Anda di halaman 1dari 24

f

o
t
o

K
a
t
e

i
n
a

e
j
t
k
o
v

slo 5/2014
Zpravodaj o vchov a vyuit volnho asu dt a mldee
Nae tma: Na tboe i jinde
Sametky
Pedstavujeme: Bobkov z. s.
14. dalajlma poehnal Brontosaurm
ARCHA
ARCHA
Na tboe (i jinde)
Kad snad zail ty prvn chvle, kdy se
cel osazenstvo tbora setk uprosted
tboit a hlavn vedouc pivt vech-
ny astnky. Chvle, kter jsou naplnny
oekvnm a zvdavost z nadchzejcho
programu.
Kad tbor m svoji atmosfru, sv zvyky
a rituly
Na jednom tboe vztyuj sttn vlajku,
na druhm zatnaj sekyru prce, na te-
tm dr non hldky nebo tak rno bo-
duj klid stan.
Tbory mohou mt spolenou adu zvyk,
ale tborov hra je jen jedna. Kad klub
i oddl hraje svoji vlastn. Vytv ji zpra-
vidla kolektv vedoucch a svmi npady
z nich dlaj vdy originln zleitost. Jako
len oddlu si pamatuji vechny tborov
hry, kter jsem si jako dt zahrl. Ve skni
mm uloen indinsk kroj, jeliko je mi
lto jej vyhodit, i kdy jsem ho ml na sob
naposledy v roce devadest ti. Pipom-
n mi atmosfru tbora a spolen zitky
s kamardy
I kdy u jako astnk na tbory nejezdm,
tak rd navtvuji kamardy na jejich t-
borech a nechvm se inspirovat jejich
celotborovmi hrami. Z nstnek, ums-
tnch v tborovch jdelnch, poznvm
star znm bodovn a jdelnky i rozpi-
sy nonch hldek. Jako len esk tbor-
nick unie (TU) vdm na nstnkch je-
den spolen prvek, nai spolenou vlajku
nai symboliku. Kruh (pedstavujc mod-
rou oblohu) z nho vystupuj bizon rohy
(symbol duchovn a fyzick sly) a psmeno
U jako symbol naeho spoleenstv spo-
leenstv kamard, kte jezd do les za
spolenmi zitky.
Rd zjiuji, e na vech tborech se st-
le objevuj zkladn prvky tbornickch
dovednost. A se ji jedn o uzlovn,
poznvn bylinek a strom nebo teba
o ppravu zvrenho ohn. Kad orga-
nizace vzdlv sv leny po svm a kad
len je na sv znalost a dovednost pat-
in hrd.
Napklad v esk tbornick unii hraje
dleitou roli ve vzdlvn tbornk T-
bornick kola. Tak letos se tam setkala
parta astnk, hlavn npln (chcete-li
zamenm i tborovou hrou) bylo jako
obvykle peit. V prbhu akce si ast-
nci tak pedvali zkuenost ze svch t-
bor a jinch obdobnch akc a tak doufej-
me, e v ptch letech se objev v dalch
tbornickch klubech zase o nco vype-
enj tborov hry, kter astnky t-
bor pjemn pekvap a pot.
S modrou oblohou
Ji Zateplek, mstonelnk TU
F
o
t
o

T
U
vodnk
Zpravodaj
RDM o vchov
a vyuit volnho
asu dt
a mldee
Registrace
Ministerstvem
kultury: MK R 8135
Tematck skupina 13/A8,
ISSN 1212 5016
Podvn novinovch zsilek
povoleno eskou potou, s.p.,
odtpn zvod Peprava,
.j. 1259 / 99
zedne29.3.1999
Redakce:
Ji Majer vedoucredaktor
Adresa redakce:
esk rada dt a mldee,
Senovn nmst 977/24,
110 00 Praha 1
tel.: 211 222 870
e-mail: archa@crdm.cz
IO: 68379439
Sazba a lito
Michala K. Rocmanov,
akad. mal.
Tiskne REFOS, Praha
Fotografe z archivu RDM
ajejch lenskch sdruen.
Toto slo vylo
v jnu 2014.
Foto na ttuln stran
Kateina ejtkov
Zpravodaj Archa je nekomern
tskovinou, kter nen urena
kprodeji.
Podrobn informace
kezpravodaji Archa lze nalzt
na internetov adrese
archa.crdm.cz
2
3
Nae tma
F
o
t
o

M
i
c
h
a
l
a

K
.

R
o
c
m
a
n
o
v

Na mezinrodn skautskou akci CEJ 2014 se zatkem srpna sjelo pes


700 mladch lid z esk republiky, Slovenska, Polska, Maarska, ale tak
Taiwanu, Ukrajiny, Gruzie, Holandska a dalch zem.
12. Central European Jamboree 2014 v Doksech
Maart skaut se s jejich trikolrovm malovnm a barevnmi kandami
nedali pehldnout.
Change, change, vmna nivek, odznk a tk je dloholetou
skautskou tradic kdekoliv na svt.
Uvzat turbnek na tek nen tak jednoduch,
jak to na obrzku vypad...
Holanan pipravili disciplnu pro odvn
pekonat tah siln gumy a dostat se co nejdl...
Peen tstovch had na ohni je oblbenou in-
nost skaut z rznch zem.
Kad podobn setkn je rjem skautskch sbratel ehokoliv se skaut-
skmi symboly, teba zpalek.
Jamboree probhalo od nedle 3. do soboty 9. srpna 2014
v arelu Poslova mlna u Doks. Poadatelem byl Junk
svaz skaut a skautek R.
Motem setkn bylo Prepared for the future pipraveni
na budoucnost. astnci se zamili na rozvoj nejrznjch
dovednost, ale tak na sdlen mezinrodnch zkuenost
a tradinch innost a dovednost.
Poprv se takov setkn konalo v r.1931 v Praze pod n-
zvem Tbory slovanskch skaut. Tradice byla obnovena
a v roce 1997, kdy se konalo setkn s nzvem Fnix opt
v Praze. V organizaci dalch se stdaj Slovensko, Polsko,
Maarsko a esk republika. CEJ Doksy tedy bylo dvanct
takov setkn.
Michala K. Rocmanov, Junk
F
o
t
o

P
a
v
e
l

e
z


a

J
a
n

B
e
j

e
k
Leton tboen na Kosm potoce bylo
jedinen. Kad, kdo pijel alespo
na jeden den druhho tdne, zaslechl
mluvu z jinch zem. Konalo se zde sed-
m Mezinrodn setkn woodcrafe-
r, na kter dorazili kamardi z Anglie,
Ameriky, Kanady, Polska, Slovenska,
Nmecka a Izraele. Setkn jsme spojili
s nam tborem, abychom vem mohli
ukzat, jak ijeme a jak si uvme po-
byt v prod.
I pes kulturn i vkov rozdly jsme
si to nramn uili, a to dky naden,
kter z kadho ielo. Pokud by smv
a ochota pomoci druhmu bylo to je-
din, co si do svch zem kad odvezl,
tak meme bt astni.
Z nepebern studnice zitk tu pipo-
menu ten nejzsadnj, seznmen se
s vnukou E. T. Setona, Juli A. Seton. Je
to bjen ensk, na kter bylo vidt,
jak je rda, e pokraujeme v mylen-
kch jejho ddeka, a jak se nm to
sna oplatt alespo povdnm o Seto-
nov domu (Seton Castle) i nvtv
E. T. Setona v eskoslovensku z pohle-
du jej babiky. Lize vnovala Setonovu
osobn pee (viz foto). Dle jejch slov
velmi siln uvauje o znovuobjeven
podobnch aktvit v jejm okol.
Nkolik statstckch zjitn: na tbor
pijelo 330 astnk z ech a Moravy,
20 z velk Britnie, 15 z Izraele, 4 ze
vdska, 2 z USA a 1 ze Slovenska. Na
loukch bylo postaveno celkem 48 tp,
13 eltr, 7 zubk, 4 wigwamy, 3 jeh-
lany, ko Anpao a Det, Rogalo Velk
rodiny a pr pstech a kuchyn.
Chtl bych jet jednou podkovat
vem za ast. A za shovvavost, za pi-
spn do programu, za snahu o navz-
n novch vztah.
Vm, e toto setkn ns nabilo ener-
gi na dal ti roky, kdy se setkn pe-
sune tradin do Anglie.
Blue sky!
Tom Sadlek Chlup
LLM
Nae tma
4
Po tech zimch se opt rozeznly bubny a po cel Zemi
svolvaly k sedmmu Mezinrodnmu setkvn woodcrafter....
Letn tboen na Kosm potoce 2014
Slovnek:
woodcraf: vchovn hnut, zaloen E. T. Setonem na potku 20. stolet v USA; na zkladech woodcrafu vznik pozdji skautng
i dal smry vchovy a vzdlvn dt a mldee; lesn moudrost
Seton: E. T. Seton, mal, spisovatel, prodovdec, nar. 1860 ve Skotsku, zemel 1946 v Novm Mexiku USA (z jeho dla nap. Kniha
lesn moudrost, Dva divoi, Rolf Zlesk, Svitek bezov kry, povdky o zvatech apod.); zakladatel woodcraferskho hnut
Liga lesn moudrost: LLM, lensk spolek RDM
kmen: organizan jednotka s prvn subjektvitou v Lize lesn moudrost
Walden: kmen Ligy lesn moudrost z Prahy 6, zaloen v roce 1990, orientovan na kulturu severoamerickch indin, pojmenovan
po kultovnm dle H.D. Thoreaua Walden, ili ivot v lesch
tp: kuelovit stan severoamerickch indin
Tokhatamani: Jan Bejek Tokhatamani, ohnivec (strce nematerilnch tradic v LLM), zstupce editele Z Tuchlovice
Machimia: Pavel ech, mal, ilustrtor dtskch knih, dritel ocenn Magnesia Litera
Dance Lodge: tanen arna, snmovit uprosted tbora; stan o prmru 16 metr, kter pojme a 250 lid, uprosted me hoet
ohe
Nanao Sakaki : japonsk bsnk a poutnk, souputnk americkch beatnik
F
o
t
o

T
o
m


K
o
u
b
e
k
,

A
l
i
c
e

L
e
h
k



a

P
a
v
e
l

e
z

Nae tma
Ndhern den
Rno jsem vstal,
pinesl vodu ze studnky,
natpal dv,
popovdal se sousedem,
slunce zapad.
Nanao Sakaki
Dlouho jsem pemlela, m bych mla
vlastn zat. A dolo mi, e takhle pe-
mlm u nejm tyi dny, a jet jsem
nenapsala ani rku A tak zanm
tmhle textem, kter byl napsn na
malm paprku uvnit waldensk kadi-
budky, spolu s pr dalmi. Kdo jste tak
zavtal, urit ho znte dokonale vy-
sthuje leton tboen. Tedy, alespo
z mho pohledu.
as tam letl pln jinm tempem ne
normln, vychzelo slunko a najed-
nou u se zase zpvala veern pse,
a takhle pod dokola. Ale kad ten den
byl nm jedinen, kad jin a vech-
ny krsn, jen utekly moc rychle.
Leton tboen bylo v neobvyklm ter-
mnu. Msto prvnch trnct dn v er-
venci to byl pelom ervence a srpna,
kvli nvtv naich skautskch a wo-
odcraferskch ptel z cizch zem.
Nelnkem tbora byl Tibor a Kosmi
bojovnky (strci tborovho podku)
Bee a Kuba.
Prvn tden probhal v ppravch na
pjezd host, druh tden by mohl vy-
prvt o zitcch s nvtvnky. Kad
den, po cel tboen se konaly rzn
aktvity, do kterch se mohl kad za-
pojit. Kad den zanal jgou, kolem
kter jsem se pravideln inula k vod
s kartkem na zuby.
Ve druhm tdnu byl tm vechen
program dokonce dvojjazyn. Probhl
klasick vodn golf, horsk golf, zvody
lodiek pro dt i dospl, turnaj v rin-
gu, vyezvn lic, vyrbn nkrnk
ze deva, aukro, sout v rozdlv-
n ohn tenm dev a kesn, sout
o nejlep indinsk a woodcrafersk
vrobek, powwow a spousta dalho.
V polovin tboen byl velik snm (jak
ekl Tokhatamani a troufm si tvrdit, e
popravd nejvt, co kdy Liga zaila),
na nm bylo Lize pedno Setonovo
peetdlo. V druhm tdnu tboe-
n ns tak navtvila Toulav kamera
a novini z regionlnho denku, take
jsme zase o nco znmj :-)
Po celou dobu tboen byl v Dance
Lodge vyven plakt nabdajc k n-
vtv Kenyho lazebnictv, kter bylo
velmi oblben a hojn navtvovan.
Krom plaktu tu byl i Machimiv
provzek, na kterm se kad den ob-
jevil nov Machimiv komiks. Zkrtka,
o program nebyla nouze.
Tm bych to tak vechno shrnula a te
zase pemlm, jak tenhle lnek ukon-
it. Snad jen dalm krtkm textem
z waldensk kadibudky, kter souvis
s detvmi kosckmi dny.
Pr, na cest jsou neci. Jdu opatrn,
oni tak.
Kateina Bejkov Kaka
LLM
5
26. 7. - 8. 8. 2014
F
o
t
o

