KONRAD

LORENZ
TAKZVAN
ZLO

MLAD FRONTA PRAHA

Verlag Dr. G. Borotha-Schoeler, Wien 1963 Deutscher
Taschenbuch Verlag GmbH & CO. KG, Mnchen, 1983 Translation
Alena Veselovsk, 1992
ISBN 80-204-0264-0

PEDMLUVA
Jeden ptel, kter na sebe vzal vpravd ptelskou povinnost
kriticky prost tento rukopis, mi napsal, kdy se prokousal jeho
prvn polovinou: To u je druh kapitola, kterou tu se zancenm
zjmem a rostoucm pocitem nejistoty. A pro? Protoe nevidm
celkovou souvislost. Mus mi to njak usnadnit. Jeho kritika je jist
pln oprvnn a tato pedmluva je zde tedy proto, aby teni
pedem objasnila, kam cel kniha smuje a jak vztah maj
jednotliv kapitoly k tomuto cli.
Kniha pojednv o agresi, co je tonost zvete i lovka, kter
je namena proti pslunkm vlastnho druhu. Nhodn shoda dvou
okolnost zpsobila, e jsem se tuto knihu rozhodl napsat. Navtvil
jsem Spojen stty jednak proto, abych psychiatrm,
psychoanalytikm a psychologm pednel srovnvac etologii 1 a
fyziologii chovn, a za druh jsem si chtl ve voln prod na
korlovch tesech Floridy ovit jednu hypotzu, kterou jsem
vytvoil na zklad pozorovn uritch ryb v akvriu; tato hypotza
se tkala bojovnho chovn tchto ryb a vznamu jejich zbarven
pro udren druhu. Na klinikch jsem se dostal poprv do debaty s
psychoanalytiky, kte nezachzeli s Freudovm uenm jako s
nevyvratitelnmi dogmaty, nbr tak, jak se na vdu slu: jako s
pracovnmi hypotzami. V tomto pojet jsem zaal chpat leccos z
teori Sigmunda Freuda, co do t doby vyvolvalo m nmitky svou
plinou smlost. Z diskus o jeho uen o pudech vyplynula
neekan shoda mezi vsledky psychoanalzy a fyziologie chovn,
co je vznamn prv vzhledem k rozdlnostem ve zpsobu kladen
otzek, v metodch a pedevm v pstupu k problematice obou
tchto discipln.
Oekval jsem nepekonateln nzorov rozdly v souvislosti s
pojmem pud smrti, kter podle Freudovy teorie psob jako niiv
princip proti vem instinktm sloucm k udren druhu.
Tato biologii ciz hypotza je v och etologa nejen zbyten,
nbr i chybn. Agrese, jej inky bvaj asto pokldan za
1

Etologie nauka o chovn (pozn. pekl.)

inky pudu smrti, je pud jako kad jin a v pirozench

podmnkch slou rovn k zachovn ivota a druhu. U lid, kte
svm vlastnm piinnm pli rychle zmnili sv ivotn podmnky,
m ton pud asto zhoubn nsledky, avak obdobn i kdy
mn dramatickm zpsobem se chovaj i jeho jin instinkty. Kdy
jsem vi svm ptelm psychoanalytikm zaujal toto stanovisko k
teorii o pudu smrti, ocitl jsem se bezdky v situaci lovka, kter se
sna vyrazit oteven dvee. Na zklad mnoha mst ve Freudovch
spisech mi dokzali, jak malou dvru ml on sm ve svou
dualistickou hypotzu, kter mu jako sprvnmu monistovi a
mechanisticky myslcmu prodovdci musela bt naprosto ciz a
proti mysli.
Kdy jsem brzy nato v teplm moi studoval voln ijc korlov
ryby, u nich je vznam agrese pro zachovn druhu zejm, dostal
jsem chu napsat tuto knihu. Nauka o chovn toho pece o podstat
a vvoji agrese v sdostatek, aby mohla hovoit o pinch jejho
astho zvrhnut se u lovka. Pochopme-li pinu njak nemoci,
nenalezli jsme tm sice jet innou terapii, ale pece jen jsme pro ni
vytvoili jeden z pedpoklad.
Ctm, e tento kol bude nad m spisovatelsk schopnosti. Je
skoro nemon popsat slovy mechanismus psoben njakho
systmu, jeho jednotliv sti spolu navzjem souvis a zsadn se
ovlivuj. U jen chceme-li vysvtlit innost benznovho motoru,
nevme, kde zat; pjemce informac me toti pochopit podstatu
klikov hdele a tehdy, kdy porozuml principu oj nic, pst,
ventil atd., atd. sti njakho systmu toti lze pochopit bu v
jejich celkov souvislosti anebo vbec ne. m je njak systm
sloitj, tm vt bude tato pot, kterou mus jak vzkum, tak
teorie pekonat. A mechanismus psoben pudovho a kulturou
zskanho chovn, kter vytv spoleensk ivot lovka, je
bohuel skoro tm nejsloitjm systmem, jak na Zemi znme.
Mm-li vysvtlit tch nkolik pinnch souvislost, o kterch
vm, e je mohu sledovat v tto spleti vzjemnch psoben,
musm cht necht zat zeiroka.
Natst je kad pozorovnm zskan faktum samo o sob
zajmav. Boje korlovch ryb o revr; morlce se podobajc pudy a

zbrany sociln ijcch zvat, manelstv a spoleensk ivot

buka nonch, v nm chyb lska, krvav hromadn boje potkan
a mnoh jin pozoruhodn zpsoby chovn zvat upoutaj, doufm,
tene na tak dlouho, dokud nedospje k porozumn hlubm
souvislostem.
Chci ho k tomu dovst pokud mono stejnou cestou, po jak jsem
sm el, a to ze zsadnch dvod. Induktivn prodn vda zan
vdy bez jakchkoli pedpoklad, prostm pozorovnm jednotlivch
ppad, a odtud postupuje k vyabstrahovn zkonitost, jimi se
vechny tyto ppady d. Vtina uebnic vol pro strunost a snaz
pochopitelnost opanou cestu a stav obecnou st ped st
speciln. Vklad tak zskv na pehlednosti, avak ztrc na
pesvdivosti. Je snadn a lacin vytvoit nejprve njakou teorii a
pak ji dodaten podept pklady, nebo proda je tak
mnohotvrn, e pi pilnm hledn lze nalzt zdnliv pesvdiv
pklady i pro naprosto mlhav hypotzy. Skuten pesvdivou by
m kniha byla tehdy, kdyby ten sm doel na zklad skutenost,
je mu pedkldm, k tm zvrm jako j. Protoe mu ale nemohu
doporuit tak trnitou cestu, pedkldm zde jako jaksi ukazatel cesty
krtk obsah vech kapitol.
V prvnch dvou kapitolch jednodue popisuji typick formy
agresivnho chovn; ve tet pak rozebrm vznam agrese pro
zachovn druhu. Ve tvrt kapitole se obrnji zmiuji o fyziologii
instinktivnho chovn vbec, a zvlt pak o fyziologii chovn
agresivnho, abych objasnil spontnnost jeho nezadritelnho a
pravideln se opakujcho vbuchu. V pt kapitole vysvtluji
potek ritualizace a osamostatovn takto nov vytvoench
pudovch podnt, pokud je to nutn pro pozdj pochopen jejich
tlumivho psoben na agresi. Tent cl sleduje est kapitola, kde
se snam podat obecn nrt mechanismu psoben instinktivnch
podnt. Sedm kapitola ukazuje na konkrtnch pkladech, jak
mechanismy vynalezl vvoj druh, aby svedl agresi na nekodnou
kolej, jakou lohu pi tom m ritul a jak jsou takto vytvoen formy
chovn podobn tm zpsobm chovn, kter jsou u lovka zeny
zodpovdnou morlkou. Tyto kapitoly vytvoily pedpoklady k tomu,
aby bylo mono porozumt funkci ty velmi odlinch typ

spoleenskho uspodn. Prvnm je anonymn hejno, v nm sice

agrese neexistuje, kter vak zrove postrd i osobn rozpoznvn
jednotlivch individu a soudrnost mezi nimi. Druh je rodinn a
spoleensk ivot buka nonch a jinch v kolonich hnzdcch
ptk, kter je urovn pouze rozmstnm hjench revr. Tet je
pozoruhodn velerodina krys, jej lenov se nepoznvaj jako
jednotlivci, nbr jen podle typickho pachu pbuzenstva; k sob
navzjem se chovaj vzorn, avak proti kadmu pslunkovi
jinho pbuzenstva bojuj s rozhoenou stranickou nenvist.
Konen ve tvrtm typu spoleenskho uspodn znemouje
pouto osobn lsky a ptelstv, aby spolu lenov spoleenstv
bojovali a navzjem si ubliovali. Tato forma spolenosti, je je v
mnoha bodech vytvoena analogicky se spolenost lidskou, je
podrobn popsna na pkladu husy velk.
Vm, e po vem, co je v tchto jedencti kapitolch eeno,
mohu objasnit piny astho zvrhnut i zbloudn agrese u lid.
Dvanct kapitola Kzn pokory m tm, e odstran urit
vnitn odpor, kter mnoha lidem zabrauje pokldat se za soust
vesmru, vytvoit dal pedpoklad k tomu, aby si piznali, e i jejich
vlastn chovn je posluno prodnch zkon. Tento odpor spov
pedevm v zpornm hodnocen pinnosti, je zdnliv odporuje
existenci svobodn vle, a potom v duchovn pe lovka. Tinct
kapitola m za kol objektivn popsat souasnou situaci lidstva asi
tak, jak by se jevila biologovi z Marsu. Ve trnct kapitole se
pokoum navrhnout mon opaten proti tm ppadm zbloudil
agrese, jejich piny doufm, e znm.

/1 / PROLOG V MOI
Zaponi hned! A v irm moi!
Nejdv se v malm zad
nejmen tvory pohlcuje,
pak vzrst zvolna v a v
a k vtm kolm se dotvouje.
Goethe
Dvn sen o ltn se uskutenil: vznm se lehce v przranm
ivlu a klouzm bez nmahy nad proslunnmi nivami. Nepohybuji
se pitom bichem dopedu a s hlavou vzhru, jak to lovk ve sv
zkoprs pi o vlastn dstojnost pokld za nutn, nbr zaujmm
prastarm pvodem posvcen dren obratlovc: jsem zdy otoen k
nebi a hlavou smuji kupedu. Kdybych se chtl podvat vped,
pipomenulo by mi nepohodln ohnut je, e jsem vlastn
obyvatelem jinho svta. Nemm to vak vbec v myslu a kdy,
tak jen zdka; mj pohled je vtinou zamen dol na vci pode
mnou, jak se na pozemskho badatele slu.
Tam dole ds pern vl. To chrate se bohy pokouet a
nebate spatit nikdy ni chvli, co noc a erem tam laskav skryli.
Pokud tak ale bohov nein] pokud prv naopak dovoluj, aby
ptelsk paprsky jinho slunce zapjily zvatm a rostlinm barvy
svho spektra, potud se, love, rozhodn pokus sem proniknout a
radm ti: udlej to dv, ne na to bude pli star, i kdyby to mlo
bt jen jednou v tvm ivot! Potebuje k tomu jen potpsk brle
a norchl, nanejv jet kvli eleganci pr gumovch ploutv na
nohy a pak u jen penze na jzdenku ke Stedozemnmu moi i na
Adrii, nezavane-li t pzniv vtr jet dle na jih.
Mvaje se vzneenou nedbalost ploutvemi, klouzm nad
pohdkovou krajinou. Nen to scenrie pravho korlovho rifu s
divoce rozeklanmi ivoucmi horami a dolmi, nbr krajina mn
heroick, i kdy rozhodn ne mn oiven. Le bezprostedn pi
pobe jednoho z malch ostrov z korlovho vpence, kter se
pipojuj v dlouhm etzu tzv. Keys k jinmu cpu poloostrova

Floridy. Vude na dn, je tvo star korlov trk, jsou rozptleny

pozoruhodn polokoule nka mozkovho, osamocenj bohat
rozvtven trsy vtevnk, vlajc hout rohovitek nejrznjch
druh a mezi tm vm to, co na typickm korlovm tesu dle v
moi nenajdeme: promnliv vegetace hndch, rudch a zlatch as.
Ve velkch rozestupech se vyskytuj nehezk, ale svm pravidelnm
tvarem lidsk vtvor pipomnajc houby paliov, je jsou vysok
jako stl a siln jako lovk. Nikde nespatme hol povrch neiv
horniny: veker prostor mezi uvedenmi organismy je vyplnn
hustm porostem mechovek, polyp a hub. Fialov a
ervenooranov druhy pokrvaj velk plochy a asto nedovedu
odhadnout, zda nkter z tch pestrch hrbolatch povlak na trku
pat do e ivoin i rostlinn.
M cesta mne poznenhlu a bez nmahy zavd do stle ml
vody; poet korl se zmenuje, rostlin naproti tomu pibv. Pode
mnou se prostraj velk lesy jedn pvabn asy, kter se svm
detnkovitm tvarem i proporcemi pesn podob znm africk
akcii a neodbytn bud iluzi, e se vznm nikoli sotva ve vi
lovka nad korlovm dnem ocenu, nbr e pluji stokrt ve nad
etiopskou lesostep. Pode mnou proklouzvaj rozshl pole thalassie
pipomnajc trvu a men plochy ni zostery. Kdy mm pod
sebou u jen nco pes metr vody, vidm pi pohledu dopedu
dlouhou, tmavou, nepravidelnou pnou stnu, kter se thne
napravo i nalevo, kam a oko dohldne. Vypluje beze zbytku cel
prostor mezi osvtlenm dnem a zrcadlem hladiny vznamn
hranice mezi moem a sou: je to pobe Lignum Vitae Key
ostrova Stromu ivota.
Poet ryb prudce stoup. Pode mnou jich vyrej cel tucty a
znovu mi pipomnaj leteck zbry z Afriky, na nich se stda
divok zve rozprchvaj ped stnem letadla na vechny strany. Na
jinch mstech nad loukami hust thalassie pipomnaj ertovn
tlust tverzubci neodbytn koroptve, kter vzltvaj z obil, aby do
nho po kratm i delm tku zase zapadly. Jin, asto
neuviteln zbarven ryby, kter vak pes svou pestrost psob
vdy vkusn, se chovaj opan: kdy se pibliuj, pono se do
porostu thalassie v tom mst, kde zrovna jsou. Tlust jedk

Schpfv s pekrsnmi belskmi rohy nad ultramarnovma

oima le zcela klidn na dn a kleb se na m; j mu dosud
neublil, zato vak jeden pslunk jeho druhu ublil mn! Kdy
jsem ped nkolika dny jednu takovou rybu Amerian ji nazvaj
Spiny Boxfish neopatrn uchopil, utpla mi bez nmahy ne zrovna
nepatrn kus ke z pravho ukazovku svm jako n ostrm
papoum zobkem, kter se skld ze dvou proti sob umstnch
zub. Potpm se k prv objevenmu exempli tak, e zvedm
zadn st trupu nad hladinu, co je osvden a sporn metoda
kachen, kter vachtaj v mlk vod. Beru chlapka opatrn do
rukou a vynouji se s nm nad vodu. Po nkolika marnch pokusech
kousnout zan brt situaci vn a nafukuje se. M seven dla
zeteln ct nrazy pstu mal pumpy, kter je tvoena hltanovou
svalovinou ryby. Kdy se nafoukla, pokud j staila prunost
pokoky, le mi na ruce jako k prasknut nadmut ostnit koule;
poutm ji na svobodu a bavm se ertovnm spchem, se kterm
napumpovanou vodu opt vystikuje a miz v rostlinstvu.
Pak se obracm k poben zdi, kter zde oddluje moe od zem.
Na prvn pohled se zd, jako by byla vytvoena z tufu tak
fantasticky rozryt je jej povrch a tolik tmavch dutin mi propastn
zr vstc jako przdn on dlky umrl lebky. A tes tak skuten
je starou kostrou, zbytkem korlovho rifu z doby pedledov, kter
se bhem 3. doby meziledov sangamonu ocitl na soui a
odumel. Vude na tomto tesu vidme struktury tch druh korl,
kter ij jet dnes, a mezi nimi jsou vklnny lastury ml a ulity
pl, jejich ijc pbuzn obvaj jet dnes tyto vody. Nachzme
se zde na dvou korlovch tesech jeden z nich je star a je ji
destky tisc let mrtv, druh je nov a narst na mrtvole toho
starho prv tak, jako vdy vyrstaj korli a lidsk kultury na
kostrch svch pedchdc.
Plavu k rozeklan waterfront a dle podl n, a nachzm
vhodn, nepli ostrohrann vstupek, na nm se zachycuji pravou
rukou a kter mi slou jako kotva. Nachzm se v boskm stavu
bezte, jsem ideln ochlazovn, a pece mi nen zima, jsem vzdlen
vech pozemskch starost jako cizinec v pohdkov zemi, nechvm

se kolbat mrnmi vlnami, zapomnm na sebe a jen pozoruji iv

a blaen upoutan baln!
Kolem mne plavou na vech stranch ryby vzhledem k nepatrn
hloubce takka sam mal. Pibliuj se ke mn zvdav zdlky
anebo se vynouj ze svch kryt, do nich se pi mm pchodu
skryly. Snam-li se silnm nrazem vzduchu vykalat ze norchlu
vodu, kter do nho vnikla svrchu nebo v nm vznikla sraenm
vodnch par, prchaj rybky jet na okamik zpt: kdy pak ale klidn
a tie dchm, pichzej opt bl. A jak se tak spolu synchronn
vznme v mrnm pohybu vln, cituji klasika: Zas, chvjn postavy,
m obltte, je mld jsem zel kdys kalnm okem svm. Zda
zachytm vs aspo tentokrte? Jsem dosud posedl tm
blouznnm? Byly to prv ryby, na kterch jsem kdysi pohledem
jet velice nezkuenm vypozoroval urit obecn zkonitosti
zvecho chovn, ani jsem jim zpotku v nejmenm rozuml, a
ctm, e m srdce stle jet propad bludu, e toho pece jen jednou
doshnu! Pochopit bohatost tvar takov je nikdy nekonc sil
zoolog, stejn jako vtvarnch umlc.
Bohatost tvar, kter m obklopuj a z nich mnoh jsou tak
blzko, e je m staecky dalekozrak oi ji nedokou oste vnmat,
zpotku a pemh. Avak po urit chvli se nkter fyziognomie
stvaj dvrnjmi a oko tento nejzzranj orgn lidskho
poznn zan zskvat jaksi pehled v mnostv organism. A
pak u to zdaleka nen tolik druh, kolik jsem zpotku myslel, i
kdy je jich i tak dost. Na prvn pohled lze rozliit dv kategorie ryb:
ty, kter piplouvaj v hejnech vtinou z voln vody nebo podl
skaln stny, a ty druh, kter se po opadnut paniky zpsoben mm
pchodem pomalu a opatrn bl z njak dutiny i podobnho
krytu vdy jednotliv. O tch ji vm, e tot zve mohu po
dnech i tdnech nalzt vdy na tomt mst. Jednu pekrsnou
klipku okonoe jsem bhem svho pobytu na Key Largo pravideln
navtvoval vdy po nkolika dnech v jejm obydl pod jednm
pstavnm mstkem, kter sem zavl hurikn Donna a vdy jsem
tuto rybu nael doma.
K rybm, kter se potuluj v hejnech a je lze jednou potkat zde a
podruh tam, pat milinov hejna malch stbitch gavun, rzn

drobn pi pobe ijc druhy sle a rovn jejich nebezpen lovci

bleskurychl mosk jehlice. Dle to jsou edozelen okounovit
chapai, kte po tiscch haj pod pstavnmi lvkami, u
pstavnch zd a strmho pobe, a krom jinch mnohch
pvabn mode a lut pruhovan tlamci, kter Amerian nazvaj
grunts chrochtalov: kdy se toti vythnou z vody, vydvaj
chrochtav zvuk. Obzvl hojn a obzvl pkn jsou mode
pruhovan, bl a lut pruhovan tlamci; do jist mry je jejich
nmeck jmno Purpurmaul zcela patn zvoleno, nebo vechny
tyto ti druhy jsou mode a lut zbarven, i kdy kad jinak.
Pozoroval jsem tak, e spolu asto plavou ve smench hejnech.
Jmno tto rybky je odvozeno od pozoruhodnho, ohniv rudho
zbarven stn sliznice, kterou vak lze spatit jedin tehdy, kdy ryba
iroce rozevenou tlamou hroz pslunku vlastnho druhu a ten j
odpovd stejnm zpsobem. Avak ani ve voln prod, ani v
akvriu jsem nikdy nepozoroval, e by tato psobiv hrozba nkdy
vedla k vnmu boji.
U tchto i u jinch druh pestrch tlamk, a stejn tak i u
mnohch chapa, kte s nimi asto plavou v hejnech, je roztomil
jejich nebojcn zvdavost, s jakou doprovzej potpe se
norchlem. Pravdpodobn tak doprovzej i nekodn velk ryby a
dnes bohuel ji skoro vyhubenho kapustka, bjnou moskou
krvu, v nadji, e chytnou drobn rybky nebo jin mal ivoichy,
kter velk zve vypla. Kdy jsem poprv vyplul ze svho
domovskho pstavu od mola motelu Key Haven v Tavernieru na
Key Largo, hluboce na mne zapsobilo nesmrn mnostv tchto
tlamk a chapa, kte m obklopili tak tsn, e mi a zakryli
vhled, a kterch se zdlo bt vdy stejn mnostv, kamkoli jsem se
hnul. Teprve postupn jsem piel na to, e m doprovzej stle tyt
ryby; i pi opatrnm odhadu jich bylo nkolik tisc! Kdy jsem plaval
podl behu k dalmu, asi 700 m vzdlenmu molu, sledovalo m
hejno asi do poloviny cesty; pak se pojednou otoilo a co nejrychleji
se hnalo dom. Jakmile ryby, jejich domov byl pod druhm
pstavnm mstkem, zpozorovaly mj pchod, vynoil se proti mn
z temnoty pod lvkou dsiv, nkolik metr irok, skoro stejn tak
vysok a mnohokrt del netvor, kter vrhal na prosvtlen dno syt

ern stn. A kdy se piblil, ukzalo se, e je to nespoet

ptelskch tlamk. Kdy se mi to pihodilo poprv, vydsil jsem
se k smrti! Pozdji ale ve mn tyto ryby vzbuzovaly prv opan
pocit: pokud vs doprovzej, mete bt klidni, e nablzku neh
velk soltn barakuda.
pln jinak se chovaj rzn mal dravci mosk jehlice, kte v
malch skupinkch po pti nebo esti lov tsn pod hladinou. Tyto
ryby doslova thl jako proutek jsou z m nynj perspektivy skoro
neviditeln jejich stbit boky odrej svtlo pesn tak jako
spodn vrstva vzduchu, kter je nm dvrnji znma ve sv druh
janusovsk tvi: jako vrchn vrstva vody hladina. Dvme-li se
vak na mosk jehlice shora, hraj do modrozelen a maj stejn
odstn jako voda, take objevit je shora je snad jet t ne
zespodu. V iroce roztaench pnch formacch brzd
nejsvrchnjmi vrstvami vody a podaj hon na mal ryby
gavunovit, kter prostupuj vodou v celch milinech tak hust jako
snhov vloky ve vnici a lesknou se jako stbit lamety. Mne se
tito trpaslci vbec neboj; ryby m velikosti nepokldaj rybky jejich
velikosti za vhodnou koist. Mohu proplouvat stedem jejich hejna
vyhbaj se mi tak mlo, e asto bezdky zatajuji dech, abych je
nevdechl do prdunice, jak se vm snadno stane v hustm hejnu
rojcch se komr. Skutenost, e pomoc norchlu dchm ve zcela
jinm prosted, tento reflex nijak nepotlauje. Kdy se ale bl
docela mal mosk jehlice, rozprchnou se stbit rybky
bleskurychle na vechny strany nahoru, dol a skou dokonce i
nad hladinu a ve vtein vznikne velk prostor voln vody bez
lamet, kter se pozvolna zase zapluje, kdy drav ryby odthnou.
Jakkoli se okounovit tvar hlavatch tlamk a chapa li od
jehlovit protaenho hydrodynamickho tvaru jehlic, v jednom si
jsou pece jen navzjem podobni: tvar jejich tla se pli nevzdaluje
od obecn pedstavy, kter je spojena s pojmem ryba. U obyvatel
dutin, kte jsou usazeni stle na jednom mst, je tomu jinak.
Ndhernho pomce modrho se lutmi pnmi pruhy, kter zdob
jeho at mld, meme stle jet povaovat za normln rybu. Co
to ale tamhle vhav zalz a zase vykukuje ze skuliny mezi dvma
korlovmi balvany ten sametov ern kotou s oste lutmi, do

plkruhu stoenmi pnmi pruhy a svtivou ultramarnovou

obrubou spodnho okraje tla je to vbec ryba? Anebo ta dv jako
melk velk a jako melk vypadajc kulat, kiklav
ervenooranov stvoen, kter kolem mne svit jako len a je
maj vyznaeno kulat ern, bledmode vrouben oko nastojte
na zadn tetin tla? Nebo ten mal drahokam, kter tamhle svt z
jedn dutiny a jeho tlo je ikmou hranic, thnouc se od hlavy
zdola nahoru k ocasu, rozdleno na svtiv modrofialovou a
citrnov lutou polovinu? Nebo dokonce ty jedinen kousky
temnmodr hvzdn oblohy, kter je poseta bledmodrmi svtlky
a je se objevuje v paradoxnm pevrcen vech smr v prostoru
za jednm korlovm balvanem pmo pode mnou? Pi blim
pihldnut se samozejm uke, e vechny tyto pohdkov bytosti
jsou docela poestn ryby, kter nejsou pbuzensky pli vzdleny
mm starm ptelm a spolupracovnkm cichlidm. Sapnek
zlatoocas (Jewel Fish) a rybka s modrou hlavou a hbetem a lutm
bichem a ocasem sapin bloskvrnn (Beau Gregory) si jsou
dokonce blzce pbuzn. ervenooranov melk je mld pomce
trojbarvho, ktermu domorodci prvem kaj Rock Beauty, a
ernolut kotou je mlad pomec ern. Avak jak jsou to barvy
a jak neuviteln je jejich rozdlen: lovk by se skoro domnval,
e rybm zle na tom, aby jejich barvy vyvolaly npadn efekt na
vt vzdlenost: jako prapor anebo jet lpe jako plakt!
Akoliv se lehce vznm v przranm ivlu s vlncm se obm
zrcadlem nade mnou a hvzdnou oblohou by malou pode mnou,
akoliv jsem obletovn andly a oddvm se zcela pozorovn,
akoliv jsem ponoen ve zbon obdiv k tmto stvoenm a jejich
krse jsem bohudk stle jet schopen vnmat dleit
podrobnosti. Napad m pitom jedno: u nevrazn nebo pastelov
zbarvench ryb jako jsou tlamci mohu vdy spatit vce anebo
alespo nkolik zstupc tho druhu souasn; nkdy spolu
dokonce plavou v tsn sevench formacch. Z peste zbarvench
druh se ale v mm zornm poli nachz jen jeden modr a jeden
ern pomec, jeden sapin bloskvrnn a jeden sapnek zlatoocas; ze
dvou mlat pomce trojbarvho, kter se tudy zrovna mihla,
pronsledovalo jedno druh s nejvt zbsilost.

Pozoruji dl, i kdy mi navzdory teplot vody zan bt pi

mm zpsobu ivota upoutanho balnu pomalu zima. A prv te
vidm z vt dlky a to je i ve velmi ist vod jen 10-12 metr
zvolna se blcho druhho sapina bloskvrnnho, kter zejm
hled potravu. Sapin, kter je usazen v m blzkosti, me vetelce
objevit mnohem pozdji ne j ze svho pozorovacho stanovit;
spat ho, teprve kdy se pibl na vzdlenost 4 metr. Pak ale
starousedlk vystel proti cizinci s bezpkladnou zuivost. A akoliv
ten je ponkud vt ne tonk, okamit obrac a prch usilovnmi
rzy v divokm klikovn, k nmu ho donutil domc pn svmi
smrteln vn mnnmi dery, z nich by kad kdyby trefil
zpsobil tkou rnu. Nejmn jeden vak zashl, nebo vidm
lesklou upinu klesat ke dnu jako zvadl list stromu. Kdy cizinec
zmizel v ec se modrozelen dlce, vrac se vtz okamit zpt ke
sv dutin. Pokojn se proplt hust sraenm hejnem mladch
tlamk, kte hledaj potravu tsn ped vchodem do jeho obydl, a
naprost lhostejnost, s jakou obeplouv tyto ryby, bud dojem, e se
vyhb kamenm nebo jinm bezvznamnm neivm pekkm.
Dokonce ani mal pomec modr, kter mu svou barvou a tvarem
nen zcela nepodobn, nevzbud v nejmenm jeho tonost.
Krtce nato pozoruji jin stetnut mezi dvma jako prst velkmi
pomci ernmi. A na to, e je jet dramatitj, odpovd prv
vylen ptce do vech podrobnost. Rozhoen tonka se zd
jet vt, panick hrza prchajcho vetelce jet zetelnj
ovem mon jen proto, e pohyb pomce me m pomalu vnmajc
lidsk oko lpe sledovat ne mnohem rychlej pohyb sapina, kter je
divadlem a pli zrychlenm.
Pomalu si uvdomuji, e u je mi pli zima; a zatmco plhm
nahoru po korlov zdi do teplho vzduchu a zlatho slunce Floridy,
formuluji si pro sebe do nkolika krtkch vt to, co jsem vidl:
vechny kiklav pestr, plaktov zbarven ryby ij usazeny na
jednom mst. Jen u nich jsem pozoroval, e obhajuj svj revr.
Clem jejich zuiv tonosti je pouze pslunk vlastnho druhu;
nikdy jsem nespatil, e by na sebe zatoily ryby dvou rznch, by
sebeagresvnjch druh.

/2/POKRAOVN V LABORATOI
Co nechpete, pro vs neplat,
co nespotete, je vm prost l,
co nezvte, sotva vhu m,
co nerazte, vc vm neplatn.
Goethe
V pedel kapitole jsem pouil poetick licence. Zamlel jsem
toti, e vm ji z pozorovn korlovch ryb v akvrich, jak zuiv
spolu tyto pestr ryby bojuj, a e jsem si ji utvoil pedbn
sudek o biologickm vznamu tchto boj. Jel jsem na Floridu
prv proto, abych si sv nzory ovil. Kdyby snad tyto hypotzy
odporovaly skutenosti, byl jsem opravdu ochoten hodit je vechny
pes palubu nebo, lpe eeno, vyplivnout je norchlem do moe,
nebo je obtn hzet nco pes palubu, plavete-li sm pod vodou.
Pro vdeckho pracovnka je vbec dobrm rannm sportem hzet
denn ped sndan jednu zamilovanou hypotzu do stoupy lovka
to udruje mladm.
Kdy jsem ped nkolika lty zaal studovat chovn pestrch
korlovch ryb v akvriu, vedl mne k tomu vedle ist estetick
radosti z opojn krsy tchto zvat i mj ich pro zajmav
vdeck problmy. Prvn otzka, kter mne napadla, byla: Na jsou
tyto ryby po celm svt tak pestr?
Polo-li si biolog otzku na? tmto zpsobem, nemn snad
zkoumat nejhlub smysl svta obecn a pslunho jevu zvlt, ale
chtl by se daleko skromnjm kladenm otzek dovdt nco zcela
jednoduchho, nco, co je v zsad poznateln. Od t doby, kdy jsme
se od Charlese Darwina dovdli o historickm vvoji organism a z
toho vyvodili dokonce nco o pinch, kter tento vvoj zpsobuj,
je pro ns otzka na? pesn vymezena. Vme toti, e je to
funkce orgnu, je mn jeho tvar. Lep je vdy a vude neptelem
dobrho. Kdy mal, samy o sob nhodn vrozen zmny vytvo
jen ponkud lep a vkonnj orgn, stane se z nositele tohoto
znaku i jeho potomk konkurence pro vechny ostatn pslunky

stejnho druhu, kte nejsou takto obdaeni; ti se jim pak u nikdy

nemohou vyrovnat a dve nebo pozdji zmiz z povrchu Zem. Tento
vudyptomn proces se nazv prodn vbr neboli selekce.
Selekce je jednm ze dvou velkch konstruktr vvoje druh.
Druhm konstruktrem, kter tomuto procesu poskytuje materil, je
mutace neboli vrozen ddin zmny. Darwin ji ve sv geniln
pedvdavosti pedpokldal ji v dob, kdy jej existence jet nebyla
dokzna.
Vechny ty nesetn sloit a eln stavebn plny nejrznjch
druh zvecho a rostlinnho tla vd za svou existenci trpliv
prci, kterou mutace a selekce provdj po miliny let. O tom jsme
dnes pesvdeni pevnji, ne byl sm Darwin, a to jak brzy
uvidme s vtm oprvnnm. Mnoz lid mohou bt rozarovni
skutenost, e bohatost tvar ivch organism, jejich harmonick
zkonitost bud nai ctu a jejich krsa nadchne n estetick smysl,
se uskutenila tak prozaickm a pedevm kauzln urenm
zpsobem. Avak prodovdec prv z tohoto dvodu vdy znovu
obdivuje produ, nebo ona vytv vechny sv nejvy vtvory,
ani by se proheila proti svm vlastnm zkonitostem.
Na nai otzku na? se d rozumn odpovdt jen tam, kde
naznaenm zpsobem pracovali oba velc konstrukti spolen.
Tato otzka m stejn vznam jako otzka po vznamu njakho
znaku pro zachovn druhu. Zeptme-li se: Na m koka piat
zahnut drpy? a odpovme-li prost: Na chytn my,
nepiznvme se tm k metafyzick teleologii, nbr jednodue
konstatujeme, e chytn my je zvltn vkon, jeho vznam byl
pro udren vech druh koek tak velk, e se u nich vytvoil prv
tento tvar drp. Na tuto otzku vak nenajdeme rozumnou
odpov, vytvoila-li mutace jen sama o sob nco ist nhodnho.
Kdy se napklad u slepic a jinch zdomcnlch zvat, kter
lovk chrn a je tak unikaj psoben pirozenho vbru, jen
preferuje ochrann kryc zbarven, objevuj vechny mon druhy
pestrch a skvrnitch barev, nem smysl se ptt, na jsou tito tvorov
takhle zbarveni. Kdy se vak setkme s vysoce specializovanmi
pravidelnmi jevy, kter jsou prv pro svou zkonitost za obvyklch
okolnost vysoce nepravdpodobn jako napklad sloit stavby

ptaho pera nebo instinktivnho chovn , meme pedem

vylouit, e vznikly nhodou. Zde se musme ptt, jak vbrov
tlak je vyvolal, jinmi slovy: na tady jsou. Klademe tuto otzku s
oprvnnou nadj na srozumitelnou odpov, nebo takov
odpovdi jsme ji velmi asto ba pi dostaten pli tazatele tm
vdy dostali. Nic na tom nemn nkolik vjimench ppad, kdy
nm vzkum na tuto nejdleitj ze vech biologickch otzek
nedal nebo dosud nedal odpov. Napklad na jsou vechny ty
kouzeln tvary a barvy schrnek mkk, kter by nedokonal oko
pslunka stejnho druhu nemohlo vnmat, ani kdyby nebyly jak
asto jsou skryty pod konm zhybem plt a navc jet
zahaleny temnotou moskch hlubin?
Kiklav pestr barvy korlovch ryb volaj po njakm
vysvtlen. Jak funkce nezbytn pro zachovn druhu je vytvoila?
Koupil jsem si ty nejpestej ryby, jak jsem mohl dostat; pro
srovnn jsem vzal tak nkolik mn pestrch druh a zsti tak
druhy s prostm krycm zbarvenm. Pak jsem objevil nco, co jsem
neekal; u vtiny skuten pestrch, jako plakt nebo vlajka
zbarvench ryb je naprosto nemon chovat vc ne jeden exempl
tho druhu v jednom menm akvriu souasn. Kdy jsem do
takov ndre vysadil vce ryb stejnho druhu, zstal bhem krtk
doby po zuivch bojch naivu pouze nejsilnj jedinec. Pozdji na
Florid na mne hluboce zapsobilo, kdy jsem se ve volnm moi
opt shledal se situac, kter se v mch ndrch vdy znovu
vytvoila jako nsledek smrtelnch der a vrad: zstv vdy jen
jeden exempl tho druhu, pokojn bydlc s rybami jinch druh,
kter jsou sice stejn pestr, ale jinak zbarven a od kadho
dalho druhu se vyskytuje tak vdy jen jeden jedinec. Na malm
molu pobl mho bydlit ili v dvrn jednot jeden sapin
bloskvrnn, jeden mal pomec ern a jedna klipka okono. V
akvriu, stejn jako ve volnm moi, dochz k pokojnmu souit
dvou jedinc tho plaktov zbarvenho druhu ryb pouze u tch
druh, kter ij v trvalm manelstv, tak jako je tomu u mnohch
ptk. Takov manelsk pry jsem mohl pozorovat ve voln prod
u pomce modrho a sapina bloskvrnnho, v akvriu u hnd a
lutobl klipky. Manel takovho pru jsou skuten nerozlun a

jsou zajmavm zpsobem vi ostatnm pslunkm svho druhu

jet tonj ne nesprovan ryby tho druhu. Pro tomu tak je,
vysvtlm podrobn pozdji.
Ve volnm moi se uskuteuje princip vrna k vrn nesed
nekrvavou cestou tak, e poraen z teritoria vtze prost utee a
nen jm pli daleko pronsledovn. Naproti tomu v akvriu, z
nho nen niku, vtz poraenho bez okolk usmrt. Pinejmenm
si in nrok na celou ndr a pokld ji za svj revr. Od toho
okamiku trzn neustlmi toky jedince, kte nemaj vlastn
teritorium, do t mry, e rostou pomaleji ne on sm, take se jeho
pevaha zvtuje a k tragickmu konci.
Aby bylo mono pozorovat normln vzjemn chovn ryb, kter
obhajuj svj revr, je nutn mt ndr tak velkou, aby v n bylo dost
msta pro teritoria nejmn dvou jedinc sledovanho druhu.
Postavili jsme tedy 2,5 m dlouh akvrium, kter obsahovalo vce
ne 2 tuny vody a poskytovalo prostor pro vce teritori mench, pi
pobe ijcch ryb. Mlata plaktov zbarvench ryb jsou skoro
vdy jet pestej, jet vrnj svmu teritoriu a jet
nesnenlivj ne dospl jedinci, take studovan chovn lze na
tchto miniaturnch rybikch dobe sledovat i v pomrn omezenm
prostoru.
Do tto ndre tedy pily 2-4 cm dlouh rybky tchto druh: 7
druh klipek, 2 druhy pomc, 8 druh ryb sapnovitch t skupiny,
do kter pat sapnek zlatoocas a sapin bloskvrnn, 2 druhy
ostnc, 3 druhy ryb pyskounovitch a 1 druh bodloka. Krom nich
jsem do ndre vysadil mnoh jin neplaktov a neagresivn
druhy, jako jsou tverzubci, havi apod. V akvriu tedy bylo zhruba
25 druh plaktov zbarvench ryb od nkterch druh vce
exempl, od jinch jen jeden, ale prmrn 4 kusy od kadho
vcelku tedy pes 100 jedinc. Rybm se dailo velmi dobe: nedolo
k dnm ztrtm, zotavily se, zvykly si a zaaly se spolu zcela
podle programu rvt.
A te se naskytla ndhern pleitost nco potat: Kdy me
exaktn prodovdec nco potat nebo mit, m z toho vdy
radost, kter je lovku, jen nev, o jde, asto nepochopiteln. Je
proda velkolep jen proto, e ji mete propotvat? pt se

Friedrich Schiller vdc, kte pikldali vznam jen faktm

zskanm menm. Musm se tomuto bsnkovi piznat, e kdybych
nepotal, vdl bych sice jen o nco mn o podstat vnitrodruhov
agrese, avak jistota vpovdi o tom, co vm, by byla znan men,
kdybych ji formuloval jen prostmi slovy: pestr korlov ryby
kouou skoro vdy jen pslunky vlastnho druhu. Byla to toti tato
kousnut\ kter jsme potali, a to s tmto vsledkem: kad ze 3
pslunk tho druhu ml pravdpodobnost 3: 96, e mezi 96
jinmi rybami, kter obvaly tut ndr, naraz nhodou na svho
bratra. Nicmn se seln pomr kousnut namench proti
pslunku vlastnho druhu ke kousnutm mezidruhovm udrel
zhruba na 85: 15, ale 1 toto posledn nepatrn slo zkresluje
skutenou situaci, nebo zmnn toky vi pslunkm cizho
druhu padly vesms na et ryb sapnovitch. Ty toti sed skoro
neustle ve sv dutin, zven jsou skoro neviditeln a to zuiv na
kadou rybu bez ohledu na druh , kter vnikne do jejich krytu.
Avak ve voln prod ignoruj i ony kadou rybu jinho druhu.
Vyloume-li tuto skupinu z popsanho pokusu jak jsme to tak
skuten udlali , dostaneme jet daleko pesvdivj daje.
Dal st tok proti rybm jinho druhu pipadla na et tch
jedinc, kte nemli v cel ndri dnho kolegu stejnho druhu a
kte si proto museli svj zdrav hnv odreagovvat z nouze na
jinch objektech. Avak sama volba tchto objekt byla stejn
dobrm potvrzenm sprvnosti m domnnky jako pesn sla. V
ndrch byl napklad osamocen pekrsn exempl jednoho nm
neznmho druhu klipky, kter byl tvarem i zbarvenm svho tla
pesn uprosted mezi lutoblou a ernoblou klipkou, take jsme ho
poktili zkrtka na ernoblolutou klipku. Tento chlapk zejm pln
sdlel n nzor na sv systematick zaazen, nebo dlil sv toky
skoro pesn mezi ptomn zstupce obou zmnnch druh. Nikdy
jsme nepozorovali, e by sv kousnut namil proti njak ryb
tetho druhu. Skoro jet zajmavji se choval n rovn jen v
jednom exempli se vyskytujc ostnec ern, latinsky Odonus
niger. Zoolog, kter tuto rybu poktil, ji spatil u asi jen jako
vybledlou mrtvolu ve formalnu; iv ryba toti nen ern, nbr
svtiv modr s jemnou fialovou a rovou kresbou, kter je obzvl

patrn na okrajch ploutv. Kdy firma Andreas Werner obdrela

transport tchto ryb, koupil jsem pro zatek jen jeden exempl,
nebo z boj, kter spolu tyto ryby svdly ji v prodejnch ndrch,
jsem a pli zeteln poznal, e m velk akvrium je pro dva tyto
asi 6 cm dlouh chlapky pli mal. Z nedostatku pslunk
stejnho druhu se mj ostnec choval zpotku po njak as
pomrn pokojn; tch nkolik kousnut, kter udlel, vak
rozdloval velice vznamnm zpsobem mezi dva zcela rozdln
druhy: jednak pronsledoval takzvanho modrho bla sapina
modrho, se kterm ml spolenou ndhern modrou barvu; toil
vak i na oba kusy jinho druhu ostnce, tzv. Picassovu rybu. Tato
nesmrn peste a bizarn zbarven ryba jak ji napovd jmno,
kter j dali milovnci akvarijnch ryb se shoduje s ostncem
ernm pomrn pesn tvarem svho tla, avak vbec ne jeho
barvou. Kdy silnj z obou Picassovch ryb poslala po nkolika
mscch svou slab kolegyni na ryb vnost do formalnu ,
vyvinula se siln rivalita mezi pozstalm exemplem a ostncem
ernm. K agresivit tto druh ryby pispla bezpochyby i okolnost,
e se oba sapni mezitm pebarvili z vyzvavho oste modrho atu
mld do nevrazn holub edi dosplch ryb, a proto tolik
neprovokovali k toku. Tento ostnec nakonec tak Picassovu rybu
zabil. Mohl bych uvst jet mnoho ppad v tomto pokusu, kdy
zbyla ze vech pouitch ryb stejnho druhu pouze jedin, jako tomu
bylo nap. u pomce krlovskho. V ppadech, kdy sprovn spojilo
dv ryb due v jednu jedinou, pev nakonec ten nejsilnj pr.
Tak je tomu nap. u hndch a lutoblch klipek. Znme nespoet
pklad, kdy zvata a to nejen ryby mus z nedostatku
pslunk vlastnho druhu odreagovvat svou agresi na jinch
objektech a kdy k tomu vol vdy nejble pbuzn nebo alespo
zbarvenm podobn druhy.
Tato pozorovn v akvrich a jejich vyhodnocen dokazuj tedy
nesporn pravidlo, potvrzen i mm pozorovnm ve volnm moi,
e ryby jsou vi pslunkm vlastnho druhu mnohem agresivnj
ne vi rybm jinch druh.
Existuje vak i mnoho druh ryb, kter zdaleka nejsou tak
agresvn jako korlov ryby vybran pro mj pokus, jak konen

vyplv i z prvn kapitoly o chovn voln ijcch ryb. Vybavme-li

si v pedstav ryby nesnenliv a ty, kter se spolu vce nebo mn
snej, vnucuje se nm hned zk souvislost mezi zbarvenm,
agresivitou a vrnost k mstu. Extrmn, vhradn na pslunky
vlastnho druhu koncentrovanou tonost, kter jde ruku v ruce s
ivotem v uritm vlastnm teritoriu, jsem pozoroval ve voln
prod vhradn u tch forem, jejich kiklav zbarven velk
plochy plaktov nanesench barev dvaj ji na velkou vzdlenost
na vdom druhovou pslunost svho nositele. Bylo to ve
skutenosti jak jsem ji uvedl prv toto neobyejn
charakteristick zbarven, kter vyvolalo mou zvdavost a kter m
upozornilo na existenci njakho zajmavho problmu. I
sladkovodn ryby mvaj velice pkn a pestr zbarven a mnoh z
nich se mohou v tomto ohledu klidn mit s rybami moskmi;
rozdl mezi nimi nespov v krse, ale v nem jinm.
U vtiny pestrch sladkovodnch ryb spov nejvt pvab
jejich pohdkovho zbarven v jeho pomjivosti: cichlidy jejich
nmeck pojmenovn Buntbarsch ji napovd jejich krsu , mnoh
z ichavc, kter je svou krsou jet ped, ervenozeleno-modr
koljuka tostn a duhov zbarven hoavka naich domcch vod,
stejn jako nespoet jinch z domcho akvria nm znmch ryb,
daj zazit sv ndhee jen tehdy, kdy vzplanou lskou nebo
nruivost boje. U mnohch z nich lze ut stupn jejich zbarven
jako mtka jejich nlady v danm okamiku a poznat z nho, do
jak mry v nich bojuje o nadvldu agrese, sexuln vzruen i
strach. Stejn rychle, jako miz duha, kdy mrak zakryje slunce,
zanik i cel ndhera tchto ryb, kdy vyprch vzruen, kter ji
vyvolalo, nebo kdy je nahrazeno jinm podntem, pedevm
strachem, kter rybu ihned pokryje nenpadnmi krycmi barvami.
Jinmi slovy: barva je u tchto ryb vrazovm prostedkem, kter se
objevuje jen tehdy, je-li ho zapoteb. Tomuto zjitn odpovd i
skutenost, e u vech druh sladkovodnch ryb maj mlata a asto
i samiky prost kryc zbarven.
U agresivnch korlovch ryb je tomu jinak. Jejich ndhern at
je tak stl, jako by jim byl na tlo namalovn krycmi barvami. Ne
e by nebyly schopny svou barvu mnit: skoro vechny druhy

osvduj tuto schopnost tm, e si ped spnkem nathnou jakousi

non koilku, jej barva se od normlnho dennho zbarven
pekvapiv li. Avak bhem dne, pokud jsou ryby bdl a aktivn,
zachovvaj si jasn plaktov barvy za kadou cenu a u se t
jako spn vtzov na pslunka vlastnho druhu, nebo se sna
blzniv klikatm prkem uniknout tonkovi. Vlajku, kter je
charakteristick pro jejich druh, stahuj prv tak mlo jako anglick
vlen lo ve Foresterov nmonm romnu. Tuto nemnnou
ndheru barev meme vidt i na rybch v transportnch ndrch,
kde se jist nect ve sv ki, a dokonce i na nemoc chadnoucch
exemplch. Dokonce i po smrti to trv dlouho, ne jejich zbarven
pln zmiz.
U typickch plaktov zbarvench korlovch ryb nejsou takto
zbarveni jen samci a samice; kiklav pestr barvy maj ji docela
mal mlata a to asto pekvapiv odlin a jet pestej, neli
jsou barvy dosplch ryb. Avak co je nejpodivnj u mnohch
forem jsou pestr prv jen mlata. Tak nap. na str. 15 popsan
sapnek zlatoocas a na str. 22 uveden sapin modr se s nstupem
pohlavn dosplosti pemn v nevrazn ed ryby s bledlutmi
ploutvemi.
Plaktov vyzvav rozdlen barev na pomrn velkch, oste
kontrastnch plochch se neli jen od zbarven vtiny
sladkovodnch ryb, nbr od zbarven pevn vtiny ryb, kter
jsou mn agresvn a mn vrn svmu teritoriu. U tchto ryb ns
nadchne jemn rozdlen a vkusn odstnn pastelovch barev a
pmo lskypln vypracovn vech detail. Spatte-li na dlku
mho zamilovanho tlamka, vidte jen zelenav stbitou a veskrze
nenpadnou rybu. Teprve kdy ji mte tsn ped oima co pi
nebojcnosti tohoto zvdavho chlapka nen obtn doclit ani ve
voln prod , zpozorujete zlat a nebesky modr hieroglyfy, kter
pokrvaj meandrovitmi zvity celou rybu jako drahocenn brokt.
Bezpochyby jsou i tyto vzory signlem pro poznn uritho druhu;
jsou vak ureny k tomu, aby je z nejvt blzkosti vnmali vedle
plovouc pslunci stejnho druhu. A podobn nelze pochybovat o
tom, e plaktov barvy teritorilnch agresivnch korlovch ryb
maj ten el, aby byly spateny a poznny na co mon nejvt

vzdlenost. e rozpoznn pslunka vlastnho druhu vyvol u

tchto zvat zuivou agresi, vme nyn ji pli dobe.
Mnoho lid a to i tac, kte maj jinak pro produ porozumn
pokld za zvltn a veskrze zbyten, kdy se my biologov u
kad barevn skvrny na zveti hned ptme po jejm vznamu pro
udren druhu a klademe si otzku, kter aspekt pirozenho vbru
vedl k jejmu vytvoen. Ze zkuenosti dokonce vme, e to mnoz
lid pokldaj za zaslepen, a tedy odsouzenhodn materialismus. A
pece kad otzka, na ni existuje rozumn odpov, je oprvnn.
Hodnotu a krsu kterhokoli prodnho jevu neme v dnm
ppad ovlivnit, zjistme-li, pro je utvoen tak a ne jinak. Krsa
duhy neztratila na psobivosti tm, e jsme porozumli zkonitostem
lomu svtelnho paprsku, kterm vd za svou existenci. N obdiv
pro chvatnou krsu a pravidelnost kreseb, barev a pohyb naich
ryb se me jen zvit, vme-li, e to ve m podstatn vznam pro
udren t formy ivota, kterou zdob. Vme ji pomrn jist,
jakmu zvltnmu elu slou ndhern vlen barvy prv u
korlovch ryb. Jejich spaten vyvolv u pslunk stejnho druhu
a jen u nich zuiv obhajovn revru, nachz-li se ryba ve
vlastnm okrsku; pronikne-li do cizho okrsku, informuj ji o
zastraujc bojov pohotovosti ryby, kter tento revr pat. Ob tyto
funkce jsou pbuzn jinmu podivuhodn krsnmu prodnmu jevu
ptamu zpvu, psni slavka, jeho krsa vnik bsnkm do
ver, jak vstin ekl Ringelnatz. Tak jako zbarven korlovch
ryb slou i zpv slavka k tomu, aby dal na vdom pslunkm
vlastnho druhu nebo jenom o ty zde jde , e tento revr m svho
stlho a k boji odhodlanho dritele.
Provujeme-li tuto teorii tm, e srovnvme bojovn chovn
plaktov a neplaktov zbarvench ryb te pbuzensk skupiny a z
tho ivotnho prosted, potvrzuje se nm obzvl psobiv tam,
kde plaktov a jinak zbarven druh nleej oba k tmu rodu. Tak
nap. k sapnovitm rybm patc, prost pn proukovan
abudefduf skaln, kterho Amerian nazvaj Sergeant major, je
pokojnou rybou ijc v hejnu. Naproti tomu jeho pbuzn abudefduf
ostrozub ndhern sametov ern ryba s bledmodrou kresbou na
hlav a pedn sti tla a srov lutm pnm pruhem thnoucm

se stedem tla, je skoro tm nejhorm ze vech zlch obhjc revru,

kter jsem bhem svch studi korlovch ryb poznal. Nae velk
ndr se ukzala pli mal pro dv nepatrn, sotva 2,5 cm velk
mlata tohoto druhu. Jedno si inilo nrok na cel akvrium, druh
krtce ivoilo v levm pednm rohu nahoe za proudem bublin ze
vzduchovacho apartu, kter je chrnil ped pohledem neptelskho
bratra. Jin dobr pklad poskytuje srovnn klipek. Jedin
snenliv druh mezi nimi, kter znm, je souasn jedinm, jeho
charakteristick barevn kresba je tak drobn, e ji lze pesn
rozeznat jen z nejvt blzkosti.
Nejpozoruhodnj je vak skutenost, e u korlovch ryb, kter
jsou jako mlata plaktov zbarven a jako pohlavn dospl
zvata dostvaj prostou barvu, se objevuje tat korelace mezi
zpsobem zbarven a agresivitou: jako mlata jsou zuivmi
obhjci svho revru, jako dospl ryby jsou nepomrn
snenlivj, dokonce u mnohch m lovk dojem, e tyto ryby
prost mus zbarven vyzvajc k boji odloit, aby se k sob ob
pohlav vbec mohla pokojn piblit. Docela jist to plat pro
pestr, asto oste ernoble vzorovan rybky z eledi sapnovitch,
kter jsem nkolikrt pozoroval pi ten v akvriu; vymnily kvli
tomu sv kontrastn barvy za jednoduch nevrazn ed zbarven,
aby hned po dokonen techo aktu zase vztyily vlenou vlajku.

/ 3 / NA JE ZLO DOBR
T sly dl jsem j,
je, chtc vidy pchat zlo, vdy dobro kon.
Goethe
Pro vlastn spolu ivoichov bojuj? K boji dochz vude v
prod. Zpsoby tohoto chovn stejn jako ton a obrann
zbran, kter mu slou, jsou tak vysoce vyvinut a vznikly tak
zjevn pod seleknm tlakem svho vznamu pro druh, e jsme
bezpochyby povinni poloit si tuto Darwinovu otzku.
Neodbornk, kter je dezorientovn senzacechtivm tiskem a
filmem, si pedstavuje vztahy mezi divokmi elmami zelenho
pekla dungle jako krvelan boj vech proti vem. Jet nedvno
se vyskytovaly filmy, ve kterch nap. benglsk tygr bojoval s
pythonem a hned nato python zpasil s krokodlem. Mohu tene s
istm svdomm ujistit, e k nemu podobnmu v pirozench
podmnkch nikdy nedochz. Jak zjem by tak mlo jedno z
tchto zvat na znien druhho? dn z nich neru ivotn zjmy
druhho!
Neodbornci tak Darwinv pojem boj o existenci, kter se stal
asto zneuvanm heslem, chpou vtinou myln jako boj mezi
rznmi druhy. Ve skutenosti vak boj, kter ml Darwin na mysli
a kter ene vvoj kupedu, je pedevm konkurence mezi blzkmi
pbuznmi. Pina, kter psob, e jeden druh zmiz nebo jin se
zmn, je uiten vynlez, kter tomu nebo onomu pslunku
druhu zcela nhodn spadne do klna jako vhra ve vn loterii
mutace. Potomci tohoto astlivce brzy pedhon, jak bylo vyleno
na str. 18, vechny ostatn, a se nakonec onen druh skld u jen z
jedinc, kte maj tento nov vynlez.
Ovem k bojovm stetnutm mezi rznmi druhy tak dochz
Vr v noci zabj a ere i siln ozbrojen dravce, kte se jist
energicky brn. Pistihnou-li pak dravci tuto velkou sovu za dennho
svtla, zato na ni plni nenvisti. Skoro kad jen trochu
obranyschopn zve malmi hlodavci ponaje bojuje zuiv,

nem-li monost utci. Vedle tchto t zvltnch druh

mezidruhovho boje existuj jet jin, mn specifick ppady. Dva
v dutinch hnzdc ptci rznch druh mohou spolu bojovat o tut
hnzdn dutinu; kterkoliv stejn siln zvata se spolu mohou rvt o
potravu apod. Abych ukzal specifinost mezidruhovho boje a
odliil jej od boje vnitrodruhovho, kter je vlastnm pedmtem tto
knihy, musm se zde nkolika slovy zmnit o tech ve uvedench
ppadech mezidruhovho boje.
Vznam vech mezidruhovch stetnut je pro druh daleko
zejmj, ne je tomu u stetnut vnitrodruhovch. Vzjemn vliv,
kterm na sebe psob vvoj elem a vvoj jejich koisti, poskytuje
pmo vzorov pklad, jak selekn tlak uritho vkonu ovlivuje
odpovdajc pizpsoben. Rychlost lovench kopytnk byla
pinou toho, e se u kokovitch elem vyvinula mohutn sfla
skoku a siln ozbrojen tlapy. Tyto znaky mly zase za nsledek, e
se smysly koisti stvaly stle citlivjmi a nohy hbitjmi.
Psobivm pkladem takovho vvojovho zvodu mezi tonmi a
obrannmi zbranmi je paleontologicky dobe doloen diferenciace
stle tvrdch a vkn schopnjch zub u trvoravch savc a
paraleln probhajc vvoj tchto rostlin, kter se chrnily ped
nebezpem, e budou serny, tm, e sv listy inkrustovaly
kyselinou kemiitou a vytvely si i jin ochrann prostedky. A
pece tento zpsob boje mezi eroucm a poranm nevede nikdy
k tomu, e by elma svou koist vyhubila; vdy se mezi nimi ustav
urit rovnovn stav, kter je pro oba z hlediska druhu docela
snesiteln. Posledn lvi by zali hladem dvno ped tm, ne by
usmrtili posledn rozmnoovn schopn pr antilop nebo zeber, nebo
peloeno do lidsk komerciln ei velrybstv by udlalo
bankrot dvno ped tm, ne by byly vyhubeny posledn velryby. Co
tedy bezprostedn ohrouje existenci njakho ivoinho druhu,
nen nikdy neptel, nbr jak bylo eeno vdy jen konkurent.
Kdy byl v dvn minulosti lidmi do Austrlie zavleen dingo
primitivn domc pes, kter tam zdivoel , nevyhubil ani jeden
druh sv koisti. Zato ale byl pinou vymen velkch dravch
vanatc, kte lovili stejn zvata jako on. Co se te sly v boji,
mli domc drav vanatci vakovlk a bel tasmnsk nad

dingem znanou pevahu, avak zpsob lovu tchto archaickch,

pomrn hloupch a pomalch tvor na modern zpsob lovu
ding nestail. Dingo zmenil hustotu populace lovench zvat
natolik, e se loveck metody konkurence u nevyplcely. A tak
dnes ij tito drav vanatci ve vtm potu jen na Tasmnii, kam
dingo nepronikl. Avak ani z jinho hlediska nen stetnut mezi
elmou a obt bojem v pravm smyslu slova. der tlapy, kterm lev
uchvt svou ob, se sice svm pohybem rovn deru, jm pethne
svho soupee, stejn jako jsou si zevn podobn loveck a vojensk
puka. Ale vnitn psychologick pohnutky chovn lovce se v zsad
li od pohnutek bojovnka. Lvem sraen buvol vyvolv agresi tto
elmy stejn mlo, jako krocan, kter vis v m spi a na nho se se
zalbenm dvm, drd tonost mou. Tato rozdlnost vnitnch
podnt je zeteln patrn ji z vrazovch pohyb zvete. Pes, kter
se pln loveck nruivosti ene za zajcem, m stejn radostn
napjat vraz v oblieji, jako kdy zdrav svho pna nebo hled
vstc vytouen udlosti. Tak na tvi lva jak je patrno z etnch
vbornch fotografickch zbr meme v dramatickm
okamiku tsn ped skokem zcela zeteln vidt, e zve nen
nikterak rozzlobeno: vren, sklpn u dozadu a jin vrazov
prostedky, kter jsou typick pro bojovn chovn, vidme na lovc
elm jen tehdy a to jet jen v nznacch , kdy m ped njakou
obranyschopnou koist znan strach.
Vce ne tok lovce na koist je s pravou agres pbuzn
zajmav opan proces protiofenzva zvat sloucch za koist.
Obzvlt sociln ijc zvata napadaj spolen elmu, kter je
ohrouje, kdekoli ji potkaj. V anglitin se toto chovn nazv
mobbing; do na hovorov ei bychom to mohli peloit jako
doren. Star mysliveck mluva m pro to jeden speciln vraz:
vrny nebo jin ptci tluou na vra, koku nebo vbec na neptele
lovcho v noci, kterho pistihnou za dennho svtla. Avak uednky
sv. Huberta bychom pohorili, kdybychom ekli, e stdo skotu
tlouklo na jezevka, akoliv tyto ppady lze skuten spolu
srovnvat, jak hned uslyme.
Vznam toku na neptele pro udren druhu je zejm.

I kdy je tonk mal a bezbrann, zpsobuje napadenmu

velmi citeln kody. Vechna jednotliv lovc zvata maj vyhldku
na spch jen tehdy, kdy jejich tok koist pekvap. Lika, kter je
celm lesem sledovna hlasit kic sojkou, anebo ost, za kterm
let hejno cvrlikajcch a varovn hlas vydvajcch konipas, maj
lov pro tento den dkladn zkaen. Doren mnoha ptk na sovy,
kter se jim poda ve dne objevit, m non lovce zejm zahnat tak
daleko, e pt veer lov u nkde jinde. Zvlt zajmav je loha
doren u mnoha vrazn socilnch ptk, jako u kavek a mnoha
hus. U prvch spov nejdleitj vznam doren v tom, e
vtp nezkuenm mlatm, jak vypad nebezpen neptel. Tato
znalost jim toti nen vrozena. U ptk je to ojedinl ppad
pedvn zkuenost tradic!
Husy sice dky skuten vrozenmu mechanismu vyvolva
vd, e nco chlupatho, ervenohndho, dozadu dlouze
protaenho je vysoce nebezpen, nicmn je i pro n doren se
vm tm obrovskm rozilenm a shlukem mnoha hus zdaleka iroka
tm nejpirozenjm pouenm. Kdo to dosud nevdl, nau se
pitom: zde jsou liky! Dokud byla na naem jezee jen jedna st
behu chrnna ped likami a jinmi elmami drtnm pletivem,
vyhbaly se husy jakmukoliv krytu, kter by mohl liku skrvat,
na vzdlenost 15 i vce metr, kdeto v chrnnm okrsku vnikaly
beze strachu do hout mladch smrk. Krom tohoto didaktickho
vznamu uchovv si doren kavek a hus samozejm i svj
pvodn inek: ztrpit nepteli ivot. Kavky na nj dorej drazn
a fyzicky, husy ho zejm zastrauj svm kikem, mnostvm a
nebojcnm vystupovnm. Tk husy kanadsk dokonce liku
pronsleduj v sevenm iku a nikdy jsem nevidl, e by se pi tom
elma pokusila nkterho svho trapie chytit. S uima nazad
sklopenma a s vysloven znechucenm vrazem v oblieji se dv
pes rameno na kejhajc pochodujc hejno a hus a pomalu aby
neztratila tv vyklid pole.
Samozejm obzvl psobiv je doren u vtch a obrany
schopnch bloravc, kte si dokonce je-li jich vt poet
vezmou na muku i velk elmy. Podle vrohodn zprvy obtovaly
zebry dokonce i levharta, kdy ho pistihly na stepi, kter mu

neposkytovala dostatenou monost krytu. N domc skot a

prasata maj spolen tok proti vlku jet natolik v krvi, e se
lovk me nkdy dostat do vnho nebezpe, vstoup-li na
pastvinu, kde se pase vt stdo dobytka, v doprovodu bojcnho
mladho psa, kter msto aby tonky zahnal tkotem nebo sm
utekl hled ochranu mezi nohama svho pna. J sm musel jednou
i se svou fenkou Stasi skoit do jezera a spasit se plavnm, kdy
stdo mladho skotu kolem ns udlalo plkruh a hroziv
postupovalo vped. Mj bratr strvil za 1. svtov vlky pjemn
odpoledne na vrb v jinm Maarsku, na kterou se vyplhal i se
svm skotskm terirem v podpa. Obklila je toti voln v lese se
pasouc polodivok maarsk prasata a kruh postupn zmenovala;
vzhledem k obnaenm klektkm nebylo mono pochybovat o
jejich myslech.
Mohli bychom si jet mnoho ci o tchto innch tocch na
skutenho nebo domnlho neptele. U mnoha ptk a ryb se ve
slubch tohoto zvltnho jednn vyvinulo kiklav pestr
aposmatick neboli vstran zbarven, kter elma me dobe
rozpoznat a vybavit si tm nepjemnou zkuenost, kterou udlala s
pslunm druhem. Jedovat, patn chutnajc nebo njak jinak
chrnn zvata nejrznjch pbuzenskch skupin pipadla pi
volb tchto varovnch signl pekvapiv asto na kombinaci
erven, bl a ern barvy. Obzvl zajmav je, e dva
ivoichov, kte spolu nemaj nic spolenho krom sv skuten
extrmn tonosti, se chovaj naprosto stejn: husice li a nepln
ptipruh parmika. O husici li je ji dlouho znmo, e intenzvn
dor na elmy a e lice pohled na sv pestr pe zoklivila natolik,
e me bezstarostn hnzdit i v obydlench lich norch. Ve
zmnnou parmiku jsem si koupil proto, e jsem se ptal sm sebe,
pro tyto ryby vypadaj tak vysloven jedovat. Tuto otzku mi
okamit zodpovdly tm, e ve velkm spolenm akvriu dorely
na velk cichlidy takovm zpsobem, e jsem tyto drav obry musel
ped jen zdnliv nekodnmi trpaslky chrnit.
Stejn snadno jako v ppadech toku elmy na ob a doren
koisti na neptele lze odpovdt na otzku, jak je vznam tetho
druhu bojovnho chovn, kter s H. Hedigerem nazvme kritick

reakce. Pirovnn bojuje jako krysa zahnan do rohu se stalo

bn pouvanm symbolem zoufalho boje, ve kterm bojovnk
nasazuje veker sly, nebo neme ani uniknout, ani oekvat
milost. Tato nejprud forma bojovnho jednn je motivovna
strachem, nesmrn vystupovanou touhou utci; obvykl nsledek
tto touhy tk je znemonn tm, e nebezpe je pli blzko.
Zmiz si pak ji netroufne obrtit se k nmu zdy a zato s
pslovenou zoufalou odvahou. Pesn k tmu dochz, je-li tk
znemonn omezenm prostorem, jako je tomu u krysy zahnan do
kouta, anebo brn-li zveti v tku snaha chrnit mlata nebo
rodinu. Tak tok kvony nebo housera na jakkoliv objekt, kter se
k mlatm pli piblil, je teba povaovat za kritickou reakci.
Objev-li se neptel budc strach nhle uvnit urit kritick
vzdlenosti, napadne ho mnoho zvat velice prudce, kdeto kdyby
ho vidla zvolna se pibliovat z vt vzdlenosti, byla by ji dvno
uprchla. Krotitel v cirkusech manvruj velkmi elmami na
libovoln msta prv tm, e hraj nebezpenou hru s prahovou
hodnotou mezi tkovou a kritickou vzdlenost zvete, jak to velice
nzorn popsal Hediger. Ve stovkch loveckch historek se l, jak
jsou velk elmy v hustm krytu vysoce nebezpen. Je to
pedevm proto, e tam je tkov vzdlenost obzvl mal; zve
se ct v bezpe a pot s tm, e lovk prodrajc se houtm ho
sm od sebe neuvid, ani kdy ho mine v pomrn mal vzdlenosti.
Pekro-li vak pitom lovk bezdky kritickou vzdlenost zvete,
dochz rychle k tzv. loveckmu netst.
Vechny prv vylen zvltn ppady, v nich spolu bojuj
zvata rznch druh, maj jedno spolen: vhoda, kterou kad se
zastnnch svm chovnm zsk nebo v zjmu udren druhu
zskat m, je zejm na prvn pohled. Tak vnitrodruhov agrese,
tedy agrese ve vlastnm a um smyslu slova, slou udren druhu.
Tak ve vztahu k n si meme a musme poloit darwinovskou
otzku na. To bude asi mnohm ne bezprostedn zasvcenm a
mnohm pvrencm klasickho psychoanalytickho mylen
pipadat jako svvoln pokus brnit princip nic ivot, princip
naprostho zla. Vdy normln civilizovan lovk se me se
skutenou agres setkat vtinou jen tehdy, kdy si dva jeho

spoluoban nebo domc zvata vjedou do vlas, take

pochopiteln vid jen patn inky takovch spor. K tomu
pistupuje skuten dsiv ada plynulch pechod, kter vede od
dvou kohout, kte se perou na smetiti, nahoru pes rvouc se psy,
kluky, kte se fackuj, mladky, kte se bij pllitry po hlavch, a
dle ji k ponkud politicky zabarvenm hospodskm rvakm, a
konen k vlkm a atomovm bombm.
Mme dobr dvod pro to, abychom pokldali vnitrodruhovou
agresi v souasn kulturn historick a technologick situaci lidstva
za nejvt ze vech nebezpe. Ale jist nezlepme sv vyhldky na
to, jak mu elit, tm, e pijmeme agresi jako nco metafyzickho a
neodvratnho; spe je zlepme tm, e budeme sledovat etz jejch
pirozench pin. Kdekoliv se stal lovk schopnm zmrn dit
pirozen bh vc uritm smrem, vdil za tuto moc tomu, e
pochopil etz pin, kter tento bh zpsobuj. Vda o normlnm
ivotnm procesu, plncm svj kol pi udrovn druhu, tzv.
fyziologie, tvo nezbytnou zkladnu pro vdu o poruchch tohoto
procesu patologii. Chceme tedy na okamik zapomenout na to, e
pud agrese v ivotnch podmnkch civilizace velice podstatn
vyboil z kolej, a co mon nezaujat zkoumat jeho pirozen
piny. Jako sprvn darwinist se z ji objasnnch dobrch dvod
ptme nejprve po vznamu, jak m pro druh boj proti pslunku
stejnho druhu v pirozench nebo lpe eeno v pedkulturnch
podmnkch a jakmu vbrovmu tlaku vd za svj dokonal
rozvoj u tolika vych ivoich. Rozhodn to nejsou jen ryby, kter
ve popsanm zpsobem bojuj s pslunky vlastnho druhu
velk vtina vech ostatnch obratlovc dl tot.
Po vznamu tohoto boje pro udren druhu se ptal u sm Darwin
a dal tak na tuto otzku jasnou odpov: pro druh a jeho
budoucnost je vdy prospn, kdy z obou sok zsk revr nebo
samici, o kterou jde, ten silnj. Jak se asto stv, tak ani tato
pravda verejka sice nen l, ale je pece jen specilnm ppadem
dneka; ekologov dokzali v posledn dob jet daleko podstatnj
vznamy agrese pro udren druhu. Slovo ekologie pochz z eckho
oixoo dm, a je to vda o mnohonsobnch vzjemnch vztazch,
kter existuj mezi organismem a jeho pirozenm ivotnm

prostedm jeho domovem, k nmu musme samozejm pist

i vechna ostatn zde ijc zvata a rostliny. Nevyaduj-li njak
zvltn zjmy sociln organizace tsn souit, je ze snadno
pochopitelnch dvod nejvhodnj, jsou-li jednotlivci tho druhu
ivoich pokud mono stejnomrn rozptleni po celm uvanm
ivotnm prostoru. Srovnno s lidskm ivotem: m-li se v urit
oblasti uivit vt poet lka, obchodnk nebo automechanik,
uin zstupci kadho z tchto povoln dobe, kdy se usad co
nejdle od sebe.
Nebezpe, e v jedn sti biotopu, kter je k dispozici, vyerp
pli hust populace jednoho ivoinho druhu vechny zdroje
potravy a bude pak trpt hladem, kdeto jin st biotopu zstane
nevyuita, se zabrn nejjednodueji tm, e se zvata tho druhu
navzjem odpuzuj To je, strun eeno, nejdleitjm kolem
vnitrodruhov agrese. A te si meme tak vysvtlit, pro jsou tak
blzniv zbarveny prv korlov ryby, kter ij usazeny na jednom
uritm mst. Na zemi se vyskytuje jen mlo biotop, ve kterch je
k dispozici tolik a pedevm tak rznorod potravy, jako je tomu na
korlovm rifu. Jeden druh ryb se zde me, eeno z vvojovho
hlediska, vnovat nejrznjm povolnm. Ryba se me jako
nekvalifikovan dlnk zcela dobe uivit tak, jak kad
prmrn ryba stejn um: lov men nejedovat ivoichy, kte
pichzej v ohromnm mnostv z volnho moe k tesu, a u je to
vtrem a vlnami pasivn hnan plankton, nebo ivoichov, kte
aktivn piplavou s myslem sami se na rifu usadit, jako to in
miliny a miliny voln plovoucch larev vech na tesu ijcch
pisedlch organism.
Dle se me nkter druh ryb specializovat na porn
ivoich, kte ij pmo na tesu a kte jsou tud vdy uritm
zpsobem chrnni; jejich ochrann opaten pak mus njakm
zpsobem znekodnit. Korli poskytuj potravu cel ad ryb, a to
rznm zpsobem. Klipky s ostrou tlamikou se vtinou iv jako
potravn paraziti korl a jinch lkovc. Neustle prohledvaj trsy
korl a ptraj po mal koisti, kter se chytila do ahavch ramen
polyp. Jakmile ji zpozoruj, vytvo mvnm prsnch ploutv proud
vody, kter je namen na koist tak pesn, e se na dotynm mst

korlov jedinci i se svmi ahavmi rameny rozestoup do vech

stran a vznik jaksi pinka; ryba pak me koist vykubnout,
skoro ani si popl nos. Trochu to vak vdycky pl meme
vidt, jak ryba kch a trochu tepe nosem. Zd se vak, e to na ni
psob jen jako pjemn drdidlo asi jako paprika. Takov ryby,
jako m krsn lut a hnd klipky, pijmaj tut koist kousky
ryby vdy radji, kdy ji vz v chapadlech njakho lkovce,
ne kdy plave voln ve vod. Jin pbuzn ryby si podily silnj
imunitu vi jedu lkovc a erou koist i s korlovm polypem,
kter ji chytil, jin si zase nedlaj vbec nic ze ahavch bunk
lkovc a spsaj korlov polypy, hydroidn polypy a dokonce i
velk siln ahav mosk sasanky tak, jako krva ere trvu.
Ploskozubci maj dokonce krom tto imunity vi jedu jet siln
nkovit kousac stroj a erou trsy korl doslovn se vm vudy.
Kdy se lovk potp v blzkosti pasoucho se hejna tchto ndhern
pestrch ryb, sly rachocen a chupn, jako by tam pracovala mal
drtika trku co vlastn tak odpovd skutenosti. Kdy takov
ryba kl, kles ke dnu mal d blho psku, a pozorovatel si s
pekvapenm uvdomuje, e vechen ten snhobl korlov psek,
kter pokrv veker mezery v korlovm lese, m zejm za sebou
cestu zavacm strojm njakho ploskozubce.
Nkter ryby, napklad ryby srostloelistn, k nim pat ti
smn tverzubci, havi a jeci, se pizpsobily louskn tvrdch
skopek mkk, kor a jeovek; jin zase, nap. pomec
csask, jsou specialisty na bleskurychl odtren pov koruny,
kterou urit pisedl mnohottinat ervi vystrkuj ze sv tvrd
vpenit rourky a kterou se svou schopnost rychle se zathnout
chrn ped zsahem jinch, ponkud pomalejch lupi. Pomec
csask se vak um pikrst z boku a bleskovm trhnutm tlamy do
strany chapnout po hlav erva, jeho pohotovost na rychlost tto
ryby nesta. I kdy v akvriu pijmaj jinou koist, kter nedoke
tak rychle ucuknout, neum tento pomec jinak ne takto chapnout
po potrav.
Rif nabz pro specializovan ryby jet mnoho jinch
pracovnch pleitost. Jsou zde ryby, kter sbraj parazity z tl
jinch ryb. Uet je i ty nejdravj ryby, akoliv jim vnikaj

dokonce i do tlamy a skel, aby tam provdly svou poehnanou

prci. ij zde jet fantastitj ryby, kter parazituj na velkch
rybch a vyhryzvaj jim kusy pokoky. A mezi nimi jsou co je
nejblznivj ze veho i takov, kter se ve zmnnmu
pyskounovi istii k nerozeznn podobaj svou barvou, tvarem i
zpsobem pohybu, take se pedstrnm falench skutenost
beztrestn pibliuj ke sv koisti. Kdo zn ta jmna, spote kmeny,
je v jedno jsou tu shromdny?
Pro nai vahu je dleit, e tent krychlov metr mosk vody
asto nabz vechny nebo skoro vechny tyto monosti pro speciln
innosti, kter oznaujeme jako ekologick skuliny. Jeliko kad
jednotliv individuum a u je jeho specializace jakkoliv
potebuje pi ohromn nabdce potravy na korlovm tesu ke sv
obiv jen nkolik tverench metr dna, dochz k tomu, e v
takovm malm arelu me a chce spolu t tolik ryb, kolik je zde
ekologickch skulin a tch je velmi mnoho, jak v kad, kdo
asnoucma oima pozoroval hemen na rifu. Kad z tchto ryb se
vak zajm vhradn o to, aby se v jejm revru neusadil jin
zstupce tho druhu. Specialist jinch povoln pokozuj chod
jeho obchodu prv tak mlo, jako v naem pirovnn ptomnost
lkae v te vesnici pokozuje obchody automechanika.
V ideji osdlench biotopech, v nich tat prostorov jednotka
poskytuje monost obivy jen pro ti nebo tyi druhy, si me
teritoriln ryba nebo ptk dovolit dret si od tla i vechny
ivoichy jinch druh, kte monost jeho obivy vlastn
neovlivuj. Kdyby se o to chtla pokusit tak svmu revru vrn
korlov ryba, pln by se vyerpala, a stejn by nebyla schopna
uchrnit sv teritorium ped hemenm nekonkurujcch ivoich
rznch profes. Je v ekologickm zjmu vech teritorilnch druh,
aby kad z nich udroval prostorov rozdlen svch pslunk
bez ohledu na jin druhy. V prvn kapitole popsan pestr
plaktov barvy a vbrem vytvoen bojovn reakce maj za
nsledek, e kad ryba uritho druhu si udruje odstup pouze od
pslunka vlastnho druhu, kter je jejm potravnm konkurentem.
To je tedy jednoduch odpov na asto a mnoho diskutovanou
otzku po funkci barev u korlovch ryb.

