Vojenské Rozhledy 2 (2015)

VOJENSK
ROZHLEDY
Czech Military Review
2015
VOJENSKOTEORETICK ASOPIS
VOJENSK
ROZHLEDY
2
RONK 24 (56)
Vojensk rozhledy 2/2015
vodnk
Ven teni,
ne se zatete do lnk, kter vm v tomto sle pedstavujeme, dovolte nkolik slov

vodem. Redakn rada i redakce Vojenskch rozhled vm ve snaze dle zvyovat
kvalitu a praktickou vyuitelnost naeho asopisu nabz nkolik novinek, o kterch
vme, e najdou u pevn sti tensk veejnosti kladnou odezvu.
Je to ji vce ne rok, co jsme Vojensk rozhledy pedstavili na internetu, na samostatn domn www.vojenskerozhledy.cz. Tm se asopis dostal i ke tenm, pro kter
byl v titn verzi nedostupn. Je oceovna pedevm monost prohledvat jednotliv lnky v archivu, a to (mimo jin) i formou fulltextovho vyhledvn. Doposud je na strnkch asopisu k dispozici vech 667 lnk, kter byly publikovny
od roku 2009. Hypertextov formt html, do kterho byly lnky pevedeny, umouje
nalzt libovoln slovo nebo etzec znak podle poadavk uivatele.
Uvdomujeme si, e inspiraci pro een dnench problm lze nalzt i ve starch
roncch asopisu. Od zatku jsou na webovch strnkch k dispozici vechna
sla, kter vyla od roku 1992, tzn. od doby, kdy byl asopis po 47lt pestvce
obnoven.
Posledn novinkou na strnkch asopisu je zveejnn vech ronk za obdob mezi
lety 19201944. Vme, e monost prohlet si vce ne 90 let star Vojensk rozhledy,
kter doposud byly k dispozici pouze ve Vojenskm historickm stavu a v archivech,
vyuij nejen milovnici vojensk historie, ale i mnoho naich ten a ostatnch zjemc
o vojenstv. ten pspvk autor, z nich mnoz pozdji padli na frontch druh svtov vlky nebo skonili v komunistickch vznicch, anebo dokonce byli popraveni,
nut k zamylen a je v mnohm inspirujc. Armda samostatnho eskoslovenska, kter
vznikla z eskoslovenskch legi, ale tak z trosek bval rakousko-uhersk armdy
musela eit adu problm, kter odpovdaly prvn polovin dvactho stolet i mezinrodnmu bezpenostnmu prosted tto doby. Tyto okolnosti i celkovou atmosfru
v armd a ve spolenosti Vojensk rozhledy v hojn me odr. My u dnes vme,
jak to vechno dopadlo, proto ten dobovch nzor nen bez zajmavosti. Je nutn
si piznat, e v podobn situaci se nachzme i dnes. Rovn se sname dohldnout
co nejdle do budoucnosti a rovn nevme, jak se vci vyvinou a jak se na dnen dobu
budou dvat generace, je pijdou po ns.
Je obdivuhodn, e Vojensk rozhledy byly (by nepravideln) vydvny i po dobu
druh svtov vlky, a to v Londn. asopis, ktermu vnoval osobn pozornost i prezident Bene, zveejoval dobov nzory pispvatel na vlen udlosti a zejmna
doporuen, jak by mlo bt povlen uspodn eskoslovenska z hlediska zajitn
obrany a jak by mla bt jeho armda. Protoe vak povlen vvoj nabral neoekvan smr, vtina z nich zstala jen na pape.
3
Vrame se vak do souasnosti. Skutenost, e je od letonho roku asopis

zapsn v databzi odbornch asopis ERIH PLUS (European Reference Index for
the Humanities) a v Seznamu recenzovanch neimpaktovanch periodik vydvanch
vR, je pro ns velkm zvazkem. Redakn rada a redakce Vojenskch rozhled
pi snaze o dal zvyovn rovn asopisu klade vt draz na kvalitu autorskch
pspvk. Uvdomujeme si ovem i to, e autorsk zkladna asopisu je omezena,
a proto i nadle chceme dvat prostor novm, zanajcm autorm. Avak ne za kadou
cenu. Pi snaze zachovat tvrtletn periodicitu asopisu se nkdy dostaneme do situace,
e poet strnek bude men, ne to bylo v minulosti obvykl.
Postupn budeme zavdt i nkter dal formln pravy v titn verzi asopisu.
U v tomto sle jsme zmnili lenn lnk do jednotlivch rubrik. Chceme zvraznit
pspvky, kter maj charakter pvodnch vdeckch a pehledovch lnk, a oddlit
je od lnk informativnho charakteru. Dle pipravujeme zmny ve zpsobu uvdn
citanch odkaz a poznmek a rovn uvaujeme o zmn typu psma na modernj,
bezpatkov. Rdi bychom znali i v nzor. Uvtme jakkoliv podnt na zkvalitnn
asopisu jak v internetov, tak v titn podob.
Pejeme vm, abyste i v tomto vydn Vojenskch rozhled nali zajmav a podntn pspvky.
Redakce
doc. PhDr. Jan Eichler, CSc.
Mezinrodn souvislosti vlky

na Ukrajin
International contexts of war
in Ukraine
RECENZOVAN
RECENTOVAN
LNEK
Vojensk rozhledy, 2015, ro. 24 (56), . 2, s. 519, ISSN 1210-3292 (titn verze), ISSN 2336-2995 (on-line).
Abstrakt:
lnekpojednvomezinrodnchsouvislostechvleklvlkynaUkrajin.
Vysvtluje vvoj postsovtskho prostoru, pipomn pedpovdi Samuela
Huntingtonazesamhopotku90.letminulhostoletapostupnposunodpozitivnhomrukmrunegativnmu,ktersestlevceprosazujeporoce1999.
VdalchstechpakhodnotmezinrodnsouvislostiadsledkyanexeKrymu,
reakcepolitik,aakademickoudebatuvUSAaveVelkBritnii.Zvltpodrobn
sezabvdebatouododvkchzbrannaUkrajinu,piemsezamujenaoficilndokumentyschvlenvUSA,inaargumentystoupencaodprcvyzbrojovnUkrajiny.
Abstract:
ThearticledealswiththeinternationalcontextofthelatentwarinUkraine.
Itexplainstherecenthistoryofthepost-SovietareainthelightofGalutngstheory
ofpositiveandnegativepeace.ItcontinuesbytheannexationoftheCrimean
peninsulaanditsinternationalconsequences.Atthesametime,itexamineskey
featuresofthedebateintheUSAaswellasotherNATOcountries.Itfocusesalso
thedebateaboutthelivraisonofarmstotheUkrainiangovernmentandexplains
theargumentsofproponentsaswelloftheopponentsofthiscontroversialproject.
Klov slova:
Ukrajina, vlka, zbran, debata, anexe, pozitivn a negativn mr.
Key words:
Ukraine, war, arms, debate, annexation, positive and negative peace.
vod
Tento lnek se zamuje na hodnocen mezinrodnch souvislost vlky, kter
od roku 2014 probh na Ukrajin. Jedn se o zemi, kter je se svoj rozlohou 603 628 km2
nejvt zem naeho kontinentu. Ale je to tak mnoha rozpor. Objemem svho HDP
305 2 miliard USD zaujm 38. msto na svt, ale v pepotu na obyvatele to je 6 700 $,
m se ad a na 107. msto. Dalm velkm problmem je trvale klesajc poet
obyvatel. Z nedvnch 50 milion se poet snil na souasnch 45, co je 4. nejvt
pokles v celosvtovm mtku. Navc je to zem tce zkouen, v poslednch dvou
letech na sti jejho zem probh vlka.
lnek zcela zmrn pouv pojem vlka a nikoli vraz ozbrojen konflikt. Vychz
z tzv. uppsalskho pstupu, kter o konfliktu hovo pouze v ppad, kdy je bhem
jednoho roku nanejv 1 000 zabitch lid, ale pokud je tato hranice pekroena,
pak dsledn pouv pojem vlka [1]. lnek nejprve pipomn zkladn teoretick
a metodologick vchodiska, zejmna pak Galtungovu teorii negativnho a pozitivnho
mru. Pak navazuje hodnocen pevahy pozitivnho mru nad negativnm bhem prvnch
deseti let po skonen studen vlky a opanm trendem, kter se stle vce prosazuje
po roce 1999. V dalch stech lnek hodnot mezinrodn souvislosti a dsledky
anexe Krymu, reakce politik a akademickou debatu v USA a ve Velk Britnii a uzavr
rozborem diskus o vyzbrojen Ukrajiny.
1. Zkladn teoretick a metodologick vchodiska

Pokud jde o teoretick vchodiska, je mon ukrajinskou vlku posuzovat z pozic
dvou hlavnch teoretickch proud. Pro hodnocen prvnch deseti let po skonen studen
vlky a existence samostatn Ukrajiny jakoto jednoho z nejvznamnjch nstupnickch stt nkdejho SSSR je vhodnm hlem pohledu liberln institucionalismus
a v jeho rmci zejmna Galtungova teorie negativnho a pozitivnho mru.
Negativn mr je vymezovn jako pouh neptomnost otevenho nsil a vlek,
piem nadle petrvv, nebo dokonce sl mezinrodn napt a vzjemn nedvra
mezi stty, sl vliv vojk na politiku stt, potamo na celou mezinrodn politiku,
navyuj se vojensk vdaje i poty vojk, zdokonaluje se pipravenost ozbrojench
sil k veden bojov innosti. Naproti tomu v ppad pozitivnho mru se roziuje
a prohlubuje vzjemn dvra mezi stty, dleit rozhodnut pijmaj politikov, nikoli
vojci. Roziuje se mezinrodn bezpenostn spoluprce a upevuje se nekonfliktn
struktura mezinrodnch vztah, oslabuje se vznam vojenskch nstroj bezpenosti,
klesaj vojensk rozpoty, erpaj se tzv. mrov dividendy [2].
Ale pro obdob stupovn napt a vypuknut vlky na Ukrajin je vhodnj neorealismus, kter k, e mezinrodn bezpenostn vztahy (MBV) se odehrvaj v anarchickm prosted, ve kterm chyb veobecn uznvan nadsttn autorita, a tak kad
stt bojuje sm za sebe, za sv bezpenostn zjmy, a to i bez ohledu na zjmy jinch
stt a mezinrodnch organizac. Kad stt usiluje o poslen sv bezpenosti (a je tedy
security maximiser) [3] a nedln s tm se sna posilovat svj vliv (a je tedy influence
seeker) [4]. Takovto stav MBV je typick pedevm pro takov obdob, kter ve
vzpomnan Galtung hodnot jako stav negativnho mru.
6
Z hlediska ontologickch vchodisek [5] (tedy z hlediska filosofickch pedpoklad

o zkouman problematice vlky na Ukrajin) v tto stati jasn pevauje holismus
(zamuje se na studium socilnch struktur) nad individualismem (sousteuje se
na lohu vznamnch osobnost). Ve svtle konkrtnch kritri [6] se to tedy projev
ve tyech nsledujcch hlavnch smrech. V prvnm smru pevauje objektivn nad
subjektivnm, tedy vnj pohled (outside scoop) nad vnitnm pohledem (inside scoop).
Znamen to, e lnek se vce zam na hledn odpovdi na otzku, co se vlastn
bhem 25 let po rozpadu SSSR stalo, zatmco na otzku, pro se to vlastn stalo, bude
upena men pozornost.
Dle to znamen, e problematika vlky na Ukrajin bude vce zkoumna z pohledu
instituc a zejmna pak z pohledu vvoje statu quo neli z pohledu konkrtnch lid
a jejich lohy. Prv pstup ke statu quo je klovm kritriem, podle kterho se posuzuje
loha kadho sttu v dynamickm vvoji MBV [7]. Stty se podle tohoto pstupu dl
do dvou skupin. Prvn z nich jsou tzv. statutrn stty, kter jsou spokojeny se stvajcm
mezinrodnm uspodnm a neusiluj o jeho zmnu. Jako pklad meme pipomenout mezivlenou SR. A druhou skupinu tvo tzv. revizionistick stty, kter jsou
nespokojen, a proto usiluj o zsadn zmnu mezinrodnho uspodn. Nejtragitjm
pkladem se stalo hitlerovsk Nmecko ve 30. letech 20. stolet.
Ale zrove s tm bude vzpomenuta i loha nejvlivnjch politickch i vojenskch
initel (prezidenti, ministi, generalita). Z hlediska tetho kritria holismu se vt
pozornost sousted na zpsoby chovn, tedy na bezpenostn a strategickou kulturu
klovch aktr neli na podrobn rozbor mimodn sloitho a kontroverznho
problmu postsovtskho prostoru.
Draz na status quo znamen, e pi hodnocen irch souvislost vlky na Ukrajin
je nezbytn zamovat se na to, jak klov akti (RF, NATO, USA) vymezovali sv
cle v oblasti bezpenosti a jak zpsoby volili pro jejich dosahovn, jak byl jejich
pstup k bezpenostnm hrozbm, k jinm sttm a mezinrodnm organizacm, zejmna
pak k OSN a jejm standardm na poli mezinrodnho mru a bezpenosti a jak byly
jejich instrumentln preference (unilateralismus nebo multilateralismus, donucovac
nebo pesvdovac strategie, vojensk i nevojensk nstroje, preventivn psoben
nebo preemptivn dery) [8] a jak byly normy jejich jednn [9]. Vznamnou soust
tohoto pstupu je tak hodnocen jejich mentlnch model, kter posuzujeme podle ty
zkladnch kritri, jimi jsou: vyhodnocovn bezpenostnch hrozeb, hodnocen jejich
pvodc, pstup ke spojencm a vztah k mezinrodnm organizacm. Proto se mentln
modely mohou pohybovat od kooperace a po konfrontaci [10].
A konen z hlediska tvrtho kritria holistickho pstupu je tento lnek postaven
na vyrovnanm vztahu mezi procesem a vsledkem (process vs. outcome), co znamen,
e bude hledat odpov jak na otzku, co se na Ukrajin stalo, tak i na otzku, pro
se to stalo. Pjde tedy pedevm o to, pro tam vlastn vypukla vlka a co tato vlka
znamen pro dal vvoj MBV v Evrop.
V rmci druhho ontologickho vchodiska je tento lnek postaven na vyrovnanm
vztahu mezi materialismem a idealismem. Pikld stejn velk vznam faktorm materilnho charakteru (kter tvo tzv. hard power [11]) i faktorm subjektivnho charakteru
(na nich spov tzv. soft power). Ukrajina je na jedn stran druhou nejrozlehlej zem
v Evrop, jej zem bylo kdysi soust SSSR a po jeho zniku se stalo nejvznamnjm prvkem tzv. postsovtskho prostoru. Nkte autoi dokonce Ukrajinu oznauj
7
za vstupn brnu do Ruska [12] a maj pro rusk geopolitick uvaovn pochopen, jin
to zase kategoricky odmtaj [13].
Ale zrove s tm je mon Ukrajinu hodnotit i z hlediska idealismu, tedy ve svtle
vlivu velkch mylenek. Jednm z prvnch velkch myslitel v oboru MBV, kter upozornil na monost nsilnch stet na Ukrajin, byl pedn americk politolog Samuel
Huntington. Ve sv svtoznm a dodnes asto citovan stati nazvan Stetcivilizac [14]
napsal, e po skonen studen vlky dojde k jedn zsadn zmn namsto nkdej
elezn opony (Iron Curtain) se v Evrop vytvo tzv. sametov opona (Velvet Curtain),
kter povede mezi Ruskem na jedn stran a Finskem a pobaltskmi stty na stran
druh, piem na jedn stran budou Rusov jako nrod s pravoslavnm vyznnm
a na druh nrody s katolickm vyznnm. Huntington pitom varoval, e prv tudy
povede v dob globalizace hranice krvavch konflikt.
2. Vzestup pozitivnho mru po skonen

studen vlky
Ale z hlediska tohoto lnku m zsadn vznam Huntingtonova pedpov,
e e vytvo i jedna pelomov linie, kter dokonce povede pravoslavnm svtem.
Huntington varoval, e tato linie povede prv nap Ukrajinou, kde se stetnou prorusky
a prozpadn orientovan Ukrajinci. Napsal, e velmi neblahou lohu sehraj historick
reminiscence spojen se siln kontroverznm ddictvm SSSR, zejmna s rozshlou
a bezohlednou rusifikac a s tkmi dsledky nsiln kolektivizace a industrializace,
ale zejmna hladomoru v letech 19321933 (Holodomor). Ten vypukl po nazench
sovtsk vldy o obchodovn s obilm a dalmi potravinami, vydal si nkolik milion
obt, a proto jej Ukrajinci dodnes povauj za akt genocidy [15]. Vechny negativn
historick reminiscence vysuj v silnou touhu Ukrajinc po samostatnosti, a zejmna
pak po svobod volby na poli zahranin politiky.
Samuel Huntington se svmi varovnmi mylenkami zcela zsadn odliil od velkch
optimist t doby, kte oekvali zcela jin vvoj. Tmito optimisty byli pedevm
41. prezident USA G. H. Bush a svtoznm teoretik Francis Fukuyama. Prvn z nich
ji na potku bezna 1991 piel s mylenkou novho mezinrodnho uspodn, nazvanou New World Order [16]. Kladl draz pedevm na vru v innost mezinrodnho
prva, na narstajc lohu mezinrodnch instituc, na vru ve svt bez hranic, ve kterm
bude stle vce demokracie, mru a svobody a kter bude smovat k vtzstv modernity
nad chudobou, ignorantstvm, autoritstvm a vlkou.
A politolog Francis Fukuyama piel s optimistickou mylenkou konce djin, kter
do t doby byly pojmny jako nekonen sled vlek, do kterch lid chodili s clem
bojovat a pokldat sv ivoty za vlast, za velk hodnoty, za nboenstv, za sv panovnky. Konec djin podle Fukuyamy nastal v dsledku celosvtovho vtzstv trn
ekonomiky a liberlnho politickho uspodn. Tm podle nho pestaly psobit systmov piny vlky, kter se cel svt tolik obval v dob bipolrn konfrontace [17].
Bhem prvnch dvou let po skonen studen vlky dval vvoj MBV mnohem vce
zapravdu optimistm neli skeptickmu Huntingtonovi. Pask Charta za novou
Evropu jakoto historicky vznamn dokument Organizace pro evropskou bezpenost
a spoluprci oficiln vyhlsila konec studen vlky [18] a otevela cestu pro nov
8
mezinrodn uspodn, kter hodn odpovdalo pedstavm tehdejho americkho

prezidenta. Pask charta nemla, na rozdl od pedchzejcch upodn po skonen
obou svtovch vlek, punitivn charakter, neukazovala na poraen a neukldala jim
dn trest. Naopak, ponechvala prostor pro rovnocennou partnerskou spoluprci [19].
Navc v prvn polovin 90. let pokraovaly procesy demilitarizace i denuklearizace.
Dva nkdej rivalov z doby bipolrn konfrontace za sebou mli podpis smlouvy
o konvennch ozbrojench silch v Evrop (podepsali jej prezidenti G. H. Bush
a M. Gorbaov v listopadu 1991), kter vrazn snila stavy tch konvennch zbran,
kter symbolizovaly ppravu na 3. svtovou vlku (lo zejmna o tanky, bojov vozidla
pchoty, pontonov soupravy, bitevn letouny i vrtulnky). Ve stejnm roce byla podepsna smlouva Start 1 (G. H. Bush a M. Gorbaov), kter snila poet vech jadernch
hlavic na 3 500 na kad stran a stanovila ni stropy pro ICBM a MIRV. A necel dva
roky ped Budapeskm memorandem (leden 1993) byla podepsna smlouva Start 2
(podepsali ji G. H. Bush a B. Jelcin na potku roku 1993).
Ob smlouvy Start mly velk historick vznam. Odrely pokraujc posun
od nkdejho konfrontanho modelu smrem k modelu kooperativnmu. Navc po nich
nsledoval proces detargetizace jadernch zbran: na rozdl od doby studen vlky
u nebyly nameny na konkrtn cle. Pak nsledovala i demont jadernch hlavic
od pozemnch nosi a jejich uskladnn na zkladnch strategickch jadernch sil.
Prvn polovina 90. let tedy byla dobou, ve kter se nkdej antagonistit soupei stle
vce odklnli od logiky studen vlky a od konfrontanho modelu smovali k modelu
kooperativnmu.
3. Budapesk memorandum
Vznamnou soust doby velkho uvolnn mezinrodnho napt a tak meznkem
zsadn dleitosti se stalo Budapesk memorandum, kter v prosinci 1994 podepsali
tehdej nejvy politit initel t vznamnch jadernch stt, a to B. Clinton (USA),
B. Jelcin (RF) a J. Major (Velk Britnie) [20]. Stalo se tak pouhch 5 let po skonen
studen vlky, v dob, kter nenasvdovala tomu, e prv na Ukrajin by se ml naplnit Huntingtonv scn krvavch konflikt, kter se mezitm ji odehrval v prostoru
postjugoslvskm, kde probhaly vlky mezi Srbskem a Chorvatskem, vlka v Bosn
a Hercegovin, a nakonec i vlka v Kosovu.
Budapesk memorandum bylo podepsno v rmci OBSE a jeho hlavnm clem
bylo zabrnit tomu, aby po rozpadu SSSR narstal poet jadernch stt, co by znamenalo i zsadn naruen procesu NPT. V dob necelch 5 let po skonen studen
vlky by to bylo zcela nepijateln nejen pro RF, ale stejn tak i pro USA, Francii
a Velkou Britnii [21]. Jednalo se pitom o 1 900 strategickch a 2 500 taktickch jadernch zbran, tedy o vt jadern arzenl, ne tehdy mly Francie nebo Velk Britnie.
Nikdo z nich neml zjem na tom, aby se Ukrajina stala dalm lenem tzv. jadernho
klubu [22]. A zrove s tm byla denuklearizace Ukrajiny klovm pedpokladem
pro implementaci smlouvy START I [23]. Budapesk memorandum tak odpovdalo
strategickm zjmm vech klovch aktr tehdej doby.
V textu tohoto dokumentu se USA, Velk Britnie a RF zavzaly (lnek . 2), e v nvaznosti na Chartu OSN budou pln respektovat nezvislost a svrchovanost Ukrajiny
9
ve stvajcch hranicch. Dle slbily, e se vysthaj jakhokoliv ekonomickho ntlaku

na Ukrajinu (lnek . 3) a e ji nebudou nijak ohroovat, ani proti n nepouij slu.
Velice vznamn byl zvazek zakotven v lnku . 4, e se okamit obrt na RB OSN
s clem pomoci Ukrajin, jakoto nejadernmu signatskmu sttu smlouvy NPT v ppad, e by se stala obt agrese nebo e by byla vystavena hrozb agrese za pouit
jadernch zbran. Dal dleitou soust memoranda je lnek 5, stanovujc, e se RF,
USA a Velk Britnie vyvaruj pouit jadernch zbran proti Ukrajin. A konen
v lnku . 6 se zavzaly, e pokud by vyvstaly njak sporn otzky, tak se okamit
sejdou ke vzjemnm konzultacm.
Budapesk memorandum tedy vytvoilo rmec pro vzjemn vztahy mezi
Ruskem jakoto jednou ze t jadernch signatskch zem a Ukrajinou jako sttem, kter souhlasil s tm, e RF z jejho zem sthne vechny jadern zbran,
kter do t doby tvoily tet nejvt jadern potencil na svt. Odrel tehdej
dobu, kter se vyznaovala velkmi oekvnmi a ve kter pevldal pozitivn mr
nad mrem negativnm.
4. Posun od pozitivnho k negativnmu mru

po roce 1999
Ale pak pila zmna vvoje. Ppravy prvn vlny roziovn NATO v Rusku znovu
oivily obavy z obkliovn. Na vznamnou lohu tchto obav v rusk zahranin politice
upozoruj i dva vznamn amerit odbornci na MBV. Realista Mearsheimer tomu
k bezpenostn strach [24] (security fears), liberln institucionalista Ikenberry
pouv vraz strach z obklen a z vnjho destabilizujcho zasahovn (fears
of encirclement and encroachment) [25].
Strach z roziovn NATO se odrazil v Primakovov doktrn z roku 1997, kter
se zamila na vyvaovn jednostrannho postupu vtze studen vlky. Ale pak pila
jet zvanj udlost: vzdun vlka NATO proti srbsko-ernohorsk Jugoslvii
na jae 1999. Dva pedn amerit teoretici ji ped vce ne pti lety, tedy jet
ped vypuknutm ukrajinsk vlky upozornili, e prv Operace Allied Force 1999
byla v Rusku vnmna jako brutln zsah proti menmu slovanskmu bratru a potamo
i jako projev antiruskho zamen celho NATO [26]. Tehdej rusk premir Primakov
se o jejm zahjen dovdl bhem letu nad Atlantikem a neprodlen zruil oficiln
nvtvu USA. Natolik byl rozhoen tm, e americk letouny zaaly svrhvat bomby
na Srbsko, povaovan za pravoslavnho soukmenovce RF. Prv leteck vlka proti
Srbsku ukzala slc povolnost tehdejho prezidenta Clintona tv v tv ntlak
neokonzervativc, jejich krdem bylo nebrat ohledy na oslaben Rusko a prosazovat
silov een.
Ale zanedlouho znovu svitla nadje na bezpenostn spoluprci. V obou metropolch
byli nov prezidenti: Bush mlad a Putin. Ten svmu partnerovi po teroristickch tocch
11. 9. 2001 poskytl nesmrn dleit poznatky o situaci v Afghnistnu a zrove s tm
dodal zbran Severn alianci (dokonce i tanky) a ta pak velice rychle postupovala smrem
na Kbul a drtila tlibnsk vojensk jednotky. erstv prezidenti se potom po uritou
dobu oslovovali kestnmi jmny a ped n jet dvali slovo ptel. Uinn idylka,
jene trvala jen krtkou dobu.
10
V USA trvale slil draz na jednostrann pstupy, pestal se brt ohled na jin
stty i na mezinrodn organizace. Bushova administrativa nejprve schvlila Nrodn
bezpenostn strategii 2002, kter podtrhla vlunost americkch vojenskch schopnost a odhodln kdykoli je vyut v zjmu naplovn vytyench politickch
cl. A vzpt vystupovala ntlak na Radu bezpenosti OSN (nechvaln proslul
Dopis osmi z ledna 2003, kterm si chtla vynutit rezoluci schvalujc pouit vech
nezbytnch prostedk) a pak zahjila vlku proti Irku, pestoe proti byla nejen RF
a LR, ale tak Francie.
Nepzniv dopad mlo i rozhodnut Bushovy administrativy z konce roku 2001,
e USA jednostrann odstoup od smlouvy ABM z roku 1972, kter zahjila ru kontroly
jadernho zbrojen. A pak o 6 let pozdji pila Putinova odpov v podob odstoupen
od smlouvy o konvennch ozbrojench silch. Ob tato rozhodnut se stala dalm
projevem mechanismu akce reakce, kter je velice kodliv nejen pro vzjemnou
bezpenostn spoluprci obou zem, ale i pro celkovou mezinrodn situaci.
5. Anexe Krymu a jej dsledky pro MBV

Anexe Krymu se stala jednou z vjimench situac po skonen studen vlky. Jedinm precedentem byla anexe Kuvajtu, kter se dne 2. 8. 1990 dopustil tehdej irck
dikttor Saddm Husajn. Za tento akt byl odsouzen celm mezinrodnm spoleenstvm: RB OSN ve svch rezolucch z prvnch srpnovch dn roku 1990 oznaila anexi
za naprosto nepijateln poruen mezinrodnho mru a bezpenosti, co byla stejn
ostr formulace jako v ppad rezoluce . 83/1950 po invazi severokorejskch vojsk
do Jin Koreje. A v nvaznosti na to pak vyzvala k okamitmu a bezpodmnenmu
staen vech irckch okupanch vojsk. A ve sv rezoluci . 678 (29.11/1990) dokonce
dala zmocnn ut vech nezbytnch prostedk k naplnn pedchzejcch rezoluc.
A pak u nsledovala Operace Desert Storm 1991, kdy byla nasazena vojska OSN, jejich
pte tvoily ozbrojen sly USA, kterm velel americk generl Norman Schwarzkopf.
V tomto ppad tedy pouit sly bylo jak legln (byly schvleny pslun rezoluce
RB OSN), tak i legitimn (potvrdily se dvody, kvli kterm byla vlka zahjena) [27].
Na Radu bezpenosti se obrtil i Bill Clinton v ppad Jugoslvie byla schvlena
rezoluce 1441/1998, kter etnick nsil na zem Kosova oznaila za hrozbu pro mezinrodn mr a bezpenost. Pak ale RF a LR hlasovala proti druh rezoluci, a tak nakonec
USA nasadily slu i bez nleitho zmocnn ut vech nezbytnch prostedk. Podobn
jednal i 43. prezident USA G. W. Bush ml. v ppad tzv. druh irck vlky. Tak on doshl
toho, e byla schvlena prvn rezoluce (byla to rezoluce 1441/2002, kter irck program
ZHN oznaila za hrozbu pro mezinrodn mr a bezpenost), ale nepodailo se mu prosadit schvlen druh rezoluce, kter by dala zmocnn ut vech nezbytnch prostedk.
A kdy vlku zahjil i bez nho, kritizovala ho za to ada zpadnch politik (J. Chirac,
G. Schroder, D. de Villepin) a spolu s nimi i tehdej rusk prezident V. V. Putin.
Rusk anexe Krymu v roce 2014 tedy byla nejen v rozporu s mezinrodnm prvem,
ale i s tm, jak se po roce 1990 chovali vichni amerit prezidenti, kdy se rozhodli
pout vojenskou slu. Rusk prezident V. V. Putin na rozdl od nich jednostrann pouil
slu, ani by se ped tm obrtil na RB OSN. Navc se v negativnm slova smyslu odliil nejen od zavedench postup americkch prezident, ale tak od zpsob, jakmi
11
postupovali Francouzi a Britov v ppad Libye (rezoluce RB OSN . 1973/2011) nebo

Francouzi v ppad Mali (Operace Serval, je mla rezoluci 2085/ 2012) a Stedoafrick republiky (Operace Sangaris 2013, kter mla zmocnn ut vech nezbytnch
prostedk na zklad rezoluce . 2127 ze dne 5. 12. 2013).
5.1 Putinovo avoidance behaviour

Anexe Krymu tedy znovu ukzala, e jednostrann vklad djin [28] me bt
z hlediska MBV velice nebezpen. V prvn etap toti vyvolv atmosfru strachu
a obav o bezpenost zem a v dal etap se me stt spoutem pro nasazen ozbrojench sil, i dokonce i k rozpoutn vlek. V ppad Krymu to bylo vyvolvn strachu vtinovho tamnho ruskho obyvatelstva, ale ani to nen dostatenm dvodem
pro pouit sly bez pedchozho projednn bhem zasedn Rady bezpenosti OSN.
Nco takovho se bn dlvalo bhem studen vlky a dopoutly se toho ob strany.
Jako pklady meme zmnit suezskou krizi 1956, vietnamskou vlku, kterou v letech
19651973 vedly USA. Naproti tomu SSSR vojensky intervenoval v Maarsku 1956,
v eskoslovensku 1968 a v Afghnistnu 1979. Vdy pitom obeel RB OSN a uplatoval tzv. vyhbav chovn (avoidance behaviour). Ale po irck anexi Kuvajtu v lt 1990
nebylo dn vt vojensk operace, kter by nemla alespo 1. rezoluci RB OSN, tedy
jasn vyhlen, e dan udlost nebo organizace pedstavuje hrozbu pro mezinrodn
mr a bezpenost v oblasti. Rusk anexe Krymu se tak stala prvnm pouitm vojensk
sly bez jakhokoliv pedchozho projednvn v rmci OSN.
6. Reakce mezinrodnho spoleenstv

6.1 OSN
Prvnm a tak nejvznamnjm frem pro projednvn takto vnch situac
je OSN, a zejmna pak jej Rada bezpenosti. T tak byla pedloena rezoluce, kterou sepsaly USA a kter vslovn uvdla, e referendum, kter pedtm na Krymu
probhlo, je nelegln. Nsledujc hlasovn ukzalo, jak byl mezinrodn ohlas cel
anexe Krymu: pro nvrh rezoluce hlasovalo 13 z 15 len (vechny nestle lensk
stty a spolu s nimi i USA, Francie a Velk Britnie), LR se zdrela a RF jako stl
lensk zem to vetovala. Rusko svm vetem doshlo toho, e anexe Krymu se nakonec
projednvala bhem 68. zasedn Valnho shromdn.
Rezoluce schvlen dne 27. 4 2014 pod nzvem zemn celistvost Ukrajiny [29]
(pedloily ji Kanada, Kostarika, SRN, Lotysko, Polsko a Ukrajina) pipomnla
lnek . 2 Charty OSN, kter zapovd hrozbu silou a pouit sly ve vztazch mezi
stty a zrove s tm vyzv k tomu, aby se pi mezinrodnch sporech vyuvaly
mrov prostedky. Pro jej text se vyjdilo 100 lenskch zem OSN (vechny lensk stty NATO a EU), 58 zem se zdrelo a proti byly pouze Armnie, Blorusko,
Bolvie, Kuba, KLDR, Nikaragua, RF, Sdn, Srie, Venezuela a Zimbabwe. Rusko
se tak v dsledku anexe Krymudostalodonejvtmezinrodnizolaceodskonen
studenvlky.
12
6.2 EU a NATO
EU jako mezinrodn organizace nejprve vystupovala v podstat v pasivn loze.
Jej nabdka asocian smlouvy a nsledn odmtnut tehdejho prezidenta Janukovye
(uinn pod ntlakem ruskho prezidenta Putina) se stala spoutem stet mezi stoupenci prozpadn orientace Ukrajiny a policejnmi silami tehdejho reimu. Do aktivn
lohy pela a 21. nora 2014, kdy ministi zahrani SRN, Francie a Polska pivedli
provldn i opozin sly k podpisu dohody o uspodn prezidentskch voleb do konce
roku 2014, o potrestn vink a o dalch opatench [30]. Ale nsledujc udlosti
nabraly tak rychl tempo, e dohoda ani nemohla vstoupit v platnost.
Podstatn tvrd byla reakce NATO: to na svm vrcholnm zasedn ve Walesu
v z 2014 schvlilo rezoluci, kter pouila stejn ostr vraz jako rezoluce RB OSN
v ppad Koreje 1950 a Kuvajtu 1990, a to vraz poruen (breach). V tomto konkrtnm ppad bylo zdraznno, e poruen zemn celistvosti a svrchovanosti
Ukrajiny je vnm poruenm mezinrodnho prva a velkou vzvou pro euroatlantickou bezpenost.
7. Minsk dohody
Velmi dleitou udlost se stala pm politick angaovanost Francie a USA v rmci
tzv. normandskho formtu [31], zejmna pak dohody Minsk1 a Minsk 2, z 11. 2. 2015,
kde byl poloen draz zejmna na okamit a pln zastaven bojovch innost,
staen vech tkch zbran, inn monitoring a systm ovovn, amnestii pro ty,
kdo se zastnili udlost v Doncku a v Lugansku, vmna rukojmch a nelegln
vznnch osob, zajitn veker humanitrn pomoci pro potebn, obnova kontroly
Ukrajiny nad jejmi hranicemi a dal vznamn opaten [32].
8. Dopad ukrajinsk vlky na zem V4

Vlka na Ukrajin a zejmna pak anexe Krymu vyvolal kritick stanoviska tak
v zemch V4, zejmna pak v Polsku. Bval polsk prezident Walesa na konci z 2014
vyhlsil, e Polsko by si mlo pjit nebo pronajmout jadern zbran, aby Putinovi, kter
se sna zastraovat, mohlo nleit odpovdt [33]. A nedlouho po tchto vrocch,
na konci loskho jna, se na leteck zkladn Ghedi Torre v severn Itlii uskutenilo
rozshl cvien Steadfest Noon 20014, jeho soust bylo i ovovn schopnost zasazovat dery neptelskm silm (STRIKEVAL). Tohoto cvien se vedle vzdunch sil
Belgie, SRN, Itlie, Holandska, Turecka, USA zastnili tak polt piloti, kte se tak
svmi stroji F 16 poprv podleli na secviovn souinnosti letoun pedurench
pro zasazovn jadernch der (NATO Nuclear strike exercise).
Nad ast polskch pilot na cvien NATO se zamlela ada expert. Hans
M. Kristensen, editel Projektu informac o jadernch zbranch pi Federaci americkch
prodovdc, varoval, e by se mohla nastartovat spirlovit logika, v jejm rmci
by Rusov mohli uskutenit stejn cvien s odvodnnm, e chtj demonstrovat
pipravenost brnit Blorusko [34]. A Egon Bahr, dlouholet bezpenostn politick
13
expert nmeck SPD, a G. Neuneck z IFSH v Hamburku, upozornili na hrozbu rozbit

celho systmu NPT a nvratu k jadernmu dj vu, tedy k nemu, co u tady bylo
za studen vlky a co se vyznaovalo zvody v jadernm vyzbrojovn a tm, e jadern
arzenly obou stran se k sob vzjemn stle vce a vce pibliovaly, co omezovalo
prostor pro jejich politickou kontrolu.
9. Akademick debata o vlce na Ukrajin

Vlka na Ukrajin, a zejmna pak anexe Krymu, vyvolaly velmi rozshlou a msty
i dost vyhrannou debatu v samotnch USA, a to nejen mezi politiky, ale tak mezi
akademiky. V n zaznvala jak velmi kritick stanoviska na adresu RF, tak i stanoviska,
kter vyjadovala pochopen pro rusk postup.
9.1 Kritick stanoviska

Velmi kritick stanoviska vyjdil Walter Russell Mead [36]. Jeho hlavn argument smuje na RF a zn, e anexe Krymu znamen nvrat bezohledn geopolitiky, co znamen zsadn zmnu celho mezinrodnho uspodn. Rusko oznail
za jednu ze t revizionistickch zem (spolu s LR a rnem). Dal vhrady smuje
na samotnho V. Putina a vytk mu, e svm jednostrannm a silovm rozhodnutm
zpsobil poniujc pekvapen prezidentu Obamovi, a tm tak zcela zmail reset nastartovan podpisem Prask smlouvy v dubnu 2010. Dal kritick stanoviska vyjdil
McFaul [37], profesor politickch vd a velvyslanec USA v Rusku v letech 20122014.
Putinovi vytkl pedevm unilateralismus, kter nakonec ml z jeho pohledu kontraproduktivn dsledky: poslil jednotu NATO, oslabil ruskou ekonomiku, vn naruil
jeho mezinrodn povst.
9.2 Smliv stanoviska

Ale na druh stran byla zveejnna i takov hodnocen, kter mla pro anexi Krymu
pochopen. Byl to pedevm John Ikenberry, profesor Princetonsk univerzity, kter
nejprve spolu se svm kolegou Deudneyem pipomnl [38], e odchod ze zem stedn
a vchodn Evropy na potku 90. let byl bezobdobnm geopolitickm stupem
a e nsledujc rozen NATO do tohoto prostoru bylo velice kontroverzn rozhodnut,
kter kritizovaly i velk akademick osobnosti [39] a kter spolu s jednostrannm
odstoupenm od smlouvy SALT 2 bylo projevem vtzstv agresivn neokonzervativn
ideologie. A ve sv dal vznamn stati zdraznil, e v ppad Ukrajiny RF nejednala
jako revizionistick zem, ale naopak jako zem, kter je na sestupu a m stle silnj
strach, e bude geopoliticky marginalizovna [40].
Dalm podobn uvaujcm vznanm akademikem je John Mearsheimer, profesor mezinrodnch vztah na universit v Chicagu. Ten zastv nzor, e cel krize
na Ukrajin je chybou Zpadu [41], pedevm USA, kter se od druh poloviny
90. let bez ohledu na zjmy a nzory Ruska stle vce pibliovaly k hranicm RF,
14
a tak v Moskv umocovaly obavy, e by nakonec mohly zdit svoji nmon zkladnu
i na Krymu, kter m pro Rusko nenahraditeln vznam.
Mungo Melvin, generlmajor v zloze a pedseda sdruen britskch vojenskch
historik, napsal, e Rusko v roce 2014 jednalo pod vlivem strachu, e by mohlo pijt
nejen o Ukrajinu, ale tak o Krym, kter pro nj m nenahraditeln strategick vznam,
a proto o nj pedtm nkolikrt bojovalo. Z tohoto hlu pohledu anexi poloostrova
hodnotil tak, e Rusko jej spe absorbovalo, ne e by ho dobylo [42]. Navc ocenil,
e se jednalo o zcela neletln akci kombinaci vojensk infiltrace za podpory tzv. sebeobrannch jednotek.
A k velice podobnm zvrm doel i Julian Lindley French [43], vzkumn pracovnk National Defense University, Washington. Ten anexi Krymu oznail za v jdru obrannou (inherently defensive) akci zem, kter nen na vzestupu, ale naopak na sestupu,
a navc je neobyejn zraniteln v dsledku fluktuace cen ropy na svtovch trzch,
a tak neme pedstavovat obvanho vyzyvatele pro Zpad.
Pozoruhodn je, e v rmci anglosask diskuse se proti anexi Krymu kriticky vyjdili pedevm liberln institucionalist. Ti poukazovali pedevm neblahmi dopady
na mezinrodn uspodn. Naproti tomu ke smlivjm zvrm doli jak realist
(Mearsheimer i Melvin), tak i liberln institucionalist (Deudney a Ikenberry).
10. Debata o konkrtn pomoci Ukrajin

Vlekl vlka na Ukrajin ji na potku roku 2015 vyvolala v NATO rozshl debaty
o tom, jak by mla vypadat dal pomoc tto tce zkouen zemi. Po prvn etap,
kter zahrnovala ekonomick a politick sankce pila druh etapa, kde u se jednalo
o poskytnut zbraovch systm. To se odrazilo v oficilnch dokumentech i ve vmnch nzor mezi pednmi odbornky v USA i v Evrop.
10.1 Klov dokumenty

Zkladn rmec pro vojenskou pomoc Ukrajin byl zakotven ve dvou vznamnch
dokumentech zveejnnch v USA. Prvn z nich byl pod nzvem TheUkraineSupport
Act (H. R. 4278) pedloen Kongresu USA v beznu 2014 [44]. Zaal vymezenm hlavnch vhrad vi chovn RF na Ukrajin a zejmna vi anexi Krymu, aby ve sv negativn sti pokraoval vymezenm politickch a ekonomickch sankc [45] a v pozitivn
sti otevel cestu pro konkrtn finann pomoc USA v oblasti budovn demokracie,
obansk spolenosti a prvnho sttu na Ukrajin.
A navazujc dokument dostal nzev Ukraine Freedom Support Act (UFSA) of 2014
[46]. Na tomto dokumentu je pozoruhodn pedevm podstatn jmno v jeho nzvu
tedy draz na svobodu jako nejvy hodnotu americkho zpsobu ivota (American Way of Life). Tm se navzalo na vlen operace z potku tohoto stolet, kter
USA vedly v Afghnistnu (Enduring Freedom 2001) a v Irku (Iraqi Freedom 2003).
Ale na rozdl od dvou ve zmnnch operac v ppad UKSA 2014 nelo o pln
okamit a pm vojensk invaze, po kter by mla nsledovat dlouhodob vojensk
okupace [47].
15
Nicmn dokument UFSA 2014 napovdl, e v ppad USA k vlce na Ukrajin

se jedn o stejnou odhodlanost k dlouhodobmu boji USA proti tomu, co je povaovno
za vnou bezpenostn vzvu (challenge) i dokonce hrozbu (threat). Proto obsahoval samostatn a rozshl lnek vnovan konkrtn vojensk pomoci v rozsahu
350 milion USD pro rok 2015, kter se mla zamit pedevm na dodvky protitankovch zbran, munice, radar zamench proti dlosteleckm systmm, navdcch
a komunikanch systm a tak bezpilotnch letadel.
10.2 Debata o rozsahu pomoci a o jejch monch dopadech

Na dokument USFA v noru 2015 navzala vzva t pednch americkch think
tank psobcch na poli zahranin a bezpenostn politiky [48], Atlantic Council,
Brookings a the Chicago Council on Global Affairs [49]. Ta vyzvala k aktivnm opatenm na ochranu ukrajinsk nezvislosti a k odporu vi rusk rozpnavosti, piem
jej autoi, vesms pedn amerit odbornci na tomto poli, pi zdvodovn konkrtn
vojensk pomoci, pouili vraz Putinova doktrna ochrany etnickch Rus v zjmu
prosazovn zemnch zmn (v postsovtskm prostoru) vetn pobaltskch stt
a prv tento Putinv postup oznaili slovy pm vzva pro NATO. Klov vznam
m doporuen, aby na prvnch 350 milion USD navzaly dal sumy v po jedn
miliard USD v letech 2015, 2016 a 2017, piem u by mlo jt nejen o neletln,
ale tak o letln zbran.
Vechny ve vzpomnan dokumenty rozpoutaly rozshlou a velice ivou diskusi
jak v USA, tak i v ostatnch zemch NATO. V n vtina odbornk zaujala kladn
stanovisko. Argumentovali slovy, e cena za nerozhodnost je vdy velice vysok,
e jde o transatlantickou solidaritu, e je nezbytn postavit pevnou hrz proti pokuenm dalch reviz povlench hranic [50]. Zvlt vyhrocen stanoviska zaznla
ve vnitroamerick debat. Ve prospch dodvek se vyjdili ministr obrany Ashton
Carter a zejmna pak pedseda sboru nelnk tb generl Martin Dempsey, kter
dokonce vyjdil absolutn podporu dodvkm letlnch zbran [51]. Tm se vytvoila
situace, za kter se sm americk prezident dostal pod siln tlak stoupenc tvrdho
postupu.
Vedle stoupenc pm vojensk pomoci Ukrajin se do debaty zapojili i skeptici [52].
Napklad Denis MacShane, britsk ministr pro evropsk zleitosti v letech 20022005,
namtal, e nedvn djiny zpadnch vojenskch intervenc by mly bt velkm
varovn pro vechny stoupence vyzbrojovn Ukrajiny. A Ulrich Speck z Carnegie
Europe varoval, e dodvkami letlnch zbran by se USA mohly dostat do vlky
na Ukrajin, co je zvazek, nad jeho zvaznost a nkladnost by se mly velice
vn zamlet. A v neposledn ad zaznvala varovn, e k takovmuto angam
budou mt siln vhrady zejmna SRN, Itlie, Francie a mon i Velk Britnie,
jejich vznam v EU je urit vrazn vt neli v ppad stoupenc, jimi jsou
Polsko a pobaltsk stty.
Voln postkomunistickch stt po vt angaovanosti a zejmna pak po dodvkch
letlnch zbran Ukrajin svm zpsobem pipomn voln zpadoevropskch zem
po pm angaovanosti USA na pelomu let 1948/1949, kter kdysi Geir Lundestad
nazval pozvn USA k vytvoen atlantickho impria [53].
16
Debata o vyzbrojen Ukrajiny ukzala, e v rmci NATO zaujmaj kladn stanovisko

pedevm nov lensk stty, zejmna Polsko a ti pobaltsk zem. Naproti tomu star
lensk zem, zejmna pak ty nejvznamnj, jsou zdrenlivj. V USA jakoto nejsilnj
zemi NATO vrazn pevauje vliv stoupenc nad odprci, co smuje k dalmu zvyovn vojensk angaovanosti a nedln s tm i ke zkracovn vzdlenosti mezi americkmi
a ruskmi zbraovmi systmy v tto vbun sti starho kontinentu. Stoupenci vojensk
pomoci Ukrajin jsou pesvdeni, e jedin touto cestou lze Rusko odstraovat od dalch
snah o pekreslovn mapy postsovtskho prostoru, zatmco pochybovai maj obavy
z dalho zvyovn vojenskho napt mezi USA a RF a z jeho destabilizanch dsledk.
Zvr
Vlekl vlka na Ukrajin se stala nejvnjm problmem ve vvoji MBV po skonen studen vlky. Je vyvrcholenm dosavadnho stupovn vzjemnho napt, kter
se ve vzjemnch vztazch mezi NATO a Ruskou federac datuje ji od konce 90. let.
Eskalace vlky na Ukrajin, a zejmna pak anexe Krymu ukzaly, jak konfliktn je ddictv nkdejho SSSR. Jet vce ne 20 let po zniku SSSR psob jako to, emu
se penesen k Pandoina schrnka [54], tedy jako rozntka dalch vlek, ve kterch
jsou nejen velk obti na ivotech, ale kter maj vn dopady na MBV. Tyto vlky
urychluj posun od pozitivnho mru k negativnmu, od diplomacie k vojensk strategii,
a tak se stvaj bezpenostn hrozbou pro UE a NATO a pro adu jejich lenskch stt,
zejmna pak pro ty, kter byly pijaty ve druhm kole tzv. vchodnho roziovn.
Pi hodnocen anexe Krymu z pohledu holismu se ukazuje, e lo o ukzkov pklad
revizionistickho chovn. Jeho podstata mla dominantn materiln charakter: lo
o rozen vlastnho zem na kor zpadnho souseda. Urujc vznam pi rozhodovn ruskch elit mly faktory materilnho charakteru: jejich clem bylo obnoven
kontroly nad strategicky dleitm zemm, zejmna pak o nmon zkladnu, kterou
Rusko povaovalo za naprosto nezbytnou pro udren vlastn ptomnosti v ernm
moi a pro jeho kontrolu.
Z hlediska instrumentlnch preferenc to bylo jednoznan unilateralistick jednn.
Rusk elity postupovaly bez ohledu na stanoviska a nzory ostatnch stt a hlavn bez
pedchzejcho projednn na pd RB OSN. Ped kooperac s ostatnmi aktry jednoznan upednostnily rychlou operaci, kterou svho zpadnho souseda a s nm i OSN,
NATO, EU a OBSE postavily ped hotovou vc, tedy ped jednostrann pekreslen hranice mezi RF a Ukrajinou. Z pohledu zkladnch kritri bezpenostn kultury byl postup
ruskch elit jednoznan unilateralistick, nekooperativn, piem pouit ozbrojench
sil (by bez oznaen a v relativn malm mnostv) naplnilo znaky militarismu.
Z ve uvdnch dvod byla anexe Krymu veobecn odsouzena jako opaten, kter
je ze sv podstaty nepijateln. Specifickm rysem byl bezesporu zpsob proveden anexe,
tedy skryt, diverzn nasazen sly, neobyejn rychl a pedevm neletln operace.
Prv neletln zpsob vedl nkter zpadn akademiky k tomu, e anexi Krymu hodnotili
jako v podstat obrannou (Lindley French) nebo jako pouhou absorpci uinnou pod
vlivem bezpenostnch obav z toho, e by se Krymu mohlo zmocnit NATO (Melvin).
Velmi zajmav byla tak akademick diskuse, v jejm rmci pevldla kritick stanoviska. Ale pozoruhodn je to, e pokud jde o pochopen pro postup RF,
17
vyjdili je jak tradin realist (Mearsheimer), tak i liberln institucionalist (Deudney

a Ikenberry). Do osudov fze se tato vlka dostala po zahjen diskuze o konkrtn
vojensk pomoci Ukrajin. Teprve dal vvoj uke, zda takovto pomoc povede
k ostraen RF, nebo zda naopak vyst v dal zven vojenskho a politickho napt
mezi NATO a RF, jeho ppadn dsledky jsou dnes jen velmi tko pedvdateln.
Ve he je to, zda bude pokraovat nvrat ke vzorcm chovn typickm pro dobu studen
vlky, nebo zda se poda nvrat k diplomatickm jednnm [55] a od konfrontanch
mentlnch model ke kooperativnm.
Poznmky k textu a pouit literatura
[1] UCDP Uppsala University, Sweden, www.ucdp.uu.se/
[2] Sanjeev Gupta, Benedict Clements, Rina Bhattacharya, and Shamit Chakravarti. The Elusive Peace
Dividend at Finance&Development,2002.
[3] Mearsheimer, John, J. TheTragedyofGreatPowerPolitics. W. W. Norton & Company, NYC 2001.
[4] Zakaria, Fareed:ThePost-AmericanWorld,Fareed Zakaria, W.W. Norton & Company; 2008.
[5] Drulk, Petr a kol.: Jakzkoumatpolitiku:kvalitativnmetodologiev politologii a mezinrodnchvztazch. Praha: Portl, 2008.
[6] Hermann, Margaret: The Study of American foreign policy. In: RoutledgehandbookofAmericanforeign
policy. London: Routledge, 2012.
[7] Ble viz: Mearsheimer, John J. TheTragedyofGreatPowerPolitics. New York, NY: W.W. Norton, 2001.
[8] Sperling John: Capability Traps and gaps: symptoms or cause of a troubled Transatlantic relationship.
Contemporary Security Policy 25 (3), s. 452479.
[9] Duffield, J. S. WorldPowerForsaken:PoliticalCulture,InternationalInstitutions,andGermanSecurity
PolicyAfterUnification. Stanford: Stanford University Press, 1998.
[10] Malici, Akan. TheSearchfora commonEuropeanforeignandsecuritypolicy:leaders,cognitions,and
questionsofinstitutionalviability. New York: Palgrave Macmillan, 2008.
[11] Nye, Joseph: TheFutureofpower. New York: Public Affairs, 2011 za zkladn ukazatele hard power
povauje zejmna rozlohu kadho sttu, poet obyvatelstva, zsoby surovin.
[12] Mearsheimer, John. GettingUkrainewrong.International New York Times, 14. 3. 2014.
[13] Kagan, Robert:NewEurope,OldRussia. The Washington Post, 6. 2. 2008.
[14] Huntington, Samuel: TheClashofCivilizations? Foreign Affairs, Summer 1993.
[15] Ziegler,Ale.lovkctstlejenomhlad.HladomornaUkrajinvletech1932-1933.Djinyasouasnost.2009,ro.31,s.4.
[16] Newworldorder:GeorgeBushsspeech [on-line]. Dostupn z: www.al-bab.com/arab/docs/pal/pal10.htm
[17] Fukuyama, Francis: The End of History? TheNationalInterest (Summer 1989).
[18] OSCE. Charte de paris pour une nouvelle europe [on-line]. Dostupn z: www.osce.org/fr/mc/
39517?download=true
[19] Ikenberry, John:AfterVictory:Institutions,StrategicRestraint,andtheRebuildingofOrderafterMajor
Wars. Princeton University Press, 2001.
[20] Budapest Memorandums on Security Assurances [on-line]. 1994. Dostupn z: www.cfr.org/.../
budapest-memorandums.../p32484
[21] Potter, Wiliam. ThepoliticsofNuclearRenunciation:ThecasesofBelarus,KazakhstanandUkraine.
Occasional Paper, No. 22, Henry Stimson Center, April 1995.
[22] Rost Rublee, Maria: FantasyCounterfactual:A Nuclear-ArmedUkraine.Survival: Global Politics and
Strategy April-May 2015.
[23] Pifer, Steven: The Trilateral Process: The United States, Ukraine, Russia and Nuclear Weapons. Arms
Control and Non-Proliferation Series. Brookings Institutions. May 2011.
[24] Michael McFaul; Stephen Sestanovich; John J. Mearsheimer. Faulty Powers. ForeignAffairs, November/
December 2014 Issue
[25] Daniel Deudney and G. John Ikenberry. TheUnravellingoftheColdWarSettlement. Survival: Global
Politics and Strategy December 2009January 2010
Politics and Strategy December 2009January 2010
18

[27] Evans, Gareth. WhenisitRighttoFight? Survival: Global Politics and Strategy Volume 46, Issue 3, 2004.
[28] Carr, Edward: WhatIsHistory? 1961, revised edition ed. R.W. Davies, Harmondsworth.
[29] [29] UnitedNationsGeneralAssemblyResolution68/262 [on-line]. Dostupn z: en.wikipedia.org/wiki/
United_Nations...68/262
[30] Agreement on the Settlement of Crisis in Ukraine - full text. TheGuardian. 22 February 2014.
[31] Schzka, kterou pi pleitosti oslav 70. vro vylodn v Normandii zorganizovali nmeck kanclka
A. Merkelov a francouzsk prezident F. Hollande s ruskm prezidentem V. Putinem a ukrajinskm
prezidentem P. Poroenkem s clem pivst je k ukonen boj a k hledn politickho vchodiska z vlky.
[32] FT.com. FulltextoftheMinskagreement [on-line]. Dostupn z: www.ft.com/.../21b8f98e-b2a5-11e4-b234-00144fe
[33] Walesa, Lech. PolandneedsnucleararmstowardoffRussia.Agence France-Presse, September 26th, 2014.
[34] Kristensen, Hans M. Polish F-16s In: NATONuclearExerciseInItaly. Dostupn z: fas.org
[35] Bahr, Egon; Neuneck, Gtz. AgainstRenuclearisingEurope. Survival: Global Politics and Strategy
AprilMay 2015
[36] Walter Russell Mead. The Return of Geopolitics: The Revenge of the Revisionist Powers. Foreign
Affairs,May/June 2014
[37] Michael McFaul; Stephen Sestanovich; John J. Mearsheimer. Faulty Powers. ForeignAffairs, November/
December 2014 Issue
Politics and Strategy December 2009January 2010.
[39] Kennan, George F. A Fateful Error. NewYorkTimes,February 5, 1997; Mandelbaum, Michael: Preserving
the New Peace, ForeignAffairs May/June 1995 Issue
[40] Ikenberry, John. The Illusion of Geopolitics. ForeignAffairs, May/June 2014
[41] Mearsheimer: Why the Ukraine Crisis Is the West Fault. ForeignAffairs, September/
[42] Melvin, Mungo. Sevastopol: Crimean Citadel from Potemkin to Putin. The RUSIJournal, Jun 2014,
Vol. 159, No. 3.
[43] Lindley-French, Julian. Ukraine: Understanding Russia. TheRUSIJournal, Volume 159, Issue 3, 2014.
[44] S.2828 - 113th Congress (2013-2014): Ukraine Freedom [on-line]. Dostupn z: https://www.congress.
gov/bill/113th-congress/.../282
[45] Ty byly nameny pedevm proti konkrtnm initelm zodpovdnm za akce, kter podlamovaly
demokratick procesy na Ukrajin, znamenaly hrozbu pro zemn celistvost tto zem nebo zvan
poruen lidskch prv.
[46] Ukraine Freedom Support Act of 2014 - Senate Foreign [on-line]. Dostupn z: www.foreign.senate.
gov/download/ufsa_1-pager
[47] Tu v ppad dlouhodob pojman okupace Irku po svren Saddmova reimu posvtila rezoluce RB
OSN . 1483, kter byla schvlena dne 22. 5 2003 a v n bylo doslova uvedeno, e USA occupying
powers under unified command.
[48] Steven Pifer, Strobe Talbott, Ambassador Ivo Daalder, Michele Flournoy, Ambassador John Herbst,
Jan Lodal, Admiral James Stavridis and General Charles Wald.
[49] PreservingUkrainesIndependence,ResistingRussian [on-line]. Dostupn z: www.thechicagocouncil.org/
.../UkraineReport_Febru.
[50] StrategicEurope-CarnegieEurope-CarnegieEndowment [on-line]. Dostupn z: carnegieeurope.eu/
strategiceurope.
[51] Politico. ObamapressedonmanyfrontstoarmUkraine. Print version, March 12, 2015,
[52] StrategicEurope-CarnegieEurope-CarnegieEndowment [on-line]. Dostupn z: carnegieeurope.eu/
strategiceurope.
[53] Lundestad, Geir. Empire by Invitation? Journal of Peace Research [on-line]. Dostupn z: jpr.sagepub.com/
content/23/3/263
[54] Roche, Nicolas. Linterventionnisme de M. Poutine en Ukraine remet en cause lordre nuclaire.
Le Monde. 11.03.2014
[55] Rifkind, Malcolm and Ivanov, Igor. The Risk of a New Cold War. TheNewYorkTimes, 3. 8. 2014
19
Mgr. Josef Kraus, Ph.D.
stt: akti konliktu, jejich

