Anda di halaman 1dari 24

Nae tma: Spoluprce bez hranic

Zpravodaj o vchov a vyuit volnho asu dt a mldee

ARCHA

slo 1/2012

foto Dominik David - Setkn mldee v Madridu 2011

Pedstavujeme: Hnut ebk Debruji v zemi plmsce Rozhovor s Monikou Janovskou (AFS)

vodnk Spoluprce bez hranic


Zpravodaj RDM o vchov a vyuit volnho asu dt a mldee

Registrace Ministerstvem kultury: MK R 8135 Tematick skupina 13/A8, ISSN 1212 5016 Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou, s.p., odtpn zvod Peprava, .j. 1259 / 99 ze dne 29. 3. 1999 Redakce: Ji Majer vedouc redaktor Adresa redakce: esk rada dt a mldee, Senovn nmst 977/24, 116 47 Praha 1 tel.: 234 621 210 e-mail: archa@crdm.cz IO: 68379439 Sazba a lito Michala K. Rocmanov, akad. mal. Tiskne REFOS, Praha Fotografie z archivu RDM a jejch lenskch sdruen. Toto slo vylo v beznu 2012. Foto na tituln stran Dominik David: Dny mldee v Madridu 2011 Zpravodaj Archa je nekomern tiskovinou, kter nen urena k prodeji. Podrobn informace ke zpravodaji Archa lze nalzt na internetov adrese archa.crdm.cz

Spoluprce. Dky n se dostvme do interakc s ostatnmi lidmi a zskvme adu cennch zkuenost, nzor a podnt k zamylen. Spoluprce pitom je (alespo vtinou) ziskov pro vechny zastnn strany, a to v v bohatm vji svch rozmanitch forem: jejm pnosem jsou toti nabyt zkuenosti, znalosti, vztahy a kontakty. Schopnost spolupracovat je navc velmi dan a asto i cenn protoe v souasn dob prv na jejm principu funguje a rozvj se vtina naich pracovnch, kolnch i docela obyejnch, bnch innost. Na mezinrodn rovni si meme povimnout snad vech typ kooperace, jak ns jen napadnou politick, obchodn, vojensk, prvn, charitativn, ekologick atd. I ve sdruench pracujcch s dtmi a mlde asto vidme zajmav a pnosn monosti spoluprce, kter naly sv vyjden v cel ad skuten vydaench a docela konkrtnch projekt, kter nikam nezapadly. Spoluprce me bt jednorzov (mezinrodn kolc semine a workshopy), nebo se me jednat o dlouhodob projekty, kter mohou fungovat napklad na zklad partnerstv dvou i vce zem. Zahrani zejm nen hlavn agendou vtiny naich sdruen a organizac, ale me bt zajmavou alternativou k ostatnm innostem, a u se jedn o semine, pracovn setkn, tvr dlny, vmnn akce nebo o sdlen informac a zkuenost. Prv ty vidm jako nejvt bonus, kter dky zahranin spoluprci zskvme.

lovk v rmci spoluprce se zahranim partnerem zsk povdom o dan kultue, zvyklostech a tradicch a doke se v zahraninch vztazch lpe orientovat. Tyto a mnoho dalch vhod tedy spoluprce bez hranic pin. Akoliv v rmci starho kontinentu je pod jet spousta pleitost k navzn uitench kontakt, stle vce sdruen se zan poohlet i po mimoevropskch sttech a spoluprci s nimi. Prce s dtmi a mlde tam me bt a bv pomrn dost odlin. O to vt se tud otevr prostor k vmn zkuenost a poznatk. A u jsou naimi partnery na stejnou vlnovou dlku naladn lid ze sousednho Slovenska, Polska, Nmecka i Rakouska, nebo ze zem podstatn vzdlenjch a pro ns exotickch jako jsou kupkladu africk zem, Jin Korea, Indie i Izrael. Nedlnou soust spolench podnik, o nich m bt v tto Are e, je samosebou tak zbava, nov kolegov a kamardi. Co ci zvrem? Spoluprce bez hranic je urit pnosn a zajmav oblast, kter se vyplat vnovat zaslouenou pozornost. My a nae sdruen meme zskvat od zahraninch koleg dal a dal cenn zkuenosti a pedvat je dl, pomhat ostatnm. Je tu pro ns doiroka oteven prostor. Tak si vme a spolupracujme!
Lenka Dvokov lenka Pedstavenstva RDM

Foto archiv AIESEC

Nae tma Mstn i pespoln spolen


Nechceme bt kulturn turist, konzumenti zitk, ale iv, oteven spoleenstv, kter nabz bezpen a svobodn prosted pro umleck rozvoj lid s rznou sociokulturn vbavou, kaj v praskm Sdruen Rozto. A nejen kaj.

iv spoleenstv
Sdruen Rozto psob v Roztokch od roku 1997. Vzniklo z poteby utvet a sdlet kulturn ivot s mstnmi lidmi. Tradic se stala pprava lidovch slavnostn, jako jsou Masopust, iv jesliky, Zahradn slavnost. Mstn nejsou pasivnmi divky programu, kter piprav profesionlov, ale sami se podlej na podob cel udlosti. Spolen se tvo, ije, pee a raduje. Krouky a kurzy pi sdruen navtvuj pevn mstn dti i dospl. Dleit je inspirujc setkn, vzjemn obohacen. Stejn princip maj i nae peshranin projekty. Clem naich cest nen jen nahlet, jak mstn kulturu dlaj jinde. Dleit je tvoit spolen. Obohacen odlinm, ale i nachzen spolench pohled, hodnot a smovn i pes velk kulturn odlinosti.

Hudebn a loutksk setkn


V souasn dob probhaj dva mezinrodn projekty financovan Nrodn agenturou pro evropsk vzdlvac programy. V rmci programu Grundtvig Projekt partnerstv, b ve spoluprci s partnery z Francie, Finska a Lotyska dvoulet projekt zamen na vmnu zkuenost s dlouhodobm vzdlvnm dosplch v oblasti hudby. Dalm projektem naeho sdruen je organizace tdenn mezinrodn umleck dlny zamen na vrobu loutek a prci s nimi, kter probhne letos v ervnu a bude oteven irok veejnosti z ech i ze zahrani. Sdruen Rozto se sna svou innost pispvat k rozvoji kulturnho prosted v Roztokch a okol. Nae cesty do zahrani jsou jen pirozenm dalm krokem na tto cest.
Jitka echov, Sdruen Rozto www. roztoc.cz

Bute tu doma
Inspirace cizmi kulturami provz na innost ji adu let celoronch projekt Afrika nebo Japonsko se astnili mnoz lektoi se svmi ky v rmci rznch umleckch obor. Jedinenou pleitost k putovn svtem a poznvn jeho pestrosti bez velkho cestovn nm pinesl tlet

projekt Bute tu doma, jeho clem bylo seznmen se a navzn spoluprce s lidmi, kte ij s nmi v jedn obci, ale sv koeny maj v jinch kulturch a zemch. Poznali jsme adu zajmavch lid a jejich pbh a zrove jim nabdli pijet a aktivn zapojen v mstn komunit.

Z ech a na ostrov v Indickm ocenu


Pi sdruen psob nkolik umleckch tles. Tich jelen je divadeln uskupen, kter zaloila v roce 2007

Foto Josef Mirovsk

Jitka Tich spolen s divadelnm reisrem Jim Jelnkem. Tich jelen slavil spchy v echch i v zahrani, vystoupil ve Finsku i na ostrov Runion. esk loutky a esk humor funguj i v dalek cizin. Naopak v Roztokch vystoupili divadelnci z Francie a hudebnci z Mongolska.

Nae tma Evropsk dobrovoln sluba v Guatemale


Evropsk dobrovoln sluba (EVS) umouje mladm lidem ve vku 18-30 let vyjet do zahrani vykonvat dobrovolnickou innost po dobu jednoho a dvancti msc. Together Czech Republic je vyslajc organizac pro EVS. Loni vyslal Together mimo jin i nkolik dobrovolnk do Guatemaly.

Karolna Hyklov vyrazila v z minulho roku do Guatemaly. O monostech Evropsk dobrovoln sluby se dozvdla v prbhu mldenick vmny, kter se odehrla pod taktovkou Together v Estonsku. Karolna se narodila jako neslyc; po pjezdu do Guatemaly, kde byla ve skupince dobrovolnk jedin neslyc, tak narazila na problm s komunikac. Nejprve si Karolna s ostatnmi dobrovolnicemi psala vzkazy na mobil i na papr, ctila se vak odstren. Mla chu se vm pratit a vrtit se zpt do R. Tamn koordintor Pedro vak situaci zpozoroval, Karolnu a zbyl dobrovolnice si zavolal do klubovny, kde se pes Skype domluvily, e Karolna nau ostatn dobrovolnice znakovat. V prbhu jejich pobytu se ostatn dvky skuten nauily mnoho znak, a tak byly ke konci schopn takto debatovat vcemn o emkoli. Po dobu dvou msc Karolna uila ve kole pro neslyc v Quetzaltenangu, musela se nauit komunikovat v guatemalskm znakovm jazyce, kter se od toho eskho velmi odliuje. Karolna natst ovldala anglick znakov jazyk. Jak sama k, zachrnila ji jedna americk uitelka, kter ila v Guatemale. Ta Karolnu nauila onen guatemalsk znakov jazyk. Jak u to bv, pes tk zatky se Karoln v Guatemale nakonec velice zalbilo, a kdy nastal as louen, nejradji by svj pobyt prodlouila.

Foto archiv TCR

pinesla vybran fotoaparty s tm, e je rozd dtem, kter si tak budou mt pleitost vyzkouet focen. Nedostalo se vak na vechny, dti je musely mezi sebou prostdat. S fotoaparty si vyhrly, cvakaly jimi hlava nehlava, take si Marie mimo svch fotografi z Guatemaly pivezla tisce tch, kter podily tamn dti.

Nov horizonty
Marie Brousilov byla druhou dobrovolnic a do Guatemaly se vydala v jnu. Marie studovala fotografii, a tak ji napadlo vyut svch dovednost pi psoben v Guatemale a nauit tamn dti fotit. Jejmu odjezdu tak pechzela sbrka nepouvanch fotoapart: Together spolu s Mari rozjel kampa, v rmci n vyzval sv pznivce, aby pro tyto ely vnovali sv nepouvan funkn fotoaparty a vsledkem sbrky bylo 40 nastdanch fok. Projekt byl uren pro pt dobrovolnk. Vech pt ns bydlelo pohromad v jednom dom, kad pracoval na njakm projektu. J jsem pracovala se vemi, navtvovala jsem jejich projekty, k Marie, kter v rmci svho pobytu v Guatemale mimo jin psobila v organizaci Nuevos Horizontes, je pracuje s matkami a jejich dtmi, kterm by mohlo hrozit domc nsil i obdobn nebezpe. Marie do centra

Vesel tve
Dal organizac, v jej innosti se Marie angaovala, byla neziskov organizace Caras Alegres, kter pomh dtem ijcm v extrmn chudob. V rmci projektu Caras Alegres se Marie vydala s dtmi na vlet k nedalekmu jezeru Atitln. Pro mnoh dti pochzejc z velmi chudch pomr to byla jejich vbec prvn zkuenost s cestovnm. Marie Evropsk dobrovoln slub vd mimo jin za to, e mla pleitost setkat se s mnoha zajmavmi lidmi. S ostatnmi dobrovolnky, podle svch slov, tvoili skvl tm. Ob dobrovolnice povauj svj as strven dobrovolnou innost v Guatemale za vysoce pnosn, shoduj se tak v tom, e kdyby mly pleitost pobt na sv EVS del dobu, nevhaly by ani vteinu.
Daniela Enerov, Together Czech Republic

Nae tma Debatovn otevr hranice


Tute, jak to je osm minut argumentovat v cizm jazyce ped obecenstvem a rozhodmi? Dovedli byste tak obhjit tezi, e kad nrod m prvo na sebeuren nebo e by R mla lpe chrnit obti domcho nsil? Pesn to dlaj ci a studenti ji 18 let nejen na celosvtovch debatnch turnajch.

