch
povaujeme padnut rubu mince. Nhodn veliiny a jsou defnovny jako
... poet pokus do prvnho spchu,
... poet po sob jdoucch spch.
Rozdlen tohoto nhodnho vektoru (sdruen a marginln pravdpodobnostn funkce)
jsou uvedeny v nsledujc tabulce. Urete
a) (|),
b) zda jsou nhodn veliiny a nezvisl.
een.
ad a)
(|) =
(,)

()
,

() = 0
Napklad pravdpodobnost, e pi tech hodech minc padl rub poprv pi druhm hodu
Obsah
71. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn vektor - een pklady 71
( = 1), vme-li, e padl ve tech hodech dvakrt ( = 2) je
( = 1| = 2) =
(1, 2)

(2)
=
0, 125
0, 250
= 0.500.
Ostatn podmnn pravdpodobnosti urme obdobn a zapeme je do tabulky.
Tab. 4.5: Podmnn pravdpodobnosti (|)

Y/Z 0 1 2 3
0 0 0,500 0,500 1
1 0 0,250 0,500 0
2 0 0,250 0 0
3 1 0 0 0
li nhodn veliiny Y, Z nezvisl, pak

ad b)
Jsou-li nhodn veliiny , nezvisl, pak 1 4, 1 4:
(

) =

).
Kad z hodnot sdruen pravdpodobnosti uveden v rozen tabulce sdruench prav-
dpodobnost (Tab. 4.6) by musela bt rovna souinu pslunch marginlnch pravdpo-
dobnost. Toto zcela zejm neplat (nap.: 0 = (0, 0) =

(0)

(0) = 0, 500 0, 125 ).

Nhodn veliiny , proto nejsou nezvisl.

Obsah
72. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn vektor - een pklady 72
Pklad 4.6. Vrtme se naposledy k eenmu pkladu 4.1. Nhodn vektor = (, )
je popsn sdruenou pravdpodobnostn funkci, znme jeho marginln pravdpodobnosti
(Tab. 4.6) a v eenm pkladu 4.5 jsme urili podmnnou pravdpodobnostn funkc (|)
(Tab. 4.7). Nyn urete:
a) ( ),(),( ),(),
b) (),(),
c) (, ), (), (, ),(),
d) ( | = 2).
een.
ada)
( ), (), ( ) a () jsou seln charakteristiky nhodnch veliin a (marginln
charakteristiky vektoru ). Pro jejich nalezen pouijeme marginln pravdpodobnosti
vektoru .
Pomocn vpoty si meme zaznamenat do tabulky. (Hodnoty uveden ve lut zvrazn-
nch polch jsou rovny soutm hodnot v pslunch dcch, resp. sloupcch.)
( ) =
4

=1

) = 0 0.5 + 1 0.25 + 2 0.125 + 3 0.125 = 0, 875

Obsah
73. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn vektor - een pklady 73
Y/Z 0 1 2 3 P
Y
(y
i
) y
i
.P
Y
(y
i
) y
i
2
.P
Y
(y
i
)
0 0 0,25 0,125 0,125 0,5 0 0
1 0 0,125 0,125 0 0,25 0,25 0,25
2 0 0,125 0 0 0,125 0,25 0,5
3 0,125 0 0 0 0,125 0,375 1,125
P
Z
(z
j
) 0,125 0,5 0,25 0,125 1 0,875 1,875
z
j
.P
Z
(z
j
) 0 0,5 0,5 0,375 1,375

z
j
2
.P
Z
(z
j
) 0 0,5 1 1,125 2,625

(
2
) =
4

=1

) = 0
2
0.5 + 1
2
0.25 + 2
2
0.125 + 3
2
0.125 = 1, 875
( ) = (
2
) (( ))
2
= 1, 875 0, 875
2
= 1, 109
Obdobn urme () a ()
() =
4

