AUC Iuridica 2016-4

ACTA
UNIVERSITATIS
CAROLINAE
IURIDICA 4/2016
Vol. LXII
AUC_Iuridica_4_2016.indd 1 13.12.16 9:44

I U R I DICA
4/2016
Vol. LXII
UNIVERZITA KARLOVA
NAKLADATELSTV KAROLINUM
2016

Vdeck redaktor: prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D.
Vechny lnky tohoto sla jsou recenzovny.
Stat vtto publikaci vznikly vrmci vzkumnho programu PRVOUK 05.
http://www.karolinum.cz/journals/iuridica
Univerzita Karlova, 2016
ISSN 0323-0619 (Print)
ISSN 2336-6478 (Online)

OBSAH
Jan Pichrt: Pedmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
Jan Pichrt: Bude doba doasn hojnosti vyuita pro koncepn novelizaci
zkonku prce, i (zne)uita pro projevy partikulrnho prvnho revizionismu?. . . . . . . . 9
Miroslav Blina: (Ne)zbytn dal novela zkonku prce?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
Petr Hrka, Nataa Randlov: Vhody anevhody novely zkonku prce

pro zamstnavatele azamstnance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
Ljubomr Drpal: Ojedn mal zmn vzkonku prce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
Martin tefko: Podcenn sociln funkce daovho bonusu vexekunm zen . . . . . . . . . . 39
Jakub Morvek: Nkolik vah nad (ne)monou novelizac zkonku prce

vsouvislosti sprvn pravou chrnnho oznamovn kodlivch jednn . . . . . . . . . . . . 49
Lucie ehoov: Peveden na jinou prci optikou nejnovj koncepn novely

zkonku prce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73
Jakub Tomej: Skonen pracovnho pomru ze zdravotnch dvod zamstnance. . . . . . . . . 83

PEDMLUVA
Otematickm zamen tohoto spolenho sla AUC Iuridica pod titu-

lem vahy omon novelizaci zkonku prce, bylo rozhodnuto dvno pedtm, ne
vbeznu roku 2016 rozeslalo Ministerstvo prce asocilnch vc (MPSV) do mezi-
resortnho pipomnkovho zen nvrh zkona, kterm se m (opt) zmnit zkonk
prce (zkon .262/2006 Sb. ve znn pozdjch pedpis), nov zejmna vkoncepci
vpotu dovolen, pojet peveden zamstnance na jinou pci apln eliminaci roz-
hodho zen vpracovnprvnch sporech.
Akoliv tedy toto slo nemlo bt primrn koncipovno jako reakce na posled-
n novelizan aktivity MPSV ve vztahu kzkonku prce amnoh zjeho pspvk
jsou proto tematicky zameny vce teoreticky anadasov (bez ohledu na aktuln
novelizan snahy atendence), je na druh stran jen logick, e mnoz zautor, kte
do tohoto sla pispli, na aktuln novelizan aktivity ve svch pspvcch (vce i
mn) reaguj.
Vdeck pnos tohoto monografickho sla lze mimo jin spatovat vjeho tema-
tick inzorov bohatosti; mj. ten vtto publikaci nalezne jak nzory, kter aktuln
novelizan snahy podporuj avtaj (vetn nzor zad tvrc novelizace), tak nzory,
kter jsou ktmto novelizanm snahm kritick, i je dokonce vmnohch aspektech
pmo odmtaj. Oba tbory se sna pinet po svoje postoje azvry pslun
argumenty; sprvnost jednotlivch pohled me zhodnotit vkrtkm horizontu sm
ten, vdelm asovm horizontu pak d odpov na otzky stran opodstatnnosti
nkterch prav asprvnosti jejich (ne)realizace a prvn praxe.
Pedkldan spolen slo AUCI je pkladem pestrosti vdeckho bdn asvobo-
dy akademickho diskursu pstovanho na Katede pracovnho prva aprva socilnho
zabezpeen PF UK.
prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D.

vedouc katedry pracovnho prva aprva socilnho zabezpeen PF UK
srpen 2016

2016 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 917
BUDE DOBA DOASN HOJNOSTI VYUITA

PRO KONCEPN NOVELIZACI ZKONKU PRCE,
I (ZNE)UITA PRO PROJEVY PARTIKULRNHO
PRVNHO REVIZIONISMU?
JAN PICHRT
Abstract: Will the Time of Temporary Abundance Be Used for Conceptual Amendment to the
Labour Code or Be (mis)Used for Manifestations of Particular Legal Revisionism?
The author is of the opinion that the period of economic recovery and record low unemploy-
ment in Czech Republic should be used to make fundamental changes in the liberalization of
the Czech Labor Code and the latest governmentsdraft amendments to the Labor Code con-
siders as insufficient and criticizes efforts to revise the recent decision by the Constitutional
Court in the area of Collective Labor Law. In comparison the author describes recent efforts
to overcome the decision Abood vs. Detroit Board of Education and the effect of incomplete
staffing in the US Supreme Court on decision in this case
Keywords: collective labor law, collective bargaining, the decision of the Constitutional
Court, the decision of the US Supreme Court, plurality of trade unions, fair share fees
Klov slova: kolektivn pracovn prvo, kolektivn vyjednvn, rozhodnut stavnho

soudu, rozhodnut Nejvyho soudu USA, pluralita odbor, sdlen nklad
DOI: 10.14712/23366478.2016.46
VODEM
Nzev tohoto monografickho sla AUC Iuridica (vahy omon nove-

lizaci zkonku prce) napovd, e vtina stat vnm obsan je (pmo i vsouvis-
lostech) zaclena na mon smry budoucch prav eskho pracovnho kodexu. Mo-
nografie obsahuje jak vahy (podporujc iodmtav) zamen na zcela aktuln
nvrh novelizace pracovnho kodexu, nachzejc se nyn (srpen 2016) vpokroil fzi
legislativnho procesu, tak vahy de lege ferenda zamen na budouc nutn koncepn
pravy pracovnprvnch vztah.
Jakkoliv zcela sdlm nzory, t skupiny autor, kter zastv nzor, e snovelizace-
mi pracovnho kodexu by se mlo etit amly by bt iniciovny a na zklad zhod-
nocen pslunch analz (ty vposledn dob nahrazuj spe politick rozhodnut, resp.
snaha respektovat pn odbor) adialogu, kter by neml pomjet ani nzory irho
spektra akademickch pracovi, vyuiji monosti dan kadmu editorovi podobnch
publikac ase znalost stat vn obsaench si dovolm nepidat se obsahem svho
pspvku kvslovn podpoe i kritice (a kekritice mm ve vztahu kpedloenmu
nvrhu ble) aktuln novelizan aktivity MPSV, ale pokusm se zpestit obsah tto

monografie jak alespo doufm, vsledek nech laskav posoud ten obecnj
vahou, zamenou na urit dl souvisejc aspekt. Navzdory nzvu cel monografie
smujcmu do budoucna se budu zabvat vahou, kter neme bt prosta iuritho
retrospektivnho pohledu.
KONCEPN ZMNY VERSUS PARTIKULRN

PRVN REVIZIONISMUS?
Kdy vbeznu roku 2016 rozeslalo Ministerstvo prce asocilnch vc

(MPSV) do meziresortnho pipomnkovho zen nvrh zkona novelizujcho zkonk
prce, vyvolal ve mn obsah navrhovan novely pedevm pocit promarnn pleitosti.1
Dobu, kdy se esk ekonomika opt vzmh, by mlo esk pracovn zkonodrstv
vyut ke skuten koncepnm novelm, kter by jej uinily pipravenj na budouc
vzvy, kter stoj ped eskmi zamstnanci izamstnavateli. Stejn jako Josef vBibli
etil (pipravoval se) vsedmi letech tunch na sedm let hubench, mli bychom nyn
my vyut let tunch apipravit se vtomto obdob na zmny, kter bude vnejbli
dob prodlvat Evropsk unie jako celek, akter se jist odraz ivoblasti pracovnho trhu
(evropskho inrodnho). Jakkoliv je obtn predikovat, nakolik budou ve-unijn i
globalizan tendence ajejich projevy na trhu prce nahrazeny tendencemi fragmenta-
nmi (ive vztahu kmonmu dalmu vvoji migran krize a(ne)schopnosti skuten
ji na unijn rovni eit), mla by bt vesk pracovnprvn legislativ vyuita monost
dan stvajcm ekonomickm rstem k potebn zmn pracovnprvn regulace
smrem kmonosti jej vt adaptability na budouc poteby vvoje na trhu prce.
Vmezinrodnm srovnn stoj jist za povimnut, jak tkou pozici maj pi podob-
nch snahch opravu pli ochrann, vokolnm srovnn ji konkurence neschopn
adalm potebm rozvoje pracovnho trhu neodpovdajc, prvn pravy vldy (nap.
paradoxn isocialistick vlda ve Francii) vtch zemch, kter podobn pzniv
ukazatele voblasti zamstnanosti ahospodskho rstu nevykazuj.
Akoliv nkter politick unijn materily zdoby ped rokem 2008 jako by ji nepo-
taly sprojevy ekonomickch zkonitost, mus bt po pestl krizi vem zejm, e
dlka nadchzejcho obdob hojnosti ani onch sedmi tunch let doshnout nemus.
Chtlo by se zvolat kdy, kdy ne te? Kdy bude vhodnj as? Nachzme se nyn
vobdob, ve kterm lze odvodnn potat sposunem prahu senzitivity obyvatelstva
smrem kvt toleranci obecn mn populrnch (avak mn politicky vyuitelnch)
krok, resp. nachzme se vdob rekordn zamstnanosti, ve kter lze jen sminiml-
nmi riziky dopad na zamstnanost jednotlivc, pikroit ke krokm, kter uin nae
1 Vtomto ohledu zcela sdlm nzor, kter ve vztahu kpedloenmu materilu zaujala Hospodsk ko-
mora R, kter vvodu svch pipomnek uvedla: Dle nzoru lensk zkladny Hospodsk komory
R by mla bt pedloen novela zkonku prce vrazn ambiciznj avnst do pracovnprvnch
vztah vt flexibilitu. Jsme si vdomi, e souasn novela napluje pedevm programov prohlen
vldy aupednostuje tak spe zjmy zamstnanc aodbor. Pedloen materil neupravuje zsadn
koncepn zmny vzkonku prce, jak bylo pvodn avizovno pedkladatelem. (cit. zPipomnky
[HK R] kmaterilu MSPV Nvrh zkona, kterm se mn zkon .262/2006 Sb., zkonk prce;
.j.58/6000/2016 ze dne 30. bezna 2016)
10

pracovn zkonodrstv do budoucna vce pipraven elit ptm vzvm mme je-
din problm, e obyvatelstvo je souasn volistvo ae ijeme vzemi, ve kter je
permanentn ped volbami; podobn rozhodnut toti vyaduje velk nadhled, kter
nebude vhradn limitovn spchem vptch volbch. Do doby podobn velkorys-
ho pstupu budeme zejm namsto opravdu koncepnch zmn, obohacovni projevy
(vce i mn) partikulrnch zjm, kter jsem si vnadpisu tohoto lnku dovolil (sur-
itou mrou nepesnosti anadszky) oznait za prvn revizionismus.2
NEBEZPEN TENDENCE
Vrtm se krtkm zamylenm kjednomu znovelizanch bod, vpodo-

b, vjak byl vbeznu 2016 obsaen vnvrhu zkona novelizujcho zkonk prce,
rozeslanm MPSV do meziresortnho pipomnkovho zen. Sohledem na pipomnky
vznesen nsledn vrmci pipomnkovho zen ji sice nebyl pozdji pedmtn
novelizan bod obsaen vpokroil verzi nvrhu, kter byla nsledn (vprbhu lta
2016) pedloena kprojednn Legislativn rad vldy R, ale jako vznamn pklad
prv shora zmnnho prvnho revizionismu je vhodn jej zmnit akrtce se knmu
vrtit.
Ten, kdo spatil, vbeznu 2016 navrhovan variantn znn novelizace 24 zkonku
prce musel zat siln dja vu, vdy navrhovan novelizace spovala pouze vtom,
e stvajc znn 24: (1) Odborov organizace uzavr kolektivn smlouvu tak za
zamstnance, kte nejsou odborov organizovni. (2) Psob-li uzamstnavatele vce
odborovch organizac, mus zamstnavatel jednat ouzaven kolektivn smlouvy se ve-
mi odborovmi organizacemi; odborov organizace vystupuj ajednaj sprvnmi d-
sledky pro vechny zamstnance spolen ave vzjemn shod, nedohodnou-li se mezi
sebou azamstnavatelem jinak, mlo bt rozeno pidnm jedn vty kestvajcmu
druhmu odstavci (apidnm novho, le nevznamnho, tetho odstavce) vpodstat
do stejn podoby (pokud jde oklov odstavec druh), kterou ji vroce 2008 seznal
stavn soud jako stavn nekonformn. Pipomnm, e stavn soud svm nlezem,
publikovanm ve Sbrce zkon pod .116/2008 zruil, sinnost od 14.4.2008,
mimo jin idruhou vtu 24 znjc do innosti nlezu, takto: Jestlie se odborov
organizace neshodnou na postupu podle vty prvn, je zamstnavatel oprvnn uzavt
kolektivn smlouvu sodborovou organizac nebo vce odborovmi organizacemi, kter
maj nejvt poet len uzamstnavatele.
Ponechm-li stranou vobou navrhovanch variantch shodn text nov vkldanho,
le vcn nepodstatnho odstavce 3, pak porovnnm kdysi (vroce 2008 stavnm
soudem) zruen anov (vbeznu 2016 ze strany MPSV) kvloen navrhovan druh
vty, druhho odstavce 24, musm konstatovat jejich shodu (!); plnou shodu pokud
jde onvrh oznaen jako VARIANTA II (srov. podtren text vnsledujc citaci),
2 Autor si je samozejm vdom zcela rozdlnho vznamu pouitho pojmu vrovin ideologick i his-
torick; pro ely tohoto lnku pouv oznaen (povrchn) prvn revizionismus jako oznaen pro
(sice) soustavn sil ozmny apravy danho (stvajcho) stavu, kter vak sleduj spe partikulrn
skupinov zjmy ne smr celospoleensky potebnch azsadnch koncepnch zmn prvn pravy.
11

resp. shodu anavc dl obohacen vnvrhu oznaenm jako VARIANTA Iost
vty neur-li nadpolovin vtina zamstnanc jinou odborovou organizaci (srov.
tun text vnsledujc citaci): Jestlie se odborov organizace neshodnou na postupu
podle vty prvn, je zamstnavatel oprvnn uzavt kolektivn smlouvu sodborovou or-
ganizac nebo vce odborovmi organizacemi, kter maj nejvt poet len uzamst-
navatele, neur-li nadpolovin vtina zamstnanc jinou odborovou organizaci.
Zpohledu zamstnavatel, na jejich pracovitch psob vce odborovch organi-
zac, jejich dohoda na spolenm postupu vkolektivnm vyjednvn je vnkterch
ppadech problematick, by se jist jednalo ozmnu vtanou. Zpohledu velkch (po-
tem len silnch) odborovch organizac (ije sdruujcch odborovch centrl) lze
takovou pravu jist t oznait za velmi douc. Strochou nadszky lze ct, e pokud
odborm vroce 2008 citovan nlez stavnho soudu zpsobil jistou jmu odebr-
nm sti vsad, kter jim podoba, vjak byl zkonk prce vroce 2006 (po vech
peripetich peci jen) schvlen pinela, pak navrhovan znn VARIANTY II by bylo
zpohledu odborovch organizac (el jen tch velkch) restituc in integrum, pokud
jde oustanoven 24 zkonku prce. Druh navrhovan een (obsaen vbeznovm
nvrhu pod VARIANTOU I) nen potebn (izpohledu dalho vvoje nvrhu) vtomto
ohledu ble rozebrat, neb vnm obsaen een bylo ji dopedu neivotn, resp.
vpraxi jen st realizovateln, mj. bez bli opory vprvnm pedpise stran lht,
organizace adalch aspekt jm (ne)upravovanho hlasovn, resp. postupu, kterm
m bt urena jin odborov organizace. Protoe VARIANTU Iani sm navrhovatel
nezpracoval do podoby vprvn praxi serizn realizovateln, vkrd se zde neodbytn
mylenka, e varianta (I) mla slouit zejmna ktomu, aby si pipomnkov msta sjis-
tou levou vybrala variantu (II).
Nebo, navzdory shora citovanmu nlezu S, evidentn stle ije mylenka ob-
novit votzce kolektivnho vyjednvn aplurality odborovch organizac na jednom
pracoviti prvn stav do (stavn nekonformn) podoby ped 14.4.2008, aprotoe
nelze vylouit, e tuto mylenku, pro neshodu socilnch partner nyn zaparkovanou
na odstavnm parkoviti legislativnch pn, uvede nkter zaktivnch poslanc opt
do pohybu vrmci druhho ten, je na mst se ble (by strun) podvat na obsah
tehdejch vhrad S.
Stvajc prava vychz zpoteby pln shody vech odborovch organizac ve vci
jednn ouzaven kolektivn smlouvy.3 Ustanoven 8 odst.1 zkona okolektivnm vy-
3 Pluralita odborovch organizac uzamstnavatele je typick zejmna uvelkch zamstnavatel, kdy

(vrmci jednoho zamstnavatele) zejmna profesn odlin i specializovan skupiny zamstnanc ct
potebu po samostatn odborov organizovanosti respektujc jejich specifick zjmy acle vkolektivnm
vyjednvn (vR jsou to tradin nap. piloti, strojvdci aj.). Je samozejm mon, aby, pes rznost
nkterch poadavk, nalezly odborov organizace ujednoho zamstnavatele spolenou e auzavely
jednu (spolenou) kolektivn smlouvu, jejmi astnky jsou zamstnavatel (na stran jedn) avech-
ny odborov organizace (na stran druh). Je vak tak mon postupovat odchyln, cestou dohody
vech astnk kolektivnho vyjednvn (tedy vech uzamstnavatele psobcch odborovch organizac
azamstnavatele) na odchylnm postupu, kter me vst kuzaven vce kolektivnch smluv, piem
vtakovm ppad mus bt t sjednno, kter zkolektivnch smluv (i kter znich) se vztahuje (-) ina
odborov neorganizovan zamstnance; vppad takovho postupu je teba mt na zeteli mj. problema-
tiku rovnho zachzen azkazu diskriminace. Cit. zPICHRT, J.: Koment k 24. In BLINA, M.
DRPAL,L. akol.: Zkonk prce. Koment. 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 2014.
12

jednvn (ZKV) stanov, e: Kolektivn vyjednvn je zahjeno pedloenm psemnho
nvrhu na uzaven kolektivn smlouvy jednou ze smluvnch stran druh smluvn stran.
Nedostatek shody na stran odborovch organizac tak me vst ktomu, e vbec nebu-
dou schopny pedloit zamstnavateli nvrh kolektivn smlouvy, azahjit tak kolektivn
vyjednvn ve smyslu ZKV (tedy izahjit proces, kter by mohl ppadn vystit a ve
stvku ve sporu ouzaven kolektivn smlouvy, tedy vjedinou stvku upravenou ZKV).4
Nebezpe vzniku takov situace se zkonodrce pi pijet novho zkonku prce
vroce 2006 snail eliminovat prv za pomoci ustanoven (pozdji zruenho nlezem
S), kter umoovalo eit patovou situaci na principu majority; vppad, kdy se od-
borov organizace neshodnou na postupu podle vty prvn, byl zamstnavatel oprvnn
uzavt kolektivn smlouvu sodborovou organizac nebo vce odborovmi organizace-
mi, kter mly nejvt poet len uzamstnavatele. Zruen ustanoven (kter nebylo,
pro zpsob sv formulace ani zaplikanho pohledu zcela bez nejasnost nestanovilo
nap. nic bliho otom, kdy, resp. vjakm asovm odstupu po zahjen vyjednvn,
i vnvaznosti na kter kroky, me zamstnavatel postupovat cestou vnm upravenou)
tak zakotvilo pro konkrtn, ve uveden ppad nerovn postaven mezi jednotlivmi
odborovmi organizacemi aumonilo, aby (zejmna men) odborov organizace byla,
vppad nesouhlasu svtinovm nvrhem kolektivn smlouvy, zdalho vyjednvn
vylouena aaby dolo ke kolektivnmu vyjednvn auzaven kolektivn smlouvy bez
monosti takov (vmenin se ocitnuv) odborov organizace ovlivnit jej obsah.
Ve citovan vta druh odstavce druhho 24 byla zruena pro deficit stavnosti
nlezem S zn. Pl. S 83/06, kdy stavn soud mimo jin poukzal na ustanoven
l.27 odst.2 Listiny zkladnch prv asvobod,5 kter stanov, e jakkoli zvhodo-
vn nkter zodborovch organizac vpodniku nebo odvtv na kor jinch je nep-
pustn.6 Vbodech 264 a 266 ve uvedenho nlezu dle stavn soud konstatoval:
264. Zprincipu svobody odborovho sdruovn plyne irovnost odborovch orga-
nizac tak, e dn odborov organizace psobc uzamstnavatele nesm bt zvhod-
ovna ped ostatnmi, ato ani vzhledem ktomu, jak zamstnance sdruuje, ani se
zetelem kpotu svch len. To je ostatn zdraznno iv286 odst.1 zkonku prce,
znho plyne, e zamstnavatel mus tam uveden povinnosti plnit vi vem odborovm
organizacm unj psobcm, pokud nedojde kjin dohod.
265. Listina zkladnch prv asvobod ve svm l.27 odst.2 hovo jednoznan; ja-
kkoli zvhodovn nkter zodborovch organizac vpodniku nebo vodvtv na kor
jinch je neppustn. Zde zakotven prvo nen nikterak omezeno ani provdcm zko-
nem (srov. l.41 odst.1 Listiny acontrario). een potenciln konfliktn situace, ped-
vdan v24 odst.2 vt druh zkonku prce (princip majority, reprezentativnost),
nelze tedy zstavnprvnho hlediska akceptovat. Nezbv ne znovu pipomenout, e
ze zkladnho stavnho principu rovnosti zejmna vyplv, e rozliovn vpstupu
kuritm prvm nesm bt svvoln apedevm se nesm srznmi subjekty, nach-
zejcmi se ve stejn nebo srovnateln situaci, zachzet rozdlnm zpsobem, ani by
4 Srov. tamt.
5 Usnesen pedsednictva NR .2/1993 Sb., ovyhlen Listiny zkladnch prv asvobod jako sousti
stavnho podku esk republiky
6 Tamt.
13

pro to existovaly objektivn arozumn dvody. To lze vzthnout ve smyslu pedmtnho
lnku Listiny zkladnch prv asvobod ina prvo koalin.
266. Proto stavn soud pisvdil nmitce navrhovatel, e napaden ustanoven
24 odst.2 vty druh vrozporu slnkem 27 odst.2 Listiny asustanovenm l.3
odst.2 mluvy MOP .87 zvhoduje urit odborov organizace na kor jinch. Nejde
pitom jen ozvhodovn organizace snejvtm potem len (princip majority), mo-
nch kombinac je vce. Tm je souasn poruen il.1 odst.2 stavy esk republiky,
ve znn stavnho zkona .395/2001 Sb. (tzv. euronovely stavy).
Co me bt dostatenm dvodem pro to, aby se sodstupem pouhch 8 let po-
kouel navrhovatel de facto revidovat prvn stav, kter proel vtak zsadn otzce
posouzenm stavnho soudu? Nepochybn pedevm zmna stavnprvnho rmce,
na jeho zkladu stavnho soudu vminulosti pedmtn ustanoven posuzoval. Pokud
vak odpovdajc zmna absentuje, pak pokus prohnat optn pedmtn ustanoven
soukolm Parlamentu R stm, e ve finle stavn soud samozejm ve zcela jinm
personlnm sloen, vc optovn posoud auvid se, povauji za postup nebezpen
anezodpovdn zpohledu prvnch jistot astability prvnho du vtto zemi.
AMERICK PARALELA?
Ne, e by podobn snahy byly jen eskm specifikem; jak vak nsledujc
exkurz uke, nkter podobnosti jsou jen zdnliv.
Dne 13. nora roku 2016 zemel Antonin Scalia, dlouholet soudce Nejvyho sou-
du USA, jmenovan do funkce vroce 1986 Ronaldem Reaganem. Zatmco veskch
prvnch asopisech jsem nezaznamenal reakce na mrt tto vznamn osobnosti ame-
rickho prva,7 byla americk mdia zamen na prvn problematiku vzpt zaplnna
vahami na tma, jak dopad, nejen voblasti prva, ale ipolitiky, bude mt vpedveer
americkch prezidentskch voleb mrt jednoho zdevti doivotn jmenovanch soud-
c Nejvyho soudu USA.
Tyto debaty, jakkoliv jist zajmav, nemaj pm vztah ktmatu tohoto lnku, co
vak pm vztah kpedmtu tto stat m anabz dokonce zdnlivou paralelu sped-
chzejc pas tohoto pspvku, je nepm dsledek mrt soudce Scalii pro americk
kolektivn pracovn prvo.
esk pracovn prvnk se setk spojmem free-rider spe okrajov, nejastji
voblasti negativnch projev nkterch nekalosoutnch praktik do vvoje astability
konkrtnch pracovnprvnch vztah. Jako pklad postup podaditelnch pod tento
pojem lze uvst: tendence nkterch distributor omezovat vdaje na propagaci
apiivovat se na investicch asil ostatnch distributor stm, e zbo na zklad
uetench vdaj budou prodvat za ni cenu (free-rider problem).8
7 Zjinch periodik je vak teba zmnit obshl aosobnost Antonina Scalii eskmu teni vstin pi-
bliujc lnek Teodora Marjanovie vHospodskch novinch (. 035/2016, s.2) pod titulkem Skla
jmnem Scalia.
8 FIALA, T.: Nov soutn politika Evropsk komise voblasti distribunch smluv. ASPI Pvodn nebo
upraven texty pro ASPI, ASPI LIT 22344CZ.
14

Jak m vak jev oznaovan jako free-rider vztah ke kolektivnmu pracovnmu
prvu?
T. Richter, ve stati popisujc mj. problmy kolektivnho jednn arozhodovn (pi
sprv korporac), uvd ve vtu nkterch skal rozhodovn vrmci kolektivu situa-
ci, kdy ti zlen kolektivu, kte se rozhodli nevynakldat nklady ani na seznmen se
sproblmem, jen m bt hlasovnm rozhodnut, ani na ast na samotnm hlasovn
nap. proto, e osoba, jej individuln podl na celkovm potu hlas je relativn
mal, me racionln pedpokldat, e jej hlas nijak neovlivn vsledek hlasovn.
Richter dle uvd: Pokud vak ostatn osoby, oprvnn hlasovat, tyto nklady vy-
nalo adospj krozhodnut danho problmu (atoto rozhodnut nebude vysloven
destruktivn ve vztahu kzjmm osoby, kter nehlasovala), bude mt nehlasujc osoba
ztohoto rozhodnut prospch, ani by nesla nklady na jeho pijet. Bude tm, okom
ekonomick teorie hovo jako oernm pasaru (free-rider).9
Od roku 1977 jsou vdsledku klovho rozhodnut ve vci Abood v. Detroit Board
of Education odbory ve veejnm sektoru vUSA na zklad tzv. fair share provisi-
ons oprvnny poadovat na tch zamstnancch, kte se rozhodnout nebt odborov
organizovni, aby se sten podleli na vdajch, kter byly vynaloeny na jejich
zastupovn pi socilnm dialogu tak, aby se nestali ernmi pasary erpajcmi
jen zvhody zvsledk vyjednvn.10
Toto (tm 40let) pravidlo bylo ji vminulosti podrobovno etn kritice, nap.
v souvislosti s posouzenm ppadu Harris v. Quinn v roce 2014;11 v souvislosti
s rozhodnutm tohoto ppadu se objevil st teorie velmi kritizovan poadavek
(rozhodnut bylo pijato nejtsnj vtinou 5:4), podmiujc vybran poplatk od
nelen ze strany odbor prokznm (testem), e zamstnanci-neodbori by nemohli
doshnout stejnch vhod, kter zskali vdsledku innosti odbor, jakmikoliv jinmi
prostedky. Soudkyn Elena Kagan vdisentnm stanovisku sice zdraznila, e dobrou
zprvou spojenou stmto ppadem (Harris v. Quinn) je, e nepekonv rozhodnut ve
vci Abood; komente pesto konstatovaly, e bude-li nov test nezbytnm zkladem
pro uzavrn dohod ofair-share, me dojt knaruen stability zaloen vminulosti
prv rozhodnutm ve vci Abood.12
Kpodobnmu pokusu tak zhy dolo, skupina uitel zkalifornskch veejnch
kol, kte nebyli leny odborov organizace kalifornskch veejnch zamstnanc,
9 Cit. RICHTER, T.: Pouit (mikro)ekonomick metodologie pi tvorb ainterpretaci soukromho prva.
Prvnk, 3/2009, s.233262, ASPI LIT53295CZ.
10 Pokud by snad esk odbory povaovaly podobn pravidlo do budoucna za inspirativn, doporuuji jej vn-
mat ivkontextu arovnovze jinch ustanoven americkho pracovnho prva, kter ji zpohledu eskch
odbor zdaleka tak inspirativn jist nebudou. Pro urit dl vhled doporuuji nap. sta TEFKO,M.: N-
kolik poznmek kdoktrn At-Will-Employment ajej aplikaci vesk republice. Prce amzda, 11/2009,
ASPI LIT34296CZ.
11 Vtinov stanovisko Nejvyho soudu USA vppadu Harris v. Quinn se piklonilo knzoru, e pracov-
nci domc zdravotn pe vIllinois, jako ivkadm jinm stt USA, kter m podobn peovatelsk
program, jsou pouze stenmi i quasi veejnmi zamstnanci na rozdl od plnohodnotnch ve-
ejnch zamstnanc (full-fledged public employees) avdsledku toho nejsou povinni platit poplatky
za sv zastupovn (fees for labor representation).
12 MARVIT, M. Z.: The Supreme Court Has Created an Impossible Standard for Unions to Meet. The New
Republic, 30. 6. 2014, https://newrepublic.com/article/118481/harris-v-quinn-decision-supreme-courts
-undercuts-union-dues-paying.
15

vznesla alobu (Friedrichs v. Kalifornie),13 ve kter namtala, e situace, ve kter jsou
nuceni hradit poplatky (a ji jsou nazvan agency fees i fair share fees) odbo-
rm, kter ze zkona zastupuj vechny uitele ve veejnm sektoru, je vrozporu spr-
vy tch uitel, kte nesouhlas spolitikou astanovisky odbor, na svobodu projevu
ashromaovn podle prvnho stavnho dodatku. Argumenty obou stran uitel
na stran jedn isttu Kalifornie aAsociace kalifornskch uitel (odbor) na stran
druh byly vlednu roku 2016 ped Nejvym soudem USA pedneseny apo tomto
slyen bylo veobecn oekvno, e pomrem 5 hlas soudc povaovanch za kon-
zervativce bude nvrhu Kalifornskch uitel vyhovno.14
Z eskho pohledu nen nezajmav, e spor se zdnliv majetkovou podstatou
(ohradu sti nklad kolektivnho vyjednvn) m ivUSA svj vrazn politick
rozmr, kter seprojevil ivargumentaci stran ped Nejvym soudem.
Soudce Anthony Kennedy odmtl argumenty vznen prvnmi zstupci sttu Kali-
fornie aAsociace kalifornskch uitel, dle kterch je nutn zachovat stvajc systm
poplatk, aby se zamezilo efektu ernch pasar (free riders) nelen odbor,
kte zskaj vechny vhody vyjednan odbory, ani by za to platili auvedl, e (na-
opak) odbory vpodstat dlaj zuitel nucen pasary (compelled-riders) ivotz-
kch, ve kterch uitel spostoji odbor siln nesouhlas.15
Vpodobnch sporech Nejvy soud vminulosti ji dvakrt vyjdil pochybnos-
ti oprecedentu vyplvajcho zrozhodnut Abood zroku 1977; Nejvy soud vtto
souvislosti uvedl, e na veejnch zamstnancch, kte se rozhodli nebt organizovni
vodborech, me bt poadovna platba na nklady kolektivnho vyjednvn, pokud
poplatky nejsou vynakldny na politick ely (as long as the fees dont go toward
political purposes).16 Kalifornt uitel poukazovali na fakt, e odbory se postupem
doby zpolitizovaly, piem itlak na vy mzdy adchodov dvky vyvolv politick
otzky, nap. voblasti co nejefektivnjho vynakldn finannch prostedk vnzko
pjmovch lokalitch. Soudce John Roberts uvedl, e irutinn zleitosti mohou zskat
politick nboj, zahrnuj-li problematiku efektivity vynakldn finannch prostedk
sttem. Uritou politizaci do projednvn ppadu vnesli isami zstupci odbor, kdy
tvrdili, e aloba je soust agendy konzervativc ajej snahy oslabit siln odbory,
znm svou spolehlivou podporou demokratickch kandidt ademokratick politiky.17
13 Hlavnm alobcem vtto cause byla Rebbecca Friedrichs, uitelka na veejn kole vOrange Coun-
ty vKalifornii, kter pro odlin nzory vystoupila zAsociace kalifornskch uitel, ale stle po n
bylo poadovno, aby hradila okolo 650 USD ron na kryt nklad kolektivnho vyjednvn. Srov.
HANANEL, S.: Tied 4-4 after Scaliasdeath, Supreme Court upholds win for labor unions, PBS News-
Hour, 29.3.2016, http://www.pbs.org/newshour/rundown/supreme-court-deadlock-upholds-win-for-labor-
unions-in-case-over-fair-share-fee.
14 Srov. nap. HANANEL, S.: High court seems skeptical of mandatory public union fees, PBS NewsHour,
11. 1. 2016, http://www.pbs.org/newshour/rundown/high-court-seems-skeptical-of-mandatory-public-
union-fees/.
15 The union is basically making the teachers compelled-riders on issues with which they strongly dis-
agree, Kennedy said (cit. op sub. 14).
16 HANANEL, S.: Tied 4-4 after Scaliasdeath, Supreme Court upholds win for labor unions, PBS News-
Hour, 29.3.2016, http://www.pbs.org/newshour/rundown/supreme-court-deadlock-upholds-win-for-labor-
unions-in-case-over-fair-share-fee.
17 Srov. op sub. 14.
16

Je teba dodat, e praxe tzv. fair share provisions nen uplatovna ve vech sttech
USA. Vpiblin polovin sttu Unie pracovn prvo povinn poplatky zakazuje, ale
vtina lensk zkladny odbor ve veejnm sektoru je soustedna prv ve sttech,
kde takov zkaz upraven nen (vetn Kalifornie, New York aIllinois); jedn se cel-
kem ovce ne 5 milion zamstnanc ve 23 sttech aWashingtonu D.C.
Nhl norov mrt soudce Scalii pineslo do rozhodnut tto vci neekan zvrat.
Verdikt pvodn oekvan vervnu 2016, byl nhle vynesen occa ti msce dve.
Nepln obsazen Nejvyho soudu USA vedlo kjeho rozdlen na dva tylenn
tbory aoekvan rozhodnut NS USA ve prospch kalifornskch uitel vpomru
5:4, se zmnilo ve vsledek 4:4. Termn the 4-4 split pln nyn komente kvcero
rozhodnutm NS USA adle vyjden republikny ovldanho Sentu tomu tak jet
chvli bude.18
Pro americkou prvn praxi znamen rozhodnut 4:4 ve vci Friedrichs v. Kalifor-
nie, ji neekan, velk vtzstv odbor. Na rozdl od vtinovho rozhodnut Nejvy-
ho soudu nen rozhodnutm 4:4 vytvoen nov precedens zvazn pro cel USA, ale
je pouze potvrzeno rozhodnut obvodnho odvolacho soudu.19 Pes znan as, kter
uplynul od rozhodnut ve vci Abood (1977), ipes urit zmny vpostaven obor
asle odbor, ke zmn votzce fair share fees prozatm nedolo.
ZVREM
Pes rozdly mezi pojetm pracovnho prva uns ivUSA, jako ipes
rozdly vminul isouasn roli odbor vobou sttech, je zejm e slovo politizace
vsouvislosti sodbory, jejich innost iaspiracemi na vlivn (by vedlej) role na poli-
tickm jeviti zaznv vobou zemch.
Je vak tak zejm, jak vznamnm prvkem je vkad prvn kultue stabilita jeho
prvnho du arespekt krozhodnutm vrcholnch soudnch instituc. Zmna stav-
n prvnho rmce i zmna spoleenskch pomr zapinn jeho pirozenm, de-
mokratickm vvojem adlouhm asovm odstupem od nkdejho rozhodnut jist
mohou bt dvodem ikodvodnn revizi rozhodnut znejvznamnjch. Zkouet
revidovat dan stav, bez naplnn tchto atribut, pouze zdvod piblen pravy
clm zjmovch skupin i skalkulem odchylnho posouzen toton vci, spova-
jcm naodlinm personlnm obsazen danho orgnu, zavn prvn ispoleenskou
neodpovdnost.
prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D.

