Anda di halaman 1dari 24

Nae tma: Cizina coby dup

slo 6/2015

ARCHA

Zpravodaj ovchov avyuit volnho asu dt amldee

foto Alice Lehk

Expedice Grnsko 2015


Pedstavujeme: Rezekvtek
Na zkouku americkm skautem

vodnk
Zpravodaj
RDM ovchov
avyuit volnho
asu dt
amldee

Foto AFS aMichala K. Rocmanov

Vn jinakosti
Pro se nm zapaluj ltka anco ns nut
se vydat za humna, do neznma, aasto
bez znalosti jazyka? Je to pirozen touha po poznn, kterou si mon zpotku
ani neuvdomujeme, je to adrenalin, kter pin kad nov situace a kter ns
pak mnohdy nut i k zamylen nad nmi
sammi.
Koupme Lonely Planet nebo jinho prvodce vpesvden, e ns to njak piprav apome nm zorientovat se vjinm
prosted. To je bezpochyby pravda, ale to,
co se tam doteme, za as zapomeneme.
Co vak rozhodn nezapomeneme je vn
jinakosti, jin vtr i jinak chutnajc kva. Je
to prv ona zkuenost, hlubok proitek,
kter nm zstane na cel ivot. Zprvodc zskvme informace rozumem, zkue-

nost zavme srdcem, ato nm u nikdo


nevezme. Po ase strvenm vjin zemi se
vracme jin, nahlme na vci skrze nai
zkuenost, jsme najednou tolerantnj
a vme, e vci nejsou ernobl, e jsou
jin ae jen na ns zle, jakou cestou se
vydme. Mme-li to tst a naume se
ijin jazyk, zjistme velmi brzo, e jazyk je
druhotn, jazyk je nstrojem poznn, je
branou kjin kultue.
Take jako pohdkov Honza, kter se vydal srancem buchet do svta, vydvaj se
dnes lid za poznnm jazyka, jinch zvyklost, za poznnm sama sebe.
Nebojme se tedy odlinost, ty ns toti
obohacuj.
Klra Kutiov
editelka AFS Mezikulturn programy, o.p.s.

17. listopad m spojovat,


ne bt oporou pro nzory
podporujc nesnenlivost anenvist
(Inspirovno udlostmi na Albertov 17. 11. 2015)
Je nm lto, e sttn svtek, kter m pivdt obzvlt mlad lidi k debatm
avahm osvobod, demokracii asolidarit, pin tak prostor pro skupiny lid,
kte se chtj teba i za podpory prezidenta ujiovat o pravm opaku. Tedy
onesnenlivosti, nenvisti aposilovn atmosfry strachu.
Listopad patil vna nedvn historii hlavn studentm. Prvo na to setkvat se na
pamtnch mstech prvo pinejmenm morln mlad lid maj!
Ale Sedlek, pedseda esk rady dt amldee

Registrace
Ministerstvem
kultury: MK R 8135
Tematick skupina 13/A8,
ISSN 1212 5016
Podvn novinovch zsilek
povoleno eskou potou, s.p.,
odtpn zvod Peprava,
.j. 1259 / 99
zedne29.3.1999
Redakce:
Ji Majer vedoucredaktor
Adresa redakce:
esk rada dt amldee,
Senovn nmst 977/24,
11000 Praha 1
tel.: 211222870
e-mail: archa@crdm.cz
IO: 68379439
Sazba alito
Michala K. Rocmanov,
akad. mal.
Tiskne REFOS, Praha
Fotografie zarchivu RDM
ajejch lenskch sdruen.
16. ronk
Toto slo vylo
vprosinci 2015.
Foto na tituln stran
Alice Lehk, 72 hodin 2015,
klid louek urezervac vokol
Hranic
Zpravodaj Archa je nekomern
tiskovinou, kter nen urena
kprodeji.
Podrobn informace
kezpravodaji Archa lze nalzt
na internetov adrese
archa.crdm.cz

Nae tma
Lto vYMCA Greenhill

Na dva a pl msce jsme se spolu


s ostatnmi dobrovolnky z rznch
kout svta stali vedoucmi na letnm
tboe v National Outdoor Centre
YMCA Greenhill vSevernm Irsku. Kad tden jsme mli na starost zhruba
desetilennou skupinku dt ve vku
711 let, kterou jsme provdli rznmi outdoorovmi aktivitami, bavili
je psnmi do nepohody a snaili se
vytvet pjemn prosted, aby si to
co nejvce uily. YMCA Greenhill m
peliv pipraven program aktivit pro
dti, nap. lukostelbu, rafty, knoe,
laser tag, bouldering, lezeckou stnu
ajin. lovk se sice mus starat osvoji
skupinku, ale i tak je to velk zbava.
Krom prce sdtmi jsme si vyzkoueli
napklad registraci nebo zen dopravy vyslakami. Pracovnci Greenhillu k nm byli nesmrn laskav a mil,
vdni za kadou pomoc, atak jako my
jsme se snaili vytvet nezapomenuteln lto pro dti, oni se zase snaili
udlat to sam pro ns.
Kad den jsme pracovali od 9 do 16
hodin, veery avkendy byly voln, tak

jsme je vyuili pedevm na cestovn. Cestovat z Greenhillu by nemohlo


bt snaz. Hned za dvemi se ty pekrsn hory, zatmco
z okna je vidt na
moe. A u se chcete podvat kamkoliv,
tak vm vGreenhillu
porad, jak se tam
nejlpe dostat ana co se tam podvat.
Okol je pln nrodnch park, kde se
mete ztratit ahodiny ahodiny vklidn amrumilovn atmosfe obdivovat
krsu tamnho kraje. Pravideln jsme
chodili bhat teba do Tollymore Parku, kde se natela znan st Hry
otrny, co u samo osob zna, jak
pkn to tam mus bt.
Krom toho, e si tam zlepte anglitinu (ansledn si ji obohatte okrsn
severoirsk pzvuk), potkte asn
lidi, poznte jejich kulturu, jdlo, jazyky,
naute se eit konflikty s smvem,
prozkoumte mstn flru afaunu, naute se irsk hospodsk zvyky amon
budete mt imonost plhat po skalch
i si zaskkat ztesu do drav horsk

eky nebo do moe! Zle jen na vs,


protoe monost je spousta.
Za to, e jste dobrovolnkem v YMCA
Greenhill, dostanete ubytovn vjedn
zchatek aktomu 65 na tden. Bydl
se spolen s ostatnmi dobrovolnky,
vchatkch je kuchyka, lednika, televize, WC avechny ostatn zbytenosti
:-) VGreenhillu jsme si vydlali tolik, e
jsme si zaplatili vechno jdlo a jet
zbylo na cestovn azaplacen letenky.
Nic ne letenku si tak nemuste hradit,
protoe vs zletit vyzvednou.
Lto v Greenhillu stlo za to. Nejlep przdniny v ivot! Pokud nad tm
uvaujete, tak jete. Je to nezapomenuteln zkuenost. lovk si odpoine
a proist hlavu. Poznte spoustu milch lid a rozte si obzory. Proda
v Severnm Irsku je chvatn. Jete
do Greenhillu nebo vlastn kamkoliv
jinam, hlavn jete. Sami.
Dobrodrustv na vs ek, sta udlat
prvn krek.
Mon to taky bude nejlep lto ve vaem ivot.

Foto archiv Terezy Vclavkov aRadka mda

Pemlme, jak nejlpe vystihnout slovy nae mal velk dobrodrustv, kter
jsme mli monost prot prv vseveroirskm Greenhillu. Strvili jsme zde cel
lto, aikdy se to zprvu nezdlo, bylo to nejlep lto vivot!

Tereza Vclavkov aRadek md

Nae tma
Expedice Grnsko 2015

Foto Zdenk Vejrosta

Pod tmto nzvem jsme vce ne rok pipravovali oddlovou expedici


TOM Vltavsk paprsek pro lto 2015. Vemu pedchzela ada
jednn, hledn podklad ashnn financ.

Vprava zan ve stedu 1. ervence


na letiti vPraze Ruzyni, 18 len oddl je natench, atak jsou vichni na
srazu vas. Leteck pesun do Helsinek
akvli zpodn hrozn anabze nejsme vputni do garantovanho letu
na Island. Musme se rozdlit a jedna
skupina let pes Amsterodam adruh
pes Varavu, setkvme se na letiti
vKeflavku plhodinky po plnoci, jsme
rdi, e jsme tu aspolu.
Hor je, e deset batoh pilet a ztra.

4. den se pesunujeme po poloostrov


Snaefells sobhldkou Kirkduefellu, horkch pramen v Deildartunguhveru,
kulturnho centra Reykholt, k vodopdm Hraunfossar aBarnafoss. Jedeme
vnitrozemm po otolinovch silnicch,
navtvujeme msta historickho vznamu pro Island Pingvelliru apak ji
do Reykjavku, kde sthme plnon
slunce dopadajc na slunen korb.
5. den je vnovn pesunu do Grnska
letme z Reykjavku do Ilulissatu
ndhern scenrie nad ledovci afjordy.
Odpoledne jdeme kIce fjordu pamtce UNESCO jde ofjord napchovan
krami, ana obhldku msta sneskutenm mnostvm saovch ps.
6. 9. den ns ek tydenn trek. Je to
ndhera skly, kry, vesovit, moe,
snh. Putovn naprosto volnou prodou, fantastick poas sazurovm nebem, praskot ker, ledov moe.

2. den po dospn (st vkempu ast


v hostelu tam jsou ti, co nemaj bgly) se vyr na obhldku poloostrova
Reykjanes, zastvku dlme uKrsuvku ahlavn npln dne je vstup na kopce za Reykjavkem na masiv Esja. Veer astn setkn s batohy a pejezd
do kempu Arnarstapi.

3. den vnujeme nrodnmu parku


Snaefellsnes a legendrn Vernov
hoe. Prochzka malebnm pobem,
vstup k ledovci, obhldka kost velryb
aneskuten vhledy jsou odmnou za
poten problmy.