Jak ji bylo eeno, m druhov charakteristick zpv pvc

podobn psoben jako optick signly prv popsanch ryb. Zcela
jist z nho ostatn ptci, kte jet nevlastn dn revr, poznaj, e
si na toto msto dl teritoriln nroky sameek, a u je jakhokoli
druhu i jmna. Snad je krom toho jet dleit, e lze ze zpvu
mnoha druh zcela zeteln rozeznat, jak siln a mon i jak star
onen ptk je; jinmi slovy: nakolik se ho mus naslouchajc vetelec
obvat. U mnohch ptk, kte sv teritoria akusticky oznauj, je
npadn velk individuln rozdlnost hlasovch projev. Mnoz
odbornci jsou toho nzoru, e u tchto druh m hlas vznam osobn
vizitky. Zatmco Heinroth peloil kokrhn kohouta do lidsk ei:
Zde je kohout, nejlep znalec kur Bumler sly daleko
specilnj zprvu: Zde je kohout Baltazar!
U savc, kte vtinou mysl nosem, nepekvapuje, e u nich
hraje velkou lohu pachov oznaovn teritoria. Zvata nastoupila
nejrznj cesty, vytvoila si nejrznj pachov lzy a
nejpozoruhodnj ceremonily pi moen a klen, z nich zvedn
zadn noiky u ps je kadmu dvrn znmo. Jen sten je
opodstatnna nmitka, kterou vznej nkte mamaliologov, e
tyto pachov znaky nemaj co dlat s vlastnictvm revru, nebo se
vyskytuj i u sociln ijcch savc, kte dn jednotliv revry
nehj, stejn tak jako u savc, kte se daleko zatoulvaj. Za prv
psi a jist i jin ve smekch ijc zvata se prokazateln poznvaj
podle individulnho pachu znaek a lenm takovho houfu by tedy
bylo hned npadn, kdyby se njak cizinec opovil v jejich
loveckm revru zvednout zadn noku. Za druh vak existuje velice
zajmav monost, kterou prokzali Leyhausen a Wolf, e rozdlen
zvat stejnho druhu v biotopu, kter je k dispozici, se nemus dit
jen prostorovm plnem, ale me bt zpsobeno t asovm
rozvrhem. Zjistili toti u voln ijcch domcch koek, e tent
loveck okrsek me uvat vce jedinc, ani se stetnou, a to tak, e
se pi jeho pouvn poddili pevnmu rozvrhu hodin, podobn jako
hospodyn uvaj spolen prdelny naeho stavu v Seewiesenu.
Dodatenm pojitnm proti nepjemnmu setkn jsou pachov
znaky, kter tato zvata (koky ne hospodyky) zanechvaj v
pravidelnch vzdlenostech, kamkoli jdou a kdekoli se zrovna

nachzej. Tyto znaky psob jako sputn semafor na trati, kter

analogickm zpsobem zabrauje srce dvou vlak: koka, kter na
sv vprav naraz na ciz koi znaku, jej st me dobe urit,
couvne nebo zvol jinou cestu, je-li znaka erstv, poppad klidn
pokrauje v cest, kdy je znaka ji nkolik hodin star.
Ani u ivoich, jejich teritorium nen takto asov, nbr jen
prostorov ohranieno, si ho nesmme pedstavovat jako pozemek,
kter je omezen pevnmi zempisnmi hranicemi a jen je njak
zanesen v pozemkov knize. Spe je uren okolnost, e bojov
pohotovost onoho zvete je nejvt v mst, je mu je nejdvrnji
znm prv ve stedu revru. Jinmi slovy: prahov hodnota
podntu, kter vyvolv boj, je nejni tam, kde se zve ct
nejbezpenj, tj. kde je jeho agrese co nejmn potlaena
tkovm naladnm. Se stoupajc vzdlenost od tohoto hlavnho
stanu ubv bojovnosti stejnou mrou, jak se okol stv pro zve
nejznmjm a jak tedy vzbuzuje vc strachu. Kivka tohoto ubvn
bojovnosti tedy nen ve vech smrech prostoru stejn strm: u ryb,
kter maj sted svho revru skoro vdy na dn, je bytek tonosti
nejsilnj na kolmici, a to jist proto, e ryb hroz obzvltn
nebezpe prv shora.
Teritorium, je zve zdnliv vlastn, nen tedy nic jinho ne
tonost vzan na urit msto, kterou ovlivuj rzn mstn
faktory. Smrem ke stedu zem roste ton pud geometrickou
adou se zmenovnm vzdlenosti. Toto zvtovn agrese je tak
velk, e vyrovnv vechny rozdly ve velikosti a sle dosplch
zvat. Jestlie tedy u njakch teritorilnch ivoich nap. u
rehka ped domem nebo koljuky v akvriu znme stedy teritori
dvou jedinc, kte se prv stetli, meme podle msta setkn s
jistotou pedpovdt, kdo zvtz je v tomto okamiku bl ke
svmu domovu.
Kdy pak poraen prch, vede setrvanost boje ob zvata k
jakmusi pendlovn vkyvm. Jak se pronsledovan pibliuje
k vlastnmu hlavnmu stanu, vrac se mu odvaha, zatmco odvaha
pronsledovatele kles tm vce, m pronik dl do neptelova
zem. Konen se dosud prchajc jedinec obrt a zato prv tak
nhle jako energicky na bvalho vtze, jeho nyn zcela podle

oekvn bije a pronsleduje. To cel se pak jet nkolikrt

opakuje, a jsou oba bojovnci konen vyerpni a uzavou pm
na zcela uritm mst, na nm si oba nyn ji v rovnovze sil
dle hroz, ani znovu zato. Toto msto hranice revru tedy
nen nakresleno na zemi, nbr ureno vhradn rovnovhou sil
obou soused. Zmn-li se tato rovnovha sebenepatrnji teba jen
proto, e se jedna ryba narala, a proto je ln, posune se hranice
teritoria hned ble k hlavnmu stanu slabho jedince. Jeden star
protokol z pozorovn teritorilnho chovn dvou pr kank
pnopruhch me dobe ilustrovat toto kolsn hranic revr. Ze
ty tchto ryb, kter byly vyputny do jedn velk ndre, obsadil
nejsilnj sameek A okamit lev zadn doln roh a honil ti
zbvajc ryby nemilosrdn po cel ndri. Jinmi slovy: pokldal
cel akvrium za svj revr. Po nkolika dnech si pivlastnil
sameek B nepatrn msteko tsn pod hladinou v hlopn
protilehlm pravm pednm hornm rohu ndre a kladl zde prvnmu
samekovi staten odpor. Obsazen revru pobl hladiny je ze
strany ryby do urit mry zoufalm prostedkem: siln riskuje, aby
se prosadila proti silnjmu pslunku vlastnho druhu, kter z
dvod ji uvedench v podobn oblasti to mn odhodlan.
Vlastnk takto ohroenho revru m za spojence strach zlho
souseda z vodn hladiny. Bhem ptch dn se prostor, kter hjil B,
zeteln zvtoval a roztahoval pedevm vc a vc smrem dol, a
konen sameek B pemstil sv stanovit na dno do pravho
pednho rohu akvria a tak si vybojoval plnohodnotn hlavn stan.
Te teprve ml vi A stejn ance a zatlaoval ho rychle tak daleko,
a si ob ryby rozdlily ndr ve dv piblin stejn oblasti. Byl to
hezk obraz, kdy ob navzjem si hrozc ryby vytrvale patrolovaly
na hranici svch revr. Jednoho rna dlaly tot ale zase ji zcela
vpravo na pvodn stran B; B vlastnil opt sotva nkolik
tverench centimetr dna! Vdl jsem hned, co se stalo: A se
sproval a jeto u vech velkch cichlid hj revr vrn oba
manel B te vzdoroval dvojnsobnmu tlaku, kter jeho revr
pimen zmenil. Ji ptho dne stly frontln si hrozc ryby
opt ve stedu ndre, ale te byly tyi, nebo tak B zskal cho,
take rovnovha mezi dvma rodinami byla opt obnovena. O tden

pozdji jsem nael opt hranici vlevo vzadu hluboko posunutou do

teritoria samce A. Dvodem bylo, e manelsk pr A se vytel, a
jeliko te byl vdy jeden manel zamstnn hldnm a p o jikry,
mohl se vdy jen jeden z nich vnovat obran hranice. Kdy se
krtce nato vytel i manelsk pr B, bylo pedel rovnomrn
rozdlen prostoru hned zase obnoveno. Julian Huxley toto chovn
kdysi velmi pkn formuloval jako fyzikln pochod: pirovnal
teritoria k balnm, kter se v uzavenm prostoru navzjem
zplouj a s individuln se mncm vnitnm tlakem se
individuln zvtuj nebo zmenuj.
Tento z hlediska fyziologie chovn jednoduch mechanismus
teritorilnch boj e pmo idelnm zpsobem lohu, jak zvata
tho druhu spravedliv, tzn. pro dotyn druh jako celek
nejvhodnjm zpsobem rozdlit po arelu, kter je k dispozici. I
slab me obstt a rozmnoovat se, i kdy jen ve skromnjm
prostoru. To je dleit zejmna u takovch ivoich, kte pohlavn
dospvaj dlouho ped dosaenm definitivn velikosti, jako je tomu u
mnohch ryb a plaz. Jak mrumilovn vsledek zlho principu!
Tho cle je u mnoha zvat dosahovno i bez tonho jednn.
Vdy teoreticky sta, kdy se zvata tho druhu nemohou ani
ctit, a proto se sob vyhbaj. Vdy do urit mry je to prv
ppad pachovch znaek u koek (viz str. 37), i kdy zde existuje
tich hrozba skuten agrese. Jsou vak tak obratlovci, kte
jakoukoliv vnitrodruhovou agresi postrdaj, a pesto se pslunci
tho druhu psn ignoruj. Mnoh by pedevm stromov
jsou mimo dobu rozmnoovn vyslovenmi samoti a jsou velmi
stejnomrn rozdleny po ivotnm prostoru, kter maj k dispozici.
Je to zpsobeno zcela jednodue tm, e kad zve prch ped
kvknm pslunka stejnho druhu, jak nyn zjistili amerit
odbornci. Jakm zpsobem se vak po zem rozptyluj samiky,
kter jsou u vtiny druh nm, nen tmto zjitnm vysvtleno.
Meme s jistotou pedpokldat, e nejdleitjm kolem
vnitrodruhov agrese je stejnomrn rozdlen zvat tho druhu v
uritm biotopu. Avak to rozhodn nen jej jedin kol! Ji Charles
Darwin sprvn pozoroval, e pohlavn vbr, tj. vbr nejlepho a
nejsilnjho zvete pro rozmnoovn, je podstatn podporovn tm,

e soupec zvata pedevm samci spolu bojuj. Pro zdrn

prospvn houfu dt m sla otce bezprostedn vhodu pedevm u
takovch druh, u nich se otec aktivn podl na pi a obran
mlat. zk vztah mezi p samc o potomstvo a vzjemnmi boji
sok je patrn prv u tch zvat, kter ve ve uvedenm smyslu
zdaleka nejsou teritoriln, nbr se vce nebo mn potuluj, jak to
napklad dlaj velc kopytnci, pozemn opice a mnoz jin. U tchto
zvat nehraje vnitrodruhov agrese dnou podstatnou lohu pi
rozdlovn prostoru tzv. sparing out mezi pslunky uritho
druhu; mm na mysli pedevm bizony, antilopy, kon apod., kte
tvo velk spolenosti a jim je ohraniovn revru a revrov
rlivost zcela ciz, nebo maj k dispozici hojnost potravy. A pesto
spolu samci tchto zvat prudce a dramaticky bojuj a nen dn
pochyby o tom, e selekce pohnn tmto bojovnm chovnm vede
k vypstovn obzvl velkch a obranyschopnch ochrnc rodin a
std. Na druh stran ale nelze pochybovat o tom, e vznam obrany
stda pro zachovn druhu vyvolal prv vznik ostrch boj mezi
soky. Tmto zpsobem vznikli tak impozantn bojovnci, jako jsou
bizon bci nebo samci velkch druh pavin, kte pi ohroen
spoleenstv utvo kolem slabch len ze statench obrnc.
V souvislosti s bojem sok se musme zmnit o skutenosti, je se
me neodbornkovi zdt pekvapujc, ba paradoxn, a kter
vzhledem k tomu, co m bt jet v tto knize eeno, je velmi
dleit: ist vmrodruhov vbr vede pouze k vytvoen forem a
zpsob chovn, kter nejen e nejsou elnm pizpsobenm,
nbr mohou druhu pmo kodit. Proto jsem v pedelm odstavci
vslovn uvedl, e obrana rodiny tedy stetnut s m/modruhovm
prostedm vyvolala boje sok a teprve tyto souboje vytvoily
obranyschopn samce. Kdyby pohlavn rivalita samc bez
jakhokoli funknho vztahu k njak loze vi vnjmu prosted
hnala vbr uritm smrem, me za uritch podmnek dojt k
bizarnm vtvorm, kter pro druh jako takov nejsou vbec
vhodn. Takovm pkladem je teba paro jelen, kter se
vyvinulo vysloven jen kvli bojm sok. Jedinec, kter je postrd,
nem nejmen vyhldky, e po sob zanech potomstvo. Jinak jak
znmo nen paro k niemu dobr. Proti neptelm se i samci

paronatch sudokopytnk brn jen kopyty pednch nohou, nikdy

vak parom. e sobi pouvaj rozench nadonicovch vsad k
odhazovn snhu, je bchorka. Spe chrn oi zvete pi uritm
ritualizovanm zpsobu chovn, kdy samec parom tlue do
nzkho kov.
Stejn nsledky jako boje sok m i pohlavn vbr provdn
samicemi. Kdekoli se u samc setkme s extrmnmi vtvory, jako
jsou pestr pera, bizarn tvary atd., je oprvnn podezen, e samci
u spolu nebojuj, nbr e posledn slovo pi vbru manela m
samice a e samec se proti tomuto rozhodnut neme odvolat.
Rajky, jespci, kachny mandarinky a baanti argusov jsou pklady
takovho jevu. Samice arguse reaguje na dlouh loketn letky
kohouta, kter jsou zdobeny velkmi pekrsnmi skvrnami v
podob oka a kter samec pi toku roztahuje ped oima sv
vyvolen. Tato pera jsou tak obrovsk, e kohout me sotva ltat, a
m jsou vt, tm vce je slepice vzruena. Poet potomstva, kterho
kohout docl v uritm obdob, je pmo mrn dlce jeho per.
Dokonce i kdy jim tyto extrmn tvary v jinch ohledech kod,
kdy je napklad takov samec sern elmou daleko dve ne jeho
sok s mn blzniv vytvoenmi pery, zanech pece stejn anebo
jet vce potomk ne on, a tak se vloha k vytven mocnch
loketnch letek udruje zcela proti zjmm udren druhu. Teoreticky
by bylo stejn dobe mon, aby slepice arguse reagovaly na malou
ervenou skvrnu na loketnch letkch, kter by pi sloen kdel
mizela a nepokozovala ani letuschopnost ptka, ani jeho ochrann
zbarven. Ale vvoj baanta arguse se ji jednou ocitl ve slep ulice,
kter spov v tom, e samci spolu konkuruj pokud mono
nejvtmi loketnmi letkami. Jinmi slovy: zvata tohoto druhu
nikdy nenajdou rozumn een a nerozhodnou se tohoto nesmyslu
propt zanechat.
Narme zde poprv na historick proces, kter je nm ciz a po
hlub vaze pmo nepjemn. Vme, e metoda slepho pokusu a
omylu, kter pouvaj velc konstrukti, mus nkdy nutn vst ke
stavebnm plnm, kter nejsou prv nejelnj. V ivoin i
rostlinn i se zcela samozejm vedle elnch znak vyskytuj
takov, kter jet nejsou tak neeln, aby je selekce zcela

odstranila. Zde ale jde o nco zcela jinho. Psn strce elnosti
nejen e pimhouil oko a dopustil, aby vznikla druhoad
konstrukce, ale je to sm vbr, kter omylem vbhl do zhoubn
slep uliky. Dl to vdy, kdy je vvoj hnn jen souti mezi
pslunky stejnho druhu, tj. bez vztahu k vnjmu
mimodruhovmu prosted.
Mj uitel Oscar Heinroth kval ertem: Krom letek arguse je
pracovn tempo zpadn civilizace tm nejhloupjm produktem
vnitrodruhovho
vbru.
Stupujc
se
ivotn
spch
zprmyslnnho a zkomercionalizovanho lidstva je skuten
dobrm pkladem bezelnho vvoje, kter je zpsobovn
vhradn sout mezi pslunky stejnho druhu. Dnen lid trp
nemoc manaer maj vysok arteriln tlak, svratlou ledvinu,
aluden pote a trzniv neurzy a propadaj barbarstv, nebo ji
nemaj as na sv kulturn zjmy. To ve je zcela zbyten vdy by
se mohli vlastn docela dobe domluvit a zat pracovat ponkud
pomaleji; toti mohli by ale jen teoreticky, nebo v praxi jsou toho
stejn neschopni, jako se kohouti arguse nemohou svobodn
rozhodnout, e si nechaj narstat krat letky.
lovk je z pochopitelnch dvod obzvl vystaven patnm
vlivm vnitrodruhov selekce. Ovldl vechny neptelsk sly svho
mimodruhovho prosted jako dn ivoich ped nm. Vyhubil
medvda a vlka a je nyn skuten svm jedinm neptelem Homo
homini lupus, jak prav latinsk pslov. Modern amerit
sociologov tuto skutenost ve svm oboru jasn pochopili. Vance
Packard podv ve sv knize The Hidden Persuaders psobiv
vylen takka beznadjn situace, do jak se dostala obchodn
konkurence. Pi tto etb je lovk v pokuen vit, e prv toto
vnitrodruhov souten a nikoliv agrese je bezprostednm
koenem veho zla.
V tto kapitole, kter pojednv o vznamu agrese pro zachovn
druhu, jsem se dkladn vnoval nebezpe vnitrodruhov selekce z
tohoto dvodu: ze vech vlastnost a schopnost je to prv ton
chovn, kter se me svm zhoubnm psobenm snadno zmnit v
neelnou grotesku. V nsledujcch kapitolch uvidme, jak to
mlo nsledky u mnohch zvat, jako nap. u husice nilsk a

potkana. Pedevm je ale vc ne pravdpodobn, e zhoubn mra

tonho pudu, kter nm lidem vz jet dnes v nitru jako zl
ddictv po pedcch, byla zpsobena vnitrodruhovou selekc. Tato
selekce psobila na nae pedky mnoho tisc let toti bhem cel
star doby kamenn. Lid doshli toho, e silou svch zbran,
obleenm a sociln organizac zmrnili zvnjku hrozc nebezpe
toti vyhladovn, zmrznut a ohroen velkmi elmami. Jakmile
tato nebezpe pestala bt podstatnmi selektivnmi faktory, zaala
psobit zl vnitrodruhov selekce. Faktorem, kter nyn pohnl
vbr, byla vlka mezi neptelskmi lidskmi hordami. Zpsobilo
to, e byly extrmn vypstovny vechny takzvan vlenick
ctnosti, kter se bohuel jet dnes zdaj mnoha lidem skuten
doucmi idely. K tomu se ale vrtme v posledn kapitole tto
knihy.
K tmatu vznamu boje sok pro udren druhu se vracme zpt
zjitnm, e tento boj pohn douc vbr jen tam, kde vychovv
bojovnky, kte rozumj nejen pravidlm vnitrodruhovho souboje,
nbr obstoj i ve stetnut s mimodruhovm neptelem.
Nejdleitj funkc tchto boj je volba bojovnho obrnce rodiny,
co vytv dal kol pro vnitrodruhovou agresi pi ochran mlat.
To je tak samozejm, e to nemusme dle rozvdt. Kdyby o tom
chtl nkdo pochybovat, posta jako dkaz jej existence skutenost,
e u mnoha zvat, u kterch se p o potomstvo zabv pouze
jedno pohlav, je jen toto pohlav skuten agresvn vi
pslunkm vlastnho druhu anebo je pinejmenm nesrovnateln
agresivnj ne pohlav druh. U koljuek je to sameek, u mnoha
cichlidek samika. Tak u kur a vrubozobch ptk, u nich o
potomstvo peuj jen samice, jsou samice daleko nesnenlivj ne
samci pirozen s vjimkou souboj sok. U lid by to mlo bt
podobn.
Bylo by nesprvn vit, e tyto ti prv probran vznamy
agresivnho chovn toti stejnomrn rozdlen ivoich tho
druhu v ivotnm prostoru, vbr silnho jedince pomoc boje sok a
obrana potomstva jsou jedin funkce agrese, je jsou pro udren
druhu dleit. Pozdji jet uslyme, jakou nepostradatelnou roli
hraje agrese ve velkm koncertu pud; jako motor a motivace

pohn i takov druhy chovn, je na prvn pohled nemaj s agres

nic spolenho, a dokonce se zdaj jejm pravm opakem. e prv v
nejimtimnjch osobnch vztazch, jak mezi ivoichy vbec
existuj, vz vrchovat mra agrese, je skutenost, o kter lovk
nev, zda ji m oznait za paradox nebo otepanou frzi. Ne se vak
dostaneme k tomuto stednmu problmu vzniku agrese v prod,
musme si jet ci mnoho jinho. Dleit kol, kter agrese pln v
demokratickm vzjemnm psoben pud uvnit jednotnho
organismu, je tko pochopiteln a jet he vysvtliteln.
Avak ji na tomto mst si meme popsat lohu, jak pipad
agresi uvnit hierarchizovanho spoleenstv sociln ijcch zvat.
Podajc princip, bez nho se organizovan spoleensk ivot
vych zvat zejm neme vyvinout, je sociln hierarchie zvat
neboli tzv. hodnostn zaazen, ktermu tak kme hodnostn
ebek.
Spov zcela jednodue v tom, e kad v te spolenosti ijc
jedinec v, kter jedinec je silnj a kter slab ne on sm, take
ped silnjm me bez boje couvnout a od slabho me oekvat,
e se mu bez boje vyhne, kdykoliv mu pijde do cesty. SchjelderupEbbe, kter prvn studoval tento jev hodnostnho zaazen u kura
domcho, mluv o klovacm podku, anglicky pecking order
vraz, kter se ujal pedevm v anglick odborn literatue a udrel
se zde a dodnes. Pipad mi vdy ponkud smn, kdy se mluv o
pecking order u velkch savc, kte se neklovou, nbr kouou
nebo trkaj rohy. Veobecn rozen sociln hierarchie pesvdiv
dokazuje jak jsme u naznaili jej velk vznam pro udren
druhu, a musme si proto poloit otzku, v em vlastn spov.
Nejsnadnj odpovd pirozen je, e zamezuje bojm mezi
leny spoleenstv. Pak si ovem meme poloit opanou otzku,
zda by nebylo lep zabrnit jakkoliv agresivit mezi jedinci, kte
nle k te spolenosti. Na tuto otzku lze zase dt celou adu
odpovd. Pedevm je to ppad, kter pozdji jet dkladn
probereme (11. kapitola: Svazek), e njak spoleenstv,
napklad vl smeka nebo houf opic, potebuje svou agresivitu pro
boj s jinou spolenost stejnho druhu a e se mus zabrnit jen boji
uvnit tlupy. Za druh to ale mohou bt prv napjat vztahy, je

vznikly uvnit te spolenosti psobenm agresivnho pudu a tm i

hodnostnho zaazen, kter poskytuj tomuto spoleenstv v mnoha
ohledech douc strukturu a pevnost. U kavek a tak u mnoha
jinch sociln ijcch ptk vede sociln hierarchie
bezprostedn k ochran slabch jedinc. Jeliko se kad
individuum neustle sna zlepit sv hodnostn zaazen, panuje
mezi jedinci, kte stoj bezprostedn nad sebou nebo pod sebou,
neustle velk napt, ba neptelstv. Toto napt je na druh stran
tm men, m jsou od sebe dv zvata v hodnostnm ebku vce
vzdlena. Jeliko se ale hodnostn nejvy kavky pedevm samci
vdy vmuj do kadho sporu dvou ne postavench jedinc, m
tato odstupovan rznost socilnho napt douc vsledek: ve
postaven kavka zasahuje v boji vdy ve prospch prv
podlhajcho jedince, zdnliv podle rytsk zsady: Silnj
pomh slabmu.
Ji u kavek je s agresivn vybojovanm hodnostnm postavenm
jedinc spojena i jin forma autority: vrazov pohyby ve
postavenho, obzvlt starho samce respektuj lenov kolonie
daleko vce ne tyt projevy ne postavenho mladho zvete.
Kdy se nap. mlad ptk lekne njakho bezvznamnho podntu,
nevnuj ostatn pedevm star ptci jeho projevm leku skoro
dnou pozornost. Pochz-li vak naproti tomu stejn poplan
signl od nkterho ze starch samc, daj se vechny kavky, kter
jej zpozorovaly, prudce na tk. Je zajmav, e kavkm nen
vrozena znalost neptele, nbr kad jedinec se ho nau poznvat z
chovn zkuench starch ptk. Proto je velmi dleit, e se
mnn starch, hodnostn ve zaazench jedinc pikld zvl
velk zvanost.
S vvojovm stupnm druhu stoup veobecn i vznam lohy,
jakou hraje individuln zkuenost a uen, zatmco vrozen chovn
sice neztrc na dleitosti, ale redukuje se na jednoduch prvky. S
tmito veobecnmi pokroky vvoje se zvtuje i vznam zkuenho
starho zvete, ba meme pmo ci, e sociln souit u
nejchytejch savc tm dostalo pro udren druhu novou lohu,
kter umouje individuln zskan informace pedvat dl tradic.
Opan zjitn obsahuje pirozen stejn mnoho pravdy. Vbrov

tlak u spoleensky ijcch zvat psob bezpochyby na zdokonalen

uenlivosti, nebo ta je prospn nejen jedinci, ale celmu
spoleenstv. Tm se stala dleitou i dlouhovkost zvete, kter
sah daleko za obdob schopnosti rozmnoovn. Jak vme od Frasera
Darlinga a Margarety Altmannov, vede stdo u malch druh
paronatch sudokopytnk vdy prastar dma, kterou jej matesk
povinnosti u dvno neodvdj od jejch zvazk socilnch.
St zvete je zpravidla pokud meme pedpokldat, e
vechny ostatn prvodn okolnosti jsou stejn v pmm vztahu k
postaven, kter zve zaujm v hodnostnm zaazen svho
spoleenstv. Nen tedy bezeln, kdy se stavba chovn
spolehne na toto pravidlo a lenov spoleenstv, kte si nemohou
pest st zkuench vedoucch zvat v jejich kestnm list, m
stupe spolehlivosti svch vdc jejich postavenm v hodnostnm
ebku. Yerkesovi spolupracovnci ji ped dlouhm asem zjistili
neobyejn zajmavou, ba vzruujc skutenost, e impanzi, kte
jsou znm svou schopnost uit se na zklad napodobovn,
zsadn napodobuj jen ve postaven pslunky druhu. Jeden
impanz s nim spoleenskm zaazenm byl pokusn izolovn od
skupiny a nauil se nkolika skuten komplikovanmi
manipulacemi zskvat banny z pstroje, kter byl pro to speciln
zkonstruovn. Kdy bylo toto zve i s pstrojem pemstno zpt ke
skupin, pokouela se mu sice ve postaven zvata banny, kter
zskal, vzt, dn z nich ale nepilo na mylenku dvat se, jak
pehlen jedinec pracuje, a nemu se od nho nauit. Pak stejnm
zpsobem izolovali a nauili obsluhovat apart zve nejve
postaven. Kdy se vrtilo zpt do spoleenstv, pozorovali ho
ostatn lenov plni zjmu a okamit napodobovali to, emu se
nauil.
S. L. Washburn a Irven de Vore pozorovali u voln ijcch
pavin, e tlupu nevede jedno zve, nbr cel grmium
prastarch samc, kte si svou pevahu nad mladmi a tlesn
daleko silnjmi leny tlupy udrovali tm, e spolu pevn dreli v
dobrm i zlm a takto sjednoceni byli silnj ne kterkoli
osamocen mlad samec. V konkrtnm ppad byl jeden ze t
sentor takka bezzubm starcem a druz dva u tak nebyli v kvtu

svch let. Kdy se tlupa jednou dostala do nebezpe v nekrytm

ternu vbhla lvovi pmo do nrue, i lpe eeno do chtnu ,
zvata se zarazila a mlad siln samci utvoili obrann kruh kolem
slabch jedinc. Staec ale el sm kupedu a obezele se zhostil
nebezpen lohy zjistit stanovit lva. Ani jm byl sm spaten,
vrtil se k tlup a odvedl ji irokm obloukem kolem lva do bezpe
stromovho porostu. Vechna zvata ho sledovala se slepou
poslunost a nikdo nepochyboval o jeho autorit.
Ohldnme se nyn na ve, emu jsme se v tto kapitole nauili z
objektivnho pozorovn zvat o uitenosti vnitrodruhov agrese
pro uchovn druhu: ivotn prostor je mezi pslunky tho druhu
rozdlen takovm zpsobem, e pokud mono kad z nich najde
obivu. Pro zdrn vvoj potomk je zvolen nejlep otec a nejlep
matka. Dti jsou chrnny. Spoleenstv je organizovno tak, e
nkolik moudrch samc sent m takovou autoritu, e jim
umouje sv rozhodnut ve prospch spoleenstva nejen init, nbr
tak prosazovat. Nikde jsme nevidli, e by clem agrese bylo znien
pslunka druhu, i kdy neastnou nhodou v boji o revr nebo v
souboji dvou sok me vniknout roh do oka nebo zub do krn
tepny. Na tom nic nemn ani okolnost, e v nepirozench
podmnkch tj. takovch, kter konstrukce vvoje druhu
nepedpokldala, jako nap. v zajet me mt agresvn chovn
asto zhoubn inky.
Podvejme se trochu do vlastnho nitra a pokusme se bez
domlivosti, ale tak ani se budeme pedem povaovat za zl
hnky, jednou nepedpojat ci, co bychom rdi udlali svmu
blinmu v nejagresvnj nlad, ji v ns vyvolal. Vm, e se
nedlm lepm, ne jsem, tvrdm-li, e zvrenm inem, kter by
pln uspokojil mj ton pud, nen zabit mho neptele. V
takovm ppad m bezesporu daleko vce oblauje rozdvn pokud
mono hlasit pleskajcch facek a nanejv jet tlumench ran pst
do brady. V dnm ppad vak nespov m uspokojen v tom, e
rozprm soupeovi bicho nebo e ho zastelm. A vytouen
konen situace nespov v tom, e mi protivnk le mrtev u nohou
, ne: zmlcen jako ito m pokorn uznat mou tlesnou a je-li to
pavin i mou duevn pevahu. A jeliko bych chtl zsadn ezat

jen takov chlapky, kterm by takov podzenost vbec neukodila,

nemohu tyto sv instinkty tak docela odsuzovat. Pirozen si
lovk mus uvdomit, e z pn nkoho ztlouci me snadno
vzniknout smrteln rna, nap. m-li lovk nhodou v ruce zbra.
Shrneme-li ve, co jsme ekli, nejev se nm vnitrodruhov
tonost vbec jako bel nebo zhoubn princip, a dokonce ani jako
t sly dl, je, chtc vdy pchat zlo, vdy dobro kon. Je vak
zcela jednoznan st ivot udrujc organizace, kter sice jako
ve pozemsk me selhat a zniit ivot, kter je vak pece jen
velkm procesem organickho dn urena k dobru. A to jet
nebereme v vahu skutenost, o kter uslyme a v 11. kapitole, e
toti oba velc konstrukti, kte dvaj rst stromu ivota mutace a
selekce si vyhldli prv sukovitou vtev vnitrodruhov agrese k
tomu, aby na n dali vypuet kvtm osobnho ptelstv a lsky.

/4 / SPONTNNOST AGRESE
S tou vou v tle kadou enu
bude mt brzy za Helenu.
Goethe
V pedel kapitole bylo vm, e dostaten dokzno, e
agrese, kter je namena vi pslunkm vlastnho druhu, nen pro
dotyn druh vtinou vbec kodliv, ba naopak je
nepostradatelnm instinktem pro jeho udren. To ns ale nesm
svdt k optimismu, pokud jde o souasnou situaci lidstva; zcela
naopak. Vrozen zpsoby chovn lze i malichernmi zmnami
vnjch podmnek zcela vyvst z rovnovhy. Jsou tak neschopn se
tmto zmnm rychle pizpsobit, e za nepznivch okolnost me
proto druh zaniknout. Zmny, kter lovk zpsobil ve svm
vlastnm prosted, nejsou vak naprosto jen malichern. Podvme-li
se jako nezaujat pozorovatel na dnenho lovka jak tm v ruce
vodkovou bombu, kterou mu daroval jeho duch, a v srdci m
agresvn pud, kter zddil po antropoidnch pedcch a kter jeho
rozum nen schopen ovldnout , nebudeme mu prorokovat dlouh
ivot! Pozorujeme-li pak tuto situaci jako spolupostien lid, jev se
nm jako dsiv non mra a lze tko uvit, e agrese nen
patologickm symptomem souasnho kulturnho padku.
A pitom by bylo jen douc, aby jm byla! Pln nebezpe
agresivnho pudu pochopme prv ze skutenosti, e agrese je
pravm primrnm instinktem, sloucm udren druhu: je to prv
spontnnost instinktu, kter ho dl tak nebezpenm. Kdyby byl jen
reakc na urit vnj podmnky, jak se domnvaj mnoz
sociologov a psychologov, pak by situace lidstva nebyla tak
nebezpen, jak ve skutenosti je. Pak by bylo mono peliv
studovat a vylouit ty faktory, kter tonou reakci vyvolvaj. Freud
si me init nrok na vhlas, e prvn poznal specifinost agrese a
ukzal, e nedostatek socilnch kontakt pedevm ztrta lsky
pat k faktorm, kter ton jednn siln podporuj. Nesprvn
dsledek z tto jinak sprvn pedstavy, kter odvodili mnoz
amerit pedagogov, spoval v domnnce, e z dt by vyrostli

mn neurotit, vnjmu prosted lpe pizpsoben a pedevm

mn agresvn lid, kdyby byly odmalika ueteny kadho
zklamn (frustrace) a kdyby se jim vdy a ve vem ustoupilo. Jedna
americk vchovn metoda dc se touto zsadou jenom ukzala, e
agresvn pud, stejn jako mnoho jinch pud, vyvr spontnn z
nitra lovka. Tmto zpsobem vznikl velk poet nesnesiteln
drzch dt, kter byly vechno jin ne neagresivn Tragick strnka
tto tragikomick zleitosti vak nsledovala, kdy tyto dti
odrostly rodin a pojednou se msto se svmi zotroenmi rodii
stetly s nemilosrdnm veejnm mnnm, jako nap. pi vstupu do
koleje. Amerit psychoanalytikov mne ujistili, e pod tlakem velmi
tvrd vynucovanho socilnho zaazen se velmi mnoho takto
vychovanch mladch lid stalo siln neurotickmi. Zmnn
vchovn metoda zejm dosud zcela nevymela, nebo jet loni m
prosil jeden vysoce ven americk kolega, kter pracoval jako host
v naem stavu, aby sml zstat o ti tdny dle; dvodem nebyly
vbec njak dal vdeck zmry; uvedl prost a bez dalho
komente okolnost, e u jeho pan je na nvtv jej sestra, jej ti
chlapci jsou non-frustration children.
Zcela myln vdeck nzor, e zvec stejn jako lidsk chovn
je pevn reaktivn a pokud vbec obsahuje vrozen prvky e
jsou vesms ovlivniteln uenm, m hlubok a tko vymtiteln
koeny v neporozumn demokratickm principm, kter samy o
sob jsou sprvn. Jde jim jaksi proti srsti, e lid si od narozen
nejsou tak docela rovni a e pece jen nemaj spravedlivm
zpsobem stejn vyhldky stt se idelnmi obany sttu. K tomu
pistupuje jet ta okolnost, e po mnoho desetilet tvoila reakce
reflex, jedin prvek chovn, ktermu opravdov psychologov
vnovali svou pozornost, kdeto spontnnost zvecho chovn
byla domnou vitalisticky zamench, to znamen vdy ponkud
mysticky zaloench pozorovatel prody.
Etologi se v irm slova smyslu zabval pedevm Wallace
Craig, kter uinil spontnnost instinkt pedmtem vdeckho
bdn. Ji ped nm to byl William McDougall, kter postavil proti
Descartovu heslu Animal non agit, agitur, je americk
psychologick kola vepsala na tt tzv. behavioristm, svou daleko

sprvnj bojovou vzvu: The healthy animal is up and doing

zdrav zve je aktivn a nm se zabv. On sm ale pokldal tuto
spontnnost za nsledek mystick ivotn sly, o kter nikdo nev, co
se j vlastn mysl. Proto nepiel na mylenku peliv sledovat
rytmick opakovn spontnnho chovn a soustavn mit prahov
hodnoty podnt, kter je vyvolvaj, jako to dlal pozdji jeho k
Craig.
Craig konal srie pokus se samci hrdliek, kter postupn
izoloval na stle del dobu od samic, a experimentln zkouel, kter
objekty jsou jet schopn tok holuba vyvolat. Nkolik mlo dn po
zmizen samice vlastnho druhu byl samec ochoten tokat ped blou
domc holubic, kterou pedtm naprosto ignoroval. O nkolik dn
pozdji se uvolil pedvdt sv poklony a vrkn ped vycpanm
holubem, jet pozdji ped zmuchlanm tkem a konen po
tdnech samoty zamoval sv tokov pohyby do rohu przdn
klece, kde alespo sbhajc se rovn hrany poskytovaly jaksi
zchytn optick bod. Peloeno do ei fyziologie, naznauj tato
pozorovn, e pi del neinnosti njakho pudovho jednm v
popsanm ppad toku kles prahov hodnota vyvolvacch
podnt. To je tak veobecn rozen a zkonit jev, e se ho ji
dvno zmocnila lidov moudrost, kter ho vyjdila prostm
pslovm: V nouzi ert i mouchy lap. Goethe vyjdil
analogickou zkonitost vrokem Mefista: S tou vou v tle
kadou enu bude mt brzy za Helenu. A jsi-li hrdlika, pak ji
bude vidt i ve star prachovce nebo v przdnm rohu svho vzen!
Toto snen prahov hodnoty vyvolvacho podntu me ve
zvltnch ppadech doshnout nulov hranin hodnoty kdy toti
za uritch okolnost pslun instinktivn jednm spust bez
dokazatelnho vnjho podntu. Odmalika umle vychovvan
paek, kterho jsem ped lety choval, nechytal nikdy ve svm ivot
mouchy a ani nepozoroval jinho ptka pi podobn innosti. Po cel
svj ivot bral vekerou potravu ve sv kleci z misky, kterou jsem
mu denn naploval. Jednoho dne paek sedl na hlav bronzov
sochy v jdeln vdeskho bytu mch rodi a ponal si velmi
pozoruhodn: ml hlavu naklonnu na stranu a zdlo se, e pozoruje
bl strop nad sebou. Pohyby jeho o a hlavy neomyln

nasvdovaly, e ptk pozorn sleduje jaksi pohybliv objekt.

Konen vzltl ke stropu, chapl po nem pro mne neviditelnm,
vrtil se na sv stanovit a provedl vechny pohyby, kter jsou
vlastn vem hmyzoravm ptkm: zabil koist a provdl polykac
pohyby. Pak se otepal, jak to dl mnoho ptk, uvoln-li se nhle
jejich vnitn napt, a usedl k odpoinku. Mnohokrt jsem vylezl na
idli, dokonce jsem do jdelny pivlekl i tafle vdesk byty z t
doby maj vysok stropy , abych ptral po koisti, kterou mj
paek lovil: ale nebyla tam ani stopa po hmyzu!
Nahromadn njakho instinktivnho jednn, kter vznikne
pi del neptomnosti vyvolvacho podntu, nem vak za nsledek
jen prv popsan zvten reakn pohotovosti. Tento proces psob
daleko hloubji a zpsobuje utrpen celmu organismu. Kad prav
instinktivn jednn, jemu je odepena pleitost se odreagovat, v
podstat uvd zve jako celek do neklidu a nut je hledat vyvolvac
podnty, kter by toto jednn podntily. Toto hledn, kter sppv v
nejjednoduch ppadech v bezclnm pobhn, poletovn nebo
plavn a kter ve sloitjch ppadech me zahrnovat i vechny
druhy chovn na zklad uen a chpn, Craig oznauje jako
apetenn chovn apetence. Faust nesed klidn na jednom mst a
neek, a mu eny vbhnou do nrue; jak znmo, aby zskal
Heleny, zvolil nikoli zcela nepromylenou cestu k matkm!
Snen prahovch hodnot a apetence jsou bohuel jen u mla
zpsob instinktivnho chovn tak vrazn vyvinuty jako prv u
vnitrodruhov agrese. Uvedli jsme ji v prvn kapitole pklady pro
snen prahovch hodnot podnt vyvolvajcch agresi
vzpomeme na klipky, kter z nedostatku pslunk vlastnho druhu
zvolily jako nhradn objekt svch tok nejble pbuzn druhy,
nebo na ostnce ernho, kter ve stejn situaci napadal nejen
nejble pbuzn ostnce, ale dokonce i ryby pln jinho druhu,
kter mly s jeho vlastnm druhem jen jeden spolen vyvolvac
podnt modrou barvu. U cichlid chovanch v zajet, jejich doslova
fantasticky zajmavm rodinnm ivotem se jet budeme muset
velice podrobn zabvat, me nahromadn agrese, je by se v
pirozench ivotnch podmnkch odreagovala na neptelskm
sousedovi, neobyejn lehce vst k zabit partnera v pru. Skoro

kad akvarista, kter se zabv chovem tchto zvltnch ryb, se

dopustil jedn skoro nevyhnuteln chyby: umstil do velkho akvria
urit poet mladch ryb jednoho druhu, aby jim umonil sprovat se
nenucenm a pirozenm zpsobem. Tento ken spch se tak
dostavil a nyn je v ndri kter je ji stejn pro tolik vzrostlch ryb
ponkud mal jeden zamilovan pr, hc ndhernmi barvami,
kter se v naprost svornosti sna vyhnat ostatn sourozence ze
svho revru. Jeliko vak neastnci nemohou z akvria nikudy
uniknout, postvaj bojcn a s potrhanmi ploutvemi v rozch tsn
pod hladinou, pokud nejsou ze svch kryt vyplaeni a v divokm
prku tvni celou ndr. Jako humnn chovatel zvat ctme nyn
soucit jak s pronsledovanmi, tak i s prem, kter se mezitm mon
u i vytel a trp se s p o potomstvo. Vylovme tedy co nejrychleji
pespoetn ryby a zajistme tm pru vhradn vlastnictv celho
akvria. Pak usoudme, e jsme sv povinnosti uinili zadost a
pravdpodobn prv proto na tuto ndr a jej iv obsah po nkolik
ptch dn zvl nedohlme. Za nkolik dn vak s divem a
zdenm zjistme, e se ve vod vzn mrtv potrhan tlo samiky,
kdeto po jikrch a mlatech nen ani stopy.
Tto smutn phod, ke kter dochz s pedvdatelnou
pravidelnost zvlt u vchodoindickho skvrnivce lutho a
cichlidy brazilsk, meme zabrnit velice jednoduchm zpsobem.
Bu v ndri ponechme navc jet jaksi hromosvod tj. jednu
rybu tho druhu , nebo humnnjm zpsobem zvolme u naped
ndr dostaten velkou pro dva pry a tu pak rozdlme sklennou
stnou ve dv poloviny. Do kad z nich umstme jeden pr. Tak si
kad ryba me vylt svj zdrav hnv na sousedovi stejnho
pohlav meme skoro neustle pozorovat, jak samice to na
samici a samec na samce a nikdo z manel ani nepomysl na to,
aby zatoil na svho vlastnho druha. Zn to jako vtip, ale pi tomto
osvdenm uspodn naich chovnch ndr s cichlidami jsme
byli asto upozornni na zaasen, a tm i na neprhlednost dlicch
stn prv tm, e jsme si vimli, jak samec zan bt hrub na svou
manelku. Kdy byla potom stna, kter oddlovala oba byty, opt
vyitna, dolo okamit k zbsilmu, ale z nutnosti nekodnmu

poprasku se sousedy a nedchateln atmosfra uvnit obou revr

byla opt vyitna.
Nco analogickho meme pozorovat i u lid. Za starch
dobrch as, kdy jet existovala monarchie na Dunaji a
vyskytovaly se sluebn, pozoroval jsem na sv ovdovl tet
pravideln se opakujc pedvdateln chovn. Nikdy nemla tut
sluebnou dle ne 8-10 msc. Nov pijatou pomocnic v
domcnosti byla vdycky velice nadena, chvlila ji vemi zpsoby
jako skutenou perlu a psahala, e teprve te nala tu pravou.
Bhem ptch msc jej naden postupn ochldalo; nachzela na
uboh dvce nejprve drobn nedostatky, pak chyby zasluhujc
pokrn a ke konci zmnn periody vysloven nenvidnhodn
vlastnosti. Nakonec obvykle po velikm vstupu byla sluebn
na hodinu proputna. Po tomto vstupu byla star dma ochotna
pokldat kteroukoliv pt sluebnou opt za pravho andla.
Jsem dalek toho poven se posmvat sv ji dvno zemel a
jinak velice mil tet. Zcela stejn jevy jsem mohl lpe eeno
musel pozorovat na vnch a veho myslitelnho sebeovldn
schopnch much a samozejm t sm na sob a to ve vlenm
zajet. Takzvan polrn psychza, kter se tak k expedin
lenstv, postihuje pedevm men skupiny mu, kte jsou v
takovchto situacch odkzni naprosto sami na sebe a jim je tak
zabrnno stetnout se s cizmi jedinci, kte nepat k ptelskmu
okruhu. Z toho, co jsme ekli, je hned jasn, e nahromadn agrese
se stv tm nebezpenjm, m lpe se lenov pslun skupiny
navzjem znaj, rozumj si a maj se rdi. V takov situaci jak
mohu potvrdit z vlastn zkuenosti podlhaj vechny podnty, je
vyvolvaj agresi a vnitrodruhov bojovn chovn, extrmnmu
snen svch prahovch hodnot. Subjektivn se to projevuje tm, e
lovk reaguje na mal bezvznamn projevy svch nejlepch ptel
na to, jak si odkalvaj nebo smrkaj s takovou intenzitou, jako
kdyby prv dostal facku od opilho hrubce. Pochopen fyziologick
zkonitosti tohoto pochopiteln nanejv trznivho fenomnu
zabrn sice vrad ptele, nepispje vak vbec ke zmrnn trzn.
Chpe-li postien svou situaci, najde konen vchodisko: spov
v tom, e se tie vypl ze stanice (stanu nebo igl) a roztsk na

kusy njak nepli drah, ale pokud mon velk rmus dlajc
pedmt. Trochu to pome. V odborn ei fyziologie chovn se
tomuto jednn k peorientovan nebo novorientovan chovn
redirected activity podle Tinbergena. Jet uslyme, e prv tohoto
vchodiska se v prod velmi asto uv, aby se zabrnilo
kodlivmu psoben agrese. Avak postien, kter tuto situaci
nechpe, svho ptele zabije to se u mnohokrt stalo!

/ 5 / ZVYK, CEREMONIL A KOUZLO

Nepoznals mu? Slovo nesta ti? Goethe
Peorientovn toku a jeho nov orientace je nejgenilnjm
prostedkem, jak vvoj druh vynalezl, aby agresi svedl do
nekodnho koryta. Avak nen to prostedek jedin. Jen zdkakdy
se velc konstrukti vvoje druhu mutace a pirozen vbr
omez na jedinou metodu. Podstatou jejich experimentovn je, e
asto pijdou na nkolik uskutenitelnch opaten a uplatuj je jako
dvojnsobn a trojnsobn zajitn pro een tho problmu.
Obzvlt to plat pro rzn fyziologick mechanismy chovn,
jejich kolem je zabrnit zrann a zabit pslunka tho druhu.
Abych to mohl vysvtlit, musm zat zeiroka. Pedevm se
pokusm vylit stle jet velice zhadn vvojov proces, kter
vytv tm neporuiteln zkony, jich je sociln chovn mnoha
vych zvat stejn posluno, jako jednn kulturnch lid je
posluno svch nejsvtjch zvyk a obyej.
Kdy mj uitel a ptel sir Julian Huxley provdl krtce ped 1.
svtovou vlkou sv vpravd prkopnick studia chovn rohe
velkho, odhalil pozoruhodnou skutenost, e urit projevy ztratily
v prbhu fylogeneze svou pvodn funkci a staly se ist
symbolickmi ceremonily. Tento jev oznail jako ritualizaci.
Pouval tohoto termnu bez jakchkoli uvozovek, jinmi slovy
srovnval kulturn historick procesy, kter vedly k vytvoen
lidskch ritul, s fylogenetickmi procesy, kter takov
pozoruhodn ceremonily vyvolaly u zvat. Z ist funknho
hlediska je toto srovnn oprvnno, pokud nechceme zapomenout na
rozdly mezi ontogenetickmi a fylogenetickmi procesy. Musm te
tyto pekvapujc analogie mezi fylogeneticky a kulturn historicky
vytvoenm ritulem rozebrat a vysvtlit je na zklad shodnosti
jejich funkc.
Pkn pklad, jak njak ritul fylogeneticky vznik, jak nabv
svho vznamu a jak se v prbhu dalho vvoje mn, nm
poskytuje studium uritho ceremonilu kachnch samic, tzv.
ponouknu Jako u mnoha ptk s podobnm rodinnm ivotem jsou

i u kachen samice sice men, avak nemn agresvn ne samci. Pi

stetnut dvou pr proto asto dochz k tomu, e kachna se d
strhnout hnvem, vyjede proti neptelskmu pru pli daleko,
dostane strach z vlastn odvahy, obrt se a spch nazptek pod
ochranu silnho manela. Kdy k nmu doraz, ct v sob vzrstat
novou odvahu a pone znovu hrozit neptelskmu sousedovi, ani se
vak pitom jet jednou vzdl z bezpen blzkosti svho kaera.
Ve sv pvodn form je tento sled projev chovn zcela
promnliv podle mnc se souhry spolu soupecch pud, kter
kachnou hbou. asov poad pevahy tonosti, strachu, hledn
bezpe a vzrstu nov tonosti se d lehce a jasn zjistit podle
vrazovch pohyb a pedevm podle rzn orientace kachny v
prostoru. U na evropsk husice li neobsahuje cel jev dn
ritualizac stanoven sousti, krom uritho pohybu hlavy, kter je
spojen se zvltnm hlasovm projevem. to jako kad ptk tho
druhu s nataenm krkem a hlavou pi zemi na protivnka a hned
nato b se zvednutou hlavou zpt k manelovi. Pi tku asto
obhne kaera v plkruhu, take kdy zane opt hrozit, stoj zase
vedle manela a s hlavou smujc proti neptelskmu pru se pak
uklidn. Nen-li tk pli ustraen, spokoj se kachna asto tm, e
b ke kaerovi a zstane ped nm stt; jeliko ale te stoj hrud k
manelovi, mus natahovat hlavu a krk pes rameno daleko dozadu,
chce-li hrozit neptelm. Jestlie stoj co se tak stv ikmo
ped kaerem nebo za nm, natahuje krk v pravm hlu k podln ose
svho tla, zkrtka: hel mezi osou tla a nataenm krkem zvis
vhradn na tom, kde se nachz ona, kde je jej kaer a kde je
neptel, jemu hroz. Kachna nedv pednost dnmu z tchto
postaven a projev.
U blzko pbuzn husice rud, kter ije ve vchodn Evrop a v
Asii, je ponoukn ji ponkud vce ritualizovno. Samice tohoto
druhu stoj pi hrozb jet vedle manela a hroz pmo dopedu,
nebo kolem nho obh a podln osa jejho tla svr se smrem
hrozby ty nejrznj hly. Avak pi ponoukn je pece jen vtinou
obrcena hrud ke kaerovi a hroz pes rameno dozadu. Kdy jsem
jednou pozoroval kachnu izolovan chovanho pru tohoto druhu,
kter provdla pohyby ponoukn naprzdno tj. v neptomnosti

vyvolvacch objekt , hrozila pes rameno dozadu zcela tak, jako

by vidla neexistujcho neptele v tomto smru.

U plovavch kachen, k nim nle tak nae kachna divok

neboli bezaka pvodn forma kachny domc , se stalo
ponoukn pes rameno smrem dozadu ji jedin monou obvyklou
pohybovou koordinac. Neli samice zane ponoukat, stav se vdy
co mon nejtsnji hrud proti kaerovi, eventuln b nebo plave
tsn za nm. V pohybech hlavy pes rameno dozadu jsou tak jet
zajmavm zpsobem zachovny pvodn orientan reakce, kter u
husic vytvej fenotypick, tj. vnjm vzhledem stejn, ale
promnliv zpsoby pohybu. Nejlpe to vidme na ppadu, kdy
kachna zane ponoukat pi mrnm stupni vzruen a teprve postupn
se dostv do varu. Pak se toti me stt, e zpotku stoj-li
neptel pmo proti n na tak hroz pmo dopedu; se
stoupajcm rozilenm se ale zd, jako by j njak nepekonateln
sla thla hlavu pes rameno dozadu. Jeliko se vak pitom vdy
uplatuje orientan reakce, kter se sna projevy hrozby zamit ve
smru neptele, meme kachn doslova st na och: ty se toti,
akoliv nov zafixovan zpsob chovn j thne hlavu jinm
smrem, neodvratiteln upraj na pedmt jej zloby! Kdyby kachna
umla mluvit, urit by ekla: Chci hrozit tamtomu nenvidnmu
cizmu kaerovi, ale thne mi to hlavu jinm smrem. Existence
dvou vzjemn soupecch pohybovch tendenc se d objektivn a
kvantitativn dokzat. Stoj-li toti ciz ptk, ktermu je hroeno,
ped kachnou, je vkyv pes rameno smujcho pohybu hlavy
nejmen; tento vkyv stoup tou mrou, jakou se zvtuje hel mezi
podlnou osou tla kachny a smrem, ve kterm se nachz neptel.
Stoj-li pmo za n, tj. in-li tento hel 180, dotk se kachna pi
ponoukm zobkem takka svho vlastnho ocasu.

Toto konfliktn chovn samic plovavch kachen pi ponoukn

pipout jen jedin vysvtlen, kter mus bt sprvn, by se zd
zpotku sebepozoruhodnj. K snadno pochopitelnm faktorm, z
nich tyto popsan zpsoby chovn pvodn vznikly, pistoupil v
prbhu fylogenetickho vvoje jet jeden dal\ nov. Bylo ji
eeno, e u husice li tk k manelovi a tok na neptele jet
sta k plnmu vysvtlen chovn samice. U kachny divok psob
zejm stejn podnty, ale zpsoby chovm, kter diktuj, se mn v
nezvisl, nov. Co ns tak mate a co tak ztuje analzu celkovho
prbhu tohoto chovn, spov nyn v tom, e toto ritualizac
nov vznikl instinktivn chovn je ddin zakotvenou kopi toho
zpsobu chovn, kter byl pvodn zpsobovn jinmi podnty. Ty
se samozejm li od ppadu k ppadu podle mnc se sly jejich
navzjem na sob nezvislch podnt; nov vznikl pevn
koordinace chovn pedstavuje pouze jeden asto se vyskytujc
prmrn ppad. Ten je dle schematizovn zpsobem, kter siln
pipomn tvorbu symbol v kulturnch djinch lidstva. U kachny
divok je pvodn promnlivost smr, v nich se mohou nachzet
manel a neptel, zhruba omezena tm, e prvn stoj ped samic a
druh za n. Z tkem motivovanho sem k manelovi a
agresivnho tam k nepteli se stal pevn ceremonil pravidelnho
a navzjem neoddlitelnho pobhn sem a tam, kter ji samo o
sob je zpsobil stupovat vrazov dojem celho chovn. Nov
vytvoen instinktivn chovn nestrhv vldu prudce na sebe;
existuje vdy nejprve vedle svho neritualizovanho vzoru a m nad
nm ze zatku jen nepatrnou pevahu. Napklad u husice rud (viz
str. 58) pozorujeme pohybovou koordinaci, kter pi ponoukn tla
hlavu pes rameno dozadu jen tehdy, kdy ceremonil probh
naprzdno, tj. v neptomnosti neptele; v jeho ptomnosti by

ponoukn kachny bylo samoinn nameno pmo na nj, nebo by

pevily pvodn orientan mechanismy.
Co jsme si prv vysvtlili na pklade ponoukn u kachny
divok, je typick pro jakoukoliv jinou fylogenetickou ritualizaci.
Spov vdy v tom, e vznikne nov instinktivn chovn\ kter svou
formou napodobuje formu njakho jinho promnlivho a vce
podnty vyvolvanho chovn.
Pro ty, kte se zajmaj o genetiku a fylogenezi, dodvm, e
prv popsan proces tvo pesn protiklad tzv. fenokopie. O
fenokopii mluvme, kdy psobenm vnjch individuln
psobcch vliv vytvoen vzhled ivoicha jeho fenotyp
napodobuje, kopruje vzhled jinho ivoicha, kter je vak uren
ddinmi faktory. Pi ritualizaci naopak kopruje nov vznikl
ddin chovn nepochopitelnm zpsobem ty formy chovn, kter
pedtm vznikly spolenm psobenm velice rznch podnt
vnjho prosted. V tomto ppad bychom mohli dobe pout
pojmu genokopie.
Pklad ponoukn nm dle me pomoci objasnit nkter
zvltnosti ritualizace. U potpivch kachen je ponoukn samic
ritualizovno ponkud jinm a sloitjm zpsobem. U zrzohlavky
napklad je rituln nejen hrozba hlavou ve smru neptele, ale i
ochranu hledajc odvrcen se k vlastnmu manelovi, tj. tyto
pohyby jsou upevnny ad hoc vzniklm instinktivnm chovnm.
Zrzohlavka rytmicky std vpad hlavou pes rameno dozadu se
zdrazovanm odvrcenm hlavy k manelovi, piem pokad
pohybuje bradou nahoru a dol, co odpovd mimicky pehnanmu
povelu k odletu. U chocholaky plave hrozc samice velk kus proti
nepteli a obrac se pak zpt ke kaerovi s opakujcmi se pohyby
bradou, co se rovn neli nebo jen velmi mlo li od pohyb
tsn ped vzltnutm.
Konen u hohol se ponoukn stalo skoro pln nezvislm na
existenci pslunka vlastnho druhu, kter pedstavuje neptele.
Kachna plave za svm kaerem a provd rytmick, daleko dozadu
sahajc pohyby krkem a hlavou, kter smuj stdav vpravo a
vlevo a je se daj u jen st nazvat vhrnmi pohyby,
kdybychom neznali vvojov mezistupn vzniku tohoto chovn.

Vznam tohoto chovn stejn jako jeho forma se bhem sv

pokraujc ritualizace velmi vzdlil od svho neritualizovanho
vzoru. Ponoukm husice li se jet pln rovn obvyklmu
zpsobu hroen u tohoto druhu. Tak jeho psoben na kaera se
neli podstatn od toho, kter m u neponoukajcch druh kachen a
hus, kdy sptelen jedinec napadne cizince: hnv dobrho znmho
je nakaliv a je rovn povelem k zatoen. U ponkud silnj a
tak tonj husice rud a obzvl vrazn u husice nilsk je toto
pvodn jen mrn provokujc psoben ponoukn mnohokrt
znsobeno. U tchto ptk si skuten nezaslou sv jmno, nebo
samci na n reaguj jako ost psi, kte ekaj jen na vtan povel
svho pna, aby povolili uzdu sv zuivosti. U zmnnch druh
souvis loha ponoukn zce s obranou revru. Heinroth objevil u
husice rud, e se samci ve spolenm vbhu navzjem dobe
snej, jsou-li z jejich blzkosti odstranny vechny samice.
U plovavch a potpivch kachen el vvoj vznamu ponoukn
prv opanm smrem. U plovavch kachen dochz pomrn
velmi zdka k tomu, e by kaer na ponoukn sv kachny skuten
zatoil na ukzanho neptele, kter v tomto ppad ty uvozovky
skuten potebuje. U nesprovan bezaky napklad znamen
ponoukn prost svatebn nabdku, nikoli vak vzvu k pen; ta
toti tzv. pumpovn vypad docela jinak. Ponoukn je nvrh k
utvoen trvalho pru. Je-li kaer ochoten tento nvrh pijmout,
zvedne zobk a s hlavou ponkud od kachny odvrcenou ekne velice
rychle: Rbrb, rbrb! Anebo k tomu dochz zejmna na vod
odpov zcela uritm, rovn ritualizovanm ceremonilem:
pozdravnm napitm a nznakovm itnm. Oboj znamen, e
kaer ekl kachn, kter se o nj uchz, sv ano. Rbrb
obsahuje jet stopu agrese, odvrcen hlavy se zdvienm zobkem
je vak typickm projevem ptelskch mysl. Je-li ptk silnji
vzruen, me dojt k tomu, e provede skuten mal zdnliv tok
na njakho jinho, nhodou vedle stojcho kaera. U druhho
ceremonilu pozdravnho napit a nznakovho itn k tomu
nikdy nedochz. Ponoukn na jedn stran a pozdravn napit s
nznakovm itnm na druh se navzjem vyvolvaj a pr to me
velmi dlouho provdt. Kdyby tak toto druh chovn vzniklo z

njakho projevu rozpaitosti, na jeho vytvoen se pvodn

podlela agrese, nen tato agrese v ritualizovanm pohybu ji
obsaena jak uvidme u plovavch kachen. Ceremonil u nich
inkuje jako ryz ptelsk gesto. U zrzohlavky a jinch potpivch
kachen jsem nikdy nepozoroval, e by ponoukn kachny
vyprovokovalo kaera k vn mnnmu toku. Kdeto tedy
ponoukn u husice rud a husice nilsk pevedeno do slov znamen
asi: Vyho toho chlapa! Chytni ho! Zab ho!, k u potpivch
kachen vlastn jenom: Miluji t! U mnoha rod, kter stoj asi
uprosted mezi tmito dvma extrmy, jako nap. kopivka a hvzdk
, lze nalzt jaksi pechod: Jsi mj hrdina, dvuji ti! Pirozen
kols sdlovac funkce tchto symbol podle situace i uvnit tho
druhu, ale k postupn zmn vznamu tchto symbol dolo
bezpochyby prv naznaenm zpsobem.
Pro analogick pochody lze uvst jet mnoho a mnoho pklad,
nap. jak se obvykl plovac pohyb zmnil u cichlid ve vben
mlat, ve zvltnm ppad dokonce ve varovn signl uren
mlatm. Stejnm hlasem, kterm lk kvona kuata k potrav,
vb kohout slepice, atd, atd.
Jet bych se rd podrobnji zmnil o jednom ppadu postupn
diferenciace ritualizovanho chovn hmyzu nejen proto, e ilustruje
skoro jet lpe paralely mezi fylogenetickm vznikem takovho
ceremonilu a kulturn historickm procesem tvoen symbol,
nbr tak proto, e v tomto jedinenm ppad nespov symbol
jen ve zpsobech chovn, nbr bere na sebe fyzickou podobu a
stv se doslova idolem.
U mnoha druh krouilek, kter pat do blzkosti roupc, se
vyvinul stejn hezk jako eln ritul, e sameek bezprostedn
ped penm ped sv vyvolen chycenou koist phodn velikosti.
Zatmco je samika zamstnna pornm tohoto daru, me ji
sameek odpit, ani se dostane do nebezpe, e od n bude sm
sern nebezpe, kter zejm existuje u vech hmyzoravch
much, u nich je navc sameek men ne samika. Bez jakkoliv
pochyby zpsobilo toto nebezpe vvojov tlak, jen vyvolal vznik
tohoto pozoruhodnho chovn. Pesto se tento ceremonil udrel i u
tch druh nap. severskch krouilek , u nich samika u

nepor dn hmyz. Vjimkou je jen tato svatebn hostina.