16. ledna 2012 odletla skupina pti talentovanch student ze ty eskch kol reprezentovat nai republiku na mistrovstv svta v debatovn (WSDC) konan v Jihoafrick republice. Reprezentace se sna uspt v tk konkurenci dalch tyicet sedm nrod. Toto je vrchol debatn kariry, nicmn loni se dalch zahraninch akc zastnilo na ticet student; ei debatovali v Turecku, Slovinsku, Nmecku a na Slovensku. O debatovn a vztazch se zahranim nm vce pov Matj Pilt, kou reprezentace R. Karin: Matji, nkte teni Archy o debatovn jet neslyeli, mohl bys o tom nco povdt? Matj: Debatovn je metoda vzdlvn pomoc soute v argumentaci.

Obvykle tlenn tmy se utkvaj v zen diskuzi nad kontroverznmi tmaty, jako jsou R by mla lpe chrnit obti domcho nsil. Smyslem je, e jeden tm m za kol tezi hjit a druh ji vyvracet. Jedna debata trv piblin hodinu; nsledn rozhod ur, argumentace byla pesvdivj. Na naem zem existuj debaty v eskm a anglickm jazyce, ty jsou prv trninkem na zahranin akce. Karin: K emu je vlastn debata dobr? Matj: Debata rozvj kritick mylen, schopnost argumentace, prce s fakty, rtorick schopnosti; debata v zahrani samozejm kultivuje i jazykov schopnosti. Toto jsou dovednosti, kter jsou vysoce cenny v bnm i akademickm ivot, v poslednch letech se nai reprezentanti dostvaj na renomovan vysok koly Yale, Harvard i Oxford. Karin: esk reprezentace se v dob psan tohoto lnku astn mistrovstv svta v debatovn. Jak me tuto akci piblit? Matj: Mistrovstv je prestin akce, ve svt existuje vt tradice debatovn ne v R, ve Velk Britnii i Austrlii debatuje kolem 10 000 student (navc s vhodou mateskho jazyka). Kadou zemi na mistrovstv reprezentuje ptilenn tm a studenti se utkaj v osmi kolech debat na pipraven i nepipra-

ven teze, u kterch se debati tma dozv pouhou hodinu ped zatkem debaty. Karin: Jak probh a jak dlouho trv pprava na mistrovstv? Matj: Reprezentan tm jsme vybrali v jnu a od t doby se na turnaj pipravujeme o vkendech, i pes vnon przdniny. Studenti se mus pipravovat (vymlet argumentace, vyhledvat dkazy, vymlet opozin strategie) tak doma ve svm volnm ase (kterho jim moc nezbv). Bhem ppravy jsme trnovali i naivo se slovenskm tmem a uspodali jsme prostednictvm videokonference on-line debatu s Hongkongem, se kterm mme velmi dobr vztahy. Jak je patrn, debatovn skuten otevr hranice, a to nejen ty sttn. Pokud byste se o debatovn chtli dozvdt vce, navtivte webov strnky: www.debatovani.cz
Karin Slunekov a Matj Pilt

Foto archiv ADK OLK Viktor p

Nae tma Debruji v zemi plmsce?


Nedvno jsem na debrujrskm webu narazil na lnek (pro tene Archy ho petiskujeme) podepsan jmnem Azmi Kocak. lo o zpracovn strojovho pekladu tureckho textu o naich debrujrech, publikovanho v tamnm, tedy tureckm tisku. Co nen tak docela bn.

Fo to A le n a Tu mov

Rozhovor s prezidentem Asociace malch debrujr R a lenem vboru Mezinrodn federace malch debrujr (F.I.P.D.) Mgr. Petrem Zapletalem V porot, kter hodnotila astnky debrujrsk soute MUDRC 2011 usedl mj. i Dr. Azmi Kocak z Turecka. O koho se vlastn jedn? Dr. Azmi Kocak je urnalistou a souasn i manaerem vdeckotechnick vstavy projekt dt a mldee MEF. Se svm tmem ji pod v Istanbulu u od roku 1991. Pi sv losk nvtv Istanbulu jsem v jeho kanceli dokonce objevil velkou fotografii s Alexandrem Dubekem. V roce 1968 byl prvodcem eskoslovensk delegace, kterou vedl prv Alexander Dubek.

Jak vztah m pan Kocak k eskm debrujrm? Dneska u meme ci, e vce ne ptelsk. Na valnm shromdn AMD R 2011 se stal dokonce kandidtem na estnho prezidenta debrujr. Historie naich vztah se datuje u do roku 2009, kdy jsme byli pizvni prezentovat aktivity a projekty eskch debrujr na zmnnou vstavu. Prvn skupinou odvlivc byl klub Stbrujr ze Stbra veden PhD. Jitkou Soukupovou. Zanechali vborn dojem, pivezli adu zkuenost. Dal pozvn u pichzela postupn. V roce 2010 klubu pi Gymnziu a SO Liberec veden RNDr. Vladimrou Erhartovou a 2011 klubu z Frdku-Mstku s vedoucm Mgr. Liborem Lepkem.

Letos ns budou reprezentovat lenov klubu pi Gymnziu v Havlkov Brod pod vedenm Mgr. Vclava Vydlka. Zvtzili v kategorii tm stednch kol v souti MUDRC 2011. Pan Dr.Azmi Kocak jim jako zahranin len odborn poroty pedal pozvn osobn. Turecko asi nepat k tradinm zemm, s nimi esk mldenick sdruen obvykle rozvjej spoluprci... Co konkrtn vae vzjemn kontakty debrujrm pinej? To je pravda. V Turecku zatm debrujrskou organizaci nemaj a o njak dlouhodob tradici spoluprce tak meme tko mluvit. Vedle naich tradinch a mnohaletch partner pedevm z Francie, ady evropskch zem, ale i ostatnch kontinent, zavn pro ns Turecko stle jakousi zvltn exotikou. Ale nechme se mlit! Pokrok a podpora prce s dtmi a mlde v Turecku, kter zejmna v poslednch letech nabv na intenzit, me bt teba jednm ze zajmavch pnos. Navc pelivost organizace vstavy, ast vce ne dvactky dalch zahraninch zem, kulat stoly a v neposledn ad ubytovn v nkolikahvzdikovch hotelch je nco, co v naich podmnkch meme jen zvidt. Toto tma by ovem bylo na samostatn a dlouh vyprvn

Nae tma
roce do Turecka, kde pedstav systm spoluprce Mezinrodn federace malch debrujr (F.I.P.D.). Hlavnm clem vak bude seznmit uitele, pedagogy i dal irokou veejnost s monost odmystifikovn vdy prostednictvm jednoduchm pokus. Vme, e debrujrsk innost pithne i v Turecku nadence, kte se zapoj do dal spoluprce a budou stejn jako v esk republice postupn zakldat vlastn kluby. Jak bys strun popsal a jak vnm situaci, kter nyn panuje na poli mezinrodn spoluprce debrujr? Tady se mi ale opravdu nebude snadno odpovdat. Dky bohatm zahraninm kontaktm mme monost pravidelnho setkvn s adou partner mnoha zem. Tma mezinrodn spoluprce asto diskutujeme. Mm dojem, e pedevm vzhledem k ekonomick, ale mon i sloit politick situaci, jsou pozice naich partner podobn. Bouliv rozvoj pedevm z devadestch let postupn opad. Vude se velmi sloit zskvaj nadenci, dobrovolnci pro prci s dtmi a mlde ve volnm ase. Bez finannch prostedk to prost nejde a kde je vzt, kdy nai lenov nejsou ve vku potencionlnch voli. Zjem politik, a to nejen u ns, se obvykle pohybuje v rovin nadench proklamac, ale u mlo kdy nco ukpne dtem. Zrovna optimisticky to nikdo z ns nevid. Nicmn se sname neuten stav zastavit a snad i posunout kousek dl. Jako ikovn vchodisko se nm osvduje stavt mezinrodn spoluprci na osobnch vztazch, ptelstv a spolench zjmech. Nstin krtk historie a rozvoje spoluprce nap. s Azmi Kocakem a pteli v Turecku by mohlo bt novou cestou.
Ji Majer Vce informac naleznete na www.debrujar.cz

Existuj vlastn v Turecku debruji? Pokud ano, jak bys hodnotil jejich aktivitu a pokud ne, mysl si, e by se AMD R mohla piinit o vznik takov partnersk dtsk organizace v zemi plmsce? Jak u jsem se zmnil, v Turecku zatm nemaj nrodn debrujrskou asociaci. To se ale brzy zmn. Ve spoluprci prv s Dr.Azmi Kocakem, univerzitami v Istanbulu a dalmi partnery pipravujeme cyklus semin a kolen. Nai lektoi pojedou jet v letonm

Je krsn mt v nevldn organizaci debrujr esk republiky blzk ptele prezidenta asociace Petra Zapletala a estnho pedsedu, lena fakulty UK, Prof. Dr. Milana Rojka, ktermu je u 80 let. Zanme ale Karlovou univerzitou. Je to jedna z nejstarch univerzit v Evrop. Kadoron vnuje mnoho asu na podporu innosti dt a mldee, organizuje rzn aktivity pro ky zkladnch i stednch kol, podporuje vdeck studium a vzkum student a tak prv debrujry R a jejich celoron sout. Minul msc jsem byl pozvn na tuto sout jako len poroty i j. Organiztorem finle soute byl Libor Lepk, kter ije ve FrdkuMstku. Msto Frdek-Mstek je sloeno ze dvou st, stejn jako Budape. Nejdve to byl jen Frdek a tak Mstek, ob sti se pak slouily do jednoho msta; te bylo pro ns mstem finle soute. Starostou msta je nyn Mgr. Petr Cvik, se kterm jsme se i s astnky soute vichni setkali. Finle, v nm jsem vystupoval jako len poroty, se zastnilo celkem 24 tm, 125 student a jejich vedoucch. Hodnotila se prce student, technick zpracovn a prezentace jejich tymsn prce z jarn korespondenn sti. Druh den prezentovali studenti sv prce balny pmo na koln zahrad. Veer za ptomnosti poroty a vech student mli za kol nakreslit obrzek klubu jednm tahem. Student dostal pero a papr, poloil pero na papr a do ukonen obrzku nesml pero zvednout. Posledn den byly vechny obrzky vystaveny ped kolou pipchnut kolky na e jako prdlo. Mne zaujaly, krom dalch, dva zajmav momenty. Porota vyhodnotila tak nejlep vedouc tmu, kter vyhrla cenu. Ale d se tomu kat ocenn? Vedouc dostala krsn arodjnick kot, odchzela ze scny za velkho potlesku ptomnch. Vichni se ale smli vetn vedouc. Druh moment hudebn soubor, kter byl sloen ze zcela mladch lid, st skupiny UBADUBA-Band. Soubor se skldal z tchto len: baskytara Va Kupk, trumpetista Honza tpnek, trubka Dominik Plachetka, elektrick kytara Sabina Holkov, saxofon Andrea Zmudov a Andrea Miulkov, Adla Berkov, Vt Rosck, pozoun Pavel Bobek. Minikoncert byl pro mne zvltn udlost, prozil cel ovzdu. Pokud by chtla kapela udlat koncert v Turecku, me mne klidn kontaktovat. Pro ty, kte chtj mt vt pehled o innosti debrujr, mohou navtvit webov strnky: www.debrujar.cz
Azmi Kocak S pomoc automatickho pekladae zpracovala Alena Tumov

Fo to A le n a Tu mov

MUDRC 2011 v Turecku

Nae tma Za obzor


Zakladatel skautingu, lord Baden-Powell, vetkl mezinrodn spoluprci do zklad skautsk vchovy ji pi zaloen hnut ped vce ne sto lety. Skauting se rychle il po celm svt a u v roce 1920 tinct let po jeho vzniku, se konalo prvn celosvtov skautsk setkn jamboree.

