1

CATIA V5 - zklady navrhovn

( zdroj: www.designtech.cz )
1. O programu
Software pro 3D potaov konstruovn v oblastech CAD/CAM/CAE. Nejrozenj CAx systm v automobilovm
prmyslu na svt.
Nejpouvanj CAD systm v leteckm a automobilovm prumyslu na celm svt.
Poskytuje komplexn nstroje pro konstruovn a vvoj vrobku v nejruznjch prumyslovch odvtvch (mechanika,
tk strojrenstv, letectv, automobilismus, spotrebn zbo...).
Oproti ostatnm CAD/CAE/CAM systmum vykazuje CATIA mimordn krtkou dobu mezi uvolnnm dvou po sob
nsledujcch releasu (zhruba 4 msce) velk potencil ve vvoji software.
CATIA umouje prci vce konstruktru v rmci jednoho projektu pricem program zarucuje okamit promtnut
provedench zmn do ostatnch cst konstruovan soucsti v rmci projektu.
Parametrizace nstroje k parametrizaci dlu kdykoliv bhem jejich nvrhu, kter prin konstruktrum volnost pri
nvrhu koncepce a zrove jistotu sprvnho vsledku.
Otevren architektura - systm CATIA umouje zaclenn i jinho software a napr. nactat jejich data.
Variacn modelovn v kombinaci s parametrickm, pri vhodn konfiguraci je mon pokrt nvrhrskou prci od tvorby designu,
vlastn konstrukce, pres ruzn analzy, simulace a optimalizace a po tvorbu dokumentace a NC programu pro vlastn vrobu.
Zachovv plnou provzanost mezi vkresem - modelem - NC programem. Systm CATIA je pouvn ve vech oblastech
prumyslu. Nkolik tisc pracovit m napr. Boening - svtov vrobce letadel. Pro konstrukci svch produktu pouvaj tento
systm napr. IBM nebo LUX. Pouv se i pro nvrh a konstrukci lod, ci prumyslovch provozu. Nejrozrenj je CATIA v
automobilovm prumyslu, pouvaj je velk automobilky jako Chrysler, BMW, VW nebo KODA. Vce jak 50 % uivatelu jsou
mal vrobci s mn jak pti pracoviti.
CATIA V5 je systm zaloen novch technologich (Open GL, Java, ), a pouv tzv. specifikacn modelrsk systm. Ten
umouje uchovvat designrsk, konstrukcn i vrobn specifikace jako soucst modelu. Tm, e konstruktrovo i firemn know-
how je uchovno v modelu, se usnaduj pozdj zmny. CATIA V5 je nezvisl na platform, je mon ji provozovat jak na
UNIX-ovch platformch, tak i na platform Windows. Uivatelsk prostred na vech platformch vypad stejn a je velmi
snadn naucit se ho pouvat.
Stejn jako u predchoz verze, je CATIA velmi dobre "klovateln" a to jak ve smyslu sestavovn jednotlivch produktu do
konfigurac dle potreby, tak i ve smyslu rozlien uivatelskho prostred s ohledem na ruzn uivatele. Jednotliv moduly
(produkty) jsou sdruovny do konfigurac a ty jsou pak dleny dle oblasti urcen na Mechanical Design, Analysis apod. Ve je
pak clenno do platforem. Prv platformou je specifikovno, pro jak uivatele jsou konfigurace nebo produkt urceny. Ob
platformy jsou vytvoreny na zklad stejn architektury a produkty z jednotlivch platforem lze kombinovat.
Cel systm CATIA V5 spocv na trech ruznch platformch: P1, P2 a P3. Tyto platformy se zce zamruj na specifick
rovn potreb zkaznka. Ji zde mue zkaznk zakoupit svou funkcnost na mru. Jdro systmu CATIA V5 opt jako u V4
predstavuj konfigurace tvoren jednotlivmi produkty.
Platforma P1 - se zabv zkladnm modelovnm pro mal a stredn procesn orientovan zkaznky, kter chtj
rozrit sv monosti tvorby nvrhu, tak aby obshli digitln definici produktu. Nejedn se o okletnou light verzi
platformy P2, ale o reen respektujc modern postupy v nvrhu vrobku s respektem na celkovou cenu systmu.
Platforma P2 - predstavuje pln sestavov orientovan produkt, kter prin standardn 3D modelrsk prostred pro
modelovn soucst a generovn vkresu a tak prevodnk IGES pro komunikaci s ostatnmi CAD systmy. Mimoto
ale nabz uniktn nstroje a definici prostred pro vytvoren digitlnho podniku prostrednictvm modelovn vrobku,
procesu a zdroju danho podniku. Pocnaje nvrhem, prvotn koncepc a po definici vlastn vrobku je tak
podporovn cel ivotn cyklus vrobku v rmci jednoho software na jednch nativnch datech!! Tvorba nvrhu
vrobku probh na znalostnm podklad pricem se vyuv firemnho know-how k podpore technickho mylen,
kreativity a inovace.
Platforma P3 - poskytuje nejvy rove programu. Jeho uniktn prostred /pro chod je nutn speciln objektov
manaer COM 3/ a je urcen pro nejvt zkaznky z automobilnho a leteckho prumyslu. Nabz nstroje k predikaci
toleranc plechovch soucst pri vyuit deformacnch analz v rmci sestav.
Data vytvoen v jedn platform lze snadno pout i v produktu z platformy druh.



2

CATIA Verze 5...
nezvisl na platform b voliteln na Windows NT resp. 2000 nebo UNIX,
t z intuitivnho a uivatelsky prjemnho prostred na standardu ovldn Windows,
lze oznacit jako SW Easy to use a Easy to learn,
jako CATIA V4 pln modulrn a prun klovateln produkt,
systm pln respektujc firemn know-how, vrobn parametry, oborov normy atp.,
sestavov /assembly/ orientovan produkt, kter prin inovovan modelrsk prostred pro modelovn soucst a
generovn vkresu,
disponuje nstroji k modelovn ploch a po jejich vyhlazovn a rendering,
poskytuje nstroje pro pevnostn analzy (aplikace jak na soucst tak celou sestavu),
podporuje tvorbu digitlnho prototypu /DMU: Digital Mock-Up/, takt umouje jeho prohlen vcetn analzy a
simulace,
obousmrn komunikace s CATIA V4 je (ukld modely ve formtu V4 a nact z V4),
nabz pro uivatele verze V4 plynul a prirozen prechod /migraci/ do verze V5, podporuje standardn neutrln
formty pro vmnu dat mezi ruznmi CAD systmy.
Soubor reen aplikace CATIA V5 nabz uniktn reen pro integrovan procesy nvrhu a vvoje produktu jako i nstroje
urcen k optimalizaci tmov prce. Jeho otevren architektura umouje zkaznkum budovat reen pro digitln definici a
simulaci 3D vrobku. V oblasti propojen tvorby nvrhu, modelovn geometrie a tvaru produktu je tak ve smyslu
konkurenceschopnosti vuci jinm CAD systmum skvlm produktem. Dostatecn reen vak poskytuje i zkaznkum, kter
jsou zamren na vvoj 2D modelu a sestav. Pro prechod takovchto zkaznku na kompletn technick zpracovn v oblasti 3D
je CATIA V5 pickov reen.
Systm V5 pln pokrv cel proces od nvrhu urcen prvotn koncepce a upresovn vrobku, samozrejm nabz i
integrovanou analzu a nstroje pro prpravu vroby (NC programovn). Do systmu byly implementovny katalogy
standardnch soucst (s prednaplnnm stavem a monost postupnho rozirovn), nstroje ke kompletnmu nvrhu
plechovch soucst, strukturlnmu navrhovn, nstroje ke sprv velkch sestav a sprvy kusovnku. Produkt DMU Navigator
nabz oproti CATIA V4 nov konferencn monosti (vzdlen konzultace techniku), automatick montn drhy nstroju,
automatick definice kinematiky a podporu zobrazovn sloenho 2D CAD dokumentu. Integrace systmu CATIA V5 a
produktu ENOVIA VPM vybavuje uivatele monost podpory konfigurovanch digitlnch procesu modelovn pomoc produktu
ENOVIA.
Pracovn prosted aplikace CATIA
CATIA V5 prodlala zcela zsadn modernizaci, jedn se prakticky o zcela novou radu produktu firmy Dassault Systmes (IBM)
pro komplexn navrhovn. Proti ctvrt verzi produktu CATIA byl soucasn zcela prepracovn uivatelsk interface, kter je
vrazn intuitivnj a bli uivatelum Microsoft Windows.

