OBSAH

Amatrsk radio
Vydavatel: AMARO spol. s r.o. Adresa vydavatele: Zborovsk 27, 150 00 Praha 5, tel.: 257 317 314 zenm redakce poven: Alan Kraus Adresa redakce: Zborovsk 27, 150 00 Praha 5 tel.(zzn.): 412 333 765 E-mail: redakce@stavebnice.net Ron vychz 12 sel, cena vtisku 42 K. Roziuje PNS a.s. a soukrom distributoi. Pedplatn v R zaji uje Amaro spol. s r. o. -Michaela Hrdlikov, Hana Merglov (Zborovsk 27, 150 00 Praha 5, tel./fax: 257 317 313, 257 317 312). Distribuci pro pedplatitele provd v zastoupen vydavatele spolenost Mediaservis s. r. o., Zkaznick Centrum, Kounicova 2 b, 659 51 Brno. Pjem objednvek tel.: 541 233 232, fax: 541 616 160, e-mail: zakaznickecentrum@mediaservis.cz, pjem reklamac: 800 800 890. Smluvn vztah mezi vydavatelem a pedplatitelem se d Veobecnmi obchodnmi podmnkami pro pedplatitele. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., ustekova 10, P O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3, . tel.: 67 20 19 21-22 - asopisy, tel.: 67 20 19 31-32 - pedplatn, tel.: 67 20 19 52-53 - prodejna, fax.: 67 20 19 31-32. E-mail: casopisy@press.sk, knihy@press.sk, predplatne@press.sk, Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6285/97 ze dne 3. 9. 1997) Inzerci v R pijm vydavatel, Zborovsk 27, 150 00 Praha 5, tel./fax: 257 317 314. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax: 02/44 45 06 93. Za pvodnost pspvku odpovd autor. Otisk povolen jen s uvedenm pvodu. Za obsah inzertu odpovd inzerent. Redakce si vyhrazuje prvo neuveejnit inzert, jeho obsah by mohl pokodit povst asopisu. Nevydan rukopisy autorm nevracme. Prvn nrok na odkodnn v ppad zmn, chyb nebo vynechn je vylouen. Veker prva vyhrazena. MK R E 3697 ISSN 0322-9572, .j. 46 043 AMARO spol. s r. o.

Obsah
Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Novinky na vstav High End Praha 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Stmva pro stejnosmrn napt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Jakostn nf pedzesilova. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Automatick spna pro nf zesilova. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Novinky od firmy RIGOL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Univerzln nastaviteln asova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Termostat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Vnon svtla. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Automatick start pro zlon genertor . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Ultrazvukov vysla a pijma. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Smykov alarm. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Jednoduch DC mni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Nov verze budi vkonovch zesilova od firmy National Semiconductor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 SVTLA A ZVUK Moduly vkonovch zesilova 300 W AX1302 a AX1305 . . 27 HDTV Posledn novinky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Legendrn sovtsk radiostanice SEVER . . . . . . . . . . . . . . . 38 Kdy se objevily run penosn stanice . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Smrov pijmac antny pro psma do 5 MHz . . . . . . . . . . . 40 Pijma s dvma elektronkami. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Nov program pro vcekanlov dekdovn telegrafie. . . . . . 44 Pedpov podmnek en KV na kvten . . . . . . . . . . . . . . 45 Expedice Glorioso FR/G 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Marion Island ZS8T 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Vyslme na radioamatrskch psmech LVIII . . . . . . . . . . . 47 Ze zahraninch radioamatrskch asopis . . . . . . . . . . . . . 47 Radioamatrsk diplom k blcmu se mistrovstv Evropy ve fotbale . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 Seznam inzerent . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

4/2008

ZAJMAVOSTI

Novinky na vstav High End Praha 2008

Pehrvae, reproduktory, zesilovae a dal audiopstroje v cen luxusnho automobilu byly k vidn v Praze na poslednm ronku High End Praha 2008. Jednou za rok se v Praze v hotelu Corinthia Towers sejdou distributoi high-endov audiovizuln techniky a zstupci poslechovch studi a demonstruj nejlep kousky ze sv nabdky. Pojem High-End oznauje zvukovou (ppadn audiovizuln) techniku, kter spluje ty nejvy nroky na kvalitn poslech hudby (i sledovn domcho kina). Pi konstrukci tchto pstroj se vraznji nehled na vslednou cenu, asto nehraje vt roli ani design. Hlavnm clem je co nejkvalitnj reprodukce. High-Endov elektronika je pedevm pro ty, co rdi posed u pikov reprodukovan hudby a dok ocenit vechny reprodukovan detaily, nuance, barvy a tny. Pochopiteln je i pro ty, kte si mohou dovolit utratit stovky tisc i miliony korun za poslechovou sestavu. Takovto technika pochopiteln vyaduje odbornou instalaci, pelivou pravu poslechovch prostor a samozejm i kvalitn nahrvky. pouvaj osvden zapojen a konstrukce, kter jsou neustle pilovny k dokonalosti. Pevratn technologick zmny nejsou ast a zpravidla si je vynut pchod novho hudebnho formtu nebo vraznj pokrok v technologich. Velk st high-endov produkce je zdrenliv i co se tk integrovanch obvod a mikroip. Nejastji se pouvaj diskrtn soustky na pjench plonch spojch. Dlka ivota pstroj je v porovnn se spotebn elektronikou mnohonsobn. Jeden model me bt v nabdce mnoho let a v poslechov sestav slouit i pt generaci. Morln i technicky jsou na takov vi, e zastaraj minimln. Leton vstava byla vznan masovm odchodem domcho kina a multikanlovch sestav a naopak nvratem klasick stereofonn reprodukce. Oproti loskmu roku byl i znateln vy poet expozic s opravdu kvalitnm zvukem. Zdroj:www.technet.cz

Novinky? Nijak pevratn

V tto pikov kategorii panuje urit konzervativnost. Nejastji se
NAD spolenost (New Acoustic Dimension) zachovvala po desetilet takka identick stroh ed vzhled ... nov DVD receiver Viso Five vak pedstavuje kompletn firemn redesign

Nstupce Windows Vista bude u v roce 2009

O novch Windows 7 se spekuluje minimln ti tvrt roku, objevila se ji ada "zaruench" informac, co v nich bude, akoli je zatm nikdo nepotvrdil. Pt rok by se dajn mla objevit betaverze, distribuce by mohla zat v roce 2010. Nedvno rozeilo hladinu spekulac o Windows 7 hned nkolik informac. Ta prvn hovo o tom, e se dostala k vybranm vrobcm hardware tzv. M1 (Milestone 1) verze, kter je vbec prvn verz vypoutnou za hranice Microsoftu. Slouit m pouze pro testovn a pot se, e se bude jet pomrn mnit. Druh informace se tkala vydn Windows 7, kter by se mly objevit na trhu v roce 2010. Ve vak bylo na rovni spekulac, ne Bill Gates na jednom setkn s podnikateli podle denku Financial Times prohlsil, e nstupce Windows Vista mohou oekvat v roce 2009. Netrvalo dlouho a prohlen korigoval tiskov mluv Microsoftu, jen tvrdil, e Gates hovoil o betaverzi. Z toho by vyplvalo, e termn 2010 pro zahjen distribuce je reln. Co tedy zatm o nstupci Windows Vista "vme"? Ty uvozovky jsou zmrn, protoe nic z nsledujcch informac nebylo zatm pmo potvrzeno. Hovo se napklad o tom, e se konen objev souborov systm WinFS, kter ml bt ji ve Windows Vista, ale tuto spekulaci povaujeme spe ze pn. Co je vak pravdpodobn, je minimalizovan jdro systmu, kter m umonit jednak vt rychlost celho systmu, a tak vt zabezpeen. Zajmav se nm tak zd informace o podpoe vce grafickch karet bez vzjemn provzanosti, kter tak bude mon vyut opravdu nezvisle. Soust systmu m bt i virtualizan systm Virtual PC. Ten by ml umonit spustit star programy, a pomoci tak zptn kompatibilit. Grafick rozhran m obsahovat jaksi ps karet s ikonami, jen ho m vce piblit filozofii MS Office 2007. Literatura:www.technet.cz

4/2008

ZAPOJEN PRO ZATENKY

Stmva pro stejnosmrn napt

Seznam soustek A991660
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 k R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R4-5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 C1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CD40106 T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548 T2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BUZ78
Obr. 1. Schma zapojen stmvae

P1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PT6-H/50 k P2 . . . . . . . . . . . . . . . . . P16M/50 k K1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/2 vodem na vstupech. Ten zaji uje rychlou zmnu vstupn rovn i pi pomalch zmnch napt na vstupu. Vstupn signl tak m strm hrany. To je dleit pro dosaen vysok innosti, protoe spnac tranzistor MOSFET na vstupu stmvae je bu oteven a dky nzkmu odporu kanlu v sepnutm stavu je na nm minimln bytek napt, nebo je zcela uzaven a vkonov ztrta je nulov. Pi napjecm napt 12 V a maximlnm vstupnm proudu 2 A (tedy vstupnm vkonu do 24 W) nemus bt tranzistor T2 chlazen. snadno upevnme pomoc potenciometru P2. Pokud potebujeme spnat vy vkony, meme tranzistor T2 pipjet ze spodn strany desky spoj a ohnout jeho vvody o 90 . Pak meme pout napklad kovovou skku ovladae jako chladi, nebo tranzistor piroubovat pmo na vhodn hlinkov profil.

Pro zen stejnosmrnho napt se pouvaj bu linern regultory, nebo PWM, tedy s pulzn-kovou modulac. Ty dosahuj ve srovnn s linernmi regultory vrazn vy innosti. Jednoduch zapojen PWM regultoru je uvedeno v nsledujc konstrukci.

Popis
Schma zapojen PWM regultoru je na obr. 1. Zkladem obvodu je osciltor, tvoen hradlem IC1-F. Ten pracuje na kmitotu 200 Hz a generuje impulsy s dlkou 0,1 ms. T jsou pivey deny na tranzistor T1, kter zaji uje ve spojen s odporem R5 a potenciometrem P2 posuv stejnosmrn rovn signlu. Invertor MOS40106 obsahuje estici hradel se Schmittovm klopnm ob-

Zvr
Popsan regultor umouje efektivn zen stejnosmrnho vkonu pro napjec napt do 15 V. To je dno maximlnm napjecm naptm obvodu MOS40106. Vstupn vkon nen nijak zsadn omezen, pro vy proudy musme pouze pout tranzistor MOSFET s nzkm odporem kanlu v sepnutm stavu. S uvedenmi soustkami lze trimrem P1 a potenciometrem P2 regulovat vstupn vkon v plnm rozsahu od 0 do 100 % pi innosti asi 95 %.

Stavba
Stmva je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 30 x 44 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Napjen a vstup stmvae je osazen svorkovnicemi s vvody do desky spoj. Desku vzhledem k jejm miniaturnm rozmrm

Obr. 2. Rozloen soustek na desce stmvae

Obr. 3. Obrazec desky spoj stmvae (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj stmvae (strana BOTTOM)

4/2008

NF TECHNIKA

Jakostn nf pedzesilova
Na strnkch Amatrskho radia byla v posledn dob uveejnna ada kvalitnch koncovch vkonovch zesilova. Ty vak vyaduj pro sv vybuzen typicky signl o linkov rovni, tedy asi 1,55 V. Navc neobsahuj ani tnov korekce. K zpracovn signl z bnch domcch zdroj tedy potebujeme jet vstupn pedzesilova. Kvalitn een je popsno v nsledujc konstrukci.

Popis
Kvalita nf pedzesilovae je dna nkolika faktory: - obvodov een; - nvrh desky spoj; - pouit soustky (zejmna operan zesilovae). Posledn faktor je nejdleitj pi pokusu o realizaci skuten kvalitnho pedzesilovae. ra operanch zesilova LM741, 1458 a konec konc i TL072 je ji u konce. Pomrn dobe jsou na tom z umovho hlediska i co se te zkreslen obvody NE5532 a NJM4580. Ale i ty jsou ji pekonny. Nkter obvody ady OP od Burr-Brown sice dosahuj vynikajcch kvalit, ale cena nkolik set K za jedin OZ je peci jen trochu pemrtn. V posledn dob se na trhu objevily velmi kvalitn obvody od firmy National Semiconductor LME49860. Jedn se o novou adu OZ s extrmn nzkm zkreslenm pouze 0,00003 %, vstupnm umem 2,7 nV/ Hz, rychlost pebhu 20 V/s a kou psma 55 MHz. Tak ostatn parametry jsou na pice souasn produkce. Vhodou je tak zven napjec napt 22 V. Monost osazen popisovanho pedzesilovae je tedy celkem dost. Schma pedzesilovae je na obr. 1. Vstupn signl je piveden na prvn OZ IC1-B. Ten pracuje s jednotkovm ziskem jako invertor a zaji uje nzk vstupn odpor pro nsledujc korekce. T jsou klasick typu Baxandall, y zapojen kolem obvodu IC1-A. Na vstupu korekc je kolem IC2-A doln propust tetho du, omezujc kmitoty nad 25 kHz. Posledn OZ IC2-B m ve zptn vazb potenciometr hlasitosti P3. Celkov maximln zisk pedzesilovae je +10 dB.
Obr. 1. Schma zapojen nf pedzesilovae

4/2008

NF TECHNIKA
Obvod je napjen symetrickm naptm 15 V pes konektor K1. Na stejnm konektoru jsou vyvedeny tak vstup a vstup signlu.

Stavba
Nf pedzesilova je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 37 x 60 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Pokud potebujeme stereofonn proveden s tandemovmi potenciometry, zapjme do desky spoj zadn segment dvojitho potenciometru a pedn propojme drtovmi vvody s deskou druhho kanlu, umstnou rovnobn pod prvn deskou. V tom ppad doporuuji pout konektor K1 s vvody ohnutmi o 90 .

Obr. 2. Rozloen soustek na desce nf pedzesilovae

Zvr
Popsan zesilova lze pout prakticky k libovolnmu koncovmu zesi-

lovai. M dostaten zisk pro vtinu bnch zdroj signlu i koncovch zesilova. Na vstup meme pipojit tlatkov nebo oton pepna vstup. Osazen volme podle nrok a naich finannch monost, jako eko-

nomickou variantu doporuuji obvody NE5532 nebo NJM4580, pro nronj pak vzpomnanou novinku LME49860.

Seznam soustek A991650

R10, R12-13. . . . . . . . . . . . . . . 22 k R1-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 k R5-6, R8, R11 . . . . . . . . . . . . . 10 k R7. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 k R9. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,7 k C1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 nF C12-13 . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/25 V C3-5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 nF C6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 nF C7. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 pF C8-11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF IC1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NE5532
Obr. 3. Obrazec desky spoj nf pedzesilovae (strana TOP) Obr. 4. Obrazec desky spoj nf pedzesilovae (strana BOTTOM)

P1-3. . . . . . . . . . . . . . . P16M-100 k K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH06-VERT

4/2008

NF TECHNIKA

Automatick spna pro nf zesilova

Obr. 1. Schma zapojen automatickho spnae

V posledn dob se stle astji pouvaj msto jedinho nf zesilovae aktivn reproduktorov systmy, osazen vlastnm nf zesilovaem a buzen linkovm signlem. Pokud tedy nechceme mt vechny zesilovae neustle zapnut, nezbv, ne pi kadm sputn nebo vypnut reproduknho etzce obchzet vechny reproduktory nebo vkonov zesilovae a individuln je zapnat nebo vypnat. Mnohem elegantnjm eenm je automatick spna, kter detekuje pchoz nf signl a zesilova automaticky zapne. Pokud dojde k del pauze bez signlu, zesilova se opt odpoj.

a vkonovm rel zapojenm v kolektoru. Sepnut rel je souasn indikovno LED LD1. Pokud nepichz dn signl, peklop se po tto dob vstup IC2B do nzkho stavu a rozpoj rel RE1. Obvod je napjen z externho zdroje - napklad zsuvkovho adaptru. Kontakty rel jsou galvanicky oddleny a vyvedeny na svorkovnici, ke kter pipojme napjen vkonovho zesilovae.

Stavba
Automatick spna je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 35 x 65 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Zapojen je pomrn jednoduch a pi peliv prci by mlo fungovat na prvn pokus.

Popis
Schma zapojen automatickho spnae je na obr. 1. Oba vstupn kanly (v ppad stereofonnho zesilovae) jsou pivedeny na vstup OZ IC1A. Zde jsou seteny a pokrauj na OZ, zapojen jako kompartor. Pokud se OZ IC1B peklop, spust se prvn asova IC2A. Jeho vstup aktivuje druh asova IC2B, zapojen jako monostabiln multivibrtor. Jeho asov konstanta je dna odporem R7 a kondenztorem C3 a je asi 1 minutu. Vstup IC2B bud tranzistor T1

Obr. 2. Rozloen soustek na desce automatickho spnae

4/2008

NF TECHNIKA
Seznam soustek A991659
R1-2, R5-6, R10 . . . . . . . . . . . . 10 k R4, R8, R3 . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 k R7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 k R9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k C1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF C3-5 . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/16 V C6. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . TL072 IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NE556 T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BD677 D1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED3
Obr. 3. Obrazec desky spoj automatickho spnae (strana TOP) Obr. 4. Obrazec desky spoj automatickho spnae (strana BOTTOM)

P1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . PT6-H/1 k RE1 . . . . . . . . . . . . . . RELE-EMZPA92 K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PHDR-6 K2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/2

Vzhledem k neustle stoupajc cen elektiny se automatick spna

dky minimlnm poizovacm nkladm v krtk dob vyplat.

HD-VMD - nhrada za HD-DVD?