Sameek jednoho severoamerickho druhu spd pkn bl baln,
kter opticky vzbud pozornost samiky a navc obsahuje jet
nkolik malch muek, kter samika bhem pen ere. Podobn
situace je u krouilky maursk, jej sameci spdaj drobn vlajc
zvojky, v nich je asto ale ne vdy t vpedeno nco k
sndku. U veselch krouilek krejovskch, kter se vyskytuj v
alpsk oblasti a je si sv jmno zaslouily vc ne jejich ostatn
pbuzn, nechytaj samekov u vbec dn hmyz. Spdaj vak
kouzeln zvojky, kter nesou v letu napnut mezi pednma a
zadnma nohama, a prv na tento pohled samiky reaguj. Kdy si
ve vzduchu hraj viv roje tchto malch nosi zvoj, poskytuj
stovky jejich malch, asi 2 mm velkch, na slunci opalizujcch
zvojk pekrsn pohled, l Heymons v novm Brehmov
ivot zvat kolektivn svatebn reje tchto much.
Pi popisu ponoukn kachnch samic jsem se snail ukzat, jak
vznik nov ddin koordinace m podstatn podl na utvoen
novho ritulu a jak tmto zpsobem vznik autonomn a pevn sled
zpsob chovn toti nov instinktivn chovn. Pklad krouilek,
jejich tanen pohyby se jet nedokaly podrobnj analzy, je
snad vhodn i k tomu, aby nm pedvedl druhou, stejn dleitou
strnku ritualizace toti nov vytvoenou reakci, s n pslunk
druhu, ktermu byla symbolick zprva adresovna, na ni odpovd.
Samiky toho druhu krouilek, jim je pedvn vce mn ist
symbolick zvoj nebo baln, kter postrd jakkoli jedl obsah,
reaguj na tento idol zejm stejn dobe nebo jet lpe , jako
reagovaly jejich pramatky na veskrze materiln dar v podob jedl
koisti. Dve neexistujc instinktivn chovn s uritou sdlovac
funkc se tedy nevytvoilo jen z jednoho partnera aktra, nbr
zrove se vyvinulo t vrozen pochopen tohoto instinktivnho
chovn u druhho jedince reaktora. Co se nm pi povrchnm
pozorovn jev jako ceremonil, skld se asto z velkho
mnostv navzjem se vyvolvajcch prvk chovn.
Nov vznikl motorika ritualizovanho chovn m vtinou
podobu samostatnho instinktivnho chovn. Tak vyvolvac
situace, kter je v takovch ppadech do znan mry urovna

odpovd partnera, zskv vechny vlastnosti clov, pud

uspokojujc situace, a stv se tedy sama o sob douc. Jinmi
slovy: etz zpsob chovn, kter pvodn slouil jinm
objektivnm a subjektivnm elm, se stal samoelnm, jakmile se
stal autonomnm ritulem.
Zkreslovali bychom vak cel jev, kdybychom chtli
ritualizovan zpsob chovn pi ponoukn u bezaky (viz str. 58),
nebo dokonce u njak potpiv kachny (viz str. 60) oznaovat jako
vraz lsky nebo pslunosti samice k jejmu manelovi.
Instinktivn chovn, kter se osamostatnilo, nen vedlejm
produktem, epifenomnem pouta, kter dr zvata pohromad,
nbr je samo tmto poutem. Neustl opakovn tchto ceremonil,
kter dr pr pohromad, je dobrm mtkem sly autonomnho
pudu, kter je uvd do pohybu. Ztrat-li ptk svho partnera, ztrat
tm tak objekt, na nm jedinm me tento pud odreagovat, a
zpsob, jakm ztracenho partnera hled, nese vechny znmky tzv.
apetennho chovn, tj. usilovnho nutkn navodit takovou
vysvobozujc situaci vnjho okol, v n by se mohl vybt
nahromadn instinkt.
Musme zde uvst velice dleitou skutenost, e procesem
vvojov ritualizace nyn vznik nov a pln autonomn instinkt,
kter je v zsad prv samostatn jako kterkoliv z tzv. velkch
pud a u je to pijmn potravy, pen, tk nebo agrese. Stejn
jako kterkoliv ze jmenovanch pud m i tento nov vznikl podnt
sv msto a hlas ve velkm parlamentu instinkt. To je pro nae tma
dleit, nebo prv ritualizac vznikl pudy dostvaj v tomto
parlamentu velice asto za kol oponovat agresi, svst ji na
nekodnou drhu a brzdit jej kodliv psoben na druh. V kapitole o
osobnm svazku uslyme, e tuto vysoce dleitou funkci
vykonvaj prv rituly, kter vznikly z nov orientovanho
tonho chovn.
Ty rituly, kter vznikaj bhem djin lidsk kultury, nejsou
ddin zakotven, nbr jsou pedvny dl tradic; kad jedinec
se jim mus znovu uit. Pes tento rozdl jsou paralely mezi tmito a
ve zmnnmi rituly tak daleko, e meme zcela oprvnn
vypustit vechny uvozovky, jako to inil Huxley. Zrove vak prv

tyto funkn analogie ukazuj, jakmi zcela rozdlnmi pinnmi

mechanismy doshnou velc konstrukti skoro stejnch vsledk.
U zvat neexistuj symboly, kter se tradic pedvaj z generace
na generaci. Jestlie chceme zve od lovka odliit vbec njakou
definic, meme mezi nimi vst hranici prv v tomto bod. U zvat
sice tak dochz k tomu, e individuln zskan zkuenost pechz
ze starho jedince na mladho uenm. Tato prav tradice se
vyskytuje jen u takovch zvat, kter spojuj vysokou schopnost uit
se s vysokm stupnm vvoje svho socilnho ivota; procesy
tohoto druhu byly prokzny nap. u kavek, hus velkch a krys.
Takto pedvan poznatky se vak omezuj jen na skuten
jednoduch vci, jako je prostorov orientace v urit oblasti, znalost
uritch druh potravy nebo nebezpenho neptele. U krys k tomu
pistupuje jet znalost nebezpenosti jed.
Nepostradatelnm prvkem, kter je spolen jednoduch zvec
tradici a nejvymu kulturnmu stnmu podm lid, je zvyk. Hraje
svm houevnatm lpnm na prv zskanm poznatku podobnou
lohu, jak pipad pi fylogenetickm vzniku ritul ddin hmot.
Jak si me bt v dsledcch podobn prost zvyk njakho ptka
pi prostorov orientaci a sloit kulturn ritul lovka, to se mi
ujasnilo pi jednom zitku, na kter nikdy nezapomenu. Studoval
jsem tenkrt hlavn chovn jedn mlad husy velk, kterou jsem
odchoval z vejce. Penesla na mou osobu vechny zpsoby chovn,
ktermi se normln house obrac na sv rodie, pozoruhodnm
procesem, kter nazvme vtitn a o kterm stejn jako o huse
Martin podrobnji referuji v jin sv knize. Martina si v
nejtlejm mld pevn osvojila jeden zvyk: kdy byla asi jeden
tden star a ji schopn sama vylzt do schod, pokusil jsem se ji
vylkat do sv lonice pky, msto abych ji tam, jako dosud kad
veer, donesl. Husy velk patn snej kad uchopen; dostanou
tm strach, a proto udlme dobe, kdy je toho pokud mon
uetme. V hale naeho domu v Altenbergu zan napravo od
prostednch dve schodit, kter vede do hornho poschod. Proti
dvem je velk okno.
Kdy nyn Martina, apajc mi poslun v patch, vstoupila do
tohoto prostoru, nahnala j nezvykl situace strach; jako vichni

postraen ptci se snaila dostat se rychle ke svtlu; jinmi slovy

probhla kolem mne, kter jsem ji stl na prvnm stupni schodit, a
bela ode dve pmo k oknu, kde postla nkolik okamik, dokud
se neuklidnila. Pak se opt poslun vrtila ke mn na schodit a la
za mnou do hornho patra. Tento prbh se ptho veera opakoval,
a na to, e tentokrt nebyla zachzka k oknu tak velk a doba,
kterou Martina potebovala k uklidnn, se podstatn zkrtila. V
ptch dnech tento vvoj pokraoval: prodlen u okna pln zmizelo
a tak dojem, e se husa vbec jet njak boj. Zachzka k oknu
dostvala vc a vc charakter zvyku a vypadalo pmo komicky, jak
Martina odhodlanm krokem pibhla k oknu, tam se bez zastaven
otoila a stejn odhodlan putovala zpt ke schodm a po nich
nahoru. Navykl zachzka k oknu se stvala stle krat, ze 180
obratu se stal ostr hel, a ne uplynul rok, zstal z celho nvyku
skoro jen prav hel: husa, msto aby vylezla na prvn schod po jeho
prav stran, putovala podl nho a na jeho lev konec, tam udlala
oste vpravo vbok a vyplhala se do schod.
Tenkrt se stalo, e jsem jednoho veera zapomnl Martinu
vpustit do domu ve sprvnou dobu a vst ji do svho pokoje. Kdy
jsem si na ni konen vzpomnl, panovala u hlubok tma. Pospchal
jsem k domovnm dvem, a jakmile jsem je pootevel, prodrala se
husa spn a ustraen kvrou mezi dvemi, probhla mi mezi
nohama do domu a bela proti svmu zvyku pede mnou ke
schodm. A pak udlala nco, co jet vc odporovalo jejm zvykm:
odboila z navykl cesty a zvolila tu nejkrat; zkrtila si jinak
obvykl prav hel a vylezla na nejspodnj schod z jeho prav
strany. zla zatku schodit a zaala rychle lzt nahoru. Te se
ale stalo nco skuten otesnho: kdy husa vylezla na pt stupe,
prudce se zarazila, nathla krk, jako to dlaj ptci v ppad velkho
leknut a pohotovosti k tku, a povythla kdla z kdelnch
pkryt. Souasn vyrazila varovn hlas a mlem by byla skuten
vzltla. Na okamik strnula, nato se obrtila, sestoupila spn tch
pt schod zase dol a probhla horlivmi kroky jako nkdo, kdo
pln velice nalhavou povinnost pvodn, daleko k oknu vedouc
zachzku; pak znovu vkroila na schody, tentokrt pedpisov zcela
daleko na lev stran, a zaala lzt nahoru. Kdy znovu pila na pt

schod, zstala stt, ohldla se, otepala a pozdravila to je chovn,

je meme u hus velkch pozorovat pravideln tehdy, kdy se po
utrpnm leknut opt uklidn. Sotva jsem vil svm om!
Nepochyboval jsem v nejmenm, jak interpretovat phodu, kter se
prv odehrla: zvyk se stal potebou, proti n se husa nemohla
proheit, ani dostala strach.
Vylen udlost a jej vysvtlen se budou zdt mnoha lidem
komick, mohu je vak ujistit, e kadmu znalci vych zvat je
nco podobnho dobe znmo. Margareta Altmannov zkoumala
jeleny wapiti a losy ve voln prod; cel msce sledovala sv
studijn objekty se svm starm konm a jet star mulou; na svch
spolupracujcch jednokopytncch uinila velmi vznamn
pozorovn. Kdy tboili nkolikrt na uritm mst, ukzalo se
pozdji pln nemonm vst zvata okolo tohoto msta, ani se
obma alespo symbolicky nepehrlo bhem krtk zastvky
postaven a zbourn tbora. Muselo se na okamik zastavit, sloit
vechna zavazadla ze zvat a zase je na n naloit. Star
tragikomick historka vyprv o jednom kazateli z malho msteka
na americkm Zpad, kter si nevdomky koupil kon, na kterm
dlouh lta jezdil jeden mstn notorick alkoholik. Duchovn byl
svou Rosinantou nucen zastavit ped kadou hospodou a alespo na
okamik vstoupit dovnit. Tm se dostal u obce svch vncch do e
a stal se nakonec ze zoufalstv skutenm alkoholikem. Tato historka,
vdy vyprvn jen jako vtip, me bt alespo co se chovn kon
te do psmene pravdiv!
Vychovateli dt, psychologovi, etnologovi a psychiatrovi se
budou prv popsan zpsoby chovn vych zvat zdt
pozoruhodn povdom. Kad, kdo m sm dti anebo je jen trochu
pouitelnm strkem, v z vlastn zkuenosti, s jakou houevnatost
vis mal dt na kadm detailu toho, na je zvykl, jak dti
kupkladu upadnou ve skuten zoufalstv, kdy se vyprav njak
pohdky odchl, by nepatrn, od jednou pevn stanovenho textu.
Ale kdo je schopen sebepozorovn, mus si piznat, e i u dosplho
kulturnho lovka m jednou upevnn zvyk vt moc, ne si
obvykle piznvme. Jednou jsem si nhle uvdomil, e kdy jedu po
Vdni vozem k uritmu cli a od nho zpt, pouvm vdy dvou

rznch cest bylo to v dob, kdy jet neexistovaly jednosmrn

ulice, kter by si nco podobnho vynucovaly. Pokusil jsem se
vzept se proti tomuto otroctv zvyku a pouil jsem obvykl zpten
cesty k cest tam a naopak. Pekvapujcm vsledkem tohoto
experimentu byly nesporn pocity tsnivho neklidu, kter byly tak
nepjemn, e jsem ji pi nvratu pouil pvodn navykl cesty.
Toto vyprvn upomene etnologa na tzv. magick mylen
mnoha primitivnch nrod, kter je dosud znan iv i u
civilizovanch lid a kter vtinu z ns nut ke velijakm
pokoujcm malm kouzlm, nap. zaklepn na devo jako
protikouzlo proti zlmu psoben pivoln a zakiknut, star
zvyk hzet z rozsypan soli ti zrnka pes lev rameno a podobn.
Psychiatra a psychoanalytika konen upomene popsan chovn
zvat na nutkn opakovat urit jednn, s nm se lze setkat u
nkterch forem neurzy, toti u nutkavch neurz, a kter lze v
mrn form pozorovat u mnoha dt. Pamatuji si jasn, e jsem si
jako dt namluvil, e by se stalo nco stranho, kdybych na velk
dlab ped vdeskou radnic jednou nelpl na kameny, nbr na
kvru mezi nimi. A. A. Miln nepekonateln vylil prv tuto
dtskou fantazii v jedn sv bsni.
Vechny tyto jevy jsou si blzce pbuzn, nebo maj sv
spolen koeny v jednom mechanismu chovn, jeho elnost pro
zachovn druhu je zejm: pro ivoicha, kter nechpe pinn
souvislosti, mus bt velice prospn, lp-li na njakm jednn,
kter ho jednou nebo vcekrt bezpen dovedlo k cli a osvdilo tak
svou spolehlivost. Nevme-li, kter jednotlivosti naeho jednn jsou
pro n spch a bezpenost dleit, udlme dobe, kdy budeme s
otrockou pesnost lpt na vech detailech tohoto chovm. Zsada
lovk nikdy nev, co se me stt je zcela jasn vyjdena v u
zmnnch povrch: lovk dostane zcela jednoznan strach, kdy
urit kouzlo opomene provst.
I kdy lovk v o ist nhodnm vzniku njakho svho
oblbenho zvyku a je mu rozumov jasn, e si jeho poruenm
nepivod dn nebezpe, nut ho, jak dokzal pklad m
automobilistick prostorov orientace, nepopirateln zkostliv
vzruen pesto na nm trvat; zcela ponenhlu se stane takto osvojen

jednn oblbenm zvykem. A potud je ve u zvete i lovka

zcela stejn. Nov a vznamn rys se vak objevuje tehdy, kdy u si
lovk nevytv zvyk sm, nbr zskv jej tradic od svch rodi
nebo od sv kultury. Pedevm ji nev, z jakch dvod pslun
pedepsan chovn vzniklo. Ortodoxn id nebo muslimov
opovrhuj vepovm masem, ani vd, e podnt k tomuto psnmu
zkazu dalo jejich zkonodrcm hrozc nebezpe trichinzy. Za
druh zskv vechny ostatn vysoce pevyujc postava Otcezkonodrce svou asovou a mytickou vzdlenost takovou apotezu,
e se vechny od nho pochzejc pedpisy zdaj bt boskmi a
proheek proti nim hchem.
Kultura severoamerickch Indin vytvoila pekrsn
ceremonil k vyjden ptelskch mysl, kter drdil mou
fantazii, kdy jsem si jet sm hrl na Indiny: kouen dmky mru,
kalumetu ptelstv. Pozdji, kdy jsem se dovdl vce o
fylogenetickm vzniku vrozench ritul, o jejich tlumivm
psoben na agresi a pedevm o pekvapujcch analogich mezi
fylogenetickm a kulturnm vznikem symbol, vyvstala mi nhle
jednoho dne s jasnou pesvdivost ped oima scna, kter se
musela odehrt, kdy se poprv dva Indini stali z neptel pteli
tm, e spolu vykouili dmku.
Skvrnit vlk a ekat orel, nelnci dvou spolu sousedcch
kmen Sioux, oba sta a zkuen, zabjenm ji trochu unaven
vlenci, se dohodli provst a dosud ponkud neobvykl pokus:
chtli otzku loveckch prv na znmm ostrov v Mal bob ce,
je oddlovala loveck oblasti obou kmen, vyjasnit dohodou, msto
aby hned vykopali vlenou sekeru. Tento podnik je od samho
zatku ponkud trapn, nebo je obava, e si ochotu jednoho z nich
k vyjednvn bude druh vykldat jako zbablost. Proto, kdy
konen zanechali svj prvod a zbran vzadu a setkali se, jsou oba
mui v nejvy me rozpait. Jeliko dn z nich to nesm piznat
sm sob, nato tomu druhmu, pistupuj k sob s obzvl hrdm,
ba vyzvavm drenm, m se upenmi pohledy a usedaj se v
monou dstojnost. A pak se dlouho nedje nic, vbec nic. Ten, kdo
nkdy uskutenil s rakouskm nebo bavorskm sedlkem koupi nebo
vmnu statku nebo njak jin obchod, v, e polovinu u ztratil

ten, kdo zaal o pedmtu, kvli nmu se seli, mluvit jako prv. U
Indin to niohlo bt podobn a tak kdov, jak dlouho ti dva proti
sob tenkrt sedli.
Kdy ale lovk sed a nesm pohnout ani svalem v oblieji, aby
neprozradil sv vnitn vzruen, zatmco by tak rd nco, ba velmi
mnoho dlal, ale v tto innosti mu brn siln protidvody krtce
eeno v konflikt n situaci je asto velkou levou udlat nco
tetho, neutrlnho, co nem s obma spolu se stetvajcmi motivy
nic spolenho a co krom toho je jet jako stvoen k tomu, ukzat
tomu naproti svou naprostou lhostejnost. Odbornk to nazv
peskokov jednn, v hovorov ei se tomu ale k projevy
rozpaitosti. Vem kukm, kter znm, je v ppad vnitnho
konfliktu tento zpsob chovn blzk; vichni shnou do kapsy a
zapl si cigaretu nebo dmku. Jak by to mohlo bt jinak u nroda,
kter kouen tabku vynalezl a od nho jsme se to nauili?
Tak si tehdy Skvrnit vlk, ale mohl to bt t ekat orel, zaplil
dmku, kter tenkrt jet nebyla dnou dmkou mru, a druh
Indin uinil tot. Kdo by neznal bosky uklidujc katarzi
kouen? Oba nelnci se uklidnili, jejich sebejistota se zvtila a
jejich uvolnn vedlo k naprostmu spchu jednn. Je mon, e ji
pi ptm setkn obou Indin si jeden z nich zaplil dmku hned,
mon e pi nkter z dalch schzek neml jeden z nich dn
kuivo a druh, kter ji o nm te lpe smlel, mu pjil sv
vlastn a dovolil, aby z nho kouili spolen. Mon ale, e bylo
zapoteb nesetnch opakovn tohoto procesu, ne vniklo v obecn
povdom, e kouc Indin je se znanou pravdpodobnost
ochotnj k dohod ne ten, kter nekou. Mon e trvalo cel
stalet, ne symbolika spolenho kouen jednoznan a spolehliv
znamenala mr. Jist ale je, e v prbhu generac se pvodn pouh
projev rozpaitosti upevnil jako ritul, kter ml pro kadho Indina
zvaznou slu zkona a pln mu po vykouen dmky znemonil
jakkoli neptelsk napaden a to v podstat stle jet ze stejnch
nepekonatelnch zbran, kter nutily kon Margarety Altmannov
zastavovat na obvyklm tboiti a Martinu udlat okliku k oknu.
Nae pozorovn by ale bylo naprosto jednostrann a pehleli
bychom dokonce dleitou okolnost, kdybychom chtli stavt do

poped pouze pikazujc a zakazujc psoben kulturn historicky

vzniklch ritul. Akoliv je takov ritul nazen a posvcen
nadosobn, s tradic a kulturou spojenou postavou zkonodrce,
podruje si nezmnn charakter oblbenho zvyku: dokonce ho
lovk miluje a potebuje daleko vc ne kterkoliv nvyk vytvoen
pouze bhem ivota jednotlivce. Prv v tom tkv hlubok vznam
ritulnch pohyb a vnj ndhery kulturnch ceremonil.
Obrazoborci se ml, tvrd-li, e okzalost ritulu je nejen
nepodstatn, nbr i pro nitern ponoen se do symbolizovan
mylenky kodliv vnjkovost. Jeden z nejdleitjch, ne-li vbec
nejdleitj ze vech vznam, kter jsou kulturn a fylogeneticky
vzniklm ritulm spolen, spov prv v tom, e oba psob jako
samostatn aktivn podnty socilnho chovn. Pociujeme-li
vdomou radost z njakho starho obyeje se vm, co k nmu
nle, jako je teba zdoben vnonho stromku a rozsvcovn
svek na nm, pak lze pedpokldat, e tuto tradici mme rdi. Na
vroucnosti citu vak zvis vrnost, jakou jsme schopni zachovvat
symbolu a vemu, co pedstavuje. Je to vroucnost citu, je nm
zjevuje kulturou zskan hodnoty jako vznamn. ivotnost tto
kultury, tvorba nadindividulnho spoleenstv, kter petrvv ivot
jednotlivce, jednm slovem ve, co vytv skuten lidstv, je
zaloeno na tomto osamostatnn ritulu, kter se tak stal
samostatnm motivem lidskho jednn.
Na potku lidsk kultury mlo jist tradin utven ritul
stejn postaven jako na daleko ni rovni u prvopotk
socilnho souit vych zvat fylogenetick vznik ritul. Jejich
vzjemn analogie, kter si nyn souhrnn zdraznme, se daj
snadno odvodit z poadavk, kter na oba druhy ritul klade jejich
spolen funkce.
V obou ppadech dostv zpsob chovn, jeho prostednictvm
se druh i kulturn spolenost stetv se skutenost vnjho svta,
zcela novou funkci funkci dorozumvac. Pvodn vznam chovn
me bt zachovn; asto ale ustupuje vc a vc do pozad a me
konen zcela zmizet, take dochz k typick zmn funkce. Z
dorozumvn mohou opt vyplynout dv stejn dleit funkce,
kter v urit me dosud psob jako sdlen. Prvn je sveden agrese

do nekodn drhy, druh je vytvoen pevnho pouta, kter spojuje

dva i vce pslunk jednoho druhu. Vbrov tlak vyvolal v obou
ppadech takov zmny pvodnho, neritualizovanho chovn, je
jsou analogick nov funkci. Sjednocen variabiln mnohotvarosti
monost chovn do jedinho strnulho prbhu zmenuje
bezpochyby nebezpe dvoj smyslnosti takovho sdlen. Psnm
dodrovnm frekvence a amplitudy celho sledu pohyb je
dosahovno vdy tho cle. Desmond Morris poukzal na tento jev,
kter u pohyb psobcch jako signl nazval typickou intenzitou.
Projevy toku a hrozby zvat pro to poskytuj spoustu pklad, stejn
jako kulturn vznikl lidsk ceremonily. Rektor i dkani vstupuj do
auly odmenm krokem: vka, rytmus i hlasitost zpvu
katolickch kn v prbhu me jsou pesn stanoveny liturgickmi
pedpisy. Dle je nedvojsmyslnost sdlen zeslena jeho astm
opakovnm. Rytmick opakovn tho pohybu je charakteristick
pro mnoh rituly jak instinktivn, tak i kulturn povahy. Sdlovac
vznam ritualizovanch pohyb je v obou ppadech dle stupovn
pehnnm tch prvk, kter ji v pvodn neritualizovan form
pedvaj pjemci optick i akustick signly. Ty prvky, kter
pvodn psobily jinm, mechanickm zpsobem, jsou potlaeny
nebo zcela vyazeny.
Toto mimick pehnn me konit v ceremonii, kter je
skuten blzce pbuzn symbolu a kter vyvolv divadeln efekt,
jen padl do oka siru Julianu Huxleymu, kdy pozoroval rohe
velk. Bohatstv tvar a barev, kter se vyvinulo ve slubch tto
speciln funkce, provz jak fylogenetick, tak i kulturn vznik
ritulu. Ndhern tvary a barvy siamsk bojovnice, pe rajek,
pekvapiv barvy na pedn a zadn sti tla mandrila ty vechny
vznikly proto, aby zeslily psoben uritho ritualizovanho
chovn. Nen pochyby, e se veker lidsk umn pvodn
vyvinulo ve slub ritulu a e autonomie umn, umn pro
umn, bylo dosaeno teprve v dalm stadiu kulturnho procesu.
Bezprostedn piny vech zmn, jimi se fylogeneticky i
kulturn vznikl rituly navzjem tak podobaj, spovaj
bezpochyby ve vbrovm tlaku, jm psob omezen vnmac
schopnosti pjemce na vytvoen takovho odeslatele vzruch, na

jeho signly mus vhradn reagovat, m-li cel systm fungovat.

Vytvoit na urit signl odpovdajcho pjemce je tm jednodu,
m jednodu a nezamnitelnj tento signl je. Samozejm
psob pjemce a odeslatel tak na sebe vzjemn vbrovm
tlakem, kter ovlivuje jejich vvoj; pizpsobujc se jeden druhmu,
mohou tak oba doshnout vysok diferencovanosti. Mnoh
instinktivn rituly, mnoh kulturn ceremonily, dokonce slova
vech lidskch e vd za svou souasnou formu tomuto procesu
dohadovn se mezi odeslatelem a pjemcem; oba jsou partnery v
systmu dorozumvn se, kter se historicky vyvinul. V takovch
ppadech je asto nemon sledovat stopu zptky k
neritualizovanmu vzoru, pvodu ritulu, nebo jeho forma se
zmnila k nepoznn. Jestlie ale meme prostudovat mezistupn ve
vvojov linii jinch ijcch druh nebo dosud pevajcch jinch
kultur, me takov srovnvac vzkum pece pinst spch
sledujeme pozptku tu cestu, po n el vvoj souasn formy
njakho bizarnho a komplikovanho ceremonilu. Prv tato loha
in srovnvac studia tak pitalivmi.
Jak ve fylogenetickch, tak i v kulturnch ritualizacch doshnou
nov vyvinut vzory chovn zcela zvltnho druhu samostatnosti.
Jak instinktivn, tak i kulturn rituly se stanou autonomnmi
motivacemi chovn tm, e se samy stanou novm konenm
jednnm nebo clem, jeho dosaen se organismu stane nutkavou
potebou. Je v sam podstat ritul jako nositel nezvisle
motivovanch faktor, e svou pvodn funkci dorozumvn
pekrauj a stvaj se tm schopnmi plnit dv dal, stejn dleit
lohy toti kontrolu agrese a vytvoen svazku mezi jedinci tho
druhu. Vidli jsme ji na str. 61, jakm zpsobem se me
ceremonil stt pevnm poutem, kter spojuje urit individua; vil.
kapitole podrobn objasnm, jak se me agresi potlaujc
ceremonil vyvinout ve faktor, kter uruje veker sociln chovn
a kter je ve svm inku srovnateln s lidskou lskou a ptelstvm.
Dva kroky vvoje, kter vedou v kulturn ritualizaci od
dorozumn ke kontrole agrese a odtud k vytvoen svazku, jsou jist
analogick tm krokm, ke kterm dochz ve vvoji instinktivnch
ritul, jak si ukeme vil. kapitole na triumflnm pokiku husy.

Trojnsobn funkce zamezen boje mezi pslunky te skupiny,

jej soudrnost v uzaven jednot a jej ohranien vi jinm
podobnm skupinm je u kulturn vzniklch ritul uskuteovno
tak npadn stejnm zpsobem, e to dv podnt k dleitm
vahm.
Existence lidsk skupiny, jej velikost pesahuje takov poet
pslunk, kter me dret pohromad osobn lskou a ptelstvm
mezi nimi, spov na tchto tech funkcch kulturn ritualizovanch
zpsob chovn. Lidsk sociln chovn je proniknuto kulturn
ritualizac do takovho stupn, e si toho prv jej
vudyptomnost vtinou vbec nejsme vdomi. Chceme-li uvst
pklady lidskho chovn, kter urit nen ritualizovno, musme se
uchlit k takovm, je nejsou provdny na veejnosti jako
nepotlaovan zvn a protahovn se, ourn se v nose nebo
drbn se na neuveditelnch mstech tla. Ve, co nazvme
zpsoby, je samozejm psn ureno kulturn ritualizac. Slun
zpsoby jsou per definitionem takov, kter charakterizuj vlastn
skupinu, a my se neustle dme jejich poadavky, je se nm staly
druhou pirozenost. V prbhu kadodennho ivota si nejsme
vdomi, e jejich funkce spov v potlaovn agrese a vytven
socilnho pouta. A pesto jsou to prv tyto poadavky, kter
zpsobuj kohesi skupin, jak to nazvaj sociologov.
Funkce zpsob jako neustlho vzjemnho upokojovn len
te skupiny se stane okamit jasnou, pozorujeme-li dsledky jejich
neptomnosti. Nemnm tm efekt, kter vznik hrubm pekroenm
mrav, nbr pouhou neptomnost vech tch malch zdvoilch
pohled a gest, jimi napklad lovk pi vstupu do mstnosti bere
na vdom ptomnost jinch lid. Domnv-li se njak lovk, e ho
lenov skupiny urazili, vstoup-li do mstnosti, ve kter se tito
lenov nachzej, ani by provedl tyto mal zdvoilostn rituly, a
chov-li se tak, jako by mstnost byla przdn, vyvol jeho chovn
hnv a neptelstv stejnou mrou, jako by uinilo oteven agresvn
chovn. A skuten m takov mysln potlaen normlnho upokoj
ovacho ceremonilu stejn vznam jako oteven ton chovn.
Jeliko kad odchylka od spoleenskch zpsob, kter jsou pro
skupinu typick, vyvolv agresi, jsou tmto zpsobem vichni

lenov skupiny nuceni tyto normy socilnho chovm pesn

dodrovat. Nonkonformista je znevhodnn, je s nm zachzeno jako
s mimostojcm jedincem. V jednoduchch skupinch, jejich
dobrm pkladem jsou koln tda nebo mal vojensk tvary, je
vyvren nejhroznjmi zpsoby. Kad univerzitn uitel, kter m
dti a zastval msta v rznch stech zem, ml pleitost
pozorovat ohromnou rychlost, s jakou se dt nau mstnmu
dialektu, jm se mluv v okol, kde chod do koly. Dt se mu
jednodue mus nauit, aby nebylo svmi spoluky vyvreno. Doma
si ale zachovv pvodn domovsk dialekt. Je charakteristick, e je
obzvl obtn pohnout takov dt k tomu, aby mluvilo v kruhu
rodiny ciz e, kterou se nauilo ve kole, teba pi odkvn
njak bsn. Domnvm se, e dt pokld tajnou pslunost k
njak jin ne rodinn skupin za zradu.
Kulturn vznikl sociln normy a rituly jsou pro men a vt
lidsk skupiny charakteristick stejnm zpsobem, jako jsou vrozen
zetele, kter byly zskny ve fylogenezi, charakteristick pro
poddruhy, druhy a vt taxonomick jednotky. Historie jejich vvoje
me bt rekonstruovna metodami srovnvacho studia. Jejich
vzjemn rozlien bhem historickho vvoje vytvoilo hranice
mezi kulturnmi celky podobn, jako to uinil divergentn vvoj mezi
druhy. Erik Erikson proto tento proces oprvnn nazval pseudospeciation, vytven zdnlivch druh.
Akoliv toto vytven zdnlivch druh probh nesrovnateln
rychleji ne fylogenetick vytven druh, potebuje tak svj urit
as. Jeho slab zatky vytvoen zvyku v jedn skupin a
diskriminace nezasvcenho mimostojcho jedince meme
pozorovat v kad dtsk skupin, ale na to, aby sociln normy a
rituly poskytovaly urit skupin pevnost a nerozlunost, k tomu
zd se je zapoteb, aby tato skupina existovala nepetrit po dobu
nejmn jedn generace. Z tchto dvod je nejmenm kulturnm
zdnlivm druhem, kter znm, actvo njak tradic bohat koly. Je
pekvapiv, jak takov skupina lid pes cel lta opatruje svj
pseudodruhov charakter. Dnes tak asto posmvan old school tie 2
je nco velice relnho. Potkm-li njakho mue, kter hovo
2

Star koln vzanka. V Anglii pslunost k

charakterizovna kravatou uritch barev. (Pozn. pekl.)

jednotlivm

kolm

vybranm nosnm pzvukem bvalho skotskho gymnazisty,

nemohu si pomoci, ale pitahuje m; proto jsem naklonn dvovat
mu a vychzm mu vstc vce ne mimostojcmu lovku.
Dleit funkce zdvoilch zpsob me bt vten studovna
pi socilnm setkn rznch skupin a podskupin lidskch kultur.
Podstatnou st zvyk, kter jsou urovny dobrmi mravy, jsou
kulturn ritualizovan pehnn a gesta podzenosti, z nich m
vtina sv koeny pravdpodobn ve fylogeneticky ritualizovanm
chovn stejnho vznamu. Mstn pedvn dobrch mrav v
rznch kulturnch podskupinch toti vyaduje kvantitativn
odlin zdraznn, kter pipad tmto vrazovm pohybm.
Dobrm pkladem pro to je projev zdvoilho naslouchn, kter
spov v tom, e nathneme krk a souasn odvrtme hlavu
stranou, take mluvcmu zdraznn nastavujeme ucho. Tento
zpsob chovn vyjaduje pohotovost pozorn naslouchat a
eventuln poslechnout. Zdvoil mravy nkterch asijskch kultur
toto chovn siln a zeteln pehnj; v Rakousku obzvl u dam
z dobrch rodin je jednm z nejobvyklejch zdvoilostnch
projev. V jinch stedoevropskch zemch se zd bt mn
zdrazovno. V nkterch stech severnho Nmecka je
redukovno na minimum nebo zcela chyb; v tchto kulturnch
kruzch se pokld za korektn a zdvoil, dr-li naslouchajc hlavu
zpma a dv-li se mluvcmu pmo do oblieje, tak jako se to
oekv od vojka pijmajcho rozkazy. Kdy jsem piel z Vdn
do Krlovce co jsou dv msta, mezi nimi je rozdl v uvedenm
chovn obzvl velk poteboval jsem urit as, ne jsem si
zvykl na projev zdvoilho naslouchn vchodopruskch dam.
Jeliko jsem od dmy, ke kter jsem mluvil, vdy oekval alespo
slab sklonn hlavy, nemohl jsem si myslet nic jinho, ne e jsem
prv ekl nco neslchanho, kdy zstala vzpmen sedt a
hledla mi do tve.
Pirozen je vznam takovho zdvoilostnho projevu urovn
vhradn dohodou mezi odeslatelem a pjemcem tho
dorozumvacho systmu. U kultur, u nich jsou tyto dohody odlin,
nelze vylouit nedorozumn. Meno podle vchodopruskho
mtka je japonsk projev zdraznnho nastavovn ucha

vrazem opovrenhodn podzenosti, zatmco z japonskho

hlediska by zdvoile naslouchajc vchodoprusk dma vzbudila
dojem nekompromisnho neptelstv.
Dokonce jen nepatrn rozdly v konvenci tohoto druhu mohou
zpsobit patn vklad kulturn ritualizovanch pohyb. Anglian a
Nmci asto pokldaj Jihoevropany za nespolehliv jen proto, e
na zklad vlastn konvence oekvaj za jejich pepjatmi projevy
slunosti a ptelstv vce skuten sociln ochoty, ne v nich
vlastn spov. Neoblbenost Severonmc a pedevm Prus v
jinch zemch spov asto v neporozumn jinho druhu. Ve
zdvoil americk spolenosti jsem jist asto vzbudil dojem hrubosti
jednodue proto, e mi pilo zatko smt se v takov me, jak to
vyaduj americk dobr mravy.
Takov mal nedorozumn nepochybn znan pispvaj k
nenvisti mezi kulturnmi skupinami. lovk, kter vylenm
zpsobem patn porozuml socilnm projevm jinho kulturnho
kruhu, se ct potmile obelhn a zrann. Ji jen pouh neschopnost
porozumt vrazovm pohybm a ritulm ciz kultury vzbuzuje
nedvru a strach takovho druhu a sly, e me snadno vst k
oteven agresi.
Od nepodstatnch zvltnost ei a chovn, kter spojuj
nejmen celky, jde neperuen vzestupn ada k vysoce
komplikovan, vdecky zen spolenosti, kter chpe sociln
normy a rituly jako symboly, je spojuj nejvt sociln jednotky
lidstva v nrod, kulturu, nboenstv nebo politickou ideologii. Bylo
by nyn docela mon studovat zkonitosti vzniku zdnlivch druh.
Bylo by to vak vzhledem k astmu pekrvn jednotlivch
pojm skupin, jako nap. nrodnostn a nboensk celky jist
obtnj ne studium tvoen druh.
Zdraznil jsem ji, e pohnjc silou je emocionln pozad
vznamu kad ritualizovan normy socilnho chovn. Erik
Erikson v posledn dob ukzal, e nvyk na rozlien dobra a zla
vznik ji v ranm dtstv a dotv se bhem celho dalho vvoje
lovka. V zsad nen rozdlu mezi strnulost, s n trvme na
pikznch sv ran zskan vchovy k nevinnosti, a vrnost, kterou
osvdujeme nrodnm nebo politickm normm a ritulm, je jsou

nm vtitny bhem pozdjho ivota. Strnulost tradinho ritulu a

tvrdojnost, se kterou na nm lpme, jsou pro jeho nepostradatelnou
funkci podstatn. Souasn ale ritul stejn jako s nm srovnateln
ftinkce strnulch instinktivnch socilnch zpsob chovn
potebuje dohled na rozumn zodpovdn morlky.
Je zcela sprvn a zkonit, e mravy, jim ns uili nai rodie,
pokldme za dobr, e jsou nm svat sociln normy a rituly,
kter nm pedala tradice na kultury. Musme se ale v silou svho
zodpovdnho rozumu chrnit ped tm, abychom povolili svmu
pirozenmu sklonu a pokldali sociln rituly a normy jinch kultur
za mncenn. Temnou strnkou vytven zdnlivch druh je
nebezpe, e nebudeme pslunky jinch zdnlivch druh
pokldat za lidi. To zejm in mnoh primitivn kmeny, v jejich
ei je pojem pro vlastn kmen synonymem se slovem lovk. Z
jejich hlediska nen kanibalismem, snd-li zabitho vlenka
neptelskho kmene. Morlnm dsledkem vyplvajcm ze vzniku
zdnlivch druh je, e se musme nauit tolerovat jin kultury,
odvrhnout svou vlastn kulturn a nrodn aroganci a ujasnit si, e
sociln normy a rituly jinch kultur kter jejich pslunci
dodruj stejn, jako my dodrujeme sv vlastn maj stejn prvo
bt respektovny a pokldny za svat. Bez tolerance, kter vyplv
z tohoto poznatku, je pro lovka a pli jednoduch vidt
zosobnn veho zla v tom, co je jeho sousedu nejsvtj. Prv
neporuitelnost socilnch norem a ritul, v n spov jejich
nejvt vznam, me vst k nejstranj ze vech vlek, k vlce
nboensk a ta nm prv dnes hroz!
Na tomto mst jako asto, kdy mluvm o lidskm chovn z
prodovdeckho hlediska jsem se dostal do nebezpe, e mi
nebude rozumno. Skuten jsem ekl, e lidsk vrnost vem
tradinm zvykm je podmnna pouhm vytvoenm zvyku a
zvecm strachem pi jeho poruen. Dle jsem zdraznil skutenost,
e vechny lidsk rituly vznikly pirozenm zpsobem, kter je
dalekoshle analogick vvoji socilnch instinkt u zvete a
lovka. Dokonce jsem vslovn uvedl, e ve, co lovk na tradici
ct a pokld za svat, nepedstavuje absolutn etickou hodnotu,
nbr je svat pouze uvnit hranic urit kultury. To ve ale naprosto

nesvd proti nutnosti odhodlan vrnosti, s n sprvn lovk lp

na pejatch zvycch sv kultury.
Nevysmvejme se tedy onomu ivoinmu otroctv zvyku v
lovku, kter svj zvyk povil na ritul a lp na nm s
houevnatost, je se zd bt hodna lep vci: existuje jen mlo
lepch vc! Kdyby se nvyk popsanm zpsobem neupevnil a
neosamostatnil, kdyby se nestal posvcenou samoelnost,
neexistovalo by vrohodn sdlen, dvryhodn porozumn,
vrnost a zkon. Psahy by nezavazovaly a smlouvy neplatily, kdyby
smluvn partnei nemli spolen zklad: zvyklost, je se stala
neporuitelnm ritulem kter kdyby poruili, byli by zachvceni
stejnm magickm strachem ze zkzy, jak se zmocnil m mal
Martiny tenkrt v hale na ptm stupni naeho schodit.

/ 6 / VELK PARLAMENT INSTINKT

Jak vechno, ve se v celek tk,
jak jedno v druh ije, hrl
Goethe
Jak jsme slyeli v pedchzejc kapitole, vytv fylogenetick
proces ritualizace nov autonomn instinkt, kter zasahuje jako
nezvisl sla do velkho mechanismu vech ostatnch instinktivnch
podnt. Jeho loha je jak vme spov pvodn vdy ve
sdlovn, komunikaci, me odstranit kodliv psoben agrese
tm, e umon vzjemn porozumn pslunk druhu. Nejen u lid
vznik asto spor prv proto, e se jeden o druhm myln domnv,
e mu chce ublit. Ji v tto souvislosti je ritul pro nae tma
nesmrn dleit. Pesto vak me, jak jsme vidli na pkladu
triumflnho pokiku husy a jak jet pesnji uvidme, zskat jako
samostatn pud tak velkou moc, e mu to umon spn oponovat
moci agrese ve velkm parlamentu instinkt. Abychom pochopili, jak
ritul udr agresi na uzd, ani ji vlastn oslab a zabrn j plnit jej
funkci pro zachovn druhu (o n jsme mluvili ve 3. kapitole),
musme si nyn ci nco o mechanismu psoben instinkt. Podob
se parlamentu tm, e je vce mn jednotlivm systmem
vzjemnho psoben mezi mnoha nezvislmi promnnmi initeli,
a dle tm, e jeho skuten demokratick zen vzniklo z
historickch zkuenost a vytv, i kdy ne skutenou harmonii, tak
pece jen snesiteln kompromisy umoujc ivot mezi rznmi
zjmy.
Co je to instinkt? Na tomto pojmu, kter se asto pouv i v
hovorov ei pro rzn instinktivn podnty, lp patn ddictv
finalistickho mylen. Finalista ve patnm smyslu tohoto slova je
ten, kdo zamuje otzku na? s otzkou pro?, a proto v, e
kdy objev vznam njakho jevu pro udren druhu, vyeil tm
zrove u i otzku piny jeho vzniku. Je snadn a lkav
postulovat pro dobe pojmenovatelnou innost, jej vznam je pro
udren druhu zejm, jako je nap. pijmn potravy, rozmnoovn
nebo tk, zvltn pud neboli instinkt. Jak bn je nm pece

pojem rozmnoovac pud! Jenom si lovk pitom nesm

namlouvat jak to bohuel dlaj mnoz odbornci zabvajc se
vzkumem instinkt , e tmto jednm slovem je pslun jev
vysvtlen. Pojmy, kter takovmu oznaen odpovdaj, nejsou o nic
lep ne horror vacui nebo flogiston, je jsou pouze
pojmenovnm jevu, ale podvodn pedstraj, e ho tak njak
vysvtluj, jak se vyjdil John Dewey. Jeliko se v tto knize
sname najt vysvtlen piny zbloudn jednoho uritho instinktu
toti agrese , nesmme se omezit jen na to, e zodpovme v jejm
ppad otzku na?, jak jsme to udlali ve 3. kapitole. Musme
sp pochopit piny jejho normlnho psoben, abychom mohli
porozumt jejm poruchm, a pokud mon se je nauili i
odstraovat.
Njak jako celek pojmenovateln innost njakho organismu,
jako je nap. pijmn potravy, rozmnoovn i dokonce
sebezchova, nen samozejm nikdy zpsobovna jedinou
pinou nebo jedinm pudem. Vznam pojm jako rozmnoovac
pud nebo pud sebezchovy je pro jejich vysvtlen stejn nicotn
jako pojem zvltn automobilov sla, kter bych mohl stejnm
prvem odvodit pro vysvtlen skutenosti, e mj star dobr vz
stle jet jezd. Kdo ale zn (a plat) opravy, kter tuto jeho innost
umouj, nepijde do pokuen vit na takovou mystickou slu a o
ty opravy nm zde prv jde! Kdo zn patologicky chybnou innost
vrozench mechanism chovn, kterm kme instinkty,
nepropadne nikdy omylu, e zvata nebo dokonce lid jsou vedeni
smrodatnmi, jen finln pochopitelnmi faktory, jejich pinn
vysvtlen nen ani potebn, ani dosaiteln.
Njak jednotn zpsob chovn, jako je nap. pijmn potravy
nebo rozmnoovn, se uskuteuje vdy velmi komplikovanou
souhrou mnoha fyziologickch pin, kter byly vynalezeny a
dkladn vyzkoueny obma konstruktry vvoje druhu mutac a
selekc. Tyto etn fyziologick piny se nkdy vyven vzjemn
ovlivuj, jindy psob jedna na druhou vce, zatmco zptn vliv je
slab; mnoh z nich jsou na psobcm mechanismu celku pomrn
nezvisl a ovlivuj ho vce, ne jsou jm ovlivovny. Dobrm

pkladem takovch na celku relativn nezvislch stavebnch

kamen jsou jednotliv sti kostry.
V chovn jsou ddin koordinace neboli instinktivn chovn
vysloven na celku nezvislmi stavebnmi kameny. Maj nemnnou
formu jako nejtvrd sti kostry a kad z nich mv vlastnmi
dtkami nad celm organismem. Kad se jak u vme hls
energicky ke slovu, musel-li dlouho mlet, a nut zve nebo lovka
zvednout se a aktivn hledat tu zvltn podntovou situaci, kter je
schopna vyvolat a nechat probhnout prv tu a dnou jinou
ddinou koordinaci. Bylo by tedy velkm omylem vit, e kad
instinktivn chovn, kter m pro udren druhu ten vznam, e
nap. slou pijmm potravy, mus bt bezpodmnen vyvolno
hladem. Znme u naich ps, e urit druhy chovn, jako ve
vten, hledn, bhn, pronsledovn, chapn a tepn koist,
provdj s velkou nruivost i tehdy, kdy nejsou hladov. Kad
milovnk ps v, e psa, kter otro sv loveck vni, bohuel nelze
vylit ani nejlepm rdlem z jeho nruivosti. To plat nap. i pro
instinktivn chovn koek pi lovu koisti; pakov vyhledvaj
typickm zpsobem svou potravu v zemi takka neustle a zcela
nezvisle na hladu. Plat to, krtce eeno, pro vechny mal
sluebnky zachovn druhu, jako je bhn, ltn, hryzn, klovn,
hrabn, itn se atd. Kad tato ddin koordinace m svou
vlastn spontnnost a vyvolv sv vlastn apetenn chovn. Jsou
tyto mal dl pudy tedy na sob pln nezvisl? Tvo mozaiku,
kter za svou funkn jednotu vd pouze konstrukci vvoje druhu?
V extrmnch ppadech tomu tak skuten me bt a nen to tak
dvno, co se tyto zvltn ppady pokldaly za veobecn pravidlo.
V heroickch dobch srovnvac etologie se toti myslelo, e v
uritm okamiku je zve ovldno vhradn jen jednm pudem.
Julian Huxley pouil pknho a pregnantnho pirovnn, kter jsem
lta citoval tak ve svch pednkch: lovk, stejn jako zve, se
podob lodi, j vel mnoho kapitn. U lid by byli vichni tito
velitel souasn na kapitnskm mstku a kad by uplatoval svj
nzor; asto by pitom doli k chytrmu kompromisu, kter by
znamenal lep vyeen existujcho problmu ne mnn toho
nejmoudejho z nich; asto se ale nemohou dohodnout a pak

zstane lo bez jakhokoliv rozumnho veden. Naproti tomu u

zvat dodruj kapitni mluvu, e v uritm okamiku sm na
mstek vstoupit jen jeden z nich. Kterkoliv z nich mus odstoupit
hned, jakmile na mstek vyplh jin. Tato st pirovnn pesn
vystihuje nkter ppady chovn zvat v konfliktnch situacch; je
proto pochopiteln, e jsme v t dob pehldli skutenost, e jsou to
jen pomrn vzcn speciln ppady. Krom toho poskytuje toto
pirovnn pedstavu o nejjednodu form vzjemnho psoben
dvou stetnuvch se pud: jeden pud jednodue potla nebo vyad
ten druh. Bylo proto zcela zkonit a sprvn, e jsme se dreli
zpotku tch nejjednoduch a nejsnze analyzovatelnch proces,
i kdy nebyly prv tmi nejobvyklejmi.
Ve skutenosti mohou nastat mezi dvma navzjem nezvisle
promnnmi podnty vechny mysliteln druhy vzjemnho
psoben. Jeden me druhmu jednostrann pomhat a podncovat
ho, oba se mohou navzjem podporovat, jejich inky se mohou
ani jsou tyto pudy v jakmkoliv jinm vztahu stat a bt pinou
tho chovn; konen se mohou navzjem tlumit. Vedle mnoha
jinch druh vzjemnho psoben, jejich pouh vypoten by ns
zde zavedlo pli daleko, existuje vzcn speciln ppad, kdy
silnj ze dvou podnt vyad ten slab pomoc zvratn reakce,
kter funguje na zklad zkona ve, nebo nic. Jen tento jedin
ppad odpovd Huxleyovu pirovnn a jen o jednom jedinm pudu
lze zobecnn ci, e vtinou potlauje vechny ostatn: o tkovm
pudu. Ale i tento instinkt nachz dost asto svho mistra.
Kadodenn, ast, mnohostrann upotebiteln lacin
instinktivn zpsoby chovn, kter jsem oznail jako mal
sluebnky zachovn druhu, jsou asto k dispozici nkolika
velkm pudm. Pedevm chovn slouc zmn msta bhn,
ltn, plavn atd., ale tak jin, jako napklad klovn, hryzn,
hrabn atd., atd., mohou bt pouvny pi zskvn potravy,
rozmnoovn, tku a tonosti, tedy pi innostech, kter zde
oznaujeme jako velk pudy. Ponvad jsou do urit mry jako
nstroje podzeny rznm nadazenm systmm, pedevm prv
zmnn velk tyce, kter je jejich zdrojem motiv, oznail jsem
je na jinm mst jako nstrojov innosti. To ale vbec neznamen,

e by tyto zpsoby chovn nemly svou vlastn spontnnost;

naopak: odpovd iroce rozenmu principu ekonomie v prod,
e napklad u psa nebo vlka spontnn produkce dlch podnt k
enichn, sledovn stopy, bhn, tvan a tepn koist odpovd
piblin poadavku, jak na n klade hlad. Vyadme-li hlad jako
podnt jednoduchm zpsobem tm, e neustle plnme jdeln
misku psa nejlkavjm rdlem meme hned postehnout, e
zve sotva enich, stopuje, bh a hon mn, ne kdy jsou tyto
innosti nutn k uspokojen jeho potravnch nrok. Je-li pes velmi
hladov, dl to ve ale pece jet kvantitativn vce co lze
zmit. Pestoe tyto pomocn innosti maj svou vlastn
spontnnost, jsou hladem jet podncovny k vtmu vkonu, ne
by podaly, kdyby byly ponechny samy sob. Ano: pud me bt
podncen!
Takov podncovn spontnn funkce njakm podrdnm, je
pichz odjinud, nen ve fyziologii nim vzcnm nebo dokonce
novm. Instinktivn jednm je reakc, kterou lze vyvolat vnjm
podrdnm nebo jinm pudem. Teprve pi vynechn tohoto
podrdn projevuje svou vlastn spontnnost.
Analogick proces je ji dlouho znm u vzruchovch center v
srdci. Srden stah je normln vyvolvn rytmickmi
automatickmi vzruchy, kter vydv tzv. sinusov uzel orgn z
vysoce specializovan svalov tkn, kter le pobl st proudu
krve do prav srden pedsn. Ponkud dle po proudu u vchodu do
komory le druh takov orgn atrioventrikulrn uzel, k nmu
vede od sinusovho uzlu svazek vodivch svalovch vlken. Oba
uzly vydvaj nrazov vzruchy, je jsou schopny pimt srden
komoru ke stahu. Sinusov uzel pracuje rychleji ne uzel
atrioventrikulrn. Ten proto za normlnch podmnek nepijde nikdy
do situace, ve kter by projevil svou vlastn spontnnost. Pokad,
kdy se klidn pichyst vyslat salvu vzruch, dostane nrazovou
pobdku od svho nadzenho a vyle tedy sv vzruchy ponkud
dve, ne by to udlal sm od sebe. Tak vnucuje nadzen
podzenmu svj vlastn pracovn rytmus. Provedeme-li klasick
Stanniusv pokus a perume-li toto spojen tm, e podveme
vodiv svazek, osvobodme atrioventrikulrn uzel od tyranie uzlu

sinusovho, take udl to, co podzen v takovch ppadech asto

dl: pestane pracovat, jinmi slovy srdce se na okamik zastav.
Tomu se odedvna k preautomatick fze. Po krtk pestvce
toti atrioventrikulrn uzel zpozoruje, e vlastn sm produkuje
vzruchy, a po njak dob by je docela rd vyslal k tomu toti a do
tto doby nikdy neml pleitost, nebo vdy o zlomek vteiny
pedtm dostal zezadu podncujc kopanec.
Vztahu atrioventrikulrnho uzlu k uzlu sinusovmu je zcela
analogick vztah vtiny druh instinktivnho chovn k rznm
nadazenm zdrojm motivace. Problm je zde komplikovn tm, e
za prv m velmi asto jako v ppad nstrojovch innost
jeden sluebnk vce pn, a za druh, e tito pni mohou bt
neobyejn rzn povahy. Mohou to bt orgny, kter automaticky
vyslaj rytmick vzruchy jako uveden sinusov uzel, mohou to
bt vnj a vnitn receptory, kter pijmaj vnitn a vnj
podrdn, k nim nle i poteby tkm, jako je hlad, ze nebo
nedostatek kyslku. Mohou to bt konen lzy s vnitn sekrec,
jejich hormony psob povzbudiv na zcela urit nervov procesy.
(Hormon pochz z eckho gdido vzbuzuji, pohnm, snam se.)
V dnm ppad ale nem z takovho vyho msta nazen
aktivita charakter reflexu, to znamen, e celkov organizace
instinktivnho chovn se nechov jako stroj, kter pokud se
nepouv pasivn zahl po neomezenou dobu a ek, a nkdo
zmkne jeho startr. Podob se daleko vce koni, kter sice
potebuje jak ote, tak i ostruhy, aby poslouchal svho pna, kter
se ale mus denn pohybovat, m-li se pedejt projevm pebyten
energie, je za uritch podmnek nap. u instinktu, kter ns zde v
prv ad zajm, u vnitrodruhov agrese mohou bt skuten
nebezpen.
Uvedli jsme ji, e mnostv spontnn tvorby uritho
instinktivnho chovn je vdy zhruba pimen oekvan spoteb.
asto je eln eit to spornm zpsobem, jako nap. u tvorby
podrdn atrioventrikulrnho uzlu; produkuje-li tento uzel vc, ne
mu sinusov uzel odebere, vzniknou nervznm lidem a pli
dobe znm extrasystoly, co je staen srdench komor, kter
vpadv mimo takt do normlnho srdenho tepu. Avak v jinch

ppadech me bt pebytek produkce, kter je neustle k dispozici,

nekodn, ba uiten. Kdy pes bh vc, ne potebuje k zskn
koisti, kdy k bez zetelnho dvodu bokuje, ske a vyhazuje
(co jsou vlastn prvky tkovho a obrannho chovn vi
nepteli), je to jen zdrav trnink sval, a proto v uritm smyslu
pprava na vn ppad.
Nejvt nadbytek nstrojovch innost mus bt k dispozici tam,
kde lze nejmn pedvdat, kolik z nho jednotliv ppad spotebuje,
ne spln svj kol ve slub udren druhu. Stane se, e koka na
lovu mus nkdy hat ped my drou nkolik hodin, kdeto jindy
ulov my, kter j nhodn vbhne do cesty, rychlm skokem bez
jakhokoli hn nebo plen. Prmrn se ale mus jak si kad
me snadno pedstavit a jak se to tak d potvrdit pozorovnm ve
voln prod koka velice dlouho a trpliv vnovat hn a
plen, ne se konen dostane do situace, e me provst
zvren jednn: zakousnut a sern koisti. Pi pozorovn
takovho etzce jednn je pli nasnad nesprvn porovnn s
elnm chovnm lovka; jsme bezdn naklonni domnnce, e
koka provd innosti spojen se zskvnm koisti jen proto, aby
se mohla narat. D se experimentln dokzat, e tomu tak nen.
Leyhausen dval lovuchtivm kokm jednu my za druhou a
pozoroval poad, v nm dl jednn ukoistn a sern koisti
jedno po druhm odpadvalo. Nejdv koka pestala rt, zabila
vak jet nkolik my a nechala je leet. Jako dal vyhasl sklon k
usmrcovn koisti. Koka se ale stle k mym plila a chytala je.
Jet pozdji, kdy bylo vyerpno i chytn, pokusn zve dosud
nepestvalo myi pozorovat a plit se k nim, k emu zajmavm
zpsobem volilo vdy takov jedince, kte pobhali co mon
nejdle v protilehlm rohu mstnosti, a nevmalo si my, kter mu
lezly pes pedn tlapky.
Z tohoto pokusu se d vypotat, jak asto se mus zmnn dl
chovn provdt, ne se zcela vyerp. Zskan vsledky jsou ve
zetelnm vztahu k prmrn normln spoteb. Pirozen mus
koka velmi dlouho hat a plit se, ne se ke sv koisti pibl
natolik, e pokus o uloven m nadji na spch. Teprve po mnoha
takovch pokusech dostane koist do drp a me ji zakousnout; to

se vak tak spolehliv nezda hned napoprv, take se mus potat

s vtm potem kousnut na uloven jedn myi.
Zda je dl jednn vyvolno pouze vlastnm podntem nebo
dodatenm njakm jinm a kterm, zvis tedy u celkovho
prbhu chovn tohoto druhu na vnjch podmnkch, kter uruj
poptvku po kadm zpsobu chovn. Pokud vm, byl to dtsk
psychiatr Ren Spitz, kter to jako prv jasn vyslovil; pozoroval, e
kojenci, kte mohli st mlko z lhve pli snadno, si i po plnm
nasycen a odmtn lhve zachovali jet pebyten zbytek sacch
pohyb, je museli odreagovat na nhradnch objektech. Podobn je
tomu i s hlednm a pijmnm potravy u hus, kter jsou chovny na
rybnce, v nm nen dn rdlo, je by mohlo bt zskvno
typickm zpsobem vrubozobch tzv. vachtnm. Krmme-li
zvata vlun na behu, zpozorujeme dve nebo pozdji, e
vachtaj naprzdno. Nakrmme-li je nyn na behu zrnm do
sytosti tak, e u dle neerou, a nasypeme-li pak zrn do vody,
zanou ptci okamit vachtat a skuten tak seerou to, co najdou.
Meme ci, e erou, aby mohli vachtat. Meme tak pokus
obrtit a nechat husy, aby si del dobu zskvaly potravu
namhavm vachtnm z vt, jet prv tak snesiteln hlubok
vody. Nechme-li je tmto zpsobem narat do sytosti a nabdneme-li
jim pak tot rdlo na soui, seerou jet urit mnostv a podaj
tm dkaz, e pedtm pouze vachtaly, aby se naraly.
Ned se zde tedy udlat dn zobecujc zvr, kter ze dvou
spontnnch a motivujcch instanc tu druhou podncuje nebo nad n
dominuje.
Probrali jsme dosud pouze vzjemn psoben takovch dlch
pud, kter spolupracovaly na jednom spolenm kolu, v naem
ppad na nasycen organismu. Ponkud jinak se utv pomr mezi
zdroji podrdn, z nich kad m jinou funkci, a pslu tedy
jinmu instinktu. V tomto ppad nen pravidlem vzjemn
podncovn nebo podporovn, nbr do urit mry vztah rivality,
kdy se kad podnt sna dokzat svou pravdu. Jak ukzal
pedevm Erich von Holst, me spolu ji na rovni nejmench
svalovch stah nejenom soupeit nkolik prvk, kter produkuj
vzruchy, nbr dokonce tvoit zkonitm vzjemnm ovlivovnm

dmysln kompromisy. Tato ovlivnn spovaj velmi zhruba

eeno v tom, e se kad ze dvou takovch endogennch rytm
sna vnutit tomu druhmu svou frekvenci a udret ho ve stlm
fzovm vztahu. e vechny nervov buky, jejich vbky inervuj
svalov vlkna, vyslaj podrdn dmyslnm zpsobem vdy
souasn, je nsledkem tohoto procesu vzjemnho ovlivovn.
Kdy tento proces sele, dojde k fibrilrnm svalovm stahm, jak
meme asto pozorovat pi extrmn nervov nav. Na ponkud
vy integran rovni pohybu konetiny teba u ryb ploutve
zpsobuj tyt procesy dmyslnou souhru mezi antagonistickmi
svaly, to znamen mezi tmi, je konetinou stdav pohybuj v
opanch smrech. Kad rytmick pohyb ploutv, nohou nebo
kdlem sem a tam, s jakm se potkvme vude u lokomoce zvat,
je zpsobovn tmito antagonisty co se tk jak zastnnch
sval, tak tak nervovch center, kter produkuj pslun
podrdn. Pohyb je vdy nsledkem konfliktu na sob
nezvislch a spolu soupecch zdroj impuls, jejich energie je
svedena do uspodan drhy, je slou prospchu celku. Erich von
Holst k tmto zkonitostem vzjemnho ovlivovn relativn
koordinace.
Nen to snad proto, e by spor byl pvodcem vech vc, avak
tento konflikt mezi na sob nezvislmi instancemi, kter vyvolvaj
podnty, vytv uvnit celku napt, je tomuto celku doslova jako
napnac lana propjuje strukturu a pevnost. To neplat jen pro
jednoduch kony, jako je mvnut ryb ploutve, na nm von Holst
zkonitosti relativn koordinace objevil, nbr tak pro mnoho jinch
zdroj podnt, kter jsou dobe vyzkouenmi parlamentrnmi
pravidly pinuceny, aby sjednotily sv jednotliv hlasy v harmonii,
kter by byla prospn celku.
Jako jednoduch pklad nm mohou slouit pohyby obliejov
svaloviny, kter je mono pozorovat u psa pi konfliktu mezi
tonost a tkem. Tato mimika, obecn nazvan hrozba, se
vyskytuje jen tehdy, kdy je tendence k toku brzdna alespo malou
dvkou strachu. Nepociuje-li toti zve vbec dn strach, kousne
bez jakkoliv vstrahy s tm klidnm obliejem, kter je vyznaen
na obrzku v levm hornm rohu a kter prozrazuje jen trochu napt

 asi tak, jako kdy pes pokukuje po misce, kterou mu prv pin
jeho oetovatel. Je-li ten dobrm znalcem ps, nech zkus sm
interpretovat na obrzku nakreslen vrazy, ne bude st dl. Nech
zkus pedstavit si situace, v nich by jeho pes udlal pslun
obliej. Potom jako druh cvien nech se pokus pedpovdt,
co zve v pt vtein i minut udl.

Pro tchto nkolik obrzk vyem te tuto lohu sm. O psu

uprosted horn ady bych ekl, e stoj proti zhruba stejn silnmu,
opravdu respektovanmu sokovi, jeho se vak pli neboj a kter
se tak jako on sm neodvauje uchlit k nsil; m pedpov je, e
oba po cel minuty setrvaj ve stejnm postoji, pak se pomalu
rozejdou, aby si zachovali tv, a konen v urit vzdlenosti od
sebe souasn zvednou zadn noiku. Pes nahoe vpravo se tak
neboj, je vak zlej; setkn me probhnout tak, jak bylo prv
popsno, me se ale tak zejmna d-li druh pes najevo trochu
nejistoty najednou pekvapiv zmnit ve vnou a hlunou rvaku.

Inteligentn ten, jm mus bt kad, kdo doetl tuto knihu a

sem, ji dvno pirozen zpozoroval, e ps portrty na obrzku jsou
uspodny v uritm poad: smrem napravo zesiluje agrese,
smrem dol vzrst strach.
Takov vklad vraz oblieje a pedvdn nsledujcho
chovn je nejsnadnj v extrmnch ppadech. Vraz psa
nakreslen v pravm dolnm rohu je zcela jednoznan: tak velk
hnv pi tak velkm strachu se me souasn vyskytnout jen v
jedinm ppad toti tehdy, kdy pes stoj v krtk vzdlenosti od
neptele, jeho nenvid, ale ped nm m zrove panick strach, a
z njakho dvodu neme utci. Dovedu si vymyslit jen dv situace,
v nich by k tomu mohlo dojt: bu je pes mechanicky upoutn na
mst nap. zahnn do rohu, chycen v pasti apod. , nebo je to fena,
kter brn sv mlata proti blcmu se nepteli. Nanejv je
mon jet vysoce romantick ppad, e njak obzvl vrn pes
brn svho tce nemocnho nebo zrannho pna. Stejn jasn je
pedpov toho, co se dle pihod: pibl-li se neptel a je
sebesilnj by jen o krok, nsleduje nm u znm tok ze
zoufalstv (viz str. 31) kritick reakce (Hediger).
To, co prv udlal mj ten rozumjc psm, je pesn tot,
co etologov nazvaj podle N. Tinbergena a J. van Iersela,
motivan analzou. Tento proces se v podstat skld ze t krok,
kter vychzej ze t zdroj informac. Za prv se pokusme podle
monost prozkoumat situaci podle toho, jak vzruchy obsahuje. Boj
se mj pes njakho jinho psa a kdy, jak moc? Nenvid ho, nebo
ho respektuje jako starho ptele a vdce smeky? Podobnch
otzek je vc. Za druh se sname pozorovan chovn rozloit do
jednotlivch soust. Vidme z naeho obrzku, e naladn k tku
stahuje psovi ui a koutky tlamy dozadu a dol, kdeto tonost vede
ke zvednut a nakren hornho pysku a oteven tlamy; oba tyto
nznakov pohyby jsou ppravou ke kousnut. Tyto pohyby,
respektive postoje, se daj dobe kvantitativn hodnotit. Meme
mit jejich velikost a doslova tvrdit, e ten nebo onen pes m tolik a
tolik milimetr strachu a je na tolik a tolik milimetr rozvzteklen.
Na tuto analzu pohyb navazuje tet krok: vet tch zpsob
chovn, kter po prv zanalyzovanm zpsobu chovn nsleduj.

Je-li n nzor, zskan analzou situace a projev, sprvn e toti

prav horn pes je skoro rozvzteklen a jen mlo postraen, bude po
tomto vrazovm projevu nsledovat skoro vdy tok a nikdy tk.
Je-li sprvn, e se u prostednho psa zuivost a strach piblin
vyrovnvaj, mus po tto mimice nsledovat piblin v polovin
ppad tok a v polovin tk. Tinbergen a jeho spolupracovnci
provedli mnoho tchto motivanch analz na vhodnch objektech
a to na vhrunch projevech rack. Shoda, kter vznikla mezi
vsledky t ve zmnnch zdroj poznatk, dokzala na nejir
statistick bzi sprvnost vsledk.
Mlad studenti, kte jsou dobrmi pozorovateli zvat a kte jsou
uvdni do techniky motivan analzy, jsou ze zatku asto
zklamni, e pracn analza pedevm zdlouhav statistick
hodnocen, nepinese pesto na konci nic novho, co by inteligentn
lovk, kter m oi v hlav a sv zve dobe zn, stejn u dvno
nevdl. Avak mezi pozorovnm a dokznm je rozdl, a to stejn,
jak dl umn od vdy. Velkmu pozorovateli pipad vdec
poadujc dkazy tm nejuboejm ze vech smrtelnk. A naopak
analytickmu vdci pipad pouvn pouhho bezprostednho
vnmn jako zdroje poznatk nanejv podezel. V oboru etologie
existuje dokonce jedna kola amerit ortodoxn behaviorist, kte
se opravdu pokouej vyadit ze sv metodiky jakkoli pm
pozorovn zvat. lohou, kter je hodna ulechtilho potu, je
dokzat prv tmto a jinm slepm, avak pitom chytrm lidem
sprvnost toho, co jsme vidli, tak, aby tomu museli uvit, aby tomu
kad musel uvit!
Na druh stran ns me statistick analza upozornit na
rozpory, je jsme pi svm pozorovn a dosud pehleli. Pouhm
smyslovm vnmnm objevujeme zkonitosti a vidme vci vdy
trochu hez a pravidelnj, ne ve skutenosti jsou. een
problmu, jak nm je vnmn sugeruje, nese asto charakter sice
velmi elegantn, ale pece jen pli zjednoduen pracovn
hypotzy. A prv v ppad vzkumu motivace se racionln analze
nezdka poda vytknout naemu pozorovn njakou malikost a
dokzat mu rozpory.

Vtina vech dosud provedench motivanch analz se zabv

zpsoby chovn, na jejich realizaci se podlej pouze dva navzjem
soupec pudy, a sice vtinou dva z velk tyky hladu, lsky,
tku a agrese. Souasnmu skromnmu stavu naich vdomost pln
odpovd, e pro studium konflikt pud vyhledvme zcela zmrn
pokud mono jednoduch ppady. Tak to s plnm oprvnnm dlali
i klasikov etologie, kte se dreli takovch ppad, v nich zve
bylo pod vlivem jedinho pudu. Mus nm vak bt tak jasn, e i
chovn urovan pouze jednm nebo dvma pudy je velmi vzcn a
jen o mlo hojnj ne to, kter je vyvolno impulsem jedinho,
neruen psobcho instinktu.
Hledme-li tedy njak vhodn objekt, abychom na nm
pedvedli vzorov pklad exaktn motivan analzy, udlme dobe,
zvolme-li chovn, o nm s uritou jistotou vme, e se na nm
podlej jen dva instinkty o stejn hodnot. K dosaen tohoto cle
nm asto me poslouit technick trik, kter pouvala m
spolupracovnice Helga Fischerov, kdy provdla motivan
analzu vhrnch projev u hus velkch. Vytvoit istou kulturu
vzjemnho psoben agrese a tku v domovsk oblasti naich hus
na jezee Ess se ukzalo jako nemon, nebo se ve vrazovch
projevech tchto ptk hlsilo ke slovu pli mnoho jinch,
pedevm sexulnch motivac. Nkter nhoda pozorovn ukzala,
e hlas sexuality skoro pln umlk, nachzej-li se husy v cizm
prosted. Chovaj se pak do urit mry jako potulujc se hejno na
tahu, dr vce pohromad, jsou bzlivj a na jejich socilnch
stetnutch lze psoben obou studovanch instinkt pozorovat v
daleko ist podob. Tato vdeck pracovnice si proto dala prci a
vycviila nae hejno hus pomoc rdla tak, e na povel pelo na
uren ciz pozemek, kter se nachzel mimo oplocenou oblast
naeho stavu, a tam se pslo. Kadou husu bylo samozejm mono
individuln rozpoznvat podle rznch kombinac pestrch krouk
na nohou. Pak se del dobu registrovala agresvn stetvn uritho
jedince, vtinou housera, s jinmi pslunky hejna a pitom se
zakreslovaly vyskytnuv se vrazov projevy hrozby. Protoe z
pedchzejcho nkolikaletho pozorovn tohoto hejna byla do
detail znma jeho sociln hierarchie, tj. mocensk vztahy mezi

jednotlivmi ptky, a zejmna postaven starho, hodnostn

nejvyho housera, nabzela se zde obzvl dobr pleitost k
pesn situan analze. Analza pohyb, stejn jako registrace
nslednho chovn, se provdla tak, e Helga Fischerov s sebou
trvale nosila vzorkovnici reprodukovanou na obrzku, kterou
vytvoil vtvarnk naeho stavu Hermann Kacher podle velkho
potu pesn protokolovanch ppad vhrunch projev hus,
take v jednotlivch ppadech stailo diktovat: Max dl D proti
Hermovi, kter se pase a pomalu se k nmu bl;

Hermes odpovd E, nato Max F. Jemn odstupovn v

reprodukovan obrazov srii vhrunch projev zpsobilo, e jen
ve vjimench ppadech bylo nutn diktovat D-E nebo K-L,
aby se oznaily vrazov projevy lec mezi nakreslenmi typy.
I v tchto podmnkch, pro istou kulturu dvou motivac pmo
idelnch, pleitostn vystupuj zpsoby chovn, kter zeteln
nelze vysvtlit jen souhrou tchto dvou podnt. O vhrunch
pohybech A a B, pi nich smuje krk ptka ikmo nahoru, vme, e
jsou oba pekryty tet, nezvislou motivac toti jitnm s
pozdvienou hlavou. Rozdlnost obou ad A-C a D-F, v nich se
pi piblin stejn agresivit zvtuje sociln strach smrem zleva
doprava, spov pravdpodobn jen v rozdln intenzit obou pud.
Naproti tomu se na pohybech M-O jist podl jet njak jin
motivace, jej podstatu zatm neznme.
ekli jsme, e je pro vzkum strategicky vhodn vyhledat si
jako objekt motivan analzy ppady, v nich jsou smrodatn
pouze dva zdroje podnt. Pesto vak musme i za tchto vhodnch
okolnost vdy dvat dobr pozor na ty sloky chovn, kter se
nedaj vysvtlit soupeenm onch dvou podnt. Prvn podstatn
otzka, kter mus bt zodpovzena ped zatkem kad takov
analzy, je, koliker motivace a jakho druhu se podlej na tomto
zpsobu chovn. Pro jej vyeen pouili v nejnovj dob mnoz
badatel, jako nap. P. Wiepkema, s spchem exaktn metody
faktorov analzy.
Pkn pklad motivan analzy, pi n se mus pihlet ke tem
hlavnm komponentm, podala ve sv doktorsk prci m
posluchaka Beatrice Oehlertov. Pedmtem jejho vzkumu bylo
chovn nkterch cichlid pi setkn dvou navzjem se neznajcch
jedinc. Zvolila druhy, u nich se samec zevnjkem takka neli od
samice a u nich prv proto vzjemn se neznajc jedinci na sebe
neustle reaguj chovnm, je je souasn motivovno tkem,
agres a sexualitou. Pohyby vyvolan kadm tmto zdrojem podnt
se daj u tchto ryb obzvl jasn odliit, nebo se poznaj ji pi
malm stupni intenzity podle svho rznho zamen v prostoru.
Vechny sexuln motivovan pohyby hlouben hnzdn jamky,

itn kamene ke ten i samo ten a oplozovn smuj proti dnu.

