AUC Iuridica 2016-2

ACTA
UNIVERSITATIS
CAROLINAE
IURIDICA 2/2016
Vol. LXII
AUC_Iuridica_1_2016.indd 1 13.06.16 10:25

I U R I DICA
2/2016
Vol. LXII
UNIVERZITA KARLOVA VPRAZE

NAKLADATELSTV KAROLINUM
2016

Vdeck redaktor: doc. JUDr. Richard Krl, LL.M., Ph.D.
pravy textu: Petr Mdr
Vechny lnky tohoto sla jsou recenzovny.
Toto slo vychz vrmci spoluprce program rozvoje vdnch oblast

na Univerzit Karlov PRVOUK 04 a06.
http://www.karolinum.cz/journals/iuridica
Univerzita Karlova vPraze, 2016
ISSN 0323-0619 (Print)
ISSN 2336-6478 (Online)

OBSAH
Richard Krl: Pedmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
Jn Mazk, Martina Jnokov: Prienik Charty zkladnch prv Eurpskej nie

do vntrottneho prva na prklade Slovenskej republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
Harald Christian Scheu: Listina zkladnch prv EU jako referenn rmec
nrodnho azylovho prva. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
Richard Krl: Kmantinelm pezkumu stavnosti transpozinch pedpis. . . . . . . . . . . . . . 41
Jindika Syllov: Knovm tendencm vkladu lnku 10a stavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49
Ji Zemnek: Komparatistika vevropsk stavnsoudn komunikaci. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55
Pavel Svoboda: een kriz vprvu EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63
Petr Mlsna: Azyl ahromadn uprchlictv vkontextu diskuse vEvropsk unii
oeen migran vlny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79
Jan Grinc: Demokratick legitimita hospodsk amnov unie: parlamenty
mezi stavnm, unijnm amezinrodnm prvem. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93
Vladimr Bala: Soumrak BIT vEU?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105
Magdalna Svobodov: Kolize zvazk plynoucch zunijnho prva
amezinrodnho prva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127
Emil Ruffer: Nkter specifika sjednvn dohod opidruen
vpostlisabonskm kontextu ajejich inky vunijnm prvnm du. . . . . . . . . . . . . . . . . . 141
Martin Kavna: Vliv Evropsk mluvy oochran lidskch prv azkladnch svobod
na prvo Spojenho krlovstv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153

PEDMLUVA
Pedkldan slo edin ady Acta Universitatis Carolinae Iuridica pin-

12 odbornch stat, jejich spolenm prvkem je, e analyzuj rzn aktuln ppady
prnik ainterakc unijnho, stavnho amezinrodnho prva. Zatmco prvnch pt
stat se zabv hlavn nktermi prniky ainterakcemi unijnho anrodnho stavnho
prva, tak dal stat pojednvaj zejmna orznch prnicch ainterakcch unijnho
amezinrodnho prva.
Odborn stat ve svm souhrnu nzorn reflektuj, e vlenskch sttech EU psob
souasn nrodn stavn prvo, unijn prvo amezinrodn prvo, ae mezi tmito
prvnmi systmy proto nezbytn dochz krznmu prolnn aovlivovn. Stat ve
svm souhrnu t pesvdiv potvrzuj, e vzhledem ketnm prnikm, dotykm i
interakcm tchto systm je teba pi jejich zkoumn zohledovat jejich vzjemn sou-
vislosti. Podle nzorurecenzent pedstavuj stat vznamn pnos do odborn diskuse
ke vzjemnm vztahm unijnho, stavnho amezinrodnho prva.
Autoi stat byli hlavnmi enky na mezinrodn konferenci Prniky unijnho,
stavnho amezinrodnho prva aktuln souvislosti, konan 19.jna 2015. Kon-
ference byla podna Prvnickou fakultou Univerzity Karlovy, katedrou evropskho
prva vrmci spoluprce program rozvoje vdnch oblast na Univerzit Karlov
PRVOUK04 a06. Sv vystoupen na konferenci enci pepracovali arozpracovali
do pedkldanch odbornch stat, do nich t zapracovali podnty zkonferenn
diskuse.
doc. JUDr. Richard Krl, Ph.D., LL.M.

vdeck redaktor

2016 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 2 PAG. 916
PRIENIK CHARTY ZKLADNCH PRV

EURPSKEJ NIE DO VNTROTTNEHO PRVA
NA PRKLADE SLOVENSKEJ REPUBLIKY
JN MAZK, MARTINA JNOKOV
Abstract: The Intersection of the Charter of Fundamental Rights of the European Union
with National Law: The Case of the Slovak Republic
This article deals with the question of how the Charter of Fundamental Rights of the European
Union influences national legal (constitutional) order of aMember State, with specific regard
to the Slovak Republic. The authors analyse the law-making process of the National Council
of the Slovak Republic. Furthermore, they consider, briefly, the case law of the Constitutional
Court of the Slovak Republic and the Supreme Court of the Slovak Republic concerning the
Charter of Fundamental Rights. The authors conclude that the Charter of Fundamental Rights
has still not been accorded its proper constitutional status in proceedings before the supreme
courts of the Slovak Republic; nor does the National Council devote as much attention to the
Charter of Fundamental Rights as it deserves as part of primary law of the European Union.
Keywords: Charter of Fundamental Rights of the European Union, national law of amember
state, Slovak Republic, the status, scope and effects of the Charter of Fundamental Rights,
legislative activity of the National Council, proceedings before the Constitutional Court of the
Slovak Republic, proceedings before the Supreme Court of the Slovak Republic
Kov slov: Charta zkladnch prv Eurpskej nie, prvny poriadok lenskho ttu,
Slovensk republika, postavenie, psobnos ainky Charty zkladnch prv, zkonodarn
innos nrodnej rady, konanie pred stavnm sdom Slovenskej republiky, konanie pred
Najvym sdom Slovenskej republiky
1. ZAMERANIE PRSPEVKU1
Zmluva oEurpskej nii vznen Lisabonskej zmluvy na Chartu zklad-

nch prv Eurpskej nie2 (alej lencharta alebo Charta zkladnch prv) len
odkazuje vl.6 ods.1, vzmysle ktorho nia uznva prva, slobody aprincpy uvede-
n vcharte zo 7.decembra 2000 upravenej 12.decembra 2007 vtrasburgu, ktor m
rovnak prvnu silu ako zmluvy.
1 Tto prca vznikla vrmci rieenia projektu Zvznos aaplikovatenos Charty zkladnch prv Eurp-
skej nie pre lensk tt avlenskom tte sosobitnm zreteom na sdnu moc vSlovenskej republike,
ktor je podporovan Agentrou na podporu vskumu avvoja na zklade Zmluvy .APVV-0814-12.
2 Charta zkladnch prv Eurpskej nie bola najprv slvnostne vyhlsen 7. decembra 2000 v Nice
(.v.ES C364, 2000, s.1) apotom znova 12.decembra 2007 vtrasburgu (.v.E C303, 2007, s.1
a.v.E C83, 2010, s.389).

Charta sa takto stala, prostrednctvom legislatvneho premostenia vZmluve oEu-
rpskej nii, sasou primrneho (stavnho) prva Eurpskej nie.3 Pre jej prienik
do prvnych poriadkov lenskch ttov Eurpskej nie preto platia tie ist zkladn
princpy ako pre prienik primrneho prva Eurpskej nie.
Vnaom prspevku sa vak zameriame na prienik charty do prvneho poriadku Slo-
venskej republiky sosobitnm drazom na vzah charty kstavnmu prvu ana jej
vklad aaplikciu vprvnej, predovetkm vsdnej praxi. Strune sa pozrieme aj na
to, ako chartu vnma Nrodn rada Slovenskej republiky (alej len nrodn rada)
vzkonodarnej innosti.
2. CHARTA ZKLADNCH PRV AKO SAS PRIMRNEHO

PRVA E AJEJ VZAH KPRVNEMU PORIADKU
SLOVENSKEJ REPUBLIKY
Ztoho, e charta je sasou primrneho (stavnho) prva Eurpskej nie

plyn pre prvny poriadok Slovenskej republiky4 apre aplikan prax orgnov verejnej
moci, najm sdy, tieto zkladn dsledky:
1. Charta m prednos pred prvnym poriadkom Slovenskej republiky, vrtane stavy
Slovenskej republiky (alej len stava) astavnmi zkonmi.5 Povaujeme za po-
trebn poznamena, e je dleit si uvedomova, e princp prednosti sa uplatuje
len na tie vntrottne prvne situcie, ktor patria do psobnosti prva Eurpskej
nie.
Vzah charty kstave vak vymedzuje aj doktrinlny rozsudok Melloni.6 Sdny dvor
Eurpskej nie (alej len Sdny dvor) vbode 60 tohto rozsudku uviedol: l-
nok53 Charty potvrdzuje, e ak si akt prva nie vyaduje vntrottne vykonvacie
opatrenia, vntrottne orgny mu uplatni vntrottne tandardy ochrany zklad-
nch prv, pokia toto uplatnenie neohroz rove ochrany vyplvajcu zCharty, ako ju
vyklad Sdny dvor, ani prednos, jednotnos ainnos prva nie.
Sdny dvor vrozsudku Melloni teda nepoprel, ako by sa mohlo zda po prvom
pretan tohto bodu citovanho rozsudku, monos lenskho ttu poskytova vy
tandard ochrany zkladnch prv. Ak vak konkrtna vec spad do psobnosti prva
Eurpskej nie vzmysle l.51 ods.1 charty, potom je lensk tt povinn repekto-
va prncpy prednosti, jednotnosti ainnosti prva Eurpskej nie. Charta vtakom
3 Potvrdzuje to nzor, poda ktorho sa charta stala sasou primrneho prva nepriamo, doslova okukou.
Pozri RIDEAU, J.: La protection des droits fondamentaux dans lUnion europenne. Perspectives ouvertes
par le trait de Lisbonne. R.A.E. L.E.A. 20072008, .2, s.195 anasl.
4 Teoretick problmy schpanm tohto vzahu s dobre vystihnut vDOBROVIOV, G.: Charta zklad-
nch prv Eurpskej nie aprvny poriadok Slovenskej republiky. In Charta zkladnch prv Eurpskej
nie avzvy sou spojen. Zbornk vedeckch prc zvedeckej konferencie. Koice, 2015, s.8 anasl.
5 Vyhlsenie .17 oprednosti pripojen kLisabonskej zmluve, poda ktorho Konferencia pripomna, e
vslade sustlenou judikatrou Sdneho dvora Eurpskej nie maj zmluvy aprvo prijat niou na
zklade zmlv prednos pred prvom (rozumej pred celm prvnym poriadkom) lenskch ttov za
podmienok ustanovench vuvedenej judikatre Sdneho dvora E, t.j. aj pred stavnm prvom lensk-
ho ttu.
6 C-399/11 Stefano Melloni, EU:C:2013:107.
10

prpade m prednos pred stavou lenskho ttu7 aak prvny akt Eurpskej nie8
nie je vrozpore schartou, potom nie je mon, aby sa neuplatnil len preto, e je
vrozpore sstavou lenskho ttu alebo svkladom stavy, vykonanm stavnm
sdom.9
2. Ustanovenia charty, za splnenia predpokladov vymedzench vjudikatre Sdneho
dvora, maj priamy inok.
3. Charta sa pouije alebo by sa mala poui, so zreteom na znenie l.125 ods.1
psm.a) stavy,10 vkonan oslade prvnych predpisov pred stavnm sdom
Slovenskej republiky11 (alej len stavn sd) ako samostatn zklad pre sk-
manie sladu napadnutho veobecne zvznho prvneho predpisu sjej lnkami.
Rovnako sa charta m ame aplikova aj vkonaniach osanostiach poda l.127
ods.1 stavy.
4. Vklad zkonov prijmanch nrodnou radou, ako aj vklad podzkonnch veobec-
ne zvznch prvnych predpisov, by mal by vslade svkladom apouvanm
charty (nepriamy inok).
Vkontexte tchto zkladnch inkov charty vprvnom prostred Slovenskej re-
publiky sa budeme venova jej presadeniu sa vzkonodarnej innosti nrodnej rady,
vkonan pred stavnm sdom avkonaniach pred veobecnmi sdmi, najm najvy-
m sdom.
7 Vtomto prpade je znenie l.7 ods.2 stavy, ktor garantuje prednos prvne zvznch aktov Eurp-
skej nie len pred zkonmi, vrozpore sprincpmi, na ktorch vznikol aexistuje prvny poriadok Eu-
rpskej nie. Pravdou vak je, e princp prednosti charty pred naou stavou sa vo veciach, ktor patria
do psobnosti prva nie, uplatn bez ohadu na to, i to mme alebo nemme upraven vzkladnom
zkone ttu.
8 Vtomto prpade ilo oRmcov rozhodnutie Rady 2002/584/SVV z13.jna 2002 oeurpskom zatykai
apostupoch odovzdvania osb medzi lenskmi ttmi (.v.E L190, s.1; Mim. vyd. 19/006, s.34),
zmenen adoplnen rmcovm rozhodnutm 2009/299/SVV z26.februra 2009 (.v.E L81, s.24).
9 K tomu v podrobnostiach MAZK, J.: Prpad Melloni a stavn sd panielska: Praktick ukka
viacrovovej ochrany zkladnch prv aslobd vkontexte prednosti ainnosti prva nie. Bulletin
slovenskej advokcie, 2014, .6; MAZK, J. DOBROVIOV, G. OROSZ, L. JNOKOV, M.:
Odkaz Sdneho dvora E vntrottnym sdom oaplikovatenosti apsobnosti Charty zkladnch prv
E: Rozsudky vo veciach Aklagaren Fransson aMelloni. Prvny obzor, 2014, .2, s.115130; SNELL,J.:
Fundamental Rights Review of National Measures: Nothing New under the Charter? European Public
Law, 2015, .2, s.285308.
10 Vzmysle uvedenho ustanovenia rozhoduje stavn sd oslade zkonov sstavou, sstavnmi zkonmi
asmedzinrodnmi zmluvami, sktormi vyslovila shlas Nrodn rada Slovenskej republiky aktor boli
ratifikovan avyhlsen spsobom ustanovenm zkonom.
11 Charta, ktor vaka odkazu vl.6 ods.1 Zmluvy oEurpskej nii zskala inky medzinrodnej zmluvy,
sa me vkonan oslade prvnych predpisov poui ako samostatn zklad na preskmanie sladu
napadnutho zkona sjej obsahom. Ktomu bliie pozri MAZK, J. JNOKOV, M.: Charta z-
kladnch prv vkonan oslade prvnych predpisov: Zatia rutina namiesto doktrny. Prvny obzor,
2015, .6, s.590601. KCharte ako medzinrodnej zmluve resp. fikcii medzinrodnej zmluvy pozri
JNOKOV,M.: stava Slovenskej republiky alenstvo Slovenskej republiky vEurpskej nii. Acta
Universitatis Carolinae. Iuridica, 2013, .4, s.249264, alebo JNOKOV, M.: Desa rokov prva
Eurpskej nie vjudikatre stavnho sdu Slovenskej republiky. In 10 rokov vE: Vzahy, otzky,
problmy. Zbornk prspevkov zmedzinrodnej vedeckej konferencie: 29.30. mj 2014, Koice, s.5866;
JNOKOV,M.: Dix ans de lapplication du droit de lUnion europenne en Rpublique slovaque.
Revue des affaires europennes, 2014, .3.
11

3. CHARTA ZKLADNCH PRV EURPSKEJ NIE
VZKONODARNEJ INNOSTI NRODNEJ RADY
Pri navrhovan aprijman novch zkonov (ich zmien anoviel) je po-

trebn, okrem inho, repektova aj to ako charta pln svoje zkladn funkcie. Po
prv, vntrottne prvo sa mus vyklada vslade schartou (interpretan funkcia).
Po druh, charta, rovnako ako veobecn prvne princpy, je zkladom atestom pre
preskmanie stavnosti azkonnosti nielen prvnych aktov E, ale aj prvnych pred-
pisov, rozhodnut aopatren vntrottnych orgnov (kontroln funkcia). Ak vnt-
rottne prvne predpisy, rozhodnutia aopatrenia nie s vslade schartou, tak sa
nesm poui amusia zosta neaplikovan bez ohadu na to, i s ete stle platn
ainn.
Stm svisia viacer povinnosti navrhovateov, ale aj nrodnej rady pri tvorbe
prvnych predpisov. Poda 2 zkona .400/2015 Z.z. otvorbe prvnych predpisov
aoZbierke zkonov Slovenskej republiky (alej len: ZTPPaZZ) vyvenos prvne-
ho poriadku predpoklad zosladenie vetkch jeho sast. Toto zosladenie predpo-
klad slad prvneho predpisu, okrem inho aj sprvom Eurpskej nie.
Poda 7 ZTPPaZZ knleitostiam nvrhu prvneho predpisu patr dvodov
sprva adoloka zluitenosti atabuka zhody nvrhu prvneho predpisu sprvom
Eurpskej nie. Veobecn as dvodovej sprvy obsahuje aj zhodnotenie sladu
navrhovanho prvneho predpisu sprvom Eurpskej nie (7 ods.2 citovanho
zkona).
Zd sa, poda vsledkov prieskumu vrokoch 2014 a 2015, e nrodn rada (ana-
vrhovatelia zkonnch prav) si dostatone neuvedomuj, ak je postavenie charty
vprvnom poriadku Slovenskej republiky. Potvrdzuje to jeden zvznamnejch poznat-
kov, tkajci sa prijmania novch obianskoprocesnch kdexov vroku 2015.
Vdvodovej sprve ku zkonu .160/2015 Z.z. Civiln sporov poriadok je vo
veobecnej asti spomenut len l.6 ods.1 Dohovoru oochrane udskch prv az-
kladnch slobd (alej len dohovor), vosobitnej asti op len tento lnok aju-
dikatra Eurpskeho sdu pre udsk prva aa vdoloke zluitenosti s uveden
l.7, 8 a47 charty. Takmer rovnak prstup zkonodarca zvolil aj pri Civilnom mimo-
sporovom poriadku (zkon .161/2015 Z.z.) aSprvnom sdnom poriadku (zkon
.162/2015 Z.z.).
Takto prstup je charakteristick aj pre in prijat zkony, naprklad zkon
.77/2015 Z.z. alebo zkon .397/2015 Z.z. Ztoho vak vyplva nepochopenie, naj-
m pri obianskoprocesnch kdexoch, ak postavenie m charta avirom chpan aj
prvo Eurpskej nie vprvnom poriadku Slovenskej republiky.12
12 Kzsadnejm pochybeniam pozri bliie: MAZK, J.: Nov obianskoprocesn kdexy aprvo Eurp-
skej nie:Nezabudli sme na zkladn princpy? Bulletin slovenskej advokcie. 2016, .3.
12

4. KONANIE OSLADE PRVNYCH PREDPISOV
AKONANIE OSANOSTIACH
PRED STAVNM SDOM13
Vkonan oslade prvnych predpisov poda l.125 stavy sa stavn sd

venoval charte vdvoch prpadoch. Voboch prpadoch sa zatia vyhol priamej odpovedi
na problematiku postavenia, psobnosti ainkov charty vprvnom poriadku.
Vkonan vedenom pod sp.zn. PL.S10/2014 skupina poslancov ako navrho-
vate poadovala vyslovenie nesladu napadnutch ustanoven zkona .351/2011
Z. z. o elektronickch komunikcich v znen neskorch predpisov, 116 zkona
.301/2005 Z.z. Trestn poriadok vznen neskorch predpisov a76a ods.3 zkona
.171/1993 Z.z. oPolicajnom zbore vznen neskorch predpisov sl.13 ods.4, l.16
ods.1, l.19 ods.2 a3, l.22 al.26 stavy Slovenskej republiky, l.7 ods.1, l.10
ods.2 a3, l.13 al.17 Listiny zkladnch prv aslobd, l.8 al.10 Dohovoru
oochrane udskch prv azkladnch slobd al.7, l.8, l.11 al.52 ods.1 Charty
zkladnch prv Eurpskej nie.
stavn sd nlezom z29.aprla 2015, PL.S 10/2014 (alej len nlez 10/2014)
vyslovil neslad tchto zkonov (ich jednotlivch ustanoven) sstavou adohovorom
anevyhovel vasti, vktorej navrhovate namietal neslad schartou. Nevyhovenie n-
vrhu vasti, vktorej sa argumentovalo chartou, stavn sd odvodnil spsobom, ktor
treba povaova, po prv, za nepochopenie postavenia, psobnosti ainkov charty
apo druh, za arbitrrny prstup kodvodovaniu nlezu.
Poda bodu 69 odvodnenia nlezu 10/2014: charte je potrebn vstavnom
poriadku Slovenskej republiky prizna postavenie, ak maj poda l.7 ods.5 stavy
medzinrodn zmluvy oudskch prvach azkladnch slobodch.
Vnleze 10/2014 mme vak alej toto odvodnenie (bod 76): stavn sd vak
povauje za potrebn poukza aj na svoju predchdzajcu judikatru (PL.S 3/09),
poda ktorej vprpade, ak vkonan poda l.125 ods.1 psm.a) stavy stavn
sd zist arozhodne, e napadnut zkon, jeho as alebo niektor jeho ustanove-
nia nie s vslade sstavou alebo stavnm zkonom, nie je vzsade u potrebn
preskmava aj ich neslad sprvom Eurpskej nie (aj napriek tomu, e to na-
vrhovatelia navrhuj), pretoe aj ich prpadn neslad by viedol len krovnakmu
vsledku arovnakm prvnym inkom ak sa dosiahli rozhodnutm, poda ktorho
napadnut prvna prava nie je vslade sstavou alebo stavnm zkonom. Tak-
to ,samo obmedzujci prstup kvkonu svojej prvomoci stavn sd odvoduje
tm, e po vysloven nesladu sstavou alebo stavnmi zkonmi zanik predmet
konania oslade prvnych predpisov vo vzahu knamietanmu nesladu sprvom
Eurpskej nie.
13 Charta sa ete objavila aj vosobitnom druhu konania pred stavnm sdom, ktorm je konanie oslade
predmetu referenda (nlez stavnho sdu sp.zn. PL.S24/2014 z28.oktbra 2014), ale napriek tomu,
e prezident republiky argumentoval chartou, stavn sd sa vdvodoch svojho nlezu ocharte ani nez-
mienil, priom dvod tohto postupu nie je zistiten.
13

Domnievame sa, e stavn sd zjavne podcenil to, e charta je sas primrneho
prva apreto chybne vymedzil jej vzah kstave, ale aj kdohovoru, o ho zbavilo
monosti po prvkrt sa vyslovi predovetkm ku vzahu medzi chartou astavou.14
stavn sd vnleze sp.zn. PL.S 105/2011,15 vktorom rozhodoval oslade
prvnej pravy povinnho zverejovania prvoplatnch rozhodnut prokuratry, dospel
kzveru, e tto nie je vrozpore sl.19 al.50 ods.2 stavy ani sl.6 ods.2 al.8
dohovoru al.17 medzinrodnho paktu avzhadom na rovnak rozsah azmysel prv
vyplvajci zcharty srozsahom azmyslom prv vyplvajcich zdohovoru (l.52 ods.3
charty) nie je vrozpore ani sl.7 a8 charty.
stavn sd podrobil, aj ke bez bliieho odvodnenia aplikovatenosti usta-
noven charty, prslun ustanovenia16 zkona oprokuratre, zkona oprokurtoroch
aprvnych akateoch prokuratry azkona oslobode informci, okrem inch sl.7
charty (prvo na repektovanie skromnho arodinnho ivota) asl.8 ods.1 charty
(prvo na ochranu osobnch dajov).17 Je vak sporn, i intitcia prokuratry anad-
vzujce otzky patria do psobnosti prva Eurpskej nie (l.51 ods.1 charty). Od-
pove na tto otzku sa vak zodvodnenia citovanho nlezu nedozvieme, hoci prve
touto odpoveou mal stavn sd zaa odvodnenie tkajce sa pouitia charty.
Vkonaniach osanostiach poda l.127 ods.1 stavy bol uroben prv prieskum
rozhodovacej innosti stavnho sdu u vroku 2013.18 Nasledovala analza vprspev-
ku zaoberajcom sa desaronm psobenm prva E vslovenskom prvnom poriad-
ku19 azatia poslednou je analza vprspevku A.Angeloviovej, sdnej poradkyne
stavnho sdu.20 Zd sa, e doposia stavn sd nezaujal jasn stanovisko kapliko-
vatenosti charty, t.j. ako chpe l.51 ods.1 charty. Potvrdzuj to viacer rozhodnutia
stavnho sdu.21 Okrem toho, a na ojedinel vnimky,22 senty stavnho sdu od-
voduj nepouitie charty spsobom, ktor je pomerne svojvon aobmedzuje sa na
14 Bliie ktomu MAZK, J. JNOKOV, M., op.cit. 11. Autori naznauj, ak postup aodvodnenie
nlezu by zodpovedalo postaveniu, psobnosti ainkom charty vprvnom poriadku Slovenskej republiky
avkonan oslade prvnych predpisov.
15 Nlez sp.zn. PL.S105/2011 zo 7.mja 2014.
16 Predmetom preskmavania stavnho sdu vkonan vedenom pod sp.zn. PL.S105/2011 boli usta-
novenia zkona .153/2011 Z.z. oprokuratre vznen neskorch predpisov, zkona .154/2001 Z.z.
oprokurtoroch aprvnych akateoch prokuratry vznen neskorch predpisov azkona .211/2000
Z.z. oslobodnom prstupe kinformcim aozmene adoplnen niektorch zkonov vznen neskorch
predpisov.
17 Bliie ktomu pozri: ANGELOVIOV, A.: Charta zkladnch prv Eurpskej nie arozhodovacia
innos stavnho sdu Slovenskej republiky. In Charta zkladnch prv Eurpskej nie avzvy sou
spojen. Zbornk vedeckch prc zvedeckej konferencie. Koice, 2015, s.58 anasl.
18 MAZK, J.: Charta zkladnch prv Eurpskej nie vdoktrne stavnho sdu Slovenskej republiky:
Prv vsledky amierne hodnotenie. In Studia Iuridica Cassoviensia [online]. Koice: Univerzita Pavla
Jozefa afrika, 2013, ro.1, .1, s.920 [cit. 2015-04-15]. Dostupn na internete: http://sic.pravo.upjs
.sk/files/2_mazak_-_charta_zp_v_doktrine_ussr.pdf.
19 JNOKOV, M.: Desa rokov prva Eurpskej nie vjudikatre stavnho sdu Slovenskej republiky.
In 10 rokov vE: Vzahy, otzky, problmy. Zbornk prspevkov zmedzinrodnej vedeckej konferencie:
29.30.mj 2014, Koice, s.5866.
20 Op.cit. 17.
21 Uznesenia sp.zn. I. S741/2013, sp.zn.I. S127/2014, sp.zn. I. S533/2013, sp.zn.II. S296/2014,
sp.zn. III. S215/2014, sp.zn.III. S378/2014.
22 Uznesenie sp.zn. IV. S398/2013 z26.jna 2013; IV. S160/2012 z22.marca 2012, III. S141/2011
z5.aprla 2011 alebo III. S443/2013 z26.septembra 2013.
14

kontatovanie, e charta nie je aplikovaten.23 Vskum obsahu sanost podvanch
na stavn sd advoktmi vak ukazuje, e, sasti, me by takto laxn prstup kod-
vodovaniu rozhodnut sentov stavnho sdu spsoben aj nevyuitm monost,
ktor charta poskytuje pri ochrane zkladnch prv.24
5. CHARTA ZKLADNCH PRV ANAJVY SD

SLOVENSKEJ REPUBLIKY: SSTREDENIE SA
NA PREJUDICILNE OTZKY
Najvy sd sa charte venuje zsadne vkonaniach, vktorch sa prejed-

nvaj arozhoduj veci ochrany spotrebitea, azylov veci, ochrana zdravia ako aj
niektor pecifickejie prpady rodinnho prva (prvo uzavrie manelstvo osobami
rovnakho pohlavia alebo prvo nosi zbra).
Zd sa, e najvy sd vyuva chartu arozsudky Sdneho dvora vynesen vo
veciach, vktorch sa argumentuje chartou, ako sas odvodnenia. Naprklad vo veci
5 Cdo 184/2014 sent najvyieho sdu vychdzal zrozsudku Sdneho dvora vo ve-
ci C-470/12 pri odvodovan toho, e hoci zdruenia na ochranu spotrebiteov nemaj
vspotrebiteskch sporoch postavenie vedajch astnkov, neznamen to poruenie
zkladnho prva na inn prostriedok npravy pred sdom (l.47 charty).
Vprpadoch pochybnost opsobnosti, inkoch avklade charty najvy sd ne-
vha predloi prejudicilnu otzku.25 Ukazuje sa, e toto je, pravdepodobne, jedin
efektvny spsob, akm zabezpei, aby prenikanie charty do judikatry veobecnch
sdov malo nleit zklad vrozhodovacej praxi Sdneho dvora.
6. ZVERY
Charta, napriek tomu, e od jej prvnej innosti uplynulo viac ako es

rokov, prenik do prvneho (stavnho) poriadku Slovenskej republiky len pozvona.
Tento prv psan katalg zkladnch prv Eurpskej nie, ktor je sasou primrne-
ho prva, je vnman skr ako ornament, ne skuton prvny nstroj na stabilizovanie
ochrany zkladnch prv vEurpskej nii avlenskch ttoch, ak vykonvaj prvo
E. Tento postoj sa jasne odzrkaduje vzkonodarnej innosti nrodnej rady, ktor pri
prijman zkonov sa charte vpodstate nevenuje.
Knepochopeniu funkci charty prispieva aj to, e vSlovenskej republike, okrem
akademickej spisby, niet sdnych rozhodnut najvych sdnych orgnov, predovet-
23 Takho spsobu odvodovania si vimli aj inde. Pozri: FONTANELLI, F.: The Implementation of Euro-
pean Union Law by Member States Under Article 51(1) of the Charter of Fundamental Rights. Columbia
Journal of European Law. 2014, ro. 20, .2, s.194247. Autor cituje rozhodnutie stavnho sdu Slo-
venskej republiky III. S141/2011, vktorom sa len kontatuje, e vec nem iaden vzah kprvu nie
apreto uzatvra, e sa ned poui na analzu.
24 Ktomu podrobne: JNOKOV, M.: Charta zkladnch prv Eurpskej nie vsanostiach na stavn
sd Slovenskej republiky: Nevyuit potencil? Bulletin slovenskej advokcie. 2015, .11.
25 C-543/12 Michal Zeman proti Krajsk riaditestvo Policajnho zboru viline, EU:C:2014:2143.
15

km stavnho sdu a najvyieho sdu, ktor by jasne a zrozumitene definovali
vzahy medzi chartou astavou, prpadne medzi chartou adohovorom (podobnmi
udskoprvnymi zmluvami adohovormi). Naopak, stretvame sa stakmi rozhodnu-
tiami, ktor ukazuj, e charta je povaovan za nadbyton prvny nstroj, prpadne
sodvodneniami, ktor jednou vetou kontatuj, e charta nie je aplikovaten, pretoe
vec nepatr do psobnosti prva Eurpskej nie.
Autoi:
prof. JUDr. Jn Mazk, Ph.D.,
Prvnick fakulta Univerzity P. J. afrika vKoiciach,
jan.mazak@upjs.sk
doc. JUDr. Martina Jnokov, Ph.D.,
Prvnick fakulta Univerzity P. J. afrika vKoiciach,
martina.janosikova@upjs.sk
16

LISTINA ZKLADNCH PRV EU

JAKO REFERENN RMEC NRODNHO
AZYLOVHO PRVA
HARALD CHRISTIAN SCHEU
Abstract: The EU Charter of Fundamental Rights as aPoint of Reference

in National Asylum Law
The protection of fundamental rights is aclassic example of interaction between international,
EU and national law. In this paper we describe the impact of the EU standard of fundamental
rights protection on cases in which national courts apply asylum law. Further, we demon-
strate how the European Court of Justice and national courts take account of the Charter in
individual cases. We consider whether the application of the Charter may influence material
standards of protection or whether national practice remains restricted to mere reference to
the wording of Charter articles.
Keywords: EU Charter of Fundamental Rights, asylum law, point of reference, constitutional

court, Court of Justice of the EU
Klov slova: Listina zkladnch prv EU, azylov prvo, referenn rmec, stavn soud,
Soudn dvr EU
1. VOD
Evropsk standard ochrany lidskch prv odr pravu, kter je zakotvena

vuniverzlnch, regionlnch anrodnch dokumentech, spojuje prvn zvaznou pra-
vu svahami typu soft law asyntetizuje rozhodnut Evropskho soudu pro lidsk prva,
Soudnho dvora EU (SDEU), nrodnch stavnch soud acel ady kvazijudicilnch
mechanism. Proto pedstavuje ochrana lidskch prv nzorn pklad prniku mezin-
rodnho, unijnho anrodnho prva. Nen divu, e publikace na toto velmi komplexn
tma zanaj plnit knihovny. Oblbenm motivem se stala problematika konfliktu nebo
dialogu zastnnch soud. Nepehlednost systm ochrany adezorientace voblasti
kompetenc mezinrodnch, unijnch anrodnch orgn vyjaduj mon nejlpe me-
tafory obermudskm trojhelnku,1 labyrintu2 alidskoprvnm puzzle.3
1 HIRSCH, Gnter: Grundrechtsschutz im Bermuda-Dreieck zwischen Karlsruhe, Straburg und Luxem-
burg. Europarecht Beiheft. 2006, .1, s.718; KLEINE-COSACK, Michael. Grund- und Mensche-
nrechtsschutz im Bermuda-Dreieck. Mngel- und Reformbedarf aus Sicht der Anwaltspraxis. Anwalts-
blatt. 2011, .7, s.501505.
2 HARATSCH, Andreas: Die Solange-Rechtsprechung des Europischen Gerichtshofs fr Menschenrech-
te Das Kooperationsverhltnis zwischen EGMR und EuGH. ZaRV. 2006, vol.66, s.927947.
3 SCHEECK, Laurent: Solving EuropesBinary Human Rights Puzzle. The Interaction between Supranatio-
nal Courts as aNew Parameter of European Governance. Questions de Recherche Research in Question,
October 2005, dostupn na: http://www.sciencespo.fr/ceri/sites/sciencespo.fr.ceri/files/qdr15.pdf.
17

Co se tk vznamu apostaven Listiny zkladnch prv EU (LZP) jako klov sou-
sti unijnho systmu ochrany, zamila se odborn diskuse pedevm na otzku jej
aplikovatelnosti vlenskch sttech. Oproti tomu zstala dosud spe na okraji zjmu
otzka, nakolik avjakch konkrtnch situacch me prava LZP pevit materiln
standard obsaen vEvropsk mluv olidskch prvech (ELP), vnrodnch sta-
vch nebo univerzlnch smlouvch. Pevn st odborn diskuse se tedy nezabv
otzkou pnosu LZP pro jednotlivce, ale problmem poslen pravomoc EU ve vztahu
klenskm sttm.
Vchozm bodem prvnch vah je ustanoven l.51 odst.1 LZP, podle nho je
LZP vprv ad urena institucm aorgnm EU alenskm sttm pouze do t mry,
jak uplatuj prvo Unie. Vzhledem ktomu, e samotn LZP ani Vysvtlen kLZP ned-
vaj jasn nvod pro sprvn vklad pojmu uplatovn prva EU, je dodnes sporn,
jak konkrtn akty lenskch stt maj bt provedeny vsouladu sunijn ochranou
lidskch prv ana kter akty se vztahuj jen nrodn standardy ochrany.
Vtomto pspvku chceme demonstrovat problematick dopad l.51 odst.1 LZP
zhlediska dvou zkladnch otzek. Vprvn sti se pokusme ovymezen kritri, podle
nich LZP slou jako hlavn referenn bod vlidskoprvnch ppadech ped nrodnmi
soudy. Po strunm nstinu zkladnch parametr, kter vyplvaj zjudikatury SDEU,
se budeme vnovat lidskoprvnmu rmci azylovho prva EU azkoumat, nakolik je
teba pi vnitrosttnm provdn tchto norem pihlet kunijnmu standardu ochrany
zkladnch prv. Jinmi slovy, do jak mry slou LZP nrodnm soudm vazylovch
ppadech jako referenn rmec. Zamen na azylov prvo je odvodnno jednak
aktualitou tto problematiky ajednak skutenost, e azylov prvo zvl zce souvis
srealizac lidskch prv.
Vdruh sti pspvku se budeme vnovat otzce, co konkrtn znamen pouvn
LZP jako referennho rmce vpraxi nrodnch soud. Jakm zpsobem maj nrodn
soudy pihlet kmaterilnmu standardu LZP ado jak mry maj souasn brt vva-
hu nrodn stavn standardy arelevantn mezinrodn smlouvy.
2. ZKLADN PARAMETRY UNIJN OCHRANY LIDSKCH PRV
Ze stejnho ustanoven l.51 odst.1 LZP vyplv, e Listina je vprv

ad urena institucm aorgnm EU. lensk stty jsou Listinou vzny pouze do t
mry, jak uplatuj prvo Unie. Podle jej preambule je teba LZP vykldat snleitm
zetelem na Vysvtlen vyhotoven pod vedenm prezdia Konventu, je LZP vypraco-
valo, adoplnn pod vedenm prezdia Evropskho konventu. Je zejm, e Konvent
vnoval ustanoven l.51 odst.1 LZP pomrn velkou pozornost.4 Debata Konventu
vychzela ze star judikatury SDEU, kter ve svm rozsudku ve vci ERT zroku 1991
konstatoval, e nrodn akt, kter spad do psobnosti komunitrnho prva, mus bt
posuzovn ve svtle jeho sluitelnosti se zkladnmi prvy Evropskch spoleenstv.5
4 Viz podrobnji BOROWSKY, Martin: Art. 51. In MEYER, Jrgen (ed.): Charta der Grundrechte der
Europischen Union. 3. vydn. Baden-Baden: Nomos, 2011 (marg. .2).
5 C-260/89 Elliniki Radiophonia Tilorassi AE v. Dimotiki Etairia Pliroforissis und Sotirios Kouvelas, bod 42.
18

Vnvaznosti na judikaturu SDEU rozliovala doktrna mezi dvma zkladnmi si-
tuacemi. Podle pevaujcho mnn6se vyjdil SDEU knzoru, e jsou lensk stty
vzny komunitrn (nyn unijn) ochranou zkladnch prv, poprv vppad Wachauf.7
Tato kauza se tkala proveden komunitrn legislativy vnmeckm prvu.8 Podle l.4
odst.1 nazen .857/84/EHS mohly lensk stty za elem spn restrukturalizace
trhu poskytnout finann nhradu tm producentm mlka, kte se zavzali definitivn
ukonit svoji produkci. Pot, co pan Wachauf jako njemce podal otuto nhradu,
vyvstal problm, e pronajmatel odvolal svj souhlas sukonenm produkce mlka.
l.7 odst.1 a4 nazen .857/84/EHS9 ponechal na nrodnm prvu pravu ppad-
nho pechodu referennho mnostv na njemce asouasn pipustil, aby referenn
mnostv bylo pipsno njemci ivppad, e njemn smlouva prv vyprela.
Vnvaznosti na toto zadn stanovila nmeck prava, e souhlas pronajmatele
tvo nezbytnou podmnku pro poskytnut finann nhrady njemci. Ztrta referennho
mnostv by vak pipravila pana Wachaufa oplody jeho prce, protoe to byl prv on
jako njemce, kdo adaptoval cel vybaven podniku na produkci mlka. Pslun n-
meck soud si viml tohoto problmu ave sv dosti ozodpovzen pedbn otzky
upozornil SDEU na to, e kdyby referenn mnostv pelo na pronajmatele, kter sm
nikdy nevyrbl mlko anepispval kvybudovn produkce, mohlo by se zpohledu
njemce jednat ovyvlastnn bez nhrady, kter je vrozporu sstavnmi zrukami.
Ve svm rozsudku se SDEU ztotonil sargumenty nrodnho soudu akonstatoval,
e pechod referennho mnostv bez vyplcen nhrady pro njemce nebyl sluiteln
skomunitrn ochranou zkladnch prv. SDEU potvrdil, e lensk stt mus respekto-
vat tuto ochranu, kdy provd komunitrn prvo.10 Vkonkrtnm ppad pak SDEU
zjistil, e citovan nazen .857/84/EHS ponechalo lenskm sttm dostaten pro-
stor na to, aby aplikovaly komunitrn prvo vsouladu skomunitrn ochranou zklad-
nch prv. Mohly nap. stanovit, aby referenn mnostv bylo pipsno njemci, nebo
mohly upravit jinou formu nhrady.11
Rozsudek ve vci Wachauf anavazujc judikaturu lze shrnout tak, e unijn ochra-
na zkladnch prv zavazuje lensk stty tehdy, provdj-li unijn prvo takka jako
prodlouen ruka Unie.12
Druh situace, vn lensk stty aplikuj prvo EU ve smyslu l.51 odst.1 LZP, je
uchopena vrozsudku SDEU ve vci ERT. Vtomto ppad posuzoval SDEU vlunou
vyslac licenci pro eckou televizn stanici, kter mohla podle nzoru nkterch ast-
nk zen omezovat vysln program zjinch lenskch stt. Unijn prvek ppa-
du spoval vmon diskriminaci poskytovatel zjinch lenskch stt vsouvislosti
6 Viz nap. SCHEUING, Dieter H.: Zur Grundrechtsbindung der EU-Mitgliedstaaten. Europarecht. 2005,
.2, 162191.
7 Ppad 5/88 Hubert Wachauf v. Bundesamt fr Ernhrung und Forstwirtschaft.
8 Jednalo se pedevm oproveden nazen Rady .857/84/EHS ze dne 31.bezna 1984, kterm se stanov
obecn pravidla pouit dvky uveden vlnku 5c nazen .804/68/EHS vodvtv mlka amlnch
vrobk.
9 Ve znn podle nazen Rady .590/85/EHS ze dne 26.nora 1985.
10 Ppad 5/88, bod 19.
11 Ppad 5/88, bod 22.
12 Srov. nap. BOROWSKY, op.cit., marg. .25.
19

svolnm pohybem slueb. SDEU vdanm ppad dovodil, e nrodn opaten, kter
omezuje zkladn trn svobodu, mus bt vykldno ve svtle unijn ochrany zklad-
nch prv.13 Jinmi slovy, nrodn omezujc opaten me bt povaovno za legitimn
aproporcionln jen tehdy, je-li vsouladu slidskmi prvy.
Kdy se Konvent vroce 2000 pokusil vysvtlit vznam ustanoven l.51 odst.1LZP,
pohyboval se vmantinelech vytyench uvedenou judikaturou ve vcech Wachauf
aERT. Je vak teba konstatovat, e se SDEU zdaleka nezastavil utchto dvou rozsud-
k, ale pokraoval ipot ve vymezovn prostoru aplikace unijn ochrany zkladnch
prv vlenskch sttech. Ji vroce 2005 poznamenal Scheuing, e SDEU vyvinul svoji
lidskoprvn judikaturu srostouc intenzitou.14
Za klov milnky lze vtomto smru povaovat nkter rozsudky, kter SDEU vy-
dal a po vstupu Lisabonsk smlouvy vplatnost. Nen clem tohoto pspvku podrob-
nji pedstavit aanalyzovat tuto judikaturu. Chceme vak strun zmnit nkter smry
uvaovn, je se do relevantn judikatury SDEU promtly. Pro ely tto studie je toti
zajmav otzka, nakolik maj nrodn orgny pi uplatovn unijnho prva zohlednit
unijn anrodn standardy ochrany lidskch prv.
Voblasti trestnho prva, kter je zpohledu nrodn suverenity obdobn citliv jako
oblast azylovho amigranho prva, SDEU ppadn prostor pro aplikaci nrodn
ochrany lidskch prv znan omezil. Vkauze Radu15 vyvstala otzka, zda me do-
dan stt pirealizaci evropskho zatkacho rozkazu pezkoumat zhlediska LZP
zen vdoadujcm stt. Pan Ciprian Radu, rumunsk oban, kter byl vNmecku
obvinn ze spchn trestnho inu loupee, napadl rozhodnut osvm pedn do N-
mecka aargumentoval, e je povinnost Rumunska jako dodanho sttu pezkoumat,
zda Nmecko jako doadujc stt dodrelo vjeho ppad prva azruky stanoven
LZP aELP. Pan Radu se mimo jin domnval, e ml bt pslunmi nmeckmi
orgny informovn oobvinnch vi jeho osob ae ml bt ohledn tchto obvinn
vyslechnut.
Generln advoktka Eleanor Sharpston vychzela ztoho, e podobn tvrzen mo-
hou bt relevantn zpohledu l.47 LZP al.6 odst.1 ELP. Pestoe lnky 3, 4 a4a
rmcovho rozhodnut Rady 2002/584/SVV ze dne 13.ervna 2002 oevropskm zat-
kacm rozkazu neumonily odmtnut vkonu evropskho zatkacho rozkazu zdvodu
ppadnho poruen ochrany lidskch prv aSDEU ji dve rozhodl, e vet dvod
podle l.3, 4 a4a je taxativn, generln advoktka dovodila, e pslun justin orgn
vdodanm stt me odmtnout dost opedn, pokud proke, e lidsk prva
osoby, kter m bt pedna, byla poruena.16 Generln advoktka tento zvr nicmn
ponkud zmrnila, kdy pipustila odmtnut dosti pouze proppad, e by prva podle
l.6, 47 a48 LZP al.5 a6 ELP byla poruena tak zvanm zpsobem, e by se
jednalo omaen spravedlnosti zen.17
13 C-260/89 ERT v. DEP (rozsudek ze dne 18. ervna 1991), bod 43.
14 SCHEUING, op.cit., s.176.
15 C-396/11 Ministerul Public Parchetul de pe lng Curtea de Apel Constana v. Ciprian Vasil Radu
(rozsudek ze dne 29.ledna 2013).
16 Viz stanovisko generln advoktky E.Sharpston pednesen dne 18.jna 2012 ve vci C-396/11, body
6769.
17 Ibidem, bod 97.
20