=1

) = 0 0.125 + 1 0.5 + 2 0.25 + 3 0.125 = 1, 375

(
2
) =
4

=1

) = 0
2
0.125 + 1
2
0.5 + 2
2
0.25 + 3
2
0.125 = 2, 625
() = (
2
) (())
2
= 2, 625 1, 375
2
= 0, 734
Obsah
74. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn vektor - een pklady 74
adb)
() = (( ), ()) = (0, 875; 1, 375)
() = (( ), ()) = (0, 875; 1, 375)
adc)
Podobn jako pro vpoet rozptylu, i pro vpoet kovariance je vhodnj pout msto
defninho tzv. vpoetn vztah ( (, ) = ( ) ( ) () )
( ) =
4

=1
4

=1

) = 0 0 0 +0 1 0, 25 +0 2 0, 125 +0 3 0, 125 +1 0 0 +
+ 1 1 0, 125 + + 3 3 0 = 0, 625
(, ) = ( ) ( ) () = 0, 625 0, 875 1, 375 = 0, 578,
(, ) = (, ).
Kovariann matice je
() =
(
() (, )
(, ) ()
)
=
(
1, 109 0, 578
0, 578 0, 734
)
Pomoc kovariann matice urme korelan koefcient a tm i korelan matici.
(, ) =
(,)

( )()
=
0,578

1,1090,734
= 0, 641
(, ) = (, )
Obsah
75. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn vektor - een pklady 75
Na zklad tto hodnoty korelanho koefcientu meme ci, e mezi nhodnmi veliinami
a existuje stedn siln negativn korelace, tj. e pravdpodobn s rstem bude
klesat (linern).
() =
(
1 (, )
(, ) 1
)
=
(
1 0, 641
0, 641 1
)
add)
Pro vpoet ( | = 2) potebujeme znt podmnnou pravdpodobnostn funkci (|).
(|) jsme urili v pkladu 4.3. Je dna Tab. 4.7, kterou pro pehlednost uvdme znovu.

Y/Z 0 1 2 3
0 0 0,500 0,500 1
1 0 0,250 0,500 0
2 0 0,250 0 0
3 1 0 0 0
( | = 2) =
4

=1

| = 2) = 0 0, 500 + 1 0, 500 + 2 0 + 3 0 = 0, 500

Obsah
76. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn vektor - een pklady 76
Pklad 4.7. Posledn pklad v tto kapitole bude vnovn vpotu selnch charakteristik
popisujcch spojit nhodn vektor defnovan v pkladu 4.2.
Nech = (, ) je spojit nhodn vektor popsan hustotou
(, ) =
{
+, (, ) 0; 1 0; 1
0, (, ) / 0; 1 0; 1
Urete:
a) (), ( ), (), ( ),
b) (, ), (), (, ), (),
c) (| ) = 0, 3.
een.
ada)
Pro uren marginlnch charakteristik nhodnho vektoru vyuijeme marginln hustoty,
kter byly ureny v pkladu 4.4.

() =
{
+ 0, 5, 0; 1
0, / 0; 1

() =
{
+ 0, 5, 0; 1
0, / 0; 1
() =

() d =

1
0
( + 0, 5) = [

3
3
+

2
4
]
1
0
=
7
12
Obsah
77. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn vektor - een pklady 77
(
2
) =

() d =

1
0

2
( + 0, 5) d = [

4
3
+

3
6
]
1
0
=
5
12
() = (
2
) (())
2
=
5
12
(
7
12
)
2
=
11
144
Vzhledem k symetrii

() a

() meme pmo napsat, e ( ) =

7
12
, ( ) =
11
144
.
adb)
Pro uren kovariance pouijeme opt jej vpoetn vztah, tzn. e nejdve musme urit
( ).
( ) =

1
0

1
0
( + ) dd =

1
0

1
0

2
+
2
) dd =

1
0
[

2
2
+

3
3
]
1
0
d =

1
0
(

2
2
+
+

3
) d = [

3
6
+

2
6
]
1
0
=
1
3
(, ) = ( ) () ( ) =
1
3

7
12
7
12
=
1
144
(, ) = (, ).
Kovariann matice je
() =
(
() (, )
(, ) ()
)
=
(
11
144

