Anda di halaman 1dari 28

Nae tma: Tborku, plpolej...

Zpravodaj o vchov a vyuit volnho asu dt a mldee

ARCHA

slo 5/2013

Pedstavujeme: Instruktoi Brno


foto archiv TOM Svtluky

Nai hasii ve Francii: plno spch Rozhovor s Luci Jukovou

vodnk kola o przdninch


Zpravodaj RDM ovchov avyuit volnho asu dt amldee

Foto archiv Junka (nahoe) a Frantiek Fra, Sdruen Radost (dole)

Registrace Ministerstvem kultury: MK R 8135 Tematick skupina 13/A8, ISSN 1212 5016 Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou, s.p., odtpn zvod Peprava, .j. 1259 / 99 zedne29.3.1999 Redakce: Ji Majer vedoucredaktor Adresa redakce: esk rada dt a mldee, Senovn nmst 977/24, 116 47 Praha 1 tel.: 211 222 870 e-mail: archa@crdm.cz IO: 68379439 Sazba a lito Michala K. Rocmanov, akad. mal. Tiskne REFOS, Praha Fotografie z archivu RDM ajejch lenskch sdruen. Toto slo vylo v jnu 2013. Foto na tituln stran archiv Bry Bokov, TOM Svtluky Zpravodaj Archa je nekomern tiskovinou, kter nen urena kprodeji. Podrobn informace kezpravodaji Archa lze nalzt na internetov adrese archa.crdm.cz

Przdninov as je asem, kter se v esk spolenosti odjakiva to kolem dt neexistuje jin obdob v roce, ve kterm by rodie, kolektivy dosplch, tborov vedouc, uitel vech typ kol vnovali nezmrn sil vymlen rozmanitch kratochvl pro ratolesti a dti kolou povinn, ale i ty mlad. Przdniny maj bt obdobm, kdy se dti a mlde sousted na jin aktivity, ne je psan domcch kol, uen na testy a zkouen. Pesto je dobrou tradic eskch volnoasovch sdruen, vetn Przdninov koly Lipnice, o. s. vyut i dobu letnch przdnin k tomu, aby se dti zbavnou formou nco podstatnho nauily. Nezle na tom, jestli tou vslednou zkuenost je schopnost vait, slzat skly, zakldat tborov ohe, nebo si naopak osvojit dovednosti, jako je prce v kolektivu, obansk zodpovdnost nebo schopnost postarat se o kamarda vnouzi, i dokonce v kritick situaci. Przdninov kola Lipnice ji tm tyicet let zdokonaluje postupy zitkov pedagogiky, kter potom spn vyuv pi realizaci vce ne dvou stovek kurz ron.

Tyto kurzy nejsou zameny jen na dti amlde, pesto maj velk vznam v rozvoji a sebezdokonalovn pevn tch, kte pak voln as dt maj na starosti tedy jejich uitel, vedoucch, lektor. Przdninov kola Lipnice tak nabz zcela jin zpsob, jak se soustedit na zdokonalovn postup, kter jsou pak uplatniteln v praktickm ivot. A dodv tak zcela nov vznam pojmu przdniny, kdy vtina kurz probh. To jsem ale trochu odboil Vrtme-li se zptky k titulku, meme zobecnit, e dti, kter letos proily st svho letnho volna dky pepestr nabdce rozlinch volnoasovch sdruen, udlaly nejsp jenom dobe. Ani si to pli pipoutly, uily se daleko od kolnch lavic, matematickch vpot a pravopisnch diktt svm zpsobem dl. A u do jejich domcch kol plpolaly plameny tborovch oh, stkaly prky od vodckch pdel nebo cinkaly slaovac osmy a karabiny pipnut k horolezeckm vazm.
Pavel Bednak, Przdninov kola Lipnice

Nae tma tyikrt od tomk...


Rafting v Babiin dol, zdokonalovn celch sad originlnch avtipnch spoleenskch her, brigda v Oparenskm mln, indini na prrich u Chotvic Vzte, e letn innost Asociace TOM byla daleko pestej, ne napovd jej ochutnvka v tomto sle Archy

dol py v Ratiboicch oilo v sobotu 20. 7. 2013 jedinenou akc. Hendikepovan dti z Obanskho sdruen Cesta pokoily eku pu. Ve vodck vbav, na raftu vyrazili se svmi kamardy zvodckho oddlu Loti na dlouho oekvanou plavbu. Neekal jsem, e na klidn prochzce Babiinm dolm zaiju nco tak neobvyklho. Radost a odvaha hendikepovanch dt m pln dostala. Jsem zdrav anikdy jsem na raftu nesedl, a tak m dost zarazilo, e i dve z invalidnho vozku se s smvem chyst sjet pu, k pekvapen jeden z pihlejcch. Zatmco hronovt vodci nafukovali rafty, mli i klienti z Obanskho sdruen Cesta pln ruce prce. S nadenm si oblkali pilby a zchrann vesty. Rozdvn pdel se ujali dva ostlen vodci starosta msta Nchoda Jan Birke a mstostarosta Hronova Josef Thr. Pak u nic nebrnilo vyplut od Viktorina splavu. Bylo asn vidt, jak si dti z Cesty plavbu uvaly. Myslm, e mezi Lotry velmi rychle zapadly. Pdlovn jim nedlalo dn pote, trocha vody v raftu je rozhodn nerozhzela a vodck ,Ahoj! se rozlhalo celm dolm, komentuje prv uskutennou plavbu pmo z vody Tom Burinek, vedouc hronovskch Lotr.

Pozorovala jsem tu spoustu lid, kte stli na behu, a bylo mi jasn, e sem nepili jen kvli nm. Potilo m vak, e nikdo z pihlejcch nepokraoval v cest dl. Vichni ekali, a se rafty odraz od behu. Mon proto, aby nm mohli zamvat a projevit tak svj obdiv a solidaritu, dodv k vydaen akci Denisa Vobornkov z Obanskho sdruen Cesta. Cesta s Lotry na p je tet spolenou akc projektu Loti na dobr Cest, na kterm spolupracuje dtsk turistick a vodck oddl Loti z Hronova spolen s Obanskm sdruenm Cesta Nchod, kter peuje o osoby s hendikepem. Vce informac o projektu a dalch akcch na www.spolecnysvet.com.
Karel Neuschl

Oddlov testovn Hravch krabic je u konce


S koncem kolnho roku skonilo i dlouhodob testovn velmi oblbench Hravch krabic. Dtsk oddly zapojen do testovn nm zaslaly vyplnn pracovn listy, v nich popisovaly, jak se jim s krabicemi pracovalo, hrlo ajak se jim lbily. Na zklad tchto daj se budou Hrav krabice mrn upravovat, aby byly pipraven pro dalch 150oddl, kmen a jinch organizanch jednotek. Ano, tete sprvn dalch 150 krabic bude vyrobeno pro nae (tomck) ajim podobn oddly (mnno skaut-

Foto Milo Novotn a archiv Asociace TOM

V Babiin dol dili Loti na dobr Cest

Nae tma
sk, woodcraftersk ap.). Pokud mte o Hrav krabice zjem, napite Lukovi Hukovi na: lukas.husek@a-tom.cz. Do kdy se mete pihlsit? Piblin do 31. 10. 2013; Hrav krabice by pak mly bt k dispozici od listopadu 2013.
Luk Huek Asociace TOM

Co to jsou vlastn Hrav krabice? Hrav krabice jsou tzv. metodick sady vyroben v rmci projektu Operan veho druhu. Ono natpat a naezat snad dvacet kubk tvrdho deva, vyblit nkolik mstnost mlna, pedlat vstupn brnu, vytvoit pt novch pol plotu, posekat nkolik ar luk, k tomu

program vzdlvn pro konkurenceschopnost iny mluv aneb Cesta kodpovdnosti. Uvnit krabic najdete nejrznj originln spoleensk hry, kter dti zabav a svm vtipnm provedenm i pobav. hrt brigdn hru, nechodit zrovna brzy spt... To chce celho (krsnho mladho) lovka. Brigdnkm pat mj velk dk!
(ton)

Oparensk brigda opt pracovn dila!


A pijedete do Oparenskho mlna a otevete vrata, budete lapat po tdenn, ponkud morn din nkolika mladch mu z podbradskho TOM Robinsoni a berounskho TOM Bobr. Nov dlaba z mstnho kamene navazuje na vydldn dvorek a je jednou z mnoha prac, kter bhem poslednho srpnovho tdne vykonala tictka mladch brigdnk z Brna, Berouna, Roztok, Podbrad, Odeps, esk Lpy, Dobranova, Hradce Krlov, Liberce aSedlan. Sehran derka, kter zvelebuje n majetek ji osmm, respektive devtm rokem, znovu dokzala, e za mal penz se d vytvoit kvalitn dlo
Foto Tom Novotn a Milan Hrstka

Indinsk zem
Tam blzko obce Chotvic je indinsk zem Mon, e to jet nikdo z vs neslyel, ale tam na tom poloostrov mezi ekou a potokem, kde skoro kad rok trvme tborov dny, je ir prrie. Nahoe ve skalch je zlat dl, v lesch plno lovn zve, na plnch se pasou stda bizon a mustang. A je tam tbor indin ajejich nelnk ns pozval na velk lov. No a na takov dobrodrustv jsme se museli samozejm dobe pipravit. Take u od jara maminky ily legny, bederky, loveck koile a s babikami probraly indinsk vzory. Tatnkov shnli a vyrbli luky, py a brousili noe. aman vyezval pro cel kmen nhrdelnky a indinsk zbrojovka dodala tomahavky. A pak jednoho dne dobrodrustv zaalo. N kmen dorazil na chotvick pln a postavil sv tp. Po vzoru mladch indin jsme se uili ovldat sv zbran i sv tla, st stopy a pohybovat se v divoin. A protoe jsme kmen sice malch, ale o to ikovnjch bojovnk, ve jsme rychle zvldli. Ji brzy nae py ltaly, kam jsme chtli, a vren tomahavk i n vtinou s jistotou zashl svj cl. Vydali jsme se na nkolik loveckch vprav do neprobdan di-

voiny a uili se pohybovat tak, aby ns nikdo nevidl a neslyel. Dokzali jsme pochytat velk stdo mustang, projeli jsme na knoch divok peeje eky a dojeli a do Lesa krlovstv. Pespali jsme v indinskm tp i pod irm nebem, plnm hvzd. Ve zlatodolu jsme vyrovali mnoho zlatch nuget, bojovali jsme s blmi bandity a zastavili jejich dostavnk, odvejcm nae zlato. Nkolik vybranch bojovnk bylo podrobeno umuednickho klu muen, zvanmu nanuk a sm nelnk musel uznat, e vydreli se ct.

O naich hrdinskch inech se pak rokovalo a zpvalo u vech tborovch oh.

Na naich ttech pibval skalp za skalpem a souasn pibvalo i zkuenost a zitk. V indinskm tboe sice jinak plyne as, ale pesto nadela chvle, kdy hry byly dohrny, psn dozpvny a vystelen posledn p. Jen tamtam tie dun nad krajem a my se vracme dom, mon trochu pinav, unaven, ale nesmrn bohat. Vdy kad si odv mal zlat nuget vzpomnek.
Milan uky Hrstka TOM Kadet

Nae tma Hbata v delov


Letn przdniny vzala bouemi rozlcen voda a vichni kolci i ti, kte u do kolnch lavic neusedaj, vzpomnaj na letn zitky i nov dobrodrustv.

Vc ne stovka dt se me v novm kolnm roce pochlubit, e strvila st przdnin na tboe v delov, e tamnavzala nov ptelstv, uila si hromadu legrace, nespotatelnkrt rozzlobila sv vedouc a vyzkouela si tolik novch aktivit Tmatem celotborov hry byl pravk, proto dti obleen v koeinch v prbhu celho ttdennho tbora lovily mamuty, kter si potom samy vaily nad ohnm. Pravc lid tak uctvali bohy, proto i dti pro ty sv stavly mohyly. Bohov jim za to pineli dary do koench vk, kter si dti samy vyrobily. V nadprmrnch a mnohdy nenosnch teplotch byla astou, tm kadodenn aktivitou jzda na knoch po Malm Paezku, koupn a vodn hry. Co bylo ale tm hlavnm, pro do delova pijeli i astnci ze vzdlench konc republiky, pro nemohli nkte dospat a vstvali v brzkch rannch hodinch, aby mohli pomoci? Jsou to kon a jzda na nich! delovsk letn tbor mnoz znaj, slyeli o nm nebo si na nj uchovvaj vzpomnky ze svho dtstv. Letn tbor delov pe u tm ticetiletou historii, bhem kter se v roli vedoucch, dt, instruktor a dalch vystdalo nespotateln mnostv lid. Za tuto dlouhou dobu prola zkladna mnoha zmnami a pravami, rozil se stanov park asnm i monost vtho potu tbornk, vyrostl krb, zdn sprchy steplou vodou, nov kuchyn a spousta dalho.