HD-VMD nebo prost jen VMD je projekt londnsk spolenosti New Medium Enterprises, Inc. kter se chce (namsto zesnulho HD-DVD) stt jakmsi doplkovm formtem k Blu-ray. V minulosti se pikldaly velk nadje rozen HD-VMD v Bollywoodu, potamo cel Indii, a to zejmna dky levn vrob disk i pehrva. Ty toti vyuvaj "starho" ervenho laseru, podobn jako klasick DVD. Blu-ray a VMD samozejm nejsou vzjemn kompatibiln, ani VMD a HD-DVD. Vice president New Medium Enterprises ale pesto k: "Nemme ambice konkurovat Blu-ray. Vidme VMD jako pirozen rozen masov dostupnch DVD zazen obohacen o HD monosti." Zatmco Blu-ray pehrvae lze dnes koupit za cenu kolem 300 dolar, HD-VMD pehrvae stoj kolem 200 dolar. Jejich prodej skrze online obchod Amazon by ml zat bhem pti tdn. Dleitj ovem je, zda vbec pro HD formt HD-VMD existuj njak filmy? Tady pichz na adu tajn zbra New Medium Enterprises, kterou je jej editel Michael Jay Solomon. Ten dve pracoval jako prezident Warner Bros. International Television. Stejn jako rozhodlo pekvapiv ohlen Blu-ray exkluzivity u Warner Bros. o osudu HD-DVD, mohlo by klidn podobn oznmen rozhodnout tak o osudu formtu HDVMD. Jene samotn Warner Bros. nesta. New Line dosud v USA vydali na VMD pouhch 17 film a do nieho vc se nehrnou. Walt Disney, Universal Studios i Warner Bros. prozatm ml a vykvaj. S velkou pravdpodobnost nechtj na konen standardizovanm trhu dn dal zbyten pekky. Myleno na zpadnch trzch. Naopak pro Asii a obrovsk trhy, jako je na a Indie, me bt HD-VMD doslova svatm grlem. New Medium Enterprises si dokonce pedstavuj, e budou sv pehrvae prodvat i v Rusku, Skandinvii, stedn Evrop, panlsku, Austrlii. Co je pomrn odvn mylenka, ale vzhledem k tomu, e sv pehrvae dajn mohou prodvat klidn i za 90 dolar a stle vydlat... tak koneckonc, pro ne. Literatura: chicagotribune

4/2008

NOVINKY NA TRHU

Novinky od firmy RIGOL

Spolenost Blue Panther s. r. o. rozila nabdku svho sortimentu o dal pstroje z produkce firmy RIGOL. V jejich portfoliu naleznete stoln digitln osciloskopy, arbitrrn a funkn genertory a stoln multimetry. Znaka RIGOL v sob skrv kvalitn a vkonn pstroje za velmi zajmav ceny. V tomto lnku naleznete bli popisy jednotlivch produkt.

Digitln osciloskopy od spolenosti RIGOL

Hledte vkonn a pitom ekonomicky vhodn digitln osciloskop? eenm je ada osciloskop DS1000 od spolenosti RIGOL. Tato ada zahrnuje modely s frekvennm psmem 24, 40, 60 a 100 MHz. Jedn se o osciloskopy se dvma analogovmi kanly, psluenstvm me bt i 16-ti kanlov logick analyztor. DS1022CD je digitln osciloskop s kou psma 25 MHz (viz.obr.1). Na prvn pohled se me zdt, e jde o pomrn jednoduch pstroj. Tento osciloskop je ale velmi dobe propracovan a je vybaven mnoha uitenmi funkcemi, kter nejsou u osciloskop tto tdy bn. Jednou z tchto funkc je ZOOM. Tuto funkci lze aktivovat pouhm stiskem otonho knoflku asov zkladny. Otenm knoflku pak nastavujeme mru zvten. Dal uitenou funkc je zobrazen tabulky vsledk vech dvaceti automatickch men najednou pro rychl pehled parametr sledovanho signlu. V aplikacch, kdy opakovan sledujeme kvalitu uritho signlu, s vhodou pouijeme funkci PASS/ FAIL TEST. Princip tto funkce je takov, e nejprve pipojme na vstup osciloskopu referenn signl. Kolem tohoto referennho signlu je automaticky vytvoeno tolerann pole. ku tolerannho pole vymezujc testovan signl mme monost nastavit. Zvl toleranci horizontln a zvl toleranci vertikln. Dal uniktn funkc je funkce RECORD a PLAYBACK. Funkce RECORD umouje automatick ukldn a tisce prbh. Poet uloench prbh a periodu ukldn mme monost nastavit. Po zahjen procesu ukldn osciloskop pravideln v pedem definovanch intervalech ukld prbhy do pamti. Zaznamenan prbhy pak meme zptn prohlet nebo pehrvat pomoc funkce PLAYBACK. Mezi matematickmi funkcemi najdeme standardn operace jako je souet kanl, rozdl, nsobek a FFT. Krom dvou analogovch kanl a vsledku matematick operace meme zobrazit referenn signl. Tento signl zskme jako vstup na jednom z analogovch kanl. signl je uloen v pamti a kdykoli mme potebu porovnat aktuln men signl s tmto referennm, meme jej vyvolat na obrazovku. Krom dvou analogovch kanl je DS1022CD vybaven 16-ti kanlovm logickm analyztorem. Jednotliv bity je mon zobrazovat ve skupinch D0 - D7 a D8 - D15 nebo navolit pouze bity, kter chceme sledovat. Ovldn pstroje je pehledn a intuitivn. Funkce otonch knoflk jsou zdvojen a reaguj na stisk a na zrychlen. Napklad pi nastavovn jakchkoli parametr nebo prci s kurzory prudkm trhnutm knoflku postoupme o vrazn vt krok ne pi pomalm oten. Pomalm otenm pak meme velmi citliv nastavit poadovanou hodnotu. Ve slokch menu se pohybujeme pomoc pti funknch klves umstnch na kraji obrazovky a otonm knoflkem. Pro dlkov ovldn je DS1022CD vybaven USB a RS-232 rozhranm. Na pednm panelu najdeme port pro pipojen USB pam ov flash karty. Na ni meme ukldat prbhy ve form obrzk BMP nebo ve form , datovho souboru CSV. Na kartu je mon uloit i setup pstroje. Vechny zmnn funkce osciloskop RIGOL z nich dlaj velmi uitenho pomocnka pi prci v laboratoi a nvrhu elektronickch systm obsahujcch jak analogov, tak digitln obvody. Pomr ceny a uitn hodnoty tohoto pstroje je velmi pzniv.

Arbitrrn genertory RIGOL

Arbitrrn genertory vznikly z poteby generovat libovoln signly pro zrychlen vvoje elektronickch systm. Elektronick systmy se skldaj z dlch obvod, nebo desek plonch spoj, piem jejich vstupy a vstupy jsou na sebe navzjem vzny. Pokraovn na stran 22

4/2008

MEN A REGULACE

Akustick spna

Obr. 1. Schma zapojen akustickho spnae

Jednoduch zapojen, popsan v tto konstrukci, lze pout pro akustick ovldn nejrznjch zazen, jako je napklad osvtlen ve sklepnch prostorch, na chodbch, ovldn hraek apod. Spna reaguje na intenzivnj ostr zvuk, jako je napklad tlesknut nebo hlasitj pkaz. K peklopen vstupu dojde pi kad aktivaci, take jedno tlesknut zapne a nsledujc vypne.

Popis
Schma zapojen akustickho spnae je na obr. 1. Zvuk je snmn klasickm kondenztorovm mikrofonem, pipojenm ke konektoru K1. Protoe tyto mikrofony maj vtinou vestavn pedzesilova, potebuj tzv. fantomov napjen. To zajist

odpor R1. um je ze vstupnho signlu odstrann kondenztorem C2, kter tvo zkrat pro vy kmitoty. Ni frekvence se penesou kondenztorem C3 na vstup OZ IC1A. OZ IC1D je zapojen jako sledova a jeho vstup pokrauje na invertujc vstup OZ IC1C. Ten pracuje jako kompartor a porovnv signl z vstupu IC1D s referennm naptm z odporovho dlie, tvoenho odporem R7 a trimrem P1 v srii s odporem R8. Pokud dojde k peklopen kompartoru, tedy pokud se na invertujcm vstupu IC1C objev vy napt ne referenn, dostane se tento kladn impuls na vstup hodin klopnho obvodu MOS4027 U1B. Tm se peklop oba vstupy do opanho stavu. To nastane vdy pi zachycen dostaten silnho vstupnho signlu. Citlivost

spnae a tm tak minimln hlasitost pro sepnut nastavme v irokch mezch trimrem P1. Oby vstupy klopnho obvodu U1 (normln i inverzn) jsou vyvedeny na samostatn konektor K3. Obvod je napjen z externho zdroje +5 V a +9 V.

Stavba
Akustick spna je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 32 x 48 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Jedinm nastavovacm prvkem obvodu je trimr P1 pro citlivost spnae. Obvod je velmi jednoduch, take jeho stavbu zvldne i mn zkuen elektronik.

Obr. 2. Rozloen soustek na desce akustickho spnae

Obr. 3. Obrazec desky spoj akustickho spnae (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj akustickho spnae (strana BOTTOM)

4/2008

MEN A REGULACE

Univerzln nastaviteln asova

Obr. 1. Schma zapojen asovae

Programovateln asovae lze pomrn snadno vytvoit pomoc mikroprocesor, jejich cena je dnes ji velmi pzniv. Uritou nevhodou je fakt, e musme umt procesor naprogramovat. Ne kad elektronik je s touto problematikou dostaten seznmen. Druhm eenm je pouit nkolika standardnch hradel CMOS. Tak jejich cena dnes pedstavuje zanedbatelnou hodnotu, nemluv o minimu dalch externch soustek. Popsan asova umouje nastavit dobu sepnut a rozepnut od jednotek sekund do du hodin.

Popis
Schma zapojen asovae je na obr. 1. Zklad je tvoen obvodem IC4 MOS4060, kter obsahuje genertor kmitotu, zen trimrem P1 a adu binrnch dliek. Vstup Q14 m periodu asi 1 hodina, dal vstupy (Q13, Q12, Q11 atd.) pak maj periody vdy polovin, tedy 1/2, 1/4, 1/8 atd. Poadovan asov interval volme zkratovac propojkou, pipojenou ke konektorm K5 a K6. Vstup z IC4 je piveden na dvojici dekadickch ta MOS4017 IC1 a IC3. IC1 uru-

je dobu sepnut a IC3 dobu rozepnut. Pepnaem K1, K2 nebo K3, K4 volme 1 a 10nsobek periody genertoru. Po aktivaci zvolenho vstupu IC1 se pepne vstupn rel, zapojen v kolektoru tranzistoru T1 a souasn se peklop klopn obvod IC5B. Ten zastav tn IC1 a spust tn obvodu IC3. Po nastavenm potu period (konektory K3 a K4) se jednak pepne zpt klopn obvod IC5B a souasn se spust asova NE555 IC2. Na jeho vstupu se objev impuls s vysokou rovn, kter vynuluje obvody IC1, IC3 a IC4. Cel proces tak me bet C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 F/50 V C2, C4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF C3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 F C5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/16 V IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LM324 U1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CD4027 P1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PT6-H/50 k K1-2. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT K3 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH03-VERT

Zvr Seznam soustek

Akustick spna umouje jednoduch zapnut nebo vypnut elektrickho spotebie pouhm hlasem. Citlivost nastavme tak, aby spna nebyl ovlivnn bnm hlukem, ale spnal a pi vy hlasitosti. Pak sta pouze hlasitji kiknout a zazen se zapne nebo vypne.

A991652
R1-2, R4, R7 . . . . . . . . . . . . . . 10 k R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 M R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k R8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

10

4/2008

MEN A REGULACE
Seznam soustek A991654
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 M R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 R4-6, R8 . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k C1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 560 nF C2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/16 V C3, C6-7 . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF C4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 F/50 V C5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 F/16 V IC1, IC3. . . . . . . . . . . . . . . . . CD4017 IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NE555 IC4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CD4060 IC5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CD4027 IC6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CD4049 T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BD677 D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED3 P1 . . . . . . . . . . . . . . . . PT6-H/500 k RE1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . RELE-M4 K1-6 . . . . . . . . . . . . . . . . . PHDR10W K7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/3 K8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/2 S1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JUMP2 S2 . . . . . . . . . . . . . . PREP-2POL-PCB

Obr. 2. Rozloen soustek na desce asovae

od zatku. Tlatkem S1 lze kdykoliv obvod vynulovat run. Pepna S2 vol reim zapnut nebo vypnut. Obvod je napjen z externho zdroje +12 V pes konektor K8.

i rozepnut pouity adresovac lity s propojkami (jumpery) zejmna jako nejlevnj een. Lze samozejm pout i klasick oton pepnae, umstn na panelu asovae a s deskou je propojit drty.

Stavba Zvr
asova je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 56 x 82 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. V zapojen byly pro volbu zkladn periody a doby sepnut Popsan asova umouje nastavit maximln dobu sepnut na 1 a 10 hodin a dobu nslednho rozepnut t na 1 a 10 hodin. Nejkrat doba sepnut se pohybuje v du jednotek sekund. asova lze s vhodou pout pro pravideln spnn elektrickch spo-

tebi, kter nemus bt vzno na konkrtn denn dobu.

Obr. 3. Obrazec desky spoj asovae (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj asovae (strana BOTTOM)

4/2008

11

MEN A REGULACE

Termostat
Termostaty jsou elektronick obvody, udrujc teplotu njakho zazen v pedem definovanch mezch. V nsledujc konstrukci je uveden popis zazen, kter spn njak topn tleso a udruje jeho teplotu mezi nastavitelnou doln a horn rovn. rovni, T3 taky nevede a T4 je pes diodu D3 oteven. Vstupn rel je sepnut a nastv ohev. Souasn se sepnutm rel se rozepne tak kontakt RE1-C v kolektoru T2. Po dosaen doln nastaven teploty se peklop vstup IC1D do vysok rovn, ale dky rozpojenmu kontaktu RE1-C se nic nedje. Rel je sepnut a teplota dle stoup a k nastavenmu maximu. V tom okamiku se peklop vstup IC1A, tranzistor T1 sepne a vytvo tak startovac impuls pro asova NE555. Jeho vstup se peklop do vysok rovn, T3 sepne a T4 rozpoj rel. V tom okamiku se tak spoj kontakt RE1C a kondenztor C2 se vybije pes tranzistor T2. Zazen zan chladnout, protoe napjen je odpojeno. Po dosaen doln nastaven teploty se peklop vstup kompartoru IC1D, tranzistor T1 se uzave a spust se asova NE555. Po ukonen periody se vstup asovae peklop zpt do nzk rovn a opt se sepne vstupn rel. Obvod je napjen z externho zdroje +18 V pes konektor K2 a napjec napt je stabilizovno regultorem 7812 IC3.

Stavba
Termostat je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 43 x 66 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Po osazen a zapjen soustek desku peliv zkontrolujeme a odstranme ppadn zvady. Pipojme napjec napt a trimry P1 a P2 nastavme horn a doln teplotu. Termistory umstme blzko sebe, aby nemohlo dochzet k jejich rozdln teplot vlivem umstn.

Popis
Schma zapojen termostatu je na obr. 1. Pro snmn teploty jsou zde pouity dva shodn NTC termistory (tedy se zpornm teplotnm koeficientem). Jejich odpor tedy se stoupajc teplotou kles. Pouit typ m mt odpor asi 3,3 k pi pokojov teplot. Termistory jsou zapojeny do mstk, tvoench dvojc operanch zesilova LM324. Po zapnut, pokud je teplota pod nastavenou rovn, jsou oba vstupy OZ na nzk rovni. Tranzistory T1 a T2 jsou nevodiv, vstup asovae NE555 IC2 je na nzk

Obr. 1. Schma zapojen termostatu

12

4/2008

4/2008

13

MEN A REGULACE

Obr. 3. Obrazec desky spoj termostatu (strana TOP) Obr. 2. Rozloen soustek na desce termostatu

Obr. 4. Obrazec desky spoj termostatu (strana BOTTOM)

Seznam soustek Zvr A991658

Popsan termostat vyuv dvojici "halovch" integrovanch obvod k precisn regulaci teploty v nastavitelnm rozmez. Na rozdl od jednoduchch termostat, kter pouze vypnou topn tleso po dosaen jmenovit teploty, umouje popsan zapojen nezvisle nastavit jak doln, tak i horn mez, ve kter se m teplota pohybovat. R10, R12, R17, R19 . . . . . . . . . . 1 k R14 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 330 R15, R11, R18, R13, R20 . . . . 4,7 k R1-8, R16 . . . . . . . . . . . . . . . . 47 k R21-22 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 k R9. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,5 k C1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF C2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/25 V C3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 F/35 V

C4. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF C5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LM324 IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NE555 IC3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7812 T1-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548 T4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC639 D1-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZD5V1 D5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 D6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 P1-2 . . . . . . . . . . . . . . . PT6-H/10 k K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/3 K2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/2 RE1 . . . . . . . . . . . . . . RELE-EMZPA92

DVD 2.0 - Toshiba a Microsoft opt spolen proti Blu-ray?