Prvnick fakulta Univerzity Karlovy
Pichrt@prf.cuni.cz

18 Sent se hodl zabvat a nominac vzelou od novho prezidenta USA. Srov. DAYEN, S.: The Perils of
Our Split Supreme Court, The New Republic, 30.3.2016, https://newrepublic.com/article/132209/perils
-split-supreme-court.
19 Tamt.
17

(NE)ZBYTN DAL NOVELA ZKONKU PRCE?
MIROSLAV BLINA
Abstract: Is the Further Proposed Amendment to the Labour Code Necessary?

The author in his article deals with the current proposal the Labour Code amendment by the
Ministry of Labour and Social Affairs and comes to the conclusion that the proposed amend-
ments change strengthening the protection of workers, but does not contribute to deepening
the flexibility of industrial relations. The author expresses the view that the amendments to
the Labour Code should be very exceptional and should be preceded by careful analysis. The
author feels the lack of both of these criteria in the the current amendment.
Keywords: the labour code, protection of workers, flexibility of industrial relations
Klov slova: zkonk prce, ochrana zamstnanc, flexibilita pracovnprvnch vztah
DOI: 10.14712/23366478.2016.47
Ministerstvo prce asocilnch vc pedloilo Vld R dal pomrn

rozshlou novelu zkonku prce. V souasn dob je nvrh projednvn v Poslaneck
snmovn Parlamentu R.1 Zkladn vahou pi kad nov prav i pi jej zmn by
mlo bt vsouladu sl. 2 Legislativnch pravidel vldy, zhodnocen nezbytnosti zmny
prvnho stavu. Vtomto smru pedloen nvrh vzbuzuje urit pochybnosti. Podle ped-
kldac zprvy je elem nvrhu zkona proveden vcnch zmn smujcch kprohlou-
ben flexibility zkladnch pracovnprvnch vztah za souasnho poslen ochrany po-
staven zamstnance vtchto prvnch vztazch. Zhlediska pedpokldanho elu mohu
konstatovat, e navrhovan zmny skuten pispvaj kposlen ochrany zamstnance,
ale rozhodn neprohlubuj flexibilitu pracovnprvnch vztah. Vtomto smru opak je
pravdou. Pedkldac zprva dle uvd, e je pihldnuto kmonosti pimenho snen
administrativn nronosti kladen na zamstnavatele vsouvislosti saplikac zkonku
prce. Izde mohu konstatovat, e pedloen nvrh naopak administrativn nronost
kladenou na zamstnavatele zvyuje. Ztohoto hlediska lze konstatovat, e el novelizace
je naplnn podle mho nzoru pouze zsti, tj. zhlediska ochrany zamstnance, anaopak
na flexibilitu pracovnprvnch vztah aadministrativn nronost psob spe negativn.
Krom toho, e podle mho nzoru nen naplnn proklamovan el novelizace,
lze jak shora uvedeno pochybovat onezbytnosti zmny prvnho stavu, resp. ojejm
dostatenm zdvodnn vdvodov zprv. Pedloen nvrh e vzsad ti kon-
cepn problmy, dle nkter dl otzky ave znan me e legislativn zmny spe
vkladovho charakteru. een nkterch vkladovch otzek vzbuzuje pochybnosti,
zda jsou nezbytn, kdy sm pedkladatel odvoduje jeden novelizovan bod tak, aby
1 Snmovn tisk 903/0.
19

se pedelo absurdnm vkladm. Uveden postup vede kplin kazuistice azatuje
nemrn prvn pravu.
Pokud se jedn okoncepn zmny, vidm je pedevm ve tech oblastech, ato
peveden na jinou prci, oblast dovolen avylouen rozhodch doloek pro oblast
pracovnprvnch spor.
Novela ru dosavadn desetiletmi zaitou prvn pravu peveden na jinou prci
sodvodnnm, e tato prava nen sluiteln se smluvn pravou pracovnprvnch
vztah. Dle se argumentuje, e tato prava je vrozporu smluvou MOP .29 onuce-
n nebo povinn prci. Jedn se ojednu znejstarch mluv pijatou na pd MOP ji
vroce 1930 ana zklad ratifikace tto mluvy eskoslovenskou republikou, vstoupila
pro ns vplatnost dne 30.10.1958. Domnvm se, e argumentace touto mluvou je
zcela neppadn, atato mluva rozhodn nesmuje proti konceptu peveden na jinou
prci tak, jak je upraveno v41 ZP. Podle l.2 nucenou nebo povinnou prac se rozum
prce nebo sluba, kter se na kterkoliv osob vymh pod pohrkou jakhokoliv
trestu, ake kter se een osoba nenabdla dobrovoln.
Je teba zdraznit, e ani dvodov zprva neuvd jedin problm zaplikanpra-
xe, kter by byl spojen sdosavadn dlouholetou prvn pravou. Kdy pominu argumen-
taci mluvou MOP, kter mi nepijde zcela korektn, pak jedinm dvodem jsou vahy
pedkladatele, e souasn prava neodpovd smluvn koncepci vpracovnprvnm
vztahu. Takov vaha by vak mohla ospravedlnit celou zmnu koncepce vppad
rekodifikace, ale rozhodn ne vdl novelizaci. Chtl bych zdraznit, e pracovn pr-
vo, krom ochrany postaven zamstnance pln tak organiztorskou funkci, kter m
zamstnavateli umonit organizovat pracovn innost, akterou navren zmna vraz-
n zamstnavatelm ztuje. Krom toho pinese zamstnavatelm zven nklady
aoem dvodov zprva ml. Vneposledn ad navren zmna zpsob vrazn
zven administrativn nronosti pro zamstnavatele, anavc me vyvolat celou adu
vkladovch problm. Navc navren koncepn prava ve svch dsledcch povede
kzeslaben pedvdatelnosti prva aprvn jistoty, nebo se mn prava zait celmi
desetiletmi apodrobn vyloen akomentovan adou judikt iodbornou literaturou,
na pravu zcela novou. Takov stav se ve svch dsledcch negativn dotkne pedevm
astnk pracovnprvnch vztah.
Novela dle mn rovn zaitou desetiletmi prvn pravu dovolen, kdy pechz
na dovolenou vdlce stanoven tdenn pracovn doby, vynsoben vmrou dovolenou,
na kterou m zamstnanec vpslunm roce prvo, tedy tzv. na hodinovou dovolenou.
Rovn tuto zmnu povauji za zcela nedostaten zdvodnnou vdvodov zprv.
Praxe nezaznamenala vminulosti dn negativn dsledky souasn prvn pravy,
aani dvodov zprva, nic takovho neuvd. Rovn zde plat, e takov zsadn zmna
prvn pravy pinese adu aplikanch problm. Navc povauji za zcela nedostate-
n vdvodov zprv uveden dopady navrhovan prvn pravy na sttn rozpoet
aostatn veejn rozpoty, stejn jako na vliv na podnikatelsk prosted esk republiky.
Pechod na novou pravu pinese podle mho nzoru nepochybn zven nklady jak
na sttn rozpoet, tak na zamstnavatele. Bude teba podit nov softwarov vybaven
anavc bude teba prokolen zamstnanc zamstnavatele provdjcch tuto agendu.
Argumentaci pedkladatele vdvodov zprv, e je volbou kadho zamstnavatele,
20

e zpracovn pslunch agend bude zajiovat svyuitm nebo bez vyuit vpoetn
techniky, povauji za zcela zavdjc. Za prv st me fungovat uzamstnavatel
svelkm potem zamstnanc, anavc pi runm provdn by vznikly jet vt n-
klady na lidskou pracovn slu. Krom toho do vnjho pipomnkovho zen el nvrh
salternativami, adruhou alternativou bylo zachovn dosavadn koncepce. Cel ada
pipomnkovch mst se stavla pro zachovn dosavadn koncepce dovolen. Ipokud
bychom pipustili, e navrhovan prava je mon spravedlivj ne dosavadn, itak z-
stv zsadn otzka, zda tuto skutenost me vyvit vrazn transakn nklady spo-
jen snovou pravou iaplikan problmy, kter nezbytn nov prvn prava pinese.
Dal koncepn zmnou je vylouen rozhodho zen pro pracovnprvn spory.
Pokud pedkladatel argumentuje pro takovou zmnu novm obanskm zkonkem, ne-
pipad mi tato argumentace ppadn. Opt chyb jakkoliv analza negativnch vliv,
kter by takovou pravu zdvodovaly. Krom toho je teba ci, e rozhod zen se
voblasti pracovnprvn vsouasn dob tm nepouv. esk republika je tak jed-
nm zvysloven mla stt, kde nefunguj alternativn zpsoby een pracovnprvnch
spor. Pitom praxe ukazuje, e soudn ochrana je zcela nedostaten. Poet soudnch
spor stle kles aje omezen vzsad pouze na skonen pracovnho pomru, ppadn
na nhrady kody. Navc praxe dle ukazuje, e do pracovnprvnch spor se poutj
spe lid svymi pjmy, zatmco kategorie nzkopjmov tak zstv bez prvn
ochrany. Soudn zen toti nen ani levn, ani rychl. Prvnmi pravami se stle sna-
me zlepit hmotnprvn ochranu zamstnanc (ostatn to je imotto tto novely), ale
ponechme zcela stranou procesn ochranu. Pedkladatel na msto, aby se snail eit
tento problm azaktivizovat alternativn zpsoby een pracovnprvnch spor, na-
opak novelou zakazuje pouit rozhodho zen, ato za situace, kdy sm vdvodov
zprv uvd, e je rozhodnut zahjit ve spoluprci sMinisterstvem spravedlnosti, jako
gestorem obecn pravy civilnho prva, expertn prce vhledn vhodnch institut
mimosoudnho een pracovnprvnch spor. Navc za situace, kdy sm pedkladatel
zadal Technologick agentue R analzu zaveden mediace asmrho zen uoblast-
nho inspektortu prce.
Ze shora uvedenho podle mho nzoru vyplv, e ani jedna ze t shora uvedench
koncepnch zmn nen nejen nezbytn, ale vzbuzuje vrazn pochybnosti apokud se
jedn oruen rozhodho zen pro pracovnprvn spory, je vyloen nekoncepn
ajde proti evropskm isvtovm trendm een pracovnprvnch spor.
Novela dle pin nkter dal dl zmny voblasti konta pracovn doby, zmny
zpsobu rozvren pracovn doby, posuzovn prce pesas, vzniku pekek vprci
nebo ochran mzdovch prv, zakotven institutu vrcholovch dcch zamstnanc
adal pravy voblasti dovolen. Ani jedna zdalch navrhovanch zmn nen tak zsad-
nho charakteru, e by sama osob odvodovala nezbytnost novelizovat zkonk prce.
Kdalm zmnm dochz voblasti dohod konanch mimo pracovn pomr avpra-
v vkonu prce mimo pracovit zamstnavatele (homeworking) apravy prce na
dlku (teleworking). Ani zde nen odvodnna bezprostedn nezbytnost takov prvn
pravy, nebo prvn prava vtto chvli je dostaten flexibiln anavrhovan prava
dal regulac vede komezen flexibility tchto institut akdalmu administrativnmu
zaten zamstnavatel.
21

Pedloen novela dle obsahuje celou adu vkladovch zmn, kter podle mho
nzoru nejsou rovn nezbytn alze je eit vkladem, apraxe si je vtomto smru
schopna poradit ibez zmny prvnho du. Tyto novelizan body povauji vnaprost
vtin ppad rovn za zbyten azatujc prvn d.
Na zvr je teba zdraznit, e zkonk prce je zkon kodexovho typu, kde by
zvlt zkonodrci sluela umrnnost pi zsazch do stvajcho kodexu. Jinmi slovy
by jsem ji vzal na vdom (nikoliv, e bych se stouto skutenost smil), e vsouas-
n dob se pistupuje kneustlm novelizacm prvnho du, by onezbytnosti tchto
novel lze vcel ad ppad pochybovat, pipad mn tato praxe uzkona kodexov-
ho typu zvlt nemstn. Kodex by ml bt od toho, aby stabilizoval prvn pravu
anemlo by se sahat kjeho neustlm zmnm. Zkonk prce je od svho pijet
vroce 2006 novelizovn nkolikrt ron apitom vad ppad, jako je tomu utto
posledn novely, se nejedn ozmny zanedbateln, ale vnkterch ppadech zasahuj
ido koncepce prvn pravy. Ktakovm zmnm by se vppad kodexu mlo sahat,
podle mho nzoru, zcela vjimen. Navc vminulosti jsme byli svdky toho, e ada
vcnch zmn probhala ve stylu pokus aomyl, azanedlouho se shlo kdal zmn
utho institutu. ast novelizace vedou ke snen pedvdatelnosti prvnho du,
atm ike snen prvn jistoty ave sv podstat se obracej proti astnkm pracovn-
prvnch vztah, tj. proti zamstnancm azamstnavatelm. Zvl kodlivm se tento
postup jev, jak je shora uvedeno, uzkon kodexovho typu jako je zkonk prce.
prof. JUDr. Miroslav Blina, CSc.,

belina@prf.cuni.cz
22

VHODY ANEVHODY NOVELY ZKONKU

PRCE PRO ZAMSTNAVATELE AZAMSTNANCE
PETR HRKA, NATAA RANDLOV
Abstract: The Advantage and Disadvantage of the Labour Code for the Employers
and for the Employees
The article deals with the issue of the amendment to the Czech Labour Code, effective as of
1.4.2017. The authors focus on the main advantages of the amendment, but also discuss the
divergent attitudes of the representatives of employees and employers towards the amend-
ment. The article contains annotations of the individual changes to the Labour Code, with
afocus on those based on the idea of flexicurity. The principle of flexicurity consists of the
flexibility of performance of work succeeded by an adequate rate of employee protection.
Keywords: amendment to the labour code, flexicurity, top management employees, collec-
tive bargaining, transfer to alternative work, transfer of undertaking, working hours, leave,
agreements on work performed outside an employment relationship, home office, delivery of
documents, protection of employee
Klov slova: novela zkonku prce, flexikurita, vrcholn dc zamstnanci, kolektivn

vyjednvn, peveden na jinou prci, pechod prv apovinnost, pracovn doba, dovole-
n, dohody opracch konanch mimo pracovn pomr, home office, doruovn, ochrana
zamstnance
DOI: 10.14712/23366478.2016.48
Ministerstvo prce asocilnch vc vtchto dnech pedloilo do vldy

nvrh, jm se mn zkonk prce. Pedmtem tohoto pspvku je na jednu stranu ob-
hjit chystanou novelu zkonku prce, zrove vak zmnit ipostoj zamstnanc aza-
mstnavatel, kter vi n zaujmaj. Pokud jde ozkonk prce, ojeho novelizaci bylo
rozhodnuto ji loni vlt, sociln partnei, zamstnavatel, odbory iMPSV se rozhodli
vytvoit novelu, jej ideou je flexikurita. Ml by tak bt vytvoen prvn prostor pro
realizaci individuln vle zamstnavatele azamstnance pi vkonu prce (uvolnn
azjednoduen nkterch institut), avak pi garanci jist mry ochrany zamstnance
astandardu jeho pracovnch podmnek. Vrmci ppravy materilu byly shromdny
nzory stran socilnho dialogu, nsledn se schzelaexpertn skupina, kter se snaila
nalzt shodu nad tm, co by mlo bt upraveno. Nvrh novely byl nsledn vypracovn,
vrmci pipomnkovho zen bylo knvrhu uinno zhruba 520 pipomnek. Vlda
nvrh schvlila a v z pedloila do Poslaneck snmovny, innosti vak novela na-
bude nejdve 1.ervna 2017.
23

VRCHOLOV DC ZAMSTNANCI
Zcela novm institutem vnvrhu novely jsou vrcholov dc zamstnanci.

Vchodiskem pro tuto pravu bylo piblen souasn podnikov praxe prvn prav.
Je toti zcela bn, e ukadho zamstnavatel existuj zamstnanci, kte nejsou
zeni, tak jako bn zamstnanci jedn se ovysoce postaven manaery, jako jsou
generln editel, finann editel apod. utchto zamstnanc je novelou navrhov-
no, aby si organizovali svoji pracovn dobu zcela sami.
Takovouto monost, respektive odchlen se od obecnch pravidel pracovn doby,
dv i evropsk prava, a to jmenovit smrnice Evropskho parlamentu a Rady
2003/88/ES (dle jen Smrnice opracovn dob) ve svm lnku 17, kter umouje
pi dodrovn obecnch zsad ochrany bezpenosti azdrav pracovnk, aby se len-
sk stty mohl odchlit od lnk 3 a 6, 8 a16, pokud se vzhledem ke zvltn povaze
dotynch innost dlka pracovn doby nem nebo nen pedem urena nebo si ji
mohou urit sami pracovnci, mimo jin vppad: vrcholovch dcch pracovnk
nebo jinch osob majcch pravomoc nezvisle rozhodovat.
Vrcholov dc zamstnanci jsou ti, kte jednaj vzjmu spolenosti, emu podi-
zuj sv pracovn nasazen, asov vyten aplnovn dne. Generlnmu editeli zpra-
vidla nen mono rozvrhovat pracovn dobu dvat harmonogram smn. Vhodou by
tedy mlo bt to, e tdenn pracovn doba adoba prce pesas, tj. vcelku 48hodin, jsou
zcela vdispozici tchto zamstnanc. Ti se mohou ad hoc rozhodovat, jak budou svoji
pracovn dobu realizovat. Vdsledku toho nen rovn poteba zabvat se vpoty pro
pplatky za prci pesas i za prci vnoci, nebo takovmu zamstnanci by nepsluely.
Odmna tchto zamstnanc by uveden podmnky zahrnovala ji sama v sob.
Velkou obavou pi projednvn nvrhu bylo, aby tento institut nebyl ze strany za-
mstnavatel zneuvn, nebo se de facto vytv kategorie zamstnanc, kte si bu-
dou moci rozvrhovat pracovn dobu, na druhou stranu jim nebudou psluet pplatky
ani nhrada mzdy pi osobnch pekkch v prci. Snaha zkonodrce tak bylo tento in-
stitut omezit pouze na zkou skupinu zamstnanc, kte budou opravdu pro zamstna-
vatele dc. Aby mohl bt zamstnanec povaovn za vrcholov dcho, bude muset
nejen splnit podmnku stupn zen podle 73a zkonku prce, ale jet mt sjednanou
mzdu minimln ve vi 75000 K msn.
Pro nepodnikatelskou sfru tento institut nen mon pout. Vztahuje se toliko na
zamstnance pobrajc mzdu, nikoli plat.
ODBORY, KOLEKTIVN VYJEDNVN

AVY KOLEKTIVN SMLOUVY
Novela zkonku prce rovn zamlela upravit pravidla kolektivnho vy-

jednvn pi vtm potu odborovch organizac uzamstnavatele.
Vesk republice je prvn celkem jednoduch zaloit odborovou organizaci, nebo
ktomu postauj toliko ti zamstnanci. Odborovmu sdruovn tak nejsou zhlediska
hmotnprvnch poadavk prvn pravy kladeny vt omezen, co se jev bt sprv-
24

n, nebo hj-li nkdo zjmy zamstnanc, nemli bychom mu klst plin limity. Na
druhou stranu ale, pokud je prvn prava voln, mohou vznikat odborov organizace,
jejich clem nejsou toliko zjmy zamstnanc, ale spe zjmy vlastn apartikulrn.
Itakov odbory mohou vzniknout stejn snadno. Stvajc prvn prava v24 odst.2
zkonku prce stanov, e se odborov organizace ve vci jednn uzaven kolektivn
smlouvy maj dohodnout na spolenm postupu. Pokud se ale nedohodnou, dochz
kblokaci kolektivnho vyjednvn, nebo zamstnavatel neme kolektivn smlouvu
uzavt sdnm znich. Takovou situaci by bylo potebn eit.
Vminulosti fungoval princip majorizace, podle nho smlouvu se zamstnavatelem
uzavrala ta odborov organizace, kter mla vt poet len. Tento princip vak poz-
dji zruil stavn soud1 spoukazem na l.27 odst.2 Listiny zkladnch prv asvobod.
Nvrh novely zkonku prce se sice vracel kmonosti dt prvo uzavt kolektivn
smlouvu vyjednat smlouvu vt odborov organizaci, avak je poteba ctt iprva tch
mench. Ty od samho zatku a do konce vyjednvn by mly uvyjednvn bt,
vznet vlastn nvrhy, vyjadovat se knvrhu kolektivn dohody, kterou ale pak uzavr
nejvt odborov organizace. Modifikovanou variantou een by mohlo bt, e kolek-
tivn smlouvu uzavr stle nejvt odborov organizace, avak nadpolovin vtina
zamstnanc by mohla prohlsit svj nesouhlas anaopak poadovat, aby kolektivn
smlouvu uzavela jin odborov organizace. Je to sice zcela nov prvek, jeho pednost
by nicmn bylo dostat zamstnance do hry, nebo se jedn ouren jejich zstupc,
kte prv jmnem vech zamstnanc maj uzavrat kolektivn smlouvu. Nejlepm
eenm by vtomto smru bylo, kdyby zamstnanci klasicky zmocnili nkterou orga-
nizaci, kter by za n nsledn jednala. Takov een by pitom znamenalo pekopat
dosavadn pravidla avyrovnat se sotzkou rovnho zachzen mezi zamstnanci pi
konstrukci jejich pracovnch podmnek.
Spluralitou odborovch organizac zrcadlov souvis rovn otzka zastupovn
zamstnavatel pi uzavrn kolektivnch smluv vyho stupn. Dle ustanoven 25
zkonku prce toti plat, e pokud jsou zamstnavatel organizovni ve svazu za-
mstnavatel atento svaz uzave vy kolektivn smlouvu, vztahuje se vy kolektivn
smlouva na kadho lena, tedy na kadho zamstnavatele. Cel ad zamstnavatel
se to samozejm nemus lbit, aproto situaci mnoz znich e tak, e ze svazu vystou-
p. Nic se tm nemn, nebo vy kolektivn smlouva pro n bude platit inadle a
do konce sv innosti, ale pak pestane. Takov stav je problematick, protoe sdru-
ovn zamstnavatel ve svazu m ve spolenosti svou uritou roli. Nov prava m
tedy zajistit to, aby se zamstnavatel neobvali do svaz vstupovat. Zamstnavatel
tak tendovali kprvn prav, kter by stanovila, e pokud svaz uzave vy kolektivn
smlouvu, bude se na zamstnavatele vztahovat pouze tehdy, pokud se vak na druh
stran oslabuje vznam kolektivnch smluv vyho stupn, stejn jako monost glo-
bln odvtvov pravy pracovnch podmnek na zklad innosti socilnch partner
aproto je nepijateln pro odborov reprezentace.2
1 Nlez stavnho soudu .116/2008 Sb.

2 Vrmci vnjho pipomnkovho zen byla cel otzka plurality odborovch organizac, stejn jako
zastupovn zamstnavatel znvrhu novelizace zkonku prce vyputna avldn nvrh zkona tuto
25

PEVEDEN NA JINOU PRCI ZMNA DRUHU
VYKONVAN PRCE
Dalm klovou oblast novelizace zkonku prce je peveden na jinou

prci. Pro soukrom prvo se jedn ozcela nepijateln institut, nebo neme-li za-
mstnanec prci zuritch dvod nadle konat, zamstnavatel jej jednostrann pe-
vede na jinou prci, na prci, kjejmu vkonu se smluvn nezavzal.3 Bez svho sou-
hlasu mus zamstnanec konat jinou prci, vopanm ppad by se jednalo oporuen
povinnosti acestu kjist vpovdi i okamitmu zruen pracovnho pomru.
Tento institut do soukromho prva vbec nepat aml by bt zruen. Nen mon
jednostrann smluvn stranou mnit podstatnou nleitost smlouvy, ani by zde exis-
toval obecn zjem. Nvrh novely zkonku prce nov stav na povinnosti zamstna-
vatele nabdnout zamstnanci jinou prci, piem ten se nsledn me svobodn roz-
hodnout, zda prci pijme, i nikoli. Kladem je skutenost, e zamstnanec m monost
volby. Vpraxi tak mohou nastat ti monosti: za prv, prci pijme, zmn se pracovn
smlouva ave je vpodku. Za druh, zamstnanec nabdnutou prci odmtne. Pak by
se mlo jednat opekku vprci na stran zamstnance, piem mu nebude psluet
nhrada mzdy. Tet varianta pedstavuje ppad, kdy zamstnavatel jinou prci pro
zamstnance nem. Podle souasnho stavu se dovozuje pekka vprci snhradou
mzdy ve vi prmrnho vdlku, protoe zamstnavatel je povinen pidlovat za-
mstnanci vhodnou prci.
Toto een samozejm skt jist nevhody, zamstnanec si sm zpsob dvo-
dy, pro kter neme konat prci, napklad tm, e se opije azpsob si raz. Prvn
prava zamstnavatele tla ktomu, aby zamstnanci nael jinou prci. Nenajde-li ji,
bude nucen platit zamstnanci nhradu mzdy za pekky na stran zamstnavatele, do
novely zkonku prce je tak doplnno pravidla, e pokud by si zamstnanec pekky
zpsobil svm zavinnm jednnm, neml by prvo na nhradu mzdy. Keen vak
stle zstv otzka, zda by zamstnavatel ml ke sv ti nst nezpsobilost zamst-
nance konat prci, kn se zavzal. een pitom nejsou jednoduch, ke zven by
mohla bt rovn cesta neposkytovat nhradu mzdy ve vi prmrnho vdlku, nbr
toliko omezen percentuln vi, tak jak je tomu unkterch pekek vprci na stran
zamstnavatele.4 Obdobn je rovn institut peloen nahrazen dohodou zamstna-
vatele azamstnance odoasnm vkonu prce vjin provozovn zamstnavatele.
Zdvodu zachovn cestovnch nhrad pi doasn zmn msta vkonu prce vyvolan
toliko provoznmi dvody na stran zamstnavatele, se m jednat ozvltn dohodu
upravenou vzkonku prce.
problematiku neobsahuje. Na druhou stranu je poteba ci, e ve nastnn problmy petrvvaj amla
by se na principu tripartit hledat cesta jejich koncepnho een.
3 Ktomu ble BLINA, M. akol.: Pracovn prvo. 6. vyd. Praha: C.H.Beck, 2014, s.179 ansl. Autor
kapitoly HRKA, P.
4 207 prostoj anepzniv povtrnostn vlivy.
26

PECHOD PRV APOVINNOST
Vtanou zmnou vnovele zkonku prce je izven prvn jistoty aped-

vdatelnosti pi aplikaci institutu pechodu prv apovinnost, tedy situace kdy zamst-
navatel pevd sv innosti (nebo jejich sti) na nkoho jinho ajeho zamstnanci
pechzej automaticky ze zkona stmito innostmi knovmu zamstnavateli.
Vroce 2012 se do zkonku prce pidal nov mechanismus, kter umouje za-
mstnancm ukonit pracovn pomr ped pechodem prv apovinnost pokud nechtj
bt knovmu zamstnavateli pevedeni. Jedn seo51a, podle nj pokud zamstna-
nec nechce knovmu zamstnavateli pejt, me dt speciln vpov. Vpovdn
doba pak klidn me bt ikrat ne klasick 2msn pracovn pomr na zklad
takto podan vpovdi skonen dnem pedchzej pechodu prv apovinnost. To zna-
men, e pokud by mlo kpechodu prv apovinnost dojt 1.kvtna, pak do 30.dubna
me zamstnanec dt speciln vpov zdvodu pechodu prv apovinnost av-
povdn doba skon 30.dubna. Vdsledku tto pravy jsou nabvajc zamstnavatel
asto vnejistot, kdo knim vlastn pejde azda zamstnanci daj i nedaj tsn ped
uplynutm pedmtnho asovho seku vpov apevedeni nebudou. Novela se to-
muto sna dt dal pravidla.
Podle nvrhu novely by zamstnanec ml monost dt tuto speciln vpov pouze
do 15 dn ode dne, kdy byl informovn opechodu prv apovinnost. Nebyl-li zamst-
nanec opechodu informovn, bude moci dt zamstnanec vpov do 2 msc ode
dne, kdy kpechodu dolo. Vpovdn doba vtomto ppad bude init 15 dn.
Dal navrhovan zmna spov ve vymezen znak, pi nich m ex lege nastat
pechod prv apovinnost. Kpechodu prv apovinnost by dochzelo pouze tehdy,
pokud by innosti byly vykonvny ipo jejich pevodu stejnm nebo obdobnm zp-
sobem arozsahem, svjimkou innost zcela nebo pevn spovajcch vdodvn
zbo nebo innost krtkodobch nebo spovajcch vjednorzovm kolu. Podmn-
kou pro aplikaci pechodu prv apovinnost zpracovnprvnch vztah by byla rovn
existence organizovan skupiny zamstnanc, kter byla vytvoena zamstnavatelem
za elem vhradnho nebo pevnho vykonvn innost. Konen pokud by byl
hmotn anehmotn majetek pro vkon innost nezbytn, muselo by pi zmn in-
nost dochzet rovn kjeho pevodu. Bez naplnn tchto zkonnch pedpoklad by
kpechodu prv apovinnost zpracovnprvnch vztah nedolo.
NOVINKY VOBLASTI PRACOVN DOBY AJEJ EVIDENCE
Na zamstnance pracujc na zklad dohod mimo pracovn pomr se nov

budou uplatovat inkter pravidla tkajc se pracovn doby. Krom dlky prce ma-
ximln 12 hodin, bude nutn dodret maximln dlku prce mladistvho, poskytovat
jim pestvky vprci, nepetrit odpoinky aevidovat jejich dobu prce. Maximln
mon rozsah prce na dohodu opracovn innosti bude nutn sledovat vobdob nejd-
le 26 tdn. Pouze kolektivn smlouva bude moci stanovit 52 tdn.
27

Dochz ke zruen pojmu 3smnn reim anov bude zaveden pojem vcesmnn
reim, tj. reim, ve kterm se zamstnanci vzjemn pravideln stdaj ve 3 nebo vce
smnch vrmci 24 hodin po sob jdoucch.
Ke zmn dochz iuseznmen srozvrhem pracovn doby. Standardn je nutn
zamstnance srozvrhem pracovn doby nebo jeho zmnou seznmit alespo 14 dn
pedem. Na zklad dohody bylo mon tuto dobu zkrtit. Vpraxi se pak diskutovalo,
jakou nejkrat dobu je mon takto sjednat nap. 1 den, nebo nap. 12 hodin? Zamst-
nanec by ovem pi takto krtk, by sjednan dob musel bt prakticky neustle pipra-
ven vykonvat prci. Novela proto omezuje sjednn krat dobu na seznmen na 2 dny.
Zpohledu zamstnavatele neflexibiln dochz kpiblen konta pracovn doby
kostatnm zpsobm rozvren pracovn doby. Dle by podle dvodov zprvy ml
zamstnavatel zamstnanci pidlovat prci podle rozvrhu pracovn doby, pokud tak
neuin, bude se jednat opekky vprci na jeho stran. Dal omezen vmonosti
pidlovat prci spov ve vymezen dn klidu ve vtm rozsahu, ato ina dny, ve
kterm zamstnavatel pedem nerozvrhl smnu nebo ji rozvrhl vrozsahu kratm, ne
odpovd polovin dlky smny pi ptidennm pracovnm tdnu. Zpesuje se takt
ustanoven ohledn tzv. stl mzdy, kter je zamstnanci vkontu pracovn doby vypl-
cena, avpoet jejho krcen.
NOV PRAVA DOVOLEN
Zcela nov je podle nvrhu prvn prava vzniku prva na dovolenou.

