Ar7 2008

OBSAH
Amatrsk radio
Vydavatel: AMARO spol. s r.o. Adresa vydavatele: Zborovsk 27, 150 00 Praha 5, tel.: 257 317 314 zenm redakce poven: Alan Kraus Adresa redakce: Zborovsk 27, 150 00 Praha 5 tel.(zzn.): 412 333 765 E-mail: redakce@stavebnice.net Ron vychz 12 sel, cena vtisku 46 K. Roziuje PNS a.s. a soukrom distributoi. Pedplatn v R zaji uje Amaro spol. s r. o. -Michaela Hrdlikov, Hana Merglov (Zborovsk 27, 150 00 Praha 5, tel./fax: 257 317 313, 257 317 312). Distribuci pro pedplatitele provd v zastoupen vydavatele spolenost Mediaservis s. r. o., Zkaznick Centrum, Kounicova 2 b, 659 51 Brno. Pjem objednvek tel.: 541 233 232, fax: 541 616 160, e-mail: zakaznickecentrum@mediaservis.cz, pjem reklamac: 800 800 890. Smluvn vztah mezi vydavatelem a pedplatitelem se d Veobecnmi obchodnmi podmnkami pro pedplatitele. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., ustekova 10, P O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3, . tel.: 67 20 19 21-22 - asopisy, tel.: 67 20 19 31-32 - pedplatn, tel.: 67 20 19 52-53 - prodejna, fax.: 67 20 19 31-32. E-mail: casopisy@press.sk, knihy@press.sk, predplatne@press.sk, Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6285/97 ze dne 3. 9. 1997) Inzerci v R pijm vydavatel, Zborovsk 27, 150 00 Praha 5, tel./fax: 257 317 314. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax: 02/44 45 06 93. Za pvodnost pspvku odpovd autor. Otisk povolen jen s uvedenm pvodu. Za obsah inzertu odpovd inzerent. Redakce si vyhrazuje prvo neuveejnit inzert, jeho obsah by mohl pokodit povst asopisu. Nevydan rukopisy autorm nevracme. Prvn nrok na odkodnn v ppad zmn, chyb nebo vynechn je vylouen. Veker prva vyhrazena. MK R E 3697 ISSN 0322-9572, .j. 46 043 AMARO spol. s r. o.
Tuto stavebnici najdete na stran 30
Obsah
Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Novinky ve svt ICQ a spol. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Jednoduch dven alarm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 asova pro CD pehrva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Jednoduch symetrick mikrofonn pedzesilova . . . . . . . . . . 6 Nakopnte vkon svho potae . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Digitln hrac kostka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Kdov zmek s procesorem PIC. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Tester h21e pro vkonov tranzistory NPN. . . . . . . . . . . . . . . 12 Ppravek pro men induknost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Termostat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 zen peerpvacho erpadla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Svtlocitliv spna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Dlkov vypna spotebn elektroniky . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 SVTLA A ZVUK High End sluchtkov zesilova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 PA1310 - jakostn nf zesilova 300 W . . . . . . . . . . . . . . . . 30 HDTV Sony odpl prodej film na PlayStation 3 u v lt. . . . . . . 36 Sapphire pedvd QuadHD LCD televizi, 3D displej . . . . . . . 37 Kapitoly z djin vpoetn techniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Sbratelsk burza v Mellendorfu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Kombinovan penosn FM antna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 Impedance a pizpsoben antn pro vysln . . . . . . . . . . . . 41 Kuchaka pro prci s GaAs FETy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Holick setkn vol, sprvn ham mu neodol . . . . . . . . . . 44 Pozvn k asti na WAE maratonu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Ze zahraninch radioamatrskch asopis . . . . . . . . . . . . 45 en vln v atmosfe a radarov meteorologie . . . . . . . . . . 45 Pedpov podmnek en KV na srpen. . . . . . . . . . . . . . . . 46 Vyslme na radioamatrskch psmech LXI . . . . . . . . . . . . . 47 Bezdrtov mikrofony - vyuit a problmy . . . . . . . . . . . . . . 48 Seznam inzerent . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48
7/2008
ZAJMAVOSTI
Novinky ve svt ICQ a spol.

Popularita rychl komunikace po internetu pomoc st ICQ, Skype a dalch rozhodn nekles, ba prv naopak. Objevuj se stle nov a vylepen aplikace pro pohodlnj a propracovanj monosti psan i (video) telefonovn po internetu. Vedle bohatho funknho vybaven je jejich vhodou pro uivatele i dostupnost zdarma. Podvejme se tedy, jak se aplikace pro rychlou komunikaci po internetu (instant messaging) vyvjej.
Windows Live Messenger

Komunikan program z balku Windows Live aplikac je nslednkem MSN Messengeru, standardn sousti instalace Windows. Windows Live Messenger nabz vechny typy komunikace (text, hlas, video), sdlen soubor a fotografi, konferenn hovory a dal zajmav funkce. Nabz se tak propojen s e-mailovou schrnkou na serveru Hotmail a komunikace v sti Yahoo!.
Jabber a SIP Tento nedostatek e . verze QIP Infium, kter je v pokroil fzi vvoje dostupn ke staen. QIP umouje pouze textovou komunikaci, co ovem bohat vyvauje svoj rychlost, snadnou ovladatelnost a nenronost na systmov zdroje potae.
ICQ
Nememe zat jinak ne klasikou - aplikac ICQ. Aktuln verze Atlas ICQ je opt upravena na mru eskm uivatelm, obsahuje tedy - krom kompletnho pekladu do etiny - zasln SMS do st vech eskch opertor nebo propojen s e-mailovou schrnkou na Atlasu. V aktuln verzi najdete pepracovan uivatelsk rozhran (v pro ICQ u tradinm stylu omalovnek), vylepen telefonovn po internetu (samozejm vetn penosu obrazu z webov kamery), slouen oken s konverzacemi do jednoho a jeho zloek, vylepen vyhledvn v seznamu kontakt a historii konverzac, animovan smajlky nebo konverzaci vce uivatel. To, co nadle zstv, je ji zmnn "omalovnkov" uivatelsk rozhran, vysok nronost na systmov zdroje a chybjc podpora dalch st a protokol.
Skype
Znan oblben s Skype dozn velk zmny v chystan nov verzi klientsk aplikace. Beta verze klienta Skype 4 obsahuje pepracovan uivatelsk rozhran, kter slibuje vy pehlednost a uivatelskou pvtivost. Videohovory pjdou nov spojit jedinm kliknutm, probhajc konverzace se u nebudou zobrazovat ve zvltnch oknech a pipraveno je jet mnoho dalch novinek a vylepen. Samozejm nechyb ani populrn funkce voln na pevn telefonn linky vude po svt, penos soubor atd.
Trillian
Aktuln verze multiprotokolovho klienta Trillian pin spe jen drobn vylepen. Tento klient komunikuje v stch ICQ, Yahoo!, MSN a dalch, krom textov komunikace zvldne i telefonovn po internetu mezi klienty a posln SMS zprv do st O2. Monosti klienta je mon podstatn rozit pomoc plug-in modul, a nabz se rovn i placen verze Trillian Pro s penosem obrazu z webkamer. Pokraovn na stran 9
QIP Infium
Pvodem ruskmu klientovi QIP pro s ICQ byla vdy vytna pedevm chybjc podpora protokolu
7/2008
ZAPOJEN PRO ZATENKY
Jednoduch dven alarm

K nejjednodum zabezpeovacm systmm pat ochrana vstupnch dve, neboli signalizace jejich oteven. Ta je nejastji eena magnetickm kontaktem. Na rm dve se umst magnetick kontakt a na dvee proti kontaktu magnet. Ten pi zavench dvech udruje kontakt sepnut. Pi jejich oteven se rozpoj kontakty a aktivuje se alarm. Uveden zapojen ale vyuv princip IR (infraervenho) zen. IR dioda emituje svtlo, kter se odr od malho zrctka (napklad kousek alobalu), pipevnnho na dvech. Odraen svtlo je pak snmno fototranzistorem. Zapojen lze samozejm vyut i jinm zpsobem, ne jako dven alarm.
Popis
Schma zapojen alarmu je na obr. 1. IR LED LD1 je napjena pes omezovac odpor R1. Odraen svtlo snm fototranzistor T3. Pokud je zrctko proti LED a fototranzistoru, je tranzistor oteven a jeho kolektorov napt je blzk nule. Bze tranzistoru T4 je tedy na nzkm napt a tranzistor nevede. Pokud se otevou dvee, odraen svtlo pestane dopadat na fototranzistor, jeho odpor se vrazn zv, m stoupne napt na jeho kolektoru. Pes odpor R3 se oteve tranzistor T4. V jeho emitoru je pes odpor R5 a Zenerovu diodu D2 pipojen melodick genertor UM3561 IC1. Zkratovac propojkou JP1 volme nkter z pednastavench tn. Na vstupu IC1 je dvoutranzistorov zesilova s tranzistory T1 a T2. V je-
Obr. 1. Schma zapojen alarmu
jich kolektorech je konektorem K2 pipojena sirna nebo miniaturn reproduktor. Obvod je napjen z destikov baterie 9 V, pipojen konektorem K1. Napjec napt je stabilizovno obvodem 7805 IC2.
Zvr
Popsan zapojen lze vyut nejen jako dven alarm, ale pokud umstme LED a fototranzistor proti sob, me obvod reagovat napklad na peruen svtelnho paprsku.
Stavba
Jednoduch dven alarm je zhotoven na jednostrann desce s plonmi spoji o rozmrech 33 x 34 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 3. Obvod je velmi jednoduch, nem dn nastavovac prvky a pi peliv prci by ml fungovat na prvn pokus. Obvod UM3561 generuje ti zkladn tny - hasii, policie a zchrann sluba.
Seznam soustek A991709

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 k R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 k R5-7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k R8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k C1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF C2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/25 V IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . UM3561 IC2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7805 T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548 T2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC639 T3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2N5777 T4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC549 D1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZD3V1 LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED5
Obr. 2. Rozloen soustek na desce dvenho alarmu
Obr. 3. Obrazec desky spoj dvenho alarmu
JP1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JUMP3 K1-2. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT
7/2008
NF TECHNIKA
asova pro CD pehrva

ada hudebnch fand je zvykl si ped spanm pustit muziku z CD nebo MP3 pehrvae. Pokud bhem poslechu usneme, obvykle ns po ase hudba probud. Nsledujc obvod se automaticky aktivuje po zhasnut svtla v mstnosti (napklad non lampiky) a po pedem nastaven dob pehrva vypne. Rno po rozednn, nebo kdy rozsvtme, se opt automaticky zapne.
Popis
Schma asovae je na obr. 1. Obvod je napjen ze st pes transformtor TR1. Sekundrn napt je usmrnno diodovm mstkem D1 a filtrovno kondenztorem C1. Ptomnost napjecho napt je signalizovna LED LD1. Fotoodpor R2 snm osvtlen mstnosti. Pokud je jeho intenzita dostaten, je jeho odpor mal a tranzistor T1 vede. Na jeho kolektoru je saturan napt, kter nesta otevt tranzistor T2. Na kolektoru T2 je proto prakticky napjec napt, take vstup RESET IC1 je na vysok rovni. asova obvodu iC1 tedy neb. Pokud nyn zhasneme, odpor fotoodporu R2 vrazn stoupne a T2 se stane nevodivm. Jeho kolektorov napt tak stoupne a pes LED LD2 se oteve tranzistor T2. Napt na jeho kolektoru klesne a odblokuje se tak ta obvodu IC1. e je ta v provozu je indikovno bliknm LED LD3, pipojen na vstup Q4 IC1. Pokud se stane aktivn vstup Q13 tae, LED LD5 upozornn na blc se vypnut pehrvae. Pokud jet nechceme pehrvn ukonit, sta stisknout tlatko S1, obvod IC1 se vynuluje a tn probh opt od zatku. S uvedenmi hodnotami soustek je doba vypnut asi 45 minut. Pokud tn pokrauje, aktivuje se vstup Q14. Vysok rove jednak pes diodu D4 zablokuje intern osciltor a tn se zastav, a souasn pes dvojici tranzistor T3 a T4 sepne rel RE1. V tomto ppad rozpnacm kontaktem perume napjen pehrvae. Kontakty rel RE1 jsou dostaten dimenzovny i pro pipojen s ovho pvodu. Sepnut rel (tedy odpojen pehrvae) je indikovno LED LD4.
Obr. 1. Schma zapojen asovae
7/2008
NF TECHNIKA
Stavba
asova je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 44 x 90 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3, ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Obvod neobsahuje dn nastavovac prvky, take pi peliv prci by ml fungovat na prvn pokus. Doba sepnut je asi 45 minut, pokud potebujeme jin as, upravme hodnoty odporu R9 nebo kondenztoru C2.
Zvr
Obr. 2. Rozloen soustek na desce asovae
asova se aktivuje (ppadn deaktivuje) zhasnutm okolnho svtla. Vyut lze tedy vude tam, kde potebujeme po zhasnut po uritou dobu ponechat njak zazen v chodu.

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k R10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 M R11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 R12 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 680 R2. . . . . . . . . . . . . . . . . FOTOODPOR R3-4, R7 . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180 R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 k R8, R13 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 820 R9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 680 k C1, C4 . . . . . . . . . . . . . . 1000 F/25 V C2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 F C3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/16 V IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CD4060 T1-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548 D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . B250C1500 D2, D4. . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 D3, D5. . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 LD1-5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/2 K2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/3 RE1 . . . . . . . . . . . . . . RELE-EMZPA92 S1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JUMP2 TR1. . . . . . . . . . . . . . . . . TR-BV202-1
Obr. 3. Obrazec desky spoj asovae (strana TOP)
Obr. 4. Obrazec desky spoj asovae (strana BOTTOM)
7/2008
NF TECHNIKA
Jednoduch symetrick mikrofonn pedzesilova
Obr. 1. Schma zapojen pedzesilovae
kolem mikrofonnch pedzesilova je zeslit relativn mal signl (typicky v du jednotek a destek mV) na bnou linkovou rove. Na mikrofonn zesilova jsou kladeny pomrn znan nroky. Obvykle je konstruovn jako symetrick, protoe prakticky vechny kvalitn mikrofony maj symetrick vstup. To je podmnno nzkou rovn signlu a penosem na del vzdlenost, asto v prosted se znanm ruenm. V ppad symetrickho veden se tak ruiv napt indukuje do obou signlovch vodi. Na vstupu zesilovae je ale souhlasn vstupn napt potlaeno, m se dle zpracovv pouze uiten signl a indukovan ruen je vrazn potlaeno.
Dalm problmem u mikrofonnch zesilova je vstupn um. Pomrn znan zeslen - mikrofonn zesilovae mvaj zisk a +60 dB, vyaduje pouit vstupnch obvod s minimlnm vlastnm umem. Dnes to ji nen takov problm, protoe existuj operan zesilovae s velmi dobrmi umovmi vlastnostmi. Existuj tak speciln obvody, uren prv jako symetrick mikrofonn zesilovae, ale jejich cena je ponkud vy - dov okolo sta korun. V nsledujc konstrukci je popsn jednoduch mikrofonn pedzesilova.
Popis
Schma zapojen pedzesilovae je na obr. 1. Jak je u profesionlnch zazen zvykem, vstupn konektor je typu XLR. Symetrick vstupn signl je oddlen dvojic kondenztor C1 a C2. Operan zesilova IC1A je zapojen jako neinvertujc. Druh signlov vstup (vvod 2 konektoru K1) je piveden na druh operan zesilova IC1B. Zisk pedzesilovae se nastavuje potenciometrem P1, zapojenm do obvodu zptn vazby mezi
operanmi zesilovai. S danmi hodnotami soustek m pedzesilova zisk piblin od 12 do 37 dB. Kondenztory na vstupech tvo horn propust na kmitotu asi 104 Hz. Pokud je poteba kmitotov rozsah rozit, meme kondenztory nahradit elektrolytickmi 4,7 nebo 10 F. Potenciometr P1 mus bt exponenciln. Pokud nen k dispozici, pouijte radji linern, ppadn logaritmick, ale zapojen obrcen. Citlivost se tak bude zvyovat otenm vlevo. Obvod je mon napjet naptm 9 a 15 V. Na mst IC1 lze pout i jakostnj operan zesilova, jeho cena se pak ale vyrovn cen specilnho mikrofonnho pedzesilovae, co ztrc na vznamu. NE5532 je pro vtinu aplikac zcela vyhovujc.
Stavba
Mikrofonn pedzesilova je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 38 x 50 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM)

R1-4, R6-7 . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 270 R8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100
Obr. 2. Rozloen soustek na desce pedzesilovae
C3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF C4-5 . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NE5532 K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XLR3F K2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . MLW10G P1 . . . . . . . . . . . . . . . . . P16M/10 k
C1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 nF
7/2008
NF TECHNIKA
je na obr. 4. Konektor XLR a potenciometr zisku jsou na okraji desky a umouj jej snadnou mont. Vstup i napjen jsou vyvedeny na konektor MLW10 K2.
Zvr
Popsan zesilova lze pout do ady vlastnch projekt, zabudovat do stvajcch zazen, jako jsou napklad koncov zesilovae apod. Symetrick mikrofonn pedzesilova s vhodou vyuijeme napklad pro zvukov karty osobnch pota.
Obr. 3. Obrazec desky spoj pedzesilovae (strana TOP)
Obr. 4. Obrazec desky spoj pedzesilovae (strana BOTTOM)
Nakopnte vkon svho potae. Pipravte jej na przdninovou "pabu"