Vechny pohyby tku i jeho nejslab nznaky smuj od
protivnka a vtinou souasn nahoru k hladin (viz str. 37 a nsl.),
zatmco vechny pohyby agrese s vjimkou uritch vhrnch
pohyb, kter jsou ponkud zateny strachem , smuj k
protivnkovi. Jestlie znme tato obecn pravidla a k tomu jet
speciln motivaci nkolika ritualizovanch vrazovch projev,
meme u tchto ryb obzvl dobe zjistit, kdy jsou kter ze
jmenovanch podnt rozhodujc pro jejich jednn. Tomu jet
napomh, e mnoh z tchto ryb dostvaj pi sexulnm,
agresivnm nebo tkovm naladn rzn pznan zbarven.
Jako neekan vedlej spch tto motivan analzy objevila
Beatrice Oehlertov jeden mechanismus, kter se zejm nevyskytuje
jen u tchto ryb, ale i u mnoha jinch obratlovc: mechanismus
vzjemnho poznn se obou pohlav. Jeliko si samec a samice
studovanch cichlid nejsou do detailu podobni jen svm zevnjkem,
nbr t zpsoby svho chovn a to dokonce i pi samotnm
pohlavnm aktu, pi kladen a oplozovn jiker, bylo a doposud
zhadou, jak procesy v jejich chovn zabrn setkn partner
stejnho pohlav. K nejvym poadavkm, jak lze klst na
pozorovac schopnost etologa, pat, e mu mus bt npadn, jestlie
se urit, jinak rozen zpsob chovn u nkterho jedince nebo
cel skupiny zvat nevyskytuje. Napklad e ptci a plazi nevaj, je
taxonomicky dleit zjitn, kter ped Heinrothem neudlal dn
zoolog; a mohli bychom uvst i jin pklady.,
Objev, e u tchto cichlid je neptomnost uritch zpsob
chovn u sameka a jinch u samiky zodpovdn za utvoen
heterosexulnho pru, byl proto pmo bravurnm kouskem pesnho
pozorovn. U samek a samiek tohoto druhu je pomr t
velkch pud, tonosti, tku a sexuality, v jejich vzjemn
kombinaci rozdln: u sameka se nevyskytuje souasn psoben
motivace tku a sexuality. M-li samec ped svm protivnkem by
jen trochu strachu, je jeho sexualita vyazena. U samiek existuje
tent vztah mezi agres a sexualitou: m-li samice ped svm
partnerem tak mlo respektu, e jej agrese nen zcela vyazena,
neme na nj sexuln reagovat. Stane se z n Brunhilda a vyr

proti nmu tm zuivji, m silnj je jej potenciln pohotovost k

sexulnm reakcm, to znamen, m je vzhledem ke stavu svch
vajenk a hladiny hormon v krvi ble vyten. Naopak u
sameka se agrese a sexualita snej docela dobe. Me se svou
nevstou zachzet velmi hrub, me ji honit po cel ndri, a pesto
se u nho mezitm projevuj sexuln projevy stejn jako vechny
mysliteln kombinace sexuality a agrese. Samika me mt ped
samekem znan strach, ani to potla jej sexuln motivovan
chovn. Ryb panna me bt na vn mnnm tku ped svm
samekem, a pece pi kadm oddechu, kter j ten hrubin dopeje,
provd sexuln motivovan pohyby dvoen. Prv tyto pechodn
formy mezi tkem a sexualitou se na zklad ritualizace staly velmi
rozenm ceremonilem, kter oznaujeme jako upejpav chovn
a kter m zcela urit vrazov vznam.
Na zklad tohoto pomru t velkch zdroj podnt v jejich
kombinaci, kter se li podle pohlav, se me sameek sprovat
pouze s partnerkou, kter je v hodnostnm ebku ne postaven a
kterou tedy me zastraovat; samika naproti tomu se spruje pouze
s ve postavenm partnerem, kter je schopen ji zastrait. Takto
zajiuje prv popsan mechanismus chovn setkn dvou jedinc
rznho pohlav. Tento proces vzjemnho vyhledvn pslunk
rznho pohlav hraje ve svch rznch, ritualizac pozmnnch
obmnch dleitou lohu i u mnoha jinch obratlovc a po
lovka. Zrove je psobivm pkladem toho, jak nepostradateln
koly pro zachovn druhu me v harmonick souhe s jinmi
motivacemi plnit agrese, koly, o kterch jsme ve 3. kapitole
nemohli hovoit, protoe jsme toho jet dost neznali o parlamentnm
soupeen instinkt. Krom toho je nm i pkladem, jak rozdln
me bt vzjemn pomr mezi velkmi pudy dokonce u samce a
samice tho druhu: dva motivy, kter se u jednoho pohlav sotva
znateln potlauj a v libovoln kombinaci pekrvaj, se u druhho
pohlav pln vyluuj.
Jak jsme si u vysvtlili, nen velk tyka vdy hlavnm
motivem zvecho nebo dokonce lidskho chovn. Tm mn se
smme domnvat, e stetne-li se nkter velk prastar podnt se
specilnm, fylogeneticky mladm instinktem, vznikne vdy takov

vztah dominance, e prvn vyad druh. Ten mechanismus chovn,

kter je bezpochyby modernj, nap. speciln pud, kter u
spoleenskch zvat zajiuje trvalou soudrnost hejna, opanuje u
mnoha druh jednotlivce do t mry, e za uritch okolnost me
pehluit vechny ostatn pudy. Ovce, kter za vedoucm beranem
sko teba do propasti, se stala pslovenou! Husa velk, kter se
vzdlila od hejna, vynalo vechny sly, aby je nala. Tento stdov
pud me pekonat dokonce i jej pud tkov, nebo astokrt
pistvaly divok husy u naich hus v nejvt blzkosti lidskch
obydl a zstvaly tam! Znme-li plachost divokch hus, dostaneme
pedstavu o sle jejich stdovho pudu. Tot plat i o mnohch
jinch sociln ijcch obratlovcch a po impanze, o nich ekl
Yerkes prvem: Jeden impanz nen impanz.
I ty druhy instinktivnho chovn, kter zskaly z
fylogenetickho hlediska a nyn ritualizac svou samostatnost a
kter jak jsem se v pedel kapitole pokusil vyloit maj jako
nejmlad lenov msto a hlas ve velkm parlamentu instinkt,
mohou za uritch okolnost pehluit vechny jim oponujc pudy
stejn dobe, jako to in hlad a lska. Jak poznme, je triumfln
pokik hus ceremonilem, kter ovlivuje ivot tchto ptk vc ne
kterkoli jin pud. Na druh stran existuje pirozen nemlo
ritualizovanch zpsob chovn, kter se dosud jen nepatrn
osamostatnily od svho neritualizovanho vzoru a jejich skromn
vliv na celkov chovn spov pouze v tom, e chtnm
pohybovm koordinacm jako jsme vidli nap. pi ponoukn
husice rud (viz str. 58) se dv ponkud vt pednost a provdj
se astji ne jin, rovn uskuteniteln pohyby.
Otzka, zda m njak ritualizovan chovm siln nebo slab
hlas v koncert pud, vdy velmi znan znesnaduje motivan
analzu, nebo toto chovn me pedstrat jedno z etnch
chovn, je jsou vyvolna vce nezvislmi pudy. V pedel
kapitole (viz str. 59) jsme ekli, e ritualizovan chovn, kter je
vytvoeno z vce sloek, kopruje jednn, je nen upevnno
ddinou koordinac, nbr asto vznik z konfliktu vce pud, jak
jsme to vidli na ponoukn samic kachen. Protoe se jak u jsme
tak ekli vtinou kopie a originl pekrvaj tm chovnm, je

neobyejn tk zanalyzovat, co je zpsobeno tm a co onm

podntem. Jen kdy jedna z pvodn na sob nezvislch sloek na
pkladu ponoukn je to orientace vhrunch pohyb smrem k
nepteli se stetnou s pohybovou koordinac, upevnnou
ritualizac, je souhra novch nezvisle promnnch veliin zeteln.
Klikat cikcakov tanec samce koljuky, na nm Jan van
Iersel provedl vbec prvn experimentln motivan analzu, nabz
hezk pklad pro to, jak se njak zcela slab ritul me vloudit
jako tko zpozorovateln tet nezvisle promnn veliina do
konfliktu dvou velkch pud. Van Iersel si viml, e pozoruhodn
cikcakov tanec, kter pohlavn dospl samec koljuky, majc
svj vlastn revr, provd ped blc se samikou a kter byl dosud
jednodue pokldn za tok, se ppad od ppadu zcela li. Nkdy
je silnji zdrazovno cik smujc k samice, jindy cak
vedouc od samiky. Jestlie je druh ppad zvl siln zdraznn,
zjiujeme, e cak je nameno ke hnzdu. V extrmnm ppad
vyraz sameek prudce proti kolem plovouc samice, tsn ped n
zabrzd a oto se zvlt tehdy, kdy mu samika hned nastav sv
tlust bko a plave zpt ke hnzdu. Leh si pak na bok a uritm
ceremonilem ukazuje samice vchod do hnzda. V jinm extrmnm
ppad, ke ktermu dochz zvlt tehdy, kdy samika nen jet
zcela zral ke ten, nensleduje po prvnm cik k samice dn
cak k hnzdu, nbr tok na samiku.
Z tchto pozorovn van Iersel sprvn odvodil, e cik k
samice je vyvolvno agres a cak ke hnzdu sexulnm pudem.
Sprvnost tchto zvr se mu podailo dokzat i experimentln.
Objevil metody, jejich pomoc mohl slu tonho a sexulnho
pudu u rznch samc pesn zmit. Nabdl samekovi atrapu
prmrn velikho soka a zaznamenval intenzitu a trvn bojovn
reakce. Sexuln pud mil tm, e ukzal samekovi atrapu samiky
a po urit dob ji nhle odstranil. V takovm ppad vybil
sameek koljuky takto nhle blokovan sexuln pud jednnm,
kter se projevuje pi pi o mlata. Zaal pomoc ploutv pihnt
erstvou vodu k dosud neexistujcm jikrm, ppadn potru v
hnzd. Doba trvn peskokovho prihnn poskytovala
spolehlivou mru sexuln motivace. Z takovch men mohl nyn

van Iersel sprvn pedvdat, jak bude u onoho sameka vypadat

cikcakov tanec. Podle charakteru pmo pozorovanho tance mohl
zase naopak odhadovat vzjemn podl obou pud a piblin
vsledky nsledujcho men.
e se na tomto chovn samce koljuky podl krom obou
rozhodujcch pudovch sloek, kter v hrubch rysech uruj jeho
charakter, jet njak tet, i kdy slab sloka, poznal znalec
ritualizovanch zpsob chovm ji tehdy, kdy vidl rytmickou
pravidelnost, s jakou samec koljuky stdal oba pohyby cik a
cak. Takov stdav zapnn a vypnn pevahy dvou
protikladnch podnt by toti sotva vytvoilo tak pravidelnou
alternaci, kdyby ve he nebyla jet pohybov koordinace, je nov
vznikla ritualizac. Bez n toti nsleduje ada drobnch
nepravidelnch a do rznch smr namench trhavch pohyb,
jak vichni znme i z chovn lovka, kter se prv nachz v
situaci extrmn nerozhodnosti. Naproti tomu pi ritualizovanm
chovm m ivoich naopak sklon rytmicky opakovat stle stejn
pohybov prvky; dvodem je snaha po dokonalej signalizaci, jak
jsme si vysvtlili na str. 72.
Domnnka, e se pi klikatm cikcakovm tanci astn
ritualizace, se mn v jistotu, vidme-li, jak tanc sameek koljuky
pleitostn jakoby zcela zapomene, e sexuln motivovan cak
m ukazovat pmo ke hnzdu, a zane kolem samiky hkovat
pekrsn, pravideln vroubkovan lmec, v nm vechna cik
smuj pesn k n a vechna cak pmo od n. Akoliv je nov
pohybov koordinace, kter se sna cik a cak zmnit v rytmick
cikcak, pomrn slab, me pece jen jako jazek na vze
zpsobit pravideln stdn motorickho psoben obou motivac.
Druh dleit kol, kter me plnit njak ritualizovan
koordinace zejm u pi velmi nepatrn prbojnosti, je zmna v
prostorovm zamen pvodnho neritualizovanho nebo jinmi
podnty zpsobenho pohybu. To jsme ji poznali na klasickm
pkladu ritulu toti pi ponoukn samic kachen (viz str. 58).

/ 7 / CHOVN, KTER JE ANALOGI

MORLKY
Nezabije!
5. pikzn
V 5. kapitole, vnovan ritualizaci, jsem se pokusil ukzat, jak
tento proces, ve svch pinch stle jet zhadn, vytv zcela
nov instinkty, kter organismu diktuj sv vlastn suvernn mus
stejn bezpodmnen jako nkter z dajn samovldnch
velkch pud hladu, strachu nebo lsky. V pedchoz 6. kapitole
jsem se snail vyeit daleko t lohu: krtce, obecn a
srozumitelnm zpsobem popsat, jak na sebe vzjemn psob rzn
autonomn instinkty, ktermi obecnmi pravidly se tato souhra d a
jakm zpsobem meme pes vechny komplikace pochopit
mechanismus tohoto chovn, je je vyvolvno nkolika vzjemn
soupecmi pudy.
Oddvm se pravdpodobn plan nadji, e se mi oboj natolik
podailo, e mohu nejen pistoupit k syntze veho, co bylo eeno v
obou pedchozch kapitolch, nbr e se mohu tak pokusit
aplikovat jej vsledky na otzku, je ns zde zajm toti jak ritul
uskuteuje skoro vylouenou vc: znemonit vnitrodruhov agresi
veker jej psoben vn pokozujc druh, ani by se pitom
vyazovala jej funkce nepostradateln pro zachovn druhu.
Poadavek vznesen v proloen vytitn sti pedchoz vty
odpovd na otzku, je byla sice ji dvno nasnad, ale kter pln
podceovala podstatu agrese: pro u tch druh zvat, pro kter je
tsn sociln souit prospn, nen agrese jednodue odstranna;
funkce agrese, o nich jsme mluvili ve 3. kapitole, nelze toti
jednodue ignorovat!
K vyeen problmu, kter se takto stav ped oba velk
konstruktry vvoje druh, dochz vdy stejnm zpsobem: obecn
nutn, ba nepostradateln pud zstv nezmnn, avak pro speciln
ppad, v nm by mohl kodit, je pouito zcela specilnho ad hoc
utvoenho mechanismu zbran. Kulturn historick vvoj lidskch
nrod probhal i zde analogicky, a to je dvodem, pro jsou

nejdleitj imperativy idovskch, stejn jako vech ostatnch

zkonk zkazy, a ne pkazy. Pozdji si jet pesnji ekneme, co
jsme zde jen pedbn naznaili, e toti tradic pedvan a
zvykem zachovvan tabu maj co dlat s rozumovou morlkou ve
smyslu Immanuela Kanta nanejv jet u milost obdaenho
zkonodrce, ale u ne u jeho vcch nsledovnk. Tak jako
instinktivn zbrany a rituly znemouj u zvat asociln chovn,
tak tak tabu vede k chovn, kter je skuten morlnmu chovn
analogick jen z funknho hlediska; ze vech ostatnch hledisek je
mu ale prv tak vzdlen, jako zve stoj pod lovkem! Nicmn
se ani ten lovk, kter tyto souvislosti skuten prohldl, neme
ubrnit vdy novmu obdivu, kdy pozoruje innost fyziologickch
mechanism, je zveti vnucuj tot nezitn a k prospchu celku
smujc chovn, jak nm lidem pikazuje morln zkon v ns.
Psobiv pklad takovho chovn analogickho lidsk morlce
poskytuj tzv. zdnliv souboje. Jejich cel organizace smuje ke
splnn nejdleitjho kolu souboj sok toti dt na
srozumnou, kdo je silnj, ani se pitom tomu slabmu njak
vnji ubl. Jeliko rytsk turnaje a sport usiluj o tot, psob
zdnliv souboje i na odbornky nevyhnutelnm dojmem
rytskosti, respektive sportovn fairness. Mezi cichlidami se
vyskytuje druh kank dvouok, kter za sv jmno, rozen mezi
americkmi milovnky akvarijnch ryb, vd prv tto vlastnosti;
kaj mu toti Jack Dempsey po mistru svta v boxu, jeho
slunost a poctivost v boji se staly pslovenmi.
Zdnliv souboje ryb, a zejmna proces ritualizace, kter je
vytvoil z pvodnch skutench boj, si umme pomrn dobe
vysvtlit. Skoro u vech kostnatch ryb pedchzej vlastnmu boji
vhrn projevy, kter, jak jsme uvedli ji na str. 87, vznikaj vdy z
konfliktu mezi touhou zatoit a touhou utci. Obzvlt tzv. bon
imponovn se vyvinulo ve speciln ritul, kter pvodn vznikl
jist z tkem motivovanho odvrcen se od soupee a souasnho,
rovn tkovm pudem motivovanho roztahovn vertikln
postavench ploutv. Jeliko tyto pohyby nabzej protivnkovi
pohled na maximln zvten obrys rybho tla, mohlo se z tchto
pohyb vyvinout mimickm pehnnm a dodatenmi

morfologickmi zmnami ploutv psobiv bon imponovn, kter

znaj vichni akvarist u siamsk bojovnice a jinch populrnch ryb.
V tsn souvislosti s touto bon hrozbou je u ryb kostnatch
velmi rozen zastraovac projev, takzvan bit ocasem. Ryba
provd z bonho postaven se strnulm tlem a iroce roztaenou
ocasn ploutv siln der ocasem smrem k protivnkovi. Toho se sice
nikdy nedotkne, ale protivnk pijme svm smyslovm orgnem pro
vnmn tlaku postrann rou nraz vlny, jeho sla ho zejm
informuje o velikosti a bojovnosti soka podobn jako bon
imponovn o rozmrech jeho tla.
Jin forma hrozby vznik u mnoha ryb okounovitch a jinch ryb
kostnatch frontlnm nrazem, kter je brzdn strachem. S tlem
esovit zakivenm, jako napjat pero pipraveni k nrazu, plovou
oba soupei pomalu proti sob. Vtinou pitom roztahuj skele, co
odpovd roztahovn ploutv u bonho imponovn, nebo i zde
ryba nastavuje protivnkovi zvten obrys svho tla. U mnoha ryb
se pleitostn stv, e pi frontlnm hroen chapne jeden z
protivnk po tlam druhho, a sice jak odpovd konfliktn situaci,
z n frontln hrozba vznik nikoliv divoce odhodlanm nrazem,
ale vdy ponkud vhav a zdrenliv. Z tohoto boje tlamami vznikl
pak u nkterch eled ryb jako u ichavc, kte pat jen vzdlen
k velk skupin okounovitch ryb, stejn jako u cichlid, je naopak
tak dobe reprezentuj jejich prototyp vysoce zajmav zpsob
ritualizovanho boje, pi nm oba sokov doslova m sv sly,
ani si opravdu ubl. Chytnou se navzjem za elisti, kter jsou u
vech druh, je tento zdnliv souboj provdj, potaeny tlustou,
tko zranitelnou k, a thnou ze v sly. Vznikne tak zpas, kter
siln pipomn star sport vcarskch sedlk Hosenwrangeln
a kter se me jsou-li si protivnci rovni prothnout na mnoho
hodin. U dvou stejn silnch samek pkn akary modr jsme
jednou zaznamenali zpas, kter trval od 8.30 rno do 14.30
odpoledne.
Po tomto petahovn tlamami u nkterch druh je to vlastn
petlaovn, nebo ryby se navzjem strkaj, msto aby se
petahovaly nsleduje po urit dob, jej dlka se li od druhu k
druhu, pvodn vn mnn boj, pi nm se ryby bez jakchkoliv

zbran sna vrazit tlamou do soupeovch nechrnnch bok a

zpsobit mu tak co mon nejhor zrann. Zdnlivost hrozby a
nsledujcho men sil, je znemouje porann, tvoilo tedy jist
pvodn jen vod k vlastnmu vraednmu boji. Ji takovto
dkladn pedehra spluje vak neobyejn dleitou lohu, nebo
poskytuje slabmu sokovi pleitost beznadjn boj vas vzdt. Tak
se ve vtin ppad napluje loha boje sok napomoci vbrem
silnjho udren druhu ani byl jeden jedinec obtovn nebo jen
porann. Pouze ve vzcnch ppadech, kdy jsou soupei stejn siln,
neme k rozhodnut dojt jinak ne krvavou cestou.
Srovnvn druh s mn a vce vyvinutmi zdnlivmi souboji,
stejn jako studium vvojovch stup, kter vedou v ivot
jednotlivce od volnho stylu mlad ryby a k estnmu Jacku
Dempseymu, nm poskytuj urit zchytn body pro zjitn, jak se
zdnliv souboje v prbhu historickho vvoje vytvoily. Byly to
pedevm ti na sob nezvisl procesy, jimi z drsnho nsilnho
zpasu ve volnm stylu vznikly rytsk poctiv zdnliv souboje.
Ritualizace, kterou jsme poznali v pedel kapitole, je jen jednm, i
kdy tm nejdleitjm z nich.
Prvn krok od souboje nsilnho k souboji zdnlivmu spov
jak u jsme naznaili v prodlouen doby, je se vsunuje mezi
jednotliv, pozvolna se stupujc hrozebn projevy a konen
nsiln tok. U druh, jejich pslunci se spolu utkvaj pouze
nsilnm zpsobem, jako je nap. tlamovec pestr, trvaj jednotliv
fze hrozby roztahovn ploutv, bon imponovn, roztahovn
skel a boj tlamou proti tlam pouze nkolik vtein a pak hned
nsleduj prvn nrazy do boku soupee, je mohou zpsobit tk
zrann. Pi rychlm vzkypn a vyprchn vzruen, kter je pro tyto
neobyejn ton ryby tak charakteristick, jsou jednotliv uveden
stupn asto peskoeny a zvl prchliv sameek se me dostat
do re tak rychle, e neptelstv zahj hned jednm vn
mnnm nrazem. To u pomrn blzce pbuznch, rovn
africkch druh cichlid rodu Hemichromis nikdy nepozorujeme. Ty
vdy dsledn dodruj poad vhrnch projev a kad z nich
provdj del dobu asto po mnoho minut , ne pejdou k
dalmu.

Pro toto ist asov rozvren hrozby a boje jsou mon dv

fyziologick vysvtlen. Bu jsou prahov hodnoty vzruen, na n
jednotliv zpsoby chovm pi vzrstn bojovnho zpasu jeden po
druhm odpovdaj, od sebe tak vzdleny, e jejich poad zstv
zachovno i pi vzplanut a pohasnut hnvu, nebo je vzplanut a
opadnut podrdn zmrnno a tvo pozvolnou, pravideln
stoupajc a klesajc kivku. Dvody, jejich rozbrn by ns
zavedlo pli daleko, mluv pro prvn z tchto domnnek.
Ruku v ruce s prodlouenm jednotlivch vhrnch projev jde
jejich ritualizace, kter jak bylo popsno ji na str. 70 vede k
mimickmu pehnn, rytmickmu opakovn a ke vzniku
specilnch orgn a zbarven, je tyto projevy opticky zdrazuj.
Zvten ploutve s pestrmi kresbami, kter se stvaj viditelnmi
teprve pi jejich roztaen, npadn, om podobn skvrny na
skelch, kter se objevuj teprve pi eln hrozb, a podobn
divadeln efekty in ze zdnlivho souboje jednu z nejpitalivjch
podvanch, jak meme pi studiu chovn vych zvat
pozorovat. Pestrost vzruenm vzplanuvch barev, odmen rytmus
vhrnch pohyb, pekypujc sla sok nm dv skoro
zapomenout, e jde o skuten stetnut, a ne o samoeln umleck
projev.
Konen tet proces, kter podstatn pispv k pemn
nebezpenho nsilnho boje v ulechtil zpolen souboje
zdnlivho, je pro nae hlavn tma pinejmenm stejn dleit
jako ritualizace. Vyvinuly se toti zvltn fyziologick mechanismy
chovn, je brzd ton projevy, kter by mohly opravdu zranit.
Uveme si pro to nkolik pklad.
Jestlie si dva Jackov Dempseyov po dostaten dlouhou
dobu hroz v bonm postoji a astuj se navzjem dery ocasu, me
snadno dojt k tomu, e jeden z nich chce pejt k zpolen pomoc
zaklesnutch tlam o vteinu dv ne ten druh. Vybo proto z
bonho postaven a vyraz s rozevenmi elistmi proti soku, kter
ale dosud pokrauje v bon hrozb, a tud nabz zubm tonka
nechrnn bok. tonk vak tto vhody nikdy nevyuije, nbr
zaraz svj vpad dve, ne se jeho zuby dotknou pokoky druh
ryby.

Jeden do detail analogick jev popsal a nafilmoval u dak mj

zemel ptel Horst Siewert. U dak pedchz vysoce
ritualizovanmu boji, pi nm zvata srej dohromady koruny
svch paroh a pak jimi zcela uritm zpsobem pohupuj ze strany
na stranu, bon imponovn, pi nm oba soupei krej vedle sebe
zvltnm, tzv. odpichovanm krokem a se sklonnou hlavou
pohupuj velkmi lopatami nahoru a dol. Najednou zstanou oba
jako na povel stt, oto se v pravm hlu proti sob a sklon hlavy
tak, e se parohy nzko nad zem s teskotem sraz dohromady a
zaklesnou do sebe. Pak nsleduje nekodn zpolen, v nm pln
stejn jako pi zaklesnut tlamami u Jacka Dempseyho vyhraje
nakonec ten, kdo to dle vydr. I u dak se me stt, e jeden
bojovnk chce pejt od prvn ke druh fzi boje dve ne ten druh a
ocitne se se svou zbran proti nechrnn slabin soka, co pi
mocnm obloukovitm kmihu tkho paro s ostrmi vsadami
vypad nanejv nebezpen. Avak dank zabrzd tento pohyb jet
prudeji ne cichlida: zvedne hlavu a vid, e nic netuc a
odpichovanm krokem dle thnouc soupe ho ji o nkolik metr
peel; d se do klusu, dohon ho a thne pak uklidnn
odpichovanm krokem a znovu pohupuje parom vedle nho, dokud
oba, tentokrt s lpe synchronizovanm natoenm paro, nepejdou
v zpas.
Takovch zbran, kter znemouj vn ublit pslunku
vlastnho druhu, existuje u vych obratlovc velk mnostv. Hraj
podstatnou roli i tam, kde by antropomorfizujc pozorovatel
zvecho chovn vbec nepedpokldal, e je agrese ptomna, a e
jsou tedy nutn zvltn mechanismy k jejmu potlaovn. Tomu,
kdo v na vemocnost neoklamatelnho instinktu, se bude zdt
paradoxn, e napklad mus bt matkm specilnmi zbranami
znemonno, aby byly agresvn vi vlastnmu potomstvu zvlt
vi novorozenm nebo erstv z vajka vylhlm mlatm.
Ve skutenosti jsou prv tyto speciln zbrany agrese velice
nutn, nebo o mlata peujc rodi mus bt v dob, kdy m mal
mlata, vi vem ostatnm ivoichm obzvlt agresvn.
Hnzdc pta matka mus pi obran svch mlat zatoit na
kadho ivoicha, na nho svou velikost sta a kter se pibl k

hnzdu. Krta, pokud sed na hnzd, mus bt trvale pohotov toit

s vynaloenm vech sil na myi, krysy, tchoe, vrny, sojky atd.,
atd., stejn jako na pslunky vlastnho druhu, a u na surovho
krocana, nebo na kvokajc krtu, kter si hled msto pro hnzdo ti
jsou toti pro nsadu stejn nebezpen jako skuten neptel. Krta
mus bt oprvnn tm agresivnj, m se nebezpe nachz ble
stedu jejho svta, tj. jejho hnzda. Pouze kratm, kter se lhnou
prv v tomto ohnisku jej agrese, nesm nic udlat! Moji
spolupracovnci Wolfgang a Margret Schleidtovi zjistili, e tato
zbrana je vyvolvna vhradn akusticky. Zkoumali reakce krocan
na jin akustick podnty a za tm elem zbavili urit poet ptk
sluchu operativnm zsahem ve vnitnm uchu. Jeliko je mono
tento zsah provdt pouze na erstv vylhlch kratech a v tomto
obdob se jet ned jejich pohlav s jistotou rozeznat, nachzelo se
mezi hluchmi ptky nechtn tak nkolik samic. Ponvad se k
niemu jinmu nehodily, byly pouity ke studiu reakc matky na
mlata a naopak, kter hraj tak podstatnou lohu ve vztahu mezi
nimi. Vme nap., e husy velk krtce po vylhnut pokldaj za svou
matku ten objekt, kter odpovd na jejich hlsek oputnosti.
Schleidtovi chtli nechat erstv vylhl krata volit mezi krtou,
kter dokonale slyela a odpovdala na jejich ppn sprvn, a mezi
hluchou samic, od kter se dalo oekvat, e hlas, kterm lk
mlata, bude vydvat zcela nhodn, bez ohledu na ppn krat.
Jako asto pi studiu chovn dokzal i tento experiment nco, co
nikdo neekal, ale co bylo daleko zajmavj ne pedpokldan
vsledek. Hluch krty zahnzdily docela normln. I jejich
pedchzejc sociln a sexuln chovn odpovdalo naprosto
normlu. Kdy se ale jejich krata lhla, ukzalo se, e matesk
chovn pokusnch zvat je velmi dramatickm zpsobem narueno:
vechny hluch krty sv mlata hned po vyklubn uklovaly!
Ukeme-li hluch krt, kter si odsedla normln inkuban dobu
na umlch vejcch, a proto by mla bt pipravena k pijet mlat,
jednodenn krt, nereaguje na n vbec mateskm chovnm ani
vbenm. Pibl-li se mld ji na metrovou vzdlenost, naep
samice v obran pe, zlobn sy, a jakmile j pijde krt na dosah
zobku, klove po nm tak oste a tvrd, jak jen me. Nechceme-li

pedpokldat, e je krta naruena nejen sluchov, ale i po jinch

strnkch, pipout toto jednn jen jedin vklad: krta nem
vrozenu nejmen pedstavu o tom, jak m jej budouc mld
vypadat. Klove po vem, co se pohybuje v blzkosti hnzda a nen
natolik velk, aby tonost samice byla pehluena jej tkovou
reakc. Jedin hlas ppajcch krat vyvolv vrozen matesk
jednn a utlum agresi.
Nsledujc pokusy s normln slycmi krtami potrvrdily
sprvnost tohoto vkladu. Pibliujeme-li k hnzdc samici vycpan
krt na dlouhm drt jako loutku, klove po nm stejn nevraiv
jako ta hluch. Jestlie vak do atrapy vbudujeme mal amplinek a
vyslme jm pl krtte, kter je natoen na magnetofonovm
psku, zane psobit velice siln zbrana a samice zabrzd svj tok
stejn prudce, jako jsme to vidli u cichlid a dak: krta se zane
ozvat hlasovm signlem typickm pro vodn mlat, kter
odpovd kvokn domc slepice.
Kad nezkuen, tj. poprv hnzdc krta to na vechny
pedmty, kter se pohybuj v blzkosti jejho hnzda a jejich
velikost se zhruba eeno pohybuje mezi velikost rejska a koky.
Takov ptk nem vrozenou pedstavu neptele, kterho m
pronsledovat. Neklove po bezhlesn nabdnutm syslu nebo zlatm
kekovi prudeji ne po vycpanm krtti; na druh stran je
okamit ochotna chovat se k obma prvm matesky, kdy se
pomoc amplinku a magnetofonovho psku s hlasem krtte
prok jako krt. Je psobivm zitkem pozorovat, jak takov
krta, kter prv vztekle klovla po bezhlesn se blcm krtti,
vydv matesk vben, ep se a ochotn nechv ppajc
vycpaninu tchoe podvren dt v pravm slova smyslu vlzt
pod sv tlo.
Jedin pznak, kter jak se zd posiluje vrozenou tonou
reakci na neptele hnzda, je huat, osrstn povrch tla.
Pinejmenm se nm pi prvnch pokusech zdlo, e atrapy
zhotoven ze srsti psobily jako silnj vyvolavae ne atrapy
hladk. Jeliko krt m vhodnou velikost, pohybuje se v blzkosti
hnzda a k tomu jet nos prachov koek, neme ne neustle
vyvolvat v matce obrann hnzdn chovn. Tato reakce zase mus

bt stejn nepetrit potlaovna hlasem krtte, nem-li dojt k

zavradn mldte. Pinejmenm to plat pro poprv hnzdc krty,
kter nemaj jet o vzhledu vlastnch mlat dnou pedstavu.
Zmnn zpsoby chovn se rychle mn individulnm uenm.
Prv popsan, pozoruhodn rozporn matesk chovn krty
by ns mlo pinutit k zamylen. Nco, co bychom mohli celkov
nazvat matesk instinkt nebo pud pe o potomstvo, zejm
neexistuje; neexistuje dokonce ani vrozen schma, tj. vrozen
rozpoznvn vlastnch mlat. eln opatrovn mlat, je m
vznam pro zachovn druhu, je vslednic mnoha zpsob chovn,
reakc a zbran, kter vznikly bhem vvoje a je velc konstrukti
zorganizovali tak, e za normlnch okolnost spolupracuj jako
jednolit systm jako by to kter zve vdlo, co m v zjmu
uchovn druhu a jeho jedinc dlat. Tento systm je tm, co se
obecn oznauje jako instinkt v ppad na krty jako instinkt
pe o potomstvo. Avak i kdy tento pojem chpeme ve
zmnnm zpsobem, je myln v tom smyslu, e ve skutenosti
dn takov urit systm, kter by uskuteoval vymezen kol,
neexistuje. Daleko spe jsou do jeho organizace vestavny i takov
podnty, kter maj zcela jin funkce, jako byla ve zmnnm
pkladu agrese a vjemy, kter agresi vyvolvaly. e se krta pi
pohledu na chmit krt, pobhajc kolem hnzda, stane znan
tonou, nen naprosto nedoucm vedlejm efektem; pro obranu
potomstva je vysoce dleit, e se matka hned ze zatku
psobenm svch dt, zvlt jejich pknho prachovho koku,
dostv do vzruen ton nlady. Skuten napaden mlat
spolehliv znemouje zbrana, kterou ppn mlat u samice
vyvol; je pak snadno pochopiteln, e si svou zlost vybije na jinch
ivoich, kte se pibl k hnzdu. Jedinou specifickou a pouze v
tomto systmu chovn innou vlastnost je tlum klovn jako
reakce na ppn mlat.
e matka tch druh zvat, kter peuj o potomstvo, neubl
svm mlatm, nen tedy vbec njakm samozejmm prodnm
zkonem, nbr mus bt v kadm jednotlivm ppad zajiovno
speciln zbranou jednu z nich jsme poznali prv u krty. Kad
chovatel zvat pstitel krlk nebo koeinovch zvat me

vyprvt cel zkazky o tom, jak zdnliv nepatrn vyruen sta, aby
tyto zabraujc mechanismy selhaly. Znm ppad, kdy osobn
letadlo Lufthansy, odchliv se v mlze od svho kursu, peletlo
nzko nad farmou se stbrnmi likami a tm zpsobilo, e vechny
samice, kter prv mly mlata, svj vrh seraly.
U mnoha obratlovc, kte se o potomstvo nestaraj, a u mnohch,
kte to dlaj jen po uritou omezenou dobu, jsou mlata brzy,
asto ji dlouho ped dosaenm definitivn velikosti, stejn obratn,
pomrn stejn siln, a jeliko tyto druhy nejsou pli uenliv, tak
piblin stejn chytr jako dospl. Proto nepotebuj zvltn
ochrany a star pslunci druhu s nimi tak vtinou zachzej bez
jakchkoliv ohled. Zcela jinak je tomu u vysoce organizovanch
ivoich, u nich uen a individuln zkuenost hraj velkou lohu
a u nich tedy mus rodiovsk pe trvat tak dlouho ji proto, e
kola ivota mlat je tolik nron na as. Na tsnou souvislost
mezi uenlivost a dobou pe o potomstvo poukzali ji mnoz
biologov a sociologov.
Mlad pes, vlk nebo krkavec je po dosaen sv definitivn
velikosti i kdy dosud nedoshl sv definitivn vhy stvoen
neobratn, hloup a nemotorn, je by se zdaleka nebylo schopno
ubrnit pi vn mnnm toku ze strany dosplho pslunka
druhu, natopak se spasit rychlm tkem. Zdlo by se, e oboj je u
zmnnch a mnoha podobnch ivoinch forem zvl nutn,
protoe mlata jsou bezmocn nejen vi vnitrodruhov agresi
pslunk vlastnho druhu, nbr jeliko jde o druhy ivc se
velkmi zvaty tak vi jejich loveckmu chovn. Avak
kanibalismus je u teplokrevnch obratlovc zejm velmi vzcn. U
savc je pravdpodobn vtinou blokovn tm, e pslunci
vlastnho druhu patn chutnaj, co zjistili polrn badatel pi
pokusu zkrmit maso chcplho nebo z nouze zabitho psa tm
zvatm, kter zstala naivu. Jen u dravc pedevm jestb
dochz v tsnm zajet k tomu, e asto zabij a seerou pslunka
vlastnho druhu; pesto vak neznm ppad, e by nco podobnho
bylo pozorovno ve voln prod. Jak zbrany to znemouj, nen
dosud znmo.

Daleko nebezpenj ne vechny kanibalsk chut je pro

odrostl, ale dosud neobratn mld uvedench ptk a savc
agresivn chovn dosplch. Toto nebezpe je odstraovno adou
velmi psn zench a z vt sti tak dosud skoro
neprozkoumanch mechanism zbran. Vjimku tvo vzhledem ke
sv snadn pochopitelnosti mechanismus chovn spoleenstva
buka nonch, v nm chyb lska; vnujeme mu jet malou
kapitolu. Umouje vzletnm mlatm setrvvat v kolonii, akoliv
uvnit jejch tsnch hranic je doslova kad vtev stromu
pedmtem rlivho soupeen mezi vlastnky sousedcch revr.
Dokud mlad buka po oputn hnzda jet ebr, znamen tato
innost u sama o sob absolutn ochranu ped vemi toky
dosplch buka, kte vlastn teritorium. Neli se star ptk vbec
pichyst k tomu, aby po nm sekl zobkem, tla se mu mld
skehotajc a tepajc kdly vstc. Pokou se zobkem uchopit
dosplho ptka za zobk a thne ho dol doj ho prv tak, jak
to mlata in se zobkem svch rodi, kdy od nich chtj dostat
vyvrhnutou potravu. Mlad buka non nezn sv rodie osobn a
nejsem si jist, zda rodie poznvaj individuln sv mlata; zcela
jist se mezi sebou znaj mlata z tho hnzda. Nen-li dospl
buka prv vyladn pro krmen, bojcn uhb ped njezdem
vlastnch dt; tot in i ped kadm cizm mldtem a nepomysl
na to njak mu ublit. Analogick ppady, kdy infantiln chovn
chrn ped vnitrodruhovou agres, znme i u mnoha jinch zvat.
Jet jednodu je mechanismus, kter umouje skoro ji
samostatnmu dosplmu, ale v boji jet dlouho ne rovnocennmu
mladmu bukai zskat uvnit hranic kolonie jaksi vlastn mal
revr. Mlad buka, kter nos svj pruhovan at mld skoro ti
roky, vyvolv u dosplch ptk daleko mn intenzvn agresi ne
pln vybarven ptk. To vede k zajmavmu jevu, kter jsem asto
mohl pozorovat na kolonii voln hnzdcch buka v Altenbergu.
Mlad buka pistv pomrn bezcln nkde v kolonii a m tst,
e se netref zrovna do psn hjenho stedu revru, tj. do
bezprostedn blzkosti hnzda nkterho prv hnzdcho bukae.
Pece vak rozzlob jednoho souseda, kter se po zpsobu vech
buka zane ve vhrnm dren tla pomalu pibliovat k

pchozmu. Tm se ovem zrove pibl k revru svch hnzdcch

soused, kter se nachz prv v tom smru. Jeliko jeho vhrn
postoj a svatebn at vyvolvaj daleko silnj tonost ne tie a
bojcn sedc mlad buka, soused si vezmou na muku pravideln
jeho, a ne mld. Jejich protitok asto mine mladho ptka jen o
vlsek a nechtn ho tak chrn. Proto tak vidme, e se nevybarven
bukai non pravideln usidluj mezi teritorii hnzdcch ptk na
pesn vymezench mstech, kde by kterkoli vybarven buka
vyvolal tok majitele revru buka v atu mld vak dosud nikoli.
Nesnadnji pochopiteln je mechanismus, kter spolehliv
zabrauje dosplm psm vech evropskch plemen vn kousnout
tata do vku 7-8 msc. U grnskch eskymckch ps se tato
zbrana jak pozoroval Tinbergen omezuje jen na mlad psy
vlastn smeky a zbrana nekousat ciz mlata neexistuje: mon e
u vlk je tomu prv tak. Podle eho se nedosplost pslunka
druhu rozpoznv, se ned snadno vysvtlit. V kadm ppad zde
nehraje dnou roli velikost; drobn star kousav foxterir se chov
vi obrovskmu tnti bernardna, kter ho svmi nemotornmi
vzvami ke he siln obtuje, stejn ptelsky a neton jako vi
stejn starmu tnti vlastnho plemene. Hlavn piny, kter tuto
zbranu aktivuj, spovaj pravdpodobn v chovn tnte a mon
tak v jeho pachu to toti naznauje zpsob, jm mld dosplho
psa k ichov kontrole pmo vybz. Jakmile se tnti zd chovn
blcho se dosplho psa njak hroziv, vrhne se na zda; nastavuje
tmto zpsobem sv dosud hol bicho psho dcka a uvoln pitom
nkolik kapek moe, kter druh pes ihned oichv.
Snad jet zajmavj a zhadnj ne zbrany, kter chrn
vzrostl, ale dosud nemotorn mlata, jsou agresi brzdc
mechanismy chovn, kter znemouj nerytsk chovn vi
slabmu pohlav. U krouilek, jejich chovn jsme ji popsali na
str. 62-63, u kudlanek nbonch a jinch druh hmyzu, stejn jako u
mnohch pavouk, jsou jak znmo silnm pohlavm samiky a je
zapoteb zvltnch mechanism chovn, kter znemouj, aby
astn enich nebyl pedasn sern. Je znmo, e u kudlanek
asto samika s chut por pedn polovinu tla samekova, zatmco
jeho zadn st neruen uskuteuje velk dlo oplozovn.

Avak nebudeme se zde zabvat tmito bizarnostmi, nbr si

vimneme zbran, kter u mnoha druh ptk a savc, a t u lid,
tak znesnaduj pokud zcela neznemouj bit en a dvek. You
can not hit a woman je vak maximum, je, pokud jde o lidi, plat
jen podmnen. Humor Berlan, kter sv asto lehce ern tny
podmalovv dobrotou srdce, vkld do st eny, kterou prv bije
jej mu a j se rytsky zastal jaksi cizinec: Co je vm po tom, e
m mj hodnej mu mlt?! Mezi zvaty ale existuje ada druh, u
nich za normlnch, tzn. nepatologickch podmnek nikdy
nedochz k tomu, e by samec vn napadl samici.
Plat to nap. pro psa a urit tak pro vlka. Psovi, kter koue
feny, bych siln nedvoval a jeho majiteli bych radil k velk
opatrnosti, obzvl jsou-li v dom dti a to proto, e se socilnmi
zbranami tohoto psa zejm nen nco v podku. Kdy jsem se
jednou pokusil provdat svou fenu Stasi za obrovskho sibiskho
vlka, zmocnil se j ze rlivosti vztek, nebo jsem si s vlkem hrl, a
zcela vn ho napadla. Vlk udlal jen to, e vztekem soptc rud
frii nastavil svou obrovskou svtleedou plec a zachytil tak jej
kousnut na mn zranitelnm mst. Zcela obdobn absolutn
zbrany jako pi kousnut samice se vyskytuj t u mnohch
pnkavovitch ptk, nap. u hla, a dokonce u mnohch plaz, jako
nap. u jetrky zelen.
U samek tohoto druhu jetrek je ton chovn vyvolvno
svatebnm atem soka, pedevm jeho ndhern ultramarnov
modrm hrdlem a zelenou barvou ostatnch st tla, podle eho
dostal sv jmno. Naproti tomu zbrana pro kousn samiek je
zejm zvisl na pachovch vlastnostech. Pesvdili jsme se o tom
jednou s G. Kitzlerem, kdy jsme samice naich jetrek zelench
pomoc barvy potmile propjili zbarven sameka. O zmn svho
zevnjku pirozen nic netuc, bela jetr dma po vyputn
nejkrat cestou zpt k teritoriu svho samce. Kdy ji spatil, vyrazil
zuiv na domnlho pnskho vetelce a iroce rozevel tlamu, aby
ho kousl. Vtom vak chytil vtr s pachem namalovan dmy a
zabrzdil svj tok tak prudce, e dostal smyk a udlal pes samiku
kotrmelec. Pak ji dkladn prozkoumal jazykem a u se dle nestaral
o zbarven vyvolvajc boj, co je pro plazy u sm o sob

pozoruhodn vkon. Nejzajmavj ale bylo, e tento rytsk

jetr samec jet dlouho po tomto zitku, pro nj zejm
otesnm, ohmatval nejprve jazykem i skuten sameky, tj.
zkontroloval jejich pach dve, ne peel k toku. Tak hluboce se ho
dotklo, e by byl mlem kousl dmu!
lovk by myslel, e samice takovch druh zvat, jejich samci
maj absolutn zbranu pro kousn samic, zachzej s celm samm
pokolenm drze a zpupn. Ze zhadnho dvodu je tomu prv
naopak. Agresvn velk samice jetrek zelench, je svdj s
jinmi samicemi zuiv boje, padnou ped tm nejmladm a
nejslabm samekem doslova na bicho a to, i kdy je sameek
sotva z tetiny tak siln jako ona sama a kdy jeho munost dokazuje
teprve slab modrav ndech na hrdle, kter lze srovnat s prvnmi
dce roztrouenmi vousy gymnazisty. Samiky zvednou pedn
tlapky ze zem a dotkaj se j zvltnm zpsobem, jako by hrly na
piano. To je ovem jetrkm vlastn projev podzenosti, kter
Kramer nazval oukvn. Tak feny, pedevm tch ras, kter
jsou pbuzn se severskmi vlky, projevuj vyvolenmu partnerovi
akoliv je nikdy nekousl nebo jinak zeteln neprojevil svou
nadazenost pmo otrock uctvn, skoro hranic s tm, je
chovaj vi svmu lidkmu pnovi. Nejpozoruhodnj a nejmn
pochopiteln je sociln vztah mezi samic a samcem u mnohch
pnkavovitch ptk, k nim pat ek, stehlk, hl, zvonek a mnoz
jin vetn kanr.
Podle pozorovn R. Hindeho je nap. u zvonka bhem vlastn
doby rozmnoovn samice nadazena samci, bhem zbyl sti roku
naopak samec samici. K tomuto poznatku dojdeme tak, e zcela
jednodue pozorujeme, kdo koho klove a kdo ped klovnutm
druhho ustupuje. U hla, kterho znme obzvlt dobe ze studi J.
Nicolaie, bychom tmto pozorovnm doli k zvru, e samice
tohoto druhu, u nho zstvaj pry rok co rok pohromad, jsou
samcm jednou provdy hodnostn nadazen. Samice hla je
neustle ponkud agresvn a asto svho manela tpe zobkem. I v
jejich pozdravnm ceremonilu tzv. zobkovn je zachovna
podstatn mra agrese, i kdy v psn ritualizovan form. Samec
hla naproti tomu svou samici nikdy neklovne nebo netpne.

Kdybychom chtli tmto zjednoduen objektivnm zpsobem

podle toho, kdo klove a kdo je klovn posuzovat hodnostn vztahy
mezi maneli, doli bychom k jednoznanmu zvru, e samice je
samci znan nadazen. Sledujeme-li vak ptky pozornji, dojdeme
k opanmu nzoru. Je-li samec hla svou samic tpn, nikdy
nezaujme postoj podzenosti nebo dokonce strachu, nbr naopak
postoj sexulnho imponovn a dokonce nnosti. Samec tedy nen
tpnm samice zatlaovn do njakho hodnostn podzenho
postaven; zcela naopak jeho pasvn chovn, zpsob, jakm strp
toky sv samice, ani se sm stane tonm, a pedevm ani se d
vyvst ze svho sexulnho naladn, psob vysloven
imponujcn, a to zejm nikoli jen na lidskho pozorovatele.
Zcela analogicky se chovaj vi vem tokm ze strany samice
pes a vlk. I kdy jsou tyto toky mnny veskrze vn jako ve
zmnnm ppad u m Stasi , vyaduje ritul bezpodmnen od
samce, aby kousnut neoplatil, nbr zachoval neporuen ptelsk
vraz oblieje s nahoru a vzad sklopenma uima a hladkou,
doiroka roztaenou k na ele. Keep smiling! Jedin obrana, jakou
jsem v takovch ppadech pozoroval a o n se zajmavm
zpsobem zmiuje Jack London ve svm romnu Bl tesk,
spov ve vrtn zadkem ze strany na stranu, co v nejvym stupni
psob jako odhazova, obzvlt kdy tk samec, ani ztrat
svj ptelsk smv, smkne ltec a dorejc fenou na metr
daleko od sebe.
Nepipisujeme psm a hlm dmm ani v nejmenm pli lidsk
vlastnosti, kdy tvrdme, e na n pasvn pijet jejich agrese siln
zapsob. e nepohnutelnost psob hlubokm dojmem, je obecn
znm princip, kter G. Kitzler mnohokrte pozoroval pi krsn
ritualizovanch zdnlivch soubojch jetrek obecnch. Oba sokov
zaujmou imponujc postoj a nastavuj si siln opancovan hlavy,
dokud jeden z nich druhho neuchop. Po krtkm zpolen ho pust
a pak ek, a chapne zase soupe. U stejn silnch protivnk se
kon mnoho tchto kol, a jeden z nich sice naprosto nezrann, ale
pln vyerpn boj vzd. U jetrek jako u mnoha jinch zvat s
promnlivou tlesnou teplotou se men exemple dostvaj
rychleji do varu neli exemple vt, tzn. k novmu vzruen u

nich dochz vtinou rychleji ne u vtch a starch pslunk

tho druhu. To pi zdnlivch soubojch jetrek vede s uritou
pravidelnost k tomu, e tm prvnm, kter chytne protivnka za tl a
smk jm ze strany na stranu, je men z obou bojovnk. Pi
podstatnjm velikostnm rozdlu samc se nyn me stt, e men
samec po uvolnn svho stisku neek na opltku, nbr zane
okamit oukvat, tj. provd ji ve popsan projev
podzenosti, a konen prch. Zpozoroval tedy ji z ist pasvnho
odporu svho protovnka, jak vysokou pevahu nad nm soupe m.
Tento neobvykle komicky psobc proces mi vdy pipomene
scnu z dvno zapomenutho filmu s Charlie Chaplinem: Charlie se
pl s tkm klackem v ruce zezadu ke svmu ohromnmu sokovi,
rozphne se a prat ho v silou do hlavy. Obr se podv roztrit
nahoru, rukou si nkolikrt lehce pejede pes potrefen msto
zeteln v domnn, e ho tam zaimrala njak moucha. Nato se
Charlie oto a zoufale pel pry, jak jen Charlie um pelit.
U holub, pvc a papouk existuje skuten pozoruhodn
ritul, kter je v jakmsi nejasnm vztahu k hodnostnmu vztahu
mezi maneli: pedvn potravy partnerovi. Toto krmen, kter
povrchn pozorovatel vtinou pokldaj za zobkovn, tj. za
jaksi druh lbn, je zajmavm zpsobem jako tolik jinch
nezitnch a rytskch zpsob chovn zvete a lovka
nejen sociln povinnost, nbr souasn vsadou, je pslu
kadmu hodnostn nadazenmu jedinci. Celkem vzato by kad z
manel radji krmil, ne byl krmen podle zsady Dvat bla vc
ne brt, anebo tam, kde je potrava vyvrhovna z volete, Pedvat
bla vc ne pejmat. Ve vhodnch ppadech meme pozorovat
zcela jednoznan, e mezi maneli je nezbytn mal ptka o
zaazen v hodnostnm ebku, aby se rozhodla otzka, kdo sm
krmit a kdo bude hrt mn douc roli nedosplho mldte, kter
rozeve zobk a nech se krmit.
Kdy jednou Nicolai pustil po delm odlouen prek malch
africkch zvonohlk edavch zase dohromady, poznali se manel
okamit a piltli radostn k sob; pitom vak samika zejm
zapomnla svj dvj hodnostn vztah k samekovi, nebo se
okamit chystala k tomu, e vyvrhne potravu z volete a bude

partnera krmit. Jeliko ten vak udlal tot, dolo nejprve k mal
vmn nzor, v n sameek zvtzil a po n u manelka nechtla
dle krmit, nbr si pla bt krmena. U hl, u nich ij manel v
trvalm svazku po cel rok, me dojt k tomu, e samec zane
pelichat dve ne samika, co zpsob padek jeho sexulnch i
socilnch ambic, zatmo jeho manelka je v obou ohledech dosud
jet na vi. V tchto ppadech, snadno se vyskytujcch tak v
pirozench podmnkch, stejn tak jako v ppadech vzcnjch,
kdy sameek z patologickch dvod ztrat sv nadazen postaven,
se obrac normln smr pedvn potravy a samice nyn krm
oslabenho manela. Antropomorfizujcmu pozorovateli se zd
vtinou neobyejn dojemnm, e se manelka tak star o
nemocnho partnera; po tom, co jsme si u ekli, vme, e tato
interpretace je nesprvn. Ona by ho byla rda krmila i dve, kdyby
j v tom nebrnila jeho sociln dominance.
Sociln nadazenost samiek u hl, stejn jako u psovitch
elem, je tedy zeteln jen zdnliv, co je zpsobeno rytskou
zbranou samc ubliovat svm samicm. V kulturn analogii
lidskch obyej a zvec ritualizace lze nalzt po formln strnce
zcela stejn chovn u lid zpadnch kultur. Dokonce i v Americe, v
zemi bezmeznho uctvn en, nen skuten podazen mu vbec
cenn. Od munho idelu se vyaduje, aby se pes mocnou duevn
i fyzickou pevahu podle ritulem zench zkon poddil
nejmenm rozmarm sv samiky. Pznan je, e skuten
podazen mu je oznaovn vrazem, kter je vypjen ze zvecho
chovn. V anglitin se mu k henpecked, slepic klovan
co je pirovnn, je velmi hezky ilustruje abnormalitu musk
podzenosti, nebo skuten kohout se nikdy nenech klovat dnou
slepic, a to ani svou favoritkou. Kohoutm ostatn chyb jakkoliv
zbrana klovat slepice.
Nejsilnj zbrana kousat samice vlastnho druhu existuje u
evropskho keka. Mon e je u tchto hlodavc obzvl dleit,
protoe samec je nkolikrt t ne samice a dlouh hlodky tchto
zvat jsou schopny zpsobit zvl vn zrann. Kdy bhem
krtk doby pen vnik samec do teritoria samice, trv to jak
zjistil Eibl-Eibesfeldt dlouho, ne si na sebe oba zapshl samoti

zvyknou natolik, e samice strp, aby se k n samec piblil. Bhem

tto periody a jenom tehdy je samice ped samcem bojcn a
plach! V kadou jinou dobu je zuc fri, kter ho bez zbrany
koue. Pi chovn tchto zvat v zajet mus bt po spen samice
vas oddlena jinak samce zabije.
Pro zbrany, kter znemouj porann a usmrcen pslunka
stejnho druhu, jsou charakteristick ti skutenosti, kter se
uplatovaly pi prv popsanm chovn kek; proto se o nich
ponkud podrobnji zmnme. Za prv existuje souvislost mezi
innost zbran a jejich zbranami tyto zbran pout proti
pslunku tho druhu. Za druh: existuj rituly, je maj za kol
vyvolat u agresivnch pslunk druhu tyto zbrann mechanismy.
Za tet: na tyto zbrany nen absolutn spolehnut; mohou
pleitostn tak selhat.
Na jinm mst jsem vslovn uvedl, e zbrana, kter
znemouje zrann nebo dokonce usmrcen pslunka stejnho
druhu, mus bt nejsilnj a nejspolehlivj prv u takovch druh
zvat, kter za prv disponuj takovmi zbranmi, je sta na rychl
a jist zabit velk koisti, nap. u lovc z povoln, kter ale za
druh ij ve spoleenskm svazku. U jednotliv ijcch elem
jako u mnoha kunovitch a kokovitch sta, kdy sexuln
vzruen zpsob pechodn tlum tonosti a loveckho pudu, kter
vydr dosti dlouho, aby umonil bezpen sblen obou pohlav.
Tam ale, kde elmy zabjejc velkou koist spolu trvale ij v
njakm spoleenstv, jako to dlaj vlci nebo lvi, mus fungovat
spolehliv a trvale psobc mechanismy zbran, kter jsou naprosto
samostatn a nezvisl na mncch se nladch jednotlivho zvete.
Tm vznik zvl psobiv paradox, e nejkrvelanj elmy,
pedevm vlk, kterho Dante nazv bestia senza pace, pat mezi
ivoichy s nejspolehlivjmi zbranami zabjen, jak na svt
vbec existuj. Kdy si m vnouata hraj se stejn starmi kamardy,
je dohled njak dospl osoby bezpodmnen douc; s klidnm
svdomm je vak ponechm samotn ve spolenosti naeho velkho
a vi lovn zvi vrcholn krvelanho kence au-au a ovka.
Sociln zbrany, na n se pitom spolhm, vbec nejsou nm, co

by bylo ve psu vypstovno teprve bhem jeho domestikace, nbr je

to bez jakchkoli pochyb ddictv po vlku tto bestia senza pace!
Zejm jsou to druh od druhu velice rzn zetele, je uvdj
mechanismy zbran do pohybu. Vidli jsme, e nap. zbrana kousat
samice u jetrek zelench je zvisl na chemickch podrdnch; u
ps je to jist stejn, kdeto etrn zachzen se taty je krom
pachu vyvolvno zejm tak jejich chovnm. Protoe takov
zbrana, jak jet pesnji ukeme, je veskrze aktivn proces, kter
stoj proti stejn aktivnmu pudu a brzd ho, ppadn ho modifikuje,
je zcela na mst, mluvme-li o vyvolvn zbran, stejn jako
mluvme o vyvolvn njakho instinktivnho chovn. Mnohotvar
aparty, vyslajc vzruchy, kter u vech vych zvat slou k
vyvoln reakc na podnty, se tak podstatn neli od tch, kter
jsou ve slubch socilnch zbran. V obou ppadech jde o npadn
tvary, pestr barvy a ritualizovan pohyby vtinou jsou vechny
ti spolu kombinovny. Velmi pknm pkladem pro to, jak zdroje
vzruch, zpsobujc aktivitu a zbrany, vznikaj podle stejnch
stavebnch princip, je vyvolva boje u jeb a vyvolva zbrany
klovn mlat u mnoha druh chstal. V obou ppadech se
vytv v tle ptka mal tonzura hol msteko, kde se pod k
nalz bohat rozvtven s vlsenic tzv. houbovit tleso. V
obou ppadech se tento orgn napluje krv a jako vypoukl
rubnov erven apka je nastavovn pslunku vlastnho druhu.
Funkce tchto dvou vyvolva, kter vznikly u obou ptach skupin
na sob zcela nezvisle, jsou tak protichdn, jak je to jen mon: u
jeb tento signl signalizuje tonou nladu a vyvolv protitok
nebo tk podle vzjemn sly protivnk. U chstala vodnho a
nkterch pbuznch je tento orgn stejn jako zpsob pohybu pi
natoen tlu vlastn pouze mlatm a slou vhradn k vyvoln
specifick zbrany klovn mlat u starch pslunk druhu.
Mlata chstala vodnho ukazuj svou rubnovou apku
tragikomickm zpsobem omylem t tonkm jinch druh.
Jedno pte tohoto druhu, kter jsem choval, tak inilo vi
kachatm, kter na tento, jen pro chstala vodnho charakteristick
signl nereagovala zbranou, nbr naopak po erven hlavice

klovala. I kdy je zobek kachat mkk, musel jsem mlata

oddlit.
Ritualizovan pohyby, kter v psluncch druhu vyvolvaj
utlumen agrese, oznaujeme jako projev podzenosti nebo
upokojujc projev; druh termn je lep, nebo tolik nesvd k
subjektivizovn zvecho chovn. Tento druh ceremonil vznik
mnoha zpsoby, jako ritualizovan vrazov pohyby vbec. Pi
popisu ritualizace (viz str. 56 a nsl.) jsme si vimli, jakm zpsobem
mohou z konfliktnho jednn, nznakovch pohyb apod. vznikat
signly se sdlovac funkc a jakou moc takov rituly maj. To ve
musme znt, abychom si mohli vysvtlit podstatu a vznam
upokojujcch projev, jimi se te budeme zabvat.
Je zajmav, e velk poet upokojujcch projev u nejrznjch
zvat vznikl pod tm seleknm tlakem, kter zrove vedl ke
vzniku tch zpsob chovn, je vyvolvaj boj. Zve, kter se sna
usmit pslunka svho druhu, dl lidsky eeno ve, aby ho
nerozililo. Vyvolv-li njak ryba u svch soukmenovc agresi
tm, e ukazuje svj svatebn at, roztahuje ploutve a skele a nabz
tak co mon nejvt obrysy tla, z jejch trhavch pohyb vyzauje
sla, pak ryba, kter pros o milost, se chov ve vech bodech opan:
jej zbarven vybledne, zve skld ploutve co nejvc k sob, proti
usmiovanmu jedinci nat neju stranu tla a pohybuje se
pomalu a pliv. Doslova odstrauje vechny vzruchy vyvolvajc
agresi. Kohout, kter byl prv v souboji tce bit, strk hlavu do
kouta nebo za njakou zstnu; tm odstran ze zornho pole
protivnkova optick podrdn dokazateln vyvolvajc boj, nebo
ta vychzej z jeho ervenho hebnku a lalk na hrdle. Vme ji
(viz str. 19 a nsl.), e urit korlov ryby, jejich pepestr at
vyvolv vnitrodruhovou agresi, toto zbarven odkldaj, kdy se
mus sblit ptelskou cestou za elem spen.
Toto odstrann signl vyvolvajcch boj zpotku pouze
zabrauje vyvoln vnitrodruhov agrese, ale nen aktivn zbranou,
je by zabrzdila tok ji probhajc. Pesto zejm je vvojov
vzato pouze krok od jednoho k druhmu, a prv vznik
upokojujcch projev z tchto negativn pojatch signl
vyvolvajcch boj je pro to dobrm pkladem. Pirozen existuje

velmi mnoho zvat, u nich spov hrozba v tom, e protivnkovi

vmluvnm zpsobem str pod nos sv zbran, a u je to chrup,
zobk, tlapa, ohb kdla nebo pst. Jeliko u prv zmnnch druh
pat vechny tyto hezk projevy k vrozenm srozumitelnm
signlm, je u adresta podle jeho sly vyvolaj bu protihrozbu,
nebo tk, je zde pedem vyznaena cesta pro vznik projev
zamezujcch boj: mus spovat v tom, e zve prosc o usmen od
protivnka sv zbran odvrt.
Jeliko vak zbran skoro nikdy neslou jen k toku, nbr vdy
t k obran, k odren deru, m tato forma upokojujcch projev
zrove velk hek: kad zve, kter ji provd, je velmi
nebezpenm zpsobem odzbrojeno, dokonce v mnoha ppadech
nastavuje potencilnmu tonku nechrnno prv to
nejzranitelnj msto svho tla. Pesto je tato forma podzenho
postoje nesmrn rozen a mnoh skupiny obratlovc ji
vynalezly nezvisle na sob. Vlk se obrt od nadazenho
protivnka a nastav mu vysoce zranitelnou stranu svho hrdla. Kavka
dr tomu, koho chce usmiovat, pod zobkem svj nechrnn tl
prv to msto, kam ptci zamuj sv vn mnn smrteln toky.
Tato souvislost je tak npadn, e jsem dlouho vil, e nastaven nej
zranitelnjho msta je pro inek takovho podzenho postoje to
podstatn. U vlka a psa to skuten vypad tak, jako by jedinec
prosc o milost nabzel svou krn tepnu. I kdy je odvrcen zbran
pvodn a jedin psobc slokou zmnnch vrazovch pohyb, je
v mm starm nzoru pece jen urit kus pravdy.
Bylo by skuten sebevradou, kdyby njak zve prv v
okamiku, kdy se jeho protivnk nachz v nej vym stupni
bojovho vzruen, bezbrann nastavilo vysoce zraniteln msto
svho tla a spolhalo na to, e okamit vyazen podrdn
vyvolvajcch boj posta k tomu, aby zastavilo jeho tok. Vme
pli dobe, jak pomalu probh zmna mezi nadvldou jednoho
pudu k nadvld druhho, a meme klidn pedpokldat, e
jednoduch odstrann podrdn vyvolvajcch boj zpsob jen
zcela pozvoln vyprchvn agresvn nlady tocho zvete. Tam,
kde tedy nhl zaujet podzenho postoje zbrzd prv hrozc tok
protivnka, meme se znanou jistotou pedpokldat, e aktivn

zbrana je u nho navc vyvolvna odpovdajc specifickou

vzruchovou situac.
Zcela jist to plat pro psa, u nho jsem mnohokrt pozoroval
toto chovn: poraen jedinec nhle zaujal podzen postoj a nabdl
vtzi svj nechrnn krk; nato provedlo nadazen zve typick
pohyb tepn koist tsn u krku morln poraenho, ale se
zavenou tlamou tud bez skousnut, naprzdno. Podobn
chovn se vyskytuje u rack tprstch a z havranovitch u kavek.
Mezi racky, jejich chovn je dky studim N. Tinbergena a jeho
k obzvl dobe znmo, zaujm racek tprst zvltn postaven
jeho ekologickou zvltnost je toti hnzdn na zkch msch
strm dol spadajcch skalisek, take se z nouze stal ptkem
krmivm. Mlata tchto rack nachzejc se v hnzd potebuj
proto innj obranu proti tokm cizch rack ne mlata na
zemi hnzdcch druh, je mohou ped neptelem utci. Tomu
odpovd nejen lep vvoj upokojujcch projev u rack tprstch,
nbr i to, e jejich psoben je podepeno zvltnm zbarvenm
mlat. U vech rack psob odvrcen zobku od protivnka jako
upokojujc projev. Avak zatmco u racka stbitho a racka
lutonohho, stejn jako u ostatnch velkch rack rodu Larus, nen
toto chovn obzvl npadn a nevypad vbec jako zvltn ritul,
je u racka chechtavho pesnm tanenm ceremonilem; jeden
partner nato svj tl proti druhmu, nebo kdy oba nemaj nic za
lubem oba dva souasn nato hlavy o 180 a obrt se k sob
tlem. Toto head flagging, jak to nazvaj anglit autoi, je opticky
zdraznno tm, e hndoern maska a tmavorud zobk racka
chechtavho pi tomto upokojujcm projevu nhle miz a jejich
msto zaujme snhobl pe tlu. Je-li dosud u racka chechtavho
toto zmizen znak vyvolvajcch agresi ern masky a ervenho
zobku v poped, je naopak u mladch rack tprstch obzvlt
zdraznno natoen tla: na blm podkladu se objevuje
charakteristick tmav kresba, kter zejm psob obzvl siln
potlaen tonho chovn.
Tomuto vvoji signl potlaujcch agresi u rack se podob
stejn proces u havranovitch. Upokojujcm projevem vech
havranovitch je vrazn odvrcen hlavy od soupee. U mnohch,

jako u vrny ed a africkho krkavce ttnatho, je pi tomto

upokojujcm gestu nabzen tl zdraznn svtlou barvou. U kavky,
kter zejm potebuje obzvl psobiv upokojujc projev
vzhledem ke svmu tsnmu souit v kolonich, je tato oblast nejen
psobiv ohraniena krsn svtleedou barvou od ostatnho
ernoedho pe, nbr jej pera jsou navc siln prodlouena a
postrdaj tak jako ozdobn pera u volavek hky na paprscch,
take psob jako npadn se lesknouc korunka, kdy je ptk v
podzenm postoji co nejvc naep a dr silnjmu pslunku
druhu pod zobkem. Nikdy se nestane, e by silnj ptk v takov
situaci klovl, a to dokonce ani tehdy, kdy chtl na slab kavku
skuten zatoit, ne zaujala podzen postoj. Ve vtin ppad
reaguje stle jet rozzloben tonk sociln p o pe zane se
tomu jedinci, kter se poddil, zcela ptelsky probrat v pe v tle a
ist ho: skuten dojmav forma uzaven mru!
Existuje ada podzench postoj, kter jsou odvozeny z
infantilnho, dtskho chovn, stejn jako jin, kter vznikly
jednoznan z chovn samic pi pen. Ve sv souasn funkci
nemaj vak tyto projevy ji nic spolenho ani s dtskost, ani se
sexualitou, nbr znamenaj lidsky vyjdeno pouze: Neubliuj mi,
prosm! Meme s jistotou pedpokldat, e u zmnnch skupin
zvat znemoovaly speciln zbrany kousn mlat ppadn
samic dve, ne vrazov pohyby infantility a sexuality zskaly
obecn sociln vznam. Meme dokonce dle spekulovat, e se u
nich vt sociln skupiny vyvinuly z pru a rodiny.
Podzen postoje potlaujc agresi, kter se vyvinuly z
persistujcch vrazovch pohyb mldte, se vyskytuj pedevm u
psovitch elem. To neudivuje, nebo u tchto zvat je zbrana,
znemoujc napadnout mlata, obzvl siln. R. Schenkel
ukzal, e mnoho projev aktivn podzenosti tj. ptelskho
podzen se sice respektovanmu, ale vlastn nepli obvanmu
ve postavenmu jedinci pochz bezprostedn ze vztahu mldte
k matce. Doren enichem a tlapami, olizovn koutku tlamy, jak to
znme u ptelskch ps, jsou podle Schenkela odvozeny z pohyb
sn a ebrn o potravu. Stejn jako zdvoil lid si navzjem
projevuj svou podzenost, akoliv mezi nimi existuje ve skutenosti

jednoznan sociln vztah, mohou tak dva sptelen psi stdav

provdt infantiln projevy podzenosti, zvlt pi ptelskm
pozdravu po delm odlouen. Toto vzjemn vychzen vstc jde i
u divoce ijcch vlk tak daleko, e se ani Muriemu pi jeho velmi
spnch pozorovnch vlk ve voln prod u Mount McKinley v
mnoha ppadech nepodailo zjistit z vrazovch pohyb zdravcch
se dosplch vlk vzjemn hodnostn vztah mezi nimi. V nrodnm
parku na ostrov Isle Royal, lecm v Lake Superior, zaznamenali S.
L. Allen a L. D. Mech neoekvanou funkci pozdravnho
ceremonilu. Smeka, skldajc se asi z dvaceti vlk, se v zim
ivila losy a sice, jak se ukzalo, vhradn jen oslabenmi zvaty.
Vlci stavli kadho losa, kterho by se mohli zmocnit, avak vbec
se nesnaili ho strhnout, nbr pestali ihned toit, jakmile se zve
zaalo energicky a siln brnit. Kdy ale nali losa, kter byl oslaben
parazitickmi ervy, infekc, nebo co se u stm selch zvat
pravideln vyskytuje zubnmi ptlemi, zpozorovali ihned, e je
zde nadje na koist. Tehdy se nhle shluknou vichni lenov
smeky dohromady a oddvaj se spolenmu ceremonilu
veobecnho doren enichy a vrtn ocasem krtce tm
pohybm, kter pozorujeme u svch ps, kdy si je vyzvedneme z
psince, abychom s nimi li ven. Tato spolen nose-to-nose
conference znamen bezpochyby mluvu, e se na prv objevenou
koist uspod opravdov lov. Kdo by si zde nevzpomnl na vlen
tance Masaj, kte se mus uritm ceremonilem vtanit do sprvn
odvn nlady pro lov lv.
Vrazov projevy sociln podzenosti, kter se vyvinuly z
vzvy samice k pen, lze nalzt u opic, zvlt u pavin. Rituln
natoen zadku, kter je asto kvli optickmu zdraznn tohoto
ceremonilu neuviteln krsn zbarven, nem ve sv souasn
podob u pavin nic spolenho se sexualitou a sexulnmi
motivacemi. Znamen pouze, e opice, kter tento ritul provd,
uznv vy postaven toho, jemu tento ritul uruje. Ji zcela
mlad opiky provdj tento obyej bez jakhokoli nvodu. Pavin
dvtko Pia rostlo v lidsk pi Kathariny Heinrothov skoro od
narozen; kdy bylo putno do neznm mstnosti, provdlo
slavnostn ceremonil naten zadeku vi kad idli, kter

zejm vzbudila jej strach. Pavin samec zachz se samicemi svho

druhu pomrn brutln a panovan, ve voln prod sice podle
pozorovn Washburna a de Voreho zdaleka ne tak hrub, jak se
usuzovalo z pozorovn tchto zvat v zajet, ale pece jen nepli
nn v porovnn s ceremoniln zdvoilost psovitch elem a hus.
Je proto pochopiteln, e u tchto opic si jsou oba vznamy tohoto
chovn Jsem tv samika a Jsem tvj otrok pomrn blzko.
Pvod symboliky tohoto pozoruhodnho projevu vystupuje zeteln
nejen samotnou formou pohybu, nbr tak zpsobem, jakm ji
adrest bere na vdom. Vidl jsem jednou v berlnsk zoo, jak dva
siln star pavini pltkov spolu uritou dobu skuten vn
bojovali. V ptm okamiku jeden z nich utekl a byl vtzem
pronsledovn a konen zahnn do rohu. Nemaje dn vchodisko,
hledal poraen toit v podzenm postoji; na to se vtz
okamit odvrtil a odchzel ve strnulm imponujcm postoji.
Poraen vak za nm s vsknm vybhl a pronsledoval ho takka
dotrn; natel zadek tak dlouho, a konen silnj samec vzal
jeho podzenost na vdom tm, e na nj se znudnm vrazem
oblieje zezadu vyskoil a provedl nkolik netench pncch
pohyb. Teprve potom se zdlo, e podzen zve je upokojeno a
pesvdeno, e mu jeho rebelie byla prominuta.
Mezi rznmi a z rznch koen pochzejcmi upokojujcmi
ceremonily se musme jet zmnit o tch, kter jsou podle mho
nzoru pro nae tma nejdleitj. Jsou to upokojujc nebo
pozdravn rituly, kter vznikly novou orientac nebo
peorientovnm tonho chovn; byla ji o nich krtk zmnka.
Li se od vech dosud probranch upokojujcch ceremonil tm, e
agresi nepotlauj, nbr odvedou od uritch pslunk druhu a
zam ji na jin jedince. ekl jsem ji, e toto nov orientovan
agresvn chovn je jednm z nej genilnjch vynlez vvoje
druh je ale vc ne to. Vude, kde lze nov orientovan
upokojujc rituly pozorovat, je tento ceremonil vzn na
individualitu partnera, kter se ho astn. Agrese uritho ivoicha
je od druhho uritho jedince odvrcena, kdeto jej vybit na vech
ostatnch anonymnch psluncch druhu nen potlaovno. Tak
vznik rozlien mezi ptelem a cizincem a na svtlo vystupuje

poprv osobn pouto mezi individui. Namtne-li nkdo, e zvata

nejsou dnmi osobnostmi, odpovm, e osobnost zan prv tam,
kde ze dvou jednotlivch ivoich hraje jeden ve svt druhho
takovou lohu, jakou neme jen tak pevzt nkdo jiil. Jinmi
slovy, osobnost zan tam, kde poprv vznik osobn ptelstv.
Svm pvodem a svou pvodn funkc pat osobn svazky k
upokojujcm mechanismm chovn, je potlauj agresi, a tm i do
tto kapitoly o chovn, kter je analogick morlce. Pesto vytvej
tak nepostradatelnou zkladnu pro vybudovn lidsk spolenosti a
jsou tm pro tma tto knihy tak dleit, e o nich musme jet
podrobnji pojednat. Nejprve ale musme pojednat o tech jinch
mechanismech chovn, nebo pouze znme-li i jin mon struktury
socilnho ivota, v nich osobn ptelstv a lska nehraj dnou
lohu, meme pln pochopit jej vznam pro lidsk spoleensk
uspodn. Proto bude te nsledovat popis anonymnho
spoleenstv, spolenosti buka nonch, v n chyb lsk, a
konen organizace krysho spoleenstv, vzbuzujc stejn respekt
jako odpor, dve ne se budeme vnovat vvoji onoho svazku, kter
je na Zemi tm nejkrsnjm a nejsilnjm.