RECENZOVAN Islmsk
participace, motivy a cle
LNEK
Islamic state: conlict actors, their
Vojensk rozhledy, 2015, ro. 24 (56), . 1, s. xxxx, ISSN 1210-3292 (titn verze), ISSN 2336-2995 (on-line).
participation, motives and goals
Abstrakt:
TextsevnujeproblematicesouasnhokonfliktuvSriiaIrku,ktervedl
akvytvoentzv.Islmskhosttu,jednznejvtchbezpenostnchhrozebsouasnhosvta.VzniktohotokvazisttnhotvarunapozadobanskvlkyvSrii
astlejetnevyeenhokonfliktuvIrkujedsledkemparticipacevelkhopotu
vnitnchivnjchaktr.Zpsobjejichparticipaceazejmnajejichclesepitom
astodiametrlnodliujanavzdorysporadickshodvnkterchdlchbodech
jenejednotnpostuploklnchaexternchsilprotihrozbIslmskhosttutmhlavnmdvodem,prototoradiklnuskupennebylozlikvidovnoialespovrazn
potlaeno.Clemtextujepedevmvysvtlitaanalyzovathlavnmotivyacle
vechvznamnchaktrpodlejcchsenatomtokonfliktuapopsatzpsob,jakm
seodrejnajehodynamice.Dkytomulzevraznzvitpehledtenvtto
velicechaotick,nepehlednaastodezinterpretovansituacinaBlzkmvchod.
Abstract:
ThistextisfocusedoncurrentsituationinSyriaandIraqandsocalledIslamic
State,theoneofthebiggestthreatsofcontemporaryworld.TheriseofthisquasistateatbackgroundofcivilwarinSyriaandstillnotfullysolvedconflictinIraq
istheresultofinvolvementofmanyinternalandexternalactors.Theformoftheir
involvementandespeciallytheirgoalsareverydifferentfromeachotheranddespite
sporadic and declaratory agreements in partial points the main reason the Islamic
Statestillexistsinverygoodshapeisdisunitedattitudeoflocalandexternalpowers
againstit.Themainaimofthistextistoexplainandtoanalyzemainmotivesand
goalsofallrelevantactorsandsidesofmentionedconflictanddescribethewaythey
affectitsdynamics.Duetothatitispossibletoincreasetheknowledgeofreaders
insuchachaotic,unclearandoftenmisinterpretedsituationintheMiddle-East.
Klov slova:
Islmsk stt, Irk, Srie, terorismus, nboensk radikalismus, obansk vlka,
akti konfliktu.
Keywords:
Islamic State, Iraq, Syria, Terrorism, Religious Radicalism, Civil War, Conflict Actors.
20
vod
Psoben Islmskho sttu a boj proti nmu ze strany irok koalice sttnch i nesttnch aktr je v souasnosti znan medializovanm a tak sekuritizovanm tmatem.
Politici, komenttoi a bezpenostn odbornci se pedhnj v hodnocen psoben
islmskch radikl na zem Srie a Irku a navrhovn vojenskch postup pro jejich
eliminaci. V aktulnm bezpenostnpolitickm diskurzu se ale pitom asto zapomn
na to nejdleitj, co determinuje aktuln stav. Tm jsou motivy a cle dlouh ady
aktr participujcch na tomto konfliktu, kter maj znan vliv na jeho vnitn dynamiku. Tento text m za cl charakterizovat a vysvtlit tyto skutenosti, bez jejich znalosti je porozumn aktulnmu dn na Blzkm a Stednm vchod doslova nemon.
Bude se pitom zamovat na pedstaven zkladnch reli syrsk obansk vlky,
genezi Islmskho sttu a pedevm na pedstaven hlavnch vnitnch i vnjch aktr.
Protoe informace o situaci na vlenm poli a na Islmskm sttem okupovanm zem
jsou velice patn dohledateln, kus, asto tendenn a podlhajc clen propagand
a mlen, je znan problm zkoumat tuto problematiku pouze v zvislosti na otevench
zdrojch. Ternn vzkum, rozhovory s insidery, snaha o triangulaci dat a pedevm
vlastn znalost reli cel oblasti, vazeb jednotlivch aktr a sil jsou naprosto klov
pro spn interpretovn souasnch udlost. Jakkoli sm autor nepobval del
dobu pmo na souasnm bojiti ani na zem okupovanm a spravovanm Islmskm
sttem, navtvil mnohokrt tento region ped konfliktem i bhem nho, dlouhodob
sleduje aktivitu loklnch a vnjch hr, stejn jako udruje kontakt mstnmi obyvateli a zahraninmi pracovnky se znalostmi mstnch reli. Sloitost cel problematiky
a nedostaten asov odstup od n pitom znesnaduje i dokonce znemouje v tto
fzi pracovat se sofistikovanjmi konceptualizacemi a teoretickmi rmci. Tento text
proto nem ambici testovat teorie ani hloubji pracovat s typologiemi konfliktnch aktr.
Pesto pro udren jakhosi zkladnho rmce bude vyuito definic stran konflikt
na zklad znmho Uppsala Conflict Data Program (UCDP). [1] Ten hovo o aktrovi jako o sttnm i nesttnm organizovanm i alespo formln organizovanm
uskupen. Dal zkladn dlen aktr je dno mrou vlastn angaovanosti v konfliktu,
a to na primrn a sekundrn. Zatmco primrn strany konfliktu jsou definovny jako
akti se vzjemn nekompatibilnmi zjmy a pozicemi, kte jsou tedy hlavnmi participanty na konfliktu, se sekundrnmi aktry je to sloitj, protoe je lze dlit na vlc
a nevlc. Prvn skupina je definovna jako strana vstupujc do konfliktu vlastnmi
vojsky aktivn podporujcmi alespo jednoho z primrnch aktr. Sekundrn nevlc akti jsou pak takov, kte poskytuj podporu primrnm stranm konfliktu, kter
njakm zpsobem ovlivuje jeho vvoj. Mysl se tm podpora finann, logistick,
omezen vojensk a zejmna ta veden mysln s clem poslit primrnho aktra.
Jak si ukeme hned ne, tato typologie se v souasnm konfliktu v Srii a Irku jev
jako velice omezen a siln nedostaujc. Lep to ostatn nen ani v ppad rozvoje tto
typologie, jak se o to pokusil nap. Luk Dyka [2]. Nelze ovem v vodu neodkzat
na nkolik pednch dl zabvajcch se vzkumem konflikt a jejich aktry. V eskm
prosted lze zdraznit prci kolektivu autor kolem Josefa Smolka a Tome mda,
v zahraninm je teba vyzdvihnout dlo kolem dvojice Dana Miodownik and Orena
Baraka, zabvajc se nesttnmi aktry ve vnitrosttnch konfliktech, Bjorna Mollera
a jeho vjimenou studii o roli externch aktr v somlskm konfliktu, i dla Johana
21
Galtunga zabvajc se teori konfliktu. [3] Jak ji bylo ale zmnno ve, konceptualizace aktr nen hlavnm clem tto prce, take tato problematika bude nyn upozadna
vtm zamenm se na vysvtlen reli oblasti, motiv a cl participujcch aktr
a dalch skutenost.
1. Hlavn akti a vvoj jejich participace

v dsledku dynamiky konliktu
Znan sekuritizace konfliktu na zem Srie a Irku ze strany politick sfry, mdi
a bezpenostnch odbornk se z vtiny zamuje na otzku vojensk eliminace Islmskho sttu, zpsoby jejho proveden a monosti vyuit nejrznjch prostedk.
Mnohem mn se ale zabv motivy a cli primrnch a sekundrnch (a dalch
v zvislosti na pouit typologii) aktr. Ti pitom utvej dv dleit charakteristiky zkoumanho konfliktu siln vnitn dynamika a velk poet participujcch stran.
Protoe prostor tohoto textu je omezen, nen mon se dopodrobna zabvat vznikem
a vvojem udlosti v rmci tzv. arabskho jara, resp. jasmnov nkazy, jak tuto vlnu
bou v islmskm svt jej kritici nazvaj. [4] Je ale teba zmnit, e to, co v Srii
zaalo jako demonstrace s politicko-ekonomickmi poadavky v roce 2011, se zvrhlo
do masivn obansk vlky s dleitm nboenskm charakterem a pesahem na zem
sousednho Irku. A zde lze hledat zklady pro genezi tzv. Islmskho sttu, kter stoj
na sunnitsko-radikln vrouce samozvanho duchovnho vdce Ab Bakra Bagddho.
Ze sv podstaty se tak Islmsk stt (nebo Islmsk chalft s odkazem na vdcovstv
muslimsk obce) vymezuje pedevm vi itm ve svm okol (syrsk alvitsk
vld, irck itsk vld, libanonskmu Hizballhu a rnu), ale tak pochopiteln
vi nevcmu Zpadu a umrnnm muslimm. Dleitou podstatou zkoumanho
konfliktu je tak nboensk tpc linie sunnitskch povstalc vi vldm v Srii
a Irku, ovldanch ity. Lze zde ale nalzt celou adu dalch dimenz konfliktu
surovinovou, regionln-mocenskou, etnickou apod. Je navc otzkou, zda lze hovoit
o jednom konfliktu Islmsk stt vs. vichni okolo v rznch rovnch, nebo se jedn
o vce samostatnch a ne vdy jasn oddlitelnch konflikt. A to je prv asi nejvt
slabinou jakkoli snahy o konceptualizaci, protoe dlit souasnou situaci na vce paralelnch konflikt je nejen otzkou do diskuze, ale pedevm velice problematickm
konem stojcm na rozklovn a oddlen pelvajcho se nsil ze strany mnoha
rzn zainteresovanch stran konfliktu.
V poslednch (a nejaktulnjch fzch) konfliktu jde minimln deklaratorn o tpen nboensk na zklad sunnitsky-radiklnho vymezen Islmskho sttu. Vzhledem k tomu, e vytvoen Islmskho sttu v Irku a Levant (Islamic State of Iraq
and the Levant) v roce 2013 a nsledn perod v Islmsk stt i Islmsk chalft
v roce 2014 [5] znamenalo vraznou zmnu situace a orientace aktr participujcch
na konfliktu, tak je vhodn z hlediska charakterizovn jejich motivace a cl vysvtlit
tento vvoj v zvislosti na zmnch situace v obou postiench zemch. Lze tak pracovn rozdlit vvoj zapojen a cl aktr na dv obdob do vzniku Islmskho sttu
a po vzniku Islmskho sttu, resp. ped a po pelit konfliktu do sousednho Irku.
Zatmco v prvn fzi se vtina zastnnch zem stavla za protiasadovsk rebely
(vjimku pedstavuje Rusko, rn a nesttn libanonsk aktr Hizballh, stojc na stran
22
syrskho prezidenta Bara Asada viz ne), ve fzi druh u je situace mnohem sloitj. Hrozba Islmskho sttu se pestv lbit pvodnm dontorm syrskch rebel
a ti tak svou pomoc omezuj (Sadsk Arbie, Katar), nebo dokonce proti nmu aktivn
vystupuj a usiluj o jeho znien (USA, evropsk mocnosti). Cel situace je o to sloitj, e nkte akti deklaratorn vystupuj proti Islmskmu chalftu, ale nadle
jej pmo i nepmo podporuj, nebo mu jinak pomhaj v jeho peit a udren (Sadsk
Arbie, Katar, Turecko). Do toho zde dochz k zataen dalch aktr do boj, kter
se jich dve netkaly, ale nyn pro n pedstavuj vznamnou bezpenostn hrozbu
(Irk, Kurdov). Popsat a vysvtlit tyto zmny je tak dleitm clem nsledujc sti.
2. Syrsk obansk vlka a hlavn strany konliktu

Nepokoje v Srii, kter od roku 2011 postupn perostly do podoby obansk vlky,
maj od potku jednu klovou stranu v podob primrnho sttnho aktra reim
prezidenta Bara Asada a jeho standardn syrskou armdu. Ten m pochopiteln nsledujc cle potlait opozici, opt zcela kontrolovat cel zem Srie a udret se u moci.
S vvojem konfliktu se cle roziuj o kontrolu hranic, zabrnn tokm proti nboenskm a etnickm meninm (primrn alvitm, kesanm, Kurdm a Armnm)
a zastaven islamizace zem. Proti syrskmu reimu a jeho clm stoj v tehdej dob
velice neforemn, rozttn, nesourod a velice mlo organizovan opozice. V jej siln
fragmentaci lze sledovat nkolik zkladnch proud, kter ovem poj pouze jeden cl
a tm je svren Bara Asada. Zcela se ale li ve sv politick orientaci a vizi budoucnosti Srie po odstaven prezidenta od moci. Z potku na Zpad siln akcentovan
opozice usilujc o svobodn volby, ukonen autoritskho reimu a vytvoen exilov
vldy uznan zpadnmi zemmi se velice rychle rozpad, ztrc jakoukoli legitimitu
(pokud lze vbec hovoit o tom, e by j kdy mla) a marginalizuje se. Dal nzorov
skupina ji akcentuje nboensk rozmr konfliktu, kter stav jako souboj sunnitsk
vtiny s vldnouc itskou meninou. Bar Asad a jeho vldnouc klika toti pat
k nboensk sekt alvit, kte maj ble k itsk verzi islmu. Tvo asi 12 % syrsk
populace, tedy vraznou meninu v jinak sunnitsk zemi. Pestoe se nejedn o typick
ity a jsou zde nemal nzorov, zvykov, prvn a nboensk rozdly, optikou sunnit
to jsou vichni it, tedy nboent neptel, modli apod.. Clem tto nzorov
skupiny (nikoli ovem monolitn) je krom svren Bara Asada nastolen vldy v rukou
sunnit a odstaven alvitsk meniny od moci. Nejvtm problmem tto opozin sti
byla masivn fragmentace, kter znemoovala njakou vt organizaci na politick
i vojensk rovni. V letech 2011 a 2012 byla tato st syrsk opozice rozdrobena mezi
stovky rznch odbojovch skupinek, navc asto zaloench na regionlnm, klanovm i dokonce rodovm zklad. [6] Bez nadszky tak lze ci, e nezdka dochzelo
k situaci, kdy jedna vesnice pedstavovala jednu skupinu odporu kontrolujc blzk
okol, zatmco v sousedn vesnici byla skupina jin. [7] Postupn ovem vykrystalizovala skupina, kter se s nzvem Svobodn syrsk armda (Free Syrian Army) alespo
deklaratorn ujala vedouc pozice v odboji proti Baru Asadovi. Pestoe byla z 90 %
sunnitsk [8], dokzala na svou stranu dostat rovn nkter skupiny Kurd a Drz
(rovn mal sekta itsk vtve islmu). [9] Nkte pedstavitel Svobodn syrsk
armdy byli napojeni na jinak nespn projekt opozin syrsk vldy pod nzvem
23
Syrsk nrodn rada (Syrian National Council). Ovem veker pokusy o sjednocen
opozice a vytvoen uznateln exilov vldy selhaly na vnitnch rozepch nkolika
frakc a pedevm v dsledku nstupu dalch hr na syrsk bojit.
Tet vznamnou skupinou dle ideov orientace byly a jsou sunnitt nboent
radiklov. Ti jsou od potku finann i materiln podporovni zejmna ze zem
Perskho zlivu, jmenovit Sadsk Arbie, Kataru a Bahrajnu. Na tto skupin se tak
poprv vrazn ukzala internacionalizace celho konfliktu, protoe krom materiln
podpory ze zahrani do Srie zaali proudit radiklov z mnoha kout islmskho svta.
Pedn se jedn o bojovnky z ji probhnuvch i probhajcch konflikt v Libyi,
Egypta a Irku, dle ponkud pekvapiv lze zaznamenat ast radikl ze Severnho
Kavkazu (eenci, Dagestnci) a pak ada dobrovolnk z okolnch zem (Jordnsko,
Libanon) a zem Perskho zlivu (Sadsk Arbie, Katar, Bahrajn, Kuvajt). Zvltn
kategorii tvo bojovnci z Evropy, piem se z vtiny jedn o pisthovalce druh a tet
generace radikalizujc se v evropskch meitch a odjdjcch (asto s romantickmi
pedstavami) bojovat za sv znovunalezen kulturn a nboensk koeny. Nejdleitjm uskupenm, kter dokzalo vytvoit fungujc organizan strukturu a pohltit
i zahranin radikly, byla Fronta an-Nusr, hlsc se k odkazu organizace al-Kida.
V roce 2012 pitom byla velice spn a viditeln i kvli vyuvn teroristickch
technik (sebevraedn atentty, vbuchy apod.). Z toho dvodu byla celou adou zem
zaazena na seznam teroristickch organizac. V prvn fzi konfliktu se jedn o klovho
hre mezi sunnitsky radiklnmi skupinami, jejich hlavnm motivem a clem je krom
svren prezidenta Asada vytvoen islmskho sttu salfistickho raen. [10] Druhou
vznamnou skupinou s dost podobnou orientac a podobnm raenm je Islmsk fronta,
kter oznmila svj vznik a na konci roku 2013. Ideologick, nboensk, finann
a materiln napojen na Sadskou Arbii a jej spojence z Perskho zlivu se pitom
tk obou tchto skupin. [11] Rozdly mezi nimi jsou spe partikulrn a jde tak spe
o klasick boj o moc mezi vdmi osobnostmi tchto dvou organizac, stejn jako
destek dalch marginlnjch uskupen, kter na syrskm bojiti s podobnm zzemm
operuj. Kadopdn v souasnosti jsou vechny tyto skupiny mimo pozornost z dvodu
vytvoen Islmskho sttu, kter dokonce nkter pohltil a vi jinm se vymezil.
Tm by bylo mon pejt od primrnch aktr k aktrm sekundrnm. Jakkoli
standardn rozdlen UCDP nepot s rozdlenm primrnch a sekundrnch vlcch
stran na aktry sttn a nesttn, tak u tohoto konfliktu je patrn hlavn souboj mezi
sttnm aktrem Syrsk reim a armda [12] a aktry ist nesttnmi. V ppad
sekundrnch aktr lze rovn nalzt sttn a nesttn strany. Ti jsou pitom jak regionln provenience, tak sestvaj ze svtovch mocnost. Na stran Asada lze nalzt
dva klov sttn spojence rn a Rusko. Prvn jmenovan pat mezi klov partnery
syrskho reimu ji od potku 80. let 20. stolet a hraje dleitou roli prostednka
a pomocnka pi aplikaci rnskho vlivu v sousednm Libanonu a tak na Palestinsk
zem. Klov je pedevm zsobovac trasa a pstup k libanonskmu Hizballhu,
radikln itsk (dle seznamu nkterch zem tak teroristick) organizaci, kterou rn
na potku 80. letech bhem libanonsk obansk vlky fakticky zaloil a do dnench
dn na ni m siln vliv, a tak na palestinsk zem v Izraeli. [13] Prv problmy
na syrskm zem aktuln komplikuj pstup rnu do Libanonu, co vede k zapojen
Hizballhu do konfliktu (viz ne) a zrove vt angaovanosti samotnho rnu
v konfliktu na stran Asada. Vzhledem k nboensk blzkosti se rn logicky zapojuje
24
do boj na stran svch souvrc jakoto hlavn a nejdleitj stt itskho islmu.
Naopak podpora sunnitskch radikl ze strany rovn sunnitskho palestinskho
Hamsu znamenalo opadnut zjmu rnu o podporu tto teroristick organizace. Krom
udren souasnho syrskho reimu u moci, zajitn pstupu do Libanonu a udren
vlastn pozice coby vd zem it m rnsk angam v konfliktu i dal cl mt
navrch ped svm dleitm regionlnm rivalem v podob Turecka. rnsko-tureck
vztahy jsou dlouhodob komplikovan. Turci jsou kvli sv etnick blzkosti hlavnm
spojencem zerbjdnu a rn m na svm zem silnou zerbjdnskou meninu
tvoc zhruba tvrtinu populace. Obavy z iredenty podporovan Tureckem jsou tak
pro rnsk politick elity dlouhodob silnm strakem. Turecko je tak lenem NATO,
a do poslednch let klovm muslimskm spojencem sttu Izrael a pedevm zem
se silnmi regionln-mocenskmi ambicemi. Tm vytv rnu znanou konkurenci,
protoe ten aspiruje na vedouc zemi v oblasti. Optikou obou zem tedy plat, e zisk
jednoho znamen ztrtu druhho. (O motivech Turecka ne.) Z tchto dvod se rn
v konfliktu od samho potku velice siln angauje. Pesto se stle v tto prvn fzi
jedn o nebojovou pomoc na rovni dodvky zbran, munice, vojensk techniky, zpravodajskch informac a politick podpory. Na syrskm zem ji tou dobou operuje rnsk
vojensk personl, ale pevn pouze na rovni poradc a zpravodajc. Jedn se tedy
o sekundrnho nevlcho aktra.
Druhm klovm Asadovm sttnm spojencem je Rusko. To m ponkud jin
motivace a Srie pro nj nen ivotn dleitm spojencem. Ovem je spojencem dlouhodobm a vrnm. Dokonce takovm, e Rusku dovolil vytvoit vojenskou nmon
zkladnu v pstavu Tarts, co poskytlo Rusm dleit pstup do Stedozemnho
moe. Dky dlouhodob relativn izolaci Srie na mezinrodnm poli si navc dokzalo
Rusko zskat v tto zemi siln politick a ekonomick vliv. Kdyby Rusov nechali
Bara Asada padnout, pili by tm o pstup do cel oblasti Blzkho vchodu. [14]
Tyto motivy u jsou dostaten k tomu, aby se Rusko stalo hlavnm obrncem syrskho
reimu na mezinrodnm poli, zejmna v OSN. inn a dlouhodob blokuje nvrhy
rezoluc a dalch opaten vi Asadovu reimu a intenzivn se sna zabrnit jakkoli ciz ozbrojen intervenci proti Asadovi, a u ze strany OSN i NATO. Navzdory
nmon vojensk ptomnosti se ani Rusov nezapojuj do boj, ale s velkou intenzitou
zsobuj syrskou armdu zbranmi. Richard Galpin odhaduje, e vvoz do Srie tvo
a 10 % ruskho celosvtovho prodeje zbran a hodnota syrskch kontrakt dosahuje
rovn 1,5 miliardy dolar. [15] V menm mnostv se v Srii pohybuj tak rut
vojent poradci, jejich hlavnm kolem je vycviit syrskou armdu ve vyuvn
zbran Ruskem dodanch. [16]
Je-li zmnno Rusko, nelze opomenout ani druhou svtovou mocnost, brno ze studenovlenickho hlediska, Spojen stty americk. Zmnn studenovlenickho
kontextu zde pitom nen samoeln, protoe USA jsou tmto vidnm svta ve sv
politice vi Srii stle znan ovlivnny. Bar Asad jako dleit spojenec Ruska
a tak dlouhodob neptel sttu Izrael je automaticky zaazen na seznam reim neptelskch (nebo alespo mn ptelskch) vi USA. Jeho svren s deklaratornm
clem vytvoen demokratick Srie bylo hlavnm clem americkch snah o podporu
povstalc. Od potku tak USA podporovaly rebely, pestoe se zamovaly na neletln
zbo humanitrn pomoc, komuniktory, balistickou ochranu, vojenskou vstroj atd.
ale dodvkm zbran se clen vyhbaly. To z toho dvodu, e Spojen stty si nebyly
25
(a dodnes nejsou) zcela jisty, o jak opozin skupiny by se mly opt a jakou politiku
zaujmout. Do znan mry se v tom spolhaj na Turecko, tedy klovho hre celho
konfliktu a navc americkho blzkho spojence ze Severoatlantick aliance. [17] Zmaten, neznalost, chaos a pedevm absence jakkoli konstruktivn vize a poadavk
USA ohledn vyeen syrskho konfliktu potvrdila i slova generla Davida Petraeuse,
bvalho vznamnho vojenskho pedstavitele USA a bvalho editele americk CIA.
Ten bhem sv pednky na Univerzit obrany v Brn [18] dokzal velice pesn specifikovat, co Amerian nechtj, aby se Sri stalo. Nechtj dle reim Bara Asada
u moci, ale zrove nestoj o to, aby byla zem ovldnuta islmskmi radikly. Nestoj
rovn o to, aby se Srie rozpadla a vytvoila nap. alvitskou, sunnitskou i kurdskou
st. Tak pro n nen ppustn, aby Srii ovldal rn, kter pedstavuje dlouhodobho
americkho protivnka na Stednm vchod. Bhem sv ei ale nezmnil jedinou
vc, kterou USA v obanskou vlkou postien Srii skuten chtj. Pouh negativn
vymezen nesmuje k dnmu konstruktivnmu een nastalho problmu a americk
administrativa tak v syrskm konfliktu bloud dodnes, pestoe vznik tzv. Islmskho
sttu situaci ponkud pozmnil.
Ji zde byla zmnna dleitost aktivit Turecka v syrsk obansk vlce. To se sna
hrt roli regionln mocnosti, piem dlouhodob nepli vel vztahy se syrskm
reimem tureckou dominanci omezovaly. Naopak spojenectv Bara Asada s rnem
(a tak Ruskem) tureck vliv v oblasti vrazn limitoval a vedl k posilovn pozice
klovho regionlnho rivala v podob Islmsk republiky. Svren Asadova reimu
a nastolen reimu protureckho se tedy stalo jednm z primrnch cl Ankary. Syrsk
konflikt m z tureck perspektivy pekvapiv i surovinovou dimenzi. Pestoe sama Srie
nen z hlediska zsob ropy a zemnho plynu pli vznamn stt, zejmna v kontextu
regionu Blzkho a Stednho vchodu, m znan potencil coby dleit tranzitn
zem. Syrskm zemm by mohly vst produktovody z blzkho libanonsko-izraelskho
elfu [19] a samozejm tak z oblasti Perskho zlivu. Export ropy a zemnho plynu
z tohoto teritoria je stle ivotn zvisl na lodn doprav pes Hormuzskou inu.
Zvislost a zranitelnost tohoto transportnho uzlu motivuje dlouh roky k plnovn
vytvoen alternativn cesty ropy a zemnho plynu na Zpad. zem Srie by s napojenm
na tureckou infrastrukturu dle do Evropy bylo skuten dleit. Ji nyn pedstavuje
Turecko pro Evropu naprosto nepostradateln transportn uzel pro energetick suroviny
z oblasti Kaspickho moe. V ppad kontroly dopravy suroviny z oblasti Blzkho
a Stednho vchodu by tureck pozice jet poslila, stejn jako jeho politick a ekonomick svazky s Evropou. [20] Turecko m proto eminentn zjem na ovlivnn syrskho
konfliktu pro vlastn uitek. K tomu vyuv dvou dleitch vhod. Tou prvn je dobr
znalost prosted, napojen tureckch tajnch slueb na st syrskch povstalc a dlouhodob siln politick, ekonomick i vojensk pozice v regionu, tou druhou je lenstv
v NATO. Severoatlantick aliance jednak pedstavuje bezpenostn zruku pro Turecko
v ppad pelit konfliktu, jednak znamen pleitost distribuce spojeneck pomoci
povstalcm tak, jak Ankara uzn za vhodn. Zejmna americk, ale i evropsk finance,
vstroj a v neposledn ad tak vzbroj jsou dodvny Turky vybranm povstaleckm
skupinm. Americko-tureck spoluprce jde v souasnosti dokonce a k vojenskmu
vcviku rebel [21], ovem tm, kdo identifikuje pjemce takovto pomoci, je vtinou
Ankara. Prosazovn vlastnch nrodnch zjm za penze USA a nkterch evropskch
stt NATO je pochopiteln dobr benefit pro tureckou zahranin politiku.
26
Nemn dleitmi aktry jsou od potku syrskho konfliktu stty Perskho zlivu,
zejmna Sadsk Arbie a Katar. Tyto dv zem stly do znan mry za vytvoenm
a poslenm nboensk dimenze syrskho konfliktu. Sadsk Arbie, jejm sttnm
nboenstvm je sunnitsky-radikln verze islmu, znm jako wahhbismus, je jednm
z nejvtch a nejdleitjch sponzor islmskho radikalismu a extremismu sunnitsk
provenience po celm svt. Jednm z hlavnch motiv sadskho krlovstv v podpoe
islamistickch bojvek v zahrani je obava ped vzrstajcm vlivem it v oblasti
Blzkho a Stednho vchodu. Jedn se o tvorbu tzv. itskho plmsce, z nho maj
sunnitsk vldy nejen v regionu Perskho zlivu obavy od spojeneck invaze do Irku
v roce 2003 a svren reimu Saddma Husajna. itsk plmsc je pomysln zem
thnouc se z Afghnistnu a rnu, pes Irk do Srie a Libanonu. Vzrst moci it
by znamenal ohroen vnitn bezpenosti cel ady stt, kter jsou ovldny sunnity,
ale zrove maj na svm zem poetn vznamnj itsk skupiny. [22] To se tk
pedevm Bahrajnu, ale sten i Kataru a Sadsk Arbie. Prv tyto zem se staly
klovmi podporovateli syrskch rebel od zatku konflikt, piem zde byl akcentovn sektsk rozmr tto podpory. Podle Financial Times [23] Katar bhem prvnch
dvou let syrsk obansk vlky podpoil rebely stkou kolem 3 miliard dolar a spolu
se Sadskou Arbi, kter se rovn stala dleitm finannm dontorem sunnitskch
bojovnk, dodval povstalcm vznamn mnostv zbran. Rozttnost sadsk podpory nevykompenzovalo ani vytvoen uskupen Dai al-Islm (Armda Islmu), kter
vzniklo v z roku 2013 jako unie 43 rebelskch skupin, asto s radikln-sunnitskm
ideologickm zzemm. [24] Sadov tak oficiln i neoficiln podporuj celou adu
ozbrojench opozinch skupin finann, materiln a tak logisticky, piem tato
podpora si nala sv pjemce i v zrodcch tzv. Islmskho sttu.
Izrael je pochopiteln dleitm aktrem jakhokoli konfliktu na Blzkm a Stednm vchod, protoe tyto situace vdy velice citliv vnm z hlediska vlastn nrodn
bezpenosti. Izrael se do konfliktu nezapojuje pmo, protoe ast idovsk armdy
na vnitromuslimskm a vnitroarabskm konfliktu by mu udala pln jinou dynamiku
a hrozila by spojenm vech zastnnch prv proti sttu Izrael. Na druhou stranu
ale idovsk stt velice peliv od potku situaci monitoruje a ta tak do znan mry
hraje v jeho prospch. Pedevm je zde pleitost zbavit se dlouhodobho neptele v podob syrskho reimu, s nm m Izrael spory o Golansk viny a kter
podporuje libanonsk Hizballh, protivnka, se kterm se izraelsk bezpenostn sly
v nedvn minulosti ji nkolikrt vojensky stetly. Na druhou stranu ale Izrael nepotebuje na svch hranicch stt postaven na islmskyradikln vrouce, kter by mohl
pedstavovat jet vt ohroen ne pragmatick a sekulrn Asad. Podle Ibrahima
Fayada tak situace syrsk obansk vlky, kdy se dva perou a tet se smje, hraje vrazn
do izraelskch karet. Izraelskm zjmem je udrovat tento status quo oslabujc vechny
jeho protivnky v oblasti. Udrovn tto kehk rovnovhy, kdy ani jedna strana nesm
druhou zniit, se podle Fayada sna Izrael doclit zejmna prostednictvm ovlivovn politiky USA v regionu, protoe jeho vlastn pm intervence by byla nedouc
a kontraproduktivn. [25]
Evropsk mocnosti, konkrtn Velk Britnie a Francie, se v popisovan prvn fzi
syrskho konfliktu nepli oteven a veejn angaovaly na stran protiasadovsk
opozice. Ob zem pitom akcentovaly neletln pomoc rebelm a nejvce se zmiovala
pomoc finann. [26] Pozdji ovem vylo najevo to, o em se mezi bezpenostnmi
27
odbornky a v mediln sfe spekulovalo, a to e ob zem dodvaly rebelm krom

humanitrn pomoci, financ a neletlnch materil i zbran. Francouzsk prezident
Franois Hollande a v polovin roku 2014 veejn piznal, e Francie nepmo dodvala povstalcm, zejmna tm z Svobodn syrsk armdy a j pidruenm skupinkm,
zbran. [27] Velk Britnie vdy oficiln tuto monost pouze zvaovala a zasazovala se
o zruen embarga Evropsk unie pro dovoz zbran nesttnm skupinm do Srie. [28]
V bezpenostn a odborn komunit ale nen dnm tajemstvm, e tak britsk krlovstv se podlelo na dodvkch zbran protiasadovskm bojvkm. Angam obou
evropskch mocnost (pedevm Francie) bylo patrn od samho zatku konfliktu
v Srii, kdy ob zem shodn volaly po podpoe opozice a svren prezidenta Asada. [29]
O motivaci obou zem se d v tto dob spe spekulovat. Nejvce se v tto souvislosti
hovo o zskn ekonomickch pleitost pro britsk a zejmna francouzsk obchodn
spolenosti, kter by mly zskat pstup na syrsk trh po odstrann reimu Bara
Asada a nastolen politickho reimu vce otevenho zpadnm investicm a obchodnm zjmm. [30] Nutno ovem dodat, e evropsk podpora povstalc vznamn
klesala v kontextu nboensk radikalizace celho konfliktu. Velk Britnie a Francie
zaaly od svch aktivit pozvolna ustupovat s tm, jak dochzelo k formovn zrodk
tzv. Islmskho sttu.
Mezi mn vznamn sttn aktry v tto sti konfliktu lze jet jmenovat okoln
zem, pedevm Jordnsko, Libanon a Irk, ppadn kurdsk autonomn region v Irku.
Jejich pozice vi syrskmu konfliktu byla formovan pedevm vlastnmi bezpenostnmi riziky vyplvajcmi z plivu uprchlk, pesunu zahraninch bojovnk
a zbran pes jejich zem a nboensk radikalizace celho regionu. Angaovanost
tchto aktr pesto byla zpotku velice nzk a clila pedevm na zabezpeen vlastnch hranic a humanitrn pomoc uprchlkm. Rovn kurdsk participace na obansk vlce v Srii byla v tto fzi velice nzk, pestoe v samotn Srii jich je mezi
2 a 2,5 miliony a tvo tak 10 a 15 procent populace. Kurdov ale nebyli masov
soust ani protiasadovskho odboje, ani vldnch sil potlaujcch rebelii. Kurdsk
zem v Srii vyhlsila neutralitu, do boj pli nezasahovala a nebyla ani napadna.
To ve se zmnilo a s nstupem Islmskho sttu, pestoe Kurdov byli napadni
i dalmi islamistickmi skupinkami. [31]
V ppad nesttnch aktr je krom ve uvedench opozinch skupin teba uvst
zejmna roli libanonsk organizace Hizballh. Jedn se o radikln itskou organizac
vzniklou v prbhu libanonsk obansk vlky na zatku 80. let a fakticky vytvoenou rnskmi Revolunmi gardami. Je tak nejen dlouhodobm rnskm spojencem
(i dokonce nstrojem), ale tak spojencem syrsk strany Baas a Bara Asada. Prv
pes syrsk zem je Hizballh zsoben rnskmi a syrskmi zbranmi, financemi
a celou adou dalho materilu potebnho pro zabezpeen aktivit tto skupiny. Dlouh
desetilet tak lze hovoit o klov ose rn Srie Hizballh (i Tehern Damaek
Bik), kter do znan mry urovala a uruje bezpenostn dynamiku v regionu. [32]
Udren reimu Bara Asada a jeho kontrola syrskho zem je proto ivotnm zjmem
Hizballhu, ktermu reln hroz odznut a izolace. Z toho dvodu se bojovnci
Hizballhu aktivn zapojuj do syrskho konfliktu od potku roku 2012, deklaratorn
a oteven od roku 2013, piem obsazuj, ist a kontroluj oblasti na jihozpad Srie,
pedevm v regionu al-Qusar, sousedcch s Libanonem. [33] Kvli tomu maj standardn syrsk ozbrojen sly voln ruce zasahovat v jinch regionech, ani by se musely
28
strachovat o bezpenost v regionech kontrolovanch Hizballhem. Zapojen tto libanonsk skupiny do boj v Srii jen zdrazuje nboenskou dimenzi konfliktu, protoe
sunnit z ad protivnk zdrazuj itsk zzem organizace. Hizballh se na druh
stran alespo rtoricky sna nestavt sv zapojen do konfliktu na itsko-sunnitskm
zklad, protoe by to zpsobilo znan pnut na vnitrolibanonsk rovni. O tom ostatn
svd veejn prohlen generlnho tajemnka Hizballhu Hassana Nasrallha, v nich
syrsk rebely oznauje za odpadlick teroristy, nejsou to muslimov, ale vrazi, kte
vrad mnohem vce sunnit ne it a kesan, a pro Hizballh je dleit chrnit
proti tmto lidem svou zem a vechny mrumilovn a civilizovan lidi v okol. [34]
3. Islmsk stt a promna motivace

a zapojen aktr
Do dynamiky syrskho konfliktu vrazn zashlo vytvoen tzv. Islmskho sttu
z ervna roku 2014, pestoe skupina jej formujc operovala na syrsko-irckm teritoriu ji dve, jen pod jinmi nzvy. Islmsk stt, znm tak pod zkratkou IS, nebo
ISIS (Islamic State of Iraq and Syria) i ISIL (Islamic State of Iraq and the Levant),
ppadn pod arabskm nzvem Di i De (z arabsk zkratky slov ad-Dawlat al-Islmjatial-Irkwa-m Islmsk stt v Irku a na Blzkm vchod), vznikl
pi pelit konfliktu do sousedn sunnitsk sti Irku a mocenskm upevnn nkolika
islmsky-radiklnch skupin na zem tchto dvou stt. Politickm a duchovnm vdcem Islmskho sttu (dle jen IS) se stal Ab Bakr Baghdd Iran, kter se sm
jmenoval do pozice chalfy tohoto kvazisttnho uskupen. Geneze, fungovn a vnitn
sloen Islmskho sttu jsou tmaty samy o sob a nen clem tohoto textu je detailnji
rozebrat, protoe by to znamenalo vznamn pekroen limit tohoto textu. Kadopdn a u je centralizace, hierarchizace a sprva IS v mnohm diskutabiln, je teba
s nm potat jako se zcela novm aktrem, kter vrazn ovlivnil chovn a cle ostatnch aktr konfliktu na zem Srie a Irku. Sm IS se pitom deklaratorn vymezuje
vi centrlnm vldm v Damaku a Bagddu, piem usiluje o svren tchto vld,
pln kontrole dobytho zem a dal zemn expanzi a vytvoen nboensky istho
(radiklnho) sunnitskho sttu. Velice tvrd podmnky pro obyvatele na jm kontrolovanm zem, nboensk a etnick istky a masakry spolu s agresivnmi vboji,
rekrutovnm zahraninch radikl nejen z muslimskch zem a podporou islmskho
radikalismu a terorismu, to ve dl z IS siln akcentovanou hrozbu nejen pro samotn
syrsk a irck stt, ale i pro okoln zem, regionln stabilitu a stty, z nich do oblasti
odchz dobrovolnci bojovat za hodnoty a zjmy IS.
Vznik IS vrazn zmnil postoj a chovn USA vi syrskmu a nyn i irckmu
konfliktu. Pelit vlky do sousednho Irku, za nj se Spojen stty stle ct zodpovdn, vedlo k americk podpoe irck standardn armdy, kter se krom kurdskch
bojovnk (pemerg) stala hlavnm protivnkem na tzv. vchodn front bojit IS.
Jej poten nespchy a prohry, kter vedly a k ohroen hlavnho msta Bagddu,
si na USA vynutily mnohem vt angaovanost v konfliktu. Rovn brutln vrada
americkho novine Jamese Foleyho (a cel ady dalch zpadnch rukojmch) vzbudila
v americkm veejnm mnn a politick sfe vlnu pobouen a odhodln toto barbarsk chovn zastavit a vinky potrestat. V z roku 2014 pak Spojen stty sty svho
29
prezidenta Baracka Obamy vyhlsily za svj cl znien IS a zlikvidovn tto teroristick

hrozby pomoc leteck kampan na syrskm a irckm zem. [35] Pod vedenm USA
tak vznik koalice stt, kter pouvaj svho letectva k tokm na cle IS, piem
jejmi leny jsou krom Spojench stt tak Bahrajn, Jordnsko, Katar, Sadsk Arbie
a Spojen arabsk emirty (vce o tchto sttech viz ne). Nutno ovem dodat, e celkov m tzv. koalice proti IS na 62 zem, piem vtina z nich podporuje protivnky
IS finann i humanitrn pomoc. [36] Krom leteck kampan se USA potkaj s IS
tak na pozemnm bojiti, a to pedevm dodvkami zbran, techniky, financ a dalho materilnho zajitn standardn irck armd a kurdskm bojovnkm v Srii
a Irku. Ptomn jsou zde ale tak jednotky americkch specilnch sil, kter vyvjej
pedevm poradenskou innost. Ze stejnho dvodu jsou na tomto mst dislokovny
i sly kanadsk, britsk a dal.
Americkm clem slo jedna je znien IS, piem se sousted na leteckou kampa
a podporu irck armdy, kurdskch bojovnk a ady syrskch opozinch skupin.
Jakkoli pozemn angam ale USA stle odmtaj. Nicmn touto pozic se Spojen
stty fakticky dostaly na stejnou stranu bojov linie jako reim Bara Asada a rn.
Pesto prezident Obama nadle zavrhuje vytvoen jakhokoli spojenectv s Asadem,
nadle trv na jeho sesazen a budoucnost Srie vid pouze bez souasnho syrskho
prezidenta. [37] Za tmto nesmiitelnm postojem lze vnmat siln tureck tlak (viz ne),
protoe Turecko v pozici klovho americkho spojence v oblasti stle trv na svren Bara Asada jako na klovm cli spojeneckho angam v Srii v boji proti
IS. Na druhou stranu, pokud by se Spojen stty rozhodly Asada nakonec podpoit,
otevelo by jim to monost zlepit vztahy s rnem a poslit vlastn pozici v oblasti.
Tato strategick a geopolitick dilemata do znan mry uruj americkou schizofrenn
pozici v souasnm konfliktu s IS.
Druhm nejdleitjm vnjm aktrem v boji proti hrozb IS je bezesporu rn.
Ten vrazn poslil vlastn angam, kter se nyn neomezuje pouze na syrsk bojit
a podporu Asadovy armdy, ale expandoval na bojit irck. Tehern je hlavn spojenec
irck itsk vldy a rebely z IS m doslova za svmi hranicemi. De pedstavuje pro
rn aktuln nejvt a nejakcentovanj bezpenostn hrozbu, piem je primrnm
rnskm zjmem IS zniit a ochrnit (poslit) irck a syrsk stt v boji proti nmu. [38]
rn pitom krom materiln a finann podpory irck armdy a kurdskch bojovnk
do konfliktu pispv i vlastnmi vojenskmi silami. Vytv vlastn leteckou kampa,
rnt vojent poradci, zejmna ti ze specilnch tvar rnskch Revolunch gard [39],
trvale spolupracuj na operan rovni s irckou armdou a bylo zaznamenno i pm
zapojen rnskch vojk do boj. Na irckm bojiti pitom nechyb rnsk vojensk
piky, vetn legendrnho generla Qsema Soulejmnho, kter zde vede speciln
operace. [40] rnsk motivace i cle se tak v prbhu konfliktu s pchodem IS pli
nezmnily a stle se jedn zejmna o udren Bara Asada u moci, udren spojen s libanonskm Hizballhem, vtzstv nad regionlnmi rivaly Tureckem a Sadskou Arbi
a poslen itskho prvku v oblasti. K nim lze ovem pidat jet jeden, nepli vrazn
a mlo akcentovan monost sblen se Spojenmi stty. Dle logiky neptel mho
neptele je mj ptel dochz k tomu, e USA a rn se dostvaj na stejnou stranu
v konfliktu s IS. V kontextu probhajcch jednn o rnskm jadernm programu a zruen
ekonomickch sankc vi tto zemi ze strany Spojench stt a Evropsk unie pak me
bt rnsk angam v Srii a Irku zajmavou monost, jak ovlivnit jejich vsledek.
30
Tureck pozice je v konfliktu se vznikem IS jet dleitj. Turecko se pochopiteln

vymezuje vi IS, protoe se jedn o problematickho, nestabilnho a nevypoitatelnho
aktra, kter stav na pln jinch principech ne Ankara. Skrze IS neme rozvjet dn
svj pln a doshnout ve vytyench cl, protoe to je jednak politicky neprchodn,
jednak technicky nemon. Na druhou stranu ale Turci nechtj pipustit vtzstv Bara
Asada a rnu stejn jako ztratit vliv mezi opozinmi skupinami. Tureck bezpenostn dilema se znsobilo s tm, jak do konfliktu byli ve vt me zataeni Kurdov.
Ti el tokm nejen na irckm zem, kde byli nuceni hjit vlastn autonomn zem,
ale pedevm v Srii, piem symbolem boj Kurd proti IS snacm se etnicky jm
ovldan oblasti vyistit se stalo msto Kobani. [41] Na tomto pkladu lze nejlpe
demonstrovat problematickou tureckou pozici. Ankara byla pod silnm mezinrodnm
tlakem, aby Kurdm bojujc za zchranu vlastnho msta a ueten obyvatel etnickch
istek ze strany IS pomohla, nebo alespo umonila prjezd kurdskm pemergm pes
tureck zem. Toho se ale Ankara velice dlouho zdrhala a dokonce byla nucena nsilm
potlaovat protesty na vlastnm zem, kdy turet Kurdov vyjadovali nespokojenost
s jednnm tureck vldy. [42] Nakonec ale Turci umonili na konci jna roku 2014
prjezd kurdskch sil do Kobani, co znamenalo obrat v dosavadnch bojch a postupn
odren tonk z IS. [43] Tureck motivace k zaujet takovto pozice je dna vlastnmi bezpenostnmi zjmy. Turecko m dlouhodob problmy se separatistickmi
tendencemi kurdsk meniny na svm zem. Podpora pro Turky tolik problmovch
Kurd by se asem mohla obrtit proti nim samotnm. Obavy z toho, e dnes vyzbroj
a podpo Kurdy, aby ti proti nim ztra tyto zbran obrtily, jsou v souasnosti hlavnm
bezpenostnm dilematem Ankary v konfliktu na sousednch zemch. Vtzstv Kurd
v Srii a jejich nejasn budoucnost doslova hroz vytvoenm dal kurdsk autonomie
(po autonomii irck) a znovuaktivovn kurdskho protitureckho boje za vizi samostatnho a velkho Kurdistnu. Vybalancovn kurdsk otzky (mezinrodnm tlakem
vynucen podpora proti IS vs. oslabovn kurdskch autonomizanch snah), redistribuce
zejmna americk pomoci umrnnm syrskm opozinm skupinm, snaha o svren
Bara Asada, pokozen pozice rnu a naopak zisk kontroly nad syrskm zemm jsou
v souasnosti hlavnmi motivy a cli tureckho angam v konfliktu. Mnostv a v uritch ppadech dokonce protichdnost tchto cl spolu se silnou tureckou angaovanost
v konfliktu rozhodn nesktaj mnoho pleitost pro jeho brzk ukonen a vyeen
pln k tureck spokojenosti. Turecko je tak aktr nejen velice vznamn, ale z hlediska
een konfliktu tak siln problmov.
Rusk cle se se vznikem IS pli nezmnily. Rusko je stle na mezinrodnm poli
nejdleitjm spojencem Bara Asada a sna se hrt roli zprostedkovatele mrovch
jednn mezi nm a povstalci. Jak poznamenv Betislav Tureek [44] veker snaha
o normalizaci situace, zprostedkovn jednn a domluven jakhokoli pm i klidu
zbran je dlouhodob znan problematick, ne-li nemon z dvodu siln rozttnosti
syrsk opozice a exilov vldy, kter nem prakticky dnou legitimitu ani schopnost
reprezentovat destky bojovch uskupen operujcch na syrskm zem. Rusov tak
zaali vce akcentovat hrozbu, kterou s sebou pin zapojen zahraninch bojovnk
do boj za IS. Prakticky od potku zde lze nalzt tzv. severokavkazskou stopu, tedy
bojovnky zejmna z oblasti eenska a Dagestnu, piem stejn jako v ppad
Evropy (viz ne) jejich ppadn nvrat zpsobuje bezpenostn obavy v jejich domc
zemi. [45]
31
Vraznj promnu zaily s rstem moci IS zem Perskho zlivu, pro n ji nebylo
nadle politicky udriteln sunnitsky-radikln povstalce oficiln podporovat. IS
se svm extremismem, problematickm chovnm a znanou agresivitou vytvej
prakticky nezenou stelu, kterou ani meceni z Perskho zlivu nedoki kontrolovat.
V boji proti sle, kter zaala vrazn ohroovat sousedn Irk, je navc z nboenskch
a politickch dvod nezbytn, aby se jej astnily stty pedstavujc hlavn autority
v sunnitskm svt. Oficiln jsou tak Sadsk Arbie, Katar a dal stty soust
koalice toc na pozice IS ze vzduchu a snac se o zlikvidovn tohoto kvazisttnho
tvaru. Neoficiln ovem z tchto zem stle teou IS finance od mocnch a bohatch
mecen, ppadn bojovn i nebojov materil, pvodn neuren IS, kter ale v jeho
rukch nakonec kon. [46] Z toho vyplv, e tak pozice stt Perskho zlivu je siln
schizofrenn, kdy se Sadsk Arbie, Katar i Bahrajn pmo astn nlet na pozice IS,
ovem na druhou stranu sunnitsk radikly stle v men me podporuj s clem oslabit
regionln vliv rnu, svrhnout reim Bara Asada a zabrnit poslen tzv. itskho
plmsce. [47]
Oproti tomu pozice Izraele se vi syrskmu konfliktu pli nezmnila. Jak pipustil
izraelsk velvyslanec v esk republice Gary Koren [48], Izraeli fakticky vyhovuje
souasn stav, kdy se jeho dlouhodob neptel oslabuj mezi sebou navzjem, take
se veker jejich pozornost vnuje obansk vlce v Srii a IS, nikoli prv idovskmu
sttu. Vybalancovn konfliktu tak, aby nedolo k ohroen Izraele a vtzstv islmskch
radikl (a u v IS, nebo poslenm libanonskho Hizballhu) je podle Korena klovm kolem izraelskch bezpenostnch snah. Tak zmnn Hizballh s pchodem
IS pli nezmnil svou pozici a cle. I nadle aktivity tto libanonsk skupiny vedou
pedevm k udren Bara Asada u moci v sousedn Srii, zachovn spojen na rn
a k podpoe itskch souvrc.
Ponkud jinak je na tom izraelsk soused Jordnsko, kter se z pvodnch opatrnch opaten clcch na een vlastnch humanitrnch problm s uprchlky dostalo
a do koalice provdjcch nlety na pozice IS. Poten vhav zapojen se ale zmnilo
v usilovnou snahu o znien IS pot, kdy dolo k sestelen jednoho jordnskho pilota
a jeho nsledn expresivn uplen zaiva coby zajatce v kleci. Video z tohoto hrznho
inu detailn propracovan v rmci multimediln propagandy IS doslova obhlo svt
a vedlo k tvrdm vyjdenm jordnskch politickch a vojenskch pedstavitel poadujcch znien IS a pomstn vlastnho pilota. [49] Tak Irk se ze sv pvodn pozice
nervznho pozorovatele syrsk obansk vlky dostal do rovn hlavnho bojovnka
proti IS, kdy dolo k pelit konfliktu na jeho zem (nutno dodat, e konflikt zde od roku
2003 zcela nevymizel). Dostal se tak do prvn linie boj, kterou zabezpeuj jednotky
pravideln irck armdy ve spoluprci jak s Ameriany a jejich spojenci, tak s rnem.
Po prvotnm oku zpsobenm expanz IS se Iranm podailo sunnitsk radikly
zastavit a sten zatlait zpt, ovem bezpenostn situace blzko frontov linie irck
Smarry i Tikrtu je stle velice kritick a Bagdd tak nekontroluje velkou st svho
zem obvanho sunnity. Nechvaln proslul nzk kvalita irck armdy pitom neskt
pli anc na njak vrazn pokrok v boji proti IS bez pispn zahraninch spojenc.
Navc v dsledku pouit vtiny vlastnch bezpenostnch sil na boj s IS na severozpad
zem a jejich staen z jinch st Irku dochz ke zhoren situace tak tam. Dolo tak
k obnoven bezpenostnch rizik, kter ji byla na jihu tm vymcena. Dochz k astjm tokm na zahranin pracovnky, jejich nosm, pokozovn ropn infrastruktury,
32
bujen organizovanho zloinu a mezikmenovmu nsil. [50] Irk se tak opt dostv
velice blzko k hranici obansk vlky i celho zhroucen zem, piem jeho celistvost
a bezpenost do znan mry zvis na externch silch.
Pestoe se ohroen bojovmi aktivitami IS pmo nedotk evropskho kontinentu,
pro adu evropskch stt jeho geneze znamenala vytvoen zvan bezpenostn
hrozby. Pvodn aktivn angam Velk Britnie a Francie pi prosazovn svch zjm
v syrskm konfliktu se promnilo na pasivn obranu vi vlastnm obanm jedoucm za IS do Srie a Irku bojovat. Evropsk stty v souasnosti el v souvislosti
s IS hrozb v podob bojovnk vlastncch britsk, francouzsk, belgick i nmeck
pasy a obanstv. Oban tchto zem je v poslednch dvou letech ve velkm opout, aby se zapojili do boj, piem podle francouzskho premira Manuela Vallse
se jedn o zhruba 3 000 osob. Zrove ale odhaduje jejich nrst do poloviny roku
na rove 5 000 a ped koncem roku 2015 by Evropan bojujcch za zjmy IS mohlo
bt a 10 000. [51] Nad Evropou se logicky vzn strak opakovn tzv. afghnskho scne, kdy se do Sovty okupovanho Afghnistnu v 80. letech sjeli bojovnci z prakticky celho muslimskho svta, zskali zde vojensk vcvik, zkuenosti
a ideologickou (nboenskou) indoktrinaci. Po skonen konfliktu se vrtili do svch
domovskch zem, co asto vedlo k nrstu nboenskho radikalismu a nsil v tchto
sttech a vytvoen struktury pro pozdj globln teroristickou organizaci al-Kida.
Obava z toho, e se nco podobnho stane Evrop po nvratu tisc jejch oban z IS,
je aktuln hlavnm faktorem urujcm evropskou pozici vi konfliktu na zem Srie
a Irku. Evropa tak postupn stahuje svou pvodn podporu syrskm rebelm a vce
se zamuje na vlastn bezpenostn opaten vi vzrstajcmu islmskmu radikalismu
na svm zem. Jej aktivita se omezuje pedevm na finann pomoc boji proti IS,
kdy v noru roku 2015 oznmila EU uvolnn prostedk na tuto innost v hodnot
jedn miliardy Eur. Dal penze pak maj jt humanitrn kriz postienmu Libanonu
a dalm projektm tlumcm vlen nsledky v oblasti. [52]
Zvr
Obansk vlka v Srii a konflikt s tzv. Islmskm sttem pedstavuj v souasnosti
jeden z nejvtch problm celosvtov bezpenosti, pestoe se jedn do urit mry
o pouhou regionln zleitost. Hlavnm problmem brncm vyeen cel situace
je znan internacionalizace konfliktu a skutenost, e se do nj zvnjku zapojuj
nejen vznamn regionln hri typu Turecka, rnu a Sadsk Arbie, ale tak svtov
mocnosti jako USA, Rusko a evropsk stty. Mnostv tchto externch aktr, znan
rozttnost syrsk opozice vi reimu Bara Asada, slabost syrskho a irckho sttu
a pedevm siln nesourodost a asto protichdnost zjm hjench kadm jednotlivm
aktrem konfliktu zpsobuj jeho eskalaci, znepehlednn a hlavn omezen vyhldky
na jeho rychl een. Svtov mocnost Spojen stty stle nev, jakou pozici vi konfliktu v Srii zaujmout, zda podpoit Bara Asada v boji proti IS, jestli se vce vojensky
angaovat, m-li se nadle oprat o tureckho spojence a jak zamezit en islmskho
radikalismu v oblasti. Obdobn dilemata e i Evropsk mocnosti, kterm aktuln hroz
nejvt nebezpe z radikalizace vlastnch obyvatel a jejich nvratu ze syrskho bojit.
Rusko zejmna na politick rovni dl ve proto, aby podrelo svho dlouholetho
33
syrskho spojence a zamezilo aktivitm kavkazskch rebel v oblasti, kte samotn

pedstavuj bezpenostn problm pro Ruskou federaci. [53] Role Turecka a rnu
jsou motivovny vzjemnm regionlnm soupeenm, balancovnm sly kurdskch
bojovnk a obavami z rstu sunnitskho radikalismu v oblasti. Motivy a cle okolnch
arabskch zem navc trp jistou schizofreni, kdy se na jedn stran sna zlikvidovat
nevyzpytateln a nebezpen IS, na druhou stranu se sna vyvit posilovn itskho
elementu v regionu.
V takovmto prosted pak existence a pevn Islmskho sttu nen nim pekvapivm, jakkoli by toto uskupen bylo mon rychle a efektivn zlikvidovat, pokud
by k tomu byla veobecn vle a shoda celho mezinrodnho spoleenstv bez partikulrnch nrodnch zjm participujcch aktr. V souasnm rozloen sil a zjm
ale znik IS a uklidnn konfliktu na zem Srie a Irku nelze pli brzy oekvat.
[1] Uppsala Conflict Data Program. Definitions [on-line]. Department of Peace and Conflict Research,
Uppsala University, Dostupn z: http://www.pcr.uu.se/research/ucdp/definitions/
[2] DYKA, Luk. 2012. Typologie aktr v konfliktech., Politologickrevue, ro. 2012, . 1, s. 7393.
Praha.
[3] SMOLK, Josef, MD, Tom a kol. 2010. Vybranbezpenostnhrozbyarizika21.stolet, Brno:
Mezinrodn politologick stav Masarykovy univerzity. ISBN 978-80-210-5288-8; MIODOWNIK,
Dan and BARAK, Oren (eds.). 2013. NonstateActorsinIntrastateConflicts. Pensylvania: Penn Press,
ISBN 978-0-8122-4543-1; MOLLER, Bjorn. 2009. TheSomaliConflict:TheRoleofExternalActors
[on-line]. DIIS Report 2009:03, Dostupn z: http://subweb.diis.dk/graphics/Publications/Reports2009/
DIIS_report_2009_03_Somali_conflict.pdf; GALTUNG, Johan. TheoriesofConflict:Definitions,
Dimensions,Negations,Formations, TRANSCEND University Press.
[4] RADJ, Tom. 2011. Jasmnovnkaza [on-line]. Centrum pro bezpenostn a strategick studia.
Dostupn z: http://www.cbss.cz/expertni-komentar/jasminova-nakaza/
[5] Dleitm milnkem syrskho konfliktu je krom vyhlen Islmskho sttu pedevm pelit nsil
do sousednho Irku a okupace sunnitskch zem v tomto stt. Jednak nastal situace zathla do konfliktu a problm dal sttn tvar Irk, jednak dotlailo k pehodnocen situace Spojen stty, kter
od invaze do tto zem v roce 2003 Irk stle povauj za svou odpovdnost a teritorium pednho nrodnho zjmu. Vce ke genezi Islmskho chalftu MORTADA, Radwan. 2014. WhatdoesISISdeclaration
ofacaliphatemean? [on-line]. al-Akhbar.com. Dostupn z: http://english.al-akhbar.com/node/20378
[6] Vce k syrsk fragmentaci opozice viz KHAN, Azmat. 2011. Q&A:ACloserLookatSyriasFragmentedOpposition [on-line]. PBS.org. Dostupn z: http://www.pbs.org/wgbh/pages/frontline/foreign-affairs-defense/
syria-undercover/a-closer-look-at-syrias-fragmented-opposition/ i SAMAAN, Jean-Loup. 2013. Syrias
FragmentedOpposition[on-line]. Al-Monitor, Dostupn z: http://www.al-monitor.com/pulse/originals/
2013/04/syria-fragmented-opposition-history-khatib.html#
[7] Tento stav do znan mry funguje stle, pestoe byl ponkud zastnn vyhlenm Islmskho sttu. Dobe
lze celou fragmentaci a situaci na syrskm bojiti vidt na interaktivn map katarskho zpravodajskho
serveru Al-Dazra, viz http://www.aljazeera.com/indepth/interactive/2013/07/20137188552345899.html
[8] Turkish Weekly, 8. 10. 2011. SyrianOppositionCallforNo-FlyZone [on-line]. Dostupn z: http://
www.turkishweekly.net/news/124717/syrian-opposition-call-for-no-fly-zone.html
[9] DEHGHANPISHEH, Babak. 2013. Syrias Druze minority is shifting its support to the opposition [on-line]. The Washington Post. Dostupn z: http://www.washingtonpost.com/world/
middle_east/syrias-druze-minority-is-shifting-its-support-to-the-opposition/2013/02/07/
9e3f52c6-6d5d-11e2-ada0-5ca5fa7ebe79_story.html
[10] IGNATIUS, David. 2012. Al-Qaeda affiliate playing larger role in Syria rebellion [on-line]. TheWashington
Post. Dostupn z: http://www.washingtonpost.com/blogs/post-partisan/post/al-qaeda-affiliate
-playing-larger-role-in-syria-rebellion/2012/11/30/203d06f4-3b2e-11e2-9258-ac7c78d5c680_blog.html
[11] DARK, Edward. 2013. Syrian FSA fades in shadow of Saudi-backed opposition front [on-line]. Al-Monitor.
Dostupn z: http://www.al-monitor.com/pulse/originals/2013/12/syria-fsa-islamic-front-geneva-ii-jarba.html#
34