K przdninovm radovnkm pat i hran potaovch her, sthn videozznam z vlet a poslech film a muziky, na kterou nebyl ve kolnm roce as. Pinme tipy na zlepen vkonu, monost a vlastnost stvajcho potae. Plnujete-li si o przdninch aktivn odpoinout u potae, mon jste zrovna zjistili, e mu dochz dech. Nen vak nutn poslat ho do kemkovho nebe, clenm vylepenm jeho nejslabho lnku vs teba jet me bavit cel lto. Pedem upozorujeme, e v textu uveden vylepen jsou platn pro potae star rok, maximln dva. Ptilet "elezo" je vhodn pro kancelskou innost, internet, pasivn multimedia a star hry, ale nov hern trhky si na nich ji nezahrajete ani po dlm vylepen. AM2+. Dky klesajcm cenm procesor je nyn mono za dostupnou cenu zskat opravdu vkonn procesory z ad Phenom X3 a Phenom X4. Akoli jsou ureny pedevm pro desky s patic AM2+, funkn budou i v deskch se star patic AM2. Pouze muste potat s tm, e nebude vyuit vechen jejich potencil, protoe patice AM2 nepodporuje nov standard HT3.0. Nicmn lep vkon dostanete a pozdji mete pikoupit i lep desku a vkonov se dostat opt dle. Ti jdra: procesor AMD Phenom X3 Tjdrov procesory AMD Phenom X3 nabz za solidn cenu kolem 3000 a 3500 K extrmn multimediln vkon v optimalizovanch aplikacch. Aktuln jde o procesor s vhodnm pomrem vkon/cena. tyi jdra: procesor AMD Phenom X4 Nov revize B3 odstranila mnoh nedostatky procesor Phenom, AMD navc snila cenu tyjdrovch model hodn nzko - ani nejdra z nich nepekrauje stku 5 000 K (vetn DPH). Pomr cena/vkon vak stle nen tak vhodn jako u X3. Mte-li v potai procesor Intel, s nejvt pravdpodobnost mte zkladn desku s patic Socket 775 (nkter Pentium 4, Pentium D, Core Duo, Core 2 Duo...). Mete tak vybrat z irok ady procesor, od dostupnch a po extrmn vkonn. Snadno petaktovateln dvoujdro: procesor Intel Core 2 Duo E7200 Za podobnou cenu jako ve uveden AMD Phenom X3 je na trhu dvoujdrov 45nm procesor Intel E7200. Ten vychz z vy ady E8xxx, m krom polovin velikosti vyrovnvac pamti pomalej FSB, nicmn ve vsledku je na stejn frekvenci jen zanedbateln pomalej ne ada E8xxx, avak za mnohem ni cenu. A co hre pot nejvce - disponuje skuten extrmnm taktovacm potencilem. Pomrem cena/vkon je velmi dobr. Brutln vkony tyjdra: procesor Intel Core 2 Quad Q9300 Intel pomalu omlazuje svou adu procesor Core o 45nm modely. Nicmn cel vc se dosti thne a s dostupnost 45nm procesor Intel, zejmna tyjdrovch model, to nen kdov jak. Navc ten nejlevnj dnes stoj hodn pes 5000 K a je jm model Q9300. Bohuel, vkonov se v 99,9 % aplikac neli od 65nm model na stejn frekvenci. Spoteba vak poklesla a s n i tepeln zahvn. Samozejm vzhledem k cen se o njakm dobrm pomru cena/vkon ned vbec hovoit. Ale kdo chce luxus a vkon, nem zkrtka nad m pemlet Core 2 Quad je sprvn volba. Vsledky test jasn ukazuj, e v bnch rozliench vcemn nezle na vkonu procesoru a dokonce se asto v nejvych rozliench procesor za 1500 korun zcela vyrovn procesorm jakkoliv dram i vce taktovanm. Vmna procesoru se tedy vyplat pedevm tehdy, pokud chcete zpracovvat videozznamy z digitlnch kamer.
Zven vkonu: mnme procesor

Mte-li ve stvajcm potai procesor AMD, velmi pravdpodobn mte zkladn desku s patic AM2 i
7/2008
SLICOV TECHNIKA
Digitln hrac kostka
Obr. 1. Schma zapojen hrac kostky
Hrac kostka se vyuv u irok ady her. Pokud pouvme klasick, nejastji devn nebo umlohmotn, me bt dky ppadnm nerovnostem nebo nevyven (pominu-li i njak ten vindlk) statistick rozloen vrh nestandardn. Elektronick kostka je proti tomu naprosto nestrann. ta pot stle od jedn do esti s konstantn periodou a kmitotem asi 2 kHz, co je lidskm okem nepostehnuteln. Okamik vypnut (tedy vrhu) tak nelze nijak ovlivnit ani odhadnout.
To je maximln korektn vi vem hrm.
Popis
Schma zapojen hrac kostky je na obr. 1. Zklad tvo binrn ta MOS4060 s integrovanm osciltorem. Jeho kmitoet je prv asi 2 kHz. ta se spout stisknutm tlatka START S1. Z vstup tae jsou pouity pouze ti nejni - Q4, Q5 a Q6. Z tchto t vstup se dvojic hradel IC2 a IC3 generuj znaky sloen celkem ze 7 LED. LED jsou na desce uspodny do klasickho obrazce kostky a pro jednotliv sla se rozsvcuj obvykle pouvan znaky. Pokud probhne vech 6 sel, zmn se v-
stup z "101" na "110". Dvojice diod D1 a D2 zmn rove na vstupu RESET a obvod se vynuluje. tn zan opt od zatku. Obvod je napjen z destikov baterie +9 V pipojen konektorem K1.
Stavba
Obvod digitln kostky je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 50 x 40 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Zapojen mimo t pouzder hradel a tae obsahuje pouze minimum externch soustek, proto by
Obr. 2. Rozloen soustek na desce hrac kostky
Obr. 3. Obrazec desky spoj hrac kostky (strana TOP)
Obr. 4. Obrazec desky spoj hrac kostky (strana BOTTOM)
7/2008
SLICOV TECHNIKA
Pokraovn ze strany 2
Google Talk
V pehledu nejdleitjch aplikac na komunikaci po internetu by urit neml chybt Google Talk. Aplikace nepat mezi funkn nejlpe vybaven, nabz se ale velmi ikovn propojen kontakt a komunikace s nimi s e-mailovou schrnkou na Gmailu. Podporovna je textov a hlasov komunikace.
Miranda IM
ada uivatel ned dopustit na multiprotokolovho open source klienta Miranda IM. S tmto klientem mete komunikovat ve vech bn pouvanch stch a po standardnch protokolech (ICQ, Jabber, MSN, Yahoo!, IRC atd.). Funkce nenronho a snadno ovladatelnho klienta lze rozit pomoc stovek plug-in nebo si rovnou sthnout nkter z pipravench, pln vybavench instalanch balk, kter jsou k nalezen na diskusnm fru o Mirand.
Pidgin
Multiprotokolov klient Pidgin pochz ze svta Linuxu a dve se jmenoval GAIM. Podporovny jsou st a protokoly ICQ, AIM, MSN, Yahoo!, IRC, Novell GroupWise Messenger, Lotus Sametime a mnoho dalch. K dispozici jsou standardn nstroje na sprvu seznamu kontakt, statusu uivatele a samozejm komunikaci s dalmi uivateli. Vrazn je pedevm podpora mn obvyklch protokol a st. Literatura: Radek Kube, www.technet.cz
Digsby
Klientsk aplikace Digsby nabz vedle podpory protokol a st ICQ, AIM, MSN, Yahoo!, Google Talk a Jabber i dal zajmav funkce. Jde pedevm o monost pipojit se prostednictvm Digsby ke komunikanm kanlm socilnch st Facebook, MySpace a Twitter a prostednictvm protokol POP3 a IMAP i k e-mailovm schrnkm na serverech Gmail, Hotmail, Yahoo! a dalm e-mailovm tm. K dispozici jsou bn funkce pro sprvu kontakt, (video)telefonovn, nastaven stavu uivatele, penos soubor, ukldn historie chatu, sjednocen kontakt ve vce stch a dal uiten drobnosti. stavbu ml zvldnout i zanajc elektronik. IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CD4060 IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CD4011 IC3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CD4001 C1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 pF D1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 LD1-7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED3 K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT S1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JUMP2

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 k R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 M R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k R5-11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 560
Zvr
Popsan kostka je finann nenron a lze ji realizovat i na univerzln desce s plonmi spoji. Obvod je vhodnm nmtem i pro zanajc elektroniky.
7/2008
SLICOV TECHNIKA
Kdov zmek s procesorem PIC
Obr. 1. Schma zapojen kdovho zmku
Kdov zmky maj celou adu pouit - od vstupnch dve budov pes zabezpeovac zazen, ochranu ped nepovolenm pouitm njakho zazen, jako rodiovsk zmek pi sledovn TV atd. Pro ovldn zmku je pouit mikroprocesor PIC 16F84
nebo 16F628. Zdrojov kd je k dispozici pro oba typy. Ovldn je soustedno do klvesov matice 3x 4 (standardn telefonn rozloen) a daje jsou zobrazeny na 16dkovm LCD displeji. Obvod je po strnce zapojen velmi jednoduch a obsahuje minimum externch soustek. K zajma-
vostem pat snmn klvesnice pouze tveic vodi, kdy se stisknut konkrtnho tlatka definuje podle vybjec doby pipojenho kondenztoru. Princip funguje naprosto spolehliv, jedinou podmnkou je dodren napjecho napt +5 V. Proto je pouit regultor 7805.
Obr. 2. Rozloen soustek na desce kdovho zmku
Obr. 3. Obrazec desky spoj kdovho zmku (strana TOP)
Obr. 4. Obrazec desky spoj kdovho zmku (strana BOTTOM)
10
7/2008
SLICOV TECHNIKA
Popis
Schma zapojen kdovho zmku je na obr. 1. Zklad tvo procesor IC1, obsluhujc jednak LCD displej IC2 a klvesnici s 12 tlatky. K procesoru je dle pipojen piezomni a samozejm spnan vstup, vyveden na konektor K3. Na klvesnici si meme vimnout, e jednotliv tlatka v ad pipnaj kondenztor 68 pF pes jeden, dva nebo ti odpory. Tm se samozejm mn doba vybjen, co je sledovno obslunm programem. Pi patnm zadn je na displeji "Invalid".

R1-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 k R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 560 C1-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 pF C5. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF
Stavba
Zmek je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 56 x 40 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Matice pepna je v doln sti desky, LCD displej se pipojuje u hornho okraje. Pepna S13 uruje funkci zmku - bu je po zadn sprvnho kdu trvale aktivn (sepnut), nebo se sepne pouze na dobu 4 sekund.
Zmna kdu Nejprve stisknte na 3-4 sekundy "*". Na displeji se objev "Chs Code". Dle se na displeji objev ">". Zadejte aktuln kd. Kdy je kd v podku, na displeji se objev "New Code".
IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PIC16F84 IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . LCD-14PIN IC3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7805 LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED5 P1. . . . . . . . . . . . . . . . . PT6-H/3,3 k S1-12 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JUMP2 S13 . . . . . . . . . . . . . PREP-2POL-PCB K1-3. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT
Obsluha
Zadn kdu: Stisknte "#" a zadejte kd. Ten je estimstn. V ppad patnho zadn stisknte "*" a opakujte zadn. V ppad sprvnho zadn se objev npis "Granted!".
Zadejte nov estimstn kd. Po zadn jsme podni o jeho zopakovn k oven:
proudu se kd automaticky nastav na 000000. SW pro procesor PIC16F84 je zde: http://www.josepino.com/pic_projects/se curity_keypad/lcdkp84.hex Konfigurace je PWRT ON, OSC RC. SW pro procesor PIC16F628 je zde: http://www.josepino.com/pic_projects/se curity_keypad/lcdkp628.hex Konfigurace je PWRT ON, OSC INTRC/ON.
Zvr
Pokud je ve v podku, displej zobraz " Changed!". Uveden software pouv pouze jeden pstupov kd. "Tovrn" nastaven je "000000". Vdy po vypnut Popsan kdov zmek je skuten velmi jednoduch. Zajmavm zpsobem e souasn pipojen LCD displeje a maticov klvesnice k procesoru PIC16F84.
ZAJMAVOSTI
Prodej blu-ray disk pedstihne DVD v roce 2012
Nov zprva organizace EMA ("The Entertainment Merchant Association", strnky popravd pli dvryhodn nevypadaj) odhaduje, e v roce 2012 pedstihne prodej blu-ray disk klasick DVD a vygeneruje prodeje v hodnot 9,5 mld. doalr. Souasn pin informace o aktulnm stavu zba-
vnho prmyslu, a to jak filmovho, tak i videohernho. Trh s domcm videem m dnes v USA hodnotu piblin 24 mld. dolar, v roce 2012 to m bt 25,6 mld. dolar. V roce 2007 se prodalo 9 milion disk s filmy ve vysokm rozlien, to znamen HD-DVD nebo - pedevm - blu-ray. Pjovn film v roce 2007 se odehrvalo ze 73 % v klasickch pjovnch, z 25 % v oblasti online vpjek (Netflix). Trh s videohrami ml v minulm roce jen v USA hodnotu 8,6 mld. dolar.
DPI odhaluje iVision 30-WUXGA HD projektor

Spolenost Digital Projection International (DPI) pedstavila nov projektory iVision 30-WUXGA a dVision 30-WUXGA. Hrav si porad s rozlienm 19201200 bod, obrzky v projektorech zpracovv nejnovj ip DarkChip DMD od Texas Instruments. Krom toho disponuj kontrastem 4000:1, svtelnost 3100 lumen (iVision) a pomrem stran 16:10.
7/2008
11
MEN A REGULACE
Tester h21e pro vkonov tranzistory NPN
Obr. 1. Schma zapojen mie
Pi konstrukci vkonovch zesilova ve td A se jako koncov vkonov tranzistory obvykle pouvaj typy s vodivost NPN. Pro jejich testovn a ppadn provn lze pout nsledujc ppravek. Umouje men proudovho zesilovacho initele h21e pi kolektorovch proudech od 50 mA do 3 A. Na rozdl od jinch een se proud kolektorem vol kombinac srie vypna. Dvodem je minimalizace nklad, nebo pi klasickm een otonm pepnaem jsou na kontakty kladeny vysok proudov nroky (max. proud je 3 A), co pedstavuje obtn zajistitelnou a hlavn drahou soustku. Proti tomu vypna dimenzovan na proud 3 A je zcela bn a finann dostupn.
Popis
Schma zapojen mie h21e je na obr. 1. Obvod je napjen z externho zdroje napt +20 V, dimenzovanho na proud 3 A. S vhodou lze pout tak laboratorn napjec zdroj, v tom ppad meme vynechat stabiliztor napt s tranzistorem T3 a Zenerovou diodou D1. Srie pepna S1 a S7 s odpory R2 a R8 pedstavuj kolektorovou zt pro men tranzistor. Jejich hodnoty jsou zvoleny tak, aby na nich byl pi jmenovitm proudu bytek napt 1 V. Ten nastavme potenciometrem P1. Napt na P1 je odvozeno od napt na LED LD1. Tranzistor T1 d pes tranzistor T2 proud do bze testovanho tranzistoru tak, aby na
kolektorovch odporech byl bytek napt prv 1 V. Proud bze je men pipojenm DMM. Pojistka F1 chrn tranzistor T2 v ppad proraen bze menho tranzistoru nebo jeho patnho pipojen. V kolektoru menho tranzistoru je dal pojistka F2, omezujc maximln proud na 3,15 A. Kombinace pepna pro jednotliv proudy jsou uvedeny v tab. 1. Nastaven je pomrn jednoduch - pro kad dal vy stupe proudu pouze pepneme nsledujc vypna. Proudov zesilovac initel urme ze vztahu: h21e = IC/IB.
Stavba
Tester je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 44
Tab. 1. Nastaven pepna pro zvolen proud
12
7/2008
7/2008
13
MEN A REGULACE
x 70 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Men se provd stisknutm tlatka S8. Protoe zejmna pi vych proudech je men tranzistor pomrn vkonov namhn, mus bt umstn bu na externm chladii, nebo men omezit na co nejkrat dobu. To plat i o regulanm tranzistoru T3 a T2. I kdy jsou na chladii, je teba kontrolovat jejich teplotu a pi vraznm zven men na chvli peruit, dokud nevychladnou. Protoe se ppravek pouije pouze obas, je zbyten zvyovat nklady uitm vtho chladie pro T2 a T3.

R1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 k R2-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 /2 W R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 /2 W R7-8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 /2 W R9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 C1, C5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 nF C2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 F/25 V C3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/25 V C4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/25 V T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC560 T2-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BDX53A D1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZD16V LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED3 P1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . P16M/1 k F1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . F150mA F2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . F3,15A K1-5 . . . . . . . . . . . . . . . . PIN4-1.3MM K6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/2 S1-7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JUMP2 S8. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JUMP2
Zvr
Popsan tester je uren vhradn pro tranzistory NPN. Pepnn pro men tranzistor obou polarit by zapojen vrazn zkomplikovalo. Pokud potebujeme mit i tranzistory PNP bude vhodnj zhotovit p, pravek dvakrt a pro men tranzistor PNP osadit tranzistory opan vodivosti.
Obr. 2. Rozloen soustek na desce mie
Obr. 3. Obrazec desky spoj mie (strana TOP)
Obr. 4. Obrazec desky spoj mie (strana BOTTOM)
14
7/2008
MEN A REGULACE
Ppravek pro men induknost

Pi realizaci pasivnch reproduktorovch vhybek potebujeme rzn velikosti induknost. Profesionln dodvan cvky jsou relativn drah a dodvan hodnoty nemus bt zrovna takov, jak potebujeme. Take jedin cesta je vlastn vroba. Pro vpoet jejich induknosti existuj empirick vzorce, bohuel jejich platnost je pouze obecn a pi realizaci se potebn induknosti pouze vce i mn piblme. Pokud nemme k dispozici LCR metr, me to bt problm. V nsledujcch dvou konstrukcch jsou popsny jednoduch mic ppravky, pomoc kterch lze konvertovat induknost bu na stejnosmrn napt, miteln standardnm voltmetrem (DMM), nebo na frekvenci, pokud mme k dispozici ta.
Pevodnk induknosti na napt

Schma zapojen pevodnku L na U je na obr. 1. Zkladem je osciltor, een invertorem IC2A. Kmitoet lze nastavit trimrem P1. Na jeho vstupu je paraleln trojice invertor IC2B, IC2C a IC2D. Paraleln azen hradel umouje vy proudov zaten vstupu. Pes odpor R2 se konektorem K3 pipojuje men induknost. Napt na cvce je pes odpor R3 pivedeno na dvojici invertor IC2E a IC2F. Vstup poslednho invertoru je piveden na RC len R4/C2. Zde je stdav napt filtrovno a pevedeno na stejnosmrn. Paraleln ke kondenztoru C2 je pes konektor K2 pipojen voltmetr (DMM).
Obr. 1. Schma zapojen pevodnku induknosti na napt
Obvod je napjen z externho zdroje pes konektor K1. Napjec napt je stabilizovno obvodem IC1 78L05. Protoe je na hradlech urit minimln napt, je stejnosmrn potencil kondenztoru C2 posunut proti zemi naptm z bce trimru P2, pivedenm na odporov dli R5/R6. Ppravek se hod pro men induknost v rozsahu od 200 H do 5 mH. Pi kalibraci pipojme na vstup ppravku (konektor K3) induknost 5 mH a potenciometrem P1 nastavme na vstupu napt 500 mV. Induknosti 1 mH tak odpovd vstupn napt 100 mV. Trimrem P2 nastavme
vstupn napt na 0 V pi zkratovanm vstupu (konektoru K3). Pi dobr kompenzaci lze mit s dostatenou pesnost i induknosti od 50 H (s vstupnm naptm 5 mV).
Stavba
Obvod pevodnku L na U je zhotoven na jednostrann desce s plo-