Foto Jan Hrn a Jakub Pavelka, Svtov skautsk jamboree ve vdsku 2011

Mezinrodn dimenze skautingu


V souasnosti nabz skauting pestrou klu nabdek a pleitost k mezinrodnm aktivitm a setknm. Stle pi tom sleduje stejn cl, jako na potku: budovn ptelskch vztah nap vemi svtovmi nrody, kulturami a nboenstvmi. Vzjemn poznvn mladch lid v jejich kulturnch odlinostech vytv jedinen prostor pro budouc mrovou spoluprci dosplch odpovdnch za smovn tohoto svta. Rdi bychom vm v tomto lnku krtce pedstavili cel spektrum mezinrodnch aktivit nejvt esk skautsk organizace Junk svaz skaut a skautek R.

Svtov skautsk jamboree


Jamboree je nejvt mezinrodn skautsk setkn. Jeho velikost a vznamem ho meme pirovnat ke skautsk olympid. Kad jamboree je velkm svtkem a jedinenou pleitost zat na vlastn ki setkn s jinmi kulturami a spoluprci se skauty a skautkami z celho svta. Svtov jamboree se kon pravideln kad tyi roky. Zatm posledn, dvaadvact, se uskutenilo loni ve vdsku. Zastnilo se ho na 40 000 skaut a skautek ze 150 zem svta. Bylo to jedno z nejvtch setkn v dosavadn historii svtovch jamboree.

Kad jamboree je trochu jin ne to pedchoz, originln a ovlivnn zem, ve kter se pod. vdt organiztoi se snaili v programu o nvrat ke koenm skautingu a aktivitm v prod. Heslem bylo: Simply Scouting Jednodue skauting! Jamboree ve vdsku se zastnilo na 350 eskch skaut a skautek.

Mezinrodn skautsk tbory


Krom celosvtovch jamboree podaj skauti a skautky v ad stt a region celho svta mstn nebo regionln tbory a jamboree.

Nae tma
Na ad z nich se podlej i et skauti a skautky. Jednou z tchto tradinch akc je Stedoevropsk jamboree. Spolen tboen skaut z esk republiky, Slovenska, Polska a Maarska se kon jednou za dva roky. Zatm posledn ronk se uskutenil v roce 2010 v Maarsku pod nzvem Concordia. Zastnilo se ho piblin 180 eskch skaut a skautek. Dal stedoevropsk jamboree se chyst tento rok na Slovensku. ada mezinrodnch setkn je organizovna i pro rovery star skauty a skautky. Pro esk rovery je asi nejzajmavj akc Roverway, celoevropsk setkn rover a roverek. Roverway nabz uniktn kombinaci putovn neznmou krajinou s mladmi lidmi z cel Evropy spojen s nkolikadennm tboenm plnm nejrznjch aktivit. V roce 2012 se uskuten Roverway ve Finsku a u nyn se na 90 eskch rover t na tyi dny putovn, pt dn tboen, finskou saunu, jezera, lesy, cestovn za polrnm kruhem, spolen projekty, vzvy a v neposledn ad i nov ptelstv.

Dobrovolnictv
Mezinrodn dobrovolnictv je ideln pleitost, jak si nejen snadno osvojit ciz jazyk a poznat mnoho novch lid, ale zrove i piloit ruku k dlu a pomoci dobr vci. Kad rok vyr mnoho eskch skaut a skautek jako dobrovolnci do celho svta. Junk nabz ti hlavn dobrovolnick programy: Dobrovolnictv na mezinrodnch skautskch zkladnch. Vedle nkolika svtovch skautskch center existuje i ada nrodnch skautskch zkladen. Na vtin z nich rdi pivtaj dobrovolnky ze zahrani, kte pomhaj s chodem zkladny nebo tboit a pipravuj program a staraj se o jej nvtvnky. Vtina zkladen host dobrovolnky po dobu 2-3 msc.

Boy Scouts of America. Kad rok piblin destka dobrovolnk strv cel lto v Americe a proije sv velk zaocensk dobrodrustv.

Mezinrodn rozmr v oddlov innosti


Mezinrodn skauting se neomezuje pouze na akce v zahrani. I do pravideln oddlov innosti je zahrnuto nkolik akc s mezinrodnm rozmrem. Jamboree na internetu je skvlou pleitost pro navzn kontakt se skauty a skautkami na celm svt. Prostednictvm ady komunikanch nstroj, kter internet nabz, se et skauti pravideln kad druh vkend v jnu spojuj s celm svtem.

Den zamylen je tradinm skautskm svtkem, kter pipad na narozeniny zakladatele skautingu lorda BadenPowella a jeho eny 22. nora. Krom oslav je Den zamylen kad rok spojen s jednm z rozvojovch cl tiscilet OSN. A tak se i skauti a skautky v oddlech zaml a diskutuj nad globlnmi problmy a nad tm, jak je mohou oni sami ovlivnit.

Evropsk dobrovoln sluba


Junk je zapojen do programu Evropsk dobrovoln sluby jako vyslajc i hostitelsk organizace. V souasn dob host ve sv stedn kanceli jednu dobrovolnici z Litvy a zrove vysl sv dobrovolnky po cel Evrop.

Junk
je organizace, kter m mezinrodn rozmr a globln vchovu pevn zakotvenou ve svm vchovnm rmci. ada zajmavch mezinrodnch aktivit, kter skauting nabz, napomh naim lenm k zapojovn do ivota souasn spolenosti a naplovn starho skautskho hesla Zanechat po sob trochu lep svt.
Petr Macek zahranin tajemnk Junka

Tbory americkch skaut


et skauti mohou vyret jako vedouc na tbory americk skautsk asociace

Foto Jan Hrn a Jakub Pavelka, Svtov skautsk jamboree ve vdsku 2011

Nae tma Slovensko zem blzk a ptelsk


Obansk sdruen Altus zahjilo spoluprci s Preovskm krajem v roce 2005. Tehdy pomhalo s obnovou zniench Tater v rmci partnerstv mezi Pardubickm a Preovskm krajem. V roce 2011 podpoil Pardubick kraj projekt Spoluprce s Radou mldee Preovskho kraje.

Foto archiv o.s. Altus

Zmnn projekt rozjel spoluprci mezi mldenickmi organizacemi a zrove s velkm pedstihem informoval o zmru akce Vmna 2012.

Jak byl rok 2011?


Slovensko m pro ns, myslm, hned dvoj plus: odpadaj tam jazykov bariry a mme se od sebe navzjem co uit. S tmto vdomm jsme se v noru 2011 vydali na jednodenn nvtvu Rady dt a mldee Preovskho kraje. Po milm pijet a diskusi jsme se shodli, e adu zleitost vnmme znan podobn a e meme velmi dobe spolupracovat. V kvtnu pak probhla tydenn nvtva partner z Preovskho kraje u ns na Pardubicku. Ptelm ze Slovenska jsme v prvn ad ukzali nai Bambiridu, podvali jsme se spolu do ady neziskovch organizac lo nap. o SKP Centrum i anci pro Tebe a podnikli i vlet do rekreanch les na Podhe. Naopak nai kamardi pipravili program pro studenty chrudimsk Stedn zemdlsk koly. V jnu jsme se vydali zase my na nvtvu Preovskho kraje. Oficiln jsme se prezentovali na Dni Preovskho kraje na tamjm ad a zrove se seli s kolegy z Rady dt a mldee, abychom pipravili projekt partnerskho setkn mladch z ech a Slovenska.

Co chceme v roce 2012?


Pro leton rok jsme n projekt nazvali jednodue Vmna 2012. Jeho clem je vzjemn potkvn mladch lid ve vku cca 18 a 35 let z Preovskho a Pardubickho kraje. Nvtva ze Slovenska by k nm mla zavtat posledn tden v kvtnu, kdy by si mla monost prohldnout eskou Bambiridu. Program by slovensk nvtva sdlela se stejn velkou na skupinou. Ubytovn jim zajistme u hostitelskch rodin v Chrudimi. Krom bambiridnho menu chceme nvtvu seznmit se zajmavmi msty Pardubicka, ale plnujeme i spolen vlet do hlavnho msta Prahy a pipravujeme i plden dobrovolnick prce. Ji dnes domlouvme oficiln pijet u veden Pardubickho kraje, nvtvu zazen v oblasti volnho asu a rdi bychom si zadili i spolen program

v rmci teambulidingu. Jeden den by byl vyhrazen pro rodinu hostitelsk rodina by zajiovala svj vlastn program... Na opltku potme zase s vjezdem mldenk z Pardubickho kraje do partnerskho kraje u naich slovenskch soused, kde by byl program vcemn obdobn. Na zvr si dovolm velk podkovn: To prvn pat tehdejmu radnmu Pardubickho kraje a nyn sentorovi u Petru ilarovi vdy dky nmu jsme v roce 2005 zahjili mezinrodn spoluprci. Zrove bychom chtli podkovat i vem radnm Pardubickho kraje, protoe bez jejich pomoci bychom nemohli nae zahranin projekty nikdy zrealizovat. A dkujeme i Samosprvnmu Preovskmu kraji za velmi pjemnou spoluprci.
Roman Mlek projektov manaer o.s. Altus

Vce na strnkch www.osaltus.cz

10

Nae tma Keltov vera a dnes


innost Boii o. s. je zamena na obnovu keltskho ddictv, kter u ns zanechala dvn civilizace. Stedn Evropa se kdysi stala domovem Kelt nroda, kter udroval il obchodn a kulturn styky s vysplmi stedomoskmi oblastmi. O navzn mezinrodnch kontakt a spoluprce mezi keltskmi kmeny se sna Boii i dnes.

Ji nkolik let pravideln navtvujeme keltsk osady a skanzeny v zahrani, kde se v rmci kulturnch akc setkvme s jinmi keltskmi obanskmi sdruenmi (kmeny). Proto jsme se rozhodli tyto kontakty poslit a pemnit je ve spoluprci a v ptelstv. V loskm roce se nm prv na naplnn tohoto cle podailo zskat grant Pardubickho kraje, co bylo dleit, protoe zahranin nvtvy (nae i naich host) vyaduj zejmna nklady na cestovn.