10. den jedeme pes tyi hodiny na

ostrov Disko. Moe pln ker avzvru


pozorujeme kosatky. Nedaleko msta
Qeqertarsuaq stavme stany avyrme
na przkum lvovho msteka a pak
ina obhldku majku.
11. den vyrme do vnitrozem k vyhldkm na ledovce rno jsou sice
mraky nzko, ale postupujcm asem
je opt ndhern, ikdy hodn vtrno.
Vhledy na ledovce, skly, moe, kry, to
je zaslouen odmna.
12. den mme vplnu zdolat vyhldkovou horu. Od rna pozorujeme dovdjc kosatky v zlivu, i poas se vybr
adostvme se nad mraky. Odpoledne
pak po plch spozorovnm ker akosatek. Naveer mraziv jzda zpt do
Ilulissatu opt tyi hodiny mezi krami aza hodn studenho vtru.
13. den vnujeme Ilulissatu nvtv
muzea, prohldce msta, nkupm
pak ji na letit apelet smezipist-

Nae tma
nm na Island. Tam se nm poprv kaz
poas pi pistn leje. To je nm ji
jedno, ek ns jen pesun do kempu
aposledn noc.
14. den rychl pesun na letit Keflavk
apes Helsinki do Prahy. Nae expedice
je u konce a vichni jsme plni zitk,
neskuten ndhern prody. Fantastick poas naprosto pevilo poten dopravn abatoinov problmy,
stejn jako se nm s odstupem asu
jev jako malichern mnostv komr.
Bylo to skvl!
Zdenk Vejrosta, TOM Vltavsk paprsek

Loni na zatku listopadu tradin vrcholily ppravy na Svtek


svtla. Pipravovala se svteln cesta, svteln objekty, aprotoe loni
tou dobou byla ji zima, postvalo se uohn. Nco bylo ale jinak ne obvykle.
Krom etiny tu byla slyet islovintina, ppadn anglitina.
Za tuto jazykovou rznorodost mohla tentokrt mezinrodn spoluprce
slektory ze Slovinska zorganizace Cirkokrog. Dky programu Mlde vakci
a podpoe MMT se 7. a 8. listopadu
2014 podailo uspodat workshopy
pozemn i prov akrobacie a onglovn. Prvn workshop byl pod vedenm
slovinsk skupiny, kter se podlila
osvou cirkusovou pedagogiku se skupinou Mix Trix ze Sdruen Rozto. Druh
den se pak tyto dv skupiny spojily, aby
dohromady pedvaly sv zkuenosti
na workshopu pro dti. Vobou dnech
se lektoi i astnci workshop vydvali na cestu tm badatelskou. Jed-

nm z cl byl rozvoj pohybov kreativity, objeven vztahu mezi vc atlem.


astnci si krom techniky akrobacie
aonglovn, vyzkoueli vloit do tchto umn ipbh skrze divadeln techniky onglrsk mek nemus pedstavovat vdy jen mek. Dle si mohli
vichni vyzkouet toen poiek, jzdu na
jednokolce i onglovn skuelkami.
Zvrem tto nvtvy, sestavili Cirkokrog a Mix Trix na Svtku svtla
spolen pedstaven fireshow, kter
dokreslovalo tajuplnou amystickou atmosfru, ji Svtek svtla nabz.
Dky tomuto projektu se roztockm
onglrm nejen o krek zdokonalila
technika, ale naskytl se jim nov pohled
na toto umn, nauili se na onglovn

dvat nejen jako na jednotliv sla atriky, ale hledat za nimi pbhy aty propojovat vcelek. Skupina Mix Trix dostala monost uit se od koleg z ciziny.
Nam dalm velkm pnm je si tuto
spoluprci udret. e by pro zmnu nai
ongli cestovali do Slovinska?

Foto archiv Sdruen Rozto, Josef Mirovsk aZdenk Vejrosta

Cizina coby dup

Kateina Korychov
Sdruen Rozto

Mix Trix

Tato umleck skupina vznikla v roce


2008, pod ztitou Sdruen Rozto
v Roztokch u Prahy pvodn jako
skupina dt ze onglrskho krouku,
nyn jeho lektor. Mix Trix vytvej sv
vlastn onglrsk aakrobatick choreografie shudebnm doprovodem, kter
prezentuj na akcch Sdruen Rozto
(Masopust, Zahradn slavnost) a jinch organizac (spolek SOSk, Muzeum hl. m. Prahy) nebo vrmci festivalu Zat msto jinak.
Vce informac oSdruen Rozto aMix
Trix na strnkch www.roztoc.cz

Nae tma
Na zkouku americkm skautem

Foto archiv Tome Veverky aDagmar Nplavov

Amerit skauti, Boy Scouts of America, kadoron pijmaj


instruktory (International Camp Staff) na sv skautsk tbory.
Aet skauti askautky tto pleitosti vyuvaj.

Iletos se pt naich skautskch vedoucch vydalo pomhat na skautsk tbory do Spojench stt americkch.
Jeden znich, Viktor Harnach, se snmi
podlil osv zitky:
Jednou se podvat do Ameriky byl vdycky mj sen. Kdy jsem se pak znkolika
nezvislch zdroj dozvdl, e se pes
Junka d na cel przdniny vycestovat
na tbor americkch skaut, pli jsem
nevhal.
Na zatku ledna jsem si obhal ve
potebn pro podn pihlky aabsolvoval nezbytn telefonn pohovor. Kdy
pak byla pihlka odeslan do USA,
zbylo pouze ekat na verdikt zUSA. Ten
piel, oproti slibm, dost pozd a
nkdy kolem zatku ervna ve chvli,
kdy m opustila posledn nadje, e by
m na svj tbor amerit skauti chtli.
Po tto zprv od americkho koordintora, jsem byl celkem v asov tsni
a nic jsem nesthal. Jet veer tho
dne jsem si domluvil schzku na americk ambasd. Vprbhu dalho tdne jsem pak spn proel kolekem
pro pidlen vza by se zpodnm
zpsobenm vpadkem systmu pro
pidlovn vz jsem nakonec vzum
dostal aodletl do USA.
Tbor, kam jsem byl pidlen, se jmenoval Waubeeca a byl soust skautsk rezervace Read, kter se nachz
vsevern sti sttu New York.
Jak to na takovm tboe vypad? Tborov zamstnanci (vedouc/instruktoi) jsou rozdleni do nkolika programovch oblast. Vkad ztchto oblast
si pak tbornci lenov oddl, kte
do tbora pijdj pln dan koly.

Plnn kol probhalo vblocch. Kad


den byl vak stejn rozvrh, po hodinch
se bloky stdaly tbornci dochzeli do urench programovch oblast
atam si plnili koly pod dohledem instruktor.
astnci se zpravidla stdali po jednom tdnu. N tbor obsahoval nkolik subcamp. Vkadm subcampu byl
ubytovn jeden oddl a kad oddl se
dlil na men druiny. Cel tborov
program byl tvoen plnnm prv kol, onich jsem ji psal ve. Mimoto si
tbornci museli sami ,,vait, sp tedy
ohvat, jdlo, kter jim bylo pidleno
zcentrlnho skladu. Po druinch mli
vsubcampech kamna, kde si toto jdlo
ohvali.
My, instruktoi tbora, jsme byli vdy
pidleni do uritho subcampu na
obd a veei. Tbornci s tm potali
avdy ns radostn oekvali. Uspole-

nch jdel jsme si se skauty askautkami


povdali tm o vem, co pispvalo
kprohlouben ji vzniklch ptelskch
vztah.
S astnky tbora samozejm pijdli na tbor i jejich vedouc, kte je
vedou bhem celho roku. Oproti eskm tborm je ovem neobvykl ptomnost velkho mnostv rodi dt,
kter se tbora astn. Ti se bhem celho pobytu starali ochod jednotlivch
subcamp. Bhem dne, kdy jsme se
odti starali my instruktoi, se dospl bu pili podvat na nae programy,
nebo se zabavili podle svho uven,
auvali si tak volnho asu.
Tbor ml pevn d i rozvrh a ve se
kad tden opakovalo znovu. Vjimkou byl posledn tden, to do naeho
kempu dorazili CubSkauti u ns,
vesku, dti ve vku vlat, tj. 612 let.
CubWeek pipomnal nae skautsk
letn tbory mnohem vce ne klasick
americk tbor, kter probhal tdny
pedtm. Po celou dobu se toti hraje
velk celotborov hra.
A tak jsem svj pobyt na americkch
skautskch letnch tborech zakonil
nm, co mi pipomnlo mj domov,
azase jsem se til otrochu vc na nvrat zptky do esk republiky a mezi
esk skauty. Kadopdn jsem vdn za tuhle zkuenost k nezaplacen
aza to, e jsem mohl ble poznat nco
zmezinrodn dimenze skautingu.
Viktor Harnach

Nae tma
Srdce Evropy

Kdy jsme ped lety zaloili debatn


klub na gymnziu Olomouc-Hejn, nemli jsme dost penz na to, abychom
mohli jezdit na turnaje do zahrani. Tak
jsme si ekli, e kdy nememe my do
svta, me svt pijet za nmi, otevel
sv vyprvn Jakub Kadlec, prezident
esk debatn spolenosti.
Heart of Europe neboli Srdce Evropy
je n debatn turnaj, kter pt rok
vervenci oslav u sv 13. narozeniny.
Pvodn bylo clem vytvoit most mezi
zpadem a vchodem Evropy; ve skutenosti letos u po nkolikt oekvme ast zem ze vech kontinent
krom Antarktidy (ato jen proto, e tam
nemaj stedn koly). Avechno to pitom zaalo jako iniciativa obyejnch
stedokolk vna mal zemice.
Jak se nm da, aby do Olomouce kad
rok pijdly stovky astnk? Hned si
to asi neuvdomte, ale m dl od ns
nkdo na svt ije, tm exotitj to
uns pro nj je. pln stejn jako vnmme cizinu my. Vtina naich mst
m stle zachovan budovy o stovky

let star ne cel USA nebo ada jinch


zem, jedinenou kuchyni i kulturu.
Anavc leme tak njak uprosted. Ale
tak u to bv oima cizince se teprve
nco podn dozvte osv vlasti.
Heart of Europe dodnes z velk sti
podaj studenti stednch kol z cel
R (a nkdy i jinch zem). Tm dobrovolnk navc kad rok roziujeme,
abychom mohli dt stejnou pleitost
k osobnmu rozvoji, kter jsme sami
vyuili, iostatnm. Njak zkladn rove anglitiny je samozejm dleit,
ale v podstat je mnohem dleitj
ochota nco novho se nauit.
Nevte, co je to debatovn? Nevad.
e to je konkrtn debatn sout jednodue znamen pro dobrovolnky jen
to, e astnci budou velmi zvdav,
komunikativn a oteven mlad lid.
Pesn ten typ, kter svmi rd strv
hodiny bavenm se o tom, odkud pochz aco ho bav azajm. asto ztoho
bvaj ptelstv na cel ivot.
Atakov znmosti jsou nakonec pesn
to, co vm nejvc pome, kdy budete

pozdji opravdu chtt vycestovat nkam do ciziny. Jednak budete omst,


kam chcete jet, vdt mnohem vc, ne
kolik byste si nejsp vygooglili, a tak
budete moci navtvit nkoho, kdo vs
rd pohost nebo provede.
Takov princip ostatn funguje i na
rovni organizac, a to tak souvis
sjednm zhlavnch dvod, pro jsme
se stali leny RDM abychom mohli
snze alpe spolupracovat nejen sjinmi eskmi neziskovkami, ale tak sorganizacemi ze zahrani.
Co jsme se nauili jako stedokolci, to
nm te umouje podat nejen turnaje, ale tak mezinrodn vmny.

