Richard P.

Feynman: O povaze fyziklnch zkon 1

Jakub Hol
Hodnocen konspektu profesorem:
Prce je strun a vbec se nedotk filosofie. Je teba najt a pop. domyslet filosofick aspekty i
souvislosti problmu.
[Zjevn konspekt nesplnil pedstavy profesora. Pesto si myslm, e nen patn, jenom text
uchopuje jako vdecky-popularizan a nikoliv filosoficky, jak bylo dno.]

1. Gravitace jako pklad fyziklnho zkona

Newtonv gravitan zkon k, e dv tlesa se pitahuj silou pmo mrnou souinu jejich
hmotnost a nepmo mrnou tverci jejich vzdlenosti. Zapsno matematicky:
F = G (mm/r2), kde G je konstanta.
Zde pozorujeme jednu z charakteristik fyziklnch zkon jsou nejlpe vyjdeny matematicky.
Zatmco nkter zkony lze slovem zt popsat, vyjden vzorcem je strun a jednoznan, rozum-li lovk
jeho jazyku. Rovn typick je, e zkladn mylenka je v podstat prost. (Fyzici kaj, e v jednoduchosti je
krsa.)
Objev gravitanho zkona se podob objevu dalch zkon. Na potku stla velmi pesn pozorovn
pohybu planet, proveden Tycho Brahem. Kepler jejich studiem odhalil ti pravidla pohybu planet. Konen
krok uinil Newton, kdy na ona pravidla aplikoval sv vahy o sle, a nsledn objevil princip, z nj pravidla
plynou gravitan slu. Hledn monost aplikace gravitace vedlo k objasnn plivu, tvaru Zem, pohybu
Msce. Gravitace psob jak na vzdlenost pr tisc kilometr, tak na vzdlenosti pesahujc stovky tisc
svtlench let. A to je dal charakteristikou fyziklnch zkon, kterou meme nazvat univerzalitou uplatuj
se v rozlinch oblastech.
Fyzikln zkony nejsou pesn, vdy existuj hranice, za nimi u neplat pesn i vbec. Druhm
nevarem je, e objasuj jak nco funguje, ale nekaj pro tomu tak je. Gravitan zkon neprozrazuje nic o
tom, pro je gravitace.
2. Vztah matematiky k fyzice
Matematika je uiten pro zachzen s velkmi sly ve sloitch vztazch. Mnoho fyziklnch zkon
lze nejlpe vyjdit matematicky, matematika je pro fyziku nezbytn. Matematika vak nen jen jazyk, je to i
zpsob mylen2 (zvan logika), kter umouje dokzat ekvivalenci vrok, nalzt spojitost mezi rznmi
tvrzenmi, rozvinout dsledky tvrzen. Je tedy nezbytnm nstrojem pi objevovn zkon a zkoumn jejich
vzjemnch vztah.
Fyzika se vak od matematiky li. V matematice lze vybrat zkladn tvrzen (axiomy) a z nich logicky
vydedukovat vechny dsledky. Lze vybrat rzn axiomy a vytvoit rzn systmy, a tedy matematici pirozen
thnou k co nejvt obecnosti. Zato fyzikov se potkaj s relnm svtem, o jeho zkladnch axiomech nemaj
potuchy a postupn jen objevuj jejich dsledky, a tedy postupuj opan ne matematikov. To m za nsledek
adu rozdl mezi matematikou a fyzikou. Ve fyzice me objeven vta mt podstatn ir platnost (aplikace
v dalch oblastech, ne oblast objevu), ne se d pedpokldat z jejho vyvozen, zatmco v matematice dsledek
nikdy nepekro pedpoklady. Rovn rzn, matematicky ekvivalentn tvrzen mohou mt kvalitativn velmi
rozdln povahy3 a rznou hodnotu pi odvozovn dalch zkonitost.
3. Velk principy zachovn
Zkon zachovn k, e existuje veliina, jej hodnota v uzavenm systmu zmen kdykoliv je
stejn. Takovou veliinou je napklad elektrick nboj a energie. Vznam princip zachovn spov v tom, e
jsou obecnmi principy uplatujcmi se v ad zkon. Vda je nejist, spov v pedpovdch a zobecnn, bez
nich by vak nemla smysl. Takov principy, jejich platnost lze pedpokldat v ad oblast, jsou pro
pedpovdi nesmrn cenn. Pedpokldme-li, e princip plat i v nov, dosud neprozkouman oblasti, nesmrn
to usnaduje jej mapovn. Rovn zamujeme-li se na vjimky, kdy se zdaj oven principy neplatnmi,
povede to nejsp k novmu objevu.