Diplomatick mise do Rakous


Losk rok se nesl ve znamen navazovn partnerstv; hlavn spolupracujc organizac bylo sdruen Boii Pannonia, kter sdl v Rakousku, ve mst Schwarzenbach, kde provozuje tak velmi pkn keltsk skanzen. Prvn cestu do Rakouska jsme podnikli v polovin ervna. Jej cl byl pedevm diplomatick: lo o to udlat prvn krok k navzn spoluprce mezi naimi dvma neziskovkami a domluvit se na dal spoluprci. A to se nm tak podailo. Krom toho jsme spolen oslavili mstn keltsk svtek, a dokonce jsme se setkali se stavitelem tamnho skanzenu, kter nm poskytl cenn rady a tipy k tomu, jak sprvn postavit keltskou vesnici. Nov ptelstv se zaala klubat

sjely nejen ti nrody historick (Keltov, Germni a mani), ale tak tyi nrody souasn! Krom ns ech a Boii Pannonia z Rakouska dorazili tak Keltov z Nmecka, a dokonce z Itlie. Spolen jsme se po cel den vnovali keltskm emeslm, kter jsme pedstavovali nvtvnkm akce, cenn byla tak vmna zkuenost v tomto oboru. Na takto vznamnm kmenovm setkn pak nemohla chybt ani stylov keltsk hostina a druidsk obad. Spolen jsme proili mnoho nezapomenutelnch chvil, skuten navzali prvn ptelstv a jen neradi se po skonen akce louili.

Lughnasad na Pardubicku
Pot jsme se setkali pmo u ns, v Nasavrkch. Sdruen Boii Pannonia jsme pozvali na oslavy svtku lta, na festival keltsk kultury Lughnasad. A e byly losk oslavy obzvlt velkolep. Na 5. ronk tohoto svtku se do Nasavrk

V keltskm srdci Evropy


Ale dv vci u jsou jist prvn z nich je to, e se s naimi keltskmi pteli urit zase brzy uvidme! A druhou? Nasavrky se pomalu ale jist stvaj centrem souasn keltsk Evropy Vme, e a se nm poda (na konci letonho roku) v Nasavrkch dokonit stavbu repliky keltsk vesnice, budou v n moci probhat mezinrodn setkn mnohem astji a tak na vce dn. Vznikl by tak opravdov Keltsk archeopark v srdci Evropy.
Petra Saidlov a Anna Frantalov Obansk sdruen Boii o. s.

Fotoarchiv Boii o. s. a Jaromr Zajek Lughnasad 2011

11

Pedstavujeme Celm srdcem pro mlad


Kdy byl pedstavitel Hnut ebk Michal Jahn na zvr nsledujcho rozhovoru dotzn, co podstatnho nebo prost zajmavho by o svm sdruen tenm Archy jet rd ekl, odpovdl cittem Miloslava Nevrlho*: Blaenj je dvat ne brt! Ale nejdleitj je probudit touhu. Otevt oi! Nadchnout! To je nejt kol. Ostatn zle jenom na Tob.

Foto archiv Hnut ebk

O co se vlastn ebk v nzvu va organizace opr? A kam a se po jeho pkch d nakonec vylzt? Hnut ebk se opr zejmna o teorie metod zitkov pedagogiky a dalch netradinch metod vzdlvn a vchovy. ebk reprezentuje n pomysln osobnostn status, ivot, na kterm meme postupovat nahoru, ale i dol, jen my sami mme zodpovdnost za to, kam polezeme (motto: Zas o trochu v). innost Hnut ebk se sousteuje na aplikaci netradinch metod vzdlvn a vchovy, zejmna pak

zitkov pedagogiky, jejm prostednictvm chce rozvjet vechny ti sloky osobnosti, tedy fyzickou, psychickou i sociln. A to zejmna u dt a mldee na zkladnch a stednch kolch, pedevm v Olomouckm kraji. Jinak eeno, Hnut ebk usiluje o to, aby zejmna dti a mladistv mli pleitost si uvdomit, e mohou po svm ebku postupovat nahoru. Kde se vbec vzala mylenka na vznik vaeho sdruen? Kdo s n piel a kdo byl nebo mon stle je jeho tahounem?

12

Prvn mylenka tohoto projektu (tehdy jet s nzvem Kalokagathia21) se objevila ji v roce 2007, kdy hlavn viz jejho tvrce byl vestrann rozvoj dt a mldee v Olomouckm kraji prostednictvm pohybovch aktivit. Tato vize byla postupn rozpracovna ve spoluprci s profesory Fakulty tlesn kultury Univerzity Palackho v Olomouci a nsledn se jejm zkladnm stavebnm kamenem stala zitkov pedagogika, jejm prostedkem uen, vchovy a rozvoje je autentick proitek, se kterm se dle pracuje za elem vyvoln budoucch vchovnch zmn. V roce 2008 je projekt s pomoc Podnikatelskho inkubtoru rozpracovn do konen podoby, spolen s podrobnou nabdkou slueb a plnem projekt. Dne 8. listopadu 2008 se Hnut ebk stv oficiln nevldn, neziskovou organizac, registrovanou podle zkona . 83/1990Sb. u Ministerstva vnitra esk republiky jako Hnut ebk, o. s. V roce 2009 organizace realizuje sv prvn projekty (Kurz instruktora zitkov pedagogiky 3M, Adaptan kurz, koln vlety), podv prvn dosti o granty a uzavr prvn partnersk dohody. Vznamnm meznkem je tak vydn prvn souvisejc vdeck publikace (bakalsk prce), kter nese nzev Nvrh

Pedstavujeme
modelu aplikace zitkov pedagogiky ve koln praxi a jejm autorem je Michal Jahn, tvrce mylenky a zakladatel organizace. V roce 2010 je s spchem realizovn dal z primrnch projekt projekt Zanme spolu. O jak irokou lenskou zkladnu se Hnut ebk opr? Hnut ebk o. s. m v souasn dob necelch 50 len a pznivc, piem naprost vtina je mladch 26 let. Bohuel i pes vekerou snahu v oblasti propagace a PR mladch zjemc, schopnch udlat nco navc pro ostatn moc nen. Proto se sname zejmna rozvjet spoluprci s astnky naich kurz a akc. Jak mte zkuenosti s podporou ze strany sttu, ad, veejnosti, soukromnk? Mte njak sponzory? Musme ci, e i pesto, e jsme vznamn fundraisingov aktivity nerealizovali, spolupracujeme s nkolika firmami a podporuje ns i msto Olomouc, konkrtn projekt Zanme spolu. Do budoucna se budeme snait nae portfolio sponzor a podporovanch projekt rozit. Se ktermi spolky, organizacemi a sdruenmi nejeji spolupracujete? V souasn dob spolupracujeme s nkolika organizacemi psobcmi v Olomouckm kraji. Za zmnku stoj napklad P-centrum (http://www.p-centrum.cz), kter se zabv prevenc, lbou a integrac osob ohroench drogovou zvislost. Poskytuje lidem potkajcm se s problmem drog i jejich blzkm ambulantn lbu a poradenstv. Dle spolupracujeme nap. s neziskovou organizac Dobr msto pro ivot (http://www.dobremistoprozivot.cz), na nkterch charitativnch akcch podporujcch neziskov organizace v Olomouckm kraji. Na kurzu dolo k seznmen s rodii a spoluky svho dtte a seznmen s uitelkou, kter v rmci kurzu podala velk mnostv uitench informac. Kurz je pnosn pro dti, kter se dosud neznaly, a dky kurzu si naly mnohem rychleji sv kamardy. Vstup do prvn tdy pro ns nen vstup pln do neznma. Pipomnla jsem si, jak je dleit naslouchat dtem, ne je jen vst. Zanme spolu, Zase spolu, Odraz... Jak z loskch projekt a akc byly podle Vs ty NEJ? Jeden z nejvznamnjch projekt, kter realizujeme, je Zanme spolu. Clem tohoto projektu je navodit ptelskou atmosfru plnou dvry mezi jednotlivmi skupinami, kter do projektu vstupuj. Jsou to zejmna prvci, jejich rodie a tdn uitel. Extern tam tak vstupuj instruktoi. To, e tento projekt m smysl, mete vidt pi prvnm kolnm dni, kdy rodie se objmaj, dti se oslovuj jmny, vyprvj si, jak se mly, a atmosfra, kter je ve vzduchu, kter na Vs dchne, je na prvn pohled jin ne ve vtin kol. V tom, e tento projekt m obrovsk vznam, ns utvrzuje i zptn vazba od rodi: Na zklad i tchto informac se sname tento projekt rozit do co nejvce zkladnch kol. Co m H pomysln zapsno do die pro rok 2012? V dii Hnut ebk o. s. na rok 2012 je pokraovat ve vytven prosted pro vechny, kte chtj postoupit na svm pomyslnm ebku o kousek v. Pejeme si, aby nejen astnkm naich kurz, ale i instruktorm dval ebk to nejdleitj, co budou v budoucnu potebovat. Aby zjistili, jak dvovat sob i druhm, jak spolupracovat s ostatnmi, jak sprvn komunikovat, jak se radovat z malikost nebo jak zvldnout ztov situace. Snahou bude rozit portfolio spolupracujcch sponzor a kol. Dalm meznkem je tak obhajoba ji tet vdeck prce s nzvem Aplikace metod zitkov pedagogiky na lyaskch kurzech. Rdi bychom bhem roku 2012 realizovali celkem pt vzdlvacch vkendovek zamench na metody zitkov pedagogiky. Poslednm projektem, kter jist stoj za zmnku, je kurz pro veejnost, zamen na hlubinn sebepoznn, realizovan v zimnm obdob.
Zpracoval -maj-

*RNDr. Miloslav Nevrl (nar. 1933) je esk zoolog, publicista, spisovatel, cestovatel a skaut znm pod pezdvkou Nelnk

Hnut ebk o. s.
783 54 Svsedlice 61 Olomouck kraj Telefon: 774 065 295 email: hnuti-zebrik@seznam.cz web: www.hnuti-zebrik.cz

Foto archiv Hnut ebk

13

Ze zahrani Nezapomenuteln tden


esk rada dt a mldee spolen s Radou hnut mldee v Izraeli v loskm roce opt pipravila spolen bilaterln vmnn projekt mezi eskou republikou a Sttem Izrael. V srpnu loskho roku se spn uskutenila prvn st vmnnho projektu, v na republice. My jsme se vak nemohli dokat sti druh, uskutenn v Izraeli.

Foto Tereza Basaov a Magdalena Rounov

Tdny se vlekly a nezbytnou soust kadodenn rutiny se stalo kontrolovn politick situace v Izraeli a potn dn do odjezdu. List u opadalo, blily se Vnoce, zima na sebe nenechala dlouho ekat. To znamenalo jedin: pichz den D nebo sp I 21. listopad 2011, a tm pdem i n odlet do Svat zem.