SDEU se vak stmto eenm neztotonil anepipustil odmtnut dosti opedn
zdvodu, e vydan osoba nebyla vdoadujcm stt ped vydnm rozkazu vy-
slechnuta. Dodan stt tedy neme vlastn akt pedn pezkoumat ve svtle unijn
ochrany zkladnch prv. SDEU pitom pesvdiv argumentoval, e by zaveden po-
vinnho vslechu obvinnho ped vydnm evropskho zatkacho rozkazu ohrozilo
samotn systm stanoven rmcovm rozhodnutm 2002/584/SVV, adle pipomenul,
e zkladn prva pedanch osob jsou pro dal prbh zen zajitna.18 Svmi z-
vry SDEU odmtl koncepci jakhosi evropskho ordre public, podle nho by orgny
jednoho lenskho sttu mohly pezkoumat, zda je trestn zen vjinm lenskm stt
vsouladu sLZP aELP.19
Na rozsudek ve vci Radu navazuje ppad Melloni,20 kter nastolil otzku, na-
kolik m i nem lensk stt pi realizaci rmcovho rozhodnut 2002/584/SVV
zohlednit nejen LZP, ale tak nrodn ochranu zkladnch prv. Pan Melloni byl pa-
nlskmi orgny vroce 1996 vydn do Itlie, ato vrmci klasickho extradinho
zen. Pot, co byl proputn na kauci, zItlie uprchl ana jednn ped italskmi
soudy se nedostavil. Italsk soudy ho pak odsoudily vneptomnosti kdeseti letm
trestu odnt svobody. Obalovan byl pitom vzen zastupovn advokty, kter si
ped svm tkem sm zvolil. Ve panlsku byl zaten vroce 2008 atentokrt eily
panlsk soudy otzku realizace evropskho zatkacho rozkazu podle rmcovho
rozhodnut 2002/584/SVV.
Pan Melloni se proti svmu pedn do Itlie brnil argumentem, e podle italskho
prva neme podat opravn prostedek proti rozsudku, kterm byl odsouzen vnep-
tomnosti. Tato italsk prava byla pitom na prvn pohled vsouladu sl.4a rmcovho
rozhodnut 2002/584/SVV, podle nho zen nemus bt obnovena mimo jin vp-
pad, e obalovan byl vas osobn pedvoln asouasn informovn, e rozhodnut
me bt vyneseno vjeho neptomnosti, nebo obalovan vdl oplnovanm jednn
soudu azmocnil svho prvnho zstupce, kterho si sm zvolil, aby ho ped soudem
obhajoval, nebo se obalovan nebrnil proti doruenmu rozhodnut, ikdy byl infor-
movn osvm prvu na obnovu zen nebo na odvoln.21
Vzen ped panlskm stavnm soudem se ale pan Melloni dovolal panlsk
pravy lidskch prv, ato konkrtn l.24 odst.2 panlsk stavy, kter upravu-
je principy spravedlivho procesu. panlsk stavn soud u vminulosti judikoval,
e vppad trest za zvan trestn iny, je byly uloeny vneptomnosti obalo-
vanho, mus bt pedn odsouzenho podmnno monost pezkoumat odsuzujc
rozsudek. Vdanm ppad shledal stavn soud stavn stnost pana Melloniho za
18 C-396/11, body 3743.
19 Pro kritiku viz BRODOWSKI, D.: Europischer ordre public als Ablehnungsgrund fr die Vollstrec-
kung Europischer Haftbefehle. HRRS Onlinezeitschrift fr Hchstgerichtliche Rechtsprechung zum
Strafrecht. 2013, . 2, 5456. Verze asopisu ve formtu pdf je pstupn na strnkch http://www
.hrr-strafrecht.de/hrr/archiv/13-02/hrrs-2-13.pdf.
20 C-399/11.
21 Ustanoven l.4a bylo zavedeno a rmcovm rozhodnutm Rady 2009/299/SVV ze dne 26.nora 2009,
kterm se mn rmcov rozhodnut 2002/584/SVV, 2005/214/SVV, 2006/783/SVV, 2008/909/SVV
a2008/947/SVV akterm se posiluj procesn prva osob apodporuje uplatovn zsady vzjemnho
uznvn rozhodnut na rozhodnut vydan vsoudnm jednn, kterho se dotyn osoba nezastnila
osobn.
21

ppustnou adotzal se SDEU, zda je l.4a rmcovho rozhodnut 2002/584/SVV slu-
iteln sl.47 a48 LZP. Pro ppad, e by SDEU dospl kzvru, e l.4a rmcovho
rozhodnut odpovd poadavkm unijn ochrany zkladnch prv, doplnil panlsk
stavn soud otzku, zda mohou orgny lenskho sttu na zklad nrodn pravy
poskytnout vy rove ochrany.22
Co se te sluitelnosti l.4a rmcovho rozhodnut sunijn ochranou lidskch prv,
dospl SDEU kzvru, e l.47 a48 LZP nebyly porueny.23 Soudn dvr pipomenul,
e se obalovan me vzdt svho prva osobn se zastnit soudnho jednn, ato
imlky. Vtomto bod odpovd ochrana podle l.47 a48 LZP tak ochran podle l.6
odst.1 ELP. Nad tento obecn rmec vak SDEU bohuel nezkoumal ppadnou pro-
porcionalitu zsahu. Akoli lze souhlasit sargumenty SDEU, kter hovo ve prospch
legitimity omezujcho opaten vzjmu harmonizace podmnek pedn azlepen vz-
jemnho uznvn soudnch rozhodnut mezi lenskmi stty,24 lze kritizovat absenci
jakkoli reflexe opimenosti zvolenho opaten vkonkrtnm ppad.
Zvanj jsou vahy SDEU tkajc se aplikovatelnosti nrodn, tzn. stavn roviny
ochrany lidskch prv, kter by byla vkonkrtnm ppad jednoznan vhodnj ne
ochrana unijn. Jeho vrok otom, e lensk stt nesm pi realizaci rmcovho roz-
hodnut 2002/584/SVV aplikovat vy standard ochrany podle nrodnho prva, in
l.53 LZP vpodstat bezpedmtnm. SDEU tento zvr odvodnil zsadou pednosti
unijnho prva anavazoval pitom na konzistentn linii sv judikatury.25
Soudn dvr pak upesnil, e pokud akt unijnho prva vyaduje pijet vnitrosttnch
provdcch opaten, mohou vnitrosttn orgny asoudy podle l.53 LZP uplatnit
vnitrosttn standardy ochrany zkladnch prv. Jejich aplikace ovem nesm ohrozit
rove ochrany stanovenou LZP, jak ji vykld sm Soudn dvr, ani pednost, jed-
notnost ainnost unijnho prva.26 Odmtnut pedn vyadovan osoby zdvodu,
e nrodn ochrana lidskch prv je vy ne unijn ochrana, by pitom podle SDEU
naruilo jednotnost unijnho standardu abylo by vrozporu se zsadami vzjemn d-
vry auznvn.27
Nejdiskutovanjm rozhodnutm SDEU oaplikovatelnosti zkladnch prv EU se
vak stal rozsudek ve vci kerberg Fransson,28 kter byl pijat ve stejn den jako
rozsudek ve vci Melloni. SDEU se zde vrtil kvkladu pojmu uplatovn prva
Unie ve smyslu l.51 odst.1 LZP. Ve svm rozsudku pouval adu vraz aformu-
lac, kter maj lpe uchopit vznam tohoto ustanoven. Mimo jin SDEU konstatoval,
e se zkladn prva EU uplatn ve vech situacch, kter se d unijnm prvem,
22 panlsk stavn soud poukzal vtto souvislosti na l.53 LZP, podle nho dn ustanoven LZP
nesm bt vykldno jako omezen nebo naruen lidskch prv azkladnch svobod, kter voblasti sv
psobnosti uznvaj prvo Unie, mezinrodn prvo amezinrodn smlouvy, jejich stranou je Unie nebo
vechny lensk stty, vetn ELP, astavy lenskch stt.
23 C-399/11, bod 53.
24 C-399/11, bod 51.
25 Viz nap. ppad 11/70 Internationale Handelsgesellschaft v. Einfuhr- und Vorratsstelle fr Getreide und
Futtermittel.
26 C-399/11, bod 60.
27 C-399/11, bod 63.
28 C-617/10 klagaren v. Hans kerberg Fransson.
22

resp. vppad vnitrosttn prvn pravy, kter spad do rmce i do psobnosti
unijnho prva.29
Kdy se SDEU pak podrobnji vnoval soubhu daovch sankc, kter byly panu
kerbergu Franssonovi ze strany pslunch vdskch orgn uloeny, ajeho trest-
nho sthn, zjistil, e tyto nrodn postupy sten souvisely snesplnnm povin-
nost podat piznn kDPH. Zesmrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006
ospolenm systmu dan zpidan hodnoty pitom vyplv, e kad lensk stt je
povinen pijmout vechna legislativn asprvn opaten kboji proti daovm nikm
akzajitn toho, aby splatn DPH byla vybrna na jeho zem vpln vi. Vedle
toho stanovl.325 odst.1 a2 SFEU, e lensk stty bojuj proti podvodm ajinm
protiprvnm jednnm ohroujcm finann zjmy Unie ae lensk stty pijmou
kzamezen podvod ohroujcch finann zjmy Unie stejn opaten, jak pijma-
j kzamezen podvod ohroujcch jejich vlastn finann zjmy. Odkazem na pravu
tzv. vlastnch zdroj EU30 SDEU dovodil, e existuje pm spojitost mezi vbrem
pjm zDPH vsouladu sunijnm prvem aposkytnutm odpovdajcch zdroj zDPH
unijnmu rozpotu, nebo jakkoli mezera ve vbru pjm zDPH je potenciln p-
inou snen zdroj zDPH.31
Na zklad tto konstrukce dospl SDEU kzvru, e pi ukldn daovch sankc
akonn trestnho sthn vreakci na zkrcen DPH uplatuje lensk stt prvo EU.
Tento zvr nemohla vyvrtit ani skutenost, e pedmtn vnitrosttn prava nebyla
pijata kproveden smrnice 2006/112/ES.32 Ponkud eufemisticky vak SDEU pi-
pustil, e se jedn osituaci, kdy postup lenskch stt nen zcela uren unijnm pr-
vem.33 Zpragmatickho hlediska by bylo mon dodat, e podl EU na pjmu zDPH
in vprmru cca 0,3%, ve vdsku dokonce jen 0,1%. Ztohoto hlediska byl tedy
nrodn postup peduren unijnm prvem zmn ne 0,5%. Statistika by se zmnila
ve prospch EU, kdybychom jako referenn hodnotu vzali celkov podl DPH ze vech
lenskch stt na pmch zdrojch rozpotu EU. Vtakovm ppad je teba pipustit,
e nrodn postup byl peduren unijnm prvem zcca 14%.
Jet vt komplikaci psob vrok SDEU otom, e vsituaci, kdy postup lenskch
stt nen zcela uren unijnm prvem, me vnitrosttn soud uplatnit takka paraleln
ivnitrosttn standardy ochrany zkladnch prv, ale pouze do t mry (azde se uzavr
logick kruh judikatury SDEU), vjak uplatnn nrodnho standardu neohrouje unijn
standard vpodn SDEU, ani pednost, jednotu ainnost unijnho prva.34
Svm rozsudkem se SDEU postavil proti lenskm sttm, kter vzen vystou-
pily stm, e vdanm ppad nen unijn ochrana zkladnch prv aplikovateln. Ani
Evropsk komise se nedomnvala, e by vdsko vdanm ppad uplatovalo prvo
EU ve smyslu l.51 odst.1 LZP. Podle generlnho advokta Pedra Cruze Villalna
29 C-617/10, bod 19.

30 Viz rozhodnut Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7.ervna 2007 osystmu vlastnch zdroj Evropskch
spoleenstv.
31 C-617/10, body 25 a26.
32 Ibidem, body 27 a28.
33 Ibidem, bod 29.
34 C-617/10, bod 29; aC-399/11, bod 63.
23

se stal problm pravomoc pedn diskutovanou otzkou celho ppadu.35 Ve vztahu
kespornmu vkladu pojmu uplatovn prva Unie se generln advokt snail sladit
vznam vraz uplatovn arozsah psobnosti. Nejasn pojet ovem obohatil
ovraz ptomnost unijnho prva. Podle generlnho advokta m bt unijn ochra-
na zkladnch prv aplikovateln pouze tehdy, je-li ptomnost unijnho prva vdan
situaci dostaten intenzivn.36 Na jinm mst generln advokt dodal, e ptomnost
unijnho prva znamen prvo, resp. zpsobilost urit nebo ve vt i men me ovliv-
nit obsah projev veejn moci vlenskm stt. Takovto ptomnost unijnho prva
vak nemus znamenat peduren.37
Za dal kritrium pi vymezovn pojet uplatovn unijnho prva povaoval
generln advokt specifick zjem Unie, piem vak pipustil, e je obtn tento
zjem urit pedem. Hlavnm zkladem zjmu Unie m podle generlnho advokta
bt ptomnost nebo dokonce hlavn role unijnho prva ve vnitrosttnm prvu vka-
dm jednotlivm ppad.38 Na mst je urit leva, e SDEU nakonec tuto vgn
konstrukci nepevzal. lenskm sttm by se ovem jist zalbil alespo zvr generl-
nho advokta, e vdanm ppad nelo ouplatovn unijnho prva ve smyslu l.51
odst.1 LZP.
Vzhledem ktomu, e SDEU ve vsledku rozil aplikovatelnost unijn ochrany
zkladnch prv na dal situace, kter sunijnm prvem souvisej jen velmi vzdlen,
asetel tm do urit mry rozdly mezi pvodn judikovanmi modely Wachauf
aERT, nen divu, e se ozvala isiln kritika vodborn literatue.39 Kritika zaznla
t ze strany nmeckho stavnho soudu. Kdy stavn soud vroce 201340 eil pro-
blm stavnosti nmeckho zkona ozzen spolench databz policejnch orgn
azpravodajskch slueb,41 narazil mimo jin na otzku, zda m bt pezkoumna otz-
ka sluitelnosti dotyn pravy, kter velmi intenzivn zasahuje do ochrany soukrom
aochrany osobnch daj, sunijn ochranou zkladnch prv, ato zejmna sl.8 LZP.42
stavn soud si sice uvdomoval, e se sporn prava vmny dat dotk iotzek spa-
dajcch do psobnosti EU, ato konkrtn vsouvislosti se zmocujcm ustanovenm
l.16 SFEU, se smrnic Evropskho parlamentu aRady 95/46/ES ze dne 24.jna 1995
oochran fyzickch osob vsouvislosti se zpracovnm osobnch daj aovolnm po-
35 Stanovisko generlnho advokta P. Cruze Villalna pednesen dne 12.ervna 2012 ve vci C-617/10,
body 22 a23.
36 Ibidem, bod 27.
37 Ibidem, bod 33.
38 Ibidem, body 4041.
39 Viz nap. VOGEL, Joachim. Editorial. StV Strafverteidiger. 2013, .3, s.I; ECKSTEIN, Ken: Im Netz
des Unionsrechts Anmerkungen zum Fransson-Urteil des EuGH. ZIS. 2013, .5, 220225; RABE, Hans-
-Jrgen. Grundrechtsbindung der Mitgliedstaaten. NJW. 2013, .20, s.14071408; LANGE, Friederike.
Verschiebungen im europischen Grundrechtssystem? NVwZ. 2014, .4, s.169174.
40 1 BvR 1215/07 (rozsudek ze dne 24. dubna 2013).
41 BGBl. IS.3409. Soust tohoto rmcovho zkona (vnmin Artikelgesetz) je zkon ozzen stan-
dardizovan centrln protiteroristick databze policejnch orgn azpravodajskch slueb (l.1). N-
meck prava pijat vprosinci 2006 byla siln inspirovna podobnmi zkony, kter byly ji dve pijaty
vUSA aVelk Britnii. Hlavnm clem zkona je poslit sloky veejn moci vboji proti terorismu.
42 l.8 LZP chrn prvo kadho lovka na ochranu daj osobnho charakteru, kter se ho tkaj (odst.1).
Dle upravuje principy zachzen sosobnmi daji (odst.2) azsadu kontroly ze strany nezvisl moci
(odst.3).
24

hybu tchto daj asrozhodnutm Rady 2005/671/SVV ze dne 20.z 2005 ovmn
informac aspoluprci voblasti teroristickch trestnch in.43 Oodstavec dle vak
dokonce sodvolnm na evropskoprvn doktrnu acte claire dospl nmeck stavn
soud kzvru, e je naprosto jasn, e nmeck prava protiteroristickch databz
neznamen provdn prva EU ve smyslu l.51 odst.1 LZP, protoe obsah zkona nen
unijnm prvem determinovn.44 Podle stavnho soudu tedy nebyla unijn ochrana
zkladnch prv na dan ppad aplikovateln.
Nejpikantnj st rozsudku nmeckho stavnho soudu se vak tkala polemiky
srozsudkem SDEU ve vci kerberg Fransson. Je teba dodat, e mezi rozsudkem
SDEU ve vci Fransson arozsudkem nmeckho stavnho soudu uplynuly jen dva
msce. Ve svm rozsudku stavn soud vslovn konstatoval, e ani rozsudek SDEU ve
vci Fransson nemohl nic zmnit na neaplikovatelnosti unijn ochrany zkladnch prv.
Podle stavnho soudu nesm bt rozsudek SDEU interpretovn tak, e by ohrooval
ochranu arealizaci zkladnch prv, kter jsou upravena na vnitrosttn rovni, nebo by
zpochybnil nmeck stavn d. Podle stavnho soudu proto nelze rozsudek SDEU
ve vci Fransson chpat tak, e by pro aplikovatelnost unijn ochrany zkladnch prv
postaila jakkoli vcn vazba mezi nrodn pravou aabstraktn psobnost prva EU,
nebo e by postail faktick dopad nrodn pravy na prvo EU. Svarovn zvednutm
prstem stavn soud naznail, e by takov irok vklad povaoval za akt ultra vires.45
Kotzce aplikovatelnosti unijn ochrany zkladnch prv se SDEU znovu vrtil ve
vci Pfleger.46 Kdy vHornm Rakousku provedla finann policie kontroly vrznch
podnicch, zabavila nkolik hracch automat, kter byly provozovny bez poadovan
licence, auloila provozovatelm pokuty. Vzhledem ktomu, e se akty pslunch
orgn opraly orakousk zkon ohazardnch hrch (Glckspielgesetz),47 byla vzen
ped pslunm soudem zpochybnna sluitelnost tto pravy sLZP ase zsadou vol-
nho pohybu slueb. Zhlediska LZP mohla bt relevantn ustanoven l.15 osvobod
volby povoln, l.16 osvobod podnikn al.17 oprvu na vlastnictv.
Co se te samotn aplikovatelnosti unijn ochrany zkladnch prv, namtly ved-
le Rakouska tak Belgie, Nizozem aPolsko, e se vppad hazardnch her nejedn
oharmonizovanou oblast, ae proto pslun nrodn normy nepedstavuj uplatovn
prva EU ve smyslu l.51 odst.1 LZP. Ve sv odpovdi citoval SDEU nejprve ze svho
rozsudku ve vci Fransson aopral se tak okoncepci vypracovanou vkauze ERT. Po-
kud je nrodn opaten zpsobil naruit zkladn trn svobody alensk stt se pitom
dovolv kategorickch poadavk, mus bt pezkoumno, nakolik je nrodn prava
vsouladu sunijn ochranou zkladnch prv.48 SDEU takto poprv potvrdil, e model
ERT, kter byl vypracovn jet vdob ped pijetm LZP vroce 2000, plat ipot,
co se LZP vroce 2009 stala prvn zvaznou.
43 Viz podrobnji 1 BvR 1215/07, bod 76.

44 Ibidem, bod 77.
45 Ibidem, bod 78. Tyto sv vahy pitom nmeck stavn soud odvoduje odkazem na poadavek koope-
rativnho souit stavnch soud aSDEU.
46 C-390/12 Robert Pfleger, Autoart as, Mladen Vucicevic, Maroxx Software GmbH, Hans Jrg Zehetner.
47 BGBl. Nr. 620/1989.
48 C-390/12, bod 35.
25

3. AZYLOV PRVO AUPLATOVN UNIJNHO PRVA
Souvislost mezi azylovm prvem aunijn ochranou zkladnch prv se

me na prvn pohled jevit jako banln. Zaprv me bt sotva sporu otom, e
obsah nrodnho azylovho prva je do velk mry peduren pslunmi normami
EU, tzn. pedevm temi klovmi azylovmi smrnicemi anazenmi souvisejc-
mi stzv.Dublinskm systmem. Proto je tak zejm, e lensk stty vrmci svho
nrodnho azylovho prva uplatuj prvo EU ve smyslu l.51 LZP. Zadruh panuje
shoda na tom, e se prava unijnho anrodnho azylovho prva dotk ochrany
zkladnch prv. Jako pklady stynch bod meme uvst nap. problematiku non-
-refoulement, procesn prva adatel omezinrodn ochranu, prva dt-uprchlk
aochranu dalch zvl zranitelnch osob, omezen osobn svobody, prvo na lidskou
dstojnost vzajiovacch zazench atak prvo na respektovn soukromho aro-
dinnho ivota. Zlidskoprvnho hlediska pedstavuje azylov prvo jednu zvbec
nejcitlivjch matri.
Pokud je tedy na jedn stran nrodn azylov prvo pkladem uplatnn prva EU
ana stran druh vyvolv tato prava celou adu lidskoprvnch otzek, mli bychom
vychzet logicky ztoho, e nrodn orgny budou otzky postaven aochrany adatel
omezinrodn ochranu eit pomoc unijn ochrany zkladnch prv.
Vrmci tto sti pspvku chceme zmapovat relevantn judikaturu SDEU. Pro tyto
ely nejprve strun nastnme zkladn strukturu azylov pravy EU ansledn se za-
mme na ppady, ve kterch se SDEU vyjdil ke sluitelnosti nrodnch provdcch
opaten sezkladnmi lidskmi prvy. Budeme pitom rozliovat mezi ppady, kter se
tkaj aplikace pmo innch prvnch norem, appady souvisejcmi simplementac
evropsk smrnicov pravy.
3.1 PRVN RMEC SPOLENHO EVROPSKHO AZYLOVHO SYSTMU
Pot, co konkrtn spoluprci voblasti azylu zaloily lensk stty EU

nejprve mimo rmec prva EU, ato konkrtn vrmci schengensk pravy,49 byla idea
spolen azylov politiky zavedena do Maastrichtsk smlouvy zroku 1992, kter tuto
agendu zaadila pod nov zaloen tet pil EU. Po komunitarizaci azylov politiky
vAmsterodamsk smlouv zroku 1997 nastal dynamick vvoj, jen m nakonec vy-
stit ve Spolen evropsk azylov systm (SEAS).50
Vnvaznosti na pslun politick programy Evropsk rady51 byla vprvn fzi ko-
munitrn azylov politika harmonizovan vpodob tzv. minimlnch norem. Byly
49 Viz zejmna mluvu kproveden Schengensk dohody ze dne 14.ervna1985 mezi vldami stt Hospo-
dsk unie Beneluxu, Spolkov republiky Nmecko aFrancouzsk republiky opostupnm odstraovn
kontrol na spolench hranicch (. vst. L 239, 22.9.2000, s.1962).
50 Jako programov dokument me slouit Zelen kniha obudoucm spolenm evropskm azylovm sys-
tmu ze dne 6.ervna 2007, KOM(2007) 301 vkonenm znn.
51 Tampere 1999, Haag 2004, Stockholm 2009.
26

pijaty tzv.procedurln smrnice,52 kvalifikan smrnice,53 recepn smrnice54 atak
smrnice odoasn ochran.55 Vnvaznosti na tzv.Dublinskou mluvu, kter vznikla
jet ped zahjenm prvn etapy Spolenho evropskho azylovho systmu avstoupila
vplatnost vroce 1997 (Dublin I),56 bylo jako pmo inn akt pijato nazen Rady
(ES) .343/2003 ze dne 18. nora 2003, kterm se stanov kritria apostupy pro uren
lenskho sttu pslunho kposuzovn dost oazyl podan pslunkem tet zem
vnkterm zlenskch stt (Dublin II).57 SDublinskou mluvou pmo souviselo tak
nazen Rady .2725/2000 ze dne 11.prosince2000 ozzen systmu EURODAC pro
porovnvn otisk prst za elem innho uplatovn Dublinsk mluvy.58
Clem druh fze azylov politiky EU, kter byla zahjena po vstupu Lisabonsk
smlouvy vplatnost,59 bylo pekroit pomrn zk rmec minimlnch norem, pijmout
vy spolen standard ochrany azajistit vt rovnost vochran nap EU, vetn vy-
ho stupn solidarity mezi lenskmi stty. Souasn stav SEAS vychz znovelizace
t klovch smrnic, nazen Dublin II anazen EURODAC. Nov verze Dublin III
anazen EURODAC vstoupila vinnost 1.ledna 2014, unovelizovan kvalifikan
smrnice uplynula transpozin lhta 21.prosince 2013 aunovelizovan recepn apro-
cedurln smrnice 20.ervence 2015.
Nov kvalifikan smrnice60 m pinst zlepen ochrany osob dajcch omezin-
rodn ochranu, nap. co se te pronsledovn souvisejcho se sexuln orientac nebo
genderovou identitou nebo problematiky celistvosti rodiny. Revidovan procedurln
smrnice61 poprv zavd konkrtn lhty pro zen oposouzen dost omezinrodn
ochranu. Standardn zen by nemlo pekroit limit esti msc. Nov procedurl-
n smrnice tak zrovnoprvuje uprchlky aosoby povajc doplkovou ochranu.
Ochranu adatel omezinrodn ochranu posiluj nov pravidla tkajc se osobnho
52 Smrnice Rady 2005/85/ES ze dne 1.prosince2005 ominimlnch normch pro zen vlenskch sttech
opiznvn aodnmn postaven uprchlka.
53 Smrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29.dubna 2004 ominimlnch normch, kter mus splovat sttn
pslunci tetch zem nebo osoby bez sttn pslunosti, aby mohli dat opostaven uprchlka nebo
osoby, kter zjinch dvod potebuje mezinrodn ochranu, aoobsahu poskytovan ochrany.
54 Smrnice Rady 2003/9/ES ze dne 27.ledna 2003, kterou se stanov minimln normy pro pijmn ada-
tel oazyl.
55 Smrnice Rady2001/55/ES ze dne 20.ervence 2001 ominimlnch normch pro poskytovn doasn
ochrany vppad hromadnho plivu vysdlench osob aoopatench kzajitn rovnovhy mezi len-
skmi stty pi vynakldn sil vsouvislosti spijetm tchto osob asnsledky ztoho plynoucmi.
56 mluva oposouzen sttu odpovdnho za posouzen dosti oazyl podan vnkterm zlenskch stt
Evropskch spoleenstv (. vst. C 254, 19.8.1997, s.1).
57 Viz tak nazen Komise (ES) .1560/2003 ze dne 2.z2003, kterm se stanov provdc pravidla
knazen Rady (ES) .343/2003, kterm se stanov kritria apostupy pro uren sttu pslunho kpo-
suzovn dosti oazyl podan sttnm pslunkem tet zem vnkterm zlenskch stt.
58 Viz tak nazen Rady (ES) .407/2002 ze dne 28.nora 2002, kterm se stanov nkter provdc
pravidla knazen (ES) .2725/2000 ozzen systmu Eurodac pro porovnvn otisk prst za elem
innho uplatovn Dublinsk mluvy.
59 Srov. nov zmocujc ustanoven l.78 SFEU.
60 Smrnice Evropskho parlamentu aRady 2011/95/EU ze dne 13.prosince 2011 onormch, kter mus
splovat sttn pslunci tetch zem nebo osoby bez sttn pslunosti, aby mohli povat mezinrodn
ochrany, ojednotnm statusu pro uprchlky nebo osoby, kter maj nrok na doplkovou ochranu, aoob-
sahu poskytnut ochrany.
61 Smrnice Evropskho parlamentu aRady 2013/32/EU ze dne 26.ervna 2013 ospolench zench pro
piznvn aodnmn statusu mezinrodn ochrany.
27

pohovoru nebo pstupu kinformacm. Nov recepn smrnice62 zpesuje standardy
pijmn adatel omezinrodn ochranu, nap. pokud jde ovylouen znrodnho trhu
prce (nyn max. 9 msc) nebo zachzen se zvl zranitelnmiosobami. Za citli-
vou otzku lze povaovat problm zajitn adatel omezinrodn ochranu. Nakonec
bylo vnov recepn smrnici zakotveno est monch dvod pro omezen osobn
svobody.63 Zajitni mohou bt za uritch okolnost inezletil adatel omezinrodn
ochranu.
Revidovan nazen Dublin III64 nemn zsady, ktermi se d uren lenskho
sttu pslunho kposuzovn dosti omezinrodn ochranu. Obdobn jako upro-
cedurln smrnice se izde sluuje reim pro adatele oazyl aadatele odoplkovou
ochranu. Uprchlk se nyn neme navrcen do jinho lenskho sttu vyhnout tm, e
msto dosti oazyl pod dost odoplkovou ochranu. Posleny byly procesn zruky
adatel omezinrodn ochranu vzen onavrcen do jinho lenskho sttu. Nov
verze nazen EURODAC65 zavedla ir ochranu osobnch daj, nap. vsouvislosti se
stanovenm lht. Souasn vak nyn umouje uvn databze EURODAC ze strany
orgn innch vtrestnm zen.
3.2 PMO INN NORMY AZYLOVHO PRVA EU AUNIJN OCHRANA

ZKLADNCH PRV
SDEU se dosud jen velmi zdka zabval ppady aplikace nazen Du-
blinII. Vppad N.S.66 se brnil afgnsk adatel oazyl upslunho britskho
soudu proti svmu navrcen do ecka, kter bylo podle pravidel DublinII pslun
kposuzovn jeho dosti. Ped britskm soudem argumentoval, e by jeho navrcen
do ecka bylo vrozporu se zkladnmi lidskmi prvy podle ELP apodle unijn
ochrany lidskch prv. adatel oazyl vyzval britsk orgny, aby zvily posouzen jeho
dosti podle l.3 odst.2 nazen DublinII, podle nho me inepslun lensk
stt posoudit dost oazyl. Konkrtn podmnky pro vkon tto pravomoci vak nebyly
vnazen DublinII stanoveny.67
62 Smrnice Evropskho parlamentu aRady 2013/33/EU ze dne 26.ervna 2013, kterou se stanov normy
pro pijmn adatel omezinrodn ochranu.
63 Srov. l.8 odst.3 smrnice 2013/33/EU.
64 Nazen Evropskho parlamentu aRady (EU) .604/2013 ze dne 26.ervna 2013, kterm se stanov kri-
tria apostupy pro uren lenskho sttu pslunho kposuzovn dosti omezinrodn ochranu podan
sttnm pslunkem tet zem nebo osobou bez sttn pslunosti vnkterm zlenskch stt.
65 Nazen Evropskho parlamentu aRady (EU) .603/2013 ze dne 26.ervna 2013 ozzen systmu Eu-
rodac pro porovnvn otisk prst za elem innho uplatovn nazen (EU) .604/2013 kterm
se stanov kritria apostupy pro uren lenskho sttu pslunho kposuzovn dosti omezinrodn
ochranu podan sttnm pslunkem tet zem nebo osobou bez sttn pslunosti vnkterm zlen-
skch stt, apro podvn dost orgn pro vymhn prva lenskch stt aEuropolu oporovnn
daj sdaji systmu Eurodac pro ely vymhn prva aozmn nazen (EU) .1077/2011, kterm
se zizuje Evropsk agentura pro provozn zen rozshlch informanch systm vprostoru svobody,
bezpenosti aprva.
66 C-411/10 N.S.v. Secretary of State for the Home Department.
67 A nazen DublinIII nyn stanovuje explicitn, e vppad, e vpvodn pslunm lenskm stt
panuj systematick nedostatky vrmci azylovho zen apodmnek pijmn adatel, kter ssebou
nesou riziko nelidskho nebo poniujcho zachzen ve smyslu l.4 LZP, stane se pslunm ten lensk
stt, ve kterm se adatel nachz (l.3 odst.2).
28

Britsk soud poloil SDEU klovou otzku, zda rozhodnut lenskho sttu ovy-
uit monosti podle l.3 odst.2 nazen DublinII spad do psobnosti prva EU.
Nkter lensk stty vetn Velk Britnie vystoupily vzen sargumentem, e pe-
vzet odpovdnosti podle l.3 odst.2 nazen DublinII nespad do psobnosti prva
EU. Ponkud smvn psobilo stanovisko belgick vldy, podle nho pemstn
svelkou pravdpodobnost spad do psobnosti unijnho prva.68 Mlo pesvdi-
v je tak pokus esk vldy rozliovat mezi rozhodnutm opevzet arozhodnutm
onepevzet podle l.3 odst.2 nazen DublinII. Pokud lensk stt odpovdnost
pevezme, jedn podle esk vldy vrmci psobnosti prva EU, vopanm ppad
nikoli.69 Psobnost prva EU, atm pdem ipslunost SDEU kposuzovn souladu
nrodnho opaten se zkladnmi prvy, by se tedy mla mnit podle konkrtnho
obsahu nrodnho rozhodnut.
Generln advoktka upesnila podstatu diskuse, kdy pipomenula doslovn znn
l.51 odst.1 LZP, kter nehovo opsobnosti prva EU, ale oprovdn prva
EU. Vtto souvislosti tak upozornila na ve zmnn model Wachauf. Generln
advoktka si sice uvdomovala, e l.3 odst.2 nazen DublinII poskytoval lenskm
sttm urit prostor kuven, dospla vak kzvru, e lensk stt jednajc vrmci
tohoto prostoru provd prvo EU.70
Tento zvr stanoviska generln advoktky vzal za svj iSDEU, kter se ovem v-
kladu l.51 odst.1 LZP podrobnji nevnoval. SDEU dovodil, e pravomoc lenskho
sttu podle l.3 odst.2 nazen Dublin II je soust dublinskho mechanismu.71 Soud-
n dvr pitom potvrdil, e unijn ochrana zkladnch prv je rozhodujcm referen-
nm rmcem nejen vppadech, vnich je rozhodnut nrodnch orgn determinovno
unijnm nazenm, ale ivppadech, ve kterch lensk stty jednaj vrmci prostoru
uven, kter jim byl nazenm sven.
Co se te aplikace nazen Dublin II mimo rmec prostoru uven, resp. vsituaci,
kdy je prostor uven vrazn zen, nen aplikovatelnost unijn ochrany zkladnch
prv sporn. Zde jsou lensk stty pln vzny unijn ochranou zkladnch prv. To
ukazuje ppad Abdullahi,72 ve kterm se somlsk adatelka omezinrodn ochranu
brnila proti svmu navrcen zRakouska do Maarska. Ve sv sprvn alob uvedla,
e pslunm sttem ve smyslu nazen DublinII nen ve skutenosti Maarsko, ale
ecko, asouasn upozornila na nedstojn podmnky, ve kterch adatel omezin-
rodn ochranu vecku ij.
Pedmtem pedbn otzky ze strany pslunho rakouskho soudu se stal vklad
l.19 nazen DublinII, kter ve svm druhm odstavci upravuje opravn prostedek
adatele omezinrodn ochranu proti rozhodnut ojeho pemstn do jinho lenskho
sttu. Podle rakouskho soudu by mohl podrobn pezkum pslunosti lenskho sttu
mt natolik komplexn povahu, e by pedepsan lhty nemohly bt dodrovny. To se
68 Srov. stanovisko generln advoktky Verici Trstenjak pednesen dne 22. z 2011 ve vci C-411/10,
bod 58.
69 Ibidem, bod 59.
70 Ibidem, bod 80.
71 C-411/10, bod 68.
72 C-394/12 Shamso Abdullahi v. Bundesasylamt.
29

tk nap. zjiovn pesn trasy, po kter se adatelka do Rakouska dostala, vetn
data vstupu na zem EU ajeho ppadnho oputn. Vzhledem ktomu, e vecku pa-
novaly systematick nedostatky dotkajc se lidsk dstojnosti adatel omezinrodn
ochranu, byla podle rakouskho soudu na mst obava, e by si adatel, kte pichzej
skrz ecko, pokusili zvolit svoji clovou zemi, co by ale bylo vrozporu scli nazen
DublinII.
Pslun rakousk soud se sice nedotzal konkrtn na vztah mezi l.19 nazen
DublinII aunijn ochranou zkladnch prv, SDEU vak pezkoumal dan problm
alespo ve svtle zkazu muen anelidskho i poniujcho zachzen ve smyslu l.4
LZP. Je ale ponkud zvltn, e SDEU vbec nepihlel krespektovn soukromho
arodinnho ivota podle l.7 akprvu na inn odvolac zen anestrann soudn
proces podle l.47 LZP. Na druh stran vak nen ani pli pesvdiv vklad gene-
rlnho advokta Pedra Cruze Villalna, kter nazen Dublin II jako takov spojoval
sl.18 LZP oprvu na azyl. Jako zarejc psob jeho vrok otom, e uplatovnm
nazen 343/2003 je () doteno izkladn prvo na azyl, by pouze zprostedkovan
i nepmo.73 Podle generlnho advokta je pro sprvn vklad nazen Dublin II ne-
zbytn vzt vvahu skutenost, e vkonenm dsledku slou cel prava azylovho
systmu zaruen innho vkonu prva na azyl ve smyslu l.18 LZP.74 Jako pozitivn
pklad zdrav zdrenlivosti lze kvitovat, e SDEU tuto mylenku nijak nesledoval ae
se l.18 LZP jako referennm rmcem vbec nezabval.
Zpohledu tto studie je vak klov, e ani rakousk soud ani SDEU nemly po-
chybnosti otom, e je vdanm ppad rozhodujc unijn ochrana zkladnch prv,
anikoli stavn systm ochrany. Podobn vidl celou zleitost irakousk stavn soud,
kter se ke kauze Abdullahi dostal ji vprvn fzi zen. stavn soud sice nepolo-
il pedbnou otzku, ale rozsudek ni instance zruil stm, e pslun soud ml
SDEU poloit pedbnou otzku tkajc se sprvnho vkladu nazen DublinII.75
Ze strany rakouskho stavnho soudu zejm nebylo sporn, e nrodn orgny mly
vykldat nazen Dublin II vsouladu sunijnm standardem zkladnch prv.
Tak ppad Zakaria76 nastolil problm sluitelnosti nazen EU sLZP. Tzv. Schen-
gensk hranin kodex77 stanov psn pravidla tkajc se pekroen vnjch hranic
EU. Zatmco oban EU ajejich rodinn pslunci maj podlhat jen minimln kontro-
le vsouvislosti se zjitnm totonosti konkrtn osoby, vi obanm tetch zem maj
bt provdny dkladn kontroly. Pomoc vzovho informanho systmu je ovovna
cel ada podmnek pro vstup do vnitnho prostoru EU. Pro ppad odepen vstupu na
zem, kter mus mt formu zdvodnnho rozhodnut, stanov Schengensk hranin
kodex prvo na odvoln.
alobci vpvodnm zen, kter byl dritelem cestovnho dokladu palestinskho
uprchlka, pslun lotysk orgny vstup na zem nakonec neodepely. Jeho aloba
73 Stanovisko generlnho advokta P. Cruze Villalna pednesen dne 11.ervence 2013 ve vci C-394/12,
body 3639.
74 Ibidem, bod 40.
75 VfGH U350/12 (rozsudek ze dne 27.ervna 2012).
76 C-23/12 M. Zakaria.
77 Nazen Evropskho parlamentu aRady (ES) .562/2006 ze dne 15.bezna 2006, kterm se stanov kodex
Spoleenstv opravidlech upravujcch peshranin pohyb osob.
30

mila proti dajn hrubmu anelidskmu zachzen ze strany pslunk pohranin
stre vRize. l.13 nazen EP aRady .562/2006 sice stanov prvo na odvoln proti
rozhodnut oodepen vstupu na zem, ale nezmiuje prvn prostedky proti zpsobu
proveden kontroly. Pslun lotysk soud se proto dotzal SDEU na to, zda l.13 na-
zen zajiuje prvo na odvoln iproti protiprvnmu jednn, knmu mlo dochzet
bhem kontroly. Pro ppad, e by SDEU odpovdl na tuto prvn otzku kladn, doplnil
lotysk soud druhou otzku, kter se tkala sluitelnosti zen ped sprvnm orgnem
spoadavky spravedlivho procesu ve smyslu l.47 LZP.
Pot, co SDEU vyloil l.13 nazen .562/2006 restriktivn adospl kzvru, e
se citovan norma vztahuje pouze na prvn prostedky proti rozhodnutm oodepen
vstupu na zem, nebylo nutn druh problm aplikace LZP eit. SDEU se vak pes-
to nad tmto bodem krtce pozastavil amimo jin vytknul pedkldajcmu soudu, e
neposkytl dostaten informace osporu vpvodnm zen. Podle SDEU proto nebylo
mon urit, zda se situace alobce vpvodnm zen dila unijnm prvem ve smyslu
l.51 odst.1 LZP.
Takka pro jistotu vak SDEU vzkzal lotyskmu soudu, e kdyby dospl kzvru,
e konkrtn situace spad do psobnosti unijnho prva, musel by zajistit alobci prvo
na spravedliv zen podle l.47 LZP. Kdyby ovem lotysk soud dovodil, e situace
alobce nespad do psobnosti prva EU, musel by prva alobce pezkoumat ve svtle
vnitrosttn ochrany zkladnch prva apodle ELP.78 Je samozejm otzkou, pro
SDEU vdanm ppad pouoval nrodn soud osprvnm pstupu ipro ppad, e
situace nespad do psobnosti prva EU.
3.3 AZYLOV SMRNICE EU AUNIJN OCHRANA ZKLADNCH PRV
Onco sloitj otzky ne pi aplikaci pmo innch norem EU se

vyskytuj vsouvislosti simplementac azylovch smrnic. Revidovan azylov smr-
nice zlet 2011 a2013 se dosud jet nestaly pedmtem pezkumu ze strany SDEU,
ale Soudn dvr se opakovan zabval vkladem kvalifikan, procedurln arecepn
smrnice vjejich pvodnm znn. Zde nen teba ble eit otzku, nakolik se zmnil
charakter smrnicov pravy vdsledku vyputn vrazu minimln normy. Lze
shrnout, e irevidovan verze smrnic je koncipovna jako minimln harmonizace,
je umouje lenskm sttm stanovit normy, kter jsou pro adatele omezinrodn
ochranu vhodnj.79
Ve svtle standardnho vkladu l.51 odst.1 LZP se jev jako naprosto jasn, e
lensk stt, kter transponuje zadn smrnice do nrodnho zkona, uplatuje prvo
EU. Jak je ale teba posoudit aplikovatelnost LZP na nrodn pravu, kter pekrauje
rmec minimlnho smrnicovho standardu nebo vytv ve prospch uprchlk auto-
nomn nstroje ochrany?
78 C-23/12, body 3941.

