Anda di halaman 1dari 44

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

Filosofick fakulta, Katedra psychologie

Archetypy

Psemn Prce I (obecn psychologie) Akademick rok 2007 / 2008

Vojtch Frane 1. ronk

Obsah

1. vod (3) 2. Archetyp (3) 2.1 Struktura psychiky (3) 2.2 Pvod pojmu archetyp (4) 2.3 Ddinost archetyp (5) 2.4 Projev archetyp (5) 2.5 Individuace (7) 3. Strun pehled nejznmnjch archetyp analytick psychologie (8) 4. Zkladn archetypy analytick psychologie (11) 4.1 Persona (11) 4.2 Stn (14) 4.3 Anima (16) 4.4 Animus (19) 4.5 Bosk dt (21) 4.6 Kor (28) 4.7 Moudr staec (33) 4.8 Archetyp matky (34) 5. Obrazov ploha k archetypm (39) 5.1 Persona (39) 5.2 Stn (39) 5.3 Bosk dt (40) 5.4 Kor (42) 5.5 Moudr staec (43) 5.6 Archetyp matky (44)

1. vod
Zmrem tto prce je objasnn pojmu Archetyp pouvanho v analytick psychologii Carla Gustava Junga. V prvn sti se pokusme nartnout strukturu psychiky, seznmme se zkladnmi pojmy analytick psychologie jako je individuace a kolektivn nevdom. Pokusme se zkladn archetypy ukzat ve vzjemnch souvztanostech a pot je jeden po druhm probereme podrobnji. Pro plastitj popis se budeme odkazovat k pkladm ze svta umn.

V druh sti se pokusme o interpretaci knihy Michaela Endeho Nekonen pbh, na n si ukeme, jakmi obrazy se archetypy mohou manifestovat v literrnm dle, jakm zpsobem dochz k jejich oiven a rozvjen v rmci fiktivn narace. V samotnm zvru srhneme v podob malho heslovitho slovnku symboliku celho Nekonenho pbhu.

2. Archetyp 2.1 Struktura psychiky


Podle C. G. Junga meme psychiku rozdlit na nkolik vrstev. Pod rovn benho vdom se nachz vrstva osobnho nevdom, ta vak spov jet na hlub vrstv, nazvan kolektivn nevdom. Modernj pojmenovn pro tuto vrstvu zn objektivn psch. Obsahem tto vrstvy jsou zpsoby chovn, kter jsou spolen vem individum, proto Jung vol oznaen kolektivn nevdom. Pojem objektivn psch vyjaduje tot: univerzln strukturu lidskho druhu. Meme je pouvat jako synonyma. Protiplem kolektivnho nevdom je kolektivn vdom: kulturn svt sdlench hodnot a norem. (Hall)

O obsahu nevdom meme hovoit jen potud, pokud jsme schopni prokzat jeho obsahy. (Jung) Zatmco obsahy osobnho vdom jsou citov zabarven komplexy, obsahy kolektivnho vdom jsou archetypy. Archetypy jsou "vrozen vzorce imaginace a ctn" (Plhkov).

2.2 Pvod pojmu archetyp


Vraz "archetypus" se objevuje u Filna Alexandrijskho, Irenea a Dionsia Areopagity v souvislosti s obrazem Bom. Bh je nazvn "archetypickm svtlem" (Ireneus). Augustin ve stejnm kontextu pouv slovo idea. Slovo "archetyp" je opis platnskho pojmu eidos (idea). Platnova nauka o idejch vykazuje s archetypy silnou podobnost. Postupem doby vak ustoupila do pozad ve prospch verifikovatelnjch hypotz a materialistickho nhledu na skutenost.

Existenci idej nebo archetyp je obtn dokzat nebo vyvrtit. Jung se ve svch hypotzch o archetypech opr pedevm o empirick materil v podob sn a pedstav svch pacient a 4

o irok znalosti evropskch i svtovch kultur a mytologi. Evidentnost, nahldnutelnost jeho teori vlastn pedpokld obdobn lidsk znalosti a zkuenosti, o kter se opr; proto je pi jejich nedostatku snadn Jungovy teorie odmtnout jako nepodloen.

Jung pouvnm vrazu archetyp zmrn odkazuje k pradvnmu st nevdomch obsah nebo odpradvna existujcch obraz a navazuje tm na velmi starou linii evopskho mylen, kter vak tm upadla v zapomnn. Archetypy vak nejsou nm novm. Pro archaickho lovka byly archetypy jedinou realitou, zkonem ivota, normou platc odpradvna na popud njakho bostva nebo hrdiny, kterou musel respektovat a nsledovat, aby "vzdoroval djinm" - tj. nepedvdatelnm udlostem autonomn hodnoty. Profnn, v ase plynouc kadodenn skutenost povaoval archaick lovk za npodobu (z jeho pohledu relnjch) boskch vzor ve vnosti (in illo tempore). Pomoc periodickch ritual tento kosmick d obnovoval opakovanm nvratem do "novho asu" a napodobovnm aktu stvoen svta z pvodnho chaosu.

"Co to znamen "t" pro lovka nleejcho k tradinm kulturm? Znamen to pedevm t podle mimolidskch vzor, shodn s archetypy. A tedy t v ln relnho, protoe skuten reln jsou jen archetypy". (Mircea Elliade: Mtus o Vnm nvratu, s.65).

"V jistm smyslu lze ci, e eck teorie vnho nvratu je posledn variantou archaickho mtu o opakovn archetypovho konu, stejn jako bylo platnsk doktrna o idejch posledn, ale tak nejpropracovanj verz archetypov koncepce. Zaslou si pozornost, e ob tyto doktrny naly svj nejdokonalej vraz ve vrcholnm obdob eckho filosofickho mylen." (tamt, s. 82)

2.3 Ddinost archetyp


Jung se domnv, e due dtte nen nepopsanou deskou, ale e se rod s "diferencovanm, predeterminovanm, a proto individualizovanm mozkem" s "pohotovost ke zddnm instinktm a preformacm." Soust tohoto ddictv nejsou sice dn konkrtn pedstavy, nicmn ddme monosti tchto pedstav. Tyto monosti se projevuj u od malika specificky lidskm zpsobem podn snovch obraz. Dkazem ddinosti monost pedstav je univerzln vskyt archetyp. (Jung: Vbor z dla II.sv, s. 178-179)

Je teba zdraznit, e archetypy nejsou vrozen obrazy, ale pouh formy tchto monch obraz. Pro lep pochopen se uvd pmr krystalick mky nebo dvno vyschlch koryt, kudy je vak voda pipravena ihned tct, jakmile se otevou pomysln stavidla - jakmile dojde ke vhodnmu podntu. Konkrtn podoba obraz je samozejm podmnna kulturnm prostedm.

Z hlediska ddinosti jsou archetypy psychickmi aspekty mozkovch struktur.

2.4 Projev archetyp


Nejznmnjm projevem archetyp je mtus a pohdka. Archetypy se vak tak mohou projevovat ve vizch a snech. Dleit je pochopit, e projev archetypu nen tot, co archetyp sm; ten je ze sv podstaty nevyjditeln a naemu vdom nedostupn.

"Archetyp v podstat pedstavuje nevdom obsah, kter se uvdomnm a vnmnm mn, a to ve smyslu toho kterho individulnho vdom, v nm se objevuje." (Jung: O archetypech kolektivnho nevdom, s.100).

Nevdom obsah archetypu je nm tedy dostupn jen skrze njakou formu, kterou na sebe vezme ve vdom. Jeho vlastn obsahov jdro je naemu vdom nedostupn. Nen mon jej vysvtlit v jeho plnosti, meme se o to jen pokouet. Kad pokus o vysvtlen archetypu vak nen nim jinm, ne pekladem, pepisem pra-obrazu do jinch obraz, tvoench nam jazykem. Pi vkladu archetypu si vlastn jen vypomhme alternativnm obrazy, kter se nabzej naemu vdom.

Archetypick obrazy se mohou personifikovat jako snov postavy nebo jako klov postavy v naem ivot, ale mohou se tak projevovat jako zdroje silnch lidskch proitk a zkuenost jako je svatba, smrt, sexuln spojen, obtovn ivota, zamilovn se, vlka, vzpoura proti autorit nebo hrdinsk in. To vechno jsou prastar mnohokrt opakovan lidsk zkuenosti, kter z rovn objektivn psch mohou zabarvovat nae provn situac.

Specifickm vrazem archetypickch obraz je samozejm svt umn. Archetypick obrazy mohou spolu-konstelovat slu estetickho inku a tak bt zdrojem nadasovosti takovho vyjden. Je tomu tak proto, e struktura objektivn psch se v podstat tm nemn, je 6

stejn dnes jako v antice nebo v pravku.

2.5 Individuace
Cel pou hrdiny, jm jsme nebo meme bt i my, je v analytick psychologii oznaovna pojmem individuace. Na tto cest se setkvme s vemonmi podobami kolektivnch praobraz neboli archetyp. Ty se v kadm lidskm vdom alteruj a vyjevuj vdy jinak, protoe kad proces individuace je naprosto jedinen.

Individuace je psychologick vvojov proces, ve kterm se v hlubm vznamu stvme tm, m u jsme: nam Bytostnm J. To je zdnliv to nejsnadnj - kdyby nm v cest neleely zvan pekky. Jimi jsou na jedn stran podmnky a vlivy vnjho svta, v kterm ijeme - a na stran druh komplexy osobnho nevdom, ale tak obsahy nevdom kolektivnho, jm jsou archetpypy. Individuace by se dala pirovnat k alchymickmu Velkmu dlu (opus magnum), v nm mus jednotlivec proplout mezi obma extrmy: vyhovt nrokm svta i nevdom, ale nepropadnout ani jednomu. Nepropadnout kolektivn spoleensk masce, ale ani autosugestivn moci njakho archetypu. Oboj je toti silnm pokuenm, kter ns vzdaluj od naeho prva na sebeuren.