[12] Zde je nutn doplnit, e i na stran syrskho reimu se vyskytuje nkolik nesttnch aktr, vtinou
nejrznjch vigilantistickch skupin, kter s tichou podporou i vdomm reimu bojuj proti povstalcm. Mezi nejznmj pat nechvaln proslul milice abha.
[13] KRAUS, Josef. 2010. Komparace strategie rnsk podpory terorismu na pkladu Hamsu a Hizballhu
[on-line]. Obrana a strategie, ro. 10, . 2, Dostupn z: http://www.defenceandstrategy.eu/cs/
aktualni-cislo-2-2010/clanky/komparace-strategie-iranske-podpory-terorismu-na-prikladu-hamasu-a
-hizballahu.html#.VMkppETvolI
[14] AL-MARHOUN, Abdul Jalil. 2014. The story of Syrian-Russian relations [on-line]. Middle-East
Monitor. Dostupn z: https://www.middleeastmonitor.com/articles/europe/9631-the-story-of-syrian
-russian-relations
[15] GALPIN, Richard. 2012. Russian arms shipments bolster Syrias embattled Assad [on-line]. BBC.co.uk.
Dostupn z: http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-16797818
[16] BORGER, Julian. 2012. Russian military presence in Syria poses challenge to US-led intervention
[on-line]. The Guardian, Dostupn z: http://www.theguardian.com/world/2012/dec/23/
syria-crisis-russian-military-presence
[17] Diskuze s Ibrahimem Fayadem na pednce Centra pro lidsk prva a demokratizaci, 5. 12. 2013.
[18] Pednka Davida Petraeuse, Univerzita obrany, Brno, 19. 9. 2013.
[19] Vce viz: KRHOVSK, Hana. 2014. ConflictResolutionintheDisputesoverResourcesintheEastern
Mediterranean:TheCaseofIsraelandLebanon [on-line]. (Diplomov prce). Brno: Fakulta socilnch
studi, Masarykova univerzita.
[20] SOULEIMANOV, Emil a Josef KRAUS. Turkey: An Important East-West Energy Hub. Middle East
Policy, Washington: Middle East Policy Council, 2012, ro. 19, . 2, s. 157168.
[21] NAVIS, Sean. 2015. USAndTurkeysCompetingInterestsInSyria:FightingISISOrFightingAssad?
[on-line]. MintPress News. Dostupn z: http://www.mintpressnews.com/us-and-turkeys-competing
-interests-in-syria-fighting-isis-or-fighting-assad/203130/
[22] Middle East Quarterly. 2005. KingAbdullahII:IraqistheBattlegroundtheWestagainstIran
[on-line]. Vol. XII, No. 2 Spring 2005, Dostupn z: http://www.meforum.org/688/king-abdullah
-ii-iraq-is-the-battleground
[23] Financial Times. 3. 6. 2013. QatarbankrollsSyrianrevoltwithcashandarms [on-line]. Dostupn z:
http://goo.gl/89646D
[24] The Guardian. 7. 11. 2013. Syria crisis: Saudi Arabia to spend millions to train new rebel
force [on-line]. Dostupn z: http://www.theguardian.com/world/2013/nov/07/syria-crisis-saudi
-arabia-spend-millions-new-rebel-force
[25] Diskuze s Ibrahimem Fayadem, viz ref. 17.
[26] BBC. 10. 8. 2012. Syriaconflict:UKtogiveextra5mtooppositiongroups [on-line]. Dostupn z http://
www.bbc.com/news/uk-19205204
[27] MABUT, Pierre. 2014. FranceadmitsitdirectlysuppliedarmstoSyrianrebels [on-line]. WSWS. org,
Dostupn z: http://www.wsws.org/en/articles/2014/08/27/frsy-a27.html
[28] The Guardian. 28. 4. 2013. UKforcesEUtoliftembargoonSyriarebelarms [on-line]. Dostupn z:
http://www.theguardian.com/world/2013/may/28/uk-forced-eu-embargo-syria-rebel-arms
[29] Zde stoj za zmnku i skutenost, e Francie byla prvn zem na svt, kter veejn obviovala reim
prezidenta Asada z uit chemickch zbran a volala v tomto ppad po pouit sly k potrestn vinka.
SEDHAIN, Pramod Raj. SyrianConflict:TheKeyInternationalInterests [on-line]. Dostupn z: http://
www.academia.edu/4355411/Syrian_Conflict_The_Key_International_Interests
[30] IRISH, John. 2012. FranceeyesMiddleEastinfluence,imagewithSyriagamble [on-line]. Reuters.com.
Dostupn z: http://www.reuters.com/article/2012/11/19/us-syria-crisis-france-idUSBRE8AE0K620121119
[31] NAZEMROAYA, Mahdi Darius. 2014. TheWarinWesternKurdistanandNorthernSyria:TheRoleoftheUS
andTurkeyintheBattleofKobani[on-line]. GlobalResearch.ca, Dostupn z: http://www.globalresearch.ca/
the-war-in-western-kurdistan-and-northern-syria-the-role-of-the-us-and-turkey-in-the-battle-of-kobani/5413303
[32] Vce viz KRAUS, Josef. 2010. Komparace strategie rnsk podpory terorismu na pkladu Hamsu
a Hizballhu, ref. 13. a KRAUS, Josef. 2014. rnsksttnterorismus:OdChomejnhopoAhmadneda, Brno: CDK. ISBN: 978-80-7325-342-4.
[33] Al Arabiya, 17. 2. 2013. Hezbollahfighters,Syrianrebelskilledinborderfighting [on-line]. Dostupn
z: http://english.alarabiya.net/articles/2013/02/17/266843.html
[34] Jednu z nejslavnjch e Hassana Nasrallha s doprovodnmi zbry a hudebn dramatizac je mon
zhldnout na https://www.youtube.com/watch?v=2ZuNg3cm1PE
35

[35] HUDSON, David. 2014. President Obama: We Will Degrade and Ultimately Destroy ISIL
[on-line]. The White House Blog, Dostupn z: https://www.whitehouse.gov/blog/2014/09/10/
president-obama-we-will-degrade-and-ultimately-destroy-isil
[36] DRENNAN, Justin. 2014. Who Has Contributed What in the Coalition Against the Islamic State?
[on-line]. Foreign Policy. Dostupn z: http://foreignpolicy.com/2014/11/12/who-has-contributed
-what-in-the-coalition-against-the-islamic-state/
[37] The Daily Mail, 16. 11. 2014. ObamarulesoutalliancewithSyriasAssadagainstIS [on-line]. Dostupn z:
http://www.dailymail.co.uk/wires/afp/article-2836487/Obama-rules-alliance-Syrias-Assad-against-IS.html
[38] Rozhovory autora s politology univerzity Al-Mustafa v Qomu, rn, nor 2015.
[39] Seph-ePsdrn-eEnqelb-eIslm doslova Armda strc islmsk revoluce. Jsou znm tak
pod nzvy Seph i Psdrn nebo pod zkratkou IRGC (The Islamic Revolutionary Guard Corps).
Revolun gardy byly zaloen ajatollhem Chomejnm ihned po tzv. Islmsk revoluci v roce 1979
k ochran nov nastolenho islmskho podku. Postupn se ale z nich vytvoila plnohodnotn paraleln
armda plnc celou adu specilnch funkc uvnit rnu i v zahrani. Vce viz KRAUS, Josef. Iranian
Revolutionary Guard Corps and Their Influence on the Iranian Government, Military and Economy.
In: ProceedingsInternationalScientificConferenceStrategiesXXI:TheComplexandDynamicNature
oftheSecurityEnvironment, National Defence University - Centre for Defence and Security Studies,
2014, p. 171175. ISSN 2285-8318.
[40] Qsem Soulejmn je vrchnm velitelem specilnch sil Revolunch gard pod nzvem Al-Quds (arabsk a persk oznaen Jeruzalma). Jeho fyzick ptomnost na bojiti je v rnu asto zmiovna
a Soulejmn je dlouhodob vnmn jako nrodn hrdina, kter mus bt ptomen u vech dleitch
rnskch vojenskch operac.
[41] Oblhn a dobvn msta Kobani, nachzejcho se blzko syrsko-tureck hranice se stalo jednou
z mediln nejsledovanjch bitev etnickch Kurd proti agresorm z IS. Masivn boje, toky na civiln
obyvatelstvo a siln mezinrodn tlak na Turecko, aby umonilo kurdskm bojovnkm pout vlastn
zem k pesunu sil a materilu na podporu dobvanho msta, to byly nejdleitj prvky od poloviny
roku 2014 oblhanho Kobani.
[42] Bhem potlaovn tchto protest bylo dokonce 12 lid usmrceno. BBC, 8. 10. 2014. Kobane:Airstrikes
helpSyriatowncurbIS[on-line]. Dostupn z: http://www.bbc.com/news/world-middle-east-29526783
[43] Syrian Observatory for Human Rights, 31. 10. 2014. Morethan20vehiclesenterthecityofKobani
[on-line]. Dostupn z: http://syriahr.com/en/2014/10/more-that-20-vehicles-enter-the-city-of-kobani/
[44] TUREEK, Betislav. Je Blzk vchod spsou Ruska? Lidov noviny 24. 1. 2015.
[45] SOULEIMANOV, Emil a OUELLETTE, Megan, The Participation of North Caucasian Jihadists
in the Syrian Civil War and its Security Implications [on-line]. Meria Journal, Vol. 18, No. 4, Winter 2014, Dostupn z: http://www.rubincenter.org/2015/02/the-participation-of-north-caucasian
-jihadists-in-the-syrian-civil-war-and-its-security-implications/
[46] STEPHENS, Michael. 2014. IslamicState:Wheredoesjihadistgroupgetitssupport? [on-line]. BBC.com,
Dostupn z: http://www.bbc.com/news/world-middle-east-29004253
[47] Podobn stet sunnitskch zem Perskho zlivu s ismem a rnem lze pozorovat na souasnm
horkm dn v Jemenu. Vce viz rozhovor J. Krause v Lidovch novinch, 27. 3: 2014. Nervzn
Sadi v Jemenu krot neptelsk itsk plmsc [on-line]. Dostupn z: http://www.lidovky.cz/
nervozni-saudska-arabie-v-jemenu-kroti-nepratelsky-siitsky-pulmesic-12q-/zpravy-svet.aspx?c=
A150327_123153_ln_zahranici_msl
[48] Rozhovor s velvyslancem na pd Univerzity obrany, 23. 3. 2015.
[49] Deutsche Welle, 7. 2. 2015. Jordan:Unitedinsorrow,unitedagainstIS [on-line]. Dostupn z: http://
www.dw.de/jordan-united-in-sorrow-united-against-is/a-18242900
[50] Rozhovor autora s Markem Rochem, britskm bezpenostnm pracovnkem spolenosti Iraq Star pracujcm v irck Base a blzkm okol, Brno, z 2014.
[51] PORTER, Tom. 9. 3. 2015. Isis:10,000EuropeanscouldbefightingforIslamicStateby2016warnsFrench
PM[on-line]. International Business Times, Dostupn z: http://www.ibtimes.co.uk/isis-10000-europeans
-could-be-fighting-islamic-state-by-2016-warns-french-pm-1491082
[52] TheTrumpet.com, 9. 2. 2015. EUStepsUpAidinFightAgainsttheIslamicState [on-line]. Dostupn
z: https://www.thetrumpet.com/article/12415.19.0.0/eu-steps-up-aid-in-fight-against-the-islamic-state
[53] Pro vce informac o tzv. Emirtu Kavkaz viz MD, Tom. Emirt Kavkaz zkladn analza islamistick vzboueneck struktury na severnm Kavkaze, Obranaastrategie, Brno: Univerzita obrany,
2013, ro. 13, . 2, s. 5364.
36
Mgr. Luk Tich
Bezpenostn a zahranin politika

RECENZOVAN
RECENTOVAN
Rusk federace v Srii
LNEK
Security and Foreign policy
of the Russian Federation in Syria
Abstrakt
Bhemarabskhojaravroce2011,kdyzaalyprotestyprotisyrskvld,bylo
RuskojednmznejsilnjchpodporovatelreimuprezidentaBaraAsada,kter
obhajovalprvouitvojenskslyvesnazepedejtpovstnazlomitjakkoliv
odpor. VsouasndobpedstavujeRuskfederacejedinoumocnost,kterposkytujesyrskmureimuprominentndiplomatickouochranuaposlmudodvky
zbran,akolivMoskvastlemluvopotebrovnovhymezisoupecmistranami
vSrii.Hlavnmclemlnkujeanalyzovatmotivyzahraninabezpenostn
politikyRuskfederacevpodpoesyrskhoprezidentaBaraAsadanapozad
ruskchzjmavlivunorem.Vteoretickrovinjelnekzaloennakombinaci
pstupkonvennhokonstruktivismuaracionalismu,ktervevztahukmotivmochranyaobhajobyvldnouchoreimuvSriizestranyRuskaodradu
zsadnchpoznatk.
Abstract
During the Arab Spring Revolution, when the protests against the Syrian
governmentbeganin2011,RussiawasoneofthestrongestbackersofPresident
Basharal-Assadsregime,backingitsrighttouseforceifnecessarytopreventorput
downanuprising.Currently,theRussianFederationisthepowerwhichhasmost
prominentlyprovidedadiplomaticshieldfortheSyrianstateandbolstereditwitharms
supplies,althoughMoscowtalksabouttheneedtobalancebetweenthewarring
partiesinSyria.Themainaimofthispaperistoanalyzethemotivesoftheforeignand
securitypolicyoftheRussianFederationinsupportofSyrianPresidentBasharAssad
inthebackgroundofRussianinterestsandinfluenceofnorms.Atthetheoreticallevel,
thepaperbuildsuponacombinationofconventionalconstructivismandrationalism
approaches,whichinrelationtothemotivesofRussianprotectionanddefense
oftherulingregimeinSyriareflectsanumberoffundamentalknowledge.
Klov slova:
Rusk federace, Srie, zjmy, normy, konvenn konstruktivismus, racionalismus,
Keywords:
Russian Federation, Syria, interests, norms, conventional constructivism,
rationalism
37
vod
Zatmco v prbhu prezidentstv Borise Jelcina bhem 90. let minulho stolet dolo
ke zhoren rusko-syrskch vztah z dvodu neschopnosti Srie splcet Rusk federaci
(RF) dluh ve vi 12 miliard USD, v prvnm desetilet 21. stolet, v dob prezidentstv Vladimira Putina a pozdji Dmitrije Medvedva, se rusko-syrsk vztahy zaaly
vce zlepovat, a to z nkolika dvod. Jednak vlivem americk intervence do Irku
v roce 2003, kter vedla Srii k pehodnocen vztah a obnoven zkch vazeb s RF,
protoe sama Srie se ctila ohroena ptomnost USA v Irku. Zrove po oranov
revoluci na Ukrajin v roce 2004 se Rusko zaalo vce obvat mon ztrty nkterch
z pstav pouvanch ernomoskou flotilou, co vedlo RF ke zven vznamu
zachovn syrskho pstavu Tartus. Tyto obavy se jet vce zvily v srpnu 2008
po konfliktu s Gruzi, kdy mla RF strach z monho obklen NATO v ernm moi.
V neposledn ad negativn vnman izraelsk podpora Gruzii v konfliktu s Ruskem
a naopak sympatie a podpora Srie, kter naznaila zjem zakoupit vet mnostv
ruskch zbran, vedly k pehodnocen vztah Moskvy s Damakem.
Kdy v roce 2011 zaaly protesty proti vldnoucmu reimu v Srii, Rusk federace
jako hlavn spojenec syrskho prezidenta Bara Asada podpoila jeho prvo ut vojenskou slu ve snaze pedejt povstn a zlomit odpor opozice. V souasn dob je Rusko
jedinou mocnost, kter poskytuje syrskmu reimu prominentn diplomatickou ochranu,
a to nejen na pd Rady bezpenosti (RB) OSN, a posl mu dodvky zbran, i kdy
RF stle mluv o poteb rovnovhy mezi soupecmi stranami v obanskou vlkou
postien Srii [1].
V kontextu tchto skutenost je zmrem pehledovho lnku definovat a analyzovat pevldajc motivy zahranin a bezpenostn politiky Ruska v podpoe syrskho
reimu vldy B. Asada na pozad ruskch strategickch zjm a psoben norem.
Hlavnho cle bude dosaeno pomoc hledn odpovdi na zkladn otzku: Pro Rusko
od potku udlost arabskho jara systematicky chrn vldnouc reim prezidenta
B. Asada v Srii, a to i na kor podstatnho zhoren vztah se zpadnmi stty a zemmi
Blzkho vchodu?
lnek je zaloen na pedpokladu, e spe ne prostednictvm jednoho motivu,
jako je napklad negativn postoj Ruska k zpadnm vojenskm intervencm, lze ruskou obhajobu reimu B. Asada v Srii vysvtlit pomoc kumulace motiv, kter maj
spojitost s ruskmi zjmy. Vedle toho lnek vychz z pesvden, e samotn koncept
zjmu je pi vysvtlen motiv pozitivnho postoje Ruska ve vztahu k syrskmu reimu
nedostaujc. Stejn tak je proto dleit k pochopen zkouman problematiky zamit
se na vznam norem, kter ovlivuj zjmy jednotlivch aktr [2].
V porovnn s pracemi, kter se sna prostednictvm pstupu racionalismu vysvtlit
jednn aktra ve vnjch vztazch [3], autor v teoretick rovin odmt pouze racionalistick pohled potajc s nemnnost a vnjkovou danost zjm a dodrovnm
norem pouze tehdy, pokud pinen urit vhody a uitek [4]. Monm nstrojem
k pekonn tohoto racionalistickho nhledu na koncept zjmu a norem pedstavuje
pstup socilnho konstruktivismu, resp. jeho kombinace s racionalismem [5]. Spe ne
syntzu tchto dvou pstup pouv autor teoretick pluralismus [6], jen umonuje
kombinovat hlavn poznatky socilnho konstruktivismu a racionalismu, kter ve vztahu
k tmatu tohoto lnku odr adu zsadnch poznatk.
38
Struktura lnku je pak nsledujc. Prvn st se zamuje na strunou charakteristiku obou pstup a monosti jejich vzjemn kombinace. Druh st lnku analyzuje
hlavn motivy zahranin-bezpenostn podpory Rusk federace vi vldnoucmu
reimu v Srii. Zrove se tato st lnku vnuje dopadm obhajoby Asadova reimu
na bezpenost Rusk federace a jej zahranin politiku v oblasti Blzkho vchodu.
1. Teoretick rmec:
konvenn konstruktivismus a racionalismus
Nalezen odpovdi na hlavn otzku a tm i dosaen hlavnho cle bude v lnku
realizovno prostednictvm teoretickho rmce, kter kombinuje pstup racionalismu
s konvennm konstruktivismem [7]. Konvenn konstruktivismus, jako nov alternativa
pevldajcch hlavnch smr teorie mezinrodnch vztah, zaujm stedn pozici mezi
racionalismem a kritickou sociln teori [8]. Konvenn konstruktivismus v rmci svho
zamen zkoum jednak koncepty norem, hodnot, pravidel a identity a jejich lohu
pi formovn zjm a mezinrodnch politickch vsledk a zrove bere v potaz vt
roli intersubjektivnho pesvden v ovlivovn rozhodovn a politick innosti [9].
Podobn racionalismus je velmi irokou kategori, zahrnujc teorie sdruen
v tzv. interparadigmatick debat, tedy realismus, liberalismus a marxismus (respektive
jejich neovarianty), jejich spolenm jmenovatelem je uit teorie racionln volby
[10]. Andrew H. Kydd uvd est defininch znak teorie racionln volby / racionalismu, kde je aktr charakterizovn: (1) racionlnm rozhodovnm (racionalitou);
(2) fixn identitou; (3) existenc fixnch preferenc, kter pisuzuje rznm vstupm
pslunch rozhodnut. Aktr dle (4) sv pesvden o svt a dalch aktrech racionln odvozuje z novch informac; (5) odhl od normativnch vah; a (6) el fixnmu
a znmmu (uzavenmu) souboru monost (tj. vstup) svho rozhodovn [11].
Pestoe se nkte autoi stav spe kriticky ke kombinaci konstruktivismu a racionalismu, protoe oba pstupy se rozchzej nap. v problematice ontologie [12], existuje
v souasn dob ada velmi kvalitnch text, kter se s touto kritikou dokzaly vypodat
[13]. Napklad podle D. Panke se racionalismus a konvenn konstruktivismus shoduj
v otzce pozitivistick epistemologie a metodologickho individualismu, resp. v ad
aspekt se jejich metateoretick pozice pibliuj [14].
Ve vztahu k nrodnmu zjmu a normm pak konvenn konstruktivismus pin
adu zkladnch poznatk. Napklad podle Jutty Weldes je nrodn zjem v mezinrodn politice dleit ze dvou dvod. Za prv, dky konceptu nrodnho zjmu
jsou tvrci sttn politiky schopni pochopit cle, kter maj bt sledovny v zahranin
a bezpenostn politice sttu. Za druh, nrodn zjem funguje jako rtorick zazen,
jeho prostednictvm se vytv legitimita a politick podpora pro sttn akce [15].
Pro vtinu proud konstruktivismu, vetn konvennho, pedstavuje nrodn zjem,
jen nen pedem danm konceptem, dleit sociln konstrukt, kter je povaovn
za klov indiktor chovn aktr [16]. Zrove konvenn konstruktivismus argumentuje tm, e jsou to pedevm ideje a normy, kter tvo nrodn zjmy jako hlavn
motivy jednn zahranin a bezpenostn politiky sttu [17].
Naproti tomu racionalismus, jak bylo ji ve zmnno, je zaloen na pedpokladu
strategick racionality jednn a vystupovn jednotlivch aktr ve vztahu k ostatnm
39
sttm. V tomto ohledu kad racionln aktr prosazuje extern dan nrodn zjmy,
s nimi nespojuje normativn soudy a na jejich zklad pot vol nejvce preferovan
alternativy [18]. Racionalismus tak vychz z pesvden, e se akti sna maximalizovat vlastn zjmy, kter mohou bt jak materiln, tak ideov povahy, piem tito
akti vyuvaj a dodruj normy jen tehdy, pokud je pro n uiten, aby tak uinili.
Zrove se tito akti sna racionln manipulovat se svm okolm, kter rovn me
bt jak materilnho, tak ideovho charakteru, ve snaze doshnout svho zjmu [19].
Jinak eeno, zatmco konvenn konstruktivismus je uiten pi vysvtlen procesu
formovn nrodnch zjm ze strany aktr, racionalismus pomh objasnit aktrovo
sledovn strategickch zjm a cl, kter jsou zaloen na poadovanch normch.
V tomto kontextu autor v lnku vyuv poznatk jak racionalismu, kdy povauje
Ruskou federaci za racionln jednacho aktra, kter ve sv zahranin a bezpenostn
politice vi Srii sleduje vlastn strategick zjmy, tak konvennho konstruktivismu,
protoe tyto rusk zjmy nejsou pedem dan v interakci s ostatnmi aktry zapojenmi
do een konfliktu v Srii, ale mohou se mnit v zvislosti na potebch Rusk federace
i pod vlivem ideovch norem a hodnot.
2. Podpora syrskho reimu Bara Asada

ze strany Ruska: zjmy a normy
Oproti pedchozmu psoben v procesu arabskho jara zaujalo Rusko k Srii
(kde od bezna 2011 dolo k nsilnm stetm mezi armdou prezidenta B. Asada
a jeho odprci, je nsledn perostly v obanskou vlku) zcela rozdln postoj. Rusko,
kter m v tto zemi siln ekonomick, politick a bezpenostn, ale tak vojensk
a energetick zjmy, Asadv reim od potk nepokoj de facto podporovalo a bylo
v tomto ohledu pipraveno nejen blokovat jakkoliv kroky k vojenskmu zsahu podle
Kapitoly VII Charty OSN, ale i omezit zapojen RB ve smyslu zaveden sankc vi
Srii. Zrove RF opakovan vyslala sv vojensk lod k syrskmu pobe jako signl
podpory reimu B. Asada a pokraovala v dodvkch zbran do Srie. RF se tak stala
jakmsi ochrncem Srie, a to na kor zhoren vztah se Zpadem.
Pestoe v srpnu 2011 prezident D. Medvedv naznail urit limity v pipravenosti
Rusk federace chrnit syrsk reim Bara Asada, pokud se nepoda zahjit potebn
reformy a jednn s opozic, Rusko se od t doby nedokzalo distancovat od Asadova
reimu i kdy k dnm politickm opatenm ani procesu mediace s opozinmi skupinami ze strany Damaku nedolo. Pozice RF byla naopak dle poslena po znovuzvolen
V. Putina do funkce prezidenta na jae 2012, kdy se situace v Srii vyvjela smrem
k obansk vlce [20].
Rusko v tomto obdob i nadle kritizovalo sil zpadnch zem a len Ligy arabskch stt o odchod syrskho prezidenta B. Asada jako pedpoklad pro ukonen boj
a zahjen politickho procesu [21]. RF nechtla podpoit dn opaten, kter by mohla
vytvoit zklad pro vmnu Asadova reimu, a to i nepmo prostednictvm novch,
silnch sankc OSN, a spolen s nou se snaila odvrtit jakoukoliv rezoluci Rady
bezpenosti o Srii, kter by nevylouila monost vnjho vojenskho zsahu [22].
Napklad v jnu 2011 vetovaly Moskva a Peking rezoluci RB navrenou zpadnmi
stty, kter volaly po zahjen politickho een krizov situace a odsoudily zvan
40
poruovn lidskch prv v Srii. Podobn v noru a v ervenci 2012 oba stty spolen vetovaly dal dv nov rezoluce RB OSN [23]. Svj postoj RF zdvodovala
tm, e rezoluce obhajuj pouze jednu z astnickch stran obansk vlky a vznesly
poadavky jen vi Asadov vld, zatmco postup opozinch sil, kter podle Ruska
tak nesou vinu za nsil v zemi, rezoluce RB OSN ignorovaly.
Jak se bhem druh poloviny roku 2012 situace v Srii zhorovala, Rusko se snailo
pevzt roli zprostedkovatele pi een syrsk krize s clem podpoit svj vliv oblasti
MENA. Za tmto elem v noru 2013 hostilo prvn frum Rusko Liga arabskch
stt, bhem nho ob strany jednaly o situaci v Srii ve snaze najt kompromisn een.
To potvrdil nap. generln tajemnk Ligy arabskch stt Nabl al-Arab. Zdraznil,
e Rusko a Liga arabskch stt budou usilovat o mrov een syrskho konfliktu,
a vyjdil nadji, e RF bude schopna pesvdit syrskou vldu o tomto vsledku [24].
Ve sv roli prostednka pokraovalo Rusko i v z 2013, kdy se snailo zprostedkovat dohodu, podle n se ml Asadv reim vzdt svch zsob chemickch zbran.
RF navrhla tuto dohodu pot, co americk prezident Barack Obama oznmil, e USA
spolen s dalmi stty zvauj zahjit vojensk tok proti reimu B. Asada, kter
dajn v srpnu 2013 pouil chemick zbran proti syrskm civilistm pobl hlavnho
msta Damaku ve tvrti al-Ghout. Ve snaze zabrnit vojensk intervenci Srie nakonec
pijala dohodu mezi USA a Ruskem, uzavenou mezi ruskm ministrem zahraninch
vc Sergejem Lavrovem a jeho americkm protjkem Johnem Kerrym, o pedn
chemickch zbran pod mezinrodn kontrolu [25].
Spe ne pro samotnho B. Asada byla dohoda mezi USA a Ruskem vznamnm vtzstvm pedevm pro V. Putina. Ruskmu prezidentovi se toti podailo doshnout toho,
co se RF nepovedlo v ppad Libye, a to zabrnit ozbrojen intervenci zpadnch stt
a udret reim jeho spojence neporuen. Zrove rusko-americk dohoda zdraznila nov
status Ruska jako mocenskho zprostedkovatele blzkovchodnch zleitost. Podobnou
roli v tto oblasti naposledy sehrl Sovtsk svaz v 60. a 70. letech minulho stolet [26].
Odhodln Ruska politicky a diplomaticky brnit syrsk reim prezidenta Asada bylo
patrn tak bhem roku 2014. Rusko, v obav z mon vojensk intervence do Srie,
nejprve koncem nora pohrozilo, e v Rad bezpenosti OSN zablokuje nvrh rezoluce
o humanitrn pomoci Srii. Ta sice neobsahovala dn sankn hrozby, ale potala
s odhlasovnm ppadnch sankc proti tm, kdo budou klst pekky humanitrn
pomoci [27]. Nsledn 22. kvtna 2014 pak Rusko s nou vetovaly dal nvrh rezoluce
RB OSN poadujc po Mezinrodnm trestnm soudu, aby vyetil vlen zloiny,
kterch se v Srii podle veho dopustil tamn reim i ozbrojen opozin skupiny, piem rusk velvyslanec pi OSN Vitalij Ivanovi urkin oznail iniciativu za reklamn
trik ohroujc sil na ukonen nsil v Srii politickmi prostedky [28]. Ob zem
opt ignorovaly vli zbvajcch 13 len RB a dalch 65 zem na podporu nezbytnch opaten. K dn zmn nedolo ani v souasn dob tj. na zatku roku 2015,
kdy je spoluprce RF a zpadnch stt pi een syrsk krize limitovna sankcemi
uvalenmi USA a EU na Ruskou federaci kvli anexi Krymu a jej vojensk angaovanosti v obansk vlce na vchod Ukrajiny [29].
V postoji RF k situaci v Srii je mon shledat celou adou faktor. Ty jsou motivovny ruskmi zjmy politickho, (geo)politickho, bezpenostnho, vojenskho,
ekonomickho a energetickho charakteru, piem dleitou lohu pi formovn
tchto zjm hraj i normy.
41
2.1 Normativn-politick zjmy

V kontextu politickch zjm, ovlivnnch mezinrodnmi normami, je RF na jedn
stran odhodlna zajistit, aby Rada bezpenosti zstala hlavnm orgnem pi een
mezinrodnch bezpenostnch kriz, vetn t v Srii, ale na druhou stranu je stejn
tak pipravena zabrnit tomu, aby RB dala poehnn pro vnj vojenskou intervenci
v Srii. Politit pedstavitel RF v souladu se svm normativnm postojem jsou pesvdeni, e ada zpadnch vojenskch intervenc od konce studen vlky, nap. v Kosovu,
Afghnistnu, Irku a Libyi, kter mly za nsledek zmnu reimu, jsou hrozbou
pro stabilitu mezinrodnho systmu a potenciln i pro reim v samotnm Rusku
a jeho autokratickch spojenc [30]. Podle Samuela Charapa, pedstava, e by se RF
mohla sama nakonec stt clem takovho zsahu, se na jednu stranu me zdt absurdn,
ale na druhou stranu podezen, hranic a s paranoiou, o mon vojensk intervenci
USA je v Rusku zakoenno velmi hluboce. RF proto pouv svoji moc, zejmna
stl msto v Rad bezpenosti, aby zabrnilo vytvoen precedentu, kter by mohl bt
ppadn pouit proti nmu, tj. Rusku samotnmu [31].
Zrove v ppad Srie nen Rusk federace pesvdena o tom, e americk motivy
pro ppadnou intervenci jsou vedeny jen ist humanitrnm netstm v zemi. Msto
toho vid Rusko jako hlavn motiv (v rozporu s mezinrodnmi normami) geopolitiku
a snahu Spojench stt svrhnout syrsk vldn reim odporujc dlouhodob zjmm
USA, a to zejmna prostednictvm sblen s rnem.
V neposledn ad svm jednnm na pd RB a postojem vi Srii se Rusko sna
pimt USA akceptovat jej jako rovnocennho partnera, co d RF fakticky prvo veta
nad jakmikoliv dalmi americkmi zsahy strategick povahy zde i jinde. Vedle toho
se Rusko prostednictvm sv lohy zprostedkovatele een syrsk krize sna oslabit
vliv USA na Blzkm vchod, a naopak, jak bylo ve zmnno, usiluje o obnoven
svho postaven nepominuteln mocnosti, bez n se v tto oblasti nic nevye [32].
2.2 (Geo)politicko-normativn zjmy

Vliv vlastnch norem, kter RF prosazuje v zahranin a bezpenostn politice,
lze nalzt i v ppad ruskch geopolitickch zjm, kdy je snahou Ruska zabrnit
dal vmn ustlenho reimu a zachovat B. Asada u moci. Rusk federace m averzi
k tomu, aby se legitimita vldnoucho politickho pedstavitele a jeho setrvn u moci
mily pomoc externch demokratickch standard, co odr posedlost RF centrln
politickou moc [33]. Vladimir Putin je pevn pesvden, e demokracie, prvn stt
a dodrovn lidskch prv jsou jen pouhmi mechanismy, kter zpadnm sttm umouj ovldat slab nrody a dvaj zminku ke svren nedemokratickch reim [34].
Ovem tato politika zmny reim me podle prezidenta V. Putina otevt pomyslnou
Pandoinu skku a rozpoutat chaos.
Tento postoj je nejen v souladu s normativn-kritickm pohledem Rusk federace na svren libyjskho dikttora Muammara Kaddfho a egyptskho prezidenta
Husn Mubaraka a ruskmi obavami z rostouc moci Muslimskho bratrstva v Egypt,
ale pomh tak vysvtlit bezproblmovou podporu RF pro vojenskou intervenci Francie
v Mali v lednu 2013. V tomto ppad bylo Rusku jasn, e podporuje obnoven stavnho
42
podku v Mali a zajitn zemn celistvosti naruen separatismem Tuareg a vojenskmi akcemi ady islamistickch radiklnch skupin. Pro RF, kter oznaila francouzskou vojenskou operaci za legitimn, bylo v tomto ohledu rozhodujc, e o vojensk
zsah podala suvernn vlda Mali. Naopak tato suverenita podle RF chyb Syrsk
nrodn rad a Nrodn koalici syrskch revolunch a opozinch sil, proto jejich snaha
pilkat zahranin pomoc je nelegitimn a pro Rusko nepijateln [35].
Vedle toho mlo Rusko strach z rozen revolun vlny arabskho jara a nestability
v Srii dle do prostoru bvalho Sovtskho svazu. Rusko nechce dopustit opakovn
osudu tzv. barevnch revoluc v Gruzii (2003), Kyrgyzstnu (2005) a na Ukrajin
(2004 a 2014) ve zbvajcch zemch Spoleenstv nezvislch stt (SNS). Zrove
se samo Rusko obv monch socilnch nepokoj na vlastnm zem, podncench
revolunmi nepokoji v arabskm svt, kter by mohly vst a k pdu souasnho
prezidenta. Po svren M. Kaddfho to pipustil nelnk ruskho generlnho tbu,
armdn generl Nikolaj Jegorovi Makarov, kter oteven prohlsil, e pedstavitel
nkterch zem, budou i nadle pouvat techniku barevnch revoluc pi prosazovn svch strategickch zjm tm, e odstran nedouc politick reimy, jako tomu
bylo v Libyi, Egypt i Tunisku, piem pedpovdl, e stejn metody by mohlo
bt pozdji pouito i vi Rusku a jeho spojencm [36]. Tyto obavy potvrdil i przkum
rusk nezvisl organizace Levada Centre z roku 2011, kter zjistil, e a 38 % Rus
si mysl, e tzv. egyptsk scn je mon v RF, zatmco 49 % Rus je ochotno podlet
se na protestnch demonstracch [37].
2.3 Bezpenostn-normativn zjmy

Rusk federace v Srii dle sleduje bezpenostn zjmy, kdy svoji proaktivn
pozici velmi asto odvoduje ztitou mezinrodnch norem a regionln bezpenosti
a podku proti hrozb sttnho kolapsu a rozen nadnrodnch islamistickch teroristickch st. Rusk draz je zamen na zachovn stavu souasn Srie (nejen reimu,
ale i sttu), protoe Rusk federace se obv destabilizace blzkovchodnho regionu
a nsledk, je by mohly provzet zhroucen reimu prezidenta Bara Asada v Srii,
vetn vypuknut nsil mezi sunnity a ity, toky na nboensk meniny a rozptlen
syrskch zbran hromadnho nien. Zrove je podpora Srie ze strany Rusk federace
spojena se stabilitou ruskho sttu prostednictvm vnho podezen, e islamistick
hrozba by se mohla pelt do oblasti ruskho severnho Kavkazu [38].
Rusk specialista na Blzk vchod Georgij Ilji Mirskij vyloil syrsk konflikt
v regionlnch podmnkch jako snahu sunnitsk Sadsk Arbie a Kataru svrhnout prornsk reim itskch Alavit [39]. Podobn, na pozad stet mezi sunnity a itskmi
Alavity, prezentuje rusk veden cel konflikt uvnit a kolem Srie a upozoruje na skutenost, e do boj v Srii se stle vce zapojuj extrmistick sunnitsk skupiny, vetn
Al-Kidy a dal teroristick skupiny s podobnou ideologickou motivac, nap. Islmsk
stt Irku a Srie (ISIS) i brigdy Ahrar al-Sham, co povzbuzuje syrskou opozici
spolhat se na vojensk een [40]. Tato argumentace se postupn stala pesvdivj,
nap. kdy radikln islamist ze skupiny Fronta al-Nusr, kter se stala mimodn
smrtc povstaleckou frakc v boji proti syrskmu reimu, slbily v dubnu 2013 svou
vrnost teroristick organizaci Al-Kid a jejmu vdci Ajmnu Zavahrmu [41].
43
Stejn tak syrsk reim tvrd, e jedna z vtv Al-Kidy, kter provd hlavn bojov
akce v Srii, pivedla do zem bojovnky z 28 zem, vetn z eenska [42]. V tomto
ohledu nastal jaksi zlom v polovin roku 2012, kdy v bojovch operacch zaali
pevaovat nboent extremist nad Svobodnou syrskou armdu (FSA) a dalmi
sekulrnmi rebely. Lze sledovat nov trend, kdy v Srii nebojuj primrn Syan
za svobodu a ustanoven demokracie, ale zahranin bojovnci a oldci. Tato konstelace
sil pak zvyuje nebezpe sektskho boje v Srii a pravdpodobnost rozen syrskho konfliktu vedle Irku i do dalch oblast Blzkho vchodu, zejmna Libanonu,
Jordnska, Turecka a Izraele, co spolen s islamistickm, resp. teroristickm charakterem boj v Srii pedstavuje jeden z hlavnch argument Rusk federace proti
snaze sesadit B. Asada [43].
Hrozba pelit vojenskho konfliktu do dalch zem a destabilizace oblasti Blzkho
vchodu se stala jet vce aktuln v souvislosti s psobenm radikln islamistick
teroristick organizace Islmsk stt (IS), kter dve pod nzvem ISIS i Islmsk stt
v Irku a Levant (ISIL) obsadila bhem let 20132014 nkter sti irckch mst
Fallda a Ramd, ovldla podstatnou st zpadoirck provincie Anbr a dobyla
velkou st severnho Irku vetn dvoumilionovho Mosulu. Pot ovldl irck msto
Tikrt a po tkch bojch zskal i Bajd, kde jsou rafinrie. Na dobytch stech zem
stt Irku a Srie pak organizace IS dne 29. ervna 2014 vyhlsila samostatn Islmsk
stt [44]. Jeho vdcem se stal Ab Bakr al-Bagdd, jeho clem je obnovit chalft
na zemch Irku a Levanty (dvj geografick oznaen zahrnujc Srie, Palestinu,
Jordnsko a Libanon), i dalch zem45, kter byly nkdy v historii pod muslimskou
vldou [46].
V neposledn ad by svren souasnho syrskho reimu znamenalo poslen
sunnitskho bloku a dal oslaben itskho rnu. Ten by na vzniklou situaci a ztrtu
hlavnho spojence Srii mohl zareagovat dalm zintenzivnnm svho vlivu v Irku,
ale tak urychlenm vlastnho jadernho programu nebo podncovnm odporu it
v sunnitskch arabskch sttech. Podpora Asadova reimu je tak ze strany RF vrazn
spojena s potebou uznn rnskch preferenc, a to nejen z dvod zkch obchodnch
a diplomatickch vztah, ale tak monch bezpenostnch hrozeb.
Podle ruskho prezidenta V. Putina pipomn souasn Srie situaci v eensku
z dob dvjch boj mezi eenskmi povstalci a ruskou armdou. V. Putin vnm Srii
jako posledn bojit v globlnm desetilet boj mezi svtskmi stty a sunnitskm
islamismem [47]. Tato percepce je poslena postojem Srie k severnmu Kavkazu.
Jestlie souasn politick veden Srie soustavn podporovalo politiku Ruska v tomto
nestabilnm regionu a odsoudilo eensk povstalce jako teroristy, v ppad odstrann
syrskho prezidenta Bara Asada neme RF oekvat ani demokratick, ani sunnitsk
fundamentalistick reim v Damaku soucitn s ruskm pstupem k situaci na severnm
Kavkaze.
2.4 Vojensko-ekonomick zjmy

Vedle bezpenostnch zjm prosazuje Rusk federace ve vzjemnch vztazch
se Sri tak vojensko-ekonomick zjmy, pedevm prodej zbran a vojensk techniky,
kter by v ppad pdu Asadova reimu byly ohroeny [48]. Hlavn draz v dodvkch
44
zbran do Srie zamila RF pedevm na sofistikovan systmy protiletadlovch

zench stel, jako jsou napklad protivzdun samohybn systmy Buk M-2 (v kdu
NATO SA-17 Grizzly) stednho dosahu i hybridn samohybn protiletadlov systmy
krtkho dosahu Pancir-S1 (v kdu NATO SA-22) [49]. Zrove koncem roku 2011 byla
uzavena rusko-syrsk smlouva na dodvky 36 letadel Jak-130, piem prvn letouny
byly dodny do Srie koncem roku 2014 a cel smlouva m bt splnna v roce 2016.
V kvtnu 2013 pak ob strany jednaly o dodvkch vce jak deseti ruskch sthaek
MiG-29 M2, kter maj ve vzbroji i rakety vzduch-zem [50]. Vedle toho se Rusk
federace rozhodla dodat Srii tak tyi baterie nejmodernjch protiletadlovch a protivzdunch raketovch systm S-300, a to navzdory americkmu a izraelskmu sil
pesvdit prezidenta Vladimira Putina, e takov systmy mohou destabilizovat cel
region Blzkho vchodu [51].
Na jedn stran by instalace rusk protivzdun obrany v Srii slouila jako odstraujc prostedek proti jakkoli zpadn vojensk intervenci do tto zem a zrove by
omezila zaveden bezletov zny nad syrskm vzdunm prostorem. Na druhou stranu
dodvky ruskch zbran a zbraovch systm do Srie mohou pispt k eskalaci krize
v regionu.
Vedle toho m Rusko v Srii pronajat pstav Tartus, kter je v souasn dob jedinou
nmon zkladnou mimo zem bvalho SSSR a pedstavuje dobrou vchoz pozici
pro obnoven vojensk ptomnosti a poslen geopolitickho vlivu RF ve vchodnm
Stedomo. Rusko se proto obv, e v ppad pdu Asadova reimu a monho vzestupu Muslimskho bratrstva v Srii, by pila o strategick pstup k pstavu Tartus.
Tento druh mylen pomh vysvtlit srii nvtv ruskch vlench lod u syrskho
pobe od lta 2012 a konn velkch vojenskch manvr vech ty ruskch flotil
ve Stedozemnm moi v lednu 2013. Nicmn vtina analytik se domnv, e pstav
Tartus m pro RF spe symbolickou ne praktickou hodnotu. Tomu nasvduje jednn
Rusk federace s Libanonem o pesunut ruskch nmonch lod do Bejrtu, zatmco
pstup k syrskmu pstavu je z bezpenostnch dvod, po opakovanm vyhroovn
tokem na rusk lod ze strany FSA, omezen [52].
2.5 Energetick zjmy

V neposledn ad Rusk federace svoji podporou Srie sleduje vlastn energetick
zjmy. Rusk ropn spolenost Tatnef m od roku 2005 dohodu na przkum a tbu
novch loisek ropy a zemnho plynu v Srii a v roce 2009 firma Strojtransgaz zahjila
projekt vstavby velkho zpracovatelskho zvodu na zemn plyn nedaleko Homsu.
Zrove koncem prosince 2013 uzavela rusk energetick spolenost Sojuznftegaz
dohodu se syrskm reimem na provdn vrt, rozvoj tby a produkce v obrovskm
naleziti ropy a zemnho plynu v syrskch teritorilnch vodch vchodnho Stedomo
[53]. Na druhou stranu nestabiln situace v Srii zatm znemouje Rusku resp. jeho
spolenostem realizovat tyto projekty stejn jako stavebn prce na prodlouen Arabskho plynovodu ze Srie do Turecka [54].
Nicmn dokud zstv Srie nestabiln, neme ani Katar, Egypt i rn pokraovat
v plnech na vstavbu novch pepravnch tras pes Srii, kter jsou dleit nejen
pro pepravu zemnho plynu z Kataru, ale i pro mon tranzit egyptskho zemnho plynu
45
do Evropy. Podobn problm e i rn, jemu by vstavba plnovanho plynovodu

pes Irk do Srie umonila vyeit jeho problm vstupu na trh se zemnm plynem.
Tato situace naopak nahrv Rusk federaci a dv j vce asu na rozvoj vlastnch
projekt na pepravu plynu (napklad plynovod Nord Stream 3 a 4 i nov plnovan
nhrada (plynovod Turkish Stream) za zruen plynovod South Stream, kter budou
pivdt zemn plyn do zem EU [55].
2.6 Bezpenost dsledky rusk podpory Asadova reimu

Z ve zmnnch motiv spojench s ruskmi zjmy nelze dn jednoznan
oznait za hlavn a rozhodujc. Spe jde o kumulaci vech tchto strategickch zjm
Ruska, z nich nkter jsou ovlivnny normami nebo doprovzeny normativnmi postojem a enm norem, kter vysvtluj, pro je prioritou RF, aby prezident B. Asad zstal
u moci a zrove byla obnovena politick stabilita v zemi. Zrove podle pednho
odbornka Roye Allisona, tm, e Rusko jako jedin zastnce podporuje Asadv reim
na pd RB OSN a souasn vyjednv s pedstaviteli syrsk opozice, jako je Nrodn
koordinan orgn pro demokratickou zmnu, jen je vce ochoten vst dialog s reimem
v Damaku, nechv si oteven dvee pro ppad, e pozice prezidenta B. Asada v Srii
bude ji neudriteln [56].
Podobnou ambivalenci je mon najt i v ppad postoje nkterch stt Blzkho
vchodu k loze Ruska pi een krizov situace v Srii. Na jednu stranu arabsk svt
vid syrsk konflikt nejenom jako ist syrskou intern zleitost, ale tak jako konfrontaci mezi vnjmi aktry, tj. USA a EU vs. Rusko a na. Toto porozumn pak
naznauje, e arabsk svt m stle zjem na udren pozice RF na Blzkm vchod,
nebo jeho ptomnost me sten vyvit aktivn jednn Zpadu. Na druhou stranu
arabsk st Blzkho vchodu, kter se stav proti syrskmu vldnmu reimu, intenzivn a hlasit kritizuje RF za podporu prezidenta Bara Asada. Jeden z nejvznamnjch teolog muslimskho svta, Jusf Abdallh al-Karadv uvedl, e RF se stala
pro islm a muslimy neptelem . 1, protoe podporuje syrsk reim... a arabsk
a muslimsk svt mus povstat proti Rusku [57].
Jinak eeno, svoj podporou itsk meniny v Srii si RF zneptelila sunnitskou
vtinu pedevm v arabskm svt, kter me jako odvetn krok za tlak svch
souvrc v Srii podpoit sunnitskou opozici na severnm Kavkaze, nap. islamistickou
teroristickou skupinu Emirt Kavkaz, aspirujc na odtren severnho Kavkazu od RF
a vytvoen samostatnho multietnickho sttu sjednocenho ideou sunnitskho fundamentalismu salfismu [58]. To by ohrozilo nejdleitj spch zahranin politiky
V. Putina na Blzkm vchod, a to udret severn Kavkaz mimo mezinrodn muslimsk aktivity. Zrove kvli dobrm vztahm s prezidentem B. Asadem a dodvkm
zbran jeho reimu, sunnitt radiklov z IS pohrozili V. Putinovi monmi teroristickmi toky na zem RF [59]. A konen v dsledku obhajoby meninovho Asadova
reimu Alavit v Srii oslabila RF svj vliv v regionu Blzkho vchodu, pokodila
vztahy s adou stt tto oblasti, pedevm zemmi Perskho zlivu (Sadsk Arbie,
Bahrajn, Kuvajt, Spojen arabsk emirty a Katar) [60] a oddlila se Zpadu vmnou
za problematick vztahy s rnem, kter spolen se Sri pedstavuje v souasn dob
jednoho z hlavnch blzkovchodnch partner RF [61].
46
Zvr
Na zatku revolunch nepokoj v rmci arabskho jara pijala RF ve sv zahranin a bezpenostn politice k tmto udlostem v arabskm svt spe reaktivn postoj
(v ppad Tuniska, Egypta, Bahrajnu a Jemenu) nebo pozdji neutrln pozici (v ppad
Libye). Naproti tomu v ppad nepokoj v Srii, postien od roku 2012 obanskou
vlkou, zaujala RF od potku vrazn proaktivn postoj a stala se vznamnm diplomatickm obhjcem a politickm a vojenskm podporovatelem vldnoucho reimu
prezidenta Bara Asada.
Hlavnm clem pedkldanho pehledovho lnku bylo analyzovat zkladn motivy
podpory zahranin a bezpenostn politiky Ruska vi syrskmu reimu prezidenta
Bara Asada. V teoretick rovin vyuil autor pi zkoumn tto problematiky kombinaci pstup konvennho konstruktivismu a racionalismu v podob teoretickho rmce,
kter ve vztahu k zjmm a normm jako urujcm faktorm podpory vldnoucho
reimu v Srii ze strany Rusk federace odr adu zsadnch poznatk.
Pozitivn postoj Ruska ve vztahu k reimu syrsk vldy je uren adou faktor motivovanch ruskmi strategickmi zjmy, kter jsou podle racionalist vedeny racionlnm
rozhodovnm (racionalitou) a jsou podle konvennch konstruktivist ovlivovny normami. Zrove nejsou tyto zjmy dle konvennch konstruktivist vdy racionln jednotn a mohou se mnit v zvislosti na zkuenostech jednotlivch stt v mezinrodnm
systmu. Strategick zjmy RF spojen s obhajobou reimu B. Asada jsou pak charakteru
normativn-politickho (negativn postoj k zpadnm vojenskm intervencm, kter
jsou podle Ruska v rozporu s mezinrodnmi normami), (geo)politicko-normativnho
(normativn-kritick postoj Ruska ke zmnm reimu a strach z rozen nestability
v Srii do prostoru SNS a RF), bezpenostn-normativnho (v kontextu norem draz
na mezinrodn bezpenost ohroenou pelitm syrsk obansk vlky do dalch zem
a obava z destabilizace ruskho severnho Kavkazu ze strany radiklnch islamistickch
st v Srii), ekonomicko-vojenskho (snaha o pokraovn prodeje ruskch zbran
do Srie a udrovn syrskho pstavu Tartus) a energetickho (blokovn alternativn
dopravn trasy z Blzkho vchodu do EU).
Nestupn podpora syrskho reimu Bara Asada pak pinesla nkolik zsadnch
dopad pro postaven Ruska v oblasti Blzkho vchodu, kter je mon sledovat
v nkolika rovinch. V ekonomick rovin ztratila RF adu obchodnch kontrakt,
pedevm na dodvky zbran v hodnot piblin deset miliard dolar. V oblasti
zahranin politiky RF vrazn oslabila svj vliv v regionu Blzkho vchodu a dolo
ke zhoren vztah s adou zem Perskho zlivu. A konen v rovin bezpenostn RF
hroz mon odveta ze strany rznch sunnitskch extrmistickch (teroristickch)
skupin (napklad Islmskho sttu), kter vyhrouj teroristickmi toky na zem
Ruska, slibuj podporu sunnit ijcch v oblasti severnho Kavkazu a naruen kehk
stability tohoto regionu.
47

[1] K tomu dle srov. ALLISON, Roy. Russsia and Syria: Explaining Alignment with a Regime in Crisis.
InternationalAffairs, ro. 89, . 4, 2013, s. 798, ISSN 0020-5850.
[2] Ke vztahu norem a zjm v zahranin a bezpenostn politice dle srov. SATO, Yoichiro HIRATA,
Keiko (eds.).Norms,Interests,andPowerinJapaneseForeignPolicy. New York: Palgrave Macmillan,
2008, s. 320, ISBN-13: 978-1403984487; KATZENSTEIN, J. Peter. The CultureofNationalSecurity.
Columbia: Columbia University Press, 1996, 560 s., ISBN-13: 978-0231104692.
[3] K tomu srov. teoretickou kapitolu o realismu in BURCHILL, Scott. TheNationalInterestinInternational
RelationsTheory. New York: Palgrave Macmillan, 2005, s. 3162, ISBN-13: 978-1403949790.
[4] Dle srov. OCELK, Petr ERNOCH, Filip.Konstruktivismusa energetickbezpenostvmezinrodnchvztazch. Brno: Muni Press, 2014, s. 15, ISBN 978-80-210-6671-7.
[5] K tomu dle srov. nap. KRATOCHVL, Petr TULMETS, Elsa.ConstructivismandRationalismin
EUExternalRelations.TheCaseoftheEuropeanNeighbourhoodPolicy, Baden-Baden: Nomos, 2010,
s. 1530, ISBN 978-3-8329-5357-7; SATO, Yoichiro HIRATA, Keiko (eds.), ref. 2, s. 320.
[6] K teoretickmu pluralismu srov. JOKELA, Juha. EuropeanizationandForeignPolicy:StateIdentity
inFinlandandBritain. London and New York: Routledge, 2011, s. 35, ISBN 978- 0-415-57787-8.
[7] K tomu dle srov. KRATOCHVL, Petr TULMETS, Elsa, ref. 5, s. 1530; SATO, Yoichiro HIRATA,
Keiko (eds.), ref. 2, s. 320.
[8] Dle srov. HOPF, Ted. The Promise of Constructivism in International Relations Theory. International
Security, ro. 23, . 1, 1998, s. 171200, ISSN 0162-2889.
[9] FIALA, Vlastimil. Souasn neracionalistick evropsk teoretick koncepty. In FIALA, Vlastimil,
et al. Teoretick a metodologickproblmyevropskintegrace. Olomouc: Periplum, 2007, s. 178212,
ISBN 978-80-86624-37-2.
[10] OCELK, Petr ERNOCH, Filip, ref. 4, s. 15.
[11] KYDD, Andrew H. Methodological Individualism na Rational Choice. In REUS-SMIT, Christian
SNIDAL, Duncan (eds.). TheOxfordHandbookofInternationalRelations. Oxford: Oxford Univerzity
Press, 2010, s. 424443, ISBN 978-0-19-958558-8; OCELK, Petr ERNOCH, Filip, ref. 4, s. 15.
[12] K tomu nap. srov. KRATOCHWIL, Fridrich RUGGIE, John Gerard. International Organization:
A State of the Art on an Art of the State. InternationalOrganization, ro. 40, . 4, 1986, s. 753775,
ISSN 0020-8183; FEARON, James - WENDT, Alexander. Rationalism v. Constructivism: A Skeptical
View. In CARKSNEAS, Walter - RISSE, Thomas - SIMMONS, Beth, A. (eds.). HandbookofInternational
Relations. London: Sage, 2012, s. 5272, ISBN-13: 978-1849201506.
[13] Dle srov. JUPILLE, Joseph CAPORASO, James A. - CHECKEL, Jeffrey T. Integrating Institutions:
Rationalism, Constructivism, and the Study of the European Union. ComparativePoliticalStudies, ro. 36,
. 1-2, 2003, s. 740, ISSN 0010-4140; RIEKER, Pernille. TheEUasa SecurityActor:TheDevelopment
ofPoliticalandAdministrativeCapabilities. [on-line] Oslo, 2007 [cit. 2015-03-03]. Dostupn z <http://
www.isn.ethz.ch/Digital-Library/Publications/Detail/?id=46168&lng=en>.
[14] PANKE, Diane. HowToCombineRationalistandConstructivistAccountsofInternationalPolitics.Building
BridgesonTerraFirma. [on-line] Berlin, s. a. [cit. 2015-03-03]. Dostupn z <http://goo.gl/9Y3reI>.
[15] WELDES, Jutta. Constructing National Interests. EuropeanJournalofInternationalRelations, ro. 2,
. 3, 1996, s. 276, ISSN 1354-0661.
[16] BURCHILL, Scott, ref. 3, s. 186.
[17] Dle k tomu srov. FINNEMORE, Martha. NationalInterestsinInternationalSociety. Cornell University
Press, 1996, s. 158, ISBN-13: 978-0801483233.
[18] OCELK, Petr ERNOCH, Filip, ref. 4, s. 15.
[19] KRATOCHVL, Petr TULMETS, Elsa, ref. 5, s. 26.
[20] ALLISON, Roy, ref. 1, s. 798.
[21] NIZAMEDDIN, Talal. Fanning the Flames of War-Russias Role in Syrias Crisis. EuroAtlantic
Quarterly, Winter, 2013, s. 12.
[22] WITZ, Richard. GlobalSecurityWatch.China. Praeger, 2013, 200 s. ISBN 978-0-313-38482-0.
[23] OLIMAT, Muhamad S. ChinaandtheMiddleEast: fromSilkRoadtoArabSpring. London and New York:
Routledge, 2013, s. 113, ISBN-13: 978-1857436310.
[24] MALASHENKO, Alexey. RussiaandtheArabSpring. [on-line] Carnegie Moscow Center, 2013
[cit. 2015-03-03]. Dostupn z: <http://carnegie.ru/2013/10/01/russia-and-arab-spring/goq>.
[25] Nicmn tato dohoda se stala terem kritiky, protoe je jednak nepravdpodobn, e se syrsk reim
vzd vech svch chemickch zbran, ale tak proto, e neeila jakkoliv zavinn nebo odpovdnost
48
[26]
[27]
[28]
[29]
[30]
[31]
[32]
[33]
[34]
[35]
[36]
[37]
[38]
[39]
[40]
[41]
[42]
[43]
[44]
[45]
[46]
[47]
[48]
[49]
[50]
[51]
Asadova reimu za tok. Srov. STEVENSON, Jonathan. The Syrian Tragedy and Precedent.Survival,
ro. 56, . 3, 2014, s. 130131, ISSN 0039-6338.
NIZAMEDDIN, Talal, ref. 25, s. 12.
Russia,ChinavoteforUNhumanitarianresolutiononSyria. [on-line] ALJAZEERA AMERICA,
22. 2. 2014 [cit. 2015-03-03]. Dostupn z: <http://america.aljazeera.com/articles/2014/2/22/syria
-un-securitycouncil.html>.
Ian BLACK, Ian.RussiaandChinavetoUNmovetoreferSyriatointernationalcriminalcourt. [on-line]
The Guardian, 22. 5. 2014 [cit. 2015-03-03]. Dostupn z: <http://goo.gl/gVbt0F>.
RICHTER, Paul.RussiathreatenstohaltcooperationwithU.S.onIran,Syria. [on-line] Los Angeles
Times, 30. 12. 2014 [cit. 2015-03-03]. Dostupn z: <http://www.latimes.com/world/europe/la-fg
-russia-us-iran-syria-20141230-story.html>.
K postoji RF k zpadnm intervencm dle srov. TICH, Luk. Postoj Rusk federace k vojenskm
intervencm Zpadu v letech 1999-2011. Vojensk rozhledy, ro. 23, . 4, 2013, ISSN 1210-3292.
CHARAP, Samuel. Russia, Syria and the Doctrine of Intervention. Survival, ro. 55, . 1, 2013, s. 37,
ISSN 0039-6338.
CHARAP, Samuel, ref. 34, s. 38.
CHARAP, Samuel, ref. 34, s. 38.
ALLISON, Roy, ref. 1, s. 815.
AuthoritarianRussiawatchesasMiddleEastunrevels. [on-line] Radio Free Europe / Radio Liberty
Report, 3. 3. 2011 [cit. 2015-03-03]. Dostupn z: <http://www.rferl.org/content/authoritarian_russia_
watches_as_ mideast_unravels/2327204.html>.
MALASHENKO, Alexey, ref. 28.
NIZAMEDDIN, Talal, ref. 25, s. 13.
FRYKBERG, Mel. Islamist winning in Syria. The Middle East, nor 2014, s. 19.
V listopadu 2014 uzaveli pedstavitel Islmskho sttu a Fronty al-Nusr, napojen na organizaci
Al-Kida, dohodu o spoluprci.
Zrove od zatku roku 2014 psob v libyjskm mst Derna ozbrojenci z ad Islmskho sttu, kte
pak dne 5. jna 2014 dostali msto pod plnou kontrolou. Oblast kolem msta Derna oznauj ozbrojenci
z Islmskho sttu jako provincii (tj. viljet) Barka.
Dne 8. srpna 2014 pak americk prezident Barack Obama autorizoval leteck dery proti Islmskmu
sttu pod nzvem OperaceBytostnodhodln, kter se vedle USA, Kanady, Austrlie aadyevropskch
sttastntaknktersttyBlzkhovchodu,napkladBahrajn,Jordnsko,Katar,SaudskArbie
a Spojen arabsk emirty.
HILL, Fiona.TherealreasonsPutinsupportsAssad:mistakingSyriaforChechnya. [on-line] Foreign
Affairs, 25. 3. 2013 [cit. 2015-02-03]. Dostupn z: <http://www.foreignaffairs.com/articles/139079/
fiona-hill/the-real-reason-putin-supports-assad>.
Od roku 2011 zaujm prodej zbran do Srie piblin 4 % z celkovho exportu zbran z Ruska do svta,
piem mezi RF a Srii byly od roku 2011 uzaveny kontrakty na dodvky zbran v celkov hodnot
kolem 5 miliard dolar. Zrove rusk spolenosti investovaly od roku 2009 v Srii stku kolem
20 miliard dolar. Dle srov. MANFREDA, Primoz.WhyDoesRussiaSupporttheSyrianRegime.
[on-line] About.com, s.a. [cit. 2015-03-03]. Dostupn z: <http://middleeast.about.com/od/syria/a/
Why-Does-Russia-Support-The-Syrian-Regime.htm>.
GVOSDEV, Nikolas, K. MARSH, Christpher. RussianForeignPolicy:Interests,Vectors,andSector.
London: Sage, 2014, s. 316, ISBN 13: 978-1452234847.
AsadovoletectvooekvdodvkuruskchstrojMiG-29 [on-line] Tden.cz, 31. 5. 2013 cit. 2015-04-23].
Dostupn z: <http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/asadovo-letectvo-ocekava-dodavku
-ruskych-stroju-mig-29_271947.html#.VTjMMPtSZw0>.
Podle nejnovjch informac se RF nakonec rozhodla Srii tyto systmy skuten dodat. Dle srov. Russia
reportedlytosupplySyriawithS300missiles. [on-line] i24news, 30. 11. 2014 [cit. 2015-02-03]. Dostupn
z: < http://goo.gl/a1kP6P>.
49

[52] Dle srov. LIOUNTRI, Christiana. Understanding Russias Reaction to the Arab Spring.
[on-line] Geostrategic Forecasting Corporation, 5. 2. 2013 [cit. 2015-02-03]. Dostupn z <http://
www.geostrategicforecasting.com/understanding-russias-reaction-to-the-arab-spring>.
[53] BULOS, Nabih. Russianfirmsigns25-yearenergydealwithSyria. [on-line] Los Angeles Times,
26. 12. 2013 [cit. 2015-04-22]. Dostupn z: <http://articles.latimes.com/2013/dec/26/world/
la-fg-wn-russia-energy-oil-gas-syria-20131226>.
[54] MALASHENKO, Alexey, ref. 28.
[56] Bez autor. RussiaandEurasia, Strategic Survey, 2013, s. 183185.
[58] MD, Tom. Emirt Kavkaz. Zkladn analza islamistick vzboueneck struktury na severnm
Kavkaze. [on-line] Obranaa strategie, ro. 13, . 2, 2013, s. 5455, ISSN 1802-7199 [cit. 2015-02-03].
Dostupn z <http://www.defenceandstrategy.eu/cs/archiv/rocnik-2013/2-2013/clanky/emirat-kavkaz.
html#.VPwyOOF8Gxs>.
[59] IslmsksttvyhroujePutinovi. [on-line] Novinky.cz, 5. 9. 2014 [cit. 2015-02-03]. Dostupn z <http:/
www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/346823-islamsky-stat-vyhrozuje-putinovi.html>.
[60] Vzjemn obchod mezi Ruskem a tmito stty Perskho zlivu doshl v roce 2013 stky jen
kolem 2 mld. dolar. Dle srov. BARMAN, Yuri. RussiasdeepdiveintothePersianGulf. [on-line]
Yemen Times [cit. 2015-04-22]. Dostupn z: <http://www.yementimes.com/en/1785/opinion/3911/
Russia%E2%80%99s-deep-dive-into-the-Persian-Gulf.htm>.
[61] Vedle toho m RF na Blzkm vchod a v severn Africe v souasn dob dobr vztahy s Izraelem,
Tureckem, Jemenem, hnutm Fatah, Hizballh, Jordnskem, Alrskem a obnovuje vztahy s Egyptem.
50
Bc. Jan Hanzelka

prof. JUDr. Miroslav Mare, PhD.
Mediln prezentace ISIS:

RECENZOVAN
RECENTOVAN
Obsahov analza asopisu Dabiq
LNEK
Media Presentation of ISIS:
Content Analysis of the Magazine Dabiq
Abstrakt
TentolneksezabvanalzouasopisuDabiq.Tentoasopisjevydvn
IslmskmsttemvIrkuavSriiaslouprodihdistickoupropaganduvanglickmjazyce.Vpedkldanprcijevyuitaobsahovanalza.Zkoumnyjsou
tematickoblasti(kvalitativnanalzou)adleitpojmy(sfrekvennanalzou
pojm).AutoiidentifikovalitizkladntmataasopisuDabiqnboenstv,
ustanovenChalftuajehofungovnavojenskoperaceISIS.Objasnnobylo
ipojetneptelzhlediskaISIS.
Abstract
ThisarticledealswithanalysisofthemagazineDabiq.Thismagazineispublished
bytheIslamicStateinIraqandSyriaanditservestoJihadistpropagandainEnglish
language.Thecontentanalysisisused.Thematicfields(withqualitativeanalysis)
andimportantterms(withtermfreqencyanalysis).Authorsidentifiedtreemain
themesoftheDabiqmagazinereligion,establishingoftheCaliphateandits
functionsandmilitaryoperationsoftheISIS.Theconceptualizationoftheenemies
fromthepointofviewoftheISIS.
Klov slova
Islmsk stt, ISIS, terorismus, nboensk extremismus, obsahov analza,
Srie, Irk, Chalft, Dabiq
Key words
Islamic state, ISIS, terorism, religion extremism, Syria, Iraq, Dabiq, Content
analysis
51
vod
Tento lnek se vnuje tmatu, kter se tk mediln prezentace skupiny Islmsk stt
v Irku a Srii (dle jen ISIS). ISIS je dnes jednou z nejdiskutovanjch teroristickch
skupin. K tomu pispla jak jej skuten sla, kter nen zanedbateln, tak rovn i velmi
profesionln mediln prezentace innosti skupiny. Organizace ISIS dokzala inovujcm zpsobem vyut potencil internetu, respektive socilnch st, jako je facebook
a twitter, a to jak na prezentaci sv innosti, tak i na rekrutaci a organizaci pznivc
a podporovatel. Propaganda je zamena na zpadn zem a jejmu psoben tak mohou
bt vystaveny i osoby ve stedoevropskm prostoru.
Obrzek . 1: Ukzka vyhledvn #Dabiq na sociln sti Twitter.