/ 8 / ANONYMN HEJNO
Neb mnostv pouze na mnostv se chytne
Goethe
Prvn ze t spoleenskch forem, kter chceme pout do jist
mry jako prapvodnho tmavho pozad pro spoleenstv zaloen
na osobnm ptelstv a lsce, je takzvan anonymn hejno. Je
nejastj a bezpochyby nejprimitivnj formou sdruovn
ivoich a lze ji nalzt ji u mnoha bezobratlch, jako nap. u spi
a hmyzu. To vak vbec neznamen, e se u vych zvat
nevyskytuje; sm lovk me za uritch, skuten hroznch
okolnost klesnout k anonymnmu davu, regradovat na anonymn
stdo toti v panice.
Pod pojmem hejno nebo stdo nerozumme jakkoliv
nhodn shluknut jedinc stejnho druhu, jako se nap. stv, kdy
se shromd mnoho much nebo sup kolem zdechliny nebo kdy se
na njakm obzvl vhodnm mst plivov zny usad v hust
tlaenici mnoho pl i moskch sasanek. Pojem hejna je uren tm,
e jednotlivci tho druhu na sebe vzjemn pozitivn reaguj, dr
tedy pohromad v dsledku chovn, je jeden nebo vce pslunk
hejna vyvolv u pslunk druhch. Proto je pro tvoen hejna
typick, kdy mnoho ivoich putuje v tsn semknutm tvaru
tm smrem.
Otzky z oboru fyziologie chovn, kter vyvolv soudrnost
anonymnho hejna, se tkaj nejen vkon smyslovch orgn a
nervov soustavy, je semknut jedinc, jejich vzjemnou pozitivn
taxi zpsobuj, nbr tak vysok selektivity tto reakce. Je nutno
vysvtlit, pro chce takov stdov ivoich bt za kadou cenu v
bezprostedn blzkosti mnoha jinch jedinc vlastnho druhu a pro
se jen v ppad nejvy nouze spokojuje se zvetem jinho druhu
jako s nhradnm objektem. Me jt o vrozen chovn jako nap.
u mnoha kachen, kter na zbarven kdel svho vlastnho druhu
kolektivn reaguj tm, e vzltnou a onoho jedince nsleduj; to vak
me bt zvisl i na individulnm uen.

Na mnoh pro, je se nm v souvislosti se soudrnost

anonymnho hejna vnucuj, nebudeme moci uspokojiv odpovdt,
dokud nevyeme problm na v ji dve probranm smyslu (viz
str. 18). Pi poloen tto otzky narme na paradox: jak je snadn
nalzt pesvdivou odpov na zdnliv poetilou otzku, na je
dobr zl agrese, jej vznam pro udren druhu jsme poznali ji
ve 3. kapitole, tak je kupodivu tk ci, na slou soudrnost
obrovskch anonymnch hejn nebo std, jak je tomu u ryb, ptk a
mnoha savc. Jsme pli zvykl to vdat a chpeme a pli dobe,
pro se jednotliv sle, paek nebo bizon neme ctit dobe jsme
toti sami sociln ijc tvorov. Proto je nm ciz ptt se, na
slou tento jev. Jak je vak tato otzka oprvnn, to nm bude hned
zejm, kdy si uvdomme zeteln nevhody tvoen velkch hejn,
nap. pote s obstarvnm potravy pro tolik zvat, nemonost se
ukrt okolnost, na ni pece na druh stran pirozen vbr klade
tak velk draz , zven nchylnost vi parazitm apod.
lovk by myslel, e jeden sle, kter thne sm pro sebe
svtovmi moi, jeden jkavec, kter se na podzim sm vyd na pou,
nebo jeden lumk, kter se pi vypuknut hladu pokus jako samot
najt oblasti bohat na potravu, bude mt lep vyhldky na peit ne
tsn sraen hejna, ve kter se tato zvata shlukuj a je pmo
provokuj pslun lovce vetn spolenosti Nmeckho
severomoskho rybolovu k vykoisovn. Vme, e zvata
shlukuje dohromady mocn a siln pud a e pitaliv sla, kterou
hejno psob na jednotlivce nebo na men skupiny jednotlivc,
vzrst s velikost hejna, a to pravdpodobn geometrickou adou. Z
tohoto faktu me u mnoha zvat, jako nap. u jkavc, vzniknout
zhoubn circulus vitiosus. Kdy v zim vlivem nhodnch vnjch
okolnost nap. obzvl dobr rody bukvic pekro shlukovn
ptk v urit oblasti obvyklou mru, dojde k lavinovitmu
zvtovn hejn, je pekro ekologicky nosnou mru tto oblasti, a
ptci hromadn hynou hladem. Pod stromy u Thunersee ve
vcarsku, na nich spalo takov obrovsk hejno, kter jsem ml
monost sledovat v zim roku 1951, leelo kad den mnoho a
mnoho mrtvolek. Nkolik namtkovch pitev jednoznan prokzalo
smrt vyhladovnm.

Vm, e nen chybou, kdy z dokazateln velkch nevhod,

jak pin ivot ve velkch hejnech, vyvodme zvr, e to mus
mt v njakm jinm ohledu urit pednosti; tyto pednosti nejenom
e vyrovnvaj zmnn nevhody, nbr pevauj natolik, e vznikl
vbrov tlak, kter pro udren soudrnosti hejna vytvoil sloit
mechanismy chovm.
Jsou-li stdov zvata alespo ponkud obranyschopn, jako
kavky, men pevkavci nebo mal opice, je pochopiteln, e
jednota zde znamen moc. Zaplaen dravce nebo obrana jm
uchvcenho lena hejna nemus mt vbec njak prrazn inek,
aby toto chovn zskalo samo o sob vznam pro udren druhu. I
kdy sociln obrann reakce kavek nedoke zachrnit jestbem
chycenho jedince, je-li jestbovi jen natolik obtn, e kvli n
lov kavky o poznn mn rd ne teba sojky, jim proto dv
pednost ped kavkami sta to, aby tato obrana kamard zskala
zcela mocn vznam pro udren druhu. Tot plat i pro bekn,
jm pronsleduje srnec elmu, nebo pro nenvistn vskn, s nm
mnoh men opice v bezpen vi korun strom sleduj tygra nebo
levharta a pokouej se mu jt na nervy. Z podobnho ponn se
vyvinuly s dobe pochopitelnmi mezistupni siln ozbrojen
obrann organizace buvolch bk, pavinch samc a podobnch
pokojnch hrdin, jejich defenzivn moci se vyhnou i nejhroznj
elmy.
Jakou pednost ale pin tsn pospolitost hejn zcela
bezbrannch ivoich, jako sle a jinch malch rybek, v
obrovskch hejnech thnoucch drobnch ptk a tolik jinch? Mm
pouze jedin vysvtlen, kter s vhnm pedkldm, nebo se mn
samotnmu zd tko uviteln, e jedna jedin, i kdy velice
rozen slabost zvat, kter lov, by mohla zpsobit tak dalekoshl
nsledky v chovn jejich koisti. Tato slabost spov v tom, e
velmi mnoh, ba snad vechny elmy a dravci, kte lov jednotliv
zvata, nejsou schopni se soustedit na jeden cl, kdy se jim v
zornm poli souasn mh velk poet jinch jedinc stejnho
druhu. Zkuste jednou sami odchytit z klece, ve kter je mnoho ptk,
jedno jedin zve! I kdy vbec nechcete dostat uritho ptka,
nbr mte v myslu vychytat celou klec, udlte pekvapivou

zkuenost, e se lovk mus pevn soustedit na jedno urit zve,

chce-li vbec njak zskat. Krom toho postehnete, e soustedit
pozornost na jeden cl a nedat se zlkat clem zdnliv snze
dosaitelnm je neuviteln tk. Toho ptka, kter nm pipad
snze chytiteln, toti tm nikdy nechytme, nebo jsme jeho
pohyby v nkolika bezprostedn pedchzejcch vteinch
nesledovali, a proto nememe pedvdat, co ptk v nejblim
okamiku udl. Krom toho smuje nae chapnut pekvapiv
asto mezi dva stejn lkav cle.
Pesn tot in zejm velmi mnoho masoravc, nabz-li se
jim souasn velk poet cl. Pokusn bylo zjitno, e zlat rybky
chytnou paradoxnm zpsobem mn dafni, nabdne-li se jim jich
souasn pli mnoho. Stejn se chovaj raketov stely automaticky
zen radarem, je maj za kol sestelovat letadla. Nachzej-li se
dva cle ble u sebe a jsou-li symetricky uspodan vi drze
stely, vede vslednice jejho letu mezi nimi. Drav ryba stejn
jako raketov stela postrd schopnost mysln pehlet jeden cl,
aby se mohla soustedit na cl druh. Pravdpodobn se tedy sledi
shlukuj do tsnch hejn z tho dvodu, z jakho se tryskov
sthaky, kter vidme lett na nebi, ad do tsnch formac, co ani
pi velkm leteckm umn pilot nen zcela bez nebezpe.
Laikovi me pipadat vysvtlen tohoto velmi rozenho jevu
pli odtait, pesto vak nkter zvan argumenty svd pro
jeho sprvnost. Pokud vm, neexistuje ani jedin v tsnm hejnu
ijc ivoin druh, u nho by se jednotlivci pi znepokojen, tj. pi
podezen, e je nablzku neptel, nesemkli ble. To in
nejvraznji prv ti nejmen a nejbezbrannj ivoichov,
dokonce u mnoha ryb se tak chov jen potr, kdeto dospl ryby u
vbec ne. Mnoho ryb se v nebezpe shlukuje v jednu tak tsnou
formaci, e psob jako jedna velk ryba. Prv v tomto ohledu me
spovat jejich obrana, nebo mnoh pomrn hloup velk drav
ryby, jako nap. barakuda, dbaj zvl peliv na to, aby nenapadly
pli velk ryby vzhledem k hrozcmu nebezpe zaduen.
Dal siln argument pro sprvnost mho vysvtlen vyplv ze
skutenosti, e zejm ani jedin z velkch lovc z povoln
nenapadne nikdy koist uvnit tsn shluknutho hejna. Chovaj se

tak nejen velk elmy jako lev a tygr, kter se zetelem na

obranyschopnost sv koisti dlouho zvauj, ne sko na kaferskho
buvola uprosted stda. Tak men lovci bezbrann zve se skoro
bez vjimky sna nejprve oddlit jednotlivce od hejna, ne se ho
pokus vn napadnout. Sokol sthovav a ost ovldaj zvltn
zpsob letu, kter slou prv tomuto elu. U ryb ve volnm moi
pozoroval W. Beebe nco obdobnho. Vidl velkho kranase sledovat
hejno malch jek a trpliv ekat, dokud se konen jedna rybika
neoddlila z hejna; teprve pak drav ryba po tto koisti, pro ni
pomrn mal, chapla. Takov pokus konil pravideln smrt on
mal rybky v aludku t velk.
Potulujc se hejna pak vyuvaj tchto pot dravc pi
zamovn na koist zejm k tomu, e se jim jet dodaten sna
lov pak znechutit. Dostane-li se hejno tchto ptk do zornho
pole letcho krahujce nebo oste, shluknou se ptci tak tsn
dohromady, e lovk tm mysl, e jednotliv ptci ji nemohou
pout kdel. V tto formaci ale pakov ped dravcem neprchaj,
nbr spchaj za nm. Nakonec ho obklop ze vech stran tak, jako
mavka obtk panokami sousto potravy a vtahuje je do svho tla
v malm volnm prostoru vakuole. Nkte pozorovatel se
domnvali, e tmto manvrem je dravci vzat vzduch zpod kdel,
take neme lett, tm mn pak toit. To je pirozen nesmysl, ale
urit je takov zitek dravci natolik nepjemn, e ve ve
zmnnm smyslu vede k odvyknut, a to prv propjuje tomuto
chovn pak velk vznam pro udren druhu.
Rzn sociologov zastvaj nzor, e prapvodn formou sociln
soudrnosti je rodina a e prv z n vznikly bhem vvoje vechny
rzn formy sdruovn, jak nalzme u vych zvat. Me to
podmnen platit pro sociln ijc hmyz a mon tak pro nkter
savce, potaje v to primty vetn lovka, nesmme to ale
zeveobecovat. Nejpvodnj formou spolenosti v nejirm
slova smyslu je anonymn hejno; typickm pkladem jsou hejna ryb
ve volnch svtovch moch. Uvnit hejna neexistuje uspodan
struktura, neexistuje vdce ani ti, kte jsou vedeni, pouze ohromn
nahromadn stejnch prvk. Pirozen, e se vzjemn ovlivuj,
pirozen, e se vyskytuj urit nejjednodu zpsoby

dorozumvn se mezi jednotlivci, kte hejno tvo. Kdy jeden z

nich zpozoruje nebezpe a prch, nakaz vechny ostatn, kte jeho
lek mohou zpozorovat. Jak daleko se pak tato panika ve velkm
hejnu roz, zda je schopna vyprovokovat cel hejno k obratu a
tku, je ist kvantitativn otzkou, jej odpov zle na tom,
kolik jedinc se lekne a prch a jak intenzvn to in. Cel hejno
me reagovat i na podnty, kter vyvolvaj pozitivn taxi,
dokonce i kdy je poct jen jedno individuum. Jeho odhodlan
pohyb uritm smrem strhne s sebou urit i jin ryby a opt je to
jen otzkou kvantity, zda se d strhnout cel hejno nebo ne.
ist kvantitativn, v uritm smyslu velmi demokratick
psoben tohoto zpsobu pedvn informac vede zrove k
nerozhodnosti. Hejno ryb je tm nerozhodnj, m vce obsahuje
jedinc a m je jejich stdov pud silnj. Ryba, kter a u z
jakchkoliv dvod zane plavat uritm smrem, neme jinak,
ne e se zakrtko dostane do voln vody a tm i do vlivu podnt,
kter se ji sna pithnout zpt do hejna. m vce ryb na njak
vnj podnty vyplave stejnm smrem, tm dve za sebou
pothnou hejno; m je vt hejno a tm zrove i jeho protitah ,
tm krat je vzdlenost, do n jeho podnikav lenov proniknou:
jako magnetem pitahovni se obracej a vracej zpt k hejnu. Velk
hejno malch a nahlouench ryb poskytuje proto alostn obraz
nerozhodnosti. Vdy znovu vznik mal proud podnikavch jedinc,
kter se vysune jako panoka mavky. m jsou tyto pseudopodie
del, tm vc se ztenuj a tm silnj je zejm podln zptn tah, a
vtinou cel vprava kon pekotnm tkem doprosted hejna.
lovk by se zblznil, kdy pihl tomuto plahoen, a neme
jinak ne zapochybovat o demokracii a vidt urit pednosti
diktatury.
Jak je vak tento nzor mlo oprvnn, ukazuje velmi
jednoduch pokus velkho sociologickho dosahu, kter kdysi
provedl Erich von Holst s hoavkami. Vyoperoval jedn rybce tohoto
druhu pedn mozek, ve kterm je pinejmenm u tchto ryb
sdlo vech reakc sloucch soudrnosti hejna. Hoavka bez
pednho mozku vid, ere a plave jako normln ryby. Jedin strnka
chovm, v n se li od ostatnch, spov v tom, e je j jedno,

opust-li hejno a nikdo jin za n neplave. Chyb j tedy vhav ohled

normln ryby, kter se i kdyby sebeintenzvnji chtla plavat
uritm smrem pece jen ji po prvnch pohybech ohl po svch
druzch z hejna a dv se ovlivovat tm, zda ji nkte nsleduj a
kolik jich je. Toto ve bylo chlapkovi bez pednho mozku pln
jedno; kdy vidl potravu nebo chtl z njakch jinch dvod
nkam jinam, vyplaval odhodlan z hejna a hle cel hejno ho
nsledovalo. Operovan zve se stalo prv pro svj defekt
jednoznanm vdcem hejna.
Psoben vnitrodruhov agrese, je od sebe rozhn a distancuje
zvata tho druhu, psob proti stdovmu pudu; siln agrese a
snaha po tsnj soudrnosti hejna se pirozen navzjem vyluuj.
Pesto vak mn extrmn podoby obou chovn nejsou zcela
nesluiteln. U mnoha druh, je tvo velk shluky, se jednotlivci
tak k sob nepibliuj vc ne na uritou vzdlenost; mezi dvma
zvaty zstv vdy konstantn meziprostor. paci, kte sed v
pesnch rozestupech na telegrafnch drtech, seazen jako perly na
nhrdelnku, jsou pro to dobrm pkladem. Odstup mezi jednotlivci
je pesn takov, aby na sebe sousedc paci nemohli doshnout
zobky. Bezprostedn po pistn sed paci rozdleni
nerovnomrn; ti, co sed pli blzko u sebe, se vak ihned zanou
klovat a pokrauj v tom tak dlouho, dokud nen vude ustavena
pedepsan individuln vzdlenost, jak to vstin nazval Hediger.
Prostor, jeho polomry tvo individuln vzdlenost, meme
pokldat za zcela mal, svm zpsobem penosn teritorium, nebo
mechanismy chovn, kter zajiuj jeho dodrovn, jsou v podstat
tyt, je ve popsanm zpsobem zabezpeuj hranice okrsku. U
spoleensky ijcch ptk vak tak existuj prav teritoria nap. v
kolonich hnzdcch terej , kter vznikaj pesn stejnm
zpsobem jako rozdlen mst k sezen u pak. Nepatrn okrsek
nleejc pru terej je prv tak velk, aby na sebe dva sousedc
ptci, sedc v centru svho okrsku tj. na hnzd , nemohli
doshnout pikami zobk, ani kdy nathnou krk dopedu, jak
nejdle mohou.
Jen kvli plnosti se zde jet zmnme, e se soudrnost hejna a
vnitrodruhov agrese nevyluuj navzjem pln. V obecnm a

typickm ppad chyb stdovm zvatm jakkoli agrese a s n i

individuln distance. Hejna sleovitch a kaprovitch ryb se nejen
pi znepokojen, ale i v klidu shlukuj tak tsn, e se tly vzjemn
dotkaj. Rovn u ryb, kter jsou v prbhu rozmnoovn
teritoriln a vysoce agresvn, miz ton chovn, jakmile se tato
zvata mimo dobu rozmnoovn shromd v hejna jako to dlaj
mnoh cichlidy, koljuky aj. Vtinou se d toto neagresivn
sdruovac naladn poznat zevn podle zvltnho zbarven ryby.
Tak u mnoha druh ptk panuje zvyk stahovat se mimo dobu
hnzdn do anonymity velkch hejn; tak je tomu u p, volavek,
vlatovek a mnoha pvc, u nich manel tho pru nezstvaj
bhem podzimu a zimy spojeni dnm svazkem.
Jen u mlo druh ptk spolu dr manelsk pry, ppadn
rodie a dti, i ve velkch sthujcch se hejnech pohromad; je tomu
tak u labut, hus velkch a jeb. Velk poet jednotlivc v hejnu a
tsn soudrnost vtiny velkch hejn pochopiteln partnerm
znesnaduj zstvat pohromad, emu tak vtina tchto zvat
nepikld dnou dleitost. Tato forma sdruovn je naprosto
anonymn prv z nutnosti; kadmu jednotlivci je spolenost
jednoho pslunka tho druhu stejn mil jako kterhokoliv jinho.
Idea osobnho ptelstv, kter je tak pkn vyjdena v nmeck
nrodn psni leh hat einen Kameraden, einen bessern finst du
nit, ta pro tyto stdov ivoichy vbec neplat. Kazdy ptel je
stejn dobr; nenajde sice dnho lepho, ale tak sotva njakho
horho, a nemlo by proto smysl trvat na uritm jednotlivci jako na
pteli a kumpnovi.
Svazek, jen takov anonymn hejno dr pohromad, je zcela
jinho druhu ne pouto osobnho ptelstv, je propjuje slu a
trvalost na vlastn spolenosti. Pesto se domnvme, e osobn
ptelstv a lska mohly dobe vzniknout v ln pokojnho
sdruovn jedinc tho druhu, co je mylenka tm
pravdpodobnj, e anonymn hejno vzniklo fylogeneticky zcela
jist ped vznikem osobnho pouta. Abych pedeel jakmukoli
nedorozumn, chci ji zde naznait to, co je hlavnm tmatem
pespt kapitoly: anonymita hejna se vyluuje s osobnm
ptelstvm, protoe to je pozoruhodnm zpsobem vdy spjato s

agresivnm chovnm. Neznme jedinho ivoicha, kter by byl

schopen osobnho ptelstv a postrdal pitom agresi. Obzvl je
toto spojen psobiv u zvat, kter jsou v dob rozmnoovn
agresvn, jinak ale agresi postrdaj a tvo anonymn hejna. Pokud
tito ivoichov vbec vstupuj v osobn svazky, uvoluj se tato
pouta s vyhasnutm agrese. Prv proto manel u p, pnkav,
cichlid a jinch zvat nedr pohromad, kdy se velk anonymn
hejna shromauj k podzimnmu tahu.

/9/ SPOLEENSTVO BEZ LSKY

sm chladn jako led.
Goethe
Protiklad anonymnho hejna a osobnho svazku, jeho jsme uili
na konci pedchzejc kapitoly, ml pouze ukzat, e se tyto
mechanismy socilnho chovn navzjem dalekoshle vyluuj, ne
vak e by krom nich neexistovaly dn jin. U zvat existuj tak
vztahy mezi uritmi jedinci, je je spojuj po dlouhou dobu,
dokonce po cel ivot, ani pitom mus vzniknout njak osobn
svazek. Tak jako se u lid vyskytuj obchodn partnei, kte dobe
spolupracuj, ale jim by nikdy nenapadlo jt spolu na vlet nebo
jinak spolen trvit as, tak i u mnohch druh zvat existuj
individuln svazky, je se uskuteuj jen zprostedkovan
spolenm zjmem partner na njakm spolenm podnikn,
nebo lpe eeno , je spovaj pouze v tomto podnikn.
Antropomorfizujcmu pteli zvat pipad podivn, ba pmo
nepjemn zjitn, e u mnoha ptk mezi nimi i u takovch, kte
ij v trvalm manelstv nekladou samci ani samice dn draz
na to bt pospolu, e se doslova o sebe nestaraj, pokud nepln
zrovna spolenou funkci na hnzd nebo ve slubch potomstvu.
Extrmn ppad takovho individulnho, ale nikoliv na
individulnm poznvn a lsce partner zaloenho vztahu je
svazek, kter Heinroth nazval manelstv uren mstem. U
jetrky zelen napklad obsazuj samci i samice revry nezvisle na
sob a kad zve hj sv teritorium vhradn proti jedincm tho
pohlav. Samec nepodnik nic proti vniknut njak samice vdy
on dokonce proti tomu ani neme nic dlat, nebo je zadrovn
zbranou popsanou na str. 111, kter mu znemouje na kteroukoliv
samici zatoit. Samice zase ze sv strany neme napadnout ani
mladho a co se te tlesn sly a vhy j hluboce podzenho
sameka, ponvad j v tom brn mocn vrozen respekt ped
insigniem mustv, jak bylo u popsno na str. 111. Samice a samci si
tedy vytyuj hranice svch revr nezvisle na sob, jak to dlaj

zvata dvou rznch druh, mezi nimi nen nutn vnitrodruhov

odstup. e samci a samice jetrek zelench nleej tmu druhu, se
projevuje prv jen v tom, e ob pohlav maj stejn vkus, pokud
se te obsazen vhodn dutiny nebo msta pro jej zaloen. Avak
ani ve vc ne 40 m2 velkm a s rozmyslem zaloenm volnm
vbhu, dokonce ani ve voln prod, nen jetrkm k dispozici
neomezen mnostv lkavch pleitost k bydlen v podob
pevislch kamen, dr v zemi a podobn. A tak to neme
dopadnout jinak, ne e njak sameek a samika, kter od sebe nic
neodpuzuje, obsad tot obydl. A jeliko krom toho jsou velmi
zdka dv bytov pleitosti zcela rovnocenn a stejn pitaliv,
neudivuje, e v naem vbhu jedna urit, zvl vhodn na jih
poloen dra brzy poskytla pste nejsilnjmu samci a nejsilnj
samici z cel kolonie jetrek. Tmto zpsobem neustle v tsnm
styku ijc zvata kopuluj pirozen astji spolu ne s njakm
jinm partnerem, kterho nhodn potkaj na hranicch revru, ani
by pitom bylo zjitno njak individuln nadrovn spolumajiteli
bytu. Je-li takov mstn partner pokusn oddlen, netrv nikdy
dlouho a mezi jetrkami ve vbhu se rozkikne, e se prv
uprzdnil jeden velmi douc sam, event. samic revr. Pak zanou
nov prudk boje o revr mezi zjemci, je pedvdatelnm zpsobem
vedou k tomu, e vtinou ji nsledujc den zsk byt, vetn
pohlavnho partnera, druh nejsilnj samec nebo samice.
Kupodivu skoro stejn jako prv popsan jetrky se chovaj
nai pi. Kdo by neznal tu stran krsnou historku, je se vyprv
vude tam, kde pi bl hnzd a kde se mluv mysliveckou latinou!
Vdy znovu se j v a pak se v tch i onch novinch vyno
zprva o tom, jak pi ped odletem do Afriky dreli psn soud, pi
nm byla velkm apm shromdnm ztrestna vechna provinn
jednotlivch p a pedevm pic; ty, kter se dopustily nevry,
byly odsouzeny k smrti a bez milosti popraveny. Ve skutenosti si
vak p ze sv manelky moc nedl, ba nen dokonce ani jist, zda
by ji ve vt vzdlenosti od spolenho hnzda vbec poznal. ap
pr vbec nen spolu spojen tm magickm gumovm poutem, jak u
pru hus, jeb, krkavc nebo kavek thne manely k sob zejm
tm silnji, m jsou od sebe vce vzdleni. p a jeho samice skoro

nikdy nikam nelet spolen, jak to in pry ve jmenovanch a

mnoha jinch druh, a sthovat se zanaj dokonce v rznou dobu.
Samec pilt zjara vdy daleko dve na hnzdit ne jeho samice,
nebo, lpe eeno, ne samice patc k hnzdu. Ernst Schtz uinil v
dob, kdy vedl ornitologickou stanici Rossitten, na pech hnzdcch
na stee jeho domu nsledujc vznamn pozorovn. Samec se
vrtil v roce pozorovn pomrn brzo, a kdy byl ji nkolik dn
doma a stl na svm hnzd, objevila se ciz samice. Samec ji zdravil
klapnm zobku; ciz samice, kter okamit pistla u nho na
hnzd, zdravila tak. Samec j beze veho povolil pstup a choval se
k n do vech podrobnost tak, jak se p vdy chov ke sv dlouho
oekvan manelce pi jejm nvratu. Profesor Schtz mi ekl, e by
byl psahal, e piltnuv ptk je ta dvrn znm, dlouho
postrdan manelka, kdyby ho nebylo to, e nov samici chybly
krouky na noze, nepouilo o nem jinm.
Oba u co nejhorlivji vylepovali a vystlali hnzdo, kdy
najednou pece jet dorazila star samice. Tu poal mezi obma
samicemi boj o revr na ivot a na smrt. Samec tomu pihlel zcela
bez zjmu, ani jen pomyslel na to, e by ml stt pi sv pvodn
partnerce proti nov, nebo naopak pi n proti t star. Konen nov
pchoz pice, nad n zkonit manelka zvtzila, opt odltla a
samec pokraoval po vmn manelek ve sv hnzdn innosti prv
tam, kde byl bojem soupeek vyruen. dn znmky nesvdily o
tom, e by byl dvojnsobnou vmnu manelky vbec zpozoroval.
Jak podivuhodn protiklad k povsti o soudu p: kdyby takov
ptk pistihl svou vlastn manelku na nejbli stee in flagranti
se sousedem, nebyl by pravdpodobn vbec schopen rozpoznat v n
vlastn partnerku!
U bukae nonho je situace obdobn jako u pa, ale nen tomu
tak u vech volavek. Otto Koenig ukzal, e mezi volavkami existuje
pomrn mnoho druh, u nich se manel zcela nesporn
individuln poznvaj a dr do urit mry pohromad tak ve vt
vzdlenosti od hnzda. Znm bukae non pomrn dobe, nebo
jsem ve sv zahrad mnoho let mohl detailn pozorovat z nejvt
blzkosti umle zaloenou kolonii voln ijcch ptk tohoto druhu
pi tvoen pr, stavn hnzd, hnzdn a vchov mlat. Kdy se

manel potkali na neutrln pd, tj. ve vt vzdlenosti od svho

malho spolenho hnzdnho teritoria, a u to bylo pi chytn ryb,
nebo pi krmen na louce asi 100 m vzdlen od hnzdnho stromu,
nenasvdovalo nic ale vbec nic tomu, e by se oba ptci znali.
Vyhnli se z mst dobrho vskytu ryb nebo bojovali o rdlo, je
jsem jim podval, stejn zuiv, jako to in ktekoli dva bukai,
mezi nimi neexistuje dn podobn vztah. Manel jednoho pru
tak nikdy neltali spolen. Soudrnost vtho i menho hejna
buka nonch, kte odltali v hlubokm veernm soumraku k
Dunaji, aby tam rybaili, mla zcela charakter njakho anonymnho
hejna.
Stejn anonymn je i organizace jejich hnzdn kolonie, je se v
tomto bod naprosto li od pevn uzavenho ptelskho okruhu
sdlit kavek. Kad buka non, kter zjara pijde do
rozmnoovacho naladn, chce zaloit sv hnzdo sice pobl, ale
zase ne pli blzko njakho jinho bukae. lovk m pmo
dojem, e ptk chce mt svj zdrav hnv s njakm neptelskm
sousedem a bez nho e nen ve sprvnm hnzdnm naladn.
Minimln velikost hnzdnho revru je stejn jako u revru terej
blch nebo pi rozestupu pak na drt (viz str. 130) urena
dosahem krku a zobku obou soused; stedy hnzd tedy nikdy
nemohou leet ble, ne je dvojnsobn dlka krku a zobku
jednoho ptka. U dlouhokrkch volavek tm vznik skuten znan
odstup.
Zda se soused vzjemn znaj, nemohu s jistotou ci. Neml
jsem vak nikdy dojem, e by si njak buka nkdy zvykl na
piblen uritho pslunka stejnho druhu, kter ho cestou na sv
vlastn hnzdo mus minout v tsn blzkosti. lovk by myslel, e
tomu hloupmu zveti pece mus po stonsobnm opakovn tho
procesu konen dojt, e soused, kter bojcn a s pem pitaenm
k tlu, dvaje najevo ve jin ne dobyvatelsk mysly, nechce pece
nic jinho ne jen rychle pejt kolem. Ale buka non nikdy
nepochop, e jeho soused je majitelem svho vlastnho revru, a e
proto pro nj nen nebezpen; nedl rozdl mezi nm a cizm
vetelcem, kter se teprve chyst njak revr dobt. Dokonce ani
pozorovatel, kter nem sklon k antropomorfizaci zvecho chovn,

neme ne se zlobit na neustl skehotn a nenvistipln potkn

zobky, kter v kolonii buka propuk vdy znovu v kad hodin
denn i non. lovk by se domnval, e tomuto zbytenmu
pltvn energi by se dalo snadno zabrnit, nebo bukai jsou v
podstat schopni individuln rozpoznvat pslunky stejnho
druhu. Mlata z jednoho hnzda se znaj pesn u jako mal
hnzdoi a zuiv bojuj proti kadmu dodaten do hnzda
vsazenmu bukamu mldti a to i proti mldti stejn starmu.
Tak po dosaen vzletnosti setrvvaj jet del dobu pohromad,
hledaj u sebe navzjem ochranu a stav se pi napaden v seven
falanze na odpor. Tm vc pekvapuje, e hnzdc ptci nikdy
nejednaj s vlastnky sousedcch revr tak, jako by vdli, e
kad z nich je dnm majitelem svho revru a urit se nezabv
dobyvatelskmi mysly.
lovk by se rd zeptal, pro pro vechno na svt nepiel buka
non na nejsnadnj een vyut sv dokazateln existujc
schopnosti poznvat pslunka stejnho druhu k selektivnmu
nvyku na souseda ve vedlejm revru a uetit si tak neuviteln
velk vzruovn a vdej energie? Na tuto otzku je tk odpovdt;
pravdpodobn je patn poloena. V prod neexistuje toti jen to,
co je pro udren druhu eln, ale tak ve, co nen tak neeln,
aby to existenci druhu ohrozilo.
eho nen schopen buka non toti zvyknout si na souseda, o
nm je znmo, e nem ze sv strany nic zlho za lubem, a prv
tm si uetit vyvolvn zbyten agrese , vykon pozoruhodnm
zpsobem ryba, a sice jedna ze skupiny, je je nm u znma svmi
pikovmi vkony mezi rybami toti z eledi Cichlidae. V
severoafrick oze Gafsa ije mal tlamovec Desfontainesv, jeho
socilnm chovnm ve voln prod se dkladn zabvala Ros
Kirchshoferov. Samekov buduj hustou kolonii hnzd, lpe
eeno trdli, do nich samiky pouze odkldaj jikry. Jakmile jsou
samekem oplozeny, berou je samiky do tlamy a opatruj je na
jinm mst: v mlk vod pi behu hust zarostl rostlinami, kde
tak pozdji opatruj mlata. Kad sameek vlastn pouze
pomrn nepatrn revr, kter skoro cel zabr trdlit; samec si ho
vytv tak, e mv ocasn ploutv a ryje tlamou na dn. K tto

jamce se kad sameek sna nalkat kteroukoliv kolem plovouc

samiku uritmi ritualizovanmi projevy toku a tzv. navdcm
plavnm. Touto innost se samekov zabvaj po velkou st
roku; nen dokonce vyloueno, e setrvvaj na svch trdlitch rok
co rok. Nen tak dvodu k domnnce, e sv revry pli asto
mn. Kad z nich m tedy dostatek asu dkladn poznat souseda a
je ji dlouho znmo, e cichlidy toho jsou velmi dobe schopn. Dr.
Kirchshoferov se nezalekla ohromn prce a vechny sameky z
kolonie vychytala a individuln oznaila. Pomoc toho zjistila, e
kad ryba skuten zn majitele sousednch revr zcela pesn a
strp je pokojn i v nejvt blzkosti, kdeto kadho cizince, kter
se k jeho jamce bl by jen z dlky, okamit zuiv napad.
Tato mrumilovnost samek tlamovc Desfontainesovch z
Gafsy, vzan na individuln rozpoznvn pslunk druhu, nen
jet onm ptelskm poutem, jm se budeme zabvat v pespt
kapitole. U tchto ryb jet chyb prostorov pitalivost mezi
jednotlivci, kte se navzjem osobn znaj, je zpsobuje, e spolu
neustle zstvaj pohromad a prv to je objektivn zjistiteln
znak ptelstv. Avak v silovm poli, kde je vzjemn odpuzovn
vudyptomn, m kad zmrnn tto odpudiv sly mezi dvma
uritmi objekty nsledek, kter se neli od pitaivosti. Tento pakt
o netoen u navzjem sousedcch tlamovc se podob pravmu
ptelstv jet v jednom bod: zmenen tonosti, kter m
odpuzujc inek, zvis tak jako pitaliv psoben ptelstv
na stupni znmosti onch ivoich. Selektivn nvyk na vechny
podnty, je vychzej od osobn se znajcch pslunk stejnho
druhu, je pravdpodobn pedpokladem pro vznik kadho osobnho
svazku a byl mon t jeho pedchdcem ve fylogenetickm vvoji
socilnho chovn.
Prost seznmen se s njakm pslunkem vlastnho druhu vede
i u lovka k zmrnn tonosti to plat pirozen jen obecn a
ceteris paribus. D se to nejlpe zjistit v elezninm kup, kter je
ostatn tak nejlepm mstem, kde lze studovat odpudiv
vnitrodruhov agrese a jej funkce pi ohraniovn revr. Vechny
zpsoby chovm, kter v takov situaci slou k odren
teritorilnch konkurent a vetelc, jako pokryt volnch mst

kabtem i kabelkou, poloen nohou na sedadlo, pedstrn spnku

atd., atd., se pouvaj vhradn vi individuln naprosto
neznmmu jedinci a okamit miz, jakmile se nov pchoz me
by v nepatrn me prokzat jako znm.

/10/ KRYSY
Jak vude, kde se erti en
k nejzaz hrze, k vyvradn,
nejlp se hod vda stran.
Goethe
Existuje jet jeden zpsob uspodn spoleenstva, kter je
charakterizovn formou agrese, s n jsme se dosud nesetkali toti
spoleensk d zaloen na kolektivnm boji jednoho spoleenstva
proti druhmu. Pokusm se dokzat, e je to v prvn ad prv tato
sociln forma vnitrodruhov agrese, jej zporn psoben je
zlem ve vlastnm smyslu slova. Spoleensk uspodn, o kterm
mluvme, je prv proto pkladem, na nm si meme ukzat
mnoh nebezpe, je ohrouj ns samotn.
V chovn vi lenm sv vlastn pospolitosti jsou zvata, jimi
se nyn budeme zabvat, skutenm vzorem vech socilnch ctnost.
Promn se vak v prav bestie, jakmile se dostanou do styku s
pslunky jin skupiny. Ve spoleenstvech tohoto typu je vdy pli
mnoho len, ne aby se jednotlivci mohli mezi sebou znt. Jejich
pslunost k urit skupin se proto d rozpoznat podle uritho
pachu, kter je vlastn vem jejm lenm.
O sociln ijcm hmyzu je ji dlouho znmo, e jejich
spoleenstva tajc asto mnoho milin len jsou v podstat
rodiny; skldaj se toti z potomk jedn samiky eventuln pru
, kter kolonii zaloila. Prv tak se ji dvno v, e u vel, termit a
mravenc se lenov takov velerodiny navzjem poznvaj podle
pachu, kter je pro jejich l, hnzdo, eventuln mravenit
charakteristick. Vnikne-li do hnzda omylem len ciz kolonie
nebo kdy lidsk experimenttor provd nelidsk pokus a smch
dokonce cel kolonie , dochz vdy ke smrtelnm zrannm a k
zabjen.
Pokud vm, je vak teprve od roku 1950 znmo, e velerodiny,
kter se chovaj stejnm zpsobem, existuj i u savc a to
hlodavc. Tento objev uinili skoro souasn a na sob nezvisle F.

Steiniger a I. Eibl-Eibesfeldt; prvn na potkanovi, druh na myi

domc.
Eibl, kter tenkrt jet pracoval u Otto Koeniga na biologick
stanici Wilheminenberg, hnal zdravou zsadu, t se zkoumanmi
zvaty v co mon nejum kontaktu, tou mrou do krajnosti, e
myi ijc voln v budov nejene nepronsledoval, ale dokonce je i
pravideln krmil; vhodnm chovnm je brzy ochoil natolik, e je
mohl pozorovat i z nejvt blzkosti. Jednoho dne se otevela dvka
velkho kotce, ve kterm Eibl choval plemeno velkch, tmav
zbarvench a divok form nepli vzdlench laboratornch my.
Kdy se tato zvata odvila z klece ven a zaala pobhat po
mstnosti, napadly je divok myi ji usazen v mstnosti s takka
bezpkladnou zuivost. Laboratornm mym se teprve po urputnm
boji podailo vrtit do bezpen ochrany jejich bvalho vzen. Sv
toit ale od t chvle spn brnily proti divokm mym, kter
se pokouely vniknout dovnit.
Steiniger umstil potkany chycen na rznch mstech do velkch
spolench vbh, je zvatm poskytovaly zcela pirozen ivotn
podmnky. Nejdve se zdlo, e jednotliv zvata maj ped sebou
navzjem strach. Zejm nebyla v tonm naladn. Bu jak bu, k
vnjm rvakm dochzelo, jen kdy se zvata nhodou potkala,
obzvlt pak, kdy byla proti sob hnna podl stny vbhu, take
do sebe znanou rychlost vrazila. Skuten agresivnmi se potkani
stali teprve tehdy, kdy si zvykli a zaali obsazovat revry. Souasn
zaala tato vzjemn se neznajc zvata, je pochzela z rznch
lokalit, tvoit pry. Jestlie se utvoilo vce pr souasn, mohly se
boje, kter vzpt nsledovaly, prothnout na dlouhou dobu. Vzniklli vak jet jeden pr s uritm asovm nskokem, tyranizovali oba
manel spojenmi silami neastn spoluobyvatele vbhu natolik,
e takto zosten tlak znemooval utvoen jakhokoliv dalho
pru. Nesprovan potkani zeteln klesli v hodnostnm ebku a
pr je nyn neustle pronsledoval. Dokonce i v 64 m 2 velkm
vbhu staily takovmu pru pravideln jen dva ti tdny k tomu,
aby sprovodil ze svta veker zvata, kter sem s nimi byla
vputna, tj. 10 15 silnch dosplch potkan.

Samec a samice vtznho pru byli vi podzenm

pslunkm vlastnho druhu stejn krut, pece vak samec dval
zeteln pednost trznn a kousn samc a samice zase sp
pronsledovala samice. Podzen potkani se brnili jen mlo; snaili
se zoufale uniknout a obraceli se ve sv nouzi smrem, kter me
potkanm jen zdkakdy pinst zchranu toti nahoru. V mstech
silnho vskytu potkan vidl Steiniger asto jet za dennho svtla
sedt zcela nekryt vysoko na kech a stromcch bojem vyerpan a
zrann potkany; lo zejm o kusy, kter zabloudily do cizho revru.
Zrann se vtinou nachzela na zadn polovin hbetu a na ocase
v mstech, kde pronsledujc me prchajcho nejsnze popadnout.
Jen zdka je milosrdnou pinou smrti prudk hlubok rna nebo
vykrvcen. astji je smrt zpsobena otravou krve, zejmna u
kousnut, kter proniknou bin stnou. Vtinou ale zve hyne v
dsledku celkovho vyerpm a nervovho pedrdn, je vede k
selhn innosti nadledvinek.
Obzvl innou a zludnou metodu, jak zabjet pslunky
vlastnho druhu, pozoroval Steiniger u nkterch potkanch samic, z
nich se postupn stali skuten specializovan zabjei. Steiniger
pe: Samice se pomalu pibl k nic netuc obti, kter nap.
ere na krmiti; pak znenadn pisko a kousne ji ze strany do krku.
Takovou ranou je neobyejn asto zasaena arteria carotis. Boj
vtinou trv jen nkolik mlo vtein. Smrteln zrann zve zajde
obvykle na vnitn vykrvcen pod jeho k nebo v tlnch
dutinch se nachzej rozshl vrony krve..,
Pozoruje-li lovk krvav tragdie, kter peivmu pru
potkan konen dopomohou k panstv nad celm vbhem, sotva
oekv vznik spoleenstv, jak se velmi brzy nato utvo z
potomstva vtznch vrah. Mrumilovnost, ba nha, jimi se
vyznauje vztah savch matek k dtem, se zde neprojevuje jen u
otc, ale zahrnuje i ddeka se vemi strci, tetami, prastrci,
pratetami atd., atd. a nevm do koliktho kolena. Rzn matky
kladou houfy svch dt do tho hnzda a lze sotva pedpokldat, e
se kad z nich star jen o sv vlastn mlata. Vn mnn boj
uvnit takov velerodiny vbec neexistuje, i kdy se houf skld z
tuct zvat. I u vl smeky, jej lenov se k sob pece jinak

chovaj tak zdvoile, zanaj ze spolen koisti rt nejdve

hodnostn nejve postaven zvata. V houfu potkan sociln
hierarchie neexistuje. Houf napadne spolen velkou koist a jeho
nejsilnj lenov maj na jejm udoln nejvt podl. Pi rdle ale
jsou, cituji Steinigera doslovn, men zvata ta nejdotrnj.
Vt jedinci si od nich dobrovoln nechvaj vzt sousta potravy.
Tato po kad strnce ilej zvata, je doshla teprve polovice i t
tvrtin definitivn velikosti, ped pln dorostl jedince zejm i pi
rozmnoovn. Ve je jim po vli, dokonce ani nejsilnj a nejstar
zve jim nic neodepe..
Uvnit houfu neexistuje vn mnn boj, nanejv drobn
tenice se vdy urovnvaj jen ranami pedn tlapkou nebo kopnutm
zadnch nohou, nikdy vak kousnutm. lenov houfu mezi sebou
neudruj individuln vzdlenost, naopak: potkani jsou ve smyslu
Hedigerov kontaktnmi zvaty, jim je vzjemn dotyk pjemn.
Ceremonil, jm dvaj najevo ochotu k ptelskmu dotyku, je tzv.
podlzn; provdj ho zejmna mlad zvata, kdeto zvata vt
vyjaduj svou nklonnost spe pelznm. Je zajmav, e pli
dotrn projevovn ptelstv tmto zpsobem bv prv tou
nejastj pinou nevinnch ptek uvnit velerodiny. Obzvlt
kdy se star zve zabv rdlem a je pi tom podlznm nebo
pelznm mladho jedince pli obtovno, odr je dery tlapek
nebo kopnm zadnch nohou. Skoro nikdy nen pinou tohoto
jednn rlivost nebo touha po potrav.
Uvnit houfu funguje velmi rychl pedvn zprv a to
penenm naladn. Co je vak nejdleitj jednou zskan
zkuenost se udruje a pedv dl tradic. Najdou-li potkani novou,
dosud neznmou potravu, rozhoduje o tom, zda ji velerodina bude
rt i nikoliv podle Steinigerovch pozorovn vtinou prvn
zve, kter ji najde. Pijdou-li prvn zvata houfu k nvnad a
neochutnaj ji, pak u se k n urit nepibl dn jin len
pospolitosti. Kdy zvata nvnadu neokus, zavt ji svou mo
nebo trusem. Na takto odmtnutch jedovatch nvnadch nachzme
trus asto i tehdy, kdy vzhledem k umstn nvnady mus bt
pro zve nanejv nepohodln se na takovm mst vyklet.
Nejvce vak pekvapuje, e se povdom o jedovatosti urit

nvnady pedv z generace na generaci a peije dlouho toho

jedince, kter s n udlal patnou zkuenost. Pote s opravdu
spnm potrnm potkana tohoto nejspnjho biologickho
neptele lovka spovaj prv v tom, e potkani pracuj v zsad
stejnmi prostedky jako lovk: pedvaj zkuenosti tradic a
roziuj je uvnit jednotn semknutho spoleenstva.
K vn mnnm stetnutm mezi pslunky te velerodiny
dochz jen v jedinm ppad, kter je v mnoha ohledech vznamn
a zajmav toti tehdy, kdy vnitrodruhovou a vnitrorodinnou
agresi vyvol ptomnost cizho potkana. Jak se chovaj potkani, do
jejich revru vnikne len ciz skupiny nebo je tam experimentln
vputn , pat k nejhroznjm, nej otesnjm a nejodpornjm
vcem, jak lze vbec u zvat pozorovat. Ciz potkan me pobhat
cel minuty a jet dle kolem, ani tu hrozn osud, kter ho
oekv. Stejn dlouho mohou mstn zvata pokraovat ve sv
obvykl innosti a se konen cizinec pibl natolik, e je
zavten. Tu sebou tlo domorodce trhne, jako by jm projel
elektrick proud. Toto naladn se ihned pedv dl a v okamiku je
vzbouena cel kolonie. Potkani si pedvaj naladn jen uritmi
vrazovmi pohyby, krysy to vak in pronikav vysokm a
belsky ostrm zavsknutm, k nmu se pipojuj vichni
pslunci skupiny, kte je zaslechli. S oima rozilenm
vystouplma z dlk a se zjeenou srst se potkani vydvaj na lov
potkan. Jsou tak zbsil, e kdy se dva z nich setkaj, nejdv se pro
jistotu navzjem prudce kousnou. Tak bojuj 3-5 vtein, referuje
Steiniger, pak se s kupedu nataenmi hlavami dkladn oichaj a
pokojn se rozejdou. V den, kdy je pronsledovn ciz potkan, jsou
vichni pslunci houfu vi sob podrdn a nedviv
Zejm se tedy lenov te pospolitosti potkan navzjem osobn
neznaj, jako je tomu u kavek, hus nebo opic, nbr se poznvaj
podle pachu houfu stejn jako vely a jin sociln ijc hmyz.
Stejn jako u tohoto hmyzu je mono i u potkan pokusn
ocejchovat lena tlupy za nenvidnho cizince a naopak, ovlivnmeli tento pach vhodnmi prostedky. Eibl vzal z kolonie krys jedno
zve a vypustil je do nov zazenho terria; kdy je za nkolik dn
penesl zpt do pvodnho vbhu, jednalo s nm jeho pbuzenstvo

jako s cizincem. V druhm ppad penesl s krysou tak trochu pdy

a steliva z vbhu, take izolovan zve s sebou dostalo jaksi vno,
na nm lpl pach tlupy. Akoliv byl tento jedinec umstn do ist
przdn elementky, byl i po tdny trvajc neptomnosti velerodinou
znovu pijat jako jej pslunk.
Pmo srdcervouc byl osud jedn krysy, s n Eibl naloil ve
popsanm zpsobem a ji v m ptomnosti vpustil zptky do vbhu
jejho pbuzenstva. Toto zve zejm nezapomnlo pach sv
skupiny, nevdlo vak, e se jeho vlastn pach zmnil. Po nvratu do
starho kotce se tedy ctilo doma a v plnm bezpe a ostr hryznut
jeho bvalch ptel byla pro n naprosto neekan. Ani po nkolika
vnjch porannch jet nereagovalo strachem a pokusy o tk,
je lze na skuten cizch krysch pozorovat ji po prvnm toku
lena mstn skupiny. Ujiujeme jemnocitn tene tenm
vdeckm to zdrhav piznvme , e jsme v tomto ppad
neekali na trpk konec, nbr jsme pokusn zve ve vbhu jeho
pbuzenstva umstili do ochrann drtn klece, aby opt zskalo
pvodn pachovou sttn pslunost.
Bez takovho sentimentlnho zkroku je osud ciz krysy
skuten stran. Jet tak to nejlep, co ji me potkat, je, e zve
je v nesmrn hrze nhle stieno mrtvic, jak pozoroval S. A.
Barnett v ojedinlch ppadech. Jinak je pslunky vlastnho druhu
pomalu rozspno. Myslm, e jen zdkakdy je na njakm zveti
mono tak zeteln pozorovat zoufalstv, panick strach a souasn
vdom neodvratitelnosti straliv smrti jako na kryse, kter pochop,
e ji krysy hodlaj zlikvidovat vbec se ji nebrn! lovk toto jej
chovn bezdky porovnv s tm, jak krysa vzdoruje hrozb velk
elmy, je ji zahnala do kouta a kter stejn jako krysm cizho
spoleenstv neme uniknout. Pesto el mnohem silnjmu
nepteli odvnou sebeobranou, nejlep obranou, jak vbec
existuje tokem. Komu u jednou ve slep ulice skoil do oblieje
potkan s pronikavm vlenm vkikem svho druhu, pochop, co
myslm.
emu je stranick nenvist mezi tlupami krys prospn? Kter
vznam pro udren druhu vyvolal toto chovm? Nue, to otesn a
ns lidi hluboce znepokojujc spov v tom, e tyto star dobr

darwinovsk mylenkov pochody je mono pout jen tam, kde je

vbr ovlivovn njakou vnj pinou, kter vychz z
mimodruhovho prosted. Jen v tom ppad je njak pizpsoben
ovlivovno pirozenm vbrem. Avak tam, kde je tento vbr
pohnn jen soutenm mezi pslunky tho druhu, nastv jak
u tak vme obrovsk nebezpe, e se pslunci stejnho druhu
ve sv zaslepen konkurenci navzjem zaenou do t nejhloupj
vvojov slep uliky. Na str. 42 jsme si uvedli letky baanta arguse
a pracovn tempo zpadn civilizace jako pklady takovho
scestnho vvoje. Je tedy docela mon, e stranick z, jak
panuje mezi jednotlivmi tlupami krys, je skuten jen blovm
vynlezem, kter nen k niemu dobr. Na druh stran ovem nen
vyloueno, e zde pracovaly a pracuj dosud neznm vnj
vbrov faktory; jedno ale meme s jistotou tvrdit: koly
vnitrodruhov agrese, jejich vznam pro udren druhu u znme a
jejich nepostradatelnost jsme poznali ve 3. kapitole Na je zlo
dobr, vzjemn boje krysch pospolitost nepln. Neslou ani
rovnomrnmu rozdlen revr, ani vbru silnho ochrnce rodiny
vdy jsme vidli, e ti dokonce jen zdka bvaj otci potomstva ,
ani dn jin funkci uveden ve 3. kapitole.
Je tak snadno pochopiteln, e trval vlen stav, kter panuje
mezi sousednmi velerodinami krys, mus bt pinou velice silnho
vbrovho tlaku ve smru stle roustouc bojeschopnosti a e tlupa,
kter v tomto smru jen trochu zaostane, mus nutn podlehnout a je
rychle vyhubena. Pirozen vbr pravdpodobn sz na co mon
nejpoetnj velerodiny; lenov pospolitosti si v boji proti
cizincm zejm navzjem pomhaj, take men skupina je pi
stetnut se skupinou vt nutn v nevhod. Na malm Hallig
Norderoog nael Steiniger zem, kter si mezi sebou rozdlil urit
poet potkanch tlup. Mezi jednotlivmi revry nechaly velerodiny
asi 50 m irok voln pruh zem nikoho no ras land a v tto
oblasti se neustle bojovalo. Takto hjen fronta je pro men skupinu
pomrn vce roztaen a tedy nutn mn vhodn ne pro
skupinu vt. lovk je v pokuen zaspekulovat: na Halligu se bude
postupn vyskytovat stle mn a mn rznch pbuzenstev
potkan; skupiny, kter peij, budou stle poetnj a krvelanj,

nebo vbr zvhoduje rst stranick zti. O lovku, kter studuje

chovn a kter si je neustle vdom zkzy hrozc lidstvu, lze ci
pesn to, co v Auerbachov sklep k Altmeyer o Sieblovi:
Rozbre se,
kdy smutn vc se povd.
Nu arci! V napuchl t kryse
ivouc kontrfej svj m.

/11 / SVAZEK
Je konec strachu s tebou po boku
na souboj vyzveme sv stolet!
S c h i 11 e r
Ve tech rznch typech uspodn spoleenstva, kter jsem
popsal v pedelch kapitolch, jsou vztahy mezi jednotlivmi
ivoichy zcela neosobn. Jedinci jsou prvky v nadindividulnm
spoleenstv a jsou skoro libovoln vzjemn zamniteln. Prvn
nznak osobnho vztahu jsme poznali u teritorilnch samek
tlamovce Desfontainesova z Gafsy, kte se svmi sousedy uzavraj
pakt o netoen a jsou agresvn pouze vi cizm vetelcm. Zde se
dosud jedn jen o pasvn strpn dobe znmho souseda. Jeden na
druhho dosud nepsob pitalivm poutem, je by ho pinutilo, aby
nsledoval partnera, kter chce odplavat, nebo aby kvli nmu zstal
na tm mst nebo ho dokonce v ppad, e zmiz aktivn
hledal!
Prv tyto objektivn zjistiteln projevy soudrnosti vytvej
osobn pouto, kter je pedmtem tto kapitoly a kter budu nadle
krtce nazvat svazkem. Spoleenstv, je tento svazek obklopuje,
ozname jako skupinu. Stejn jako anonymn hejno, dr i skupinu
pohromad reakce, kter vyvolv jeden jej len u druhho, avak
na rozdl od onoho neosobnho sdruovn jsou tyto reakce
soudrnosti psn vzny na individualitu len skupiny.
Tak jako u paktu vzjemn snenlivosti tlamovc
Desfontainesovch z Gafsy je i pi utvoen skuten skupiny
hlavnm pedpokladem, e jednotliv zvata jsou schopna selektivn
reagovat na individualitu kterhokoli jinho lena. U onoho
tlamovce, kter i kdy jen na jedinm mst, na svm trdliti
reaguje na souseda jinak ne na cizince, astn se v procesu tohoto
zvltnho nvyku na souseda mnostv vedlejch okolnost. Je
sporn, zda by se ryba chovala ke znmmu sousedu stejn, kdyby se
oba najednou ocitli na nezvyklm mst. Skuten skupina je ale
charakterizovna prv svou nezvislost na mst. loha, jakou

hraje kad jej len v ivot vech ostatnch, zstv v

pekvapujcm potu nejrznjch situac vnjho prosted
nezmnna. Jednm slovem: osobn rozpoznvn partnera ve vech
monch ivotnch situacch je pedpokladem vytvoen kad
skupiny; nespov tedy nikdy jen ve vrozench reakcch, co je
ast ppad pi vytven anonymnho hejna. Poznvn partnera se
ovem zskv individulnm uenm.
Pehlme-li adu ivoich vzestupn od jednoduchch k
vym, setkme se se skupinou v prv definovanm smyslu poprv
u vych ryb kostnanch, a sice u ostnoploutvch a mezi nimi
obzvlt u cichlid a jinch, pomrn blzce pbuznch ryb
okounovitch, jako nap. u pomc, klipek a ryb sapnovitch. Tyto ti
eled moskch ryb jsme poznali ji v prvnch dvou kapitolch jako
ivoichy s obzvl silnou vnitrodruhovou agres co je zde
vznamn.
Pi popisu anonymnho hejna (viz str. 128-131) jsem vslovn
podotkl, e tato nejrozenj a nejpvodnj forma sdruovn
ivoich nevznikla z rodiny z jednoty rodi a dt , jako je tomu
u bojovch tlup potkan a tak u smeek jinch savc. V ponkud
jinm smyslu je fylogenetickou praformou osobnho svazku a
skupiny zcela jist soudrnost pru, kter se spolen star o
potomstvo. Z takovho pru sice vznik snadno rodina, pesto vak je
pouto, o kterm zde budeme mluvit, mnohem specilnjho rzu.
Nejprve nzorn popeme, jak vznik u cichlid tchto tak
pounch ryb.
Pozorujeme-li jako znalci, kte znaj zvata a chpou vechny
jejich vrazov pohyby, procesy, je jsou u cichlid (viz str. 94)
pinou utven heterosexulnch pr, me ns dost znervzovat
a mst skutenost, jak jsou na sebe budouc manel zl Jsou ochotni
znovu a znovu se stetvat ve vn mnnm boji a vdy znovu je
nebezpen vzplanut agresivnho pudu jen s nejvy nouz natolik
utlumeno, e nedojde k smrtelnmu deru a vrad. Tato obava
vbec nespov na chybn interpretaci tchto vrazovch pohyb
ryb! Kad akvarista zn z praxe, jak je nebezpen vpustit do te
ndre sameka a samiku tho druhu cichlid a jak rychle se objev
njak ta mrtvolka, kdy se na toto provn trvale nedohl.

V pirozench podmnkch pispv nvyk na partnera podstatn

k zabrnn boje mezi budoucmi snoubenci. Podmnky ivota ve
voln prod nejlpe napodobte, kdy nechte spolu vyrstat vce
mladch ryb, je jsou zpotku jet pln snenliv, v co mon
nejvtm akvriu. K provn pak dochz tak, e urit ryba
nejastji sameek si pi dosaen pohlavn dosplosti zane init
nrok na revr a vechny ostatn z nho vyhn. Pak se njak
samika ochotn k provn zane opatrn pibliovat k majiteli
revru. Jestlie uznala sameka jako sob nadazenho, odpovd na
jeho, zpotku zcela vn mnn toky ji dve (viz str. 94-95)
popsanm zpsobem, toti upejpavm chovnm; to se, jak u vme,
skld jednak z naladn k provn, jednak z naladn k tku.
Jestlie vak sameek pes agresi potlaujc psoben tchto projev
pejde k inu, vzdl se samika na krat dobu z jeho revru. Dve
nebo pozdji se vak vrac. To se opakuje bhem rzn dlouh doby
tak dlouho, a si jedno ze zvat zvykne na ptomnost druhho
natolik, e podnty vychzejc nepotlaiteln od partnera, kter
vyvolvaj agresi, ztrat podstatn na innosti. Stejn jako u mnoha
podobnch pochod specilnho nvyku uplatuj se i zde nejprve
nhodn vedlej okolnosti, a si konen zve zvykne na celkovou
situaci. dn z nich nesm chybt, jinak je spolen psoben
nvyku znieno. To plat pedevm pro zatek pokojnho souit.
Partner se mus zpotku objevit vdy obvyklou cestou, z obvykl
strany, osvtlen mus bt stejn jako vdy atd., atd., jinak psob
partner jako cizinec vyvolvajc boj. Je-li pr v tomto stadiu
pemstn do jinho akvria, me bt dal upevovn pouta mezi
partnery zcela znieno. S upevovnm znmosti se obraz partnera
stv stle vc a vc nezvislm na pozad, na jakm je nabzen co
je proces vyleovn podstatnch vlastnost, kter je dobe znm
psychologm stejn jako odbornkm na podmnn reflexy.
Konen je pouto k partnerovi tak dalece nezvisl na vedlejch
okolnostech, e lze pr pemstit a dokonce i transportovat, ani se
jejich svazek poru. Nanejve za takovch okolnost star pr
regraduje na njak dvj stadium, tj. meme u nho pozorovat
obnoven ceremonily toku a upokojovacch projev, kter u

dlouholetch manel ji dvno zmizely pod nnosem kadodennho

zvyku.
Probh-li tvoen pru bez vyruovn, vystupuj poznenhlu u
sameka vc a vc do poped sexuln zpsoby chovn. Mohou bt
stopov pimeny ji v jeho prvnm, vn mnnm toku na
samiku, nyn vak zskvaj na intenzit a hojnosti, ani pitom miz
ty vrazov pohyby; z nich lze usuzovat na agresivn naladn U
samiky naproti tomu poten pohotovosti k tku a jej
podzenosti rychle ubv. Vrazov pohyby strachu, respektive
tkovho naladn u n miz s upevovnm pru vc a vce,
dokonce v nkterch ppadech tak nhle, e jsem je pi svch
prvnch pozorovnch cichlid pehldl a lta se myln domnval, e u
tchto ryb mezi manely dn hodnostn zaazen neexistuje. Slyeli
jsme ji, jakou lohu ve skutenosti hodnostn ebek pi
oboustrannm poznvn pohlav hraje. Zstv zachovn v
latentnm stavu i tehdy, kdy samice radikln pestala projevovat
vi svmu manelovi podzenost. Jen pi vzcnch pleitostech,
kdy se star pr dostane do sporu, se k tomu pece uchyluje!
Zpotku bojcn podzen samice ztrc se strachem ped
samcem tak jakoukoliv zbranu projevovat agresvn chovn.
Najednou je jej pedchzejc ostchavosti konec a samice stoj
uprosted revru svho samce drz a velk, s iroce roztaenmi
ploutvemi, v plnm imponujcm postoji a ndhernm zbarven
svatebnho atu, kter se u uvedench druh neli od zbarven
samce. Samec se jak lze oekvat rozzlob, nebo vzruchov
situace, kterou imponujc manelka vytv, nezmrn dn z
klovch podnt vyvolvajcch boj, je znme z naich analz
podnt. Samec se tedy rozjede proti sv samici, zaujme rovn
postaven bonho imponovn a na zlomek vteiny se zd, e do n
naraz. Pak se ale pihod to, co m podntilo k napsn tto knihy:
samec se vbec nezdruje nebo nejv na zlomek vteiny
hroenm samici (on by ani nemohl, nebo je pli vzruen) a
pechz skuten k zuivmu toku kter vak nesmuje proti
samici, nbr ji tsn mj a smuje na jinho pslunka stejnho
druhu v pirozench podmnkch to pravideln bv vlastnk
sousednho revru!

Je to klasick pklad, ktermu s Tinbergenem kme

peorientovan chovn (angl. redirected activity). Je to urit
chovn, je je sice vyvolno jednm objektem, avak ponvad
tento objekt vysl zrove podnty, kter takov chovn tlum,
odreaguje se na njakm jinm pedmtu. Tak napklad lovk, kter
se na nkoho zlob, ude pst spe do stolu ne do oblieje toho,
kdo ho rozzlobil a to prv proto, e to urit zbrany znemouj,
kdeto jeho zlost potebuje vybuchnout jako sopka. Tyto vtinou
znm ppady peorientovanho chovn posiluj to agresvn
chovn, kter je vyvolno objektem, jen zrove vzbuzuje strach. V
tomto specilnm ppad prvn rozpoznal a popsal princip
peorientace B. Grzimek, kter ho nazval reakc cyklisty.
Cyklista je v tomto ppad ten, kdo se smrem nahoru hrb a dol
lape. Obzvl zetelnm se stv mechanismus, kter ovlivuje
toto chovn, kdy se zve bl z vt vzdlenosti k pedmtu svho
hnvu a teprve zblzka jaksi zpozoruje, jak hrozitnsk ten protivnk
vlastn je. A ponvad te u neme jednou nastartovan tok
zabrzdit, vyleje svj vztek na jakmkoliv vedle stojcm nekodnm
ivoichu.
Samozejm
existuje
jet
nespoet
dalch
forem
peorientovanho jednn: mohou ho vyvolat nejrznj kombinace
stetnuvch se podnt. Zvltn ppad samek cichlid je pro nae
tma obzvl vznamn, nebo analogick procesy hraj rozhodujc
lohu v rodinnm a spoleenskm ivot i u mnoha vych zvat a
lid. Zejm mezi obratlovci dolo vcekrt nezvisle na sob k
tomuto objevu: partnerem vyvolan agrese nejene nen tlumena,
nbr se j pouije k boji proti neptelskmu sousedovi.
Odveden nedouc, partnerem vyvolan agrese a jej zamen
doucm smrem na souseda nen ve ve popsanm ppad u
samce cichlidy pirozen objevem jednoho okamiku, kter zve v
kritickm okamiku me, ale tak nemus uinit. Pravdpodobn je
ji dlouho ritualizovn a stal se pevnou soust invente instinkt
onoho druhu. Ve, co jsme se dozvdli v 5. kapitole o procesu
ritualizovn, slou v prv ad tomu, abychom porozumli
skutenosti, e z peorientovanho chovn me vzniknout pevn
ritul a tm i poteba samostatnho motivu jednm.