Souasn prvn prava je komplikovan, nevyhovujc flexibilnm formm rozvren
pracovn doby anespravedliv co do vpotu jej dlky. Zkonk prce stanov, e je
vtdnech, avak ve skutenosti mus bt pepotna na dny api poskytovn nhrady
mzdy za n dokonce na hodiny. Co to ale je den dovolen? Slovy pracovnho prva se
jedn patrn osmnu. Avak jednotliv smny mohou bt rzn dlouh.5 Takov prava
je nespravedliv apopr zsadu rovnho zachzen se zamstnanci. Proto je dosavadn
prvn prava pepotu dovolen na dny nepouiteln.
Hled se proto cesta, na zklad kter bychom pepotvali dovolenou na tdenn
pracovn dobu. Pokud zamstnanec odpracuje svou tdenn pracovn dobu, tedy jednu
dvaapadestinu vkalendnm roce, ml by mt prvo na tomu odpovdajc dlku do-
volen. Tato prava by mla vst ktomu, e se dovolen bude pepotvat na hodiny.
Bude-li mt zamstnanec vurit den 12hodinovu smnu, odete se mu 12hodin dovo-
len, vppad 6hodinov smny 6 hodin dovolen. Nem to samozejm znamenat, e
by se dovolen erpala vhodinch, ale vpoet by ml bt vhodinch prv proto, aby
byl spravedliv apro zamstnance rovn.
5 Pkladmo lze uvst nsledujc situaci Podle souasn pravy, pokud je zamstnanci poskytnuta dovo-
len vdob, kdy m 12 hodinovou smnu, pak se vyhne 12 hodinm prce aerp 1 den dovolen. Jeho
kolegovi je pitom poskytnuta dovolen vdob, kdy m smnu dlouhou 6 hodin, erp pitom rovn 1den
dovolen. Pi pepotu na hodiny by tak prvn zamstnanec mohl reln mt za rok dovolenou vdlce
300hodin, zatmco druh zamstnanec 150 hodin.
28

Souasn prvn prava je nespravedliv ivdalch ohledech. Existuj ti typy dovo-
len, kter jsou vzjemn velmi nesystmov provzan. Pokud zamstnanec odpracuje
21 dn, pak mu teprve vznik prvo na dovolenou, piem za 42 dn to bude dvojn-
sobek. Pokud odpracuje zamstnanec 60 smn, stv se zrozsahem mal dovolen za
odpracovan dny dovolen za cel rok. Vtento moment zane bt dovolen krcena.
Odpracuje-li 59 smn, mm prvo na 2 a 3 dny dovolen. Odpracuje-li 60 smn, vzni-
k prvo na 4 a 5 tdn. Uveden je naprosto disproporn, proto by mla bt nov
zavedena pouze jedna dovolen, na kterou bude prvo, kter se krtit nebude, nebo
pokud se jedn oden, kter zamstnanec neodpracoval aprvn prava jej nepovauje
za odpracovan pro ely dovolen, pak dovolen za dan den vbec nevznikne.
Kdalm nedostatkm stvajc pravy pat, e pokud pracovn pomr vznikne nap.
2.ledna, nenle zamstnanci dovolen za cel kalendn msc leden. Pitom jeho
kolega, kter pracoval rovn cel msc ave stejnch smnch, nebo 1.ledna smna
odpadla zdvodu svtku, dovolenou za msc leden zsk.
Zpohledu EU, nem mt negativn dopad na vznik prva na dovolenou skutenost,
kter nastala bez zavinn zamstnance. Je-li zamstnanec vpracovn neschopnosti,
pak by se tato doba mla zapotvat pro vznik prva na dovolenou. Proti implementaci
tohoto principu do novely zkonku prce vystoupila velk ada pipomnkovm mst
apedkladatel tak sjejm zaazenm nepot. Vsouasn dob se vpodstat tm
vechny doby, po kter zamstnanec nevykonv prci, potaj pro ely dovolen
jako vkon prce. Pouze neplacen volno, rodiovsk dovolen, oetovn lena rodiny
apracovn neschopnost, se nezapotvaj vrozsahu od 100 dn vkalendnm roce.
Navrhovan prvn prava pot nadle stm, e se ityto doby zapotvaj vsouhrn-
nm rozsahu 20 tdn, pi argumentaci, e trv-li pekka vprci del dobu, nen pi
nslednm erpn dovolen zajitn jej el dletrvajcho pracovnho volna, kter
vkalendnm roce peru probhajc pracovn aktivitu.
DOHODY OPRACCH KONANCH MIMO PRACOVN POMR
Velice populrnm institutem vesk republice je dohoda oproveden

prce adohoda opracovn innosti, jejich stvajc zakotven je vak tko udriteln.
VEvropsk unii se jedn oinstitut zcela neznm. Jistou obdobu nalezneme na Slo-
vensku, avak izde je prava ji velmi omezena. Chceme-li flexibiln institut dohod
zachovat, mli bychom garantovat jist standard pracovnch podmnek zamstnanci
vnich, tak jak to poaduje zejmna Smrnice opracovn dob.6
Omezen by mla vypadat takto: Udohod mimo pracovn pomr vsouasn dob
neplat zaruen mzda, ale pouze mzda minimln. Neodr se tedy vminimlnm stan-
dardu odmny povaha vykonvan prce, jak konstruuje zkonk prce vpracovnm
pomru. Podle nvrhu novely by se proto ina dohody mla vztahovat nejen miniml-
n, ale izaruen mzda. Dalm pkladem dokldajcm jistou neudritelnost dohod
je zamstnavatel, kter m dva zamstnance, jednoho na dohodu opracovn innosti,
6 Smrnice Evropskho Parlamentu aRady 2003/88/ES, onkterch aspektech pravy pracovn doby.
29

jednoho na pracovn pomr skratm pracovnm vazkem. Oba pracuj 20 hodin tdn
akonaj totonou prci. Jeden znich vak m veker souvisejc prva, druh nikoliv.
Pokud jde odohodu opracovn innosti, vyrovnvac obdob se m zkrtit pouze na 26
tdn smonost rozen vkolektivn smlouv. Nezbytn pizpsoben unijnm poa-
davkm by mla pinst zamstnavatelm povinnost vst evidenci pracovn doby, stejn
jako poskytovat doby odpoinku. Ve sv podstat se nejedn opovinnosti jdouc nad
rmec stvajcmu praktickmu fungovn vkonu prce na zklad dohod opracch
konanch mimo pracovn pomr. Jako vsledek vnjho pipomnkovho zen bylo
vyputno prvo zamstnance, kter kon prci na zklad dohody opracovn innosti,
na dovolenou.
PRCE ZDOMOVA
Velmi mediln diskutovanou otzkou je prce zdomova. Prvn prava,

kterou zkonodrce do novely vlenil, vymezuje pravidla, za nich m takov prce
probhat pi respektovn zkladnch atribut zvisl prce.
Zamstnavatel pitom uvdj, e existuj de facto dva druhy prce zdomova.
Vprvnm, m zamstnanec klasicky svou kancel asv pracovn msto, apouze za-
mstnavatele nahodile pod, aby mohl nkter den pracovat zdomova. Druhm p-
kladem je situace, kdy zamstnanec dn msto na pracoviti nem aje nucen zdo-
mova pracovat napklad typick obchodn representant, kter zdomova kadodenn
vyjd kzkaznkm.
Pi prci zdomova bude zamstnavatel povinen zamstnanci hradit nklady spojen
skomunikac adal nklady, kter vzniknou pi takovm to vkonu prce. Tyto nklady
nesm bt zahrnuty ve mzd, ale me bt sjednno, e budou hrazeny pauln stkou.
Zamstnavatel bude dle povinen pijmout opaten, kter zabrn izolaci takovho
zamstnance, umonit mu setkvn sostatnmi zamstnanci azajistit mu technick
aprogramov vybaven. Zamstnanec bude naopak povinen si ponat tak, aby chrnil
data adaje souvisejc svkonem prce.
Tato prava se vak nepouije vppad prce konan mimo pracovit zamstnava-
tele jen vjimen. Otzkou zstv, co je to vjimen?
DAL ZMNY
Vichni zamstnavatel vrmci vytven phodnch pracovnch podm-

nek pro sv zamstnance budou mt povinnost pedchzet riziku stresu spojenho sprac
ariziku nsil aobtovn na pracoviti. Bohuel nen tato povinnost nijak vce rozve-
dena, aproto bude na kadm zamstnavateli, aby prokzal, e pslun opaten zavedl.
Ochranu zamstnanc peujcch omal dti aprosazen jejich prva na zmnu
rozsahu tdenn pracovn doby, resp. zmnu rozvrhu pracovnch smn sleduje novela
nvrhem ustanoven, kter stanov, e pokud zamstnavatel nebude schopn vyjmeno-
vanm zamstnancm (pe odt do 15 let, thotn, dlouhodob pe ojinou osobu)
30

umonit na jejich dost jinou vhodnou pravu stanoven pracovn doby, bude povinen
zamstnanci psemn sdlit, pro mu nevyhovl.
Jako prvek vedouc je snen administrativn zte zamstnavatel lze hodnotit
nov pravidlo, pi nm potvrzen ozamstnn nebude nutn vystavovat udohod opro-
veden prce, pokud dohoda nezaloila ast na nemocenskm pojitn nebo pokud
nebyl ztto dohody provdn vkon rozhodnut (exekuce).
Jako pozitivum nvrhu novely lze zmnit institut doruovn. Snahou bylo pizpso-
bit jej realit, tedy aby napklad bylo mon doruit zamstnanci vpov anebyly zde
zbyten komplikace. Doruovn by mlo bt jednodu, tak, aby bylo mono doruit
zamstnanci pmo potou, nebude-li na pracoviti. Na tomto mst pipomnme po-
nkud neastn judikt, podle kterho zamstnavatel neme doruovat zamstnanci
potou, paklie neproke, e se mu nepodailo doruit zamstnanci vjeho domov. To
je podle naeho nzoru vdnen dob, kdy zamstnanci ij po celm svt, naprosto
absurdn. Dal zmonch cest je speciln pravu doruovn vzkonku prce zcela
odstranit a umonit tak subsidirn pouit obanskho zkonku, avak takov prava
je vsouasn dob neprosaditeln.
ZVR
Zvrem lze vyjdit pn, aby pedmtn novela zkonku prce pinesla
pozitiva do praktickho fungovn vztah mezi zamstnavateli azamstnanci pi v-
konu prce. Jak ostatn proklamuje aktivn roli zstupc socilnch partner pi jejm
zrodu, meme mt vtomto smru sv oekvn. Vme, e se rovn ponese vduchu
proklamovan strategie flexikurity, kdy flexibilita vkonu prce bude doprovzena ade-
kvtn mrou ochrany podzen strany pracovnprvnho vztahu.
JUDr. Petr Hrka, Ph.D.

hurka@prf.cuni.cz
JUDr. Nataa Randlov, Ph.D.

Randl Partners
randlova@randls.com
31

OJEDN MAL ZMN VZKONKU PRCE
LJUBOMR DRPAL
Abstract: Remark Regarding One Small Change in the Labour Code

The author in his article deals with the delivery of documents between employer and em-
ployee in light of the existing rules contained in the Labour Code and in comparison with the
proposed amendments to this regulation.
Keywords: the labour code, employer, employee, delivery of documents in industrial rela-
tions
Klov slova: zkonk prce, zamstnavatel, zamstnanec, doruovn psemnost vpracov-

nprvnch vztazch
DOI: 10.14712/23366478.2016.49
Kad velk (zsadn) novelizace vyaduje (pedpokld) tak velkou

zmnu vnovelizovanm prvnm pedpisu. Tedy takov ustanoven novely, nad kterm
legislativa vede rozshlou diskusi, kter provz spory mezi politiky, knmu mdia
obracej pozornost veejnosti anad nm poslze prvn nauka vede dlouhotrvajc spory
oto, jak je vykldat. Velk doba apodle svdectv nkterch zns vn prv ijeme
potebuje rovn velk (zsadn ili pevratn) zmny vzkonech. Nicmn, ka-
dou velkou novelizaci zkona nutn doprovzej imal (drobn) zmny, tedy takov,
kter na prvn pohled neupoutvaj pozornost, nad nimi se nikdo nepozastavuje, kter
kad bere jako jaksi samozejm, vi nim nejsou pipomnky, a nelb-li se snad,
kad je snadno pesvden, aby proti nim nevznel zsadn pipomnky. Jedn takov
mal zmn vnuji svj nsledujc pspvek; novelizace se tentokrt tk zkonku
prce.
Zkonk prce upravuje jak je obecn znmo mimo jin doruovn psemnos-
t zamstnavatele urench zamstnanci (v334 a 336) apsemnost zamstnance
urench zamstnavateli (v337). Psemnostmi zamstnavatele se tu rozum listiny
vyjmenovan v334 odst.1 zk. prce, kter mus bt dorueny zamstnanci do jeho
vlastnch rukou; otom, e jde olistiny pro zamstnance nanejv vznamn, jist nen
teba nikoho pesvdovat. Tyto psemnosti zamstnavatel doruuje zamstnanci na
pracoviti, vjeho byt nebo kdekoliv bude zastien anebo prostednictvm st nebo
sluby elektronickch komunikac; nen-li to mon, me zamstnavatel psemnost
doruit zamstnanci prostednictvm provozovatele potovnch slueb (srov. 334
odst.2 zk. prce).
Doruuje-li zamstnavatel psemnost zamstnanci prostednictvm provozovatele
potovnch slueb, z336 odst.1 zk. prce se podv, e ji zamstnavatel zasl na
33

posledn adresu zamstnance, kter je mu znma. Povinnost zamstnavatele doruit
psemnost je splnna nejen tehdy, jestlie zamstnanec psemnost pevezme od provo-
zovatele potovnch slueb, ale ivppad, e se psemnost povauje za doruenou;
za doruenou se povauje tehdy, nevyzvedne-li si zamstnanec vlon dob psemnost,
kter mu byla uloena vprovozovn provozovatele potovnch slueb nebo uobecn-
ho adu, odmtne-li pevzt potovn zsilku obsahujc psemnost nebo neposkytne-li
souinnost nezbytnou kdoruen psemnosti (srov. 336 odst.4 zk. prce). Na prvn
pohled by se mohlo zdt, e tato prvn prava neme pinet dn vkladov pro-
blmy; je pece jasn alogick, e zamstnavatel me doruovat svmu zamstnanci
prostednictvm provozovatele potovnch slueb (potou) psemnosti jen na tako-
vou adresu, kter mu je znma, a, je-li znmo vce adres zamstnance, pak na adresu,
on se dozvdl naposledy. Ovem, jak znmo, ivot lidsk je tak sloitej, e ivot
lovka je proti tomu plnej hadr.1 Protoe sdoruovnm jsou (znan) problmy
tak voblasti pracovnprvnch vztah, vyvstaly nutn vprvnm ivot zamstnanc
azamstnavatel (krom jinch) otzky, co se vlastn rozum pi doruovn psemnos-
t zamstnavatele prostednictvm provozovatele potovnch slueb (zpohledu 336
odst.1 zk. prce) onou posledn adresou zamstnance, kter je mu2 znma, ajak m
pi doruovn psemnost zamstnavatele prostednictvm provozovatele potovnch
slueb vznam skutenost, e se zamstnanec po dobu dovolen, doasn pracovn ne-
schopnosti, pe olena domcnosti nebo zjinch obdobnch dvod doasn zdruje
na jin adrese, ne jak byla zamstnavateli do t doby znma.
Oznaen otzky se staly rovn pedmtem rozhodovn soud. Nejvy soud ve
svm rozsudku ze dne 23.6.2015 sp.zn.21 Cdo 3663/2014, kter byl poslze uveej-
nn pod .25 ve Sbrce soudnch rozhodnut astanovisek, ro.2016, dospl kzvru,
e, zdruje-li se zamstnanec po dobu dovolen, doasn pracovn neschopnosti, pe
olena sv domcnosti, vojensk sluby nebo zjinch podobnch dvod na jin, jeho
zamstnavateli dosud neznm, adrese, zamstnavatel me (sm) vtto dob doruovat
zamstnanci sv psemnosti jen na tuto doasnou adresu adoruen na jinou adresu je
neinn, ikdyby se na n zamstnanec jinak (vjin dob) zdroval, ae zamstna-
vatel se dozv oadrese zamstnance, na kterou mu me (sm) doruovat sv psemnosti
(336 odst.1 zk. prce), nejen zoznmen zamstnance samotnho, ale izjakch-
koliv jinch vrohodnch (spolehlivch) zdroj, napklad od jinch zamstnanc, od
pbuznch zamstnance, od poskytovatel zdravotnickch slueb nebo od orgn ve-
ejn moci. Vodvodnn svho rozsudku Nejvy soud mimo jin uvedl: Vzkon
nen jak vyplv ji ze znn ustanoven 336 odst.1 vty prvn zk. prce vslovn
pedepsn postup, prostednictvm kterho se zamstnavatel dozvd oadrese, na kte-
rou doruuje (sm doruovat) zamstnanci sv psemnosti. Zpovahy vci vyplv, e
se on dozv zpravidla ze sdlen zamstnance, uinnm nejastji vsouvislosti se
vznikem pracovnho pomru, jeho zmnou nebo sjinm prvnm konem. Adresu,
na ni doruuje (sm doruovat) zamstnanci psemnosti, se vak zamstnavatel me
dozvdt tak zjakkoliv jinho zdroje, napklad od jinch zamstnanc, od pbuz-
1 Viz HAEK, Jaroslav: Osudy dobrho vojka vejka, III. kniha Slavn vprask, Kapitola 4. Marschieren
Marsch.
2 Rozum se zamstnavateli.
34

nch zamstnance, od poskytovatel zdravotnickch slueb, od orgn veejn moci
apod.; ztmto zpsobem zskanch informac sm ovem zamstnavatel vychzet jen
tehdy, jestlie se na tto adrese zamstnanec prokazateln zdruje alze-li mu tedy na ni
dn doruovat psemnosti. Zsk-li zamstnavatel postupn vce poznatk (informa-
c) ozamstnancov adrese, doruuje mu (sm mu doruovat) na tu zvce adres, on
se dozvdl naposledy, atedy na jemu znmou posledn adresu zamstnance. Sdlen
oadrese zamstnance nepedstavuje prvn kon; jde otzv. faktick kon, kter je vi
zamstnavateli inn, jakmile se onm dozv jakmkoliv vrohodnm (spolehlivm)
zpsobem. Zamstnavatel se oadrese zamstnance dozv tehdy, zsk-li on poznatky
kterkoliv ze zamstnanci nadzench vedoucch zamstnanc, poppad organizan
tvar zamstnavatele, kter pi sv innosti vyuv daje oadresch zamstnanc,
jako je nap. tvar zabvajc se personlnmi nebo mzdovmi (platovmi) zleitostmi.
Poznatky (informace) ozamstnancov adrese mohou vypovdat nejen omst, kde se
zamstnanec zdruje (me zdrovat) po del dobu (smyslem t tam trvale nebo
se vnm alespo zdrovat dlouhodob), ale tak omst, kde se zamstnanec zdruje
(me zdrovat) jen doasn (pechodn), napklad po dobu dovolen, doasn pracov-
n neschopnosti, pe olena sv domcnosti, vojensk sluby apod. Rovn tak jen
doasn adresa je vznamn zhlediska doruovn psemnost zamstnavatele, ovem
(samozejm) jen po dobu, po ni se zamstnanec na takovm mst (podle poznatk
zamstnavatele) zdruje, poppad se m zdrovat. Vyplv ztoho (mimo jin), e
zamstnanci, kter m po dobu dovolen, doasn pracovn neschopnosti, pe ole-
na sv domcnosti, vojensk sluby nebo zjinch podobnch dvod jinou adresu,
me (sm) po dobu aktulnosti takov adresy zamstnavatel, kter se otom dozvdl,
doruovat sv psemnosti jen na tuto doasnou adresu ae doruen na jinou adresu
je neinn, ikdyby se na n zamstnanec jinak (vjin dob) zdroval; dozv-li se na-
pklad zamstnavatel, e zamstnanec trv svou dovolenou vzahrani, neme mu
po dobu dovolen inn doruovat sv psemnosti na jemu znmou posledn adresu
vtuzemsku. Vppad, e zamstnanci na adrese, on se zamstnavatel dve dozvdl,
ji nelze doruovat (zejmna proto, e se vmst nezdruje) ae zamstnanec zavin-
n neoznmil zamstnavateli novou adresu (poppad e se zamstnavatel onov za-
mstnancov adrese nedozvdl jinak), je opodstatnn zvr, e zamstnanec neposkytl
souinnost nezbytnou kdoruen psemnosti; vtakovm ppad se psemnost pokld
za doruenou dnem, vnm provozovatel potovnch slueb nemohl zamstnanci doru-
ovanou potovn zsilku pedat (srov. 336 odst.4 vtu tet zk. prce).
Judikatura soud bv obas zdrojem inspirac tak pro legislativu. Vnkterch
ppadech se poznatky judikatury promtnou do znn zkona (se zmrem, aby znn
zkona bylo vstinj aaby nevznikaly dal vkladov problmy), jindy zejmna
nesouhlas-li orgny legislativy snkterm judikatornm zvrem soud dochz ke
zmn zkona proto, aby nov prvn prava ji takov judikatorn zvr neumoovala
aaby ji nebyl (nemohl bt) vrozhodovac innosti soud nadle uplatovn.
Nyn pipravovan novela zkonku prce obsahuje ustanoven, podle nho se
v336 odst.1 slova kter je mu znma nahrazuj slovy kterou zamstnanec za-
mstnavateli psemn sdlil. Promtnuto do kontextu znn 336 odst.1 zk. prce to
znamen, e zamstnavatel ji nebude poslat prostednictvm provozovatele potovnch
35

slueb psemnosti na posledn adresu zamstnance, kter je mu znma, ale na na po-
sledn adresu zamstnance, kterou zamstnanec zamstnavateli psemn sdlil. Navr-
hovan dvodov zprva pipravovan novely zkonku prce ktomu uvd: Navrhuje
se, aby zamstnavatel doruoval psemnost zamstnanci prostednictvm provozovatele
potovnch slueb na adresu, kterou mu zamstnanec psemn sdlil. Nov se tedy sta-
novuje urit mra odpovdnosti zamstnance voblasti psemnho oznmen aktuln
adresy, na n chce, aby mu bylo zamstnavatelem vrmci zkladnho pracovnprvn-
ho vztahu doruovno. Zamstnanec sm bude povinnou osobou, kter bude psemn
nahlaovat sprvn aaktuln daje kdoruovn aponese tak parciln odpovdnost
voblasti doruovn.
Nepochybn se jedn jen omalou zmnu vzkonku prce. Bude ale mt tak pouze
mal dopad do povinnost zamstnance? Odpov nen zcela jednoznan.
Podle navren zmny v336 odst.1 zk. prce zamstnanec mus vkad situaci
uvaovat stm, e mu zamstnavatel me zaslat potovn zsilku obsahujc nkterou
zlistin vypotench v334 odst.1 zk. prce na posledn adresu, kterou mu sdlil,
kdykoliv vdob trvn jejich zkladnho pracovnprvnho vztahu, tedy ivdob, kdy
bude na dovolen vzahrani, hospitalizovn vnemocnici nebo peovat olena sv
domcnosti anebo zjinch dvod nebude vykonvat prci; zamstnanec tomu me
zabrnit jen tak, e psemn sdl zamstnavateli prv adresu, na n trv dovolenou,
na n se zdruje vdob doasn pracovn neschopnosti nebo na n peuje ole-
na sv domcnosti, anesm zapomenout, jinak m smlu adoruovan psemnost
zamstnavatele se bude povaovat na doruenou na adrese, na n by se sice jinak
(kdyby pracoval) zdroval, ale vdob doruovn byl na dovolen (teba na cest po
Stedomo).
Navren prava rovn zamstnavateli umouje, aby psemnost zaslal na po-
sledn adresu zamstnance, kterou zamstnanec zamstnavateli psemn sdlil, ikdy
(zjinch zdroj ne od zamstnance) v, e se na tto adrese nezdruje ae mu lze
doruit na jinou (zamstnavateli znmou) adresu. Zamstnavatel uvedenm zpsobem
m dt pednost fikci doruen ped tm, aby psemnost byla zamstnanci doruena tm,
e si ji od provozovatele potovnch slueb pevezme, ato jen proto, e by to bylo na
adrese, kterou svmu zamstnavateli nesdlil.
Stranou pozornosti neme zstat ani poadavek na psemnou formu zamstnancova
sdlen. Znamen to opravdu, e zamstnavatel nebude brt zetel na pouh stn sd-
len zamstnance, e se pesthoval anadle bude bydlet jinde?
Nvrh zmny 336 odst.1 zk. prce nee, kam bude zamstnanci doruovno
prostednictvm provozovatele potovnch slueb, jestlie neuin dn psemn sd-
len osv adrese ani pi vzniku pracovnho pomru nebo jinho zkladnho pracovn-
prvnho vztahu, aani vjeho prbhu (apesto dolo ke vzniku pracovnho pomru);
e ktomu me dojt, vyplv ji zdopadu aplikace 20 zk. prce na stn smlouvu,
na zklad kter vznik zkladn pracovnprvn vztah. Takovmu zamstnanci zej-
m nebude mon zaslat psemnosti prostednictvm provozovatele potovnch slueb,
kdy nem dnou doruovac adresu
Problematinost navren zmny je zejm ajej souvislosti navozuj dojem, jakoby
ani nelo tolik ostanoven urit mry odpovdnosti zamstnance voblasti psemnho
36

oznmen aktuln adresy, ale oto, aby se zamstnavatelm usnadnila evidence adres
zamstnanc aaby zamstnavatel ppadn mohli vyut zavhn zamstnance pi
plnn jeho parciln povinnosti voblasti doruovn kdoruen psemnosti, jej obsah
nen zamstnanci pzniv avi n by mohli mt (teba idvodn) vhrady.
Povahu navren zmny dobe vystihl ad pro ochranu osobnch daj, kdy ve sv
pipomnce knvrhu novely vi n uvedl, e je formalistick, nebo upednostuje
zpsob sdlen aktuln adresy ped materiln podstatou, tzn. povinnost doruovat na
jakoukoliv znmou adresou tak, aby se doruovan zsilka efektivn dostala do dispo-
zice zamstnance, ae pokud by pedkladatel chtl pokraovat tmto smrem, pak by
snad bylo vhodnj upravit obecnou povinnost zamstnance informovat zamstnava-
tele ozmn doruovac adresy i obecnji vekerch daj nezbytnch pro smluvn
vztah; nicmn, po vysvtlen na sv pipomnce ji netrval. Nikdo dal (zpi-
pomnkovch mst) knavren zmn neml vprbhu dosavadnho legislativnho
procesu pipomnku, jde pece jen omalou zmnu
JUDr. Ljubomr Drpal

drapal@prf.cuni.cz
37

PODCENN SOCILN FUNKCE DAOVHO

BONUSU VEXEKUNM ZEN
MARTIN TEFKO*
Abstract: Undue Child Bonus Protection against Income Execution

This article deals with low legal protection of Child Bonus holders against other means that
consists in freezing of bank accounts to support the debt. The author sees aparallel between
welfare benefits and the Child Benefit. The same limitation of enforcement technique shall
be, thus, applicable.
Keywords: child bonus, wage, social benefits
Klov slova: daov bonus, mzda, dvka socilnho zabezpeen
DOI: 10.14712/23366478.2016.50
VOD
Clem tohoto strunho pojednn je zamyslet se nad uritmi otzkami

stvajc pravy ochrany daovho bonusu ve vykonvacm zen. Protoe daov bo-
nus m komplexn ainterdisciplinrn charakter, je nutno zdraznit, e toto pojednn
se sna analyzovat pouze stle astj praxi soudnch exekutor postihnout daov
bonus pikznm jin pohledvky dle ust. 312 zkona .99/1963 Sb. obansk soud-
n d, vplatnm znn (dle jen o.s..), ani by bylo jimi sammi, resp. soudy brno
dostaten vvahu, e daov bonus svou podstatou je avdy byl (sociln) dvkou
urenou kpspvku na hradu nklad spojench svchovou dt.
Proto bude nejprve pojednno ovymezen daovho bonusu ajeho postiitelnosti
vrmci vkonu rozhodnut srkami ze mzdy ajinch pjm apikznm jin pohle-
dvky. Protoe tento lnek je polemikou sjudikaturou, je nepovauje daov bonus
za dvky urenou kpodpoe rodin snezaopatenmi dtmi, je nutno nsledn na pod-
poru tohoto tvrzen analyzovat Listinu zkladnch prv asvobod, mezinrodn zvazky
esk republiky, jako inrodn pravu vzkonku prce aobanskm soudnm du.
Voddle tvrtm je zaazena vaha vnovan monostem zvit ochranu vyivovac
funkce daovho bonusu ive vykonvacm zen.
* Tento pspvek vznikl dky finann podpoe poskytovan vrmci vzkumnho projektu Soukrom
prvo XXI. stolet, id. .PRVOUK P5.
39

DAOV BONUS AVKON ROZHODNUT
Daov bonus lze vymezit jako kladn rozdl mezi daovm zvhodnnm
adaovou povinnost upravench vzkon .582/1992 Sb., odanch zpjm, vp-
slunm znn (dle jen zkon odanch zpjm). Daov bonus je mon uplatnit,
pokud jeho ve in alespo 100K, maximln do stky 60300K.1 Daov bonus
me uplatnit poplatnk, kter ve zdaovacm obdob ml pjem podle ust. 6, 7, 8
nebo 9 zkona odanch zpjm alespo ve vi estinsobku minimln mzdy adle
za podmnek stanovench vzkon odanch zpjm.
Daov bonus vpodob msnho daovho zvhodnn poskytuje pltce, tj. uza-
mstnance jeho zamstnavatel, poplatnkovi formou msn slevy na dani podle 35c
zkona odanch zpjm, formou msnho daovho bonusu podle 35c zkona
odanch izpjm nebo msn slevy na dani adaovho bonusu podle 35c zkona oda-
nch zpjm. Daov bonus je ve vech tchto formch daovm zvhodnnm, kter
sniuje daovou zt, pro poplatnky svyivovanmi dtmi.
Podle platn pravy se daovm zvhodnnm dle ust. 35c zkona odani zpjmu
rozum daov zvhodnn na vyivovan dt ijc snm ve spolen hospodac
domcnosti na zem lenskho sttu Evropsk unie nebo sttu tvocho Evropsk hos-
podsk prostor. Ikdy je nutno uznat, e vymezen dtte je velmi irok, je nezbytn
na tomto mst zdraznit, e nepekrauje vznamn definici dtte podle socilnch
pedpis, jakmi jsou zkon osttn sociln podpoe i zkon odchodovm pojitn.
Za vyivovan dt poplatnka se pro tyto ely povauje jak dt vlastn, tak osvo-
jen, sven do pe, dt druhho zmanel nebo idokonce vnuk (pokud jeho rodie
nemaj dostaten pjmy, znich by mohli daov zvhodnn uplatnit). Dttem je
dt nezletil izletil za podmnek srovnatelnch sdefinic nezaopatenho dtte prv
pro ely dvek sttn sociln podpory, na kterou ostatn zkonodrce vust. 35c
zkona odani zpjmu odkazuje vpoznmce pod arou.2 Dttem me bt pi splnn
podmnek stanovench vzkon odani zpjmu idt, kter uzavelo manelstv.
Udaovho bonusu zkon odani zpjmu ani jin zkon nestanov, e by nepodl-
hal vkonu rozhodnut.
VKON ROZHODNUT SRKAMI ZE MZDY
Ikdy vkon rozhodnut spovajc ve srkch ze mzdy i jinch p-

jm lze zhlediska podstaty povaovat za pikzn pohledvky (pedmtem vkonu
toti nen mzda vyplacen, ale ta, kter jet vyplacena nebyla),3 zkonodrce skrze
kombinaci pravy vust. 299 aust. 317 o.s.. zajistil, e vppad socilnch dvek
sledujcch podporu vchovy dt jsou preferovanm zpsobem vkonu rozhodnut
1 Srov. BAKE, M. KARFKOV, M. KOTB, P. MARKOV, H. akol.: Finann prvo. 6 upr. vyd.
Praha: C.H.Beck, 2012, s.202 ansl. Dle BOH, Radim: Rozpotov prvo. In VYBRAL, Roman
et al.: Praktikum Finann prvo. Plze: A. enk, 2014.
2 Srov. ust. 35c odst. 6 zkona odani zpjmu aust. 11 ansl. zkona osttn sociln podpoe.
3 TRIPES, A.: Exekuce vsoudn praxi. Praha: C.H.Beck, 2006, s.225.
40

srky zjinch pjm.4 Dluno dodat, e tak tomu bylo ive zvltnch pedpisech prva
socilnho zabezpeen. Zminulho stolet lze odkzat na ust. 61 zkona .101/1964
Sb., osocilnm zabezpeen, ust. 70 zkona .121/1975 Sb., osocilnm zabezpeen
i ust. 105 odst.3 zkona .100/1988 Sb., osocilnm zabezpeen.
Jin pjmy vypoten vust. 299 odst.1 o.s.. tak nelze postihnout pikznm jin
pohledvky, co udvek elov urench kpodpoe rodin snezaopatenmi dtmi
(tj.udvek sttn sociln podpory asten t udvek pstounsk pe)5 zdrazu-
je ust. 299 odst.2 vta druh o.s..6 Vust. 299 odst.1 o.s.. jsou uvedeny t jin
dvky, kter slou kpodpoe vivy avchovy dt jako penit pomoc vmatestv,
nemocensk i (sirot, vdovsk i vdoveck) dchody.7
esk nrodn prava srek ze mzdy chrn pjem zamstnance pedevm
prostednictvm institutu nezabavitelnch stek, jak jsou vymezeny vnazen vldy
.595/2006 Sb. ozpsobu vpotu zkladn stky, kter nesm bt sraena povinnmu
z msn mzdy pi vkonu rozhodnut, a o stanoven stky, nad kterou je mzda
postiiteln srkami bez omezen (nazen onezabavitelnch stkch).
Pokud jde odaov bonus, pak ust. 299 o.s.. upravujc srky zjinch pjm
ho vslovn nezmiuje. Zvenou ochranu daovmu bonusu neposkytuje ani zkon
.120/2001 Sb. osoudnch exekutorech aexekun innosti (exekun d) aozmn
dalch zkon, vplatnm znn (dle jen exekun d). Zkonk prce pro vkon
rozhodnut nazench soudem i soudnm exekutorem odkazuje vust. 147 odst.2
zkonku prce na zvltn prvn pedpis, kterm je prv o.s..
Kotzce, zda lze srkami ze mzdy postihnout t daov bonus, se doposud odbor-
n veejnost bu nevyjadovala vbec, anebo pevn negativn.8 Na druhou stranu lze
dohledat vyjden Ministerstva spravedlnosti, kter pipout postup, kdy byl daov
bonus pipoten kist mzd.9 Proti tomuto vkladu se ovem postavil Vrchn soud
vOlomouci. Medializovna byla rozhodnut .j.1 VSOL 839/2013-B-177 a.j.3 VSOL
852/2011-A-10. Vposledn zmnnm usnesen Vrchn soud vOlomouci konstatoval:
Msn slevu na dani je nutno brt vvahu pi vpotu istho prmrnho vdlku,
nebo jde opodmnky pro konenou vi zlohy na da zpjmu ze zvisl innosti stm,
e tato zloha me bt vdsledku slevy inulov. Daov bonus nen ovem soust
zlohy na da zpjm ze zvisl innosti je zvltnm plnnm poskytovanm poplat-
nkovi sttem-avpoet ist mzdy (pro srky ze mzdy) neovlivuje.
T dle naeho nzoru nen daov bonus mzdou ani nhradou mzdy vpracovn-
prvnm smyslu, nebo nenle za prci, ani nenahrazuje ulou mzdu. Proto se zhle-
diska jeho ochrany nelze dovolat l.9 a28 Listiny zkladnch prv asvobod, ani l.427
4 Tak rozhodnut Krajskho soudu vst nad Labem sp. zn. 10 Co 4917/2005, publikovan in SR 2006, .4,
s.138 adle rozhodnut NS sp. zn. 20 Cdo 1275/2007, publikovan in SJ 2009, .92.
5 Srov. ust. 1 zkona .117/1995 Sb. osttn sociln podpoe.
6 Srov. KRBEK in DRPAL, L. BURE, J. akol.: Obansk soudn d. Praha: C.H.Beck, 2009, sv. 2,
s.2361; Pohl in WINTEROV, A. akol.: Civiln prvo procesn. 6. aktual. vyd. Praha: Linde, 2011, s.517
ansl.; nebo SCHELLOV, I. akol.: Civiln proces. Eurolex Bohemia, 2006, s.851.
7 Provdc prava je obsaena nap. vust. 97, 110 a116 zkona onemocenskm pojitn, ust. 62 odst.
3 zkona odchodovm pojitn.
8 Za vechny lze zmnit negativn nzor nap. VGHOV, V.: Exekun srky. Prce amzda 2012, .4,
s.6 nebo SMUTN, M.: Srky ze mzdy adaov bonus. Prce amzda 2012, .12, s.5.
9 Nap. ppis ze dne 23.8.2012, .j. 821/2012-OSD-ENA/3.
41