1
144

1
144
11
144
)
Pomoc hodnot z kovariann matice urme korelan koefcient a tm i korelan matici.
(, ) =
(, )

()( )
=

1
144

11
144
11
144
=
1
11
Obsah
78. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Nhodn vektor - een pklady 78
Z velikosti korelanho koefcientu meme usuzovat na to, e mezi a je pravdpodobn
slab linern zvislost, tj. a jsou slab negativn korelovan nhodn veliiny.
() =
(
1 (, )
(, ) 1)
)
=
(
1
1
11

1
11
1
)
adc)
Pro nalezen podmnn stedn hodnoty (| = 0, 3) musme urit podmnnou hustotu
(| = 0, 3).
Je-li

(y)= 0:
(|) =
(, )

()
{
+
+0,5
, (, ) 0; 1
0, (, ) / 0; 1
(| = 0, 3) =
(, 0, 3)

(0, 3)
{
+0,3
0,3+0,5
, 0; 1
0, / 0; 1
(| = 0, 3) =
{
10+3
8
, 0; 1
0, / 0; 1
(| = 0, 3) =

(|) =

1
0

10+3
8
= [
10
3
24
+
3
2
16
]
1
0
=
29
48

Obsah
79. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
79
Kapitola 5
Diskrtn rozdlen
pravdpodobnosti - een pklady
Pklad 5.1. Pedpokldejme, e pravdpodobnost narozen dvky je 0,49. Jak je prav-
dpodobnost, e v rodin s 8 dtmi jsou
a) prv 3 dvky,
b) vce ne 2 dvky,
c) mn ne 3 dvky.
een. Povaujeme-li narozen dtte za nhodn pokus, pak studovanou nhodnou velii-
nou je poet dvek v rodin s 8 dtmi.
Pedpokldejme, e nhodn pokusy jsou nezvisl, tj. e pohlav dve narozench dt
Obsah
80. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Diskrtn rozdlen pravdpodobnosti - een pklady 80
neovlivn pravdpodobnost narozen dtte uritho pohlav pi dalm pokusu. Pak m-
eme nhodnou veliinu povaovat za binomickou (uruje poet spch (narozen dvky)
v = 8 pokusech, piem pravdpodobnost spchu = 0, 49 je stejn pro vechny po-
kusy).
... poet dvek v rodin s 8 dtmi
(; ), tj. (8; 0, 49)
Pravdpodobnostn funkce nhodn veliiny je pak dna
( = ) =
(
8

)
(0, 49)

(1 0, 49)
8
=
(
8

)
(0, 49)

(0, 51)
8
.
Nyn meme pistoupit ke hledn odpovd na poloen otzky.
ada) ( = 3) =
(
8
3
)
(0, 49)
3
(0, 51)
83
=
8!
5! 3!
(0, 49)
3
(0, 51)
5
= 0, 23
V rodin s 8 dtmi jsou prv 3 dvky s pravdpodobnost 0,23.
adb) > 2; tj. = 3; 4; 5; 6; 7; 8
( > 2) = ( = 3) +( = 4) +( = 5) +( = 6) +( = 7)+
+( = 8) =
8

=3
(
8

)
0, 49

(0, 51)
8
Obsah
81. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Diskrtn rozdlen pravdpodobnosti - een pklady 81
Vzhledem k tomu, e tento vpoet je ponkud zdlouhav, pokusme se hledanou pravd-
podobnost najt pomoc pravdpodobnosti doplku jevu > 2.
( > 2) = 1 ( 2) = 1 [( = 0) +( = 1) +( = 2)] =
= 1
2

=0
(
8

)
0, 49

(0, 51)
8
= 1 0, 16 = 0, 84
V rodin s 8 dtmi jsou vce ne 2 dvky s pravdpodobnost 0,84.
adc) < 3; tj. = 0; 1; 2
( < 3) = [( = 0) +( = 1) +( = 2)] =
2

=0
(
8

)
0, 49

(0, 51)
8
= 0, 16
V rodin s 8 dtmi jsou mn ne 3 dvky s pravdpodobnost 0,16.

