Dobr den.

Pr shrnujcch poznmek ke Kazusemini (pedagogika; LS 12) se zamenm na vyuit

hran rol v pedmtech.
TMATA, KTER SE OBJEVOVALA OPAKOVAN:
1. Cle
a) formulujeme pedmtov cle a dle mono t cle pro osobnostn, sociln a morln
rozvoj (koly vyplvajc prezovho tmatu osobnostn a sociln vchova 1), ale mono
t cle dramaticko-divadeln, tedy ty, kter smuj k poadavkm dramatick vchovy jako
takov (viz RVP ZV2); prakticky kad hran rol m njak potencil pro os.soc.rozvoj ale
je hra od hry a k od ka (ponkud) jin
b) u cl pro os.soc.rozvoj nebo pro dramatick dovednosti se meme dret doporuen
mn je vce a formulovat si (vedle pedmtovho cle) nap. i jen jeden cl pro
os.soc.rozvoj (m vce cl, tm mn reln je, e je skuten naplnme, e proces budeme
mt vskutku pod kontrolou atd.);
c) u cl typu ci si uvdom je uiten se ptt, zda si pod nam vedenm nemaj
uvdomit nco, co u si uvdomuj (lid jsou rzn atd.) a rovn se ptt, co s tm
uvdomnm dle? budeme ho njak peklpt do behaviorln roviny? aplikovat do situac
atd.? k emu je tedy vlastn dobr ono uvdomit si?
2. Reflexe
a) je douc (jak prav psychologie zkuenostnho uen3) a mla by vychzet jednak
z cl (otzky v reflexi jsou smrovny konkrtnmi formulacemi cl) a jednak z toho, co se
stalo (teba i mimo clov zamen lekce) v prbhu aktivity;.
b) se sice me ptt oblbenou otzkou Jak jste se ctili/y?, ale mlo by tomu tak bt
zejm. v tom ppad, kde clem jsou skuten pocity (radost; strach; ltost atd.); pokud tomu
tak nen, je otzka po pocitech spe okrajov; bhem akce k nejen ct, ale tak mysl,
mluv, vnm, pohybuje se nebo komplexn jedn, je tedy spousta dalch monost, na se
ptt (v souladu s clem)
3. Dramatinost a problmovost
v uebnch kolech lze rozliit tak, e
a) princip problmovosti chpeme jako kol, na kter nem k ve vdomostech hotovou
odpov i nem algoritmus jeho een, take mus rozvinout poznvac innost, kter een
pinese;
b) princip dramatinosti jako princip uebnho kolu je pak varianta problmovosti, avak jde
o problm vyplvajc z rznch postoj, zjm, pozic atd. skuten ptomnch osob nebo
jimi hranch postav, een jejich vzjemnm jednnm v situaci (vesms navozen
skuten i hran).

VALENTA, J. Osobnostn a sociln vchova. In PASTOROV, M. (ed.) a kol. Doporuen oekvan

vstupy. Metodick podpora pro vuku prezovch tmat v zkladnch kolch. Praha: VUP, 2011b, s. 9-22.
ISBN: 978-80-87000-76-2 Dostupn na:http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2011/07/DOV-ZV1.pdf a
http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2011/07/Priloha-ZV1.pdf
2

http://rvp.cz/informace/dokumenty-rvp/rvp-zv - s. 88n.
Viz nap. HANU, R., CHYTILOV, L. Zitkov pedagogick uen. Praha: Grada, 2009. Reflexe obecn viz nap.:
REITMAYEROV, E, BROUMOV, V. Clen zptn vazba: metody pro vedouc skupin a uitele. Praha: Portl, 2007 nebo
VALENTA, J. Osobnostn a sociln vchova a jej cesty k kovi. Kladno: AISIS, 2006.
3