Izrael se mus vidt, ctit a ochutnat


V plnm potu a nasazen jsme se seli na Ruzyskm letiti a i pes vechny nstrahy v podob uzavench pepek a poslednho msta ve front jsme se na posledn chvli odbavili. O ti hodiny pozdji jsme navzdory fobii z ltn nkterch lenek delegace ve zdrav pistli na letiti Ben Gurion v Tel Avivu. Po uspvajcm klidnm nonm letu jsme oteveli oi prv vas: kdy vychzelo slunce nad Tel Avivem, osvtilo vudyptomn palmy a dalo nm tuit, e tchto pt dn bude nezapomenutelnch. Nasedli jsme do pistavenho taxi-busu a pod vedenm skvl Alizi jsme dorazili do hotelu. Pravdpodobn pod heslem musme si ut kadou minutu, jsme se jen oberstvili v doslova Prima hotelu a n nabit program mohl zat. Na

14

zatek pro ns Izraelt ptel pipravili uvtac hry a aktivity, nechybly ani mil drky a telefonn sla pro ppad nouze. Ale dost u teorie. Izrael se mus vidt, ctit a ochutnat. A to ve nm nai host dopli. Zabalen v mikinch jsme vyrazili konen do ulic Tel Avivu, druhho nejvtho, ale tak nejmodernjho ekonomickho a kulturnho centra Izraele. Jak jsme pomalu shazovali svrky, tak nm klesala i spodn elist asem: orientln trhy, modern obchody, luxus, moe, mrakodrapy, pinav ulice, modern bulvry, to ve je Tel Aviv. Potom co jsme rozchodili ztuhl nohy z letadla, ekala na ns vzdlvac st programu, mldenick hnut Beitar a Jabotinskho muzeum. Toto sionistick hnut zaloil v roce 1923 Vladimir Jabotinski za elem dosaen maximlnho stupn vojensk sly a sociln jednoty pro stanoven a petrvvn idovskho sttu. Po informacemi nabit pednce a prohldce muzea jsme z poslednch sil nasedli do taxi-busu a odjeli smr hotel. Kdo by v nm ovem pi pohledu na ndhern zpad slunce do moe zstal...? ekala na ns te nabit novou energi vyhlen restaurace Mikes place v americkm stylu s obmi hamburgery, o kterch se nm v naich eskch luzch a hjch me zdt,

s porc hranolk a kuecmi kidlky. Afterparty s izraelskmi leny delegace na sebe nenechala dlouho ekat, a tak informace typu zde vybuchla tehdy bomba ns nechvaly chladnmi a uvali jsme si Izraele plnmi douky.

Do Jaffy a dl
Veer dlouh, rno krat, jak lpe poznat zemi ne na koni nebo horskm kole? Nai prvodci zvolili druhou variantu. Brzdy funguj, pilby mme, kola jedou, bike tour me zat a nebyli by to nai izraelt host, kdyby nm nai projku jet nezpestili povdnm o sionismu a hrami. Sly u nm dochzej, upraven stezky kolem moe jsou nekonen, kdy konen uvidme pstav, se stejnou radost, jako jsme ho vidli my, vidli ho po tiscilet moeplavci, protoe tento pstav nen ledajak: Jaffa je starobyl pstavn msto, kter je oznaovno za jedno z nejstarch na svt. Nachz se jin od Tel Avivu v Izraeli, pi Stedozemnm moi. Dnes je mstskou tvrt msta Tel Aviv-Jaffa. Kola jsme odevzdali a nsledoval obd v arabsk restauraci Dr. Shakshuka. ensk st delegace spotala penze, nasadila poker face a la si provit sv vyjednvac schopnosti na ble trh. Po

Ze zahrani
pr hodinch, oven tky, pvky, dmkami, prsteny doufejme za hubiku na ns ekal opt n oblben taxi-bus a odvezl ns na nvtvu skaut Shevet Eitan. Asi nejvtm pekvapenm pro ns byla dvka, je tam vedla diskusi a prozradila nm, e se vrtila z L. A., aby mohla nastoupit do Izraelsk armdy. Bt v Izraeli a nenavtvit Jeruzalm je jako bt v esk republice a nenavtvit Prahu. Hlavn msto Izraele, jedno z nejstarch mst na svt, nejsvtj msto judaismu a duchovn centrum idovskho nroda. Nachz se v nm vak tak mnostv vznamnch starovkch kesanskch mst a je povaovno za tet nejsvtj msto islmu. Abychom mohli pochopit budoucnost, je teba poznat minulost. A proto nae pou po Jeruzalm zan v Yad Vashem muzeu, svtovm centru pro dokumentaci, vzkum, vzdlvn a pamtku holocaustu, s nslednm workshopem. Nelze snad absolvovat tuto exkurzi bez mravenen na zdech, spousty otzek a nmt k zamlen.

Kde se pslov ml
Hodiny uplynuly jako minuty a my u opt sedme v naem skvlm taxi-busu a jedeme smr jih, smr teplo, smr Mrtv moe. Slunce u zapad, behy zpadnho Jordnu se hal do tmy, palmy nehybn stoj a my odhazujeme mikiny a navlkme plavky. Voda je tepl, slan a my tm ve vzduchu plaveme, jak ns voda nadn. Nememe si pt lep konec dne, ne ubytovn v hotelu pod Masadou a kytarovm veerem s naimi hosty, nabitm opravdu velkou porc vtip, her a psn. Uvali jsme opravdu kad minuty v Izraeli, protoe u v 5 hodin rno jsme vstvali a li p

tru na pevnost Masada, postavenou Herodem Velikm v 1. stolet p. n. l. Bhem prvn idovsk vlky se Masada stala poslednm mstem odporu idovskch povstalc proti manm. I pes vyerpn nkterch len na skupiny, jsme museli nakonec vichni uznat, e vchod slunce nad Masadou je opravdu jeden z nejkrsnjch pohled na svt a stoj za to si na nj pivstat. Dv hodinky odpoinku, Izrael nikdy nesp, teorie potebuje praxi a my opoutme Masadu a jedeme do Jeruzalma. Oteveme dvee taxi-busu, do u ns prat hlasit zvuky, do nosu siln vn, zrak ns neml, nachzme se na velk jeruzalmsk trnici Machne Yehuda. Pod vedenm na prvodkyn tak ochutnme tm vechny chut svta. S pecpanmi aludky se ubytujeme a zan Jeruzalmsk dobrodrustv, a to doslova, nebo mme free-time, kad podle svho gusta. Dal den jsme se u pod vedenm koordintorky izraelsk sti Sivan vydali na tru s nzvem Posledn kroky Jee Krista, pou Starm mstem.

Procestovali jsme tak jih Izraele, sted a sever na sebe nenechal dlouho ekat. Minuli jsme Tel Aviv a dojeli do rodn Galiley. Pvtiv a mil je slab slovo pro obyvatele vesnice Pkiin a hnut Drz. Drzov jsou nboensko-etnickou komunitou ijc mimo jin v Izraeli. V rovn v pevtlovn du. Jak jsme se dozvdli, na svou vru nikoho neobracej a je dokonce nemon k nim konvertovat. Ochotn nm odpovdli na mnoho naich otzek, provedli ns po jejich spoleenskm dom a zavedli dokonce do vrobny olivovho oleje. Izrael je zem mnoha kultur, mnoha nboenstv, zvyk a zpsob, a tak pro ns nebyla posledn noc pekvapenm, noc v Ein Hashofet Kibbutz. Pro nkoho cel ivot, pro nkoho rodina, pro jin prmyslov osada, kter hospoda formou kolektivnho vlastnictv. Pro ns nezapomenuteln zitek, zbava, pivo tm zadarmo a noc v prostch podmnkch. Ve jednou kon. A pes mnoh nmitky na skupiny a prosby o prodlouen pobytu na svatch mstech i nae izraelsk dobrodrustv. Dopoledne v kibucu, diskuse o izraelsko-palestinskm konfliktu, nvtva v hnut Maccabi, hry a zvr veera lep, ne jsme si mohli pt. Party v dom Rotemovy rodiny, veee o nkolika chodech, koer vno, evaluace. esk pslov sice k sejde z o, sejde z mysli, ovem my jsme zaili tden, na kter se nezapomn, a za to dkujeme.
Jana Podalov

Vmna mldee mezi R a Izraelem probhla ve spoluprci esk rady dt a mldee a Rady hnut mldee v Izraeli za podpory Ministerstva kolstv, mldee a tlovchovy.

Foto Tereza Basaov a Magdalena Rounov

15

Nae tma Soused se stvaj pteli


Pokud chcete v esku organizovat mezinrodn akce v malm mtku, narte asto na nedostatek finannch zdroj. Paradoxn je nkdy snaz sehnat vt sumy penz ne ty mal, kter se nevejdou do dnch dotanch program.

Projekt, kter umouje esko-nmeck setkn mldee Koordinan centrum esko-nmeckch vmn mldee Tandem prostednictvm svho projektu Soused se stvaj pteli (2012-2013) nabz od ledna 2012 sdruenm a volnoasovm organizacm z Plzeskho a Karlovarskho kraje finann podporu pi organizovn esko-nmeckch setkn mldee. Nov projekt m oslovit a podpoit co nejir spektrum zjemc a podat pomocnou ruku, aby plnovn a organizace esko-nmeckch akc byla pro realiztory co nejjednodu. Podpora projektu se neomezuje jen na pevzet sti finannch nklad, nabdnut je vcemn kompletn servis. Zjemcm je nabdnuta pomoc pi zprostedkovn kontakt a hledn partnera, pi sestavovn programu i pi jazykovm zajitn setkn.

Foto archiv Tandemu

z Plesn u Chebu i tanen skupinu z Kaperskch hor. Mimoto bylo podpoeno tak nkolik kol v rmci jejich mimokolnch aktivit. Zapojen do projektu je jednoduch. Sta jen vyplnit formule, kter jsou ke staen na webovch strnkch projektu. dosti o zapojen do projektu je mono podat kdykoliv, uzvrky nejsou. Doporuujeme si pedem prostudovat Podmnky podpory, kde jsou obsaeny vechny dleit informace.

kladn know-how pi hledn kontakt a dalch zdroj financovn. Projekt Soused se stvaj pteli (2012-2013) je financovn z evropskho operanho programu Cl 3 esk republika-Svobodn stt Bavorsko, proto je jeho psobnost regionln omezena na Plzesk a Karlovarsk kraj a na nmeck stran na bavorsk region Horn Franky. Bhem dvou let projektu vzniknou obsahov moduly, kter budou popisovat aktivity, kter je mon zaadit do peshraninch setkn. Bude vyvinut manul, ze kterho si organiztor mezinrodn akce bude moct vybrat jednotliv bloky. Ty si pak dle libosti nakombinuje a vznikne mu obsahov npl dle jeho poteb. Tyto moduly budou pro vechny zjemce k dispozici online ke staen na webovch strnkch projektu www.sousede-nachbarn.eu.
Lucie Piksov, koordintorka projektu Tandem Plze

Mme co nabdnout
Nov projekt nabz pracovnkm s mlde i monost hospitace v nmeckm zazen pracujcm s mlde a tak jednotlivm zpadoeskm organizacm nabz monost hospitanta z Nmecka pijmout. Bhem dvou let by se mly uskutenit tyi hospitace v rznm asovm rozsahu. Pro zjemce z ad pracovnk s mlde budou tak pipraveny dva semine, jeden na esk a druh na nmeck stran, kter maj pomoci s poten orientac v eskonmeck oblasti prce s mlde, umonit vmnu informac a poskytnout z-

