Dina Krestovsk

JVES, I. ronk NMgr

LS 2013/2014
Josef Holeek a esk nhled na Balkn na konci 19. a zatkem 20. stolet

Prozaik a bsnk, pekladatel jihoslovansk a finsk lidov poezie, novin a
publicista, naden slovanofil Josef Holeek pochzel ze selskho rodu. Studoval na
gymnziu v Psku (1863-1868) a v eskch Budjovicch (1868-1869). Nakonec ale
absolvoval vy hospodskou kolu v Tboe (1873). Tady se sblil s jihoslovanskmi a
bulharskmi spoluky, zaal se piln uit slovansk jazyky. Pekldal bulharsk a finsk
folklr Junck psn nroda bulharskho (1874-5), Milostn psn nroda bulharskho
(1874), Psn hercegovsk (1876). Pozdji tak vydal knihu Srbsk nrodn epika - 1909,
1913, 1923, 1926. Dlouho pracoval na pekladech finsk nrodn lyriky: Kalevala (1894-6) a
Kanteletar (1904-5).
Cestopisec Josef Holeek byl s oblast Balknu spojen velice pevn. U Jihoslovan
ml Holeek dokonce vt uznn ne u ns (jako pklad meme uvst fakt, e na oslavu
jeho narozenin se z ech tm nikdo nedostavil, avak zstupce jugoslvsk vldy se
zastnil). Jeho cestopisn dlo je pomrn rozshl. Pestoe byl Holeek v prvn ad
pedevm spisovatelem, d se i jeho cestopisn dlo s pehledem zaadit mezi dla vdeckho
typu.
Pro ely tto prce krtk analzy, jsem si vybrala dv Holekovy studie, kter se
zabvaj oblast Balknu: ern Hora a Bosna a Hercegovina za okupace.
Ji v vodu dla ern Hora Holeek pe, e obdobn dlo o ern Hoe dosud v
etin vydno nebylo. Nsledn dky jsou pln opvovn ern Hory: My ernohorce
milujem, jsme na n hrdi, ano obdivujem se jim. Rdi je nazvme slovanskmi Spartny, a
tmi jsou v pravd. O odstavec dle pokrauje: ern Hora je divem svta. Nen pkladu
v djinch lovenstva, e by nrodek potem tak nepatrn byl po cel vky se zdarem
odolval tokm neptele tisckrt mocnjho.
1
Ji z vodu je patrn nejen velk obdiv,
kter Holeek choval k ern Hoe, ale i notn dvka slovanofilstv: je zhodno, abychom
patili na pedmt svj jasnm okem slovanskm, nezkalenm brejlemi z ciziny.
2

Dle Holeek vysvtluje pvod jmna ern Hora, piem on sm je v zsad
pesvden, e jmeno ern Hory pochz od bvalch pn jejho nynjho zem
ernojevi.
3
Po vodu nsleduje Historick nrtek, ve kterm Holeek shrnuje historii
ern Hory, navazuje potom oddlem Pomr ern Hory k Turecku. Dal sti podvaj

1
Josef Holeek: ern Hora, Matice lidu, Praha 1876, str. 3-4.
2
Josef Holeek: ern Hora, Matice lidu, Praha 1876, str. 3.
3
Josef Holeek: ern Hora, Matice lidu, Praha 1876, str. 5.
Dina Krestovsk
JVES, I. ronk NMgr
LS 2013/2014
zempisn pehled a popis nrodnosti, jazyka a nboenstv. Velice zajmav jsou sti Mu,
ena a Rodie a dti zde se sna Holeek popsat jak fyzick, tak psychologick
charakteristiky ernohorc. O ernohorci k: nedal by se za cel svt nazvati jinak, ne-li
ernohorcem uznvat toliko sebe hrdinou, junkem, ostatn nrodov jsou vichni vce
mn zentil, zbabl, kukavice
4
, toliko Albanec je junkem.
5
ernohorkm pak Holeek
odevzdv est, jeliko je pesvden, e statenost ernohorskch mu je pedevm
zsluhou en. ernohort rodie dajn chtli ze svch dt vychovat osobnosti jim pln
podobn a lska dt k otci byla silnj ne-li ta k matce.
V dalch oddlech Holeek nsledn rozebr obydl, domcnost, obyvatelstvo ern
Hory, crkev i soudnictv a vzdlanost. Dlo dle obsahuje dodatek s nzvem Ti psn ze
Srbskho zrcadla od vladyky Petra II.
6

Z kapitol je vidt pedevm Holekv zjem o podrobn prozkoumn psychiky
ernohorce, jeho nrodnho charakteru a povahy. Josef Holeek ernou Horu a jej obyvatele
obdivuje, srovnv ji s pomry eskmi, v jej prospch.

