Vojenské Rozhledy 1 (2015)

VOJENSKO-teoretick asopis
VOJENSK
ROZHLEDY
1
ronk 24 (56)
Vojensk rozhledy 1/2015
vodnk
Vojensk rozhledy, 2015, ro. 24 (56), . 1, s. 3, ISSN 1210-3292 (titn verze), ISSN 2336-2995 (on-line).
Ven teni,
do rukou se Vm dostv prvn leton slo asopisu Vojensk rozhledy. asopis vstupuje
do24.roku sv novodob existence pot, co bylo po tm tyicetilet pestvce vroce1993
obnoveno jeho vydvn. Na vod bych Vs rd seznmil sezmnami, ktermi asopis proel
vprbhu loskho roku ainformoval Vs otom, co chystme vroce 2015.
Po dlouhch letech prce pro Vojensk rozhledy vpozici fredaktora skonil pan Jaroslav
Furmnek ana jeho msto nastoupil Mgr.Martin Doleek, kter nyn vede jak redakci Vojenskch rozhled, tak redakci asopisu Obrana astrategie. Tato situace sivynucuje nkter zmny
vprci redakce. Postupn budou sjednocovny redakn postupy adojde tak kprav Pokyn
pro autory. Nejdleitj zmnou, kter se dotkne vech pispvatel, bude aktualizace azjednoduen ablon pro psan pspvk.
asopis Vojensk rozhledy vdy byl teoretickm asopisem pro praxi. Tto filozofie sebude
redakn rada inadle dret. Vprosinci loskho roku se Vojensk rozhledy dostaly do seznamu neimpaktovanch recenzovanch asopis vR Rady vldy provzkum, vvoj ainovace. Pednkolika
dny byl asopis zapsn rovn doprestin databze ERIH PLUS (European Reference Index for
the Humanities). Tm sejeho vdeck hodnota zdvojnsobila alze pedpokldat, esestane atraktivnm prv protyrenomovan autory, kte jsou schopni nabdnout kvalitn, tensky zajmav
apro praxi vyuiteln lnky. Souasn je to zvazek pro vechny, kte senaprodukci Vojenskch
rozhled podlej. Ve vech ohledech bude teba dbt na prbn zvyovn kvality, zvyovn
podlu recenzovanho obsahu asopisu ajeho zpehlednn prozahranin databze. Budou zpsnna kritria pro vbr lnk. Pravdpodobn to pinese snen potu strnek, jakjetozejm
u v tomto sle. Bude roziovna funkcionalita webov aplikace asopisu, na strnkch
www.vojenskerozhledy.cz. Krom jinho tam budou zanedlouho zveejnna vechna sla
Vojenskch rozhled za dobu prvn republiky. Budeme pokraovat vindexaci starch sel asopisu, ato zptn adoroku 2000. Polemick ainformativn lnky budou pednostn umsovny
nawebov strnky asopisu dorubriky Aktuality. Na dost ten byl na strnky Vojenskch
rozhled vloen odkaz Dokumenty ke staen, na kterm jsou zpstupovny koncepn adoktrinln materily, kter se tkaj oblast bezpenosti aobrany. Nadle chceme oslovovat pedstavitele
sttu aresortu obrany, aby se na strnkch naeho asopisu podlili osv pedstavy, jak dl rozvjet
obrannou politiku sttu ajak eit problmy voblastech jejich psobnosti.
Ven teni, dovolte mi vyslovit pesvden, e se nm nae zmry vletonm roce poda
naplnit ae ve Vojenskch rozhledech naleznete informace, kter Vm pomohou zorientovat
se vdnenm turbulentnm svt, plnm bezpenostnch hrozeb arizik, ae zde naleznete tak
dostatek podnt pro svoji prci. Jmnem svm ijmnem redakn rady avech spolupracovnk, kte se na vydvn asopisu Vojensk rozhledy podlej, Vm dkuji za prci odvedenou
vuplynulm roce, za vai tenskou pze apopeji Vm ve nejlep do roku 2015.

Ing.Vojtch NMEEK, Ph.D.

pedseda redakn rady
3
Ing.Frantiek Minek, Ing.Josef Prochzka, Ph.D.
Strategick
Koncepn rozvoj AR
zen
pstupy astrategick vchodiska
lnek proel recenznm zenm.
Nen nebezpen stanovit vysok cle, kter nesplnme, ale cle nzk, kter splnme.
Michelangelo Buonarroti (14751564)
Conceptual Development of the CAF

Approaches and Strategic Starting Points
Abstrakt:
Clem pspvku je obohatit odbornou diskuzi obudouc podob AR anavazuje
na pedchzejc vzkumn apublikan aktivity pslunk Centra bezpenostnch avojenskostrategickch studi Univerzity obrany (CBVSS). Ve svprvn sti
provd historickou exkurzi do roku 2012 aosvtluje dvody, kter tehdej velen
AR vedly kzahjen prac na Koncepci vstavby AR (KVAR). Krtce popisuje
provzanost ahierarchii jednotlivch koncepnch astrategickch dokument,
postup prac na nich asumarizuje argumenty podporujc potebnost KVARu jako
takovho. Vdal sti pin mon metodologick pstupy kezpracovn tohoto
dokumentu vstavby AR svyuitm metody 9S vetn praktick pklad, pesluje
zkladn strategick vchodiska apriority vjednotlivch etapch ohraniench
lty 2020 a2025 jako nezbytnou podmnku pro formulovn strategie vedouc
kdosaen clovho stavu. Soust dokumentu je ikrtk exkurze dooblasti
dlouhodobho plnovn po hlavnch oblastech schopnost svyuitm jejich popisu
pofunknch oblastech DOTMLPFI, vetn pkladu pouit tto metodologie
pipprav projekt programovho financovn. lnkem formulovan doporuen jsou postavena na nejlepch zkuenostech autor sppravou dokument
obdobnho typu vletech 20032013, doporuench expert ze ir bezpenostn
komunity R idoporuench Aliance. Jako takov byla kompletn pedna
kvyuit zpracovatelm KVAR na rovni G AR vprbhu let 20132014.
Abstract:
This paper aims to enrich professional discussion on future shape oftheArmy
ofthe Czech Republic (ACR) and is linked to the preceding research and publishing
activities of members of the Centre for Security and Military Strategic Studies
(CBVSS) at the University of Defence. In its first part, it performs ahistorical
tour to the year 2012 and highlights the reasons that the former leadership
oftheACR led to the start of construction work on the concept of ACR (KVAR).
4
Brieflydescribes the interconnection and the hierarchy of individual conceptual

and strategic documents, the procedure works on them and summarizes
thearguments supporting the need of KVAR as such. The next section brings
potential methodological approaches to the preparation of this document, using
the method of the 9S, including practical examples, it renumbers basic strategic
assumptions and priorities in various stages, bordered by years 2020 and 2025
asaprerequisite for formulating strategies for achieving this specific goal. Within
the document, there is ashort excursion into the field of long-term planning
formajor areas of skills, using their description of DOTMLPFI functional areas,
including anexample of using this methodology in project preparation of program
funding. The recommendations formulated in the article are based on the authors
best experiences with the preparation of documents of asimilar type in the years
2003-2013, the recommendations of experts from the broader security community
ofthe Czech Republic, and recommendations of the Alliance. As such, it has
been passed to the KVAR processors at level of the General Staff of ACR over
theyears 2013-2014.
Klov slova:
Obrann politika, KVAR, bezpenostn prosted, hrozby apleitosti, vojensk
schopnosti, siln aslab strnky, metoda 9s, metodika DOTMLPFI, strategie.
Keywords:
Defence policy, KVACR, security environment, threats and opportunities, military
capabilities, strengths and weaknesses, 9s method, methodology of DOTMLPFI,
strategy
vod
Clem pspvku je obohatit odbornou diskuzi obudouc podob AR. lnek pin
mon metodologick pstupy ke zpracovn dlouhodobho koncepnho dokumentu
vstavby AR, hodnot zkladn strategick vchodiska, kter vslednou podobu AR
ovlivuj, anaznauje cestu knastaven realistickho koncepnho smovn vstavby
AR.
Pspvek navazuje na pedchzejc vzkumn apublikan aktivity pslunk
Centra bezpenostnch avojenskostrategickch studi Univerzity obrany (CBVSS).
Pedevm se jedn ovstupy zworkshopu Msto aloha OS R vnovm bezpenostnm prosted priority pro rok 2025, kter se uskutenil 18. ervence 2014. Dle
je to Zprva ostavu zabezpeen obrany R vroce 2014 mty arealita apspvek
vasopise Vojensk rozhledy 3/2014 na tma Zdrojov zajitn obrany R: Perspektivy amonosti.
Pspvek vychz zpipomnek adoporuen, kter byly poskytnuty zpracovatelm Koncepce vstavby AR do roku 2025 (KVAR) zrovn pracovnk CBVSS
vprbhu let 201314.
5
1. J
ak vznikla poteba zpracovn Koncepce
vstavby AR akemu ji potebujeme?
KVAR je koncepn dokument dlouhodobho plnovn resortu obrany. Jde odokument, kter je zpracovvn vsouladu se zkonem . 219/1999 Sb., oozbrojench silch.
Zkon sice k, e jde odokument schvalovan vldou R (stejn jako struktura apoty
AR), avak vdnm dalm dokumentu nen stanoveno kdo, kdy aza jakch podmnek dv pokyn kjeho zpracovn i novelizaci, vjakch asovch secch jetento
dokument pipravovn, novelizovn appadn km je projednvn ped vlastnm
pedloenm vld anslednm schvlenm. Onutnosti pipravit novou verzi KVAR
se zaalo hovoit na Generlnm tbu AR koncem roku 2012, tedy vdob, kdy agresivn politika Ruska byla jet relativn vzdlenou budoucnost stejn jako Islmsk
stt i teroristick toky vPai adalch stech zpadn Evropy. Bylo nutn navzat
na zkladn strategick akoncepn dokumenty ze z 2012 (Obrannou strategii R,
navazujc na Bezpenostn strategii R schvlenou vldou vroce 2011 aStrukturu
apoty rezortu obrany vletech 2013-15) apedloit vld smyslupln, argumentan
siln (atedy pesvdiv) analyticko-koncepn materil vedouc kzastaven poklesu
vdaj na obranu aodvrcen nevratn degradace schopnost AR.
Do procesu vstavby AR arozvoje schopnost vstupuje cel ada faktor zahrnujcch krom zhodnocen bezpenostnch hrozeb arizik nap. itechnologick ademografick vvoj, vkonnost ekonomiky amezinrodn zvazky vkontextu spolen obrany.
Vsledn podoba armdy je vtomto smyslu determinovna tzv. politickm zadnm
reflektujcm vdemokratickch sttech celospoleenskou objednvku pro zajiovn
ivotnch, strategickch adalch dleitch zjm oban dan zem ajejich vli
uvolnit pro tyto ely nezbytn finann, lidsk amateriln zdroje. Zsadn vznam pro
budouc podobu AR m tak vvoj ve vojenstv, tedy zpsob (zmr) pouit ozbrojench sil aoperan prosted, vjeho rmci budou ozbrojen sly psobit (schopnosti
protivnka, zpsob veden boje, klimatick ageografick charakteristiky, kvalita azpsob
pouit spojeneckch sil, zapojen dalch aktr do operace apod.)
Jde osloit ahlavn kontinuln se vyvjejc procesy, kter jsme schopni pochopit
adit jen tehdy, jestlie znme dobe minulost, orientujeme se vsouasnosti ana tomto
zklad, za pedpokladu jasn stanovench priorit, meme nastavovat budoucnost.
Tvorba koncepnch dokument R proto neme bt otzkou nahodilch, okamitch rozhodnut jedinc, nen mon tyto dokumenty zpracovvat bez jednoznanho
politickho zadn, jasn stanovench kol aknim piazenm zdrojm. Nen dnm
tajemstvm, e formulovn dlouhodobch cl sektorovch politik, zpracovn koncepnch pedstav aformulace strategi ojejich naplovn, vylenn adlouhodob dedikace
zdroj, akonen dsledn realizace provzen silnou, aktivn marketingovou kampan
je chronickou slabinou vech dosavadnch vld vhistorii samostatn R. Anisouasn
postup prac na KVAR nen vtomto smru dnou vjimkou.
Termn dokonen KVAR byl pvodn plnovn na bezen roku 2013, nsledn vak
byl nkolikrt prodlouen. Dnes, dky zpodn celho procesu, mme dvod ke zpracovn KVAR sice vce, ne mlo velen AR pvodn na mysli, ale nekoncepnost pokrauje. Vprvn ad nelze rozumn vysvtlit posloupnost krok, vjakm KVAR vznik.
Soubn sdiskutovanmdokumentem je toti vytven Dlouhodob vhled pro
obranu 2030 (kter si vpreambuli dv za kol vytvoit koncepn rmec pro KVAR),
6
tsn nsledovan plnovanou aktualizac Bezpenostn strategie R (vgesci Ministerstva zahraninch vc), je by mla jasn urit hrozby arizika relevantn pro R,
zn by tedy oba dve zmnn dokumenty mly vychzet. Obrann strategie R zatm
nen zmnna vbec. Ale nekoncepnost se netk jen poad zpracovn zsadnch
strategickch dokument.
Pro odpovdn zpracovn KVAR chyb zejmna jasn politick zadn ve form
potvrzen i zruen doposud platnch kol ze zkon R azvazk vi koalinm
partnerm vychzejc zjednotn ajasn formulovan zahranin abezpenostn politiky
po poslednm jednn Aliance ve Walesu. Pokud tvrdme, e se zmnila bezpenostn situace, charakter hrozby ajejich ppadnch nositel, musme pehodnotit inae koly.
Zdrojov rmec neodr skutenou vcnou potebu armdy vnovm operanm
prosted. Je to asov omezen maximum monho, je je postaveno na konsenzu
souasnch vldnch koalinch stran.
Dle nzoru autor lnku ve uveden nedostatky svd onedostaten pozornosti
vnovan koordinaci innost pedmtn odpovdnch organizanch celk MO, odle
se prohlubujcm nedostatku ldr svysokm odbornm sebevdomm amanaerskmi schopnostmi na vech rovnch velen (nap. jako dsledek omezovn rozpotu
naobranu vuplynulch cca pti letech atlaku na rychl snen potu vych hodnost).
Nasouasnm stavu koncepnch prac se podepisuje inrst operativy, kter pevauje
jako hlavn metoda prce, snen rovn tbn prce, aroli sehrv tak nezkuenost
novch pslunk MO aG AR voblasti zpracovn koncepnch strategickch
dokument silovho resortu. Existuje snaha neustle vymlet to, cojinkolikrt
vymylen bylo (nejen vR, ale iualiannch partner) aje tedy mon pouze aktualizovat, pevzt nkter pstupy atvoiv je aplikovat vnaich podmnkch. Myto ale
nevme, protoe se oto moc nezajmme aneteme, jsme soustedni jen nasv mylenky, ojin ani pli nestojme, aproto nepracujeme modernmi metodami vtmech,
nediskutujeme, anebo nm dokonce chyb jazykov znalosti nezbytn pro mon srovnn atedy iveobecn pehled.
Dl zvr: Pro tedy potebujeme KVAR?
Aby vanalytick sti popsala vlivy vnitnho avnjho prosted, je psob
naAR;
kriticky aoteven sumarizovala aktuln stav AR sjeho pozitivy inegativy;
bez plin politick korektnosti definovala pravdpodobnho protivnka nositele
hrozby (ale jen tehdy, pokud toto nebude uvedeno vjinch, relevantnjch dokumentech, nap. vOperan koncepci AR. Zde by vnvaznosti na hrozby byly jasn
stanoveny koly AR, na n navazujc mon zpsoby pouit vojsk voperacch
akonen ztoho plynouc minimln vojensk poadavky apotebn schopnosti);
popsala clov stav anastavila strategii jeho dosaen (by cl nebude nikdy
konen aposouv se nm stle vase);
odhadnula zdrojovou nronost pro cel ivotn cyklus vcnch prostedk
ainfrastruktury;
na zklad prioritizace rozvojovch projekt vybalancovala poadavky na pedpokldan dostupn zdroje;
zhodnotila souvisejc operan rizika vyplvajc zppadn nerealizace rozvojovch projekt nebo jejich zpoovn vase.
7
2. Metodologie zpracovn KVAR

Vsouladu snejlep prax by ideln proces tvorby KVAR ml probhat kontinulnm
zpsobem dle obr. 1.
Odborn literatura zabvajc se procesnm zenm ametodami managementu nabz
nespoet rznch metod apostup pro zpracovn koncepnch materil astrategi.
Podle Woottona (Wootton 2012) lze detailnji rozpracovat schma zobrzku . 1
svyuitm Metody devti krok 9S viz obrzek . 2; oba pro poteby zpracovn
koncepnho dokumentu typu KVAR vnsledujc stati ponkud upravme.
Obrzek . 1: Kontinuln proces

hodnocen vnjch avnitnch
vliv naobranyschopnost
Zdroj: vlastn
Obrzek . 2: Strategick
mylen metoda 9S
Zdroj: Wootton 2010
Krok 1: Sbr strategickch informac ovnjm prosted

Definuj, co se zmnilo (minulost)
Definuj, co se mn (vsouasnosti)
Definuj, co se zmn (budoucnost)
Je nutn postupovat systmov se snahou nic neopomenout, mt stle na pamti
kompletn obraz apostupn popisovat vechny rozhodujc charakteristiky prosted
jako nap. zmny voblasti technologie, ekonomiky, politiky, prva, sociln akulturn
zmny spolenosti apod. Ve vech oblastech hledme hrozby ipleitosti ve vztahu
kna organizaci, navc zasazen do asovho rmce. Optimln metoda pro tento krok
jenap.PESTLE nebo TEMPLES.
Zatmco charakteristika politick, ekonomick, sociln alegislativn situace byla
podrobn popsna vmaterilech uvedench vvodu tohoto lnku. Pi popisu souasn
bezpenostn situace se vtinou odvolvme na platn dokumenty typu Bezpenostn
strategie i Obrann strategie R, ppadn pouvme zahranin materily zpracovan
aliannmi agenturami.
Je ale otzka, nakolik jsou tyto charakteristiky bezpenostnho prosted aktuln
vzhledem kdob jejich zpracovn zpravidla nepopisuj nedvnou zmnu politiky
Ruska, ukrajinskou krizi anstup radiklnho islmu. Dleit je znt iautora analzy,
nebo vnmn hrozeb arizik se mezi aliannmi stty velmi li vzvislosti na geografick poloze, velikosti zem, ekonomickm propojen, historick zkuenosti, kulturnch
vchodiscch apod. Pkladem dobe popsanch veobecnch trend me bt tabulka
potencilnch zdroj nestability, zpracovan vrmci vzkumnho projektu NATO, provdnho vodpovdnosti strategickho velitelstv NATO pro transformaci (Allied Command
Transformation ACT), na kterm se vzvren fzi podleli ipracovnci CBVSS.
Tabulka . 1: Potenciln zdroje nestability
Zdroj: ACT 2013
Nejvtm nevarem, se kterm je tedy mon se setkat vtto oblasti vnaich nrodnch dokumentech, je bezduch pejmn analz bezpenostnho prosted a znich
vyplvajcch hrozeb bez tvr aplikace na podmnky R ajej armdu. VKVAR
jsou takto zmiovny hrozby, kter maj minimln vojensk implikace anebo jejich
eliminace neme bt dosaena jen vojenskmi prostedky. Dobe anadasov rozpracovanou problematiku bezpenostnho prosted lze naproti tomu najt vdalch veejn
dostupnch materilech.
Z analzy vvoje bezpenostnho prosted je zejm, e a je pravdpodobnj
vznik regionlnch konflikt sgloblnmi dopady, nelze zcela vylouit ani ozbrojen
mezisttn konflikt vysok intenzity veuroatlantickm prostoru. To obecn vyvolv
nejen silnj poptvku po vojenskch schopnostech poskytujcch vrohodn odstraen
proti potencilnmu protivnkovi, ale tak nutnost se rozhodnout ocharakteru vlastnch
ozbrojench sil. Na symetrick konflikt budeme pravdpodobn potebovat tkou
vevojskovou armdu, naproti tomu na hybridn konflikt sasymetrickm protivnkem
bude priorita kladena nap. na zpravodajstv, mobilitu, lehk aspeciln jednotky. Stty
sobdobnm ekonomickm avojenskm potencilem (jako m R) nemohou tuto rozhodovac roli (vporovnn sgloblnmi velmocemi) zvldnout samostatn. Dokonce
ani evropsk pil NATO neposkytuje potebn schopnosti pro tyto ely naopak
seinadle prohlubuje jeho vojensk zvislost na USA. Jedinou monou odezvou
jetakzachovn vrohodn NATO asiln transatlantick vazba.
Dynamika, nejistota aprovzanost jev vbezpenostnm prosted zvyuj poadavky
na pipravenost avasnou dostupnost sil azsob pro een rozshlho konvennho
konfliktu. Za dan situace existuj pouze omezen (pokud vbec njak) monosti vrohodn pedvdat vznik krizovch situac spotencilem vojensk konfrontace. Tmpdem
rostou inroky na rozvinut vlench struktur vpodstatn kratm asovm seku,
nebylo doposud pedpokldno, ana nutnost dret ivhlubokm mru dostaten
zsoby adomc vrobn kapacity.
Zvr je jednoznan: vrazn se zkracujc varovac doba, kterou by bylo mon
vyut pro ppravu arealizaci adekvtnch opaten posilujcch vojensk schopnosti
ped vznikem krizov situace.
Krok 2: Hodnocen strategickch schopnost vlastn organizace (vnitn analza)
Popis silnch aslabch strnek organizace
Popis pleitost, konkurenn vhody, jedinenosti organizace
Popis benefit (pro spolenost) vyplvajcch ze samotn existence organizace
Jde vpodstat oproveden vnitnho auditu organizace, vjeho rmci jsou posuzovny struktura, schopnosti, procesy ainnosti spojen szenm, kultura organizace,
plnovit rozvoj, vyuvn zdroj apod.
Vtto sti je nutn se hned na zatku zpracovn hodnocen rozhodnout opouit
metodologii. Je mon postupovat po struktue sil nebo po silch bojovch, bojov podpory azabezpeen anebo dle posledn metodiky po hlavnch oblastech schopnost svyuitm hodnocen po funknch oblastech DOTMLPFI. Jednotliv metody ale nsledn
nen mon kombinovat, jinak celkov text hodnocen ztrat logiku asrozumitelnost.
10
Krok 3: Zskn strategickho pohledu na organizaci avytvoen strategickch

predikc
Vyhodnocen strategickch informac ovnjm prosted
Vyhodnocen strategickch schopnost organizace
Vytvoen databze vsledk apoznatk
Zodpovzen otzky: Co se stane, pokud nic nepodnikneme?
Popis nejhorho monho scne
Popis nejlepho monho scne
Dopady na organizaci z pohledu zamstnanc, jej funknost, efektivnost
auitenost
Nejjednodum zpsobem, jak provst vyhodnocen vsledk zanalz azpracovat
vhodnou strategii, je pout SWOT analzu dle nsledujcho tabulky . 1. Jeliko
KVAR je koncepc rozvoje, mus vychzet ze stabilizovanho azabezpeenho stavu.
Vtakovm stavu ale rozhodn nejsme, aabychom ho doshli, musme nejprve implementovat vhodnou kombinaci strategi W-O aS-T keliminaci slabch strnek arelevantnch
hrozeb ateprve vdal fzi pejt na strategie rozvoje aposilovn W-T aS-O.
Tabulka . 2: Metodologie SWOT analzy
Zdroj: Vlastn
Pracovnci CBVSS provedli vlastn hodnocen vnitnho stavu AR avnjch vliv

vduchu krok 1 a2 ansledn vyhodnotili vkroku 3 tyto hlavn charakteristiky resortu
obrany aAR:
Siln strnky:
Pevn zakotven vsystmu kolektivn obrany aadekvtn pspvek NATO aEU
Zkuenosti zoperanho nasazen sil aprostedk vmnohonrodnch operacch
aIZS
11
Modularita sil, stabilita organizanch struktur nataktick rovni, stabilita dislokace tvar
Zajitn strategickch schopnost na smluvnm zklad (peprava, przkum)
Vysok rove schopnost voblastech OPZHN, PSS azdravotnictv
Bojov zkuenosti apipravenost specilnch sil
Dosaen rove pipravenosti personlu, hodnostn struktura (postupn naplovn konceptu profesionlnch sil, novela zkona 221 avytven nov vnitn
kultury organizace)
Slab strnky:
Nestabilita prosted (organizan, personln)
Nedostaten rove interoperability vnitn avnj interoperability
Nedokonen transformace systmu velen azen pedevm na strategickooperan rovni (struktura, rove KIS, utajen penos informac)
Nzk naplnnost organizan struktury, zhorovn vkov struktury personlu
anedostaten poet pipravench zloh
Omezovn schopnost vdsledku fyzickho amorlnho zastarvn zbraovch
systm, vojensk techniky amaterilu (zpomalen modernizace, nezen ivotn
cyklus)
Prohlubovn dluhu na vyuvan nemovit infrastruktue, jejstav neodpovd
modernm nrokm ivota avcviku
Omezen vcvik jednotek anedostaten pprava tb, zmrazen koncept
mobilizace
Nedostaten rozvoj simulanch atrenarovch technologi
Nedostaten mnostv operanch apohyblivch zsob materilu amunice
Pleitosti:
Vymezen strategickho smovn R voblasti bezpenosti aobrany (komplexn
pstup kzajiovn obrany sttu)
Pslib koalinch stran navyovat vdaje na obranu avytvoit pedvdateln
zdrojov rmec
Zapojen do mnohonrodn spoluprce rozvoje schopnost (NATO, EU, regionln
a bilaterln kooperace) aposilovn specializace vrmci NATO
Odpovdajc prvn rmec pro stabilizaci innosti arozvoje ozbrojench sil
(brann legislativa, zen karir, odmovn vojk atd.)
Pozitivn vnmn AR ze strany veejnosti adlouhodob vysok dvra oban
vtuto instituci
Hrozby:
Dynamika zhorovn bezpenostnho prosted, prohlubovn nestability anejistoty, absence varovac doby
Komplexita ozbrojench konflikt ajejich hybridn charakter
Posilovn vojenskch schopnost stt sgloblnmi ambicemi asvl pouit
sly pi jejich prosazovn
Agresivita radiklnho islmu
12
Ztrta kontinuity politickho zadn nasmovn vstavby akol AR, omezen

anestabiln financovn jejch poteb
Negativn demografick vvoj vR a jeho dopady namonost doplovn
AR
Nedostaten podpora rozvoje obrannho vzkumu avvoje
Ztrta klovch prmyslovch kapacit sdopadem na zabezpeen podstatnch
bezpenostnch zjm R
Petrvvajc sten zvislost na Rusk federaci voblasti dodvek nhradnch dl
Zproveden analzy je patrn, e AR se na prvn pohled nachz vpomrn pzniv
vchoz pozici (systm kolektivn obrany, zvldnut profesionalizace AR). Nicmn
zrove jsou ptomny ivznamn hrozby ovlivujc jak vstavbu AR, tak ijej
pouit (dynamika zmn vbezpenostnm prosted, nedodren politickch pslib
aj.). Koncepce vstavby AR mus na tento vchoz stav reagovat zejmna dslednm
provznm hodnocen bezpenostnho prosted spoadavky na rozvoj vojenskch
schopnost adisponibilnmi zdroji.
Krok 4: Vytvoen strategick vize
Vytvoen optimistickho vhledu
Vytyen strategickho smru
Nastaven etap amilnk pro proveden reviz
Organizace, ve kter lid sdl spolenou vizi pozitivn budoucnosti, kter je napluje
oekvnm, m vt pravdpodobnost, e se vn najdou osobnosti spotebnmi pedpoklady pro peveden vize do skutenosti. Ale inejlep vize mus bt realistick, nebo
neschopnost doshnout prvnch hmatatelnch vsledk vkrtk dob vede ke vzniku
deziluze adeprese. Vppad, e na vznamu rostou ohroen pichzejc zvnjho
prosted akdy se negativnm zpsobem projevuj slab strnky AR na schopnostech
naplnit jej posln, koly adeklarovan politicko-vojensk ambice, je nezbytn, abybyly
vytvoeny podmnky, kdy zdroje uvolovan do obrany budou smovat knaplnn cl
vstavby AR. Mus bt uputno od pstup, kdy vstavba AR byla dlouhodob
pizpsobovna omezovanmu zdrojovmu rmci.
Zkladn strategick vchodiska koncepce:
Uvdomn si faktu, e zabezpeit obranu R jsme schopni jen vrmci kolektivn
obrany NATO
AR si ivbudoucnosti mus zachovat vevojskovou podobu svyvenm
balkem schopnost.
Ppadn specializace AR by mla bt zamena PEDEVM do oblast svysokou pidanou hodnotou, kde existuje prokazateln vazba mezi vzkumnou avvojovou zkladnou, prmyslem, vzdlvnm avojenskmi schopnostmi.
R bude vytvet pouze jeden soubor sil pro plnn kol jak vrmci NATO, tak
ivrmci EU apro plnn kol podporujcch civiln orgny vkrizovch situacch
nevojenskho charakteru.
AR se bude eln zamovat na vytven schopnost pro nejpravdpodobnj zpsoby jejho pouit sdrazem na nasaditelnost audritelnost sil aprostedk, zrove vak
mus mt mobilizan potencil pro eliminaci nepravdpodobn hrozby napadenR.
13
Metodologick vchodiska tvorby Koncepce vstavby AR

Orovni obranyschopnosti sttu akonen podob AR rozhoduje dle platnch
zkon R vlda. Pomysln linie rovn obranyschopnosti sttu se pohybuje primrn vzvislosti na rovni financovn jej obrany. Pro stanoven relevantn ve
prostedk naobranu azdvodnitelnost takovho rozpotu je nutno dodrovat nsledujc genezi:
Stanoven kol vem organizanm slokm sttu podlejcm se na zabezpeen
obranyschopnosti sttu;
definice schopnost, kter jsou poteba pro splnn tchto kol a jejich
nositel;
porovnn schopnost, kter ji mme atmi, kter potebujeme, adefinovn
rozdlu DELTA (nedostatky ve schopnostech ppadn inepotebn schopnosti
anadbyten kapacity);
rozhodnut, jakm zpsobem avjakm asovm horizontu nov schopnosti
nabudeme;
odhadnut zdrojov nronosti (nsledn postupn zpesovn odhad vzvislosti
na vcnm zpesovn zmru, ato pi zven nklad ivotnho cyklu;
zskn konsenzu politickch stran vdlouhodobm vhledu jednotn zahranin,
bezpenostn, obrann ahospodsk politika;
Optimalizace anastaven ivotnho cyklu vech schopnost vrealizanch plnech
jednotlivch rovn, po programech aprojektech.
Monm pstupem, jak metodologicky pistoupit kpopisu jednotlivch schopnost, je postupovat po tzv. hlavnch oblastech schopnost dle strategickch dokument
Obrzek . 3: Metodika hodnocen schopnost svyuitm funknch oblast.

Zdroj: vlastn
14
NATO, nap. MC 400/3, svyuitm jejich popisu po funknch oblastech DOTMLPFI,

viz obrzek 3. Tato kombinace umon potebnou agregaci dat astrategick pohled
naschopnosti AR.
Jako pklad uvedeme komplexn posouzen schopnosti Prepare (pipravenost)
pofunknch oblastech (DOTMLPFI). Jde vpodstat osady otzek, na kter zpracovatel postupn ametodicky odpovd vprbhu samotnho zpracovn t i on oblasti
schopnost pro dan druh vojska ve vazb na jednotliv plnovac situace tedy mon
zpsoby pouit AR:
Doctrines jsou vpoadovan kvalit kdispozici nezbytn dokumenty, nap. doktrny, pedpisy akoncepce, manuly, vetn ppadnch smluv, pln
Organisation vyhovuje organizan struktura, poet aspektrum jejch organizanch prvk, (nap. brigdn systm umechanizovanho vojska, plukovn systm
udruh vojsk aslueb, systm agentur, absence nkterho druhu zabezpeen, sluby).
Umouje tato struktura vytvet potebn kolov uskupen, je dostaten modulrn,
flexibiln
Training vyhovuje existujc systm vcviku (vcvik je uvaovn na rovni jednotky, tvaru, svazku auskupen, pprava jednotlivce je soust personlu).
Leadership odpovd existujc systm velen azen; zde je posuzovn systm
velen azen vetn jeho organizan struktury pro plnn bnch kol vmstech
stl dislokace. Velen azen pi operanm nasazen je uvaovn voblasti C3.
Materiel je kdispozici nezbytn materil, zsoby, vcn prostedky, ato vetn
programovho vybaven aslueb vpotebn kvalit akvantit pro plnn vech kol,
pedevm pioperanm nasazen, jak je ekonominosti provozu, oprav vcnch
prostedk
Personnel je kdispozici potebn personl (poet, hodnostn, odbornostn avkov
struktura, pipravenost na rovni jednotlivce, systm vchovy avzdlvn odborn
pprava, jazykov dovednost, bezpenostn provrka, fyzick zdatnost apsychick
odolnost).
Facilities odpovd dislokace anemovit infrastruktura vetn stacionrnch KIS.
Nasaditeln KIS jsou uvaovny ve funkn oblasti Materiel.
Interoperability je dosaena poadovan rove interoperability nejen vi
pedpokldanm (zpravidla afilovanm) mezinrodnm uskupenm, ale tak mezi
druhy vojsk aslueb, AR jako celku sIZS aPR pi plnn asistennch kol
nazem R
Uvech dalch hlavnch oblast schopnost je nezbytn metodicky postupovat pojednotlivch funknch oblastech obdobn jako uschopnosti Prepare.
Metodiku DOTMLPFI je navc velmi dobe mon pout ipi zpracovn jednotlivch rozvojovch projekt nabvn schopnost voblasti programovho financovn.
Jakukazuje dal obrzek . 4 spolu slegendou, dostaneme tak jasn rozpad kalkulace
potebnch zdroj vcelm prbhu ivotnho cyklu, kter neznalmu teni poskytuje
dostatenou pedstavu otom, jak ana co chceme penze pout, avelmi efektivn takeliminujeme jakkoli budouc vtky oneprhlednm anim nepodloenm plnovn
investic ve stedndobm rmci i dlouhodobm rmci.
15

Tabulka . 3: Pklad zpracovn projektu pozen schopnosti SHORAD
Legenda kobr. . 4:
Doctrine: peklad manul, katalog apedpis, zpracovn smrnic anzornch vukovch
pomcek, vojskov zkouky, protokoly
Organization: zmny vorganizan struktue jednotky, pokud budou nutn
Training: nklady na vcvik instruktor, stelby skompletem jako soust zkouek, pozen
trenar, stend avhovch maket
Materiel: 16 + 4ks (hrada ztrt) kompletnch OZ RBS-70NG + 16 4 ks raket Bolide, zkladn
souprava ND
Leadership and education: odborn kolen velitelskho sboru vzahrani, kurzy vgesci UO Brno,
odborn publikace
Personnel: poadavek na 3nsobnou obsluhu kompletu (24/7) znamen naven 108 vojk
(splatem30 tis. K/msc) = 40mil. K ron
Facilities: vybudovn UVZ, sklad aspecilnch dlen
Interoperability: propojen se stvajcmi C2I4 vrmci PLRV aOTS VzS
Life Cycle: pro zabezpeen pipravenosti audritelnosti je teba dle nakoupit sohledem
narovnomrn rozloen expiran doby raket cca 300ks PLS aodpovdajc zsobu ND
aje teba sjednat servisn podporu
Zdroj: vlastn, kalkulace na zklad projektu nkupu komplet RBS-70 vletech 20042006
Krok 6 a7: Tvorba strategickch variant apijet rozhodnut

Identifikace pekek
Analza stvajcch monost jejich odstrann
Kreativn posouzen dalch inovativnch monost anpad pro tvorbu dalch
variant
Proveden hodnocen kad zmny zhlediska realizovatelnosti, rizika, iditelnosti,
nvaznosti adopadu azdrojov nronosti
Zpracovn variant een, pehledu monch prav a jejich diskuze se
spolupracovnky
Zven role, jakou hrla intuice vprocesu pijet finln varianty
Na zklad zvr zhodnocen bezpenostnho aoperanho prosted, znalosti
souasnho stavu AR apo zven strategickch azdrojovch vchodisek je mon
modelovat pedstavu ovstavb AR arozvoji jejch schopnost.
Autoi pspvku doporuuj vppad zpracovvanho KVAR postupovat ve dvou
krocch. Dvody jsou pro to vpodstat dva, jednak znme zmr vldy ohledn vylenn finannch prostedk na obranu jen do roku 2020 ajednak je souasn nejvy
prioritou nikoli budovn novch schopnost, ale odstrann existujcch nedostatk
souasnho stavu (nedoplnnost osob, zsoby, konc ivotnost techniky, chybjc
materil na tabulky mrovch pot, atd.)
Krok . 1 MODEL AR 2020 by ml bt proto navren jako sanan astabilizan, ato vzhledem kvelikosti vnitnho dluhu aobjemu pedpokldanch disponibilnch zdroj do roku 2020 (oproti rozpotu 2013 bude za pedpokladu kadoronho
naven occa 2mld. po soutu kdispozici voptimistick variant max. 30 mld. K).
koly ze zkona, spojeneck amezinrodn zvazky apoliticko-vojensk ambice R
budou vtomto obdob plnny sdefinovanmi operanmi omezenmi.
16
Po roce 2020 bude nsledovat krok . 2 vypracovat tzv. MODEL AR 2025. Vjeho
prbhu by mla bt odstranna vechna znm omezen abude znovu zahjen zen
proces vstavby arozvoje schopnost.
Model vstavby AR 2020
Model popisuje pechodn stav, kdy byly odstranny znm nedostatky stvajcho stavu
avytvoeny podmnky pro zahjen koncepnho rozvoje schopnost AR. Vchodiskem
tohoto kroku je organizan struktura AR vroce 2013 sjej velitelskou strukturou
astrukturou sil.
Priority modelu:
stabilizace personlu (minimln) na potech roku 2013 spostupnm nrstem
aposlenm role aktivn zlohy;
doplnn vcnch prostedk dle platnch tabulek mrovch pot (TMP);
obnoven adoplnn operanch zsob (7/30 SDOS dle standard NATO);
transformace systmu velen azen;
nhrada techniky azbraovch systm vzvislosti na ukonovn jejich ivotnosti
do roku 2020 aprioritch modernizace
minimalizace redislokanch areorganizanch zmn.
Omezen modelu:
Model je limitovn disponibilnmi finannmi zdroji (1,4% HDP do roku 2020).
Pokud dojde knaplnn zvazku vldy kpostupnmu navyovn vdaj naobranu,
tak nejdve vroce 2020 doshne ve obrannho rozpotu rovn zlet 20082009,
vabsolutnch slech, bez zapotn inflace; na pamti je nutn mt ikumulovan
deficit na zanedban infrastruktue.
Limitem je tak dostupnost personlu, kdy na zklad demografickho vvoje
populace R do roku 2020 budou do produktivnho vku vstupovat populan
nejslab ronky druh poloviny 90. let minulho stolet pi zhorovn zdravotnch charakteristik mlad populace. Vppad ekonomickho rstu dojde krstu
poptvky na trhu prce.
Jist omezen me zpsobovat i stupe aktualizace a harmonizace brann
legislativy.
Dosaen rove schopnost tak zabezpe plnn kol ze strany AR soperanmi omezenmi. Ta jsou zpsobena pedevm petrvvajc nedoplnnost personlu na tabulkch mrovch pot anedokonenou modernizac vcnch prostedk
ainfrastruktury.
3. Model vstavby AR 2025