T
O
M

S

v
y
vodem mohu prozradit, e vechny akce
provzelo naden dt, vedoucch i rodi-
.
Co se te velkho tbora, Svy si po-
prv vypjily celotborovou hru, kterou
napsal nkdo jin ne ony. Celotborov-
ku, kterou dle naeho pozorovn hrla
u pomrn dlouh ada tbornk: Ho-
lubinky. Snaili jsme se vak vybudovat
Holubinky vlastn a originln, co se nm
(doufm) povedlo.
Od lta 2007 tbome na vlastnm tbo-
it v krsnm prosted esk Kanady
nedaleko rybnka Osika. Letos se prom-
nilo v podivnsk msteko Holubinky. Na
houbaskou sezonu v Holubinkch jsme
se pipravovali cel pololet na schz-
kch i vkendovkch. Dt tedy tuily, e
je ek nco neobvyklho, pesto se nm
je dailo kadm dnem zas a znovu pe-
kvapovat. Jako vedouc jsme se ponoili
do pprav skuten intenzivn a poctv,
co znamenalo, e jsme ped tborem
vyrobili asi 180 originlnch hub, z nich
jsme vtinu nafotli a spolu s popisky za-
adili do velkho Atlasu hub, kter stl po
cel tbor nedaleko houbovch zahrdek
naich rodinek.
Vedle pevzatch houbosbraskch dis-
cipln jsme zaadili spoustu aktvit vlast-
nch: bhem Dne pozptku se zanalo
vee a vyhlaovnm vsledk her, kter
teprve nsledovaly, a konilo se rozcvi-
kou a rannm itnm zub. Jindy jsme
v rmci hry Probu labu! zachraovali
spc labu obch rozmr ze zajet kolo-
nie praivek, kter se rozila po rybnce
Kemeni Osice. Setkali jsme se i se stra-
livou nemoc hub Houbomorem, kter se
nm podailo pemoci a po dvou dnech
pi non bojovce.
Dt byly odmovny holubinkovskou
mnou babkami, kter pak mohly o po-
ledku utrcet v HouBaru, kde jim nej-
prve starostka mchala rzn lahodn
npoje. Brzy se vak nali ochotn bri-
gdnci, kte HouBar provozovali poct-
v sami. V horkch dnech, jak vldly po
vtinu tbora, se to ukzalo jako dobr
zpsob, jak do dt dostat dostaten
mnostv tekutn. Prot vedru jsme bojo-
vali i v rmci velk vodn bitvy uprosted
tboit nebo pobytem v rybnku. Ped
nonm chladem ns zase zachraovaly
dlouh tborky s kytarou a zpvem psn
nejen o houbch.
Ke konci tbora zaalo hub pibvat, obje-
vovaly se i v noci, take hldky nachzely
rzn nov druhy, a posledn den tbora
pi Houbobran bhali po Holubinkch
naden oban a nosili si do svch zahr-
dek pln nrue novch hub.
Zavali jsme ale i krun chvle. V druh
plce prvnho tdne se tboitm pro-
hnala nepjemn angna, kter na dva
dny skolila horekami tm polovinu t-
bora. Natst jsme to nakonec ve zdrav
peili, ale rozhodn doufm, e jsme si
marodn na tboe vybrali na nkolik let
dopedu!
Mezi nae tradin zvyky, kter bych s klid-
nm svdomm doporuila i ostatnm od-
dlm, pat kadoveern koleko, kdy
vichni astnci zavzpomnaj na cel
den a sdlej s ostatnmi, co se jim lbilo
nejvce. Nejsilnj bylo toto vzpomnn
bhem poslednho dne tbora u zvre-
nho ohn hodnotl se tot cel tbor.
Vichni tbornci si pochvalovali cel dva
tdny pln pohody a srandy. Nejvce mne
potilo, e se kad zmnil i o tom, e si
uvdomuje, jak se tu kadoron schz
skvl parta, ve kter se ct dobe. T-
ko se ta atmosfra d popsat nkomu,
kdo s nmi na tboe nebyl. Zkuste si ale
pedstavit, e na krtkou dobu mete
vstoupit do jinho svta. Do svta, kde se
maj vichni lidi navzjem rdi. Do svta,
kde nemte dvod se s nkm hdat a ni-
kdo vm nedv nesmysln nepjemn
rozkazy. Do svta, kde se str rozdl mezi
dosplmi a dtmi, protoe mezi kamar-
dy nezle na tom, jestli je vm zrovna
deset nebo ptadvacet. Do svta, kde je
vm prost celou dobu dobe.
Takhle dobe jsme se tedy mli v Holu-
binkch.
Kdy jsme se na zvr tbora s dtmi lou-
ili, nkter plakaly. To proto, e nechtly
konit. Vechna nae Sv drobotna se
u tedy kon na konec przdnin, a zase
v z zanou schzky.
Jarka Bednov
TOM Svy, Praha 8
Nae tma
6
Sv dobrodrustv o przdninch
Leton lto bylo pro n oddl hodn akn: krom tradinho
dvoutdennho tbora pod stany v ervenci jsme uspodali v srpnu
i dva pmstsk tbory pro nae mlad leny.
F
o
t
o

z

a
r
c
h
i
v
u

M
O
P
Po tboe
Do Srbska vyjeli dobrovolnci z R pomhat
s nsledky zplav
Tak tu sedm uprosted klubovny na slo-
enm hangru a je tu nezvykl tcho
u jsem zapomnla, co to je. Prv jsem
pedala posledn dt a leton tbor de-
fnitvn skonil. Teda samozejm jet
zbv ukonit ho etn
Dt si to uily a hlavn: vechny peily
a do konce, teda alespo do konce tbo-
ra, protoe dnes jsem ti dt pedvala
s mrnou teplotou (fnle bylo strhujc
a poas tak nic moc).
Zase jsme se vichni nco nauili. Men-
dt snad konen pochopily, e a se
sna, jak chtj, dva opalovac krmy jim
such ponoky nenahrad a navc se dost
pronesou, kdy je maj thnout na zdech
s vcmi na pespn pod irkem cel
den. A kdy si navc zapomenou pibalit
vodu, ze je zl
Star dt se zase nauily, e kukuin-
mu poli je lep se vyhnout, i kdy se ces-
ta zd bt krat... Vyslali jsme je samotn
jen s instruktory dohonit Mirka, kter jim
rzn nechval po cest zaifrovan zpr-
vy, kam jde a kde na n ek dal zprva
obvykle njak kostel ve mst, kta,
rozcestnk, take vlastn nevdli, kam
jdou a kolik je toho jet ek, a cestu si
museli najt sami podle mapy. A na map
to vypadalo jen mal kousek.
Instruktoi zase zjistli, e nst desetlitro-
v kanystr pln vody v batohu je sice ob-
tav, ale po 20km zan jt o ivot, navc,
kdy jet zvolili cestu epkovm polem.
A konen j jsem se nauila, e nkter
vchovn metody jsou sice stle inn,
ale nesm se jimi ztrestat lovk sm.
Kdy se ve ztrtch objevil ten sam
eus u po pt a navc s verej zaschlou
boloskou, vzpomnla jsem si na jedin
trest, kter na mne kdy fungoval vzala
jsem eus a v nvalu emoc ho vihla do
kopiv. Jene potom jsem hodinu trnula
hrzou, jestli ho dt najde, nebo budu
muset vysvtlovat rodim, pro se jejich
milek vrtl bez eusu. Po nkolika
minutch u si nikdo vetn mne nepa-
matoval, kam eus spadl, a navc v mst
dopadu zrov-
na tee po-
tok Natst
se eus nael
a je fakt, e
od t doby se ve ztrtch nic od tohoto
dtte neobjevilo
Kad se nco novho nauil, nco no-
vho objevil, poznal sebe z jin strnky
Take mohu prohlsit, e tbor splnil vy-
tyen cle. V klubovn nm navc pibyla
Karkulinka tl, Teplouek rov a Kivo-
hubka zelen.
Martna Mareov
Mlad ochrnci prody
www.emop.cz
Zplavy z kvtna 2014 patily k nejvtm
povodnm na zem bval Jugoslvie.
Neziskov organizace vyslaly dobrovol-
nky, kte bhem srpna a z v Srbsku
pomli s npravou kod.
Byly to nejniivj zplavy na zem Chor-
vatska, Bosny a Hercegoviny a Srbska od
konce 19. stolet. Povodn si vydaly cel-
kem 44 obt, rzn posteno bylo pes
dva miliony lid. Ti vichni jsou odkzni
na pomoc vld, armdy a dobrovolnk.
Prvn dobrovolnci z R u na pomoc vy-
jeli, ale jsou poteba dal.
Do projektu obnovy se zapojilo vce ne
23 neziskovch organizac. V esk re-
publice ho podpoila organizace INEX-
SDA (sdruen dobrovolnch aktvit). Od
10. ervence jsme nabrali dobrovolnky
pro pomoc v postench oblastech. INEX
podpoil mstn partnerskou organizaci
Young Researchers of Serbia Voluntary
Service of Serbia koordinac a vbrem
dobrovolnk zde v echch, k za or-
ganizaci INEX-SDA jej editelka Dagmar
Fouskov.
Nejvce je stle ponien infrastruktura,
koryta ek a domy mstnch obyvatel. Po-
moc dobrovolnk v rmci tzv. workcam-
p je vyuvna pevn pi rekonstrukci
veejnch mst, park a beh potok.
Chystaj se tak kulturn a sociln zam-
en workcampy, kter maj vnst do i-
vota mstnm lidem tak nco jinho, ne
jen mylenky na pohromu, co je posthla.
V oblastech, kter nebyly zasaeny po-
vodnmi, probhly nap. tbory pro dt
ze zaplavench zem, vypotv koor-
dintorka sdruen INEX Jana Koasov.
Workcampy jsou nejastj formt dob-
rovolnickho projektu, jde o dvou a t-
tdenn projekty, kde se sjd obvykle
mezinrodn skupinka 5 a 20 lid, t pak
spolen pracuj a ij. Ubytovn a strava
je zajitna na mst, nkdy (jako v ppa-
d Srbska), za podprn pspvek mstn
organizaci (YRS).
INEX-SDA je nevldn neziskov orga-
nizace psobc od roku 1991 v oblast
mezinrodnho dobrovolnictv a mezikul-
turnho vzdlvn. Zprostedkovv dob-
rovolnick projekty po celm svt (vce
ne 70 zem) a pro zahranin zjemce
organizuje podobn pobyty u ns.
Ron vyle do svta na krtkodob i
dlouhodob projekty tm 800 dobro-
volnk a pro 400 zahraninch organizuje
s loklnmi partnery dobrovolnick pro-
jekty v R.
Tiskov zprva INEX-SDA
Nae tma
7
N pobyt zan vletem do hor, kter
se ty nad Hejnicemi. Po zdoln vce
ne sedmi kilometr se ocitme ve
vce 800 metr nad moem, na hoe
Oenk. Tam se na jedn ze skalnch
vyvenin setkme se zvltn tajem-
nou postavou, od hlavy k pat pokres-
lenou ernou hlinkou, zdobenou rz-
nmi kvty i kostmi zvat. Neunikne
nm straideln srn hlava a krli
lebky na velk devn holi. Pedsta-
v se nm jako aman kmene Yaqui
a ji zhy se dozvdme o ztracench
listech z jeho kouzeln knihy, kter
amanv uednk chtl vyut k tomu,
aby ovldl temn sly. Ty vak nakonec
ovldly jeho a uednk byl promnn
v netopra.
Mme dost odvahy a sil, abychom lis-
ty nali a vrtli zptky do knihy, kam
pat?
Dal dny ubhaj jak voda a listy se po-
malu vr do knihy. Nkter nachzme
na tajemnch stezkch, ktermi mo-
hou projt jen t nejodvnj. Dal
nm pedvaj postavy ty ivl, kter
ns provzej jednotlivmi dny a skrze
n nm aman pedv svou moudrost
a znalost prody. Mme monost pro-
zkoumat a ble se seznmit se zem,
ohnm, vodou i vzduchem. Postupn
se tak ume nejen rozumt prod,
ale tak bt ohledupln k druhmu,
naslouchat mu, vzjemn spolupraco-
vat a tak pekonvat sebe sama, roz-
vjet svoje praktck schopnost a do-
vednost.
Programy zem byly zameny pede-
vm na smyslov vnmn svta, vodn
zkouky pak na spoluprci a vzjem-
nou pomoc. Ohe otestoval odvahu
a statenost vech dt skrze non
stezku lesem, vtr nabdl mnoho tvoi-
vch program, pi kterch jsme vyui-
li dech i barvy.
Spolen jsme tak strvili sedm dn
plnch tvoen a malovn, sochn
z ytongu, divadelnch scnek, vle-
t i relaxac. Zahrli si spolen prot
mstnm fotbal, byli se koupat, usku-
tenili nkolik vodnch bitev.
Pot, co se nm podailo zskat zptky
vechny listy kouzeln knihy, astnili
jsme se spolen se amanem zv-
renho ritulu odchzen do vnch
lovi, kter jet dlouho bude znt
v naich vzpomnkch.
Letn dm pracuje od roku 1997 s dt-
mi a mladmi lidmi, kte vyrstaj
v dtskch domovech. Sociln-tera-
peutck pobyty podme v prbhu
celho roku s clem rozvjet u dt tvo-
ivost, pracovat na jejich sebepijet
a pozitvnm sebehodnocen, rozvjet
jejich socilnch schopnost i praktck
dovednost. Pi tvorb program vy-
uvme technik expresivnch terapi
artetarepie, muzikoterapie i prce
s tlem.
Za podporu dkujeme Nadaci Tere-
zy Maxov dtem, sbrce Pomozte
dtem, organizovan eskou televiz
a Nadac rozvoje obansk spolenos-
t, MPSV R, Magistrtu hl. m. Prahy
a tak MMT, z jeho grantu jsou f-
nancovny volnoasov aktvity.
Andrea Blahovcov
F
o
t
o