Mrov smlouvy sjednan mezi mocnostmi spojenmi isdruenmi aNmeckem aPro-
tokolu, podepsanho ve Versailles dne 28.ervna 1919, l.23 odst.3 Veobecn dekla-
race lidskch prv,10 l.7 Mezinrodnho paktu ohospodskch socilnch akulturnch
prvech, mluvy MOP .95, kter byla vyhlena sdlenm .411/1991 Sb., Sdlen
federlnho ministerstva zahraninch vc osjednn mluvy oochran mzdy (.95).
PIKZN JIN PENIT POHLEDVKY ADAOV BONUS
Kotzce, zda lze daov bonus postihnout pikznm jin pohledvky, se

doposud odborn literatura pmo nevyjdila. Zjudikatury je nutno vyzdvihnout usne-
sen Vrchnho soudu vPraze sp. zn.1 VSPH 241/2013, kde soud konstatuje: Odvolac
soud m za to, e daov zvhodnn, by se vodborn literatue hovo odaovm
zvhodnn na dt, nelze povaovat za dvku urenou kviv dtte, ale jde oinsti-
tut, kter umouje pi splnn uritch podmnek (daov poplatnk-dlunk vyivuje
dt) optimalizaci daovho zaten daovho subjektu. () Itento postup podporuje
zvr, e daov bonus je nstrojem daov optimalizace anelze jej chpat jako dvku
sttu urenou kviv dtte. Souhlasn se kpostihu pohledvky na peplatek na dani
vyjdil Mstsk soud vPraze usnesenm ze dne 28.7.2003, sp.zn. 12 Co 377/2003.
Vkon rozhodnut pikznm jin penit pohledvky povinnho ne pohledvky
ztu upennho stavu spov vpostien pohledvky, kterou m povinn vi
svmu dlunku, jejm pedmtem je daov bonus.
Pot, kdy bylo zamstnavateli oznmeno, e nazen vkonu je v prvn moci,
a jakmile nastala splatnost pikzan pohledvky, tj. daovho bonusu, je zamst-
navatel povinen dle ust. 65 zkona exekunho du ve spojen sust. 314a o.s..
vyplatit pikzanou pohledvku oprvnnmu, ledae dolo ke stetu vkonu rozhodnut
pikznm jin penit pohledvky sjejm pevedenm kzajitn dluhu povinnho
ve prospch jeho vitele. Veden tohoto zpsobu vkonu rozhodnut (pop. exekuce)
znamen omezen zamstnavatele vtom smru, e nesm vyplcet povinnmu jeho
daov bonus, ale vyplat jej oprvnnmu. Na proveden exekuce pikznm
jin penit pohledvky se pitom, a to je nutno zdraznit, nevztahuj ustanoven
onezabaviteln stce. Realizuje-li se tedy vkon rozhodnut tmto zpsobem, pak se
sraz daov bonus vplnm rozsahu.
Na pikzn jin pohledvky dle ust. 312 o.s.. se kupodivu nevztahuje ani poad,
kter zskaly i by zskaly jednotliv pohledvky pi srkch ze mzdy dle ust. 276
a 302 o.s.. Bude-li tedy pltci mzdy dorueno nazen exekuce dle 312 o.s.. na da-
ov bonus, bude srka daovho bonusu provedena podle tohoto exekunho pkazu
neprodlen (resp. zamstnavatel ho vyplat, jakmile se stane splatnm).
Nazenm vkonu rozhodnut pikznm jin penit pohledvky je pohledvka
povinnho zamstnance vi zamstnavateli postiena jen vtakovm rozsahu, jak byl
10 Valn shromdn Organizace spojench nrod se k vi minimln mzdy vyjdilo nap. dne
11.12.1969, vl. 10 Deklarace opokroku arozvoji vsociln oblasti. Zde bylo jako jeden zhlavnch cl
vl. 10 psm. a) uvedeno: stanovit dosti vysokou minimln mzdu pro zajitn slun ivotn rovn.
42

vusnesen exekutora onazen vkonu rozhodnut uveden; to plat ive vztahu kp-
sluenstv pikzan pohledvky.
Na druhou stranu, dle pevaujcch nzor splnn povinnosti zamstnavatele vy-
platit oprvnnmu pohledvku povinnho nelze vymhat uloenm podkov pokuty
dle ust. 52 odst. 1 exekunho du ve spojen sust. 53 o.s..
DAOV BONUS JAKO DVKA SOCILNHO ZABEZPEEN

ANMTY DE LEGE FERENDA
Daov bonus m nesporn za cl pomoci rodinm sdtmi. Daov bonus

je proto podaditeln pod doktrinln vymezen dvky socilnho zabezpeen, je je
obecn vymezovna jako majetkov pevod ve prospch jinho, bu vpenzch, nebo
ve vcech stm, e pomoc dvek socilnho zabezpeen se perozdluj prostedky
ve prospch potebnch, jejich poteby byly spoleensky uznny.11 Zjem spolenosti
na podpoe rodin sdtmi je vyjden vcca 9 miliardch korun, kter byly formou
daovho bonusu vyplaceny nap. vroce 2014.12
Dvky socilnho zabezpeen e negativn dsledky socilnch udlost.
Dle l.32 odst.5 Listiny zkladnch prv asvobod, podle kterho rodie, kte peuj
odti, maj prvo na pomoc sttu. Pe avchova dt je ivprvu socilnho za-
bezpeen povaovna za sociln udlost. Zkonodrce odvodnil zaveden daovho
bonusu vobecn sti dvodov zprvy tak, e se jedn ouritou levu voblasti
pmho zdann pjm poplatnk fyzickch osob vyivujcch vdomcnosti alespo
jedno dt. Smyslem tto pravy je naplnit Programovm prohlen vldy a: daov
zvhodnit rodiny sdtmi.13 Poslednm, ikdy spe podrunm argumentem je sku-
tenost, e zkon .669/2004 Sb., kter pravu daovho bonusu pinesl, zmnil t
zkon oivotnm aexistennm minimu azkon osociln potebnosti. pravou vobou
zkonech se daov bonus zneviditelnil jako pjem, ke ktermu se pihl pi stano-
ven nroku ave dvek sociln pe, dvek sttn sociln podpory adalch nrok
vsociln oblasti at pi posuzovn sociln potebnosti. Zkonodrce tedy daov
bonus povaoval za penn pjem nevyluujc ppadn dal dvky, protoe jeho el
byl stmito dvkami toton.14
Jestlie daov bonus je vcn dvkou socilnho zabezpeen, pak je
nutno mu poskytnout stejnou ochranu ped vkonem rozhodnut jak existuje utchto
dvek. Unkterch dvek socilnho zabezpeen je sohledem na jejich smysl exekuce
pln vylouena. Konkrtn je tomu takto udvek pomoci vhmotn nouzi dle ust.
48 odst.4 zkona opomoci vhmotn nouzi (ivust. 317 odst.2 o.s..),15 pspvku
11 TOME, I.: vod do teorie ametodologie sociln politiky. Praha: Portl, 2010, s.338.
12 Srov. http://www.penize.cz/dan-z-prijmu-fyzickych-osob/309542-ocima-expertu-z-danove-slevy-na-dite
-socialni-davka (cit. 4.5.2016).
13 Odvodnn hlavnch princip navrhovan prvn pravy, obecn st dvodov zprvy tisk 718/0 PS PR
2004.
14 Srov. t http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1658899-danovy-bonus-na-dite-mohla-nahradit
-socialni-davka (cit. 27.6.2016).
15 Srov. usnesen Nejvyho soudu sp. zn. 20 Cdo 4105/2009.
43

na pi dle ust. 17 odst.2 zkona osocilnch slubch, jednorzov vyplcench
dvek sttn sociln podpory dle ust. 72a odst.2 zkona osttn sociln podpoe
apspvku na bydlen (srov. ust. 317 odst.2 o.s..), jednorzovch dvek pstounsk
pe (ust. 317 odst.2 o.s..),16 pspvku na mobilitu apspvku na zvltn pomcku
dle ust. 18 zkona oposkytovn dvek osobm se zdravotnm postienm aozmn
souvisejcch zkon austi dchodu dle ust. 299 odst.2 o.s..17
Dvod kvylouen daovho bonusu jako opakovan dvky zvkonu rozhodnu-
t by se ve stvajc prvn prav mohl najt nap. udvek nemocenskho pojitn.
Vzhledem kasto nzk vi daovho bonusu se nabz zejmna poukzat na zkon
.470/2011 Sb., kter sinnost od 1.1.2012 vylouil monost provdt srky tak
zoetovnho azvyrovnvacho pspvku vthotenstv amatestv. Podle dvodov
zprvy se tak stalo kvli charakteru tchto dvek sclem zjednoduit administraci sr-
ek ze mzdy usprv socilnho zabezpeen. Oetovn bylo vyputno kvli tomu, e
jde odvku krtkodobho charakteru. Vyrovnvac pspvek vthotenstv amatestv
je zase prakticky neerpanou dvkou.18
Pokud naopak zvolme inspiraci v dvkch sttn sociln podpory, kter jsou
vzhledem ke svmu elu daovmu bonusu jet bli, pak je mono citovat mysl
zkonodrce, kter jej inspiroval kpijet platn ainn restriktivn pravy. Vdvodo-
v zprv bylo zmnno: Uvedenou pravou se zajist, aby sociln dvky, jejich e-
lem je pispvat khrad nklad vrodin nebo kter jsou poskytovny pro specifick
el, neslouily kvymhn zvazk osob, kter dvky sttn sociln podpory pobraj
nebo se jim vyplcej.19
Pitom ktomuto zvru dospl zkonodrce po peripetich pipomnajcch osud
daovho bonusu. Udvek sttn sociln podpory pvodn zkon osttn sociln pod-
poe ani o.s.. tak zvltn postup vkonu rozhodnut neupravily. Dvky sttn sociln
podpory tak bylo mon postihnout t pikznm pohledvky.20
A vroce 2000 byl pod tlakem divok praxe pijat zkon .30/2000, kter novelizo-
val 317 odst.2 o.s.. Sinnost od 1.1.2001 tak bylo nov stanoveno, e: Vkonu
rozhodnut nepodlhaj penit dvky sociln pe advky sttn sociln podpory
vyplcen podle zvltnho zkona jednorzov.21 Protoe ani tato novela nevylouila
provdn pikzn pohledvky na opakovan vyplcen dvky sttn sociln podpory,
pinesla novela zkona osttn sociln podpoe .113/2006 Sb. speciln pravu vust.
72a odst.2, je stanovilo, e dvky sttn sociln podpory, kter nejsou vyplceny
jednorzov, podlhaj vkonu rozhodnut jen srkami ze mzdy ajednorzov dvky
16 Kuritm pehmatm legislativy srov. novelu provedenou zkonem .87/2015 Sb., konkrtn l. Ibod 12
azvltn st dvodov zprvy, bod 14, tisk 306 PS PR 2014. Vce na http://www.psp.cz/sqw/historie.
sqw?o=7&T=306 (cit.: 5.5.2016).
17 Jde-li ovkon rozhodnut srkami zdchodu fyzick osoby, kter ztohoto dchodu plat nklady za
pobyt uposkytovatele socilnch slueb, nepodlh vkonu rozhodnut stka potebn na hradu pobytu
astka rovnajc se vi kapesnho vtakovm stavu.
18 Zvltn st dvodov zprvy kl. XV tisk .441/0 PS PR 2011.
19 Srov. dvodov zprva kzkonu .113/2006 Sb., snmovn tisk .1049/0, PS PR 2005.
20 Srov. rozhodnut Nejvyho soudu R ze dne 9. srpna 2007, sp. zn. 25 Cdo 3546/2006 nebo rozhodnut
Nejvyho soudu R ze dne 25. ledna 2007, sp. zn. 20 Cdo 341/2006.
21 Viz dvodov zprva kzkonu .30/2000 Sb., kterm se mn zkon .99/1963 Sb., obansk soudn d,
ve znn pozdjch pedpis, ankter dal zkony, snmovn tisk .257/0, PS PR 1999.
44

sttn sociln podpory nepodlhaj vkonu rozhodnut.22 Zkon .112/2006 Sb. dle
zvkonu rozhodnut vylouil pspvek na bydlen.
PROZATIMN DOPORUEN POSTUP PODDLUNKM
Do novelizace o.s.., kter omez vkon rozhodnut pikznm pohle-

dvky udaovho bonusu, nezbv, ne poddlunkm zamstnavatelm doporu-
it postupovat ist prakticky. Pokud bude exekutorem nazen dle ust. 312 o.s..
vkon rozhodnut na daov bonus pikznm pohledvky anebude se pitom jednat
zjevn oppad, kdy pohledvka, neexistuje, vden doruen usnesen naizujc vkon
rozhodnut ji byla vyplacena i pohledvka byla zastavena podle zvltnho prvnho
pedpisu nebo pevedena kzajitn dluhu povinnho, je nutno provst vkon rozhodnut
jin pohledvky na daov bonus.
Okamikem, kdy usnesen onazen vkonu rozhodnut pikznm jin penit
pohledvky nabyde prvn moci, vznik toti oprvnnmu vi zamstnavateli nrok
ztzv. kojnho prva. Vjimku upravuje ust. 314c o.s.., kter e soubh svkonem
jinch prv ktmu daovmu bonusu. Neproveden vkonu rozhodnut zakld pro
oprvnnho prvo domhat se na dlunkovi povinnho vlastnm jmnem ujeho obec-
nho soudu vyplacen pohledvky (tzv. poddlunick aloba). Jde-li ji osoudem pi-
znanou pohledvku, pak je podle nkterch vklad oprvnn povinen podat proti
zamstnavateli pmo nvrh na nazen vkonu rozhodnut, kde pechod prva zexe-
kunho titulu bude prokazovn ve smyslu ust. 256 odst. 2 o.s.. usnesenm onazen
vkonu rozhodnut pikznm jin pohledvky.23
Povinnost platit m tedy zklad pouze vprocesnm prvu. Nicmn dle pevaujcch
nzor by pi jeho splnn ml bt dlunk povinnho procesnm prvem ped povinnm
ochrnn.24 Zejmna je vtto souvislosti nutno poukzat na rozsudek Nejvyho soudu
sp. zn. 28 Cdo 496/2011, kde se konstatuje: Jestlie toti dolo kplnn na zklad
nazenho vkonu rozhodnut pikznm jin penit pohledvky avylo-li nsledn
najevo, e pikzan pohledvka neexistuje (aneexistovala), je vsouladu sust. 454
ob. zk. namst, aby se poddlunk domhal vydn bezdvodnho obohacen nikoliv
na oprvnnm viteli (zde alovanm), ale na povinnm dlunkovi (spolenosti
WLH). alovan tak nen ve sporu pasivn vcn legitimovn aalobkyn se po nm
neme domhat vydn bezdvodnho obohacen.
Zamstnavatel dle mus mt na zeteli nebezpe poddlunick aloby. Vexekunm
zen ojin pohledvce tedy sice podle poznatk teorie neme soud ani exekutor vy-
dat autoritativn pkaz, aby poddlunk, jako zamstnavatel adlunk povinnho, plnil
oprvnnmu urit plnn. To ovem neznamen, e by Prask sluby, a.s. nebyly
22 Srov. dvodov zprva kzkonu .113/2006 Sb., snmovn tisk .1049/0, PS PR 2005.
23 Ktomu zejmna RADKOVA, M.: Exekuce jin pohledvky. Praha: Linde, 2009, s.106, srov. rovn 315
odst. 1 o.s..
24 Shodn SVOBODA, K. SMOLK, P. LEV, J. NOV, R. akol.: Obansk soudn d. Pra-
ha: C.H.Beck, 2013, s.1053; i DRPAL, L. BURE, J. akol.: Obansk soudn d I, II. Praha:
C.H.Beck, 2009, s.24052409; dle t nap. rozsudek Nejvyho soudu ze dne 10.11.2004, sp. zn. 35
Odo 801/2002.
45

usnesenm exekutora vzny. Vsouladu sust. 28 exekunho du se kony exeku-
tora povauj za kony exekunho soudu. Exekutor vtomto ppad tedy vystupuje
vnadazenm postaven aje oprvnn, sm zvazn rozhodovat oprvech apovinnos-
tech jinch soukromoprvnch subjekt.25 Tomu t odpovd prava odpovdnosti,
kdy exekutor je povinen nahradit jmu tomu, komu ji zpsobil vsouvislosti sinnost
podle exekunho du.26
Dle ust. 313 o.s.. vslovn stanov, e zamstnavatel nesm od okamiku doruen
nazen vkonu rozhodnut spohledvkou disponovat, i na ni provst zapoten, nato
ji povinnmu vyplatit.
Nevyplat-li zamstnavatel oprvnnmu pohledvku podle 314a odst. 2, po-
ppad podle 314c odst. 1 a 3 o.s.., me oprvnn proti dlunku povinnho
vlastnm jmnem podat nvrh na vkon rozhodnut, jestlie jej mohl podat povinn,
jinak se domhat vyplacen pohledvky, poppad vzen podle zvltnho zkona
(viz poddlunick aloba ve). Dlunk povinnho nese odpovdnost za to, e vkon
rozhodnut provede, tak jak mu ukld zkon. Neprovede-li tedy nazen vkon
rozhodnut zamstnavatel, hroz mu, e budou muset daov bonus, kter vyplatil
povinnmu vyplatit podruh oprvnnmu.27 Krom toho by soud mohl zdvodu pl-
nho vtzstv ve sporu piznat oprvnnmu t vi zamstnavateli nhradu nklad.
Vppadnm zen, vnm by uplatnil oprvnn svj nrok zkojnho prva proti
zamstnavateli, by ovem zstaly zamstnavateli zachovny vechny nmitky zaloen
na hmotnprvnm vztahu mezi jimi apovinnm zamstnancem vetn nmitky neexis-
tence pohledvky, jejho zniku ped doruenm nazen vkonu rozhodnut, promlen
pohledvky povinnho za zamstnavatelem, anebo ppadn nemonosti provst vkon
rozhodnut pro alimentan funkci daovho bonusu. Tyto nmitky by sice zamstnava-
tel ml sdlit oprvnnmu iexekutorovi, vcn by je vak bylo mon uplatnit teprve
vzen zahjenm poddlunickou alobou.
Na okraj se kpromlec dob pohledvky dlunka vi zamstnavateli dopluje, e
ta se vppad pikzn pohledvky pi vkonu rozhodnut doruenm exekunho p-
kazu zamstnavateli nestav. Vymahatelnost (promlen) pikzan pohledvky se posu-
zuje kokamiku podn poddlunick aloby. Krom toho by mohl zamstnavatel uplat-
nit proti oprvnnmu t nmitky vyplvajc zexekunho vztahu mezi nimi, knim
pat inmitka promlen nroku oprvnnho zkojnho prva.28 Doruen usnesen
onazen vkonu rozhodnut pikznm jin penit pohledvky samozejm zamst-
navateli nebrn skonit pracovnprvn vztah spovinnm zamstnancem. Nicmn
oprvnn je nikoliv pouze oprvnn podat poddlunickou alobu on je dokonce
povinen tak uinit.29 Dvodem je skutenost, e by jinak odpovdal povinnmu za jmu
zpsobenou nedostatenou p ovasn vymhn pohledvky vi zamstnavateli.
25 Ktomu nap. KASLKOV, M. akol.: Zkon osoudnch exekutorech aexekun innosti (exekun d)
aozmn dalch zkon, koment. Praha: C.H.Beck, 2005, s.143.
26 Viz zvazn Stanovisko Nejvyho soudu publikovan ve Sbrce soudnch rozhodnut seit .4, ronk
2006 pod poadovm slem 31, dle t rozhodnut stavnho soudu sp. zn. Pl. S 51/05 i rozsudek
Nejvyho soudu ze dne 30.7.2008, sp. zn. 25 Cdo 970/2006.
27 Srov. rozsudek Nejvyho soudu ze dne 22.ervna 2001, sp. zn. 21 Cdo 2161/2000.
28 Ktomu nap. rozsudek ze dne 27.2.2014, sp. zn. 30 Cdo 436/2013.
29 Srov. ust. 315 odst. 2 o.s..
46

Nejvy soud vtomto ppad dovodil objektivn odpovdnost za kodu zaloenou
procesnm prvem, un se zavinn oprvnnho nevyaduje.30
ZVREM
Pestoe se vzhledem nadzenmu postaven exekutora ve vykonvacm

zen, obav zpoddlunick aloby i pmo nvrhu na nazen vkonu rozhodnut,
povinnosti pltce mzdy/zamstnavatele vyplvajc zust. 65 exekunho du aust.
312 a nsl. o.s.. provst vkon rozhodnut, povinnosti oprvnnho domhat se
uspokojen kojnho prva, azkonn prav ink splnn dle ust. 314a odst.3
o.s.. doporuuje postupovat podle pokyn soudnho exekutora a daov bonus
pikznm jin pohledvky postihnout, nelze ne konstatovat, e takovto postup
soudnho exekutora je velmi problematickm.
Skutenm myslem zkonodrce pi prav daovho bonusu toti od potku bylo
podpoit vchovu dt vrodinch daovch poplatnk. Soudn exekutoi by si mli bt
tto skutenosti vdomi amli by svm postupem ctt l.32 odst.5 Listiny zkladnch
prv asvobod. Protoe vpraxi se tak asto nedje aje situace srovnateln sdvkami
sttn sociln podpory, nabz se de lege ferenda uvit, zda ji nenazrl as pro zve-
nou ochranu daovho bonusu ped pli efektivnm abezbehm vkonem rozhodnut.
Ochran by mohla spovat bu vnovelizaci ust. 299 odst.2 o.s.., nebo by bylo mon
upravit ust. 317 odst.2 o.s.. Nov prvn prava by mla vylouit postiitelnost
daovho bonusu pikznm jin pohledvky; prvn prava by mla uloit provdt
zdaovho bonusu srky zjinch pjm, nebo tento institut lpe vyhovuje ochran
alimentan funkce daovho bonusu, jak je argumentovno ivtomto lnku.
doc. JUDr. Martin tefko, Ph.D.

stefkom@prf.cuni.cz
30 Tak rozsudek ze dne 23.8.2012, sp. zn. 25 Cdo 2939/2010.
47

NKOLIK VAH NAD (NE)MONOU NOVELIZAC

ZKONKU PRCE VSOUVISLOSTI SPRVN
PRAVOU CHRNNHO OZNAMOVN
KODLIVCH JEDNN
JAKUB MORVEK*
Abstract: AFew Thoughts above the (im)Possible Amendment of to the Labour Code in Respect
of the Legal Protection the Malicious Acts Reporting
The paper is primarily concerned on issue of possible amendment of to the Labour Code in
respect of the legal protection the malicious acts reporting. The author discusses the issue
in context the current legislative proposals
Keywords: labour law, personal data protection, whistleblowing
Klov slova: pracovn prvo, ochrana osobnch daj, whistleblowing
DOI: 10.14712/23366478.2016.51
Rekodifikaci soukromho prva, vjejm stedu stoj obansk zkonk,1

zkon oobchodnch korporacch2 azkon omezinrodnm prvu soukromm,3 lze
bezesporu povaovat, mj. isohledem na dl posun vprincipilnch vchodiscch
akoncepnch otzkch (jako jsou dsledky vad prvnch jednn) prvn pravy, za
nejvznamnj anejir zmnu zdejho prvnho du (voblasti soukromho prva)
od roku 1989. Rekodifikace se zsti pmo4 azsti nepmo5 dotkla vznamnm
zpsobem iprvn pravy pracovnprvnch vztah.
Vyjdeme-li zrozsahu zmn, kter rekodifikace pinesla, pihldneme-li knslednm
interpretanm aaplikanm problmm, byla by zcela pochopiteln tendence zkono-
drce zpracovat novelu prvn pravy pracovnprvnch vztah (primrn zkonku
prce), kter by na tyto reagovala; ani pi maximln prozetelnosti (kterou vak zkono-
drce vsouvislosti spijetm doprovodn legislativy knovmu obanskmu zkonku
* Autor psob na katede pracovnho prva aprva socilnho zabezpeen Prvnick fakulty Univerzity
Karlovy jako tajemnk, odborn asistent avdeck pracovnk. Je advoktem vPraze apsob jako ms-
topedseda esk spolenosti pro pracovn prvo apro prvo socilnho zabezpeen. Tento pspvek
vznikl dky podpoe poskytovan vrmci vzkumnho projektu Soukrom prvo XXI. stolet, id.
.PRVOUK P05, azohleduje prvn stav ke dni 1.ervna 2016
1 Zkon .89/2012 Sb., obansk zkonk, dle tak jen ObZ.
2 Zkon .90/2012 Sb., oobchodnch spolenostech adrustvech.
3 Zkon .91/2012 Sb., omezinrodnm prvu soukromm.
4 Vedle prvn pravy obsaen vObZ azkonu oobchodnch korporacch, zejmna prostednictvm zko-
na .303/2013 Sb., kterm se mn nkter zkony vsouvislosti spijetm rekodifikace soukromho prva
5 Napklad zmnami voblasti dlky abhu promlecch aprekluzivnch lht, zmnou prvn pravy prv-
nho jednn nebo teba zmnami prvn pravy dsledk vad prvnch jednn atp.
49

zady hledisek neprojevil) nen mon pedvdat vechny ppadn interpretan aapli-
kan problmy.
Zkonodrce (jmenovit Ministerstvo prce asocilnch vc esk republiky) se
vak nenechal zmst anamsto novely,6 kter by doplnila (aopravila) dvj zmny
vzkonku prce, kter byly provedeny vsouvislosti srekodifikac soukromho prva,
afakticky by dokonila proces rekodifikace ve smru kprvn prav pracovnprvnch
vztah, se jal pipravovat novelu, kter e adu jinch oblast. Nkter byly vrmci
odborn veejnosti vnmny jako (sten) problematick, ada znich vak nebyla
anen vnmna jako potenciln pedmt novelizace ani ze strany odborn veejnosti,
aani ze strany bn aplikan praxe.
Nvrh pedmtn novely je stednm tmatem poslednch dn pro odbornou
veejnost zamujc se na pracovn prvo.7 V dsledku toho vak mohou zstat
stranou pozornosti odborn veejnosti, relativn pochopiteln, zohlednme-li rozsah
ministerstvem navrhovanch zmn, navrhovan legislativn zmny pracovnprvn
pravy, kter jsou svm rozsahem sice mon skromnj, ale zhlediska faktickch
dopad mohou bt ne-mn zvan.
Jednm ztakovch moment je iprvn prava chrnnho oznamovn kodlivch
jednn, kter m bt zhlediska vldnho programu jednm zprostedk boje proti korupci.
Prv legislativnm zmrm anvrhm, znich nkter ji byly pedloeny do
Poslaneck snmovny Parlamentu esk republiky,8 ani by se onich pedtm vedla
odborn diskuse, se zde virch souvislostech budeme vnovat sclem navodit diskusi
zejmna ojejich potebnosti, vhodnosti avcn sprvnosti; co je ne uvedeno vbodech
2 a3 kpedpokladm racionln normotvorby adobrho prva, zejmna jde-li ov-
hrady kprocesu formovn prvn pravy, zpovahy vci plat ipro shora zmiovanou
prv pipravovanou velkou novelu zkonku prce.
KPROCESU PPRAVY PRVN PRAVY NA OCHRANU

OZNAMOVATEL KSOUVISEJCM LEGISLATIVNM ZMNM
Kdy jsme vroce 2009 skolegou Pichtrem publikovali lnek snzvem

Whistleblowing,9 kter vkrtkm asovm sledu nsledovaly dva dal tematicky souvi-
6 By by bylo jist vhodnj, kdyby zkonodrce vsouasn dob vnoval sly analze problematickch
moment, kter vyplynuly zrekodifikace soukromho prva, ana tyto nsledn odpovdajcm zpsobem
reagoval, namsto ppravy prvnho pedpisu, jeho prostednictvm by mlo dojt ke zmn institut, kte-
rch se rekodifikace povtinou vbec (pmo ani nepmo) nedotkla. Bez vznamu vtto souvislosti nen
ani to, e vnejednom ppad je zmrem zkonodrce zmnit nebo upravit institut, ve vztahu knmu
se neozvalo ani ze strany odborn veejnosti aani ze strany aplikan praxe voln po zmn (napklad
dovolen). Nen douc, aby se sly odborn veejnosti rozptylovaly vreakci na rozshl legislativn z-
mry, kter smuj povtinou do jin oblasti. Dvj zkuenosti dvaj tuit, e dsledkem nedostaten
koncentrace me bt neuspokojiv een ve vech smrech.
7 Viz https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=RACKA7LFPYY1.
8 Jedn se oposlaneck nvrh Andreje Babie viz Parlament esk republiky, Poslaneck snmovna,
2013, tisk 799/0
9 Srov. PICHRT, J. MORVEK, J.: Whistleblowing. Prvo pro podnikn azamstnn, sv. .78, 2009,
s.1925.
50

sejc lnky,10 ve kterch jsme vzkladu pojednvali ostejnojmenn materii primrn
zhlediska prvn pravy na ochranu osobnch daj avpodob navazujc na l.806
Sarbanes-Oxley Act (SOX),11 byl dle veho samotn pojem, stejn jako souvisejc
aspekty aproblmy, znm jen zk skupin zasvcench.
Do tto skupiny lze bezesporu potat neziskov organizace ajejich odbornky v-
nujc se problematice korupce. Konkrtn Transparecy international uveejnila ve
stejnm roce (2009) pomrn rozshl materil,12 kter opedmtn problematice po-
jednval.
By se jednalo ozajmavou materii, oproti pvodnmu oekvn j nebyla vrmci
odborn veejnosti bezprostedn vnovna ir pozornost. Odvodech meme do
jist mry pouze spekulovat. Pinou mohla bt urit nezbytn mra setrvanosti are-
zonance tmatu, kter je pedpokladem proniknut nov problematiky do irho pov-
dom odborn veejnosti, kdy teprve vtomto okamiku se zan generovat dostaten
mnostv otzek, nad nimi se rozvine ir odborn diskuse amaterie se stane ped-
mtem hlubho zkoumn. Stejn tak zjevn nelze opomjet fakt, e celospoleensky
vdob vrcholc hospodsk krize (rok 2009) nebylo tma prevence korupce (ve form
ochrany oznamovatel kodlivch jednn), vjejm rmci se whistleblowing prezentuje
vsouasn dob, vnmno zcela jako prioritn.
V poslednch letech se vak situace zsadn zmnila. Bylo realizovno nkolik
(zpravidla zahraninch) monotematicky zamench konferenc,13 vydno nkolik pu-
blikac14 vnujcch se dan materii, publikovna ada lnk. Tma whistleblowingu
se stalo pravideln vypisovanm tmatem pro diplomov prce na Prvnick fakult
Univerzity Karlovy, onj studenti projevuj opakovan zjem.
Objektem pozornosti se stal whistleblowing ize strany zkonodrc, pesnji eeno
politickch pedstavitel. To vak nen spodivem, nebo pi sprvn prezentaci skt
toto tma pomrn siln politick potencil.
Vroce 2013 tak vznikly dva legislativn nvrhy, kter se zuritho hlediska dan
materie dotkaly.
Jeden byl formulovn tehdej ministryn pro lidsk prva Karolnou Peak, druh
pak skupinou sentor okolo sentora Libora Michlka.15 Oba nvrhy byly podrobe-
10 Srov. MORVEK, J.: Whistleblowing praktick otzky, Prvo pro podnikn azamstnn, sv. .11,
2009, s.1220, MORVEK, J.: Whisteblowing zkonn opora, Prvo pro podnikn azamstnn,
sv. .12, 2009, s.1217.
11 Podntem ke zkoumn dan problematiky vroce 2009 byl zjem nkolika zdejch spolenost majetkov
vlastnnch zahraninmi investory, kte byli pmo nebo nepmo prostednictvm majetkov asti dal-
ch spolenost navzny na burzy cennch papr ve Spojench sttech americkch, ve vztahu knim
tamn legislativa (primrn vreakci na kauzu Enron Corporation apod.) pedpokldala (pro spolenosti
kvtovan na dan burze) zaveden systm oznamovn kodlivch jednn.
12 Whistleblowing aochrana oznamovatel vesk republice dostupn na https://www.transparency.cz
/whistleblowing-ochrana-oznamovatelu-ceske-republice/.
13 Napklad Whistleblowing, Prvnick fakulta Univerzity Karlovy vPraze (2013), InternationalConferen-
ceFreedom of Information Under Pressure Control Crisis Culture, Vienna (2014), Kad me pskat
fauly, Praha (2015) atd.
14 Napklad PICHRT, J. (ed.): Whistleblowing. Praha: Wolters Kluwer, 2013; THSING, G. FORST, G.
(ed.): Whistleblowing AComparative Study. Axel Springer, 2016.
15 Sent Parlamentu esk republiky, 20122014, tisk 187.
51

ny (nutno piznat, e oprvnn) kritice.16 Jak se vak ukzalo vdubnovch dnech
roku 2016, ani kritick avpodstat odmtav postoj knavrhovanm eenm nap
odbornou veejnost, kdy za nesprvn byl oznaen krom jinho iprincipiln zklad
een (minimln unvrhu Karoliny Peak), zcela nevymtil tmito nvrhy sledovan
tendence (viz ne).
Vrmci boje proti korupci se objevil zmr regulovat jistou formu whistleblowingu
vlegislativnch plnech istvajc vldy.17 Konkrtn spad, anebo by alespo mla
spadat, pedmtn problematika do gesce ministra pro lidsk prva arovn pleitosti.
Ministr vsouvislosti stmto kolem na pelomu roku 2014 a2015 zdil pracovn
(expertn) komisi (Pracovn komise pedsedy Rady vldy pro koordinaci boje skorupc
kwhistleblowingu) sloenou ze zstupc vybranch resort aad, neziskovch orga-
nizac vnujcch se boji skorupc, Veejnho ochrnce prv aakademick sfry, resp.
zjednoho akademika,18 jejm kolem (zejm) mla bt diskuse nad monmi podoba-
mi prvn pravy whistleblowingu. Pravdpodobn podle pvodnho zmru ml bt na
zklad doporuen komise kjednotlivm aspektm prvn pravy (potebnost prvn
pravy, osobn avcn psobnost, regulace procesu oznamovn, ochrann amotivan
opaten atd.) zpracovn ministerskm apartem legislativn nvrh, kter by nsledn
ministr pedkldal do vldy stm, e se tak pln legislativn pln vldy asouasn po-
adavky vznesen vtto oblasti orgny EU.
el prv popsan (racionln) schma se nerealizovalo. Od potku svho psoben
se sice komise vce mn pravideln schzela (astle schz), zpsob jej prce vak
vpodstat nevedl (aasi ani nemohl vst) kdnm konkrtnm komplexnm vstupm.
Izde bychom mohli oznait celou adu pin tohoto stavu. Poukzat lze pkladmo na
nsledujc.
Pedmtem nkolika vodnch zasedn komise na potku roku 201519 byla diskuse
nad dotaznkovm przkumem smovanm na zamstnance sttnch ad stran toho,
jak vnmaj problematiku oznamovn kodlivch jednn, resp. tma whistleblowingu.
Tento krok se vmoment, kdy se mezi skupinou dotazovanch nepedpokldala vt
vle (vbec, resp. pravdiv) odpovdat na dotazy kproblematice, okter jim toho nen
16 Srov. napklad PICHRT, J. (ed.): Whistleblowing. Praha: Wolters Kluwer, 2013. Prv nvrh nebyl ani
pedloen kprojednn vld, druh Sent zamtl.
17 Vnvaznosti na programov prohlen vldy byl nvrh zkona oochran oznamovatel zaazen do plnu
legislativnch prac vldy na z roku 2016, viz http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/dulezite-dokumen-
ty/plan-legislativnich-praci-vlady-na-rok-2016-138491/.
Vtuto chvli nem smysl oznaovat jednotliv dvody, kterch je cel ada od poadavk ze strany or-
gn EU a po fakt, e vrmci funknho obdob pedchoz vldy zejm dolo vsouvislosti se zapojenm
do projektu Partnerstv pro oteven vldnut (viz http://www.korupce.cz/cz/partnerstvi-pro-otevrene-vlad-
nuti/partnerstvi-pro-otevrene-vladnuti-ogp-104810/) kerpn uritch finannch prostedk stm, e
vstupem een projektu bude prvn prava oznamovn kodlivch jednn za elem prevence korupce.
Vtto souvislosti se nabz dodat, e kdyby se dn legislativn een nakonec prosadit nedopailo, esk
republika je pravdpodobn pipravena prezentovat jako odpovdajc legislativn een nazen vldy
.145/2015 Sb., oopatench souvisejcch soznamovnm podezen ze spchn protiprvnho jednn
ve sluebnm adu, co je vak (dle mho soudu) ponkud mn, neli se ek. Kjmenovanmu nazen,
zejmna jeho stavnprvnm nedostatkm, srov. napklad MORVEK, J. in PICHRT, J. akol.: Zkon
osttn slub. Koment. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 720 an.
18 Viz http://www.korupce.cz/cz/rada-vlady/pracovni-komise/komise_k_whistleblowingu/komise-k-whistle-
blowingu-123284/.
19 Program zasedn pipravuje ministersk apart, kter chyst ipodklady pro zasedn komise.
52