Individuace jako odtren od kolektivity

Odtren od kolektivity mus lovk vyvit a odinit vytvoenm njakch novch hodnot. Rovn vak nesm lovk povit sv hodnoty na veobecnou normu platc pro vechny, co by byl rys extrmnho fanatismu. Individuace m toti kolektivn normy ctt, pestoe je svm zpsobem pekrauje.

Individuace je cesta uskuteovn toho, m u na hlub rovni jsme a na jejm obzoru i v jejm stedu le Bytostn J. Ne kad se vak cestou individuace vyd, nebo ivotn obsah v podob vyplovn kolektivnch norem a vzorc se mu me zdt dostaujc.

Individuace jako odtren od fascinujc moci archetyp

Jung upozoruje na nebezpe, kter hroz, kdy se lovk dostane do fascinujc moci archetypu a ztoton se s nm. Takov nebezpe hroz hlavn u archetypu matky (v ppad 7

eny) a moudrho starce (v ppad mue). Identifikace s archetypem vede na jedn stran k samolibosti a velikstv, na druh stran k "inflaci ega". Nrst pocitu moci nebo sly ve vdom je kompenzovn znehodnocenm ega v nevdom. Ego je tv v tv sle archetypu nm nepatrnm a mncennm, nabubelost, moc a bostv magick figury moudrho starce nebo velk matky zcela popr lidskost a vznam vlastnho j. Opanou variantou je znehodnocen ega ve vdom (skromnost, pokora, pocity mncennosti), kompenzovan nevdomou identifikac s lohou spasitele. Oba ppady jsou projevem "bohorovnosti", kter se navenek vyznauj plinm nebo nedostatenm sebevdomm. I mezi tmito extrmy mus "hrdina proplout". Nesm propadnout kolektivit, ale ani fascinaci "boskch mocnost" ve svm nevdom.

Archetypy si meme pedstavit horizontln jako korlky na niti, jimi prochz individuace, cesta jednotlivce, jako jednotlivmi fzemi, piem prvn "zastvkou" by mla bt persona (v prvn polovin ivota jako budovn vnj identity), dal stn a nakonec anima (v druh polovin ivota jako urit douc odklon z povrchu do nitra). Avak strukturu archetyp je mon st i vertikln - nadasov - jako pomysln pltky cibule obalujc jdro psch, jm je Bytostn J.

3. Pehled nejznmnjch archetyp analytick psychologie


Pro sna pedstavu je teba znzornit archetypy v urit hierarchii a ve vzjemnch vztazch.

Persona

Budeme-li postupovat od povrchu smrem do hloubky, setkme se nejprve s archetypem persony. Persona je jednodue eeno na maskou, kterou sice nejsme, ale domnvme se, e j jsme a nae okol se to domnv tak. Persona je mostem mezi nmi a spolenost (svtem kolektivnho vdom). Odpovd na spoleensk roli, s n se vce i mn identifikujeme. Persona, animus a anima jsou struktury vztah. Struktury identity tvo j a stn. J a Stn

J odpovd na identit: sebeobrazu, s kterm se ztotoujeme, zatmco stn tomu, co bylo vchovou zavreno jako nesluiteln s pedstavou j, tud to, s m se identifikovat nechceme. Pesto ob sti tvo komplementrn dvojici protiklad, z nich jedna byla vyneena na "svtlo vdom" a druh "zavrena do tmy." Stn me obsahovat i potenciln pnosn kvality, kter jskmu sebeobrazu chyb. Anima a animus Komplentrnm protikladem persony je dvojice archetpy Anima / Animus. Komplementrn proto, e zatmco persona pedstavuje most k vnjmu svtu, anima (v ppad mue) a animus (v ppad eny) pedstavuj spojen s nitrem a nevdomm. Jedn se o obraz enstv v psch mue a obraz mustv v psch eny, kter poznvme skrze projekci na osobu opanho pohlav.

Dt

Za pedznamenn Bytostnho J meme povaovat achetyp dtte. Je to symbol nadasov, potenciln celosti, kter je tv v tv moci prody nepatrn a zraniteln, m vak nekonen potencil - jako hoin semnko (nekonen mal a nekonen velk). Je to 9

symbol potku a konce, toho co je nebo bylo, ne vzniklo "j" a toho, co je nebo bude, a "j" zanikne. Tento paradox se zjevuje mtem o vnm nvratu nebo o cest hrdiny tam a zase zptky (Tolkienv Hobit).

Hrdina

Hrdina je archetypem vtzstv vdom nad nevdomm, svtla nad temnotou. Meme jej povaovat za aktualizaci potencilu, kter v sob nese archetyp dtte, kter vak vyaduje hrdinsk in, konflikt s protichdnmi silami nevdom, kter na sebe v pohdkch berou podobu per nebo osudovch pekek (Odysseus navracejc se do rodn Ithaky). Nad nimi mus zvtzit dvtipem a odvahou.

Kor

K tomu, aby hrdina procitl z dtte a vypravil se na svou hrdinskou pou, potebuje povzbuzen a pokyn od archetypu Kor (puer, panny). Kr je pro mue soust jeho animy (tud ji vtinou poznv jen jako projekci), pro enu je vak soust jej hlub ensk podstaty, kter tvo komplementrn dvojici s archetypem matky (Dmtr - Kor, matka dcera, st - mld). Tato ensk dyda je metaforou nekonenho etzu ivota, kter z eny snm pocit te a izolace a poskytuje j pocit katarze a znovuzrozen.

Staec a Matka

O tom, kam hrdina smuje, jak je smysl jeho cesty, je pouen archetypem moudrho starce, personifikac neomezenho ducha, moudrosti a ivotnho smyslu. K archetypu starce je komplementrn archetyp matky, milujc a starostliv, ale tak divok a nespoutan zdroj veho ivota a veker mnohotvrnosti psychiky: ochrauje, ale i pohlcuje, jako bohyn Kl ivot dv i bere. Matka jakoby kala "odkud", staec "kam". Pokud matka pedstavuje zemi, hmotu a genetickou nebo osudovou dannost, pak staec pedstavuje nebe, transcendenci, moudrost a neomezenou svobodu ducha. V grafologii odpovd archetyp matky symbolicky vlevo (odkud) a staec vpravo (kam).

10

Bytostn J

stednm, podajcm archetypem, k nmu hrdina smuje, je Bytostn J, centrln archetyp du, kter se me promtat jako slunce nebo Bh. Jeho typickm zobrazenm je kruhovit mandala, asto obsahujc symboliku kvaternity (tvernosti). Tento archetyp je nejmn empiricky doloiteln, avak pojmov nenahraditeln z hlediska popisu obecn struktury psch a archetyp. Je spojen s nejvy mrou numinozity.

11

4. Zkladn archetypy analytick psychologie 4.1 Persona


Persona je pojem, kter pro psychologii objevil Carl Gustav Jung.

Etymologie slova odpovd eckmu per - sonum: skrze - znti. Herci antickch her si vdy oblkali masky, kter zastupovaly vraz jejich emoc. Skrze n nechvaly znt svj hlas. Lpe eno hlas gnia, tvrce, hlas boh - nebo v tu chvli je herec pouhm prostednkem mezi nebesy a divky, stv se nstrojem v rukou vych sil.

Slovo persona meme nahradit eskm slovem maska. Paradoxem masky je vnitn anonymita versus nco vraznho, co dvme na odiv. Jsme vidt - a nejsme vidt. V-li herec, e je pouhm nstrojem, hrem, maska mu - podobn jako astnkm karnevalu propjuje svobodu. Pokud se vak s maskou ztoton, a zapomene svou pravou identitu, maska mu doslova k tvi piroste a stane se jeho vzenm, zvykem, eleznou koil, ji nen schopen z tve sejmout.

Podobnou lohu person pipisuje C. G. Jung: Mli bychom bt schopni masku nosit - i odloit. Persona, k Jung, by mla bt prunm mostem mezi nam j - a svtem. Nebo nae vlastn j m v sob i nco intimnho (jen naeho vlastnho - proprium) a bez masky bychom byli naz - jako dti - je jsou sice nevinn, ale "sociln nezral" - neumj dosud zastvat nejrznj spoleensk role, kter si musme v ivot osvojit, mme-li se spn "socializovat". Na druhou stranu, lid, ke si navykli bezezbytku obnaovat sv j komukoli a kdykoli (celebrity), kte pili o veker sv soukrom, kte u dnou masku nemaj, se ct "bezprizorn", przdn: prodali svou tv, stali se prostituty bez jakkoli intimity a hloubky.

Nebo hloubka me existovat jen tam, kde je povrch a povrch jen tam, kde je hloubka.

Skuten, iv, autentick lovk m oboj: povrch i hloubku, nitro i masku - je plastick, trojrozmrn. M svou intimn znu - i znu veejnou.

Schopnost proplouvat mezi hloubkou a povrchem je symbolizovna personou. 14

Kdo vak nem dnou hloubku, nezbv mu, ne zkostliv svrat svou masku, nebo kdyby maska spadla, vyla by na jevo jeho przdnota.

Autentick lovk si promnu, rej masek uv, nebo mu poskytuj svobodu.

lovk s mlo vyvinutou personou psob jako dt.