79 Srov. nap. l.5 smrnice 2013/32/EU (procedurln smrnice): lensk stty mohou zavst nebo pone-
chat vplatnosti pznivj normy pro zen pro piznvn aodnmn mezinrodn ochrany, jsou-li tyto
normy sluiteln stouto smrnic.
31

Vppad Abdulla80 vyvstala otzka vkladu l.11 odst.1 psm.e) kvalifikan
smrnice vpvodnm znn.81 Citovan norma umouje ukonen postaven uprchlka
pro ppad, e neme dle odmtat ochranu zem sv sttn pslunosti, ponvad
okolnosti, pro kter byl uznn uprchlkem, tam pestaly existovat. Jako vchoz bod
svch vah SDEU vyzdvihl, e samotn kvalifikan smrnice odkazuje ve sv pream-
buli jak na enevskou mluvu zroku 1951 ve znn Newyorskho protokolu zroku
1967, tak ina zkladn prva azsady zakotven vLZP. Vdal sti rozsudku u
ale na LZP nijak neodkzal. Kotzce sprvnho vkladu l.11 kvalifikan smrnice
poznamenal, e postaven uprchlka zanik pouze vppad vznamnch atrvalch
zmn pomr vdoten tet zemi. Vzhledem ke konkrtn situaci irckch uprchlk,
kterm byl azyl udlen vletech 2001 a2002 akterm byl status uprchlka odat vroce
2005, SDEU dodal, e za poskytovatele dostaten ochrany ve smyslu l.7 kvalifikan
smrnice lze povaovat imezinrodn organizace, kter prostednictvm mnohonrod-
nostnch sil ovldaj podstatnou st zem.
Ivdalm ppad aplikace kvalifikan smrnice vpvodnm znn82 se SDEU
oLZP zmnil pouze okrajov. Podle l.12 odst.1 kvalifikan smrnice jsou zpostaven
uprchlka vyloueny osoby, kter spadaj do psobnosti l.1 odst.D enevsk mluvy,
tedy osoby, kter vsouasn dob uvaj ochrany nebo podpory od jinch orgn nebo
odbornch organizac OSN, ne je UNHCR. Pan Bolbol, palestinsk uprchlice zoblasti
Psma Gazy, mla sice nrok na ochranu adem OSN pro palestinsk uprchlky na
Blzkm vchod (UNRWA), nechtla vak tto ochrany vyut apodala vMaarsku
dost oazyl. Pslun maarsk soud poloil SDEU pedbnou otzku, zda se vylou-
en podle l.12 kvalifikan smrnice vztahuje na vechny osoby, kter maj na jinou
ochranu nrok, nebo pouze na osoby, kter tuto ochranu skuten vyuvaj.
Obdobn jako ve ve zmnnkauze Abdulla se SDEU ivtomto ppad spokojil
sobecnm odkazem na preambuli kvalifikan smrnice, podle n m bt smrnice
vykldna vsouladu sLZP. Vsamotn vci vak u kLZP nijak konkrtn nepihlel,
kdy dovodil, e se l.12 kvalifikan smrnice vztahuje pouze na osoby, kter ochrany
UNRWA skuten vyuvaj.
Konkrtnj lidskoprvn rozmr nastnil ppad M. proti irskmu ministru spravedl-
nosti.83 Pot, co byla pslunmi irskmi orgny zamtnuta dost rwandskho studenta
oazyl, podal dotyn dost opodprnou (doplkovou) ochranu. Ani tto dosti vak
nebylo vyhovno, jeliko ministr spravedlnosti rozhodl, e adatel neprokzal, e mu
vjeho zemi pvodu hrozilo riziko vn jmy. Nespn adatel pot podal opravn
prostedek atvrdil, e zen odruh dosti neprobhlo vsouladu sunijnm prvem.
Podle l.4 odst.1 kvalifikan smrnice vpvodnm znn je povinnost lenskho
sttu posoudit vznamn nleitosti ve spoluprci se adatelem. Vzhledem ktomu, e
tato povinnost lenskho sttu nen vsamotn smrnici ble rozvedena, dovodil ada-
80 Rozsudek ve spojench vcech C-175/08 Abdulla, C-176/08 Hasan, C-178/08 A.Adem aH.M.Rashi
aC-179/08 Jamal proti Nemcku.
81 Smrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29.dubna 2004 ominimlnch normch, kter mus splovat sttn p-
slunci tetch zem neboosoby bez sttn pslunosti, aby mohli dat opostaven uprchlka neboosoby,
kter zjinch dvod potebuj mezinrodn ochranu, aoobsahu poskytovan ochrany.
82 C-31/09 Bolbol.
83 C-277/11.
32

tel, e jeho prvo bt slyen vychzelo zLZP aobecn prvn zsady unijnho prva.
Podle adatele ml ministr jet ped pijetm konenho rozhodnut sdlit vsledky
svho hodnocen adt adateli monost reagovat na zjitn vedouc knepznivmu
rozhodnut. Pedkldajc irsk soud se dotzal SDEU, zda je tento vklad l.4 kvali-
fikan smrnice sprvn.
SDEU nejprve pipomenul, e elem kvalifikan smrnice ajejho l.4 nen upra-
vit konkrtn procesn pravidla ani procesn zruky adatel omezinrodn ochranu,
ale stanovit minimln materiln kritria pro piznn ochrany. Prvo bt slyen tedy
neme bt zdanho ustanoven odvozeno.
Nsledn se vak SDEU pomrn podrobn vnoval vznamu avkladu prva bt
slyen avysvtlil, e toto prvo je zakotveno nejen vl.47 a48 LZP, kter se tkaj
soudnho zen, ale tak vl.41 LZP, kter upravuje prvo na dnou sprvu. SDEU
upozornil na to, e procesn standardy azylovho zen byly zakotveny do tzv. pro-
cedurln smrnice.84 Na zen opodprn ochran se ale tato smrnicov pravidla
vztahuj pouze vppad, e lensk stt spojuje posouzen dosti oazyl adosti
opodprnou ochranu do jednotnho zen. Tak tomu ovem vIrsku nebylo. SDEU
proto opral prvo bt slyen oobecnou prvn zsadu apravu LZP adovodil, e pro
ppad dvou odlinch na sebe navazujcch zen pro pezkum dosti oazyl adosti
opodprnou ochranu je teba, aby bylo prvo bt slyen pln zarueno vrmci kadho
ztchto dvou zen.
Zhlediska zamen tohoto pspvku lze konstatovat, e akoli lensk stt ml ur-
itou volnost pi prav jednotnho zen omezinrodn ochran nebo dvou odlinch
zen oazylu apodprn ochran, nemohl uniknout psobnosti unijn ochrany zklad-
nch prv. lensk stty spravou jednotnho zen jsou vzny pravidly procedurln
smrnice, kter vslovn odkazuje na LZP, naopak lensk stty spravou dvou zen
mus respektovat standardy pmo zakotven vl.41, 47 a48 LZP.
Vppad Karem El Kott85 se SDEU vrtil kotzce specifickho postaven palestin-
skch uprchlk, kterm pslu ochrana apodpora ze strany UNRWA. Pot, co nkolik
Palestinc muselo vdsledku ozbrojench stet opustit libanonsk uprchlick tbor,
podali dost oazyl vMaarsku. Jako ve ve zmnnm ppad Bolbol se stal hlav-
nm problmem ppadu vklad l.12 odst.1 kvalifikan smrnice vpvodnm znn,
podle n jsou osoby pod ochranou UNRWA vyloueny zpostaven uprchlka.
Pi een samotnho vkladu l.12 odst.1 kvalifikan smrnice odkzal SDEU
znovu na LZP jen velmi obecn. SDEU dovodil, e osoba, kter dve skuten vyuila
ochrany apodpory UNRWA, ale nadle ji ji neuv zdvodu, kter neme ovlivnit,
spad pod kvalifikan smrnici. Lidskoprvn problm jinho druhu ovem vyvstal,
kdy SDEU doplnil, e se takov osoba me ipso facto dovolat kvalifikan smrnice.
Jinmi slovy, tato osoba nemus prokzat obavy zpronsledovn ve smyslu l.2 kva-
lifikan smrnice. Nkolik vld se domnvalo, e takov vklad SDEU je vrozporu
sprincipem rovnosti ped zkonem podle l.20 LZP. Podle SDEU se vak osoby pod
ochranou UNRWA, kter tuto ochranu ztratily, nachz vjin situaci ne ostatn adatel
84 Smrnice Rady 2005/85/ES ze dne 1.prosince 2005 ominimlnch normch pro zen vlenskch sttech
85 C-364/11.
33

oazyl. SDEU se domnv, e poteba zvl pznivho zachzen stmito osobami
vyplv nejen zprva EU, ale tak zl.1 odst.D enevsk mluvy, na kter l.12
kvalifikan smrnice odkazuje. Vzhledem ktomu, e l.12 odst.1 kvalifikan smr-
nice vpvodnm znn nedv sttm prostor pro uven, je zejm, e rozhodujcm
referennm rmcem pro posuzovn komplexn otzky rovnosti azkazu diskriminace
je unijn ochrana zkladnch prv, anikoli nrodn standardy.
Lze shrnout, e ve svtle zsad tkajcch se uplatovn unijnho prva nen sporn,
e prvn akty pijat voblastech kontrol na hranicch, azylu apisthovalectv podl-
haj lidskoprvnmu standardu zakotvenmu vLZP. Mlokter spolen politice EU je
lidskoprvn dimenze tak imanentn jako oblasti azylu. Je vak pomrn pekvapiv, jak
mlo se SDEU ve zde analyzovanch ppadech vnoval dkladnmu rozboru lidsko-
prvnch standard nap. pomoc uznanch kritri legality, legitimity aproporcionality.
Vznam LZP jako hlavnho referennho rmce azylovch smrnic byl dosud zohled-
nn pouze okrajov.86 Tm sice znovu vymezil pomrn irok prostor aplikovatelnosti
unijnho prva, ale nijak nepispl kvyjasnn otzky, vem apop. vjak me me
zaplikace LZP tit jednotlivec.
4. VYBRAN PPADY ZNRODN SOUDN PRAXE
Vzhledem ktomu, sjakou zdrenlivost pistupoval kaplikaci LZP samot-

n SDEU, nen divu, e ani nrodn soudy nee aplikovatelnost LZP pli intenzivn.
Pomrn vstcn pstup kLZP jako referennmu rmci vazylovch vcech lze vyst
zjudikatury rakouskho stavnho soudu. Ve svmnlezu ze dne 14.bezna 201287 se
stavn soud zabval stnost sttn pslunice nsk lidov republiky, kter se ped
nimi instancemi vzen omezinrodn ochran marn domhala proveden stnho
jednn. Pslun soudy dosply kzvru, e tvrzen stovatelky nebyla dvryhodn.
Svoji stavn stnost oprala stovatelka pouze oLZP. Proto se stavn soud vnoval
nejprve otzce, nakolik je mon se vrmci stavn stnosti LZP dovolat.
stavn soud pipomenul, e se LZP vdsledku vstupu Lisabonsk smlouvy vplat-
nost stala soust primrnho prva EU ae zl.51 LZP lze odvodit jej pmou apli-
kovatelnost. Pot upozornil na to, e LZP upravuje stejn prva, kter jsou zakotvena
vrakouskm stavnm podku avELP. Ze skutenosti, e stavn zaruen zkladn
prva aprva podle ELP lze uplatnit vzen ostavn stnosti, stavn soud dovo-
dil, e stejn zkladn prva, kter vyplvaj zpmo aplikovatelnho unijnho prva,
mus bt zajitna vrmci stejnho zen (quivalenzgrundsatz). Pot se stavn soud
vnoval otzce, zda se konkrtn stavn stnost tkala uplatovn prva EU. Progra-
mov pitom konstatoval, e adatelm omezinrodn ochranu garantuj kvalifikan
aprocedurln smrnice konkrtn prva, ae nrodn azylov zen proto spad do
psobnosti LZP.
86 BERGMANN, J.: Die Bedeutung der EU-Grundrechtecharta fr den Flchtlingsschutz. In CALLIESS, C.
(ed.): Herausforderungen an Staat und Verfassung. Liber Amicorum fr Torsten Stein zum 70. Geburtstag.
Baden-Baden: Nomos, 2015, 427445, s.435.
87 VfSlg. 19.632/2012.
34

Kdy se rakousk stavn soud zabval vkladem l.47 LZP, kter upravuje prvo
na inn odvolac zen anestrann soudn proces, citoval izVysvtlen kLZP, podle
nho unijn prvo garantuje vl.47 LZP ir ochranu ne l.6 a13 ELP, ato ze-
jmna zdvodu, e se pslun standard m aplikovat nejen vzench oobanskch
prvech avtrestnch zench ve smyslu l.6 odst.1 ELP. Je vpodstat nesporn, e
se l.47 LZP na rozdl od l.6 odst.1 ELP vztahuje ina azylov zen.
Votzce neproveden stnho zen, kter byla upravena v41 rakouskho azylo-
vho zkona,88 dospl stavn soud kzvru, e rozhodnut onekonn stnho jednn
bylo vkonkrtnm ppad sprvn aodpovdalo legitimnm clm uznanm unijnm
prvem. Akoli stavn soud vslovn potvrdil, e azylov zen jako takov nespad
pod l.6 odst.1 ELP ae unijn standard ochrany podle l.47 LZP je vtomto smru
ir, citoval pomrn obrn zjudikatury ESLP ve vci procesnch prv. Ve svtle
standardu podle ELP stavn soud dovodil, e 41 azylovho zkona ijeho aplikace
vkonkrtnm ppad byly vsouladu sl.47 odst.2 LZP.
Co se te vymezen referennho rmce pro nrodn azylov zen, rakousk stav-
n soud vysvtlil, e l.47 LZP uznv zkladn prvo, kter vyplv nejen zELP,
ale tak ze spolench stavnch tradic lenskch stt. Proto maj bt stavn zarue-
n prva interpretovna eurokonformn asouasn m bt LZP vykldna vsouladu
sELP asnrodn stavou. Touto konstrukc se stavn soud pomrn elegantn vypo-
dal isotzkou, zda neml pro jistotu SDEU pedloit pedbnou otzku tkajc se
sprvn interpretace l.47 odst.2 LZP. Podle stavnho soudu m bt lidsk prvo, kte-
r je zakotveno souasn vstav, vELP avLZP, vykldno co nejvc koherentn.
Pedloen pedbn otzky by bylo podle stavnho soudu vtakov situaci zbyten.89
Vnlezu ze dne 13.bezna 201390 se rakousk stavn soud znovu explicitn odvo-
lal na l.47 LZP. Podle nzoru stavnho soudu pslun ni instance nedostaten
zjiovaly konkrtn okolnosti ppadu t uzbeckch adatel oazyl anesprvn apli-
kovaly 41 rakouskho azylovho zkona. Tm dolo kporuen prva stovatel
podle l.47 odst.2 LZP. Vdanm ppad narazil stavn soud tak na otzku diskri-
minanho zachzen sobany rznch stt avypodal se sn zajmavm zpsobem.
Akoli je diskriminace na zklad rasy, barvy pleti aetnickho pvodu jednoznan
zakzna vl.21 LZP, stavn soud tento problm zkoumal pouze zhlediska mluvy
OSN oodstrann vech forem rasov diskriminace, kter byla do rakouskho prva
transformovna stavnm zkonem zroku 1973.91 LZP zde stavnmu soudu jako refe-
renn rmec vbec neslouila.
Ve srovnn srakouskm stavnm soudem, kter explicitn zkoum sluitelnost
nrodnch provdcch opaten sLZP, lze pstup nmeckho stavnho soudu oznait
za hodn rezervovan. Jako pklad lze uvst jeho rozsudek ze dne 4.prosince 2012.92
Vkomplexn azylov kauze namtl stovatel mimo jin poruen prva bt slyen,
88 Bundesgesetz ber die Gewhrung von Asyl (Asylgesetz 2005), BGBl. INr.100/2005.
89 Rakousk stavn soud na tomto mst vslovn odkzal na rozsudek SDEU ve vci CILFIT (ppad
283/81).
90 VfGH, U1175/12.
91 Bundesverfassungsgesetzes zur Durchfhrung des Internationalen bereinkommens ber die Beseitigung
aller Formen rassischer Diskriminierung, BGBl. 390/1973.
92 2 BvR 2954/09.
35

kter je upraveno vl.19 odst.4 al.103 odst.1 nmeck stavy (Grundgesetz).
Vzhledem ktomu, e 60 nmeckho zkona opobytu cizinc, jeho se stovatel do-
volal vzen ped cizineckmi orgny, upravuje pekky vyhotn uprchlka do sttu,
kde jsou jeho ivot adstojnost ohroeny, je vazba na unijn prvo ji na prvn pohled
zejm. Tak dvodov zprva knvrhu zkona zroku 200693 jasn konstatuje, e 60
odst.1 zkona opobytu cizinc transponuje pslun ustanoven kvalifikan smrnice.
Nmeck stavn soud pesto ve svm rozsudku LZP ani jednou nezmnil. Svj zvr
oprotistavnosti jednn pslunch orgn opral pouze olidskoprvn standardy za-
kotven vnmeck stav. Postup nmeckho stavnho soudu je oto pekvapivj,
e SDEU omsc dve vydal ve zmnn rozsudek ve vci M.proti irskmu ministru
spravedlnosti,94 ve kterm se podrobnji zabval prvem uprchlka bt slyen azdraz-
nil, e standardy podle l.41, 47 a48 LZP jsou smrodatn pro nrodn azylov zen,
resp. zen opodprn ochran.
Co se tk praxe eskch soud, vynv vsouasn dob pedbn otzka poloe-
n NSS dne 24. z 2015.95 Vdanm ppad byli Polici esk republiky zajitni ti
oban Irku, kte usebe nemli doklady totonosti aunich bylo nsledn zjitno,
e jsou adateli oazyl vMaarsku. Vzhledem ktomu, e dotyn osoby nedisponovaly
dostatenmi prostedky na ubytovn, nemly vR nikoho, kdo by jim vypomohl,
adalo se navc pedpokldat, e by cestovaly dle do Nmecka, rozhodl pslun orgn
ozajitn cizinc na zklad 129 odst.1 zkona .326/1999 Sb., opobytu cizinc
na zem esk republiky aozmn nkterch zkon (dle zkon opobytu cizinc)
ve spojen sl.28 nazen DublinIII.96 Podle nazen mlo bt pslun kposouzen
dosti oazyl Maarsko.
Podle l.28 odst.2 nazen DublinIII me lensk stt zajistit cizince za elem
jeho pemstn do pslunho sttu, existuje-li vn nebezpe tku na zklad po-
souzen kadho jednotlivho ppadu, apouze pokud je zajitn pimen anelze
inn pout jin mrnj donucovac opaten. Pojem nebezpe tku je defino-
vn vl.2 psm.n) nazen DublinIII pomoc odkazu na dvody, kter se zakldaj na
objektivnch kritrich vymezench prvnmi pedpisy.
Problm ppadu spoval vtom, e vdanou chvli jet nebyla objektivn kritria
vzkon upravena. Ped NSS proto vyvstala otzka, zda l.28 odst.2 ve spojen sl.2
nazen DublinIII vyaduje zakotven dvod ve formlnm prvu i posta konstantn
sprvn praxe nebo konstantn judikatura ktto otzce. Vzhledem ktomu, e rzn ja-
zykov verze citovan normy pouvaj odlinou terminologii, nen mon jednoznan
vklad odvozovat zvznamu slov.
Vtto situaci si NSS podle naeho nzoru sprvn viml lidskoprvn dimenze pro-
blmu aspojil interpretaci vrazu prvnmi pedpisy ve smyslu nazen DublinIII
93 Gesetzentwurf der Bundesregierung Entwurf eines Gesetzes zur Umsetzung aufenthalts- und asylrecht-
licher Richtlinien der Europischen Union. Text je dostupn na strnkch http://www.fluechtlingsinfo
-berlin.de/fr/pdf/BMI_AendG_ZuwG_130306.pdf.
94 C-277/11.
95 10 Azs 122/2015-88.
96 Podle 129 odst.1 zkona opobytu cizinc m bt zajitn provedeno za elem pedn cizince podle
mezinrodn smlouvy sjednan sjinm lenskm sttem EU ped lednem 2013 nebo podle pmo poui-
telnho prvnho pedpisu EU.
36

sustlenou judikaturou Evropskho soudu pro lidsk prva (ESLP), kter se tk
principu legality vprvu ELP. Jednou zpodmnek sluitelnosti zsahu do lidskch
prv sELP je toti proveden zsahu na zklad zkona. Zjudikatury ESLP vak
vyplv, e hlavnm aspektem je materiln hledisko srozumitelnosti, pedvdatelnos-
ti adostupnosti prva, anikoli forma konkrtn normy. NSS se stouto interpretac
zejm ztotouje aoznauje poadavek zakotven kritri v zkon za zbyten
formalistick.
Nsledn NSS posouv problm zpt do roviny unijnho prva apoukazuje na to,
e podle SDEU sice mohou nazen EU vyadovat pijet provdcch opaten, ale
svjimkou ppad, ve kterch unijn norma vyaduje uritou formu opaten, je pone-
chvno na lenskch sttech, jakou formu maj nrodn provdc opaten mt. Volba
formy zle mimo jin na vaze aprvn kultue lenskho sttu.
Vtto situaci je ponkud zarejc znn pedbn otzky. NSS chce vdt, zda
absence zkonnho vymezen objektivnch kritri pro posuzovn vnho nebezpe
tku cizince m za nsledek neaplikovatelnost institutu zajitn dle l.28 odst.2 na-
zen DublinIII. Podle argument, kter NSS sm shrnul, se vak zd bt odpov na
tuto otzku zcela jasn. Nelze se ubrnit dojmu, e hlavnm clem pedbn otzky je
zskat vpodob rozsudku SDEU dal klacek na prvn formalisty veskm prvnm
diskurzu.97
To je koda, protoe samotn ppad nabzel smysluplnj vahy. Sohledem na
LZP jako rozhodujc referenn kritrium se mohl NSS dotzat SDEU na to, zda
l.6LZP oprvu na svobodu abezpenost, kter obsahov odpovd zrukm obsa-
enm vl.5ELP, nen vhodnj pro jednotlivce vtom smru, e zsah do osobn
svobody mus bt open ozkonnou normu. Jinmi slovy, nejde unijn ochrana vtomto
bod nad rmec standardu podle ELP?
Kproblmu aplikace LZP se pirozen dostv istavn soud R. Jako pklad lze
uvst nlez z18.z 2014,98 vnm se stavn soud zabval otzkou vkladu l.3
odst.2 nazen Dublin III, kter upravuje situaci, kdy ve stt pslunm kposouzen
dosti omezinrodn ochranu existuje riziko nelidskho nebo poniujcho zachzen
ve smyslu l.4 LZP. Ped stavnm soudem vyvstal problm, zda bylo rozhodnut
sprvnho orgnu nleit odvodnno azda m bt alob nespnho adatele oazyl
piznn odkladn inek. Vesvch obecnch vahch S nejprve pipomenul, e nle-
it odvodnn rozhodnut je soust principu spravedlivho procesu, piem odkzal
jak na svoji vlastn judikaturu, tak ina nkolik relevantnch rozsudk ESLP. Souasn si
S viml, e podle preambule nazen DublinIII m bt zen opemstn do jinho
lenskho sttu provedeno vsouladu se standardy podle l.47 LZP.
97 Je teba dodat, e na zklad zkona . 314/2015 Sb. bylo s innost od 1. ledna 2016 do zkona
.326/1999 Sb., opobytu cizinc na zem esk republiky aozmn nkterch zkon, zavedeno nov
ustanoven 129 odst.4, kter pojem nebezpe tku definuje pmo vzkon. Podle novho ustanoven
se za vn nebezpe tku povauje, pokud cizinec pobval na zem neoprvnn, vyhnul se ji dve
pedn do sttu vzanho pmo pouitelnm pedpisem EU, nebo se pokusil otk anebo vyjdil mysl
nerespektovat pravomocn rozhodnut opemstn do sttu vzanho pmo pouitelnm pedpisem EU
nebo pokud je takov mysl zjevn zjeho jednn. Zvltn prava se tk cizinc, kte maj bt pedni
do jinho sttu dublinskho systmu, kter sR nesoused.
98 Sp.zn. III. S2331/14.
37

S vak tyto standardy nijak ble nezkoumal adospl kzvru, e nedostaten
odvodnn rozsudek Krajskho soudu vBrn nesplnil poadavky l.36 odst.1 LZPS
R al.6 odst.1 ELP. Ppadn rozpor sl.47 LZP S nezmnil. Nakonec tedy slou-
il jako referenn rmec pro posuzovn souladu nrodnho rozsudku sunijnm prvem
pouze nrodn standard aELP.
Podle naeho nzoru nevyvolv pstup S vdanm ppad pochybnosti, co se
te vcn sprvnosti nlezu. Domnvme se, e aplikace nrodnho, trasburskho
iunijnho standardu spravedlivho procesu musela vst ke stejnmu vsledku. Akoli
me mt ochrana podle l.47 LZP, jak bylo ve vysvtlovno, ir rozsah, ne vy-
plv zl.6 ELP, jsou po vcn strnce tyto zruky vykldny obdobn. Zpostupu
S vak nen zejm, co m znamenat pouit LZP jako referennho rmce. M vtextu
rozhodnut postait jedin krtk odkaz na LZP bez jakkoli analzy jejho mon-
ho vkladu? Nebo mme vychzet zintuice, e nakonec vedou nrodn, mezinrodn
aunijn standard ke stejnmu vsledku?
Lze ovem uvst ipklad zjudikatury eskho stavnho soudu, kde nen vsou-
vislosti saplikac azylovho prva na LZP ani odkzno. Vppad nespnho sene-
galskho adatele omezinrodn ochranu se zabval stavn soud znovu otzkou spra-
vedlivho procesu vrmci azylovho zen.99 Stovatel se ped S domhal mimo
jin zruen rozhodnut NSS onepijatelnosti kasan stnosti, jeliko se domnval, e
rozhodnutm byla poruena jeho prva podle lnk 2, 8, 36 a40 Listiny zkladnch
prv asvobod. Podle S byla stavn stnost zjevn neopodstatnn, protoe bylo
zejm, e ktvrzenmu poruen uvedench prv nedolo.
Ustanoven 104a zkona .150/2002 Sb., soudnho du sprvnho, stanov, e
NSS odmtne kasan stnost ve vcech mezinrodn ochrany jako nepijatelnou, po-
kud svm vznamem podstatn nepesahuje vlastn zjmy stovatele. Ji dve S
konstatoval, e se standardy ELP je sluiteln prava, kter vnkterch ppadech
nepipout opravn prostedek, ae l.13 ELP nenut smluvn stty, aby vytvely
odvolac nebo kasan soudy.100 Vodborn literatue panuje tak shoda na tom, e
procedurln smrnice EU vyaduje pouze prvo na inn opravn prostedek ped
soudem nebo tribunlem aponechv konkrtn pravu na lenskch sttech.101 l.39
procedurln smrnice vpvodnm znn102 toti uvd, e lensk stty stanov lhty
adal nezbytn pravidla, aby mohl adatel oazyl vyut svho prva na inn opravn
prostedek proti rozhodnut ojeho dosti.
Pes tuto volnost, kter je lenskm sttm poskytovna, je vak tak zejm, e
pojem inn opravn prostedek m bt vykldn ve smyslu unijnho prva. Opt
je pravda, e aplikace nrodnho, mezinrodnho iunijnho standardu povede vdanm
ppad nejspe ke stejnmu vsledku. Bez ohledu na vcnou sprvnost rozhodnut
S je ponkud zarejc, e ppadn poruen zkladnch prv stovatele bylo po-
99 Sp.zn.II. S1637/14.
100 Sp.zn.III. S2937/07.
101 FILIPOV, Jana: Tzv. nepijatelnost kasan stnosti omezinrodn ochran podle 104a s..s.In Dny
prva 2008 Days of Law. Brno: Tribun EU, s.r.o., 2008, s.13941403.
102 Smrnice Rady 2005/85/ES ze dne 1.prosince 2005 ominimlnch normch pro zen vlenskch sttech
38

suzovno pouze zhlediska relevantnch ustanoven Listiny zkladnch prv asvobod
amezinrodnch smluv aoLZP jako dalm referennm rmci nepadlo jedin slovo.
5. ZVRY
Tento pspvek ukzal, e akoli je ochrana zkladnch prv vzorovm

pkladem prniku mezinrodnho, unijnho inrodnho prva, nen orientace vt-
stupovm nebo tvrstvovm systmu ochrany zcela jednoduch. Je sice nesporn,
e vnitrosttn opaten voblasti azylu jsou do velk mry pedurena unijnm prvem,
nicmn ani vppadech, ve kterch lensk stt uplatuje prvo EU ve smyslu l.51
odst.1 LZP, nen jasn, co pesn znamen pout LZP aunijn standard ochrany jako
referenn kritrium.
Analza relevantn judikatury ukzala, e SDEU zvelk sti rezignoval na vyme-
zovn konkrtnch materilnch standard nap. voblasti azylovho zen. Lze shr-
nout, e SDEU zmnil vazylovch ppadech vznam LZP jen okrajov aneusiloval
opodrobnj autonomn vklad jednotlivch prv nap. ve vztahu ke trasburskmu
standardu i spolenm stavnm tradicm lenskch stt. Pitom vyvstv otzka,
pro by nrodn soudy mly pistupovat kdkladnmu posuzovn ustanoven LZP,
kdy isamotn SDEU se spokojil sobecnmi odkazy.
Vybran ppady zjudikatury nrodnch soud zesk republiky, Nmecka aRa-
kouska tento dojem vpodstat potvrzuj. Ivtch ppadech, ve kterch se jednalo jed-
noznan ouplatovn prva EU na nrodn rovni, nepihlely nrodn soudy kLZP
pli dsledn. Za nejvt problm pitom nepovaujeme neochotu nap. nmeckho
stavnho soudu ajeho rezervovan postoj kaplikaci LZP, ale spe nejasn pnos
samotn aplikace LZP vzen na nrodn rovni.
Na zklad zde proveden analzy je teba se zamyslet nad tm, co by pouvn
LZP jako referennho rmce mohlo znamenat. Zd se, e se orientace nrodnch soud
vtstupovm modelu ochrany zakld hlavn na intuici, e vechny ti roviny jsou
skrze soudn praxi avzjemn odkazy vdokumentech EU natolik propojeny, e se
vkonenm dsledku jedn ostejn standardy. Pokud ponechme stranou variantu, e
LZP me vuritch oblastech poskytovat ir ochranu ne ELP, m zmnn intuice
uritou oporu vl.52 odst.4 LZP, podle nho prva vLZP maj stejn smysl arozsah
jako prva vELP. Nememe ovem ani vylouit zvr, e model souinnosti rznch
systm ochrany, kter vytyil SDEU ve svch rozsudcch ve vcech Melloni aker-
berg Fransson, nen vnrodn soudn praxi pli funkn ae se alespo zsti setkv
se skeps ze strany stavnch soud.
Zpragmatickho hlediska zbv dodat, e dokud SDEU neposkytuje jasn nvod
pro ppady, kdy m bt unijn ochrana pro jednotlivce vhodnj, nein pouv-
n LZP jako referennho rmce zlidskoprvnho hlediska hmatateln rozdl. Pokud
nrodn soud vazylovch zench ignoruje LZP nebo ji zmiuje pouze povrchn,
takka na oko, ale pouvnm nrodn stavy amezinrodnch smluv dospje kvcn
sprvnmu een, nen teba problm eit. Jen tko si meme pedstavit alobce,
kter by hnal lensk stt kodpovdnosti za to, e nrodn soud ve formln rovin
39

nepouval LZP jako referenn rmec, ale ve vsledku jednal stle vsouladu sunijnm
standardem.
Pitom ani vppad, e by nepouvn LZP vnrodnm zen vedlo kvcn pat-
nmu een, nelze vpraxi pedpokldat zen ped SDEU. Pokud nrodn soud po-
sledn instance piznv jednotlivci ve srovnn sLZP vy rove ochrany, nebu-
de vzjmu Evropsk komise nebo jinho lenskho sttu podat alobu podle l.258,
resp.259 SFEU. Pedmtem takov aloby by bylo tvrzen, e orgny lenskho sttu
pistupovaly kadatelm omezinrodn ochranu a u zhlediska materiln ochrany
nebo vprocedurln rovin pli vstcn ae mly vsouladu sLZP poskytnout ni
standard ochrany. To je ponkud absurdn pedstava. Pokud nrodn soud naopak el
vkonkrtnm ppad zdnliv pod rove ochrany vyplvajc zLZP apokodil tm
zjmy konkrtnho adatele omezinrodn ochranu, bylo by na mst uvaovat odozor-
alob. Ale dokud SDEU nevyjasnil pesnji, vem by aplikace LZP mohla bt pro
jednotlivce pznivj, je itakov aloba pouze hypotetickou monost.
Suritou hokou pchut lze tedy uzavt, e unijn prvo ijudikatura SDEU sice
pedpokldaj, e voblasti azylovho prva bude LZP pro nrodn orgny hlavnm re-
ferennm rmcem ae nrodn opaten budou aplikovna vsouladu sLZP, ale vpraxi
lze jen st urit, nakolik me vppadech adatel omezinrodn ochranu aplikace
LZP vst krozdlm oproti pouit nrodn pravy amezinrodnch smluv.
Autor:
doc. Dr. iur. Harald Christian Scheu, Mag. phil., Ph.D.,
Prvnick fakulta Univerzity Karlovy vPraze,
scheu@prf.cuni.cz
40

KMANTINELM PEZKUMU STAVNOSTI

TRANSPOZINCH PEDPIS
RICHARD KRL
Abstract: On the Limits of Constitutional Review of Transposition Acts

This contribution deals with the limits of constitutional review of national acts transposing
EU directives. It analyses the limits primarily in the Czech constitutional context. However,
it also mentions some parallels and distinctions in the approach to these limits in other EU
Member States. In this respect, it is pointed out that the Czech approach shows quite signifi-
cant similarities to the German and French approaches.
It is specified in the analysis that the Czech approach distinguishes between constitutional
review of the form and the content of national transposition acts. While the constitutional
review of the form of transposition acts is not subject to any limitations, this is not the case
for the constitutional review of the content of such acts. When it comes to the latter constitu-
tional review, only the content of Czech transposition acts which is not necessitated by the EU
directives concerned is subject to full, unrestricted constitutional review. On the other hand,
the content of Czech transposition acts which is necessitated by the EU directives concerned
is subject to very limited constitutional review. Namely, to constitutional review merely from
the point of view of compatibility with the material core of the Czech Constitution (the
material core is equivalent to constitutional identity in the German and French approaches
to constitutional review). It is, however, underscored that the Czech Constitutional Court
should exercise the utmost restraint and prudence when it considers annulment of aCzech
transposition act with necessitated content for its incompatibility with the material core of
the Czech Constitution. In this respect, it is suggested that any such annulment should neces-
sarily be preceded by the Czech Constitutional Courtsemployment of the preliminary ruling
procedure regarding validity or interpretation of the directive concerned before the Court of
Justice of the EU.
Keywords: Constitutional Court of the Czech Republic, Court of Justice of the EU, consti-
tutional review, transposition acts, transposition act with necessitated content, transposition
act with unnecessitated content, ultra vires control, control of constitutional identity, consti-
tutional material core
Klov slova: stavn soud R, Soudn dvr EU, pezkum stavnosti, transpozin pedpisy,
obsahov vynucen transpozin pedpis, obsahov nevynucen transpozin pedpis, ultra
vires kontrola, kontrola stavn identity, materiln jdro stavy
41

1. VOD
Pspvek se zabv mantinely pezkumu stavnosti vnitrosttnch pedpi-

s pijatch ktranspozici unijnch smrnic. Mantinely tohoto pezkumu se zabv hlav-
n veskm stavnprvnm kontextu. Poukazuje ale ina urit paralelyaodlinosti
vpstupu ktto otzce vad dalch lenskch stt EU.
Kontrola stavnosti transpozinch pedpis umouje odstranit stavn nekonform-
n prnik unijnch smrnic do vnitrosttnch pedpis. Prnik smrnic do vnitrosttnch
pedpis pitom me bt stavn nekonformn jak po formln-procedurln, tak po
obsahov strnce.
Rozliovn mezi pezkumem stavnosti transpozinch pedpis po formln-pro-
cedurln strnce na stran jedn apo obsahov strnce na stran druh je namst
zejmna proto, e oba tyto pezkumy se zsadn li svmi mantinely.
2. PEZKUM STAVNOSTI PO FORMLN-PROCEDURLN

STRNCE
Pokud jde o pezkum stavnosti eskch transpozinch pedpis po

formln-procedurln strnce, tak tento pezkum nen nijak omezen. Tyto pedpisy
mus vedle unijnprvnch formlnch poadavk1 splovat iveker esk stavn
poadavky na jejich formu ina proceduru jejich pijet.2 Konkrtn to tedy nap.
znamen, e esk transpozin pedpisy mus mt formu zkona ve vech ppadech,
kdy to esk stavn podek vyaduje. Pedvd-li proto smrnice uloen povinnosti
fyzickm i prvnickm osobm nebo pedpokld-li urit zpsob uplatovn sttn
moci,3 je pak nutn, aby pslun esk transpozin pedpis ml formu zkona. 4
Transpozin prava tak neme bt pijata jako legislativn plepek.5 Forma pod-
zkonnho eskho transpozinho pedpisu je pak stavn ppustn pouze tehdy,
kdy vlda i ministerstva maj kjeho pijet zkonn zklad, resp. zmocnn vtrans-
pozinm zkon.6
Vrmci pezkumu stavnosti transpozinch pedpis po formln-procedurln
strnce tedy stavn soud R (dle jen S R) me derogovat jakkoliv esk trans-
pozin pedpis i jeho st, jen nespluje kterkoliv esk stavn poadavek na jeho
formu i proceduru jeho pijet.
1 Ble kunijnprvnm poadavkm na formu transpozinch akt KRL, R.: Smrnice EU zpohledu
jejich transpozice avnitrosttnch ink. Praha: C. H. Beck, 2014, s.164167.
2 Srov. 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu a bod 17 nlezu S R ze dne 22. 3. 2011, sp. zn.
Pl.S24/10.
3 Nap. kdy upravuje postup sttnch orgn pi vydvn nkterch povolen nebo licenc.
4 Srov. l.4 odst.1 al.2 odst.2 Listiny zkladnch prv asvobod. Zkon .2/1993 Sb.
5 Srov. nlez SR ze dne 15.2.2007, sp.zn. Pl.S77/06, anlez SR ze dne 12.2.2002, sp.zn.
Pl.S21/01.
6 Srov. l.78 a79 stavy.
42