Model m ambici realizovat rozvoj schopnost vdlouhodobj perspektiv. Vychz
zpedpokladu, e bude naplnn model vstavby armdy 2020. Koncepn zmry
apriority budou prbn zpesovny na zklad vvoje bezpenostnho prosted
avvoje parametr armdnch schopnost (ukonovn ivotnho cyklu, zkuenosti
zoperac apod.) apredikce vvoje obrannch vdaj.
17
Priority:
doplnn personlu na tabulkov poty (minimln 90%) pro plnn kol
zezkona azvazk vi naim spojencm je nutn do roku 2025 postupn doshnout poetn stavy profesionlnch vojk AR cca 26000 osob, 2000pslunk
ppravnho sboru ado 50008000 vojk vaktivn zloze;
dal modernizan projekty kobmn techniky vzvislosti na ukonovn ivotnho cyklu appadnmu rozvoji schopnost.
Omezen modelu: Model 2025 je limitovn neznalost disponibilnch finannch zdroj
(nezvazn pedpoklad rozpotu resortu obrany na rovni 2% HDP) poroce2020.
Dosaen rove schopnost odpovdajc clovmu stavu tohoto modelu zabezpeuje plnn kol ze zkon anaplnn politicko- vojenskch ambic sminimlnmi
omezenmi.
Zvr
Autoi lnku nabzej vpspvku alternativn systmov pstup ke zpracovn dlouhodobho koncepnho materilu popisujcho vstavbu AR arozvoj jejch schopnost
programovm zpsobem. Pstup ke zpracovn odvjej metodologicky od nejlep praxe
voblasti dlouhodobho plnovn uplatovan modernmi zemmi avrmci NATO
jako takovm. Akcent je poloen na logickou posloupnost krok strategickho zen
(politick zjmy, cle aambice; vize atrendy ve vvoji vnjho prosted hrozby, rizika
apleitosti; implikace pro vstavbu AR; koly apedpokldan zpsob pouit AR;
analza souasnch parametr AR aidentifikace silnch aslabch strnek voblastech
schopnost ave funknch oblastech; volba strategie astanoven strategickch vchodisek; volba zpsobu realizace strategie pi zven omezujcch faktor aprioritizace
zsadnch krok aopaten).
Zpohledu autor je zsadn, aby se podailo vytvoit KVAR jako smyslupln
arealizovateln koncepn dokument, protoe vzvy bezpenostnho prosted azpsob kolektivnho zajiovn obrany R zvyuj poptvku po vyuitelnch avasn
dostupnch vojenskch schopnostech. Prv KVAR by ml bt jednm zhlavnch
nstroj, jak se ktomuto vsledku programov dopracovat. Spihldnutm kaktuln
situaci vpprav KVAR apotebn aplikaci systmovho pstupu doporuuj autoi
vypracovat KVAR ve dvou ve uvedench krocch. Vppad souhlasu by bylo
nutn nsledn dopracovat pslun harmonogram ametodickou ppravu proces
realizovanch ve 2. kroku.
Poznmky ktextu:
[1] PESTLE: Politick, Ekonomick, Sociln, Technologick, Legislativn aEnvironmentln analza

prosted.
[2] Frank, L., Stojar, R. Charakteristiky atrendy vvoje bezpenostnho prosted: Implikace pro ozbrojen sly. Dl podkladov pracovn studie projekt obrannho vzkumu OPERKON aSTRUKTURA,
Brno2010.
[3] Galatk, V. akol. Principy obrany esk republiky 2030. Brno 2008
[4] Hodnocen souasnho stavu po hlavnch oblastech schopnost tzv. Main Capability Area (MCA) dle
metodiky NATO (MC 400/3 Prepare, Project, Engage, Sustain, C3, Protect, Inform). Jednotliv hlavn
18

oblasti schopnost byly posuzovny po funknch oblastech vsouladu smetodikou DOTMLPFI (Doctrine,
Organisation, raining, Materiel, Leadership, Personnel, Facilities, Interoperability) voln peloeno jako
doktrny, organizace, vcvik, technika, velen, personl, infrastruktura ainteroperabilita.
[5] Poteba realizace nvratu ke koenm NATO jako vojensko-politick, nikoli politicko-vojensk organizace
sdrazem na naplnn lnku 3 WS, nutn konzultace politickch rozhodnut voblasti obrany abezpenosti na nrodn rovni asrelevantnmi vojenskmi orgny NATO. To plat na civiln ivojenskou st
resortu obrany.
[6] SHORAD: Short Range Air Defense, protiletadlov jednotky krtkho dosahu.
Seznam literatury
ACT 2013. Strategic Foresight Analysis, Report 2013 [on-line]. Allied Command transformation NATO, 2013.
Dostupn z: http://www.act.nato.int/images/stories/events/2012/fc_ipr/sfa_security_implications.pdf
Bezpenostn strategie R 2011 [on-line]. Ministerstvo zahraninch vc, Praha 2011. ISBN 978-80-7441-005-5.
Dostupn z: http://www.mocr.army.cz/images/Bilakniha/CSD/011.pdf
Deklarace pedsed politickch stran kzajitn obrany R, kterou podepsali ldi esti parlamentnch stran
12. bezna 2014 na Praskm hrad upleitosti 15. vro vstupu R do NATO.
DYKA, L. Souasn pstupy avzvy pi zpracovn koncepnch dokument vresortu obrany esk
republiky. In: BEZPENOSTN FRUM 2014. Bansk Bystrica, Slovensko: Vydavatestvo Univerzity
Mateja Bela - Belianum, 2014, s. 44-51. ISBN 978-80-557-0677-1.
DYKA, L., FRANK, L., KOLKUS, J.. MINEK, F. Neradostn zprva oskutenm stavu zabezpeen obrany esk republiky [on-line]. Natoaktual.cz, 2014. Dostupn z: http://www.natoaktual.cz/
neradostna-zprava-o-skutecnem-stavu-zabezpeceni-obrany-ceske-republiky-1o4-/na_analyzy.aspx?
c=A140427_223022_na_analyzy_m02
DYKA, L., MINEK, F., KOLKUS, J., FRANK, L., DOBROVSK, L., Zprva ostavu zabezpeen
obrany R vroce 2014 mty arealita [on-line]. Vojensk rozhledy, 2014, sv. 23, . 2. ISSN 2336-2995.
Dostupn z: http://www.vojenskerozhledy.cz/kategorie/zprava-o-stavu-zabezpeceni-obrany-cr-v-roce2014-myty-a-realita
FRANK, L., STOJAR, R. Charakteristiky atrendy vvoje bezpenostnho prosted: Implikace pro ozbrojen
sly [on-line]. Dl podkladov pracovn studie projekt obrannho vzkumu OPERKON aSTRUKTURA,
Brno 2010
GALATK, V. akol. Principy obrany esk republiky 2030. Brno 2008.
KARAFFA, V.,Dlouhodob plnovn teorie apraxe [on-line]. Vojensk rozhledy, 2013, ro. 22 (54), .3,
s.314, ISSN 1210-3292 (titn verze), ISSN 2336-2995 (on line), dostupn zwww.vojenskerozhledy.cz.
MINEK, F., HOLCNER, V., ODEHNAL, J., OLEJNEK, A., ULC, F., Zdrojov zajitn obrany esk
republiky: Perspektivy amonosti, Vojensk rozhledy, 2014, ro. 23 (55), . 3, s. 921, ISSN 1210-3292
(titn verze), ISSN 2336-2995 (on line). Dostupn z: www.vojenskerozhledy.cz.
MINEK, F., PROCHZKA, J., KOLKUS, J., BAXA, F., KOVANDA, M., DUBEC, R., MELICHAR, J.,
Doporuen ke zpracovn Koncepce AR do roku 2025. Dl studie ZRO TRENDY (ZRO TRENDY
2014 0001). Brno CBVSS, 2014, s. 28.
Msto aloha OS R vnovm bezpenostnm prosted priority pro rok 2025. Zvry zworkshopu CBVSS
[on-line]. Praha 18. ervna 2014. Dostupn z: http://www.unob.cz/events/muos/Documents/Workshop_
CBVSS_zavery.pdf
MOCR. Armda esk republiky symbol demokracie a sttn suverenity [on-line]. PRAHA, 2013.
ISBN978-80-7278-601-5. Dostupn z: http://www.mocr.army.cz/multimedia-a-knihovna/publikace/
20-let-acr/armada-ceske-republiky---symbol-demokracie-a-statni-suverenity-89974/
Obrann strategie R 2012 [on-line]. UV R . 699 ze dne 26. z 2012. Dostupn z: http://www.mocr.army.cz/
images/id_40001_50000/46088/STRATEGIE_ce.pdf
PROCHZKA J. Dlouhodob plnovn monosti jeho analytick podpory [on-line]. Vojensk rozhledy,
2007, ro. 16, s. 3244. ISNN 1210-3292
Roenka Ministerstva obrany R 2013. Praha: MO R VH Praha, 2014. S. 138139. ISBN978-80-7278-630-5.
Strategic Concept for the Defence and Security of the Members of the North Atlantic Treaty Organisation
Adopted by Heads of State and Government in Lisbon - Active Engagement [on-line]. Ministerstvo obrany
R. Dostupn z: http://www.mocr.army.cz/images/Bilakniha/ZSD/strategic-concept-2010-eng.pdf
The Wales Summit Pledge on Defence Investment. Vstupn dokument ze summitu NATO, 2014.
WOOTTON, S.. Strategic thinking: anine step approach to strategy and leadership for managers and
marketers. 3rd. ed. 2010. ISBN 978-0-7494-6077-8, ISBN 978-0-7494-6110-2 (e-book)
19
Ing.Oldich Honek
Strategick Nejenom odlouhodobm plnovn

vrezortu MO R
zen
(Pspvek dodiskuse osystmu obrannho plnovn)
Not only on the Long-term Planning

intheDefence Sector
(A contribution to the discussion about Defence Planning System)

Abstrakt:
Pedkldan text se zabv pedevm problematikou dlouhodobho plnovn
vrmci rezortu Ministerstva obrany (MO) esk republiky. Problematika je diskutovna na mnoha rovnch, spihldnutm kekonomickm a dalm provoznm
faktorm, kter jsou pro adekvtn fungovn rezortu velmi dleit. Zetel jekladen jak na teoretick vahy, tak na praktick dopady sprvnho plnovn.
Abstract:
Presented text mainly deals with the issue of long-term planning in the department
of the Ministry of Defence (MOD) of the Czech Republic. The issue is discussed
atmany levels, taking into account economic and other operational factors that are
very important for adequate functioning of the department. Attention isfocused both
on theoretical considerations, and practical implications of proper planning.
Klov slova:
Dlouhodob plnovn, Ministerstvo obrany R, obrann plnovn, pln
rozvoje
Keywords:
Long-term Planning, The Ministry of Defence, Defence Planning, Plan

ofDevelopment
20
vodem
Zvry kontroly NK uMO zlistopadu 2013 poukzaly na zsadn nedostatky vsystmu
plnovn rozvoje schopnost ozbrojench sil, kdy mimo jin konstatuj:Do doby
ukonen kontroly nezpracovalo ministerstvo koncepn materil, kter by podrobnji
stanovil vstavbu arozvoj pozemnch i specializovanch sil skonkrtnm vymezenm
clovho stavu, materilnch poteb afinannch aasovch poadavk najejich naplnn. To mlo za nsledek nesystmov nkupy.
Citovan zvr kontroly NK ukazuje na problm, sjeho eenm se veden rezortu
nepli spn potk u od 90. let. Pes adu pokus se podle mho nzoru prozatm
nepodailo vytvoit stabiln systm dlouhodobho plnovn rozvoje, na jeho zklad
by bylo mono nejen racionln nakupovat potebnou vzbroj, ale vprv ad optimalizovat samotnou strukturu aschopnosti ozbrojench sil.
Absence kvalitnho dlouhodobho plnovn, zaloenho napslunch strategickch analzch, vytvela mimo jin podmnky pro adu problematickch investinch
rozhodnut (modernizace T-72, nkup 72ks L-159, vstavba CBO Tchonn apod.),
pedstavujcch ve svch dsledcch obrovsk pltvn finannmi prostedky. Ty potom
logicky chybly na pokryt dalch, asto iprioritnch poteb.
Dlouholet podfinancovvn poteb rozvoje sil vedlo kpostupn kumulaci pslunho deficitu, kter je odhadovn a na destky miliard K! Zvanost problmu
dokresluje nedvn varovn NG AR ped nebezpempostupn ztrtynkterch
schopnost AR vdsledku nedostatku finannch prostedk na jejich vstavbu
amodernizaci.
Tato skutenost mimo jin vol po analze, kter by mla posoudit relnost naplnn
politicko-vojenskch ambic apslunch operanch pln zhlediska predikce disponibilnch finannch zdroj na dosaen potebnch schopnost ozbrojench sil.
Vsouvislosti spetrvvajc absenc stabilizovanho dlouhodobho plnovn rozvoje
rezortu MO je rovn nutn zmnit trval stnosti ze strany naeho obrannho prmyslu
na nedostaten podklady pro zamen investic do vvoje izbrojn produkce.
1. Strun analza
Kontinuln aracionln vstavba amodernizace sil vprv ad vyaduje provdn
rozshlho mnostv analz, modelovn, simulac apslunch politicko-ekonomickch azdrojovch podklad. Pouze na takovm zklad lze vypracovat vyven
dlouhodob pln, kter vem plnovam poskytne dostaten podklady, ale souasn
bude pedstavovat vznamnou pojistku proti nejrznjm subjektivnm tlakm.
Nezbytnost detailnjho dlouhodobho plnovn je dna itm, e modernizace
iobmna sloitjch nebo poetnjch druh zbran asystm pedstavuje mnohalet
proces od pozen a po vyazen alikvidaci (tzv. Life Cycle). Maj-li bt potebn akvizice realizovny vas, je proto nezbytn zahjit jejich ppravu mnohdy smnohaletm
pedstihem asouasn naplnovat na pslun obdob ipotebn finann prostedky.
To plat zvlt spihldnutm kexistujc esk legislativ.
Zkladnm podkladem pro zpracovn dlouhodobho plnu rozvoje schopnost
ozbrojench sil by mlo bt proveden tzv. revize sil (Force Review). Vjejm procesu
21
sepodle vech uvaovanch scn operanho psoben ozbrojench sil (odvozench odbudoucch politicko-vojenskch ambic) analyzuj (porovnaj) jejich reln
(momentln) apotebn schopnosti, zeho vyplynou konkrtn rozdly, tedy jak
schopnosti bude poteba podit, nebo naopak zredukovat i zruit (tzv. Capability
Gaps). Jedn se vlastn opraktick systmov propojen obrannho aoperanho
plnovn. Orealizaci tohoto zsadnho systmovho poadavku urezortu MOR
mm vn pochybnosti.
Komplexn adkladn revize sil je ovem pracn ametodologicky iasov nron
zleitost, vyadujc kvalitn ppravu, zapojen vech vojenskch odbornost apslun
softwarov nstroje. Znamen toti detailn analyzovat zhlediska vech monch
scn budoucho pouit ozbrojench sil pslunou operan sestavu jednotek, jejich
vzbroj, techniku, zsoby aveker zabezpeen, vetn zpsobu aprostedk velen,
dopravy apod. Jen na zklad tohoto procesu vak lze pipravit konkrtn aobjektivn
zdvodniteln poadavky na rozvoj sil ajejich modernizaci, tedy co, vjakm mnostv
akdy bude nutno podit, modernizovat, ale teba ivyadit. Revize sil se periodicky
provd vrmci obrannho plnovn NATO iuady aliannch zem. Velmi propracovan systm maj zejmna vUSA, kter nm ktomu vminulosti nkolikrt nabzely
metodickou asoftwarovou pomoc.
Nedlnm produktem procesu revize sil je rovn prioritizace jednotlivch poteb,
kter se mus nsledn promtnout do vech plnovacch dokument, a po pslun
ron rozpoet rezortu MO.
Vsouvislosti spotebou proveden revize sil anslednho zpracovn dlouhodobho plnu jejich rozvoje povauji rovn za potebn zdraznit, e nezbytnm
podkladem propslun analzy jedatabze ivotnosti jednotlivch druh vzbroje
a techniky, odhady pslun finann nronosti jejich obmny i modernizace
apredikce disponibilnch finannch zdroj pro jednotliv roky stanovenho dlouhodobho horizontu.
Je samozejm, e dlouhodob pln mus bt dostaten flexibiln, aby bylo mono
jejprbn korigovat na zklad mncch se vstup, napklad zhlediska vvoje
finannch zdroj i priorit rozvoje schopnost. Jdrem dlouhodobho plnu je iv
databze vech relevantnch, elov strukturovanch daj po jednotlivch letech dlouhodobho horizontu. Nejen ztohoto hlediska si dovoluji oponovat pochybm oelnosti
i dokonce ozpracovatelnosti dlouhodobho plnu vpodmnkch rezortu MO R.
Zejm posledn pokus ovypracovn dlouhodobho plnu spojenho skomplexn
reviz sil byl na MO uinn vrmci ppravy tzv. Dlouhodobho vhledu rozvoje rezortu
MO vroce 2005. Jeho zpracovn, na nm jsem se osobn podlel, vak bylo vroce 2006
tehdejm vedenm rezortu zastaveno adokument byl vroce 2008 nahrazen vpodstat
obecnou aproklamativn Dlouhodobou viz rezortu MO. Vtto souvislosti se obvm,
e iaktuln pipravovan Koncepce AR nebude mt dostaten komplexn charakter
podloen potebnmi analzami akonfrontac koncepnch pedstav spedpokldanmi
disponibilnmi zdroji pro jednotliv lta dlouhodobho asovho horizontu.
Poznmka: vtto souvislosti bych si dovolil poukzat na tzv. Model 2015, zpracovan uMO SR vroce 2006, jako pklad toho, jak by mohl dlouhodob pln rozvoje
rezortu obrany vypadat.
Absenci konkrtnjho vyjden pedstavy odlouhodobm smrovn vvoje ozbrojench sil R eila vroce 2011 publikovan tzv. Bl kniha oobran (BKO), kter
22
sice dost konkrtn naznauje smry jejich rozvoje, avak ani tento dokument potebn
dlouhodob pln nahradit neme. Mimochodem, dn formalizovan proces revize
sil jejmu zpracovn nepedchzel aperiodick provdn revize sil se do systmu
obrannho plnovn rezortu MO nadle zakotvit nepodailo.
Proces dlouhodobho plnovn je nicmn nedlnou soust celho systmu obrannho plnovn. Proto je vsouvislosti seenm problematiky dlouhodobho plnovn
nutno zabvat se systmem obrannho plnovn jako takovm.
Obrann plnovn by mlo fungovat jako komplexn pten plnovac systm, kter
propoj veker rezortn plnovac procesy adisciplny od dlouhodobho plnovn,
apo ron rozpoet apslun provdc plny ahodnocen jejich realizace.
Vtomto smru je pkladem americk systm Planning, Programming, Budgeting
and Execution System (PPBES), kter do rezortu v60. letech zavedl ministr obrany
McNamarra (mimochodem bval vrcholov manaer koncernu Ford), akter jako
pten plnovac systm ozbrojench sil USA vpodstat funguje dodnes.
Zde je dluno dodat, e tvr aplikace tohoto systmu byla vytvena u od 90.let
iurezortu MO R (pod nzvem Systm plnovn, programovn arozpotovn;
SPPR). Nedailo se vak zejmna doeit dsledn propojen spodle mho nzoru
rigidnm aautonomnm systmem finannho plnovn apo dlouhch polemikch
byl SPPR vposlednch letech nahrazen aplikac metody zen pomoc cl, ojej
vhodnosti pro rezort obrany isprvnosti nastaven mm vn pochybnosti. Za vhodnj
een povauji systm zaloen na programovm rozvjen schopnost (kdy programy
jsou definovny jako prostedky kdosaen dlouhodobch cl), institucionalizovan
strukturou pslunch manaer prezovch (celorezortnch) schopnost. To je ale
najinou diskusi
Nedobrou situaci vplnovn rozvoje schopnost ozbrojench sil irezortu jako celku
prohlubuje ineschopnost transparentn matematicky modelovat ve stedndobm idlouhodobm horizontu rozvoj svch sil akalkulovat ktomu pslun nklady. To ve svch
dsledcch znamen, e pslun plny arozhodnut nemaj dostatenou analytickou
atransparentn oporu. Ktomuto elu byl urezortu vroce 1996 zaveden velmi inn
softwarov nstroj pro matematick modelovn vech potebnch charakteristik, darovan ze strany MO USA pod nzvem Defence Resource Management Model (DRMM).
Tento mimodn efektivn avhodn potaov program se vak podle mho nzoru
velmi nezodpovdnm rozhodnutm veden rezortu vroce 2003 pestal vyuvat, pestoe byl mimo jin podle pvodnho zmru pipraven ipro matematickou podporu
ppravy tzv. Tvrdkovy reformy. Od tto doby rezort potebnou modelovac schopnost
srovnatelnou sDRMM postrd, co zhlediska poteby modernho managementu
znamen zsadn hendikep. Mimochodem, DRMM ji ve znan pokroilej verzi
dodnes pouv jako uniktn systmov podprn prostedek obrannho plnovn
MO Slovensk republiky.
Aktuln systm plnovn innosti arozvoje vrezortu MO je definovn vRMO
.22/2014. Zmho pohledu se vak jedn ovelmi obecn administrativn anekomplexn dokument, obsahujc rovn adu spornch anejasnch pas azcela ignoruje
programov pstup kplnovn. Nee dostaten nvaznost na hodnotic aanalytickou innost, operan plnovn, aproces rozpotovn nen popsn vbec. Proto
zejm nen vtomto dokumentu definovna provzanost velmi rozvtven struktury
rznch manaer se strukturou sprvc rozpotu. Nen proto jasn, zda plat,
23
eten funkcion, kter nkdo nco d, to tak plnuje, spravuje pslun rozpoet
anese pslunou odpovdnost. Je rovn pozoruhodn, e tento RMOdegraduje
NG ARnapouhho ronho plnovae. Uveden normativn dokument je podle
mho nzoru zcela nzornm dkazem toho, e urezortu dlouhodob chyb komplexn
normativn popis, provazujc vechny plnovac, resp. dic systmy asjednocujc
pslunou datovou strukturu.
Poznmka: obdobn jako udlouhodobho plnovn doporuuji seznmit se sdokumentem MO SR zroku 2007 Komplexn metodika obrannho plnovania, kter jepodle
mho nzoru velmi dobrm pkladem, jak by normativn dokument obsahujc systmov popis obrannho plnovn urezortu obrany mohl vypadat.
2. Zvr, nvrhy opaten

Nejenom zjitn NK podle mho nzoru dokld, e rezort MO R nadle postrd
transparentn dlouhodob pln rozvoje spslunmi termny, nklady aprioritami
jejich realizace. Jeho absence se promt do neustle se opakujcch nepromylench
anedostaten zdvodnnch akvizic, zpravidla provzench zvanm pltvnm
finannmi prostedky. To ve svch dsledcch vn ohrouje rozvoj potebnch
schopnost ozbrojench sil, jak nedvno varoval NG AR. Piny vak podle mho
nzoru nespovaj pouze ve sniujcm se rozpotu MO, ale zejmna vnedostatench
schopnostech obrannho plnovn na nov vznikajc skutenosti adekvtn reagovat. Vtto situaci je logicky rizikem poutt se do jakhokoli velkho akvizinho
projektu.
Nedostaten fungujc systm obrannho plnovn vprv ad postrd periodick
komplexn revize stvajcch abudoucch poteb ozbrojench sil. Jejich zvry mus
bt nsledn nkladov ohodnoceny, na pslun asov ose konfrontovny sdisponibilnmi finannmi zdroji, avppad disproporc psobit jako zptn vazba smrem
kzadanm politicko-vojenskm ambicm. Jinmi slovy, pokud odhadovan finann
nroky na budouc schopnosti sil peshnou odhadovan budouc rozpotov monosti,
bude nutno navrhnout pslunm zpsobem ambice upravit. To je vak velmi citliv
politick problm ana jeho een mus mt rezort MO dostaten podloenou argumentaci prv zprocesu revize sil amodelovn pslunch nklad.
Zjednoduen vyjdeno jedin na zklad takovto revize me rezort transparentn zdvodnit kadou jednotku, druh vzbroje atechniky, pslunho zabezpeen
ipotebn finann zdroje azpracovat reln plny aprogramy rozvoje (adorozpotu vto).
Bez splnn uvedench podmnek jsou rozhodnut orozvoji sil ansledn akvizice
zaloeny pouze na vce i mn subjektivnch nzorech svelkm rizikem neefektivnosti
anehospodrnosti.
Jistou nadj na systmovou npravu je zvazek obsaen vprogramovm prohlen vldy vypracovat urezortu MO dlouhodob vhled rozvoje akoncepci AR
doroku2030.
Vtto souvislosti rovn vtm vzvu zpracovatel BKO zjna 2013, zveejnnou
na webu MO otevt otomto dokumentu ir odbornou diskusi.
24
Jako pspvek pro tuto diskusi iir vahy ooptimalizaci systmu obrannho plnovn si dovoluji nabdnout ve uvedenou strunou analzu apipojit nkolik nmt
na systmov opaten, kter pro dal rozvoj systmu obrannho plnovn urezortu
MO R povauji za zcela zsadn:
Provst komplexn revizi systmu plnovn rezortu MO asouasn vrmci plnovan revize informan podpory rezortu MO zabezpeit sjednocen pslun
SW adatov bze.
Pipravit aprovst komplexn revizi ozbrojench sil R podle budoucch politickovojenskch ambic apslunch scn jejich operanho pouit.
Nsledn zpracovat dlouhodob pln rozvoje ozbrojench sil R, resp. celho
rezortu MO.
Dsledn prioritizovat vechna plnovan opaten apslun vdaje.
Obnovit schopnosti matematickho modelovn innost arozvoje rezortu MO,
umoujcho rovn pslun nkladov kalkulace, tvorbu alternativnch een
aanalz.
Nememe ale ekat. Bezpenostn hrozby nm dvaj jasn rmec, jakm smrem se ve vstavb ozbrojench sil mme ubrat. Tyto poznatky spolu skonkrtnmi poadavky na schopnosti je poteba pesn definovat vKoncepci vstavby
Armdy esk republiky (KVAR) tak, aby Sekce vyzbrojovn aakvizic aSekce
prmyslov spoluprce Ministerstva obrany dostaly jasn zadn pro svou prci.
Proto je poteba, aby se jednalo omaximln kvalitn dokument, apl bych si,
aby byly vyslyeny ppadn pipomnky kjejmu obsahu zrmce celho resortu.
Nezvodme, ten dokument mus bt co nejkvalitnj, protoe dlouhodob. Zrove je nutn, aby pokroil pracovn verze byla pedloena veden MO do konce
bezna.
ministr obrany R Martin Stropnick
Setkn ministra obrany s vedoucmi pracovnky
ministerstva agenerlnho tbu
25
Mgr.Richard STOJAR, Ph.D.
Bezpenostn Konflikt na Ukrajin arusk zsah:

Nov zpsob veden hybridn vlky,
prosted
nebo aplikace klasickch postup?
Conflict in Ukraine and Russias involvement:

ANew Hybrid War, or the Application
ofClassical Methods?
Abstrakt:
Clem textu je pedstavit vvoj konfliktu na Ukrajin vkontextu aktuln diskuze
orozsahu acharakteru ruskho zsahu vkrizovch regionech. Zkoumna je teze
oaplikaci hybridn vlky vtomto prostoru ruskou stranou, uplatnn novch vojenskch metod astrategickch postup. Pedstaveny azhodnoceny jsou argumenty,
kter oponuj nzoru ovraznch zmnch vcharakteru ozbrojench konflikt,
kter mly bt vppad obsazen Krymu abojovch stetech ve vchodnch
oblastech Ukrajiny demonstrovny ato spihldnutm ke stavu amonostem
jednotlivch aktr.
Abstract:
This text presents development of the Ukrainian conflict in the context
ofcontemporary discussion about the extent of Russian intervention in crisis
regions. The author explores thesis about application of hybrid war by Russian
side, use of new military and strategic methods. He also presents and evaluates
the arguments which oppose the idea of considerable changes in character
ofmilitary conflicts, which were demonstrated during the occupation of Crimea
and during the combat clashes in Eastern Ukraine having in mind the state and
possibilities of the involved actors.
Klov slova:
Ukrajina, Rusko, Evropsk unie, Krym, vyhlen nezvislosti, krize, konflikt,
intervence, agrese, hybridn vlka, separatismus.
Key words:
Ukraine, Russia, the European Union, Crimea, declaration of independence, crisis,
conflict, intervention, aggression, hybrid war, separatism.
26
vod
Souasn krize na Ukrajin, doprovzen anex Krymu Ruskou federac, arusk podpora
separatistickch entit zapojench do ozbrojenho konfliktu vjej vchodn sti stoj
vcentru pozornosti expert aanalytik. Lze se setkat sadou nzor, e sevtomto
ppad setkvme snovm zpsobem veden vlky anovou komplexn strategi, kterou
zde rusk strana prosazuje sv zmry.
Pspvek m za cl analyzovat dosavadn prbh konfliktu azkoumat tezi, e zestrany
Rusk federace je vtomto prostoru realizovna operace, kter zahrnuje prvky vlky
nov generace aplikovateln ivjinch ppadech apedstavujc nov model, na nj
by potenciln protivnci rusk politiky mli odpovdajcm zpsobem reagovat, nebo
pedstavuje inov typ ohroen.
Vzhledem kaktulnmu vvoji aomezenmu mnostv relevantnch expertnch studi vyhodnocujcch psoben zastnnch sttnch inesttnch aktr je text zaloen
primrn na analze dostupnch zdroj, kter reflektuj vvoj situace zpohledu zastnnch stran tohoto konfliktu, ansledn komparaci skonflikty, kter za podobnch
podmnek probhaly vnedvn minulosti. Ambic textu ovem nen zkoumat i pedstavit
samotn koncept hybridnch vlek i hrozeb. Hybridn vlka je, navzdory souasnmu
rozen vsouvislosti sukrajinskou kriz, nezcela jednoznan aveobecn pijmanm
konceptem ipojmem. Je relativn novm jevem avhlavnch pracch pedstavitel esk
bezpenostn komunity, a jizakademickho i neakademickho prosted, sesnm
vuplynul dekd setkvme jen ojedinle. [1] Kritick zhodnocen konceptu hybridn
vlky lzenalzt vtextu Pavla Zny, kter se domnv, e se prosadil spe na zklad
atraktivnho nzvu ne na zklad faktickho pnosu pro chpn komplexnosti soudobch bezpenostnch problm, cl azpsob jejich een. [2]
1. Konflikt na Ukrajin
azsah ruskch ozbrojench sil na Krymu
Dlouhodob vnitropolitick krize na Ukrajin, kter ipes diplomatick sil Evropsk
unie vystila do mocenskho pevratu, mla za nsledek neekanou silovou reakci
zestrany Rusk federace. Rusk strana vnmala odklon od stvajc zahraninpolitick
orientace ukrajinskho sttu jako pm ohroen svch regionlnch zjm apatrn ijako
pmou bezpenostn hrozbu. Vsledky dosavadnho zpsobu ovlivovn ukrajinsk
politiky prostednictvm ekonomick spoluprce adalch nstroj zkategorie soft power
byly zruskho pohledu prakticky anulovny ainvestice, kter mly poslit proruskou
orientaci zem aeventuln doshnout jej integrace vrmci projektu Euroasijsk unie
se zdly zcela zmaeny. Rusk vlda nabyla pesvden, e Evropsk unie aSpojen
stty bhem krize praktikuj politiku zatlaovn Ruska aaktivn podporuj ukrajinskou
opozici domhajc se moci nelegitimn cestou. Kyjevsk pevrat ze dne 20. nora 2014
nepedstavoval pouze neekan fiasko evropsk unijn diplomacie ajejch snah oroli
zprostedkovatele mezi ukrajinskou vldou aopozinmi silami, ale ivchodisko pro
aktivn rusk zsah vregionu.
Rusk federace ipolitit pedstavitel zKrymu avchodn, pevn ruskojazyn
sti Ukrajiny, oznaili nov vytvoenou ukrajinskou vldu za protistavn anelegitimn.
27
Prorusky orientovan orgny Autonomn republiky Krym bezprostedn odmtly uznat

ukrajinskou prozatmn vldu avyhlsily zmr pipojit oblast kRusk federaci. Krym
byl nsledn obsazen ruskmi jednotkami amstn ukrajinsk jednotky byly spn
neutralizovny.
Rychlost rusk reakce aparalyzovan neinnost ukrajinsk strany se stala jednm
zhlavnch dvod diskuze onovm charakteru ruskch ozbrojench akc. Napklad lotysk expert J. Berzin pokld operaci na Krymu za psobivou demonstraci strategick propagandy arealizaci novch ruskch vojenskch smrnic, jejich
spch lzedoloit iskutenost, e za pouh ti tdny byla bez jedinho vstelu
zlomena morlka zde dislokovanch ukrajinskch jednotek poetn pevyujcch
rusk sly.[3]
Onovch hrozbch aruskm veden hybridn vlky se vsouvislosti sUkrajinou
zmnili ve svm prohlen ipedstavitel Severoatlantick aliance A. F. Rasmussen
aP.Breedlove. [4] Objevuj se iodlin nzory, nap. bval ukrajinsk ministr obrany
V. V. Heletej uvedl, e Rusko hybridn vlku na Ukrajin prohrlo abylo vzhledem
ktomu donuceno nasadit regulrn sly vklasickm konvennm konfliktu. [5]
Vvahu je teba vzt skutenost, e se operace na Krymu odehrvala ve specifickm
prosted aza vjimench okolnost. Poloostrov Krym pedstavuje zgeografickho
hlediska teritorium, kter me bt za pedpokladu kontroly nmonch tras apobe
velmi snadno izolovno od okol, resp. pevniny, se kterou jej spojuje jen zk Perekopsk je. Dalm faktorem zde byla podpora prorusky orientovanho obyvatelstva
akooperace spolitickm vedenm regionu alokln administrativou.
Klovmi faktory spchu rychlho pevzet kontroly nad Krymem byla pochopiteln
iptomnost zde dislokovanho ruskho vojenskho kontingentu, resp. ernomosk
flotily inzk kvalitativn rove ukrajinskch jednotek, doprovzen nejasnm politickm zadnm ze strany popevratov vldy. Nebylo zde ze strany ruskch sil zapoteb
nasazovat tkou techniku ani kdemonstraci sly, ani kjejmu pmmu nasazen.
Po blokd ukrajinskch jednotek vjejch zkladnch sice nsledovala fze psychologickho veden boje, charakteristick vyuitm politickch, psychologickch
ainformanch strategi, spe ne onov zpsob veden vlky lo ozven vyuit
modernch informanch technologi, kter vminulosti vzhledem ke sv neexistenci
nemohly bt vyuvny (nap. sociln st). Ruskmu postupu zde neelil protivnk,
kter by byl odhodln hjit ukrajinsk nrodn zjmy, ale dezorientovan bezpenostn
systm, kter byl na vech rovnch ovlivnn udlostmi spojenmi snedvnm mocenskm pevratem.
Pi radikln mocensk zmn je kad sttn aktr oslaben asilov struktury, kter
ped coup detat pedstavovaly oporu pedchozho reimu, jsou zmnou zasaeny nejvce. Vtakovmto prosted je forma psychologickho ntlaku logicky velmi inn,
kemu vppad ukrajinskch jednotek na Krymu pispla iada socioekonomickch
aspoleenskch faktor. Jdro zde dislokovanch ukrajinskch jednotek vychzelo
zmstnho prosted apodl ruskojazynho vojenskho personlu spjatho steritoriem
Krymu zde pevyoval personl zregion podporujcch novou mocenskou garnituru.
Uprofesionlnch ukrajinskch vojk se zde vzhledem kvvoji objevila imonost ekonomickho pnosu, pokud by optovali pro ruskou stranu apeli do sluby
vruskch ozbrojench silch, co kontrastovalo s relativn nejistou achaotickou
perspektivou setrvvn vukrajinskch strukturch apedpokldan nutnosti opustit
28
tento region. Upslunk ukrajinsk armdy ibezpenostnch sloek na Krymu

