OBSAH

Amatrsk radio
Vydavatel: AMARO spol. s r.o. Adresa vydavatele: Zborovsk 27, 150 00 Praha 5, tel.: 257 317 314 zenm redakce poven: Alan Kraus Adresa redakce: Zborovsk 27, 150 00 Praha 5 tel.(zzn.): 257 312 450 E-mail: redakce@stavebnice.net Ron vychz 12 sel, cena vtisku 42 K. Roziuje PNS a.s. a soukrom distributoi. Pedplatn v R zaji uje Amaro spol. s r. o. -Michaela Hrdlikov, Hana Merglov (Zborovsk 27, 150 00 Praha 5, tel./fax: 257 317 313, 257 317 312). Distribuci pro pedplatitele provd v zastoupen vydavatele spolenost Mediaservis s.r.o., Zkaznick Centrum, Moravsk nm. 12D, 659 51 Brno. Pjem objednvek tel.: 541 233 232, fax: 541 616 160, e-mail: zakaznickecentrum@mediaservis.cz, pjem reklamac: 800 800 890. Smluvn vztah mezi vydavatelem a pedplatitelem se d Veobecnmi obchodnmi podmnkami pro pedplatitele. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., ustekova 10, P O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3, . tel.: 67 20 19 21-22 - asopisy, tel.: 67 20 19 31-32 - pedplatn, tel.: 67 20 19 52-53 - prodejna, fax.: 67 20 19 31-32. E-mail: casopisy@press.sk, knihy@press.sk, predplatne@press.sk, Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6285/97 ze dne 3.9.1997) Inzerci v R pijm vydavatel, Zborovsk 27, 150 00 Praha 5, tel./fax: 257 317 314. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax: 02/44 45 06 93. Za pvodnost pspvku odpovd autor. Otisk povolen jen s uvedenm pvodu. Za obsah inzertu odpovd inzerent. Redakce si vyhrazuje prvo neuveejnit inzert, jeho obsah by mohl pokodit povst asopisu. Nevydan rukopisy autorm nevracme. Prvn nrok na odkodnn v ppad zmn, chyb nebo vynechn je vylouen. Veker prva vyhrazena. MK R E 397 ISSN 0322-9572, .j. 46 043 AMARO spol. s r. o.

Obsah
Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Miniaturn barevn hudba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Vvojov modul mikrofonnho pedzesilovae SSM2167 . . . . . . 3 Miniaturn mni step-down v SMD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Laboratorn napjec zdroj pro zatenky . . . . . . . . . . . . . . 10 Jednoduch ta do 50 MHz s procesorem PIC . . . . . . . . . . 12 Hrtky s procesory PIC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Elektronick hra - kvz-master . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Aktivn KV antna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Skart pepna pro extern videokameru . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Jednoduch video rozboova pro 3 signly . . . . . . . . . . . . . 24 Regultor rychlosti pro modelovou eleznici . . . . . . . . . . . . . 25 Obvody pro zesilovae tdy D od firmy International Rectifier . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 SVTLA A ZVUK Dvoukanlov zesilova pro aktivn reprobox . . . . . . . . . . . 29 HDTV Zajmavosti z HDTV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Ad: Radiopijmae 30. a 40. let minulho stolet u ns . . . 38 Valn hromada Svazu radioamatr - elezni . . . . . . . . . 40 Smykov antny pro psma 160 a 80 m . . . . . . . . . . . . . . . 41 Krystalky znovu a jinak . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Likai u ns nevymou ani po mei, ani po peslici . . . . . . 44 Pedpov podmnek en KV na srpen . . . . . . . . . . . . . . . 45 Expedice na Nov Hebridy - Republika Vanuatu, ervenec 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Ze zahraninch radioamatrskch asopis . . . . . . . . . . . . 46 Vyslme na radioamatrskch psmech IL . . . . . . . . . . . . . 47 Pozvnka do Vojenskho technickho muzea v Leanech . . . . 48

7/2007

ZAPOJEN PRO ZATENKY

Miniaturn barevn hudba

Barevn hudba pat urit k nejastjm konstrukcm zanajcho elektronika. Dnen nvod je trochu atypick provedenm, protoe byly pouity soustky pro povrchovou mont (SMD). Dvodem byla miniaturizace celho zapojen. To je napjeno z bateri naptm 3 V a jako svteln zdroj jsou pouity diody LED.

Popis
Schma zapojen barevn hudby je na obr. 1. Kondenztorov mikrofon (kapsle) je pipojen konektorem K1. Ten meme vynechat a mikrofon pipojit pmo do desky spoj. Napt pro integrovan pedzesilova je pivedeno dvojic odpor R1 a R2 a filtrovno

kondenztorem C1. Signl z mikrofonu je pes kondenztor C4 a odpor R3 piveden na vstup operanho zesilovae IC1A. Jeho zeslen nastavme trimrem P1. IC1B tvo dal stupe mikrofonnho zesilovae. Na jeho vstupu je zapojena dvojice psmovch propust - IC2A tvo doln propust pro hlubok tny a IC2B horn propust pro vysok tny. Vstupy obou operanch zesilova jsou posleny tranzistory T1 a T2. V jejich kolektorech jsou paraleln zapojeny dv LED, tak v proveden SMD. Barevn hudba je napjena naptm +3 V pes konektor K2. Meme pout jak napklad 2 tukov baterie 1,5 V, tak tak lithiovou baterii s naptm 3 V. Odpory R16 a R18 tvo virtuln sted napjecho napt a souasn i mrn zporn pedpt na invertujcch vstupech IC2. Protoe je obvod napjen naptm pouze +3 V, musme pout vhodn typ operanch zesilova.

Stavba
Barevn hudba je zhotovena na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 30 x 40 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Po-

Seznam soustek A991525

R1, R17 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R3, R5. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 k R4, R7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 k R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 k R8-9, R16, R18 . . . . . . . . . . . 100 k R12-15 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 R10-11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k R2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 k C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/10 V C2-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V C4. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 F C5-6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF C7, C9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 nF C8, C10-12 . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF IC1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . TS912 T1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC848 LD1-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED P1 . . . . . . . . . . . . . . . . PT6-H/250 k K1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02

Obr. 1. Schma zapojen barevn hudby

7/2007

NF TECHNIKA

Vvojov modul mikrofonnho pedzesilovae SSM2167

Firma Analog Devices je znm adou specializovanch obvod pro pravu dynamiky zejmna profesionlnch nf zazen. V posledn dob ale roste poptvka tak po obvodech, vhodnch pro komern zazen, jako jsou potaov zvukov karty, mobiln telefony a dal periferie. V podstat se jedn o zazen, kter zpracovvaj signl z externho mikrofonu. Ten se vyznauje pomrn znanm dynamickm rozsahem. Na druh stran asto omezen napjec napt vrazn omezuje pebuditelnost obvodu. Sprvn nastaven rovn je tedy velmi dleit. Prv pro komern vyuit pedstavila firma Analog Devices obvod SSM2167. Jedn se o integrovan mikrofonn pedzesilova s umovou brnou (noise gate), nastavitelnm kompresorem s pomrem 1: 1 a 1:10 a limiterem s pevn nastavitelnou rovn.

Obr. 1. Zkladn charakteristiky obvodu SSM2167

Pednosti obvodu:
kompletn mikrofonn pedzesilova v pouzdru MSOP10 napjec napt 3 V shutdown proud < 2 A nastaviteln treshold pro umovou brnu nastaviteln kompresn pomr automatick limiter nzk THD+N <0,2 % ka psma 20 kHz
Obr. 2. Blokov zapojen obvodu SSM2167

uit soustky jsou typu 0805, tedy s rozmry 2 x 1,27 mm. To je velikost, kterou lze jet pjet run a souasn znamen vraznou prostorovou sporu proti konvennm soustkm. Pro prci potebujeme mikropjeku s tenkm hrotem. Pro zatek vystame jet s dobrou pinzetou. Napklad v GM lze za rozumn penze podit pomrn kvalitn nad. Do-

poruuji samodrc pinzetu (je peken a v klidovm stavu m hroty u sebe). Pro uvolnn ji musme stisknout. Lep prce je s horkovzdunou pistol nebo pjec stanic, co ale pedstavuje ji investici od zhruba 5 tisc korun ve. Dobe se tak pracuje s cnovou pastou. V nejmenm balen stoj asi 600 K, ale bohuel, vtinou vyschne dve, ne ji stame spotebovat (tedy asi za 1 rok).

Zvr
Popsan barevn hudba je dobrm odrazovm mstkem pro prci s SMD soustkami. Postupujc miniaturizace toti stle vce preferuje prv dly SMD ped vvodovmi a adu integrovanch obvod ji ani v jinm typu pouzdra nedostaneme. Je tedy nezbytn se nauit pracovat i s tmito soustkami.

Obr. 2. Rozloen soustek na desce barevn hudby

Obr. 3. Obrazec desky spoj barevn hudby (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj barevn hudby (strana BOTTOM)

7/2007

NF TECHNIKA

Obr. 3. Zapojen vvod SSM2167

Zkladn charakteristiky obvodu jsou na obr. 1. Elektrick vlastnosti jsou uvedeny v tab. 1. Na obr. 2 je blokov zapojen obvodu SSM2167 a na obr. 3 zapojen vvod. Obvod se dodv pouze v miniaturnm pouzdru MSOP10. Na obr. 4 je typick zapojen obvodu SSM2167. Jeho parametry se nastavuj dvojic odpor Rcomp a Rgate. Zvislost kompresnho pomru a rovn treshold na velikostech odpor jsou na obr. 5 a 6 a v tabulkch 2 a 3.

Obr. 4. Typick zapojen obvodu SSM2167

Popis
Schma zapojen vvojov desky je na obr. 7. Vychz ze zapojen modulu dodvanho pmo firmou AD. Vstupn signl z mikrofonu je piveden na konektor K1 a pes kondenztor na vstup obvodu. Kompresn pomr se

nastavuje pedvolenmi odpory pomoc zkratovacch propojek K3. Pozice R4 je voln a lze do n zapjet libovoln vlastn odpor. To sam plat i pro nastaven rovn treshold propojkami K4. Tak zde je mon odpor R8 zvolit libovoln. Vstup signlu je piveden na konektor jack K2. Obvod me bt napjen naptm od +3 do +5 V pes konektor K5. Na konektoru K6 je

vyveden vvod shutdown. Ten aktivujeme spojenm se zem.

Stavba
Vvojov modul je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 39 x 61 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 8, obrazec desky spoj ze strany

Tab. 1. Specifikace obvodu SSM2167

7/2007

NF TECHNIKA

Obr. 5. Nastaven kompresnho pomru odporem Rcomp

Obr. 6. Nastaven rovn treshold umov brny

Obr. 7. Schma zapojen vvojov desky

Tab. 2. Hodnoty odporu Rcomp pro rzn kompresn pomry

Tab. 3. Hodnoty odporu Rgate pro rzn rovn nasazen umov brny

7/2007

NF TECHNIKA
Seznam soustek A991538
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180 k R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 k R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 k R4, R8. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NS R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 k R7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 k R9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k R10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 k R11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R12. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 k C1-2, C9-10 . . . . . . . . . . . . . . . . . NS C3-5 . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V C6, C11, C13 . . . . . . . . . . . . . 100 nF C7. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF C8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/MP C12 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/16 V IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . SSM2167 K1-2 . . . . . . . . . . . . . . . JACK63PREP K3-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . PHDR2X5 K5-6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02

Obr. 8. Rozloen soustek na desce spoj vvojov desky

soustek (TOP) je na obr. 9 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 10. Jedinm problmem me bt zapjen obvodu SSM2167 dky jeho velmi malm rozmrm a roztei vvod pouhch 0,5 mm. Osadit zbvajc dly ji nebudou dlat nikomu pote. Po osazen a kontrole desky meme pipojit napjec napt, signl a vyzkouet funkci obvodu.

Zvr
Vvojov deska slou pro oven a otestovn funkce obvodu SSM2167. Jedn se o relativn nov obvod, kter vrazn zjednoduuje realizaci vstupnch mikrofonnch obvod. Vhodn je zejmna schopnost automaticky upravit zeslen a souasn odfiltrovat i ruiv signly pro ni rovn signlu.

Obr. 9. Obrazec desky spoj vvojov desky (strana TOP)

Obr. 10. Obrazec desky spoj vvojov desky (strana BOTTOM)

7/2007

MEN A REGULACE

Miniaturn mni step-down v SMD

Obr. 1. Schma zapojen spnanho zdroje

Spnan zdroje dosahuj vrazn vy innosti ve srovnn s klasickmi linernmi regultory, dky emu maj men nroky na chlazen. Lze je tedy realizovat v kompaktnj form. Dal miniaturizace doshneme pouitm soustek pro povrchovou mont - SMD. Nsledujc zdroj je vhodn pro napjec napt 5 a 24 V s regulac vstupnho napt od 3 do 12 V a proudovou zatitelnost a 0,5 A.

Zkladn technick data:

napjec napt: 5 a 24 V vstupn napt: 3 a 12 V vstupn proud: max. 500 mA proudov odbr bez zaten:10 mA innost: 85 %

lice jednoduch. Blokov zapojen obvodu MC34063A je na obr. 2. Obvod MC34063A obsahuje vechny nutn dly spnanho zdroje. Kolektory spnacho i budicho tranzistoru Q1 a Q2 jsou pipojeny na napjec napt pes ochrann odpory R1 a R2. Emitor spnacho tranzistoru Q1 je pipojen k induknosti L1. Vstupn napt je pak filtrovno trojic kondenztor C4 a C6. Kmitoet spnae je dn kondenztorem C3 a pro uvedenou kapacitu 470 pF je asi 70 kHz. Dioda D1 vrac energii akumulovanou v induknosti L1 po dobu, kdy je spnac tranzistor Q1 uzaven. Obvod IC1

m integrovanou nap ovou referenci 1,25 V, s kterou se porovnv vzorek vstupnho napt, piveden na vvod 5. Ten je odebrn z bce trimru P1 a umouje nastavit vstupn napt v rozsahu od 3 do 12 V.

Stavba
Mni je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 22 x 31 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 3, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 4 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 5. Osazovn SMD

Popis
Schma zapojen spnanho zdroje je na obr. 1. Dky pouit integrovanho obvodu MC34063A je zapojen ve-

Obr. 3. Rozloen soustek na desce spnanho zdroje

Obr. 2. Blokov zapojen obvodu MC34063A

7/2007

7/2007

MEN A REGULACE
Seznam soustek A991524
R1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 0,47 R3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8,2 k R4. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,5 k C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 F/35 V C4-5 . . . . . . . . . . . . . . . . 220 F/16 V C2, C6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF C3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 pF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . MC34063A D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . BYT03-400 L1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 H P1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . PT6-H/5 k K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PIN4-1.3MM K2, K4 . . . . . . . . . . . . . . PIN4-1.3MM K3 . . . . . . . . . . . . . . . . . PIN4-1.3MM soustek vyaduje trochu praxe, mikropjeku s tenkm hrotem a vhodn nstroje - minimln kvalitn pinzetu. Pouit soustky jsou rozmru 0805, take je lze jet pomrn dobe pjet i run. Po osazen a kontrole desky pivedeme napjec napt a trimrem P1 vyzkoume regulan rozsah vstupnho napt. Pokud je ve v podku, je zdroj hotov.

Zvr
Popsan mni step-down lze vyut pro napjen ady elektronickch zazen. Vhodn je vysok innost a pomrn nzk klidov odbr pouze 10 mA. Dky pouit SMD soustek bylo dosaeno malch vnjch rozmr zdroje. Obvod IC1 je t i cenov zajmav, napklad u GM stoj 8 K, co je pln srovnateln s linernmi regultory.

Obr. 4. Obrazec desky spoj spnanho zdroje (strana TOP)

Obr. 5. Obrazec desky spoj spnanho zdroje (strana BOTTOM)

ZAJMAVOSTI
Specifikace ochrany BD+ uvolnna, kdo bude prvn?
Dlouho oekvan (a u s dobrmi, nebo patnmi mysly) nov ochrana BD+, kter by mla nahradit prolomen systm AACS, je na svt. Spolenost BD+ Technologies LLC, kter pidluje licence, spustila web http://www.bdplusllc.com a oznmila, e je technologie pipravena k pouit. Nikdo z velkch vydavatel sice oficiln nepotvrdil zjem o vydvn titul s touto ochranou, nicmn teba prv u MGM nebo 20th Century Fox se zd bt nasazen BD+ velmi pravdpodobn. Zbv jen uzavt szky, za jak dlouho po vydn prvnho filmu s BD+ dojde k prolomen ochrany. Dal boj s vtrnmi mlny zan... Interaktivn filmy na obzoru Spolenost Warner oznmila spoluprci s Dark Castle Entertainment, kter produkuje bkov horory, ze kter by mly vzejt dva a ti filmy ron, uren vhradn pro DVD, Blu-ray a HD DVD. Jako prvn to bude letos v jnu Return to the House on Haunted Hill (pokraovn House on Haunted Hill, jak jinak). Film vyjde na DVD ve standardn podob, na Blu-ray a HD DVD ale nabdne dky technologickm monostem tchto technologi zajmavou monost interaktivn urovat prbh filmu. V uritch klovch okamicch bude mt divk monost zvolit,

jak by se ml pbh dl odvjet. Podle tvrc by mlo bt tchto monost tolik, e se z nich d ve vsledku sestavit celkem 90 (!) rznch variant filmu. Final Fantasy na Blu-ray A na zvr drobn zprvika, kter pot asi jen ortodoxn fanouky (nejen) videohern srie Final Fantasy. Spolenost Sony vyd 7. srpna tohoto roku na Blu-ray graficky sice excelentn, ale jinak velmi vlan pijat animovan celoveerk Final Fantasy: The Spirits Within. Film vychz 17. z i u ns a jeho bonusov vbava by mla bt stejn, jako na dvj DVD verzi.