3. PEZKUM STAVNOSTI PO OBSAHOV STRNCE
3.1 PEZKUM STAVNOSTI OBSAHU OBSAHOV NEVYNUCENCH

TRANSPOZINCH PEDPIS
Pokud jde opezkum stavnosti eskch transpozinch pedpis po strn-

ce obsahov, je nutno rozliovat dv situace. Za prv situaci, kdy je jejich obsah pln
vynucen (peduren) transponovanou smrnic, aza druh situaci, kdy tomu tak nen.
Odruhou situaci jde pitom tehdy, kdy pedpis transponuje smrnici nebo rmcov
rozhodnut, kter dvaj lenskm sttm uritou volnost uven ohledn obsahu jimi
pijmanch transpozinch pedpis. Typicky takovmi smrnicemi jsou smrnice
rmcov, smrnice vychzejc zmetody minimln harmonizace, jako ismrnice ob-
sahujc rzn odchylovac klauzule.7 Vtto druh situaci je pak zcela na mst, aby
stavn soudy lenskch stt EU vplnm rozsahu pezkoumvaly stavnost obsahu
takovchto transpozinch pedpis atyto pedpisy, resp. jejich sti ruily vtch ppa-
dech, kdy nedostaten vyuvaj onu volnost uven akdy se vdsledku nevyuit tto
monosti dostaly do rozporu spslunm stavnm podkem. Napklad francouzsk
stavn rada tak konkrtn uinila, kdy svm rozhodnutm ve vci pana Jeremyho
F.8 zruila nkter obsahov pln nevynucen transpozin ustanoven francouzskho
trestnho du, ktermi bylo transponovno rmcov rozhodnut oevropskm zatka-
cm rozkazu.9 S R tak t konkrtn uinil, kdy svm telekomunikanm nlezem
Pl.S 24/10 zruil nkter obsahov pln nevynucen transpozin ustanoven eskho
telekomunikanho zkona, ktermi byla transponovna smrnice 2006/24 ouchovv-
n telekomunikanch daj.10
Dodat je ale jet poteba, e S R dal ve svm lkovm nlezu najevo, e nepo-
vauje unijn prvo, ato ani primrn prvo EU, za soust stavnho podku R.11
Referennm mtkem pezkumu stavnosti obsahu eskch transpozinch pedpis
tud nen unijn prvo. Kdy tedy SR pezkoumv stavnost obsahu eskch
transpozinch pedpis, jejich obsahov npl nen smrnic pln vynucena, tak pe-
zkoumv vplnm rozsahu jen soulad jejich obsahu sstavnm podkem R, anikoliv
isoulad jejich obsahu stransponovanou smrnic i sprvem EU jako celkem. SR
tedy nefunguje jako istitel prvnho du R od eskch (transpozinch) pedpis
nesluitelnch sprvem EU.12 Vtomto ohledu se nicmn esk pstup ponkud odli-
uje od pstupu francouzskho.
7 Ktmto smrnicm ble KRL, R.: Smrnice EU zpohledu jejich transpozice avnitrosttnch ink.
Praha: C.H. Beck, 2014, kapitola III.
8 Rozhodnut .2013-314P QPC ze dne4.4.2013.
9 Ble ktomuto rozhodnut MILLET, F.X.: How much lenience for how much cooperation? On the first
preliminary reference of the french Constitutional Council to the Court of Justice. Common Market Law
Review. 2014, .2, s.195218.
10 Srov. bod 25 nlezu SR ze dne 22.3.2011, sp.zn. Pl. S24/10. Ble ktomuto nlezu, MOLEK, P.:
Unconstitutionality of the Czech Implementation of the Data Retention Directive. European Constitutional
Law Review. 2012, .8, s.338.
11 Srov. bod 35 nlezu SR ze dne 16.1.2007, sp.zn. Pl. S36/05.
12 Ble KRL, R.: Knlezu stavnho soudu vyjasujcmu meze jeho derogan pravomoci ve vztahu kes-
km pedpism nesluitelnm skomunitrnm prvem. Prvn rozhledy. 2007, .8, s.299. BOBEK,M.:
43

Specifikem francouzskho pstupu kpezkumu stavnosti transpozinch akt je
toti to, e za francouzskou stavn povinnost vyplvajc zl.88 odst.1 stavy, je po-
vaovna iobecn transpozin povinnost. Nepmm referennm mtkem pezkumu
stavnosti obsahu francouzskch transpozinch akt je tak isamotn transponovan
unijn akt. Za protistavn je nicmn vtomto kontextu povaovn jen takov transpo-
zin akt, kter je ve zcela zjevnm rozporu stransponovanou smrnic.13 Francouzsk
stavn rada tud na rozdl od SR funguje ijako istitel prvnho du Francie
od francouzskch (transpozinch) pedpis zjevn nesluitelnch stransponovanmi
smrnicemi.
3.2 PEZKUM STAVNOSTI OBSAHU OBSAHOV VYNUCENCH

TRANSPOZINCH PEDPIS
Ve vztahu kotzce pezkumu stavnosti obsahu transpozinch pedpis,

jejich obsahov npl je pln vynucena (pedurena) transponovanou smrnic, je
ped nastnnm eskho pstupu phodn nastnit rzn pstupy ktto otzce vn-
kterch jinch lenskch sttech. Mezi tmito rznmi pstupy lze za dva protiply
povaovat pstup irsk arakousk. Ostatn mon pstupy se pak nachzej nkde
mezi tmito ply.
Irsk model pezkumu stavnosti obsahu vynucench transpozinch pedpis je
zaloen na jejich obsahov nepezkoumatelnosti. Jinak eeno, irsk stava14 vyjm
vynucen irsk transpozin pedpisy zpezkumu stavnosti po obsahov strnce, tedy
poskytuje tmto pedpism imunitu ped pezkumem stavnosti jejich obsahu. Tm vlast-
n stavn aprobuje jejich ppadnou obsahovou nesluitelnost sirskou stavou. Pe-
zkum stavnosti obsahu vynucench transpozinch pedpis se tak pi uplatnn irskho
modelu vlastn omezuje pouze na pezkum toho, zda pijet obsahov npln dotenho
vnitrosttnho transpozinho pedpisu bylo opravdu vynuceno pedmtnou smrnic.15
Irsk model tak do dsledku dovd koncepci penesench pravomoc na EU. Vy-
chz ztoho, e jestlie byly vsouladu sstavou peneseny nkter pravomoci na EU
(vetn pravomoci kultra vires kontrole unijnch akt), tak nelze pezkoumvat stav-
nost ani unijnch akt, ani vnitrosttnch transpozinch pedpis, jejich obsah je pln
vynucen takovmito unijnmi akty.16
Za protipl kirskmu modelu lze povaovat model rakousk. Rakousk model
pezkumu stavnosti obsahu vynucench transpozinch pedpis je zaloen na pln
pezkoumatelnosti jejich obsahu.17
stavn soud R apezkum vnitrosttn implementace komunitrnho prva: Poslouchej, co km, ane-
koukej, co dlm? Soudn rozhledy. 2007, .5, s.173.
13 Rozhodnut stavn rady .2006-540 DC ze dne27.7.2006.
14 Srov. l.29. 4. 10 irsk stavy; tento lnek mj. stanov: dn ustanoven tto stavy nein neplatnmi
zkony, jin prvn akty, i opaten pijat sttem, kter jsou nutn pro splnn zvazk vyplvajcch
zlenstv vEvropsk unii, nebo Spoleenstv.
15 Vc Greene v. Minister for Agriculture [1990] 2 IR 17; (1989) 3 CMLR 830.
16 Ble kirskmu modelu akrelevantn irsk judikatue CAMRDA, J.: stavn systmy lenskch stt
aevropsk prvo. Pklad Irska, Nmecka aR. Disertan prce. Praha, 2004.
17 Podrobn krakouskmu modelu akrelevantn rakousk judikatue KORINEK, K.: Die doppelte Be-
dingtheit von gemeinschaftsrechts ausfhrenden innerstaatlichen Rechtsvorschriften. In HAMER, S.
44

Rakousk model vychz ztoho, e veker rakousk transpozin pedpisy, tj.ity
vynucen, by mly bt nejen unijn konformn, ale tak pln stavn konformn. Ho-
vo se vtto souvislosti opln dvoj podmnenosti vnitrosttnch transpozinch
pedpis.
Rakousk stavn soud tak pln pezkoumv stavnost obsahu ivynucench trans-
pozinch pedpis. Pokud stavn konformitu takovchto pedpis nelze zajistit ani
eurokonformnm vkladem rakousk stavy, ajsou-li tud tyto pedpisy shledny ra-
kouskm stavnm soudem za protistavn, je jejich stavnost podmnna odpovdajc
zmnou rakousk stavy. Je nicmn evidentn, e rakousk model me pln fungovat
jen za pedpokladu, e pedmtn stava neobsahuje nezmniteln sti.
Mezi ve uvedenmi protiply (tj. obsahov nepezkoumatelnost apln obsahov
pezkoumatelnost obsahov vynucench transpozinch pedpis) se nachzej modely
nmeck, francouzsk iesk.
Pstup nmeckho Spolkovho stavnho soudu18 spov vtom, e vynucen n-
meck transpozin pedpisy apotamo samotn jimi transponovan smrnice se mohou
stt pedmtem jen velmi omezenho avjimenho pezkumu stavnosti po strnce
obsahov. Konkrtn pezkum vynucench nmeckch transpozinch pedpis ztoho
hlediska, zda napluj nmeck stavn standard ochrany zkladnch lidskch prv, je
vduchu Solange doktrny prakticky vylouen. Jeho pedpokladem toti je, e unijn
standard ochrany zkladnch lidskch prv pestane bt obecn srovnateln snmec-
km stavnm standardem. Vnvaznosti na Lisabonsk nlez Spolkovho stavnho
soudu ale vynucen nmeck transpozin pedpisy apotamo samotn jimi transpono-
van smrnice podlhaj omezenmu obsahovmu stavnmu pezkumu, ato zhlediska,
zda jimi nebyly porueny nezmniteln stavn zsady nachzejc se vl.1 al.20
(nmeckho) Zkladnho zkona, jejich nedotknutelnost zakotvuje l.79 odst.3 Z-
kladnho zkona.19 Podlhaj tedy tzv.Identittskontrolle, tj.kontrole, zda respektuj
stavn identitu Zkladnho zkona. Navc je teba vzt vpotaz, e Spolkov stavn
soud si vrozsudku Honeywell vyhradil prvo nerespektovat za vjimench okolnost
monopol ESD na ultra vires kontrolu unijnch akt.20 Jestlie by tedy Spolkov stavn
soud vjimen shledal unijn smrnici za ultra vires, tak by to pro ji transponujc
SOMEK, A. STELZER, M. WEICHSELBAUM, B. (eds): Demokratie und sozialer Rechtsstaat in

Europa, Festschrift fr Theo hlinger. Vde, 2004, s.131.
18 Srov. BVerfGE 118, 79 Treibhausgas-Emissionberechtigungen, prvn vta .1a.; BVerfGE 73, 339 So-
langeII.
19 BVerfGE 2 BvE 2/08 Lissabon-Urteil, bod 240. Ble BERGMANN, J. KARPENSTEIN, U.: Identitts
und Ultra-vires-Kontrolle durch das Bundesverfassungsgericht. Zeitschrift fr europarechtliche Studien.
2009, s.529542.
20 BVerfGE 2 BvR 2661/06 Honeywell-Beschluss. Vtto vci dal Spolkov stavn soud najevo, e unijn
akt prohls za ultra vires, atedy za vNmecku neaplikovateln, jen pot, co byla ESD dna pleitost
rozhodnout vrmci zen opedbn otzce vkladu aplatnosti napadenho unijnho aktu, ajen tehdy,
jestli napaden akt zjevn vybouje zpravomoc penesench na EU apokud vneprospch lenskch
stt mn rozloen pravomoc mezi n aEU. Srov. zejm. body 60 a61 nlezu. Ble PROELS, A.: Zur
verfassungrechtlichen Kontrolle der Kompetanzmassigkeit von Massnahmen der Eurpaischen Union: Der
ausbrechende Rechtsakt in der Praxis des BVerfG-Anmerkung zum Honeywell-Beschluss des BVerfG
vom 6. Juli 2010. Europarecht. 2011, .2, s.241262. Obecn kultra vires aplikaci akontrole unijnch
akt srov. CRAIG, P.: The ECJ and Ultra Vires Action: AConceptual Analysis. Common Market Law
Review. 2011, s.395.
45

pedpis svynucenm obsahem minimln znamenalo, e zane bez omezen podlhat
plnmu pezkumu sv stavnosti.
Francouzsk pstup k pezkumu stavnosti vynucenho obsahu transpozinch
pedpis lze dovozovat zejmna zrelevantnch rozhodnut francouzsk stavn rady.21
Znich vyplv, e tento pstup je zaloen na zsad, e vynucen obsah transpozinch
pedpis podlh jen velmi omezenmu pezkumu stavnosti, ato pezkumu pouze
ztoho hlediska, zda respektuje francouzskou stavn identitu. Ztto zsady ale exis-
tuje vjimka vyplvajc zl.88 odst.2 a3 francouzsk stavy. Podle tto vjimky
jsou toti zcela imunn vi obsahovmu pezkumu stavnosti francouzsk transpozin
pedpisy obsahov vynucen unijnmi akty upravujcmi problematiku evropskho za-
tkacho rozkazu avolebnho prva unijnch oban jinch lenskch stt ve Francii.
esk pstup kpezkumu stavnosti obsahu vynucench transpozinch pedpis
lze piadit kve nastnnm pstupm Nmecka aFrancie, kter, ikdy tento pe-
zkum neznemouj, tak ho znan limituj omezujcmi mantinely. esk model tak
vychz ztoho, e vynucen esk transpozin pedpisy podlhaj jen velmi omezen-
mu pezkumu stavnosti svho obsahu.22 Tento stavn pezkum je omezen jen na to,
zda dotyn esk pedpisy neohrouj samotnou podstatu sttn svrchovanosti R nebo
podstatn nleitosti demokratickho prvnho sttu. Referennm mtkem pezkumu
stavnosti obsahu vynucench eskch transpozinch pedpis tud nen cel stavn
podek R (jako je tomu upezkumu stavnosti obsahov nevynucench eskch
transpozinch pedpis), ale jen jeho tzv. materiln ohnisko.23
Tento pstup, stejn jako pstup nmeck afrancouzsk, ale ssebou nese jednu vel-
mi zvanou potenciln komplikaci. Pokud by toti SR zruil obsahov vynucen
transpozin pedpis pro jeho rozpor snezmnitelnm materilnm jdrem stavy, tak
tm vyvol vznik unijn nekonformn situace nenleit transpozice doten smrnice,
kterou ale nelze vzhledem knezmnitelnosti onoho materilnho jdra stavn kon-
formn eit.
Vzniku tto situace je proto teba se maximln vyvarovat snahou ze strany vech
dotench aktr. Nejdve ze strany vldy R tm, e vyvine maximln sil kza-
brnn pijet smrnice, jej transpozice by se mohla dostat do rozporu smaterilnm
jdrem stavy.24 Ze strany S R pak hlavn tm, e dve ne judikuje protistavnost
21 Krom rozhodnut uvedench ji vpoznmkch .8 a13 ve, jde t nap. orozhodnut .2008-564 DC
a2010-79 QPC. Podrobn ktmto rozhodnutm MILLET, op.cit. 9.
22 Srov. zejmna body 5254 eurozatykaovho nlezu SR ze dne 3.5.2006, sp.zn. Pl.S66/04; body
110 a120 Lisabonskho nlezu SR ze dne 26.11.2008, sp.zn. Pl. S19/08; ast VII nlezu SR
ze dne 31.1.2012 (Slovensk dchody), sp.zn. Pl. S5/12. Srov. t ZEMNEK, J.: Evropskoprvn meze
pezkumu stavnosti transpozice rmcovho rozhodnut oeurozatykai. Prvn rozhledy. 2006, .3, s.90.
23 Kpojmu materiln ohnisko ble HLLANDER, P.: Materiln ohnisko stavy adiskrece stavodrce.
Prvnk. 2005, .4, s.313.
24 esk model pezkumu stavnosti obsahu vynucench transpozinch pedpis proto vznamn zvraz-
uje lohu preventivn analzy stavn konformity navrhovanch smrnic provdn pslunmi legisla-
tivnmi orgny R vrmci jejich participace na unijnm legislativnm procesu. Pokud tyto esk orgny
na zklad takovto preventivn (by neautoritativn) analzy dospj kzvru, e navrhovan smrnice
si bude vynucovat pijet eskch transpozinch pedpis nesluitelnch smaterilnm (nezmnitelnm)
jdrem eskho stavnho podku, tak by mly vyvinout maximln sil bu kzablokovn dotenho
nvrhu smrnice, nebo kdosaen jeho zmny. Ato nap. sodkazem na l.4 odst.2 SEU, kter chrn
stavn identitu lenskch stt.
46

dotenho transpozinho pedpisu, tak d ESD prostednictvm zen opedbn
otzce monost, aby smrnici bu nov vyloil zpsobem zhojujcm domnlou proti-
stavnost, nebo aby ji zneplatnil, nap. pro nerespektovn principu nrodn identity. Ze
strany ESD pak zejmna snahou ovklad zhojujc tvrzenou protistavnost. Vppad
ale, e by ESD smrnici ani nezneplatnil aani j nedal vklad konformn smaterilnm
jdrem esk stavy, aSR by pot shledal vynucen transpozin pedpis apo-
tamo ismrnici za protistavn, pak se jako jedin schdnj prvn een nabz
zmna samotn smrnice. Paklie by ale ani ktomuto nedolo, tak vpln sle propuk
oteven prvn akompetenn konflikt mezi SR aESD, kter za dan situace nen
eiteln bez zmny prvnho nzoru jedn ze stran tohoto konfliktu. Prv pro een
takovhoto konfliktu pak bval nmet stavn soudci Roman Herzog aUdo di Fabio
pili sideou kompetennho soudu EU sloenho ze soudc stavnch soud lenskch
stt.25 Tedy soudu, kter by byl jakousi nrodn protivhou ESD, tak jako je Rada EU
nrodn protivhou Evropsk komise.
Ve vztahu keskmu modelu pezkumu stavnosti obsahu vynucench transpozi-
nch pedpis je jet teba zmnit jeden jeho specifick aspekt. Ten je dn tm, e
SR odmtl ve znmm nlezu Slovensk dchody, podobn jako nmeck Spolko-
v stavn soud ve ve uvdn vci Honeywell, uznat monopol ESD na ultra vires
kontrolu unijnch akt.26 Jestlie by tedy SR pi pezkumu stavnosti obsahu vy-
nucench transpozinch pedpis doel kzvru, e transponovan smrnice nen sice
vrozporu smaterilnm ohniskem stavy, ale je zjevn (jinak) ultra vires (tj.pijat
orgny EU, ani by jim ktomu lensk stty zjevn svily pravomoc), tak by podle
m dolo knsledujc situaci. SR by takovto smrnici odmtl piznat jakkoliv
vnitrosttn inky. Vynucen transpozin pedpisy kn by pak pily osvj specific-
k, existenc smrnice ovlivnn derogan status. Jejich derogan status by se zmnil
stejn, jako se mn derogan status dotench eskch transpozinch pedpis, kdy
dojde kezneplatnn smrnice ze strany ESD nebo kjejmu zruen bez nhrady.27 Kon-
krtn by se tedy jejich derogan status zmnil tak, e referennm mtkem pezkumu
jejich stavnosti po strnce obsahov by ji nebylo pouze materiln jdro stavy R,
ale veker stavn podek R.28
25 Srov. DI FABIO, U.: Die Union hat eine offene Flanke. Handelsblatt, 23.3.2007.
26 Srov. nlez SR ze dne 31.1.2012 (Slovensk dchody), sp.zn. Pl. S5/12. SR byl ale vtto
vci ve srovnn se Spolkovm stavnm soudem mn vstcn kunijnmu prvu, protoe nepodmnil
prohlen unijnho aktu za ultra vires tak omezujcmi podmnkami. Minimln to, e SR nepodmnil
takovto prohlen pedchozm poloenm pedbn otzky vkladu i platnosti napadenho unijnho
aktu ESD, je ale do budoucna zjevn neudriteln. Ble ktomuto zsadnmu nlezu PTROV, L.: The
Judgement of the Czech Constitutional Court in the Slovak Pensions Case and its Possible Consequences
(In the Light of the Fortiter suaviter in modo principle). The Lawyer Quarterly. 2013, .2; nebo KRL,R.:
Questioning the Recent Challenge of the Czech Constitutional Court to the ECJ. European Public Law.
2013, .2, s.271; ZBRAL, R.: ALegal revolution or negligible episode? Court of Justice decision proclai-
med ultra vires (Czech Constitutional Court, judgment of 31 January 2012, Pl. S5/12). Common Market
Law Review. 2012, .4, s.14751492.
27 Ble KRL, R.: On the Consequences of the Annulment of EU Directives for their Incompability with the
EU Charter of Fundamental Rights. In PTROV, L. (ed.): Rule of Law and Mechanisms of its Protection
Czech Perspective. Passau Berlin Prague: Rw&w Science & New Media, 2015, s.144150.
28 Ble KRL, R.: Smrnice EU zpohledu jejich transpozice avnitrosttnch ink. Praha: C.H.Beck,
2014, s.273274.
47

4. ZVR
Zvrem lze shrnout, e esk model pezkumu stavnosti transpozinch

pedpis nastavuje mantinely pouze pezkumu stavnosti obsahu obsahov vynucench
transpozinch pedpis. esk model pezkumu stavnosti zaloen na neomezenm
pezkumu formy vech transpozinch pedpis, na neomezenm pezkumu obsahu ob-
sahov nevynucench transpozinch pedpis ana omezenm pezkumu obsahu obsa-
hov vynucench transpozinch pedpis je sto odstranit stavn nekonformn prnik
unijnch smrnic do eskch pedpis. Pi omezenm pezkumu stavnosti obsahu vy-
nucench transpozinch pedpis by nicmn SR ml projevovat maximln obe-
zetn azdrenliv pstup, akppadn derogaci vynucench transpozinch pedpis
pro jejich rozpor smaterilnm jdrem stavy by tedy nikdy neml pistoupit bez ped-
chozho poloen pedbn otzky vkladu i platnosti doten transponovan smrnice
Soudnmu dvoru EU.
Autor:
doc. JUDr. Richard Krl, LL.M., Ph.D.,
kral@prf.cuni.cz
48

KNOVM TENDENCM VKLADU LNKU 10a

STAVY
JINDIKA SYLLOV
Abstract: The New Tendencies of Interpretation of Article 10a of the Constitution

Kelsenstheory on hierarchy arrives at aconclusion that may be summarised as follows. If
the hierarchy of legislation is not supplemented by implementation through administrative
legal acts that are subordinated to identical legislation and to the identical executive forces,
the hierarchy will be uncertain and will have to be rebuilt. Similarly, as the supporters of fe-
deralisation claim, the European Union should be restructured in away that enables to control
the hierarchy without systemic flaws.
Keywords: Kelsen, hierarchy, supremacy, superiority, Article 10a of the Constitution
Klov slova: Kelsen, hierarchie, pednost, nadazenost, lnek 10a stavy
Vjnu roku 2015 se konala na pd Prvnick fakulty Univerzity Karlovy

konference kpnosu Hanse Kelsena. astnky byli rakout pedstavitel Institutu
Hanse Kelsena azstupci zejmna kateder prvnch djin ateorie prva. Konference se
nesousteovala na normativn teorii, kter se obecn jev jako pekonan, ale spe na
historick souvislosti innosti Hanse Kelsena, napklad na jeho psoben na nmeck
Karlov univerzit. Nkter pspvky si vmaly postaven parlamentu vdle Hanse
Kelsena. Velk st pspvk se tkala vztahu prva mezinrodnho avnitrosttnho,
zejmna zmny Kelsenova nzoru na primt mezinrodnho prva. Kelsen povaoval
zpotku mezinrodn prvo za primitivn, kter vak je svm zpsobem nadazeno
nrodnm prvnm systmm. Ve druh polovin svho ivota se vak soustedil na
jeho vvoj auznval jeho kvality, pojet monismu spednost mezinrodnho prva ve
sv teorii zachoval.
Pan profesor Michael Potacs zVdn se jako jeden zmla zamil na jednu zinte-
grlnch soust Kelsenova dla, kter je obsaena vRyz nauce prvn, ato na nezbyt-
nou stupovitost prvnho du.1 Stupovitost podle Kelsena je zaloena na pracch ji-
1 POTACS, Michael: EU-Recht und staatliches Recht im Lichte der Stufenbaulehre. Konference Hans Kel-
sen eine inspirierende Persnlichkeit fr Rechtswissenschaft, Philosophie, Politik und internationale
Beziehungen, Praha, 8. a9.jna 2015.
49

nho prvnho teoretika, Adolfa Merkla.2 Pan profesor Potacs si viml toho, e pojmov
existuje nkoliker stupovitost prvnho du, tedy stupovitost zaloen na rznch
kritrich stanovench pro vytven stup prvnch pedpis.
Podle jeho nzoru jde vpodstat odv kritria, podle kterch meme stupn vysta-
vt. Prvnm kritriem je kritrium tzv.Erzeugungszusammenhang, co by se dalo pe-
loit jako stupovitost podle souvislost vzniku normy. Jinm pojmem, kter se vteorii
pro toto kritrium pouv, je rechtliche Bedingtheit, tedy prvn podmnnost normy.
Druhm, tedy odlinm kritriem, kter je mono postavit do zkladu hierarchizace
prvnho du podle normativnch teoretik, je kritrium podle derogativn sly.
Ob formy stupovitosti mohou mt podle profesora Potacze rozdln vsledek, po-
kud se tk vztah mezi nrodnm prvem aprvem EU. Stupovitost podle prvn
podmnnosti vede podle souasnho pojet vztah obou prv spe kzvru, e po-
kud nrodn norma odporuje prvu EU, je itak inn. Atedy e nadazenost, tedy
superiorita, vhierarchii nen dna. Naproti tomu stupovitost podle derogativn sly
dochz kopanmu vsledku. Pokud nrodn norma odporuje prvu EU, nesm bt
(po rozhodnut SDEU) pouita. Atedy pi pouit tto teorie je nadazenost prva EU
vhierarchickm systmu dna.
Profesor Potacs pidv ktomuto spe filosofickmu vsledku vah dal konsek-
vence. Pokud Evropsk unie nem svou vlastn exekutivu aveobecn soudnictv, je
nadazenost podle derogativn sly pro vytvoen hierarchie mezi obma prvnmi dy
nedostaten pro udren celho systmu. Ve svm pspvku na konferenci profesor
Potacs uzavel, e po ppadu Landtov3 je toto viditeln. Tm chtl vyjdit to, e vy
stupe vhierarchii prvnho du na zklad derogativn sly neznamen jet stabiln
hierarchick systm, kter je udriteln asvm zpsobem normln pro regulaci prv-
nch vztah.
Tato mylenka se zd bt nosnou nebo pinejmenm zajmavou ve svtle souas-
nho vvoje vztah evropskho anrodnho prva. Jsem autorkou komente kl.10a
stavy vbeckovskm komenti.4 Vsouasn dob peme nov text pro nov vydn.
Od r.2007, kdy jsme text komente kstav koncipovali, dolo knkterm udlos-
tem, kter uritm zpsobem zmnily nhled na komentovn tohoto lnku. Zrove
jsem autorkou komente klnku2 ansledujcm Smlouvy EU vrmci komente
Lisabonsk smlouvy.5 Zd se mi, e je nutn oba komente sladit. Dosud jsem vstav-
nm komenti stranila nrodnmu prvu avkomenti kLisabonsk smlouv uznvala
judikaturu SDEU.
Kdy se podvme na vvoj odborn literatury vesk republice od r.2007, zd se,
e se znalost iporozumn prvu EU podstatn zvily; astm se poslily iteoretick
apraktick spory opojet vzjemnch vztah obou prvnch systm.
2 MERKL, Adolf Julius: Prolegomina einer Theorie des rechtlichen Stufenbaus. In VERDROSS, Alfred
(Hrsg): Gesellschaft, Staat und Recht. Untersuchungen zur Reinen Rechtslehre (1967; unvernderter Na-
chdruck der Ausgabe von 1931).
3 C-399/09 Marie Landtov v. esk sprva socilnho zabezpeen, ECR 2011 I-5573.
4 SLDEEK, V. MIKULE, V. SYLLOV, J.: stava esk republiky: Koment. Praha: C.H.Beck,
2007.
5 SYLLOV, J. PTROV, L. PALDUSOV, H.: Lisabonsk smlouva: Koment. Praha: C.H.Beck,
2010.
50

Do r.2007 byla jedinm vdoktrn reflektovanm spornm bodem vztahu obou
prvnch systm otzka toho, jakm zpsobem je formulovna pednost sekundrn-
ho prva na stavn rovni. Jinmi slovy eeno, zda je pednost sekundrnho prva
formulovna pmo stavou esk republiky (tedy e m sekundrn prvo postaven
mezinrodnch smluv), nebo zda je zaloena zprostedkovan lnkem 10a stavy. Dis-
kuse sezastnili Jan Kysela, Zdenk Khn, Ji Malenovsk ankolik dalch autor.6
Vsledkem bylo souasn pojet, kdy vtina koment vychz ztoho, e pednost
sekundrnho prva je dna primrnm prvem EU, kter samo pen (samozejm
vrmci povolenm stavnm lnkem 10a) monost stanovit hierarchii prvnch pedpi-
s. Vsledkem tohoto pojet je to, e pokud prvo EU stanov pmou aplikovatelnost, je
pedpis pmo aplikovateln. Pokud prvo EU stanov pm inek, m pedpis pm
inek. Pokud prvo EU stanov nepm inek, m prvo EU nepm inek. Toto
pojet je zrove bn ivad lenskch stt, kter se stejn jako esk stavn prvo
hierarchi prva vnitrosttnho aprva EU ve svm stavnm textu nezabvaj.
Druhou problematickou st vkladu lnku 10a, co se ukzalo rovn jet ped
r.2007, byla interpretace rmce, ve kterm se inky (hierarchie) prvnch pedpis
mohou pohybovat. Rmec je podle stavnch prvnk vc vnitrosttnho prva, ikdy
inky penesen jsou stanoveny prvem EU. Formulace rmce tedy toho, kter ako-
lik pravomoc je mono penst je vesk republice stanovena neoste. Ikdy byla
euronovela stavy sten vPoslaneck snmovn osekna,7 ani vpvodnm znn
nebyly uvedeny lidskoprvn garance, kter mus obsah penesen pravomoc splovat.
Proto komente kstav, kter od r.2007 vyly, vykldaj ustanoven l.10a vpodstat
tak, e nesm bt peneseny vechny pravomoci ae nesm bt penesena takov mra
pravomoc sttu, kter by zpochybovala suverenitu sttu, upravenou vl.1 stavy.
Nejistotu vtomto smru jen sten pekonal nlez stavnho soudu Lisabon I,8 kter
hovo otom, e zachovn podstatnch atribut suverenity je pedpokladem conditio
sine qua non, aby zsady pirozenoprvnho pvodu mohly bt ve sttech ochrao-
vny. stavn soud rovn dovozuje, e zhlediska obsahovho je teba dodret l.9
odst.2 stavy. Zmna stavy vtomto smru je neppustn, proto inepenositeln, zm-
nu zsad demokratickho sttu nen tedy mono na EU delegovat.
stavn soud vnlezu Lisabon Ikrom toho sten vykroil zobvyklch lidsko-
prvnch asuverenitu garantujcch podmnek, kter penesen na mezinrodn entitu
vyaduje. Krom nich se obsahov sice nezeteln, ale rozhodn vyslovil kme obec-
nosti penesen. Konstatoval, e zstavnprvnch mez penosu pravomoc obsae-
nch vl.10a stavy (vak) vyplv poteba zetelnj ohranienosti (atedy uritosti
arozpoznatelnosti) penesench pravomoc. To byla reakce na dodnes nejasn inter-
6 KYSELA, J. KHN, Z.: Aplikace mezinrodnho prva po pijet tzv. euronovely stavy R. Prvn
rozhledy. 2002, .7; MALENOVSK, J.: Mezinrodn prvo veejn, jeho obecn st apomr kvnitro-
sttnmu prvu, zvlt kprvu eskmu. 5.vyd. Brno: Masarykova univerzita aDoplnk, 2008; HLKA,
. KYSELA,J.: Mezinrodn smlouvy jejich klasifikace, sjednvn, ratifikace aprvn inky. Prvn
rozhledy. 2005, .6.
7 Srov. SLDEEK, V. MIKULE, V. SYLLOV, J.: stava esk republiky: Koment. Praha:
C.H.Beck, 2007, s.85.
8 Sp.zn. Pl. S19/08, .446/2008 Sb.
51

pretovateln aspory vzbuzujc ustanoven Lisabonsk smlouvy ovlun pravomoci
Unie voblasti uzavrn mezinrodnch smluv.
Ikdy je penesen pravomoc zhlediska rozsahu iobsahu na rovni primrnho
prva vpodku, existuje monost takovho vkonu unijnch pravomoc, kter se do-
stv za hranici limit penesen. Rovn, ikdy jsou pravomoci peneseny vpodku
avrmci stavnch limit, me se dostat za limity penesen interpretace prva EU,
ato zejmna prva primrnho. Zkuenost steleologickm charakterem norem prva
EU je vtomto smru vce ne poun. stavn soud vtomto smru nezastv pln to, e
je nutno u bez dalho dodrovat vechny zvazky podle l.1 odst.2 stavy, domnv
se vzsad, e m pravomoc pezkoumvat vkon iinterpretaci tchto zvazk. stavn
soud zrove uznv, e nem pravomoc pezkoumvat prvo esk republiky zhledis-
ka sluitelnosti sprvem EU, pokud nedolo kexcesu prva EU. Vnlezu kcukernm
kvtm III sp.zn. Pl. S 50/04 .154/2006 Sb. formuloval stavn soud princip dvoj
vzanosti transformovanho (nemysl se jen implementovanho) evropskho prva, tj.
jeho nutnho souladu jak sprvem EU, tak isstavnm podkem. A tedy referen-
nm rmcem pezkumu stavnm soudem zstvaj normy stavnho podku, neme
stavn soud zcela pehlet dopad unijnho prva na tvorbu, aplikaci ainterpretaci
vnitrosttnho prva, ato voblasti prvn pravy, jej vznik, psoben ael jsou bez-
prostedn navzny na unijn prvo.
Na tomto mst se dostvme podrobnji do pase, tkajc se vztahu prvnch
soustav, kterou je akceptace judikatury Soudnho dvora jako sousti prva EU, pes-
nji eeno jako vsledku vkonu Smlouvou sven pravomoci vi Soudnmu dvoru.
Interpretace prva EU je ve vlun pravomoci Soudnho dvora. Soudn dvr interpre-
tan dotv existujc prvo. in tak iformulac celch zsad ateori, kter vyvozuje
nejen zjednotlivch ustanoven, ale hlavn ze Smluv jako celku. Prvnm titulem kz-
vaznosti vkladov judikatury nen zvaznost judikatury jako takov, ale povinnost
lenskho sttu interpretovat prvo EU sprvn, kter je zaloen ve Smlouvch. Ztoho
azlnku 10a stavy vyplv povinnost sttu akceptovat pinejmenm vkladov
stanoviska Soudnho dvora, tkajc se platnosti pedpisu Unie. Jen pokud nen ppad
jasn, je mono vznst kSoudnmu dvoru nov dotaz.
Co ztoho vyplv pro hierarchii prvnho systmu? Vracme se tmto kprofesoru
Potacsovi, kter rozliuje dv hierarchie. Je mono uzavt, e podle hierarchie po-
dle prvnch souvislost nen tvorba zsad diskriminace zhlediska sttn pslunosti,
pesn eeno okruh vztah, na kter se mus zsada nediskriminace zhlediska sttn
pslunosti vztahovat, vrukou orgn Evropsk unie. stavn soud esk republiky
povauje rozhodnut Landtov za chybn, pesnji eeno zmaten, aproto jej nemu-
sme vesk republice provst. To odpovd tezi pana profesora Potacze, e kritri-
um hierarchie norem (do norem jsou zaazena zhlediska normativnho iindividuln
rozhodnut) zhlediska prvnch avvojovch souvislost nestav prvo EU nad prvo
lenskch stt. Nakonec to je vdy stavn soud lenskho sttu, kter pokud zsk
pleitost ur hranice prva EU. Pan profesor Potacs jde jet dl. Protoe je obec-
n soudnictv vrukou lenskho sttu asoud lenskho sttu sm se mus obrtit na
Soudn dvr Evropsk unie, je to pod lensk stt, kter hraje vhierarchii prvnch
systm prim.
52

Pokud se tk hierarchie podle derogativn sly, dochz profesor Potacs jak bylo
uvedeno ve knzoru, e ztohoto hlediska stoj prvo EU na vym stupni ne
nrodn prvo. Pokud ur Soudn dvr EU, e je vc vpravomoci EU, m schopnost
zakzat lenskmu sttu pravu pouvat, tedy m schopnost zhlediska normativnho
kderogaci nrodnho prva, tedy vech nrodnch norem vetn rozhodnut na jeho
zklad vzniklch.
Tmto jsme se vrtili na zatek pspvku. Pokud by zde byli normativn teoretici
starho stihu, mli by velk pote pi zaazen prva EU do svho systmu. Zpsob,
kterm to uinil profesor Potacs, je vak inspirativn ipro souasn vvoj prva EU.
Zteorie odvou kritrich hierarchie prva ve skutenosti vyplv to, po em vol
nynj krize schopnosti implementace prva mezinrodnho iprva EU. Pracovn by-
chom se mohli spokojit snsledujcm zvrem pokud nen teoretick i uebnico-
v hierarchie prvnch pedpis doplnna tm, co normativismus povauje za soust
prva tedy provdnm tohoto prva prostednictvm individulnch prvnch akt,
kter poslouchaj tot prvo ajsou vronem te pikazovac sly, pak stoj hierarchie
prva na nejistm zklad amla by bt njakm zpsobem pestavna. Jak se vyjad-
uj zastnci federalizace Evropsk unie, mla by bt vystavna struktura, kter dovol
ovldnout hierarchii bez systmovch pochyben.
Zhlediska souasn prvn teorie je mono proti tomuto vsledku kontrovat otz-
kou. Nen nejist zklad, nejist Grundnorm prvn pirozenost? Nen boj opra-
vomoci esenciln podstatou demokratickho uspodn? Nen polycentrick svt
bn?
Autor:
JUDr. Jindika Syllov, CSc.,
Prvnick fakulta Univerzity Karlovy vPraze, Parlamentn institut,
syllova@psp.cz
53

KOMPARATISTIKA VEVROPSK STAVNSOUDN

KOMUNIKACI
JI ZEMNEK
Abstract: Comparative Reasoning in European Constitutional Communication