Zdroj: Twitter Search (hledan vraz #Dabiq)
52
Mezi nejsdlenj obsah na socilnch stch pat fotografie a videa, kter zachycuj
okamiky ze ivota jednotlivch mudahedn v bojov zn (tento pojem doslova
oznauje ty, kte vedou dihd; uv se vak pedevm pro pslunky ozbrojench
formac bojujcch povstaleckm zpsobem za zjmy islmu, rozil se zejmna v souvislosti s guerillovm odbojem v Afghnistnu) [1]. Nechyb ovem ani ty na socilnch stch, kter bud dojem oficilnch komunikanch kanlu ISIS a jejich obsahem
jsou sdlen tkajc se pedelch akc a udlost a rovn i propagan obsah, kter m
za cl obhajobu jednotlivch in ISIS nebo snahu o radikalizaci muslimsk komunity.
Na ve uvedenm obrzku mete vidt pklad radikalizanho materilu, kter
lze nalzt na socilnch stch, a tm je ISIS oficiln vydvan asopis Dabiq. Mylenka
vydvn radiklnho islamistickho asopisu nen nov, ji v minulosti byl lidmi
napojenmi na teroristickou s Al-Kjda napklad vydvn asopis Inspire. Ten obsahoval kupkladu praktick nvody a manuly pro uskuteovn teroristickch akc
v zpadnch zemch [2].
V tto prci se pokusme hloubji analyzovat tento asopis, a to jak z hlediska kvalitativn, tak i kvantitativn analzy obsahu. Kvalitativn analza se zam pedevm
na tematickou strukturu asopisu a jeho jednotlivch sel. Kvantitativn obsahov
analza se na zklad sestavenho slovnku ISIS a nslednho mnohorozmrnho klovn pokus ozejmit zkladn argumentan struktury, na kterch ISIS
stav sv vyjden. Co se te asovho omezen, analyzovna byla sla asopisu
vydan do noru 2015 (n=6). Z uveden analzy je mon urit dominantn oblasti
propagandistickho zjmu ISIS ve vztahu k zpadnm zemm. Toto poznn me
poslouit k formulaci protiopaten do budoucna, co je vzva mj. pro bezpenostn
sloky esk republiky.
1. Obsahov analza periodika Dabiq

asopis na prvn pohled zaujme svou profesionln grafickou pravou a stylizac.
Dabiq vychz v arabtin, ale napklad i ve francouztin a anglitin a je zde tedy
znan potencil oslovit i zpadn muslimy. Jak u bylo eeno, nen problm zskat
pstup k jednotlivm slm asopisu. Na internetu meme nalzt mnoho odkaz,
kter nabzej kompletn archv dosud vydanch sel, a i na socilnch stch je tento
asopis asto sdlen mezi pznivci radiklnho islmu.
1.1 Kvalitativn analza: Tematick oblasti

Kvalitativn st analzy bude vychzet z postupnho kdovn jednotlivch lnk
do kategori, kter byly definovny v prbhu analzy (sluovny, zakldny, rueny
atd.). Pi kdovn jsme se zamovali pedevm na nadpis, zvraznn sti a celkovou
hlavn mylenku textu. Jako jednotka pak byla urena strnka asopisu, z dvodu
jist tematick ucelenosti v jednotlivch stech asopisu a pedevm rozdln dlky
jednotlivch pspvk, kter by v ppad, e bychom upednostnili jako jednotku
prv pspvek, zpsobila znan zkreslen (nkter pspvky jsou o dlce nkolika
souvt a jin nkolika stran).
53
V asopise Dabiq se tedy meme setkat se temi druhy obsahu:

1. Nboensky zamen texty
2. Texty popisujc fungovn Islmskho sttu [3]
3. Texty popisujc vojensk operace
Nboensky zamen texty v drtiv vtin ppad obsahuj citty z Kornu
a jinch nboenskch text a nsledn probh popis a vklad, kter m ospravedlnit
urit chovn ISIS. Celkov se nboensk tmatiky vyuv k prezentaci konfliktu
v Srii jako svat vlky mezi silami dobra (mudahedny) a kiky vetn jejich
spojenc (odprci ISIS). Vra jako takov (dle vkladu ISIS) nedovoluje muslimovi
zastvat neutrln postoj a nut ho k vbru strany. Bu bude nsledovat uen Allha,
nebo se rozhodne zstat ve svt kafr (nevcch) a tm upadne jeho vra (nap. Dabiq
1/2014: 11). ISIS rovn apeluje na to, e v souasnm svt jsou muslimov bez respektu
a dstojnosti a jedin v Islmskm sttu tzv. Chalftu mohou nalzt zadostiuinn.
Meme se tedy setkat s netolerantn polarizac na my a oni a se souvisejcm
odmtnutm pluralismu. To pispv k jejich extremismu a militantnosti [4] a tato polarizace pak prostupuje jak rovinou nboenstv vc vs. nevc, tak i rovinou
spoleensko-politickou: uvdoml muslim vs. odprci Chalftu. Zde je nutn
zdraznit, e ISIS nestav pouze na nboenskm rozporu, ale prv na rozporu politickm, kdy jde spe o zskn legitimity svho postaven, jako zizovatele Chalftu
ne v rmci obrany vry. Tomu nasvduje i fakt, e mezi cle tok ISIS se ad i itsk
a kurdsk muslimsk menina a vichni, kdo se stav na odpor a zpochybuj legitimitu
ISIS, vetn konkurennch teroristickch organizac (ti jsou oznaovn za odpadlky
od prav vry, tj murtaddn).
Texty popisujc fungovn Islmskho sttu mly v prvnm sle asopisu spe
duchovn charakter a zamovaly se na ospravedlnn existence ISIS jako jedin
a vyvolen organizace, kter m slouit k ochran islmu. Dle pak do tto kategorie pat texty, kter popisuj spoluprci mezi ISIS a kmeny a jejich ppadn spory
a vztahy s dalmi aktry. Pravidelnou rubrikou asopisu jsou spchy Islmsk policie,
kter se star o dodrovn prva ara a potran kriminality. Dle pak meme zmnit
prezentaci rznch propagandistickch lnk a socilnch program ISIS, jako
je pe o sirotky, rozdlovn potravin atd. V neposledn ad je nutn zmnit rekrutan
snahy zamen na zskn novch len, a to se zamenm obecn na kohokoliv,
ale nechyb i specifick rekrutace uritch profes.
Texty popisujc vojensk operace jsou asto doplnny fotografiemi mrtvch neptel
a dobytch zem. Rovn sem meme zaadit rubriku, ve kter ISIS prezentuje vroky
svch neptel, vtinou v kontextu adorace dleitosti skupiny. Stejn tak bychom
mohli nalzt profily neptel a ppadn ospravedlovn poprav (nap. Jamese Foleyho).
Pokud se ble zamme na podl obsahu v jednotlivch slech, tak zjistme, e v prvnm sle asopisu pevldala kategorie (2), zamujc se na fungovn Islmskho sttu
pod sprvou ISIS. To bylo dno potebou ujasnn role ISIS a obhajobou legitimity
svho postaven. Postupem asu ale slil nboensk aspekt (1), kter se vrazn promtl do druhho sla asopisu. Nboensk texty mly za cl ospravedlnit chovn ISIS
a poppad motivovat tene ke zvolen si sprvn cesty. Ve tetm a tvrtm sle
pak meme pozorovat zven mnostv obsahu kategorie (3), a to zejmna ve spojitosti
s leteckmi toky USA a vojenskmi operacemi proti Kurdm; u jen z nzvu asopisu
ACalltoHijrah je zde patrn zdraznn apel zamen na sympatizujc muslimy,
54
Graf . 1: Prostor, kter byl dn jednotlivm tematickm oblastem v jednotlivch slech asopisu (v procentulnm potu strnek)
Zdroj: Autor prce
55
kter vyzv k pipojen se k ISIS a budovn Chalfatu. V souasn dob meme

pozorovat nvrat k aspektm fungovn a upevovan legitimity ISIS.
Pokud se podvme na nzvy jednotlivch sel asopisu, meme v podstat
konstatovat, e odrej naladn celho sla. Prvn slo, TheReturnofKhilafah,
bylo zamen na organizaci Islmskho sttu. Druh slo, The Flood, odkazovalo
pedevm na nboensk aspekt, a posledn dv sla, A CallofHijrah a The Failed
Crusade, mly mnohem vt aspekt na vlenictv a rekrutaci. V dalch slech,
Remainingandexpanding a Al-QaidahofWaziristan, se opt vrac vce prostoru
praktickm aspektm fungovn ISIS. Budouc analzou dalch sel meme odhalit
mon zmny taktickch cl ISIS. Pokud by napklad zaal stoupat obsah zamujc
se na fungovn Islmskho sttu, je mon odhadovat, e ISIS ct potebu upevovat
sv postaven.
1.2 Kvantitativn analza:

etnost slov a analza spoluvskyt
Kvantitativn analza vychz z knihy Martina Hjka [5] a textu Vclava epelka
[6], kte popisuj obsahovou analzu za pomoc softwarovho programu COOA [7].
Pokud se zamme na etnost slov, kter se v asopisu Dabiq vyskytuj, meme
konstatovat, e vsledky nejsou nijak pekvapiv. Na prvn pozici se umstily slova
jako Allh, lid, islm/sk, Dabiq, stt, Irk, vlka atd. (pozn.: peklady
do etiny). Tento seznam (viz tabulka . 1) vyuijeme jako slovnk pro dal analzu.
Zjitn etnosti slov je prvnm krokem k analze spoluvskyt slov (tj. kolokac),
kter vychz z lingvistick analzy. Nejprve jsme pevedli jednotliv asopisy do jednotnho textovho souboru tzv. textovho korpusu a nsledn bylo nutn urit kontextovou jednotku. Kontextov jednotka me bt umle vytvoen (potem vt, slov
nebo znak), nebo me udrovat pvodn strukturu textu tj. odstavce, lnky, strany.
Pro n el byla jako kontextov jednotka zvolena vta (definovan jako souhrn znak
mezi dvma tekami), a to z dvodu, e chceme zjistit vzjemnou zvislost slov a jejich
spojen s aktivitou ISIS. Dalm dvodem bylo i relativn men mnostv textu, kter
m velmi lenitou strukturu. Pro vt kontextov jednotky by bylo vhodnj vt
mnostv textu s mn lenitou strukturou.
Pro vypoet spoluvskyt jsme pouili program COOA. Vsledkem je matice,
kter udv, kolikrt bylo dan slovo pouito v kontextov jednotce s dalmi slovy
ze slovnku. Nsledn byla matice graficky znzornna skrze program SPSS a funkci
mnohorozmrnho klovn Proxcal. Grafick znzornn zobrazuje vzdlenosti jednotlivch slov (viz graf . 2), slova chybjc v grafu a pitom zaazena do slovnku
jsou ta, kter nemla vt spojitost s ostatnmy vrazy (mon zmna pi zvten
kontextov jednotky).
56
Tabulka . 1: Nejastj slovnk ISIS na zklad asopisu Dabiq (zpracovno v Atlas.ti 6).
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
ALLAH
PEOPLE
ISLAMIC
DABIQ
STATE
IRAQ
WAR
HIJRAH
PROPHET
RELIGION
MUSLIMS
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
GROUP
PKK
FEAR
SOLDIERS
KHILAFAH
WORLD
AGAINST
CRUSADERS
ENEMY
BLOOD
CHILDREN
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
MEDIA
WOMEN
OBAMA
IBRAHIM
MUHAMMAD
MUSLIM
REPORT
CAMPAIGN
ERA
GOVERNMEN
SYRIA
Zdroj: Autor prce
Nsledujc graf zobrazuje blzkost slov obsaench ve slovnku. Slova, kter jsou
blzko vedle sebe, se vyskytuj astji ve stejnch vtch, ne slova umstn dle
od sebe.
Graf . 2: Vzdlenost jednotlivch slov od sebe Dabiq (zpracovno v programu SPSS).

Zdroj: Autor prce
57
Obsahov analza rozloen jednotlivch slov v podstat odr stejn oblasti tmat
jako kvalitativn, a to tma nboenstv, sprvy Islmskho sttu a vlky a vojenskch operac. Nyn se tedy znovu meme podvat na jednotliv kategorie, tentokrt
z hlediska kvantitativn analzy jednotlivch slov.
1.2.1 Nboenstv
V sektoru grafu, kter bychom mohli oznait jako zamujc se na nboenstv,

meme identifikovat klasick slova vztahujc se k islmu (Allh, Mohamed, Muslim
atd.). Meme zde nalzt i pesahy do dalch kategori, a to napklad skrze slovo
kici, kter spojuje nboensk zklady s vlkou proti neptelm ISIS. ISIS prezentuje svj boj jako dal kapitolu historickho stetu zpadn civilizace a islmu,
kter se odvolv prv a ke kovm vpravm. Z hlediska hlub analzy je zajmav
slovo svt, kter se poj se slovy hijrah a prorok. To nm potvrzuje deklarativn
rozsah psobnosti ISIS, kter se sna clit svou propagandu na muslimskou komunitu
v globlnm mtku, s drazem k pipojen se na stranu pravho islmu.
Podvme-li se do historie skupiny, meme rovn vidt siln radikalizan posun,
kter se projevil pedevm stoupajcm odporem ke vem nboenskm meninm v regionu. Tato teroristick skupina, kter m sv koeny v Irck Al-Kjd (AQI), se znan
nboensky radikalizovala pot, co se v roce 2010 vdcem skupiny stal al-Baghdadi [8],
[9]. Baghdadi vyuil sunitsk revoluce v Srii a zaal operovat nap ircko-syrskmi
hranicemi. Jeho cl ustanoven Chalftu na zem tchto stt pak nejspe vedl k rozkolm mezi ISIS a dal teroristickou skupinou al-Nusra Front (syrsk poboka Al-Kidy),
co mlo za nsledek vzepen se Baghddho centrlnmu veden Al-Kidy [10]. ISIS
se tedy osamostatnila a Baghdadi byl jmenovn chalfou nov vzniklho Islmskho
sttu. Prezentace ISIS jako vyvolen organizace, kter m nastolit svtov Chalft,
je jedno z mobilizanch tmat, kter tato organizace vyuv k rekrutaci novch len.
K nastolen celosvtovho chalftu odkazuje i samotn nzev asopisu Dabiq. Nzev je
pevzat z proroctv, ve kterm se maj utkat sly chalftu a kik prv u tohoto msta
a vtzstv v bitv m bt prvn pedzvst, po kter m nsledovat dobyt Konstantinopole
a ma a nastolen celosvtovho Islmskho sttu [11]. Shrneme-li roli nboenstv
v rmci ISIS, meme konstatovat, e se jedn o klasick pklad salafistickho islmu.
1.2.2 Fungovn a sprva Islmskho sttu
Klovmi slovy v tto kategorii jsou chalft, nboenstv a ra ty odkazuj

na podstatu idelnho zzen, kter by mlo vzniknout pod vedenm ISIS. Odkazuj
tedy na ji ve zmnnou ideu sttu zaloenho na nboenskch principech, kter
se bude dit striktnmi pravidly islm, a to v podob, v jak ho interpretuj extremistit
uenci ISIS. Podstatou chalftu je nedliteln slouen sttn moci a vry nboenstv
mus prostupovat celm veejnm prostorem a nboenskm doktrnm jsou podzeny
prakticky veker aktivity jak ve veejnm, tak soukromm ivot.
Za pomoci KWIC analzy obecnjho slova lid (vyhledn vt s obsahem tohoto
slova) meme nalzt siln draz ve spojitosti s nboenstvm, a to pedevm ve form
vzev nebo nazen pevzatch z nbonho uen Kornu a Sunny, slovo lid
se pak me vykldat rovn jako nrod; ve spojitosti s nboenstvm pak jako muslimsk nrod v rmci Chalftu.
58
Meme zde rovn nalzt propojen skrze slova ena a dt, kter se pouv
bu za elem ukzat, e pipojen se k ISIS je vhodn pro vechny bojovnky ve jmnu
islmu a pou hijrah maj vykonat i s rodinami, anebo jako nstroj dmonizace neptel
a odvolvan se na zvrstva, kter budou napchna na lenech rodin muslim, pokud
neptel islmu zvtz, k tomuto se rovn ve slovo strach.
Dle se pak z tto skupiny slov zamme na slovo mdia, kter je z hlediska
vkladu nejspornj. Na zklad KWIC analzy meme ci, e mdia hraj v rmci
Dabiqu dv role. Za prv se toto slovo objevuje ve spojitosti s proislmskou propagac,
a to jak za pomoci socilnch mdi, tak i oficilnch kanl. Pro oficiln styk s veejnosti ISIS vyuv innosti AlHayatMediaCenter.
Obrzek . 2: Logo AlHayat Media Center

Zdroj: Dabiq 2/2014
AlHayat Media Center o sob tvrd, e jeho poslnm je poskytovat zprvy Islmskho sttu v rozdlnch jazycch za elem spojen muslim pod jednotnou vlajkou.
Za tmto elem produkuje video, audio a titn materily (Dabiq 2/2014: 43). Nzev,
kter tvo slovo AlHayat, m v pekladu znamenat ivot a jedn se vatek z vere:
slo sury: 8, Nzev sury: Koist, Arabsk nzev: Al-Anfl, Ver: 24
Vy,ktevte!OdpovdejtenavzvuBohaaposlaJeho,kdytenvsvolktomu,
coivotvmdv.Avzte,eBhstojmezilovkemasrdcemjehoaekNmu
budeteshromdni!
Zdroj: v originle Quran.com 2015 (viz esk peklad Islamweb 2015)
Mezi dal obsah, kter AlHayat Media Center rovn pravideln vydv, pat
Islamic State news [12], krtk pehledy udlost zamujc se pedevm na grafiku
a emotivn titulky a rovn mnostv propracovanch vide zamench na rekrutaci
(pedevm na zahranin bojovnky z jinch zem) a propagaci innosti ISIS [13]. Mdia
jsou vnmna i ve vztahu k Zpadu, a to jako nositel zpadn propagandy a rovn
jako iitel strachu z monho teroristickho toku. Zde bychom mohli rovn znovu
zaadit ji ve vzpomnanou rubriku, kter m prezentovat mediln vroky zstupc
zpadn spolenosti a prezentovat na nich slabost neptel anebo adorovat dleitost ISIS.
Obecn pak meme ct, e grafick vyobrazen (viz graf . 3) odpovd zkladn
argumentan linii, kterou ISIS pouv v rmci asopisu k obhajob svho jednn
a rekrutaci. Ta je postavena na nboenskch zkladech, kdy jsou muslimov povinni
uinit hijrah tj. migraci do pravho chalftu, za jeho existenci je poteba bojovat
vemi prostedky.
59
Nboenk
zklady islmu
Extremistick
vklad zaloen
Chalftu
Obrana zaloenho
Chalftu a snahy
o legitimizaci nsil
toky na neptele
islmu a muslim
Graf . 3: Argumentan linie ISIS

Zdroj: Autoi prce
1.2.3 Vlka proti nevcm a vojensk operace
Do kategorie vlench operac meme zaadit slova jako napklad vlka,

kampa, skupina, vojk, proti, strach atd., kter jsou z hlediska vznam
vce mn neproblematick. Ble se v tto kategorii zamme na analzu pojman
PKK a nsledn se pokusme odhalit konfliktn linie spojen s agres ISIS vi jinm
skupinm. Znovu je vhodn vzpomenout pesahy do dalch kategori, a to napklad
formou spojovn nboenskch a historickch zkratek se souasnmi nepteli ISIS
a vyvolvn strachu, kter m polarizovat muslimskou komunitu, a to pedevm zdraznnm toku na zkladn hodnoty islmu a obecnch spoleenskch hodnot, jako
je napklad rodina.
Slovo, kter se ukzalo jako klov pi analze, je zkratka PKK tj. Strana Kurdskch pracujcch. Kurdov bojujc proti ISIS a muslimov, kte nepijmaj legitimitu
ISIS a bojuj na kurdsk stran, jsou v Dabiqu oznaovn jako komunistit murtaddn,
tj. ti, co se zekli vry a bojuj proti prav podstat islmu [14].
Na zklad pedel analzy (jak kvalitativn, tak kvantitativn) obsahu v asopise
Dabiq meme stanovit zkladn konfliktn linie, na kterch ISIS definuje svj postoj
k ostatnm aktrm.
Obrzek . 3: Trojdimenzionln model konfliktnch lini ISIS

Zdroj: Autor prce
60
Uveden linie charakterizuj pohled na svt optikou ISIS. Za nejdleitj linii

meme povaovat uznn legitimity chalftu, po n nsleduje linie vry, a jako posledn
linie geografick blzkosti.
Vc (insiders), kte uznvaj chalft, jsou typickmi reprezentanty bojovnk ISIS.
Potenciln zahranin bojovnci napluj stejnou charakteristiku, jen s tm rozdlem,
e je meme zaadit mezi outsiders (pedevm na n je clena propaganda). Najt pklad
nevcch (insiders), kte uznvaj Chalft, je velmi problematick; do tto skupiny
by mohly patit skupinky, kter se podvolily sprv ISIS, ale jejich loajalita je vce ne
nestl a vynucen nsilm, typickm ppadem by mohla bt kesansk menina,
kter je nucena platit speciln da z vry [15]. Do kategorie nevc (outsiders),
kte uznvaj chalft, pak nememe v nynj dob zaadit nikoho (velmi povrchn
by zde ppadn mohly bt zaazena nkter mdia, kter asto zveliuj lohu ISIS
a prezentuj innost tto skupiny jako fungujcho sttnho tvaru).
Mezi vc outsiders neuznvajc Chalft meme zaadit muslimsk diaspory
v zahrani, kter odsoudily iny ISIS. Mezi insiders se stejnou charakteristikou pak itskou a kurdskou meninu. Mezi nevc outsiders neuznvajc Chalft pak meme
piadit zpadn spoleenstv v ele s USA. Mezi insiders se sejnou charakteristikou pak velmi problematicky me spadat vldn reim Bara Asada, kde vra hraje
a sekundrn lohu po mocenskch zjmech.
Zvr
Na zklad analzy asopisu Dabiq jsme mohli rozpoznat ti zkladn okruhy tmat,
ktermi se ISIS zabv, a to (1) tma nboenstv, (2) tma ustanoven chalftu a jeho
fungovn; a (3) tma popisujc vojensk operace. Tato rozdlen v podstat potvrzuje
dvj analzu Harleen Gabhir (2014) a lze tedy ci, e asopis si dr stlou strukturu a mn se pouze pomr mezi vymezenmi kategoriemi obsahu. Na zklad tohoto
pomru meme reflektovat aktuln situaci ISIS a problmy, kterm el. Pi zakldn Chalftu byl napklad kladen draz pedevm na jeho fungovn a ospravedlnn s odkazy na nboensk uen islmu. Pozdji bylo od tto kategorie upoutno,
a to pedevm ve spojitosti se zeslenm vojenskch der vi ISIS, co se promtlo
do rozsahu kategorie zabvajc se vojenskm operacemi. V posledn dob meme
pozorovat nrst obsahu zamujcho se znovu na fungovn a rekrutaci, co me
znait potebu s narstajcm tlakem upevnit legitimitu existence. V budoucnu vzkumu
by bylo vhodn pokraovat v analze dalch sel asopisu Dabiq a sledovat prbh
vvoje obsahu. Mra obsahu me poslouit jako indiktor, kter bude odret aktuln
situaci uvnit organizace.
Kvantitativn analza nm pak odhalila nejastji pouvan slova v rmci asopisu
a jejich vzjemnou provzanost, z kter vyplv zkladn argumentan linie ISIS.
Ta je postavena na nboenskch zkladech, kter ospravedluj fungovn Chalftu,
kter m bt toitm vech muslim, ti maj rovn povinnost uskutenit hijrah a pipojit se k ISIS v boji proti neptelm islmu a vekerho muslimstva, kter je reprezentovno Zpadem, zpadnmi mdii a rovn mstnmi nepteli a odpadlky, kte
nepijmaj dominantn postaven ISIS (pedevm itsk a kurdsk menina). V neposledn ad jsme pedstavili zkladn mon rozvren konfliktnch lini, na kterch
61
ISIS uruje svj postoj ptelstv/neptelstv. Analza nm tak pomohla za pomoci

kvantitativn a kvalitativn metody utdit informace a sestavit profil tto teroristick
organizace na zklad vlastnch vstup a sebeprezentace.
TentolnekvzniklvrmcieenprojektuMetodypredikcedlouhodobhogeopolitickhovvojestednEvropy(VF20102015005),financovanhoMinisterstvemvnitra
eskrepublikyvrmciprogramuBezpenostnhovzkumu2010-2015
Pouit zdroje
Primrn zdroje
AlHayat Media Center. 2014. Dabiq (1): The Return of Khilafah.

AlHayat Media Center. 2014. Dabiq (2): The Flood.
AlHayat Media Center. 2014. Dabiq (3): A Call of Hijrah.
AlHayat Media Center. 2014. Dabiq (4): The Failed Crusade.
AlHayat Media Center. 2015. Dabiq (5): Remaining and expanding.
AlHayat Media Center. 2015. Dabiq (6): Al-Qaidah of Waziristan.
Dostupn on-line napklad z: <http://worldanalysis.net/14/2014/07/english-publication
-iraq-dabiq-issue-1/> [cit. 2014-02-28].
Sekundrn zdroje a poznmky
[1] Ostansk, B. Atlas muslimskch strak aneb Vybran kapitoly z medilnho islmu. Praha: Academia,
2014. ISBN: 978-80-200-2428-2.
[2] HLOUCHOV, I. a MARE, M. Soudob pojet individulnho dihdu. Analza vybranch pspvk
z asopisu Inspire. Bezpenostteorieapraxe. Praha: Policejn akademie R v Praze, 2012, ro. 18, . 2.
[3] Islmsk stt zde bude v tuto chvli chpan, tak jak ho prezentuje ISIS, tj. urit typ sttnho subjektu, pestoe se v dnm ppad ned mluvit o sttu v pravm slova smyslu z dvodu nenaplnn,
a to jak terminologickho vymezen, tak i faktickou strukturou a fungovnm teroristick organizace
ISIS (tuto chybu meme asto pozorovat v mdich, kde se pojem stt pouv velmi voln). Dvodem
uvaovn o jakmsi druhu sttn sprvy je ist snahou o usnadnn typologizace lnk, jeliko ISIS
prezentuje svou innost jako veejnou, sttn sprvu nad dobytm zemm.
[4] SCHMID, Alex P. ViolentandNon-ViolentExtremism:TwoSidesoftheSameCoin? [on-line]. The Hague:
International Centre for Counter-Terrorism, 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupn z: <http://www.icct.nl/
download/file/ICCT-Schmid-Violent-Non-Violent-Extremism-May-2014.pdf
[5] HJEK, M. ten a stroj.Vybranmetodysocilnvdnanalzytextu. Slon, Praha, 2014.
[6] EPELK, V. Kvalita model a volba parametr potaov textov analzy v programu COOA.
DataavzkumSDAInfo 7 (1): 728 [on-line]. 2013 [cit. 2014-02-28]. Dostupn z: <http://dx.doi.
org/10.13060/1802-8152.2013.7.1.1>
[7] HJEK, M. a HJEK, Z. COOASoftwareproanalzuspoluvskytuslovv textu[on-line]. Fakulta
socilnch vd, Karlova Univerzita v Praze: Fakulta socilnch vd, Karlova Univerzita v Praze, 2009
[cit. 2014-02-28]. Dostupn z: <http://publication.fsv.cuni.cz/publication.php?id=5308>
[8] Al Jazeera. Profile: IslamicState in Iraq and the Levant, 2014 [on-line]. [cit. 2014-02-28].
Dostupn z: <http://www.aljazeera.com/video/middleeast/2014/06/profile-islamic-state-iraq
-levant-201461163836305919.html>
[9] The Economist. What ISIS, an al-Qaedaaffiliate in Syria, reallywants [on-line]. 2014 [cit. 2014-02-28].
Dostupn z: http://www.economist.com/blogs/economist-explains/2014/01/economist-explains-12#
sthash.Z1jXx4qs.dpuf
[10] 1Stratfor. Evolution ISIS [on-line]. 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupn z: <http://www.stratfor.com/video/
evolution-islamic-state-iraq-and-levant#axzz3ALfu8Dyi>
62

[11] Jamestown. HotIssue:Dabiq:WhatIslamicStatesNewMagazineTellsUsaboutTheirStrategic
Direction,RecruitmentPatternsandGuerrillaDoctrine[on-line]. 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupn
z: <http://www.jamestown.org/programs/tm/single/?tx_ttnews%5Btt_news%5D=42702&cHash=
0efbd71af77fb92c064b9403dc8ea838#.U_RT6ON_vTq>
[12] Dostupn napklad na webu: https://azelin.files.wordpress.com/2014/06/islamic-state-of-iraq-and
-al-shc481m-e2809cislamic-state-news-322.pdf.
[13] BARRETT, R. ForeignfightersinSyria[on-line].The Soufan Group, New York, 2014 [cit. 2014-02-28].
Dostupn z: <http://soufangroup.com/wp-content/uploads/2014/06/TSG-Foreign-Fighters-in-Syria.pdf>
[14] IslamDictonary. Heslo:Chalfat [on-line]. 2015 [cit. 2014-02-28]. Dostupn z: <http://www.islamic
-dictionary.com/>
[15] Guardian. ISIS:UltimatumtoIraqChristians [on-line]. 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupn online z:
<http://www.theguardian.com/world/2014/jul/18/isis-islamic-state-issue-ultimatum-to-iraq-christians>
Dal pouit zdroje
GAMBHIR, H. Dabiq:ThestrategicmessagingoftheIslamicState[on-line]. Institute for the study of war,

2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupn z: <http://www.understandingwar.org/sites/default/files/Dabiq%
20Backgrounder_Harleen%20Final.pdf>
Islamweb. ElektronickverzeKornuv etin [on-line]. 2015 [cit. 2014-02-28]. Dostupn z: <http://www.
islamweb.cz/koran/>
Quran. ElektronickverzeKornuvarabtina anglitin[on-line]. 2015 [cit. 2014-02-28]. Dostupn z:
<http://quran.com/8/24>
63
Mgr. Jakub Harata
Pehled zahraninch zkuenost

s vlivem aditivn vroby na vvoj
RECENZOVAN a nasazen vojenskch technologi
LNEK
Overview of the Foreign Experience
of the Inluence of additive
manufacturing on development and
deployment of military technology
Abstrakt:
Pspvekpedstavujemetoduaditivnvrobyjakomonoualternativuksouasnmsubtraktivnmvrobnmkapacitm.Nazkladprzkumuliteraturyidentifikujenkterproblematickaspektynesouladumezidlouhmvvojovmcyklem
arychlesemncmioperanmipotebamireagujcminaaktulnhrozby.Soustjsouivahy,jakbynedostatkyvevvojovmcykluirozshlmlogistickm
apartumohlybtvyeenyprvnasazenmaditivnchvrobnchprostedk.
Vzjmuzachovnobjektivityjeposlednstvnovnanedostatkmaditivn
vroby,aunedostatkminherentnmttotechnologiinebonedostatkm,kjejich
odstrannmedojtdalmvvojemvoblasti.
Abstrakt anglicky:
Thepaperpresentstheadditivemanufacturingmethodasapossiblealternative
tothecurrentsubtractivemanufacturingmethods.Basedonliteraturesurvey,some
oftheproblematicaspectsofthediscrepancybetweenthelengthydevelopment
cycles and rapidly changing operational demands responsive to current threats
areidentified.Thepaperalsoincludessomethoughtsonpossibilitiesofsolving
inadequaciesinthedevelopmentcycles,aswellasrelatedlogisticalapparatus,
byadditivemanufacturing.Forthesakeofobjectivity,thelastpartisdedicated
todeficitsofadditivemanufacturing,beinginherenttotechnologyorpossibly
tobeovercomebyfurtherdevelopmentofthefield.
Klov slova:
aditivn vroba, vvojov cyklus, modern technologie, 3D tisk
Klov slova:
additive manufacturing, development cycle, modern technology, 3D print
64
vod a technologie samotn

Aditivn vroba, v mdich asto zjednoduovan na pojem 3D tisku, v souasn
dob pedstavuje velice turbulentn technologick odvtv. Objevuje se v mdich
i popularizanch lncch a spekuluje se o monm i nemonm, kterho lze pouitm
tto technologie doshnout. V pedkldanm textu se pokusm zasadit tento vrobn
proces do kontextu problm identifikovanch v rmci vvoje vojenskch technologi.
Jakkoli se jedn o technologii neomezenou geograficky, nejdostupnj a informan
nejbohat jsou dokumenty vnovan vojenskm silm USA. Proto, a maj nkter
zvry v tto prci prezentovan obecnou platnost, budou demonstrovny na pkladech
vvoje prv z USA.
Termn aditivn vroba, kter v tto prci pouvm, pedstavuje zasteujc termn
pro metody trojdimenzionlnho tisku z rznch materil, protoe bn pouvanm
termnem 3D tisk se oznauje pouvn polymer jako materilu. Jako materil je pitom
dnes mon pout krom polymer i kovy (vetn titanu [1]), biomaterily (vetn iv
lidsk tkn [2]) nebo jdlo [3]. Monost pouit rznch materil se li v zvislosti
na pouit technologii aditivn vroby. K dispozici je tak stereolitografie umoujc
pouvat fotopolymery, dle technologie Solid Ground Cutting (fotopolymery, nylon),
Selective Laser Sintering (polyamidy, nylon, vosk, kovov prky), Direct Metal Laser
Sintering (kovov prky), Fused Deposition Modeling (polykarbont) a dal.
Aditivn vroba zrove pedstavuje vymezen technologie vi pedchozm vrobnm
postupm, tzv. subtraktivnm. Zdrazuje zkladn rozdl, kterm je pidvn, namsto
odebrn. Zatmco v subtraktivn vrob dochz k odebrn materilu za elem
dosaen kenho tvaru, v rmci aditivnch vrobnch proces dochz k pidvn
materilu, kterm je zvolen ltka v prkov form. elem je, krom ne uvedenho,
i snen mnostv odpadu z vroby [4].
Technologie samotn vznikla na University of Texas v polovin 80. let 20. stolet
[5] a postupn byla zdokonalovna a do nynj podoby. V souasn dob se vak
i pesto d mluvit o pelomovm obdob pro tuto technologii, protoe od jna 2013
do ervna 2015 vypr doba ochrany piznan nktermi pro rozvoj tohoto odvtv
klovmi patenty [6]. Oteve se tak cesta pro vzkum dalho uit, rozen monosti
komercionalizace a snad bude dosaeno i ni ceny.
Aditivn vroba pedstavuje zpsob demokratizace vrobnho procesu a monost
vytvet nzkonkladov srie vysoce specializovanch vrobk. Zrove dojde k monosti levn vroby soust, kter ji nejsou z rznch dvod k dispozici (ztrta dokumentace, zastarn) pomoc zptnho inenrstv, protoe pedloha pro vrobu me
bt vytvoena i skenovnm fyzicky dostupnho dlu [7][8]. Zrove nebude nutn
vyrbt vrobky do skladu [9], ale bude mon pesn ovldat nabdku podle poptvky
[10]. Potencil je tedy obrovsk a dobe si jej uvdomuje i americk prezident Obama,
kter potencil aditivn vroby zmnil ve Zprvo stavuUnie 2013 [11][12]. Celkem
logicky o aditivn vrobu jev zjem i armda, kter s touto inovac spojuje monosti
zmny nkterch problematickch aspekt jejho fungovn, zejmna s pihldnutm
k vvoji a nasazen novch technologi.
65
1. Problmy vvoje
Na udren technologick pevahy americkch vojenskch sil jsou ron vynakldny
miliardy dolar, nicmn systm, kter rozhoduje o vynakldn tchto prostedk,
je zastaral, neefektivn a uzaven inovacm [13]. Registrujeme tak snahy otevt systm
inovacm v podob nstupu nov generace dstojnk, ty jsou ale zatm v menin [14]
a jsou reflektovny spe vjimen [15]. Cel tento neflexibiln systm tak zpsobuje,
e s kadm dalm technologickm krokem nklady na udren technologick pevahy
rostou. Alarmujcm je kup. srovnn vvojovho cyklu a nklad u ji vyazenho
letounu F-4 Phantom II a letounu F-22 Raptor, kter pedstavuje zatm posledn krok
k vybojovn vzdun nadvldy. Zatmco letoun F-4 byl uveden do provozu po 6 letech
vvoje, vvoj F-22 Raptor trval 22 let. I rozdl v cen kusu oitn o inflaci je vce
ne osminsobn. Problmy tak lze jenom v tto oblasti identifikovat dva neustle
se prodluujc vvojov cyklus a neustle rostouc cenu kusu [16].
Vvojov cyklus trvajc destky let vytv zsadn tlak na pedvdn nejen vojenskho, ale i geopolitickho vvoje tak, aby byl vsledn produkt konkurenceschopn
a zrove odpovdal potebm ozbrojench sloek. F-22 Raptor byl pvodn zamlen
jako nhrada F-15E Strike Eagle a byl zamlen pedevm pro lety nad Evropou [17].
Geopolitick situace se nicmn zmnila a tit zjm se pesunulo do prostor Asie
a Pacifiku, co si vydalo pravy v designu smrem k dosaen vtho doletu, co
vvoj dle prodluovalo.
V dsledku zk specializace a poteb menho potu vyrobench stroj je nutn
promtnout cenu specializovanch vrobnch kapacit do stle menho potu stroj
v nich vyrobench [18]. Tm opt roste cena jednotlivho kusu. Vzhledem k obrovskm
investicm, kter si vvoj novho prostedku d, vznik siln tlak na maximln
prodlouen jeho ivotnosti. Dlka vvojovho cyklu je tedy reflektovna poadavkem
na dlku cyklu operanho [19]. Ten si opt d vt nklady na pouit materily,
na jejich odolnost, ale tak na drbu. Krom samotn ceny jednotlivho kusu tedy rostou
i nklady spojen se zsobovnm. Tmto se zsadn sniuje schopnost prun reagovat
na ppadn nov hrozby souvisejc s politickm i vojenskm vvojem (v dsledku
dlouhho vvojovho cyklu) i doshnout prunho dodn novch kus techniky v rmci
aktuln krize (v dsledku vysokch nklad a napjatch rozpot). Dalm aspektem
je i snadn zneuitelnost ztrty takto nkladnho stroje, kterou je mon snadno vyut
v informanch i dezinformanch kampanch neptele [20].
Cel tento systm je nkdy pipodobovn k systmu luxusnch automobil, kter
maj sice v dob svho vyroben nejlep dostupn sousti, ale v dsledku mry integrace
tchto soust rychle zastarvaj [21]. ada letadel i lod m v souasn dob takovou
mru integrovanosti pvodnch zbraovch i senzorovch systm, e je jejich pizpsoben aktulnm poadavkm tm nemon. Je tedy nutn absolvovat cel vrobn
cyklus znovu za elem vytvoen vhodnjho stroje. Nemonost pravy pouvanch
stroj v souladu s poadavky konkrtn mise vytv znan finann tlak. Clem by tedy
mohlo bt vytvoen modulrnch platforem, kter budou mt minimum integrovanch
systm a bude mon v nich mnit i senzorick nebo komunikan vybaven [22].
Reforma systmu v souladu s ve uvedenmi poadavky by mla vst k vytvoen
koncepce, kter vrazn zkrt dlku operanho cyklu pouit platformy a na 5 let.
Tato platforma, namsto schopnosti plnit rzn mise se svm integrlnm vybavenm,
66
bude vybavovna podle aktulnch poteb kompatibilnmi systmy pi dodren standardu umoujcho pouitelnost starch systm na novch platformch a vice versa.
Tm dojde ke snen standardu pouit technologie a zkrcen ivotnho cyklu platformy
clem maj bt nakonec ni nklady na mrovou drbu i na vcvik obslunho
personlu [23].
Poslednm problmem, kter je tak star jako vojensk sly samotn, je zsobovn.
Del zsobovac trasy zpsobuj (krom nutnosti zajistit jejich bezpenost) zven
nklady a zpomalen pi dodvkch konkrtnch nhradnch dl. Probhajc operace
v Irku i Afghnistnu ukzaly, e poruchy i pokozen mohou vylouit bojov
prostedek z operan innosti na dlouh tdny, protoe monost zsobovn je velmi
omezen [24]. Problematickm je i zsobovn lod nachzejcch se na volnm moi.
Zrove je, vzhledem k neprunosti subtraktivn vroby, nutn mt dan nhradn dl
k dispozici v rmci skladovch zsob. Nklady na skladovn a expedici, a u lidsk,
organizan i finann, jsou tak znan.
2. Mon een pouitm aditivn vroby

Aditivn vroba, respektive prostedky aditivn vrobu umoujc, jsou v souasn
dob schopn nahradit bn strojrensk operace, jako je soustruen, frzovn, vrtn,
brouen a svaovn [25]. Z hlediska problmu dlky vvojovho cyklu nem aditivn vroba potencil vyeit problm sama o sob, nicmn pi irch koncepnch
zmnch k tomu me vrazn pispt. Z hlediska vvoje alternativy pro motor rusk
vroby RD-180, kter probh za asti spolenost Aerojet Rocketdyne (v souasnosti
vyrb druh stupe, kter m zeh po odpojen motoru RD-180, tedy motor RL-10)
a Dynetics, je deklarovna znan asov spora pi vyroben prototypu, oven jeho
vlastnost a re-designu. Prce, kter by pi pouit subtraktivnch metod trvaly 15 msc,
trvaly dajn pouze dva tdny [26]. Clem tohoto projektu tak je mt funkn prototyp
motoru do konce roku 2019.
V ervnu 2014 spolenost Aerojet Rocketdyne spn otestovala motor nazvan
Baby Bantam, kter byl kompletn sestaven z st vyrobench aditivn metodou [27].
Krom nvrhu dochz pouitm subtraktivn metody k vraznmu zrychlen vroby.
Injektor pro raketov motory vyroben NASA je subtraktivn metodou vyrbn 6 msc,
zatmco aditivn metodou byl vytvoen za 3 tdny [28]. Aditivn metodou je tedy mon
vyrbt stejn funkn sti jako metodou subtraktivn. Pi prav nvrhu a jeho pepracovn se asov spora samozejm kumuluje. Pokud budu pokraovat v pkladu
injektoru vytvoenho NASA, znamen pt pepracovn tho nvrhu cyklus v celkov
dlce ty msc namsto t let. To pedstavuje znanou a velice zajmavou sporu
minimln na personlnch nkladech.
Aditivn vroba je, krom potencilu zkrtit vvojov cyklus, zajmav i z hlediska
nklad na vrobu. Opakovan zmiovan injektor stl za pouit aditivn vroby
polovinu z 10 000 USD nutnch na vrobu subtraktivn. Nkter sti pouit v rmci
testovn aditivnch technologi v rmci letounu Panavia Tornado stoj mn ne
150 USD za kus a celkov stka, kterou je mono uetit pouitm tto technologie
pedstavuje monosti spor v du milion dolar [29]. Aditivn metody tak v souasn
dob pouv ada prominentnch spolenost, mezi mini nap. Apple, BMW, Boeing,
67
Ford, General Electric [30]. Po peklenut omezenosti technologie aditivn vroby

na polymer jako vrobn materil je mon doshnout vysok materilov odolnosti
nutn k nkterm pokroilm projektm. Injektor vytvoen NASA odolal v rmci test
v kumulovan dob 46 sekund teplotm 3300 C [31] a spalovac komora pdavnch
motor SuperDraco od firmy SpaxeX vydrela 80 testovacch zeh v celkov dlce
300 vtein, pi poadavcch na 25vteinov zeh [32]. Tak je mon vyrbt komplikovan tvary, kter by jinak musely bt sloeny z jednotlivch dl, a tm dosahovat
jejich vy odolnosti [33].
Tiskrny v tuto chvli pedstavuj i uniktn prostedek ke zlepen zsobovn.
Na msto je toti mon dopravit tiskrnu, vetn zvolenho materilu v prkov
form [34]. Zsadn se tm, v ppad dostupnosti design jednotlivch dl, sniuj
nklady souvisejc se skladovnm, katalogizac a dopravou konkrtnch nhradnch
dl. Pokud je k dispozici design dlu, lze jej vytisknout pmo na mst. Pmo na mst
by pak bylo mon vyrbt kompletn prostedky pomoc aditivn vroby. Pkladem
me bt Razor, co je bezpilotn prostedek vyvinut na University of Virginia, kter
me bt vytvoen za stku piblin 2 500 USD [35]. Samotn jeho doprava na msto
by tak v ppad jeho ztrty v rmci operan innosti i pokozen pi peprav mohla
bt dra ne jeho vroba.
Takovm mobilnm prostedkem smujcch k vznamnmu zkrcen zsobovacch
cest a ke zjednoduen logistiky je Expeditionary Laboratory Mobile (ELM) [36][37].
Tato mobiln laborato pedstavuje kontejner ISO 1C vybaven tiskrnou, CNC frzami
a laserovmi plicmi stroji, genertorem, vytpnm a chladic jednotkou [38]. Laborato
pak m v souasn dob primrn slouit k vylepovn nedokonale fungujcch soust
existujc vstroje [39]. Pot me pmo dojt k vytvoen prototypu, kter zjitn
problm vye. Funknost a efektivitu nov vyroben soustky je nsledn mon
pmo ovit v bojovch podmnkch jet ped tm, ne zapone ppadn hromadn
vroba, a u aditivnmi, nebo subtraktivnmi metodami. S tm by samozejm mly
jt ruku v ruce i organizan zmny, protoe existujc byrokracie nen determinovan
pouze technologicky.
3. Problmy aditivn vroby

Pestoe tedy aditivn vroba poskytuje prostor pro vyeen nkterch problm,
sama technologie s sebou nese nkter problmy. Nkter z nich souvisej s faktem,
e tato technologie nen stle tak pokroil, jak bychom chtli, aby byla. Nkter pote
jsou pak specifick a tto technologii vlastn a budou vyadovat hlub organizan
i mylenkov zmny.
Jednm z technologickch limit je v souasn dob velikost tiskren, respektive
maximln ppustn velikost vslednch vrobk. Tiskrny, kter se pouvaj v rmci
projektu ELM (a kter jsou umisovny do ISO 1C kontejner), jsou tak schopn
produkovat pouze mal dly, kter jsou pipevniteln nebo komplementrn ve vztahu
k existujcm systmm. Nen na nich v souasn dob mon vytisknout ani komplexn pedmty sloen z rznch materil, jako je teba munice. Ani snaha vyeit
problm se zsobovnm lod na otevenm moi nen mon bezezbytku vyeit prostm instalovnm tiskrny na hladinov plavidlo, pestoe k tomuto kroku pistoupila
68
v dubnu 2014 americk armda na lodi USS Essex [40][41], a zejm i nsk armda
[42]. Problmem je zde zejmna nestabiln platforma, na kter je tiskrna umstna, tedy
samotn plavidlo. Problmy s nenadlmi pohyby v dsledku vln zstvaj nevyeen,
stejn jako pravideln chvn vyvolvan lodnmi motory.
Dalm problmem, kter s aditivn vrobou souvis a kter se dost mon poda
vyeit s technologickm pokrokem, je nepedvdatelnost vsledku. Zatmco dly vytvoen subtraktivnmi metodami maj pedvdateln a opakovateln fyzikln vlastnosti
a jsou znm vzorce jejich opoteben i navy materilu [43], u aditivnch metod
jsou tyto aspekty neznm. Vtina souasnch zpsob aditivn vroby, kdy dochz
k umisovn materilu do vrstev, navc vytv strukturln nedostatky. I kdy tedy
nkter nov technologie, jako nap. Continuous Liquid Interface Production, mohou
vst k odstrann tohoto nedostatku, je v souasn dob skutenm problmem certifikace. Ta je obzvlt u vojenskho pouit nronm procesem. Pevzet odpovdnosti
za opakovateln a stabiln vlastnosti vrobk vytvoench aditivn metodou tak nen
drobnm kolem, a to zejmna ve chvli, kdy na nich zvis lidsk ivoty. I pi chybjc
certifikaci nicmn existuje modus pouit, protoe by (hypoteticky) mohla bt pro
produkty aditivnch vrobnch proces zavedena ni mra certifikace clem by bylo
vrtit pokozen systm do operanho stavu na dobu dn a tdn, ne by dorazil originln nhradn dl vyroben subtraktivnmi metodami. spory z hlediska zsobovn
by nebylo mon doshnout, protoe standardn zsobovac procedury by musely zstat
zachovny. Dolo by ale ke zven akceschopnosti jednotek rozmstnch v poli.
Problm souvisejc s procesem aditivn vroby, kter se nepoda vyeit technologickm vvojem, ale souvis s jinmi aspekty, jsou prva duevnho vlastnictv souvisejc
s designem. Americk nmonictvo od 80. let nemlo pod kontrolou prva duevnho
vlastnictv k dn sti, kterou pouv [44]. Aby dly mohly bt vyrbny aditivn
metodou, je nutno tato prva opatit, co bude zejm vytvet extrmn transakn
nklady pi pechodu na aditivn vrobu. Problematick je pak i skenovn dlu, tedy
vytvoen digitlnho otisku ji vyroben sousti. Zde se ale otevr irok prostor
pro prvn spory, na kter nemus bt armda pipravena.
Zvr
Jakkoli aditivn vrobn metody pedstavuj atraktivn monosti z hlediska snen ceny za kus, zkrcen vvojovho cyklu a zkrcen zsobovacch tras, nejedn se
o technologii, kter je tchto zmn schopna svoj samotnou existenc. Existujc procesy
je nutn upravit, aby byly schopn s touto technologi adekvtnm zpsobem pracovat.
Podle nkterch pirovnn jsme v souasn dob s aditivn vrobou ve fzi, v jak jsme
byli s vvojem pota na konci 70. a zatku 80. let. D se tedy pedpokldat dal
vvoj tto technologie, kter odstran nkter souasn pekky, je s jejm pouitm
souvis. Nicmn problematick nastaven sprvy prv duevnho vlastnictv a zmiovanou neochotu k inovaci ze strany konzervativnch struktur se samotnou technologi
zejm odstranit nepoda. D se tedy oekvat, e transakn nklady budou znan,
nicmn znan jsou i monosti, kter z tto technologie vyplvaj.
69

[1] Soustky z titanu vyroben aditivn metodou obsahuje i nov X-47B. Viz MARTIN, Aaron a Ben
FITZGERALD. ProcessOverPlatforms:A ParadigmShiftinAcquisitionThroughAdvancedManufacturing [online]. 2013 [cit. 2015-02-10]. Disruptive Defense Papers.Dostupn z: http://www.cnas.
org/sites/default/files/publications-pdf/CNAS_ProcessOverPlatforms_FitzGerald.pdf. s. 8.
[2] Technologie je nicmn stle jet v plenkch a jej pouit v klinick praxi zatm nen mon.
[3] THOMPSON, Briar. ReachingintotheWhiterPowder:A PolicyBriefon3DPrintingandPacific
Security [online]. 2014 [cit. 2015-02-10]. Pacific Security Scholars Policy Brief Series. Dostupn z:
http://fas.org/wp-content/uploads/2014/03/Thompson-3d-Printing.pdf. S. 2.
[4] Martin a Fitzgerald 2013, op. cit., s. 78.
[5] Patent US4863538 A
[6] Zejmna US5569349 A, US5587913 A, US5597589 A, US 5609812 A, US5610824 A, US 5503785
A, US5637169 A, US 5639070 A, US 5494618 A, US 5651934 A, US 5555176 A, US 5572431 A,
US5529471 A, US5733497 A, US5762856 A
[7] LEXINGTON INSTITUTE. SomeMilitaryImplicationsof3DPrinting[on-line]. 2013 [cit. 2015-02-10].
Defencetalk.com. Dostupn z: http://www.defencetalk.com/some-military-implications-of-3d-printing
-48843.
[8] NATIONAL INTELLIGENCE COUNCIL. GlobalTrends2030:AlternativeWorlds [on-line]. 2012
[cit. 2015-02-10]. Washington, DC: Office of the Director of National Intelligence, National Intelligence
Council. Dostupn z: http://globaltrends2030.files.wordpress.com/2012/11/global-trends-2030-november2012.pdf. S. 93.
[9] MCNULTY, Connor M., ARNAS, Neyla a Thomas A. CAMPBELL. Toward the Printed World: Additive
Manufacturing and Implications for National Security. In DefenseHorizons, no. 73, s. 116 [on-line].
2012 [cit. 2015-02-10]. Dostupn z: http://www.dtic.mil/dtic/tr/fulltext/u2/a577162.pdf. s. 6.
[10] SCHUETTE, Larry a Peter W. SINGER. DirectDigitalManufacturing:TheIndustrialGame-Changer
Youve Never Heard Of. [on-line]. 2011 [cit. 2015-02-10]. Armed Forces Journal. Dostupn z:
http://www.brookings.edu/research/articles/2011/10/10-digital-manufacturing-singer.
[11] THE WHITE HOUSE. RemarksbythePresidentintheStateoftheUnionAddress [on-line]. 2013
[cit. 2015-02-10]. The White House, Office of the Press Secretary. Dostupn z: http://www.whitehouse.gov/
the-press-office/2013/02/12/remarks-president-state-union-address.
[12] MINERS, Zach. Obamaplaysup3Dprintingsmilitaryapplicationsundernewmanufacturingplans
[on-line]. 2013 [cit. 2015-02-10]. NetworkWorld.com. Dostupn z: http://www.networkworld.com/
article/2166151/smb/obama-plays-up-3d-printing--39-s-military-applications-under-new-manufacturing-plans.html.
[14] KOHLMANN, Benjamin. TheMilitaryNeedsMoreDisruptiveThinkers. [on-line]. 2012 [cit. 2015-02-10].
Small Wars Journal. Dostupn z: http://smallwarsjournal.com/jrnl/art/the-military-needs-more-disruptive
-thinkers.
[15] CHAYKA, Kyle. WhyisthePentagonDraggingItsFeeton3DPrinting? [on-line]. 2013 [cit. 2015-02-10].
DefenseOne.com. Dostupn z: http://www.defenseone.com/ideas/2013/08/Why-Is-Pentagon-Dragging
-Feet-3D-Printing/68936/.
[17] Tamt, s. 6.
[18] 187 kus F-22 Raptor vs. 2078 kus F-4 Phantom II. Dalch 3 117 kus bylo ureno k vvozu, na kter
se v ppad F-22 Raptor stle ek. Viz Martin a Fitzgerald 2013, op. cit., s. 5.
[19] Tamt, s. 12.
[20] Tamt, s. 5.
[21] GREENERT, Jonathan W. Payloads over Platforms: Charting a New Course. In U.S.NavalInstitute:
ProceedingsMagazine, vol. 138/7/1,313 [on-line]. 2012 [cit. 2015-02-10]. Dostupn z: http://www.usni.org/
magazines/proceedings/2012-07/payloads-over-platforms-charting-new-course.
[22] Mylenka payloads over platforms vychzejc ze stejnojmennho lnku. Tamt.
[23] Martin a Fitzgerald 2013, op. cit., s. 13
[24] GROHMANN, Jan. 3Dtisk:Tichrevolucevevojenstv [on-line]. 2014 [cit. 2015-02-10]. ArmdnNoviny.cz.
Dostupn z: http://www.armadninoviny.cz/3d-tisk-ticha-revoluce-ve-vojenstvi.html.
[25] Tamt.
70