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 k R2, R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 k R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k C1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF C2, C4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF C3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 330 nF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78L05 IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CD4584 P1 . . . . . . . . . . . . . . . . PT64-Y/10 k P2 . . . . . . . . . . . . . . . PT64-Y/100 k K1-3. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT
Obr. 2. Rozloen soustek na desce pevodnku induknosti na napt
Obr. 3. Obrazec desky spoj pevodnku induknosti na napt
7/2008
15
MEN A REGULACE
nmi spoji o rozmrech 32 x 41 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany spoj (BOTOTM) je na obr. 3. Jednostrannou desku si lze snadno zhotovit i doma a cena materilu nepeshne cenu jednoho piva v levn restauraci.
Pevodnk induknosti na kmitoet

Pokud mme k dispozici mi frekvence (ta), meme pout druh zapojen, vyuvajc obvod NE555 jako astabiln multivibrtor. Vhodou proti pedchozmu een je jednodu zapojen a snaz kalibrace. Obvod je pouiteln pro induknosti od 500 H do 10 mH. Schma zapojen je na obr. 4. Obvod je opt napjen z externho zdroje pes konektor K3. Napjec napt je stabilizovno obvodem IC2 78L05. Men induknost se pipojuje konektorem K1. Kmitoet multivibrtoru je dn energi, akumulovanou v cvce. m vt induknost, tm ni kmitoet. Ppravek zkalibrujeme induknost 500 H na vstupn kmitoet 200 kHz. Pro induknost 10 mH pak bude vstupn kmitoet 10 kHz. Pro kmitoty nad 200 kHz se zhoruje linearita pevodu (pesnost), take se ppravek nehod pro induknosti pod 500 H.
Obr. 4. Schma zapojen pevodnku induknosti na kmitoet
Kalibraci provedeme induknost 500 H a trimrem P1 nastavme kmitoet 200 kHz. Neznmou induknost pak urme vztahem: L=200 kHz/f m*500 H Take nap. pro f=27 kHz je L=200 kHz/27 kHz*500 H=3,704 mH.
Zvr
Oba popsan ppravky umon pomrn pesn zjitn induknosti neznm nebo vyrbn cvky. Svm rozsahem se hod prv pro induknosti, pouvan v pasivnch reproduktorovch vhybkch. Pi korektn kalibraci by chyba men nemla peshnout 4 %.
Stavba
Ppravek je zhotoven opt na jednostrann desce s plonmi spoji o rozmrech 20 x 42 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 5, obrazec desky spoj ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 6. Zapojen je natolik jednoduch, e se stavbou nebudou mt problm ani zanajc elektronici.

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180 R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 330 C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/16 V C2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF C3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NE555 IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78L05 P1 . . . . . . . . . . . . . . . . PT64-Y/100 K1-3. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT
Obr. 5. Rozloen soustek na desce pevodnku induknosti na kmitoet
Obr. 6. Obrazec desky spoj pevodnku induknosti na kmitoet
MSTO PRO VAI INZERCI

16 7/2008
MEN A REGULACE
Termostat
Obr. 1. Schma zapojen termostatu
Elektronick termostat je jednm z nejastjch zapojen z oblasti regulace a zen. Dky modernm polovodiovm soustkm, jako je napklad integrovan obvod LM35, je realizace termostatu pomrn jednoduch. Vhodou obvodu LM35 je linern vstupn napt s koeficientem 10 mV/C. Obvod je toti ji pi vrob trimovn laserem.
Popis
Schma zapojen termostatu je na obr. 1. Obvod je napjen z externho zdroje s naptm 12 V. To je pouito
ke spnn vkonovho rel RE1. Vlastn regulan obvod je napjen stabilizovanm naptm 6 V, zenm regultorem 7806 IC3. Teplota je snmna polovodiovm idlem IC1 LM35. Vstupn napt, odpovdajc okoln teplot, je pivedeno na kompartor, een obvodem CA3130 IC2. Referenn napt kompartoru se nastavuje trimrem P1, zapojenm v srii s odporem R3, pipojenm na napjec napt. Vstup kompartoru je piveden na dvoutranzistorov zesilova s tranzistorem T1, zapojenm jako emitorov sledova a tranzistor T2, v jeho kolektoru je zapojeno vkonov rel RE1. LED LD1 indikuje sepnut termostatu. Kontakty vko-
novho rel jsou vyvedeny na svorkovnici K1.
Stavba
Obvod termostatu je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 52 x 44 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3, ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Jedinm nastavovacm prvkem je vceotkov trimr P1. Ten umouje pomrn pesn a stabiln nastaven poadovan teploty. Vzhledem k jednoduchosti zapojen zvldne stavbu i mn zkuen elektronik.
Obr. 2. Rozloen soustek na desce termostatu
Obr. 3. Obrazec desky spoj termostatu (strana TOP)
Obr. 4. Obrazec desky spoj termostatu (strana BOTTOM)
7/2008
17
AUTO, DM, HOBBY
zen peerpvacho erpadla

Ve vodnm hospodstv se asto pouv systm peerpvacch ndr. Pokud klesne hladina v dan ndri pod spodn rysku, sepne se erpadla, kter se opt automaticky vypne po dosaen maximln hladiny. Doln a horn hladina se obvykle monitoruje snmacm kontaktem, umstnm v potebn vce. dic signly jsou vztaeny k nulovmu potencilu, pipojenmu na tleso ndoby.
Popis
Schma zapojen spnae je na obr. 1. Obvod je napjen z vlastnho s ovho zdroje pes transformtor T1. Sekundrn napt je usmrnno dvojic diod D1 a D2. Po vyfiltrovn kondenztorem C1 je napjec napt stabilizovno obvodem 7812 IC1. Vkov snmae hladiny (kontakty) jsou pipojeny konektorem K2. Na vvodu 1 je snma doln rovn (minima), na vvodu 2 je snma horn rovn (maxima). Vvod 3 je spojen s tlesem ndoby. Pokud je hladina vody pod nejni rovn, jsou ob idla "na suchu", a tedy jak vstup 2, tak i 6 IC2 jsou dky odporm R a R3 na vysok rovni. Obvod je zablokovn a vstup asovae je na nzk rovni. Tranzistor T1 nevede, T2 je sepnut a rel RE1 pipojuje motor erpadla. Pokud voda doshne dolnho idla, rove na vstupu 6 IC2 klesne dky nimu odporu vody, ale na vstupu asovae se nic nezmn - motor zstv v chodu. Po dosaen horn rovn vody se sn odpor hornho idla, pipojenho ke spoutcmu vvodu 2 IC2. Jeho vstup se peklop do vysok rovn,
Obr. 1. Schma zapojen spnae
co rozpoj rel a motor erpadla se zastav. Nyn zan hladina vody odbrem postupn klesat. Pokud klesne pod horn snma, jeho odpor se sn a vstup 2 zstv na vysok rovni dky odporu R, pipojenmu na napjen. Motor tedy zstv vypnut. Po dosaen spodn hladiny se obvod NE555 resetuje a vstup klesne na nulu. To sepne rel a motor erpadla.
Stavba
Obvod zen erpadla je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 70 x 102 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Mimo automatick reim lze
Zvr
Termostat lze vyut k ad aplikac - k automatickmu spnn topen v mstnosti, zen teploty vody v akvriu, pi zen technologickch proces apod.

R1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,2 k R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 k R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 680 R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 k R6, R8. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,5 k R7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/10 V C2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 F/50 V
C3 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1000 F/25 V C4. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LM35 IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CA3130 IC3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7806 T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC549 T2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BD139 D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED3 K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK110/2 K2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/2 P1 . . . . . . . . . . . . . . . . PT64-Y/10 k RE1 . . . . . . . . . . . . . . RELE-EMZPA92
18
7/2008
AUTO, DM, HOBBY

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 R2-3, R6. . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 M R4, R5, R7 . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1000 F/25 V C2-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF C4-5, C7 . . . . . . . . . . . . . . . 1 F/50 V C6. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF IC1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7812 IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NE555 T1, T4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548 T2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC639 T3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC558 D1-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 D4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED5 K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/2 K2 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH03-VERT K3 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT K4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/3 K5 . . . . . . . . . . . . . . . . . PIN4-1.3MM RE1 . . . . . . . . . . . . . . RELE-EMZPA92 S1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . PBS22D02 TR1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 230/2X15V
Obr. 2. Rozloen soustek na desce spnae
motor zapnout i vypnout run dvojic tlatek S1 a S2. Kontakt K5 sleduje pvod vody do ndre - pokud voda pestane tci pi zapnutm motoru, piezomni pipojen konektorem K3 signalizuje nedostatek vody v pvodu erpadla.
Zvr
Popsan spna automaticky hld hladinu vody v peerpvac ndri. Zazen vyuijeme na zahrdce, chat, v zemdlstv a vude tam, kde pracujeme s vtm mnostvm vody umstn v separtnch ndrch.
Obr. 3. Obrazec desky spoj spnae (strana TOP)
Obr. 4. Obrazec desky spoj spnae (strana BOTTOM)
7/2008
19
AUTO, DM, HOBBY
Svtlocitliv spna
Obr. 1. Schma zapojen svtlocitlivho spnae
Nsledujc obvod signalizuje zven intenzity osvtlen v danm prostoru. Lze ho pout napklad pro indikaci rozsvcen ve steenm prostoru - napklad prodejny po jejm uzaven. Na rozdl od IR svtelnch zvor, reagujcch na peruen svtelnho paprsku, nevyaduje nsledujc zapojen dn zdroj IR zen, ale vysta pouze s externm zdrojem svtla.
Popis
Schma zapojen svtlocitlivho spnae je na obr. 1. Jako snmac prvek je pouit fototranzistor T2. Pi jeho vbru musme pout typ, vhodn pro bn denn svtlo, protoe fototranzistory pro IR rozsah mvaj ochranu proti dennmu svtlu. bytek napt na tranzistoru se snm na jeho kolektorovm odporu R1. Ten je piveden na invertujc vstup operanho zesilovae IC, zapojenho jako kompartor. Neinvertujc vstup je pipojen na odporov dli, tvoen odporem R2 a trimrem P1. Vstup kompartoru
pokrauje na spoutc vstup asovae NE555 IC2. Doba sepnut asovae je dna odporem R6 a kondenztorem C2. S uvedenmi soustkami je doba sepnut asi 50 s. Sepnut asovae je indikovno LED LD1. Pepna S1 vol pipojen piezomnie (pes konektor K3) nebo sirny, generovan obvodem UM3561. Vstup obvodu IC3 je zeslen tranzistorem T1 a sirnu nebo reproduktor pipojujeme konektorem K1. Obvod je napjen z destikov baterie +9 V pes konektor K2.
Stavba
Spna je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 34 x 45 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Jedinm nastavovacm prvkem obvodu je trimr P1 pro volbu prahov rovn spnn. Zbytek obvodu je velmi jednoduch, take by pi peliv prci ml fungovat na prvn pokus. R11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k C1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 F/25 V C3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . TL071 IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NE555 IC3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . UM3561 T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548 T2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . L14F1 D1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZD3V1 LD1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED5 P1 . . . . . . . . . . . . . . . . PT64-Y/50 k S1 . . . . . . . . . . . . . . PREP-2POL-PCB K1-3. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k R2-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 R5. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 k R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 M R7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 680 R8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 R9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 k
Obr. 2. Rozloen soustek na desce svtlocitlivho spnae
Obr. 3. Obrazec desky spoj svtlocitlivho spnae (strana TOP)
Obr. 4. Obrazec desky spoj svtlocitlivho spnae (strana BOTTOM)
20
7/2008
AUTO, DM, HOBBY
Dlkov vypna spotebn elektroniky

Souasn systmy domc zbavy se skldaj z cel ady komponent - televizoru, AV pijmae, satelitnho pijmae, CD pehrvae, videorekordru, DVD rekordru, aktivnho subwooferu atd. Pokud chceme veer ve povypnat, obvykle to znamen zahrt si s celou adou ovlada. A i kdy uvedeme vechny pstroje do pohotovostnho reimu, stejn trvale odebraj njakou energii. Pi stle stoupajcch cench energie to za rok nen zase a tak mal poloka. A chodit vdy vechny pstroje individuln vypnat taky nen ideln een. Pomoct me nsledujc obvod, kter dlkovm ovladaem vypne centrln pvod, napjejc vechny zmiovan pstroje. To nen a takov problm, protoe jsou stejn vtinou pipojeny do jedin s ov zsuvky pes adu prodluovaek a rozdvojek.
Popis
Schma zapojen je na obr. 1. S ov pvod napjen je na svorkovnici K1. Ke svorkovnici K2 se pipojuje startovac tlatko. Spnan spotebie se pipojuj ke svorkovnici K3. V klidovm stavu je rel RE1 rozepnuto a napjen transformtoru T1 i pipojench spotebi je odpojeno. Pokud stiskneme tlatko u svorkovnice K2, sepne se napt na primru transformtoru TR1. Sekundrn napt TR1 je usmrnno dvojic diod D1 a D2 a filtrovno kondenztorem C1. Pes odpor R7 je napjen IR pijma TSOP1738, pipojen konektorem K4. V klidu (bez signlu) je jeho vstup na vysok rovni. Tranzistor T3 je oteven a pes diodu D6 spn vstupn tranzistor T2. Ten m v kolektoru vkonov rel RE1. To je tak udren sepnut a zaji uje napjen obvodu. asova NE555 IC1 je zapojen jako astabiln multivibrtor s kmitotem asi 0,5 Hz. Ten je piveden na hodinov vstup dekadickho tae MOS4017 IC2. Vstup Q6 indikuje blc se konec tn. To je indikovno LED LD1. Pi aktivaci vstupu Q7 se rozsvt LED LD2. V tomto okamiku je tranzistor T1 vodiv a dioda D3 neme udret tranzistor T2 ve vodivm stavu. Nyn lze jakmkoliv tlatkem
Obr. 1. Schma zapojen vypnae
Zvr
Svtlocitliv spna je v podstat inverznm obvodem, ne kter se pouv napklad pro automatick rozsv-
cen veejnho osvtlen. V tomto ppad je aktivovn zvenm osvtlen nad nastavenou mez.
7/2008
21
INZERCE
22
7/2008
AUTO, DM, HOBBY

na dlkovm ovldn aktivovat IR pijma TSOP1738. Tranzistor T3 pestane vst, a protoe i kolektor T1 je na nzk rovni, T2 se rozepne. Rozpojenm kontakt rel RE1 dojde k vypnut celho zazen i pipojench spotebi. Cel cyklus se opakuje zhruba po 20 sekundch. Nejprve se rozsvt lut LED LD1 a pak na 2 s erven LED LD2, bhem kterch lze obvod vypnout. Pokud nesvt erven LED, lze bez obav pouvat dlkov ovladae k zen pstroj.
Stavba
Vypna je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 50 x 82 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Pi oivovn obvodu musme dodrovat bezpenostn pedpisy, protoe je na desce ptomno nebezpen s ov napt. Jinak je stavba obvodu bezproblmov.
Zvr
Popsan dlkov vypna umouje komfortn synchronn vypnn (a samozejm tak zapnn) cel ady domcch spotebi. Zapnme ve najednou stisknutm jedinho tlatka a vypnut je jet komfortnj pomoc dlkovho ovladae.
Obr. 2. Rozloen soustek na desce vypnae

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 k R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 k R3-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 330 R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R6. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5,6 k R7-8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 R9. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 k R10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 F/25 V C2, C4-5 . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V C3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NE555 IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CD4017 T1-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548 D1-2, D4 . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 D3, D6. . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 D5. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZD5V1 LD1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED3 RE1 . . . . . . . . . . . . . . RELE-EMZPA92 TR1. . . . . . . . . . . . . . . . . TR-BV303-2 K1-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/2 K4 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH03-VERT
Obr. 4. Obrazec desky spoj vypnae (strana BOTTOM)
Obr. 3. Obrazec desky spoj vypnae (strana TOP)
7/2008
23
ZAJMAV ZAZEN
Bateriov osciloskopy Metrix

n kombinac nkolika pstroj a to 4 kanlovho Obr. 1. osciloskopu, 4 kanlovho multimetru, spektrlnho analyztoru a loggeru. Pomoc tlatek symbolizujc dan pstroje meme Scopix pepnout do zvolenho reimu. Viz obr. 1. Uniktnost pstroj umocuj inteligentn mic sondy a adaptery PROBIX s pamt. Sondy jsou vybaveny dvmi tlatky s monost volby ovldac funkce, nap. pepnn rozsah, asov zkladny apod. a internm svtlem pro pouit za snench svtelnch podmnek. moc multimetru je mon mit napklad AC/DC proud a napt, odpor, nebo pmo teplotu za pomoci odporovch teplomr. Men veliiny lze ukldat do pamti multimetru pomoc automatickho zznamu (viz obr. 3). Na podobnm principu pracuje pstroj i v reimu Recorder. Tato funkce je velmi uiten pi sledovn trendu nkterch veliin (napt, proud, teplota a jin fyzikln veliiny prostednictvm pslunch idel). Rozdl proti reimu Meter je v tom, e funkce Recorder m k dispozici pam o velikosti a 50 tis. men a umouje men s minimlnm krokem a 500 mikrosekund.
Penosn bateriov osciloskopy s dotykovm displejem ady SCOPIX z dlny francouzsk firmy Metrix, kter je sousti skupiny Chauvin Arnoux, jsou revolunm eenm v oblasti prmyslov mic techniky. Jedinen spojen nkolika pstroj spolu s velkm dotykovm displejem a propracovanm uivatelskm prostedm jsou hlavnmi znaky nov ady Scopix. Pstroje jsou ureny pro pouit v prmyslu. Jejich sk je tedy eena odpovdajcm zpsobem, tedy odoln proti pdu s ochrannm prunm krytem.Napjen pstroje je mon jak ze st, tak i ze zabudovanho akumultoru. Pstroj m 4 galvanicky oddlen vstupy, co je pednost, kter ho odliuje od laboratornch osciloskop. Tato vlastnost z nj spolu s kategori bezpenosti CAT III 600V dl pstroj velice vhodn pro elektrodrbu a souasn men na dcch a silovch obvodech, kde je takov men jinak pomrn problematick. Scopix je vlast-
Reim Analyzer
Harmonick analza je zkladn funkc, kterou potebuj vichni uivatel pi men na elektrickch distribunch systmech a vkonov elektronice (zen pohony a pod.). Scopix provd harmonickou analzu a do 32. harmonick se zkladn harmonickou v rozsahu 40 Hz a 5 kHz. Harmonick na vech tyech kanlech mou bt zobrazeny souasn. Pklad okna harmonick analzy je uveden na obrzku 4. Pro komunikaci s externmi periferiemi nebo potaem lze zvolit rozhran Ethernet, RS232, USB nebo Centronics. V ppad Ethernetu je mon vzdlen sprva i prostednictvm internetu a webovho prohlee beno pstroj obsahuje webov server. Ten me slouit ke kompletnmu ovldn a ukldn namench prbh bez nutnosti dalho SW. K dispozici je rovn komunikan a ovldac SW SX-Metro pro Windows. Vce informac o tomto produkty zskte u spolenosti Blue Panther, distributora znaky Matrix v R, nebo na www.blue-panther.cz.
Reim Osciloskop
Jak ji bylo eeno, Scopix je kombinac ty pstroj. V reimu osciloskopu je k dispozici cel ada funkc a nstroj pro usnadnn men. Lze volit z 18 pednastavench automatickch men, definovat vlastn funkci pro pepoet men veliiny v relnm ase apod. Pstroj lze celkem pohodln ovldat pomoc dotykov obrazovky (zoom a podobn). Rychlost vzorkovn je 1 GS/s, vertikln rozlien 12 bit a hloubka vzorkovac pamti 2500 bod na kanl. Pomrn velk monosti poskytuje nastaven spoutn - trigeru. K dispozici jsou volby hrana, puls, poet puls, TV a dal.
Reim Meter a Recorder