Vystdaly se destky tmat cetahu (celotborovch her, pozn. red), kter byly ztvrovny stovkami zpsob, vrmci nich se hrly tisce her, ale jedna aktivita zstala stejn od potku jzda na koni. Nkte by mohli tvrdit, e letn tbor je peitek, ale sla hovo jasn poet zjemc o letn tbor neustle roste. Rok od roku se kapacita zapluje vce, atraktivn bhy jsou naplnn vdy do poslednho msta. Tch, kter musme odmtnout, pibv, proto se rodie nauili objednvat tbor pro sv ratolesti u od zatku roku. Pro se dtem v delov tolik lb? Zeptali jsme se pmo jich: Lb se nm kon a to, e na nich jezdme, bav ns hry, mme tu spoustu kamard asvedoucmi je legrace. Jo, a dobe tady va! Z odbornjho hlediska je pobyt dt na letnm tboe prospn hned z nkolika dvod fyzick kondice dtsk populace se neustle zhoruje a na tboe se dti vnuj nensilnou formou aktivnmu pohybu v prod. Hrami,

kter jsou pro n pipraveny, se u novm dovednostem a zskvaj zkuenosti, kter se ve kole nenau. A to dobrodrustv a legrace, to je k nezaplacen! Pobyt dt v blzkosti kon je prospn i z vchovnho hlediska dti se samy od sebe v ptomnosti velkch majesttnch zvat uklidn, zti a respektuj jejich poteby. Na letn tbor Hbata do delova proto poslaj rodie i dti s poruchami pozornosti a uen, poruchami chovn a dalmi. Kad rok po skonen tbora vichni sice unaven, ale melancholicky, opout delov a cel tm je namotivovan anaten na dal rok. Obrovskou dvku motivace pin zjitn, e se spousta dt opt vrtila, e projevuj radost zpipravenho programu a pi pedvn dt na konci tbora je mnohdy a odzbrojujc spokojenost rodi. Cel tm Jezdeckho klubu Te, pod jeho rei tbor probh, je vdn vem, kte se podleli na hladkm prbhu tbora. Rdi bychom vzkzali rodim kolou povinnch dt nevhejte poslat dti na tbor, a u jakkoli a jakhokoli zamen, neochuzujte je o tento zitek, mohou na nj vzpomnat po cel svj ivot. innost Jezdeckho klubu Te (lensk sdruen Rady dt a mldee kraje Vysoina) je chov a vcvik kon, a zejmna podn jezdeckch akc a innost s dtmi jezdeck klub a letn dtsk tbory.
Aneta Noskov Jezdeck klub Te

Foto archiv Jezdeckho klubu Te

Nae tma Brontosaui obrtili lto vzhru nohama


Akce Hnut Brontosaurus jsou stejn pestr jako lid, kte na n jezd. Oletnch tborech to plat dvojnsob. Leton Przdniny s Brontosaurem nabdly na 50 monost, jak si ut lto trochu jinak.

Foto archiv Hnut Brontosaurus

Stovky mladch lid od 15 do 26 let kosily louky, opravovaly hrady, pomhaly v zahrani a na dalch mstech, kter to potebuj.

vindickm Ladakhu a znakovn turistickch tras na Ukrajin podporujeme komunity eskch krajan v Rumunsku a od letoka tak v srbsk obci eko Selo nejmen esk vesnici na svt. Na tamn tbor Mal esko za Dunajem vyjel Petr Hjek.

rozum. Komunita ale slbne a ms se sdomorodci. Nkte proto u ani esky nemluv, proto je poteba udrovat esk ivel, vysvtluje Petr dvody, pro je dleit, aby na msto pijdli mlad ei. Mt monost to vecko vidt a zat je nejvt krsou tohoto brontosauho projektu. Pokud Brontosaurus jenom troku pome, pokud piveze jenom troiku estv navc a teba taky oprav i plot a dvee, bude to vdycky lep ne nic, uzavr.

Bn brontosau tbor chystaj organiztoi nkolik msc. astnkm pak utee za jeden a dva zitky nabit tdny. I pesto zstv dostatek asu odvst kus prce a navzat ptelstv, kter asto vydr mnoho let. Nad stle oblbenjmi proitkovmi, mezinrodnmi a vzdlvacmi akcemi dosud pevldaj ty, kter spojuj smysluplnou prci se zajmavmi lokalitami a netradinm zitkovm programem. Vjimen je v tomto ohledu hrad Lukov. Prvn tbor tam brontosaui uspodali ji v roce 1983. Na zchran jednoho znejvtch moravskch opevnn od t doby pracujeme kad lto. Tict vro lukovskho psoben si v plce zi pipomeneme na potborovm setkn, kam pijd astnci vech tbor. Jak na Przdniny s Brontosaurem vzpomnaj oni sami?

Kdy se do Srbska dostanete, nepekvap vs prvn ani architektura, ani krajina, ani poas, ale lid. Myslm te obyvatele mal esk vesnice, vn jsme celch deset dn bydleli a tak pomhali s nktermi pracemi, popisuje prvn zitky Petr. Na tbor do srbskho Bantu s nm pijelo dalch 19astnk. Jejich clem bylo zmapovat tamn zajmavosti, vytvoit pro budouc nvtvnky web, a podpoit tak v chudm regionu rozvoj etrnho turismu. By lid vychz z chudch pomr, ne vldnou u ns, jsou daleko pohostinnj. Naince to zasko. V srbskm Bantu je pomrn siln komunita ech, kter se sdruuje, udruje nkter tradice, hraje esk divadlo, na kter chod tak Srbov, i kdy mu teba ne-

Pracovn-proitkov Ekokoko: Po prci legraci


Na prvn lto s Brontosaurem nezapomene Marek Mal, kter vyrazil kosit podmenou louku do Chrnn krajinn oblasti Kokonsko. Kdy jsem se na Ekokoko pihloval, vyvstala mi na mysl jedna rpav otzka jestli to nebude a moc velk stereotyp, kad den chodit kosit louku. Abych pravdu

S Brontosaurem do svta: U krajan v Srbsku

Rozvoj zavaj nae zahranin aktivity. Krom vstavby kolnho interntu

Nae tma
ekl, stereotyp to nebyl ani nhodou, a u myslm kosen louky, voln as, nebo jin aktivity. Dobr nlada nikomu nechybla a legrace byla skoro pod, popisuje Marek. S ostatnmi astnky se po pjezdu nejdve vydali na krtk vandr, kter byl soust programu. Nae skupinka cestovatel se vydala oklikou pes jeskyn a skly, v nich jsme pespali, a druh den jsme doli kolem hradu Kokon a k ternn stanici, kde ns ekali poadatel. Tam potkali zbyl dv skupinky. Jako obvykle bylo pro m problmem zapamatovat si vechna jmna, ale dky skvlmu kolektivu jsem to zvldl rychleji ne na jinch tborech, kde jsem byl. Kdy u jsem uporovnvn s jinmi tbory, Ekokoko zaalo velmi netradin a bylo i jakmsi svm duchem vjimen. Ze zatku jsem ml podivn pocit, protoe jsem byl jeden z nejmladch astnk, ale ten pocit postupem asu nahradil pocit kamardstv. Navc se ukzalo, e to nebyl jenom pocit, k. Vedle pm pomoci prod, v tomto ppad kosen a vynen rkosu z louky, nechybl pestr program. Hry poadatel doplovali aktivitami, kter jsem neznal. Pekvapilo m, e byly poun, naun a nkdy prost jen un. Sledovali jsme filmy a prezentace o fosilnch palivech, o biopalivech, vegetarinsk strav, ekologick architektue nebo o prvech zvat a pvodu rznch vrobk, kter povaujeme za pedmty denn poteby, a diskutovali o tom. Abych to shrnul, Ekokoko nebylo pouze dal obyejn tbor, byl to tbor, ze kterho jsem si odnesl (a doufm, e iostatn) dobr pocit, nov zkuenosti a tak partu novch kamard. Udlal tak dobr dojem, e chci jet i pt, dodv Marek.

pijela tak trochu jako outsider. Aspo jsem si to myslela. Lid tam mi ale ukzali, e i kdy pi bhu vypadte jako umrajc hroch, dokou ve vs najt lovka, kter si zaslou jejich smv, pze a uznn, popisuje. K sebepoznn j pomohl propracovan program pln fyzickch i duchovnch aktivit. Dokud si neshnete na dno, nikdy se podn nepoznte. Otevete se cizm lidem a pak si uvdomte, e se otvrte sami sob. Naute se radovat z malikost a vit nkomu, koho neznte. Provte, pemlte, sdlte. Jde to do hloubky, zaere se vm to do morku kost. Jestli se tomu oddte, poctte to v kadm nadechnut. Budete se smt, plakat a milovat ivot, jak je. Jsou chvle a lid, o kterch vte, e na n nikdy nezapomenete a j si dky nim ponesu kus Cestiek pod s sebou. Stailo jen vykroit.
Zpracovali Lucie Chadimov a Petr Gal

Vce o letnch akcch Hnut Brontosaurus na prazdniny.brontosaurus.cz.

Proitkov-vzdlvac Cestiky: Brna mezi organiztory i k sob sama


Tbor dv mladm lidem monost zskat potebn teoretick i praktick zkuenosti pro organizovn volnoasovch aktivit pro dti a mlde. Zrove jde o akci s velmi intenzivnm zitkovm programem zamenm na sebepoznn. O svch zitcch z Cestiek hovo rka Ltalov.

Ped odjezdem jsem slyela, e pr Cestiky dokou zmnit ivot. Takov hloupost. Odjela jsem, zaila jsem, jsem zpt. Je to u vc ne msc a j se pod nemu zbavit pocitu, e se mi stsk. Cestiky vm ivot nezmn. To za vs nikdo neudl. Bhem tch zitky nabitch dn uprosted les se vm ale me zmnit pohled na svt. Tak jako mn, vyprv rka. Dky kurzu si uvdomila, co v ivot chce a hlavn, co nechce. Nen nic horho, ne sedt na zadku a ekat, e budete astn. Na akci jsem

Foto archiv Hnut Brontosaurus

Nae tma Zpisky z nvtvy Jihoesk tbornick koly


Je tomu u dlouho, co jsem absolvoval Jihoeskou tbornickou kolu, a tak jsem se rozhodl navtvit kamardy, kte ji podaj, a podvat se, co se zmnilo. Taky jsem byl zvdav, jestli i leton frekventanti budou tak skvl parta jako ti lont.

Foto Hynek olar

Dorazil jsem sice u v ptek veer, ale pivtat jsem se mohl jen s pr kamardy. Ostatn byli spolu s frekventanty pekli si krlka a pespvali mimo tbor. Zbytek jsem tedy potkal a rno. Ajako asi kad den i sobota zanala pro frekventanty rozcvikou, dnes spojenou s nvratem do tbora. Kdo nkdy zkouel bet s krosnou na zdech, dovede si takov nvrat jist pedstavit. Po sndani byli frekventanti ji pln zamstnni pednkou o meteorologii. V pauze pak dostali za kol vyrobit si jdeln hlky, asi nejsnze v prod vyrobiteln jdeln nin. Kad si s kolem poradil, jak nejlpe dovedl nkdo ml hlky, e by je v n zvidli, nkdo zas paliky na buben. Pi obd bylo rozhodn o zbavu postarno. Odpoledne byla na ad pednka olezen, slaovn a pekonvn pekek s pomoc lezeckho vybaven. Co lo si vichni vyzkoueli jet v tboe, to ostatn se bude zkouet ztra na skle. Dal st programu ukazovala, kdo dval pozor pi pednce z topografie. Po jdeln byly rozveny souadnice, azimuty a vzdlenosti, frekventanti do-

stali mapy a vyrazili na orienk. Tedy pot, co si vechno pekreslili do map. el jsem se tedy podvat piblin do plky, byl jsem zvdav, jak si povedou. O prvn pozice byl tsn boj, pozdji jsem ji potkal astnky, kte si stovali, kolik kilometr trasy nabhali dky patn navigaci. Pchoz te maj mezi sebou skoro stejn rozestupy, kbodu, kde jsem zstal, dorej vdy ve chvli, kdy se rozhodnu se pemstit. Nakonec jsem ale stejn vyrazil, abych vidl, jak budou doret do cle.