Volm si tebe, Blu-ray!

Nsledujc zprva je velmi dleit pro cel Blu-ray tbor, mon dokonce rozhodujc v souboji s konkurennm formtem HD DVD: spolenost Blockbuster, provozujc jednu z nejvtch st pjoven DVD a videoher, se rozhodla zaadit do nabdky svch poboek i filmy ve vysokm rozlien, a to prv ve formtu Blu-ray. Pjoven, ve kterch budou Blu-ray disky k dispozici, bude zatm 1450 a jejich poet se bude zvyovat podle poadavk zkaznk.Blockbuster pjuje tak HD DVD disky, ale "pouze" na 250 mstech. Pokud se zjem o HD DVD disky nezlep, dal expanzi tohoto formtu spolenost neplnuje.

chor Bay) oznmila, e bude sv tituly vydvat exkluzivn pouze na Bluray. Spolenost vlastn prva na vce ne 600 film a televiznch seril, ze kterch pot zejmna fanouky hororovho nru takov klasick legendy, jako napklad Dawn of the Dead, Evil Dead, srie Hellraiser a Halloween. Starz hodl s Blu-ray disky zat u na konci letonho roku, kdy by mla vyjt kolekce Masters of Horror, nsledovat by ml postupn cel katalog. MGM a Fox se boj Blu-ray Spolenosti MGM a 20th Century Fox nevydaly od 24. dubna jedin film na Blu-ray. To je divn hlavn v ppad "Fox", protoe ti pat mezi nejvt zastnce a obhjce Blu-ray formtu, hned po matesk Sony. Zd se, e se tito vydavatel zalekli nedvnho prolomen ochrany AACS, kter umonilo snadn koprovn Blu-ray i HD DVD disk.

Levn Blu-ray pehrva od Funai u na podzim

...ale zatm pouze na Americkm trhu. Oznmila to japonsk spolenost Funai, kter se zabv vrobou levn elektroniky, kter je prodvan pod rznmi obchodnmi znakami (nap. Sylvania, Emerson nebo Magnavox). Akoliv nepadlo ani slovo o pedpokldan cen, pehrva bude muset bt levnj ne vrobky renomovanch "znakovch" firem, kter v nejblich mscch hodlaj jt s cenou a na $400. Pokraovn na stran 14.

Hororov klasiky pouze na Blu-ray

Dal bod pro Blu-ray: spolenost Starz Home Entertainment (dve An-

7/2007

MEN A REGULACE

Laboratorn napjec zdroj pro zatenky

Napjec zdroj pat k neodmyslitelnmu vybaven kad elektronick dlny. Bohuel profesionln vrobky nepat zrovna k levnm zazenm. Na druh stran se neustle sniuje proudov odbr elektronickch konstrukc, take pro vtinu bnch aplikac vystame s relativn proudov poddimenzovanm zdrojem. Meme tak pro konstrukci zdroje vyut bn dostupn a levn monolitick regultory. Mimo pevn vstupn napt je k dispozici tak nastaviteln verze (LM317). Vechny obvody maj integrovno proudov i tepeln jitn, take by mly bt do jist mry "blbuvzdorn". splnny uvedenm napjecm zdrojem. Jeho vstupn napt jsou: +5 V +12 V +15 V -12 V -15 V +3 a +30 V plynule nestabilizovan napt +35 V. V zhledem k pouitm stabiliztorm je maximln vstupn proud pro kad napt omezen na 1 A. To je ale teoretick hodnota. Z dvod konstrukn jednoduchosti je toti napjec zdroj een s jedinm s ovm transformtorem s dvojitm sekundrnm naptm 2x 25 V. po usmrnn a filtraci tak dostaneme symetrick napt asi 35 V. To sice vechny pouit regultory vydr, ale zejmna pro ni napt (+5, ale i 12 V) by vkonov ztrta regultor pi vstupnm proudu 1 A pekonala mezn parametry. Musme tedy zejmna u nich napt maximln vstupn proud

Popis
Schma zapojen laboratornho zdroje je na obr. 1. Pi prci s elektronickmi obvody existuje nkolik typickch napjecch napt. Operan zesilovae maj nejastji symetrick napjen 15 V, obas se vyskytuje tak napjen 12 V. slicov technika zase pracuje s naptm +5 V. Obas je nutn napt nastavovat plynule. Vechny tyto poadavky jsou

omezit zhruba na 0,5 A. I to je ale dostaten rezerva pro naprostou vtinu bnch aplikac. Sekundrn vinut transformtoru je pivedeno na svorkovnici K1. Za n nsleduje vkonov diodov mstek KBU8 D1, dimenzovan na 8 A. Usmrnn napt je filtrovno dvojic kondenztor C1 a C2. Pi prci je nkdy nutn odpojit co nejrychleji vstupn napt. Zejmna pi nzkm odbru by se filtran kondenztory vybjely pomrn dlouho. Proto je na vstupu filtrace zapojeno vkonov

Seznam soustek A991540

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 240 R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k C1-2 . . . . . . . . . . . . . . . 4700 F/50 V C3-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/50 V C5-12 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LM317 IC2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7815 IC3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7812 IC4. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7805 IC5. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7912 IC6. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7915 D1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . KBU8 D2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZD10V D3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED5 P1 . . . . . . . . . . . . . . . . . P16M-10 k S1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PBS22D02 RE1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . RELE-RP K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK3 K2-8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK2
Obr. 1. Schma zapojen laboratornho zdroje

10

7/2007

MEN A REGULACE
rel RE1. To se spn tlatkovm pepnaem S1. Protoe cvka rel je na 24 V, je do srie zapojena Zenerova dioda D2, kter napjec napt 35 V sn. Za spnacmi kontakty rel jsou zapojeny mal filtran kondenztory C3 a C4. Na svorkovnici K2 je nestabilizovan napjec napt +35 V, ostatn svorkovnice jsou pipojeny na vstupy jednotlivch stabiliztor. Ptomnost napjecho napt je indikovna LED LD1.

Stavba
Napjec zdroj je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 56 x 114 mm. Rozloen soustek na desce spoj je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Jak jsem ji uvedl, regultory napt mohou bt namhny pomrn velkm ztrtovm vkonem. Je proto nutn je umstit na dostaten dimenzovan chladi. Na fotografich je vidt pklad konstruknho een podle autora pvodn konstrukce.

Obr. 2. Rozloen soustek na desce laboratornho zdroje

Zvr
Popsan zdroj pedstavuje jednu z nejjednoduch cest k zskn relativn levnho napjecho zdroje. Jeho vhodou je nabdka nkolik rznch

napjecch napt vetn neregulovanho (pro vy proudov zaten). Uritm omezenm je absence proudov limitace, protoe integrovan regultory maj pouze ochranu proti pekroen maximlnho proudu.

Obr. 3. Obrazec desky spoj laboratornho zdroje (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj laboratornho zdroje (strana BOTTOM)

7/2007

11

SLICOV TECHNIKA

Jednoduch ta do 50 MHz s procesorem PIC

Obr. 1. Schma zapojen tae s procesorem PIC

Seznam soustek
Procesory PIC od firmy Microchip si v poslednch letech zskaly velkou popularitu. Dvodem je jdro RISC s omezenm instruknm souborem a v neposledn ad tak dostupnost a pzniv cena. Na jejich bzi tedy vznik ada zajmavch konstrukc. Na Internetu nalezneme celou adu strnek s nejrznjmi projekty. Mezi velmi asto se opakujc tmata pat urit tae. Pokud se jako zobrazovac jednotka pouije LCD displej, lze omezit poet externch komponent skuten na minimum.

Popis
Schma zapojen tae s procesorem PIC je na obr. 1. Vstupn signl je piveden na konektor cinch K1. Pes vazebn kondenztor C2 pokrauje na vstup tranzistoru JFET T1. Vstupn signl se odebr z trimru P1 a pokrauje na dal tranzistor T2. Zptn vazba odpory R4/R3 uruje zisk celho pedzesilovae. Trimrem P1 nastavme napt na kolektoru T2 piblin na +5 V. Pes dal vazebn kondenztor C5 je buzena tveice hradel NAND

A991539
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k R2, R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 M R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 300 R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 820 R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 R8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 k C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4-20 pF C2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 F/50 V C9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/25 V C13 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V C3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 pF C4. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 pF C5. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 nF C6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 pF C7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 pF C8, C10-12 . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PIC16F84 IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LCD IC3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74HC132 IC4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78L05 T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . J310 T2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2N4403 D1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CP560 K2 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT P1 . . . . . . . . . . . . . . . . PT64-Y/500 P2 . . . . . . . . . . . . . . . . PT64-Y/10 k Q1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4MHz

Obr. 2. Rozloen soustek na desce tae s procesorem PIC

12

7/2007

7/2007

13

SLICOV TECHNIKA
IC3. Vstup z hradla IC3B je pak piveden na vstup mikroprocesoru. Ten je asovn krystalem Q1 na kmitotu 4 MHz, kter lze jet jemn nastavit kapacitnm trimrem C1. Vsledn kmitoet je zobrazen na jednodkovm LCD displeji IC2. Jeho zapojen je standardn. Kontrast se nastavuje trimrem P2. ta je napjen z externho zdroje +9 V pes konektor K2. Nestabilizovan napjec napt je pouito pro pedzesilova, procesor a IC3 je napjen z vstupu regultoru 78L05 IC4 . s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. LCD displej je pipojen konektorem s plochm kabelem, co umouje jednoduchou vestavbu do vhodn krabiky.
:10000000E7280530AC00A530AD00AD0B0528AC0BE2 :10001000032800348600003066000515851005149D :100020000510FF3066000511851405140608AF00A1 :10003000AF1705100514861F1F2805101A28051074 :100040003228860000306600051185100514051061 :10005000FF30660085140514861F302805102B28F4 :10006000051000342F1C0034AF1C00342F1D003449 :10007000AF1D00343930AF07AF172F082128831385 :1000800010088D0203184B2801308E0203184B28EC :100090008F02031C831711088E02031853280130A6 :1000A0008F02031C831712088F02031C831700346E :1000B00010088D07031C5F288E0F5F288F0A110818 :1000C0008E0703188F0A12088F0700340730AC0020 :1000D000193084002F308000840AAC0B6B280F305D :1000E000920042309100403090003F20990A3A300F :1000F00019060319EB29831F752858200130920037 :1001000086309100A03090003F209A0A831F8428F7 :100110005820920127309100103090003F209B0A18 :10012000831F8E28582003309100E83090003F2034 :100130009C0A831F972858209101643090003F202B :100140009D0A831F9F2858200A3090003F209E0A56 :10015000831FA62858200D089F079F0A00343730B8 :10016000620010306500851105118F018101960133 :10017000051505110C08AC008515FA30AD00C62830 :1001800000000000000000000000000001089602CE :10019000031DCC280000CE2803188F0A960000000B :1001A00000000000AD0BC028AC0BBD288511010874 :1001B0008E009602031CDE28031D8F0A8D018D031D :1001C0000515051101080E060319DF280034850105 :1001D00010306500860100306600012001200120FA :1001E0003830860005140120051005140120051083 :1001F000051401200510383021200C302120013059 :1002000021200630212014308C00AF2066203030B1 :100210001906031D0F2930301A0603194E298230A2 :1002200021200230AC001930840030300006031D5C :100230001F2920300A20840AAC0B15292429000824 :100240000A20840AAC0B1F292E300A200530AC008E :1002500000080A20840AAC0B282920300A204D30DF :100260000A2048300A207A300A2020300A20203024 :100270000A20032914308C00AF2066203030190684 :10028000031D0F2932301A0203180F2930301A06C5 :10029000031D4E2930301B06031977298230212097 :1002A0000530AC001930840030300006031D5E2993 :1002B00020300A20840AAC0B5429632900080A2044 :1002C000840AAC0B5E292E300A2000080A20840A1A :1002D00000080A2020300A204B300A2048300A202B :1002E0007A300A2020300A2020300A203A29C830EB :1002F0008C00AF20662030301906031D3A293230B9 :100300001A0203183A2930301A06031D8B2930309F :100310001B060319C729823021200430AC00193094 :10032000840030300006031D9B2920300A20840AF7 :10033000AC0B9129A02900080A20840AAC0B9B2948 :100340002E300A2000080A20840A00080A20840AA5 :1003500000080A2020300A204B300A2048300A20AA :100360007A300A2020300A2020300A207729C8302D :100370008C00AF20662030301906031D8B293030E9 :100380001A06031D8B2932301B0203188B29823079 :1003900021200730AC001930840030300006031DE6 :1003A000D72920300A20840AAC0BCD29DC2900088B :1003B0000A20840AAC0BD72920300A2048300A20B2 :1003C0007A300A2020300A2020300A2020300A20EB :1003D00020300A20B72901302120843021204F30DD :1003E0000A2076300A2065300A2072300A206630F2 :1003F0000A206C300A206F300A2077300A20023041 :04040000212003298B :00000001FF

Zvr
Popsan ta m rozsah od 1 Hz do 50 MHz, automatick pepnn rozsahu, zobrazen a 7 mst s plovouc desetinnou tekou a automatickm pepnnm vzorkovac frekvence 0,1 nebo 1 s. Vpis programu pro procesor (HEX) je uveden v tab. 1 a je mon si ho sthnout tak na naich strnkch www.stavebnice.net/sw pod oznaenm A1539-SW.zip

Stavba
ta je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 43 x 66 mm. Rozloen soustek na desce

Obr. 3. Obrazec desky spoj tae s procesorem PIC (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj tae s procesorem PIC (strana BOTTOM)

Pokraovn ze strany 9. V tto souvislosti stoj za zmnku zprva z letonho ledna, informujc o pipravovanm levnm HD DVD pehrvai z ny a jeho masov distribuci v americkch obchodnch stch. K tomu sice zatm nedolo, ale mon se Blu-ray tbor inspiroval prv tady - viz nsledujc zprva.

Nov Blu-ray pehrva GoWell G875 Dal levn Blu-ray pehrva, pipraven zahltit americk trh, bude GoWell G875 nsk spolenosti GoWell Enterprises International Ltd.. Podle zveejnnch pedbnch specifikac sice bude disponovat pouze zkladn vbavou, do kter napklad nebude patit monost pehrvn pokroilch zvu-

Tab. 1. Vpis programu procesoru tae 50 MHz.

kovch kodek, bude ale podporovat pipojen k internetu (i pes wi-fi) a vzhledem k pedpokldan cen okolo $300 by mohl pro spoustu zjemc o filmy ve vysokm rozlien pestavovat ideln odrazov mstek.

14

7/2007

SLICOV TECHNIKA

Hrtky s procesory PIC

Obr. 1. Schma zapojen hrac kostky s procesorem PIC16F84

Stle vce radioamatrskch konstrukc zan vyuvat obvodov een s nejrznjmi typy procesor. Tato "pestrost" je bohuel vyvena nekompatibilitou pokud jde o instrukn soubory, programtory a vvojov prostedky. Pro zanajc elektroniky lze tedy doporuit zamit se zpotku na jeden typ mikroprocesoru. V naich zempisnch kch jsou to bu procesory Atmel nebo Microchip. ada procesor PIC od firmy Microchip je vhodn jak cenov, tak tak dky pouit architektue jen omezenm instruknm souborem. Navc je na Internetu k dispozici cel ada strnek, vnovanch jejich vyuit s mnostvm ukzkovch pklad. Take pro prvn krky bych doporuil asi tento typ procesoru. Uritou vhodou je tak dostupnost vyho programovacho

:020000040000FA :020000002728AF :080008002728820700000E34D6 :100010000D340A34093408340134A000A101A10BC5 :100020000F28A00B0E2808006530A200A301A30A28 :100030002308073C031916282308052086002208F8 :100040000D20A20A2208953C031D17280800F03055 :1000500083168600811383120F30860009308B00CF :1000600086080B106300000086080B10A401A40A88 :100070002408073C031936282408052086000000C0 :10008000861F372814202408052086008030A5000C :10009000FF300D20861F3628A50B48280F3086001C :0200A000302806 :00000001FF

Seznam soustek A991541

R1-7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 330 R8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 k C3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/16 V C1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 pF C4. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PIC16F84 LD1-7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED5 Q1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4MHz S1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . TLAC-PCB K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT kostky, een pomoc procesoru PIC16F84 a jednoho z nejjednoduch procesor v pouzdru DIL8, PIC12F675.