Destky setkn, stovky astnk


V minulosti bylo takto podpoeno pes 40 setkn s vce ne 800 astnky. Setkn byla rzn obsahov zamen, od sportovnch a outdoorovch aktivit, pes onglovn, zpv a po simulan hru tematicky zamenou na Evropskou unii. Ze zapojench organizac meme zmnit Duhu Kopretinu z Plzn, Vodn zchrane z Plzn a Sokolova, DDM Marinsk Lzn, Mlad hasie

16

Ze sdruen Ze sdruen jednou vtou


sted Asociace turistickch oddl mldee (TOM) vyzvalo sv leny a pznivce, aby podpoili sbrku na stavbu nov rozhledny Hlaka, je o silvestrovsk noci lehla popelem; sted lo malm pkladem a na obnovu poukzalo 1000 korun. www.a-tom.cz 17. nora oslavilo sdruen Letn dm patnct let svho trvn, naplnnho inorodm silm o to, aby v nm jeho mal i velc svenci nalzali bezpen toit, do kterho se mohou stle vracet. www.letnidum.cz lenov Kolpingova dla, studenti Biskupskho gymnzia a Stedn koly gastronomick A. Kolpinga odletli do ma, aby se tam ve dnech 18.20. nora zastnili uveden praskho arcibiskupa a duchovnho sprvce Kolpingova dla R Mons. Dominika Duky do sboru kardinl. www.kolping.cz Se zajmavou novinkou v podob motivanho programu Mj rd tlocvik, urenho pro zkladn a stedn koly, pila nejvt tanen skupina v R Dancing Crackers. www.tancujanedrob.cz 4. ledna 2012 to bylo pesn deset let od zaloen Hodiny H. Sdruen se rozhodlo, e slavit bude vlastn cel rok a bhem tto doby probhne celkem deset sout, vyhlaovanch vdy tvrt den v msci. www.hodinah.cz Skauti ke svm stm narozeninm vydali vpravnou publikaci Skautsk stolet, je t 256 celobarevnch stran formtu A4, vce ne 800 fotografi a obrazovch dokument, historick fakta, ivotn pbhy a rzn zajmavosti. www.skaut.cz lensk zkladna organizace Royal Rangers R se loni zvila o 70, a doshla tak potkem ledna 2012 sla 1105. www.royalrangers.cz

Tkrlov Oko 2012


Kolik asi letos doraz lid? A jak bude poas? Tyto dv otzky b hlavou zhruba prvn lednov tden vem organiztorm tradinho novoronho pochodu Tkrlov Oko, kter podaj roztock turistick oddly mldee. A e je to pochod tradin, dokazuje ji samotn slo ronku 44. Pochod byl solidn propagovn na internetu i v rozhlase, reporte pinesl esk rozhlas 2 i Regina, televize Metropol pozvala venho Ondru ejtku, aby pedstavil pochod a tomky vbec, mlad reporti tho media dorazili dokonce i na sobotn start pochodu Jak to tedy dopadlo? I pes pomrn nevldn, vtrn a lehce uplakan poas dorazilo na start ke star kole ve Vokovicch na 600 pochodnk, kte se rozhodli zdolat 13, 16, 28 nebo 44 km trasu. Prvn pjemn zastvka ekala vletnky u sv. Juliny, kde sehran rodina Levch grilovala klobsky, pipravovala svaen vno a aj. Staten lapali mlad i sta, potiteln je ast nkolika turistickch oddl, kter se sjely z Prahy, Podbrad i dokonce z dalekho tka. Pln autobus roztockch byl tradic a samozejmost Na hrad Okoi, kter je od Vokovic vzdlen 13 km a kter je tak nejvtm lkadlem pro vechny zastnn, bylo pipraveno Mal turistick szen, ili MATUS (kvz o 16 otzkch ze vech oblast), stanovit s kontrolnm raztkem v restauraci Dlov bata a tak novinka letonho ronku! erme zde vystdal sokolnk, kter pedvdl drav ptky orla, putka, sovici, vra, kn a potolku, posledn dva jmenovan pak voln poutl k letu. Na Okoi st pochodnk konila, do Roztok se svezla busem, ale ostatn staten pochodovali dle pes Noutonice, Plepy, Statenice, ern Vl, ntice, Tich dol a do roztockho zmku. V podloub se ozvaly hlsky t krl, kte pli a rozdvali upomnky, v zmeck stodole (letos provizorn oteven vzhledem k rekonstrukci zmku) ekalo na vyfoukan turisty dal oberstven v podob domcch kol a teplho aje. Pi odpoinku vechny obveselovali dva Vadtejnovi zbhov ermi povdlci, kte ptomn bavili jednak pedvdnm zbran, jednak nborem rekrut do vojska (kter po zacvien obdarovali stbrkem) a jednak komentovnm vekerho dn ve stodole.
Foto Zuzana Antoov

Za organizaci a nasazen dkujeme rodin Levch a Jirk a pedevm Jinde Zoufal. 44. ronk pochodu se vydail. U nyn Vs srden zveme na jubilejn 45. ronk, kter startuje 5. ledna 2013!
Zuzana Antoov Asociace TOM

17

Rozhovor Do svta na zkuenou


Bvalo to tak od nepamti. Kdo chtl a mohl, asto si zabalil pr nejnutnjch vc a vydal se do svta. Na zkuenou. Pedstava e vzdlen svt se me pro nkoho jinho rozprostrat prv tady, v esk republice, vs mon trochu pekvap. Pokud ovem nepracujete v AFS.
Rozhovor s Monikou Janovskou, koordintorkou Hostitelskho programu AFS Mezikulturn programy, o. s. Kdy se ekne hostitelsk program, nkte teni Archy mon nebudou vdt, co pesn si maj pod tmto oznaenm pedstavit. Pomete jim...? Zjemcm, kte volaj k nm do kancele, vdy km, e hostitelsk program je programem pro hostitelsk rodiny a hotn studenty, piem hostit zahraninho studenta znamen poskytnout mu zzem sv rodiny Zzem pro to, aby se zde mohl doasn vyvjet, aby mohl v esk republice uritou dobu spn pobt, program si celkov ut, a aby se v rmci programu mohl dle vzdlvat. Hostitelsk rodina poskytuje studentovi pedevm ubytovn a stravu: student nemus mt svj pokoj, sta, aby ml vlastn postel a sdlel pokoj se svm hostitelskm sourozencem (sourozenci). Studenti pijdj bu na jeden koln rok, to znamen na deset msc, nebo na jeden trimestr, ili na ti msce, nebo na semestr tajc pt msc. U se esky, poznvaj eskou kulturu a lidi a sna se o integraci do esk spolenosti. Bhem kolnho roku chod na esk stedn koly, vtinou gymnzia. Mli by si zde najt kamardy, zalenit se mezi sv vrstevnky a stt se lenem sv hostitelsk rodiny, kter v nich tak pozn svho novho syna nebo dceru. V hostitelsk rodin maj sv povinnosti i prva stejn, jako maj ostatn lenov rodiny. Zpotku jsou pochopiteln spe host, ale s postupem asu se vce a vce dostvaj pod povrch. Spolenm souitm me dojt i na rzn problmy a konflikty, kter AFS spolen s hostitelskmi rodinami e, nicmn pozitiva hotn pevldaj. Zatmco neziskovch organizac, kter se zabvaj vmnou mldee eknme klasickho typu, v uplynulch deseti, dvaceti letech nsobn pibylo, u tch s hostitelskm programem tomu tak nen. Tute, pro asi? A jakou m ASF v na republice vlastn konkurenci? stonsobn vrt: opravdu to je, myslm, uniktn zkuenost a zitek. Jak zem jsou typickmi partnery vaich hostitelskch program? Velk mnostv student je z Asie; nejvce z Thajska, dle z Japonska, mn jich je pak z Hongkongu. Potom samozejm z Evropy, ron jich bv deset, patnct. Z evropskch student jich je nejvce z Itlie, pomrn dost z Nmecka, pr z Turecka, Francie, Belgie, Portugalska a Ruska a pr ze severskch zem mli jsme zde studenta z Norska, ze vdska a napklad pt rok budeme mt pravdpodobn dva studenty ze Srbska. Na ty se moc tme. Vdy, kdy pivtme studenty z novch destinac, je to pro ns oiven programu. Rdi v AFS zskvme ke spoluprci nov mezinrodn partnery. Take pt rok to bude Srbsko; doufme, e asem by to byla Bosna a Hercegovina, pibydou snad zem jako je Indie, Indonsie... Mezinrodn spolupracujeme i s nktermi zemmi Afriky (Ghana, Kea, JAR), ale konkrtn my s tmito partnery zatm zkuenost nemme. Zato mme hodn student z Jin Ameriky: piblin stejn jich je z Brazlie, Paraguaye, Chile, Venezuely a z Mexika, obas jet z Argentiny, Bolvie a Ekvdoru. A pr ze Severn Ameriky, ze Spojench stt a Kanady. Jak podmnky musej ti, kte se k vm do program hls, splovat? Pedevm to mus bt stedokolt studenti, v dob nstupu jim mus bt nejmn patnct a nejvce osmnct a pl roku. Nbor se dje v jejich domovskch zemch, piem kad zem, kad AFS kancel, me mt troku jin kritria. Studenti v nkterch zemch mus projt pijmacm zenm; napklad v Thajsku, kde je o vmnn program velk zjem, je to pomrn psn procedura. Obecn plat, e studenti by mli mt pedevm zkladn znalost anglitiny, aby se zde, pedevm v potku, mohli domluvit. Poslze by mli samozejm zat mluvit esky, u je i nai dobrovolnci. Stejn jako u hostitelsk rodiny, je rovn dleit urit otevenost studenta.

18

Njakou malou konkurenci mme, ale vtina organizac, kter dl studentsk vmny, se zabv pedevm vyslnm eskch student do zahrani. Mm dojem, e asi tak dv, maximln ti organizace dlaj nco podobnho jako my, spe ale v daleko menm mtku. Je to nejspe z toho dvodu, e nen jednoduch najt tolik hostitelskch rodin. My obvykle mvme 60-70 zahraninch student, kte pijedou na ron program do esk republiky. A esk spolenost ale nechci kat, e jenom esk, protoe samozejm vm o zkuenostech kolegy a koleg z jinch evropskch zem je pomrn uzaven vi odlinm kulturm. Pustit si do rodiny nkoho jakoby cizho tedy alespo na potku urit nen lehk rozhodnut. A ne kad lovk a kad rodina toto chpe jako pnos, jako velk pnos v rmci vzdlvn dt a cel rodiny. Myslm si, e tohle je n hlavn kol: zskat takov rodiny a vysvtlit jim, v em spov pnos naeho programu. Jist otevenost cizmu, jinmu a novmu je v tomto smyslu velmi dleit otevenost, tolerance, pochopen a akceptace protoe hotn urit je zsahem do rodiny. Je zapoteb dt hotn uritou energii; ci si, e rodina chce se zahraninm studentem njakm zpsobem pracovat a dejme tomu ho v podstat i vychovvat. Kdy se to tak vezme, tito studenti, kterm je patnct a osmnct let, jsou vlastn jet dti, navc pro n v novm a zpotku cizm prosted. Ale pokud tohle vechno dohromady vyjde, rodinm se ve