Zkladn vzhled pracovnho prosted CATIA V5
3

CATIA V5 je koncipovna jako modulrn systm, kter obsahuje celou radu samostatnch nstroju pro reen jednotlivch
inenrskch problmu. Podle rovn licence lze pak tyto nstroje vyuvat pri prci. Vhodou je pln integrace tchto nstroju
v jednotnm uivatelskm prostred a jejich snadn inicializace prostrednictvm roletov nabdky. Mezi jednotlivmi pracovnmi
plochami (moduly) lze jednodue v prubhu reenho problmu prechzet.

Inicializace modul CATIA V5
Koncepce tvorby projektu
CATIA V5 je hybridn modelr, co znamen, e kombinuje v jednom modelu jak plon (surface) tak i objemov (solid)
elementy. Prv tato volnost pri vbru modelrskch technik a monost je kdykoliv kombinovat, cin CATIA tak silnm
systmem. Velkou vhodou je tak monost nepovinn parametrizace. Dky tomu se konstruktr mue rozhodnout jestli dl
zparametrizuje a vyuije tm vhod parametrickch modifikac, nebo bude provdt zmny prostrednictvm modifikac
jednotlivch elementu. Vechny moduly a modelrsk techniky jsou integrovny, take zmny jednotlivch modelu ci elementu
se okamit projev i na souvisejcch dlech. Samozrejmost je podpora tvorby digitlnho prototypu (Digital Mock-Up) a
soubnho konstruovn (Concurent Engineering).

Projekt je popsn stromem specifikac (klvesa F3)
4
Veker vytvren prvky a objekty jsou prubn zobrazovny stromem specifikac. Ten popisuje nejen postup jakm je dan
objekt vytvoren, ale popisuje i jeho umstn v rozshlejm systmu, naprklad v sestav.
In Work Object
Voln preloeno prvek na kterm prv provdte pravy. Implicitn je tmto objektem posledn vytvoren prvek zobrazen ve
stromu specifikac. Nsledujc vytvren prvky jsou umistovny ihned za pracovn objekt. Pracovn prvek je zobrazen jako
podtren. Pokud potrebujete zmnit aktivn pracovn objekt, provedete to jednodue pomoc myi.

Pepnut pracovnho prvku
2. Nataven pohledu
Zkladnm nstrojem pro prci v jakmkoli software vystavnm na principech 3D modelovn je monost libovolnho nastaven
prostorovho pohledu na soucst. V aplikaci CATIA je tmto nstrojem, mimo jin, ikona kompasu.
Pohyb a zmna pohledu v jakkoli 3D aplikaci je vdy sloitm orkem. Vvojri aplikac vyuvajcch 3D modelovn re tento
problm ale v poslednch letech obdobn. Lze prakticky vyuvat bud prostredku integrovanch prmo v aplikaci, nebo
prostredku svzanch s nasazenm specilnho hardware (naprklad SpaceMouse). Zkladnm nstrojem v CATII je kompas,
kter je standardn umstn v pravm hornm rohu pracovn plochy.
5

Kompas je zobrazen v kad pracovn ploe
Kompas je nstrojem, kter v sob integruje funkcnosti, znm z jinch aplikac pro 3D modelovn jako posun a rotace.
Umouje tedy libovoln posouvat a otcet pohledy na zobrazenou soucst. Pouit kompasu vyaduje urcit cvik, predevm
pri jeho rzen.

Oten kompasem kolem bodu a v rovin
Pri seznmen se s funkcnostmi nstroje kompasu vnujte predevm dukladnou pozornost vbru jednotlivch funkcnch prvku.
Svuj vznam maj prakticky vechny geometrick prvky zobrazen ikony, at u se jedn o body, hrany nebo o roviny.
6

Posun kompasem v ose nebo v rovin
Pomoc kompasu muete provdt libovolnou rotaci nebo posun objektu v jednotlivch osch, prpadn rovinch. Lze
samozrejm provdt i zcela volnou rotaci kolem bodu. Pro ob tyto funkce existuj v CATII i samostatn nezvisl funkce. Pro
zacnajc uivatele je ikona kompasu ovem nejsnadnj cestou jak se rychle v prav pohledu na soucsti rychle zorientovat.

Nastaven ortogonlnch pohled pomoc kompasu
Kompas m je primrn urcen pro rzen pohledu na soucst. Jeho sekundrn funkc je monost fyzickho natocen
libovolnho objektu vuci souradnm rovinm. Tato funkcnost je aktivovna pri pretaen ikony kompasu za jeho cerven bod a
jeho prichycen na libovolnm prvku soucsti. Soucst pak muete natocit, prpadn posunout libovoln vuci souradnmu
systmu.
Praktick rada: Fyzick presouvn objektu pomoc kompasu nikdy neprovdjte. Nem pri standardn prci se soucstmi
kritick vznam. Tato funkce se pouv prevn pri konstrukci obecn umstnch prostorovch krivek, naprklad pri
modelovn ploch. Naopak si prci s modelem muete pordn zkomplikovat prv dky zmn umstn soucsti vuci
globlnm rovinm.
7

Fyzick zmny polohy sousti neprovdjte
3. Sketcher (skic)

Zkladn prstupy k modelovn soucst lze rozdlit do dvou zkladnch oblast. Prvn monost je vyuit prednastavench
konstrukcnch prvku, druhou je pak monost tvorby soucst pomoc parametrickch ncrtu.
Zkladnm nstrojem pro tvorbu ncrtu v CATII je skicr obsahujc vechny potrebn funkce pro tvorbu skic s urcitou rovn
parametrizace.