[26] WEISGERBER, Marcus. How3DPrintingCouldHelpReplaceRussianRockets [on-line]. 2014
[cit. 2015-02-10]. DefenseOne.com. Dostupn z: http://www.defenseone.com/technology/2014/10/
how-3d-printing-could-help-replace-russian-rockets/97088/.
[27] WEISGERBER, Marcus. TheDefenseIndustryIsExpandingtheUseof3DPrinting[on-line]. 2014
[cit. 2015-02-10]. DefenseOne.com. Dostupn z: http://www.defenseone.com/technology/2014/09/
defense-industry-expanding-use-3d-printing/95396/.
[28] NASA ADVISORY COUNCIL. [Presentedby:Dr.BillBallhaus,Chair][on-line].2014 [cit. 2015-02-10].
Dostupn z: http://www.nasa.gov/sites/default/files/files/BallhausCommitteeReport.pdf. s. 23.
[29] MILES, Stuart. Printingplanes:BAESystemsnowusing3Dprintedpartsinfighterjets [on-line].
2014 [cit. 2015-02-10]. Pocket-lint.com. Dostupn z: http://www.pocket-lint.com/news/
126185-printing-planes-bae-systems-now-using-3d-printed-parts-in-fighter-jets.
[30] McNulty et al. 2012, op. cit., s. 12
[31] NASA. Hot-Fire Tests Show 3-D Printed Rocket Parts Rivel Traditionally Manufactured Parts
[online]. 2014 [cit. 2015-02-10]. NASA.gov. Dostupn z: http://www.nasa.gov/exploration/systems/sls/
3dprinting.html#.VL6ILUeG9nU.
[32] Grohmann 2014, op. cit.
[33] Ji zmnn motor Baby Bantam ml namsto bnch destek jen ti oddlen dly, kter bylo nutno
sloit. Weisgerber 2014b, op. cit.
[34] V ppad nmonictva se mluv i o tzv. biominingu, kter by umooval zskvat nkter materily k aditivn vrob pmo z moe. Viz ESTES, Adam Clark. Marching into the Future
of3D-PrintedWar [on-line]. 2013 [cit. 2015-02-10]. Gizmodo.com. Dostupn z: http://gizmodo.com/
marching-into-the-future-of-3d-printed-war-1474031297.
[35] GOLSON, Jordan. A Military-GradeDroneThatCanBePrintedAnywhere [on-line]. 2014 [cit. 2015-02-10].
Wired.com. Dostupn z: http://www.wired.com/2014/09/military-grade-drone-can-printed-anywhere.
[36] COX, Matthew. MobileLabsbuildOn-the-SpotCombatSolutions [on-line]. 2012 [cit. 2015-02-10].
Military.com. Dostupn z: http://www.military.com/daily-news/2012/08/17/mobile-labs-build-on
-the-spot-combat-solutions.html.
[37] KUNEINEN, Eetu. U.S. Army Deploying Mobile FabLabs [on-line]. 2013 [cit. 2015-02-10].
3DPrintingIndustry.com. Dostupn z: http://3dprintingindustry.com/2013/03/06/u-s-army-deploying
-mobile-fablabs.
[38] Lexington Institute 2013, op. cit.
[39] Srovnnm me bt opakovan medializovan problm eskch vojk v Afghnistnu s pouvnm
vlastn (nezaveden) balistick ochrany.
[40] Weisgerber 2014b, op. cit.
[41] SEVENSON, Brittney. U.S.NavyInstalls3DPrinterOnTheirFirstShip,TheUSSEssex [on-line].
2014 [2015-02-10]. 3DPrint.com. Dostupn z: http://3dprint.com/2554/uss-essex-3d-printer-navy.
[42] ANDERSON, Sara. Chinas PLA Navy Deploys 3D Printers Onboard Warships to Replace
Small Parts [online]. 2014 [2015-02-10]. 3DPrint.com. Dostupn z: http://3dprint.com/35981/
china-pla-navy-3d-printing.
[43] BROWN, Nick, MALENIC, Marina and Huw WILLIAMS.Makeandmend:therevolutionarypromiseof
3-Dprinting [content preview] [on-line]. 2014 [cit. 2015-02-10]. International Defence Review. Dostupn
z: http://www.janes360.com/images/assets/223/43223/the_revolutionary_promise_of_3D_printing.pdf.
[44] FELLMAN, Sam. Needa Part?JustPressPrint [on-line]. 2013 [cit. 2015-02-10]. DefenseNews.com.
Dostupn z: http://www.defensenews.com/article/20130609/DEFREG02/306090009/Need-Part
-Just-Press-Print.
71
nadporuk Ing. Radim Zahradnek

plukovnk doc. Ing. Zdenk Skalian, CSc.
Schopnost CBRN EOD jako aktuln
RECENZOVAN vzva pro chemick vojsko AR

LNEK
CBRN EOD capability as a current
challenge for Czech Armed Forces

Chemical Corps
Abstrakt:
Pspvek pojednv o schopnosti CBRN EOD, kter pedstavuje jednu
znovrozvjenchoblastvrmcipsobnostichemickhovojskaAR.Popisuje
jivkontextuoperanhopouitchemickhovojska,uvdvariantukolovho
uskupenproplnnoperaceCBRNEODazmiujezkladnoperan-taktick
poadavkykzajitnbezpeninnostivmstplnnkolu.Podtrhujevznam
spolenppravyainteroperabilitymezipispvajcmijednotkami.lnek
vychzzdostupnchaliannchpsemnchzdroj,nrodnchpostupaodbornchnzorzainteresovanchosob.
Abstract:
ThearticledescribesCBRNEODcapability,whichisoneofthedeveloped
areaswithinthescopeoftheCzechArmedForcesChemicalCorps.Itdepicts
CBRNEODinthecontextofoperationaluseofchemicaltroops,introduces
anoptionofappropriatetaskforceandmentionsbasicoperationalrequirements
to ensure safe proceeding at the incident site. It highlights the importance
ofcommontrainingandinteroperabilityamongstparticipatingunits.Thearticle
derivesfromNATOwrittensources,nationaloperationalproceduresandexpert
viewsofinterestedpersons.
Klov slova:
CBRN EOD, schopnost, kolov uskupen, operan pouit, chemick vojsko,
interoperabilita
Keywords:
CBRN EOD, capability, task force, operational use, chemical corps, interoperability
72
vod
Schopnost CBRN EOD (Chemical, Biological, Radiological, Nuclear Explosive
Ordnance Disposal) m za cl elit hrozb, kterou pedstavuje kombinace vbunho
materilu ve spojen s chemickm, biologickm, radioaktivnm nebo jadernm materilem. Vznam problematiky CBRN EOD je mon nahlet z nkolika hl pohledu.
Prvnm je existence stt dlouhodob spojench s vlastnictvm zbran hromadnho
nien (ZHN), napklad v oblasti Blzkho vchodu a severn Afriky, kter nepodlhaj
standardnmu systmu dohledu a kontroly, co vyplv z neratifikovn pedmtnch
mezinrodnch smluv [1]. Na zem tchto stt, vzhledem k jejich minulm nebo
souasnm vojenskm aktivitm, me bt stle ptomna munice laborovan chemickmi nebo biologickmi ltkami nebo radioaktivn materily. A to i pes adu kontrolnch a verifikanch mechanism, kter jsou vi tmto sttm uplatovny ze strany
nkterch mezinrodnch organizac. Problm me nastat i v situaci odcizen munice
standardnch armd, zcizen a pouit vysoce toxickch ltek neurench pro vojensk pouit apod. Souvisejcm bezpenostnm problmem je snaha nkterch aktr
i teroristickch skupin o produkci vojensky vyuitelnch toxickch ltek, asto pod
pikrvkou prmyslovch i farmaceutickch provoz oznaovanch jako duln provozy, piem tyto skupiny vyhledvaj vhodn prostedky dopravy na cl a zazen,
kter jsou schopna je v oblasti cle rozit. Jejich aktivity je obtn rozkrt, piem
napojen na ern trh s potebnmi technologiemi nelze vylouit.
Druhou oblast problm jsou nlezy nevybuchl chemick munice, nejastji pochzejc z 1. svtov vlky, kter ohrouj bezpenost obyvatel v mnoha sttech [2]. Akoliv jsou tyto nlezy asto zcela nhodn, pedstavuj prakticky denn realitu. Uveden
munice spad do kategorie tzv. starch i zanechanch chemickch zbran, kter definuje
mluvaozkazuchemickchzbran[3]. Avak ani legln objekty k jejich doasnmu
skladovn a nsledn likvidaci nejsou zcela bezrizikov. Prbn se objevuj snahy
uritch skupin o naruen i pokozen jejich bezpenho provozu.
Asymetrick boj je bezesporu pevaujc fenomn soudobch vojenskch operac.
Metody boje povstaleckch skupin implikuj zmny ve zpsobech veden vlky, piem
improvizace, jednoduchost a innost nkterch zbran a zbraovch systm neptele
nesou vznamn rizika pro nasazen sly. Varianta vroby a pouit nstranho vbunho zazen (dle jen IED), kter obsahuje pipojenou chemickou, biologickou,
ppadn radioaktivn sloku, ji nen nerelnm scnem.
Existence munice a vbunch zazen obsahujcch chemickou i jinou npl
je problmem a zrove vzvou nejen pro pyrotechniky (specialisty EOD), ale tak pro
jednotky chemickho vojska (CHV) a dal druhy vojsk. V rmci ppravy na variantu
relnho operanho nasazen pyrotechnik a specialist CHV se tedy ukazuje nutnost
zabvat se tak schopnost CBRN EOD. Poadavek na pipravenost elit novm zpsobm boje a snaha o dosahovn novch schopnost nasazench sil je v tomto smyslu
trvale aktulnm tmatem.
73
1. Schopnost CBRN EOD v Armd esk republiky

Akoliv vahy a snahy o budovn schopnosti CBRN EOD v Armd esk republiky
(AR) byly pedmtem diskuz nkolika poslednch let, reln spolen pprava tm
CBRN a EOD na rovni vkonnch jednotek 15. enijnho pluku (15. p) a 31. pluku
radian, chemick a biologick ochrany (31. prchbo) byla zahjena a v roce 2012.
Sspolen vcvik jednotek, kter by vytvely zklad pro vstavbu kolovho uskupen
(U) CBRN EOD, v souasnosti pokrauje ve form spolench taktickch cvien,
kurz, semin a workshop.
V podmnkch AR je pprava pyrotechnik provdna v souladu s KoncepcppravypyrotechnikAR[4], kde je oblast CBRN EOD uvedena jako jedna z poadovanch schopnost kladench na pyrotechnika EOD. Aliann zadn k tto schopnosti stanovuje spojeneck publikace AEODP-08(B), kter byla zavedena pijetm standardizan
dohody STANAG 2609 [5]. Takto peduren aliann EOD tmy jsou pipravovny
v souladu s konceptem vcviku ve specializaci CBRN EOD [6]. Ten specifikuje pravidla
a podmnky, jejich dodren vede k dosaen interoperability pispvajcch jednotek
nebo modul stt NATO. Vzhledem k tomu, e esk tmy EOD peduren pro tento
kol jsou koleny k pyrotechnickmu znekodnn munice s chemickou a biologickou
npln, jsou oznaovny pponou BCMD (Biological and Chemical Munition Disposal).
Nejsou pipravovny pro znekodnn radiologickch zbran (znm jako tzv. pinav
bomby), nebo dokonce zbran jadernch. Pokud jde o specifika znekodnn improvizovanch nstranch zazen (dle jen IEDD), ty pedstavuj a nsledn krok
ve spolen pprav vkonnch jednotek. Takov kvalitativn posun je mon pouze
intenzivn spolenou ppravou a vcvikem.
Vzhledem k relnmu riziku v mst domnlho incidentu (tj. srovnnm okamitho
inku detonace vbun sloe a inku nsledn CBRN kontaminace na ivou slu)
je zejm, e vykolen tmy EOD/BCMD pedstavuj zklad pro spn splnn
odbornch kol v mst incidentu. Jsou reprezentovny pyrotechniky EOD 15. p.
Schopnosti tm EOD/BCMD jsou zameny na identifikaci, vyhledvn, situan
vyhodnocen, bezpen znekodnn, odstrann a znien veker munice a vbunin,
poppad jinch vbunch prostedk. Zahrnuj rovn bezpen znekodnn nebo nien
munice a vbunin, kter se staly nebezpenmi z dvodu nespolehliv funkce, havrie,
strnut nebo jinho pokozen, kdy je nien takov munice a vbunin nad odborn
monosti specialist odpovdnch za bn nien. Jejich innost vak nezahrnuje bn
odminovac a prohledvac operace, ani odbr vzork kontaminace. Je-li to vak nezbytn,
tmy EOD mohou poskytovat technickou pomoc a asistenci pi tchto innostech [7].
koly spadajc do systmu chemickho zabezpeen jsou poskytovny jednotkami CHV od 31. prchbo. Konkrtnmi specializovanmi schopnostmi jsou rychl
CBRN detekce, prvotn identifikace [8] radioaktivnch a chemickch ltek a odbry
jejich vzork pouiteln jako dkazn materil, z eho vyplv poteba odbru vzork
na tzv. forenzn rovni. Dalmi poskytovanmi schopnostmi jsou modelovn en
kontaminace vzhledem k meteorologick situaci a ternnmu profilu (ppadn vyhodnocovn aktuln CBRN situace v mst incidentu a varovn vojsk) a zabezpeen
dekontaminace osob, materilu vech zasahujcch tm a vlastnho nlezu.
Nutno dodat, e operace CBRN EOD klade na st chemickch jednotek zcela
nov poadavky ve srovnn s dosud realizovanmi zpsoby a zsadami jejich pouit.
74
Adaptace na nov a perspektivn schopnosti jednotek CHV, pozen specilnho vybaven pro detekci i dekontaminaci, schopnost realizace odbornch innost v prosted
EOD, poadavky na dal vzdln a spolen vcvik jsou ty nejdleitj pedpoklady
pro monou spoluprci CHV s jednotkami EOD [9].
2. kolov uskupen pro operaci CBRN EOD

Operace CBRN EOD nejsou operacemi autonomnmi. V mnohonrodnm prosted
jsou vdy soust komplexnj operace, proto budou tmy CBRN EOD vdy podprnmi jednotkami U.
Kombinaci jednotlivch pispvajcch prvk jednotky CBRN EOD je mon oznait
za samostatn modul [10]. Poslnm modulu CBRN EOD je eliminace nebo minimalizace nebezpen, kter pedstavuje nalezen munice nebo vbun zazen. Z toho
dvodu mus bt jasn a zejm kad dl kol jeho jednotlivch pispvajcch sloek.
Komplexn povaha operanho prosted vyaduje vysokou rove spoluprce a dodrovn bezpenostnch opaten. Nutnm pedpokladem je pitom nadstandardn odborn
pipravenost, spolen vcvik a vybavenost specifickm materilem. Interoperabilita
mezi jednotlivmi pspvky U, vetn civilnch sloek, je tedy klov.
2.1 Velen a zen

Na zklad ve uvedenho je nezbytn vytvoen efektivn organizace zsahu a struktury velen a zen. K tomu mus bt jasn stanoveny a oddleny pravomoci z hlediska
velen a koordinace a tak z hlediska vkonu innost v mst incidentu.
Jedinm prvkem s velitelskou pravomoc a oprvnnm nasadit jednotliv prvky
CBRN EOD do operace je mnohonrodn spolen operan centrum operace
(Multinational Joint Operations Center, MNJOC). Na rovni MNJOC by byly zzeny
koordinan skupiny pro EOD i CBRN (CBRN CC a EOD CC), zce spolupracujc
s nrodnmi kontaktnmi osobami (National Point of Contact, NPOC) pro innost jednotek EOD, CBRN a podprnch prvk. Jednotliv NPOC tedy maj za kol koordinovat
a pedvat koly. O rove ne ji stoj velitel zsahu Incident Commander (IC).
Je zodpovdnou osobou za velen a zen a veker odborn innosti v mst incidentu.
Vkonnou pravomoc maj obvykle specialist nebo tmy specialist druh vojsk
zasazen do msta incidentu. Za hlavn sousti je mon jmenovat tmy EOD/BCMD,
tm detekce ltek CBRN, tm dekontaminace, tm odbru vzork, vpoetn analytickou skupinu, zdravotnky, vojenskou policii, speciln sly a dal. Je pravdpodobn,
e nedlnou soust U budou civiln sloky, akoliv s ohledem na operan postupy
a pouvan materil mohou bt omezen vyuiteln. Navc pjde zpravidla o zem
hostitelskho sttu s nefunknm systmem krizovho zen, kde armda pebr nebo
dopluje nkter funkce integrovanho zchrannho systmu.
V odbornch kruzch se msty vede diskuze, zda ustanovovat velitele celho
CBRN EOD tmu, kter bude stt mezi velitelem zsahu (IC) a veliteli tmu EOD,
resp. CBRN. Jeho ustanoven je zpravidla nutnost, a to z praktickch dvod. Stanoven
velitel celho tmu CBRN EOD shromauje veker informace od obou z podzench
75
velitel a poskytuje je veliteli zsahu, kter nejastji nebude specialistou na problematiku EOD ani CBRN. Velitel tmu CBRN EOD tak mus bt vzdlan a vycvien
ve schopnostech jak EOD, tak CBRN. Zrove se doporuuje, aby nebyl pslunkem
ani jednoho z tm, nebo to by mohlo vrazn ovlivnit nestrannost jeho rozhodovacho
procesu. Ml by bt schopen komplexn analyzovat reln situace a navrhovat adekvtn
varianty een. Jeho lohou tedy nen ani fyzicky vstupovat do msta incidentu.
2.2 Organizace
Existuje vce variant organizanho uspodn vkonnch sloek U CBRN EOD.
S ohledem na zkuenosti zahraninch partner (Belgie, Itlie) v tto problematice,
platn struktury jednotek a tvar AR a zsady stanoven spojeneckmi publikacemi,
je uvedena varianta U k plnn klovch funkc zsahu v rmci mnohonrodn operace (obrzek . 1).
Obrzek . 1: Struktura kolovho uskupen CBRN EOD v mnohonrodn operaci

Zdroj: vlastn zpracovn
76
3. Fze proveden operace a jejich speciika

z pohledu jednotek chemickho vojska
Plnn kol operace CBRN EOD lze bn lenit do 5 fz obdren kolu,
pprava, nasazen, zsah a ukonen. Obecn se realizuj tyto klov zsady platn
v kterkoli z uvedench fz: jasn stanoven velitelsk struktura a pravomoci, kvalitn
vstupn informace od nadzenho stupn, podrobn vyhodnocen a stanoven hrozby
k uren nutnch opaten na mst zsahu a prbn vyhodnocovn situace s flexibilnm rozhodovacm procesem. Bhem vech fz mus bt zabezpeena efektivn
komunikace mezi vemi zastnnmi jednotkami a slokami, zvlt mezi velitelem
zsahu a tmy EOD i CBRN.
Ne uveden popis fz je orientovn na specifika innosti jednotek CHV, v dnm
ppad vak nem za cl potlait nespornou dominanci tm EOD/BCMD bhem zsahu.
3.1 Obdren kolu (Tasking)

Dve, ne je mono povolit pstup k mstu nlezu a provst vkonn prvky innosti
vedouc k eliminaci hrozby, dochz k pidlen konkrtnch kol. Pedpokld se,
e jejich obsah bude vzhledem k charakteru a variantnosti nlezu vdy modifikovan.
Prvotn brfink by ml z toho dvodu obsahovat nsledujc informace: msto a situace
v mst nlezu, prostor uzaven a zajitn, evakuace zainteresovanch osob (mnohdy
civilnch obyvatel), vysvtlen dvod pro podezen z ptomnost munice (vbunho
zazen) s CBRN komponenty, stav a prognza ppadn kontaminace, informace
o svdcch a zdrojch informac, ppadn i o obtech.
3.2 Pprava ped nasazenm (Pre-Deployment)

Podstatnou soust ppravy ped nasazenm U je analza hrozeb, zranitelnosti
a rizik v mst nlezu, tzv. Threat-Vulnerability-Risk Analysis (TVRA), provdna
na rovni MNJOC. Z hlediska zajitn bezpenosti nelze opomenout uren vyhrazench prostor a souvisejc opaten k evakuaci ptomnch. Mezitm mohou bt
vyrozumni specialist vkonnch prvk a prvk podpory o proveden vlastn ppravy
k nasazen a zsahu.
Z pohledu CHV bude v tto fzi plnit podstatnou lohu koordinan skupina CBRN
v rmci mnohonrodnho tbu. Jde o primrn kontaktn orgn ve vci operanch
a taktickch poadavk v oblasti CBRN. Jejich hlavn zodpovdnost je koordinace
dostupnch jednotek CHV v prostoru odpovdnosti a pslun nvrhy na alokovn
kol, dle stanoven a koordinace poadavk na podporu, vstavba flexibilnho 24hodinovho systmu pohotovosti pro sly rychl reakce, zk spoluprce s NPOC a ostatnmi
prvky mnohonrodnho tbu, odborn hodnocen vetn poradenstv a sbru potebnch
informac v oblasti CBRN.
77
3.3 Nasazen do prostoru (Deployment)

Ve fzi nasazen U do prostoru nlezu jsou pedevm vystavny komunikan
vazby a specifikovny potebn toky informac. Znovu se precizuje ji zahjen analza TVRA a vyhodnocuje se specifick situace v mst nlezu. Proces detailn analzy
me bt podpoen schopnostmi vpoetn analytick skupiny (VASk) chemickho
vojska. Ta zabezpeuje nejen jej primrn kol, tj. varovat a uvdomovat nasazen
sly o kontaminaci, ale tak me predikovat smr, rychlost postupu a ppadn koncentraci kontaminace za pomoci softwaru pro modelovn a simulaci. Jde tedy o reln
modely, nikoliv svou plochou rozshl prostory pro varovn jednotek. V tto fzi jsou
stanoveny pstupov koridory pro psun sil, shromadit, prostory pro rozvinut taktickch mst velen jednotky EOD i jednotky CBRN. Je rekognoskovno a rozvinuto
msto pro malokapacitn plnou dekontaminaci zasahujcho personlu, pouvanho
specilnho vybaven a ppadn i nkterch komponent nlezu napklad vyuitm
technickho prostedku MDA [11]. Tmem detekce mohou bt rozmstny vzdlen
senzory uren k monitorovn radian a chemick situace v okruhu stanovenho
perimetru. Jakmile je se vemi tmy proveden brfink o zpsobu plnn kol a een
vybranch nenadlch situac, velitel zsahu vydv pokyn k zsahu do msta nlezu.
3.4 Zsah v mst nlezu (Execution)

Fze proveden zsahu zahrnuje nsledujc dl kroky: ohledn msta nlezu pyrotechnikem a specialistou pro detekci ltek CBRN a na jeho zklad zpesnn zpsobu
een vznikl situace. Zkladn men kontaminace me vzhledem k pevaujcmu
nebezpe EOD provst pyrotechnik sm. Dle je rozhodnuto o nejvhodnjm zpsobu
pyrotechnickho znekodnn munice (tzv. Render Safe Procedure, RSP), je je vzpt
provedeno.
V ppad, e po tto akci pyrotechnik ozna munici za bezpenou, je mon nasadit
tm specialist pro odbr vzork kontaminace (Sampling and Identification of Chemical,
Biological and Radiological Agents, SIBCRA). kolem tohoto tmu je odebrat vzorek
takovm zpsobem, kter zaruuje nepochybn dkaz o pouit ltky CBRN a o jej
identit. Odbr vzorku je mon provdt ve dvou rovnch. Za prv na tzv. operan
rovni, kter je kompromisem mezi rychlost a hodnovrnost a za druh na tzv. forenzn
(soudn) rovni, kter je asov nron, ale poskytuje nezpochybniteln dkaz o identit
vzorku a jeho pmm napojen k danmu incidentu. Rozhodnut, kter vede k vysln
i nevysln tmu SIBCRA, je uinno v zvislosti na povaze nlezu eventuln tedy
nemus bt tento tm vysln vbec. Je vak tak mon odebrat vzorek (na operan
rovni) pedem, a to vycvienm a vybavenm lenem EOD tmu. K tomu by dolo
v situaci, kdy by bylo zejm, e zvolen zpsob RSP znehodnot nlez i msto nlezu
pro nsledn odbr, nebo pokud z dvodu prodlen i bezpenostn situace nen mon
pstup tmu SIBCRA.
Nsledn je provedena pprava nlezu k transportu zpravidla se vyuv metody
sdrovn pro uzaven netsnost a zamezen niku toxickch ltek. Pot provede tm
EOD/BCMD stenou dekontaminaci vnjho povrchu, kontrolu kontaminace deteknm
pstrojem, uzaven do igelitovch pytl a nsledn do pepravnch obal s npln sorbentu.
78
3.5 Ukonen (Final)

V zvren fzi je tmem detekce proveden p przkum ke kontrole hranic
kontaminovanho prostoru s provenm ppadn petrvvajcho inhalanho rizika.
Nsleduje proveden pln dekontaminace silami a prostedky tmu dekontaminace.
Ta se provd s clem doshnout bezpen koncentrace kontaminantu z hlediska kontaktnho i inhalanho psoben a umonit sten nebo pln sejmut prostedk
individuln ochrany. Dekontaminuj se osoby a materil, ppadn i tern a likviduj
se zachycen dekontaminan roztoky [12].
Je proveden transport zabezpeenho nlezu (znekodnn munice, obalu, kontejneru)
a ppadn i jeho toxick sloky k dal likvidaci. S ohledem na typ ltky, prostor nasazen
a jeho operan vznam je variantou i likvidace pmo na mst, napklad metodami
splen, odvtrn, neutralizac, vbuchem apod. Odebran vzorky s kontaminac jsou
odeslny do nasaditeln (mobiln) laboratoe CHV k potvrzujc identifikaci. Pokud
je vyadovn forenzn pstup k nlezu, mus bt vzorky zaslny do nezvisl referenn stacionrn laboratoe k nezpochybniteln identifikaci. Tuto rove vdeckch
schopnost bn nasaditeln laboratoe CHV neposkytuj.
4. Interoperabilita a spolen vcvik

Eliminace nebo minimalizace hrozby CBRN EOD vyaduje jasn a spolen pochopen ze strany vech pispvajcch stt o tom, jak dit a provdt stanoven koly.
Z toho dvodu je nutn vytvoit a vzjemn si poskytnout jednoduch a efektivn
vcvikov postupy pro monost spolenho nasazen, s drazem na spoluprci tm
CBRN a EOD.
Vzhledem k tomu, e rzn nrody mohou poskytovat rzn schopnosti v oblasti
CBRN, EOD a schopnosti podprnch jednotek, je nutn takovou vzjemnou souinnost
ujednotit a harmonizovat [13]. Nejde pouze o souinnost tm EOD/BCMD a jednotlivch tm CHV, ale rovn podprnch schopnost, kter by mly bt uzpsobeny
zvltnm poadavkm operace CBRN EOD. To je dleit pedevm v situaci, kdy jsou
nasazeny civiln prvky, jejich taktick a technick procedury bvaj obvykle odlin.
Incidenty vedouc k nasazen do operace CBRN EOD vyaduj rozshl spektrum
taktickch a technickch postup, kter neme obshnout jeden lovk, a dokonce ani
jeden tm. Orientace na provdn pouze tch aktivit, kter jsou jdrem innosti svho
vlastnho tmu, nen proto dostaujc. Je teba zabvat se schopnostmi partnerskch
tm a monostmi integrace vlastnch innost do jejich postup a maximln vzjemnou koordinac. Vcvik v mezinrodnm prosted a v kolektivu rznch vojenskch
odbornost implikuje stav, kdy je potebn, aby si kad specialista byl vdom aktivit
toho druhho. Z toho dvodu je dleit poskytnout zakolen nebo lekce o postupech
a procedurch spolupracujcch dve, ne je zahjen spolen vcvik.
Pro dodren principu Train As You Fight se jako optimln jev cviit pravdpodobn scne, kter jsou jednak vhodn pro nrodn i mnohonrodn vcvik
a jednak umouj vzjemn srovnn. Dosaen maximln realistinosti je clem
a zrove poadavkem kadho vcviku. Proto jakkoliv abnormalita, navzdory
zdnliv bezvznamnosti, a to vetn asovch skok bhem vcviku, nut cvic
79
mnit sv postupy zsahu. Tyto zmny (odchylky) se nutn mus usazovat v pamti
cvicch a vedou ke zmaten a nedorozumn bhem vcviku. Nutno dodat, e obdobn
situace pak bohuel me velmi snadno nastat bhem skutenho zsahu. Teprve
po zvldnut typovch situac se v pelivost je mon pistoupit k vyvrcholen
spolenho vcviku, za nj se povauje ast na cvien se skutenmi toxickmi
ltkami (tzv. Live Agents Training).
V souvislosti s dosaenm realistinosti vcviku je vhodn aplikovat komplexn
pstup k plnovn scn, kter pot se vemi aspekty incidentu CBRN EOD.
K tomu je vhodn zvit nkolik klovch funkc, z nich kad bude pravdpodobn
vyadovat jednu nebo i vce specializovanch schopnost:
nlez munice nebo vbunho zazen, zkladn prohledvn a detekce;
hodnocen EOD a posouzen rizik;
hodnocen CBRN a posouzen rizik;
volba rovn ochrany za pouit prostedk individuln ochrany (PIO);
nasazen prohledvacho tmu (varianta EOR) a tmu detekce CBRN, prvotn
identifikace;
bezpenostn perimetr: prnik mezi doporuenm EOD tmu a CBRN tm,
strn zajitn;
volba metody pyrotechnickho znekodnn (RSP);
odbr a transport vzork kontaminace, analza v polnch laboratoch;
dekontaminace osob a materilu;
nakldn s materilem, odpadov hospodstv;
laboratorn identifikace, dkazy a forenzn vyeten.
Z ve uvedenho tedy vyplv, e interoperabilita a umonn vzjemnho provzn
schopnost je klem k spchu v operaci CBRN EOD.
Zvr
Vzhledem k vznamu a z nj plynouc snahy o rozvjen tto relativn nov schopnosti
je dleit uvaovat o zaazen incident CBRN EOD do kontextu ppravy vevojskovch jednotek s jednotkami druh vojsk. Monost jsou spolen tbn ncviky,
vyveden v rmci ppravy brigdnch a prapornch kolovch uskupen a jin. Jejich
obsah, resp. rozehra me bt sten pipravena k een situace spojen s nlezem
munice (vbunho zazen) obsahujc toxickou slo. K tomu je samozejm potebn
uinit adu pprav a v nkterch ppadech i stupk.
Je vak dleit zmnit, e aktulnost tto problematiky by se mla dostat do povdom velitel na vech stupnch. Prbnou adaptac na nov operan situace a nov
zpsoby boje prostednictvm spolenho vcviku je mon dret kontakt s vzvami
a nstrahami relnho operanho prosted.
80

Pouit zkratky:
Zkratka
Anglick nzev
esk nzev
AR
Armda esk republiky
BCMD
Biological and Chemical Munition

Disposal
Likvidace biologick a chemick munice
CBRN
Chemical Biological Radiological

Nuclear
Chemick, biologick, radiologick,

jadern
CBRN CC
Chemical Biological Radiological

Nuclear Coordination Cell
Koordinan skupina CBRN
CHV
Chemick vojsko
EOD
Explosive Ordnance Disposal
Likvidace vbunho materilu
EOD CC
Explosive Ordnance Disposal

Coordination Cell
Koordinan skupina EOD
EOR
Explosive Ordnance Reconnaissance
Pyrotechnick przkum
IC
Incident Commander
Velitel zsahu
IEDD
Improvised Explosive Device Disposal
Likvidace improvizovanho vbunho

zazen
MDA
Malokapacitn dekontaminan automobil
MNJOC
Multinational Joint Operations Center
Mnohonrodn spolen operan centrum
NATO
North Atlantic Treaty Organization
Severoatlantick aliance
NPOC
National Point of Contact
Nrodn styn prvek
RSP
Render Safe Procedure
Pyrotechnick znekodnn munice
SIBCRA
Sampling and Identification of

Biological Chemical and Radiological
Agents
Odbr a identifikace biologickch,

chemickch a radioaktivnch ltek
SOF
Special Operations Forces
Speciln sly
STANAG
Standardization Agreement
Standardizan dohoda
TVRA
Threat Vulnerability Risk Analysis
Analza hrozby, zranitelnosti, rizika
kolov uskupen
VASk
Vpoetn analytick skupina
ZHN
Zbra hromadnho nien

[1] STEDA, Ladislav. 15letpovstupumluvyozkazuchemickchzbranvplatnostsilochemick
odzbrojenpokrauje. Praha: MV Generln editelstv HZS R, 2013. ISBN 978-80-86466-35-4.
[2] KOLEKTIV. Remediation of Buried Chemical Warfare Materiel [on-line]. Washington D.C.:
National Academies Press, 2012. ISBN 978-0-309-25790-9. Dostupn z: http://www.nap.edu/catalog.
php?record_id=13419
[3] mluvaozkazuvvoje,vroby,hromadnzsobapouitchemickchzbranaojejichznien
[on-line]. Otevena k podpisu v Pai dne 13. ledna 1993. Multilaterln smlouva, kter pln zakazuje
chemick zbran. Dostupn z: http://www.opcw.org/chemical-weapons-convention/download-the-cwc
[4] KoncepceppravypyrotechnikAR. Dokument j. 7-11/2013-1122. Praha: Ministerstvo obrany,
2013.
[5] STANAG 2609. InterserviceCBRNEODOperationsonMultinationalDeployments. Spojeneck
publikace AEODP-08(B). NATO Standardization Office, 2014.
81

[6] CBRNEODTrainingConcept. Dokument AC/225(CBRND)D(2013)0003 (PFP). NATO Army Armaments Group (NAAG), 2013.
[7] Standardnoperanpostupy(SOP)proinnosttmuEOD/BCMD. Nvrh. Bechyn: CTIP EOD 15.
p, 2012.
[8] Identifikaci je v zvislosti na me zskan jistoty mon rozliovat na tzv. prvotn (provisional), potvrzujc (confirmed) a nezpochybnitelnou (unambiguous) identifikaci. Pouitm polnch prostedk a nasaditelnch laborato nen mon doshnout nezpochybniteln rovn. Ni rovn identifikace jsou vak
pln dostaujc k podpoe operanho rozhodovacho procesu. Zdroj: finln draft spojeneck publikace
AEP-66(A), NATOHandbookforSIBCRA.
[9] Vlastn poznatky z ppravy CBRN EOD tm v letech 20122014 (15. p Bechyn, 31. prchbo Liberec)
[10] Modul je zkladn stavebn prvek (organizan struktura, entita), ze kterho je tvoena struktura spolenho nrodnho nebo mnohonrodnho kolovho uskupen konkrtn operace. Je uren ke splnn
stanovenho kolu (kol) samostatn nebo ve vzjemn vazb s dalmi moduly. Zdroj: Doktrna
Armdyeskrepubliky. 3. vyd. Praha: Ministerstvo obrany R - VH, 2013. ISBN 978-80-7278-619-0.
[11] VOJENSK OPRAVRENSK PODNIK 026. MaldekontaminanautomobilMDA. Pedbn
projekt vzkumu MO R. ternberk: VOP 026, 2011.
[12] MINISTERSTVO OBRANY. OS 681001. Dekontaminanltkyasmsi. Praha: ad pro obrannou
standardizaci, katalogizaci a sttn ovovn jakosti, 2007.
[13] OSVALD, Vratislav. CBRNEODCourseDevelopment. Prezentace z pracovnho jednn Pprava
zkladnho kurzu pro tbn dstojnky CBRN EOD. Trenn, 2014.
82
Ing. Martin HAVLK, MBA, MSc.
Sdlen zpravodajskch informac

RECENZOVAN
RECENTOVAN
v rmci principu poteba sdlet
LNEK
Sharing of intelligence information
in terms of process need to share
Abstrakt:
Hlavnmclemtohotolnkujesnahapojednatoproblematicesdlenzpravodajskchinformacvrmcitakzvanhoprincipupotebasdletneedtoshare
azdraznitodlinostitohotosouasnhotrendu,ktermlnahraditprincipsdlen
informacpotebavdtneedtoknow.vodnstjesohledemnasouasn
globlnbezpenostnhrozbyvnovnarozmrusouasnhonrodnhoanadnrodnhozjmuvezpravodajskoblasti,nakternavazujevdalstisamotn
problematikasdlenzpravodajskchinformacdleprincipupotebasdlet.
Clemdalstijeprovedenobecnhorozborusdlenzpravodajskchinformac
vrmciorganizaceNATOaEvropskunie.Dottoastijezakomponovntak
popismonhosdleninformaccharakteruSIGINTzskanchnrodnmtaktickmprvkemzalennmdostrukturykolovchuskupenvsoudobchoperacch.
Zvrenstshrnujepodstatuzhodnocensdlenzpravodajskchinformac
anastiujeuritoupredikcidalhovvojevttooblasti.
Abstract:
Themaingoalofthisarticleistodepicttheissueofintelligenceinformation
sharingwithinthesocalledprincipleneedtoshareandhighlightthedifferences
ofthiscurrenttrend,whichwastoreplacetheneedtoknowprinciple.Thefirst
chapterinreferencetocurrentglobalthreatsdepictstheextentofthepresent
nationalandinternationalinterrestintheintelligencefieldwhichisfollowed
bytheissueofneedtoshareprinciple.Theaimofthefollowingchapter
isbrieflyanalysethesfaringofintelligenceinformationwithinNATOandtheEU.
ThischapteralsoincludesthepossiblesharingofSIGINTinformationobtainedby
nationaltacticalelementembeddedinTaskforceduringcurrentdayoperations.
Thefinalpartevaluatestheintelligenceinformationsharingandoutlinescertain
predictionoffuturedevelopmentinthisfield.
Klov slova:
Zpravodajstv, sdlen informac, NATO, Evropsk unie, Evropsk bezpenostn strategie, informan a komunikan technologie, sbr dat, hrozby, rizika, terorismus, SIGINT.
Keywords:
Intelligence, sharing of information, NATO, European Union, European security
strategy, information and communication technologies, data collection, threats,
risks, terrorism, SIGINT.
83
vod
V samotnm vodu je vhodn uvst, e sdlen zpravodajskch informac zaalo
ve vt intenzit a po teroristickch tocch provedench v USA, ke kterm dolo
dne 11. z 2001. Praktick zkuenosti se sdlenm zpravodajskch informac ped
tmto zlomovm datem mly pouze jednotliv nrodn kontingenty (v dnen dob
kolov uskupen) psobc v rmci mezinrodnch operac, a to jak na zem Kuvajtu
(osvobozovac operace Poutn boue) a Irku (humanitrn operace UNGCI United
Nations Guards Contingent in Iraq), tak zejmna na zem bval Jugoslvie (mrov
operace UNPROFOR United Nations Protection Forces, UNCRO United Nations
Confidence Restoration Operation in Croatia, IFOR Implementation Forces, SFOR
Stabilisation Forces, KFOR Kosovo Forces). Zde dochzelo ji v minulosti v rmci
plnn spolench kol ke sdlen zpravodajskch informac, a to zejmna taktickho
a operanho charakteru s clem naplnit spolen cle stanoven a vymezen mandtem jednotlivch mis. Po avizovanch tocch v z 2001 vak vzela nutnost sdlet
zpravodajsk informace nejen v prosted spolench nadnrodnch mis, ale s ohledem
na vude ptomn terorismus tak v normlnm bnm relativn mrovm prosted.
V tto souvislosti vyvstala poteba nastavit jednotliv mechanismy sdlen zpravodajskch informac mezi spojeneckmi zpravodajskmi slubami, a to nejprve v rmci
Evropsk unie a NATO (North AtlanticTreaty Organization), pozdji tak mezi dalmi
spojenci v boji proti svtovmu terorismu. Samotn problematika sdlen zpravodajskch
informac a v dnen dob tak sdlen schopnost se neustle rozvj do novch dimenz
a navyuje se jejich intenzita, a to zejmna na bzi organizace NATO a Evropsk unie.
Tento trend lze s velkou pravdpodobnost oekvat i v budoucnu, v krtkodobm
a stedndobm horizontu s vysokou uritost.
dnzemnedokevyeitsloitproblmysouasnostisama.
Zdroj: [7]
Souasn operan prosted je charakterizovno pedevm jako nestabiln, vyadujc

intervenci mezinrodnho spoleenstv k optovnmu nastaven stability. Nestabilita
je zpsobovna globalizanmi trendy, rozvojem a zpstupnnm novch technologi, demografickmi zmnami, urbanizac rozshlch oblast, rostoucmi poadavky
na energetick zdroje, zmnami klimatu, prodnmi katastrofami, proliferac zbran
hromadnho nien a zhroucenmi nebo hroutcmi se stty. Tyto trendy zapiuj
neustlou zmnu operanho prosted, ve kterm se kontinuln mn koalice, aliance,
partnersk vztahy a klov hri. Zmny v souasnm operanm prosted s sebou pin zmnn rozhodovac problmy, kter se dle promtaj ve zmnnch poadavcch
na informan podporu. Ve svm dsledku se zmny promtaj i v poadavcch na zmny
zpravodajskho zabezpeen. K tomu, aby velitel dospl ke sprvnmu sudku, potebuje informace, kter mu umon provst analzu operanho prosted. Pokud bude
zpravodajsk organizace usilovat o vlastn schopnost nezvisle na znalosti ostatnch
funknch oblast, nstroj moci a jejich informanch procesech, tak dojde k tomu,
e vklad informac (a potamo tak zpravodajskch informac) bude rozdln uvnit
84
tbu i mezi organizacemi, zastupujcmi ostatn nstroje moci. Tito akti si nebudou
rozumt a bude dochzet k nekoordinovanosti, k rozdlnm zvrm a zdlouhavmu
rozhodovacmu procesu velitel. Pro innost zpravodajskch orgn to znamen, e mus
zsadn zmnit styl prce od separace a utajen, ke spoluprci, koordinaci a otevenosti
vi ostatnm prvkm kolovho uskupen i vnjm aktrm. [1]
Nejen v souvislosti s vvojem novch komunikanch a informanch technologi,
ale tak v souvislosti s digitalizac (nejen bojit) je v poslednch letech patrn nrst
potu zdroj dat a obecn i informac [2], a od toho se samozejm odvj tak nrst
potencionlnch zpravodajskch informac, kter mohou slouit v rmci rozhodovacho
procesu velitele a bt takt sdleny s dalmi zpravodajskmi subjekty v nrodnm
i nadnrodnm kontextu.
1. Rozmr nrodnho a nadnrodnho zjmu

ve zpravodajsk oblasti
Pokud budeme brt v potaz souasn hrozby, kterm el vyspl stty zpadnho svta a v obecnm pohledu tak mezinrodn spoleenstv jako celek, je nutn
v oblasti sdlen zpravodajskch informac a v oblasti spolenho prosazovn zjm
v oblasti bezpenosti akceptovat pravidlo, e nadnrodn zjem nejen ve zpravodajsk
oblasti pevyuje v souasn dob zjmy nrodn, a to jak zejmna s ohledem na rizika
a hrozby vyplvajc s celosvtovho terorismu a monho vzniku Islmskho sttu,
tak tak s ohledem na spolen sil pi eliminaci nepokoj pedevm v Africe (Mali,
Demokratick republika Kongo), na Blzkm a Stednm vchod (Srie, Irk) a v Asii
(Afghnistn). V tto souvislosti je velmi dleitm procesem vzjemn sdlen zpravodajskch informac mezi jednotlivmi (pedevm zpravodajskmi) slubami a stty
a eliminovat ppadn tec plochy mezi zjmy nrodnmi a nadnrodnmi (mysln
konspirace vlastnch zjm, zajitn vlastn suverenity a ochrana nrodn kritick
infrastruktury).
Pestoe je z ve uvedenho patrn jasn trend prosazovn nadnrodnch zjm
na kor zjm nrodnch v oblasti sdlen zpravodajskch informac, lze i v souasn dob identifikovat mnoh skal a preferovan postoje svtovch velmoc
k tto problematice (reprezentovan zejmna USA). Je zcela zejm, e se mal stty
(vetn napklad esk republiky) budou snait v maximln mon me sdlet sv
zpravodajsk informace s clem spolenho elen hrozbm jako nap. terorismus;
nicmn USA se svmi spojenci sdlej tm vdy pouze nejnutnj informace,
a to pravdpodobn z dvodu udren si jist suvernnosti, nadhledu a konkurenn
vhody v ppadnch stetech s dosavadnmi spojenci v budoucnu. Dvodem me
bt tak sten konspirace vlastnch monost zskvn zpravodajskch informac
a tak ve nastnn konspirace oblast zjmu konkrtnch zpravodajskch slueb
a jednotlivch stt. Tyto skutenosti se nm jev jako pomrn logick, nicmn
popraj spolenou snahu zpravodajskch subjekt a vld jednotlivch zem v maximalizaci sil a spolenm boji prv napklad proti celosvtov diskutovanmu
terorismu, kter v souasn dob zejmna prostednictvm takzvanho Islmskho
sttu pedstavuje jednu z nejprioritnjch a nejvnjch hrozeb, a to nejen pro stty
NATO a Evropsk unie.
85
V oblasti nadnrodnho zjmu v rmci sdlen nrodnch zpravodajskch informac

je nutno si uvdomit, e zde vyvstv urit omezujc podmnka tkajc se samotnho
praktickho een informanch tok a takt kompatibility informanch a komunikanch kanl a systm. Jak je z uvedenho patrn, existence funknho informanho
a komunikanho systmu pro sdlen zpravodajskch informac mezi jednotlivmi
subjekty (zpravodajskmi slubami, organizacemi, stty) je velmi potebn. Pokud
bereme v potaz nejvy, tedy strategickou rove, je mon na tto rovni sdlet
zpravodajsk informace v rmci specifickch systm jako NIWS (NATO Intelligence
Warning System) nebo BICES (Battlefield Information Collection and Exploitation
System) [3], kde je vak u pravdpodobn patrn vy limitovanost nrodnmi zjmy.
Z hlediska institucionlnho je monm spolenm prostorem (subjektem) pro sdlen
zpravodajskch informac napklad NIFC (NATO Intelligence Fusion Center), vytvoen v roce 2006 [4][5].
2. Sdlen zpravodajskch informac dle principu

poteba sdlet
Po ukonen studen vlky a s ohledem na teroristick toky v USA v z 2001
dolo v mylen mnoha vznamnch autorit, pednch svtovch politik a tak v mylen mnoha zpravodajskch dstojnk (analytik) ke komplexnmu procesu zmny
s clem pejt od principu sdlen zpravodajskch informac poteba vdt need
to know k principu sdlen poteba sdlet need to share. Podle vrcholnch pedstavitel USA se sdlen zpravodajskch informac dle principu need to share stalo
nutnost pro ochranu zejmna nrodn bezpenosti, a to ihned po avizovanch tocch
11. z 2001. Kultura zpravodajsk komunity dle principu need to know, dleit
a nutn pedevm v prbhu studen vlky, se v poslednch letech a takt v souasnosti stala vraznm hendikepem ohroujcm nrodn schopnosti odhalit, psobit
a ochrnit ped terorismem a dalmi asymetrickmi hrozbami. Mezi hlavn cle a zmry
v oblasti sdlen zpravodajskch informac pat v souasn dob dle schvlenho strategickho zmru pro sdlen informac pro obdob 2011 a 2015 pro DNI (Director
of National Intelligence) pedevm:
Optimalizace a sdlen informac a zpravodajskch innost v rmci zpravodajsk
komunity (IC Intelligence Community) a tak s dalmi partnery a zkaznky
s clem uplatnit vhody v procesu rozhodovn.
Maximalizace a sjednocen schopnost zpravodajsk komunity s clem nalzt,
zpstupnit, udret, uchovat, sdlet a vyut informace.
Maximalizace a sjednocen schopnost zpravodajsk komunity v oblasti ochrany
a zabezpeen informac.
Zhodnocen, uspodn a poslen kontrolnho systmu (mechanismu) k optimalizaci a odpovdnosti v oblasti sdlen informac, a to pi dodren ochrany
obansk svobody a soukrom.
Poslen kultury odpovdnosti v oblasti sdlen informac. [6]
Pestoe dolo na zklad ve uvedench poteb ke zmn principu sdlen zpravodajskch informac, je nutn si uvdomovat tak rizika s tmto spojen. Nadle
lze ve zpravodajsk komunit oekvat myslnou konspiraci vlastnch nrodnch zjm,
86
a to zejmna u svtovch velmoc. Dalmi zjmy limitujcmi rozsah a zpsob sdlen

informac v principu need to share jsou snahy o zajitn vlastn nrodn suverenity
a ochrana nrodn kritick infrastruktury. Uritou obavu pi sdlen informac me
iniciovat tak riziko mon ztrty kontroly nad samotnm tokem sdlen nrodn zpravodajsk informace v nadnrodnch informanch systmech, do kterch jsou stle
rozenj pstupy v rmci lenskch stt.
V rmci samotnho sdlen zpravodajskch informac je nutn tak reflektovat
odlinosti ve sdlen jednozdrojovch informac specifickch zpravodajskch discipln a sdlen informac typu All Source Intelligence. Zde je poteba brt v potaz
urit omezen napklad pi sdlen informac typu SIGINT, ppadn HUMINT
(Human Intelligence), kde je snaha o zakryt samotnho pvodu zdroje tchto informac a v ppad sdlen mohou tyto informace vykazovat urit obsahov zkreslen
zpsoben provedenou sanitizac. Dal skal vznik v poslednch letech velmi asto
u posuzovn takzvanch cirkulujcch zpravodajskch informac, kdy je mnohdy
vezdrojovm analytikem potvrzena jedna dl informace tout informac, jej
pvod se vak jev od jinho zdroje, a to mu tak ve skutenosti nen a jedn se
v podstat o tut informaci (ppadn sten obsahov zmutovanou) zskanou
zprostedkovan jinmi komunikanmi kanly, ne vak pvodem z jinho zdroje.
Na tyto skutenosti je nutno brt zetel zejmna v ppadech, kdy urit potvrzovn
zskanch zpravodajskch informac jinmi zdroji me mt za nsledek iniciaci
dernch akc v rmci plnn operanho kolu, a to nejen v bojovch operacch. Pestoe bv pvodci informac a zpravodajskch informac asto potlaovn samotn
zdrojov rmec v rmci urit (mysln) ochrany zdroj, je vhodn pro vezdrojov
analytiky produkujc vstupn zpravodajsk informace slouc pro rozhodovac
proces samotnch velitel uvdt alespo obecn popis zdroje informac, co me
eliminovat prv ve zmiovanou problematiku cirkulujcch (duplicitnch) informac a jejich nsledn vzjemn potvrzovn. Mezi dal dl problmy v oblasti
sdlen zpravodajskch informac mezi jednotlivmi nrody (stty) me bt tak
pouvan jazyk komunikace, co vak v souasn dob je ponkud na stupu a jsou
dodrovny pijat konvence v oblasti pouvn jednotnch (svtovch) jazyk,
kdy za prioritn je povaovna anglitina, nsledovna francouztinou. Takt dolo
v poslednch letech ke sjednocen (standardizaci) pouvanch datovch formt
(dokument), pomoc nich jsou v rmci spolench informanch systm sdleny
nrodn zpravodajsk informace.
3. Sdlen zpravodajskch informac

v rmci NATO a EU
V pedchzejcch stech byla popsna zkladn poteba sdlen zpravodajskch informac (oddl 1) a tak vznam nadnrodnho zjmu v tto oblasti (oddl 2), kter v souasn dob (a d se s uritost tvrdit, e tak v budoucnu) pevyuje zjem nrodn.
Tyto skutenosti jsou tak potvrzeny pechodem od principu sdlen zpravodajskch
informac need to know k modernjmu a efektivnjmu principu need to share,
kterm se ble vnuje oddl 3. V tto sti bude problematika sdlen zpravodajskch
informac rozpracovna ve smyslu lenstv esk republiky v NATO a Evropsk unii,
87
jakoto dvou vznamnch spoleenstv stt s obdobnmi zjmy nejen v oblasti kolektivn obrany a bezpenosti.
Sdlen zpravodajskch informac v rmci Evropsk unie a NATO dlm zpsobem
vymezuj zejmna Evropskbezpenostnstrategie z roku 2003 [7], dle v rmci NATO
jsou to SouhrnnpoliticksmrniceNATO z roku 2006 [8] a Strategick koncepce
NATO z roku 2010 [9]. Evropskbezpenostnstrategie se primrn vnuje problematice
vnjho rozmru bezpenosti Evropy.
Evropskbezpenostnstrategie mimo jin zdrazuje, e systematick vyuvn
sdruench a sdlench prostedk me omezit duplicitu, provozn nklady
a ve stedndobm horizontu i zvit schopnosti. Dle je zde uvedeno, e nejlepm
zkladem pro spolen akce Evropsk unie jsou spolen analzy rizik, k nim
je zapoteb kvalitnjho sdlen zpravodajskch informac mezi lenskmi stty a tak
s dalmi partnery [7].
Zmiovan strategick koncepce NATO upesuje mimo jin tak svoji vizi,
v zvislosti na vvoji bezpenostnho prosted, posln a kolech NATO, vetn
zmr pouit sil lenskch stt. Tato koncepce je nepravidelnm (neperiodickm)
dokumentem, kter bv aktualizovn zejmna pi zsadnch zmnch bezpenostnho
prosted. Zmiovan koncepce z roku 2010 byla sestavena pevn ze zvr summitu
konanho v roce 2009 ve trasburku [10][11][12].
V rmci NATO je problematika sdlen zpravodajskch informac rozvjena na vech
rovnch (taktick, operan i strategick). Na taktick rovni jde napklad o sdlen
informac tkajcch se improvizovanch vbunch zazen IED (Improvised Explosive
Device) v Afghnistnu. Z uvedenho je pravdpodobn, e nejen tyto spolen hrozby
vytv tlak na skuten funkn systm sdlen informac a takt samotn sdlen
informac je v tto oblasti povaovno za prospn.
Mnohonrodnostn princip se mus it rovnomrn stdii zen, shromaovn,
zpracovvn a en v rmci zpravodajskho procesu (zpravodajskho cyklu).
To bude zahrnovat oblasti jako napklad vytvoen mnohonrodnostn organizace
managementu shromaovn a mnohonrodnostnho zapojen do fze zpracovvn
v rmci zpravodajskho cyklu [13].
3.1 Praktick pklad monho sdlen zpravodajskch informac:

Sdlen informac charakteru SIGINT (Signals Intelligence) zskanch nrodnm
taktickm prvkem zalennm do struktury kolovch uskupen v soudobch operacch lze pro lep pochopen znzornit napklad ne uvedenm grafickm schmatem.
V tto souvislosti je nutn upozornit, e se nejedn o dn dogmatick znzornn,
ale pouze o nastnn monho zskvn a sdlen informac charakteru SIGINT, vetn
nastnn uritch informanch tok v rmci zasazen taktickho segmentu SIGINT
do struktury nrodnho kolovho uskupen v soudobch a budoucch operacch. Je nutn
si v tto spojitosti tak uvdomit, e ze strany nadnrodnch zjm v oblasti sdlen
zpravodajskch informac zskanch prostedky signlovho zpravodajstv je stle
vt tlak na sdlen informac na operan rovni, a to pmo v rmci konkrtn operace,
kdy bv pro tyto poteby vytvoeno specifick msto oznaovan jako SEWOC (Signals
Intelligence Electronic Warfare Operations Center). Zde by mlo dochzet ke sdlen
88
informac zskanch prostedky signlovho zpravodajstv (SIGINT) a elektronickho

boje (EW Electronic Warfare) [14]. V souasn dob si vak doposud jednotliv
nrodn elementy signlovho zpravodajstv a elektronickho boje udruj sv urit
know how a sdlej pouze velmi omezen mnostv zpravodajskch informac, kter
jsou navc znan sanitizovan tedy upraven do takov podoby, aby nebylo mon
identifkovat pvodce a charakter samotnho zskn tohoto typu informac. Lze tedy
v tomto ppad tvrdit, e pouze velmi zdka dochz ke sdlen zdrojovch dat, ppadn i informac, ale dochz pouze k stenmu sdlen finlnch (sanitizovanch)
zpravodajskch informac.
Na schmatickm obrzku . 1 jsou nastnny mon informan vazby dotkajc
se vhradn taktickho nrodnho prvku SIGINT zalennho do struktury kolovch uskupen v soudobch operacch s vjimkou kolovch uskupen specilnch sil,
kde by pravidla samotnho informanho toku byla v souasn dob nastavena ponkud
odlinji. Zalenn nrodnho taktickho prvku SIGINT do sestavy kolovho uskupen
specilnch sil, respektive popis tto mon varianty pesahuje rozsah tohoto lnku.
Vzhledem k proveden reorganizaci k 1. lednu 2015, kdy esk speciln sly pely
z podzenosti Vojenskho zpravodajstv, respektive z podzenosti editele Vojenskho
zpravodajstv, do podzenosti Nelnka generlnho tbu (NG), lze vak s velkou
pravdpodobnost usuzovat, e ppadn zapojen nrodnho taktickho prvku SIGINT
do struktury kolovch uskupen specilnch sil v budoucch operacch bude v oblasti
informanch tok zaloeno na velmi podobnm organizanm schmatu, jak je nastnno ve, s tm, e zde bude kladem vt draz na sdlen informac v rmci principu
need to share s pmou intenzivnj podporou rozhodovacch proces velitele konkrtnho kolovho uskupen specilnch sil.
Legenda k obr. . 1 (na nsledujc strnce)

Potvrzen a pravdpodobn vazby monitorovanch objekt neptele v rmci sledovanho prostoru zpravodajskho zjmu (AoII Area of Intelligence Interest) vetn prostoru zpravodajsk
odpovdnosti (AoIR Area of Intelligence Responsibility).
Komunikan vazby mezi velitelem uritho kolovho uskupen (COM Commander) a jednotlivmi prvky konkrtnho kolovho uskupen, vetn prostedk zabezpeujc podporu
tmto prvkm.
Mon komunikan kanly vyuvan taktickm nrodnm prvkem SIGINT, a to jak k monitorovn sledovanch zjmovch objekt v rmci prostoru zpravodajskho zjmu, tak rovn
ke komunikaci s stedm v esk republice, ppadn s prvky a prostedky podpory v rmci
konkrtnch operac.
89
90
Obrzek . 1: Monosti informanch tok u taktickho nrodnho prvku SIGINT v soudobch operacch.
Zdroj: Vlastn zpracovn autora s vyuitm softwarovho produktu IBM i2 Analysts Notebook 8.
Zvr
V tto zvren sti je nastnna problematika sdlen zpravodajskch informac
v budoucnosti, a to zejmna v souvislosti s nrstem objemu sdlench informac,
kdy je patrn trend souvisejc obecn s rstem dat, potamo informac a tak zpravodajskch informac ve spolenm boji bezpenostnch subjekt s aktulnmi i budoucmi hrozbami. Trend rstu obejmu informac je v pm korelaci s poznatky z oblasti
fenomnu Big Data, kde mimo nrst objemu informac je sledovn tak vvoj v oblasti
informanch a komunikanch systm a tak v oblasti digitalizace. S tmto problmem
souvis tak nrst potu zdroj samotnch dat (v budoucnu tak ve spojen s oblast
kybernetickch innost veho druhu), a od toho se samozejm odvj tak nrst
potencionlnch zpravodajskch informac, kterou mohou slouit v rmci rozhodovacho
procesu velitele a bt v jakkoliv fzi sdleny.
Smyslem v nsledujcch letech bude stle efektivnji nahrazovat velmi nkladn
lidsk zdroje a urychlit proces jednotlivch zpravodajskch analz specifickch zpravodajskch discipln, a to primrn v nvaznosti na vezdrojov zpravodajstv (All Source
Intelligence). Sprvn interpretovan data budou v budoucnu pedpokladem k tomu,
aby zpravodajsk subjekty lpe porozumly vnitnm procesm a hledaly nov zpsoby,
jak minimalizovat vechna souvisejc rizika, efektivnji hospodait a zejmna vrohodnji a v relnm ase predikovat budouc vvoj bezpenostnho prosted se vemi
zjmovmi faktory a ukazateli. Budouc cesta ve sdlen a vyuvn dat velkho objemu
(vetn zpravodajskch informac) je v hledn trend a aspekt, kter tyto trendy pmo
i nepmo ovlivuj, a pot se tchto trend dret (pokud prezentuj pleitosti) nebo
se jich vyvarovat (pokud prezentuj hrozby). Hlavn pnosy novch trend pro ovlivnn zpravodajsk disciplny (zejmna SIGINT, ELINT, COMINT, IMINT a FISINT)
lze do budoucna spatit v samotnm novm propojen dat do souvislost (vizualizace
udlost a aktivit zjmovch zpravodajskch subjekt), co pin dle nejnovjho
zjitn narstajc monosti novch pohled na sledovan subjekty a tak ve avizovan snen nklad na lidsk zdroje. Do budoucna lze dle oekvat, e se bude stle
vce rozvjet sdlen dat velkho objemu z veejnch datovch zdroj (rejstky sttn
sprvy, informan databze a sluby nejrznjho charakteru, apod.). Nejdleitjm
zmrem pro zpravodajsk sluby by mlo bt to, abychom se nevnovali hlavnm silm
popisu stvajcch jev (to, co se v oblastech zpravodajskho zjmu udlo), ale naopak
vhradn predikci toho, co me v budoucnu nastat v nejrznjch pravdpodobnostnch
variantch, a jak na tyto monosti reagovat v rmci zen monch rizik.
Na vznamu budou nabvat tak citliv data sdlen prostednictvm modernch socilnch st (Facebook, Twitter, Google+, LinkedIn, Naymz, Xing, MySpace, Orkut, Bebo,
Classmates, Friendster, Hi5, Blackplanet atd.). S nrstem objemu dat bude v budoucnu
tak narstat poteba na vysok vpoetn vkon pota a zmnu zkladn potaov
architektury, kdy bude vyuvno sdlenho vkonu, pozornost bude vnovna zrcadlen
diskovch pol, vzdlenm loitm a podobn. Mezi nejrozenj metody bude pravdpodobn patit Data Mining, simultnn zpracovn dat (Massively Parallel Processing,
MPP), strojov uen (Machine Learning) a prediktivn modelovn v nvaznosti na rozhodovac procesy velitel (nejen v oblasti zpravodajskch slueb) [15].
Pokud budeme chtt v budoucnu efektivn sdlet zpravodajsk informace, budou muset
jednotliv partnei (stty, zpravodajsk sluby) minimalizovat rozdly v zavedench
91
a pouvanch doktrnch, operanch postupech, technickm vybaven a zbraovch

systmech, sjednotit komunikan a informan systmy ve smyslu vzjemn kompatibility a minimalizovat rozdly v jazykovch znalostech a kulturnch odlinostech.
Jen takto lze spolenm silm efektivn vyuvat sdlen zpravodajsk informace a tak
sdlet vlastn schopnosti ve spolenm boji proti souasnm globlnm i regionlnch
hrozbm reprezentovanm zejmna terorismem. Ve svt globlnch hrozeb, globlnch
trh a globlnch mdi je nutn mnohostrann spoluprce, dobe fungujc nrodn
i nadnrodn instituce a spolen mezinrodn d.
[1] HORK, O. Zpravodajskinformaceazpravodajskcyklus. Skripta, VA Brno, 2004. 175 s.
[2] AAP-6, NATO Glossary of Terms and Definitions (English and French). NATO Standardization Agency,
2010. 451 s.
[3] KRIENDLER, J. 2002. Pedjmnkriz[on-line]. NATO Review. [cit. 2015-01-15] Dostupn z: http://
www.nato.int/docu/review/2002/issue4/czech/art4.html
[4] CRS Report for Congress. IntelligenceandInformationSharingElementsofS.4andH.R.1. [on-line].
2007 [cit. 2015-02-10] Dostupn z: http://fas.org/sgp/crs/intel/RL34061.pdf
[5] MIXON, L. M. 2007. RequirementsandChallengesFacingTheNATOIntelligenceFusionCenter
[on-line]. Air War College, Air University. [cit. 2015-02-01] Dostupn z: https://www.afresearch.org
[6] Office of the Director of National Intelligence. 2011. StrategicIntentforInformationSharing20112015
[on-line]. [cit. 2015-02-03] Dostupn z: http://www.dni.gov/files/documents/Strategic%20Intent%
20for%20Information%20Sharing.pdf
[7] Evropskbezpenostnstrategie[on-line]. 2003 [cit. 2015-01-08] Dostupn z: http://www.consilium.
europa.eu/uedocs/cmsUpload/031208ESSIICS.pdf
[8] SouhrnnpoliticksmrniceNATO[on-line]. 2006 [cit. 2015-01-10] Dostupn z: http://www.mocr.
army.cz/scripts/detail.php?id=146
[9] StrategickkoncepceNATO[on-line]. 2010 [cit. 2015-01-10] Dostupn z: http://www.mocr.army.cz/
scripts/detail.php?id=146
[10] AJP-2.1 (A), Intelligence Procedures. Brusels: NATO Standardization Agency, 2005, 231 s.
[11] NATO. NATOs new Strategic Concept. Why? How? [on-line]. 2010 [cit. 2015-01-15] Dostupn z:
http://www.nato.int/strategic-concept/what-is-strategic-concept.html
[12] RAEK, A. NATOpipravujenovoustrategickoukoncepci. Vojensk rozhledy, 2010, ro. XIX (LI),
. 2, s. 321. ISSN 1210-3292.
[13] OTSAL, P. VnmnbezpenostnchhrozebvoblastiCBRNhistorieavzvy. Vojensk rozhledy,
2013, ro. 22 (54), . 1, s. 00-00, ISSN 2010-3292.
[14] Pub-20-63-03, ElektronickbojvAR. 1. vyd. Vykov: Odbor doktrn VeV-VA, 2010. 58 s.
[15] JARED, D. BigData,DataMining,andMachineLearning. Wiley, 2014, 288 s. ISBN 978-1-118-92069-5.
92
plukovnk gt. PhDr. Roman Bis, MBA

Ing. Jan Spik, Ph.D.
Pouit vojensk policie

RECENZOVAN
RECENTOVAN
ve vojenskch operacch
LNEK
The use of military police
in combat operations
Abstrakt:
lnek se zabv pouitm vojensk policie v bojovch operacch
se zamenm na innost ve fzi dominance. Popisuje msto a lohu vojensk policie jako jednotky bojov podpory, analyzuje zkuenost z minulch a souasnch operac a specifikuje mon innosti vojensk policie v dan fzi. V zvru uvd doporuen pro rozvoj jejch schopnost
z hlediska vykonvanch innost i monch zmn organizanch struktur.
Obsahlnkuvychzzezvrenprceastnka27.kurzugenerlnhotbu
naUniverzitobrany.
Abstract:
Thearticledealswiththeuseofmilitarypoliceincombatoperationsduring
dominancephase.Itdescribestheplaceandroleofmilitarypoliceascombatsupport
units,analyzesexperiencefrompreviousandongoingoperationsandspecifies
thepossibleactivitiesofmilitarypoliceduringthisphase.Inconclusionitgives
recommendationsforthedevelopmentofcapabilitiesintermsoftheactivities
performed and possible changes in organizational structures. The content
ofthearticleisbasedonthesispreparedbytheparticipantofthe27thGeneral
StaffCourseattheUniversityofDefence.
Klov slova:
Vojensk policie, vojensk operace, fzov model, fze dominance, organizan
struktury, schopnosti, bojov podpora, bojov zabezpeen.
Key words:
Military Police, military operations, phasing model, dominance phase,
organizational structures, capabilities, combat support, combat service support.
93
Motto:
Bt pipraven na vlku je nejinnj zpsob, jak uchovat mr.