Foto Zdenek Lozias aDan Pepa, CzDebateSociety

Chtli byste do ciziny, poznat lidi anauit se jazyky, ale


nemte jak se tam dostat?
Udlejte to jako my...

Martin Ren

Chcete vdt vc a zat mezinrodn


akci na vlastn ki?
Podvejte se na n Facebook a teba
napite, urit odpovme:
https://www.facebook.com/Heart-ofEurope-Debating-Tournament-OfficialSite-175134202532094/

Nae tma
Do zahrani na workcamp? Duhov atrochu jinak!

Foto archiv Duhy

Plnujete vyjet za hranice esk republiky achtli byste


strvit as uiten? Spojte sv cesty sdobrovolnictvm
aijte trochu jinak.

Plnujete vyjet za hranice esk republiky achtli byste strvit as uiten?


Spojte sv cesty sdobrovolnictvm aijte trochu jinak.
Spolek Duha umouje vem zjemcm
od 16 let vyjet na mezinrodn krtkodob dobrovolnick projekt vzahrani,
tzv. workcamp, vrmci svho projektu
Trochu jinak. Jedn se otdenn a tdenn akci, na kter se setk rznorod
skupina lid zcelho svta. Workcampy
mohou mt i dvacet astnk a zajitna je mezinrodn ast. Na kad
workcamp mohou bt pijati pouze dva
dobrovolnci z jedn zem. Na workcampech se obvykle pracuje pt dn
vtdnu po dobu asi esti hodin denn.
Mte dostaten zkuenosti? Je nron vydit vechny formality? Kam
je mon vyjet? dn obavy, ve je
jednodu, ne si myslte. Workcampy
jsou ideln pro dobrovolnky zatenky. Trvaj krtkou dobu, mete vyjet
do sousednch zem asta vm naden azpal. Na druhou stranu workcampy uspokoj i zkuenj dobrovolnky,
kte mohou vyjet do rozvojovch zem
napklad Afriky, kde je ji vyadovna
pedel zkuenost. Formality? Na naich strnkch najdete elektronickou
pihlku, kde vyplnte daje o sob,
svch aktivitch, zjmech a motivaci.
Jak bude vae clov zem, zle jen
na vs. Workcampy se konaj po celm svt, nejastji vEvrop, ale tak
vAmerice, Africe aAsii.
Celou agendu zatituje mezinrodn
dobrovolnick organizace Service Civil
International Volunteering for Peace,
kter sdruuje organizace podajc
workcampy po celm svt podobn

na Duze.
Navtivte nae webov strnky, pihlaste se auvidte, jak je to snadn www.
trochujinak.cz.
Na zvr si pette pr dek od jedn
znaich dobrovolnic, Veroniky Clausov, otom, jak takov workcamp me
vypadat. Spousty dalch pbh najdete na naem webu.
Chtla bych podkovat za zprostedkovn super workcampu!
Byla jsem ti tdny v koncentranm
tboe Sachsenhausen. Ped odjezdem
jsem byla hodn vystraen, nevdla
jsem, co mm ekat od pobytu na takovm mst. Nakonec to byl asn
zitek, vznikla skvl parta ajsem moc
rda za sv rozhodnut. Npln na prce bylo denn vytrhvat plevel pmo
varelu tbora. Fyzick prce ale trvala
vtinou asi 12 hodiny. Krom toho

jsme mli zajmav pednky, setkali


jsme se sbvalm vznm ieditelem
pamtnku. Dva dny jsme strvili vBerln, kde jsme mli prohldku mst souvisejcch s tmatem 2. svtov vlky.
Vyrazili jsme tam ale inkolikrt bhem
volnho asu. Vaili jsme si navzjem,
tak jsme mli monost ochutnat jdla
zjinch zem. Nejvtipnj asi bylo, kdy
ani piplili ri.
Jsem moc rda, e jsem pekonala
strach ajela, protoe na to budu vzpomnat cel ivot anala jsem si kamardy po celm svt. U plnujeme, kdy
se zase potkme :)
Rozhodn doporuuju jet na workcamp
vem, co chtj udlat nco dobrho,
zlepit svou anglitinu, potkat nov lidi
ahlavn si ut spoustu zbavy!.
Zdravm vechny dobrovolnky ity potenciln. Letos jsem poprv vyrazila na

Nae tma
Nae prce spovala v pomoci s dennmi pracemi nap. prce v truhlsk
dln, sbr zeleniny, pomoc se zvaty, v kuchyni a pe o zele. Pracovali jsme od 7 do 17 hod. s pauzami na
jdlo avlastnm programem. Kad den
jsme tak alespo hodinu sportovali
(volejbal, basketbal, fotbal, posilovac
cvieni). Pedposledn den naeho odjezdu se slavilo vro 29 let existence
Monaru. Pijeli iostatn lid (pacienti)
z rznch stedisek. Hodn se sportovalo a povdalo. J a Adrian (campleader)jsme byli podn, abychom
zastupovali n Monar. Cel to bylo
neuviteln. Zaili jsme tam spoustu
legrace adva tdny ubhly, ani nevme

jak. S nktermi pacienty jsem stle


vkontaktu. Kad, kdo vh, a u kvli jazyku nebo strachu zcesty, nebojte
se. Nebudete litovat. Zaijete opravdu
plno skvlch zitk, pe naden
dobrovolnice Aneta Dadkov.
Vyberte si workcamp, polete pihlku
a vyrazte podobn jako stovky dobrovolnk, kter kadoron vyslme.
Vydejte se do blzk apestr Evropy, za
velkou loui do USA, zelen Kanady,
k protinocm do Austrlie, na Nov
Zland po stopch Pna prsten nebo
do voav Asie.
Markta stkov,
projekt Trochu jinak, Duha

Foto Kolpingovo dlo R

workcamp Monar Marianwek na dva


tdny. Workcamp byl pro ty, kte byli
zvisl na drogch nebo alkoholu abylo
jim od 1329 let. Te ale od zatku.
Moje cesta do Kolobrzegu(sever Polska, pi Baltickm moi) byla zdlouhav,
trvala 12 hodin vlakem. Hned po pjezdu na ndra jsem se potkala snaim
campleaderem. Jakmile jsme dorazili
na msto, byli tam iostatn dobrovolnici ze panlska, Mexika, Thajska, Ruska
aPolska. Moje anglitina na tom nebyla nijak moc dobe, natst jsem rozumla polsky, take uns zaaly vznikat
dv skupinky, jedna mluvc panlsky
a druha polsky (campleader ale zvldl uhldat, aby se mluvilo jen anglicky).

Nvtva vR
Ve dnech 2.4. jna 2015 se
v ekovicch u Blanska setkalo 21 ptel z Kolpingovy
rodiny Praha 8 azdiecznho
svazu Dresden Meisen. Letos se takovto setkn uskutenilo ji podruh.
Datum 3. jna (25. vro znovusjednocen Nmecka), nebylo vybrno nhodn. Pipomnat si ho lze jen ve spojen
s pdem elezn opony a nvratu demokracie do zem stedn a vchodn
Evropy. V duchu mylenky radostnho
sdlen spolenho evropskho domu
se tak nesly vechny diskuze arozhovory mezi astnky setkn.
Takovto setkn slou pedevm ke
vzjemnmu lepmu poznn zem
a lid v nich ijcch. Tentokrt jsme
zavtali do Moravskho krasu a ubytovali se v rekreanm zazen Vyhldka,
kter pat Kolpingovu dlu R. Navtvili jsme Blansko a prohldli si zdej
zmek, nebo devn kostel pevezen
sem v minulm stolet z Ukrajiny. Vr-

cholem vak byla prohldka Punkevnch


jeskyn nejvtch ze vech veejnosti
pstupnch jeskyn Moravskho krasu,
kter byla zakonena jzdou na lodikch. Zrovna tak sobotn kulturn veer

se idovskmi, eskmi a anglickmi


psnmi byl zitkem.
ast na mi svat v krsn bazilice
v nedalekch Ktinch zakonila toto
vkendov setkn.
Regionln adieczn sekret Norbert
Grellmann vyuil se Stephanem
Degenem tuto cestu tak ke krtk
nvtv centrly Kolpingova dla R
ve e nad Szavou a setkal se zde
s centrlnm sekretem Liborem
Havlkem a lenem pedstavenstva
Michaelem Kubkem.
Norbert Grellmann,
Kolpingovo dlo R

Nae tma

Foto archiv Libora Staka

Jak jsme objevovali esk vcarsko


as, kdy by vpravy skautskch, vodckch nebo turistickch oddl smovaly pravideln za hranice R, dle mho
nzoru jet dlouho jen tak nepijde.
Roli tu hraje samozejm krom mnoha
sloitho zaizovn i finann strnka
vci, atak si mus tuzemsk oddly vystait zatm sprodnmi krsami uns,
je cizinu pipomnaj aspo svm nzvem. Co ale nen mlo anejsou rozhodn kzahozen.
Monost vyzkouet si
to ml i n vodckoturistick oddl esk
tbornick unie jmnem Podskalek ze
Strakonic, kdy se vydal zkraje kvtna
objevovat na nkolik dn esk vcarsko, tedy mylen jeden znrodnch
park uns.
Zjihoesk metropole se nae poetn
banda vydala sjednanm autobusem
vptek odpoledne okolo ptadvaceti len drav zve asn asi ipatnct
statench krotitel vletu neodolalo,
take jsme dopravn prostedek snadno naplnili.
Ubytovn jsme mli blzko nrodnho
parku vkempu Moskyto. Vm, e nzev
nezn pli vbn, ale my zde nali po
tyi dny tuln zkladn tbor ahlavn
zajitn nocleh astravu. Odtud se pak
rno vyrelo na vlety aveer se zde
skldaly nae unaven nohy do postel.
Na chozen po okol jsme mli cel ti
dny a podailo se nm je vyut bezezbytku. Prvn den patil hned kfyzicky
nejnronjm a obsahoval zceninu
hradu autejn a Falkstein a k tomu
jako pdavek Malou Pravickou brnu
aDolsk mln. Nlada vnaem oddle
bv vak vesel, take mon trudomyslnost pramenc z navy nemohla
pijt. Ono to ani s tou navou nebylo
tak hork, neb se jet veer uskutenilo fotbalov utkn vedouc versus
dti. Druh den ns ekala dominanta Nrodnho parku esk vcarsko,

