Archeologick rozhledy LXV2013

421

A K T UA L I T Y

EUROPEAN PALAEOLITHIC CONFERENCE

Dne 7. nora otevelo Britsk muzeum v Londn pod vedenm Jill Cook nejvt vstavu tohoto roku s nzvem Ice Age Art: arrival of the modern mind, vnovanou rozshl kolekci umleckch pedmt z obdob mladho paleolitu Evropy. U pleitosti tto vstavy uspodalo Britsk muzeum pod vedenm Nicka Ashtona ve dnech 21.23. nora mezinrodn sympozium European Palaeolithic Conference, na nm se seli odbornci zabvajc se paleolitem v Evrop. Program byl tmaticky rozdlen do osmi sekc v rmci prvnch dvou dn konference, tet den byl vnovn pednkm pro veejnost. Prvn den se tm cel nesl ve znamen starho a stednho paleolitu. vodn cyklus pednek zahjil Adrian Evans, kter hovoil o kombinaci rznch mikroskopovch technik (optick, laserov a elektronov mikroskop) pi analze kamennch nstroj z lokalit Pakefield a Happisburgh site 3. Jean-Luc Locht prezentoval vsledky novch vzkum v Carrire Carpentier v Abbeville, datovanch na 600670 tisc let. Vsledky dnes ji ti roky trvajcho vzkumu z oteven acheulensk stanice v Rodafnidii na ostrov Lesbos pedstavila Nena Galanidou. Druh pednkov sekce byla vnovna svtoznm stanici stednho pleistocnu v Schningenu. Jako prvn pedstoupil Charles Turner, kter mluvil o paleoenvironmentlnm vzkumu a datovn. Aktuln poznatky naznauj, e v Schningenu (na stanicch 12, 13 I, 13 II) jsou zachovny interglacily Holstein a Reinsdorf. Thijs van Kolfschoten zhodnotil obivu hominid v Schningenu. Vtina kosternho materilu z velkch savc pochz z lokality 13 II-4 (tzv. the Horse Butchery Site), kde byla rovn nalezena znm devn kop. Velk st zvecch kost nese stopy opracovn a vce ne tisc z nich m viditeln zezy a doklady der. Tyto kosti byly pravdpodobn pouvny jako retury na opravu kamennch nstroj. Schningensk cyklus zakonil Nicholas Conard pednkou vnovanou vsledkm z probhajcch vzkum. David Hrisson pot ukonil druhou sekci informac o pedbnch vsledcch vzkumu pti paleolitickch okupac v EntricourtManancourt odkrytch in situ a datovanch mezi 330 a 80 tisc let. Vsledkem je tak 11 m vysok profil se zznamem poslednch t dob ledovch. Laura Basell pedstavila nov nlezy a pehodnotila dosavadn data o distribuci staro- a stedopaleolitickch artefakt v jihovchodn Anglii. O vznamu megafauny, zvlt pak mamut, jako potravinovho zdroje nejen v neandertskch lokalitch Lynford (VB) a La Cotte de St. Brelade na ostrov Jersey, hovoil Geoff Smith. Nov pohledy na osdlen ze stednho (La Cotte de St. Brelade) a mladho paleolitu (Les Varines) na ostrov Jersey nabdl Matt Pope. Kevin di Modica se vnoval tmatu variability exploatace kamenn suroviny stednho paleolitu v Belgii. Karen Ruebens diskutovala problematiku regionln variability pozdn stedopaleolitickch bifacilnch nstroj mousterienu acheulensk tradice a Keilmessergruppe, pedevm z zem jihozpadn Francie a Nmecka. Chris Stringer hovoil o problematice en modernch lid do Eurasie a o genetickch datech, kter naznauj mj. existenci dosud neznmho druhu rodu Homo ijcho v Africe kolem 70 ka, kde se kil s modernm lovkem. Philip Nigst prezentoval vsledky vzkumu v oblasti stednho toku Dunaje, jeho pedmtem byly zmny v lidskm chovn na potcch mladho paleolitu (zmny v oblasti variability technokomplex)a diskutoval, zda byly zpsobeny lokln evoluc i difznmi procesy. Rob Dinnis se vnoval otzce pouitelnosti kamennch tpanch industri jako vedlejho zdroje pro chronologick zaazen lokality Grotte du Renne VII. Na zatku druhho dne shldli astnci konference vstavu vnovanou umn doby ledov. Olaf Jris zahjil prvn pednkovou sekci pspvkem o prostorovm rozmstn opracovan mamutoviny na oteven aurignaciensk lokalit v Breitenbachu, Sasku-Anhaltsku. Randy Donahue hovoil o zdrojch obivy na konci doby ledov v Itlii ve vztahu ke zmn klimatu. Ignacio de la Torre uzavel rann pednky magdalnskm osdlenm pevisu Buendia ve panlsku, kde byly nalezeny i mal jmy nejasn funkce. Svtlana Demeenko seznmila posluchae nejen s pedmty paleolitickho umn