Inicializace dokumentu vytvenho ve skici
Skicr lze inicializovat dvma zkladnmi postupy. Prvn, ten vyuijete pri tvorb obecnch skic naprklad i bez jejich clovho
urcen, je prm sputn skicre z nabdky start. Tento postup se pouv naprklad v prpadech kdy je nutn pripravit ncrty
predem, naprklad pri modelovn ploch. Bnj postup inicializace skicre prmo v Part Designu. Tento postup je snadnj a
intuitivnj i pro zacnajcho uivatele.
8

Inicializace nrtu pmo v prbhu modelovn sousti
Ncrt (skica) je skupinou, v prubhu modelovn soucst, nejcastji 2D car, kter mohou bt cstecn nebo pln urceny
pomoc rozmrovch a geometrickch vazeb. Stupe geometrickho urcen je zvisl zcela na uivateli, ale tmr vdy skonc
tvarov modifikace na pln parametrizaci. Pln parametrizace ncrtu navc usnaduje dodatecn modifikace ncrtu a zarucuje
jeho zcela pruhledn tvarov zmny.

Nrt se skld z geometrickch prvk a je zen vazbami a ktami


9

Zkladn nstroje pro tvorbu nrt
Ncrty lze umstovat bud do globlnch rovin, na rovinnch plochch soucst, prpadn do predem pripravench pomocnch
rovin. Nelze jednoznacn rci, kter z monost je efektivnj, jedn se predevm o vc zkuenost a priorit danho uivatele.
Obecn se prvotn ncrt prevn umstuje do globlnch rovin. Dal tvorba ncrtu ji probh v rovinch urcench geometri
soucsti.
10

Nrt se skld z geometrickch prvk a je zen vazbami a ktami
Sprvn vytvoren ncrt by neml bt prli geometricky sloit. Rada zacnajcch uivatelu se sna v jedinm ncrtu zachytit
maximln tvar budouc soucsti. To vede ovem k zbytecnm komplikacm jak v prvotn parametrizaci, tak v nsledn prav
ncrtu. Sloit a komplikovan ncrty lze mnohdy nahradit skupinou jednoduch a snadno modifikovatelnch geometrickch
skupin.

Vytvoen sousti pomoc pkazu Pad z nrtu

11

4. Parametrick kty a geometrick vazby
Definice geometrickch vazeb
Geometrick vazby a parametrick kty jsou zkladnm prostredkem pro definici geometrie ncrtu a tm i budouc soucsti.
Znalost tto problematiky je jak se rk principiln. Predem bych rd upozornil nae ctenre, e nem smysl u zacnajcch
uivatelu prli uvaovat o modelovn pomoc hybridn geometrie. To znamen, e finln soucst by mla obsahovat pouze
prvky kompletn urcen a to at pomoc geometrickch vazeb, tak pomoc rozmrovch parametrickch kt. Obecn dvme
prednost geometrickm vazbm proti ktm. Ncrty jsou pak jednodu a prehlednj.
Obecn budeme pouvat v nsledujc kapitole zcela bnou terminologii. Skica neboli ncrt je skupinou objektu, kter jsou
popsny pomoc geometrickch vazeb a rozmrovch parametru (kt). Jist rozdly v pojmenovn jsou v aplikacch a
prekladech pomrn bn.
V nstrojovm panelu Constraint naleznete funkce, pomoc kterch muete definovat vzjemn geometrick vazby mezi dvma
elementy. Dal skupina funkc v panelu slou k urcen velikosti (ktovn) elementu.
Funkc Constraints Defined in Dialog Box vytvorte geometrick vazby mezi dvma vybranmi elementy. Tyto elementy muste
vybrat jet pred aktivac funkce. Podotknme pouze, e vce objektu muete vybrat pomoc vbrovho okna, prpadn
pomoc ukazatele myi a klvesy CTRL. Vlastn geometrickou vazbu definujete v okn funkce Constraint Definition zakrtnutm
prslunho polcka.
Vytvorenou vazbu vymaete nejsnadnji pomoc mstn nabdky aktivovan pomoc klepnut na pravm tlactku myi v oblasti
prslunho symbolu geometrick vazby.

Ukzkov definice ten vazby
Definice parametrickch kt a diagnostika
Rozmrov parametry, jinak nazvan tak jako parametrick kty vytvrme pomoc funkce Constraint. Tou vytvorte
modifikovateln rozmrov vazby oktovnm elementu zadnm jednoho nebo dvou elementu mezi ktermi chcete vytvorit
ktu. Po vbru elementu muete pred zadnm polohy kty vyvolat stiskem pravho tlactka litu s nktermi dalmi
monostmi vlastnost kty. Po vbru elementu muete pred zadnm polohy kty vyvolat stiskem pravho mstn nabdku s
nktermi dalmi monostmi tvorby kty. Lze tak naprklad prepnout nastaven mezi horizontln a ikmou ktou.
12

Definice rozmrovch vazeb
Funkce Diagnostics je standardn zapnuta a umouje kontrolu polohov, tvarov a rozmrov plnosti skici. Pokud jsou
elementy skici polohov, tvarov i rozmrov zcela urceny, zmn se jejich barevn podn. Pri zkladnm nastaven se barva
zmn na zelenou. Zelen pri tom definuje, e je geometrick prvek pln urcen a nelze jej dle voln modifikovat bez prmho
zsahu do geometrick vazby nebo kty. Zelen by mla tedy bt kad skica, pokud se chcete vyvarovat hybridnm modelum,
u kterch mohou vznikat pri modifikacch nekontrolovateln zmny.
Ukzkov pklad
Ukzkov prklad je urcen vem, kter si chtj vyzkouet vytvoren pln geometricky urcen skici, kter bude dle vyuita
naprklad pro vytvoren modelu soucsti. Nae doporucen vem zacnajcm se d shrnout do triviln poucky v jednoduchosti
je sla. To znamen, e byste mli vdy minimalizovat sloitost ncrtu a radji preferovat konstrukci, pri kter je ncrt sloitj
prezentovn pomoc nkolika jednoduch. Geometrie ncrtu a tm modelu je pak vrazn pruhlednj a vhodnj v tmov
spoluprci.

Zadn pklad (pomrov rozmry)
Geometrie naeho ncrtu je mue bt vytvorena ve skicri, stejn jako v nstroji pro modelovn soucst. Ncrt je tvoren pouze
z secek a oblouku, kter jsou umstny ve zvolen ncrtov rovin. Pozice a orientace ncrtu, pokud je prvotn a je vyuit pro
modelovn nezvisl soucsti, je prakticky libovoln. Skicu lze tedy umstit do libovoln ncrtov roviny. Ze cvicnch duvodu
doporucuji rovinu XY.
13

Start skice
Po startu skicre je mon geometrii ncrtu kreslit pouze priblin. Vekerou presnost dodaj ncrtu geometrick vazby a
parametrick kty. Pravidlem pro zacnajc, kter casto vyuvme je dokonce zkaz presnho kreslen. Uivatel jsou casto
prekolovn z 2D CAD systmu, u kterch byl poadavek presnosti zcela zsadn. Pri tvorb geometrie skic tomu tak ovem
nen. Dalm doporucenm je kreslen skic v pohledu kolmm na ncrtovou rovinu. Casem, a zskte nad prostorem prehled a
kontrolu muete ncrty kreslit v libovoln poloze.

Inicializace nrtov roviny
Postup konstrukce ncrtu nen nijak kritick. Obecn se postupuje od vytvoren prvotn, priblin presn geometrie, pres jej
upresnn pomoc geometrickch vazeb a rozmrovch kt a po fixaci ncrtu vuci souradnmu systmu (posledn dva stupn
14
volnosti ncrtu). Ta se provd nejcastji pomoc prilepen dvou hran ncrtu vazbou Coincidence k souradnm osm, prpadn
k existujcm hranm soucsti. Muete samozrejm pout i dv kty.