Nedln rno se neslo ve znamen pprav na cestu, abychom v devt stihli domluven autobus smr Radoovick podskal. Mnoz si cestu krtili zpvem, take pjemn ubhala, a za chvli jsme byli na mst. A rovnou se zaaly ppravy na asi nejvt atrakci slaovn. Bylo vidt, e nkte se vyloen t, a si to vyzkouej, a nkt naopak maj obavy. A u s men nebo vt odvahou, zvldl to nakonec kad a jet se vichni v plce usmli pro fotografa. Pozdji jet pily na adu jin zpsoby pekonvn pekek pomoc lan, ale zkouen ji jen kousek nad zem. Jene to u bylo odpoledne a j se musel rozlouit avyrazit zptky dom. Jak se zd, frekventanti letos byli opravdu dobr parta, pednky jsou zajmav a kad rok je nco novho. km si, jestli bych neml Jihoeskou tbornickou kolu absolvovat znovu, a u kvli mnostv novinek, kter bych se mohl nauit, tak i kvli zajmavm zitkm.
Hynek olar

Termn nominac na Cenu Pstav 2013 posunut do 15. listopadu


Nastv vhodn as na podn nvrh na udlen Ceny Pstav 2013. Udluje ji kadoron esk rada dt a mldee dobrovolnm i profesionlnm zstupcm samosprvy, sttn sprvy a podnikatelm na mstn a regionln rovni za podporu mimokoln prce s dtmi a mlde. Nvrhy mohou podvat obansk sdruen dt a mldee, domy dt a mldee (stediska volnho asu), koln druiny i koln kluby na adresu RDM. Uzvrka letonch nominac je posunut na termn 15. listopadu. Podrobnosti naleznete na internetov adrese www.crdm.cz/pristav/index.html

Nae tma Holeovt pioni poznali ivot starch Slovan


Hej Slovan, poklad je schovan, proda matka nm napomh. Tato vodn slova tborov hymny vyjaduj hlavn mylenku letonho trnctidennho tborovho dobrodrustv len Pionrsk skupiny M. Oadlka, Holeov.
N tbor se konal na tradin tborov zkladn v Podhradn Lhot od 21.7. do 3. 8. 2013. Leton celotborov hra byla zamena na obdob slovanstv, vetn pchodu Cyrila aMetodje na Moravu. V rmci tto zajmav motivace se mly monost dti seznmit s rznmi emesly, nap. skovstvm, kokstvm, hrnstvm, velastvm. Prostednictvm hry poznvaly ivot naich pedk, udlaly si i vlet na Velehrad a podvaly se do nedalekho skanzenu Modr. Novinkou letonho tbora byla nvtva mladch lid ze zahrani; pijeli mezi ns ze panlska, Francie, Belgie, ny a Koreje. Spolen jsme strvili na tboe cel den. Nauili jsme je nkter nae hry a psniky. Dorozumvali jsme se rzn, byla u toho spousta legrace. Dal zajmavost byla nvtva modertor rdia Impuls, kte u ns dlali report. Zaujaly je teba nae sprchy nebo e jednotlivch rod. Dtem pivezli dreky, kter ns potily. Vstupy ztbora byly vyslny na rdiu Impuls v ptek 2. srpna 2013. Tak v letonm roce se uskutenilo odpoledne pro rodie a hosty, kde jsme pedvedli to nejzajmavj z tborovho ivota. Soust programu byl mj. slovansk trh, kde dti pedvedly sv vlastn rukodln vrobky. Vyvrcholen tborovho programu nastal v ptek hrou Pevnost Boyard apotom si jednotliv rody samy vaily kotlkov gul. Poslednho kolu zskat co nejvce vody a semlt mouku se zhostily rody se ct

Po slavnostn veei nsledoval pesun na Hostn, kde jsme hledali anakonec i zskali posledn indicie k zskn starho keltskho pokladu. Poklad steil kupec Smo, kter postupn pijal vechny rody a pedal jim pamtn jantarov amulety a dobov mince. Nejlep druin Borovan vydal celou truhlici s pokladem. Po nvratu do tbora jsme se jet na chvli seli u tborovho ohn, zazpvali si nae nejoblbenj tborov psniky a zhodnotili nae spolen dobrodrustv. Pro ty, kte mli jet dost sly, byla pipravena oblben hra Svkov a nejstar tbornci si jet mohli povdat u ohn, a zrove tak hldat klidn spnek svch mladch kamard. trnct tborovch dn uteklo jako voda, po celou dobu jsme mli krsn, chvlemi a tropick poas. Krom zmnn celotborov hry jsme si uili spoustu dalch her a sout, jako Lesn bojovka, Devorubeck olympi-

da, hry s Kin Ballem a padkem atd. Oblben bylo rovn ten utborku; pedtaly se rzn povsti znaeho kraje. Nauili jsme se spoustu novch psniek, vyrobili jsme si dobov slovansk odvy, nabarvili trika, seznmili jsme se s tbornickmi dovednostmi (morseovka, topografie, buzola, uzlovn atd. Soutilo est slovanskch rod: Dubovci, Borovan, Nivov, Bukovan, Hjov, Hvozdov, v ele kadho rodu stl kne nebo knna a zemanka. Vechny rody se snaily plnit koly co nejlpe a v rmci svch rod si dti vzjemn pomhaly, staly se opravdovmi partami. Vem nm zstaly krsn vzpomnky a zitky a u te se tme na dal dobrodrustv, kter spolen zaijeme na vkendovch akcch.
astnci tbora PS M. Oadlka Holeov (redakn upraveno a zkrceno)

Foto archiv PS M. Oadlka

Nae tma TOM Svtluky Tbor s Asterixem a Obelixem


Poslednch 11 let tbome na louce u Bcovic blzko Pelhimova. Je to nejkrsnj tboit, kter jsme kdy mli.

Foto archiv Blanky Bokov

Na tboe bylo 20 dt, osm vedoucch a vechno sam holky. Letos jsme nai louku promnily na malou galskou vesniku uprosted hlubokch les. Posledn, kterou man jet nedobyli. Tborov hra byla podle dobrodrustv Asterixe a Obelixe. Lesy byly hlubok a pln divok. Divoka jsme mly i na tborov vlajce a Obelix

si sebou vdycky jednoho podnho divoka nosil to kdyby dostal nhodou hlad. Stopovaly jsme divoky, lovily divoky a jedly divoky. Drtily jsme many, mltily jsme many a trpily je. man byli prost chudci k politovn. Szely jsme prastar duby, sbraly jsme magick rostliny, pomhaly naemu druidovi vait kouzeln lektvary, shnly jsme zlat srp, hldaly kouzeln kotlk a pepravovaly menhiry. Jet musm napsat, e na tbory jezdm spoustu let, ale poas jako letos, to tu jet nebylo. Nikdy jsem si nemyslela, e za cel tbor nevythnu pltnku nebo bundu. Jasn nebe pln hvzd, plnk, pi kterm by se dalo st, a to cel ti tdny (tedy ten plnk ti tdny netrval, to u by opravdu nebylo normln). Bylo to krsn lto, super tbor a u se tm, co zaijeme pt rok.
Blanka Bokov Bra

10

Nae tma Trochu Japonska v jinch echch


lovk si takhle odjede na letn tbor kamsi na jih ech a tam japonsk altn? Geji? Samurajov? ajov obady?

A to nemluvm o zpasech sumo, sushi, vchodu slunce, csai Toranovi, cestovateli Adisanovi a hlavn znaku posvtnho ernho hada. Ale radi pkn popodku... Leton tbor naeho oddlu TOM S.T.A.N. nesl nzev Zem vychzejccho slunce, nae cesty zkil panlsk cestovatel Adisan, kter se rozhodl, e dopluje na pekrsn ostrov, kde jsou dajn krsn eny, pekrsn vchody slunce abjen kuchyn. Tou zem bylo Japonsko. Hned po pjezdu byl vak zajat a pedveden csai Toranovi. Aby utekl tm jist smrti, slbil, e mu pome najt znak posvtnho ernho hada a tak se tak stalo... Nam kolem tedy bylo hledat po celm Japonsku 11 st rozttnho znaku a vit, e se nm kol poda za tch 19 dn splnit. Drali jsme se na horu Fudi-san, bojovali jako zpasnci sumo, skldali tradin origami, uili se bojo-

v umn samuraj i pekrsn tance gej, vozili se v rikch, hrli tradin japonsk divalo n, fotili vchod slunce, poznvali tajemstv svatyn cukuima ajaponsk brny Tori apod. Na kadm z tchto mst na ns ekala jedna z st posvtnho znaku a my se tak m dl tm vc blili k vysnnmu cli. Znak jsme cel poskldali, a i kdy nm byl posledn noc odcizen, nali jsme ho znovu, a to pmo na cest za tajemnm ernm hadem, pi kter lo opravdu tm o ivot. Kad veer nm zpestoval ajov obad, kter se konal kolem naeho altnu pmo uprosted tbora. Vichni pobonci Adisana mli po celou dobu monost podstoupit zkouku hladu, ticha a tmy a je teba ci, e se to mnohm podailo! 24 hodin bez jdla byl nron kol, ovem nic proti souboji s tichem. Ono toti 24 hodin nevydat ani hlsku, kdy muste podstupovat velijak nstrahy, bojovat o znak ernho hada, to chce opravdu pevnou vli a velkou ostraitost.

Cel tbor byl jako vdy bezvadn, letos ho podpoilo i pardn poas, kter za ty roky snad jet nepamatujeme. Bhem tbora nm spadlo cca 23 kapek vody, a to mon jet piltly z koupelny, kde se zrovna nkdo cachtal. Leton tbor adme opravdu velmi vysoko apevn vm, e se lbil i dtem.
Ondej ejtka TOM S.T.A.N

11

Foto Ondej ejtka

Pedstavujeme Instruktoi Brno


Vechno, co meme udlat, je lidi inspirovat... Slogan, kter toho na prvn pohled moc nek, ale pesto pln vystihuje nai innost.

ivot toti nabz pli mnoho monost azvlt mlad lid na pomez dtstv adosplosti se mohou lehce ztratit i pestrou nabdku svta pln pehldnout. A prv pro n (i kdy nejenom) pipravujeme nae netradin akce. Nechceme nikoho vychovvat, vzdlvat, pesvdovat ani pouovat. Nam clem je poskytnout prostor k uvdomn si svch vlastnch silnch strnek, svch cl, hranic a hodnot. Dt netuen monosti aktivnho trven volnho asu. Zitky. A v neposledn ad se bavit. Jsme Instruktoi Brno. Ji pes 30 let podme akce se zamenm na komplexn rozvoj osobnosti lovka. Na clovou skupinou jsou pevn mlad vysokokolci, protoe prv v tomto obdob mezi patnctm a ptadvactm rokem ivota si lovk zan uvdomovat sv kvality a lan po objevovn novch velkch vc. Programy zahrnuj pedevm prvky zitkov pedagogiky, pi nich jsou astnci uvdni do rznch situac prostednictvm netradinch apropracovanch her, sportovnch aktivit i kooperanch tmovch kol. Dky vlastnmu zitku a zptn vazb pak astnci zskvaj to nejcennj reln osobn zkuenosti, poznatky adovednosti. Ty se daj ve skutenm ivot a v relnch situacch uplatnit daleko lpe ne jakkoliv peten encyklopedick pouky. Pekonn vzvy neme bt nahrazeno sledovnm

dobrodrunho filmu, vylutn ifry vlastnm dvtipem je cennj ne spolhn na slenu Marplovou a osobn setkn sdivokou vodou i skaln v nelze srovnat s cestovatelskou besedou.

Foto archiv Matje Kluska

ifrovac hry vzva pro mozky i nohy

Jet ped chvl se obloha od okolnch kopc liila pouze tm, e po n bloudily hvzdy. Te u je ra obzoru celkem znateln, j ale pemlm sp nad rou, na kterou dosahuje rtu teplomru. Mus bt urit pr stup pod hodnotou absolutn nuly. Je listopad, patnct minut po pt hodin rann, a ped nmi le papr s nesmyslnm textem. Pod ikonou oftalmologa mluv velk Vont o favoritovi... Klra sp, Turek chod tam a zpt, Lda vyndv z batohu asi padest pr rukavic a asi osmde-

st polomen suenky. Navrhuju, e kdyby si koupila celomen, nemusela by jich s sebou vlet tolik Chameleoni do fiskln politiky nevid... Krlos prohlauje, e bychom mohli spc Kle alespo zhasnout elovku, Lda brbl, e to je njakej divnej patent a nejde na nic zmknout, ne si vimne obho npisu OFF u mal pky. To je ono! Pinesl kimono o oficiln velikosti... Nechpav na ni koukme. V tom textu je pod jen ON a OF! Peteme jenom psmena mezi zapnutm a vypnutm! ...ONo mlO Finann oddlen shON a v OFocen listin byla chyba... Je pl est, mlhav svt, hvzdy na nebi u jdou odliit od baterek ostatnch tm v kopcch, jsme po probdl noci v ternu unaven anevyspal, zimou ustv pohyb stic, ale adrenalin zahv nae konetiny na bod varu oceli. Mme to a jdeme dl!