George Washington
17321799
vod
Armda esk republiky (AR) vede vojensk operace na zklad rozhodnut pslunch orgn politicko-strategick rovn zen sttu. Sly AR mohou psobit
zejmna jako soust mnohonrodnch uskupen ve spolench operacch pod vedenm
NATO, EU, OSN nebo ad hoc vytvoench koalic. Pln spektrum operac, na kterch
se mohou jednotky AR podlet, vyaduje souasnou kombinaci ty hlavnch druh
innost: tonch, obrannch, stabilizanch a podprnch. [1]
Podle Doktrny AR [4] pokrvaj vojensk operace cel spektrum innost ozbrojench sil, je jsou charakterizovan clem, mnostvm sil a prostedk, formou innosti
vojsk, prostorem a asem. Zahrnuj kombinaci aktivit vojenskch sil s jinmi, nevojenskmi vldnmi a nevldnmi aktry. Operace nejsou striktn vojenskm silm;
v celkovm kontextu een konfliktu mohou zahrnovat minimum vojenskch akc.
Do operac budou zapojovna i uskupen AR, jejich prvkem bude i jednotka vojensk
policie (VP), kter bude vystavena vem sloitostem, kter me v danm prostoru operace oekvat. Kad z uvedench operac je specifick vzhledem k clm, je v n maj
bt dosaeny. Pro jednotky VP to znamen disponovat takovmi schopnostmi, kter
jsou pro dosaen tchto cl potebn. Zejmna to bude vznamn ve fzi dominance,
jej charakter je vysoce konvenn, nestabiln a mnohdy nepedvdateln.
1. Fzov model operace

Kad operace zpravidla probh v jednotlivch fzch. Jejich poet me bt rzn,
a to v zvislosti na charakteru operace. Fze je asov a prostorov vymezenou st operace, v n se plnuje nebo pln st celkovho operanho kolu. Fze jsou navreny tak,
aby probhaly postupn, ovem nkter aktivity dan fze mohou zat ji v pedchoz fzi
a pokraovat do fz dalch. Na strategick rovni, pi zapojen vech nstroj sttn
moci, mohou jednotliv fze probhat i nkolik let. Ne vechny fze operace zahrnuj
boj mezi ozbrojenmi (pravidelnmi, nepravidelnmi) silami. Intenzita vynaloenho
vojenskho sil bude pizpsobena charakteru fze a pedpokldanm clm, kter
maj bt na jejm ukonen dosaeny. Jednotliv fze by mly ve svm potku splovat
urit soubor opaten, kter definuj jej potek. V zvren sti kad fze by ml
bt splnn soubor danch podmnek a tm definovat jej ukonen. Konen podmnky
jedn fze by mly bt vchozmi podmnkami fze nsledujc.
Doktrinln publikace rozliuj zpravidla tyto fze operace: fze 0 formovn; fze
I odstraen; fze II pevzet iniciativy; fze III dominance; fze IV stabilizace;
fze V umonn aktivit civilnch aktr. [2]
94
S ohledem na cl lnku je pozornost dle vnovan pouze fzi dominance.

Dominance, kter pedstavuje jej tet fzi, je zamena na zlomen vle a odhodln
neptele vst organizovan odpor nebo v nebojov situaci (operaci ni intenzity)
kontrolovat operan prosted. spch v tto fzi zvis na pevaze vlastnch schopnost
a pemoen (zdoln) schopnost protivnka v rozhodujcm ase a mst. Tato fze
zahrnuje pln vyuit schopnost sil a jejich vhodn sekvenn zasazovn v operanm
prostoru tak rychle, jak je to mon. Kdy je taen nebo operace zamena na konvenn
sly protivnka, fze dominance je obvykle ukonena rozhodujcmi operacemi, kter
nut neptele kulminovat a vedou k dosaen operanch cl. Rozhodujc operace proti
nepravidelnm hrozbm jsou charakterizovny kombinac tradinho pravidelnho
i nepravidelnho vlen (protipovstaleck, stabilizan a protiteroristick operace jako
podmnoiny) a vedenm informanch operac. Operace v tto fzi se mohou pohybovat
od rozshlch boj a po rzn stabilizan innosti, v zvislosti na povaze neptele.
V kadm ppad lze pedpokldat irokou klu aktivit a rznorodch innost
nasazench sil a prostedk. Fzi dominance budou intenzivn charakterizovat ast
pesuny sil a prostedk. Bojov jednotky a uskupen se budou pesunovat z prostor
soustedn (zkladen, pedsunutch zkladen apod.) do prostor nasazen. V rmci
penen hlavnho sil budou provdna peskupen sil a prostedk a bude probhat
stdn jednotek, kter ppadn ztrat bojeschopnost. Mus se tedy kalkulovat s pesuny
z tlu k front, od fronty do tlu i pesuny podl fronty. V nkterch typech operac
se mus potat s nekompaktn lini dotyku s neptelem, co bude intenzitu pesun
bojovch jednotek nsobit.
Velmi intenzivn se velitel i vojska mus zabvat otzkami astch kontakt s osobami, jejich cle na bojiti i v zzem mohou bt rznorod. I pesto, e mezinrodn
humanitrn prvo pedpokld na bojiti jen kombatanty (ped zahjenm konfliktu
se uvauje o odsunu civilnho obyvatelstva), lze s vysokou mrou pravdpodobnosti
pedpokldat, e tomu tak nebude. Proto jednou ze skupin osob, se ktermi je na bojiti poteba kalkulovat, jsou mstn civiln obyvatel. V uritch etapch dominance
se mohou ctit natolik ohroen, e se budou pokouet o pesuny do stabilnjch oblast
v malch i vtch skupinch. Dal skupinou osob na bojiti nebo nsledn v tlu
mohou bt jednotlivci a skupiny dezertr, kte vyhodnot svoji situaci jako beznadjnou a pokus se pejt na nai stranu. Je nutn vit v morln kvality pslunk vlastnch jednotek, nelze vak vylouit v tto skupin osob ani vlastn vojky.
Dal skupinou osob mohou bt zajat pslunci neptele. O vechny ve uveden
osoby je nezbytn zajmat se ve vech fzch jejich psoben na nae vojska pohyb
a zajitn v prostoru innosti bojovch jednotek, jejich shromaovn v mstech a prostorech, doprovody do stanovench prostor, ppadn jejich zajitn a steen.
Ve ve uveden bude klst velmi vysok nroky na rozhodovn velitel a kolovn vojsk k plnn celho spektra mnohdy se pekrvajcch innost. Lze pedpokldat,
e mohou nastat situace, kdy vyleovan sly a prostedky nebudou kapacitn schopny
plnit vechny momentln koly standardnmi operanmi postupy a kompetentn velitel
bude muset delegovat nkter koly na jin jednotky (napklad ochrana a obrana msta
velen apod.).
95
2. Co naznauj zkuenosti z psoben VP

v operacch
Vojensk policie USA m z minulch operac bohat zkuenosti [3], kter lze aplikovat i na nae podmnky. V operaci Irck svoboda dolo ve srovnn s koly, kter
VP do t doby plnila k vrazn zmn. Tit plnnch kol spovalo zejmna
ve stabilizanch policejnch operacch, na kterch se podlely tzv. policejn styn tmy,
a v operacch se zadrenmi osobami. Byl to dsledek zmny v podpoe zabezpeen
bojovch jednotek na modernm vliti. VP se podlela na zabezpeen bojovch jednotek zejmna prostednictvm bezpenostnch operac, operac na podporu pohybu
jednotek a operac se zadrenmi osobami (primrn zamenmi na vlen zajatce).
Tyto koly byly plnny hlavn v tlovm prostoru diviz a armdnch sbor v prbhu
veden bojovch operac. Vsledkem toho bylo, e VP byla obas nucena plnit koly
lehk pchoty v tomto tlovm prostoru.
V dsledku tto zmny musely jednotky bojovch brigd ve svm prostoru odpovdnosti plnit do t doby tradin koly VP (ostraha hlavnch mst velen, zabezpeen
mobility a manvru jednotek, check point CP a jin). VP byla na zklad rozhodnut
nadzench a vzhledem ke stle vt aktivit povstalc vyuvna primrn k plnn
kol v policejnch operacch k prosazen prva a podku v prostoru odpovdnosti,
v policejnch stabilizanch operacch a v operacch se zadrenmi osobami. To vechno
kladlo nsledn velk nroky na dslednou spoluprci s nov utvenou irckou polici.
Nsledkem nedostatku potu vojenskch policist poadovali velitel brigd,
aby se na zabezpeen tchto dvou primrnch oblast podleli i pslunci kriminln
sluby, jejich specializace byla naprosto odlin. Poadavky velitel na zabezpeen
stabilizanch policejnch a zadrovacch operac jasn ukzaly na nov poadavky,
kter mus tito pslunci plnit. Pi operacch v zachzen s vlenmi zajatci se jednalo
zejmna o vslech tchto osob ve spoluprci s zpravodajskmi orgny a jejich nslednou
evidenci a porovnn s doposud zzenou databz (otisky prst, DNA).
V prbhu vlky v Irku vyvstala poteba novch poadavk na osobu Provost
Marshala (PM) [4] na rovni sboru a divize; na zklad toho dolo k pidlen dalch
sil a prostedk pmo do jeho podzenosti. I kdy nkter zkuenosti byly zskny pi
innostech plnnch hlavn ve fzi stabilizace i rekonstrukce, je pedpoklad, e obdobn
innosti budou jednotky VP plnit i pi dominanci, a to zpravidla v tlovm prostoru.
3. Zkuenosti Vojensk policie R

v zahraninch operacch
VP R se astnila operac v Jugoslvii, Chorvatsku, Bosn, Kosovu, Kuvajtu, Irku,
Turecku, Makedonii, Afghnistnu, Pkistnu, Litv a Mali. Bhem nasazovn v zahraninch operacch se postupn stala nezbytnou soust kontingent nebo kolovch
uskupen AR. V potku VP psobila spe jako podprn st kontingentu, postupn
vak pechzela od zajitn vlastnch vojsk ke specifickm policejnm innostem. koly
k zajitn nebo podpoe smench kontingent (kolovch uskupen) smovaly pedevm do aktivit dopravn podkov sluby (DPSl), trestnprvn oblasti, preventivn
innosti a do oblasti ochrann sluby.
96
Analzou zkuenost a vyhodnocenm innosti jednotlivch kontingent lze dojt k zvru,

e mezi nedostatky jednotek VP patilo hlavn vytven ad hoc organizanch struktur
do operac a rozdln vycvienost osob pi jejich vbru do kontingentu z jednotlivch
velitelstv VP. Vcvik a sladn jednotek VP tak musely bt provedeny a v rmci ppravy do operace. Dalm nedostatkem byla nzk jazykov pipravenost pslunk
VP. [5] Uveden nedostatky bude poteba eliminovat, aby nasazenm jednotkm AR
byla zajitna kvalitnj policejn podpora.
4. Pedpokldan innost Vojensk policie

ve fzi dominance
Z pedchozho popisu prosted operace vyplvaj obecn, ale i specifick koly
i pro VP. Nkter innosti mohou jednotky vykonvat po celou dobu operace; mezi takov
pat nap. ochrana hlavnho msta velen, shromaovn a pedvn zpravodajskch
informac, podpora protidiverznch operac, kontrazpravodajsk podpora, ochrana informac, speciln kynologick innosti a dal. Fze dominance vak bude vyadovat
ve vysok me plnn nkterch dalch specifickch innost, ktermi budou zejmna:
innosti na podporu pohybu a manvru jednotek;
innosti se zadrenmi osobami;
Biometrie.
4.1 innosti na podporu pohybu a manvru jednotek

Clem innost na podporu pohybu a manvru je zabezpeen efektivnho a plynulho
provozu vojensk dopravy. VP pi nich d dopravu na hlavnch komunikacch tak,
aby byl zajitn bezproblmov pesun aliannch nebo koalinch jednotek v prostoru
nasazen, provd przkum tras pesunu, kontroluje podezel vozidla a osoby, d
dopravu ve vchozch mstech a v rozchoditch nebo zskv informace od pedstavitel
mstn samosprvy. Naplnn tchto aktivit ze strany VP bude vyadovat:
Zabezpeit zen dopravy dle standard NATO. Je vysoce pravdpodobn,
e ve fzi dominance bude dochzet k pesunu velkho mnostv techniky. Me
rovn nastat ken vlastnch tras s trasami pohybu uprchlk nebo bude nutn
urit priority mezi vlastnmi vojsky.
Podlet se na zajitn bezpenosti pesouvajcch se vlastnch vojsk. Ochrana
konvoje je v odpovdnosti velitele konvoje. Podl VP na tomto kolu lze spatit
v ovldnut problematickch sek i klovch bod na trase pesunu. Bude nutn
zabezpeit klov body na trasch pesun jako jsou nap. mosty, tunely,
mimorovov kiovatky, horsk prsmyky nebo prjezdy zastavnou oblast.
Znaen hlavnch zsobovacch tras (MSR Main Supply Route) jako jednu
z nejdleitjch innost VP, aby nedolo k dezorientaci jednotek pi zsobovn
nebo psunu posil. [6]
Podlet se na zamezen naruovn zsobovacch tras neptelem nebo pomoc
civilnho neozbrojenho obyvatelstva formou demonstrac a blokd. Ve fzi
dominance lze pedpokldat, e vlastn jednotky budou postupovat vped, budou
97
spotebovvat velk mnostv munice a pohonnch hmot, budou mt zrann nebo

nemocn pslunky, kvli emu bude nutn provdt manvr vlastnch vojsk
nebo zasazen zlohy apod.
Podlet se na innostech spojench s udrenm podku ve zniench oblastech
a zabrnit ppadnmu rabovn nejen ze strany vlastnch vojsk, ale, jak v dnen
dob ukazuj zkuenosti, hlavn ze strany mstnho obyvatelstva.
Ve spoluprci s jednotkou CIMIC a ady mstn samosprvy zabezpeit naveden
proud uprchlk nebo doasn vysdlench osob do uprchlickch tbor, tak,
aby nebrnily zsobovn vlastnch sil. [7]
Volbou vhodnch tras, asu a zpsobu transport zadrench osob zabrnit
naruen pohybu vlastnch vojsk. K dalm vykonvanm innostem bude patit
identifikace dezertr z vlastnch ad a neptelskch vojk, jako i pomoc vlastnm ztracencm, aby se dostali co nejdve k organick jednotce.
4.2 innosti se zadrenmi osobami

V tomto ppad se jedn o jeden z hlavnch kol, kter velitel kolovho uskupen
bude v prbhu veden operace po VP poadovat. Pe o zadren osoby v souladu s mezinrodnm prvem me bt kritickm bodem spchu operace, v kontaktu s informanmi
operacemi i veejnm mnnm. Tyto innosti se tkaj vech zadrench osob. elem
zajet je zabrnit pslunkm neptelskch ozbrojench sil, aby se znovu zastnili
vojenskch akc. Vzhledem k souasnm typm konflikt, kdy asto nen mono identifikovat protivnka, je nutn co nejdve urit status tto zadren osoby. Je vyadovno,
aby v souladu s mezinrodnm humanitrnm prvem bylo zachzeno i se zajatmi leny
rznch povstaleckch skupin, teroristy i kriminlnmi ivly (rabovn, trestn innost).
Do tto oblasti rovn pat zachzen se zadrenmi osobami, kter jsou pslunky
naich ozbrojench sil, a to v ppad, e se dopustily protiprvnho jednn, nebo osoby,
u nich dosud nen jasn jejich statut a nebylo o nich mono rozhodnout.
Je vak nutn si uvdomit, e ne vechny innosti se zadrenmi osobami jsou v kompetenci VP. Jestlie nkde pi bojov innosti protivnkv vojk d najevo, e se vzdv,
je nutn, aby prvotn kony (odzbrojen, prvotn prohldka, odebrn vc) provedli ti vojci,
kte ho maj v moci jako prvn. Je nutn mt vdy na pamti zpravodajskou hodnotu tohoto
materilu. Tito vojci zrove mus tyto zadren osoby soustedit a co nejrychleji odsunout
do shromadit. Za jejich bezpenost je zodpovdn velitel jednotky, dal innosti by pak
mly bt ale v kompetenci VP, nebo by se na nich mla podlet. Po VP bude poadovno:
Podlet se na innosti ve shromaditi zadrovanch osob na rovni brigdy
nebo zadrovacch tborech na rovni divize nebo sboru.
Zabezpeit transport zadrench osob do zadrovacho tbora nebo dlouhodobch zadrovacch tbor.
Podlet se na technickm vyhodnocen odebranch vc a stanovovn toho,
co bude zadrovanm osobm v souladu s enevskmi konvencemi vrceno.
Podlet se na chodu, nebo dohlet na innost v zadrovacch zazench.
Zabezpeit zadrovn vlastnch vojk z dvodu protiprvnho jednn
(dezerce, rabovn, znsilnn, vrada apod.).
Provdt evidenn kony se zadrenmi osobami, k tomu vyuvat biometrii.
98
4.3 Biometrie
Na zklad vyhodnocench hrozeb v souasnm svt a nutn poteb identifikovat
protivnky, jakmi jsou zahranin bojovnci, terorist, novodob pirti operujc na moi
a dal, a v ppadech, kdy jsou vedeny clen toky na jednotky NATO, operace neptelskch zpravodajskch slueb uvnit NATO, napadn elektronickch systm hackery,
zavedla Aliance pro potebu vyhodnocovn oblast vojensk biometrie.
Program vojensk biometrie v prosted NATO byl zaveden ped 4 lety, kdy se pedevm zpravodajsk sluby stt Aliance dohodly na clech za pomoc novch technologi, kter je mon pout v prbhu zahraninch operac na ochranu vlastnch
jednotek, za pispn vzjemn vmny informac. Soust biometrie je provdn
sbru biometrickch dat, jako jsou otisky prst, obraz stnice, fotografie oblieje, DNA
a zznam hlasu. VP se stala gestorem schopnosti biometrie pro cel ozbrojen sily
esk republiky a deklarovala zmr doshnout tuto schopnost pro potebu Aliance
a v zvislosti na plnn jednotlivch kol v rmci operac spolupracovat na odbru i
vmn odebranch biometrickch dat.
VP v zahraninch operacch (v rmci sv psobnosti) bude, spolen s ostatnmi
slokami OS, zajiovat sbr biometrickch dat, pro potebu ochrany vlastnch i koalinch sil. Z hlediska biometrie bude po VP poadovn sbr biometrickch dat, jejich
pedn kompetentnm orgnm, sdlen, vyhodnocovn a identifikace protivnka.
5. Determinanty poadavk na schopnosti VP

v operacch
Pro stanoven pravdpodobnch innost VP v operacch ve fzi dominance je nutn
vychzet ze souboru vech poadovanch innost, kter pln jednotky VP a nsledn
identifikovat takov, kter budou nejpravdpodobnji vykonvan ve fzi dominance.
Poadavky na schopnosti veobecn vychz ze t zkladnch zdroj, ktermi jsou doktrinln poadavky, poadavky z Konference nelnk vojenskch polici NATO a poadavky z cl vstavby schopnost Capability Targets 2013. Mimo tyto tzv. oficiln
poadavky lze uvaovat o poteb rozvoje schopnost i z hlediska nzor a doporuen
odbornk na pouit jednotek VP v operacch. Jejich stanovisko lze rovn povaovat
za rozumnou alternativu, vhodnou k vaze o rozvoji schopnost VP.
5.1 Doktrinln poadavky

Jednotliv typy innost determinuj poadavky na schopnosti, ktermi VP mus disponovat. R se zavzala, e jednotky VP budou naplovat schopnosti pro tyto innosti
do 25. ervna 2016. Podle doktrny STANAG 2226 Ed 2, NATOMilitaryPoliceGuidance
andProcedures jsou rozliovny ti rovn poadovanch schopnost:
pln schopnost je definovna souborem schopnost pro danou innost, kterou
je jednotka VP schopna vykonvat od plnovn, organizovn, vcviku, materilnho vybaven, personln obsazen a po sladn jednotky, nasazen do operace
a splnn kolu.
99
sten schopnost je definovna pedevm tm, e poadovanmi schopnostmi

provdt danou innost VP nedisponuje, ale pedpokld jejich rozvoj.
dn schopnost je definovna tm, e poadovan innost bu nem legislativn
podporu z nrodn strany, nebo je konstruovna na jinou poadovanou innost.
K naplnn poadovanch schopnost podle zvazku je teba provst porovnn
poadovanho stavu se skutenm a podle vsledku pak zahjit tvorbu, rozvoj nebo
zachovn schopnost, kter budou pro innost VP vyadovny.
5.2 Poadavky z konference nelnk vojenskch

polici NATO
V z 2014 se v Berln setkali eln pedstavitel vojenskopolicejnch sil lenskch a partnerskch stt na Konferenci nelnk VP NATO. Na programu jednn
byly body tkajc se zmn bezpenostnho prosted a reakce vojenskch policejnch
sil na vvoj v budoucnosti. Znanou pozornost astnci vnovali rovn otzkm vyuit biometrickch metod. astnci konference mimo jin prodiskutovali
studii NATOFutureMPCapabilityStudy, kter se vnuje poteb novch budoucch schopnost vojenskch polici Aliance. Konferenc bylo pijato stanovisko
ohledn takovch innost VP, u kterch se v nsledujcch letech pedpokld
rozvoj. [8] K takovm pat:
Zabezpeen pesunu uprchlk a vysdlench osob. Poet osob snacch
se dostat z mst boj do bezpench oblast bude v konfliktech znan.
Zachzen se zadrenmi osobami. I kdy se jedn primrn o zodpovdnost
hostitelskho sttu, me bt pro zabezpeen tohoto kolu, vydna asistence
pslunk VP.
Biometrie. Tato schopnost bude mt stle vt vliv na plnn i dalch kol,
na kterch se podl jednotky VP. I zde je kladen draz na sdlen dat, je bude
velmi ovlivnn rozvojem modernch technologi v tto oblasti.
Zskvn informac. V nsledujcch letech bude pro vzjemnou spoluprci
velmi dleit vzjemn sdlen informac. Z tohoto dvodu bude kladen draz
na vytvoen spolenho systmu sdlen policejnch informac.
Potlaovn nepokoj, kontrola davu (CRC Crowd and Riot Control). V tto
oblasti bude nutn sjednotit standardn operan postupy a technick vybaven.
Prosazen prva a podku. S pchodem stabilizanch a rekonstruknch operac nabr tato schopnost stle vc na vznamu. Pro VP to bude znamenat nkup
novho vybaven, zejmna zbran s nesmrtcm inkem.
5.3 Poadavky z cl vstavby schopnost

Capability Targets 2013
VP v souasn dob pln tak koly k dosaen cl vstavby poadovanch schopnost VP, podle CapabilityTargets2013. [9] Jednou z poadovanch schopnost je pipravit a nasadit dva tmy instruktor VP k zabezpeen vcviku 800 frekventant.
100
Dal dosahovanou schopnost VP je rozvjen a praktick pouit biometrie s clem

shromaovat, vyhodnocovat a poskytovat biometrick data pro podporu operac NATO,
v souladu se standardy NATO v boji proti povstalcm, pi podpoe Counter Improvised
Explosive Devises (C-IEDs) a v dalch aktivitch, spojench s ochranou sil a s monost
sdlen biometrickch dat.
Posledn dosahovanou schopnost podle Capability Targets 2013 je budovn neletlnch schopnost. Tm bude zajitno:
identifikace osob a sledovn trasy pohybu osob v urench prostorech nebo budovch, pi zajitn monosti vzvy, omezen pohybu, zamezen vstupu do urench
prostor a budov, vyklizen urench prostor a budov za pouit sly, neutralizace
a odzbrojen osob, vetn kontroly davu;
u vozidel omezen pohybu, nsiln zastaven vozidla nebo neutralizace vozidla.
5.4 Nzory odbornk na poadavky na innosti VP

ve fzi dominance
K identifikaci poadovanch innost VP ve fzi dominance bylo (mimo zobecnn
zkuenosti z operanho nasazen jednotek VP) vyuito rozhovor s odbornky v dan
oblasti, kte maj dostatek zkuenost z oblasti innosti VP nebo spoluprce s VP
na zem R i v zahrani. Jejich nzory vznamn pisply k vytvoen si ucelenho
obrazu o souboru innost, kter velitel kolovho uskupen me po VP poadovat
v operaci ve fzi dominance. Jejich stanoviska a doporuen jsou zahrnuty v celkovm
souboru poadavk na schopnosti, uvedenm v tabulce 1.
6. Identiikace slabch strnek jednotek

Vojensk policie impulz k nprav
Zvry z analz poznatk a zkuenost jednotek VP zskanch z operac, charakteru
mon innosti ve fzi dominance, neformlnch doporuen a zhodnocen stvajcch
schopnost VP, naznauj nkter slab strnky, je mohou omezovat psoben jednotek
VP v budoucch operacch ve fzi dominance. V souhrnn tabulce (tabulka 1) je uvedeno, jak kterou oblast nedostatk nebo doporuen eily jednotliv analytick kapitoly.
Jsou zde specifikovny pouze ty slab strnky, kter byly identifikovny (potvrzeny)
alespo ve dvou analzch. Jednotliv oblasti oznaenm Ano naznauj potebu
rozvoje schopnost v dan oblasti. Uveden slo ve sloupci Preference odbornk
znamen poet preferenc v pomru k celkovmu potu (14) dotazovanho vzorku
odbornk, je byly pisouzeny dan oblasti.
101

Tabulka . 1: Identifikace slabch strnek jednotek VP pro operace ve fzi dominance.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
Pedvn informac
Dohled nad bodem
vstupu
Dohled nad podkem
a bezpenost ve zniench oblastech
Zabezpeen objekt,
materilu a dokument
Provovac operace,
lustrace osob
Podpora protidiverznch operac
Transport EPWs
do zajateckho tbora
sboru
Eskortace EPWs
do shromadit
brigdy
Steen EPWs
v shromaditi
Sbr informac
(vslech)
14. Biometrie
Zpracovn informac,
evidence, databze
Zadrovn vojk
16.
vlastnch sil
Absence pozice PM
17.
v jednotkch VP
15.
3.2
Ano
Ano
3.3
3.4
3.1
12
sten
Ano
10
sten
Ano
Ano
10
dn
Ano
Ano
sten
Ano
Ano
sten
Ano
Ano
Ano
sten/
rozvoj
tlum
sten
Ne
sten
Ano
sten
Ne
Ano
pln
Ne
Ano
14
sten
Ano
Ano
14
sten
Ano
Ano
12
dn
Ano
Ano
11
sten
Ano
Ano
rozvoj gesce
11
dn
Ano
Ano
rozvoj
10
dn
Ano
Ano
11
sten
Ano
Ano
x
x
Vkonn prvky
19. ve struktue ety
VP PrU
102
rozvoj
Ano
18. Jednotky VP do operac
Zdroj: Vlastn
Nutnostrozvoje,
opaten
2.2
Doklad
schopnosti
4.
2.1
Preference
odbornk
3.
1.1.3
CT - 2013
2.
Konference
nelnk VP
1.
Struktury
ednotek VP
Kapitola
Dohled nad pohybem
uprchlk a uteenc
Zabezpeen pesun,
zen provozu vozidel
Znaen tras pesun,
MSR
Zkuenosti
z operac
(slab strnka)
een oblast
Pedpoklad
innosti
Jednotliv vchodiska z analzy
Pozice
chyb
Nen kompaktnost
Nedostatek
prvk DPSl
Ano
Ano
Ano
Identifikace nejpravdpodobnjch innost VP ve fzi dominance a jejich porovnn

s poadovanmi a v souasn dob dokldanmi schopnostmi VP prokzaly, e stvajc
schopnosti jednotek VP nepostauj pro jejich plnohodnotnou innost ve fzi dominance.
Z toho vyplv, e je poteba pijmout nkter legislativn, vcvikov, materiln,
organizan a strukturln opaten, aby tyto nedostatky byly eliminovny.
7. Nvrh rozvoje schopnost VP pro budouc operace

Poteba pijet opaten k rozvoji schopnost VP se tk zejmna t zkladnch oblast
innosti. Tmi jsou znaen tras pesun a MSR, innosti se zadrenmi osobami
a biometrie. Pro rozvoj schopnost bude rovn nutn zohlednit jednotliv funkn oblasti
DOTLMPFI (doktrny, organizan struktury, vcvik, velen a zen, vcn prostedky,
personl, infrastruktura, interoperabilita), zajiujc komplexn vnmn vech aspekt
schopnost. Navrhovan opaten pro jednotliv oblasti jsou uvedena v tabulkch . 2-4.
Opaten souasn vyjaduj douc inek, kterho lze doshnout pijetm danho opaten.
7.1 innosti na podporu pohybu a manvru jednotek

Opaten pro zskn schopnost v oblasti znaen a zabezpeen tras pesun a MSR
jsou uvedeny v tabulce . 2.
P. .
1.
innosti
Znaen
a zabezpeen
tras pesun
a MSR
DOTLMPI
Tabulka . 2: Nvrh zskn schopnost pro znaen a zabezpeen tras pesun a MSR.
Nvrh/nprava
Podit prostedky pro

M, I znaen tras dle AMovP-1,
jako kontejnerovou soupravu.
inek/efekt
Znaen tras v souladu se standardy

NATO.
Snen potu pslunk VP,
potebnch k navdn vlastnch sil.
Snen monosti dezorientace
vlastnch jednotek v prostoru
operace.
Zskat znalosti a dovednosti

pro znaen tras pesun.
Vycviit jednotky VP ke zvldnut

Zven ochrany pesouvajcch se
innost k ovldnut klovch
jednotek.
bod na trasch pesun.
Zdroj: Vlastn
Pi poizovn prostedk pro znaen tras dle AMovP-1 [10] je nutn zohlednit nutnost
reflexnho znaen nebo osvtlen znaen. S nejvt pravdpodobnost v budoucnu dojde
ke zmn technologie ve znaen tras vzhledem k nronosti vytyovn, k poteb skrytho
znaen ped neptelem a zamezen proti sbru i ovlivovn takovho znaen. Ve vcviku
v taktick pprav je nutn zskat schopnosti pro innosti k ovldnut klovch bod
na trasch pesun, jako nap. most, tunel, mimorovovch kiovatek, horskch
prsmyk nebo prjezdy zastavnou oblast.
103
7.2 innosti se zadrenmi osobami

Nvrh opaten k rozvoji schopnost pro innosti se zadrovanmi osobami
uvd tabulka . 3.
P. .
1.
innosti
Zabezpeen
eskortace,
chodu
v zadrovacch
zazench
a pe
o zadren
osoby
DOTLMPI
Tabulka . 3: Nvrh opaten k zskn a rozvoji schopnost pro innosti se zadrovanmi osobami
Nvrh/nprava
Ve spoluprci se zstupci Pozemnch

sil AR, Sekce podpory G AR
a Nelnkem VP stanovit
odpovdnost za vstavbu a chod
v zadrovacch zazench.
Aktualizace dokument VP v souladu Vznik novch metodik

se STANAG 2226 Ed 2.
vcviku.
Vcvik jednotky VP ke zvldnut

innost spojench s eskortac osob,
zskvnm informac, chodem,
ostrahou a steenm zadrovacch
zazen.
Pozen neletlnch prostedk

M,T TASER a nsledn vcvik
s novmi neletlnmi prostedky.
2.
3.
4.
Kontrola
dodrovn
pravidel
v zadrovacch
zazench
5.
Zadrovn
vlastnch
vojk
v operacch
Prevence problm spojench

se zabezpeenm zajatc.
Zskn potebnch schopnost.

Podl na zskn informac
od zajatc.
Pedchzen pouit letlnch
zbran.
Zven ochrany sil.

Identifikace osob, registrace
Rozvoj biometrie (viz kapitola 4.1.3). zajatc.
Prevence neptelsk innosti
nedoucch osob.
Identifikace
a evidence
zadrovanch
osob
Zskvn
informac
od zadrench
osob
inek/efekt
Rozdlen kompetenc mezi

vojskovm przkumem a VP.
Jednoznan stanoven
odpovdnost.
Nedublovn schopnost.
Vyuit stvajcch schopnost
VP.
Vcvik pslunk VP v tchto

dovednostech.
Pprava personlu.
Prevence vzniku nezkonnho

Ve spoluprci s Inspektorem AR
zachzen se zajatci.
stanovit odpovdnosti za dohled nad
D, L
Snen pravdpodobnosti
dodrovnm pravidel v zadrovacch
nespchu operace z dvodu
zazench.
patnho veejnho mnn.
D
Jednn s Ministerstvy spravedlnosti

a vnitra.
Ujasnn pravidel a postup.
Zdroj: Vlastn
Vechna uvedena opaten maj vznamn pnos ke zlepen innost VP a v konenm dsledku i poadovan efekt.
104
7.3 Biometrie
Nvrh opaten pro zskn schopnost pro innosti spojen s evidenc a identifikac
osob pomoc biometrie je uveden v tabulce . 4.
P. .
innost
DOTLMPI
Tabulka . 4: Nvrh zskn a rozvoje schopnost pro biometrii.
Nvrh/nprava
D, M Zaveden nrodn databze a jej sprva.
1.
Biometrie
inek/efekt
Zskn databze.
Pozen pstroj SEEK AVENGER.
Zskn schopnosti odbru

biometrickch dat.
Vcvik pslunk VP v kurzech

biometrie.
Pipraven personl.
Pprava a vcvik analytik pro

oblast porovnvn a vyhodnocovn
biometrickch dat v databzi.
Zskn schopnosti porovnn

a vyhodnocen dat.
Zskn oprvnn vstupu do mezinrodn

Zskn schopnosti sdlen dat.
databze.
Zdroj: Vlastn
I v tomto ppad navrhovan opaten zvyuj schopnosti jednotek VP a tm tak

pravdpodobnost jejich spnho psoben v operacch. Pro ppravu personlu
je nutn, aby ve spoluprci s velitelstvm sil v Evrop (EUCOM) byl pipraven spolen program vcviku, kter se v zahranin operaci zam pedevm na otzky
praktickho provdn a nsledn technickho een odesln biometrickch dat
do spolen databze. Z dvodu kapacitnho omezen potu osob v kurzu je nutn
stanovit priority v poad pro vcvik pslunk VP, kte budou tyto koly plnit
pedevm mimo zem R.
Monosti biometrie je mon vyut nejen v operacch, ale tak v mrovm ivot.
Tuto technologii je mon vyut nap. pro objektovou bezpenost pi ochran objekt
MO, kdy se nahrad souasn bezpenostn prvky identifikace osob (magnetick karty)
systmy snmn biometrickch dat, jakmi jsou nap. skenovn prst, dlan i on
rohovky.
105
8. Nvrh zmn v organizan struktue jednotek

Vojensk policie
Analza stvajcch organizanch struktur poukazuje na nutnost eliminace nkterch
nedostatk a pravu struktury jednotek VP. Ta se tk zejmna zmn u vyleovanch
jednotek do mezinrodnch operac a tak zmn v mrov struktue Vojensk policie.
Navrhovan opaten, pokud by byla pijata, umon jednotkm VP efektivnj plnn
kol v operacch i s ohledem na fzi dominance (tabulka 5).
Tabulka . 5: Nvrh zmn v organizanch strukturch jednotek VP
P. .
1.
2.
3.
Jednotka
Nvrh/nprava
Struktura ety VP
Zven potu pslunk VP ve vkonn

sti jednotky VP.
Monost plnn vce kol

souasn ve prospch PrU.
Zaazen pozice PM nad stanoven poet

pslunk roty 75. Nejvhodnj zaazen
PM se jev pmo v O-3, kde jsou zaazeni
nap. star dstojnci letectva, PVO,
enijn podpory apod.
Zven koordinace policejnch

jednotek. Nov poradn orgn
pro velitele BU v oblasti
policejn podpory.
Vbr vhodnch kandidt na pozici PM

v rmci brigdnho kolovho uskupen
i mezinrodnho praporu VP NATO.
Kvalitn obsazen nov vznikl

pozice.
Zskn potebnch 50 systemizovanch

mst ve prospch VP.
Nutn pedpoklad pro realizaci

zmny.
prava struktur PohOd, vznik skupiny

SOM
Kompaktn jednotka
pro nasazen do operac.
Pozen dvou souprav systmu

monitorovn a ochrany pro skupiny SOM
pro PohOd. Vhodnm zazenm se jev
typ SOM3, kter poskytuje dostaten
spektrum potebnch schopnost.
Zskn schopnosti
monitorovn a ochrany
v rmci PohOd.
Vcvik a ppravy PohOd jako

vyleovanch jednotek (rot) VP.
Sladn jednotky a usnadnn

vcviku jednotky VP.
Dslednm naplovnm CT 2013

E1101 zaazovat pslunky PohOd
do jazykovch kurz.
Zven jazykov pipravenosti

pslunk VP.
v operacch
Struktura roty VP
v operacch
Mrov struktura
pohotovostnch
oddlen (PohOd)
inek/efekt
Eliminace zaten VelOSVP.
Zdroj: Vlastn
Jedn se pedevm o funkci PM u brigdnho kolovho uskupen (v souasn dob

nevytvoena) a o mal poet vkonnch policejnch prvk u ety VP v rmci prapornho
kolovho uskupen. Pro eliminaci slabch strnek, pi vyleovn jednotky VP v sle roty,
je vytvoen pozice PM nezbytn (obrzek 2). U jednotky v sle ety se vhodnm eenm
jev rozen struktury tto jednotky o jeden tm DPSl. Naven potu tm DPSl ze 4 na 5
a potu pslunk ety VP z 34 na 37 je u prapornho kolovho uskupen pijateln
(obrzek . 1).
106
souasn struktury ety
(celkem 34 pslunk)
pidn jednoho tmu DPSl (celkem 37 pslunk)

Obrzek . 1 - Navrhovan struktura jednotky (ety) VP ve struktue PrU
Zdroj: Vlastn
Obrzek . 2 - Navrhovan struktura PohOd

Zdroj: Vlastn
107
9. Nvrh zmn v mrov struktue Vojensk policie

Je nutn mt na pamti, e v ppad nasazen jednotek VP do operac bude VP plnit
i nadle koly spojen s policejn ochranou OS na zem R. Pro eliminaci slabch
strnek pi vyleovn jednotky VP v sle roty, se vhodnm eenm jev petvoen
struktury PohOd, v souladu se strukturou vyleovanch rot VP. Tm je mono doshnout stavu, kdy v ppad aktivace jednotky VP lze nasadit kompaktn vycvienou
a sladnou jednotku, kterou by tvoili pslunci vdy jen jednoho z Velitelstv VP.
Monm nvrhem een tohoto nedostatku je vhodn naven tabulek mrovch pot
VP o 50 (225) systemizovanch mst. Celkov poty pslunk PohOd by vzrostly
ze souasnch 40 na 65 (obrzek . 2).
Zvr
Dosavadn psoben VP R v zahraninch operacch mlo zpravidla charakter stabilizanch, rekonstruknch, poppad jinch aktivit umoujcch innost civilnch autorit.
Souasn vvoj bezpenostnho prosted ovem naznauje, e operace vysok intenzity
nemus bt v blzk budoucnosti vjimkou. esk republika, aby dostla svm zvazkm,
bude nucena podlet se i na tchto operacch. S vyuitm vech dostupnch sil a prostedk, vetn jednotek VP, bude muset disponovat souborem schopnost, kter budou
veliteli pslunho kolovho uskupen napomhat pi plnn jeho kol v operacch.
Orgny odpovdn za rozvoj schopnost dostvaj tmito nvrhy do rukou mon
nstroj, jakm smrem rozvjet schopnosti VP pro jej innost v operacch vysok intenzity. Nvrhy vychz z aktulnch poznatk a informac o rozvoji poadovanch schopnost, jako i poteb, kam smovat rozvoj sil pro jejich pouit v budoucch operacch.
[1] Kolektiv autor UO Brno. Pouit ozbrojench sil v operacch. Studijn text. Brno, 2011, s. 6869.
[2] Joint Publication 5-0, Joint Operation Planning. 2011. s. 119122, Joint Publication 3-0, Joint Operations.
2011. s. 114115.
[3] Military Police and Counterinsurgency Operation. Operation Iragi Freedom. Initial Impressions Report.
[4] Provost Marshal je vojensk policista, kter poskytuje poradenstv pmo veliteli kolovho uskupen
ve vech otzkch tkajcch se vojenskch i civilnch policejnch innost, vetn otzek policejnho
vyetovn protiprvn innosti. Je odpovdn za odborn a metodick zen nasazench sil a prostedk
VP, za koordinaci policejnch innost se slokami VP ostatnch stt NATO a s ostatnmi bezpenostnmi
slokami psobcmi v prostoru operace. Zrove koordinuje innost mezi VP a civilnmi policejnmi
jednotkami hostitelskho sttu. Provost Marshal je soust tbu od sboru a do rovn brigdy.
[5] ROEK, J., s. 2330.
[6] Pkladem me bt znien 507 Maintenance Company v Irku na potku vojenskch operac v roce
2003, dky ztrt orientace na MSR v dsledku patnho znaen tras.
[7] Pkladem takov situace byl kolaps pohybu vojsk v dol Swat, pi ofenzv koalinch sil proti pakistnskmu Talibnu. Tehdy se uvdl poet a 480 tis. uprchlk, utkajcch z mst pedpokldanch
nebo probhajcch boj.
[8] NATO MILITARY POLICE FUTURE CAPABILITY STUDY, s. 2940.
[9] Pidlen odpovdnosti (gesce) za cle vstavby schopnost Capability Targets 2013 k 1. 7. 2013.
[10] AMovP-1, Nazenapostupypropesunypokomunikacch,stanovenorgnajednotek,kterodpovdajzaorganizaciazenpesun.NATO Standardization Agency, 1998. 49 s.
108

Dal pouit literatura
esk republika. Zkon . 219/1999Sb., o ozbrojench silch R, ve znn pozdjch pedpis. In: Praha,
1999. Dostupn z: http://www.zakonyprolidi.cz.
esk republika. Zkon . 300/2013 Sb., o Vojensk policii a o zmn nkterch zkon. In: Praha, 2013.
Dostupn z: http://www.systemaspi.cz.
DoktrnaArmdyeskrepubliky. 3. Vydn. In: MO R VH Praha, 2013. ISBN:978-80-7278-619-0. 156 s.
FM 3-19.1 (FM 19-1), MilitaryPoliceOperations. Washigton. DC: Headquarters, Department of the Army,
2001. 116 p.
FM 3-19.40 (FM 19-40), Internment/ResettlementOperations. Washigton. DC: Headquarters, Department
of the Army, 2001. 234 p.
Joint Publication 3-0, JointOperations. DoD, Washington, USA, 2011. 204 p.
Joint Publication 5-0, JointOperationPlanning. DoD, Washington, USA, 2011. 264 p.
Kolektiv autor UO Brno. Pouitozbrojenchsilvoperacch. Studijn text. In: Brno 2011. S-10261.
Military Police and Counterinsurgency Operation. OperationIragiFreedom. Initial Impressions Report
(IIR), 2008. 195 p.
MUREK, M. TvorbamodulrnchorganizanchstrukturVojenskpolicie. Brno 2012. Zvren prce
v kurzu generlnho tbu. Univerzita obrany.
NATO MILITARY POLICE FUTURE CAPABILITY STUDY. Report writing team, 2014. 42 p.
NEUBAUER, J. Msto,loha,kolyamonostiVPARvoperacchnapodporumru. Brno, 2005. Disertan
prce. Univerzita obrany.
OKP MO, Obrannstrategieeskrepubliky. Praha: Ministerstvo obrany esk republiky, 2012. 12 s.
ISBN 978-80-7278-606-0.
Pub-31-10-01, Pozemnslyvoperacch. VGHM Dobruka, 2011. 294 s.
ROEK, J. PouitVojenskpolicievbudoucchoperacch. Brno,2014. Zvren prce v kurzu generlnho
tbu. Univerzita obrany.
STANAG 2226 Ed 1: NATOMilitaryPoliceDoctrineandProcedures: In Brusel: NATO HQ, 2002. APP-12.
125 p. Dostupn z: http://engineers.ihs.com.
STANAG 2226 Ed 2, NATOMilitaryPoliceGuidanceandProcedures:. NATO Standardization Agency,
2013. ATP-3.7.2. 66 p.
STANAG 2296 Ed 1: AlliedJointDoctrineforMilitaryPolice. In: Brusel: NATO HQ, 2009. AJP-3.2.3.3.
Dostupn z: http://ihs.com.
STANAG 6502, Captured Persons, Material and Documents. NATO Standardization Agency, 2007.
AJP-2.5(A). 186 p.
ZP NVP 26/2006, ZvaznpokynNelnkaVojenskpolicie.26DoktrnaVojenskpolicieNATO.
Ministerstvo obrany esk republiky, Praha 2005. 95 s.
Seznam pouitch zkratek

BU
Brigdn kolov uskupen
CIMIC
Vojensko-civiln spoluprce
CP
Shromadit zajatc (Collecting Points)
CRC
Crowd and Riot Control (potlaovn nepokoj, kontrola davu)
CJTF
CP
Check Point (kontroln bod)
C-IEDs
Counter Improvised Explosive Devices (ochrana ped improvizovanmi

vbunmi zazenmi)
DOTLMPFI
(DoctrineOrganisationTrainingLeadershipMateriel PersonnelFacilities
Interoperability)
DPSl
Dopravn podkov sluba
DNA
Genetick informace (deoxyribonukleov kyselina)
EOD
Explosive Ordnance Disposal (odstraovn vbunho materilu)
109
EPW
Enemy Prisoner of War (vlen zajatec)
EUCOM
Velitelstv sil v Evrop
EUBG
European Union Battle Group (bojov skupina EU)
FOC
Final Operational Capabilies (pln operan schopnosti)
HF
Zajateck (zadrovac) tbor (Holding Area/Facilities)
HMV
Hlavn msto velen
IZS
Integrovan zchrann systm
MNF-I
Multi-National Force Iraq (mnohonrodn sly pro Irk) MNC-NE
MP
Military Police (vojensk policie zem NATO)
MSR
Main Supply Route (hlavn zsobovac trasa)
NATO MNMPBAT
NATO Multinational Military Police Batalion
NRF
NATO Response Force (Nato sly rychl reakce)
NVP
Nelnk Vojensk policie
O-3
Operan oddlen
ODOS
Objekty dleit pro obranu sttu
OKS
Odbor kriminln sluby
PM
Provost Marshal
PohOd
Pohotovostn oddlen
POW
Prisoner Of War (vlen zajatec)
PrU
Praporn kolov uskupen
ROE
Rules of Engagement (pravidla nasazen)
SOG-AR
tvar specilnch operac Vojensk policie pi nasazen do operace na zem

Afghnistnu
SOM
Systm ochrany a monitorovn
STANAG
NATO Standardization Agreement (standardizan dohoda) TMP
kolov uskupen
VelOSlVP
Velitelstv ochrann sluby Vojensk policie VelVP
VelOSlVP
Velitelstv ochrann sluby Vojensk policie
VP
Vojensk policie (soust resortu Ministerstva obrany R)
ZP NVP
Zvazn pokyn nelnka Vojensk policie
110
major Ing. Luk Stejskal
Vojensk policie potebuje

svoji koncepci
Military Police Needs its own Concept
INFORMACE
Abstrakt:
lnekpojednvoprocesutvorbyKoncepcerozvojeschopnostVojensk
policiivprostedMinisterstvaobrany.Vzhledemkespecifickmupostaven
VojenskpolicievrmciresortuMinisterstvaobranyavzhledemkrozmanitosti
plnnkoljeKoncepcerozvojeschopnostVojenskpolicievkonenmdsledku
hybridnmdokumentem.Obsahujeprvkykoncepce,strategieatdlouhodobho
rozvojovhozmru,coprvprojedinenpostaventtoslokynennakodu.
Autor,kterseaktivnnatvorbttokoncepceaktivnpodl,popisujesvoje
doporuenapoznatky,ktermohoubtvyuitelniprotene,ktepracovnky
Vojenskpolicienejsou.
Abstract:
ThearticleisrelatedtothebuildingprocessofCapabilitiesDevelopment
ConceptofMilitaryPolice(MP)inMinistryofDefenceenvironment.Withregards
tothespecificstatusofMPwithinMinistryofdefenceandwithregardstodiversity
ofassignedtasksCapabilitiesDevelopmentConceptofMPisfinallyhybrid
document,containingelementsofconcept,strategyandlong-termdevelopment
intent. This is positive fact based on unique status of this branch of arms.
Theauthorwhoisactivelyinfluencingtheprocesofconceptbuildingisdescribing
hisrecommendationsandobservationswhichmightbeconvenientalsoforthose
readerswhoarenotMilitaryPoliceworkers.
Klov slova:
Koncepce, koncepce rozvoje, rozvoj koncepc, tvorba koncepce, strategie, schopnost, zskvn poznatk a vyuvn zkuenost, poznatek, Vojensk policie.
Key words:
Concept, development concept, concept development, strategy, capability, Lessons
learned, observation, Military Police.
111
vod
Vojensk policie (VP) pikroila zatkem roku 2014 k tvorb Koncepcerozvoje
schopnostVojenskpolicie (dle jen Koncepce VP), tedy dokumentu, kter svm
charakterem m bt vodtkem a urovatelem smru, kterm se VP bude v nsledujcch
10 letech ubrat. Dvodem ke vzniku tohoto materilu je nezbytnost mt dokument
dlouhodob platnosti, dle kterho bude VP pistupovat k plnovn svho dalho rozvoje, pprav personlu a poizovn klovho materilu. V tomto lnku jsou popsna
vchodiska, okolnosti a metody prce na tomto dokumentu, loha a postaven Koncepce
VP ve struktue resortnch strategickch dokument a tak nvrh, jak pistupovat k tvorb
koncepnch materil VP v budoucnu.
1. Vchodiska, poadavky a vzvy, kter stoj

ped Vojenskou polici
VP se od roku 1991 stala bnou sousti ivota ozbrojench sil R. Ve svm vvoji
se mnohokrt musela pizpsobit vnjm okolnostem i kolm, kter j byly uloeny
a ani v budoucnu to nebude jin. Tch poadavk je mnoho, j se ve svm lnk zmnm
jen o nkterch, kter povauji za nejdleitj.
VP psob pevn na teritoriu esk republiky, zrove vak mus bt pipravena
na plnn kol ve vojenskch operacch, a to v celm jejich spektru. Velk nroky jsou
kladeny na psoben VP v zahraninch operacch. Spektrum innosti je irok a VP
pro spn plnn kol mus disponovat pslunmi schopnostmi.
Zkuenosti zskan z innosti v dosavadnch misch jsou limitovny koly vojsk
AR, kter VP podporovala. Je zejm, e VP chyb vt zkuenosti ze souinnosti
s jednotkami a tvary AR na rovni brigdnho kolovho uskupen, nebo dokonce
vych mnohonrodnostnch uskupen. Je zejm, e tmto smrem bude nutno zamit pozornost dalho rozvoje jednotlivch soust, ale i cel VP. Monm eenm
je vaha vytvoit dv jednotky VP v sle roty, kter budou tvoit rmec pro vyleovn
do kolovch uskupen a ze kterch se budou generovat i sly peduren do pohotovost,
rznch zahraninch operac a rovn i do jednotek a svazk rychl reakce. Tam by mla
bt zamena pozornost, a to ve vech oblastech uvdnch pod znmou zkratkou
DOTMLPFI (z anglitiny Doctrine, Organization, Training, Material, Leadership,
Personnel, Facilities and Interoperability) [1]. Organizan struktura jednotek by mla
vyhovovat principm modularity, tzn., e v ppad poteby me bt jeden modul
nahrazen jinm bez zsadnho vlivu na schopnosti cel jednotky.
VP by mla zvit svoje schopnosti v oblasti prce se zadrenmi osobami. Pi cviench bylo nkolikrt v minulosti konstatovno, e VP chyb expertn znalosti pro
innosti pi zadrovn osob (bhem tzv. detennch innost), kter nejsou soust
vlastnch sil. Vzhledem k tomu, e tyto innosti jsou jednou z klovch schopnost
VP a pat do tzv. kategorie zkladn taktick innost s velkm strategickm dopadem, bude nutno do tto oblasti zamit zejmna ppravu personlu. VP t bude
schopna zskvat, ukldat a sdlet jejich biometrick daje s daleko vt efektivnost
ne doposud.
112
Mezi dleit koly, se ktermi se VP bude do budoucna muset vyrovnat, pat:

zajitn osobn ochrany jednotek AR nasazench k plnn kol ve vojenskch
operacch;
zskn schopnosti podlet se na vyetovn vlench zloin;
zaveden pozice Provost Marshal [2], kter bude se svm tmem psobit jako
poradce velitele uskupen v otzkch efektivnho pouit VP. Jeho kolem bude
odborn a metodicky dit pouit jednotek VP pi plnn policejnch kol, a bude
schopen zajiovat komunikaci s policejnmi slokami hostitelsk zem;
zven schopnosti vyetovn trestnch in [3], zskat schopnost eten potaov kriminality a dle pak zskn schopnosti plnho eten dopravnch nehod
a vybranch trestnch in v doprav.
2. Msto a loha Koncepce rozvoje schopnost VP

VP je organizan v podzenosti Ministerstva obrany (MO). Jako samostatn soust
resortu MO se specifickm poslnm i koly by mla mt svj vlastn strategick dokument koncepnho charakteru. Pestoe struktura strategickch dokument MO nen
ustlen a v podstat se stle vyvj, je zejm, e VP ve svch koncepnch vahch
mus vychzet ze strategickch dokument vyho du, co v souasn dob zavruje
Dlouhodob vhled resortu MO. Je pochopiteln, e je nutn brt v vahu i koncepn
dokumenty soust resortu MO, kter VP svoj innost zabezpeuje, zejmna Koncepci vstavby AR. V dob ppravy tohoto textu byly oba zmnn dokumenty jet
v procesu tvorby a schvalovn.
Tvorba budouc Koncepce rozvoje schopnost VP (dle jen Koncepce VP) by mla
metodicky vychzet z pomcky zpracovan Ministerstvem financ v roce 2012 Metodikappravyveejnchstrategi. V n je uveden nejen doporuen obsah dokumentu
strategickho charakteru, jakm je i Koncepce VP, ale zejmna samotn proces tvorby.
Dleitm krokem a zrove nezbytnm pedpokladem tvorby koncepce je analza,
vznikl na zklad vsledk prce expertnho tmu sloenho z odbornk na kadou
eenou oblast.
Koncepce VP by mla pedevm eit rozvoj schopnost VP, nebo prv schopnosti
jsou v souasnosti, pi modulrnm pojet organizan struktury [4] urujcm aspektem funknosti kad organizace. Plnovn zaloen na schopnostech je metoda, jak
tento problm eit, jak to popisuje i nov optimalizovan proces obrannho plnovn
NATO [5]. Koncepce VP mus pitom vychzet pedevm ze Zkona . 300/2013 Sb.,
o Vojensk policii a ze zvazk, kter R svm spojencm deklarovala prv v rmci
obrannho plnovn NATO [6].
Koncepce VP je vytvena i v souladu s filosofi mezinrodn komunity Military
Police (MP) [7], kter ve sv studii NATOMPFutureCapabilitiesStudy popisuje
monou lohu MP v budoucch operacch. Dalm dleitm vchozm dokumentem
je i aliann doktrinln publikace NATOMilitaryPoliceGuidanceandProcedures
s oznaenm ATP 3.7.2.
Pestoe by se Koncepce VP mla zabvat schopnostmi, bude mt pravdpodobn
charakter tzv.institucionlnkoncepce[8],tedy koncepce, kter popisuje budouc
fungovn a rozvoj instituce. Svm charakterem se Koncepce VP nejvce pibliuje
113
tzv. dlouhodobmu rozvojovmu zmru, nebo v sob sdruuje jednak charakteristiky

koncepce, jednak prvky strategie, jak to chpe Metodika ppravy veejnch strategi [9].
Koncepce VP by mla definovat poadovan budouc stav s perspektivou alespo
deseti let. Obsahem by mly bt strategick cle, priority rozvoje jednotlivch oblast.
Rozhodujc jsou pak konkrtn opaten, kter je nutno realizovat pro naplnn vize
a kter by mla eit pedevm realizaci kol, popsanch v pedchoz kapitole tohoto
textu.
V souasn dob nejsou dostupn informace, e VP plnuje tvoit nvazn koncepce
niho du (nap. koncepce jednotlivch vkonnch slueb v rmci VP), pestoe
by to bylo z procesnho hlediska sprvn. Dvodem je pravdpodobn relativn mal
poetn stav cel sloky a jejich jednotlivch slueb. Rozpracovn jednotlivch opaten
obsaench v Koncepci VP by pak mlo bt zajitno ve standardnch stedndobch
i krtkodobch plnovacch dokumentech, nebo nap. v ZvaznchpokynechNelnka
Vojensk policie [10], ppadn programech reprodukce majetku i dalch dokumentech,
kter e ppravu a vcvik u VP.
Samostatnm dokumentem, kter by ml vychzet i z Koncepce VP, by mla bt
DoktrnaVojenskpolicie, kter je chpna jako soustava zsad pro pouit slueb,
oddlen a jednotek VP bhem plnn kol v celm spektru kol, plnnch v rmci
vojenskch operac. Doktrna by mla popisovat schopnosti VP, jejich vyuit a principy
pouit, co tvo i zklad pro plnovn operac. Doktrna VP bude dokumentem sice
smrodatnm, nicmn do znan mry obecnm, nesm bt chpna jako dogmatick
a nemnn a pi praktick aplikaci by ji konkrtn velitel ml brt jako vodtko a soubor
princip pro svou innost [11].
3. Prbh tvorby Koncepce VP