Tab. 1. Vpis programu pro procesor PIC16F84

jazyku (napklad PICBASIC), kter umouje vrazn jednodu programovn ne psan pmo v asembleru. Na druh stran je to ale vyven znan neefektivnm programem, take jak prostorov, tak z hlediska rychlosti nron aplikace musme peci jen programovat standardn v asembleru. V tomto lnku budou pedstaveny dv elektronick hraky - hrac

Popis kostky s PIC16F84

Schma zapojen hrac kostky s pro cesorem PIC16F84 je na obr. 1. Zapo-

Obr. 2. Rozloen soustek na desce kostky s procesorem PIC16F84

Obr. 3. Obrazec desky spoj hrac kostky (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj hrac kostky (strana BOTTOM)

7/2007

15

16

7/2007

SLICOV TECHNIKA
:020000040000FA :100000000000000033288207000016341534123433 :10001000113410340134A0001620A00B0C28080065 :10002000A10064300B20A10B11280800C63000008D :10003000FF3E031D172800000000000008003030BC :10004000A200A301A30A2308073C031921282308BF :100050000320850022080B20A20AA20A2208803C65 :10006000031D2228080083120730990009308B00F5 :100070008316FF2390009F01E830850081139516B9 :100080009616831220300B2005080B108316FF30C4 :10009000850063000000E8308500831205080B101E :1000A00005300B2017308500A401A40A2408073A64 :1000B000031D5D28A401A40A6028000000000000C0 :1000C000851E55281F20240803208500D030A50058 :1000D00001301020851E5228A50B6828FE30A5008F :1000E00024080320850025087C2017308500250979 :1000F0007C20A50B70284428A000851E52281630AD :10010000A100A10B8128A00B7D28080020344534D4 :100110006C3465346334743472346F346E346934DF :1001200063342034443469346534203466346F34A5 :100130007234203431343234463436343734353442 :1001400020342D34203450346534743465342034F4 :1001500047347234693466346634693474346834CC :100160007334203432343034303434342E34203448 :10017000523436342E34313437343034353432342A :0601800030343034343449 :02400E00843FED :00000001FF

Obr. 5. Schma zapojen kostky s procesorem PIC12F675

jen obsahuje minimum externch soustek. Procesor je taktovn krystalem Q1 na kmitotu 4 MHz. Tlatkov spna S1 slou pro sputn programu a generovn novho nhodnho sla. Hrac kostka je tvoena celkem 7 LED (LD1 a LD7). Jsou uspodny do dvou svislch sloupc po tech diodch s jednou diodou uprosted. Pokud si pedstavme jednotliv slice na hrac kostce, jsou mimo "lichou" prostedn teku (LED) vdy tvoeny dvojicemi bod (LED). Proto nm na vech 6 slic sta jen 4 skupiny LED (3 dvojice a jedna samostatn). Obvod je napjen z externho zdroje +5 V pes konektor K1.

Popis kostky s PIC12F675

Procesory ady PIC12Fxxx se dky malm rozmrm a pzniv cen hod pro nejjednodu aplikace. Ty jsou limitovny prv omezenm mnostvm vstupnch a vstupnch port. Schma zapojen kostky s procesorem PIC12F675 je na obr. 5. Procesor m mimo napjen k dispozici pouze 6 port. Jeden je vyuit pro startovac tlatko S1 a 4 pro spnn LED. Port GP4 je uzemnn. Procesor je taktovn internm osciltorem. Napjen je opt z externho zdroje +5 V.

Tab. 2. Vpis programu pro procesor PIC12F675

Seznam soustek A991542

Stavba Stavba
Kostka je zhotovena na jednostrann desce s plonmi spoji o rozmrech 51 x 28 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2 a obrazec desky spoj ze strany spoj (TOP) je na obr. 3, druh strana (BOTTOM) je na obr. 4. Vpis programu pro procesor PIC16F84 je uveden v tab. 1. Tak tento obvod je zhotoven na jednostrann desce s plonmi spoji o rozmrech 46 x 28 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 6, obrazec desky spoj ze strany spoj (TOP) je na obr. 7, druh strana (BOTTOM) je na obr. 8. Vpis programu pro procesor PIC12F675 je uveden v tab. 2.

R1-7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 330 C3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/16 V C4. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF IC1. . . . . . . . . . . . . . . . . PIC12F675-8 LD1-7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED5 K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT S1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . TLAC-PCB noduch programtor a osobn pota. K vodu do tto problematiky vak jak na kninm trhu, tak tak na Internetu existuje nepebern mnostv literatury. Zjemci si tak mohou sthnout oba programy ve formtu HEX na naich strnkch www.stavebnice.net/sw pod oznaenm A1541-SW a A1542-SW .zip .zip.

Zvr
Popsan elektronick hraky mohou slouit jako vodn konstrukce pro zjemce o mikroprocesorovou techniku. Mimo vlastn obvod kostky samozejm jet potebujeme alespo jed-

Obr. 6. Rozloen soustek na desce kostky s procesorem PIC12F675

Obr. 7. Obrazec desky spoj hrac kostky (strana TOP)

Obr. 8. Obrazec desky spoj hrac kostky (strana BOTTOM)

7/2007

17

AUTO, DM, HOBBY

Elektronick hra - kvz-master

Obr. 1. Schma zapojen elektronick hry

Trvale jednm z nejoblbenjch televiznch poad, a to bez ohledu na kter TV stanici, jsou nejrznj soute a vdomostn hry. Velk st z nich, pokud sout vt poet hr, je zaloena na rychlosti reakce. Po peten otzky se obvykle vyhodnot

nejrychlej odpov . Ped kadm hrem je njak spna a po jeho stisknut nsleduje urit as na odpov . Elektronick obvod, kter dan kritria spluje a umouje zapojen a 6 hrm, je popsn v nsledujc konstrukci.

Popis
Schma zapojen elektronick hry je na obr. 1. Jednotliv hri jsou pipojeni konektory K1 a K6. Pslun vstup se aktivuje tlatkem, kter pipojuje napjec napt +9 V na vstup

Seznam soustek A991523

R1, R14-19 . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R8-13, R2-7 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k R20-21. . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k C1, C3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 nF C2, C5-6 . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF C4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V IC1-2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . CD4076 T1-6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548 D1-12 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 K1-6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH03 K7-8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02
Obr. 2. Rozloen soustek na desce elektronick hry

18

7/2007

AUTO, DM, HOBBY

obvodu MOS4076. Jedn se o tybitov pam ov registr. Vstupn data D0 a D3 jsou zapsna pi aktivaci hodinovho vstupu (vvod 7). Ta nastane pi stisknut libovolnho tlatka pes diodu D1 (D8D12). Souasn se pslun signl penese na vstup Q0 a Q3. Souasn se nkterm z aktivnch vstup pes diody D2 a D7 deaktivuje vstup pamt IC1 a IC2 (vvod 10). Vstup nejrychlejho astnka je tedy na vysok rovni, ostatn jsou na nzk. Pes jeden ze spnacch tranzistor T1 a T6 se rozsvt LED, pipojen k danmu vstupu. Souasn se rozsvt LED na tlatku hre, kter byl nejrychlej. Vdy po ukonen hry (odpovdi) mus vedouc hry obvod vynulovat. K tomu slou tlatko master, pipojen konektorem K7. Obvod je napjen z externho zdroje stejnosmrnho napt +9 V, ppadn z destikov baterie. desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Napjen i jednotliv ovladae jsou pipojeny konektory, co umouje flexibiln een mechanick konstrukce. Ideln je pipojen eit stereofonnmi konektory cinch.

Zvr
Popsan hra je konstrukn nenron a vhodn i pro mn zkuen elektroniky. Zapojen neobsahuje dn nastavovac prvky a pi peliv prci by mlo fungovat na prvn pokus.

Stavba
Hra je zhotovena na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 60 x 47 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec
Obr. 3. Obrazec desky spoj elektronick hry (strana TOP) Obr. 4. Obrazec desky spoj elektronick hry (strana BOTTOM)

Kter televize m nejvt spotebu elektiny?

K men jsme vybrali ptici televizor. Protoe jsme je potebovali ve stejn hlopce, zvolili jsme nakonec 42" modely. Dno je to pedevm tm, e men plazmy se v podstat navyrbj, vt LCD tak nejsou pln obvykl, a 42" je tedy jaksi velikostn prnik obou technologi. U CRT byla volba jednoduch - vybrali jsme nejvt dostupnou hlopku na trhu. Volba nakonec padla na 42" plazmu Samsung PS-42E7H a Panasonic Viera TH-42PX70E, dle 42" LCD Philips 42PF9831 a 40" Samsung LE40F71B. Za vakuov obrazovky bojoval 32" CRT televizor Mascom MC72W71S. Men probhalo vdy po dobu 48 hodin, bhem kterch pstroje reprodukovaly zcela identick obraz. K tomu poslouila trojice DVD disk, na kter jsme vyplili velmi rozmanitou obrazovou npl. Ukzky film, dokumenty o prod a vesmru, st fotbalovho utkn, zvody aut, replay potaov hry ... vechny pochzely z pvodnch WMV HD sampl. Tm jsme simulovali vechny potenciln jasov rovn. Tyto disky pehrvala trojice shodnch DVD pehrva CyberHome DVD4620, k plochm zobrazovam byly pipojeny komponentnm (YUV) rozhranm, k CRT pak SCARTem s RGB. Jas vech zobrazova byl nastaven na shodnou rove. Nejvt apetit zde m zeteln plazma Samsung, jej ron provoz vs pijde na jedenct set. Ti stovky uette s LCD Philips a celch est set pak s CRT Mascom. Je vak nutno brt v potaz, e v testu pouit plazma stoj zhruba 40 000 K, zatmco LCD 100 000 K (nedvno jet cca 150 000 K). CRT je dnes za hubiku. teln doshla LCD televize Philips jde o pikov model "nabuen" nejnovjmi technologiemi zpracovn obrazu a skvlm panelem. Na druhm mst se (s tetinovou cenou) umstila plazma Panasonic. Pokud se ale dvme na modely ve shodn cenov kategorii "kolem 50 tisc", tak zde kvalitativn vede plazmov technologie. Mon, e doasn, ale aktuln ano. A to i pesto, e LCD jsou zde bn FullHD a plazmy "jen" HD ready. Ale o tom a pt... V redakci si myslme, e prim pi vbru hraje kvalita. A to - u televizoru - pedevm kvalita obrazu. Rozdly spoteby jsou zeteln, ale ve vztahu k poizovac cen a nrokm na kvalitu je nehodnotme jako podstatn i zsadn. Jinmi slovy - nekoupit si plazmu, protoe m vt spotebu, a pitom oelet kvalitu, povaujeme za nesmysl. Literatura:www.technet.cz

Zvr: Provozn nklady versus kvalita

Na celou vc je nutno se dvat jet z jednoho hlediska. Obrazov kvality. Excelentnch vsledk zde pochopi-

7/2007

19

AUTO, DM, HOBBY

Aktivn KV antna
Seznam soustek A991526
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 k R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 k R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 k R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R5, R11. . . . . . . . . . . . . . . . . . 6,8 k R7. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 k R8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 M R9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 R10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180 R6. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 k C1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 390 pF C2-3, C5-8 . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF C4, C9. . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/25 V IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78L10 T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . J310 L1, L8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 H L3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 H L4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 H L5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 H L6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 H L7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 H L2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 H LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PHDR-8 K2 . . . . . . . . . . . . . . . . . PIN4-1.3MM K3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CP560 K4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02 pojen je velmi jednoduch a vyuv standardn dodvan soustky (zejmna induknosti cvky). Pro volbu rozsah selektivnch propust je nejvhodnj oton vcepolohov pepna (1x12 poloh).

Obr. 1. Schma zapojen aktivn antny

Schma zapojen aktivn antny je na obr. 1. Teleskopick antna je pipojena k pjecmu bodu K2. Pes vazebn kondenztor C2 je signl piveden na tranzistor JFET T1. Mimo Zkladn technick data: irokopsmovou propust lze na vstup kmitotov rozsah: 50 kHz a zaadit selektivn psmov propusti viz 110 MHz technick data. T jsou realizovny LC y psmov propusti: 2-3 MHz, leny C1 a pslunou induknost 3-4,5 MHz, 4,5-6,5 MHz, podle zvolenho psma. Vstupn sig6,5-10 MHz, 10-16 MHz, nl z tranzistoru T1 je pes konden16-23 MHz a 23-35 MHz. ztor C3 vyveden na konektor cinch zisk: 8 a 18 dB podle psma K3. Pedzesilova je napjen z exterimpedance: 50 ohm nho zdroje +12 V pipojenho konekpipojen: cinch zsuvka torem K4 a napjec napt je stabiantna:teleskopick s dlkou 480 mm lizovno obvodem 78L10 IC1. napjen: baterie +9 V nebo 12 V zsuvkov adaptr Stavba Aktivn antna je zhotovena na jednostrann desce s plonmi spoji o rozmrech 34 x 50 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2 a obrazec desky spoj ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 3. Za-

Konstrukce aktivn antny pro krtkovlnn psma nahrazuje bnou drtovou antnu pi kompaktnch rozmrech a krom irokopsmovho zesilovae obsahuje tak selektivn filtry pro nkolik vlnovch rozsah.

Popis

Zvr
Aktivn antna pedstavuje rozmrov vhodnj a mobilnj een ve srovnn s klasickou drtovou. Konstrukn je velmi jednoduch a i finann nenron.

Obr. 2. Rozloen soustek na desce aktivn antny

Obr. 3. Obrazec desky spoj aktivn antny (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj aktivn antny (strana BOTTOM)

20

7/2007

7/2007

21

AUTO, DM, HOBBY

Skart pepna pro extern videokameru

Obr. 1. Schma zapojen pepnae

Ceny nejjednoduch videokamer v poslednch letech ly vrazn dol. Ceny nejlevnjch barevnch kamer s vstupem PAL jsou ji pod hranic 1000 K. Dky jejich dostupnosti se vrazn rozily i monosti jejich vyuit. Pomrn asto se setkvme s problmem, kdy potebujeme kameru pipojit napklad na TV pijma, ale obraz z kamery nemus bt zapnut trvale. Pkladem me bt kamera v dtskm pokoji ve veernch hodinch, kdy sledujeme TV vysln, ale prbn chceme kontrolovat

i dn v sousedn mstnosti. Pro takovho ely byl navren pepna videosignlu mezi standardnm konektorem skart a vstupem pro kameru.

doba pipojen alarmu: nastaviteln 1,5 s a 1,5 min. napjen: 15 a 25 V proudov odbr: <60 mA

Zkladn technick data:

video vstup (skart):(F)BAS + stereo zvuk RGB signl je standardn propojen vstup pro kameru: cinch zsuvka audio vstup: cinch zsuvka video vstup: skart (F)BAS, stereo zvuk, RGB vstup alarm: dvojice konektor

Popis
Schma zapojen pepnae je na obr. 1. Vstupn signl (napklad ze satelitu, set-top boxu, DVD pehrvae) je piveden na konektor skart K1. Signl z kamery (obraz i zvuk) je na dvojici konektor cinch K3 a K4. Pepnn vstup (skart/kamera) zaji uje dvojice

22

7/2007

AUTO, DM, HOBBY

miniaturnch rel RE1 a RE2. Ta jsou aktivovna vstupem asovae NE555 IC1. Pepnut na kameru je mon napojit napklad na vstup alarmu v ppad naruen se automaticky kamera pepne na steen objekt, nebo napklad tlatkem - po stisknut se na nastaviteln as 1,5 s a 1,5 minuty pepne zdroj signlu. Po uplynut nastaven doby se vstup automaticky pepne na skart. Pepnut na kameru je souasn indikovno rozsvcenm LED LD1. Pepnaem S1 meme zvolit bu automatick reim, aktivovan napklad alarmem, nebo run pepnout na kameru. Pepna je napjen z externho zdroje (zsuvkovho adaptru) pipojenho konektorem K6. Napjec napt +12 V je stabilizovno obvodem 7812 IC2.

Stavba
Pepna je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 52 x 104 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTOTM) je na obr. 4. Zapojen nem s vjimkou trimru pro nastaven doby pepnut P1 dn jin nastavovac prvky, take by pi peliv prci mlo fungovat na prvn pokus.

Zvr
V dnen petechnizovan dob je stle sloitj korektn propojit nejrznj domc audio a video zazen, nebo pibv zdroj signlu, ale tak neustle kles cena monitor a televiznch obrazovek. Popsan pepna alespo sten pomh eit tyto problmy.