lze celkov pedpokldat vy rezervovanost knovm politickm elitm izpsobu
pevzet moci.
Dlouhodob podfinancovanost ukrajinskch ozbrojench sil, dan jak ukrajinskmi
hospodskmi problmy, tak nzkou pozornost vnovanou tomuto sektoru politickmi
elitami se odrazila ina sociln situaci jejich pslunk ana jejich loajalit kukrajinskmu sttu. Zde lze patrn obtn mluvit oaplikaci promylen rusk strategie, pinou
problmu je samotn vnitropolitick vvoj ukrajinskho sttu od zskn nezvislosti
bez ohledu na to, zda byl pod vedenm proruskch i prozpadnch elit.
Ukrajinsk vvoj nelze pokldat za pklad good governance acelkov ekonomick
situace aivotn rove je ve srovnn ise sousednmi postsovtskmi stty (svjimkou
Moldavska) vrazn negativn. Rozhodujc silou ukrajinsk politiky bylo apatrn stle
je soupeen nkolika oligarchickch klan, psobcch mimo institucionln rmec,
reln vak ovlivujcch rozhodovac procesy ve strategickch hospodskch odvtvch ifinannm avojenskm sektoru. [6]
Vppad Krymu se sice ukrajinsk vlda snaila dlouhodob zajiovat loajalitu
vojenskho personlu vymi platy avsluhami, ne tomu bylo vceloukrajinskm
prmru, atraktivit ruskho modelu vak zcela konkurovat nedokzala. Nkter zdroje
napklad uvd a 26nsobn zven relnho pjmu ukrajinskch vojk, kte
poanexi Krymu vstoupili do ruskch ozbrojench sil. [7]
Rozhodovn ukrajinskch vojk, zda ajak elit ruskmu postupu, bylo tak ovlivnno stavem, vnm stvajc vrchn velitel ozbrojench sil byl zbaven moci nestavn
cestou, anov revolun vlda se teprve konstituovala asnaila zskat legitimitu akontrolu nad chaotickou situac. To mohlo poslouit pro adu vojk ijako odvodnn
rozhodnut, kter byla vrozporu sloajalitou kukrajinskmu sttu.
Vsledkem bylo, e pozitivn motivaci rusk strany akceptovala ada ukrajinskch
vojenskch profesionl, vetn nov jmenovanho vrchnho velitele ukrajinskho
nmonictva admirla D. Berezovskho, co vedlo kdalmu rozkladu na Krymu dislokovanch ukrajinskch jednotek. Vojci loajln kukrajinskmu sttu Krym pozdji
se svmi rodinami opustili, vad ppad vak ztratili sv socioekonomick zzem
ajejich poteby byly novou ukrajinskou garniturou pehleny, ato se opt negativn
odrazilo na jejich morlnm stavu aochot aktivn participovat na nslednch operacch
proti donbaskm separatistm.
Vyuit korupce kovlivnn protivnka i oponenta je sice prostedkem nekonvennm, nicmn vkonfliktech nen zcela ojedinl. [8] Vpodmnkch nevyhrocenho
konfliktu, vetnicky spznnm prosted abhem otesu spoleenskch asttnch
struktur je tento zpsob ovlivovn protivnka ajeho pemny na vlastnho stoupence
efektivnm avyuvanm prvkem, kter nelze interpretovat jako rusk pnos asymetrickmu veden vojenskch operac.
Podobn efektivn byla tato metoda vyuvna ibhem rozpadu jugoslvsk federace, kdy slovinsk (ichorvatsk) strana dokzala touto formou ovlivnit adu dstojnk federln armdy apevzt kontrolu nad nktermi zkladnami. Dochzelo zde
kpodobnmu scni jako patrn na Krymu. Profesionln vojci dlouhodob slouc
vsevernch republikch, kte zde mli sv rodinn zzem, byli nuceni volit mezi
loajalitou krozpadajcmu se spolenmu sttu iarmd agaranc finannch benefit
asocilnho zajitn svch rodin. [9]
29
Kbezproblmovmu ruskmu postupu na Krymu napomhala ichaotick situace

vukrajinskm mocenskm centru, kter bylo ruskou akc dezorientovno anebylo
schopno vydat konkrtn instrukce, jak se ukrajinsk sly maj zachovat. Rusk jednotky navc nasadily mobiln systmy radioelektronickho boje, kter efektivn ruily
komunikaci mezi centrem aukrajinskmi zkladnami, amonosti nov vldy ovlivovat
dal prbh udlost byly velmi limitovan. Ukrajinsk jednotky byly postupn zcela
izolovny ajejich rezignace na aktivn ipasivn odpor byla logickm vystnm situace.
Jednotlivm ukrajinskm posdkm byla ruskou stranou pedloena ultimta, bhem
nich mli sloit zbran, vopanm ppad se hrozilo tokem, nicmn kfyzickmu
stetu nedochzelo ajednalo se primrn opsychologick ntlak.
Postup ruskch sil byl doprovzen informan vlkou amedilnm pokrytm udlost prostednictvm jak tradinch medi, tak socilnch st, co umonilo zskat
relativn silnou podporu rusk veejnosti pro tuto operaci, nicmn tento aspekt
operace asi nelze vyhodnotit jako uplatnn nov strategie i formy hybridnho veden
boje. Relevantn vyhodnocen psoben rusk strany vinforman dimenzi se zatm
ve veejnch zdrojch neobjevilo, na strategick rovni vak byly volby achovn
oponenta ovlivnny spe chaotickm popevratovm stavem, ne sofistikovanm
psobenm ruskch aktr.
Samotn fyzick obsazen Krymu bylo provedeno pravidelnmi ruskmi jednotkami, kter zaaly bt rozmisovny na teritoriu ji koncem nora. Tyto jednotky
ajejich pslunci pedstavovali asi nejvce specifick prvek rusk vojensk akce, nebo
byly dsledn anonymizovny, bez oznaen adistinkc. Rut pedstavitel tvrdili,
esenejedn oregulrn sousti ruskch ozbrojench sil, ale opslunky krymskch
dobrovolnickch formac pod kontrolou autonomn krymsk vldy, toto tvrzen vak bylo
zjevn nepravdiv aje otzkou, pro se stouto neelnou dezinformac pracovalo.
Pslunci tchto jednotek pouvali standardn imaskovac kukly balaklavy, patrn
pro znesnadnn identifikace na medilnch vstupech zKrymu, jejich disciplinovanost,
profesionalita ivstroj avzbroj vak rozhodn vyluovala, e by lo onov vznikl
dobrovolnick separatistick formace (by zaloen na zklad mstnch bezpenostnch struktur). Jejich uniformy se nsledn staly dvodem pro oznaen zelen muci,
populrn vmedilnm prostoru jako oznaen pro neptelskou infiltraci ze strany
ruskch sil.
Pravdpodobn se mimo jednotek nmon pchoty dlouhodob dislokovanch
naKrymu zvt sti jednalo opslunky ruskch vsadkovch vojsk, pedevm
komponenty 76. a98. vsadkov dern divize, kter byly vroce 2008 nasazeny
vJin Osetii, a7. vsadkov dern divize, nasazen vAbchzii. Prv vysok mobilita anasaditelnost tchto jednotek je peduruje pro podobn akce. [10] Je mon,
e jednm zvedlejch cl tto operace bylo demonstrovat kvalitu aprofesionalitu
soudobch ruskch jednotek, pro onu dslednou maskirovku vak vkontextu udlost
chyb adekvtn vysvtlen.
Lze se domnvat, e poten oficiln poprn rusk vojensk ptomnosti piaktivnm obsazovn teritoria Krymu neidentifikovatelnmi vojky bylo spe mn vznamnm psychologickm prvkem ne reln mnnou aprakticky odvodnnou strategi.
Pslunci regulrnch sil nasazen vutajen mimo vlastn teritorium (eventuln operujc pod identitou jin entity) sice nejsou nijak ojedinlm jevem, na Krymu vak
30
lo onasazen vtakovm rozsahu akvalit, e oprav identit nemohly vzniknout

pochybnosti.
Vtto souvislosti je zajmav isamotn proces bezprostedn anexe Krymu Ruskou
federac. Zpraktickho hlediska je zejm, e ponkud mn kontroverzn akonfliktn
by bylo vyhlen pln suvernn Krymsk republiky ajej nsledn uznn ruskou stranou, podepen ptomnost ruskho vojenskho kontingentu, podobn jako tomu bylo
vppad Jin Osetie aAbchzie vroce 2008. Nedolo by zde kbezprostedn zmn
hranic Rusk federace sUkrajinou apodobn by mohla bt interpretovna neplatnost
budapeskho memoranda zroku 1994 pro tento ppad.
Rovn zahranin kritika ruskho postupu by mohla bt adekvtnji odmtna
spoukazem na precedent vzniku auznn entity Kosova ze strany Zpadu. Kvstupu
Krymsk republiky do Rusk federace by pot mohlo dojt suritm asovm odstupem
po deeskalaci hork fze ukrajinsk krize. Pro ruskou anexi je vzsad mon dvoj
vysvtlen.
Mohlo jt odo urit mry okamit a emotivn rozhodnut rusk prezidentsk
administrativy na ukrajinsk vvoj, tj. nebylo-li mon diplomatickou formou udret
ukrajinsk stt vruskm mocenskm orbitu, tak bylo nutn alespo udret geostrategicky dleit teritorium vernomosk oblasti anezatovat budouc vztahy sokolm
existenc nov sporn entity. Eventuln pmo demonstrovat pedpokldanm vyzyvatelm praktikujcm politiku zatlaovn Ruska, e vychlen vektoru ukrajinskho
smovn jednoznan zpadnm smrem pedstavuje pro rusk zjmy ervenou linii,
kterou nelze ignorovat appadn causus belli, na nj bude rusk strana reagovat
ibezohledu namezinrodn prvo amezisttn smlouvy. Pi hodnocen motiv ruskch
aktivit vregionu lze patrn souhlasit istez R. Kaplana, e Putinv neoimperialismus
je odrazem siln geopolitick nejistoty asnahou udret i vytvoit nraznkov psmo
na hranicch ruskho sttu. [11]
Zpsob aproveden anexe Krymu ponkud kontrastuje sprvnm formalismem,
kter rusk strana jinak vprbhu krize vyuvala aani paraleln legitimizace prostednictvm referenda realizovanho proruskou administrativou nemohla bt vzhledem
kokolnostem chpna jako dostaujc. Proti ppadu Jin Osetie, un by nerealizovan vstup do Rusk federace, resp. sjednocen se Severoosetinskou republikou bylo
obdobnm krokem, zde byl zvolen postup ignorujc teritoriln integritu sousednho
sttu ve prospch pm zemn anexe. Reakce euroatlantickch stt na rusk postup
tak mohla bt itohoto dvodu zcela odmtav apolitit pedstavitel imdia mohli
vyut pirovnn anexe Krymu kanexi Rakouska Nmeckou , nalzat paralely mezi
nmeckm aruskm expanzionismem.
Vnovodob vchodoevropsk historii by se dala najt snad i vhodnj paralela,
ato ivzhledem kpouit strategii atehdej obdob zelench muk, tj. pklad tzv.
Republiky stedn Litvy zlet 19201922. Polsk vlda se vtomto obdob rozhodla
obsadit etnicky smen region vokol hlavnho litevskho msta Vilnius za asti regulrnch polskch vojenskch jednotek, kter se mly dle oficilnho vkladu vzbouit
anerespektovat rozkazy. Nsledn byl vytvoen loutkov stt aignorovn poadavek
Spolenosti nrod na staen polskch sil. Stedn Litva byla po dvou letech na zklad
voleb anektovna Polskou republikou.
Tento proces odloen anexe ruskou stranou vppad Krymu napodoben nebyl,
uritm faktorem zde rovn mohly bt iobavy znekontrolovatelnosti nkterch
31
pedstavitel proruskho hnut, kte by nemuseli respektovat stanoviska moskevskch

autorit. Zvojenskho atechnickho hlediska nepedstavovalo obsazen Krymu ovem
zvlt nronou i technicky bezprecedentn operaci.
Dal zhistorickch paralel, kter se zvlt veskm prosted objevila, srovnvala
tuto akci sokupac SSR vroce 1968. Zde je mon najt adu shodnch rys, nap.st
okupanch sil byla dislokovna na clovm teritoriu ped samotnou akc, zpravodajsk
sluby byly infiltrovny ajejich st se aktivn podlela na prbhu invaze, dezorientovan politick veden sttu nevdlo, jakou pozici kprobhajcm udlostem zaujmout
amstn vojensk jednotky zstaly pasivn.
Na rozdl od Krymu zde ovem byla od potku invaze zsadn celospoleensk
mobilizace aodpor, kter se nepodailo zmnit ani za pouit vlastn mediln propagandy
aprakticky zde neexistoval dn faktor mstn podpory invaznm silm. Ve srovnn
sobsazenm Krymu se jednalo odov vt anronj operaci, nroky na logistick
zabezpeen akce byly nesrovnateln aisamotn fakt, e dolo ke koordinovan akci pti
armd rznch stt, kladl vysok nroky na zajitn vzjemn komunikace pitechnologicky daleko ni rovni, ne je tomu dnes. Iztohoto historickho srovnn jepatrn
problematick hodnotit obsazen Krymu aefektivn eliminaci odporu ukrajinskch sil
za ukzkovou operaci vedenou dle novho konceptu veden vlek.
2. Povstn na Donbasu, ukrajinsk reakce

arusk podpora separatistickch sil
Vppad konfliktu na Ukrajin arusk angaovanosti vnm je mon vidt zsadn
rozdl mezi situac na Krymu ana vchod sttu, tj. voblasti Donbasu. Zde se na rozdl
od Krymu rozpoutala vnitrosttn ozbrojen konfrontace, vjejm prbhu meme
sledovat standardn bojov operace charakteristick pro tento typ konfliktu, nikoliv vak
aplikaci novch forem ametod veden vlky. Pi blim pohledu se zde nabz ada
paralel sozbrojenmi konflikty, kter probhaly vuplynulch vce ne dvou dekdch
vprosted rozpadajcch se i vnitn oslabench stt jihovchodn avchodn Evropy.
Vtomto ppad lze patrn mluvit okonfliktu, kter navazuje se znanm asovm
odstupem na rozpad Sovtskho svazu ajeho prbh adynamika byla dlouhodob
vefzi latence, by zpochybovn ukrajinsk suverenity i podporu proruskch element ze strany Ruska lze sledovat kontinuln ji od roku 1991.
Determinantou souasnch udlost na Ukrajin polarizace spolenosti, neefektivn
sttn sprva anestabilita mstnch politickch elit doprovzen aktivitami vnjch
aktr. Mocensk pevrat na Ukrajin neml podporu nap ukrajinskou spolenost
amocensk vakuum, kter vprvnch tdnech pinesl ivzhledem krozkladu silovch
bezpenostnch sloek vyuily pomrn zhy skupiny odmtajc legitimitu nov vldy
ajej politick priority. Nelze sice pochybovat oaktivn podpoe tchto skupin zrusk
strany, ale patrn stejn chybn by bylo zcela poprat jejich siln mstn zdroje.
Vprosted vrazn vnitropolitick nestability nebyla centrln vlda vprvnch
tdnech sv existence schopna zajistit efektivn vkon sv moci na celm teritoriu
aposkytla dostaten asov prostor regionlnm opozinm skupinm, kter bu
pln pevzaly mstn sprvu, nebo pimly stvajc administrativu kpodpoe svch
zmr. Pokus ukrajinsk vldy obnovit svou autoritu vkonfliktnch oblastech politickou
32
cestou bylnespn, mocensk nstroje ovem nebyly kdispozici afakticky se teprve

vytvely, nebo jejich pouh pevzet po bvalm reimu by bylo znan kontroverzn
apatrn ipoliticky neprchodn.
Jednotky ministerstva vnitra Berkut, kter teoreticky mohly bt vtomto ppad
nasazeny, se staly symbolem nezkonnosti anedemokratinosti Janukovyova reimu
areln zanikly. Nasazen ukrajinsk armdy v prvnch dnech eskalace konfliktu
navchod sttu se jevilo rovn jako kontroverzn, nicmn jin nstroj nebyl kdispozici. Efektivnmu avasnmu nasazen armdy zpohledu ukrajinsk vldy ale zabrnil
naprosto neuspokojiv stav jednotek.
Ukrajinsk armda byla odrazem ukrajinsk postsovtsk reality vmnoha ohledech
abyla patrn inejzachovalejm vojenskm reliktem sovtsk ry vpostsovtskm
prostoru. Armda byla profesionalizovna, nicmn za celou dobu existence nepatil jej
stav kprioritm politickch elit. Ukrajinsk zbrojn prmysl sice produkoval modern
zbraov systmy, produkce vak byla urena primrn na export aukrajinsk jednotky
byly odkzny na postupn zastarvajc avad ppad nefunkn techniku.
Vtm problmem ne technick stav vzbroje se stala pipravenost vojenskho
personlu asamotn strategie dosaen kontroly nad separatistickmi regiony. Vprvn
fzi, kdy se jet pln neprojevila rusk podpora separatistickch sil, bylo idky
postrevolunmu chaosu ztraceno mnoho asu, kter umonil organizaci odporu
vi centrln moci. Pli zhy byly naopak nasazeny autonomn dobrovolnick jednotky nacionalistickch aktivist formln spadajc pod obnovenou Nrodn gardu
(mediln znm prapory Ajdar, Azov, Donbas, Myrotvorec, achtarsk apod.), kter
sice vynikaly morlkou amotivac, st vak mohly psobit jako faktor nrodnho
porozumn, resp.ideologicky neutrln sla. Doshnout krom eliminace ozbrojen
opozice idoucho vtzstv vmyslch asrdcch obyvatelstva bylo zjevn mimo
jejich schopnosti.
Pli kinetick aletln zpsob pacifikanho sil (podobn jako masakr proruskch
aktivist vOdse) byl naopak efektivn vyuit vpropagandistick kampani separatist
apispl kmobilizaci sti obyvatelstva vchodnch region vi nov vldnouc garnitue. Vervnu 2014 jet mohly jednotky Nrodn gardy, resp. praporu Azov obsadit
vznamn msto Mariupol za pouit popelskho vozidla vybavenho dodatenm
pancovnm aprotiletadlovm kannem, ani narazily na vznamn ozbrojen odpor,
jak otom vponkud heroizujcm stylu referovala iesk mdia. [12]
Onkolik tdn pozdji byla romantika improvizovanch vozidel apoten euforie
ukrajinskch dobrovolnk minulost ahlavn povstaleck msta nedokzala vldn sly
dostat pod kontrolu ani pi nasazen destek kus tkch zbran, letectva aobrnn
armdn techniky. Podpora zrusk strany poskytovan donbaskm separatistm rovn
nepedstavuje nijak neobvykl postup vkonfliktech tohoto typu. Lze pedpokldat,
eprimrn spovala vprvn fzi vposkytnut zpravodajskch informac, dodvkch
zbraovch systm (zejmna protitankovch aprotileteckch), vysln vojenskch
specialist, instruktor aposkytnut logistickho zzem na teritoriu Rusk federace
aanektovanho Krymu.
Vpozdj fzi, kdy se bojov operace vrmci tzv. antiteroristick operace (ATO)
pesunuly kukrajinsko-rusk hranici, se rusk pomoc separatistm rozila iozapojen
mench operativnch jednotek rusk armdy apalebnou podporu vedenou zzem
Rusk federace.
33
Tm identickou podporu co do rozsahu aformy ovem poskytovala odv dekdy

dve srbsk strana (oficiln rovn neutrln) vkonfliktu Chorvatska se separatistickmi krajinskmi aslavonskmi Srby ajednotkm bosenskch Srb bhem obansk
vlky vBosn aHercegovin. Palebnou podporu vedenou ze svho teritoria alogistick
zzem realizovala ialbnsk strana jednotkm kosovsko-albnskch separatist vprbhu jejich boj se srbskmi bezpenostnmi silami. Do urit mry zde byl ipodobn
charakter bojov innosti, vldn sly disponujc leteckou podporou, naprostou pevahou
tkch zbran amechanizovanch druh vojsk zde elily menm operativnm skupinm
protivnka, kter vyuval znalost ternu apodporu mstnho obyvatelstva.
Separatistick jednotky se vDonbasu skldaly jak zmstnch povstalc obeznmench smstnmi podmnkami, tak zruskch dobrovolnk spedchozm kvalitnm
vcvikem aasto ibojovmi zkuenostmi zkonflikt obdobnho typu. To byla patrn
jedna zhlavnch pin znanch ztrt ukrajinsk armdy, kter vzn ATO ztratila
tm dv tetiny sv bojov techniky. [13] Jednou zotzek, kter se vkontextu rusk
angaovanosti objevuje, je poetn zastoupen ruskch vojk vadch povstalc ajejich
podl na nespchu ATO vsrpnu az 2014. Nkter ukrajinsk zdroje uvd, e reln
podl donckch separatist mstnho pvodu pedstavuje pouze cca 45% poetnho
stavu protivnka.
Vysok zastoupen externch dobrovolnk ovem vpodobnch konfliktech tak
nen neobvyklm jevem. [14] Pedstavitel separatistickch entit piznvaj zapojen
ruskch dobrovolnk vrozsahu dov dvou a t tisc osob, nejedn se vak dle nich
opslunky ruskch sil vinn slub apokud ano, nejedn se oprofesionly psobc
sesouhlasem ruskch oficilnch mst. Analzou dostupnch zdroj lze zjistit, e vtina
nejvraznjch polnch velitel operujcch taktickch skupin nijak neskrvala svou
neukrajinskou, resp. ruskou sttn pslunost (co vrazn kontrastuje sve zmnnou
krymskou maskirovkou vojenskho personlu).
Opvodu ady separatistickch velitel, ipokud jsou jinak anonymizovni, mohou
vypovdat ijejich nom de querre typu Jalta, Abchz, Mongol, Sibirjak apod. Lze pedpokldat, e gros ruskch dobrovolnk zde psob nezvisle na aktivitch ruskch
silovch struktur aspe ne ostoupence souasnho politickho veden ruskho sttu
se jedn ojeho nzorov oponenty. Nkter zmny ve vojenskm ipolitickm veden
donbaskch povstalc byly zjevn realizovny pod hrozbou zastaven rusk podpory,
co ostatn pedstavuje jednu zdalch paralel kvvoji, ke ktermu dochzelo bhem
balknskch konflikt vdevadestch letech 20. stolet. Vynucen rezignace I. GirkinaStrelkova i nedvn fyzick likvidace A. Bednova svd nejen ovraznch tenzch
uvnit politickho avojenskho veden separatistickch entit, ale patrn iozvyujcm
se sil rusk strany pmo kontrolovat adit dal prbh konfliktu azcela eliminovat
mstn autonomn autority, kter by mohly pedstavovat pekku eventuln dohody
sukrajinskou vldou. [15]
Uady oban Rusk federace lze pedpokldat podl ruskch specilnch slueb na
jejich aktivnm zapojen do konfliktu avtomto ppad by se jednalo patrn oruskou
verzi vyuvn soukromch vojenskch i bezpenostnch subjekt formou asov
ohranienho kontraktu. Unkterch polnch velitel je oficiln uvdna nejen jejich
pedchoz karira vruskch silovch slokch, ale ipsoben vsoukromch spolenostech ve uvedenho typu. Mra rozsahu zapojen ruskch sil je sice stle jen obtn
definovateln, nelze ji vak zsadn peceovat avidt vn hlavn pinou selhn
34
ATO, jak tak sohledem na dosavadn vvoj in ukrajinsk oficiln msta. O me

rozkladu sttn moci vkonfliktnm regionu vypovd iskutenost, e postupn pelo
na stranu separatist i pestalo plnit rozkazy ukrajinskch autorit na 15 tisc policist
apodobn proces postihl iarmdu, kde dezertovalo vce ne ti tisce vojk abojovou
znu samovoln opoutly jednotky a do rovn praporu. [16]
Pi vyhodnocen ATO ioficiln ukrajint pedstavitel dospli kzvrm, e vprostoru operace chybla koordinace, adekvtn plnovn abyly ignorovny zpravodajsk
informace. Dobrovolnick prapory asto jednaly zcela samostatn aignorovaly pkazy,
armda naopak tmto jednotkm nedokzala poskytnout vydanou podporu aneposkytovala informace ozmn situace i zmr hlavnho velen operace. Znakem slabosti
ukrajinskho sttu je ostatn isamotn vznik dobrovolnickch jednotek, sttn aktr
disponujc relevantnmi ozbrojenmi silami nemv potebu podobn formace vytvet
aoslabovat svj monopol na mocensk sloky apouit sly.
Dobrovolnick prapory navc oderpaly znanou st bojovn naladnch kombatant
aarmdn jednotky musely bt doplovny zlonky asto postrdajcmi jakoukoliv
motivaci. Ukrajinsk sly vyslan do Donbasu byly brzy konfrontovny isvelmi nzkou
rovn logistickho zabezpeen, co se pro adu jednotek stalo vhostilnm prosted
problmem tm stejn vznamnm jako bojov aktivity separatist. Nedostatky
vevstroji izsobovn se od potku snaila zmrnit st ukrajinsk spolenosti sbrajc finann prostedky apoizujc materil, kter statn orgny nebyly schopny svm
jednotkm zabezpeit. Itento trend ale ilustruje skutenost, e spe ne sofistikovan
rusk subverze je pinou ztrty kontroly nad adou region kritick stav ukrajinsk
sttn sprvy ajejch nstroj. [17]
Dlm spchem, kterho ukrajinsk operace doshla, bylo obsazen povstaleckch
mst Slavjansk aKramatorsk, kde separatistick sly rezignovaly na odpor, tento spch
vak byl nedlouho pot zcela zastnn porkou jednotek na jin ukrajinsko-rusk hranici auIlovajska. Faktor, kter ktmto nespchm vedly, bylo vce, nicmn nelze
opomenout selhn tm vech rovn velen azen ATO.
Hlavn pinu prozatm nespn ukrajinsk strany uhjit svoji teritoriln integritu tak lze hledat spe ve vnitnch systmovch slabinch ukrajinskho sttu ajeho
politicko-vojenskho veden ne vintenzit akvalit ruskho zsahu. Vukrajinskm
ppad, ato jak na Krymu, tak vDonbasu lze jen ve velmi omezen me nalzt zmny
vcharakteru ozbrojench konflikt apouit novch vojenskch metod i operanch
koncepc, tak jak byly vposlednch letech charakterizovny a ji ruskmi i neruskmi
vojenskmi pedstaviteli ateoretiky. [18] Sledovan konflikt sice vykazuje adu charakteristik spojovanch shybridnm vlenm, nelze zde ovem nalzt onu jedinenou
kombinaci synergi zcel dostupn kly zpsob ametod simultnn vyuvanch
konvennch anekonvennch zpsob boje ajejich komplexnosti, on teoretikov
hybridnho vlen hovo. [19]
Zvr
Hlavnm dvodem pasivity ukrajinskch sil pi beznovm obsazen Krymu asrpnovm
kolapsu ukrajinsk operace ATO nebyla efektivn aplikace hybridnch forem veden vlky
ruskou stranou, ale primrn dlouhodob eroze vojenskch abezpenostnch struktur
35
ukrajinskho sttu, kterou mocensk pevrat jet zvraznil. Lze zde nalzt velkou mru
shody skonflikty doprovzejcmi rozpad i dezintegraci nkterch stt jihovchodn
avchodn Evropy vprvn polovin devadestch let. Naproti tomu prvky, kter bybylo
mon interpretovat jako pouit novch metod bojov i ntlakov innosti, jsou dny
spe technologickm vvojem. Vyuit novch dimenz informanho prostoru je patrn
nejviditelnjm projevem, mra jeho ovlivovn ruskou stranou konfliktu je vak stle
diskutabiln achyb jej adekvtn zhodnocen.
Monost opakovn podobnho postupu vjinch ruskch zjmovch regionech
je znan problematick, lze si j pedstavit patrn jen vppad specifickho vvoje
vBlorusku, nikoliv ji vppad vchodoevropskch lenskch stt EU i NATO.
Pobaltsk stty sice vnmaj ukrajinskou krizi aruskou reakci se zvenou senzitivitou, kter se me pozitivn odrazit ina pozornosti vnovan vlastnmu obrannmu
abezpenostnmu systmu, ppadn konfrontace sruskm sousedem by se patrn
odehrvala ve zcela jinm bezpenostnm prosted aza odlinch charakteristik pouit
silovch prostedk, ne tomu bylo vppad obsazen Krymu aozbrojenho konfliktu
na vchod Ukrajiny.
Poznmky apouit literatura:
[1] Vanglosaskm prosted probh debata okonceptu hybridn vlky od roku 2005 ajej potek jespojovn stextem: MATTIS, N. J., HOFFMAN, G. F. Future Warfare: The Rise of Hybrid Wars. Proceedings
Magazine, U.S. Naval Institute November 2005, Vol. 132/I I/I, 233. Dostupn z: http://www.usni.org/
magazines/proceedings/2005-11/future-warfare-rise-hybrid-wars
[2] ZNA, P.Kritick pohled na koncept hybridnch vlek. Vojensk rozhledy, 2010, ro. 19 (51), . 3,
s.44, ISSN 1210-3292 (titn verze), ISSN 2336-2995 (on-line).
[3] BERZIN, J. Nov rusk zpsob veden vlky aLotysko. Vojensk rozhledy, 2014, ro. 23 (55), . 3,
s. 112122, ISSN 1210-3292 (titn verze), ISSN 2336-2995 (on-line).
[4] RASMUSSEN, A. F. - BREEDLOVE, P.ANATO for aDangerous World. Russian aggression has made
it clear. We need an alliance that is fitter, faster and more flexible. [17.8.2014], The Wall Street Journal.
Dostupn z: http://on-line.wsj.com/articles/anders-fogh-rasmussen-and-philip-m-breedlove-a-nato-fora-dangerous-world-1408317653?tesla=y&mod=djkeyword&mg=reno64-wsj.
[5] Viz jeho koment na sti facebook, [15.10.2014]. Dostupn z: https://www.facebook.com/v.geletey/
posts/294509377408137 i : . 1.9.2014,
[15.10.2014]. Dostupn z: http://www.pravda.com.ua/rus/news/2014/09/1/7036450/?attempt=1.
[6] HLAVEK, P. DVOKOV, V. UCHOOV, M. Rozvoj obansk spolenosti vBlorusku
ana Ukrajin arole vnjch aktr. Opava: Slezsk univerzita 2013, s. 66. ISBN978-80-7248-935-0.
[7] : . Tvzvezda.
16.12.2014,[15.10.2014]. Dostupn z: http://tvzvezda.ru/news/forces/content/201412162000pbjp.htm
[8] Vhistorii byl tento zpsob vyuvn pomrn asto, viz znm vrok Filipa Makedonskho otom, e kadou pevnost lze dobt za pomoci osla sadekvtnm nkladem zlata, monou interpretaci strategie Sun-c
i ovlivovn irckch armdnch pedstavitel americkou stranou bhem druh vlky vZlivu.
[9] Pro nkter znich se nejist perspektiva dal sluby ve stvajc federln armd i nstupnickch
armdch jejich domovskch republik jevila jako ekonomick riziko, take vymnili svou dosavadn
kariru aloajalitu kfederaci za blou vilu aern mercedes, jak to poeticky ijzliv komentovali jejich
kolegov.
[10] BARABANOV, M. (ed.) Russias New Army. Moscow: Centre for Analysis of Strategies and Technologies,
2011, s. 35, ISBN 978-5-9902620-3-4.
[11] KAPLAN, D. R. Geography Strikes Back. The Wall Street Journal. 7.9.2012. [15.10.2014],
http://www.wsj.com/news/articles/SB10000872396390443819404577635332556005436?mod=WSJ_
hpp_LEFTTopStories&mg=reno64-wsj&url=http%3A%2F%2Fon-line.wsj.com%2Farticle%2FSB
10000872396390443819404577635332556005436.html%3Fmod%3DWSJ_hpp_LEFTTopStories
36

[12] Viz nap. MNERT, O. Batalion Azov. Bojovnci ve stnu vl runy vythli do vlky oDonbas.
iDnes.cz 29.6.2014, [15.10.2014]. Dostupn z: http://zpravy.idnes.cz/profil-batalion-azov-ukrajinaseparatiste-fjh-/zahranicni.aspx?c=A140625_145015_zahranicni_ert.
[13] : 60% ,
. Interfax Ukraine 21.9.2014, [15.10.2014]. Dostupn
z: http://interfax.com.ua/news/general/224757.html.
[14] Izde se nabz ada historickch paralel, nap. tzv. slezsk povstn zpotk dvactch let 20. stolet,
jimi polsk minorita asousedn polsk stt reagovaly na nepzniv vsledek plebiscitu vHornm
Slezsku iniciovnm apodporou regionln ozbrojen iredenty, kter se astnily dov stovky polskch
dobrovolnk neslezskho pvodu.
[15] Igor Girkin-Strelkov tm zmizel zruskch mdi, nebo ta dajn obdrela instrukci ad, aby
ojeho osob nereferovala. Vsouasnosti pat tento nkdej pedn pedstavitel separatistickho hnut
naDonbasu ke kritikm kremelsk oligarchie azrdc zokruhu rusk vldy. Vdevadestch letech pod
ntlakem srbskch tajnch slueb muselo rovn rezignovat nkolik populrnch anezvisle jednajcch
velitel jednotek krajinskch ibosenskch Srb. Velitel HVO, dobrovolnick polovojensk formace
hercegovskch Chorvat, byl bhem vlky vBaH fyzicky zlikvidovn na pokyn zhebsk vldy, nebo
zastval odlin postoj votzce kooperace smuslimskou bosckou entitou.
[16] : 15 . . Unian.
16.10.2014, [15.10.2014]. Dostupn z: http://www.unian.net/politics/
996975-avakov-na-donbasse-okolo-15-tyis-militsionerov-pereshli-na-storonu-boevikov.html.
[17] Nedostatky vlogistice, resp. celkov zabezpeen nasazench jednotek zstv problmem ukrajinskch sil ipes angaovanost patrioticky smlejcch oban. Lze to vyvodit ize zdroje, jakm je
report zvltn zpravodajky P.Prochzkov, pinejc mj. informaci oaktivnm senioru P.A. snacm se odstranit deficit topnch tles vzn ATO: Jsou to podomcku vyroben kamnka. Pinesl
je Petr Andrejevi. Sm je vymyslel iudlal. Te prvn kousky posl na frontu aek, co mu vojci
vzkou. PROCHZKOV, P.Volebn kocovina na Majdanu. Lidov noviny, 25. 10. 2014, s. 1,
ISSN1213-1385.
[18] Zesti novch vojenskch metod definovanch gen.Gerasimovem se vppad ruskch operac na
Ukrajin resp. pouze na Krymu setkme pouze se dvma, zdeseti metod uvdnch P.Mattssonem
snad spti, co je ponkud vrozporu spojetm zde definovan komplexn strategie. Viz cit. Berzin
[2], 2014, s. 114115.
[19] KUBEA, M., SPIK, J. Hybridn hrozby avvoj nov operan koncepce NATO. Obrana aStrategie,
2011, ro. 11, . 3, s. 514, ISSN 1214-6463 (titn verze), ISSN 1802-7199 (on-line).
37
Mgr.Luk Dyka
Bezpenostn
Souasn vvoj konfliktu vPodnst
prosted
na pozad ukrajinsk krize
Recent development of Transnistrian conflict

inthe light of crisis on Ukraine
Abstrakt:
Tento lnek pojednv o mediln mlo reflektovanm zamrzlm konfliktu
vPodnst, kter stoj ve stnu aktuln situace na Ukrajin. Nicmn vsouasn dob situace vtomto de-facto sttu na levm behu Dnstru nabyla dleitosti vsouvislosti saktivn politikou podpory Kremlu separatistickm snahm
vpostsovtskm prostoru. Zhodnocen vznamu nkterch vnjch aktr, kte
sedlouhodob vPodnst angauj tedy Ruska, Ukrajiny aRumunska, i role
organizovanho zloinu jako faktoru typickho pro zem bez mezinrodnho
uznn, me nejen osvtlit nepehlednou situaci vPodnst, ale tak zasadit
ostatn regionln konflikty do patinho kontextu.
Abstract:
This article analyses frozen Conflict in separatist region of Transnistria
inthelight of recent crisis on Ukraine. Despite standing in the shade of Ukraine,
theimportance of Transnistria has been once again highlighted by Russian support
to separatist movements in post-soviet area. Hence text also argues, that by precise
analysis ofimportant agents involved in Transnistrian conflict, such as Russia,
Ukraine orRomania, we can better understand not only current development
in this de-facto state, but also put annexation of Crimea (or war in eastern
Ukraine) into context. On the other hand, influence of Russian military presence
in Transnistria on Ukraine war effort is also important and deserves to be closely
studied.
Klov slova:
Podnst, ukrajinsk krize, separatismus, zamrzl konflikt, Moldvie, vlka na
Ukrajin, rusk politika
Key words:
Transnistria, Separatism, War in Ukraine, Russian politics, Moldova, Frozen
conflict, Ukraine Crisis
38
vod
Mocensk vzestup Ruska, separatismus vpostsovtskch republikch atak energetick bezpenost to jsou ti zvznamnch tmat, kter vposledn dob dominuj
bezpenostn agend evropskch len NATO. Hledme-li oblast, kde vechny ti tyto
problmy splynuly vjeden celek, nabz se logicky Ukrajina saktulnmi konflikty
vDonck aLuhansk oblasti ianektovan Krymsk poloostrov. Dve i pozdji
vak narazme tak na tzv. zamrzl konflikt vPodnst, kter stm na Ukrajin sdl
mnoho spolench rys. Navc celou adou analytik byla vojensk angaovanost
Kremlu naUkrajin nezdka vysvtlovna prv snahou zajistit pozemn koridor
do Podnst [1][2] avyhovt tak snaze reimu vhlavnm mst Podnst Tiraspolu
opipojen kRusku [3].
Dlouhodob existujc napt mezi Moldvi asecesionistickm Podnstm lze
poprvu charakterizovat jako jeden ze zamrzlch konflikt vpostsovtskm prostoru.
Po krtk aintenzivn hork fzi na potku devadestch let, kter si vydala pes
tisc obt na ivotech, dolo kzafixovn pozic obou stran aod t doby je situace fakticky nemnn. Konfliktu nechyb tm nic zkomplexity asloitosti mediln vce
reflektovan vchodn Ukrajiny i Jin Osetie m vak tak sv specifika, mezi n
lze jednoznan zaadit tm absolutn nezjem mezinrodnho spoleenstv. Souasn
mrn zven pozornosti sdlovacch prostedk otuto oblast lze pist tradinmu
souboji prorusk aproevropsk poloviny Moldavskho politickho spektra vlistopadovch parlamentnch volbch spe ne situaci vsamotnm Podnst.
Zatmco je tedy konflikt mediln tm ignorovn, zhlediska evropsk bezpenosti podobnou chybu udlat nelze. Minimln od vstupu sousednho Rumunska
doNATO aEU u Podnst nen daleko ani geopoliticky, ani ekonomicky. Stabilita, resp.nestabilita regionu tak dnes pmo ovlivuje situaci vlenskch sttech
Aliance aEU. Nakonec tak rumunsk politika jednoho nroda advou stt smrem
kMoldvii efektivn vytyila hranice Evropy na Dnstru, sm ovem vkonenm
dsledku nen spokojen nikdo.
Vsouasn dob vak Podnst nabylo na vznamu pedevm vsouvislosti skriz
na Ukrajin. Zhodnocen nkterch vnjch aktr, kte se dlouhodob vPodnst
angauj - tedy Ruska, Ukrajiny aRumunska, i zhodnocen faktor, jakm je chronick organizovan zloin vPodnst me nejen usnadnit nepehlednou amlo
znmou situaci na levm behu Dnstru, ale tak zasadit ostatn regionln konflikty
do patinho kontextu.
1. Role Kremlu regionln konotace