Proces tvorby kad koncepce mus bt chpan jako asov omezen projekt. K tvorb
Koncepce VP byla vytvoena pracovn skupina (autor lnku je jejm lenem), kter
je zena gestorem projektu, tzn. zstupcem nelnka Vojensk policie. Ten za tvorbu
koncepce odpovd, tuto tvorbu koriguje, uruje konenou podobu a pedkld ji zadavateli, kterm je nelnk VP. Krom toho je uren koordintor projektu dstojnk
Hlavnho velitelstv VP, kter d svj projektov tm, stanovuje dal koly pro pt
pracovn jednn, moderuje jednn, dokld gestorovi vsledky prce a spolu se sekretem projektu zpracovvaj vsledky do psemn a grafick podoby. Samotn pracovn
skupina je pak tvoena pslunky VP rznch specializac, kte jsou odbornmi
garanty za jednotliv sluby, a zstupci podzench velitelstv. Ti zastvaj lohu znalc
prosted pmho vkonu a jejich role je nezanedbateln s ohledem na jejich praktick
nhled na eenou problematiku.
Jednm z prvnch krok pi tvorb Koncepce VP byla analytick fze, tedy zpracovn
tzv. Vstupnzprvy [12], kter popisuje souasn stav, pedstavuje vnj vlivy a faktory,
kter psob na organizaci (v naem ppad na VP) a kter mus bt brny v potaz.
Ve Vstupnzprv jsou navc detailn popsny schopnosti, ktermi sloka disponuje,
a nedostatky a problmy, kter se u n vyskytuj.
Dalm nezbytnm krokem (paraleln s tvorbou Vstupnzprvy k tvorb Koncepce
VP) je stanoven vize VP. Vize VP je popis budoucho stavu, tak jak ho vrcholn
114
management vid v nsledujcch 10 letech, bez ohledu na legislativn i zdrojov

rmce. Na zklad predikce budoucho bezpenostnho prosted, kol ze zkona
a na zklad pijatch zvazk jsou definovny poadovan schopnosti, kter stanoven
vize ovlivuj. Jakmile jsou stanoveny poadovan schopnosti, jsou porovnny s tmi
souasnmi a je definovn tzv. nedostatek ve schopnostech [13]. V zvislosti na stanoven plnovanho stavu a v zvislosti na nedostatcch ve schopnostech byly stanoveny
strategick a jin dleit cle, kterch je teba doclit k dosaen poadovanho stavu.
Zpsob a opaten, jak doshnout poadovanho stavu (tedy vize a z n odvozench
strategickch cl) ze stavu souasnho (na zklad Vstupnzprvy) je pedmtem
Koncepce VP, konkrtn pak kapitoly Strategie dosaen poadovanho stavu. Soubor
cl, opaten a kol, ktermi se organizace pibliuje poadovanmu stavu, jsou rozpracovny dle funknch oblast DOTMLPFI.
Jakmile je stanoven smr a opaten vedouc ke zmnm, je nezbytn tato opaten
verifikovat. Proces verifikace je vhodn zahjit ji ped samotnm ukonenm procesu
tvorby koncepce tak, aby na zklad zjitnch fakt bylo mon upravit opaten
smujc ke strategickm clm, ppadn upravit strategick cle samotn. Poslednm
krokem je nastavit pln implementace pijatch a navrench opaten a nsledn tato
opaten spn implementovat.
V prbhu tvorby Koncepce VP bylo pouito nkolik rznch metod. Jejich volba
a pouit se odvjely od fze rozpracovanosti dokumentu. Bhem procesu zpracovn vstupn zprvy byly pouity metody analzy (klasifikan, vztahov a analzy
SWOT [14]) a v prbhu zpracovn hlavnho dokumentu pak metody a komparace,
analogie, zench rozhovor a konzultac s odbornky v oblasti MP, zejmna ze SRN
a z MP COE [15].
Pi procesu verifikace Koncepce VP byla zvolena metoda experimentu na simulanm
centru CSTT [16], piem clem experimentu bylo zejmna ovit monosti zasazen sil
a prostedk do zahranin operace a zrove plnn kol VP na zem R. Vzhledem
ke zvenm ambicm VP plnit koly mimo zem R v souvislosti s pijatmi zvazky R
a v souvislosti vvojem bezpenostn situace je teba mt jistotu, e pi nasazen stanovenho potu sil a prostedk s uritmi schopnostmi do zahranin operace bude mt
VP stle dost potebnch sil a prostedk pro plnn kol na zem R.
Zvr
Pi tvorb jakhokoliv dokumentu strategickho charakteru je teba vizionskho mylen
a ctn a tak schopnost pouen se z minulosti. Zkuenosti ukazuj, e je teba se vyvarovat zejmna nezjmu a neangaovanosti hlavnch funkcion, pro kter tato innost nepat mezi priority i proto, e nee akutn problmy, kter maj v praxi vt
nalhavost.
Pracovn skupina pro tvorbu koncepce mus bt tvoena pracovnky, kte jsou si vdomi
dleitosti projektu, maj podporu nadzench a maj vylenn dostatek asu k efektivnmu pispvn. Zkladnm pedpokladem je, e vichni pslunci budou mt snahu
zlepit fungovn organizace.
Vzhledem k tomu, e pi tvorb koncepce a pi sbru informac (zejmna pi analytick fzi) je dokonce douc nachzet problmy a nedostatky, je vhodn, aby kultura
115
organizace byla natolik vyspl, aby byla schopna tato fakta pijmat. Pro odstraovn
nedostatk v organizaci a pro peklenut nedostatkveschopnostechje nutn hovoit
o problmech oteven. Doporuuje se, aby organizace byla ochotn sdlet svoje problmy
s ostatnmi (a ji uvnit organizace i s jinmi partnerskmi organizacemi). Pokud organizace nevyvine potebn sil k uchovn znalost a zkuenost zskanch pi realizaci
projektu, me se st nov zskanch znalost a zkuenost nenvratn ztratit.
Poznmky k textu a pouita literatura
[1] Funkn oblasti DOTMLPFI dle pojet NATO (Doctrine, Organisation, Training, Materiel, Leadership,
Personnel, Facilities and Interoperability) vyjaduj oblasti poadovanho stavu, jedn se tedy o: Doktrny,
Organizaci, Vcvik, Materil, Velen a zen, Personl, Infrastrukturu a Interoperabilitu).
[2] Provost Marshal pejat anglick vraz pro poradce velitele v otzkch Military Police. Jeho tm
v rmci tbu uskupen je nazvn Provost Marshal Office (PMO) a zpravidla je sloen ze t osob.
[3] V souasn dob VP disponuje oprvnnm pouze etit trestn iny. O vyetovn trestnch in
hovome a po sdlen obvinn podezel osob.
[4] DUBEC Radek, Jn SPIK. Vchodiska tvorby modulrnch struktur. Vojensk rozhledy, 2013,
ronk 22 (54), . 3, s.2740, ISSN 1210-3292.
[5] STEJSKAL, Jan, Obrann plnovn NATO (neustle) v tranzici, Vojensk rozhledy, 2013, ro. 22 (54),
. 3, s. 7180, ISSN 1210-3292.
[6] R se v souladu s CT 13 (Capability Targets 2013 schopnostn cle) v rmci NDPP zavzala k nkolika
clm, z nich pro VP zsadn jsou gestorstv v oblasti biometrie za resort MO a gestorstv za neletln
schopnosti za resort MO. Dle se pak R zavzala vylenit dv jednotky VP v sle rota (75 osob kad
z nich) pro poteby NATO.
[7] Termn Vojensk policie je oficiln nzev uvan pro sloku v rmci MO, naopak pojem vojensk
policie je veobecn vraz uvan pro jakoukoli sloku i jednotku policejnho typu v rmci ozbrojench
sil. Vzhledem k tomu, e by mohlo dojt k nejasnostem, bude pro vojenskou policii v mezinrodnm
smyslu slova pouvn termn Military Police (MP).
[8] ZNA, Pavel. Operankoncepce:pstupyapostupy. Vyd. 1. Praha: Powerprint, 2012, 96 s.
ISBN 978-80-87415-68-9.
[9] Dokument Metodikappravyveejnchstrategi je vstupem projektu koordinovanho Ministerstvem
financ eske republiky pod gesc vldy eske republiky za elem vytvoeni jednotnho pstupu
k tvorbe klovch strategickch materilu v eskm veejnm sektoru.
[10] Zvazn pokyny NVP jsou vnitn normativn vnosy VP, kter upravuj innost subjekt VP a rozpracovvaj zkonem stanoven normy do podrobnch instrukc.
[11] Rozdl mezi doktrnou a koncepc je, e koncepce hled k budoucm operacm a budoucm schopnostem, kter popisuje a stanovuje smry jejich dosaen. Zamuje se na budouc operan poadavky
a na zvldnut budoucch vzev vyplvajcch z predikce budoucho prosted. Viz: SPIK, Jan.
Military concepts a background for future capabilities development. Economics and management.
2013, . 2, s. 119125. ISSN 1802-3975.
[12] VstupnzprvaktvorbkoncepcerozvojeschopnostVojenskpolicie je dokument uren pro vnitn
potebu, kter VP zpracovala pro potebu navazujc tvorby sv koncepce.
[13] Dle politiky schvlen vojenskm vborem NATO (MC 0583: Concept Development and Experimentation
Policy and Process) je nedostatek ve schopnostech capabilitygap jako tit toho, co by mla koncepce eit.
[14] Klasifikan analza rozkld zkouman jevy do jednotlivch td a vztahov analza zjiuje, zda
vztahy mezi jevy jsou zvisl. SWOT (Strengts, Weaknesses, Opportunities and Threats) analza je
zaloen na porovnn silnch a slabch strnek organizace s pleitostmi a hrozbami plynoucmi
z vnjho prosted.
[15] MP COE (Military Police Centre of Excelence) v Bydgoszczi v Polsku je nov akreditovan (r. 2014)
centrum pro Military Police.
[16] CSTT Centrum simulanch a trenarovch technologi v Brn.
116
nadporuk Ing. Martin kvail
Zabezpeen hostitelskm sttem (HNS)

v rmci mezinrodnch cvien
vzdunch sil na zem R
INFORMACE
Host Nation Support (HNS)
in the Context of International Air Forces
Exercises in the Czech Republic
Abstrakt:
lnekanalyzujeplnovacprocespodporyhostitelskmsttem(HNS)vpti
oddlenchfzchdlepostupNATO.Hlavnmclemlnkujeaplikaceobecnch
plnovacchpostupnakonkrtnppadymezinrodnchcvienvzdunchsil.
Autoridentifikujesvpoznatkyzespecifickhoprosted22.zkladnyvrtulnkovho
letectva.Analzalogistickhoplnovnjezaloenanazkuenostechzcvien
RamsteinRoveraAmpleStrikekonanchvletech20122014.Pspveksezamujenappravnoufzicvienatmtakvytvzkladprospnsplnnfze
realizan.Zvryprceuvdjzjitnvpodobvznamnhopenesenodpovdnostizaoblastplnovnnataktickouroveadefinujspecifikaupravenho
plnovachoprocesu.
Abstract:
ThearticleanalysestheHostNationSupport(HNS)planningprocessinfive
separate phases according to the NATO procedures. The author emphasizes
theimportance,purposeandresultofeveryplanningstage.Themainobjective
ofthearticleistoapplygeneralrulestotheconcreteexamplesofinternationalair
forcesexercises.TheauthorfurtheridentifieshiscomprehensionofHNSformed
inthespecificconditionsofthe22thHelicopterBase.Thelogisticplanningprocess
analysisisbasedontheexperiencefromexercisesRamsteinRoverandAmpleStrike
heldintheperiodof2012-2014.Thepaperisfocusedonexercisespreparatorystages
thatcreatethebasisforasuccessfulaccomplishmentoftheexecutivepart.Theresults
ofthearticlepresentthetrendofplanningresponsibilitydelegationtothetactical
levelanddefinethespecificsofadaptedplanningprocess.Theauthorscontribution
maybeusedasaleadforthefutureapplicationoftheHNSconcept.
Klov slova:
zabezpeen hostitelskm sttem (HNS), plnovn logistick podpory, Ramstein
Rover, Ample Strike, technick prava (TA), stanoven poadavk (SOR).
Key words:
Host Nation Support (HNS), logistic support planning, Ramstein Rover, Ample
Strike, Technical Arrangement (TA), Statement of Requirements (SOR).
117
vod
Zabezpeen hostitelskm sttem (Host Nation Support, HNS) je dleitm prvkem plnovacho procesu potencilnch i relnch operac a mezinrodnch cvien.
Koncepce HNS clen smuje k zaveden efektivn logistick podpory nasazench sil
pi zachovn co nejnich nklad. Koordinovan plnovn je klovm faktorem
zabezpeen hostitelskm sttem, je je definovno jako civiln a vojensk pomoc
v mru, v dob krize nebo vlky, kter je poskytovna hostitelskou zem (Host Nation,
HN) spojeneckm silm dalch stt participujcch na operaci.
Souasn bezpenostn prosted ji nen charakteristick hrozbou neoekvanho
a masivnho nasazen ozbrojench sil v symetrickm otevenm konfliktu mezi nkolika
autonomnmi stty nebo aliancemi. Analzy souasn situace a obrann predikce indikuj,
e nejvce pravdpodobn vojensk intervence je realizovna pomoc vysoce mobilnch
uskupen, kter jsou schopna reagovat na velk vzdlenosti v operacch irokho spektra.
Modern bojit zakld poadavky na vytvoen postup pro vcvik a nasazen jednotek, kde je loha flexibiln logistick podpory neoddiskutovateln. Vytven vhodnch
podmnek pro mezinrodn vojensk cvien lze povaovat za adekvtn zpsob racionalizace pprav operac, jeliko pslunci ozbrojench sil rznch stt provdj aktivity
vedouc ke splnn spolench cl definovanch v operanch postupech Organizace
Severoatlantick smlouvy (North Atlantic Treaty Organization, NATO).
Podpora operanch aktivit je definovna jako jeden z hlavnch kol Armdy esk
republiky (AR) a je uvdna jako jedna z priorit obsaench v Blknizeoobran.
Na tyto tendence v oblasti obrany esk republika reaguje ast na zahraninch misch,
dle participac a v nkterch ppadech i vytvenm organizanho zzem pro konn
mezinrodnch vojenskch cvien. Mezinrodn cvien vzdunch sil, je probhala
na eskch leteckch zkladnch a ve vojenskch vcvikovch prostorech (Military
Training Area, MTA), lze povaovat za adekvtn pklad tchto aktivit. Plnovac
i realizan fze cvien jsou optimln pleitost pro vytvoen analzy zamen
na logistickou podporu, potamo HNS. Jeliko se esk republika ujm role HN,
je nezbytn koordinovat rozshl plnovac proces sestvajc z organizace plnovacch
konferenc a tvorby jejich vstup, stejn jako spolench dohod dle aliannho modelu.
Principy HNS jsou v souasn dob aplikovny zejmna pro nasazen i cvien
ozbrojench sil, kdy je mon vnovat potebnou pozornost a asov prostor tvorb
dohod zabezpeujcch pobyt i tranzit operujcch jednotek.
Vojensk operace, je v souasnosti probhaj i probhaly na zemch charakteristickch nestabilnm bezpenostnm prostedm, nebyly v potench fzch podloeny
dohodami, nebylo tud mon mluvit o zabezpeen hostitelskm sttem, je by mlo
bt administrativn a diplomaticky oeteno ji ped vlastnm nasazenm. Takov
situace vznik nedostatkem asu, nerozvinutou infrastrukturou i vysokou rovn
bezpenostnch hrozeb. V ppad vasn aplikace zsad HNS je mon dky centralizovan koordinaci poadavk a vyuit modernch technologi pro jejich zpracovn
doclit znanch spor ve vdajch vynakldanch na nasazen, udren a staen
operujcch sil.
118
1. Proces plnovn HNS

1.1 Koordinace plnovacho procesu
Plnovn HNS, a u pro krizov udlosti nebo budouc operace a cvien, je interaktivn proces, kter mus vychzet ze spolenho chpn situace a dostupnosti zdroj.
Tak poadavek na strategick pstup k plnovn HNS vyaduje silnou koordinaci
v rozvoji preventivnch (obecnch) opaten, kter mohou bt pouita pro nsledn
operace a cvien. Bnou prax je, e znan poet vyslajcch stt (Sending Nation,
SN) bude vyadovat podporu. Proto mus bt proces plnovn zeteln koordinovn,
aby se zabrnilo zbytenmu zdvojovn sil [1].
M-li bt plnovn HNS efektivn, mus se zapojit vechny rovn velen a vichni
zainteresovan pedstavitel sttnch instituc. V ppad sprvn aplikace pin koordinace
harmonizaci vynakldanho sil a transparentnost v rmci procesu plnovn. Zkuenosti
ukazuj, e dleit je snaha o minimalizaci potu kontaktnch bod (Point of Contact,
POC), a to zejmna pi plnovn a v prvotnch fzch implementace HNS. V zsad
by ml kad hostitelsk i vyslajc stt mt zprvu jeden POC pro vechny oblasti a mt
dostaten oprvnn pro zprostedkovn vech potebnch dohod s ostatnmi nrody [2].
1.2 Fze plnovn HNS

Zkuenosti z krizovho plnovn a plnovn operac a cvien vedly k identifikaci
koncepce o pti plnovacch fzch. Pro nejkomplexnj vyuit v mrovm stavu
je vhodn zamit pozornost na prvn ti fze procesu plnovn. Zpracovn podrobn
dokumentace ve fzch 4 a 5 je provedeno a v okamiku, kdy je aktivovn krizov
systm. Dle me bt vhodn zjednoduit proces plnovn provdnm nkterch fz
souasn, poppad reviz poteby vykonvn vech fz. Pehled klovch aspekt
kad fze je popsn ne. Velitel NATO a potenciln HN by se mli co nejdve
astnit plnovacch fz 1 a 3, a to s clem vytvoit funkn zzem pro budouc cvien
i operaci. Plnovac proces je schematicky znzornn na obrzku . 1.
Fze 1: Poadavek na zabezpeen hostitelskm sttem, memorandum
o porozumn
V prvn fzi je nejdve nutn urit, zda existuje platn stl Memorandumoporozumn
(Memorandum of Understanding, MoU). Pokud ne, bude nutn pijmout opaten k uzaven MoU, co je vchoz dokument v procesu plnovn HNS. MoU pedstavuje formln
zzen zasteujc zsady poskytovn HNS mezi strategickmi velitelstvmi (Strategic
Commanders or Command, SCs) [3], vyslajcmi zemmi a hostitelskou zem, m
vytv zklad pro dal dokumenty. NATO povauje tato MoU za politicky zvazn [1].
MoU je obvykle vyjednvno z rovn VrchnhovelitelstvspojeneckchsilvEvrop
(Supreme Headquarters Allied Powers Europe, SHAPE) a uzaveno jmnem strategickch velitelstv. Tato pravomoc me bt penesena na podzenho velitele NATO
psemnou delegac pravomoci. S clem spory asu a zdroj SHAPE (jmnem SCs)
rozvj stl MoU s potencilnmi HN, m je odstrann poadavek na vytven MoU
na jednotliv aktivity v rmci HNS [1].
119
Zmocnn velitel NATO vytvo a podepe v okamiku vzniku poteby vojenskch

aktivit koncept Poadavkunazabezpeenhostitelskmsttem (HNS Request, HNS REQ)
a tento postupuje HN. Aktivita se dje bez zvislosti na tom, zda je podepsno stl MoU.
HNS REQ shrnuje potebu HNS a navrhuje podobu poadovanho ujednn. V ppad
nedostatku asu a hrozby ekonomickch ztrt me bt pouito i mn formln oznmen, kter je vhodn zejmna u dlch aktivit a krizovch operac [1].
V dalm kroku zmocnn velitel NATO a zstupci HN vyjednaj potebu HNS
a zsady jeho poskytnut. Pokud je to mon, dochz v tomto okamiku k potvrzen
schopnosti a vle hostitelskho stt podporu zabezpeit. S vjimkou mench cvien
dochz k tvorb MoU (jako vchoz me bt vyuito ji existujc MoU). Tvorba
MoU a jeho ratifikace z rovn velitele NATO a HN probh paraleln s vypracovnm operanho plnu / plnu cvien (Operation Plan / Exercise Plan, OPLAN/
EXPLAN). Je prvnm dokumentem z cyklu dohod o zabezpeen HNS (Host Nation
Support Arrangements, HNSA). Vyslajc zem dle stvrzuj svoji vli pln pijmout
HNS a bt vzn MoU v Oznmenopijet (Note of Accession, NOA). Pokud vznik
z rovn vyslajcho sttu njak pipomnka k podmnkm poskytovn HNS, je tato
skutenost zaznamenna ve Stanovenzmru (Statement of Intent, SOI). Tento dokument me bt zstupci HN potvrzen s myslem pijet vhrad nebo nepotvrzen [1][4].
Fze 2: Koncept poadavk
Druh fze je specifick tvorbou Konceptupoadavk (Concept of Requirements,

COR), kter je vytvoen na zklad pedelho strategickho przkumu. COR pokrv
irok spektrum funknho zabezpeen zahrnujc pozemn, vzduen, nmon aspekty,
bezpenost, dopravu, telekomunikace, technologick zazen atd. Dokument poskytuje seznam poadovanch druh zabezpeen, ale neuvd podrobnosti v oblasti asu
a rozsahu danho zabezpeen [1].
Na zahajovacplnovackonferenci (Initial Logistic Planning Conference, ILPC)
vede zmocnn velitel NATO vyslajc zem a jejich uskupen k vytvoen osnovy
COR. Pokud jsou ji v tomto okamiku znmy konkrtn zsadn poadavky, je mon
je zahrnout do COR a neekat tedy a na vytvoen Stanovenpoadavk (Statement
of Requirements, SOR), co je vstup tet plnovac fze. Dalm krokem je srie
tematickch rekognoskac na zem HN za asti pslunk tbu spojeneckch sil,
velitel a zstupc vyslajcch stt. HN pot identifikuje nedostatky v navrhovanch
postupech a prodiskutuje je s danm velitelem NATO a zstupci SN [1].
Fze 3: Stanoven poadavk
Ve tet fzi je zsadn blzk spoluprce velitele NATO s vyslajcmi stty, hostitelskou zem a SpolenmdcmvboremHNS (Joint HNS Steering Committee, JHNSSC)
k vytvoen SOR [5]. Tyto dokumenty posouvaj plnovac proces z obecn roviny
do konkrtn podoby, jeliko dochz ke konkrtn identifikaci poadavk na zabezpeen jednotlivch sil.
Pi alokaci vylennch zdroj mus bt zplnovny vechny poadavky vyslajcch
stt v souvislosti s msty nasazen, aby mohlo bt dosaeno ekonomickho vyuit
omezench kapacit v rmci dan lokace. Ve fzi konen formulace operanho plnu,
kdy jsou urovny koly jednotlivch sil, jsou z rovn JHNSSC, nebo v ppad
mench cvien regionlnho velitele NATO, koordinovna jednn s HN a vytvoen
120
program komplexnch rekognoskac infrastruktury (Site Survey, SS) [6] na mstech

potencilnho poskytovn logistick podpory, kter jsou soust zvrenlogistick
plnovackonference (Final Logistic Planning Conference, FLPC) [6]. Teprve na zklad
pesnch pot a mst nasazen jednotek vyslajcch stt je mon po dohod s hostitelskm sttem vytvoit SOR [1].
Nsledovnm posouzenm SOR potvrzuje HN schopnost provst HNS a identifikuje
ppadn nedostatky. Uzaven dohody pedstavuj plny vykonn, kde je zakomponovno
uspokojen poadavk SN. Tvorba detailnch SOR mus vychzet z nejnich organizanch
stup jednotek, aby bylo docleno uveden vech pedpokldanch logistickch poteb [1].
Vsledkem tet plnovac fze je srie stanoven poadavk na zabezpeen kadho vyslajcho sttu a uskupen sil NATO s hostitelskou zem, kter bude tranzitn
zem nebo clem nasazen. Oblasti potencilnho logistickho zabezpeen, kter jsou
zapracovny dle poteby do SOR, jsou uvedeny v ploze.
Fze 4: Technick pravy poskytnut HNS
Technickprava (Technical Arrangement, TA) je vytvena za elem zdraznn

spolenho konceptu a postup pro poskytovn HNS vem astnkm. Pro nkter
stty me bt TA prvn zvaznm dokumentem a mla by obsahovat seznam vech
stran astncch se vojensk aktivity, aby bylo zajitno, e se jedn o sly pod spolenm vedenm NATO [1].
Plohy TA definuj, jakm zpsobem navrhuje HN naplnit poadavky NATO a SN.
Dle jsou zde uvedeny zsady pro poskytovn poadovanho zabezpeen. TA by nemla
obsahovat duplicitn informace uveden ji v ostatnch dokumentech, jako je MoU nebo
operan rozkazy i operan rozkazy pro vojensk cvin (Operation Order/Exercise
Order, OPORD/EXOPORD). Bez ohledu na to, zda byla TA vypracovna kolektivn
v rmci JHNSSC, k ratifikaci dochz bilaterln, a to mezi HN a velitelem NATO.
Podpis ze strany NATO mus bt stvrzen z operan rovn. Odpovdnost za ratifikaci
ze strany HN je upravena protokolrnmi zsadami dan zem. Dle jsou pizvny
vyslajc zem a ty potvrd svj souhlas cestou NOA nebo vytvo pi vzniku dlch
pipomnek Oznmenozmru (Notice of Intention, NOI). V ppad vraznjch
pipomnek me bt sepsna dal oddlen TA s hostitelskou zem [1].
Fze 5: Spolen implementan dohody
Zvren fze plnovn je specifick vznikem Spolenchimplementanchdohod

(Joint Implementation Arrangements, JIA). Tyto dokumenty jsou bn publikovny
samostatn, avak nen nutn je vytvet v ppad mn rozshlch cvien. V tomto
ppad je vytvoen pouze SOR, kter me bt zahrnut mezi plohy k TA [6].
V TA jsou detailn uvedeny finann zvazky mezi HN a SN/velitelem NATO vyplvajc z poskytovn HNS. JIA identifikuje a vysvtluje postupy realizovan v HN
a faktory, kter je ovlivuj. Pro kadou lokaci je nutn vytvoit seznam vech detailnch
poadavk ze stran SN vetn asovho rozplnovn a schopnost HN tyto poadavky
plnit (vetn zpsobu jejich hrady). Zpsob plnn mus bt takt konkretizovn
pro kad ppad. JIA je vdy podepisovna jako bilaterln smlouva, i kdy mohla bt
vytvoena na kolektivn bzi [1]. Podpis vech zastnnch stran by ml bt proveden
veliteli rovn s adekvtnmi pravomocemi pro uzavrn tchto dohod. K podpisu mus
dojt ped zapoetm vlastnho poskytovn logistick podpory.
121
rove zpracovn jednotlivch vstup plnovacho procesu je zobrazeno

na obrzku . 1. Schma se me v nkterch ppadech liit, a to pedevm pi plnovn cvien menho rozsahu. U tchto aktivit dochz k delegaci pravomoc v nkterch
konech na ni rovn velen, aby bylo dosaeno flexibility a asovch spor. Z pohledu
HN je pak dleit zabezpeit vasn podpisy jednotlivch dokument ze stran SN. Problmem me bt kontrola pravomoci podepisujcho velitele sjednvat dohodu dan rovn.
Obrzek . 1: Plnovac fze

Zdroj: [13], upraveno autorem
1.3 Poadavky na zabezpeen hostitelskm sttem

Vraznm faktorem pmo spojenm s plnovacm procesem HNS je typ poadavku
na zabezpeen. lenn (viz tabulka . 1) zsadn ovlivuje pstup ke kapacitm HN
a rozsah monho zabezpeen v zvislosti na pedem dojednanch podmnkch a monosti sumarizace poadavk vech SN. S plnovnm souvis i zsady financovn.
Poskytovn podpory nemus bt provdno v ppad volnch kapacit plynule a flexibiln, jeliko mus bt nejdve zpracovn systm pokrvn vdaj.
Tabulka . 1: Typy poadavk na zabezpeen HNS.
Plnovan poadavek
RoutineRequirement
Neplnovan poadavek
AdHocRequirement
Poteba HNS je identifikovna a poadovna

ve stavu mru k zabezpeen cvien, operac, krize
i pro ppad vlenho stavu.
Poadavek na HNS jakoto podpora pi operaci,

krizi nebo pi vlenm stavu, kter nebyl
plnovn nebo odsouhlasen bhem programovho
plnovn v mrovm stavu.
Zaloeno na vyjednvn mezi HN a SN,

spolen dohody navreny k zabezpeen vech
poadavk,
obecn plnovn zabezpeen poadavk
zaloeno na bilaterlnch scnch,
identifikace maximlnch poteb kad
jednotky, vyvinut databze schopnost HN,
vsledek plnovn by ml obsahovat
odsouhlasen postupy zabezpeen HNS.
Kapacity HN nejsou neomezen,

HN bude v dob krize pravdpodobn
upednostovat zabezpeen vlastnch jednotek
a poteby mstn populace,
poadavky Ad Hoc s nejvt pravdpodobnost
nebudou zcela naplnny dle platnch
poadavk.
Zdroj: [8]
122
2. Aplikace plnovacch postup v podmnkch

cvien vzdunch sil na zem esk republiky
Vzhledem k souasn bezpenostn situaci je nejpravdpodobnj rozsah zabezpeen hostitelskm sttem ve form zabezpeen pobytu vojsk NATO na zem esk
republiky pi cviench nebo pi vpomoci ve stavu nouze. Pro rozmstn vojsk jsou
pouvny pedevm vojensk vcvikov prostory, kde je potebn vojensk infrastruktura a doplkov sluby k organick logistice vojsk jsou poskytovny pedevm
na komern bzi. Vojenskch cvien ji byla spn zabezpeovna cel ada a esk
republika a AR k tomu zskaly potebn zkuenosti [9].
Zapojen do konn mezinrodnch cvien je vhodnou soust ppravy spnho
nasazen na relnm bojiti. Kladen je draz na procviovn a zavdn stlchoperanchpostup (Standard/Standing Operating Procedures, SOP), kter jsou procviovny
zpravidla podle modelu aplikovanho v nkter z aktulnch zahraninch mis.
Mezinrodn cvien konan v minulch letech na 22. zkladn vrtulnkovho letectva
(22. zVrL) [10] se stvaj pleitost k proven znalost a schopnost realizovat standardizovan procedury v oblasti HNS. I pes specifika cvien podanch v podmnkch
vzdunch sil je loha pozemnch logistickch jednotek vznamn. Nejedn se pouze
o zabezpeen bnho ivota vojsk v prostoru cvien, ale pedevm o podporu leteckho sil a nasazen tm pedsunutch leteckch nvodch (Forward Air Controller,
FAC), na jejich innost byla soustedna pozornost.
Vichni astnci cvien, tedy i logistick jednotky, maj pleitost ke zven rovn
profesionality, standardizace a odbornosti v mezinrodnm prosted i bez nutnosti
vlastnho nasazen v aliannch misch. Vznam logistick podpory je identifikovn
ve vech fzch innosti nasazovanch jednotek.
3. Speciika plnovacho procesu HNS vojenskch

cvien vzdunch sil
Proces plnovn HNS pro zabezpeen mezinrodnho cvien vzdunch sil lze
povaovat za zkrcenou formu, pedevm z pohledu zapojench instituc a potu
zabezpeovanch jednotek. Tm je ovlivnn i zpsob organizace plnovacch konferenc.
Mezinrodn cvien realizovan na 22. zVrL, kter jsou modelovm ppadem
rozboru, je vhodn rozdlit do dvou zkladnch skupin:
1. Mezinrodn cvien vzdunch sil zen NATO, kter jsou realizovna
na zem R.
2. Mezinrodn cvien vzdunch sil podan a zen R (Velitelstvm Vzdunch
sil AR) konan na zem R.
V obou ppadech vystupuje R jako HN, ale vrazn jinou lohu sehrv v procesu
plnovn HNS. Zatm co cvien Ramstein Rover 2012 a Ramstein Rover 2013 jsou
cvien prvnho typu. Ample Strike 2014 a letos probhajc Ample Strike 2015 jsou plnovny a zeny eskou stranou. Pro ely tohoto lnku bude analze podroben plnovac proces druh z tchto dvou skupin cvien.
Proces plnovn lze pro nzornost rozdlit do t fz dle jednotlivch plnovacch
a koordinanch konferenc. Na rozdl od systmu plnovacch konferenc popsanho
123
v prvn kapitole, nejsou v podmnkch cvien zpravidla organizovny ist logistick plnovac konference. Logistick podpora je nedlnou soust kad konference,
ale po jednotlivch vstupech v rmci HN briefingu se dal bilaterln i spolen
jednn provd v rmci tzv. logistickho syndiktu.
Logistickho syndiktu se astn nsledujc zstupci HN:
velitel odpovdajc za kompletn logistickou podporu cvien (editel logistickho
syndiktu),
dstojnk zen logistick podpory na podajc zkladn,
dc skupiny RLS a dopravnho koordinanho centra (Movement Coordination
Center, MCC),
POC uren podajc zkladnou pro jednotliv vcvikov prostory.
V rmci plnovacch konferenc se pak jednn v logistickm syndiktu astn
zstupci SN [11] a jednotky podlejc se na zabezpeen v rmci vcvikovch prostor
(zstupci Stediska obsluh vcvikovch zazen vojenskch jezd, jednotky HN
z jinch tvar AR imitujc neptelskou innost atd.). Souasn s jednnmi provdnmi v logistickm syndiktu jsou organizovna jednn v oblasti FAC, vzdunch
operac (Air Operations, AIR OPS) a spojovacch a informanch systm (Communication and Information Systems, CIS). Obsah jednn tchto skupin se me doplovat,
pekrvat i na sebe navazovat, proto je nutn pi zvren sumarizaci distribuovat
zsadn informace vem astnkm (syndiktm).
Fze 1: Zahajovac plnovac konference
Prvn v ad plnovacch aktivit je zahajovacplnovackonference (Initial Planning

Conference, IPC). Na tuto konferenci jsou pozvni vichni potenciln astnci ze zahraninch ozbrojench sil, kte odpovdli na vzvu k pipojen se ke cvien. Hlavnm
clem IPC je v rmci otevenho bloku jednn definovat typ cvien, jeho cle a navrhnout prbh vcvikovch aktivit.
Obrzek . 2: Pklady poadavk SN na logistick zabezpeen.

Pozn.:PoadavkyjsourozdlenymezijednotkyFAC,jednotkytechnickobsluhyletadel(AIR)apodprn
jednotky(SUP).
124
Zahjen plnovn HNS pedchz vdy kontrola platnosti MoU. R podepsala

MoU v roce 2006, podmnka zahjen plnovacho procesu je tedy splnna [14].
COR nen v praxi leteck zkladny vytven. lohu tohoto dokumentu, kter specifikuje obecn poadavky na zabezpeen, pebr na IPC ji prvn (pracovn) verze SOR.
COR by byl vypracovn v ppad plnovn rozshlej operace, aby ji v prvotnch
fzch byly veliteli vyslanch jednotek naznaeny poteby astncch se nrod.
IPC je zpravidla podna v rozsahu dvou dn. Zvrem IPC je nutn sumarizovat,
jak leteck prostedky jsou ze strany SN nabzeny, jakm zpsobem je mon je v rmci
danho vcvikovho sil vyut a jak navazujc zabezpeen je nutn realizovat. editel
cvien mus ji ve svm zmru definovat nvrhy na spoluprci nap. mezi vzdunmi
a pozemnmi jednotkami AR, aby bylo mon vydat ptomnost zstupc z jejich ad.
Z pozice HN je ji v tomto okamiku dleit specifikovat koncept logistickho
zabezpeen. K tomuto se mus v rmci logistickho syndiktu zdraznit poteba vasnho obdren SOR. Na obr. . 2 jsou uvedeny nzorn pklady poadavk definovanch v SOR. Pouze na zklad tchto dokument je mon navrhnout zpsob een
konkrtnch poadavk na logistick zabezpeen v prostoru podajc zkladny nebo
nap. na vytvoench pedsunutchmstechprodoplnnmuniceapaliva (Forward
Arming and Refueling Point, FARP). Zstupci logistickho syndiktu mus reagovat
nejen na vydan zabezpeen ze strany SN, ale mus predikovat i ostatn poteby, kter
nejsou zpravidla na konferencch eeny (zabezpeen hygieny, zdravotn pe, ostrahy
atd.). Vsledky jednn na IPC jsou zapracovny do zvr v jednotlivch oblastech
a distribuovny kontaktnm osobm jednotlivch SN. Ne vechny astnick stty maj
na IPC fyzick zastoupen.
V rmci hlavnho informanho bloku IPC jsou prezentovny v rmci logistick
podpory informace z tchto oblast:
Struktura podajc zkladny s vyznaenm vech logisticky relevantnch bod,
vylenn jednotlivch budov a zazen pro innosti v rmci cvien vetn monost jejich vnitnho zazen a vybaven komunikanmi technologiemi,
schopnosti zkladny v oblasti dlouhodobho i krtkodobho skladovn munice
a jej manipulace i pepravy,
monosti a ceny doplnn pohonnch hmot (pozemnch i leteckch),
zkladn rozsah logistickho zabezpeen v rmci leteck zkladny i vcvikovch
prostor (FARP),
bezpenost na zkladn (steen, porn ochrana) [12],
ubytovac kapacity na zkladn a przkum nabdek ubytovn v blzkm okol,
zpsoby proviantnho zabezpeen v prbhu cvien,
zdravotn zabezpeen, zabezpeen relnho ivota na zkladn (RLS),
termny plnovacch konferenc a zpracovn zkladn plnovac dokumentace
spojen s logistickou podporou (SOR, TA).
Fze 2: Hlavn plnovac konference
Na hlavnplnovackonferenci (Main Planning Conference, MPC) je nejzaz termn

pro pedn vypracovanch SOR od vyslajcch stt sttu hostitelskmu. Hostitelsk
stt po obdren tchto poadavk navrhuje zpsob jejich naplnn, e rozvren svch
omezench zdroj, rozpracovv mon vyuit externch dodavatel. MPC je zpravidla
realizovna ve dvou a tech dnech a zahrnuje tak Site Survey, bhem kterho jsou
125
zstupci SN rekognoskovny konkrtn prostory, v nich budou jednotky psobit. Ptomnost POC s logistickou odbornost je vyadovna zejmna pi nasazen zahraninch
leteckch prostedk (nejen jednotek FAC, kter jsou logisticky zpravidla sobstan).
Prezentovan informace o logistick podpoe mus bt v rmci MPC ji pesn, a to
pedevm v ohledu deklarovn vcvikovch prostor vetn rozmstn jednotlivch
jednotek a jejich zabezpeen. Na zklad rozdlen odpovdnosti za zen a vkon
logistickch slueb (proviant, pohonn hmoty, ubytovn, opravy) v jednotlivch prostorech nasazen je mon vydat technick prostedky a personl k poslen organickch
jednotek podajc zkladny a tyto poadavky zakotvit do nazen nadzench stup
(nap. Nazen nelnka Generlnho tbu AR k proveden cvien).
Na MPC je zahjena tvorba TA. K tomuto kolu je sestaven tm ze zstupc leteck
zkladny a specialist prvnho a ekonomickho zamen z nadzench organizanch
stup. Technick prava je ratifikovna mezi ministerstvy obrany HN a SN na konkrtn cvien.
Fze 3: Zvren koordinan konference
Posledn fz plnovn tvo zvrenkoordinankonference (Final Coordination

Conference, FCC). Hlavn npln tto konference nen vhradn plnovn, ale koordinace v minulch krocch dohodnutch specifik cvien smujc k zahjen cvien.
Vyjednvaj a upesuj se jen technick detaily. Tvorba TA, SOR a ppadn JIA je ji
ukonena. Zmny jsou provdny pouze v ppad nepedvdatelnch udlost, nap.
v bezpenostnm prosted (nemonost vylenn leteckch prostedk z dvodu zahjen operace dan jednotky v jin oblasti, zven riziko vskytu bezpenostn hrozby
na zem SN, finann dvody). Plnovac tm v tomto ppad mus flexibiln reagovat
na nov vzniklou situaci a upravit nasazen, umstn a zabezpeen jednotek.
S ukonenm FCC je ukonena plnovac fze (Preparatory Phase). Cvien me
tedy pejt do fze vkonn (Execution Phase). Grafick znzornn ppravn fze
je uvedeno na obrzku . 3.
Obrzek . 3: Plnovac proces cvien vzdunch sil

Zdroj: [13], upraveno autorem
Pozn.:Kontrolntermn1-termnvzjemnhopotvrzenobsahuSORzestranyHNaSN,
Kontrolntermn2-uzavenobsahuaratifikaceTA.
126
Zvr
Na zklad analzy vyuvn konceptu zabezpeen hostitelskm sttem lze konstatovat, e HNS je v cel sv i novm elementem pro vechny lensk stty NATO.
Vyplv to pedevm ze zmny charakteru plnnch kol po rozpadu bipolrnho
svta a stle narstajcho potu mis mimo rmec lnku 5 Organizace Severoatlantick smlouvy. Vytv se tak podmnky pro rozvoj mnohonrodn logistiky i konceptu
HNS. Vzhledem k nepredikovatelnm hrozbm plynoucm z asymetrinosti modernch
konflikt je stle dleitj budovat mobiln sly, jejich udritelnost ve velkch vzdlenostech od domcch zdroj je podmnna vyuvn mstnch zdroj.
K zajitn komplexn logistick podpory je nutn na zklad spolench dohod budovat zkladny v potencilnch lokalitch nasazen ji ped vypuknutm krizovho stavu.
Nronost ppravy zabezpeen hostitelskm sttem se odr v doposud nzkm
stupni vyuvn konceptu podpory v mezinrodnch misch. Situace na poli mezinrodnch cvien je mnohem progresivnj, a to pedevm z dvodu asovch monost
a pzniv bezpenostn situace. Vhodn je proto zamit se na probhajc mezinrodn cvien typu Ample Strike 2015, jeliko scn vychz ze souasnch podmnek
v zahraninch misch.
Rozbor plnovacch aktivit 22. zVrL vedl k identifikaci posunu odpovdnosti za zpracovn plnovac dokumentace v uritch ppadech z operan rovn na taktickou.
Postup je uzpsoben pedevm zjednoduenm a pmm vyjednnm konkrtnch
poadavk na logistick zabezpeen v prostorech konn cvien. K setkn vech
participujcch stran je organizovn cyklus plnovacch konferenc.
Pi zamen na innosti hostitelskho sttu na taktick rovni je mon zlepit
pipravenost personlu i v oblasti logistick podpory. Pro spn vyuit koncepce
HNS je dleit vnovat pozornost pedevm plnovac fzi vzhledem ke stetu poadavk vyslajcch stt a schopnost sttu hostujcho. I pes systm plnovn, detailn
popsan v publikacch NATO, je zejm, e plnovn operace a cvien me bt
v rznch rovnch zamen provdno jinm zpsobem i v jinm rozsahu. Prce
proto me bt vyuita jako metodick pomcka pro plnovn HNS na dalch mezinrodnch cviench.
Seznam pouitch zkratek
Zkratka
Anglick peklad
Vysvtlivka
22. zVrL/22th HB
22th Helicopter Base
22. zkladna vrtulnkovho letectva
AR
Czech Armed Forces
Armda esk republiky
AIROPS
Air Operations
Vzdun operace
CIS
Communication and Information

Systems
Spojovac a informan systmy
COR
Concept of Requirements
Koncept poadavk
EXOPORD
Exercise Operation Order
Operan rozkaz pro vojensk cvien
FAC
Forward Air Controller
Pedsunut leteck nvod
127
FARP
Forward Arming and Refueling Point
Pedsunut msto pro doplnn

munice a paliva
FCC
Final Coordination Conference
Zvren koordinan konference
FLPC
Final Logistic Planning Conference
Zvren logistick plnovac

konference
HN
Host Nation
Hostitelsk zem
HNS
Host Nation Support
Zabezpeen hostitelskm sttem
HNS REQ
Host Nation Support Request
Poadavek na HNS
HNSA
Host Nation Support Arrangements
Dohody o zabezpeen HNS
HQ SACT
Headquarters, Supreme Allied

Commander Transformation
Velitelstv vrchnho spojeneckho

velitele pro transformaci
ILPC
Initial Logistic Planning Conference
Zahajovac logistick plnovac

konference
IPC
Initial Planning Conference
Zahajovac plnovac konference
JHNSSC
Joint HNS Steering Committee
Spolen dc vbor HNS
JIA
Joint Implementation Arrangement
Spolen implementan dohoda
MCC
Movement Coordination Center
Dopravn koordinan centrum
MoU
Memorandum of Understanding
Memorandum o porozumn
MPC
Main Planning Conference
Hlavn plnovac konference
MTA
Military Training Area
Vojensk vcvikov prostor
NATO
North Atlantic Treaty Organization
Organizace Severoatlantick smlouvy
NOA
Note of Accession
Oznmen o pijet
NOI
Notice of Intention
Zprva (oznmen) o zmru
OPLAN/EXPLAN
Operation Plan/Exercise Plan
Pln operace / pln cvien
OPORD
Operation Order
Operan rozkaz
PfP
Partnership for Peace
Partnerstv pro mr
RLS
Real Life Support
Zabezpeen relnho ivota
POC
Point of Contact
styn orgn, kontaktn osoba
SC
Strategic Command
Strategick velitelstv, velitel

strategickch sil
SHAPE
Supreme Headquarters Allied Powers

Europe
Vrchn velitelstv spojeneckch sil

v Evrop
SN
Sending Nation
Vyslajc zem
SOI
Statement of Intent
Stanoven zmru
SOP
Standard (Standing) Operating

Procedures
Stl operan postupy
SOR
Statement of Requirements
Stanoven poadavk
SS
Site Survey
Rekognoskace infrastruktury
SUP
Support Units
Podprn jednotky
TA
Technical Arrangement
Technick prava
Pozn.:TerminologieuitvprcisedustanovenmiAAP-15Slovnkzkratekpouvanch
vdokumentechapublikacchNATO[15].
128

[1] AJP 4.5 (B). AlliedJointDoctrineforHostNationSupport. NATO Standardization Agency, 2013. 101 p.
[2] V praxi dochz k zsadnm zpodnm v oblasti tvorby a ratifikace plnovac dokumentace. Osoby,
je jsou vyslny na msto konn cvien nebo se astn plnovacch konferenc, nejsou dostaten
zmocnny a seznmeny s postupy, kter vlastnmu poskytnut HNS pedchzej. Tato situace je zpsobena tak tm, e jednotlivch plnovacch konferenc se astn za jednotliv stty asto jin POC,
m nen mon zaruit kontinuitu vyjednvn a pedvn informac.
[3] Ve smyslu AJP 4.5 (B) jsou za SCs povaovni nsledujc velitel: The Supreme Allied Commander
Europe (SACEUR), the commander of Allied Command Operations (ACO), the Supreme Allied Commander Transformation (SACT), the commander of Allied Command Transformation (ACT).
[4] Pokud SN nehodl participovat na standardnm pstupu k MoU (pomoc pijet NOA, SOI), je mon
vytvoit oddlenou bilaterln dohodu s HN. Pokud k tto situaci dochz, je HN povinn informovat
zmocnnho velitele NATO o obsahu tchto ujednn.
[5] JHNSSC je spoluzena velitelem NATO a zstupci HN. Zasedn by se mla astnit reprezentace tbu
velitele NATO, vyslajcch stt a zainteresovanch veejnch i vojenskch orgn hostitelskho sttu.
Ke splnn dlch plnovacch kol mohou bt vytvoeny podvbory a speciln poradn skupiny.
Zamuj se na specifick funkn oblasti (nap. tvorba JIA, poradenstv v oblasti pohonnch hmot,
dopravy, zdravotnickho zabezpeen).
[6] Rekognoskace nen zamen pouze na technick aspekty infrastruktury. Dleitou roli hraj pravidla
pohybu na zem HN, prvn status jednotek SN, pravidla provozu na pozemnch komunikacch,
pohybu v objektech vcviku a nasazen, konektivita a kompatibilita informanch systm, finann
aspekty a dal oblasti vetn zen ivota vojsk tzv. RealLifeSupport. Zsady ivota jsou zpravidla
ve zjednoduen a pehledn form distribuovny POC kadho SN v rmci plnovacch konferenc.
[7] Pokud je vsledek pt plnovac fze HNS zahrnut do ploh TA, me bt strukturovn dvma zpsoby.
Plohy mohou bt rozdleny po jednotlivch funknch oblastech: tdy zsob, doprava, ubytovn atd.
nebo jsou jednotliv plohy rozdlen podle fz jednotlivch vojenskch aktivit.
[8] Field Manual No. 100-8. TheArmyInMultinationalOperations. Washington DC: Department of
the Army, 1997. p. 103.
[9] AD 4.5. Zabezpeenhostitelskmsttem. Praha: Ministerstvo obrany - G AR, 2002. 90 s.
[10] Ramstein Rover 2012, Ramstein Rover 2013, Ample Strike 2014.
[11] V rmci IPC nen zpravidla ptomen dn dstojnk v logistick odbornosti. Dochz na n pouze
k ujasnn prbhu cvien, nastaven vcvikovch aktivit, vylenn nabzench leteckch prostedk
atd. Konkrtn logistick podpora je otzkou nslednch plnovacch konferenc.
[12] Mezinrodn cvien typu AMSE 14 nemaj z praktickch dvod taktick nmt (rozehru). Nejsou
proto do konceptu cvien zahrnovny poadavky na FP. Ochrana a ostraha je organizovna pouze
v souvislosti se zabezpeenm techniky vyslajcch stt, uloen munice, bezpenosti na FARP atd.
Taktick scne jsou potom procviovny v rmci jednotlivch situac cvicmi jednotkami (FAC,
simulovan opposing forces) nikoliv jednotkami logistick podpory.
[13] KVAIL, Martin. AmpleStrike2015IPCLOGBriefing [Presentation]. 22nd Helicopter Base, Sedlec,
Vcenice u Nmt nad Oslavou, 27 January 2015.
[14] Memorandum of Understanding (MoU) between the Ministry of Defence of the Czech Republic and
Supreme Headquarters Allied Powers Europe and Headquarters Supreme Allied Commander Transformation, Regarding the Provision of Host Nation Support for the Execution of NATO Operations/
Exercises. 03 October 2006. 13 p.
[15] AAP-15. SlovnkzkratekpouvanchvdokumentechapublikacchNATO. Praha: ad pro obrannou
standardizaci, katalogizaci a sttn ovovn jakosti, 2012. 350 s.
129

Ploha 1: Seznam zabezpeovanch oblast v rmci HNS
Zdroj: [8]
130
Mgr. Lenka Tomekov
Ozbrojen sily Slovenskej republiky

a vojensk opercia ISAF
Slovak Armed Forces
and military operation ISAF
INFORMACE
Abstrakt:
CieomlnkujepriblipsobenieprslunkovOzbrojenchslSRvovojenskejoperciiISAFaoboznmiitateashlavnmifaktamizapojeniasaSlovenskej
republikyakolenaAlianciedotejtoopercie.Vtextejenartnutgenzaopercie
ISAFakoajgenzaatruktrajednotlivchzloiekslovenskhokontingentu.Poas
svojhopsobeniavISAFezskaliprslunciOSSRcennsksenosti,vakaktorm
zvilisvojuodbornspsobilosadosiahlivyiukompatibilitusostatnmilenmi
Aliancie.Vzveresuvedennajvznamnejieoceneniaodkoalinchpartnerov
zaprofesionlnenasadenie,odbornspsobilosaodhodlanieprslunkovOSSR
pomhaabrnizkladnudskprvaaslobodyafganskhouduapomc
muprevziazodpovednoszasebaasvojukrajinu.
Abstract:
ThemaingoalofthearticleistopresenttheactivitiesofmembersoftheSlovak
ArmedForcesinthemilitaryoperationISAFandfamiliarizethereaderwith
themainfactsinvolvingtheSlovakRepublicasamemberoftheAllianceinthis
operation.ThetextoutlinesthegenesisoftheISAFandstructureofthecomponents
oftheSlovakcontingent.SAFmembersduringtheirtenureatISAFgainvaluable
experiencesthatmakeuptheirprofessionalcompetenceandachievegreater
compatibilitywithothermembersoftheAlliance.Inconclusion,themostimportant
awardsarepresentedbythecoalitionpartnersforprofessionaluse,socompetence
andcommitmentoftheSAFtoassistanddefendbasichumanrightsandfreedom
oftheAfghanpeople,tohelpthemtakeresponsibilityforthemselvesandtheir
country.
Kov slov:
OS SR, ISAF, terorizmus, vojensk opercia, medzinrodn krzov manament
Keywords:
SAF, ISAF, terrorism, military operation, international crisis management
131
vod
Globlne bezpenostn prostredie je v sasnej dobe charakterizovan na jednej
strane vysokou nestabilitou, nerovnomernosou vvoja a na druhej strane vysokou
dynamikou prebiehajcich zmien, ako aj komplexnosou a vzjomnou podmienenosou
prebiehajcich procesov bezpenostnho charakteru. [1] Permanentne rastci potencil
nettnych aktrov a ich vplyv na vvoj bezpenostnho prostredia spsobuje, e nevojensk (asymetrick) hrozby sa stvaj stle viac dominantnejmi. Z nich predovetkm
terorizmus vo vetkch jeho formch, prolifercia zbran hromadnho nienia, medzinrodn organizovan zloin a alie zanaj prevaova nad vojenskmi (symetrickmi)
hrozbami, priom mu kedykovek, kdekovek a v akejkovek podobe a niivej sile
narui bezpenos ktorhokovek ttu na svete. [2]
Severoatlantick aliancia (alej len NATO) v reakcii na tieto nov bezpenostn
hrozby, najm terorizmus, presadzuje komplexn prstup s vyuitm irieho spektra nstrojov a innch mechanizmov. Jeden z najvznamnejch a najinnejch
nstrojov generovania pecifickch vojenskch i civilnch spsobilost, zabezpeujcich adekvtnu reakciu na uveden bezpenostn hrozby, predstavuj opercie
medzinrodnho krzovho manamentu (alej len MKM), do ktorch z titulu
svojho lenstva v NATO prostrednctvom svojich ozbrojench sl aktvne prispieva
i Slovensk republika. [3]
OS SR musia preto v rmci zmienenho medzinrodnho silia rozvja svoje kov
spsobilosti, aby boli schopn efektvne a na poadovanej rovni plni lohy svisiace s lenstvom v Aliancii. Slovensk vojaci dosia participovali na viac ako dvoch
desiatkach operci jednotlivch organizci medzinrodnho krzovho manamentu.
Z vojenskho hadiska najvznamnejou bola participcia na vojenskej opercii ISAF
v Afganistane. Psobenie prslunkov OS SR v nej bolo pozitvne hodnoten nielen
spojencami, ale aj vldou Afganskej islamskej republiky. Slovensk vojaci v nej zskali
mnoho sksenost a zrunost, vaka ktorm si prehbili svoje odborn spsobilosti.
Ako uviedol minister obrany Martin Glv [4], psobenie slovenskch vojakov
v opercii ISAF presiahlo vojensk rozmer, nakoko prslunci OS SR vykonali pre
ud v Afganistane vea uitonho, o im uahuje ivot, rob ho bezpenejm a dva
ndej na lepiu budcnos napr. postavenie Sobotnej koly pre deti v Kandahre,
odmnovanie vye dvoch milinov tvorcovch metrov plch, pomoc pri rekontrukcii
a vstavbe dleitej infratruktry, kontrolou takmer 20 000 ut at.
1. Vojensk opercia ISAF Afganistan

Zkladom afganskho problmu je skutonos, e neexistuje afgansk nrod v zmysle
Eurpy 19. storoia. Afganistan je tvoren kmeovmi zvzmi, kmemi a rodinami,
ktorch lojalita ku Kbulu je a na desiatom mieste. V sasnej dobe v Afganistane
psob celkom es vekch a vemi mocnch tzv. warlords (miestni kmeov nelnci), ktor maj svoje vlastn armdy v pote niekoko desiatok tisc ozbrojencov, ktor
s ozbrojen tankami, obrnenmi transportrmi a akm delostrelectvom. [5]
Po vojenskej invzii ZSSR na konci roku 1979 sa Afganistan stal postupne toiskom najradiklnejch islamskch extrmistov. V roku 1996 tu naiel toisko
132
aj Usma bin Ldin. O dva roky neskr si Taliban vyntil svoju nadvldu na vinou
zemia Afganistanu a vytvoril si tu svoju zkladu, odkia naplnovali aj teroristick
toky na USA. Krtko po nich bola pod vedenm USA vytvoren opercia Trval sloboda, ktor skonila vekm spechom po strnke vojenskej aj politickej. Upokojenie
situcie v tejto krajine vak nemala dlh trvanie a zaali sa aj tu uplatova metdy
a postupy asymetrickej vojny, ktor sa osvedili v Iraku. Kmeov nelnci vytvorili
zdruenie tzv. protikoalinch bojovnkov (anti-coalition militants) zneuvajcich
islam k zdvodneniu bezohadnch taktickch a technickch postupov proti vojakom
NATO. [6] Tieto udalosti zsadne zmenili situciu v Afganistane a vyntili si, aby
sbene s operciou Trval sloboda (dominantne americkou), do nronej hry vstpilo
i NATO. [7]
ISAF bola vojensk opercia NATO vytvoren 20. decembra 2001 na zklade rezolcie Bezpenostnej rady OSN . 1386, ktorej cieom pvodne bolo vytvori bezpen
prostredie v hlavnom meste Afganistanu Kbule, m sa malo umoni vytvorenie
tzv. Doasnej afganskej vldy na ele s Hamdom Karzaiom. V oktbri 2003 rozhodla
Bezpenostn rada OSN o rozren mandtu ISAF-u na cel Afganistan. SR sa hlsila
k siliu irieho spoloenstva o stabilizciu Afganskej islamskej republiky a spolu
so spojencami k boju proti terorizmu. Ako uvdza Eichler [8], ete na zaiatku 90. rokov
nebol terorizmus povaovan za hrozbu, ale skr sa o om hovorilo ako o riziku.
Po 11. septembri 2001 sa pohad udstva na zmenil.
Opercia Trvalsloboda mala za cie napomc obnove mierovho ivota v Afganistane. Zrove mala za lohu eliminova psobenie teroristickch organizci
a znii ich zkladne. SR prispela do tejto opercie vyslanm troch rotci enijnch
jednotiek na plnenie loh na letisku v Bagrame. 40lenn stavebn letiskov ata
dosiahla pln operan pripravenos 1. oktbra 2002. Prslunci OS SR sa podieali
spolu s americkmi a talianskymi vojakmi na rekontrukcii a optovnom vybudovan
vzletovch a pristvacch plch letiska v Bagrame. Slovensk tbor bol sasou
medzinrodnej vojenskej zkladne. Prslunci OS SR a na mal vnimky pracovali
s technikou, ktor si sami priviezli z vlasti. as SR v tejto opercii mala mimoriadny
vznam z hadiska jej medzinrodno-politickej akceptcie a politickobezpenostnej
preste v rmci boja proti terorizmu.
Uznesenm Nrodnej rady SR . 2004 zo 14. decembra 2005 a po predchdzajcej
dohode s NATO bola slovensk enijn jednotka presunut z koalinej opercie Trval
sloboda do opercie ISAF pod vedenm NATO. Tu sa zlila so enijnou a odmnovacou
jednotkou psobiacou v tejto opercii do multifunknej enijnej roty Kbulskej medzinrodnej brigdy. Politick aisko NATO v ISAF-e spovalo v udriavan solidarity,
sdrnosti a dveryhodnosti Aliancie v tejto krajine, priom strategickm cieom bolo,
aby Afgansk nrodn bezpenostn sily boli schopn poskytn bezpenos a udra
stabilitu svojej krajiny bez podpory sl NATO. Rozirovanie opercie ISAF bolo uskutonen hlavne prostrednctvom provinnch rekontruknch tmov (alej PRT),
ktorch lohou bolo rozirovanie prvomoc centrlnej afganskej vldy a podpora
bezpenosti a rozvoja Afganistanu.
133
2. Psobenie OS SR vo vojenskej opercii ISAF