Podle prozatm velmi neoficilnch informac se Toshiba, Microsoft a dal lenov organizace DVD Forum (Pioneer, Philips, Panasonic, Time Warner) po ukonen podpory formtu HD-DVD dohaduj o novch specifikacch DVD 2.0. Microsoft ani Toshiba zjevn nehodlaj dt Sony vtzstv jen zadarmo, a formtu Blu-ray tak jet nejsp podn zatop. Specifikace formtu DVD 2.0 si bere od HD-DVD pedevm interaktivitu v podob HDi, s ovatelnost pehrva (kter jde ruku v ruce s HDi), HD obraz dky superkonverzi na 960 p a naproti tomu video kdovan pomoc starho dobrho MPEG2. Formt m bt navc pln kompatibiln s existujcmi DVD pehrvai (samozejm nejsp bez ppadn monosti vyut s ov interaktivn a dal nov funkce). Nen od vci upozornit na to, e editel Microsoftu Steve Ballmer ani Bill Gates v minulosti Blu-ray formtu nikdy pli nepli. Stle jej toti vid pouze jako pechodn mdium na cest k plnohodnotn online distribuci. Jene narozdl teba od Apple prozatm dnou takovou distribuci, vyjma sluby Xbox Live, propracovanou nemaj. Pesto jim i nkte analytici dvaj za pravdu a kaj, e lid radji zstanou u klasickho DVD a s pechodem na HD pokaj teprve v soubhu s rozenm online digitln distribuce. A tady se zase slu pipomenout, e nejsp to je ten dvod, pro Sony tolik prosazuje jako univerzln Blu-ray pehrva pedevm svou konzoli PlayStation 3, kter by v budoucnu (projektovan ivotnost je deset let, uvedena byla ped rokem) mohla bez problm zvldnout i masivn nstup online distribuce. Literatura: dvdtown, newsfactor

14

4/2008

AUTO, DM, HOBBY

Vnon svtla
I kdy alespo ty posledn Vnoce jsou ji dvno za nmi, pedloen zapojen nemus bt bezprostedn pouito vhradn pro tuto pleitost. Popisovan jednoduch obvod umouje pipojen a ty nezvislch okruh sriov zapojench rovek nebo LED. Obvod je napjen pmo ze st, take jak proveden dic elektroniky, tak i zapojen svtelnho etzu mus odpovdat bezpenostnm pedpism. Z tchto dvod se konstrukce i pes svoji jednoduchost nehod pro zanajc elektroniky bez zkuenosti nebo bez odbornho dohledu. Uritm eenm je ale pipojen na ni napt, napklad pomoc transformtoru na 24 V, asto pouvanho v nebezpench prostorech nebo na stavbch.

Popis
Schma zapojen vnonho svtla je na obr. 1. Obvod je napjen ze st 230 V, pipojen svorkovnic K1. Stdav napt je usmrnno tveic diod D1 a D4. Tmto naptm jsou napjeny tyi okruhy rovek nebo LED. Proud jednotlivmi okruhy je omezen na asi 23 mA pro pln napt.

Obr. 1. Schma zapojen vnonho svtla

4/2008

15

AUTO, DM, HOBBY

Seznam soustek A991651
R1, R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 k R3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 k R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k R6-9 . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k/5 W C1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/25 V U1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CD4069 T1-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . MJE340 D1-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 P1-4 . . . . . . . . . . . . . . . PT6-H/10 k P5 . . . . . . . . . . . . . . . . PT6-H/100 k K1-5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/2
Obr. 2. Rozloen soustek na desce vnonho svtla

Pokud tedy pouijeme LED s proudem 10 mA, ml by bt souet napt na vech LED asi 140 V. Proud lze samozejm zmnit pravou hodnoty vkonovch odpor R6 a R9. Spna je napjen z usmrnnho s ovho napt pes odporov dli R1/R3 a napjec napt je filtrovno kondenztorem C2. Dvojice invertor U1E a U1F tvo genertor signlu s nastavitelnm kmitotem pomoc trimru P5. Vstupy genertoru jsou pivedeny na dv dvojice invertor U1A a U1D. Vstupy hradel spnaj pes odporov

trimry tveici vysokonap ovch tranzistor MJE340. V jejich kolektorech je zapojeno vdy po 50 sriov azench LED.

kmitotu osciltoru nem spna dn dal nastavovac prvky, take pi peliv prci by ml fungovat na prvn pokus.

Stavba
Spna svtel je navren na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 54 x 78 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. S vjimkou trimru pro nastaven

Zvr
Popsan spna lze pout pro jakkoliv slavnostn pleitosti, reklamn tvorbu apod., zkrtka tam, kde se uplatn rzn spnan svteln etzce. LED diody mohou bt umstny v prhledn trubici, ppadn i do rznch obrazc na panelu.

Obr. 3. Obrazec desky spoj Vnonho svtla (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj Vnonho svtla (strana BOTTOM)

16

4/2008

AUTO, DM, HOBBY

Automatick start pro zlon genertor

Obr. 1. Schma zapojen obvodu

Zejmna v odlehlejch oblastech me dochzet k astjm vpadkm elektrick st. Pro tyto ely se pouv zlon benznov genertor. Tato zazen bvaj vtinou vybavena poloautomatickm startovnm startovacm tlatkem. Jednoduch obvod, popsan v nsledujc konstrukci, za-

jist automatick nastartovn v ppad vpadku proudu.

Popis
Schma zapojen obvodu je na obr. 1. Ptomnost s ovho napt se zji uje pipojenm malho transformtoru

na s pomoc svorkovnice K1. Sekundrn napt je usmrnno dvojic diod D1 a D2 a filtrovno kondenztorem C1. Pokud je napjen v podku, je pes odpor R2 oteven tranzistor T2 a obvod IC2 je resetovn. Souasn je tveic hradel MOS4011 U1 resetovn

Seznam soustek A991653

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k R2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 k R3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,9 k R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 F/25 V C2, C4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF C3 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1000 F/16 V IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NE555 IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CD4017 U1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CD4011 T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC639 T2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548 D1-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 K1-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/2 RE1 . . . . . . . . . . . . . . RELE-EMZPA92 TR1. . . . . . . . . . . . . . . . . TR-BV202-2

Obr. 2. Rozloen soustek na desce obvodu

4/2008

17

AUTO, DM, HOBBY

i asova NE555 IC1. Pokud dojde k vpadku proudu, tranzistor T2 se uzave. Vstup hradla U1D se peklop do vysok rovn a spust se asova NE555. Na jeho vstupu se objev impulsy s periodou 10 s. Prvnch 5 s vysok rove na vstupu asovae sepne tranzistor T1 a tm tak rel startru genertoru. Pak nsleduje 5 s pauza a opt se spust startr. To se opakuje maximln 3. Pi kadm startu se posune ta IC2. Po 3. startu se objev vysok rove na vstupu Q3, co zpsob zablokovn asovae. Pokud bhem startovn ale nasko genertor, stdav napt na svorkovnici K1 oteve tranzistor T2 a asova NE555 se okamit resetuje. Poet start lze zmnit pepojenm vstupu z IC2 na maximln 9. Obvod startru je napjen naptm +12 V z baterie startru. dn nastavovac prvky, take by pi peliv prci mlo fungovat na prvn pokus.

Zvr
Popsan obvod zabezpe automatick start elektrocentrly v ppad vpadku proudu. Vhodou je omezen poet pokus o nastartovn, co zabrauje znien akumultoru napklad pi nedostatku benznu nebo jin porue. V praxi mus bt samozejm tak oeteno pepojen napjecho napt ze st na centrlu, ale to je ji jin otzka.

Stavba
Startr je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 58 x 64 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Zapojen nem

Obr. 3. Obrazec desky spoj obvodu (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj obvodu (strana BOTTOM)

ZAJMAVOSTI
Prodej LCD televiz se do roku 2012 zdvojnsob
Podle pedpovd nejrznjch analytik m bt rok 2012 zsadn pro vvoj celho HDTV odvtv. K dispozici by mlo bt pes 900 HD satelitnch kanl, v USA bude mt 33 milion domcnost broadbandov pipojen schopn HD penet a podle nejnovj pedpovdi spolenosti iSupply bude prakticky kad mt alespo jednu LCD televizi. V roce 2012 m bt vyexpedovno 193,9 milion LCD televiz celosvtov. V roce 2008 to bude teprve 100,1 milionu. Pitom teprve nedvno pedstihly LCD televize v prodejch klasick CRT obrazovky. Nejvtmi trhy pro LCD televize nadle zstvaj Evropa a severn Amerika, meziron rst je zde kolem 10 % a 13 %. Stle dleitj je pro

zkaznky podle vzkumu podpora Full HD. V roce 2012 m bt plnch 54 % LCD televiz schopnch podporovat Full HD. V letonm roce to bude pouze 23 %. Literatura: ecogeek

teba i osvtlen. Jejich vhodou proti LED je jet ni spoteba. Literatura: discovery, engadgethd

Mitsubishi pedstavuje dva nov Blu-ray rekordry

Japonsk spolenost Mitsubishi pedstavila dva nov Blu-ray rekordry ady "REAL Blu-ray". Jedn se o DVR-BZ200 s 500 GB diskem a DVR-BZ100 s 250 GB diskem a tak o prvn blu-ray rekordry znaky Mitsubishi. Zajmav je, e krom klasickho dlkovho ovldn dostanete k tmto rekordrm jet druh dlkov ovlada vybaven dotykovm LCD displejem pro sna zadvn pkaz. Oba rekordry obsahuj dva digitln tunery, dok tedy nahrvat z obou dvou najednou v HD. Dle samozejm obsahuj pozemn analogov tuner. Podporuj kompresi pomoc MPEG-4 AVC/H.264 Literatura: nikkeibp

LEC - hybridn nhrada za LED diody?

Vzkumnci z Kalifornie pili s technologi, kter by mohla ji bhem nsledujcch nkolika let konkurovat v souasn dob stle populrnjm LED diodm. Jedn se o hybridn technologii LEC (light emitting electrochemical cells - svtlo vyzaujc elektrochemick lnky). Tato technologie u je znma del dobu, ovem podobn jako napklad OLED mly pedchoz generace problmy s ivotnost. Kalifornt vzkumnci aktuln pili s nvrhy, kter umouj LEC "t" dle. V budoucnu by se tak dalo uvaovat o jejich nasazen v oblasti HD televiz, plochch displej, ale

18

4/2008

AUTO, DM, HOBBY

Ultrazvukov vysla a pijma

Seznam soustek vysla A991655
R1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 k R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 k R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k R4-5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 C1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 680 pF C2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NE555 D1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC639 T2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC640
Obr. 1. Schma zapojen vyslae

P1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PT6-H/10 k K1-2. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT S1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JUMP2 S1, kter pipojuje napjen. Take odbr z baterie je pouze v okamiku stisknut tlatka. kovho pijmae vy ne referenn, vstup kompartoru se peklop do nzk rovn a pes dvojici tranzistor T3 a T4 sepne rel na vstupu. Kontakty rel jsou sepnuty tak dlouho, dokud je ptomn dic signl na vstupu pijmae. Pijma je napjen opt z baterie 9 V. Tento zpsob ovldn je ponkud nronj na spotebu energie, nebo vysla mus pracovat po celou dobu sepnut pijmae. Pokud na vstup pijmae pipojme bistabiln klopn obvod, zmnme kadm stiskem vyslae vstup pijmae. Pokud pak bude pijma napjen napklad ze zsuvkovho adaptru a vysla pracovat pouze po velmi omezenou dobu, bude vdr bateri mnohonsobn del.

Dlkov ovldn jsou eena na bzi IR zen (nejastj systm u domcch spotebi), pomoc vf penosu (napklad dlkov ovladae garovch vrat, automobil apod.) nebo ultrazvukem. Ultrazvuk je kmitotov psmo nad 20 kHz, tedy pro lovka ji sluchem nezachytiteln. Vtina ultrazvukovch vysla a pijma pracuje na kmitotu okolo 40 a 50 kHz. Popisovan sestava se skld z jednoduchho vyslae 40 kHz a pijmae s dekodrem a vstupnm rel.

Stavba vyslae
Vysla je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 23 x 31 mm. Rozloen soustek na desce vyslae je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4.

Popis vyslae
Schma zapojen vyslae je na obr. 1. Sestv z multivibrtoru tvoenho asovaem NE555 IC1 a vkonovho zesilovae s komplementrn dvojic tranzistor T1 a T2. T bud ultrazvuy kov vysla - napklad UST40, pracujc na kmitotu 40 kHz. Pesn kmitoet 40 kHz lze nastavit trimrem P1. Vysla je napjen z destikov baterie 9 V a ovld se jedinm tlatkem

Popis pijmae
Schma zapojen pijmae je na obr. 5. Signl z ultrazvukovho pijmae, pipojenho konektorem K1, je piveden na dvoutranzistorov zesilova s T1 a T2. Z kolektoru tranzistoru T2 je pes odpor R10 piveden na diodov usmrova s D1 a D2. Usmrnn napt je filtrovno kondenztorem C3. Toto napt se porovnv kompartorem IC1 s referennm naptm z bce trimru P1. Pokud je detekovan a usmrnn napt z ultrazvu-

Stavba pijmae
Pijma je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 24 x 62 mm. Rozloen soustek na desce

Obr. 2. Rozloen soustek na desce vyslae

Obr. 3. Obrazec desky spoj vyslae (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj vyslae (strana BOTTOM)

4/2008

19

AUTO, DM, HOBBY

Obr. 5. Schma zapojen pijmae

pijmae je na obr. 6, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 7 a ze strany spoj (BOTTOM) na obr. 8. Pro oiven sady nejprve nastavme kmitoet osciltoru vyslae na 40 kHz (pokud mme vysla s jmenovitm kmitotem 40 kHz), tedy na nejvy innost vyslae. Pijma umstme nejprve do osy vyslae (oba ultrazvukov senzory proti sob) a nastavme zkladn citlivost pijmae trimrem P1. Vstup pijmae mus bt aktivn - tedy rel sepnut. Pak postupn zvtujeme vzdlenost mezi pijmaem a vyslaem a trimrem P1 zvyujeme citlivost. Ta by nemla bt o moc vy, ne potebujeme pro spolehliv sepnut na danou vzdlenost. Zejmna v runjm prosted by pak mohlo dochzet k nechtnmu spnn.

Zvr
Popsan sada dlkovho ultrazvukovho ovladae vyuv dvojice element (vyslae a pijmae), pracujcch na kmitotu 40 kHz k penosu

dic informace. Zapojen pouv nemodulovan zkladn kmitoet 40 kHz, co sten omezuje citlivost a tm i bezpen pracovn dosah. Na druh stran je vhodou jednoduchost a snadn reprodukovatelnost zapojen. C2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF C3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 560 nF C4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/25 V IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CA3140 T1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548 T3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC558 T4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC639 D1-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 P1 . . . . . . . . . . . . . . . . PT6-H/250 k RE1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . RELE-M4 K1, K3 . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT K2 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH03-VERT

Seznam soustek pijma A991656

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 390 k R10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 k R3, R7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 k R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 k R5, R8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R6. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 k R9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k C1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 nF

Obr. 6. Rozloen soustek na desce pijmae

Obr. 7. Obrazec desky spoj pijmae (strana TOP)

Obr. 8. Obrazec desky spoj pijmae (strana BOTTOM)

20

4/2008

AUTO, DM, HOBBY

Smykov alarm

Obr. 1. Schma zapojen alarmu

V nsledujc konstrukci si pedstavme jedno z nejjednoduch een malho domcho alarmu. Hlavn vhodou jsou minimln poizovac nklady a jednoduch konstrukce. Alarm je vhodn pro zabezpeen obytnch dom, dlen, gar a dalch podobnch objekt, kde se z ekonomickch dvod nevyplat montovat drah profesionln zazen, a pesto chceme mt v danch prostorch kontrolu nad ppadnm nedoucm vstupem.

Popis
Schma zapojen alarmu je na obr. 1. Obvod je napjen z externho zdroje +12 V (s ovho napjee nebo zlonho akumultoru) pes konektor K1. Dioda D1 brn peplovn obvodu. Napjec napt pro alarm je stabilizovno obvodem IC1 7806. Stav ochrannch smyek je vyhodnocovn dvojitm asovaem NE556 IC2. Prvn, IC2A, sleduje napt na vstupu 6. To je tvoeno trimrem P2 a fotoodporem R1. Ke konektorm K2 a K4 se pipojuj napklad magnetick dven spnae, ppadn jin idla, kter jsou v klidovm stavu se-

pnut (NC). Pokud se peru nkter smyky, pipojen konektory K2 a K4, nebo k osvcen fotoodporu R1, napt na vvodu 6 IC2A klesne a vstup se peklop do vysok rovn. To sam plat i pi dotyku senzorov ploky K6. Indukovan brum sepne tranzistor T1 a opt se sn napt na vstupu IC2A a k aktivaci jeho vstupu. Tak druh obvod IC2B m na vstup pipojen dli tvoen fotoodporem R2 a trimrem P3. Tak zde lze trimrem nastavit poadovanou citlivost fotoodporu, nutnou pro deaktivaci asovae. Pi peruen osvtlen R2 se aktivuje vstup IC2B. Fotoodpor tak lze pout napklad jako svtelnou zvoru.

Vstupy obou asova jsou pes diody D2 a D5 pivedeny na spnac tranzistor T2. Ten m v kolektoru zapojeno rel RE1. Oba jeho kontakty (spnac i rozpnac) jsou vyvedeny na konektor K5.

Stavba
Alarm je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 26 x 78 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Citlivosti jednotlivch vstup alarmu

Obr. 2. Rozloen soustek na desce alarmu

4/2008

21

AUTO, DM, HOBBY

Seznam soustek A991657
R1-2 . . . . . . . . . . . . . . . FOTOODPOR R3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 k C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 GF/25 V C2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF C3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF IC1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7806 IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NE556 T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC558 T2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC639 D1, D4. . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 D2, D5. . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 P1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PT6-H/1 M P2-3 . . . . . . . . . . . . . . PT6-H/100 k K1-4. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT K5 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH03-VERT K6 . . . . . . . . . . . . . . . . . PIN4-1.3MM RE1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . RELE-M4 S1 . . . . . . . . . . . . . . TLATKO-PCB2 nedoucmu dotyku, proti oteven dve nebo oken, ppadn aktivaci jinch idel (napklad i pornho) a tak jednoduchou formu svteln zvory. spolenost Rigol i stoln multimetry. Konkrtn modely ady DM3050 a DM3060 (viz obr. 3). V ppad modelu DM3050 se jedn o 5 3/4 mstn multimetr, model DM3060 je 6 1/2 mstn multimetr. Jednotliv modely obou ad se dle li podle interface. Uivatel m monost vbru z model s RS-232 / USB, nebo LAN / GPIB rozhran. Nejvy modely DM3054 a DM3064 pak navc obsahuj 16-ti kanlov multiplexor vstup. Mezi zkladn veliiny, kter je mon tmto multimetrem mit pat stejnosmrn a stdav napt i proud, odpor a kapacita.Vechny multimetry jsou vybaveny rozhranm pro pipojen extern USB flash pam ov karty. Maximln rychlost men je a 50 kS/s, do intern pamti je mon zaznamenat a 2 mil. daj. Mezi matematickmi funkcemi najdeme funkce Max, Min, Avg, Null a relativn men v dBm, nebo v dB. Samozejmost je i software slouc k dlkovmu ovldn a stahovn dat do PC. Bli informace zskte u vhradnho distributora firmy RIGOL, spolenosti Blue Panther s. r. o. na www.blue-panther.cz nebo na telefonnch slech 241 762 724-5.