12

Pedstavujeme
Siln zitky pedevm
U tyi tdny vis v celm msteku plakty a obyvatel byli pozvni i mstnm rozhlasem. Vta, kterou si vybavuji i po nkolika letech. Byl tvrten norov veer a nm prv organiztoi sdlili, e za 24 hodin hrajeme vmstnm kulturnm dom divadlo. My, kte znme jevitn prkna jen zpohledu zdola. My, kte mme za sebou tden nronch program vzimn prod Vysoiny ajsme pomrn unaven anevyspal. Kdosi prohlauje, e prv pochopil vznam slova deadline, zvlt jeho prvn sti. Pak nsleduje asi hodinov sezen (produktivnj poradu jsem v ivot nezaila), dlme si ppravn role (scn, reie, propagace, kostmy, technika, herci) jako kdybychom se znali devatenct let. Kdyby mice v zim nespaly, tak od ns prchaj nadsvtelnou rychlost, nebo prv vznikl mravenit je neporaziteln. Rno Kuba nasazuje na podvlkaky kostm melka a vydv se pozvat dal divky. Cvime. Bojme se, jak to bude ped stovkou lid propadk. Anebo nebude? Eva Klocov, Irena Pibylov) zakld vmoravsk metropoli Instruktory Brno (tenkrt jet pod mrn odlinm nzvem). V prbhu dalch let je aktivita Instruktor spojena s vysokokolskmi fakultami, vznik bezpoet letnch izimnch, vnch i recesnch akc. Spolupracujeme s Przdninovou kolou Lipnice i Hnutm Brontosaurus.

Plejda akc

Bez recese to nejde

Drme linii! ki drobn plavovlska na necelch pr hektar smrkovho lesa. Poznamenvm, e to v jejm ppad nen poteba, e m dobrou postavu, nae m do nohy trefuje byteln paprov koule pivzan na gum. Tady se toti takto bojuje. Za Moravu aza vdsko, erven a lutomodr. Bhn, strategie, obratnost a pedevm recese a skvl zbava. Nikdy jsem nechpal, co me bt zajmavho na bhn po lese. Tedy, ne m pemluvili k asti. Svaly, o jejich existenci jsem neml tuen, bol i tden po nedlnm nvratu. Zjiuji, e nov ptel jsou pln normln lid, jen se o minulm vkendu trochu pevtlili. Pt rok si nesmm zapomenout nalepit na tt moravskou kozu a nauit se s tou koul na gum hzet tak, aby m vdycky pi cest zptky neprskla do hlavy

V kalendi na naich strnkch si sta jen vybrat. Asi nejznmj je ifrovac hra TMOU, kter se kad rok astn vce ne tiscovka lid. Pekonat nron ifry, zimu a nepohodu listopadov noci je opravdu vzva a nezapomenuteln zitek. Milovnky recese si zskaj Moravsk hvozdy bitva o Brno mezi Moravany a vdy, to ve za doprovodu trumpety, bojovho ryku a ptelskho smchu. Letos se uskuten ji 30. ronk. Podobnou bitvou, ale na vod, je Trja, podan v ervnu. Odpoledn mstsk programy, kter prov koordinaci a strategii ptilennho tmu, jsou takt celkem oblben. Letos vlajku tohoto typu akc neslo Vera, dnes aztra. Outdoorov zvod 24 hodin pro opravdov drsky to je InTime. Za splnn koly zskte as. as je mna. as je vechno. Pokud vm vypr, konte. To nejvt, co meme nabdnout, jsou zitkov kurzy. Letos to byly Tvrz, Labyrint a Outdoor light tden, na kter budou vichni zastnn dlouho vzpomnat. Nov lid, neekan situace a vypilovan hry aprogramy. Amnoho dalho na techniku zamen Hi-Tech, dvoumsn mafinsk hra Assassin, stedokolsk fyzikln tbor...

A do dneka

Jak se stt Instruktorem

Vznik a fungovn ped revoluc

Nae organizace m pomrn hlubok koeny. V roce 1968 zaala esk tbornick unie podat stedn tbornick koly, kter postupn od pvodn sportovn npln pely k zajmavjm a propracovanjm programm. I pes rzn peripetie s tehdejm reimem (nap. zkaz esk tbornick unie avznik Socialistickho svazu mldee) se da tyto kurzy dle vylepovat a do druh poloviny sedmdestch let, kdy kvli rozkolm mezi Metodickou radou a vedenm tlovchovn brannho oddlen SSM odchz Allan Gintel (ten vroce 1977 zakld Przdninovou kolu Lipnice) a pot i Petr Holec. Prv on spolu s dalmi (Jaroslav Najdekr,

Rznorodost naich len a akc je idnes nejvt pednost, ale i nevhodou organizace je tak toti velmi obtn bt kompaktnm sdruenm a sdlet a pedvat njak ucelen know-how. Proto kad dva roky podme plron vzdlvac instruktorsk kurz, ve kterm se sname pedat sv znalosti ohledn podn zitkovch akc mladm nadenm lidem. Svou dlkou, npln a provedenm je tento kurz zejm jednm z nejpropracovanjch svho druhu v R. Leton kurz startuje u vz a je pln obsazen, ale za dva roky to mete zkusit i vy.
Matj Klusek

Instruktoi Brno, o.s.


Adresa: Lidick 787/45, 602 00 Brno http://www.instruktori.cz/ info@instruktori.cz

13

Foto archiv Matje Kluska

Otevenm hranic a novch monost po roce 1989 aktivita len upad a chvli se zd, e komunita zanikne pln. Na znovuvzken v roce 1993 m zsluhu pedevm trojice Martin Bobr Sobotka, Josef Plsk Hajkr a Michael Majk Motal. Poveden celoron instruktorsk kurzy lkaj do sdruen mnoho novch kvalitnch lid. Vznikaj npadit mstsk hry, vkendovky, przdninovky, promtac veery. V roce 2011 se stvme obanskm sdruenm a o rok pozdji vstupujeme do RDM. Zbr akc je stle velmi irok, a u zamenm (outdoor, psychologie, recese), typem a vkem astnick skupiny (od stedokolk a po rodie) i dlkou (jednodenn mstsk hra, vkendovka i desetidenn kurz). Instruktory Brno prolo nkolik stovek lid, nyn mme kolem padesti aktivnch len, vtinu tvo lid do 26 let.

Rozhovor Akn msc kampan Fotbal pro rozvoj 2013 je spn za nmi!
Rozhovor s Lucii Jukovou o prbhu letonho ronku

Od 15. ervna do 17. ervence se prohnala nap eskou republikou mezinrodn fotbalov jedenctka mladch reprezentant kampan Fotbal pro rozvoj. Do boje o Putovn pohr Fair play se k nim pipojilo 58 tm sloench zdt, mladch lid i dosplch zvtch mst i malch region, lid se sportovnm i umleckm talentem, zstupci sttn, soukrom i neziskov sfry. Jak byl leton ronk? Co si z nj lid odnesli? Kam bude kampa smovat do budoucna? Jednou z osob, okter se kampa druhm rokem opr, je Lucie Jukov, kter iniciuje plnovn kampan, stoj za ppravami isamotnou realizaci aknho msce idoprovodnho programu.

sad pohr, sto triek, Putovn pohr, nkolik knih od Robina Ujfaluiho Jak se hraje fotbal v Africe. Branky nevozm, ale pi dobr vli vech hr do Felicie poskldte skoro cel fotbalov tm. Organizace INEX Sdruen dobrovolnch aktivit kope za lep svt ji osmm rokem. V em byl leton ronk vjimen? Pokud je to mon strun shrnout, pak svou rozmanitost v zapojen lid, organizac a instituc do kampan. Bhem potench pprav se k nm pipojil tm reklamn agentury a odvedl obrovsk kus prce spojen s vytvoenm nov mediln tve kampan. Orealizaci v regionech se letos postarala cel ada mstnch organizac, pes instituce, kter nabzej dtem a mladm lidem smyslupln trven volnho asu, nevldn organizace bojujc za prva lid, ochranu prody, kulturnho ddictv pes studenty, jednotliv nadence nebo umlce a po zastupitele mstnch obc a mstskch tvrt. Fotbalov asociace R nm dodala takov mnostv cen, e jsme si tento rok mohli dovolit ocenit kadho hre. Tak nkolik osobnost ze svta sportu nm prokzalo morln i materiln podporu. Nov byli zapojeni lid zuniverzitnho prosted, profesoi a jejich studenti, kte pro ns sledovali prbh kampan a zaznamenvali reakce lid, abychom se dozvdli, co v rmci kampan funguje. V neposledn ad kampa doprovzela aktivn skupina nkolika mladch lid, kte obohatili kampa svmi npady a fungovali tak jako podpora mezinrodnmu fotbalovmu tmu. V tomto ohledu je fot-

Foto archiv kampan Fotbal pro rozvoj

balov kampa uniktn; nabz lidem zrznch sfr ivota prostor nco spoluvytvet, na nem smysluplnm se podlet. Navc pevn vtina zapojench lid a organizac vnovala svj as, npady a energii do kampan dobrovoln za to vem pat obrovsk dky. Bez nich bychom tuhle kampa jako organizace nikdy nebyli schopni zrealizovat. Mezinrodn fotbalov tm, kter bhem celho msce navtvil rzn msta nap celou republikou, byl druhm rokem sloen nejen z mladch lid zKeni, ale i z esk republiky. Jak toto propojen funguje? A na drobn nesrovnalosti bylo u loni jasn, e mylenka spolenho fotbalovho tmu sloenho z mladch lid, kter spojuje lska k fotbalu, je dobr. Nabz mladm lidem vzcn prostor kjejich osobnmu rstu a k objevovn svta kolem nich. Mohou tak bhem tohoto programu zskat zkuenost, kter jim dod sebedvru. Zjist, v em jsou dob, roz si obzor a povzbud je to na jejich dal cest ivotem. Zn to bjen, ale neprobh to bez problm. Pijde nava a v tak pestr skupin pak mus dochzet k vzjemnm nedorozumnm a konfliktm. Avak prv dky takovm situacm se me dostavit hlub porozumn sob i druhm, o to nm tak jde. Trvila jsi s tmem 24 hodin denn po dobu jednoho msce. Navtvili jste est region, poznali spoustu novch lid, proli jste si spolu celou adou rznch situac. Jak byl z tvho pohledu nejsilnj zitek? Siln momenty mm spojen hlavn

14

Doprovz cel msc tm na jejich fotbalov e ve sluebnm automobilu koda Felicia Combi (dar pznivc INEXu, pozn.), jak se ti jezdilo? Je to bjen auto. Star, ale dobr. Projelo se mnou druhm rokem pes 4000 km bez poruchy. Navc se d do nj sloit neuviteln mnostv vc ilid, napklad nkolik kil ugali (pozn.: kesk kukuin mouka, kter se po uvaen pouv jako ploha k masu a zelenin), nkup potravin pro patnctilennou posdku, 600 medail, 12 spack, 12 fotbalovch m, pt

Rozhovor
se spontnn radost, kter se bhem kampan najednou nkde neekan vynoila. Vzpomnm si na telefont z MYSY, kdy keskm ambasadorm udlili napodruh vza. Pamatuji si chystn spolench jdel a posezen ujednoho stolu. Vidm nkolik fotbalovch zkrok a pravidel, kter pobavily a potily oi fanouk, komenttor ihr. iv si pamatuji radost konkrtnch lid pi udlovn ceny fair play. T mne nov ptelsk vztahy, kter lidi bhem kampan navzali zejmna nap kontinenty. A kdy to bylo naopak nejt? Vzva pro ns pila v moment ped zahjenm aknho msce hned ve dvou okamicch. Pt msc ped vypuknutm kampan jsme spolen s reklamn agenturou vymleli nov pojet mediln kampan. Soust plnu bylo, e se lid a organizace chop vlastn iniciativy a budou tvoit vlastn videa. Videa vak nikdo netoil a nm zaalo dochzet, e nco nezafungovalo. Pestoe nepiel oekvan vsledek, sm proces vnesl do celho projektu nov perspektivy a na zkuenosti meme stavt dal rok. Druh neekan okamik piel tden ped plnovanm pletem sti fotbalovho tmu. Obdreli jsme telefont z Keni, e slovensk ambasda vNairobi neudlila tmu vza k pobytu. Narychlo jsme vymleli zlon pln, mobilizovali jsme okol a kontaktovali jsme rzn organizace, kter by nm mohly pomoct. Dostalo se nm obrovsk podpory a ukzalo se, kolika lidem tady i v Keni zle na tom, aby se kampa realizovala. Jednm z cl kampan je podporovat frovost a tmovou spoluprci nap spolenost. V em se tento cl odrel bhem kampan? Vichni hri si z turnaj odnesli medaili. Ne vak pro nastlen poet bod,

