OBSAH

Amatrsk radio
Vydavatel: AMARO spol. s r.o. Stavebnici zesilovae najdete na stran 25 Adresa vydavatele: Zborovsk 27, 150 00 Praha 5, tel.: 257 317 314 zenm redakce poven: Alan Kraus Adresa redakce: Zborovsk 27, 150 00 Praha 5 tel.(zzn.): 412 333 765 E-mail: redakce@stavebnice.net Ron vychz 12 sel, cena vtisku 46 K. Roziuje PNS a.s. a soukrom distributoi. Pedplatn v R zaji uje Amaro spol. s r. o. -Michaela Hrdlikov, Hana Merglov (Zborovsk 27, 150 00 Praha 5, tel./fax: 257 317 313, 257 317 312). Distribuci pro pedplatitele provd v zastoupen vydavatele spolenost Mediaservis s. r. o., Zkaznick Centrum, Kounicova 2 b, 659 51 Brno. Pjem objednvek tel.: 541 233 232, fax: 541 616 160, e-mail: zakaznickecentrum@mediaservis.cz, pjem reklamac: 800 800 890. Smluvn vztah mezi vydavatelem a pedplatitelem se d Veobecnmi obchodnmi podmnkami pro pedplatitele. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., ustekova 10, P O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3, . tel.: 67 20 19 21-22 - asopisy, tel.: 67 20 19 31-32 - pedplatn, tel.: 67 20 19 52-53 - prodejna, fax.: 67 20 19 31-32. E-mail: casopisy@press.sk, knihy@press.sk, predplatne@press.sk, Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6285/97 ze dne 3. 9. 1997) Inzerci v R pijm vydavatel, Zborovsk 27, 150 00 Praha 5, tel./fax: 257 317 314. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax: 02/44 45 06 93. Za pvodnost pspvku odpovd autor. Otisk povolen jen s uvedenm pvodu. Za obsah inzertu odpovd inzerent. Redakce si vyhrazuje prvo neuveejnit inzert, jeho obsah by mohl pokodit povst asopisu. Nevydan rukopisy autorm nevracme. Prvn nrok na odkodnn v ppad zmn, chyb nebo vynechn je vylouen. Veker prva vyhrazena. MK R E 3697 ISSN 0322-9572, .j. 46 043 AMARO spol. s r. o.

Obsah
Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Sledujte on-line televize vyslajc po celm svt . . . . . . . . . . 2 Sinusov blika s LED . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Jednoduch indiktor vstupnho vkonu . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Jak si vytvoit bezpen heslo a nebt za hlupka . . . . . . . . . 5 Jednoduch genertor vn napt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Teplotn senzor s dvouvodiovm interface . . . . . . . . . . . . . . . 8 Hra na posteh s procesorem ATTINY13 . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Zloha filmovch DVD nemus bt sloit . . . . . . . . . . . . . . . 12 Jednoduch napje pro operan zesilovae . . . . . . . . . . . . 13 Jednoduch programtor procesor AVR se sbrnic USB . . . 14 Nabjeka akumultor z automobilov baterie . . . . . . . . . . . 16 Programovateln pepna servozen . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Jednoduch alarm pro tbornky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Dlkov ovlada svtel pro seniory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Hra 1 - 2 - 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 PlayStation 4 bez blu-ray? Ale kdee... . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 SVTLA A ZVUK Stereofonn vkonov zesilovae 2x 250 W s LM4702 . . . . . 25 HDTV M Philips nejlep LCD televizi na svt?!. . . . . . . . . . . . . 36 Hitachi vs. Toshiba - kdo m lep upscaling?. . . . . . . . . . . 36 StarCAVE - virtuln realita v HD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Radiostanice ady RM-31. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Negadyn - pijma pro SV s jednou elektronkou . . . . . . . . . . 40 Mont konektor PL-259 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Nov transceiver (nejen) pro zatenky - IC-7200 . . . . . . . 43 Expedice SP6KBL do Beskyd. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Expedice na souostrov Jin Georgia . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 IOCA aktivity a 47. kongres FIRAC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Pedpov podmnek en KV na listopad . . . . . . . . . . . . . 46 Vyslme na radioamatrskch psmech LXIV . . . . . . . . . . . 47 Semin o spektrlnch analyztorech . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 Seznam inzerent . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

10/2008

ZAJMAVOSTI

Sledujte on-line televize vyslajc po celm svt

Pipravili jsme pro vs nejen pehrva televiznch program vetn tch eskch, ale tak aplikaci pro pesun nainstalovanch program ve Windows, vyhledva hudby v MP3 souborech a monost vst si zznamy o domcnosti. vynechn duplicit a nefunknch vm jich zstane o vce jak deset mn. U zznam mte uvedeno, v jak kvalit stanice na internetu vysl (bitrate - datov tok), v jak kategorii se nachz a jej hodnocen. Poklikte-li na zznam my, bhem nkolika okamik se spust vybran program. Stahujte zde: http://www.slunecnice.cz /sw/jlcs-internet-tv/

JLC's Internet TV 1.1 - freeware

Dlouh zimn veery se bl a mnoz z ns je strv v teple domova a teba u televize. Nemte-li satelit, kabelovou TV, digitln pjem TV i IPTV, pak vtinou mete volit pouze mezi tymi celoplonmi TV stanicemi. Ale nemuste. Pokud mte rychl pipojen k internetu, sthnte si a nainstalujte aplikaci JLC's Internet TV. Rzem zskte monost sledovat stovky televiz vyslajcch po celm svt. Program pro sledovn TV a poslouchn rdi existuje obrovsk mnostv. Bohuel vtinou trp nkolika neduhy. Bvaj propikovny spywarem, jsou patn ovladateln a uveden programy i rdia nelze spustit. I pesto se vak d nalzt nkolik program, o kter se jejich autoi staraj a pipravuj pro n ast aktualizace. A to je i ppad JLC's Internet TV. V jednoduchosti je sla, co tento program spluje. Po instalaci a nslednm sputn se ped vmi objev okno, kter obsahuje multimediln pehrva (Windows Media Player), seznam televiznch stanic a to je ve. Nic dalho hledat nemuste a dokonce ani nastavovat. Z roletkovho menu si mete vybrat zemi, pro kterou chcete zobrazit mstn TV. V ppad R mte na vbr tm 30 kanl, ale po

Application Mover - shareware

Dostanete-li se do situace, kdy potebujete zmnit umstn instalovanch program, pak jist pijde vhod aplikace Application Mover. Pedstavte si, e napklad nainstalujete njakou hru, kter na pevnm disku zabere pes 5 GB volnho prostoru. Vy se pak rozhodnete, e ji nechcete mt umstnou na systmovm disku (tedy na C:, kde se nachz Windows), ale na jin jednotce i disku. Nen mon sloku s hrou vzt a jen tak ji pesunout na nov msto. Z pvodn sloky toti vede ada zznam, kter jsou potebn, a jejich znefunknn by mohlo vst k naruen stability Windows. Jestlie vak pesun uskutente pomoc Application Mover, pak se dnch problm nemuste bt. Lehce umon zmnu msta libovolnho instalovanho softwaru do jinch adres. V aplikaci sta nastavit stvajc sloku programu (nap. C:\Program Files\BurnAware Free) a novou sloku (nap. D:\Instalovan software\BurnAware Free). Application Mover potom nepesune jen soubory do nov sloky, ale tak o tom uvdom Windows a zape zmny do systmovch soubor. Take pokud se potom na tuto sloku odke Windows i jin program, systm bude vdt, kde se nachz jej nov umstn. Sharewarovou verzi je mon pout pouze desetkrt. Pak si program pro dal pouit budete muset zakoupit. Stahujte zde: http://www.slunecnice.cz /sw/application-mover/

Clickster 1.6 - freeware

Trvte-li dlouh chvle vysedvnm u potae, pak si je mete zpjemnit poslechem hudby. Sta si v internetovm prohlei "naladit" njakou internetovou rozhlasovou stanici a poslouchat. Pokud navc disponujete obrovskm archivem hudby v digitln podob, potom nen nic lehho, ne si z nj vytvoit hudebn list. Co vak dlat, pokud zatoute po konkrtn psnice? ekat, ne ji budou hrt v rdiu, nem smyl, a vae hudebn sbrka ji tak neobsahuje. Odpov je jednoduch. Nainstalujte si a zante pouvat aplikaci Clickster. Pokraovn na stran 5

10/2008

ZAPOJEN PRO ZATENKY

Sinusov blika s LED

Standardn blikae, pouvan napklad jako varovn svtla, pracuj nejastji ve spnanm reimu, to znamen, e svtlo je bu zapnut, nebo vypnut. Nepetrit nhl stdn svtla a tmy me psobit na nkter lidi deprimujcm zpsobem. Nsledujc konstrukce pedstavuje een blikae, u kterho se intenzita blikn nemn skokov, ale plynule - se sinusovm prbhem.

Popis
Schma zapojen sinusovho blikae je na obr. 1. Zapojen tvo pomalubn osciltor se zdrojem proudu na vstupu. Osciltor je tvoen trojic RC len, sestavench vdy odporem 22 k a kondenztorem 100 F. Vstup z osciltoru na emitoru tranzistoru T2 je pes odpor R6 piveden zpt na vstup dvoutranzistorovho zesilovae s T1 a T2. V kolektoru tranzistoru T2 je zapojena LED LD1. Protoe T2 tvo zdroj proudu, je v podstat jedno, jak typ LED pouijeme, mohou bt zapojeny i dv LED v srii a prochzejc proud zstane nezmnn. Zvis pouze na okamitm napt na bzi tranzistoru T2. Popsan obvod m na vstupu zapojenu jednu LED diodu a slou tedy pro demonstraci zapojen, ale pi pouit vkonovho tranzistoru na mst T2, spolu s pravou jeho emitorovho odporu R5 lze LD1 nahradit vkonnj rovkou. Meme souasn

Obr. 1. Schma zapojen sinusovho blikae

i zvit napjec napt a pout napklad automobilov rovky nebo mal halogenov rovky (reflektorky) na 12 V. Protoe tranzistor T2 pracuje jako linern regultor, mus bt tak patin chlazen mrn vstupnmu vkonu.

prci by mlo fungovat na prvn pokus. Kmitoet blikae meme upravit zmnou odpor 22 k, ppad kondenztor 100 F. m vy hodnota, tm ni kmitoet blikn.

Zvr
Popsan zapojen je alternativou ke klasickm blikam, nejastji diskrtn realizovanm pomoc stabilnch multivibrtor.

Stavba
Sinusov blika je zhotoven na jednostrann desce s plonmi spoji o rozmrech 26 x 20 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 3. Zapojen je velmi jednoduch a pi peliv

Seznam soustek A991758

R1, R3, R6 . . . . . . . . . . . . . . . . 22 k R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 C1-3 . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/16 V T1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC548 LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED5

Obr. 2. Rozloen soustek na desce sinusovho blikae

Obr. 3. Obrazec desky spoj sinusovho blikae

K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT

10/2008

NF TECHNIKA

Jednoduch indiktor vstupnho vkonu

Pro men vstupnho vkonu nf zesilova existuje ada specilnch integrovanch obvod nebo vce i mn sloitch zapojen. Nevhodou mnohch z nich je nutnost externho napjen. Pokud takov zapojen instalujeme do zesilovae, lze pout stvajc napjen elektroniky. Pokud ale chceme indiktor umstit do reprosoustavy (samozejm pokud se nejedn o aktivn systm s integrovanm zesilovaem), musme vyeit napjen. Dle popsan zapojen je maximln jednoduch a nevyaduje extern napje. Indikaci vkonu lze nastavit tm libovoln od piblin 1 W ve. Maximln vstupn vkon je limitovn vkonovou zatitelnost pouitch odpor, ppadn maximlnm kolektorovm naptm pouitho tranzistoru. S pouitmi odpory 0,25 W a tranzistorem BC547 je maximln vkon asi 40 W. v kolektoru odpor R3 a paraleln k tranzistoru T1 je pipojena dvoubarevn LED LD1 (zelen/erven). V kladn plvln signlu je LED LD1 pipojena pes odpor R3 a vede jej zelen sekce. Pi vym napt se oteve tranzistor T1, m klesne napt na LED LD1 a ta pohasne. V zporn plvln signlu svt erven sekce LD1, ale teprve pi vym vstupnm napt, protoe mimo odpor R3 680 je k n pes pechod bze - kolektor T1 pipojen odpor R2 330 . Pi nzkch rovnch signlu svt tedy pouze zelen LED, pi vych ob, tedy vsledn barva je oranov a pi vysok rovni se v kladn plvln zelen LED okamit uzave a svt prakticky jen erven LED v zporn plvln.

Obr. 1. Schma zapojen indiktoru

Zvr
Zapojen je velmi jednoduch, nevyaduje extern napjen a vhodnou volbou hodnot odporovho dlie R1/R2 lze snadno pizpsobit pro velmi irok rozsah indikovanch vkon. Poizovac nklady se pohybuj v du korun. Indiktor lze sestavit i na kousku univerzlnho plonho spoje.

Stavba
Indiktor obsahuje pouze minimum soustek a jeho stavbu mus zvldnout i naprost zatenk. Je navren na jednostrann desce s plonmi spoji o rozmrech 19 x 12 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 3. Dky miniaturnm rozmrm desky spoj je mon indiktor vestavt prakticky do libovoln reprosoustavy.

Popis
Schma zapojen indiktoru vstupnho vkonu je na obr. 1. Konektor K1 se pipoj paraleln k reproduktorov soustav. Vzhledem k vnitn impedanci indiktoru asi 470 je zaten vstupu zesilovae zcela zanedbateln. Odporov dli R1/R2 uruje citlivost indiktoru a pivd dl vstupnho napt na bzi tranzistoru T1. Ten m

Seznam soustek A991751

R1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,5 k R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 330 R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 680 T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC547 LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED5 K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT

Obr. 2. Rozloen soustek na desce indiktoru

Obr. 3. Obrazec desky spoj indiktoru

10/2008

ZAJMAVOSTI

Jak si vytvoit bezpen heslo a nebt za hlupka

Nen hloupjho hesla, ne je vae jmno nebo jmno manelky. Kvalitn heslo by mlo mt alespo osm znak a mla by se v nm stdat mal a velk psmena. Nemly by v nm bt hky ani rky. Dleit je tak program, kter vm vae hesla pome spravovat. Internetov bankovnictv, heslo do emailu, PIN ke kart a k telefonu. Hesla potebujete tak pro prci s potaem, pinejmenm v zamstnn. Vtina lid si kvli zapamatovn vol nejhor monou variantu - vechna hesla si nastav stejn a navc jednodue. Jene nad hesly sestvajcmi z kestnch jmen dt i ps nebo dat narozen lom potaov odbornci rukama. "Takov hesla jsou jednodue odhadnuteln. Pokud se napklad chcete podvat na mail svho ptele nebo ptelkyn, jako prvn vyzkoute slova, kter s nm njak souvis," k Jan ihk z IT oddlen Mafra. Ale nakolik je takov hrozba skuten reln? "I u ns ve firm mme nkolik ppad, kdy se do mailov schrnky vloupal ptel nebo kolegov. V jednom ppad jsme museli dokonce vinka potrestat," dodv ihk. Kadmu sta se na vs ve vaem okol poptat a snadno se dostane k vaim citlivm dajm. Jet nebezpenj pitom je pouvat vude stejn hesla. "Takov kombinace je sebevraedn a je jenom otzka asu, kdy by to chtl nkdo zneut," k Petr Strnadel z oddlen bezpenosti Citibank. Pokud nkdo zsk vae heslo do soukromho mailu, me mt ulehen pstup rovn do pracovnho potaovho systmu nebo teba internetovho bankovnictv. bankovn et, ppadn si na v et objedn zbo. Ale existuj i dal rizika. Po pihlen do mailu me kdokoli vam jmnem rozeslat dvryhodn zprvy a pi znalosti hesel do internetovch diskuz vs me snadno kompromitovat. Pokud tonk zn vechny vae daje, me z vs bhem pomrn krtk doby udlat nedvryhodnou osobu. Krom patnho, tedy slabho hesla jsou nebezpem jet programy zaznamenvajc vae psan na klvesnici. Tyto daje pot odeslaj a z nich se snadno zjist, kam na internetu chodte a jak hesla zadvte. Nejastji na n narazte v zapadlch internetovch kavrnch, ale mete je mt i doma - nutnost je dobr antivir. bude tolik mrzet, pkladem je heslo do blogovacho systmu, pihlen do internetovch diskus, elektronickho obchodu nebo sociln st.

m vc penz, tm astji mnit

Odbornci tak doporuuj hesla jednou za as mnit. "asem stoup pravdpodobnost, e je nkdo nepovolan me odchytit, napklad pozorovnm toho, co zadvm do klvesnice potae. Doporuen perioda pro pravidelnou zmnu hesla do internetovho bankovnictv je jeden a ti msce," k editel internetovho bankovnictv esk spoitelny David Lorenc. Obecn plat, e m dleitj je pouvan sluba nebo m vc mte penz na tu, ke ktermu se pihlaujete pes internet, tm astji byste mli heslo mnit. Nkter firmy dokonce zavedly astou obmnu hesla jako povinnou. V jinch se heslo do systmu povauje za citliv daj a pi jeho prozrazen tet osob hroz trest.

Jak tomu pedejt?

Hlavn obranou je volba dobrho hesla, tedy takovho, kter si budete pamatovat a zrove nepjde snadno odhalit. V odborn hantrce, s n se bn setkte teba pi zadvn novho hesla na webu, se takovmu heslu k siln, jeho opakem je heslo slab. U takovch hesel pitom nezle na dlce, ale na snadnosti ppadnho odhalen. Krom hesel vzanch na vai osobu jsou nejsnze odhaliteln bn slova - hackei pouvaj programy, kter rychle vyzkouej statisce slov z rznch jazyk. Dobr heslo by mlo stdat velk a mal psmena, obsahovat sla, ppadn i speciln znaky, jako jsou rky, teky, lomtka a dal. Odbornci spe nedoporuuj pouvn znak s hky a rkami, protoe by je potaov systm nemusel sprvn pochopit. Pouvan sluby vyadujc heslo si rozdlte na takov, kter vyaduj podn zabezpeen, jako teba internetov bankovnictv, poppad i email, pokud obsahuje citliv daje, a takov, kde vs ppadn prozrazen hesla neprincipu jako P2P st, avak specializuje se pouze na vyhledvn hudby ve formtu MP3. Na rozdl od peer to peer klient nen nutn nic nastavovat, a dokonce nemuste ani nic sdlet, m neporuujete zkon na ochranu autorskho prva. Take stahovat lze legln bez pocitu viny. Pispjete-li autorovi na vvoj aplikace, zskte vy-

Co vm usnadn ivot
Hesla si rozhodn nikam viditeln nepite. Pokud mte slab pam nebo mte hesel opravdu hodn, zvate pouit specilnch potaovch program, kter si vae hesla budou pamatovat za vs. k se jim sprvce hesla, vtinou se daj zdarma sthnout na internetu. Kdy si je nainstalujete do potae, bude vm stait jedin heslo k pstupu do sprvce a v nm u se bez pot dostanete ke vem dalm. Mnoho slueb nabz, e si na vaem potai bude hesla pamatovat. Je to sice pohodln, ale i tady bychom mli bt ostrait. Zejmna v situaci, kdy se na stejnm potai std vc lid nebo hroz, e by se k nmu mohl dostat nkdo neoprvnn.

tonk z vs udl hlupka

Co vechno hroz? Zejm nejvt riziko je, e nkdo bude sledovat v Pokraovn ze strany 2 Clickster je jednoduch a pitom geniln vyhledvac sluba. Pipoj se k internetu a doke na nm dle zadanch klovch slov vyhledat a zobrazit hledanou hudbu, kterou si nsledn mete pustit i dokonce sthnout na pevn disk. Pracuje na podobnm

lepenou verzi s nkolika funkcemi navc (nap. rychlej stahovn, lep vyhledvn atd.). V souasnosti prohledv vce jak 30 milion soubor s hudbou. Stahujte zde: http://www.slunecnice.cz /sw/clickster/

10/2008

MEN A REGULACE

Jednoduch genertor vn napt

Obr. 1. Schma zapojen genertoru

I kdy vtina souasnch elektronickch pstroj pracuje s nzkm napjecm naptm a zejmna dky snahm o snen spoteby se provozn napt vtiny zazen stle sniuj, existuj obvody, kter i pi bateriovm napjen vyaduj vy napjec napt (200 a 400 V, ppadn i vce). Pro tyto aplikace byl navren jednoduch genertor vn napt.

Popis
Schma zapojen genertoru je na obr. 1. V principu se jedn o Hartleyv osciltor, pouvan dve asto v elektronkovch zapojench (rdiovch pijmach). Stdav napt se transformuje malm s ovm transformtorkem s vvody do desky spoj, zapojenm obrcen - tedy z vinut 2x 9 na 230 V. Vysok napt na sekundrn stran je vyvedeno ven pmo jako

stdav, ppadn pes diodov nsobi jako usmrnn stejnosmrn. Napjec napt je pivedeno na svorkovnici K1 a filtrovno kondenztorem C1. Hartleyv osciltor je tvoen tranzistorem T1. Napjec napt je pivedeno na sted dvojitho primrnho vinut transformtoru T1. Krajn vvody primrnho vinut jsou blokovny kondenztorem C3. Jeden krajn vvod je pipojen k tranzistoru T1, druh pes kondenztor C2 na gate T1. Vzhledem k hodnotm soustek pracuje osciltor na nzkm kmitotu, blzkm 50 Hz. Vy kmitoet nen mon dky pouit standardnho s ovho transformtoru, navrenho na kmitoet 50 Hz. Pi vym kmitotu by se samozejm doshlo vy innosti a tak transformtor by mohl bt mnohem men, vyadovalo by to vak pout speciln transformtor, vinut na zcela jinm

jde. Pouit bnho s ovho transformtoru realizaci zapojen vrazn zjednoduuje. Na sekundrn stran je stdav vstupn napt pes dvojici ochrannch odpor R2 a R3 vyvedeno na svorkovnici K2. Paraleln k tomuto vstupu je pipojen diodov zdvojova s dvojic diod D1 a D2. Na vstupu jsou opt ochrann odpory R4 a R5. Na konektoru K2 je stdav napt asi 200 V, na konektoru K3 stejnosmrn napt 300 a 350 V.