422

Aktuality
povrchu na aurignacienskch lokalitch v dol Vezery. Carole Fritz mluvila o nejstar malovan jeskyni Grotte Chauvet, o vzdobnch motivech a jejm datovn. Sabine Gaudzinski-Windheuser nabdla nov pohled na paleolitick vyobrazen en a odlin vznam pi interpretacch venu stylu Willendorf stedn fze mladho paleolitu a venu typu Gnnersdorf pozdnho magdaleninu a mladch kontext. Zvrenou sekci ukonila Lilian Janik pednkou o neuroestetickm pstupu k paleolitickmu umn. Posledn den, sobota, byl vnovn odborn ladnm pednkm pro veejnost. Celkov se v pednkovm sle selo na 300 lid z ad odbornk i laik. V prbhu dne zaznlo est pednek: Nicholas Conard pednel o potcch umn a hudby, Kurt Wehrberger ponkud rozshleji referoval o lvm mui, Randall White o osobn vzdob v dob ledov. Ji Svoboda pot navzal pednkou o struktue paleolitickho umn ve stedn a vchodn Evrop, Gilles Tosello pokraoval prezentac o jeskyni Chauvet. Andrew Lawson zakonil celou konferenci pspvkem o jeskynnm umn. Po celou dobu trvn konference vldla velice ptelsk a nekonfliktn atmosfra, diskuse se vedly v kultivovanm duchu a nechybly ani dotazy z ad amatr. Z hlediska zajmavost, novch poznatk a podnt byla obzvlt pnosn, a hodnotm ji proto kladn. Celkov proitek navc umocoval velk zjem veejnosti, pro ns ponkud nezvykl. Seznam zapjench pedmt z vstavy o paleolitickm umn si mete prohldnout na strnkch Britskho muzea (http://www.britishmuseum.org/ pdf/IAA_PfS%20Document-v_21Dec2012.pdf). Jan Hork

uloenmi ve sttn Ermiti v Petrohrad, ale i s rekonstrukcemi paleolitickch odv, kter se pod jejm dohledem uskutenily. Andrej Sinicyn hovoil v rmci sv pednky vnovan umn vchodn Evropy na potku mladho paleolitu o vylenn tzv. Initial Upper Palaeolithic (IUP) mezi lty 4236 ka, kter by asov pedchzel evropskmu asnmu paleolitu (EUP) a ve kterm se podstatn vraznji projevuje uvn ozdob (zvsk, korlk) fosilnho pvodu. O novch nlezech mladopaleolitickch keramickch figurek z chorvatsk jeskyn Vela Spila referovala Becky Farbstein. Druh pednkov cyklus zakonil Ji Svoboda pednkou vnovanou kontextulnmu pstupu pi studiu lokalit s paleolitickm umnm na Morav. Nsledujc cyklus pednek byl cel vnovn aurignacianu ve vbsk Jue. Jako prvn pednesl pspvek Harald Floss na tma figurativnch pedmt z doby, kdy modern lid pronikali do Evropy. Prezentoval nkolik novch nlez, pedevm z jeskyn Hohle Fels: koskou hlavu, vodnho ptka, venui a miniaturn verzi lvho mue. Kurt Wehrberger vzpt shrnul djiny bdn a dosavadn poznatky o mamutovinov soce lvho mue z jeskyn Hohlenstein Stadel. Rovn prezentoval nov nlezy zbvajcch st soky uinn v tto jeskyn a pravdpodobn sled udlost, kter vedl k jejmu znien pi vzkumu v roce 1939 (soka by po restaurovn mla bt vystavena v ulmskm muzeu). Sibylle Wolf uzavela vbskou sekci pednkou vnovanou aurignacianskm osobnm ozdobm z mamutoviny. Randall White zaal posledn pednkov cyklus pspvkem o vyobrazench a pravch skalnho

7th INTERNATIONAL FIELDS OF CONFLICTS CONFERENCE BUDAPE 2012

Ve dnech 18.20. jna 2012 se konala v Budapeti 7. mezinrodn konference vnovan problematice ternnho (zejmna archeologickho a historickho) studia socilnch (zejmna vlench) konflikt. Konferenci organizovalo Hadtrtneti Intzet s Mzeum (Military Museum and Institute). Pednky se konaly v konferennm sle muzea, resp. institutu. Konferennm jazykem byla anglitina, vjimen maartina simultnn tlumoen do anglitiny. Organiztoi pedem ohlsili ti tematick okruhy: Conflict Landscape Archaeology, Battlefield Archaeology a Research of Military Mass-Graves. Konference se aktivn zastnili badatel z Anglie, esk republiky, Holandska, Itlie, Maarska, Nmecka, Slovinska, panlska a USA. Pspvky byly rozdleny do nkolika chronologickch skupin. Prv den odeznlo nejprve sedm pspvk vnovanch problematice antickho vojenstv, osm pspvk k obdob ranho a vrcholnho stedovku a na zvr po jedn pednce na tma ticetilet vlky a maarskho povstn za nezvislost v letech 18481849. Druh jednac den zahjila pednka o vzkumu boji z americk vlky za nezvislost, nsledovala tmata z 20. stolet: 1. sv-