Kdysi v erm pravku odhadem asi tak ve svrchn kd (na

milinu let vc i mn zde nesejde!) se musela tato historka
odehrt stejn nhodn jako kouen tabku u obou indinskch
nelnk v 5. kapitole; jinak by nemohl vzniknout dn ritul.
Nebo jeden ze dvou velkch konstruktr vvoje druh, selekce,
potebuje neustle nhodn vznikl zchytn body, aby mohla
zashnout; a je to jej zaslepenj, ale pilnj kolegyn, mutace,
kter j tyto podklady dodv.
Jako je tomu i pi vytven mnoha tlesnch znak a mnoha
druh instinktivnho chovn, sleduje t individuln vvoj
(ontogeneze) ritualizovanho ceremonilu v hrubch rysech cestu, j
el kdysi jeho vvoj historick (fylogeneze). Pesnji eeno,
ontogeneze neopakuje podobu ady pedk, nbr urit formy z
jejich ontogeneze, jak ji sprvn rozpoznal Carl Ernst von Baer. Pro
n el vak posta hrub pedstava. Ritul, kter vznikl z
njakho peorientovanho toku, se tedy podob daleko vce svmu
neritualizovanmu vzoru pi svm prvnm vystoupen ne pozdji ve
svm plnm rozvinut. Vidme proto na erstv sprovanm
samekovi cichlidy obzvl nen-li intenzita cel reakce pli
vysok zcela zeteln, e by vlastn velmi rd utdil sv mlad
en podnou rnu; v poslednm okamiku mu v tom vak motivy
jinho druhu zabrn, a tak vybije svou zlost na sousedovi. U pln
vytvoenho ceremonilu se ji symbol vzdlil daleko vce od
toho, co symbolizuje, a jeho pvod je zasten jak teatrlnost, tak i
samoelnost celho jednn. Jeho funkce a symbolika bij do o
daleko vc ne jeho pvod. Chceme-li vyptrat, kolik z pvodnch
podnt astncch se v konfliktu je v jednotlivch ppadech tohoto
jednn zachovno, musme provst podrobnj analzu. Kdy mj
ptel Alfred Seitz a j jsme tento ritul ped tvrtstoletm poprvc
pozorovali, byla nm odreagovac a pozdravn funkce ceremonilu
cichlid brzy naprosto jasn; trvalo ale jet dlouho, ne jsme
pochopili jeho fylogenetick pvod.
Co nm ovem bylo hned tenkrt na prvnm, podrobnji
zkoumanm druhu africk cichlid dvouskvrnn npadn, byla
velk podobnost mezi projevy hrozby a pozdravu. Sice jsme se
brzy nauili oba od sebe rozliovat a sprvn pedpovdat, zda tyto

projevy povedou k boji nebo k utvoen pru, ke sv zlosti jsme vak

dlouho nemohli pijt na to, jak zetele byly pro n sudek
smrodatn. Teprve kdy jsme ble analyzovali plynul pechody,
jimi pechzel sameek od vn hrozby nevst k upokojujcmu
ceremonilu, stal se nm ten rozdl jasnm: pi hrozb ryba narz
zabrzd svj vpad a zastav se vedle ohroovanho jedince a to
obzvl tehdy, je-li natolik vzruena, e nejen imponuje v bonm
postaven, nbr tak provd dery ocasem. Pi upokojovacm,
respektive odreagovacm ceremonilu naproti tomu nejen e se proti
partnerovi nezastav, nbr s pehnanou mimikou plave kolem nho a
pitom na nj zamuje bon imponovn a dery ocasem. Smr,
kterm ryba svj ceremonil nabz, se tedy svm citovm nbojem
li od smru, jm se pohybuje pi toku. Stl-li samec ped
ceremonilem klidn pobl manelky, zane vdy odhodlan plavat
kupedu dve, ne zane imponovat a bt ocasem. Dv tedy zeteln
najevo, skoro srozumiteln symbolizuje, e partnerka prv nen
pedmtem jeho toku, nbr e samec tento pedmt hled nkde
dl ve smru svho pohybu.
Takzvan zmna funkce je prostedek, jeho oba velc
konstrukti vvoje druh asto pouvaj, aby zbytkm toho orgnu
nebo jednn, jeho vznam je pokrokem evoluce ji pekonn, dali
njak nov vznam a uinili je tak opt pouitelnmi. S odvnou
fantazi abychom si vyjmenovali jen nkter pklady vytvoili z
jedn abern skulinky sluchovou chodbu obsahujc vduch a
vedouc zvukov vlny, ze dvou kost elistnho kloubu dv sluchov
kstky, z temennho oka lzu s vnitn sekrec epifzu, z konetiny
plaza pta kdlo atd., atd. Ale vechny tyto pestavby se zdaj bt
nesml a skrovn v porovnn s tmto genilnm kouskem: z
chovn, kter bylo nejen kdysi svm pvodem, ale je dosud ve sv
souasn podob je pinejmenm sten motivovno
vnitrodruhovou agres, vytvoili jednoduchm prostedkem
ritualizace fixovan peorientovan upokoj ovac jednn. Nen to nic
vc a nic mn ne obrcen vech odpuzujcch ink agrese
naruby: rituln se osamostatniv ceremonil se stal jak jsme
vidli v kapitole o ritualizaci douc samoelnou potebou jako
kad jin autonomn instinktivn chovn. Prv tm se tento

ceremonil stal pevnm poutem, kter spojuje jednoho partnera s

druhm. Pro tento zvltn druh upokojovacho ceremonilu je toti
podstatn, e ho kad z pslunk svazku me provdt pouze s
druhm lenem svazku a nikoli s libovolnm jedincem svho druhu.
Musme si uvdomit, jak takka neeiteln loha je zde
vyeena tm nejjednodum, nejelegantnjm a nejdokonalejm
zpsobem: dv pmo zuiv agresvn zvata, kter svm vzhledem,
zbarvenm a chovnm nutn znamenaj jeden pro druhho tot co
rud tek pro bka (ovem pouze v slov), maj bt pivedena k
tomu, aby se bez tenic snela na nejtsnjm prostoru v hnzd,
tedy pmo v mst, je kad z nich pokld za sted revru a kde
jeho vnitrodruhov agrese dosahuje svho absolutnho vrcholu. A
tato sama o sob ji tk loha je jet dle znesnadnna
dodatenm poadavkem, e vnitrodruhov agrese dnho z
manel nesm bt oslabena; vme pece z 3. kapitoly, e kad
sebemen zeslaben tonosti vi sousedm stejnho druhu je hned
zaplaceno ztrtou teritoria a tm i zdroj potravy pro oekvan
potomstvo. Za tchto okolnost si druh prost neme dovolit, aby
se kvli odvrcen boj mezi manely vrtil zpt k upokojovacm
ceremonilm jako nap. u projev podzenosti nebo infantilnho
chovn , jejich pedpokladem je snen agresivity. Ritualizovan
peorientovan chovn zabrauje nejen tmto nedoucm
nsledkm, nbr pouv navc jet nevyhnuteln od partnera
vychzejcch klovch podnt vyvolvajcch boj k popchnut
partnera vi majiteli sousednho revru. Tento mechanismus
pokldm prost za geniln a pitom daleko ryttj ne
analogick, avak obrcen jednn lovka, jen svj vnitn vztek,
kter m na milho souseda nebo nadzenho, odreagovv pln
nervozity a podrdnosti veer doma na sv politovnhodn en!
Obzvl spn konstruktivn een bv v prbhu vvoje
asto na sob nezvisle vynalezeno rznmi skupinami ivoich.
Hmyz, ryby, ptci a netopi maj kdla, torpdovit tvar tla
vynalezly spie, ryby, ichtyosaui a kytovci. Proto ns pli neudiv,
e se mechanismy chovn znemoujc boj, kter spovaj v
ritualizovanm peorientovanm toku, vyskytuj u mnoha rznch
zvat v analogick podob.

Je to nap. podivuhodn upokojujc ceremonil jeb, kter se

obvykle oznauje jako tanec a kter kdy se lovk jednou nauil
rozumt symbolice jejich projev pmo svd k pekladu do lidsk
ei. Jeden ptk se ped druhm hroziv napm, rozthne mohutn
kdla a s oima pevn upenma na partnera napm proti nmu
zobk: zosobnn obraz nebezpen hrozby. A k tomuto bodu se
tak upokojovac projevy skuten pln rovnaj pprav k toku.
Toto hroziv projeven vlastn nebezpenosti odvrac ptk v ptm
okamiku od partnera tm, e udl obrat o 180 a s kdly stle jet
iroko rozepjatmi mu nastavuje bezbrann tl, kter je jak znmo
u jeba popelavho a mnoha jinch druh ozdoben krsnou
rubnov rudou apkou. Po nkolik vtein setrvv tanc ptk
zdraznn v tomto postoji a dv tak srozumitelnou symbolikou
najevo, e jeho ton hrozba nen urena partnerovi, nbr zcela
naopak namena pmo na druhou stranu, proti zlmu vnjmu svtu
zde u zaznv motiv obrany ptele. Nato se jeb znova oto k
pteli a znova mu tv v tv demonstruje svou velikost a slu; pak
se ihned zase odvrac a vznamn provede zdnliv tok na njak
nhradn objekt. Nejradji k tomu vol vedle stojcho neptelskho
jeba, ale spokoj se i s nekodnou husou a v nouzi dokonce i s
kouskem deva nebo kamnkem, kter pak uchop do zobku a tikrt
a tyikrt vyhod do vzduchu. Cel chovn k tak zeteln jako
lidsk slova: Jsem velk a straliv, ale nikoliv vi tob, nbr
proti tomuhle, tomuhle, tomuhle!
e svch gest snad mn dramatick, avak jet daleko
vznamnj je upokojujc ceremonil kachen a hus, kter Oscar
Heinroth oznail jako triumfln pokik. Vznam, jak pro ns tento
ritul m, spov pedevm v tom, e u rznch zstupc
jmenovan skupiny ptk je provdn velmi rozmanitm zpsobem.
Z tto postupn ady meme zskat dobrou pedstavu o tom, jak zde
bhem vvoje vznikl z chovn odvracejcho zlost svazek, kter je
zvltnm zpsobem pbuzn s tm, jen spojuje lovka s lovkem
a jej pokldme za to nejkrsnj a nejsilnj pouto na Zemi.
Ve sv nejprimitivnj form znme ji v podob tzv. rbrb
palaveru u kachen divokch se hrozba odliuje jen nepatrn od
pozdravu. Alespo se mal rozdl v orientovn rab rab pi

hrozb na jedn a pi pozdravu na druh stran ujasnil teprve tehdy,

kdy jsem porozuml principu peorientovanho upokojovacho
ceremonilu z podrobnjho vzkumu cichlid, u nich je snze
pochopiteln. Kachny stoj proti sob s ponkud nadzvednutm
zobkem a vydvaj rychle a vzruen dvojslabin uvdomovac
hlas, kter zn u kaera obvykle jako rbrb, u kachny vak je vc
nosov zbarven, asi jako qunqwng, qungwng. Jeliko u
tchto kachen me bt pinou uchlen od pvodnho cle hrozby
nejen sociln zbrana toku, ale i strach z partnera, nestoj tak dva
samci, kte si vn hroz pozvednutmi zobky a hlasem rbrb,
asto pmo proti sob s namenmi zobky. Kdy to vak konen
pece uin, pikro v ptm okamiku k inu a chytnou se
vzjemn za pe na prsou. Obvykle vak m zobky i pi zcela
neptelskm setkn ponkud mimo sebe.
Kdy naproti tomu dr kaer palaver se svou kachnou, a
obzvl tehdy, kdy tmto ceremonilem odpovd na ponoukn sv
budouc nevsty (viz str. 61), vidme velmi zeteln, jak mu to
odtahuje zobk od vyvolen kachny tm silnji, m vce se dostv
do tokovho vzruen. To me vst v extrmnm ppad k tomu, e
se obrt k samice za neustlho dren palaveru pmo tlem,
co formln zcela odpovd upokojujcmu ceremonilu rack,
popsanmu na str. 119, co vak u nich vzniklo urit vylenm
zpsobem a nikoliv novou orientac jako u kachen budi to
varovnm ped lehkovnou homologizac! Z prv popsanho
otoen kaerovy hlavy se dal ritualizac stal pro mnoh kachny
typick projev natoen tlu, je hraje velikou roli pi toku u
bezaky, cirky, ostralky a jinch plovavch kachen a rovn u
skupiny kajek. Pr bezaek slav ceremonil rbrb palaveru s
obzvl velkou oddanost tehdy, kdy se partnei po delm
odlouen opt shledaj. Tot plat o upokojovacch projevech
spojench s bonm imponovnm a dery ocasu, je jsme ji poznali
u cichlid (viz str. 152). Protoe k tomuto ceremonilu dochz asto
prv pi shledn partner, pokldali jej prvn pozorovatel za
pozdrav.
Akoliv tento vklad je pro urit specializovan ceremonily
tohoto druhu sten sprvn, m velk hojnost a intenzita

upokojovacch projev prv v tto situaci pvodn jist jin

vysvtlen: otupen vech agresivnch reakc navyknutm si na
partnera me bt sten zmaeno ji krtkm peruenm
vzruchov situace, kter tento nvyk vytvoila. Psobivm dokladem
je situace, je vznikne, jsme-li z njakho dvodu nuceni z hejna
spolen vyrostlch, na sebe zvyklch, a proto dosud snesiteln
mrumilovnch mladch kohout, drozd ma, cichlid, bojovnic
pestrch nebo jinch stejn agresivnch druh zvat izolovat jednoho
jedince by jen na hodinu a pak se ho zase pokoume umstit
zpt k jeho dosavadnm druhm. V tom okamiku jejich agrese
vzkyp jak peht voda v tlakovm hrnci pi sebemenm nrazu.
I jin sebenepatrnj zmny v celkov situaci mohou psobivost
nvyku nhle zniit (jak jsme poznali ji na str. 148). Mj star pr
drozd ma trpl v roce 1961 jednoho svho syna z prvnho
hnzdn, kter se nachzel v kleci v te mstnosti jako hnzdn
budka pru, daleko pes as, v nm tito ptci obvykle vyhnj sv
odrostl dti z vlastnho revru. Kdy jsem vak penesl klec ze stolu
na polici s knihami, zaali rodie na syna tak intenzvn toit, e
kvli tomu zapomnli vylett ven a pinst potravu pro mal
mlata, kter v tu dobu prv mli. Toto nhl zhroucen zbrany
toku zaloen na zvyku je zejm nebezpe, je hroz poutu mezi
partnery v pru vdy, kdy zvata jsou by jen na krtk as
oddlena. Stejn zejm je, e vrazn upokojujc ceremonil, kter
lze pozorovat vdy pi shledn, neslou niemu jinmu ne k
zaehnn nebezpe. Tto domnnce odpovd skutenost, e
pozdrav je tm vzruenj a intenzivnj, m del bylo
pedchzejc odlouen partner.
N lidsk smch je ve sv pvodn form pravdpodobn rovn
upokojujc nebo pozdravn ceremonil. smv a smch jsou jist
jen rzn stupn intenzity tho chovn, tj. reaguj na rzn siln
prahov hodnoty tho specifickho podntu. U naich nejblich
pbuznch impanze a gorily bohuel neexistuje dn
pozdravn chovn, je by formln a funkn odpovdalo naemu
smvu. Avak upokojujcm projevem mnoha makak je cenn
zub: pitom tyto opice mlaskaj rty, kvaj hlavou sem a tam a
pokldaj ui daleko dozadu. Je pozoruhodn, e mnoz lid z

Dlnho vchodu in pi pozdravnm smvu tot. Nejzajmavj

ale je, e pi intenzvnm smvu dr tito lid hlavu tak, aby jejich
obliej nesmoval pmo na pozdravovanho, nbr stranou od
nho. Pro posuzovn funkce ritulu v tomto ppad je jedno,
nakolik je ddin fixovn a nakolik upevnn kulturn tradic a
zdvoilost.
V kadm ppad je lkav vykldat tento pozdravn smv jako
upokojovac ceremonil, kter analogicky s triumflnm pokikem
hus vznikl ritualizac peorientovan hrozby. Kdy lovk vid
ptelsk zbn vycenn zub velice zdvoilch Japonc, je v
pokuen tomu vit.
Pro tuto domnnku mluv i to, e u skuten citov zdraznnho,
vysoce intenzivnho pozdravu dvou ptel se pekvapivm zpsobem
z smvu stv hlasit smch. I zastnnm osobm pipad tento
smch pozoruhodn v neshod s jejich vlastnmi pocity, kdy tak
znenadn vytryskne z hlubin vegetativnch vrstev pi shledn po
dlouhm odlouen. Objektivnho pozorovatele mus chovn dvou
takto se shledavch lid neodbytn upomnat na triumfln pokik
hus.
Analogick jsou v mnoha ohledech i vyvolvac vzruchov
situace. Kdy se nkolik naivnch lid, teba malch hoch, spolen
vy smv jednomu nebo vce jinm, kte nenle k jejich
skupin, obsahuje tato reakce stejn jako jin peorientovan
upokojujc projevy podstatn vc agrese, kter smuje ven ze
skupiny na jedince, kte nejsou jejmi leny. Tak jinak tko
pochopiteln smch pi nhlm uvolnn njak konfliktn situace m
svou analogii u upokojujcch a pozdravnch projevech mnoha
zvat: psi, husy a mnoh jin zvata propukaj v intenzvn zdraven,
kdy se njak trapn konfliktn situace nhle uvoln. Z pozorovn
sebe sama mohu s jistotou tvrdit, e spolen smch nepsob jen
jako obzvl inn, agresi odvdjc initel, nbr vytv i velmi
zeteln pocit sociln sounleitosti.
Prost znemonn boje me bt pvodn a v mnoha ppadech
dokonce hlavn funkc vech prv zmnnch ritul. Nicmn jsou
ji na pomrn nzkm vvojovm stupni jak dokazuje rbrb
palaver kachny divok dostaten autonomn, e o n zve usiluje

kvli nim samotnm. Hled-li kaer bezaky svou manelku,

neustle pi tom vyr svj protaen jednoslabin vbc hlas
rb rb rb. Kdy ji konen opt najde, oddv se
skutenm orgim rbrb palaveru, pi nich zved bradu a nat
tl. Pozorovatel se neme ubrnit subjektivizujcmu vkladu, e
kaer m hroznou radost z toho, e ji opt nael, a e jeho vysilujc
ptrn po n bylo z podstatn sti motivovno apetenc po
pozdravnm ceremonilu. U silnji ritualizovanch forem
triumflnho pokiku, s jakmi se meme setkat u husic a pak
zejmna u hus, se tento dojem jet Umocuje a lovk je v pokuen
vynechat u slova pozdrav uvozovky.
U vech plovavch kachen a tak u husice li, kter je ze vech
svch pbuznch plovavm kachnm nejpodobnj i vzhledem k
triumflnmu pokiku rbrb palaveru, m tento ceremonil jet
druhou funkci, pi n provd upokojovac ceremonil jen samec,
zatmco samice ponouk zpsobem popsanm na str. 57. Podrobnou
motivan analzou zjistme, e samec, kter sv vhrn pohyby
zamuje vi sousednmu kaerovi stejnho druhu, je v hloubi srdce
agresvn vi sv samici; samice vak nepociuje agresivitu proti
svmu choti, nbr skuten jen proti cizmu kaerovi. Tento ritul,
kter se skld z peorientovan hrozby samce a ponoukn samice,
je funkn zcela analogick triumflnmu pokiku, pi nm hrozba
druhho partnera z pru miz. U hvzdka euroasijskho a husice li
se vyvinul u obou druh jist na sob nezvisle v obzvl pkn
ceremonil. Je zajmav, e naproti tomu u hvzdka chilskho je
tento ceremonil stejn vysoce diferencovn jako u hus. Oba manel
si pi nm peorientovan hroz prv tak, jak to in husy a mnoho
vtch husic. Samice hvzdka chilskho nos sam svatebn at
m kovov zelenou hlavu a svtle rudohndou hru , co je jedin
ppad mezi plovavmi kachnami.
U husice rud, husice nilsk a mnoha pbuznch provd samice
sice homologick ponoukac pohyby, samec vak na to nereaguje
ritualizovanou hrozbou, mjejc partnerku, nbr skutenm tokem
na neptelskho souseda, kterho mu ukzala. Teprve kdy nad nm
zvtz nebo nen-li boj alespo ukonen zdrcujc porkou pru,
dochz pak k nekonenmu triumflnmu pokiku. Ten je u mnoha

druh jako u husice orinock, husice andsk a jinch velmi

pozoruhodn nejen svou zvltn zvukomalbou, je vznik
rozdlnost samho a samiho hlasu, nbr psob velmi komicky
svmi mimicky vysoce pehnanmi projevy. Mj film, v nm pr
husic andskch doshl vraznho vtzstv nad mm milm ptelem
Niko Tinbergenem, vyvolv u divk spolehliv smch. Nejprve
samice krtkm zdnlivm tokem ponouk svho samce k toku na
vhlasnho etologa; houser se dostv poznenhlu do re a konen
skuten zato; pak se ale tak rozzu a tlue ohbm svch kdel,
kter jsou ozbrojena trny z rohoviny, tak stran, e Nikv tk na
konci filmu psob vc ne pesvdiv: jeho nohy a pedlokt, jimi
se houserovi brnil, jsou potluen a potpan dohnda a domodra.
Po zmizen lidskho protivnka nsleduje nekonc triumfln
ceremonil, kter bohatost svho a pli lidskho vrazu skuten
neobyejn obvesel.
Samice severoafrickch husic nilskch ponouk jet vce ne
samice ostatnch druh husic svho samce na vechny dosaiteln
pslunky druhu a pi jejich nedostatku bohuel tak na ptky
jinch druh. To psob mnoho starost chovateli zvat, kter je tak
pinucen uinit tyto pkn ptky neschopnmi letu a po prech je
izolovat. Samice husice nilsk pihl vem soubojm svho chot
se zjmem profesionlnho ringovho rozhodho, nikdy mu vak
nepispje na pomoc, jako to asto in samice husy velk a jak je to
pravidlem u samic cichlid. Je dokonce vdy ochotna pebhnout s
vlajcmi prapory k vtzi, kdyby jej dosavadn partner snad
nepochodil.
Takov chovn mus mt vznamn vliv na pohlavn vbr,
nebo klade draz na pokud mon velkou slu a bojovnost samce.
Vynouje se zde znovu mylenka, kterou jsme se zabvali ji na
konci tet kapitoly. Snad, ba pravdpodobn je zuivost husice
nilsk, kter se pozorovateli zd asto pmo nesmysln, nsledkem
vnitrodruhov selekce a nem vbec njak zvltn vznam pro
udren druhu. Tato monost je pro ns ponkud znepokojujc prv
proto, e jak jet pozdji uvidme se podobn vahy hod i na
fylogenetick vvoj lidskho tonho pudu.

Husice nilsk ostatn pat tak k tm nkolika druhm, u nich

me triumfln pokik ve sv funkci upokoj ovacho ceremonilu
selhat Kdy se dva pry u prhlednho, ale neproniknutelnho plotu
na sebe rozzlob a dostvaj se do stle vtho varu, dochz asto k
tomu, e se najednou jako na povel k sob manel obrt a stran se
navzjem bij. Znan spolehliv toho lze tak doclit tm, e k pru
do vbhu vpustme jet hromosvod stejnho druhu, a kdy je
rvaka v plnm proudu, zase ho pokud mon nenpadn odstranme.
Pak se pr nejprve odd skuten extatickmu triumflnmu pokiku.
Ten se vak stv stle divoejm a divoejm, li se stle mn a
mn od neritualizovan hrozby, a se konen oba milujc se
manel nhle popadnou navzjem za paesy. Takov rvaka kon
obvykle vtzstvm samce, nebo je znan vt a silnj ne
samice. Nen mi vak znmo, e by pi trval absenci zlho
souseda vedlo nahromadn nevyuit tonosti tmto zpsobem a
k zabit patrnera, jak jsem popsal u nkterch cichlid.
Bu jak bu, m triumfln pokik u husice nilsk a ostatnch
husic velk vznam jako hromosvod. Pouv se pedevm tam, kde
hroz bouka, tj. kde vnitrodruhovou agresi podncuje jak vnitn
naladn zvat, tak i vnj vyvolvac situace. Akoliv je triumfln
pokik obzvlt u na evropsk husice li doprovzen vysoce
diferencovanmi, tanen pehnanmi pohyby, neosvobodil se od
pudu, kter pvodn tkvl v zklad konfliktu, jak tomu zejm je u
ji popsanho a formou svho pohybu mn vyvinutho pozdravu
mnoha plovavch kachen. U husic lich erp triumfln pokik
svou energii zejm stle jet z vt sti z prapud, z jejich
konfliktu kdysi toto peorientovan chovn vzniklo; zstv vdy
spojen s existenc prav, v danm okamiku vznikajc tonosti,
stejn jako s faktory, kter psob proti n. Tomu odpovd i
skutenost, e tento ceremonil podlh u jmenovanch druh
silnm vkyvm v souvislosti s ronmi dobami: v dob
rozmnoovn je nejintenzvnj, miz v klidovm obdob a chyb
samozejm pln tak u mladch ptk ped dosaenm pohlavn
zralosti.
Toto ve je u husy velk a u vech hus vbec zcela jin. Za prv
nen jejich triumfln pokik u vhradn zleitost manelskho

pru; stal se poutem, kter dr pohromad nejen pr, nbr t celou

rodinu, a dokonce v obecnm smyslu i skupinu zce sptelench
jedinc. Tento ceremonil se stal takka nezvislm na pohlavnm
pudu provd se bhem celho roku a je vlastn ji zcela malm
mlatm.
Prbh chovm je pomalej a sloitj ne u vech dosud
popsanch upokojovacch ritul. Kdeto u cichlid a asto tak u
husic po agresi, kter je pozdravnm ceremonilem odvedena od
partnera, nsleduje tok proti neptelskmu sousedovi, u hus tento
tok ritualizovanmu nnmu zdraven pedchz Jinmi slovy: k
typickm znakm triumflnho pokiku pat, e jeden partner
vtinou nejsilnj len skupiny, u pru proto vdy houser zato
proti skutenmu nebo zdnlivmu protivnkovi, bojuje s nm a pak
se po vce nebo mn pesvdivm vtzstv vrac s hlasitm
zdravenm ke sv samici. Po tomto typickm pklad, kter je
schematicky znzornn na obrzku od Helgy Fischerov, m
triumfln pokik tak sv jmno.
asov posloupnost toku a pozdravu je natolik ritualizovna, e
se pi vy intenzit vzruen prosazuje jako jednolit ceremonil, i
kdy pro skutenou agresi neexistuje dn pina. tok pak je
zdnlivm tokem na njakou nevinn vedle stojc husiku, anebo
jde vbec naprzdno. Doprovz ho hlasit drsn trouben, jaksi
fanfry. Za pznivch okolnost me tedy dojt k toku, kter m
vlastn nezvislou motivaci. K vyvoln tohoto ritulu pispv i to,
e houser je vystaven situaci vyvolvajc agresi. Jak ukazuje
podrobnj motivan analza, vystupuj fanfry obzvl vrazn
tehdy, kdy je ptk v konfliktu mezi tokem, strachem a socilnm
vztahem. Svazkem, kter ho pout k jeho samici a dtem, je houser
vzn na msto a neme utci, i kdy v nm protivnk vzbuzuje
mimo agresi t siln tkov naladn. Jeho situace je pak stejn
jako situace do kouta zahnan krysy a zdnliv hrdinsk statenost, s
jakou otec rodiny vyr na silnjho neptele, je zoufalou odvahou
kritick reakce, kterou jsme poznali ji na str. 31.

Druh fze triumflnho pokiku obrat k partnerovi, kter je

provzen jemnm tbetnm se svou formou zcela rovn
vhrnmu gestu a lze ho od nho rozeznat jen podle malho
odchlen, kter je zpsobeno ritualizovnm peorientovnm
pohybu. Pesto obsahuje tato zdnliv hrozba, kter ptele mj, za
normlnch okolnost ji jen slab nebo vbec dn agresivn motiv;
je vhradn aktivovn autonomnm podntem ritulu, zvltnm
instinktem, kter meme oprvnn nazvat socilnm.
K neton nnosti tbetavho pozdravu znan pispv urit
kontrastn psoben. Houser vybil pi zdnlivm toku a hren
podstatn mnostv sv agrese a jeho nhl obrat od protivnka a
otoen se k milovan rodin jde ruku v ruce se zmnou naladn, je
podle dobe znmch fyziologickch a psychologickch zkonitost
vychl kyvadlo do smru, kter je opan smru agrese. Pi
nepatrn vlastn motivaci ceremonilu me pozdravn tbetn
obsahovat ponkud agresivnj podnt. Za zcela zvltnch
podmnek, kter si vysvtlme pozdji, me pozdravn ceremonil
podlehnout regresi, to znamen, e me klesnout zpt na nkter
fylogeneticky ranj stadium, k nmu pak rovn pistupuje prav
agrese.
Jeliko projevy pozdravu a hrozby jsou skoro stejn, je toto
vzcn a ne zcela normln pimen tonosti do chovn sotva
patrn. Jak je tento ptelsk projev podobn pvodn vhrn
mimice navzdory zkladn rozdlnosti jejich motivace, je patrn z

toho, e me dojt k zmnm. Nepatrn odchlen od smru je sice

dobe viditeln zepedu, tedy adrestovi tohoto vrazovho pohybu,
avak ze strany z profilu nen pozorovateln a to nejen pro
lidskho pozorovatele, ale ani pro jinou divokou husu. Kdy se na
jae pomalu uvoluj rodinn pouta a mlad housei zanaj t na
svobodn noze, me snadno dojt k tomu, e jeden bratr vydv s
druhm jet triumfln pokik a mezitm se ji sna dlat ciz mlad
huse svatebn nvrhy. Tyto nvrhy naprosto nespovaj ve vybzen k
pen, nbr v tom, e houser napadne ciz husu a pak pospch za
hlasitho zdraven ke sv vyvolen. Pihl-li tomuto jednn
sptelen bratr ze strany, zpravidla se domnv, e npadnk chce na
ciz mladou husu skuten zatoit, a jeliko mut pslunci te
skupiny, jej lenov spolu vydvaj triumfln pokik, se sebe
navzjem zastvaj, vyr zlostn na budouc nevstu svho bratra.
Jeliko k n ze sv strany nic nect, nakld s n velice hrubm
zpsobem. Pere se s n toti tak intenzvn, jak by odpovdalo
vrazovmu pohybu jeho bratra, kdyby byl msto zdraven skuten
hrozil. Kdy pak samice vyden uprchne, nachz se jej npadnk
ve velkch rozpacch. Nen to vbec antropomorfizovn, nebo
objektivn fyziologickou pinou tto rozpaitosti je konflikt
navzjem si odporujcch podnt a v takovm konfliktu se mlad
houser bez v pochyby nachz. Pud brnit vyvolenou samici je v
mladm houserovi velice siln, stejn mocn je ale i zbrana
napadnout bratra, kter je v tu dobu jet jeho kumpnem v
bratrskm triumflnm pokiku. Jak nepekonateln je tato zbrana, si
vysvtlme jet pozdji na psobivch pkladech.
Jeliko triumfln pokik obsahuje znanou mru agrese proti
partnerovi nanejve jen ve sv prvn fzi, pi n se ozv hren,
ale ji urit ne pi tbetavm zdraven, nem u toto zdraven podle
nzoru Helgy Fischerov funkci upokoj ovacho projevu. Sice jet
pln kopruje symbolickou formu peorientovan hrozby, mezi
partnery vak ji urit neexistuje dn tak mocn agrese, e by ji
bylo nutno njak odvracet.
Pouze ve zcela uritm, rychle probhajcm stadiu individulnho
vvoje meme tak ve zdraven zeteln dokzat prapvodn pudy,
kter tkv v zkladu peorientovanho jednn. Jinak nen

individuln vvoj triumflnho pokiku u husy velk, kter dkladn

prozkoumala Helga Fischerov, vbec njakou rekapitulac svho
fylogenetickho vzniku; dosah platnosti pravidla opakovn (viz str.
151) nesmme nikterak peceovat. Ji erstv vylhl house ovld
jet pedtm, ne se nau chodit, stt nebo pijmat potravu
typick pohyb natahovn krku, kter doprovz tbetnm
nejjemnjm fistulovm hlskem. Tento hlas je zpotku
dvouslabin jako rbrb nebo odpovdajc hlas kachat. Ji za
nkolik hodin se z nho stv mnohoslabin wi wi wi, jeho
rytmus odpovd pesn pozdravnmu tbetn dosplch hus.
Natahovn krku a wi wi-hlsek jsou bezpochyby pedstupn, z
nich se pi dorstn husy vyvinuly jak vrazov pohyby hrozby,
tak i dleit druh fze triumflnho pokiku. Ze srovnvacch
fylogenetickch studi vme, e v prbhu vvoje vzniklo zdraven
zcela jist peorientac a ritualizac hrozby. V individulnm vvoji
m ale formln stejn projev nejdve vznam zdraven Kdy se
mal house prv dokzalo vylhnout co je obtn vkon, kter
nen bez nebezpe a le ped nmi s ochable nataenm krkem
jako vlhk hromdka netst, existuje jedin reakce, kterou je u nho
mono promptn vyvolat. Kdy se nad nm naklonme a vydme v
piblin hlasov poloze hus nkolik zvuk, zvedne house nejist se
kymcejc hlaviku, natahuje krk a zdrav. Jet drive, ne udl
nebo je vbec schopna udlat cokoliv jinho, zdrav mal divok
husa sv sociln okol!
Vznamem svho vrazovho pohybu i svm vztahem k
vyvolvac situaci je natahovn krku a eptn mal husy zdravenm,
a nikoli hrozebnm projevem dosplch. Je ale pozoruhodn, e se
svou formou nejdv podob hrozb, nebo typick odchlen
nataenho krku ze smru partnera u zcela malch houstek chyb.
Teprve kdy jsou star nkolik tdn a mezi prachovm pem se
objevuj definitivn pera, dochz v tomto ohledu ke zmn. Mlad
ptci zanaj v tto dob bt vi stejn starm husm cizch rodin
zeteln agresivnj, tj. jdou proti nim s nataenm krkem, tbetaj
a pokouej se je tpnout. Jeliko ale pi takov rvace dvou
sourozeneckch hejn jsou jet vhrn a pozdravn projevy pln
stejn, dochz pochopiteln asto k nedorozumnm, pi nich jeden

bratek tpne druhho. V tto zvltn situaci lze poprv v

ontogenezi husy pozorovat ritualizovan peorientovn pozdravnho
chovn: house tpnut svm sourozencem mu tok neoplat, nbr
propukne v intenzvn tbetn a natahovn krku, jeho smr zcela
zeteln mj druh house, a to v tupjm hlu ne pozdji u pln
vyzrlho ceremonilu. Psoben tohoto projevu k utlumen agrese je
neobvykle npadn, nebo dosud agresvn bratek nebo sestika
napadenho okamit pust a zane se t oddvat vraznmu
peorientovanmu zdraven. Vvojov fze, v n triumfln pokik
projevuje takov zeteln upokojujc inek, trv jen nkolik dn.
Ritualizovan nov orientace se zan hned uplatovat a od tohoto
okamiku znemouje nehled na vzcn vjimky jakkoliv
nedorozumn. Krom toho se v prbhu dozrvn ritualizovanho
ceremonilu dostv zdraven pod nadvldu autonomnho socilnho
pudu a neobsahuje dnou agresi, anebo tak mlo agrese proti
partnerovi, e nen zapoteb dnho zvltnho mechanismu, kter
by zabrnil jeho napaden. Funkc triumflnho pokiku je nadle
vhradn pouto, je dr pslunky rodiny pohromad.
Vlunost skupiny, kter je tmto poutem spjata, je pozoruhodn.
erstv vylhl mld zskv svm narozenm prvo na lenstv ve
skupin a je bez ohled akceptovno dokonce i tehdy, kdy to nen
husa, ale experimentln podvren mld, nap. kachna pimov.
Ji po nkolika dnech poznvaj rodie sv dti a ty zase sv rodie a
od t chvle ji nejsou ochotni vydvat triumfln pokik s jinmi
husami.
Udlme-li pomrn krut pokus a pesadme-li house do ciz
rodiny, je uboh dt pijmno do spoleenstv triumflnho pokiku
tm obtnji, m pozdji bylo vytreno z pvodnho rodinnho
svazku. Mld se cizch hus boj, a m vce dv svj strach najevo,
tm ochotnji ho ciz husy napadaj.
Dojemn je dtsk dvivost naprosto nezkuenho erstv
vylhlho housete, kter prvnmu ivoichu, jen se k nmu pibl,
ept vstc ptelskou nabdku svho malho triumflnho pokiku v
domnn, e tento ivoich mus bt jednm z jeho rodi.
plnmu cizinci nabz husa velk triumfln pokik a tm i
vnou lsku a ptelstv jen v jedn jedin ivotn situaci: toti

tehdy, kdy se temperamentn mlad samec zistajasna zamiluje do

ciz husy a to beze vech uvozovek! K prvnm nvrhm dochz v
dob, kdy mlata z minulho roku mus opustit sv rodie, nebo to
se chystaj k novmu hnzdn. Tu se rodinn svazky mus nutn
uvolnit, ani se vak nkdy zcela zpetrhaj.
U hus je jet vc ne u kachen o nich jsme mluvili pedtm
triumfln pokik vzn na osobn rozpoznvn partnera. Rovn
kachny dr palaver jen s uritmi znmmi jedinci, pesto nen
svazek, kterm tento ceremonil sv astnky spojuje, tak pevn.
Rovn nen u kachen tak obtn zskat pslunost ke skupin, jako
je tomu u hus. U hus se stv, e ciz jedinec, kter do kolonie piltl
nebo kterho vlastnk krotkch hus pikoupil, potebuje doslova cel
lta, ne je pijat do skupiny hus, je spolu vydvaj triumfln
pokik.
Snze zsk cizinec lenstv v njak vt skupin oklikou: e se
toti nhle zamiluje do lena skupiny a zalo s nm rodinu. Nehled
na oba speciln ppady zamilovn se a narozen je triumfln
pokik tm intenzivnj a svazek, kter spojuje jeho astnky, tm
pevnj, m dle se zvata navzjem znaj Za pedpokladu, e
vechny ostatn okolnosti jsou stejn, meme ci, e sla, jakou
triumfln pokik ve, je mrn stupni znmosti partner. Ponkud
pehnan meme tak ci, e pouto triumflnho pokiku vznik
tehdy, kdy znmost a dvrnost mezi dvma nebo vce husami
dostaten pokroila.
V pedjari, kdy se star pry hus zabvaj hnzdcmi mysly a
mnoho mladch jednoletch a dvouletch hus zamilovanmi
mylenkami, pebv vdy mnoho nesprovanch hus rznho st
jako eroticky nezamstnan ekanky. Ty se vdy spojuj ve vt i
men skupiny, je vtinou oznaujeme strun jako ptky
nehnzdc. Tento vraz nen pesn, nebo mnoz mlad, ale pevn
sprovan snoubenci tak jet nehnzd. V takovch nehnzdcch
skupinch se mohou vytvoit skuten pevn svazky triumflnho
pokiku, kter se sexualitou nemaj vbec nic spolenho. V ppad,
e ze dvou osamlch hus je jedna odkzna na spolenost druh,
me nhodn takov nehnzdc spoleenstv vzniknout tak mezi
samcem a samic. Prv v letonm roce se stalo, e se z na dcein

kolonie na Ammerskm jezee vrtila jedna ovdovl star husa a

spojila se s jednm vdovcem bydlcm v Seewiesenu, jeho samice z
neznmch pin nedvno zemela. Myslel jsem, e se zde zan
vytvet pr, ale Helga Fischerov od zatku zastvala nzor, e jde
pouze o typick triumfln pokik nehnzdcch ptk, kter tak
nkdy me spojovat dosplho samce s dosplou samic. Vdy
navzdory jinm nzorm tak mezi mui a enami existuje prav
ptelstv, kter se zamilovanost nem skuten nic spolenho. Bu
jak bu, z takovho ptelstv mze lehko vzniknout lska a to i u
hus. Chovatel divokch hus znaj dobe star trik: chtj-li spolu
sprovat dv husy, pesad je ob do jinho zoo nebo k jinmu
chovateli vodnho ptactva, kde jsou ob veobecn neoblbeny a
odkzny jedna na spolenost druh. Tmto zpsobem meme
vynutit alespo vytvoen triumflnho pokiku nehnzdcch ptk a
doufat, e se z nho asem vyvine sprovn. Avak velmi asto jsem
se dokal toho, e se takovto vnucen vazby po nvratu do starho
okol ihned zase uvolnily.
Vztahy, je existuj mezi triumflnm pokikem a sexualitou
vlastnm pcm pudem, nelze zcela snadno pochopit. V kadm
ppad jsou jen voln a ve bezprostedn pohlavn hraje v ivot
divok husy skuten jen podadnou lohu. Co dr hus pr po cel
ivot pohromad, je triumfln pokik, a nikoli pohlavn vztahy mezi
manely. Existence siln vazby triumflnho pokiku mezi dvma
jedinci pipravuje cestu, tj. podporuje do urit mry vznik
pohlavnho vztahu. Jsou-li dv husy mohou to vak bt t dva
housei velmi dlouho spojeny poutem tohoto ceremonilu,
pokouej se vtinou spolu nakonec t kopulovat. Opan se ale
nezd, e by pen mezi uritmi jedinci, je se vyskytuje asto ji u
ronch mlat, kter jsou tehdy jet dlouho neschopn
rozmnoovn, znamenalo njakou vhodu pro vvoj vazby
triumflnho pokiku mezi nimi. Vidme asto, e se dv mlad husy
opakovan olapvaj, ani se z toho daj dlat njak pedpovdi o
jejich pozdjm sprovn.
Naproti tomu i ten nejnesmlej nznak nabdky triumflnho
pokiku ze strany mladho housera, kter samice optuje, opravuje
k pedpovdi, e se z obou stane se znanou pravdpodobnost pevn

pr. Tyto jemn vztahy, v nich pc reakce nehraj vbec dnou

lohu, se v pozdnm lt a zatkem podzimu zdnliv pln
uvouj, pesto se ale mlad husy, kter ve druhm roce ivota
zanou vn tokat, npadn asto vracej ke sv losk mlad lsce.
Voln a v uritm smyslu jednostrann vztahy, kter u hus existuj
mezi triumflnm pokikem a kopulac, jsou dalekoshle analogick
vztahm, kter se vyskytuj tak u lovka mezi zamilovnm se a
hrub sexulnmi reakcemi. Nejist lska vede cestou
nejjemnjch nnost k tlesnmu sblen, je se vak vbec
nepociuje jako to nejdleitj na tomto svazku; naopak pohlavn
pud a z nho vychzejc podnty asto vbec nevedou k prudk
lsce. Oba funkn okruhy se mohou u husy velk zcela uvolnit a stt
se na sob nezvislmi prv tak, jako tomu bv u lid, akoliv
bezpochyby normln pat k sob a mus se vztahovat na tho
jedince jako partnera, maj-li splnit lohu pro udren druhu.
Pojem normlnosti je jednm z nejobtnji definovatelnch
pojm v cel biologii vbec. Je vak souasn, bohuel, prv tak
nepostradateln jako jeho protiklad pojem patologinosti. Kdy se
mj ptel Bernhard Hellmann setkal s nm obzvl bizarnm a
nevysvtlitelnm ve stavb nebo chovn njakho ivoicha, kladl
vdy se zdnlivou naivitou otzku: Ml prv toto konstruktr v
myslu? Ve skutenosti jedinou monost, jak oznait njakou
strukturu a funkci za normln, je, e se zjist, zda se vytvoila
vbrovm tlakem svho vznamu pro udren druhu prv v tto a
dn jin form. Nanetst ignoruje tato definice ve, co je nhodou
takov a ne jin, a co ale vbec jet nemus bt nenormln
patologick. Rozhodn vak nerozumme normlnost prmr
vypoten ze vech pozorovanch jednotlivch ppad, nbr
daleko sp vvojem druhu zkonstruovan typ, kter z
pochopitelnch dvod lze v jeho ist podob nalzt jen vzcn,
nebo vbec nikdy. Nicmn vak tuto ist ideln konstrukci
potebujeme, nebo se od n odrej chyby chylek. Uebnice
zoologie se neobejde bez popisu zcela nepokozenho idelnho
motla jako zstupce svho druhu motla, kter v tto pesn
podob nikdy a nikde neexistoval, nebo kad exempl, se kterm
se shledvme ve sbrkch, je njakm zpsobem znetvoen nebo

pokozen. Stejn se nememe obejt bez ideln pedstavy

normlnho chovn husy velk neb jinho druhu zvete, chovn,
kter by se uskutenilo, kdyby na zve nepsobily vbec dn
ruiv vlivy, a je se vyskytuje stejn zdka jako bezvadn typ
motla. Lid, kte jsou obdaeni dobrou pozorovac schopnost, vid
ideln typ njakho tvaru nebo chovn zcela bezprostedn, tj. jsou
schopni vylenit si a odliit to podstatn pro typ od pozad vedlejch
malch nedokonalost. Kdy mj uitel Oscar Heinroth ve sv dnes
u klasick prci o vrubozobch (1910) oznail celoivotn
bezpodmnenou manelskou vrnost husy velk za jej normln
chovn, abstrahoval tm naprosto sprvn neporuen ideln typ,
akoliv ho nemohl ve skutenosti pozorovat a to ji proto, e ivot
husy me trvat dle ne pl stolet a jej manelstv je jen o dva
roky krat ne ivot. Nicmn je jeho tvrzen sprvn a jm uren
typ je pro popis a analzu chovn stejn nepostradateln, jako by
byla norma vypotan z prmru mnoha jednotlivch ppad
naprosto nepouiteln. Kdy jsem nedvno, krtce po napsn tto
kapitoly, zpracovval s Helgou Fischerovou jej protokoly o husch,
projevil jsem zejm navzdory ve uvedenm vahm urit
rozarovn nad tm, e mezi velkm potem naich hus byl normln
ppad absolutnho a a do smrti trvajcho vrnho manelstv
popsan mm uitelem ve skutenosti tak vzcn. Nato uinila
Helga, kterou m zklamn rozhoilo, nesmrteln vrok: Nevm, co
vlastn chce; husy jsou konen tak jenom lid.
Od tto normy manelskho a socilnho chovn existuj u hus
velkch a to prokazateln i u ptk voln ijcch velmi znan
odchylky. Jedna z velice hojn se vyskytujcch odchylek je zajmav
obzvl proto, e akoliv v mnoha lidskch kulturch psn
zakazovan u hus kupodivu nen pro udren druhu kodliv:
mnm svazek mezi dvma samci. Mezi vzhledem a chovnm obou
pohlav u hus nejsou podstatn kvalitativn rozdly. Jedin
ceremonil pi tvoen pru tzv. ceremonil zalomenho krku ,
kter je podle pohlav podstatn odlin, pedpokld, e se budouc
partnei ped sprovnm neznaj, a proto maj ped sebou urit
strach. Kdy se tento ritul pesko, nen vylouena monost, e
njak houser adresuje nvrh svho triumflnho pokiku namsto

samici jinmu samci. K tomu dochz obzvl asto ale ne

vlun tehdy, kdy se vechny husy vzhledem k tsnjm
podmnkm v zajet znaj pli intimn. Pokud sdlilo m oddlen
stavu Maxe Plancka pro fyziologii chovn v Buldernu ve
Vestflsku a my museli vechny sv vodn ptky chovat na pomrn
malm rybnku, dochzelo k tomu tak asto, e jsme se del dobu
domnvali, e shledn partner rznho pohlav je u hus velkch
uskuteovno pouze adou pokus a omyl. Teprve mnohem
pozdji jsme objevili funkci ceremonilu zalomenho krku, o
kterm se zde vak nebudeme podrobn zmiovat.
Kdy mlad houser pednese jinmu samci svj triumfln pokik
a ten ho akceptuje, najde kad z nich v druhm daleko lepho
partnera a kumpna, ne by nael v samice. Jeliko je vnitrodruhov
agrese u housera daleko silnj ne u husy, je silnj i sklon k
triumflnmu pokiku a oba ptel se vzjemn podncuj k
odvnm inm. Jeliko dn rznopohlav pr jim neme elit,
zskaj takov housei pry vdy velmi vysok, ne-li nejvy msto v
hodnostnm zaazen sv kolonie. Dr spolu pinejmenm stejn
vrn doivotn pohromad, jako to in partnei rznopohlavho
pru. Kdy jsme n nejstar housei pr Maxe a Zjizvence
rozdlili a prvho vypovdli do na dcein kolonie hus velkch na
Ampersk pehrad u Frstenfeldbrucku, sprovali se oba samci po
roce zrmutku s husami samiho pohlav a spn vyhnzdili. Kdy
jsme Maxe bez eny a dt, kter jsme nebyli s to odchytit
pinesli zpt na Essk jezero, opustil Zjizvenec okamit svou enu a
dti a vrtil se k Maxovi. Zdlo se, e Zjizvencova manelka a
synov pozoruhodnm zpsobem celou situaci jasn pochopili a
pokoueli se Maxe zuivmi toky zahnat, co se jim ale nepodailo.
Dnes dr oba housei jako kdykoliv pedtm pevn pohromad a
Zjizvencova oputn manelka se v odmen vzdlenosti smutn
loud za obma samci.
Pojem, kter se obvykle spojuje se slovem homosexualita, je
velice irok a velmi patn definovn. Jako homosexuln je
oznaovn stejn tak ensky obleen namalovan mladk v krm
jako eck bjn hrdina, akoliv ten prvn se svm vlastnm
chovnm pipodobuje druhmu pohlav, kdeto ten druh je svmi

iny skutenm supermanem a od normlu se li pouze volbou

objektu sv sexuln aktivity. Do tto druh kategorie pat i nai
homosexuln housei. Jejich vyboen je vak omluvitelnj
ne omyl Achillev a Patroklv, nebo mui a eny se u hus od sebe
li mn ne u lid. Krom toho se husy chovaj daleko mn
zvecky ne vtina lidskch homosexul, nebo spolu nikdy
nebo jen v miziv vjimench ppadech nekopuluj nebo
neprovdj njak nhradn jednn. Na jae se sice slav ceremonil
vodu k pen krsn gracizn ponoovn krku, kter bsnk
Hlderlin vidl u labut a oslavil v jedn sv bsni. Kdy chtj samci
po tomto ritulu pejt k vlastnmu pen, pokou se pirozen
kad z nich skoit na zda toho druhho a dn nemysl na to, aby
se po samicm zpsobu poloil ploe na vodu. Kdy prbh udlosti
tmto zpsobem uvzne, samci se sice na sebe vzjemn trochu
rozzlob, ale pak jednodue nechaj pokus pokusem, a to bez
njakho zvltnho rozilen nebo zklamn. Kad z nich jaksi
pokld toho druhho za ponkud frigidn samici, kter naschvl
nechce bt olapna, co vak jejich pevelik lsce nezpsob
njakou viditelnou kodu. S postupem jara se housei poznenhlu
nau, e spolu nemohou kopulovat, a u se nepokouej na sebe
skkat. Je vak zajmav, e na to bhem zimy zapomenou a pt
jaro se opt s novou nadj pokouej vzjemn se pit.
asto ale rozhodn ne vdy nachz pc pud takovho,
triumflnm pokikem na druhho samce vzanho housera sv
uspokojen jinm zpsobem. Pravdpodobn je to sociln postaven,
kter takov housei dk sv sjednocen bojovnosti pravideln
zskvaj a kter psob na nesprovan samice nesmrn pitaliv.
V kadm ppad se dve nebo pozdji najde husa, kter dva takov
hrdiny sleduje ve skromn vzdlenosti a kter jak ukzalo pesn
pozorovn stejn jako konen vsledek tohoto ppadu je
zamilovna do jednoho z nich. Takov samika chod, eventuln
plave nejprve stranou jako uboh ekanka, kdy se oba housei
bezvsledn p. Avak drive nebo pozdji uin chytr objev: vsune
se mezi oba samce v okamiku, kdy se jej vyvolen pokou pit
svho partnera.

Nabz se vdy jen tmu houseru! Ten ji pak pravideln odp,

obrac se vak bezprostedn nato ke svmu pteli a provd proti
nmu zvren ceremonil pen: Myslel jsem pitom vlastn na
tebe! Druh houser se pravideln tto dohry astn. V jednom
zaprotokolovanm ppad se husa nesnaila housery vude
nsledovat; k polednmu, kdy housei nejradji kopuluj, ekala v
rohu rybnka na svho milho. Houser rychle piplaval, odpil ji,
okamit vzltl a peletl rybnk zpt ke svmu pteli, aby s nm
provedl dohru pen, co bylo vi dm obzvl nepvtiv. Ta se
tm vak nezdla njak zvl uraena.
Ze strany housera se me takovto vztah poznenhlu stt
milm zvykem, ze strany husy existuje tak jako tak od dvjka
latentn pohotovost pipojit se k jeho triumflnmu pokiku. S
postupujc znmost se zmenuje odstup, ve kterm husa sleduje
sam pr, a tak druh samec, kter ji nep, si na ni postupn
zvyk. Zcela poznenhlu se pak husa zane nejprve nesmle,
pozdji s pibvajc sebejistotou pidvat k triumflnmu pokiku
obou ptel a ti si vc a vce zvykaj na jej neustlou ptomnost. Tak
se samice oklikou pes dlouhou, pedlouhou znmost stane z
vcemn nedoucho pvsku jednoho u obou houser skoro a
po velmi dlouh dob dokonce zcela rovnocennm lenem
spoleenstv triumflnho pokiku.
Tento dlouh proces se me za uritch okolnost zvltnm
zpsobem zkrtit toti tehdy, kdy husa, kter se zpotku od
nikoho nedostane pomoci pi hjen hnzdit, sama doke msto
pro hnzdo vybojovat a tam zahnzdit. Tu se me stt, e ji oba
housei bu pi sezen, nebo po vy lhnut mlat objev a adoptuj.
To pesn eeno znamen, e adoptuj mlata a sm se s tm, e ta
maj njakou matku, kter se vdy pipoj, kdy oni vydvaj
triumfln pokik se svmi adoptivnmi dtmi, je jsou ve skutenosti
potomky pouze jednoho z nich. Hldn hnzda a vodn mlat jsou
jak ji popsal Heinroth vrcholnmi body v ivot housera a jsou
zejm silnji nabity pocity a afekty ne vod k pen a olapvn;
proto tak jsou lepm mostem k umu seznmen zastnnch
jedinc a k vytvoen spolenho triumflnho pokiku. A u
ktermkoli z tchto rznch zpsob vznikne nakonec vdy, teba po

nkolika letech, zcela sprvn manelstv ve tech, a to dokonce do t

mry, e po krat i del dob zane husu pit i druh houser a
vichni ti ptci pak provdj tyto ceremonily spolen. To
nejpozoruhodnj na takovm manelstv ve tech, kterch jsme
mli monost pozorovat adu, je jeho biologick spch: stoj vdy
nejve v hodnostnm ebku sv kolonie, ptci nejsou nikdy
vypuzeni ze svho hnzdnho revru a vychovvaj kadm rokem
znan poet mlat. Nen tedy vbec mono pokldat
homosexuln vazbu triumflnho pokiku mezi dvma housery za
nco patologickho tm mn, e se vyskytuje i u voln ijcch
divokch hus. Peter Scott pozoroval na Island u krtkozob rasy
husy poln podstatn procento rodin, kter se skldaly ze dvou samc
a jedn samice. Biologick vhoda, je plyne ze zdvojen obrann
innosti otc, tam byla jet patrnj ne u naich hus, kter jsou do
znan mry chrnny ped elmami.
Vylil jsem dostaten, jak pomoc dlouh znmosti me nov
len doshnout pijet do vlunho spoleenstv triumflnho
pokiku. Zbv mi jet popsat proces, jm takov vazba vznik
nhle, chtlo by se ci explozivn, a kter dve ne bychom si
mysleli spout dva jedince jednou provdy. kme pak bez
uvozovek , e se oba do sebe zamilovali. Anglick falling in love
a mn svou vulgrnost protivn vraz zabouchnout se jsou
nzornm pirovnnm pro nhlost tohoto jevu.
U samic a prv tak i u velmi mladch samc nen zmna
chovn vzhledem k urit ostchav zdrenlivosti tak zejm i
kdy naprosto nen mn hlubok a osudn ne u dosplho samce:
spe naopak. Pln dospl houser dv najevo novou lsku
fanframi a venm bubn a je zcela neuviteln, jak zmny
mohou nastat ve vnjm vzhledu zvete, kter nedisponuje ani
pestrmi barvami, je by vzplly v odpovdajcm naladn, jako je
tomu u ryb kostnatch, ani zvltnmi peovmi tvary, kter by se
objevily pi nmluvch jako u pv a mnohch jinch ptk. Stalo se
mi, e jsem jednoho dobe znmho housera doslova nepoznal, kdy
ze dne na den propadl lsce. Zv se napt sval, m ptk
zaujme dren pln sly, je pozmn celkov obrys jeho tla. Kad
pohyb provd s pehnanou spotebou sly; vzltnut, k nmu se

jinak tce odhodlv, pipad zamilovanmu houserovi tak

snadn, jako by byl kolibkem: peletuje nejmen vzdlenosti, kter
by kad rozumn husa normln pela pky, a pistv hlun a s
triumflnm pokikem u sv zboovan. Pi brzdn a startovn se
houser chov jako chulign na motorce a tak pi vyhledvn spor
jedn jak jsme u slyeli velmi podobn.
Mlad samika, kter se zamilovala, se nikdy milovanmu
nevnucuje, tak za nm nikdy nebh, nbr nanejv se nachz
jakoby nhodou na mstech, kter on asto navtvuje. Zda je jeho
nmluvm naklonna, pozn houser jen podle hry jejch o. Ona
toti nikdy pmo nepihl jeho imponujcmu chovn, nbr dv
se jakoby jinam. Ve skutenosti se tam ale pesto dv, a sice aby
zakryla smr svho pohledu ani oto hlavu; jinmi slovy: ilh po
nm koutkem oka navlas stejn, jako to in dvata.
Tak jako se stv bohuel i u lid, me Amorova kouzeln stela
asto i u hus trefit jen jednoho jedince. e to podle naich protokol
astji potkv mladho mue ne mlad dve, me bt klamem,
kter vznik tm, e jemn vrazy samic zamilovanosti se i u hus
snadnji pehldnou ne npadnj projevy samc. Namlouvn
samce m asto spch i tehdy, kdy pedmt lsky jeho city hned
neoptuje. Samec toti me po libovli bhat za svou milovanou
tm nejdotrnjm zpsobem a bt vechny ostatn uchazee.
Nesmrnou vytrvalost sv ptomnosti naplnn oekvnm me
vyvolenou postupn pece na sebe tak dalece navyknout, e se pipoj
k jeho triumflnmu pokiku. Neastn a trvale bezspn
zamilovanost se vyskytuje tehdy, kdy je jej objekt trvale vzn
jinde. Houser upout ve vech takovch pozorovanch ppadech od
nmluv velice brzy. V protokolu jedn krotk samice, kterou jsem
sm vychoval, vak stoj, e sledovala jednoho astnho enatho
housera s nezmnnou lskou dle ne tyi roky. Nachzela se vdy
jakoby nhodou ve skromnm nkolikametrovm odstupu v jeho
ptomnosti. Jej vrnost stejn jako manelskou vrnost jejho
milovanho dokazovala kadoron neoplodnn snka vajec!
Vrnost ve vztahu k triumflnmu pokiku a vrnost ve vztahu k
pen jsou spolu korelovny zvltnm, u samc a samic ponkud
odlinm zpsobem. V idelnm normlnm ppad, v nm ve

klape a nedochz k dnm poruchm, tj. kdy se dv

temperamentn, krsn, zdrav mlad divok husy v prvnm jaru
ivota do sebe prudce zamiluj, dn z nich nezabloud, neseere ji
lika, nenapadnou j hlstice, nen vtrem mrtna proti telegrafnmu
veden atd., jsou si oba manel vdy doivotn vrni jak v
triumflnm pokiku, tak i v pen. Zpetrh-li osud pouto prvn
lsky, jsou sice jak houser, tak husa schopni vstoupit do novho
svazku triumflnho pokiku, a to tm snadnji, m dve dolo k
peruen pedchzejcho vztahu, pesto vak je potom monogamie
pen pozoruhodn naruena, a to u housera silnji ne u husy.
Takov ptk vydv se svou samic zcela normln triumfln pokik,
vrn hld hnzdo, brn svou rodinu tak staten jako kad jin
samec, krtce je v kadm ohledu pkladnm otcem rodiny a na
to, e pleitostn p tak jin samice. K takovmu poklesku je
ochoten obzvl tehdy, kdy jeho vlastn samice nen ptomna,
nap. dle od hnzda, na nm ona v t dob sed. Pibl-li se vak
tato ciz samice k jeho rodin nebo stedu revru, houser ji asto
prudce napadne a zaene. Antropomorfizujc divk pak obviuje
housera z vdomho zatajovn jeho pomru ped vlastn pan, co
znamen samozejm siln pecenn jeho duevnch schopnost. Ve
skutenosti reaguje houser v blzkosti hnzda nebo rodiny na cizinku
tak jako na kadou jinou husu, kter nepat ke skupin, a
pronsleduje ji, kdeto na neutrln pd mu reakce obrany rodiny
nezabrauje, aby v n spatoval samiku. Ciz samice funguje
vhradn jako partnerka jen samotnho aktu pen, houser nejev
dnou chu zdrovat se jinak v jej blzkosti, chodit s n nebo
dokonce ji a jej hnzdo hjit. Podari-li se j vyvst mlata, mus sv
nemanelsk dti vychovvat sama.
Ciz samice se ze sv strany pokou opatrn a vdy jakoby
nhodou dostat do blzkosti svho ptele. On ji nemiluje, ale ona
miluje jeho, tj. byla by ochotna pijmout nvrh jeho triumflnho
pokiku, kdyby j ho uinil. U samice je toti ochota k pen vzna
na zamilovanost mnohem silnji ne u housera, jinmi slovy: znm
disociace mezi poutem lsky a kopulanm pudem vystupuje i u hus
snze a astji u samc ne u samic. Huse pipad rovn mnohem
t ne houserovi vstoupit po zpetrhn starho svazku do

njakho novho. To plat pedevm pro jej prvn ovdovn. m

astji ovdov nebo je partnerem oputna, tm je pro ni snadnj
najt partnera novho a tm men je ale vtinou pevnost novho
svazku. Chovn vcekrt ovdovl nebo rozveden husy se pak
dalekoshle li od typickho chovn samic. Takov husa je sexuln
aktivnj a stydlivost mn brzdna ne mlad samika; je vdy
pipravena navzat jak nov pomr triumflnho pokiku, tak i nov
kopulan pomr, a stv se prototypem femme fatale. Pmo
provokuje mlad housery, kte jsou ochotni uzavt doivotn svazek,
aby se o ni vn uchzeli. Uin vak vyvolenho po krtkm ase
neastnm, kdy ho kvli novmu milenci zase opust. ivotn a
manelsk historie Ady na nejstar husy velk je pro to
pozoruhodnm pkladem a kon co je opravdu vzcn konen
pece pozdn grande passion a astnm manelstvm. Protokol
Ady se te jako napnav romn ale o tom m pojednat jin kniha.
m ije njak pr dle ve astnm manelstv a m se toto
manelstv vce bl ji nartnutmu idelnmu ppadu, tm je
obvykle pro zbyl jedince obtnj uzavt po ztrt partnera nov
svazek triumflnho pokiku. Bylo ji eeno, e pro samice to je
nesnadnj ne pro samce. Heinroth mluv o ppadech, kdy
ovdovl husy zstaly a do smrti pln samy a sexuln neaktivn.
U houser jsme nco podobnho nikdy nepozorovali. Pozd ovdovl
samci dreli smutek nejdle jeden rok: pak zaali uzavrat velijak
kopulan pomry a doli konen oklikami jednu takovou znme
ze str. 171 pece opt ke skutenmu poutu triumflnho pokiku. Z
tchto prv nartnutch pravidel existuje mnostv vjimek.
Pozorovali jsme jednu dlouho a bez ruivch vliv provdanou husu,
kter bezprostedn po ztrt manela vstoupila v nov a v kadm
ohledu dokonal manelstv, a nae vysvtlen, e v pvodnm
manelstv asi pece jen nco neklapalo, zn pli jako petitio
principii.
Takov vjimky jsou vak tak vzcn, e bych byl mon udlal
lpe, kdybych je byl zcela zamlel, abych tak vytvoil sprvn dojem
o pevnosti a trvalosti, kter jsou typick pro vazbu triumflnm
pokikem a to nikoliv v idelnm normlnm ppad, nbr ve
statistickm prmru vech porovnvanch ppad. Triumfln

pokik je vdm motivem mezi vekermi motivacemi, je uruj

kadodenn ivot divokch hus. Zn neustle jako tich podtn
obvyklho uvdomovacho hlasu, kter elma Lagerlfov tak
pekvapiv sprvn peloila do lidsk ei: J jsem tady. Kde jsi
ty?, a lehce zesiluje, kdy si dv rodiny ponkud neptelsky pijdou
do cesty. Zcela doznv jen pi nenucen pastv a pedevm pi
poplachu, veobecnm tku a letu ve velkm hejnu na dlouh
vzdlenosti. Ale jakmile takov vzruen, kter pechodn potla
triumfln pokik, odezn, propuk okamit do urit mry jako
kontrast rychl pozdravn tbetn, kter znme jako nejslab
stupe intenzity triumflnho pokiku. Tmto poutem spojen lenov
skupiny se navzjem ujiuj takka cel den a pi kad vhodn
pleitosti: Patme k sob, stavme se spolen vem mimostojcm
na odpor!
Poznali jsme ji na jinch instinktivnch jednnch tu
pozoruhodnou spontnnost, to z nitra pichzejc vzruen, kter je
specifick pro urit zpsob chovn a jeho mnostv je pesn
sladno se spotebou onoho chovn tj. vyvr tm hojnji, m
astji zve toto jednn provd. Za normlnch okolnost mus myi
hryzat, slepice klovat a veverky poskakovat, aby si opatily ivobyt.
Kdy tato nutnost v podmnkch laboratornho zajet neexistuje, mus
to vak zvata dlat stejn a to proto, e vechny instinktivn
zpsoby chovn jsou vyvolvny vnitn produkc vzruch; jen
vnj podnty pak uruj, kde a kdy urit jednn probhne. Stejn
tak mus husa divok vydvat triumfln pokik; vezmeme-li j
monost tuto potebu uspokojit, stane se patologickou karikaturou
sebe sam. Neme tento nahromadn pud ani odreagovat na
nhradnch objektech, jako to dl my, kter ohlodv libovoln
pedmty, nebo veverka, kter v tsn kleci dl stereotypn
kotrmelce, aby vybila svj pohybov pud. Husa velk, kter nem
partnera, s nm by mohla vydvat triumfln pokik, smutn postv
a posedv a je vbec deprimovan. Jak u jsme uvedli, Yerkes kdysi
vstin ekl o impanzech, e jeden impanz vbec nen impanz;
tento vrok plat pro divokou husu v me jet daleko vt, a to i
tehdy dokonce obzvl tehdy , kdy se osamocen husa nachz
v hust osdlen kolonii, v n nem dnho partnera k triumflnmu

pokiku. Vytvorime-li tuto smutnou situaci mysln v pokuse tm, e

jednotliv house vychovvme izolovan od pslunk vlastnho
druhu jako Kapara Hausera , meme na takovm
neastnkovi pozorovat celou adu charakteristickch poruch
chovn k neivmu, a jet vce k ivmu okol; vznamn
upomnaj na poruchy, kter Ren Spitz zjistil u hospitalizovanch
dt ochuzench o dostaten sociln kontakt. Takov stvoen
neztrat jen schopnost vyrovnvat se aktivn se vzruchovmi
situacemi svho okol, nbr se sna vem vnjm podntm pokud
mon vyhnout. Pro takov stavy je patognmick, tj. sama k
diagnze postaujc, poloha na bie s obliejem otoenm ke stn.
Rovn husy, kter lovk takto duevn zmrza, si sedaj tak, e
smuj zobkem do rohu mstnosti. Vpustme-li do mstnosti dv
takov zvata, jak jsme jednou t udlali, smuj jejich zobky do
dvou diagonln protilehlch kout. Ren Spitz, ktermu jsme tento
pokus demonstrovali, byl pmo otesen analogiemi mezi chovnm
naich pokusnch zvat a dt v sirotinci, kter zkoumal. Na rozdl
od nich je ale mono takto pokozenou husu do znan mry uzdravit
zda pln, to dosud nevme, nebo restituce si zejm vyd cel
lta.
Snad jet dramatitji ne takov pokusn znemonn utvoen
svazku triumflnho pokiku psob jeho nsiln zpetrhn, k nmu
za pirozench podmnek dochz a pli asto. Prvn reakc na
zmizen partnera je, e se ho husa pokou v moc znovu nalzt.
Vol neustle doslova ve dne v noci tslabinm hledacm
hlasem, pobh rychle a vzruen po znmm okol a po mstech, kde
se se zmizelm partnerem zdrovala, sv hledai vpravy stle
prodluuje a neustle volajc poletuje kolem. Jakkoliv bojovnost se
ztrtou partnera nhle miz, osamocen husa se tokm pslunk
tho druhu ji vbec nebrn, prch ped nejslab a nejmlad husou
a kles okamit na nejni stupe hodnostnho ebku, nebo v
kolonii se jej stav rychle rozkikne. Prahov hodnota vech
podnt, je vyvolvaj tk, je podstatn snena, ptk nen bojcn
jen vi pslunkm vlastnho druhu, ale lek se t vech
podrdn pichzejcch z okolnho svta daleko vc ne dosud.
Vi lovku se me dosud krotk husa stt zcela plachou.