"Existuj lid, kte nemaj personu rozvinutou ... ti tpou od jednoho spoleenskho zevlounstv k druhmu, zcela bezelstn a nevinn, oduevnle znudn nebo dojemn dti nebo jde-li o eny - kvli sv netaktnosti obvan kassandrovsk straidla, eny vn nepochopen, kter nevd co in, a proto stle pedpokldaj odputn; ti, je svta nevid, nbr o nm pouze sn. To jsou ppady, na nich lze vidt, jak psob zanedbvan persona."

lovk s plinou personou (ztuhlou maskou) psob naopak rigidn, dogmaticky, stereotypn. Nen schopen zasmt se sm sob, podvat se na sebe s nadszkou, flexibiln a s nadhledem prochzet nejrznjmi spoleenskmi situacemi: naopak si uchovv stle stejnou fasdu (vraz tve, odv, ale i nzory), na jejich zpochybnn je velice nedtkliv, zvlt pokud pod maskou "nic nen" - dn individualita.

Za maskou se tak me skrvat cokoli. Vyvinut individualita i przdn ("tuctov") lovk, ztrcejc se v mase, jemu persona propjuje zdn ctyhodnosti skrze spoleensk status, titul nebo postaven v rmci rodinn hierarchie.

Na principu persony stoj veker mdn znaky. "Bu in, bu sm sebou, image je na nic." Tyto slogany psob pedevm na lidi, kte dnou individualitou nemaj a prostednictm znaky si ji vlastn kupuj - a jsou ochotni za to znan piplatit. Skrze racionalizaci si namlouvaj, e si kupuj kvalitu, ve skutenosti si vak kupuj zdn identity.

Vude tam, kde je reklama zaloena na identifikaci s nkm, kdo v reklam vystupuje (krsn dvka, zkuen mu), meme hovoit o tematice Persony, j podlhme tm vce hypnoticky, m mn jsme rozkvetli v na autentick jedinenosti. V prod se toti dn kvt neopakuje dvakrt. Reklama naopak drnk na tu nai vnitn strunu, kter ns vybz k 14

rozkvtu v na jedinenosti; k tomu nm ovem nabdne iluzi rychl a levn zkratky. V rstu kvtin vak dn zkratka nehraje roli, plod mus dozrt v prav as. Rst vyaduje to, co si nikdy nekoupme: odvahu a trplivost.

Nebo maska neexistuje pro ns - my sami ji nevidme. Vid ji druz. lovk posedl personou ije vhradn pro pohledy druhch. To jim pizpsobuje svou morlku ("co by tomu ekli sousedi") a snaen (postup v sociln hierarchii).

Jung tak zmiuje zajmav zjitn, e pokud se lovk pli siln identifikuje s personou (maskou), stv se daleko snadnji ovladateln nevdomm komplementrnm protikladem persony - animou (jde-li o mue) nebo animem (o enu). Ego by mlo stt v rovnovnm stedu mezi personou a du (animou, animem) - aby bylo pipraveno reagovat na vnj i vnitn popudy. Je-li vak ego pli vychleno ven - k person, stv se lovk ovldan svm nevdomm.

Mu, zdrazujc svou chlapskou masku (slu, necitlivost, nadazenost, spoleensk status), je v skrytu due ovldn animou, co se projevuje citovmi afekty, kter se vymykaj jeho kontrole, nebo je napklad "posednut" typicky enskmi motivy - budovnm domu, domova, zahrady, kuchyn. Ocit se tak v podru toho, emu se chtl identifikac s personou vyhnout: sv zentilosti. Jinm pkladem me bt mu pehnan zdrazujc svou muskulaturu, kter se v soukrom stv chorobn vlastnick, rliv a pecitlivl. Podle Richarda Rohra je toti poslnm rozvinutho muskho archetypu (podobn jako v antice) budovat obec, utvet lep svt, bti tvrcem. Mu, kter se vnuje jen "vlastnmu pseku" je ve skutenosti ovldn svou povrchn enou: je pli zhkan, sebe-rozmazlujc, domck.

U eny se plin ztotonn s personou kompenzuje podlhnm hlas() svho anima: hlasu muskho snmu "otc" uvnit n sam. ena ztrc svou enskost, stv se posedl vkonem, je pehnan asertivn, snaiv, chorobn ctidostiv, chladn, pragmatick, rozvj vechny mon musk kvality na kor emocionln citlivosti. Animus se dajn vyznauje rozhodnost a schopnost argumentace. ena, j se persona - maska - "vpila" do tve pli siln, je nevdom zena svm animem: ani nepostehne okamik, ve kterm poznenhlu zan ztrcet samu sebe; z jejho hlasu a bitkho tnu slyme ji jen promlouvat zstupy starc, mu, kte poloili zkladn kameny tto patriarchln spolenosti. Jak paradox, e 14

se to stv prv enm, kter chtly za enskost bojovat feministkm. Shrnut

Persona je vlastn kompromisem mezi nam skutenm j a svtem. Nebezpe tohoto archetypu spov v tom, e meme podlehnout iluzi o na jedinenosti, zatmco pouze nsledujeme kolektivn obraz.

"Persona je to, m nkdo vlastn nen, ale o em se on i ostatn domnvaj, e tm je." C. G. Jung

4.2 Stn
Co je to stn? Stn je nevdomou soust na osobnosti, kterou jsme vytsnili a o kter obvykle vbec nevme. Stn je to, co sami na sob nepjmme a nemme rdi, nco s m se nedokeme smit: nae "temn j", kter obvykle obsahuje nae agresivn, nemorln, egoistick nebo pudov sloky, kter jsme vlivem naich rodi asociovali s pocitem viny.

Potenciln vak me stn obsahovat i dobr, instinktivn nebo vitalizujc kvality, kter jsou pro n vvoj douc. Stnem gangstera me bt teba potlaovan soucit a ltost, kterou si nechce pipustit, aby nebyl povaovn za slabocha. Stnem "hocha z nedln koly" jako byl Mirek Dun (nebo podle tvrtnka Pemek Podlaha) budou spe hrub slova a "vci velmi necudn". Ocitly se se ve "stnu", protoe nebyly pijaty nmi nebo tmi, kdo ns vychovvali.

Existuj i kolektivn stnov projekce (nap. id v nacistickm Nmecku) na skupinu lid, kter vtinov kolektiv pouv jako obtn bernky, aby smyl svj pocit viny a vykoupil si ist svdom. Tm, e svj stn promtneme na nkoho jinho, se zbavujeme pocitu viny. My jsme pece dob - to ten druh je ten zl. Najednou mme pocit levy, protoe konen vme, kdo nebo co je zdrojem vekerho zla. "To on - to oni." Svj stn nevidme, protoe le na opan stran, ne na kterou se dvme: v nevdom.

Ve snech je stn ztlesovn osobou stejnho pohlav (alter ego). "Me vyvolvat zvist, protoe je obdaena kvalitami, kter chyb v dominantnm jskm obraze."

Mytologickm zobrazenm stnu je samoejm bel. Dal obrazy stnu tvo obvykle 15

dvojice ego / alter ego: Kain / Abel, Faust / Mefistofeles, don Quijote / Sancho Panza, Panna Maria / Marie Magdalena, panna / prostitutka; v pohdkch: krlovna / sluka, mlad ena / star arodjnice.

Stn si obvykle projektujeme na sv nejbli okol, na rodinn plunky, partnery a kolegy v prci. Lid, na n si projektujeme svj stn, v ns bud nenvist, odpor a znechucen; nejradi bychom se jich zbavili, nectme se v jejich ptomnosti dobe, rdi je oerujeme, pomlouvme a zostuzujeme.

Jak poznme, e je stn relativn asimilovn vdomm? Teoreticky by neml existovat v naem okol lovk, na kterm nm nco vad, kter ns irituje nebo k nmu ctme odpor, ale ani lovk, jeho nekriticky adorujeme. Princip stnu toti k: co nm vad na ostatnch, to nm vad na ns samch. m jsme krititj k sob, tm jsme krititj k ostatnm.

Pak plat dal zsada: m ostej je svtlo, tm temnj je stn. U nejulechtilejch spasitel m stn podobu kanln stoky, ale je dobe tajen, a tak kdy "vyhezne", je to bomba.

Vdom integrace obsah stnu pin uvolnn energie, kter byla dv vyerpvna k udren disociace a potlaovn stnovch kvalit. lovk pociuje "objev novho rozmru ivota". Stn a mdia Podle Jana Sterna funguj mdia jako ampliony naeho kolektivnho stnu. Co nae kultura u tisce let potlauje? Dv vci: Sex a nsil. Stern k, e sexuln revoluc jsme ji proli, zsluhou prkopnka Sigmunda Freuda, ale na osvobodivou revoluci v oblasti agrese stle ekme.

Chce-li si reklama, film, seril, asopis, noviny, potaov hra nebo lnek na internetu zskat vysok odbyt, tenost nebo sledovanost, pak sta, kdy naservruje vhodnou porci sexu a agrese v co nejsyrovjm stavu. Zkonit tak vyvol silnou emon reakci. Jsme tmito vcmi na jedn stran odpuzovni, na druh stran fascinovni, nebo't vyjaduj to, co nm n vnitn cenzor nedovoluje vyjdit. Jiste se nm "hnus" loupee a znsilnn, ale jsme si jisti tm, e n stn by je "rd a s chut" nespchal? Mme chu na zakzan ovoce. Stn 16

je skrytm pnem mdi. Je jedno, jak den otevete noviny nebo asopis, jde-li o komern mdium, nejatraktivnj lnky pitahujc kupn slu, budou spojen s tematikou stnu.

4.3 Anima
Vskyt Animy v mytologii Nejastjm zobrazenm animy jsou bosk pry indick, nsk a eck mytologie. Vyskytuj se tak hojn a univerzln, e je teba je pokldat za univerzln lidskou projekci. Splynut protiklad boskho pru bv vyjdeno androgynitou njakho bostva (m musk i ensk znaky), kter jsou znmkou nadpozemsk dokonalosti.