Obr. 2. Rozloen soustek na desce pepnae

Seznam soustek A991527

R1, R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R3, R7-8 . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k R6, R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k R2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 k C1, C6, C8 . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF C2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 F/16 V C3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 820 pF C4. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF C5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/35 V C7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/16 V IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NE555 IC2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7812 T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548 D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 D2-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED S1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PREP-PCB P1 . . . . . . . . . . . . . . . . PT6-H/250 k RE1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . RELE-M4 K1-2 . . . . . . . . . . . SCART-PCB-VERT K3-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CP560 K5. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PHDR4 K6 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT

Obr. 3. Obrazec desky spoj pepnae (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj pepnae (strana BOTTOM)

7/2007

23

AUTO, DM, HOBBY

Jednoduch video rozboova pro 3 signly

Obr. 1. Schma zapojen TV rozboovae

Jak jsem se zmnil ji v minul konstrukci, systmy domcho kina, nejrznj zdroje signlu a rostouc poet TV pijma v domcnostech kladou stle vy nroky na vzjemn propojen celho systmu. Pokud potebujeme na jeden zdroj signlu pipojit napklad 2 i vce TV pijma, me nastat problm. Prost "paraleln" propojen se me dky zmn impedanc projevit degradac signlu. Vtina pstroj umouje pipojit nkolik zdroj signlu, kter lze vzjemn jednodue pepnat, obvykle i pomoc dlkovho ovldae, bohuel vstup pro TV bv nejastji pouze jeden. Proto se pouvaj tzv. rozboovae. Umon pipojit na jeden signlov vstup vce TV pijma. Nmi uveden konstrukce rozdl vstupn signl na 3 samostatn vstupy.

a D3 zaji uj pracovn body tranzistor pedptm z odporovho dlie R13/R12. Vstupn i vstupn impedance jsou upraveny na 75 ohm. Rozboova je napjen z externho zdroje 15 a 18 V pes konektor K5. Napjec napt je stabilizovno obvodem 7810 IC2 na +10 V.

ny spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Zapojen je velmi jednoduch a jeho stavbu zvldne i mn zkuen elektronik.

Zvr
Popsan rozboova s vhodou pouijeme napklad pro rozveden signlu z videa, DVD nebo satelitnho pijmae do dalch pokoj. Dnes ji nen zvltnost mt nkolik TV pijma. Samozejm vichni pipojen mohou sledovat pouze jeden program. Zejmna u satelitnho pjmu nebo DVD to nen dn problm, protoe stejn mme volbu bu program z rozboovae a nebo program naladn pmo na TV. C4-8, C11, C13 . . . . . . . . . . . . 100 nF C9, C2. . . . . . . . . . . . . . . 100 F/16 V C10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/25 V IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NE592 IC2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7810 T1-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548 D1-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BAT43 D4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . SB120 LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED K1-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CP560 K5 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT

Stavba
Rozboova je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 49 x 59 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze stra-

Seznam soustek A991528

Popis
Schma zapojen TV rozboovae je na obr. 1. Vstupn signl (video) je piveden na konektor K1. Pes oddlovac kondenztor C1 pak pokrauje na vstup videozesilovae IC1 NE592. Vstupn signl je zeslen trojic tranzistor T1 a T3 a piveden na vstupn konektory K2 a K4. Diody D1

R1, R7, R9, R11 . . . . . . . . . . . . . 75 R5. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 k R6, R8, R10 . . . . . . . . . . . . . . . 390 R3, R2, R4 . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R12. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,9 k R13 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 k R14 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k C1, C12. . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V C3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/16 V

24

7/2007

AUTO, DM, HOBBY

Regultor rychlosti pro modelovou eleznici

Dve patilo mezi nejastj vnon pn kluk dostat model eleznice. I kdy se mezitm doba posunula, a dnen favorit jsou spe mobiln telefony, osobn potae, nebo MP3 pehrvae, u mnohch otc dtsk pn petrvala a modelovou eleznic se zabvaj dodnes. Pro vn zjemce existuj sofistikovan dic systmy na bzi mikroprocesor nebo s interfacem na PC. Bohuel jejich poizovac cena odpovd sloitosti. Pokud si ale jen tak pro radost chceme obas vyndat z krabice kolejit, mainku a pr vagnk, potebujeme tak njak ovldn rychlosti. Pvodn vlky, dodvan na n trh za ry socializmu pevn z NDR, mly jednoduch zen rychlosti transformtorkem s nkolika odbokami, volenmi otonm pepnaem. Protoe se jednalo o napjen stejnosmrnm naptm, zejmna pi nzkm napt, nutnm pro pomalou jzdu vlaku, mla

Obr. 1. Schma zapojen regultoru

Obr. 2. Rozloen soustek na desce TV rozboovae

Obr. 3. Obrazec desky spoj TV rozboovae (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj TV rozboovae (strana BOTTOM)

7/2007

25

AUTO, DM, HOBBY

Seznam soustek A991543
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 /2 W T1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BDX33C T2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548 D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . B250C1500 D2-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 P1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PT6-H/25 k K1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/2 K4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . MLW16G lokomotiva velmi mal kroutc moment. Velmi tedy zleelo na potu pipojench vagnk, ppadn zda se jednalo o jzdu po rovin nebo do stoupn. Obvykle se problm nzkch otek stejnosmrnch motork e PWM (pulzn kovou modulac). Pln napjec napt je modulovno do signlu s obdlnkovm prbhem a promnnou stdou. Vhodou je dosaen i velmi nzkch otek pi plnm kroutcm momentu. Bohuel pro nkter typy motork je tento zpsob regulace nevyhovujc. V devnch dobch elektroniky se to proto eilo jednoduchou oklikou. Elektronick regultor napt nepracoval se stejnosmrnm filtrovanm naptm, ale dil velikost usmrnnho stdavho napt. Proti stejnosmrnmu filtrovanmu napt dosahovaly piky stdavho napt vych hodnot, a pi relativn stejn rychlosti pohybu ml motorek vy kroutic moment. Vstupn napt bylo nco mezi stejnosmrnm (zen pouze naptm) a PWM regulac. Obvodov een pi tom bylo velmi jednoduch. Pouil jsem v nsledujc konstrukci ono pvodn zapojen, kde byla pouze doplnna proudov ochrana pro ppad zkratu na vstupu. Deska regultoru me bt umstna prakticky kdekoliv. S ovldacmi prvky, tedy dvojitm potenciometrem P2, pepnaem smru jzdy (polarity vstupnho napt) a LED indikujc zkrat na vstupu je deska regultoru spojena plochm kabelem, zasunutm do konektoru MLW16 K4. Ovldac prvky meme pipjet rovnou k rozdlenmu kabelu, ppadn je umstit na samostatnou desku spoj. Jej nvrh zde nen uveden, protoe si ji kad pizpsob konkrtnmu rozmstn ovldacch prvk na panelu regultoru.

Popis
Schma zapojen regultoru je na obr. 1. Sekundrn vinut stdavho napjecho napt (12 V) je pivedeno na konektor K1. Za nm nsleduje diodov mstek D1. Usmrnn (ale ne filtrovan napjec napt je pivedeno na vkonov tranzistor BDX33C. Ob stdav napt ped usmrovaem jsou pivedena na dvojit potenciometr P2. Z jeho bc pokrauj na dvojici diod D2 a D3. Tm je zarueno, e v kad plvln bude jeden z potenciometr pipojen na kladn napt proti zpornmu plu zdroje. Stdav napt z bc potenciometru je po usmrnn diodami D2 a D3 pivedeno na trimr P1. Tm meme omezit maximln velikost vstupnho napt - tedy i nejvy rychlost lokomotivy. Pi stavb modelovho kolejit se sname o co nejvrnj kopii skuten eleznice, a splaen vlak rozhodn realisticky nevypad. Z bce trimru P1 je pes odpor R1 buzen vkonov tranzistor T1 BDX33C. Dioda D4 chrn regultor proti ppadnmu peplovn nebo indukovanm nap ovm pikm. Vstupn proud se vrac pes snmac odpor R3. Pokud bytek napt na tomto odporu peshne asi 0,6 V, oteve se tranzistor T2, kter omez buzen vkonovho tranzistoru T1. Tm je regultor chrnn proti ppadnmu proudovmu peten.

Stavba
Regultor je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 44 x 58 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Vkonov tranzistor T1 je umstn na hlinkov chladic profil V4330N. Ten by ml udret teplotu tranzistoru v bezpen oblasti i pi trvalm zkratu na vstupu. Vstupn proud je omezen odporem R3 na asi 600 mA. Pokud potebujeme maximln proud zvit, sta pouze mrn zmenit odpor R3. Pro Imax 1 A je to asi 0,62 ohmu.

Zvr
Popsan regultor zlepuje regulaci rychlosti jzdy modelov eleznice a jeho proveden se hod prakticky pro vechny typy stejnosmrnch motork. Na rozdl od regulace stejnosmrnm naptm dosahuje motor lokomotivy vy kroutc moment zejmna pi pomalej jzd.

Obr. 2. Rozloen soustek na desce regultoru

Obr. 3. Obrazec desky spoj regultoru (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj regultoru (strana BOTTOM)

26

7/2007

ZAJMAV SOUSTKY

Obvody pro zesilovae tdy D od firmy International Rectifier

V posledn dob se zejmna ve spotebn elektronice stle astji uplatuj spnan zesilovae ve td D. Je to zpsobeno jednak roziujc se soustkovou zkladnou, kter cel obvodov een zjednoduuje do nkolika obvod s vysokou hustotou integrace, a dle tak vraznou energetickou spornost. Modern obvodov een navc dosahuj vynikajcch technickch parametr, take ani skaln hifist ji nemohou proti tmto zesilovam mnoho namtat. K jednomu z pednch protagonist zesilova ve td D pat Kalifornsk firma International Rectifier. V poslednch dnech pedstavila referenn design stereofonnho zesilovae ve td D se zajmavmi parametry: vstupn vkon: 2x 120 W harmonick zkreslen THD: 1 %, 1 kHz zbytkov um: 52 V zkreslen THD+N pi 60 W a zti 4 ohmy: 0,004 % innost: 96 % integrovan ochrany PWM modultor: samokmitajc osciltor s monost extern synchronizace Modul zesilovae je na obr. 1. Elektrick vlastnosti zesilovae jsou uvedeny v tab. 1. Na obr. 2 je zjednoduen blokov schma zesilovae ve td D. Zesilova je realizovn pomoc dvojice obvod - integrovanho budie IRS20955 a koncovho tranzistoru DirectFET IRF6645. MOSFET s plovoucm vstupem PWM, uren pro buzen koncovch zesilova ve td D. Integrovan nadproudov ochrany v horn i doln vtvi nevyaduj dn extern snmac odpory. Integrovan genertor zaji uje optimln asovn s ohledem na dosaen minimlnho zkreslen pi souasn ochran proti synchronnmu oteven obou polovin zesilovae (deadtime). Zkladn vlastnosti obvodu jsou v tab. 2.

K jeho pednostem mimo jin pat:

plovouc vstup PWM programovateln nadproudov ochrana programovateln deadtime vysok umov imunita napjen a 100 V pro vstupn vkon a 500 W logick vstupy 3,3 V nebo 5 V pracovn kmitoet a 800 kHz

Budi IRS20955
Obvod IRS20955 je vysokonap ov, velmi rychl budi tranzistor

Tab. 1. Elektrick vlastnosti zesilovae

Obr. 1. Referenn zesilova 2x 120 W ve td D firmy International Rectifier

Obr. 2. Zjednoduen blokov schma zesilovae ve td D

7/2007

27

ZAJMAV SOUSTKY

Tab. 2. Zkladn vlastnosti budie IRS20955

Typick zapojen budie IRS20955 je na obr. 3, jeho blokov uspodn na obr. 4. Obvod se dodv v pouzdru DIL16 nebo SOIC16 pro povrchovou mont Dal zajmavou soustkou, pouitou v zesilovai, je DirectFET tranzistor IRF6645. Vyznauje se naptm 100 V, odporem kanlu v sepnutm stavu pouze 28 mohm a extrmn malm pouzdrem. Jeho mezn hodnoty jsou uvedeny v tab. 3. Rozmry pouzdra jsou jen 4,8 x 3,9 x 0,7 mm. Firma International Rectifier poskytuje k zesilovai kompletn dokumentaci vetn zapojen, seznamu soustek, namench hodnot a nvrhu desek s plonmi spoji. K dispozici jsou tak Gerber data pro vrobu desek s plonmi spoji. Mimo jin je tak mon si modul objednat hotov a oiven, jeho cena je vak pes 500 USD,

Obr. 3. Typick zapojen budie IRS20955

take asi bude pro vtinu zjemc nezajmav. V dokumentaci k zesilovai i katalogovch listech obou zmnnch soustek jsou velmi podrobn vysvtleny

funkce ochran i dalch obvod zesilovae. Tato literatura bude jist pnosem pro vechny zjemce o zesilovae ve td D. Ve naleznete na www.irf.com.

Obr. 5. Pouzdro tranzistoru IRF6645

Obr. 4. Vnitn blokov zapojen obvodu IRS20955

Tab. 3. Mezn hodnoty tranzistoru IRF6645

28

7/2007

SVTLA A ZVUK

Dvoukanlov zesilova pro aktivn reprobox

Dokonen V minulm sle AR jsme si popsali obvodov een dvoukanlovho zesilovae, urenho pro vestavbu do aktivnho reproboxu. Dnes tuto konstrukci dokonme popisem desky spoj a mechanick konstrukce. Aktivn reproduktory maj proti klasickmu uspodn zesilova - crossover - pasivn reprobox adu vhod: Zjednoduuj zapojen a kabel, protoe sta ke kadmu reproduktoru pivst pouze napjec napt a signlov veden. Omez se tak ztrty pi penosu vkonu ze zesilovae k reproduktoru. Mechanick konstrukce zesilovae a vbec cel elektroniky je vrazn jednodu, nebo nepotebujeme robustn sk, kter jinak mus odolvat hrubmu zachzen pi astm transportu. Tak poet nezbytnch mechanickch dl je redukovn na minimum. Vkon zesilovae je optimalizovn pro konkrtn pouit typ reproduktor, tj. zatitelnost a impedanci. Vrazn je snen riziko chybnho zapojen, zkratu nebo innosti zesilovae do nevhodn zte (napklad ve snaze pipojit vce reproduktor paraleln). Nastaven aktivn vhybky je optimalizovno pro pouit reproduktory Z uvedenho pehledu vyplv jasn vhoda aktivnch reprobox proti klasickmu een. Obvodov een zesilovae bylo popsno minule. Pokud jde o jeho mechanickou realizaci, koncepn navazuje na konstrukci jednokanlovho zesilovae, popsanou v pedchozch dlech AR. Oba kanly zesilovae jsou umstny na spolen desce s plonmi spoji, kter m rozmr 400 x 140 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Mechanick uspodn je na obr. 1. Vzhledem k vstupnmu vkonu, kter me bt celkem a 700 W (500 W basov systm + 200 W vkov systm), je nezbytn nucen chlazen. Jako chladi jsem zvolil svj oblben profil s jednostrannm ebrovnm o ce 100 mm a vce 50 mm. ebra jsou orientovna svisle, otoen k zadn desce zesilovae. Ve spodn sti jsou otvory pro nasvn vzduchu, nad chladiem je ventiltor pro odvod teplho vzduchu. Rovn zadn stna chladie je ideln pro mont tranzistor. Dky zapojen nevyaduj pouit izolanch podloek, co pispv k lepmu penosu tepla na chladi. Vkonov tranzistory a budie jsou umstny pod deskou spoj. Aby je bylo mon piroubovat, jsou v desce spoj vyvrtny otvory o prmru 7 mm, ktermi se dostaneme k upevovacm roubm. V chladii jsou otvory se zvity M3 podle vkresu na obr. 5. Pi monti nejprve osadme desku spoj vemi soustkami mimo koncov tranzistory a budie (tedy tranzistory umstn pod deskou). Nkter vkonov tranzistory a stabiliztory napt 15 V jsou umstny normln na desce spoj. Z bezpenostnch dvod jsou sice tak piroubovny na desku, ale standardn z horn strany (TOP). Poznte je snadno podle upevovacho otvoru o prmru 3 mm. Mimo otvor pro tranzistory jsou na chladii jet 3 otvory pro piroubovn desky spoj. Ta sice dr na vvodech koncovch tranzistor, ale vzhledem k hmotnosti desky (zejmna filtranch kondenztor) by byly tranzistory namhny otesy pi provozu i transportu. Proto je lep desku k chladii jet fixovat distannmi sloupky. Ped finln mont vlome vkonov tranzistory s vvody ohnutmi o 90 do desky, ale nepjme je a proti vypadnut je zajistme mrnm rozehnutm vvod. Desku nejprve fixujeme na tech distannch sloupcch, pak piroubujeme tranzistory otvory v desce k chladii a teprve na konec zapjme vvody tranzistor do desky. Tak je zaruena sprvn vzdlenost tranzistor od desky. Bohuel pi eventuln oprav musme vechny tranzistory nejprve odroubovat od chladie, a teprve pak lze desku spoj sejmout.