1 vydalo nakladatelstv Aurora v Praze jako svou 102. publikaci

2 str. 42
3 str. 54
1

Znme stle vce zkon, pesto se z nich neda sloit jeden obraz, nkter k sob vysloven nepasuj.
Pesto vyznauj urit spolen rysy napklad prv platnost princip zachovn.
Z principu relativity plyne, e pokud se nco zachovv, pak se to zachovv lokln. To znamen, e
urit mnostv zachovvajc se veliiny se me pesunout z msta na msto, nen vak mon, aby na jednom
mst zmizelo a zrove se objevilo na jinm (to proto, e pojem zrove je relativn).
Krom velkch princip zachovn existuj sten principy zachovn, nap. zkon zachovn
podivnosti. To je vlastnost stic, kter se zachovv pi tzv. rychlch reakcch, nikoliv vak pi pomalch (proto
se jmenuje podivnost). Takovch veliin, kter se zachovvaj jenom pi jistm druhu zmn, je vce.
Pi povrchnm pohledu se zd, e rzn principy spolu vbec nesouvisej. Lze vak mezi nimi nalzt
hlubok propojen, jako v ppad loklnosti princip zachovn a principu relativity.
4. Symetrie fyziklnch zkon
Dle profesora Weyla vc je symetrick, pokud s n mete udlat nco tak, e kdy skonte, vypad
stejn jako pedtm.4 Fyzikln zkon je symetrick, pokud se uitm urit operace nezmn, tj. dopadne-li
pokus stejn. To plat o translaci v prostoru (posuneme-li pokusn systm, vsledek je t), prodlevu v ase
(nezle na tom, kdy s pokusem zanu, jsou-li podstatn vchoz podmnky stejn), pootoen v prostoru o
pevn hel. Symetrii pedstavuje i princip relativity, nebo k, e zkony se nezmn, pohybuje-li se soustava
rovnomrn pmoae. Naopak nesymetrickmi operacemi jsou zmna kly (nebo ve se skld z atom
konen velikosti), rotace. Rovn pedpoklad pravolev symetrie se ukzal nepravdivm, tj. fyzikln zkony
umouj rozliit vpravo a vlevo.
Existuje hlubok souvislost mezi symetriemi a principy zachovn, co plyne z kvantov mechaniky. Ze
symetrie translace lze odvodit zkon zachovn hybnosti, ze symetrie posunu v ase zkon zachovn energie, ze
symetrie pootoen plyne zkon zachovn momentu hybnosti.
Pkladem symetrie je tak existence antistice ke kad stici (elektron a jeho antistice pozitron
jsou takka toton, li se jen elektrickm nbojem).
Lze pozorovat i tm-symetrie, napklad na 99,99% proda nerozliuje pravou a levou stranu, existuje
jenom jeden jev, pi nm se odliuj (viz radioaktivn rozpady, v nich figuruj elektron a neutrino)5.
5. Rozlien minulosti a budoucnosti
Rozlien budoucnosti a minulosti nm pipad zcela pirozen a oekvali bychom, e existuje zkon
na nejni rovni, jm se d atomy a jen je jednosmrn, tj. nevratn. Takov zkon vak neexistuje.
Gravitan zkon, zkony elektiny a magnetismu, zkony dc jadern sly (snad s vjimkou nepli
podstatnho rozpadu) jsou asov reversibiln. Pinu nevratnosti, s n se vude setkvme, je teba hledat
jinde.
Nevratnost spov v tom, e nevratn procesy nejsou skuten jednosmrn. Mohou probhat v obou
smrech, ale zatmco jist posloupnost dj, jimi jsou tvoeny, je pravdpodobn, v opanm poad je sice
mon, le vysoce nepravdpodobn.
Jednm z princip tohoto svta je, e se mn z uspodanho stavu do neuspodanho. Je znm jako
princip nevratnosti (i entropie) a lze jej t formulovat takto: bez vnjho zsahu dostupnost energie neustle
kles. Snadnost odebrn energie vyjaduje teplota m vy teplotn rozdl, tm snaz je pechod energie.
Vesmr tedy spje k vyrovnn vech teplot. Pinou je chaotick pohyb molekul, nositel tepeln energie, kter
podlh zkonm pravdpodobnosti.
Pozorujeme zde dal rys fyziklnch zkon zejm jev, nevratnost, nen zejmm dsledkem zkon.
Je bn, e fyzikln zkony nemaj viditeln vztah k na kadodenn zkuenosti.6 Vci pro reln svt
nejdleitj se jev jako komplikovan a jakoby nhodn dsledek spousty zkon. 7 Tedy od pochopen
zkladnch zkon je daleko k pochopen dj naeho svta. Lze si pedstavit uritou hierarchii zkon prody,
seazench podle sloitosti jejich pedmt, od zkon mikrostic po zkony politiky. dn ze stup nen
nadazen ostatnm, vechny jsou provzan a dleit.
6. Pravdpodobnost a neuritost
Chce-li se lovk dozvdt nco o povaze fyziklnch zkon, je nezbytn mluvit o povaze
elementrnch stic. Ovem dje zahrnujc elementrn stice jsou nepochopiteln z bn zkuenosti, nebo
elementrn stice jsou velmi vzdleny makroskopickm objektm z nich sloench, s nimi se bn