Jung odmt tvrzen, e by se jednalo o projekci pru vlastnch rodi z toho dvodu, e neme bt projikovno to, co je vdom, ale jen to, co je nevdom. V tomto ppad jsou, podle Junga, projikovna imaga rodi: s na zkuenost smen kolektivn, ideln rodiovsk praobrazy, vytvoen u v rannm dtstv. Tyto obrazy maj znanou dynamickou energii, kter se vdom s velkm odporem brn; o to vc pak psob v podob projekce.

Za uiten zvyk povauje Jung instituci kmotrovstv (kmotr a kmotra), kte by na sebe mli pijmout projekce rodiovskho imaga (boskho pru) pro duchovn blaho ktnho dtte: aby ideln obraz rodi nemohl bt znehodnocen jejich relnou podobou.

Dalm zobrazenm Animy jsou dla bsnk a umlc, kde na sebe bere podobu femme fatal, fascinujc eny. Jako pklad meme uvst Andromedu v mtu o Perseovi nebo Beatrice z Dantovy Bosk komedie. V pohdkch je anima obvykle vyjdena postavou princezny nebo zl krlovny.

Pvod a vvoj obrazu animy

Prapvodnm zdrojem archetyplnho obrazu Animy je androgynn postava dokonal a nadlidsk matky, kter vznikla splynutm rodiovskho boskho pru.

Dv-li se syn stle na svou relnou matku skrze projekci animy, vnm ji s jakmsi nadlidskm leskem. Pozdji, klesne-li "banlnost vednho dne" obraz matky na jej relnou podobu, hled si mu nevdomky nov monosti pro svou projekci. Stane se j obvykle ena, 17

kter v och mue njakm zpsobem pekrauje prmr a udl na nj siln dojem svou vjimenost. K nov projekci me dojt velice zhy po rozloen projekce smrem k matce.

ena, kter pijme novou projekci animy, je pro dotynho mue bezmezn fascinujc. Mu ji zaslepen peceuje a miluje; nebo v nkterch ppadech naopak pehnan nenvid a nesn (misogynie).

Vnj podoba projektovan animy je vdy ensk, pestoe archetyp o sob ist ensk bt nemus. Jeho skuten podoba je nezjistiteln: odhaluje se pouze v promnlivch konkrtnch projekcch. Psoben animy

V psychice mue anima vytv fantazie a jimi zesiluje, pehn, faluje a mytologizuje emocionln vztahy k lidem obou pohlav.

"Je-li anima konstelovna silnji, pak zenuje charakter mue a zpsobuje, e je citliv, nladov, rliv, jeitn a nepizpsoben." (Jung: Vbor z dla II.sv., s. 183).

Anima je pro mue iluze probouzejc svdkyn, ukazuje mu nerozumn a tragick i hrav paradoxy, ale je i jeho tchou v hokosti ivota. Je jeho vnm imagem matky, dcery, sestry a milenky.

V prvn polovin ivota tkv vzva v osovozen se od fascinace animou v podob matky. Zrove by mu neml vlivem animy pijt o svou muskost, nechat ji vlivem animy pli rozmlnit.

V druh polovin ivota je teba nalzt spojen s animou, jinak hroz riziko ztrty prunosti, ivosti a lidskosti. "Ztrta animy" se pak projevuje jako "zkostnatlost, rigidita, fanatick jednostrannost a lpn na zsadch" - nebo naopak jako "rezignace, nava, ledabylost, nezodpovdnost a konen dtinsk "ramollissement" (zmknut) s nklonnost k alkoholu." (tamt, s. 184).

V druh polovin ivota se tak jev obnoven spojen se sfrou archetypickch proitk jako 19

nutnost.

Vnitn je anima jednm obrazem enskosti pop. androgynity, kter je vak navenek kompenzovno polygami: stpky tohoto vnitnho obrazu si me mu navenek skldat z nkolika en souasn.

V nejobecnj definici je anima zrcadlovm obrazem enstv uvnit mue. Projevuje se projekc na osobu opanho pohlav, co s sebou pin adu zklamn a zeslen iluzornch emocionlnch impulz. Zrove je vak anima spojenm s hlubm a racionln nepostiitelnm tajemstvm ivota.

tyi rovn vvoje animy

Rozvoj kvalit jako je emocionln otevenost, spiritualita, intuice, kreativita a senzitivita smrem k sob i k druhm se dje postupn v uritch fzch, kter Jung pojmenoval podle mytologickch en:

Eva

Na tto rovni vnm mu enu ist jako objekt sv touhy a zjednoduen nahl eny jako mncenn. m vce je vak ena sniovna ve vdom, tm zven hodnocen zskv v nevdom (kde pjm obraz Sofie nebo Marie, matky bo).

Helena

Na tto rovni jsou eny vnmny jako schopn, nezvisl a inteligentn. Schz jim vak vnitn kvality (ctnost, vra a pedstavivost).

Marie

Zde je jednostrann zdraznna ensk spiritualita, protipl Heleny.

19

Sofie

Stdium rovnovhy a moudrosti, spojen pozemskch i duchovnch kvalit. Mu si na tto rovni uvdomuje, e dn vnj objekt neme pln odpovdat jeho vnitnmu obrazu enskosti. Naopak si je vdom, e femininita je kvalita, kterou me obsahovat kad lovk, mu i ena.

4.4 Animus
Animus je vnitn obraz mue uvnit ensk psch, kondenzt veker zkuenosti enskch pedk ve vztahu k mum. Jeho analogi je logos jako princip ducha a tvrho slova. Na rozdl od animy je animus uvnit eny sloeninou nkolika muskch obraz i podosobnost, kter navenek naopak hledaj vyjden v prmtu do jednoho mue. Idel, kter by tuto mnohoetnost kompletn pojal, se tak stv prakticky nemon. Spe si ena vybere mue odpovdajc jednomu z tchto obraz, uchl se ke kompromisu, s tm e jin monosti si zapov, poppad vyzkou vce muskch typ a zjist, kter je pro ni nejlep. Vnitn polyandrie se navenek projevuje jako ensk tendence k monogamii, co je pesn naopak, ne jak je tomu u mu.

"Jako se muova anima skld pedevm z mncennho a afektivnho vztahovn, tak se animus eny skld z mncennho sudku i spe mnn." (Jung: lovk a due, s. 93)

Animus v en je zdrojem nepodloench, ale o to draznji projevovanch mnn (otepan pravdy, frze, jednoduch hesla, nadvky, otesn neloginosti, chyby v kauzalit). Takov projev pivd obvykle mue do stavu nepetnosti, jako reakce na to se probouz muova anima, m se na chvli role mue a eny prohod: mu na vet "pravd" a "logickch argument" reaguje afektivn, podrdn, iracionln: v tu chvli je obt sv animy. Mui trp iracionlnmi nladami a eny iracionlnmi pesvdenmi. Animus je tak zdrojem (iluzornch) enskch fantazi o much. Jako je kvalitou animy neuritost, je kvalitou anima uritost, jednoznanost. Je-li ena ovldna svm animem, projevuje sv nzory s intenzivn uritost, piem to vbec nemus znamenat loginost nebo podloenost takovho sudku.

Animus a projekce

20

Typickou projekc anima jsou pro eny celebrity a znm osobnosti, herci a zpvci, ale tak charismatit umlci, spn sportovci a politici.

ena me mt nkolik "favorit", z nich kad odr jednu ze strnek jejho anima (typ idelnho otce, ikovnho milence, spolehlivho manela, i prost typ svalnatho zahradnka). V relu si vak vce i mn (podle sv zralosti) pipout ist snovou realitu svch pedstav. Animus a rst Jako u mue hroz, e zstane animou pipoutn ke sv matce, hroz u eny, e zstane pipoutna ke svmu otci (v pohdkch je to princezna zaven krlem do ve). Pak si ena vybr opakovan partnery pli podobn otci, co m bt vzva, jak nalzt cestu z ve ven, ne jak v n zstat.

Rozvjenm sv vnitn strnky se ena stv vdomj a uritj, pokud jde o to, v co v a ct, a je schopna tyto sv postoje a nzory oteven vyjadovat. Pestv bt pasivn, stv se iniciativn. Spojenm se svm duchem, animem se ena stv nezvislou a svobodnou. Avak ne se tak stane, sna se ena obvykle navzat kontakt s duchem skrze projekci na mue, s nm ije. Dje se tak v nkolika monch rovinch: tyi fze rozvoje anima (pedstavy o tom, v em spov munost) jsou symbolizovny 1) Atletem (ena si mustv ztotouje s muskm tlem a muskulaturou), 2) Plnovaem (oceuje na much schopnost nezvislosti, iniciativy a plnovan aktivity), 3) Profesorem (knzem, psychologem, zpvkem, je plna obdivu k tomu, kdo "vldne hlasem a slovem") a konen 4) Moudrm rdcem (ena nalezne optimln spojen mezi vdomm a nevdomm, naslouch sv intuici a d se j.)

4.5 Bosk dt

Podoby archetypu dtte

Podoby archetypu dtte v pohdkch: paleek, trpaslk. Objevuje se jako zvstovatel na nejmn pravdpodobnch mstech (zrod se z kamene, stromu, vody, brzdy.)

21

V anglickch straidelnch pbzch: "ziv hoch" (Radiant Boy) spaten na mst mskch ruin.

V literatue a filmu: Mal princ, Bastien a Atrej v Nekonenm pbhu. Ve folklru: trpaslk, elf; skryt sly prody; kovov muek (anthrparion) oivujc rudn achty.