4. Zkuenost v rolov he
je z hlediska hranho obsahu spe nepm. Jde o fiktivn situaci, by by vrn koprovala
skutenost. Pm zkuenost tu ovem je v podob zkuenosti s hranm, scnovnm,
vystupovnm ped druhmi, se sebou pi hran apod.
5. Prostorov organizace scnek
v ppad, e se nehraj paraleln ve stejnm ase, ale vdy se nkdo na scnku dv, by
mla mt na zeteli zkladn atribut divadla, tedy dvatelnost; v tomto ppad hlavn
technickou aby bylo na hre vidt, aby je bylo slyet, aby nestli zdy k divk, nekryli se
navzjem atd.atd.
6. rove hran fikce
znamen, e nkdy vyuvme
a) tzv. simulaci hrajeme sebe sam, jako bychom ale mli jinou sociln roli (j, kdybych
byl krl) nebo jako bychom byli v jin ne prv jsouc situaci (j, kdybych reklamoval
boty); variantou je tzv. kabt experta4, kdy myslm a mluvm jako nkdo, kdo se v
nem vyzn, akoliv ve skutenosti se v tom nevyznm nebo se teprve um v tom vyznat;
nebo
b) tzv. alteraci hrajeme postavu (j hraji krle, kter je nkdo jin, ne j m jin vk,
zjmy, cle, postoje a hodnoty atd.).
Pozor na asto uvan pojem ci se vij do rol (naznaujc hlub ponor do fiktivn
situace a postavy). Nezkuen hri i hri bez scnickho talentu se obvykle nevij, ale
roli zahraj.
7. Hra aplikan hra tvr
je sice dvojice ne pesn opan, ale me nm (tato dvojice) zastoupit to, e
a) nkter rolov hry maj opravdu pedevm procviit znalost i aplikaci toho, co ci
znaj (v tomto ppad v situanm a interaknm kontextu) a
b) jin zase poaduji, aby ci
uvnit hry (vy)eili njak nap. pedmtov uebn problm, nebo aby
se soustedili na divadeln formu a tvoili estetizovanou hru (jde t o problmov kol,
ale problmem tu je vytvoit specifickou scnickou akci.
Mezi tmito typy je samozejm ada mezistup...
Dodatek:
Nezapomnejte na 5 W obvykle by je mli vdt a znt i hri:
Who? What? Why? Where? When? (est Way? jakoe cesta ili jak? u me bt na
hrch samch...)
S pozdravem
J.Valenta
--------------------------------------------------------------------------Katedra pedagogiky FF UK
http://pedagogika.ff.cuni.cz; josef.valenta@ff.cuni.cz
Katedra vchovn dramatiky DAMU
http://www.damu.cz/katedry-a-kabinety/katedra-vychovne-dramatiky; josef.valenta@damu.cz
+
(vzkumn) stav dramatick a scnick tvorby DAMU
http://www.damu.cz/umeni-veda-vyzkum/ustavy/ustav-dramaticke-a-scenicke-tvorby-damu
4

Pojem zavedla D. Heathcote (UK).

******************************************************************
A jet slben doporuen z diplomky:
MAL, K. Vyuit metod dramatick vchovy v programech primrn prevence sociln
patologickch jev. Praha, 2011. Diplomov prce. Katedra vchovn dramatiky Divadeln
fakulty Akademie mzickch umn. Vedouc: doc. R. Maruk. (s. 39-42)
4.1.1. Specifika prce se skupinou, kter nem zkuenosti s metodami dramatick
vchovy

1. ci konkrtn techniky neznaj, dve se s nimi nesetkali.

Lektor by ml techniku vysvtlit strun a jasn. Vhodn je pipravit si pedem, co bude pi
zadvn instrukce kat, aby se pli dlouhm vysvtlovnm nestal program moc
rozvlnm.
2. ci mohou mt pi hran rol obavu, e neum hrt a e se pi hran rol
ztrapn ped spoluky.
Pedevm by ml lektor u zanajc skupiny volit nejprve jednodu metody, pi kterch
neprobh pln rolov hra (nap. iv obrazy). Vhodn je prce ve skupinch, pi kter se
nemus jedinci prezentovat sami ped ostatnmi. Ve skupin se tak asto najde nkdo, kdo
herecky podr dal leny skupiny.
Dleit je nehodnotit vkon skupiny po formln strnce, rove hereckch dovednost k,
anebo zvolit takov hodnocen, kter bude citliv, pro ky pijateln a motivujc k dal
prci.
Na jednom z program jsme se setkali s podobnou situac. Jedn skupin se nepodailo
vytvoit improvizaci a tak si jen napsali text, kter ci za jednotliv postavy etli. ci v roli
divk samozejm srovnvali jejich vstup s ostatnmi a velmi negativn jej hodnotili. Pro
lektory bylo tk pimt ky k tomu, aby reflektovali spe obsah improvizace a ne formu,
kterou skupina zvolila.
3. Me se stt, e ci nepochop instrukci, neorientuj se v tom, co maj dlat, nebo
si nev rady.
Lektor by ml bt bhem prce skupin k dispozici. Ml by obchzet jednotliv skupiny, zjistit,
jak jsou na tom, zda nkdo nepotebuje zadn dovysvtlit, poppad je povzbudit a podpoit.
4. ci se mohou v del improvizaci ztratit.
Pokud nemaj hri dovednost postavit improvizaci tak, aby mla zatek, prostedek a konec,
hraj asto rozvln a nejsou schopni dojt ke konci. Lektor by ml volit takov techniky,
kter jim daj pevn hranice, o kter se ci mohou opt (nap. urit kolik ivch obraz maj
vytvoit, jak dlouh m bt improvizace). Osvdilo se, kdy lektor odstartuje a ukon
improvizaci tlesknutm. Pokud by skupina mla tendenci hrt nadmrn dlouho, me hru
uitel tlesknutm peruit a poprosit skupinu, aby konec dopovdla slovy. Vyaduje to ale
lektorovu citlivost, aby mli ci monost sdlit ostatnm, co si pipravili a nectili, e je jejich
snaha nedocenn.