Naprosto fundamentlnm faktorem psobcm na dynamiku konfliktu vPodnst ana
Moldvii samotnou byl vdy vliv Ruska. Moldvie sice nem podobn rozshl prozpadn ambice jako sousedn Ukrajina, tyto tendence vak pedevm upravicovho
spektra moldavsk politiky nechybj anejnovji se projevily opt po parlamentnch
volbch na konci listopadu 2014, kde ipes vtzstv prorusk Socialistick strany
zskala vtinu kesel proevropsky orientovan pravice [4]. Vminulosti Kreml nevhal
situaci ve vztahu ke Kiinvu vyostit, ato ve chvli, kdy byl proevropskm tendencm
39
vMoldvii dn voln prchod. Anezdka rovn za pouit podnstersk karty. Rusk

protest proti prbhu nedvnch parlamentnch voleb, zahrnujc tak kritiku znemonn
hlasovn obyvatelm Podnst, je tedy nejspe jen prvnm krokem ovem krokem
typickm [5]. Zostejch krok, kter Kreml vminulosti pouil, lze namtkou zmnit
teba zastaven dodvek energi apaliv i rusk odmtnut splnit ji dohodnut staen
vojk zzem Podnst vletech 2001 a2003. Souasn zablokovn rozhovor oeen
konfliktu ve formtu tzv. 5+2 (Moldvie, Podnst ameditoi zUSA, EU, OBSE,
Ruska aUkrajiny), kter se naposledy seel vervnu 2014, lze do jist mry pitat
rusk nevoli vi podepsn asocian dohody mezi Kiinvem aBruselem [6]. Je pznan, e vcemn ta stejn otzka vsousedn Ukrajin stla za protesty na Majdanu
avdsledku tak tak stla na potku souasnho ruskho angam navchodn
Ukrajin. Obavy oopakovn ukrajinskho scne vPodnst tak dky tmto paralelm
neznj nijak nerealisticky.
Konfliktn potencil Podnst ale nen zce vzn pouze na vztahy Kiinv-Moskva.
Sousedstv Podnst sUkrajinou poskytuje Rusku nov pleitosti eskalovat tamj
situaci sclem odstrait Kyjev. Samotn Moldvie (atm spe Podnst) sice postrd
dleitost Ukrajiny a do roku 2014 vak nabzela snaz cestu kukzce ruskho vlivu
na separatistick regiony. Podnstersk konflikt tak svm zpsobem slouil Rusku jako
pokusn krlk. Cel ada pstup pouitch vsouasn dob na Ukrajin vetn
mechanism vojensk podpory separatistickch vdc Doncku aLuhansku byla vpraxi
ovovna ji dve vTiraspolu. Koneckonc sestel malajskho dopravnho letadla
zervence 2014, proveden pravdpodobn ruskou osdkou protiletadlovho kompletu
BUK-M/SA-11 nese vraznou podobnost se sestely moldavskch letadelruskou PVO
vPodnst u vlt roku 1992.
Mediln neatraktivnost Podnst vak dvala Rusku dlouhodob monost demonstrovat zde sv zjmy bez toho, aby mezinrodn spoleenstv vznamnji protestovalo apitom zaruit, e zprva, kterou tm Kreml vyle, bude doruena adrestu
(vsouasn dob Ukrajin). Vtto souvislosti se opt nabz nejen energetick krize
mezi Podnstm aMoldvi, kter asov aideov pedchzela podobnmu sporu
mezi Ruskem aUkrajinou (na pelomu let 2008/2009 anovji vz/jnu roku 2014),
alepedevm pohled na Krym.
2. Podnst jako hrozba, nebo bezpenostn

dilema? Vztah sUkrajinou
Zatmco analyzovat Rusk postoj vi Podnst je relativn jednoduch, zhodnotit vztah
tohoto separatistickho regionu se sousedn Ukrajinou je skuten oek. Zatmco jet
okolo roku 2000 vnmal Tiraspol Ukrajinu jako pirozenou nhradu tehdy klesajcho
ruskho vlivu, vroce 2005 dolo kradiklnmu obratu. Piny je teba hledat virm
kontextu ukrajinsk politiky po tzv. oranov revoluci vprosinci 2004 [7]. Po proruskm intermezzu za prezidenta Janukovye se dnen politick elity kpodezvavmu
pstupu kPodnst vrtily. Staronov ukrajinsk postoj ovem nen ani tak namen
proti Podnst samotnmu, jako sp vi rusk vojensk ptomnosti na jeho zem
[8] vzhledem knerelnm ambicm zem vstoupit do NATO jsou toti rusk jednotky
na jejch zpadnch hranicch problematickm momentem.
40
Od anexe Krymu navc dominuje pohledu politickch elit vKyjev okolo prezidenta Poroenka vnmn Podnst jako skuten hrozby teritoriln integrit Ukrajiny.
zem je chpno jako rusk loutka anstupn prostor dal rusk agrese, i dokonce
vextrmnm ppad jako pina rusk anexe Krymu. Koneckonc termn Novorusko
(Novorossiya), kter povstalci na vchod Ukrajiny irusk prezident Putin opakovan
pouili kpojmenovn svch oblast, oznaoval vcarskm Rusku gubernii thnouc se
od Azovskho moe a prv do Podnst.
Po nsilnch krvavch stetech mezi proruskmi aproukrajinskmi demonstranty
vOdse na zatku kvtna 2014 obavy Kyjeva zmonosti rozen konfliktu kPodnst vygradovaly do skutench vojenskch pprav. Piblin od ervence 2014 zaala
Ukrajina sposilovnm vojensk ptomnosti vregionu arovn sopevovnm 450km
dlouh hranice sPodnstm [9]. Tato oblast je navc obvna pedevm ruskojazynm
obyvatelstvem (vetn etnickch Bulhar nebo Gagauz), kte masivn podporovali
Stranu region bvalho proruskho prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovye, costabilit vtomto regionu nepidv.
Vkontrastu proti Ukrajinskm opatenm ale stoj pomrn slab vojensk ptomnost
Ruska vPodnst, kter oficiln dosahuje potu pouze cca 1500 mu tzv.Operan
skupiny ruskch vojsk (Operational Group of Russian Forces (Operativnaya Gruppa
Rossiyskih VoyskOGRV) a400 mu zpeacekeepingov mise ustaven vroce 1992.
Nakolik je toto slo pouze fiktivn, je obtn odvodit, nicmn urit vodtko me
poskytnout struktura ruskch sil, kter ukazuje na uskupen ovelikosti a samostatn
brigdy. Podobn rusk brigda umstn napklad vAbchzii obsahuje tak enijn
prapor, zeslen dlostelectvo, przkumn prapor a dal tvary bojov podpory
abojovho zabezpeen, co vznamn zvyuje konen poetn stavy. Navc zjitn
poty specialist (leteckho personlu, spoja, dlostelc atd.) astncch se rznch
cvien vposlednch letech naznauj, e by rusk sly mohly doshnout, iu skuten
doshly brigdn rovn (tedy 6500 mu) [10]. Dohromady smstnmi vojenskmi
abezpenostnmi slokami, kter jsou nepmo tak placeny Ruskem, selze dostat
akslu 12000 ozbrojenc. Zvltn obavy na ukrajinsk stran vyvolv tak
nkolik stovek kozk, kte mohou bt dajn podnsterskou tajnou slubou pouity
kinfiltraci vokol Odsy [11]. Pestoe veejn mnn dajn prv jejich zapojen
vin zrozpoutn arvtek vOdse 2. kvtna 2014, prozatm neexistuj dn pm
dkazy, e by tomu tak skuten bylo [12].
Na Podnstersk stran jsou vojensk opaten Ukrajiny na spolen hranici vnmna
rovn svelkm znepokojenm. Jeden zbvalch ednk podnsterskho ministerstva
zahrani situaci ve vztahu kUkrajin vstin komentoval slovy Kdy se vm zem
rozpad pod rukama, pak je vechno vnmno jako hrozba [13]. Panuje zde rovn
obava, e pedstavitel Ukrajiny mohou reagovat pod tlakem boj na vchod zem
vsouasn situaci spe iracionln asituaci ve vztahu kPodnst vyhrotit, cokoneckonc odpovd dlouhodobmu obrazu Podnst vukrajinskch mdich. Cel situace
tak dostv podobu klasickho bezpenostnho dilematu.
Podnstersk strana vsouasn dob reaguje na obavy zUkrajiny celou adou demonstrac sly, kter vminulosti mly vdy spe antimoldavsk ndech. Vdob vrcholcch boj na vchod Ukrajiny byly 7. srpna 2014 podnstersk bezpenostn sly
uvedeny dostavu pohotovosti a21. srpna se objevily zprvy oveobecn mobilizaci[14].
41
Bybyly pozdji tyto zprvy dementovny ajednalo se pouze opovoln zlonk

kcvien spolu sruskmi vojsky vzemi, ukazuj na atmosfru napt voblasti.
Vystupovn hysterie na obou stranch hranice m tak prokazateln dopad na obyvatelstvo Podnst. Vreakci na vykreslovn Ukrajiny jako nestabiln zem ovldan
faisty, poklesl mimo jin peshranin styk sOdskou oblast na minimum. To pirozen
zasahuje jak turismus, tak tak rodinn vazby cel ady oban na obou stranch hranice.
Napklad ipedstavitel separatistick republiky zaali radji kcestovn dozahrani
namsto obvyklho letit vOdse vyuvat Kiinv.
Nejvt dopady lze ovem oekvat vekonomice. Podle odhad ze zatku roku 2014
ml klesnout HDP o11% [15]. Po udlostech na Ukrajin bude skuten slo mnohem
hor. Velk st ekonomickch aktivit m pololegln podobu avkadm ppad potebuje snadno dostupn pstav vOdse. Napt na hranicch zashlo dokonce ietablovan
obchodn vztahy. Napklad pomrn modern ocelsk komplex vRibnici, odvdjc
druhou nejvy sumu na danch vzemi, zvis na surovinch zukrajinskch dol, jejich
dodvky jsou vsouasn dob znan nepedvdateln. Pm ekonomick dopady napt
sUkrajinou u lze intenzivn pociovat nyn. A u se jedn o15% snen ansledn zmrazen plat ve veejnm sektoru do konce roku 2014 i oproblmy sdchody vyplcenmi
zRuska. Vlda vTiraspolu pirozen zobt vin Kiinv aKyjev, nicmn nevhodn
struktura ekonomiky (40% prceschopnho obyvatelstva zamstnno ve veejn sfe),
rozshl korupce, velk mnostv dchodc atd. patrn hraj mnohem vt roli.
Ipes rostouc pocit vzjemnho ohroen ale nen pli reln oekvat pmou
agresi kterkoliv zobou stran. Ukrajina je jednoznan vzna na vchod aPodnst
si neme dovolit potvat proti sob svho jedinho souseda, pes kterho mu proud
zbo, plyn asuroviny. To me tak vysvtlit, pro Tiraspol neuznal separatistick
lidov republiky vLuhansku aDoncku.
3. Besarabsk jablko svru role Rumunska

Ponkud pozapomenutm aktrem zamrzlho konfliktu vPodnst je vsouasn dob
Rumunsko. Bukure napklad nikdy nebyla pes opakovan snahy pizvna kjednnm ve formtu 5+2 ovyeen situace vseparatistick oblasti [16]. Nicmn prv
pijetm Rumunska do EU vroce 2007 se Podnst ji nadle nenachz na odlehl
periferii ajeho relevance vzrostla.
Vztahy obou zem jsou pitom zateny sovtskou minulost aminimln vpotcch
vzniku Podnstersk Moldavsk republiky hrly dleitou lohu. Za svho historickho pedchdce Podnst povauje Moldavskou autonomn sovtskou socialistickou
republiku, kter byla vroce 1924 vytvoena zsti ukrajinskho zem aobsahovala
ilev beh Dnstru azcela zjevn slouila kprezentaci sovtskch zemnch nrok
nacelou Moldvii. Jej vtina (tzv. Besarbie) byla toti vmezivlenm obdob soust Rumunska, co trvale zatovalo sovtsko-rumunsk vztahy. Vroce 1940 Sovtsk svaz Besarbii obsadil ana jejm zem vznikla Moldavsk sovtsk socialistick
republika, kn bylo pipojeno zem dnenho Podnst. Ztrta Besarbie pak byla
hlavn pinou rumunsk asti ve vlce proti SSSR. Cel oblast dnen Moldvie
ispravm behem Dnstru se tak naposledy na ti roky dostala po rumunskou sprvu.
42
Moldavsk SSR byla obnovena vroce 1944 azstala pak soust Sovtskho svazu
a do jeho rozpadu vroce 1991.
Ivrmci spolen svazov republiky bylo Podnst sovtskm stedm proteovno.
Odtud pochzely politick elity aprv tady byl rozvjen tk prmysl. Ve chvli rozpadu Sovtskho svazu se tak pedpoklady ovt dvryhodnosti podnsterskch elit
pln potvrdily. Zatmco Lidov fronta vMoldvii organizovala rozshl demonstrace
veprospch sjednocen sRumunskem, opozin hnut (OSTK odbory), erpajc
podporu pedevm vprmyslovch oblastech okolo Dnstru (tedy pevn ruskojazynch), volala po zachovn zkch vazeb na moskevsk centrum [17]. Etnick rozmr
tchto rozpor byl tedy ve skutenosti mn vznamn ne aspekt kulturn ajazykov.
Jak zjazykovch, tak tak zekonomickch dvod napklad Podnst podporovalo
moskevsk pu vroce 1991, zatmco Kiinv jej odmtl.
Samotn otzka spojen sRumunskem pak hrla svou roli vrumunsk iMoldavsk
politice po cel devadest lta. Strach znj dovedli podnstert vdcov dovedn
vyuvat. Vdnen dob je ekonomick realita Rumunska aMoldvie zcela odlin
aoficiln politick podpora spojen se vytratila, pestoe iBukure je vnkterch
mstech zaplavena npisy Basarabia Pmnt Romnesc (Moldvie je Rumunsko).
Blzk, vcemn emocionln vztah si Rumunsko kMoldvii udruje nadle ve sloganech jako brati za ekou Prut, kter lze zaslechnout ina oficilnch akcch. Ojedinle
ikdy velmi opatrn pak dvaj nkter konkrtn osoby napojen na dlouholetho
rumunskho prezidenta Bsesca najevo revizionistick tendence, ale potencil tchto
tmat njakm zpsobem polarizovat spolenost obou zem je ji tm nulov.
Pesto m samotn Podnst pro Rumunsko stle klov vznam. Prv pes Podnst
toti vede klov plynovod aropovod nejen do samotn Moldvie, ale tak do Bulharska
aRumunska. Na levm behu Dnstru tak ji dvno dolo kpropojen souasnch silovch
nstroj rusk politiky energetick bezpenosti apodpory proruskho separatismu.
Aprv Rumunsko se me nechtn stt jejich prvn obt zad Evropsk unie.
4. Organizovan zloin
Bylo by iluzorn pedpokldat, e situace vPodnst je determinovna vhradn externmi aktry. Jakkoliv je teba vliv Ruska nesporn aabsence mezinrodnho uznn
(alespo vtakov me, jak se dostalo Kosovu) ovlivuje fakticky vechny oblasti
fungovn zem, existuj inezanedbateln vnitropolitick aspekty. VEvrop lzenalzt
pouze dv zem, jejich nejvy pedstavitel mli tak zk vazby na skupiny organizovanho zloinu. Krom Kosova se jedn prv oPodnst.
Spojen se svtem Tiraspol tradin obstarval pes ukrajinsk pstav Odsa vlivem
rozen korupce je tento kanl vyuvn tak kileglnmu transportu nejrznjch
komodit. Zatmco vkosovskm ppad se bn jednalo odrogy i kraden auta, Podnst disponuje jinou lukrativn komoditou zbranmi [18]. Ty jsou vzemi vyrbny
minimln od roku 1996, ato vtovrnch ovldanch nejmocnjmi leny vldnoucch elit vetn bvalho prezidenta Igora Smirnova. Dal vydatn zdroj pedstavuj
obrovsk sklady munice patc jet nkdej sovtsk armd. Vdob svho vrcholu
vroce 2004 doshla hodnota paovanch zbran st pedstaviteln hodnoty 20 miliard
dolar. Hlavn poloku pirozen pedstavuj run paln zbran, munice asoustky
43
pro nstran vbun systmy. Vjimkou nejsou vak ani protiletadlov komplety nebo
obrnn vozidla, kter byla dodvna do Srie aLibanonu. Nejzvanj (avak nepotvrzen) jsou zprvy opaovn tpnho aradioaktivnho materilu vhodnho kvrob
pinav bomby [19]. Mezi hlavn zkaznky podle ne zcela vrohodnch zprv pat cel
ada organizac typu Hizballh nebo Hams ovem iterorist i povstalci vKosovu
aeensku [20], co do jist mry popr argumenty oRusku stojcm vpozad tchto
aktivit (naopak je tm jasn, e pes Podnst realizuje Moskva dodvky vojensk
techniky do nkterch kontroverznch stt).
Nedostatek mezinrodnho uznn akonec ukrajinsk podpory vroce 2005 dohnal
Podnst kobrovsk zvislosti na ileglnm obchodu. Paradoxn je tak mono ct,
eignorovn Tiraspolu vede kbezprecedentnmu ohroen evropsk bezpenosti
jejist velkm luxusem mt na hranicch EU zemi, kter dodv zbran teroristm.
Navc nedostatek koherence vevropsk zahranin politice in Evropskou unii pomrn
nevhodnm formtem pro een tohoto problmu. NATO, kter disponuje americkmi
zdroji, ale tak teba tureckmi zkuenostmi spodobnmi konflikty na Kavkaze, pak
zase neprojevuje oproblematiku dostaten zjem. Za takov situace je kad een
zvisl pouze na Rusku jemu ovem dosavadn stav vyhovuje.
5. Postsovtsk skanzen?
Zamrzlost se vppad Podnst nevztahuje pouze na samotn konflikt. Tmto slovem je mono charakterizovat celkovou ustrnulost tamjch pomr. Pi jeho nvtv
se lze st ubrnit dojmu jaksi cesty asem. Cel zem se tak vce ne emu jinmu
podob kulise zbkovho pionnho thrilleru, jejich dj je obas do Podnst
skuten zasazen. Tomu odpovd ve; od sttn symboliky vychzejc ze sovtskho
vzoru a po personln propojenost souasnch abvalch sovtskch elit.
Nicmn dokud bude Podnst vrusk zahranin politice chpno jen vkontextu
konfliktu na Ukrajin i jako eso vrukvu ve smru kMoldvii, zstane jeho role
omezena pouze na nstroj politickho tlaku. Rozen konfliktu dle do oblasti ernho
moe by toti ipro Rusko pedstavovalo vojensky apoliticky mnohem nkladnj
podnik ne operace vDonbasu. Koneckonc osamocen by krvav prorusk
demonstrace vblzk Odse 2. kvtna 2014 jasn ukzala na limity lidov podpory rusk
agresi vtomto regionu. Naopak tsn vtzstv proevropskch stran vparlamentnch
volbch vMoldvii na konci listopadu 2014 patrn povede Moskvu kvyuit Podnst
kdestabilizaci antlaku na Kiinv, co ovem paradoxn me uklidnit situaci podl
ukrajinskch hranic. Vtto souvislosti by ale byla chyba, kdyby Podnst opt zmizelo
ze zornho pole mezinrodnho spoleenstv. Jeho blzkost EU aNATO znj toti
potenciln dlaj vt zdroj nestability ne relativn vzdlen Donbas i Krym.
Po vce ne dvaceti letech sv existence nicmn Podnstersk moldavsk republika
stle zstv de facto sttem, tedy mezinrodn neuznanou entitou, vn sv zastupitelsk ady otevela jen Abchzie, Jin Osetie aNhorn Karabach ato kezven
prestie zjevn nesta. Jej samotn existence povyuje pojem zamrzl konflikt
zpouhho popisu danho stavu na svbytnou ideologii avkontextu konfliktu na Ukrajin
slou jako precedens pedevm pro separatistick oblasti okolo Doncka aLuhanska.
Jestlie vak unkterho zklovch politik na ukrajinsk i rusk stran nedojde
44
kezkratu po vzoru gruznskho prezidenta Michaila Saakaviliho vroce 2008, zstane

udren statu quo samotnou podstatou byt tto separatistick republiky.
Pouit literatura:
[1] Kosienkowski, M. Ukraine and Transnistria: ATroubledBorderland. In New Eastern Europe. http://www.
neweasterneurope.eu/articles-and-commentary/1342-ukraine-and-transnistria-a-troubled-borderland
[ke dni 19.12.2014].
[2] Groll, E. What Would Russian Troops Do Once They Cross the Ukrainian Border?. In Foreing Policy. http://
foreignpolicy.com/2014/04/14/what-would-russian-troops-do-once-they-cross-the-ukrainian-border/
[ke dni 19.12.2014].
[3] Pridnestrovie in Context of Ukraine. In Ari Rusilas Balkan blog. https://arirusila.wordpress.com/
2014/03/29/transdniestria-in-context-of-ukraine/ [ke dni 19.12.2014].
[4] Moldovans choose Europe, barely. In The Economist, http://www.economist.com/news/europe/21635339moldovans-choose-europe-barely [ke dni 19.12.2014].
[5] Russia issues thinly-veiled threat to Moldova not to forge close rties with EU after key elections
produce narrow victory for pro-Western parties. In The Daily Mail. http://www.dailymail.co.uk/news/
article-2856029/Will-Putin-accept-result-Pro-Europe-coalition-narrowly-wins-key-Moldovan-electionholds-surging-Russian-leaning-parties.html
[6] Caus, K. Chisinau is taking atougher stance on Transnistria. http://www.osw.waw.pl/en/publikacje/
analyses/2014-11-05/chisinau-taking-a-tougher-stance-transnistria [ke dni 19.12.2014].
[7] Urse, C. Solving Transnistria: Any Optimists Left? In PfP Consortium Quarterly Journal Spring 2008.
http://www.isn.ethz.ch/Digital-Library/Publications/Detail/?ots591=cab359a3-9328-19cc-a1d28023e646b22c&lng=en&id=57339 [ke dni 19.12.2014].
[8] Caus, K. Chisinau is taking atougher stance on Transnistria. http://www.osw.waw.pl/en/publikacje/
analyses/2014-11-05/chisinau-taking-a-tougher-stance-transnistria [ke dni 19.12.2014].
[9] Kosienkowski, M. Ukraine and Transnistria: ATroubled Borderland. In New EasternEurope. http://www.
neweasterneurope.eu/articles-and-commentary/1342-ukraine-and-transnistria-a-troubled-borderland
[ke dni 19.12.2014].
[10] Minzarari, D. Ukraine Taking Drastic Measures to Diminish the Risk of an Odessa Peoples Republic.
In Eurasia Daily Monitor Volume. http://www.jamestown.org/single/?tx_ttnews%5btt_news%5d=42752
&tx_ttnews%5bbackPid%5d=228&cHash=1580aed0b26c1482691c346c4c01d54a#.VIWcm00tDIW
[ke dni 19.12.2014].
[11] Minzarari, D. Ukraine Taking Drastic Measures to Diminish the Risk of an Odessa Peoples Republic.
In Eurasia Daily Monitor Volume. http://www.jamestown.org/single/?tx_ttnews%5btt_news%5d=42752
&tx_ttnews%5bbackPid%5d=228&cHash=1580aed0b26c1482691c346c4c01d54a#.VIWcm00tDIW
[ke dni 19.12.2014].
[12] Sobjk, A. Will Transnistria Be Cast in the Novorossiya Project? In PISM. http://www.pism.pl/files/
?id_plik=18298 [ke dni 19.12.2014].
[13] KOSIENKOWSKI, M. Ukraine and Transnistria: ATroubledBorderland. In New EasternEurope.
http://www.neweasterneurope.eu/articles-and-commentary/1342-ukraine-and-transnistria-a-troubledborderland [ke dni 19.12.2014].
[14] Transnistria mobilizes its army: Russian official visits region. In Moldova.org, http://www.moldova.org/
transnistria-mobilizes-its-army-russian-official-visits-region/ [ke dni 19.12.2014].
[15] Benea, R. Alegerile moldovenei Transnistria. http://www.europalibera.org/content/transcript/26717872.html
[ke dni 19.12.2014].
[16] Benea, R. Conflictultransnistrean - ce rol ar puteajucaRomnia? http://www.europalibera.org/content/
article/2196426.html [ke dni 19.12.2014].
[17] Johansson, A. The Transnistrian Conflict after the 2005 Moldovan Parliamentary Elections, In Journal
of Communist Studies and Transition Politics, Vol. 22, Issue 4, 2006. http://www.tandfonline.com/doi/
full/10.1080/13523270601019565#tabModule [ke dni 19.12.2014].
[18] Vdovi, L., Opri, M. and Mogo, A. Transnistria - Europes hub of smuggling and trafficking.
http://www.investigatii.md/eng/index.php?art=221 [ke dni 19.12.2014].
[19] Transdniestr: Missing Missiles Raising Fears of Dirty Bombs For Sale, http://www.globalsecurity.org/
security/library/news/2003/12/sec-031210-rferl-171503.htm [ke dni 19.12.2014].
[20] Modlova.org: Italian daily: terrorists are armed in Transnistria, http://www.moldova.org/italian-dailyterrorists-are-armed-in-transnistria-39287-eng/ [ke dni 6.1.2015].
45
Mgr.Petr Zelinka
Bezpenostn
Vzkum al-Kidy nikdy nebyl snaz:
prosted
pehled zdroj primrnch dat
Research of al-Qaida has never been easier:

anoverview of the sources of primary data
Abstrakt:
Jet nikdy nebylo tolik primrnch dat kal-Kid veejn dostupnch. Avak stle
nejsou primrn data pro vzkum al-Kidy dostaten vyuvna ato ipesto,
eprv jejich nevyuvn mlo vminulosti prokazateln velmi negativn dopad
na rove publikac oal-Kid. lnek m dva cle: zmapovat veejn dostupn
zdroje primrnch dat kal-Kid apomoc vyzdvihnut zajmavch poznatk
znich demonstrovat jejich pnos. Konkrtn se lnek vnuje tyem volnm
typm zdroj primrnch dat vstupy sttnch instituc, publikan innost len
al-Kidy apmch astnk, zveejnn komunikace len al-Kidy aunikl
utajovan informace. Vkrtkosti bude diskutovna iotzka jak ke zdrojm primrnch dat pistupovat. Zmrem lnku je povzbudit odbornou veejnost kvtmu
vyuvn primrnch dat pi vzkumu al-Kidy.
Abstract:
There has never been so much primary data on al-Qaida publicly available.
Nevertheless primary data are still not used enough, despite the fact that their
omission had aclearly detrimental effect on the quality of research on al-Qaida.
The articles goal is twofold: to lay out an overview of the publicly available sources
of primary data on al-Qaida and by highlighting interesting aspects oftheir
content to demonstrate their usefulness for the research in general. Thearticle
deals particularly with outputs of public institutions, al-Qaidas members
publications, al-Qaidas members communication that has been made public
and leaked classified information. The topic how to use the sources of primary data
will be discussed briefly. The article aims at encouraging the academic and expert
community to use primary data more broadly when researching al-Qaida.
Klov slova:
al-Kida; vzkum; primrn data.
Keywords:
al-Qaida; research; primary data.
46
vod
Po tocch zjedenctho z dolo kprudkmu nrstu publikan innosti zabvajc se
tmatem terorismu. Ped jedenctm zm vychzelo piblin 50 knih ron, vjejich
nzvu bylo obsaeno slovo terorismus, vroce 2002 ji tm 400 [1]. Zlogickch dvod
se vtina pozornosti ubrala kdihdistick sti al-Kida. Vhlavnch dvou odbornch
urnlech vnujcch se terorismu (Terrorism and Political Violence aStudies in Conflict
and Terrorism) se al-Kidou se vletech 20022004 zabval kad sedm lnek [2].
Zal-Kidy se stalo nesmrn exponovan tma.
Po odeznn nejvt vlny se ovem zaala objevovat postupn kritika nad rovn publikanch vstup. Vtina tchto vstup pedkldala tenm autorovy nzory, nikoliv
analzu dat [3]. Nkolik autor si na vzkumu al-Kidy zaloilo vlastn ivnost, udvali,
edisponuj pstupem kutajenm informacm, kontakty na zpravodajsk sluby aholedbali
se velkou znalost problematiky. Byli dokonce zvni jako odbornci pro ely soudnch
pelen. Vnkolika ppadech se ukzalo, e vt st ve uvedenho byla smylen [4].
Dalm problmem byla tm absence vyuvn primrnch dat zestrany vzkumnk [5].
Publikace tedy jen donekonena recyklovaly n tvrzen, kter sepatn dokldala ajet
he ovovala. Seteno apodtreno, situace sekekonci prvn dekdy 21. stolet mohla
jevit jako velmi neuten zhlediska vzkumu al-Kidy trh byl pmo zaplaven rznmi
publikacemi, vtinou ovem nevaln kvality (proautora zne zcela zejmch pin se tento
jev netkal R, ato pedevm proto, e se zde oal-Kid tm vbec nepsalo).
Jednou zhlavnch tez tto prce bude, e situace ohledn dostupnch publikac
apedevm primrnch dat je vsouasn dob mnohem pznivj. Oal-Kid zaalo
pst vce ne-zpadnch autor, kte jsou zpravidla lpe jazykov vybaveni, ale maj tak
zjem imonost se bavit pmo sleny al-Kidy, respektive sdihdisty, kte vjejch
kruzch psobili i on mli pehled [6]. Pomyslnm vrcholem tohoto jevu je pak osoba
Nomana Benotmana, bvalho pslunka dihdistick skupiny Libyan Islamic Fighting
Group, kter nyn psob jako odbornk na terorismus pro jeden britskch think-tank [7].
Dalm pozitivem je, e autoi publikujc oal-Kid se m dl vce orientuj na st, kter
se kal-Kid pipojily relativn nedvno avsouasn dob pedstavuj jednu znejdynamitjch soust fenomnu al-Kida, a u je jm jemensk al-Kida na Arabskm
poloostrov (AQAP) [8] i a-abb vSomlsku [9]. Podobn kvalitn jsou zmapovny
ivazby al-Kidy na Hakknho s, kter psob vAfghnistnu aPkistnu [10]. Nedvn
publikace German jihad dokonce mapuje dihdistick ohroen prostoru (ize strany
al-Kidy), kter je pro eskou republiku velmi blzk, asice Nmecko [11].
Hlavn tez apedmtem tohoto lnku je ovem stanovisko, e nejvtm pnosem zhlediska vzkumu al-Kidy je fakt, e jet nikdy nebylo tolik primrnch dat
oal-Kid veejn dostupnch. Tento stav je navc bezprecedentn ve studich terorismu
obecn. Udn jin teroristick organizace neplat, e by vzkumnk mohl interpretovat pepisy zvslech, dopisovou komunikaci i autobiografick zpovdi len dan
organizace arozhodn ne vtakov me, jak tomu je vppad al-Kidy. Pesto tyto
zdroje nejsou vyuvny dle autora vdostaten me, mon ikvli patnmu povdom
odborn veejnosti onich.
Prce m dva cle: zmapovat veejn dostupn zdroje primrnch dat kal-Kid
apomoc vyzdvihnut zajmavch poznatk znich demonstrovat jejich pnos. Vkrtkosti bude diskutovna iotzka, jak ke zdrojm primrnch dat pistupovat.
47
1. Definice fenomnu al-Kida

Ve svch propagandistickch vstupech pouv al-Kida oznaen Tanzim al-Kidat
ul-Dihd [12], tedy nco jako Organizace zkladny pro dihd, my zde budeme pouvat krat oznaen al-Kida.
Na al-Kidu lze nazrat vcero zpsoby, je proto douc jasn deklarovat, co podtmto
oznaenm bude chpno vtomto lnku. Al-Kidou bude myleno tzv. jdro al-Kidy
(tj. nejvy velen kolem emra Ajmna az-Zawhirho) apidruen organizace, kter
byly oficiln ze strany nejvyho velen uznny jako soust al-Kidy. Tato definice
je inspirovna prac Katherine Zimmerman [13], od jej publikace ovem dolo kjedn
zsadn zmn, asice kvylenn al-Kidy vIrku (oficiln pod nzvem Islmsk stt
vIrku aLevant, respektive Islmsk stt) zdihdistick obce al-Kidy, zdvodu
nedodrovn pokyn emra al-Kidy ohledn psoben vsyrskm konfliktu [14].
Jedn se ozcela bezprecedentn udlost, nikdy dve nebyla dihdistick s vylouena
zal-Kidy. Krom jdra al-Kidy (Pkistn, Afghnistn) se vsouasn dob do obce
al-Kidy ad: al-Kida na Arabskm poloostrov (Jemen, Sadsk Arbie), al-Kida
vislmskm Maghrebu (Alr, Mali), a-abb (Somlsko), Dabhat an-Nusra (Srie),
Islmsk kavkazsk emirt (Rusk federace) [15]. Do defininho rmce tak nen zahrnut
fenomn osamocench dihdist bez afiliace, kte jsou inspirovni ideologi al-Kidy,
adle pak dihdistick st, se ktermi al-Kida spolupracuje, ale neprohlsila je zasvou
soust. Pro nkter vzkumn ely by bylo vynechn st jako napklad Islmsk
dihdistick unie i Hakknho s problematick, nicmn vkontextu mapovn zdroj
primrnch dat to umon vce zit vbr.
Na organizan rovin je chpn al-Kidy naznaeno pomrn jednoznan, hor
je to vppad jednotlivch osob. Zjistit daje otom, zda dan osoba sloila psahu
(baja) emrovi al-Kidy i emrovi jedn zjeho uznanch pidruench st, je velmi
obtn. Dobe to ilustruje pklad Ab Zubajdy, vlastnm jmnem Zajn al-bidn
Muhammad Husajn. Vdob jeho zaten vroce 2002 byl americkm ministerstvem
obrany oznaen za velmi vznamnho velitele al-Kidy [16], tehdej tisk jako
jiodt doby tolikrt dokonce oteven mluvil omui slo ti vhierarchii al-Kidy
[17]. Dostupn zpravodajsk materily jsou ji opatrnj apevn onm hovo
jako ooperativci svelkm vhledem do innosti al-Kidy [18]. Nejpravdpodobnj
verze jeovem takov, e Ab Zubajda lenem al-Kidy nikdy nebyl, vykonval vjej
prospch logistick funkce, kter ovem byly alespo vpotku spe spojen sjeho
rol vrmci vcvikovho tbora Chaldan, ze kterho al-Kida vybrala sv budouc
leny [19]. Sm Ab Zubajda vesvm denku (psn jet ped zatenm) vyjadoval
al-Kid sv sympatie, ale zalena senepovaoval [20]. To samozejm nic nemn
natom, eAb Zubajda se podlel naplnovn teroristickch tok, by ne spispnm
al-Kidy. Ani to nevyvrac fakt, e Ab Zubajda sehrl klovou roli pi evakuaci kdr
al-Kidy do Pkistnu posvrhnut tlibnskho reimu [21]. Pslunost dan osoby
kal-Kid jetak asto obtn prokazateln, nejasn azvisl na interpretaci. Autor
sezdostupnch primrnch zdroj vdy snail pslunost ovovat co nejpelivji,
chyby ovem vylouit nelze.
48
2. Dostupn zdroje primrnch dat

Nen mon vrozsahu tohoto lnku obshnout veker dostupn zdroje primrnch
dat, kter jsou kal-Kid kdispozici, apedevm by to ani nebylo vsilch autora
zmnoiny primrnch zdroj bude proto vybrna jen st, ato dle nsledujcch
kritri. Za prv, mus bt dostupn vanglickm jazyce, odpad tedy nutnost znalosti
arabtiny, urdtiny, rutiny i dalch jazyk, ten si tedy sm me obsah danch
dokument ovit. Obecn nelze znalost cizch jazyk pi studiu al-Kidy ne doporuit.
Dostupn peklady dokument nejsou toti vdy bez chyby. Za druh, mus bt voln
dostupn von-line i titn podob. Opt zdvodu monosti tene se sdokumenty
samostatn seznamovat. Poslednm kritriem je relevance zdroj ktmatu al-Kidy,
poznatky vnich obsaen by mly mt vztah ke struktue, kvznamnm pedstavitelm
i schopnostem amonostem al-Kidy. Ipo aplikaci tchto kritri zstv dostatek
materilu kpedstaven aanalze.
Dostupn primrn zdroje kal-Kid lze voln kategorizovat do pti skupin: 1)propagandistick produkce al-Kidy, 2) veejn vstupy sttnch instituc, 3) vlastn publikan
innost len al-Kidy aoitch astnk, 4) zveejnn komunikace len al-Kidy,
5) unikl utajovan skutenosti. Prvn skupin se zde vnovat nebudeme je nejnronj na interpretaci, nchyln na dezinformaci, zvlt voblasti socilnch mdi
velmi dynamick (co ztuje jej dlouhodobou dostupnost). Nejproblematitj ovem
je, esvjimkou nkolika mlo publikac, jakou je teba magazn Inspire, vyaduje
dobrou znalost rozlinch jazyk.
Vrmci zbylch ty skupin zdroj primrnch dat se budeme dret stejn struktury.
Budou popsny nejpnosnj zdroje zmnoiny monch, zmnme nejzajmavj
poznatky zdanch zdroj.
3. Veejn vstupy sttnch instituc