pli znmo,20 nezdl zcela systematick, na co bylo leny komise opakovan pou-
kazovno pokud by ml bt takov przkum realizovn, pak zjevn a pot, co bude
dotazovanm piblena problematika, na kterou budou dotazovni.21, 22
Vedle toho, oproti pvodnm oekvn, nebyly ministerskm apartem pedkldny
dl varianty (alespo (ne)legislativnho een, k nim by mla komise zaujmat
stanovisko). Byla vedena toliko obecn rozprava, jej vstupy vak vesms nebyly
formulovny do podoby konkrtnho doporuen ajej struktura neopisovala zkladn
momenty problematiky, jejich vyeen je nezbytn pro konenou podobu doporuen
stran pijet komplexnho legislativnho een.23
Z hlediska obecn prvn pravy oznamovn kodlivch jednn bylo komisi,
vpodstat ve stejnou dobu jako veejnosti, vprbhu dubna 2016 pedloeno ministrem
variantn een cel problematiky, piem vak dn zeen nereflektovalo princi-
piln vchodiska adl zvry, kter vyplynuly z(obecn) rozpravy kproblematice,
kter na zasednch komise probhla. lenov komise byli nsledn vyzvni (vrelativ-
n krtkm asovm horizontu) kformulaci pipomnek kpedloenmu nvrhu.
Vedle toho, aznan neoekvan, byl vpodstat ve stejnou dobu prezentovn nvrh
prvn pravy chrnnho oznamovn kodlivch jednn ministry financ aspravedl-
nosti.24
Pedloen pspvek zsti navazuje na autorovy dvj lnky apspvky vkon-
ferennch sborncch, vnich byla vnovna pozornost dan problematice zhlediska
vymezen obsahu pojmu whistleblowing, jeho historii, aplikace prvn pravy na ochra-
nu osobnch daj na danou materii atd. Clem zde nen opakovat, co ji bylo eeno na
jinch mstech. Podstatou je oznait momenty rozhodn pro zodpovzen otzky, zda
appadn vjak podob by mla bt pijata prvn prava chrnnho oznamovn
kodlivch jednn avkontextu uinnch zvr nsledn kriticky zhodnotit oba st-
vajc legislativn nvrhy/zmry.
KTERMINOLOGII WHISTLEBLOWING, NEBO OZNAMOVN?
By lze mt za to, e otzka terminologie je vtuto chvli vpodstat vyee-

na, pece jen se nabz udlat vtto souvislosti krtkou poznmku.
Jazyk je hlavnm amon vpodstat jedinm prostedkem, jeho prostednictvm
lze vst (odbornou) mezilidskou komunikaci ouritm pedmtu. Jedn se vak opro-
stedek znan nedokonal, kter mnohdy bv sm pinou nespchu vedenho
20 Navc vmoment, kdy tento kol nebyl diskutovn sodbornkem na pslun sociologick metody.
21 Dle veho byla realizace przkumu krokem pedpokldanm vrmci projektu Partnerstv pro oteven
vldnut, pro nj byl uren urit (nejzaz) asov rmec.
22 Ajednoznan za pouit odpovdajc sociologick metody.
23 Vkomisi byl vprbhu jejho psoben diskutovn vpodstat pouze jedin legislativn nvrh, jm byl
nvrh nazen vldy .145/2015 Sb., oopatench souvisejcch soznamovnm podezen ze spchn
protiprvnho jednn ve sluebnm adu. Tento byl podroben ivrmci komise kritice.
24 Do Poslaneck snmovny Parlamentu esk republiky nvrh pedloil dne 29. dubna 2016 Andrej Babi
jako poslaneck nvrh viz Parlament esk republiky, Poslaneck snmovna, 2013, tisk 799/0.
53

dialogu, pokud znakm (slovm, vrazm atp.) astnci diskurzu pisuzuj ve svch
myslch odlin obsah.25
Ointerpretaci (znaznaenho plyne, e sprvn) se tak asto hovo jako opisu-
zovn vznamu znakm. Tento soud plat jak pro interpretaci normativnho pokladu
(textu prvnho pedpisu), tak pro vklad projeven vle (nzoru) astnka diskuse.
Konkrtn eeno, mylenka je transformovna do vnjho projevu (ei asouvisej-
cch projev), ktermu pvodce pikld urit vznam, piem pedpokld, e adre-
st pisoud projevu shodn vznam. Adrest, kter dan projevy interpretuje, jim pak
pisuzuje urit vznam, unj pedpokld, e je shodn stm, kter projevu pisu-
zoval pvodce, asna se tak rekonstruovat jeho pvodn zmr amylenku. Zsadn
vznam zde maj hermeneutick oekvn.26
Aby byl (odborn) diskurz efektivn abylo mon pedpokldat reprezentativn
vstup, je nezbytnm pedpokladem, aby byl vodem co nejpesnji vymezen obsah
pojmovho instrumentria, kter bude uvno (uveden plat zejmna ve smru kne-
uritm pojmm, kter maj relativn irokou neuritou st).27 Spolu stm, anebo
mon lpe eeno vdsledku toho, dojde ikjasnjmu ohranien pedmtu, onm
bude diskuse vedena.
Za zsadn lze povaovat tento aspekt zejmna vppad, kdy clem je diskuse nad
institutem/pojmem, kter m zhlediska cizho jazyka acizho prvnho du konkrtn
vznam.
Vtakovm ppad je vpodstat mon dvoj pozice.
Vprv ad se jedn odiskusi opojmu ajm oznaenm institutu (jevu) tak, jak je
pouvn ajak mu je pikldn vznam vprvnm du ciz zem, pp. cizch zem,
m-li se jednat ovzjemn srovnvn jednotlivch podob takovho institutu. Vtomto
ppad vpodstat nic nebrn pouvn icizojazynho vrazu.
Vedle toho se me jednat odiskusi ozaveden takovho institutu do zdejho prv-
nho prosted.
Zde je vak situace komplikovanj aje teba dsledn vit, zda ut cizho vrazu,
i jeho zdejho ekvivalentu, pp. zda vytvoit zdej ekvivalent cizho vrazu.
Pouit cizho vrazu pro jev, pro kter mme vlastn oznaen, a ji je jeho obsahu
jakkoli jasn i naopak nejasn, lze brt za nedouc. Dsledkem me bt zamlen
azamlen souvisejcch problm avznamnch aspekt.28
25 Pro ely tohoto pspvku je pedmtn problematika pomrn zjednoduena, nebo je zejm, e vznam
m nejen vznam jednotlivch znak (slov), nbr napklad itn, ve kterm byla pronesena, sociokulturn
kontext atd. Kupkladu pi vyetovn leteckch nehod, byla-li posdkou vedena komunikace vnrodnm
jazyce, nen neobvykl ast rodilho mluvho, kter sohledem na sociokulturn kontext napomh ob-
jasnit jak obsah komunikace, tak teba ale ipostaven jednotlivch osob vrmci komunikace afungovn
skupiny.
26 GADAMER, H. G.: Wahrheit und Methode. Grundzge einer philosophischen Hermeneutik. Tbingen:
Mohr Siebeck, 2010.
27 Kteorii pojmu viz MELZER, F.: Metodologie nalzn prva. vod do prvn argumentace. 2. vyd.
C.H.Beck, 2011, s.96.
28 Nikoli vjimen bv ciz pojem pro znm aji pojmenovan jev zneuvn tak jako politick heslo,
co me zsadnm zpsobem pokodit odbornou diskusi ojevu, kter se takovm vrazem oznauje.
Podobn lze prostednictvm cizho pojmenovn znmho jevu, kter m sv zdej oznaen, nadat ve-
dn vc novm leskem kupkladu voblasti pracovnprvn je takov tendence zjevn pi oznaovn
54

Ouit cizho vrazu pro jev, kter ji m sv zdej ustlen pojmenovn, lze
uvaovat jen ve vjimench aodvodnnch ppadech. Takovm ppadem je situa-
ce, kdy ssebou zdej oznaen (zpravidla neutrlnho jevu) nese zhlediska veejnos-
ti nedvodn negativn konotace (vyvolan napklad psobenm pedlistopadovho
reimu atp.). Stejn tak lze uvaovat iosituaci, kdy je legitimn zjem na redefinici
obsahu uritho oznaen/institutu, piem bez zmny oznaen by tato byla proble-
matick.
Konen se me jednat osituaci, kdy ve zdejm prosted nen takov institut
znm, resp. nen pro nj dn odpovdajc jazykov oznaen anen ani mon (nebo
dvodn) vytvoit dn odpovdajc zdej pojem.
M-li bt pouito ciz oznaen pro konkrtn jev/institut, je teba reflektovat, e ciz
oznaen ve na konkrtn charakteristiku apodobu pedmtnho jevu/institutu, kter
je (zpravidla) dsledkem (nikoli vjimen) mnohaletho vvoje, reaguje na historick
zkuenosti, socioekonomick pomry, kulturn prosted, mentalitu atp.29
Je tud (minimln) zsti naivn se domnvat, e prost komplexn pevzet ur-
itho prvnho institutu, kter je takovm pojmem oznaen, zjinho prvnho du
aprosted povede kpozitivnmu efektu, kter takov institut psob vprvnm, socio-
ekonomickm akulturnm prosted, vnm se vznik adle se formoval.
M-li bt takov institut zaveden aoznaen cizozemskm vrazem/pojmem, je te-
ba dsledn analyzovat piny, kter psob pedmtn pozitivn efekt. Spolu stm je
teba nemn dsledn analyzovat zdej podmnky ansledn kriticky zhodnotit, jak
efekt lze oekvat od pevzet pedmtnho institutu bez dalho, pp. jak je teba jej
modifikovat, aby se dostavil poadovan pozitivn efekt abyl naplnn el, knmu
institut m slouit.
Pi jakkoli modifikaci institutu atedy iobsahu pojmu, kter je dan institut/jev
oznaovn, oproti zahranin pedloze, je pak teba odlinosti zdraznit vrmci me-
zinrodnho odbornho diskurzu vmoment, kdy se uruje obsah pojmovho instru-
mentria.
Shora een plat bezezbytku ive smru kwhistleblowingu.30
Whistleblowing lze pedloit jako udvn, oznamovn, informovn atp.
Odborn veejnost se vpodstat (sprvn) shodla, e vtomto ppad nen dvod
uvat cizojazynho oznaen pro jev, kter je ve zdejm spoleenskm prosted, pi-
hldneme-li kobvykl praxi (jevm), kter se takovm pojmem oznauje vanglosask
oblasti, odkud pochz, dvrn znm. Znabzench variant byl pomrn oekvan
pracovnch pozic nebo druh prce zahraninmi (zejmna anglickmi) termny (ktomuto jsem se vak ji
vyjadoval na jinch mstech).
29 Za absurdn lze vtomto smru povaovat situaci, kdy vprbhu innosti dnes ji zruen vyhlky esk
nrodn banky .123/2007 Sb., opravidlech obezetnho podnikn bank, spoitelnch avrnch drustev
aobchodnk scennmi papry, byl do ust. 34 vprbhu roku 2010 sinnost od 1. ledna 2011 bez
jakkoli vcn i jin zmny doplnn za popis praxe, kter odpovd whistleblowingu, do zvorky prv
pojem whistle-blowig. el tto zmny nen zejm. Bylo j snad cizm pojmem zpesnit obsah pedmt-
nho institutu avypotvanch povinnost? Pravdpodobn ano. Vtakovm ppad nen teba dalho
komente.
30 PICHRT, J. MORVEK, J.: Whistleblowing. Prvo pro podnikn azamstnn, sv. .78, 2009,
s.1925.
55

pijat termn oznamovn, kter je nsledn rozvjen (ve smru koznaen prvnho
institutu) jako chrnn oznamovn kodlivho jednn.31
Pro plnost dodejme, e osobu oznamujc kodliv jednn oznaujeme jako ozna-
movatele aosobu, jej kodliv jednn je pedmtem oznmen, oznaujeme jako
oznamovanho.
KPEDPOKLADM DOBRHO PRVA
Liberln demokratick prvn stt zpadn civilizace prostednictvm ob-

jektivnho prva konstituuje prostor pro uplatovn svobodn vle jemu podlhajcch
subjekt. Vymezuje tak svobodu vprvnm smyslu.32
Vchoz ideou akonenou aspirac je (ml by bt) minimalistick stt. Minimali-
stickm prvnm sttem mnme situaci, kdy stt ingeruje do svobody subjekt prva
(autonomie vle), kter znamen realizaci vle dle vlastn vahy svchozm omezenm
plynoucm zdobrch mrav, veejnho podku akonkurence sfr jednotlivch sub-
jekt. Kingerenci m stt pistoupit jen tehdy, je-li to nezbytn kochran objektivnm
prvem uznanch (zpravidla deklarovanch zkladnmi nevymi normami danho
sttu atedy prvnho du) achrnnch zkladnch hodnot.
Zda, akter hodnoty chrnit, nebo upednostnit oproti ostatnm, ajakm zpsobem
jim poskytovat ochranu, mus odret zsadu pimenosti (proporcionality) vtto
pozici m test pimenosti33 funkci prostedku kuren legitimn (dobr) prvn normy,
kdy se jeho prostednictvm zjiuje pomr hodnot auruj prostedky jejich ochrany.
Zpsob ingerence, tedy komunikace normy vi jejm adrestm prostednictvm
formlnch pramen prva/normativn podkladu,34 nkdy taky oznaovanho jako
zkonodrstv,35 by ml aspirovat onaplnn kritri zahrnovanch do tzv. vnitn mo-
rlky prva.36
Prostedkem ochrany jsou primrn kogentn normy soukromho prva. Nen-li ta-
kov opaten dostaten, jsou jimi vsouladu sprincipem od obecnho ke zvltnmu,
dle normy prva veejnho, kter lze charakterizovat jako speciln ve vztahu kprvu
soukrommu.37
Zuvedenho plyne, e normotvorba, mnno vkomplexnm smyslu slova, tedy jako
generovn normativnho pokladu prostednictvm moci zkonodrn ansledn ap-
likace na jeho zklad dovozench konkrtnch norem prostednictvm zbylch dvou
moc, by mla respektovat princip dvoj subsidiarity, tj. subsidiarity prva asubsidiarity
31 Dle bude pouvn tak termn oznamovn.
32 Ktomuto srov. napklad KELSEN, H.: Ryz nauka prvn. Metoda azkladn pojmy, s.44 in HORK, O.
(ed.): Osttu, prvu ademokracii. Vbr prac zlet 19141938. Praha: Wolters Kluwer, 2015.
33 Vtto souvislosti ble srov. HOLLNDER, P.: Filozofie prva. Plze: Ale enk, 2006, s.152 an., nebo
stavn soud esk republiky ve vci sp. zn. Pl. S 4/94
34 Viz napklad WEYR, F.: Teorie prva. Praha: Woltrest Kluwer, 2015, s.99.
35 K tomuto srov. MELZER, F.: Metodologie nalzn prva. vod do prvn argumentace. 2. vyd.
C.H.Beck, 2011, s.130.
36 Ktomuto srov. FULLER, L. L.: Morlka prva. Praha: OIKOYMENH, 1998, adle tak MORVEK, J.:
Model prva vztah prva amorlky. Praha: Linde a.s., 2013.
37 Ktomuto srov. napklad Nejvy sprvn soud ve vci sp. zn. 2 Afs 107/2007-168.
56

vprvu. Konkrtnji eeno, prvn regulace jen je-li to nezbytn, aje-li to nezbytn,
pak primrn regulace prostednictvm dispozitivnch norem soukromho prva, dle
prostednictvm kogentnch norem soukromho prva akonen pak prostednictvm
norem prva veejnho, nejdve sprvnho ansledn pak trestnho (ve seazeno od
nejmn psnho po nejpsnj vnvaznosti na subsidiaritu anezbytnost).
Dsledn dodrovn naznaench princip by mlo bt pedpokladem pro vytvoe-
n dobrho (objektivnho) prva, kdy zvr odobrm prvu zahrnuje jak jeho akceptaci
aukotven ve spolenosti (innost),38 tak odpovdajc aplikaci vkonkrtnch ppadech.
Pebujel anepehledn prvn d esk republiky vak dv tuit, e touto ideou
se zdej zkonodrce ve svch snahch oprvn regulaci nenechv mst.
Dvod nespchu opakujcch se snah ovytvoen dobrho prva je cel ada.
Vsouvislosti spedmtem naeho zkoumn zde je vak nasnad jednu zvlt zd-
raznit.
Aby bylo mon uvaovat onaplnn shora naznaench pedpoklad pro vytvoen
dobrho prva, vyaduje realizace legislativnho opaten pedchoz dslednou analzu
spoleenskch vztah a(nedoucch akodlivch) jev, kter maj bt regulovny.
Zpodkladov analzy nsledn vyplyne, zda je normovn potebn avnvaznosti na
sledovan el vjak podob, aby bylo dosaeno doucho stavu.
Takto bohuel n zkonodrce vad oblast prva nepostupuje pkladem zpo-
sledn doby budi pipravovan velk koncepn novela zkonku prce,39 on bylo
hovoeno vodem, vjej dvodov zprv se nedozvdme vpodstat nic omnostv
nedoucch jev, kter se realizuj za stvajc prvn pravy amaj bt novou prvn
pravou poteny.40
Mnohdy tak lze postup zkonodrce, co pravdpodobn plyne povtinou prv
znedostaten analzy situace,charakterizovat jako pokus-omyl. To m zpovahy vci,
sohledem na rychlost stdn tchto pozic, za nsledek znan neuten stav legislativy
avznamn naruen jednoho zdefininch znak prvnho sttu, jm je prvn jistota.
K(NE)POTEBNOSTI PRVN PRAVY

CHRNNHO OZNAMOVN KODLIVCH JEDNN
AKJEJ ZKLADN STRUKTUE
Vkontextu doposavad uvedenho nyn kotzce, zda potebujeme prvn

pravu chrnnho oznamovn kodlivch jednn na tomto mst pouze vobecn
rovin, vpodrobnostech j bude vnovna pozornost ne vnvaznosti na jednotliv
mon podoby pedmtnho institutu.
38 innost se mn innost, jak on hovo Hans Kelsen viz KELSEN, H.: Zklady obecn teorie sttn,
s.15 a29 in HORK, O. (ed.): Osttu, prvu ademokracii. Vbr prac zlet 19141938. Praha: Wolters
Kluwer, 2015.
39 Viz https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=RACKA7LFPYY1.
40 Prvn regulace ojedinlch jev by mla bt realizovna zprincipu jen tehdy, jedn-li se vznamn naru-
en chrnnch hodnot. Stejn plat vprincipu ive vztahu ke zmn stvajc prvn pravy konkrtnji
eeno, nejedn-li se ozsadn naruen nkter zchrnnch hodnot, nen argumentem pro zmnu prvn
pravy, e se vyskytuj obasn ppady (excesy) zneuit konkrtnho institutu atp.
57

Odpov zle v tom, zda mnme ochranou ochranu identity oznamovanho
aoznamovatele, nebo zda j vedle toho mnme i(aktivn) ochranu oznamovatele (pp.
jeho blzkch osob) ped odvetnmi opatenmi, kter by jej mohla stihnout vdsledku
oznmen kodlivho jednn ze strany oznamovanho nebo tet osoby (zpravidla oso-
by soznamovatelem spznn nebo majc jin souvisejc zjmy), vetn ppadnho
zaveden motivanch opaten kpodpoe oznamovn kodlivch jednn.
Ptme-li se pouze na prvn pravu kochran identity dotench subjekt, lze mt za
to, e stvajc platn ainn prvn prava na ochranu osobnch daj, jak je obsaena
vzkon .101/2000 Sb., oochran osobnch daj aozmn nkterch zkon, stejn
tak jako prvn prava na ochranu osobnch daj, jak je obsaena vji platnm obec-
nm nazen oochran osobnch daj,41 kter nabude innosti vroce 2018 anahrad
(spolu sdoprovodnou legislativou) stvajc legislativu, je pro tyto ely, tedy ochranu
identity oznamovatele aoznamovanho, pln dostaujc. Ke zpsobu jej aplikace na
tyto ppady se krom jinch pesvdiv vyjdila ipracovn skupina WP 29 ve svm
stanovisku .1/200642 (pracovn dokument WP 117).43
Ptme-li se na druhou otzku, tedy na nstroje ainstituty kochran ped odvetnmi
opatenmi jako reakc na oznmen kodlivho jednn, je odpov nutn sloitj
azle na podob, kterou by pedmtn institut ml mt.
Kupkladu, mla-li by ochrana spovat vochran ped skonenm pracovnho po-
mru vpovd nebo okamitm zruenm ze strany zamstnavatele (obdobn plat pro
sluebn vztahy ajin vztahy asti na prci), pakvmoment, kdy vechna takov jed-
nostrann prvn jednn jsou kauzln, nezd se bt zvltn hmotnprvn prava po-
tebn ikdy itak lze samozejm uvaovat odl modifikaci procesn pravy, kter
by vedla klepmu procesnmu postaven oznamovatele zhlediska zkladnch proces-
nch povinnost (zejmna povinnosti tvrzen, povinnosti dkazn abemene dkaznho).
Stm pak souvis jet dal podstatn moment. Mla by mt takov prvn pra-
va jednotnou povahu, tedy mla by bt shodn pro vechny subjekty, na co navazu-
je vaha ojejm zalenn vrmci normativnho podkladu, tj. zda by se mlo jednat
okomplexn prvn pedpis upravujc takov institut, nebo by se mlo jednat opravu
dl, kter by byla vlenna do jednotlivch pedpis, vnich by mohl mt institut
vjednotlivch aspektech vreakci na odlinou povahu regulovanch vztah sten
odlinou podobu?44
Spolu stm lze rovn uvaovat, zejmna pi zvru ovhodnosti jednotn prvn
pravy, zda by tato mla ble specifikovat iaspekty ochrany osobnch daj, nebo zda
by bylo dostaujc, aby se zkonodrce spolehl na obecnou prvn pravu urenou
kochran osobnch daj.
41 Nazen Evropskho parlamentu aRady ze dne 27.dubna 2016 .2016/679, oochran fyzickch osob
vsouvislosti se zpracovnm osobnch daj aovolnm pohybu tchto daj aozruen smrnice 95/46/ES.
42 Stanovisko .1/2006 kproblematice uvn prvnch pedpis EU oochran daj na vnitn postupy
oznamovn podezen zprotiprvnho jednn (whistleblowing) voblasti etnictv, vnitnch kontrol,
zleitost auditu, boje proti platkstv atrestn innosti vbankovnm afinannm sektoru.
43 Kpouitelnosti prvn pravy na ochranu osobnch daj atyto ppady viz lnky uveden vpozn. pod
arou .1 a2.
44 Odlinost by se vak vnvaznosti na princip prvn jistoty nemohla dotkat podstaty institut, nbr jen
dlch opaten.
58

Vkadm ppad prvn prava na ochranu osobnch daj bude urujc pro nasta-
ven kanl, jimi se bude oznamovn realizovat, stejn jako pro zabezpeen oznamo-
vanch informac atd. A ji pjde ojej obecnou podobu, jak je obsaena vgenerln
prvn prav na ochranu osobnch daj, nebo opodobu speciln, kter by byla obsa-
ena vprvnch pedpisech upravujcch pedmtn institut; tato by nutn vdy musela
respektovat (vychzet z) pslunou legislativu EU.
Zhlediska stvajc podoby prvnho du esk republiky se zd vhodnj, maj-li
se regulovat ochrann opaten kprevenci odvetnch krok jako dsledku oznmen
kodlivho jednn, zejmna sohledem na mnostv prvnch pedpis, kter by bylo
teba mnit pi dlch pravch vjednotlivch prvnch pedpisech, kter se dotkaj
potencilnch oznamovatel (zamstnanci, sttn zamstnanci, vojci zpovoln, p-
slunci bezpenostnch sbor atp.), cesta jednotn akomplexn prvn pravy. Pod-
prnm argumentem vtomto smru me bt, e dl prvn prava pedstavuje riziko
ikvlippadn pozdj (pedpokldan) nekonzistentnosti zkonodrce vpodob
institutu vjednotlivch oblastech vdsledku novelizac dotench prvnch pedpis.
KASPEKTM ROZHODNM PRO PODOBU

PRVNHO INSTITUTU CHRNNHO OZNAMOVN
KODLIVCH JEDNN
Institut chrnnho oznamovn kodlivch jednn me mt relativn

irokou klu podob. Ty vyplvaj zobsahovho vymezen jednotlivch prvk tohoto
institutu. Konkrtn je podoba institutu odvisl primrn od vymezen (a) vcn psob-
nosti, (b) osobn psobnosti, (c) volby mezi internm aexternm chrnnm oznamo-
vnm, a(d) konen zaveden, podoby apovahy ochrannch amotivanch opaten.
Nyn ve strunosti kekadmu jednomu ze jmenovanch prvk akjeho zkladnm
monm variantm.
VCN PSOBNOST
Vcn psobnost institutu ve zpovahy vci na jeho el avprincipu

tedy na nedouc sociln jevy, kter by mly bt prostednictvm chrnnho oznamo-
vn kodlivch jednn, vyjdeme-li zjehohistorickho vvoje, potrny.
Vpodstat jde oto pro tyto ely urit obsah neuritmu pojmu kodliv jednn.
Obasn se vyskytuj nzory, e za kodliv jednn by mohlo bt brno ijednn, kte-
r nem prvn aspekt, tedy jednn vrozporu sjinm (vym) normativnm systmem.
Takov vaha je vak zpovahy vci chybn, budeme-li pedpokldat jistou hierarchic-
kou strukturu normativnch systm ajejich vzjemn soulad.45
Za tchto pedpoklad, pi reflexi shora naznaench defininch znak demokra-
tickho prvnho sttu, nen mon, aby prvn institut reagoval na situaci, kdy dojde
koznmen neetickho nebo nemravnho jednn, kter vak nen vrozporu sdnou
45 Ktomuto srov. MORVEK, J.: Model prva vztah prva amorlky. Praha: Linde a.s., 2013.
59

(kogentn) prvn normou. Takov pozice chrnnho oznamovn by inila zprva
nstroj vchovy spolenosti ke slunmu chovn. Ktomu prvo nen ureno, resp. kta-
kovm elm je prvo vyuvno pouze vsystmech spoleenskho zzen, vnich
dochz kvznamnmu potlaovn individuln svobody zde vak ji nedochz
koznamovn neslunho, neetickho nebo nemravnho jednn zhlediska objektivnho
(objektivn aani pozitivn morlky dan spolenosti),46 nbr koznamovn jednn,
kter se odchyluj od morlky i jinch normativnch (mimoprvnch) systm urench
tm, kdo na danm zem vldne ajeho pedstava ouspodn hodnot vtomto smru
se neshoduje svtinovm pesvdenm spolenosti; jde otypick projev zejmna
totalitnch reim.
Zuvedenho plyne, e chrnn oznamovn me vzat pouze na kodliv jednn,
kter jsou relevantn zhlediska norem objektivnho prva. Konkrtn eeno nedv
dobr smysl, aby vzalo na jin ne (prvn) deliktn jednn.
Vvahu pak pichz cel kla deliktnch jednn, tedy (a) soukromoprvn delikty,
(b) veejnoprvn delikty, kdy vrmci veejnoprvnch delikt meme dle rozliit
(i.) sprvn delikty virm smyslu slova (sprvn delikty prvnickch osoba afyzic-
kch osob podnikajcch apestupky) a(ii.) trestn iny.
Kad zprv oznaench kategori zahrnuje irokou klu monch kodlivch
jednn, kter se li svou zvanost. Prv vdsledku mry zvanosti mohou proti-
prvn jednn, kter maj bt primrn sankcionovna na rovni prva soukromho,
zakldat iveejnoprvn odpovdnost, je ssebou nese trestn sankce.
Lze jen tko urovat tvrd kritria, jejich prostednictvm by se urovala kod-
liv jednn. Kupkladu vi kody, vi trestu odnt svobody atp. U jen proto, e
vaplikan praxi nelze pedpokldat, e ppadn oznamovatel bude schopen to kter
kritrium odpovdajcm zpsobem posoudit.
Vhodn se tud zd zvolit vymezen obecn, by svdomm, e by zde byla po
njakou dobu nejistota, neli by se vklad ustlil prostednictvm judikatury.
Za kodliv jednn by mlo bt brno takov jednn, kter je vrozporu sveejnm
podkem nebo naruuje njak veejn statek. Jednn, kter je inno mysln stm,
e zhlediska konfliktu hodnot by u(a) vnitnho oznmen (viz ne) ml zjem vpo-
dob zvazku pacta sunt servanda spolu spovinnost loajality apovinnosti pedch-
zen kodm pevit nad zsahem do osobnostnch prv dotench osob, avppad
(b) vnjho oznamovn by ml zjem vpodob ochrany veejnho statku spolu spr-
vem petinm aprvem na svobodu projevu pevit nad zjmy ahodnotami vpodob
loajality azvazku (zsady) pacta sunt servanda.
Zuvedenho plyne, e kodlivm jednnm me bt jak platkstv pi realizaci
veejn zakzky, tak pokozovn ivotnho prosted vypoutnm jedovatch ltek,
stejn jako zkreslovn informac ohospodaen ajmn prvnick osoby, aza uritch
okolnost napklad izkracovn zamstnavatele na jeho majetku zneuvnm sve-
nch pracovnch prostedk atd.
Krtce eeno, sohledem na provzanost problematiky sprvn pravou na ochranu
osobnch daj, by za chrnn oznamovn mohlo bt brno takov oznmen (zpraco-
46 Tamt.
60

vn osobnch daj), kter obstoj zhlediska prvnho titulu pro zpracovn osobnch
daj, jak je vymezen vust. 5 odst.2 psm. e) zkona .101/2000 Sb.
OSOBN PSOBNOST
Kategorie osobn psobnosti m ze zkladnho hlu pohledu minimln ti

roviny. Vprv ad jde oto, (a) zda se m institut vztahovat na oznamovatele (ajeho
osoby blzk) ioznamovanho. Vedle toho, (b) zda m bt realizovn pouze vsouvis-
losti suplatovnm sttn/veejn moci (vedle soud asttnch ad by se jednalo
oppady penesenho vkonu sttn moci/sprvy pkladem budi vtomto smru
stanice technick kontroly), nebo zda se m uplatovat obecn, tedy ivsouvislosti sin-
nost ryze soukromoprvn povahy. Konen (c) jde oto, na osoby vjakm postaven
m pedmtn institut dopad, tedy zda m bt clen pouze na pracovnprvn vztahy,
sluebn vztahy, dal vztahy asti na prci atp., nebo zda m dopadat ina obchodn-
prvn i dokonce obanskoprvn vztahy.
Vrmci tohoto rozdlen lze dle vst dal linku mezi opatenmi kochran identity
aopatenmi kochran ped odvetnmi opatenmi.
Jde-li oochranu identity, jak ostatn podotk iWP 29 vpracovnm dokumentu WP
117,47 opaten vtto oblasti mus bt postavena aprosazovna stejnou mrou adsled-
nost jak ve smru koznamovateli, tak ve smru koznamovanmu.
Clem ochrany oznamovatele je jednak zamezen odvetnm opatenm ajednak
ochrana ped stigmatizac appadnou viktimizac.
Vedle toho uoznamovanho se jedn oochranu ped stigmatizac appadnou vikti-
mizac. Zde je teba zejmna reflektovat, e nen-li pozdji kodliv jednn prokzno,
pisouzen stigma zpravidla (vnjak me) zstv, ikdyby byla takov informace
vyputna do veejnho prostoru shodn jako informace opodezen na kodliv jed-
nn. Dvody jsou zejm.
Dal vymezen osobn psobnosti zce souvis snedoucmi socilnmi jevy, na
kter chrnn oznamovn kodlivho jednn ve/m vzat.
Zcharakteristiky kodlivch jednn, jak byla uvedena vpedelm bod, ve vztahu
kosobn psobnosti plyne, e nen dvod, aby se pedmtn institut omezil pouze na
veejnou sfru. Konkrtnji eeno, aby se vztahoval pouze na ochranu oznamovate-
l, kte psob ve sttnch institucch jako osobch veejnho prva, pi oznamovn
kodlivho jednn, kter bylo spchno vsouvislosti sinnost takov instituce, nebo
se tk nakldn sjejm majetkem.
Pokud m bt zzen speciln institut chrnnho oznamovn kodlivch jednn,
pak by zpovahy vci (vnvaznosti na jeho el) ml dopadat na vechny osob, unich
(nebo vsouvislosti sjejich innost) pichz vvahu spchn kodlivho jednn,
jak bylo vymezeno vpedelm bod. Takovmi osobami mohou bt kupkladu iza-
mstnanci spolenosti sruenm omezenm, kter svou innost pokozuje ivotn pro-
sted.48
47 Dostupn na http://ec.europa.eu/justice/data-protection/article-29/documentation/opinion-recommendation
/index_en.htm.
48 Tento zvr nepmo potvrdil stavn soud esk republiky ve svm rozhodnut sp. zn. III. S 298/12.
61

Sloitj je otzka, zda (azejmna jak zhlediska ochrannch opaten) by se in-
stitut ml vztahovat ina osoby, kter nejsou vpracovnprvnm, sluebnm nebo jinm
obdobnm vztahu kosob, vjejm rmci (nebo vsouvislosti sjej innost) dolo ke
kodlivmu jednn, kter me bt pedmtem oznmen.
Prostednictvm obecn prvn pravy na ochranu osobnch daj by mla bt po-
skytovna ochrana vtchto ppadech bez ohledu na existenci zvltnho institutu ochr-
nnho oznamovn. Stejn tak by vnvaznosti na ochranu dobrho jmna apovsti
(renom), resp. vnvaznosti odpovdnostn dsledky pi pokozen dobrho jmna,
mla bt zajitna garance dvrnosti ive vztahu k(neovenm) informac, kter
nemaj povahu osobnch daj, adle pravy na ochranu osobnch daj jim ochrana
poskytovna nen (informace oprvnickch osobch, opodnikn fyzickch osob pod-
nikajcch atp.).
Problm vymezen osobn psobnosti vtomto smru tud vyvstv a vsouvislosti
sochrannmi (appadn motivanmi) opatenmi.
Vyjdeme-li zelu chrnnho oznamovn zahrnujcho ochrann opaten, jm
je pedejt odvetnmu opaten vi osob vpodzenm/slabm postaven, kter by
mlo bt reakc na oznmen kodlivho jednn, pak lze mt za to, e zhlediska osobn
psobnosti by se ml institut vztahovat ina osoby (zejmna mal astedn podnikatele)
vpostaven dodavatel i subdodavatel osobm, kter maj znjakho dvodu silnj
postaven. Pkladem me bt dodavatel zastupitelnho vrobku do hypermarketu atp.
Oproti pracovnprvnm aobdobnm vztahm se vak vtomto ppad jedn osloi-
tj situaci, nebo fakt, e podle elu by se institut ml vztahovat ina tyto osoby, nm
nic nek otom, jakm zpsobem by mli bt tito oznamovatel efektivn chrnni.
Vprvnm du meme nalzt nkolik ppad, kdy ml zkonodrce vmyslu po-
skytnout zkonnou ochranu napklad islab stran obchodnprvnch vztah. Jednm
znich je prava asu plnn vust. 1963 an. ObZ. Lze mt vak za to, e vaplikan
praxi tyto nstroje svou funkci spe nepln. To nen spodivem, nebo zejmna pokud
je vuritm segmentu trhu zk skupina osob vsilnjm postaven, vi nim maj po-
zici dodavatele nebo subdodavatele relativn zamniteln osoby ve slabm postaven,
kterch je naopak irok kla, bude zpravidla neodmyslitelnm dsledkem vymoen
si prva odkazem na tato ochrann opaten faktick ukonen spoluprce anahrazen
jinou osobou, piem nen vyloueno, e stigma potisty diskvalifikuje danou osobu
nap relevantnm trhem.
Nutno vak piznat, e lze jen tko nalzt vhodnj konstrukci i nstroj.
eenm vtomto smru nen vce neefektivnch nstroj, nbr zefektivnn jinak
vhodnch nstroj stvajcch. Astejn jako vjinch oblastech je cestou ktomuto
clidslednj vymhn prva, kdy dslednm se mn nutn irychlejm amn
nkladn. Spolu s tm lze za pinu povaovat i zpsob fungovn spolenosti,
nedostatenou internalizaci aakcent vych normativnch systm aztoho (sten)
pramenc nedostatek respektu kprvu.
Zvrem lze kotzce osobn psobnosti zmnit jet jeden podstatn moment, jm
je vznik statutu chrnnho oznamovatele. Konkrtn jde oto, zda by ml takov statut
vznikat rozhodnutm njakho sttnho orgnu, nebo zda by se mlo jednat ostatut,
kter vznikne pi splnn zkonem pedepsanch podmnek ex lege.
62