L
e
t
n

m

z
.

.
Nae tma
8
Letn dobrodrustv se amanem Yaqui
aneb Jak jsme zachrnili kouzelnou knihu
Tet ervencov tden. Jizersk hory. Chalupa Piktych. Dvanct
dt z dtskho domova v Klnovicch. Jeden pomocnk z Psku.
est pracovnk a dobrovolnk Letnho domu.
Leton celotborovou motvac bylo
obdob pravku, take n pokik
Huta, huta na mamuta byl velmi
vstn. Pi pjezdu na tbor ns pi-
vtala matka rodu Karakaj, spolen
s kouzelnkem, zakvaem a prem
koz. Karakaj ns podala o pomoc
pi hledn jejho prvorozenho syna
Teska, kter odeel k posvtnmu
totemu a dosud se nevrtl. Byli jsme
rozdlen do est tlup (Gepardi, Soko-
li, Medvdi, Vydry, Vlci a Liky); v ele
kad tlupy stla matka.
Kad den jsme dostvali do jeskyn
dopis a v nm kol od Teska, kter
ns neustle dal o pomoc. Vechny
koly ns bavily, nkter z nich jsme
jet nikdy nedlali a na tboe jsme
si je mohli zkusit pln poprv. Nap-
klad jsme mli za kol nacviit rituln
tanec, vymyslet psniku Slunci, vymo-
delovat Vstonickou Venui z keramic-
k hlny, nakreslit jeskynn malbu nebo
teba vyrobit pravk zbran z prod-
nho materilu. K nezapomenutelnm
zitkm pat tak veern tborov
posezen, pi kterch jsme zpvali, po-
vdali si a hrli rzn hry.
Na zvr kadho veera jsme se vdy
tili na ten z knihy Lovci mamut.
V na fantazii ovaly pbhy hrdin
torchova romnu. Zajmav byl pro
ns tak tborov vlet, kter ten-
tokrt smoval do tramberka, kde
jsme navtvili muzeum Zdeka Buria-
na a znmou jeskyni ipka. Dozvdli
jsme se spoustu novch informac o i-
vot pravkch lovc mamut.
Krom tchto skvlch zitk jsme
navzali ptelstv i s tuctem mladch
lid z Hongkongu, kte na na tboro-
v louce strvili krsn tyi dny v rm-
ci programu DofE. Jejich nejvtm z-
itkem byla monost pobytu v prod;
obdivovali nae lesy, krajinu, non
oblohu, historick pamtky a tradice.
Tak my jsme se od nich dozvdli
spoustu zajmavho o zemi jejich p-
vodu. Nai nov kamardi si pro ns
pipravili prezentaci a tak ns nauili
nkolik kaligrafckch znak, sezn-
mili jsme se s jejich hrami, psnikami
a tak jsme ochutnali rzn pokrmy
a dobroty. Mimo hongkongskch p-
tel ns na tbor pijeli navtvit i mla-
d lid z rznch jinch kout svta:
z Itlie, ze panlska, z Nizozemska,
z Ruska, z Belgie Tito mlad lid byli
astnci Holeovskho workcampu.
Tborovch zitk byla spousta, i pe-
sto, e poas nebylo ideln. Nm to
nevadilo, vdy sout ve sbrn de-
ov vody je pece taky super zitek.
Tborov dny rychle ubhaly. Ve tvrtek
ns pijeli povzbudit a podvat se na
ns nai rodie a kamardi, pedved-
li jsme jim program a ve co jsme se
na tboe nauili. A nebylo toho mlo!
Nakonec piel posledn tborov den,
kter bv velmi smutn, ale tak n-
ron. ekala ns cesta za Teskem,
na ni se mohli vydat pouze opravdov
mui a eny. Abychom jsme se jimi sta-
li, museli jsme v prbhu tbora splnit
sedm discipln, napklad pedvst ta-
nec a skek, barven ltek, lov medv-
da, vrobu p, loven drobn zve
koly to nebyly lehk, ale nakonec se
to skoro vem podailo, take cesta
za Teskem mohla zat. Cesta zaala
a po setmn, byla lemovna svtl-
ky a byla velmi dobrodrun. Vichni
jsme mli velikou radost, kdy jsme
hluboko v lese unavenho, ale ivho
Teska spatili. Tesk nm podkoval
za svoji zchranu, pedal nm amule-
ty a odeel s nmi do vesnice, kde se
uskutenila ohov slavnost na jeho
poest.
Dkujeme vem, kte pro ns leton
tbor pipravili. Podkovn si zaslou
vichni vedouc, kuchaky i ostatn pra-
covnci tbora za skvlch 14 dn. Na
tboe jsme proili nezapomenutel-
n chvle, spoustu dobrodrustv, ale
tak jsme navzali nov kamardstv.
Vme, e budou trvat i nadle nejen
bhem przdnin, ale tak v prbhu
kolnho roku. Tme se na potboro-
v setkn a tak na n tbor v roce
2015.
Za astnky tbora
Kja a Vala, PS M. Oadlka Holeov
F
o
t
o

P
i
o
n

r

H
o
l
e

o
v
Nae tma
9
Pioni z Holeova se na tboe vrtili zpt do
pravku
Opt po roce oila louka pod hotelem Zub v Podhradn Lhot
dtmi. Od roku 1987 se sem pravideln vrac lenov PS Mirko
Oadlka, aby zde proili svj trnctidenn tbor.
10
Nae tma
Prostorn multfunkn osobn dodvka
Dacia Dokker te bude dky nim (i agen-
tue Kompakt spol. s r.o., je se ujala
strnky organizan) slouit potebm
spolku, kter se programov vnuje jak
zdravm, tak pedevm zdravotn i
sociln hendikepovanm dtem. Jak
na setkn zaznlo, jde pitom o dt
s pomrn zvanmi diagnzami;
v ad ppad by si o bn spolkov
innost vetn zitk z letnho tbo-
ra mohly leda tak nechat zdt.
Upmn dk za to vm vem ptom-
nm. Velice si toho vme a vte, e
ty dtky ho potebuj, ekl Vladimr
Blek pi pebrn klk od darovan-
ho vozu. Zaparkovn byl ped budovou
Kloknku trboholy v Praze 10, s nm
SHTD dlouhodob spolupracuje a v je-
ho prostorch se setkn se sponzory
tak uskutenilo. Bhem neokzal,
spe komorn akce pedseda SHTD
ptomnm drcm svoji neziskovou
organizaci obrnji pedstavil a zro-
ve jim piblil hlavn smysl jej innos-
t. Nkter dleit aspekty nsledn
zdraznila i dtsk lkaka pracujc pro
SHTD Ludmila Chleov.
Spoleenstv harmonie tla a ducha pe-
uje zejmna o dt s epilepsi, hydro-
cefalem, mozkovou obrnou, autsmem,
mozkovmi dysfunkcemi, enurzou,
porazovmi stavy apod. Vnuje se
rovn dtem v nhradn rodinn a v-
chovn pi, tedy svencm pstoun,
dtem z problmovch rodin, a hlavn
tm z dtskch domov a Kloknk a
u z vtinov spolenost, z romskho
etnika i z dalch nrodnostnch men-
in. Jen pro vai pedstavu: my jsme
se ped nkolika dny vrtli z letnch t-
bor, tam jsme mli sto tyicet ast-
nk, z toho tyicet epileptk a asi
ptaticet dt z dtskch domov,
nastnil Vladimr Blek. Podotkl, e akce
podan SHTD jsou oteven vem d-
tem bez rozdlu a pokud mono vem
spolen. Sname se ty dt dvat do-
hromady tak, jak to v ivot skuten
je. Dtem se vnujeme po cel rok, ili
mme klubovou innost, mme vken-
dov aktvity a praktcky veker przd-
niny v roce se pohybujeme na ozdrav-
nch pobytech, dodal.
Rekrean zazen vyuvan Spoleen-
stvm pitom nabzej potebn zzem,
jako teba Hnaov v umavskm pod-
h. Mme tam posilovnu, masrnu,
saunu. Jde o krsn prosted obklope-
n lesy a vedle je Hnaovsk rybnk, kte-
r m pjemnou pl a kde nen hloub-
ka. Co je vhoda zejmna u epileptk.
Nauit napklad epileptck dt plavat
je velk problm, protoe zchvaty
typu grand-mal se dj ve zlomku vte-
iny, to nen tak, e byste vidli, e se ta
voda ,va a nkdo by kiel o pomoc...
A zrovna tak se musej hldat dt s au-
tstckmi problmy, piblil nronost
prce se zdravotn hendikepovanmi
Vladimr Blek. SHTD se podle jeho slov
vnuje dtem komplexn, a to v nkoli-
ka rovinch: tlesn a pohybov vetn
zdravotn tlesn vchovy, regeneran
a rehabilitan, edukan a v rovin in-
tegran.
Jako zdravotnk, jako dtsk lkaka
k tomu eknu pr slov, navzala na
svho pedenka Ludmila Chleov.
Je to tak, e tetna tch dt by se na
letn tbor nikdy nedostala. A tady maj
vlastn monost zastnit se ho v pln
me a s respektem k jejich problmu,
kter my dovedeme zajistt. To je pro
n nco, co nelze nahradit. Kolektv je
prost cosi pln jinho ne rodina
kter m dt jist v dobr pi, jist
s nm trv dovolenou a podobn ale
tady m dt monost bt v pln jin
pozici. Vte jist, e i ve kolch tyto
dt s medikac jsou odmtny i na ko-
ly v prod, dokonce i na vlety Tady
maj tohle vechno s tm, e vme, jak
to udlat, shrnula Ludmila Chleov.
V pohostnnm prosted trboholsk-
ho Kloknku se pedstavitel dontor-
skch frem pomrn obrn seznmili
nejen s aktvitami vyvjenmi Spoleen-
stvm, ale i s materiln situac, v n se
SHTD v dob jejich rozhodovn o spon-
zorskm daru nachzelo. My jsme si
u nevdli rady, protoe dvaadvacet
let peujeme o nemocn dtky, j u
jsem pitom zniil svoje ti osobn auta,
a nikdy jsme nedoshli na prostedky
ze sttnho rozpotu, abychom to po-
hotovostn auto zskali, naznail jeho
vznam pro spolkovou innost Vladimr
Blek.
Ji Majer
F
o
t
o