Obr. 3. Obrazec desky spoj alarmu (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj alarmu (strana BOTTOM)

(dotykovho snmae K6) a obou fotoodpor se nastavuj trimry P1 a P3. Alarm lze deaktivovat spnaem S1, kter spoj oba vstupy reset se zem. Pokraovn ze strany 8 Arbitrrn genertor, kter umouje generovat signl libovolnho prbhu tedy pin vhodu, dky n je mon vyvjet jednotliv sti systmu paraleln. No obrzku 2 je genertor DG3101A je zstupcem z ady arbitrrnch genertor RIGOL DG3000. Na vstupu jednoho analogovho kanlu je mon generovat signl jakhokoli tvaru se vzorkovac rychlost 100 MS/s, bitovm rozlienm 14b a rovn 10 mVpp a 10 Vpp. Hloubka pamti tohoto modelu je a 1 milion bod. Krom arbitrrnch prbh je mon generovat i adu standardnch funkc,

Zvr
Popsan alarm je opravdu velmi jednoduch, poskytuje ale zkladn formy ochrany, jako je ochrana proti nap. sinusov prbh a do 100 MHz, dle obdlnk, trojhelnk, pulz, rampu a bl um. Pstroji ady DG3000 je mon generovat i modulovan signly (AM, FM, PM, FSK, PWM, Sweep a Burst). Impedanci vstupu je mon nastavit ve dvou rovnch a to 50 nebo jako vysokoimpedann vstup. DG3101A je dle vybaven 4" LCD obrazovkou, USB, RS-232, GPIB a LAL interface, 16-ti digitlnmi kanly a celou adou dalch funkc.

Digitln multimetry
Vedle irok ady osciloskop, funknch a arbitrrnch genertor nabz

22

4/2008

AUTO, DM, HOBBY

Jednoduch DC mni
Seznam soustek A991661
R1, R4-6 . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 R3, R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 k R7-8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 /5 W C1-2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 0,47 F T1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548 T3-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BD680 T5-6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2SC5200 K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/2 K2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/3

Stavba
Obr. 1. Schma zapojen DC mnie

V dnen dob je stle vce elektronickch pstroj napjeno z bateri nebo akumultor. Pokud ale pobvme del dobu nkde v prod bez monosti pipojen na elektrick proud, me nastat problm s dobytm akumultor. Spoteba modernch pstroj nen nijak velk, tak by na dobyt asto stail akumultor osobnho vozu. Napjec zdroje jsou vak vtinou dlny na provoz ze st. Na druh stran je vtina modernch napjecch zdroj eena spnanmi zdroji, take nejsou nijak pehnan citliv na kolsn napt nebo na jeho prbh. To nm umouje realizovat pomrn jednodue mni napt z 12 V baterie na stdavch 230 V. Ani vstupn napt, ani kmitoet st nen z dvod jednoduchosti nijak exaktn stabilizovn, ale to nen u vtiny aplikac dleit, protoe spnan zdroje jsou obvykle schopn pracovat ve velmi irokm rozsahu vstupnch napt.

Popis
Schma zapojen DC mnie je na obr. 1. Tranzistory T1 a T2 tvo multivibrtor bc na kmitotu 50 Hz. Po otestovn meme kmitoet doladit zmnou odpor R2 a R3. Vstupy z multivibrtoru, tedy z kolektor tranzistor T1 a T2 jsou pes budi, tvoen Darlingtonovmi tranzistory T3 a T4 pivedeny na dvojici vkonovch tranzistor T5 a T6 s maximlnm proudem 15 A. Pevodn transformtor je v proveden 230 V/2x 9 V, zapojen obrcen, tedy dvojitm sekundrem ke svorkovnici K2. Sted vinut je pipojen na vvod 2 svorkovnice. Mni je napjen z akumultoru 12 V pes konektor K1. Vstupn vkon mnie je asi 40 a 60 W, co naprosto vyhovuje pro vtinu pedpokldanch aplikac.

Mni je zhotoven na jednostrann desce s plonmi spoji o rozmrech 40 x 76 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 3. Vkonov tranzistory T5 a T6 maj vvody ohnut o 90 vzhru a do desky spoj jsou zapjeny ze spodn strany. Lze je tak piroubovat na zadn rovnou stranu hlinkovho chladie.

Zvr
Popsan mni umouje provozovat drobn spotebie na stdav napt 230 V, ppadn dobjet akumultory pomoc bnch s ovch napje. Zapojen bylo skuten z konstruknch i finannch dvod v maximln me zjednodueno, take neobsahuje dn zvltn ochrany. Proti peten lze obvod chrnit tavnou pojistkou na jak na vstupu, tak samozejm tak i v pipojen akumultoru.

Obr. 2. Rozloen soustek na desce mnie

Obr. 3. Obrazec desky spoj menie

4/2008

23

24

4/2008

ZAJMAV SOUSTKY

Nov verze budi vkonovch zesilova od firmy National Semiconductor

V poslednch mscch se zabvme konstrukcemi zesilova na bzi budi ady LM/LME od firmy National Semiconductor. Hlavnm dvodem jsou skuten vynikajc parametry popsanch budi, a to jak s ohledem na extrmn nzk zkreslen v du desetitiscin procenta, tak i na napjec napt a 100 V, kter umouje konstrukce zesilova s vstupnm vkonem do 900 W na zti 4 ohmy a do 500 W na zti 8 ohm. Po uveden zkladnch verz obou budi v pedloskm a loskm roce pichz firmy National Semiconductor s dalmi modifikacemi tchto obvod.

LME49811
Obr. 1. Typick zapojen obvodu LME49811

Tento budi je jakmsi hybridem mezi pvodn dvoukanlovou verz LM4702 a novm monofonnm provedenm LME49810. Jako vechny nov obvody m napjec napt 100 V , je monofonn a pouit pouzdro m 15 vvod s nesymetrickm uspodnm, podobn jako u typu LME49810. Pokud se ale podvme podrobnji na blokov schma a doporuen zapojen, a tak podle zkladnch elektrickch vlastnost obvodu se spe jedn o klon pvodnho obvodu LM4702, kter je vloena do novho pouzdra TO-247 15A. Maximln vstupn proud je typicky 6 mA, take musme jako vstupn tranzistory pout bu Darlingtony, nebo budi a koncov tranzistor. Obvod m ve srovnn s LME49810 o nco men zkreslen THD+N, ale tak ni rychlost pebhu okolo 15 V/s. Na obr. 3. je zvislost zkreslen THD+N na kmitotu pro napjec napt 100 V a vstupn napt 30 V.

Vidme, e pro nzk a stedn kmitoty je zkreslen pod 1/1000 % a to jak pro ku psma BW 30 kHz, tak i pro BW 80 kHz. Na vych kmitotech, zhruba od 5 kHz se zkreslen zvyuje a nad 0,01 % pi 20 kHz. Vzhledem k tomu, e jsou vy harmonick pro kmitoty nad 10 kHz ji mimo slyitelnou oblast, je praktick zkreslen opravdu velmi nzk. Jinak nrst zkreslen pro kmitoty nad 10 kHz je zcela bn u naprost vtiny vyrbnch zesilova. Proto mnoho vrobc radji uvd zkreslen velmi obecn, napklad THD+N < 0,1 %, nebo na kmitotu 1 kHz, kde se vliv zven zkreslen na vych kmitotech jet neuplatuje. Solidn vrobce pak ud zkreslen i na kmitotu 20 kHz nebo nape, e THD+N je < 0,1 % pro kmitoty 20 Hz a 20 kHz.

Tak pokud se jedn o kmitotovou charakteristiku, kter je na obr. 4, vidme, e zisk je naprosto vyrovnan a do kmitotu asi 100 kHz. Na mezn kmitoet (a rychlost pebhu) m znan vliv kapacita Cc (30 pF) na obr. 1.

LME49830
Dal horkou novinkou je obvod LME49830. V tomto ppad se jedn skuten o klon obvodu LME49810, kter je vak modifikovn pro buzen koncovch tranzistor MOSFET. Klasick tranzistory MOSFET od firmy Hitachi nebo Toshiba maj maximln napt UGS pro pln proudov vybuzen mezi 3 a 5 V. Protoe obvod LME49810 m maximln napt mezi vvody source a sink 10 V (LM4702 dokonce jen 6 V), pro nkter spnac

Obr. 2. zapojen vvod pouzdra LME49811

Obr. 3. Zvislost zkreslen THD+N na kmitotu

Obr. 4. Kmitotov charakteristika pro jednotkov zeslen

4/2008

25

ZAJMAV SOUTKY

Obr. 5. Typick zapojen obvodu LME49830

Obr. 7. Zjednoduen blokov zapojen LME49830

typy tranzistor MOSFET, pouvan pro osazen koncovch stup, je toto napt pli mal a nelze tedy vstup dostaten vybudit. Proto byl typ LME49830 upraven na vstupn napt (bias voltage) a 16 V. Protoe se jedn o jdro z obvodu LME49810, je tak vstupn proud budie a 50 mA a rychlost pebhu je vrazn vy, typicky 39 V/s. Typick zapojen LME49830 je na obr. 5. V tomto ppad jsou pouity koncov tranzistory s kladnm teplotnm koeficientem klidovho proudu, kter mus bt kompenzovn tranzistorem QVBE (nap. TIP31C). Pokud pouijeme napklad tranzistory Hitachi se zpornm teplotnm koeficientem, vystame pouze s odporovm trimrem. Pro ty ale zase nemusme mt obvod LME49830, vystame s obyejnm LME49810. Na obr. 8 je zvislost zkreslen na kmitotu. Pi srovnn s typem LME49811 vidme, e celkov THD+N je o nco vy, ne u pedchozho, co je dno jinm jdrem budie. Na druh stran ale nen tak vrazn nrst zkreslen na vych kmitotech. Vy rychlost pebhu LME49811 se projevuje tak na vym meznm

kmitotu, kter je vidt na obr. 9. Z praxe mohu potvrdit, e jsem upravil jeden zesilova AX1300 na zklad specilnho pn pro jist mc pstroj, kde byl poadavek rovn frekvenn charakteristiky do 100 kHz a AX1300 s LME49810 ml pokles na 120 kHz (maximum mcho analyztoru) mn ne 0,3 dB a THD+N na 120 kHz bylo pod 0,3 %.

Srovnn
I kdy jsou oba obvody zdnliv shodn, je vidt, e pochz z rozdlnch zklad. LME49811 je v podstat monofonn verze pvodnho LM4702, LME49830 je lehce modifikovan LME49810. Obecn lze ct, e LME49811 m o nco ni zkreslen, co je ale v praxi sten degradovno pipojenm koncovch tranzistor a vlivem dalch soustek, stejn jako nvrhem desky spoj. Tovrn kyty jsou eeny s ohledem na optimalizaci spoj pro dosaen co nejlepch vsledk, v praxi vak musme vdy volit urit kompromis vzhledem k poadavkm na mechanick een zesilovae.

LME49830 m proti tomu vrazn vy vstupn proud, nkolikansobn vy rychlost pebhu a tm tak ir kmitotov psmo a men zkreslen na vych kmitotech. LME49811 byla pvodn mylena jako ekonomick varianta k LME49810, ale vzhledem ke snen ceny LME49810 v posledn dob mn pnos LME49811 nepipad tak znan. LME49810 m navc obvod pro mkkou limitaci a integrovanou indikaci pebuzen, kterou lze efektivn vyut napklad pro zen limiteru. LME49811 je nyn k dostn za kusovou cenu asi 6,60 USD, LME49830 je zatm pouze jako vzorky, ale jeho cena se nebude moc liit od LME49811 a je jen nepatrn ni ne LME49810, kter stoj 7,30 USD. Pokud nehledte absolutn nejni zkreslen, doporuuji pouvat typ LME49810, pro MOSFET aplikace ppadn LME49830. Proti LME49811 jsou robustnj, s vym vstupnm proudem a vy rychlost pebhu. Cenov rozdl je minimln a LME49810 m navc prv indikaci limitace a obvod mkk limitace.

Obr. 6. Zapojen vvod LME49830

Obr. 8. Zvislost THD+N na kmitotu.

Obr. 9. Kmitotov charakteristika LME49830

26

4/2008

SVTLA A ZVUK

Moduly vkonovch zesilova 300 W AX1302 a AX1305

Koncem minulho roku jsme si pedstavili prvn vzorky monofonnho zesilovae, osazenho integrovanm budiem LME49810 firmy National Semiconductor. K jeho pednostem pat pedevm velmi irok rozsah napjecho napt a 100 V, velmi nzk zkreslen, vysok rychlost pebhu okolo 50 V/s, obvod pro omezen zkreslen pi limitaci a integrovan indiktor pebuzen. Prvn proveden, uveejnn v naem asopisu, model AX1300, byl v podstat inspirovn katalogovm listem vrobce a slouil pedevm k oven udvanch vlastnost budie. Od t doby jsem s tmto obvodem realizoval nkolik modifikac, vetn komplexnho zesilovae AX1500. Stle je vak ada potencilnch zjemc o jednoduch zesilova, vhodn napklad do aktivnch reproduktor, kde je pzniv cena rozhodujcm kritriem. Proto jsem se rozhodl pvodn projekt zesilovae AX1300 lehce modifikovat. Nedvno se nm konen podailo tak zajistit dostaten mnostv tranzistor MOSFET od firmy Toshiba 2SJ200/2SK1529. Na rozdl od dve pouvanch tranzistor Hitachi (nyn Renesas) maj tranzistory od Toshiby vrazn ni odpor kanlu v sepnutm stavu. Typick saturan napt se pohybuje okolo 1 a 1,5 V, co je vce mn srovnateln s bipolrnmi tranzistory. U tranzistor Hitachi je pi maximlnch proudech saturan napt a 8 V, a to vrazn sniuje innost zesilovae a klade zven nroky na chlazen. Uritm zporem je kladn teplotn zvislost klidovho proudu tranzistor Toshiba, take na rozdl od Hitachi vyaduj stabilizaci pomocnm tranzistorem, snmajcm teplotu chladie. V prbhu vvoje nov ady zesilova jsme tak nalezli dodavatele pro

Obr. 1. Profil chladie HS200

Obr. 2. SOA a zatovac charakteristiky. a - SOA pro Tc 25 C, b - SOA pro 100 C, c - odporov zatovac charakteristika, d - reaktann zatovac charakteristika

Obr. 3. Nejjednodu systm snmn bytku napt na emitorovm odporu

4/2008

27

SVTLA A ZVUK

Obr. 4. Jednoduch limiter podle obr. 3. "e" je kivka proudovho omezen

Obr. 5. Zapojen obvodu ochrany, zohledujc okamit napt na koncovch tranzistorech

Obr. 6. Kivka proudovho omezen pro zapojen dle obr. 5.

Obr. 7. Zapojen ochrannho obvodu s lomenou kivkou proudovho omezen

Obr. 8. Ochrann kivka obvodu podle obr. 7.

Obr. 9. Uren hlavnch bod pi nvrhu limiteru dle obr. 7.

28

4/2008

SVTLA A ZVUK

Obr. 10. Schma zapojen zesilovae AX1302

4/2008

29

SVTLA A ZVUK
kvalitn hlinkov chladie. Dostaten dimenzovan profil je toti zejmna pi pirozenm chlazen nutn pro bezpen provoz zesilovae. I kdy domc vrobci a prodejci maj pomrn irokou nabdku profil, vybrat vhodn typ je pomrn obtn. Vjimku tvo samozejm firma Fischer, kter nabz nejen nejvt sortiment, ale je tak schopna chladi podle zadan dokumentace opracovat a pochopiteln tak eloxovat. Bohuel jako nmeck vrobce je finann trochu nronj. Pi hledn vhodnho profilu jsme vychzeli z pedpokladu pirozenho chlazen, tedy z profilu, kter bude po uznut mt chladic ebra umstna vertikln. S ohledem na dostaten nzk tepeln odpor chladie a jeho ku (pokud pedpokldme, e zesilova bude umstn soubn s chladiem a rozmry desky budou men ne vnj rozmry chladie) musme zvolit profil s minimln kou cca 200 mm. O cen profilu dnes nejvce rozhoduje jeho hmotnost, protoe hlink je strategickou surovinou a jeho cena v posledn dob znan vzrostla. Uveden pedpoklady, tedy minimln ka profilu 200 mm a dostaten vka eber, do znan mry ovlivujc tepeln odpor, vbr dost dramaticky z. Pokud jde o ku profilu, zde problm nen. Vtina vrobc nabz bn profily a do ky 400 mm (i vce) s dlkou eber 25 a 40 mm. Tyto profily jsou vhodn pro pouit zejmna jako bonice zesilovae. Bohuel asto jsou navreny s pomrn silnou zkladn deskou. Ta bv typicky kolem 10 mm. Dostaten dimenzovan zkladn deska sice pispv k dobrmu rozvodu tepla po cel ploe chladie, ale souasn zmenuje uitnou plochu chladie, protoe zkracuje aktivn dlku eber a tak vrazn pispv ke znan hmotnosti chladie, a tedy k jeho cen. Pro pasivn chlazen, pouit v naem ppad, je z vhovho, a tedy i cenovho hlediska vhodnj, pokud bude zkladn deska chladie ten a tak ebra mohou bt slab. To opt z vbr, take nalzt vhodn profil je ji obtnj. Z takto omezen nabdky jsem tedy vybral profil o ce 200 mm, vce eber 65 mm a mrnm tepelnm odporu 0,36 C/W. Hmotnost profilu je 8,9 kg/m. Pesn rozmry profilu jsou na obr. 1. Pro uveden zesilovae jsme zvolili vku profilu 120 mm. Profil je dodvn ji ern eloxovn a pro oba typy dle popsanch zesilova m ji vyvrtan zvity jak pro tranzistory, tak i pro upevnn desky spoj a mont do skn zesilovae. Dal vznamnou zmnou proti pvodn koncepci modelu AX1300 je systm elektronick ochrany proti zkratu (proudovmu peten) na vstupu. Vtinu ochran koncovho zesilovae (napklad proti ss napt na vstupu, proti peht, zpodn start, pebuzen atd.) lze realizovat externm modulem. Proudov pojistka je vak natolik spjata s vlastnm eenm budie, e je jej jednoduch extern implementace velmi obtn.