Stavba
Genertor vn napt je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 36 x 92 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je

Seznam soustek A991752

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 k R2-5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 k C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1000 F/25 V C2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 nF C3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 nF C4-5 . . . . . . . . . . . . . . . 470 nF/630 V T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BUZ78 D1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 K1-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/2 TR1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 230/2X9V

Obr. 2. Rozloen soustek na desce genertoru

10/2008

MEN A REGULACE
Obr. 3. Obrazec desky spoj genertoru (strana TOP vlevo) ,

na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Zapojen nem dn nastavovac prvky, take by mlo pi peliv prci fungovat na prvn pokus.

Zvr
Popsan genertor vysokho napt je vhodn pro aplikace s minimlnm proudovm odbrem, tedy tam, kde se nm jedn spe o napt ne o proud. Pro takov aplikace vystame i pi dlouhodobm trvalm provozu s napjenm napklad bateri deseti NiCd nebo NiMH akumultor.
Obr. 4. Obrazec desky spoj genertoru (strana BOTTOM, vpravo)

ZAJMAVOSTI
Hitachi pomalu kon s plazmovmi televizemi
Japonsk spolenost Hitachi hodl zethlit vrobu plazmovch televizor. Namsto toho je bude kupovat od konkurenn firmy Matsushita (Panasonic). Hitachi se v souasn dob ad na tvrtou pozici mezi svtovmi vrobci plazmovch panel. Trh je vak zaplaven LCD televizemi, kter si zskvaj popularitu na kor obvykle drach plazmovch televiz. Podle analytik chce zethlenm vroby Hitachi zat pomal ustupovn z trhu. Nkte dokonce pedvdaj, e se mon Hitachi sthne z televiznho trhu pln. Kadopdn rozhodnut pichz pozd - firma se u ti roky

potk se ztrtou v oblasti plochch televiz a celkov ukonen vroby by tedy bylo strategicky vhodnm rozhodnutm. Hitachi a Matsushita u spolupracuj v oblasti LCD panel, podobn ada dalch asijskch spolenost.

Podl blu-ray stoup, Sony k, e se udr i vedle online distribuce

V posledn dob se vyrojila spousta velkch prohlen o tom, jak blu-ray nem anci pet ptch pt let a kdesi cosi. Dokonce se spekulovalo i o tom, e PlayStation 4 nebude mt blu-ray mechaniku, emu se ovem meme jen smt, stejn jako tm rdobyfundovanm dohadm o tom, e formt nepeije ptch pr let. Faktem je, e na americkm trhu samozejm stle vrazn vede DVD, kter zabr 88 % prodej proti 12 % prodanch blu-ray film, nicmn to je dvakrt vce, ne tomu bylo v dob konce HD-DVD. Podle vsledk vzkumu Home Media Research nicmn stoupnul aktuln prodej blu-ray disk v USA o 16,28 % bhem jednoho tdne, zatmco prodej DVD klesl o 10,56 %. Jiste tyhle tdenn statistiky jsou vdy zvisl na tom, jak tituly prv vychzej a pedevm na tom, zda ony tituly jsou populrn u lid, kte u blu-ray pehrvae

vlastn. Pro zajmavost, teba Terminator: The Sarah Conner Chronicles si podilo 17,4 % lid na BD, u filmu The Forbidden Kingdom je to 11,7 % a u National Treasure Book of Secrets pro zmnu 6,9 %. Statistiky podlu formt k jednotlivm filmm jsou k dispozici poprv, ale dvaj mnohem lpe nahldnout na to, jak si vlastn blu-ray vede. Odhad zn, e prodej blu-ray disk pedstihne DVD v roce 2012. Pilt olej do ohn nevhal ani Rick Clancy, Senior Vice President firemn komunikace v Sony, na firemnm blogu. Upozornil na nkolik fakt: pedevm, v domcnostech je u pes 15 milion konzol PlayStation 3, kter poslou jako blu-ray pehrvae, a prodeje stoupaj. Navc cena tohoto produktu bude stoupat s tm, jak nov sluby pro PS3 Sony uvede, jak nov PS3 hry a blu-ray filmy se objev. A dal Clancy upozoruje, e Hollywood teprve jen letmo vkroil do kolbit zvanho modr disk a v dohledn dob se dokme tisc novch film a seril na BD. Za tet je nutn vzt v vahu roziovn HDTV - jakmile si nkdo koup plochou LCD televizi, chce mt tak na co koukat. Za tvrt nezapomnl pipomenout, e online distribuce, jakkoliv slibn je to disciplna, je stle jet masovmu vyuit na hony vzdlena. Pravda pravdouc.

10/2008

MEN A REGULACE

Teplotn senzor s dvouvodiovm interface

Teplotn senzory mohou bt eeny adou zpsob - od specializovanch obvod - znm jsou napklad od firmy Dallas a po diskrtn een. Zde popsan senzor je osazen klasickm termistorem napjenm ze zdroje konstantnho proudu. bytek napt na termistoru je konvertovn pevodnkem U/f a dvouvodiovm vedenm pedn vstupnmu obvodu, kter obsahuje optick oddlova jak pro signlovou cestu, tak i pro napjen.

Popis
Schma zapojen teplotnho senzoru je na obr. 1. Jako teplotn idlo byl zvolen termistor R5 (PT1000). Ten je napjen ze zdroje konstantnho proudu, tvoenho tranzistorem T1. Konstantn pedpt bze tranzistoru T1 zaji uje LED LD1. Proud termistorem na nm zpsob bytek napt, odpovdajc okoln teplot. Toto napt je pivedeno na vstup integrovanho pevodnku napt/proud typu AD654. Jeho vnitn zapojen je na obr. 2. Vstupn kmitoet obvodu le v rozsahu 0 a 500 kHz a napjec napt je a 36 V (18 V) pi proudovm odbru asi 2 mA. Na obr. 3. je katalogov ukzka zapojen obvodu AD654 s dvouvodiovm pipojenm a na obr. 4. je ukzka galvanickho oddlen pomoc optolenu. Vstup z IC1 je piveden na konektor K1 pes odpor R4. Na obr. 3 z katalogovho listu obvodu je to odpor RT. Ke konektoru K1 je pipojeno dvouvodiov veden (stnn vinut pr), jeho stnn je pipojeno na zem na stran senzoru.

Obr. 1. Schma zapojen teplotnho senzoru

Obr. 3. Pklad zapojen s dvouvodiovm pipojenm

Stavba senzoru
Teplotn senzor je zhotoven na jednostrann desce s plonmi spoji o roz-

Obr. 2. Vnitn zapojen obvodu AD654.

Obr. 4. Pklad zapojen s galvanickm oddlenm pomoc optolenu

10/2008

MEN A REGULACE

Obr. 5. Rozloen soustek na desce teplotnho senzoru

Obr. 7. Schma zapojen vstupn sti

Obr. 6. Obrazec desky spoj teplotnho senzoru (strana BOTTOM)

mrech 17 x 36 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 5, obrazec desky spoj ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 6. Z dvod dlouhodob teplotn stabilit nastaven je trimr P1 jakostn vceotkov. Zde je od firmy Spectrol typ 64Y.

piveden na konektor K1. Napjec napt +12 V z vstupu DC/DC mnie IC1 je vedeno pes mal odpor R1. Pi proudovm odbru asi 10 mA je na R1 bytek napt piblin 620 mV, co je prv napt potebn pro oteven tranzistoru T1. V jeho kolektoru je na odporovm dlii R2/R3 pipojena LED optolenu CNY17 IC2. Na v-

stupn stran je napjec napt +5 V pivedeno jednak na vstup mnie a souasn tak pes odpor R5 na tranzistor optolenu. Stdav napt na vstupu optolenu (kolektoru tranzistoru v IC2B) je vstupem snmae a je vyvedeno na konektor K3. Jako DC/DC mni je zde pouit miniaturn obvod SIM1-SIL4 od fir-

Napjec a vstupn st
Jednou z vhod popisovanho een s oddlenm snmaem a napjec st je galvanick oddlen obou st. To se tk jak vlastnho signlu (tedy kmitotu, odpovdajcmu men teplot), tak i napjecho napt. Schma zapojen vstupn sti je na obr. 7. Vyhodnocovac st je napjena naptm +5 V, pivedenm na konektor K2. Vstupn signl z teplotnho senzoru je

Obr. 8. Modul SIM1-SIL4

Obr. 9. Vnj rozmry a zapojen vvod obvodu SIM1-SIL4

10/2008

MEN A REGULACE
Seznam soustek teplotnho senzoru A991757
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 k R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 750 R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PT1000 C1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 nF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . AD654 T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC557 D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BAT48 LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED3 P1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PT64-Y/2 k K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT

Seznam soustek vstupn sti A991759

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 237 R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 270 k R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k IC1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . SIM1-SIL4 IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CNY17-III T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC557 K1-3. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT Oba moduly jsou velmi jednoduch a jedinm nastavovacm prvkem je trimr P1 na desce senzoru. Tm se nastavuje citlivost modulu - tedy kmitoet odpovdajc urit teplot.

Obr. 10. Rozloen soustek na desce vstupn sti

Stavba vstupnho modulu

Obr. 11. Obrazec desky spoj vstupn sti

my HN Electronic Components. Jedn se o miniaturn DC/DC mni s vstupnm vkonem 1 W v pouzdru SIL4 a vnjmi rozmry podle obr. 9.

Vstupn modul je zhotoven na jednostrann desce s plonmi spoji o rozmrech 17 x 44 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 10 a obrazec desky spoj ze strany soustek (BOTTOM) je na obr. 11.

Zvr
Vstup teplotnho snmae je tedy stdav napt s promnlivm kmitotem. Napjec napt +5 V a stejn vstupn signl je ideln pro zpracovn pomoc mikroprocesoru.

DECE - konen een digitlnho ekosystmu?

Skupina nejvtch medilnch spolenost se chyst konen najt een u desetilet trvajcho problmu digitln domcnosti. Chce vytvoit DECE neboli "Digital Entertainment Content Ecosystem", ekosystm pro domc digitln zbavu. Jinmi slovy nco, co u Apple dlouho pedlouho provozuje v podob iTunes, pehrva iPod, telefon iPhone, a ostatn jen u a blednou zvist. Te si konen ekli, e s tm nco udlaj - a protoe jde o skupinu OPRAVDU velkch hr, zdlo by se, e se snad konen nco kloudnho chyst. Za jeden provaz najednou thnou Microsoft a Sony, Cisco Systems, HP Intel, Toshiba, FOX, , NBC, Lionsgate, BestBuy, Warner Bros i VeriSign a dal. Jedin, kdo na seznamu citeln chyb, je samozejm Apple, kter se jim vem ale me jen smt. Pestoe maj ambici zadupat iTunes do zem, bude jim to trvat dal lta - a mezitm me Apple dl slit. Prvn detaily ohledn DECE se maj objevit v lednu 2009 na CES. Konsorcium hollywoodskch studi a vrobc elektroniky slibuje, e d konen uivatelm monost penet mediln

obsah mezi rznmi zazenmi, vypalovat jej na fyzick mdia, prost s nm voln nakldat. V souasn dob se pedevm pracuje na specifikaci, podle kter by se pak mohli dit vrobci hardwaru i softwaru - pokud si ji licencuj. Jakmile pak v obchod najdete zazen s nlepkou loga

DECE, bude vm jasn, e je kompatibiln se zbytkem. "Je to nco velmi odlinho ne ekosystm Apple," ekl Mitch Singer, prezident uskupen DECE. "Urgujeme na Apple, aby se pidal do konsorcia. Neekme, e Apple odejde nebo e ho nahradme," dodal. Zdroj: reuters

10

10/2008

MEN A REGULACE

Hra na posteh s procesorem ATTINY13

Zdrojov kd pro procesor ATTINY13

Obr. 1. Schma zapojen hry

Hru na posteh hraj obvykle dva hri. Po danm signlu - svtelnm nebo akustickm mus co nejdve stisknout tlatko. Kdo zareaguje rychleji, vtz. Tuto hru lze konstrukn realizovat v ad obmn, a to jak diskrtn - pomoc bnch logickch obvod, nebo snadnji mikroprocesorem. Tato konstrukce je osazena procesorem ATTINY13, co cel een maximln zjednoduuje.

Seznam soustek A991760

R1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . ATTINY13-1 LD1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED5 K1-2. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT S1-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JUMP2 LED varovn. Po nhodn prodlev se rozsvt souasn ob LED. To znamen zatek hry. Kdo nyn stiskne sv tlatko dve, vyhrv. Vtz je signalizovn bliknm pslun LED. Pokud nikdo nezareaguje a nestiskne tlatko v limitu, kdy svt ob LED, hra kon a zan se opt od zatku. SW pro procesor je voln ke staen na strnkch pvodnho projektu www.elektor.de.

Popis
Schma zapojen hry je na obr. 1. Vidme, e dky procesoru je poet externch soustek omezen na minimum. Obvod je napjen z externho zdroje naptm 3,6 V (napklad 3 NiCd/NiMH akumultory) pes konektor K1. Kad z hr ovld jedno z dvojice tlatek S1 a S2. Aktuln stavy hry jsou indikovny dvojic LED LD1 a LD2 a piezomniem, pipojenm ke konektoru K2. Pi he se sleduje, aby dn z hr nestiskl tlatko pedasn - co znamen prohru. Po zapnut nsleduje fze ppravy - ob LED stdav blikaj a zazn 2x tn. Nsledn zane pomalu blikat LD1. Pokud bhem tto doby nkter z hr stiskne tlatko, je hlubokm tnem a bliknm "sv"

Stavba
Obvod hry je zhotoven na jednostrann desce s plonmi spoji o rozmrech 21 x 25 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3. Zapojen je maximln zjednoduen a v ppad sprvn naprogramovanho

:1000000009C018951895189518951895189518956C :10001000189518958FE98DBFC0E8E8E54E2EDD27CD :100020005D2EEEE3F0E0A0E6B0E088278D933197F7 :10003000E9F7662487E087BBC39AC49A81E090E021 :10004000A0E68D939C93A0E60D911C910A3050E0A0 :10005000150714F009F00DC0C09AC198E1E0F0E076 :100060009FD1C098C19AE1E0F0E09AD1A0E62DD1ED :10007000EACFC098C198BA9AEAEFF0E088EC90E035 :100080000197C29A96D1C29894D1482F492BC1F7B3 :1000900082E390E09BD1BA9AEEE5F1E088EC90E043 :1000A0000197C29A86D1C29884D1482F492BC1F7B3 :1000B000E5E0F0E075D1E5E0F0E072D121D0C29842 :1000C000C098C19881E090E0A0E68D939C93A4E64F :1000D0004D915527A0E60D911C910417150714F0BA :1000E00009F007C0C0983BD0C09A39D0A0E6EDD047 :1000F000EECFC09AC19A5BD0EAE0F0E051D1DBCFFD :10010000E5E0F0E04DD18AE090E08A939A93E4D064 :100110002296A4E60C9300916400003081E008F47C :1001200080E08F93009164000A3081E008F080E065 :100130009F918923882309F4E6CF00916400093058 :1001400010F009F001C001C0C29A009164000030B3 :1001500008F001C0C29AE1E0F0E022D1089581E008 :1001600090E0A2E68D939C93A2E60D911C91003144 :1001700057E2150714F009F019C00027A6E38C9187 :1001800083FB0EF401E040E0041709F001C039D010 :100190000027A6E38C9184FB0EF401E040E00417F5 :1001A00009F001C042D0A2E690D0DECF089581E0F0 :1001B00090E0A2E68D939C93A2E60D911C910032F3 :1001C0005EE4150714F009F019C00027A6E38C912E :1001D00083FB0EF401E040E0041709F001C039D0C0 :1001E0000027A6E38C9184FB0EF401E040E00417A5 :1001F00009F001C04BD0A2E668D0DECFC098C1980C :100200000895C198C09ABA9AE0EDF7E082E390E0D1 :100210000197C29ACED0C298CCD0482F492BC1F7B3 :10022000E4E1F0E0BDD047CF0895C19AC098BA9AF2 :10023000E0EDF7E082E390E00197C29ABAD0C2986D :10024000B8D0482F492BC1F7E4E1F0E0A9D033CF73 :100250000895C19881E090E0A0E68D939C93A0E67C :100260000D911C91023350E0150714F009F00BC0FA :10027000C09A84E690E0AAD0C09884EF91E0A6D01E :10028000A0E623D0ECCFC29816CF0895C09881E0A5 :1002900090E0A0E68D939C93A0E60D911C91023313 :1002A00050E0150714F009F00BC0C19A84E690E005 :1002B0008DD0C19884EF91E089D0A0E606D0ECCF34 :1002C000C298F9CE0895F894FFCFED91FC91EF5FBD :1002D000FF4FFC93EE9308954091650050916600A6 :1002E0000DE815E30BD049E156E3040F151F009309 :1002F0006500109366004981588125C008D03DD023 :1003000000FC10D0089503D01ED001F8F9CF0024CE :10031000E89457FF02C009D0689400F80BD010F899 :100320000124089502D009D00895509540954F5F5B :100330005F4F0895E89417FF0895009510950F5F9B :100340001F4F68940895352F242FE894452B11F4FE :1003500068940895512F402F0027112780E1440F02 :10036000551F001F111F021B130B416018F4020FD1 :10037000131F4E7F8A9599F70895752F642F55277F :100380004427FF93F1E1889405C010F4460F571FEE :100390005695479517950795FA95B9F7FF910895E2 :1003A00088EE93E013D03197D9F708953197F1F79C :1003B0000895AE2FBF2F11974A2F4B2BE1F70895C9 :1003C000689462F80895E89462F80895EF93FF93B3 :1003D000EE27E82BE92B31F0E0E2F0E03197F1F77E :0A03E0000197D1F7FF91EF91089506 :00000001FF

Obr. 2. Rozloen soustek na desce hry na posteh

Obr. 3. Obrazec desky spoj hry (strana BOTTOM)

procesoru je stavba hrakou. Obvod lze snadno realizovat i na univerzln desce s plonmi spoji. Vpis programu je na obr. 4, naprogramovan procesor lze tak zakoupit na adrese www.elector.de za 6,5 .

10/2008

11

ZAJMAVOSTI

Zloha filmovch DVD nemus bt sloit

Originln filmov DVD si mnoho lid uchovv v archivu a pouv jejich kopie. K vytvoen zlohy vak potebujete sprvn program. Podvejte se na aktuln nabdku a schopnosti takovho softwaru. Vyrobit kopii filmu na DVD, kter je ji kopi, a tud se nenachz na originlnm nosii, zvldne dnes tm kad vypalovac software. Problm vak me bt napklad s dvouvrstvmi disky. To ji nesta vlastnit klasick program pro jejich duplikaci. Muste mt tzv. ripovac nstroje, kter dokou vmstnat obsah na jeden disk (dojde vak ke ztrt kvality videa) i nkter vybran sti vypustit (jako jsou menu a bonusov materily atd.). Obsah lze navc i komprimovat. rovn DVD film. Sta jen vloit DVD-Video disk do mechaniky a stisknout Start. Cel film - vetn nabdek, bonus a upoutvek - je potom automaticky zkoprovn na jedin DVD. Odstrauje pitom vechny ochrany DVD mdi. Tato verze je odlehenou verz produktu DVDFab Platinum, ve kter mete nastavovat celou adu monost a koprovat i dvouvrstv disky na jednovrstv. Tato verze vak nen k dispozici zdarma. Stahujte ze Slunenice na tto adrese: http://www.slunecnice.cz/sw/ dvdfab-decrypter/. DVD naklonovat i vy a bude mon je pouvat ve vtin domcch DVD pehrva stejn jako originl. K vyplen potebujete extern program. Stahujte ze Slunenice na tto adrese http://www.slunecnice.cz/sw/dvdbackup-xpress/

DVD Cloner V - trial

Program pro koprovn DVDVideo disk metodou 1:1. Svm vzhledem vypad jako multimediln pehrva. Nenechte se vak zmst, tento program toho um mnohem vce. Nechyb mu pokroil funkce jako SmartAnalyzer pro analyzovn disku a jeho ppadnho zmenen z dvouvrstvho na jednovrstv. Porad si nejen s odstrannm ochrany regionu u disku, ale tak s ppadnou CSS ochranou. Perlikou je monost uloit si blu-ray disk na pevn disk a pehrt si ho v multimedilnm pehrvai. Stahujte ze Slunenice na tto adrese http://www.slunecnice.cz/sw/dvdcloner/

DVD Decrypter 3.5 - freeware

Potebujete zlohovat cel DVD s filmem na disk PC, i rovnou na DVD? Potom zkuste vyut tento produkt. Prce s DVD Decrypterem je velmi jednoduch. I kdy m program adu pokroilch nastaven, ve vtin ppad sta ponechat ta vchoz a spustit ripovac proces. Jeho vvoj byl vak ji ukonen. Stahujte ze Slunenice na tto adrese http://www.slunecnice.cz/sw /dvd-decrypter/.

DVD Shrink 3.2 - freeware

Jeden z nejznmjch a v souasn dob nejpouvanjch softwar pedevm pro zlohovn DVD disk. Porad si i s vypalovnm videosoubor uloench na pevnm disku (ve spoluprci s externm programem). Filmy doke po analze perfektn komprimovat. Pracuje v nkolika reimech: obsah DVD-Video vmstn na jedno DVD, vynechv bonusy apod., video komprimuje dle nastavench hodnot. Odstrauje omezen DVD region. Bohuel ji nen nadle vyvjen, je vak uivatelsky pvtiv a jednoduch na pouvn. Stahujte ze Slunenice na tto adrese ://www.slunecnice.cz/sw/dvdshrink/.

DVD43Free 4.3 - freeware

A na zvr jednoduch utilitka, kter po instalaci b na pozad windows a automaticky odstrauje ochrany filmovch DVD. O tom, zda je vloen DVD chrnn i nikoliv, dv uivateli vdt bu lutm, anebo ervenm smajlkem v systmov oblasti hlavn lity windows. Take pokud pouvte program, kter si neum pi zpracovn DVD disku poradit s jeho ochranou, pak v kombinaci s touto utilitkou to nebude problm. Stahujte ze Slunenice na tto adrese http://www.slunecnice.cz/sw/ dvd43/

DVD Backup Xpress 2.6 freeware

Pedem musme ci, e tento software obsahuje adware (do PC stahuje a zobrazuje reklamu). Pomoc DVDxCopy vak lze vytvoit pln funkn zlon kopie film vetn preciznho rozdlen materilu na dv mdia. Je k dispozici zcela zdarma (da za zmnn adware) a s podporou vce jazyk. Byl pmo navren k zlohovn vaich existujcch DVD kolekc na DVD-R/RW nebo DVD+R/RW. Ve dvou krocch dokete vae oblben deje by se ml dostat v prbhu nsledujcho roku. Hitachi slibuje vynikajc podn barev, nejen dky vyuit LED podsvcen. Krom tto LCD televize pedvedla Hitachi tak novou plazmovou televizi s hlopkou 50 ", kter m v nejten sti tlou ku 35 mm. Pitom prv Hitachi hodl dajn vrobu PDP (plazma TV) postupn utlumit a zat se vce orientovat na LCD televize, pro kter m pipravenu technologii "superresolution".

