Ayaan BYSAOSOION Us“njAys oyfokaognsa oyel op auyutoid as zal ‘AynKa Hal -od oyal A Izerpo as aga OL, KyvzZ 9s sovylUNWIOY oYaf WaysIpoyosa nous 28 g19}y ‘loudjadwoy yoAyoIZosepod wrosoqnos gye) aye “wWapalyzor wAU -10gpo v wIkUDEqOIgA WAYON WOUefau JAoUodsIP Apay [gui Aq [2119 “Qpin aa ropad yuunns os eqhyfa ‘Ayyafosd gaou afnsodpod jurs9ruqagn B TueAOUSO s afnoed guitqrxaly ‘Admsod ayo1Zosepad grou WAOIQAO ToRId PAs 9A Jfogou as ual, “aJOIIQN OYsATJOAI ypepfodpasd ‘yz af aidayens lovaognAa wopays opy ‘AynXa [Is AYONsTUBLUNY QALIOAL, NsoufasaA v NOIPOs “NYLZ N NouLyYsIz NOW!OMNE v LATWIOPQAQas WIAARIPZ PULA -orodpod ‘ej1peuorsayoud oyofl yeysnaka oznur yed yoapepjodpasd oyog EN “AyrUYoo) v Arnypny ‘pga yoroyeuzod yoXaou A 9s WAOUOTIO v ysougayods Ayaepezod rorugui as ofyoAs Aoydeu Isnur NsoUsegNos [2112/) “souvuaossa ayoryotsd Jayayz afndnysha pasdod og “(9667 ‘YPPIPA “W) WOYQAO]D WAYNIP vYQAO]2 OYoupel suAouLo} e JUaqosnd oysuueleza nsaooid A Tuply s topid vu noysryersods 14q Jsnw [a}QN “Wargp J nyeyz OYPaA B OYPYoqnyY & Nsoupaaop yoruaneyrunuioy zoq os apfaqoayy “MU -0qO WAS 9A JSOULAOPNS NOYOSAA v payyzor LyoNIJod gumyjny Axo PU sougoso BYs]a}I9N PIPIZKA ‘aseyoud oy! usUoyAA s yoKuofods sozn Nsou -ISPJA YOIUTPIOUT QUAOIN Isha WUUAZeSOp s guofods AyAepezod nopepy os jsouqoso opel v 2a[a}12N BN “TJD ¥ WIURAOIQUIS P TOYPIIUT “JoRIsaIUL as Jorg -vuZAa *eyQao]g eioUpel ruPNpTAIpUr JuUINZOI TSOpOYoAsd A as NSougosC) (9661 DJON f “Aoss) Wa) -UOZLIOY WAAOSRQ WAIQIN s ‘OUDZOUO I QusegnOs UIT B ‘oUdfods ApZA 14q ojgur Aq ‘,,Jay190 14q BUT Ayel* “wWo] o TURAL spard s NSO[SIANOS A DyALpezod yoAuoUes JUsAoURIg ‘Nsougefods nMUNUOY Yoro![nygifez ‘TUBAOYS NIOZA v joUpoyY ‘HSOULOpga IsTUSUR TINNY A BAIQOdS JAys[oqION BIeIspog ATALIQO LSONAOSO TT (PqQN 14q QU Aq AEP)I2_/_ PEDAGOGICKA KOMUNIKACE V TEORI A FRAXI Rozvoj wtitelovy osobnosti neni jednoduchou zélezitosti. Jako vSechny utvafeet procesy je procesem slozitym a dlouhodobym. Zékladem sociopeo- jesni plipravy jsou thi dimenze ~ teoretick4 (v8domostns), praktickd (doved- nostni) a osoboostni (hodnotové, axiologicks). Tepeve vzijemné propojeni snoho trojéhelniku ..vim, umim, chei™ miize vytvotit pnobodnotného, pro- esné dokonale pfipravencho weitele, ktery se stane rozhodujicim Ginitelem oi reaizaci kvalitnich 2mén ve Skolstvi, Soutasné pojeti Skoly, uditelea jeho innosti je jednow ze zékladnich dis- wuzi o proménich vzd8livéni na celém sv8té, Utitel by mél naplnit vzd8ls- act pledstavy rodi86, 2ékd i stétu. Jak ale skloubit tradi€n{ dvojf pohled na rofesionalitu utitele, ktery ms bt hnact silou spoleSenskyich zmén a po- rokuazdroven ms predivat tradins, ustélené hodnoty a kultumn{ vzorce? Aby byl schopen formovat kritické a tvotivé mySlenf svfch 24k), must ozumét jejich psychice a zékonitostem Zivota v rodinném i Zikovském ko- cktivu, Musi w8det, co uel a prot to uit, Musf