Obr. 11. Rozloen soustek na desce zesilovae AX1302

30

4/2008

SVTLA A ZVUK
Proto jsme tuto ochranu umstili pmo na desku zesilovae. Zjemci o dal vzpomnan ochrany pak mohou pout separtn moduly ochran, kter byly mnohokrt uveejnny na strnkch AR nebo je jako stavebnice, ppadn hotov moduly dodv ada tuzemskch vrobc. Jak jsem ji mnohokrt zdrazoval, zejmna bipolrn tranzistory jsou nchyln na dodren bezpen pracovn oblasti (SOA). Pi vym napt, kter se typ od typu mn zhruba v rozmez od 30 do 80 V, se zan uplatovat tzv. nebezpe druhho prrazu, tedy lokln peht uritho msta na substrtu, kter vede k lavinovitmu nrstu proudu v tto oblasti a po znien tranzistoru. Tranzistory MOSFET dky jin technologii tento problm nemaj. Pro zajitn provozu v SOA jsou zesilovae vybaveny obvodem, sledujcm proud koncovmi tranzistory, kter pi pekroen povolen hodnoty omez buzen. Vtinou se to e pomoc snmn bytku napt na emitorovm odporu koncovho tranzistoru, kter nsledn oteve ochrann tranzistor, zkratujc budic proud. Existuje nkolik zpsob, jak proudov omezen eit. Zkladn charakteristiky SOA (bezpen pracovn oblasti) jsou uvedeny na obr. 2. Kivka "b" pedstavuje SOA pro tranzistor oht na provozn maximum, tedy pro teplotu pechodu 100 C. Nejjednodu proudov omezen podle zapojen na obr. 3 v podstat omez proud na konstantn hodnotu. To je znzornno na obr. 4. Je to v podstat ten nejmn vhodn zpsob. Pokud nastavme kivku proudovho omezen nad maximln proud - tedy proud do zte pi maximlnm vybuzen, dojde napklad pi zkratu na vstupu zcela bezpen k pekroen SOA, nebo v tomto ppad je na koncovch tranzistorech v podstat pln napjec napt a proud je omezen kivkou "e" nad maximum. Podstatn efektivnjho zpsobu ochrany doshneme zapojenm dle obr. 5. Napt na bzi ochrannho tranzistoru Q1 je dno nejen pouhm bytkem napt na emitorovm odporu koncovho tranzistoru, ale tak okamitm kolektorovm naptm, kter je pivedeno pes odpor R3. Kivka proudovho omezen je na obr. 6 . Ilim1 je maximln proud pi saturaci koncovch tranzistor, kdy

Obr. 12. Obrazec desky spoj zesilovae AX1302 (strana TOP)

Obr. 13. Obrazec desky spoj zesilovae AX1302 (strana BOTTOM)

4/2008

31

SVTLA A ZVUK
se neuplatuje vliv odporu R3, a Vlim je dvojnsobek napjecho napt, tedy maximln mon napt na R3. Toto zapojen je vhodn pro tranzistory s vym zvrnm naptm a ni napjec napt zesilovae. Optimlnm eenm z hlediska spolehlivosti i jednoduchosti je zapojen podle obr. 7. Jeho funkci si meme rozdlit do dvou st. Pokud je vstupn napt VOUT zporn, dioda D2 je orientovna v zvrnm smru a odpor R4 se neuplatn. Plat tedy st kivky proudov limitace mezi VRAIL a VLIM na obr. 9. Pokud se ale vstupn napt dostane nad nulu (kladn plvlna), zane se uplatovat vliv odporu R4, take se zv strmost kivky proudov limitace (mezi VCE=0 a VRAIL na obr. 9. Z grafu na obr. 8 vidme, e kivka proudov limitace se nejvce pibliuje charakteristice SOA. Pi praktick realizaci je dleit vdt, pro jakou minimln impedanci budeme zesilova pouvat. Pokud je napklad jmenovit impedance 8 a kivku proudov limitace spotme pro poadovan vkon a impedanci, po pipojen ni zte (nap. 4 ) se ji uplatn vliv proudov ochrany, co vede ke zkreslen vstupnho signlu. Pokud tedy uvaujeme o monosti pipojen ni zatovac impedance, musme ochrany dimenzovat na nejni ppustnou, ale samozejm musme pak patin dimenzovat i koncov tranzistory (jejich poet), aby nedolo k pekroen SOA. U naprost vtiny zesilova je systm proudov ochrany een prv zapojenm podle obr. 5 nebo 7 s tm, e tranzistor Q1 omez budic proud koncovho tranzistoru. Toto een m vak jednu zsadn nevhodu. Pokud se ji zesilova dostane do stavu, e nasazuje proudov ochrana, je sice dodren provoz v SOA, ale v podstat trvale na hranici maximlnho ztrtovho vkonu. To vede k znanmu oteplen zesilovae. Standardn chladi, kter vyhov pi bnm provozu, tak nemus zesilova uchladit, a pokud nem tepelnou ochranu, me se snadno peht a zniit. Jinm een, kter se asto pouv u monolitickch vkonovch zesilova, je systm, kter pi aktivaci proudov pojistky na uritou dobu odpoj buzen koncovho stupn. Po krtk odmlce se buzen automaticky obnov. Pokud ji dvod aktivace pojistky pominul, zesilova pokrauje v normln innosti, pokud zkrat trv, dojde k okamitmu optovnmu odpojen. Obrovskou vhodou danho een je pi zkratu na vstupu zachovn zcela chladnho zesilovae, nebo stedn vstupn vkon je pouze zlomek jmenovitho maxima, protoe doba sepnut (ms) je mnohonsobn krat proti pauze (s). Obvody LME49810 maj integrovn vstup mute. Pro provoz zesilova je nezbytn proud do tohoto vstupu typicky 100 A. Jeho peruenm je okamit odpojeno buzen. Tto funkce tak lze s vhodou vyut prv pi een proudovho omezen. V zsad je pouito zapojen ochrannch obvod podle obr. 7. Jedin rozdl je v tom, e tranzistor Q1 neomezuje pmo budic proud koncovho tranzistoru, ale pes optolen spout asova s obvodem NE555, zapojenm jako monostabiln multivibrtor s dlkou impulsu cca 2 s. Vstup obvodu NE555, kter je pi aktivaci pojistky na vysok rovni, pes tranzistorov invertor odpoj proud do vstupu mute a buzen zesilovae je okamit odpojeno. Protoe jak sputn asovae NE555, tak i aktivace funkce mute obvodu LME49810 je otzka nkolika s, je i v ppad tvrdho zkratu na vstupu prakticky okamit odpojeno buzen, co zabrn proudovmu peten koncovch tranzistor.

Popis zesilova
Schma zapojen zesilovae AX1302 je na obr. 10. Vstupn obvody jsou prakticky shodn s AX1300. Rozdl je prv ve zpsobu aktivace proudov ochrany. V tomto ppad je koncov zesilova osazen bipolrnmi tranzistory Toshiba 2SA1943/2SC5200. Jsou dostaten dimenzovan a dobe dostupn. Zesilova je vzn stejnosmrn, co sice me zpsobovat nepatrn stejnosmrn napt na vstupu (maximln v du jednotek mV), ale vrazn potlauje zkreslen na dolnm konci kmitotovho psma. V ppad poteby je vhodnj doln penen kmitoet oznout aktivn horn propust, kter se dl na kmitotu 25 a 35 Hz. Druh zesilova AX1305 vychz z pedelho zapojen, je vak osazen tranzistory MOSFET firmy Toshiba. Jak jsem ji ekl na vod, jejich vhodou je absence druhho prrazu a obecn vy odolnost. Bohuel na druh stran jsou he dostupn a tak jejich cena je nkolikansobn vy ne u bipolrnho proveden. Schma zapojen zesilovae AX1305 je na obr. 14. Obvod LME49810 je sice schopen vybudit tyto tranzistory i sm, nebo m maximln proud budie a 60 mA, nicmn z dvod zachovn obvodov kompatibility je i zde pouit pomocn budic stupe. Tranzistory MOSFET maj sice vstupn odpor

Seznam soustek A991647 pro typ AX1302

R1, R7. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8,2 k R10, R17-18 . . . . . . . . . . . . . . 2,2 k R11-12. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 k R14-15. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 k R19, R24-25, R28-29, R32 0,47 /2 W R22, R21 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 k R33-34 . . . . . . . . . . . . . . . . 10 /2 W R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 R5, R2, R13, R16 . . . . . . . . . . . 220 R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 k R8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 390 R9. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,2 k C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V C10-11 . . . . . . . . . . . . . 220 F/100 V C12-13 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF C14. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF C2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 F/10 V C3, C5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 pF

C4, C7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF C8-9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 nF IC1 . . . . . . . . . . . LME49810-AL29X12 T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2SC4793 T2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2SC4793 T3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2SA1837 T4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC546 T5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC556 T6, T8, T10 . . . . . . . . . . . . . 2SC5200 T7, T9, T11. . . . . . . . . . . . . . 2SA1943 D1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZD5V1 D2-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 D4-5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 D6-7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED5 L1. . . . . . . . . . . . . L-D12MMXL16MM P1 . . . . . . . . . . . . . . . . PT64-Y/200 K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT K2 . . . . . . . . . . . FASTON-1536-VERT K3 . . . . . . . . . . . FASTON-1536-VERT K4-5 . . . . . . . . . . FASTON-1536-VERT K6 . . . . . . . . . . . FASTON-1536-VERT

32

4/2008

SVTLA A ZVUK

Obr. 14. Schma zapojen zesilovae AX1305

4/2008

33

SVTLA A ZVUK
Seznam soustek A991648 pro typ AX1305
R1, R7. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8,2 k R10, R17-18 . . . . . . . . . . . . . . 2,2 k R11-12. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 k R14-15. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 k R19, R24-25, R28-29, R32 0,47 /2 W R21-22 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 R27, R23, R31. . . . . . . . . . . . . . . RGP R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 k R30, R26, R20 . . . . . . . . . . . . . . RGN R33-34 . . . . . . . . . . . . . . . . 10 /2 W R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 R5, R2, R13, R16 . . . . . . . . . . . 220 R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 k R8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 390 R9. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,2 k C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V C10-11 . . . . . . . . . . . . . 220 F/100 V C14. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF C2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 F/10 V
blzk nekonenu, pi buzen m ale vstup pomrn znanou kapacitu, blc se 1000 pF. Tranzistory MOSFET jsou tak extrmn rychl a nen

C3, C5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 pF C4, C7, C12-13 . . . . . . . . . . . . 100 nF C8-9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 nF IC1 . . . . . . . . . . . LME49810-AL29X12 T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2SC4793 T2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2SC4793 T3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2SA1837 T4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC546 T5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC556 T6, T8, T10. . . . . . . . . . . . . . 2SK1529 T7, T9, T11 . . . . . . . . . . . . . . . 2SJ200 D1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZD5V1 D2-5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 D6-7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED5 P1 . . . . . . . . . . . . . . . . PT64-Y/200 L1. . . . . . . . . . . . . L-D12MMXL16MM K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT K2 . . . . . . . . . . . FASTON-1536-VERT K3 . . . . . . . . . . . FASTON-1536-VERT K4-5 . . . . . . . . . . FASTON-1536-VERT K6 . . . . . . . . . . . FASTON-1536-VERT
dn problm, aby se rozkmitaly na kmitotech v du destek MHz. Proto se na jejich vstup zaazuje sriov odpor (typicky v du stovek ohm),

kter se vstupn kapacitou tranzistoru tvo doln propust, omezujc horn penen kmitotov psmo.

Stavba
Oba modely AX1302 i AX1305 jsou zhotoveny na dvoustrannch deskch s plonmi spoji o rozmrech 80 x 147,5 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji typu AX1302 je na obr. 11, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 12 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 13. Deska zesilovae AX1305 je na obr. 15 a 17. Zesilovae jsou uspodny tak, e koncov tranzistory maj vvody otoen o 90 vzhru a jsou zapjeny ze spodn strany desky. Upevovac rouby tranzistor ale le vn desky spoj, co umouje snadnou mont i demont.

Zvr
Oba pedstaven zesilovae jsou pipraveny pro mont na nov typ chladie HS200/120 (ka 200 mm a vka 120 mm), kter umouje dky tepelnmu odporu 0,36 C/W

Obr. 15. Rozloen soustek na desce zesilovae AX1305

34

4/2008

SVTLA A ZVUK
vyut cel potencil koncovch zesilova. Dimenzovn chladie je dostaten pro maximln vstupn vkon kolem 300 a 350 W. Samozejm pedpokldm reln hudebn signl, kter se typicky uvd jako 1/8 maximlnho vstupnho vkonu. Pokud by nkdo chtl modul provozovat na hranici jeho vkonovch monost (napklad na diskotkch apod.), pak by bylo vhodnj modul doplnit ventiltorem pro nucen ofukovn eber chladie. innost chlazen se tak vrazn zv (a tm samozejm i maximln trval vstupn vkon). Zesilova se dodv v dvojm proveden - "ekonomickm" s bnmi osvdenmi bipolrnmi tranzistory 2SA1943/2SC5200 a v "high-end" proveden s tranzistory MOSFET. Zesilovae s tranzistory MOSFET maj stle sv skaln zastnce, i kdy je fakt, e dky jejich vy cen a hlavn velmi patn dostupnosti je na svte jen velmi omezen okruh vrobc, kte zesilovae s tranzistory MOSFET nabzej. Mezi n samozejm nepotm firmy, nabzejc rdoby zesilovae MOSFET se spnacmi tranzistory IRF Mon si nkdo ekne, pro se pod zabvme koncovmi stupni s integrovanmi budii ady LM/LME. Mm za sebou skoro 40 let zkuenost s vvojem polovodiovch vkonovch zesilova a mlo kdy jsem se dosud setkal s tak bezproblmovmi obvody, jakmi jsou prv nov budie LM/LME. Vtina vyvjench konstrukc vyadovala drobn pravy, "dolepovn" kompenzanch kapacit apod. To vidte asto i na originln dokumentaci k profesionlnm zesilovam, kde jsou na zdnliv nesmyslnch mstech mal keramick kondenztory, kter si vydalo "umravnn" zesilovae bhem vvoje. Proti tomu stoj budie LME, kter ve vech dosud testovanch variantch fungovaly vdy zcela exaktn, doslova a do psmene na prvn zapojen a skuten absolutn bez nutnosti pidn jedinho kondenztoru. Obvod se chov zcela korektn i pi limitaci a nikdy jsem nepostehl sebemen znmku nestability. A poslednm, ne zcela zanedbatelnm faktem je po zavdc, ponkud vy cen vrazn zlevnn v posledn dob, kdy je bn dostupn za cenu ji okolo 6 USD. A to se vyplat!

Obr. 16. Obrazec desky spoj zesilovae AX1305 (strana TOP)

Obr. 17. Obrazec desky spoj zesilovae AX1305 (strana BOTTOM)

4/2008

35

ZAJMAVOSTI Z HDTV

VMAX Plus3 - elitn projekn pltno

Kvalitn domc projektor se neobejde bez dobrho projeknho pltna. Nejlpe elitnho. Spolenost Elite Screens pat mezi nejznmj vrobce. Aktuln uvd na trh projekn pltno VMAX Plus3, kter je uren pro velkoplon prezentace v halch, auditorich, kostelech, ale zcela jist by se vyjmalo i v kadm domcm kin. Je k dispozici v pomrech 4:3 i 16:9, vyrobeno ze syntetickho MaxWhite 1.1 materilu. Pro ovldn slou ethernetov ppojka nebo dlkov ovldn. Projekn pltno VMAX Plus3 stoj 1778 dolar. Literatura: engadgethd

Sony HDR-TG1 Handycam - nejmen 1080i kamera na svt

Skoro to vypad, jako by dnen firmy nemohly mt nco, co nen "nej". A nejlpe kamera. Te to je pro zmnu Sony, kter tvrd, e m nejmen komern prodvanou run HD kameru, kter zvldne 1080i. Jedn se o kameru Sony HDR-TG1 Handycam o rozmrech 3,3 cm x 11,9 cm x 6,3 cm. Krom naten zvldne i 4Mpx fotky, k ovldn slou 2,7" dotykov obrazovka. oka Carl Zeiss VarioTessar se star o 10x optick zoom, obraz zpracovv engine BIONZ a zrove nahrv 5.1 Dolby Digital audio. Pokud byste si chtli kameru Sony HDR-TG1 koupit, pipravte si velice pjemnch 900 dolar (v hrubm pepotu asi 15 000 K).