Pravick brna. Monumentln kamenn masiv ns zcela uchvtil, stejn


jako cel ada ndhernch vhled do
krajiny. Zlatm hebem dne se vak stala plavba vHenskch soutskch, kdy
dolo kplavb na pramicch mezi ostrmi skalisky. Posledn den ns pak ekal
Dn, a to z rznch pohled: nejdve Dn historick, v podob zmku
acentra msta, pak Dn zvec, vpodob mstn zoo, anakonec Dn vodn, vpodob mstnho aquacentra.
Nevm, jak se to stane, ale pokad,
kdy nkam s oddlem jedeme, tak to
utee stran rychle. Najednou byl konec pobytu, a u n autobus polykal

kilometry dom. Po cest pak jet zastvka na vodnm zmku vBudyni nad
Oh, apak u po dlnici pmo do Strakonic. Nae slunen vprava skonila.
Inu, sice jsme neochutnali pravou vcarskou okoldu, z penenky nevythli ani jeden frank, nedostali se do
enevy, ale itak se nm vtom vcarsku lbilo amon tam jet vbudoucnu zamme, neb jsme zdaleka nestihli
vechno
No, mon se vichni teseme, e cizina
bude brzy acoby dub, ale pedtm by to
mon chtlo poznat uns aspo kad
druh dub :-)
Libor Stank

Jak jsme se srodinou vydali na workcamp

10

Mli jsme to tst, e jsme byli vybrni na rodinn workcamp ve Francii


dvakrt po sob. Dostalo se nm tam
hodn hezkch zitk, na kter budeme jet dlouho vzpomnat. Seznmili
jsme se s nkolika vjimenmi lidmi,
se ktermi jsme tam trvili as nebo si
povdali. Asi si kladete otzku, jakm

jazykem jsme se tam dorozumvali. J


vm na ni odpovm, byla to anglitina.
Kad den dopoledne jsme pracovali.
Mn osobn to nejvce bavilo vkuchyni, kde jsme vaili, pekli a pipravovali
rzn dobroty. Inspirovala jsem se nkolika recepty. Mezi moje oblben prce patilo vytven dekorac na festi-

val, kter se tam kon kad rok, anebo


malovn smrovek na rozcestnk.
Odpoledne jsme mli vtinou volno
ankdy jsme se vydali prozkoumat okol. Bu slidmi zworkcampu nebo sami.
Navtvili jsme napklad mstn jezero
audlali jsme ivlap kfosilim.
Hezk vzpomnky mme i na Interna-

Nae tma
tional Evening, kdy kad uvail jdlo
typick pro jeho zemi. My jsme udlali brambork, a mli jsme skuten
spch. Ten den byla zaplena i venkovn pec, kde jsme si sbrkou pipravili aozdobili vlastn pizzu podle svho
gusta.
Na workcampu se nm moc lbilo.
Toto msto je samo o sob kouzeln,
je to pln samota v horch obklopen skalnmi tesy. Mon se tam nkdy
vrtm, ale u jako astnice teenager
workcampu. Vem rodinm doporuuji
vyzkouet :-)

Zvesnice do msta mdy,


aneb Workcamp na severu Itlie
Workcamp msto, kde se lid potkvaj, seznamuj, objevuj nov msta.
Jednoznan jeden z nejlepch npad, jak strvit nkolik tdn v zahrani a navzat ptelstv teba i pes
cel svt. Organizuje je INEX Sdruen
dobrovolnch aktivit (www.inexsda.cz),
kter vroce 2016 oslav tvrtstolet existence.
Zatkem srpna jsme spolen s kamardem vyrazili do malho msteka
vblzkosti hlavnho msta mdy. Cesta
pro ns zaala pjezdem do Mnichova,
odkud jsme se vydali letadlem do Milna. Prvn dojmy po pletu nebyly moc
pozitivn. Letit v Miln pat k tm
starm, a proto vs na prvn pohled
neohrom. Nicmn po zhruba dvou
hodinch jsme se dostali do na clov
destinace, kde na ns u ekali nai nov
ptel zTurecka, Itlie, Ruska, panlska a Jin Koreje. Hned po pjezdu
jsme se vichni pedstavili, ale zapamatovat si deset jmen apiadit knim oblieje je bohuel mimo moje schopnosti.
A tak zaal n workcamp v italskm
mst jmnem Alzata Brianza.
Npln naeho projektu byla kultivace
naun stezky, kter spojuje nkolik
obc. Hlavnm kolem bylo stezku vrtit do stavu, ve kterm by byla opt
prchodn a pro mstn obyvatele se
stala mstem, kter budou znovu rdi
navtvovat. Workcamp je vdy msto,
kter vm uke spoustu zajmavch
vc o dan zemi, v naem ppad
tomu nebylo jinak. Prvnm a pro m
okujcm zjitnm byl fakt, e v okol
cest, ale i uprosted italskch les, se
nachz obrovsk mnostv odpadk.

Ikdy jsme kopali do zem, stle jsme


nachzeli igelitov taky aplastov flaky. To mi urit otevelo oi autvrdilo
m vtom, e se produ vyplat chrnit
ae moje domovsk umava je opravdu ist.
Soust kadho projektu jsou ivlety
do okol. My jsme navtvili jezero Lago
di Como, kter je znm jako letn sdlo George Clooneyho. Dalm vletem
bylo samozejm msto Miln aExpo,
kter se po dlouhch letech vrtilo do
Evropy. Nejsem vyznavaem masovch
akc, ale Expo mi opravdu vyrazilo dech.
Hned po pchodu m ohromila velikost
celho arelu amnostv pavilon, kter opravdu za jeden den nestihnete navtvit. Je a fascinujc, e lid pijdj
do Milna jen proto, aby navtvili Expo.
Exkurze celm svtem ale stoj za to!
Workcamp je ale hlavn o poznvn
jinch kultur. Vhodou naeho projektu
byl kontakt smstnmi lidmi, kter jsme
mli monost poznat opravdu dobe.
Po dvou pracovnch tdnech s Italy se
opravdu nedivm, pro je Itlie druhou

nejzadluenj zem Eurozny. Pracovn tempo Ital toti nen nijak rychl.
V osm vstanou, v devt zanaj pracovat avdeset u ssmvem na tvi
vyrej do nejbliho baru, aby doplnili svou hladinu kofeinu vkrvi. Jednm
zdvod tohoto zajmavho ivotnho
stylu je urit teplota, kter bhem dne
vystoup i k 40C. V kadm ppad
jsou Italov jedni znejpteltjch nrod, kter jsem ml monost poznat.
Co mi pipomn dal dleit vci
spojen spobytem vItlii. Italov jsou
pyn na nkolik vc, ale jejich nejvt automobilov znaka Fiat to nen. Je
to jdlo, pedevm vechny druhy sr,
tstovin, paget, unek, olej, salm,
vn atd. Italov maj dokonce dva druhy
sol jednu na vaen tstovin, druhou
na dochucovn!
Dva tdny v Itlii pro m byly jednoznan jedny znejzajmavjch zitk
letonch przdnin, ato je dvod, pro
bych vm doporuil vyrazit sINEX-SDA
na workcamp!
Dominik Pedota

Foto archiv Zuzany Paourkov (nahoe) aDominik Pedota (dole)

Zuzana Pazourkov, 12 let

11

Pedstavujeme
Rezekvtek, z. s.

Foto archiv Rezekvtku

Rezekvtek je neziskov organizace zabvajc se environmentln vchovou


aochranou prody. Sdlo mme vBrn. Ztoho vyplv, e ivtina na
innosti je smovna na Brno aokol. Ale...

12

...dky publikacm apomckm psobme po cel esk republice, uvedla


na dotaz Archy editelka Rezekvtku Tereza ikov.
Kolik m Rezekvtek
momentln len?
Rezekvtek m 53 len.
Z jakch pohnutek Rezekvtek vlastn vznikl a kdo ml i
m hlavn zsluhu na jeho rozvoji?
Na tuto otzku jsme nechali odpovdt Alee Mchala, jednoho ze zakladatel: V osmdestch a potkem
devadestch let jsme s Hankou Korvasovou a adou dalch ptel (zejm.
s Mojmrem Vlanem, Danou Lindou
Vrtalovou, Vladimrem Tondou Antonnem, Radkou Baghrou Zavadilovou)
podali mnoho ronk Letnch kol
ochrany prody (LOP) pro zanajc
vedouc ochranskch oddl aklub.
Absolvent tchto kol (v pozdjch
roncch nazvanch symbolicky Rezekvtek) postupn pibvalo avtina
z nich se rda dle setkvala. Nejpoetnj srazy se konaly pi pleitosti
tradinho filmovho festivalu Tk se
to tak Tebe (TSTTT) v Uherskm Hraditi, kde jsme jako vrazn vtinov
st publika mli na starost ekovchovn program. Ten vnkolika poslednch
roncch vrcholil tzv. picou roku, co
byla neformln sout onejlep npa-

dy prv pro innost vekovchovnch


a ochranskch oddlech a kroucch.
Vroce 1991 jsme se rozhodli dt naim
snahm urit d apozvat absolventy
naich letnch kol ke lenstv v nov
zakldanm obanskm sdruen nazvanm REZEKVTEK, kter si vytklo za
cl vestrann podporovat zanajc
ipokroil vedouc dtskch organizac
vnujcch se ochran prody aekologick (dnes environmentln) vchov.
Podali jsme dal vzdlvac akce,
setkvali se pi kadoronm kosen
Kamennho vrchu i nadle na TSTTT,
vydvali metodick publikace auebn
pomcky to u vak byla profesionln editelkou Rezekvtku Hanka Korvasov, dky jejmu nezmrnmu sil se
innosti a nabdka Rezekvtku vhodn
doplovaly (nikoliv vak pekrvaly!)
stehdej Lipkou Domem ekologick
vchovy.
Jakou cestou se velmi strun Rezekvtek ubral dl?