Obsah
82. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Diskrtn rozdlen pravdpodobnosti - een pklady 82
Pklad 5.2. Mezi 200 vajky urenmi pro prodej v jist maloobchodn prodejn je 50
vajek prasklch. Jak je pravdpodobnost, e vybereme-li si nhodn 20 vajec, bude 8
z nich prasklch?
een. Jde o vbr bez vracen (vybran vajko nevracme zpt), jednotliv pokusy jsou
zvisl.
Nadefnujeme-li nhodnou veliinu jako
poet prasklch vajek mezi 20-ti vybranmi,
pak m tato nhodn veliina hypergeometrick rozdlen s parametry: = 200;
= 50; = 20.
(200; 50; 20)
200 (celkov poet vajec)

50 (poet prasklch vajec) 150 (poet dobrch vajec)
Vzorec pro pravdpodobnostn funkci hypergeometrickho rozdlen si nemusme pamatovat,
hledanou pravdpodobnost urme z klasick defnice pravdpodobnosti.
Obsah
83. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Diskrtn rozdlen pravdpodobnosti - een pklady 83
Poet vech monost urme jako (200; 20), nebo celkem vybrme 20 vajec z 200
vajec (bez ohledu na poad).
(200; 20) =
(
200
20
)
Poet pznivch monost urme jako (50; 8)(150; 12), nebo mezi vybranmi 20-ti
vejci m bt 8 prasklch, tj. vybrme 8 prasklch vajec z 50-ti prasklch a zrove 12 (20-8)
dobrch vajec ze 150-ti.
(50; 8) (150; 12) =
(
50
8
)

(
150
12
)
Pak
( = 8) =
(
50
8
)

(
150
12
)
(
200
20
) = 0, 057.
Pravdpodobnost, e mezi 20 vybranmi vejci je 8 prasklch je 0,057.

Obsah
84. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Diskrtn rozdlen pravdpodobnosti - een pklady 84
Pklad 5.3. Jak je pravdpodobnost, e aby padla na klasick kostce estka, musme
hzet
a) prv 5x,
b) vce ne 3x.
een. Povaujeme-li za nhodn pokus hod kostkou (opakovan hody tvo Bernoulliho
pokusy), pak poet hod nutnch k 1. spchu (padnut 6) je geometrickou nhodnou
veliinou s parametrem = 1/6 (pravdpodobnost spchu v kadm pokusu).

(
1
6
)
Pravdpodobnostn funkce nhodn veliiny je pak defnovna jako
( = ) =
1
6

(
1
1
6
)
1
=
1
6

(
5
6
)
1
, 1 < .
ada)
Pravdpodobnost, e 6 padne v 5. hodu urme pmm dosazenm do vztahu pro prav-
dpodobnostn funkci.
( = 5) =
1
6

(
5
6
)
51
=
1
6

(
5
6
)
4
.
= 0, 080
Pravdpodobnost, e poprv padne estka v 5. hodu je 8,0% .
Poznmka: v ppad, e bychom hodnotu pravdpodobnostn funkce hledali pomoc soft-
waru, v nm je geometrick nhodn veliina defnovna jako poet pokus ped prv-
nm spchem, museli bychom otzku peformulovat. Hledme-li pravdpodobnost, e estka
Obsah
85. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Diskrtn rozdlen pravdpodobnosti - een pklady 85
padne v 5. hodu, je to tot jako bychom hledali pravdpodobnost, e ped prvnm padnutm
estky musme hzet 4 krt.
adb)
( > 3) = ( = 4) +( = 5) +. . . =
= 1 ( 3) = 1 [( = 1) +( = 2) +( = 3)] =
= 1
[
+(1 ) +(1 )
2
]
=
= 1
[
1
6
+
1
6
(
5
6
)
+
1
6
(
5
6
)
2
]
.
= 0, 578
Pravdpodobnost, e poprv padne estka nejdve ve 4. hodu je piblin 0,578.