Comparative references to judicial reasoning of constitutional and other top courts in member
states of the European Union are gaining ground. There are several purposes of this practice
that are worthy of attention: to strengthen acourtsargument, to simplify acourtsargument
or to underline acriticism of or disagreement with an argument of aforeign court in asimilar
case. There is an additional meaning of such horizontal comparative references beyond these:
acommunicatively generated legitimacy of the Court of Justice of the EU, if the Court is open
to hear this multivocal chorus and ready to reflect it in its decision-making.
Keywords: constitutional judiciary, comparative method, cross-references, Court of Justice

of the European Union, preliminary ruling reference, legitimacy
Klov slova: stavn soudnictv, srovnvac metoda, kov odkazy, Soudn dvr Evropsk
Unie, pedbn otzka, legitimita
1. VOD
Pouvn srovnvac argumentace v soudnch rozhodnutch, zvlt

vrozhodovn vrcholnch soudnch instanc, je vposlednch zhruba tech dekdch na
vzestupu.1 Toto empirick zjitn je vnjm projevem zmn vprvnickm mylen,
knim postupn dochz nap hranicemi nrodnch stt ijejich regionlnch uskupe-
n. Objasovn tohoto jevu vprvnch teorich je rzn podle hodnotovch orientac,
znich vychzej. Velmi zjednoduen eeno, prakticko-politicky zamen vcho-
diska zdrazuj vliv globalizace zaloen na ekonomickm liberalismu asvobodn
souti, kter pohlcuje prvn systmy vjejich dve autonomnm postaven aexpo-
nuje je vi drtcmu tlaku unifikace astandardizace veho druhu; komparatistika je tu
chpna instrumentln jako nutn prostedek kpeit, avpodstat sodevzdanost,
rezignujc na identitotvornou funkci, kterou prvn systm spolu sdalmi faktory
existence ml pro tu kterou spolenost. Jin vchodiska, nkdy ponkud pauln
oznaovan za konzervativn, se sna elit tomuto mondializanmu tlaku poukazem
1 Takto obecn konstatovn sta doloit odkazem na pehledy statistickch dat za soudn systmy Anglie
aWalesu, Francie, Nmecka, esk republiky aSlovenska, kter uvd BOBEK, M.: Comparative Reaso-
ning in European Supreme Courts. Oxford: Oxford University Press, 2013.
55

na tradin hodnoty, vygenerovan prvnm vvojem dan spolenosti, na specifick
charakteristiky vlastn prvn kultury, na nezmnitelnost tvrdho jdra stavnosti;
komparatistika tu slou spe kozejmovn partikulrnch svbytnost akvmn
osvdench model mezi stty (best practice, cross-fertilization), spolen mezin-
rodn een jsou pijmna, jen nakolik jsou stmito svbytnostmi sluiteln. Apak
je tu jet cesta, eknme, konstruktivn, kter nespatuje mezi nroky unifikanmi
aidentitrnmi nepekonateln protiklad, nbr usiluje onalezen udriteln rovnov-
hy mezi jednotou, zaloenou na svou velikost realisticky potebnm spolenm
jmenovateli, arozmanitost, respektujc vcerovovou skutenost celku; tato cesta
nepsob likvidan vi nim rovnm vkonu veejn moci azmruje i neutralizu-
je tenze, kter by mohly vst kantisystmovmu blokovn supranacionlnch een
tam, kde jsou nezbytn; je to cesta zajiujc prostupnost normativnch rovn pomoc
unijn harmonizace, kter opr svou legitimitu jednak oobany pmo volen Evropsk
parlament, jednak odemokratick etzec, vychzejc zvnitrosttnch parlamentnch
voleb a po mandt vldnho pedstavitele lenskho sttu vRad Evropsk unie jako
spoluaktra unijnho legislativnho postupu, atak cesta vcevrstevnat identity adrest
prvnch norem jako pedpokladu akceptace ink tchto norem.
Zatmco vprvnm shora uvedenm pstupu je pouit srovnvac metody pi vkla-
du aaplikaci unifikovanch norem vcemn jejich exegez i pozitivistickm textua-
lismem avdruhm pstupu pes nepopirateln kognitivn pnos me degradovat
vbezohledn prvn export nebo naopak vautarkn prvn patriotismus neliberl-
nho typu,2 pouze tet pstup skt perspektivu produktivn koexistence mezi globa-
lizujcm drivem samopohybu multipolrnho svta prva asklony k(obasnm, nkdy
ale programovm) obranskm reakcm prvnch systm na nrodn rovni, zakl-
dajc se na jist zdrenlivosti obou. Teprve bezprostedn ptomnost autority, schopn
vynutit takov sebeomezen normotvrce, jakou je na nadsttn rovni Soudn dvr
Evropsk unie ana nrodn rovni to jsou vrcholn soudy spezkumnou pravomoc
vi zkonodrci implementujcmu, resp. sprvnm asoudnm orgnm aplikujcm
unijn prvo, me bt zrukou vyvenho vvoje prvnho rmce projektu evropsk
integrace, sledujcho vytven stle uho svazku mezi nrody Evropy.3
Srovnvac soudn argumentace, kter nem bt jen sebepotvrzenm vlastnho, u
pedtm jednostrann utvoenho nzoru soudce, ale hlednm sotevenm koncem,
je kol nron kulturn (odlinosti spoleenskho kontextu), jazykov, asov apod.
Vzavedench zpadoevropskch demokracich m nynj evropsk rozmr tohoto
kolu uritou, kadopdn metodologickou nvaznost namezivlen obdob 20.sto-
let, vekterm prvn komparatistika, zejmna voblasti prva soukromho, zazname-
nala prvn novodob rozkvt po epoe velkch kodifikac pedchozho stolet.4 Oproti
svm zpadoevropskm kolegm maj soudci vzemch bvalho sovtskho bloku
2 Celou adu pklad pvodn dobe mnnch forem peshraninho normativnho obohacovn
zkonodrc uvd publikace Imprialisme et chauvinisme juridiques. Rapports prsents au colloque
loccasion du 20e anniversaire de lInstitut suisse de droit compar, Lausanne, 34 octobre 2002.
Schulthess, 2004.
3 l.1 druh pododstavec SEU.
4 Za vechny autory epochlnch dl ztohoto obdob sta zmnit nap. Ernsta Rabela, Maxe Rheinsteina,
Ren Davida i Konrada Zweigerta.
56

nevhodu, spovajc pedevm vnedostatku metodologie prce svnsttnm prvem
ascizmi soudnmi rozhodnutmi, zpsobenm odtrenm prvnho vvoje za minul-
ho reimu od okolnho svta.5 Jeliko transformace jejich prvnch d, kn dolo
vprbhu 90.let akter se na pelomu tiscilet ipo nm prolnala sdosti pekotnm
pejmnm norem komunitrnho prva, zpravidla postrdala doktrinrn oporu abyla
ve vleku poteb praktick politiky, zstv srovnvac soudn argumentace vtchto
zemch pevn vc empirickou, bez systematickho vodtka, zvislou na pstupu
jednotlivc, kter snese oznaen ex privata industria. Knprav dochz postupn,
spchodem tch pslunk nov generace do justice, kte zskali, asto u studiem
vzahrani, porozumn prvu jako otevenmu systmu.
Nen moj ambic tento stav, kter m sv hlubok piny, vkrtkm pspvku
hloubji teoreticky analyzovat. Lze vak alespo poukzat na problm zpohledu praxe
stavnho soudnictv ana otzku stavn legitimity komparativn argumentace.
2. VZNAM HORIZONTLNHO ROZMRU SOUDN

KOMUNIKACE
stavn soudy lenskch stt EU reflektuj omezen autonomie svch

prvnch d, vetn pvodn vrcholnho postaven stavnho rmce, rozdlnm zp-
sobem. Jejich porozumn tomu, jak systm unijnho prva funguje, se zprvu reduko-
valo do znan mry na jeho specifick vnitrosttn inky, jejich zajitn bylo velkou
vzvou kpravm nkterch parametr teprve nedvno osvojench zklad demokra-
tickho prvnho sttu vnormotvorb, vaplikan praxi ivprvnickm mylen vbec.
Ikdy nebyl dvod pochybovat, e systm unijnho prva se hls ke stejnm i
funkn rovnocennm stavnm principm ajeho institucionln zzem osvdilo
schopnost brnit tyto principy vkadodennm provozu integranho procesu, zaujaly
stavn soudy novch lenskch stt kunijnmu prvu brzy velmi stzliv, mono ci
iostrait amsty dokonce obransk postoj. St jim lze vytat nzkou rove zjmu
osoudrnost systmu jako celku, nebo tomu mus pedchzet sebeuvdomn vlastn
spoluodpovdnosti za jeho osud arozvoj, open odvru ve svou schopnost obstt
voteven peshranin soudn komunikaci, tedy ve schopnost, kter nebvala bnou
soust genetick profesn vbavy soudc vtchto sttech. Cesta od pijet unijnho
prva, kter se jevilo zprvu jako ciz normativn soubor, za vlastn, nemla obdoby
vtomto prostoru, odhldneme-li od historick paralely srakousko-uherskou , svou
povahou nesrovnateln, stejn jako vjin geopolitick situaci pozdji psobc normy
Rady vzjemn hospodsk pomoci.
Stm spojen zmna prvnickho uvaovn je pedpokladem zmny soudcovskho
chovn, kter povede vpodstatn me kpklonu od introvertnho postoje kunij-
nmu prvu, jen defenzivn obranskho vi domcmu prvnmu systmu, smrem
kzastnnmu postoji, prezentujcmu kooperativn sttnost aemancipaci ve vztahu
5 Mezi dkmi monografiemi zt doby, vnovanmi srovnvac prvn vd, je teba uvst: SZAB, I.
PTERI, Z.: Socialist Approach to Comparative Law. Sijthoff, 1977.
57

kvnjm normativnm ajudikatornm podntm jako vzvm kpodlu na formovn
vslednho tvaru prvn regulace. Prv vdob, kdy jsou vpolitick rovin nedoeeny
nkter existenciln otzky evropsk integrace vyvolan dluhovou auprchlickou kriz,
na kterch vdy byla zaloena soudrnost Evropsk unie, je role soudn moci jako sta-
bilizujcho faktoru velmi dleit. Setrvn stavnch soud udistancovanho postoje,
kter se nedoke vymanit zzce chpan role strce domc stavnosti, se stv
obtn udriteln.
Rozdly ve zpsobu, jakmvrcholn nrodn soudy reflektuj omezen sv nkdej
vnitrosttn vlunosti pi kontrole norem vpodmnkch lenskho sttu Evropsk unie,
mohou vst kpodkopvn jednoty aplnho inku unijnho prva, pokud tyto soudy
upednostuj vlastn pezkum stavnosti norem domcho pvodu, ani by zrove
vedly obecn soudy kprovrce evropsk konformity tchto norem nepmo pomoc pro-
cesnho institutu pedbn otzky kSoudnmu dvoru podle l.267 SFEU. Kjeho (po-
dle okolnost povinnmu) vyuit sice nkter vrcholn nrodn soudy sahaj pomrn
asto,6 jin ale vtahuj nkter sousti primrnho prva Unie mezi referenn kritria
stavnho pezkumu norem atm funkci tohoto institutu zsti samy nahrazuj. Nejsou
pak sice obecnmi soudy tolik upozaovny (jev oznaovan jako by-passing, obch-
zen), vystavuj se ale riziku zahlcen.7 Dal stavn soudy vrozhodnutch ostavnch
stnostech vedou obecn soudy poukazem kzkladnmu prvu na zkonnho soudce
ktomu, aby se na Soudn dvr samy obracely, m do jist mry kompenzuj vlastn
zdrenliv pstup kinstitutu pedbn otzky.8 Vlivn nmeck Spolkov stavn
soud pak vtom smru pekonal svou nesmlost adal prchod sv ostr kritice pli
zkho vkladu zkazu mnovho financovn lenskch stt eurozny ze strany Rady
guvernr Evropsk centrln banky poukazem na doktrnu ultra vires9 poloenm ped-
bn otzky.10 kla pstup zahrnuje tak podmnnost stavnho pezkumu norem
neomezitelnm oprvnnm obecnho soudu poloit vppad jeho nesouhlasu se
stanoviskem stavnho soudu jet pedbnou otzku Soudnmu dvoru.11
Tato vertikln mezisoudn komunikace zaloen na pedbn otzce je vak komu-
nikac mezi objektivn nerovnmi partnery. Sla jejho nrodnho plu je dna pede-
vm vahou pesvdivosti odvodnn nvrhu, jak pedloenou otzku vkladu nebo
platnosti normy unijnho prva eit. Vha argument bude pak mrn iprezentaci
toho, co je vnitrosttnm prvnm dm pirozen vlastn, tj. pinleitosti kurit-
mu typu prvn kultury, danmu vvojem evropskch spolenost, kter vytv ijistou
mru hodnotov ekvivalence mezi tmito prvnmi dy. Takov prezentace me erpat
zdialogu mezi prvnmi systmy ajejich soudnmi interprety na horizontln rovni.
6 Nap. belgick nebo rakousk.
7 Srov. zalenn Listiny zkladnch prv Evropsk unie do referennho rmce stavnho pezkumu ve
Slovinsku, vRakousku i vEstonsku.
8 Nap. esk aslovensk.
9 VOSSKUHLE, A.: Integration durch Recht. Der Beitrag des Bundesverfassungsgerichts, pednka
na Humboldtov univerzit vBerln vrmci ady Humboldt-Reden zu Europa, 22.jna 2015, vn
pipomnl ivznam, kter vpolovin 80.let minulho stolet mlo ptisvazkov kolektivn dlo Integra-
tion Through Law pod hlavn redakc M.Cappellettiho aJ.Weilera pro rozvoj evropskho prvnho du
ajeho soudn architektury.
10 Ve vci C-62/14 Outright Monetary Transactions.
11 Rozsudek ve spojench francouzskch vcech C-188/10 aC-189/10 Melki aAbdeli.
58

Tomuto rozmru komunikace vevropskm justinm prostoru je vnovna vodborn
debat mnohem men pozornost, ne problematice pedbnch otzek, akoliv srov-
nvac reference na argumentaci soud jinch lenskch stt ve skutkov iprvn
srovnatelnch ppadech nejsou nijak neobvyklou soust odvodnn evropskch
rozhodnut stavnch adalch vrcholnch soud. Svdectvm budi etnost zkoumn
podmnek pro uplatnn doktrny acte clair,12 osvobozujc tyto soudy, jejich rozhod-
nut nelze napadnout opravnmi prostedky podle vnitrosttnho prva, od povinnosti
poloit pedbnou otzku Soudnmu dvoru.
Pm komunikace mezi stavnmi soudy m nejen vznam poznvac, ale ve
vztahu kunijnmu prvu aSoudnmu dvoru tak vznam legitimizan: je dle-
itm zdrojem dodaten legitimity rozsudk Soudnho dvora, jeho lenov jsou
jmenovni vzjemnou dohodou vld lenskch stt, tzn. bez asti pmou volbou
ustavenho orgnu. Odvolv-li se Soudn dvr ve svm rozhodnut na stanovisko,
vzel zdialogu mezi nrodnmi soudy, a u je vsledkem vce i mn souzncch
nebo nesouhlasnch projev tchto soud, nelze tomuto procesu nepiznat charakte-
ristiku evropsk stavnsoudn legitimizace (communicatively generated legitimacy).
Absence horizontlnho soudnho dialogu naopak znejisuje Soudn dvr ohledn ne-
pedvdatelnosti chovn nrodnch stavnch soud, co se me projevit ivjeho
obav ovlastn autoritu.13
Je zejm, e zapojen stavnch soud do takovho transnacionlnho dialogu, do-
volujc verifikovat vlastn soudcovskou argumentaci aovlivovat argumentaci dru-
hch, posiluje atm usnaduje jejich pozici ina domcm fru, zatmco neast vnm
(uzavrn se do sebe) tuto pozici oslabuje. Vstupy takovho demokratizanho
procesu stavnsoudnho rozhodovn neme ignorovat ani Soudn dvr, nebo p-
padn nbhy kjednostrannm varovnm, jakm byl svho asu znm rozsudek n-
meckho Spolkovho stavnho soudu ve vci Solange I, nebo dokonce krevolt proti
Soudnmu dvoru,14 me prosted fungujcho vcerozmrnho soudnho dialogu spe
neutralizovat.
Komunikace mezi nrodnmi stavnmi soudy prostednictvm srovnvac juris-
prudence zaloen na kovch odkazech vodvodnn jejich rozhodnut spontnn
existuje, avak nabv nov kvality pejmnm iratia decidendi, kvality, kter logicky
vyplv zotzek, je jsou nrodnmu stavnmu soudnictv stle vce spolen: unijn
prvo jako smrodatn mdium pro vklad vnitrosttnho prva ipedmt nepmho
stavnho pezkumu; otzka nezmnitelnho materilnho ohniska nrodnch stav-
nch hodnot, kter jsou vak sdleny jako funkn ekvivalentn vrmci vcerovovho
svazku; otzka finality integranho procesu zhlediska rozsahu pravomoc, nezbytnho
kzachovn nrodn stavn identity; otzka oblasti pouit Listiny zkladnch prv Ev-
ropsk unie vlenskch sttech; otzka mez loajality veurozn asolidarity vimigra-
12 Rozsudek Soudnho dvora ve vci 283/81 C.I.L.F.I.T.
13 Itak lze toti interpretovat posudek Soudnho dvora 2/13 ke Smlouv opistoupen Evropsk unie kEv-
ropsk mluv oochran lidskch prv azkladnch svobod, vnm dal prchod mj. obav zobchzen
unj vedenho zen opedbn otzce nrodnmi soudy.
14 Za takovou je po ochladnut emoc povaovn ojedinl ppad, kdy nrodn soud (stavn soud esk
republiky vnlezu Pl. S5/12 Holubec) prohlsil rozsudek Soudnho dvora (ve vci C-399/09 Landtov)
za akt ultra vires.
59

n politice; ad. Soudn komparatistika, zd se, pekrauje el pouh podpory vkladu
vnitrosttnch norem astv se stimulem pi formovn pedstav ozsadnch otzkch
evropskho konstitucionalismu.
3. TYPOLOGIE SROVNVAC JURISPRUDENCE
Komparativn argumentace stavnch soud, vslovn odkazujc na zahra-

nin, tedy vnitrosttn nikoliv zvaznou judikaturu, je empiricky zjitno vzsad
trojho typu, piem neviditeln migrace stavnprvnch mylenek je nepochybn
ir:
Zmnit je teba pedevm dl odkazy sclem autoritativn podpory vlastn argu-
mentace, kter jsou zdaleka nejbnj. Jako pklady mohou slouit napklad odkazy
eskho stavnho soudu vnlezu ve vci Cukern kvty,15 odmtajcm absolutn po-
vahu principu pednosti unijnho prva, na irsk ppad Grogan, nmeck Solange II
aitalsk Frontini; nebo reference nmeckho Spolkovho stavnho soudu vjeho lisa-
bonskm rozsudku na nlez eskho16 idalch stavnch soud ve stejn vci i vjeho
rozsudku ve vci Evropskho mechanismu stability aFiskln smlouvy na dvj roz-
sudek francouzsk stavn rady. Jindy nebylo ponkud pekvapiv, jeliko vyznn
rozsudk bylo velmi podobn monosti takovho odkazu vyuito, jako nap. vppad
nmeckho Spolkovho stavnho soudu ve vci Eurozatykae ve vztahu kdvjmu
nlezu polskho stavnho soudu vte vci, nebo vppad nlezu eskho stavnho
soudu ve vci zkona oelektronickch komunikacch17 (znmm jako Data retention)
ve vztahu kdvjmu nlezu kyperskmu i nmeckmu; znejnovjch odkaz tohoto
typu sem pat nap. usnesen eskho Nejvyho sprvnho soudu opedloen ped-
bn otzky ve vci Nazen DublinIII, obsahujc odkazy na rozsudky nmeckho
arakouskho Nejvyho soudu.
Druhou skupinu tvo komparativn odkazy nahrazujc i usnadujc vlastn argu-
mentaci pevzetm argumentace soudu jinho sttu. Jako pklady lze uvst rozsudek
polskho stavnho soudu oSmlouv opistoupen kEvropsk unii sreferencemi
kmaastrichtskm nlezm nmeckho adnskho stavnho soudu votzkch sttn
suverenity astavn identity; podobn jako reference polskho soudu na nmeck
ppad Honeywell votzce evropsky etrnho pojet stavnsoudnho pezkumu no-
rem; zmnit je mono iesk nlez ve vci Lkov vyhlka18 odkazujc na rozsudky
Soudnho dvora ve vazb na pvodn zen ped finskmi arakouskmi orgny; ad.
Rozdl oproti pedchoz skupin ppad je sp ve vyintenzit odkaz ne vjejich
povaze.
Tet skupinu pak tvo kritick hodnotc odkazy sclem se argumentan distan-
covat vi argumentaci soudu jinho lenskho sttu. Mezi dosud vcelku dkmi
pklady je namst poukzat nap. na vymezen se eskho stavnho soudu vnlezu
15 Pl. S50/04.
16 Pl. S19/08.
17 Pl. S24/10.
18 Pl. S36/05.
60

Lisabonsk smlouva II19 vi argumentaci nmeckho Spolkovho stavnho soudu
votzkch tzv.demokratickho deficitu Evropskho parlamentu, hrozby vyprzdnn
volebnho prva oban, integran odpovdnosti vnitrosttnho Parlamentu nebo ne-
zmnitelnosti katalogu pravomoc na nrodn rovni; podobnou pozici zaujal votzce
dlby moci zkonodrn asoudn ipolsk stavn soud. Prv tato skupina odkaz
pedstavuje svm zpsobem novou kvalitu vkomparativn argumentaci stavnch sou-
d, kter rozkrv monosti horizontln komunikace mezi nrodnmi stavnmi soudy,
onich byla shora e.
4. ZVR
Vznam srovnvacho diskurzu mezi stavnmi, resp. jinmi vrcholnmi

soudy lenskch stt Evropsk unie sotva me bt pecenn. Na druh stran ale
nelze jeho innost ve vztahu kmonostem rozvoje unijnho prva ajeho dotven
interpretac Soudnho dvora ani nadhodnocovat, jeliko je vmnohm podmnna ta-
kovmi faktory, jako je nrodn stavn kultura astupe jej konsolidace, postaven
stavnch soud vinstitucionln struktue dan zem, politick prosted, pipravenost
zkonodrce krecepci zahraninch een, artikulovanch vzen ostavnm pezku-
mu norem a vneposledn ad stav odborn debaty otchto otzkch. Nesporn pak
pispv jak kplnmu inku unijnho prva prostednictvm jeho stavn konformn
soudn interpretace aaplikace, tak iknaplnn lohy stavnho soudnictv pi ochran
stavnosti vpodmnkch vcerovovho uspodn vkonu veejn moci.
Autor:
JUDr. Ing. Ji Zemnek, CSc.,
stavn soud R, Prvnick fakulta Univerzity Karlovy vPraze,
zemanek@prf.cuni.cz
19 Pl. S29/09.
61

EEN KRIZ VPRVU EU
PAVEL SVOBODA*
Abstract: Resolution of Crises in the EU

This article analyzes some of the legal aspects of the migration and debt crises solutions
in the EU, particularly situations where EU law itself does not provide convenient legal
instruments used in normal situations, or when for political reasons their use does not seem
appropriate. Then especially international instruments or special EU law tools come into play,
such as closer cooperation and simplified amendments of the founding treaties.
Keywords: EU law, migration, euro, Greece
Klov slova: prvo EU, migrace, euro, ecko
1. VOD
Vppad dluhov krize ivppad krize migran se ukzala neochota

aplikovat existujc pravidla, ato zdvod politickch i faktickch: vppad dluho-
v krize lo zejmna onon-bail-out klauzuli l.125 SFEU, ukrize migran jde nap.
opovinnosti prvnho sttu, kde migrant pejde vnj hranici EU.1 Pesto prvn aspekty
een tchto kriz se co do pouitch nstroj zatm zdaj liit. Ve svm pspvku se
proto pokusm pedevm vnovat nkterm aspektm vztah mezi prvem EU amezi-
nrodnm prvem prv voblasti pouitch prvnch nstroj, ato na ppadov studii
obou zmnnch kriz vEU.
2. DLUHOV KRIZE
Vtto sti nejprve poukeme na pklady unijnch pedpis tkajcch

se dluhov krize, unich nebyla nalezena politick vle kpouit, apot se zamme
* Autor dkuje za cenn pipomnky Mgr. Martinu Hanlovi aZampii Vernadaki, Ph.D., LL.M., MA.
1 Nazen Evropskho parlamentu aRady (EU) .604/2013 ze dne 26.ervna 2013, kterm se stanov
kritria apostupy pro uren lenskho sttu pslunho kposuzovn dosti omezinrodn ochranu
podan sttnm pslunkem tet zem nebo osobou bez sttn pslunosti vnkterm zlenskch stt,
V2013 L180, s.3159.
63

na nstroje mezinrodnho prva soukromho iveejnho, jimi byly nepouit unijn
pedpisy fakticky nahrazeny.
2.1 NEPOUIT EXISTUJCCH UNIJNCH PEDPIS
Prvn prava EU se zdla bt pipravena ina krizov situace vetn eck

dluhov krize.2 Tato prava ovem stavla na odpovdnm pstupu vech lenskch
stt kveejnmu zadluen; proto mezi preventivnmi nstroji se objevuj tak psn
pravidla jako l.125 SFEU non-bail-out klauzule, zakazujc pevzet zvazk za
lensk stt ve finannch potch. Kdy se ale ukzalo, e ecko stt eurozny pra-
vidla podstatn poruuje, znejrznjch dvod mimoprvn povahy zmizela ochota
l.125 SFEU aplikovat. Zaaly se hledat prvn nstroje, aby se vlk naral akoza
zstala cel aby ecko bylo zachrnno aprvo EU zstalo zachovno. Jeliko
pravidla EU byla jasn, ale politick vle smovala kpesnmu opaku l.125 SFEU,
mezinrodnprvn cesta byla jasnou prvn volbou.
2.2 POUIT NSTROJ MEZINRODNHO PRVA VEEJNHO ISOUKROMHO
Jak pipomenul mj. Emil Ruffer,3 pouit mezivldnch smluv vrmci me-
zinrodnho prva veejnho nen dn novtorsk metoda dosahovn pokroku vev-
ropsk integraci: pipomeme Schengenskou dohodu (1985),4 Schengenskou provdc
dohodu (1990)5 i Prmskou dohodu (2005).6 Finann krize (2008) asn poteba
pijmn rychlch een sfinannm dopadem, oivila tento jev, jemu se k inter-
nacionalizace i intergouvernmentalizace EU.7 Jde osituace, kdy
lensk stty berou ote vvoje zpt do svch rukou, nikoliv vak individuln,
ne tedy zptvzetm pravomoc svench EU, ale jejich spolenm vkonem na
okraji Evropsk rady i jako zstupci vld lenskch stt vRad, tedy bez zapojen
Evropskho parlamentu;8
provdn takovch rozhodnut pak svuj orgnm EU.9
2 Pipomeme preventivn nstroje l.122125 SFEU, Pakt ostabilit arstu, tzv. two-pack, six-pack, fiskln
pakt, stejn jako nstroje kodstraovn kriz l.122 odst.2, l.222 al.143 SFEU, stejn jako pozdji ESM.
3 RUFFER, E.: The Intergovermental Avenues of European Integration: AWay Forward for the Economic
and Monetary Union? CYIL. 2014, s.199 an.
4 Schengensk dohoda opostupnm odstraovn kontrol na spolench hranicch ze dne 4.ervna 1985
mezi vldami stt Hospodsk unie Beneluxu, Spolkov republiky Nmecko aFrancouzsk republiky,
V 2000 L239, s.19.
5 mluva kproveden Schengensk dohody ze dne 14.ervna 1985 mezi vldami stt Hospodsk unie
Beneluxu, Spolkov republiky Nmecko aFrancouzsk republiky opostupnm odstraovn kontrol na
spolench hranicch, V2000 L239, s.1962, zvltn vydn veskm jazyce: Kapitola19, Sva-
zek002, s.952.
6 Rozhodnut Rady 2008/615/SVV ze dne 23.ervna2008 oposlen peshranin spoluprce, zejmna
vboji proti terorismu apeshranin trestn innosti, V 2008 L 210.
7 Zhlediska terminologick historie dluno podotknout, e vprvnch dobch SZBP se podobnmu jevu
kvalo bruselizace.
8 Srov. BELLING, V.: Finann krize anvrat suverna: nkolik mylenek ke sttoprvnmu kontextu fis-
klnho paktu. In TOMEK, M. (ed.): Fiskln pakt. Prvn aekonomick souvislosti adsledky pijet
Smlouvy ostabilit, koordinaci asprv vhospodsk amnov unii. AUCI. 2012, .1, s.7an.
9 C-181/91 aC-248/91 Bangladesh, EU:C:1993:271, bod 20.
64

Snaha zvldnout finann krizi ztohoto pohledu vedla ktomu, e byly uzaveny jak
dohody soukromoprvn povahy, jako byly nap. dohody oprvnm eckm z-
chrannm balku armcov dohoda ovytvoen Evropskho nstroje finann sta-
bility; tak
tradin mluvy podle mezinrodnho prva veejnho, jako tomu bylo vppad
Evropskho mechanismu stability (European Stability Mechanism, ESM) arozpo-
tovho paktu (Fiscal Compact).
Tento strun pehled nstroj een dluhov krize ns tedy vede ktomu, abychom
si poloili tuto otzku: dochz kvytven nov hybridn podoby prva EU? Poku-
sme se na tuto otzku odpovdt vzvru.
2.2.1 DVODY PKLONU KMEZINRODNPRVNM NSTROJM

EEN DLUHOV KRIZE
Lze vidt dva mimoprvn dvody pro pklon keenm vrmci mezin-
rodnho prva veejnho oproti eenm, kter by byla ist vrmci prva EU:
finann omezen: zkladn nedostatek ist unijnho een finann krize, jako bylo
nap. een spovajc ve zzen Evropskho mechanismu finann stabilizace (EF-
SM)10 spoval vomezenosti apsn alokaci zdroj rozpotu EU, kter vppad
EFSM nemohly peshnout 60 miliard eur.11 Naopak Rmcov dohoda oevropskm
nstroji finann stability (co je kvazimezinrodnprvn nstroj, kter byl vytvoen
soubn spijmnm nazen oEFSM) mohla zaruit vrazn vy finann pro-
stedky dky tomu, e do een zahrnula zdroje znrodnch rozpot;
politick nevle: ist unijn een by kvli vyuit rozpotu EU pro zajitn sta-
bility eurozny vedlo ktomu, e by nelensk stty eurozny byly vzsad vyzvny
kfinancovn tto zchrann operace vrmci eurozny.
Bylo by teba vysvtlit, pro nebyl pouit nkter znstroj, kter se vrmci ist
unijnch een nabz: (a)institut poslen spoluprce,12 (b)rozhodnut uren ne vem
lenskm sttm, (c)nazen uren jen sttm eurozny dle l.139 odst.2 SFEU. Na
druhou stranu je jasn, e nelze pout jeden ist unijn nstroj (poslen spoluprce)
kobejit jinho unijnho opaten l.125 SFEU, zakazujc pevzet zvazk.
2.2.2 PIJAT MEZINRODNPRVN EEN
Kombinace tchto dvou dvod vysvtluje onen pklon kvyuvn mi-

mounijn formy spoluprce mezi leny eurozny. Podvejme se navc ble na stva-
jc prvn reim, vnm tato nov forma spoluprce probh. Namsto zaveden EFSF
vpodob mezinrodn mluvy, kter by vyadovala ratifikaci vnrodnch parlamen-
tech, se spolupracujc lensk stty rozhodly pro balek sloen ztchto prvk:
10 Nazen Rady (EU) .407/2010 ze dne 11.kvtna 2010 ozaveden evropskho mechanismu finann
stabilizace, V 2010 L 118/1.
11 l.2 odst.2 nazen Rady (EU) .407/2010.
12 Rozsudek ve vci Pringle (pravda, pozdji) ukzal, e jde oproblm voblasti hospodsk, anikoliv
mnov oblasti, atud podmnka nevlunosti pravomoc voblasti poslen spoluprce byla splnna.
65

mezivldn dohoda, kter se stala pouitelnou okamikem svho podpisu zstupci
vld;
soukrom spolenost nazvan EFSF, jejmi jedinmi podlnky bylo vech 17 z-
astnnch zem; a
rmcov dohoda mezi touto soukromou spolenost ajejmi podlnky, kterou
nelze povaovat za mezinrodn dohodu veejnoprvn, nebo zformlnho hlediska
byla podepsna mezi svrchovanmi stty asoukromou prvnickou osobou.
Je zajmav, e tato kombinace soukromho aveejnho mezinrodnho prva in-
rodnho prva stavnho se vyhb nejen nedostatkm aomezenm ist nadnrodnho
een, ale tak nespornm omezenm tradinho mezinrodnho smluvnho prva, tj.
zdlouhavmu aasto sloitmu ratifikanmu postupu.
Nstroj EFSF byl nahrazen Smlouvou ozzen Evropskho mechanismu stability
(ESM),13 kter byla nakonec podepsna vnoru 2012, pot co byl zjednoduenm po-
stupem podle l.48 odst.6 SEU14 zmnn lnek 136 SFEU rozhodnutm 2011/199,15
asttm eurozny bylo umonno zdit ESM.16 Tmto postupem bylo vzsad udleno
oprvnn ke zzen mezinrodn organizace, kter vyuv stvajc orgny EU, ato
vyuitm monost, kter skt tradin mezinrodn prvo veejn.
Tento vvoj byl zejm vyvoln nejistotou ohledn legality (a)dvjho reimu
EFSF ve vztahu kno-bail-out doloce l.125 SFEU (tj. zkaz zchrannch opaten
ve prospch lenskch stt) apedevm (b)zmnn kvazi-mezinrodnprvn kon-
strukce, kter by se mj. vyhnula kontrole nrodnch parlament. Za tto situace se
jedinm stabilnm audritelnm eenm zdlo bt vyuit mezinrodnho smluvnho
prva vpodob zmny SFEU aratifikace vemi 27 lenskmi stty, jako iprostednic-
tvm podpisu aratifikace smlouvy ozzen ESM.
Mezinrodn dohody mezi nktermi zlenskch stt vppadech, kdy vrmci
prvnho du EU nelze doshnout jednomyslnosti, by tedy mohly nabdnout innou
alternativu, zejmna mohou-li bt orgny EU itak poveny uritmi koly apod-
prnmi funkcemi. Vppad smlouvy oESM byly toti Komise, ECB aSoudn dvr
poveny provedenm rozhodnut, knim dospli zstupci lenskch stt mimo rmec
EU, ato navzdory tomu, e byla vytvoena samostatn mezinrodn organizace.
2.2.3 STAVNOST AINSTITUCIONLN ROVNOVHA VEU: PPAD PRINGLE
Zapojen unijnch instituc do mimounijnch prvnch nstroj ns pivd

kotzce unijn stavnosti ainstitucionln rovnovhy vprvnm du EU.
13 Pesnji: Smlouva ostabilit, koordinaci asprv vhospodsk amnov unii.

14 Tj. without convening aConvention composed of representatives of the national Parliaments, of the Heads
of State or Government of the Member States, the European Parliament and the Commission.
15 Rozhodnut Evropsk rady 2011/199/EU ze dne 25.bezna 2011, kterm se mn lnek 136 Smlouvy
ofungovn Evropsk unie, pokud jde omechanismus stability pro lensk stty, jejich mnou je euro,
VL91, 6.4.2011, p. 11.
16 lensk stty, jejich mnou je euro, mohou zavst mechanismus stability, kter bude aktivovn vp-
padech, kdy to bude nezbytn kzajitn stability eurozny jako celku. Poskytnut jakkoli poadovan
finann pomoci vrmci tohoto mechanismu bude podlhat psn podmnnosti.
66

Ve vci Pringle17 se Soudn dvr EU zabval otzkou, do jak mry spad smlouva
oESM do vlun pravomoci EU.18 Tak by tomu bylo vppad, pokud se ESM pova-
oval za nstroj mnov politiky, kter je podle l.3 odst.1 SFEU ve vlun pravo-
moci EU. Soudn dvr nicmn dospl knzoru, e akoli m ESM urit dopady na
spolenou mnu, jeho hlavnm clem je slouit jako zchrann mechanismus vppad
fiskln krize lenskho sttu. Na rozdl od mnov politiky ovem hospodsk politika
spad do oblasti sdlen pravomoci, kterou si lensk stty vyhradily pro sebe.
Ve vytvoen ESM lze navc vidt iporuen prva EU, konkrtn lnku 125 SFEU,
nebo prostednictvm ESM se zastnn lensk stty de facto zavzaly kodpovd-
nosti za finann zvazky ostatnch lenskch stt, co l.125 SFEU zapovd. Protoe
vak finann pomoc ESM byla podle nzoru Soudnho dvora poskytnuta za psnch
podmnek, nebylo mono ji vykldat jako poruen no-bail-out doloky. Vpreambuli
kesmlouv oESM se navc vslovn uvd, e sleduje obdobn cle finann podpory
asprvy ekonomickch zleitost jako opaten Unie, kter by tud mla bt uped-
nostovna apouvna jako prvn volba.
Dle se klade otzka: mohou lensk stty tak ve svch mezinrodnch dohodch
libovoln vyuvat orgny EU kjejich provdn amonitorovn provdn?
Vechny ve zmnn mezivldn dohody obsahuj specifick ustanoven, kter or-
gnm EU svuj urit koly. Jedn se pedevm oSoudn dvr EU, Komisi avn-
kterch ppadech iECB. Podle l.13 odst.2 SEU vak kad orgn EU jedn vmezch
psobnosti, kterou mu svuj Smlouvy, avsouladu spostupy, podmnkami acli vnich
stanovenmi. Ztoho by bylo mon dovodit, e veker ustanoven obsaen vmezi-
nrodnch dohodch mezi nktermi zlenskch stt, kter by orgnm EU svovala
nov koly, by byla vrozporu sprimrnm prvem EU.
Pokud jde oSoudn dvr, podle l.273 SFEU m Soudn dvr pravomoc rozhodovat
vechny spory mezi lenskmi stty, kter souvisej spedmtem Smluv, jsou-li mu
tyto spory pedloeny na zklad rozhod smlouvy. Jak ji bylo zmnno, vechny
mezivldn dohody tkajc se finann krize se vztahuj khospodskm politikm EU,
take se zd, e Soudn dvr me bt nepochybn tmito novmi mezinrodnmi fry
vyuvn.
UKomise aECB je situace zprvnho hlediska sloitj aexistuje mnoho argumen-
t, kter zde mohou bt pedloeny. Soudn dvr utto otzky ve vci Pringle odkzal
na svou pedchoz judikaturu, konkrtn ve vcech Banglad aLom,19 kde souhla-
17 C-370/12 Pringle, EU:C:2012:756.