J
i


M
a
j
e
r
Sociln vz Dacia Dokker pro SHDT
Dobr lovk jet ije. Tmto okdlenm renm zakonil 13. srpna 2014
pedseda Spoleenstv harmonie tla a ducha (SHTD) Vladimr Blek
svoji dkovnou e, pronesenou k zstupcm sponzorskch firem, je se
poskldaly na tzv. sociln vz.
11
Nae tma
F
o
t
o

Z
e
m


N
e
z
e
m

Tmto situacm samozejm ppravou


z velk st novch program jdeme
naprot, ale dostat na otzku kter
msto se ped rokem 1989 jmenova-
lo Gotwaldov, odpov, e se jedn
o Prahu ikov, je vce ne neekan.
Celou vc navc zazdili dva nai in-
struktoi, Matj a Martn, kte kroutli
hlavou a pak jeden ekl Frdek Mstek
a druh Karvin. Jak je vidt, vzdl-
vat bychom mli vechny a pod
Nae leton sezna nabzela tyi dru-
hy tbor. Prvnm, netradinm, byl
tden pro rodie a dt strven na his-
torick, tyicet metr dlouh, plachet-
nici Elegant v dnskch moch. Mal
i velc lenov posdky se uili nmo-
nickmu emeslu a museli pout sv
vlastn fyzick sly k obsluze plachet. Na
lodi z roku 1899 opravdu nejsou dn
modern vymoenost, dt i dosplci
mus vzt lana do vlastnch rukou a th-
nout, vypnat plachty, pehazovat rh-
na podle smru foukn vtru. Cel t-
den navc zskvali informace o dvnm
posvtnm kameni Viking Andomalu
a ptrali po jeho skri, kterou nakonec
po dlouhm hledn nalezli.
Ukrt truhlu s tajnm pokladem na
danm mst a udat polohu formou
prseku dvou pmek spojujcch v-
razn body je dobrodrun, atraktvn
a zajmav. Pokud tm mstem nen ale
velk psen pl, truhla nen zakopa-
n v plmetrov hloubce, stmv se,
a hlavn si to msto na pli aspo tro-
chu neoznate. Nicmn ta plhodin-
ka hledn alespo vem ukzala, e nic
nen pln zadarmo.
Zbvajcch jedenct tbor probhlo
na statku Vtce, kter je ji tvrtm
rokem zkladnou naeho obanskho
sdruen.
Jezdeck tbory skloubily zitkov
program s vukou a zdokonalovnm
se v jzd na konch. Jedinen na tch-
to tborech je sloen. Z 32 astnk
vech tbor byl pouze jeden kluk, zby-
tek tvo ryze dmsk st. A to vetn
instruktorek. Na druhou stranu byl Va-
k vemi pkn obletovn
Nai stabiln a dlouholet astnci do-
rostli do vku teenagerskho a prv
pro n je pipravovn zitkov kurs
s mrnm podbarvenm legendou,
podle n hledaj trky z denku ta-
jemn princezny. Leton program byl
zamen hodn na umn komunika-
ce. Od komunikanch dovednost pes
schopnost vzjemn si argumentovat
a poady zamen na nutnost dohod-
nout se s rivaly na spolenm postupu
a po sebeprezentaci. Vrcholem kursu
pak bylo divadeln pedstaven hran
astnky v blzk vesnice. Pikantn na
tomto pedstaven bylo, e a plaktky
visely ve vesnici u tden, astnci /
herci se o nm dozvdli den pedem
pozd veer. Pouze 20 hodin pak mli
na ppravu a nastudovn text, vro-
bu kostm a kulis a pesun ze statku
na pdium
Zbvajcch sedm tbor mlo vdy jin
zkladn tma a kad den a asto i kus
noci byly nabity rozlinmi aktvitami.
Nejmen dt putovaly po Zemi Neze-
mi s Petrem Panem a vlou Zvonnkou
a objevovaly zhadn msta tto velmi
zvltn pohdkov krajiny
Tento lnek bych chtl vnovat vem
naim instruktorm a podkovat jim
i tmto za sil, kter vnovali zdrnmu
prbhu vech jedenct tdennch akc
se Zem Nezem. Nejedn se jen o tch
sedm tborovch dn (pro nkter: jde
napklad a o pt tborovch tdn za
sebou), ale tak o vymlen a ppravu
celch scn. Dkujeme a tme se
na vs u na podzimnch vkendech.
Marcel Pudich,
Zem Nezem
Redakn krceno
Sedm tborov sezna Zem Nezem skonila a instruktoi li dospat destky
hodin vnovan ppravm program. Tuhle chvli zn kad, kdo nkdy tbo-
ry aktivn vedl. Na dvancti tborech se poda i protelm instruktorm zat
naprosto neekan vci.
Dvanctkrt a pokad jinak
Akce, kter pro dt pipravuj, dbaj
na to, aby mly dt dostatek pohybu,
a zamuj se rovn na poznvn,
vzdlvn, tvoen a zskvn novch
zkuenost.
Poslnm spol-
ku je vestrann
rozvoj dt v da-
nm prosted,
motvace a vy-
tven aktvit
podporuj c ch
kolektvn cho-
vn, ptelstv a spokojenost a to
vechno prostednictvm her a zbavy.
Zakldajc lenky si vybraly innost
s dtmi, protoe je bav. Pipravuj v-
cedenn pobytov akce, jednodenn
vlety, tbory a spolupracuj s partne-
ry, kte napluj stejn posln. V led-
nu letonho roku byl spolek Bobkov
pijat prostednictvm krajsk rady
mldee za lena RDM, partnera nej-
vy kvality: metodick veden a infor-
movanost z oblast prce s dtmi je pro
spolek Bobkov neocenitelnou pomoc
v jeho zjmov innost s dtmi.
Bobkovsk tm dobrovolnk, kte-
rch je nyn sedm, pipravuje progra-
my s velkou pelivost tak, aby dt
dobe poznaly msto pobytu, seznmi-
ly se hravou formou s okolm, navtvily
historick pamtky nebo jin zajmav
pamthodnost, vyzkouely si nov
tvr techniky Dt cestuj, poznvaj
nco novho a dobe se bav. Nemusej
mt obavy, e neznaj kamardy na akci.
Bobkov spontnnm programem se-
znm ptomn bhem nkolika hodin
a druh den u jsou jedna parta, jeden
tm. Na svch akcch uvtme dt ve
vku od 5 do 15 let- Mlad se rdy u,
star rdy asistuj kad astnk do-
stane monost seberealizace.
Pro Bobkov? Vize, sen, naden pro
to uskutenit dm dt v krsn p-
rod, teba prv na Berounsku, kter
je jedno z nejhezch mst v republice.
Dm uren dtem pro jejich aktv-
n vyuit volnho asu. Ze zkuenost
vme, e dt se kadou aktvitou roz-
vjej, a navc pokud jsou programy
zajmav a dobrodrun si dt daj
dal, nov, zajmavj. A to je i ko-
nenm clem naeho spolku: umonit
dtem krsn aktvn dtstv, kter je
bude inspirovat i v dosplost.
Spolek Bobkov se s dtmi setkv na
pedem pipravench tematckch ak-
cch. V minulm roce se vydaily vken-
dov pobytov akce Halloweensk
dn, Kouzlen s Pavlem Kokem
i przdninov Krkonosk putovn.
Na jae letonho roku, po osloven do-
movsk obce Staov a Z Preislerova
v Beroun, byly zaloeny dva Kluby dt
Bobkov. lenov spolku se s dtmi se-
tkvaj pravideln kadou stedu v Be-
roun a sobotu ve Staov, vdy od 14
do 17 hodin. Nabdka odpolednch
volnoasovch aktvit s dtmi je napl-
F
o
t
o