Pokraoval dl stejnm smrem, jen se


jeho innost rozila natolik, e dobrovolnci byli nahrazeni zamstnanci.
Postupn se rozrostl poet chrnnch
zem, okter se starme, aspolupracujeme na prod blzkch rekultivacch. K metodickm publikacm a vukovm pomckm pibyly vukov
programy ve kolch a v ternu. Pro
veejnost podme nkolikrt ron
rozmanit exkurze a stle spolupracujeme sdobrovolnky.
Vem spov gros va innosti, zvlt pokud jde omladou generaci?
Vekologick vchov avzdlvn skrze pobyt a praktickou pomoc prod
(chrnn zem). Krom vukovch
program, kterch se astn ci
v rmci kolnho vzdlvn, nabzme
monost zapojit se do dobrovolnickch
akc. Zprostedkovvme tak blzk
kontakt suniktn prodou, pedevm
stepnho charakteru, uvnit msta.

Pedstavujeme
V Tvrm centru vznikaj publikace
a pomcky s environmentln tematikou pro pedagogy, lektory ale i rodie
i studenty. kolm nabzme vukov
programy interirov i ternn, koln
projekty, akce ke Dni Zem a ke Dni
strom, vzdlvac semine a poradenstv.

ni. Letos dky skvl spoluprci sdalmi neziskovmi organizacemi v Brn


a okol prodvme jedliky na tincti
mstech. Jedliky po oslav Vnoc na
jae spolen szme do lesa.
Mte njak sptelen organizace,
spolky, s nimi asto a rdi spolupracujete?
Spolupracujeme s adou organizac
jak v Brn, tak i v cel esk republice. Rezekvtek je lenem St stedisek
ekologick vchovy Pavuina, Asociace
nesttnch neziskovch organizac JMK
a dalch (mj. t Jihomoravsk rady
dt a mldee, pozn. red.). Nejastji a moc rdi spolupracujeme s Lipkou
(www.lipka.cz), ZO SOP Pozemkovm
spolkem Hdy (www.pshady.cz) aChaloupkami (www.chaloupky.cz).

Uvete prosm pr pklad vydaench akc, nejlpe zposledn doby.


Velk spch mla podzimn exkurze
do brnnsk mstsk divoiny vJinm
centru.
astnci probdali s prvodci tento

pozapomenut prostor po strnce nejen ekologick (V. Jurek), ale i kulturn


afilosofick (R. Krylov). Oexkurzi byl
takov zjem, e jsme ji o trnct dn
pozdji opakovali.
Ve spoluprci sfiremnmi dobrovolnky
jsme zatkem listopadu oplotili novou
vsadbu devin v biokoridoru v BrnMedlnkch. Nov vysazen ole, lpy,
jasany a jilmy jsou tak chrnny ped
zv azvdavmi psy. At kolemjdouc.
Vprosinci se kadoron starme ooblbenou pedvnon environmentln
akci prodej vnonch jedliek vkvti-

Ptal se Ji Majer

Rezekvtek, z. s.
tolcova 465/14
Brno 61800
tel.: 543216483
rezekvitek@rezekvitek.cz
www.rezekvitek.cz

Foto archiv Rezekvtku aarchiv RDM

Na co by se ml novek vRezekvtku
pipravit, respektive tit? Co ho uvs
ek?
Rozmanit innost od pomoci na chrnnch zemch v rmci dobrovolnickch brigd a po pomoc pi organizaci
akc pro veejnost apro dti. Setkvn
se zajmavmi lidmi, uniktnmi teplomilnmi ivoichy arostlinami.

Petr Halada Komunlnm politikem roku 2015


Hlavn sl Valdtejnskho palce se stal
v listopadu djitm pedn cen udlovanch vsouti nazvan Komunln
politik roku.
Soutilo se celkem v osmi kategorich, piem celkovm vtzem se stal
starosta obce Kamk nad Vltavou Petr
Halada. Prvenstv doshl dky projektu
WOSA Vchovou avzdlvnm kobansk spolenosti, do nho se zapojilo deset kol na Sedlansku. Vtzstv
zskal v souti o nejlep realizovan
projekt na rovni zemn samosprvy,
v nm komise hodnotila projekty ze
sedmi destek mst aobc.
Sout zattila ministryn pro mstn
rozvoj Karla lechtov, podle n je komunln politika pln velmi schopnch
osobnost. Chtla bych ci, e vichni

se svoj prac mysl vn, pronesla bhem pedvn cen ministryn.

Petr Halada

jste vtzov a vichni si zasluhujete


n obdiv. Bylo mi ct udlit tto akci
ztitu, protoe umouje ocenit sil
lid vregionech apomoci tm, kte to

Krom toho, e je starostou obce Kamk, je inn ive vchov mldee.


Psob na mstn Z jako uitel, podporuje svoji pionrskou skupinu, divadeln soubor Kamek, jezd na tbory,
spolupod ji tradin setkn vedoucch oddl a instruktor Pionra Kamnka Kamk...
Po dv volebn obdob byl pedsedou
Pionra, psobil v esk rad Pionra,
je nositelem nejvyho pionrskho vyznamenn Kilov vlatovka (2012).
Vesk rad dt amldee je lenem
Skupiny Stt.
Je lauretem Ceny Pstav RDM 2003.

13

ZRDM
Nov podoba Ceny Pstav zn sv dritele

Foto Michala K. Rocmanov aJi Majer aOta Neuil Prolight.cz

esk rada dt amldee (RDM) udlila 26. listopadu celkem est svch
tradinch ocenn tm, kte nadstandardn podporuj mimokoln vchovu.

14

Cenu Pstav 2015 obdreli: poslanec Jan Farsk, starosta Bystice nad Perntejnem Karel Paiska, svitavsk starosta David
imek, starosta obce Zahj Ji Novk, vedouc spoleenskho centra vJincch Irena Ungrov apepravn spolenost Geis.
Na rozdl od pedchozch let bylo spoleensk setkn, spojen spednm ocenn, pojat jinak: nov aneformln. Modern design vpodob sklenn, run brouen trosenick lhve dostala isamotn cena.

mstn i regionln rovni ale ifirmm


za jejich pnos k rozvoji mimokoln
vchovy.

si Semily. Coby starosta nastavil grantovou politiku v Semilech vi dtskm


spolkm, podporoval vstavbu nov
knihovny, dtskch hi, voln pstupn
sportovit, cyklostezky. Jako poslanec
spolupracuje se spolky dt a mldee;
vstupy jeho prce maj vrazn dopad
na prci dobrovolnk, kte se vnuj
pm prci sdtmi.

J se piznm, e kdy jsem se seznmila


se vemi dobrmi skutky pana starosty,
tak jsem skoro nevila, e nkdo takov
existuje. Ale je iv star se nejenom
o obec, ale zejmna o volnoasov aktivity dt a mldee, co zn ponkud
kroben, ale zkrtka dl vechno pro
to, aby se lidem, dtem vjeho obci dobe ilo. Take j si myslm, e to je pln
to nejvc, co me udlat nejenom jako
starosta, ale co me udlat jako lovk
kad z ns, pronesla na adresu Jiho
Novka ministryn kolstv Kateina Valachov, kter mu cenu osobn pedala.
Setkn zstupc RDM s laurety se
odehrlo v rmci dvtipn komponovanho veera v prosted ikovskho
divadla Ponec.

Jiho Novka nominovala Rada dt


a mldee Jihoeskho kraje (RADAMBUK), Pionrsk skupina Zliv aJihoesk
krajsk organizace Pionra, a to pedevm za aktivn pomoc volnoasovm
aktivitm mldee vkraji. Finann podporuje letn tbory adal oddlov akce,
zajistil klubovnu pro mstn pionrskou
skupinu, pod dtsk soute.

Cena Pstav je symbolickm vrazem


uznn vytipovanm pedstavitelm
veejn sprvy a samosprvy, asto na

Jana Farskho nominovaly Dtsk pveck sbor Jizerka, Junk esk skaut,
Libereck kraj a Sbor dobrovolnch ha-

Karla Paisku navrhly For Family.cz, Sbor


dobrovolnch hasi a Asociace nhradnch rodin R. Ocenn se tk jeho
aktivn podpory dobrovolnictv, mldenickch a dtskch spolk i pozitivnho
motivovn oban. Zapojil se do akce
1,2,3 Rodina kMezinrodnmu dni rodiny vletech 2014 a2015. Ji dve t
podporoval dobrovolnick projekt 72
hodin, organizovan RDM.
Irenu Ungrovou navrhly Pionrsk skupina Jince, TJ Sokol Jince a Matesk
centrum Jineek. Ocenna je pedevm za organizovn akc pro mlde ve
spoleenskm centru. Pat kobtavm

ZRDM
lidem, kte pomhaj svmu okol, ato
jak ztitulu zamstnn ve sttn sprv,
tak ve svm volnm ase. Mj. podporuje
krouky mladch ryb, vela, chovatel, hasi, florbalist, fotbalist iakce
mstn knihovny.

Spolenost Geis nominovaly Sdruen


hasi ech, Moravy aSlezska, Asociace
TOM R aPionr. Ocenn se tk dlouholet a kontinuln podpory projektu
72 hodin, podanho RDM. Za tyi
roky spoluprce rozeslali pracovnci fir-

my v rmci zmnn podpory cca 3000


balk zdarma.
astnci ikovskho setkn se stali
pobavenmi divky light-artovho
vystoupen skupiny Alex Dowis, spovajcho vmalb svtlem na luminiscenn

Sametky 2015
V rmci spoleenskho veera pila
moderovat pedvn cen nejspnjm hledam Sametek do divadla
Ponec patronka projektu, hereka Bra
tpnov.
Hra sprvky geocachingu spovala vhledn ukrytch schrnek s autentickmi
pbhy lid, kte se nesklonili ped
totalitnm komunistickm reimem
avrmci svch monost mu vzdorovali.
Jedna ze 155 keek (schrnek) obsahovala ipbh Bry tpnov.
Vkategorii koln tda zvtzili ci Z
Kiany-ibidice s pan uitelkou Michaelou kubalovou, v kategorii oddl
TOM Sedmika zOstravy Poruby.