18 lensk stty EU mohou uzavrat jakkoli mezinrodn dohody mezi sebou navzjem i se tetmi zemmi,
pokud:
(i) nejde ooblast vlun pravomoci EU, nebo podle l.2 odst.1 SFEU zde me vytvet apijmat
prvn zvazn akty pouze Unie alensk stty tak mohou init pouze tehdy, jsou-li ktomu Uni
zmocnny;
(ii) nejde ooblast sdlen pravomoci EU alenskch stt, kterou EU ji legislativn obsadila, nebo
podle l.2 odst.2 SFEU mohou lensk stty pijmat prvn zvazn akty vrozsahu, vjakm Unie
nevykonala svou pravomoc;
(iii) nejsou vrozporu sprimrnm i sekundrnm prvem EU ani jinak neohrouj dosahovn cl EU;
to vyplv zpovinnosti tzv. loajln spoluprce stanoven vl.4 odst.3 SEU.
19 C-181/91 aC-248/91 Parlament v. Rada aKomise, EU:C:1993:271, bod 16; C-316/91 Parlament v. Rada,
EU:C:1994:76, bod 26; C-91/05 Komise v. Rada, EU:C:2008:288, bod 61.
67

sil stm, e Komisi me bt na zklad aktu Rady svena koordinace spolenho
postupu lenskch stt. Jeliko koly, kter Komisi aECB svila smlouva oESM,
byly vrazn sloitj avychzely navc zdohody jen mezi nktermi, anikoli vemi,
lenskmi stty, Soudn dvr zopakoval pravidlo stanoven vrozsudcch ve vcech
Banglad aLom adle uvedl, e dodaten koly sven orgnm EU by nemly
zasahovat do psobnosti, kterou SEU aSFEU svuj tmto orgnm.
Podle l.13 smlouvy oESM se Komisi aECB svuje sjednvn podmnek pro po-
skytovn finann podpory uritmu lenskmu sttu amonitorovn jejich plnn. Tyto
koly vychzej zobdobn lohy, kterou nazen oEFSM20 pisoudilo tmto dvma
orgnm vrmci prva EU. Tato skutenost ve spojen sabsenc jakkoli rozhodovac
pravomoci Komise i ECB, atedy ijakkoli legislativn pravomoci vyat zpsob-
nosti konstitucionlnch zruk (jako jsou nap. transparentnost azkladn prva), abez
jakhokoli dopadu vrmci prvnho du EU, ale pouze vrmci oddlenho prvnho
systmu ESM, nasvduje tomu, e tmto mezivldnm trendem nen negativn dotena
institucionln rovnovha EU.
3. MIGRAN KRIZE
Kdy u se zdlo, e Evropsk unie pekonala krizi eura, zashla ji dal,

patrn jet vnj krize, krize migran. Ve popsan analza prvnho een dlu-
hov krize nm me slouit jako dobr zklad ke srovnn jak faktickch vchodisek,
tak prvnch een krize migran.
Pokud jde oskutkov zklad, dluhov krize se tkala pedevm eurozny, eji
ivech lenskch stt, migran krize se sice primrn dotkla zem Schengenskho
systmu, co vnkterch ppadech vedlo a kobnoven kontrol na vnitnch hranicch,
ale idalch lenskch stt EU, nap. Spojenho krlovstv, kter se Schengenskho
systmu neastn.
Pokud jde oprvn aspekty een migran krize, meme konstatovat, e
(a) shodn sdluhovou kriz nebyly nkter unijn pedpisy pouity (viz ne), navc se
ani nezd, e by se Komise toto poruen pedpis chystala plon sankcionovat;
(b) institucionln pipravenost EU keen krize je minimln;
(c) na rozdl od dluhov krize se lensk stty nerozhodly eit migran krizi za pomoci
mezinrodnprvnch instrument.
Doposud byla keen krize vydna dv rozhodnut Rady orelokacch, pijat na
zklad l.78 odst.3 SFEU: .2015/152321 a2015/1601.22
Ob rozhodnut byla pijata podle stejnho prvnho zkladu aob upravuj re-
lokaci adatel oazyl. Je teba se dret termnu relokace, protoe anglick termn
20 Nazen Rady (EU) .407/2010 ze dne 11.kvtna 2010 ozaveden evropskho mechanismu finann
stabilizace, VL118, 12.5.2010, s.14.
21 Rozhodnut Rady (EU) 2015/1523 kterm se stanov doasn opaten voblasti mezinrodn ochrany ve
prospch Itlie aecka, VL239, 15.9.2015, s.146156.
22 Rozhodnut Rady 2015/1601 kterm se stanov doasn opaten voblasti mezinrodn ochrany ve pro-
spch Itlie aecka, V2015 L248, s.8094.
68

resettlement oznauje trval pesdlen uprchlk do novch zem, kter jsou ochot-
ny tyto pevzt. To, co upravuj ve zmnn rozhodnut, je pouze relokace adatel
oazyl mezi jednotliv lensk stty, kter pot rozhodnou oudlen i neudlen
azylu. Akoli jsou ob rozhodnut do znan mry shodn, lze unich identifikovat
nkolik rozdl, ukterch lze zrove tvrdit, e reaguj na zmny vsituaci vprbhu
lta 2015.
Prvn rozhodnut je zaloeno na dobrovolnch zvazcch jednotlivch stt reloko-
vat urit poet adatel oazyl. Druh rozhodnut vak ji zakld povinnost relokovat
urit poet adatel pesn stanoven vploze tohoto rozhodnut. Prvn rozhodnut
se tk adatel, kte se dostali na zem Itlie aecka po 15.srpnu 2015. Druh roz-
hodnut se ji tk vech adatel, kte jsou na zem Itlie aecka (Maarsko se na
programu odmtlo podlet) od konce bezna 2015.
Druh rozhodnut tak teoreticky umouje lenskmu sttu podat oodloen re-
alizace 30% relokace. Vpreambuli se za dvod tuto dost ospravedlujc uvd pe-
devm (nov) migran vlna, kter je tento stt vmezidob sm vystaven.
3.1 ROZDLY VE SKUTKOVM ZKLADU OBOU KRIZ
Lze ci, e migran krize je vnj proto, e zasahuje irokou klu

politik nejen voblasti justice avnitra, ale tk se iotzek sociln politiky, rozpor
mezi stty jihu aseveru, zahranin politiky, rozdlnho vnmn rovnovhy mezi
svobodou abezpenost.
Navc, na rozdl od krize finann, pi krizi migran existuje vpodstat jen nznak
institucionln struktury, kter by byla schopna dan problmy eit. Ve finann ob-
lasti disponujeme Evropskou centrln bankou, Euroskupinou ankolika editelstvmi
Evropsk komise. Voblasti migran je to vak vpodstat pouze Rada tedy lensk
stty kter m reln monosti situaci ovlivovat. Agentura Frontex ani Evropsk
podprn azylov ad na Malt nemaj monost situaci reln ovlivnit amonosti
Evropsk komise jsou zsadnm zpsobem limitovny Smlouvami. Meme si zde pi-
pomenout, e dle nazen 2007/2004, kter zakld agenturu Frontex, je hlavn npln
tto agentury koordinace spoluprce lenskch stt pi ochran vnjch hranic, zaji-
ovn jednotnho vcviku personlu nebo vypracovn analz. Za souasn situace se
skuten nejedn oinstituci, kter je oprvnna provdt ochranu vnj hranice. Nen
toho ani fyzicky schopna.
3.2 NEPOUIT EXISTUJCCH UNIJNCH PEDPIS
Pro migran krizi je jet daleko typitj, e existujc prvn prava,

kter je teoreticky ina migran vlnu pipravena, nen, mono ci, e izpolitickch
dvod, pouita. Jde jmenovit onsledujc oblasti:
podle l. 19 spolen s l. 26 schengenskho hraninho kodexu (nazen
.562/2006) nechrn-li nkter lensk stt vnj hranici, me Rada (na nvrh
Komise) rozhodnout otom, e vnj hranice se posune ojeden stt do vnitrozem
EU, m dojde kfaktickmu by mon jen doasnmu vylouen neplncho
69

sttu ze Schengenskho systmu. Patrn zpolitickch dvod se toto ustanoven
ale nechtlo aplikovat (podobn jako nebylo ecko vyloueno zeurozny); vtom
spatuji selhn lenskch stt vRad EU.
Smrnice .2001/55/EC, proveden veskm prvnm du zkonem .221/2003,
upravuje tzv. doasnou ochranu, jejm prostednictvm je mono legalizovat po-
byt vysdlench oban tetch stt, ukterch nelze realizovat jejich nvrat zpt.
Piznn doasn ochrany vak nevyluuje monost podat dost oudlen azylu,
alze tedy konstatovat, e ani aktivace tohoto institutu nen eenm problmu, kter
spov ve velkm mnostv osob, kter daj oazyl na zem EU.
readmisn klauzule vl.13 odst.5(c) (i) Dohody zCotonou se78 rozvojovmi
zemmi, mj. naprost vtiny zem Afriky, podle n kad ze stt AKT akceptuje
nvrat azptn pebrn kterchkoli svch sttnch pslunk, kte se ilegln
zdruj na zem lenskho sttu Evropsk unie, na dost tohoto lenskho sttu
abez dalch formalit. Zde jde oneochotu pslun ustanoven aplikovat ze strany
neevropskch stt aneschopnost EU doshnout aplikace tohoto ustanoven.
3.3 PRVN PROBLMY NOVCH PEDPIS
Uve uvedenho rozhodnut Rady existuj zejmna dv pochybnosti pro-

cesn povahy.
Jedna znich se tk podmnky on nhlosti plivu sttnch pslunk tetch
zem podle l.78 odst.3 Smlouvy ofungovn EU. Domnvm se, e nen sporu otom,
e vItlii avecku existuje krizov situace (emergency situation). Lze vak tvrdit, e
onhlosti meme mluvit jen vppad rozhodnut oprvnch tyiceti tiscch migrant,
dal vrky migrant u ale lze st povaovat za nhl. Domnvm se vak, e toto d-
len je pli uml vzhledem kfaktu, e vposlednch mscch dolo kjasnmu nrstu
potu pchozch migrant, ale ivzhledem kcelkovmu vvoji vroce 2015. Domnvm
se tud, e toto kritrium bylo splnno anelze jej pout jako argument pro neleglnost
rozhodnut Rady.
Druh potenciln dvod se to okolo principu subsidiarity, kter k, e vppad
pravomoc sdlench mezi lenskmi stty aEU, kam spad iazylov politika, m EU
intervenovat pouze tehdy, kdy vc nelze efektivnji oetit na rovni lenskch stt.
Tento princip se uplatuje uvech tzv. legislativnch akt, co podle l.289 SFEU
jsou akty, pro n je typick njak forma intervence Evropskho parlamentu, tedy iji
citovan l.78 odst.3 SFEU. lensk stty maj monost upozorovat na poruovn
principu subsidiarity jak ped pijetm nvrhu, tak ipot alobou na neplatnost danho
aktu. Evropsk komise pslun rozhodnut ovem navrhla jako akty nelegislativn,
co j umouje formalistick vklad zmnnho l.289 SFEU. Tm ovem zbavila
lensk stty monosti zpochybnit dodren principu subsidiarity ped pijetm nvrhu,
co me tak slouit jako dvod.
Domnvm se, e dal podmnky dan pslunm ustanovenm Smlouvy byly
splnny. Omezen platnosti rozhodnut na dobu 2let lze povaovat za doasn een,
ato ivkontextu nvrhu na budouc zaveden permanentnho krizovho relokanho
mechanismu. Stejn tak lze bezpochyby konstatovat, e navrhovan postup bude ku
70

prospchu dotench stt, ato bez ohledu na to, e nkter jin lensk stty navr-
hovaly jin een. Navrhovan een tak spluje poadavek souladu se zsadou
non-refoulement.
3.4 OBECN PRVN PROBLMY
Migran krize ukzala, e zejmna virm azylovm prvu existuje ada

problm, ohledn nich existuje prvn nejistota. Nutno dodat, e obecn se zd, e
tyto problmy souvisej smnostvm migrant: jakoby stvajc prava fungovala
jen na men mnostv, zatmco na migran vlnu prost pipravena nebyla; paraleln
stm se poukazuje na hol fakt, e Evropa neme pijmout vechny migranty svta,
ikdyby vichni spadali pod definici dle enevsk mluvy 1951. Proti tto nmitce je
ale teba ci, e mluvme olidskm prvu na azyl, take ztohoto pohledu mnostv
hrt roli teoreticky nesm. Tm se dostvme knepjemn otzce: bu bylo prvo
na azyl zaazeno do katalogu zkladnch prv vrmci jeho extenze, kdy ne vechna
lidsk prva lze povaovat za stejn vznamn,23 anebo jde oirou nepipravenost
lenskch stt na dodrovn tohoto prva vppad migran vlny. Pedpokldm,
e vedle zven absorpn kapacity evropskch stt dojde ike zmn prvn pravy,
piem se jist bude mj. argumentovat tm, e dn zkladn prvo nen absolutn,
ale e je teba je posuzovat zhlediska jejich sociln funkce (5/88 Wachauf, bod
1824), aproto jejich vkon lze omezit, pokud (1)elem omezen je obecn zjem
sledovan EU, (2)omezen jsou pimen a(3)neporuuj podstatu tchto prv.25
Existenci obecnho zjmu SDEU konstatoval nap. vppad hospodsk sankce se
zahranin-politickm bezpenostnm clem,26 fungovn vnitnho trhu27 i ochrany
spotebitele.28
23 Autor se hereticky domnv, e nap. prvo na kolektivn vyjednvn (l.28 Listiny zkladnch prv EU)
apod. nejene vdnm ppad nen zkladnm prvem lovka vtom smyslu, e se snm lovk rod
do svta, ale e podobnmi extenzemi katalogu zkladnch prv dochz kdegradaci arelativizaci celho
lidskoprvnho systmu.
24 Srov. iC-200/96 Metronome Musik, EU:C:1998:172, bod 21; C-20/00 a C-64/00 Booker Aquacultu-
re, EU:C:2003:397, bod 68; C-37/02 aC-38/02 Di Lenardo, EU:C:2004:443, bod 82; T-13/99 Pfizer,
EU:T:2002:209, bod 457; T-65/98 Van den Bergh, EU:T:2003:281, bod 170; aC-274/99 P Connolly,
EU:C:2001:127, body 2965, kde lo oloajalitu ednka EU ajeho svobodu vyjadovn; tento rozsudek
je vhodn st vsouvislosti sC470/03 A.G.M., EU:C:2007:213 oodpovdnosti ednk lenskch stt
za kodu; t C260/05 P Sniace, EU:C:2007:700, bod 64.
25 Monost omezovn zkladnch prv vyplv obecn zl.52 odst.1 LZP, specificky nap. ve vztahu
kprvu na vlastnictv zl.17 odst.1 LZP azl.1 Dodatkovho protokolu kELP, kter je teba
brt vvahu kvli l.52 odst.3 LZP. Zjudikatury ped LZP srov. 44/79 Hauer, EU:C:1979:290, body
1323; po vstupu LZP vplatnost nap. T341/07 Sison III, EU:T:2011:687, body 50 an.; C-416/10 Krian,
EU:C:2013:8, bod 113.
26 T3/00 Athanasios Pitsiorlas, EU:T:2007:357, bod 221; C-417/11 P Rada v. Bamba, EU:C:2012:718,
body 49 an.
27 11/70 Internationale Handelsgesellschaft, EU:C:1970:114. Nejde-li o oblast pokrytou prvem EU,
SDEU naopak logicky nen pslun pro pezkum dodren lidskch prv (60/84 a61/84 Cinthque,
EU:C:1985:329).
28 C-12/11 McDonagh, EU:C:2013:43, bod 60.
71

3.4.1 POJEM UPRCHLKA29
Prvn nejistota se tk samotn definice uprchlka. Nemm zde na mysli

rozdl mezi azylantem, uprchlkem i ekonomickm migrantem, kterho se strun do-
tknu ne, ale toho, jakm zpsobem je uprchlk definovn venevsk mluv ouprch-
lcch. Uprchlk je zde definovn jako nkdo, kdo je ve sv zemi perzekvovn zdvod
rasovch, nboenskch, nrodnostnch, zdvodu pslunosti ksociln skupin i pro
svj politick nzor apro tuto perzekuci se neme ve sv zemi zdrovat i se do n
navrtit. Uprchlk tak nen nutn kad osoba prchajc ped vlenm konfliktem, ale
jen takov, kter el pronsledovn ve sv vlasti. Pitom nejasnost odefinici uprchlka
ovlivuje podstatn ve ostatn.
3.4.2 IDENTIFIKACE UPRCHLK
Bez ohledu na definici uprchlka je teba zjistit oprvnnost dosti oazyl.

Toto se dje vrmci obvykle zdlouhavho azylovho zen podle nrodnch pedpis, na
nj ale kvli mnostv migrant je tlak ke zrychlovn. Pesto je teba vychzet ztoho,
e prvo na azyl je individulnho charakteru akad zmigrant (vnejirm slova smy-
slu) me podat oazyl. Stane se tak adatelem oazyl avazylovm zen bude konsta-
tovno, zda je uprchlkem i nikoli abude mu (nebo nebude) udlen azyl. Je tedy zejm,
e identifikaci uprchlk je mono provst pouze vrmci azylovho zen anen mon
nkterm vybranm osobm, ukterch mohou panovat prvotn pochybnosti otom, zda
spluj podmnky udlen azylu, toto prvo na podn dosti oazyl odept.
3.4.3 PRVA AZYLANT
Podle UNHCR se ned enevsk mluva vykldat tak, e by uprchlk mu-

sel podat oazyl vprvn bezpen zemi. Lze usuzovat, e pi tom vychz zvahy,
e mluva nikde tuto zsadu vslovn neupravuje. l.31 stanov, e uprchlka nelze
sankcionovat za nedovolen pekroen hranic i pobyt vzemi, jedn-li se ouprchlka,
kter do tto zem vstupuje pmo ze sv zem, zkter prch. Domnvm se, e zde ne-
lze dojt kjednoznanmu zvru, zda existuje povinnost uprchlka dat oazyl vprvn
tzv.bezpen zemi. To vak tak neme znamenat, e by uprchlk ml neomezen
prvo vybrat si, po neomezen dlouhou dobu, zemi, vkter pod oazyl. Lze uvao-
vat otom, e tato nejednoznanost prvn pravy me bt jedinm monm eenm,
jeliko si lze pedstavit situace, kdy pro nkter zuprchlk nemus bt ani tzv. prvn
bezpen zem (zpravidla zem sousedn) bezpen, napklad vzhledem knrodnost-
nmu sloen obyvatelstva, politickmu reimu, kter vtto zemi panuje apod.
Vzhledem ktomu, jak vysokou spnost maj adatel oazyl ze Srie i Eritreje
vlenskch sttech EU, lze konstatovat, e lensk stty neaplikuj vklad, kter by
29 Dle definice Ministerstva vnitra R je uprchlkem sttn pslunk tet zem, jemu bylo piznno prvn
postaven uprchlka ve smyslu enevsk mluvy akter je oprvnn pobvat na zem lenskho sttu.
VR je osoba, kter bylo piznno postaven uprchlka, oznaovna jako azylant. Srov. http://www.mvcr
.cz/clanek/terminologicky-slovnik.aspx?q=Y2hudW09Mw%3d%3d.
72

neumooval podat dost oazyl vjin ne vprvn bezpen zemi. Tento vklad by
toti nebylo mono aplikovat vdy, respektive by neplnil svj el zachovat stvajc
tzv. dublinsk model. Nutn by dochzelo ksituacm, kdy by dost oazyl eila ijin
zem ne jen ta, kterou je mono potat jako tzv. prvn bezpenou zemi. Napklad
pokud by azylant doputoval do tto zem letecky i lod pmou cestou.
Evropsk unie toto tma prvn bezpen zem e hlavn proto, e schengensk
prostor je zaloen na volnm pohybu uvnit tohoto prostoru akontroly se vtomto ze-
m vykonvaj pouze pi vstupu do tohoto prostoru. Ze schengenskho hlediska je tedy
logick stvajc tzv.dublinsk systm, kter pot stm, e dost oazyl vyizuje
stt, jeho hranici pekroil adatel jako prvn. Je jist zhodno, aby lensk stty mly
pehled, kdo se pohybuje vschengenskm prostoru, apo zkladnm ztotonn me
nsledovat azylov zen.
Je vak evidentn, e tento systm je nefunkn vppad naprosto mimodnho
nrstu adatel oazyl. Vrmci jeho budouc revize bude teba se detailnji zamyslet
nad tm, nakolik je provediteln mon relokace adatel oazyl mezi jednotlivmi
lenskmi stty.
Otzka, zda je mono adatele oazyl relokovat eknme proti jeho vli je relevantn ji
za souasn legislativy. Je vak eknme mn vrazn, jeliko vppad, kdy je dnes na-
pklad zNmecka pesunut adatel oazyl zpt do panlska, kde poprv pekroil vnj-
hranice, jde do jist mry osankci, za nesplnn povinnosti podat oazyl ve stt prv-
nho vstupu. Vppad, e nelze zjistit, kde migrant prvn pekroil vnj hranici, lze za
jistch podmnek provst azylov zen ivzemi souasnho pobytu azylanta (vdsko).
Meme uvaovat otom, e budouc relokace adatel oazyl (pi kter bude jis-
t vzjmu spn integrace pihleno ikpreferencm adatele) bude skuten
negovat pvodn zmr migranta podat oazyl napklad vNmecku. Tato situace
by nemusela vzbuzovat velk pochybnosti vppad, kdy by vrmci EU existoval jed-
notn azylov systm alo by pak pouze omsto vyzen dosti na zklad stejnch
pravidel apodmnek.
3.4.4 VYHOTN UPRCHLK
Uprchlka nelze vyhostit, ledae to lze odvodnit sttn bezpenost, anebo

veejnm podkem.30 mluva pojem sttn bezpenosti aveejnho podku nedefinu-
je, aproto je patrn namst aplikovat definice vnitrosttnho prva lenskch stt,31
nebo oba pojmy nejsou definovny ani prvem EU; to proto, e udrovn veejnho
podku aochrana bezpenosti je odpovdnost lenskch stt (l.4 odst.2 SEU, l.72
SFEU), aproto je tak zsadn vjejich pravomoci tyto pojmy vysvtlovat ve vztahu ke
svm podstatnm zjmm azjmm sv populace.32 Jak vkontextu volnho pohybu
30 Viz l.33 enevsk mluvy ouprchlcch 1950: 1. Smluvn stty nesm vyhostit uprchlka zkonn se
nachzejcho na jejich zem, krom ppad odvodnnch sttn bezpenost nebo veejnm podkem.
31 Srov. t ble PIKNA, B. M.: Vnitn bezpenost aveejn podek vevropskm prvu. 4. vydn. Praha:
Linde, 2007.
32 T-232/10 Couture, EU:T:2011:498, bod 27, ke vztahu zpisn zpsobilosti ochrann znmky, komunistic-
kch symbol aveejnho podku.
73

pracovnk prav Soudn dvr EU ve vci 41/74 Van Duyn: ikdy definovat veejn
podek abezpenost je prvem lenskch stt, pojem veejnho podku vkontextu
komunitrnho prva azejmna jako dvod pro vjimku ze zkladn svobody volnho
pohybu pracovnk mus bt vykldn zce, tak aby jeho vznam nemohl bt jednostran-
n urovn kadm lenskm sttem bez kontroly orgn EU.33
3.4.5 ZNEUVN ZSADY NON-REFOULEMENT
Zde se dotkme jedn oblasti, kde unijn prvo je zcela nedostaten

aspolh na prvo mezinrodn, kter se ovem jev tak jako nedostaten, resp. ne-
jednoznan.
Non-refoulement znamen, e migranta nelze vracet do pvodn zem, kde mu hroz
diskriminace,34 ato ikdyby byl hrozbou pro sttn bezpenost nebo veejn podek
podle ve zkoumanho l.32 enevsk mluvy 1951. Tuto zsadu lze zejm aplikovat
nejen vppadech, kter spadaj do uho vtu dle enevsk mluvy (diskriminace
zdvod rasovch, nboenskch atd.), ale tak vppadech, kdy existuje monost, e
dotyn osoba by mohla bt vystavena obecn krutmu i nelidskmu zachzen nebo
muen. Tuto zsadu tedy aplikujeme nejen vkontextu uprchlk, ale tak vkontextu
lidskch prv obecn. Ani bychom chtli zpochybovat samu tuto zsadu humanitr-
nho prva, je teba konstatovat, e tato zsada me zpomalit nvraty tch osob, kter
nespln podmnky pro udlen azylu akter se na tuto zsadu odvolvaj za elem
zvrcen rozhodnut ovyhotn. Tyto ppady je jist teba posuzovat individuln, je
mono vak ci, e jak vyplv izjudikatury Evropskho soudu pro lidsk prva
tato zsada nen aplikovateln neomezen.
3.4.6 VZTAH ZVAZK ZE ENEVSK MLUVY 1951 AZPRVA EU
Podle l.351 SFEU lensk stty nesmj mt mezinrodn zvazky, kte-

r jsou vrozporu smezinrodnm prvem.35 Podle mluvy me uprchlk nelegln
33 Naproti tomu vC-137/09 Josemans, EU:C:2010:774, SDEU uznal obecn omezen vstupu do tzv. co-
ffee-shop (prodejny marihuany, je Nizozem toleruje) vMaastrichtu (NL) jen pro rezidenty, ato kvli
blzkosti jinch lenskch stt, netolerujcch vrmci svho veejnho podku takov prodej drog.
34 Pro uprchlky viz l.33 enevsk mluvy ouprchlcch 1950: 1.dn smluvn stt nevyhost jakmkoli
zpsobem nebo nevrt uprchlka na hranice zem, ve kterch by jeho ivot i osobn svoboda byly ohro-
eny na zklad jeho rasy, nboenstv, nrodnosti, pslunosti kurit spoleensk vrstv i politickho
pesvden. 2.Vhody tohoto ustanoven vak nemohou bt poadovny uprchlkem, kter zvnch
dvod me bt povaovn za nebezpenho vzemi, ve kter se nachz, nebo kter pot, co byl usvden
konenm rozsudkem ze zvlt tkho trestnho inu, pedstavuje nebezpe pro spolenost tto zem.
35 lnek 351 (bval lnek 307 Smlouvy oES): Prva apovinnosti vyplvajc ze smluv uzavench
ped 1.lednem 1958 nebo pro pistupujc stty pede dnem jejich pistoupen mezi jednm nebo nkolika
lenskmi stty na jedn stran ajednm nebo nkolika tetmi zemmi na stran druh nejsou Smlouvami
doteny. Pokud jsou uveden smlouvy nesluiteln se Smlouvami, pouije pslun lensk stt i lensk
stty vech vhodnch prostedk kodstrann zjitnch nesluitelnost. Vppad poteby si lensk stty
poskytnou vzjemnou pomoc kdosaen tohoto cle azaujmou ppadn spolen postoj. Pi pouvn
smluv uvedench vprvnm pododstavci lensk stty pihlej ktomu, e vhody poskytovan ve Smlou-
vch kadm zlenskch stt jsou nedlnou soust zaloen Unie, ajsou proto neoddliteln spojeny
svytvoenm spolench orgn, se svenm pravomoc tmto orgnm asposkytovnm stejnch vhod
vemi ostatnmi lenskmi stty.
74

vstoupit jen na prvn zem vn sttu, kde je ohroen,36 ale zjevn zde nemus podat
oazyl, m prvo voln se pohybovat po takovm zem.37 Ztoho zjevn vyplv nejen
nemonost pidlen msta pobytu vrmci danho sttu, jak se to namnoze dje, ale
in extenso inemonost jeho nucenho pesdlen do sttu jinho. Nic by na tom podle
naeho nzoru nemohla zmnit ani tzv. Federln doloka vmluv,38 ikdyby se kjej
aplikaci nala politick vle, co nen realistick.
Ztoho vyplv, e unijn ivnitrosttn prvn akty opesdlovacch mechanismech,
resp. uren msta pobytu odporuj mluv. Podle l.351 SFEU jsou lensk stty po-
vinny sv mezinrodn zvazky, vznikl ped vznikem lenstv vEU, uvst do souladu
sunijnm prvem anesmj se navzjem dovolvat zvazk mezinrodnch dohod, jich
jsou signati, za elem neaplikace odlinch ustanoven unijnho prva.39 Znamen
to, e lensk stty EU jsou povinny odvolat svj podpis pod mluvou, aby vyhovly
nap. rozhodnut Rady 2015/1523.40 Zde je teba odliit dopad tohoto ustanoven na
vztahy lenskch stt ktetm stranm (nelenskm sttm, mezinrodnm organiza-
cm) od dopadu na vztahy klenskm sttm.
Lhta kodstrann rozporu nen dna abude zviset na obsahu dvj smlouvy:
nap. vsouvislosti spravomoc Rady omezit voln pohyb kapitlu vi tet zemi podle
l.64 odst.3, 66 a75 SFEU poaduje SDEU, aby Rada mla toto prvo okamit,41 tr-
vn mezinrodnch jednn jsou pro SDEU nesluiteln suitenost opaten Rady,42
take pslun dvj dohody nap. oochran investic by vtomto ohledu mly bt
upraveny ji ke dni vstupu vplatnost prva EU pro dan lensk stt.
36 Srov. l.31 mluvy: 1. Smluvn stty se zavazuj, e nebudou sthat pro nezkonn vstup nebo ptomnost
takov uprchlky, kte pichzejce pmo zzem, kde jejich ivot nebo svoboda byly ohroeny ve smyslu
lnku1, vstoup nebo jsou ptomni na jejich zem bez povolen, za pedpokladu, e se sami pihls bez
prodlen adm aprok dobr dvod pro svj nezkonn vstup nebo ptomnost.
37 Srov. l.26 mluvy: Kad smluvn stt umon uprchlkm zkonn se nachzejcm na jeho zem
vybrat si msto bydlen avoln se pohybovat na jeho zem, suritmi vjimkami stanovenmi nazenmi,
kter se tkaj za stejnch okolnost obecn cizinc.
38 l.41 mluvy Federln doloka
1. Nsledujc opaten se vztahuj na ppad federlnho nebo neunitrnho sttu: a)pokud jde oty
lnky tto mluvy, kter spadaj do rmce zkonodrn pravomoci federlnho zkonodrnho orgnu,
povinnosti federln vldy budou vtomto rozsahu stejn jako smluvnch stt, je nejsou federlnmi
stty; b)pokud jde oty lnky tto mluvy, kter spadaj do rmce zkonodrn pravomoci lenskch
stt, provinci nebo kanton, je nejsou podle stavnho podku federace povinny pijmout zkonodr-
n opaten, federln vlda pedlo tyto lnky spznivm doporuenm pozornosti pslunch orgn
stt, provinci nebo kanton vnejbli mon okamik; c)smluvn stt tto mluvy, kter je federlnm
sttem, poskytne na dost kterhokoli jinho smluvnho sttu doruenou prostednictvm Generlnho
tajemnka Spojench nrod prohlen oprvu ipraxi federace ajejch st, pokud jde ojakkoliv
dl ustanoven mluvy, je ukazuje rozsah, vjakm bylo toto ustanoven provedeno zkonnm i jinm
zpsobem.
39 elem l.351 SFEU je vsouladu se zsadami mezinrodnho prva upesnit, e uplatovn Smlouvy
se nedotk zvazku dotynho lenskho sttu dodrovat prva tetch stt vyplvajc zdvj smlouvy
aplnit sv povinnosti: C-118/07 Komise v. Finsko, EU:C:2009:715, bod 27. Srov. t 812/79 Burgoa,
EU:C:1980:231, bod 8; C84/98 Komise v.Portugalsko, EU:C:2000:359, bod 53; C216/01 Budjovick
Budvar, EU:C:2003:618, body 144 a145. Ble viz SVOBODA, P.: Prvo vnjch vztah Evropsk unie.
Praha: C.H.Beck, 2010.
40 10/61 Komise v. Itlie, ECLI:EU:C:1962:2.
41 C-249/06 Komise v. vdsko, EU:C:2009:119, bod 37.
42 C-249/06 Komise v. vdsko, EU:C:2009:119, bod 40.
75

4. ZVR: JE MEZIVLDN PSTUP KROKEM VPED?
Bez ohledu na to, jak nzor mme na jednotliv opaten navrhovan ke-
en souasn situace, jev se jako nezbytn promlet znovu celou architekturu oblasti
justice avnitra tak, jak dnes existuje vpodob po pijet Lisabonsk smlouvy. Domn-
vm se vak, e odstoupen od souasnho modelu spoluprce abudouc preference
bilaterlnch amultilaterlnch een nen cestou zaruujc spch.
Naopak se domnvm, e je teba naplnit ambice Lisabonsk smlouvy arealizovat
to, co se vn pedpokld. Je teba posunout se od pouh deklarace krealizaci cl, ke
kterm jsme se pihlsili vl.78, 79 a80 SFEU. lnek 80 SFEU uvd, e politiky
Unie podle tto kapitoly ajejich provdn se d zsadou solidarity aspravedlivho
rozdlen odpovdnosti mezi lenskmi stty, ato ina finann rovni.
Jist, souasn krize vyaduje zapojen nejen stt EU, ale idalch mimoevrop-
skch zem, to ale neznamen, e bychom se vsouasn situaci mli vrmci EU
soustedit na een prostedky bilaterlnmi i multilaterlnmi anahradit jimi in-
strumenty, kter nm me poskytnout souasn unijn legislativa. Nam kolem je
zamit se na zlepen fungovn spolenho prostoru svobody, bezpenosti aprva.
Je to prostor spolen, avyaduje proto spolen sil. Vkontaktech se tetmi ze-
mmi potom meme postupovat jednotn jako Unie. Vtomto spolenm prostoru
existuje idnes prostor pro uplatnn instrument bilaterlnch, ale izde se stle as-
tji uzavraj napklad bezvzov dohody na unijn rovni. To nutn neznamen, e
role Rady lenskch stt mus bt oslabena, avak lensk stty se vuritch
ppadech mohou domnvat, e uzaven unijn bezvzov dohody nebo unijn dohody
ousnadnn vydvn vz je prospnj, ne uzavrat tyto dohody bilaterln. Vpo-
dobnm duchu hovo iposledn zvry Evropsk rady. spch tchto vyjednvn
potom zvis tak na tom, nakolik lensk stty respektuj schvlen mandt udlen
Komisi kvyjednvn.
asto se dnes zmiuje Schengen. Tato forma mezisttn spoluprce vznikla mimo
unijn strukturu, dnes je soust evropskho acquis alze ji povaovat za symbol pro-
hlubujc se evropsk integrace. Jde ovdobytek, kter samozejm zasahuje do svr-
chovanosti jednotlivch stt pojman vklasick podob, avak doposud jednotliv
lensk stty povauj tuto spoluprci za vdsledku efektivnj, ne fungovn dle
starho modelu se vzjemn nekomunikujcmi policejnmi databzemi i kontrolami na
vnitn hranici. Nen na mst zastrat, e stvajc rove spoluprce nen dostaten, je
vak teba se tak nejdve zamyslet nad tm, zda msto rozvjen rznch bilaterlnch
i nrodnch aktivit nen lep aplikovat postup, kter doporuuje Komise vjedn ze
svch zprv ofungovn schengenskho prostoru, toti zamit se nejdve na vyuit
vech instrument, kter nm souasn nazen napklad oSchengenskm informa-
nm systmu poskytuj. Jejich efektivn vyuit mohou zajistit pouze jednotliv lensk
stty. Znevyuit stvajcch monost nelze vinit EU.
Schengen nen jen projekt spovajc ve zruen kontrol, ale zahrnuje adu tzv.kom-
penzanch opaten, kter maj inek hraninch kontrol nahradit. Pokud tedy dnes
mluvme otom, e zaveden kontrol na vnitn hranici je logick, je otzka, zda si pi
tomto konstatovn uvdomujeme, e iznovuzaveden kontrol m sv pravidla dan
76

nazenm .562/2006 Schengenskm hraninm kodexem43 adokonce ivkon
policejn pravomoci na zem dle jeho l.21 m sv pravidla vychzejc zjudikatury
Soudnho dvora EU ve vcech Melki44 nebo Adil.45 Tyto rozsudky, domnvm se, nijak
zsadn nejdou proti zajitn bezpenosti oban, naopak jsou dkazem snahy najt
rovnovhu mezi svobodou pohybu abezpenost. esk republika by mla bt soust
tohoto sil. Rozbit tohoto modelu volnho pohybu nen urit vhodn zejmna pro
ns, kte jsme soust Schengenu teprve od roku 2007. Nechme-li situaci vyvinout
tak, e vznikne poptvka po Schengenu verze 2.0, jeho pravidla si mezi sebou domluv
jen stty stavc na solidarit, me bt ji znaeho pohledu pozd. esk republika by
se mla nejen zdvodu sv polohy vrazn zasazovat za fungovn Schengenu, anikoli
zpochybovat smysluplnost tohoto projektu.
Pokud meme fungovat napklad ve vzov politice tak, e esk konzult vPe-
trohrad posuzuje azpracovv dosti na zklad stejnch pravidel jako portugal-
sk konzult vPekingu nebo dnsk konzult vKeni, kter vechny aplikuj nazen
.810/2009 Vzov kodex nebo pokud meme provdt ochranu vnj hranice
na mezinrodnch letitch vesk republice dle Schengenskho hraninho kodexu, je
otzkou, zda podobnou spoluprci nememe uplatovat tak napklad voblasti azylu.
Tak jako existuje nazen .539/2001 stanovc spolen unijn seznam bezvzovch
avzovch zem, me vzniknout spolen unijn seznam bezpench zem nebo spo-
len azylov kodex.
Sjednocen azylov procedury apodmnek udlovn azylu se jev jako jedna mo-
nost een. Souasn situace je krizov tak ztoho dvodu, e disponujeme nrodnmi
pedpisy oposuzovn avyizovn dost oazyl. Je dlouhodobou pozic esk repub-
liky, e voblasti azylovch zen je teba zabvat se hlavn otzkou tzv. pull faktor,
to je nap. v dvek, kter jednotliv adatel dostvaj. Otzka jednotnho kodexu
vydanho formou nazen, podobn jako napklad vppad vzovho kodexu, se tedy
nabz.
Stejn tak, pokud hovome onefunknm dublinskm systmu, je otzka, co pod
nutnost reformy rozumme. Nesta se jen vst na vln kritiky nefunknch evropskch
bruselskch pedpis, je pedevm poteba ci, jakm smrem se hodlme vydat.
Ptm se tedy, jak bude nae pozice pi vyjednvn ozmn dublinskho nazen,
protoe souasn znn je pro eskou republiku vhodn, avak jist se nelze smit se
situac, kdy je platn legislativa vpraxi neuplatniteln.
Domnvm se, e prv situace kolem Dublinu, jeho aplikace se ukzala za uri-
tch okolnost nemon, potvrdila, e prosazovn nrodnch een nen sto uspokojiv
vyeit problm jako celek. Problematick situace se pouze pesouv zjednoho lensk-
ho sttu do druhho vrmci procesu, vjeho prbhu zrove postupn obnovujeme
kontroly na vnitnch hranicch jednotlivch stt.
43 Nazen Evropskho parlamentu aRady (ES) .562/2006 ze dne 15.bezna 2006, kterm se stanov
kodex Spoleenstv opravidlech upravujcch peshranin pohyb osob (Schengensk hranin kodex),
Konsolidovan znn 2013: V2006 L105, s.1.
44 C-188/10 Melki, EU:C:2010:363.
45 C-278/12 Adil, EU:C:2012:508.
77

Obdobn nvrh tzv.permanentnho relokanho mechanismu je teba posuzovat
vkontextu debaty oreform cel evropsk azylov politiky, kter, jak naznaeno ve,
je stle pedevm politikou jednotlivch lenskch stt. Permanentn relokan me-
chanismus je teba vnmat jako krizov mechanismus, kter je reakc na krizovou si-
tuaci, podobn jako znovuzaveden kontrol na vnitnch hranicch podle l.23 ansle-
dujcch Schengenskho hraninho kodexu. Namsto apriornho odmtn bychom se
mli pipravit na diskusi obudouc reform azylov politiky anastavit ji tak, aby byla
funkn. Vrmci tchto jednn meme prosazovat sv priority, jako napklad zlepe-
n nvratov politiky, ochrany vnj hranice aefektivnch prostedk tlaku na lensk
stty, kter nedodruj jednotn standardy ochrany vnj hranice.
Jsem tedy pro to, abychom se inspirovali vvojem schengenskho acquis, kter
vzniklo jako mezivldn smlouva apostupn se transformovalo do unijn legislativy
avytvoilo cel systm schengensk spoluprce zakldajc jednotn standard ochra-
ny vnj hranice, jednotn standard vzovho procesu, vmnu policejnch informac
avoln pohyb bez hraninch kontrol. Nvrat na pole mezivldnch dohod nen eenm.
Vrtm se nyn khlavn otzce, na ni jsem se na potku rozhodl odpovdt: je
mezivldn pstup tm sprvnm eenm iumigran krize?
Pi srovnn krize eura smigran kriz si nelze nepovimnout uritch podobnch
rys. Obdobn, jako tomu bylo ukrize eura, se ivppad migran krize stvajc
prvn rmec EU jev bt nedostatenm, mme-li elit natolik rozshlmu avnmu
problmu, kter se dotk samotnch zklad nrodn suverenity aautonomie. Stejn
jako ukrize eura se navc dohoda vech lenskch stt vtto vci jev pomrn pro-
blematickou aspostupem asu m dl tm nedosaitelnj. Akonen een nelze
doshnout jen svyuitm zdroj EU izdalho dvodu, kterm je skutenost, e EU
nedisponuje nadnrodnmi prostedky prosazovn, take se zsadn neobejdeme bez
vyuit klovch vnitrosttnch zdroj.
Vprbhu krize eura byl nicmn, jak jsem ji uvedl dve, podpis mezinrodnch
dohod mezi lenskmi stty eurozny do znan mry pijateln, ani by dolo kporu-
en prva EU nebo bylo jakkoli ohroeno dosahovn cl EU. Migran krize bezpo-
chyby provuje, kam a lze vprostoru svobody, bezpenosti aprva zajt, avyaduje
nalezen udritelnho dlouhodobho een. Migran krize vak nen jen otzkou Ev-
ropsk unie. Zgeopolitickho hlediska je zjevn, e se uprchlci zAsie aAfriky sna
doshnout Evropy, aby vn zskali azyl nebo alespo nadji na lep ivot. Dvody, je
zpsobily tento tk uprchlk, kter je od druh svtov vlky bezprecedentn, jsou
vak ve skutenosti globln povahy. Bemeno, kter tato krize pedstavuje, proto mus
kolektivn nst cel mezinrodn spoleenstv. Vtomto smru ji byly uinny prvn
kroky, nebo Velk Britnie aKanada souhlasily stm, e budou pijmat uprchlky.
Nadnrodn prvn d EU ajeho instituce by nicmn itak mohly amly hrt pedn
roli pi prosazovn innho een.
Autor:
doc. JUDr. Pavel Svoboda, DEA, Ph.D.,
Prvnick fakulta Univerzity Karlovy vPraze, Evropsk parlament,
svoboda@prf.cuni.cz
78

AZYL AHROMADN UPRCHLICTV VKONTEXTU

DISKUSE VEVROPSK UNII OEEN MIGRAN
VLNY*
PETR MLSNA
Abstract: Asylum and Mass Refugees in the Context of the EU Debate on Tackling the Influx
of Migrants
The article discusses the conflict between the social reality of mass refugees and human rights
and fundamental freedoms as avalue system. In the first part, the article analyses human
rights and fundamental freedoms as asource of modern democratic legitimacy of nation
states, which ensure high standards of protection primarily for their citizens, but cannot cope
with limit phenomena, such as the existence of refugees, which stand outside the contempla-
tion of the national constitutional systems. Arefugee is aperson, but not acitizen, creating
aproblem regarding the constitutional safeguards of human rights character. In the second
part, the paper analyses the issue of relocation of asylum seekers within the EU member
states, which raises anumber of issues of international and human rights dimension, raising
the fundamental question of whether the relocation mechanism resembles arather bureaucrat-
ic solution to the migration crisis, without having regard to the will of the EU member states
or migrants as human beings.
Keywords: migration, afugitive, relocation, Convention Relating to the Status of Refugees,

asylum, biopolitics, human rights, European Union
Klov slova: migran krize, uprchlk, relokace, mluva oprvnm postaven uprchlk,
azyl, biopolitika, lidsk prva, Evropsk unie
1. LIDSK PRVA AZKLADN SVOBODY JAKO OTZKA