Kampa i letos podporoval fotbalista Tom Ujfalui (uprosted, 2006) ale proto, e se dokzali na pravidlech v tak peste zastoupench tmech dohodnout a den si spolen ut. Frov fotbal bez rozhodch v sob skrv slu lidi propojovat spe ne rozdlovat na zneptelen tbory To je nco, co si zaslou alespo symbolickou odmnu. Cl budovat frovou spolenost je vak velkolep a ek ns velk kus prce. Obrovskou slu mi dodv, kdy vidm, e za nae cle nebojujeme jenom my. Je tu ji mnoho organizac ajednotlivc, kte usiluj o podobnou vc, jejich prce stoj na podobnch hodnotch, i kdy na to nejdou pes fotbal jako my. Vichni lenov tm se po spolen strvenm msci vrtili do svch domov a u v Keni, nebo v esku. V, jak jsou jejich dal plny? Vtina z mladch lid nastupuje zpt na univerzitu, nkte plnuj zahranin cesty a ste. V Keni chystaj povdn o tom, jak to tu bylo. Z naeho vzjemnho povdn ped odjezdem dom vzelo, e nvrat zpt pro nikoho nebude zsadn zmnou. Vtina ze zapojench ambasador se shodla na tom, e nabyli vt motivaci nap. dl studovat nebo se pustit do pln, na kter pedtm hledali odvahu. A kam bude dl smovat kampa? Jak jsou plny do dalch let? Po letonm ronku jsme opt bohat o nov zkuenosti a mme tak o nco lep pedstavu, na jakch vcech potebujeme zapracovat. Oslovuj ns nov lid a organizace, kter kampa zaujala a chtli by se do n zapojit. Je tedy mon, e pt rok kampa opust nkter msta a zavt do novch region. Objevil se tak npad zorganizovat celoron ligu nzkoprahovch klub, kter by byla zaloena na pravideln spoluprci s organizacemi pracujcmi s mlde. Take tu jsou opt nov podnty, nov lid, nov msta. Nadarmo se projekt nejmenuje Fotbal pro rozvoj, rozvoj se stv nai nedlnou soust.
Veronika Brcknerov

15

Foto archiv kampan Fotbal pro rozvoj a Kristna Makovcov (nahoe)

Ze zahrani Hasisk olympida, Francie 2013: esk spchy


Tet ervencov tden se ve francouzskm Mulhouse konala XV.mezinrodn hasisk olympida CTIF a XIX. mezinrodn olympida mladch hasi v disciplnch CTIF.

16

Soutilo se v kategorich dobrovoln i profesionln hasii, a to jak v tradinch disciplnch CTIF, tak v pornm sportu. Sv msto na soutnm poli zde mli i mlad hasii. Z nrodnch vprav 26 stt byla nae esk tou nejvt a startovala ve vech vyhlench soutch a kategorich. V pornm sportu se do boj o olympijsk kovy pustilo devt drustev profesionlnch hasi, osm drustev dobrovolnch hasi a devt drustev en. esk republika byla zastoupena esti drustvy jednm profesionlnch hasi, dvma dobrovolnmi a temi drustvy en. V klasickch disciplnch se na start olympijskho zvodu postavilo celkem 151 drustev, z toho 12 v kategorii profesionlnch hasi a 30 v kategorii en. eskou republiku reprezentovalo 13 drustev. Mldenickou st olympidy prezentovalo 46 drustev mladch hasi, znich ti nastupovala v eskch nrodnch barvch. V pornm sportu profesionlnch hasi se nejvce dailo Jakubu Pavlkovi, kter vybojoval stbrnou medaili vbhu na 100 metr s pekkami, aJakubu Pknmu, kter stejn kov zskal v dvojboji. Celkov se esk drustvo profesionlnch hasi umstilo na 5.mst. V kategorii dobrovolnch hasi se et porn sportovci dokali maximlnch spch. V bhu na 100 m s pekkami obsadili v poad Martin Lidmila, Petr Langer a Jan Vrblk vechny ti

medailov pozice, olympijskm vtzem ve vstupu na cvinou v se stal Michal Janda ztmu esk republika B. Tento mlad a nadjn tm pak vybojoval i celkov prvenstv ped kolegy z tmu esk republika A atmem Lausitz z Nmecka. Nejspnjm eskm pornm sportovcem se stal Jan Vrablk, kter krom bronzu v bhu na 100 m s pekkami dokzal vybojovat i stbro v dvojboji. Mezi enami ml zvod v pornm sportu z potku ryze esk ndech. esk dvata obsadila v individuln discipln bhu na 100 m s pekkami vechny tyi finlov pozice, kde skonila v poad: Petra Mifkoviov, Klra enkykov, Monika Mareov a Lenka Tomandlov. Poadm drustev nakonec nejvce zamchala disciplna tafeta 4 x 100 m, kde se pli nedailo eskm Ledenicm a v zvrenm tovn to znamenalo, e zlato si z Francie odvezou eny z SDH Chvlenice, stbro SDH Tkovice a bronz nmeck tm z Meckenburg Vorpommern. Dvata z SDH Ledenice obsadila v celkovm tovn 4. msto. V klasickch disciplnch CTIF se na start postavilo 13 eskch drustev, z toho ti drustva en. V olympijskm zvodu se bojovalo o zlat, stbrn a bronzov vkonnostn odznak. Nejlpe se ze vech eskch tm nakonec dailo dvatm z SDH Pskov Lhota, kter si v katego-

rii eny A vybojovala zlat vkonnostn odznak, za nimi pak skonily eny z SDH Velk Mezi, kter zskaly stbrn odznak, a nakonec SDH Vlnov, kter si odv odznak bronzov. V kategorii mu byli z eskch zstupc nejspnj ti z SDH Vlnov M1 a z SDH Frdek, kam putuj odznaky zlat, stbro potom pivezli mui z SDH Michlkovice, Pskov Lhota a Ziboholavy; bronz zbyl na SDH Chlumec nad Cidlinou a Vlnov M2. Sv zastoupen mla esk republika i v kategorii mui B, tedy nad 30 let. Zde si stbrn odznak odv SDH Vlnov M3 a bronzov SDH Frdek Skalice a HZS Krlovhradeckho kraje. Pozadu v srii olympijskch spch nezstala ani esk hasisk mlde. V zastoupen 46 drustev dokzal smen tm z SDH Ponikl z kraje Libereckho vybojovat bronzovou medaili ve sv kategorii a napodobily je i dvky z SDH Pskov Lhota z kraje Stedoeskho, kter skonily na stbrnm stupnku. Tet esk zstupce chlapci zSDH Chlumec nad Cidlinou obsadil 15. msto ve sv kategorii. Nejspnjm eskm sborem se ve Francii stal Sbor dobrovolnch hasi Pskov Lhota z kraje Stedoeskho, kter dokzal vybojovat jak stbrnou medaili v kategorii mladch hasi, tak zlat vkonnostn odznak v kategorii en A v klasickch disciplnch. Nejpoetnj zastoupen ml Sbor dobrovolnch hasi Vlnov z kraje Zlnskho, kter rovn v kategorii mui A v klasickch disciplnch vybo-

Foto archiv SHMS

Ze zahrani
joval zlat vkonnostn odznak, a navc jeho lenem je i Jan Vrablm, kter zil v souti pornho sportu. Hasisk olympida ve Francii byla pro eskou republiku velespn. Navzali jsme na spchy z poslednho kln v Ostrav v roce 2009 a dokzali, e ipes organizan slab zvldnut tohoto nronho sportovnho svtku umme bt koncentrovan na sv vkony a reprezentovat svou vlast v tom nejlepm svtle.
SHMS Monika Nmekov

Jedinen mezinrodn vmna mldee esko-Rakousko-Itlie-Izrael


Ticet pt mladch lid z tchto ty zem proilo spolen 10 dn v srpnu s podntnm azajmavm programem, kter seodehrl v Rakousku a sten v italskm Jinm Tyrolsku.
Krom seznmen s lidmi z jinch zem a kultur, odbourvn pedsudk, pobytu v krsn prod Tyrolska a Jinho Tyrolska spojenho s lehkou turistikou, nvtvy mst Innsbrucku a Vdn, si astnci spolen uili spoustu zbavnch aktivit (seznamovac a tmov hry, vuka tradinch tanc, letn bobov drha). Historicko-vzdlvac rozmr akce podpoila nvtva pamtnku a koncentranho tbora v Mauthausenu. Celm programem se prolnalo zkladn tma vmny, kterm byla participace mldee (aktivn podlen se na ivot spolenosti). K tomuto tmatu astnci pipravili i jednoduch asopis, kter pot rozdvali nhodnm kolemjdoucm v ulicch Innsbrucku, asnaili se tak rozit povdom o vznamu participace mezi lidmi. Svou ast mlad lid zskali jedinen interkulturn zkuenosti, nezapomenuteln zitky a nov kamardy. esk rada dt a mldee, kter byla partnerskou organizac za R, m spodnm mezinrodnch vmn mldee nkolikalet zkuenosti. Tato vmna byla ovem jin tm, e se j astnily delegace ze ty rznch zem ( a z Izraele dokonce z arabskho i hebrejskho prosted), a e astnci byli ve vku do osmncti let.
Marek Kraji

Tento projekt byl realizovn za finann podpory Evropsk unie. Za obsah sdlen odpovd vlun autor. Sdlen nereprezentuje nzory Evropsk komise aEvropsk komise neodpovd za pouit informac, je jsou jeho obsahem.

17

Foto Marek Kraji

Nae tma Lto s mudrcem Bidpajem


Mon si jet ze koly pamatuje na pbh mudrce Bidpaje a knku bajek od Ivana Olbrachta. Postavu mudrce Bidpaje jsme si vypjili a jeho pbh upravili pro letn sociln-terapeutick pobyt...

Na tomto pobytu, kter se konal v Jizerskch horch zatkem ervence, se potkalo 11 dt ve vku 9 15 let ze dvou dtskch domov, se ktermi nae Obansk sdruen Letn dm dlouhodob spolupracuje. Letn dm vznikl vroce 1997 sclem podporovat dti a mlad lidi, kte vyrstaj vnhradn vchovn pi i bez fungujcho rodinnho zzem, aby provali astn dtstv a dospli k samostatnmu aplnohodnotnmu ivotu. Dtem zdtskch domov nabzme dlouhodobou podporu jak vdob, kdy vyrstaj vstavn vchov, tak i poslze, kdy se stavj na vlastn nohy azdtskho domova odchzej. Od roku 2013 pracujeme s rodinami, kter se ocitly v tiv ivotn situaci a poskytujeme podporu pstounskm rodinm. A jak byl vlastn letn pbh mudrce Bidpaje? Tohoto mudrce, proslulho vyprvnm zajmavch a moudrch pbh, nechal krl Dabelim zavt do ve aslbil jeho proputn pouze tehdy, pivede-li mu 11 bytost, kter jet nikdo nikdy nevidl. Ve vi by tento kol Bidpaj jen velmi tko splnil, poprosil proto dti, aby mu onch 11 bytost pivedly. Aprotoe dtem bylo Bidpaje lto a chtly ho
Foto Letn dm

osvobodit, nezbvalo tedy, ne vyrobit 11 masek, doplnit je kostmy a oivit pbhy.

vosti. Dleit je nanet noviny poctiv v nkolika vrstvch a dvat pozor na vystoupl sti, aby se po uschnut dal papr z masky sundat. Nsledn je zapoteb masku nabarvit. Dti pro tento el nejdve nately svoji masku blm latexem, aby na ni barvy dobe drely a byly vrazn. Odpoledne se pak v zen imaginaci (pedstavovn si) vydaly do snovho svta rozkvetl louky, na kter tan oivl masky a kde si kad hledal tu svou. Vmal si jejch barev a zdoben, jejch pohyb a gest. Tyto pedstavy pomohly dtem najt ty sprvn barvy pro namalovn masky, byly inspirac pro jej kostm, jmno ipbh. Na dotvoen masky pracovaly dti nkolik ptch dn. Masku vybarvily, ozdobily kamnky, peky a tak doplnily kostmem. Nakonec daly sv bytosti ivot tm, e pro ni vymyslely asepsaly pbh a pojmenovaly ji. Bytosti (masky) pak pedvedly a darovaly krli. Ten byl naden a velmi poten, e Bidpaj splnil svj kol aaby dostl svmu krlovskmu slibu, mudrce ihned propustil. Bidpaj dtem podkoval a odmnil se jim barevnmi sklennmi drahokamy ze svho tajnho pokladu. Clem tohoto devtidennho programu bylo nabdnout dtem zitek z tvorby, radost ze schopnosti nco vytvoit, nco se nauit a nco umt (prce shlnou, karovn, malovn, herectv

18

Dtem jsme pjili pro inspiraci knihy o maskch, promtali jsme si rzn fotografie a povdali si o tom, co masky jsou a jak je jejich el. Prce na masce je pomrn nron a zdlouhav, atak jsme jednotliv kroky k jej vrob rozmstili do nkolika po sob jdoucch dn. Nejprve se dti seznmily s hlnou, stm, co jako materil nabz a jak se sn pracuje. Pot si z hlny vymodelovaly podklad pro masku, tedy vlastn takovou formu tve, na kterou dal den nanely natrhan noviny s tapetovm lepidlem. Tato technika se nazv karovn a vyaduje celkem dost trpli-