Obr 1. Mechanick uspodn zesilovae na zkladn desce

7/2007

29

SVTLA A ZVUK

Obr. 2. Rozloen soustek na desce zesilovae (zmeneno na 85 %)

Protoe jsou ale tranzistory bez izolanch podloek, jde to velmi rychle. To sam plat i o zptn monti. Pi osazovn nesmme zapomenout, e u zesilovae 500 W jsou filtran kondenztory 10G/100 V a usmrovac mstek D56 zapjeny ze spodn strany desky. Chladii nepek, protoe je posunut o 70 mm proti okraji desky. Vechna zbvajc dly jsou ji pjeny normln ze strany soustek (samozejm s vjimkou vkonovch tranzistor na chladii). Oba koncov zesilovae jsou umstny symetricky proti sob. Sekundrn vvody transformtoru jsou na obou koncch desky spoj, zdroj napjecho napt 15 V je ve stedu desky. Vechny vkonov ppoje jsou osazeny konektory faston, kter zaruuj bezpen spojen a dostaten dimenzovn. Zesilova je navren jako komplet s aktivnm crossoverem, kter byl tak uveejnn v AR. Buzen obou koncovch stup je tedy pivedeno z crossoveru konektorem K22. Na tento konektor jsou souasn pivedeny tak

vstupy vech signalizanch LED. Ty jsou umstny na desce crossoveru. Crossover je napjen ze zdroje 15, umstnho na desce vkonovch zesilova. Pi vahch o vhodnm napjecm napt musme vzt v potaz impedanci a vkonovou zatitelnost pouitch reproduktor. V dnen dob pevauj reproduktory s impedanc 8 ohm, ale v nkterch konstrukcch se mohou pout napklad dva osmiohmov reproduktory paraleln, jejich impedance bude pouze 4 ohmy. Proto je dleit ped nvrhem s ovho transformtoru pesn vdt, jak reproduktory pouijeme. Napjec napt po usmrnn a filtraci by mlo bt naprzdno asi o 6 a 10 V vy, ne je nutn pro maximln vstupn vkon. Musme potat s bytkem na emitorovch odporech, saturanm napt koncovch tranzistor a poklesem napt na filtranch kondenztorech. Protoe jsou koncov zesilovae osazeny limiterem, kter nedovol trval vkonov peten pi drastickm pebuzen, meme si dovolit

mrn zvednout pikov vkon zesilovae. Reproduktor krtkodob peten (vkonovou piku) peije bez hony a pi trvalejm pebuzen zashne limiter. Doporuen sekundrn napt s ovho transformtoru pro rzn impedance reproduktor a vstupn vkony jsou uvedena v tab. 1. Mechanick een je zjednoduen na maximum. Zkladem konstrukce je duralov panel, na kter je za potenciometry a konektory upevnna deska crossoveru. Vedle n svisle umstn chladi, ebry k zkladn desce. Ten je piroubovn dvojic distannch sloupk. Krajn ebra jsou podloena gumovm izolanm pskem (tsnn do oken), kter jednak utsuje vzduchov tunel, kterm proud chladic vzduch a jednak zamezuje ppadnmu drnen chladie na duralovm panelu. Ventiltor v horn sti vyfukuje oht vzduch z chladie a sten tak z prostoru zesilovae - zaji uje tak chlazen i zbvajc elektroniky. Ventiltor m plynul zen otek podle okamit teploty chladie. Pi provozu s malm vstup-

30

7/2007

SVTLA A ZVUK

nm vkonem b s nzkmi otkami a neru tak ppadnm umem. S ov transformtor me bt pouit jakkoliv, vele ale doporuuji toroidn proveden. U ns existuje ada vrobc, osobn mm velmi dobr zkuenosti s firmou JK Eltra Hemanv Mstec. Dodaj libovoln proveden i v jednom kuse za rozumn ceny. Vvody osa te pmo konektory faston, kter mete rovnou zapojit do desky spoj. Potejte tak s dostatenou dlkou vvod, napjec pvody le na protilehlch stranch desky spoj (400 mm od sebe!).

Z dvod vt flexibility zapojen jsou nkter obvody osazeny potenciometrickmi trimry. Vzhledem ke zvenm nrokm na spolehlivost jsem pouil kvalitn vceotkov trimry od firmy Spectrol. Firmy GM nabz k v tomto proveden (64 Y) tak levnj ekvivalenty od jinho vrobce za cenu pod 10 K. Samozejmost je monost nastaven klidovho proudu. Ten by ml bt asi 30 a 50 mA na jeden pr koncovch tranzistor. Jako snma teploty chladie je pouit Darlingtonv tranzistor, take tepeln kompenzace kli-

dovho proudu je mrn peregulovan. Znamen to, e pi oht nastaven klidov proud kles. Obvod je pomrn odoln proti pechodovmu zkreslen i pi vrazn nim klidovm proudu. Namen harmonick zkreslen THD+N se ve vech reimech pohybuje typicky pod 0,1 %. Dal monosti nastaven poskytuje obvod proudov pojistky. Vzhledem k monosti pipojen zte od 4 do 16 ohm a rznm vstupnm vkonu nelze jednoznan definovat hodnoty odpor u proudov pojistky. Nejjednodu je pipojit nhradn zatova-

Tab. 1. Doporuen sekundrn napt s ovho transformtoru pro rzn vstupn vkony a zatovac impedance.

7/2007

31

SVTLA A ZVUK
Obr. 3. (zmeneno na 85 %)

Obr. 4. (zmeneno na 85 %)

32

7/2007

SVTLA A ZVUK

7/2007

33

34

7/2007

SVTLA A ZVUK
c impedanci ve velikosti asi 60 - 70 % jmenovit pouitho reproduktoru. V celm vkonovm spektru nesm pojistka vysadit. trimr nastavme tak, aby byl tsn ped vypnutm. Pokud by v relnm provozu dochzelo k vypnn pojistky, je teba jet nastaven mrn upravit. Nkter reproduktory mohou mt toti na uritm kmitotu impedanci ni ne udvanou. Dal monosti nastaven poskytuje obvod kompresoru. Volit lze jak as nbhu (attack), tak tak dobh (release). Limitery pro zesilovae se obvykle dlaj pomrn rychl, aby pli "nedchaly". To lze prv nastavit pomoc obou trimr. Posledn nastaven se tk volnobnch otek ventiltoru a jejich zvislosti na teplot chladie.

Zvr
Stavba reproduktorovch soustav je zejmna u amatrskch zvuka v naich zempisnch kch pomrn rozenou "zbavou". ada z nich je tak schopna realizovat i potebnou elektroniku. Co bv pro vtinu konstruktr problm, je nron vroba dostaten dimenzovan mechaniky koncovho zesilovae. Popsan een aktivn reproduktorov soustavy nechv zjemcm prakticky voln ruce, pokud jde o vbr pouitch reproduktor a een ozvunice. Na internetovch strnkch vrobc reproduktor lze najt jak konkrtn stavebn nvody pro rzn typy dodvanch reproduktor, tak i programy pro vpoet obecnch ozvunic ze zadanch parametr reproduktor. Pi nvrhu jsem se snail o dosaen profesionlnch parametr zesilova a zachovat pi tom co nejjednodu mechanick een. Draz jsem kladl tak na otzku ochran, kter je zejmna u amatrskch konstrukc velmi asto zanedbvna. Pi tom je cena elektroniky zesilovae kolikrt jen zlomek ceny reproduktor. I kdy je zesilova v aktivnm reproboxu peci jen lpe chrnn proti neodbornmu zachzen, poruchu jakkoliv soustky nelze nikdy dopedu vylouit. V ppad zjmu o uvedenou konstrukci meme zajistit i dodvky mechanickch dl, jako je opracovan chladi, desky spoj, ppadn i hotov a oiven modul. Poznmky ke konstrukci a ppadn nmty nebo poadavky uvtme na na e-mailov adrese redakce@stavebnice.net. Alan Kraus

Obr. 5. Rozmstn otvor na zadn (rovn) stran chladie pro upevnn desky spoj a vkonovch tranzistor.

7/2007

35

HDTV

Zajmavosti z HDTV
Sharp zlevuje Aquos LCD televize
Velkoplon HDTV se u i u ns pomalu zanaj dostvat ze sfry luxusnho zbo do sfry spotebnho zbo. Sharp se k tomuto trendu rozhodl vznamn pispt, kdy snil ceny sv srie LCD TV Sharp Aquos. Napklad model LC-46D62U s hlopkou 46" a rozlienm 1080p stoj msto pvodnch 3499 dolar nov kolem 1900 dolar. Novj model srie D92U s obnovovac frekvenc 120Hz seenete od 2500 dolar. U ns se bohuel ceny i starch model stle pohybuj nad 40 000 K. Zdroj: engadgethd

NEC uvd "komern" LCD televize

Spolenost NEC uvedla na trh nov modely srie 20 v hlopkch 40" (MultiSync LCD4020) a 46" (LCD4620). Jsou ureny spe pro komern vyuit jako reklamn plochy, vynikaj zejmna tenkm rmekem a vynikajcm kontrastem vhodnm napklad pro venkovn pouit. Nicmn nikdo nek, e by se nehodily tak do vaeho obvku :). Zvldaj rozlien 1366 x 768 a kontrast 1200:1 s dobou odezvy 10 ms. Ceny jsou 4400 dolar za 40" a 6300 dolar za ten vt, maj analogov i digitln vstupy. Zdroj: engadgethd

o dal trojici novch LCD panel s pvlastkem PAVV. Jedn se o modely v hlopkch 40", 46" a 52", vechny zvldaj 1080p, maj ti HDMI vstupy a velmi dobr (dynamick) kontrast 17 000:1. Bohuel, zatm jsou tyto HDTV dostupn pouze v Jin Koreji. Nejmen model LN40M92BD za cenu kolem 3400 dolar, stedn 46" LN46M92BD za cenu 4500 dolar a nejvt LN52M92BD za 5800 dolar. Zdroj: engadgethd

Toshiba vrac der s HD-DVD

Agentura Reuters pinesla zsadn informaci o tom, e spolenost Toshiba hodl zasadit Sony a jeho formtu Bluray pomrn siln der. Pr toti od roku 2008 zane do vech svch notebook montovat HD-DVD mechaniky, kter jsou vrazn levnj ne Blu-ray mechaniky. Bhem minulho roku Toshiba vyexpedovala 9,2 milionu notebook. V roce 2008 to klidn me bt pes 10 milion, co by znamenalo +10 milion HD-DVD pehrva. A to u je slun prstek. Zdroj: Reuters via techamok via ggmania

DLP projektory Optoma EP1690 a EP780

Domc kino, to nemus bt jen plazmov televize a jin typy HDTV. Klesajc ceny dovoluj podit si do obvacho pokoje tak projektory. Vrobce projektor Optoma uvedl na trh dva nov DLP modely. EP1690 zvld nativn rozlien 1280768, svteln tok 2500 lumen, kontrast 2500:1, vstupy DVI, VGA, S-Video a komponent. ern projektor EP780 pak zvld pouze pomr stran 4:3 a rozlien 1024768. Svteln tok je ale na 4000 lumen a kontrast 3000:1. Na japonskm trhu se oba projektory zanou prodvat u bhem ervence, EP1690 za cenu kolem 3700 dolar, projektor EP780 za piblin 5600 dolar. Zdroj: engadgethd

Sony zlevuje Blu-ray pehrva

Sony nedvno ohlsila nov Blu-ray pehrva BDP-S300. Pvodn byla jeho cena stanovena na 599 dolar. Jet v t dob stl nejlevnj HD-DVD

Nov LCD televize Bordeaux PAVV s kontrastem 17 000:1

Nen tomu tak dvno, co Samsung pedstavil nov LCD TV ady Bordeaux. Nyn tuto nabdku obohacuje

36

7/2007

HDTV
pehrva o sto dolar mn (dnes lze sehnat pod 300 dolar), a tak se Sony rozhodla pro rzn krok v bitv o budoucnost svho formtu. Snila cenu pro pehrva Blu-ray BDP-S300 o sto dolar na 499 dolar. Nov pehrva je funkn v podstat toton se starm modelem BDP-S1, kter stl pi uveden rovnch tisc dolar a byl vt. Nzk cena pro nov pehrva je dna pedevm klesajcmi vrobnmi nklady a stoupajc poptvkou po Blu-ray. Zdroj: columbian

46" vododoln LCD televize

Novou HDTV si mete pedstavit leckde - na strop lonice, v obvacm pokoji, v kuchyni. Ale na zahrad? I na takov vychytvky mysl spolenost SunBrite, kter pedstavila novou HDTV 4600HD. Jedn o LCD televizi o hlopce 46", kter m zabudovan vtrky pro extrmn hork dny a ohvae, kdyby nhodou bylo zase moc zima (me pracovat a do -4 C). Ale hlavn je vodovzdorn. Je vybavena vstupy HDMI, komponent, VGA, S-video, zvldne rozlien 1366 x 768 a kontrast 1600:1. Stoj 4995 $, tedy asi 100 000 K. Je ale vbec takovhle HDTV uiten? Mon pro njakho multimedilnho umlce, kter by chtl vytvoit virtuln zahradu... Zdroj: engadgethd

Kontrast - dynamick/statick
Kolonka "kontrast" je jednm z klovch atribut kad LCD, plazmy, i obecn HDTV televize. Jene stejn jako si vrobci pomhaj nejrznjmi

klikami v uvdn hodnot odezvy, pedhnj se i v tom, kdo bude mt nejlep hodnotu kontrastu (viz. teba Samsung). Problm je v tom, e lze uvdt dva typy kontrastu. Jednak statick, tedy pirozen kontrast dan podsvcenm a rozdlem mezi ernou a blou. Pak je tu jet dynamick kontrast. Dynamick kontrast vak funguje softwarov, televize propotv kadou scnu a reguluje podsvcen obrazovky. Nejvyho dynamickho kontrastu se samozejm doshne tak, e se podsvcen ztlum na minimum a zobraz se ern barva. Nsledn se podsvcen naplno rozsvt a zobraz se bl barva. Takov hodnota dynamickho kontrastu pak me doshnout tisc ku jedn, i kdy statick kontrast je teba 1000:1 nebo mn. Pokud budete kupovat novou LCD, plazmu i jinou HDTV, vdy si zjistte jak je hodnota statickho kontrastu. Dynamick kontrast me ve vsledku v nkterch scnch psobit nepirozen.

Prvn plazmov televizor s Full HD v hlopce 42" je Panasonic

Panasonic uvd na trh zcela nov model plazmovho televizoru VIERA, kter pedstavuje absolutn technologickou piku v oblasti domc zbavy. Model Panasonic VIERA TH-42PZ700E jako jedin plazmov televizor na svt nabz pln vysok rozlien, tzv. Full HD, v hlopce 42" (106 cm). Dky tomu televizor nabz jet detailnj obraz, kter je opravdu nebezpen blzko realit. Krom vytbenho designu s povrchem v klavrn erni nabz nov Full HD televizor vestavn digitln i analogov tuner, jen umouje pohodln sledovat souasn signl i budouc digitln vysln. Cel ada Panasonic VIERA PZ700 poskytuje jedinen divck zitek, kter dnes doke zprostedkovat jen plazmov technologie, vetn ohromujcho kontrastu a naprosto plynulch barevnch pechod s vyuitm 4096 stup gradace. Znamen to, e televizor nabz bezchybn zobrazen vce ne 68 miliard barev a vpoetn schopnost novho obrazovho procesoru je jet nkolikansobn vy. Pln vysok rozlien Full HD umouje progresivn zobrazen 1080p, kter zaji uje dvojnsobn mnostv detail oproti tzv. prokldanmu rozlien 1080i. Televizory jsou rovn vybaveny slotem pro pam ovou kartu SD, dky nmu je mon s pam ov karty pehrt na televizoru videozznam v plnm vysokm rozlien s plnou podporou standardu H.264. Nov ada plazmovch televizor Panasonic VIERA v ele s 42" modelem TH-42PZ700E stav plazmovou technologii opt na absolutn vrchol kvality reprodukce obrazu, nyn vetn plnho vysokho rozlien Full HD. Televizor Panasonic TH-42PZ700E se bude prodvat za cenu 59.990,- K s DPH.