Finln skica
Sprvn a pln parametrick ncrt by ml standardn v CATII zezelenat. Pokud tomu tak nen mue bt vypnuta diagnostika,
prpadn mte nkde chybu. Pamatujte si, e cm je ncrt jednodu, tm lpe se u nj vyhledvaj chyby. Pro ncrty je tak
rozhodujc jejich uzavrenost. Ncrty uzavren muete pout pro vytvoren tles a ploch, ovem ncrty otevren muete vyut
pouze standardn pro vytvoren ploch. Je ovem mon ncrt uzavrt nkterou z ji existujcch hran soucsti. Uzavrenost
ncrtu se pomrn patn analyzuje, proto vdy kreslete ncrty spojen v jednotlivch koncovch bodech.

15
Skica po oputn skice

5. Souhrnn loha tvorby skic
V minulch kapitolch jsme si popsali postupy vedouc k vytvoren pln parametrickho ncrtu, kter je urcen pomoc
geometrickch vazeb a rozmrovch parametru. Jedn se o zkladn znalosti, kter vm jako zacnajcm uivatelum postac k
vytvoren podkladovch skic prvnch modelu. Tato kapitola je urcitm souhrnem toho, co jsme si doposud vysvtlili a pokuste se
cel prklad proto sprvn zvldnout s prpadnmi variantnmi zmnami. Ncrt je zadn z duvodu jist variantnosti zrcadlov
obrcen, z hlediska modelu to ovem nen nijak kritick.

Nartnut prez budouc sousti
Ncrty tukou na papre jsou casto toti prvotn informac o tom, jak m soucst vypadat. Nakreslte si jej naprklad na
dovolen, v prci, v metru a jsou casto nosnou mylenkou budoucho vrobku. 3D modelovn poskytuje daleko vt variabilitu
a akceleraci rozvinut tchto prvotnch mylenek. Spustme tedy CATII a inicializujeme skicr. Pred vlastnm zactkem prce je
vhodn mt v panelu Sketch Tools inicializovnu minimln volbu pro automatick generovn geometrickch vazeb.

Nastaven zkladnch nstroj pro tvorbu nrtu
Polotovar ncrtu muete kreslit libovoln, idelnm stavem je kdy se priblin proporcn podob budoucmu prurezu v naem
prpad hrdele. Osobn doporucuji naprklad udlat kolem ncrtu obdlnk s maximlnmi rozmry a do nj ncrt doslova
nacmrat. Tento obdlnk muste samozrejm dodatecn smazat, jinak se stane soucst ncrtu.
16

Vygenerovan, ppadn vytvoen geometrick vazby a definice osy
Pokud mte inicializovnu funkci pro automatick generovn geometrickch vazeb, aplikace generuje podle toleranc jejich
finln stavy. Pokud je naprklad cra priblin svisl, CATIA dosad svislou vazbu a srovn cru presn. Problm mue nastat v
prpad, e se jedn naprklad o pozvoln hel. Pak je nutn sklon cry v ncrtu lehce prehnat a upravit jej hlovou vazbou.
Pokud vznikne vazba v nedoucm mst, mus bt pomoc vmazu jejho symbolu smazna.
Pomrn zsadn vznam m v naem ncrtu poloha osy, kter je nakreslena pomoc prkazu Axis. Poloha osy vuci
souradnmu systmu nen kritick, ale doporucuji osu hrdele proloit naprklad osou X. Pro prumr hrdele je samozrejm
rozhodujc vzdlenost osy od vlastnho prurezu.

Definice prmr pomoc mstn nabdky

17

Celkem bnou chybou zacnajcch uivatelu, kter ovem nen kritick, je to, e si pri definici profilu pro tvorbu rotacnch
soucst neuvdom monost definice prumru. Vtina parametrickch modelru m standardn na pravm tlactku myi
funkci, kter funguje tak, e pokud zadte linern rozmr, mte monost jet vybrat, jestli se bude jednat o prumr nebo
polomr. Tato funkce je velmi uitecn a vrazn zjednoduuje prci.

Finln zelen (pln parametrick) skica
Jak bylo v naem serilu ji nkolikrt uvedeno, je CATIA hybridnm modelrem. To znamen, e mue a doke pracovat s
ncrty s ruznou rovn jejich geometrickho urcen. Opt se drte v tomto prpad, precizn definice vech geometrickch prvku
pomoc rozmrovch parametru a geometrickch vazeb. Jinak se model mue vymknout pri prpadnch modifikacch va
kontrole.

18
Skica pipraven k orotovn
Po vytvoren ncrtu muete lehce experimentovat a vyzkouet si vytvoren rotacn soucsti pomoc prkazu Shaft, kter je
dostupn v modulu pro modelovn soucst Part Design. Nemuste samozrejm moduly prepnat, stac pouze v pravm hornm
panelu pout prkaz Exit workbench. Tm se moduly prepnou a muete vytvorit hrdel z ncrtu pomoc prkazu Shaft. Prkaz Exit
workbench si hodn dobre zafixujte v pamti, je velmi casto pouvanm.

Finln model dutho hdele
Zvrem bych rd uvedl jednu poznmku. Je pomrn nejednotn prstup pri vytvren modelu hrdelu. Nkter uivatel
preferuj skldn hrdelu z vlcu a nkter preferuj rotaci. Nelze obecn rct, co je efektivnj. Oba postupy maj sv vhody i
nevhody, ale mli by bt vdy v tmu pokud mono sjednoceny.
6. Nstroje uren pro vytvoen geometrie sousti
pomoc skic
Pri tvorb modelu soucstky postupujeme tak, e zacneme konstruovat zkladn prvek soucsti. Ten je definovn ve vtin
prpadu nkterm z charakteristickch tvaru soucsti. K tomuto prvku nsledn pripojujeme dal konstrukcn prvky tvorc
jednotliv detaily. Konstrukcn prvky mohou bt vytvreny bud pomoc skic, nebo pomoc nstroju (zaoblen, zkosen apod.).
Doporucujeme vdy preferovat jednocelov nstroje pred skicami, pokud je to samozrejm mon. Zjednoduujete tak nejen
tvorbu soucsti, ale soucasn usnadujete svm kolegum prpadnou editaci soucsti. Objektov strom je navc prehlednj.
Takto postupujeme a vznikne poadovan model. Pro tvorbu modelu soucst slou modul Part Design. Lze do nj vstupovat
prmou volbou Part Design nebo pout volbu sputn skicre Sketcher.
Sled innost
Standardn sled cinnost, nelze samozrejm popsat 100% obecn. Obecn postup ovem existuje a je vtinou uivatelu
preferovn. Jedn se o posloupnost ctyr dlcch cinnost (kroku):
volba ncrtov roviny a orientace skici (modul skicr)
tvorba ncrtu a nakreslen skici (modul skicr)
doplnn vazeb geometrie a zaktovn skici (modul skicr)
vlastn vytvoren prvku (part modelr)
19
Jeliko cinnosti v prvnch trech krocch jsou tmr vdy shodn, ukeme si cel postup u jednoho, casto pouvanho typu
geometrickho prvku. Jedn se o soucst, kter vznikne vysunutm ncrtu pomoc funkce Pad (vstupek). Tvorbu skici provedte
samostatn v rmci procvicovn v modulu skicre.