Zady dvod, mezi n spad mj. znan problematick situace, kter vyvstane
vmoment, kdy je na zklad oznamovatelem sdlench informac, unich vtu chvli
nen mon ovit pravdivost, piznn statut chrnn osoby (co podle nkterch sc-
n me znamenat pozastaven innosti prvnho jednn vi takov osob, pod-
mnnost prvnho jednn souhlasem sttnho adu atp.) avnvaznosti na to jsou
vyplaceny penn prostedky ze sttnho rozpotu jako nhrada neposkytnut mzdy
nebo jako doplatek do prmrnho vdlku dosahovanho ped oznmenm (viz nvrh
ministerstev financ aspravedlnosti) atp., piem se nsledn proke, e se jednalo
onepoctiv oznmen, se lze klonit spe kvariant, kdy statut chrnnho oznamova-
tele vznik ex lege splnnm zkonnch podmnek.
Dle veho ilpe odpovd principu autonomie vle, aby se osoba, vi n byly
splnny zkonn podmnky, sama rozhodovala zda, vjak me akdy chce realizovat
ochrann i jin opaten, kter jsou na tento statut navzna.
INTERN VS. EXTERN OZNAMOVN
Institut chrnnho oznamovn kodlivch jednn me fungovat zhle-

diska smovn oznmen vzkladu dvojm zpsobem.
Vprv ad se jedn otzv. vnitn oznamovn kodlivch jednn. Vnitnm ozna-
movnm kodlivch jednn se rozum situace, kdy oznamovatel (zpravidla zamstna-
nec) oznamuje kodliv jednn na oznamovanho (zpravidla nadzenho zamstnance,
me se vak jednat ioosobu vykonvajc vdan institutu funkci na zklad smlouvy
ovkonu funkce, pp. ododavatele atp.) vrmci osoby, kde psob, pp. vrmci
skupiny osob, do kter spad osoba, ve kter psob.
Zkladn princip vnitnho oznamovn spov vmonosti oznmit kodliv jednn
na takovou pku vhierarchii spolenosti, nebo na jinak uren msto vrmci spole-
nosti (organizan sloku), aby se vylouilo mon odvetn opaten vi oznamovateli.
Konkrtn eeno, dopout-li se kodlivho jednn nadzen oznamovatele, unj
je pedpoklad spznnosti sjeho nadzenm agarance nezvislosti adiskrtnosti je a
nadalm stupni zen, m mt oznamovatel monost oznmit kodliv jednn a na
tento stupe zen.
Vedle toho je relativn bn uvelkch korporac, e pro tyto ely slou zvltn
oddlen, zpravidla oznamovan jako oddlen vnitnho auditu nebo jako compliace
oddlen atp. Vjimen nen ani to, aby spolenosti vyuvali slueb externch osob,49
asto advoktnch kancel, kter maj iodborn kapacity (vyetovatele) schopn vy-
etit oznmen kodliv jednn. Ve vech tchto ppadech je zkladn podmnkou
diskrtnost anestrannost.
Vedle toho hovome otzv. vnjm oznamovn kodlivch jednn.
Vnjm oznamovnm kodlivho jednn se mn situace, kdy oznamovatel ozna-
muje kodliv jednn vn osoby/instituce, ve kter psob, pp. vn skupiny osob,
49 Osoba, kter m vystavn vnitn systm oznamovn, vpostaven sprvce osobnch daj ve smyslu ust.
4 psm.j) zkona .101/2000 Sb., vyuv slueb takov, osoby co by zpracovatele osobnch daj ve
smyslu ust. 4 psm.k) stejnho zkona. Podmnkou dnho postupu je uzaven zpracovatelsk smlouvy
ve smyslu ust. 6 zkona .101/2000 Sb., nebo vlenn jejho obsahu do jin smlouvy.
63

do kter spad osoba, ve kter psob. Oznmen je smovno zpravidla buto vi
orgnm innm vtrestnm zen (nebo jinm sttnm orgnm) nebo vi veejnosti.
Vtto souvislosti lze poukzat na to, e stvajc diskuse veden ve veejnm pro-
storu omonch legislativnch opatench kochran oznamovatel se asto omezuje
pouze na institut chrnnho oznamovn kodlivch jednn vi orgnm veejn
moci, zpravidla orgnm innm vtrestnm zen, kdy pedmtem chrnnho ozn-
men mohou bt jen vybran trestn iny. Jak je vak patrno zdoposavad uvedenho,
takov restrikce pedmtu diskuse nen douc asprvn.
Monost externho oznamovn sten ve na vcnou psobnost institutu. Pro
vnj oznmen kodlivho jednn se vyaduje, aby zjem na ochran veejnho stat-
ku, kter je zasaen nebo ohroen oznamovanm kodlivm jednnm (podpoeno pr-
vem petinm aprvem na svobodu projevu), pevil zjem/hodnotu vpodob loajality
azvazku pacta sunt servanda (tyto pedpoklady plat zejmna pro pracovnprvn
aobdobn vtahy).
Kpedpokladm externho oznamovn kodlivch jednn se vyjdil jak stavn
soud esk republiky ve vci sp. zn. III. S 298/2012, tak zejmna vad svch roz-
hodnut iEvropsk soud pro lidsk prva.50
Na zklad zejmna rozhodnut Evropskho soudu pro lidsk prva, ipes to, e
soud sten kritria pro posuzovn leglnosti alegitimity vnjho oznamovn vjed-
notlivch svch rozhodnutch modifikuje, lze vymezit nsledujc pedpoklady pro mo-
nost externho chrnnho oznmen kodlivho jednn:
a) veejn zjem veejn zjem mus bt natolik siln, mus se jednat o natolik
zvan ohroen nebo naruen veejnho zjmu, aby dolo kprolomen zsady
loajality azvazku (principu) pacta sunt servanda;
b) poctivost oznamovatele poctivost oznamovatele se rozum jeho pesvden, e
oznmen in kochran veejnho zjmu anikoli sclem kodit, mstt se, anebo
zskat prospch;
c) verifikace informac verifikac informac se mn oven podezen, kter je p-
inou oznmen (oven vchozch informac). Jedn se osoust pedpokladu po-
ctivosti, i lpe eeno opedpoklad poctivho oznmen;
d) subsidiarita subsidiaritou se mn, e oznamovatel neme eit situaci jinak, ji-
nm mn nepznivm opatenm, zejmna tedy vnitnm oznmenm. Pro naplnn
pedpokladu subsidiarity se nevyaduje, aby se oznamovatel pokusil eit situaci
jinak. Posta, je-li zejm, e jinak (napklad kvli tomu, e nelze pedpokldat
unikoho vinstituci nestrannost) situaci eit nelze;
e) ve kody jedn se ovi kody, kter (by) vznikla na stran orgnu veejn moci
nebo zamstnavatele obecn. Je teba hodnotit, ve svtle pedmtu apovahy infor-
mace, zda nastal koda pevyuje veejn zjem.
50 Prvm rozhodnutm, ve kterm se Evropsk soud pro lidsk prva komplexn vnoval vzpomenutm
pedpokladm, je rozhodnut Guja proti Moldavsku (stnost .14277/04). Dle lze vtto souvislosti jme-
novat napklad rozhodnut Evropskho soudu pro lidsk prva ve vci Heinisch proti Nmecku, Kudeshki-
na proti Rusku, Sosinowska proti Polsku, Balenovic proti Chorvatsku ktmto adalm rozhodnutm
srov. SCHEU, H. Ch.: Problematika tzv. whistleblowingu zpohledu evropsk ochrany lidskch prv in
PICHRT, J. (ed.): Whistleblowing. Praha: Wolters Kluwer, 2013, s.20 an.
64

f) charakter atvrdost oznamovateli hrozc sankce institut chrnnho oznamov-
n kodlivch jednn by ml nastoupit a vppad, kdy oznamovateli reln hroz
(dostaten zvan) sankce za oznmen kodlivho jednn.
OCHRANN OPATEN, MOTIVAN OPATEN AANONYMN OZNMEN
Pravdpodobn nejkomplikovanj (z hlediska irok diskuse nad n)

otzkou problematiky jsou ochrann amotivan opaten, kter by mla bt soust
institutu chrnnho oznamovn kodlivch jednn.
Vobecn rovin je pro ochrann opaten rozhodujc jeho el. Ten se li podle
subjektu, kter m bt chrnn. Vppad oznamovanho jde primrn oochranu ped
stigmatizac appadnou viktimizac. Pro tyto ely zejm nen teba pijmat dn
speciln een. Postaovat by mla prvn prava na ochranu osobnch daj.
Vedle toho vppad oznamovatele, krom ochrany ped stigmatizac aviktimizac,
kde plat to stejn, co bylo uvedeno uoznamovanho, se dle jedn oochranu ped odvet-
nmi opatenmi. Odvetnch opaten pichz vvahu irok kla od ztrty pracovn
pozice asnen osobnho ohodnocen, pes bossing, po skonen pracovnho pomru.
Legislativn een vtomto smru nen pln jednoduch ajednoznan.
Onkterch problematickch aspektech vtomto smru ji bylo hovoeno shora,
zejmna jde-li oochrann opaten smujc kochran osob, kter nejsou vpracovn-
prvnm nebo jinm obdobnm vztahu. Je zbyten je zde opakovat. Posta se na n
jen odkzat. Dle bude vnovna pozornost pouze pracovnprvnch vztahm aochran
oznamovatele co bude eeno ve vztahu kpracovnprvnm vztahm, plat obdobn
ike sluebnm vztahm adalm vztahm asti na prci, aco bude eeno ooznamo-
vateli, plat pimen iojeho osobch blzkch.
Kochran oznamovatele se zd vhodn zakotvit obecnou normu znjc na to, e by-
lo-li uinno dn/poctiv oznmen kodlivho jednn, nelze oznamovatele za takov
ponn jakkoli, a ji pmo nebo nepmo, postihnout.
Poruen tto normy by pak vyvolvalo dsledky jak vpodob odpovdnosti za
zpsoben kody (majetkovou inemajetkovou jmu, ulou mzdu atp.), tak vpodob
vady prvnho jednn (peveden na jinou prci, skonen pracovnho pomru atp.); by
vznam ve smru kneplatnosti prvnch jednn, kter vyaduj kauzu, jako je vpov
zpracovnho pomru nebo peveden na jinou prci, by byl omezen vznam by zde
byl pouze pro ppad, kdy by zkonn pedpoklad naplnn byl, piem ve shodn pozi-
ci by bylo vce zamstnanc arozhodnm kritriem pro vbr dotynho zamstnance
by bylo oznmen kodlivho jednn zjeho strany.51
Sohledem na i monch negativnch dsledk se vpodstat nelze vyhnout urit
nezbytn vt me obecnosti normy. Vhodnm zpsobem se tohoto kolu dle veho
zhostil zkonodrce ve Spojench sttech americkch, kdy vl. 806 Sarbanes-Oxley
act formuloval ochrann opaten souhrnem obecnch pkaz azkaz, jako: zkaz
zbaven pozice, resp. povinnost zachovn pracovn pozice, povinnost doplatit mzdu
51 Neplatnost takto motivovanho prvnho jednn by vak bylo mon dovozovat ipro rozporu sdobrmi
mravy.
65

apovinnost kompenzovat jin kody zejmna nehmotnou jmu, pimenou nhradu
vloh za zastupovn vsoudnm zen aza znaleck posudky atp.
Nelze odhldnout od toho, e dn realizace pracovnprvnch aobdobnch prv-
nch vztah pedpokld zejmna vzjemnou dvru. Nelze tak opomenout lidsk
aspoleensk element. Vtto souvislosti lze tud za svho druhu ochrann opaten
vzt inormu, kter by umoovala poctivmu oznamovateli dstojn odchod ze za-
mstnn.
Primrn se dstojnm odchodem ze zamstnn mn skonen pracovnho pomru
ze strany zamstnance zdvodu, e uinil oznmen kodlivho jednn avdsledku
toho vi nmu bylo uinno odvetn opaten, nebo lze mt dvodn za to, e takov
opaten me bt uinno. Skonil-li by zamstnanec pracovn pomr ztohoto dvodu,
nleela by mu finann kompenzace, jej ve by dle veho mla bt odvisl iod doby
trvn pracovnho pomru. Uvaovat lze vtto souvislosti rovn omodifikaci proces-
nch povinnost pro ppad sporu. Zpovahy vci by bylo vhodn, aby pedmtem sporu
byla pouze otzka, zda zamstnanci kompenzace nle i nikoli, nikoli vak otzka
platnosti skonen pracovnho pomru.
Jinak eeno, nedohodli-li by se astnci jinak, mlo by se za to, e zamstnanec
pracovn pomr dn skonil. Osvden pravdivosti dvodu, kter uvedl, by mlo
souvislost pouze stm, zda mu vznikl nrok na finann kompenzaci spor by se tedy
inicioval alobou na plnn ze strany zamstnance, kdy vrmci sporu by bylo povin-
nost zamstnavatele tvrdit aprokzat, e zamstnancem tvrzen dvod zakldajc mu
prvo na finann vyrovnn nen prav.
Nemn problematick, nicmn kontroverznj, jsou motivan opaten. Motiva-
nmi opatenmi rozumme opaten uren ktomu, aby pohnula osobu, kter se dozv
okodlivm jednn i na nj m podezen, kjehooznmen.52
Kontroverze ve vztahu kmotivanm opatenm jsou zhlediska zdejho prvnho
azejmna spoleenskho prosted zejm dny ponejvce historickou zkuenost. Lze
mt za to, e urit pachu, kterou lze vtto souvislosti ctit vesk spolenosti, m
sv koeny ji vRakousko-Uherskm mocnstv, kter vuritch fzch svho vvoje
pstovalo agenty provokatry aobecn informtory. Tyto praktiky jet nestihly bt
zapomenuty aoptovn, by sten vjin podob, oily vobdob protektortu, aby
se nsledn od padestch let staly na dlouhou dobu soust bnho koloritu ivota.
Pedstava dvrnch domovnic, obecnch informtoru, agent provokatr, zmnoha
hledisek mistrovsky ztvrnnch Josefem Hakem vOsudech dobrho vojka vejka za
svtov vlky vpostavch Josefa Vyskoila adetektiva Bretschneidera, lze vnmat jako
internalizovan sociln vzorec/pekku kzaveden motivanch opaten.
Lze se vak ptt aargumentovat ijinak, vcnji.
Oznmen kodlivho jednn, nespad-li pod oznamovac povinnost de facto ply-
nouc zust. 368 t.z., nebo pod povinnost subjektu odvrtit hrozc kodu, kter ozn-
52 Pkladem budi ust. 9 zkona .307/2014 Z.z., oniektorch opatreniach svisiacich soznamovanm
protispoloenskej innosti aozmene adoplnen niektorch zkonov, kter umouje piznat odmnu a ve
vi padestinsobku minimln mzdy, jestlie vtrestnm zen nabylo prvn moci rozhodnut, kterm byl
pachatel (oznamovan) uznn vinnch za spchn trestnho inu, nebo pokud ve sprvnm zen nabylo
prvn moci rozhodnut, kterm byla (oznmenmu) uloena pokuta.
66

men kodlivho jednn (nebo jin preventivn opaten kzamezen vzniku kody)
vpodstat vyaduje,53 pedpokld uritou osobn statenost a(zejmna jde-li ovnj
oznmen) obanskou angaovanost vtto pozici jde osvho druhu projev aktivn
obansk spolenosti.
Pokud je takov jednn poctiv, am se jm pedejt nepznivmu dsledku, je
oznmen vpodstat douc izhlediska vych normativnch systm. To ns pivd
kotzce, zda by prvo mlo motivovat kjednn, kter je vhodn (zhlediska vych
normativnch systm), nikoli vak nutn (zhlediska prva). Takov loha nen (dle
mho mnn) selem prva sluiteln.54
Jak jednn (oznamovn jakch kodlivch jednn) by za tchto okolnost mla
bt tedy opatenmi motivovna?
Zaveden motivanho opaten by dle veho bylo mon pouze ve vztahu kppa-
dm nachzejcm se mezi jednnm, na kter by se nevztahovala oznamovac povinnost
plynouc zust. 368 t.z., oznamovac povinnost plynouc zprevenn povinnosti kod-
vracen kod, anebo jin zkonn oznamovac povinnosti (viz l.33 obecnho nazen
oochran osobnch daj), ajednnmi, kter jsou pouze douc zhlediska vych
normativnch systm, nikoli vak nutnmi zhlediska prva. Podstatn otzka zn, kter
jednn to jsou? Dle veho na ni nemusme hledat odpov.
Vrtme-li se ke shora nastnn idey svobody vrmci konceptu liberln demo-
kratickho prvnho sttu, lze mt za to, e jde jen tko hledat argumenty ojej slu-
itelnosti se stavem, kdy je oznmen kadho kodlivho jednn njak motivovno
(sankcionovno), tedy buto negativn vznikem odpovdnosti (soukromoprvn nebo
veejnoprvn), nebo pozitivn, tj. napklad penn odmnou.
Oproti siln pochybnosti ovhodnosti zavdn zejmna motivanch opaten se
naopak zd vhodn (by by takov dsledky vyplynuly izobecn prvn pravy delikt-
nho prva), aby vrmci formulace institutu bylo nejmn poukzno na odpovdnostn
dsledky,55 kter mohou vyplynout znepoctivho oznmen.
Uzavt lze tento bod problematikou anonymnho oznmen.
Pokud jde omonost anonymnho oznmen, lze se ztotonit se zvry WP29, kter
pracovn skupina prezentovala vpracovnm dokumentu WP117: Pracovn skupina se
domnv, e by postupy oznamovn mly bt nastaveny tak, aby nebyla dvna pednost
anonymnm zprvm jako obvyklmu zpsobu podvn stnost. Spolenosti by pede-
vm nemly veejn oznamovat monost podvn anonymnch zprv prostednictvm
tohoto mechanismu. Na druh stran, jeliko by postupy oznamovn mly zajiovat
zachovvn mlenlivosti pi nakldn stotonost oznamovatele, mlo by bt osob,
kter zaml podat oznmen na zklad postupu oznamovn, dno na srozumnou,
53 Znme vak i legislativn een, jako napklad l. 33 obecnho nazen o ochran osobnch daj
(2016/679), kter pedpokld samo oznmen se sprvce osobnch daj adu na ochranu osobnch
daj, dolo-li knaruen bezpenosti zpracovvanch osobnch daj takov oznmen me zpovahy
vci bt souasn oznmenm onedostatenm zajitn bezpenosti zpracovvanch osobnch daj
atedy podntem ke kontrole udanho sprvce, pp. podntem kzahjen sprvnho zen osprvnm
deliktu na seku ochrany osobnch daj.
54 Srov. MORVEK, J.: Model prva vztah prva amorlky. Praha: Linde a.s., 2013.
55 Odpovdnostnmi dsledky se mn jak odpovdnost za zpsoben kody, tak napklad skonen pracov-
nho pomru nebo neplatnost prvnho jednn.
67

e nebude vdsledku svho jednn vystavena postihu Pi zpracovvan anonymnch
oznmen je nutno postupovat velmi obezetn. Vrmci tto obezetnosti by se nap-
klad mohlo vyadovat, aby prvn pjemce pezkoumal, zda je mono pipustit oznmen
azda je vhodn uvst jej vrmci postupu do obhu. Rovn by bylo vhodn zvit, zda
by se anonymn oznmen zdvodu rizika zneuit mla vyetovat azpracovvat rychleji
ne stnosti podan pod podmnkou mlenlivosti. Takovto zvltn obezetnost vak
neznamen, e by se anonymn oznmen nemla vyetovat, ani by dolo knleitmu
posouzen vech skutenost ppadu jako tehdy, bylo-li oznmen podno oteven.56
KJEDNOTLIVM LEGISLATIVNM NVRHM
Klegislativnm nvrhm, kter byly formulovny ve smru kchrnn-

mu oznamovn kodlivch jednn vprbhu roku 2013 Karolnou Peake aLiborem
Michlkem (aspol.), bylo mnoho eeno na jinch mstech. Opakovat komente kn-
vrhm, kter ji nejsou (pmo) aktuln, se zd zbyten. Posta se pouze odkzat na
pslun ji dve publikovan texty.57
Co se vak nabz, je vkontextu doposavad uvedenho vkrtkosti pojednat olegis-
lativnch nvrzch prvn pravy chrnnho oznamovn kodlivch jednn ministra
pro lidsk prva aministerstev financ aspravedlnosti, jak byly prezentovny vdubnu
roku 2016.58
Co se te koncepnch pipomnek k nvrhm, stejn tak jako nzor na vhodnost
een jednotlivch dlch aspekt podoby pedmtnho institutu, lze se odkzat na
shora uveden vhrady vtomto smru vyplvaj zvyjden se ke vhodnosti jednot-
livch een/podob institutu.
LEGISLATIVN NVRH MINISTRA PRO LIDSK PRVA AROVN PLEITOSTI
Ministr pro lidsk prva pedloil relativn obshl materil,59 kter roze-
br dv mon varianty (vynechme-li variantu 0, kter znamen zachovn stvajcho
stahu) legislativnho een prvn pravy chrnnho oznamovn kodlivch jednn.
Vmaterilu se uvd, e knmu byly provedeny konzultace sPracovn komis ped-
sedy Rady vldy pro koordinace boje skorupc kwhistleblowingu.
Ktomu lze doplnit, e na pracovn komisi byly (jako vhodn) pravideln diskuto-
vny (alespo takov byl dojem zprbh jednn) dv varianty legislativnho een.
56 Vpodrobnostech se lze kdvodm, pro nejsou pro oznamovatele nebo organizaci vhodn anonymn
oznmen stejn jako ksouvisejcm aspektm, odkzat na stanovisko pracovn skupiny WP 29 .1/2006
kproblematice uvn prvnch pedpis EU oochran daj na vnitn postupy oznamovn podezen
zprotiprvnho jednn (whistleblowing) voblasti etnictv, vnitnch kontrol, zleitost auditu, boje
proti platkstv atrestn innosti vbankovnm afinannm sektoru.
57 Srov. napklad PICHRT, J. (ed.): Whistleblowing. Praha: Wolters Kluwer, 2013.
58 Srov. Parlament esk republiky, Poslaneck snmovna, 2013, tisk 799/0.
59 http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/pri-uradu-vlady/jiri-dienstbier/aktualne/ministr-jiri-dienstbier
-predstavil-alternativy-legislativniho-reseni-ochrany-oznamovatelu-protipravniho-jednani-142952/.
68

Konkrtn (a) varianta samostatnho prvnho pedpisu na ochranu oznamovatel
a(b) varianta zmny stvajc legislativy ve smyslu zalenn (relativn komplexn)
prvn pravy ochrany oznamovatel do dlch prvnch prav.
Nikdy vak vpodrobnostech nebyla diskutovna varianta, kter je vpedloenm n-
vrhu oznaena jako Varianta 2, tedy podazen ochrany oznamovatel pod prvn reim
antidiskriminanho zkona. Tato byla vnvaznosti na pedchoz zkuenosti snvrhem
ministryn Peake brna za nejmn vhodn een.
Pomrn zvltn se zd, e vpodstat nejhojnji diskutovan legislativn een,
kter se nabz mj. zdvod, kter jsou uvedeny shora, ijako een nejvhodnj,
vpedloenm nvrhu jako variantn navrhovno nen vbec.
Pokud jde onavrhovan Varianty 1 a2, promtneme-li je do praktick roviny, lze mt
za to, e zejmna zhlediska procesn pravy, resp. procesnho postupu apozic astnk
vzen (jejich procesnch povinnost abemen), by byl jejich efekt de facto toton
vtakovm ppad se vak e jen vhodnost zalenn institutu do normativnho pod-
kladu, nikoli jeho zkladn koncepn aspekty.
Sohledem na to, e se vppad nvrhu ministra pro lidsk prva jedn spe oma-
teril pojednvajc ojednotlivch monch podobch institutu (vrznch zemch atp.),
ne omateril, kter by navrhoval konkrtn een, lze se ke koncepnm otzkm
odkzat na shora uveden.
LEGISLATIVN NVRH MINISTERSTVA FINANC

AMINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI
Ministerstvo financ spolu sministerstvem spravedlnosti pedloili para-

grafov znn zkona na ochranu oznamovatel kodlivch jednn. Zvolili vprincipu
vhodnj legislativn een, kdy se pokusili opijet obecn pravy. To je vak, krtce
eeno, jedin pozitivn soud, kter lze onvrhu, kter je vmnoha ohledech nehotov
anevhodn, vyknout.
Nvrh nezape, e je inspirovn (njakm) dvjm materilem. Ponechme-li stra-
nou drobn legislativn technick nedostatky, nen tato skutenost vdnm ppad
omluvou pro to, aby legislativci danch ministerstvem nevyvinuli sil alespo pizp-
sobit text aktulnmu pojmoslov nen dn dvod, pro by se po 1.lednu 2014 mlo
uvat pojmu prvn kon namsto prvnho jednn.60
Knvrhu lze ve strunosti formulovat nkolik dalch pipomnek avhrad.61
elu navrhovan pravy, na nj lze usuzovat ztextu paragrafovho znn zkona
ve spojen sdvodovou zprvou, dle veho neodpovd vymezen pojmu oznmen, jak
je provedeno vust. 2 psm.c) nvrh, a ji jde ovymezen informac, kter mohou bt
pedmtem oznmen aozpsob jejich zskn, nebo ovymezen skupiny potenciln
oznamovanch; zhlediska elu prvn pravy se jedn onedvodn zen.
60 Podobn nen nvrh zjevn konzistentn sterminologi po rekodifikaci soukromho prva, jde-li osubjek-
tivn aobjektivn dobrou vru; dobrou vru apoctivost.
61 Stranou blich koment zde ponechme, e sevmnohm pekrv ust. 368 t.z. sust. 4 nvrhu
vhrad ktto koncepci by mly vzkladu vyplynout zuvedenho shora.
69

Dle, vytknut monosti anonymnho oznmen kodlivho jednn vrmci ust. 3
nvrhu neodpovd principm zmnnm vpracovnm dokumentu PW117.
Jeliko nen zavedena legislativn zkratka zamstnanec, pouze se vymezuje ozna-
movatel, je na prvn pohled nejasn ust. 6 nvrhu, kter hovo vodst. 1 osouhlasu
krajsk poboky adu prce spslunm prvnm jednnm zamstnavatele, pro kte-
rho se de facto legislativn zkratka zavd vust. 10 nvrhu.62 Zdlch zmn souvi-
sejcch prvnch pedpis, tj. zkona ovojcch zpovoln, zkona osttn slub atp.,
je nicmn zejm, e krajsk poboka adu prce by mla dvat pedchoz souhlas
krealizaci oznaench prvnch jednn, resp. prvnch kon, vppad vech ozna-
movatel ve smyslu pedmtnho nvrhu sohledem na povahu sluebnch vztah je
nepesn jak pojem prvn kon, tak pojem prvn jednn.
Vedle vhrady ke koncepci (smovan zejmna do oblasti soukromoprvnch vzta-
h), kdy by platnost prvnho jednn (vsoukromoprvnch vztazch) byla podmnna
pivolenm sprvnho orgnu vydanho ve sprvnm zen podle sprvnho du, lze bt
skeptick ikpersonlnm monostem aodborn vybavenosti krajskch poboek adu
prce pro vkon tto kompetence (ato isvdomm, e statut chrnnho oznamovatele by
byl piznvn sttnm zstupcem). By znme ppady, kdy je teba pedchoz souinnost
skrajskou pobokou adu prce vsouvislosti se skonenm pracovnho pomru, kon-
krtn vppad hromadnho propoutn, zde se jedn otypov znan odlinou situaci.
Bez vznamu vtto souvislosti zjevn nen ani to, e krajsk poboky adu prce
ji nyn pln rznorod koly na seku zamstnanosti (zprostedkovn zamstnn,
zamstnvn cizinc atp.), na seku sttn sociln podpory atd., piem pibrn dal
kompetence (navc sohledem na rznou povahu prvnch vztah, kterch by se mla
tkat, kdy kad jedny znich jsou vpodstat regulovny zvltnmi prvnmi pedpisy),
nebylo-li by podpoeno odpovdajcmi personlnmi opatenmi, by nutn znamenalo
dal nedouc snen specializace.63
Jde-li osouvisejc legislativn zmny, jak jsou formulovny vdruh sti nvrhu, lze
ve strunosti pipojit nkolik poznmek knavrhovan novele zkonku prce.
Kdoplnn ust. 16 ZPr vpodstat nelze nic namtat, toto koresponduje suvedenm
shora.
Pokud jde onavrhovanou zmnu prvn pravy skonen pracovnho pomru za-
mstnance vpovd nebo okamitm zruenm, zde posta poukzat na to, e ozna-
movateli by mla bt de facto poskytovna ir ochrana neli thotn zamstnankyni,
rodim na rodiovsk dovolen adokonce imatce na matesk dovolen i otci na
rodiovsk dovolen do doby, kdy je matka oprvnna erpat mateskou dovolenou.
Jinak eeno, lze jen tko rozumt tomu, pro by soznamovatelem podle navr-
hovan prvn pravy nebylo mon skonit pracovn pomr ani tehdy, ruil-li by se
zamstnavatel (nebo jeho st). Nedv dobr smysl, pro by ml zamstnavatel, kter
62 Dle ust. 10 nvrhu se zamstnavatelem mn isluebn ad podle zkona osttn slub, sluebn orgn
podle zkona ovojcch zpovoln nebo pslun orgn oprvnn jednat arozhodovat ve vcech slu-
ebnch pomr podle zkona osluebnm pomru pslunk bezpenostnch sbor.
63 Sohledem na to, e Ministerstvo prce asocilnch vc spolen sMinisterstvem financ aMinisterstvem
spravedlnosti nen pedkladatelem navrhovan prvn pravy, je otzka, za je snavrhovanou kompetenc
krajskch poboek adu prce ztotonno.
70

kupkladu realizuje hromadn propoutn vsouvislosti sruenm provozu vurit
oblasti, vi jednomu zamstnanci realizovat speciln administrativn postup.
Podobn nedv dobr smysl kupkladu navren zmna prvn pravy peveden
na jinou prci, jak je zakotvena vust. 41 odst.2 psm.a) ZPr.
Vppad ust. 41 odst.2 psm.a) ZPr me zamstnavatel zamstnance na jinou
prci pevst, kon-li snm pracovn pomr vpovd podle ust. 52 psm.f) ag) ZPr.
Vkontextu zbytku nvrhu se nabz otzka, pro se vyaduje souhlas krajsk pobo-
ky adu prce spevedenm na jinou prci, pokud by tent orgn ji pedtm musel
dt souhlas se skonenm pracovnho pomru dotynho zamstnance.
Bylo by mon oznait adu oblast, vnich by si nvrh zaslouil dopracovat. ada
aspekt nicmn vyplv zpedchozho vkladu. Ikvli tomu lze zvrem pouze do-
plnit, e za vznamn nedostatek lze povaovat fakt, e nvrh nijak (by teba jen
rmcov) nee ppady nepoctivho oznamovn kodlivch jednn.
Ikdyby snad nebyly formulovny nebo alespo oznaeny mon negativn dsled-
ky plynouc znepoctivho jednn ve smru ktrvn prvnho vztahu, kterho by se
oznamovn dotkalo, sohledem na to, e nvrh zavd urit mechanismy pro penn
plnn ve smru koznamovateli, vkontextu principu prvn jistoty by bylo rozhodn
vhodn, aby byla eena vedle obecn roviny odpovdnosti za zpsoben kody (by
teba jen odkazem na generln prvn pravu) isituace, kdy ji byly zkonem pedv-
dan penn prostedky zveejnch rozpor poskytnuty, avak dodaten se oznmen
ukzalo jako nepoctiv.
ZVR
Chrnn oznamovn kodlivho jednn je zmnoha hledisek kompliko-

van materie. Bylo by vysoce nedouc, aby se pijet prvnho pedpisu, ktermu se
zejm nevyhneme, stalo prostedkem politickho boje aprostedkem zskvn poli-
tickch bod. To je tendence, kter bohuel vprbhu dubna roku 2016 zaala projevo-
vat, aj prozatm zejm jen pibrzdily populistitj nvrhy aproblmy (kter vak
podob jako chrnn oznamovn kodlivch jednn maj ve skutenosti sloit vcn
zklad), jako je zkaz kouen vrestauracch atp.
Sohledem na mon dsledky, kter nesprvn nastaven legislativy chrnnho
oznmen kodlivch jednn me pinst, je rozhodn douc otevt irokou vcnou
odbornou debatu, kter se vyhne populistickm gestm aheslm apiprav podklad pro
zpracovn pedmtn prvn pravy.
Nestane-li se tak, lze jen tajn doufat, e negativnm dsledkem, kter vyplyne zlegis-
lativnch snah zkonodrce, bude pouze nefunknost anekodnost pijat prvn pravy.
JUDr. Jakub Morvek

moravek@prf.cuni.cz
71

PEVEDEN NA JINOU PRCI OPTIKOU

NEJNOVJ KONCEPN NOVELY
ZKONKU PRCE*
LUCIE EHOOV**
Abstract: Transfer to Alternative Work in aView of the Latest Conceptual Labour Code
Amendment
The article deals with the concept of the transfer of an employee to alternative work. The first
part of the article analyses the current regulation of the transfer to alternative work while the
second part of the article focuses on the latest amendment to the Labour Code which should
affect inter alia also this institute. The author of this article assesses the practical impact of
the amendment on labour relations while taking into account the attitude of the social partners
on the proposed regulation. Particular attention is paid to the obligation of an employer to
transfer of an employee to alternative work.
Keywords: transfer to alternative work; obligation of an employer; autonomy of will; labour

relations.
Klov slova: peveden na jinou prci; povinnost zamstnavatele; autonomie vle; pracov-
nprvn vztahy.
DOI: 10.14712/23366478.2016.52
SLOVO VODEM
Zmny definuj spoleenstv lid ji od prvopotku; reflektuj objektivn

sociln-ekonomickou dynamiku isubjektivn vvoj jednotlivce; jsou pinou nezbyt-
nho pokroku avvoje spolenosti, sociln skupiny osob, rodiny, partnerskch vztah
ilovka jako takovho. Vzhledem kpovaze vkonu zvisl prce, zejmna kosob-
nmu vztahu zamstnavatele azamstnance nemohou bt ani vztahy pracovnprvn
od okolnho svta izolovny amusej reflektovat nastal zmny, kter mohou sten
modifikovat nkter jeho prvky. Nejdleitjm kolem zkonodrce vtto oblasti je
reagovat na zmny pravou vhodnch podmnek, kter umon jejich realizaci apitom
nevyvolaj ukonen pracovnprvnho vztahu.
* Pspvek zohleduje prvn stav ke dni 31.7.2016.