Dolby + SIM2 = prototyp HDR displeje

Spolenosti Dolby a SIM2 spolen pedvedly prototyp LED HDR LCD HDTV. Ugh? Jejich nov LCD televize je toti vybavena technologi HDR, kterou zaji uje 1836 LED svtlek umstnch za samotnm displejem. Ten zvld 1080p a jas vy ne 4000 cd/m2, "nekonen" kontrast a navc je obdaen designem od Giorgio Revoldiniho, podobn jako teba projektor Grand Cinema C3X. Literatura: engadgethd

36

4/2008

ZAJMAVOSTI Z HDTV

Sony pedstavuje nov LCD televize Bravia W4000

Japonsk spolenost Sony uvedla novou adu svch spnch LCD televiz Bravia. Jedn se o srii Bravia W4000, dostupnou v hlopkch 32 ", 40 ", 46 " a 52 ". Vechny hlopky zvldaj 1080p, plus technologie jako BRAVIA Engine 2, BRAVIA Sync, XMB, 24p True Cinema, USB Photo Viewer. Pozorovac hel je 178 , maj zabudovan DVB-T tuner, VGA port, ti HDMI konektory. O cench zatm Sony ml. Literatura: engadgethd

Nov generace Xbox 360 s Blu-ray pehrvaem u tento rok?

A se to Microsoft sna poprat jak chce, nen mu to nic platn. Xbox 360 s blu-ray pehrvaem prost bude a basta. Hri to tak chtj. A popravd, Microsoft ani nem pli na vbr. Leton rok bude toti pro konkurenn PlayStation 3 zlomov. Nabdne obrovsk mnostv novinek a asto i exkluzivnch, kter poenou prodeje vzhru - podobn, jako je tomu aktuln s Gran Turismo 5: Prologue. Aktuln informace insiderskch zdroj mluv o tom, e Lite-On u blu-ray pehrva pro "novou generaci" konzole Xbox 360 pipravuje a uveden na trh bychom se mli dokat ji tento rok! Podle veho pjde o dal iteraci Xboxu 360 - se zmenenmi ipy, ni spotebou i menm zahvnm. A Blu-ray. Fha. Literatura: engadgethd

29 milion domcnost s Blu-ray tento rok?

Podle vzkumu Strategy Analytics Connected Home Devices se do konce letonho roku dostane Blu-ray celosvtov do 29 milion domcnost. Hlavnm motorem tohoto rstu bude a do roku 2009 hern konzole PlayStation 3, pot by ml pebrat iniciativu segment samostatnch Bluray pehrva. Do roku 2012 pak bude mt doma monost pehrt bluray filmy alespo na jednom zazen kolem 132 milion domcnost. Proti tomu 265 milion domcnost m mt doma HDTV. Nejvtm trhem m bt v nsledujcch letech Evropa, pot USA a Japonsko. Literatura: businesswire

4/2008

37

Z HISTORIE RADIOELEKTRONIKY

Legendrn sovtsk radiostanice SEVER

U pleitosti oslav vro konce 2. svtov vlky se vzpomn kadoron na ledacos - na typy letadel, tank, pchotnch zbran, ns radioamatry zajmaj radiostanice pouvan v t dob. Bohat informace mme o rdiovm vybaven nmeckch vojsk - konen v povlen dob byly typy SK/EK snad nejastj vbavou amatrskho hamshacku u ns. Mn se toho v o ruskch radiostanicch - snad nejvce o radiostanici A7 (A7b) a pijmai US9, co byla rusk verze americkho pijmae BC-348 (?), ale nejpopulrnj stanic v Rusku byl mal telegrafn transceiver, znm tam kadmu pod nzvem SEVER. Radiostanice Sever nebyla pvodn urena pro vyuit v armd. Navrhl ji v roce 1939 jako diplomov projekt student Boris Michalin, veden snahou pomoci geologm a polrnkm v udrovn spojen se zkladnami pomoc jednoduch, lehk, ale spolehliv stanice. Kdy jeho profesor, kter ji tehdy pracoval jako hlavn inenr v stavu spojov techniky Rud armdy vidl jeho konstruktrsk nadn a zaujet, pizval jej ke spoluprci. Prv kol, kter dostal, bylo pizpsobit svj projekt vojenskm poadavkm - minimalizovat rozmry a vhodn rozmstit soustky pi celokovovm proveden, kter bylo pro vojensk nepli etrn zachzen nezbytn, pi zachovn vech uitnch vlastnost pvodn stanice. Ve spoluprci s dalmi leny konstruktrsk kancele se mysl podail a radiostanice byla v nkolika kusech poskytnuta k odzkouen armd pod nzvem OMEGA. Podobnou stanici navrhli i specialist NKVD s nzvem BLKA, ale Omega se ukzala jako vhodnj - mla snadnj ovldn, men hmotnost a hlavn men odbr ze zdroj. Proto bylo rozhodnuto o jej sriov vrob. Leningradsk radiotechnick zvod jich vyrobil jet v prosinci 1941, kdy byl Leningrad prakticky ji obklen Nmci, prvch 300 kus. Radiostanice nakonec dostala nzev Sever hlavn proto, e z potku j byly vybavovny hlavn oddly vojsk Severnho frontu a v nsledujcm roce se jich vyrobilo 2000 ks. Bylo pitom nutn eit i dal problmy - jedna z pouitch elektronek toti byla zahranin vroby a dovet ji bhem blokdy bylo nemon. Proto byl bhem doslova nkolika dn navren jej ekvivalent, kter se ihned v Leningrad zaal vyrbt. Na vlastn vrob i zkoukch se podleli znm technici a telegrafist, z nich mnoz dve zaji ovali spojen s polrnmi stanicemi. Stanice Sever vykazovaly na tehdej monosti vynikajc parametry a s jejich pomoc se dailo udrovat spojen i na vzdlenosti kolem 700 km. Michalinv spolupracovnk vzpomnal, jak se jim podailo maximln vyut kadou soustku v transceiverovm zapojen, take hmotnost kompletn stanice (bez zdroj) byla nakonec jen 2 kg. Pijma byl v zapojen 1-V-1 (star radioamati si jist

Obr. 1. Tituln list ruskho asopisu Radio se stanic SEVER

pamatuj, e se takto oznaovaly pijmae s jednm vf stupnm, detekc a jednm nf zesilovaem) s aperiodickm vstupem a se zptnou vazbou, kter jednak zlepovala citlivost, jednak umoovala pjem nemodulovanch telegrafnch signl. Dvoustupov vysla ml vkon 2 W a mohl bt provozovn bu jako ladn, nebo zen krystalem. V kad souprav bylo tak nkolik krystal pro prci na pedem dohodnutch kmitotech. Pijma ml rozsah 2 a 10 MHz, vysla byl peladiteln v rozsahu 2,5 a 6 MHz. Napjen bylo z bateri. Pro vysln se pouval speciln mal

Obr. 2. Schma zapojen radiostanice SEVER

38

4/2008

Z HISTORIE RADIOELEKTRONIKY

Obr. 3. Pedn panel, vpravo vynvajc erven krystal

Obr. 4. Pohled na radiostanici bez krytu ze strany krystalu

telegrafn kl, kter je dnes hledanm prvkem u sbratel, pjem byl na sluchtka. Jako antna se pouval 12 m dlouh drt s protivhami o dlce

3 nebo 12 m (podle pracovnho kmitotu) ve vce 1 m nad zem. Pohled na odkrytou stanici ze strany zdek pro pipojen krystalu (ten je vlevo

dole, obr. 4) a schma zapojen (obr. 2) napov vce ne dal popis. Podle asopisu Radio 5/07 QX

Kdy se objevily run penosn stanice

Radiostanice z potk radioamatrskho pokusnien, kdy se uvaly jiskrov vyslae, nebylo mon njak miniaturizovat do penosn formy. Teprve vyuit elektronek v konstrukcch mohlo pinst zmenovn jak rozmr, tak hmotnosti. Vbec prv penosn (spe pevozn) zazen bylo popsno v ervnovm sle QST r. 1916. Cel bylo namontovno na kole, ale byla to spe jen technick rarita, dn spojen se s nm navzat nepodailo. Teprve postupnm pechodem na krat vlnov dlky ve 30. letech minulho stolet, kter umonily modernj typy elektronek, bylo mono sestrojit nkolik typ mobilnch radiostanic a takov nvody byly skuten publikovny, obvykle s vyuitm jzdnho kola pro mont jak bateri, tak vlastnho pijmacho a vyslacho zazen. Konenou viz konstruktr ale byla radiostanice, kterou by bylo mon nosit v ruce. Prv lnek, kter se objevil s popisem mal radiostanice pro psmo 5 m, byl uveejnn pravdpodobn v QST v r. 1932 - nesl nzev VHF Pioneer. Ale jako u vtiny pokrokovch technologi, i zde sehrl svou nezastupitelnou lohu pokrok generovan vojenskou potebou. V organizaci WERS (War Emergency Radio Service) pracovalo ve 30. letech mnoho radioamatr a obas jejich lnky publikovan v QST naznaily, m se tam zabvaj. V noru 1942 tam nap. byla uveejnna konstrukce mal radiostanice pro psmo 2,5 m, v jinm lnku zase, jak je mon pedvat zprvy o peletu letadel mezi pozorovacm stanovitm a velitelstvm vetn vyobrazen osoby nesouc radiostanici na zdech a se sluchtky na uch a nvod k sestrojen takov stanice pro psmo 2,5 m. Byl to prv walkie-talkie s vyuitm pro civiln obranu. Je ale teba rozliovat mezi tehdy pouvanmi nzvy. Walkie-talkie byly kompaktn penosn radiostanice, teprve pozdji byly dky postupn miniaturizaci vyvinuty i stanice handietalkie, tedy stanice skuten do ruky. Mezistupnm mezi nimi byly stanice, kter se sice nosily v ruce, ale zdroje mly samostatn v bran, propojen kabelem. Radioamati mli o vvoj takovch radiostanic velkou zsluhu. Zmnn lnek z r. 1932 toti tak ukzal na monosti, jak by se takov stanice dala vyut. Na lnek upozornil dnes ji neznm radioamatr inenry ze spojovacch tvar Signal Corps a tam spatil svtlo svta prv penosn pstroj s oznaenm SCR-194. Brzy nato byl vyvinut skuten prv handie-talkie SCR-536 (obr. 1), kter ji byl vodotsn, ml 5 elektronek a pracoval v rozsahu 3,5 a 6 MHz AM s vkonem 20 mW, s dosahem 1,5 km a hmotnost asi 2 kg. Tento pijma-vysla vyvinuli v tovrn Garvin Manufacturing, dnes znm jako MOTOROLA. Hlavnm konstruktrem, kter se na jejm vvoji podlel, byl W8GAL, kter takovou radiostanici sestrojil ji v r. 1938. Jeho konstrukce zaujala tehdej odbornky v OSS (dnes CIA), kde radiostanici upravili a pod vedenm Dona Mitchela v r. 1940 vyvinuli konenou verzi, kter dostala oznaen SCR-536. V ervnu 1941 zaala psov vroba tto radiostanice a do konce vlky se jich vyrobilo 130 000 kus!!

Obr. 1. Americk vojk za druh svtov vlky pi vcviku s radiostanic SCR-536

4/2008

39

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Smrov pijmac antny pro psma do 5 MHz

(Pokraovn) K pokusm bylo pouito fzovac schma, kter je na obr. 7 a na nsledujc strnce (pro barevnou nzornost). Takov hezk vyzaovac diagramy lze zskat vhodnm fzovnm prvk. Osm prvk soustavy je fzovno tak, e dva protilehl prvky jsou napjen se shodnou fz (v obr. 7 zelen spojnice) a ze zbvajcch esti prvk jsou vytvoeny dv trojice, napjen s fzovmi posuvy 106/0/-106 (modr a erven). Zskme tedy celkem ti vstupy, kter jsou zesleny o 10 dB a dle fzovny. Prvn z nich (erven) je do koncovho sluovae piveden pes zpo ovac linku -107 , druh (modr) je piveden tamt s fzovm posuvem 107 , kterho se dosahuje tak, e se fze signlu nejdve oto o 180 a pak se do sluovae pivede pes zpo ovac linku 73 . Tet signl je do sluovae piveden bez jakhokoli fzovho zpodn. V popisu fzovn je uvdn fzov posuv 106 , v popisu fzovac jednotky posuv 107 . Rozdl jednoho stupn je zpsoben fzovou chybou pouitch zesilova (10 dB), kter byla do nvrhu zahrnuta. V r. 1943 pak v asopise QST byla nastnna monost uplatnn tchto i obdobnch pstroj i v civiln sfe a autor jednoho z lnk vnovanch tto problematice napsal, e nikdo nev, kam ns nakonec elektronika pivede. V jnu 1943 pak byl v QST otitn nvod na sestrojen HandyAndy - stanice pro psmo 112 MHz, kter tehdy mohli radioamati USA ve vlench letech pouvat, a byla mylena pro ely civiln obrany. Radiostanice byla dokonce leh ne vojensk SCR-536, ale baterie bylo teba nosit samostatn. V noru 1944 pak vyel nvod na podobnou radiostanici pod nzvem WERS Handietalkie, u kter autor konstatoval dosah a 20 km, a podobn radiostanice pak zaaly vyrbt firmy i pro civiln potebu, pro ambulance prv pomoci ap. Pochopiteln ani Nmci nezahleli a tak v jejich armd se nakonec mal penosn stanice pouvaly. Ale SCR-536, i lpe radiostanice sestrojen W8GAL v r. 1938 byla skuten prvou run penosnou stanic, kter se pak

Obr. 8. Blokov schma fzovacho systmu 8prvkov soustavy

Cel fzovac systm je blokov znzornn na obr. 8. Zkladnm stavebnm prvkem mnoha fzovanch soustav je tzv. magick T [4] (obr 9). Jde o rozboova, umoujc rozdlit vstupn signl na portu 0 na dva stejn vstupn signly. Vstupn porty 1 a 2 jsou od sebe vzjemn izolovan, tj. rove signlu na jednom vstupnm portu se v ppad idelnho magickho T nemn, a se zt na druhm portu zmn jakkoli. Mra vzjemn izolace u relnho rozboovae sriov vyrbla. V povlench letech pak naly tyto stanice irok uplatnn v civilnm sektoru. V r. 1958 vyel prv lnek, ve kterm byl popsn tranzistorov pstroj, krystalem zen, pro psmo 10 m, v listopadu r. 1960 firma Heathkit, kter ji pedtm nabdla elektronkovou verzi handietalkie HT-144, pila se stavebnic GW-30, obsahujc pouze 4 tranzistory a s dosahem asi 1,5 km. V r. 1957 se objevil na kopci u Los Angeles prv pevad - byl konstruovn pro 2 m psmo s AM a pouval dva magnetofony - jeden pro pjem, druh pro vysln zznamu se zpodnm, jak to odpovdalo tehdejm pedpism FCC. Pevade, jak je znme dnes, a s FM provozem pak zpsobily doslova revoluci v pouvn runch radiostanic a jejich vznam docenili pi prodn katastrof, kter postihla v r. 1969 Mississippi a Luisianu, kdy veker komunikan prostedky krom radioamatrskch byly znieny. Zpracovno podle QST 1/2005 QX

je konen, tedy zmny impedance na jednom portu se ve skutenosti promtaj do zatovac impedance a SV na druhm portu. Mra izolace se uvd v dB. Plat zde rovn princip reciprocity, tedy rozboova me fungovat i jako sluova. V ppad idelnho sluovae by se soufzov signly, piveden na porty 1 a 2, objevily na spolenm vstupu 0, reln sluova vykazuje samozejm urit tlum. T ypick tlum magickho T je 3 dB na port, v praxi se vak pohybuje kolem 3,5 dB.