Tvorba vysunutho konstruknho prvku pomoc funkce Pad
Funkce Pad slou k vytaen vybran kontury (skici) a jejmu pricten k tlesu. Vytahovn kontur je mon nejenom ve smru
normlovm ke skicovac rovin, ale i ve vmi definovanm smru. Jestlie vytahujete geometrick elementy vytvoren pomoc
modulu pro vytvren ploch, je nutn definovat smr vytaen kontury, protoe zde nen definovan implicitn (defaultn) smr -
kontury nejsou tvoreny ve skicovacch rovinch.

Finln vysunut prvek s objektovm stromem
20
Obecn lze rci, e konstrukcn funkce, kter vyuvaj pro tvorbu konstrukcnho prvku (soucsti) skic, se pouvaj velmi
podobn. Zkladem pro prci je vdy cstecn, prpadn pln parametrick ncrt a ten je vyuit pro dal tvorbu soucsti.
Funkce jsou obecn schopny vyuvat pro vytvren konstrukcnch prvku jednoho a vce ncrtu.
Pro dal ukzku jsme zvolili konstrukcn prvek pro vytvoren rotacn soucsti, prpadn jej definovan vsece. Prkaz Shaft
vyuv pro svou cinnost zcela totonch postupu prpravy ncrtu jako prkaz Pad, jedin co muste urcit navc je osa rotovan
soucsti. Opt mue bt pouita cstecn nebo zcela parametrick skica.
Kontura nemus bt v tomto prpad uzavren, ale pouze tehdy, lze-li ji uzavrt osou rotace. Jako konturu lze pout skicu nebo
rovinnou krivku. Pouijete-li skicu, mus obsahovat jen jeden profil a osu rotace vytvorenou funkc Axis. Pouijete-li rovinnou
krivku, muste dle vytvorit uivatelsk souradn systm, kter mus leet v rovin krivky a jeho jedna osa je osou rotace.

Ukzka rotovanho konstruknho prvku vytvoenho funkc Shaft
Dalm velmi casto pouvanm nstrojem vyuvajcm jako definicn geometrie ncrtu je vytvoren vybrn. Prkaz Pocket je
obdobou funkce pro vytvoren vstupku (Pad), ovem pracuje jako mnoinov rozdl, nikoli pripojen. Je jej tedy mon efektivn
vyut pro tvorbu ruznch typu drek a vybrn. Zde je vhodn zduraznit, e v tto funkcnosti se aplikace vrazn odliuj,
nkter vyuvaj pro tvorbu vybrn klasickho vysunut ncrtu s mnoinovm odectenm, naopak CATIA m tuto funkcnost
reenu pomoc samostatnho nstroje.
21

Vybrn vytvoen pomoc pkazu Pocket
Vytahovn kontur je mon nejenom ve smru normlovm k skicovac rovin, ale i ve vmi definovanm smru. Jestlie
vytahujete geometrick elementy vytvoren pomoc modulu pro vytvren ploch, je nutn definovat smr vytaen kontury,
protoe zde nen definovan implicitn (default) smr - kontury nejsou tvoreny ve skicovacch rovinch.
7. Zaoblen, zkosen a ukos
Konstrukcn prvky patr mezi nstroje vrazn urychlujc tvorbu modelu. Obecn se jedn o nstroje, kter nahrazuj skicovn
pomoc komplexnjch postupu. Jejich funkcnost je zaloena na jednoduch vstupn definici geometrickch charakteristik, pro
jejich konstrukci je dle vyuita ji existujc geometrie soucsti.
Obecn lze v aplikacch postavench na parametrickm modelovn vyuvat dvou zkladnch typu tchto konstrukcnch prvku
z ve uveden kategorie:
Prvky pednastaven jedn se naprklad o dru, zaoblen apod. Tyto funkce prezentuj nejcastji pouvan
geometrick modifikace soucst pouvan v technick praxi.
Prvky uivatelsk jsou nstrojem pro zajitn efektivn konstrukce pomoc prenosu geometrickch prvku mezi
soucstmi. V praxi to znamen naprklad to, e vytvorme drku na hrdeli a tu pak mue kolega pouit pro tvorbu sv
soucsti naprklad plochho tvaru. Pro tvorbu uivatelskch konstrukcnch prvku se vyuvaj speciln nstroje jejich
zvldnut ovem vyaduje ji vrazn vt znalosti modelovn.
Obecn plat pravidlo, e v objektovm stromu prvku, kter tvor soucst, by mli bt umstny konstrukcn prvky a za
nacrtnutmi. Konstrukce je pak daleko snadnji modifikovateln bez prpadnho vzniku chybovch hlen o nemonosti
proveden modifikace, prpadn o nutnosti smazat konstrukcn prvek.
Dalm pravidlem by mlo bt preferovn konstrukcnch prvku pred nacrtnutmi. Jednodue reeno, pokud lze vytvorit
geometrii pomoc konstrukcnho prvku, nepouvejte nacrtnut.
Konstrukce zaoblen
Zaoblen dlouhou dobu patrilo k nejvce diskutovanm konstrukcnm prvkum. Obecn se jedn o nstroj, kter doke v prpad
sloitch kombinac rdius vrazn provrit schopnosti modelovacho jdra CAD aplikace. CATIA patr v tto oblasti opravdu ke
picce, obsahuje celou radu postupu jak definovat rdius a jak provdt jejich tvarovn na soucsti. Pro zactek si pouze
reknme to, e pro definici rdius je nutn vybrat hrany urcen k tvorb zaoblen.
22

Zadn defininch hran pro zaoblen
Funkc Edge Fillet zaoblte hranu nebo hrany. Muete vybrat vce hran najednou nebo vybrat plochu, na okrajch kter vytvor
zaoblen. Standardn pravidlo pro tvorbu kombinovanch rdiusu spocv v nutnosti definovat napred vt polomry a pot
men. Dodrenm tohoto pravidla uetrte hlen o nemonosti vytvorit rdius v nkterch sloitjch kombinacch.
Zaoblen jsou neoddlitelnou soucst predevm odlitku a vstrikovanch dlu. Tyto soucsti prakticky v polotovarech nikdy
neobsahuj ostr hrany a jsou zde preferovny rdiusy pred zkosenmi hranami.

Finln vzhled zaoblen na sousti
Konstrukce zkosench hran
23
Zkosen hrany patr k dalm prvkum, bez kterch se konstruktr pri sv prci neobejde. dn hrana na soucsti, ji z duvodu
bezpecnosti pri monti by nemla zustat ostrou, pokud to nen vysloven technickou funkcnost vyadovno.

Definice zkosen na sousti
Funkc Chamfer vytvorte sraen hrany na vybranch hranch nebo kolem vybranch ploch tlesa. Zkosen hrany vytvrme
obdobn jako rdiusy pomoc nstroje, kter vychz pri jejich tvorb ze zadn vstupnch geometrickch charakteristik. Zkosen
hran je vhodn opt realizovat a v zvru tvorby geometrie modelu, nen to ovem tak kritick jak tomu bylo u zaoblen.
Zkosen hran je ideln vyuvat prakticky u vech typu soucst, jeho uplatnn najdete u rotacnch tvaru, stejn dobre jako u
plochch tvaru. Zkosen, obdobn jako zaoblen, mue bt pouito jako dal operace na ji existujcm konstrukcnm prvku,
naprklad dre.