** Mgr. Lucie ehoov psob na Katede pracovnho prva aprva socilnho zabezpeen Prvnick fa-
kulty Univerzity Karlovy jako intern doktorandka azrove jako advoktn koncipientka vadvoktn
kanceli vPraze.
73

Zmna pracovnprvnho vztahu bv definovna jako zmna zkladnch podmnek
i prvk vprvnm vztahu zamstnavatele azamstnance, vnm je prce konna. Po-
jmem prvn vztah zamstnavatele azamstnance se rozum zkladn pracovnprvn
vztahy, jakmi jsou pracovn pomr aprvn vztahy zaloen dohodami opracch kona-
nch mimo pracovn pomr, stejn jako prvn vztahy odvozen i souvisejc.1
Pestoe se podmnky vkonu prce vrmci vztah zaloench dohodami opracch
konanch mimo pracovn pomr mohou rovn mnit, lze tak init pouze po vzjemn
dohod smluvnch stran; pedkldan pspvek bude proto zamen pouze na zmny
nastal vpracovnm pomru, konkrtn na peveden zamstnance na jinou prci, kter
je vedle zmny msta vkonu prce jednou znejastjch zmn obsahu pracovnho
pomru.2 Pozornost bude zamena pedevm na prva apovinnosti souvisejc
spevedenm zamstnance, kter nejsou vsledkem volnho uven smluvnch
stran, nbr kter odvis od zkonodrcem kogentn stanovench zkonnch p-
kaz.
Pracovn pomr jakoto prvn vztah zaloen pevn pracovn smlouvou,
tj.dvoustrannm prvnm jednnm, by ml bt zpovahy vci api souasnm respek-
tovn autonomie vle jeho astnk oboustrann flexibiln, to znamen, e jakkoli
zmna jeho prvku by mla bt vsledkem jednn apotvrzenm konsensu obou smluv-
nch stran tak, aby mohl bt zachovn anebylo nutn jeho pedasn ukonen.
Souasn prvn prava tto mylence neodpovd, kdy ust. 41 zkona .262/2006
Sb., zkonk prce (dle jen zkonk prce), pedstavuje typicky jednostrann
flexibiln prvn normu, na zklad kter je zamstnavateli umonno v uritch
ppadech pevst zamstnance na jinou prci ibez jeho souhlasu.
Akoli byla stvajc koncepce institutu peveden na jinou prci soustavn zad
nkterch autor3 opakovan kritizovna prv pro rozpor s autonomi vle stran
asmluvn povahou pracovnho pomru vbec, nedoznalo ustanoven 41 zkonku
prce, vyjma marginlnch legislativn-technickch novelizac, od doby pijet soudo-
bho zkonku prce dnch vraznjch zmn.
Spipomnkou nic netrv vn nicmn pokrome dle vtextu, kter vnsle-
dujcch kapitolch analyzuje nejnovj nvrh novely zkonku prce, kter vletonm
roce vyel zpera Ministerstva prce asocilnch vc, akter cl mimo jin rovn na
zmnu ustanoven 41 zkonku prce akoncepce peveden zamstnance na jinou
prci jako takovou.
Pspvek m za cl analyzovat nvrh novely zkonku prce vsti zabvajc se
pevedenm na jinou prci, resp. eeno navrhovanou terminologi vkonem jin pr-
ce aposoudit praktick dopady nov koncepce na pracovnprvn vztahy za souasn-
ho zohlednn postoje socilnch partner knavrhovan prav.
1 Ktomu vce HRKA in BLINA, Miroslav PICHRT, Jan TANGOV, Vra akol.: Pracovn prvo.
6.doplnn apodstatn pepracovan vydn. Praha: C.H. Beck, 2014, s.180.
2 Sohledem na specifika pracovnprvnch vztah je zmna jejich jednotlivch prvk omezena. Zmna
uobjektu pracovnho pomru zlogiky vci ppustn nen, obdobn tak zmna na stran zamstnance.
Nejastji mnnm prvkem pracovnho pomru je bezesporu jeho obsah, tj. konkrtn prva apovinnosti,
kter ztohoto vztahu vyplvaj.
3 Srov. BEZOUKA, Petr HRKA, Petr: Nmty ke koncepn novele zkonku prce. Prvn rozhledy,
2009, .10, s.352 ansl.
74

STVAJC PEVEDEN NA JINOU PRCI
Hovome-li ozmnch pracovnho pomru, je na mst zmnit obecn

ustanoven 40 zkonku prce, dle kterho je mon obsah pracovnho pomru zmnit
jen tehdy, dohodnou-li se na jeho zmn zamstnavatel azamstnanec. Konat prce
jinho druhu ne byly sjednny vpracovn smlouv je zamstnanec povinen jen vp-
padech uvedench vzkon.
Souasn prvn regulace vak navzdory obecn zsad souhlasu obou smluvnch
stran upravuje peveden zamstnance na jinou prci jako jednostrann oprvnn za-
mstnavatele (vuritch ppadech dokonce jeho zkonnou povinnost), kter lze pro-
vst ibez souhlasu pevdnho zamstnance. Peveden zamstnance na jinou prci
tak nen zvisl na vli zamstnance avyplv ze vztah nadzenosti zamstnavatele
apodzenosti zamstnance. Zamstnavatel nadto me zamstnance ve smyslu ust.
41 odst.3 zkonku prce pevst imimo rmec sjednanho druhu prce vpracovn
smlouv, ato ikdyby stm zamstnanec nesouhlasil, vdy vak mus zamstnavatel pi
takovm peveden pihlet ktomu, aby takov prce byla pro zamstnance vhodn
vzhledem kjeho zdravotnmu stavu, schopnostem apokud mono ikvalifikaci (srov.
ust. 41 odst.1, 3 a6 zkonku prce).4
Konkrtn ppady, za kterch je zamstnavatel povinen pevst zamstnance na
jinou prci, stanov zkonk prce taxativn vust. 41 odst.1. Toto ustanoven je d-
sledkem pedevm ochrann funkce pracovnho prva, kdy chrn zdrav zamstnance,
jinch zamstnanc, tetch osob acelospoleensk zjmy. Povinnost zamstnavatele
pevst zamstnance na jinou prci je vdy spojena svydnm lkaskho posudku5
nebo rozhodnut soudu, sprvnho orgnu i orgnu zemn samosprvnho celku.6
Jedn se onsledujc dvody peveden:
a) pozbyl-li zamstnanec vzhledem ke svmu zdravotnmu stavu dlouhodob zpsobi-
lost konat dle dosavadn prci; podmnkou peveden je vdy lkask posudek;
b) nesm-li zamstnanec dle konat dosavadn prci pro pracovn raz, nemoc zpo-
voln nebo pro ohroen touto nemoc; podmnkou peveden je zde tak lkask
posudek;
c) doshl-li na pracoviti nejvy ppustn expozice; podmnkou peveden na jinou
prci je zde rozhodnut pslunho orgnu ochrany veejnho zdrav;
4 Nejvy soud uinil dne 19.6.1975 rozhodnut publikovan pod .51/1975, vnm dovodil, e takovou
prac, kter m pokud mono odpovdat ikvalifikaci zamstnance, je teba rozumt pedevm prci od-
povdajc jeho kvalifikaci, teprve potom (nen-li msto odpovdajc kvalifikaci zamstnance voln) prci,
kter odpovd pokud mono nejvce kvalifikaci zamstnance, aposlze (nen-li voln ani pracovn msto
odpovdajc co nejvce kvalifikaci zamstnance) prci, pro kterou se zvltn kvalifikace nevyaduje.
5 Lkask posudek vydv poskytovatel pracovnlkaskch slueb, kter vnm mus jednoznan stano-
vit dvod peveden na jinou prci. Lkask posudek nabv prvnch ink dnem jeho prokazatelnho
pedn posuzovan osob (zamstnanci) atomu, kdo oposouzen zdravotn zpsobilosti posuzovan oso-
by za elem vydn posudku podal (zamstnavateli). Zvr lkaskho posudku je mono pezkoumat
do 10 dn od jeho prokazatelnho pedn, kpezkoumn je oprvnn pslun sprvn orgn.
6 Svjimkou povinnosti zamstnavatele pevst thotnou zamstnankyni, zamstnankyni, kter koj nebo
zamstnankyni matku do konce devtho msce po porodu, kter pracuje vnoci, na zklad dosti tto
zamstnankyn.
75

d) kon-li thotn zamstnankyn, zamstnankyn, kter koj, nebo zamstnanky-
n matka do konce devtho msce po porodu prci, kterou nesmj bt tyto
zamstnankyn zamstnvny nebo kter podle lkaskho posudku7 ohrouje jej
thotenstv nebo matestv; podmnka lkaskho posudku je vyadovna pouze pro
posouzen, zda konan prce ohrouj thotenstv i matestv zamstnankyn ze
zdravotnch dvod;
e) jestlie to je nutn podle lkaskho posudku vydanho poskytovatelem pracovn-
lkaskch slueb nebo rozhodnut pslunho orgnu ochrany veejnho zdrav
vzjmu ochrany zdrav jinch fyzickch osob ped infeknm onemocnnm;
f) jestlie je toho teba podle pravomocnho rozhodnut soudu nebo sprvnho adu,
jinho sttnho orgnu nebo orgnu zemnho samosprvnho celku; typicky roz-
hodnut ozkazu vkonu urit prce;
g) je-li zamstnanec pracujc vnoci na zklad lkaskho posudku vydanho posky-
tovatelem pracovnlkaskch slueb uznn nezpsobilm pro non prci;
h) pod-li oto thotn zamstnankyn, zamstnankyn, kter koj, nebo zamstnan-
kyn-matka do konce devtho msce po porodu, kter pracuje vnoci pouze
vtomto ppad dv zamstnanec spevedenm de facto souhlas tm, e ho sm
iniciuje svoj dost.8
Ustanoven 41 odst.2 a4 zkonku prce definuje ppady, kdy nen dna zkonn
povinnost, nbr zle na uven zamstnavatele, zda zamstnance na jinou prci pe-
vede, i zda jej na stvajc pracovn pozici zachov. Toto oprvnn zamstnavatele
pevst zamstnance piznv zkonk prce vnsledujcch ppadech:
a) dal-li zamstnavatel zamstnanci vpov zdvod uvedench vust. 52 psm.f)
ag), tj. pro nesplovn poadavk i pedpoklad stanovench pro vkon sjednan
prce nebo pro poruovn prvnch pedpis vztahujcch se kvykonvan prci;
b) bylo-li proti zamstnanci zahjeno trestn zen pro podezen zmysln trestn in-
nosti spchan pi plnn pracovnch kol nebo vpm souvislosti snm ke kod
na majetku zamstnavatele, ato na dobu do pravomocnho skonen trestnho zen;
c) pozbyl-li zamstnanec doasn pedpoklady stanoven zvltnmi prvnmi pedpisy
pro vkon sjednan prce, nejdle na 30 pracovnch dn vroce;
d) je-li to teba kodvrcen mimodn udlosti, iveln udlosti nebo jin hrozc ne-
hody nebo kzmrnn jejich bezprostednch nsledk, ato na nezbytn nutnou
dobu.
Svjimkou peveden zamstnance na jinou prci kodvrcen mimodn udlosti,
iveln udlosti nebo jin hrozc kody, je zamstnavatel izde povinen pihlet ktomu,
aby prce, na kterou zamstnance pevd, byla vhodn sohledem na jeho zdravotn
stav, schopnosti akvalifikaci.
7 Lkask posudek zde nen vyadovn od poskytovatele pracovnlkaskch slueb, ale me se jednat
olkask posudek jakkoli, kter posuzuje, zda zamstnankyni vykonvan prce ohrouje na thotenstv
i matestv ze zdravotnch dvod.
8 Ktomu vce BLINA, Miroslav DRPAL, Ljubomr PICHRT, Jan akol.: Zkonk prce. Koment.
2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2015, s.252 ansl.
76

NAVRHOVAN VKON JIN PRCE
Dle Ministerstva prce asocilnch vc zpozice pedkladatele nese po-

sledn navrhovan novela opt pzvisko koncepn,9 piem jejm clem je pro-
hloubit flexibilitu zkladnch pracovnprvnch vztah za souasnho poslen ochrany
postaven zamstnance vtchto prvnch vztazch.10 Citovan cl nen vce ne vy-
jden obecn snahy zkonodrce oflexicuritu vpracovnprvnch vztazch, jakmi
prostedky vak m bt uvedenho cle konkrtn dosaeno vrmci institutu peveden
zamstnance na jinou prci?
Nvrh novely mn vprv ad terminologii zkona, kdy podle stvajc pravy jsou
vsouvislosti se zmnami obsahu pracovnho pomru (pokud jde ozmnu sjednan-
ho druhu prce i msta vkonu prce) pouvny termny peveden apeloen
zamstnance, kter evokuj jednostrannou dispozici zamstnavatele vi zamstnanci,
akoli tuto dispozici lze vyut pouze vppad peveden zamstnance na jinou prci
(nikoli pi peloen zamstnance do jinho msta), ato pouze vppadech zkonem
stanovench. Novela m napt uzpsobit terminologii vtto oblasti smluvnmu cha-
rakteru pracovnho pomru, kdy souasn peveden bude nov vkonem jin prce
apeloen bude nahrazeno pojmem doasn zmna msta vkonu prce.
Koncepn je navrhovna zmna institutu peveden na jinou prci zpsobem, kter
nave vkon jin prce vdy na souhlas dotenho zamstnance se zmnou pod-
mnek vpracovn smlouv. Dosavadn zkonn povinnost zamstnavatele pevst
m bt nahrazena povinnost nabdkovou. Akceptace nabdky jin vhodn prce za-
mstnancem by byla zaloena na smluvnm ujednn mezi obma stranami pracovnho
pomru ve form dohody ozmn pracovn smlouvy vsouladu sprincipem zakotvenm
vust. 40 odst.1 zkonku prce. Jedinou vjimkou, kdy by zamstnavateli zstalo
oprvnn jednostrann pevst zamstnance na jinou prci ibez jeho souhlasu, je p-
pad mimodn udlosti, iveln udlosti nebo jin hrozc nehody, kdy tyto okolnosti
pesahuj zjem obou stran pracovnprvnho vztahu.
Novela zachovv skutkov podstaty stvajcho ust. 41 odst.1 zkonku prce ana-
vrhuje do toho ustanoven pidat psm. h), kter m nov upravovat povinnost zamstnava-
tele pidlit zamstnanci jinou vhodnou prci vppad, kdy zamstnanec doasn pozbyl
pedpoklady stanoven zvltnmi prvnmi pedpisy pro vkon sjednan prce. Podle
souasn pravy zakld doasn pozbyt pedpoklad pro vkon sjednan prce pouze
monost zamstnavatele pevst zamstnance na jinou prci, vnovelizovanm znn
bude pidlen jin prce zamstnanci pikzno.
Novela vedle ve uvedenho jednoznan zakotvuje definici vhodn prce, kterou
se rozum prce, kter je pro zamstnance vhodn vzhledem kjeho zdravotnmu stavu,
schopnostem apokud mono ikvalifikaci, uveden lze povaovat pouze za pehlednj
formu, obsahov vtomto smru ke zmn nedochz.
Snovm pojetm nabdkov povinnosti pidlen jin vhodn prce souvis na tuto
povinnost navzan systm pekek vprci, ato jak na stran zamstnavatele, tak
9 Jako koncepn byly v poslednch letech prezentovny novely zkonku prce proveden zkonem
.365/2011 Sb., sinnost od 1.1.2012 azkonem .205/2015 Sb., sinnost od 1.10.2015.
10 Shrnut zvren zprvy RIA knvrhu novely zkonku prce dostupn na www.mpsv.cz.
77

na stran zamstnance, pokud kpidlen akvkonu jin prce nedojde zdvod na
t kter smluvn stran pracovnprvnho vztahu. Novelizovan znn zkona vslov-
n stanov, e pokud zamstnanec navrenou jinou vhodnou prci odmtne, jedn se
opekku vprci na stran zamstnance, pi n zamstnanci zcela logicky nhrada
mzdy nebo platu nepslu. Pokud zamstnavatel nem pro zamstnance jinou vhod-
nou prci, jedn se opekku vprci na stran zamstnavatele azamstnanci po dobu
jejho trvn pslu nhrada mzdy nebo platu ve vi prmrnho vdlku. Uveden
plat obdobn, pokud zamstnavatel nenavrhne zamstnanci zaazen na jinou vhodnou
prci, akoli pro nj takovou prci m.
A poslze bylo ustanoven nvrhu novely vnovan pekkm vprci doplnno
odovtek, dle kterho pokud zamstnanec svm zavinnm jednnm zpsobil, e do-
savadn prci nesm vykonvat zdvod uvedench vust. 41 odst.1 psm.e) ah)
zkonku prce11 azamstnavatel pro nj jinou vhodnou prci nem, nepslu mu
nhrada mzdy nebo platu. Bez uvedenho ustanoven by se jednalo ovychlen po-
vinnost zamstnavatele vi zamstnanci ad absurdum, kdy uvme typick ppad:
kdy zamstnanec idi pijde oidisk oprvnn vdsledku jzdy pod vlivem alko-
holu, m napln podmnku nesplnn pedpoklad pro vkon sjednan prce, piem
by se podle pvodn navrhovan pravy dostal do reimu pekek vprci na stran
zamstnance, vrmci kter by mu zamstnavatel byl povinen vyplcet nhradu mzdy
nebo platu ve vi prmrnho vdlku, pokud pro nj nem nhradn vhodnou prci
odpovdajc jeho schopnostem akvalifikaci (co vppad profesionlnch idi za-
mstnavatel vtinou nem).
Pozbyt pedpoklad stanovench zvltnmi prvnmi pedpisy jako navrhovan
nov pina nabdkov povinnosti zamstnavatele vyvolv pochybnosti rovn ve
vztahu kmon relativizaci vpovdnho dvodu uvedenho vust. 52 psm.f) zko-
nku prce. Podle souasn prvn pravy m zamstnavatel monost pevst zamst-
nance vtomto ppad na jinou prci, zrove stm m tak monost rozvzat ztohoto
dvodu pracovn pomr. Bude-li souasn oprvnn zamstnavatele pevedeno na po-
vinnost pidlit zamstnanci jinou vhodnou prci, nezpochybuje se tm dvod kukon-
en pracovnho pomru stmto zamstnancem?
Clem navrhovan prvn pravy je dle Ministerstva prce asocilnch vc vrazn
omezen vlunho dispozinho oprvnn zamstnavatele kjednostrannmu peve-
den zamstnance na jinou prci mimo rmec pracovn smlouvy nezvisle na vli za-
mstnance pi souasnm zachovn povinnosti zamstnavatele zabezpeit zamstnanci
jinou vhodnou prci, neme-li dosavadn zdvod vzkon uvedench vykonvat.12
Pouze okrajov se na tomto mst slu upozornit, e vppad sttnch zamstnanc
ajejich sluebnch pomr regulovanch zkonem .234/2014 Sb., osttn slub, je
jednostrann peveden na jin sluebn msto ve smyslu ust. 61 zkona osttn slub
mon, pitom akoli se do sluebnho pomru zamstnanec pijm rozhodnutm slu-
11 Vppad rozhodnut soudu, sprvnho adu i jinho sttnho orgnu aorgnu zemn samosprvnho
celku apozbyl-li zamstnanec doasn pedpoklady pro vkon sjednan prce.
12 Takto popisuje pedkladatel clov stav vZvren zprv RIA knvrhu novely zkonku prce dostupn
na www.mpsv.cz.
78

ebnho orgnu, zkladn principy vkonu zvisl innosti plat bezesporu ivppadech
sttnho zamstnance.
POHLED SOCILNCH PARTNER
Navrhovan novela Ministerstva prce asocilnch vc vyvolala uodbor-

n veejnosti rozshl diskuze, nejsilnj hlasy se vak ozvaj od socilnch partner,
zejmna zad zstupc zamstnavatel, jejich nejzsadnj pipomnky smuj prv
ke zpsobu novelizace ustanoven upravujc peveden zamstnance na jinou prci.
Svaz prmyslu adopravy esk republiky zaujal vtto souvislosti stanovisko, dle
kterho peveden ibez souhlasu zamstnance nen vrozporu se smluvnmi principy
pracovnprvnch vztah. Pidlen prce vrmci sjednanho druhu prce je oprvn-
nm zamstnavatele azle pouze na nm, kdy ajak takovho prva vyuije. Pokud
jde opeveden na jinou prci mimo sjednan rmec pracovn smlouvy, je navrhovan
prav vytkno nerespektovn skutenosti, e mnoho malch astednch zamstna-
vatel nen schopno vytvet vhodn pracovn msta pro zamstnance, kte se stanou
nezpsobilmi vykonvat dosavadn prci zdvod nesouvisejcch sprac uzamst-
navatele. Stran zdravotn nezpsobilosti zamstnance nadle vykonvat sjednan druh
prce za dobu trvn pracovnho pomru Svaz prmyslu adopravy esk republiky
pipomnl, e obdobn zvan zmna okolnost, kter nastala za trvn zvazku, by
byla ve smyslu ust. 2006 zkona .89/2012 Sb., obansk zkonk, ujinch soukro-
moprvnch zvazk pinou jejich zniku ex lege pro nslednou nemonost plnn.13
Jet skeptitj je knavrhovanmu znn novely zkonku prce Konfederace za-
mstnavatelskch apodnikatelskch svaz esk republiky (dle jen Konfederace
ZPS). Konfederace ZPS vnm navrhovanou pravu jako nelogickou anespravedlivou.
Zmna podle n vede kneodvodniteln nerovnovze anaruen smyslu pracovn-
prvnho vztahu. Na jeho potku, pp. vjeho prbhu, se strany dohodnou, co aza
jakch podmnek bude zamstnanec vykonvat, nicmn vokamiku, kdy neme za-
mstnanec nadle sjednanou prci konat zpin na jeho stran, nen podle Konfederace
ZPS mon poadovat po zamstnavateli, aby nesl ti ztrty zpsobilosti i pedpokla-
d, kter vznikla na stran zamstnance akterou nezavinil. Zamstnavatel vuvedench
ppadech nijak nezavinil ani neovlivnil pozbyt zpsobilosti zamstnance konat dle
dosavadn prci, kter byla sjednna vpracovn smlouv. Men astedn zamstnava-
tel nejene nemaj ve vtin ppad dnou vhodnou prci, ale nemaj dnou jinou
prci. Zamstnanec byl pijat na prci vymezenou vpracovn smlouv azpsobilost
ji vykonvat ztratil sm. Realita pracovnho trhu je naopak takov, e zamstnavatel
nevytv aneudruj vhodn pracovn msta, ani by je potebovali. Nov pracovn
msto je vytvoeno aobsazeno vdy vdob, kdy je to nutn, akdy to zamstnavateli
okolnosti umouj.14
13 MKOS: Koncepn novela zkonku prce apostoj socilnch partner. Praha: Sondy, s.r.o., 2016, s.27.
14 MKOS: Koncepn novela zkonku prce apostoj socilnch partner. Praha: Sondy, s.r.o., 2016, s.50
ansl.
79

Obecn navrhuj zstupci zamstnavatel zachovat vznik pekky vprci na stran
zamstnavatele asn spojenou povinnost knhrad mzdy nebo platu ve vi prmr-
nho vdlku pouze vppad, kdy zamstnavatel nenavrhne zamstnanci zaazen na
jinou vhodnou prci, akoli takovou vhodnou prci pro nho m.
ZVREM
Pedkldan pspvek ml za cl poukzat na zkladn aspekty jednostran-

nho peveden zamstnance na jinou prci zpohledu souasn prvn pravy, jako
izpohledu navrhovan koncepn novely zkonku prce. Jak bylo nastnno vposledn
sti textu, stoj proti navrhovan novele siln opozice socilnch partner, zejmna
zad zamstnavatel. Jejich argumenty tkajc se pedevm pojet pekek na stran
zamstnance apovinnosti zamstnavatele poskytovat zamstnanci nhradu mzdy nebo
platu ve vi prmrnho vdlku jist nelze pehlet.
Velmi lehce se me stedn velk zamstnavatel, jeho pracovn kolektiv sestv
pevn zen ve vku 2040 let, dostat do situace, kdy mu nezanedbateln st za-
mstnanky othotn abudou uznny neschopn vkonu dosavadn prce (ppadn
samy podaj opeveden na jinou prci ve smyslu ust. 41 odst.1 psm.g) zkonku
prce). Nebude-li pro n mt zamstnavatel jinou vhodnou prci, dostv se automaticky
do reimu pekek vprci na stran zamstnavatele, ve kterm nle vsouladu sust.
208 zkonku prce zamstnancm nhrada mzdy ve vi prmrnho vdlku. N-
klady takovho zamstnavatele na odmny budou nadle tat vedle nklad na pslu-
n nhrady mzdy zamstnankynm toho asu vreimu pekek vprci rovn nklady
na dn mzdy pro zastupujc zamstnance. Uveden ve svmdsledku znamen, e
bude zamstnavatel na jedno pracovn msto vyplcet odmnu dvakrt. Pouze pro pl-
nost je teba uzavt, e tento systm me mt pro mnoho zamstnavatel likvidan
nsledky.
Bez povimnut nicmn neme zstat aspekt zamstnance, kdy pokud by reim
pekek vprci pro tyto ppady stanoven nebyl azamstnavatel by neml povinnost
vyplcet zamstnanci nhradu mzdy nebo platu ve vi prmrnho vdlku, mohl by
se zamstnanec, kter byl shledn doasn prce nezpsobil, ale ukterho nenastal
reim doasn prce neschopnho zamstnance, dostat do tiv ivotn situace, kdy mu
nebude nleet ani nhrada mzdy ani nemocensk. Typickm ppadem me bt thot-
n ena, kter bylo lkaem diagnostikovno rizikov thotenstv, pi kterm nevznik
nrok na dvky nemocenskho pojitn. Lze po zamstnavateli spravedliv poadovat,
aby ze svch prostedk dlouhodob hradil nklady na jedno pracovn msto dvakrt?
Alze pistoupit na eventualitu, ve kter bude ponechna ena na rizikovm thotenstv
zcela bez prostedk?
Zvrem lze ci, e snahu zkonodrce opizpsoben institutu peveden zamst-
nance na jinou prci zsadm soukromoprvnch individulnch zvazkovch vztah
lze vnmat veskrze pozitivn. Vdy je vak teba vzt na vdom, zda reim pekek
vprci, ve kterm nle zamstnanci nhrada mzdy ve vi prmrnho vdlku, na
jednu stranu teoreticky umon zamstnanci peklenout nastalou zmnu vjeho pra-
80

covnprvnm vztahu, kdy mu po odpadnut tto pekky bude umonno nastoupit
na pvodn msto zpt; na druhou zde vak stranu vyvstv obava, aby zamstnavatel
dodaten nklady, kter mu pi peveden na jinou prci apekky vprci stm spo-
jen vznikaj, ustl, aaby se ml zamstnanec po odpadnut pekky vbec kam vracet.
Teprve nejbli msce uk, zda se navrhovan novele vpodob analyzovan
vtomto lnku poda projt legislativnm procesem azda pedkladatel ustoj pipomn-
ky ze strany socilnch partner aodborn veejnosti.
Mgr. Lucie ehoov

lucie.rehorova@seznam.cz
81

SKONEN PRACOVNHO POMRU

ZE ZDRAVOTNCH DVOD ZAMSTNANCE
JAKUB TOMEJ*
Abstract: Termination of Employment Due to Health-related Reasons of the Employee

This article provides an analysis of termination of employment by employers due to health-re-
lated reasons of employees under Czech law. The article describes recent case law of the
Czech Supreme Administrative Court, Constitutional Court and Supreme Court on validity
and review of medical opinions and their validity in disputes relating to validity of termi-
nation of employment. The article particularly focuses on consequences of the new case
law for employers and employees, and discusses possible options of further development of
legislation in this area.
Keywords: termination of employment, notice for health-related reasons, company health

care services, medical opinions
Klov slova: skonen pracovnho pomru, vpov ze zdravotnch dvod, pracov-

nlkask sluby, lkask posudky
DOI: 10.14712/23366478.2016.53
VOD
Skonen pracovnho pomru zamstnavatele zdvod spovajcch ve

zdravotnm stavu zamstnance mus bt dle znn pslunch ustanoven zkonku
prce vdy zaloeno na zvrech lkaskho posudku vydanho poskytovatelem pra-
covnlkaskch slueb nebo rozhodnut pslunho sprvnho orgnu, kter lkask
posudek pezkoumv (dle pro zjednoduen t jen lkaskho posudku).
Problematika funkce lkaskch posudk vpracovnprvnch vztazch byla vuply-
nulch tm deseti letech pedmtem ady soudnch rozhodnut, kter podstatnm zp-
sobem zmnila dosavadn vnmn tto tematiky. Uritou tekou za tmto judikatornm
vvojem je nedvn rozhodnut Nejvyho soudu,1 jeho odvodnn by bylo mono
rozumt itak, e existence lkaskho posudku nen podmnkou platnosti vpovdi, je-
-li naplnna meritorn podstata vpovdnho dvodu spovajc ve dlouhodob ztrt
zdravotn zpsobilosti zamstnance kvykonvan prci.
* Autor je odbornm asistentem na Katede pracovnho prva aprva socilnho zabezpeen PF UK. lnek
vznikl vrmci vzkumnho programu PRVOUK 05.
1 Rozsudek Nejvyho soudu R ze dne 29.1.2016, sp. zn. 21 Cdo 1804/2015.
83

Ve uveden skutenosti se vpraxi odrazily vni rovni prvn jistoty, adle zku-
enost autora ivtch obavch zamstnavatel zjednostrannho skonen pracovnho
pomru ze zdravotnch dvod.
elem tohoto lnku je ve nastnnou situaci podrobnji zmapovat avyjdit se
kjejmu een na individuln ilegislativn rovni.
VVOJ VNMN FUNKCE LKASKHO POSUDKU
Vsoudn iaplikan praxi se tradin mlo za to, e lkask posudek,

kter byl vydn vsouladu spslunmi prvnmi pedpisy (ped 1.4.2012 lo op-
slun ustanoven zkona .20/1966 Sb., opi ozdrav lidu, od 1.4.2012 pak zkon
.373/2011 Sb., ospecifickch zdravotnch slubch) akter nebyl vsouladu stmito
pedpisy ve sprvnm zen zpochybnn, je pro zamstnavatele zcela zvazn. Uin-
-li zamstnavatel prvn jednn vnvaznosti na takov posudek azamstnanec toto
jednn zpochybn ped soudem, nelze dle tohoto tradinho pohledu vcivilnm zen
vst dokazovn otom, zda zamstnanec nap. pozbyl i nepozbyl dlouhodob zdravotn
zpsobilosti, nebo lkask posudek je nadn presumpc sprvnosti.
Ukzkovm pkladem takovho pstupu je rozhodnut Nejvyho soudu R sp.zn.
21 Cdo 1934/2004, vnm se soud vrmci pezkumu platnosti vpovdi odmtl zab-
vat nejen tm, zda jsou posudkov zvry ozdravotn zpsobilosti sprvn, ale uvedl,
e relevantn nen ani nmitka, e lka, kter posudek vydal, nebyl seznmen spracemi
vykonvanmi valovan spolenosti askonkrtnmi pracovnmi podmnkami jednot-
livch zamstnanc. Soud zvry tohoto posudku vzal bez dalho za sv, aoalob
zamstnance (resp. ojeho zdravotn zpsobilosti coby pedbn otzce rozhodn pro
posouzen platnosti skonen pracovnho pomru) rozhodl zcela vjejich intencch.
Ve uvedenm nhledem otslo rozhodnut Nejvyho sprvnho soudu ze dne
20.9.2007, sp. zn. 4 Ads 81/2005-125, vnm se soud zabval otzkou, zda je mon
se proti lkaskmu posudku (resp. rozhodnut pslunho sprvnho orgnu ojeho
pezkumu) brnit sprvn alobou. Nejvy sprvn soud na rozdl od civiln judikatury,
kter mla tendenci posudkovou innost zvodnch lka vnmat sp autoritativn,
tuto innost oznail za slubu poskytovanou zamstnavateli, aby byl sto dostt svm
zkonnm povinnostem pi ochran zdrav zamstnanc alkask posudky oznail za
nic vce ne dobr zdn odbornho poradce zamstnavatele otom, zda vrmci pre-
vence ochrany zdrav pi prci me zamstnanec uritou prci dle vykonvat. Jako
takov jsou lkask posudky dle Nejvyho sprvnho soudu ze soudnho pezkumu
ve sprvnm soudnictv vyloueny.
Proti ve citovanmu rozhodnut byla nsledn podna stavn stnost, kte-
rou stavn soud nicmn zamtl (srov. nlez stavnho soudu Pl. S 11/08 ze dne
23.9.2008). Soud potvrdil nzor, podle nho jsou lkask posudky (resp. rozhodnut
pslunho sprvnho orgnu ojeho pezkumu) zpezkumu ve sprvnm soudnictv
vyloueny, akonstatoval, e sprvnou cestou kobran prv zamstnance vppadech
obdobnch posuzovanmu je aloba na neplatnost konu zamstnavatele oprajcho
se oposudek ozdravotn zpsobilosti, kdy podle nzoru stavnho soudu m bt
84

ve spornm zen na takov posudek (resp. rozhodnut pslunho sprvnho orgnu
ojeho pezkumu) nahleno jako na jakkoliv jin dkaz, kter nen nadn presumpc
sprvnosti. Soud tedy me provst vlastn dokazovn tkajc se meritorn podsta-
ty vci auinit ozdravotn zpsobilosti zamstnance vlastn zvr. Dojde-li soud na
zklad vlastn skutkov analzy kzvru, e vpovdn dvod nebyl naplnn, me
rozhodnout oneplatnosti skonen pracovnho pomru bez ohledu na lkask posudek.
Ve uveden zvry vyvolaly vaplikan praxi urit poprask, kter lze pitat
zejmna tomu, e pro n nelze najt oporu vdoslovnm znn zkonku prce,2 kter a
do vydn pedmtnho rozhodnut nenechval aplikan praxi na pochybch, e je-li
dn vydn lkask posudek spslunm posudkovm zvrem (resp. rozhodnut
pslunho sprvnho orgnu ojeho pezkumu), lze se spolehnout na to, e je naplnn
idvod ke skonen pracovnho pomru, kter ve sv dispozici na takov posudkov
zvr odkazuje.
Pestoe od vydn ve uvedench rozhodnut uplynulo ji nkolik let adolo kn-
kolika novelm zkonku prce, zkonodrce nikdy nepistoupil ke zmn ustanoven,
kter na existenci lkaskch posudk navazuj. Takov zmna nen obsahem ani novely
nejnovj, kter je vdob ppravy tohoto lnku pipravovna coby budouc vldn
nvrh. Lze se jen domnvat, e zkonodrce existenci uvedench rozhodnut vzal na
vdom tm, e vzkon ospecifickch zdravotnch slubch zcela vsouladu sjejich
obsahem stanovil, e pi pezkumu lkaskho posudku ve sprvnm zen se vychz
ze tvrt sti sprvnho du, kter se tk vyjden, osvden asdlen (tj. institut,
kter je mono chpat jako dobrozdn, nikoli zvazn rozhodnut srov. 47 odst.4
zkona ospecifickch zdravotnch slubch).3 Sohledem na poadavek na prvn jisto-
tu adrest prva abezrozpornost prvnho du je nicmn nutn se na judikaturu, kter
zsadnm zpsobem ovlivnila vklad zkonku prce, podvat podrobnji.
Akceptujeme-li premisu, e jazykov vklad zkona je jen prvotnm piblenm se
kaplikovan prvn norm,4 resp. e nikdo se neme dovolvat slov prvnho pedpi-
su proti jeho smyslu5, je mono poloit si otzku, jsou-li dny dvody, pro se vtomto
ppad od doslovnho znn zkonku prce odchlit.
Lze tvrdit, e pro zaveden nov koncepce hovo poadavek na stabilitu pracov-
nho pomru aochranu zamstnance ped skonenm pracovnho pomru ze strany za-
mstnavatele bez dostaten zvanho dvodu. By ke sporm oobsah lkaskho
posudku me dochzet ivsouvislosti se vznikem pracovnho pomru, budou nejas-
tji vznikat vsouvislosti se skonenm pracovnho pomru nebo pevedenm na jinou
prci. Pizn-li prvo lkaskmu posudku presumpci sprvnosti, omez tm monosti
zamstnance brnit se proti lkaskmu posudku, jeho obsah je nesprvn (nap. spo-
ukazem, e poskytovatel pracovnlkaskch slueb dostaten nevyhodnotil vechna
specifika vykonvan prce, jako tomu bylo vppad citovanm ve). Zamstnanec
2 Shodn DRPAL, L.: Lkask posudky vpracovnprvnch vztazch. Prvn rozhledy .7/2009, s.252
ansl.
3 Skutenost, e ve popsan zvry plat ipo pijet zkona ospecifickch zdravotnch slubch, zhy po-
tvrdily ijudikty soud nich stup srov. nap. rozhodnut Krajskho soudu vPraze ze dne 2.12.2013,
sp. zn. 46 A112/2013.
4 Srov. nap. nlez stavnho soudu sp. zn.I. S 1898/09 (N 27/56 SbNU 299).
5 Srov. 2 odst. 2 novho obanskho zkonku.
85

sice m monost sv nmitky vznst vrmci nvrhu na pezkum lkaskho posudku ve
sprvnm zen. Relativn krtk lhta pro podn tohoto nvrhu, nzk prvn vdom
zamstnance adal spoleensk faktory nicmn mohou vst ktomu, e si zamstna-
nec vnost situace uvdom a vokamiku, kdy mu zamstnavatel doru pslun
prvn jednn akdy by podle dvj koncepce u na kadou obranu bylo pozd.
Pro nov nzory je mon argumentovat itm, e lpe odpovdaj postaven po-
skytovatel pracovnlkaskch slueb, kte nejsou nositeli veejn moci, nbr je
jejich oprvnn vydvat lkask posudky zaloeno na soukromoprvn smlouv se
zamstnavatelem. Na prvn pohled by se mohlo zdt, e jin je situace urozhodnut
pslunho sprvnho orgnu, vydanho vrmci pezkoumn lkaskho posudku. Ta-
kovm rozhodnutm me bt dle zkona ospecifickch zdravotnch slubch nicmn
jedin rozhodnut, kterm se obsah lkaskho posudku potvrzuje nebo ru. Sprvn
orgn toti nem pravomoc obsah lkaskho posudku zmnit apedmtem pezkumu
vsoudnm zen tak bude pedevm zvr poskytovatele pracovnlkaskch slueb
obsaen vlkaskm posudku (by tento posudek me bt ovlivnn nap. pedchozm
zruujcm rozhodnutm sprvnho orgnu anzorem vnm uvedenm).
Proti nov koncepci je teba argumentovat pedevm zsadou prvn jistoty. Posky-
tovatel pracovnlkaskch slueb je jedinm subjektem, kter m dostatek odbornch
ifaktickch znalost ktomu, aby zdravotn zpsobilost zamstnance posoudil. Zamst-
nanec si sice osv zdravotn zpsobilosti me (nap. za pomoci svho registrujcho
praktickho lkae) udlat piblin sudek, mnohdy mu vak budou chybt komplexn
informace ovykonvan prci arizicch sn spojench. Zamstnavatel je potom zcela
bez ance, e by si ovci mohl udlat vlastn analzu. Ve vztahu kzamstnavateli je
toti poskytovatel vzn psnou povinnost mlenlivosti, zn jsou vyaty jen daje
obsaen v lkaskm posudku (tedy nap. posudkov zvr, nikoli vak diagnza
zamstnance adal dvody, kter poskytovatele kjeho zvru vedly). Zdraznme, e
lkask posudek neobsahuje dn odvodnn, na jeho zklad by si strany mohly
udlat laickou pedstavu ojeho pesvdivosti apop. vcn sprvnosti.
Vtomto aspektu se tak prvn vztah zamstnavatele aposkytovatele pracovnlka-
skch slueb vrazn li od jinch dodavatelsko-odbratelskch vztah, kde smlouva
odbrateli me piznat (azpravidla piznv) nejen prvo seznmit se svsledkem
innosti dodavatele, ale ise vemi podklady, znich vychzel.
Vyd-li tedy poskytovatel pracovnlkaskch slueb lkask posudek, nem ani
jedna ze stran dostatek informac ktomu, aby mohla posoudit, zda je dan posudek ob-
sahov sprvn; zejmna uzamstnavatele je dan informan deficit natolik zvan,
e po nm lze jen tko spravedliv poadovat, aby posudkov zvry hodnotil. Vtom
je dan situace diametrln odlin iod jinch ppad, kde praxe aprobuje zvr one-
platnosti prvnho jednn zamstnavatele, pi nm zamstnavatel opekce platnosti
nevdl (nap. thotenstv zamstnankyn, onm se zamstnavatel dozv a po doru-
en vpovdi6), kde nicmn existenci tto pekky zamstnavatel me jednodue
verifikovat nap. na zklad doloenho potvrzen lkae zamstnankyn.
6 Srov. rozsudek Krajskho soudu vBratislav sp. zn. 8 Co 730/66 (Rc 74/1967) adal rozhodnut, kter
na nj odkazuj.
86