Obr. 1. Tituln strana asopisu QST z r. 1943 s obrzkem pslunka civiln obrany vybavenho radiostanic nazvanou Handy-Andy

40

4/2008

Z RADIOAMATRSKHO SVTA
Obr. 7. (Vlevo) Fzovac schma 8prvkov soustavy Obr. 10. Vstup p r o g r a m u A N T P L O T, znzorujc pedpokldan vyzaovac diagram 8prvkov fzovan soustavy s prvky ve vzdlenosti 0,288 , napjenmi s fzovm posuvem 107

Obr. 9. Sluova (rozboova) typu magick T s pizpsobovacm transformtorem 2:1 na portu 0

Impedance portu 0 je oproti impedancm port 1 a 2 dvojnsobn. Aby byly impedance na vech tech portech shodn, zaazuje se asto na port 0 transformtor 1:2 [1], co znamen dal zven ztrt piblin o 0,5 a 0,7 dB. Praktick proveden sluovae pro 0,1 a 30 MHz je sloeno z transformtoru T2 na dvouotvorovm jdru BN 72-202, na kterm je navinuto 5 a 7 zvit dvma zkroucenmi vodii 0,3 mm CuL. T1 m 7 zvit na tomt jdru s odbokou na 5. zvitu. Pomr potu zvit je 1,4:1, co odpovd transformanmu pomru 2:1. Cel fzovac systm je tedy sloen ze sluova typu magickho T, zpoovacch linek, t zcela shodnch zesilova o stejnm zisku a velkho potu rel, kter pipnaj ke sluovam bu antny, nebo zatovac odpory. Charakteristick impedance celho systmu byla zvolena 75 z jedinho dvodu - je mon pout levn, tzv. televizn koaxiln kabel, kterho se pi konstrukci fzovan soustavy spotebuje opravdu hodn. Vsledn schma je opravdu sloit a nepehledn (viz [2]) a jeho zveejnn je mimo rmec tohoto asopisu. Vnm zjemcm je vak mohu poskytnout. Pouit zesilovae mus zaruovat dlouhodob stabiln zeslen, minimln a pesn definovanou fzovou chybu, kterou je nutn zahrnout do

nvrhu, a samozejm velk dynamick rozsah. Autor [2] piznv, e zesilovae, kter pouil, maj daleko k optimlnmu een, a d vechny, kte by s touto fzovanou soustavou chtli experimentovat, aby se podlili o zkuenosti a zveejnili nvrh zesilova, kter by lpe splovaly uveden poadavky. Jet zbv vysvtlit, jak lze dospt k uvdnmu fzovmu posuvu a kde se vzal pouit posuv 107 . Vyzaovac charakteristiky fzovanch soustav znzoruje program ANTPLOT [6], kter jsem napsal v roce 1993 na zklad vztah zveejnnch J. D. Krausem [6] (obr. 10). Program si samozejm nein nrok na pesnost a zvry z nj plynouc mohou pouze pipomenout tvar vyzaovacho diagramu, jak by vypadal v ppad pouit nkolika plvlnnch zi ve zvolenm vzjemnm odstupu a napjench se zvolenm fzovm posuvem. Pedpokladem je rovnomrn rozdlen vkonu do vech zi. I pes tato omezen vak lze pomrn pesn odhadnout, jak dopadne vsledn vyzaovac diagram fzovan soustavy. K pouitelnm vsledkm lze dojt pomoc modelovn. Pro plnovn je vhodn vyjdit si vzjemn geometrick odstup prvk ve stupnch (360 = jedna vlnov dlka). Parametr, kter ns nejvce omezuje, budeme povaovat za konstantu - bude to pravdpodobn vzjemn geometrick odstup prvk, tedy msto, kter mme k dispozici. Za konstantu polome i poet prvk, jako realizovateln maximum je poet 8. Pouijeme nap. optimalizr programu 4nec2 [3], jako clov kritrium zvolme pedozadn pomr (F/B) a za promnnou zvolme fzov posuv mezi signly, napjejcmi jednotliv prvky - ten tedy sym-

bolicky vyjdme v modelu, kter vytvme. Tak tedy stanovme optimln fzov posuv. Zbv jet malikost - zajistit odpovdajc rozdlen vkonu do vech prvk. Pak ji meme navrhovat fzovac systm, kter zajist, aby kad z prvk byl napjen se sprvnou fz i amplitudou. Zde jist ocenme pednosti aktivnch antn - krtkch zi s vysokoimpedannm pedzesilovaem, kter dodvaj signl o pesn definovateln amplitud i fzi. K zajitn poadovanho rozdlen vkonu a sten i nkterch hodnot fzovho posuvu (90 i 180 ) pouijeme sluovae typu magickho T i z nich odvozen kvadraturn hybridy, hlavn dl fzovn bude zajitn pomoc fzovacch (zpo ovacch) linek. V kadm ppad lze doporuit podrobn prostudovn vlastnost magickho T [4], pak bude ve jasnj. Tajemstv cel popisovan 8prvkov fzovan soustavy je vak skryto v obr. 7 a 8, z kterch jsou patrn principy tto staronov technologie, kter prov svoji renesanci dky modernm feromagnetickm materilm.

Literatura a odkazy
[1] Rauch, Tom, W8JI: http://www. w8ji.com/ [2] Strahan, Lee, K7TJR: http://www. k7tjr.com/lees_radio_page.htm [3] Voors, Arie: 4nec 2, http://home. ict.nl/~arivoors/ [4] Ellis, Mike: The Magic-Tee, http://members.tripod.com/michaelgel lis/magict.html [5] OK1RR: ANTPLOT, http://www. ok1rr.com/download.php?soubor=185 [6] Kraus, John, D.: Antennas. 2. vydn, McGraw-Hill International Editions, 1988, s. 859. RR

4/2008

41

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Pijma s dvma elektronkami

Protoe i dnes si rd nkdo postav jednoduch pijma s elektronkami, vyvinul jsem jedno zapojen pro stedn a dlouh vlny i s monost pjmu NDB majk v psmu asi 500 a 250 kHz (obr. 1). Na rozdl od zapojen s mosfety jde o zapojen, co zvldne i zatenk, a nem nijak sloitou ani obsluhu: obsahuje pouze regulaci zptn vazby a tm i vf zeslen a regulaci nf signlu (nikoli od nuly, ale postaujc). Druh verze (obr. 2, 3) pouv klasick regultor hlasitosti a m vt nf zeslen zsluhou spojen druh mky s anodou. Pokud jde o tet mku, nechal jsem ji spojenou se zem, neb jak se zd, existuj proveden 6F31 nebo jej rusk nhrady, kter maj tuto mku spojenu se zem uvnit baky! (Moje ne, ale spojen tet mky na anodu u nic nepinelo a bylo pln jedno, zda byla na zem, ve vzduchu nebo na anodu.) Obrovskou vhodou je to, e zapojen je vhodn i pro dti, neb je ve napjeno pouze 12 V (tedy lpe 13 a 14 V), na co sta jakkoli zdroj do zdi, co d tak 500 mA pi danm napt. Na rozdl od mosfet taky nen jak nco zniit, leda snad peplenm vinut elektronky. Navc tyto elektronky jsou bn v inzerci rznch bazar na internetu (sta si vyklovat do vyhledvae 6F36 i 6F31 a vypadne cel ada odkaz, navc je myslm m i Denkl, www.denkl.cz). Sm jsem pouil 6F31 a je nutn pout shodn typ na obou pozicch s ohledem na haven v srii. U 6F36 je proud vy. Mlo by jt pout i 12F31 ovem zde by haven bylo paraleln (nebo byste museli pout napjen 24 V a podle toho ovem pout i filtran elektrolytick kondenztor v napjen). 6F36 by tak mla bt lep, neb m vt strmost. Ovem moje jaksi nemly a 6F31 mi ,chodily mnohem lp! Pokud jde o 6F32, tak ty m zklamaly, jsou slab. V zvru jsem pak vyvinul jet tet verzi, kde jsem pouil jako nf zesilova elektronku 6H31 (obr. 3), kter dv jet vt hlasitost jako 6F31! Na vstupu ale pout nejde. (Tam obas ze zhadnch dvod nejdou ani rusk 6K4P a byly nov , a jako nf zesilova pracuj normln!) Mimochodem: patice elektronky 6F31 jako nf zesilovae je u mne zapojena tak, e bez jakkoli zmny tam mete dt 6H31! (6H31 m tak haven stejnm proudem jako 6F31). Trimr 500R na vstupu dovoluje nastavit rove vstupnho signlu, ped-

Obr. 1. Jednoduch DV/SV pijma s elektronkami na 12 V

Obr. 2. Jednoduch DV/SV pijma s elektronkami na 12 V, vylepen verze s vtm nf zeslenm

Obr. 3. Jin vylepen verze s vtm nf zeslenm tho piijmae

pokld se pipojen nzkoimpedann antny, ili nap. long wire 20 a 40 m s balunem a svodem koaxilnm kabelem. V zapojen jsem pouil feritovou tyku z tranzistorovho pijmae, kde ji byly odboky na asi 1/10 vinut a na sted feritky jsem navinul asi 10 zvit coby antnn vinut. Cvka byla k ladicmu kondenztoru 500 pF, ale j pouil dul z Hadexu, kter - kdy se spoj ob sekce - m asi 720 pF.

V dsledku toho je mon na SV ladit od 1,6 MHz asi a po 400 kHz a na DV od asi 500 kHz po asi 120 kHz, take lze ladit i v mezipsmu 500 a 300 kHz pro NDB majky a v psmu pod 150 kHz, kde jsou slyet datov penosy (dlnopis na asi 147 kHz a nco na 139 a 129 kHz). Slyel jsem majky ze vzdlenosti 100 i vce km! (A vyslaj s AM modulac, doporuuji je hledat se zataenou zptnou vazbou dle zznje. V Brn byly

42

4/2008

Z RADIOAMATRSKHO SVTA
Obr. 4, 5, 6. Ti pohledy na realizovan zde popsan pijma

slyet nap. tyto majky: BNO, OKR, NIT, BRK, KUN, B, CK, HLV, RP , TBV a LA, tj. majky i z Rakouska a Slovenska, a to pes den.) Pokud jde o stupnici, tu si lze nakreslit a okalibrovat podle znmch stanic a majk, ale byla by zde i monost vyut ta, neb kdy u pijmme se zatanou zptnou vazbou, pijma kmit, a tud by se taem dalo odest, kde. Na to bude (dle citlivosti tae) stait smyka 3 a 5 zvit kolem feritov antny vyveden na dal konektor. Mohem lep dle mch zkouek ale je navzat ta pmo na zptnovazebn cvku v katod! (Zkouel jsem to se stavebnic tae od Flajzara, co bylo dle nj cosi de facto z Polska, jak jsem se poslze dovdl. ta se sm ovem vyznaoval mizernou citlivost extra na vstupu do 50 MHz, take jsem ho doplnil pedzesilovaem s BF245, neb to bylo nejjednodu, a s tm to tedy funguje dokonale. Mimochodem, ta je napjen taky 12 V!) Modifikace pro psma KV jsou jist mon, ale sm jsem to nezkouel. Rozhodn ale i zde se s tmto pijmaem bude jednodueji pracovat ne s mosfety. Pijma je ovem mon doplnit na vstupu i odla ovaem, pokud by ruila siln blzk SV i DV stanice. (Upmn musm ct, e s elek-

tronkami mi ada zapojen i na nzkm napt ,chod lpe a kvalitnji ne zapojen s fety i ,bipolry - o praktick nezniitelnosti soustek nemluv. Pouze spoteba je logicky o jeden d vy.) Zapojen by lo jist realizovat i s 1F33 a 1L33, mon i 1H33, ale ty byste dnes u asi shnli tko, haven je pak ovem s nim proudem a naptm asi 1,3 a 1,5 V, co by asi chtlo haven v srii a stabilizaci na asi 2,8 V, co by asi zvldl i 78L02 podepen Si diodou. Odbr ze zdroje by pak ale klesl asi 5x. Konstrukci vidte na obr. 4, 5, 6: soustky jsou veskrze star, asi je z instalan krabice, drk s potenciometry i s knoflky ze star TV, konektor pro antnu z ilelisu, a co nen piroubovan, to je zalito dentakrylem (patice elektronek) nebo lepeno kyanoakryltem (ladic kondenztor a pepna) - aneb pro nelepit, kdy se dnes lep i kdla letadel, e. Ovem nejlpe gelovm lepidlem, sice dle schne, ale lepen plochy nejsou zdaleka vdy rovn! Nf tlumivku by jist lo nahradit odporem nap. 10 k, j schvln pouil tlumivku (reln odpor m asi 800 ), neb pvodn asi tlumivkou i byla (v nem od wehrmachtu, neb je na n jet sk orlice). Domnvm se, e obdobn by el pout i ,primr oddlovacho transformtoru, kter se pouval v TV Tesla na oddlen nahrvacho vstupu pro magnetofon. Zdky jsou ty nejobyejnj, a ani ten drt na pospojovn program. Na VKV se v Rusku vysl jak v psmu VKV-OIRT (66-74 MHz), tak v psmu CCIR a konkrtn v samotn Moskv vysl na VKV 53 rznch stanic, s odstupem kanl 400 kHz. Mezi oficiln ruskou stanic Hlas Ruska a komern rozhlasovou stanic ve Finsku byla podepsna dohoda o en vysln v rutin na VKV v oblastech pilehlch Rusku, v dlce 10 hodin denn. asopis Funkamateur v letonm 2. sle pin popisy a obrzky nkte-

jsem nekoupil: jde o rzn spltan kablky ze starho potae, co mly na koncch konektory do desky. Pijma, a tedy na tu instalan krabici, patrn opravdu postavte z toho, co doma najdete. Poznmka: vyuijte dr, co u v krabici jsou, dal vyvrtejte o 3 mm (na zdky asi 8,5 mm) nejlpe vrtky do deva, co vypadaj jako vykruovky, a pomalmi otkami - vrtky do eleza se mohou zakousnout! Ppadn dal podrobnosti najdete na mm krysm webu www.krysatec-labs.benghi.org Sluchtka mete pout jak 4 kW, tak krystalov nebo i ARF200! A jet nco: mete zkusit vstup (i signl ze ,sekundru transformtoru, pokud msto tlumivky pouijete nf transformtor) prohnat potaem: nap. programem Dream pro DRM rdio. Pokud mte siln signl stanice, kter vysl DRM, patrn to ,pojede! Krom toho pochopiteln mete vyzkouet ,softy na nf filtry od JE3HHT (CW, noise, SSB), filtry v ,softu Dream a dal! To by se zvlt hodilo, pokud si pijma postavte pro KV psma. Zvrem vm peji hodn tst pi stavb a loven stanic! krysatec@inmail.cz www.krysatec-labs.benghi.org -jserch radiopijma, vyrbnch po vlce (do roku 1960) v Nmecku. Pekvap tam vyuit RV12P2000 nejen v regulrnm osazen pijma vyrbnch hned po vlce, ale tak moduly osazen tmito elektronkami k nhrad elektronek ady U11. T lep pijy mae, vyrbn v 50. letech, jako by designem z oka vypadly naim pijmam fy TESLA, vyrbnm dov o 10 let pozdji. QX

ZAJMAVOSTI
V Moskv a jejm okol je mon v dobr kvalit zachytit celkem 16 loklnch vysla na rozsahu stednch a dlouhch vln, nkter z nich penej zahranin vysln v rutin i v anglitin, nmin i francouztin - jako jsou Hlas Ameriky, BBC, Nmeck vlna, Radio France International ap. Jeden z vysla je zamen na vysln crkevnch kes anskch

4/2008

43

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Nov program pro vcekanlov dekdovn telegrafie

Kdo pouv novj rychl pota s OS WIN98 a XP , me si vyzkouet nov - a zatm pravdpodobn nejdokonalej program k dekdovn telegrafnch signl. Pokud rychlost procesoru bude vy jak 3 GHz, je schopen paraleln dekdovat a 700 signl prakticky v cel i pslunho telegrafnho psma! Pro signl oezan filtrem a odebran z nf vstupu pijmae vak sta i star PC s taktem 300 MHz. Sm autor, VE3NEA popisuje program jako panoramatick mnohakanlov dekodr a analyztor. Dky pouitmu dekdovacmu algoritmu z oblasti statistickch metod me simultnn dekdovat vechny signly z propustnho psma mf, a to a do rychlosti kolem 225 zn/min. Vyaduje to ovem i kvalitn zvukovou kartu, kter je schopna zpracovat mf kmitoty, kter se dnes vyuvaj pro dal zpracovn pomoc DSP . Na obr. 1 vidme zkladn obrazovku po instalaci programu. Program, kter si sthneme z internetu, je tzv. trial verze, kterou je mon vyuvat k odzkouen po dobu 30 dn od instalace a po tuto dobu je pln funkn. Vyuit programu je mnohostrann. Meme s jeho pomoc zskat okamit pehled o stanicch pracujcch na tom kterm psmu. Je ovem mon jej tak propojit prostednictvm CAT konektoru s transceiverem a ten pak pela ovat na danou stanici pouhm kliknutm myi na vybranou zobrazenou volac znaku - ty se objevuj postupn na kmitotov ose vdy, kdy program njakou vyslanou znaku dekduje, nebo peladit TRX do jin sti psma atp. Tzv. vodopd znzorujc vizuln pijman signly, kter znme nap. z programu MixW a podobnch, zde b vodorovn. Jak vypad obrazovka a dekdovn pi provozu nap. bhem ARRL contestu na 7 MHz, vidte na obr. 2. Je nesporn, e cvien ucho dobrho opertora ani tento, ani podobn programy, kter jsou ji dnes k dispozici nebo se asem objev, dn potaov program nenahrad. Ovem zatenkovi umon celkem spolehliv navazovat spojen nejen pi normlnm provozu, ale i v zvodech nebo pi pile-upu na DX stanici. Doufejme jen, e uivatele to pak povzbud k intenzivnjmu ncviku morse znaek sluchem a e neustrnou jen u klikn my podobn jako u md PSK, RTTY, MFSK a dalch. Urit proke dobrou slubu tm, co nemaj zazen se dvma nezvislmi pijmai zobrazenm volajcch stanic a sledovnm postupu, komu dan stanice odpovd. Program najdete pod nzvem CW Skimmer ve verzi 1.0
Obr. 2. Zobrazen seku 10 kHz v psmu 7 MHz bhem ARRL contestu

Obr. 1. Zkladn obrazovka po instalaci programu

(a mimo nj i adu dalch) na webu www.dxatlas.com v zatku t.r. to byla druh ikona v levm sloupci pro vbr. Zjemce o zakoupen trvale funkn verze si mus pipravit 75 USD. Pro bnho uivatele sta jako pijma transceiver s filtrem pi pjmu pepnutm na AM nebo SSB (pokud takto dovol vyslat telegrafii), zobraz se tak alespo dn v okol nastavenho kmitotu. Pro zobrazen celho segmentu (nebo vt sti) telegrafnho psma lze pout nap. pijma SoftRock, kter m vstup pepnateln mezi 48-96-192 kHz; pak ji zle jen na schopnosti zvukov karty v PC, jak si s tmito kmitoty porad. QX

44

4/2008

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Pedpov podmnek en KV na kvten