Obsah
86. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Diskrtn rozdlen pravdpodobnosti - een pklady 86
Pklad 5.4. Dle http://ksicht.natur.cuni.cz/serialy/detektivni-chemie/3 je pravdpodob-
nost vskytu krevn skupiny A+ 35% . v poln nemocnici nutn potebuj najt 3 drce
krve s touto krevn skupinou. Potencilnch drc je dostatek, nikdo z nich vak nezn
svou krevn skupinu. Jak je pravdpodobnost, e pro nalezen 3 drc krevn skupiny A+,
budeme muset postupn vyetit
a) prv 10 potencilnch drc,
b) vce ne 9 potencilnch drc,
c) vce ne 7 a mn ne 12 potencilnch drc.
een. Za nhodn pokus budeme povaovat vyeten jedn osoby (2 mon vsledky - m
krevn skupinu A+ (spch), nem krevn skupinu A+). Defnujeme-li nhodnou veliinu
jako
poet osob, kter musme vyetit, chceme-li najt 3 drce s krevn skupinou A+,
meme povaovat za negativn binomickou nhodnou veliinu.
(3; 0, 35)
Pravdpodobnostn funkce nhodn veliiny pak vypad takto:
( = ) =
(
1
3 1
)
(0, 35)
3
(1 0, 35)
3
=
(
1
2
)
(0, 35)
3
(0, 65)
3
; 3 < .
Nyn meme pistoupit k hledn konkrtnch pravdpodobnost.
ada) ( = 10) =
(
9
2
)
(0, 35)
3
(0, 65)
7
.
= 0, 076.
Obsah
87. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Diskrtn rozdlen pravdpodobnosti - een pklady 87
Pravdpodobnost, e pro nalezen 3 drc krevn skupiny A+ musme vyetit prv 10
potencionlnch drc je 0,076.
adb) ( > 9) = 1 ( 9) = 1
3

=3
(
1
2
)
(0, 35)
3
(0, 65)
3
.
= 0, 337.
Pravdpodobnost, e pro nalezen 3 drc krevn skupiny A+ musme vyetit vce ne 9
potencionlnch drc je 0,337.
adc) (7 < < 12) =
11

=8
(
1
2
)
(0, 35)
3
(0, 65)
3
.
= 0, 332.
Pravdpodobnost, e pro nalezen 3 drc krevn skupiny A+ musme vyetit vce ne 7 a
mn ne 12 potencionlnch drc je 0,332.

Obsah
88. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Diskrtn rozdlen pravdpodobnosti - een pklady 88
Pklad 5.5. V jist nemocnici se prmrn 30 krt ron vyskytne porucha srden innosti
po urit operaci. Pedpokldejme, e se jednotliv poruchy srden innosti po dan operaci
vyskytuj nezvisle na sob, s konstantn rychlosti vskytu. Urete
a) pravdpodobnost, e se v tto nemocnici vyskytne pt msc prv 5 tchto poruch,
b) pravdpodobnost, e se v tto nemocnici vyskytne pt msc 2 a vce tchto poruch,
c) stedn hodnotu a smrodatnou odchylku potu tchto poruch bhem jednoho msce.
een. Nhodnou veliinu
... poet vskytu poruch srden innosti bhem msce (po dan operaci)
meme povaovat za nhodnou veliinu s Poissonovm rozdlenm. Jej parametr ur-
me jako prmrn poet vskytu poruch srden innosti bhem msce (stedn hodnota
Poissonova rozdlen je rovna ).
= 1 msc () = =
30
12
= 2, 5 (2, 5)
( = ) =
()