7/2007

37

Z HISTORIE RADIOELEKTRONIKY

Ad: Radiopijmae 30. a 40. let minulho stolet u ns

(Dokonen) Holt u Modrho Bodu museli mt vdy njakou specialitu. Tak teba model S569, u nj je zase zapojena triodov st magickho oka (!!!) AM2 jako nf pedzesilova pro koncov stupe. Hezk, e? Jet pr poznmek k autorov zmnce o tlampovm superhetu HEXODYN firmy Empo (1933). Tak pedevm v Baudyov schmatu (obr. 17) nen dn chyba!! Autor pouze nepochopil funkci elektronky E449. Jde o tzv. hexodu-selektodu, jin oznaen je hexoda s promnlivou strmost nebo zen ili fadingov hexoda. Zde je zapojena ve funkci kmitajcho smovae, kde funguje prvn mka (g1) hexody spolen s mkou druhou (g2) jako oscilan trioda, pitom je g2 anodou tto triody. Mka tet (g3) je mkou stnic, ale souasn se chov jako virtuln katoda zbytku hexodovho systmu, tedy jaksi horn virtuln triody tvoen v systmu hexody jednak virtuln katodou (g3), jednak g4, kter zde funguje jako dic neboli signln mka tto horn triody. Pak zbv anoda, kter je spolen pro st oscilan i pro st signln. Oscilan st hexody vysl na anodu tok elektron o kmitotu podle nastaven oscilanho LC obvodu a intenzita tohoto toku je zena jednak stejnosmrnm naptm AVC (automatickho vyrovnvn citlivosti) vznikajcm v obvodu detekn diody E444 (co je sdruen elektronka, tzv. binoda) a jednak stdavou slokou pijmanho signlu. Anoda je spojena s primrnm vinutm I. mf propusti, kter dky svmu naladn vybere ze smsi jen signl mf kmitotu. Takov zapojen superhet s pouitm hexody jako kmitajcho smovae byla tehdy u levnjch model ast, protoe tm uetili jednu elektronku pro osciltor, nejde proto o chyby ve schmatu. Jen u drach model se pouvala jako oddlen osciltor trioda, ne pily kombinovan elektronky ady xCH, tedy triody-hexody. Pokud by byla jako signln mka pouita g3 a jako stnic g4, byl by pstroj snad citlivj, ale osciltor by byl ovlivovn vstupem, co by se mohlo projevit jeho frekvenn nestabilitou. Protoe stabilita osciltoru je v superhetu dleitj ne citlivost, zvolil konstruktr toto zapojen jako kompromis. Take Baudyovo schma HEXODYNU je nakresleno sprvn. A v pijmai je to tak tak zapojeno, to jsme si s kolegy jet ovili... Povimnme si v tomt pstroji zajmavho zapojen binody E444. Tetrodov st binody zde pracuje v tzv. reflexnm zapojen, tj. pi pjmu rozhlasu m dvoj prci: jako mf zesilova a souasn jako nf zesilova. Tm se uspo jedna elektronka a tlampov superhet vykazuje citlivost srovnatelnou s pstrojem tylampovm. Pi reprodukci z gramofonu se pak t binoda chov jako nf pedzesilova. Podobn reflexn zapojen vyuvali mnoz vrobci ve 30. letech u cel ady levnjch superhet, pokud se rozhodli superhety vyrbt vzdor tehdy platnm licennm podmnkm. A ne byly k dispozici sdruen elektronky typu ECH-ECL, o nich jsem se zmnil dve. Se zvrenmi slovy tet sti lnku ifry QX (AR 3/07, s. 46) nemohu ne souhlasit. Ano: koda, e v knize (M. Baudye) nejsou jednotliv pijmae vyobrazeny tak, jako ve tech dlech pozdji vydvanch schmat pijma TESLA. V naem klubovm asopise Radiojournal mme vechna tato vyobrazen - i jinch pijma - postupn pozena. M-li

Obr. 17. Schma reflexnho superhetu HEXODYN (Empo) z r. 1933 [1]. Nem obvykl zen hlasitosti v nf sti, hlasitost byla zena potenciometrem 5 k na principu zatlumen antnnch cvek

38

7/2007

Z HISTORIE RADIOELEKTRONIKY
Obr. 16. Typick Philipsova kaplika 830A Junior z r. 1932. Pmozesilujc dvouobvodov 4+1 lampov pstroj s elektromagnetickm reproduktorem, zvuk asi jako hlasit hrajc lep telefonn sluchtko. (Soukrom sbrka, restaurovno)

Obr. 15. S ovou pmozesilujc dvoulampovku T713 v bakelitov skce vyrbla Tesla Bratislava (dve Tungsram) v letech 1948-49. Osazen: EF12, EL11, AZ11. Tento jednoduch pijma neml obvyklou stupnici s ukazatelem. (Soukrom sbrka, restaurovno)

ovem QX skuten na mysli rozshl dlo E. Kottka vydvan pod nzvem eskoslovensk rozhlasov a televizn pijmae a nf zesilovae, pak ty dly nebyly ti, ale hnedle tyi. Inu, nekonen jsou prrie historie radioelektroniky a mnoh jej msta vpravd zstvaj dodnes neprobdna. Uitenm a spolehlivm zdrojem informac o vvoji radioelektroniky jsou pro badatele pedevm odborn zamen dobov knihy a asopisy, kterch vychzely v asech dvactch a tyictch let XX. stolet destky. Jeden z prvnch (erven 1923) byl asopis Radioamatr [10] redigovan legendrnm Frantou tpnkem, jeho pmm pokraovatelem od r. 1952 je AR. Slu se tak pipomenout, e sbratel historickch rdii se neomezuje pouze na hromadn zaprench beden! Krom pslovenho devatera emesel, kter vyuv pi renovaci sbrkovch pstroj, se orientuje tak v historickch souvislostech, studuje dobovou literaturu, zkou technologie i konzultuje pamtnky, i kdy jejich ady bohuel dnou stle vce a vce Mnoz vrobci radioelektroniky zanikli za takovch okolnost, e se nezachoval ani zlomek vrobn dokumentace, mnoh archivy byly znieny nebo nebyly dosud nalezeny, mnoh skutenosti se tehdy staly a dodnes zstaly obchodnm tajemstvm. Pak nezbv, ne formulovat domnnky a hypotzy. Ovem i domnnky a hypotzy, by v sebekratm lnku, by mly bt formulovny na seriznm zklad. Samozejm nelze cel tak irok tma postihnout na nkolika strnkch, to autorovi nevytkm.

Redakce AR byla ji opakovan informovna o existenci obanskho sdruen Historick Radioklub eskoslovensk (HRS, zaloen 1990), kter sdruuje na ti stovky sbratel a badatel v oboru historie radioelektroniky. Jako zakladatel tohoto klubu vm, e kad n len by redakci AR ochotn vyel vstc pi pprav text na toto tma, pop. jako lektor. (Pozn. red.: Dkujeme za nabdku, kterou pt vyuijeme. AR je v kontaktu s HRS a s redakc jeho klubovho asopisu Radiojournal, viz AR 7/06, a navzjem si vymujeme asopisy.) Dostaujc publikan prostor pro nai zjmovou problematiku nachzme ve vlastnm klubovm asopise Radiojournal (www.radiojournal.cz), co je hlavn dvod, pro pravideln nepublikujeme v AR. Nicmn pleitost korigovat zde nkter chyby a nepesnosti serilu vyuvm i k doplnn o dal informace z historie radioelektroniky, aby ten, kter toho o elektronkov e v mlo nebo tm nic, zskal o tch heroickch asech souvislej pedstavu. Nech tedy ten chpe mj lnek nejen jako snahu uvst zmnn pochyben na sprvnj mru, ale tak jako vzpomnkov nstin na tma Kdy rdio bylo jet mlad, ppadn jako zahvac pedkolo k 85. vro naeho rozhlasu, kter si lid od rdia pipomenou v ptm roce.

[2] Beran, M.: Historick radio. I. a II. dl, servisn nvody pro pijmae DKE/GW, VE301W a VE301dyn, soukrom vydn, Prostjov 1988. [3] Casi, F.: Il mondo in casa. Firenze 1987. [4] Kottek, E.: eskoslovensk rozhlasov a televizn pijmae I a II (1946 a 1964). SNTL, Praha 1977. [5] Kek, V 95 let fy Telefunken. as. .: Radiojournal . 29, HRS, Zln 1998. [6] Kuera, O.; Strnad, J.: Radio telefonie a telegrafie. Sbornk. A. Reinwart, Praha 1923. [7] Nad kronikou padesti let zvodu. Tovrn pleitostn publikace, Tesla Pelou 1971. [8] Patzakov, A., E.: Prvnch deset let eskoslovenskho rozhlasu. Radiojournal Praha, 1935. [9] Peina, F.: Sum vlastn sbrky radiohistorie. [10] Radioamatr. Praha, erven 1923, ronk I, slo 1-2 a n. [11] Staleman, T., A.: Technisch-Commerciel Radio-Vademecum. T.E.D.O., Amsterdam, nedatovno. [12] Ustaven nrodnho podniku TESLA. as. Radioamatr . 10/1946, s. 264. PhDr. Franta Peina, Zln, bezen 2007. (franta.perina@radiojournal.cz)

Literatura k inspiraci
[1] Baudy, M. a kol.: eskoslovensk pijmae. ES, Praha 1948, 3. vydn.

7/2007

39

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Valn hromada Svazu radioamatr - elezni

Obr. 1. Zahajovac ppitek

Obr. 2. st astnk jednn SR

Ve dnech 25. a 26. kvtna 2007 se konala ve stedisku interntn ppravy stednho institutu vzdlvn a psychologie SR ve Stren valn hromada Sdruen radioamatr-elezni, kter je jednou z lenskch organizac FISAIC pracujcch v esk republice i na Slovensku. Valnou hromadu zahjil vodnm slovem jej dosavadn prezident, Peter Kozr, OM5CX, kter jednn zahjil tradinm zaplenm svek na pamtnm svcnu a pivtal ptomn astnky. Pot tajemnk SR, Milan Mazanec, OK1UDN, pednesl nvrh poadu jednn, kter ptomn po drobnch pravch schvlili. Nsledovala vron zprva o innosti, kterou pednesl prezident, a svmi poznatky z asti na jednn zstupc zjmovch skupin esk odboky FISAIC doplnil Ji tcha, OK1JST. Byly vzpomenuty vznamn spchy, kter v akcch podanch jednak samotnou organizac FIRAC, jednak spolen s FISAIC doshli nai radioamati. I kdy tentokrte podmnky a sluebn zaneprzdnn ovlivnily ast naich stanic ve VKV zvod, kde prv nae stanice obsadila a tvrt msto, v krtkovlnnch zvodech jsme zskali opt vechny ti medaile - v telegrafnm zvod Ing. Ji Peek, OK2QX, zlatou medaili a Imrich

Kovcs, OM5GU, stbrnou, v zvod fonickm provozem Ladislav Tth, OM5AM, bronzovou. Tak potem astnk jsme byli v tchto zvodech spolu s nmeckmi radioamatry (kterch je ovem v organizaci asi 10x vce ne naich) na prvnch mstech v potu zastnnch z jednotlivch zem. Bylo t pipomenuto propagan vysln pi vstav vtvarnho umn v Litomicch a skutenost, e dva nai lenov jsou v tomto volebnm obdob leny vedoucch orgn eskho radioklubu. Zprvu o innosti klubovch stanic OK5SAZ a OM9AZ pednesli vedouc opertoi Ing. Peek, OK2QX, a Gza Ills, OM8CA. K 15. 5. 2007 je nap. ze stanice OK5SAZ navzno celkem 14 053 spojen na krtkovlnnch psmech se vemi kontinenty, dal pak na VKV. Celkem bylo pracovno s 285 zemmi na svt a dky psemnm urgencm v posledn dob je jich 250 potvrzeno. VH tak vzala na vdom informaci, e se v ervnu t.r. zastn znaka OK5SAZ VKV FIRAC contestu z kty Blatensk vrch. Po tchto zprvch byl dn prostor pro diskusi, ve kter se probrala mj. tak monost pravy znn stvajcch stanov SR, nvrhy bude shroma ovat Milan Mazanec. Dle byla diskutovna ast klubov stanice v Kromi na akci vrnch zazen najdete na internetovch strnkch www.modsham.com. RufzXP je nov potaov program k ncviku rychlotelegrafie. IARU pevzala tento program tak pro pt mezinrodn mistrovstv (z 2007 v Blehrad). Program v nov verzi je nyn schopen pracovat a do rychlost pes 800 WPM (!) a obsahuje databzi vce jak 54 000 volacch znaek. Pra-

FISAIC od 20. 9. 2007. VH tak vzala na vdom pokladn zprvy slovensk i esk sti SR a revizn zprvu, kterou zpracoval Gza Ills. Ing. merdov seznmila astnky s nejblimi koly FISAIC a podkovala za dobrou reprezentaci na organizace v zahrani. V zvru probhla volba novch pedstavitel organizace SR a delegace na kongres FIRAC, kter se v letonm roce kon v ma arskm Hajduszoboszlo ve dnech 15.-19. 9. Novm prezidentem byl zvolen Karel Otava, OK1DG, viceprezidentem Peter Kozr, OM5CX; tajemnk (Milan Mazanec, OK1UDN) a pokladnci (Martin Krupika, OK1JMD, Frantiek Prohaska, OM8TA) zstvaj beze zmny. Delegace na kongres byla zvolena ve sloen: Karel Otava, ing. Ji Peek, Milan Mazanec a Peter Kozr, event. nhradnkem pro ppad, e nkter ze zvolench nebude mt monost se zastnit, Martin Krupika. Pt valn hromada se uskuten v R. Ing. Ji Peek, OK2QX, foto OM5GU

ZAJMAVOSTI
Kmitotov regultor na Novm Zland nyn chce vybrat od kadho radioamatra, kter vyuv pevde, ron poplatek ve vi 50 australskch dolar; radioamati proti tomu siln protestuj. Nejrznj manuly a tak nvrhy monch prav nejrznjch to-

cuje s operanmi systmy Windows 98 a novjmi, program mete sthnout na www.RufzXP .net. Ham Radio Deluxe - nyn ji ve verzi 3.4 najdete zdarma ke staen na hrd.hamradio.ch. Umouje ovldn 76 rznch tovrnch transceiver prostednictvm potae. QX

40

7/2007

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Smykov antny pro psma 160 a 80 m

(Pokraovn)

Obr. 13. Z prbhu SV je patrn nejen lep irokopsmovost antny 2 Turn Loop, ale i nutnost pouit pizpsobovacho obvodu

Obr. 11. Vyzaovac diagram antny 2 Turn Loop v trojrozmrnm zobrazen

2 Turn Loop
Pro napjen antny 2 Turn Loop koaxilnm kabelem 50 bude vhodn pout tvrtvlnn transforman sek, zhotoven z veden (kabelu), jeho impedance je rovna geometrickmu prmru pizpsobovanch impedanc. V tomto ppad by vyhovl sek z kabelu o impedanci 75 , pi vpotu jeho dlky nesmme zapomenout brt v vahu zkracovac initel pouitho kabelu.