DVDFab HD Decrypter 5.0 freeware

DVDFab HD Decrypter je jeden z nejsnadnjch nstroj pro kop-

ZAJMAVOSTI
15mm tenk LCD televize Hitachi
Na prv probhajcm veletrhu spotebn elektroniky CEATEC JAPAN 2008 pedstavila spolenost Hitachi novou LCD televizi tenkou pouhch 15 mm. Panel s Full HD rozlienm m hlopku 37 " a do pro-

12

10/2008

SLICOV TECHNIKA

Jednoduch napje pro operan zesilovae

Seznam soustek A991750
R1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k C1-6 . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V C7-8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . MAX232 T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC550 T2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC560
Obr. 1. Schma zapojen napjecho zdroje

K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . DSUB-9F K2 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH03-VERT K3 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT

Soust nejrznjch slicovch obvod jsou asto tak analogov obvody, osazen operanmi zesilovai, kter asto vyaduj symetrick napjec napt. Protoe slicov obvody jsou nejastji napjeny naptm +5 V, musme pro operan zesilovae bu pout dal napjec zdroj, nebo symetrick napt generovat z napt +5 V. K tomu existuje ada specilnch obvod, bohuel nkdy obtnji dostupnch, protoe se nejedn o zcela bn soustky, jindy zase vrazn drach (z tho dvodu). V nsledujc konstrukci je zajmav popis zdroje, vyuvajcho klasick pevodnk sbrnice RS232. Tento obvod je v ad aplikac dokonce pouit, protoe obstarv komunikaci mezi osobnm potaem (PC) a externmi obvody, nejastji napjenmi prv naptm +5 V .

Popis Stavba
Schma zapojen napjecho zdroje je na obr. 1. Vidme typick zapojen pevodnku sbrnice RS232 s obvodem MAX232. Ten mimo pevod nap ovch rovn generuje tak symetrick napt asi 10 V naprzdno, pi odbru do 5 mA je napt jet asi 9 V. Pokud k obou nap ovm vstupm - jsou osazeny filtranmi kondenztory C3 a C4 pipojme jednoduch tranzistorov filtr, zapojen jako nsobi kapacity s tranzistory T1 a T2, dostaneme pomrn stabiln a dobe filtrovan symetrick napt asi 8 V. To je dostaten pro vtinu modernch nzkopkonovch operanch zesilova a kompartor. Tak vstupn proud a 5 mA je pro tyto soustky obvykle dostaten. Vstupn napt je vyvedeno na konektor K2. Obvod s tranzistorovm stabiliztorem je mon samozejm pipojit i ke stvajcmu zapojen, pokud obsahuje obvod MAX232 nebo jeho klony. Napje je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 32 x 42 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Na desce je i konektor D-SUB9, take lze napje pout i jako soust jinho zazen, pokud potebujeme propojen na sbrnici RS232.

Zvr
Popsan zdroj je relativn univerzln - lze ho pout jak ke stvajcmu zazen, kter obsahuje obvod MAX232, tak i celou desku jako soust jinho zazen pro pipojen k PC. Obvod lze pout i zcela samostatn vzhledem k snadn dosaitelnosti a cen obvodu MAX232, kter se d dnes podit ji asi od 0,5 Eura (viz nabdky shop na ebay).

Obr. 2. Rozloen soustek na desce napjecho zdroje

Obr. 3. Obrazec desky spoj napjecho zdroje (strana TOP)

Obr. 3. Obrazec desky spoj napjecho zdroje (strana BOTTOM)

10/2008

13

SLICOV TECHNIKA

Jednoduch programtor procesor AVR se sbrnic USB

Obr. 1. Schma zapojen programtoru

Dve byly programtory i osobn potae zcela standardn osazeny paralelnm portem, co zajistilo zcela bezproblmov propojen obou zazen. Zejmna u poslednch model osobnch pota se paraleln port pestv pouvat. To souvis s propojenm vtiny modernch periferi (a tiskrny samozejm nevyjmaje)

pomoc sbrnice USB. Proto byl navren tento jednoduch programtor, kter komunikuje s osobnm potaem prostednictvm sbrnice USB a je uren pro procesory AVR s monost ISP (tj. programovnm pmo na desce - tedy bez nutnosti vyjmat procesor z obvodu).

Popis
Schma zapojen programtoru AVR je na obr. 1. Zkladem obvodu je pro-

cesor ATMega8-16 IC1. Ten je pipojen k osobnmu potai sbrnic USB pes standardn konektor USB K1. Zapojen jeho vvod je standardn: 1 - napjec napt 2 - Data 3 - Data + 4 - GND Procesor je taktovn krystalem Q1 na kmitotu 12 MHz. Vidme, e zapojen neobsahuje standardn obvod pro pipojen sbrnice USB, ten je

Obr. 2. Rozloen soustek na desce programtoru

Obr. 3. Obrazec desky spoj programtoru (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj programtoru zdroje (strana BOTTOM)

14

10/2008

SLICOV TECHNIKA
nahrazen softwarov ve firmware procesoru. Operan systm osobnho potae rozezn programtor jako USB zazen a nastav propojen k "AVR Studiu", co je standardn vvojov prosted pro procesory Atmel. Programtor se pak jev jako originln AVR-ISP-programtor. Pi programovn vlastnho procesoru programtoru si musme dt pozor na sprvn nastaven konfiguranch bit. Konektor K2 je bn 10vvodov, zapojen podle standardu firmy Atmel - viz popis na schmatu. ny spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Zapojen je natolik jednoduch, e lze cel obvod t "prodrtovat" na univerzlnm plonm spoji. Pokud jde o SW pro procesor, je mon si ho voln sthnout z internetovch strnek pvodnho projektu www.elektor.de na adrese: http://www. elektor.de/jahrgang/2008/juli-047august/avr-isp-kompatibler-programmermit-usb.547966.lynkx. Naprogramovan procesor je mon zakoupit i na uvedench strnkch za cenu 16,50 Euro.

Seznam soustek A991754

R1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,5 k R2-3, R5-8. . . . . . . . . . . . . . . . . 68 R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k C1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 pF C3-4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 nF IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . ATMEGA8-16 D1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BAS316 Q1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 MHz K1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . USB-PCB K2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PHDR2X5 K3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PHD-5 K4 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH03-VERT

Zvr Stavba
Programtor je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 38 x 48 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze straProcesory AVR pat k jednm z nejpopulrnjch a monost snadnho programovn i na souasnch typech osobnch pota, kter ji nemus bt osazeny paralelnm portem, je jist lkav, stejn jako jednoduch konstrukce celho programtoru.

Novinky od firmy Samsung na veletrhu IFA v Berln

O internetu v televizi se mluv ji nkolik let. Prvn funkn prototypy televizor schopnch zobrazovat obsah z internetu byly k vidn ji ped pti lety na vstav CES v Las Vegas. Te Samsung ve svch LCD televizorech ady 7 a 9 nabz funkci infoLive, kter umouje zkaznkovi pmo na obrazovce sledovat internetov zpravodajstv, pedpov poas pro vybran msto a aktuln vvoj kapitlovho trhu. Na pozad lze pitom sledovat jakkoliv televizn program nebo teba film z DVD nebo Blu-ray. Zprvy jsou graficky upraveny a na ovldn sta smrov ipky na dlce. Nejedn se pochopiteln o plnohodnotn internet, ale blskn na lep asy u to je. O lokalizaci funkce infoLive do R Samsung momentln intenzivn jedn. Aplikace je dostupn v plazmovch i LCD televizch. U LCD jsou pijmae od ady sedm vybaveny ethernetovou ppojkou. U ady devt lze vyut bezdrtov WiFi adaptr pipojen pes USB. Nhled funkce infoLive. Vlevo nahoe vbr slueb, vpravo nahoe vvoj na burze, vpravo dole zprvy (RSS) ze serveru Yahoo, vlevo dole pedpov poas pro zvolen msto. Dky novm technologim je horizontln pohyb obrazu v rychlch, ale i pomalch aknch scnch, panoramatickch zbrech apod. viditeln plynulej. Samsung jako jedin vyuv ve spotebn elektronice technologii Crystal Clear, vyvinutou automobilovm prmyslem. Plazmov i LCD televizory jsou rmovny prhlednm plastem s ndechem vybran barvy. Podobn jako konkurence i Samsung se pustil do produkce OLED televizor. Na veletrhu IFA pedstavil i dosud nejvt OLED televizi s hlopkou 31 palc (79 cm). Vhody OLED technologie jsou obecn znm, stejn jako jej nevhody. Mezi zsadn klady pat brilantn podn barev a proti stvajcm LCD a plazmovm televizorm nepekonateln kontrast umoujc bezkonkurenn zobrazen ern a bl barvy (kontrast milion ku jedn, barevn gamut 107 %, jas 550 cd/m2). Mezi limitujc faktory pat pedevm nevyeen (krtk) ivotnost panelu a s n souvisejc postupn degradace barevnho podn zejmna u modr barvy. S masovou produkc pot firma a na rok 2010. Na stnku byla k vidn i 52palcov (132 cm) Full HD LCD televize s tlou kou tla pouh jeden palec (2,54 cm), a to vetn DVB-T tuneru. S prodejem se pot na zatek roku 2009. Nechybly ani 200 Hz televize v hlopkch 40, 46 a 52 palc.

Nabdka LCD zobrazova zan tet (nejni) a kon devtou (nejvy) adou. Od sedm ady jsou televizory vybaveny USB slotem pro pehrvn DivX film a fotografi. V tchto televizch (a do nejvy devt ady) naleznete i pednahran obsah - hry (Sudoku apod.), obrazovou galerii, recepty na vaen, fitness program. Od sedm ady ve jsou televize vybaveny krom MPEG-2 DVBT tuneru i MPEG-4 tunerem. Od osm ady je v zkladnm balen i druh dlkov ovldn pro obslouen zkladnch funkc (hlasitost, pepnn program apod.). Sedm a devt (nejvy) LCD ada disponuje LED podsvcenm pro dosaen vyho kontrastu. Nejvt vyrbn model nejvy ady m hlopku 55 palc (140 cm) a v R se bude prodvat za cenu kolem 89 tisc korun.

10/2008

15

AUTO, DM, HOBBY

Nabjeka akumultor z automobilov baterie

rychl vybjen i nabjen. Pi nabjen je zsadn nabjec proud. Proto je mon eit nabjeku jako zdroj konstantnho proudu. Tm odpad starost s naptm akumultoru - pokud nen vy ne maximln vstupn napt nabjeky, lze k n pipojit prakticky libovoln typ. nabjec proud. Pak je napt na kolektoru tranzistoru T2 ni ne napt na bzi T1. LED LD1 tedy svt a indikuje nabjen akumultoru.

Stavba
Nabjeka akumultor je zhotovena na jednostrann desce s plonmi spoji o rozmrech 33 x 41 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 3. Transformtor T3 umstme na dostaten dimenzovan chladi. Je situovn na okraj desky, take lze cel modul piroubovat za T3 na libovoln chladi. Odpor R7 v danm zapojen pedstavuje nabjec proud asi 0,4 a 0,5 A, co pi nim napt na akumultoru zat tranzistor T3 ztrtovm vkonem a 5 W. Pokud potebujete vy nabjec proud, je vkonov ztrta pochopiteln jet vy.

Popis
Schma zapojen nabjeky akumultor z osobnho automobilu je na obr. 1. Napt z palubn st - napklad ze zsuvky zapalovae nebo samostatnho konektoru je pivedeno na svorkovnici K1. Zdroj proudu je tvoen dvojic tranzistor T2 a T3. Pokud pipojme ke svorkovnici K2 akumultor, uzave se pes tranzistor T3, jeden z odpor na pepnai S1 a diodu D1 proudov okruh. Pokud je proud a tomu odpovdajc bytek napt na odporu R4 a R7 ni ne napt UBE tranzistoru T2, je tranzistor T2 nevodiv a tranzistor T3 je oteven pes odpor R3. Pokud ale proud stoupne a tm se zv napt UBE tranzistoru T2, ten se zane otvrat a klesajc napt na jeho kolektoru omez proud tranzistorem T3. Pepnaem S1 volme jeden ze ty odpor, kterm odpovd rzn velikost nabjecho proudu. Hodnoty odpor R4 a R7 lze samozejm libovoln upravit podle naich poteb. Poadovan nabjec proud mus na danm odporu vytvoit napt asi 0,6 - 0,7 V. Dioda D1 brn zptnmu vybjen akumultoru v ppad odpojen napjen nabjeky. Tranzistor T1 je oteven, pokud je pipojen akumultor a protk jm

Obr. 1. Schma zapojen nabjeky akumultor

Zvr
Popsan zapojen umouje dobjen nejrznjch typ akumultor i v "polnch" podmnkch. Dobjet lze samozejm nejen akumultory pro modele, ale prakticky jakkoliv typ, pokud vyhov naptm a dobjecm proudem. ada penosnch zazen je tak asto ji od vrobce vybavena adaptrem pro nabjen z palubn st automobil.

ada model provozujcch RC modely potebuje zejmna v prod dobjet akumultory a ji v RC soupravch, tak i pro vlastn pohon model. K tomu se dky relativn velk kapacit vborn hod akumultory v automobilech. Protoe jmenovit napt akumultorovch bateri jsou velmi rzn a tak doporuen nabjec proudy zvis jednak od kapacity akumultoru a tak od jeho typu. Na rozdl od bnch akumultor, kter se typicky nabj 1/10 jmenovit kapacity, existuj typy, kter sn extrmn

Seznam soustek A991756

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 820 R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 k R3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 k R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 R5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 R6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4,7 R7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,5 T1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC557 T2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC547 T3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BDX53A D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4007 LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED5

Obr. 2. Rozloen soustek na desce nabjeky akumultor

Obr. 3. Obrazec desky spoj nabjeky akumultor (strana BOTTOM)

K1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/2 S1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PREP-4-POL

16

10/2008

INZERCE

10/2008

17

AUTO, DM, HOBBY

Programovateln pepna servozen

Zdrojov kd pro procesor PIC12F675

Obr. 1. Schma zapojen invertoru pro modelsk servo

Klasick modelsk servomotorky umouj z klidov stedn polohy nastavit v danm rozsahu vchylku na jednu i druhou stranu. Vchylka se d promnnou dlkou dicho impulsu, kter je typicky v rozmez 1 a 2 ms s opakovac frekvenc 50 Hz. V modelsk praxi se vyskytuj ppady, kdy musme napklad dv serva propojit paraleln, ale tak, e pracuj inverzn proti sob. Zde me nastat problm pi nastaven nulov polohy. Pomrn jednoduchm eenm je invertor, kter pro jedno ze serv oto dlku dicho impulsu. Elegantn je een s mikroprocesorem.

nut tlatka se pomalu nastavuje nulov poloha serva. Po uvolnn a okamitm optovnm stisknut se zmn smr pohybu nastavovn. Pokud se tlatko optovn nestiskne bhem 2 s, ukon se nastavovn a uloen nulov polohy. Serva se pak chvli pohybuje kolem stedov polohy, co zna ukonen nastavovac procedury.

Stavba
Pepna je zhotoven na jednostrann desce s plonmi spoji o rozmrech 14 x 23 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 3. Vzhledem k jednoduchosti zapojen je mon obvod zhotovit i na malm kousku univerzlnho plonho spoje. SW pro procesor je voln ke staen na: http://www.elektor.de/jahrgang/2008/ juli-047-august/programmierbare-servoumsteuerung.547936.lynkx.

Popis
Schma zapojen invertoru pro modelsk servo je na obr. 1. Vstupn signl je piveden na konektor K1. Napjec napt pokrauje dle na vstupn konektor K2. Napjen pro procesor je stabilizovno na +5 V regultorem 78L05 v pouzdru TO92. Vstupn signl (dic impulsy) je piveden na vstup mikroprocesoru, vvod 6. Jako procesor je zde pouit typ PIC12F675 v pouzdru DIP8. Tlatkem S1 ovldme nastaven pevodnku pi kalibraci serva. Bhem stisk-

Zvr
Popsan pepna umouje vzjemn propojen dvojice serv s opanm smrem oten. Dky pouit mikroprocesoru je obvod maximln jednoduch a finann nenron.

Seznam soustek A991753

R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . PIC12F675 IC2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78L05 K1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . PHDR3X1 S1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JUMP2
Obr. 2. Rozloen soustek na desce invertoru

020000040000FA :020000001B28BB :08000800A000030EA1008B1AF9 :100010000B1D0A2883160C180E28132883120C189F :10002000AA140C1016288312AA100C10210E83009B :10003000A00E200E09008312850107309900831657 :1000400000309F002F3085002030950087308100E0 :10005000831240308B00831600308C0000309600F5 :1000600083128312203084008001840A841F342884 :1000700083168030900083128C013E288B13213030 :100080009121AA010B1783160C1083120C1010106B :100090000530AD00DC30AE000030F820B10001309A :1000A000F820B200FF3AFF30031D5B283106031D24 :1000B0005B28B101B2010230F820B300FF3A0B30E7 :1000C0000319B3000330F820B400FF3AB830031925 :1000D000B4008B1783160C1483122421851A7128FF :1000E00076280C1024213C214A216E2883160C14FA :1000F00083120A309121851E79281030A900A401AD :10010000A301242124210F08A6000E08A500A52183 :10011000A90B82280330A9000310A40CA30CA90B7F :100120008C282408B3002308B400023083169B00F7 :1001300083123308FF2083169B0A83123408FF20A2 :10014000E8208430A900851EAB289621A90BA3289E :10015000EC200F216E282421851AC228B20A031927 :10016000B10A0130A4009030A3003108A600320883 :10017000A500A421A41FC0280130B1009030B20016 :10018000E820AC288430A900851ECA289621A90B36 :10019000C428A8282421851AA1280314FF30B207F7 :1001A000031CB1073108A4003208A3000130A600E7 :1001B0009030A500A521A41FE6280130B1009030A1 :1001C000B200B209B20A0319B103B109E820CB2881 :1001D00024213C214A210800003083169B00831211 :1001E0003108FF2083169B0A83123208FF20080083 :1001F000640083169B001C141A08831208008316DF :100200009A001C158B1355309D00AA309D009C143C :100210008B1764009C1809291C11831208001430E4 :10022000A9000830AD00FC30AE004A212908912118 :100230000230AD00BC30AE004A21290891212421B2 :10024000E8202908912108008F018E0110108518DF :1002500027298518272985182729851C2D29851CDC :100260002D29851C2D291014851834298518342929 :1002700085183429101008003308A4003408A3009E :100280000F08A6000E08A500A4212408AD0023082D :10029000AE0008002D08A4002E08A3002F08A60019 :1002A0003008A500A5210310A40CA30C2408AF005E :1002B000A8002308B000A7000330A600E830A5007E :1002C000A421A41F67290330A800E830A7002F0845 :1002D000A6003008A5000730A400D030A300A42158 :1002E000A41F76290730A800D030A7002808A60050 :1002F0002708A500FF30A400A300A4213108A60010 :100300003208A500A52124088F0023088E000C10B8 :1003100005161014AA10AA1C8B29AA100512101079 :100320000800A3009621A30B922908009130AC008D :100330009C21AC0B98290800A32100001E30AB00C3 :10034000AB0BA02908000800AC212508A30703185F :10035000A40A2608A4070034A509A50A0319A603C0 :04036000A6090034B6 :02400E00B401FB :00000001FF

Obr. 3. Obrazec desky spoj invertoru (strana BOTTOM)

18

10/2008

AUTO, DM, HOBBY

Jednoduch alarm pro tbornky

Zdrojov kd pro procesor ATTINY13

Obr. 1. Schma zapojen alarmu

Popisovan alarm nemus slouit jen pro zabezpeen stanu a vc v nm uloench, ale napklad tak pro zajitn zavazadel a podobnch pedmt. Alarm lze osadit celou adou senzor a jednoduch konstrukce je zajitna pouitm mikroprocesoru ATTINY13.