Finln vzhled zkosen na sousti
Konstrukce kos
24
kosovn ploch na soucstech patr ji ke sloitjm operacm, kter vyuij predevm nvrhri odlitku, u kterch je nutn
vytvorit tvar stny tak, aby byla se dala soucst bez pokozen snadno vyjmout z formy. Jedn se samozrejm pouze o jednu z
monost, kde tuto funkci vyut.
Pri vytvoren kosu na ploe je nutn pomrn striktn dodret postup definice modifikace plochy. V prvn fzi je nutn zadat
hranu, od kter se kos vytvr, v druh fz je nutn definovat smrov vektor kosu, prpadn zmnit jeho orientaci a teprve
pak, mueme vytvorit vlastn kos.

Definin hrana a smr kosu
Funkc Draft Angle vytvorte kos na vybranch plochch tlesa. Pouit tto funkce ovem doporucujeme pouze zkuenjm
uivatelum, predevm z duvodu pomrn sloitho zadvn vstupnch parametru. Obecn lze tuto funkci nahradit u
jednoduch tvaru pomoc zmny nacrtnutho geometrickho prvku.

Zkosovan plocha na sousti
8. Dry
25
Funkce pro tvorbu dr patr k zkladnmu vybaven kad 3D aplikace pro technick navrhovn. Jsou soustredny nejcastji do
jedinho nstroje, pomoc kterho lze definovat nejen geometrii vytvren dry, ale tak jej umstn, prpadn zvit.
Funkc Hole vytvorte dru do tlesa. Tato funkce umouje rychle vytvret kruhov otvory ruznch typu vcetn zvitu v tchto
otvorech a zahlouben pro hlavy roubu. Vechny parametry otvoru se definuj na kartch Extension, Type a Thread Definition.

Nrt pro umstn dry
Chcete-li dru na tlese pesn umstit mte k dispozici nkolik monost:
Oznacte-li pred aktivac funkce Hole plochu, na kter chceme umstit otvor a dle pak hrany od kterch chceme
definovat polohu stredu otvoru budou mezi stredem otvoru a vybranmi hranami vytvoreny kty, pomoc kterch lze
definovat presn polohu stredu otvoru.
Oznacte-li pred aktivac funkce Hole plochu, na kter chceme umstit otvor a dle pak rotacn plochu, bude osa otvoru
sesouhlasena s osou rotace rotacn plochy.
Oznacte-li pred aktivac funkce Hole kruhovou plochu, bude osa otvoru sesouhlasena s osou rotace rotacn plochy.
26

Definice tvaru a rozmr dry
Zacnajcm uivatelum doporucujeme vyut pro definici polohy dry pozicnho ncrtu. Tato metoda je obecn sloitj, ale lze ji
vyut prakticky ve vech prpadech bez ohledu na geometrii soucsti. Pri vrtn dry urcte jej polohu (Positioning Sketch) a pri
tvorb samotn dry. Vyvolejte funkci pro tvorbu dry Hole a podle obrzku vyberte stnu (Select a face or a plane) do kter
chcete dru vytvorit. CATIA vm nabdne dialogov panel, ve kterm je mon nastavit celou radu parametru budouc dry. Tmi
nejduleitjmi je tvar dry, definice jej polohy, prpadn typ zvitu:
Simple - vlcov dra
Tapered - knick (kuelov) dra
Counterbored - dra s vlcovm osazenm
Countersunk - dra s kuelovm osazenm
Counterdrilled - dra s vlcovm osazenm a kuelovm prechodem
Thread Definition - definice parametru zvitu
27

Dialogov panel pro tvorbu dry (zloka pro zvity)
Pro umstn dry pomoc pozicnho ncrtu nejprve v panelu Hole Definition provedte nastaven dry, na kart Extension
nastavte hloubku, rozmr a umstn dry (Positioning Sketch) na kart Type typ dry. V prpad zvitov dry na kart Thread
Definition provedte nastaven zvitu.

Finln dra umstn na sousti
Dra je vytvorena na soucsti po potvrzen vstupnch parametru. Ty lze samozrejm dky komplexnosti nstroje modifikovat
prostrednictvm objektovho stromu. Nemuste se tak obvat toho, e budete muset zadvat vstupn parametry v prpad jejich
nesprvnho zadn znovu.
28
9. Sestavy
Sestavy jsou neodmyslitelnou soucst koncepce navrhovn pomoc 3D aplikac. Ve sv podstat se jedn ve vtin prpadu
tak o prvotn podobu nvrhu, na kterm lze naprklad prezentovat funkcnost novho vrobku, nebo provrit jeho technick
parametry.
Sestavy ve 3D aplikacch jsou koncipovny jako soubory obsahujc predevm zkladn vazebn specifikace jednotlivch dlu.
To je nutn si uvdomit vdy, pokud chcete sestavu vytvret. Vlastn soubor sestavy je pouze sjednocujcm datovm
souborem, kter obsahuje extern vazby na jednotliv soucsti. Zjednoduen receno, nen mon prenet soubor sestavy bez
souboru soucst v sestav obsaench.
Rd bych zduraznil, e pro zacnajc uivatele je nejvhodnj vechny soubory projektu zahrnout do jedinho adresre. Proto
je vhodn predem pripravit adresr projektu, do kterho budete postupn v prvn rad umstovat soubory soucst a v zpt
soubor sestavy. Neuvenm premstnm sestavy rozloen v adresrov strukture mue dojt ke ztrt jednotlivch dlu.

Dialogov panel pro vloen existujc komponenty
CATIA obsahuje celou radu funkc pro skldn sestavy. My se pokusme v dnenm dle naeho serilu vysvtlit ty
nejzkladnj, kter vm umon jednodue zact s modelovnm sestav.
Vloen existujc soucsti
V prvnm kroku oznacte poloku (modr zvraznn) existujcho produktu v datovm stromu (Cvicn). Pokud se jmenuje vchoz
produkt jinak, muete tento nzev ponechat, prpadn jej upravit pomoc pravho tlactka myi. Dle aktivujte funkci Existing
Component a v zobrazen strukture souboru a adresru vyhledejte poadovan komponent. Pripomnm to, e je dobr mt
ve umstno v jedinm adresri, pokud jste zactecnci.
Po vbru komponentu volbu potvrdte (Otevrt). Soucst se objev v pracovn ploe a jeho nzev v datovm strom. Je
standardn vloena do pracovnho prostoru, podle sv orientace v puvodnm souradnm systmu. Zmna jej polohy je
samozrejm mon, ale pravidlem u prvn soucsti v sestav je jej pevn ukotven vuci souradnmu systmu sestavy.
29

Vloen komponenta do pracovnho prostoru
Vloen existujc sousti se zmnou jej orientace
Funkc Existing Component With Positioning vlote komponent do aktulnho produktu (sestavy). Pri vkldn je mezi
stvajcmi komponenty a vkldanm komponentem mon vytvorit rychl pozicn vazby (Quick Constraints). Tyto vazby maj
pouze vznam pozicn, nejsou identick s vazbami montnmi, kter jsou pro sestavu stejn.
V prvnm kroku oznacte poloku existujcho produktu v datovm stromu (Cvicn). Pot aktivujte funkci Existing Component
With Positioning a v zobrazenm panelu vyhledejte poadovan komponent.