B
o
b

k
o
v

z
.
s
.
Ti naden lenky zaloily neziskovku v lt 2013, po mnohaletch
zkuenostech s prac s dtmi clenou na aktivn vyuit jejich volnho asu.
Bobkov z. s.
Pedstavujeme
12
nna pohybem, poznnm a tvoenm
a setkala se s spchem nejen u dt,
ale i u rodi. Kluby dt pedstavuj
monost otevenou vem dtem, kter
se nerady nud.
Spolek Bobkov m velkou morln
i fnann podporu obce Staov, pan
starosta i zastupitelstvo pijalo spolek
s nadenm a pochopenm pro to, e
investce do volnho asu dt je efek-
tvn pro zdrav rozvoj dtsk populace
v obci. Klub dt ve Staov, kter se
schz v mstn matesk kolce, je pro
astnky dky fnann podpoe obce
zcela zdarma. Spolek a obec spolen
uspodaly arodjnice na Vrku ve
Staov a Zbavn odpoledne pro dt
na zvr kolnho roku za ast mst-
nho fotbalovho klubu i dobrovolnch
hasi. Ob akce byly spn a hojn
zastoupen obyvateli Staova i okol-
nch obc.
Kad zitkov vkend je pipraven
s celodennm programem, je zajitna
pravideln strava i pitn reim. innost
zan t den, vtinou spolenou z-
bavnou aktvitou k seznmen a peko-
nn ostychu. Dt si vytvo vrobky
a drky, zahraj si hry uvnit i venku, za-
sportuj si, pipravuj si zdrav ovocn
svainky, sout, vypluj kvzy apod.
Przdninov pobyty jsou pipravovny
s celotborovmi hrami, pi kterch se
nikdo nenud. Jsou dobrodrun, zit-
kov a soutiv.
V letonm roce spolek Bobkov pi-
pravil ti tdenn tbory. Od 5. do 12. 7.
trvalo Loupenick putovn ve tdro-
nn; tbora se astnilo deset dvek
a deset chlapc ve vku 6 14 let.
Dt byly nadeny celotborovou hrou
a vedouc tlup Drtnos a Drtvous byli
velkmi kamardy vem astnkm,
kterm se ani nechtlo dom
Druh pobytov tbor se konal ve ml-
n Osvran na Chodsku od 26. 7. do 2.
8., a to s celotborovou hrou Z pohd-
ky do pohdky. Dt byly pohdkovmi
bytostmi a pipravily s chvou Madlen-
kou nezapomenuteln pohdkov dis-
ko-pedstaven; moudr sova Rozrka
pak dohlela nad tvoivmi a naun-
mi programy.
Tet tbor se konal v krsn prod
Jinch ech od 16. do 23. 8., a byl ve
znamen Sktk a lesnch vl. Proda
ns zcela okouzlila a do pipravenho
programu se neekan dostaly aktvity
v lese, kter byly pohdkov. Lesn
stezka vdomost, Studnka pn i
ertovy kameny nebo lesn domeky
a tanc vly za kadm stromem s po-
bhajcmi sktky po lese. Pohyb, zba-
va a dobr nlada ns provzely cel
tden.
Zapsan spolek Bobkov oslavil rok p-
soben na Berounsku a procestoval kus
eska. Dt navtvily Veradice a rodi-
t M. D. Retgov, odjely do Krkono
poznat pramen Labe, kouzlily s Pavlem
Kokem v Lbeznicch, astnily se Le-
dov Prahy s Pionrem, kde navtvily
tyi zajmav muzea, odjely na farmu
Ztracenka do Po nad Szavou, kde
poznaly ivot na farm, proily Veliko-
non trojlstek na Berounsku, protka-
n tradicemi v zbavn form. Dle se
dt i rodie podvali do Francie k Eif-
felovce a do tamnho Disneylandu,
jedinho v Evrop. A erven, ten patil
dtem a jejich oslav Dne dt eka-
la na n Indinsk stezka a ji zmnn
Zbavn odpoledne ve Staov.
Akce podan Bobkovem, mohou
oslovit irok spektrum dt; vznikaj
nov ptelstv a dt maj radost ze
svch vkon. Kad je spn v jin
oblast a spolek Bobkov pipravuje
programy, dky nim svj talent ob-
jev. Rozzen oi a dtsk smv je
nejvt odmnou tmu dobrovolnk,
kte se vnuj dtem ve svm volnm
ase.
Renta Vackov
F
o
t
o

B
o
b

k
o
v

z
.
s
.
Pedstavujeme
13
Bobkov z. s.
267 51 Staov 91
(Berounsko)
e-mail:
bobrikov@bobrikov.cz
web: www.bobrikov.cz
tel.: 730 69 68 68
F
o
t
o

J
a
k
u
b

T
r
n

k
Ze zahrani
14
14. dalajlma poehnal Brontosaurm
k oteven koly v Malm Tibetu
Nov koln budovy jsou ekologick
stavby energetcky zvisl pouze na
solrn energii, umon vzdln 200
dtem a jejich stavba byla v prbhu
poslednch dvou let brontosaury a da-
lajlmou fnancovna.
Posledn dva roky jsem se til, a
budu moct ukzat dalajlmovi, co jsme
za posledn dva roky postavili, popisu-
je sv dojmy z audience editel koly
z Mulbekhu Tsewang Norboo. 14.da-
lajlma ocenil, e nov koln budovy
jsou energetcky zvisl na solrn ener-
gii a postaven tradinm stylem a tra-
dinmi stavebnmi metodami inovo-
vanmi o modern monost, popisuje
architekt Martn Knap. Dalajlma ns
tak podal, abychom mu piblili, jak
jsou budovy odoln prot monmu ze-
mtesen, dodv architekt Knap.
V rmci audience nm dalajlma tak
pipomenul, e spoleensko-politc-
k pomry v okol vesnice Mulbekhu
jsou velmi obtn, popisuje pedseda
Brontosaur v Himlajch Ji Szel.
Pevn vm, e podporou vzdlvn
se poda situaci vyeit, a proto fnan-
n podporuji tamn kolu, dodal n-
sledn dalajlma.
Velmi se mi lbilo, e setkn nebylo v-
bec formln a e 14. dalajlma dobe
zn kolu ve vesnici Mulbekh, popisu-
je editel Linhartovy nadace Jan Mayer.
Setkn se 14.dalajlmou mi potvrdi-
lo smysluplnost projektu rozvoje koly
v Mulbekhu, ktermu bych se rd anga-
oval i v budoucnu, dodv Mayer.
Budovy novho kolnho interntu
a td mly bt osobn oteveny 14.da-
lajlmou 26. ervna. Na pipravenou
slavnost se Jeho Svatost 14. dalajlma
nemohl dostavit, protoe jeho helikop-
tra nemohla vzltnout kvli patnmu
poas. Cel vesnice ekala ji od ty
rno na pjezd dalajlmy. Kdy kolem
jedn odpoledne dalajlma stle nepi-
ltal, zaalo bt jasn, e u se nedosta-
v, popisuje sv pocity fotograf Jakub
Trnk.
kola ve vesnici Mulbekh byla zaloena
v roce 1992 obyvateli z vesnice Mul-
bekhu, aby zajistla dobr vzdln d-
tem v jejich rodnm prosted. V roce
2008 nastoupil do koly nov editel
se jmnem Norboo, kter se jako prvn
zaal obracet k zahraninm nezisko-
vm organizacm s nadj na zajitn
rozvoje koly. Brontosaui v Himlajch
pomohli editeli vypracovat komplexn
rozvojov pln tamn koly, kter m za
cl v prbhu let 2011 a 2021 rozit
koln prostory a zkvalitnit vzdlvn.
Brontosaui v Himlajch podporuj roz-
voj koly fnannmi prostedky (dopo-
sud 3,6 mil K), zajiuj odbornky pro
plnovn a realizaci kolnho rozvoje
(destka odbornk) a zajiuj fnann
pomoc od eskch dobrovolnk (na-
V ptek 4. 7. 2014 zskali zstupci Hnut Brontosaurus poehnn od Jeho Svatosti
14. dalajlmy k oteven novho kolnho interntu a td ve kole Spring Dales
Public School lec v Malm Tibetu (vesnice Mulbekh).
F
o
t
o

J
a
k
u
b

T
r
n

k
Ze zahrani
15
Od lta mohou zjemci dat o p-
spvek na realizaci esko-rakouskch
vmn dt a mldee. Nov program
s nzvem Rozje to s Tandemem! Ra-
kousko se zamuje na mimokoln se-
tkn dt a mldee ve vku od 8 do
26 let.
Jednotliv vmny mohou bt podpo-
eny a do ve 10 000K. Zapojit se
mohou spolky, stediska volnho asu,
neformln skupiny mldee, koln klu-
by, organizace zizovan crkvemi a jin
neziskov subjekty vyvjejc mimokol-
n innost pro dt a mlde z celho
eska.
Program navazuje na ji ti roky existu-
jc program Rozje to s Tandemem! na
podporu esko-nmeckch vmn ml-
dee. Pravidla fnancovn a formule
jsou pro oba programy shodn a ke sta-
en na www.tandem.adam.cz/rt.
Program nem uzvrky, dost lze
poslat Koordinanmu centru esko-
nmeckch vmn mldee Tandem
v prbhu celho roku. Finann pro-
stedky je nutn vyerpat vdy do kon-
ce kalendnho roku. Prostedky na
oba programy poskytuje Ministerstvo
kolstv, mldee a tlovchovy.
Tandem
pklad David Kraus, Svtlana Nlep-
kov, Martn Bursk, Kateina Jacques,
Ivana Jireov).
Nov koln budovy maj zajitn ohev
vody, vrobu elektrick energie a vyt-
pn pomoc solrn energie. Dky so-
lrnmu vytpn bude v mstnostech
v prbhu zimy 15C, co je znan
komfort oprot bnm 0C. Ob bu-
dovy jsou postaveny tradinmi staveb-
nmi technikami, kter jsou inovovny
o nov technologick a materilov
monost. Inovac tradinch stavebnch
technik jsme si pli, aby si tamn obyva-
tele odnesli z pvodnho kulturnho d-
dictv to nejlep. Nov koln internt
je dvoupatrov budova, kter umon
vzdln 30 dtem. V budov novch
kolnch td je osm td, v kterch se
bude uit 180 dt. Budovy novho
kolnho interntu a td jsou prvn dv
budovy novho kolnho kampusu.
14. dalajlma poprv navtvil kolu ve
vesnici Mulbekh v lt v roce 2010. Na
audienci v ervenci 2011 v indick Dha-
ramsale pedstavili 14. dalajlmovi z-
stupci Brontosaur v Himlajch a koly
Spring Dales Public School pln rozvoje
tamn koly a dalajlma se jej rozhodl
pravideln fnann podporovat (dopo-
sud pispl 3,4 mil. K). Na podzim roku
2011 pedal Vclav Havel podkovn
14. dalajlmovi za jeho rozhodnut pod-
porovat kolu v Mulbekhu. Na audien-
ci v ervenci 2012 sdlil 14. dalajlma
dobrovolnkm organizace Brontosaui
v Himlajch, e si velmi vil naeho
prezidenta Vclava Havla a e ct jako
svou povinnost usilovat o peit jeho
odkazu a e je velmi rd, e mu v tom
brontosaui pomhaj svou nezitnou
pomoc obyvatelm vesnice Mulbekh.
Mal Tibet je poslednm mstem na
svt, kde zstv tbetsk kultura ne-
potlaena, a proto je Mal Tibet pro
Tibeany velmi vznamn. V Mulbeck
kole dbaj na zachovn tradinch t-
betskch kulturnch hodnota a tradic,
a proto je pro 14. dalajlmu dleit,
aby kola v Mulbekhu dobe prospero-
vala, a rozhodl se ji fnancovat.
V prbhu poslednch dvou let jsme re-
alizovali piblin 20% kolnho rozvo-
je, kter podpoilo pt organizac celko-
vou stkou okolo 8 milin K. Budovy
novho kolnho interntu a td jsou
prvn dv budovy novho kolnho
kampusu. V budoucnu bychom chtli
kole pomoci rozvjet vzdlvn, fnan-
covn provozu, personln obsazen
koly a jej organizan strukturu. Pro
ty, kte chtj pomoci zajistt dobr
vzdln pro dt z vesnice Mulbekh,
nabzme, aby se stali Himlajskm
patronem a pomohli realizovat rozvoj
tamn koly.
Ji Szel
Nov program vmn mldee s Rakouskem
Rozhovor
F
o
t
o