V alchymii: hermafrodit; "nah chlapec" u Mistra Eckharta Podoby archetypu dtte v dnenm svt: Jezultko Univerzln: vn chlapec (puer aeternus); Faustova promna hocha a jeho pijet do "sboru blaench pacholtek"

V oblasti psychopatologie: dt jako bludn pedstava u duevn chorch en; homunkulov, kte pichzej v houfech a sou nemocnho

Ztvrnn archetypu dtte v procesu individuace (metoda aktivn imaginace): krokodlov, hadi, opice; dt v kvtnm kalichu, ve zlatm vejci nebo v centru mandaly.

Ve snech: jako syn i dcera, chlapec, jinoch nebo panna, nkdy exotickho pvodu (nskho, indickho) s temnou plet nebo vypad kosmicky, je pod hvzdami nebo m hvzdnou korunu; syn krle i dt arodjnice s dmonickmi atributy; "tce dosaiteln skvost" - drahokam, perla, kvtina, ndoba, zlat vejce, kvaternita, zlat koule - neomezen promnliv motivy.

Slavn osobnosti: Mozart jako vn dt? "O Mozartovi se k, e a do smrti zstal jako dt, co je pravda, ale mete to obrtit pesn naopak: Mozart nikdy dt nebyl. Poslechnte si jeho Missu solemnis, kterou ve dvancti letech diriguje u vdeskho dvora! Dt me okoukat nkter opern postupy, ale aby ctilo jistou metafyzickou dimenzi? A ona tam je! To je dlo obrovsky zral bytosti. Pravda, Mozart m ve svm chovn adu infantilnch projev. Vtinou si jimi ulevoval, kdy skldal obrovskou nronou strukturu. Ten petlak, kter v nm je, se mus ventilovat. Navc jeho inspiran zdroje jsou svrzn nkdy a okuj. O tom svd napklad jeho koprolln a dvojsmysln vlevy v korespondenci se sestenic Bsel. Kdyby se jejich otcm dostaly do ruky tyhle dopisy, tak by je postihl mrtvin zchvat " k Zdenk Mahler

22

Archetyp dtte jako minul stav


Motiv dtte nen zbytkem vzpomnky na vlastn dtstv. Spe je to obraz jistch vc z naeho dtstv, kter jsme zapomnli. Archetyp je vdy obraz patc celmu lidstvu. "Motiv dtte pedstavuje pedvdom aspekt dtstv kolektivn due."

Vize sebe sama jakoto dtte me bt podmnna disociac mezi ptomnm a minulm stavem. Napklad "lovk, kter se pli oddlil od svho pvodnho charakteru v zjmu svvoln persony, kter odpovd jeho ambicm. Stal se z nho nedtsk a uml lovk, kter tak piel o sv koeny."

Analogicky, i "lidstvo se takt dostv do protikladu s podmnkami svho dtstv, to znamen s pvodnm, nevdomm a instinktivnm stavem, a e nebezpe takovho rozporu, kter umouje vizi 'dtte', skuten existuje. Nboensk praxe, tj. stl vyprvn a rituln opakovn mytickho dn, tedy slou k tomu, aby mlo vdom znovu ped oima obraz dtstv a veho, co s nm souvis. Tak se spojen s pvodnm stavem neperu." C. G. Jung: Vbor z dla, II. svazek

Funkce archetypu
"Motiv dtte nepedstavuje nco, co bylo a dvno zaniklo, nen to tedy pouh zbytek, nbr systm fungujc v ptomnosti, jeho elem je smysluplnm zpsobem kompenzovat nebo korigovat neyvhnuteln jednostrannosti a extravagance vdom."

Jednostrannost vdom je toti nutn vsledek volnho zamen, selektivn koncentrovanosti, kterou si civilizovan lovk vypstoval jako nstroj svho rozvoje. Obsahy vdom, nesluujc se s jeho zmrem, vytsnil, potlail. Tm se m dl vce vzdaloval svm koenm. Tento postoj sice dal modernmu lovku svobodu, ale zpsobil mu komplikace, trhliny v instinktivnm ivot. Primitivn lovk se sice brn novmu, ale je mnohem pevnji zakoenn ve svm instinktivnm ivot a sv tradici. Pokrok, kterho jsme doshli 24

my m svou stinnou strnku v podob stle trvajc hrozby vykoenn. Tuto hrozbu si kompenzujeme "stle existujcm stavem dtstv."

Odtpen, zdnliv deaktivovan st vdom se me promnit v posedlost a zfalovat zamen osobnosti. "Jestlie je tedy dtsk stav kolektivn due vytsnn a pln vylouen, nevdom obsah ovldne vdom zamen a tak zabrauje, faluje nebo pmo ni jeho realizaci. K ivotaschopnmu pokroku vak dochz jen pi kooperaci vdom a nevdom." C. G. Jung: Vbor z dla, II. svazek

Budoucnostn charakter archetypu dtte


Dt je motivem potenciln budoucnosti.

Ale tak syntzy protiklad: "V indvidiuanm procesu anticipuje postavu, kter vznikne ze syntzy vdomch a nevdomch prvk osobnosti. Proto je to symbol sjednocujc protiklady... je napklad vyjden kolem, kruhem, koul nebo kvaternitou jako dal formou celosti." (tamt, str. 243)

Symboly celosti se objevuj na na potku individuanho procesu nebo v prvnch snech ranho dtstv. Jung msto pojmu "syntza" navrhuje tak pojem "entelechie", kter odr "apriorn existenci celostn potenciality." Archetyp dtte je jak syntzou tak entelechi. Syntza znamen sluovn existujcch rozpor, zatmco pojem entelechie naznauj, e cel proces sluovn je ji dopedu "naprogramovn" a individuace tedy probh podle jakhosi pedem danho plnu, ale tak e archetyp dtte m v sob zakdovn el due, podobn jako semeno obsahuje kd budoucho stromu.

Zd se, e pbhy o "boskm dtti" zobrazuj zranitelnost tohoto pvodnho kdu po sebeuren due tv tv vem stralivm pekkm - stejn jako jeho numinzn nepemoitelnost a chrnnost magickmi silami prody. Je tento paradox a zzrak vyjevuje pomoc metafory o hoinm semnku:

"Je jako hoin semnko, men ne kterkoli jin, padne-li vak na rodnou pdu, vzejde z 24

nj velik strom, je ukryje vechny ptky nebes."

Jednota a pluralita motivu dtte


Pokud se ve snech nebo vizch objevuj zstupy trpaslk, homunkul nebo chlapc bez jakkoli individuln charakteristiky, hroz nebezpe disociace (schizofrenie, fragmentace osobnosti). Mnostv "dt" pedstavuje produkt rozkladu osobnosti. U normlnch lid vak pluralita "dt" znamen dosud neplnou syntzu osobnosti: lovk me prozatm zakouet svou plnost jen skrze spoleenstv rodiny, kmene nebo nroda, s jeho pluralitou se identifikuje. (Necelistv osobnost si svou neplnost kompenzuje ztotonnm se s njakou skupinou - nap. fotbalovm tmem a zakou tak nhradn pocit "celistvosti").

Naopak, pokud se motiv dtte objev v podob jednoho dtte, jedn se o pedzvst dokonan syntzy osobnosti. Jedn se vak jen o zobrazen tto monosti, ke kter jedinec me a nemus dospt. Pbh dtskho hrdiny je toti dramatick: jeho kol je takka nemon.

Dtsk bh a dtsk hrdina


Nkdy vypad "dt" jako dtsk bostvo nebo mlad hrdina. Obma je spolen 1) zzran narozen a 2) oputn a ohroen pronsledovateli. (Atrej z Nekonenho pbhu je pronsledovn sluebnkem nicoty - Gmorkem, Mal princ trp osamlost.)

Dtsk bostvo, asto v doprovodu zvete, symbolizuje dosud neintegrovan kolektivn nevdom. Naopak, hrdina, pvodem lidsk, se pozved se k nadpirozenmu (polobh) a symbolizuje syntzu "boskho" (= dosud nelidskho) a lidskho vdom. Anticipuje blc se celost osobnosti.

Motiv zzranho zrozen

25

Zzran zrozen se sna zobrazit zrod budoucho bytostnho J. Nikoli zrod fyzick, ale zrod psychick. Proto se tak na rovni symbolickho vyprvn dje "zrozenm z panny" nebo z nepirozench orgn.

Motiv oputnosti a ohroen

Motiv "bezvznamnosti", oputn, zavren naznauje kehkost cel situace, enormn pote, kter se poj s dosahovnm celosti - jak je tohoto velkho dobra tm nemon doshnout. Ptomnost drak nebo had (divok zve v okol dtte) ukazuje nebezpe, e nabyt vdom bude znovu pohlceno instinktivn du, nevdomm. (Jung dodv, e sny o hadech se tak objevuj, kdy se vdom odchyluje od sv instinktivn bze.)

Typick pklad oputnosti najdeme v pohdce Snhurka, kterou zanechal myslivec v lese zvi na pospas. Snhurka pesto peije, protoe prastar instinktivn sly prody (trpaslci) se o ni postaraj.

Atrej z Nekonenho pbhu se zase potk se svm zoufalstvm, beznadj a smutkem, kter mus v podob kon Artexe nechat utonout v molu (vepohlcujc archaick sly kolektivnho nevdom). K bv symbolem vitality a vn. Mon e se hrdina musel vzdt smutku spojenho s vn. Odmnou mu byla schopnost ltat (tst, radost, osvobozen).

Zzran schopnosti

Dalmi doprovodnmi motivy archetypu dtte jsou zzran skutky, kter tvo paradoxn kontrast k jeho pvodn bezmocnosti. Hrdina vdy vykazuje zzran (magick) shopnosti, ale i kehkou zranitelnost nebo nchylnost, njakou osudovou slabinu, je ho nakonec zahub nebo zrad ("Achillova pata").