Panel pro vbr komponentu
30
Po vbru komponentu volbu potvrdte (Otevrt). Geometrie se objev v produktu, jeho nzev v datovm strom a zobraz se
panel Smart Move. Vyberte rychlou vazbu (Quick Constraint) plon kontakt (Surface contact) a vyberte nejdrve plochu
vkldanho komponentu a pot plochu ji vloenho komponentu. Vzor vidte na obrzku.

Panel manipulace s tvorbou rychlch vazeb
Nyn muete pomoc zelench ipek vazbu ovldat, v naem prpad mnit zrcadlov stranu umstn (vyzkouejte si!). Mezi
polohami je mon podle poadavku cyklovat a upravit tak finln polohu soucsti.

Rychl vazba ped dokonenm
31
Nakonec funkci Existing Component With Positioning dokoncete (OK). Tento postup je vhodn predevm v prpad, e chcete
sestavu poskldat nhledov bez vzniku fyzickch 3D vazeb zobrazench v objektovm stromu. Zacnajcm uivatelum tento
postup prli nedoporucuji, je vhodnj nacst pr soucst do sestavy a ty pak svzat pomoc montnch vazeb. Clem je
samozrejm fixovat nejcastji vechny stupn volnosti (3 obousmrn translace, 3 obousmrn rotace).

Vloen komponent s umstnm
Postup se tak d nazvat jako hrub poskldn geometrie sestavy. Negeneruj se pri tom dn montn vazby, pouze se
mn orientace soucst. Soucstmi muete posouvat libovoln v prostoru pomoc funkce Manipulation. Ta obsahuje nkolik
tlactek pro zmnu polohy vybranho objektu v prostoru.
Montn vazby soust v panelu nstroj Constraints
Nyn to nejduleitj. Po vloen soucst do sestavy je nutn urcit jejich montn vazby. Predstavte si naprklad roub, kter
muste vsunout do dry a z druh strany zajistit matic. Montn vazby jsou zkladnm nstrojem kadho konstruktra, kter
chce vytvorit ze sady samostatnch soucst model budoucho vrobku. Vazby definuj nejen vzjemnou polohu soucst, ale
tak jejich prpadn pohybov vlastnosti. Vzhledem k jejich vznamu je nutn povaovat sprvn pochopen a zvldnut vazeb
za naprost zklad modelovn sestav.
Po nacten, respektive vytvoren soucst v reimu sestavy je nutn tyto prvky vzjemn provzat a tm vytvorit vsledn tvar
sestavy. Tmto provznm dochz k postupnmu odebrn stupu volnosti jednotlivch komponentu. Jednotliv funkce pro
tvorbu montnch vazeb jsou uspordny v panelu Constraints.

Metodika definice montnch vazeb v "modrm" aktivnm produktu
32
Zacnajc uivatele jist zaskoc to, e vytvoren vazba ihned nezmn pozici vazebnch soucst. Pro zmnu pozice je nutn,
nejlpe v objektovm stromu sestavy, aktivovat na prslun vazb pravm tlactkem myi funkci Update. Tato definice zmn
graficky znzornnou vazebn podmnku na skutecnou pravu polohy soucsti.

Pi vytven montnch vazeb je teba respektovat nsledujc pravidla:
Montn vazby lze vytvret pouze mezi komponenty aktivnho komponentu
Montn vazby nelze definovat mezi geometrickmi elementy stejnho komponentu
Montn vazby nelze aplikovat mezi dvma komponenty nachzejcmi se v jedn podsestav, jestlie tato
podsestava nen v aktivnm komponent
Vazba nemue bt aplikovna protoe Product K nepatr do aktivnho komponentu Product B. Pro definici vazby by
musel bt aktivn Product A.
Vazba nemue bt definovna, protoe Product E a Product F nepatr do aktivnho komponentu. Aby mohla bt
vazba definovna musel by bt aktivn Product D.
Vazba mue bt aplikovna, protoe Product C patr do aktivnho komponentu Product B a Product E patr do
Productu D, kter patr do aktivnho komponentu Product B.

Symboly montnch vazeb
Pri tvorb sestav muste vraznou pozornost vnovat predevm pozici aktivnho objektu. Pokud nebude pri skldn sestavy
oznacen jako modr prslun objekt sestavy nebude mon vytvret vazebn podmnky. Komponent zaktivujeme (napr. pro
pravy) dvojitm kliknutm a bude oznacen modrou barvou. Komponent vybereme jednm kliknutm a je oznacen barvou
oranovou.
33

Aktivovan a vybran komponent v datovm stromu
Constraints Analysis - analza vazeb
Funkce Constraints Analysis poskytuje analzu vech vazeb definovanch v produktu. Analzu aktivujte polokou Constraints...
z roletov nabdky Analyze. Po vyvoln funkce Constraints Analysis se objev dialogov okno, kter popisuje veker
vlastnosti vazeb. Pokud pocet nkter z vlastnost nen nulov, objev se prslun zloka, kter obsahuje nzvy danch
vazeb.
Velmi duleitou polokou v dialogovm panelu je ovem zloka Degrese of Freedom. Ta umouje informovat uivatele o
poctech stupu volnosti, kter jsou jet k dispozici u konkrtn soucsti v sestav. Nezapomete ovem na to, e mus bt
vdy prvn soucst v sestav pro korektn analzu zajitna pomoc pevn vazby Fix Component (symbol kotvy). Zsadn !!!
pouvejte vazbu Fix Component vdy pouze u jedin soucsti.

Panel Constraints Analysis
34
10. Vkresov dokumentace
Vkresov dokumentace m i v dob vysplch 3D systmu nezastupitelnou lohu. Postupy tvorby pohledu a rezu jsou
samozrejm jin, ale podstata vstupu je neustle spojena s cist provedenm vkresem z hlediska standardu a norem.
Dnen cst naeho serilu vnovanho navrhovn v aplikaci CATIA vnujeme konstruktrsk klasice, tvorb vkresov
dokumentace. Rd bych zde predem zduraznil predevm to, e se jedn o oblast, kter je s nstupem 3D modelovn troku
opomjen, ale je nutn si uvdomit, e vkresy, zustvaj i v dob pickovch postupu stle nezastupitelnm vstupem pro
vrobu.
Proto je dobr vdy i pri studiu 3D aplikace vnovat jist cas seznmen se s postupy tvorby vkresov dokumentace, kter je
asociovna z modely soucst a sestav. Existuj samozrejm i oblasti, kde jsou 3D data prmo vyuvna pro prpravu
technologie vroby, ale i zde se ve vtin prpadu vytvr vkresov dokumentace.
Zkladn rozdl v klasickch 2D prstupech a v novch 3D prstupech k tvorb vkresov dokumentace spocv predevm v
tom, e u novch postupu nen nutn vytvret pohledy a rezy. Ty jsou odvozeny asociativn (provzan) prmo z modelu. Jedn
se o velmi efektivn postup, kter vrazn zrychluje prci, na druhou stranu se musme oprostit, nkterch postupu, kter slou
naprklad pro tvorbu nzornch zobrazen. Veker 2D geometrie vychz vdy ze skutecnho modelu, kter je modelovn na
jmenovit rozmry.
Pro pln zactecnky doporucuji v prvn rad nastudovat aktuln normy a standardy pro tvorbu vkresov dokumentace
naprklad z ucebnice Technickho kreslen.
Pprava prosted vkresu (formt, rmeek, popisov pole).
Nyn si prakticky vyzkoute jeden ze zpusobu prpravy prostred pro tvorbu vkresu. Postup si detailn popeme, protoe
obsahuje velk mnostv funkc, kter je nutn pri tvorb vkresu vyut. Spustte Start > Mechanical Design > Drafting a
otevrete soubor vkresu. Ten je vytvren pomoc samostatnho aplikacnho modulu.