5. km se me stt, e nevystoup z role, kterou pijali, a budou v n stle zstvat i

v situaci, kdy maj vystupovat sami za sebe.
V tomto ppad pome jasnji oddlit pechod z role. Je mon probhlou aktivitu zakonit
vtou: Ponechme te pbh a postavy stranou a podvme se, jak to vidte vy sami. nebo
zaadit njak ritul symbolizujc vystoupen z role.
Hra v roli je pro dt a jeho psychiku jakousi ochranou. Uitel hru sleduje a d. Ml by se
umt s dtmi do hry ponoit, ale zrove by ml u nich hldat schopnost odstupu od role.5
6. ci se mohou ctit nejist z jim neznmho zpsobu prce a mohou proto tma
zlehovat, smt se a snait se dlat vtipy.
Lektor by ml sm prci brt vn a nebt se pivst ky zpt k tmatu. Ml by brt do
hry nabdky tch, kte na tmatu spolupracuj a reagovat na n.
7. Nkte ci mohou chpat tento zpsob prce, jako e si jen hrajeme a nevidt
smysl innost.
V tto situaci je vhodn zeptat se k, pro si mysl, e tyto innosti dlme, jak maj cl,
k emu nm to me bt dobr. Nkdy me lektor pedem ky motivovat k innosti
dosaenm uritho cle.
8. Reflexe po aktivitch mohou bt pro ky pli dlouh, mohou jimi bt otrveni.
Lektor by ml vst reflexe tak, aby nebyly pli dlouh a nron na soustednost k. Je
mon dt kadmu astnkovi reflexe omezen poet slov nebo vt, ktermi se me
vyjdit. Tento zpsob je ale pro ky pomrn nron. Reflexi je tak mon provst jinmi
metodami ne je slovn diskuze po aktivit.6
9. Pro ky me bt problematick vt mra volnosti.
ci jsou zvykl, e maj ve kole sedt v lavici a mlet, pokud se jich nkdo nezept. Pi
prci s metodami dramatick vchovy se mn prostorov uspodn tdy, ci sed asto
v kruhu nebo pracuj v malch skupinch, mohou si pro individuln prci najt jakkoliv
msto, jak jim vyhovuje. Nkterm km pak dl obte soustedit se na prci a lk je
povdat si s kamardy, kdy je maj vedle sebe.
Lektor by ml dt prci jasnou strukturu, mezi innostmi by nemla vznikat przdn msta,
ve kterch ci nevd, co dlat. Pi diskusch v kruhu je tak mon zavst si pravidlo, kter
pomh naslouchat si navzjem (nap. mluv vdy jen jeden, hlsme se, kdy chceme
nco ct, pravidlo zvednut ruky kdy je ve td moc velk hluk a lektor chce td
nco ct, zvedne ruku a vichni ci se k nmu pidaj a pestanou mluvit).
10. Obtn me bt i del dobu se soustedit na prci (tvoit, diskutovat, apod.).
ci si bhem programu potebuj od prce odpoinout, as od asu se odreagovat. K tomu
jsou vhodn techniky na odreagovn, stdn rznch innost. Lektor by ml vnmat
atmosfru ve td a znmky navy k. Vyplat se mt nkolik technik pedem pipravench
a zaadit je v ppad poteby.

PAVLITKOV, M. Monosti dramatick vchovy v prevenci nrstu agresivity dt. Praha, 1997. Diplomov prce.
DAMU v Praze, s. 38.
6
Inspiraci je mon najt v knize REITMAYEROV, E, BROUMOV, V. 2007. Clen zptn vazba: metody pro vedouc
skupin a uitele. Praha: Portl, 2007.