si byt védom toho, Ze prostied= ictvim formoviné osobnosti sv¥ch 74kb. ovlivituje budouct podobu sveta. Role utitele se méni, Jcho tloha ,.uéit", ve smyslu pfednisSet, zkouset, ysvétlovat sprivné fesens, poskytovat informace, trv. Usitel se VEak stv ice organizétorem, usmériovatelem, tvireem aktivit. Phipravenost uitele esporivd jen v technologii vyuovdnt a v¥chovy. Je nutné vEnovat take ozornost Vlastnimu osobnostnimu riistu i signdliim zpétné vazby o kvalité disobeni na Ziky (H. Horkd, 1998, s. 34-35). O problematice uditelské profese vystizné pise S. Stech (1994, 1998). fedstavuje tuto profesi bez pevnych jistot, plnou dilemat a ambivalentnich ociti, Které utitele provézeji v jeho kazdodenni prici a jejich? efektivita *Seni je problémem zavinajéctho i schopného utitele. Ucitelem se cloviék stv nejen tim, Ze ziské védomosti a dovednosti, ale im, Ze pfijima roli uditele a vSe, cos ni souvist, Pro své Zéky by se mel stat riwodcem v pozndviin{ svéta. Osobnost utitele, jejf rozvoj a otdzky vztahu Zék-uitel majf rozhodujfet Fznam pro vytvateni vchovné vzdElivactho procesu. Kaidé profesni ¢innost je zalozena na specifickych po%adavcich, nor- sich, je urGitym zpiisobem organizoviina. Vzhledem k cili a obsahu fin- osti vy2aduje kaZdé profese untité vEdomosti, dovednosti, ndvyky. Klade ovaxkavky nit psychick€ procesy. pozomost, villi, pfekonsné obti2i, Peda- ick profese je v soutasné dobé predmétem mnoba v¥zkumd, Souvis! to toupajicimi néroky na utitele v oblasti vfchovne vzdélivact préce. Usi- 1 se mé ptipravit na to, Ze jeho Cinnost nebude nikdy jednoduchs, Ze je OSOBNOST UCITELE AJEHOKOMPETENCE / 13 ¥ pravém slova smystu neopakovatelng, must hluboce pronikat a ve svyeb disledeich zasahovat do Fivota 23k6, Price utitelé mnohdy znesnadiiuje Fada diniteld, o nich? jsme presvedse- ni, Ze by mély b§t jeho nejlepsimi pomocntky — nape. rodive, Ktetf nékdy jednajf v rozporu s dsilim skoly. Mazeme si proto poloZit otizku: Kdo je dobry uiitel? Je to pfedevsim lovék, ktery miluje d&ti, nachazi radost ve siyku s nimi, umf se s d&tmi ptitelit, bere si k srdci d&tské radost i Zalosti, 7m déiskou duii a nikdy nezapomind, Ze on sim byl také dittiem. VEts, 2e se kahdé dité mize stat dobeym Elovékem. Dobrym uéitelem je také ten, Bibiana ek jie ho a je obezndmen s nej- novgjsimi vickymi trendy i vyzkumy. Ty leet vache rene vaca teré mu mohou pomoci, aby se stal dobry utitelem. MEl by byt upiimagm piitelem a rédcem svfeh Zaks. Ziroves sledovat jejich ¥$vo}, vztah k Sent a stuped odpovEdnosti za jeho vysledky (svédomitost, snaZivost &i povrehnost, jejich ukiiznénost, phitelske vatahy k jingm 24kim, postaveni mezi spoluzsky v kolektivu apod.). USitelova price je velice nérofnd, zv14it v dneini dobé, predevsim na rychlost jeho reakei a rezhodovani, na jcho samostatnost, verbilni pohoto- vost, pruznost a tvorivost v fizeni pedagogickych situaci. MiZeme sem 2a- ij . odolnost, sflu jeho osobnostia viastny enengii. 