a
r
c
h
i
v

H
a
n
k
y

R
o
u
b

k
o
v

16
INEX-SDA je aktvnm lenem skupiny
Acces 4 All, kter vznikla v roce 2005
v rmci aliance evropskch dobrovol-
nch organizac (Alliance of European
Voluntary Service Organisatons).
Tato skupina m za cl zapojovn lid
s omezenmi pleitostmi, vetn lid
se zdravotnm postenm, do dobro-
volnickch aktvit.
Pes celkem irokou nabdku monost
a nabzenou fnann podporu u n-
kterch typ projekt je ast v R
zatm relatvn nzk. V roce 2013
se zastnily nkter z forem nefor-
mlnho vzdlvn pouze tyi osoby
se zdravotnm postenm, co tvo
mn ne 0,3% z celkovho potu
mldee astncho se neformlnho
vzdlvn v rmci INEX-SDA.
Na celoevropsk rovni, v rmci Alli-
ance, se zapojovn dobrovolnk se
zdravotnm postenm da kadm
rokem mrn zvyovat. V roce 2013 se
zastnilo 15 osob dobrovolnickch
workcamp v zahrani a 25 v domov-
sk zemi. Do st podporujc zapojo-
vn Access-4-All se vloni zapojilo
26organizac ze 17 zem.
Sv zkuenost s nkterou z forem
dobrovolnictv s nmi sdlela Hanka
Roubkov.
Jakho projektu ses zastnila a o em
byl?
V Itlii, od organizace Legambiente,
kde jsme opravovali mstn park. Prce
se tkala od prav strom po natrn
houpaek pro dt. Druh mj work-
camp byl ve Francii. Cel n dobro-
volnick tm pomhal s organizac
stedovkho festvalu v msteku
Souvigny.
Jak ses o nm dozvdla?
Na nstnce na m V (ZU) visel pla-
kt INEX-SDA s nabdkou dobrovolnic-
k aktvit. A j si ekla, e by to mohla
bt skvl pleitost, jak strvit przd-
niny jinak ne opalovnm se u vody.
Mla jsi njak obavy pi zvaovn
sv ast?
Obavy jsou asi samozejmost. Mla
jsem strach z pijet do party a jestli
nebudu brzdit zbytek tmu, tedy jestli
zvldnu celou pracovn npl (Hanka
je po dtsk obrn, pozn. red.). Ale
vechno to, co vs ek, muste brt
jako vzvu. Jak kali sta man,
bu se vrtte se ttem, nebo na t-
t.
Co bylo pro Tebe nejzajmavj?
e si mete zkusit spoustu innost,
od kterch vs vae okol (v dobrm)
zrazovalo. Poznat nov msta a hlavn
zskat nov ptele. A jet jedna vc,
tyto zkuenost mn zvedly sebevdo-
m.
Jak jsi mla s ast nklady a kdo je
hradil?
Jen cestovn. Msto ve Francii bylo pro
dobrovolnka s njakm znevhodn-
nm, take st cestovnho jsem mla
pokrytou. Do Itlie jsem si cestu hra-
dila sama, ale nebyl to tak velk pro-
blm, nco jsem mla naeteno.
Co pro Tebe znamen dobrovolnictv?
smv a slovo dkuji jsou tou nejlep
odmnou na svt, lep ne vysok
plat. Osobn rozvoj. Lid, se ktermi
jste v dennodennm kontaktu, a u
v roli vaich koleg, mentor, nebo
pjemc dobrovolnch aktvit, se sta-
nou va dal rodinou. Ano, mn dalo
dobrovolnictv dal rodinu.
Workcampjedvou-attdennskupi-
novdobrovolnickprojekt.Sjedesena
nmskupinalidzrznchkoutsvta,
kte po celou dobu spolen ij a pra-
cuj.
astncitakmajjedinenoupleitost
seznmitsesrozlinmikulturamiaz-
rovepoznatdohloubkykulturuzem,
kdejsoudobrovolnky.Krompleitost
pisptvlastnpracveejnprospn-
muprojektujsoudobrovolnickprojekty
vznamnm prostorem pro poznvn
auense.
Na rozdl od brigd je prce na work-
campechneplacen.
INEX-SDAronnabza2000projekt
pocelmsvt.
Dagmar Fouskov, INEX-SDA
INEX-SDA je aktivnm lenem skupiny Acces-4-All, kter vznikla v roce
2005 v rmci aliance evropskch dobrovolnch organizac (Alliance
of European Voluntary Service Organisations). Tato skupina m za cl
zapojovn lid s omezenmi pleitostmi, vetn lid se zdravotnm
postienm, do dobrovolnickch aktivit.
smv a slovo dkuji jsou lep ne vysok plat
Ze sdruen
F
o
t
o

T
a
m
j
d
e
m

o
.

p
.

s
.
Je na ase vybrat si ty sprvn holiny
sezna Vkendovek zan!
17
Ano, i tentokrt budeme na Vkendov-
kch pracovat na rozmanitch ko-
lech, bavit se a setkvat s novmi lidmi
echy i cizinci poznvat zajmav
neziskov organizace v esk repub-
lice a podnikat krtk i dlouh vlety
do okol. Mte pleitost pidat se ke
stovce dobrovolnk, kte od nora
do ervna u s Tamjdemem pomoh-
li v deset neziskovch organizacch
s prac, kter m smysl!
(htp://www.tamjdem.cz/vikendovky-
v-roce-2014/)
Prvn podzimn Vkendovka probhla
u 12.14. z, a to v jinch echch,
kde jsme pomhali s rekonstrukcemi
statku Divadla Contnuo, dle se t-
me na spoluprci s tbornky z TOM
Dumnci (Lunice), s biostatkem Area
Viva (Vale, Karlovy Vary), s komunit-
nm domem Camphill (esk Kopisty),
se sdruenm Ryzek (hiporehabili-
tace na koskm hbet, Mohelnice),
barokn pamtkou Valdtejnsk Lodie
(Jin), Buddhistckou kulturn spole-
nost (esk Budjovice).
Vce informac k jednotlivm projek-
tm najdete na webovch strnkch
Tamjdemu (htp://www.tamjdem.cz/
co-chystame/).
Ale to nen vechno! Na nadchzejc
seznu jsme jet naplnovali: dva
bazary knih na festval Zat msto
jinak (probhl 20. 9. v Praze); dle
chystme verek pro vechny tam-
jdemov dobrovolnky, s fotosout,
a samozejm bude i vkendov akce
hodnotc setkn probhl sezny pro
vechny campleadery a organiztory
roku 2014 i 2013, kde budeme sdlet
nabyt zkuenost.
Za cel Tamjdem tm vm peju z-
bavn a obohacujc dobrovolnick
zitky!
Markta Votavov
koordintorka Vkendovek Tamjdem, o.p.s.
Sezna dobrovolnickch Vkendovek podzim 2014, kter realizuje
neziskov organizace Tamjdem, o.p.s., se za chvli rozjede a je tedy na ase
vybrat si ty sprvn holiny, barvu bahna do vlas a pracovn nstroj.
F
o
t
o

R
A
D
A
M
O
K

a

F
o
l
k
l
o
r
n


s
d
r
u

e
n

R
Ze sdruen
18
Svt tanil pro dti v lzeskm hotelu Thermal
5. ronk Ostrovtipu
Z ptku 5. 9. na sobotu 6. 9. 2014 osla-
vila v souasnost jedin ifrovac hra
podan na pd Moravskoslezskho
kraje sv plkulatny. ifrovac hra Os-
trovtp, podan pod hlavikou Rady
dt a mldee Moravskoslezskho
kraje (RADAMOK), si za pt let sv exis-
tence nala adu pznivc a lk tmy
z cel republiky. Letos pijelo do seve-
romoravsk metropole dohromady 16
tm poskldanch z hr z cel re-
publiky, ale tak ze Slovenska. Na startu
se objevili jak favorit a zkuen hri,
kte se astn podobnch akc po cel
republice u adu let, tak tak tmy,
kter pily objevovat krsu nonch
ifrovacch her vbec poprv. Start byl
umstn do Tebovickho parku a v 19
hodin bylo odstartovno.
Leton trasa tmy vedla na Holko-
vick vysla, pak zpt dol do Tebovic
a dle podl eky Opavy a do Hluna,
kde byla zakonena na mstnm ste-
d turistckho oddlu mldee v ulici
Na Zvod. Oprot minulm ronkm
tak tmy musely zdolat vt porci ki-
lometr (dohromady okolo 27), na
druhou stranu jim vak byly odmnou
mimomstsk prodn scenrie. Poas
vylo na vce ne vbornou, take jedi-
nm prvkem, kter tmy mohl vyvzt
z pohody, byli vudyptomn komi
A samozejm tak ifry, kterch bylo
letos na hre naleno dohromady 15.
Do cle ve stanovenm limitu (tj. do
sobotnho poledne) nakonec dorazily
tmy dva Pralinky zvl a Spc volo-
v. Druh jmenovan tm se nakonec
dky menmu potu vyuitch een
a npovd k ifrm mohl spravedli-
v radovat z vtzstv a tak z trofeje
a dortu pro vtze. Ovem tak, jak je to
v ifrovac komunit pknm zvykem
o umstn v cli jde a na druhm mst.
Dleit je si dom odvzt skvl nov
zitky a uspokojen z pjemn strve-
n hry. A to se letos opt, alespo v to
vme, rozhodn povedlo. Nezbv,
ne si pt, abychom se znovu a zase,
a teba jet v hojnjm potu, potkali
opt napesrok na startu tady u ns
v Ostrav.
Jan Dudek, RADAMOK
Dopoledn program ptenho dne
Karlovarskho folklornho festvalu pa-
til km zkladnch a stednch kol.
Vichni se seli ve Velkm sle lze-
skho hotelu Thermal, aby spolen
obdivovali zahranin folklorn soubory.
V prvn st poadu se km pedstavil
soubor Sztes Kamara Neptancegyt-
tes z Bratslavy, kter zpracovv ma-
arsk folklor. Sztes je reprezentatv-
nm souborem folkloru Maar ijcch
na Slovensku. Jeho lenov jsou amat-
i, kte maj rdi lidov umn a jejich
srden zleitost je jeho zachovvn
a zvelebovn. Soubor byl zaloen roku
1969. Vystupuje pedevm na jinm
Slovensku, ale meme ho vidt i na
celosttnch slavnostech nebo v zahra-
ni, kde navtvil napklad Rakousko,
Nmecko, Itlii, Portugalsko, vcarsko
a Venezuelu.
Druh st patila souboru Iskele Mu-
nicipality folk dance group, kter pi-
letl a ze Severnho Kypru. Pro ky si
pipravil ukzku z tradinho tureckho
folkloru. V zvru samotnho vystou-
pen si dt mohly spolen s Kypany
na pdiu zatanit a vtina z nich si
odnesla za svoji odvahu njak pkn
drek.
Veern program se odehrl v lze-
skm hotelu Imperial a opt nesl nzev
Svt tan. Krom souboru z Kypru se
nvtvnkm Karlovarskho folklorn-
ho festvalu pedstavil soubor Mlados
z Dubnice nad Vhom. Vznikl v roce
1969 jako pvodn trchovsk muzika.
V roce 1971 se zmnil do dnen podo-
by hudebnho, pveckho a tanenho
souboru. Ten m dnes 40 tanenk,
muzikant a zpvk ve vku od 14 let.
Souasn repertor tvo psn a tan-
ce z okol msta Dubnica nad Vhom
a tak dalch region Slovenska. Hu-
debnci i tanenci prezentuj folklorn
materil jak v jeho pvodn podob,
tak i s mrnou dvkou stylizace. Soubor
je jednm z nejvznamnjch nositel
lidovch tradic svho regionu, kter
doma i v zahrani.
Po skonen veernho programu bylo
na ase pesunout se na Folklor pr-
ty, kter probhala v lzeskm hotelu
Mnes. Vichni se bavili a do asnch
rannch hodin a atmosfra byla, i pes
pokroilou hodinu, vborn.
Dagmar Svobodov
Folklorn sdruen R
F
o
t
o

M
i
c
h
a
l
a

K
.