Popis
Schma zapojen alarmu je na obr. 1. Obvod je napjen z externho zdroje +9 V, tedy napklad jednou destikovou bateri, pipojenou konektorem K3. Napjec napt pro procesor je stabilizovno obvodem 7805 IC2. K procesoru je mon pipojit nkolik smyek. K vvodu 3 je pivedena prou-

dov smyka, tvoen fotoodporem R3 a rozpnacm kontaktem, pipojenm ke konektoru K1. Jako rozpnac kontakt me bt pouit napklad magnetick kontakt typu NC (v klidu tedy sepnut) nebo i obyejn drt, kter po rozpojen aktivuje poplach. Na druh stran fotoodpor R3 umstme do tmy - napklad pod spack nebo batoh. Pokud by se nkdo pokusil zavazadlo odnst, na fotoodpor dopadne svtlo, jeho odpor se vrazn sn a opt se aktivuje alarm. Dal smyka je pipojena na vvod 6. Zde jsou sriov zapojeny dva spnae - S3 a S4. S3 je libovoln spna, magnetick kontakt apod., kter je uveden do pohotovostnho stavu spnaem S4. Pokud sepneme S4, je alarm aktivovn sepnutm spnae S3. Rozepnutm S4 tuto smyku vyadme z provozu. Smyka pipojen k vvodu 7 procesoru slou ke zmaten ppadnho zlodje. Spna S1 je oznaen npisem ON/OFF. Pochopiteln neslou k vypnut alarmu. Spna S2 m npis SPEAKER ON/OFF. Tlat-

:1000000009C037C118951895189518951895189521 :10001000189518958FE98DBFC0E8E6E74E2EDD27CD :100020005D2EEEE3F0E0A0E6B0E088278D933197F7 :10003000E9F784B7082E877F84BF8FE181BD87E011 :1000400081BD6624B89AB998BA98BB9ABC98B29AFE :10005000C19A8BB780648BBF789486E886B980E0BC :1000600087B9379A479A81B5886181BD877F81BDFD :1000700080E08093640088EC90E065D14ED185E00B :1000800090E061D14AD180E090E0A2E68D939C930C :1000900088EE93E058D141D185E090E054D13DD134 :1000A00085E090E050D139D107B10C7F026007B9EB :1000B00059D1A0E68D939C93A0E60D911C9100323E :1000C00053E0150780E014F009F081E08F93009170 :1000D0006400013081E009F080E09F91892B882342 :1000E00009F401C011C0A2E61ED1A2E60D911C9137 :1000F000083B5BE0150709F006C080E090E0A2E64F :100100008D939C930AD1D0CF80E090E0A2E68D93AE :100110009C93A2E608D1C09AA2E60D911C910036EC :100120005AEE150710F009F001C001C0C39A00276C :10013000A6E38C9182FB0EF401E040E0041709F085 :10014000E8CFC398C09881E090E0A2E68D939C939D :10015000A2E60D911C91063050E0150710F009F051 :100160000BC088B391E0892788BB8EE190E0EBD08B :10017000A2E6D9D008F4ECCFC09A88EC90E0E3D0A6 :100180000027A6E38C9182FB0EF401E041E0041706 :1001900009F002C0C39AB8CFC09881E090E0A2E60F :1001A0008D939C93A2E60D911C91063050E01507AB :1001B00010F009F00BC088B391E0892788BB8EE16D :1001C00090E0C1D0A2E6AFD008F4ECCFC09888ECA4 :1001D00090E0B9D00027A6E38C9182FB0EF401E0F9 :1001E00040E0041709F002C0C39A8ECFC09881E0A6 :1001F00090E0A2E68D939C93A2E60D911C910630AF :1002000050E0150710F009F00BC088B391E0892782 :1002100088BB8EE190E097D0A2E685D008F4ECCFC1 :10022000C09A88EC90E08FD00027A6E38C9182FBE7 :100230000EF401E041E0041709F002C0C39A64CF54 :10024000C098A5E58C918F7A8C93A5E58C91806AF6 :100250008C9388950027A6E38C9182FB0EF401E035 :1002600040E0041709F002C003CF01C0EACFF894C0 :10027000FFCF0F921F922F923F924F925F927F92E9 :10028000AF92BF920F931F932F933F934F935F9320 :100290006F937F938F939F93AF93BF93CF93DF938E :1002A000EF93FF938FB78F9381E08093640081E099 :1002B00090E0A2E68D939C93A2E60D911C910530EF :1002C00050E0150710F009F00BC088B391E08927C2 :1002D00088BB8EE190E037D0A2E625D008F4ECCFC1 :1002E000C0988F918FBFFF91EF91DF91CF91BF9118 :1002F000AF919F918F917F916F915F914F913F91BE :100300002F911F910F91BF90AF907F905F904F9072 :100310003F902F901F900F901895C09A8AE090E020 :1003200012D0C0980895ED91FC91EF5FFF4FFC93C0 :10033000EE9308953197F1F70895689462F808955F :10034000E89462F80895EF93FF93EE27E82BE92BEA :1003500031F0E0E6F9E03197F1F70197D1F7FF913D :10036000EF910895369A3699FECF369A3699FECF98 :0603700084B195B108956F :00000001FF

Obr. 2. Rozloen soustek na desce alarmu

Obr. 3. Obrazec desky spoj alarmu (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj alarmu (strana BOTTOM)

10/2008

19

AUTO, DM, HOBBY

Dlkov ovlada svtel pro seniory

Obr. 1. Schma zapojen dlkovho ovladae

Zejmna sta lid s omezenou pohyblivost mvaj pi usnn problmy se zhasnnm svtel v lonici. Idelnm eenm je ovldat vypnaem vedle dve osvtlen v mstnosti i lampiku u postele a naopak - vypnaem u postele lampiku i hlavn osvtlen. Dalm monm eenm je pout bnou stojac lampu pipojenou do zsuvky a zapojit ji na spna s dlkovm ovladaem. Bv obvykle umstn v krabici se zsuvkou, kter se zapojuje pmo do zdi. Ovldn je eeno minika S5 a S6 maj ervenou a zelenou barvu. Alarmu se deaktivuje sepnutm obou spna S1 a S2 (alarm ON a speaker ON a souasnm stisknutm tlatek S5 a S6 na dobu 5 sekund. To je kombinace, kter neznalho obsluhy napadne dost obtn. Krom toho me mezi tm dojt k aktivaci napklad fotoodporem, rozepnutm smyky na K1 nebo sepnutm spnae S3. Sputnm alarmu se aktivuje piezomni, pipojen ke konektoru K2. Volme samozejm pokud mono typ s nejvy hlasitost. Zapnut alarmu je podobn jako jeho vypnut - sepnut obou spna S1 a S2 a krtk stisk tlatek S5 a S6. Zapnut je indikovno dvma krtkmi bliknutmi LED LD1. Po tech vteinch je alarm zapnut, co je signalizovno temi krtkmi zblesky. SW pro procesor je voln ke staen na adrese http://www.elektor.de/jahrgang/

aturnm vf vyslaem s dosahem nkolik destek metr. Nevhodou je, e sta lid neradi obsluhuj jakoukoliv modern techniku, dlkov ovladae nevyjmaje. Take stejn dve nebo pozdji ovlada odlo nebo rozbij. Popisovan zazen je zlepenou verz klasickho dlkovho ovladae.

Popis
Schma zapojen je na obr. 1. Konstrukce je soust tovrnho dlko2008/juli-047-august/zeltalarm. 547835.lynkx.

vho ovladae. Ten opatrn rozebereme a zmme napt na kontaktech ON a OFF proti zemi ovladae. Vvody (kontakty) tlatek spojme s vstupy optolen IC1B a IC2B, vyvedench na konektory K1 a K2. Dbme pi tom, aby kolektor tranzistoru v optolenu (vvod 5) byl pipojen na vvod s vym potencilem. Primr s ovho transformtoru je pipojen paraleln ke stoln lampice. Pokud dojde k jejmu zapnut, nabije se filtran kondenztor C1, pipojen

Seznam soustek A991749

R1, R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k R2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,5 k C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F/16 V C2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V IC1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . ATTINY13V IC2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7805 LD1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED3 K1-3. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT S1-6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JUMP2

Stavba
Alarm je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 16 x 48 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Zapojen je velmi jednoduch a obvod lze snadno zhotovit i na kousku univerzln desky spoj.

Zvr
Popsan obvod je vhodn zejmna pro turisty v kempech a na rznch vtch shromdnch, kde se asto vyskytuj vykradai stan. Pi aktivaci alarm generuje hlasit vstran tn,

kter je obtn vypnout, a upozorn tak okol na ppadn zlodje.

20

10/2008

AUTO, DM, HOBBY

Seznam soustek A991748
R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 R2-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,5 k C1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 2200 F/25 V C2-3 . . . . . . . . . . . . . . . . 470 F/25 V IC1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4N25 D1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . B250C1500 D2, D4. . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 K1-2. . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT K3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ARK210/2 RE1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . RELE-M4 TR1. . . . . . . . . . . . . . . . . TR-BV304-1

Obr. 2. Rozloen soustek na desce dlkovho ovladae

na diodov mstek D1. Souasn sepne i rel RE1. Oba spnac kontakty RE1B a RE1C pipoj dvojici kondenztor C2 a C3 na napjec napt. Nabjen kondenztoru C2 sepne

optolen IC1A, kter na svm vstupu sepne tlatko ON dlkovho ovladae. Tm se rozsvt i stojac lampa, pipojen do zsuvky dlkovho ovladae. Pokud nyn vypneme stoln lampiku,

s ov transformtor se odpoj od st, rel RE1 se rozpoj a kondenztor C3 se vybije pes optolen IC2. Ten sepnutm kontakt OFF na dlkovm ovladai pipojenou lampu vypne. Zapnutm a vypnutm stoln lampiky tak meme souasn ovldat dal osvtlen, umstn klidn i na opan stran mstnosti.

Stavba
Dlkov ovlada je zhotoven na dvoustrann desce s plonmi spoji o rozmrech 36 x 87 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 3 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 4. Pi stavb musme ovlada umstit do vhodn izolovan krabiky, protoe je na vstupu nebezpen s ov napt.

Zvr
Popsan zapojen zjednoduuje obsluhu dlkovho spnae osvtlen, take ani sta lid nebudou mt s jeho pouitm dn problmy. Ovlada lze samozejm pout pro spnn i jinch elektrickch zazen, pokud maj bt provozovna souasn s dicm pstrojem. pomru 2.4:1 v rozlien 1080p a 5.1 Dolby TrueHD audio. Temn ryt si vyslouil, i pes hutnou mediln mas, vynikajc kritiku u fanouk i filmovch odbornk. Viz recenze filmu na MovieZone, NeKultura, CINEMA i AVMania.

Obr. 3. Obrazec desky spoj dlkovho ovladae (strana TOP)

Obr. 4. Obrazec desky spoj dlkovho ovladae (strana BOTTOM)

ZAJMAVOSTI
Novinky na blu-ray
Temn ryt na blu-ray u 9. prosince.

Studio Warner Bros ohlsilo pchod jejich letnho hitu v podob filmu Temn ryt na blu-ray. Nejnovj pokraovn Batmana pijde s nejvt pravdpodobnost ve dvou vydnch - standardn edici a dvoudiskov limitovan se specilnm obalem. Filmy v obou z nich budou v irokohlm

10/2008

21

22

10/2008

AUTO, DM, HOBBY

Hra 1 - 2 - 3
Tato hra je veobecn znm ji od dtskch as, kdy jsme ji hrvali nejastji s obyejnmi zpalkami. Princip spov v tom, e spolu hraj dva hri, kte odebraj 1, 2 nebo 3 zpalky. Na koho zbude posledn, prohrv. V elektronick podob je hra eena jako cesta, po kter se pohybujeme v krocch o dlce 1, 2 nebo 3 skoky. Vyhrv ten, kdo jako prvn doraz do cle. Hra je eena jednoduchou diodovou logikou bez pouit mikroprocesoru.

Popis
Schma zapojen hry je na obr. 1. Napjec napt - napklad ze t tukovch lnk nebo zsuvkovho napjee je pivedeno na konektor K1. Tlatko S1 pipojuje zem na vvod K31. Ten je opaten kablkem, zakonenm bannkem. Napjec napt je pes dvojici odpor R1 a R3 pivedeno na trojici LED LD1 a LD3. LD1 a LD2 jsou zapojeny paraleln. Tyto LED jsou na desce hry umstny v horn sti a pedstavuj poet krok hry. Pokud pipojme zem (bannek na vvodu K31) do zdky K18 a K30, rozsvt se pouze LED LD3. Jedna rozsvcen LED zna postup o jeden krok. Zdky K2 a K9 rozsvt LED LD1 a LD2. Dv rozsvcen LED zna postup o dva kroky. Uzemnn zdek K10 a K17 rozsvt pes diody D1 a D2 vechny ti LED souasn. To znamen postup o ti kroky. Jednotliv zdky jsou na desce hry rozmstny v rznm poad a trasa je naznaen v potisku desky. Zan se

Obr. 1. Schma zapojen hry

v dolnm pravm rohu a vtz ten (hr nebo hra), kdo se dostane prvn na konec - tedy do stedu pole.

Stavba
Hra je navrena na jednostrann desce s plonmi spoji o rozmrech 80 x 48 mm. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2, obrazec desky spoj je na obr. 3. I kdy obvykle prosazuji nvrh zapojen na dvoustrannch deskch - tak z toho dvodu, e lze obvykle plon spoj na-

vrhnout a na polovin ploe proti jednostrannmu a tak srovnat nklady na jeho vrobu, v tomto ppad jsem zvolil jednostrann spoj s drtovmi propojkami. Je jich celkem 5 v prostoru mezi zdkami. Nejsou oznaen na potisku desky, aby nemtly slovn a oznaen trasy, ale jejich umstn je snad kadmu zejm. Druhm dvodem je i to, e konstrukce je urena pedevm mladm zjemcm o elektroniku, kte si mohou desku s plonmi spoji zhotovit sami. Jednou z nejjednoduch cest je okoprovn (nebo pekreslen) obrazce desky spoj na papr, kter ostihneme na rozmry desky a na okrajch

Seznam soustek A991755

R1, R4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 R2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 R3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 D1-2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 LD1-3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LED5 K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH02-VERT K2-31 . . . . . . . . . . . . . . . PIN4-1.3MM S1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JUMP2

Obr. 2. Rozloen soustek na desce hry

10/2008

23

AUTO, DM, HOBBY

PlayStation 4 bez blu-ray? Ale kdee...

V magaznu CNET vyel zajmav sloupek Dona Reisingera na tma "pro PlayStation 4 nebude mt bluray". Zaml se v nm nad budoucnost formtu a obhajuje svj nzor na to, e nsledovnk PlayStation 3 (co je velmi pravdpodobn PlayStation 4:) jej mt nebude. "Pro m je blu-ray nco jako ve sv dob LaserDisc. Nen ani zdaleka tak uiten jako DVD, kter se sna nahradit, a budoucnost pichz tak rychle, e mon nebude mt as se v prmyslu uchytit pedtm, ne se HD downloady stanou bn," pe Reisinger. Upozoruje, e bn Jarda si urit PS3 nebude kupovat jako blu-ray pehrva proto, aby si mohl znovu koupit vechny sv DVD filmy na bluray. Blu-ray podle nj nebude mt tolik asu se rozit podobn jako DVD do aut, domcnost, co se tomuto formtu podailo teprve bhem deseti let. S tm, jak Apple, Netflix, Amazon a dal to svm eenm online distribuce, as blu-ray se krt. A byl to ostatn Andy Griffiths, f britskho Samsungu, kdo prohlsil: "Dvm blu-ray jet tak pt let, urit bych mu nedal deset," v rozhovoru pro Pocket-lint. Navc Sony do svch novch HDTV znaky Bravia montuje technologii MovieLink, dky kter je mon snadno streamovat HD obsah bez poteby DVD nebo blu-ray mechaniky. Reisinger v pedpovdm analytik ohledn toho, e nstupce PS3 by se mohl objevit na trhu u bhem nsledujcch t a pti let, tj. mezi roky 2011-2013. To je velmi

zajmav odhad vzhledem k tomu, e Sony neustle kdk cosi o tom, e "ivotnost PS3 je minimln 10 let". Faktem je, e Sony zde mluv o ivotnosti PS3, nikoliv o tom, kdy uvede novou konzoli - co je stle ve hvzdch a d se dost dobe ekat, e Sony bude chtt dret krok s konkurenc v podob Microsoftu a Nintendo. A vzhledem k tomu, e nov konzole Microsoftu by mohla, nebo spe mla pijt urit bhem nsledujcch t let, stejn jako nov konzole Nintendo, je naasovn PS4 velmi realistick. Jene pro by ksakru nemla mt blu-ray mechaniku? Vdy do t doby si i blu-ray zsk proti DVD velmi dobr postaven, protoe bez HD-DVD dnes jinho konkurenta na trhu nem (pomineme-li HD-VMD). Xbox 360

u dnes trp nedostatkem kapacity DVD, na kterou si stuj hern vvoji. A jakkoliv daleko digitln online distribuce za tch pr let postoup, nkte hri si pod budou chtt kupovat hezk paprov/umlohmotn krabiky s destkami GB hernch dat. Urit radji, ne dlouh hodiny stahovat. Bez optick mechaniky v PS4 by si Sony doslova uzavelo cestu ledae by se mezitm objevila drtiv konkurence, kter by blu-ray smetla ze stolu. A to se v nejblich pr letech zjevn nestane. Stle levnj produkce blu-ray mechanik i mdi zpsob, e integrace blu-ray do PS4 bude zcela bez debat, vezmeme-li navc v vahu, kolik do tohoto formtu Sony investovala v uplynulch letech. Co myslte vy? Bude mt PS4 blu-ray?

pilepme k desce (napklad izolepou). Vyvrtme pjec body a motiv desky - spoje - vyzname napklad rozputnou kalafunou v trubikovm peru, specilnm fixem na kreslen spoj apod. Pak sta jen desku vyleptat leptac roztoky jsou bn dostupn, dobe oistit a nalakovat pjecm lakem - opt napklad kalafunou rozputnou v lihu.

Zvr
Popsan konstrukce pedstavuje velmi jednoduch een klasick dtsk hry. Dokud nepijdete na "fgl" hry, budete a pekvapen, jak asto vyhraje tato primitivn elektronika.

Obr. 3. Obrazec desky spoj hry

24

10/2008

SVTLA A ZVUK

Stereofonn vkonov zesilovae 2x 250 W s LM4702

Integrovan budi LM4702 od firmy National semiconductor byl jednm z prvnch obvod, kter umoovaly realizaci vkonovch zesilova s napjecm naptm a 100 V, tedy s maximlnm vstupnm vkonem a 800 W do zte 4 ohmy. Mimo irok rozsah napjecch napt obvod vynik tak extrmn nzkm zkreslenm 0,001 %. Toto zkreslen je samozejm udno pro samotn budi v testovacm zapojen podle obr. 7. V komplexnm een celho zesilovae se vsledn zkreslen pochopiteln sten zhor, stle vak dosahuje vynikajcch parametr, jak je vidt ze zvr men na konci lnku. Vhodou obvodu je vrazn snen potu soustek zejmna v oblasti budie. Existuje samozejm ada odzkouench vce i mn komplikovanch variant budi, popsanch v mnoha statch na strnkch elektronickch asopis i na internetu. Osobn jsem jich vyzkouel ji nespoet. Mohu vak zodpovdn prohlsit, e pokud jde o reprodukovatelnost a stabilitu celho zesilovae, nesetkal jsem se dosud s tak bezproblmovm eenm, jak nabz obvody LM4702 a LME49810 (a jeho derivty). U dn z dosud ovench a publikovanch konstrukc se nevyskytly jakkoliv nznaky nestability, oscilac, zkmit apod. Jedinm mstem, kde se d s konkrtnm zesilovaem laborovat, je kompenzan kapacita u LM4702 (Cc), kter je vrobcem doporuen 10 pF, na zklad mch zkuenost ale spe 12 - 15 pF. Tato soustka se vraznm zpsobem podl na stabilit i nestabilit zapojen. Vy kapacita sniuje nchylnost k oscilacm, na druh stran ale sniuje rychlost pebhu. Pokud si uvdomme, e souasn cena obvodu LM4702 se pohybuje okolo 10 USD, a spotme si nklady na diskrtn een - zejmna nkter z tch kvalitnjch, kter bude obsahovat mezi 50 a 70 soustkami pro jeden kanl, vychz i z hlediska ekonomickho pouit integrovanho budie jako cenov srovnateln a konstrukn vrazn efektivnj. Dal dobrou vlastnost budie LM4702 je dlouhodob spolehlivost. Na rozdl od dve prakticky jedinho pouvanho typu - obvodu TDA7250, co se te kvality a dlouhodob stability velmi diskutabiln soustky, je LM4702 pro naprostou vtinu aplikac nap ov bohat dimenzovn a tud mnohem spolehlivj. Za tm 2 roky pouvn jsem se nesetkal s defektnm obvodem samozejm s vjimkou lidsk chyby napklad po chybnm osazen desky spoj apod. Obvod LM4702 je vhodn jak pro buzen klasickch bipolrnch tranzistor, tak i tranzistor MOSFET. Pokud jde o tranzistory MOSFET, m jedin omezen, a to je maximln napt mezi vvody "source" a "sink", kter je

Obr. 1. Schma zapojen zdroje

10/2008

25

SVTLA A ZVUK
6 V. Pro vtinu "audio" tranzistor je toto napt vyhovujc. Problm se me vyskytnout u nkterch spnacch typ z ady IRF, kdy je pro oteven tranzistoru poteba napt vy. J jsem ale skalnm zastncem toho, e spnac tranzistory do kvalitnch nf zesilova nepat. Dvodem pouvn spnacch tranzistor je snad jedin relativn pzniv cena a obtn dostupnost nf typ vetn jejich nkolikansobn vy ceny. Nicmn zjemci o zesilova s tranzistory MOSFET se dnes pi rozen internetu a bezproblmov monosti nakupovat prakticky kdekoliv na svt i k tmto dve obtn sehnatelnm soustkm dostanou. Netvrdm, e je to njak lacin, ale mon. Zejmna v kusovm mnostv se cena prodra zejmna kvli doprav. Vtina velkch (a znmch) firem hlavn ze zmo pouv pro zasln spedin sluby jako DHL, FedEx apod. A to nco stoj. Na druh stran existuje ji ada firem a jednotlivc, kte nabz nkupy pevn v USA s dodvkou zbo na domc adresu (v USA) a nsledn objednan zbo pepolou na vai tuzemskou adresu. Lze dokonce zkompletovat i vce zsilek od rznch dodavatel do jedn pro sporu potovnho. Pak existuje monost volby ekonomickho zpsobu dopravy, kter vetn poplatk dotyn firmy me bt i polovin. Vtinou amatrskch konstruktr opomjenou oblast jsou ochrany

Obr. 2. Schma zapojen koncovho stupn

26

10/2008

SVTLA A ZVUK
zesilova. Jen minimum uveejnnch konstrukc obsahuje tak vce i mn sofistikovan ochrany. asto se setkme s konstrukcemi, kter nemaj ani naprosto elementrn ochranu proti zkratu na vstupu. A to je bohuel stav, kter se zejmna v amatrsk praxi (stavba zesilova, reproduktor a jejich vzjemn propojovn) vyskytuje velmi asto. A tvrzen, e zesilova ochrn tavn pojistky, kter se peru dve, ne se proraz koncovho tranzistoru, ve mn vyvolv pouze smv. Tavn pojistky v zesilovai? Ano, pokud dojde napklad k proraen nkterho koncovho tranzistoru, pak ns uet daleko vych nslednch kod na zazen. Ale jako ochrana ped petenm jsou naprosto nevyhovujc. adu standardnch ochran je mon vyeit externm obvodem. Ten je tak a ji jako stavebnice, tak i hotov modul nabzen vtinou tuzemskch dodavatel elektronickch stavebnic. Ochrana proti proudovmu peten je vak nejjedno, du a tak nejinnj, pokud je integrovna pmo do koncovho stupn. Proto by kad zesilova ml bt osazen minimln tmto obvodem. Pokud se podvme na doporuen katalogov zapojen, ppadn i realizovan vzorky zesilova s obvody LM4702 i LME49810, ani National semiconductor se problematikou ochran nijak nezabv. Pi nvrhu zesilovae s LM4702 jsem se v tto variant snail o maxi-

Obr. 3. Schma zapojen koncovho stupn s tranzistory MOSFET

10/2008

27

SVTLA A ZVUK
mln zjednoduen konstrukce pi zachovn alespo minimln bezpenosti obvodu. Proto jsou v tomto zapojen ochrany typu zpodnho startu, tepeln pojistky a ochrany proti stejnosmrnmu napt na vstupu vynechny. To je prv ten typ, kter se d snadno doplnit externm modulem. Zesilova tedy obsahuje pouze proudovou pojistku, zohledujc SOA koncovch tranzistor, a obvod DC serva pro maximln potlaen stejnosmrnho napt na vstupu.