V kategorii Jednotlivci zvtzil Ji Blohlvek, kter jako prvn nael vech 155
keek, jako druh je objevila Eva Hol,
ana tetm mst skonil Matj Koranda
se 148 nalezenmi kryty.
RDM

plochu, uvali si improvizan gagy vpodn skupiny Kosa avsamotnm zvru


zatleskali iprofesionlnmu kouzelnkovi,
onglrovi a novocirkusovmu performerovi Alei Hrdlikovi.
RDM

Foto Ji Majer aOta Neuil Prolight.cz

Davida imka nominovaly TOM Zlesci


Svitavy, Junk Stedisko Smrek Svitavy
a tamn Stedisko volnho asu Tramtrie. Aktivn podporuje mldenick
organizace ve Svitavch, osobn organizuje akce pro dti typu Pohdkov les aj.
Zasadil se oadu benefit vetn finannch vhod pro dobrovolnky pracujc
sdtmi. Postaral se orozvoj ubytovacch
kapacit sloucch potebm dtskch
organizac a pomohl znovuobnovit SV
ve Svitavch.

Dkujeme vem, kdo poskytli pbhy


Sametek ivem sponzorm.
Vce na www.sametky.cz

15

Rozhovor

Udlen Ceny Pstav m zavazuje ido budoucna


Rozhovor se starostou msta Svitavy Davidem imkem

Foto Ji Majer

S jakm pocitem jste pijal zprvu


osv nominaci na Cenu Pstav?
J jsem se to v podstat dozvdl
zhruba ped trncti dny (tj. potkem
listopadu pozn.), kdy m kolegov zavolali, e jsem byl nominovn na cenu
esk rady dt amldee ae jsem ji
zskal. Nejsem zrovna sbratelem ocenn astihaem psek, take musm
ct, e m to velice potilo. A tato
udlost je pro m jistm zpsobem
zavazujc ido budoucna.

16

Jakou hodnotu pisuzujete faktu, e


Vs nominovaly ti spolky, kter se zabvaj mimokoln vchovou?
I j jsem v podstat tomk (len Asociace turistickch oddl mldee R,
pozn.), take neziskov sektor aprce
s mlde pro m rozhodn nen ciz
zleitost. A musm ct, e mn teba zle hodn ina tom, aby vnaem
mst nebyla rivalita mezi jednotlivmi spolky, take se sname vzjemn
spolupracovat. Mm za to, e izpozice msta je teba podporovat vechny
obdobn zamen spolky amon
prv tohle byl impuls pro to m na

Cenu Pstav navrhnout.


Kter svj poin ve prospch dtskch
a mldenickch spolk byl pro Vs
osobn nejnronj?
Asi nejnronj bylo, kdy jsem se
ve trncti letech stal vedoucm turistickho oddlu, vjeho ele vlastn
a dosud jsem i kdy sice dnes u
spe jako bafu ne jako aktivn
vedouc mldee. Bylo to pro m sloit, protoe pak jsem se musel vivot
snait anco tomu obtovat, a u pi
vysok kole, vmanelstv Nicmn,
vdycky jsem u sv drah poloviky
nael podporu a jsem za to velice
rd. Jsem tak rd, e onch dvacet let
se mi dailo ten oddly thnout. Ae
jako oddl fungujeme dl.
Aco povaujete vtomto ohledu za nejdleitj pro Vs coby starostu?
Pokud jde o m psoben ve funkci
starosty, tak zstanu-li uneziskovho
sektoru, urit by lo o podporu tborovch zkladen. Protoe v naem
mst se sice vybudovala velk sportovit, ale na zkladny nikdy nebylo

moc pamatovno. Tud kad rok te


vyleujeme dov dv st tisc korun pro ti spolky na opravu jejich zkladen. Jsem tomu velice rd avm,
e to budu inadle prosazovat.
Co ajak by podle Vaeho nzoru mohlo mezi neziskovkami a mstnmi samosprvami napklad fungovat lpe
ne nyn?
No, j si hlavn myslm a vidm to
i sm e nejen klasick neziskov
sektor, ale i sportovn oddly fungujc v rmci TJ (tlovchovn jednota,
pozn.) maj vude problm s lidmi,
s dobrovolnky, kte by rdi tuhle
innost vykonvali. Myslm si, e a
u ze strany sttu, nebo isamosprvy
by mla existovat clevdom podpora takto nadench lid, motivovn
je kprci, oni jev zjem, aocenn
jejich innosti. Myslm si, e tohle by
bylo dleit pro to, abychom dostatek lid ochotn pracujcch pro dobro
vci mli.
Dkuji arozhovor.
Ji Majer

Lbilo se Vm leton udlen Ceny Pstav? Zaujala Vs mylenka, oni se


toto ocenn opr?
Domnvte se, e je Cena Pstav hodnotnm
vrazem uznn, kter by si napt zaslouili
ijin? Mon, e dokonce nkoho takovho
znte ze svho okol, zvlastn zkuenosti
Dejte onm vdt organiztorm Ceny Pstav 2016 klidn u te,
docela nezvazn aneformln, jednou, dvma vtami na e-mailovou
adresu jiri.gurecky@crdm.cz.

ZRDM
Fotosout 72 hodin

Soutilo se ve tech kategorich: LID


fotografie zprojekt zamench na
lidi, tedy zprojekt se sociln tematikou; PRODA fotografie zprojekt
zamench na ochranu apomoc iv
prod, tedy zvtiny klidovch pro-

jekt; OKOL fotografie z projekt


zamench na neivou produ, tedy
zprojekt, ve kterch se nco opravuje, natr apod.
Vce vsledk najdete na ADAM.cz:

h t t p : / / w w w.
adam.cz/clanek2015110016-hlasujte-o-fotografiich-ze-72-hodin-2015.html

Foto vtzov soute 72 hodin 2015: Michal pirit (Okol), Veronika Landov (Lid), Jakub Kopeck (Proda)

Letos RDM vrmci projektu 72 hodin vyhlsila fotosout odeskov hry


od vydavatelstv MINDOK. Do uho vbru vytipovala fotografie porota
akonen poad urily hlasy na Facebooku.

17

Ze zahrani
Mezinrodn studentsk konference vIzraeli

Foto Albta Slmov

Posledn srpnov tden se vIzraeli konal mezinrodn kongres


oivotnm prosted uren pro mlad lidi.
Sely se tam delegace student zTchaj-wanu, Jin Koreje, Rakouska,
Nmecka, Bulharska, Polska apoprv izesk republiky.

18

Na konci letonch letnch przdnin


jsem se zastnil spolu s dalmi sedmi studenty, Kateinou Bejkovou, Romanem Holubem, Janem Koblkem,
Henriettou Ottovou, Jim Pejou, Albtou Slmovou a Veronikou Stbrnou, mezinrodnho kongresu vIzraeli.
Nam doprovodem byli Roman Machain aSimona pikov.
Ns osm bylo vybrno zasi 50 pihlench zcel esk republiky, ato na zklad motivanho dopisu, kter jsme
vichni museli sepsat. ekn na odpov bylo napnav, akdy vytouen email dlouho nepichzel, ztratil jsem ji
vtinu nadje, e bych mohl jet. Oto
vt vak byla radost ze zprvy, kter
mi oznamovala m pijet do esk delegace, kter jede do Izraele. Ml jsem
ohromnou radost, protoe nen vedn
jet do Izraele jen za cenu pojitn. Ve
ostatn toti hradili organiztoi zIzraele nebo esk rada dt amldee.
leny delegace jsem poprv uvidl pr
hodin ped odletem. Trochu jsme se
seznmili, hrli jsme stoln hry a dokonovali prezentace na pedstaven
na republiky na kongresu.
Let do Izraele rychle utekl, akdy jsme
se u blili kcli, bylo krsn pozorovat
moe a pot pevninu pod nmi. Ped

dosednutm na letit vTel Avivu jsme


mli dobr vhled na zdnliv vysuenou zemi Izraele. Bylo to krsn.
Na letiti vTel Avivu si ns vyzvedli studenti koly Hakfar Hayarok. Jednotliv
nebo po dvojicch jsme vkend strvili
v rodinch tchto student. J jsem
bydlel spolu s Romanem Holubem.
Hostili ns Ella a Daniela. Byl to krsn vkend, kdy jsme byli nap. na pli,
vpizzerii, restauraci, na pikniku, lodikch nebo na seznamovac party, kde
byli vichni astnci kongresu. Npln
kongresovch dn byly vlety, exkurze, prezentace delegac, pednky...
A tak galaveer, dobr jdlo, zbava
anakonec irozlukov party.
V nedli (izraelsk tden zan na
nedl) jsme byli ubytovni aprovedeni arelem koly. Maj tam mimo jin
velkou farmu.
Druh den jsme absolvovali prvn vt
vlet. Tm byla nvtva Jeruzalma.
Proli jsme Davidovo msto, typick
trit a tak archeologick nalezit.
Byli jsme uSvatho hrobu, uZdi nk
ana Olivov hoe.
Dal den byl vnovn pevn pprav na galaveer. Vas veee byla hostina avnvaznosti na ni pedvedla kad delegace sv pedstaven. My jsme
hrli divadeln hru Hrneku va.
Ve stedu jsme navtvili mstn velkou istiku odpadnch vod aposledn
prodn pl u Stedozemnho moe
vIzraeli, Palmachim Beach. Odpoledne
jsme vypracovvali projekty na een
rznch problm Greenbelt jednotlivch zem.
tvrtek byl ve znamen dlouhho vletu na sever zem, kde jsme navtvili
svat zahrady vHaif. Pot jsme se jeli

podvat na horu Karmel. Ped tm, ne


dolo ktragickmu poru, kter zniil
cel porost, byla hora Karmel ndhern zalesnn. Veer jsme mli nkolik
hodin volna vTel Avivu, atak jsme vyrazili na nkupy. Zali jsme tak na pl
abyli jsme svdky ndhernho zpadu
slunce do Stedozemnho moe.
Vechny tyto dny byly nm zajmav. Vlety byly prokldan zajmavmi
pednkami, aktivitami a excelentnmi prezentacemi delegac. My jsme si
dokonce nali ias si zajt do tamnho
baznu.
Izraelci jsou neuviteln ptelt
apohostinn. Jsou to asn lid avm, e si kad astnk iza takto krtk as zde dokzal najt ptele na cel
ivot. Vichni tam na ns byli opravdu
mil a chtli, abychom se mli co nej-