Zzranmi schopnosti mohou bt napklad nezranitelnost (Achilles), schopnost pemisovn v prostoru v podob njakho zzranho zvete (Atrejv ltajc pes Falco) nebo schopnost rozumt ei zvat (Jik ve Zlatovlsce). Arzenl zzranch schopnost je 26

samozejm nepebern.

asto bvaj zzran schopnosti odmnou za hrdinv dobr skutek (nco jako "dobr karma"); hrdina v klov situaci obdr pomoc "shry".

"Hlavnm hrdinovm inem je pemoen obludy z temnot: je to vytouen a oekvan vtzstv nad nevdomm. Den a svtlo jsou synonyma pro vdom, noc a tma pro nevdom. Vznik vdom byl pravdpodobn nejsilnj zitek prvotnch dob, nebo s nm vznikl svt, o jeho existenci pedtm nikdo nic nevdl. 'A Bh ekl: Budi svtlo!' je projekce onoho dvnho zitku uvdomn oddlujcho od nevdom. I dnes je mezi primitivy vlastnictv due riskantn zleitost a 'ztrta due' je typick duevn onemocnn, kter nut primitivn medicnu ke vemonm psychoterapeutickm zsahm. Proto se u 'dt' vyznauje skutky, kter poukazuj na tento cl - vtzstv nad temnotou." (C. G. Jung)

Shrnut - zkladn atributy archetypu dtte


oputnost, pohozen, ohroen; situace, kter zdnliv nem dn vchodisko numinozita, fascinace vyplvajc z "onoho tetho" za protiklady, jeho syntzou lze pekonat "neeitelnou situaci" (tak ji toti vid souasn vdom)

pedznamenn budouc, potenciln celosti, kter souasnmu vdom dosud nen zcela znma; symbol dtte anticipuje rodc se stav vdom

"dt" znamen nco, co dospv k samostatnosti; k tomu je oputnost nutnou vchoz podmnkou

pokud vzva k obrcen se, zmn vdom, znovuzrozen nen ita, objevuje se jako mytologick, nboensk projekce (Jezultko)

nepemoitelnost dtte: vldne nadliskmi silami, kter kontrastuj s jeho nepatrnost a oputnost; zvtz neekan nad vemi pekkami, protoe obsahuje cesty ivotn sly prody, o nich vdom ve sv jednostrannosti zatm nic nev (Atrejv ltajc pes / drak Falco umouje hrdinovi penst se pes vechny pekky)

pedstavuje nepotlaitelnou instinktivn touhu kad bytosti "nemohu jinak" - nutkn k sebeuskutenn

27

stejn jako bytostn J, jeho je pedzvst, se jev jako "men ne mal - a vt ne velk" (zrnko psku v Nekonenm pbhu, hoin semnko v evangeliu)

dt je hermafroditn: kosmogenn bostva mvaj bisexuln povahu - sjednocuj nejnpadnj a nejsilnj protiklady; tyto protiklady jsou bu v eru prapvodnho vdom jet nerozlieny - nebo jsou ji znovu-sjednoceny

dt toti zahrhnuje stav potku i konce: nen jen symbolem prapotku, nerozlienho stavu jednoty, ale i zavren, znovuzrozen do novho dtstv (renatus in novam infantiam); na vchod kaj mudrcm "dvakrt narozen"

dt symbolizuje pedvdomou i postvdomou povahu lovka, nejranj dtstv - i stav, pekraujc smrt; dt tu bylo ped vznikem vdom a bude tu i po jeho zniku (Mal princ pichz ze sv planety na Zem - kde se setkv se svm vdomm, dosplm "J" - a opt se na svou malou planetu vrac, jeho nvrat je vak opeden tajemstvm nesdlitelnm v ei "dosplch". Stejn jako Bastien m svou "malikou csaovnu", kter onemocn, mal princ m svou ri, kterou tou ochrnit.)

"Vdom obklopen psychickmi silami, kter ho chrn a nesou, ohrouj ho nebo klamou, to je pradvn zkuenost lidstva. Tato zkuenost se projikovala do archetypu dtte vyjadujcho lidskou celost. 'Dt' je to, co je oputno a vydno napospas a zrove bosky mocn; nepatrn, pochybn potek a triumfln konec." (C. G. Jung)

4.6 Kor
Archetyp Kor (Persefon) je v psychologii mue soust animy, v psychologii eny spe soust archetypu matky nebo Bytostnho J. Odpovd podvojnosti matka panna a objevuje se stdav v obou podobch. Mtus o Dmtr a Kor je bytostn ensk, mu m v tomto mtu pouze lohu svdce nebo dobyvatele. Kor se v pedstavch eny zjevuje jako neznm mlad dvka, neprovdan matka, tanenice, korybantka, menda nebo nymfa. V pohdkch se objevuje jako rusalka, vodn vla a mosk panna. Z ivoin e nabv podoby koky, hada, krokodla, jetrky nebo medvda. Nkdy se zjevuje jako bl panna nesouc ernou opici nebo nah dvka s vncem z kvtin. Ve snech mue na sebe nkdy bere podobu hada, tygra neb ptka.

Klasickou pohdkovou podobou Kor je Snhurka (jejm protiplem je zl krlovna), 28

Faustova Marktka, Car Panna Roberta Blye nebo Dtsk csaovna z Nekonenho pbhu. "Panneskost" tto postavy je symbolem sobstanosti a aduality: nem svj protiklad, pekrauje hranice muskho a enskho. Zkladnm atributem Kory je bezmocnost, odpovdajc pvodnmu mtu, ve kterm je Kr jako mlad, nevinn dvka trhajc kvtky narcisu na rozkvetl louce svedena a znsilnna bohem Hdem, kter kolem projd se svm speenm a pot ji unese k sob do podsvt. Jej matka, Dmtr ji marn hled po cel zemi a propad zoufalstv. Nakonec dospje k dohod s Hdem, e Kor bude vdy moci na dv tetiny roku navtvit svou matku, ale pak se zase na zbylou st roka vrt do podsvt. Doba, kdy je Kor v podsvt, pr dala vzniknout obdob zimy, zatmco je-li Kor u sv matky, ve opt kvete a panuje lto. Bezmocnost Kory se v ritulech projevuje jako obtovn poraenho zvete, nkdy dokonce nevinnho dtte. Tyto rity jsou asto krvav, obscnn a orgiastick. astnci se koupaj v krvi nebo ji pij. Symbolicky je to tematika ukiovn, smrti a znovuzrozen. Tematika plozen a svatby, zniku a smrti se v archetypu Kory neustle obmuje. Pedstavme si pekrsn kvt, kter na okamik rozkvete, aby byl vzpt utrhnut. Zdnliv krutost a nesmysluplnost tch nkolika okamik je vak vyvena ast na vnm kolobhu ivota, kter je ve svch pedcch a potomcch nesmrteln. Rituly, na prvn pohled krvav a barbarsk, pomj lovku zakusit spojen s tmto nekonenm kontinuem byt, m dvaj ivotu/smrti, je jsou neoddliteln, hlubok smysl: lovk nen jen osaml ostrov, ale naopak celm ocenem, nen jen nhodn vyrostlou kvtinou, ale celou loukou kvtin, lovk nen jen osamlou melodi, ale nenahraditelnou soust symfonie prody. ivot bez smrti by nedval dn smysl, stejn jako smrt bez ivota. Zakouet smrt (svch vzpomnek a emoc, kter u nepotebujeme - tedy znovuzrozen) u uvnit ivota samho je oiujc a pekrsn, protoe ivot a smrt jsou jednm celkem. Nekrofiln a vzhledem ke smrti paranoidn zpsob uvaovn me v lidsk mysli vzniknout a rozumovm oddlenm celku ivota a smrti. Kor vyjaduje istotu, neposkvrnnost, nevinnost, nos zcela bl odv (bl jako snh - Snhurka) a vyvauje tak daleko dmonitj a ivelnj podstatu enskosti, jm je Dmtr, Hekat nebo Baub a dal podoby archetypu matky, kter jsou asociovny s barvou temn rudou a ernou. Teprve v tomto zvltnm protikladu orgiastick nespoutanosti a bezmocn nevinnosti se rsuje podstata enstv, kterou mu nen schopen pochopit, nebo se 29

na enu dv jen skrze projekci sv animy. Dmtr a Kor jsou ztlesnnm matriarchtu, ve kterm je loha muskho prvku zanedbateln a nahraditeln. ast na starovkm kultu Dmtr byla povolena pouze enm, mui mli vstup zapovzen. Dmtr a Kor, matka a dcera tvo protiklady nahoru dol, moc bezmoc, star mlad. ena je spojena s nekonenou lini svch pedk, miliony pedchozch matek a dcer. Z kad dcery se stane pozdji zase matka, je to vn kolobh ivota pipomnajc klasick rusk bbuky, kde byla ve vt obsaena men a v n jet men atd. Toto spojen s lini matestv s sebou pin pocit nesmrtelnosti, pocit celosti a propojen s celkem ivota, zbavuje enu pocitu izolace. To je el vech ritul, kter jsou spojeny s archetypem Kor: maj obnovit pocit sounleitosti s kontinuitou ivota, katarzi a omlazen. ensk psch se tmito rituly nabj a oiuje. V dnen spolenosti tyto rituly schz a Jung to pirovnv k nedostatku duevn hygieny. Je otzkou, do jak mry me vbec patriarchln spolenost saturovat tyto ensk poteby. Zd, se e oblky enskch magazn jsou pln slov o krse a omlazovn, ale spe z toho dvodu, aby byly pro mue vhodnmi objekty. Dnen kultura naprosto postrd hlubok ryze ensk rituly, kter by enm umonily znovu zakouet spojen s nekonenm ivotem skrze symbolickou smrt a znovuzrozen a kter by jim mohly poskytnout skutenou vnitn nezvislost na muskm svt. Na druhou stranu vk modelek na oblkch asopis stle kles, co sice meme vnmat jako kult mld a strach ze smrti a umrn, ale tak jako zeslen fascinace archetypem Kory na kolektivn rovni. trnct let, vk, ve kterm dnes modelky zanaj svoji kariru, v podstat odpovd vku a charakteristice Kory panny, dvenky. Z optiky mue, u nho je Kor soust komplexu animy, meme dvojici Dmtr Kor vnmat tak jako erotickou preferenci enskho typu ochraujc a starostliv matky anebo nevinn, mlad dvky, v jejm pbhu by byl mu rd pokuitelem, svdcem a zasvcovatelem. V nsledujc ukzce se setkme s Marktkou (panna, Kor), Faustem a jeho stnem Mefistofelem...