Ako uviedol nelnk Generlneho tbu OS SR generlporuk Maxim [9], krajiny,
ktor maj obmedzen zdroje, sa pecializuj iba na niektor, najm nedostatkov
spsobilosti Aliancie. To je poda neho do znanej miery aj prpad OS SR, ktor sa
sce ete usiluj zachovva vevojskov charakter, ale u iba s obmedzenou rovou
schopnost, priom sa pecializuj naprklad na oblas likvidcie nevybuchnutch
vbunn, rdio-chemicko-biologick ochranu i pecilne sily.
Prslunci OS SR psobili v opercii ISAF:
v enijnej jednotke;
v strnej jednotke;
v zdravotnckom tme ponej nemocnice CZ/ROLE 2E;
v provinnch rekontruknch tmoch;
v poradnom a stynom tme;
v prvku nrodnho podpornho elementu;
v skupine pecilnych operci;
v tme podpory sluieb komunikanch a informanch systmov;
v tme likvidcie nevybuchnutch vbunn;
vo vcvikovom centre nrodnej polcie Afganistan;
v poradnom tme pre mobiln bezpenostn zsahov;
vo velitestvch misie ISAF;
vo vojenskom poradnom tme.
Ako prv sa do silia o stabilizciu Afganistanu zapojili slovensk enisti v roku 2002.
Postupne sa zapjali aj vyie spomnan tmy a jednotky. Zdravotncky tm siedmych
profesionlnych vojakov bol vyslan v roku 2008 v dvoch rotcich do eskej ponej
nemocnice na medzinrodnom letisku KAIA v Kbule, kde spolu s eskmi kolegami
zskali neoceniten sksenosti z medzinrodnho prostredia.
V septembri 2008 bola vyslan do Afganistanu strna jednotka s lohou strenia
kempu Holland v Tarin Kowte v provincii Uruzgan. V decembri 2008 bola nasaden
alia strna jednotka do provincie Kandahr, ktorej hlavnou lohou bolo strenie
leteckej zkladne v Kandahre. Obe strne jednotky boli nasaden v rovnakom zloen
o pote 50 prslunkov OS SR. V marci 2009 bola alia 50lenn strna jednotka
vyslan do kempu Deh Rawood v provincii Uruzgan. V jni 2013 bol mandtov poet
prslunkov strnej jednotky naven na 179 s predenm psobenia v opercii ISAF
do 31. decembra 2014.
Prslunci jednotky likvidcie nevybuchnutch vbunn (EOD) po zskan potrebnch spsobilost zaali plni lohy v medzinrodnom krzovom manamente a boli
zaraden do deklarovanch jednotiek v rmci esko-slovenskej bojovej skupiny
Eurpskej nie. V opercii ISAF sa zapjali do pecilnych operci a odstraovali improvizovan vbun prostriedky. Svoje psobenie v opercii ukonili da
31. decembra 2013. Najvm spechom tejto jednotky je 263 spench zsahov pri
EOD incidentoch v priebehu trojronho psobenia v opercii ISAF. Rieenie tchto
incidentov bolo sasou priamej bojovej podpory americkch jednotiek na zem
Afganistanu. [10]
134
OS SR sa zapojili do prce provinnch rekontruknch tmov v mji 2007

do maarskho provinnho rekontruknho tmu (PRT) v Pol-e-Khormi v provincii
Baghlan bol vyslan dstojnk pre rozvoj civilno-vojenskej spoluprce (CIMIC), ktor
bol v auguste doplnen dstojnkom pre riadenie operci. Postupne sa dstojnci OS SR
zapojili aj do holandskho PRT v Tarin Kowt. Psobenie slovenskch dstojnkov v PRT
bolo ukonen v jli 2013. Hlavnou lohou PRT bolo budovanie dvery medzi miestnym
obyvatestvom, intitciami a silami ISAF, podpora a koordincia projektov pomoci pri
rekontrukcii, ako aj reforma bezpenostnho sektoru a ttnej sprvy v oblasti zujmu
PRT. Prslunci OS SR zaraden do PRT plnili lohy stanoven velenm provinnho
rekontruknho tmu. Zapojenie prslunkov OS SR do innosti PRT psobiacich
v opercich NATO je nevyhnutn pre rozvoj CIMIC.
Velite elitnej americko-slovenskej Poradenskej skupiny pre pecilne opercie
v Afganistane (SOAG) plukovnk Fred Dummar [11] vyjadril vek spokojnos s integrciou slovenskho komponentu. Americk aj slovensk vojaci okrem poradenstva
v prospech SOAG radili tie afganskm mobilnm trningovm tmom pecilnych sl.
Plukovnk Dummar zdraznil, e aj tento prklad spoluprce Amerianov a Slovkov
v ISAF-e poukazuje na dleitos a nevyhnutnos zkej integrcie sl pre pecilne
opercie partnerskch krajn Aliancie. Sily pecilnych operci plnia aj lohy typu
vcvik, poradenstvo, podpora. Mlo poetn skupina vysoko trnovanch, pecificky
vystrojench a vyzbrojench prslunkov so irokmi vedomosami v mnohch
oblastiach, dokzala psobi izolovane a pritom pomha s prpravou spriatelench
bezpenostnch sl.
Hlavnou lohou poradnho a stynho tmu (OMLT), ktor bol prilenen k jednotke
Afganskej nrodnej armdy (ANA), bolo psobi ako premostenie medzi spolonm
zkladnm vcvikom jednotiek ANA v Kbulskom vojenskom trningovom centre
a aktivitami v urenej posdke zameranmi na operan nasadenie jednotiek ANA.
lohou OMLT bolo vies vcvik a zakolenie jednotiek ANA prostrednctvom vojenskch odbornch intruktorov, podporujc tak jednotky ANA v osvojen si postupov
a zkladnch princpov od plnovania opercie a po jej realizciu pri nasaden.
V roku 2008 prijala SR politick rozhodnutie vysla troch prslunkov OS SR vybudova modul nasaditench komunikanch a informanch systmov (DCM-C), ktor
by slil na zabezpeenie podpory komunikanch a informanch systmov (KIS) nielen
v opercich, ale aj v ostatnch aktivitch NATO. Bol to prspevok naej krajiny k naplneniu jednej z kovch nedostatkovch spsobilost NATO. Nai prslunci poskytovali podporu sluieb KIS v rmci Spojenho velitestva ISAF v Kbule, ako aj podpory
rdiovch systmov v rmci velitestva pecilnych sl v Kbule. Priestor psobenia
DCM-C bol vymedzen na cel operan priestor opercie ISAF. Prslunci OS SR
takto preukzali svoje odborn znalosti v oblasti KIS a zrove zskali nov sksenosti
a poznatky, ktor bud mc vyui pri plnen zvzkov voi NATO v budcnosti.
V Sprve o psoben SR v aktivitch medzinrodnho krzovho manamentu
(MKM) v roku 2014 sa uvdza, e na zabezpeenie asti v aktivitch MKM
v roku 2014 SR vynaloila celkovo 28 110 784 eur, z toho z rozpotovej kapitoly
MO SR ilo 27 134 291 eur. Na zabezpeenie plnenia loh kontingentu OS SR v opercii
ISAF bolo v roku 2014 vyerpanch 15 375 090 eur. Na plnenie loh DCM-C bolo
v roku 2014 vyerpanch 117 202 eur nklady boli sledovan samostatne, nakoko
ilo o nasadenie truktry NATO do opercie MKM.
135
Prslunci OS SR poas celho psobenia vo vojenskej opercii ISAF boli za svoje

odhodlanie, nasadenie a vysok profesionlnu innos vyznamenan mnohmi oceneniami od svojich nadriadench, ale aj od koalinch partnerov.
Medzi najvznamnejie ocenenia udelen v tejto opercii patria:
titul Hrdinada prslunk OS SR psobiaci v jednotke ochrany a obrany (Force
Protection Unit) preukzal vek dvku profesionalizmu a tm zabrnil zbytonm
stratm na civilnch ivotoch;
titul Hrdinabojiska pre slovensk EOD tm a sprva o vnimonom ine velitea
EOD spolu s celm jeho tmom, ktor bola prednesen na zasadnut Kongresu
USA vo Washingtone 14. decembra 2011, kde bola vyzdvihnut vnimonos
slovenskho EOD tmu;
medaila Zastatonos pre prslunka OS SR, ktor pohotovou reakciou a nslednm
poskytnutm prvej pomoci prispel k zchrane ako zranench zo da 9. jla 2013;
udelenie medail ministerstvom obrany USA;
uvedenie velitea EOD tmu do Siene slvy OS SR;
ocenenia od ministra obrany SR a nelnka Generlneho tbu OS SR.
V tejto vojenskej opercii prili o ivot traja prslunci OS SR:
da 9. jla 2013 pri teroristickom toku v priestoroch zkladne KAF v Kandahre
zahynul prslunk OS SR rotn in memoriam Daniel Kavuliak,
da 27. decembra 2013 na nsledky vbuchu nstranho vbunho systmu
poas presunu koalinho konvoja zahynuli dvaja prslunci OS SR kapitn in
memoriam Edmund Makovnk a rotmajster in memoriam Patrik Fratia.
Zver
Prslunci OS SR prispievaj k reniu dobrho mena SR v medzinrodnom prostred.
Ako je uveden v Bielej knihe o obrane SR [12], vzhadom na vvoj bezpenostnho
prostredia a tradin aj nov hrozby, ktor nadobdaj komplexnej charakter, ich efektvne rieenie si vyaduje komplexn prstup integrujci pouitie nielen vojenskch ale
aj nevojenskch nstrojov. lohou OS SR je zaisti predovetkm vonkajiu obranu
krajiny a plni svoje zvzky vyplvajce z platnch medzinrodnch zmlv, zkonov a smernc. [13]. Naa snaha plni si svoje zvzky zodpovedne a na poadovanej
rovni bola ocenen zo strany Aliancie aj medzinrodnho spoloenstva. Je nevyhnutn,
aby sme neustle rozirovali a zlepovali spsobilosti na zaistenie bezpenosti vade
tam, kde je to potrebn. Flexibilita, kompatibilita a schopnos adekvtne reagova
na zmeny v bezpenostnom prostred nie s samozrejmosou.
SR sa ako len Aliancie pripojila k snahe pomc uom v Afganistane zlepi
ich podmienky pre dstojnej a spokojnej ivot, vytvori tak bezpenostn prostredie, ktor by umoovalo medzinrodnm humanitrnym organizcim obnovova
v Afganistane infratruktru, vzdelvacie a zdravotncke zariadenia a napomhalo pri
upevovan moci centrlnej vldy a pri budovan prvneho ttu.
Okrem vojenskej pomoci boli v roku 2008 za asistencie prslunkov OS SR a Americkej agentry pre medzinrodn rozvoj zaslan do Afganistanu tyri vek zsielky
136
materilnej pomoci pre uteencov a najchudobnejch obyvateov. V poslednch troch

rokoch SR zaslala tmto uom materilnu pomoc za pribline 400 tisc eur.
Vojensk opercia ISAF skonila da 31. decembra 2014. Zastnilo sa jej viac ako
3 600 prslunkov OS SR. I napriek vemi vnym a nebezpenm nstrahm a hrozbm
bola misia ISAF ivotne dleit pre NATO, ale aj pre celosvetov boj proti terorizmu. [14] Celosvetov vznam misie ISAF vyjadruje Ahmed Rashid: VAfganistane
sahrnielenobudcnosprezidentaKarzaho a oakvania afganskho udu na poli
stability, rozvoja a vzdelanosti. Hr sa taktie o budcnos OSN, NATO, Eurpsku niu
ale aj o silu a prest Ameriky.[15]
Kee je potrebn, aby sa aj naalej rozvjali schopnosti Afganskch nrodnch bezpenostnch sl (ANSF), rozhodnutm Severoatlantickej rady NATO z 28. novembra 2014
a na zklade platnej dohody o statuse sl (SOFA) od 1. janura 2015 vznikla opercia
Resolute Support. Jej charakter je odlin od vojenskej opercie ISAF je to nebojov opercia. Takmer 12 tiscok vojakov sa v tejto opercii zameriava predovetkm
na vcvik, poradenstvo a asistenciu afganskm zlokm. Na zklade uznesenia NR SR
. 1327/2014 podporuje SR tto nevojensk operciu prspevkom do 66 profesionlnych
vojakov, aby svojou vysoko profesionlnou prcou a udskm prstupom aj naalej
rili dobr meno svojej krajiny.
Poznmky k textu a pouit literatra
[1] IVANK, R. JURK, V. 2014. KauzalitaparticipcieOzbrojenchslSlovenskejrepublikyvopercichmedzinrodnhokrzovhomanamentuajejfinannaspekty.Ostrowiec wietokrzyski, Poland:
Wysa Szkola Biznesu i Przedsiebiorczoci w Ostrowcu w., 2014. s. 11. ISBN 978-83-64557-05-7.
[2] IVANK, R. JURK, V. 2013a. Mierovopercievybranchorganizcimedzinrodnhokrzovhomanamentu.Liptovsk Mikul: Akadmia ozbrojench sl generla M. R. tefnika, 2013.
s. 15. ISBN 978-80-8040-469-7.
[3] IVANK, R. JURK, V. 2013b. PeaceOperationsofInternationalCrisisManagement.Ostrowiec
wietokrzyski, Poland: Wysa Szkola Biznesu i Przedsiebiorczoci w Ostrowcu w., 2013. s. 15.
ISBN 978-83-936652-6-6.
[4] GLV, M. 2014. akujem kadmu vojakovi. In Obrana, ro. XXII, . 11/2014, s. 15, ISSN 1336-1910.
[5] HYNEK, N., EICHLER, J. 2010. ei v Afghnistnu. In Vojensk rozhledy, ro. 19 (51), . 2, s. 88100,
ISSN 1210-3292.
[6] Ref. 5.
[7] Ref. 5.
[8] EICHLER, J. 2006. Medzinrodnbezpenostnapotku21.stolet. Praha : AVIS Praha. 2006. s. 216.
ISBN 80-7278-326-2.
[9] MAXIM, M. 2014. no aj pre spolon projekty vyzbrojovania. In Obrana, ro. XXII, . 10/2014,
s. 1011, ISSN 1336-1910.
[10] IAK, J. 2014. astie i pripravenm. In Obrana, ro. XXII, . 10/2014, s. 3435, ISSN 1336-1910.
[11] DUMMAR, F. 2014. Afganci potrebuj poradenstvo pre pecilov. In Obrana, ro. XXII, . 10/2014,
s. 11, ISSN 1336-1910.
[12] MO SR, 2013. BielaknihaoobraneSR. Ministerstvo obrany Slovenskej republiky.
[13] GREGA, M., NA, J., SCHBER, T. 2013. Aktri bezpenostnej a obrannej politiky ttu. In Policajn
teriaaprax. Bratislava: Akadmia Policajnho zboru. ro. XXI. . 4/2013. s. 8495. ISSN 1335-1370.
[14] Ref. 5.
[15] Rashid A. In Ref. 5.
alie zdroje
1. Sprva o psoben SR v aktivitch medzinrodnho krzovho manamentu v roku 2014

2. www.mosr.sk
137
doc. PhDr. Marek Louek, Ph.D.
INFORMACE Recenze
Jan Eichler: Vlka a mr ve 20. stolet
Vojensk rozhledy, 2015, ro. 24 (56), . 2, s.138141, ISSN 1210-3292 (titn verze), ISSN 2336-2995 (on-line).
Dv knihy Jana Eichlera k djinm vlky a mru ve dvactm stolet (Karolinum, 2013, 2014) jsou vynikajcm
pspvkem do esk spoleenskovdn a vojenskohistorick literatury. Autor v nich poutav l stdn vlek
a mru v uplynulm stolet. Nezastr, e ozbrojen konflikty a vlky provzely lidstvo na jeho dosavadn pouti tak
asto a v tak velkm rozsahu, e nelze realisticky oekvat,
e by do budoucna zmizely.
Prvn kniha Od Sarajeva po Hiroimu. Vlka a mr
v prvn polovin 20. stolet (2013) se zabv vlenmi
djinami prvn poloviny dvactho stolet. Prvn kapitola
nabz teoretick a metodologick vchodiska. Druh kapitola nastiuje prvn svtovou vlku. Tet kapitola diskutuje
mezivlen obdob. tvrt kapitola l druhou svtovou
vlku jako nejkrvavj stet mezi expanzivnmi stty a jejich
odprci.
Druh kniha Od Hiroimy po Blehrad. Vlka a mr
vedruhpolovindvacthostolet (2014) zkoum djiny
druh poloviny dvactho stolet. Prvn kapitola opt nastiuje teoretick a metodologick vchodiska. Druh kapitola
l studenou vlku jako kolsn mezi pozitivnm a negativnm mrem. Tet kapitola vysvtluje hlavn udlosti studen vlky. tvrt kapitola analyzuje vlku a mr v dob
globalizace.
Prce pedstavuje zajmav pspvek k teorii vlek a mru: kombinuje historick
zkoumn s cennmi analytickmi postehy. Nad uplynulm stoletm se zaml ve svtle
dvou vznamnch teori, autor Johna Galtunga a Raymonda Arona. Vyuv pitom
empirick poznatky vztahujc se k tomuto stolet a k jeho zlomovm udlostem. Na pkladu historickch udlost testuje zkladn teorie.
Mezinrodn vztahy se podle Eichlera pohybuj v dyadickm pohybu mrvs.vlka.
Vlka propuk nebo je zahjena tehdy, kdy mr u je pro hlavn aktry nevhodn
nebo neudriteln. Naopak mr pichz ve chvli, kdy vlka pinesla tak velk ztrty
a kody a vydala si tolik obt, e u v n nikdo nechce pokraovat a vichni ji chtj
ukonit a znovu se vrtit do stavu mru.
Eichler m naprostou pravdu, e zkladn pinou vlek je vn konfliktnost,
neustl stetn zjm na mezinrodn scn. Proto vechny stty svta neustle zlepuj schopnosti, aby vlkm dokzaly zabrnit (prostednictvm diplomacie a uzavrn
138
alianc), nebo aby obstly v ppad, e u nen mon je odvrtit a jde o to nasadit
nejefektivnj prostedky k dosaen vlench cl.
Za vlku autor povauje takov ozbrojen zpas, pi nm je pmo na bojitch
zabito nejmn tisc lid za jeden rok boj. Pokud jich je mn, pouv radji pojem
ozbrojen konflikt. A se nm to lb nebo ne, vlka je bohuel jednm z prvodnch jev
lidskch djin u proto, e leckdy pedstavovala nejkrat cestu a rovn nejrychlej
a nejinnj zpsob k naplnn cl stt.
Vlky autor len do dvou zkladnch skupin: do prvn z nich pat vlky, kter jsou
vedeny kvli konkrtnm, materilnm zjmm (nap. kvli hranicm, kvli prodnm
zdrojm, zskn novch trh, kvli obchodnm i finannm zjmm apod.). Druhou
skupinu pedstavuj vlky s nematerilnmi pinami (nap. etnick konflikty, nboensk vlky apod.).
Zdrojem etnickch konflikt jsou etnick skupiny, kter se ct bt spojeny ddictvm
svch pedk: jazykovmi, kulturnmi nebo nboenskmi pouty. Tragickm pkladem
byly napklad vlky, ve kter v 90. letech vystil rozpad Jugoslvie. K etnickm vlkm
me vst i snaha nrodnostnch skupin o vytvoen svho vlastnho sttu nebo pipojen
k sousednmu sttu (nap. pipojen Sudet k Nmecku ped druhou svtovou vlkou).
Nboensk vlky maj koeny podobn. Eichler argumentuje, e nboensk pesvden pat k nejhlubm a rovn nejastjm pinm vzjemn nenvisti. Je spojeno
s a bezmeznou vrou v urit idely a hodnoty, s nesmlivost k jinm pesvdenm
a pedevm odhodlnm poloit za vlastn vru i ivot. Nejkonfliktnjm nboenstvm
dnenho svta je islm.
I pes napchan zlo se na vlky po dlouhou dobu nahlelo jako na jeden ze zpsob,
jeho prostednictvm je mon eit spory a stety zjm mezi stty. Nap. Carl von
Clausewitz (2008) povaoval vlku za akt nsil, jeho smyslem je donutit protivnka
k tomu, aby jednal tak, jak chceme my. Vlku povaoval za racionln a instrumentln,
protoe je vsledkem racionln rozvahy politickch initel a slou k dosahovn
nrodnch zjm.
Podle Eichlera Clausewitzovo pojet postupn zaalo ztrcet na relevantnosti,
a to zejmna tv v tv totlnm svtovm vlkm, kter zachvtily svt ve 20. stolet.
Nejsem si pln jist, e by clausewitzovsk nhled na vlky a jejich roli v mezinrodnch
vztazch byl pekonan. Nicmn souhlasm s autorem, e ve 20. stolet sice na jedn
stran vlky propukaj mn ne v minulosti, na druh stran jsou ale niivj, co
vol po hlub reflexi.
Hojnost vlek a jejich vznam v djinch lidstva se odr v jedn vznamn teorii,
kterou je teorie vlench cykl. Jej autoi se nesousteuj na piny vlek, ale spe
na jejich periodicitu a mezinrodnpolitick dsledky. Pipoutj, e vlky jsou mimodn niiv, ale pesto se domnvaj, e budou pomrn asto propukat i v budoucnosti.
Vechny aspekty lidsk innosti maj toti cyklick charakter, vetn vlek.
Eichler cituje G. Modelskho (1987), kter doel k zvru, e za poslednch 400 let
jsou vznamn etapy svtovch djin vdy ohranieny vlkou, jejich vtzov mn
mezinrodn uspodn podle svch zsad a poteb. Vzestup a pd impri souvis
s jejich vlenm nasazenm. Modelski tvrd, e politick djiny svta se vyvjej
ve znamen ady etap, kterm dominuje njak sted initel i hegemon.
Po uplynut nkolika desetilet se udrovn mezinrodnho uspodn stv stle
nkladnj, a peshne hegemonovy monosti. S tm sl vliv revizionistickch stt,
139
kter se doaduj novho uspodn a sv zjmy prosad cestou vlky, aby se po jejm
ukonen stali hegemony novho mezinrodnho uspodn. Modelski argumentuje,
e takov vvoj se za poslednch 400 let pravideln opakuje.
Panuje naprost shoda v tom, e mr je doucm stavem a protikladem vlky. Otzkou je, jak mru doshnout. Zde se rzn pozice idealistick a realistick. Idealist sz
na nadsttn autoritu, kter by jednotliv aktry kontrolovala a potlaovala jejich sklony
k pouvn sly. Podle realist kad stt usiluje o to, aby ml k dispozici nstroje
vojensk sly a nedln s tm i sklony k jejich pouvn.
Idealistick pstup klade rozhodujc draz na spolen hodnoty, normy a postupy
pi vytven mezinrodnho mrovho uspodn. Proto sz na kolektivn sil a mezinrodn spoluprci pi zachovn mru. Takov pstup dobe odpovd teorii i praxi
bezpenostnch vztah mezi demokratickmi stty, kter oekvaj, e m vce je svt
demokracie, tm lpe pro mezinrodn bezpenostn spoluprci i mr.
Eichler si nezastr, e idealistick pstup m dv zsadn skal. Prvnm z nich jsou
vztahy mezi demokratickmi stty na jedn stran a nedemokratickmi nebo dokonce
dikttorskmi stty na stran druh. John Mearshheimer namt, e v konkrtnch
situacch bv tk odliit mezi agresorem a obt, v ad ppad mohou stty vhat
s pipojenm se ke koalici, vytvoen proti sttu oznaenmu za agresora, v jinch ppadech me bt agrese jedinou monost, jak zabrnit vzestupu sttu, kter znamen
hrozbu pro sv sousedy.
Druh skal idealistickho pstupu pedstavuj vzjemn vztahy mezi nedemokratickmi a dikttorskmi stty. Ty maj hodn daleko od ivota v mru a vzjemn
spoluprce. Jejich vzjemn bezpenostn spoluprce se omezuje na obdob, v nich
el spolenm hrozbm. Mnohem astj formou jejich vzjemnch vztah jsou stety
zjm nebo dokonce vlka.
Realist nenahlej na mr jako na nco trvalho, ale povauj jej za doasn uspodn, jeho pevnost a dlka trvn zvis na rovnovze sil mezi hlavnmi hri, ne-li
dokonce pmo na sle vlivu hegemona. Protoe neexistuje dn nadsttn autorita, kter
by mohla zabrnit tomu, aby stty zahajovaly vlky, je kad mr spe pechodnm
stavem a trval mr spe zbonm pnm.
Teorie rovnovhy sil vychz z pedpokladu, e v anarchickm prosted mezinrodn
politiky, kde neexistuje dn nadsttn autorita, se kad stt sna zabrnit tomu,
aby mu jin stt vnucoval svou vli, aby jej nutil chovat se jinak, ne chce on sm, nebo
aby postupn slil jeho vliv v nkter sti svta. V takov situaci bude stt mobilizovat
vechny sv zdroje, aby ntlaku odolal (vnitn vyvaovn).
Osobn je mi bli pstup realist, podle nich rozhodnut pro vlku je vsledkem
racionlnho rozhodnut nejvych politickch initel. Na potku vlky je vdom
rozhodnut vychzejc z kalkulace, podle n je pro dosaen cl vlka vhodnjm
nstrojem ne mr. Hlavnm aktrem mezinrodnch vztah je nrodn stt, kter hj
pedevm vlastn zjmy. Zkladem pro peit kadho sttu je moc a sla. Mezinrodn
mr je pak vsledkem toho, jak je postaven a vliv stt v mezinrodnm prosted.
Eichlerovy monografie vychzej z holistick teorie, podle n chovn, zjmy i identita zkoumanch aktr jsou siln ovlivnny i dokonce vytveny strukturou. Osudy
vlek a mru byly v jednotlivch obdobch minulho stolet pedurovny jednak mezinrodnm uspodnm, jednak silou a ambicemi jednotlivch aktr. Upednostnn
holistick teorie vak neznamen, e by se tak stalo na kor individualistickch pstup.
140
Nleit pozornost je vnovna i vysvtlen motivace a jednn klovch politickch osobnost, zejmna prezident USA (W. Wilson, F. D. Roosevelt, J. F. Kennedy,
H. Truman, R. Reagan), premir vznamnch evropskch zem (nap. Velk Britnie
a Francie), ale dikttor jako Stalin i Hitler, kte pijmali zsadn rozhodnut na poli
zahranin a bezpenostn politiky.
Ob knihy Jana Eichlera o vlce a mru ve dvactm stolet bychom mli pozorn
st. Autor vborn kombinuje znalosti mezinrodnch vztah a historie. I kdy on sm
inklinuje spe ke konstruktivismu a liberlnmu idealismu, z jeho knih mohou plodn
erpat i ti, kdo maj ble k realistickmu pstupu. Ob knihy lze doporuit nejen
pro odbornou, ale i laickou veejnost.
Literatura:
ARON, R.: HistorieXX.stolet: Praha, Academia 1999.
CLAUSEWITZ, C. von: O vlce: Praha, Academia 2008.
EICHLER, J.: OdSarajevapoHiroimu.Vlkaamrvprvnpolovin20.stolet: Praha, Karolinum 2013.
228 stran, ISBN 978-80-246-2179-1
EICHLER, J.: OdHiroimypoBlehrad.Vlkaamrvdruhpolovin20.stolet: Praha, Karolinum 2014.
272 stran, ISBN 978-80-246-2251-4
MODELSKI, G.: LongCyclesinWorldPolitics: London, Macmillan 1987.
141
Richard vanda
PERSONLIE
Generl Bohuslav Vetika a jeho pln

tyfovho toku v dob okupace
Bohuslav Vetika, rodk z vchodoeskho Nchoda, se narodil 25. z 1893. Jeho otec Jan Vetika byl tm, kdo chlapce
vedl k vojenskmu zpsobu ivota, k nmu patilo i noen
uniformy v tlm vku. Kdy byl malmu Bohuslavovi rok a pl,
pesthovala se rodina Vetikovch z Nchoda do Josefova
a na pelomu dubna a kvtna do Vdn, kam byl Jan Vetika ji
v minulosti sluebn vzn. V 11 letech odeel Vetika na ni
vojenskou relku do dolnorakouskho Fischau. Po jejm dokonen roku 1908 ho otec poslal na vojenskou relku do Hranic
na Morav, kterou dokonil roku 1911. Dky skvlm studijnm
vsledkm byl pot pijat tak na Technickou vojenskou akademii v Mdlingu v Dolnch Rakousch. Vetikovo studium
probhalo vborn. Jak se dovdme z vysvden z akademickch rok 19111912
a 19121913, byl Bohuslav Vetika velmi taktn, tich se stle vbornmi znalostmi
a schopnostmi. Jeho vsledn hodnocen bylo sehr gut velmi dobr. [1] Dne 1. srpna
1914 opustil akademii v hodnosti poruka. O tyi dny pozdji vyhlsilo Rakousko-Uhersko vlku Rusku. Nsledoval odjezd na frontu. Jeho bojov vystoupen v rakousk
armd nemlo dlouhho trvn, nebo v prvnch zijovch dnech byl zajat Rusy a odesln do zajateckho tbora na Sibii. Do eskoslovenskch legi vstoupil 22. srpna 1916.
Po boku generla Gajdy pak proel Ruskem a do Vladivostoku. Do vlasti se vrtil
a v lt 1920. Nov republika ovem potebovala mlad schopn dstojnky s bojovmi
zkuenostmi, a proto byl po krtk dovolen povoln do sl. armdy a poven velenm
25. lehk poln dlosteleck brigdy v Jaromi-Josefov ponaje 16. jnem 1920. [2]
V tto funkci setrval a do zniku brigdy 15. nora 1925. Nov se stal velitelem 4. poln
dlosteleck brigdy v Hradci Krlov, kterm byl a do 30. z 1930. Ambicizn
a ostatnmi nadzenmi chvlen Vetika postupn zastval msto velitele dlosteleckho uilit, poslze byl odesln na velitelstv zemskho dlostelectva do Brna,
a nakonec zskal velen p divize.
Jako velitel 15. p divize Janok pesdlil v z 1938 do Senice. Jeho divize
s necelmi 11 tisci mui spadajc pod VIII. sbor byla soust zloh Hlavnho velitelstv.
Prvoadm kolem byla obrana Slovenska ped ppadnm maarskm tokem. Onch
osudnch sedm dn, kter dlily dobu mezi mobilizac a podpisem Mnichovsk dohody,
rozhodlo o dalm jeho osudu. Se slzami v och vojci dali, aby se mohli brnit.
Marn. Vetikovm pevnm pesvdenm bylo, ezasouinnostiPolska,kdyby
sesnmjednalo,mohlobtiNmeckovroce1938vojenskyporaeno.Nesdlelnzor
nejvyhovelensl.armdy,eobranaRepublikyjenemon.Praviltehdy:Kdyby
panpresidentBenebylnechalsvolatkporadvelitelevojenskchjednotek,bylibyzdrcujcvtinoudoporuilip. presidentovivlku.Veslovenskchhorchbychommohli
bojovatsspchemvelmi dlouho. [3]
142
ternho rna 14. bezna 1939 zatoila maarsk armda na Podkarpatskou Rus.
et vojci se tu staten brnili, avak nae jednotky ze Slovenska jim u ve svzeln
situaci pomoci nemohly, nebo tho dne vyhlsilo Slovensko samostatn tt.
eskoslovensk vojensk sprva se rozpadla a bezpenost na Slovensku pela do rukou
Hlinkovch gard. Pan Milada Vetikov vzpomnala, jak pili do trennskch kasren
a ekli stroze: ehnivon. A tak se museli Vetikovi sbalit a Slovensko koncem
bezna opustit. Se vznikem Protektortu echy a Morava se obyvatelstvo, a zvlt
pslunci armdy, jen tko smiovali. Zaprodni spojenci v Mnichov a zrada v adch
vlastnch politickch initel vedouc k okupaci zbytku republiky to byly pohnutky,
je vedly na potku okupace bval dstojnky sl. armdy od vah o nrodnm odboji
k inm. Ihnedpozzenprotektortua polikvidovneskoslovenskarmdyustavily
sepodvedenmdstojnkapoddstojnkskupiny,kternesouhlasilystmtostavem
achtlybhempozdjvlkynm.eprotizpadnmmocnostemaprotiPolskuaktivn
ileglnpracobnovitizpteskoslovenskourepubliku.Tytonejdvespontnnvznikl
skupinybylyvnkolikamscchzorganisovnytbnmidstojnkyministerstvanrodn
obrany,generlnhotbuageneralityvdobeorganisovanvojensksvazy,zvan
ObrananrodaneboNrodnodboj, napsala ve zprv Oeskmhnutodporu
prask adovna gestapa. [4]
Vetika byl po likvidaci sl. armdy vyzvn, zda nechce vstoupit do vldnho vojska v Hradci Krlov. Na to rzn odpovdl: Henleinovamamelukadlatnebudu!
MmnazetelivycleBrnobychvzal. [5] Pn se mu splnilo. Radou starch
(generly Blm, Vojcechovskm, Eliem a Vojtou) byl dosazen do ela moravsk
sekce zcela elov: jeho jmno slubou na Slovensku nebylo tolik znm, pesto
se vdlo, e je to schopn dstojnk a velk vlastenec. Bhem jedn z ervencovch
porad u generla Blho vyjdil Vetika nzor, e innm prostedkem boje proti
okupantm by bylo pouit tyfovch bacil rozprench za pomoc sprejovch ndob.
Mylenka byla natolik radikln, e veden Obrany nroda ji neschvlilo, nicmn
generlem Bedichem Neumannem bylo Vetikovi umonno v pokusech dle pokraovat. Bez zsadnho odporu konal Vetika ve svm plnu dl. tbnmu kapitnovi estmru Jelnkovi pedal stku 3 000 K na nkup rozpraova. [6] V srpnu
se Vetika a Jelnek setkali se zstupcem krlovopolsk firmy Medica PhMr. Vtzslavem Meem, kter mla kolportovat bakterie tyfu do Nmecka, kde se mly rozpraovat na mstech monho kontaktu s lidskm hostitelem. Zrove byla projednvna
monost aplikovat bakterie do bonbon. Celkem 60 ks lahv bylo smontovno v Elgrov
tovrn v Olomouci. O proveditelnosti akce se nejprve spekulovalo, nebo prvn pokus
v Jihlav v z 1939 dopadl patn. A druh pokus, tsn po zaten Jelnka, se ukzal bt spn, kdy se podailo rozit tyfovou nkazu ve dvou Nmci obydlench
lokalitch nedaleko Olomouce a v Komoanech u Vykova. [7] Tato bioteroristick akce
by mohla mt velk efekt, nebo roku 1939 Tet e jet nedisponovala v takovm
mnostv innou vakcnou proti tyfov nkaze.
Plukovnk Vclav Lysk, a pvodn nejbli Vetikv spolupracovnk, nebyl
do tchto pln zasvcen, nebo byl na Vetikovo pn odvoln z funkce nelnka
tbu a nahrazen plukovnkem Ladislavem Kotkem. Dosvduje to i jeho doznn bhem
vyetovn gestapa, kde uvedl, e nic nevdl o pstovn kultur bakteri urench
jako zbra, ale vzpomn si, e jednou v Brn v automobilovm klubu v ptomnosti
generla Hasala vidl bakteriologa Dr. Vignatiho a farmaceuta Mee. Bhem hovoru
143
o Vignatiho prci padla zmnka o jeho experimentech s bakteriemi, kter provdl

v Uherskm Hraditi. Ale to, e by takov pokusy mly bt v zjmu organizace Obrany
nroda, Lysk nevdl.[8]
Po Vetikov zaten a vyslchn gestapem, 29. nora 1940 v brnnsk kavrn
Slavia, se o tyfovm toku dozvdlo tak gestapo. To spatovalo v tomto zpsobu boje
vn riziko i v dob jeho vznn. Svou roli v tom mohla mt i zdnliv nesouvisejc
udlost. 29. dubna 1940 ohlsila Bezpenostn sluba skho vedoucho SS v Praze
do Berlna, e nmeck prapor v ilin, umstn v kasrnch s idovskm civilnm
personlem, hls dva zemel vojky na tyfus. Nemocn byli od ostatnch izolovni
a 49 vojk bylo poslno na lkask vyeten do Ruomberoku. Tam byli zjitni dal
tyi nakaen. Charakteristickprotentostavje,evkasrnchaokolnejsouporuce
dnlky (!). [9] Vsledek vyetovn znl, e za tyfovou nkazu me idovsk
sabot, nebo mezi idy pracujcmi v kuchyni jsou rovn vystudovan lkai a chemici,
kte prostednictvm slovenskch vojk bacily tyfu aplikovali do jdel v kuchyni
a kantn. Zprva ovem zdrazuje podobnost s plnovanm tyfovm tokem, piem
se odkazuje na denn hlen Sttn policie Brna Nr. 20/III z 28. bezna 1940, v nm
je popsn Vetikv postup plnovanho tyfovho toku. V zvrenm hodnocen
se zprva klonila k tomu, e mezi ppadem na Slovensku a situac na Morav me
bt spojitost. I proto byl na Vetikovu vazbu uvalen daleko ostej reim, kter ml
zamezit jeho ppadnmu zapojen se do plnovn podobnho toku na Morav vynenm zprv skrze nvtvnky vzen.
Zostily se rovn vslechy v Suilovch kolejch v Brn, kter byly potkem kvtna
zameny hlavn na onen tyfov tok. 10. kvtna byl kvli nmu nejprve vyslchn
estmr Jelnek, kter potvrdil Lyskovu vpov a doplnil, e dr. Vignati v Autoklubu
hovoil o pouit bakteri tyfu coby tonho prostedku (viz ve). [10] Vetikova
rodina se o plnech na tyfov tok dozvdla a bhem soudnho procesu u lidovho soudu v Berln v listopadu 1941. [11] Vsledkem soudnho jednn byl verdikt,
kter Vetiku a jeho druhy Gardavskho, Jelnka a Kotka odsoudil k trestu smrti.
Vkon trestu probhl 19. srpna 1942 v kznici Berln-Pltzensee.
[1] sterreichisches Staatsarchiv, Kriegsarchiv, Militr. Lehranstalten, Technische Militrakademien, Karton
711, Band 1, Standesbuch ber Ausmusterungen 1910-1917, Mappe Katalog III. Jg., 1913/14.
[2] FIDLER, J. SLUKA, V., EncyklopediebrannmociRepublikyeskoslovensk19201938, Praha
2006, s. 195.
[3] Vojensk stedn archiv Vojensk historick archiv Praha, fond 308, Obrana nroda Brno, sig. 308-28-5,
Mal Cyril, f. 41.
[4] Archiv bezpenostnch sloek esk republiky Praha, Studijn stav ministerstva vnitra, fond 135 Rzn
bezpenostn sloky (19381945), sign. 135-37-11, f. 1.
[5] VA-VHA Praha, fond 308, Obrana nroda Brno, sig. 308-28-5, Mal Cyril, f. 41.
[6] Miloslav Alexej FRYOK, BohuslavVetika,zapomenutgenerl, Brnnsk legion, Brno 2001,
s. 16.
[7] ABS R, fond 144 Alexandrijsk archiv, sig. 144-8-130, mikrofi 9415728.
[8] ABS R, fond 141, sig. 141-237-6, Anklageschrift, f. 108.
[9] ABS R, fond 144, sig. 144-8-130, mikrofi 9415729.
[10] Nrodn archiv R Praha, fond AMV 101, sig. 101-599-6, f. 107.
[11] VA-VHA Praha, fond 308, Obrana nroda Brno, sig. 308-28-5, Mal Cyril, f. 42.
144
Pedstaven autor tohoto sla
Doc. PhDr. Jan Eichler, CSc., nar. 1952, po absolvovn VA pracoval na MNO v Praze, 197982
eskoslovensk velvyslanectv v Pai. V 80. letech
se zabval se vyhodnocovnm vojensk politiky
ozbrojench sil Francie, 199194 Institut pro strategick studia. V souasn dob pracuje v stavu
mezinrodnch vztah v Praze, psob i na Fakult
mezinrodnch vztah VE Praha. Je autorem ady
uebnch text a knih: Mezinrodn bezpenostn
vztahy (Oeconomica 2004), Terorismus a vlky na
potku 21. stolet (Karolinum 2007). Mezinrodn
bezpenost v dob globalizace (Portl 2009),
Bezpenostn a strategick kultura USA, EU a R
(Karolinum 2011), spoluautor publikace USAa Rusk
federacekomparacez pohledubezpenostna strategick kultury (MV 2013). Vystupuje v rozhlase
a televizi, publikuje v odbornch asopisech,
mj. Mezinrodn vztahy, Dfense nationale, Relations Internationales et Stratgiques, Dfense et
stratgie (vechny ti Francie), OstEuropa (SRN),
International Peacekeeping (Velk Britnie). len
redakn rady Vojenskch rozhled.
Mgr. Josef Kraus, Ph.D., narodil se roku 1985
v st nad Labem. Absolvoval bakalsk, magistersk a doktorsk studium politologie na Fakult
socilnch studi Masarykovy univerzity. Zde tak
nadle psob jako vdeck pracovnk. Souasn
psob tak na Centru bezpenostnch a vojenskostrategickch studi Univerzity obrany. Autor je souasn
lenem veejn sekce Centra pro bezpenostn
a strategick studia a je tak v redaknm okruhu
odbornho on-line asopisu Rexter. Studijn se
zabv bezpenostn problematikou oblasti Stednho
vchodu se zamenm na Islmskou republiku Irn a
vzkum sttnho terorismu.
Mgr. et Mgr. Luk Tich, narozen 1982, vystudoval magistersk obor evropsk studia a veejn
sprva a obor mezinrodn vztahy a evropsk studia
na Metropolitn univerzit Praha, kde v souasn
dob psob jako intern doktorand ve spoluprci
s stavem mezinrodnch vztah. Na Metropolitn
univerzit Praha pedn pedmty vztahy EU
Rusko, Energetick bezpenost, Nrodn bezpenost
a asymetrick hrozby a Mezinrodn bezpenost.
Od roku 2012 odborn asistent na Filozoick
fakult Univerzity Hradec Krlov, katedra politologie. Od roku 2014 psob jako vzkumn pracovnk na stavu mezinrodnch vztah, kde se zabv
problematikou vztah mezi EU a Ruskem, energetickou bezpenost, bezpenostn a strategickou
kulturou Ruska a teoriemi mezinrodnch vztah.

Publikoval adu lnk v tuzemskch a zahraninch
odbornch asopisech, sborncch a monograich.
Bc. Jan Hanzelka, narozen 1990, je studentem
magisterskho programu Bezpenostnch a strategickch studi na Masarykov Univerzit. Zajm
se o problematiku politickho a nboenskho
extrmismu a radikalismu, zejmna se zamenm
na extrmismus pravicov a islmsk. Mezi jeho
dal studijn zjmy pat problematika organizovanho zloinu a podnikov ekonomie. V souasn
dob studuje na slovinsk University of Maribor.
Prof. JUDr. PhDr. Miroslav Mare, PhD., narozen 1974, je garantem oboru Bezpenostn a strategick studia na Katede politologie Fakulty
socilnch studi Masarykovy univerzity v Brn.
Zamuje se na vzkum extremismu a terorismu
ve stedn Evrop. Je lenem Evropsk st expert
pro zleitosti terorismu (EENET). Spolupracoval
s Organizac pro bezpenost a spoluprci v Evrop
a podlel se na protiextremistickch a protiteroristickch aktivitch Evropsk unie. Je autorem
i spoluautorem vce ne dvou set odbornch publikac (mj. s Astrid Btticher napsal knihu ExtremismusTheorien,Konzepte,Formen, vydanou v roce
2012 v Oldenbourg Verlag v Mnichov).
Mgr. Jakub Harata, narozen 1988, v roce 2013
absolvoval v magisterskm programu Prvo a prvn
vda na prvnick fakult Masarykovy univerzity.
V roce 2011 absolvoval st na Velvyslanectv esk
republiky ve Vilniusu a v roce 2012 v advoktn
kanceli Valterse Gencse v Rize. Psobil tak jako
advoktn koncipient v Brn. V souasn dob je
asistentem na stavu prva a technologi Prvnick
fakulty Masarykovy univerzity a externm doktorandem tamt. Ve sv odborn innosti se zamuje na
oblast kybernetick bezpenosti a kybernetick vlky.
Nadporuk Ing. Radim Zahradnek, narozen
1985, Univerzita obrany Brno. V letech 20082013
zastval velitelsk funkce na stupni eta a rota
u 312. praporu radian, chemick a biologick
ochrany, 20132014 proel funkc dstojnka
operanho oddlen tbu 31. pluku radian, chemick a biologick ochrany. V letech 2009 a 2011 byl
nasazen v zahranin operaci ISAF v Afghnistnu
a v roce 2013 na zem Jordnska v rmci mobilnho vcvikovho tmu. V roce 2014 nastoupil
na stav ochrany proti ZHN Univerzity obrany
145

na systemizovan msto vedoucho starho lektora.
Jeho specializace je zamena do oblast pouit jednotek chemickho vojska v operacch a rozvoje specializovanch schopnost OPZHN.
Plukovnk doc. Ing. Zdenk Skalian, CSc., narozen 1960, VV PV Vykov (1983), vdeck pprava
(1994). V r. 2000 obhjil habilitan prci a byl
jmenovn docentem na VV PV ve Vykov v oboru
ochrana vojska a obyvatelstva. Proel funkc velitele
ety na vysok kole. V roce 1985 byl pijat na msto
asistenta na katede chemickho vojska a speciln
chemie VV PV. Postupn proel funkcemi asistenta, starho uitele, vedoucho skupiny, zstupce
vedoucho katedry chemickho vojska na VV PV
Vykov a zstupce editele stavu OPZHN Univerzity obrany Brno. V souasnosti je zaazen na systemizovan msto editele stavu OPZHN. Jeho
pedagogick a vdeck specializace je zamena
do oblasti detekce vojensky vznamnch toxickch
slouenin, dekontaminace a do oblasti pouit jednotek a tvar chemickho vojska.
Plukovnk gt. PhDr. Roman Bis, MBA, narozen
1971. Po ukonen studia na FTVS UK Praha a absolvovn zkladn vojensk sluby, se stav vojkem
z povoln. V letech 19942003 zahjil svoji vojenskou kariru u 4. brigdy rychlho nasazen. V roce
2003 odeel k Vojensk policii, kde absolvoval velitelsk a tbn funkce a do souasn funkce velitele
Velitelstv Vojensk policie Tbor. V roce 2009
sloil rigorzn zkouku na UK Praha. V roce 2011
byl poven do hodnosti plukovnka. V letech 2012
2013 absolvoval studium managementu, organizace a zen a nsledn v letech 201415 kurz
generlnho tbu na CBVSS UO Brno. Psobil
v zahraninch misch v Kosovu, Irku a Afghnistnu.
Ing. Jn Spik, Ph.D. (plukovnk. gt. v zloze),
narozen 1958, VV PV ve Vykov (1983), absolvent prapornho velitelskho kurzu v roce 1997,
brigdnho velitelskho kurzu v roce 2001 a kurzu
generlnho tbu v roce 2007. 19832003 proel
velitelskmi a tbnmi funkcemi u vojsk od
rovn ety po mechanizovanou divizi, 20032007
na operanm odboru a na Sprv doktrn eVD.
20072009 nelnk oddlen zen obrany
sttu stavu operan taktickch studi (OTS)
a zstupce editelevedouc oddlen studi vojenskho umn stavu strategickch a obrannch
studi (SOS) Univerzity obrany Brno. V souasn
dob pracuje jako akademick pracovnk na katede
celoivotnho vzdlvn Fakulty ekonomiky managementu UO v Brn. Je lenem zpracovatelsk
skupiny pro novelizovanou Doktrnu AR. Zabv
se problematikou tvorby a rozvoje koncepc a schopnost, vojensk strategie a operanho umn.
Ing. Martin Havlk, MBA, MSc., nar. 1980, Fakulta
vojenskch technologi Univerzity obrany (obor
146
speciln telekomunikan systmy), v r. 2011

dokonil postgraduln studium Master of Business
Administration na Vysok kole ekonomie a managementu v Praze, a v r. 2012 magistersk studium
na Nottingham Trent University. Od roku 2005
pracuje pro Ministerstvo obrany esk republiky.
Specializuje se na oblast managementu informac a dlouhodob na analzy bezpenostnch
hrozeb a rizik v oblastech konlikt s dopadem
na obranu a bezpenost esk republiky. Odborn
se zajm o problematiku kybernetick bezpenosti
a o psoben sttnch a nesttnch aktr v regionu
Jin Asie se zamenm na Indii, Pkistn,
Afghnistn a rn.
Major Ing. Luk Stejskal, narozen 1979, VV PV
ve Vykov (2002) a UO v Brn (2007). Absolvent
ron dstojnick aplikan koly pchoty ve Francii
v r. 2003. Zastval funkce velitele roty u vsadkovho praporu a nelnka oddlen u pohotovostnho
oddlen Vojensk policie. V souasnosti pracuje
na plnovacm oddlen na hlavnm velitelstv VP
a zrove dlkov studuje doktorsk studijn program na fakult vojenskho leadershipu UO v Brn.
Zabv se problematikou monosti vyuit policejnch jednotek v protipovstaleckch operacch.
Ing. Martin kvail, narozen r. 1986, souasn
zaazen na funkci zstupce velitele roty 22. zkladny
vrtulnkovho letectva, Sedlec, Vcenice u Nmt
nad Oslavou. Zabv se problematikou logistick
podpory v podmnkch leteck zkladny a publikuje v oblasti zabezpeen hostitelskm sttem
(HNS) se zamenm na mezinrodn cvien.
Mgr. Lenka Tomekov, nar. 1980, vytudovala
pedagogiku na Trnavskej univerzite v Trnave.
Je externou doktorandkou Akadmie ozbrojench
sl generla M. R. tefnika v Liptovskom Mikuli,
tudijn odbor Nrodn a medzinrodn bezpenos.
Od roku 1999 pracuje ako profesionlna vojaka
OS SR. Momentlne vykonva ttnu slubu
u Dopravnho krdla Kuchya. V rmci vedeckho
vskumu sa zaober predovetkm problematikou
sasnho bezpenostnho prostredia.
doc. PhDr. Ing. Marek Louek, Ph.D., Vystudoval
ekonomii a ilozoii na VE a politologii na Fakult
socilnch vd UK. Ph.D. v oboru ekonomick
teorie zskal na Nrodohospodsk fakult VE.
Zde tak v roce 2009 zskal docenturu v oboru
ekonomie. Pedn na Filozoick fakult UK
a na VE v Praze.
Richard vanda, narozen 1986, je autorem nkolika
populrn naunch publikac o opevnn a vojensk
historii. Jeho profesnm zjmem jsou svtov a esk
djiny 1. poloviny 20. stolet s drazem na druhou
svtovou vlkou. V souasn dob je pracovnkem
Regionlnho muzea v Nchod a sprvcem Pevnosti
Dobroov.
Vzpomnka na Ing. Vladimra Krulka
Dne 1. kvtna 2015 po dlouh a tk nemoci, ve vku nedoitch

62 let, zemel Ing. Vladimr Krulk. lovk, kter se nesmazateln
zapsal do ivota nejen Ministerstva obrany, ale i cel esk bezpenostn
komunity. Po ukonen svho sluebnho pomru v hodnosti plukovnk
psobil mnoho let ve veden Ministerstva obrany jako poradce nkolika
nmstk ministra a na Sekci obrann politiky a strategie. Vraznou
stopu zanechal pedevm v tmu vldnho zmocnnce pro ppravu
reformy ozbrojench sil v ltech 20012003. Jeho psoben vak pekraovalo rmec Ministerstva obrany. Aktivn se angaoval v rznch
aktivitch a diskusch pedevm o legislativnch aspektech obrann
politiky na sluebn i akademick rovni, zejmna na Karlov univerzit, v rmci Stediska bezpenostn politiky CESES.
Vladimr Krulk nen tenm Vojenskch rozhled neznm. Jeho
precizn lnky tkajc se strategickho zen byly a stle jsou cennm
zdrojem nadasovch informac. Byl nronm a pelivm recenzentem, kter k posuzovn autorskch pspvk vdy pistupoval
se snahou o zvyovn rovn naeho asopisu.
Odchod Ing. Krulka znamen nenahraditelnou ztrtu pro adu z ns
i celou eskou bezpenostn komunitu.
147
VOJENSK
CONTENTS
OPERACE
EDITORIAL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
ARTICLE
prof. doc. PhDr. Jan Eichler, CSc.
International contexts of war in Ukraine . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

Islamic state: conflict actors, their participation, motives and goals . . . . . . . . . . . . . .20
Mgr. Luk Tich
Security and Foreign policy of the Russian Federation in Syria. . . . . . . . . . . . . . . . . . .37

Bc. Jan Hanzelka
Media Presentation of ISIS: Content Analysis of the Magazine Dabiq . . . . . . . . . . .51

Mgr. Jakub Harata
Overview of the Foreign Experience of the Influence of additive

manufacturing on development and deployment of military technology . . . . . . . . .64
First Lieutenant Ing. Radim Zahradnek
Colonel doc. Ing. Zdenk Skalian, CSc.
CBRN EOD capability as a current challenge for Czech Armed Forces

Chemical Corps . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .72
Sharing of intelligence information in terms of process need to share . . . . . . . . .83

Colonel GSO. PhDr. Roman Bis, MBA
The use of military police in combat operations
....................................
93
INFORMATION
Major Ing. Luk Stejskal
Military Police Needs its own Concept
.............................................
111
First Lieutenant Ing. Martin kvail
Host Nation Support (HNS) in the Context of International Air Forces

Exercises in the Czech Republic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117
Mgr. Lenka Tomekov
Slovak Armed Forces and military operation ISAF. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131

doc. PhDr. Marek Louek, PhD.
Book Review Jan Eichler: Vlka a mr ve 20. stolet
...........................
138
PERSONAL DATA
Richard vanda
General Bohuslav Vetika and his plan of typhus attack during occupation . . 142
WHO IS WHO IN THIS ISSUE
...................................................
REMEMBERING ING. VLADIMR KRULK
145
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147
VOJENSK
OBSAH
OPERACE
VODNK
..........................................................................
RECENZOVAN LNEK
prof. doc. PhDr. Jan Eichler, CSc.
Mezinrodn souvislosti vlky na Ukrajin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

Islmsk stt: akti konfliktu, jejich participace, motivy a cle
................
20
.......................
37
Mgr. Luk Tich
Bezpenostn a zahranin politika Rusk federace v Srii

Bc. Jan Hanzelka
Mediln prezentace ISIS: Obsahov analza asopisu Dabiq
...................
51
Mgr. Jakub Harata
Pehled zahraninch zkuenost s vlivem aditivn vroby na vvoj

a nasazen vojenskch technologi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64
nadporuk Ing. Radim Zahradnek,
plukovnk doc. Ing. Zdenk Skalian, CSc.
Schopnost CBRN EOD jako aktuln vzva pro chemick vojsko AR
........
72
Sdlen zpravodajskch informac v rmci principu poteba sdlet . . . . . . . . . . . 83

plukovnk gt. PhDr. Roman Bis, MBA
Pouit vojensk policie ve vojenskch operacch
.................................
93
INFORMACE
major Ing. Luk Stejskal
Vojensk policie potebuje svoji koncepci. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111

nadporuk Ing. Martin kvail
Zabezpeen hostitelskm sttem (HNS) v rmci mezinrodnch

cvien vzdunch sil na zem R . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117
Mgr. Lenka Tomekov
Ozbrojen sily Slovenskej republiky a vojensk opercia ISAF
................
131
.................................
138
doc. PhDr. Marek Louek, PhD.
Recenze Jan Eichler: Vlka a mr ve 20. stolet
PERSONLIE
Richard vanda
Generl Bohuslav Vetika a jeho pln tyfovho toku v dob okupace . . . . . . . 142
PEDSTAVEN AUTOR TOHOTO SLA
.....................................
VZPOMNKA NA ING. VLADIMRA KRULKA
.................................
145
147
VOJENSK ROZHLEDY
asopis VOJENSK ROZHLEDY
tvrtletnk
Vydv:
Ministerstvo obrany esk republiky, Tychonova 1, 160 01 Praha 6 Dejvice
Vydvajc instituce:
Univerzita obrany, Kounicova 156/65, 662 10 Brno
IO: 60162694
Vojensk rozhledy . 2/2015
Ronk: XXIV. (LVI.)
Datum pedn do tisku: 11. kvtna 2015
Roziuje:
OKP MO, distribuce, Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6
Olga Endlov, tel. 973 215 563, endlovao@army.cz
Redakce:
Mgr. Martin Doleek, telefon: 973 442 588, 702 003 253, fax: 973 442 312
E-mail: vojenskerozhledy@unob.cz
Webmaster internetovch strnek asopisu:
Ing. Frantiek Dospil, tel. 973 442 176, email: frantisek.dospisil@unob.cz
Redakn rada:
Ing. Vojtch Nmeek, Ph.D. (pedseda), PhDr. Milo Balabn, Ph.D.,
doc. PhDr. Felix ernoch, CSc., Lubo Dobrovsk, Mgr. Luk Dyka,
doc. PhDr. Jan Eichler, CSc., plk. doc. Ing. Vladan Holcner, Ph.D.,
Ing. Ivan Majcht, Ph.D., prof. Ing. Ale Komr, CSc.,
Mgr. Tom md, Ph.D., RNDr. Pavel talmach.
Stl host redakn rady:
Ing. Jaroslav Kolkus, Ing. Vladimr Karaffa, CSc., Ing. Ivan Krika,
Ing. Jn Spik, Ph.D.
Sdlo redakce: Kounicova 65, 662 10 Brno
Adresa pro zasln poty:
Vojensk rozhledy redakce, Kounicova 156/65, 662 10 Brno
asopis Vojensk rozhledy v elektronick podob naleznete na:
http://www.vojenskerozhledy.cz/
asopis je evidovn:
v evropsk databzi ERIH PLUS, dostupn z:
https://dbh.nsd.uib.no/publiseringskanaler/erihplus/
v seznamu recenzovanch neimpaktovanch periodik vydvanch v esk republice
RVVI, dostupn z: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=733439
v mezinrodn databzi Index Copernicus Journals Master List 2013, dostupn z:
http://journals.indexcopernicus.com
v databzi esk nrodn bibliograie, dostupn z: http://aip.nkp.cz/engine/webtor.cgi
Graick prava: Ing. Libora Schulzov
Tiskne: VGHM Dobruka
Evidenn slo: MK R E 6059
Identiikan slo: ISSN 1210-3292 (print), ISSN 2336-2995 (on-line)

Vojenské Rozhledy 2 (2015)

Diunggah oleh

Informasi Dokumen

Hak Cipta

Format Tersedia

Bagikan dokumen Ini

Bagikan atau Tanam Dokumen

Opsi Berbagi

Apakah menurut Anda dokumen ini bermanfaat?

Apakah konten ini tidak pantas?

Hak Cipta:

Format Tersedia

Vojenské Rozhledy 2 (2015)

Diunggah oleh

Hak Cipta:

Format Tersedia

VOJENSK

Vojensk rozhledy 2/2015

ne se zatete do lnk, kter vm v tomto sle pedstavujeme, dovolte nkolik slov

Vojensk rozhledy 2/2015

Vrame se vak do souasnosti. Skutenost, e je od letonho roku asopis

Vojensk rozhledy 2/2015

doc. PhDr. Jan Eichler, CSc.

Mezinrodn souvislosti vlky

Vojensk rozhledy 2/2015

1. Zkladn teoretick a metodologick vchodiska

Vojensk rozhledy 2/2015

Z hlediska ontologickch vchodisek [5] (tedy z hlediska filosofickch pedpoklad

Vojensk rozhledy 2/2015

2. Vzestup pozitivnho mru po skonen

Vojensk rozhledy 2/2015

mezinrodn uspodn, kter hodn odpovdalo pedstavm tehdejho americkho

Vojensk rozhledy 2/2015

ve stvajcch hranicch. Dle slbily, e se vysthaj jakhokoliv ekonomickho ntlaku

4. Posun od pozitivnho k negativnmu mru

Vojensk rozhledy 2/2015

5. Anexe Krymu a jej dsledky pro MBV

Vojensk rozhledy 2/2015

postupovali Francouzi a Britov v ppad Libye (rezoluce RB OSN . 1973/2011) nebo

5.1 Putinovo avoidance behaviour

6. Reakce mezinrodnho spoleenstv

Vojensk rozhledy 2/2015

8. Dopad ukrajinsk vlky na zem V4

Vojensk rozhledy 2/2015

expert nmeck SPD, a G. Neuneck z IFSH v Hamburku, upozornili na hrozbu rozbit

9. Akademick debata o vlce na Ukrajin

9.1 Kritick stanoviska

9.2 Smliv stanoviska

Vojensk rozhledy 2/2015

10. Debata o konkrtn pomoci Ukrajin

10.1 Klov dokumenty

Vojensk rozhledy 2/2015

Nicmn dokument UFSA 2014 napovdl, e v ppad USA k vlce na Ukrajin

10.2 Debata o rozsahu pomoci a o jejch monch dopadech

Vojensk rozhledy 2/2015

Debata o vyzbrojen Ukrajiny ukzala, e v rmci NATO zaujmaj kladn stanovisko

Vojensk rozhledy 2/2015

vyjdili je jak tradin realist (Mearsheimer), tak i liberln institucionalist (Deudney

Vojensk rozhledy 2/2015

Vojensk rozhledy 2/2015

Mgr. Josef Kraus, Ph.D.

stt: akti konliktu, jejich

participation, motives and goals

Vojensk rozhledy 2/2015

Vojensk rozhledy 2/2015

1. Hlavn akti a vvoj jejich participace

Vojensk rozhledy 2/2015

2. Syrsk obansk vlka a hlavn strany konliktu

Vojensk rozhledy 2/2015

Vojensk rozhledy 2/2015

Vojensk rozhledy 2/2015

Vojensk rozhledy 2/2015

Vojensk rozhledy 2/2015

odbornky a v mediln sfe spekulovalo, a to e ob zem dodvaly rebelm krom

Vojensk rozhledy 2/2015

3. Islmsk stt a promna motivace

Vojensk rozhledy 2/2015

prezidenta Baracka Obamy vyhlsily za svj cl znien IS a zlikvidovn tto teroristick

Vojensk rozhledy 2/2015

Tureck pozice je v konfliktu se vznikem IS jet dleitj. Turecko se pochopiteln