Literatura
[1] Prack, Russell, E., K5RP: Magnetic Radiators - Low Profile Paired Verticals for HF. The ARRL Antenna Compendium, Vol. 2 (Newington, ARRL, 1989), s. 39-41. [2] Gordon, Lew, K4VX: The Double Magnetic Slot Antenna for 80 Meters. The ARRL Antenna Compendium, Vol. 4 (Newington, ARRL, 1995), s. 18-21. (Pokraovn) RR

Obr. 12. Vy impedance v bod napjen a lep irokopsmovost antny 2 Turn Loop v je patrn ze Smithova diagramu

ZAJMAVOSTI
Na internetovch strnkch DQSO klubu (http://dqso.net/index) najdete zajmavosti tkajc se digitlnch druh provozu: podmnky zvod, diplom, tabulky aktivity atp. Z naich stanic mezi prvou destkou na svt byly v beznu uvedeny stanice OK1AK

a OK2SG. lenem klubu se me stt kad radioamatr, kter m vztah k digitlnmu provozu - sta na internetu vyplnit pihlaovac formul, kter na uvedench strnkch tak najdete. Na internetovch strnkch 1. oblasti IARU je umstn revidovan KV Handbook v komprimovanm PDF formtu do souboru o velikosti

kolem 750 kB, kter obsahuje vechna souasn platn doporuen vztahujc se k provozu na krtkch vlnch, rozdlen psem, posledn pehled prefix ITU (doasn m podle nj Montenegro pidlenu skupinu E6A-E6Z), rozdlen svta na 90 zn ITU a mnoho dalch uitench informac. QX

7/2007

41

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Krystalky znovu a jinak

Obr. 1. Krystalka v zkladnm zapojen

Obr. 2. Krystalka s nsobiem napt

Obr. 3. Krystalka se zesilovaem, nsobiem napt a pedptm

Obr. 4. Krystalka s JFET. Potenciometr mono nahradit transformtorem s pevodem asi 20-25 k/150 a na nj pipojit sluchtka ARF200

Nedvno mne inspiroval k zajmavm testm a zkoukm lnek Boba Cultera, N7FKI [1], a t zapojen Davida W. Cripa, NE4AM. Pokud nebydlte zrovna stovky km od njakho SV i DV vyslae, jejich zapojen opravdu stoj za zkouku! (Ostatn i kdyby, mete vyzkouet pjem i na psmu KV, nap. v psmu 6 nebo 9 MHz!) Ale ne se dostaneme k zapojenm, tak se vrtm k pvodn krystalce. Protoe ve zle na kvalit vech prvk, to, co plat pro ni, bude platit i pro dal zapojen. Pedevm potebujeme kvalitn kondenztor 380 a 500 pF, nejlpe vzduchov (co je problm sehnat, ale byly ve vprodeji v Hadexu duly i s pevodem asi za 15 K kus). Dal vc je cvka: nejlpe je navinout si ji sami, a pokud to jde, tak vf lankem zskanm nap. ze star cvky z ladicch obvod i mezifrekvence elektronkovho pijmae. To zvlt, pokud vineme cvku na feritovou tyku, kde navc plat m tlust a del, tm lp! Na feritov tyce je podle Boba vinut 70 a 8 zvit, nejde ale o nutnost, aby poty byly shodn, spe o to, aby u vech cvek, a u jsou vinuty na emkoli, byl zachovn dan pomr a smry vinut oznaen tekou. Cvku ovem meme vinout i lakovanm drtem na novodurovou trubku prmru 40-65 mm (k vpotu induknosti a potu zvit s vhodou vyuijeme programu Mini-ring core calculator na http://www.dl5swb.de/html/ mini_ring_core_calculator.htm). Pokud

nemme monost pout venkovn antnu dlky alespo 15-25 m, radji vyrobme rmovou alespo 30x30 cm, lpe tak 50x50 cm. Ta oproti ,feritce d neskuten silnj signl a nakonec vazbou malou kapacitou na horn konec ladnho obvodu i pomoc odboky nebo vazebnho vinut lze pipojit venkovn antnu i na rmovku. Rmovku ovem mete vinout i tlustm drtem nebo i licnou o prmru 0,5 a 1 mm i podobn a klidn izolovanm PVC. A jet pro zajmavost, pokud mte jen ,feritku a krtkou antnu: zkuste pout nikoli vazby antny vinutm, jak se dl, tj. njakch 15 zvit na tyce z antny proti zemi, ale opan: vyuijte vinut pro psmo DV coby antenn vinut k SV cvce, sta ho dt na druhou stranu tyky. Krtk antna bude mt patrn vysokou impedanci, a tak je lep transformovat ji shora dol prv tou DV cvkou, ne cpt 10 m drtu na mal vinut! Zkladem je dostat se do psma a rozchodit zkladn zapojen krystalky s diodou (obr. 1), kde aspo nco uslyme. (To vypad hrozn jednodue, ale uji uji kadho, e to tak opravdu jen vypad, a jakmile se snate postavit krystalku daleko od silnho vyslae nebo z nespolehlivho materilu, nebudete se stait divit, kolik problm se objev!) Krystalka obyejn vyaduje vysokoohmov sluchtka (4000 nebo i vce ), ta ale zase mvaj asem odmagnetovan magnety

i jinak zhorenou citlivost (sprvn sluchtka se projev tak, e kdy naslinte jejich bannky a krtte jimi o sebe, je v nich slyet praskot - kdy nen, u to nen nic moc). Faktem ale je, e mi stejn dobe chodila i sluchtka ARF200; kdy se zapoj oba systmy do srie, maj asi 150 , co je mlo, ale hraje to asto lp jak star opotebovan 4kiloohmov! Jinou monost je pout krystalov sluchtko, co prodv Conrad (nevm o jinm dodavateli), ale zde nezapomete paraleln s nm zapojit odpor asi 50 a 100 k, neb sluchtko je stejnosmrn neprchoz a dioda nem zt, a tak pern zkresluje! K dal monosti pak pat sluchtko ALS202, kter taky krsn hraje, m t 150 a bylo k naslouchacm pstrojm. No a jet zbvaj dv monosti: sehnat nkde transformtor s pevodem 25-20 k na 32-150 , co bude asi problm (podotkm, e jde o impedance, nikoli o odpor vinut, kter byste namili ohmmetrem!), nebo pout zesilova, na co sta jeden jakkoliv tranzistor, jedno jestli germaniov nebo kemkov, jen mu muste nastavit odporem do bze takov proud, aby nezkresloval. Do kolektoru pak mete zapojit vcemn jakkoli sluchtka, i 2x 32 do srie, nebo vzt vstupn transformtor ze starho tranzistorovho pijmae a msto reproduktoru pipojit sluchtka 2x 8 i 2x 16 . Pro poten testy s krystalkou doporuuji pout germaniovou diodu!!

42

7/2007

Z RADIOAMATRSKHO SVTA
(Poslze se dovte, pro.) Je jedno, jakou, z naich nap. GA200 a GA207, 0A5, GAZ51 atd. (V GESu a GM ji neseenete, ale bude ji mt nap. Denkl, www.denkl.cz, a patrn v Brn i Buek.) Poslze budete potebovat jet Schottky diody BAT46, pop. a lpe 1N5711 (ty ale mlo jen EZK). BAT46 je univerzln, 1N5711 speciln pro detektory. Nyn ji mete vyzkouet rzn zapojen krystalky s rznmi diodami - vsledky by mly vypadat asi jako v tab. 1, tj. pes vechny ei o monosti normln nahradit Ge diodu Schottky diodou to nen pravda, pinejmenm ne, pokud jde o slab signly! Na druh stran pokud pouijete Schottky diody s pedptm, dvaj vrazn lep vsledky jak Ge diody, by by byly taky s pedptm. Nemuste to ani mit, je to znt uchem! Bez pedpt ovem ani rnu, a slab signly jsou tm vc zkreslen, m lep diodu pouijete! No a odsud se dostvme k novm zapojenm od Boba a Davida. elem krystalky je nepouvat vnj zdroj, tj. ani pro pedpt (pomjm te ale nf zesilova z dvodu nedostupnosti trafa, vzdlenho vyslae i nevhodnch sluchtek). Zaal bych Davidovm zapojenm, kter mne opravdu pekvapilo. David zde pouv na demodulaci JFET 2N5484, j jsem to zkusil s BF245A (obr. 4). Vstupn signl je nejen nezkreslen, ale i o nco silnj, jak dv diody (coby nap ov nsobi) 1N5711 s pedptm, co bylo zatm asi to nejlep, co jsem uchem slyel. Citlivost je taky lep, selektivita se pli neli (spe je lep ne hor). Jeden problm tu ale je: kdy se objev siln impulz, zablokuje se ten JFET a neslyte nic: to jsem netuil a divil jsem se, co se dje. Pak je nutno chvli pokat nebo vyzkratovat gate na zem, m se vybije kondenztor 4n7, kter za to me. (Stalo se mi to nap. pulzem pi pipojen antny apod.) Npad dt gate na zem pes velk odpor nen dobr, neb citlivost pak spadne, a obdobn jsem nezjistil, e by bylo lep pout pro gate regulovan pedpt, neb pak sice nevznikaj tyto jevy, ale citlivost je men. Zajmav je, e na zkuebnm zapojen s ,feritkou jsem ale nepoznal rozdl v tom, jak byly zapojeny cvky, tj. nap. jak byla plovan cvka do gate oproti cvce do source. Ml jsem pocit, e to hraje pod stejn. To ale nemus platit pro slab signly. A nyn se dostvme k poslednmu zapojen od Boba Cultera (obr. 5), na-

Obr. 5. Schma krystalky podle Boba Cultera, N7FKI. C1: 15-365 pF vzduchov oton kondenztor; C2: 2000 pF, keram.; J1: monojack pro sluchtka; L1: 240 mH, na feritov tyce 19 cm, 8 zv. sekundrnho vinut na dolnm konci, navinut pes 70 zv. primrnho vinut; T1: pizpsobovac transformtor Bogen T-725; U1: ALD110900A, dvojit mosfet

Obr. 6. Schma zapojen krystalky s velkou citlivost pro psmo KV od 90 do 40 metr. C1: 175 pF vzduchov oton kondenztor; C2: 5 nF keram.; D1: 1N4152 Si dioda; J1: monojack pro sluchtka; L1: vzduchov cvka 19,5 zvit, 5 cm, hustota 10 zvit na 2,5 cm, odboka na ptm a osmm zvitu; L2: 9 zvit na toroidu FT 50-43; T1: pizpsobovac transformtor Bogen T-725; U1: ALD110800APCL, quad MOSFET

Tab. 1. Porovnn rznch druh krystalek

zvan synchronn usmrova (synchronous rectifier). Zapojen pouv nov nkolikansobn (2 nebo 4) zero-treshold-voltage MOSFET ALD 110900A nebo ALD 110800A v pouzdru, jako maj IC. (Dostupn u fy Mouser, USA.) Problmem je opt transformtor s pevodem 25 k/150 nebo citliv krystalov sluchtko a pochopiteln s paralelnm odporem asi 25 k. m lep (citlivj) sluchtka, tm pochopiteln lpe! Nicmn i zde p-

jde asi pout jednoduch nf zesilova, a na to, e to pak u nebude ist krystalka. MOSFET sice m ochrany, ale nezapojen uvnit a je velice citliv, take je zhodno, aby ml hradla chrnna extra diodou, ta se ale nijak nepodl na zpracovn signlu! (Ochrany je ppadn tak nutno zapojit, neb diody ochran jsou vyvedeny zvl !) FET bude patrn jet citlivj na pept ne kdysi n KF521, co odchzel, u kdy se na nj lovk kared podval!!

7/2007

43

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Likai u ns nevymou ani po mei, ani po peslici

Vlevo: V souti dvat v psmu 144 MHz obsadila 1. a 3. msto dv esk drustva, 2. byla Ukrajina. Vpravo: vprava R

Ve dnech 8. a 11. ervna 2007 se konalo p DARC v nmeckm Hormersdorfu/Sachsenu Mistrovstv I. regionu IARU v rdiovm orientanm bhu k (ARDF - Amateur Radio Direction Finding), neboli lidov v honu na liku. Sout se v kategorich W15 (dvata do 15 let) a M15 (chlapci do 15 let). Kad zem me postavit v kad kategorii dva tlenn tmy, co nae zem pln vyuila stejn jako Ukrajina, ostatn zem (celekem 11 zastnnch zem) vyslaly po jednom tmu do kad kategorie, jet SlovenBob pouv sluchtka s 122 dB SPL/mW, co u ns asi hned tak nenajdete. Ovem pak lze na takovou krystalku poslouchat i v psmu KV, jak ukazuje dal zapojen (obr. 6). T pe, e lze slyet i signly jejich energie je men jak 1 W!! (Ovem to plat s kvalitnmi sluchtky a navc ne pro ast nvtvnky diskotk, house-party apod., kte obyen poslze nesly ani vkony ve wattech...) Pokud nemte vhodn sluchtka a transformtor, zapojte tedy msto ,trafa potenciometr 25k/G coby regultor hlasitosti (bec bude vstup) njakho nf zesilovae. Pedem je ovem nutn zapojit taky ochrany a ostatn pvody ke vem nokm a teprve pak tam zasunout MOSFET. Pijma by se ml rozehrt bez problm, navc zde neexistuje problm s nabjenm kondenztoru v gate, neb tu dn nen. Parametry jsou srovnateln s BF245, ale zd se, e citlivost je o nco mlo lep, a sla vstupnho audiosignlu ne. (Jinak eeno slab stanice hraj

sko vyslalo dva tmy do kategorie chlapc. esk vprava byla jednoznan nejspnj a pivezla dom celkem 5 zlatch, 4 stbrn a 5 bronzovch medail. O rovni kovskho umn bhat liku v naich koninch svd nap. vsledn asy nejlepch t zvodnk v kat. M15 v psmu 3,5 MHz (6 kontrol, tra dlouh vzdunou arou 6,3 km): 1. Ondej imek, OK, 4715; 2. Vclav ernk, OK, 4721, 3. Martin Kout, OM, 4722 min. Podrobnosti na: http://www. darc.de/ardf. (TNX OK2VF) hlasitji, silnj jsou stejn nebo nepatrn slab jak s BF245.) Dva FETy hraj tak hlasitji, ne kdy zkuste jen jeden, ovem vechny tyto efekty mohou bt vlivem pizpsoben fetu jak k ,feritce, tak sluchtek na jeho vstup. S 30 m drtu slym pes den asi 4-5 stanic v psmu SV a to v Brn nen dn mstn stanice! (Na diody coby nsobi bez pedpt tak dv, a to jet silou vle). Ke sluchtkm ARF200 ovem pouvm jednoduch jednotranzistorov zesilova - ekl bych, e tak asi vyrovn rozdl citliObr. 7. Fotografie krystalky pro KV 90 - 40 m, kterou vyrobil Bob Culter, N7FKI

Vclav ernk si dobh pro bronzovou medaili v psmu 144 MHz

vosti mezi ARF a tm, co pouv jako sluchtka Bob. Zvrem dkuji Bobu Culterovi za zdarma zaslan MOSFETY na moje testy!

Prameny
[1] QST. Jan 2007, s. 31-33. [2] http://krysatec-labs.benghi.org/phprs/ view.php?cisloclanku= 2007060701 -jse-

44

7/2007

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Pedpov podmnek en KV na srpen

Ing. Frantiek Janda, OK1HH

I nadle ve nasvduje tomu, e jedenctilet slunen cyklus projde minimem a napesrok, patrn v beznu. Dve tko, protoe stle jet nepozorujeme skvrny s opanou magnetickou polaritou ve vych vzdlenostech od rovnku, kter zpravidla potek novho cyklu pedchzej. Nic na tom nemn ani posledn pedpov z NOAA/SEC (http://www.sec.noaa.gov /ftpdir/latest/Predict.txt z 6. 6.), kladouc minimum sla skvrn ji na leton bezen a minimum slunenho toku na ervenec, ani mrn realistitj pedpovdi z SIDC (http://sidc.be/html/SWAPP /monthlybulletin/monthlybull0507.PDF) a IPS (http://www.ips.gov.au/Solar/1/6). Pro pedpov podmnek en krtkch vln na srpen by mlo optimln vyhovovat slo skvrn R = 6 (resp. slunen tok SF = 68). Z hlavnch pedpovdnch center jsme naposledy dostali tato sla: SEC R = 12,0 (uvnit konfidennho intervalu 0,0 24,0), IPS R = 9,4 12 a SIDC R = 5 pro klasickou a R = 2 pro kombinovanou pedpovdn metodu. V minimu slunenho cyklu i v letnm obdob je vzdlenost mezi MUF a LUHF nejmen. Lto v ionosfe ale pomalu kon, a proto se v srpnu budou dny s nzkmi nejvymi a vyso-

kmi nejnimi pouitelnmi kmitoty nepravideln stdat s obdobmi s vt dynamikou vvoje. Pekvapen ve form obasn zven aktivity sporadick vrstvy E a z n plynoucch monost navzat spojen budou sice mn ast, ale zdaleka nikoli vylouen. Obvykl pedpovdn grafy jsou potny pro prmrn vvoj a vlivy Es tud berou v vahu jen v mal me. Nalezneme je jako obvykle na http://ok1hh.sweb.cz/Aug07/. Strunou analzu jsme minule skonili popisem zhoren podmnek v zporn fzi poruchy ve dnech 23. 24. 5. To jsme ji naplno vkroili do leton velmi bohat sezny sporadick vrstvy E, kter msty znesnadovala a jindy naopak usnadovala spojen na delch psmech KV i stanicm QRP Daleko zajma. vjm dsledkem ale byla oteven na kratm konci KV a jet vce na delch psmech VKV zejmna 50 a 144 MHz. Zatmco na dvoumetru poskytovala sporadick vrstva E tm obden spojen DX po Evrop a jejm blzkm okol, estimetrov psmo se navzdory minimln slunen aktivit asto stvalo psmem DX, otevrajcm se ze stedn Evropy pes Atlantik a vjimen i do Japonska. Pehledn ma py uskutennch spojen najdeme na http://vhf-contest.com/.
Obr. 1. Rozshl skupina slunench skvrn, kter se pekvapiv 1. 6. vynoila zpoza vchodnho okraje slunenho disku, nesla slo 960. Zde je jej snmek v maximu vvoje z 5. 6. 2007 ve fotosfe (Snmek pochz z Ondejova (Astronomick stav Akademie vd esk republiky, v. v. i.)