Johann Wolfgang Goethe: Faust MARKTKA 30

J uasla. To prvn se mi stalo. Nic nemohlo se vytknout m. A jemu, km si, se asi zdlo, e drze chov se a neslun, a tak si myslil, tuhle holku, e dostat me bez okolk. Na zaprat? J hned jsem tuila, e ve v prospch se to ve mn schl. J tolik na sebe se horila, e na vs horit se, u nezbylo mi sly.

FAUST

M lsko!

MARKTKA

Nechte jen.

Utrhne kopretinu a otrhv lstek za lstkem.

M - Nem - M

FAUST

Ty tviko m lbezn! ... MEFISTOFELES

To nadpozemsk vyraen! Na horch, v non rose, peleen, nebe a zemi tisknout na sv sta, ctit, jak duch nm pmo k bostvu vzrst, 32

v de zem zarvat svj pud, svou tuchu, estero tvrch dn mt v duchu, v pe svch sil se zpjet tm a tm, do tvorstva proudit citem milostnm, tuit, co nezatu smrtelnci, a poslze tu boskou intuici zakonit -

udl posunek

nesmm ci nahlas, m.

FAUST

Fuj na tebe!

MEFISTOFELES

To lbit se vm nechce. "Fuj" v mravnm patosu se vyslov tak lehce: tm cudn duch se nesm znesvtit, bez eho nelze cudnm srdcm bt. Zkrtka, j plezrek vm peju rd, as od asu si nco nalhvat, vak nadlouho to nesnesem! U zase jsi jak hebec vyerpan bu chtem nebo dsem. Tak dost! Tv milka sed tam a vechno na ni zrovna pad. ije jen snm a vzpomnkm a m t hrozitnsky rda. Tv lsky kdys bouil vztek a jek, jak kdy potok se vzedme pi tn snh; 32

do srdce vlils j svou boulivou nhu a te zas u vyschl tvj potek. Msto by trnil v lesch a plni, ml by se postarat jemnostpn, aby pece byl gro lsky dn t chudrce opice za milovn. Dlouhou chvli m ukrutnou; u okna stoj a za mraky se dv, jak pes starou hradbu msta jdou. "Kdybych j byla ptek!" si zpv, zpv a v plnoc hlubokou. Hned je il, hned pesmutn, uplakan je astokrt, pak zase klidn, jak se zd, zamilovan napod.

FAUST

Ty zmije! Zmije!

MEFISTOFELES pro sebe

Pokat! U v sti mi je!

FAUST

Apage, satanas! O t krsn en mi nemluv dle, v m poblznn smysly touhu nelij zas po jejm sladkm, sladkm tle!

4.7 Moudr staec


33

Archetyp moudrho starce je ztlesnnm moudrosti, smysluplnosti byt, vhledu, intuice a hlubokch znalost. V pohdkch a mtech se zjevuje jako arodj, mg, vtec, rdce, mentor, lka, profesor, pohdkov ddeek, pevoznk, poustevnk ijc v lese, duchovn mistr, guru, pravdu hledajc poutnk nebo moudr mnich.

Moudr staec (latinsky Senex) je zosobnnm neomezenho ducha. V naem bnm ivot se s nm nejastji setkvme v podob njak moudr rady, kterou nm "znenadn" poskytne n ptel, knz, bratr nebo len rodiny, mocn duchovn bytost nebo osoba vyznaujc se mravn ulechtilost. Rada a opora moudrho starce pichz v nejts chvli duchovnho vvoje (v dob kdy je noc nejtemnj a svit zdnliv nejdl). Jeho rada je jako semnko, kter padne do na due a pozdji, ve vhodn okamik, vykl a vyroste ve "velk strom, jen ukryje vechny ptky nebes". Meme jej potkat v podob osoby obojho pohlav, anebo jej "zaslechnout" v podob vnuknut, vnitnho hlasu nebo pbhu. Jeho monosti jsou nekonen jako duch sm. Clem, k nmu ns tento archetyp vede, je poznn a opravdov, vnitn mravn ulechtilost a istota.

Ztotonn se s archetypem moudrho starce me vst k roli nboenskho, politickho nebo socilnho spasitele.

Legendrnm ztvrnnm moudrho starce v na kultue je napklad Doktor trosmajer ze serilu Nemocnice na kraji msta, kter zsluhou Miloe Kopeckho pozdvihl rove serilu o tdu v, nebo jako "moudr staec" s humornm nadhledem dodv vem lidskm peripetim jaksi d a smysl. Jeho vztah k doktorce ekov je zobrazenm archetyplnho vztahu moudrho starce a animy, otce a dcery. Podobnou lohu m Doktor Skrun (Rudolf Hrunsk) ve filmu Vesniko m stediskov. V echch, zd se, je nm nejblim vtlenm archetypu moudrho starce doktorsk profese (arodjnictv se u ns moc npstuje). Autorita "pana doktora" me bt sten podmnna projekc tohoto archetypu. O nco tradinj podobu na sebe v jinch pbzch pijali kouzelnk Merlin, arodj Gandalf z Pna Prsten nebo Yoda a Obi-Wan Kenobi z Hvzdnch vlek.

4.8 Archetyp matky


36

Archetyp matky ztlesuje "magickou autoritu enstv"; moudrost pesahujc rozum; to, co je "dobrotiv, peujc, snenliv, poskytujc rst, plodnost a potravu"; msto magick promny a znovuzrozen; ve, co je tajn, skryt s svrajc, co svd a probouz strach, co je neodvratn a osudov. Archetyp m numinzn ndech. Autorita vlastn, lidsk matky t sten z moci vrozenho archetypu.

Zkladn 3 indick guny (energetick kvality - trojzubec Kl), pslu rovn archetypu matky: dobrota a pe (sattva), ve a orgiastick emocionalita (radas) a temnota podsvt (tamas). Trojnost Velk matky se d tak vyjdit tridou - neposkvrnn krsa (Kor - bl barva), nespoutan lska (Dmtr - erven barva) a osvobozujc smrt (Baba Jaga, Kl, Hekat, Smrtka - ern barva).

V nevdom mue asto archetyp matky splv s animou.

Potenciln pozitivn i negativn aspekty: vlastn matka, babika (Babika Boeny Nmcov); tchn, chva, pramti lidstva Eva, Matka Bo, mlad matka - panna (Kor), Sofia (matesk milenka), moudr knka Sibyla (V echch Libue); nebesk Jeruzalm cl spsy, krlovstv Bo, rj; crkev, univerzita (alma mater), msto, pda, nebe, zem, les, moe, stojat vody nebo baina (stahuje a pohlcuje); hmota, podsvt, luna (rst = dvka v rozpuku, plnk = zral ena v plnosti ivota a tvar, ubvn = usychajc staena); msta porodu a plozen: jeskyn, skla, pramen, hlubok studna, pole, zahrada, ndoba, kvtina (re, lotos); dloha: dra, nora, pec, hrnec, cokoli dutho; zvata: krva, zajc a jakkoli lovku pomhajc zve; kruhov mandala, roh hojnosti.

Dnen roh hojnosti supluje matesk nru supermarket - pozemskho rje v horizontln poloze (oproti gotick vertikle odkazujc k transcendenci.) Konzumn kultura je rozenm tohoto principu na celou spolenost "dt, kter se nemohou odtrhnout od mateskho prsu, ukolbni ve sladk dmot". V roli dtte se nachz i profesor, kter se neme odtrhnout od sv almy mater. Zenm potenciln moudrho archetypu matky je ryze materialistick pojet skutenosti, kter zakrv obzory daleko ir. I Bilbo Pytlk musel jednoho dne opustit svou pohodlnou, jistotu a vivu poskytujc hobit noru, aby se vydal na Cestu, kter vede dl a dl, pes hory a poho... kter vede Tam a zase Zpt. k se, e se nebojme neznma, ale mme strach opustit to, co dvrn znme. Pekonn tohoto strachu je potekem 36

hrdinovy cesty. Co potkal Bilbo na nejzazm konci sv cesty? DRAKA stecho poklad (hmotu), na nm VELMI LP. Drak (zvlt kdy ije vnitru HORY, z kter vytk PRAMEN) je samozejm nejtypitjm zobrazenm archetypu matky v cel jeho krse, lstiv inteligenci a nebezpeenstv.