Pepnutm do reimu Meter mme monost pout pstroj jako 4-kanlov TRMS digitln multimetr. Po-
Obr. 2. Obr. 4. Obr. 3.
24
7/2008
SVTLA A ZVUK
High End sluchtkov zesilova

V minulm sle Amatrskho radia jsme vm pedstavili novinku v nabdce americk firmy National Semiconductor, high end audio buffer LME49600. Slbili jsme vm pipravit konstrukci vysoce jakostnho sluchtkovho zesilovae, osazenho tmto obvodem. Za zklad jsme pouili demonstran desku sluchtkovho zesilovae, vyvinutou firmou National Semiconductor prv pro oven vlastnost obvodu LME49600. Buffer je kombinovn s novm typem vysoce jakostnho dvojitho operanho zesilovae od te firmy LME49720. Pvodn vvojov kit od NS je konstrukn navren s ohledem na dosaen co nejlepch elektrickch vlastnost, bez ohledu na praktinost konstrukce. V relnm ivot se ale musme alespo sten pizpsobit konstruknm poadavkm, jako je napklad umstn ovldacch prvk (potenciometr, pepna, konektor apod.). Ve jmenovan kit od NS m napklad potenciometr hlasitosti umstn kolmo na desku spoj nkde ve stedu desky, co je pomrn nepraktick. I pes urit omezen, dan nutnm prostorovm uspodnm, jsme se snaili dodret co mon nejoptimlnj veden signlovch, napjecch a zemncch cest s ohledem na dosaen minimlnho zkreslen a odstupu od ruivch signl. Uritou vhodou je fakt, e sluchtkov zesilova nepracuje se vstupnmi signly v du jednotek nebo destek mV, jako napklad pedzesilovae pro magnetodynamickou penosku nebo mikrofon, take dky menmu potebnmu zeslen nen udren maximlnho odstupu s/ tak kritick. I tak ale velmi zle na nvrhu desky spoj a topologii zapojen.
listu obvodu LME49600 a aplikanho listu AN-1768. Vstupn signl linkov rovn je piveden na konektor K1. Zde jsem pouil typ pro pipojen plochho kabelu. Po strnce zapojen a minimalizace nutnch propojek se me zdt, e by bylo vhodnj umstit vstupn konektory cinch pmo na desku spoj - na jej zadn stranu. Pokud ale vezmeme v vahu fakt, e pi konstrukci krabiky se pomrn dost asto e plechov skka jako dvoudln "U", tedy zklad tvo pedn
stna, dno a zadn stna a kryt vrchn dl s bonicemi, je uspodn s vvody potenciometru a vstupnho jacku na pedn stran a konektory cinch na zadn stran nepouiteln - bez deformace krabiky pak desku nelze namontovat. Druh zpor je zbyten velk plocha desky spoj, kter mus bt stejn dlouh, jako je hloubka krabiky. A protoe cena desky spoj tvo pomrn znanou st nklad na zesilova, je to opt zbyten. Proto jsou vstupn konektory cinch,
Seznam soustek
C5-8, C17-20, C24-25, C27-28, C33-34 . . . . . . . . . . . 100 nF
A991701
R11, R14. . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 k R12, R15 . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 k R13. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 k R1-4, R7-8 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k R5-6, R9-10 . . . . . . . . . . . . . . . 1 M C11-12, C9-10 . . . . . . . . . . . . . . 1 F C13-16 . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V C1-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 F/25 V C21, C30 . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V C23, C26, C29, C32. . . . 1000 F/25 V C31, C22 . . . . . . . . . . . . . 470 F/25 V IC1-2. . . . . . . . . . . . . . . . . LME49720 IC3-4. . . . . . . . . . . . . . . . . LME49600 IC5-6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7815 T1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BD679 D1, D3. . . . . . . . . . . . . . . B250C1500 D2, D4. . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED3 P1 . . . . . . . . . . . . . . . . P16S-10 k/A S1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PBS42D02 K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . MLW10G K2 . . . . . . . . . . . . . . . . . JACK63PREP K3 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH04-VERT
Popis
Schma zapojen vlastnho zesilovae je na obr. 1. Jak jsem ji pedeslal, vychz z katalogovho
7/2008
25
SVTLA A ZVUK
umstn na zadn stn skn, s deskou propojeny plochm kabelem. Vstupn signl je z konektoru K1 piveden na dvojit potenciometr hlasitosti P1. Z jeho bce pak na neinvertujc vstup prvnho operanho zesilovae IC1A. Z jeho vstupu pokrauje signl na vstup bufferu IC3. Jeho nap ov zeslen je piblin jednotkov. Zisk dvojice obvod IC1A a IC3 je tedy dn odpory R4/R1 ve zptn vazb. S uvedenmi hodnotami 1 k je to tedy +6 dB (Au=2). Protoe je cel zesilova vzn stejnosmrn, je do obvodu zesilovae pidno tzv. DC servo. Jedn se v podstat o integrtor, tvoen operanm zesilovaem IC1B. Vstupn signl z bufferu IC3 je pes RC len R6/C10 piveden na neinvertujc vstup operanho zesilovae IC1B. R6/C10 filtruje vstupn signl a potlauje jeho stdavou sloku. Pokud se posune stejnosmrn rove vstupnho napt, zane se ve stejn polarit mnit i vstupn napt integrtoru IC1B. Protoe jeho vstup je pipojen do smyky zptn vazby na invertujc vstup prvnho operanho zesilovae IC1A, stejnosmrn odchylka na vstupu celho zesilovae se zane kompenzovat. Dky pomrn znan asov konstant RC filtru a integrtoru je kmitotov rozsah sluchtkovho zesilovae tm od 0 Hz (ale nikoliv stejnosmrn, prv kvli DC servu). Vhodou pouit stejnosmrn vazby je eliminace vekerch vazebnch kondenztor jak ze signlov cesty, tak i zptnovazebn smyky. A jak znmo, i kondenztory se podlej jistm zpsobem na zkreslen prochzejcho signlu. DC servo pitom kompenzuje vstupn nap ovou nesymetrii pouitch operanch zesilova. Vstup bufferu IC3 je pak vyveden rovnou na sluchtkov konektor jack 6,3 mm K2. Ze zapojen vidme, e signlov cesta je maximln zjednoduena a nejsou do n zaazeny dn zbyten soustky, To je umonno tak tm, e buffer IC3 LME49600 m integrovan ochrany proudovho i tepelnho peten. V ppad zkratu na vstupu tak nedojde k jeho pokozen a jakkoliv ochrann sriov odpor je tak zbyten. Vzhledem k relativn vysok rychlosti pebhu bufferu LME49600 2000 V/s me bt znan skokov nrst proudu v napjec vtvi. Pro potlaen monch nedoucch vliv maj vechny obvody napjec vvody blokovny kombinac keramickho kondenztoru 100 nF a tantalovho kondenztoru (kapky) 1 F/25 V. Pro kvalitn zesilova potebujeme tak kvalitn napjec zdroj. Jeho schma zapojen je na obr. 2. Z dvod minimlnho ruen magnetickm polem jsem zvolil napjen malm toroidnm transformtorkem, umstnm mimo desku spoj. Dvojit sekundrn vinut je pipojeno
Obr. 1. Schma zapojen vlastnho zesilovae
26
7/2008
SVTLA A ZVUK
Obr. 2. Schma zapojen zdroje
konektorem K3. Kad napjec vtev obsahuje samostatn diodov usmrova (D1 a D3). Usmrnn napt je filtrovno dvojic kondenztor C28 a C29 (v kladn vtvi, zporn je identick). Usmrnn napt je nejprve vyhlazeno tranzistorem T2, zapojenm jako nsobi kapacity. Takto vyhlazen napt s minimlnm zvlnnm je pak stabilizovno regultorem 7815 IC6. Dioda D4 chrn tranzistor T2 a regultor IC6 pro ppad vypnut napjen proti monmu inverznmu napt. Ob identick napjec vtve jsou na vstupu regultor spojeny a tvo tak napjec zdroj 15 V. Napjec napt 15 V se pipojuje tlatkovm spnaem S1B a S1D. Tet sekce tohoto spnae S1C je pouita pro napjen dvoubarevn LED LD1, sig-
nalizujc status zazen. Hlavn s ov vypna je vetn tavn pojistky integrovn do pstrojov s ov vidlice, umstn na zadnm panelu zesilovae. V klidov poloze "standby" je napjen zesilovae vypnuto a LD1 svt erven. Po stisknut vypnae se pipoj napjen a LD1 zmn barvu na zelenou.
Stavba
Zesilova je navren na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 80 x 160 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 5, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 6 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 7. Deska je rozdlena na pravou a levou polovinu. Ze vstupnho konek-
toru K1 je signl piveden na potenciometr P1. Oba kanly jsou z dvodu omezen peslech vzjemn oddleny zemncm vodiem a cel plocha desky pod signlovm vedenm je ze spodn strany vylita md na potencilu zem. Lev a prav kanl je dsledn oddlen napjecmi spoji a hlavn zem, vedenou stedem desky. Snail jsem se zem vst od vstupn sti, kam je pivedena od zdroje, proti smru signlu postupn a na vstupn konektor. Omez se tak vznik zemnicch smyek. Jet o nco lep topologie je tzv. hvzdicov uspodn, kdy jsou vechny zemnc body svedeny do jedinho msta na desce. Tak je napklad een demonstran kit firmy National Semiconductor. Napjec vvody obou buffer jsou oeteny dvojic konden-
Obr. 3. Zapojen pro men THD+N
Obr. 4. Zjednoduen blokov zapojen obvodu LME49600
7/2008
27
SVTLA A ZVUK
Obr. 5. Rozloen soustek na desce zesilovae
ztor - keramickm 100 nF a tantalovm 1 F, situovanm co nejble k vvodm pouzdra. Obvody LME49600 maj specifick pouzdro, uren pro povrchovou mont. Vzhledem k maximln mon vkonov ztrt (napjen a 17 V a vstupn proud do 250 mA) je nutn pouzdro chladit. Jako nejjednodu
se jev pipjet kdlo pouzdra, spojen se zpornm napjecm naptm, na dostaten velkou mdnou plochu. Ta pak zajist chlazen obvodu. Napjec zdroj zabr pravou polovinu desky. Pipojen sekundr s ovho transformtoru je podl zadn strany desky, vypna napjen a indikan LED jsou na pedn stran desky.
Vlastnosti zesilovae
Pokud jde o technick vlastnosti zesilovae, musme vychzet pouze z daj, udanch u demonstranho kitu. I kdy mme k dispozici pikov mic pracovit, vybaven audioanalyzrem americk firmy Audio Precision, jeho minimln
Obr. 6. Obrazec desky spoj zesilovae (strana TOP)
28
7/2008
SVTLA A ZVUK
ka psma a napjen 180 MHz 2,25 a 18 V
Obvod m integrovnu tepelnou ochranu a ochranu proti proudovmu peten vstupu. Obvod nalezne uplatnn jak ve pikovch nf sluchtkovch zesilovach - viz popisovan konstrukce, tak i napklad v regultorech napjecch zdroj apod.
Zvr
vlastn garantovan zkreslen THD+N je 0,0025 % a reln od 0,0007 do 0,001 %, je to stle piblin o dva dy vce, ne je THD+N udvan pro tento zesilova. To se potvrdilo i pi relnm men, kdy se THD+N v psmu 10 Hz a 20 kHz pohybovalo v rozsahu od 0,0015 do 0,0020 %, tedy pod garantovanm vlastnm zkreslenm analyzru. Kmitotov rozsah je zcela rovn v psmu 0/+0,3 dB pro kmitoty od 10 Hz do 100 kHz. Tak technici firmy NS upozoruj na fakt, e tak mal zkreslen se ned dnm souasn dostupnm zazenm zmit pmo. THD+N se proto m ve specilnm zapojen podle obr. 3. Zkreslen obvodu se zv v pomru odpor R2/R1, tedy v tomto ppad 100 x. To je ji miteln, a vsledn THD+N se pak vydl 100. pikov parametry obvodu jsou zaloeny prv na dvojici pouitch integrovanch obvod. LME49720 je dvojit operan zesilova z nov ady ultranzkoumovch rychlch OZ s extrmn nzkm zkreslenm, urench pro nejnronj nf aplikace. Typick vlastnosti obvodu LME49720 jsou: THD+N 0,00003 % vstupn um 2,7 nV/ Hz rychlost pebhu 20 V/s ka psma 55 MHz zisk oteven smyky 140 dB vstupn nap ov nesymetrie 0,1 mV Jako budi sluchtek je pouit tak zcela nov obvod - buffer LME49600. Jedn se o vysoce jakostn nf buffer opt s extrmn nzkm zkreslenm, vysokou rychlost pebhu a znanm vstupnm proudem. Zjednoduen blokov zapojen obvodu LME49600 je na obr. 4. Zkladn vlastnosti obvodu LME49600 jsou: THD+N 0,00003 % rychlost pebhu 2000 V/s vstupn proud 250 mA Popisovan zesilova pat dky svm vlastnostem a pouitm integrovanm obvodm k absolutn pice. Na druh stran je jeho konstrukce prv pouitm bufferu LME49600 maximln zjednoduena. Vhodou je absence jakchkoliv vazebnch kondenztor v signlov cest vzhledem k pouit DC serva a extrmn irok kmitotov rozsah. Pes pikov parametry vychz jeho stavba po finann strnce velmi pzniv. Pro zjemce o stavbu sluchtkovho zesilovae jsme pipravili hotov osazen a oiven modul, desky spoj i sady soustek, obsahujc plon spoj a oba operan zesilovae, tedy LME49720 i LME49600. Cena desky s plonmi spoji A1701-DPS je 490,- K, cena sady A1701-KIT (DPS, 2x LME49720 a 2x LME49600) je 1590,- K a cena osazen a oiven desky zesilovae A1701-MOD je 1980,- K. Dly mete objednvat na: redakce@stavebnice.net
Obr. 7. Obrazec desky spoj zesilovae (strana BOTTOM)
7/2008
29
SVTLA A ZVUK
PA1310 - jakostn nf zesilova 300 W