!
; 0 <
ada) Pravdpodobnost, e se v nemocnici vyskytne pt msc prv 5 tchto poruch,
urme jednodue dosazenm do pravdpodobnostn funkce.
( = 5) =
(2, 5)
5
e
2,5
5!
= 0, 067 = 6, 7%
adb) Pravdpodobnost, e se v nemocnici vyskytne pt msc 2 a vce tchto poruch,
bychom museli urit jako souet pravdpodobnost pro poet vskytu () od 2 do
Obsah
89. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Diskrtn rozdlen pravdpodobnosti - een pklady 89
. Proto pro vpoet pouijeme v tomto ppad pravdpodobnost doplku danho
jevu.
( 2) = 1 ( < 2) = 1 [( = 0) +( = 1)] = 1
1

=0
()

!
=
= 1
[
e
2,5
+ 2, 5e
2,5
]
= 1 3, 5e
2,5
.
= 0, 713 = 71, 3%
adc) Stedn hodnota i rozptyl nhodn veliiny jsou rovny jejmu parametru, smro-
datn odchylka je rovna odmocnin z rozptylu.
() = () =; = 2, 5

=

() =

2, 5
.
= 1, 6.
V uveden nemocnici dochz k (2, 5 1, 6) poruchm srden innosti (po urit
operaci) msn.

Obsah
90. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
90
Kapitola 6
Spojit rozdlen pravdpodobnosti
- een pklady
Pklad 6.1. Vrobce rovek Edison v, e prmrn ivotnost rovek Edison je 10.000
h. v rmci sv propagan kampan chce garantovat dobu , do n se nespl vce ne
3% rovek. Urete tuto dobu. (Pro modelovn doby ivota rovek pouijte exponenciln
rozdlen.)
een. ... ivotnost rovky (doba do poruchy) m exponenciln rozdlen.
()
Urme parametr .
() = 10 000.
Obsah
91. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Spojit rozdlen pravdpodobnosti - een pklady 91
() =
1

= 10
4

1
Na zklad zadan pravdpodobnosti najdeme dobu . ( < ) 0, 03
() 0, 03
1 e

0, 97 e

(0, 97)

1

(0, 97)
10
4
(0, 97)

.
= 304.
Vrobce me tvrdit, e vce ne 97% rovek m ivotnost del ne 304 hodin.

Obsah
92. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Spojit rozdlen pravdpodobnosti - een pklady 92
Pklad 6.2. Pedpokldejme, e doba do poruchy uritho systmu je modelovna Wei-
bullovm rozdlenm s linern a rostouc intenzitou poruch a parametrem mtka = 50.
a) Jak je intenzita poruch systmu po deseti hodinch bezporuchov funkce?
b)Jak je pravdpodobnost, e systm bude pracovat bez poruchy bhem potench 100
hodin?
een.
...doba do poruchy, (50; )
Hodnotu parametru tvaru urme na zklad poznmky, e intenzita poruch je linern a
rostouc. Obecn tvar intenzity poruch Weibullova rozdlen je
() =
1
,
z eho vyplv, e = 2.
( = 50; = 2)
ada) Hledanou intenzitu poruch urme dosazenm do vztahu
() =

1
.
(10) =
2
50
2
10
21
= 0, 008
Intenzita poruch danho systmu je po 10 hodinch provozu 0,008. Tj. pokud byl systm
po 10 hodin bezporuchov, pak pravdpodobnost, e v nsledujcm velmi krtkm asovm
intervalu dojde k porue, je 0,008.
Obsah
93. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Spojit rozdlen pravdpodobnosti - een pklady 93
adb) Pravdpodobnost, e systm bude prvnch 100 hodin bezporuchov, urme pes jev
opan, jeho pravdpodobnost udv distribun funkce
() = 1 e
(

, > 0, > 0, > 0.

( > 100) = 1 (100) = 1 [1 e
(
100
50
)
2
] = e
(
100
50
2
)
= e
4
= 0, 018
Pravdpodobnost, e dan systm bude prvnch 100 hodin bezporuchov je 0,018.