Foto Ji Majer

Rozhovor
Je podmnkou i lenstv v AFS? Nen. Studenti se pihls se do AFS programu, a tm se z nich stvaj AFS studenti (v anglitin AFSers). Nen nutn, aby se pedtm njak podleli na innosti organizace. asto se ale stv, e po nvratu z programu, vlastn u bval AFS student, se stv AFS dobrovolnkem, protoe nae organizace funguje na dobrovolnick zkladn. I v esk republice mme urit poet, asi sto dobrovolnk, kte se staraj o studenty v prbhu jejich asti na programu, vnuj se napklad i nboru hostitelskch rodin, pro studenty i host. rodiny organizuj pravideln setkvn, soustedn, vlety a spoustu dalch akc. Kdybyste mla vypchnout to nejdleitj, v em vidte pnos hostitelskch program AFS pro osobnostn rozvoj jejich astnk? pln nejvtm pnosem je to, e se studenti stanou dosplmi a samostatnmi lidmi. I kdy proces, kterm studenti projdou, je u kadho hodn individuln. Zastnit se AFS programu, znamen vlastn odjet na zkuenou; jde o osamostatnn se, o schopnost postarat se sm o sebe. Studenti a u jim je patnct, estnct nebo sedmnct se stvaj bhem toho roku daleko dosplejm. Pijedou zpt dom a jsou schopni si sami spoustu vc zadit. Do t doby byli vcemn zvisl na svch rodich: na tom, co zad rodie, co eknou rodie... N program jim umon krom jinho najt sama sebe, mt vlastn nzor, svj nhled na vlastn ivot, zskat ivotn zkuenosti. Samozejm, e v hostitelsk rodin maj sv zzem, ale pokud se mu tady nco nelb, tak to mus ct a teprve potom se s tm d nco dlat. Take urit nejvtm pnosem je studentovo osamostatnn se, osobnostn rst. A co jet? Mezikulturn zkuenost. Protoe studenti se k nm dostvaj z jinch kultur, ne je ta nae. I v ppad, e jde o evropsk zem, odlinosti tu asto jsou. Studenti zskvaj vhled do jin kultury, mou porovnvat, co je normln u nich doma a co je normln tady. Mohou pi tom napklad zjistit, e to sam slovo me mt u nich doma a tady v esk republice docela jin vznam. Take to je dal vc, o kterou se sname: interkulturn vzdlvn. A to, co by si studenti mli dom tak odnst, je jazykov vybaven. Ne kad se nau perfektn esky, ale nkte studenti i dky etin tady potom zstvaj a hls se na vysokou kolu. etina jim tak me otevt dvee k dalmu vzdln, ale ze veho nejvc jim pome bhem samotnho programu. Jakmile se nau jazyk, integruj se do spolenosti daleko vraznji. Jak phoda s nimi Vm teba vytane na mysli? Za dobu mho psoben v AFS jde o tet cyklus student. J v nich vdy na zatku cyklu vidm pln zameten a vyplaen mal mraveneky, kte se dostali poprv stran daleko od svho domova, od svch rodi. Po pletu do esk republiky je odvezeme na msto soustedn, ktermu kme Survival orientace. Vidm je vechny najednou, ped tm, ne se dostanou do svch hostitelskch rodin, a samozejm jsou po cest velmi unaven a takov nesml. Na pololetnm soustedn jako by povyrostli; znaj ji zklady etiny, znaj esk prosted, maj zde kamardy, jsou vesel a samozejm se rdi vid mezi sebou. A na konci programu je pak vidm, jak jsou zklidnn, jak stran moc vyrostli nkdy doslova, fyzicky a vnitn se jakoby stabilizuj. Tak to je asi prvn, co se mi vybav tento proces, kter je vdy v podstat stejn, a i kdy u kadho studenta probh troku jinm zpsobem, dv smysl m prci. T se potom dom? J si myslm, e jejich pocity jsou smen. Na jedn stran se samozejm stran t dom, na svoje kamardy, na svoji rodinu, ale na druhou stranu za ten rok tu tak nco zaili. A vd, e u se sem teba nevrt: tady do tohoto asu, mezi tyto lidi, do tto koly. Maj pocit, e nco kon, a e jim to bude chybt. Zskali zde svou druhou rodinu, novou maminku a tatnka, nov sourozence a nov kamardy nejen z R, ale z celho svta. Emoce se zpravidla projev pi louen na letiti: to je hodn alu na jednom mst...! asto slchm, e se jim z esk republiky nechce, a e prv proili nejlep dobu svho ivota. Chtla byste zvrem nco doplnit? Samozejm, e uvtme, pokud by se nkdo po peten tohoto rozhovoru, rozhodl poskytnout zzem svho domova a chtl se stt hostitelskou rodinou. Budeme rdi, pokud nkoho dan tma zaujalo a zajmalo by ho zmnn setkn s ciz kulturou. Ne kad lovk m toti tu monost. Dejme tomu v Praze nebo ve vtch eskch mstech je rznch nrodnost, kultur a jazyk spousta; my ale dvme stejnou monost i rodinm, kter napklad bydl nkde na polosamot, na venkov nebo v hodn malch mstech. Hostit zahraninho studenta me jakkoliv bezhonn esk rodina, take vlastn nabzme pleitost poznat jinou kulturu i v tch vzdlenjch koutech na republiky, kam se teba cizinci bn nedostanou. Hotn zahraninho studenta je vlastn poznvn ciz kultury, ani byste museli vyjet do exotick zem. Ne kad se teba dostane do Thajska, Japonska nebo do Jin Ameriky... Hotn je zpsob, jak se s ciz kulturou potkat zde, doma. A mon, e je to zpsob jet daleko lep. Pokud toti vyjedete na tden nebo na trnct dn do Thajska nebo Brazlie, tak tamn kulturu zmapujete pouze povrchn, z pohledu turisty, kdeto pi hotn zahraninho studenta jde o jej poznn opravdu pod povrch.
Za rozhovor podkoval Ji Majer

Foto archiv Moniky Janovsk

19

Z RDM Mlad do toho kecali Evropsk unii


Konzultace Evropsk unie s mladmi lidmi na tma podpora tvoivosti a inovac v organizacch a sdruench dt a mldee a voleb od 16 let byla ukonena kulatm stolem s editelem Odboru pro mlde MMT.

Ve tvrtek 12. ledna 2012 se konala v prostorch zasedac mstnosti esk rady dt a mldee zvren nrodn diskuze ke konzultaci dnskho pedsednictv EU s mladmi lidmi na tmata podpora tvoivosti a inovac v organizacch a sdruench dt a mldee a snen volebn hranice na 16 let. Jako podklad k debat poslouily vstupy z on-line dotaznk, kter mohli mlad lid a pracovnci s dtmi a mlde vyplovat na webovch strnkch projektu Kecejme do toho strukturovan dialog mldee, a tak vstupy ze ivch diskuz, kter byly uspodny v rmci zmnnho projektu bhem podzimu 2011.

esko-nmeck nskok

20

V rmci podzimnch diskuz probhl i pslun tematicky ladn dialog mezi mladmi echy a Nmci, a to v rmci 7. esko-nmeckho setkn mldee. Nmeck obdoba esk rady dt a mldee, tzv. Spolkov kruh mldee,

je nam projektovm mezinrodnm partnerem a 7. esko-nmeck setkn mldee bylo vbornou pleitost uspodat nad evropskmi tmaty i spolenou diskuzi. Zrove i vstupy samotnho setkn se z sti dotkly naich tmat, pedevm monost evropskho financovn dobrovolnickch aktivit mladch lid, a proto jsme je do vstup konzultace tak zahrnuli, komentoval tuto spoluprci Jan Husk, jeden z koordintor projektu Kecejme do toho. Hlavnmi hosty tvrten diskuze byl editel Odboru pro mlde Ministerstva kolstv, mldee a tlovchovy Michal Urban a pedseda esk rady dt a mldee (RDM) Ale Sedlek. Akce se dle astnilo na dvacet mladch z rznch dtskch a mldenickch organizac, Nrodnho parlamentu dt a mldee, astnci projektu a tak lid z projektov dobrovolnick skupiny, kter se dlouhodob zamuje prv na evropsk tmata. Debatu moderoval Jan Husk, kter pedstavil tematick podklady a nvrhy zodpovzen jednotlivch otzek Evropsk unie adresovanch mladm. Nad jednotlivmi body se vedla svin a konkrtn debata vech ptomnch a v zvru byli vichni s vstupy spokojeni. V tomto spolenm fru mladch a editele odboru MMT tak dostaly vstupy z konzultace zelenou ke zpracovn do tzv. Nrodn zprvy, kterou pot zaleme patinm orgnm Ev-

ropsk unie, zhodnotil pnos diskuze Jan Husk.

Myslme si, Evropo...

A jak byla hlavn tmata? Krom princip evropskho financovn dobrovolnickch aktivit se velmi obshle diskutovalo tak o souasnm nvrhu unijnho dotanho titulu pro mlad Erasmus pro vechny, kter by ml po roce 2013 nahradit vechny stvajc unijn programy zamen na mlad lidi, a to vetn programu Mlde v akci. Vzhledem k tvrdohlavmu postoji Evropsk komise k samostatnmu programu pro mlad, kter vstupy z lednov debaty jasn odsoudily, se objevila podpora nmeckho nvrhu alespo na samostatnou kapitolu pro dobrovolnick aktivity v rmci Erasmu pro vechny. Kritizovn byl ale nap. i samotn nzev zamlenho programu. Stejn tak se vstupy jasn stav pro zachovn podpory tzv. dobrovolnickch iniciativ a Evropsk dobrovoln sluby, co dnes umouje prv zmiovan program Mlde v akci. Ostatn, s nzory na plnovan program se mete seznmit sami na strnkch projektu (www.kecejmedotoho.cz), nebo ten k programu vydal spolen s eskou radou dt a mldee samostatn stanovisko.

Foto Ji Majer

K volbm u od 16 let?

Ohledn snen volebnho prva na 16 let byla vtina zastnnch, stej-

Z RDM
n jako i vtina pspvk pedelch diskuz a on-line dotaznk, spe proti, a to zejmna na celosttn rovni. Nicmn ve volbch na obecn rovni by toto opaten mohlo bt pnosn. Co se te voleb do Evropskho parlamentu, kde je tlak na snen volebn hranice zejmna ze zem zpadn Evropy a Skandinvie, je postoj mladch ech spe chladn...
Kecejme do toho strukturovan dialog mldee

Projekt Kecejme do toho strukturovan dialog mldee byl podpoen evropskm programem Mlde v akci a dotanm pspvkem Ministerstva kolstv, mldee a tlovchovy.
www.kecejmedotoho.cz

Krtce z RDM
Dne 26. 4. se v centru Prahy (msto nebylo v dob uzvrky Archy potvrzeno) uskuten 7. Kongres esk rady dt a mldee a 36. Valn shromdn RDM. RDM vyjednala v rmci projektu lensk karty a Karty mldee (EURO>26) monost pro vechna sv lensk sdruen, zskat Karty mldee EURO>26 (dle jen KM) zdarma pro sv leny (bn cena tto karty je pitom 200 K). Pro studenty (v ppad dodn potvrzen o studia) je monost zskat i studentskou verzi tto karty, kter je pak platnm potvrzenm o studiu.