Ze zahrani

Dkuji RDM za nabdku. Dkuji zahraninmu sekreti RDM Marku Krajimu, e m vybral do delegace. Dkuji
rodin za podporu. Dkuji organiztorm zIzraele, za jejich pi aas. Dkuji Elle aDaniele, e ns hostily. Dkuji
zbylm lenm delegace, e jsem mohl
jet zrovna snimi. Dkuji.
Dan Beta

Kad delegace si pipravila prezentaci k pedstaven sv zem a krtk


vystoupen na galaveer, ei sehrli
znmou pohdku Hrneku, va, kter
sklidila velk spch. Krom toho jsme
vyslechli i mnoho odbornch pednek, vtinou ovrobcch ainnostech,
kter chrn ivotn prosted. Ale nesedli jsme pouze na pednkch,
jeden den jsme strvili v Jeruzalm,
navtvili jsme chrm Boho hrobu
(vidli jsme Jev hrob a msto, kde
byl ukiovn), zastavili se uZdi nk
a pomohli archeologm s vzkumem
na Olivov hoe; spnj inco nali, nap. kovov kek sKristem nebo
keramick ucho dbnu star asi 2700
let. Byli jsme ivHaif (msto na severu
Izraele) avkrsnch Bahajskch zahradch (posvtn msto nboenstv Baha). Mli jsme ivoln veer vTel Avivu,

tak jsme si proli hlavn nkupn tdu,


vidli asn zpad slunce na pli
a ochutnali tradin izraelsk pokrm
falafel (cizrnov kuliky) vpit (kulat
chlebov placka) vymazan hummusem (cizrnov pasta).
Myslm, e kongres si vichni uili, navzali nov kontakty, zlepili anglitinu,
poznali novou zemi akultury, nov lidi
a dozvdli se mnoho uitench informac oochran ivotnho prosted.
Vem takovouto zkuenost moc doporuuji, jsem za ni vdn a urit z n
budu jet dlouho erpat.
Henrietta Ottov

Dal z projekt, kter jsme v Izraeli


dlali, bylo een konkrtnho problmu, ktermu urit zem el. Byli jsme
rozdleni do tm, kde se mchaly jednotliv nrodnosti, asproblmem tak
nebyl kad seznmen. Mj tm byl
zamen na eskou republiku a eili
jsme tdn odpad a jeho popularizaci. Vymysleli jsme nkolik nvrh
a monch een od popularizace na
kolch vrobky zodpad po trash
challenge, kter byly velmi spn,
anakonec jsme sprojektem vyhrli.
Dle jsme se bhem kongresu vydali
i na prohldku pamtek v Jeruzalm
ana Olivovou horu, kde jsme pomhali
archeologm.
Nejdleitj st kongresu pro mne
ale rozhodn nebyla ekologie, ani pamtky. Dleit bylo, e jsem si mohl
najt ptele zcelho svta.
Odjezd z Izraele byl rozhodn smutn
zitek.
Jan Koblek

Za ten tden jsem se toho nauila tolik


o kad ze zastnnch zem a zrove poznala krsn msta, jako je napklad Jeruzalm, Tel Aviv nebo Haifa

Nejvt zitek vak pro m byl galaveer, na kter si kad zem pipravila
vystoupen. Nae delegace si pipravila
pohdku Hrneku, va!. Vichni jsme
byli nervzn (zvl, kdy jsme pili
na adu po vborn Koreji), ale ve
dopadlo dobe aodvauji si ct, e se
nae pohdka vem velmi lbila. Cel
zbytek tdne potom utekl stran rychle amy jsme po sedmi asnch dnech
museli zptky do esk republiky.
Pivezla jsem si dom spoustu skvlch zitk a novch vdomost. Pod na tento skvl tden vzpomnm
a kdybych mohla jet znovu, tak ani
vteinu nevhm! Nala jsem si tam
plno kamard a opravdu doufm, e
sdalmi leny zesk delegace se co
nejdve shledme. Izraelsk tden m
toho nauil stran moc a jsem rda,
e jsem mohla bt soust neho tak
skvlho, jako byl tento kongres. Pokud nkdo vh, jestli se pihlsit na
njakou vmnu, kongres i kteroukoli
jinou akci, kde si zlepte svou anglitinu apoznte spoustu skvlch lid, tak
a pestane vhat aurit do toho jde!
Opravdu se nen absolutn eho bt.
Vichni jsme na zatku mli strach
a byli nervzn, ale nakonec jsme byli
vichni astn, e jsme takov tden
proili.

Foto Albta Slmov

lpe. Obtovali toho pro ns hodn.


Dky nim jsme se tam ctili skoro jako
doma.
Dal pozitivum bylo, e se tam neustle jedlo. Dostvali jsme velk svainy na vlety a koln jdelna, ve kter
jsme se stravovali, byla vedena stylem
vdskch stol. Vdy toho bylo hodn
amohli jsme si jdlo nakombinovat, jak
jsme chtli.
Byl to ndhern as a j na to budu
jet dlouho vzpomnat. Uil jsem si to
a nael si nov ptele. Pokud nkdo
bude mt monost jet, vele mu doporuuji, aby nevhal. Izrael je Bo zem
azaslou si n obdiv ictu, ptelstv
ipodporu.

Veronika Stbrn

Vysln esk delegace na Mezinrodn


kongres pro nadan aenvironmentln
veden vIzraeli bylo podpoeno Ministerstvem kolstv, mldee atlovchovy. Dkujeme.

19

Ze zahrani
esk stopa na 9. fru mldee UNESCO

Foto Eva Novotn

UNESCO? Co si pod tm pojmem pedstavit? Asi Organizaci OSN pro vchovu,


vdu akulturu, ale ekla bych, e ten pojem nevystihuje ve, co tato organizace
zatiuje. Pro m to vyvolv vzpomnky na 9. frum mldee UNESCO...
Ped v tou velkou slvou se konalo
pro vechny Evropany ppravn setkn, ato vBruselu ve dnech 14.18. 11.
2015. Pi tto pleitosti jsem potkala
spoustu mladch lid zcel Evropy, kte
maj co ci oprci smlde i osamotnm UNESCO.
Hned prvn den jsem se podvala do
informan kancele Evropskho parlamentu v Bruselu a pmo do Evropskho parlamentu. Tam jsme mohli nahldnout do t nejdleitj mstnosti,
kde poslanci zasedaj, ale ido knihovny,
kter m zaujala nejvc. Pot se nm
pedstavila jedna z poslanky, kter
vzdor svmu hendikepu (je neslyc)
dokazuje, e itakto nron pozice se
d zvldnout se zdravotnm postienm.
Veer pak probhla diskuze se zstupci
z ad pracovnk UNESCO na jednom
zpracovi mstn vldy.
Bhem dalho dne jsme, tentokrt
na jinm vldnm psobiti, eili problm klimatickch zmn, kter se dky
nsledn generln konferenci v Pai
stal jednm ze stejnch. Pot ns navtvil jeden z nejmladch diplomat,
jen nm umonil napsat diplomatick
proslov. Psali jsme ho ve skupinch ana
konci byla kad skupin podna zjeho
strany zptn vazba.
Posledn spolen den jsme dostali trochu volna adopoledne jsme mli anci
prohldnout si msto, eho jsem spolen se slovenskou a ukrajinskou delegac vyuila. Byli jsme si prohldnout
Planetrium, co je muzeum o vzniku
ahistorii Evropsk unie. Nakonec jsme
se vichni seli, abychom cel zased-

n uzaveli anatoili onm video na


ukzku toho, co mlde me bhem
pr dn vechno stihnout.
Po pr dnech volna jsme se vrtili do
pracovnho procesu, na ono oficiln
9.frum mldee UNESCO, kter se konalo vPai ve dnech 25.29. 10. 2015.
Dohromady se tu selo okolo 500 mladch lid zcelho svta.
Prvn den byl pouze v duchu registrace a uvtn delegt v hlavn budov
UNESCO, kde se odehrval cel program.
Dal den po optovnm oficilnm uvtn, tentokrt ji vech delegt, jsme
se rozdlili do pedem danch (barevn
odliench) skupin, vnich jsme strvili
nsledujc den apl. Moje barva byla
fialov atma Learning, personal development and sustainability. Toto
tma jsme nejprve probrali vmench
skupinch zhruba po osmi lidech. J ve
skupin mla napklad lidi z Jamajky,
Karibiku, Namibie, Rumunska, Dnska
a Kambode. Vdy nm byly pidleny

Tmata asopisu ARCHA 2016


. 1
. 2
. 3
. 4
. 5
. 6

20

Motivujeme. Isvm pkladem


Veejnosti na och
aby byl voln as pro vechny
Vyrme za hranice
Rozlouen sprzdninami
(Nejen) 72 hodin

uzvrka 15. 1.
uzvrka 19. 2.
uzvrka 1. 4.
uzvrka 13. 5.
uzvrka 16. 9.
uzvrka 4. 11.

vyjde 19. 2.
vyjde 25. 3.
vyjde 6. 5.
vyjde 17. 6.
vyjde 21. 10.
vyjde 9. 12.