Rzn sttn instituce vydvaj pro rzn ely informan vstupy, kter maj vztah
kal-Kid. Jedn se pedevm ovyetovac zprvy aobalovac zprvy vyuvan
vsoudnch pelench. Dal specifickou kategori je designace osob za vznamnho
teroristu.
Pravdpodobn nejznmj vyetovac zprvou je The 9/11 Commission Report,
kter se stala pomrn masivnm poinem (zpracovatel proli dle vlastnch slov vce
ne 2,5 milionu stran textu amli rozhovory svce ne 1200 osobami). Co se tak
podepsalo na faktu, e byla vydna a ti roky po toku zjedenctho z. Svjimkou
nkolika petitnch dokument, respektive jejich st se ovem jedn hlavn voblasti
al-Kidy oshrnut tehdy dostupn literatury azskn pohledu osob ze zpravodajsk
komunity USA. Dozvme se zde jak vvoj al-Kidy, tak postup americkch zpravodajskch slueb, pedevm Central Intelligence Agency (dle jen CIA) proti n [22].
Dalm velmi zajmavm zstupcem ztto kategorie je dokument oznaovan jako
Abottabad Commission Report, co je vstup pkistnsk komise, kter byla ustanovena
pro vyeten okolnost operace americkch specilnch sil proti bin Ldinovi apro zjitn, zda byly nkter pkistnsk prvky npomocn vukrvn bin Ldina. Komise na
zprv pracovala vce ne rok apl aopt se seznmila seirokm spektrem dokument
49
avyslechla velk mnostv osob. Vznam zprvy je zven tm, e nebyla zpracovvna
pro irokou veejnost, ale byla pedloena pkistnskmu premirovi. Jej nik naveejnost nen vysvtlen. Na rozdl od ve uveden vyetovac zprvy kjedenctmu z
ovem tento dokument zahrnuje iobsahy jednotlivch rozhovor, by pevyprvn
apravdpodobn redigovan. Nejzajmavj jsou pedevm tivpovdi:Marjam
manelky jednoho zkurr bin Ldina, editele Inter-Services Intelligence Directorate
(dle jen ISI, nejvlivnj pkistnsk zpravodajsk sluba) adoktora akla Chna
frdho (pozdji odsouzenho za pion) [23].
Marjam popsala pesuny bin Ldina, kurra, strce ajejich rodin po Pkistnu
po svrhnut tlibnskho reimu. Cel skupina bydlela nejdve vKar, nsledn
vPevaru aSvtu, zde se doslechli ozajet Chlida ajcha Muhammada (strjce
tok zjedenctho z, osoba odpovdn za logistick zajitn al-Kidy vPkistnu
[24] iosobu, kter bin Ldinovi ve uvedenho kurra astrce osobn vybrala),
covyvolalo mezi obma kurry bin Ldina velkou paniku. Dolo kpemstn skupiny
doHarpru ansledn ji nadobro do Abottbdu [25]. Dr.Afrd vylil, jakm zpsobem byl zen Ameriany, respektive CIA, pi vakcinanm programu vAbottabdu,
dle jeho vpovdi nedolo kvakcinaci domu, kter obval bin Ldin [26]. editel
ISI pakpopsal rove spoluprce sCIA pi boji proti operativcm al-Kidy ajej
vvoj. Jeznj krom jinho velmi patrn frustrace, ohledn ponn CIA, kdy ppad
dr.Afrdho nebyl vbec ojedinl. ISI onevldnch organizacch siln penetrovanch
pslunky CIA i jejmi agenty vdla, ale na osobn dost editele CIA proti nim
nepsobila [27]. Zdesekrom jinho dozvdme pravdpodobnou pinu na prvn pohled
barbarskho zvyku pkistnskho Tlibnu zabjet pracovnky nevldnch organizac
stm, e sejedn oamerick piny.
Umisovn osob na seznam Special Designated Global Terrorist, respektive jejich
popis slou jako jeden zdalch primrnch pramen. Vrmci americkho ministerstva financ psob Office of Foreign Assets Control, vjeho psobnosti je uvalovn
finannch sankc [28]. Jeden zjm spravovanch reim je namen na postihovn osob
spojench sTlibnem aal-Kidou, co bylo zavedeno Vldnm vnosem 13224[29].
Utakto oznaench osob je uveden dvod zaazen, zpravidla njak innost ve prospch
al-Kidy i jejch st, ale tak identifikan data, vetn rznch alias anom de guerre.
Sankn seznamy jsou nepravideln aktualizovny, dlouhodob tak poskytuj uitenou
pomcku pro identifikaci jednotlivch operativc al-Kidy.
4. V
lastn publikan innost len al-Kidy
apmch astnk
A se to me zdt neuviteln, tak nkte operativci al-Kidy vydali autobiografick publikace, chystali se je vydat i si vedli dkladn zznamy ovlastn innosti.
Je nasnad, e takovto materily jsou velmi zajmav pro vzkumn ely. asto
nemn zajmav jsou ipublikace nkterch bvalch pslunk zpravodajskch
slueb, kte se boji proti al-Kid vnovali.
Pkladempnosn publikace tohoto typu je kniha Nassera al-Bahrho (alias Ab
Dandala), jednoho zosobnch strc Usmy bin Ldina. Ab Dandal se pokusil
astnit dihdu vBosn, Somlsku aTdikistnu, aby nakonec zakotvil val-Kid,
50
kde psobil vletech 1997 a 2001. Ze sv pozice ml pstup krznm informacm

ohledn al-Kidy. Vknize popisuje jej tehdej strukturu, adu jejch vznamnch
len. Jako Jemenec kriticky komentuje ivelmi siln zastoupen Egypan val-Kid
vrmci ry (nejvyho rozhodovacho orgnu) mlo bt sedm len aztoho prv
pt Egypan. Po dohod sbin Ldinem se zasadil oto, e alespo jeho ochranku tvoili pouze Jemenci, tedy osoby stejnho etnickho pvodu jako bin Ldin [30]. Velmi
zajmav jsou poznatky ovvoji vztah mezi al-Kidou aTlibnem, ty byly zpotku
velmi vlan, zlepili se participac bojovnk al-Kidy vboji proti tzv. Severn alianci,
kter byla vt dob hlavnm neptelem Tlibnu. Jen aby se tyto vztahy zhorily pot,
co al-Kida zatoila na americk ambasdy vKeni aTanzanii. Dky vlivunkterch
duchovnch kolem mully Umara (nejvy pedstavitel Tlibnu) se nakonec Tlibn
rozhodl bin Ldina mezinrodnmu spoleenstv nevydat. Bin Ldin nsledn psahal
baja mullu Umarovi, m de facto podadil al-Qidu Tlibnu. Dalm momentem,
kter pispl kutuen vztah, byla pomoc al-Kidy Tlibnu pi vyetovn pokusu
oatentt na mullu Umara ze strany rnu, co mla bt odplata za zabit rnskch
diplomat zMazre arf [31].
Vroce 2009 se na jedn zdihdistickch strnek objevila dvoudln autobiografie
Fazula Abdullha Muhammada (znmjho pod jmnem Harn Fadil), jej dlka dosahovala ctyhodnch 1100 strnek. irok veejnosti je pstupn jej peklad, respektive
analytick koment od Nelly Lahoud [32]. Nespluje tak psn vzato nmi pijat
kritria, ale svm pnosem alespo zmnku jist zasluhuje. Harun Fadil byl vznamn
operativec al-Kidy, kter vjej prospch psobil od roku 1991 do roku2011, kdy byl
zastelen vSomlsku. Ml svj vznamn podl na psoben al-Kidy vAfrickm rohu.
Plnil funkci sekrete vojenskho vboru (nejvznamnj ze vech vbor) al-Kidy
abyl tedy ve styku svtinou vysokch pedstavitel al-Kidy [33]. Ztohoto pohledu
se jedn ovbec nejautoritativnj dostupn dlo.
Harn tvrd, e kritick negativn zlom pro al-Kidu piel vroce 2003, kdy al-Kida
ztratila adu svch vysoce postavench operativc vPkistnu (nap. Chlida ajcha
Muhammada i Ab Jsira al-Dazirho, kter byl poven komunikac spkistnskmi autoritami). Harn, kter byl toho asu vAfrice, ztratil na ti roky sal-Kidou
vPkistnu spojen [34]. Pokud ktomu piteme podobn ztrty, kter al-Kida zaznamenala ve stejnm roce vrnu [35], musme mu dt patrn zapravdu.
Jednm zhlavnch leitmotiv Harnovy publikace je, e dihdistick scna byla
sten svedena ze scest azbyten zabedvala do teologickch ptek. Mise al-Kidy
byla vdy pedevm vojensk, nikoliv teologick. Vyuvn takfrismu (zjednoduen eeno prohlen danho muslima za nemuslima) ansledn toky na muslimy,
aucivilisty, i zneptelen dihdistick skupiny, jsou znan kontraproduktivn.
Zvlt nov skupiny, kter se hls kal-Kid, ale pravou podstatu mise al-Kidy
nechpou, jsou toho dle tvrzen Harna asto dkazem. Vtomto kontextu je vhodn
uvst, e Harn oponoval zzen skupiny, kter byla pozdji nazvna a-abb ajenyn
plnohodnotnou soust al-Kidy (alespo dle na definice). Harn argumentoval,
evytvoen a-abbu bude pouze fragmentovat pozici tehdejho Svazu islmskch
soud vSomlsku [36]. Je pravdpodobn, e prv kvli opozici Harna (vt dob
byl Harn nejvym pedstavitelem al-Kidy vSomlsku) vi uznn a-abbu byl
ibin Ldin proti [37], a po smrti obou vyhlsil Ajmn az-Zawhir pipojen a-abbu
kal-Kid.
51
Al-Dazra na sv strnky dala kdispozici odtajnn peklad die Ab Zubajdy,

kter se unj velmi pravdpodobn nael vdob zajet. Di je rozdlen do esti svazk,
kter jsou psny ponkud zvltn formou, autor tam promlouv sm ksob jako druh
osob, jedn se piblin o750 stran textu, ukterch jsou alespo dva posledn svazky
pnosn pro vzkumn ely.
Svazek pt popisuje obdob z 1999 a duben 2001, co byl patrn etapa nejvyho zapojen Ab Zubajdy do operativn innosti. Zubajda asto cestoval mezi Afghnistnem (Kbul, Kandahr, Chst) aPkistnem (pevn Kvta, Kar, Lhaur
aIslmbd) zdvod zaizovn rznch logistickch zleitost, vnkterch ppadech
pevel finann obnosy nap. 50 tisc dolar. Pozoroval, e jin trasa do Afghnistnu
(pesKvtu) je mnohem mn hldan ne severn (pes Pevar) avppad zadren
jsou mudhid brzy bez vslechu propoutni. Vtextu lze tak objevit kryptick narky
na plnovan operace ajejich nespchy [38]. Pravdpodobn se jednalo oroli Ab
Zubajdy vtzv. Millenium Plot [39].
Svazek est se tk pevn navazujcho obdob, jemu jasn dominuje jedenct z, respektive americk operace vAfghnistnu. Ab Zubajda opakovan l, jaksezTlibnu stal velmi nespolehliv partner, kter utk bez boje,
copineslo adu problm zvlt pro zahranin bojovnky, kte byli odhodlni
bojovat. AbZubajda pozdji pomhal konsolidovat tk zahraninch bojovnk
zAfghnistnu do pkistnskch mst. ada tchto osob pesto padla do zajet
drogovch dealer i kmen zafgnsko-pkistnskho pohrani amuseli bt Ab
Zubajdou vykupovni [40].
Velmi krtce zde zmnme i autobiografii Omara Nasiriho, kter jako agent
Direction-Gnral de la Scurit Exterieure (francouzsk zpravodajsk sluba svnj
psobnost) proel vcvikem vtboe Chaldan. Nsledn byl odesln do Evropy Ab
Zubajdou jako tzv. spc agent, ani by tuil, pro koho Omar Nasiri doopravdy pracuje.
Nasiriho pnos je pedevm vdetailnm popisu vcviku areli tbora Chaldan, vetn
jeho nejvych pedstavitel, krom Zubajdy to byl pedevm Ibn a-ajch al-Lb
emr vcvikovho tbora [41]. Onm bude jet e vkontextu inku vslechovch
metod.
Posledn publikac zde pedstavenou je The Black Banners od Ali Soufana, kter
psobil vFBI od roku 1997 do 2005. Soufan je sten libanonskho pvodu, ovld
tedy perfektn arabtinu aje dobe obeznmen sislmem, co znj uinilo velmi vyuvanho pslunka FBI pi vyetovn tok, za ktermi stla al-Kida. Kniha jepmo
naplnna detaily vyetovn al-Kidy svelkm drazem na personlie ajejich roli
vteroristickch tocch al-Kidy (proti americkm ambasdm vAfrice, tzv. Millenium
plot, na USS Cole vJemenu) aje velmi asto citovna vpublikanch vstupech rznch
vzkumnk. Na rozdl od ostatnch publikac zde nebude citovat nejpnosnj pase,
protoe by bylo nutn citovat publikaci tm celou. Jej nevhodou je, e prola sanitizac ze strany CIA (pestoe Soufan nebyl jej pslunk), kter vtinu zmnek osv
organizaci jednodue vykrtala. Chyb tedy pojmenovn nkterch funkc, pedevm
chyb zvlt ke konci knihy cel pase. Vetn tch, kter se tkaj vyuvn kontraktor na aplikaci tzv. poslench vslechovch prostedk (enhanced interrogation
techniques) na osobu Ab Zubajdy. Soufan je upmn zastnce nevyuvn tchto
postup (obecn osoby zprosted FBI snimi maj problm, protoe informace takto
zskan nejsou vyuiteln vsoudnm procesu), stm, e klasick vslech se znalost
52
problematiky apodpoen naklonnm si teroristy je innj. ten snad dovol krtkou odboku, m ovem dopad na vrohodnost cel jedn skupiny zdroj primrnch
dat, asice uniklch informac zvslech.
Obecn se m za to, e poslen vslechov prostedky jsou neprosn inn, nen
tomu tak vdy. Meme to demonstrovat na dvou ppadech vslech ve zmiovanch osob Ibna a-ajcha al-Lbho (dle jen al-Lb) aChlida ajcha Muhammada
(dle jen KSM). Al-Lb byl zadren listopadu 2011, byl podroben muen (autor
nedv nastejnou rove muen aposlen techniky) ze strany egyptskch tajnch
slueb astal se necitovanm zdrojem poznn, e Irk kolil pslunky al-Kidy
navyuvn chemickch zbran, co bylo pouvno jako argument pro invazi doIrku
zestrany Bushovy administrativy [42]. Omar Nassiri, kter al-Lbho dobe znal, uvd,
esezjeho strany jednalo omyslnou dezinformaci vi USA. Zakld to na tom,
e al-Lb ji vt dob hovoil oIrku jako obudoucm bojiti dihdu atak tm,
e vybran pslunci vcvikovho tbora Chaldan byli koleni na zvldn muen
abyli pmo cvieni kvyuvn vslechu ken dezinformac [43]. Zda se ze strany
al-Lbho jednalo opromylenou strategii, snahu zachrnit si hol ivot (sv prohlen ml pozdji odvolat) i snahu Bushovy administrativy najt jakoukoliv zminku,
jeobtn zjistit. Pklad al-Lbho (etick otzky ponechny stranou) demonstruje to,
e zvyslchanch lze svyuitm poslench vslechovch metod (vtomto ppad
pmo muen) celou adu informac, ne vdy vak ty pravdiv. Druhm pkladem
jevyslchn KSM, kter byl 183 krt podroben simulaci tonut (tzv. waterboarding),
spnkov deprivaci adalm metodm. Pesto neprozradil identitu kurra, kterho
pro bin Ldina sm vybral ajejich sledovn nakonec skonilo spnou operac
proti bin Ldinovi [44]. Vppad spnjho veden vslechu mohl bt bin Ldin
ist teoreticky eliminovn oosm let dve. Pokud ktomu pidme fakt, e vuniklch
vyhodnocujcch zprvch shrnujcch ipoznatky zskan zvslech zadrovanch
jsou (by nepli asto) faktick chyby, je to prons varovn, e lhostejno jak zdroj
mme kdispozici, je poznatky znj nutn vdy ovit.
5. Zveejnn komunikace len al-Kidy

zen, koordinace astm spojen komunikace je zsadn pro jakoukoliv organizaci,
unikl komunikace mezi leny al-Kidy dv velmi praktick akonkrtn obrzek
ojejm vnitnm fungovn, zpsobu een problm i prioritch. Je spodivem, jak
objem komunikace len al-Kidy je dnes veejn dostupn, opt dn jin organizace
podobnho typu se neme vtomto ohledu sal-Kidou srovnvat. Pravdpodobn jsou
za tmto fenomnem pevn dv piny al-Kida je hnut sgloblnm psobenm
avnkterch oblastech svta zaznamenalo pekotn nespchy, kter mu neumonily
dostaten ochrnit sv archivy skomunikac (napklad Afghnistn iMali). Druhm
dvodem je politika USA, kter skrze Centrum boje proti terorismu pi Westpointu
spustily tzv. projekt Harmony, vrmci kterho shromauje komunikaci, pekld
jiavnkterch ppadech iuvoluje pro irokou veejnost. Vrmci tto podkapitoly
si ukeme pestrost dostupnch materil tohoto typu na tech pkladech tzv.dopisy
zAbottabdu, dopisy ze Somlska adopis Sajfa al-Adila Chlidu ajchu Muhammadovi
zroku 2002.
53
Eliminace bin Ldina vpkistnskm mst Abottabd je znmou udlost, coovem

ji nen tak znmo, e pi operaci specilnch sil bylo zskno velk mnostv relevantnho materilu, mal st znj pak byla kprvnmu vro operace zveejnna.
Protchto 17 dopis (piblin 200 stran textu) patcch nejvymu velen al-Kida
sevilo pojmenovn dopisy zAbottabdu [45], imy se jej pidrme. Dostupn
jesynopse dopis, dopisy samotn ianalza komunikace zodbornho hlediska. Dopisy
zAbottabdu jsou uniktn tm, e obsahuj komunikaci nejvznamnjch pedstavitel
al-Kidy vetn bin Ldina, dle pak tm, e jsou relativn aktuln. Nejnovj dopis
je zdubna 2011, vtina dopis pak zobdob 2009 a2010 [46]. Obecn je velk st
dostupnch primrnch dat datovna pedevm do obdob ped toky z11. z, iproto
jsou dopisy zAbottabdu jednoznan jednm znejpnosnjch zdroj primrnch
dat oal-Kid vbec.
Zcel plejdy zajmavch moment vyplvajcch zdopis zAbottabdu byly
vybrny dva zmnka oplnovn ble neupesnn operace avztah al-Kidy arnu.
Vdopise, kter je oznaen slovkou 19 dv bin Ldin pokyny Atjovi al-Lbmu, kter
se po smrti ajcha Sajda stal hlavnm zprostedkovatelem pokyn bin Ldina nadal
osoby. Pokyny jsou ureny emrm al-Kidy na Arabskm poloostrov aal-Kidy
vislmskm Maghrebu, aby byly npomocn ajchu Jnisovi al-Maurtnmu ve vem,
oco je pod. Maj mu pokrt nklady na dalch 6 msc, kter jsou odhadnuty piblin na 200 tisc Euro. Znalost otom, co m Jnis plnovat, m bt psn omezena
jen na vedouc pozice obou loklnch organizac [47]. Ojakou operaci se mlo jednat,
se nedovdme. Zajmav je vak snaha okoordinaci mezi jdrem al-Kidy advma
loklnmi stmi. ajch Jnis se ml vroce 2010 setkat snktermi evropskmi rekruty
[48], co by mohlo naznaovat, e velkou operac byl tok proti Evrop. Jnis byl
zaten vKvet vz 2011 [49], m pravdpodobn byla naruena icel plnovan
operace.
Hned tyi dopisy se dotkaj tmatu vztah mezi rnem aal-Kidou avyplv
znich, e vroce 2009 zaal rn propoutt nkter operativce ze svho dren. Propoutna byla dokonce ibin Ldinova rodina. Vtina operativc se mla pesunout
do Pevaru aVazristnu (nen jasn, zda do Severnho i Jinho). Pesto byly vztahy
mezi obma subjekty znan napjat, zstupci rnu nemli sal-Kidou komunikovat
pmo arnci jsou ze strany al-Kidy oznaovni nelichotiv. zem rnu nen chpno jako bezpen zzem pro operativce al-Kidy. Jako pina proputn operativc al-Kidy je oznaen neurit ntlak, kter mla al-Kida vyvinout, arole, kterou
al-Kida sehrla vproputn obchodnho zstupce na rnskm konzultu vPevaru
[50]. Oaktivnm psoben al-Kidy vjeho proputn se spekulovalo ji dve [51].
Ve uveden poznatky naznauj jaksi dl vmnn obchod spe ne njakou
strategickou spoluprci.
Druhm balkem dopis, kter je veejn dostupn, jsou dopisy, kter se vou kinnosti al-Kidy vSomlsku avKeni apochz pevn zlet 1992 a 1994. Datace me
naznaovat malou relevanci dokument, ale nen tomu tak. Vtomto obdob se al-Kida
nachzela vobdob, kdy jej veden prochzelo deziluz ohledn vvoje vAfghnistnu,
kde se po staen Sovt obrtily rzn afghnsk frakce proti sob. VAfghnistnu
mlo zstat dokonce jen pt operativc al-Kidy pracujcch na pln vazek. Al-Kida
vyslala przkumnou misi, aby zjistila, zda pemstit sv kdry doSomlska. Dle tvrzen jednoho zautor komunikace se al-Kida nhodou ocitla natomto zem dve
54
ne USA (miseUNOSOM 19931995) abyla proto lpe pipravena na konfrontaci.

Operativci al-Kidy se zapojili ido boj vMogadiu. Celkov vak somlsk prosted
bylo neptelsk vi al-Kid ahlavn ptomnost al-Kidy byla omezena na tbor
Kamboni pi hranicch mezi Somlskem aKeou, kde se al-Kid dailo mnohem
vce. A doroku1996 vak byl hlavn tbor al-Kidy vSdnu [52]. Dopisy byly
podrobn analyzovny ze strany Centra boje proti terorismu [53] adle se jim zde
vnovat nebudeme.
Voln dostupn jsou idal dopisy, kter jsou ji zpravidla jednotlivmi trky
komunikace a nikoliv souhrnem irho materilu, kvli omezenjmu rozsahu
nemus mt nezbytn ni vypovdac hodnotu. Kdispozici je napklad dopis Ajmna
az-Zawahirho emrm Dabhat an-Nusry aIslmskho sttu vLevant aa-mu,
vekterm se sna moderovat jejich rozepe [54]. Rady emra al-Kida na Arabskm
poloostrov emrovi al-Kida vislmskm Maghrebu, jak se chovat na nov dobytm
zem vMali [55]. Ostr vmna nzor mezi rou al-Kidy vislmskm Maghrebu
arou tzv. Maskovan brigdy Muchtra Belmuchtra, kter se od prvn jmenovan
odtrhl [56]. Mysizde vkrtkosti piblme dopis Sajfa al-Adila (vznamn len
velen al-Kidy, len vboru pro speciln operace) [57] Chlidu ajchu Muhammadovi
(KSM).
Vervnu 2002 napsal Sajf al-Adil dopis KSM, kter dobe ilustruje obdob, kter
tehdy al-Kida zavala. Sajf upozoruje, e vposlednch 6 mscch (tj. prosinec2001
a erven 2002) mla al-Kida obrovsk ztrty vPkistnu ae de facto ztratila vekerou
pozici, kterou si zde dve budovala. KSM byl vt dob jedin operativec al-Kidy
ve vedouc pozici, kter plnoval vnj operace, Sajf jej dal, aby pestal plnovat
operace do t doby, dokud se al-Kida nekonsoliduje. Vopanm ppad dle Sajfa
hrozilo prohlubovn katastrofy. Dle prosil KSM, aby st svho portfolia pedal dalm osobm [58]. Dle veho jej KSM neposlechl, obratn se vyhbal pronsledovn
ze strany pkistnskch bezpenostnch sloek ajet utoho plnoval operace. Avak,
jak Sajf pedpovdl, pozice al-Kidy vPkistnu se tm nijak nevylepila, naopak,
byl prozrazovn jeden konspiran dm za druhm aoperativci vnich pobvajc, aby
nsledn byl dopaden na potku bezna 2003 ism KSM [59].
6. Unikl utajovan informace

Veejn dostupn jsou ipoznatky zpravodajsk povahy ohledn al-Kidy, ipestoe byly
vytven stm, e dostupn nebudou. Zpravodajsk punc jim dodv na vjimenosti,
ale dle nzoru autora by mly bt chpny avyuvny obdobn jako ostatn zdroje
primrnch dat. Hlavnm zdrojem tchto poznatk je wikileaks, existuje vak inkolik dalch dokument, kter za nevyjasnnch okolnost unikly na veejnost. Jejich
zpracovatel je stle povauj za utajovan skutenosti, aproto neme autor tene
nabdat, aby se snimi seznamovali. Citace poznatk zwikileaks se vakademick sfe
ji stala bnou prax.
Pvodnm obsahem wikileaks byly depee zamerickch zastupitelskch ad zaslan pro poteby sted. Americk ministerstvo zahrani, respektive jeho zastupitelsk
ady, rozhodn nejsou hlavnmi orgny, kter by se bojem proti al-Kid zabvaly,
zmnky on jsou zde spe vjimen amlokdy nad rmec poznatk zotevench
55
zdroj. Nejnovjm prstkem na wikileaks je intern komunikace zamstnanc

mezinrodn spolenosti Stratfor, kter se zabv vyhodnocovnm apredikc vvoje
vesvt azrove nese nkolik atribut soukrom zpravodajsk sluby (vetn placen vlastnch lidskch informanch zdroj). Ani zde, alespo dle vzkumu autora,
pli poznatk oal-Kid nenalezneme. Nejpnosnj obsah wikileaks jsou jednoznan vyhodnocovac zprvy vce ne 700 osob, kter byly dreny vzadrovac stanici
naGauntanmoBay.
Tyto zprvy byly vytveny pevn vletech 2006 a 2008 amaj nsledujc strukturu: popisuj danou osobu, hodnot ji zhlediska monho zpravodajskho pnosu,
hrozby, kterou by osoba pedstavovala, kdyby byla proputna, anebezpenost jejho
chovn na Guantanmo Bay. Zvzkumnho hlediska je nejzajmavj popis aktivit
aasociac, kter dan osoba mla vst amt vsouvislosti al-Kidou. Ty jsou uvdny
ado data jejho zadren. Vechny uveden osoby byly zadreny mezi lety 2001 a2005,
nejedn se tedy opli aktuln poznatky. Jednotliv osoby, kter byly zadrovny,
seohledn zapojen do innosti al-Kidy pohybuj na spektru, od tch conemaj dn
asociace, velmi nejasn asociace a po klov osoby zvelen al-Kidy. ten se tedy
me seznmit shodnotc zprvou na Chlida ajcha Muhammada [60], AbFarade
al-Libho [61] (oba velitel vnjch operac al-Kidy), Ammara al-Balho [62]
iChlida bin Attae [63] (oba vznamn facilittoi al-Kidy).
Je nasnad, e detailn popis operac, do kterch byly jednotliv osoby zapojeny,
ajejich vzjemn provzanosti, je velmi pnosn. Podobn uiten jsou iidentifiktory danch osob, kdy se krom pravho jmna lze dozvdt ivelkou st alias, kter
byly vyuvny. Tato znalost se napklad hod pi analze komunikace len al-Kidy
(vizpechoz kapitola), operativci al-Kidy toti nejene zsadn neuvaj sv prav
jmna, ale zpravidla ani jmna, pod ktermi jsou nejvce znmi.
7. Doporuen pi vyuvn primrnch dat

Vzkum al-Kidy astm souvisejc interpretace primrnch dat se dle autora nijak
neli od historickho vzkumu. Zsadn je kontext danho dokumentu kdo jej psal,
vjak dob aza jakch okolnost, sjakm elem, jak byl jeho pehled osituaci
ajak ml vztah ktomu, co psal [64]. Tyto otzky je nutn si klst, a u se seznamuje
skorespondenc mezi dvma leny al-Kidy i si teme hodnotc zprvu americkho
zpravodajskho orgnu.
Obrana proti nstrahm nepesnost, dezinterpretac i dokonce myslnmu klamn
nikdy nebude stoprocentn, ale vdy bude spovat na jednoduchm pravidlu ovovat
uveden poznatky izjinch zdroj. Videlnm ppad se pak verze zskan zosobnch
zpisk danho operativce nebude liit od komunikace odan tematice mezi dvma
jinmi operativci al-Kidy apotvrd to iunikl zprva zpravodajsk sluby. Je nasnad,
e takovch ppad tolik nen. Zautorovy zkuenosti kupodivu vyplv, e ani zsadn
rozpory nejsou bn. Hlavn pekka vzkumu spov spe na nedostatku dat kekonkrtn problematice. Jestlie bylo vnzvu lnku avizovno, e vzkum al-Kidy nikdy
nebyl snaz, neznamen to nezbytn, e by byl snadn.
Vrmci vzkumu al-Kidy doporuuje autor zamovat se na rovinu jedince, pedevm pak na vznamn leny al-Kidy. Jsou to prv tito jedinci, kte formuj smovn
56
st al-Kidy. Kdyby pro al-Kidu nepracoval KSM, nikdy by nebylo 11. z, byl to on,
kdo piel stouto mylenkou akdo plnoval vtinu detail tto operace. Naopak kdyby
Ab Bakr al-Bagdd nestl vele (nyn) Islmskho sttu, toto hnut by pravdpodobn
stle bylo soust irho kruhu al-Kidy. Tolik obvan kapacity al-Kidy na arabskm
poloostrov voblasti sestrojovn sofistikovanch vbunch zazen jsou pravdpodobn soustedny vIbrahmu Hassanu Tali al-sirm [65]. Ve uveden neznamen,
e by zamen pouze na individuln rovinu vzkum bylo jedin sprvn, ale dobr
porozumn tto rovin je takka nezbytnm pedstupnm zobecovn avytven
zvr oal-Kid.
Zvr
Hlavnm clem lnku bylo prokzat, e i pes konspirativn povahu al-Kidy
jekndostupn velk mnostv primrnch dat. Zdroje tchto dat jsme voln rozdlili
do pti mnoin: 1)propagandistick produkce al-Kidy, 2) veejn vstupy sttnch
instituc, 3) vlastn publikan innost len al-Kidy aoitch astnk, 4) zveejnn komunikace len al-Kidy, 5) unikl utajovan skutenosti. Autor v, e dky
ilustraci rznch pklad primrnch dat anstinu jejich obsahu se podailo prokzat,
e se kal-Kid ve velk mnostv voln dostupnch primrnch dat, atak, e tato
data jsou dostaten relevantn pro mon vzkum.
Logickm vvodem ze zjitn, e kfenomnu al-Kida je dostupn velk mnostv
dat, je apel na akademickou appadn izpravodajskou komunitu, aby tato data vyuvala. Vesk akademick obci jsou publikace, vychzej zprimrnch dat oal-Kid,
zatm stle velkou vjimkou. Ato ipesto, e vzkum al-Kidy vprvn dekd 21stolet
demonstroval nebezpe, kter ignorovn primrn dat ssebou nese. Al-Kida ipes
vnitn rozpory rozhodn nen vposlednm taen, anaopak ohroen Evropy je dky
novm kdrm ze Srie relnj ne dve.
Poznmky aseznam literatury:
[1] SILKE, Andrew. Contemporary terrorism studies: Issues in research, s. 35. In: JACKSON, Richard
SMYTH, Marie B. GUNNING, Jeroen, eds. Critical Terrorism Studies: Anew research agenda.
Abingdon: Routledge, 2009, 3448.
[2] SILKE, Andrew, ref. 1, s. 42.
[3] STOHL, Michael. Knowledge claims and the study of terrorism, s. 26. In: VICTOROFF, Jeffrey I. eds.
Tangled roots: social and psychological factors in the genesis of terrorism Amsterdam: IOS Press,
2006, s. 2336.
[4] HELLMICH, Christina. Al-Qaeda: From Global Network to Local Franchise. London: Zed Books, 2011,
s. 710. RANSTROP, Magnus. Mapping terrorism studies after 9/11: an academic field of old problems
and new prospects, s. 1415, 25. In: JACKSON, Richard SMYTH, Marie B. GUNNING, Jeroen,
eds. Critical Terrorism Studies: Anew research agenda. Abingdon: Routledge, 2009, s. 1333.
[5] GUNNING, Jeroen. ACase for Critical Terrorism Studies?, s. 365. Government and Opposition. 2007,
43, 3, s. 363393.
[6] Nap. SHAHZAD, Syed S. Inside Al Qaeda and the Taliban: Beyond Bin Laden and 9/11. London:
Pluto Press, 2011. TAWIL, Camille. Brothers in Arms: The Story of Al-Qaida and the Arab Jihadits.
London: Saqi Books, 2010. ATWAN, Abdel B. After Bin Laden: Al Qaeda, The Next Generation.
London: The New Press, 2012.
57

[7] Bez autora. Noman Benotman: President. [on-line] Quilliam Foundation, 2014 [cit. 2014-05-01].
Dostupn z: http://www.quilliamfoundation.org/about/staff/noman-benotman
[8] JOHNSEN, Gregory D. The Last Refuge: Yemen, Al-Qaeda, and Americas War in Arabia. London:
W. W. Norton & Company, 2013.
[9] HANSEN, Stig J. Al-Shabaab in Somalia: The History and Ideology of aMilitant Islamist Group,
2005-2012. New York: Oxford University Press, 2013.
[10] BROWN, Vahid aRASSLER, Don. Fountainhead of Jihad: The Haqqani Nexus, 1973-2012. London:
Hurst & Company: London.
[11] STEINBERG, Guido W. German Jihad: On the Internationalization of Islamist Terrorism. New York:
Columbia University Press, 2013.
[12] AL-ZAWAHIRI, Ayman. General Guidelines for Jihad. [on-line] As-Sahab Media, 2013 [cit. 2014-05-01].
Dostupn z: http://azelin.files.wordpress.com/2013/09/dr-ayman-al-e1ba93awc481hirc4ab-22generalguidelines-for-the-work-of-a-jihc481dc4ab22-en.pdf
[13] ZIMMERMAN, Katherine. The Al Qaeda Network: ANew Framework For Defining The Enemy. [on-line]
American Enterprise Institute, 2013 [cit. 2014-05-01]. Dostupn z: http://www.aei.org/files/2013/09/10/
-the-al-qaeda-network-a-new-framework-for-defining-the-enemy_133443407958.pdf
[14] Al-ZAWAHIRI, Ayman. Translation of al-Qaeda chief Ayman al-Zawahiris letter to the leaders of thetwo
Jihadi groups [on-line] al-Jazeera, 2013 [cit. 2014-05-01]. Dostupn z: http://s3.documentcloud.org/
documents/710588/translation-of-ayman-al-zawahiris-letter.pdf Bez autora. Al-Qaedas Repudiation
of the Islamic State in Iraq and Greater Syria Overview and Implications [on-line] The Meir Amit Intelligence
and Terrorism Information Center, 2014 [cit. 2014-05-01]. Dostupn z: http://www.terrorism-info.
org.il/Data/articles/Art_20620/E_028_14_1464031548.pdf
[15] Viz ZIMMERMAN, Katherine, ref. 14, s. 14. Vdob tvorby lnku jet nebylo zejm, do jak mry
byla nov vyhlen al-Qida na indickm sub-kontinent pouhou mediln operac i zda skuten
m tato nov poboka charakter organizace.
[16] GILMORE Gerry J. Rumsfeld Confirms Capture of Senior Al Qaeda Leader. [on-line] U.S. Departement
of Defense , 2002 [cit. 2014-05-01]. Dostupn z: http://www.defense.gov/news/newsarticle.aspx?
id=44203
[17] COATNEY, Mark. Person of the Week: Abu Zubaydah. [on-line] Time, 2002 [cit. 2014-05-01]. Dostupn
z: http://content.time.com/time/nation/article/0,8599,249910,00.html
[18] Bez autora. The CIA interrogation of Abu Zubaydah. [on-line] CIA, 2014 [cit. 2014-05-01]. Dostupn
z: http://www.aclu.org/files/assets/CIA_Interrogation_of_AZ_released_04-15-10.pdf Bez autora.
JTF-GTMO Detainee Assessment: ISN US9GZ-010016DP. [on-line] U.S. Departement of Defense,
2008 [cit. 2014-05-01]. Dostupn z: http://wikileaks.org/gitmo/prisoner/10016.html
[19] SOUFAN, Ali H. The Black Banners: The inside story of 9/11 and the war against al-Qaeda. New York:
W. W. Norton & Company, 2011, s. 110, 149.
[20] ZUBAYDAH, Abu. Original Document: Abu Zubaydah diaries volumes six. [on-line] al-Jazeera,
2013 [cit. 2014-05-01], s. 85. Dostupn z: http://america.aljazeera.com/multimedia/2013/11/originaldocumentabuzubaydahdiariesvolumesix.html
[21] SOUFAN, Ali H. ref. 19, s. 150.
[22] Kolektiv autor. The 9/11 Commission Report. [on-line] National Commission On Terrorist Attacks
Upon The United States, 2004 [cit. 2014-05-01], s. xv. Dostupn z: http://www.9-11commission.gov/
report/911Report.pdf
[23] Kolektiv autor. Oficiln nzev nen znm. [on-line] al-Jazeera, 2013 [cit. 2014-05-01]. Dostupn z:
http://webapps.aljazeera.net/aje/custom/binladenfiles/Pakistan-Bin-Laden-Dossier.pdf
[24] Vce kjeho osob viz McDERMOTT, Terry aMEYER, Josh. The Hunt for KSM: Inside the Pursuit and
Takedown of the Real 9/11 Mastermind. New York: Little, Brown and Company, 2012.
[25] Kolektiv autor, ref. 23, s. 4350.
[28] Bez autora. Recent Actions. [on-line] U.S. Departement of Treasury, 2014 [cit. 2014-05-01]. Dostupn z:
http://www.treasury.gov/resource-center/sanctions/OFAC-Enforcement/Pages/OFAC-Recent-Actions.aspx
[29] Bez autora. Executive Order 13224. [on-line] U.S. Departement of State, 2001 [cit. 2014-05-01].
Dostupn z: http://www.state.gov/j/ct/rls/other/des/122570.htm
[30] AL-BAHRI, Nasser. Guarding Bin Laden: My life in al-Qaeda. London: Thin Man Press, 2013 s. 80, 86.
[31] AL-BAHRI, Nasser, ref. 30, s. 135143.
58