U hus vychovanch lovkem me ovem asto dojt k opaku a

oputn ptci se mohou znovu pevn upnout k oetovateli, jemu
pokud byli patn spojeni s jinou husou ji nevnovali pozornost.
To udlal nap. houser Zjizvenec, kdy jsme jak je vyleno na str.
169 poslali jeho ptele Maxe do vyhnanstv. Divok husy
normln vychovan svmi rodii se mohou ve stavu oputnosti
vrtit ke svm rodim nebo sourozencm, s nimi pedtm
nepstovaly ji dn viditeln vztahy, na nich vak dosud jak
dokzala prv tato pozorovn pece jen latentn lp. K tmu
okruhu jev pat bezpochyby i pozorovn, e husy, kter jsme jako
dospl ptky pesdlili do dceinch koloni na Ammerskm jezee
nebo na Ampersk ndri ve Frstenfeldbrucku, se vracej na starou
hus kolonii na Esskm jezee, kdy ztratily svho manela nebo
partnera v triumflnm pokiku.
Vecky tyto symptomy, kter se vztahuj jak na vegetativn
nervovou soustavu, tak i na chovn, lze nalzt v dalekoshl analogii
i u rmoutcch se lid. John Bowlby podal ve sv studii zrmutku u
malch dt nzorn a psobiv vylen tchto pochod a je takka
neuviteln, do jakch detail zde analogie mezi lovkem a
zvetem a zasahuj! Obliej husy velk je stejn jako lidsk tv pi
delm trvn tchto depresivnch stav popsna nesmazatelnmi
ranami osudu zejmna v okol o. U obou je to obzvl okraj
dolnho vka, je se zmn vlivem dlouhotrvajcho poklesu tonu
sympatiku, co je podstatou vrazu zarmoucenosti. Svou milou
starou husu Adu rozpoznm u zdlky mezi stovkami jinch hus
prv podle tohoto zrmutkem poznamenanho vrazu jejch o. A
e to asi nen jenom mou osobn fantazi, mi jednou dokzal velmi
psobiv jeden vysoce uen znalec zvat a zvl ptk, kter o
Adin minulosti nic nevdl. Nhle toti na ni ukzal a ekl: Ta husa
musela ale prot nco obzvl tkho!
Ze zsadnch gnozeologickch dvod pokldm vechna tvrzen
o subjektivnch proitcch zvat za vdecky nelegitimn, s vjimkou
jednoho: e zvata subjektivn proitky maj. Nervov soustava
zvete je jin ne nae, fyziologick dje, kter se v nm odehrvaj,
se od naich rovn li a meme s jistotou pedpokldat, e
proitek, kter je tmto djm paraleln, je rovn kvalitativn jin

ne n. Toto gnozeologicky ist stanovisko k subjektivnm

proitkm zvat neznamen pirozen nikdy popen jejich
existence. Mj uitel Heinroth odpovdal na pedhzku, e ve zveti
vid bezduch stroj, s smvem: Zcela naopak: pokldm zve za
citlivho lovka s nejni dvkou rozumu! Nevme a nememe
vdt, co subjektivnho se odehrv v huse, kter se vemi
objektivnmi symptomy lidskho zrmutku postv na jednom mst.
Ale nememe se ubrnit pocitu, e jej utrpen je s utrpenm nam
bratrsky spznno.
Zcela objektivn nahldnuto, veker jevy, je lze na huse
ochuzen o vazbu triumflnho pokiku pozorovat, se siln podobaj
tm, kter lze vidt u zvete, je je extrmn vrno svmu domovu,
je-li vytreno ze svho znmho okol a pesazeno na ciz msto.
Vidme tot zoufal hledn a tut ztrtu veker tonosti, pokud
zve opt nenajde svou domovskou oblast. Pro zasvcence se popis
vztahu mezi partnery v triumflnm pokiku stane velmi nzornm a
vstinm, ekne-li se, e se husa k svmu partnerovi ve vech
ohledech chov tak, jako se chov vysloven teritoriln zve ke
stedu svho teritoria, na n je zve rovn vzno tm pevnji, m
vy je stupe znmosti. V bezprostedn blzkosti tohoto bodu
doshne nejen vnitrodruhov agrese, ale t mnoho jinch
autonomnch ivotnch innost pslunho druhu sv nejvy
intenzity. Monika Meyer-Holzapfelov oznaila osobn sptelenho
partnera za zve s vazbou na domov. Tento termn se s spchem
vyhb vekermu antropomorfnmu subjektivizovn zvecho
chovn, a pesto obshne plnost citovch hodnot, jak nle
skutenmu pteli.
Bsnci a psychoanalytici vd ji dvno, jak jsou si lska a
nenvist blzk, a e i u ns lid je pedmt lsky skoro vdy
ambivalentnm zpsobem t pedmtem agrese. Triumfln pokik
husy je co nelze nikdy sdostatek zdraznit pouze analogi a v
nejlepm ppad hrub zjednoduenm modelem lidskho ptelstv
a lsky; pesto ukazuje zajmavm zpsobem, jak takov
ambivalence me vzniknout. Akoliv u husy velk nen ani ke
druhmu aktu tohoto ceremonilu obratu k pteli s ptelskm
zdravenm za normlnch podmnek pimena skoro dn agrese,

obsahuje pesto celkov prbh obzvl ve sv prvn sti

doprovzen hrenm vrchovatou mru pvodn agrese. Tato
agrese smuje by latentn proti milovanmu pteli a
partnerovi. e tomu tak je, vme nejen z fylogenetickch vah v
minul kapitole, nbr i z pozorovn vjimench ppad, kter
vrhaj svtlo na souhru pvodn agrese a osamostatniv se motivace
triumflnho pokiku.
N nejstar samec husy snn Pavlek, se ve druhm roce
ivota sproval se stejn starou samic, zachoval si ale jet souasn
vazbu triumflnho pokiku s druhm houserem Snhurkem, kter
sice nebyl jeho bratrem, ale il s nm v sourozeneckm souit.
Housei husy snn maj obyej znsilovat ciz samice, a to
obzvl tehdy, kdy husy sed na hnzd a inkubuj vejce. Tento jev
je u plovavch a potpivch kachen iroce rozen, ale u hus je
velmi neobvykl. Kdy v ptm roce Pavlkova manelka
vybudovala hnzdo, nakladla vejce a zasedla na n, dolo k situaci,
kter byla stejn zajmav jako hrozn: Snhurk samici neustle
znsiloval tm nejbrutlnjm zpsobem a Pavlek proti tomu
nemohl nic dlat! Kdy Snhurk piel ke hnzdu a popadl husu,
vrhl se Pavlek na zpustlka s nejvy zuivost. Kdy se k nmu ale
piblil, vyhnul se mu ostrou zatkou a nakonec napadl njak
nekodn nhradn objekt, nap. naeho fotografa, kter tuto scnu
filmoval. Nikdy pedtm mi nebyla tak nzorn demonstrovna moc
nov orientace upevnn ritualizac: Pavlek chtl Snhurka
napadnout, zjevn to byl on, kdo vzbudil jeho hnv, ale nemohl na
nj, nebo pevn drha ritualizovan formy chovn ho zavedla tak
jist mimo pedmt jeho zloby, jako nazen vhybka odvede
lokomotivu na vedlej kolej.
Jak ukzalo chovn tohoto samce husy snn velice
jednoznan, pokud vzruchy podncujc boj vychzej od partnera,
vyvolvaj jen triumfln pokik, nikoli vak tok. U husy snn
nen tento ceremonil tak zeteln rozdlen na dva akty jako u husy
velk, u n je prvn st silnji nabita agres a smuje navenek,
kdeto druh pozstv ze skoro jen sociln motivovanho obratu k
partnerovi. Husa snn, a zejmna jej triumfln pokik, se zd vce
nabita agres ne nae ptelsk husa velk. Vzhledem k tomuto

hledisku je triumfln pokik husy snn primitivnj ne pokik

jej vt pbuzn. Tak dolo v popsanm abnormlnm ppad k
chovn, kter mechanikou svch podnt zcela odpovdalo
pvodnmu peorientovanmu toku, smujcmu mimo partnera,
kter jsme poznali na str. 149 u cichlid. Meme zde dobe pout
Freudova pojmu regrese.
Ponkud jinak utven proces regrese me zpsobit i u
triumflnho pokiku husy velk a to v jeho druh, nejmn
agresvn fzi urit zmny, v nich psobiv vystupuje pvodn
ast agresivnho pudu. Tento vysoce dramatick proces se odehrv
jen tehdy, kdy dva siln housei zpsobem popsanm na str. 182
vstoup do svazku triumflnho pokiku. Jeliko jak ji bylo t
uvedeno i sebetonj samice je v boji podzena tomu
nejmenmu houseru, neme se dn normln hus pr v boji proti
dvma takovm ptelm nikdy prosadit; housei proto pravideln
zaujmaj vysok msta v hodnostnm zaazen hus kolonie. Se
stm a dlouhm vlastnnm vysokho postaven roste
sebevdom, tj. jistota vlastnho vtzstv a s n i intenzita agrese.
Intenzita triumflnho pokiku, jak jsme vidli na str. 165, vzrst
souasn se stupnm znmosti partner, tedy s dlkou trvn jejich
svazku. Za tchto okolnost je vysvtliteln, e se tento spojovac
ceremonil househo pru stupuje a k intenzit, jak rznopohlav
pr nikdy nedoshne. Ji vcekrt zmnn housery Maxe a
Zjizvence, kte jsou nyn spolu enat ji 9 let, poznm podle
blznivho naden jejich triumflnho pokiku u zdlky.
asto se vak stv, e se triumfln pokik takovch houser
stupuje a k extzi a pak se pihod nco zcela pozoruhodnho a
nezvyklho. Hlasy jsou stle silnj, drsnj a rychlej, krky se
natahuj stle vodorovnji kupedu, ztrcej tedy pro tento ceremonil
pznan vzpmen dren a hel, v nm se peorientovan pohyb
odkln od partnera, se stle zmenuje. Jinmi slovy: ritualizovan
ceremonil ztrc extrmnm vystupovnm sv intenzity vc a vc
ty pohybov znaky, kter jej odliuj od jeho neritualizovanho vzoru
toku. Vrac se tedy pravou regres ve smyslu S. Freuda na
fylogeneticky ranj pvodn stav. J. Nicolai objevil toto
odritualizovn jako prvn na hlech. Pozdravn ceremonil

samiky vznikl u tchto ptk tak jako triumfln pokik hus

ritualizac vhrnch projev. Zvme-li nyn u samice hla
sexuln podnty del izolac a pustme-li ji pak se samcem
dohromady, pronsleduje ho svmi pozdravnmi projevy, je
nabvaj charakteru agrese tm zetelnji, m silnji se nahromadil
pohlavn pud.
Vzruen takov extatick nenvistn lsky se me u househo
pru zarazit na ktermkoli stupni a opt opadnout; pak vznik sice
stle jet extrmn vzruen, ale pesto ji normln v tich a nn
tbetn doznvajc triumfln pokik, i kdy se projevy stle jet
hroziv bl zuiv tonosti. Kdy takov chovn sledujete poprv
a nevte nic o dosud popsanch procesech, poctte pi pozorovn
tchto vlev nejhavj lsky uritou nevolnost. Vzpomenete si
toti bezdn na ren: sndl bych t samou lskou a na
starou moudrost, kterou Freud tak asto zdrazoval, e toti
hovorov e m spolehliv sprvn cit pro ty nejhlub
psychologick souvislosti.
V ojedinlch ppadech, je jsme bhem deseti let naeho
pozorovn hus zaznamenali do protokol jen ti, toto odritualizovn
triumflnho pokiku v nejvt extzi neustoup zpt a pak dojde k
nemu neodvolatelnmu a pro budouc ivot zastnnch jedinc
hluboce zvanmu: vhrn a bojovn postoj obou houser
nabv stle istch forem, vzruen stoup k bodu varu a nhle se
oba dosavadn ptel popadnou za lmec a jeden na druhho spust
daleko slyiteln krupobit ran zrohovatlmi ohyby kdel. Takov
smrteln vn boj je slyiteln na doslova kilometrovou vzdlenost.
Kdeto obvykl boj mezi dvma housery, kter vzplanul z rivality o
tut samiku nebo msto pro hnzdo, trv zdka dle ne nkolik
vtein a nen nikdy del ne jednu minutu, namili jsme u jednoho z
tchto t souboj mezi dosavadnmi partnery triumflnho pokiku
plnou tvrthodinu a to teprve potom, co jsme poplaeni rmusem
bitvy zdaleka pispchali. Hroznou a zarytou zuivost takovch boj
lze jen sten vysvtlit tm, e se oba soupei navzjem dokonale
znaj a e tedy ped sebou pociuj mn strachu ne ped cizmi
jedinci. Rovn obzvltn hrza manelskch hdek u lid nevyvr
jen z tohoto pramene. Myslm, e sp v kad prav lsce vz tak

velk mra latentn, vzjemnm poutem zakryt agrese, e pi

pervn tohoto pouta vznik onen straliv fenomn, kter
nazvme nenvist Neexistuje lska bez agrese, ale neexistuje t
nenvist bez lsky!
Vtz poraenho nikdy nepronsleduje a nikdy jsme nezaili, e
by mezi obma dolo jet k druhmu boji. Naopak: housei se sob
od t chvle mysln vyhbaj; ve velkm, na bainat louce se
pasoucm hejnu hus je mono je nalzt vdy na protilehlch okrajch
hejna. Kdy se k sob nhodou pibl bu e to vas nezpozoruj,
nebo e jsou myslnm experimentlnm psobenm z na strany k
sob pihnni , uk to nejpozoruhodnj chovn, jak jsem kdy u
zvat vidl a je se lovk sotva odvauje popsat, aby neupadl do
podezen z bezmezn antropomorfizace. Housei jsou toti
rozpait! Nemohou se ani vidt, nemohou se na sebe ani podvat.
Jejich pohledy tkaj neustle kolem, jsou vak objektem lsky a
nenvisti magicky pitahovny a zase od nho uhnou, jako kdy prst
ucukne od hav plotny. A pedevm oba housei neustle provdj
peskokov jednn: ist si pe, otepvaj neexistujc neistotu ze
zobku, atd. Jen tak odejt tak nemohou, nebo ve, co by mohlo
vypadat jako tk, je znemonno prastarm pkazem: za kadou
cenu si zachovat tv. lovk neme ne oba housery litovat a
pociovat tuto situaci jako vysoce trapnou.
Odbornk, kter se zabv problmy vnitrodruhov agrese, by dal
mnoho za to, kdyby mohl pesnou kvantitativn motivan analzou
zjistit pomr, v nm psob agrese a pud triumflnho pokiku, kter
se ve vvoji osamostatnil. Doufme, e se vyeen tohoto kolu
jednou postupn piblme, avak popis pslunho vzkumu by ns
zde zavedl pli daleko.
Naproti tomu chceme jet jednou pehldnout ve, co jsme se v
tto kapitole dozvdli o agresi a o onch zvltnch mechanismech
zbran, kter mezi zcela uritmi, trvale spolu drcmi jedinci
nejene znemon jakkoli boj, nbr vytvo mezi nimi urit pouto,
jak jsme ble poznali na pkladu triumflnho pokiku hus. Dle
chceme zkoumat vztahy, je existuj mezi tmto svazkem a svazkem
jinho mechanismu socilnho souit, je jsem popsal v pedelch
kapitolch. Kdy jsem prv proto tyto kapitoly znovu protal,

pepadl m pocit bezmocnosti tv v tv poznn, jak mlo se mi

podailo uinit zadost velikosti a vznamu fylogenetickho dn, o
nm se domnvm, e skuten vm, jak se odehrlo, a je jsem se
odvil popsat. lovk by se domnval, e vdec obstojn nadan
vyjadovac schopnost, kter se po cel svj ivot zabval jednm
uritm tmatem, mus bt schopen namhav zskan poznatky
popsat tak, e posluchai nebo teni sdl nejen to, co v, nbr i co
pi tom ct. Mohu jen doufat, e tene z lapidrnch skutenost
ovane alespo zvan toho, co nemohu vyjdit slovy, kdy se zde
chpu mn psluejcho prostedku: strunho vdeckho shrnut.
Vme z 8. kapitoly, e existuj zvata, kter pln postrdaj
vnitrodruhovou agresi a dr po cel ivot v tsn sraench hejnech.
Zdlo by se, e takov ivoichov jsou pedureni k tomu, aby
vytvoili trval ptelstv a bratrskou soudrnost jednotlivch
jedinc; pesto se vak prv toto mezi tmito ptelskmi stdovmi
zvaty nikdy nenajde; jejich soudrnost je ist anonymn. Osobn
svazek a individuln ptelstv nachzme pouze u zvat s vysoce
vyvinutou vnitrodruhovou agres; svazek je dokonce tm pevnj,
m je onen druh agresivnj. Sotva existuj agresivnj ryby ne
cichlidy, sotva agresivnj ptci ne husy. Psloven
nejagresivnj ze vech savc, Dantova bestia senza pace vlk, je
nejvrnjm ze vech ptel. Jsou-li zvata podle ronch dob
stdav jednou teritoriln a agresvn, podruh ale neagresivn a
drun, omezuje se jakkoli osobn pouto na obdob agresivity.
Osobn svazek vznikl v prbhu vvoje beze vech pochyb v
okamiku, v nm se u agresivnch zvat stala spoluprce dvou nebo
vce jedinc nutnou z dvod, kter slouily udren druhu
vtinou pi o potomstvo. Osobn svazek, lska, vznikl bezpochyby
v mnoha ppadech prv z vnitrodruhov agrese, u ppad vce
znmch cestou ritualizace peorientovanho toku nebo hrozby.
Jeliko takto vytvoen rituly jsou vzny na osobu partnera a
jeliko se pak tyto rituly jako osamostatniv se instinktivn jednn
staly potebou, udlaly i z ptomnosti partnera nepomjejc potebu
a z nho samho zve s vazbou na domov.
Vnitrodruhov agrese je o miliny let star ne osobn ptelstv
a lska. Po dlouh epochy djin Zem existovala zvata, kter byla

zcela jist obzvl zl a agresvn. Skoro vichni plazi, kter dnes

znme, jsou takov a nen pravdpodobn, e by pravc plazi byli
jim. Osobn svazek ale znme jen u ryb kostnatch, ptk a savc
tedy u skupin, z nich se dn neobjevila ped pozdnm
stedovkem Zem. Vnitrodruhov agrese tedy me existovat bez
svho protihre lsky, avak neexistuje naopak lska bez agrese.
Mechanismus chovn, jeho pojem musme od pojmu
vnitrodruhov agrese oste odliovat, je nenvist okliv mal
sestra velk lsky. Na rozdl od obyejn agrese se nenvist obrac
proti jednotlivci zcela tak, jako to dl lska. Pravdpodobn je
existence lsky jejm pedpokladem: meme skuten nenvidt jen
toho, koho jsme milovali a koho i kdy bychom to rdi popeli
stle jet milujeme.
Je zbyten poukazovat na analogie, kter existuj mezi ve
popsanm socilnm chovnm mnohch zvat pedevm
divokch hus a stejnm chovnm u lid. Zd se, e vechny
otepan pravdy naich pslov plat pro lidi stejn jako pro tyto
ptky. Jako zkuen fylogenetici a dob darwinist z toho meme a
musme vyvodit dleit zvry. Za prv vme, e nejmlad spolen
pedkov ptk a savc byli velmi nzko stojc plazi svrchnho
devonu a spodnho karbonu, kte urit nemli dn vysoce
vyvinut sociln ivot a byli sotva chytej ne by. Podobnost
socilnho chovn husy velk a lovka tedy nen zddna po
njakm spolenm pedkovi nejsou homologick, nbr vznikly
zcela jist tzv. konvergentnm pizpsobenm. Zcela jist nevd za
svou existenci nhod to by byla nepravdpodobnost, je by se sice
dala teoreticky vypotat, ale vyjdit by ji bylo mono jen
astronomickmi ciframi.
Jsou-li vysoce sloit zpsoby chovn jako zamilovn se,
ptelstv, snaha zskat postaven v hodnostnm zaazen, rlivost,
zrmutek atd., atd. u husy velk a lovka nejen podobn, nbr a
do smnch podrobnost takka stejn, k nm to s jistotou, e
kad z tchto instinkt m zcela urit vznam pro udren druhu, a
to vdy takov, kter je u husy velk a lovka skoro anebo pln
stejn. Jen tak mohla vzniknout tato shoda v chovn.

Jako dob prodovdci, kte nev na neoklamateln

instinkty a podobn zzraky, pokldme za samozejm, e kad z
tchto zpsob chovn je funkc, je odpovd speciln tlesn
stavb nervov soustavy, smyslovch orgn apod., jinmi slovy:
odpovd njak struktue, je se vyvinula v organismu pod tlakem
selekce. Pedstavme si nyn teba na pkladu potaovho modelu
ty komplikace, kter podobn fyziologick pstroj mus
pinejmenm mt, aby vyprodukoval njak zpsob socilnho
chovn, jakm je nap. triumfln pokik. S pekvapenm si pak
uvdomme, e obdivuhodn orgn, jako je teba oko nebo ucho, se v
porovnn s tm zd nm pmo jednoduchm. m sloitj a
diferencovanj jsou dva analogicky stavn orgny, je vykonvaj
stejnou funkci, tm vce jsme oprvnni sjednotit je pod jeden
funkn uren pojem a pojmenovat je stejnm jmnem, i kdy jsou
fylogeneticky sebeodlinjho pvodu. Kdy spie nebo chobotnice
na jedn stran a obratlovci na stran druh vynalezli nezvisle na
sob oko, kter je stavno podle tho principu temn komory a v
obou ppadech vykazuje tyt konstrukn prvky, jako je nap.
oka, duhovka, sklivec a stnice, nebude nikdo rozumn pohoren
tm, e oba orgn spie a orgn obratlovce pojmenujeme okem, a
to beze vech uvozovek. Stejnm prvem vynechvme tyto
uvozovky, kdy mluvme o socilnch zpsobech chovn vych
zvat, kter jsou tmu zpsobu chovn u lid analogick
pinejmenm stejnm mnostvm znak.
To, co bylo eeno v tto kapitole, m bt vnou pipomnkou
poetil duchovn pe mnoha lid. Akoliv husa nepat k
privilegovan td savc, existuje u n mechanismus chovn, kter
urit individua spojuje po cel ivot dohromady a kter se stal
nejsilnjm motivem ovldajcm veker jednn, motivem, jen
me pemoci vechny zvec pudy jako jsou hlad, sexualita,
agrese a tk a uruje uspodn spoleenstva v t podob, kter je
pro ten kter druh typick. Ve vech bodech je tedy tento svazek
analogick tm projevm, kter se u ns lid objevuj ve spojen s
pocity lsky a ptelstv v t nejist a nejulechtilej form.

/12/ KZN POKORY

O tento suk tv hoblice
vdy znovu, znovu zar:
je to tv pcha, co t zas
do bot svch tsnch nar
Morgenstern
To, co bylo eeno v pedelch jedencti kapitolch, meme
pokldat za prodn vdu. Pedloen fakta jsou prost a sprvn
dokzna, pokud se to me tvrdit o dajch oboru, kter je tak
mlad jako srovnvac etologie. Nyn ale opusme poznatky
agresivnm chovn zvat, je jsme zskali pomoc pozorovn a
pokusu, a obrame se k otzce, zda se z toho veho meme nauit
nemu, co je mono aplikovat na lidi a co je potebn k odvrcen
nebezpe, je pro lovka vznik z jeho vlastnho agresivnho pudu.
Existuj lid, kte ji v tto otzce spatuj urku lidsk
dstojnosti. lovk se pli rd pokld za sted vesmru, za nco,
co nepat k ostatn prod, nbr stoj proti n jako nco podstatn
jinho, vyho. Setrvat v tomto omylu je pro mnoh lidi potebou;
zstvaj hlu vi nejchytejmu pokynu, kter jim kdysi dal jeden
mudrc slavnm vrokem yvi oeavrv, Poznej sebe sama; vykl
jej Cheiln, ale vtinou bv pipisovn Sokratovi. Co brn lidem,
aby ho poslechli? Zpsobuj to ti siln citov pekky. Tu prvn lze
u kadho rozumnho lovka snadno odstranit, ta druh je pi v
kodlivosti svho psoben stle jet hodn cty a ta tet je
filozoficky pochopiteln a tm i odpustiteln, ale zrove nejteji
sprovoditeln ze svta. Vechny ti jsou vak spolu nerozlun spjaty
a propojeny s jednou patnou lidskou vlastnost, o n ekla star
moudrost, e pedchz pd s pchou. Chci nyn tyto ti pekky
jednu po druh rozebrat a ukzat, jakm zpsobem kod. Potom
udlm, co budu moci, abych pispl k jejich odstrann.
Prvn zbrana je nejprimitivnj. Znemouje lovku
sebepoznn tm, e mu brn pochopit vlastn historick vznik. Je
paradoxem, e toto zdrazovn citu a tvrdojnost pramen ze

skutenosti, e nai nejbli pbuzn jsou tak podobni lidem. Kdyby

lid neznali impanze, bylo by snaz pesvdit je o jejich vlastnm
pvodu. Nemilosrdn zkony vnmn tvaru nm brn, abychom
vidli v opicch a obzvlt v impanzovi zve jako kad jin, a nut
ns spatovat v jeho oblieji lidskou tv. V tomto ohledu, meno
podle lidskch hledisek, se impanz jev pochopiteln jako nco
hroznho, jako njak pmo belsk karikatura ns samch.
Pbuzensky nm ponkud vzdlenj gorila a obzvl orangutan
nm psob v tomto ohledu ji men nesnze. Hlavy starch samc,
kter vnmme jako bizarn masky bl, lze brt zcela vn a lze
je shledat dokonce i hezkmi. U impanze se nm to vak naprosto
nezda. Je neodolateln smn a pitom tak obyejn, tak vulgrn a
odporn, jak me bt jen lovk, kter je na dn. Tento subjektivn
dojem nen tak nesprvn. Existuj urit podklady, je mluv pro
domnnku, e spolen pedek lovka a impanze nestl hloubji,
nbr podstatn ve ne dnen impanz. Obrann reakce lovka
vi impanzovi je sama o sob tak smn, e jej siln citov nboj
svedl mnoh myslitele k vytvoen zcela neopodstatnnch teori o
pvodu lovka. Tyto teorie sice nepopraj jeho pvod ze zvat,
avak jeho blzkou pbuznost s urlivm impanzem bu nkolika
logickmi pemety pesko, nebo sofistickmi oklikami obejdou.
Druh pekka sebepoznvn je citov nechu lovka k
poznatku, e cel nae ponn podlh zkonitostem pirozen
pinnosti. Bernhard Hassenstein to oznail jako antikauzln
hodnotc soud. Skliujc, klaustrofobii pipomnajc pocit
spoutanosti, kter jm mnoho lid pi pohledu na veobecn omezen
prodnho dn priinnost, souvis jist s jeho oprvnnou potebou
vlastn svobodn vle a se stejn oprvnnm pnm, aby jeho
vlastn jednn urovaly nikoli nhodn piny, nbr vysok cle.
Tet velkou pekkou lidskho sebepoznn je pinejmenm v
na zpadn kultue ddictv idealistick filozofie. Vzniklo z
rozdlen svta na vnj svt vc, kter je pro idealistick mylen
zsadn hodnotov indiferentn, a na svt vnitnch zkonitost
lovka, jemu jedinmu se piznv njak hodnota. Toto rozdlen
si egocentrismus lovka dv rd lbit; vychz toti vtanm
zpsobem vstc jeho nechuti k tomu, e je sm podroben prodnm

zkonitostem, a tak se nelze divit, e vniklo hluboko do obecnho

vdom. Jak hluboko, to lze poznat ze zmny vznamu, jakou
prodlala slova idealista a realista v na ei. Pvodn
oznaovala jen urit filozofick stanoviska; dnes obsahuj posouzen
morlnch kvalit lovka. Musme si uvdomit, jak obvyklm se v
naem zpadnm mylen stalo dlat rovntko mezi prodovdecky
prozkoumatelnm a v zsad hodnotov indiferentnm.
Musm se zde brnit proti nasnad lec nmitce, e ki proti
tmto tem pynm pekkm lidskho sebepoznn jen proto, e
odporuj mmu osobnmu vdeckmu a filozofickmu nazrn.
Neki proti nim ani jako zaryt darwinista proti odporu k vvojov
teorii, ani jako profesionln determinista proti antikauzlnmu
pojmn hodnot, konen ani jako pesvden hypotetick realista
proti idealismu. Mm k tomu jin dvody. Prodovdcm se dnes
asto pedhazuje, e zavedli lidstvo do hroznho nebezpe tm, e
mu propjili pli velkou moc nad prodou. Tato nmitka by byla
oprvnn jen tehdy, kdyby se jim zrove mohlo klst za vinu
opomenut, e pedmtem svho vzkumu neudlali i samotnho
lovka. Ohroen souasnho lidstva toti nevyplv ani tak z jeho
schopnosti ovldat fyzikln pochody, jako z jeho neschopnosti
rozumn dit sv vlastn sociln dn. Vinu na tto neschopnosti
nese nedostatek chpn pin, kter ale jak bych rd ukzal je
bezprostednm nsledkem ti pynch pekek jeho sebepoznn.
Tyto pekky toti znemouj pouze studium takovch pochod
lidskho ivota, kter se lovku jev jako vysoce vznamn, jinmi
slovy: na kter je hrd. Nen mono to ci sdostatek oste: za to, e
dnes dopodrobna znme funkci sv trvic soustavy a e na zklad
tchto vdomost medicna, obzvl chirurgie, zachrn kadoron
ivot tiscm lid, vdme koneckonc t astn okolnosti, e
innost tchto orgn nevzbuzuje v nikom zvltn ctu a obdiv.
Stoj-li lidstvo na druh stran bezmocn proti patologickmu
rozkladu sv sociln struktury, kdy se s atomovmi zbranmi v
rukou neum v socilnm ohledu chovat o nic rozumnji n njak
zve, pak to spov z velk sti v pynm peceovn vlastnho
chovn; nsledkem toho je, e lovk toto sv chovn vyjm z
prozkoumatelnch prodnch jev.

Prodovdci skuten nenesou dnou vinu na tom, e lidem

chyb sebepoznn. Giordana Bruna lid uplili, kdy jim ekl, e i s
celou planetou jsou jen zrnkem v jednom z nespoetnch oblk
prachu. Charlese Darwina by byli rovn nejradji zabili, kdy
objevil, e jsou stejnho pvodu se zvaty; nebylo mlo pokus ho
alespo umlet. Kdy se Sigmund Freud pokusil rozebrat motivy
lidskho socilnho chovn a vysvtlit jeho piny,
a to sice ze strnky subjektivn-psychologick, ale na zklad
metodiky a kladen otzek skutenho prodovdnho vzkumu
kladl se mu za vinu nedostatek cty, zaslepen materialismus,
a dokonce pornografick tendence. Lidstvo brn svou vlunost
vemi prostedky a je skuten na mst zat kzat pokoru a vn se
pokusit vyhodit do povt pyn pekky sebepoznvn.
Zanu bojem proti odporu k poznatkm Charlese Darwina.
Pokldm za povzbuzujc znamen pro pozvoln roziovn
prodovdeckho vzdln, e se ji nemusm zabvat nmitkami,
jak se kdysi zvedly proti poznatkm Giordana Bruna. Myslm, e
znm jednoduch prostedek, jak smit lidi se skutenost, e jsou
sami st prody a e vznikli prodnm dnm v souladu s
prodnmi zkony: mus se jim jen ukzat, jak velk a krsn je
vesmr a jak ctyhodn jsou zkony, je ho ovldaj. Pedevm
dviv pedpokldm, e ten, kdo dostaten zn vvoj
organickho svta, neme ctit vnitn odpor vi poznatku, e i on
sm vd tomuto nejvelkolepjmu ze vech prodnch pochod za
svou existenci. Pravdpodobnost nebo lpe eeno jistotu vvojov
nauky, kter mnohonsobn pekonv veker nae historick
znalosti, zde nechci teprve dokazovat. Vechny nae souasn
poznatky do n zcela nensiln zapadaj, nic j neodporuje a m
vechny hodnoty, jak me mt njak tvoiv nauka: objasujc
slu, poetickou krsu a psobivou velikost.
Kdo toto pln pochopil, neme ctit odpor ani k Darwinovu
poznatku, e jsme spolenho pvodu se zvaty, ani k nzoru
Sigmunda Freuda, e my sami jsme dosud pohnni stejnmi
instinkty jako nai pedlidt pedkov. Daleko sp poct nov druh
chpav cty k vkonm naeho rozumu a zodpovdn morlky,
kter se zrodila teprve se vznikem lovka a je mu pokud v sob

ve slep pe nezapr existenci zvecho ddictv me

poskytnout slu toto ddictv ovldnout.
Dalm dvodem pro obecn odmtn vvojov nauky je vysok
vnost, jakou my lid chovme k naim pedkm. Pochzet,
latinsky descendere, tedy doslova znamen sestupovat a ji v
mskm prvu bylo obvykl vyznaovat v rodopisn tabulce pedky
nahoe a smrem dol rsovat rozvtvujc se rodokmen. e jeden
lovk m sice jen dva rodie, ale 256 prapraprapraprapraprarodi,
nen na takovch tabulkch vyznaeno ani tehdy, kdy zahrnuj
odpovdajc generace. lovk se tomu vyhb proto, e se v tomto
potu nenachz sdostatek pedk, jimi by se mohl honosit. Podle
nkterch autor m vznik tto descendence snad nco spolenho s
tm, e lid ve starovku rdi odvozovali svj pvod od boh.
Skutenost, e rodokmen ivota neroste shora dol, nbr zdola
nahoru, unikala a do Darwinovy doby lidskmu pozorovn, a tak
slovo descendence k vlastn opak toho, co by mlo ci le e
by se mlo vykldat doslova: e nai pedkov svho asu sestoupili
ze strom. To skuten udlali, i kdy jak dnes ji vme dlouho
pedtm, ne se stali lidmi.
O mlo lpe jsou na tom slova vvoj a evoluce. Rovn ona
vznikla v dob, kdy se nevdlo nic o tvrch pochodech vvoje;
tato doba znala jen vznik jednotlivch organism z vejce a semene.
Kue z vejce nebo slunenice ze semene se zcela doslovn vy-viji, tj.
ze zrodku nevznikne nic, co by v nm nebylo ji pedtm uloeno.
S rstem velkho rodokmenu ivota je tomu zcela jinak. Akoliv
forma pedka je nepostradatelnm pedpokladem pro vznik jeho
vysoce vyvinutch potomk, nememe z jejch vlastnost tyto
potomky nijak odvodit nebo pedvdat. e z dinosaur vznikli ptci
nebo z opic lid, je prv v danm okamiku historicky ojedinlou
vymoenost fylogenetickho vvoje. Tento vvoj je sice zen
zkony, je ovldaj ve iv a obecn je vedou k vt dokonalosti,
ve vech jednotlivostech je vak urovn takzvanou nhodou to je
nespoetnm mnostvm v podstat ne zcela pochopitelnch
vedlejch pin. Je nhodou v tomto smyslu slova, e v Austrlii
vznikli z primitivnch pedk eukalypty a klokani, v Evrop a Asii
ale duby a lid.

Touto vymoenost, touto nov vzniklou vlastnost, kterou nelze

odvodit z pedstupn, z nho vzela, je v drtiv vtin ppad nco
vyho ne to, co bylo pedtm. Naivn hodnocen, vyjden v titulu
ni zvata, kter teme zlatm psmem na prvnm svazku naeho
dobrho starho Brehmova ivota zvat, je pro nezaujatho
lovka nevyhnutelnou nutnost mylen a ctn. Kdo chce jako
prodovdec zstat za kadou cenu objektivn a chce se za kadou
cenu vyhnout ntlaku pouhho subjektivismu, nech jednou zkus
samozejm jen jako pokus mylenek a fantazie pipravit o ivot
rostlinu, mouchu, bu, more, koku, psa a nakonec impanze.
Postehne, jak mu budou tyto vrady odstupovan podle rzn
organizan ve pipadat rzn zatko! Zbrany, kter se proti
kad z nich postav, jsou dobrm mtkem pro skuten rznou
cenu, jakou pikldme tmto rzn dokonalm formm ivota, a u
chceme, nebo ne.
Nzor o hodnotov nezvislosti prodnch vd na hodnotch
nesm vst k domnnce, e fylogenetick vvoj tento
nejvelkolepj ze vech etz pirozen vysvtlitelnch pochod
nen schopen vytvoit nov hodnoty. e pro ns vznik vy formy
ivota z jednoduho pedka znamen prstek hodnoty, je stejn
nepopiratelnm faktem jako nae vlastn existence.
dn z naich zpadnch jazyk nem nepechodn sloveso,
kter by odpovdalo fylogenetickmu dn spojenmu s prstkem
hodnot. Nen mon pout pojmu vvoj, vznik-li nco novho a
vyho z pedstupn, kter prv tuto novou vlastnost neobsahoval a
z nho nelze odvodit prv to, co je pro jeho novou a vy existenci
podstatn. To plat v zsad pro kad vt krok, kter geneze
organick e dl: pro ten prvn pro vznik ivota, i pro ten
prozatm posledn polidtn antropoid.
Pes vechny skuten epochln a hluboce vzruujc nov
spchy biochemie a vzkumu vir je a zstv prozatm! vznik
ivota nejzhadnjm ze vech proces. Rozdl mezi anorganickmi
a organickmi procesy lze stanovit pouze injunktivn definic, tzn.
takovou, kter bere v vahu vce podstatnch pznak, je vytvej
ivot pouze tehdy, setkaj-li se vechny najednou. Pro kad z nich
jako je ltkov vmna, rst, asimilace atd. existuj tak

anorganick pklady. Je jist sprvn, domnvme-li se, e ivotn

pochody jsou chemickmi a fyziklnmi procesy. Beze v pochyby
jsou jako takov v zsad vysvtliteln pirozenm zpsobem. Pro
pochopen jejich zvltnost nen zapoteb dnho zzraku, nebo
sloitost molekulrnch a podobnch struktur, ve kterch se
odehrvaj, k tomu pln sta.
Naproti tomu asto slchan vrok: ivotn pochody nejsou
vlastn nic ne chemick a fyzikln procesy, je nesprvn. Obsahuje
toti nepozorovan nesprvn hodnocen, je vznik z asto
diskutovanho klamnho nzoru. Prv toto vlastn, tj. se zetelem
na to, co je tmto pochodm vlastn a co je pro n podstatn, je
nm znan odlinm od toho, co se obecn rozum pod pojmem
fyzikln-chemick pochody. Rovn opovrliv vrok, e ivotn
pochody nejsou nic jinho ne chemick a fyzikln procesy, je
nesprvn. Jsou to procesy, kter dky struktue hmoty, v n se
odehrvaj, jsou schopny velmi specilnch vkon, jako je
sebezchovm, sebezen, shromaovn informac, a pedevm
reprodukce tch struktur, je jsou pro vechny tyto vkony nezbytn.
Piny tchto funkc jsou sice v zsad vysvtliteln, nemohou vak
probhat v jin nebo mn komplexn organizovan hmot.
V zsad stejn jako se chovaj pochody a struktury iv prody
k pochodm a strukturm prody neiv, chovaj se uvnit
organickho svta vy formy ivota k formm nim, z nich
vzely. Kdlo orla, kter se nm stal symbolem pro vechny nae
snahy po povznesen, je vlastn jenom nohou plaza prv tak mlo,
jako je lovk vlastn jenom opic.
Sentimentln misantrop asto papoukuje aforismus: Od t
doby, co znm lidi, mm rd zvata. Tvrdm opak: kdo skuten
zn zvata vetn tch nejvych a nm nejble pbuznch a
kdo ponkud chpe vvojov procesy, ten se teprve tm stane
schopnm pln pochopit jedinenost lovka. Jsme to nejvy, eho
dosud doshli velc konstrukti vvoje druh na Zemi, jsme jejich
poslednm vkikem, ale urit ne poslednm slovem. Pro
prodovdce jsou veker absolutn tvrzen i v oblasti teorie
poznn zakzna, jsou prohekem proti svatmu duchu Jtavza
velkmu poznatku Hrakleita, e nic nen stl, nbr vechno plyne

ve vnm pohybu. Pokldat dnen lidi na jejich pekotnm

pochodu asem za absolutn a ji nepekonatelnou korunu veho
tvorstva, je pro prodovdce tm nejdomlivjm a
nejnebezpenjm ze vech neudritelnch dogmat. Kdybych musel
pokldat lovka za konen obraz Bo, zaal bych o Bohu
pochybovat. Kdy ale nepustm ze zetele, e nai pedkov byli ve
zcela nedvn dob brno vzhledem ke st Zem zcela obyejn
opice z blzkho pbuzenstva impanze, mohu v tom spatovat
zblesk nadje. Nen zapoteb dnho pli velkho optimismu k
domnnce, e z ns lid me vzniknout jet nco lepho a vyho.
Dalek toho vidt v lovku neodvolateln nepekonateln obraz
Bo, tvrdm skromnji a jak vm s vt ctou ke Stvoen a
jeho nevyerpatelnm monostem: dlouho hledan mezilnek mezi
zvetem a skuten humnnm lovkem jsme my!
Domnvm se, e jsem dokzal, e prvn velk zbrana v lidskm
sebepoznn nechu uvit v n pvod ze zvat spov v
neznalosti nebo v nepochopen podstaty organickho tvoen. Lze ji
pinejmenm v zsad sprovodit ze svta tm, e se budeme
vzdlvat a zase vzdlvat. Tot plat i pro druhou pekku, o n
te mme mluvit o nechuti vi pinn urenosti svtovho dn.
Jenome toto nepochopen lze v tomto ppad daleko he odstranit.
Jeho koen tkv v zkladnm omylu, e proces, kter je uren
njakmi pinami, by nemohl bt souasn zamen na urit cl.
Existuj sice nespoetn procesy ve vesmru, kter vbec nejsou
zeny a u nich vzhledem k tomu otzka na? mus zstat bez
odpovdi, le e bychom odpov chtli vynutit za kadou cenu a s
bezmrnm peceovnm dleitosti lovka asi tak, e bychom
pokldali vchod msce za rozsvcen non lampy k naemu
pohodl. Neexistuje ale dn proces, u nho by nebylo mono
poloit otzku po jeho pinch.
Jak se prav ji ve 3. kapitole, m otzka na? njak smysl jen
tam, kde psobili velc konstrukti nebo njak iv konstruktr,
kterho vytvoili. Jen tam, kde se sti njakho celku specializovaly
dlbou prce na vzjemn se lic innosti, m otzka na? smysl.
To plat pro ivotn pochody a potom pro takov neiv struktury a
funkce, kter pouv ivot ke svm elm; nap. to plat o lidmi

vytvoench strojch. V tchto ppadech m otzka na? nejen

smysl, ale je i nezbytn nutn.
Nememe objasnit, z jakch pin m koka piat drpy,
dve ne pijdeme na to, e chytn my je zvltn vkon, ke
ktermu byly vytvoeny.
e zodpovzenm otzky na? se otzka po pinch nestane
zbytenou, je eeno na zatku 6. kapitoly o velkm parlamentu
instinkt. Na primitivnm pirovnn uki, jak mlo se ob otzky
navzjem vyluuj. Jedu ve svm starm aut na venkov, nebo mm
ve vzdlenm mst pednku, co je vlastnm elem m cesty.
Bhem jzdy rozjmm o elnosti finalit svho auta a jeho
konstrukce a mm radost, jak dobe slou clm m cesty. Nhle
motor nkolikrt zakale a zstane stt. V tom okamiku je mi
bohuel jasn, e el m cesty nevrt mmu autu jeho pojzdnost.
Jeho nesporn elnost neodpovd za zpodn. Udlm tedy
dobe, kdy se nejprve soustedm vhradn na pirozen piny
jeho provozu a vyptrm, na kterm mst byl jejich etz tak nemile
poruen.
Naprostou nesprvnost mnn, e pinn a elov souvislosti
se vzjemn vyluuj, lze jet lpe znzornit na krlovn vech
uitch vd na medicn. dn smysl ivota, dn vemocn
faktor a dn sebedleitj nesplnn ivotn povinnost
nepomohou ubohmu pacientovi, jemu se zantil ervovit vbek
slepho steva. Avak me mu pomoci nej mlad odchovanec
chirurgick kliniky, pokud sprvn diagnostikoval pinu poruchy.
Pochopen pin a elu njakho ivotnho procesu se tady nejen
nevyluuje, ale dokonce nabv smyslu teprve ve vzjemn
spojitosti. Kdyby lovk nesmoval k uritm clm, ztrcela by
jeho otzka po pinch smysl. Kdyby vbec nechpal pinn
souvislosti, nebyl by schopen zamovat dn k njakm clm i
kdyby je dokzal dobe a sprvn rozpoznat.
Tento vztah mezi elovm a pinnm pojmnm ivotnch
pochod se mi zd snadno pochopiteln; pesto vak mnoho lid
pokld myln nzor o jejich nesluitelnosti za naprosto
nevyvratiteln. Klasickm pkladem, jak tomuto omylu nutkav
podlh i velk duch, najdeme ve spisech W. McDougalla,

zakladatele purposive psychology, psychologie elu. Ve sv knize

Outline of Psychology odmt jakkoliv pinn fyziologick
vysvtlen zvecho chovn a na jedinou vjimku: selhn svteln
orientace, kter zpsobuje, e hmyz lt v noci do plamene.
Objasuje tento jev na zklad tzv. tropism, tedy na zklad
pinn analyzovatelnch orientanch mechanism.
Pravdpodobn se lid hroz kauzlnho pojet z poetilho
strachu, e dokonal pochopen pin svtovho dn by mohlo
odhalit svobodnou vli lovka jako pouhou iluzi. Ve skutenosti je
ovem fakt, e jsem to j, kdo chce, stejn nesporn jako moje
vlastn existence. Hlub pochopen etzu fyziologickch pin
vlastnho jednn neme zmnit ani to nejmen na skutenosti, ze
chceme; me ale ovlivnit zmnu toho, co chceme.
Pouze pi velmi povrchnm pohledu se zd, e svoboda vle
spov v tom, e lovk v naprost bezzkonnosti me dlat,
cokoliv chce. To maj zejm na mysli pedevm lid, kte se
klaustrofobn vyhbaj kauzalit. Vzpomeme si, jak se tito lid
vniv chytili nekauzlnch kvantovch skok, tohoto
mikrofyziklnho nedeterminovanho dn, a jak na tomto zklad
vytveli teorie, kter mly spojit fyzikln determinismus s vrou ve
svobodnou vli. Tto vli vak zbyla jenom alostn svoboda
nhodn padnuv kostky. Nikdo se pece neme vn domnvat,
e svobodn vle znamen takovou svvoli jednotlivce, s jakou
napklad njak zcela nezodpovdn tyran rozhoduje o byt a nebyt.
Nae nejsvobodnj chtn podlh psnm zkonm morlky a
nae touha po svobod slou krom jinho prv tomu, e zabrauje,
abychom byli poslun jinch zkon ne prv tchto. Je vznamn,
e bojcn pocit nesvobody nen nikdy vyvoln poznatkem, e nae
jednn je na zkony morlky vzno stejn pevn jako fyziologick
procesy na zkony fyzikln. Vichni jsme zajedno v tom, e nejvt
a nejkrsnj svoboda lovka je toton s morlnm zkonem v
nm samm. Vzrstajc poznvn pirozench pin vlastnho
chovn me zmnoit schopnosti lovka a dt mu moc zmnit svou
svobodnou vli v in. Nikdy ale nememe zmenit jeho vli. A
kdyby snad jako utopick dsledek rozboru pin, kter ze
zsadnch dvod nen uskuteniteln njak lovk pln pochopil

pinn etz svtovho dn, vetn pin, kter psob na jeho

vlastn organismus, nechtl by pestat, nbr by zaal chtt tot, co
chce nerozporn zkonitost vesmru, svtov rozum, logos. Tato
mylenka je ciz pouze naemu souasnmu zpadnmu mylen;
staroindick filozofii a mystikm stedovku byla dvrn znma.
Pichzm ke tet velk pekce lidskho sebepoznn k ve,
kter je v na zpadn kultue hluboce zakoenna, e to, co je
pirozen vysvtliteln, postrd jakoukoliv hodnotu. Toto mnn
vzniklo pehnnm kantovsk filozofie hodnot, kter je ze sv strany
dsledkem idealistickho rozdvojen svta. Jak bylo ji naznaeno, je
strach z kauzality jednm z citov motivovanch dvod vysokho
oceovn nepoznatelnho; uplatuj se zde vak i jin neuvdoml
faktory. Nepedvdateln je chovn panovnka, postavy otce, k jeho
podstatnm rysm pat trocha svvole a nespravedlnosti; nen
mono vyzkoumat rozhodnut Boha. Pirozen vysvtliteln je
mono ovldnout a to pak s touto nepedvdatelnost ztrc asto i
velkou st sv hrozivosti. Benjamin Franklin udlal z blesku, jm
Zeus mval v nevypoitateln svvoli, elektrick jisken, proti
nmu chrn nae domy hromosvod. Neopodstatnn starost, e
proda by mohla bt pochopenm pin odbotna, tvo druh
hlavn motiv strachu z kauzality. Tak vznik dal zbrana v
sebepoznvn, kter je tm silnj, m m lovk vt smysl pro
estetickou krsu a uctvnhodnou velikost vesmru a m krsnj a
ctyhodnj se mu prv toto prodn dn jev.
Z tto tragick souvislosti vyplvajc pekka poznvn je o to
nebezpenj, e nikdy nevystupuje pes prh vdom. Zeptte-li se
jich, budou se takov lid s istm svdomm hlsit k ptelm
vzkumu prody. Mohou bt dokonce v mezch uritho
vymezenho oboru velkmi odbornky. Nevdom jsou vak pevn
rozhodnuti nehnat svou snahu o pirozen vysvtlen za hranice toho,
co pokldaj za hodn uctvn. Chyba, kter takto vznik, nespov
v tom, e by dolo ke patnmu pochopen neho
neprozkoumatelnho. Nikdo nev tak dobe jako prv prodovdec,
e lidsk poznn m sv hranice, je si ale trvale vdom toho, e
nevme, kde tyto hranice le. Kant k: Pozorovn a rozbor jejch
jev pronik do nitra prody. lovk nev, kam a to asem me

vst. Pekkou poznn, kter takto vznik, je zcela svvoln

vytyen hranice mezi poznatelnm a nepoznatelnm. Mnoz velmi
citliv pozorovatel prody maj ped ivotem a jeho zvltnostmi tak
velkou ctu, e za hranici pokldaj jeho vznik. Pedpokldaj
zvltn slu francouzsky force vitale urujc vemocn faktor,
jeho pirozen vysvtlen nen ani potebn, ani dosaiteln. Jin
vytyuj tyto hranice tam, kde podle jejich ctn pikazuje lidsk
dstojnost zarazit vechny pokusy o pirozen vysvtlen.
Jak se m prav prodovdec chovat ke skutenm hranicm
lidskho poznvn, se mi v ranm mld nezapomenuteln objasnilo
jist pedem nezamlenm vrokem jednoho velkho biologa.
Alfred Khn ml na rakousk Akademii vd pednku a uzavel ji
Goethovmi slovy: Nejvym tstm myslcho lovka je
poznateln poznat a nepoznateln klidn respektovat. Po poslednch
slovech se zarazil, odmtav zvedl ruku a ekl ostejm hlasem, kter
pronikl ji propukajcm potleskem: Ne, nikoliv klidn, klidn ne,
pnov! Skutenho prodovdce by bylo mono pmo definovat
jeho schopnost vit si poznatelnho, je u poznal, prv proto, e
mu to poskytuje dal monost chtt poznat to dosud nepoznateln;
nem strach, e pochopenm pin odbot produ. Jet nikdy zde
proda nestla po pirozenm vysvtlen nkterho ze svch
zzranch proces
jako odhalen jarmaren arlatn, kter ztratil svou povst
kouzelnka. Pirozen pinn souvislosti vzbuzovaly vdy
velkolepj a hlub ctu ne ty nejkrsnj mytick vklady. Ten,
kdo rozum prod, nepotebuje ctit ctu k nepoznatelnmu,
nepirozenmu; pro nj neexistuje ne jeden zzrak, kter spov v
tom, e vechno na svt, vetn nejvych kvt ivoistva,
vzniklo bez zzraku v obvyklm slova smyslu. Vesmr by pro nj
ztratil na vzneenosti, kdyby musel poznat, e njak dn i kdyby
to bylo jen chovn ulechtilho lovka zen rozumem a morlkou
mohlo vzniknout jen jako proheek proti vudyptomnm a
vemocnm zkonm jednoho vesmru.
Pocity, je chov prodovdec k velk jednot prodnch
zkon, nelze lpe vyjdit ne slovy: Dv vci napluj mysl vdy
novm a stle vzrstajcm obdivem: hvzdn nebe nade mnou a

morln zkon ve mn. Obdiv a cta nezabraovaly Immanuelu

Kantovi najt pro zkonitosti hvzdnho nebe pirozen vysvtlen, a
to takov, kter je odvozeno z jeho vzniku. Pokldal by on, jen o
velkm vzniku svta organism jet nic nevdl, za proheek, e
pokldme i morln zkon v ns nikoliv za nco a priori danho,
nbr za nco, co vzniklo pirozenm zpsobem
zcela tak, jak on pojmal zkony oblohy?

/13/ECCE HOMO
J mu na to, zouvaje si
svoje ern boty, ekl:
Viz, dmone, tohleto je
dsn symbol lovka:
ta noha z hrub ke, ne u
proda, avak duch ne dosud;
pechod od zvec tlapy
k Merkurov pat s kdly.
Morgenstern
Pedstavme si, e by njak objektivn etolog sedl na nkter
jin planet teba na Marsu a zkoumal sociln chovn lovka
pomoc dalekohledu, jeho zvten by bylo pli mal, ne aby mu
umonilo rozpoznvat jednotlivce a sledovat jejich chovn, kter by
mu vak dovolovalo pozorovat velk udlosti, jako je sthovn
nrod, bitvy atd. Nikdy by nepiel na mylenku, e lidsk chovn
je zeno rozumem nebo dokonce zodpovdnou morlkou.
Budeme-li pedpokldat, e by n mimozemsk pozorovatel byl
ist rozumovou bytost prostou vech instinkt, kter nev nic o
tom, jak funguj instinkty obecn a agrese zvl a jakm zpsobem
jejich funkce me selhat byl by v tkch rozpacch porozumt
lidskm djinm. Vdy znovu se opakujc udlosti djin nemohou
bt vysvtleny lidskm rozumem a lidskou soudnost. Je otepanou
frz ci, e jsou zapinny tm, co se obvykle nazv lidsk
pirozenost. Soudn a nelogick lidsk pirozenost nech mezi
sebou soutit a bojovat dva nrody, i kdy je k tomu nenut dn
hospodsk dvody, podncuje dv politick strany nebo
nboenstv k rozhoenmu boji navzdory tomu, e si jejich
posvtn programy jsou pekvapiv podobn, a ene Alexandra a
Napoleona, aby obtovali miliny poddanch pokusu sjednotit cel
svt pod jejich ezlem. Je pozoruhodn, e se ve kole ume dvat se
na lidi, kte provdli takov a podobn absurdity, s respektem
dokonce je ctt jako velk mue. Jsme vychovni k tomu, podizovat

se takzvan politick zchytralosti politika, jen je zodpovdn za

veden sttu, a jsme na vechny zde uveden jevy ji tak zvykl, e
mnohm z ns vbec nen jasn, jak neobvykle hloup a lidstvu
kodliv je toto historick chovn nrod.
Jakmile to ale jednou poznme, nememe se vyhnout otzce, jak
je mon, e se dajn rozumn tvorov mohou chovat tak
nerozumn. Zcela zeteln zde mus psobit nesmrn siln faktory,
kter jsou schopn tak pln urvat individuln soudnosti lovka
veden a kter krom toho lovk je naprosto neschopen pochopit ze
zkuenosti. Jak ekl Hegel, zkuenost z djin ns pouuje, e se lid a
vldy z djin nikdy nepouily.
Vechny tyto pekvapujc rozpory maj pirozen vysvtlen a
daj se beze zbytku zaadit, jakmile pronikneme k poznatku, e
sociln chovn lovka nen na dn zpsob diktovno vhradn
rozumem a kulturn tradic, nbr e je stle jet posluno tch
zkonitost, kter se uplatuj ve vech fylogeneticky vzniklch
instinktivnch zpsobech chovn zkonitost, kter ze studie
chovn zvat velmi dobe znme.
Pedpokldejme ale, e n extraterrestrick pozorovatel je
zkuenm etologem, kter zn dkladn ve, co bylo strun eeno
v pedchzejcch kapitolch; musel by nezbytn dojt k zvru, e
lidsk spolenost je uspodna velmi podobn jako krysy, kter jsou
uvnit uzaven tlupy rovn sociln a mrumilovn, avak vi
ktermukoli pslunku druhu, kter nepat k vlastn stran, se
chovaj jako prav bli. Kdyby jet krom toho pozorovatel z
Marsu vdl o populan explozi lidstva, stle se stupujc
hrozivosti zbran a rozdlen lidstva do nkolika mlo politickch
tbor, neposuzoval by budoucnost lovka o nic rovji ne
budoucnost nkolika neptelskch spoleenstv krys na lodi, jej
zsoby jsou ji skoro vyran. Pitom by byla tato prognza jet
optimistick, nebo u krys se d pedpokldat, e po velkm vradn
jich stle jet zbude dost na to, aby udrely druh, co u lovka po
pouit vodkov bomby nen vbec tak jist.
V symbolice ovoce ze stromu poznn spov hlubok pravda.
Poznn, kter pramen z abstraktnho mylen, vyhnalo lovka z
rje, v nm mohl neuvdomle vyhovovat svm instinktm a dlat,

co se mu zachtlo. Zvdav experimentovn s prostedm, je m

svj pvod v abstraktnm mylen, mu darovalo jeho prvn nstroje:
pstn kln a ohe. Pouil jich promptn k tomu, e zabil svho bratra
a upekl si ho, jak dokazuj nlezy ze sdli opolovka nskho
vedle prvnch stop po pouit ohn le rozdrcen a zeteln oehnut
lidsk kosti. Abstraktn mylen umonilo lovku opanovat jeho
mimodruhov prosted a povolilo tm uzdu jeho vnitrodruhov
selekci, o jejm zpornm psoben jsme ji slyeli (viz str. 41) a na
jej et lze pravdpodobn pipsat pehnan sklon k agresi, jm
jet dnes trpme. Abstraktn mylen a e umonily lovku
pedvat dl nadosobn poznatky a kulturn se vyvjet. To ale
zpsobilo v jeho ivotnch podmnkch tak prudk a pevratn
zmny, e schopnost pizpsobovn jeho instinkt na nich
ztroskotala.
lovk by se skoro domnval, e kad dar, kter obdrel od
svho mylen, mus v zsad zaplatit njakm nebezpenm zlem,
je je nevyhnutelnm nsledkem tohoto daru. Natst pro ns tomu
tak nen, nebo z abstraktnho mylen vznikla tak rozumov
zodpovdnost, v n spov jedin nadje lovka, e neustle
rostouc nebezpe zvldne.
Abych svj popis souasn biologick situace lidstva uinil
alespo trochu pehlednm, chci jednotliv nebezpe, kter lidstvo
ohrouj, probrat ve stejnm poad, v jakm je uvdm v
pedchozch odstavcch. Potom se obrtm k otzce zodpovdn
morlky, jejch monost a jejch omezen.
V kapitole o chovn analogickm morlce jsme slyeli o
zbrannch mechanismech, je u rznch sociln ijcch zvat dr
agresi na uzd a znemouj zrann nebo zabit pslunka stejnho
druhu. Bylo ji eeno, e tyto mechanismy jsou pirozen
nejdleitj, a tedy i nejlpe vyvinuty u tch zvat, kter jsou
schopn bez obt zabjet piblin tak velk zvata, jako jsou sama.
Krkavec me jinmu krkavci jedinou ranou zobku vyseknout oko,
vlk me jinmu vlku jednm chapnutm rozervat krn tepnu.
Kdyby tomu nezabraovaly spolehliv mechanismy, neexistoval by
u dvno ani jeden krkavec nebo vlk. Holub, zajc, a dokonce ani
impanz nejsou schopni zabt pslunka svho druhu jedinou ranou

nebo jedinm kousnutm. K tomu pistupuje jet tkov schopnost

takovch nepli vyzbrojench ivoich, kter sta k tomu, aby
utekli i profesionlnm elmm, je jsou v pronsledovn, chytn
a zabjen daleko obratnj ne nkter z pslunk stejnho druhu,
by ml sebevt pevahu. Ve voln prod tedy nevznik vbec
monost, e by takov zve pslunka vlastnho druhu vnji
poranilo. Proto se tak u nich v tomto ohledu neuplatuje selekce,
jej tlak by zbrany v zabjen vyvolal. e tyto zbrany u takovch
zvat skuten neexistuj, zpozoruje chovatel zvat ke sv kod a
ke kod svch svenc, kdy nebere vnitrodruhov boje takovch
nekodnch zvat vn. V nepirozench podmnkch zajet, kdy
poraen neme vtzi uniknout rychlm tkem, dochz vdy
znovu k tomu, e vtz poraenho namhav, pomalu a krut ubije.
Popsal jsem ve sv knize Hovoil se zv, ptky a rybami v
kapitole Morlka a zbran, jak obraz v mrumilovnosti hrdlika
je schopna beze vech zbran utlouci pslunka svho druhu k
smrti.
lovk si me iv pedstavit, co by se stalo, kdyby njakou
hkou prody byl nhle holubovi propjen zobk krkavce. Zd se,
e situace takov zrdy by pesn odpovdala situaci lovka, kter
objevil v ostrm kamenu dernou zbra. lovka mraz pi pedstav
ivoicha, kter se vzntlivost a prchlivost impanze mv rukou
ozbrojenou pstnm klnem.
Vtina lid a to i mnoz humanitn vdci se domnv, e
veker lidsk chovn, kter neslou prospchu jednotlivce, nbr
spolenosti, je diktovno rozumovou odpovdnost. Toto mnn je
prokazateln nesprvn, jak si jet v tto kapitole ukeme na
konkrtnch pkladech. Pedek, jeho mme spolenho se
impanzem, byl urit svm ptelm stejn vrn, jako je divok
husa nebo kavka, nato takov pavin i vlk. Zcela jist stejn jako
oni opovrhoval smrt a nasazoval vlastn ivot pi obran sv
skupiny; byl stejn jemn a ohledupln vi mladm pslunkm
vlastnho druhu a ml tyt zbrany zabjet jako vechna tato zvata.
Ke svmu tst jsme dostali i my jet v pln me do vnku tyto
zvec instinkty.

Antropologov,
kte
se
zabvali
zpsobem
ivota
Australopitheka, africkho pedlovka, pedpokldali, e tito
pedkov jeliko se ivili lovem velk zve zanechali po sob
lidstvu nebezpen ddictv dravci pirozenosti (carnivorous
mentality). Toto tvrzen obsahuje nebezpe zmny obou pojm
dravce a kanibala. Tyto pojmy se navzjem skoro pln vyluuj:
kanibalismus se u elem vyskytuje jenom ve vzcnch vjimkch. Ve
skutenosti je hluboce politovnhodn, e lovk prv drav
pirozenost nem. Vtina nebezpe, kter ho ohrouj, je zpsobena
tm, e je od pirozenosti pomrn nekodnm veravcem. Chyb
mu pirozen, na tle narostl zbran, jimi by mohl zabjet velk
zvata, a proto mu zrove chyb tak ty fylogeneticky vznikl
pojistn mechanismy, kter vem dravcm a elmm z povoln
zabrauj zneut svou schopnost zabjet velk zvata na
psluncch druhu. Lvi a vlci sice asto zabij ciz pslunky druhu,
kte vnikli do teritoria jejich smeky. Me se dokonce stt, e
takov zve v prudkm nvalu hnvu neastnm kousnutm nebo
derem tlapy usmrt i pslunka vlastn skupiny, jak k tomu
pinejmenm v zajet asto dochz. Kvli takovm vjimkm
vak nesmme zapomenout na dleitou skutenost, e jak bylo ji
eeno v kapitole o chovn, je je analogick morlce u vech
takto siln vyzbrojench elem mus existovat vysoce vyvinut
mechanismy, kter zabrauj vnitrodruhovmu boji.
V prehistorii lidstva nebyly nutn dn obzvl vysoce
vyvinut mechanismy zbran ke znemonn prudkho smrtelnho
deru, nebo k takovmu tak jako tak nemohlo dojt. tonk mohl
svou ob usmrtit pouze krbnm, kousnm nebo rdouenm a
pitom mla ob bohatou pleitost apelovat projevy pokory a
vkiky strachu na jeho zbrany agrese. U jen slab ozbrojenho
zvete se pochopiteln neuplatoval dn vbrov tlak, kter by
mohl vyvolat ony siln a spolehliv zbrany pi uvn zbran, kter
jsou bezpomnen nutn pro peit zvecho druhu, jen je
vybaven nebezpenmi zbranmi. Kdy ale vynlez umlch zbran
pozdji otevel nov monosti usmrcovn jednou ranou, byla
pedtm existujc rovnovha mezi pomrn slabmi zbranami
agrese a schopnost usmrtit pslunka druhu podstatn naruena.

lovk se te nachzel asi v t situaci, v n by byl holub, jemu by

stran hra prody zapjila zobk krkavce.
lovk se zachvje pi pomylen na tvora, kter m prudkou
vzntlivost lidoopa a mv tkm, ostrm pstnm klnem. Lidstvo
by se svm prvnm velkm vynlezem skuten bylo samo zniilo,
kdyby monost init objevy a velk dar zodpovdnosti nebyly
zzranm zpsobem stejnmi plody te specificky lidsk
schopnosti schopnosti klst otzky. I kdy lovk alespo drive
neel a ke koenm nsledk svho vlastnho vynlezu, vd za to
sv schopnosti klst si a zodpovdat otzky po nsledcch svho
konn. Jistotu ped sebeznienm ale tento ojedinl dar lidstvu
nepinesl. I kdy se t morln zodpovdnost a zbrany zabjet, kter
z n vznikly, od vynalezen pstnho klnu podstatn zvtily, tak se
bohuel stejnou mrou zvtila i snadnost zabjen. Pedevm
zjednoduen technika zabjen s sebou pinesla okolnost, e
jednajcho nsledky jeho inu nechyt bezprostedn za srdce.
Vzdlenost, na kterou psob vechny steln zbran, chrn
zabjejcho ped tmi vzruchovmi situacemi, kter by mu jinak
smyslov pibliovaly stralivost nsledk jeho inu. Hlub citov
vrstvy prost neberou na vdom, e ohnut ukazovku na spouti,
kter je pinou vstelu, rozerve jinmu lovku vnitnosti. dn
lovk by neel ani na lov zajc, kdyby musel zv zabjet pomoc
svch zub a neht.
S pibvajc vzdlenost, na jakou nae zbran inkuj, se
bohuel i vzdalujeme od mechanism, kter nm zabraovaly konat
tak otesn iny. Tak me lovk, kter sotva doke dt
nezpsobnmu dcku zaslouen pohlavek, velice dobe penst pes
srdce, e obsluhuje spou raketov zbran nebo pstroj na
shazovn bomb a tm odevzdv cel stovky lskyhodnch dt
hrozn smrti v plamenech. Dob, slun, dn otcov rodin pokldali
bombov koberce otesn a dnes skoro ji neuviteln skutenost!
Demagogov maj zejm zcela vjimen, i kdy jen praktick
vdomosti o lidskm instinktivnm chovn: ped davem, kter chtj
potvat, clevdom skrvaj ty vzruchov situace, kter by v lidech
vyvolaly mechanismy chovn tlumc tonost.

S vynlezem zbran souvis nepmo i pevldn vnitrodruhov

selekce a vechny jej nepjemn dsledky. Ve 3. kapitole, kde se
hovo o vznamu agrese pro udren druhu, a rovn v 10. kapitole,
kter pojednv o uspodn spoleenstva krys, jsem pomrn
podrobn vysvtlil, e je-li vbr pohnn konkurenc pslunk
tho druhu bez vztahu k mimodruhovmu prosted, me vst k
nejpozoruhodnjm a nejneelnjm vstelkm. Letky baanta
arguse a pracovn tempo zpadn civilizace byly pklady, kter zvolil
mj uitel Heinroth pro ilustraci tchto kodlivch nsledk. Zmnili
jsme se ji rovn o mm nzoru, e hypertrofie agresivnho pudu
lovka je dsledkem te piny.
V roce 1955 jsem napsal v jedn drobn prci O zabjen
pslunk vlastnho druhu: Vm a mli by to provit humnn
psychologov a psychoanalytici , e dnen civilizace vbec trp
nedostatenm odreagovnm pudovho agresivnho jednn. Je vc
ne pravdpodobn, e patn inky lidskho agresivnho pudu, pro
jeho vysvtlen pedpokldal Sigmund Freud zvltn pud smrti,
spov zcela jednodue v tom, e vnitrodruhovou selekc byla v
lovku v erm pravku vypstovna takov mra agresivnho pudu,
e pro ni ve svm dnenm spoleenskm uspodn nenachz
adekvtn ventil. Spov-li v tchto slovech lehk vtka, musm ji
zde vslovn vzt zptky. V dob, kdy jsem to psal, existovali ji
psychoanalytici, kte vbec nevili na pud smrti, nbr vykldali
sebenic inky agrese zcela sprvn jako zbloudn instinktu,
kter m sm o sob pro udren ivota zkladn vznam. Popsal
jsem rovn jednoho psychoanalytika, kter ji tehdy pistupoval
tmto zpsobem k problmu hypertrofe agrese, kter je zpsobena
vnitrodruhovou selekc.
Sidney Margulin, psychiatr a psychoanalytik z Denveru v
Coloradu,
provdl
velmi
pesn
psychoanalytick
a
socilnpsychologick studie na prrijnch Indinech kmene Ute.
Ukzal, e tito lid siln trp pemrou agresivnho pudu, kterou v
uspodanch ivotnch podmnkch v souasnch severoamerickch
indinskch rezervacch nemohou odreagovat. Podle Margulinova
nzoru musel v prbhu pomrn mla stolet, bhem nho vedli
prrijn Indini divok, skoro jen z vlky a loupee sestvajc ivot,

psobit zcela extrmn vbrov tlak na vypstovn co nejvt

agresivity. Je zcela mon, e v tak krtk dob skuten doshl
zmn v ddinosti; psnm umlm vbrem lze rasy domcch
zvat zmnit stejn rychle. Krom toho mluv pro Margulinovu
domnnku okolnost, e i ti Uteov, kte ji vyrostli pod zcela jinmi
vchovnmi vlivy, tm trp stejn jako star pslunci kmene, a dle
e zmnn patologick pznaky jsou znmy jen u prrijnch
Indin, jejich kmeny byly podrobeny zmnnmu vbrovmu
procesu.
Indini kmene Ute trp tak asto neurzami, e nco podobnho
nebylo prokzno u dn jin lidsk skupiny. Jako spolenou
pinu tohoto onemocnn nael Margulin vdy znovu neproitou
agresi. Mnoz z Indin se nectili dobe a sami se oznaovali za
nemocn a nemohli na otzku, v em jejich nemoc spov, dt jinou
odpov ne: Jsme Ute, to je to. Nsilnost a zabjen lid
nepatcch ke kmeni jsou u tchto Indin na dennm podku.
Naproti tomu vi pslunku vlastnho kmene k tomu dochz
neobvykle zdka, nebo tomu brn tabu, jeho nemilosrdnou
psnost lze z prehistorie Ute rovn snadno pochopit: kmen,
nachzejc se v neustlm boji s blochy a sousednmi Indiny,
musel za kadou cenu zabrnit sporm mezi vlastnmi leny. Ten,
kdo zabil pslunka vlastnho kmene, je podle psn tradice
povinen spchat sebevradu. Podle tohoto pkazu se zachoval
dokonce i jeden Ute, kter byl policistou. Provinilec, jeho ml
zatknout, zasadil v opilosti svmu otci rnu noem, kter nhodou
otevela stehenn tepnu a byla pinou smrti vykrvcenm. Kdy
policista dostal sluebn rozkaz, aby zabjee o vradu se zde
bezpochyby nejednalo zatkl, namtal svmu blmu nadzenmu:
provinilec stejn chce zemt, sebevrada je jeho povinnost a bude ji
nyn chtt zcela jist podstoupit tak, e se postav zaten na odpor a
donut jeho, policistu, aby ho zastelil. Pak se ale on sm bude muset
tak zabt. Jeliko vc ne krtkozrak serant trval na svm rozkazu,
odehrlo se drama pesn pedpovdnm zpsobem. Tento a jin
Margulinovy protokoly se tou jako eck tragdie, v nich
neodvratn sudba pinut lovka, aby se provinil a pak dobrovoln
pijal trest za vinu, kter se nedobrovoln dopustil.

O prkazn sprvnosti interpretace, ji Margulin pro toto chovn

Ute podal, ns objektivn pesvduje nchylnost tchto Indin k
nehodm. Je prokzno, e accident-proneness vystupuje jako
nsledek
nevybit
agrese;
Uteov
pekonvaj
potem
automobilovch nehod bizarnm zpsobem vechny ostatn lidsk
skupiny, kter pouvaj automobil. Kdo jednou sm dil rychl vz
se skutenm hnvem v srdci, v pokud byl v tomto stavu jet
schopen sebepozorovn , jak siln sklon k sebeznien se v takov
situaci u lovka projevuje. Na takov zvltn ppady se dokonce
zdnliv hod i vraz pud smrti.
Pirozen i dnes psob vnitrodruhov agrese v nedoucm
smru, ale kdybychom chtli probrat vechny tyto jevy, zavedlo by
ns to pli daleko od tmatu agrese. Instinktivn zklady hromadn
majetku, snah po sebeuplatnn atp. poskytuj velmi vysokou
pozitivn selekn odmnu; skromn slunost poskytuje stejn
vysokou, avak negativn selekn odmnu. Je nebezpe, e
komern konkurence dnes vypstuje pinejmenm stejn stranou
hypertrofii zmnnch pud, jako byla hypertrofie vnitrodruhov
agrese zpsoben vlenm soutenm lidskch kmen v dob
kamenn. Je jen tst, e bohatstv a moc nevedou t k bohatstv
potomstva; jinak by bylo mono situaci lidstva povaovat za jet
hor, ne u je.
Krom psoben zbran a vnitrodruhovho vbru je zvratn se
zrychlujc tempo vvoje tetm pramenem zla, je lovk musel
pijmout zrove s velkm darem abstraktnho mylen. Z
abstraktnho mylen a ze veho, co je jeho nsledkem pedevm
ze symboliky ei , zskal lovk jednu schopnost, jakou nem
dn jin ivoich. Mluv-li biolog o ddinosti zskanch
vlastnost, mysl tm jen zskan zmny ddin hmoty, gen.
Nemysl u na to, e pojem zddn ml ji mnoho stalet ped
Gregorem Mendelem prvnick vznam a e toto slovo se na
biologick procesy aplikovalo zpotku ist jen jako pirovnn.
Dnes se nm tento druh vznam stal tak bnm, e by mi ten
pravdpodobn nerozuml, kdybych jen tak beze veho napsal: jen
lovk m schopnost zskan vlastnosti ddit, m mnm:
vynalezne-li njak lovk p a luk nebo ukradl-li je njakmu

kulturn vysplejmu sousednmu nrodu, pak vlastn od t doby

nejen jeho potomstvo, nbr cel jeho spolenost tyto nstroje tak
pevn, jako kdyby to byly mutac a selekc vznikl, na tle pirostl
orgny. Jejich pouvn by jist nebylo zapomenuto snadnji, ne by
dolo k zakrnn orgnu, kter by ml pro spolenost podobn
vznam.
Dokonce i kdy takovou dleitou vlastnost nebo schopnost zdd
jen jedinec, stv se hned vlastnictvm cel populace a prv to
ovlivuje zmnn mnohatiscinsobn zrychlovn historickho
dn, je vzelo z abstraktnho mylen lovka. Procesy
pizpsoben, je dosud potebovaly geologick epochy, se te
mohou odehrvat v nepatrnm asovm seku nkolika generac. Na
pomalu a ve srovnn s novm dnm skoro neznateln probhajc
vvoj druhu neboli fylogenezi se odnynjka nanej djiny,
historie; nad fylogeneticky vytvoen poklad ddin hmoty se nyn
zved vysok stavba bhem djin zskan a tradic dle pedvan
kultury.
Tak jako pouvn zbran a nstroj a svtovlda lovka, je
vyrostla z obou tchto schopnost, m i tet a nejkrsnj dar
abstraktnho mylen nebezpen nsledky. Vechny kulturn
vymoenosti lovka maj jeden velk hek: tkaj se jen tch
vlastnost a vkon, kter jsou ovlivniteln individuln modifikac
uenm. Velmi mnoho naich vrozench a pro n druh typickch
zpsob chovn vak takovch nen; tempo jejich promnlivosti v
prbhu vvoje druhu zstalo stejn jako tempo promnlivosti
njakho tlesnho znaku, stejn jako tempo, ve kterm probhal cel
vvoj, dokud na kolbit nevstoupilo abstraktn mylen.
Co se asi odehrlo, kdy lovk dostal poprv do ruky pstn
kln? Velmi pravdpodobn asi nco podobnho jako to, co meme
pozorovat u dvouletch nebo dokonce tletch a vceletch dt,
jim dn instinktivn nebo morln zbrany nebrn pratit se
navzjem v silou do hlavy tkm pedmtem, kter jsou sotva s to
pozvednout. Stejn mlo asi vhal vynlezce prvnho pstnho klnu
pratit svho druha, kter prv vzbudil jeho hnv. Citov nevdl o
hroznm inku svho vynlezu nic: vrozen zbrany zabjen
lovka byly tehdy jako dnes ureny jen pro jeho pirozen zbran.