Ambivalentn aspekty: bohyn osudu (sdiky). Ambivalenci archetypu matky lze vyjdit slovy "milujc a stran" (Galadriel v Pnu Prsten); indick Kl (kala znamen as, jej nhrdelnk lebek se me kdykoli zmnit v nhrdelnk z chryzantm, je ztlesnnm prapvodnho ivota, kter nezn nae zjemnl rozliovn dobra a zla, kter nezn dnou etiketu, smrt je nvratem v jej veplodc lno, bohyn asu, ivota a smrti, v jedn ruce dr mistku s jdlem, v druh me, tet rukou ns zve k sob a ve tvrt svr useklou lidskou hlavu). Jej obdoby jsou Baba Jaga nebo balijsk bohyn Rangda. V Egypt najdeme bohyni Hathor, jej jmno znamen "ta se dvma tvemi" - tedy i Egypan si byli velmi dobe vdomi dsiv dvojznanosti Velk matky. Krom symbol krvy (vyivujc matestv) a Mln drhy (galaktick mtko pekraujc ve osobn a lidsk, nekoneno, z nho ns mraz) bv zobrazovna s kruhem na hlav mezi dvma rohy, kter jakoby kal: "pomnme, e ivot a smrt, vznikn a zanikn jedno jsou." Archeologov, neznal psychologickch aspekt mytologie, si to vak vysvtluj jako symboliku posmrtnho ivota. Sup na hlav matesk bohyn odkazuje k tomu, jak konv ve ivouc a tlesn a jak efektivn je to opt recyklovno. Tak ale symbolizuje, stejn jako zuby a vyplazen jazyk Kl, vn, neukojiteln hlad Velk bohyn, zobk a chtn, v nm skon ve iv. V prav ruce svr Hathor kl k tajemstv ivota/smrti.

Velk bohyn jako Baba Jaga me bt rozvern (pro co Egypan nemeli pli pochopen) a klst tajemn hdanky. Ku noka jej chaloupky pedstavuje spojen s hadmi, chladnmi a dravmi prapotky ivota, z nich ns, neboh a ptuln savce, mraz. Dvee chaloupky jsou stle obrceny do hloubi lesa: do podsvt. Proto Ivan v Mrazkovi trv na tom, aby se chaloupka obrtila k nmu, ke svtlu vdom. Jej chaloupka bv obklopena plotem z kost a lebek napchlch na kly. Jej hmod symbolizuje neastn a z pohledu lidskho mldte a krut vztah ke vemu stvoenmu a sloenmu, kter zkonit podlh zniku a rozkladu. Zrna obil v hmodi symbolizuj smrt due, kter neprola znovuzrozenm (nevyklila ve strom), ale podlehla zniku. Symbolika obilnch semen se objevovala i v eleusinskch mysterich. Hmod je pomyslnm klnem bohyn Dmtr, kam padaj vichni mrtv. 36

Setkv-li se hrdina s Babou Jagou, sestupuje do podsvt o nco dve, ne by ho byla ekala, a proto bv nerudn. Nutnost sestupu se nazv katabasis. Sestupuje se za elem zahojen starch ran. Nikdo nezaru, e se hrdina vrt zpt; me bt semlet a rozdrcen. Jeho hmota poslou vzniku nov hmoty. Tomas Transtrmer popisuje nladu v podsvt takto: "Npoj, kter um v przdnch sklenicch. Zesilova, kter zesiluje ticho. Cesta po kadm kroku jet del. Kniha iteln pouze v noci."

Prodn metaforou Kl je je vichice, erupce sopky, rozbouen eka, tsunami, zplava, kter smete ve a neohl se na jednotlivce. Je to mocnost (bostv) ohromn energie, kterou meme skrze nai kulturn podmnnost vnmat s odporem, ale kdesi v hloubi tume, jak jsme vi n malic a bezmocn. lovk, kter si spojuje archetyp matky vhradn s Vstonickou venu me bt pekvapen, kdy mu voda odnese bark a mocn proda otese jeho zaitmi jistotami.

Pro se dtem vyprv pohdky o Bab Jaze? Aby se probudili z iluze, e matka, poskytujc potravu, tu bude vn. (Robert Bly: Krl Panna, s.49)

Pipomnn "plnokrevnch" obraz Velk matky, Kl nebo Baby Jagy m ve skutenosti pnosn dopad: nelpt na niem pli - pokud ve, vci, lid okolo ns, i my sami podlh nemilosrdnmu rozkladu a zniku, kter je tak zkonit jako je zrozen a rst. Nepjmn tto skutenosti a pohled na sterilizovan obrazy prapvodnho matestv zbavn jejich divok ambivalence vedou naopak k dtinskmu lpn na jistotch materilnho svta.

Jestlie lid pouze pevaj, nebo jen svj dm, ale vypaluj svt.

(Rm)

Nezapomeme, e Kl tan extatick tanec. Zkme-li se temn ambivalence a iracionality ivota/smrti, zkme se i veker extze. N sestup do podsvt me pomalu zat sm od sebe a nehrdinsky: v podob deprese. 37

Negativn aspekty: arodjince, drak, velk ryba, had (to, co svr a pohlcuje); hrob, sarkofg, vodn hlubina, smrt, non mra; Lilith (na obrzku). V pohdkch je negativn aspekt matky vyjden neptomnou nebo nevlastn matkou, macechou. V esk kultue: polednice J. K. Erbena (reaktivn vtvor "pli milujc" matky). Matka, je svou lskou dt zadus; pespli ochraujc lska matky, obracejc se v nevdom pn zlho. V abnormlnch pedstavch se archetyp matky zobrazuje jako zve, arodjnice, straidlo, lidoroutka nebo hermafrodit.

Ve stedovku byl vlivem kesansk ideologie obraz archetypu matky roztpen. Pehnanm zdrazovnm ensk cudnosti, pannenstv a svatosti byly ivelnj (chtonick) sti obrazu vytsnny do nevdom, protoe byly povaovny za nemorln a nepijateln. Kesansk kultura zpadnho svta nedokzala udret v obrazu Bo Matky celou ambivalenci ivelnho archetypu, jako tomu bylo u i indick Kl nebo slovansk Baby Jagy. Vytsnn, nevdom strnka archetypu matky probouzela v much strach z "tajemnho a nepoznatelnho" enskho pohlav, na kter si mui vytsnn obsahy obrazu matky projikovali. Svho strachu z "dsivho neznma" se zbavovali "kladivem na arodjince" a pokleknm ped oltem Panny Marie.

Zde vidme, jak mocnou hybnou silou archetypy kolektivnho nevdom mohou bt a e neztrcej svou psobnost, jsou-li kulturou vytsovny. Naopak. Co je vytsnno, stv se daleko mocnj, protoe jeho vliv je mimo nai kontrolu: vytsnn pak ovld ns.

ensk emancipace a feminismus se do urit mry tyto "iveln a divok" rysy enskosti opt sna pozvednout na vdomou rove, protoe chpou, e je-li ena tchto rys zbavena, stv se poddajnou a zvislou ve vztahu k mum. Znovu-nalzn ztracen divokosti a nespoutanosti me bt pro enu hlavnm tmatem jej individuace, cest k celosti, jak o tom pojednv Clarissa Pinkola Ests v knize "eny, kter bhaly s vlky".

A nakonec tajemstv, kter me pomoci osvobodit enskou dui: "Staena v en je tou st jej psch, kterou necharakterizuje dn vztah a kter nen vzna dnm svazkem." (Marion Woodmannov: Tanec v plamenech)

38

5. Obrazov ploha k archetypm


5.1 Persona

Tma persony na filmovm pltn geniln zpracoval reisr Ingmar Bergman. Dv eny, zdnliv dv rzn postavy, hereka a oetovatelka, ve skutenosti pedstavuj dv odtren sti osobnosti: personu a dui, kter se marn pokou navzet s personou kontakt, ta ji vak nen schopna slyet. V zvren sekvenc se, e filmovho jazyka, "prolnou". Film je bez znalosti pojmu persona tko pochopiteln, nebo Bergman se u Junga nepochybn inspiroval.

5.2 Stn
Film Spalova mrtvol nen nejtypitjm zobrazenm stnu, ale zd se, e ztlesuje osobu psychopata, u nho persona identicky a blaen splv s jeho stnem. To samoejm nen stav asimilace stnu dovnit vdom, ale naopak asimilace vdom dovnit stnu, take nezstv dn samo sebe si vdom j. Avak veker mravnost a kultura, k Jung, stoj a pad s vdomm j, s individualitou. Nen asimilace jako asimilace.

39

5.3 Bosk dt
Na obrazu Gerarda van Honthorsta vidme zobrazen zzranho zrozen v rmci kesansk kulturn tradice. Ztvrnn se promuj, ale archetyp, ivouc pravzor, psob nap kulturami. Jinm pkladem je legenda o Buddhov zzranm zrozen ve filmu Mal Buddha.

Pluralita motivu dtte v japonskm filmu princezna Mononoke jako pedzvst potenciln fragmentace osobnosti (schizofrenie). 40

Motiv pronsledovn sluebnkem Nicoty v Nekonenm pbhu

41

5.4 Kor
Bouguereau: Nymfy a satyr

Bernini: nos Persefony

5.5 Moudr staec Koment ke kart Osho Zen Tarotu (. XIX - Nevinnost) zn: "Ze starce na tto kart vyzauje dtinsk radost ze svta. Obklopuje ho pirozen pvab, jako kdyby
42

se smil sm se sebou i s tm, co mu ivot pinesl. Zd se, e hrav komunikuje s kudlankou, kter mu sed na prst, jako by to byli ti nejlep ptel. Kaskdy rovch kvt kolem nj symbolizuj hlubok odpoutn, uvolnn a svest. Odpovdaj na ptomnost starce, jsou odrazem jeho kvalit. Nevinnost, jejm prvodcem je hlubok ivotn zkuenost, je dtsk, ale ne dtinsk. Nevinnost dtte je krsn, ale nevdom. Jeho nevinnost nahrad nedvra a pochybnosti, jakmile povyroste a uvid, e svt je nebezpen a hroziv msto. Nevinnost pln provanho ivota je naproti tomu moudr a pijm neustl promny zzranho ivota."

43

5. 6 Archetyp Matky
Bouguereau: Madonna, pozitivn aspekt

Kl: ambivalentn aspekt

Hathor: syntetizujc aspekt 44

Lilith: temn aspekt

44