Popis zesilovae
Zesilova byl navren v dvojm proveden - s klasickmi bipolrnmi tranzistory 2SA1943 a 2SC5200 a s tranzistory MOSFET 2SJ200/2SK1529. Oba typy jsou od

Obr. 4. Rozloen soustek na desce zesilovae

28

10/2008

SVTLA A ZVUK
firmy Toshiba. Bipolrn typ 2SA/2SC jsem zvolil zejmna kvli jeho snadn dostupnosti a doslova "lidov cen". U tranzistor MOSFET je situace trochu sloitj. Pokud neuvaujeme o spnacch tranzistorech ady IRF, pichzej do vahy pouze pouit tranzistory Toshiba nebo tranzistory od firmy Renesas (dve Hitachi). I kdy jsou oba typy ureny pro linern aplikace - nf zesilovae, je mezi nimi zsadn rozdl. Tranzistory Hitachi maj zporn teplotn koeficient, take pi vhodnm nastaven klidovho proudu nevyaduj extern teplotn kompenzaci. Pro libovolnou teplotu pechodu se klidov proud mn pouze v minimlnm rozsahu.

Seznam soustek A991702

R1, R13, R59, R73 . . . . . . . . . . . 47 R10, R60, R63, R12. . . . . . . . . 4,7 k R11 . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 k/2 W R17-18, R69-70 . . . . . . . . . . . . . RGP R21, R54, R8, R67 . . . . . . . . . . 39 k R24, R49 . . . . . . . . . . . . . . . . . 390 R25. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6,2 k R26 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 k R27-28. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R29. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 k R30, R37, R45, R55, R6, R14, R64, R72 . . . . . . . . . . . . . 0,27 /2 W R36 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k R38, R43, R47, R22, R33, R35 2,2 k R44, R32, R34, R39 . . . . . . . . . 68 k R46, R31 . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 k R48, R23. . . . . . . . . . . . . . . . . 1,5 k R5, R56-57, R3. . . . . . . . . . . . . . RGN R50-52, R41-42, R40 . . . . . . . . 1 M R58, R19, R71, R4 . . . . . . . . . . 220 R62, R15, R61, R16 . . . . . . . . . 10 k R66, R20, R53, R7 . . . . . . . . . . 56 k R68. . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k/2 W R9, R2, R65, R74 . . . . . . . . 10 /2 W C1, C31 . . . . . . . . . . . . . 220 F/100 V C11. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF C12 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 V C13, C15 . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 pF C14, C16 . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 pF C17, C19, C23-24 . . . . . . . . . . . . 1 F C2, C10, C18, C30 . . . . . . . . . 100 nF C28, C4 . . . . . . . . . . . . . . 470 F/16 V C3, C29 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF C5-6, C26-27. . . . . . . . . . 100 F/16 V C9, C7, C20-22 C25, C8 . . . . . 100 nF IC1-2, IC6-7. . . . . . . . . . . . . . . PC817 IC3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NE555 IC4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LM4702 IC5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . TL062 T1, T5, T11, T13. . . . . . . . . . 2SC5200 T2, T9, T12, T14. . . . . . . . . . 2SC4793 T3, T16 . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC546 T4, T17 . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC556 T6, T19 . . . . . . . . . . . . . . . . 2SA1837 T7, T10, T15, T18 . . . . . . . . . 2SA1943 T8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC558 D1, D9, D12, D22 . . . . . . . . . 1N4007 D5, D18 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 V D6, D2, D10-11, D3, D13-15, D19-21, D4 . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 D8, D16-17, D7 . . . . . . . . . . . . ZD10V P1-2, P5-6. . . . . . . . . . PT64-Y/2,5 k P3-4. . . . . . . . . . . . . . . PT64-Y/200 K1-K3, K5-8 . . . . FASTON-1536-VERT K4 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH03-VERT L1-2 . . . . . . . . . . . L-D12MMXL16MM

Obr. 5. Obrazec desky spoj zesilovae (strana TOP)

10/2008

29

SVTLA A ZVUK
Tranzistory Toshiba maj teplotn koeficient kladn - tedy stejn jako bipolrn tranzistory a klidov proud se mus kompenzovat obdobnm zpsobem jako u bipolrnch tranzistor. V nkterch starch nvrzch vkonovch zesilova se proto pro kompenzaci klidovho proudu u tranzistor Toshiba pouvaly tak tranzistory MOSFET. J pouvm standardn bipolrn tranzistor v normlnm zapojen a mohu prohlsit, e klidov proud je tmto obvodem udren tm konstantn. Pokud dochz k njakmu mrnmu rozkolsn, tak pouze vlivem tepeln setrvanosti chladie - ne se vyrovnaj teploty pod koncovmi tranzistory (umstnmi po krajch chladie) a snmacm tranzistorem ve stedu mezi nimi. To ale pipad v vahu pouze pi extrmn rychlm ohevu v tomto ppad to bylo pi testovn, kdy jsem jednu polovinu zesilovae zatil sinusovm vstupnm vkonem 500 W. To sice zesilova krtkodob vydr, ale z hlediska dlouhodob provozn spolehlivosti to nikomu nedoporuuji. Pouit chladi, by relativn robustn s tepelnm odporem 0,36 C/W je uren pro klasick domc poslech s vrazn nim stednm vkonem. V ppad pedpokldanho vyho zaten pak doporuuji doplnit pirozen chlazen o ventiltor. Mezi tranzistory Toshiba a Renesas je mimo teplotnho koeficientu jet jeden znan rozdl. Tranzistory Renesas maj vrazn vy odpor sepnutho kanlu, co znamen zejmna pi maximlnm vybuzen napt DS a 8 V. Tm se znan sniuje maximln rozkmit napt pi danm napjen a vrazn kles innost zesilovae. Vedlejm efektem je daleko vy oteplen zesilovae a tm i vy nroky na chlazen. Proti tomu maj tranzistory Toshiba odpor sepnutho kanlu daleko men, take i pi maximlnm proudu se pohybuje okolo 2-4 V. Z dvod univerzlnosti a tak pro vy innost jsem pouil pro variantu s tranzistory MOSFET typ Toshiba 2SJ200/2SK1529. Schma zapojen i deska spoj je tak shodn pro ob verze, li se pouze hodnoty nkterch soustek. Schma zapojen koncovho stupn s bipolrnmi tranzistory je na obr. 2. Protoe jsou oba kanly shodn, popeme si pouze lev kanl. Vstup zesilovae je nesymetrick. I kdy je dnes zejmna v profesionln praxi symetrick vsup takka zkonem, pedpokldan oblast pouit tohoto modelu je spe v domcnosti - a zde je naprost vtina signl vedena nesymetricky (ppadn digitln). Vstup je na konektoru K4. Odpor R34 tvo vstupn impedanci. Ta je dostaten i pro ppad zapojen potenciometru hlasitosti na vstup zesilovae. Doporuuji hodnotu 10 a 25 k. Odpor R35 a kondenztor C14 tvo vstupn filtr proti vf ruen. Dle signl pokrauje na neinvertujc vstup budie LM4702. Signlov st koncovho zesilovae je zapojena

Obr. 6. Obrazec desky spoj zesilovae (strana BOTTOM)

30

10/2008

SVTLA A ZVUK
hodob stability. Obvod je blokovn kondenztorem C8. Ji jsem se zmioval o kompenzanm kondenztoru C13. Podle vrobce by ml bt 10 pF, moje zkuenost je tuto kapacitu mrn zvit na 12 a 15 pF. Je to ale otzka individulnho nastaven. Pokud si chcete s kompenzac pohrt, doporuuji na jeho msto zapjet dvojici pin z precisn objmky. Pak lze bez pjen snadno vymovat rzn kapacity a nalzt minimln pi zachovn stability zesilovae. m ni kapacita, tm vy rychlost pebhu. Pedpokladem je samozejm dobr pstrojov vybaven, minimln kvalitn osciloskop a tnov genertor. Co by ale ml vlastnit kad, kdo se chce do individuln stavby jakhokoliv zesilovae pustit. I kdy se jedn o mnohokrt ovenou konstrukci, stavba nf zesilovae je relativn obtn kol, kter vtinou nelze zvldnout jen s obyejnm multimetrem. To by si kad zjemce ml dobe rozmyslet. Za obvodem teplotn kompenzace ji nsleduje dvojice komplementrnch budi T2 a T6. Tak zde jsem pouil tranzistory od firmy Toshiba. Maj dostaten zvrn napt, dobrou linearitu a vysok mezn kmitoet. Podle doporuen vrobce lze jako koncov tranzistory pout typ darlington. To je dno relativn malm vstupnm proudem z budie typicky 6 mA. Alternativou je pouit napklad tranzistor Sanken s integrovanmi diodami pro teplotn kompenzaci. Pak by odpadl i obvod s tranzistorem T9. Toto een by se mon vyplatilo pi pouit jedinho pru koncovch tranzistor. V naem ppad jsou ale z dvod vyho

Obr. 8. SOA tranzistor 2SA1943/ 2SC5200

Obr. 7. Testovac zapojen obvodu LM4702

vce mn podle katalogovho listu vrobce. A na dl modifikace v podstat ani jin zapojen nen mon. Mezi vstupy pro budic tranzistory source1 (vvod S) a sink1 (vvod 3) je zapojen obvod teplotn kompenzace klidovho proudu. Tvo jej tranzistor T9 2SC4793. Mimo to, e je stejn typ pouit i na mst budie koncovch tranzistor, m vhodu i v celoplastovm pouzdru, take odpad problm s izolac od chladie. Klidov proud se nastavuje trimrem P3. Zde jsem pouil vceotkov typ od firmy Spectrol (ppadn levnj asijsk ekvivalent) z dvod monosti precisnho nastaven a dlou-

Obr. 9. Vkonov frekvenn charakteristika

vstupnho vkonu pouity dva koncov pry. U tranzistor Sanken se mus nastavovat klidov proud individuln pro kad komplementrn pr. To komplikuje konstrukci i nastavovn. A vzhledem k podstatn vy cen tchto tranzistor je een s externm budiem jednodu i levnj. Za budiem s 2SC4793/2SA1837 nsleduje ji dvojice vstupnch tranzistor 2SC5200/2SA1943. Ty maj v bzch odpory RGN a RGP . Jejich vznam je hlavn v zapojen s tranzistory MOSFET. U tohoto typu (s bipolrnmi tranzistory) je meme propojit drtem nebo nahradit odporem v du jednotek ohm. Vstup zesilovae je standardn chrnn dvojic diod D1 a D9 pro ppad indukn zte a monch napovch piek a vstupn induknost L1, tvoenou estncti zvity lakovanho drtu, navinutho na trn o prmru 12 mm. Souasn je na vstup pipojen i RC len R9, C3, tvoc zt omezujc kmitn na vysokch frekvencch. Napjec napt je pivedeno konektory faston K1 a K8 a filtrovno dvojic kondenztor C1, C18 a C31, C10. Jak jsem psal na zatku, minimln ochranou kadho zesilovae by ml bt obvod pro omezen vstupnho proudu pi zkratu nebo pli mal zatovac impedanci. To se obvykle e prostm omezenm vstupnho proudu, v lepm ppad ne jen na maximln povolen proud, ale t s ohledem na SOA (bezpenou pracovn oblast koncovho tranzistoru). Jde o to, e pi maximlnm rozkmitu signlu - tedy tsn ped limitac nebo v limitaci me konco-

10/2008

31

SVTLA A ZVUK
vm tranzistorem protkat tm jeho maximln kolektorov proud. A protoe je na nm minimln kolektorov napt v du jednotek volt, je i okamit kolektorov ztrta minimln. Proudov pojistka tedy mus v tomto pracovnm bod povolit maximln proud do zte, tedy dov 5 - 10 A (podle vstupnho vkonu a zatovac impedance). Na druh stran, pokud dojde ke zkratu na vstupu a pojistka je nastavena na dan maximln proud, tedy onch 5 a 10 A, je zcela evidentn pekroena SOA. Typick kivka SOA pouitch koncovch tranzistor je na obr. 8. Pro vstupn vkon 250 W na zti 8 mus bt napjec napt asi 65 a 70 V (podle tvrdosti napjecho zdroje). Pi napjecm napt 70 V a maximlnm proudu 4 A, na kter je nastavena pojistka, tak vychz okamit vkon na koncovm tranzistoru 280 W. Dle grafu SOA vak vidme, e maximln dovolen proud pi UCE 70 V je pouze 1 A. I kdy budu brt stdu signlu 1:1 (tranzistor je zaten zkratovm proudem pouze 50 % doby), je stedn proud stle dvojnsobn ne povolen. To znamen rychl cesta k druhmu prrazu. Proto se pojistka ned jen vstupnm proudem, tedy bytkem napt na emitorovm odporu vkonovho tranzistoru, ale tak okamitm naptm na vkonovm tranzistoru. m je napt vy, tedy men rozkmit signlu, tm je citlivost pojistky vy. To zaji uj odpory R7 a R20. Koncov zesilova me pracovat v pomrn irokm rozsahu vstup-

nch vkon a zatovacch impedanc, proto je optimln nastaven odpor v pojistce komplikovan. Nejjednodum eenm je proto nahradit pevn odpor na mst P1 trimrem. Pi oivovn pak snadno nastavme pojistku pesn "na mru" konkrtnm podmnkm - tedy jak napjecmu napt, tak i zatovac impedanci. Jak jsem pedeslal, bn pojistky pouze omez maximln vstupn proud, v lepm ppad s ohledem na SOA. Zesilova, kter se nachz v tomto pracovnm reimu, tedy s vstupnm proudem omezenm tsn pod maximln vkonovou ztrtu, je siln tepeln namhan. Pokud nedojde k rychlmu odstrann zvady (zkratu), snadno dojde k tepelnmu peten vkonovch tranzistor, co m za nsledek dal snen hranic SOA (ty nejsou pevn, ale siln zvis-

l na teplot pechodu - uveden graf plat pro teplotu pechodu 25 C, co je tko garantovateln reim). Pokud m zesilova i tepelnou ochranu, peru se buzen a ve je relativn v podku, pokud ne, tak sbohem a teek. Nkter monolitick vkonov zesilovae proto pouvaj systm, pi kterm je v ppad proudovho peten na vstupu okamit odpojeno buzen na uritou dobu - napklad 0,5 s a po tto dob automaticky obnoveno. Pokud bylo peten pouze nhodn, zesilova pokrauje v normln innosti. Pokud vak dvod peten trv, je zesilova okamit znovu odpojen. Tm, e i do zkratu zesilova pracuje pouze zlomek asu (nkolik ms) proti dlce prodlevy - napklad 500 ms, je stedn vstupn vkon zesilovae minimln. Ten tedy zstv zcela chladnm

Seznam soustek A991702-AX2255

R1, R13, R59, R73 . . . . . . . . . . . 47 R10, R60, R63, R12. . . . . . . . . 4,7 k R11 . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,2 k/2 W R19, R58, R71, R4 . . . . . . . . . . 220 R2, R9, R65, R74 . . . . . . . . 10 /2 W R23, R48 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 k R25. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6,2 k R26 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 k R27-28. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k R29. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3,3 k R31, R46 . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 k R34, R39, R44, R32 . . . . . . . . . 68 k R36 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 k R38, R35, R43, R47, R22, R33 2,2 k R41, R50-52, R42, R40 . . . . . . . 1 M R49, R24 . . . . . . . . . . . . . . . . . 390 R5, R17-18, R56-57, R3,

R69-70 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 R6, R30, R37, R45, R55, R14, R64, R72 . . . . . . . . . . . . . 0,27 /2 W R61, R15, R62, R16 . . . . . . . . . 10 k R67, R21, R54, R8 . . . . . . . . . . 39 k R68. . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 k/2 W R7, R20, R53, R66 . . . . . . . . . . 56 k C1, C31 . . . . . . . . . . . . . . 220 F/100 C11. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF C12 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 F/25 C13, C15 . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 pF C14, C16 . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 pF C17, C19, C23-24 . . . . . . . . . . . . 1 F C2, C10, C18, C30 . . . . . . . . . 100 nF C28, C4 . . . . . . . . . . . . . . 470 F/16 V C3, C29 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 nF C5-6, C26-27. . . . . . . . . . 100 F/16 V C9, C7, C20-22, C25, C8 . . . . 100 nF IC1-2, IC6-7. . . . . . . . . . . . . . . PC817

IC3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NE555 IC4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LM4702 IC5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . TL062 T1, T5, T7, T10-11, T13, T15, T18 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2SJ200 T2, T9, T12, T14. . . . . . . . . . 2SC4793 T3, T16 . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC546 T4, T17 . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC556 T6, T19 . . . . . . . . . . . . . . . . 2SA1837 T8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BC558 D1, D9, D12, D22 . . . . . . . . . 1N4007 D5, D18 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 V D6, D2, D10-11, D3, D13-15, D19-21, D4 . . . . . . . . . . . . . . 1N4148 D8, D16-17, D7 . . . . . . . . . . . . ZD10V P1-2, P5-6. . . . . . . . . . PT64-Y/2,5 k P3-4. . . . . . . . . . . . . . . PT64-Y/200 K1-K3, K5-8 . . . . FASTON-1536-VERT K4 . . . . . . . . . . . . . . . . . PSH03-VERT L1-2 . . . . . . . . . . . L-D12MMXL16MM

32

10/2008

SVTLA A ZVUK
zazench pouvaj radji ne klasick elektrolytick nejlpe polypropylnov. Bohuel zejmna vy kapacity jsou jednak rozmrn a rozhodn nepat k nejlevnjm soustkm, o problmech s jejich shnnm u ani radji nemluv. Idelnm eenm je tedy cel zesilova svzat stejnosmrn. Pak se ale vyskytne problm se vstupn nap ovou nesymetri obvodu LM4702, kter se v ppad ss vazby nsob stejnosmrnm zeslenm. Pro kompenzaci stejnosmrn sloky vstupnho napt jsem tak pouil DC servo. Je to v podstat integrtor, kter porovnv stejnosmrnou sloku vstupnho napt s nulovm potencilem. V ppad jakkoliv odchylky - kladn nebo zporn pak pivede na vstup budie LM4702 stejnosmrn napt s opanou polaritou, kter odchylku kompenzuje. Kmitotov rozsah zesilova je tak DC a 120 kHz (co je maximum pouitho analyzru firmy Audio Precision). Ochrany a operan zesilovae potebuj vlastn napjen. To se zskv z napjen koncovho stupn pes srec odpory a Zenerovy diody. Schma zapojen napjec sti je na obr. 1. Proveden s tranzistory MOSFET (oznaen AX2255) se li samozejm v typu pouitch koncovch tranzistor. Odpory RGN a RGP tvo spolu se vstupn kapacitou gate RC len, omezujc vf kmitn. Dal zmna je v odporech R23 a R48 v kompenzaci klidovho proudu. Tranzistory MOSFET maj podstatn vy napt UGS pro oteven kanlu. Pro nastaven klidovho proudu tak mus bt napt mezi vvody source a sink budie vy ne 4x 0,7 V u bipolrnch tranzistor. Odpory R23 a R48 jsou zde 3 .