4 str. 94
5 str. 112 a 117
6 str. 132/133
7 str. 133
2

setkvme. Feynman se dokonce domnv, e kvantov teorii nerozum nikdo.8 Jinak eeno, lovk ji mus
pijmou jak je a nemuit se otzkou, jak je to i ono mon.
Jednou z podivnost elementrnch stic je, e maj charakter vlnn i stic, a pitom nejsou zcela ani
jednm. Ve znmm pokusu elektrony z bodovho zdroje dopadaj na plochu s dvma otvory za n je detektor
mc hustotu dopadu v tom kterm mst. Vsledky men odpovdaj tomu, co bychom oekvali pi vlnn,
tzv. interferenn obrazec zpsoben vzjemnm psobenm vln prochzejcch jednm a druhm otvorem.
Pitom vak ze zdroje vyletuj jednotliv elektrony ve znanch asovch odstupech, a tedy se nemohou
navzjem ovlivovat. Elektron prolet jednm z otvor, ale pitom jakoby vdl e jsou tam dva a e se podle
toho m chovat jako interferujc vlna. Zakryjeme-li vak jeden otvor i zjiujeme-li kterm otvorem skuten
projde, interferenn obrazec zanik a dopad je takov jako u stic. V mikrosvt plat, e pozorovn ovlivuje
pozorovan objekt (odraz fotonu ). Heisenbergv princip neuritosti k, e je nemon zjistit, kterm
otvorem elektron proel, a souasn nenaruit interferenn obrazec. Z pokusu rovn plyne, e budoucnost je
nedeterministick neexistuje dn zpsob, jak urit, kterm z otvor stice projde. Nhoda (respektive
pravdpodobnost) je tedy prod vlastn.
Problm fyzik spov v tom, e proda si asto nevybr ty monosti, kter pokldme za
nejrozumnj; vdec se mus vzdt svch pesvden o tom, jak proda mus bt, aby nebyl zaslepen vi
tomu, jak je.
7. Hledn novch zkon
Nov zkon prochz temi stdii. Nejdve mus pijt npad, jak by to i ono mohlo fungovat. Pot se
rozvj dsledky z nj plynouc, a nakonec se experimentln testuje jejich soulad s realitou. Teorie se vak nikdy
nestv jistotou, protoe ji lze pouze vyvrtit, nikoliv potvrdit vdy me jet existovat experiment, kter ji
vyvrac, ale jet nebyl proveden. Experimenttoi se zamuj na vjimky a usiluj o vyvrcen znmch
zkon, a tak brn stagnaci vdy.
Odhad zkona lze provst mnoha zpsoby, napklad meme na oblast aplikovat nkter princip
symetrie, uhodnout sprvnou rovnici (Schrdinger), snait se sladit nkolik zkon (Maxwell). Lze vak
pedpokldat, e vechny tyto znm postupy u nkdo zkouel, a je tedy zapoteb pijt s nm novm.
Z neurit teorie lze vyvodit jakkoliv dsledky, proto se mus dobr teorie tomuto nevaru vyhnout.
Fyzikov zkoumajc nov oblasti se sna tam rozthnout psobnost zkon ji znmch. Je toti lep
pedpokldat platnost zkona, kterto pedpoklad lze vyvracet, ne se topit v nevdomosti. Takov roziovn
psobnosti je pirozen nejist a pochybn, ale vede k pokroku. Je nutn rozit mylenky za hranice oblast,
kde byly testovny.9
Feynman pedpovd, e bu jednou budeme znt vechny zkony, nebo budou pokusy stle dra a
t.

8 str. 141
9 str. 178
3