V tomto sle AR si pedstavme modifikovan zesilova s vstupnm vkonem a 300 W, postaven na mm oblbenm budii LME49810. Letos na jae snila firma National Semiconductor cenu budie LME49810, co opt vrazn zvilo jeho atraktivitu. I kdy je mezi zjemci o nf techniku stle dost pochybova, kte integrovan zesilovae nebo budie zavrhuj, j musm po ad zkuenost s konstrukc rznch model zesilova, osazench tmto obvodem, jednoznan potvrdit jeho vynikajc parametry. Nechci v dnm ppad tvrdit, e nelze diskrtnm eenm doclit srovnatelnch nebo i lepch parametr. V tomto ppad jde spe o to, e zesilovae takto konstruovan maj samy o sob vynikajc parametry a hlavn, co je dleit zejmna s ohledem na amatrskou stavbu a jejich reprodukovatelnost, vykazuj absolutn stabilitu a netenost k jakmkoliv problmm, zkmitm, oscilacm apod. Ani v jedinm ppad nebylo nutn obvod doplnit njakm blokovacm kondenztorem i jinm prvkem. A v tom si myslm, e je obrovsk vhoda uvedench budi. Pokud se zesilova dopln o dal obvody, zejmna ochrany, sloitost zapojen (poet soustek) samozejm vrazn stoupne a vhoda jednoduchho budie se sten rozmln, ale prv vzpomnan stabilita pedstavuje obrovskou vhodu. V ivot jsem navrhnul a odzkouel destky nejrznjch variant nf vkonovch zesilova, ale a dosud jsem se nesetkal s tak bezproblmovm eenm, jakm je prv LME49810.
Je pravdou, e ne k absolutnmu high endu thnu spe k profesionlnmu ozvuovn, kdy jsou na zesilovae kladeny trochu odlin nroky ne prv u high end pstroj, nicmn svmi parametry atakuj tyto zesilovae i tdu high end. Sta v podstat pi konstrukci pout kvalitnj konektory, vt filtran kapacity, zohlednit nvrh desky spoj a doclte parametry, kter se ji daj do high end zaadit. Pi experimentovn s obvody LME49810 jsem narazil na zajmav kaz, souvisejc s ochranou proti proudovmu peten. Zcela zsadn problm u naprost vtiny amatrskch konstrukc je absence ochrannch obvod. Podvte-li se na konstrukce, uveejnn nejen v tuzemskch, ale i zahraninch odbornch asopisech nebo na internetu, mlo kdy je vlastn, asto i sloit a mon i kvalitn nf zesilova vybaven pslu-
Obr. 1. Schma zapojen DC serva
nmi ochranami. Pitom je dnes cena potebnch soustek pro realizaci ochran zcela zanedbateln proti cen mechanickch dl zesilovae, toroidnmu transformtoru a potamo proti cen kvalitnch reprobox. Snail jsem se proto i u zkladnho zapojen, kter vychz z katalogovho listu vrobce, zesilova doplnit alespo o ochranu proti zkratu na vstupu tedy pomrn ast jev pi experimentovn se zesilovai. Pouil jsem rozen obvod proudov pojistky, zohledujc SOA koncovch tranzistor a omezujc proud z budie. U tohoto een, jinak zcela bnho u naprost vtiny klasickch konstrukc zesilova, vak vzrst dky tto pojistce na vych kmitotech (od cca 35 kHz ve) k nrstu zkreslen. Pokud ji odpojme, zkreslen okamit zmiz. Nejedn se sice o nic dramatickho, THD+N zstv stle v du desetin %, ale je to zbyten. Hledal jsem proto jin een, kter by njakm zpsobem oddlilo obvod proudov limitace od budicho signlu. eenm je pout optolen, kter je sice aktivovn bytkem napt na emitorovm odporu koncovho tranzistoru, ale neomezuje pmo proud z budie, ale spust monostabiln klopn obvod (asova NE555), kter asi na 1 s aktivuje funkci MUTE, integrovanou v obvodu LME49810. V ppad nhodnho pekroen povolenho vstupnho proudu se zesilova na 1 s vypne a po tto dob opt aktivuje. Odezn-li mezi tm dvod peten (napklad nhodn zkrat na vstupu), zesilova pokrau-
30
7/2008
SVTLA A ZVUK
Obr. 2. Schma zapojen koncovho stupn
7/2008
31
SVTLA A ZVUK
je v normln innosti. Pokud vak zkrat trv, aktivuje se funkce MUTE a zesilova se vypne. Dal obrovskou vhodou popsanho een je z hlediska tepelnho namhn mnohem etrnj provoz do zkratu. U klasickho omezen maximlnho vstupnho proudu v budii sice nen pekroena SOA koncovch tranzistor, ty vak pracuj na sv vkonov hranici, co zpsobuje jejich maximln ohev. Pokud tedy nejsou dostaten chlazen nebo zesilova nem tepelnou ochranu, me se tepeln petit a prorazit. een s aktivac funkce MUTE naopak udr zesilova zcela chladnm, protoe v ppad zkratu je zesilova v provozu pouze zlomek doby, po kterou je deaktivovn. Pi mechanickm uspodn jsem pihlel na monost monte na chladi HS200/120 z na nabdky. Zadn rovn plocha chladie m rozmr 200 x 120 mm a zesilova by se tedy ml vejt do tto plochy, aby nikde nepesahoval. Tento chladi je vhodn zejmna dky pomru tepeln odpor/cena. V na nabdce je za 539,- K vetn ernho eloxu (viz AR4 a 5/2008). Mrn tepeln odpor je 0,36 C/W.
Popis
Schma zapojen koncovho stupn je na obr. 2. Vstupn signl je piveden na konektor PSH02 K1 a dle pes odpor R6 na vstup budie LME49810. Odpor R7 tvo vstupn impedanci zesilovae, kondenztor
C5 omezuje ppadn vf ruen na vstupu. Vstup i cel zbytek zesilovae je vzn stejnosmrn, co umouje pouit DC serva. Dalm obvodem je nastaven klidovho proudu koncovch tranzistor. Bipolrn tranzistory maj kladn teplotn koeficient klidovho proudu, pi zven teploty jim kles napt pechodu UBE a tm se zvyuje nastaven klidov proud (samozejm u zesilova ve td AB). Kompenzaci klidovho proudu zaji uje tranzistor T6, kter je umstn do stedu chladie a tedy optimln sleduje jeho teplotu. Klidov proud se pak nastavuje vceotkovm trimrem P3. Kondenztor C14 blokuje kompenzan obvod. Obvod LME49810 m samostatn
vvody pro kompenzaci klidovho proudu BIASP a BIASN. Budic tranzistory jsou proto pipojeny k vlastnm vvodm budie SOURCE a SINK. Maximln vstupn proud LME49810 je asi 60 mA, co vyaduje pouit tranzistor typu Darlington nebo samostatn budic tranzistor. Protoe jeden budic tranzistor a 3 vkonov tranzistory vychzej cenov vhodnji ne 3 pry tranzistor typu Darlington, rozhodl jsem se pro een s externm budicm tranzistorem. Zde je pouita obvykl komplementrn dvojice 2SC4793 a 2SA1837. Tranzistory jsou zapojeny jako emitorov sledovae a z jejich emitor jsou pes sriov odpory napjeny ti pry komplementrnch tranzistor Toshiba

R1, R8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k R10. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,9 k R11, R18, R7 . . . . . . . . . . . . . . 10 k R14-15 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 k R16, R13 . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R17. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 k R20-21. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 k R22, R25 . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 k R23. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,2 k R24 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 390 R26, R28 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 R27, R30 . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 R29, R35, R39 . . . . . . . . . . . . . . RGN R3, R2, R12 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1M R33, R37, R43. . . . . . . . . . . . . . . RGP R36, R34, R38, R32, R40, R31 . . . . . . . . . . . . . . . . . 0,47 /2 W R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k
R42, R41 . . . . . . . . . . . . . . 10 /2 W R44. . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 k /2 W R45 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 k R5. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 k R6, R19 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 270 R9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 k C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/50 V C10, C9, C18-19 . . . . . . . . . . . 100 nF C12-13 . . . . . . . . . . . . . . 100 F/16 V C15. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF C16-17 . . . . . . . . . . . . . 220 F/100 V C2, C11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 pF C20-21 . . . . . . . . . . . . . . 470 F/16 V C4, C3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 F C5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 pF C6-8, C14 . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NE555 IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . TL061 IC3 . . . . . . . . . . . LME49810-AL24X20 IC4-5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PC817
T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC558 T2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC546 T3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC556 T4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2SC4793 T5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2SA1837 T6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2SC4793 T7, T9, T11 . . . . . . . . . . . . . 2SC5200 T8, T10, T12. . . . . . . . . . . . . 2SA1943 D11-12 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 V D1-3, D6-8 . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 D4-5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZD10V D9-10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 L1. . . . . . . . . . . . . L-D12MMXL16MM P1-2 . . . . . . . . . . . . . . PT64-Y/2,5 k P3 . . . . . . . . . . . . . . . . PT64-Y/200 K1-2. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT K3 . . . . . . . . . . . FASTON-1536-VERT K4 . . . . . . . . . . . FASTON-1536-VERT K5 . . . . . . . . . . . FASTON-1536-VERT K6-7 . . . . . . . . . . FASTON-1536-VERT
32
7/2008
SVTLA A ZVUK
2SC5200/2SA1943. Jedn se o tranzistory s naptm UCE 230 V, kolektorovou ztrtou 150 W a maximlnm proudem 15 A. Jejich cena v posledn dob dky cen dolaru klesla ji pod 35,- K/kus. Sriov odpory do bz koncovch tranzistor byly pouity proto, e na stejn desce pipravujeme tak zesilova PA1315, osazen tranzistory MOSFET 2SJ200/2SK1529 od firmy Toshiba. Ty prv vyaduj pouit odpor do dic elektrody. Vstup zesilovae je oeten standardn dvojic diod D9 a D10, kter chrn koncov tranzistory proti napovm pikm, vznikajcm na indukn zti. Reproduktory jsou pipojeny pe cvku L1, tvoenou 16 zvity drtu o prmru 1 mm, navinutmi na trnu o prmru 12 mm. Paraleln odpor R41 sniuje initel Q cvky. Vstupy pro reproduktor stejn jako pvody napjecho napt jsou eeny konektory faston 6,3 mm, kter jsou dostaten pevn i proudov dimenzovan. Nyn si popeme obvody proudov pojistky. Na emitorovch odporech tranzistor T7 a T8 se sleduje bytek napt. To je pes odpor R30 pivedeno na trimr P1. Do stejnho uzlu jet vstupuje proud z odporu R22, pipojenho na napjec napt, a v kladn plvln odtk proud pes odpor R20 a diodu D7, pipojenou na zem. Odpory R22 a R20 zohleduj prbh citlivosti proudov pojistky vi SOA. U pedchozch verz zesilovae bylo nastaven pojistky fixn, to znamen, e se musely hodnoty odpor pizpsobit pedpokldan zatovac impedanci. Zde je citlivost pojistky nastaviteln trimrem P1. K jeho bci je pipojen pojistkov tranzistor T2.
Tab. 1. Pehled napjecch napt pro rzn zatovac impedance a vstupn vkony
Pokud napt na bci P1 pekro prahov napt UBE tranzistoru T2, ten se oteve. V jeho kolektoru je zapojena LED optolenu IC4A. Jeho druh polovina, fototranzistor IC4B, je zapojena do spoutcho vstupu asovae NE555 IC1. Obvod NE555 se na vvodu 2 spout pechodem z vysok rovn do nzk. V klidu je potencil vstupu NE555 udrovn odporem R11 na vysok rovni. Pokud se vak aktivuje jeden z optolen (v kladn nebo zporn vtvi koncovho stupn), rove na vvodu 2 asovae klesne a obvod NE555 se spust. asov konstanta je dna odporem R1 a kondenztorem C1 a je asi 1 s. Aby byl budi LME49810 aktivn, mus do jeho vstupu MUTE tct proud asi 100 A. Ten je zajitn naptm na kolektoru T1 (v sepnutm stavu rovnm prakticky napjecmu napt +10 V) a odporem R9. Pokud se aktivuje asova NE555, jeho vstup pejde do vysok rovn, T1 se uzave a napt na R8 klesne na nulu. Tm pestane do vstupu MUTE obvodu LME49810 tct proud a vstup se okamit odpoj. Vzhledem k tomu, e jak sepnut obvodu NE555, tak
i odpojen buzen trv pouze nkolik s, je reakce proudov pojistky velmi rychl a bezpen ochrn koncov tranzistory. Pro napjen optolen v kolektorech pojistkovch tranzistor T2 a T3 ale potebujeme stabiln napjec napt, vztaen vi vstupu zesilovae. To je odvozeno od napjecho napt koncovho stupn. Pokud je v kladn vtvi napjen vstupn napt zesilovae alespo 11 V pod napjecm naptm, protk diodou D3 a odporem R13 proud, nabjejc kondenztor C12. Jeho napt je omezeno Zenerovou diodou D4 na asi 10 V. Protoe toto napt je vztaeno nikoliv vi zemi, ale vi vstupu zesilovae, je na kondenztoru C12 vdy napt asi 10 V, dostaujc na aktivaci optolenu. To sam samozejm plat i o zporn vtvi a napjen optolenu IC5A. Jak jsme ji zmnili na zatku, cel zesilova je vzn stejnosmrn. Pro stabilizaci stejnosmrn sloky vstupnho napt na nulu je do obvodu pidno tzv. DC servo. Schma jeho zapojen je na obr. 1. Jedn se o integrtor, pipojen na vstup zesilo-
Obr. 4. Zvislost zkreslen THD+N na kmitotu pro vstupn vkon 100 W na zti 8 ohm
Obr. 5. Kmitotov charakteristika zesilovae
7/2008
33
SVTLA A ZVUK
vae, jeho vstup je pipojen na neinvertujc vstup obvodu LME49810. Pokud se stejnosmrn sloka vstupnho napt odchl od nuly, zane se v obrcen polarit mnit vstup integrtoru. Vzhledem k relativn velk asov konstant R12/C4 je stdav sloka signlu zcela odstranna. I na vstupu integrtoru je dal RC filtr, tvoen odporem R3 a kondenztorem C3. Odpor R2 pak oddluje vstup DC serva od signlov cesty. Na pozici operanho zesilovae IC2 v DC servu je pouit operan zesilova TL061 z dvod omezen proudov spoteby. Zesilova toti nem extern zdroj symetrickho napjecho napt pro operan zesilova IC2 a asova NE555. Napjec napt 10 V je odvozeno od napjen koncovho stupn odporovm dliem se Zenerovou diodou. Aby se omezila vkonov ztrta na pedadnch odporech, pipojench na napjen (R44 v kladn vtvi a R45 v zporn), jsou pouity nzkopkonov obvody. Budi LME49810 m vhodu v aplikaci tzv. Baker Clampu, tedy obvodu zaruujcm mkkou limitaci pi pebuzen. Souasn je pebuzen pmo indikovno pipojenou LED. Ta je vyvedena na konektoru K2.
Zkladn elektrick parametry

Zesilova byl testovn se zatovac impedanc 4 a 8 . Men jsem uskutenil na audio analyzru americk firmy Audio Precision. Mil jsem pro ob zatovac impedance (4 i 8 ) kmitotov rozsah, harmonick zkreslen THD+N v zvislosti na vstupnm vkonu pro kmitoet 1 kHz a pro 50 % vstupnho vkonu (tedy 150 W) pes cel akustick psmo 10 Hz a 20 kHz s kou psma 80 kHz. Dle bylo meno intermodulan zkreslen IMD, kter nepeshlo hodnotu 0,035%. Na obr. 4 je zvislost zkreslen THD+N na kmitotu. Vidme, e v celm akustickm psmu je THD+N pod 0,05 %. Na obr. 5 je kmitotov charakteristika opt pro vstupn vkon 100 W a je zcela rovn v psmu a -0,5 dB od 10 Hz do 100 kHz. Zesilova byl napjen z nestabilizovanho zdroje PS20G80 (z na nabdky - viz www.poweramp.eu).
Stavba
Zesilova je zhotoven na dvoustrann desce o sle 2 mm s pltovnm mdi 70 m o rozmrech 80 x 160 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 6, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 7 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 8. Deska spoj je konstrukn eena pro umstn soubn se zadn rovnou stnou chladie. Vkonov tranzistory jsou pjeny ze spodn strany desky s vvody ohnutmi o 90 vzhru. Tranzistor T6 pro kompenzaci klidovho proudu je situovn do stedu desky mezi vkonov tranzistory, aby byl dosaen ideln tepeln kontakt. Budi LME49810 IC3 je pipevnn na samostatn hlinkov chladi.
Obr. 6. Rozloen soustek na desce zesilovae AX1310
34
7/2008
SVTLA A ZVUK
Obr. 7. Obrazec desky spoj zesilovae AX1310 (strana TOP)
Potebn napjec napt pro vstupn vkony 100, 200 a 300 W do zatovac impedance 4 a 8 ohm jsou uvedena v tab. 1.
Zvr
Popsan zesilova PA1310 tvo evolun pokraovn ady AX1300. Na stejnm zklad existuje i model PA1315, kter je vak osazen tranzis-
tory MOSFET 2SJ200/2SK1529 od firmy Toshiba. Vce o tomto zesilovai naleznete na naich internetovch strnkch www.poweramp.eu. V ptm sle AR bude popsna dal rozen varianta zesilova PA1320/PA1325, kter ji obsahuje vechny zkladn obvody ochran, jako jsou zpodn start, ochrana proti stejnosmrnmu napt na vstupu, tepeln ochrana apod. Vstup
zesilovae a pipojen reproduktory jsou chrnny vkonovm rel. Zesilovae jsou osazeny klasickmi bipolrnmi tranzistory 2SA1943/2SC5200 (PA1320), ppadn tranzistory MOSFET Toshiba SJ200/2SK1529 (PA1325). Modul osazenho a oivenho zesilovae na chladii (viz foto) je mon si objednat jako PA1310 za cenu 2390,- K na redakce@stavebnice.net.
Obr. 8. Obrazec desky spoj zesilovae AX1310 (strana BOTTOM)
7/2008
35
ZAJMAVOSTI Z HDTV
Sony odpl prodej film na PlayStation 3 u v lt

...ale prozatm pouze v USA, nutno ihned podotknout. O tom, e Sony se znovu chyst ovldnout svt domc zbavy, u jsme ped pr msci psali. Plny se zanaj pomalu uskuteovat. Online distribuce film skrze hern konzoli PlayStation 3 by se mla v USA rozbhnout u bhem letonho lta. V Evrop a v Japonsku bude sluba sputna o nco pozdji, bli datum nebylo upesnno, ale oekvme, e do konce roku 2008, ppadn potkem roku ptho. Dal podrobnosti chce Sony ohlsit na letonm hernm veletrhu E3. Krom toho firma zveejnila tak svj strategick pln do roku 2010. Chyst se rozit svou psobnost v oblasti PC a blu-ray produktech a maximln se zamit na s ovost vech vrobk. Do roku 2011 m mt 90 % produkt Sony s ovou ppojku. Zcela klovm vrobkem je pro firmu samozejm hern konzole PlayStation 3. Sony chyst nejen postupn
nval novho obsahu a roziovn uivatelsk zkladny zejmna skrze BD disky, ale tak nov software a dal sniovn ceny PS3. Mimoto pipravuje s ovou online distribun platformu, kter umon uivatelm
pstup k filmm a TV skrze BRAVIA LCD televize, PS3, PSP a MP3 pehrvae Walkman. e by nov konkurence iTunes? Pestoe dnes jsou pro Sony klovmi trhy USA, Japonsko a Evropa, v nsledujcch letech se chce zamit tak na rychle rostouc Brazlii, Rusko, nu a Indii. Ve sv tiskov zprv k "plnu 2010" neopomnla firma ke konci zdraznit tak svj zjem na sniovn environmentln zte. Tedy sniovn emis sklenkovch plyn, recyklaci materil a vyuvn nekodnch chemickch substanc. Urit nelze dt rovntko mezi vrazy "vce prodanch PlayStation 3" a "zlepen ivotnho prosted", ale u jen fakt, e Sony ve sv zprv draz na ekologii zmiuje, je svm zpsobem pnosn.
Sony odhaluje nov LCD televize Bravia XBR6 / XBR7 / XBR8

U v polovin dubna utekly ze Sony prvn informace o chystan ad XBR, kter jsou nyn oficiln potvrzeny. Sony tedy pedstavuje nov LCD televize Bravia XBR8, zastoupen modely KDL-55XBR8 (55") a KDL-46XBR8 (46"). Tyto LCD televize jsou vybaveny tbarevnm LED podsvtlenm, 10bitovm zpracovnm barev a BRAVIA Engine 2. ada XBR7 se pak me pochlubit 70" drobekem KDL-70XBR7 a 40" HDTV KDL-40XBR7. Nejni estkov ada pak obsahuje LCD televize od 32" do 52" hlopky.
36
7/2008
ZAJMAVOSTI Z HDTV
Mobil s projektorem la iPhone