Obr. 10. Zvislost THD+N na kmitotu

a nehroz dn nebezpe peht. Stejn princip jsem aplikoval i do tto konstrukce. Princip snmn proudu na emitorech koncovch tranzistor i zcitliven pojistky je zcela standardn. Napt z bce trimru P1 se pivd na pojistkov tranzistor T3. Ten m v kolektoru zapojen optolen PC817. Napjen optolenu je nezvisl na budicm signlu (vtinou se toti tento tranzistor pipojuje na vstup budie) a je odvozeno pmo z napjecho napt. Optoleny jsou pochopiteln jak v kladn, tak i zporn vtvi napjen a v obou kanlech. Pokud je kterkoliv ze tveice optolen aktivovn, spust asova NE555 IC3, viz schma zapojen ochran a napjen na obr. 1. NE555 je zapojen v klasickm reimu monostabilnho klopnho obvodu, kter v ppad sputn generuje na vstupu asi plvteinov kladn

impuls. Obvod LM4702 je vybaven vstupem mute, do kterho mus pro sprvnou funkci obvodu tct proud asi 1,5 mA. Pokud je NE555 v klidu, je na jeho vstupu nzk napt a tranzistor T8 je tak vodiv. Na jeho kolektoru je napt blzk 10 V a pes odpor R25 tee do vstupu mute prv poadovan proud 1,5 mA. V ppad proudovho peten se T8 uzave, napt na jeho kolektoru klesne a obvod LM4702 odpoj vstupn signl. Po uplynut asi 0,5 s se ve uvede opt do provozu. Protoe obvod LM4702 m funkci mute spolenou pro oba kanly, zkrat na jednom nebo druhm vstupu odpoj oba kanly souasn. Obvod LM4702 m alespo podle katalogovho listu velmi nzk zkreslen. Proto jsem se snail odstranit ze signlov cesty vechny potenciln zdroje zkreslen. K tm pat i vazebn kondenztory. Proto se v high end

Stavba
Deska s plonmi spoji je pro oba modely identick. Vnj rozmry desky spoj jsou 100 x 200 mm. Je zhotovena z materilu FR4 o sle 2 mm s pltovnm md 70 m. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 4, obrazec desky spoj ze strany soustek (TOP) je na obr. 5 a ze strany spoj (BOTTOM) je na obr. 6. Vkonov tranzistory jsou soustedny na horn stran desky spoj. Aby se podailo udret vnj rozmry zesilovae vhodn pro mont na chladi o ce 200 mm, musely bt budic tranzistory

Obr. 11. Zvislost THD+N na vstupnm vkonu

10/2008

33

34

10/2008

SVTLA A ZVUK
a tranzistor pro kompenzaci klidovho proudu umstny pod desku spoj. Otvory pro upevovac rouby o prmru 7 mm vak umouj pohodlnou mont. Tyto tranzistory jsou v celoplastovm izolovanm pouzdru a nevyaduj tud izolan podloky. Koncov tranzistory ale samozejm montujeme pes sldov nebo silikonov izolan podloky. Po osazen a zapjen desky cel zesilova peliv prohldneme a odstranme ppadn zvady. Ped oivovnm pipravme trimry. Trimry proudovch pojistek, tedy P1, P2, P5 a P6 otome asi 5 otek ve smru hodinovch ruiek. Pedpokldm samozejm tovrn nastaven na sted a ne, e si s nimi nkdo bhem stavby hrl. Pokud nemme jistotu, tak je radji nastavme v danm smru a na doraz. Trimry klidovho proudu P3 a P4 nastavme opt 5 otek zpt, tedy proti smru hodinovch ruiek. Po pipojen napjecho napt jako prvn nastavme klidov proud - nejprve jeden kanl, potom druh. Ve vtin popis zesilova se uvd, e by zejmna u tranzistor MOSFET ml bt klidov proud pomrn znan, nkdy a 500 mA. Na zklad men ale mohu prohlsit, e i pi zlomkovm klidovm proudu nkolik destek mA se zkreslen takka nezv. Vysok klidov proud opt sniuje innost zesilovae a hlavn zpsobuje vrazn oteplen i bez vybuzen. Po nastaven klidovho proudu, sta cca 50 mA na jeden pr koncovch tranzistor otestujeme zesilova na pln vstupn vkon. Pokud je pipojena jmenovit zatovac impedance (radji nhradn vkonov odpor ne reprosoustava), otme postupn trimry pojistek ve smru proti pohybu hodinovch ruiek, a se aktivuje pojistka. Zesilova mus bt samozejm vybuzen na 100 % vstupnho vkonu. Pak vra te trimr asi o 1 otku zpt. To sam udlejte i se zbvajcmi trimry. Tm je nastaven zesilovae hotovo. Pojistky nastavujte co nejrychleji, zesilova se v tomto reimu velmi rychle ohv. Kdy tak mezi nastavenm jednotlivch trimr pojistek nechte zesilova pr minut zchladnout. podotknout, e zaruovan intern THD+N analyzru je 0,025 %, reln se pohybuje okolo 0,010 %, take zmen vsledky jsou pod hranic mitelnosti pstroje. Nrst zkreslen smrem k nim vstupnm vkonm je pirozen, protoe zan pevaovat umov sloka signlu nad vlastnm harmonickm zkreslenm. Jak bylo patrn ji z prvnho grafu, kmitotov rozsah zesilovae je pes 100 kHz. Frekvenn charakteristika je na obr. 9. Byla mena opt pro vstupn vkon 100 W. Vidme, e od 10 Hz do 70 kHz le v psmu 0,02 dB a i pro 120 kHz je pouze 0,14 dB pod referenn rovn. Doln penen kmitoet je sice dky stejnosmrn vazb teoreticky nulov (DC), ale vzhledem k pouit DC serva se pohybuje v du jednotek Hz. Dal men ji byla statick a vsledky jsou na obr 12 a 14. Mil jsem zkreslen na maximlnm vstupnm vkonu 200 W/1 kHz. THD+N bylo pouze 0,0085 % (obr. 13). Tak intermodulan zkreslen IMD pro kmitoty 60 Hz/7 kHz je velmi nzk - pouze 0,0188 % (obr.12). Jako posledn jsem mil odstup signl/um pro jmenovit vstupn vkon 200 W. Hodnota -111,3 dB (pro vhov filtr A) je velmi dobr, vezmeme-li v vahu, e modul zesilovae leel bez jakhokoliv stnn i zemnn na pracovnm stole. Proveden men potvrdila vynikajc parametry zesilova, osazench budiem LM4702. Tuto konstrukci lze povaovat skuten za jeden z nejkvalitnjch nf zesilova, splujc i velmi vysok nroky na kvalitu poslechu. Pokud jde o vstupn vkon, krtkodob jsem jej testoval i na 500 W z jednoho kanlu, ale rozhodn to nedoporuuji jako standard. Optimln pro domc pouit je zvolit vstupn vkon do 2x 200 a 2x 250 W. Pro domc poslech by na tento vkon stail pouit typ chladie. V ppad nronjho nasazen - napklad diskotka, iv hran, musme osadit bu vt chladi nebo pout ventiltor.

Vsledky men
Zesilovae byly testovny na audioanalyzru americk firmy Audio Precision, co dv zruku skuten objektivnch vsledk. Zesilova byl pipojen na zatovac impedanci 8 a napjen z nestabilizovanho zdroje s filtrac 2x 4700 F v kad vtvi napjen. Jako prvn jsem mil zvislost harmonickho zkreslen THD+N na kmitotu. Vstupn vkon byl nastaven na 100 W (na zti 8 ). Z grafu na obr. 10 vidme,e zhruba do 2 kHz je zkreslen pod hranic 0,01 % a i pro frekvence pes 40 kHz je stle pod 0,02 %. Ani pi kmitotu 100 kHz nepeshne hodnotu 0,5 %. Tak na nejnich kmitotech zstv zkreslen velmi nzk - pro 10 Hz je pod 0,005 %. Dalm menm je zvislost THD+N na vstupnm vkonu. Vsledek je na obr. 11. Vidme, e v okamiku, kdy se vstup zesilovae dostane z limitace, THD+N prudce klesne k rovni 0,008 %. K tomu bych chtl

Obr. 12. Intermodulan zkreslen IMD

Obr. 13. THD+N pro vstupn vkon 200 W/8

Zvr
Oby typy popsanch zesilova jsou k dispozici jako hotov osazen a oiven moduly na chladii (viz www.poweramp.eu), nebo jako samostatn desky spoj, chladie a sady soustek viz www.stavebnice.net.

Obr. 14. Odsup signl/um pro vstupn vkon 200 W/8

10/2008

35

ZAJMAVOSTI Z HDTV

M Philips nejlep LCD televizi na svt?!

Philips pedvedl na IFA 2008 novou LCD televizi s trochu kostrbatm oznaenm Philips 42PFL9803. koda, e tady nepopustila holandsk firma svou fantazii trochu vc, ale co naplat. LCD televize je to vru zajmav, chlub se LED podsvtlenm a navc tak ocennm EISA Best Product 2008-2009 v kategorii LCD televiz. Redaktoi magaznu TechRadar mli monost vidt nov kousek naivo v extrmn hlunm stnku Philipsu. Proklamovan kontrast 2 000 000:1 je dajn ponkud pehnan, i kdy je hloubka ern barvy i jas vynikajc. Jak u jsme informovali dve, me za to pedevm 128 segment LED podsvtlen (celkem 1152 LED diod), kter me dynamicky mnit intenzitu svtla, ppadn se i vypnout, a tak doclit opravdu vbornho kontrastu (ve srovnn s ostatnmi TV, kde je podsvtlen vdy zapnut). LCD televize je samozejm vycpna nejrznjmi Philips technologiemi jako Perfect Pixel HD a Ambilight Spectra, ert aby to vzal. Philips tvrd, e jejich novinka me v klidu konkurovat plazmovm televizm, protoe odstrauje hlavn nevhody souasnch LCD TV - "slabou" ernou a rozma-

zvn. "Na obraz reagujc systm Ambilight je dal chytrou vlastnost exkluzivnho Philipsu. Kvalita zvuku je vy ne prmr bez toho, abychom museli dlat kompromisy v estetice: reproduktory jsou vlastn neviditeln! Navc je tahle telka pipravena tak na multimediln obsah dky DLNA

(Digital Living Network Alliance) standardu s ovho pipojen," k o svm novm trumfu Philips a za hlavnho konkurenta novinky je povaovna plazmov televize Pioneer Kuro LX5090, co samo o sob je pro Philips dost dobr vizitka.

Hitachi vs. Toshiba - kdo m lep upscaling?

Nedvno jsme informovali o tom, e Toshiba uvedla ti nov rekordry s technologi XDE. To je zkratka pro "eXtended Detail Enhancement", co neznamen nic jinho ne pokroil upscaling obrazu. Ze starho dobrho SD vm rekordry udlaj krsn nov HD. S podobnou technologi nyn pichz tak Hitachi. Tentokrt se jmenuje velice jednodue "super resolution technology". Podle zstupc spolenosti doke DVD obraz (720 x 480 bod) i SD kvalitu pevdt do rozlien blzkho kvalit Full HD o 1920 x 1080 bodech. Hitachi samozejm nehodl poskytovat o nov technologii dn bli technick informace, pouze toto prohlen vedoucho vzkumnka Koichi Hamada: "Rozlien je odhadnuto pomoc analzy svtelnch signl vstupnho obrzku jet ped aplikovnm super-resolution zpracovn pro nkolik oblast najednou."

Jinmi slovy, kad st obrzku je pepotvna v odlinm rozlien podle toho, kter m bt rozmazan a kter naopak velmi ostr. Technologie zpracovv frame po framu, nen mon zpracovat jich vc najednou, protoe takov vpoty u by dajn

byly vpoetn i pam ov pli nron. Cel proces je zleitost ist softwaru, Hitachi hodl svj algoritmus i nadle vylepovat a od roku 2010 jej nasadit ve svch zbvajcch plazmovch a pedevm LCD televizch.

36

10/2008

ZAJMAVOSTI Z HDTV

StarCAVE - virtuln realita v HD

Virtuln realita je pro bnho uivatele mrtv tma, ale pro vdce jde stle o velmi ivou leitost, kter se zan uplatovat v m dl tm irm okruhu aplikac. StarCAVE je nzev novho systmu virtuln reality vybudovanho na University of California, San Diego. Jedn se o ptistnnou virtuln realitu, ve kter jsou pomoc HD projektor promtny vdeck modely a animace na 360 pltna obklopujcch uivatele uvnit. Mezi prvnmi, kdo StarCAVE vyuije, budou vzkumnci v oblasti biomedicny, neurovdy, strukturlnho inenrstv, archeologie a cel ady dalch vdnch obor. Ped vstupem do "VR jeskyn" si nasadte polarizan brle a pak u se mete prohnt teba skrze zkruty DNA roubovice, strukturami budov a podobn. StarCAVE je uniktn

v kvalit zobrazen, kterou poskytuje. Jedn se ji o tet generaci takovto VR mstnosti - pvodn projekt CAVE (Cave Automated Virtual Environment) vznikl u v roce 1991 na University of Illinois v Chicagu. Druh generace o deset let pozdji. Souasn tet generace u nevyaduje od nvtvnk nosit tk VR helmy, sta polarizan brle. Cel mstnost operuje s rozlienm 68 milion pixel - 34 milion na kad oko, kter jsou promtny na 15 zd a dv pltna na podlaze. Msnost je komplikovan strukturovna tak, aby poskytovala co nejlep iluzi vnoen. Komplex je pohnn 34 nejnovjmi grafickmi ipy NVIDIA a 34 HD projektory (dva na kad pltno). Kad dva projektory pohn high-endov maina vybaven quad-core CPU a Linuxem, dvojitou grafikou Quadro 5600 a dvojitou gigabitovou s ovou kartou. StarCAVE je zapojen do st

OptIPuter, svtovho sdruen tzv. "OptIPortals" pedstavujcch nejpokroilj zazen virtuln reality v ultra-vysokm rozlien. Samozejm nejde pouze o vizuln dojem, dleit je zde tak zvuk, o kter se postarala spolenost Meyer Sound, Inc. Interakce s virtuln realitou probh skrze "kouzelnou hlku" - jaksi ukazovtko. V budoucnu se chystaj dal vylepen cel StarCAVE - v nejbli dob se pipravuje napklad vmna projektor s rozlienm 2 K na 4 K. Cena za vybudovn StarCAVE byla 1 milion dolar, zmnn upgrade by pi dnench cench vyel na dal ti miliony dolar. Pokud vm nhodou StarCAVE vzdlen pipomn holografickou palubu ze Star Treku, urit si kte, jak by bylo skvl, kdyby vzkumnci njak dokzali dt nvtvnkm uvnit pocit "hmotnosti" virtulnch objekt. Jene Japonci u na to pili...

Microsoft pedstavuje filmov klub na Xbox Live

Microsoft u ped asem pedstavil zcela novou verzi Dashboardu, ovldacho rozhran a slueb sv hern konzole Xbox 360. Neekl vak, kdy jej hodl spustit. Nyn se na internetu ile spekuluje o tom, e by se tak mohlo stt ji 25. z. Krom toho ale tak chyst v rmci sluby Xbox Live dal uniktn novinku. A tou je Xbox LIVE Film Club, tedy speciln filmov klub. Pro vybran fanouky bude mt Microsoft drek - budou moct zhldnout nov filmy dve, ne kdokoliv jin. "Mme k dispozici nkter opravdu velk hity a HD obsah

v rmci na sluby Xbox LIVE Video Store... a dky nov slub Film Club budou moct fanouci vidt spolen se svmi pteli vybran filmy jet dve ne kdokoliv jin," ekl James

Houlton, Xbox LIVE marketing manager. Vce informac o filmovm klubu se mete dozvdt na adrese www.xbox.com/filmclub. Zdroj: nikkei

10/2008

37

Z HISTORIE RADIOELEKTRONIKY

Radiostanice ady RM-31

Radiostanice ady RM-31 byly na konci 50. let a pozdji pouvny v na armd a byla to jedna z nejuniverzlnjch radiostanic. Kdo ml monost si prohldnout precizn a sloit pevody pomoc ozubench kol, rohatek, per a kuliek vymezujcch pesn polohy jednotlivch prvk, musel bezdky srovnvat s obdobnm mechanickm provedenm radiostanic wehrmachtu; originlnm zpsobem bylo vyeeno ladn vyslae v irokm rozsahu s krystalovmi osciltory a nkolikansobnm smovnm, co zaruovalo vynikajc stabilitu (obdobn pak byla eena radiostanice RO21). Blok pijmae a vyslae byl ve vech verzch prakticky stejn (postupn se vak mrn mnily hodnoty nkterch soustek), odlinosti byly v napjec sti a tak (u RM-31-S) v mechanick konstrukci. Zkladn verze byly P (penosn stanice), A (umstn v automobilu nebo jako mal zkladnov stanice), T (pro spojen u tankovch jednotek, tento typ byl doplnn i VKV st RM 31-50, pracujc v oblasti 75 MHz) a S (uren pro samohybn dla, vychzela z verze T). Vechny verze mohly pracovat v rozsahu 2000 - 5995 kHz, ev. VKV st na 75 - 78 MHz. Provoz A1, A2 a A3, radiostanici bylo mon do vzdlenosti 100 m obsluhovat i telefonem po veden (do 1 km po dvojitm veden a s pouitm dvou pstroj TP-25). Pijma pracoval jako superheterodyn s jednm smovnm, fmf = 1 MHz, citlivost pijmae lep jak 2 mV pi provozu A1, vkon vyslae 6 W na CW, 3 W na A2 a 1,5 W pi fonickm provozu amplitudovou modulac. Dosah je uvdn pro fonii s prutovou antnou 1,8 m 3 - 8 km, s tyovou antnou 4,8 m dlouhou 5 - 25 km, pi telegrafii a 60 km. Pouit zdroje se liily podle typu a pouit. RM-31 je osazena celkem 16 elektronkami: 5x EP203 (voj. znaen pro 1H33), 8x EP202 (1F33), po jedn EP201 (1L33), EP221 (3L31) a EV301 (RL15T). V uritm obdob mly nae elektronky vybran speciln pro armdu tak civiln oznaen s pidanm psmenem X (nap. 1H33X). Elektronky ve schmatu (schma viz AR1, 2/1966 nebo DVD AR 1952 a 1995) oznaen E1, E2 a E16 pracuj jak pi pjmu, tak pi vysln, elektronky E3, E5 a E7 se uplatuj pi vysln, ostatn pi pjmu, E13 jen pi pjmu CW a E11 jen pi kalibraci. Ve VKV doplku bylo celkem 5 elektronek a byly tam pouity i 6F32 (6AK5). Samotn penosn radiostanice o rozmrech 350 x 230 x 300 mm v 18 kg (!), k tomu zdrojov sk 22 kg a ochrann obal 21,5 kg, jako posdka k takov radiostanici byli uren ti vojci. Zdrojem proudu byly akumultorov baterie pro haven elektronek a run dynamo (!). Z akumultoru je tak napjen vibran mni, kter pro elektronky dodv napt pro anody a G2 cca 95 V, anody E5 a E7 jsou napjeny z runho dynama 400 V, kter dodv tak zporn pedpt. Verze pro mobiln provoz mly napjen eeno jinak. Jak ji bylo eeno, nastaven kmitotu vyslae i pijmae je eeno krystaly, umstnmi ve tech karuselech s tmito kmitoty: A2000 12 510 kHz A2005 12 505 kHz A3000 11 510 kHz A3005 11 505 kHz A4000 10 510 kHz A4005 10 505 kHz A5000 9510 kHz A5005 9505 kHz B00 6660 kHz B10 6670 kHz atd. po 10 kHz a B90 6750 kHz B000 7850 kHz B100 7950 kHz atd. po 100 kHz a B900 8750 kHz Pepna oznaen +5 kHz msto krystalu ady A s kmitotem koncm 10 kHz zapojil krystal o 5 kHz ni, tm se provoz posunul na kmitoet o 5 kHz vy. Vdy lze najt takovou kombinaci krystal, e Fvys (s krokem 5 kHz) = Bxx + Bxxx - Axxxx a Fp 1000 kHz = Bxx + Bxxx - Axxxx. Krystaly Bxx a Bxxx jsou vdy se stejnm kmitotem pro pijmac i vyslac cestu, Axxxx se prv zapojenou hodnotou v osciltorech pijmae a vyslae odliuj o mezifrekvenn kmitoet. Souasn s karusely krystal se nastavuje rotor (i stator) estinsobnho ladicho kondenztoru, kter dola oval anodov obvody smova a vstupn obvody pijmae, umstn v dalm mechanicky vzanm karuselu. Navc je zajitno rozladn pijmae o 1 a 4 kHz kondenztorem C100, take pijma je mono naladit tm na kterkoliv kmitoet v rozsahu 2 - 6 MHz. Pijma tak obsahuje krystalov filtr (Kr31) s regulac ky psma dvojitm kondenztorem a na 200 Hz. Elektronka E14 slou jako diodov detektor. Pro pjem nemodulovan telegrafie se pipn zznjov osciltor (E13) rozladiteln o cca 10 kHz od mf kmitotu 1 MHz. Vf signl z anody koncovho stupn vyslae pi provozu prochz do samostatnho antnnho pizpsobovacho lenu, kter se vyrbl bu s micm pstrojem, nebo s indikan rovkou. Popisovat detailn funkci jednotlivch elektronek je snad zbyten, schma pov vce ne popis, kter by zabral nkolik stran textu. V dob zatk SSB provozu byly stanice RM-31, kter armda postupn vyazovala, zdrojem krystal pro filtry a dodnes je cenn nejvce samostatn antnn len (obr. 2, 3), hlavn pro ladic oton kondenztor 20 - 280 pF s elektrickou pevnost 1200 V. Dodnes tyto radiostanice provozuj nkte radioamati spn v psmu 80 m. J osobn povauji RM-31 za technicky nejpropracovanj, nejpodaenj a tak nejnronj dlo povlenho obdob naeho radiotechnickho prmyslu a vsledek spoluprce jak mechanickch, tak obvodovch konstruktr. Pochopiteln, na rovni tehdejch soustkovch a obvodovch monost. V dob, kdy skonila vroba tchto pstroj, tehdej RK sondoval monost profesionln vroby pijmae-vyslae pro radioamatrsk psma, ktermi by se vybavily radiokluby Svazarmu - cenov kalkulace vak byla nepijateln (znovu pak tato jednn probhala ji v tranzistorov e). Kolik za tyto nov pstroje platila armda, netum - rozhodn to vak bylo o dva dy vce ne 400 - 500 Ks, za kter je pak rozprodval radioamatrm Svazarm.

Literatura
[1] G MNO Spoj-21-3 Rdiov stanice RM-31. [2] Radiostanice RM-31. Amatrsk radio . 1 a 2/1966. QX

38

10/2008

Z HISTORIE RADIOELEKTRONIKY
Obr. 1. Pohled na pedn panel radiostanice RM-31A (vpravo)

Schma zapojen stanice RM-31 je dosti rozshl (na 4 strany), a protoe ji bylo v AR zveejnno, neopakujeme ho. Zjemce odkazujeme na AR 1 a 2/1966, kde je zveejnno v lnku Ing. V. Vildmana, OK1QD. Vechna star sla AR z let 1952 a 1995 jsou rovn dostupn na DVD, vydanm firmou AMARO v r. 2007. V roce 1967 byly v AR 2 a 6/67 publikovny nvody na pravu napjen radiostanice RM-31 ze st.
Obr. 2, 3. Samostatn antnn len k RM-31, pohled na eln panel a vnitn uspodn (dole)

Ze zahraninch radioamatrskch asopis

QST (USA) 7/08 [RED, RK]: Recyklace starch skn pstroj a asi. Divy spektrln analzy. Dvouprvkov portable antna Yagi. Transceiver ovldan z potae - FLEX 5000A. Co novho v Daytonu. Ochrana amatrskch psem. Letn podmnky na 6 m. Podchycen technickch talent. Vae druh KV antna. Tipy k pouit u VX-5R. Radio CQ (panlsk verze) 7/08 [INT]: Projekt pro radioamatry v Kosovu. Historick vzpomnky - rok 1924. Funkce a zkladn vpoty antn Yagi. Multimetry a antnn analyztory. 80 let radioamatr na Taiwanu. Przdniny a DX provoz. Radio REF (Francie) 7/08 [INT, RK]: 24 hodin v radioklubu F8KHO. Expedice FG5CK/p. Prohldka dicho centra letit v Lille. Obecn problmy vyslacch antn. Orientace VKV antn pi mobilnm provozu. CQ (USA) 9/08 [INT]: Vsledky CQ WW DX 2007 - st CW. Cestovn antna TW2010. Vybaven zanajcho radioamatra. Jste skuten dobe naladni? Osciloskop - jak a pro. Trapy pro dipl na 12/17 m. Co je novho v programovm vybaven. Pomal telegrafie - je pro ni msto v zvodech? Nmeck DARC diplomy. en s vyuitm NVIS antn. JPK

10/2008

39

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Negadyn - pijma pro SV s jednou elektronkou

Obr. 1. Pohled na negadyn zepedu...