Nae tma
apod). Zrove si uvdomovat, co znamen dotahovat vci do konce (prce na masce od jejho zatku a do konce podporovala trplivost a soustedn). Divadeln aktivity vedly dti ke spoluprci, vnmn vlastnho tla, vnmn rytmu a hudby. Pomohly cviit empatii. Kontakt s pbhem a fikc ml dti povzbudit k prci a pedevm motivovat, zrove ml podpoit hrav a fantazijn dtsk svt. Sociln-terapeutick pobyty se konaj dky podpoe MPSV, MHMP, Nadaci Terezy Maxov dtem, Nadaci pro radost, GE Money Bank a dalch drobnch soukromch i firemnch drc. Volnoasov aktivity podporuje MMT. votopis, rzn formy motivan dopis azamme se spolen na trnink dovednost, kter se nejen pi pohovoru, ale tak v samotnm zamstnn budou hodit. Ladn a trnovn probh rovn formou skupinovch setkn, takzvanch jobklub. Tady se spolen se dvma dosplky d probrat mnoho ji zskanch zkuenost, obav nebo naopak idel, kter klukm a holkm v souvislosti s prac le na srdci (tedy ina jazyku). Nkdy je skupina tak dobrm mstem pro vyzkouen situac, kter ns v zamstnnch mohou potkat. Ji v prbhu vech zmnnch aktivit zan vyhledvn pracovnho msta. Pedevm na zklad profesn diagnostiky vytipujeme na mru padnouc pozice. V tu chvli pichz do hry tak tajn trumf v naem letndomnm rukvu: ostlen personalistka Linda Beckov. Ta podle vytipovanch pozic oslovuje konkrtn zamstnavatele aorganizace, kter budou dobe chpat situaci adostaten tak ohodnot dobrou prci naich mladch hleda zamstnn. Lind pat velk dk, nebo ve spoluprci s tmito organizacemi se nm za sedm msc trvn projektu podailo vytvoit nkolik pracovnch mst pesn na mru pro jednotliv uchazee. Jak vichni vme, situace na trhu prce nen aktuln vbec snadn. Nkomu se tedy me doba hledn a nalzn prothnout na del dobu. Takov obdob se d vyut napklad k absolvovn rekvalifikanho kurzu, dodln idiskho prkazu nebo jinho praktickho oprvnn. V naem ikovnm projektu toti mme st penz vylennou prv pro vzdlvac aktivity.

Spolu do zamstnn. Nebo snad na slavnost?


Projekt Spolu do zamstnn Dal z dleitch aktivit Letnho domu, kter pes lto jak vidno nezahl, je projekt Spolu do zamstnn. Ten pirozen navazuje na sociln-terapeutick pobyty a pobyty v trninkovm byt. Je toti uren mladm od 17 do 26 let, kte po odchodu z stavn vchovy hledaj zamstnn. V Letnm dom se jim sname v tomto nelehkm kolu pomhat rznmi formami. Krom pravidelnho setkvn spracovnm poradcem prochz kad odbornou profesn diagnostikou. Ta probh ve form trninkovho pijmacho pohovoru se zkuenou personalistkou Monikou Krkokovou. V prbhu tohoto setkn se uchaze dozv vce o svch silnch strnkch, ale i rezervch, na kterch dl meme spolen zapracovat. Vypilujeme i i-

Dalm olkem ve he je monost pispt zamstnavateli na mzdu po dobu tech msc. Tk se pedevm tch, kte jsou ochotni vytvoit i pizpsobit pracovn msto pmo pro nkterho z naich uchaze. Kdyby vs cokoli z tohoto zbnho seznmen zaujalo, nevhejte kontaktovat vedouc projektu Klru Joklovou (klara@letnidum.cz), nebo Bru Petrnkovou (bara@letnidum.cz), jej pravou ruku.

Zahradn slavnost Pro vechny staten hledae zamstnn, ale i dal blzk a ptele Letnho domu, jsme uprosted lta nachystali taky jednu oddychovou akci. Pod nzvem Zahradn slavnost se skrv ptelsk setkn na na pjemn stinn zahrad. Mezi rozkvetl hortenzie jsme jako u v minulch letech naservrovali nejednu dobrtku sladkou i slanou aosvujc mtovou citrondu. Nai mil host se mohli ve volnch chvilkch vnovat malovn nachystan mandaly, nebo se fyzicky rozptlit pi hrch Petanque i Kubb. Posedt, popovdat, pomalovat a pohrt si s nmi tentokrt pila vce ne destka souasnch i bvalch zamstnanc a okolo dvaceti dt. Tedy pesnji kdysi dt tehdy kdy jsme se jet potkvali na pobytech. Dnes u nkte z nich pijeli s korky, s dtmi vlastnmi. Jin u dorostli minimln do vku, kdy s nmi v rmci projektu Doprovzen hledaj bydlen nebo se jinak stavj na vlastn nohy, nkter jsme poznali a prv dky projektu Spolu do zamstnn. Zkrtka as pd jako voda. A proto je pkn sejt se alespo dvakrt v roce, jak to mme u po nkolik let ve zvyku. Abychom na pr chvilek ty nae eky ivota propojili, ne se zas rozbhne kad svm smrem. Vem, kte se zastnili, poslme pomysln pozdrav a podkovn za fajn atmosfru. Tme se na zimu, kdy probhne dal dl tohoto tradinho setkvn pod nzvem Tkrlov slavnost.
Letn dm

Projekt Spolu do zamstnn je financovn Evropskm socilnm fondem Praha & EU: Investujeme do va budoucnosti.

19

Foto Letn dm

Rozhovor Kvalita v neformlnm vzdlvn potebujeme ji?


O kvalit a konkurenceschopnosti v tto oblasti jsme hovoili s Michalem Urbanem, editelem Odboru pro mlde Ministerstva kolstv, mldee atlovchovy.
Mlad lid si v rmci formlnho vzdlvn, tedy ve kolch, osvojuj mnostv vdomost, avak toto prosted pli nepeje rozvoji dovednost, schopnost a postoj, kter jsou nezbytn pro spn uplatnn v zamstnn adalm ivot. Velk prostor pro zskvn tzv. mkkch kompetenc poskytuje neformln vzdlvn, veobecn psob na sloky charakteru lovka a vvoj jeho osobnosti. Proto je tak dleit kvalita slueb, kter nabzej organizace pro zjmov a neformln vzdlvn. A prv tu chce podpoit svmi aktivitami projekt K2, kter spolen realizuj ministerstvo kolstv aNrodn institut dt a mldee. Ped przdninami jste se zastnil semine k zen kvality v zjmovm aneformlnm vzdlvn, kter uspodal Nrodn institut dt a mldee vrmci projektu K2. m by se podle Vs mla vyznaovat kvalitn organizace pracujc s dtmi a mlde? Na prvn pohled se d kvalitn organizace pracujc s dtmi a mlde urit podle toho, e nem dlouhodob nouzi o spokojen klienty, tedy dti ajejich rodie. U organizac, kde se toto da, vidme, e spch nen automatick. Pedchz mu cel ada proces, kter probhaj ve vech organizacch nabzejcch sluby. Kvalitn organizace by organizac teba z prosted byznysu do prosted prce s dtmi a mlde, zohlednit specifika tto oblasti a nabdnout tmto organizacm podporu, jak pracovat efektivnji. Proto m podle mho nzoru smysl podporovat organizace tm, e jim penos tohoto know-how pipravme a naume je snm pracovat. V projektu K2 nabzme organizacm jednu z mnoha cest, jak pracovat se svoj kvalitou. A je pouze na rozhodnut kad organizace, jestli tuto formu podpory vyhodnot jako prospnou, jestli ji vyuije, nebo d pednost jinm nstrojm, anebo se tm nebude vbec zaobrat.

Foto Ji Majer a Michala K. Rocmanov

mla mt jasno, jak je jej posln, mla by bt dobe zena, mla by umt plnovat, mla by peliv vyhodnocovat sv aktivity, aby se pouovala z chyb, mla by sledovat nov trendy a snait se na n reagovat svou nabdkou slueb, mla by mt promylenou komunikan strategii, mla by mt ve svm tmu kvalitn pracovnky a pracovat na jejich rozvoji, ale mla by si jednodue poradit i se situac, kdy nkter z dleitch pracovnk odejde, apod. Myslte si, e je nutn poskytovat vzdlvn vedoucm pracovnkm tchto organizac v oblasti zen kvality a kdo a jak by je ml organizovat? V dnm ppad nechceme zvit administrativn zt pro organizace pracujc s dtmi a mlde. Pouze se sname penst know-how spnch

20

Na ji zmnnm semini odborn pracovnci projektu K2 pedstavili on-line systm zen kvality OLINA (olina.ka2.cz). Jak me podle vs pispt k zefektivnn a profesionalizaci innosti organizac, pro by jej mly vyuvat? Vm, e vedouc pracovnci jsou k zen kvality asto velmi skeptit. Sm jsem byl tak takov v dob, kdy jsem pracoval v esk nrodn agentue Mlde. Kdy jsme mli zavdt ISO, bral jsem to jako byrokratickou zt, kterou si na ns Evropsk komise vymyslela. Apak jsem byl velmi mile pekvapen, kdy jsme museli dlat revizi fungovn organizace, popisovat procesy a eit oblasti, kter jsme do t doby neeili. Dky tomu jsme mnoho innost nastavili jinak a hodn ns to posunulo. Systm OLINA pedstavuje komplexn nstroj, jak lpe dit organizaci, plnovat vlastn innost, pracovat slidskmi zdroji a rozvjet svoji innost. Vhodu spatuji v tom, e je, na rozdl od jinch nstroj, k dispozici zdarma, byl pizpsoben oblasti prce s dtmi a mlde, nabz dodatenou podporu a na jeho vzniku se velmi aktivn podlely samy organizace, kter s dtmi amlde pracuj. Vm, e ns ek jet

Rozhovor
hodn prce, ne se vychytaj vechny mouchy, kter provzej vznik kadho elektronickho nstroje, ale vm, e jej organizace vyuvat budou, nebo teba jen nkter jeho sti, a e jim pome v dalm rozvoji. Jak vidte hlavn pozitivum na hodnocen kvality organizac, kter pracuj s dtmi a mlde, povede ke zven konkurenceschopnosti v tto oblasti? Aby nedolo k nepochopen, ministerstvo kolstv nechce v dnm ppad kvalitu organizac hodnotit. Nabzme organizacm pouze monost ohodnotit samy sebe, a v ppad shledn njakch nedostatk nabdnout uritou formu podpory. V jakkoliv innosti peci plat, e chci-li bt lep, musm se hodnotit a napravovat zjitn nedostatky. Bez uvdomn si vlastnch nedostatk se nemohu zlepovat. Jakmi formami podporuje resort ministerstva kolstv organizace pro zjmov a neformln vzdlvn, m njak pky, aby u nich vzbudil snahu a chu sebehodnotit svou innost atm ji i zkvalitnit? Nejlep motivac je kvalita nabzenho produktu. Kdy organizace uvid, e nabzen nstroje funguj, budou mt samy zjem je vyuvat. Ministerstvo kolstv m nstroje, jak organizace motivovat k prci s kvalitou v podob dotanch program a nastavovn pslun legislativy. V tuto chvli je vak pedasn o tchto nstrojch hovoit, protoe si naped musme pokat, a budou vechny vstupy projektu K2 hotov, pak si je musme vyhodnotit, uvidme, jak bude zjem, a teprve pot meme zat uvaovat o njakch pkch. Zatm je pro m zrukou, e se na vvoji vech nstroj podlej samotn organizace pracujc s dtmi a mlde, proto si myslm, e dn pky nebudeme muset pouvat. Dkuji za rozhovor.
Ptala se Vlasta Kohoutov

Realiztory dvouletho projektu K2 kvalita a konkurenceschopnost vneformlnm vzdlvn (viz www.ka2.cz) jsou od jna 2012 Ministerstvo kolstv, mldee atlovchovy a Nrodn institut dt amldee. Je koncipovn jako individuln projekt nrodn v celkov vi 57 665 324 K (spolufinancuje jej Evropsk sociln fond a sttn rozpoet esk republiky). Jeho clem je podpoit kvalitu organizac a konkurenceschopnost astnk neformlnho vzdlvn. Smuje do oblasti nesttnch neziskovch organizac pracujcch s dtmi a mlde a kolskch zazen pro zjmov vzdlvn.