ARCHA vychz vtitn podob avelektronick verzi na internetovm serveru ADAM.cz. Jedinenost Archy tkv vtom, e dlouhodob asoustavn nejen
mapuje udlosti dleit pro mikrosvt spolkov prce sdtmi amlde, ale
pichz isvlastnmi tmaty.

njak koly, kter jsme mli vyplnit


a potom je pedstavit cel velk skupin. Dky tmto kolm a nvrhm
jsme sestavili body, je vybran lenov
prezentovali na velkm zasedn. Program fra nm krom prce umonil
inon projku lod spojenou spoznvnm nkterch paskch pamtek.
Posledn den jsme se vichni seli, abychom si dohromady pedstavili nvrhy
vech skupin adoeili konen doporuen, kter bude pedno zstupcm
astnk generln konference, kter
se konala pr dn pot.
Pro m byla konference velikou pleitost. Mohla jsem bydlet na ambasd esk republiky, vidla jsem Brusel
a Pa, ale tak jsem potkala spoustu
zajmavch lidopravdu zcelho svta.
Seznmila jsem se sjejich pohledem na
svt auvdomila si, e my vesk republice se mme opravdu dobe.
Eva Novotn

Vysln esk delegtky na 9. frum


mldee UNESCO zajistila esk rada
dt a mldee ve spoluprci s eskou
komis pro UNESCO a za podpory Ministerstva kolstv, mldee a tlovchovy. Zvry adoporuen 9. fra mldee UNESCO jsou na adrese: http://
en.unesco.org/9th-unesco-youth-forum/recommendations

ZRDM
Woodcraft:
Malebnost
ve vem

V z 2015 probhla Woodcraftersk


fotografick sout. lenov Ligy lesn
moudrosti poslali sv nejlep snmky,
kter nesmly bt star dvou let. Byly
vypsny tyi kategorie Tboen, Lid,
Celoron innost, Proda.
Fotografi dorazilo 74. Nejdve mohli
hlasovat vichni lenov na webu LLM
(www.woodcraft.cz). Z destky finalist pak vtze vybrali nelnci a ostatn
astnci Snmu zstupc, kter se letos
konal vChaloupkch uTebe.
Vtz kad kategorie obdrel poukzku
na vkendov pobyt na ligov zkladn
Fram, kter se nachz v osad Filipova
Hu na umav. Vm, e a zavtaj knedalekmu pramen Vltavy i na rozlehl
umavsk slat, bude se jim tam lbit
Foto vtzov soute LLM

Jednou zdevti hlavnch zsad woodcraftu je Malebnost ve vem amyslm, e


to na fotkch je vidt. Posute sami
Tereza Chmelov

Fotografie shora:
Absolutn vtz: ja Lehk, Non tbor
1. kategorie Tboen: David Gajdo
Ligov tbor na Kosm potoce, lto 2015
3. kategorie Celoron innost: Martin
Lehk otokva, putovn po slovenskch horch
4. kategorie Proda: Dominika Kukakov
2. kategorie Lid: Tom Okeya Koubek Bagamagan, astnk soute
vrozdlvn ohn tenm dev, Kos potok, lto 2015

21

ZRDM

Foto Marek Kraji

Karty EYCA pro neziskov organizace


esk rada dt a mldee provozuje
Evropsk karty mldee EYCA vR ji ti
a pl roku a za tu dobu se j da roziovat jak slevy, kter mohou dritel
tchto karet erpat, tak ipoty tchto
dritel. Velk podl na tom maj dtsk
a mldenick neziskov organizace
(vtinou lenov RDM), kter vyuily
nabdku podit si vlastn lensk karty
propojen prv skartami EYCA.
V souasn dob vyuv karty EYCA
jako lensk karty vce ne 20 spolk,
ato jak tch vtch (jako je Junk, Asociace stedokolskch klub, Asociace
turistickch oddl mldee, Duha atp.),
tak itch pln nejmench, vetn len krajskch rad dt amldee.
Ajak jsou hlavn dvody, kter spolky
ktomuto kroku vedou?
Monost relevantn prokazovat vk
dt do 15 let (napklad pro zskn
50% slevy vlibovoln doprav po R);
nzk poizovac nklady (dky hromadnm objednvkm karet pes
RDM);
monost mt jednotn, modern
apkn lensk karty pro vechny leny spolku;
monost vyut zzem a know-how
RDM pro tvorbu apotisk karet (kter
existuje dky projektu karet EYCA);
propojen lenskch karet s dalmi
funkcemi, jako je erpn 60.000 slev
po Evrop (a1000 slev vR);
monost pro leny vyuvat nejvhodnj celoron cestovn pojitn vR.
RDM navc zaala vyjednvat slevy

i na logo RDM,
tedy i pro zjemce,
kte jsou star 30 let
a maj lensk karty
bez loga EYCA (kter
je ureno jen mladm
do 30 let). V souasn dob jsou vyjednny ji destky tchto slev a dal
budou pibvat. Zapojit se do projektu
me kad neziskov organizace, kter
m vlastn lenskou zkladnu, ato bez
ohledu na mnostv (existuje toti mnoho variant pro rzn velik spolky).
Kde zskat vce informac?
Informace o kartch EYCA a slevch
na n lze zskat na webov strnce
www.eyca.cz.

Den vlench vetern


Zstupci RDM amstostarosta Prahy 3 uctili pamtku vlench vetern

22

Ve stedu 11. listopadu po poledni se seli pi pleitosti Dne vlench vetern


zstupci esk rady amldee azstupce starostky Prahy 3 Jan Materna vparku
ped kolou vChelickho ulici vPraze na ikov, aby tam uctili pamtku vlench
hrdin. Na tomto mst byla toti vrmci projektu 72 hodin letos vjnu umstna
prvn vzpomnkov lavika na poest vlenm veternm vPraze.
Na mal komorn slavnosti pronesl krtkou e mstopedseda RDM Ondej ejtka.
Zmnil se mimo jin ovznamu tohoto dne, iotom, e lavika je symbolem, kter
nm iny vlench vetern bude pipomnat stle. Ptomn dali najevo svou ctu
padlm iveternm rozsvcenm svek, poloenm kvtin asami se ozdobili vlmi
mky, dalm symbolem Dne vetern
Den vlench vetern 11. listopad se slav celosvtov jako Den vetern nebo
Den vzpomnek. Od listopadu 2001 je tento vznamn den pipomnn ivesk republice. 11. listopad byl pitom vybrn symbolicky, nebo toho dne roku 1918 bylo
ve vlakovm voze vLe Francport useverofrancouzskho msta Compiegne podepsno pm mezi Spojenci aNmeckem, jm byly na zpadn front ukoneny
boje 1. svtov vlky.
-mkr-

Informace a detaily ohledn lenskch karet lze zskat na webov strnce www.eyca.cz/crdm.
Informace oslevch EYCA iRDM lze
zskat na zpravodajskm webu RDM
www.adam.cz/slevy.
Pro vce informac avppad zjmu se
nevhejte obrtit na Mirka Jungwirtha
(miroslav.jungwirth@crdm.cz), kter
vm rd zodpov ppadn dotazy adolad podrobnosti.
m vt poet zapojench spolk
bude, tm vt bude celkov poet dritel a tm lep slevy bude mono
vyjednat.
Miroslav Jungwirth

Anketa
Cestujete rdi do zahrani? Pro kterou zemi i oblast
ztch, kter jste navtvili, mte vyloen slabost apro?

sekretka Kancele RDM,


woodcrafterka
Cestovn je dleitou soust mho
ivota.
Kad cesta, nejen do zahrani, je pro
m neocenitelnm zdrojem zkuenost,
inspirace ikolou dovednost.
Zatm vechna msta, kter jsem navtvila, se mi lbila, ale jen Aljaka se
mi, nejsp trvale, zaryla pod ki. Byla
to lska na prvn pohled, a jak u to
utakovch bv, nedoku pesn ct
pro. Urit okouzlujc krsa prody,
atmosfra obrovskho prostoru. Mon
skutenost, e se vtom prostoru mu
voln pohybovat nejen j, ale imedvdi, vlci, losi, rysi a spousta jin zve.
Prosted, kter m nut sledovat, co se
kolem m dje, atm pdem mnohem

intenzivnji ho vnmat a vstebvat.


Tko ct. Prost se tam ctm dobe.

Pemysl Rabas
editel Zoo Dvr Krlov

Pokad, kdy vdechnu vlhk vzduch


okolo Viktoriinch vodopd, obeste
m zvltn uklidujc a zrove radostn pocit. Jsem zase tady.
Msta okolo Zambezi a pahorky Matopo jsou pro mne i po vce ne dvou
letech strvench v soutu pi celkem
ticeti cestch do Afriky stle nesmrn
vzruujc alkav. Tko ci, zda je to
jen pitalivost msta, nebo ivzpomnky
na proit phody. Na kad pd se do
tchto mst vdy velmi tm, ato ipes
rzn ekonomick, politick, spoleensk i jin pekky, kter se vprbhu
doby vZimbabwe projevily.

Navtvil jsem mnohokrt rzn msta vAsii, tak Spojen stty, Kostariku
a Austrlii. Pesto zstala Afrika kontinentem, kter m ksob, snad iproto,
e je zrove kolbkou lidstva, pipoutal nejvce.

Jakub Vgner
svtoznm ryb

Cestovn je soust mho ivota.


U jako malho kluka m thla neznm msta achu objevovat apoznvat
nov inepoznan byla mou tanou silou vped.
M srdce u dvno uvzlo vstch Amazonie. Detn prales je matkou veho ivho na na planet ato ct kad, kdo
m tst se sAmazoni setkat osobn.
Povauji se za velmi astnho, e m
m ivotn kroky do Amazonie zavedly.

Bezov lstky 8

zodpovdnost. Tahle prce nikdy nen


fdn, pod se nco dje :)

Bezov lstek je ocenn, kter si mezi


sebou vesk republice navzjem udluj vedouc dtskch oddl za prci
sdtmi apro dti. M dvanct stup,
kter postupn vyjaduj rozsah prce
ocennho vedoucho. Historie Bezovch lstk sah a do roku 1966, ujeho
zrodu stl Jan Galn imn ajeho ptel, odal pokraovn tradice peuje
Galnv nadan fond.

2. Pi jak pleitosti jsi svj posledn


BL dostal aco to pro tebe znamen?
Svj posledn lstek (BL 7. stupn, pozn.
red.) jsem dostal tum v roce 2007.
A co to pro m znamen? No, hlavn
zvazek. Dkuji udlovatelm, mm
jet co vracet.
Pipravili Kateina Palov aJan Burda

Informace a pravidla udlovn BL naleznete na adrese www.brezovylistek.cz


anawww.facebook.com/brezovelistky

Tom Barto
Kuchtk (bl BL)
1. Vjak organizaci psob, co sdtmi
dl aco t na prci sdtmi bav?
Ji od malika psobm v Junku, nicmn jsem se pi sv innosti ocitl

Foto zarchiv respondent

Eva Bernkov

v mnoha organizacch, kterm se snam nco pedat. Lta jsem vedl skautsk oddl. Vidm v tto innosti smysl,
rozvj to kreativitu, fantazii, smysl pro

23

Fotogalerie Archy

Cena Pstav 2015 vdivadle Ponec,


foto Michala K. Rocmanov (nahoe) aJi Majer (dole)

24