Aktivace prosted pro tvorbu vkresu
V panelu New Drawing je nutno nastavit standard (normu) novho vkresu, formt listu a umstn na vku nebo na rku.
Zvolte Standard ISO, Sheet Style A2 ISO a Landscape. Muete samozrejm zvolit i jin formt, prpadn jinou vkresovou
normu.
35

Nastaven novho vkresu
Nastaven potvrdte OK. Dojde k otevren novho souboru s poadovanm nastavenm. V pracovn ploe se vm zobraz
ormovan vkresov list. Standardn budeme v tuto chvli uvaovat pouze s vkresem s jedinm listem. S tm vystacte
pomrn dlouho, vdy lze vce listu nahradit vce samostatnmi soubory s logickm pojmenovnm.

Nov soubor vkresu
36
Na novm listu Sheet 1 je nyn mon upravit vlastnosti (Properties). Aktivaci provedte obvyklm zpusobem pres prav tlactko
myi v datovm strom vkresu. V zobrazenm panelu vypnte polcko Display (zobrazen hranice listu).

Vypnut hranice listu
Potvrdte OK, a zskte tak potrebnou przdnou plochu vkresu bez rmce.

ist list formtu A2 pipraven pro prci
Nyn je treba do listu vloit rmecek s popisovm polem. I kdy jsou popisov pole cstecn normalizovan, kad organizace
pouv specifick typ. Velice jednoduchm zpusobem jak vytvorit svoji ablonu je vyut rmecek s popisovm polem z
AutoCADu, kter jste uloili do souboru ve formtu *.dxf. Pro nai lohu zde najdete soubor A3.dxf - rmecek A3 s popisovm
polem, kter pouvme u ns. Sthnte si jej na disk a otevrete (File > Open).
37

Oteven souboru A3.dxf
Nyn potrebujete zobrazen rmecek s popisovm polem prenst ze souboru A3.dxf do vkresu. Nejprve v datovm strom v
souboru A3.dxf vyberte poloku Main View (pravm tlactkem) a zkoprujte ji do schrnky (Copy).

Koprovn ablony pes schrnku
Prejdte do vkresu (Windows > Drawing) a v datovm stromu rmecek s raztkem vlote do poadovanho listu (Sheet >
Paste). Pouijte opt prav tlactko myi
38

Vloen do vkresu
Rmecek s popisovm polem se objev v listu Sheet 1.

Rmeek s popisovm polem v listu
Nyn v rozvinutm datovm strom v prav vlastnost (Sheet > Main View > Properties) vypnte na kart View viditelnost
hranice (Display View Frame).
39

Panel vlastnost rmeku s popisovm polem
Potvdte zmnu vlastnost (OK) dle funkc Fit All In zvtete ablonu do celho okna a nakonec zavrete soubor A3.dxf,
nebudete ho u potrebovat.

Tm je prosted pro tvorbu vkresu pipraveno
Generovn a prava pohledu, rezu, detailu
V druh fzi tvorby vkresu ji budeme pracovat soucasn s 3D modelem a ten budeme vyuvat pro tvorbu pohledu a rezu. 3D
model je nutn mt samozrejm predem vymodelovn, ale jsou mon jeho prpadn dodatecn pravy. Veker modifikace
tvaru modelu se promtaj automaticky do vkresovch pohledu.
40
Otevrete soubor s modelem soucsti (*.CATPart, *.CATProduct), ze kter bude vkres odvozen. Pokud nemte vlastn model,
pouijte cvicn soubor Rameno.

Model ramena
Dle budete do pripravenho prostred vkresu vkldat jednotliv pohledy, rezy a detaily. Zacnte vloenm nrysu. Aktivujte
funkci Front View , prepnte se do souboru soucsti (Windows > nebo rychleji Ctrl+F6) a vyberte promtac rovinu
vkldanho pohledu.

Vbr promtac roviny
Po vbru roviny se automaticky vrtte do vkresu, kde provedete dokoncen nastaven nrysu pomoc orientacn ruice.
Jakmile vm orientace pohledu bude vyhovovat, kliknte my do plochy pro ukoncen funkce.
41

Orientan rice pohledu
Funkc Fit All In zvtete rmecek a uchopenm a taenm rmecku pohledu (View Frame) presute pohled do poadovan
polohy.

Vloen pohled Front View
Pokracujte vloenm ortogonlnho odvozenho pohledu Projection View . Funkci aktivujte, prejedte my pres nrys a vyberte
vhodn pohled. Vyberte pudorys.
42
11. Kontrola kolize soust

Tvorba sestav pomoc nezvislch soucst poskytuje uivateli celou radu dalch monost polohovch, pohybovch, prpadn
kontaktnch analz. Jednou se zkladnch je kontrola koliznch stavu, kter poskytuj zkladn informace o prpadnch
problmech.
Parametrick modelovn soucst patr mezi efektivn metody poctacovho navrhovn. Samozrejm, e nov vrobek nen
tvoren pouze jedinou soucst, ale sestavenm cel rady normalizovanch a nenormalizovanch soucst. Vsledn sestaven
novho zarzen mue bt analyzovno, nzorn rozloeno v podob scny a vykresleno. CATIA navc obsahuje velmi vkonn
nstroje pro tmovou spoluprci na projektu s prpadnou monost vzdlen vmny dat pomoc st Internet.

Pkaz Clash
Panel nstroju Check Clash slou pro stanoven koliz (Clash), kontaktu (Contact) a vul (Clearance) v produktu. Je mon jej
aktivovat polokou Clash... z roletov nabdky Analyze. Prkaz obecn slou ke kontrole koliz mezi soucstmi v sestav nebo v
souboru kombinovan soucsti. Analyzuj pozici vybranch soucst a vrac informaci o vech nalezench kolizch. Kolizn
soucsti je mon vykreslit jako samostatn tleso.

Inicializace a vbr voleb analzy
43
Vytvorte nebo otevrete sestavu minimln se dvma soucstmi a prejmenujte ji na Cvicna (pravm tlactkem myi +
Properties). V naem prpad pouijeme sestavu soucst Prcnk, roub a Rameno, kter patr do sestavy Stahovacho
prpravku. Aktivujte panel Check Clash a v poloce Type aktivujte detekci kolz, kontaktu a vul (Clearance + Contact + Clash).
V polcku vpravo zadejte poadovanou vuli, zvolme napr 0,5 mm.

Analza koliz a jej vsledek
Nyn spustte detekci volbou Apply. V prpad , e je detekovna kolize, kontakt nebo vule, objev se hlen v dialogovm okn
(Check Clash) a v geometrickm prostoru jsou vyznaceny konturou. Jete pred dokoncenm funkce je mon prohlet
jednotliv kolize, kontakty a vule v okn Preview.
Sousti vytvoen v CATII


Nkter z produktu firmy Evektor, spol. s.r.o