R
o
c
m
a
n
o
v

,

V
e
r
o
n
i
k
a

B
e
n
e

o
v


a

D
T
A
Z RDM
19
Nabz se cel ada monost hudeb-
nmi i vtvarnmi krouky ponaje
a sportovnmi oddly kone. Stranou
rodiovskch vah by vak rozhodn
nemly zstat nejrznj dtsk spol-
ky a mldenick organizace. A to nejen
pro jejich draz kladen na neformln
vchovu, ale i pro cenovou dostupnost
a snadnou dosaitelnost dopravn.
Velmi zjednoduen eeno: sbor dob-
rovolnch hasi s obvyklou pprav-
kou pro pornick potr, folklorn
soubor, turistck, skautsk nebo pio-
nrsk oddl zase nen tak tk nalzt.
A to ani v relatvn malch obcch nebo
jejich blzkm okol. K tomu, aby rodi-
e a jejich ratolest mohli rychle zjistt
a efektvn vyhodnott nabdku, kter
je v tomto ohledu v okol jejich bydlit
k mn, slou internetov portl Kam-
chodit.cz (www.kamchodit.cz). Inter-
aktvn mapa na zmnnm webu ob-
sahuje tsce zznam z cel republiky,
pipomn Ondej ejtka, mstopedse-
da esk rady dt a mldee (RDM),
kter za provozem portlu stoj.
A na co by mli podle fa esk rady
Alee Sedlka rodie dbt pi vbru
mimokolnch aktvit pro sv dtka?
Rodie by mli pedevm svmu dtt
naslouchat a vbr mimokolnch akt-
vit provst spolu s nm. Pokud nevd,
na co je dt ikovn, mohou si o tom
promluvit teba s uitelem. Mli by pi-
hldnout tak k tomu, aby jejich poto-
mek byl v dobr part svch vrstevnk:
vdy to budou nenpadn spojenci pi
neformln vchov jejich syna i dcery.
,Hra v dobe vedenm oddle d dtt
do ivota spoustu uitench dovednos-
t, nastnil pedseda RDM. esk rada
dt a mldee vypracovala Devatero
rad pro rodie pi vbru mimokolnch
aktvit, v nm dan tma rozebr
z rznch hl pohledu. Ml-li bych
tedy rodie na nco odkzat, pak na De-
vatero, voln pstupn na webu RDM
(www.crdm.cz), doplnil Ale Sedlek.
Internetov strnky zmnn sten
organizace dvaj vcelku solidn pehled
o pestrost programov nabdky ml-
denickch organizac rozlinho typu.
V adch lenskch formac RDM si na
sv pijdou vyznavai tradinch tbor-
nickch a turistckch vprav a tbor
s puncem foglarovsk i indinsk ro-
mantky, naden radioamati a hvzd-
i, mal hasii a zchrani, mlad ochrn-
ci prody nebo teba t, kte se sdruuj
s pihldnutm k vznamu, jak pikldaj
svmu nboenskmu vyznn.
Pro n vechny a vlastn i mnoh
dal, nebo zapojit se mohou i neor-
ganizovan dt a mlad lid pipra-
vila RDM na potek kolnho roku
2014/2015 dv zajmav celorepubli-
kov akce.
V ptek 12. 9. byla zahjena geoca-
chingov sout Sametky, jm chce
esk rada pipomenout dvacet pt
let, je uplynuly od Sametov revoluce.
Nzev soutn hry je pitom vlastn
zkratkou: jde o SAMETov vzpomnKY /
SAMETov keKY v krabikch (ke-
kch) ukryt texty skutench pbh
vztahujcch se k udlostem z Listopadu
1989, respektve z ry nesvobody, kte-
r jim pedchzela. Informace o souti
budou k mn na www.sametky.cz.
Zhruba o msc pozdji, v dob od
9.do 12. jna se uskuten tet ronk
projektu 72 hodin, kter motvuje
k uspodn dobrovolnickch akc.
Poadatel 72 hodin zjemcm vzka-
zuj: M npad, jak zlepit msto, kde
ije? Dej dohromady pr kamard,
s nimi npad uskuten, nebrblej,
mkni a bu cool!
Potebn informace se lze dozvdt na
webu www.72hodin.cz.
Tiskov zprva RDM
Do novho kolnho roku s elnem
Start novho kolnho roku pin krom obvyklch rodiovskch starost
spjatch s vukou a prospchem jejich ratolest i vn dilema tkajc se
npln jejich volnho asu. S km, jak a kde ho maj trvit?
F
o
t
o

J
i


M
a
j
e
r
Z RDM
RDM se ohrazuje proti zsahm do spolkov
svobody z dlny ministerstva spravedlnosti
20
Ministerstvo spravedlnost R nedvno
zveejnilo na ntlak odborn veejnost
prvn st nvrhu na novelizaci novho
obanskho zkonku.
Po seznmen se s rozshlm materi-
lem, resp. s jeho zveejnnou prvn
tetnou, a dky etnm konzultacm
s odbornky musm s politovnm kon-
statovat, e se jedn o dlo, prot kter-
mu je zapoteb se razantn vymezit.
Nvrhy zmn se daj rozdlit do t ka-
tegori:
1. Formulan a nepodstatn zmny,
kter nejsou nutn, niemu nepomo-
hou a ani neubl. Jejich novelizace
pispje k pesvden lidu, e zkonk
je patn.
2. Hrub zsahy do svobod, kter jsou
pedstaveny jako nutn prava nap.
vzhledem k evropskm smrnicm. Po
prostudovn problematky konstatuji,
e je to nesmysl.
3. Skuten a opodstatnn nedostat-
ky, kter ukzala soudn praxe. Tchto
je naprost menina a ty je vhodn
podpoit.
RDM se bude vnovat pipomnkov-
n st Prvnick osoby a Spolky.
Jako jeden pklad za vechny uvedu
nvrh na zruen svobody pro stano-
ven nejvyho orgnu spolku. Tm
m bt dle navrhovatel nov povinn
lensk schze. Nyn, stejn jako tomu
bylo v naich zempisnch kch vdy,
se me spolek o svm vnitnm uspo-
dn rozhodnout svobodn sm.
U velkch spolk je naprosto nereln
o lensk schzi vbec uvaovat, nato
ji uspodat. Nutno dodat, e nvrh
pot s vjimkou pro spolky, kter si
to ji nastavily jinak. Tm se vak jen
zavd zmatek a vce kategori spolk
s rznmi prvy.
RDM trv na maximln me volnos-
t pro pravu vnitnho uspodn
spolku; ct, e demokracie je dleit
hodnota, nen ale dleitj ne svo-
boda. Demokracie je zsadn tam, kde
se jedn o spoleenstv, do kterho
lovk vstupuje zpravidla bez zvltn-
ho projevu vle a ze kterho neme
vystoupit, nebo me vystoupit jen
velmi nesnadno za cenu velkch ztrt
napklad stt, obec apod. Do spolku
ale vstupuje kad dobrovoln a me
kdykoliv vystoupit.
Ale Sedlek, pedseda RDM
f Odboru pro mlde MMT Michal
Urban se 16. z 2014 setkal se zhru-
ba dvacet zstupci spolk sdruench
v esk rad dt a mldee (RDM).
Smyslem neformlnho posezen bylo
nejen informovat ptomn o zlei-
tostech, kter se jejich prce s mlde
tkaj, ale zskat od nich tak zptnou
vazbu. Michal Urban s inovnky dt-
skch spolk vcelku oteven, a tedy
i polemicky diskutoval. Tm z nich, kte-
o to v pedem stanovenm termnu
projevili zjem, pak navc poskytl srii
desetminutovch osobnch konzultac.
Chci podkovat esk rad za zorga-
nizovn tohoto setkn, jsem na mi-
nisterstvu tvrt rok a toto je tet se-
tkn v podobnm duchu Chtl bych
alespo jednou za rok se s vmi takto
potkat, protoe dialog s vmi, vae p-
m zkuenost z konkrtnch projekt je
prost k nezaplacen. Zajmaj ns vae
nzory a npady, pedeslal Michal Ur-
ban. Mnonho sla pouil s ohledem
na svj doprovod za stl v pracovn
pedsedy RDM spolu s nm usedly
ministersk ednice Eva Hampejsov
a Helena Knappov. Jak objasnil, prvn
jmenovan (v souvislost s dosaenm
vkem) nyn sniuje svj pracovn va-
zek na ministerstvu a pedv druh
z nich kterou Michal Urban tmto
pedstavil agendu dotac.
f ministerskho odboru pokld
za velmi vznamn, e vlda v kvt-
nu schvlila koncepci tkajc se prce
s mlde a do roku 2020. Chtl bych
moc rd podkovat tm z vs, kte se
na jej pprav podleli, zapojovali se
do prce kulatch stol, za to, e s va-
m pispnm se to podailo, pozna-
menal Michal Urban. Vy s n nemuste
pln pijt do kadodennho styku, ale
je to jedin dokument, na zklad kte-
rho je to kol u vldy, aby ministerstvo
podporovalo neformln vzdlvn
a neziskov sektor v oblast mldee,
dodal na vysvtlenou. Za vznam-
nou pokld rovn novelu dotanch
program pro pt rok, ji si vynutly
vnj okolnost (pvodn generace
dotanch program mla jet rok
platt). S novinkou se zjemci mohou
seznamovat na odbornch semin-
ch; podstatnou zmnou nicmn je,
e z dotanch program vypadl ten
investn na jeho nov verzi ednci
pracuj a chtli by ho pedstavit ideln
zatkem ptho roku.
Ji Majer
Redakn krceno
lnek
v plnm
znn
publikuje
server
ADAM.cz
editel Odboru pro mlde MMT
potet debatoval se zstupci dtskch spolk
Z RDM
F
o
t
o