Obr. 2. ... a zezadu

Jedno velice star, ale zajmav zapojen s elektronkou je negadyn. Zajmav je hlavn tm, e nepotebuje vinut pro zptnou vazbu, a tak si uetme adu komplikac se zptnovazebnm vinutm. J se nechal inspirovat zapojenm publikovanm na http://www.jogis -roehrenbude.de/ Leserbriefe/Duering-MinimalNegadyn/Minimal-Negadyn.htm, nicmn jsem ho dost upravil. Nelbilo se mi napklad to, e tam nen nastaven zptn vazby. Prvn vc, co potebujete, je elektronka 227L (psan i jako 2SH27L), kter se u ns natst jet asto nachz ve vojenskch vprodejch (nap. www.drbal.cz) za nzk ceny. Je v kovovm obalu, ovem z hlediska estetiky to nen nic moc; ale obal se d lehce odstranit - je z hlinku a horn st se dostanete k samotn elektronce. Tm ovem pijdete o kl na patici a je nutn se podvat, kde e jsou vvody haven! (viz: http://www.jogisroehrenbude.de/Russian/2SH27L.htm). Zapojen je jednoduch a nedl problmy, je mono pout i teba feritovou antnu a ladic kondenztor z tranzistorovho pijmae (SV cvku na pjem a DV cvku jako antnn). J si pro ten el upravil cvky z mezifrekvence starho elektronkovho rdia. Je t pravdpodobn, e na pjem mstnch stanic bude stait i ni napjec napt, asi 9 V (co nemm, jak zkusit, neb v Brn nm vechny SV vyslae zruili hned pot, co pracn postavili nov stor v Komrov...). Jako sluchtka je nejlpe pout krystalov nebo vysokoohmov - s ARF200 to nehraje! Pokud vs zmtlo zapojen mek elektronky, je to opravdu

Obr. 3. Schma zapojen negadynu s elektronkou 2SH27L (227L)

sprvn! A to vetn toho, e v bci potenciometru nen filtran kondenztor proti zemi, neb kdy tam byl, nasazovala zptn vazba velice divn, tvrd, a ke vemu mi rozla ovala ladic obvod. Take jsem ho tam nedal. (Pinou byly patrn vazby a kapacity mezi mkami). Zapojen je tedy vsledkem experiment, a to vetn takovch podivnost, jako je zen zptn vazby v prvn mce nebo kladnho pedpt na zbvajcch mkch. Problmem me bt, kde vzt roveku 2,5 V/0,068 A (j ji vzal ze starho sovtskho pijmae Meridian) - ale stejn dobe si mete vypotat srec odpor (zapojen msto roveky) - pedevm na haven elektronky by nemlo bt vce jak asi 2,3 V! (Pozor, stabiliztory 78L02 dvaj klidn i 2,8 V!!) V mm proveden je na haven 2,33 V, co by mlo bt v podku. Pro jistotu si t mete doplnit diodu v napjec cest (v srii s napjenm v prchozm smru,

abyste nezniili stabiliztor peplovnm). Pijma v Brn s antnou long wire asi 35 m pijm pes den 3-4 stanice, veer ovem mnohem vce! -jse krysatec@inmail.cz www.krysatec-labs.benghi.org V beznu 1933, tedy ped 75 lety, byla v Rusku uvedena do provozu ve sv dob nejvkonnj dlouhovlnn stanice na svt o vkonu 500 kW (v USA tehdy nejvkonnj stanice mla pouhch 50 kW, v Evrop 120 kW). Vyzaovac diagram antny ml hlavn lalok smrovn na zpad. V letech 1936-38 se pak stavla nejvkonnj krtkovlnn stanice ve sv dob RV96 o vkonu 120 kW projektovan na penosy pro Dln vchod, USA a Austrlii. QX

40

10/2008

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Mont konektor PL-259

Obr. 2. Pprava koaxilnho kabelu k monti konektoru Obr. 1. Pomrn kvalitn konektor firmy Shakespeare. Zlacen proveden s teflonovou izolac, cena bv piblin 2,5nsobek ceny levnho CB konektoru

Konektor PL-259, asto oznaovan jako UHF konektor, byl vyvinut E. Clarkem Quackenbushem, konstruktrem firmy Amphenol. Je uren pro pouit do 300 MHz a maximln pikov napt je 500 V. Jako UHF byl oznaen proto, e ve tictch letech byl kmitoet 300 MHz skuten povaovn za ultravysok, se souasnm oznaenm UHF tedy nem nic spolenho. Odbornci jej asto oznauj jako stnn bannek. Je pomrn nevhodn jak z vf hlediska, nebo nedodruje impedanci, tak z hlediska monte. Velkm problmem toti bv sprvn pipojen vnjho opleten kabelu k tlu konektoru. Bn dostupn typy konektor jsou ureny pro kabel o prmru do 6 mm a soust konektoru by mla bt kletinov armatura, umoujc snadn pipojen opleten kabelu k tlu konektoru. Ta se vak bn nedodv a pokud je k dispozici, pak zpravidla pouze pro kabely o prmru 6 mm. V krtkovlnn praxi je vak vtinou pouvn kabel RG-213, RG-8 nebo podobn s vnjm prmrem kolem 11 mm. Pro takov kabel bn nejsou k dispozici ani konektory, umoujc mont pedepsanm zpsobem, ani pslun kletinov armatury. Proto si radioamati vypomhaj rznmi vce i mn vhodnmi zpsoby. Nevhodn mont konektor PL-259 bv velmi astou chybou pi konstrukci KV antn. T konektory yto se velmi asto vyskytuj nejen na vnitnch zazench (transceivery, PA, antnn pepnae, reflektometry apod.), ale tak na vlastnch antnch. Nevhodn mont me zpsobit zhoren SV i jeho nhodn skokov zmny, ztrty vkonu, kdy je i pi 400

500 W konektor po nkolika minutch provozu hork, objev se zhoren pjmu i chrastn v pijmai, TVI apod. Zvady, zpsoben nevhodnou mont konektor mohou zpsobit i znien zazen a jen velmi tko se hledaj.

Obr. 3. Pprava tla konektoru k monti. Okol otvor v dku konektoru je nutn pn opilovat jehlovm pilnkem

Vhodn typy konektor

Konektory PL-259 se vyskytuj v mnoha provedench, kter vyrb ada vrobc. K nejlepm pat vrobky Amphenol, zejmna postben typy s pozlacenm vvodem stednho vodie, teflonovou izolac a pevlenou matkou, opatenou estihranem, umoujcm dotaen konektoru pomoc kle M17. Mte-li monost vbru, dejte pednost tomuto typu, i kdy cena bv ponkud vy (obr. 1). Vhodn jsou rovn postben typy s vrapovanou pevlenou matic a postbenm stednm vvodem. Ponkud problematick me bt pouit tchto konektor ve venkovnm prosted na antnch.

Nevhodn typy konektor

Problm nevhodnho izolanho materilu mnoha typ konektor PL-259 je dostaten znm. Snad i proto rzn prodejci inzeruj, e jejich konektory pouvaj teflon a na rznch setknch demonstruj kvalitu dielektrika zapalovaem. To, e konektor nevzplane nebo se nezane tavit, vak nemus znamenat, e dielektrikem je skuten teflon. Pomrn bn bvaj tzv. CB typy v chromovanm proveden. Maj sice pkn vzhled, ale velmi obtn se pjej. Vyskytuj se v proveden s rznou izolac, od teflonu pes polykarbont, bakelit a po termoplast na bzi novoduru, kter prakticky znemouje jakkoli pjen. Snad nejhor byly konektory polsk vroby s termoplastovm dielektrikem s velmi krtkm chromovanm tlem, do jeho

konce byl zavrtn roub M3. Ty byly prakticky nepouiteln. Je nutn tak upozornit na nkter typy konektor TWIST-ON, kter v dku nemaj dn otvory a pokus o jejich dodaten vyvrtn vtinou nebv spn, konektor se jen povede zniit. Tyto konektory nepedpokldaj jin zpsob monte ne naroubovn a jsou samozejm nepouiteln! Konektory, kter maj krat dk a v nm pouze 2 otvory o prmru kolem 2 mm jsou rovn mn vhodn, i kdy se jejich mont vtinou poda. Problmy jsou i s konektory s pomrn dlouhm dkem, ve kterm jsou 4 velk otvory (o prmru 4 mm nebo i vc). Pi monti zjistme, e je nutn okol otvor opilovat velmi opatrn a i tak je tlo konektoru znan zeslaben. Pokud takov konektor uthneme vt silou, jeho konstrukce se doslova zbort a je nutn ho vymnit. Vtina konektor, i tch velmi kvalitnch, mv na konci pruby pouze dva zoubky, kter pi dotaen zapadnou do ozuben protikusu SO-239. Kontakty prub by vak nemly spolhat na zvity, proto jsou lep konektory, kter maj na koncch stejn ozuben jako SO-239. Pi dotaen do sebe zuby zapadaj a tm se vytvo vce i mn plon kontakt, kter zaruuje mnohem men a stlej pechodov odpor, ne vcensobn bodov kontakt, obvykl u vtiny konektor. Dobe utaen konektor je nutnost, zejmna pokud je pmo na antn. Mjte na pamti, e antna je zdrojem vibrac, kter zpsob, e se i dobe utaen konektor asem uvoln. Soust prohldky antny by tedy mla bt i peliv kontrola konektor a jejich dotaen. Pozornost je teba vnovat i pevlen matce konektoru. Pomrn asto bv jej zadn st, kter se pi dota-

10/2008

41

Z RADIOAMATRSKHO SVTA
mosaz. Pomoc vkonn pjeky pak konektor dokonale prohejeme a ocnujeme dk na zkosench (opilovanch) hranch otvor a v jejich okol. Obvykle doporuovan zpsob monte pedpokld pipjen opleten kabelu k tlu konektoru s vyuitm dr v dku konektoru (obr. 4). Nevhodou tohoto zpsobu je mechanick nestabilita. Spoj nesm bt namhn, jinak se utrhne. Pomrn rozenm zpsobem je pipjen stnicho opleten k tlu konektoru tak, e se obnaen st opleten rozplete a vytvo se proti sob dva copnky. Ty vzniknou tak, e se poloviny rozpletenho opleten zkrout a ocnuj. K vlastn monti je teba trochu cviku, je toti nutn konec kabelu nasadit do konektoru tak, aby bylo mon provlknout copnky otvory v tle konektoru. Pokud se nm to poda, je nutn kabel usadit, copnky pipjet k tlu konektoru a nakonec stedn vodi kabelu pipjet do stednho vvodu konektoru. Je samozejm, e jet ped nasazenm konektoru na kabel je nutn na kabel navlknout pevlenou matici! Tento zpsob monte je sice ponkud odolnj, ale i zde se projev men pevnost spoje v ppadech, kdy se kabel s konektorem asto odroubovv nebo se me pohybovat. asem toti se copnky od opleten kabelu odtrhnou v mst, kde kon jejich ocnovn. Nezakrytmi otvory v tle konektoru do nj me vnikat voda, proto je tato mont nevhodn pro venkovn pouit. Pokud se nepoda dokonale zkroutit copnky a nkter z tenkch vodi, jimi je tvoeno opleten, se zatoul, me se konektor uvnit zkratovat. (Dokonen pt) RR Nov automatick antnn tuner MFJ-998 pro kmitoty 1,8 - 30 MHz pro vkon a 1500 W pracuje jako pizpsobovac len typu L, obsahuje 256 cvek a 312 kondenztor pepnanch pomoc rel, umouje celkem 81 664 kombinac L/C hodnot dovolujcch pizpsoben antn s impedancemi od 12 do 1600 , vybaven je pepnatelnmi konektory k pipojen dvou antn. Prv nastaven trv 5 - 20 vtein, na elnm panelu je umstn dvourukov mi vkonu a PSV, na displeji se zobrazuje kmitoet, slo aktivnho vstupnho konektoru a intern pamti dovoluj zaznamenat celkem 10 000 rznch nastaven. QX

Obr. 4. Doporuovan zpsob monte konektor PL-259. Naznaena je i pprava kabelu

en opr o zvit na dku konektoru, tak tenk, e se i pi lehkm dotaen prolom. Konektor je pak nutn vymnit. Nakupujete-li tedy konektory na rznch setknch, mete se setkat s mnohem lepmi typy, ne ve vtin obchod, kde zpravidla nakoupte bu konektory stedn tdy (tedy vcemn problematick), nebo konektory sice kvalitn, ale za cenu, odpovdajc sp konektorm N, kter jsou po vech strnkch mnohem lep. Na setknch je mon koupit velmi dobr konektory, stejn tak bvaj bn i nepouiteln zmetky. Je naprosto nutn konektor peliv prohldnout a vnovat pozornost vemu, co zde bylo uvedeno. Pokud najdete dobr typ a m-li prodejce vc kus, nevhejte nakupovat po destkch, zejmna, jde-li o znakov konektory (Amphenol, Andrew apod.). Vzhled me bt nkdy zavdjc, zejmna u stbench konektor, jejich povrch asem ern dky sirnku stbrnmu, kter se vytv na povrchu neoetovanch stbrnch pedmt.

Mont konektoru
Mont konektoru zaneme ppravou konce koaxilnho kabelu (obr. 2). Konec kabelu se piprav tak, e se v dlce piblin 26 - 35 mm odzne vnj pl . V polovin tto dlky se odstihne stnic opleten a odzne izolace kabelu a na stedn vodi. Pipraven konec kabelu RG-213 ukazuje obr. 2 a 4, dlky jsou v mtku. Z konektoru sejmeme pevlenou matici a nasuneme ji na kabel. Vnitn vodi kabelu nyn ocnujeme.

Zatmco ppravn fze je spolen pro vechny zpsoby monte, dal postup se li. Nejhor, co meme udlat, je pehrnout stnic opleten kabelu v dlce piblin 10 mm pes jeho vnj pl , kabel naroubovat do tla konektoru a pipjet stedn vodi. S tmto zpsobem monte se setkvme nejastji a katalogy prodejc je oznauj jako TWIST-ON, co pmo nabd k jejich nesprvn monti. Tento zpsob je velmi rychl a nenron, navc k nmu pmo vybzej vnitn zvity v tle konektoru. Nen vak zaruen kontakt opleten kabelu s tlem konektoru. Mdn opleten kabelu velmi rychle oxiduje, m se zvyuje pechodov odpor. Kontakt opleten s tlem konektoru se me mnit pi manipulaci s kabelem, vyrobme si tedy vaklkontakt. Pouvte-li vt vkon, takto namontovan konektor se velmi rychle zaheje. Tm zmkne izolace kabelu a kontakt opleten se jet zhor. Dochz k nhodnm skokovm zmnm SV, TVI, a je-li takov kabel umstn ve venkovnm prosted, kde se pohybuje (nap. ve vtru), projev se kad pohyb kabelu i v pijmai. Takov kabel je samozejm nepouiteln na stanicch SO2R a multi-multi, pesto se velmi asto vyskytuje na QTH mnoha zvodnch stanic u ns i v zahrani. Mont, kter vyhovuje aspo v zkladnch parametrech, vyaduje rovn pparvu konektoru (obr. 3). Okol otvor v dku konektoru pn opilujeme jehlovm pilnkem, je mon tak pout silnj vrtk a srazit hrany otvor tak, a je vidt zkladn materil, kterm zpravidla bv

42

10/2008

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Nov transceiver (nejen) pro zatenky - IC-7200

Firma ICOM pipravila pro nvtvnky americkch Holic, co je velk amatrsk setkn v Daytonu (stt Ohio, USA), pekvapen v podob novho transceiveru IC-7200 pro provoz na KV a v psmu 6 m. Vzhledem maliko pipomn nepli populrn IC-718; vyjma vstupnho 6 kHz roofing filtru na prv mf v oblasti 65 MHz m vechna kouzla, kter dovede provdt s pijmanm a vyslanm signlem, soustedna do DSP obvod na posledn mezifrekvenci 15,625 kHz. Mezi pednosti lze jmenovat pedn lci - v Japonsku se prodv po pepotu za 16 000 K, v USA za mn ne 1100 USD a - jako u vech nov zavdnch model - po ase se d jet pedpokldat pokles ceny. Pitom po technologick strnce vychz z obvodovho een pikovch transceiver a poskytovan monosti jsou popsny v podrobn instrukn pruce o 104 stranch! Z hlediska uivatele je mon pochopiteln nalzt adu nedostatk vychzejcch spe ze zkuenosti a navyklch postup pi obsluze dve pouvanho typu zazen. Ale rozhodn nepat mezi subminiaturn transceivery, u kterch je nejvtm prvkem vstupn antnn konektor a ovldac prvky maj milimetrov rozmry. Vnj rozmry skn 241 x 84 x 281 mm jej ad spe do stedn kategorie transceiver, stejn jako vha 5,5 kg. Obdobn jako ji zmnn model IC-718 m intern reproduktor umstn na eln stn. Rozsah pijmae je od 30 kHz do 60 MHz, vysla je odblokovn pro provoz v amatrskch psmech podle oblasti, kde bude prodvn; v USA je to nap. i na povolench kanlech psma 60 m. Citlivost pijmae je vborn, 0,13 0,16 V pro CW a SSB, vkon vyslae iditeln mezi 2 - 100 W (max. 40 W pro AM).

Obr. 1. Pohled na pedn panel transceiveru IC-7200

Stabilita kmitotu vyhovuje i pro nron digitln provozy a odeet kmitotu je na 1 Hz, k dispozici je 199 pamt +2 pro skenovn (ale pamatujte si, co je na kter!), potlaen nedoucch vyzaovn se udv -50 dB stejn jako druhho postrannho psma a nosn. K transceiveru je mon dokoupit i obvykl doplky, jako koncov stupe 1 kW, antnu pro mobiln provoz na 7 - 30 MHz, irokopsmov skldan dipl pro vechna KV psma vetn 160 m, extern reproduktory, stoln mikrofon, automatick antnn tuner, ppravek pro uchycen v automobilu, run dradlo pro penen, bon drky k ochran pednho panelu, ppravek k propojen s PC pes port RS-232C ap. Na obrzku vidte eln panel - mimo vtho ladicho knoflku a t dvojitch mench je umstno jet 23 tlatek mikrospna, vtinou s vce funkcemi, a dva konektory. Na prv pohled chyb konektor k pipojen pastiky, kter ale najdeme na zadnm panelu. Podrobn manul k, e pro klovn pi telegrafii je mon nastavit pro jeden konektor pipojen obyejnho kle, pastiky jako bugu, klasickou pastiku pro elektronick kl s monost reverze teka/rka, obyejn nebo sqeeze klovn a k pipojen

pastiky meme vyut i pedn mikrofonn konektor. Pi provozu CW a SSB lze nastavovat i psma jak zespodu po 50 Hz, tak shora po 100 Hz. Konstantu AVC lze nastavit do polohy rychl, pomal a vypnuto pi vech mdech. DSP technologie je modifikovna z transceiver vych td a vyuv se i pro NB filtr a obvod potlaen umu. Pi telegrafii je mon vyut plnho BK provozu, nastaven tnu (pitch) a obou stran zznje pro omezen ruen. Transceiver je mon dit i potaem, a to pes USB port(!). Hlasovm synteztorem lze nastavit poadovanou charakteristiku pi SSB provozu. Pro zatenky - hlavn mlad - to bude vborn pstroj k seznmen s radioamatrskm provozem, starm bych doporuil spe FT-840, kde je obsluha pehlednj. Zde nap. jen zmna rychlosti internho kle znamen provst tyi operace, s pidrenm jednoho tlatka dle jak 1 sec - pro zvody tedy nepli operativn zpsob (natst tam se dnes pracuje pevn pes pota). Doufejme, e se tento transceiver brzy objev i na evropskm trhu a u ns a e nai prodejci akceptuj, pro koho je tento model uren - zatenci z ad mldee obvykle neoplvaj finannmi prostedky. QX

Ze zahraninch radioamatrskch asopis

Amateur Radio (australsk magazn) 6/2008 [INT]: BD7/VK2VEL nsk zitky. Oslavy skautskho jubilea. Portable antnn story. Nzkoumov zesilova pro 70 cm. Men komplexnch impedanc vektorovm voltmetrem HP8405A. Lep GP antna pro mobily. Popis FT-950. Snmn kmitotov zvislch charakteristik. Break-In (novozlandsk dvoumsnk) 7-8/08 [RED]: Sluba ionosfrickch pedpovd v Austrlii. Antny pro zanajc amatry. Valn hromada NZART. Radioamater (srbsk dvoumsnk) 4/08 [RED]: TESLA - lovk jin doby. 30 let od prvho EME spojen v YU. Antna pro rozsah X. CobWebb antna - mstsk smrovka. SDR RXTX s vkonem 5 W AVALA-01. Pepna pro prci se dvma vyslai. Jak zviditelnit krtk impulsy. Aktivn psmov filtry. Genertor pro alarm. Plstolet od prvho satelitu. CQ ZRS (slovinsk dvoumsnk) 3/08 [RED]: Odkud meme pracovat na CEPT. Pedpisy pro stavbu antnnch stor. Semin ARDF. Doplnk ke kmitotomru. Provozn informace, vsledky zvod, kalende zvod, diplomy. JPK

10/2008

43

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Expedice SP6KBL do Beskyd

prvn spojen SP - OM v psmu 24, 47 i 76 GHz a OK - OM na 47 a 76 GHz
3. srpna 2008 se uskutenila IV. expedice klubu SP6KBL pi pleitosti letonch Letnch zvod VKV. Tentokrt to bylo do Beskyd, pesnji do lokality Trojmez, kde spolu hrani 3 stty. Clem bylo tak navzat prvn spojen s OM na vych mikrovlnnch psmech, kde po spnch jarnch pokusech do OK ji SP6BTV zskal njakou tu praxi, a tak si pleitost udlat novou zemi nemohl - jak se k - nechat ujt. Ve bylo domluveno na setkn na Tech studnch, z Polska se zastnili SP6BTV SP6RYL, SP6ARR a SQ6OXJ. , Na slovensk stran byli OM3ID, OM6TX, OM3WTE, OM3TME a OM3CV. Z esk strany pak OK1UFL. Najt vhodn msto pro komunikaci mezi temi zemmi souasn na 24, 47 i 76 GHz je mnohdy neeiteln problm, a proto Trojmez bylo tm jedinm vhodnm. Je tak blzko QTH OM6TW, a to byla nakonec velmi pjemn skutenost. Zkuench opertor bylo dostatek, poas k tomu plo, a tak se spojen pln zdaila. Standa, SP6BTV, vechno dokonale zorganizoval, na nic se nezapomnlo a expedice byla pojat ve velkm stylu. Nechybl ani transparent a ve zdokumentoval SP6ARR televizn kamerou. Naveer cel akce skonila pi slavnostnm zhodnocen u OM6TX. Podrobnosti jsou na strnkch SP6KBL. OK1AIY