Podmnky en na vtin psem KV odpovdaly nzk slunen aktivit na rovni minima jedenctiletho cyklu, pesto ale dochzelo k pjemnm pekvapenm. Nejvtm z nich byla j rozshl skupina skvrn, kter se 1. 6. vynoila zpoza vchodnho okraje slunenho disku (obr. 1) a jet t den dala najevo sv dal mysly temi stedn mohutnmi erupcemi. Slunen tok vystoupil 3. 6. a na 87 s.f.u. souasn se vzrstem plochy skupiny na 540 milintin povrchu disku (kdy ji lze skvrny pozorovat pouhm okem). Shodou okolnost t den zeslil i slunen vtr, a tak jsme byli svdky zlepen ve veern kladn fzi poruchy. Dky vy slunen radiaci bylo zotaven z poruchy rychl, a proto byly od 5. 6. podmnky en opt nadprmrn dobr. Zhorily se a od 14. 6., kdy zaal k zemi vanout zeslen slunen vtr od zmnn aktivn oblasti, je se mezitm posunula pes centrln meridin. Porucha nebyla ani mohutn, ani dlouh, a tak od 16. 6. se podmnky zlepily, i kdy nepli vrazn. V dalm vvoji hrla opt hlavn roli sporadick vrstva E, kter umonila nejvce spojen DX v psmech VKV 19. 6. a jen o mlo pozadu zstal vvoj ve dnech 28. 5., 5. 6., 13. a 14. 6., resp. jet 22. 6. a 25. 6. Vvoj v kvtnu ukazuj obvykl ady dennch index. Men slunenho toku (vkonovho toku slunenho umu na vlnov dlce 10,7 cm) v Pentictonu dala tyto daje: 86, 87, 83, 83, 81, 78, 76, 73, 72, 71, 72, 71, 74, 73, 77, 77, 77, 76, 75, 74, 73, 72, 70, 70, 68, 68, 67, 69, 70, 71 a 75, v prmru 74,5 s.f.u. Geomagnetick observato ve Wingstu stanovila nsledujc indexy Ak: 7, 2, 6, 3, 2, 1, 21, 16, 6, 5, 5, 3, 2, 4, 6, 4, 8, 23, 18, 10, 7, 19, 32, 30, 19, 16, 14, 4, 6,4a5,v prmru pouze 9,9. Prmr sla skvrn za kvten byl R = 11,7 a s jeho pomoc zskme vyhlazen prmr za listopad 2006: R12 = 12,7. OK1HH

7/2007

45

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Expedice na Nov Hebridy Republika Vanuatu, ervenec 2007

Ostrvky patc k tto relativn mlad republice, kter zskala samostatnost 30. 7. 1980, najdeme na mapch severovchodn od Austrlie. Celkem Vanuatu zahrnuje vce jak 80 ostrov sopenho pvodu, z nich vtina (65) je neobydlench. Do roku 1980 ostrovy byly anglo-francouzskm kondominiem a francouzt radioamati odtamtud pracovali do roku 1980 pod prefixem FU8. Povtinou se jedn o hornat ostrovy s nejvym vrcholem Tabwemasana vystupujcm do ve 1877 m. Od listopadu do dubna trp Vanuatu tropickmi lijky, podneb je tropick, jsou tam ast men zemtesen, obas pmosk oblasti zaplav vlny tsunami. Vtina z piblin 210 000 obyvatel ije na venkov a iv se (65 %) primitivnm zemdlstvm. Na ostrovech vysl jedna TV stanice a dv rozhlasov AM stanice, dle nkolik komernch a zpravodajsk kanl BBC na FM. Rozlohou je nejvtm ostrovem Espiritu Santo, hlavn msto Port Vila le na ostrov Efate. Zajmavost je, e Polsko je po Thajsku a Indii nejvtm exportnm partnerem tto republiky. V posledn dob, po vybudovn t leti s pevnm povrchem se da turistice, co m pzniv vliv na ekonomiku, i kdy zem je siln zadluen. Kadoron zemi nyn navtv asi 60 000 turist. Jin od ostrov, kter jsou soust Vanuatu, le jet dva ostrovy Matthew a Hunter, na kter si dl nrok jak Republika Vanuatu, tak Francie a spor nen dodnes vyeen. Z hlediska radioamatr se nejedn o obzvl vzcnou zemi, posledn expedice YJ8ADX, se kterou bylo mon od ns pomrn snadno navzat spojen od 3,5 do 21 MHz, probhla v beznu 2006; bohuel doposud (konec kvtna 2007) neposlala QSL pes byro V letonm roce, od poloviny ervence, navtv tyto ostrovy W0CZE jet s dalm opertorem. QX
Obr. 1. Mapka a vlajka Vanuatu

Ze zahraninch radioamatrskch asopis

Radio (rusk) 4/2007 [INT]: Kosmonaut-radioamati. Indiktor naveden satelitn antny. Nov kanlov volie pro digitln TV pjem. Elektronkov nf zesilova 1200 W. Stereofonn nf zesilova. Potaov mic souprava. Pevodnk formtu PCAD na grafick formty. Vyuit mikroprocesor ady AduC70xx. Jednoduch programtor pro AVR. Malorozmrov impulsn zdroj napt. Mi kapacity bateri. Nap ov zdroje pro luminiscenn zdroje svtla. Pro zatenky: umov genertor, indikace otevench dve, automatick nabje akumultor, jednoduch nf zesilova. Majky na KV. Technick charakteristiky amatrskch stanic. Jednoduch pastika pro telegrafii. S-metry. Antnn blok pro 1260 MHz. CQ (radioamatrsk asopis USA) 5/2007 [INT]: Zprva o expedici VU7LD z prv ruky. Vsledky CQ WW RTTY DX 2006. PSV mstky a men. Vce o malch smykovch antnch. Vkend na mobilu. Detektor maxima, uml zt. Srovnn antnnch tuner. Softwarov definovan pijma a panoramatick adaptor. Diplomov program Dnska. Vzpomnky N6ZZ. QST 5/07 [RED, CRK, INT]: Ovldn amatrsk stanice odkudkoliv na svt. Napjen dvou antn jednm napajeem (dvouprvkov Quad pro 12 a 17 m). Praktick zobrazen Fourierovch funkc potaem. vodn lekce k vyuit freeware VinDRM. Popisy novch zazen: KV zesilova Alpha 8100, Alinco DJ-V17T pro 2 m. Zprvy z ARRL. Digitln provoz pin spchy pi MS spojench. Amatrsk provoz v nouzovch situacch. Nebojte se daj v decibelech. Mikrofonn port pro digitln mdy pes zvukovou kartu. Leton podmnky IARU HF Championship. Vsledky ARRL-EME 2006. Krotkofalowiec Polski 5/2007 [INT]: SP contest 2007. Nechceme PLC! Piastowski klub - 40 let. Sjezd PK RVG (polsk digiklub). Koment k zvodm SP-K 2006. Fejeton hamspiritov. Frum mladch. Indick host (VU3MY) v Polsku. Radio T9 (Bosna-Hercegovina) 3-4/2007 [CRK]: WiFi - d se pout? Systm trvalho napjen. Dvoucestn usmrova sinusovch napt. KV pijma pro 80, 40 a 20 m (pokra.). Psmov filtr pro 2 m. Elektronick kostka. Byli jsme hosty v TV show. Charakteristiky dvojitho quadu se temi reflektory. Vpoet vzdlenosti prvk antny. Invertovan L pro 160 m. Nov komunikan technologie. Zasedn 1. oblasti IARU. RadCom (Velk Britnie) 4/2007 [RED, CRK]: Vron zprva RSGB. Novinky pro kadho. vod do techniky spojen EME. Prvch sto DXCC zem (pokra.). Projekt transvertoru 2/10 m. irokopsmov vertikln antna 1 a 60 MHz. Pijma pro ROB (ARDF) na 80 m. Handbook pro ROB zvodnky. Technick zajmavosti. Smekme ped tmi, co jsou leny RSGB vce jak 50 let bez peruen. Radioamator (ukrajinsk dvoumsnk) 2/2007 [CRK]: Zptnovazebn pijma se vstupnm vf zesilovaem pro impulsn signly. Modernizace a opravy akustickch st obyejnch pijma. Extern TV tuner, jin vyuit starho monitoru. Opravy televizor AKAI 2107. Bytov rezonann antna pro 12 kanl. Zesilova k telefonnmu zvonku. slicov miliamprmetr. Ovldn s asovaem. pravy akumultorovho voltmetru. Problmy s elektrolytickmi kondenztory a jejich odstraovn. Expedice na ostrov Besedycha. Dlkov ovldn telefonu zvukem. Co obsahuje mobiln telefon. Amateur Radio Magazine (australsk bulletin) 5/2007 [INT]: Rekordy ATV. Mezinrodn tden provozu z majk pro lodn dopravu. YL setkn v Indii. QSL ve sbrce WIA. Hybridn vertikln antna pro 160/80 m. Indiktor smrovn antny. Test a popis FT-2000. JPK

46

7/2007

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Vyslme na radioamatrskch psmech IL

Provoz v zvodech
(Pokraovn) Nakonec nemuste volat ty stanice, kter vyslaj nejrychleji - nkter to ve svtovch zvodech s rychlost pehnj a problm s petenm znaky a kdu maj pak i ostlen borci. Kdy vs takov stanice sama zavol fofrem a nepeetli jste znaku, nebojte se vyslat ? QRS. Urit pak zpomal do pijatelnho tempa. Pokud pracujete s potaem a vechna spojen zapisujete do specilnho programu, pak nkolik minut po skonen zvodu mte vdy pipraven hotov denk k odesln; dnes jen mal procento radioamatr posl denk potou - vtinou jde ve prostednictvm internetu. J sm vyuvm zvodn denk N6TR - kdysi jsem se jej nauil nejen pouvat, ale i konfigurovat, take mohu jakkoliv zvod s jeho pomoc odvyslat. Pamatujte, e nezle ani tak moc na tom, jak program pouvte, ale jak jej umte obsluhovat. Jist existuj mnoh dokonalej (u N6TR maj nkte radioamati problm s Windows XP kter si ji nedok s mnoha , programy psanmi pro DOS poradit hlavn pokud se tk klovn pes sriov port - ale i zde pravdpodobn zle na typu MB a procesoru), take pokud u stanice vyuvte nkter posledn model potae a s tmto problmem jste se setkali, muste si nechat poradit od nkoho jinho (pr je dobr Logger od N1MM). Pokud by ml nkdo zjem o posledn testovanou verzi N6TR, mohu ji zaslat internetem, vetn zkladnch konfigurac snad pro vechny zvody, kter jsou pro OK/OM amatry zajmav. Sm jsem si vyzkouel, e pro zdatnho zvodnka znamen pouit potae v telegrafnm zvod nrst spojen (ani by mnil nco na staninm vybaven - antny, TRX ap.) o asi 30 %, u zatenka, kter ji zvldl alespo zkladn obsluhu, nejmn o 50 %. Nkte zvodnci vyuvaj v zvodech vech technickch vymoenost - sleduj cluster a sloit zvodn programy pak samy upozoruj, kdy se objev hlen o stanici, kter by znamenala nsobi. Ale v prestinch zvodech jsou pro takov stanice vypsny samostatn kategorie, take pokud stanice nepodvd, sout pak se sob rovnmi. Na druh stran nen dobr pln nechat stranou tuku a papr - j sm si as od asu odvyslm nkter zvod bez pomoci potae, jinak bych ztratil pohotovost pi zpisu rychlch spojen do paprovho denku, a pesto, e ve vtin zvod pracuji s potaem, vdy mm pro nkter ppady vedle klvesnice pipraven papr, pero a pastiku - v kadm zvod se vyskytne situace, e je rychlej tyto pout, kdy vm nkdo nco oznamuje nebo kdy d njakou informaci i vysvtlen, doplnn apod. Nakonec nkolik rad pro ty, kte se ji rozhodli provoz v njakm zvod vyzkouet: Nepoutjte se do zvodu s obyejnm klem! Nervozita udl sv a nen nic horho, ne kdy vyslte nepravideln nebo s chybami (co plat obecn, nejen pro zvody). Jak si m nap. protistatice vybrat, kdy dte znaku teba tikrt, ale pokad (dky patnmu klovn) jinak?! Vyuijte kadou minutu zvodu! Znamen to nejen ve si pedem dn pipravit, pedem odzkouet konfiguraci programu pro dan zvod, v zvod ji nezdrovat ani sebe, ani protistanice dnmi pozdravy, znm stanice oslovovnm jmnem (nkter programy obsahuj i jmna opertor stanic, kter se zvod asto astn), zdlouhavm dkovnm, opakovnm kdu ap. Obvykle ze zpsobu, jak se vm stanice ozvala, pi del praxi intuitivn vyctte, komu je teba pedat report dvakrt. Naute se pouvat zkrcen slice 0 (jako T) a 9 (jako N), naopak nedvejte 1 jako A (ale potejte s tm, e nkter protistanice to dvaj). Dnes vypad telegrafn spojen v zvod nejastji takto: TEST DE K1XX OK1AB OK1AB 5NN T24 RR 5NN T14 TU TEST DE K1XX ... a to ji volaj dal stanice. Pokud bezpen nevte, e stanice odpovd vm, vykejte - pokud byl kd skuten pro vs, ona ve i s va znakou urit zopakuje. Stle astji se v dencch vyskytuj spojen, kter nebyla uskutenna prv proto, e stanice se jen domnvala, e pedvan kd je pro ni, a odpov do przdna. Nebo volte stanici a ta odpov, e jste spojen ji mli - zapsala si do potaovho denku nkter z vaich pedchozch spojen, kter jste mli s jinou stanic. To dlaj hlavn ty stanice, kter pouvaj i pi telegrafii irok filtr, sly vae spojen, kter navazujete teba 500 Hz vedle a domnv se, e pedvan kd

Dekoran zvodnk je z Novho Zlandu

je pro ni - pedtm toti na vai vzvu tak odpovdala, a komu odpovdte, nepobrala; zatm co vy, dky pouitmu zkmu CW filtru ani netute, e vm jet njak dal stanice odpovdala. Je nezbytn pouvat hlavn pi telegrafii zk filtry a ladit se pesn na kmitoet protistanice. Uvdomte si, e kdy se naladte teba jen 100 Hz mimo vyslan signl a navc na potlaenou stranu, protistanice - pokud pouv zk filtr (obvykle kolem 300 Hz) - nem anci, aby vs slyela. U poslednch model transceiver je pesn naladn mon sledovat i opticky na displeji. U vech tovrnch zazen pak plat, e sprvn naladni jste tehdy, kdy vlastn odposlechov tn m stejnou vku jako tn signlu protistanice. Hlavn stanice, kter pouvaj i na telegrafii jen SSB filtr, trp asto patnm naladnm (pro nkter nae znaky je to dokonce typick) a co z toho vznik, je popsno v pedchozm odstavci. Zsadn po pedn vlastnho kdu ji nedvejte dn dal zkratky a kd pedvejte jen jednou!! Vtina stanic jen ek na pedn poslednho pedpokldanho znaku (slice i psmena) a okamit pedv svj kd, nebo zan znovu dvat vzvu. Me se pak stt, e neslyte prvou st pro vs urenho kdu, nebo potvrzen sprvnho pijet va relace. Pokud mte mal vkon (a pro zvody je i 100 W ze zkladnho transceiveru oproti smece dravc mlo), hlavn v prv polovin zvodu se snate prv tyhle siln stanice sami volat a pozdji, ve druh polovin zvodu, se la te pi voln vlastn vzvy do mn obsazovan sti psma. (Pokraovn) QX

7/2007

47

SEZNAM INZERENT

Seznam inzerent AR7/2007

BEN - technick literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8 DEXON . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .22 Elektrosound . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6 ZAR - stavebnice a moduly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6 JABLOTRON - elektrick zabezpeen objekt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .13 KONEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6 Stavebnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .34 Prodance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .II. strana oblky

Pozvnka do Vojenskho technickho muzea v Leanech

Mezi obcemi Krhanice a Leany u Tnce nad Szavou se v prostoru bvalch dlosteleckch kasren nachz od r. 1996 expozice Vojenskho technickho muzea Leany. Od letonho roku bude v leanskm muzeu otevena stl expozice vojensk spojovac techniky na ploe 200 m2, kde si mohou nvtvnci prohldnout spojovac techniku od dob Rakousko-Uherska a po tu dnen. V nedli 30. z 2007 probhne v leanskm muzeu velkolep Den spojovacho vojska, kde budou k vi-

dn krom spojaskch expont ve stl expozici tak vojent spojai v akci: ukzky historickch zpsob penosu zprv a vstavba a provoz modernho rdiovho spojovacho uzlu. Strun popis veejn dopravy do Lean: vlakem ze stanice Praha hl. n. nebo Praha - Vrovice nebo Praha -Brank smr Tnec nad Szavou do stanice Krhanice a dle 500 m pky pes most do muzea. V ervenci a srpnu je muzeum oteveno od stedy do nedle (vetn) od 9 do 17 h, v z jen v sobotu a v nedli. Vstup je zdarma.

Oberstven je mono obstarat pmo v arelu muzea. Zjemce o vojenskou techniku upozorujeme jet na dal blc se velkou akci v muzeu v Leanech, a sice 5. tankov den, kter se kon v sobotu 1. z 2007 tamt, s ukzkami tankov techniky v pohybu a v boji. Vstup rovn zdarma. Informace: www.vhu.cz, E-mail: museum@army.cz, tel.: 973 236 902, 317 702 123.

48

7/2007