V dnenm sle trochu odbome od tmatu HD, nicmn ne pli daleko. Podvme se toti na prvn mobiln telefon se zabudovanm projektorem. O miniaturnch projektorech slchme u del dobu, ovem nikdo se dosud neodvil je pouit v praxi, nato v mobilnm telefonu. Jene co ert nechtl, je tu na. A v n, stejn jako v Rusku, je mon vechno. Take i mobil se zabudovanm projektorem, kter firma ChinaKing pedvdla na tamn Mezinrodn vstav mobilnch telefon. Projektor postaven na technologii LCoS vyuv LED osvtlen a manulnho osten. Mobil pak doke promtat 30" obraz v rozlien 640480 a po dv hodiny. Jedna zajmavost na zvr, kter je patrn u z obrzku: uivatelsk rozhran npadn pipomn... co jinho, ne iPhone.
Sapphire pedvd QuadHD LCD televizi, 3D displej

Po spolenostech Westinghouse a Samsung je Sapphire dalm, kdo se me pochlubit LCD televiz s QuadHD rozlienm. To je podle mnoha vrobc doslova za humny, a to i pesto, e se dnes teprve jen pomalu rozjd trh s HD filmy a obsahem vbec (a velk vtina je navc dokonale spokojen s klasickmi DVD). Sapphire pedvedl 56" LCD televizi s rozlienm 3840 2160 bod, ili 4 K. Cena tto nov HDTV se odhaduje na 60 000 dolar. Krom QuadHD HD televize pedvedl Sapphire tak nov grafick karty a pedevm 3D LCD displej. Jak nov 4 K televize, tak i 3D displej by pravdepodobn naly tepl hnzdeko nejprve v brlozch movitch hr potaovch her spe ne kdekoliv jinde, co Sapphire dobe tu.
7/2008
37
Z HISTORIE RADIOELEKTRONIKY
Kapitoly z djin vpoetn techniky

Revolun mylenka zakomponovan do tohoto stroje spovala v tom, e stroj pracoval zcela automaticky. Dvj mechanismy konstruovan k provdn vpot vyadovaly, aby kad matematick operace byla vloena run a navc jejich obsluha musela mt potebn matematick znalosti, aby bylo dosaeno sprvnho vsledku. Tento stroj vak mohl bt obsluhovn kmkoliv. Byl to prv a spn pokus mechanicky provst matematick pravidlo. Babbagev ivotopisec Harry Wilmot Buxton napsal, e mozkov zvity a vlkna nahradil loisky a kovem a nauil soukol myslet. Do roku 1849 Babbage navrhl rozdlov pota . 2, kter ji obsahoval 8 sloupc, kad s 31 slicovmi pozicemi, co znamenalo monost pracovat a s 31mstnmi sly. st tohoto systmu ji byla mylena jako tiskrna a mohly bt programovny rzn formty a seskupen dat k tisku. Bohuel vechny Babbageho nvrhy byly realizovny jako modely a dn z nich se vcelku nedochoval. V roce 1853 podle zachovanch podklad vdsk vynlezce jeden pstroj zhotovil a ten pak byl vystavovn v Pai o dva roky pozdji. V roce 1991 Muzeum vdy v Londn nechalo zhotovit rozdlov pota podle Babbageho pln. Prce vedl tehdej kurtor expozice vpoetn techniky, Doron Swade, kter pozdji napsal: Zhotovili jsme prv Babbagev pota, kter byl dokonen a perfektn pracoval 27 dn ped 200. vrom Babbageova narozen. Zbv jet ci, pro vlastn Babbage nedothl svj pota do konen podoby a zstal jen pi modelech. Bylo to proto, e svou snahu upel na jet dokonalej, univerzln programovateln pota. teenager se zastnila demonstrace automatickho vpoetnho stroje Charlese Babbagea, kter jsme popsali v minul kapitole jako rozdlov pota. Byla mezi posluchai na pednce jednou z mla, kdo Obr. 5. Ada Lovelace pochopili, o em se mluv. Ada se stala Babbageovou ptelkyn a zaala s nm spolupracovat, zvlt na zdokonalovn jeho rozdlovho vpoetnho stroje a pak na jeho analytickm stroji, kter zaal sestavovat kolem roku 1835. Jejich vn vak byly szky, a snaili se proto sestrojit takov stroj, kter by umonil sestavit matematick vzorec, s jeho pomoc by mohli spolehliv szet na poad kon v dostizch. Tato ve jim nakonec pinesla sv ovoce v dluzch, do kterch dky szkm zabedli. Babbagev potac stroj nakonec dokzal pracovat a s 50mstnmi sly a takov sla uchovvat v pamti. Ml v myslu dvat stroji instrukce - dnes bychom ekli program - a vstupn data pomoc drnch ttk. Jako vstup ze svho stroje vyuval tiskrnu. Mylenku vkldn instrukc pomoc drnch ttk pevzal od svho pedchdce Jacquarda, kdy vidl, jak sloit vzory, dokonce i portrty byly Jacquardovy stroje schopny vyrbt. Babbage pednel v roce 1840 v Turn, a pozdji byly poznmky zaznamenan na tchto pednkch publikovny v Pai Italem Fredericem Luigim. Ada je peloila do anglitiny a Babbage ji pinutil, aby k nim pidala i sv mylenky. Tou hlavn bylo pouit jakhosi jazyka, kter by umonil vpoetnmu stroji pomoc rutin a smyek provdt vpoty. Smrt Ady v r. 1852 ztratil Babbage ptelkyni, kter dokzala jeho mylenky publikovat a seznamovat s nimi veejnost, a stal se z nho zlostn a vstedn lovk. Kadopdn je pozoruhodn, e Ada Lovelace byla prvn na svt, kdo publikoval program uren pro vpoetn stroj - v dnen terminologii pota. (Podle ITU NEWS 10/07 a 4/08 a ivotopis na internetovch strnkch) (Pokraovn) QX
Obr. 2, 3, 4. Zleva: Babbage, Jacquard, Vaucanson
(Pokraovn)
Od lovka k mechanickm potam

V t dob (2. polovina 17. stolet) byly k zskvn pesnch vpot stle zvanj dvody. Rozvjela se nmon doprava a navigace lod napklad vyadovala velmi pesn daje v tabulkch, s jejich pomoc se zji ovala pesn poloha. Nov objevy nepinely pouze zrychlen vpot, ale pomhaly tak odstraovat riziko ppadnch chyb, zavinnch lidskm faktorem. A tch chyb bylo velk mnostv. Babbage spolu s ptelem Johnem Herschelem nalezli mnoho chyb v tabulkch, kter revidovali pro Krlovskou astronomickou spolenost. Byla to morn mraven prce a Babbage ji nenvidl. Jednou dokonce v rozilen zvolal: K by Bh umonil tyto vpoty provdt parou! (Mnil pokrok, kter byl uinn v doprav vyuitm parnch lokomotiv). Rozhodl se proces zautomatizovat, vymyslet nco, co dnen generace nazv potaem. Dleit pitom bylo, e uril, co mus jednotliv sti obsahovat.
Rozdlov pota
S clem zmenit pracnost a zajistit pesnost Babbagev rozdlov pota obsahoval tisce zub na slicovch kolekch. Jeho nzev byl odvozen z matematick rozdlov metody vpot, kdy konen vsledek je postupn upesovn pidvnm jednotlivch rozdl zskanch nsledn pi dalch provdnch vpotech. Tak je nap. mon nahradit obtn nsoben vcensobnm jednodum setnm. V systmu jeho stroje jednotliv koleka uspodan ve sloupcch nad sebou pedstavovala dole jednotky, nad nimi byly destky, stovky atd. Babbage zkonstruoval tento vpoetn stroj a pedvedl jej Krlovsk astronomick spolenosti v roce 1822.
Ada Lovelace
Jej pln jmno bylo Augusta Ada King, Countess of Lovelace a ila v letech 1815-1852 (countess = hrabnka). Rodie se rozvedli brzy po jejm narozen, take ona samotn se nikdy nevidla se svm otcem, bsnkem lordem Byronem; zddila vak po nm jeho naturel, ivoinou divokost. Vznamnj vak bylo pro jej vvoj to, co zddila po sv matce - Anne Isabele Wilbanke. Byla to velk ve pro sla a matematiku. Kdy dospvala, jako
38
7/2008
Z HISTORIE RADIOELEKTRONIKY
Sbratelsk burza v Mellendorfu

Sbratelsk burza v nmeckm Mellendorfu, asi 30 km severn od Hannoveru, vedle dlnice A7 se kon dvakrt do roka. Je velice oblben v Nmecku, ale pijdj i radioamati a sbratel ze zahrani. Kon se vdy v sobotu koncem dubna a koncem srpna. Tato, z n jsou nae obrzky, byla 26. dubna 2008. Bohuel ta v srpnu pipad na stejn den jako radioamatrsk setkn v Holicch. V dubnu plo burze poas a pijelo vce nvtvnk ne v r. 2007. Burza se pod na parkoviti u autoservisu a motelu, kter vyuvaj idii kamion, ale i turist. Stolky si mus prodejci pivzt s sebou a vybr se poplatek za msto. 73! Jirka, DJ0AK
Obr. 3. Vystavovatel a obchodnci z Polska
Obr. 4. Pastva pro oko sbratele Obr. 1. Nkter rdia tu vypadaj novj ne z tovrny...
Obr. 5. V poped zleva pijma EZ6, uprosted UKWEe, vpravo americk inkurant
Obr. 2.Historick replika gramofonu
Obr. 6. Ahoj, odjezd a na shledanou 30. srpna 2008!
7/2008
39
Z RADIOAMATRSKHO SVTA
Kombinovan penosn FM antna
Obr. 2. Nrtek mechanick sestavy (vpravo nahoe)
Obr. 1. Celkov pohled na antnn sestavu
Po njak dob jsem doel k zvru, e na ,portejbly budu potebovat pro pjem jinou antnu. Dvodem bylo hlavn to, e pvodn skldac skldan dipl a skldac GP u pestaly vyhovovat jednak proto, e byly dv, ,druhak proto, e nic z toho nebylo na UHF, kam se nyn nasthovala digitln TV. A protoe coby storek stejn muste vozit njakou trubku, ekl jsem si, e to udlm v jednom kuse! Vsledek je vidt na snmku: nahoe je antna miniwhip podle PA0RDT, ovem doplnn o vytahovateln a asi 70 cm dlouh teleskop. Kde toti nejsou siln mstn vyslae, tam je mon zvtit zisk, a to zvlt na psmech VDV a DV a SV prv vytaenm potebn dlky teleskopu a navc pak antna pijm lpe i na opan stran, tj. v psmu kolem 30 a 50 MHz. Co se hod, kdy s sebou vozte Degen DE1103, kter ,um i psmo 30 a 40 MHz, a kdy chcete pijmat TV signly v psmu 50 MHz s vertikln polarizac, neb i tam dle zkuenost antna jet funguje! Antna miniwhip m samozejm vlastn kabel a napj se pes vhybku (nebo z aktivnho preselektoru upravenho tak, aby ji napjet dokzal). Druhou antnou v kombinaci je mal sedmiprvkov irokopsmov UHF antna, jak se bn prodvaj. Symetrizan len jsem vyjmul, a po zkouen rznch unun zjistil, e
pokud ji chci pouvat tak na jinch psmech, dn unun nevyhovuje v danm rozsahu. Zkoukou se zjistilo, e lep je nic jak nevhodn unun, take prost jeden prvek vede na stnn a druh na sted konektoru IEC, kter jsem namontoval dole na krabici. Konektor je tam proto, aby mezi nj a kabel bylo mono zapojit njak zesilova, pokud by toho bylo teba. Sm pouvm zesilova od Terozu T493 pro digi TV s nzkoumovm tranzistorem, kter jsem upravil tak, e jsem jeho vstupn propust vymnil za propust nikoli UHF, ale pracujc u od 50 MHz ve. pravu nepopisuji, neb kdo m m mit, v, jak ji provst, a kdo nem, asi ji sprvn nevyrob. Krom toho mi z Terozu napsali, e pokud by byl takov poadavek, mohou na objednvku takov proveden vyrobit. (Na pjem TV pouvm penosn analogov a digitln TV SEG DTV P 77H - pod rznmi jinmi nzvy se prodval a prodv i u ns.) Pjem v psmu 50 MHz, pop. FM CCIR pak e prava diplu, do kterho se zasouvaj bu vytahovac prvky vojensk antny na 50 MHz (z vojenskho vprodeje, zataen maj dlku vhodnou tak pro FM, pln vytaen pro 50 MHz), nebo teleskopick antny, m se vye i psmo pro TV kanly 6 a 12. Prvky UHF antny na 50 a 120 MHz nemaj vliv, snad pouze kolem frekvence 300 MHz
by se mohlo stt, e reflektor pvodn antny UHF bude pracovat spe jako direktor na tto frekvenci. Tam ovem zase nic nechytm. prava antny je myslm dost jasn z obrzku. A prodluovac prvky pi peprav vozm v trubce storku, co je novodurov trubka dlky tak 180 cm, tenkostnn a o prmru asi 40 mm. -jsekrysatec@inmail.cz www.krysatec-labs.benghi.org
Obr. 3. Antna pi praktickm provozu v ternu
40
7/2008
Impedance a pizpsoben antn pro vysln

Frantiek Javrek, OK2FJ
(Dokonen) Pedevm si musme vysvtlit, e odte se budeme v diagramu pohybovat zsadn po krunicch, a to tak, abychom se pi urovn pizpsobovacch len dostali vdy do stedu krunice, tedy do msta idelnho pizpsoben. Pi uren paralelnho kondenztoru se tedy po vznikl krunici musme dostat nejprve na njakou jinou krunici, kter bude vyjadovat dal soustku - cvku, a kter ns pozdji dovede prv do stedu diagramu. Kter to ale je? Podvme-li se nyn na diagram, nae krunice, po kter se meme s bodem pohybovat, protn jin krunice, ale jen jednu, kter prochz stedem diagramu, a to tunou ervenou krunici oznaenou hodnotou 50 . Tuto krunici ale pi naem pohybu protneme dvakrt - jednou v jej horn sti, a jednou ve spodn sti. I po tto krunici se budeme moci pohybovat jen pravotoiv, to znamen, e my se musme na tuto krunici dostat v jej spodn sti. Dojedeme tedy s nam bodem a na spodn protnut tto krunice, kde klikneme levm tlatkem myi. Tm ukonme nai krunici v tomto bod, a vznikne nm bod . 2. Vpravo dole vidme v tabulce, e se nm ji upravila rezistance na hodnotu 50 (obr. 4). Nyn musme upravit jet reaktanci. To uinme vloenm dal soustky, a to sriov cvky. Vlevo v okn Toolbox tedy klikneme v sti Series na cvku. Tm se cvka ve schmatu objev, a zrove se v diagramu objev dal krunice, koprujc krunici 50 , po n se pravotoiObr. 4. vm pohybem dostaneme s nam bodem pesn do stedu krunice, kde klikneme levm tlatkem myi. V prav spodn sti tabulky pod diagramem vidme, e jsme nyn na hodnotch 50 rezistance a 0 reaktance, co znamen ideln pizpsoben. V lev sti obrazovky ve schmatu L-lnku, kter jsme takto sestavili, vidme u cvky a kon-
denztoru pesn hodnoty, kter program vypotal pro pizpsoben na antny na tyto ideln hodnoty (obr. 5). Ve schmatu vidte u jednotlivch soustek tyto hodnoty, tedy pro ideln pizpsoben na antny s rezistanc 30 a kladnou reaktanc 60 sestavme L-lnek s paralelnm kondenztorem 257 pF a sriovou cvkou 813 nH (1 H), m doshneme sprvnho impedannho pizpsoben antny. Jak jsme ale vidli v diagramu, po krunicch se meme pohybovat jen jednm smrem - vznikl krunice po zaloen bodu jsou jen jednosmrn druhm smrem od bodu nevedou. Musme tud pedem vdt, jakm smrem se meme pohybovat po krunicch jednotlivch vloench soustek. Take: - sriov kondenztor - pouze levotoiv; - paraleln kondenztor - pouze pravotoiv; - sriov cvka - pouze pravotoiv; - paraleln cvka - pouze levotoiv. Stejnm zpsobem meme samozejm navrhnout i T-lnek, i -lnek tak, e zalome ti soustky, tedy vytvome ti krunice, a to
Obr. 5.
7/2008
41
Kuchaka pro prci s GaAs FETy

Se stle rychlej obmnou mobilnch telefon, zazen vpoetn techniky apod. se tak u radioamatr postupn mn sortiment uplkovch soustek. Sm marn pemlm, co s poklady, kter se mi nashromdily za lta v nejrznjch krabicch a uplcch v hamshacku i na pd, co nap. s novmi MA3006, kterch mm v krabice asi 20 ks a kter v dob, kdy se u ns poprv dostaly na pulty obchod, byly po 600 Ks/ks (prodm se slevou za 10 000 - nechcete?) a dnes pedstavuj tm nepotebn rot, stovky 0,5 a 1 W rezistor ji ani na opravy vyut nejde - nen co opravovat. V miniaturnch krabikch, kter postupn dosluhuj, se dnes setkte se soustkami SMD, na rezistory abyste si podili drobnohled. koda, e stovky jich kon na mstech urench pro nebezpen odpad. Parametry nap. vstupnch tranzistor, ktermi jsou osazeny, lze mnohdy oznait pro pokusnien v kmitotovch oblastech blzkch GHz slovem vborn, ale zachzet s nimi je nutn trochu jinak, ne s klasickmi tranzistory. Konen setkte se s nimi ji i v nvodech a katalozch, ale cenov jsou posazeny ponkud ve ne njak univerzln typy. Ji proto je vhodn, aby se ti, co s podobnmi soustkami pracuj, obeznmili se zsadami, kter je dobr pi prci s GaAs FETy dodrovat. WA5VJB napsal LNA kuchaku, ve kter popisuje zsady pi prci na konstrukcch zesilova a osciltor a zde je jejich strun pehled. piky opan polarity, vznikajc samoindukc pi vypnn/zapnn transformtor, spnn reltek ap.
Pedzesilova nevypnat!
Mnoho radioamatr, kte si stav pro oblast VKV pedzesilovae s GaAs tranzistory, je pesvdeno, e se pi vysln mus odpojit napjen z pedzesilovae. To je ovem zcela nesprvn nzor. U pedzesilova s FET toti mus mt k tomu, aby sprvn fungoval, elektroda G (gate) slabou zpornou polarizaci. V praxi to bv 0,5 a 0,7 V. FET se zni celkem spolehliv, jestlie na elektrodu G pijde kladn napt - v tom ppad se probije a trvale vede proud. Pokud je gate na nulovm potencilu (do pedzesilovae nen zapnuto napjen), probije se psobenm vf energie 4x snadnji, ne kdy je napjen zapnuto. Proto je vhodnj pedzesilova nechat stle pod naptm a pepnat pouze jeho vstup a vstup.
Obr. 1. Kontrola pechod tranzistor FET
Je GaAs FET v podku?