11 praxe~ jsou pro nis vFzvou: .Snaz se, aby d8ti chodily do Skoly ridy. Préce a namaha, které jsou na né kladeny, bu- dou jimi zviddény, ky? budou vady védét, co budou ve vyucovact hodiné délat. A nejenom v té jedné hodiné ~ i v hodingch ndsledujicich. Je tieba, aby v8dély, pro’ to badou konat a jakjm zpisobem bude tato price vedena a organizoviina, Povzbuzuj déti co nejvice pochvalou. To dodava sebevé- dom, jistotu, chut do dali préce, inspiraci. Tresty ukléde) uva@ené. Ditt md pochopit, Ze trest je zaslouzeng, spravedlivs a Ze je trestino proto, Ze hho mas rid a chces ho pfivést na spravnou cestu, Bud vytrvaly,, nesobecky ve vztahu k ostatnim tvsm kolegim. Dive} se do budoucna, tam je osud d&ti, Které jsou ti dnes svéfeny. Tam je perspektiva nasebo néroda a ststu* (V, Mladik, 1999), Lv tSchto vyrocich je zahmuto uméni komunikovat.1M /_ PEDAGOGICKA KOMUNIKACE V TEORIIA PRAXI 1.2 PROFESNi SCHOPNOSTI A DOVEDNOSTI __UC€ITELE Z RUZNYCH AUTORSKYCH POZIC V divodnt kapitole jsme se zabyvali obecnfmi otézkami osobnosti uditele predevsim z divodu zaélenéni zkoumané problematiky do Sirsiho rimce aktudlnich pedagogickych otézek. Logickym vydsténim téchto tivah asnah o analyzu i komplexnost spoleéenskych predpokladi uéitelovy pro- fese, zejména z diivodu tematického zaméfent piedklidané publikace, je problematika dovednostf uéitele. Ponévad?.v odbomé literatufe je predklédiino pomémné znaéné mnozstvi pedagogicko-psychologickych piistupit, coZ do jisté miry znesnadituje orien- taci v textu, zaméfili jsme se v této Casti na ndsledujici hierarchii nékterych prezentovanych nézorit a problémit = nézory a pifstupy nasich psychologd a pedagogti na vymezeni pojmu do- vednost, vzijemny vztah dovednosti a schopnosti, vyznam formovsini pedagogickych dovednosti, = zahraniéni nézory a pristupy. Schopnosti a dovednosti pattf mezi diilezité psychologické a pedagogic- ké Kategorie. Pesto nejsou terminologicky zcela vyjasnéné. Vychézejt z Ginnostniho pistupu a je mozné konstatovat, Ze vznikaji v nejriznéjsich ob- lastech Zivota. Jsou souéastf duSevniho i télesného vykonu. Vytvatejf se ue- nim a v¥cvikem. Se schopnostmi a dovednostmi se miiZeme setkat v oblasti intelektudlné, pohybové, pracovni, technické, pedagogické apod. Hlaynf pozornost proto budeme vénovat dovednostem.V psychologické literature jsou dovednosti chépény jako zpasoby tisp&Sného plnéné Ginnosti, Které odpovidajf cfli a podminkat innosti. Opfrajf seo vdomosti a votni praxi, jsou obvykle vysledkem zémémého ugeni a procviéo (H. Pesinovd, 1975). C. Lukavsky (965, s. 2) vymezuje pojem dovednost spolu s pojmy schopnost a védomost. Rozdily mezi témito pojmy vidi pfedevsim v mife obecnosti zasahovani do riznjch vykonit. Védomost charakterizuje jako ialost néjakych informacé nebo pravidel. Védomosti jsou podle