SOCILN REALITY
Cel komplex lidskch prv, jako ijeho jednotliv zmny, mus projt
procesem socilnho uznn apijet, aby vbec lidsk prva mohla fungovat jako sou-
st empirick reality. Dleit ovem je, zda proces socilnho uznn probh demo-
kraticky nebo nedemokraticky. Jsem skeptick knzorm doktrny poslednch dekd,
e demokratick legitimita, alidsk prva nevyjmaje, se zskv vdiskurzu, tj. zenm
procesu diskuse nad tmatem, do kterho jsou zapojeny vechny relevantn subjekty.
Nae pozdn modern doba vsz na diskurz jako zdroj legitimity, co nen nic jin-
* Tento lnek byl zpracovn vrmci programu Univerzity Karlovy PRVOUK 17 Vdy ospolenosti, poli-
tice amdich ve vzvch doby avyjaduje pouze osobn nzory autora.
79

ho ne reakce na komplikovanost stavnch procedur aobecnou nedvru vpolitiku.
Nicmn zdvry vnelegitimovan subjekty (nap. odbornky, akademiky, obansk
spolky) se neme zrodit legitimita. Diskurz sm osob dnou novou kvalitativn
lep legitimitu nepin.
Maj-li lidsk prva zstat lidskmi prvy, mus mt apriorn abstraktn aveobecn
obsah. Obsah, kter je na demokratickm vvoji ahledn legitimity moci ve stt ne-
zvisl. Lidsk prva potebuj sociln legitimitu avhistorickm vvoji ji tak mla,
ale tato se rodila jinak ne stavn procedurlnm zpsobem.
Lidsk prva toti mla od samho potku sociln rozmr; lidsk prva byla vpr-
bhu revoluc vposledn tetin 18. stolet povaovna za nstroj een sociln otzky,
sm Robespierre ped popravou prohlsil: Zhyneme, nebo jsme vlidskch djinch
promekali okamik, kdy mla bt zaloena svoboda. To, co toti stlo uzrodu lidskch
prv, nebyl jejich pirozenoprvn charakter jako abstraktn avpodstat teoretick my-
lenka, ale nutnost eit problm chudoby. Svoboda byla vnmna od potku jako pro-
stedek een chudoby, nicmn sama Francouzsk revoluce ukzala, e abstraktn
pojat individuln svoboda nen eenm sociln otzky, aproto dolo kmetamorfze
od individuln svobody jako leitmotivu Francouzsk revoluce kblahu lidu, tj. dolo
kpromn od prv lovka kprvm sansculot, co znamenalorezignaci na svo-
bodu ped dikttem nutnosti drtiv vtiny obyvatelstva. Jak poznamenal Karel Marx
opl stolet pozdji, Francouzsk revoluce nedokzala zaloit svobodu, protoe nebyla
schopna vyeit sociln otzku, zeho Marx vyvozuje zvr, e svoboda nen slui-
teln schudobou anastoluje jako zsadn problm sociln otzku.
Sociln otzka se vprbhu 19. a20.stolet stv hlavn hybnou silou spoleen-
skch apolitickch zmn, a ji zench sttem nebo revolunch. Existence chudoby
najednou nen problmem socilnm, ale politickm, kter se tk formy vldy, ni-
koliv spoleenskho du. Lidsk prva v18. a19.stolet byla efemrn zleitost,
kter spe odrela idealitu tohoto konceptu, kdy nedostatek volna aextrmn pracovn
vyten obyvatel drtivou vtinu znich vyluovaly zaktivnho podlu na veejnch
zleitostech, by jim tato prva nikdo neupral. Lidsk prva, vzletn avznosn ko-
difikovan vem bez rozdlu, se stala zrcadlem socilnho napt. Lidsk prva vdan
dob neotevela irokm vrstvm dn politick prostor, ani je nedokzala ochrnit
ped zsahy sttu.
Krsn toto dilema popsal John Adams vDiscourses on Davila: Chud m ist
svdom. Pesto je zahanben. Ct se, e ho druz nevid atr ve tm. Lid na nj ne-
dbaj. Bloud atoul se, ani by si jej kdo poviml. Vprosted davu, vkostele, na triti je
ponoen do takov tmy, jako by byl schovn na pd i ve sklep. Nikdo mu neodporuje,
nikdo ho netup ani mu nedl vitky. Jen jej zkrtka nikdo nevid. Bt zcela pehlen
anavc otom vdt, je nesnesiteln. Kdyby ml Rubinson Crusoe na svm ostrov Ale-
xandrijskou knihovnu, apitom si byl jist, e nikdy vce nespat lidskou tv, shl by
vbec kdy po njak knize?1
Problmem chudoby je spe ne nouze amateriln nedostatek temnota. Jinak e-
eno, problmem chudoby je pocit nespravedlnosti ana tom nedokzala lidsk prva
1 Citace pevzata zARENDTOV, H.: Orevoluci. Praha: OIKOYMENH, 2011, s.64.
80

vprbhu 18. a19.stolet nic zmnit. Reflexe socilnho vylouen se stv tmatem
sttn politiky a vposledn tetin 19.stolet apkladem tohoto posunu jsou zejmna
sociln reformy kancle Bismarcka. Ichud lovk mus mt monost uplatnit se ve
veejnm prostoru, sociln teori eeno mus mt monost se vyznamenat ahlavnm
elem akolem sttu je zajistit, aby touha kohokoliv se vyznamenat neupadla vzapo-
mnn amohla bt prakticky realizovna. Proces socilnho uznn tohoto zkladnho
axiomu lidskch prv pichz a ve 20.stolet sdemokratizac politiky abudovnm
nrodnho sttu.
Rozvoj lidskch prv azkladnch svobod je nerozlun spojen svvojem nrod-
nho sttu aplat teze, e padek nrodnho sttu znamen tak padek lidskch prv.
VPvodu totalitarismu Hannah Arendtov vychz ztoho, e prva jednotlivce ped-
stavuj sprvy nrodnho sttu vnitn anutnou vazbu. Nejlpe lze tuto tezi osvdit na
postaven uprchlka, kter m lidsk prva par excellence, ale jeho samotn postaven je
dkazem radikln krize samotnho pojmu lidsk prva. Pojet lidskch prv zaloen
na pedpokldan existenci lidsk bytosti jako takov se hroutilo vdy, kdy se ti, kdo
je hlsali, poprv stetli slidmi, kte opravdu ztratili vechny ostatn vlastnosti aspe-
cifick vztahy a na to, e stle jet byli lidmi.2 Ukazuje se, e svat anezciziteln
lidsk prva se vsystmu nrodnho sttu ocitaj bez jakkoliv ochrany amimo realitu
vokamiku, kdy je nelze chpat jako prva obana uritho sttu. Paradoxn je vtomto
ohledu samotn nzev Deklarace prv lovka aobana zroku 1789, kdy nen jasn,
zda jsou pojem lovk aoban jedno ato sam. Spe jako by tvrci Deklarace pojem
lovka skryli vpojmu obana. Zejmna po 2.svtov vlce dochz kelov emfati-
zaci lidskch prv amnostv deklarac akonvenc vydvanch na pd mezinrodnch
organizac, m dochz ktomu, e se zamlilo skuten pochopen historickho v-
znamu lidskch prv ajejich smyslu vdjinnm vvoji.
Snad je dnen doba 21.stolet tm pravm okamikem, kdy je teba pestat pohlet
na deklarace prv jako na lacin proklamace vnch metaprvnch hodnot, je maj
zavzat zkonodrce krespektovn vnch etickch hodnot, vpraxi ovem bez val-
nho elu. Dnes je prav doba ktomu pokusit se odhalit relnou historickou funkci
lidskch prv pi formovn modernho nrodnho sttu. Deklarace prv pedstavuj
jaksi pvodn vzorec vepsn pirozenho ivota do prvn-politickho systmu nrod-
nho sttu, kdy alfou aomegou tohoto vvoje je teze, e zkladnm zdrojem legitimity
asuverenity je pirozen ivot.3
Prv onen pirozen ivot, kter se stal zkladem prvnho systmu, zahjil obdob,
kdy jsou lidsk prva vnmna biopoliticky arozpoutj se prv vpojmu oban, kter
je zkladnm prvkem konstrukce nrodnho sttu (nrod je etymologicky odvozen od
pojmu narodit se). lnek 3 Deklarace prv lovka aobana sm osob tuto tezi
potvrzuje: Princip veker suverenity sdl vpodstat vnrod. Narozen, tedy pouh
ivot, se poprv prv vppad Francouzsk revoluce, stv bezprostednm nositelem
suverenity, piem biopolitick dsledky tohoto konceptu jsme schopni pochopit tepr-
2 AGAMBEN, G.: Homo sacer. Suvernn moc apouh ivot. Praha: OIKOYMENH, 2011, s.126.
3 MLSNA, P.: Obanstv nrodnch stt aEvropsk unie filozofick zklady avvoj. Acta Universitatis
Carolinae Iuridica. 2014, .2, s.84.
81

ve vsouasnosti.4 Princip narozen aprincip suverenity jsou toti vobdob feudalismu
oddlen; po Francouzsk revoluci se neodvolateln spojuj vsuvernovi, kter tvo
zklad novho nrodnho sttu.
Biopolitick charakter lidskch prv odhaluje zejmna vvoj po 1.svtov vlce,
kdy se hrout geopolitick uspodn Evropy, kdy se zpirozenho ivota stalo msto,
kde se provd suvernn rozhodnut. Dkazem konceptu krve apdy budi koncepty,
kter slou kidentifikaci obanstv (ius soli, ius sanguinis). Jak tedy vbec lze vdne-
n dob vymezit, kter lovk je obanem akter nikoliv. To, co bylo dosud pouze
otzkou filosofick antropologie, se stv vkonceptu nrodnho sttu zsadn politic-
kou otzkou. Spojen lidskch prv anov biopoliticky determinovan suverenity nm
umouje pochopit jev, kterho si povimli ji teoretikov ahistorikov zabvajc se
Francouzskou revoluc, asice e vbezprostedn nvaznosti na deklaraci nezcizitelnch
anezadatelnch nrodnch prv byla lidsk prva rozdlena na pasivn aaktivn.5
Emanuel Sieys ve svm dle Preliminaires de la constitution konstatuje: Pirozen
aobansk prva jsou ta, pro jejich zachovn byla spolenost vytvoena apolitick
prva jsou ta, jejich prostednictvm se spolenost vytv. Pro jasnost vjazyce jsou
prvn prva nazvna pasivnmi adruh aktivnmi. Vichni obyvatel urit zem se
mus tit prvm pasivnch oban, vichni nejsou aktivnmi obany. eny, alespo
vsouasnm stt, dti, cizinci, ti, kdo nim nepispvaj kveejnmu zzen, nemohou
aktivn psobit na veejnou vc.6 Vtomto tvrzen nehledejme primrn pouh omezen
demokratickho principu rovnosti, kter je vpmm rozporu stextem Deklarace prv
lovka aobana, ale dsledn biopolitick vznam lidskch prv azkladnch svobod.
Jednm ze zkladnch rys modern biopolitiky je, e potebujeme neustle definovat
onen prh, kter dl to, co je uvnit, od toho, co je vn. Jakmile toti onen pirozen
ivot, kter je zkladem suverenity, zane pronikat stle hloubji do obce, mn se vpo-
hyblivou linii, kter se mus neustle znovu vyznaovat. Kdy se toti onen pirozen
ivot, jako zkladn axiom suverenity, zahrne dopolis astane se jeho imanentn sous-
t, jak je tomu dnes, zanaj se posouvat lidsk prva za temn hranice, je dl ivot od
smrti, adochz tak kdefinovn aidentifikaci novho postaven lovka.
2. UPRCHLK AMODERN STT
Zmnil-li jsem uprchlky jako neeen prvek vsystmu souasnho mo-

dernho nrodnho sttu, pak je nutn konstatovat, e uprchlk je vlastn meznm prv-
kem, kter peruuje kontinuitu mezi lovkem aobanem, tj. mezi pojmy narozen
anrodnost, rod anrod, azpsobuje tak krizi on pvodn fikce, kter je soust
modern suverenity. Ponaje 1.svtovou vlkou toti nen ona vazba narozennrod
4 Pehled zkladnch bioetickch otzek aproblm, je nemaj jednoznan een aje nut knezbytnmu
hledn smyslu azkladn podstaty lidskch prv asvobod, viz ONDOK, J. P.: Bioetika, biotechnologie
abiomedicna. Praha: TRITON, 2005.
5 ARENDTOV, H.: Pvod totalitarismu. st druh Imperialismus. Praha: OIKOYMENH, 1996,
s.380383.
6 Citace pevzata zAGAMBEN, G.: Homo sacer. Suvernn moc apouh ivot. Praha: OIKOYMENH,
2011, s.130, poznmka pod arou .202.
82

ji schopna plnit uvnit nrodnho sttu svou legitimizan funkci azan se projevovat
nezaceliteln trhlina mezi obma pojmy. Nejpznanjm jevem tohoto obdob je zvy-
ujc se podl uprchlk alid bez sttn pslunosti, kte se pesouvaj zjedn zem do
druh, na co stty reaguj zavdnm prvnch norem, kter umouj odnrodnn,
odnaturalizovn naturalizovanch oban cizho pvodu.7
Jak ukazuje vvoj lidskch prv, pak koncepce obanstv mla smysl pouze jako
pedpoklad obanskch prv, nicmn vsouasnosti (zejmna ve 20.stolet) se od nich
stle vce oddluj. Lidsk prva jsou pouvna mimo kontext obanstv, aby repre-
zentovala achrnila pouh ivot, kter se stle vce ocit vytsnn na okraj nrodnch
stt, aby poslze byl znovu zakdovn vnov nrodn identit. Rozporupln charakter
tchto proces je jist jednou zpin, kter zpsobily ztroskotn snah rznch vbor
aorganizac, jejich prostednictvm se stty (pozdji Spolenost nrod nebo OSN)
snaily eit problm uprchlk aochrany lidskch prv. Praxe ovem ukazuje, e ani
mezinrodn organizace ani jednotliv stty nejsou schopny vbec tento problm eit,
ale dokonce nejsou ani schopny knmu adekvtn pistoupit. Dochz tak kextrmn
fzi rstu trhliny mezi lidskmi aobanskmi prvy.
Po mm soudu je tedy nezbytn vzt vn tezi Arendtov, podle n osud lidskch
prv je tak propojen sosudem nrodnho sttu, e padek akrize jednoho nutn zna-
men konec druhho. Uprchlka je nutn povaovat za to, m je, tedy za limitn pojem,
kter zpsobuje radikln krizi zkladnch kategori nrodnho sttu, ponaje vztahem
rodnrod akone vztahem lovkoban, akter umouje uvolnit pole pro neod-
kladnou obnovu kategori, sloucch budouc politice, kter ji pouh ivot nebude
oddlovat avyluovat ze sttnho systmu ani prostednictvm pojmu lidsk prva.
Lidsk prva je teba vyjmout zpolitizace ivota, je teba zbavit stt monosti roz-
hodovn oprahu, za nm ivot pestv bt politicky relevantn. Kad spolenost
stanovuje tuto mez, kad spolenost rozhoduje otom, kde jsou hranice lidskch prv.
Tato mez, kter se odvj od politizace ivota adefinovn pirozenho ivota vprvnm
slova smyslu, se vhistorii zpadn civilizace jen roziovala adnes na novm obzoru
stt anrodn suverenity prochz nutn anitern kadm lidskm ivotem. Pouh i-
vot nelze vymezit njakm zvltnm mstem nebo jednoznanou kategori, nbr pouze
konstatovnm, e ivot obv kadho lovka. Asi nejvraznji se promna lidskch
prv vprbhu poslednch stalet promt do pojmu vnmn lidsk dstojnosti.8
3. PRVO NA AZYL OBSAH, EL, VYMAHATELNOST VR
Vstavnm podku R se azylu tk jedin ustanoven, ato lnek 43

Listiny zkladnch prv asvobod, kter stanov, e esk republika poskytuje azyl
cizincm pronsledovanm za uplatovn politickch prv asvobod stm, e azyl
me bt odepen tomu, kdo jednal vrozporu se zkladnmi lidskmi prvy asvobo-
7 ARENDTOV, H.: Pvod totalitarismu. st druh Imperialismus. Praha: OIKOYMENH, 1996,
s.392 an.
8 MLSNA, P.: Obanstv nrodnch stt aEvropsk unie filozofick zklady avvoj. Acta Universitatis
Carolinae Iuridica. 2014, .2, s.86.
83

dami.9 Ustanoven l.43 Listiny zkladnch prv asvobod je zaazeno do hlavy est
snzvem Ustanoven spolen. Zuveden dikce jednoznan vyplv, e poskytovn
azylu nem vstavnm podku esk republiky charakter individualizovanho lidsk-
ho prva, nbr se jedn oustanoven, kter smuje kesk republice jako signati
mezinrodnch smluv, aby zajistila na svm zem poskytovn azylu politicky pro-
nsledovanm osobm. stavn dikci tak lze charakterizovat tak, e esk republika
poskytuje tzv.politick azyl10 vsouladu smluvou oprvnm postaven uprchlk
zroku 1951 aProtokolu zroku 1967.
Mezinrodnprvn pravu azylu obsahuj ijin vznamn mezinrodn smlouvy
adokumenty. Veobecn deklarace lidskch prv vlnku 14 stanov, e
(1) Kad m prvo vyhledat si ped pronsledovnm toit vjinch zemch apo-
vat tam azylu.
(2) Toto prvo nelze uplatnit vppad sthn skuten odvodnnho nepolitickmi
zloiny nebo iny, kter jsou vrozporu scli azsadami Spojench nrod.
Veobecn deklarace m pes svj vjimen historick ipolitick vznam stejnou
prvn povahu jako ostatn rezoluce Valnho shromdn OSN, je doporuenm, apro-
to nevytv pro stty zvazky ve smyslu mezinrodnho prva. Pojem azyl nen vme-
zinrodnm prvu definovn; stal se vak sjednocujcm termnem pro souhrn ochrany
poskytovan danou zem uprchlkm na jejm zem. Azyl znamen pinejmenm z-
kladn ochranu tj. zkaz nsilnho vrcen (refoulement) na hranice oblasti, kde by
svoboda i ivot uprchlka mohly bt ohroeny na doasn obdob smonost zstat
vhostitelsk zemi do doby, ne bude nalezeno een mimo tuto zemi. Vmnoha zemch
vak termn azyl znamen mnohem vce azahrnuje vsob prva stanoven vmluv
zroku 1951 ankdy rozsah tchto prv ipekrauje. VMezinrodnm paktu oob-
anskch apolitickch prvech ani Mezinrodnm paktu ohospodskch, socilnch
akulturnch prvech prvo na azyl nen vslovn uvedeno. mluva ani jej Protokoly
nezakotvuj prvo na politick azyl. Vmluv nen vslovn vyjdena ani zsada
non-refoulement. Existence obdoby non-refoulement je dovozovna a zjudikatury
Evropskho soudu pro lidsk prva. Je ovem skutenost, e vrmci Rady Evropy
Parlamentn shromdn ji vroce 1961 pijalo doporuen 293 (1961) oprvu na
azyl, podle nho Vbor ministr ml zahrnout do druhho dodatku kmluv prvo
na azyl ped pronsledovnm, svjimkou pronsledovn za nepolitick trestn iny,
co se nestalo. Na uveden doporuen se Parlamentn shromdn Rady Evropy od-
volv ivdoporuen 1236 (1994) oprvu na azyl, kde mj. uvd, e Rada Evropy,
ikdy nikdy nevtlila prvo na azyl do prvn zvaznho dokumentu, vdy dala sv
leny, aby suprchlky aadateli oazyl zachzeli ve zvlt liberlnm ahumanitrnm
duchu, pi plnm respektovn principu non-refoulement. Parlamentn shromdn
optovn doporuilo zmnit mluvu tak, aby zaruovala prvo na azyl. Prvo na azyl
vslovn nezmiuje ani mluva proti muen ajinmu krutmu, nelidskmu i poni-
9 Pesn citace l.43 Listiny zkladnch prv asvobod: esk aSlovensk Federativn Republika poskytuje
azyl cizincm pronsledovanm za uplatovn politickch prv asvobod. Azyl me bt odepen tomu,
kdo jednal vrozporu se zkladnmi lidskmi prvy asvobodami.
10 TURMA, P. HONUSKOV, V. (eds): Teorie apraxe azylu auprchlictv. Praha: Univerzita Karlova,
Prvnick fakulta, 2012, s.1518.
84

ujcmu zachzen nebo trestn.11 Prvo na azyl nezakld ani enevsk mluva12
vetn Protokolu kn zroku 1967. Ustanoven l.43 Listiny zkladnch prv asvobod
tak nelze povaovat za stavn zakotven zkladnho prva na politick azyl ve smyslu
l.1 Listiny zkladnch prv asvobod jako nezadatelnho, nezcizitelnho, nepromli-
telnho anezruitelnho zkladnho prva nebo svobody. Prvo na azyl nelze povaovat
za pirozen prvo lovka. Nelze vak tvrdit, e by byl l.43 Listiny zkladnch prv
asvobod pouze proklamativn apmo neaplikovateln, tedy e by se cizinec pron-
sledovan za uplatovn politickch prv asvobod mohl domhat politickho azylu
pouze vrmci zkonn pravy. Naproti tomu nelze povaovat prvo azylu za prvo
nrokov; ani Listina zkladnch prv asvobod, ani mezinrodn smlouvy olidskch
prvech, jimi je esk republika vzna, nezaruuj, e prvo azylu mus bt dajc-
mu cizinci poskytnuto. Rozhodnut oneudlen politickho azylu cizinci nemus proto
bt nesouladn sl.43 Listiny zkladnch prv.
4. PRAKTICK PKLAD RELOKACE ADATEL OAZYL

VERSUS LIDSK PRVA
Vreakci na zhorujc se migran situaci Komise zveejnila vkvtnu

2015 sdlen nazvan Evropsk program pro migraci, vnm pedstavila svou vizi
dalho fungovn migranch politik EU. Program byl konkretizovn dne 27.kvtna
2015 vrmci tzv. prvnho implementanho balku. Vzvrech Evropsk rady zerv-
na 2015 se lensk stty zavzaly vprbhu 2 let kdoasn avjimen relokaci
40000 osob, kter jednoznan potebuj mezinrodn ochranu, zItlie aecka coby
lenskch stt vpedn linii do jinch lenskch stt, na em se budou podlet
vechny lensk stty. Podle zvr mla Rada urychlen pijmout rozhodnut za tm-
to elem avechny lensk stty se na zklad konsenzu mly dohodnout do konce
ervence 2015 na distribuci tchto osob. Vnvaznosti na to pak dne 20.ervence 2015
pijaly lensk sttyna zasedn Rady pro spravedlnost avnitn vci konsensuln
rozhodnut orelokaci 40000osob,13 kter jednoznan potebuj mezinrodn ochra-
nu, zecka aItlie.14
Dne 9.z 2015 Komise pedloila nov balek migranch nvrh (tzv. druh
implementan balek). Jeho soust bylo inov provizorn relokan opaten: nad
rmec dohodnutch 40000 relokovanch zItlie aecka navrhla Komise relokovat
dalch 120 000 osob. Dne 22.z 2015 schvlila Rada ve formaci pro spravedlnost
avnitn vci nvrh rozhodnut Rady, kterm se stanov doasn opaten voblasti
mezinrodn ochrany ve prospch Itlie aecka.15 Pvodn nvrh rozhodnut, kter
11 Publikovna vyhlkou .143/1988 Sb.
12 Publikovna vyhlkou .208/1993 Sb.
13 Konkrtn se lensk stty dohodly na dobrovoln relokaci 32256 osob stm, e odistribuci zbvajcch
osob rozhodne jednn ministr vnitra vlistopadu i prosinci 2015 (a do dosaen potu 40000 osob).
14 Rozhodnut Rady (EU) 2015/1523 ze dne 14.z 2015, kterm se stanov doasn opaten voblasti
mezinrodn ochrany ve prospch Itlie aecka.
15 Rozhodnut Rady (EU)2015/1601 ze dne 22.z 2015, kterm se stanov doasn opaten voblasti
mezinrodn ochrany ve prospch Itlie aecka.
85

pedloila Komise dne 9. z, zahrnoval krom Itlie aecka navc jet opaten ve
prospch Maarska.16 Ziniciativy Maarska nicmn byla st rozhodnut tkajc
se jeho samho vyputna. Pedmtem pijatho rozhodnut je doasn amimodn
program na relokaci celkem 120tisc adatel oazyl, kter by ml probhat 2roky ve
prospch Itlie aecka.17 Za prvn zklad nvrhu rozhodnut Rady zvolila Komise
l.78 odst.3 SFEU, kter stanov, e Ocitnou-li se jeden nebo vce lenskch stt ve
stavu nouze vdsledku nhlho plivu sttnch pslunk tetch zem, me Rada na
nvrh Komise pijmout ve prospch dotynch lenskch stt doasn opaten. Rada
rozhoduje po konzultaci sEvropskm parlamentem. Jako podprn prvn zklad je
zmnn t lnek 80 SFEU: Politiky Unie podle tto kapitoly ajejich provdn se d
zsadou solidarity aspravedlivho rozdlen odpovdnost mezi lenskmi stty, ato
ina finann rovni. Kdykoli je to nutn, obsahuj akty Unie pijat podle tto kapitoly
vhodn opaten pro pouvn tto zsady.
Na zklad l.78 odst.3 SFEU tak byl jako rozhodovac postup uplatnn postup
konzultace zahrnujc hlasovn kvalifikovanou vtinou vRad akonzultaci sEvrop-
skm parlamentem. Na zasedn Rady se proti nvrhu vyslovily pouze Slovensko, Ru-
munsko, esk republika aMaarsko, zatmco Finsko se zdrelo hlasovn (jako dvod
uvedlo, e by se otakovchto zsadnch otzkch mlo rozhodovat konsensuln). Kva-
lifikovan vtina tak byla dosaena anvrh byl definitivn pijat. Evropsk parlament,
kter musel bt ped konenm pijetm vRad konzultovn, vydal sv usnesen na
podporu tohoto nvrhu 17.z 2015.
Rozhodnut Rady pichz spesn vymezenou kvtou, kter je pro lensk stty vy-
potna sohledem na velikost jejich populace (40%), celkov HDP (40%), prmrn
mnostv dost omezinrodn ochranu na milin osob vletech 20102014 (10%) ana
aktuln mru nezamstnanosti (10%). Samotn relokace by mla popraktick strnce
probhat prostednictvm nrodnho kontaktnho bodu zzenho vkadm zdotench
lenskch stt aza asistence Evropskho podprnho azylovho adu (EASO). len-
sk stty, do kterch by byli adatel oazyl relokovni, by obdrely pauln stku
6000 eur za kadou relokovanou osobu, piem sttm, znich by byla relokace pro-
vdna, by za tuto osobu byla poskytnuta pauln suma 500 eur. Podle rozhodnut Rady
by za uritch ble nespecifikovanch vjimench okolnost disponoval kad len-
sk stt monost oznmit Komisi, e se neme zcela nebo zsti relokan procedury
zastnit apijmat tak pslun osoby nasvm zem. Pokud by Komise uznala oprv-
nnost dvod znemoujcch takovmuto lenskmu sttu provdt relokaci, relokace
do uvedenho sttu by neprobhla. Dotyn lensk stt by vak byl povinen uhradit
do rozpotu EU stku odpovdajc 0,002% HDP jakoto svj solidrn pspvek pro
kryt finannch nklad spojench srelokac do jinch lenskch stt. Za elem
zabrnn druhotn migraci relokovanch osob zjednoho lenskho sttu do druhho
16 Rozhodnut Rady, kterm se stanov doasn opaten voblasti mezinrodn ochrany ve prospch Itlie,
ecka aMaarska, COM (2015) 451.
17 R by dle tohoto rozhodnut mla na sv zem relokovat 1591 osob (376 zItlie a1215 zecka). Sohle-
dem na skutenost, e se do programu pravdpodobn zapoj tak Dnsko, Irsko, Norsko avcarsko,
dojde kmrnmu snen stanovench pot adatel pidlench jednotlivm lenskm sttm vrmci
relokace.
86

by lensk stty mohly vyadovat po tchto osobch povinnost pravideln se hlsit (viz
bod40 preambule rozhodnut Rady), dle by mohly neoprvnn migrujc relokovan
osoby navracet do lenskch stt, kam byly uveden osoby pvodn relokovny (viz
bod41 preambule rozhodnut Rady), pop. by tmto osobm mohly udlit zkaz vstupu
na sv zem (viz bod42 preambule rozhodnut Rady). Pijet rozhodnut Rady vyvol-
v nkolik zsadnch prvnch otzek mezinrodnho ievropskho rozmru. Zpohledu
mezinrodnho prva se nabz otzka, zda rozsah uprchlick vlny nepedstavuje pod-
statnou zmnu okolnost, za kterch bylo sjednvno primrn prvo Evropsk unie,
nebo pi pouit klauzule rebus sic stantibus podle Vdesk mluvy osmluvnm prvu
by vtakto zsadn otzce mlo bt vyloueno vtinov pijet rozhodnut Rady atm
ipehlasovn lenskch stt. Mezinrodn prvo je postaven na principu svrchovan
rovnosti stt, nelze se tak vyhnout pochybnostem, zda pehlasovn nkterho len-
skho sttu vtak zsadn otzce nepedstavuje vnucovn zvazk sttu, atud poru-
en zsady svrchovan rovnosti stt asouasn zsah do jejich politick nezvislosti
garantovan l.2 odst.4 Charty OSN.Rozsah zvazk (poty uprchlk pro jednotliv
stty) se navc stanov arbitrrnm zpsobem podle nhodn vybranch kritri. Okruh
osob, kterch se m tkat relokace podle rozhodnut Rady, je definovn vgn slovy in
need of international protection. Nen tud jasn, zda maj bt pijmny pouze osoby,
kter skuten spluj poadavky dle enevsk mluvy oprvnm postaven uprchlk
zroku 1951 aProtokolu zroku 1967, nebo zda rozhodnut Rady jde nad rmec stvaj-
cch platnch mezinrodnprvnch zvazk nejenom esk republiky, ale iostatnch
lenskch stt EU.
Nelze pominout ani lidskoprvn aspekt pochybnost, kdy je teba zdraznit, e pi
naplovn prva na azyl ze strany lenskch stt je teba respektovat Listinu zklad-
nch prv EU. Je tedy zejmna nezbytn respektovat nedotknutelnost lidsk dstojnosti
adatel oazyl. lensk stty jsou povinny respektovat achrnit lidskou dstojnost
vech osob, tedy isttnch pslunk tetch zem (l.1 Listiny). Klovm pedpokla-
dem pro svobodu arovnost vprvech je naplnn dstojnosti lovka. Lidsk dstoj-
nost pak vListin zkladnch prv EU nen koncipovna jako samostatn lidsk prvo,
ale jako vkladov kritrium, tj. jako korektiv ahodnota, kter se promt dovech
zkladnch prv asvobod uvedench vListin zkladnch prv EU. Lidsk dstojnost
ostatn nen prvn definovateln pojem avzsad se jedn opojem hodnotov ado
znan mry evoluci podlhajc. Tm, e tento pojem tvrce tohoto prvnho doku-
mentu zalenil do rmce pozitivnho prva, uinil ovem zdodrovn azachovvn
lidsk dstojnosti pkaz, ato tm nalhavj, e jej spojil slidskmi prvy asvoboda-
mi ajejich zkladn definic.18 Zde je jet na mst vsouvislosti scelkovm pojetm
pedkldanch nvrh legislativnch anelegislativnch akt zdraznit, e je nutn vst
vpatrnosti zkladn premisu, e uprchlka, jakoto lidskou bytost, nelze povaovat za
objekt, ale za subjekt prv. Rozhodnut Rady sice pedpokld, e pi rozhodovn, kte-
r konkrtn lensk stt by ml bt lenskm sttem relokace, by se ml brt zvltn
zetel ke specifick kvalifikaci acharakteristikm dotench adatel, jako jsou jazyko-
18 MLSNA, P.: Lidsk dstojnost jako esenciln stavn princip. In JIRSEK, J. (ed.): Listina asouasnost.
Olomouc: Iuridicum Olomoucense, Prvnick fakulta UP, 2010, s.129.
87

v znalosti adal individuln znaky souvisejc sprokzanmi rodinnmi, kulturnmi
nebo socilnmi vazbami, kter by usnadnily integraci relokovan osoby, nen vak
dn jakkoliv prostor pro vyjden individuln vle apreferenc relokovanch osob.
Vzhledem ktomu je teba mt pochybnosti, zda relokan mechanismus, jen pedpo-
kld nedobrovoln pesuny adatel oazyl mezi lenskmi stty proti jejich vli, bude
mon realizovat zpsobem zachovvajcm lidskou dstojnost tchto osob. Jak zajistit,
aby relokovan osoby nebyly vystaveny poniujcmu zachzen?19
Souasn je teba upozornit na skutenost, e zejmna vppad Syan, Eritrej-
c aIran, jich se m tento relokan mechanismus tkat, neexistuj vnkterch
lenskch sttech EU dn prokazateln jazykov, rodinn, kulturn i sociln vazby,
knim by bylo mon pihldnout. Jedinm faktorem, kter tak bude vtchto ppadech
rozhodovat orelokovn dotenho adatele oazyl, bude ist administrativn volba
zaloen na seln vyjdench kvtch. Tmto zpsobem relokovan osoby mohou
mt velmi ztenou integraci ve sv hostitelsk zemi sohledem na absenci jakchkoliv
kulturnch, socilnch i rodinnch vazeb. Relokovan osoby jsou tmto relokanm me-
chanismem vrozporu se svou lidskou dstojnost do znan mry degradovny zposta-
ven subjekt, coby nositel zkladnch prv, do pozice pouhch objekt adrest ad-
ministrativnch rozhodnut, je nejsou schopni svm volnm jednnm jakkoliv ovlivnit.
Na zklad l.47 Listiny zkladnch prv EU kad disponuje prvem na spra-
vedliv proces. Kad, jeho prva asvobody zaruen prvem Unie byly porueny,
m prvo na inn prostedky npravy ped soudem. Souasn sohledem na l.5
Evropsk mluvy oochran lidskch prv azkladnch svobod podlh soudnmu pe-
zkumu izbaven svobody, kter bylo realizovno sclem zabrnit osob nepovolenmu
vstupu na zem. Podobn otzky souvisejc sprvem na soudn pezkum lze vzth-
nout inapotenciln nsledn rozhodnut ozadren anavrcen relokovan osoby do
lenskho sttu relokace vsouvislosti smonmi sekundrnmi pohyby relokovanch
osob. Relokan mechanismus tak vkonenm dsledku zejm vyvol vrazn zaten
soudn soustavy nkterch lenskch stt.
Relokace byla pilotn testovna projektem EUREMA vroce 2009 sneuspokojiv-
mi vsledky, aproto nebyl tento model dle rozvjen prvn nvrh na relokaci 40000
osob mohl slouit jako druh pilotn projekt, na zklad jeho vyhodnocen by byly
doeeny strategick nedostatky. Pokud by se idea ukzala jako funkn, pot by bylo
mon pistoupit kdalmu pokraovn projektu formou naven potu relokovatel-
nch osob. Pes vechny snahy Komise vnovat se sekundrnm pohybm, jsou prv
sekundrn pohyby hlavnm neuralgickm bodem rozhodnut Rady vrozhodnut jsou
popsny pouze ji existujc nstroje, ktermi jsou zejmna dsledn pouvn dublin-
skho nazen anvratov smrnice 2008/115/ES, rozhodnut tak nepin vboji proti
sekundrnm pohybm nic novho. Prv sekundrn pohyby jsou tm problmem, pro
kter se lze domnvat, e relokace nemohou fungovat jsou toti fenomnem, kter lze
regulovat jen velmi omezen. Pro pull faktory, tj.faktory ovlivujc vbr clov
zem adateli oazyl, nejsou tmi hlavnmi rozhodujcmi initeli kvalita azylovho
19 Obdobn otzky viz MLSNA, P.: Lidsk dstojnost jako esenciln stavn princip. In JIRSEK, J. (ed.):
Listina asouasnost. Olomouc: Iuridicum Olomoucense, Prvnick fakulta UP, 2010, s.134136.
88

zen, nebo dokonce rove socilnch benefit i ance na zskn azylu, nebo vtina
vsouasnosti migrujcch osob m zcela konkrtn pedstavu oclov zemi aza realizaci
sv pedstavy zaplatily pevadm nemal finann prostedky, alze se proto dvod-
n domnvat, e svho cle budou tyto osoby chtt doshnout. Ato iza cenu existence
ved zn sohledem na hrozc relokaci svidinou regularizace.
Realizace relokanho rozhodnut proto vyvol svelkou pravdpodobnost dal mi-
gran vlnu kt ji existujc vln smujc do EU bude se jednat omasivn migran
vlnu vrmci EU. Jej een je opt pedvdno pomoc dublinskho nazen, kter
vak upravuje imonost zajitn osoby zaelem proveden transferu vppad rizika
tku. Vzhledem ktomu, e nelze oekvat, e by dan osoby dobrovoln odjdly
zpt do msta, kam byly relokovny, lze se obvat, e zajitn se me stt rozenm
fenomnem. Hovom-li ji oosobch, kter vykonaj sekundrn pohyb a po udlen
ochrany ve stt relokace, je teba pipomenout, e tyto osoby povaj prva tms-
nho volnho pohybu. Vzhledem kpohybu vrmci schengenskho prostoru je zjitn
skuten dlky pobytu vjinm stt obtn zjistiteln ajet he postiiteln. Otzkou
rovn zstv, jak stty, ze kterch m bt relokovno, zajist fyzickou dostupnost
osob vybranch pro relokaci, vzhledem ktomu, e tyto zem nejsou obvykle clovou
zem auprchlci se sna co nejdve tranzitovat do clovch zem azda bude mon tyto
osoby omezovat na svobod podle dublinskho nazen. Humanitrn aspekt rozhodnut
Rady je ve vztahu ksamotnm adatelm oazyl velmi slab, nebo se nepedpokld
souhlas osoby srelokac arelokovan bude mt prvo na inn opravn prostedek jen
ve svtle dodren zkladnch prv adatele.
Otzkou kzamylen je tak skutenost, e nyn hovome orelokacch pedevm
zItlie aecka. Nicmn nelze vylouit vdob nikoli pli vzdlen, e ztchto zem
ji nebude poteba relokovat adatele oazyl, ale budou to jin zem, kter budou pote-
bovat tuto pomoc. Nicmn vtakov situaci je otzkou, zda by se relokace provdly
ido ecka, kam na zklad rozhodnut Evropskho soudu pro lidsk prva od roku 2009
nejsou provdny transfery podle dublinskho nazen. Itlie je od podzimu 2014 vpro-
blematick situaci, pokud jde otransfery rodin snezletilmi dtmi, kter maj vrelokaci
coby zraniteln osoby pednost. Zoufale mlo prostoru je vnovno diskuzi omonch
jinch eench souasnho migranho tlaku vyvolanho zejmna sttnmi pslunky
Srie. Jet na jae tohoto roku, tedy ped plnm vypuknutm migran krize, Komise
sondovala ppadnou pipravenost lenskch stt na sputn doasn ochrany.
Smrnice odoasn ochran 2001/55/ES byla pijata vbec jako prvn nstroj spo-
len azylov politiky. Bod2 preambule tto smrnici uvd, e poet ppad hro-
madnho plivu vysdlench osob, kter se nemohou vrtit do zem pvodu, vEvrop
vposlednch letech vrazn vzrostl. Pro tyto ppady me bt nezbytn vytvoit mimo-
dn nstroje proposkytovn okamit doasn ochrany tmto osobm. Preambule
dle hovo otom, e je proto nezbytn vypracovat minimln normy pro poskytovn
doasn ochrany vppad hromadnho plivu vysdlench osob apijmout opaten
kzajitn rovnovhy mezi lenskmi stty pi vynakldn sil na pijmn tchto
osob avyrovnvn se snsledky ztoho plynoucmi. Nelze nezmnit dal ustanoven
preambule: Tyto normy aopaten jsou zdvod innosti, souvislosti asoudrnosti,
azejmna proto, aby se pedelo riziku druhotnho pohybu osob, vzjemn provzan
89

ana sob zvisl. Mly by proto tvoit jedin prvn dokument. Zcela jasn shrnuje
cl smrnice tinct bod preambule: Opaten zaveden vrmci tto smrnice maj
vjimenou povahu ajejich clem je eit hromadn pliv nebo bezprostedn hrozc
hromadn pliv osob vysdlench ze tetch zem, kter se nemohou vrtit do zem
pvodu, aproto by poskytovan ochrana mla bt pouze doasn. Zde si nelze ne-
vimnout zcela zsadn shody cle smrnice odoasn ochran scli, kter si klade
rozhodnut Rady. Oba mechanismy jsou do jist mry podobn, Komise se vak kmo-
nosti vyut ji existujcho mechanismu nijak nevyjdila. Je pravdou, e smrnice
odoasn ochran nebyla dosud aktivovna, sinstitutem vpodstat shodnm vak m
ada stt zkuenosti zdob vlky vbval Jugoslvii. Dluno podotknout, e smrnice
odoasn ochran prola dnm legislativnm postupem abyla lenskmi stty trans-
ponovna do vnitrosttnho prva. Vyvstv tedy otzka, existuje-li ji platn pedpis,
kter danou materii upravuje, pro je pijmn nov prvn pedpis upravujc shodnou
materii? Doasn ochrana m oproti individualizovanmu azylovmu zen nejmn
dv zsadn vhody: rychlost zen ajasnou doasnost ochrany. A jde osmrnici,
kter jako jedin neprola reviz vrmci druh fze budovn spolenho evropskho
azylovho systmu, podobnost sazylovm systmem je tak zejm, e mnoho atribut
by lo bez problm vyut.
Zsadn otzkou tak zstv, na zklad jakho prvnho titulu bude mon zajistit,
aby osoby, kter budou vybrny krelokaci, zstaly vlenskm sttu, do nj budou
relokovny, ato za souasnho zachovn jejich osobnostnch prv. Aktuln vvoj to-
ti ukazuje, e zem stedn avchodn Evropy nejsou clovmi destinacemi, ale jsou
pouze tranzitnmi stty.
5. ZVR
Spolenost se hodnotov mn, otzkou ovem zstv, jak vrazn me

bt tato hodnotov promna, ani by nebyl popen zkladn obsah lidskch prv, jako
iprvo na dstojn ivot kadho jedince. Otzkou je, nakolik jsme schopni skuten
dostt idelm, na nich stoj n systm, anakolik jsme stmito hodnotami ztotonni
nebo naopak neztotonni, atud schopni init nebo akceptovat vjimky jsouc na
hran filozofickho aprvnho chpn ivota adstojnosti lovka. Mra tolerance
kvyprazdovn lidskch prv toti podle mho nzoru vposledn dekd nabrala na
obrtkch, ani bychom tento proces podrobili zkoumn aani bychom si byli vdomi
dsledk, kter ztoho pro ns plynou.
Kolektivn pokrok neznamen automaticky vce individulnch prv, nebo kolek-
tivismus spojen spokrokem je pohodln sfra ve srovnn sindividualitou. Slovy
Thomase Manna, lid si nemohou dvat trval przdniny od vlastnho j. Od lidsk
dstojnosti aprva na dstojn ivot si nikdo trval przdniny dt neme. Nelze si toti
vystait pouze snadenm ze svobody, rovnosti adstojnosti. Sociln transfery nejsou
velkem, lidsk prva azkladn svobody se mus vrtit ke svm zkladm. Je teba
se obrtit kmorlce jedince ajeho odpovdnosti za vlastn osud. Pak teprve nae srdce,
Goethovmi slovy, mou skuten nad tmito prvy poskoit.
90

Paradox lidskch prv spov vjejich postaven, kdy na jedn stran by nemla bt
lidsk prva politizovna, na stran druh nelze pijmout postult, e lidsk prva by
mohla bt zbavena jakhokoliv pedpolitickho obsahu. Obsah lidskch prv azklad-
nch svobod neme zviset na nahodilostech praktick politiky, nebo tyto nahodilosti
by se paradoxn stvaly zdrojem lidskch prv azkladnch svobod pro vechny. Obsah
lidskch prv azkladnch svobod me vymezit pouze skutenost ivota, kter se
vpolitickm rozhodovn odr.
Autor:
JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.,
mlsna@prf.cuni.cz
91

DEMOKRATICK LEGITIMITA HOSPODSK

AMNOV UNIE: PARLAMENTY MEZI STAVNM,
UNIJNM AMEZINRODNM PRVEM*
JAN GRINC
Article: Democratic Legitimacy of the Economic and Monetary Union: Parliaments

in Interaction with Constitutional, EU and International Law
The article discusses the use of EU law, international law and national law instruments and
institutions in the course of the Eurozone debt crisis from the point of view of their implica-
tions for the democratic legitimacy and parliamentary control. In particular, it deals with the
parliamentary control of the European Stability Mechanism and of the European Semester.
It also mentions the developing plans for adeeper economic and monetary union. The article
tries to distinguish between measures that are best legitimised and controlled by the European
Parliament and by the national parliaments, respectively. These two channels of legitimation
cannot mechanically substitute one another. In some cases, resorting to international law
may be an effective solution and it does not necessarily compromise democratic legitimacy.
Keywords: Economic and Monetary Union, democratic legitimacy, European Union, par-
liament
Klov slova: hospodsk amnov unie, demokratick legitimita, Evropsk unie, parla-
ment
1. VOD
Dluhov krize eurozny, kter zapoala vroce 2009, vyvolala vEvropsk

unii horenou politickou aprvn aktivitu vedenou silm pekonat krizi okamitmi
opatenmi avdlouhodobm mtku najt novou, odolnj podobu hospodsk am-
nov unie. Opaten ji pijat nebo zvaovan vkoncepnch dokumentech Komise
(zejm. tzv.Blueprint aZprva pti pedsed)1 lze vesms vyhodnotit jako kroky pro-
* Tento text vychz z kapitoly Nrodn parlamenty v promnch hospodsk a mnov unie in
GRINC,J.: Nrodn parlamenty ademokratick legitimita Evropsk unie. Praha: Leges, 2015, s.224240.
Je vak aktualizovn ovvoj ve druh polovin roku 2015 avsouladu stmatem konference nen zamen
pouze na roli nrodnch parlament.
1 Sdlen Komise: Nvrh prohlouben askuten hospodsk amnov unie: zahjen evropsk diskuse,
COM(2012) 777 final/2, 30.11.2012 (tzv. Blueprint); Dokonen evropsk hospodsk amnov unie.
Zprva vypracovan Jeanem-Claudem Junckerem vzk spoluprci sDonaldem Tuskem, Jeroenem Dijs-
selbloemem, Mariem Draghim aMartinem Schulzem, 22.5.2015 [online]. Dostupn z: http://ec.europa.eu
/priorities/economic-monetary-union/docs/5-presidents-report_cs.pdf (tzv. Zprva pti pedsed); aSdle-
n Komise okrocch kdokonen hospodsk amnov unie, COM(2015) 600, 21.10.2015.
93

hlubujc evropskou integraci voblasti rozpotovch ahospodskch politik lenskch
stt. Posiluj se jimi vzjemn prvn afinann vazby mezi lenskmi stty avne-
posledn ad iunijn veejn moc. Jeliko se tento proces dotk samotnho jdra
sfry politickho rozhodovn vlenskch sttech, objevuje se pochopiteln otzka
demokratick legitimity plnovanho novho reimu. Pi hledn odpovdi pak vznik
urit tec plocha mezi nrodnm stavnm prvem, prvem EU atak mezinrodnm
prvem, nebo ito se vprbhu een krize dostalo ke slovu.
2. SPORY OVHODN LEGITIMIZAN PROSTEDKY