Obsah
94. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Spojit rozdlen pravdpodobnosti - een pklady 94
Pklad 6.3. Urete:
a) (0, 54),
b) (2, 42),
c)
0,75
,
d)
0,25
.
een. ada) Pslunou distribun funkci nalezneme v Tabulce 1 (ploha Tabulky). V
prvnm sloupci je uveden argument distribun funkce s pesnost na jedno desetinn msto
(0, 5), identifktor druhho sloupce udv druh desetinn msto argumentu (4).
(0, 54) = 0, 705
adb) Pro nalezen distribun funkce zpornho argumentu musme pout pevodn vztah
() = 1 (); < <
V naem ppad:
(2, 42) = 1 (2, 42)
(2, 42) = 1 0, 992 (viz Tabulka 1)
(2, 42) = 0, 008
adc) Pro uren 100p%-nho kvantilu se musme pokusit najt uvnit tabulky a urit pro
n pslunou hodnotu

.
(

= )
V naem ppad:
(
0,75
) = 0, 75

0,75
.
= 0, 67 (viz Tabulka 1)
Obsah
95. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Spojit rozdlen pravdpodobnosti - een pklady 95
add) v Tabulce 1 nalezneme hodnoty (50 a 100)%-nch kvantil. Pro nalezen (0 a 50)%-
nch kvantil musme pout pevodn vztah mezi kvantily, kter si tmto odvodme:
(

) = ; (
1
= 1 )
1 (

) = 1
(

) = (
1
)

=
1
V naem ppad:

0,25
v Tabulce 1 nenajdeme.

0,25
=
10,25
=
0,75
Nalezneme
0,75
.
(
0,75
) = 0, 75

0,75
= 0, 67
Urme
0,25
.

0,25
=
0,75
= 0, 67

Obsah
96. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Spojit rozdlen pravdpodobnosti - een pklady 96
Pklad 6.4. Nech nhodn veliina modelujc odchylku ky vrobku od poadovan
hodnoty m normln rozdlen se stedn hodnotou 10 mm a smrodatnou odchylkou 5
mm.
Urete:
a) (7),
b)
0,75
,
a)
0,30
,
Vysvtlete praktick vznam nalezench informac.
een.
(10; 25) = 10;
2
= 25
ada) Distribun funkci normln nhodn veliiny urme pomoc standardizace.
() = (

)
(7) =
(
710

(25)
)
= (0, 6)
(7) = 1 (0, 6)
(7) = 1 0, 726 (viz Tabulka 1)
(7) = 0, 274
Hodnota distribun funkce (7) udv pravdpodobnost, e < 7.
(7) = ( < 7)
( < 7) = 0, 274
Obsah
97. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Spojit rozdlen pravdpodobnosti - een pklady 97
V naem ppad lze tedy tvrdit, e pravdpodobnost toho, e odchylka ky vrobku od
poadovan hodnoty bude maximln 7 , je 27,4 %.
adb) Postup pi uren hornho kvartilu je nsledujc (opt vyuijeme standardizace).
(
0,75
) = 0, 75

0,75
10

25
)
= 0, 75

0,75
10

25
= 0, 67 (viz Tabulka 1)

0,75
= 5 0, 67 + 10

0,75
= 13, 35
.
= 13
Horn kvartil udv hodnotu nhodn veliiny, kter nebude pekroena s pravdpodobnost
75 %.
(
0,75
) = 0, 75
( <
0,75
) = 0, 75
( < 13)
.
= 0, 75
Tzn., e s pravdpodobnost 75 % nepekro odchylka ky od poadovan hodnoty 13 .
adc) Ponkud odlin postup musme pout pro nalezen 30 % kvantilu:
(
0,30
) = 0, 30

0,30
10

25
)
= 0, 30
Obsah
98. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Spojit rozdlen pravdpodobnosti - een pklady 98
Zavedeme-li substituci =