autora ly jednotlivé, vztahujf se ke konkrétnim a jedineénym jeviim. Dovednosti i jiZ obecnéjsi réz, ale rovné? si uchovavajt specidini charakter. Doved- nost je v podstaté praktickou aplikact vEdomosti. Jako pojem je dovednost macné neohranititelna. NOST UCITELE A JEHO KOMPETENCE / 18 J. Sougek oznatuje dovednost (1969) jako strukturu aktudlnf Zinnosti (in. té, kterd se pravé uskutetiiuje). Uvadi, Ze mé-li Glov’k n&jakou schop- host, stv se tato schopnost dovednosti, jakmile se tento jedinec dostane do situace, kdy ji mitZe a ehce ovétit, Rozdil mezi dovednosti a zvykem je V automatignosti popudu pokragovat v zapoéaté Ginnosti a ne v popudu spoustét, Dovednosti jsou zévislé na vlohach, ale k jejich uskuteénént je nutnd motivace, protoze neni-li tlovék dostateéné motivovén, dovednosti se neprojevi, i kdy ma jedinec prisluSnou schopnost a dispo: Velmi éasto se dovednosti ztotoZifujt se schopnostmi. Na nespr: hoto pifstupu upozoritujf mnozi psychologove i pedagogové v na’ niéni literature. H. PeSinova (1975, s. 10) uvdi, Ze ztotozitovani dovednosti a schopnosti by mohlo vést k z:isadnim chybam napitklad v pedagogické praxi. ,.Doved- nosti jsou vysledkem zmérého uéeni a procvigovaint, tYkajict se vicemé- né omezeného okruhu pozndné a jednéni, jsou labilnéjs{, podléhaji vice a rychleji zméndm.* J. Linhart (7987, s. 257) vyvozuje schopnosti z dovednosti (na rozdil od nékterych jingch autor) z jiného pohledu. Uvadi, Ze .,... znaénd Cast schopnosté Glovéka se vytvati na zkladé zobecnénych dovednostf a védo- most, které se dle hierarchickjm zpisobem generalizuji... V pedagogice se s pojmem dovednost setkavame zfidka v rozpracované podobé a uz témét viibec ne z hlediska terminologického objasnént. Doved- hosti jsou projevem obecného pedagogického konstatovani, Zasto velmi frekventovaného, avSak bez objasnéni podstaty, obsahu a rozsahu. VEtSi- nou se uv4d8if v komplexu objasiiovani pojmi vedomosti, dovednosti, né-~ vyky, a to pfedevsim ze strany 24k. Na rozvoj pedagogickych dovednostt Bitele jako by se zapominalo, o Sem? svédéi nedostatek studif, publikact, most t0- i zahra- uci Které se zabyvajf pedagogick/mi dovednostmi, i zaméfenf vyzkumnych cikold které se této problematiky dotykajf ojedinéle. Obrat nastal az v posled- nich letech. Pojmy pedagogické dovednosti a schopnosti jsou u mnoha autori n liSeny, coz vypl¥va i z nejednotncho psychologického piistupu. jou pouziviny terminy specidini pedagogické schopnost, nebo jen pedago- gickd schopnost, pedagogické kompetence, pod kterou rozumime urcité Einnosti uditele, jez by bylo mozné nazvat dovednostmi. Jen ojedinéle se setkavame s hierarchi pojmit pedagogicki schopnost, pedagogicka dovednost, didakticka dovednost, pedagogicka a didakticka kompetence, komunikativni dovednost apod. Snaha o vymezent systému t&chto pojmi napomahd pedagogické védé objasnit podstatu pedagogické