[32] LAHOUD, Nelly. Beware of Imitators: Al-Qaida through lens of its confidential secretary. [on-line]
Combating Terrorism Center at Westpoint, 2012 [cit. 2014-05-01]. Dostupn z: https://www.ctc.usma.edu/
v2/wp-content/uploads/2012/06/CTC-Beware-of-Imitators-June2012.pdf, s. 18
[33] LAHOUD, Nelly, ref. 32, s. 1926.
[35] FARALL, Leah. Interview with aTaliban Insider: Irans Game in Afghanistan. [on-line] The Atlantic,
2011 [cit. 2014-05-01]. Dostupn z: http://www.theatlantic.com/international/archive/2011/11/
interview-with-a-taliban-insider-irans-game-in-afghanistan/248294/?single_page=true
[37] Bez autora. SOCOM-2012-0000005-HT. [on-line] Combating Terrorism Center at Westpoint, 2012
[cit.2014-05-01]. Dostupn z: http://s3.amazonaws.com/CTCReports/English.zip
[38] ZUBAYDAH, Abu. Original Document: Abu Zubaydah diaries volumes five. [on-line] al-Jazeera,
2013 [cit. 2014-05-01]. Dostupn z: http://america.aljazeera.com/multimedia/2013/11/originaldocumentabuzubaydahdiariesvolumefive.html
[39] SOUFAN, Ali H., ref. 29., s. 150, 158.
[40] ZUBAYDAH, Abu, ref. 20, s. 7172, 7778.
[41] NASIRI, Omar. Inside the Jihad: My life with al-Qaeda aspys story. New York: Basic Books, 2006.
Dluno podotknout, e nzev je ponkud zavdjc Nasiri se lenem nikdy nestal, snkolika jejmi
pedstaviteli vetn tch nejvy se skuten setkal. Napklad velmi pravdpodobn se Sajf al-Adilem
(s. 167).
[42] FINN, Peter. Detainee Who Gave False Iraq Data Dies in Prison in Libya. [on-line] Washington Post,
2009 [cit. 2014-05-01]. Dostupn z: http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2009/05/11/
AR2009051103412.html
[43] NASIRI, Omar, ref. 43, s. 180, 228232.
[44] McDERMOTT, Terry aMEYER, Josh, ref. 24, s. 267272.
[45] Kolektiv autor. Letters Abbottabad: Bin Laden Sidelined? [on-line] Combating Terrorism Center at
Westpoint, 2012 [cit. 2014-05-01]. Dostupn z: https://www.ctc.usma.edu/v2/wp-ntent/uploads/2012/05/
CTC_LtrsFromAbottabad_WEB_v2.pdf.
[46] Bez autora. Bez nzvu. [on-line] Combating Terrorism Center at Westpoint, 2012 [cit. 2014-05-01].
Dostupn z: http://s3.amazonaws.com/CTCReports/English.zip
[47] Bez autora. SOCOM-2012-0000019-HT. [on-line] Combating Terrorism Center at Westpoint, 2012
[cit.2014-05-01]. Dostupn z: http://s3.amazonaws.com/CTCReports/English.zip
[48] Viz STEINBERG, Guido, ref. 11, s. 8.
[49] YOUSAF, Kamran IMTIAZ, Huma. Rekindling ties: Top al Qaeda operatives captured from Quetta.
[on-line] The Express Tribune, 2011 [cit. 2014-05-01]. Dostupn z: http://tribune.com.pk/story/246020/
rekindling-ties-top-al-qaeda-operatives-captured-from-quetta/
[50] Bez autora. SOCOM-2012-0000019-HT, SOCOM-2012-0000012-HT, SOCOM-2012-0000010-HT,
SOCOM-2012-0000003-HT [on-line] Combating Terrorism Center at Westpoint, 2012 [cit. 2014-05-01].
Dostupn z: http://s3.amazonaws.com/CTCReports/English.zip.
[51] SHAHZAD, Syed S., ref. 6, s. 58.
[52] Nejpnosnj jsou pedevm Al-TAJIKI, Hassan. The Five Letters to the African Corps. [on-line]
Combating Terrorism Center at Westpoint, 2007 [cit. 2014-05-01]. Dostupn z: https://www.ctc.usma.
edu/v2/wp-content/uploads/2013/10/Five-Letters-to-the-Africa-Corps-Translation.pdf. AL-ISLAM,
Saif. The Ogaden file. [on-line] Combating Terrorism Center at Westpoint, 2007 [cit. 2014-05-01].
Dostupn z: https://www.ctc.usma.edu/v2/wp-content/uploads/2013/09/The-Ogaden-File-OperationHolding-Al-Msk_Translation.pdf
[53] WATTS, Clint SHAPIRO, Jacob BROWN, Vahid. Al-Qaidas (Mis)Adventures in the Horn of Africa.
[on-line] Combating Terrorism Center at Westpoint, 2007 [cit. 2014-05-01]. Dostupn z: https://www.
ctc.usma.edu/v2/wp-content/uploads/2010/06/Al-Qaidas-MisAdventures-in-the-Horn-of-Africa.pdf
[54] AL-ZAWAHIRI, Ayman. Translation of al-Qaeda chief Ayman al-Zawahiris letter to the leaders of
the two jihadi groups. Al-Jazeera, 2013 [cit. 2014-05-01]. Dostupn z: http://s3.documentcloud.org/
documents/710588/translation-of-ayman-al-zawahiris-letter.pdf
[55] Bez autora. First letter from Abu Basir to emir of al-Qaida in the Islamic Maghreb. [on-line] Associate
Press, 2012 [cit. 2014-05-01]. Dostupn z: http://cryptome.org/2013/11/aqp-win-friends.pdf.
[56] Kolektiv autor. Bez nzvu. [on-line] Associate Press, 2012 [cit. 2014-05-01]. Dostupn z: http://hosted.ap.org/
specials/interactives/_international/_pdfs/al-qaida-belmoktar-letter-english.pdf
[57] AL-BAHRI, Nasser, ref. 30, s. 87.
59

[58] AL-ADL, Saif. Bez nzvu. [on-line] Combating Terrorism Center at Westpoint, 2006 [cit. 2014-05-01].
Dostupn z: https://www.ctc.usma.edu/posts/al-adl-letter-english-translation-2
[59] Srov. McDERMOTT, Terry aMEYER, Josh, ref. 24.
[60] Bez autora. JTF-GTMO Detainee Assessment: ISN US9KU-010024DP. [on-line] U.S. Departement
ofDefense, 2006 [cit. 2014-05-01]. Dostupn z: http://wikileaks.org/gitmo/pdf/ku/us9ku-010024dp.pdf
[61] [61] Bez autora. JTF-GTMO Detainee Assessment: ISN US9LY-010017DP. [on-line] U.S. Departement
ofDefense, 2008 [cit. 2014-05-01]. Dostupn z: http://wikileaks.org/gitmo/pdf/ly/us9ly-010017dp.pdf
[62] Bez autora. JTF-GTMO Detainee Assessment: ISN US9PK-010018DP. [on-line] U.S. Departement
ofDefense, 2006 [cit. 2014-05-01]. Dostupn z: http://wikileaks.org/gitmo/pdf/pk/us9pk-010018dp.pdf
[63] Bez autora. JTF-GTMO Detainee Assessment: ISN US9YM-010014DP. [on-line] U.S. Departement
ofDefense, 2006 [cit. 2014-05-01]. Dostupn z: http://wikileaks.org/gitmo/pdf/ym/us9ym-010014dp.pdf
[64] HENDL, Jan. Kvalitativn vzkum: Zkladn metody a aplikace. Praha: Portl, s. 134138.
HUGHES,R.G. SCOTT, Len. Knowledge is never to dear: Exploring intelligence archives, s. 21-27.
In: HUGHES,R.G. JACKSON, Peter SCOTT, Len. Exploring Intelligence Archives: Enquiries into
the secret state. London: Routledge, s. 1339.
[65] Bez autora. Departement of States Terrorist Designation of Ibrahim Hassan Tali al-Asiri. [on-line]
U.S. Departement of State, 2011 [cit. 2014-05-01]. Dostupn z: http://www.state.gov/r/pa/prs/
ps/2011/03/158911.htm
Akvizice ainvestice do obnovy vojensk techniky, ale tak dalho, mnohdy

elementrnho vybaven, jako jsou teba uniformy, budou vroce 2015 klovou
prioritou. Chci, abychom vtto oblasti postupovali eln, razantn ahospodrn.
Kad projekt m svho garanta, kad projekt m svj harmonogram atermn.
Chcizdraznit, e je nadle naprosto neppustn to, eho jsme bohuel byli
nezdka svdky alibismus, nekonen klouzn termn, piblinost, lavrovn
ve specifikacch avkonenm dsledku neschopnost vas vysoutit slubu
ipotebnou techniku vdobr kvalit za dobrou cenu. Je neppustn, aby senadle
vresortu uvaovalo stylem: zcizho krev netee nebo my to prost potebujeme avynato nkde seete, za kolik, to ns nezajm. Ta krev tee znaeho!
Jeabsurdn apyn nemyslet pi potebch na jejich nklady. Volali jsme po prostedcch. Teje mme. Alespo vurit vi. Neschopnost racionln je vyut
u bude padat pouze na nai hlavu. Aten dopad me bt docela tvrd.
ministr obrany R Martin Stropnick
Setkn ministra obrany s vedoucmi pracovnky
ministerstva agenerlnho tbu
60
mjr.Mgr.Terezie Nmcov, MPA
Proces targetingu na pkladu Libye
Vojensk
operace
Targeting Process on the Example

of the Libya Case
Abstrakt:
Ochrana civilnho obyvatelstva ped Kaddfho reimem, to byl jasn mandt
OSN provojenskou intervenci vLibyi vroce 2011. Nejen nov pstup kveden
boje sterorismem po 11. z 2001, ale inutn zmna pstup kveden bojovch
operac koalinch jednotek, jak ukzal prv ozbrojen konflikt vLibyi, si nevyhnuteln vydaly inov pohled na pojet ana pstup kprocesu targetingu jako
procesu vbru astanoven priority cl aodpovdajc reakce na n vsouladu
soperanmi poadavky aschopnostmi jednotek, synchronizaci jednotek NATO,
ato pedevm sohledem nakolaterln kody sdopadem na ochranu civilnho
obyvatelstva. Aprv operace Unified Protector jetoho jasnm pkladem.
Abstract
Protection of the civilian population against the Gaddafi regime, it was aclear
UN mandate for military intervention in Libya in 2011. Not only anew approach
to leading the fight against terrorism after 11 September 2001, but also requires
achange inapproaches to conducting combat operations coalition forces, asshown
by the recent armed conflict in Libya, inevitably required anew perspective
ontheconcept andapproach to the process of targeting as the process of selecting
and prioritizing targets and responding to them in accordance with operational
requirements and capabilities ofunits, synchronization of NATO forces, particularly
with regard tocollateral damage with an impact on the protection of civilians.
And Unified Protector operation is aclear example.
Klov slova:
targeting, cl, OUP, Libye, kolaterln kody, mezinrodn humanitrn prvo,
proces targetingu, vyhodnocovn, plnovn, synchronizace procesu, NATO
CDE metodologie.
Key words:
Targeting, target, OUP, Libya, collateral damage, international humanitarian
law, theprocess of targeting, evaluation, scheduling, process of synchronization,
NATOCDE metodology.
61
vod
Vojensk intervence vLibyi byla zahjena na zklad rezoluce . 1973 Rady bezpenosti OSN, pijat dne 17. bezna 2011. Tmto mandtem oprvnila OSN lensk stty
kpouit sly kochran civilnho obyvatelstva, ato pedevm prosazenm bezletov
zny nadLiby. Ovem ji ped schvlenm tto rezoluce probhla evakuace zahraninch
oban, kter probhala nejen letecky, ale inmon cestou. Vtto souvislosti takt probhlo nkolik utajovanch evakuac pod vedenm Nmecka, Velk Britnie aNizozem.
Tyto evakuace, kter byly utajovan, mly za cl dostat zahranin obany zrizikovch
oblast, kde bylo obtn dostat se bnmi spoji. Jednotliv zastnn stty NATO
operujc pod ztitou OSN pouvaly rzn nzvy nrodnch operac nap. USA Odyssey Dawn, Francie Harmattan aVelk Britnie Ellamy. Dne23.bezna2011 bylo
rozhodnuto ospolenm velen NATO aoperace od tto doby nesla nzev Operation
Unified Protector (OUP). Ikdy je nutno podotknout, e Belgie se rozhodla pro vlastn
operaci Freedom Falcon.
Vnkolika mlo tdnech po vypuknut krize vedlo tedy NATO mezinrodn koalin
operaci vLibyi, kdy nemlo ve sv podstat as zabezpeit ujednocen vech konsekvenc. Tyto nedostatky vpprav bylo nutn nahradit stanovenm jasnho smru ajasnch
jednotnch postup. Ihned po zahjen operace se objevilo nkolik nedostatk. Jednm
zhlavnch nedostatk byla pro tuto, zpohledu targetingu, dynamickou/kinetickou operaci
pedevm nedostaten kapacita psunu provench apotvrzench informac odzpravodajskch slueb. NATO tedy nemlo dostatek kvalifikovanho personlu kzabezpeen
vech poadavk na udren hladkho prbhu takovto operace. Dolo na spolhn
se na kritick americk prvky, nap. SEAD (Suppresion of Enemy Air Defences) / EW
(Electronc Warfare), (Intelligence, Surveillance and Reconnaissance) ISR, je byly nezbytn
prospch. Poten struktura velen azen se ukzala jako neefektivn asituace vmst
operanho psoben si vydala vtto oblasti rychl zmny. Toto amnoho dalch skal
bylo zveejnno ihned po zahjen operace vmdich, kter zaala vyslovovat nzor,
eNATO nen vhodn pro een tohoto druhu krizov situace, ae je vysoce zvisl
nadobr vli lenskch stt, ato zejmna proto, emus odevzdan ekat, zdajsou vbec
jednotliv lensk stty ochotny pipojit se tomuto druhu vojensk operace. Ikdy jepravda,
e tmto bylo poukzno namnoh problmy adiskutabiln oblasti, hlub analza ukazuje
ponkud jin pbh. Pesvechny nedostatky dokzalo NATO svelkm spchem pekonat
mnoh strategick, operan ataktick problmy. Pipohledu na to, kolik bylo zvldnuto
problm akritickch oblast bhem samotnho prbhu OUP, musme shledat, e byla
tato operace pkladem spn adaptace uprosted boje.
Na prvnm mst je pro m targeting schopnost spojit zpravodajstv, sledovn,
przkum avytvoit synchronizovan, precizn proces targetingu, kter nezpsobuje
kolaterln kody. To jsou slova, kter pronesl vrozhovoru pro mdia ktmatu OUP
tehdej nejvy vojensk velitel NATO admirl James G. Stavridis.
Clem tohoto lnku je nejen zkoumat proces targetingu ajeho vztah kezpravodajskmu aoperanmu plnovn, ale izanalyzovat, jak byly identifikovny problmy
pmo vprbhu veden OUP, jak byla zmnna struktura velen azen protuto operaci, kter nedostatky bylo nutn pekonat, jak bylo celkov sdlen informac mezi
jednotlivmi astncmi se nrody ajakou roli vprocesu targetingu piOUP sehrlo
samotn NATO jako jaksi stmelovatel astncch se lenskch stt.
62
1. Vliv struktury velen azen na OUP

Velen, cle, pokyny azmr velitele, to je nejdleitj fze procesu targetingu. [1]
Jedn se opevod celkov strategie do jednotlivch kol operace. Je to pevod politickch avojenskch cl, pokyn azmru do konkrtnch akc, kter logicky st
dopoadovanho konenho stavu operace. Pokud jsou strategie apokyny nedostaten,
taktick koly nedostatek jen zdrazn. Dsledky nedostaten struktury velen azen,
kter zpsobuje patn veden targetingu, me mt dramatick strategick dopady
na velitele spolenho kolovho uskupen (Commander Joint Task Force CJTF)
operace. Bez ohledu na pouit nejmodernjch anejpesnjch zbran, pokud chyb
utargetingu sil ojasnou strategii nebo opostupy, kter nejsou mimo pravidla vlky,
me to znamenat kompletn porku, uvd velitel US Navy Intell. John Patch.
Targeting je pedevm oincch, zda se bude jednat odobr nebo patn inky,
siln zvis na pokynech velitele spolench sil (JFC D & G) azpsobu, jakm seprovd. Pro OUP byl vytvoen Spolen komponent vzdunch sil (Combined Forces Air
Component CFAC) apro vytvoen prvek byla psobnost zcela jasn, nebo byla
odvozena zoperativn astrategick rovn operanho plnu (OPLAN). Strategick
politick vojensk veden bylo dno zrovn Severoatlantick rady (North Atlantic
Council NAC), pslunch rezoluc Rady bezpenosti OSN azcl vydanch vBerln
14. dubna 2011: CFAC m za kol provdt leteck operace vevzdunm prostoru
spolenho operanho prostoru sclem chrnit civilisty vLibyi za pouit kinetickch
anekinetickch prostedk proti agresivnm aktrm, kte to nebo hroz, e budou
toit na civilisty nebo vcivilnch obydlench oblastech, aprosazovn embarga na
pouit leteckch zbraovch systm abezletov zny. [2]
OPLAN stanovuje prvn rmec azkladn pokyny pro targeting. NAC schvlila
cle pro pouit letlnch aneletlnch prostedk, zakzan areimov cle. Vymezila
pravidla nasazen (Rules of Engagement - ROE), pouit sly ametodologii odhadu kolaterlnch kod kzabrnn ztrt na lidskch ivotech. Strun eeno OPLAN popisuje
to, com dlat kad jednotliv funkn prvek vsouladu sclem dan operace avsouladu smezinrodnm prvem, kdy OPLAN vychz zprocesu operanho plnovn,
kde m zpravodajsk cyklus zvltn lohu. Vrmci NATO vychz OPLAN zprocesu
spoluprce mezi strategickou, operan ataktickou rovni. Vzhledem ktomu, e kad
nrod m sv slovo, je zde vyadovna precizn vystavn struktura velen azen
odpolitick apotaktickou rove. Pokud nen zajitno jednotn velen ajednotn
sil, dojde zkonit knedoucm inkm aknedoucm strategickm dsledkm.
Tato zsadn podmnka na spch hrla stejn roli pi zahjen OUP vLibyi. Rafale
aMirage sthac letouny francouzskho letectva zatoily voblasti Benghz odpoledne 19. bezna2011, bez toho ani by byl vyazen Kaddfho integrovan systm
protivzdun obrany (Integrated Air Defence System IADS). Toto je prvn pklad
nedostatku operan koordinace mezi USA, vedoucm nrodem operace Odyssey Dawn
afrancouzskm spojencem. Dalm pkladem je nasazen americkch strategickch
bombardr B-2 (kter zatoily nalibyjsk letit) ostejnm vkendu, kdy toto nasazen trvalo zhruba est hodin, ovem bez oficilnho rozkazu. Tento pklad ukazuje
nanesoulad mezi americkmi taktickmi zmry apomalm politickm rozhodovacm
procesem. Operaci Odyssey Dawn dily USA zAFRICOM velitelstv vRamsteinu,
piem jednotliv nrody jako nap.Francie dily sv operan nasazen zzem svho
63
sttu (tzv. Reachback). Ne vechny zem zapojen do Odyssey Dawn byly spokojen
spotenmi zmatky ve struktue velen azen (C2), kdy nap. Norsko, se esti F-16
umstnmi na Krt, rozhodlo, e se zapoj, a bude vyjasnn situace se systmem
velen azen. Teprve pot, co NATO pevzalo velen operace vLibyi, se stal systm
velen a zen konsolidovan aoperace zaaly probhat se spolenou doktrnou, taktikou,
technikou apostupy. Nicmn je teba zdraznit, e tak NATO mlo vpoten fzi
OUP problmy sC2. Zpotku, pot co NATO pevzalo velen OUP, bylo zcela jasn,
e vzdlenost mezi velitelem CFAC ajeho Operanm centrem letectva (AirOperations
Center AOC) nebyla ve struktue nejlep volbou kzajitn inn aprun reakce
nadynamickou povahu operace. Bylo poteba CFAC umstit spolen sAOC. Azadruh,
ze zkuenost vme, jak je nkdy tk skloubit nrodn zjmy se zjmy NATO. Bhem
neformlnho setkn se stlmi zstupci lenskch stt NATO generl Charles Bouchard
zdraznil, e vprbhu fze operanho plnovn OUP nebyly vdy kvli nrodnm
kulturnm rozdlm nrodn cle vsouladu scly NATO. [3]
2. Znalost situace aprotivnka jako zkladn prvek

plnovn operace
Fze rozpracovn targetingu popisuje proces analzy arozbor problmu, kter m
zakol poznat zmry soupee nebo vlcch stran anajt zpsoby, jak je pmo
inepmo pesvdit i ovlivnit tak, aby bylo pijato to, co je povaovno mezinrodnm spoleenstvm zapijateln. Clem tohoto procesu je vytvoit seznam cl, ukterch
by mlo bt pot, co na n bude psobeno kinetickou nebo nekineticku silou, dosaeno
poadovanch efekt. Aby bylo mon vybrat ty sprvn cle avytvoit sprvn inky
adosaen cl, je nutn komplexn znalost situace nebo protivnka. Toje dvod, pro
je tato fze targetingu tak zvisl na tzv. procesu zpravodajskch informac, vyuvn
aen (Production, Exploitation, Dissemination PED). Je teba identifikovat krizi
nebo soupeovo zzem, jeho kritick schopnosti apravdpodobn mysly. myslem
je analyzovat problm, dostat se do kritickch oblast nebo dosystmu, ato do natolik dleitch, aby se mohly stt clem. Tento proces zvis natechnologich alidsk
schopnosti zjistit informace onepteli.
Napklad vLibyi byl IADS sloen zprotiletadlovho dlostelectva, zazen vasnho varovn aplochy proleteck rakety nebo skladovn steliva. Cle pozemnch sl
byly rozdlen napozemn logistick jednotky, obrnn transportry, obrnn vozidla,
jednotky pipraven knasazen nebo dokonce civilist pipraven knasazen. [4] Jednodue eeno, bezzpravodajskch jednotek nen mon proces targetingu. Kdyzaalo
NATO aplikovat rezoluci Rady bezpenosti OSN 1973, byl tento proces dalek pln
vyzrlosti, ato znkolika dvod. Za prv, na zatku (vprvnch dnech operace Odyssey
Dawn), nebyl pro efektivn operan plnovn dostatek operanch daj ainformac olibyjskm reimu. Libye nebyla povaovna po dlouhou dobu za hrozbu, take
nemohlo bt zahjeno pokroil plnovn aKaddfho reln schopnosti byly neznm.
Kdyvyvstala poteba zahjit akci, zpravodajsk sluba nebyla pipravena podpoit
takvysok tempo tto kinetick operace. Za druh, kdy US zahjily koalin dery
naLibyi, nebylo dost przkumnch prostedk ISR jako je E-3 AWACS, E-8 JSTARS
nebo bezpilotnch vzdunch prostedk, jako je RQ-4 Global Hawk, abydodvaly
64
informace pro operan plnovn, pro zpravodajsk sloky aproces targetingu. Dvod
byl ten, ebyly tyto prostedky pouity nkde jinde, konkrtn vAfghnistnu. Zatet,
vdob, kdy byla zahjena OUP, byl problm sISR prostedky sice ji vyeen, ovem
zaelem zahjen procesu PED, je dleit mt celou skupinu specializovanch adobe
vykolench odbornk, jako jsou zpravodajt analytici atzv.targeti (targeteers).
NATO prost nemlo dostatek tchto pracovnk prozahjen procesu PED, ani
bynebylo zvisl na dobr vli nrodnch sil.
Kdy se velitel spolench vzdunch sil Combined Forces Air Component
Commander pro OUP generlporuk Ralph Jodic rozhodl spojit CFAC aAOC, rychle
siuvdomil, e proto, aby bylo mon doshnout efektivnho velen akontroly nadleteckmi operacemi vLibyi, je za poteb pro CFAC aAOC vce kvalifikovanch specialist
protargeting, ato jak pro zmrn targeting, tak pro dynamick targeting. Prodokreslen je nutn uvst, e pslunci skupiny pro targeting vykonvali tuto funkci pouze
nkolik tdn ped tm, ne byli vystdni v pravidelnm cyklu do svch pozic, cojim
neumonilo pln se kvalifikovat azskat vtto oblasti dleit zkuenosti.
NATO na tento stav reagovalo zvenou snahou vytvoit za podpory nrodnch prvk
Spolen zpravodajsk centrum ppravy pro operan prosted (Joint Intelligence
Preparation of the Operation Enviroment JIPOE). Tato integrace nrodnch prvk, stynch dstojnk (Liaison Officers LNOs) azpravodajskch dstojnk (Intelligence
Officers NIC) do struktury C2 na taktick rovni napravila poten nedostatky.
VCFAC bylo vce ne 200 stynch dstojnk ztm 400 zamstnanc. VCJTF UP
HQ byla vytvoena fze zpravodajskch bunk se schopnost produkovat pro NATO
vlastn informace, kter mohly bt pedvny jednotlivm lenskm sttm apartnerm.
Tento krok, fze zpravodajskch bunk, byl jednm zrozhodujcch moment, kter
pispl kspchu cel operace.
spch ve vlce zvis na tom, jak dobe je znm neptel. Vasymetrickm ozbrojenm konfliktu m vznamnou roli Human Intelligence (HUMINT). Vzhledem ktomu,
e vLibyi nemlo NATO oficiln dn pozemn jednotky, byla velice vrazn
snena schopnost splynout, pochopit aovlivovat operan prosted. Akoli vLibyi
nebyly nasazeny oficiln dn pozemn jednotky, pohybovalo se na tomto zem
mnoho tzv.vojenskch poradc spojench slibyjskm Nrodnm nestlm vborem
(National Transitional Council NTC) ajeho ozbrojenm kdlem rebel. Tyto osoby
poskytovaly odborn znalosti atechnickou podporu azrove poskytovaly nrodnm zpravodajskm slokm pm pstup kinformacm atmto inepm pstup
ktmto informacm pro NATO. USA poslaly polovojensk agenty CIA, zatmco Francie
aBritnie vyslala zvltn jednotky ankte partnei NATO, jako byl nap.Katar, kter
dokonce poslal nkolik set vojk, kte se spojili svycvienmi ainformovanmi
rebely vpednch linich. Stty jako Itlie, Bulharsko, Egypt, Jordnsko aArabsk
Emirty pisply ast svch specilnch sil. Toto pm spojen sNICs anepm
spojen spozemnmi silami vLibyi bylo zcela zsadn, nebo umonilo velitelstv
NATO nejen porozumt aovlivovat operan prosted, zlepit proces PED anakonec
tak zskat materily pro targeting, ale tak podpoilo dky zpravodajskm slubm
cel proces targetingu. Podle nkterch nzor je skutenost, e samotn NATO
nemlo dostatek organickch zpravodajc, tedy nemlo dostatek zdroj, nebyla chyba,
alenaopak byl nakonec tento stav vnem prospn. Vhoda spovala vpstupu
nekjednomu, ale kmnoha zpravodajskm zdrojm (nap. americk, francouzsk,
65
britsk, arabsk apod.). Tmto byla isnena pravdpodobnost zpracovn nepotvrzench nebo nepravdivch vstup.
Dalm problmem, se kterm se muselo NATO vypodat, bylo sdlen informac. Sdlen informac byl mezi leny NATO vdy problm. Pro generla Charlese
Boucharda byla fze zpravodajskch bunk zrove jednm ze zsadnch problm
zpohledu sdlen informac mezi jednotlivmi nrody. Bhem rznch mis NATO
mlo nap.informace pouze pro americkou stranu, pouze pro ti leny nebo pouze pro
pt len anikoli provechny lensk stty NATO zapojen do operace. Tento problm
odhaluje nedostatek dvry mezi stty NATO adegraduje tak innost jednotlivch
operac. Ipes tento nedostatek dokzalo NATO pi OUP nakonec vytit vechny
jemu dostupn informace od jednotlivch nrod. Zda byl ovem tento proces zcela
ideln, lze tko posoudit.
3. Pouit prostedk sohledem na kolaterln kody

Jakmile je nco (nebo nkdo) klasifikovn jako cl, je nutn urit pslun nstroj nebo
zbra, [5] a ji se smrtcm nebo snesmrtcm inkem. Osoby odpovdn zatuto analzu mus mt ty nejlep schopnosti ktomu, aby vyhodnotily ukadho cle zsady targetingu, potamo zsady mezinrodnho prva, jako je nap. zsada proporcionality nebo
vojensk nezbytnosti, dle mus vyhodnocovat psoben na jednotliv cle zpohledu
ROE pro danou operaci, prva ozbrojenho konfliktu (Law of Armed Conflict LOAC)
avneposledn ad mus dbt na potebu vyhnout se jakmkoliv kolaterlnm kodm,
nebo je alespo minimalizovat. Toto ve vyaduje vborn zpravodajsk zzem, zkuen adobe vykolen analytiky atzv. weaponeers (zbraov analytici) anastaven
jasn postupy. Bhem OUP byly velk obavy ociviln obti. Oficiln zprvy NATO
uvd, e byly leteck toky provedeny snebvalou preciznost tak, abyse zabrnilo
civilnm obtem (Civilian Casualities CIVCAS). Vpodstat pikadm odhadu
analze monch kolaterlnch kod (Collateral Demage Estimate CDE) abhem
mise, pokud vyvstane jakkoli pravdpodobnost zpsoben tokem civilnch obt, je
tento tok neppustn.
Vprbhu OUP muselo nkolik zem upustit od pouit tzv. pesn navdnch
stel Precision Guided Munition (PGMs). Vpolovin ervna 2011 pouilo dnsk
letectvo vce ne 500 PGMs ajeho zsoby se tm hodn snily. Velk Britnie mla
tensam problm. astnc se stty neekaly, e operace bude trvat dle ne ti msce.
Stty jako Kanada, Norsko, Belgie aDnsko si uvdomily, e maj problmy udret
krok soperanm tempem. Na tento problm reagovaly USA tm, e umonily dodn
zbran vrmci programu tzv. Foreign Military Sales Program (FMS). Polsko, kter
sepmo neastnilo OUP, takt zaalo prodvat tuto potebnou munici dalm sttm
NATO. [6] Zbrojask firmy si uvdomily, e je poteba zlepit funknost PGMs astty
si zase vykalkulovaly, e je poteba mt vt zsoby. Nzory se na to, zda nedostatek
PGMs zpsobil men dynamiku leteckch der, se li, ale co lze sjistotou ci, je,
e seuskutenila pouze tetina plnovanch leteckch der na den. Ovem dle oficilnch prohlen toto nebylo zpsobeno nedostatkem munice. Skutenost, e NATO
bhem nedostatku PGMs nepouila jin typ munice, dokazuje odhodln lenskch
stt vrazn minimalizovat kolaterln kody.
66
4. Synchronizace apoteba
nasazen specialist piOUP
Pro poteby operace je nutn synchronizovat, koordinovat astanovit priority dostupnch
sil, smrtcch nebo nesmrtcch prostedk, ato za elem dosaen prioritnch cl.
elem tzv. synchronizace jednotlivch prvk (Campaign Synchronisation) je vytvoit
synergick efekt mezi spolenmi silami pi dodrovn ROE, LOAC avy rovn
velen azen. Typicky JOPG ze Spolenho operanho oddlen (vrmci operanho
velitelstv na CJTF HQ) provd dlouhodob plnovn (10 dn avce), zatmco Spolen
koordinan rada (Joint Coordination Board JCB), vytvoen u Spolenho koordinanho centra, je odpovdn za synchronizaci tohoto dlouhodobho plnovn pro aktuln
operaci (apro ti dny) vytvoen uSpolenho operanho centra. Rozkaz spolen
koordinace (Joint Coordination Order JCO) jedokument JFC slouc kposlen jeho
velen azen. JCO poskytuje spolen nvod pro targeting, vyrovnv konkurenn
poadavky jednotlivch komponent asynchronizuje nasazen sil aprostedk. Strun
eeno, jak doktrna NATO k, JCO stanov smr pro integraci dostupnch sil aprostedk vsouladu soperanm zmrem.
Vvodnch etapch operace Odyssey Dawn byla prioritou ochrana 750000 obyvatel vBenghz ped velkou koncentrac obrnnch vozidel blcch se kmstu,
takabynedolo kmasakru, apak vyadit Kaddfho IADS. Pot, co zaalo bt Benghz
avzdun prostor bezpen, posunula se priorita kclm, jakm bylo nap. Libyjsk
velen azen.
Krealizaci pokyn JCO akdodrovn OPLAN, ato za elem vyvjen innho
tlaku na protivnka akdoshnut poadovanch ink, je nutn mt kdispozici dostaten poet sil spotebnmi specifickmi schopnostmi, vybavenmi, vycvienmi
abeznrodnch vhrad tzv. CAVEATS.
OUP se zastnilo 18 zem, 14 len NATO (z28) a4 partnei. Celkem se zastnilo OUP 250 letadel, bylo pouito 6500 PGMs abylo zasaeno 5900 cl. Tatosla
zakrvaj tu skutenost, e NATO bylo pli zvisl na kritickch schopnostech
poskytovanch USA, jako je SEAD / EW, AAR azejmna ISR. Persistentn ISR byla
poskytnuta ozbrojenmi bezpilotnmi prostedky drony (Unmanned Aerial Vehicle
UAV), kter byly pro NATO dostupn pouze 20. dubna 2011. Tyto prostedky byly
toti hojn vyuity vt dob vjinch operacch. Perzistentnch ISR prostedk jako
napklad RQ-4 Global Hawk, kter je schopen sbrat zpravodajsk obraz (Imagery
Intelligence IMINT) o300400 clech za jednu misi, jsou velmi dleit pro utvoen
sicelkovho obrazu pro fzi ped tokem. spch kinetickho targetingu se zamenm
na prevenci kolaterlnch kod je siln zvisl na schopnosti vizualizace clov oblasti
atedy ivizualizace monch kolaterlnch kod. Nehled na to, e vizualizace fze
potoku pispv kprocesu vyhodnocen kod boje tzv. Battle Damage Assessment
(BDA), alze tedy dovodit, e je dleit mt ISR prostedky kdispozici. Vzhledem
knedostatku ISR prostedk ak nedostatenmu potu vykolench zpravodajskch
analytik, targetr atzv. weaponeers, bylo NATO siln zvisl na dodvkch materil
pro targeting na dobr vli jednotlivch nrod. Bhem OUP bylo piblin 85% vech
schopnost ISR americkch.
67
5. Pouit dynamickho targetingu

avyhodnocen OUP
Vtomto momentu je dleit rozliit zmrn adynamick targeting. Ve sv podstat
je cel targeting zmrn do t doby, dokud je dostatek asu na precizn plnovn,
dostatek vstup zpravodajskch sloek pro proces targetingu, dostatek asu ksestaven tzv. targeting sloek, kjejich priorizaci, validaci ajejich zalenn donormlnho
nap. ACO cyklu.
Realita je ovem jin. Krize nemaj naplnovan scn azanalz probhlch operac lze ci, e nebyl kdispozici dostatek ISR prostedk nebo HUMINT podpory
kuskutenn zmrnho targetingu. Realita je tedy takov, e dve, ne zane probhat
operace, jak se to stalo vLibyi, Spolen sly upust od zmrnho targetingu atargeting
se stane dynamickm. Nkter cle jsou neznm do t doby, ne se samy nkde objev.
Pokud je njak cl identifikovn pli pozd anen as ho zaadit dotargeting cyklu,
pak se stane dynamickm clem. Apraxe nm ukazuje, e vasymetrickch ozbrojench
konfliktech je vce dynamickho ne zmrnho targetingu. Bhem OUP bylo pouze
10% cl zmrnch, ve zbytku se jednalo odynamick targeting.
Dkazy nm dokldaj, e nebyl proveden ped zahjenm OUP formln nebo
doktrinln targeting. Toto bylo zsti zpsobeno tm, e nebylo kdispozici dostaten mnostv zpravodajskch informac oLibyi aztoho dvodu nebylo zpracovno
dostaten mnostv sloek targetingu na podporu tto kinetick operace. Vzhledem
knedostatku prostedk ISR na zatku operace Odyssey Dawn byly podpora operac
i proces targetingu provdny pmo posdkami letadel pi leteckch misch. Vtomto
typu mise snzvem Strike Coordination and Reconnaissance (SCAR) se sthai dostvaj
do jaksi role leteckch nvodch leteckch bojovch velitel sfunkc sekvenn
anebojovou, suplatnnm vce prlet do - aven zclovch oblast. Takt podvaly
posdky informace ostatnm koalinm letadlm. Tyto posdky se musely pohybovat
vnich nadmoskch vkch, musely vyhodnotit kolaterln kody amusely se samy
rozhodnout, zda pout zbra. Zde vyvstv jedna otzka: Bylo toto to nejlep een,
ponechat rozhodovn na posdce letadla, aby bez dalho rozhodla otoku atm nesla
odpovdnost za ppadn vznikl kolaterln kody? Nicmn, bhem prvnch dvou
tdn Odyssey Dawn sUSA vele, zashly sly koalice kad zjitn cl Kaddfho
systmu protivzdun obrany avelen azen, co pipravilo pdu nslednm leteckm operacm. Libye mla k dispozici pes 400 raket zemvzduch (surface-to-air
missilesSAM) azhruba 500 kus odpalovacch zazen apod. Velkou st zmrnch
cl bylo ulibyjskch pozemnch sil, kdy se jednalo nap. oraketomety i tanky, kter
Kaddf pouval iproti civilnmu obyvatelstvu.
Dleitm momentem targetingu je pozitivn identifikace cle tzv. PID. Vprocesu
targetingu je to opravdu jeden ze stejnch moment. Dle NATO doktrny [7] plat,
e je-li cl pozitivn identifikovn, mus prvn poradce potvrdit, e cl apsoben
na nj je vsouladu smandtem operace, OPLAN, LOAC, ROE nebo zsadami targetingu atd. Napklad bhem OUP bylo zakzno nien civilnch komunikanch
antn, nebo mandt OSN povolil toky jen na cle, kter ohrouj civiln obyvatelstvo
nebo civiln obydlen oblasti. Je-li cl platn alegitimn, pak dalm krokem je uren
CDE. Analytik CDE zakresl umstn cle za elem vyhodnocen monch kolaterlnch kod aur nejvhodnj pouit sly (zbraovch systm apod.). CDE analza
68
dbnasladn pouit zbran ataktiky, aby bylo zabrnno ztrtm na lidskch ivotech
nebo majetku. Zde je opt nutn ptomnost prvnho poradce, kter vyhodnot leglnost
tohoto kroku. Rzn hodnoty CDE uruj rzn rovn oprvnn kpsoben na dan
cl. Nejdleitj ze veho je to, e po vech tchto procesech je tzv. nrodn erven
karta jednotlivce (Red Card Holder RCH) stle schopna zastavit tok. Vrmci NATO
se db na extrmn opatrnost pi nien cl. Kroky NATO vtto oblasti pi OUP byly
vyven avsouladu smezinrodnm prvem. NATO Doktrna uvd, e odpovdnost
za zkonn targeting jena mnoha rovnch. Ti, kdo targeting d, ti, kdo ho organizuj,
ati, kte ho vykonvaj. Pesto bychom nemli zapomnat, east NATO piOUP byla
zvisl na siln regionln podpoe od arabskch partner astavu libyjskho civilnho
obyvatelstva trpcho pod toky NATO by nikdy nepodpoily zmr NATO chrnit
civiln obyvatelstvo.
Posledn fze procesu targetingu je vyhodnocen toku, kter dokld, zda bylo
nasazen spn, zda bylo pouit taktiky sprvn, zda se jednalo o oekvan
inky azda jsou nutn dal opaten. Hodnocen boje zahrnuje tzv. vyhodnocen
bojovch kod (Battle Damage Assessment BDA), vyhodnocen ink pouit
zbran (Weapon Effectiveness Assessment) anap. doporuen koptovnmu toku
(Re-attack Recommendation). To znamen, e se vyhodnocuje, zda dolo kzasaen
cle, jak je rozsah pokozen azda byl dosaen zmr velitele. Aco je nejdleitj,
toto vyhodnocen toku ukazuje, zda vyvolaly taktick akce sprvn inky vrmci
celkov strategie operace. Vyhodnocen toku je zkladnm prvkem vrozhodovacm
cyklu aje vysoce zvisl na schopnostech zpravodajskch sloek, a u se jedn
ozpravodajskou techniku, nebo olidsk potencil. Pot, co se Kaddfho jednotky
odchlily od normlnch bojovch taktik azahjily asymetrickou taktiku vmstsk
zstavb, bylo pro NATO nutn zapojit siln zpravodajsk komponent k dodn
informac opohybu Kaddfho jednotek. Vzhledem knedostatku potebnch ISR
prostedk avzhledem knedostatku sdlench zpravodajskch informac jednotlivmi lenskmi stty bylo vyhodnocovn vtto fzi velice slab. Jednotliv stty
na vlastn pst poslaly do Libye sv speciln sly, kter umonily pstup kpoadovanm informacm. Ve vojensk operaci je fze vyhodnocen velitelovma oima
auima. Bez schopnosti vyhodnocen bude vojk bojovat slep a hluch a bude
zvisl nasoupeov milosrdenstv.
Zvr
Podvme-li se do Spolen doktrny targetingu [8], pozice Spojench stt jeta,
eprodanou operaci mus bt dosaena dohoda na jednotn metodice astrategii
prokolaterln kody aCDE, vetn standardizace prostedk ametodik, sclem
zachovat jednotu sil aoperanho spchu. Operace NATO OUP vLibyi ukzala,
e na pd NATO jesice velice obezetn pouvn proces targetingu aje zde snaha
osynchronizaci nrodnch prvk pi veden operac, ale e prv OUP odhalilo nkolik
stejnch kritickch mst, kter negativn ovlivnily prbh cel operace, a se ji jednalo onedostatek zpravodajskch informac, nedostatek ISR prostedk, zprvopotku
neefektivn systm velen azen, i nedostatek vycviench avykolench odbornk
natargeting, nejednotn postupy jednotlivch nrod avneposledn ad nejednotn
69
sdlen informac mezi astncmi se nrody. Admirl James G. Stavridis uvd: Pouze
NATO me poskytnout spolenou strukturu velen aschopnosti kpotebnmu plnovn
auskutenn komplexn operace. Multilaterln koalice postaven na zklad vznikl
poteby naopak nem dnou spolenou doktrnu pro veden vojenskch operac, nem
dn spolen schopnosti nebo velitelskou strukturu pro rychlou integraci nrodnch
sl dosoudrn struktury anem dn stl mechanismy pro projednvn apak
prorozhodovn se odohodnutm dalm postupu.
Targeting jako stejn stavebn kmen kad operace se dky OUP posunul dopedu,
ato nejen zpohledu velen NATO, ale izpohledu jeho lenskch stt. OUP ukzalo,
e pokud se by jedin st procesu targetingu vynech nebo nen dostaten aplikovna, me mt tento nedostatek nedozrn nsledky. OUP mlo jedin cl, ato ochrnit
civiln obyvatelstvo. Jen dky dobr adaptabilit NATO ajeho prun reakci vaplikaci
targetingu pi OUP byla operace spn abylo tak zabrnno kolaterlnm kodm
na civilnm obyvatelstvu.
Poznmky ktextu
[1] NATO doctrine Joint targeting is the process of determining the effects necessary toachieve the commanders objectives, identifying the actions necessary to create the desired effects based on means available,
selecting and prioritizing targets, andthe synchronization of fires with other military capabilities and
then assessing their cumulative effectiveness and taking remedial action if necessary.
[2] C. Lisbon, C., 2012. Interview about Targeting during OUP [Interview] (February2012).
[3] Informal Meeting with Gen.Charlie Bouchard. Brussels: DELNATO. 2011.
[4] C. Bouchard, NATO and Libya - The Commanders view: We stayed the course [Interview] (31.10.2011).
[5] AJP-3.9 appropriate capabilities in order to achieve the JFCs objectives, ACO Directive 80-70 refers
appropriate tool or weapon (lethal or non-lethal) in order tochieve the desired effect. The author
defends the basic idea in both documents is the same: phase 3 is about selecting the instrument that
assures the right effects are created when engaging acertain target.
[6] J. G. Stravridis, and I. H. Daalder, NATOs Victory in Libya: The Right Way to Run an Intervention,
Foreign Affairs. 2012. Volume 91, p.4.
[7] NATO has adefined CDE methodology align with individual nations, in order tohave astandardized
method among nations. The fact nations do it the same way accelerates the decision process.
[8] NATO, AJP-3.9 - Allied Joint Doctrine For Joint Targeting. 2008.
Seznam pouitch zdroj
BOOTHBY, W. H. The Law of Targeting. 1. ed. Oxford UK: OUP Oxford, 2012. ISBN-13: 978-0199696611.
BAKER, J. E. The Role of the lawyer in war, acontextual approach to targeting decisions and the commander.
2003. Chin, 4 Chi J int L 407.
BARUCH, P.S., NAUMANN, N. Warning civilians prior to attack under international law theory and
practice. 2010. 87 International Law Studies 359.
BEN-NAFTALI, O., MICHAELI, K.R. We must not make ascarecrow of the law - Alegal analysis of theIsraeli
policy of targeted killings. 2003. 36 Cornell Intl L J 233.
BOIVIN, A., SANDOZ, Y. The Legal Regime Applicable to Targeting Military Objectives ind the Context
ofContemporary Warfare. 2004. Law Review s. 98.
BOUCHARD, C. NATO and Libya The Commanders view: We sted the course. Interview. 2011.
BROWN, J. M. To Bomb or Not to Bomb? Counterinsurgency, Airpower and Dynamic Targeting. 2007. Air
Space Power Journal s. 7585.
CARBERRY, J. K., HOLCOMB, M. S. Target selection at CFLCC: Alawyers perspective. 2004. Field
Artillery March June s. 39.
CETINKAYA, O., YILDRIM, Y. Architecture Considerations of Time Sensitive Targeting and NATO TST
Tool. 2013. NCI Agency.
70