Zji ovat, zda je modern FET v podku, dost dobe nen mon podobnm zpsobem, jako je tomu u bipolrnch noikovch tranzistor. Pitom je to jet jednodu ne u tch. Je k tomu zapoteb jen obyejn analogov mic pstroj (nejlp AVOMET apod.), pepnut na funkci men rezistor, a do jedn z micch r zapojme do srie rezistor 10 k. Ovem pouit baterie nesm mt vt napt jak 1,5 V - pozor, digitlnmi multimetry napjenmi z baterie 9 V se o to vbec nepokouejte! Napt 1,5 V je toti ni ne prrazn napt a navc sriov rezistor omez prchoz proud nejv na 0,1 mA, a ten je ji pro elektrodu gate nekodn. Mme tak jistotu, e si nam menm tranzistor neznime. Vyzkoume funkci naeho mie pi zkratu zkuebnch hrot mus ukzat odpor 10 k, co je velikost odporu rezistoru zaazenho do pvodn ry. Pak zmme v obou smrech ped cvku, i za cvku, m pokryjeme opt celou plochu diagramu, viz prvn a tet zapojen na obr. 3 (AR 6/08, s. 41). Pokud se nm poda vloit soustku patnou, se kterou bychom se po jej krunici nedostali do poadovanho msta, meme tuto soustku odstranit kliknutm pravm tlatkem
Ochrana ped peplovnm

Prv - na prv pohled primitivn zsada je, do pvodu stejnosmrnho napjecho napt vdy zaadit diodu v propustnm smru. Nejde o to, e bychom mohli omylem prohodit pvody kladnho a zpornho napt (ovem ani to nen vyloueno), ale destrukci mohou zpsobit nap ov tak, abychom se a tou tet dostali do stedu diagramu. Je to vak zbyten, protoe pokud potebujeme pokrt celou plochu diagramu a ne jen polovinu, kterou zvld L-lnek, sta vytvoit pizpsoben s paralelnm kondenztorem a sriovou cvkou, a nad kondenztor instalovat pepna, kterm jej budeme pipojovat bu
hodnoty mezi G a S (viz obr. 1). Pokud se v jednom smru uke hodnota 10,5 k a v druhm smru nekonen odpor, je tm jist, e bude tranzistor v podku. Peruen nebo tm stejn prchod proudu na pechodu G-S v obou smrech jsou nejastj zvady FET tranzistor. Pak jet zmme odpor mezi S-S (hodnota by se mla ukzat stejn jako pi zkratu micch hrot) a mezi S-D (v obou smrech by mlo men ukzat piblin stejn odpor, asi 10,2 k). Pi men pozor na statickou elektinu, kter me rovn tranzistor zniit! U tranzistor zapjench v desce s plonmi spoji musme njak uvolnit elektrodu gate - pokud je v pvodu zapojena njak cvka, uvolnme jej konec spojen se zem a mme pes tuto cvku. Je to jednodu, ne odpojovat elektrodu G FETu. Pi konstrukci pedzesilova se sname vdy, aby pvody k elektrodm byly co nejkrat, u SMD typ mme alespo o starost mn. m vy kmitoet, tm je teba dvat prv na mal rozmry vech pvod pozor. Kdy njak osciltor pracuje vborn na 145 MHz, neznamen to, e rozmrov stejn konstrukce vyhov i pro 10 GHz.
Cvky a tlumivky, konektory

Ve vtin ppad se u zesilova vyskytuje jedna cvka ve vstupnm myi na jej krunici, nebo na konkrtn bod v okn Data Points. Pochopiteln meme navrhnout pizpsoben pro vce frekvenc, tm pdem si urme pizpsoben pro ir psmo a podle rozdl hodnot soustek osadme promnn soustky ladic kondenztor a promnnou cvku (rolpuli).
42
7/2008
Obr. 2. Ochrana vstupu proti statickmu nboji
Obr. 3. Vstupn obvod - obvykl zapojen
obvodu a druh ve vstupnm. Je-li vstupn cvka vinuta v jednom smru, vstupn by mla bt v opanm smru. Navc by mly bt vzjemn kolm na sebe, aby se na minimum zmenila vzjemn vazba. I rozmrov by mly bt co nejmen, m se zmen vazby s ostatnmi soustkami. Jako tlumivky se na VKV nejastji pouvaj feritov perly - nap. u zesilovae pro 2 m inn potlauj zakmitvn na vych kmitotech, nen vak lhostejn, jak feritov materil se pouije! Jako konektory pouvejte nejlpe typy N, pp. SMA, teprve ve druh ad BNC. Vbec nepouvejte typy S0-239, kter jsou ureny prvoad pro KV zazen. Na vstupech pouvejte vude typy s teflonovou izolac a pozlacen - jsou sice dra, ale vyplat se to. Na vstupn konektor ji nejsou kladeny velk nroky, tam mete pout i lacinj proveden. Vstupn konektor pemostte rezistorem asi 10 a 100 k k zabezpeen svodu statick elektiny hlavn u antnnch systm, kter nemaj zi spojen se zem (viz obr. 2).
Vstupn obvod
U vf zesilova s GaAs FETy nap. pro dvoumetrov psmo je vstupn obvod zapojen obvykle podle schmatu na obr. 3. Pokud chceme, aby um byl co nejmen, mus mt oba kapacitu piblin 6 pF, na 145 MHz zskme potlaen signl z TV a FM psma prakticky o 20 dB. Pi zmenovn C0 a doladnm C1 na rezonanci se zvyuje Q obvodu a zuuje ka psma, o nco se ale zv um (asi o 0,5 dB). Obrcen, pi zvyovn kapacity C0 se sniuje Q obvodu, zvtuje e psma, sniuje se um, ale zmen se potlaen silnch signl z TV a FM psma. Zle tedy na tom, na kterm parametru nm vce zle.
Obr. 4. Dvojit blokovn proti parazitnm oscilacm
materilu dovnit na stnu krabiky. To nebv nejpraktitj a problm je tak, jak destiku (asi 15 x 15 mm) takovho materilu zskat. Na een piel znm konstruktr S53MV tm ve vech jeho konstrukcch najdete uvnit krabiky pilepen kousek vodiv flie, do kter se bal integrovan obvody. Jej tvereek o rozmrech asi 25 x 25 mm d stejn vsledek.
Pedzesilova pracuje, ale um

Jinak eeno - kdy dva dlaj tot, vsledek nebv stejn. Jak je mon, e kolega m naprosto stejn pedzesilova, ale mj m vy um ne jeho? Nejastji je to pouitm zdnliv jet kvalitnjho GaAs FETu. Srovnejme nap. typy MGF1302 a MGF1801. U MGF1302 jsou katalogov hodnoty umu na VKV rozsahu asi 0,02 a 0,05 dB. Nejlep pizpsoben z hlediska umu bude pi vstupn impedanci kolem 3000 . Podle initele Q vstupnho obvodu je pdavn tlum asi 0,3 a 0,4 dB pi pizpsoben vstupn impedance 50 na impedanci GaAs FETu 3000 . Tento pdavn tlum ovlivuje umov slo zesilovae. Srovnme-li oba jmenovan tranzistory, MG1801 m dky vnitnmu proveden na VKV men vstupn impedanci, piblin 900 . Pokud pouijeme ten, bude initel jakosti vstupnho obvodu pi pizpsoben ni. Vnitn um MGF1801 je sice vt ve srovnn s MGF 1302, ale v konenm vsledku bude zesilova s MGF1801 prv z uvedench dvod lep umov slo s horm tranzistorem bude v tomto ppad lep. Zdlo by se, e tranzistory HEMT podle svch katalogovch hodnot budou z hlediska umovho sla pro zesilovae nejvhodnj - opak je pravdou, konstrukce s tmito tranzistory um o mnoho vce. Podle LNA Cookbook od WA5VJB a Radio HRS 2/2008 QX
Vstupn obvod, blokovn

Obvykl zapojen vidme na obr. 4. Na kmitotu, na kter je rezonann obvod naladn, m vysokou impedanci, pro jin kmitoty (od nejnich a po GHz) pedstavuje prakticky zkrat. Je teba se zmnit o zdnliv nelogickm zapojen blokovacch kondenztor v ppad, e nap. elektroda S (source) zskv zporn pedpt pomoc odporu blokovanho velkm kondenztorem a paraleln k nmu je zapojen dal kondenztor s kapacitou kolem 100 pF. Velk kondenztory (destky, stovky nF) maj obvykle pedem nedefinovatelnou induknost pvod a aby se omezila monost vzniku nedoucch parazitnch oscilac, pemos uj se jet kvalitnm kondenztorem s minimln dlkou pvod a tm se nchylnost k zakmitvn zmen.
Pjen GaAs prvk

Pi pjen GaAs prvk se doporuuje mt naped kompletn dokonenu desku s plonmi spoji. GaAs tranzistor se vkld a pj jako posledn, pjedlo by mlo bt dobe uzemnn. Elektrody S a D nejsou tak citliv na statickou elektinu, ale pedevm na elektrodu gate je nutn dvat pozor.
Dola ovac trimry

Dola ovac kapacitn trimry by mly mt vysok initel Q, vstup i vstup GaAs FETu charakterizuje vysok impedance, take dotyk nkter iv sti i s izolan hmotou pro doladn znamen snen Q a rozladn. Proto se dola ovac prvky mechanicky umis uj tak, aby jejich rotory, kter slou k dola ovn, nebyly nikdy galvanicky spojeny s nkterou elektrodou tranzistoru, ale byly bu uzemnn, nebo na stran antny i vstupu ze zesilovae.
Zhada pedzesilova pracuje, jen pokud nen zakrytovn

K tomuto fenomnu dochz pomrn asto - pinou jsou vhodn rozmry kovov krabiky, do kter pedzesilova vkldme. Krabika se po zakrytovn zmn ve vlnovod a vzniknou oscilace na kmitotech du GHz. Odpomoc je snadn - sta pilepit kousek feromagnetickho
7/2008
43
Holick setkn vol, sprvn ham mu neodol

19. mezinrodn setkn radioamatr v Holicch: 29. a 30. srpna 2008
Zkladn informace o setkn:
Setkn se uskuten pod ztitou eskho radioklubu a starosty msta Holice. Strun program: Odborn pednky ve velkm sle a klubovnch Kulturnho domu. Setkn zjmovch klub a krouk v klubovnch Kulturnho domu. Radioamatrsk prodejn vstava ve sportovn hale. Tradin ble trh na prostranstv (parkoviti) vedle Kulturnho domu. Monost nvtvy Africkho muzea Dr. E. Holuba v mst. Novinkou letos bude samostatn parkovit pro auta vystavovatel a estn hosty vedle prostoru pro ble trh. Tm zsk ble trh dal necelou stovku parkovacch mst.
Kontakty:
V ppad dotaz se mete obrtit telefonem nebo e-mailem na: Radioklub OK1KHL na http://www.ok1khl.com pmo na strnce Kontakty na editele setkn: David mejd, OK1DOG, tel: +420 605 843 684, na hlavnho poadatele: Miroslav Prochzka, OK1NMP tel: +420 602 612 , 807, ohledn vstavnch trh: Svtlana Kamenick, tel: +420 602 165 134. Nebo dopisem na adresu: Radioklub OK1KHL, Brat apk 872, 534 01 Holice v echch. Nov informace budou prbn zveejovny na webovch strnkch radioklubu - http://www.ok1khl.com Tme se na vs v Holicch!
Obr. 1. Ji 19 let jezdm do Holic na radioamatrsk setkn. A vloni jsem si podn prohldl sochu v parku u Sokolovny. Je na n npis: Obtem vlky a odboje 1939 - 1945, stoj v parku od r. 1988 a jejm autorem je socha Josef Malejovsk. Letos, a mi pjde z tch rdi hlava kolem, se podvm do muzea Emila Holuba
Obr. 2. Jak vyplv z nzvu, hlavnm poslnm Holic jsou setkn a setkvn radioamatr z celho svta. Zleva: Franz, OE1AOA, Arnold, OE1AGB, Eva, OM8AES, Ivan, OK1MOW, Margaret, VK2PSM, a Vl a, VK2EKO
Obr. 3. Na programu jsou odborn pednky a ukzky. Martin Blaho pedvd pjem obrzk z geostacionrn druice Meteosat 9 (koncese na pjem vydv u ns HM)
Obr. 4. Expozice z djin radiotechniky: vroba tec elektiny
Obr. 5. Vezmte s sebou do Holic tak svoji YL i XYL a poi te si spolen teba nov transceiver...
44
7/2008
Pozvn k asti na WAE maratonu

Nco historie: V roce 1948 legendrn DXman DL7AA zveejnil podmnky a 26. 8. 1948 zskal W2IOP jako prv na svt diplom WAE. 1. 4. 1951 asopis DL-QTC ve spoluprci s asopisy CQ a QRV pepracovali podmnky a diplom WAE se zaal vydvat jako oficiln diplom DARC e.V. Do dnenho dne bylo vydno vce jak 14 000 tchto diplom rznch td za rzn druhy provozu do celho svta. V letonm roce tedy slavme 60 let od vydn prvho diplomu. Jeho podmnky se upravovaly podle zmn, kter postupn pichzely, pokud se platnch zem te, pizpsobovaly se vvoji ve svt, diplom je nyn tak vzhledov obmnn. Slu se v radioamatrskm svt takov jubileum oslavit zvltn aktivitou, proto DARC vyhlauje WAE maraton, kter potrv od 9. srpna 00.00 UTC do 14. z 2008 24.00 UTC, tzn. od zatku zvodu WAEDC CW sti do konce SSB sti WAEDC. Clem je navzat maximum spojen mezi evropskmi a mimoevropskmi stanicemi v dob vymezen tmito daty. Plat vechna spojen vemi amatrm povolenmi druhy provozu, a to na vech radioamatrskch psmech. daje o spojench se zaslaj vhradn elektronicky ve formtu ADIF nebo CABRILLO na stejnou adresu jako dosti o diplom WAE. Mimo umstn ve WAE maratonu budou vydny t diplomy WAE60 za obvyklch podmnek, za spojen v uvedenm asovm seku. Ty budou zaslny k vytitn astnkm prostednictvm internetu. Pi zadn daj o spojen obou partner do DARC contestovho denku DCL budou vechna tato spojen platit t pro diplomy EUROPA, EUDX a DLD. Vechny di-
Obr. 1. Logo programu WAE - Worked All Europe: krlovsk dcera Europa, unena bkem (pevtlen Zeus) na Krtu (SV9) a znak nmeck radioamatrsk organizace DARC
plomy se budou vydvat zdarma a na astnky jet ekaj atraktivn ceny. (Podle internetovch strnek DARC) QX
Ze zahraninch radioamatrskch asopis

RadCom (Velk Britnie) 3/08 [RED, CRK]: ATV a jejich pevade v Anglii. GPS jako kmitotov norml. IC-E2820 - cestovn hvzda. 1724 km na 23 cm. Popis a test FT-2000D. Test digitlnch pijma SDR-IQ a Perseus. Audioprocesor v digitln e. Analza en signl na 5 MHz. Men na antnch a prava antny Hexbeam. Expedice na ostrov Shiant. Radio (rusk) 3/2008 [INT]: IFA 2007 - perspektivy vysokho rozlien. Souasn svec pstroje. Zklady televize a videotechniky. Jednoduch impulsn mni napt. Amatrsk mixn pult. Akustick systm VERNA. Dlkov pjem na SV a DV. Mal kmitotomr. Precizn voltmetr a genertor s MSC1211. Snen teploty v potai. Dokonen testeru LiIon akumultor. Dv automatiky k zen osvtlen. Regultor vkonu elektromotor. Penosn ochrann signalizace. Pro zatenky: svteln majk s asovaem. Hra fanty. Zdroj s MC34063. Robot chodc po pmce. Logick sonda. Spojen z centrln Arktidy. Transceiver Astana. MD. Mikrofonn soustava pro penosn radiostanice. CQ (USA) 3/08 [INT]: Rdio zpt do Afghnistnu. Vsledky CW sti WPX contestu. Nov podmnky diplomu WPX. Pehled DX aktivit v roce 2007. O uzemnn pro zatenky. FJ, 3Y a dal entity. Mj dda a zvody. Prv projevy novho slunenho cyklu. Nov vrobky: 80 m vertikl, kompaktn rotan dipl, pedzesilova pro pijma aj. Funkamateur (Nmecko) 2/2008 [RED, RK]: CD a DVD zblzka. Aktuality z dozoru nad amatrskmi psmy. Tisce spojen z ostrova Moucha. Echolink - prodlouen spojen na VKV pes internet. Budoucnost datovch penos. Monosti detekovn bouek. Mikroprocesory a hudba. Nzkonap ov elektromotory - ovldn. Ochrana akumultor s OZ. Pdavn programovateln klvesnice k PC. Pepnateln tlumov lnek. Nekonvenn magnetick antna. 14bitov pevodnk AD9912, TM-D710E (katalogov listy). Men na smovach. Stavba a mont Yagi antn. Bezporuchov pjem ve 40 m psmu s krystalovm filtrem. Trochu jin elektronkov PA. Antnn pepna pro 100 W. JPK
en vln v atmosfe a radarov meteorologie

Dopravn fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice, katedra elektrotechniky, elektroniky a zabezpeovac techniky v doprav a IEEE Czechoslovakia Section podala 15. kvtna 2008 ji 9. semin na tma en vln v atmosfe a radarov meteorologie. Semin byl jednodenn s mezinrodn ast, jednacm jazykem byla etina a sloventina. Semine se zastnilo 30 zjemc (z toho 3 lenov IEEE). Jednalo se jak o odbornky z praxe (Alcatel-Lucent, Praha, ERA Pardubice, METEO s. r. o. Bratislava, T-CZ a. s. Pardubice, VTL a PVO Praha, EADS a ad pro civiln letectv esk republika), tak i akademick pracovnky a studenty (FEKT VUT Brno, FEL VUT Praha, Univerzita obrany Brno, Treniansk univerzita A. Dubeka a Univerzita Pardubice). Cel semin byl zamen na en vln v atmosfe se zamenm na vyuit poznatk pro radarovou meteorologii v meteorologick slub. Meteorologie nauka o poas a jeho pedpovdn m klov vznam pro hospodstv a ivot na celm svt; ovlivuje nejen zemdlstv, ale i vsledky vlench konflikt. Sledovn prodnch objekt v atmosfe a zkoumn jejich obsahu radioloktory tak m nezastupitelnou lohu. Odbornm garantem byl prof. ing. Vladimr Schejbal, CSc. (Univerzita Pardubice, DFJP obr. 1 , na nsledujc stran). Na programu byly nsledujc pspvky: Problmy meteorologickch radar (doc. ing. Emil Kvtek, CSc.), Vplyv veternch elektrrni na elektromagnetick scnu (doc. ing. Jozef Tk, PhD. a doc. ing. tefan pirko, CSc.) a Atmosfrick efekty v en vln a radarov meteorologie v praxi (doc. ing. Ondej Fier, CSc. a RNDr. Jan Krmar). Tyto semine se svm zbrem pmo dotkaj radioamatrsk problematiky.
7/2008
45
Pedpov podmnek en KV na srpen