Krtce z RDM

Na webu esk rady dt a mldee k novmu Obanskmu zkonku (NOZ) naleznete odpovdi na otzky spojen s blc se innost NOZ od 1. ledna 2014. Mete tam pokldat konkrtn dotazy, na kter vm nai odbornci odpovd. Rovn tam mete nalzt mnoho zajmavch informac z ji zodpovzench dotaz. Pemlejte, tte, sdlejte odpovdi. Vce: http://noz.crdm.cz S vdomm zodpovdnosti za stav svobodn obansk spolenosti jednoznan odsuzujeme projevy rasizmu ve veejnm prostoru, kter jsou opakovan a s narstajc intenzitou ptomny v na spolenosti. Nechceme neinn

pihlet tomu, jak extremist do rznch mst v esk republice opakovan svolvaj protestn shromdn, na nich zaznvaj nenvistn hesla odsuzujc celou skupinu obyvatel. Kolektivn obviovn tch, kte se nachzej vnelehk ivotn situaci, dn problmy nevye, stoj mj. v prohlen, kter uveejnil Junk svaz skaut askautek. Toto stanovisko podporuje i esk rada dt a mldee. Ke zmnnmu tmatu se vyslovila inkter dal dtsk a mldenick sdruen, konkrtn Salesinsk stedisko mldee DDM esk Budjovice nebo sted Asociace TOM. Vce na www.adam.cz Vylepit aspo trochu msto, kde lovk ije tak by se dal velmi strun popsat cl, kter si vytkli organiztoi ji druhho ronku dobrovolnick akce nazvan 72 hodin Ruku na to! Uskuten se v rozmez od 10. do 13. jna 2013 po cel republice. Ji potkem

z, kdy k nmu podajc esk rada dt a mldee (RDM) spustila na webu www.72hodin.cz informan kampa, pitom registrovala prvn destky pihlench projekt. Nov webov strnky k letonmu ronku projektu 72 hodin Ruku na to! b od zatku z a ji nyn se meme pochlubit dvaaedesti pihlenmi projekty, pedpokldajcmi zapojen nejmn t a pl tisce dobrovolnk, konstatuje hlavn koordintor celho projektu Ondej ejtka. Vzva organiztor ke spoluasti na bezplatn bohulib innosti smuje zejmna k inorodm mladm lidem: M npad, jak zlepit msto, kde ije? V, kdo ek na tvou pomoc? Dej dohromady pr kamard, s nimi npad uskuten, a tm se pipoj k tiscm dobrovolnk po cel na zemi. Zjemci mohou na webu zaregistrovat sv rozmanit projekty zamen na lidi, produ a msto, kde ij.

21

Z RDM Zstupci RDM u ministra kolstv Dalibora tyse


Pedmtem schzky, kter se astnil i nmstek Jan Kocourek, bylo pedstaven innosti spolk sdruench vRDM, dotan politika MMT vi sdruenm a otzky majetku bvalho SSM. Pan ministr ujistil ptomn pedstavitele spolk svou podporou, potvrdil kontinuitu financovn v na oblasti a pislbil, e pokud bude vlda projednvat nvrh na pravu legislativnch pravidel sprvy majetku bvalho SSM (dnes nejsou sdruen, kter objekty spravuj, dnmi majiteli s regulrnmi vlastnickmi prvy), podpo zmnu ve prospch sdruen.
Tom Novotn, pracovn skupina RDM Stt

Foto archiv RDM, Marek Kraji a Michala K. Rocmanov

V ter 3. z 2013 pijal ministr kolstv Dalibor tys pedsedu esk rady dt a mldee Alee Sedlka a leny

pracovn skupiny Stt Tome Novotnho, Josefa Vprachtickho, Petra Haladu. zpolskho msta Zgierz. Malte a Magda se na zkuenou do Prahy pihlsili v rmci Evropsk dobrovoln sluby. Ta umouje mladm lidem zapojit se bu individuln, nebo ve skupinch do dobrovolnickch projekt konanch v zemch EU a v partnerskch sttech. Projekty v dlce trvn od dvou do 12 msc jsou zameny napklad na kulturu, dti a mlde, sport, sociln pi, umn i ekologii.
-maj

Malte a Magda
RDM letos nabdla monost pracovat ve sv Kanceli v centru hlavnho msta postupn dvma mladm dobrovolnkm ze zahrani. Nejprve tu nabral zkuenosti, zskval zkladn pracovn nvyky a astnil se projekt RDM Malte Range z nmeckho Stuttgartu, kterho pak po devti mscch vystdala Magdalena Bieniak

RDM navtvil jihoafrick konzul


Pan MZ Dasa, konzul Jihoafrick republiky v Praze, navtvil ve stedu 7. srpna 2013 kancel esk rady dt a mldee. Piel se informovat o monostech spoluprce jihoafrickch dt amladch lid s naimi spolky dt a mldee. Za RDM s panem konzulem Dasou apan Zdenou Herclovou, politickou tajemnic SAE v Praze, jednali pedseda Ale Sedlek, mstopedseda Ondej ejtka azahranin sekret Marek Kraji. Pan konzul nastnil sloitou situaci (nejen) mladch lid v Jihoafrick republice, zejmna na ernoskch pedmstch velkch mst, tzv. townships, apopsal znan spoleensk a etnick rozdly obyvatelstva. Podotkl tak, e hlavn mimokoln innost jihoafrickch dt a mladch lid je navzna na kolu, a e by asi hlavnm titm spoluprce nemly bt vmny mldee. Z RDM si pan konzul odnel krom propaganch a informanch materil pedevm mnostv informac o souasnch i pedchozch projektech esk rady, aby se mohl v klidu zamyslet nad dalmi monmi formami spoluprce, kter by byly pro jihoafrickou mlde nejvhodnj.
Michala K. Rocmanov

22

Z RDM Kam po kole? Dtsk sdruen nabzej kvalitn pravideln aktivity pro voln as dt
S prvnmi dny novho kolnho roku vyvstv ve vtin rodin otzka, co svolnm asem dt. Kde a jak bude dt trvit odpoledne? A tak za kolik?
Jazyky, hudebka, sportovn trninky stejn jako komern volnoasov aktivity obvykle stoj nemal penze. Ne vdy je ale vy cena kritriem lepho programu. Dtsk sdruen nabzej program, kter se kvalitou vyrovn komerci ale podstatn levnji. Pitom je vedou zkuen a prokolen dobrovolnci, kte dtem vnuj svj voln as bez nroku na odmnu. Celoron aktivity v dtskch sdruench vyjdou rodie bn dov na stokoruny a pitom ovem nabzej srovnatelnou kvalitu s komernmi subjekty, kter jsou mnohdy vrazn dra, konstatuje mstopedseda RDM Ondej ejtka. Na internetu najdete pestr vbr sdruen dt a mldee napklad na strnkch RDM (www.crdm.cz) tomky, skauty i pionry, debrujry a folklorn soubory, mlad hasie, ptele umn, ochrnce prody, mlad chovatele amnoh dal.

A jak vybrat z t pestr nabdky? Jako nvod mete vyut Devatero rad pro rodie (www.crdm.cz/devatero), kter vs povede krok za krokem. Napov, co mt na pamti, pipomn, e je dobr naslouchat potomkm, nezapomnat na zptnou vazbu a kontakt s vedoucmi. Pipout mimo jin, e vyzkouen vce monost nen na kodu. Pleitostn nabdka volnoasovch center a klub je sice lep ne bezcln flkn po ulicch nebo vysedvn u potae, nedoke vak nahradit dlouhodob psoben oddlu nebo podobnho kolektivu. V nm se toti dt nau nejen vemon praktick dovednosti, ale tak pozn morln hodnoty, zsk schopnost zalenit se do kolektivu, navazovat vztahy a mnohdy i ptelstv na cel ivot. Nezbytn je ale pravidelnost a dlouhodob monost psoben. Proto zrove s rodinou a kolou

jsou mimokoln aktivity dleitou soust vchovy. Se zmnnmi informacemi si jist vybere kad nezbv ne popt rodim astnou ruku ve vbru tch sprvnch mimokolnch aktivit a toho sprvnho sdruen pro jejich ratolesti.
Tiskov zprva RDM

Konkrtn sdruen a jejich klubovny ve vaem okol si mete vybrat na interaktivn map na portlu Kamchodit.cz (www.kamchodit.cz), kter obsahuje vce ne 4000 zznam z cel republiky. Najdete tam i kontakty na sdruen a na vedouc, zamen oddlu apod. O i zbru programov nabdky dtskch sdruen je mon se tak kadoron pesvdit na kvtnov Bambirid celosttn pehldce jejich innosti (www.bambiriada.cz). Nezanedbatelnou vhodou lenskch sdruen esk rady dt a mldee je pojitn. Pojitn je kad, kdo se astn jakkoliv akce sdruen, a to ikdy nen prv dnm lenem.

23

Foto Ondej ejtka a archiv RDM, Duhy, DTA

Ze zahrani
Reprezentace RDM v zahrani skrze karty EYCA
European Youth Card Association (EYCA) a jej lensk organizace podaj krom kadoronho General Assembly (Valnho shromdn) i dal akce. Na nich je mon potkat zstupce sttnch sprv, Evropsk komise, Evropskho parlamentu apod.

Foto archiv Miroslava Jungwirtha

Samozejm tam lze potkat i kolegy, kte se zabvaj kartami EYCA v ostatnch zemch. A tak dky tmto akcm je mon nejen sdlet know how sostatnmi EYCAi, ale tak informovat o innosti RDM a zlepit povdom o na rad ve svt (a e zjem je velik, nebo jako pomrn erstv lenov EYCA je zvdavost ostatnch len i partnerskch organizac obrovsk). Nkolik takovch akc probhlo ped przdninami a bhem nich.

Azerbaian Conference Investing to the youth e-participation: models and challenges


(zerbajdnsk konference Investovn do e-participace mladch: modely a vzvy) Baku 28. dubna 1. kvtna 2013 lensk organizace EYCA posledn dobou stle astji (na zklad poptvky ostatnch len) organizuj nejrznj semine a konference. Ne vdy jsou zvny vechny lensk organizace aoto vce ns potilo, e nai kolegov z zerbajdnsk ASYOU (European Students Union) pozvali i RDM. Za karty EYCA se konference zastnil manaer projektu Miroslav Jungwirth a Petra Rouskov, kter m na starosti sprvu socilnch st a komunikaci se zahraninmi partnery. Po celou dobu nm tak dlali prvodce a pomocnky dobrovolnci z ad zerbajdnskch vysoko-

24

kolskch student, kte byli naprosto asn a vstcn. A a si ji otto zemi (do kter nebylo pln lehk se dostat, i kdy jsme mli vyzenou pozvnku) ajejm zzen myslte cokoliv, tak vzte, e studenti vysokch kol zde e podobn problmy, jako ti v R (vymysleli si dokonce i vlastnho bka, ke ktermu se po prokrastinovan noci modl za spch pi ztej zkouce). Nejen, e samotn Baku bylo velice zajmav (a zbylo natst i dost prostoru na jeho prozkoumn), tak i samotn konference byla pro ns pnosem, ato nejen proto, e se posledn dobou e-participaci na RDM stle vce vnujeme. S masivnm nstupem socilnch st je to toti o mnoho snaz, ne to bvalo kdysi, ale dlat to podn vyaduje spoustu zkuenost a sil (kter se vak me mnohonsobn vrtit). Mnoho nm o tom ekli host z ERYICA a Eurodesku a pozadu nezstala ani Evropsk komise, jej zstupkyn nm pedstavila iniciativu No Hate Speech (tedy iniciativu snac se omezit vzjemn osobn toky na socilnch stch). Nechybly ani workshopy na

sdlen dobr praxe v oblasti e-participace nap lenskmi organizacemi EYCA ana vymlen novch pln aaktivit vtto oblasti. Setkali jsme se tak s pedstaviteli podajc organizace ASYOU a lidmi z zerbajdnskho Ministerstva mldee a sportu. Zkonference jsme odjdli plni spousty dobrch npad a s vdomm, e v sil zapojit mlad lidi do aktivnho dn nejsme zdaleka sami.