V dle Bosna a Hercegovina za okupace se Holeek zabv, jak sm nzev napovd
okupac Bosny a Hercegoviny Rakousko-Uherskem. To dostalo od evropskch velmoc
skrze berlnsk kongres mandt na obsazen Bosny a Hercegoviny do doby, ne budou ob
zem uspokojeny a uspodny.
7
D se ci, e toto dlo na jednu stranu je skutenm
cestopisem, jeliko se zde rozepisuje o Bosn a Hercegovin a jejch pomrech, ale na druhou
stranu je v nm vudyptomn ironick podtext a rys kritinosti namen proti Rakousko-
Uhersku: Jakoby nco vbskho namchvali vbov do pramen, do prsti, do jdla, do
vzduchu, co lovk do sebe vdechuje jako zimnici. Nejen ta nm tv, i lidsk plemeno se
kaz od t doby, co pili vbov. Dokonce i lid jsou pr po rakousk anexi v Bosn men
a slab, a nejhor je pak nkaza mravn, kter thne na Balkn z Vdn a Peti.
8

S touto kritikou vi R-U souvis i zde ptomn ndech slovanofilstv: je to stanovisko

4
Je pravdpodobn, e slovo kukavice si Holeek vypjil ze srbtiny, co je zde velice pznan.
5
Josef Holeek: ern Hora, Matice lidu, Praha 1876, str. 25.
Krom toho, e Albnce povaoval za hrdiny (junky), tak byl i pesvden, e chce li ernohorec nkomu
njvt chvlu vzdt, nazve jej Srbem od Kosova. Je tedy patrn, e nejen ernohorc, ale i kosovskch Srb
(potamo i kosovskch Albnc) a Albnc si velice povaoval.
6
Jedn se o psn Pl t vzn, Synov Ivan-begovi a Zplenn abljaku.
7
Josef Holeek: Bosna a Hercegovina za okupace, V. Neubert na Smchov, Praha 1901, str. 3.
8
Josef Holeek: Bosna a Hercegovina za okupace, V. Neubert na Smchov, Praha 1901, str. 4.
Dina Krestovsk
JVES, I. ronk NMgr
LS 2013/2014
slovansk pospolitosti, je jest jedinou pdou, na kter vichni men slovant nrodov
mohou zachrniti sv byt a dokzati, e jsou si tak vdomi svho djinnho posln...
9

D se ci, e toto Holekovo dlo m v zsad i dokumentrn ndech, jeliko sem
zaadil i rzn vyprvn nebo phody. Jedn se napklad o druhou kapitolu nazvanou Luka
Grbei.- ei a okupovan. nebo o tvrtou st Jedno dobr.- Obraz mrav.- Pan felbba a
pan felbbov. Naopak tet kapitola nazvan O cestovn po okupovanch zemch. je
v zsad mstopisn a popisuje Holekovy zkuenosti s cestovnm v Bosn a Hercegovin.
V pt sti se jmnem Obchod se zabv hospodstvm a obchodem a v dal potom
jazykem a nrodnm charakterem, piem tato est kapitola je ironicky nazvna Boj proti
jmnu Srb a kyrilskmu psmu. V tto sti vyjaduje Holeek svoji podporu pravoslavnm
Srbm: Protoe mi bylo znmo, e srbsk pravoslavn ivel v okupovanch zemch nejvc
potebuje opory, dal jsem se zavsti do hotelu, jen mi byl oznaen jako srbsk a majitel jako
jeden z pesvdench pravoslavnch.
10
Dle je zde zajmav st, kde Holeek vyjaduje
sv pesvden o tom, e jsou Chorvat a Srbov jeden nrod: Boj jmna Chorvat
naproti jmnu Srb psob na Slovana nanejv trapn, jako mus komicky psobiti na ne-
Slovana, kter v, o pi t vci jde: e o to, aby jeden a t nrod byl sm v sob rozdvojen,
aby sm sebe drel v achu, aby sm sv sly mail.
11
Dal kapitoly se zabvaj politikou,
hospodstvm a zemdelstvm.
Toto dlo je ponkud odlin od dla pedelho, je vlastn vce cestopisn, jeliko je
cel popsan jako njak forma denku. Holeek zde vychz nejen ze sv vlastn zkuenosti,
ale popisuje zde i rzn jin phody i vyprvn. Sna se pedevm o to podat o okupaci
pravdiv informace a odsoudit ji: Obyvatelstvo okupovanch zem je v plnm prvu chrnit
svoje nrodn spoleensk zzen, aby nebylo cizmi vlivy porueno. Z toho vznik konflikt,
protoe okupace tyto dy podrv, ani m zpsobilost nm lepm je nahradit.
12

Na zvr lze jen ci, e Josef Holeek byl balknskmi nrody fascinovn, obdivoval
je za jejich hrdinstv a hrdost, opvoval jejich eny i mue a poukazoval na jejich tkou
historii (a ji se jednalo o ernou Horu a jej spn pokusy ubrnit se Turkm i o Bosnu
a Hercegovinu, kter byla pohlcena Rakousko-Uherskem). Holeek si (jako sprvn
slovanofil) pl a zrove i pedpovdal, e slovansk jednota se dokae ubrnit jakmkoliv
protivnkm pro Balkn to tedy znamenalo, e mezi sebou nesmj bojovat, ale naopak

9
Josef Holeek: Bosna a Hercegovina za okupace, V. Neubert na Smchov, Praha 1901, str. 5
10
Josef Holeek: Bosna a Hercegovina za okupace, V. Neubert na Smchov, Praha 1901, str. 85.
11
Josef Holeek: Bosna a Hercegovina za okupace, V. Neubert na Smchov, Praha 1901, str. 93.
12
Josef Holeek: Bosna a Hercegovina za okupace, V. Neubert na Smchov, Praha 1901, str. 5
Dina Krestovsk
JVES, I. ronk NMgr
LS 2013/2014
vyut sly, kterou maj, kdy jsou jednotn. Holeek byl tedy pesvden, e pokud se
balknskm sttm poda dret pospolu, bude se jim t mnohem lpe ne-li doposud.