0,3
10

25
=

0,3
10
5
, pak () = 0, 3.
V tto chvli vak jet pro nalezen y nememe pout Tabulku 1, protoe v tto tabulce
jsou uvedeny pouze hodnoty distribun funkce od 0,50 do 1,00. Vyuijeme toho, e (
) = 1 () a rovnici upravme do vhodnjho tvaru.
() = 0, 30
1 () = 1 0, 30
() = 0, 7
Nyn meme Tabulku 1 pout pro nalezen ().
() = 0, 525 (viz Tabulka 1)
Zptnou substituc zskme hodnotu
0,3
.
(

0,3
10
5
)
= 0, 525

0,3
= 5 0, 525 + 10

0,3
= 7, 375
.
= 7
30 % kvantil udv hodnotu nhodn veliiny, kter nebude pekroena s pravdpodobnost
30 %.
(
0,3
) = 0, 3
( <
0,3
) = 0, 3
( < 7)
.
= 0, 3
Tzn., e u cca. 30 % vrobk bude ka vrobku vt ne poadovan hodnota o mn ne
7 .

Obsah
99. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Spojit rozdlen pravdpodobnosti - een pklady 99
Pklad 6.5. Stanovme pravdpodobnost, e nhodn veliina majc rozdlen (,
2
)
bude mt hodnotu z intervalu ( ; + ) pro dan kladn .
een. Pro > 0:
( < < + ) = ( + ) ( ) = (
(+)

) (
()

=)
= () () = () [1 ()] = 2 ( 1)
Hodnoty tto pravdpodobnosti pro nkter hodnoty k uvd Tab. 6.1 a Obr. 6.1.
Tab. 6.1: Pravdpodobnost vskytu realizace normln nhodn veliiny v intervalu ( ; +
+)( = 1, 2, 3)
k
( ) s m s m k k P + < < - X
1 0,682
2 0,954
3 0,998

Obsah
100. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Spojit rozdlen pravdpodobnosti - een pklady 100
f(x)
x

34,1% 34,1% 13,6% 13,6%
2,1%
2,1%
0,1% 0,1%
Obr. 6.1: Pravdpodobnost vskytu realizace normln nhodn veliiny ve znzornnch intervalech

Obsah
101. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Spojit rozdlen pravdpodobnosti - een pklady 101
Pklad 6.6. Nech je nhodn veliina s logaritmicko-normlnm rozdlenm s parame-
try: =2;
2
=9.
Urete:
a) pravdpodobnost, e nhodn veliina je z intervalu (0;30),
b) medin dan nhodn veliiny,
c) stedn hodnotu a rozptyl nhodn veliiny .
een.
(2; 9)
ada) Pravdpodobnost, e nhodn veliina je z intervalu (0;30) meme urovat rovn
jako pravdpodobnost, e nhodn veliina je men ne 30, nebo logaritmicko-normln
nhodn veliina me nabvat pouze kladnch hodnot.
Pipomeme si vztah pro urovn distribun funkce logaritmicko-normln nhodn veli-
iny.
() =
{
(

), > 0
0, 0
A nyn ji pejdme k uren hledan pravdpodobnosti.
(0 < < 30) = (30) (0) = (
302

9
) 0 = (0, 47) = 0, 681
nebo
(0 < < 30) = (30) = (
302

9
) = (0, 47) = 0, 681
Obsah
102. strana ze 102


Zavt dokument
Cel obrazovka

Okno
Spojit rozdlen pravdpodobnosti - een pklady 102
adb) Pro uren medinu meme pout vztah pro 100p% kvantil.

= e
+

0,5
= 0 (viz Tabulka 1)
0,5
= e
2+

(9)
= e
2
.
= 7, 4.
adc) Stedn hodnotu a rozptyl urme na zklad ve uvedench vztah.
= e
+

2
2
= e
2+
9
2
= e
13
2
.
= 665, 1
= e
2+
2
(e

2
1) = e
22+9
(e
9
1)
.
= 3, 6 10
2