Ing. Frantiek Janda, OK1HH
Vsledky men slunenho toku na konci kvtna a bhem celho ervna byly ponkud jednotvrn vyskytovala se pouze sla 65, 66 a 67. Tak dlouh interval tak nzkch sel jsme v souasnm minimu jedenctiletho cyklu jet nezaili. Oekvan vzrst slunen aktivity sice prozatm nic nesignalizuje, ale vechny zdroje se shoduj v tom, e se jej jet letos dokme. A protoe maximum nebv dve ne 4 roky po minimu, vychz nm na rok 2012, piem ji v roce 2011 se budou pravideln otevrat vechna psma KV, vetn desetimetrovho. Nejnovj pedpovdi pravideln najdeme na http://www.swpc. noaa.gov/SolarCycle/index.html, http://solarscience.msfc.nasa.gov/predict.shtml, http://sidc.oma.be/html/wolfjmms.html a http://www.ips.gov.au/Solar/1/6. Vyhlazen slo skvrn se bude podle SWPC v srpnu pohybovat kolem nsledujcch prmrnch hodnot: R = 7,4 (resp. v konfidennm intervalu 0 20,6). Podle IPS by mlo bt R = 6,8 a podle SIDC R = 2 s pouitm klasick metody, i R = 13 podle metody kombinovan. Pro nai pedpov ve pouitelnch krtkovlnnch kmitot opt pouijeme slo skvrn R = 4 (resp. slunen tok SF = 67). Nap. losk semin en elektromagnetickch vln pro UWB systmy pinesl odpovdi, na nkter otzky, kter se mezi radioamatry v internetovch diskuzch stle opakuj. Jubilejn 10. semin en vln v blzk a vzdlen zn antny se bude konat 14. 5. 2009 (tvrtek) na DFJP Univerzit , Pardubice. Kontakt potou: Univerzita Pardubice, Dopravn fakulta Jana Pernera, Ing. Karel Dvok, Studentsk 95, 532 10 Pardubice, e-mail: karel.dvorak@upce.cz, tel.: 466 036 440. Ing. Josef roll, OK1SJ
Leton letn sezna sice nen tak bohat na vskyty sporadick vrstvy E, mezi patn ale nepat. Jak otevrn dvoumetrovho psma po Evrop, tak i mezikontinentln spojen v psmu esti metr nejsou dkmi vjimkami. V srpnu vak bude jej aktivita ji jen doznvat a ve druh polovin msce se postupn zanou objevovat dny s podzimnm charakterem en. Nejvy pouiteln kmitoty pro spojen s vyuitm ionosfrickch oblast F1 a F2 (na kter se v lt tp oblast F) budou zatm jet stoupat pomalu (pesvdit se meme napklad na http://digisonda.ufa.cas.cz/NlatestFrames.htm a http://www.iap-kborn.de/fileadmin/ user_upload/MAIN-abteilung/radar /Radars/Ionosonde/Plots/LATEST.PNG). Obvykl pedpovdn grafy s prmrnmi hodnotami pro srpen nalezeme na http://ok1hh.sweb.cz/Aug08/ a zat meme na http://ok1hh.sweb.cz/, kam byly doplnny dal odkazy na aktuln vvoj. V pehledu pokraujme popisem vvoje v posledn kvtnov dekd a vtin ervna. Mrnmu zhoren od 20. do 21. 5. (kdy ale zstala otevena cesta pes polrn oblast do Tichomo) pedchzela kladn fze poruchy 19. 5., vylepen vzestupem aktivity Es. Obdobn vvoj, korunovan
otevenm do JA v psmu 50 MHz (!) se podail 22. 5. Zven aktivita Es pokraovala a do 9. 6. a pekrvala negativn dsledky kolsn geomagnetick aktivity na oblasti F1 a F2. Dsledky kladn fze poruchy 14. 6. i zporn fze 15. 17. 6. opt sten pekryla Es, co ji tolik neplat o zlepen 19. 6. a zhoren od 20. 6. Ve zbytku ervna ns mohla potit oteven estimetru do Stedn i Severn Ameriky (zejmna 25. 26. 6.), v nich opt hrla klovou roli Es, akoli byla jej aktivita proti loskmu ervnu ponkud ni. Vvoj v kvtnu 2008 ukazuj obvykl ady dvou v praxi nejvce pouvanch index. Denn men slunenho toku byla ponkud jednotvrn: 69, 68, 67, 68, 68, 67, 67, 66, 67, 67, 68, 68, 68, 69, 71, 72, 71, 72, 69, 69, 69, 69, 68, 69, 68, 68, 68, 68, 68, 67 a 67, v prmru 68,4 s.f.u. Geomagnetick indexy z Wingstu 10, 13, 17, 12, 15, 10, 6, 6, 4, 4, 6, 4, 5, 4, 3, 8, 2, 4, 10, 11, 15, 18, 11, 10, 8, 4, 6, 15, 13, 18 a 14 i jejich prmr Ak = 9,2 ukazuj, e se dn vt, resp. del poruchy nevyskytly. Prmr sla skvrn R = 2,9 k, e byl slunen disk opt vtinou beze skvrn a jeho dosazenm do vzorce pro vyhlazen prmr dostaneme za listopad 2007 zatm nejni R12 = 5,7.
Obr. 1. Odborn garant semine prof. ing. Vladimr Schejbal, CSc., a doc. ing. Emil Kvtek, CSc. pi vodn pednce
46
7/2008
Vyslme na radioamatrskch psmech LXI

LOTW Logbook of the World
(Dokonen) Co je dleit jet ped tm, ne se rozhodnete LOTW pouvat (body 1 a 3 viz pedchoz st serilu, AR 6/08, s. 47): 4. Pipravte si kopii jednak licence (nutn pro eQSL i LOTW, ale pro eQSL sta oskenovan obrzek poslat jako plohu e-mailu, zatmco pro LOTW je nutn zaslat paprovou kopii potou), jednak oficilnho dokumentu prokazujcho totonost (obansk nebo idisk prkaz, vyaduje to vak jen LOTW). Na adrese www.arrl.org/lotw/ #download jsou pipraveny ke staen zkladn programy (TQSLcert a TQSL.exe), a to pro rzn OS (i Linux, MAC ap.), t. pod nzvem TQSL ve verzi 1.11, kter si nainstalujete do potae. Po instalaci nap. do OS Windows je najdete mezi ostatnmi programy v zkladn nabdce Windows (Start-Programy-TrustedQSL). Pomoc programu TQSLcert odelete na ARRL dost o digitln potvrzen. Vzhledem k tomu, e nebudete pravdpodobn zanat expedinm provozem, u svch daj vepete do rubriky nadepsan QSO begin date datum obdren koncese (nebo 1993-1-1, pokud jste obdreli koncesi jet za existence eskoslovenska). Platnost potvrzen - certifiktu je vak asov omezena a nesmte zapomenout zavas podat o jeho prodlouen. Jak vyplovat jednotliv sti program, je detailn popsno na strnkch RK (www.crk.cz) po krocch tam snad chybu nelze udlat. Komu anglitina nedl problmy, najde tot v originle po instalaci souboru tqsl111, v souboru quick.txt. pln na konci textu od OK1MP pak je dleit upozornn, kter snad mlo bt uvedeno hned na zatku. Za kad uznan spojen v systmu LOTW je teba zaplatit urit poplatek a prakticky se d daj do LOTW vyut pro zskn diplom DXCC a WAS. Z tohoto pohledu je vyuit sluby eQSL byra nejen snaz, ale tak univerzlnj a o DXCC si mete zadat teba v Austrlii nebo v pmo v eQSL byru, kde tento diplom (a adu dalch) vydvaj t a podstatn lacinji. Vhodou LOTW je to, e mte danou zemi i jin spojen potvrzeno prakticky okamit, jakmile opertor dan stanice pevede daje ze svho denku do systmu LOTW, co bv bhem nkolika dn i nejve tdn. Rozhodn dve, ne zanou dochzet i QSL vydan direct, o QSL poslanch pes byro nemluv - v noru t.r. mi nap. piel QSL lstek od KA6CSC za spojen v ervnu 1981(po vce ne 26 letech!), QSL za pedposledn andamanskou expedici doly za vce jak 7 let a ekat na QSL 3 a 5 let nen neobvykl. Plat, e trplivost pin nejen re, ale nkdy i QSL... QX
Obr. 3. Zvren strnka programu TQSLcert
Obr. 4. Druh program, TQSL.exe m bohat a instruktn help ke svmu pouvn
Setkn pznivc CB a radioamatr na ernovce

V sobotu 13. z 2008 od 8 h se kon setkn radioamatr a CB-k v restauraci Montgomery na ernovce nedaleko an v okrese PrahaVchod (loc. JO70JA). Dal termn v letonm roce: sobota 8. listopadu. Vce informac na http://cb21.wz.cz v zloce Kalend akc.
7/2008
47
SEZNAM INZERENT
Seznam inzerent AR7/2008

Blue Parther . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .IV. strana oblky DEXON . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5 Elektrosound . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .16 FLAJZAR - stavebnice a moduly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14 JABLOTRON - elektrick zabezpeen objekt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .13 KONEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14 Prodance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .II. strana oblky
Bezdrtov mikrofony vyuit a problmy

Prakticky kad z ns zn zazen, objevujc se denn na obrazovkch televizor, vyuvan v rozhlase, dnes bn i na divadelnch scnch atp.: bezdrtov reportn mikrofon. Je s podivem, e tento dnes ji zcela bn vrobek vyuvajc uritou st rdiovho spektra, nem vylenna sv kmitotov psma; je to jeden z problm, kter byl tak diskutovn na konferenci WRC07 v zvru loskho roku. Prv bezdrtov mikrofony se objevily v 50. letech minulho stolet. Zprvu jako doplky pro zznamov zazen, vtinou jako reportn mikrofony pracujc s vt vzdlenost, ne jakou bylo eln obshnout mikrofonnm kabelem. Rozily se velmi rychle, hlavn proto, e umoovaly velkou mobilitu reportr. Pro zachovn kvalitnho penosu audiosignlu se vtinou vyuvala FM modulace, se kou kanlu do 200 kHz. Po nezbytn miniaturizaci se zaaly vyuvat i v divadlech. V Evrop se ustlilo pouvn zprvu 15 kanl pro studiov ely, ale jakmile se vyuit rozilo i do divadel s vce herci, bylo nutn poet kanl zvtit a na 55. V souasn dob se pro ely penosu signl z reportnch mikrofon vyuvaj voln dry v TV kanlech v rozsazch 174-216, 470-862 a 17851800 MHz. III. TV psmo se vyuv tam, kde nejsou poadavky na vt poet mikrofon. Poet vyuitelnch kanl je zde dky hustmu pokryt TV kanly a digitlnmu rozhlasovmu vysln omezen. Podobn jsou v nkterch zemch znan obsazeny i kmitoty ve IV a V. TV psmu a jejich spolen vyuvn bude stle problematitj, dky rostoucmu potu digitlnch rozhlasovch a TV vysla. Do budoucna se jev jako per-
ZAJMAVOSTI
17. kvten byl v letonm roce ji potet slaven jako Svtov den telekomunikac a informan spolenosti ve smyslu rezoluce . 68 konference ITU v Turecku (pedtm jako WTD Svtov den telekomunikac - byly v zornm poli vhradn telekomunikace). Letos byla souasn v provozu vstava TELECOM AFRICA a nosnm tmatem byly technologie slouc pomoci osobm s postienm k jejich zapojen do normlnho ivota. Generln sekret ITU Dr. Hamadoun I. Tour se zaal dky prezentaci na posledn konferenci WRC zajmat o radioamatrsk vysln; v loskm roce sloil zkouky, zskal radioamatrskou licenci a mon jej uslyte jako HB9EHT. Kompaktn spnan zdroj MS-1225 pro 13,8 V/25 A nabz firma WiMo. M mj. zen ventiltor pro chlazen, ochrany proti peten a pept, vstupn napt me bt v mezch 170-260 nebo 85-135 V. Vstupn napt je mon snit a na 10 V. Hmotnost 1,8 kg, rozmry 180 x 55 x 230 mm a cena 69 jej peduruje pro portable provoz z elektrifikovanch lokalit. rove ruivho vyzaovn vak nabdka neuvd. A neuviteln se zd bt zprva o tom, e japonsk firma Aqua Power Systems dala na trh baterie o rozmrech AA a AAA, kter jsou kapacitn ekvivalentn starm, jejich elektrody tvo zinek a uhlk (u velikosti AA je to asi 500 mAh). Maj firemn oznaen NoPoPo (Non Pollution Power) a neuviteln je na nich skutenost, e se aktivuj naplnnm vodou zvltn pipetou, piem lze tento proces 3 a 5x opakovat. QX
spektivn vyuit psma 1785-1800 MHz, hlavn pokud se pejde i u reportnch mikrofon k digitlnmu zpracovn audiosignlu. Toto psmo le mezi kmitoty, kter vyuvaj GSM st a TFTS systmy. Z dvod ochrany obou jsou pro reportn mikrofony prakticky vyuiteln kmitoty mezi 1785,7-1799,4 MHz. Studijn skupina . 6 ITU-R dostala zadn zkoumat nkter aspekty souvisejc s pouvnm reportnch mikrofon, aby bylo mon unifikovat standardy a vybrat nejvhodnj kmitotov pdl pro rzn aplikace. V dalm se ukazuje nezbytn tak vybrat vhodn psmo pro digitalizovan reportn mikrofony a stanovit jejich standardy. Zkou se ji nkolik typ pro ISM psmo 2,4 GHz, ale zatm zkouen vzorky nevyhovuj z hlediska zpodn a kvli hor kvalit zvuku. Je zejm, e potebn kanl bude nutno pro kvalitn penos rozit na 500 kHz. Limitujcm faktorem je i zpodn vznikajc pi digitlnm zpracovn audiosignlu, kter me psobit ruiv. Ukazuje se pro budoucnost, e bude teba vylenit a 50 irokch kanl pro profesionln TV vyuit, a 15 pro dal vyuit mimo rozhlasov penosy, 5-10 pro poteby rozhlasovch penos a 5-10 pro veobecn vyuit. Administrace stt EU pevn preferuj pro tyto ely vyuvn psma 1785-1800 MHz. (Podle ITU News)
48
7/2008

Ar7 2008

Diunggah oleh

Informasi Dokumen

Judul Asli

Hak Cipta

Format Tersedia

Bagikan dokumen Ini

Bagikan atau Tanam Dokumen

Opsi Berbagi

Apakah menurut Anda dokumen ini bermanfaat?

Apakah konten ini tidak pantas?

Hak Cipta:

Format Tersedia

Ar7 2008

Diunggah oleh

Hak Cipta:

Format Tersedia

OBSAH

Tuto stavebnici najdete na stran 30

Novinky ve svt ICQ a spol.

Windows Live Messenger

ZAPOJEN PRO ZATENKY

Jednoduch dven alarm

Obr. 1. Schma zapojen alarmu

Seznam soustek A991709

Obr. 2. Rozloen soustek na desce dvenho alarmu

Obr. 3. Obrazec desky spoj dvenho alarmu

JP1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JUMP3 K1-2. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT

asova pro CD pehrva

Seznam soustek A991705

Obr. 3. Obrazec desky spoj asovae (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj asovae (strana BOTTOM)

Jednoduch symetrick mikrofonn pedzesilova

Obr. 1. Schma zapojen pedzesilovae

Seznam soustek A991711

Obr. 3. Obrazec desky spoj pedzesilovae (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj pedzesilovae (strana BOTTOM)

Nakopnte vkon svho potae. Pipravte jej na przdninovou "pabu"

Zven vkonu: mnme procesor

Digitln hrac kostka

Obr. 1. Schma zapojen hrac kostky

To je maximln korektn vi vem hrm.

Obr. 2. Rozloen soustek na desce hrac kostky

Obr. 3. Obrazec desky spoj hrac kostky (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj hrac kostky (strana BOTTOM)

Seznam soustek A991707

Kdov zmek s procesorem PIC

Obr. 1. Schma zapojen kdovho zmku

Obr. 2. Rozloen soustek na desce kdovho zmku

Obr. 3. Obrazec desky spoj kdovho zmku (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj kdovho zmku (strana BOTTOM)

Seznam soustek A991715

DPI odhaluje iVision 30-WUXGA HD projektor

Tester h21e pro vkonov tranzistory NPN

Obr. 1. Schma zapojen mie

Tab. 1. Nastaven pepna pro zvolen proud

Seznam soustek A991711

Obr. 2. Rozloen soustek na desce mie

Obr. 3. Obrazec desky spoj mie (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj mie (strana BOTTOM)

Ppravek pro men induknost

Pevodnk induknosti na napt

Seznam soustek A991713

Obr. 2. Rozloen soustek na desce pevodnku induknosti na napt

Obr. 3. Obrazec desky spoj pevodnku induknosti na napt

Pevodnk induknosti na kmitoet

Obr. 4. Schma zapojen pevodnku induknosti na kmitoet

Seznam soustek A991714

Obr. 5. Rozloen soustek na desce pevodnku induknosti na kmitoet

Obr. 6. Obrazec desky spoj pevodnku induknosti na kmitoet

MSTO PRO VAI INZERCI

Obr. 1. Schma zapojen termostatu

novho rel jsou vyvedeny na svorkovnici K1.

Obr. 2. Rozloen soustek na desce termostatu

Obr. 3. Obrazec desky spoj termostatu (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj termostatu (strana BOTTOM)

AUTO, DM, HOBBY

zen peerpvacho erpadla

Obr. 1. Schma zapojen spnae

Seznam soustek A991706