CORN, G. S., CORN, G. P.The Law of Operational Targeting: Viewing the LOAC Through an Operational
Lens. 2012. Texas International Law Journal, Vol. 47, 337-380.
DARLING, P.Joint Targeting and Air Support in Counterinsurgency, How to Move to Mission Command.
2012. Air and Space Power Journal, s. 4963.
DASKAL, C. J. The Geography of the Battlefield: aFramework for Detention and Targeting Outside the HOT
Conflict Zone. 2013. University of Pennsylvania Law Review, Vol. 161, No. 5, s. 11651234.
FORD, M. Precision targeting and the industrialisation of the Intelligence Cycle on the battlefields of Iraq
and Afghanistan. 2013. Inteligencia y Securidad 13, s. 221243, ISSN 1887293X.
GAUB, F. Six Strategic Lessons learned from Lybia: NATOs Operation Unified Protector. 2012. NATO
Defense College.
GORDON, A. Purity of Arms, Preemptive War and Selective Targeting in the Context of Terrorism: General
Conceptual and Legal Analyses. 2006. University of Haifa, 29, s.493508.
HAIKIMI, M. A. Functional Approach to Targeting and Detention. 2012. Michigan Law Review, Vol. 110,
s. 13651420.
KABA, M. Targeting the World. 2009. Global Security, s. 3237.
KNOOPS, G. J. A. Military Criminal Responsibilities for Targeting Suspected Terrorists within (International)
Armed Conflicts: Towards a Uniform Framework. 2008. International Criminal Law Review,
8,s.141160.
MALER, CH. S. Targeting the city: Debates and silence about the aerial boxing ofWorld War II. 2005.
International Review of the Red Cross, Vol. 87, No. 859, s. 429444.
PRICE, B. C. Targeting Top Terrorists, How Leadership Decapitation Contributes to Counterterrorism. 2012.
International Security Harvard College, Vol. 36, No. 4, s. 946.
ROMAO, R. Targeting and Adaptation in Combat. 2013. Baltic Security and Defence Review.
STAVRIDIS, J.G., DAALDER, I.H. NATOs Victory in Libya: The Right Way to Run an Intervention. Foreign
Affairs. 2012. Volume 91. s. 4
SVENDSEN, A.D.M. NATO, Libya Operations and Intelligence Co-Operation aStep Forward. Baltic
Security and Defense Review. 2011. Volume 13 (2), s. 5160
TYLOR, C. Military Operations in Libya. 2011. Dostupn z<http://www.parliament.uk/briefing-papers/
SN05909>.
WALLACE, D REEVES, S.R. The Law of Armed Conflicts Wicked Problem: Levee en Masse in Cyber
Warfare. 2013. International Law Studies, 83 Intl L. STUD. Vol. 89, s. 646668.
WALLENSTEEN, P.GRUSELL, H. Targeting the Right Targets? The UN Use ofIndividual Sanctions. 2012.
Global Governance 18, s. 207230.
ADDP 3.14. Targeting. 2006. Australian Defence Doctrine Publication.
AJP-3.9. Allied Joint Doctrine for Joint Targeting. 2008.
AJP-3.9.2. Land Targeting. Brusel: May 2006. NATO, 38 s.
FM 3-60 (FM 6-20-10) Field Manual. The Targeting Process. 2010. Washington, HQ US Army.
JP 2-01.1 Joint Publication. Joint Tactics, Techniques, and Procedures for Intelligence Support to Targeting.
9 January 2003. USAF.
JP 3-05.5 Joint Publication. Joint Special Operations Targeting and Mission Planning Procedures.
10August1993, USN.
JP 3-09 Joint Publication. Joint Fire Support. 13 November 2006. HQ US Army.
JP 3-09.1 Joint Publication. Joint Tactics, Techniques and Procedures for Laser Designation Operations.
28May 1999. US Navy.
JP 3-60 Joint Publication. Joint Targeting. 31. January 2013. HQ US Army.
JP 3-60 Joint Doctrine for Targeting. 17 January 2002. HQ US Army.
Joint Fires and Targeting Handbook. 19 October 2007. JWC Suffolk Virginia, JCD Norfolk Virginia,
USAirForce, US Army.
Multi-Service Publication FM 90-36/MCRP 3-1.6/NWP 3-60 TP/AFTTP(I) 3-2.3, The Joint Targeting Process
and Procedures for Targeting Time-Critical Targets.
Multi-Service Publication FM 90-43/MCRP 3-42.1A/NWP 3-01.13/AFTTP(I) 3-2.24, Multiservice Procedures
for Joint Theater Missile Target Development
71
pplk.Ing.Janka KOSECOV, Doc.Ing.Milan KUBEA, CSc.,

mjr.Ing.Frantiek GRMELA
Vojensk Msto arole procesu zskvn

operace poznatk avyuvn zkuenost
vArmd esk republiky
Stt, kter ije dlouho vmru, by se tedy ml vdycky snait zskat si ztchto vli
njak dstojnky, ale ovem jen takov, kte dobe slouili, anebo tam poslat nkolik
svch dstojnk, aby se seznmili svlkou.
Carl von Clausewitz
The Acquisition of Knowledge and Insights

Gained Through the Lessons Learned
Process and Their Implementation
in the Czech Armed Forces
Abstrakt:
Stav procesu zskvn poznatk avyuvn zkuenost (dle ZPVZ) vArmd
esk republiky (dle AR) nen zdaleka ideln znkolika dvod. Nen to jen
jeho nedocenn ze stranyvrcholovho managementu, ale inzk rove povdom oprocesu, institucch, monostech avznamu ZPVZ uvelitelskho sboru
AR navech stupnch. Clem lnku je objasnn procesu ZPVZ jako nstroje
propodporu organizace. Vvodn sti pspvku autoi charakterizuj proces
ZPVZ aseznamuj tene spouvanou terminologi. Druh st se zabv
vstavbou azavdnm procesu vAR, kde je tak mj. charakterizovna struktura
anstroje procesu. Dal st je vnovna vymezen procesu ZPVZ vnormativnch
dokumentech, doktrnch avojenskch publikacch. Vzvren sti lnku
jezpracovan nvrh doporuen pro dal rozvoj procesu ZPVZ.
Abstract:
The process of the Lessons Learned in the Czech Armed Forces is not ideal
forseveral reasons. One of them is the underestimation of the process by top
management. Another one is the low level of awareness of the process, institutions,
possibilities and importance of the Lessons Learned Process as awhole. Theaim
ofthis article is to clarify the Lessons Learned Process as a tool to support
theorganization. Thefirst part of the article deals with the process of the Lessons
Learned intheCzech Armed Forces including terminology. The second part
of the article describes the factual implementation of the Lessons Learned
72
intheCzech Armed Forces. It points out achievements as well as drawbacks during

its implementation. In addition to that, it introduces the current Czech military
publications dealing with this topic. The conclusion presents the description ofsome
suggestions and recommendations for further development of this process.
Klov slova:
proces, znalost, poznatek, identifikovan zkuenost, zeveobecnn zkuenost
Keywords:
Process, Knowledge, Observation, Lesson Identified, Lesson Learned
vod
Teorie znalostnho managementu ajej klov oblast zskvn poznatk avyuvn

zkuenost se stv postupn fenomnem, kter se nejen vrezortu obrany mus brt
vsouasnosti zmnoha dvod vn. Efektivn hospodaen se silami, prostedky
aenergi je kol, kter si mus management kad organizace pln osvojit avyuvat vesvdic prci. Vtak sloitm organizmu, jakm rezort obrany bezesporu je,
setakov kol jev pmo jako nutnost.
Dnes avbudoucnosti zvlt je velmi dleit, aby si kad organizace umla
nejenom vytvoit, ale nsledn iudrovat aefektivn vyuvat procesy znalostnho
managementu. Nynj rozsah informac (spolu se zvyujcm se tempem vvoje)
ukazuje, e je nezbytn umt vyuvat data, nov identifikovan poznatky azkuenosti
co mono nejefektivnjm zpsobem avrelnm ase. VAR tuto roli mj. sehrv
ZPVZ, kter se jako kad rozhodovac proces neobejde bez identifikace problmu,
posouzen aanalzy pin, jejich dsledk anvrh na een.
Proces ZPVZ jako prostedek podpory rozhodovacho procesu velitele vyuv analytickou innost ve vech svch stdich. Proces ZPVZ je klovou st znalostnho
managementu, ve kterm jsou nov znalosti anov ponauen zskvny pmou innost
anebo pi hodnocen provdnm poukonen dan innosti. Pro AR, jako iprokadou jinou organizaci, je nezbytn nutn se umt uit nejenom ze svch, aleizcizch
zdroj. Nutnost je vyuvat zkuenosti, tacitn iexplicitn znalosti vnejvt mon
me veprospch organizace. Proto je na mst popularizace tohoto procesu jako celku,
objasnn pouvan terminologie, osvdench nstroj akol pi zavdn ZPVZ
vpraxi vojsk. Pevn zakotven problematiky vrmci celkovho procesu ppravy aoperanho pouit AR by mlo bt zrukou toho, e produkty ve form doktrn, vojenskch
publikac amanul budou odpovdat modernm trendm aosvden praxi.
73
1. Analza souasnho stavu procesu ZPVZ

vpodmnkch AR
Proces lze veobecn definovat jako soubor vzjemn souvisejcch nebo vzjemn
psobcch innost, kter pemuj vstupy avstupy [1]. Proces ZPVZ je jednm
zdleitch nstroj podpory velitel vjejich rozhodovn pi nprav aodstraovn
nedostatk apizaznamenvn asdlen nejvhodnjch postup. Pro spn fungovn
procesu je nezbytn pozitivn motivovat podzen kaktivnmu podlen senashromaovn poznatk aidentifikovn zkuenost sdopadem na innost soust rezortu
obrany. Nkdy bv tento proces chpn jako prostedek vnitn kontroly stavu plnn
zkon avnitnch pedpis, nebo je spojovn skontroln innost. To jezcela nesprvn
pochopen smyslu amechanismu tohoto procesu, co zkonit vede kjeho degradaci.
1.1 Teoretick vymezen problmu

Proces ZPVZ, jak je chpn vsouasn dob vAR, je dleitm pspvkem kekvalit rozhodovacho procesu velitel, ke zven rovn operanch schopnost tb
avojsk akesniovn nklad na innost ozbrojench sil. Jeho vznam narst
zejmna pivysln jednotek do zahraninch operac, kde tento proces bez nadszky
zachrauje lidsk ivoty. Vtchto operacch lze sspchem vyuvat nejen vlastnch,
aleipoznatk azkuenost koalinch partner. Vtakovch podmnkch lze efektivn
realizac procesu ZPVZ nejenom uetit znan prostedky, ale zkrtit ilhty potebn
kpprav arealizaci kol, aco je nejdleitj, minimalizovat lidsk amateriln
ztrty. Tentoproces vak vyaduje pelivou organizaci provdnou zkuenmi adobe
pipravenmi specialisty.
Podstatou procesu ZPVZ je, e se me vorganizaci snit rove rizika opakovn chyb, anaopak zvit pravdpodobnost opakovn spch. Zaveden procesu
ZPVZ jedleit nejen pro aktualizaci vojenskch pedpis nebo publikac pro veden
boje, aleipro komplexn ppravu jednotek do zahraninch operac. Ktomu, aby
se proces ZPVZ inadle rozvjel astal samozejmou innost uvech sloek AR,
je teba inadle roziovat mezinrodn spoluprci vtto oblasti. ast specialist
na mezinrodnch seminch akurzech zabvajcch se problematikou ZPVZ me
pispt kzajitn aktulnosti dostupnch informac ansledn ktomu, aby pslun
orgny AR mohly natyto inovativn zmny reagovat aprovdt aktualizaci zvaznch
dokument. Jakjibylo zmnno, clem procesu ZPVZ je pouit se zvlastnch chyb
aobjevovat postupy, jakdlat vci lpe aefektivn. Vzhledem krozsahu prostedk,
kter bude mt rezort obrany vblzk budoucnosti kdispozici, je pltvn jak finannmi
tak lidskmi zdroji absolutn nepijateln.
74
1.2 Prioritn informace oteorii procesu ZPVZ vAR

Proces ZPVZ vAR se organizuje vsouladu sprocesem Lessons Learned NATO (Proces
LL NATO spad do kompetence samostatn agentury Joint Analysis and Lessons
Learned Centre /JALLC/ dislokovan vPortugalsku) atedy logicky vychz ze stejnch princip. Na rozdl od organizace NATO nebo velkch spojeneckch ozbrojench
sil nem AR takov materiln alidsk zdroje, kter by umonily zskvat poznatky
avyhodnocovat zkuenosti ze vech innost, kter AR jako celek vykonv. Proto
se zamuje zejmna na ty innosti, kter pmo souvisej sppravou anasazenm
jednotek pedurench kplnn kol ve struktue spojeneckch sil nebo vyslanch
do operac nebo hlavnch cvien.
Proces ZPVZ je souasn oteven vem dalm poznatkm aidentifikovanm zkuenostem velitel atbnch pracovnk na vech stupnch velen azen, pokud maj
vztah kpprav sil nebo jejich nasazen do operac. Poznatky aidentifikovan zkuenosti
se kategorizuj podle NATO lenn (DOTMLPFI) do oblast uvedench vnsledujc
tabulce . 1.
Tabulka . 1: Popis zkratky DOTMLPFI
Nzev
Vysvtlen
DOCTRINE
vnitn pedpisy avojensk doktrny pro oblast operanho nasazen sil
ORGANIZATION
sloen aorganizace sil pro plnn konkrtnch mis akol
TRAINING
zvolen metody aformy vcviku ajejich vhodnost pro konkrtn operan

peduren
MATERIEL
vstroj avzbroj ajejich pouitelnost vkonkrtnch typech bojovch

prosted abojov innosti
LEADERSHIP
velen azen vkonkrtnch typech bojov innosti
PERSONNEL
personln zabezpeen
FACILITIES
vcvikov zazen
INTEROPERABILITY
Interoperabilita
Zdroj: Autor (KOSECOV)
1.3 Terminologick pojet procesu ZPVZ

Kdokonalmu pochopen procesu ZPVZ je dleit znt asprvn pouvat alespo
zkladn zaveden pojmy.
Poznatek (Observation) je vyjden zaloen na nem, co nkdo slyel, vidl
nebo zaznamenal aco bylo identifikovno azdokumentovno jako zleitost vhodn
provylepen anebo potenciln osvden postup.
Prvotn poznatek (Raw Observation) je poznatek, kter vyaduje hlub studium
nebo analzu pro pln pochopen koenovch pin jevu (nutn dal doplnn
informac).
Zhodnocen poznatek (Mature Observation) je poznatek, ke ktermu je ji dostatek dat ainformac, a/nebo jsou zejm koenov piny jevu anen tedy poteba
dal analza.
75
Identifikovan zkuenost (Lesson Identified, ve zkratce LI). Identifikovan zkuenost je zhodnocen poznatek sidentifikovanmi koenovmi pinami asdoporuenmi npravnmi opatenmi anavrenm vykonavatelem. Tento je zpracovn
apedloen ke schvlen veliteli odpovdajc rovn.
Zeveobecnn zkuenost (Lesson Learned, ve zkratce LL) [2]. Obecn aplikovan
zkuenost je vsledkem realizace npravnch opaten, kter pinesla zven vkonu
nebo zven schopnosti danho prvku.
Analza (Analysis) je studie ocelku prostednictvm pelivho zkoumn jeho st
ajejich vzjemnch vztah. Pro poteby procesu ZPVZ jde opopsn danho jevu,
jeho pin adsledk vetn prvotnho nvrhu opaten kzamezen nevhodnch nebo
opakovn vhodnch postup.
Vykonavatel (Action Body) je organizan prvek nebo tm, kter obdr kol implementovat schvlen npravn opaten. Vykonavatel zpracuje pln implementace npravnch opaten (akn pln), kterm se po schvlen nadzenm d.
Npravn opaten (Remedial Action) jsou doporuen/realizovan opaten, jejich
clem je odstranit piny zjitnho nedostatku nebo umonit zaveden osvdenho
postupu.
Nedostatek/nedokonalost (Deficiency) je vc, proces nebo podmnka, jejich stav
ze subjektivnho pohledu neodpovd poadovanmu standardu nebo nenapluje oekvn. Pro poteby procesu ZPVZ se za nedostatek nepovauj osobn selhn, vdom
i nevdom nedodrovn stanovench norem. Kodstrann nedostatk se zpravidla
poaduje zmna voblastech vnitnch pedpis avojenskch doktrn, standardnch
operanch postup, organizaci sil, vzdlvn avcviku, vzbroje avstroje, velen
azen, personlnm zabezpeen, vojensk infrastruktury ainteroperability.
Osvden postup (Best Practice) jsou pouvan technick ataktick postupy,
metody, procesy, innosti astimuly, kter jsou efektivnj pi dosaen poadovanho
standardu nebo oekvn ne jin postupy, metody, procesy, innosti astimuly.
1.4 Objasnn jednotlivch fz procesu ZPVZ

Proces ZPVZ se skld ze t fz apro lep pochopen je znzornn ina obrzku . 1:
analytick fze;
fze npravnch opaten;
fze sdlen.
Analytickou fz cel proces zan. Sbr poznatk me probhat nahodile, nebo
se na zklad poadavku velitele zam na uritou oblast nebo oblasti. Jak ji bylo
uvedeno, do procesu vstupuj dv zkladn kategorie poznatk:
nejlep postupy;
nedostatky.
Ty jsou dle analyzovny. Vnkterch ppadech je analza velmi jednoduch
apiny zejm. Ve sloitjch ppadech je kanalze teba sestavit tm odbornk
zdan oblasti. Analzou je teba nalzt tzv. koenov piny nedostatku i nejlepho
postupu. Nen mon se spokojit spovrchnm hodnocenm azdnlivmi pinami.
Aby byla analza spn, je teba poznatek vdy dsledn popsat. Autor se mus oprostit od osobnch pedsudk anzor. Mus se striktn dret fakt auvst maximln
76
mnostv relevantnch informac. Analzou se zjist, pro se dosaen vsledek li

od pedpokldanho.
Dle jsou navrena npravn opaten avykonavatel, kter je schopen tato opaten
realizovat. Vppad optimlnho postupu jsou to opaten kjeho opakovn. Takto
zpracovan poznatek je ji nazvn identifikovanou zkuenost aje pedkldn veliteli
(zadavateli) ke schvlen.
Tm se proces dostv do fze npravnch opaten. Vykonavatel zpracuje akn
pln. Tento pln pedlo ke schvlen veliteli (zadavateli), kter mu kol zadal. Poschvlen se tmto plnem d aimplementuje stanoven npravn opaten. Poimplementaci
zpracuje zprvu ovvoji, kterou pedlo zadavateli. Dle je teba ovit, zda implementovan opaten maj oekvan efekt avedly knprav nedostatku nebo kopakovn
potencilnho nejlepho, resp. optimlnho postupu.
Vppad kladnho vsledku se zidentifikovan zkuenosti stv zeveobecnn
zkuenost anastv fze sdlen. Vrmci tto fze je teba identifikovat vechny sloky
armdy, kter by mohly danou zeveobecnnou zkuenost tak vyut. Tmto slokm
jezkuenost nabdnuta. Nsledn jsou zeveobecnn zkuenosti implementovny
donov zpracovvanch pedpis adoktrn ajsou rznmi formami publikovny.
Nejpozdji ve fzi identifikovan zkuenosti je vhodn poznatek zveejnit vdatabzi
Lessons Learned AR (databze LL). Tm se zvyuj ance knalezen efektivnho een
aspojen sil vech aktr, dotench danm problmem.
Obrzek . 1: Proces ZPVZ

Autor: G
RMELA, 2014 (upraveno zThe NATO lessons learned handbook. 2nd ed. Monsanto,
Portugal:NATOs Joint Analysis, 2011. ISBN 978-928-4501-885, str. 11)
77
1.5 Zkladn principy procesu ZPVZ

Mezi zkladn principy procesu ZPVZ jednoznan pat spoluprce, koordinace avzjemn komunikace.
Spoluprce zajiuje, e osoby zapojen do procesu ZPVZ si pomhaj pi een
nedostatk asdlen nejlepch postup.
Koordinace vyaduje od kadho plnovn asladn vzjemnho sil, aby byla
zajitna vasnost aefektivn zen vlastn prce.
Vzjemn komunikace usnaduje azajiuje, e vechny stupn velen azen
jsou informovny opostupu een problm. Komunikace vtomto ppad znamen,
evichni mohou vidt poznatky, identifikovan zkuenosti anejlep postupy avyuvat
je jet dve, ne nastanou formln zmny.
spnost procesu ZPVZ je podmnn nsledujcmi klovmi faktory:
irokou propagac pnos procesu ZPVZ mezi vojenskou odbornou veejnost;
zsknm velitel anelnk pro mylenky tohoto procesu;
clenm procesem analzy pro identifikaci;
zjitnm koenovch pin poznatku (nedostatku nebo poadavku na zmnu);
dslednou implementac npravnch opaten (Remedial Action RA);
stanovenm vhodnch velitelskch aodbornch orgn svcnou psobnost
(Action Bodies ABs) odpovdnch za realizaci npravnch opaten;
vytrvalost adslednost pi realizaci celho cyklu procesu ZPVZ tak, aby maximln
procento vhodnch poznatk bylo zpracovno a do stavu Lesson Learned;
efektivnm sdlenm produkt ZPVZ sclem zamezit opakovn negativnch
zkuenost ait spn een.
2. Zkuenosti ze zavdn avyuvn procesu

ZPVZ vAR
Proces ZPVZ vznikl vpodmnkch dnenho dynamickho arychle se mncho bezpenostnho prosted jako nutnost, kdy nen mon zskvat veker informace klasickmi,
dosud zavedenmi zpsoby, jako je vydvn, aktualizace astudium pedpis, zvaznch
norem anazen. Tento proces byl vyvinut postupn asofistikovn vozbrojench silch
USA. Nsledn byl zaveden ve strukturch NATO apot adoptovn vjednotlivch
armdch lenskch zem, vetn AR.
Na obrzku . 2 je znzornna asov osa implementace procesu ZPVZ dopodmnek AR. Uren specialist erpali zkuenosti zJALLC. astnili se pravidelnch
konferenc asemin sclem pochopit metody aformy tohoto procesu aaplikovat
je vnrodnm prosted. Na zklad tchto zkuenost byly vytvoeny zvazn normy
ve form nazen NG AR anavazujcch normativnch dokument. Nsledn byla
vytvoena zkladn personln struktura aprobhl proces osvty avzdlvn, kde bylo
teba tento proces objasnit irok odborn veejnosti tak, aby byl vAR pijat za vlastn.
Vzhledem kneustlm personlnm zmnm se tato fze stv fakticky fz trvalou.
Pro uchovn poznatk azskanch zkuenost byla uVelitelstv vcviku Vojensk
akademie (VeV-VA) pro celou AR vytvoena databze LL. Tento proces nen mon
obshnout jen zjednoho specializovanho pracovit. Proto je vsouasnosti zdrazovn
78
poadavek, aby ukadho tvaru ana kadm pracoviti bylo dosaeno povdom
otomto procesu aaby byl vyuvn samostatn ive prospch celku. Ipo prvnm desetilet
prce vtto oblasti existuje ada nmt na zkvalitnn celho procesu ZPVZ.
2.1 Filozofie vstavby ZPVZ

Vstavba procesu ZPVZ sestv znkolika aspekt (viz obrzek . 3). Zkladna procesu
je tvoena podporou velitel. Oni mus vprvn ad znt achpat vhody aprospnost
tohoto procesu. Je douc, aby bylo do nj zapojeno maximln mnostv pslunk
dan jednotky. Dal esenciln cihlou zkladny je odhodln vech zastnnch.
Tohose doshne tm, e vichni budou rozumt dleitosti procesu anavc jim bude
zejm, e proces m podporu velitele. Dleitm prvkem je zde specialista ZPVZ
(Officer ofPrimary Responsibility OPR) dan jednotky, kter je vykolen avlastn
dostupnou literaturu. Specialista ZPVZ mus bt schopen problematiku vysvtlovat
apodporovat pslunky jednotky veen nalezench poznatk, kter jsou vjednotlivch fzch procesu pedkldny veliteli ke schvlen.
Nsleduj t pile procesu. Prvn znzoruje strukturu, co je komunita vykolench apipravench osob (vtinou specialist ZPVZ, resp. OPR). Druh pil tvo
procesy. Ty jsou stanoveny vzvaznch normch, nazench astandardnch operanch postupech (SOP). Tetm pilem jsou nstroje umoujc ausnadujc prbh
procesu ZPVZ. Stechu tto pomysln stavby tvo sdlen informac, co je vpodstat
cl procesu ZPVZ.
2.2 Struktura procesu ZPVZ

Vsouasnosti nen vytvoena provzan organizan struktura systemizovanch mst
vylennch pro zabezpeen procesu ZPVZ. Stejnm pracovitm, kde jsou vytvoen
systematizovan msta pro zabezpeen znalostnho procesu, je sek zeveobecovn
zkuenost uCentra doktrn, Institutu rozvoje adoktrn VeV-VA ve Vykov. Toto pracovit, jako jedin vAR, se pln zabv komplexn podporou procesu ZPVZ. Provozuje
uvedenou databzi LL, propaguje proces LL uvojensk odborn veejnosti aposkytuje
kurzy pro specialisty ZPVZ (OPR) kjejich koncepnmu seznmen sproblematikou
ZPVZ apodrobnmu seznmen sjejich rol vtomto procesu.
Vrmci AR jsou pro tuto oblast utvar ana jednotlivch stupnch velen ureni OPR,
kte tuto problematiku e jako druhou nebo dal odbornost. Vsouasnosti jet st znich
neprola odbornm kurzem, aproto je jejich zapojen vtomto procesu na rzn rovni.
kolem specialisty ZPVZ je mimo jin it povdom oexistenci, prbhu, pnosu
adleitosti procesu ZPVZ vAR.
Je dleit, aby velitel vedle svch hlavnch kol apovinnost prokazovali efektivn
zen prv voblasti ZPVZ. Stejnm aspektem pro jeho spn fungovn jenavozen takov pozitivn atmosfry, aby podzen nemli pocit, e jsou vrmci procesu
ZPVZ kontrolovni ahodnoceni. Naopak, vtaen podzench do pozice aktivnch
tvrc novch poznatk se me stt vznamnm katalyztorem inovac arozvoje
tvr atmosfry vjednotkch.
79
Obrzek . 2: Vvoj zavdn procesu ZPVZ vAR

Autor: GRMELA, 2014
Obrzek . 3: Vstavba ZPVZ

Autor: G
RMELA, 2014 (upraveno zThe NATO lessons learned handbook. 2nd ed. Monsanto,
Portugal:NATOs Joint Analysis, 2011. ISBN 978-928-4501-885, str. 9)
80
2.3 Klov nstroj procesu ZPVZ

Proces ZPVZ je zdrojem ivchodiskem pro rozpracovn budoucch koncepc rezortu
obrany. Zajiuje zptnou vazbu mezi zkuenostmi zskanmi zvcviku vojsk, zpracovn vnitnch pedpis, pouvn materilu azabezpeen velen azen, vetn
personln podpory. Uniktnm nstrojem procesu je vytvoen celorezortn sdlen
databze LL. Lze velmi pozitivn hodnotit, e se tuto databzi podailo vytvoit azprovoznit. Databze LL je pstupn kadmu pslunkovi rezortu vrmci celoarmdn
datov st (CADS). Bez nutnosti pihlen lze voln prohlet jednotliv poznatky
avppad poteby je komentovat. Aktivn pstup je zizovn jednotlivm vykolenm
specialistm ZPVZ (OPR). Ti pak mohou vkldat sv vlastn poznatky (po schvlen
velitelem) adoplovat knim informace vprbhu procesu ZPVZ.
Byla by chyba chpat databzi LL jako seznam nespch apochyben vresortu.
Naopak, mla by to bt studnice moudrosti, kter me bt kadmu profesionlovi
uiten vppad, kdy e njak vlastn problm. Je toti dost dobe mon, e jeho
problm byl ji vminulosti nkde nkm identifikovn apoadovan een bylo nalezeno. Krom vyeench problm je databze LL urena ipro zznam osvdench
postup.
Vdatabzi LL je nyn cca 500 zpis, znich je 413 zpracovanch poznatk, 56identifikovanch zkuenost a17 zeveobecnnch zkuenost. Velk procento zznam
Obrzek . 4: Poet zhodnocench poznatk, LI aLL vdatabzi LL

Autor: GRMELA, 2014
81
jelogicky zskno ze zahraninch operac azvelkch cvien. Jak vyplv zgrafu

naobrzku .4, zhodnocen poznatky se ve velkm procentu neda pemnit dle
naLI aLL. To m nkolik pin.
Od vzniku databze LL nebyl ideln nastaven modul plnn afungovn tto databze
LL. Poznatky byly vkldny pevn pracovitm dislokovanm uVeV-VA. Ato vetn
nap. poznatk ze zahraninch operac. Zde vak nebyla provzanost se Spolenm operanm centrem Ministerstva obrany (dle SOC MO), kter dle shromdn poznatky
vyhodnocovalo aeilo. Informace odalm osudu poznatk se proto do databze LL
ji nedostala. Dnes existuje nzor, e by poznatky do databze LL mli striktn vkldat jednotliv vykolen specialist ZPVZ stm, aby nadle postupn identifikovan
poznatek doplovali a do konen fze zeveobecnn zkuenosti.
Vad ppad bylo kdatabzi LL, resp. kcelmu procesu ZPVZ pistupovno
formln, co mlo vmnohch ppadech za nsledek, e se spoznatkem dle nepracovalo avdatabzi LL usnul. Iast personln zmny maj neblah vliv na produkci
databze LL.
3. Proces ZPVZ vnormativnch dokumentech,

doktrnch avojenskch publikacch AR
Podle elu acharakteristiky dokument vprocesu ZPVZ lze tyto dokumenty rozdlit
do t zkladnch kategori:
normativn dokumenty potebn pro zaveden azen tohoto procesu;
doktrny ec azabezpeujc tuto oblast;
vojensk publikace zpracovvajc zskan poznatky azkuenosti pro dal rozvoj
organizace.
Kpodpoe implementace procesu ZPVZ vpodmnkch AR existuj zvazn dokumenty. Prvnm je zkladn pedpis Vevojsk 1-1, kde 4. doplkem, vydanm vroce 2009,
jsou zaveden koly pro funkcione tvar ajednotek voblasti ZPVZ. Vroce 2010 byla
schvlena pomcka Vevojsk-51-12 Zsady azpsob organizace zskvn poznatk
avyuvn zkuenost vAR. Dalm dokumentem je Nazen NG AR krealizaci
procesu zskvn poznatk avyuvn zkuenost zoperac acvien vpodmnkch
AR j. 80827-51/2006/DP-1618 vydan vroce 2011. Vroce 2014 byly vydny dva
normativn dokumenty ec tuto problematiku. Kzabezpeen kvalitnho prokolen
dostatenho potu specialist ZPVZ bylo vydno Nazen NG AR krozvoji procesu
zskvn poznatk avyuvn zkuenost AR j. 164-3/2014-1122. Velmi dleitm
krokem pro zabezpeen tohoto procesu je schvlen avydn vojenskho pedpisu
Oper-1-5 Nasazen sil aprostedk rezortu Ministerstva obrany do zahraninch operac,
kter nabyl innosti dnem 15.prosince 2014. Vtomto pedpise je vsti dest, l. 55
eena aktuln problematika zskvn poznatk avyuvn zkuenost vzahraninch
operacch.
Nen zapoteb, aby byl proces ZPVZ een vDoktrn Armdy esk republiky.
Lze vak doporuit vytvoen samostatn Doktrny AR pro oblast ZPVZ.
Voblasti vojenskch publikac zpracovvajcch zskan poznatky azkuenosti
prodal rozvoj organizace je vydvna srie Zkuenosti zoperac. Vroce 2014 byla
vydna vojensk publikace Zkuenosti jednotek AR zoperace ISAF, kde jsou velmi
82
ucelenm zpsobem zpracovan poznatky azkuenosti znasazen naich jednotek.