EYCA Presidents Commission


(Prezidentsk komise EYCA) Brusel 3 4. kvtna 2013 Prezidentskou komisi pod EYCA pravideln kad rok. Jedn se o zasedn zkho kruhu lid sloenho ze souasnho a bvalch prezident EYCA, len Pedstavenstva EYCA, vybranch

Ze zahrani
vedoucch projekt EYCA v danch zemch a specilnch host. Hostem byl letos Jacques Spelken (vedouc vvoje sociln odpovdnosti firmy GDF SUEZ) aKryzsysztof Lisek (len Evropskho parlamentu a Polsk asociace mldenickch projekt). Za RDM ml tu est bt ptomen Miroslav Jungwirth, manaer projektu karet EYCA v R. Na tomto setkn se formuj strategick vize, kter se pot pedstavuj a schvaluj na Valnm shromdn EYCA. Prezidentsk komise se shodla na zachovn dosavadnho smru karet EYCA, tedy nebt jen slevovou kartou, ale spe nstronosti mladch lid nap celou Evropou pila s npadem, e by se psobnost EYCA (karet) mla rozit i o podporu zamstnanosti a podnikn mladch lid. To by se nm dky pmm kontaktm na mlad lidi mohlo podait naplnit, pokud se tomu budeme dostaten vnovat. Jednn bylo vcn a neslo se v ptelskm duchu a konilo ustanovenm dalch krok, kdy prvnm krokem bylo pedstaven vstup zjednn na Valnm shromdn EYCA. O dalch zahraninch akcch se dozvte pt
Miroslav Jungwirth

jem na podporu mobility, vchovy kaktivnmu obanstv a k lepmu pstupu ke vzdln mladch lid, tedy smru, kter pomohla tato komise formovat vminulch letech. V kontextu souasn krize a hlavn pak vysok nezamstna-

Delegace z Bavorskho kruhu mldee v RDM


Ve tvrtek 25. ervence 2013 navtvila RDM delegace z Bavorskho kruhu mldee. Setkn v Praze navzalo na prosincov vjezd len pedstavenstva a kancele RDM prv i na setkn s Bavorskm kruhem mldee v Mnichov.

ervencov setkn bylo zamen pedevm na sdlen zkuenost a aktulnch informac mezi projektovmi zamstnanci. Zstupci Bavorskho kruhu mldee pedstavili podrobn projekt Wahl-o-mat (volbomat), kter se sna mladm lidem piblit volebn programy politickch stran ped volbami, a to se zamenm prv na zjmy a tmata dleit pro mlad lidi. Stejn tak pedstavili dal projekty realizovan pedevm lenskmi organizacemi mldee na tma volby a volebn ast mladch. Na rozdl od esk republiky se v Bavorsku ada organizac angauje pmo v poskytovn informac o volbch mladm lidem. Bavorsko ekaj zemsk volby na podzim a tak v kvtnu 2014 volby do Evropskho parlamentu. esk rada dt a mldee pipravuje tak nkolik aktivit zamench pede-

vm na mlad lidi a na prvovolie na nejbli volby do Evropskho parlamentu, a pvodn tak do Poslaneck snmovny R. Zstupci RDM pedstavili sv npady a plny a spolen se zstupci Bavorskho kruhu mldee se domluvili na spoluprci a spolen vmn mldee zamen prv na tma volby do Evropskho parlamentu na kvten 2014, tak aby mlad opravdu ctili evropsk pesah voleb do Evropskho parlamentu. O monostech zapojen se do tto vmny mldee Vs budeme informovat po schvlen dalch koordinanch zleitost. Bavort kolegov se tak zajmali oprojekt Kecejme do toho strukturovan dialog mldee (www.kecejmedotoho. cz) a zstupci projektu Evropskch karet mldee (www.eyca.cz/) tak pedstavili spch RDM pi zskn evrop-

sk licence pro vydvn EYCA karet v esk republice a seznmili kolegy se svmi plny a innostmi. S kolegy zBavorskho kruhu mldee debatovali tak nad vhodami EYCA karet a dalm vvoji v oblasti slevovch a identifikanch karet pro dti a mlde v Evrop. Spoluprce a kontakty mezi eskou radou dt a mldee a Bavorskm kruhem mldee nejsou nijak nov a trvaj de facto od vzniku RDM. Projektem, kterm se ji dve RDM u bavorskch koleg inspirovala, jsou aktivity na podporu prevence sexulnho zneuvn ve sdruench dt a mldee, publikaci na toto tma dostali zstupci Bavorskho kruhu mldee spolen s dalmi propaganmi pedmty jednotlivch projekt.
Jan Husk

25

Foto Ji Majer (dole) a Miroslav Jungwirth (nahoe)

Zameno jinam Na CVVZ 2013 do Tebe


Kamardky a kamardi,
Teb je s malmi pestvkami tradinm RVVZkovm mstem i mstem CVVZkovm. (Zkratkami jsou mnny Regionln aCelosttn vzjemn vmna zkuenost, pozn. red.). Na vmnu zkuenost s velkm C na zatku jste mohli do Tebe dorazit poprv v roce 1996. To se nm ani nesnilo o webov strnce, bylo pipraveno asi 20 program a pihlky jste poslali potou Pijelo vs tenkrt 620. Podruh v roce 2005 se ns selo vce ne 1000 a CVVZka probhala ve dvou kolch To u zaala fungovat internetov domna www.cvvz.cz (i kdy zsluhy a sputn pihlaovn na webu je poteba pipsat Bobrovi na CVVZ 2002 v Praze), ale zrove jsme se, pomoc symboliky vtrnho mlna, snaili vrtit ke koenm na prce s dtmi. Ale dost nostalgie. Leton CVVZ bude po tch osmi letech zase trochu jin. Chceme vyut nae bohat zkuenosti, ale pinst i nco novho. Kostka ke kostce lovk k lovku Zveme vs do Tebe na vkend 15. 17. listopadu. Jsme si dobe vdomi toho, e mme dohromady nekonen mnostv odlinost. Nekonen mnostv rzn velkch a rzn barevnch kostek. Pojme si spolen zahrt tetris Pojme spolen dt kostku ke kostce Pojme postavit z kostek spolenou stavbu nazvanou CVVZ Pojme spolen naplnit mylenky Galnova ptelstv rozrznnch Vm, e se v Tebi potkme. Moc se na vs tme.
Tatanka

Zkladn informace
Termn: 15. 17. listopadu 2013 Msto konn: Stedn prmyslov kola Teb, (Manel Curieovch 734). http://www.spst.cz/cze Cena: 450,- K na osobu pi platb pedem pevodem na et (viz ne). 600,- K na osobu pi platb v hotovosti u prezence na akci pro astnky registrovan na webu. 700,- K na osobu pi platb v hotovosti u prezence na akci pro neregistrovan astnky. Ceny pro lektory jsou uvedeny na projektovm webu www.cvvz.cz Zpsob platby: hradu poplatku provete na slo tu 2500011274/7940 a jako variabiln symbol uvete svoje ID. Pro umonn vbru program je nezbytn, aby platba byla pipsna na n et nejpozdji 8. 11. 2013. Dleit termny: Konec registrace na webu: 1. listopadu 2013 Konec pihlaovn program: 8. listopadu ve 23:59 Konec pihlaovn stravy a ubytovn: 8. listopadu ve 23:59 Vce v kompletnch propozicch na www.cvvz.cz/propozice

NEN TEDY NUTN SE REGISTROVAT ZNOVU. Sta se jen pihlsit do systmu a zatrhnout kolonku Zastnm se CVVZ 2013 a je to. Pro pihlen do systmu pouij: uivatelsk jmno: svj e-mail, kter m v registraci uveden heslo: to si kad zvolil sm loni pi registraci. Nov astnci CVVZ (tedy vy, kte jste nebyli minul rok v umperku) se mus

zaregistrovat tedy vyplnit registran formul...

Nabdka pro lektory


dn CVVZka se neobejde bez dobrch lektor. Ta tebsk se mon neobejde bez tebe. Budeme moc rdi, pokud se bude chtt podlit o svoje znalosti, zkuenosti nebo dovednosti a nabdne nm zajmav program? Ocenme to nejen my, ale pedevm astnci. Jak na to? 1. zaregistruj se do systmu jako uivatel 2. pihlas se do systmu 3. v menu MOJE CVVZ (v levm sloupci dole) klikni na poloku nabdka lektorovn a vypl formul s nabdkou programu 4. my program schvlme a bude automaticky zaazen do nabdky (nebo se ti ozveme s dotazy) nebo v krajnm ppad program neschvlme. 5. v menu MOJE CVVZ nsledn najde poloky diskuse lektor a zprvy pro lektory, kde budeme postupn pedvat dleit informace. Nelnkem programov sekce je Harry (program@cvvz.cz, 776 384 928), nevhej se mu ozvat. Na snahou je nabdku program zveejovat co nejdve. Proto s nabdkou nevhej
Jan Burda Tatanka, nelnk CVVZ

CELOSTTN VELK VMNA ZKUENOST


Tradin podzimn setkn dobrovolnk i profesionl pracujcch s dtmi a mlde se po letech 1996 a 2005 vrac do Tebe!

Bhem t dn vm nabdneme destky semin, kurz nebo dlen, ze kterch si sami jako z kostek sestavte svj program. ekaj vs kvalitn lektoi, zkuen organiztorsk tm, nmty pro vai innost zkrtka CVVZ, kde se budete ctit dobe!

Jak se pihlsit k asti na CVVZ v Tebi?


Je to jednoduch. Vichni astnci losk CVVZ v umperku jsou stle v systmu.
www.cvvz.cz

KOSTKA KE KOSTCE ...


LOVK K LOVKU. Cena pi platb pedem 450 K, na mst 600 K. On-line pihlky, vbr program a dal informace na webu

26

www.cvvz.cz

Anketa
Vzpomenete si jet, jak bylo Vae prvn (ppadn posledn) posezen u tborku...?

Luk Pavlsek
komik Moje jedno z prvnch posezen u tborku bylo s nam tehdy jet pionrskm oddlem na naem starm dobrm tboiti u jedn nejmenovan vodn ndre, kde jsem cel veer vyprvl o tom, e jsem piletl z vesmru a co vechno jsem na svch cestch zail. Dky tomu jsem pak zskal pezdvku Ufon, a tak jsem i pozdji u ji skautskho tborku splil sv civiln jmno a pijal tuto pezdvku. A zatm posledn posezen bylo letos oprzdninch, stle s tou stejnou par-

Pavel Koek
kouzelnk Tak to posledn bylo relativn nedvno a bylo to doslova kouzeln posezen utborku na naem letnm kouzelnickm tboe. Opkali jsme butky autoho mlad kouzelnci z mho oddlu pedvdli kouzla ostatnm dckm.

Petra Chocov
plavkyn Na sv prvn posezen u si moc nevzpomnm. Tipuji ale, e to bylo s rodii na dovolen na Mal Skle, kam jsme jezdili kdysi na dovolenou, nebo potom na

Ze sdruen jednou vtou


V Zrcadlovm salonku Ministerstva obrany R v Praze pijal 30. 8. 2013 ministr obrany Vlastimil Picek pedstavitele FoS R a vybranch folklornch slavnost a festival, nad nimi pevzal osobn ztitu. www.folklornisdruzeni.cz O vkendu 14.16. ervna idii na dvaapadesti erpacch stanicch po cel esk republice mohli narazit na skauty v, krvav rudch trikch uskutenil se toti ji 16. ronk tradin sbrky Spolen proti leukmii! www.skaut.cz V sobotu 20. ervence skonil tbor Kolpingovy rodiny r nad Szavou, jeho se zastnilo 44 dt, kter se na 14 dn zabydlely v rekreanm zazen Vyhldka v malebnm prosted Moravskho krasu a uily si tam celotborov hry na motivy biblickho pbhu o Mojovi a tku Izraelit z Egypta. www.kolping.cz V Modrm dom v Kosteleckch Horkch probhl ji potet Pekask den, uren pro celou rodinu; 4. srpna odpoledne bylo tentokrt vnovan chlebu, peen chleba, pprav kvsku, ochutnvce i receptm. www.inex-sda.cz Na loskou spnou premiru Tvrch przdnin na statku, m je mylen letn tdenn pobyt s umleckm zamenm pro dti, navzalo Sdruen Rozto druhm ronkem, v nm dtem nabdlo zajmav setkn s hudbou, divadlem, tancem a vtvarnmi technikami v malebn krajin esk Vysoiny uprosted les, luk a boch muk. www.roztoc.cz

esk tbornick unie oblast Beskydy uspodala 5. jna 2013 v arelu Sokolk v Suchdole nad Odrou dvact ronk mistrovstv esk republiky v hodu noem a estnct ronk R v hodu sekerou. www.tabornici.cz Ji tetm rokem se v Krnov konaly pmstsk tbory pro dti s postienm; tbory probhly dky projektu Slezsk diakonie U ne v jednom kolotoi, podpoenmu Moravskoslezskm krajem; dti s postienm tak mly monost zavat stejn przdninov aktivity, jako jejich vrstevnci. www.slezskadiakonie.cz O innosti sdruen polskch skaut v R (Harcerstwo Polskie w Republice Czeskiej, HPC) se mete dost na webu ZHP na adrese: http://skauting.zhp.pl/polskie-organizacje-na-swiecie/articles/harcerstwopolskie-w-republice-czeskiej.html

27

Foto archiv a weby respondent ankety

tou kamard, o tyi kilometry dle ve starm dobrm Zelenm dol. Jen aj z malinovho list vystdaly lahve a celotborovou hru mnou vymylen sout o nejvtho notora galaxie. A nutno poznamenat, e Ufon se stle dr na pednch pkch vech podobnch kln a tborovch souboj.

tboe, kde rodie byli jako vedouc a j s brchou jako mal tbornci :-) Tborky mm moc rda, protoe praskn deva a rzn barevn plamnky dok navodit skvlou atmosfru.

Fotogalerie Archy

Tbor s Asterixem a Obelixem (foto archiv TOM Svtluky) Tbor v Zemi vychzejcho slunce (foto Ondej ejtka, TOM S.T.A.N.)

28