Byl zaraen, kdy jeho kmenov bratr ped nm leel mrtev? To

meme s jistotou pedpokldat. Sociln vy zvata reaguj asto
nanejv dramatickm zpsobem na nhlou smrt pslunka svho
druhu. Husy velk sy a stoj v nejvy pohotovosti k obran nad
mrtvm ptelem, jak popsal Heinroth, kter jednou zastelil jednu
husu v ptomnosti jej rodiny. Zail jsem tot, kdy jedna husice
nilsk udeila mld husy velk do hlavy. Mld belo potciv ke
svm rodim a zalo tam hned na krvcen do mozku. Rodie
nemohli smrteln der vidt; reagovali pesto popsanm zpsobem
na pd a smrt svho mldte. Mnichovsk slon Wastl, kter beze
vech agresivnch mysl ve he tce zranil svho oetovatele, se
siln vzruil, postavil se nad zrannho na ochranu a znemonil tak,
bohuel, vasn poskytnut lkask pomoci. Bernhard Grzimek mi
vyprvl, e jeden samec impanze, kter ho kousl a vn poranil,
se okamit po vyprchn hnvu pokouel svmi prsty stisknout
okraje rny k sob.
Prvn Kain velmi pravdpodobn okamit poznal hrznost svho
inu. Muselo se teprve pomalu roznst, e dojde k nedoucmu
oslaben bojovho potencilu vlastn hordy, kdy se pli mnoho
jejch len vzjemn zabije. A u byl trest, kter lovka odnauil
pouvat nov zbran bez zbran, jakkoli, v kadm ppad zde
vznikla urit, i kdy primitivn forma zodpovdnosti, kter ji
tenkrt chrnila lidstvo ped sebeznienm.
Prvnm inem, kter zodpovdn morlka v djinch lidstva
uskutenila, bylo tehdy obnoven ztracen rovnovhy mezi
ozbrojenm a vrozenou zbranou vradit. Ve vech ostatnch
ohledech mohly bt poadavky, kter rozumn zodpovdnost kladla
na jednotlivce, jet opravdu jednoduch a snadno splniteln.
Nen pli odvnou spekulac, domnvme-li se, e prvn
skuten lovk, kterho z pravku znme lovk cromagnonsk
ml pesn tyt instinkty a tyt pirozen sklony, jako mme
my sami. Stavbou svch spoleenstv a chovnm pi stetnutch
mezi nimi se tito lid pravdpodobn pli neliili od uritch, dnes
jet ijcch kmen, jako jsou Papunci ve stedn Nov Guineji. U
tch je kad z jejich nepatrnch sdli se sousedn vesnic v trvalm
vlenm stavu a ve stavu mrnho lovu lebek. Slovu mrn

rozumme ve smyslu Margarety Meadov tak, e domorodci sice

nepodaj organizovan loupen vpravy, aby zskali douc
musk hlavy, nbr e jen pleitostn lohnou hlavu star en
nebo nkolika dtem, kter nhodou potkaj na hranici svho zem.
A te si pedstavte za pedpokladu, e tyto domnnky jsou
sprvn , e ijete s deseti i patncti svmi nejlepmi pteli a
jejich enami a dtmi v te skupin. Tch nkolik mu mus nutn
utvoit psahou spjat spoleenstv: jsou pteli v nejplnjm
smyslu slova. Kad z nich tomu druhmu mnohokrt zachrnil
ivot; i kdy mezi nimi me vdy jako mezi kolky
vzniknout urit rivalita kvli hodnostnmu zaazen, dvkm
apod., ustupuje jist ped neustlou nutnost spolen se brnit proti
neptelskm sousedm. Mus s nimi asto bojovat o existenci
vlastnho spoleenstv, e vechny pudy vnitrodruhov agrese
nachzej bohat uspokojen mimo okruh vlastn skupiny. Vm, e
kad z ns by za tchto okolnost vi svm druhm v tto
spolenosti o patncti much ji z pirozen nklonnosti dodroval
deset pikzn Mojovch zkon: nebude ani zabjet, ani
osoovat, ani jinmu pebrat enu i krst majetek.
Zcela jist by nectil jen otce a matku z pirozen pchylnosti,
nbr star a moudr jedince vbec, jak je tomu podle FraserDarlinga ji u jelen a podle pozorovn Washburna, de Voreho a
Kortlandta a u primt.
Jinmi slovy: pirozen sklony lovka nejsou vbec tak patn.
lovk od mld nen vbec tak zl; nen pouze dostaten dobr
vzhledem k poadavkm modernho spoleenskho ivota.
Ji pouh zvten potu jedinc, kte nleej k jeho skupin,
m dva dsledky, je ru rovnovhu mezi nejdleitjmi instinkty
vzjemn pitalivosti a odpudivosti, tj. mezi osobnm svazkem a
vnitrodruhovou agres. Za prv osobnm svazkm kod, je-li jich
pli mnoho. Star moudrost prav, e lovk me mt nkolik
skuten dobrch ptel. Velk nabdka znmch, jak ji nutn
pin kad vt spoleenstv, zmenuje pevnost jednotlivch
vztah. Za druh znsobuje tsn nakupen mnoha jedinc na malm
prostoru jistou navu vech socilnch reakc. Kad modern lovk
velkomsta, kter je automaticky pesycovn socilnmi vztahy a

povinnostmi veho druhu, zn znepokojujc jev, e se lovk

neme tak pln tit z nvtvy ptele, jak by se dalo oekvat, i
kdy ho m skuten rd a dlouho ho nevidl. Tak na sob
zpozoruje zeteln sklon k vriv obran, kdy jet po veei
zazvon telefon. Zvten pohotovost k agresivnmu chovn je
typickm nsledkem njakho nahromadn lid (angl. crowding), jak
je experimentlnm sociologm ji dlouho znmo.
K tmto nedoucm nsledkm vzrstu na spolenosti se
pipojuj jet nsledky nemonosti vybt agresvn pudy tou mrou,
jak je pro n druh stanovena. Klid je prvn obanskou povinnost
a neptelsk sousedn vesnice, kter kdysi vnitrodruhov agresi
nabzela uspokojiv objekt, se posunula do nedosaiteln
vzdlenosti.
S vvojem vy civilizace se stvaj vechny pedpoklady
sprvn funkce naich pirozench sklon v socilnm chovn stle
nepznivjmi, kdeto poadavky, jak se na tyto funkce kladou,
neustle vzrstaj. Mme se k svmu blinmu chovat tak, jako by
byl nam nejlepm ptelem, akoliv jsme ho mon pedtm vbec
nevidli; meme pomoc svho rozumu pochopit, e jsme
povinovni sv neptele dokonce milovat, co by ns na zklad
naich pirozench sklon nikdy nenapadlo. Vechna pikzn
askeze, kter ns varuj, abychom instinktivnm podntm nepovolili
ote, nauka o ddinm hchu, kter prav, e lovk je od narozen
patn ty vechny obsahuj tut pravdu: pochopen, e lovk se
nesm slep poddvat svm vrozenm sklonm, nbr e se mus
uit je ovldat a jejich dsledky pedvdav provovat
zodpovdnm sebezpytovnm.
Meme oekvat, e civilizace bude vzrstat stle se
zrychlujcm tempem, ani doufejme nech kulturu pozadu. kol,
jakho se dostv zodpovdn morlce, se bude nutn stejnou mrou
zvtovat a znesnadovat. Nepomr mezi tm, co je lovk ochoten
ze sv pirozenosti pro celek uinit, a tm, co tento celek od nho
poaduje, bude stle vt, a proto ho jeho zodpovdnost bude moci
stle he peklenovat. Toto chpn je velice znepokojujc, nebo
pi nejlep vli zde dnes nevidme psobit dn selektivn
pednosti, kter by vyrstaly z pocitu zodpovdnosti nebo ze zvl

dobrch pirozench lidskch sklon. Spe se meme vn

obvat, e dnen komern uspodn spolenosti ene vbr pod
skuten belskm vlivem mezilidskho souten prv opanm
smrem. Zodpovdnosti tedy i v tomto smru narst stle obtnj
loha.
Zodpovdn morlce neulehme een tohoto problmu tm, e
pecenme jej sly. Spe toho meme doshnout skromnm
poznnm, e morlka je pouze kompenzanm mechanismem,
kter pizpsobuje vbavu naich instinkt poadavkm kulturnho
ivota a tvo s nimi funkn celek. Toto pojet in mnoh jinak
nesrozumiteln skutenosti srozumitelnmi.
Vichni trpme nutnost ovldat sv pudy jeden vce, druh
mn podle naeho velice rznorodho vybaven socilnmi
instinkty nebo sklony. Podle jedn dobr star psychiatrick definice
je psychopat lovk, kter psobenm poadavk, je na nj klade
spolenost, trp sebe nebo spolenost. V uritm smyslu jsme tedy
my vichni psychopaty, nebo kad z ns trp tm, e obecn blaho
na nm d, aby se vzdal svch pud. Tato definice plat ale
obzvl pro lidi, kte se pod tmito poadavky zhrout, take se
stanou bu neurotiky tedy nemocnmi, nebo delikventy. Tak
podle tto pesnj definice se normln lovk od psychopata a
dobr oban od zloince neli ani tolik, jako se li zdrav od
nemocnho! Tento rozdl je analogick spe rozdlu, jak je mezi
lovkem s kompenzovanou srden vadou a lovkem, kter trp
dekompenzovanm vitiem, to znamen: jeho srdce ji nen
schopno zvenou svalovou innost nahradit kody vznikl
nedomykavost nebo zenm chlopn. Toto pirovnn plat i pro
skutenost, e kompenzace vyaduje energii.
Toto pojet zsadn dleitosti zodpovdn morlky zpsobilo
jeden rozpor v Kantov nauce o morlce, jeho si poviml ji
Friedrich Schiller. On, jeho Herder nazval nejduchaplnjm z
kantovc, se postavil na odpor znehodnocen vech pirozench
pohnutek Kantovou morln naukou. Zesmnil ji ve sv skvl
Xenii: Ochotn pispt pteli, el, jenom z ptelstv znm; proto
si asto vytm, prav ctnost e mi chyb.

Z nklonnosti vak pteli nejenom sloume; tak jeho ptelsk

skutky posuzujeme z hlediska, zda to byla vel ptelsk pohnutka,
je ho pimla k tomuto jednn! Kdybychom byli a do posledn
konsekvence vrnmi kantovci, museli bychom init opak: museli
bychom nejvce oceovat lovka, kter ns sice od prody neme
ani ctit, ale zodpovdnm sebezpytovnm je pinucen proti
nklonnosti svho srdce chovat se k nm slun. Ve skutenosti ale
reagujeme na takov dobrodince nanejv chladnou formou cty.
Milovat budeme jen toho, kdo se k nm chov ptelsky proto, e mu
to psob radost, a komu pi jeho ponan nepijde vbec na mysl, e
dl nco, co si zasluhuje vdku.
Kdy se mj nezapomenuteln uitel Ferdinand Hochstetter v 71
letech louil svou posledn pednkou, dkoval mu tehdej rektor
vdesk univerzity velmi velmi slovy za jeho dlouholet
poehnan psoben. Na toto podkovn odpovdl Hochstetter
slovy, v nich se zd bt koncentrovn cel paradox hodnoty a
bezcennosti pirozench pohnutek. ekl toti: Dkujete mi za nco,
za si vbec neinm nrok na vdnost! Podkujte mm rodim a
mm pedkm, po nich jsem zddil prv tyto a ne jin sklony. Ale
kdybyste se mne zeptal, o jsem ve vzkumu a uen po cel ivot
usiloval, musm vm upmn ci: dlal jsem vlastn vdycky jen to,
co m zrovna nejvc bavilo!
Jak pozoruhodn rozpor! Tento velk prodovdec, kter jak
zcela urit vm nikdy neetl Kanta, zaujm pesn tot
stanovisko k indiferenci hodnot pirozench pohnutek, a pesto
souasn dovd vysokou hodnotou svho ivota a psoben Kantovu
teorii hodnot jet dkladnji ad absurdum ne Schiller ve sv
Xenii! A pece je vchodiskem z tto aporie pouze prost een
zdnlivho problmu, jakmile zodpovdnou morlku pokldme za
kompenzan mechanismus a pirozen pohnutky nepokldme za
nehodnotn.
Posuzujeme-li jednn njakho lovka teba sv vlastn ,
cenme je samozejm tm vce, m mn odpovd jednoduchm
pirozenm sklonm. Mme-li ale zhodnotit lovka, nap. ne si ho
zvolme za ptele, tak dme se stejnou samozejmost pednost tomu,
jeho ptelsk chovn vbec nepramen z rozumovch vah i

kdyby byly sebemorlnj , nbr vhradn z velch cit

pirozen nklonnosti. Nejenom e to nen paradox, nbr je to
zdrav lidsk rozum, pouijeme-li dvou rozdlnch mtek hodnot
podle toho, zda posuzujeme lovka nebo jeho iny.
Kdo jedn sociln ji z pirozench pohnutek, klade za
normlnch okolnost na kompenzan mechanismus sv
zodpovdnosti jen mlo nrok a disponuje v dob nouze mocnmi
morlnmi rezervami. Kdo ji v podmnkch kadodennho ivota
mus pout vekerou krotc slu sv morln zodpovdnosti, aby
vyhovl poadavkm kulturn spolenosti, ten se pirozen pi
zven nrok daleko drive zhrout. Energetick strnka naeho
pirovnn k srden vad souhlas i zde velmi pesn, nebo zven
nrok, za nich je sociln chovn lovka dekompenzovno,
me bt rzn povahy, i kdy jen spotebovv slu. Morlka
lovka nesele nejsnadnji pi nadmrnm, nhle dolehnuvm
pokuen, avak pi dlouhodobm nervovm pept jakhokoliv
druhu, kter stravuje jeho sly. Starosti, bda, hlad, strach,
pepracovn, beznadj atd., atd. maj stejn inek. Kdo ml
pleitost pozorovat za vlky nebo v zajet mnoho lid v tsni tohoto
druhu, v, jak nepedvdateln a nhle dochz k morln
dekompenzaci. Lid, o nich lovk vil, e se na nich d stavt cel
svt, se nhle zhrout a jin, od nich by lovk nic zvltnho
neoekval, se ukzali tm nevyerpatelnm zdrojem sly a
pomhali svm prostm pkladem nespoetn jinm k tomu, aby si
zachovali svou morln vli. Kdo to zail, v ale tak, e sla dobr
vle a jej vytrvalost jsou dv nezvisle promnn hodnoty. Jestlie
jsme to pochopili, nebudeme se ctit nadazeni lovku, kter se
zhroutil ponkud dve ne my sami. I ten nejlep a nejulechtilej
dojde nakonec k bodu, kdy u jednodue neme dl: Eli, Eli, lama
sabaktani?
Podle Kantovy morln nauky poskytuje vnitn zkonitost
lidskho rozumu sama o sob kategorick imperativ jako odpov
na zodpovdn sebezpytovn. Kantovy pojmy rozumu a rozvaovn
nejsou dnm zpsobem identick. Je pro nho samozejm, e je
nemon, aby rozumn tvor chtl kodit jinmu tvoru stejnho
druhu. Je pro nho samozejm, e jsou schopni se dohodnout, tj. e

existuje citov vysoce hodnotn sociln vztah mezi vemi

rozumnmi bytostmi. Pro Kanta je tedy samozejm a evidentn to,
pro co etolog potebuje vysvtlen toti fakt, e jeden lovk
nechce druhmu kodit. e zde velk filozof pokld za samozejm
nco, co potebuje vysvtlen, je sice malou nedslednost ve
velkolepm sledu jeho mylenek, ale in jeho nauku biologicky
myslcmu lovku pijatelnj. Otvr zde malou mezeru, kterou se
do jinak ist racionlnch vvod jeho podivuhodn stavby
mylenek vtr cit, jinmi slovy: instinktivn motivace. Kant rovn
nev, e by lovk od njakho inu, ke ktermu jej pud pirozen
sklon, upustil jen kvli ist rozumovmu poznatku, e v maxim
jeho jednn je logick rozpor. Samozejm e je zde nutn citov
faktor, kter by ist rozumov poznn zmnilo v rozkaz nebo
zkaz.
Odmyslme-li si z naeho ivota proctn hodnot, jestlie pro ns
lovk, lidsk ivot a lidskost nebudou znamenat dnou hodnotu,
zstane sm se sebou souhlasc apart rozumu naprzdno bcm
soukolm bez motoru. Rozum sm o sob je schopen dt nm do ruky
pouze prostedek k dosaen uritho cle, ale nen s to takov cle
stanovit nebo udlovat njak pkazy. Kdybychom byli nihilisty
typu Mefistofela a zastvali nzor; proto by bylo lp, nic kdyby
nevznikalo, pak by maxima naeho jednn neobsahovala dn
rozumov rozpor, kdybychom zmkli spou vodkov bomby.
Je to teprve proctn hodnot, je to teprve cit, kter udluje
odpovdi, je dostvme na kategorick sebezpytovn, znamnko
plus nebo minus, a in z nich rozkaz nebo zkaz. Oboj ale
nepramen z rozumu, nbr z tlaku temnot, kam nae vdom u
nezasahuje. V tchto vrstvch lidskmu rozumu jen nepmo
pstupnch vytvej instinktivn a nauen sloky chovn velmi
sloitou organizaci, kter je t organizaci u vych zvat nejen
blzce pbuzn, nbr je s n do znan mry jednodue shodn. Li
se od n podstatn jen tam, kde u lovka pistupuje k nauenmu
jet kulturn tradice. Z mechanismu tchto vzjemnch psoben
odehrvajcch se skoro vlun v podvdom, vznik popud ke vem
zpsobm naeho jednn a rovn k tm, kter jsou naemu
sebezpytujcmu rozumu nejvce podzeny. Vznik z nho lska a

ptelstv, vechna velost cit, smysl pro krsu, touha po umleckm

tvoen a vdeckm poznn. lovk, kter by odloil ve takzvan
zvec, kter by byl oloupen o tlak temnot, lovk jako ist
rozumov bytost by vbec nebyl andlem, nbr daleko spe jeho
opakem!
Meme pesto snadno pochopit, pro se mohl prosadit nzor, e
vechno dobr a jen to dobr, co slou lidskmu spoleenstv, vd
za svou existenci morlce, a e vechny egoistick, s poadavky
spolenosti nesluiteln motivy lidskho jednn vznikaj ze
zvecch instinkt. Polome-li si toti Kantovu kategorickou
otzku: Mohu maximu svho jednn povit na prodn zkon,
nebo vyplyne z tohoto pokusu nco, co odporuje rozumu?, jev se
vechny druhy chovn i ty ist instinktivn jako naprosto
rozumn za pedpokladu, e spluj lohu pro udren druhu, k n
byly velkmi konstruktry vvoje druhu vytvoeny. Rozumu
odporujc jednn se vyskytuje pouze pi zbloudn njakho
instinktu. kolem kategorick otzky je toto zbloudn vystopovat.
lohou kategorickho imperativu je toto zbloudn vykompenzovat.
Instinkty, kter psob sprvn podle mysl konstruktr, neme
sebezpytovn rozliit od rozumnho jednn. Zeptme-li se v
takovm ppad: Mohu maximu svho jednn povit na prodn
zkon?, obdrme jednoznan kladnou odpov, nebo toto
chovn je u tak jako tak jednm z prodnch zkon!
Dt spadne do vody; njak mu za nm sko a vythne je.
Zkoum pak maximu svho jednn a shledv, e toto jednn,
poveno na prodn zkon, by znlo asi takto: Kdy dospl samec
Homo sapiens L. spat mld svho druhu v nebezpe ivota, z
nho je schopen je zachrnit, uin to. Obsahuje tato abstrakce
rozumov rozpory? Zcela jist ne! Tak si zachrnce v duchu poklep
na rameno a je hrd na to, jak rozumov a morln se zachoval.
Kdyby to byl vak skuten udlal, bylo by se dcko utopilo dve,
ne by vbec skoil do vody. Nicmn lovk, pokud pat k okruhu
na zpadn civilizace, sly jen velmi nerad, e jednal ist
instinktivn a e kterkoliv pavin by se spolehliv v analogick
situaci zachoval stejn.

Star nsk moudrost, e sice v lovku vz cel zve, ne vak

cel lovk ve zveti, nek vbec, e toto zve v lovku je nco
a priori zlho, opovrenhodnho, co by se mlo podle monosti
vymtit. Jedna lidsk reakce se lpe ne kterkoli jin hod k tomu,
aby demonstrovala, jak me bt jednoznan zvec, po
antropoidnch
pedcch
zddn zpsob chovn zcela
nepostradateln pro jednn, kter nejenom e plat za specificky
lidsk a vysoce morln, nbr takovm skuten je. Touto reakc je
takzvan naden. Ji slovo, je pro n nmina vytvoila (die
Begeisterung), vyjaduje, e lovka ovld nco vyho, specificky
lidskho toti duch (der Geist). eck slovo entusiasmus dokonce
naznauje, e je jm doten i bh (theos). Ve skutenosti je to ale n
star ptel a novj neptel vnitrodruhov agrese, kter nadence
ovld, a sice formou prastar a rozhodn ne sublimovan reakce
sociln obrany.
V tomto smyslu ji budou s pmo reflexvn pedvdatelnost
vyvolvat takov vnj situace, kter vyaduj bojovn zsah pro
spolen zjmy, obzvl pro takov, kter jsou posvcen kulturn
tradic. Mohou bt reprezentovny konkrtn rodinou, nrodem,
alma mater nebo sportovnm klubem, nebo abstraktnmi pojmy, jako
je star okzal burctv, nepodplatitelnost umleckho tvoen nebo
pracovn etika vdeckho vzkumu. Jmenuji jednm dechem vci,
kter sm pokldm za hodnotn, spolu s tmi, je z
nepochopitelnch pin pokldaj za hodnotn jin lid, a to z
dvodu, e tm chci demonstrovat nedostatek vbru, kter in
naden pleitostn tak nebezpenm.
Ke vzruchovm situacm, kter naden optimln vyvolvaj a
je proto demagogov clevdom pipravuj, pat pedevm
ohroen ve uvedench hodnot. Neptel nebo jeho atrapa me bt
zvolen skoro libovoln a podobn jako ohroen hodnoty me
bt konkrtn nebo abstraktn povahy. Oni id, boov, Hunov,
vykoisovatel, tyrani atd. psob prv tak dobe jako svtov
kapitalismus, bolevismus, faismus, imperialismus a mnoh jin
ismy. Za druh pat ke zmnnm vzruchovm situacm pokud
mon strhujc figura Vdce, bez nho jak znmo se nemohou
obejt ani ti nejostej protifaistit demagogov. Vbec tato

shodnost metod, kter pouvaj nejrznj politick smry, mluv

pro instinktivn povahu demagogicky zneuiteln lidsk reakce
naden. Jako tet a skoro nejdleitj moment slou k
nejprudmu vyvoln naden co mon nejvt poet nadenm
strench jedinc. Zkonitosti naden se v tomto bod zcela shoduj
se zkonitostmi anonymnho stda, jak byly popsny v 8. kapitole, v
nm rovn strhujc psoben stoupalo se stoupajcm potem
individu, a to pravdpodobn geometrickou adou.
Kad jen trochu citliv mu zn subjektivn proitek, jak
vznik pi reakci naden. Sestv v prvn ad z citov kvality, kter
je znma jako naden a pi n lovku pebh posvtn mrz po
zdech a jak mono pi podrobnjm pozorovn zjistit i po
vnj stran pa. lovk se ct vyzdvien a povznesen nad vechny
zvazky kadodennho ivota. Je ochoten nechat vechno leet a
bet a uposlechnout voln svat povinnosti. Vechny pekky,
kter stoj jejmu splnn v cest, ztrcej na vznamu a dleitosti a
instinktivn zbrany, kter znemouj zraovat a zabjet pslunky
vlastnho druhu, ztrcej bohuel mnoho na sv psobivosti.
Rozumov vahy a veker kritika, stejn jako dvody, kter mluv
proti chovn diktovanmu strhujcm nadenm, to ve je nuceno k
mlen tm, e se pozoruhodnm pehodnocenm vech hodnot jev
nejen jako neudriteln, nbr pmo jako nzk a neestn. Krtce,
jak k krsn jedno ukrajinsk pslov: Vlaje-li prapor, je rozum v
troub!
Tomuto proitku odpovd i objektivn pozorovateln chovn:
tonus veker pn pruhovan svaloviny se zvyuje, dren tla je
napjat, pae jsou ponkud nadzvednuty a natoeny dovnit, take
lokty smuj ven. Hlava je hrd vztyena, brada vysunuta vped a
obliejov svalovina vytv zcela uritou mimiku, kterou vichni
znme z film jako tv hrdiny. Na zdech a po cel vnj stran
pa se je chlupy, a prv to je objektivn strnkou pslovenho
posvtnho mrazen.
O posvtnosti tohoto mrazen, stejn jako o duchovnosti naden
zapochybuje ten, kdo vidl odpovdajc chovn samce impanze,
kter se s bezpkladnou odvahou zasazuje o obranu sv tlupy nebo
rodiny. I on vysunuje elist kupedu, napn cel tlo a nazdvihuje

lokty; i jemu se je chlupy, co pi pohledu zepedu zpsobuje

mohutn a jist zastraujc zvten obrysu tla. Natoen pa
dovnit slou zcela jist k tomu, aby se jejich vnj strana, kter je
porostl nejdelmi chlupy, otoila ven a tm pispla ke zmnnmu
optickmu efektu. Cel kombinace dren tla a zjeen chlup slou
tedy pln stejn jako u hrbc se koky bluffu toti kolu, aby se
zve jevilo vtm a nebezpenjm, ne ve skutenosti je. Nae
posvtn mrazen nen tedy nic jinho ne najeen zbytk na
srsti.
Co prov pi sv sociln obrann reakci opice, nevme; vme
vak, e svj ivot dv v szku stejn nezitn a staten jako
lovk v naden. Nelze pochybovat o skuten fylogenetick
homologii reakc u impanze, kter brn svou tlupu, a lidskho
naden; lovk si me dokonce dobe pedstavit, jak jedno z
druhho vzniklo. Vdy i u ns jsou hodnoty, o jejich obranu se
naden zasazujeme, pvodn sociln povahy. Rozpomeneme-li se
na kapitolu Zvyk, ceremonil a kouzlo, jev se skoro jako
nevyhnutelnost, e reakce, je pvodn slouila obran individuln
znmch konkrtnch len spolenosti, bere postupn pod svou
ochranu nadosobn, tradic pedvan kulturn hodnoty, je jsou
trvalej ne skupina jednotlivc.
Nepociuji jako rozarovn, nbr jako nalhavou pobdku k
rozjmn sm o sob, e nae staten nasazen se pro nco, co
pokldme za nejvy, probh po homologickch nervovch
drahch jako sociln obrann reakce naich antropoidnch pedk.
lovk, kter je postrd, je instinktovm mrzkem, kterho bych
nechtl mt za ptele. Avak lovk, kter se d strhnout jejich
slepou reflexvnost, je nebezpem pro lidstvo; stv se snadnou
obt tch demagog, kte umj lidem situace vyvolvajc boj
pedvst stejn snadno, jako my etologov umme pedvst sv
pokusn zvata. Zan-li mi pi poslechu star psn nebo dokonce
njakho pochodu pebhat posvtn mrz po zdech, brnm se
tomu svodu tm, e si uvdomm, e ji impanzov, kdy se chtj
podntit ke spolenmu zatoen na neptele, vydvaj rytmick
zvuky. Pidat se ke zpvu znamen podat ertu prst.

Naden je pravm, autonomnm instinktem lovka, tak jako je

triumfln pokik instinktem husy velk. Naden m svou vlastn
apetenci, vlastn vyvolvac mechanismy a poskytuje jak kad z
vlastn zkuenosti v tak mimodn uspokojujc zitek, e jeho
svody jsou tm neodolateln. Tak jako triumfln pokik podstatn
ovlivuje ba ovld sociln strukturu hus velkch, tak tak pud
nadenho bojovho zasazen se uruje spoleenskou a politickou
stavbu lidstva. Lidstvo nen agresivn a k boji ochotn proto, e se
rozpadlo ve strany, kter stoj neptelsky proti sob, nbr je takto
organizovno prv proto, ze to vytv vzruchov situace, kter jsou
pro odreagovn sociln agrese potebn. Erich von Holst pe:
Kdyby se jednou njak spsn nauka skuten rozila po celm
svt, rozpadli by se jej zastnci okamit do nejmn dvou prudce
zneptelench tbor (pvrence pravho a kacskho vkladu) a
neptelstv a boj by kvetly dle jako pedtm nebo lidstvo je
bohuel takov, jak je.
To je Janusova hlava lovka; bytost, je je sama o sob schopna
zasvtit se slub tomu nejvymu, potebuje k tomu fyziologickou
organizaci chovn, jej zvec vlastnosti pinej nebezpe, e
lovk zabije svho bratra a to v pesvden, e tak musel uinit
prv ve slub tomu nejvymu. Ecce homo!

/14/ VYZNN NADJE

Nenamlouvm si, e znm co vskutku,
nenamlouvm si, e pouovat
dovedu lidi i polepovat.
Gocthe
Na rozdl od Fausta si namlouvm, e bych pece jen mohl lidi
nemu nauit, zlepit je a pesvdit. Tento nzor nepokldm za
domliv. V kadm ppad je mn domliv ne nzor opan,
pokud ten ovem vznikl z pesvden o vlastn neschopnosti se
nemu nauit, a nikoli z pedpokladu, e lidi nejsou schopni
porozumt nov nauce. K tomu toti dochz jen ve zvltnm
ppad, kdy njak velikn ducha pedbhne svou dobu o stalet;
zstane nepochopen a vydv se v nebezpe, e bude umuen nebo
alespo umlen. O lovku, jemu jeho souasnci naslouchaj a
jeho knihy dokonce tou, se tedy d s jistotou pedpokldat, e nen
takovm veliknem ducha. V nejlepm ppad si me lichotit, e
k nco, co se lidem zrovna lb. Nejlep psoben toho, co
mete ci, se d oekvat, kdy jste se svmi novmi nzory o
dlku nosu ped tmi, kter oslovujete. Pak lid reaguj mylenkou:
Skuten, vdy na to jsem vlastn mohl pijt sm!
Je tedy vskutku opakem domlivosti, jsem-li vn pesvden,
e v brzk budoucnosti velmi mnoho, snad dokonce vtina lid bude
pokldat za samozejmou a takka banln pravdu vechno to, co se v
tto knize k o vnitrodruhov agresi a o nebezpech, je lidstvu
pin jej zbloudn.
Vyvodm-li nyn dsledky z obsahu tto knihy a shrnu-li je
podobn jako to dlvali staroet mudrci v praktick pedpisy
chovn, musm se urit vc obvat naen z banality ne
opodstatnnch nmitek. Po tom, co jsme si v posledn kapitole ekli
o souasn situaci lidstva, se budou zdt nvrhy obrannch opaten
proti tmto hrozcm nebezpem nedostaten. To vak vbec
nesvd o nesprvnosti toho, co je eeno. Vda zdkakdy ovlivuje
dramatick zmny svtovho dn, leda ve smyslu nien, nebo je

velmi snadn zneut moci. Naproti tomu pout vdeckch vsledk

tvrm a poehnanm zpsobem, to vyaduje vtinou stejn tolik
dvtipu a namhav drobn prce jako jejich zskn.
Prvn a samozejm pedpis je vysloven ji v zsad Poznej sebe
sama! Je to vzva, abychom prohloubili pochopen pinnho
setzen svho vlastnho chovn. Smry, jimi se pravdpodobn
bude rozvjet uit etologie, se ji zanaj rsovat. Jednm z nich je
objektivn psychologick zkoumn monost, jak odreagovat
pvodn formu agrese na nhradnch objektech; vme ji, e existuj
lep nhraky ne przdn kanystry od karbidu. Druhm je
zkoumn tzv. sublimace agrese metodami psychoanalzy; meme
oekvat, e i tato specificky lidsk forma katarze znan pispje k
uvolnn nahromadnho agresivnho pudu.
I ve svm dnenm skromnm stavu nejsou nae vdomosti o
povaze agrese tak zcela bez vznamu pro jejich praktickou
upotebitelnost. Maj cenu i tehdy, meme-li s jistotou ci, co nelze
init. Dva mon pokusy, jak dit agresi, jsou podle veho, co vme o
instinktech veobecn a o agresi zvlt, zcela beznadjn. Za prv ji
urit nelze zcela vylouit tm, e lovka budeme chrnit ped
vzruchovmi situacemi, kter agresi vyvolvaj. Za druh ji nelze
zvldnout ani tm, e ji zakryjeme morln, motivovanm zkonem.
Oboj by bylo asi stejn dobrou strategi, jako kdybychom chtli elit
stoupajcmu tlaku pry v kotli, pod nm se stle top, tm, e
bychom pevnji pithli pojistn ventil.
Jinm opatenm, je pokldm sice za teoreticky mon, ale
zrove vysoce nevhodn, by byl pokus odstranit pud agrese zenou
eugenikou. Z pedchoz kapitoly vme, e vnitrodruhov agrese vz i
v lidsk reakci naden, kter je i pi v sv nebezpenosti nezbytn
pro dosaen nejvych cl lovka. Vme z kapitoly o svazku, e
agrese je u mnoha zvat a pravdpodobn i u lovka
nepostradatelnou soust osobnho ptelstv. Konen v kapitole o
velkm parlamentu instinkt pi velmi podrobn, jak se pudy ve
svm psoben navzjem dopluj.
Kdyby nkter pud a k tomu jet jeden z nejsilnjch pln
vypadl, mlo by to nepedvdateln nsledky. Nevme, v kolika a v
jak dleitch zpsobech chovn lovka je prv agrese

motivujcm faktorem. Domnvm se, e je jich velmi mnoho.

Aggredere, v pvodnm a nejirm slova smyslu vytyovn
jakkoli lohy nebo problmu, sebecta, bez n by od
kadodennho holen a po nejsublimovanj umleckou nebo
vdeckou tvorbu odpadlo skoro ve, co mu od rna do veera dl ,
ve, co m nco spolenho se ctidostivost a snahou postoupit v
hodnostnm ebku, a nespoet jinch, stejn nepostradatelnch
zpsob chovn by pravdpodobn zmizelo z lidskho ivota
souasn s vyazenm agresivnho pudu. Stejn pravdpodobn by
zmizela velmi dleit a specificky lidsk schopnost toti smch!
Proti tomuto vtu metod, kterch urit nen mono pout,
mohu bohuel postavit jen nvrhy takovch opaten, jejich spch
pokldm za pravdpodobn.
S nejvt jistotou meme oekvat spch od katarze, kter je
zpsobovna odreagovnm agrese na nhradnch objektech. Touto
cestou se dali jak se uvd v kapitole o svazku i oba velc
konstrukti, kdy bylo nutno zamezit boji mezi uritmi jedinci.
Dalm dvodem k optimismu je skutenost, e kad lovk jen
ponkud schopn sebepozorovn je schopen mysln peorientovat
svou nhle vytrysknuv agresi na njak vhodn nhradn objekt.
Kdy jsem jak jsem vyprvl v kapitole o spontnnosti agrese
tenkrt v zajateckm tboe navzdory nejt polrn psychze
nezabil svho ptele, nbr rozdupal przdn kanystr od karbidu,
stalo se tak zcela jist jen dky tomu, e jsem znal symptomy
nahromadn instinktu. A byla-li m teta, kterou jsem vylil v te
kapitole, tak sklopevn pesvdena o naprost zavrenhodnosti
svch ubohch sluebnch, setrvvala v tomto omylu jen proto, e o
zmnnch fyziologickch problmech nic nevdla. Pochopme-li
piny svho vlastnho chovm, meme tm svmu rozumu a
morlce skuten propjit moc zasahovat smrodatn tam, kde by
kategorick imperativ, ponechn sm sob, beznadjn ztroskotal.
Peorientovn agrese je zejmou a nejnadjnj cestou k jejmu
znekodnn. Bere snze ne vtina jinch instinkt zavdk
nhradnmi objekty a nachz na nich pln uspokojen. Ji sta
ekov znali pojem katarze oistnho odreagovn se.
Psychoanalytikov vd velmi dobe, kolik vysoce chvlyhodnch

zpsob chovn mlo svj pvod v sublimovan agresi a

dodaten pisplo ke zmrnn tohoto pudu. Sublimace ovem nen
jen jednoduch peorientovn. Je znan rozdl mezi muem, kter
pi rozhovoru ude pst do stolu msto do oblieje svho partnera, a
muem, kter z nevybitho hnvu vi svm nadzenm sepisuje
hanopisy, i kdy jsou asto zastrny nejulechtilejmi cli.
Jednou ze zvltnch ritualizovanch forem boje, kter se
vyvinula v kulturnm ivot lovka, je sport. Stejn jako
fylogeneticky vytvoen zdnliv souboje, zabrauje i sport sociln
kodlivmu psoben agrese a pitom nezmenuje jej vznam pro
udren druhu. Krom toho ale uskuteuje tato kulturn
ritualizovan forma boje tak jinou, nezmrn dleitou lohu:
vychovv lovka k uvdomlmu a zodpovdnmu ovldn jeho
instinktivnch bojovch reakc. Fairness neboli rytskost sportu,
kter se zachovv i bhem vzruchovch situac siln vyvolvajcch
agresi, je dleitou kulturn vymoenost lidstva. Krom toho psob
sport poehnan i tm, e umouje skuten naden zvodn mezi
nadosobnmi spoleenstvmi. Nejene v podob hrubch,
individulnjch a egoistitjch zpsob chovn otvr vborn
ventil pro nahromadnou agresi, nbr dovoluje i pln vyit jejch
diferencovanjch kolektivnch zvltnch forem. Boj o hodnostn
zaazen uvnit skupiny, spolen tvrd zasazovn se o cl, kter
vyvolv naden, odvn vzdorovn velkmu nebezpe, vzjemn
pomoc bez ohledu na vlastn ivot atd. atd. to jsou zpsoby
chovn, je mly v prehistorii lidstva vysokou selektivn hodnotu.
Ve zmnnm psobenm vnitrodruhov selekce (viz str. 41-42) se
tyto vlastnosti dle zdokonalovaly a a do nedvn doby byly
nebezpen vhodn k tomu, e se mnoha statenm a naivnm lidem
vlka pece jen nejevila tak docela opovrenhodnou. Je proto
velkm tstm, e lid nachzej sv pln uspokojen ve vesms
obtnch druzch sportu, jako je horolezectv, potpn nebo
vpravy a podobn. Hledn irho, co mon mezinrodnho a
nebezpenho souten je podle nzoru Ericha von Holsta
nejdleitjm motivem let do vesmru, kter prv proto stoj tak
siln ve stedu veejnho zjmu. K by tomu tak bylo i nadle!

Soute mezi nrody nesktaj poehnn jen tm, e umouj

odreagovn nrodnho naden. Maj jet dva dal inky: za prv
vytvej osobn kontakty mezi lidmi rznch nrodnost a stran; a za
druh naden pro tyt idely sjednocuje i lidi, kte dosud mli jen
mlo spolenho. To jsou dv sly, kter mocn vystupuj proti
agresi, a musme si zde krtce ci, jakm poehnanm zpsobem
inkuj a jakmi jinmi prostedky by je bylo mono jet vyvolat.
Z kapitoly o svazku ji vme, e osobn znmost nen jen
pedpokladem pro komplexn mechanismy, kter tlum agresi.
Osobn kontakt pispv u sm o sob k tomu, e hrot agrese je
otupen. Anonymita velice usnaduje vyvoln agresivnho chovn.
Naivn lovk pociuje obzvl nefalovan a vel hnv a zlost
proti tm Prukm, tm vbm, tm Talijnm, tm
idkm a jak jet jinak znj vechna ta ptelsk vtinou se
slovem zatracen kombinovan oznaen sousednch nrod. Lte
na n u svho stolu v hospod, avak vbec ho nenapadne bt i jen
trochu nezdvoil, stoj-li tv v tv nktermu pslunku
nenvidnho nroda. Demagog samozejm toto tlumiv psoben
osobn znmosti na agresi velmi dobe zn a sna se proto dsledn
znemonit jakkoli osobn styk mezi jednotlivmi lidmi tch skupin,
kter chce udret ve spolehlivm vzjemnm neptelstv. Rovn
stratg v, jakm nebezpem pro tonost vojk je jakkoli
bratkovn mezi zkopy.
ekl jsem ji, jak vysoce oceuji u demagog jejich praktick
znalosti lidskho instinktivnho chovn. Nemohu navrhnout nic
lepho ne pout metod, je oni vyzkoueli pro dosaen naeho
cle. Je-li ptelstv mezi jednotlivci neptelskch nrod tak
kodliv pro nrodn nenvist, jak se demagogov zejm z
dobrch dvod domnvaj, musme prv uinit ve pro podporu
individulnch mezinrodnch ptelstv. Nikdo neme nenvidt
nrod, jeho nkolik pslunk je jeho pteli. Nkolik
namtkovch zkouek tohoto druhu tak posta, aby vzbudilo
patinou nedvru vi abstrakci, kter tm Nmcm, Rusm
nebo Anglianm pisuzuje typick nrodn vlastnosti pedevm
pirozen vlastnosti, kter zasluhuj nenvist. Pokud vm, byl to mj
ptel Walter Robert Corti, kter jako prvn uskutenil vn mnn

pokus podrobit mezinrodn agresi vlivu zbran prv pomoc

mezinrodnch osobnch ptelstv. Ve svm slavnm dtskm
domov v Trogenu ve vcarsku shromdil mlad lidi vech
dosaitelnch nrodnost v ptelskm souit. K by nael
nsledovnky v co nejvtm mtku!
Tetm prostedkem, jeho meme a musme ihned pout,
chceme-li zamezit zhoubnm inkm jednoho z nejulechtilejch
lidskch instinkt, je chpn a kritick ovldn reakce, o n byla
e v minul kapitole naden. Ani zde se nemusme stydt vyut
obvyklch zkuenost demagogie a zmnit prostedky, je j slou k
podncovn vlek, v nstroje dobra a pokoje. Vme ji, e pi
vzruchovch situacch, kter vyvolvaj naden, psob ti na sob
nezvisle promnn veliiny. Za prv objekt, kter hjme a jemu
pikldme njakou hodnotu, za druh neptel, kter tuto hodnotu
ohrouje, a za tet sociln kumpni, s nimi se ctme bt zajedno
a s nimi se angaujeme pi obhajovn ohroen hodnoty. Jako
mn postradateln faktor k tomu me pistoupit jet vdce, kter
vyzv ke svat vlce.
Bylo ji rovn eeno, e tyto lohy v dramatu mohou sehrt
nejrznj konkrtn i abstraktn objekty, iv i neiv postavy. Tak
jako mnoho instinktivnch reakc je i naden posluno takzvanho
pravidla sumace podnt. Toto pravidlo k, e rzn vyvolvac
podnty se ve svm psoben staj, take slabost nebo dokonce
neptomnost jednoho me bt vyrovnna zvenou psobivost
druhch. Proto je mon vzbudit prav naden pro nco hodnotnho,
ani je zrove nutno vzbuzovat neptelstv proti njakmu, a u
skutenmu, nebo fingovanmu nepteli.
Funkce naden je v mnoha ohledech stejn jako funkce
triumflnho pokiku hus velkch a analogicky vytvoench reakc,
kter se skldaj z inku silnho socilnho pouta na jeho leny a z
agrese vi nepteli. Popsal jsem vil. kapitole, jak pi slab
diferenciaci tohoto instinktivnho jednn nap. u cichlid a husic
lich je postava neptele dosud nepostradatelnou, kdeto na
vym vvojovm stupni u hus velkch ji k zachovn
sounleitosti a vzjemnho vztahu ptel nen nutn. Rd bych vil
a doufal, e reakce naden u lovka ji doshla nebo se chyst

doshnout stejn nezvislosti na pvodnm pudu agrese, jako je tomu

u hus.
Bu jak bu, atrapa neptele je dosud jet velmi psobivm
prostedkem demagogii, jak vzbudit u lid pocit sjednocen a naden
sounleitosti; stle jet je bojovn nboenstv politicky
nejspnj. Nadchnout lidi pro pokojn idely bez pouit atrapy
njakho neptele nen tedy vbec tak snadn, jako to podncovatel
nenvisti mezi lidmi in s jej pomoc.
Nasnad lec mylenka pout uritm zpsobem jako atrapy
neptele bla a podntit lidi k boji proti tomuto zlu by byla i u
duchovn vysoko stojcch lid na povenou. Vdy zlo je per
definitionem tm, co je nebezpen dobru tedy tomu, emu
pikldme njakou hodnotu. Jeliko pro vdce pedstavuje poznn
nejvy ze vech hodnot, spatuje nejvt zpor ve vem, co se stav
proti jeho rozen ve svt. Mn samotnmu by mj zl agresvn
pud naeptval, abych ve filozofickch pomlouvach zkoumn
prody, obzvlt v protivncch vvojov nauky, spatoval
ztlesnn princip, kter potrm. Kdybych nevdl nic o fyziologii
reakce naden a a reflexvn nutkavosti projev, dostal bych se
mon do nebezpe, e se nechm vehnat do njak nboensk
vlky proti svm nzorovm odprcm. Je tedy lpe upustit od
jakkoli personifikace zla. Ale i bez n me sjednocujc inek
naden vst k neptelstv mezi dvma skupinami toti tehdy,
jestlie se kad z nich zasazuje o jeden urit, pesn vymezen
idel a identifikuje se jen s nm, piem pouvm tohoto slova
v obvyklm, nikoli psychoanalytickm smyslu. J. Hollo poukzal
prvem na to, e v na dob je nacionln identifikace nebezpen
prv proto, e m tak pesn hranice. lovk se me vi tm
Rusm ctit pln jako Amerian a vice versa. Uznv-li lovk
mnoho hodnot nap. hudbu, poezii, krsu prody, vdu a mnoho
jinho a pro sv naden se ct bt zajedno se vemi lidmi, kte
jsou pro n zapleni jako on, me se obracet s nepotlaenmi
bojovmi reakcemi pouze na ty lidi, kte nejsou leny dn z tchto
skupin. Je tedy teba zvit poet takovch identifikac a to lze
uskutenit pouze pozvednutm rovn veobecnho vzdln
mldee. Pedpokladem lskyplnho vztahu k lidskm hodnotm je

uen a vchova ve kole a v rodin. Jen tyto hodnoty dlaj lovka

lovkem a ne bezdvodn se nazv urit druh vzdln vzdlnm
humanitnm: prv hodnoty, kter se zdaj ivotnmu boji a politice
na mle vzdlen, mohou pinst zchranu. Pitom nen nutn, a
dokonce ani douc, aby lid rznch spolenost, nrod a stran
byli vychovvni k usilovn o stejn idely. Ji skromn sten
shoda nzor na to, kter hodnoty si zasluhuj naeho naden a
obrany, me zmenit nenvist nrod a sktat poehnn.
Tyto hodnoty mohou bt v jednotlivch ppadech velmi
specilnho druhu. Jsem napklad pesvden, e muov, kte na
obou stranch elezn opony nasazuj svj ivot pro velk
dobrodrustv dobyt vesmru, ct k sob navzjem jen vysokou ctu.
Zcela jist kad strana piznv t druh, e bojuje za skuten
hodnoty. Zcela jist poskytuj kosmick lety v tomto ohledu velk
poehnn.
Existuj ale jet dv vt a v nejplnjm smyslu slova
kolektivn innosti lidstva, jim pipad v daleko irm rmci loha
sjednotit spolenm nadenm ty strany nebo nrody, mezi nimi
dosud nebyly dn vztahy nebo jen vztahy neptelsk. Je to vda a
umn. Hodnota obou je nesporn a ani len odvnm
demagogm dosud nikdy nepilo na mysl oznait veker umn
neptelsk strany nebo kultury za nco bezcennho nebo
zvrhlho. Hudba a vtvarn umn jet navc nejsou rueny
jazykovmi pehradami a jsou ji proto povolny k tomu, aby ekly
lidem na jedn stran jakkoliv opony, e i na druh stran ij lid,
kte slou dobru a krse. Prv kvli tomuto kolu mus umn
zstat apolitickm. Hrza, jak ns jm pi pohledu na politicky a
tendenn zen umn, je pln oprvnn.
Vda stejn jako umn pedstavuje sama o sob nespornou
hodnotu. Tato hodnota je nezvisl na stranick pslunosti lid, kte
se j vnuj. Na rozdl od umn nen lidem veobecn a
bezprostedn srozumiteln, a me proto postavit most spolenho
naden nejprve jen mezi nkolika mlo jedinci mezi nimi ale tm
lpe. O relativn hodnot umleckch dl meme mt rzn nzory,
akoliv lze i zde rozeznat pravdiv dlo od dla nepravdivho. V
prodn vd ale maj tyto pojmy u vznam. Nikoliv nzor

jednotlivc, nbr vsledky dalho vzkumu rozhodnou, zda njak

tvrzen je pravdiv, nebo ne.
Na prvn pohled se zd beznadjn chtt nadchnout velk poet
modernch lid pro abstraktn hodnoty vdeck pravdy. Zd se bt
pojmem svtu pli odcizenm, pli bezkrevnm, ne aby mohla
spn soutit s tmi atrapami, kter jako nap. fikce ohroen
vlastn spolenosti a fikce neptele, kter tuto spolenost ohrouje
byly a dosud v rukch demagog znalch vci vdy spnm
klem k rozpoutn naden mas. Pi blim pihldnut vak o
tomto pesimistickm nzoru zapochybujeme. Na rozdl od
zmnnch atrap nen pravda fikc. Prodn vdy nejsou v podstat
nim jinm ne pouitm zdravho lidskho rozumu a u vbec
nejsou odcizen svtu. Je daleko snaz sdlovat pravdu ne spdat
s l, kter by se neprozradila svmi vnitnmi rozpory. Vci, kde
smysl s jdrem jdou, se bez umn obejdou.
Vdeck pravda je vce ne kterkoli jin kulturn statek
kolektivnm vlastnictvm celho lidstva. Je jm proto, e nen
vytvoena lidskmi mozky jako umn a filozofie a i ona je
poezi, i kdy v nejvym a nejulechtilejm smyslu eckho
slova jioiELV zplodit, vytvoit. Vdeck pravda je nm, co lidsk
mozek nestvoil, nbr co urval mimosubjektivn skutenosti, je ho
obklopuje. Ponvad je tato pravda stejn pro vechny lidi, vychzej
pi prodovdeckm zkoumn vdy znovu na vech stranch vech
politickch opon ve spolehlivm souhlasu najevo tyt skutenosti.
Zfaluje-li njak vzkumnk co se me stt nevdomky a zcela
bona fide by nepatrn sv vsledky ve smyslu svho politickho
pesvden, ekne k tomu skutenost sv prost ne: takov vsledky
selou pi prvnm pokusu o praktickou aplikaci. Nap. na Vchod
psobila pechodn jedna kola vzkumu ddinosti, kter ze
zeteln politickch a doufejme neuvdomlch motiv
pedpokldala ddinost zskanch vlastnost. Pro toho, kdo v v
jednotu vdeck pravdy, to bylo hluboce znepokojujc. Kolem
tohoto tvrzen se vak pozdji rozprostelo ticho a genetikov celho
svta jsou nyn opt zajedno. Je to jist jen mal a sten vtzstv,
ale je to vtzstv pravdy, a proto dvod k velkmu naden.

Mnoz si stuj na stzlivost na doby a hlubokou skepsi na

mldee. Oboj vznik jak pevn vm a doufm z pirozen
zdrav obrany proti umlm idelm, proti naden vyvolvajcm
atrapm, jim lid zejmna ti mlad v posledn dob tak dkladn
sedli na lep. Myslm, e prv tto stzlivosti lze pout pi
prosazovn pravdy, kter se naraz-li na nedvru d dokzat
sly, ped nimi mus kapitulovat kad skepse. Vda nen
mystriem ani ernou magi, nbr se j lze jednoduchou metodikou
nauit. Vm, e prv ty stzliv a skeptick jedince lze nadchnout
pro dokazatelnou pravdu a pro ve, co s sebou pin.
Zcela jist se meme nadchnout i pro pravdu abstraktn, pesto
vak je vdy ponkud suchoprnm idelem a je dobe, e na jej
obranu meme pout jinho zpsobu lidskho chovn, kter je ve
jin ne suchoprn: smchu. Smch se podob naden ve vce
ohledech, jak svm instinktivnm charakterem, tak i svm
fylogenetickm pvodem z agrese, pedevm vak svou sociln
funkc. Smj-li se lid z tho dvodu, vytv se mezi nimi stejn
pocit bratrsk sounleitosti, jako kdy se nadchnou pro tyt
hodnoty. Spolen se smt je nejen pedpokladem skutenho
ptelstv, nbr takka ji prvnm krokem k jeho vzniku. Vme u z
kapitoly Zvyk, ceremonil a kouzlo, e smch stejn jako
triumfln pokik hus vznikl pravdpodobn ritualizac
peorientovanho vhrnho projevu. Tak jako triumfln pokik a
naden, vytv i smch, vedle spojenectv mezi tmi, kdo se ho
astn, i urit agresvn hrot vi tm, kte stoj mimo.
Nememe-li se pipojit ke smchu ostatnch, ctme se jaksi
vyloueni, i kdy smch nen namen proti nm nebo vbec proti
nemu. Tam, kde k tomu dochz jako pi vsmchu , je obsah
agrese a souasn analogie k uritm formm triumflnho pokiku
jet zetelnj.
A pesto je smch ve vym slova smyslu specificky lidsk
stejn jako naden. Vyvinul se formln i funkn z vhrnch
projev, je jsou v obou druzch chovn jet obsaeny. Na rozdl od
naden nevznik vak ani pi nejvy intenzit smchu nebezpe, e
se pvodn agrese njak projev a povede ke skutenmu toku. Psi,
kte tkaj, pesto asto kousnou, ale lid, kte se smj, nikdy

nestlej! I kdy jsou projevy smchu vce spontnn a instinktivnj

ne projevy naden, jsou zase na druh stran jeho vyvolvac
mechanismy selektivnj a lpe koncentrovateln lidskm rozumem.
Smch nikdy nein lovka nekritickm.
Pes vechny tyto vlastnosti je smch hrozn zbra, kter me
zpsobit velk kody, tref-li nezaslouen nkoho bezbrannho;
vysmt se dtti je zloin. Bu jak bu, spolehliv ovldn smchu
mozkem dovoluje uinit to, co by v ppad naden bylo vzhledem
k jeho nekritinosti a smrteln vnosti velice nebezpen: me se
vdom a adresn zamit na neptele. Tento neptel je v podstat
zcela urit forma li. Mlo vc na tomto svt je tak neomezen
zlch a hodnch znien jako fikce njak vci, kter je umle
vytvoena, aby vyvolvala ctu a naden. A existuje jen mlo tak
komickch, bouliv smch vyvolvajcch situac jako nhl
odhalen tchto fikc. Kdy se umle vytvoen patos nhle zt ze
svch domlivch koturn, kdy baln nadutosti bodnutm humoru
s velkm rmusem splaskne, smme se bez zbran oddat
osvobozujcmu smchu, kter byl tak zzran vyvoln tmto
zvltnm druhem nhlho uvolnn. Je to jedno z mla instinktivnch
jednn lovka, se kterm me kategorick sebezpytovn
bezvhradn souhlasit.
Katolick filozof a spisovatel G. K. Chesterton vyslovil
pekvapujc nzor, e nboenstv budoucnosti se bude z velk sti
zakldat na vvojov vy, subtiln form humoru. To me bt
ponkud pehnno, ale myslm si abych zase pouil jednoho
vlastnho paradoxu , e my dnes jet nebereme humor sdostatek
vn. Vm, e je poehnanou silou, kter stoj jako silnj
spojenec po boku na, v dnen dob tak peten zodpovdn
morlky. Vm, e tato moc vzrst nejen kulturnm, ale i
fylogenetickm vvojem.
Od popisu toho, co vm, jsem postupn peel k popisu toho, co
pokldm za velmi pravdpodobn, a konen na poslednch
strnkch se piznvm k tomu, v co vm. To je dovoleno i
prodovdci.
Krtce eeno: vm ve vtzstv pravdy. Vm, e poznatky o
prod a jejch zkonech postupn budou stle vce k obecnmu

dobru lid; jsem dokonce pesvden, e dnes jsme ji k tomu na

nejlep cest. Vm, e vzrstajc vdomosti poskytnou lidem
sprvn idely a e jim vzrstajc moc humoru pome vysmt se
idelm nepravm. Vm, e toto oboj u posta k pohnn
selekce doucm smrem. Mnoh vlastnosti mu, kter od paleolitu
a do nedvn minulosti platily za nejvy ctnosti, mnoh volebn
hesla, jako right or wrong, my country, je rovn vyvolvala
nejvy naden, pipadaj ji dnes nebezpen kadmu lovku,
kter peml, a komick kadmu, kdo m smysl pro humor. To
mus psobit pzniv! Kdy u Indin kmene Ute u toho
nejneastnjho ze vech nrod zpsobil vbr bhem nkolika
mlo stalet zhoubnou hypertrofii agresivnho pudu, meme bez
pehnanho optimismu doufat, e se agrese u kulturnch lid pod
vlivem tohoto novho druhu selekce zmrn na snesitelnou mru.
Nevm, e by velc konstrukti vvoje druh problm lidstva
vyeili tm, e by jejich vnitrodruhovou agresi pln odstranili. To
by neodpovdalo jejich osvdenm metodm. Zane-li njak pud v
urit, nov vznikl ivotn situaci psobit kody, nen nikdy
odstrann jako celek, to znamen nikdy se neupust od vech jeho
nepostradatelnch funkc. Spe se vdy vytvo njak mechanismus
zbran, kter je pizpsoben nov situaci a zabrauje tak kodlivm
inkm pudu. Kdy bhem fylogeneze muselo u mnoha ivoich
dojt ke zmrnn agrese, aby bylo umonno pokojn souit dvou
nebo vce jedinc, vzniklo pouto osobn lsky a ptelstv, na nm
se zakld i nae spoleensk uspodn. Dnen nov ivotn
situace lidstva nesporn vol po njakm mechanismu zbran, kter
by znemonil skutenou agresi nejen vi osobnm neptelm,
nbr vi vem lidem vbec. Z toho vznik pirozen, dokonce
pmo z prody odvozen poadavek milovat vechny sv blin bez
ohledu na osobu. Tento poadavek nen nov; n rozum je pln
schopen pochopit jeho nutnost a n cit jeho vzruivou krsu, ale
pesto ho nememe tak, jak jsme stvoeni splnit. Pln a vrouc
cit lsky a ptelstv jsme schopni pociovat jen k jednotlivm lidem;
na tom neme nic zmnit ani nejlep a nejsilnj vle! Ale velc
konstrukti to zmnit mohou. Vm, e to uin, nebo vm v slu
lidskho rozumu, vm v slu selekce a vm, e rozum podncuje

rozumnou selekci. Vm, e naim potomkm bude v nepli

vzdlen budoucnosti propjena schopnost splnit tento nejvt a
nejkrsnj poadavek prav lidskosti.

DOSLOV
Autor knihy Takzvan zlo rakousk lka a zoolog Konrd
Lorenz (narozen 7. 11. 1903, zemel 27. 2. 1989) byl jednm z
nejvznamnjch svtovch biolog, kter se proslavil zejmna
formulac fyziologickch zklad ivoinho chovn, novho
odvtv biologie etologie. Spolu se svmi pteli a spolupracovnky
Holananem N. Tinbergenem a Rakuanem K. von Frischem byl v
roce 1973 po zsluze odmnn nejvym vdeckm vyznamennm,
Nobelovou cenou za fyziologii a lkastv. Byl synem vynikajcho
ortopda prof. A. Lorenze a na jeho pn zaal ve Vdni a pozdji i v
USA studovat lkastv, kter spn dokonil roku 1928. Sv mld
proil v rodinn vile v Altenbergu a od nejtlejho dtstv se vnoval
chovu a pozorovn zvat. Nebylo proto ani divu, e po lkaskch
studich zaal Lorenz navtvovat pednky ze zoologie,
paleontologie a psychologie a v roce 1933 spn obhjil svoji
disertan prci ze zoologie. Zpotku ho zaujal zejmna sociln
ivot havranovitch pvc, o nich publikoval sv prv etologick
pozorovn. Zrod etologie se pot od roku 1935, kdy vyla jeho
velmi obshl prce Spolenk v ivot ptk (Der Kumpn in der
Umwelt der Vgel), v n nalezneme pesn formulace zklad
takzvan klasick etologie.
Lorenzova koncepce vrozench vzorc chovn i jeho nezvislost
jen na reflexech vzbudila silnou kritiku jak americkch behaviorist,
tak i ortodoxnch fyziolog, a samozejm i filozof. Poznn o
vrozench systmech chovn, jak uila nov vda etologie,
otevelo oi mnoha biologm, ale i filozofm, kte se mohli
pesvdit, e snaha o totln manipulovatelnost ivoich, ale i
lovka je irou utopi. Postupn dolo i na urit sbliovn klasick
Lorenzovy etologie s americkou kolou, kter pvodn kad
chovn povaovala za nauen. Sm Konrd Lorenz ve svch
pozdjch pracch oteven piznal skutenost, e u mnoha
ivoich jsou vrozen projevy chovn doplnny uenm, a asto tak
dokonale, e lze od sebe oba prvky oddlit jen s nejvtm silm.

Konrd Lorenz byl pesvden darwinista a povaoval vzkum

chovn za vysvtlen adaptan schopnosti uritho organismu na
prodn prosted. Snail se proto nejen popsat urit chovn, ale i
vysvtlit jeho biologick vznam. Protoe mu lo zejmna o poznn
a vznam chovn v celm vvoji ivoin e, narazil zcela
logicky i na monost pouit etologickch metod pi vzkumu
lidskch projev. Znm jsou jeho prce o takzvanm dtskm
schmatu lid, kter penej nevdomky i na zvata. Z toho plyne i
oblbenost nm nejpbuznjch opic, jejich dorozumvacm
projevm se nejsnadnji naume. Mnoh z nich jsou s naimi tm
toton. Zajmav je i jeho koncepce vysvtlit vznik na lidsk
jedinenosti a inteligence na zklad hravho chovn, kter si lovk
udruje i v pokroilm vku a kter pedstavuje monost, jak se uit
a objevovat nov cesty k een uritch loh. Jako pesvden a
vysoce vzdlan humanista se snail pijt na kloub problmm na
lidsk spolenosti, jako je zven agresvn jednn, upozoroval
vak i na adu dalch lidskch hrubch omyl a hch zejmna v
ekologii, ktermi si lidstvo pod sebou systematicky uezv vtev.
Jeho knihy mly podntit tene, aby o tchto zvanch
problmech zaali pemlet. lovk je bohuel tvor tak samolib,
e vdom zapomn na svou pslunost k ivoin i, msto aby v
n hledal koeny sv rozumov, ale i sociln a kulturn vjimenosti.
Kniha Takzvan zlo byla rozhodn Lorenzovou nejspnj
knihou a dokala se vydn ve vech evropskch a zmoskch
sttech s vjimkou socialistickch zem. Nelze poprat, e se i na
Zpad nalo mnoho kritik a projev nesouhlasu. Ostatn sm autor
ml zjem lidi vyburcovat a vyprovokovat. Marxistick ideology
pesvden o neomylnosti a vc na neomezenou
manipulovatelnost irokch lidskch mas tato kniha doslova
okovala. Jako Lorenzv k, kter se snail etologii it i u ns,
jsem se marn pokouel vydat u ns peklad nkter z jeho knih. Na
rozdl od ostatnch tzv. socialistickch stt se v eskoslovensku
podailo vechny tyto pokusy zmait. Uritm paradoxem je, e u
ns vyel peklad podadnho Lorenzova kritika z Rakouska, a tak si
nai teni mohli pest zdrcujc odsouzen knihy, kterou
samozejm nemohli znt. Uritou nadji pinesl rok 1968, kdy moje

ena knihu peloila a odevzdala do tisku. Jako dkaz pozstatk

krizovho vvoje bylo vak jej vydn definitivn znemonno. Jist
primt tento rukopis pece jen zskal, byla to asi prvn kniha s
biologickou problematikou, kter vyla v samizdatu a zskala jist
mnoho ten.
Ml jsem v ivot to tst, e jsem se s Konrdem Lorenzem a
jeho ky mohl osobn seznmit a na jeho stavu v Seewiesen v
Bavorsku dokonce i studovat. Z t doby pramen nejen mj zjem o
etologii, ale i snaha it toto poznn i mezi irokmi vrstvami
naich ten. Ji tehdy ped vce ne ticeti lety jsem se vnitn
zavzal prosadit Lorenzovo dlo i do naich nakladatelstv. Jsem
vdn, e prv nakladatelstv Mlad fronta, kter jako prvn mi
pomohlo etologii propagovat, se dokalo i vydn tto proslul
Lorenzovy prce. Rd bych vak upozornil na to, e tato kniha vyla
ji v roce 1963, jej obsah pi boulivm vvoji etologie je nutn
zastaral a o mnoha problmovch okruzch v chovn se dnes v
mnohem vce. Takzvan zlo je vak dokumentem Lorenzovy velk
osobnosti, kter se bytostn snaila nejen o vdeck poznn, ale i o
zvyovn kulturnosti, kter je nejlidtjm znakem. Prv z tohoto
dvodu, kter i samotnho Lorenze jako vdce i lovka vedl k
optimistickmu pohledu na dal vvoj lidstva, zstv Takzvan zlo
vysoce humnnm poinem, kter bude trvale patit do naeho
kulturnho bohatstv.
Zdenk Veselovsk

SEZNAM ESKCH A LATINSKCH JMEN ZVAT

abudefduf ostrozub Abudefduf oxyodon
abudefduf skaln Abudefduf saxatilis
akara modr Aequidens latifrons
baant argus Argusianus argus
bodlok Acanthurus
bojovnice pestr Betta splendens
buka non Nycticorax nycticorax
buvol kafersk Syncerus caffer
cichlida brazilsk Geophagus brasiliensis
cichlida dvouskvrnn Hemichromis bimaculatus
cichlidky rod Apistograma aj.
cichlidy Cichlidae
p bl Ciconia ciconia
rka obecn Anas crecca
nk mozkov Diploria cerebriformis
ek obecn Carduelis spinus
tverzubec Tatraodon
bel medvdovit Sarcophillus ursinus
dank skvrnit Dama dama
drozd sma Copsychus malabaricus
gorila Gorilla gorilla
havranovit Corvidae
hav Ostracion
hlavatec pseudoisti Aspidontus taeniatus
hlstice Nematoda
hlodavci Rodentia
hmyz Insecta
hohol obecn Bucephala clangula
hoavka duhov Rhodeus sericeus
houba palicov Spheciospongia vesparia
husa poln, krtkozob rasa Anser fabalis brachyrhynchus
husa snn Anser caerulescens
husa velk Anser anser

husice andsk Chloephaga melanoptera

husice li Tadorna tadorna
husice nilsk Alopochen aegyptiacus
husice orinock Neochen jubatus
husice rud Tadorna ferruginea
hvzdk euroasijsk Mareca penelope
hvzdk chilsk Mareca sibilatrix
hl obecn Pyrrhula pyrrhula
chapai Lutjanidae chobotnice Octopus
chstal vodn Rallus aquaticus
jeb popelav Grus grus
jespk bojovn Philomachus pugnax
jetrka obecn Lacerta agilis
jetrka zelen Lacerta viridis
jek Diodon
jek Schpfv Chilomycterus schpfii
jkavec Fringilla montifringilla
kachna divok, bezaka Anas platyrhyncha
kachna mandarinsk Aix galericulata
kachna pimov Cairina moschata
kachny plovav Anatini
kachny potpiv Aythyini
kajka obecn Somateria mollissima
kanr Serinus canaris
kank dvouok Cichlasoma biocellata
kank pnopruh Cichlasoma nigrofasciatum
kapustk Trichechus manatus
kavka obecn Coloeus monedula
klipka ernobl Chaetodon vagabundus var. pictus
klipka hnd Chaetodon collaris
klipka okono Chaetodon ocellatus
klipka lutobl Chaetodon auriga
klipka lutobloern Chaetodon vagabundus
koljuka tostn Gasterosteus aculeatus
konipas bl Motacilla alba
kopiva obecn Anas strepera

krahujec obecn Accipiter nisus

kranasi Carangidae
krkavec ttnat Corvus albus
krouilky Empidae
krouilka krejovsk Hilaria sartor
krouilka maursk Hilaria maura
krouilka seversk Empis borealis
krysa Rattus rattus
kudlanka Mantis
labu Cygnus
lkovci Coelenterata
lev Felis leo
los evropsk Alces alces
makak Macaca
mechovky Bryozoa
mavka Amoeba
mosk jehlice Belone
mravenci Formicoidea
my domc Mus musculus
netopi Microchiroptera orangutan Pongo pygmaeus
ostnec ern Odonus niger
ostnec Picassova ryba Rhinecanthus aculeatus
ostralka obecn Anas acuta
ost lesn Falco subbuteo
parmika, nepln ptipruh Barbus partipentazona
pavin babuin Papio babuin
pes dingo Canis dingo
pvci Passeriformes
ploskozubec Scaris
polk mal Aythya nyroca
pomec csask Pomacanthus imperator
pomec ern Pomacanthus arcuatus
pomec krlovsk Pomacanthus semicirculatus
pomec modr Angelichthys ciliaris
pomec trojbarv Holocanthus tricolor
potkan Rattus norvegicus

pevkavci Ruminantia
pyskoun isti Labroides dimidiatus
racek chechtav Larus ridibundus
racek stbit Larus argentatus
racek tprst Rissa tridactyla
racek lutonoh Larus fuscus
rackov Laridae
rajky Paradiscidae
rehek zahradn Phoenicurus phoenicurus
roh velk Podiceps cristatus
rohovitky Gorgonaria
roupci Asilidae
ryby gavunovit Atherinidae
ryby kostnat Teleostei
ryby okounovit Percidae
ryby ostncovit Balistidae
ryby ostnoploutv Perciformes
ryby pomcovit Pomacanthidae
ryby pyskounovit Labridae
ryby sapnovit Pomacentridae
ryby srostloelistn Plectognathidae
sapin bloskvrnn Pomacentrus leucostictus
sapin modr Pomacentrus coeruleus
sapnek zlatoocas Microspathodon chrysurus
sepie Sepia
skvrnivec lut Etropus maculatus
sle obecn Clupea harengus
stehlk obecn Carduelis carduelis
stevle poton Phoxinus phoxinus
sob polrn Rangifer tarandus
sokol sthovav Falco peregrinus soltn antilsk, barakuda
Sphyraena barracuda
impanz Pan troglodytes
paek obecn Sturnus vulgaris
terej bl Sulla bassana
termiti Isoptera

Thalassia mosk rostlina ze skupiny voankovitch

tlamk blepruhovan Haemulon plumieri
tlamk modepruhovan Haemulon sciurus
tlamk lutpruhovan Haemulon flavolineatus
tlamovec Desfontainv Haplochromis desfontainesii
tlamovec pestr Haplochromis multicolor
tygr Felis tigris
vakovlk Thylacinus cynocephalus
vela medonosn Apis mellifera
vtevnk Acropora
vlatovka obecn Hirundo rustica
vlk Canis lupus
vocha mosk Zostera
volavky Ardeinae
vrna ed Corvus corone cornix
vrubozob Anseriformes
zrzohlavka rudozob Netta rufina
zvonek zelen Chloris chloris
zvonohlk edav Serinus leucopygus
zvonohlk zahradn Serinus serinus

POZNMKA PEKLADATELE
Citty z dl nmeckch bsnk jsou uvedeny v tchto
pekladech:
J. W. Goethe
Faust I. O. Fischer
Faust II. O. Fischer
Ryb J. Kamen
Fr. Schiller Don Carlos J. Vrchlick Ibykovi jebi O. Fischer
Potp J. Kamen Xenie Alena Veselovsk
Chr. Morgenstern Symbol lovka J. Hiral Brati! Alena
Veselovsk

OBSAH
Pedmluva 5
1. Prolog v moi 9
2. Pokraovn v laboratoi 17
3. Na je zlo dobr 27
4. Spontnnost agrese 49
5. Zvyk, ceremonil a kouzlo 56
6. Velk parlament instinkt 79
7. Chovn, kter je analogi morlky 99
8. Anonymn hejno 124
9. Spoleenstvo bez lsky 132
10. Krysy 139
11. Svazek 146
12. Kzn pokory 187
13. Ecce homo 199
14. Vyznm nadje 220
Doslov 232
Seznam eskch a latinskch jmen zvat 235

KONRD LORENZ
TAKZVAN
ZLO
Z nmeckho originlu Das Sogenannte Bose vydanho
nakladatelstvm Dr. G. Borotha-Schoeler ve Vdni roku 1963
peloila Alena Veselovsk. Doslov napsal prof. RNDr. Zdenk
Veselovsk, DrSc. Na, pebalu pouito vezu z obrazu H. Bosche
Kristus nesouc k a detailu z kresby A. Drera Boj moskch boh,
kter je pouita na pedn pedsdce. Pebal navrhl Vclav Kuera.
Vazbu navrhl a graficky upravil Bedich Skla. Vydala Mlad fronta
jako svou 5384. publikaci. Edice Kolumbus, svazek 126. Odpovdn
redaktorka Boena Pravdov. Vtvarn redaktor Bohuslav Hol.
Technick redaktor Milo Jirsa. Vytiskla Tnsk tiskrna, s. p.,
esk Tn. 14,48 AA. 15,70 VA. 240 stran. Prvn vydn. Praha
1992 13/34 23-017-92
Knihy Mlad fronty si mete objednat na adrese: Mlad fronta
odbyt knih Chlumova 10 130 00 Praha 3