Stejnou monost maj letos i astnci projektu Kecejme do toho a do budoucna se pot i s rozenm tto monosti o dal projekty RDM (nap. 72 hodin). Vce o projektu KM naleznete na: http://www.kartymladeze.czhttp://www.kartymladeze.cz V rmci pprav Bambiridy 2012 se 28. nora seli s projektovou manaerkou tto celorepublikov akce Blankou Likovou a s vedenm RDM zstupci bambiridnch mst. Na pracovn schzce obdreli nezbytn informace z centra a na opltku pedesteli sv pedstavy o tom, jak leton ronk, nmtem zamen na mezigeneran dialog, tby v regionech hodlaj pojmout. Projekt kecejme do toho Strukturovan dialog mldee m za sebou prvn rok. Na strnkch Kecejme do toho (www.kecejmedotoho.cz) v sekci Ke staen naleznou zjemci publikaci, je shrnuje prbh, spchy i slabiny, vstupy a principy, na nich je projekt postaven.
Foto Ji Majer Foto Ale Sedlek

Pracovn skupina RDM u hlavnho hygienika


V ptek 3. nora 2012 se seel hlavn hygienik R MUDr. Michael Vt se zstupci esk rady dt a mldee. Pedmtem setkn byla chystan novelizace hygienickch norem, vyhlky, podle kter se d podn zotavovacch akc.
Zstupci RDM nesouhlasili s tm, aby se zotavovac akc, kterou je poteba hlsit orgnm ochrany veejnho zdrav, znovu rozuml pobyt dvaceti a vce dt oproti souasnm ticeti. V tto vci jako i v nkterch formulanch nuancch vyhlky nalezli zstupci RDM Ale Sedlek, Petr Turek, Josef Vprachtick a Tom Novotn s hlavnm hygienikem spolenou e a zd se tedy, e norma pitvrzovat nebude. Starosta Junka vyslovil rovn obavu nad faktem, e je registr hlench tbor detailn pstupn veejnosti (napklad na strnkch Ministerstva zdravotnictv R). MUDr. Vt souhlasil s tm, e v nejbli budoucnosti budou strnky v tomto smyslu opateny filtrem, kter umon detailn identifikaci pslunch lokalit pouze hasiskmu zchrannmu sboru a hygienikm. Ale Sedlek za souhlasu vech zstupc RDM podal hlavnho hygienika o zmrazen ve poplatku za rozbor vody. Mnoh hygienick stavy roubuj cenu nemrn vysoko a vylepuj si tm svj rozpoet s vdomm, e rozbor je pro nae letn tbory nezbytnost, kterou nememe obejt. Hlavn hygienik tento argument uznal, pislbil, e se vc bude zabvat. Zajmav byl i dal nmt toti zda by pro poteby hygienick sluby mohly bt akceptovny certifikace, kter pro kolen svch len zskvaj nae spolky od ministerstva kolstv. Jinak eeno, zda by esk rada neruila za sv (vykolen!) leny i vi ministerstvu zdravotnictv prv pi podn zotavovacch akc. Tyto npady jsou vak zatm pouze ve stdiu vah.
Tom Novotn

21

Z RDM Bambirida 2012 chce pispt k propojen svta dt a tch dve narozench
Znm celorepublikov akce, podan eskou radou dt a mldee (RDM) ji potrnct, chce mj. pispt k propojen svta dt a tch dve narozench neboli senior. Bambiridu bude mon navtvit v nkterm z 19 arel situovanch do vech kraj na republiky, a to v dob od 24. do 27. kvtna.

Foto Radka Plenkov, 2011

Bambiridnmi msty jsou esk Brod, esk Budjovice, esk Tn, Cheb, Chomutov, Chrudim, Ivanice, Jihlava, Liberec, Nchod, Ostrava, Tinec, Bohumn, Plze, Praha, Rychnov n. Knnou, Vlaim, Zbeh a Zln. Hlavnm clem Bambiridy zstv i nadle tradin prezentace celoron, pravideln innosti rozmanitch dtskch organizac a spolk. Snahu o hravou a nevtravou podporu mezigeneranho dialogu a pochopen lze chpat jako pspvek RDM k debat na toto vudyptomn spoleensk tma. Ostatn, jak znmo, leton rok byl vyhlen Evropskm rokem aktivnho strnut a mezigeneran solidarity. Nastolen tma podle pedsedy esk rady dt a mldee Alee Sedlka zce souvis i s dobrovolnictvm, na jeho principu dtsk a mldenick sdruen, zasteovan RDM, programov funguj. Jak mezi seniory, tak mezi mladmi lidmi je hodn tch, kte zdarma vnuj svj voln as ve prospch druhch. A jejich vzjemnmu propojovn a rozvoji me Bambirida poskytnout docela smyslupln prostor, mn pedseda RDM. Upozornil rovn, e obce, s nimi bambiridn tby v regionech spolupracuj, jsou zizovatelem cel ady zazen urench prv seniorm. ekl bych,

22

e tyto obce monost zapojen seniorskch skupin a u sloench z jednotlivc v rznch domovech pro seniory nebo sdruench do jejich rozmanitch zjmovch uskupen jen uvtaj, podotk Ale Sedlek. Prarodie (a pochopiteln i rodie) budou mt na Bambirid monost vyrobit si spolen s dtmi njakou pknou a pitom jednoduchou hraku napklad tradin kaenu z devnch odezk. Organiztoi akce pitom potaj i s pozdj drabou takto zhotovench hraek, nsledn osvojench znmmi osobnostmi a s darovnm zskanch prostedk na dobroinn ely, kter by poslouily prv seniorm. Podle projektov manaerky Blanky Likov budou trnct ronk Bambiridy provzet i dv celosttn soute. Prvn je fotografick a voln navazuje na spn losk debut, pipraven ve spoluprci s dtskm serverem Alk. cz a se serverem Raje.net. Podstatou druh soute, nazvan

Kouzlo starch as, je sbrn pamtnickch pbh. S mylenkou soute a jejmi pravidly oslovme jednak uitele a vedouc dtskch oddl, druin a klub, a jednak samotn dti. Vherci se budou moci tit na zajmav zitkov ceny, nastnila Blanka Likov. Podrobnosti o ppravch a prbhu Bambiridy 2012 se lze dovdat z projektovho webu www.bambiriada.cz, optovn sputnho ke dni 22. nora.
Tiskov zprva RDM

Anketa Co myslte, kdy je lovk skuten dospl?

Dana Moree

Sociln pedagoka, antropoloka, lektorka. Psob na Fakult humanitnch studi UK. Domnvm se, e existuj ti zkladn znaky dosplosti, a toti: 1) lovk doke pevzt plnou zodpovdnost za svj ivot. To me znt banln, mn banln to u ale je, kdy lovk takovou zodpovdnost zane realizovat. Znamen to toti, e u nehled vinka, kdy se nco nepoda, ale doke se za vc postavit a napravit ji. Neek, a pro nj nkdo nco udl, ale doke se o sebe postarat. Pebr zodpovdnost za sv vztahy i prci, dr zkrtka sm sebe pevn ve svch rukou a je ochotn a schopn pracovat na tom, aby se neustle zlepoval, pracoval na sob jako na lovku, na svm lidstv. 2) Laskavost a lska. Zodpovdnost za sebe se me skuten naplnit a v okamiku, kdy se lovk doke laskav a lskypln vztahovat k druhm lidem. Co neznamen ochotu nechat na sob dv tpat. Laskavost znamen, e vechno se d ct takovm zpsobem, aby druh nebyl ponen, ale aby pi kadm rozhovoru, kontaktu mohlo dojt ke skutenmu setkn dvou lidskch bytost. Vytvet prostor pro takovto setkn je mon jen s lskou. 3) Pe o druh. Na svt nejsme natst sami. m vce se rozvjme my sami a m vce nm le na srdci rozvoj lid v naem okol, tm vt je pravdpodobnost, e na svt po ns zstane

Juan Braun

esko-argentinsk dobrodruh, cestovatel a aman, publicista, vysokokolsk pedagog Dospl... To nezle na vku. Alexandru Velikmu bylo dvacet let, a u byl velk dospl, vldl skoro celmu svtu. Evit Pernov bylo dvacet a vldla v Argentin co nen vbec jednoduch, protoe je to zem machos... I j jsem dospl, ale jsem taky dt: myslm, e je ndhern putovat cel ivot s tm malm dttem, kter mme vichni nkde uvnit, a nenechat ho tam v sob zemt. Pomh nm, abychom mli dobr vztah k mladm; proto mohu tak bez problm uit teba na univerzit nebo na zkladn kole... Dospl. Nkte lid to vezmou vn... a strnou rychle. Maj mlad tlo mon ale star mylenky. Dnes ijeme ve svt, kter se rychle mn. A pokud zstane mlad nae mysl, meme se lpe adaptovat na svt, kter ns bude stle pekvapovat. Realita v Indii, v Africe, v Latinsk Ame-

Ondej ern

editel Nrodnho divadla Asi ticet let si kladu otzku, jestli u jsem skuten dospl a te se mi bl padestka a spolu s n i pocit, e u jsem skuten dospl Dosplost pichz zdnliv v okamiku, kdy teba mte dti, pebrte odpovdnost, mte prci, svoji profesi a tak dle ale to jet nemus nutn bti jednoznan rysy dosplosti. Dosplm se stanete v okamiku, kdy si definitivn a se v vnost uvdomte, e za sv iny a svj ivot odpovdte jen a jen Vy sm.

Sthnte si Archu pomoc QR kdu

ernobl tverec na str. 2 je tzv. QR kd, pouvan k peten zakdovanch informac mobilem s fotoapartem a pslunm softwarem pro operan systm (Android, Windows mobile a phone, Java, Symbian, IPhone OS). Cel slo Archy si lze sthnout ve formtu PDF prv pomoc QR kdu. Obsahuje adresu strnky i aktuln slo zpravodaje. Vce o QR kdech a bezplatn aplikaci pro v mobil: http://smobil.cz/cz/qr-kody

Foto archiv Dany Moree, Radka Plenkov a Ji Majer

nco dobrho. Teprve lovk, kter doke reflektovat dsledky svho jednn pro druh lidi, je dle mho nzoru skuten dospl. A jet nco na zvren odlehen. Je jasn, e mistrovstv v tchto tech disciplnch vyaduje celoivotn nasazen a trnink. Okamikem, kdy si uvdomme jejich existenci, se vak otevrme dosplmu zpsobu existence.

rice vypad tak, e polovin lid tam je patnct let a mn. My dospl si k nim musme nalzt cestu; pokud ne, dlme velkou chybu. Souasnou arabskou jarn revoluci nebo wallstreet-revoluci dlaj jenom mlad lid... Momentln jsem obleen jako mlad. Ped chvl jsem v Muzeu Franze Kafky pedval Cenu Franze Kafky nskmu spisovateli, jako dospl. Za chvilku mm schzku s mladou enou svou souasnou milenkou, kter je dvacet let. V noci spm jako dospl lovk. A v tom je to tajemstv: bt oboj mlad i dospl ivot se tak vychutn mnohem vc. Je ale jedna varianta penze a kefty a na tu je, myslm, nutn bt dospl. Pro? Protoe mlad nepoaduj zabezpeen ivot, ale star dospl ano, nebo oni se boj o budoucnost. Pro mlad je budoucnost te, dneska.

23

Fotogalerie Archy

Foto Jan Hrn World Scout Jamboree ve vdsku (nahoe) a Tereza Basaov z vmny mldee do Izraele (dole)