R
D
M
21
Geocachingov soutn hra Sametky pipomene
mladm Sametovou revoluci
Geocaching je dnes velmi populrn. Proto jsme se jeho obliby rozhodli
vyut k tomu, abychom mladm lidem piblili nai nedvnou historii,
o ni toho teba ani mnoho nevd. A to zpsobem, kter je zaujme a jak
vme bude je i bavit, vysvtlil mstopedseda RDM Ondej ejtka.
Dvacet pt svobodnch let, je letos
v listopadu uplynou od takzvan Sa-
metov revoluce, pipomene dnen
mlad generaci geocachingov sout-
n hra Sametky, uspodan eskou ra-
dou dt a mldee (RDM). Zahjena
byla v ptek 12. z sputnm projek-
tovho webu www.sametky.cz, kde z-
jemci najdou o he vechny potebn
informace. Zastnit se j mohou jak
organizovan dtsk kolektvy a to
vetn kolnch td tak i neorganizo-
van dt a mlad lid. Sout potrv
zhruba dva msce (do 30. listopadu)
a hri do n mohou vstupovat i v jejm
prbhu.
Nzev soutn hry je vlastn zkratkou:
jde o SAMETov vzpomnKY / SAMETo-
v keKY v krabikch (kekch) ukry-
t texty skutench pbh vztahuj-
cch se k udlostem z Listopadu 1989,
respektve z ry nesvobody, kter jim
pedchzela. Princip hry nen sloit:
je teba vybrat si ze seznamu zveej-
nnho na internetu libovoln msto
a to pak najt i ve skutenost, tedy
v ternu. Keky jsou poschovvny
ve mstech i v prod, a to zejmna
na mstech nebo pobl mst, kter
s tematkou soute njak souvisej.
Hri mohou pi hledn vyuvat dnes
tolik oblben chytr mobiln telefo-
ny a spolehnout se na souadnice GPS
a navigace, mohou se ale tak nechat
vst slovnm popisem danho msta,
kter maj rovn k dispozici. Ti, kte-
chytr telefony a navigaci GPS pou-
vat neumj, nebo je prost nemaj,
tedy nejsou ze hry pedem vylenni.
Mysleli jsme na n: k cli se dostanou
stejn, jen trochu jinak, podotk On-
dej ejtka.
Sametek, ukrytch ve vech krajch
na republiky, bylo v dob uzvrky
Archy 150, jejich poet se m zvit a
na dv stovky. V kad z nich naleznou
objevitel krom pbhu samotnho
a zznamovho notsku i speciln es-
tmstn kd. Zaregistrovan hri, za-
pojen do soute, se dky nim mohou
stt vherci nkter ze zajmavch cen.
Sbrnm kd ze Sametek a jejich n-
slednm zadvnm na internetovch
strnkch projektu se soutc budou
posouvat v v celosttnm ebku.
Ocenno bude 150 nejlepch z nich.
Jsou pro n pipraveny mj. tablety, digi-
tln fotoaparty, deskov hry, tematc-
ky zamen knin a asopiseck ttuly
(komiksov publikace Jet jsme ve
vlce, kniha Komunismu navzdory,
pedplatn revue Pam a djiny)
a mnoh dal (fashdisky, minibater-
ky, vouchery pro ifrovac hru po Praze
Play Across, pvsky, plyov pohd-
kov postaviky).
K projektu je krom ji zmnnho
webu www.sametky.cz zzena i strn-
ka na Facebooku:
www.facebook.com/sametky.cz
Medilnm partnerem Sametek je es-
k televize. Partnery Sametek jsou:
Post Bellum, Pam nroda, stav pro
studium totalitnch reim, lovk
v tsni, vydavatelstv MINDOK a Play
Across Prague.
Pbhy do Sametek erpali organiz-
toi pedevm z projektu Pam n-
roda a ze spoluprce s organizac Post
Bellum.
Tiskov zprva RDM
Tet ronk celorepublikov akce 72
hodin, zamen na zviditelnn
typov rozmanit dobrovolnick pr-
ce a jej uitenost, zaznamenal od
sputn svho webu potkem z
ji 300 pihlench dlch projekt.
Podle informac organiztor z es-
k rady dt a mldee (RDM) je do
nich zapojeno zhruba 15.000 lid, pi-
em nejvc v krajch Stedoeskm,
steckm a Jihomoravskm. Nejvt
zjem o 72 hodin jev koly; pokud
jde o dtsk a mldenick spolky,
zhruba ti tvrtny z tch, kter se do-
posud pihlsily, pipadaj na Sdruen
dobrovolnch hasi ech, Moravy
a Slezska, na Asociaci turistckch od-
dl mldee a na Pionr.
Projekty v rmci 72 hodin budou pro-
bhat od tvrtenho poledne 9. j-
na do nedlnho poledne 12.jna
2014.
www.72hodin.cz
Nov ronk 72 hodin: ji pes 300 projekt
Z RDM
22
RDM a esk drhy
v ervnu zahjily blz-
kou spoluprci pro-
stednictvm pro-
jektu Evropsk karty
mldee EYCA. Tato
spoluprce pin vhody pro vechny
leny RDM (nejen pro dritele EYCA
karty), a to v nkolika fzch:
Prvnm krokem bylo vytvoen proflu
RDM na e-shopu D. Kad len se
sem pihlauje pod jednotnmi pi-
hlaovacmi daji: uivatelsk jmno
zn karty@crdm.cz a pro heslo se sta
ozvat na tut e-mailovou adresu ni-
kdy vak daj neme voln, abychom
zaruili, e profl bude funkn skute-
n jen v rmci RDM (v ppad zne-
uit bude et okamit zablokovn).
V em spov vhoda: aktuln plat
5% sleva na kadou zakoupenou jz-
denku, procenta pak mohou narstat
a do ve 10% podle potu uskute-
nnch nkup. Dal vhodou je ms-
tenka zdarma a doporuen nejlevnj
varianty jzdnho (probh automatcky
v systmu). Pro kadho, kdo se do pro-
flu pihls, plat stejn sleva, jsme tedy
takkajc na jedn lodi a spolen si
budujeme vhody. Nebojte se vyzkou-
et prozatm se spoluprce osvdila
a bhem przdnin se podailo zvit
cenu ze zkladnch 4% dky nkupm
jzdenek v hodnot 50 000K.
Dal fz spoluprce s D je sleva na
pozen In Karty, respektve jejch
aplikac, kter plat pro vechny leny
RDM, kte se prok platnou len-
skou kartou s logem RDM (to zname-
n i lenov star 30 let!). Tento zv-
hodnn nkup je mon uskutenit
od 1. z do 31. jna 2014 ppadn
pokraovn se bude odvjet od na
poptvky v tomto asovm obdob. Ve
vlacch D v rmci R sleva vdy plat na
jednosmrn, zpten, traov, Ak-
n a Vasn jzdenky. Varianty In Karet
se rzn podle procenta slevy a podle
dlky platnost vybrat si mete mezi
aplikac IN 25% a IN 50% na 1 i 3 roky
a IN 100% na 1 rok. Pamatujte pouze
na to, e slevu IN 50% nelze podit pro
dt mlad 15 let.
Vce informac najdete v tabulce.
Kateina Bizubov
Bezov lstek je ocenn, kter si mezi
sebou v esk republice navzjem ud-
luj vedouc dtskch oddl za prci
s dtmi a pro dt. M dvanct stup,
kter postupn vyjaduj rozsah prce
ocennho vedoucho. Historie Bezo-
vch lstk sah a do roku 1966, u jeho
zrodu stl Jan Galn imn a jeho
ptel, o dal pokraovn tradice
peuje Galnv nadan fond. Informa-
ce a pravidla udlovn naleznete na
www.brezovylistek.cz
Ji ehek Bl Riki (8. stupe BL)
1. V jak organizaci psob, co s dt-
mi dl a co t na prci s dtmi bav?
Jsem skaut, jako mj taka, mamka, ale
i dda, kter byl ve skautngu od roku
1913. V na rodin je to jednoduch,
protoe heslo Skautem jednou skau-
tem navdy je nam rodinnm kr-
dem. Krom toho jsem jeden z tch,
kte na Tborsku podaj Bambi nej-
vt regionln pehldku volnoaso-
vch aktvit dt a mldee na Tborsku
a Sobslavsku, letos jsme mli 11. ro-
nk. Krom toho se snam dt a ml-
de upoutat k malm asopism a k na-
emu krsnmu eskmu jazyku. Vedl
jsem je nejen ve skautu, ale i v DDM
Tbor, na CVVZ, tematckch worksho-
pech apod.
2. Pi jak pleitost jsi svj posledn
BL dostal a co to pro tebe znamen?
Bezov lstek je ndhern podkovn
tm, kte vnuj svj voln as prv
tm nejmenm, ale i vtm rokm,
aby z nich byli estnj lid. V devade-
stch letech jsem stl mnoho let po
boku Jana imnho Galna. Posled-
n, osmiku, jsem dostal ped est lety
pi na Bambirid (2008), kdy byl
u ns prv Galn, Pegas a dal nestoi
BL. Ale nejvce si vm toho prvnho,
vlastn druhho, zelenho. Protoe
tehdy jsem dostal rovnou druh stu-
pe a a skoro po roce prvn, protoe
jsem nechtl peskakovat. Zelenho
si dodnes nejvce povauji, protoe to
byl zatek m cesty, barvou luk a les,
symbolem novho ivota a byl nejble
k naemu skautngu.
Pipravila Kateina Palov
Sleva pro dobrovolnky na In Kartu do konce jna!
Bezov lstky
F
o
t
o

a
r
c
h
i
v

J
i

h
o

e
h

k
a
Sleva na In Kartu pro leny RDM od 1. 9. do 31. 10. 2014
Platnost Bn cena Cena pro RDM
dritele EYCA
Bn cena pro dt
a mlde
Cena pro dt a mlde
z RDM dritele EYCA
IN 25% 1 rok 450K 350K 250K 220K
IN 25% 3 roky 990K 890K 490K 390K
IN 50% 1 rok 2 990K 2 699K 1 490K 1 350K
IN 50% 3 roky 8 490K 7 490K 3 990K 3 470K
IN 100% 1 rok 19 990K 17 990K
F
o
t
o
:

d
v
o
j
p
o
r
t
r

t

O
n
d

e
j

P

c
h
a
;

d
a
l


f
o
t
o
g
r
a
f
e

j
s
o
u

z

a
r
c
h
i
v


r
e
s
p
o
n
d
e
n
t


Anketa
23
Co se Vm vybav, kdy se ekne przdniny?
Milo ha pek
editel Skautskho insttutu
A. B. Svojska
V dtstv jsem trvil cel przdniny
u babiky na moravskm venkov. Na-
sko mi okamit pocit klukovskho
dobrodrustv, zvltn mrazen z ne-
znmho, pocit teplch barev, kdy za-
pad slunce. Vybav se mi podveery,
kdy vs obchzej kleknice a dt jsou
svolvny k veei.
Pi slov przdniny se mi z hloubi
nevdom okamit na povrch pro-
dere tajemn touha, kter nem zjev-
nou pinu, voln, ktermu je prost
nutn vyhovt. Pozdji jsem naplnn
thle touhy, a tak spoustu ptel na
cel ivot, kte to ct stejn, nael ve
skautskm oddle.
Kristna Kolocov
a Markta Slukov
plov volejbalistky
Markta:
Kdy se ekne przdniny, tak se mi
vybav podzimn obdob, kdy u ko-
nen mme po beachvolejbalov
sezn a pravideln vyrme s pte-
lem do teplch kraj. Z dtskch let
si przdniny spojuji s letnmi tbory,
koupnm, zmrzlinou a dvma msci
bez koly, co byla vdy velik par-
da:).
Kristna:
Mn se vybav pedevm dtsk lta.
Doba, kdy jsme s rodii odjeli mimo
Prahu, do prody, kde jsme mohli zlo-
bit a chodit pozd spt.
A te? Te je to obdob, kdy si od-
poinu od beachvolejbalu a taky od
vekerch medilnch a sponzorskch
povinnost.
Radim Janura
podnikatel a manaer
Przdniny jsou moc krsn slovo :-)
Kdy jsem byl mal kluk, asto se mi
v Ostrav a pak i ve Frentt zdvalo,
e jsem na chalup u babiky a ddy.
Jednu babiku jsem ml ve Starch
Hamrech, druhou o pr kilometr
dle na Grni, kam jsem na przdniny
od dtstv jezdil.
A tak to vydrelo v podstat dodnes,
pokud mi to prce jenom trochu do-
vol, jezdme tam s moj enou Mark-
tou alespo na prodlouen vkendy.
Beskydy jsou ndhern; kdy v lese
najdete pr hib jako my nyn, nem
to chybu :-)
Przdniny, to je ale i moe na Kypru, ve
panlsku i na Zanzibaru.
Przdniny, to jsou ale i tbory, na kte-
rch jsem poznval nov kamardy
a kamardky :-)
Take przdniny jsou moc....................
Uvejme si je :-)
Tereza Valkounov
pedsedkyn
Asociace lesnch mateskch kol
Otevrm devn vrata mezi ka-
mennmi pili. Vchzm do zahrady
star fary. Vysok trva mi namo
boty. U vm, e prvn vc, kter ns
ek, je sekn run sekakou. Ro-
tujc zuby vkaj trvu neochotn
a my se vracme tam a zptky, dokud
pro mne obrovskou zahradu za den
nezdolme. Posilujeme se pomalu
zrajcmi kulikami ernho rybzu,
a kdy se dopracujeme i k angre-
tm na druhm konci zahrady, je to
nramn sladk odmna. Kalina ns
pro radost zasype tsci blch kvtk.
Obdivuji obrovsk koule jejch kvt,
kter ji zdob jako by to byl vnon
stromek.
Tm se do lesa. Nejkrat cesta je
pes my dru cestku prosekanou
kovm za plotem. Cestka je uzounk
a na jejm konci prosvt slunce. Kdy
j prolezu, naskytne se mi krlovsk
vhled na louku, les a cestu k rybn-
ku, kter se d rozpoznat podle prs-
tence ke rostoucch okolo nj.
Na vpravch mne nejastji dopro-
vz ddeek. Kdy se ekne przdni-
ny, znamen to pro mne as strven
hlavn s nm. Byl to nekonen as na
fae, ze kter jsme spolu vyreli do
Borov, katanovou alej k zarostlmu
rybnku nebo na kole po asfaltce na
Lett. Taky jsme kad veer zaloili
ohnek, rno li pro vodu ke studn-
ce pod kopcem nebo m vyslal pro
nytlk, kter dce rostl v kamenit
zemi.
Dnes fara u nen nae, ddeek ode-
el, przdniny zmizely. Vdm mu
za krsn vzpomnky, kter zstaly
a ovaj pi cestch prodou.
24
Fotogalerie Archy
Tbor skautskho stediska ipka v jinch echch 2014, foto Ladislav Havlek
Loupenick putovn 2014 pepaden pirty, foto Bobkov z.s.