Mezi vojensk publikace, kter jsou pnosem pro innost velitel, pat ivojensk
publikace Pprava na misi, pevzet apedn operanho kolu, pouit humanitnho
tmu, vydan vroce 2011. Vroce 2011 byly vydan ivojensk publikace Zkuenosti
zezavdn procesu Lessons Learned aZkuenosti zveden boje vzastavnm prostoru.
Tyto publikace byly adoposud jsou prbn tvoeny (vletech 20082014) Centrem
doktrn. Vsouasnosti je zpracovno cca 27 publikac.
4. Zskvan poznatk avyuvn zkuenost

proppravu kolovch uskupen
dozahraninch operac
een problematiky ZPVZ pi pprav kolovch uskupen ajednotek AR dozahraninch operac je nezbytnou podmnkou kdosaen vytenho cle bez zbytench
omyl anedokonalost. Proto mus bt tento proces pln aprecizn implementovn
do vech fz ppravy pedurench jednotek. Zskvn zkuenost vzahraninch
operacch aaplikace zskanch poznatk dovcviku jednotek AR je mimodn
aktuln adleit tma.
Pedevm zpohledu SOC MO je een problematiky zskvn poznatk avyuvn zkuenost nejen zhlediska ppravy, ale iplnn kol vzahraninch operacch
velice dleit. Hlavnm clem procesu ZPVZ vrezortu MO je zven rovn operan
pouitelnosti ozbrojench sil R adosaen vy rovn pedpoklad aschopnost
kveden operac vyleovanmi silami rezortu MO. Kad velitel kolovho uskupen
je povinen zpracovat zprvu oprvotnch poznatcch po prvnm msci nasazen azprvu
opoznatcch azkuenostech po ukonen nasazen. Tyto zprvy slou kproveden
dokladu oinnosti jednotky sdrazem na nvrhy konkrtnch opaten hlavnm funkcionm AR, kte se podlej na pprav avysln kolovch uskupen ajednotek
AR do zahraninch operac. Zprvy jsou dleit nejenom pro velitele kolovch
uskupen, kte budou psobit ve stejnm prostoru nasazen, nebo kte tam ji psob
avrmci rotace maj jet njak as na ppravu, ale ipro vechny pslunky rezortu. Touto formou se zskvaj aktuln informace, kter pomohou lpe se pipravit
pro dal nasazen anebo nedopoutt se stejnch chyb jako jednotky ped nimi. Jsou
standardnm studijnm materilem pi pprav velitel atb ve vcviku pro nasazen
do konkrtn operace.
5. Nvrh optimlnho vyuvn procesu ZPVZ

vpodmnkch AR pro dal rozvoj organizace
Hlavn vzvou pro efektivn zaveden procesu ZPVZ je sprvn motivovat velitele
pro podporovn avyuvn procesu jako celku ve vech oblastech DOTMLPFI.
Jejich kolem je vst podzen ktomu, aby odpovdn pistupovali ke shromaovn
poznatk, identifikovn azobecovn zkuenost, kter maj dopad na vcvik jednotek
AR. Takto me bt vytvoena cenn databze hodnotnch informac, kter byjinak
mohly bt zapomenuty nebo ztraceny sodchodem jednotlivc nebo suplynutm delho
83
asovho obdob od dan udlosti. Draz na proces ZPVZ je teba poloit zejmna
pi pprav apsoben jednotek vzahraninch operacch, kde mohou mt poznatky
cenu zachrnnch lidskch ivot amaterilnch hodnot. Zkuenosti, kter zskvaj
vojci vzahraninch operacch, mus mt proto patinou prioritu pi jejich een
anslednm sdlen.
Leadership je nejkrititj barirou pro proces ZPVZ. Jestlie vedouc manaei
nejsou ochotni se uit zvlastnch chyb, je zcela nemon oekvat, e ostatn pslunci
rezortu budou ochotni piznvat chyby nebo nedostatky, kter odhaluj pi sv prci.
Pro sprvn nastaven procesu ZPVZ je zapoteb:
mt leadership, kter je zamen na rozvoj strategickho mylen, aplikovn
styl veden, nezbytnou soust je pochopen morlnho, etickho, koncepnho,
prvnho atechnickho rozmru veden lid;
zpracovat doktrnu ZPVZ avnvaznosti na tuto doktrnu rozpracovat metodiku
procesu ZPVZ aaktualizovat dal potebnou normativn legislativu, isohledem
na nov podmnky vresortu. Samozejm je teba provdt vzvislosti na okolnostech pravideln aktualizace tto legislativy;
aplikovat rozhodovac proces vbnm ivot vojsk;
efektivn plnovat, aby byl dostatek asu, prostoru aprostedk pro zpracovn
poznatk a do fze LL;
dsledn zavst projektov zen pi pemn LI vLL;
prbn zpracovvat apravideln aktualizovat pspvky vdatabzi LL;
systematicky se seznamovat svvojem tohoto procesu ve velitelskch strukturch
NATO ivarmdch aliannch partner avhodn poznatky zavdt do praxe
vAR. Ktomu vyuvat izkuenosti vojk, kte pracovali ve strukturch NATO,
adal vhodn zdroje;
zabezpeit informovanost vech profesionlnch vojk oprocesu ZPVZ asystmov tento proces popularizovat;
provdt vpravidelnch cyklech audit celho procesu ZPVZ.
Do procesu ZPVZ je nutn zainteresovat vechny strany, od rovn vedoucch
manaer, velitel jednotek a do poslednho profesionlnho vojka. Pedvn svch
poznatk azkuenost zejmna zpsoben vzahraninch operacch je prioritnm kolem
kadho pslunka rezortu MO.
Zvr
Zskvn poznatk avyuvn zkuenost je prezov proces protnajc vechny
funkn oblasti organizace. Efektivn proces ZPVZ by ml organizaci umonit,
abysepouila ze svch chyb, aby byla schopna zopakovat sv spchy anejlep
postupy atak aby byla schopna uchovat arozvjet sv poznatky. Jedn se onstroj
nepetritho procesu zdokonalovn organizace. Trval zskvn avyuvn zkuenost se netk pouze organizace astruktur, ale ve skutenosti se jedn opstup
knovm informacm. Tento proces je soust kultury organizace aneprobh pouze
vpodmnkch AR, alevcelm prosted NATO. Databze LL avojensk publikace,
kter jsou vsledkem tvorby samotnho procesu, jsou cennm zdrojem vpprav
84
jednotek AR do zahraninch operac akobran sttu. Vtchto ppadech je hodnota

znalost nezastupiteln, protoe me bt tm faktorem, kter eliminuje materiln,
alepedevm lidsk ztrty.
Pro spn fungovn procesu ZPVZ je nezbytn podpora managementem AR
navech rovnch. Vopanm ppad se tento proces stv formlnm aorganizace
ztrc vznamnou st svch cennch inovanch podnt ke svmu rozvoji.
Zkratky pouit vtextu:
Zkratka
esk text
Anglick text
AB
Vykonavatel
Action Body
CADS
Celoarmdn datov st
databze LL
Databze Lessons Learned AR
JALLC
Joint Analysis and Lessons Learned Centre
LI
Identifikovan zkuenost
Lesson Identified
LL
Zeveobecnn zkuenost
Lesson Learned
proces ZPVZ
Proces zskvn poznatk

avyuvn zkuenost
RA
Npravn opaten
Remedial Action
OPR
Specialista ZPVZ
Officer of Primary Responsibility
SOC MO
Spolen operan centrum

Ministerstva obrany
SOP
Standardn operan postup
VeV-VA
Velitelstv vcviku Vojensk

akademie
Poznmky:
[1] Vstupy njakho procesu jsou obecn vstupy jinch proces

[2] Termn Lesson Learned je zeveobecnn zkuenost, ovem termn Lessons Learned znamen ji cel
proces zskvn poznatk avyuvn zkuenost.
Pouit literatura:
CLAUSEWITZ, Carl von. Ovlce: dlo zpozstalosti generla Carl von Clausewitze. Vyd. 2., vnakl. Bonus
A1. Editor Antonn Pohlodek. Brno: Bonus A, 1996, 749 s. ISBN 80-859-1427-1. strana 74
esk technick norma SN EN ISO 9004. zen udritelnho spchu organizace - Pstup managementu
kvality. ics 03.120.10. Praha: ad pro technickou normalizaci, metrologii asttn zkuebnictv, kvten
2010.
Nazen Nelnka generlnho tbu AR krealizaci proces zskvn poznatk avyuvn zkuenost
zoperac acvien vpodmnkch AR: j.80827-51/2006/DP-1618. Praha, 2011.
Nazen Nelnka generlnho tbu AR krozvoji procesu zskvn poznatk avyuvn zkuenost
vAR: j.164-3/2014-1122. Praha, 2014.
Oper-1-5. Nasazen sil aprostedk rezortu Ministerstva obrany do zahraninch operac. Praha: Ministerstvo obrany, 2014.
The NATO lessons learned handbook. 2nd ed. Monsanto, Portugal: NATOs Joint Analysis, 2011.
ISBN978-928-4501-885.
Vevojsk-51-12. Zsady azpsob organizace zskvn poznatk avyuvn zkuenost vArmd esk
republiky. Praha: Ministerstvo obrany, 2010.
Zkuenosti . 1/2011: Zkuenosti ze zavdn procesu Lessons Learned. 1. vyd. Odbor doktrn, Vykov,
2011.
85
Milan Vyhldal
generl enk Hauvic

Personlie Divizn
* 5. dubna 1882 Praha
+ 4. ervence 1961 Kalit
enk Hauvic se narodil 5. dubna 1882 vPraze do esko-nmeck rodiny editele c.k.zemskch desk Hynka Hauvice (psno t jako Hauschwitz) ajeho druh
eny Emilie Teuchertov. Otec Hynek Hauvic pochzel z Brandsa nad Labem,
kdeseHauvicov pvodn ivili jako rybi majitel rybch sdek (tzv. halt)
napotocch vlvajcch se do eky Labe.
Po absolvovn nmeck relky zahjil enk Hauvic svou celoivotn drhu vojka
na Kadetn kole pchoty vPeti (Infanterie-Kadetten-Schule) aod srpna roku 1900
pakjako mlad poruk urakouskho Pho pluku 96 (Infanterie-Regiment Nr. 96).
Vletech 1905 a 1907 navc svelmi dobrm prospchem vystudoval naVlen
kole ve Vdni (Kriegs-Schule). Po vyazen se jet jako nadporuk vrac kPmu
pluku 96, snm nsledn slou vrznch posdkch vjin Dalmcii, nicmn
ji vlistopadu 1907 dolo kjeho pidlen ke generlnmu tbu 1. sborovho velitelstv vKrakov. Zatek 1.svtov vlky Hauvice pak zastihl jako dstojnka
generlnho tbu na srbsk front. Bhem vlky mimo jin proel iitalskou frontou,
a vkvtnu roku 1916 dolo kjeho jmenovn pednostou zpravodajskho oddlen
tbu uGeneral-Gouvernementu vLublinu (K. u. K. Militrgeneralgouvernement
fr das st.-ung. Okkupationsgebiet in Polen), kde setrval a do konce jna 1918.
Vlistopadu 1918, po nvratu zPolska, enk Hauvic vykonal psahu nov vznikl
republice atm zapoala dal st jeho profesnho ivota, kterou nesporn ovlivnilo
ijeho posledn vlen psobit.
Samotn potky vojensk zpravodajsk sluby veskoslovensku jsou nezbytn
spjaty s innost francouzsk vojensk mise. Nelnkem 2. oddlen (zpravodajskho) Hlavnho tbu s. brann moci se proto tehdy stal francouzsk dstojnk
pplk.MarcelIhler aenk Hauvic pot, co zastval funkci pednosty Zpravodajskho
oddlen zemskho vojenskho velitelstv vPraze, jeho zstupcem. Byl tak jednm
zmla zkuench zpravodajskch dstojnk psobcch ve zpravodajskch funkcch ji
zaRakouska-Uherska, kter do stejnch slueb pevzala prv vznikl republika. Postupem doby sepak dostal a do ela zpravodajstv, vnm setrval dokonce roku1923.
Nsledn pichz na msto velitele Pho pluku 38 se sdlem vBeroun. Vhodnocen zpodzimu byl enk Hauvic hodnocen jako vten, vynikajc dstojnk
gen.tbu, vten velitel pluku sprvotdnmi vdomostmi avelkmi vlenmi zkuenostmi. Provelitelstv brigdy vborn zpsobil. Nsledujc hodnocen hourilo
pro velitelstv divise velice zpsobil. Od jna 1925 pak velel tvrt p brigd avkvtnu roku 1928 dolo kjeho poven do hodnosti brigdnho generla.
Vlistopadu 1930 absolvoval informan kurz pro plukovnky agenerly ve Versailles.
Vjnu1932 sensledn stv velitelem Pt divize. Jet vlednu 1934 se dokal
86
poven nadiviznho generla, avak ji vprosinci 1935 dolo kjeho penzionovn.

Optovn aktivovn byl avdob mnichovsk krize, kdysedostv do ela opevovacho velitelstv M-sted, dojeho kompetence spadala vstavba polnho opevnn,
sesdlem vBystici pod Hostnem. Po pijet mnichovskho dikttu innost uvedenho
velitelstv pozbyla smyslu, aproto ji 2. jna 1938 dolo kjeho zruen akdefinitivnmu odchodu div. gen.Hauvice zarmdy.
Nmeckou okupaci enk Hauvic proil jako penzista vPraze. Avak ihned pokomunistickm pevratu se dostv do zjmu nechvaln znmho 5. oddlen (obrannho
zpravodajstv) H (Obrann zpravodajstv). Zjara roku 1949 jeho pslunci rozjeli
zenou provokaci proti dalm vyslouilm generlm, Josefu Pekovi aFrantiku
Noslovi. Vuveden vci dolo ikvyetovn eka Hauvice dalch bvalch
vysokch vojenskch osob. Sttn soud vPraze ho sice narozdl od Peka aNosla
pvodnch obvinn zprostil, ale vojensk ady mu pesto odebraly jeho generlskou
hodnost. enk Hauvic zemel dne 4. ervence 1961 vobci Kaliti-Poddub (okres
Praha-vchod).
87
Vojensk
Pedstaven autor tohoto sla
operace
Ing. Oldich Honek, nar. 1949, po absolvovn Vojensk akademie vBrn (1972) slouil
jako vojk z povoln v ad funkc v oblasti
technickho zabezpeen vojsk a po pslunka
oddlen tankov a automobiln slubu armdy
a zstupce velitele tankov divize pro vzbroj.
Od roku 1993 psobil vrznch vedoucch pozi
cch na MO R. Absolvoval postgraduln kurz
zen logistiky US Army Logistic Management
College ve Fort Lee/VA (1993), mezinrodn
kurz managementu zdroj MO USA vMonterey/
CA (1995). Na MO pracoval v oblasti rozvoje
systmu plnovn programovn arozpotovn
(SPPR) aosobn se podlel na zpracovn ady
strategickch a plnovacch dokument R
a rezortu MO. Souasn byl externm spolupracovnkem Stediska bezpenostn politiky
pi Centru ekonomickch a socilnch strategi
Univerzity Karlovy. Sluebn kariru ukonil
v roce 2009 jako len Stl delegace MO
pi NATO v Bruselu odchodem do starobnho
dchodu.
Ing. Frantiek Minek, brigdn generl
vzloze, narozen 1963. Po ukonen studia na
VUT Brno, obor Elektrotechnologie, a absolvovn zkladn vojensk sluby se stal vojkem
zpovoln. V letech 19882005 absolvoval
velitelsk a tbn funkce u jednotek protiletadlovho vojska a do funkce velitele protiletadlovho raketovho pluku. V roce 2002
odchz naGAR na funkci nelnka vojska
PVO AR. Pod jeho vedenm byla vroce 2004
zpracovna nov koncepce rozvoje protiletadlovho vojska a nsledn realizovn rozshl
modernizan program v celkov hodnot
1,5mld.K. Vroce 2006 absolvoval vlenou
kolu letectva a PVO v USA a po nvratu
do R nastoupil na funkci zstupce editele
sekce plnovn sil MO (SPS MO). V letech
20092011 psobil na zahraninm pracoviti
vItlii jako nelnk odboru amentor naNATO
Defense College m. Ponvratu vroce2011
byl ustanoven do funkce editele SPS MO.
V roce 2012 byl poven do hodnosti brigdnho generla, v ervnu 2013 ukonil aktivn
kariru vojka z povoln a odeel do zlohy.
Od z 2013 vede Centrum bezpenostnch
88
a vojenskostrategickch studi UO Brno.

Zabv se pedevm bezpenostn politikou
s dopadem na vstavbu ozbrojench sil,
obrannm plnovnm, modelovnm proces
zen lidskch zdroj a takt problematikou
strategickho zen.
Ing.Josef Prochzka, Ph.D. nar. 1966, VAAZ,
199096 praxe u vojsk v oblasti technickho
a automobilnho zabezpeen, 19961999
tbn funkce naG aMO voblasti logistiky
a akvizice, 20002007 stav strategickch
studich UO vBrn, 20072011 sekce obrann
politiky astrategie. Odr.2011 obrann poradce
stlho zastoupen R pi NATO zdroje
a vyzbrojovn. Vojenskou kariru ukonil
vroce 2007. Absolvent doktorskho studijnho
programu UO vBrn zen obrany sttu vroce
2005. V letech 1999 a 2004 psobil v misch
SFOR a EUFOR na zem Bosny a Hercegoviny, 1995, 2002 a2008 absolvoval studijn
pobyty v zahrani v oblasti logistiky, zen
zdroj a bezpenostn politiky. V roce 2005
absolvent kurzu G UO v Brn. Publikuje
v oblasti zen zdroj, obrannho plnovn,
logistiky avyzbrojovn.
Mgr.Richard Stojar, Ph.D. nar. 1970. Absolvent Filozofick fakulty Masarykovy univerzity
vBrn, kde podobn jako na Univerzit obrany
pedn na tma bezpenostn politiky amezinrodnch vztah. V letech 20052008 zastupoval eskou republiku vRegional Arms Control
Verification and Implementation Assistance
Centre SE Europe. Od roku 2002 psob
na Univerzit obrany v Brn, v souasnosti
na Centru bezpenostnch a vojenskostrategic
kch studi. Je absolventem kurz Post conflict
management in multicultural societies (Ochrid,
2004), Civil-military relations (Borovec, 2004),
European Security (Gumpoldskirchen, 2007).
len redakn rady asopisu Obrana astrategie,
Strategic Impact a Rexter. Zabv se zejmna
problematikou bezpenostnch hrozeb a rizik,
ozbrojenmi konflikty v postbipolrnm svt,
bezpenostn dimenz evropsk integrace
a vvojem bezpenostnho prosted, zejmna
voblasti jihovchodn Evropy.

Mgr.Luk Dyka, narozen 1985. Odroku2005
studuje obory Politologie a Bezpenostn
a strategick studia na Fakult socilnch
studi Masarykovy univerzity. Od roku 2007
pak dle obor Veejn sprva na Ekono
micko-sprvn fakult MU. V souasn dob
pracuje jako vdeck pracovnk v Centru
bezpenostnch a vojenskostrategickch studi
Univerzity obrany vBrn. Od roku 2007 publi
kuje analzy pro informan server MZV R
www.natoaktual.cz a jin elektronick mdia
sbezpenostn tmatikou. Odborn se zamuje
na sektory vojensk a politick bezpenosti
ajejich implikaci vrznch regionech.
mjr. Mgr.Terezie Nmcov, MPA, nar. 1980,
vystudovala Prvo a prvn vdu Prvnick
fakulta MU Brno (2006), International Law
Juristische Fakultt Dresden SRN (2004/2005),
postgraduln studium MPA Nottingham Trent
University (UK) Prvnick fakulta MU Brno
(2013), probhajc doktorsk studium na Fakult
ekonomiky amanagementu vdoktorskm programu ochrana vojsk aobyvatelstva naUO Brno,
tma doktorsk prce: Targeting a jeho vliv
naochranu vojsk aobyvatelstva. Odroku2006
psob jako prvnk vrezortu MO, od roku2007
jako vojk z povoln. V roce 20102011
se zastnila mise ISAF v Afghnistnu jako
prvn poradce velitele U. M za sebou nkolik
zahraninch zkuenost voboru jako nap.prvn
poradce velitele FHQ EE 2013 vSRN avelitele
U Balt 2014 vPolsku. Vsouasn dob zastv
pozici zstupce nelnka prvn sluby AR
naInspektortu NG na Velen AR. Zabv se
pedevm mezinrodnm prvem a je lenkou
nkolika mezinrodnch pracovnch skupin,
nap.pro EU BG I/II 2016.
Pplk.Ing.Janka Kosecov, nar. 1969, Vysok
vojensk leteck kola vKoicch, kurz vych
dstojnk UO. 19921999 velitelsk funkce
od zkladn pozice a po nelnici vyhodnocovacho fotografickho oddlen u leteckch
pluk. 19992003 nelnice tbu letky ochrany
a velitelka letky PVO u leteck zkladny
v Nmti nad Oslavou. Od r. 2003 vedouc
star dstojnice operanho odboru a vedouc
star dstojnice-specialistka, odbor bojov
ppravy vzdunch sil Velitelstv spolench
sil v Olomouci. V r. 2011 nelnice oddlen
publikac vzdunch sil, odbor doktrn VeV-VA
veVykov. Od jna 2013 pracuje jako vedouc
vdeck pracovnice u Centra bezpenostnch
avojenskostrategickch studi UO. M zkuenost
z psoben v zahranin operaci, od z 2005
dobezna 2006 jako pslunice vcvikov mise
NATO vIrku.
Doc.Ing.Milan Kubea, CSc. (plk.gt. vzl.),

nar. 1949, VA v Brn, vetn VAK-G, proel
zkladnmi velitelskmi funkcemi na taktic
kch stupnch a tbnmi funkcemi na stupnch
operanch, psobil mj. jako vdeck pracovnk
Institutu vzkumu operanho umn (IVOU)
v Brn a v rznch funkcch na katede zen
obrany sttu Fakulty velitelsk a tbn na VA
v Brn. Nkolik let vykonval funkci pedagogickho vedoucho kurzu generlnho tbu.
Vypracoval adu studijnch materil a metodickch pomcek pro poteby vuky student
a podlel se rovn na vypracovn vdeckch
prac a odbornch text z dan oblasti.
V souasn dob pracuje jako akademick
pracovnk u Centra bezpenostnch a vojenskostrategickch studi UO. Je vojenskm
odbornkem vproblematice vojenskostrategickch a operanch aspekt vstavby, ppravy
apouit ozbrojench sil.
mjr. Ing. Frantiek Grmela, narozen 1968,
vystudoval Vysokou vojenskou technickou
kolu v Liptovskm Mikuli, Fakultu protiletadlov obrany pozemnch vojsk. Po dvoulet
praxi u raketovho vojska zaal pracovat jako
asistent na Katede vozidlov techniky Vysok
vojensk koly pozemnho vojska ve Vykov.
Ve vojenskm kolstv psobil a do roku 2008.
Od roku 2009 do souasnosti je pslunkem
odboru doktrn. Nyn na funkci nelnk seku
zeveobecovn zkuenost. V roce 1998
se zastnil mise SFOR (Stabilisation Force)
v Bosn a Hercegovin jako pobonk velitele
praporu. V roce 2006 byl vojenskm pozorovatelem OSN v misi UNMIL (United Nations
Mission in Liberia). V roce 2008 byl velitelem
5. kontingentu AR MNF I (Multinational
Forces Iraq). Vroce 2010 byl vojenskm pozorovatelem OSN vmisi UNMIK (United Nations
Interim Administration Mission in Kosovo).
Mgr.Petr Zelinka, nar. 1986, vroce 2008 vystudoval bakalsk obor bezpenostn a strategick studia-mezinrodn vztahy na Masarykov
univerzit. Vystudoval tak magistersk cyklus
v oboru bezpenostn a strategick studia.
Mzasebou tak studium oboru security studies
naUniversity ofAberystwyth veVelk Britnii.
Odborn sezamuje na nesttn aktry uvajc
nsil, bezpenostn komplex AfghnistnPkistn, oblast Africkho rohu (Somlsk
poloostrov, Dibutsko, Etiopie, Somlsko)
akonceptualizaci bezpenosti. Pispv do Mezi
nrodnch vztah, Obrany a strategie a Politologickho asopisu, pro posledn dva jmenovan
funguje ijako recenzent. Jeho analzy je mono
nalzt inainformanm portlu natoaktual.cz.
89
Jak pst lnky do Vojenskch rozhled

Ped rozhodnutm napsat lnek do Vojenskch rozhled, je nezbytn zejmna:
seznmit se spokyny pro autory,
seznmit se setickm kodexem,
ujasnit si el sdlen askupinu ten, kterm bude lnek uren.
1. Typy lnk
Vojensk rozhledy jsou recenzovanm odbornm asopisem, kter na svch

strnkch zveejuje autorsk pspvky nsledujcch typ:
a) Pvodn vdeck prce jsou lnky, kter prezentuj vsledky vdeckovzkumn innosti. Jejich clem je formulovat aovovat hypotzy vzkumu,
vyvozovat zvry zpedbnch nebo finlnch vsledk vzkumu aseznmit
stmito zvry ostatn. Tyto lnky prochz plnm anonymnm recenznm
zenm.
b) Pehledov lnky, jejich clem je shrnut problematiky kuritmu datu
(cobylo dosud udlno nebo co odanm problmu vme) akritick utdn
poznatk. Pehledov stat maj vznam:
edukan zpracovvaj data zdostupnch informac do pehlednho
celku
argumentan provuj platnosti vdnho oboru, teorie nebo souasn
praxe
orientan uruj smry dalho vzkumu anebo navrhuj opaten
knprav
Tyto lnky prochz plnm anonymnm recenznm zenm.
c) Informativn lnky, ve kterch si autor klade za cl informovat tene
onovch poznatcch, vsledcch vzkumu nebo konferenc asemin arovn
ozkuenostech apoznatcch zpraxe. Mezi informativn lnky pat itzv.personlie (informace ovznamnch osobnostech historie nebo souasnosti) nebo
recenze (kritick zhodnocen publikace nebo lnku). Tyto lnky prochz
recenznm zenm pro poteby redakce, ato jen vppad, kdy je nutn ovit
odbornou sprvnost pouitch informac.
d) Polemick lnky, ve kterch autor kriticky hodnot souasnou teorii nebo
praxi anebo reaguje na nkter zvydanch lnk vasopise. Jedn se vtinou osubjektivn nzor autora podepen vlastnmi znalostmi azkuenostmi.
Tytolnky, pokud nemaj charakter pehledovch lnk, nejsou postupovny
do recenznho zen.
2. Struktura textu autorskho pspvku

Pvodn
vdeck
prce
Pehledov
lnky
Informativn
lnky
Polemick
lnky
Nzev
ano
ano
ano
ano
Autor (autoi)
ano
ano
ano
ano
Abstrakt
ano
ano
ano
ne
Klov slova
ano
ano
ano
ne
vod
ano
ano
ano
ano
Metody adata
ano
ne
ne
ne
Prezentace nlez
ano
ano
ano
ano
Diskuse
ano
ano
ne
ano
Zvr
ano
ano
ano
ano
Poznmky ktextu abibliografie
ano
ano
ano
ne
Seznam zkratek
Podle poteby
ne
Plohy
Podle poteby
ne
1. Nzev lnku esky aanglicky

vstin apitaliv pro tene
dlka: 1, vjimen 2 dky
neuvdt zkratky nebo argon
me bt gramaticky pestej (otzka nebo zvoln)
2. Autor (autoi)
cel jmno vetn titulu
vppad spoluautor prvn vpoad hlavn zpracovatel (eitel), za nm
ostatn
3. Abstrakt esky aanglicky
strun (100200 slov) shrnut celho lnku (cl, problm, metody,
vsledky)
bez zkratek, citac, tabulek, obrzk aodrek
zvaovat kad slovo (abstrakt rozhoduje, zda ten bude st dal text
azda recenzent pjme lnek krecenzi)
doporuuje se vytvoit a po dokonen hlavnho textu
4. Klov slova esky aanglicky

klov slova, kter maj co nejobecnj pouit; vyhbat se uniktnm
vrazm, ukterch je mla pravdpodobnost, e budou nkdy vbudoucnu
jet pouity;
ve webov verzi Vojenskch rozhled jsou klov slova nazvna znaky
aumouji ksob piadit lnky, zabvajc se podobnou problematikou
5. vod
uvst rmec avchodiska pro eenou problematiku vdalm textu
jasn vyspecifikovat cle pspvku, eenou lohu (problm), jej kontext,
vyuit adleitost
jak jsou otzky, na kter hledte odpov, nebo hypotzy, kter se snate
ovit
strun popis navrhovanho pstupu
neml by bt del ne 1,5 strany
6. Metody adata
popis pouitch metod zkoumn nebo een pedmtu mus bt
ilustrativn
pedpokldejte rove tenovch zkladnch znalost stejnou jako je vae
vechna tvrzen, rozhodnut anvrhy je nutno zdvodnit nebo doloit
7. Prezentace nlez
uvst vechny nlezy, ke kterm jste pi tvorb prce (een projektu)
dospli
vsledky lze prezentovat formou textu, tabulek nebo schmat anebo
kombinovan
snait se oobjektivitu (uvdt inlezy, kter vyvrac hypotzu nebo pedem
stanoven cl)
na kadou tabulku aobrzek nutno se vtextu odkzat
8. Diskuse
odpovzte na otzky poloen vvodu lnku
vyjdete se khypotzm zda se potvrzuj nebo zamtaj
veker zvry mus pmo plynout zdosaench vsledk zkoumn, doloitelnch informac nebo analz
diskutujte otvrzench jinch autor nebo norem zda se potvrzuj nebo
zamtaj
uvejte inn rod, ne trpn
9. Zvr
shrnut hlavnch vsledk prce (pedmtu zkoumn) vkontextu irch
souvislost
zda se potvrdily stanoven hypotzy aodpovdli jste na poloen otzky
vjakm vztahu jsou vsledky kji publikovanm zjitnm

jak pispla vae prce ke zkoumn problematiky a poznn v dan
oblasti
jak by se mlo postupovat pi dalm een pedmtn problematiky
10. Poznmky ktextu abibliografie
je nutno od sebe oddlit poznmky ktextu apouitou literaturu
poznmky ktextu se sluj. Vtextu se odkaz na n uvd vhranatch
zvorkch (nap. [3])
obecn pouita literatura se uvd vseznamu pouit literatury (bibliografii)
bez slovn
vppad, e se odvolvme na konkrtn sta vliteratue, uvst to formou
poznmky ktextu
citujte pslun zdroj, vdy kdy se zmnte oji publikovan skutenosti
nebo informace nevyplv zvaich vzkum anebo nepat do obecnch
znalost
podrobn pokyny lze nalzt na webu www.citace.com
11. Seznam zkratek
uvd se v ppad, e text obsahuje vt mnostv zkratek (cca vce
ne10)
pi menm potu zkratek, je sta rozepsat pmo vtextu
uvst formou tabulky
12. Plohy
dokresluji nebo potvrzuji data uveden vhlavnm textu
zaadit jen vnejnutnjm ppad, kdy neexistuje jin monost
neuvdt vpisy zveejn dostupnch informanch zdroj
3. Obecn zsady
text je uren pro tene ane pro samotnho autora nebo zkou skupinu odbornk; text by ml byt tiv natolik, aby byl pro tene pitaliv od zatku
ado konce
text lnku by ml bt rozlenn do kapitol apodkapitol (dlka jednolitho
textu vkapitole (podkapitole) by nemla peshnout 1,5 strany
nzvy kapitol formulovat tak, aby vystihovaly smysl nsledujcho textu
(keymessage)
vyhnout se opakovn informac, kter jsou na vloenm obrzku nebo
vtabulce (obrzky adata tabulky je vak nutno okomentovat nebo vyvodit
znich zvry)
Vojensk
CONTENTS
operace
Editorial
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Strategic management
Conceptual Development of the CAF Approaches and Strategic Starting Points. . . . . 4
Ing.Oldich Honek
Not only on the Long-term Planning in the Defence Sector
(A contribution to the discussion about Defence Planning System) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
Security environment
Conflict in Ukraine and Russias involvement: ANew Hybrid War,
or the Application ofClassical Methods? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
Mgr.Luk Dyka
Recent development of Transnistrian conflict inthe light of crisis on Ukraine . . . . . . . 38
Mgr.Petr Zelinka
Research of al-Qaida has never been easier: anoverview of the sources
of primary data . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46
Mjr. Terezie Nmcov, MPA
Targeting Process on the Example of the Libya Case
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61
Military Operations
LtCol.Ing.Janka KOSECOV, Doc.Ing.Milan KUBEA, CSc., Mjr.Ing.Frantiek GRMELA
The Acquisition of Knowledge and Insights Gained Through the Lessons Learned
Process and Their Implementation in the Czech Armed Forces . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72
Personal data
Milan Vyhldal
General enk Hauvic
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86
OBSAH
Vojensk
operace
vodnk. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
Strategick zen
Koncepn rozvoj AR pstupy astrategick vchodiska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
Ing.Oldich Honek
Nejenom odlouhodobm plnovn vrezortu MO R
(Pspvek dodiskuse osystmu obrannho plnovn). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
Bezpenostn prosted
Konflikt na Ukrajin arusk zsah: Nov zpsob veden hybridn vlky,
nebo aplikace klasickch postup? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
Mgr.Luk Dyka
Souasn vvoj konfliktu vPodnst na pozad ukrajinsk krize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
Mgr.Petr Zelinka
Vzkum al-Kidy nikdy nebyl snaz: pehled zdroj primrnch dat. . . . . . . . . . . . . . . . 46
mjr.Mgr.Terezie Nmcov, MPA
Proces targetingu na pkladu Libye. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61
Vojensk operace
pplk.Ing.Janka KOSECOV, Doc.Ing.Milan KUBEA, CSc., mjr.Ing.Frantiek GRMELA
Msto arole procesu zskvn poznatk avyuvn zkuenost vArmd
esk republiky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72
Personlie
Milan Vyhldal
Divizn generl enk Hauvic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86
VOJENSK ROZHLEDY
asopis VOJENSK ROZHLEDY
tvrtletnk
Vydv:
Ministerstvo obrany esk republiky, Tychonova 1, 160 01 Praha 6 Dejvice
Vydvajc instituce:
Univerzita obrany, Kounicova 156/65, 662 10 Brno
IO: 60162694
Vojensk rozhledy . 1/2015
Ronk: XXIV. (LVI.)
Datum vydn: 6. nora 2015
Roziuje:
OKP MO, distribuce, Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6
Olga Endlov, tel. 973 215 563, endlovao@army.cz
Redakce:
Mgr. Martin Doleek, telefon: 973442 588, 702003 253, fax: 973442 312
E-mail: vojenskerozhledy@unob.cz
Webmaster internetovch strnek asopisu:
Ing. Frantiek Dospil, tel. 973 442 176, email: frantisek.dospisil@unob.cz
Redakn rada:
Ing. Vojtch Nmeek, Ph.D. (pedseda), PhDr. Milo Balabn, Ph.D.,
doc. PhDr. Felix ernoch, CSc., Lubo Dobrovsk, Mgr. Luk Dyka,
doc. PhDr. Jan Eichler, CSc., plk. doc. Ing. Vladan Holcner, Ph.D.,
Ing. Ivan Majcht, Ph.D., prof. Ing. Ale Komr, CSc.,
Mgr. Tom md, Ph.D., RNDr. Pavel talmach.
Stl host redakn rady:
Ing. Jaroslav Kolkus, Ing. Vladimr Karaffa, CSc., Ing. Ivan Krika,
Ing. Jn Spik, Ph.D.
Sdlo redakce: Kounicova 65, 662 10 Brno
Adresa pro zasln poty:
Vojensk rozhledy redakce, Kounicova 156/65, 662 10 Brno
asopis Vojensk rozhledy velektronick podob naleznete na:
http://www.vojenskerozhledy.cz/
asopis je evidovn:
vevropsk databzi ERIH PLUS, dostupn z:
https://dbh.nsd.uib.no/publiseringskanaler/erihplus/
vseznamu recenzovanch neimpaktovanch periodik vydvanch v esk republice
RVVI, dostupn z: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=733439
vmezinrodn databzi Index Copernicus Journals Master List 2013, dostupn z:
http://journals.indexcopernicus.com
v databzi esk nrodn bibliografie, dostupn z: http://aip.nkp.cz/engine/webtor.cgi
Grafick prava: Ing. Libora Schulzov
Tiskne: VGHM Dobruka
Evidenn slo: MK R E 6059
Identifikan slo: ISSN 1210-3292 (print), ISSN 2336-2995 (on-line)

Vojenské Rozhledy 1 (2015)

Diunggah oleh

Informasi Dokumen

Hak Cipta

Format Tersedia

Bagikan dokumen Ini

Bagikan atau Tanam Dokumen

Opsi Berbagi

Apakah menurut Anda dokumen ini bermanfaat?

Apakah konten ini tidak pantas?

Hak Cipta:

Format Tersedia

Vojenské Rozhledy 1 (2015)

Diunggah oleh

Hak Cipta:

Format Tersedia

VOJENSKO-teoretick asopis

Vojensk rozhledy 1/2015

Vojensk rozhledy 1/2015

Ing.Frantiek Minek, Ing.Josef Prochzka, Ph.D.

Conceptual Development of the CAF

Vojensk rozhledy 1/2015

Brieflydescribes the interconnection and the hierarchy of individual conceptual

Vojensk rozhledy 1/2015

Vojensk rozhledy 1/2015

Vojensk rozhledy 1/2015

2. Metodologie zpracovn KVAR

Obrzek . 1: Kontinuln proces

Vojensk rozhledy 1/2015

Krok 1: Sbr strategickch informac ovnjm prosted

Zdroj: ACT 2013

Vojensk rozhledy 1/2015

Vojensk rozhledy 1/2015

Krok 3: Zskn strategickho pohledu na organizaci avytvoen strategickch

Pracovnci CBVSS provedli vlastn hodnocen vnitnho stavu AR avnjch vliv

Vojensk rozhledy 1/2015

Vojensk rozhledy 1/2015

Ztrta kontinuity politickho zadn nasmovn vstavby akol AR, omezen

Vojensk rozhledy 1/2015

Metodologick vchodiska tvorby Koncepce vstavby AR

Obrzek . 3: Metodika hodnocen schopnost svyuitm funknch oblast.

Vojensk rozhledy 1/2015

NATO, nap. MC 400/3, svyuitm jejich popisu po funknch oblastech DOTMLPFI,

Vojensk rozhledy 1/2015

Krok 6 a7: Tvorba strategickch variant apijet rozhodnut

Vojensk rozhledy 1/2015

3. Model vstavby AR 2025

Vojensk rozhledy 1/2015

[1] PESTLE: Politick, Ekonomick, Sociln, Technologick, Legislativn aEnvironmentln analza

Vojensk rozhledy 1/2015

Vojensk rozhledy 1/2015

Strategick Nejenom odlouhodobm plnovn

(Pspvek dodiskuse osystmu obrannho plnovn)

Not only on the Long-term Planning

(A contribution to the discussion about Defence Planning System)

Long-term Planning, The Ministry of Defence, Defence Planning, Plan

Vojensk rozhledy 1/2015

Vojensk rozhledy 1/2015

Vojensk rozhledy 1/2015

Vojensk rozhledy 1/2015

2. Zvr, nvrhy opaten

Vojensk rozhledy 1/2015

Vojensk rozhledy 1/2015

Mgr.Richard STOJAR, Ph.D.

Bezpenostn Konflikt na Ukrajin arusk zsah:

Conflict in Ukraine and Russias involvement:

Vojensk rozhledy 1/2015

Vojensk rozhledy 1/2015

Prorusky orientovan orgny Autonomn republiky Krym bezprostedn odmtly uznat

Vojensk rozhledy 1/2015

tento region. Upslunk ukrajinsk armdy ibezpenostnch sloek na Krymu

Vojensk rozhledy 1/2015

Kbezproblmovmu ruskmu postupu na Krymu napomhala ichaotick situace

Vojensk rozhledy 1/2015

lo onasazen vtakovm rozsahu akvalit, e oprav identit nemohly vzniknout

Vojensk rozhledy 1/2015

pedstavitel proruskho hnut, kte by nemuseli respektovat stanoviska moskevskch

2. Povstn na Donbasu, ukrajinsk reakce

Vojensk rozhledy 1/2015

cestou bylnespn, mocensk nstroje ovem nebyly kdispozici afakticky se teprve

Krok 3: Zskn strategickho pohledu na organizaci avytvoen strategickch

2. Povstn na Donbasu, ukrajinsk reakce

2. Podnst jako hrozba, nebo bezpenostn

2. Znalost situace aprotivnka jako zkladn prvek

3. Pouit prostedk sohledem na kolaterln kody

5. Pouit dynamickho targetingu