Obr. 1. astnci expedice

Prvn spojen SP - OM:

24 GHz: 47 GHz: 76 GHz: SP6RYL OM3ID SP6BTV OM6TX SP6BTV OM3ID

Prvn spojen OK - OM:

47 GHz: 76 GHz: OK1UFL/P OM3ID OK1UFL/P OM3ID

Expedice na souostrov Jin Georgia

Lars, DL9LB, podnikne dal vdeckou vpravu na ostrov Jin Georgia (IOTA AN-007) v antarktick oblasti od jna 2008. Opt navtv stanici Husvik, kterou kdysi zaloili nort velrybi. Ta je situovna na severovchod ostrova. Bude pouvat stejnou znaku jako dve, tedy VP8DIF. Lars bude pracovat na SSB a CW. Bude pouvat jen zkladn transceiver FT-897 o vkonu 100 W, napjen pouze z bater. Jako antnu bude mt opt GP pro psma 20, 15 a 10 metr. A slibuje, e postav t njakou drtovou antnu pro spodn psma. Ve stanici Husvik bohuel nen elektrick s . Proto bude vyslat denn jen nkolik hodin a bude vyuvat nejlepch podmnek a psem, kter tam bude mt k dispozici. Pi jeho prvn nvtv a provozu se znakou VP8DIF ml nejlep podmnky ke komunikaci s Petrusem, 3Y0E, z ostrova Bouvet. S nm udroval velice il styk a Petrusovi pedval cenn rady, jak zvldat pile-up stanic, kter ho volaly. Musme tedy doufat, e se u konen zlep podmnky en, aby bylo mono s nm navzat kvalitn spojen. QSL pro nho vyizuje Franz, DJ9ZB, a to bu pes bureau, nebo direct. Dal informace o jeho innosti v tto oblasti je mono se dozvdt na jeho webov strnce http://lars-boehme.de/vp8dif/ index.html OK2JS
Obr. 1. Lars, DL9LB a VP8DIF

44

10/2008

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

IOCA aktivity a 47. kongres FIRAC

Obr. 1. Stnek OK1KHL - RK (vlevo)

Obr. 2. Vinta radioamatrskho vna z Bosny-Hercegoviny (vpravo)

Na vod nejprve pro jistotu vysvtlivky: IOCA - Islands of Croatia Award (diplom za spojen s chorvatskmi ostrovy), FIRAC - Fdration Internationale des Radio Amateurs Cheminots (mezinrodn organizace radioamatr-elezni). Kdy jsem zatkem roku pemlel o asti na kadoronm kongresu FIRAC, kter letos organizovali italt radioamati, napadlo mi spojit pjemn s uitenm a pi cest na jih navtvit tak rodiny v Chorvatsku a zorganizovat njak vysln z doposud neobsazench chorvatskch ostrov. Jeden z amatr, kter intenzivn navtvuje ostrovy v Jaderskm moi, je 9A5AN - Nenad Rotter (mimochodem m koeny pobl Olomouce, odkud pochzel jeho otec), kter tak pat do rodiny. Jen v letonm roce jich se svou XYL navtvil ji 65. Domluva dky SKYPE a VoIP telefonu byla jednoduch. Neno souhlasil s mylenkou vydat se spolen na moe a vyslat z ostrov lecch v blzkosti ostrova Krk. Dodaten jsme do programu jet zaadili nvtvu zagrebskho setkn na Jarunu, co jsou chorvatsk Holice. Cesta do Zagrebu probhla podle plnu, a tak nebyl problm navzat cca 130 spojen s OK/OM stanicemi bhem rannch oken. Holt kdy se nco dje, je stanic na psmu dostatek. Mimo mne byly na psmu jet stanice 9A/OK1JST, 9A/OK2JD, 9A/OM5CD a z okol blzkho Grazu tak OE/OK2SMS. Zprva o tom, e z ostrov budeme QRV pouze na 40 a 20 m, vak mnoho zjemc zklamala - pro 20 m nejsou na OK podmnky a 40 m psmo nen u ns pli v oblib. Ped odjezdem na moe vak mne ekala jet nvtva radioamatrskho setkn. Pedpokldal jsem vt ast - poadatel sice uvdj 2000 osob, ale

mj odhad byl maximln 500, i kdy vstup byl zdarma. I burza byla v komornjm stylu, hojn se nabzely star transceivery za velmi pijateln ceny (200-350 ). Mn, ne je zvykem u ns, bylo rotu, pesto vybrat bylo z eho. V prostoru velkho pltnho stanu byly umstny stnky organizac okolnch stt a nkterch domcch vrobc (nap. plonch spoj na zakzku i univerzlnch), pod hlavikou RK tam vystupoval radioklub Holice (obr. 1), ale bohuel dn materily RK (podmnky diplom, zvod) nebyly k dispozici a na ty j byl bhem nvtvy nkolikrt dotazovn. Myslm, e takovto ast-neast dobr jmno RK nedl a tum dv vvsky s nmtem RK to nezachrn. ada pipravench stnk zela przdnotou, ze Slovenska se astnili jen zstupci firmy vyrbjc vynikajc KV PA stupn 800-1500-2500-3500 W. Pednky se konaly v pltnm stanu v sousedstv restaurace a stnk s oberstvenm, odkud pronikal siln halas. Ped zvrem se o pekvapen postarala delegace z E7 - Bosny a Hercegoviny, kter zbyl nvtvnky hostila jednak vbornm radioamatrskm vnem (obr. 2), jednak prutem, sry, klobsami a jedin, eho se nedostvalo, byl domai kruh (chlb). Celkov atmosfra byla drunj a pteltj, ne jsme zvykl od ns. Podailo se mi navzat kontakt s pedsedou tamnho radioklubu slepch RK Louis Braile, kter by mohl pomoci pi podn honu na liku pro takto postien (v Chorvatsku jsou tyto zvody podan i pro postien neamatry populrn), j jim naopak slbil zaslat materily o soutch, kter u ns podaj organizace zrakov postiench (nap. stelba s laserovou pistol na ter atp.).

Z Chorvatska jsem se v noci vlakem pes Slovinsko pepravil do Itlie, do eleznin stanice Cervignano a odtamtud poslednch asi 17 km autobusem na ostrov Grado, kter je nkolik km dlouhou sypanou hrz spojen s pevninou. Po cel den se do hotelu Diana sjdli astnci kongresu, kter 18. 9. zaal tradin poradou prezidentsk rady. Tu tvo prezidenti jednotlivch nrodnch poboek FIRAC (u ns Sdruen radioamatr-elezni - SR, prezidentem je t. Karel Otava, OK1DG, a o vzniku a djinch tohoto klubu si mete pest na www.firac.info). Tentokrt bylo zastoupeno 13 lenskch stt FIRAC a nae delegace mla vznamn kol - seznmit ptomn s ppravami na pt kongres, kter probhne v ptm roce v Novm Smokovci (jak znmo, nae odboka sdruuje stle leny ze Slovenska i z eskch zem, piem prezident je volen stdav ze Slovenska a z ech nebo Moravy). Jet odpoledne se z Grada ozvala telegraficky i SSB stanice I3/OK2QX, bohuel jen na psmech 40 a 20 m. Antna inverted V s nestejn dlouhmi trapovanmi rameny pes uji ovn mstnch expert, e je ladn i do psma 80 m, tam vykazovala PSV 1:6, co antnn len FT-767GX odmtal doladit. Psmo 40 m sice nen u ns pli v oblib, ale pesto se nkolik spojen s OK i OM stanicemi podailo uskutenit. U stanice vak nebyla k dispozici sluchtka(!), ventiltor v zazen po skonen relaci njakou dobu pehluoval pijman signl a nebt toho, e jsem s sebou vzal alespo telegrafn pastiku, byli jsme odkzni jen na SSB provoz. (Dokonen pt) QX

10/2008

45

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Pedpov podmnek en KV na listopad

Ing. Frantiek Janda, OK1HH

Slunen skvrny z 18. 20. 7. byly na dlouhou dobu poslednmi, kter do svch ursigram zahrnula NOAA. Podle nich byl leton srpen prvnm kalendnm mscem od roku 1913, bhem nj se nevyskytly skvrny dn (od t doby se sice vyskytly del ne ticetidenn intervaly beze skvrn, ale vdy rozloen do dvou msc). Ne vechna centra ale hlsila R = 0 po cel srpen. Ptomnost jedn skvrny (tj. R = 11) ve dnech 21. 22. 8. hlsili na http://www.spaceweather.com a na http://www.asu.cas.cz/~sunwatch /0808s.html najdeme ve dnech 21. 23. 8. postupn R = 11, 13 a 22. Dlouh obdob beze skvrn je pro ns paradoxn dobrou zprvou, nebo naznauje (obdobn jako vskyt vtch geomagnetickch poruch v minimu cyklu), e bude nsledujc cyklus vysok. Podobn pedchzela ti dlouh obdob beze skvrn (15. 2. 4. 3. 1953, 12. 1. 7. 2. 1954 a 3. 6. 2. 7. 1954) i rekordnmu 19. cyklu. A pokud jste ji zapomnli, jak vypad Slunce se skvrnami, podvejte se na obrzek z 1. 9. 2001 na http://tinyurl.com/6j2r62. Vyhlazen slo skvrn se bude podle SWPC v listopadu pohybovat kolem nsledujcch prmrnch hodnot: R = 11,2 (resp. v konfidennm intervalu 0 25,9, i pesnji 8,6 13,9). Podle IPS by mlo bt R = 4,4 a podle SIDC R = 3 s pouitm klasick metody, i R = 13 podle metody kombinovan. Pro nai pedpov ve pouitelnch krtkovlnnch kmitot pouijeme slo skvrn R = 7 (resp. slunen tok SF = 69). Na podmnkch en v listopadu se promtne pedevm zkracovn dne na severn polokouli Zem. Intervaly oteven sice budou krtk, dvactka se ale do vtiny smr (krom sever-

nch) otevrat bude a z jinch smr budou pichzet signly i na 18 MHz a v krtkch otevench i na 21 MHz. Polrn noc omez hodnoty MUF do Tichomo do psem 40 a v lepm ppad 30 metr. Pedpovdn grafy nalezneme na obvyklm mst: http://ok1hh.sweb.cz/Nov08/. V pehledu se tentokrt podvme na potek z, kdy se na Slunci objevila koronln dra ve tvaru Y s malou aktivn oblast na zpadnm okraji (viz teba http://www.spaceweather. com/archive.php?view=1&day =03&month=09&year=2008). Od n

Obr. 1. Okolo 3. z jsme na Slunci mohli pozorovat koronln dru ve tvaru Y, kterak pechz pes centrln meridin. Obrzek z druice SOHO (kter jsme mohli najt teba na http://www.astro.cz/obloha/slunce/ nebo http://www.spaceweather.com) pat spektrln e Fe XV 28.4 nm a odpovd teplot 2 500 000 C. Zejmna od zpadnho okraje tto koronln dry vanul siln slunen vtr, v nm nejprve 3. 9. vrazn vzrostla hustota proton a pot 3. 4. 9. stoupla jeho rychlost (grafy najdeme na http://umtof.umd.edu/pm/)

vanul slunen vtr, jeho rychlost 3. 4. 9. stoupla z 330 na 600 km/s a nsledovala leton nejvt porucha magnetickho pole Zem. Bohuel zaala ve druh polovin noci, take nedolo ke zlepen podmnek, ale rovnou ke zhoren v zporn fzi poruchy. Polrn ze byla dosaiteln ze Skandinvie a severu Nmecka a za pozornost stoj QSO via aurora mezi F1AKK a VE2XK 4. 9. v 13.14 UTC v psmu esti metr (viz http://www. xs4all.nl/~amunters/auroralog.htm). Vvoj v srpnu 2008 ukazuj ady nejastji pouvanch index aktivity. Prbh kivky dennch men slunenho toku byl opt jednotvrn: 66, 66, 66, 66, 67, 67, 66, 66, 66, 66, 66, 65, 65, 66, 65, 66, 67, 66, 67, 66, 67, 68, 68, 67, 67, 67, 67, 66, 67, 67 a 67, v prmru 66,4 s.f.u. Geomagnetick indexy z Wingstu 5, 3, 8, 4, 4, 6, 6, 6, 25, 18, 9, 10, 6, 7, 4, 5, 12, 23, 11, 5, 4, 3, 4, 3, 2, 3, 4, 4, 4, 2 a 7 i jejich prmr Ak = 7,0 kaj, e pevldal klid a probhly jen dv krat a nepli intenzivn poruchy. Srpnov prmr sla skvrn R = 0,5 k, e byl slunen disk v naprost vtin dn beze skvrn a jeho dosazenm do vzorce pro vyhlazen prmr dostaneme za nor 2008 dal nejni R12 = 3,6, piem lo o 141. msc 23. cyklu.

V sobotu 1. listopadu 2008 se kon v Hannoveru na veletrnm vstaviti (hala 20) radioamatrsk a radiotechnick vstava

INTERRADIO
Podrobnosti na: www.interradio.info

46

10/2008

Z RADIOAMATRSKHO SVTA

Vyslme na radioamatrskch psmech LXIV

Vzva
Hned na zatku bych chtl vyzvat zanajc radioamatry, aby se neostchali napsat o problmu, se kterm se potkaj, nebo o oblasti z provozu, kde jim nco nen jasn. I nsledujc dky vznikly na zklad takovho podntu a i pro mne je jednodu reagovat na dol podnt, ne vymlet tmata.

Zvody, nava a jej pekonvn

Kdo se nkdy zastnil delho zvodu (ale me to bt i pi hldn psma bhem vzcn expedice apod.) a je pitom navykl na pravideln spnkov rytmus, jist se dostal do situace, e u kle, mikrofonu i potae doslova usnal. Po pekonn tto fze je sice mon pracovat dle, ale ji s menm soustednm. Kdy pak teba k rnu skuten ulehnete ke spnku s pedpokladem, e okamit usnete, spnek naopak ne a ne pijt. Pochopiteln, s tmito problmy se nepotkme jen my radioamati. Hlavn u sportovc, jejich disciplny souvisej s vytrvalost a nutnost bt dlouhodob v bdlm stavu, byly provdny ady test. Se spnkem se nap. potkaj jachtai pi dlouhch regatch. Tam me jt pi patn reakci i o ivot. Pi vzkumech se zjistilo, e u zdravch lid spnek probh v uritch - piblin devadestiminutovch - cyklech. V kadm cyklu m spnek jet ti fze normln v dlce kolem 65 minut, REM (rapid eye movement) fze asi 20 minut, pechzejc opt do krtk asi 5minutov normln fze. Na konci kadho cyklu je krtk sek, ve kterm prakticky nespme. Pokud ns nic neru, pejdeme do dalho spnkovho cyklu a na konci nkterho z nich se samovoln probudme. dajn nejzdravj je spnek se tymi cykly, pi probuzen po pti, esti cyklech se ji ctme vce unaveni. U sportovc, kte to potebuj, se doporuuje tzv. vcefzov spnek zaspat nkolikrt na krat, 15- a 30minutov seky a pak na jeden del, dvou- a thodinov. Dal metoda je spt pravideln kad tyi hodiny asi 20 minut. Anglick stav v Lougborough doporuuje pi silnm pocitu poteby spnku vypt lek kvy, zavt oi a spt nejdle 15 minut. Del spnek jak 30 minut ji zpsob tlum

Obr. 1. Vzhled okna dokonalho helpu pro zkladn nastaven programu

v ed ke mozkov a ta pak potebuje dalch asi 30 minut, aby se dostala do stavu pln bdlosti. V kadm ppad je daleko vhodnj krtkodob spnek, ne pracovat v dlouhodobm tlumu. Konen je teba si uvdomit, e to, co provdme, je hobby, kter by nm mlo pinet celkov uspokojen, i kdy se jedn o dleit zvod. Pi dlouhodobm zvod je dleit tak pravideln jst a pt, piem k pit jsou nejvhodnj prodn dusy. Kva, aj, ale i Coca cola a rzn ivotabudie pro sportovce obsahuj kofein a pro dlouhodobou dobrou kondici nejsou vhodn mohou se ut a 3-4 hodiny ped samm koncem zvodu. K jdlu nejsou vhodn tk jdla, ponvad na jejich zpracovn mus tlo vydat mnoho energie. Vhodn jsou sendvie se srem, unkou, zmnn ji prodn dusy, voda, jablka a oechy. Fakt je, e kdy se zeptte aktivnch a spnch zvodnk, kad m njak svj recept na to, jak se udret po dlouhou dobu sv. A nejvstinji to vyjdil znm K5ZD, Randy: Bez ohledu na to, co se j a pije, nejdleitj je siln motivace. Bez t nejde dojt k spchu.

hled spojen na jednotlivch psmech, navc celkem komfortn zaji uje i zvrenou prci - tisk QSL nebo nlepek na n, mus chvli pemlet, jak program vybrat. Nabzej se jich destky a ideln je takov, kter jsme se nauili pedn perfektn ovldat, a nechyb v nm nic podstatnho. Ale vte, e na kadm se njak ta moucha d najt, lhostejno, zda je to program placen nebo poskytovan jako freeware. Nmecky hovoc radioamati dnes stle vce sahaj po programu, na jeho vvoji a neustlm vylepovn (dnes je ji i vetn dokonalho helpu v anglitin) ji dlouho pracuje jejich kolega DL7UCX - jedn se o program, kter dv i ostatnm radioamatrm zcela zdarma (freeware) k dispozici a nese nzev UcxLog.

Instalace
Program naleznete ke staen na internetov strnce www.ucxlog.org, v dob psan tohoto pspvku ve verzi 6.10, na kter se tak vztahuje tento popis (autor ve vylepovn stle pokrauje), a kdo odebr pravideln asopis Funkamateur, star verzi (5.51) mohl nalzt na CD, kter bylo plohou sla 10 v roce 2005. K rozbalen je vhodn si pipravit njak doasn adres, nap. c:\ucxtemp, do kterho zkoprujete staen soubor UcxLog.zip, a dal adres, kam se budou ukldat v budoucnu data c:\ucxdata (mm HD rozdlen na vce st podle toho, k emu a pro jak OS dan st slou, proto u mne je to G:\ucx....), a tento soubor rozbalte. (Pokraovn) QX

Program UcxLOG
- zpis spojen a zvody
Kdo hled modern logovac program, se kterm je mon tak absolvovat zvody a spluje poadavky zjemc jak KV, tak VKV provozu, umouje ovldat vechny modern transceivery, spolupracuje s Callbookem, zobrazuje spoty z clusteru, pe-

10/2008

47

SEZNAM INZERENT

Seznam inzerent AR10/2008

AMPER 2009 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .22 DEXON . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .12 FLAJZAR - stavebnice a moduly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4 INCHEBA 2009 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .22 JABLOTRON - elektrick zabezpeen objekt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17 KONEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4 Prodance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .II. strana oblky

Semin o spektrlnch analyztorech

Obr. 1. Pehldka vyrbnho sortimentu. Penosn analyztor v poped je pouiteln v kmitotovm rozsahu do 18 GHz! Obr. 2. K oiven mluvenho slova v budoucnu kad astnk obdrel velmi podrobn vypracovan hlavn mylenky pednek s grafy, vzorci atp.

Firma Rohde&Schwarz, znm svou paletou pikovch micch pstroj pro oblast vysokofrekvenn elektrotechniky pevyujcch vtinou v parametrech (a z toho odvozenou i cenou) vechny sv konkurenty, seznamuje se svmi vrobky kadoron potencionln zkaznky nejen pehldkou novinek (viz AR 5/2008 a PE 8/2008), ale as od asu i tematicky zamenmi semini. Ten posledn se konal 2. 9. t.r. a tkal se prv sortimentu spektrlnch analyztor a monost, kter pinej i v oblastech, kde jejich pouit nen tak bn - nap. na kmitotech nad 40 GHz, pi zji ovn umovho sla zesilova a smova, pro men fzovho umu atp. Konal se u pleitosti oslav 75 let od doby, kdy se na trhu objevil prv mic pstroj tto firmy - mi kmitotu; vvojem spektrlnch analyztor se firma zabv poslednch 22 let. Vechny pednky mly vysokou rove, pednejcm byl p. Herbert Schmitt ze kolicho stediska firmy. Problm byl se simultnnm pekladem; ne vichni astnci byli schopni sledovat vklad v anglitin a v pekldanch vtch mnohdy leccos schzelo. V prvch dvou pednkch byl pedn osvtlen vznam jednotlivch parametr udvanch v technickch popisech spektrlnch analyztor a byl podn pln pehled celkem 36 vrobk z oblasti kmitotovch analyztor. Dal pednky ji byly zameny na konkrtn oblasti - byl podn vklad monost vektorov analzy a jej vznam hlavn u modernch druh modulac, dle vyuit spektrlnch analyztor v oblasti milimetrovch vln pomoc externch smova. V souasn dob jsou k dispozici ppravky dovolujc men a do kmitot 110 GHz a d se pedpokldat, e se tyto monosti budou roziovat.

Moduly k tomu jsou ve vvoji. Zvr patil zpsobu men fzovho umu spektrlnm analyztorem a men umovho sla zesilova a smova. Pednky byly doplnny nzornmi ukzkami men a celou klu vyrbnch spektrlnch analyztor si mohli astnci pmo osahat vetn monost men na nkterch pipravench lohch. Pochopiteln nechybla ani literatura - katalogy titn i na CD a technick popisy jednotlivch pstroj sortimentu spektrlnch analyztor.

ZAJMAVOSTI
Firma NETGEAR (USA) uvedla na trh bezdrtov telefon s nzvem NETGEAR Skype Phone (model SPH200W), kter v dosahu WiFi signlu je schopen pracovat bez pomoci potae a vyuvat vech monost, kter nabz znm program Skype, vetn jeho slueb SkypeOut, SkypeIn a Voicemail2. Je schopen pracovat i v zabezpeenm reimu penosu protokoly WEP WPA a WPA2, na , displeji je mon vyvolat astnky v dan moment pipojen k sti a do intern pamti uloit 200 adres astnk. Nkte prodejci software nyn nenabzej sv produkty na CD nosich, ale na flash disku ve form klenky. M to tu vhodu, e jednu licenci je mon pouvat na vce pracovitch - nap. projektanti mohou tak prezentovat sv projekty na pracoviti nebo v mstech, kde pslun software nen instalovn, a pracovat na nich tak doma - ve na jednu licenci. QX

48

10/2008