Dsledkem toho, e se astnk pracovnprvnch vztah spolh na obsahov
nesprvn posudek, je pitom dle nov koncepce neplatnost pslunho prvnho
jednn, kter me mt pro danho astnka zvan negativn dsledky vmajet-
kov rovin.
Souasn je poteba se ohradit proti domnnce, e by nov koncepce chrnila pouze
zamstnance (by se nedomnvm, e by skutenost, e urit koncepce vychz vstc
zamstnancm, musela bt vdy bez dalho prezentovna jako argument pro jej uplat-
nn). Uplatn se vplnm rozsahu ivppad, kdy zamstnanec na zklad vydanho
posudku okamit zru pracovn pomr dle 56 odst.1 psm.a) zk. prce.
Zcela nesmysln potom nov koncepce psob vppadech, kde zkonk prce za-
mstnavateli ukld povinnost na lkask posudek uritm zpsobem prvn reagovat
(nap. neumonit zamstnanci dal vkon prce). Ikdybychom dovodili, e zamst-
navatel je schopen vtakovm ppad dospt ke kvalifikovanmu zvru oobsahov
nesprvnosti posudku, stavme jej tm ped Sofiinu volbu, zda postupovat vsouladu
se znnm zkona, dit se posudkem ariskovat dsledky neplatnho prvnho jednn,
nebo poadavek zkona (sodkazem na jeho teleologick vklad vsouvislosti snovou
koncepc) ignorovat avystavit se riziku, e jej vbudoucnu navtv kontroln orgny,
kter budou zkony interpretovat doslovn aza dan jednn (nap. dal pidlovn
prce zamstnanci, kter dle domnle nesprvnho posudkovho zvru pozbyl dlou-
hodob zpsobilost kprci) mu ulo sankci.
Jsem proto toho nzoru, e koncepci nastnnou Nejvym sprvnm soudem
astavnm soudem je mon vkontextu souasnho nastaven pracovnprvnch vzta-
h realizovat jen velmi obtn. Tento nzor pitom vaplikan praxi jist nezaznl
ojedinle, aproto bylo snaptm oekvno, jak se knov koncepci vyjd Nejvy
soud, kter kvci vminulosti prosazoval jin pstup.
Poprv se tak stalo vrozhodnut ze dne 16.12.2013, sp.zn. 21 Cdo 224/2013. Za-
mstnavatel vdan kauze skonil se zamstnancem pracovn pomr na zklad vpovdi
oprajc se ozvry lkaskho posudku, vnm poskytovatel pracovnlkaskch slu-
eb neuvedl, zda je dvodem ztrty zdravotn zpsobilosti pracovn raz nebo nemoc
zpovoln, nebo jin onemocnn. Poskytovatel pracovnlkaskch slueb nsledn po
doruen vpovdi (patrn na dodatenou dost zamstnavatele) potvrdil vodbornm
stanovisku, e dvodem kjeho zvru bylo obecn onemocnn zamstnance.
Zamstnanec danou vpov zpochybnil spoukazem na neuritost lkaskho po-
sudku, azrove navrhl provst dokazovn, kterm by mohlo bt zjitno, e se ve
skutenosti jednalo onemoc zpovoln.
Zatmco soud prvnho stupn alobu zamtl, odvolac soud j vyhovl. Ppad nako-
nec dospl a kNejvymu soudu, kter se ocitl vnelehk situaci. Pokud toti akcep-
tujeme premisu Nejvyho sprvnho soudu astavnho soudu otom, e civiln soud
me na zklad vlastnho posouzen meritorn podstaty vci (tj. zdravotn zpsobilosti
zamstnance) rozhodnout oneplatnosti skonen pracovnho pomru bez ohledu na
bezvadnost lkaskho posudku, logicky se nabz zvr opan: e ivppad, e je
lkask posudek stien uritou vadou, me soud situaci zachrnit provedenm vlast-
nho dokazovn. Potvrd-li se vnm sprvnost posudkovch zvr, lze pak teoreticky
mt vpov za platnou bez ohledu na formln nleitosti posudku.
87

Takov zvr je samozejm na hony vzdlen doslovnmu znn zkonku prce,
jak bylo objasnno ve. Patrn iztoho dvodu nakonec Nejvy soud takov vaze
nepisvdil. Ani by ve svm rozhodnut uvedl vlastn nzor na pslun rozhodnut
Nejvyho sprvnho soudu astavnho soudu, konstatoval, e na ve uvedenm
nic neme zmnit ani to, e lkask posudek vydan ,zazenm zvodn preventivn
pe nen jak uvd dovolatelka ,aktem vrchnostenskho orgnu nadanho prvem
rozhodovat oprvech apovinnostech apedstavuje ,toliko dobrozdn ozdravotn
nezpsobilosti zamstnance kprci ae tedy nelze hovoit - jak alovan dle dovo-
zuje - ojeho neplatnosti. Bez ohledu na svoj povahu ainky toti lkask posudek
vydan ,zazenm zvodn preventivn pe me bt zpsobilm podkladem pro
platn rozvzn pracovnho pomru jen tehdy, jestlie znj (alespo) bez pochyb-
nost vyplvaj vechny (ve zmnn) okolnosti, kter jsou pedpokladem po podn
vpovdi podle ustanoven 52 psm.d) a 52 psm.e) zk. prce. Na zklad tto
argumentace Nejvy soud potvrdil rozhodnut odvolacho soudu, kter vpov
prohlsil za neplatnou, ani by kposuzovn zdravotn zpsobilosti zamstnance pro-
vedl dokazovn.
Rozhodnut Nejvyho soudu tak bylo mono vnmat itak, e tento soud se knov
koncepci stav spe chladn, avdnm ppad nepodporuje variantu, e by se znov kon-
cepce dala dovodit pln obsolentnost odkaz na lkask posudky vpslunch v-
povdnch dvodech.
Netrvalo vak dlouho, aNejvy soud se kvci vyjdil podruh. Stalo se tak vroz-
hodnut ze dne 21.1.2014, sp.zn. 21 Cdo 983/2013. Skutkov stav ppadu byl odlin.
Zamstnanec, kter utrpl pracovn raz, uzavel se zamstnavatelem dohodu oroz-
vzn pracovnho pomru, vn byl jako dvod skonen pracovnho pomru uveden
odchod do invalidnho dchodu. Vdob skonen pracovnho pomru neexistoval l-
kask posudek potvrzujc dlouhodobou ztrtu zdravotn zpsobilosti kvkonu prce.
To mu proto vyplaceno nebylo.
Zamstnanec se pozdji zaal domhat odstupnho soudn cestou, piem svj n-
rok opral mimo jin olkask posudek zazen zvodn preventivn pe, kter dan
zvr podporoval, byl vak vydn sodstupem tm dvou let.
Problematika doslovnho vkladu zkonku prce se tak Nejvymu soudu vrtila
jako bumerang. Zvr rozhodnut citovanho ve, kter bylo vydno opouh dva m-
sce dve, by naznaoval, e existence lkaskho posudku je nepekonatelnou podmn-
kou knaplnn skutkov podstaty danho vpovdnho dvodu, atm ivzniku nroku
na odstupn.
Nejvy soud vak adresty prva pekvapil. Dovodil toti, e protoe bylo soudy
zjitno, e alobce nebyl ke dni 16.5.2008 schopen (nesml) dle vykonvat dosavadn
prci drbe zdvodu uvedenho pracovnho razu ae tato okolnost byla skute-
nm dvodem rozvzn pracovnho pomru dohodou uzavenou mezi nm aalovanm,
aprotoe nebyly prokzny (aalovanm ani tvrzeny) skutenosti, na zklad nich
by se alovan zcela zprostil sv odpovdnosti za kodu vzniklou alobci pracovnm
razem podle ustanoven 367 odst.1 zk. prce, je sprvn zvr odvolacho soudu,
e alobci pslu bez ohledu na to, e vdob uzaven dohody orozvzn pracovnho
pomru nebyl zazenm zvodn preventivn pe vydn lkask posudek ozdravotn
88

nezpsobilosti alobce kdosavadn prci vykonvan ualovanho ae tato zdravotn
nezpsobilost alobce nebyla vdohod uvedena jako dvod rozvzn pracovnho po-
mru odstupn ve vi dvanctinsobku prmrnho vdlku podle ustanoven 67
odst.1 vty druh zk. prce.
Nezpochybuji, e pro tento konkrtn ppad pedstavuje zvr Nejvyho soudu
pklon kzvru, kter je ble spravedlnosti. Pro aplikan praxi, kter m tendenci
rozhodnutm Nejvyho soudu piznvat kvaziprecedenn charakter, se vak jedn
onesnadn oek: Jak je mon, e vjednom ppad Nejvy soud bezvhradn trv
na existenci lkaskho posudku splujcho veker zkonn nleitosti, zatmco vji-
nm ppad jeho nedostatek stranm odpust?
Tpn aplikan praxe pitom zvyuje iskutenost, e rozhodnut nijak neodkazuje
ani na dva msce star nzor Nejvyho soudu popsan ve, ateni rozhodnut se
tak mohou jen dohadovat, pro tento nzor vposuzovanm ppad neplat. Ji vjedna-
dvact den innosti novho obanskho zkonku tak Nejvy soud projevil ponkud
rezervovan postup kerstv kodifikovanmu pravidlu, podle nho by kad odchylka
od dvj judikatury mla bt dostaten vysvtlena.
Definitivn rozuzlen pineslo a tet, nedvn rozhodnut Nejvyho soudu ze dne
29.1.2016, sp.zn. 21 Cdo 1804/2015.
Spor se vedl oplatnost vpovdi podle 52 psm.e) zk. prce, kdy zamstnanec
namtal, e vyjden lkae, on se prvn jednn zamstnavatele opr, nen lka-
skm posudkem aneobsahuje vyjden otom, zda dvodem dlouhodobho pozbyt je
obecn onemocnn, nebo pracovn raz i nemoc zpovoln.
Nejvy soud kvci zaujal komplexn stanovisko onsledujcm znn: Podle
prvn pravy inn od 1.4.2012 lkask posudek vydan poskytovatelem pracovn-
lkaskch slueb aani rozhodnut pslunho sprvnho orgnu, kter lkask posu-
dek pezkoumv, nestanov (aneprokazuj) autoritativn (zvaznm azsadn kone-
nm zpsobem), e by posuzovan zamstnanec vskutku vzhledem ke svmu zdravotnmu
stavu pozbyl dlouhodob zdravotn zpsobilost, ae tedy lkask posudek vydan po-
skytovatelem pracovnlkaskch slueb arozhodnut pslunho sprvnho orgnu,
kter lkask posudek pezkoumv, poskytuj zamstnanci, zamstnavateli asoudm
(sprvnm adm ajinm orgnm) pouze nezvazn ,dobrozdn ozdravotnm stavu
zamstnance zhlediska jeho zdravotn zpsobilosti kprci, znho soud pi svm roz-
hodovn neme vychzet ve smyslu 135 odst.2 obanskho soudnho du.
Pi zkoumn, zda byl naplnn vpovdn dvod podle ustanoven 52 psm.e) zk.
prce, me soud vzen ouren neplatnosti rozvzn pracovnho pomru vpovd
vychzet (jen) zlkaskho posudku vydanho poskytovatelem pracovnlkaskch slu-
eb (zrozhodnut pslunho sprvnho orgnu, kter lkask posudek pezkoumv)
pouze tehdy, m-li vechny stanoven nleitosti ajestlie za zen nevznikly dn
pochybnosti ojejich sprvnosti. Vppad, e lkask posudek (rozhodnut pslunho
orgnu, kter lkask posudek pezkoumv) nebude obsahovat vechny nleitosti
nebo bude neurit i nesrozumiteln anebo e zpostoj zamstnance nebo zamstna-
vatele nebo zjinch dvod se objev poteba (znovu anleit) objasnit zamstnancv
zdravotn stav apiny jeho pokozen, je teba vpslunm soudnm zen otzku,
zda zamstnanec pozbyl vzhledem ke svmu zdravotnmu stavu dlouhodob zdravot-
89

n zpsobilost, vyeit (postavit najisto) dokazovnm, provedenm zejmna prosted-
nictvm znaleckch posudk. Uveden souasn znamen, e vpov zamstnavatele
zpracovnho pomru dan zamstnanci podle ustanoven 52 psm.e) zk. prce nen
neplatnm pracovnprvnm konem jen proto, e zamstnavatel pistoupil kvpovdi
pro dlouhodobou zdravotn nezpsobilost zamstnance, ani by ml rozvzn pracov-
nho pomru podloen (dnm ainnm) lkaskm posudkem, poppad rozhod-
nutm sprvnho orgnu, kter lkask posudek pezkoumv; uplatn-li zamstnanec
alobou usoudu neplatnost takovho rozvzn pracovnho pomru (72 zk. prce),
soud me shledat vpov neplatnou, jen jestlie zamstnavatel dokazovnm (zejmna
znaleckmi posudky) neproke, e zamstnanec vzhledem ke svmu zdravotnmu stavu
pozbyl dlouhodob zdravotn zpsobilost. Na opan zvr nelze dvodn usuzovat ani
zjudiktu citovanho odvolacm soudem, nebo se vztahuje kprvn prav inn do
31.3.2012 aneme bt pouit pi vkladu (odlinch) prvnch pedpis innch od
1.4.2012.
Zd se tak, e Nejvymu soudu nakonec nezbylo, ne novou doktrnu vytknutou
rozhodnutmi Nejvyho sprvnho soudu astavnho soudu akceptovat.
ANALZA POHLEDEM APLIKAN PRAXE
Zhlediska aplikan praxe pedstavuje ve popsan judikatorn linie rela-

tivn komplexn tma, azejmna pro zstupce zad zamstnavatel azamstnanc bez
prvnho vzdln dost mon iobtn pochopitelnou zleitost.
Aplikan praxe bude nejastji formulovat dv otzky: Je mono pistoupit kv-
povdi podle 52 psm.d) ae) zkonku prce, pokud mm vruce platn posudek,
proti nmu nebyl podn nvrh na pezkoumn pslunm sprvnm adem, pop.
kter vtakovm pezkoumn obstl? Aje mono pistoupit kvpovdi vsituaci, kdy
lkask posudek nemm, zokolnost vak povauji za nesporn, e zamstnanec svoji
zdravotn zpsobilost kprci dlouhodob pozbyl?
Odpov na prvn otzku je na teoretick rovni jasn. Ikdy lkask posudek spl-
uje vechny stanoven nleitosti,7 sta, aby byly jeho zvry zamstnancem pozdji
zpochybnny, asoud se bude otzkou zdravotn zpsobilosti zamstnance meritorn
zabvat ame na zklad dokazovn dospt kzvru, e vpovdn dvod naplnn
nebyl. Pro praxi takov odpov nicmn bude jen tko pijateln. Tento pezkum
bude pro zamstnavatele vdy spojen svelkou mrou nejistoty, nebo vtinu informac
ozdravotnm stavu zamstnance se zamstnavatel dozv a vprbhu soudnho zen,
atedy vdob, za kterou se mu ji nat povinnost vppad nespchu hradit za-
mstnanci nhradu mzdy.
7 Vtomto ohledu je teba pipomenout irozhodnut Nejvyho soudu ze dne 16.12.2013, sp.zn. 21 Cdo
224/2013, podle nho podstatnou nleitost lkaskho posudku je nad rmec zkonnch poadavk
idaj otom, zda ke ztrt zdravotn zpsobilosti dochz zdvodu tzv. obecnho onemocnn zamstnan-
ce, nebo pro pracovn raz, nemoc zpovoln i ohroen touto nemoc. Na zklad danho rozhodnut se
pedpokld novelizace zkona ospecifickch zdravotnch slubch, kter by danou nleitost zakotvila
ina zkonn rovni. Kt nicmn dosud nedolo. Ivmezidob je nicmn teba na zahrnut danho daje
do lkaskho posudku trvat, jinak hroz zvr ojeho neplatnosti.
90

Jedinou monost, jak se danmu riziku vyvarovat, tak je uzaven dohody orozv-
zn pracovnho pomru. Zamstnavatel je toti limitovn itm, e ikdyby zamstnanec
se zvry posudku nesouhlasil apoadoval, aby mu byl umonn dal vkon prce,
zamstnavatel by tak postupovat neml, jinak riskuje sankce za poruen zkona ospe-
cifickch zdravotnch slubch, resp. zkonku prce.
Odpov na druhou otzku je po poslednm rozhodnut Nejvyho soudu mn jed-
noznan. Vodvodnn tohoto rozhodnut se uvd, e dvodem neplatnosti vpovdi
by nemlo bt jen to, e ped dnm vpovdi nebyl vyhotoven platn posudek. Takov
zvr je nicmn vrozporu sdvj judikaturou Nejvyho soudu, ato vetn judi-
ktu citovanho ve, kter byl pijat a po rozhodnutch Nejvyho sprvnho soudu
astavnho soudu, onich tento lnek pojednv. Zejmna pak je vrozporu sdoslov-
nm znnm zkonku prce. inn zvr na zklad jedin vty een obiter dictum
se tak nejev jako zodpovdn abezpen pstup. Zamstnavatel, kter se sna riziko
neplatnosti skonen pracovnho pomru minimalizovat, by tak ml vydn lkaskho
posudku vdy poadovat.8
ANALZA POHLEDEM DE LEGE FERENDA
Pipustme-li nicmn, e nov koncepce zaveden rozhodnutmi Nejvy-

ho sprvnho soudu astavnho soudu plat jen do t mry, e od zvr dn vyda-
nho posudku se lze dokazovnm vcivilnm zen odklonit, avak flexibilitu druhm
smrem (tedy monost zjistit zdravotn zpsobilost vcivilnm zen ibez dn vy-
danho lkaskho posudku) neumonme, jedn se zcela zjevn oeen nevyven
anekoncepn. Lkask posudek je tak na jednu stranu zamstnavateli dost patnm
sluhou (kdy jeho zvry mohou bt pozdji oznaeny za nesprvn), na druhou stranu
se vak bez nj stle pi skonen pracovnho pomru neobejde (kdy jeho absence stle
me bt dvodem kuren neplatnosti vpovdi) azkon dokonce vslovn k, e
zamstnavatel zvry lkaskho posudku (kter potenciln pozdji mohou bt kti
zamstnavatele vyhodnoceny jako nesprvn) mus respektovat.
kolem legislativy by pitom mlo bt pinet een promylen a vyven,
azejmna pispvat ktomu, aby prvn d byl pedvdateln aadrest prva jednajc
vdobr ve nebyl za sv jednn nepimen sankcionovn.9 To plat obzvl v-
znamn uskonen pracovnho pomru, kter je vpraxi natolik bnm prvnm jed-
nnm, e by jeho podmnky mly bt nastaveny tak, aby adresti prva mohli alespo
vjednoznanch ppadech spolhat na svj sudek, zda pracovn pomr kon platn,
i nikoliv.
8 Shodn zvr bez bliho zdvodnn uvd iBOANOV,V. GORICOV, E.: Vpov dan za-
mstnavatelem zdvodu dlouhodobho pozbyt zdravotn zpsobilosti ve svtle rozsudku Nejvyho
soudu R ze dne 29.1.2016, vydanho pod sp. zn. 21 Cdo 1804/2015 EPRAVO.CZ Digital .6/2016.
9 Mm zde na mysli zejmna negativn nsledky plynouc pro zamstnavatele zprohranho sporu oneplat-
nost skonen pracovnho pomru. Pravdou nicmn je, e vppadech, kdy civiln soud dospje kjinmu
zvru ozdravotn zpsobilosti zamstnance ne poskytovatel pracovnlkaskch slueb, zamstnavateli
vi poskytovateli me vzniknout nrok na nhradu kody.
91

Vtomto smru tak lze mt za to, e een, knmu judikatura aktuln dospla, nen
ideln, adomnvm se, e kolem legislativy aprvn vdy ptch let by mlo bt
zejmna odstrann ve popsanch rozpor analezen koncepce, kter bude ke vem
zastnnm stranm (tj. zamstnavatelm, zamstnancm iposkytovatelm pracov-
nlkaskch slueb) etrnj.
Jednou monost je hledat inspiraci vzemch, kde skonen pracovnho pomru na
pslun posudkov zvr vzno nen, zejmna Spolkovou republikou Nmecko. Po-
sudek poskytovatele pracovnlkaskch slueb by pro zamstnavatele ml jen doporu-
ujc charakter, asohledem na to by patrn ani nemuselo bt nezbytn nutn, aby byl
ped skonenm pracovnho pomru vyhotoven. Vha posuzovn zpsobilosti zamst-
nance kprci by byla pinejmenm do urit mry penesena na jeho registrujcho
praktickho lkae, kter by vppad pochybnost ovhodnosti dalho vkonu prce
pro zdravotn stav zamstnance rozhodl odoasn pracovn neschopnosti zamstnance.
Vppad dlouhodobj pracovn neschopnosti zamstnance by potom byl dn dvod
ke skonen pracovnho pomru zamstnavatelem.
Mm nicmn za to, e pechod na ve uvedenou koncepci by byl pro nae pomry
a pli revolun, amohl by vkonenm dsledku vst kpoklesu kvality proces po-
suzovn zdravotn zpsobilosti zamstnanc. Nespornou vhodou stvajcho systmu
toti je, e poskytovatel pracovnlkaskch slueb m dky u spoluprci se zamst-
navatelem iinformacm zskanm pi vkonu poradenstv adozoru na pracovitch
bli informace oprovozu zamstnavatele, co je pi posuzovn zdravotn zpsobilosti
kpracm, kter nejsou zaazeny do 1.kategorie, velmi dleit.
Osobn jsem proto spe zastncem toho, aby lkask posudky byly inadle vyu-
vny jako zvazn zdroj informac ozdravotn zpsobilosti zamstnance aaby existence
pslunho posudku nepestala bt podmnkou kjeho skonen ze strany zamstnava-
tele. Vtakovm ppad nicmn povauji za nezbytn, aby prvn prava umoovala
zamstnavateli se na vydan lkask posudek spolehnout jako na obsahov sprvn.10
Pokud by vtomto smru neml obstt zvr otom, e rozhodnut sprvnho orgnu
opezkoumn lkaskho posudku pedstavuje rozhodnut ve smyslu soudnho du
sprvnho, je na uven, zda by tento pezkum nemohl bt realizovn vsamostatnm
avidelnm ppad zrychlenm zvltnm zen ped sprvnmi soudy.
JUDr. Jakub Tomej, Ph.D.

Jakub.Tomsej@gmail.com
10 Tento postup dle mho nzoru astnky pracovnprvnch spor zat nejistotou mn. Na druhou stranu
je zapoteb ci, e urit me nejistoty se asi vyvarovat nelze rozhodnut sprvnho soudu opezkumu
lkaskho posudku toti vad ppad bude vydno a sodstupem nkolika let, asplatnost dalch
krok (nap. vpovdi zamstnavatele, ojej platnosti vmezidob rozhodl civiln soud) jet me za-
mchat.
92

REDAKN RADA
Pedseda: prof. JUDr. Pavel turma, DrSc.

Tajemnice: Mgr. Nadda Svobodov
lenov:
doc. JUDr. PhDr. Ilona Baantov, CSc.
prof. JUDr. Stanislava ern, CSc.
doc. JUDr. Ji Herczeg, Ph.D.
prof. JUDr. Marie Karfkov, CSc.
doc. JUDr. Martin Kopeck, CSc.
doc. JUDr. Jan Kysela, Ph.D.
doc. JUDr. PhDr. Pavel Marlek, Ph.D.
prof. JUDr. Monika Pauknerov, CSc., DSc.
prof. JUDr. Vclav Pavlek, CSc., dr.h.c.
prof. JUDr. Michal Skejpek, DrSc.
prof. JUDr. PhDr. Michal Tomek, DrSc.
prof. JUDr. Petr Trster, CSc.
prof. JUDr. Alena Winterov, CSc.
Extern lenov:
prof. JUDr. Michael Bohdan (Lund)
doc. JUDr. Frantiek Cvrek, CSc. (SP, Praha)
prof. Dr.hab. Wladyslaw Czaplinski (Varava)
doc. JUDr. Jaroslav Drobnk, CSc. (Praha)
prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. (Brno)
prof. JUDr. Jan Filip, CSc. (Brno)
prof. Dr. Michael Geistlinger (Salzburg)
prof. JUDr. Pavel Hollnder, DrSc. (Bratislava)
Dr. Kaspar Krolop (Berln)
prof. JUDr. Jan Musil, CSc. (Brno)
prof. JUDr. Ji Pib, DrSc. (Cardiff)
prof. JUDr. Jn Svk, DrSc. (Bratislava)
JUDr. Milada Tomkov (Brno)
prof. Dr. Miroslav Vitz (Subotica)
prof. JUDr. Ladislav Vojek, CSc. (Brno/Bratislava)
93

RECENZENTI LNK PUBLIKOVANCH
V ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA V ROCE 2016
JUDr. Monika Forejtov, Ph.D. (Fakulta prvnick Zpadoesk univerzity v Plzni)

prof. JUDr. Zdeka Gregorov, CSc. (Prvnick fakulta Masarykovy univerzity, Brno)
JUDr. David Kryska, Ph.D. (Prvnick fakulta Univerzity Karlovy, Praha)
prof. JUDr. Monika Pauknerov, CSc. (Prvnick fakulta Univerzity Karlovy, Praha)
JUDr. Pavel Pozek, Ph.D. (Kancel veejnho ochrnce prv, Brno)
JUDr. Petr Svoboda, Ph.D. (Prvnick fakulta Univerzity Karlovy, Praha)
doc. JUDr. Zbynk varc, Ph.D. (Fakulta mezinrodnch vztah Vysok koly ekono-
mick v Praze)
prof. JUDr. PhDr. Michal Tomek, DrSc. (Prvnick fakulta Univerzity Karlovy,
Praha)
prof. JUDr. Petr Trster, CSc. (Prvnick fakulta Univerzity Karlovy, Praha)
95

ACTA
UNIVERSITATIS
CAROLINAE
IURIDICA 4/2016
Vol. LXII
asopis Acta Universitatis Carolinae Iuridica je evidovn vesk nrodn bibliografii (vedena Nrodn
knihovnou R), na seznamu recenzovanch vdeckch asopis RVVI, vIndex to Foreign Legal Periodicals
(veden American Association of Law Libraries) aje rovn indexovn Central and Eastern European Online
Library (www.ceeol.com).
Vdeck redaktor: prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D.

Vydala Univerzita Karlova
Nakladatelstv Karolinum, Ovocn trh 5/560, 116 36 Praha 1
www.karolinum.cz
Praha 2016
Sazba DTP Nakladatelstv Karolinum
Vytiskla tiskrna Nakladatelstv Karolinum
Periodicita: 4/rok
ISSN 0323-0619 (Print)
ISSN 2336-6478 (Online)
MK R E 18585

AUC Iuridica 2016-4

Diunggah oleh

Informasi Dokumen

Hak Cipta

Format Tersedia

Bagikan dokumen Ini

Bagikan atau Tanam Dokumen

Opsi Berbagi

Apakah menurut Anda dokumen ini bermanfaat?

Apakah konten ini tidak pantas?

Hak Cipta:

Format Tersedia

AUC Iuridica 2016-4

Diunggah oleh

Hak Cipta:

Format Tersedia

ACTA

AUC_Iuridica_4_2016.indd 1 13.12.16 9:44

AUC_Iuridica_4_2016.indd 3 13.12.16 9:44

Vechny lnky tohoto sla jsou recenzovny.

Stat vtto publikaci vznikly vrmci vzkumnho programu PRVOUK 05.

AUC_Iuridica_4_2016.indd 4 13.12.16 9:44

Jan Pichrt: Pedmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

Miroslav Blina: (Ne)zbytn dal novela zkonku prce?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

Petr Hrka, Nataa Randlov: Vhody anevhody novely zkonku prce

Ljubomr Drpal: Ojedn mal zmn vzkonku prce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

Martin tefko: Podcenn sociln funkce daovho bonusu vexekunm zen . . . . . . . . . . 39

Jakub Morvek: Nkolik vah nad (ne)monou novelizac zkonku prce

Lucie ehoov: Peveden na jinou prci optikou nejnovj koncepn novely

Jakub Tomej: Skonen pracovnho pomru ze zdravotnch dvod zamstnance. . . . . . . . . 83

AUC_Iuridica_4_2016.indd 5 13.12.16 9:44

Otematickm zamen tohoto spolenho sla AUC Iuridica pod titu-

prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D.

AUC_Iuridica_4_2016.indd 7 13.12.16 9:44

BUDE DOBA DOASN HOJNOSTI VYUITA

Klov slova: kolektivn pracovn prvo, kolektivn vyjednvn, rozhodnut stavnho

Nzev tohoto monografickho sla AUC Iuridica (vahy omon nove-

AUC_Iuridica_4_2016.indd 9 13.12.16 9:44

KONCEPN ZMNY VERSUS PARTIKULRN

Kdy vbeznu roku 2016 rozeslalo Ministerstvo prce asocilnch vc

AUC_Iuridica_4_2016.indd 10 13.12.16 9:44

Vrtm se krtkm zamylenm kjednomu znovelizanch bod, vpodo-

AUC_Iuridica_4_2016.indd 11 13.12.16 9:44

3 Pluralita odborovch organizac uzamstnavatele je typick zejmna uvelkch zamstnavatel, kdy

AUC_Iuridica_4_2016.indd 12 13.12.16 9:44

AUC_Iuridica_4_2016.indd 13 13.12.16 9:44

AUC_Iuridica_4_2016.indd 14 13.12.16 9:44

AUC_Iuridica_4_2016.indd 15 13.12.16 9:44

AUC_Iuridica_4_2016.indd 16 13.12.16 9:44

prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D.

AUC_Iuridica_4_2016.indd 17 13.12.16 9:44

(NE)ZBYTN DAL NOVELA ZKONKU PRCE?

Abstract: Is the Further Proposed Amendment to the Labour Code Necessary?

Keywords: the labour code, protection of workers, flexibility of industrial relations

Klov slova: zkonk prce, ochrana zamstnanc, flexibilita pracovnprvnch vztah

Ministerstvo prce asocilnch vc pedloilo Vld R dal pomrn

1 Snmovn tisk 903/0.

AUC_Iuridica_4_2016.indd 19 13.12.16 9:44

AUC_Iuridica_4_2016.indd 20 13.12.16 9:44

AUC_Iuridica_4_2016.indd 21 13.12.16 9:44

prof. JUDr. Miroslav Blina, CSc.,

AUC_Iuridica_4_2016.indd 22 13.12.16 9:44

VHODY ANEVHODY NOVELY ZKONKU

PETR HRKA, NATAA RANDLOV

Klov slova: novela zkonku prce, flexikurita, vrcholn dc zamstnanci, kolektivn

Ministerstvo prce asocilnch vc vtchto dnech pedloilo do vldy

AUC_Iuridica_4_2016.indd 23 13.12.16 9:44

Zcela novm institutem vnvrhu novely jsou vrcholov dc zamstnanci.

ODBORY, KOLEKTIVN VYJEDNVN

Novela zkonku prce rovn zamlela upravit pravidla kolektivnho vy-

AUC_Iuridica_4_2016.indd 24 13.12.16 9:44

1 Nlez stavnho soudu .116/2008 Sb.

AUC_Iuridica_4_2016.indd 25 13.12.16 9:44

Dalm klovou oblast novelizace zkonku prce je peveden na jinou

AUC_Iuridica_4_2016.indd 26 13.12.16 9:44

Vtanou zmnou vnovele zkonku prce je izven prvn jistoty aped-

NOVINKY VOBLASTI PRACOVN DOBY AJEJ EVIDENCE

Na zamstnance pracujc na zklad dohod mimo pracovn pomr se nov

AUC_Iuridica_4_2016.indd 27 13.12.16 9:44

NOV PRAVA DOVOLEN