Ing. Frantiek Janda, OK1HH

rove slunen aktivity sice celkov zstv na rovni minima cyklu, vjimen se ale me vyskytnout i erupce stedn mohutnosti - dokonce i ve skupin skvrn, jej magnetick konfigurace monost takovho jevu nenaznauje, co se stalo 25. 3. okolo 18.56 UTC na jihovchod slunenho disku. Zmny rychlosti slunenho vtru a pedevm jimi modulovan rove geomagnetick aktivity nyn zvis tm bez vjimky na jevech na okrajch koronlnch dr, kter maj obvykle dlouhou dobu ivota (i pes 10 otoek Slunce), a proto lze poruchy pomrn spolehliv pedpovdat. Zejmna je-li v sousedstv jen trochu aktivnj skupina skvrn kter se i nadle vyskytuj jen poble slunenho rovnku a tedy jak svou polohou, tak i magnetickou orientac pat jet do starho 23. cyklu. Pedpovdi dalho prbhu se bez vjimky shoduj v tom, e se nachzme pobl minima a odhady potku oekvanho rstu se vzjemn li v du msc. Vyhlazen slo skvrn se bude v kvtnu pohybovat kolem nsledujcch hodnot: R = 4,8 (resp. v konfidennm intervalu 0 17) podle SWPC, kolem R = 5,5 podle IPS, nebo kolem R = 2 s pouitm klasick metody, i R = 12 podle metody kombinovan, jak sdluj ze SIDC. Pro nai pedpov ve

pouitelnch krtkovlnnch kmitot v kvtnu opt pouijeme slo skvrn R = 4 (resp. slunen tok SF = 67). Blc se lto v ionosfe severn polokoule se nm sice pipomn stle astji, pesto ale kvten jet pat mezi msce pomrn pzniv. Nejvy pouiteln kmitoty budou ni, ne byly potkem jara, a pravideln vskyty signl DX na kratch psmech KV skon. Del doba osvitu Sluncem a rostouc aktivita sporadick vrstvy E nm to ale vynahrad astjm otevenm a lepmi signly v psmech uprosted krtkovlnnho spektra, zejmna tedy 20 a 30 metr. Do znan mry pravideln vskyty sporadick vrstvy E budeme moci pozorovat zejmna po 20. kvtnu, a tak se budeme moci pesvdit, e jsou majky v desetimetrovm psmu (28,175 28,3 MHz) nadle aktivn. Del ne shortskipov spojen budou ovem na destce mon jen do jinch smr. Obvykl pedpovdn grafy s prmrnmi hodnotami pro kvten nalezneme na http://ok1hh.sweb.cz/May08/. V pehledu pokraujme popisem vvoje po kladnch fzch poruch uprosted nora, pi nich se kritick kmitoty f0F2 ve stednch kch pohybovaly okolo 6 MHz a vjimen i pobl 7 MHz. I to pisplo (vedle velmi dobrch antn a opertorskho umn)

k spchu expedice VP6DX a jej dosaitelnosti z Evropy v lepch dnech v psmech do 21 MHz, ppadn i na 24 MHz. Dal vt porucha zaala kladnou fz 28. 2. a zporn fze byla nejhlub 2. 3. Nsledujc uklidnn pineslo zlepen ji od 4. 3., je vyvrcholilo a skonilo kladnou fz poruchy 8. 3. Na zlepen 13. 3. navzala kladn fze poruchy 14. 3. a hned 15. 3. nsledovalo zhoren. Nejvraznj zmnou v ionosfe byla snadno pedpovditeln i sprvn pedpovzen rekurentn porucha, kter zaala vraznou kladnou fz vvoje 26. 3. a pokraovala nemn vraznou fz zpornou 27. 28. 3. Vvoj v noru 2008 charakterizuj obvykl ady dennch index. Z dennch men slunenho toku (vkonovho toku slunenho umu na vlnov dlce 10,7 cm) v Pentictonu, B. C., mme tyto daje: 71, 72, 71, 71, 71, 72, 71, 71, 72, 73, 72, 72, 71, 71, 70, 70, 71, 71, 72, 71, 72, 72, 72, 71, 71, 71, 71, 70 a 70, v prmru 71,2 s.f.u. Geomagnetick observato ve Wingstu stanovila pro stejn obdob indexy Ak: 23, 21, 21, 12, 4, 8, 8, 10, 6, 23, 17, 17, 16, 16, 16, 12, 6, 17, 14, 6, 8, 3, 7, 6, 2, 4, 13, 26 a 36, v prmru 13,0. Prmr sla skvrn za nor byl R = 2,1 (tj. slunen disk byl vtinou beze skvrn) a s jeho pomoc dostaneme posledn znm vyhlazen prmr za srpen 2007: R12 = 6,1.
Obr. 1. Velmi ilustrativnm zpsobem je zobrazena souvislost mezi dennm chodem aktivity geomagnetickho pole a v kritickch kmitot f0F2 (vetn souvislost s dalmi menmi) na webovch strnkch Space Weather Monitor na http://www. ionosonde.iap-kborn.de/actuell.htm. Obrzek znzoruje kladnou fzi vvoje poruchy 26. 3., nsledovanou zpornou fz 27. 28. 3. a zotavenm od 29. 3.

4/2008

45

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Obr. 1. Vlevo: Ostrov Glorioso Obr. 2. Vpravo: Ostrov Marion

Expedice Glorioso FR/G 2008

Po nkolika letech odkladu se opt rsuje v blzk dob nvtva vzcnho ostrova Glorioso v Indickm ocen. Je to vlastn souostrov, kter tvo nkolik ostrov. Jejich geografick poloha je 11 32 jin ky a 47 20 vchodn dlky. Nachz se v severnm vbku Mozambickho prlivu v Indickm ocen. Nejvt z nich Grande Glorieuse o prmru asi 3 km s nejvt vkou asi 12 metr nad moskou hladinou je jedin stle osdlen s letitm. Druh, men Ile du Lys m v prmru asi 600 m s poutnm povrchem. Ostatn 2 jsou vlastn nepstupn skaln tesy. Souostrov je pod sprvou francouzskho Ministerstva pro zmosk zem trvale od roku 1930. Na ostrov je dislokovan mal vojensk posdka, obsluha meteostanice a obasn vdet pracovnci. Vstup na ostrov pro turistick vpravy nen povolen, takov povolen dostanou mimodn jen vojci francouzsk armdy nebo lenov vdeckch tm. Povolen k nvtv a radioamatrskmu vysln nyn zskali Pascal, F5PTM, Fredy, F5IRO, Stephane, F6KIN, David, F8CRS, Yves-Michel, F5PRU, a pravdpodobn jet dal ti opertoi. Plnuj, e budou mt 3-4 vyslac stanovit. Maj mt dobr vybaven jak vyslac technikou, tak tak antnami na vechna KV psma. Chtj pracovat vemi druhy provoz - CW, SSB a digitlnmi mdy. Znaka bude oznmena tsn ped zatkem expedice, kter se m uskutenit v prv polovin msce kvtna. Tentokrte uji uj, e se vprava opravdu uskuten. Jet stle hledaj dal sponzory, se ktermi jedn Didier,

F5OGL. Tak QSL informace bude znma a pozdji. Meme se tedy tit, e se tentokrte ve poda dothnout a do zdrnho konce a budeme moci navzat spojen s tmto velice danm zemm do diplomu DXCC.

Marion Island ZS8T 2008

Zatkem kvtna tohoto roku bude opt aktivovn ostrov Marion (IOTA AF021(lec hluboko v subantarktick zn jihozpadnho Indickho ocenu. Jeho geografick poloha je: 46 52 34 jin ky a 37 51 32 vchodn dlky. Je nejvt ze skupiny ostrov Prince Edwards. Je vzdlen asi 1770 km jihovchodn od jihoafrickho pstavu Port Elizabeth. Je vulkanickho pvodu a jeho plocha je asi 290 km2. Obvod ostrova je dlouh pes 72 km. Nejvy hora ostrova State President Peak je 1230 m vysok a jej vrchol je neustle pokryt snhem a ledovcem. Ostatn povrch je velice lenit, vtinou pokryt mechy, liejnky a kapradinami. Velk st je bainat, zcela beze strom. Pln slunen svit je na ostrov velkou vzcnost a jen omezen bhem krtk letn periody. Vtinou je zcela zahalen mlhou a vanou zde velice siln vtry, kter sem zasahuj z blzk Antarktidy. Od roku 1947 je anektovn Jihoafrickou republikou. Byla zde zzena velk meteorologick stanice, kter je neustle obydlen. Pozdji zde bylo vybudovno velk vdeck vzkumn stedisko, tak v nm se stle stdaj vdy po njak dob tmy specialist. Prv s jednou takovou vpravou zde bude dlouhodob psobit Petrus, ZS6GCM, kter se ped nedvnem vrtil z ostrova Bouvet, odkud vyslal pod znakou 3Y0E. Opt

Obr. 3. Logo stanice ZS8T

zde bude psobit jako lka novho stdajcho tmu na ostrov. V dob svho volna chce opt aktivovat tento opravdu vzcn ostrov pro DXCC. Tentokrte bude mt dokonalej vybaven a snad i vce asu a znalost v navazovn spojen. Bude pouvat transceiver Icom IC-7000 a k nmu PA Ameritron AL 80B. Tak spiderbeam pro psma 20 a 10 metr a vertikl SteppIR III pro 80 a 10 metr. Chce pracovat na psmech 80 a 10 m vemi druhy provozu vetn digi, RTTY a PSK. Jeho znaka bude ZS8T a urit o ni bude nepedstaviteln zjem, nebo tento ostrov je v prvn dvactce zem, kter jsou nejvce dan radioamatrskou veejnost celho svta. Bhem jeho provozu by ml bt na internetu on-line log, kde bude mon si zkontrolovat spojen s nm. QSL bude opt vyizovat LZ1HI, kter mu ji vyizuje QSL pro 3Y0E. Posl je snad spolehliv i pes bureau. Dal podrobnosti je mon zskat na webov strnce http://zs8t.net OK2JS

Radioamatrsk a CB setkn v Kladn

v roce 2008: 17. 5., 21. 6., 13. 9., 11. 10., 15. 11., a 13. 12. vdy od 13.00 v restauraci U Dvok v ulici Cyrila Boudy v Kladn. Silva, <OK1CEP@seznam.cz>

46

4/2008

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Vyslme na radioamatrskch psmech LVIII

Elektronick potvrzovn navzanch spojen
(Pokraovn) vm program nabz zdarma (ty jsou oznaeny mimo nzvu i slvkem FREE), nebo si piplatte na nkter dra z nabzench vzor, ppadn s poplatkem mete zaslat vlastn nvrh. Data o spojench s protistanicemi pak budou vdy uvedena na pslunm typu vybranho QSL. Zvolte si umstn a barvu volac znaky na QSL, umstn adresy, barvu tisky a typ psma. Ve je dokonale instruktivn, a pokud se vm za as vzor QSL znelb, kdykoliv si mete zvolit jin. soubor meme do eQSL byra odeslat cel - potebn daje si pota ze zaslanch dat vybere sm. Kdo jet stle pouv denk LOGPLUS (lhostejno, ve kter verzi - ten export do ADIF formtu nem implementovn), me pout vynikajc program od OK2PAD, kter pevede denkov data do formtu ADIF s velkm komfortem (mete pmo vybrat pevod od - do zadanho data, nebo celho denku ap.) a autor tento program dv radioamatrm k dispozici zdarma. Program si mete sthnout z internetovch strnek OK1RR, nebo vm jej mohu poslat jako plohu e-mailu i potou, pokud zalete disketu a frankovanou zpten oblku. Vlastn odesln dat (kter mme pipravena jako soubor) se provede vbrem z menu na zkladn strnce Upload ADIF nebo Upload ADIF Log File. Na dal strnce, kter se objev, jsou opt jednak pokyny, jednak oknko pipraven k zpisu nzvu souboru s daty, kter chcete zaslat dejme tomu A:ADIF.ADI. Po jeho zadn se data automaticky odelou na server eQSL, kter je ji dle zpracuje a za njakou dobu vm oznm, kolik daj o jednotlivch spojench bylo uloeno. Nkter stanice tam ukldaj i data velmi star, ale osobn se domnvm, e m smysl zat nejdve od roku 1998 a z dvjch zadvat jen takov spojen, za kter jste neodeslali paprov QSL. Cel procedura odesln a potvrzen dejme tomu 10 000 spojen trv asi 5 minut, pi mn spojench (1000 ap.) je to otzka dvou-t minut. (Pokraovn) QX

Autorizace
Po registrovn provedete autorizaci takto: v pravm sloupci vedle kulatho symbolu autorizace (Authenticity Guaranted) kliknete na podtren oznmen Get this certificate now! a objev se nov strnka, na kter provdte autorizaci. Nejlpe je odeslat e-mail s oskenovanou kopi vlastn licence. Jsou ovem jet dal monosti - zaslat kopii licence potou nebo zskat potvrzen t ji autorizovanch len, e jste OK e-mailem na pslunm formuli. Text na zvolench strnkch vs celou touto procedurou usmruje, zasln oskenovan licence je nejjednodu. Autorizovan stanice se pak po zasln njak finann stky mohou stt leny vy kategorie - bronzovmi nebo stbrnmi i dokonce zlatmi leny a mohou v rmci EQSL byra zskvat diplomy atp. Ale to ji nen nutn a pro zkladn mylenku vyuvn tto sluby podstatn - postupem asu na tyto monosti pijdete sami.

Uloen vlastnch daj o spojench

Aby vae protistanice mohly mt radost z QSL, kter jim doly, podobn jako ji (doufm) mte vy, je teba njakm zpsobem daje o vlastnch spojench do programu vloit. Je mon zadvat kad spojen individuln, ale to by byla prce nesmrn zdlouhav. Mete tak odsouhlasit, e pro vs dochzejc daje o spojench odpovdaj skutenosti, co je ale rovn zdlouhav. Ke vemu jsou vytvoeny v programu eQSL byra pslun formule. D se ovem pedpokldat, e kdo bude slueb eQSL byra (a tud potae) vyuvat, provd i zpis obyejnch spojen do nkterho z potaovch denk. V tom ppad je nejjednodu pravideln (dejme tomu kad tvrtrok ap.) ukldat data o vech spojench, kter jsme v danm asovm seku navzali, do eQSL byra hromadn. Vtina denk ji m softwarov zajitn export svch dat ve formtu ADIF do njakho souboru a takovto

Vbr vlastnho QSL lstku

Dle si vyberete vzor svho QSL lstku. Na zkladn strnce, kde se provd vbr, odklepnete My eQSL Design. Mete to udlat bu na lit vbru nahoe, nebo ve vbru na stednch sloupcch. Opt je zde nkolik monost. QSL jsou jednostrann a bu si zvolte z ady vzor, kter

Ze zahraninch radioamatrskch asopis

Amateur Radio Magazine (australsk) 12/07 [INT]: Spojen se vemi USA oblastmi pro USA-CA. ARRL handbook. VK6HU odmnn o JOTA vkendu. Expedice na ostrov Willis. Jednoduch superhet pro 160 m. 160 m PA s MOSFET. Telegrafn transceiver pro 160 m s QSK. 23 cm transvertor a kmitotov nvrh. Radio (rusk) 1/08 [INT]: 60 let od objevu tranzistoru (dokonen). Schmata DC/DC mni ve videokamerch, diagnostika poruch. Blok napjen nf zesilovae (pokraovn). Co novho na rozhlasovch psmech. Mrn nf genertor s analogovm miem kmitotu. Zvten monost kalkultoru Citizen SRP-325G. Optick disky a prce s chybami. Aktivn pevodnk pro dynamick mikrofon. Napjec blok a kilovoltmetr. Dobjen bateri fotoapart. Pstroje k provrce vysokonap ovch tranzistor. Laserov projektor s elektronickm zenm. Hlsi dolej vodu. FET tranzistory KP508A. Hleda kov s rukovm indiktorem a dal nmty pro zatenky. prava transceiveru UA1FA. FM pijma pro decimetrov vlny. Vf voltmetr se Schottky diodou. Jednoduch FM vysla. JPK

Silent key OK2BVI

Dne 13. bezna 2008 zemel Karel Brantl, OK2BVI, z Novho Msta na Morav. Byl vedoucm opertorem OK2KQO a velmi obtavm organiztorem rznch sout radioamatr. adu let se vznamn podlel na technickm zaji ovn trninkovch soustedn eskoslovenskch reprezentant ve vceboji radiotelegrafist. Doil se vku 73 let. Vzpomnejme na nj v dobrm. Karel Paourek, OK2BEW

4/2008

47

SEZNAM INZERENT

Seznam inzerent AR4/2008

Blue Parther . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .IV. strana oblky DEXON . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15 FLAJZAR - stavebnice a moduly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5 JABLOTRON - elektrick zabezpeen objekt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .13 KONEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5 Prodance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .II. strana oblky

Radioamatrsk diplom k blcmu se mistrovstv Evropy ve fotbale

Ve dnech 7. a 29. ervna 2008 se bude konat v Rakousku a vcarsku mistrovstv Evropy ve fotbale za asti reprezentanho tmu esk republiky. Rakousk (VSV) a vcarsk (USKA) radioamatrsk organizace vydvaj pi tto pleitosti radioamatrsk diplom, jeho podmnky jsou nsledujc: Od 24. dubna 2008 do 30. ervna 2008 budou z Rakouska a vcarska vyslat speciln stanice s volacmi znakami OE2008AAA - ZZZ a HB2008AA - ZZ. Diplom bude vydvn ve tech tdch: bronzov (za 10 QSO se specilnmi stanicemi, z toho 5x OE a 5x HB), stbrn (7x OE a 7x HB = 14 QSO) a zlat (10x OE a 10x HB = 20 QSO). S jednou speciln stanic je mono navzat pro tento diplom pouze jedno platn spojen na jednom psmu. Plat spojen ve vech radioamatrskch psmech vemi druhy provozu. Psemn (paprov) dosti o diplom se zaslaj nejpozdji do 31. 12. 2008 na adresu: Richard Kritzer, Aich 4, A-9800 Spittal/Drau, Austria, e-mailem se dosti zaslaj na adresu: oe8rzs@oevsv.at Diplom je formtu A4 a jeho cena je 10 . Formul dosti a dal podrobnosti najdete na: www.oevsv.at nebo www.uska.ch (Je hezk vynaloit sil a zskat takovou trofej z fotbalovho mistrovstv. Jenome riskujeme, e v ns bude vyvolvat jet po letech smutn vzpomnky, jako diplom z mistrovstv svta ve fotbale v Nmecku 2006 - viz obr. vpravo nahoe.) OK1HYN

Radioamatrsk setkn Kozkov se kon v sobotu 10. kvtna 2008.

(Kopec Kozkov, 774 m n. m., s rozhlednou a restaurac je v okrese Semily, loktor JO70PO - viz dekoran zbr z QSL-lstku Hanky Klp ov, OK1ALK.)

48

4/2008