VPRBHU KRIZE AVYUVN MEZINRODNHO PRVA
Stabilizan sil vrmci EU se zinstitucionlnho hlediska vyznaovalo

uritmi tendencemi, je byly asto velmi kriticky komentovny.
Na prvnm mst to je velk vznam mezivldnch jednn apijmn prvnch akt
mimo rmec prva EU. Tento nvrat kintergovernmentln metod i renacionali-
zace rozhodovn byl kritizovn pro neprhlednost mezivldnch jednn, prosazovn
vle silnjch stt anezohlednn spolenho zjmu.2 Psalo se zejmna odominanci
nmecko-francouzskho tandemu vrmci Evropsk rady. Ta se stvala a faktickm
inicitorem legislativy astrjcem kompromisn podoby vznamnch legislativnch n-
vrh.3 Tam, kde se lensk stty (resp. nkter znich) uchlily kprostedkm mezin-
rodnho prva, bylo dsledkem ivynechn Evropskho parlamentu zprocesu normo-
tvorby. Ji zmiovan koncepn dokumenty Komise toto reflektovaly deklarovanm
drazem na zapojen Evropskho parlamentu. Ustanoven upravujc nejrznj infor-
man prva Evropskho parlamentu pak pronikala ido soubn projednvanch akt
sekundrnho prva.
Druhm kritizovanm jevem bylo vnucovn vle vitelskch stt dlunkm.
Prominut sti zvazk aposkytnut finann pomoci nadmrn zadluenm sttm
vzjmu obnoven finann stability mnov unie bylo toti podmnno provdnm
hospodskch reforem. Ty byly vyjednny tzv. trojkou tvoenou Evropskou komis,
Evropskou centrln bankou aMezinrodnm mnovm fondem azachyceny vmemo-
randech oporozumn. Tyto akty se sice nepochybn tkaly problm mnov unie,
avak finann pomoc neplynula zrozpotovch prostedk EU. Role orgn EU vtch-
2 Viz SCHMIDT, V. A.: EU Differentiated Integration and the Role of the EU Political Economy. In Cha-
llenges of Multi-tier Governance in the European Union. Effectiveness, Efficiency and Legitimacy. Com-
pendium of Notes. Brussels: European Parliament, 2013; DEHOUSSE, R.: Is the Community Method
Still Relevant? In tamt; GROE HTTMANN, M. KNODT, M.: Das Ende der Demokratie in Eu-
ropa? Intergouvernementalismus, Euro-Krisenpolitik und Mehrebenenparlamentarismus in der EU. In
ABELS,G. EPPLER, A. (eds): Auf dem Weg zum Mehrebenenparlamentarismus? Funktionen von Par-
lamenten im politischen System der EU. Baden Baden: Nomos, 2011. Ktto debat t BELLING,V.:
Unitrn vs. kooperativn model vldnut vEU? Souasn Evropa. 2012, .2.
3 Viz t zvry Evropsk rady zposlednch ty let. DINAN, D.: Governance and Institutions: Impact of
the Escalating Crisis. Journal of Common Market Studies. 2012, ro.50, .S2, s.8889; PUETTER, U.:
EuropesDeliberative Intergovernmentalism: The new role of the Council and European Council in EU
Economic Governance. Journal of European Public Policy. 2012, ro.19, .2, s.170 ansl.
94

to jednnch byla proto zpochybovna zdvodu chybjcch kompetenc.4 Uvdlo se,
e parlamenty zadluench stt se vzdaly sv politick autonomie ve prospch trojky
avitelskch stt (apenesen jejich parlament, kter rozhodovaly opodmnkch
finann pomoci sohledem na podmnky vyjednan sdlunkem).5 Vechna krizov
opaten ale byla zaloena na souhlasu politick aparlamentn reprezentace dlunickho
sttu. Skutenost, e jej rozhodovn, jako irelnou monost vyjednvat opodmn-
kch finann pomoci vrazn omezovala hospodsk situace, do n se stt dostal,
nelze vnmat zjednoduen jako vnucen ciz vle.
Jak tento vvoj hodnotit? Zamme se na to, co zkrizovch opaten smezinrodn-
prvn formou petrvalo. Je to Smlouva ostabilit, koordinaci asprv vhospodsk
amnov unii (tzv. fiskln pakt), Smlouva oEvropskm stabilizanm mechanismu
(ESM) aDohoda opevdn asdlen pspvk do Jednotnho fondu pro een kriz,
kter dopluje akty sekundrnho prva spadajc do tzv. bankovn unie.6 Proti nmitce
nedemokratinosti pijmn zejmna prvnch dvou mezinrodnch smluv bez asti
Evropskho parlamentu lze uvst, e alternativou tohoto postupu nebylo pijet akt
sekundrnho prva, nbr patrn pouze zmna primrnho prva EU, tedy postup,
vnm m Evropsk parlament tak jen omezen vliv.7 Pokud jde onerovnovhu
mezi viteli adlunky, kter teoreticky mohla bt moderovna pouitm komunitr-
n metody, izde jsem skeptick. Ani institucionln systm EU nedoke odarovat
geopolitickou realitu nestejn silnch lenskch stt umocnnou jejich aktuln hos-
podskou situac.
Naopak je teba konstatovat, e uzavrn mezinrodnch smluv je zhlediska len-
skch stt ajejich oban demokratitjm postupem ne pijmn akt sekundrnho
prva kvalifikovanou vtinou, nebo vychz zjednomyslnosti azahrnuje rozhodnut
nrodnho parlamentu. Nen nhodou, e fiskln pakt aEvropsk stabilizan mecha-
nismus byly pedmtem mnohem vt veejn pozornosti ne soubn projednvan
pedpisy sekundrnho prva. Tento aspekt se vdebat oohroen komunitrnho mo-
delu rozhodovn podceuje.8
4 FRANZIUS, C.: Demokratisierung der Europischen Union. Europarecht. 2013, ro.48, .6, s.655; DAW-
SON, M. DE WITTE, F.: Constitutional Balance in the EU after the Euro-crisis. Modern Law Review.
2013, ro. 76, .5, s.823827; FISCHER-LESCANO, A.: Troika in der Austeritt. Rechtsbindungen der
Unionsorgane beim Abschluss von Memoranda of Understanding. Kritische Justiz. 2014, ro.47, .1,
s.225; srov. iPOTACS, M.:Vom Wert des Rechtes in Europischen Union. Journal fr Rechtspolitik.
2012, ro.50, .1, s.2330.
5 GROE HTTMANN KNODT, cit. dlo, s.144145; AUEL, K. HING, O.: National Parliaments
and the Eurozone Crisis: Taking Ownership in Difficult Times? West European Politics. 2015, ro.38, .2,
s.376; FASONE, C. National Parliaments under external fiscal constraints. The case of Italy, Portugal,
and Spain facing the Eurozone crisis. Luiss Guido Carli School of Government Working Paper Series
[online]. 2014, .19. Dostupn z: http://sog.luiss.it/research/working-papers.
6 Ktto dohod podrobn FABBRINI, F.: On Banks, Courts and International Law: The Intergovernmental
Agreement on the Single Resolution Fund in Context. Maastricht Journal of European & International
Law. 2014, ro.21, .3, s.444463.
7 Vsouvislosti sESM se nakonec mnil l.136 Smlouvy ofungovn EU.
8 Srov. BARATTA, R.: Legal Issues of the Fiscal Compact. Searching for aMature Democratic Gover-
nance of the Euro. In DE WITTE, B. HRITIER, A. TRECHSEL, A. H. (eds): The Euro Crisis and the
State of European Democracy. Contributions from the 2012 EUDO Dissemination Conference. European
University Institute, 2013, s.39; BEUKERS, T.: The Eurozone Crisis and the Legitimacy of Differentiated
Integration. EUI Working Papers MWP 2013/36, s.12.
95

Zdlouhodobho hlediska se jev jako vznamnj ESM. Fiskln pakt pedevm
poaduje, aby smluvn strany vnitrosttn stanovily poadavek vyrovnanosti veejnch
rozpot zahrnujc mechanismus npravy, kter se automaticky aktivuje vppad defi-
citu (tzv.dluhov brzda), avak m pln respektovat vsady nrodnch parlament.9
Jeho problm spov vobtn vynutitelnosti dodrovn tchto pravidel, nebo sankce
ukldan lenskm sttm by situaci spe dle zhorovaly, ne e by pisply kobno-
ven disciplny. Tuto zkuenost ji EU uinila sProtokolem opostupu pi nadmrnm
schodku atzv. Paktem stability arstu.
Evropsk stabilizan mechanismus je mezinrodn finann instituce, jejm elem
je shromaovn prostedk apsn podmnn poskytovn finann podpory svm
lenm (stty eurozny), pokud jsou ohroeni finannmi problmy aje to nezbytn
kzajitn finann stability eurozny jako celku ajejch len. Stty se zavzaly ke
vkladm do kapitlu ESM, jejich pomr odpovd vi jejich hrubho domcho pro-
duktu. Vdsledku toho disponuj rznm potem podl, atedy ihlas.10 Hlavnm
orgnem ESM je Rada guvernr tvoen ministry financ smluvnch stran. Ta pijm
nejvznamnj rozhodnut jednomysln (vetn vzvy kdoplacen vklad, zmny ve
kapitlu ESM aposkytnut finann pomoci), nkter dal pak kvalifikovanou vtinou
80% hlas. Poskytovn finann pomoci zESM funguje na bzi memorand oporozu-
mn, kter vymez podmnky pro pijmajc stt. Finann pomoc me mt podobu
rznch vr ankupu sttnch dluhopis. lensk stty pochopiteln nesou prosted-
nictvm svho upsanho kapitlu veker ztrty, kter ESM utrp.
Prv skutenost, e ESM je samostatn mezinrodn smlouva, umonila zavst
lenskm sttm nstroje zaruujc legitimizaci aodpovdnost za rozhodnut inn
vrmci ESM. Katalyztorem tohoto vvoje byla zejm judikatura nmeckho Spol-
kovho stavnho soudu kjednotlivm krizovm opatenm zlet 2011 a2012, kter
vykldala povinnosti afunkce stavnch orgn pi projednvn apijmn protikri-
zovch opaten.
Spolkov stavn soud ve svch rozhodnutch pipomnl, e Spolkov snm je
orgn reprezentujc lid askldajc mu ty ve volbch. Proto mus mt rozhodujc
pravomoci pi vkonu veejn moci. stednm prvkem demokratick tvorby vle je
rozpotov pravomoc parlamentu, co respektuje ikoncepce hospodsk amnov
unie vprvu EU. Zsadn rozpotov rozhodnut jsou proto vyhrazena Spolkovmu
snmu ipi existenci mezinrodnprvnch finannch mechanism. Parlament neme
svou rozpotovou odpovdnost penst na jin initele, pokud by to znamenalo, e sttu
budou moci automaticky vznikat rozpotov vdaje pedem neuritelnho nebo obtn
vyslitelnho rozsahu. Finann pomoc vtho rozsahu poskytovan vrmci unijnch
i mezinrodnch mechanism mus bt vdy jednotliv schvlena Spolkovm snmem.
9 Podrobn monotematick slo asopisu AUC Iuridica .1/2012, nazvan Fiskln pakt. Prvn aeko-
nomick souvislosti adsledky pijet Smlouvy ostabilit, koordinaci asprv vhospodsk amnov
unii.
10 Celkov kapitl ESM in zhruba 700000 milion eur, avak smluvn strany jsou zpotku povinny splatit
pouze zhruba 80 milion eur, nebo ESM se zsti pekrv sEFSF. Ke splacen zbytku se vak Smlouvou
oESM zavzaly amohou bt kdykoli vyzvny ke splnn tto povinnosti. Hlasovac podly jednotlivch
stt se pohybuj od zhruba 27% Nmecka a20% Francie a po mn ne 1% uosmi stt snejmenmi
ekonomikami.
96

Ten mus mt zrove dostaten vliv na zpsob nakldn sposkytnutmi prostedky.
Posouzen rozpotovch dopad anosnosti takto pevzatch zvazk je vc Spolko-
vho snmu.11 Procesn pravidla, kter ztohoto vkladu vyplvaj, zabrauj rozmln-
n odpovdnosti za zsadn dispozice sveejnmi prostedky apotencilnmu vylouen
parlamentn debaty.
Nejpodrobnj vnitrosttn pravu tvorby vle sttu vrmci ESM12 nalezneme
sohledem na ve uveden vNmecku.13 Krom informanch povinnost se khlaso-
vn nmeckho lena Rady guvernr vyaduje podle zvanosti pedchoz souhlas
plna (poskytnut finann pomoci, zmny ve kapitlu ESM), rozpotovho vboru
(smonost atrakce plnem), nebo velmi omezen zvltnho podvboru Spolkovho
snmu (zejm. operace na finannm trhu, kter nemohou bt pedem veejn avizov-
ny). Nejvznamnj rozhodnut ESM schvaluje irakousk Nrodn rada. Obecn pak
plat povinnost rakouskho zstupce zohlednit ppadn stanoviska Nrodn rady pi
jednn vESM (l.50a a 50d rakousk stavy). Prvn pravu zahrnujc pedchoz
souhlas parlamentu snktermi rozhodnutmi ESM nalezneme ivdalch sttech, ne
vdy je ale souhlasu parlamentu podzeno pmo poskytnut finann pomoci. 14 Ve
Finsku byla innost vldy vESM podzena obecnmu reimu parlamentn kontroly
zleitost EU, co dv parlamentu irokou monost ovlivnit jednotliv rozhodnut
Rady guvernr. Vjinch lenskch sttech eurozny parlamenty do rozhodovn
vrmci ESM formln zapojeny nejsou apovinnosti vldy vi nim zpravidla kon
uposkytovn informac (pravideln nebo na vydn), by nelze vylouit existenci
politickho zvazku vldy respektovat pi konkrtnm rozhodovn vESM vli parla-
mentu, jako nap. vNizozemsku, Irsku, panlsku, Slovinsku nebo Francii vsouvis-
losti stetm finannm balkem pro ecko vyjednvanm aschvalovanm vprbhu
roku 2015.15
A.vonUngern-Sternberg pirovnv vznam parlamentnho schvalovn zchran-
nch opaten krozhodovn onasazen vojenskch sil.16 Tato paralela je na mst.
Spolurozhodovac pravomoci parlamentu jsou dleitou pojistkou azpsobem legiti-
mizace takto zvanch krok. Konec konc jde ootzky, kvli kterm padaj vldy.
11 Rozsudek nmeckho Spolkovho stavnho soudu sp.zn. 2 BvR 987, 1485, 1099/10 ze 7.9.2011, EFS,
rozhodnut nmeckho Spolkovho stavnho soudu opedbnm opaten sp.zn. 2 BvR 1390, 1421,
1438, 1439, 1440/12, 2 BvE 6/12 z12. 9. 2012, Europischer Stabilittsmechanismus akonen rozsudek
vte vci z18.3.2014.
12 Informace ojednotlivch prvnch pravch jsou erpny zejm. zdatabze ECPRD azveejn databze
Constitutional Change through Euro Crisis Law. AMulti-level Legal Analysis. EUI, 20152016 [2016-01-
-10]. http://eurocrisislaw.eui.eu/topic/tfeu/.
13 Zkon ofinann asti na Evropskm stabilizanm mechanismu z13.9.2012. Dostupn z: http://www.
gesetze-im-internet.de/esmfing/BJNR191800012.html.
14 Estonsko, Itlie (pouze zmna ve kapitlu ESM), Lotysko (ve kapitlu ESM, zmny forem finann
pomoci ankter dal rozhodnut), Slovensko (doplacen vkladu, zmna ve i pomr podl smluvnch
stran).
15 KREILINGER, V.: ESM programme with Greece: The Power of the Parliaments. 14.7.2015 [online]
http://www.hertie-school.org/blog/esm-programme-with-greece-the-power-of-the-parliaments/.
16 VON UNGERN-STERNBERG, A.: German Federal Constitutional Court Parliaments Fig leaf or heart-
beat of democracy? Judgment of 7 September 2011, Euro rescue package. European Constitutional Law
Review. 2012, ro.8, .2, s.322.
97

3. EVROPSK SEMESTR AHLUB HOSPODSK
KOORDINACE
Od roku 2011 probh vEU zasteujc proces koordinace hospodskch

politik, tzv.evropsk semestr. Jeho clem je zajistit sbliovn hospodsk vkonnosti
lenskch stt azamezit kolizm nrodnch hospodskch politik sceloevropskmi
prioritami.17
Evropsk semestr obecn definuje, jak politika je ve spolenm zjmu, sleduje, zda
politika konkrtnho lenskho sttu tomuto zjmu odpovd, appadn doporuuje,
jak doshnout souladu. Provdj se jm ustanoven zakldacch smluv svujc Rad
pravomoc vymezit hlavn smry hospodskch politik lenskch stt aupravujc
mnohostrann dohled nad tmito politikami (l.121 SFEU) apravomoc stanovovat
hlavn zsady, kter berou lensk stty vvahu ve sv politice zamstnanosti (l.148
SFEU). Zahrnuje imechanismus prevence anpravy makroekonomickch nerovnovh
vlenskch sttech. Na evropsk semestr byl zce navzn idohled nad rozpotovou
kzn lenskch stt (l.126 SFEU). Konkrtn podoba tohoto souboru procesnch pra-
videl je obsaena vaktech sekundrnho prva pijatch vrmci paktu stability arstu
(1997 spozdjmi revizemi), tzv.six-packu (2011) atwo-packu (2013).18
Rozpotov koordinace je zaloena na povinnosti dret schodek rozpotu icelkov
zadluen pod stanovenou rovn.19 Rozhodne-li Rada, e vlenskm stt vznikl nad-
mrn schodek, mohou mu bt pedloena doporuen knprav alenm eurozny
mohou bt ukldny pokuty nebo sloen neroenho vkladu. Zrove se vprvu EU
stupuje pedbn kontrola rozpotovho procesu lenskch stt. Vldy lenskch
stt eurozny pedkldaj Komisi nvrhy rozpotovch pln, knim Komise vydv
stanoviska ame si vydat ijejich revizi.20 Jinm poadavkem je zizovn vnitro-
sttnch nezvislch rozpotovch rad, kter by mly parlamentm usnadovat roz-
potovou kontrolu. Nejtvrdm nstrojem tto kontroly je (vdohod sdotenm sttem)
poslen dohled amakroekonomick ozdravn program spojen serpnm finann
pomoci, co je vzsad kodifikace postup vyuitch vecku ajinde.21
Hospodsk koordinace numerick pravidla zatm nezahrnuje. Klovm nstrojem
jsou zde specifick doporuen Rady khospodsk politice adresovan jednotlivm
17 Evropsk semestr ml nejprve pouze politickou oporu ve sdlen Komise Lep koordinace hospodsk
politiky pro stabilitu, rst anov pracovn msta Nstroje pro silnj sprvu ekonomickch zleitos-
t EU COM(2010) 367, 30.6.2010. Dne 7.9.2010 jej odsouhlasila Rada (viz tiskovou zprvu Rady
.13161/10). Od roku 2011 je vymezen vl.2a nazen Rady (ES) .1466/97 oposlen dohledu nad stavy
rozpot anad hospodskmi politikami aoposlen koordinace hospodskch politik. Odkazuj na nj
ale idal pedpisy. Jde svm zpsobem okoordinaci koordinace jednotlivch nrodnch politik. Viz
ARMSTRONG, K.A.: The new governance of EU fiscal discipline. European Law Review. 2013, ro.38,
.5, s.609.
18 Nazen Rady (ES) .1466/97 a.1467/97 (ob ve znn pozdjch pedpis), nazen Evropskho
parlamentu aRady (EU) .1173/2011, .1174/2011, .1176/2011, .472/2013 a.473/2013.
19 Zjednoduen: schodek veejnch financ nesm pekroit 3% hrubho domcho produktu, veejn dluh
nesm pekroit 60% hrubho domcho produktu.
20 Smrnice Rady 2011/85/EU opoadavcch na rozpotov rmce lenskch stt adal ji ve zmnn
pedpisy.
21 Podrobn IOANNIDIS, M.: EU Financial Assistance Conditionality after Two Pack. Zeitschrift fr aus-
lndisches ffentliches Recht und Vlkerrecht. 2014, ro.74, .1.
98

sttm. Doporuen se tkaj politicky citlivch otzek, jako jsou dan, sociln systm,
zdravotnictv, vzdlvn, ale t nezvislost aefektivita justice.
Mezistupnm hospodsk arozpotov koordinace bez vslovn opory vprimr-
nm prvu je prevence anprava makroekonomickch nerovnovh vlenskch sttech,
kter zahrnuje jak povinnost lenskho sttu pedloit auskutenit npravn pln, tak
ifinann sankce pro leny eurozny, ale netk se jen zce vymezench rozpotovch
ukazatel. Tm se str ve smlouvch jasn zakotven rozdl mezi zkazem nadmrnho
zadluovn ajeho vynucovnm tvrdmi sankcemi na stran jedn amkkou koor-
dinac hospodskch politik astrukturlnch reforem na stran druh.22
Jaksi vynucovn koordinace lze spatovat ivtzv.makroekonomickch podmn-
kch vrmci evropskch strukturlnch ainvestinch fond.23 lensk stt je povinen
na vzvu Komise pepracovat tzv.smlouvu opartnerstv aoperan programy tak, aby
podpoil mj. provdn doporuen vrmci evropskho semestru avrmci postupu
pi makroekonomick nerovnovze. Pokud lensk stt poadavky Komise nespln,
bude mu hrozit pozastaven plnn zevropskch strukturlnch ainvestinch fond,
oem rozhoduje Rada. Ta me pozastavit plnn ivrmci postupu pi nadmrnm
schodku. Komise tedy me tlait na lensk stt, aby smoval prostedky zevrop-
skch fond primrn do oblast, kter Komise aRada povauj zhlediska udriteln
hospodsk politiky vtomto stt za prioritn.24 Krom toho se vposlednch letech
konkrtnji uvaovalo odalch nstrojch.25
Lze shrnout, e souasn evropsk semestr usiluje oumonn ingerence EU do hos-
podsk politiky lenskch stt vmaximln me, kter je mon bez formlnho pe-
sunu rozhodovacch pravomoc na EU, jen by vyadoval zmnu smluv. Je zejm, e
tento stav nen uspokojiv. Konen rozhodnut ohospodsk politice sttu (osttnm
rozpotu, daovch ajinch zkonech), je nadle vc nrodnho parlamentu kadho
lenskho sttu. Ztohoto formlnho hlediska nejsou pravomoci nrodnch parlament
omezeny.26 Faktick omezen jsou ale zejm, ikdy vtina zmiovanch sankc za-
tm nebyla uplatnna. Pokud se maj doporuen zevropskho semestru stt fakticky
vynutitelnmi, nemohou bt pouze pedkldna nrodnm parlamentm kvyzen,
jako se to dje pi transpozici smrnic. Do budoucna tedy bude stle vznamnj otzka
parlamentn kontroly evropskho semestru.
22 ARMSTRONG, cit.dlo, s.612. To se ale rovn naruen dlby pravomoc mezi lenskmi stty aEU.
23 Nazen Evropskho parlamentu aRady (EU) .1303/2013, zejm. l.23.
24 Ke genezi tto prvn pravy ped rokem 2013 viz VOJTA, M.: Makroekonomick kondicionality vpolitice
soudrnosti EU ajejich mon rozen do dalch oblast unijnho prva. Souasn Evropa. 2012, .1.
25 Viz sdlen Komise COM(2013) 165 a166 z20.3.2013. Jednm byl pln na intenzivnj projednv-
n aposuzovn plnovanch hospodskch reforem lenskch stt na evropsk rovni. Komise mla
posuzovat, zda je navrhovan reforma schopna splnit svj deklarovan el apispt ke zlepen kon-
kurenceschopnosti, appadn navrhnout zmny. Vsledek posouzen by byl zohlednn vdoporuench
zevropskho semestru. Na to navazovala monost, aby se lensk stty smluvn zavazovaly kproveden
reforem poadovanch specifickmi doporuenmi, na co by erpaly prostedky ze zvltnho fondu.
Smyslem mla bt stimulace reformnho sil. Pokud by stt smluvn ujednn neplnil, Komise by vplatu
prostedk pozastavila. Debata otchto nstrojch vroce 2014 utichla. Je otzkou, zda budou tyto i ob-
dobn nstroje soust novch pln.
26 Srov. TUORI, K.: The European Financial Crisis Constitutional Aspects and Implications. EUI Working
Papers LAW 2012/28, 2012, s.3.
99

Vliteratue se asto uvauje ovtm zapojen Evropskho parlamentu,27 snm
vsouasnosti ostatn orgny EU vedou pouze tzv. hospodsk dialog. Komise asto
obecn uvd, e pro rozhodnut pijman na evropsk rovni je reprezentativnm par-
lamentnm tlesem prv Evropsk parlament. Lze si zejm pedstavit jeho silnj
slovo pi vymezovn obecnch smr hospodskch politik, co je smr, kterm se
vydala Junckerova Komise,28 ale sotva lze skrze Evropsk parlament dodvat legitimitu
postupm smujcm proti jednotlivm sttm azaloenm (vlogice prvn pravy)
na nezvislm odbornm posouzen ze strany Komise.29 Evropsk parlament nenese
odpovdnost za hospodskou situaci vjednotlivm lenskm stt ast proto me
svm rozhodnutm suplovat vyazen vle parlamentu nrodnho.30 Ze stejnch dvod
jsou mlo pesvdiv invrhy vytvoen parlamentu pro euroznu jako samostatn
instituce nebo jako zvltn formace Evropskho parlamentu.31
Nkte autoi povauj za monou formu demokratick legitimizace evropskho
semestru asouvisejcch procedur konferenci podle l.13 fisklnho paktu (Mezi-
parlamentn konference ostabilit, hospodsk koordinaci azen vEU).32 Tato
meziparlamentn konference me slouit kvmn informac, zkuenost anzo-
r, neme vak zajistit demokratickou legitimitu rozhodnut pijmanch Komis
aRadou, nebo sama takovou legitimitu postrd. Vzhlen ktto konferenci nebo
jinm jet mn formalizovanm platformm je jednoznanm pecennm mezipar-
lamentn praxe.33
27 Nap. HALLERBERG, M. MARZINOTTO, B. WOLFF, G.: An Assessment of the European Semester.
PE 475.121. European Parliament: Brussels, 2012, s.35. Dostupn z: http://www.bruegel.org/publications
/publication-detail/publication/751-an-assessment-of-the-european-semester/; FASONE, C.: European Eco-
nomic Governance and Parliamentary Representation. What Place for the European Parliament? European
Law Journal. 2014, ro.20, .2; RUFFERT, M.: The European Debt Crisis and European Union Law.
Common Market Law Review. 2011, ro.48, .6, s.1801.
28 Viz novou podobu evropskho semestru. Zprva pti pedsed, s.22.
29 Vtto souvislosti stoj za zmnku nvrh, podle kterho by (na zklad zmny primrnho prva) mohla
Komise vyadovat zmnu sttnho rozpotu tak, aby odpovdal zvazkm pijatm vrmci EU. Legitimita
takovho kroku by mla bt podle Komise vppad poteby zajitna spolurozhodovnm Evropskho
parlamentu. Sdlen Komise Nvrh prohlouben askuten hospodsk amnov unie: zahjen evropsk
diskuse, COM(2012) 777, 28.11.2012, s.26, 27 a38.
30 Srov. iHouse of Lords. European Union Committee 9th Report of Session 201314. The Role of National
Parliaments in the European Union. London: The Stationery Office Limited, 2014, s.4647. Dostupn
z: http://www.parliament.uk/role-of-national-parliaments. Zde se uvd, e vzhledem kdramatickm do-
padm krize na obany je pedstava snadn legitimizace rozhodnut pijmanch vrmci EU zapojenm
Evropskho parlamentu zjednoduujc anerealistick.
31 Vchodiskem tchto nvrh jsou pravidla primrnho prva (zejm. l.136 a139 SFEU), podle kterch se
na pijmn nkterch opaten tkajcch se jen stt pouvajcch mnu euro podlej vRad pouze tyto
stty. Ktmto vahm KADELBACH, S.:Lehren aus der Finanzkrise Ein Vorschlag zur Reform der
Politischen Institutionen der Europischen Union. Europarecht. 2013, ro.48, .5, s.499500; akriticky
FASONE, C.: European Economic Governance and Parliamentary Representation. What Place for the
European Parliament? European Law Journal. 2014, ro.20, .2.
32 Nap. BERTONCINI, Y.: Eurozone and Democracy(ies): AMisleading Debate. Notre Europe Policy Paper
94, 19.7.2013, s.17 a23; CRUM, B.: Saving the Euro at the Cost of Democracy? Journal of Common
Market Studies. 2013, ro.51, .4, s.627. PERNICE, I.: What future(s) of democratic governance in
Europe: Learning from the crisis. Conclusions of aWorkshop on the challenges of multi-tier governance
in the EU. In Challenges of Multi-tier Governance in the European Union. Effectiveness, Efficiency and
Legitimacy. Compendium of Notes. Brussels: European Parliament, 2013, s.89 dokonce uvauje ozzen
meziparlamentnch vbor srozhodovacmi pravomocemi, co je zatm zejm nejneobvyklej nvrh.
33 Ktomu GRINC, cit. dlo, s.210218.
100

Hlavn linka demokratick legitimity souasnho evropskho semestru tak mus
vst pes nrodn parlamenty. Zd se, e Junckerova Komise zaujala mnohem vhod-
nj pstup ne Barrosova, kter vyjadovala pipravenost vst snrodnmi parla-
menty dialog pedevm oprovdn ji pijatch doporuen,34 tedy oji hotovm
vsledku unijn koordinace. Zpohledu nrodnch parlament je toti zsadnm oka-
mikem vydn nvrhu specifickch doporuen Komis. Vtchto chvlch me par-
lament projednat zamlen pozice vldy appadn ovlivnit jejich konenou podobu
i podpoit vhrady vldy knvrhu doporuen. Pijet i odmtnut doporuen z-
stupci sttu vRad aEvropsk rad open opedchoz projednn sparlamentem je
demokraticky nejvhodnjm zpsobem koordinace, kter zrove zvyuje anci, e
lensk stt doporuen zohledn. Zkladnm pedpokladem je ale vytvoen aso-
vho prostoru pro projednn tchto doporuen. Vroce 2014 Komise vydala nvrh
doporuen sjen nkolikadennm pedstihem ped jednnm Rady. Dvodem zjevn
byl termn voleb do Evropskho parlamentu. Vydn tchto doporuen, jejich msty
pehnan byrokratinost je kritizovna iodbornou literaturou,35 tsn ped volbami
mohlo bt vyuito politickmi silami kritickmi ksouasn podob evropsk integra-
ce. Odsunut celho termnu ale procesu projednvn dosti ukodilo. Naproti tomu
vroce 2015 nov Komise vytvoila dostaten as na projednn doporuen vparla-
mentech ajej lenov vnich doporuen osobn prezentovali. Tm se rove debaty
naopak pozvedla.
Komise ve svch koncepcch rovn zmiuje, e nrodn parlamenty by mly bt
zce zapojeny do pijmn koncepnch dokument pipravovanch vrmci evrop-
skho semestru vldami lenskch stt (stabilizan akonvergenn programy, nrodn
programy reforem), na n pak navazuj samotn unijn doporuen.36 Tato vaha je
logick, ale jen do urit mry. Budou-li vldn dokumenty sparlamentem konzultovny
tak, aby pro nj byly akceptovateln, zvyuje se samozejm ance, e budou nsledn
real izovny. Na druhou stranu nelze ani zppadnho pedem vyslovenho souhlasu
parlamentu snrodnm programem reforem vyvozovat prvn konsekvence pro pozdj
projednvn pslunch reformnch zkon. Ty bude parlament vdy posuzovat podle
aktuln situace, bez ohledu na sv dvj rozhodnut, kter byla ostatn uinna bez
znalosti konkrtnch detail. Proto by se mi trvn na parlamentnm schvalovn tchto
vldnch dokument jevilo jako zbyten. Nedomnvm se ale, e Komise hodl nco
takovho prosazovat.
Vppad poslenho dohledu amakroekonomickho ozdravnho programu ped-
pokld prvn prava evropskho semestru informan povinnosti Komise aprvo n-
rodnho parlamentu pozvat kvmn nzor pedstavitele Komise, ECB aMMF. Parla-
menty pochopiteln mohou odmtnout pijet zkon provdjcch ozdravn program,
ale to je ve. Vznamnj prostedky nem kdispozici ani Evropsk parlament. Podle
34 Nap. zprva Komise Vron zprva za rok 2012 ovztazch Evropsk komise svnitrosttnmi parlamenty,
COM(2013)565, 30.7.2013.
35 Vdosavadnch analzch se kritizuje, e nkter doporuen Komise navrhuje spe zbyrokratick nutnos-
ti asohledem na vyvenost mezi lenskmi stty ne zdvodu skuten poteby reforem. VANDEN
BOSCH, X.: Money for structural reforms in the eurozone: Making sense of contractual arrangements,
Egmont Paper57, Brussels, 2013, s.22.
36 Zprva pti pedsed, s.17.
101

M.Ioannidise je tato prava dokladem pokraujc marginalizace parlamentarismu v-
zen evropsk ekonomiky. Problmem je podle nj nemonost volat kodpovdnosti
orgny, kter vyjednvaj slenskm sttem.37
4. PERSPEKTIVY HOSPODSK AMNOV UNIE
Vppad prohlubovn hospodsk integrace m EU teoreticky na vbr

dv hlavn alternativy. Prvn je klasick fiskln federalismus znm zUSA. Vtomto
modelu by EU zskala pravomoc vybrat vrozhodujc me pm dan, kter by se staly
pjmem jejho rozpotu. Ten by nabval mnohem vtho objemu ne doposud (vsou-
asnosti prochz rozpotem EU zhruba 1% HDP lenskch stt, zatmco vUSA je
to zhruba 20% HDP) astal by se stabilizujcm nstrojem hospodsk politiky, kter
by se pak vsouladu samerickm vzorem nemusela uchylovat kpm finann pomoci
zadluenm sttm. EU by tm pevzala spoluodpovdnost za hospodskou situaci
vjednotlivch lenskch sttech. Druhou variantou, kter odpovd evropsk semestr,
ale iad hoc krizov een, je jaksi model dohledov, vnm jsou zsadn pravomoci
tkajc se dan aveejnch vdaj ponechny lenskm sttm, avak EU provd do-
hled ausmrovn jejich hospodskch politik avymh rozpotovou disciplnu. m
vce se stt odchyluje od vytyench mantinel, tm tvrd m toto donucen podobu.38
Prvn model by vyadoval zsadn zmnu primrnho prva, kter by jen obtn
hledala podporu vlenskch sttech. Tato zmna by toti vyadovala existenci skuten
integrovanho evropskho veejnho prostoru, vnm by politick sout probhala
nap lenskmi stty avnm by otzky hospodsk politiky nebyly pevnou st
oban vnmny znrodn perspektivy.39
Aktuln plny Komise reflektuj meze souasn dohledov podoby hospodsk
koordinace apotaj sjej modifikac smrem kprvnmu modelu. Ta by mla zahrnovat
prvn zvazky vedouc khospodsk konvergenci azvtovn objemu unijnho roz-
potu (pop. vznik samostatnho rozpotu eurozny), kter by ml plnit funkci makro-
ekonomick stabilizace.40 Vtakovm ppad by musel hrt vrozhodovacch procesech
tkajcch se spolenho rozpotu vznamnou roli Evropsk parlament. Nelze vak
pehldnout, e ve srovnn spodrobnm vtem ady smlch pln vtzv.Blueprintu
zroku 2012 se Zprva pti pedsed zroku 2015 omezuje spe na bezprostedn opat-
en. Dlouhodobj plny nanejv naznauje.
Logickou mylenkou je zalenit stvajc mezinrodnprvn nstroje do unijnho
prva. Zprva pti pedsed vslovn uvd zalenn ESM do prva EU. Otzkou je,
37 IOANNIDIS, cit. dlo.

38 HINAREJOS, A.: Fiscal Federalism in the European Union: Evolution and Future Choices for EMU. Com-
mon Market Law Review. 2013, ro.50, .6, s.1621 ansl.; srov. t ARMSTRONG, cit. dlo, s.616617,
HDE, U.: Rechtliche Bewertung der Manahmen im Hinblick auf eine Fiskalunion. Berliner Online-
-Beitrge zum Europarecht, Nr. 77, 2012. Dostupn z: http://portal-europarecht.de/epapers, s.1 ansl.
39 Srov. HINAREJOS, cit. dlo; DAWSON DE WITTE, cit. dlo, s.824; KEPELKA, F.: Spojen stty
evropsk podle americkho vzoru jako een dluhov amnov krize Evropsk unie. Prvnk. 2014,
ro.153, .3, s.213228.
40 Zprva pti pedsed, zejm. s.5, 14 a21.
102

zda by se jednalo ist ozmnu prvn formy, nebo ohlub promnu fungovn ce-
lho mechanismu. Vsouasnosti je obtn pedstaviteln, jak by ml bt do systmu
ESM ppadn zapojen Evropsk parlament, kdy ESM nakld sprostedky lenskch
stt, nikoli sprostedky unijnho rozpotu. Smysl by to mlo pouze vppad, e by
EU zaala budovat vlastn fond financovan unijnmi danmi nebo jinmi pjmy. To
se vak nejev jako praktick, nebo ESM nepotebuje sv finann prostedky trvale
dret ame dobe fungovat na principu jen stenho splacen kapitlu doplnnho
ozruky lenskch stt, e vppad poteby adohody na podmnkch ozdravnho
programu poskytnou clen dal prostedky. Takov mechanismus by samozejm bylo
mon nastavit ivunijnm prvu. Dochzelo by tm ale krozmlovn vazeb mezi roz-
hodovacmi pravomocemi ademokratickou odpovdnost, nebo Evropsk parlament
by nenesl odpovdnost zrove za rozhodnut ovdajch aojejich zdrojch.
Podle mho nzoru se tm ukazuje, e volba nov prvn formy integrace, tedy
vznik nov mezinrodn smlouvy, kter se neopr ostvajc institucionln apro-
cesn systm EU, me bt vnkterch ppadech vhodnm eenm, ani by nutn
dochzelo koslaben demokratick kontroly, kterou zde logicky zastanou nrodn par-
lamenty. Naopak snaha vmstnat vechny poadovan reformy do sekundrnho prva
bez ohledu na limity dan prvem primrnm hroz rozpadem kompetennho du EU.
Maj-li bt souasn plny na prohlouben hospodsk amnov unie uskutenny,
bude dve i pozdji teba pistoupit ke zmn primrnho prva, co je podnik sne-
jistm vsledkem.
Zda se tedy vEU prosad vt federalizace hospodsk politiky, je otevenou otz-
kou. Zatm se EU vrmci evropskho semestru vydv cestou dohledovho modelu,
jen vak paradoxn me vst kmnohem vtmu omezen prostoru pro politick roz-
hodovn vlenskch sttech. Protoe vtomto modelu nesou odpovdnost za hospo-
dskou situaci vlenskm stt jeho orgny, musej jednat pedevm vzjmu tohoto
sttu. Monost prosazen spolench priorit je omezen, co me vst prv kpo-
stupnmu utuovn hospodskho dohledu. Vextrmnm ppad hroz, e tlaky
ahrozby sankc zevropsk rovn budou tak siln, e se orgny lenskch stt vli-
bovoln irokm okruhu otzek nrodnho hospodstv stanou pouhmi vykonavateli
rozhodnut deliberovanch apijatch jinde.41 Tm by dlba kompetenc mezi EU
alenskmi stty ztratila smysl, stejn jako mechanismy demokratick odpovdnosti
na nrodn rovni. Dohledov model zrove roziuje oblast depolitizovan politiky
provdn nezvislmi tlesy, a u jde oKomisi monitorujc makroekonomick ne-
rovnovhy adoporuujc jejich een, onezvisl rozpotov rady vlenskch sttech
nebo onov navrhovan nezvisl rady pro konkurenceschopnost. Klasick fiskln
federalismus me nakonec chrnit autonomii lenskch stt lpe, pokud rozdlenm
rozpotovch pjm avdaj jasn ur, za co kter rove odpovd, aponech-li
lenskm sttm co nejir volnost vjejich vyhrazen sfe.42
41 Srov. CHALMERS, D.: The European Redistributive State and aEuropean Law of Struggle. European
Law Journal. 2012, ro. 18, .5, s.693; CRUM, cit. dlo, s.622, MAJONE, G.: From Regulatory State to
aDemocratic Default. Journal of Common Market Studies. 2014, ro. 52, .6, s.1221.
42 HINAREJOS, cit. dlo. Srov. t DAWSON DE WITTE, cit. dlo, s.827.
103

Souasn procesy vedouc koslabovn zkladnch pravomoc parlament vrozpo-
tov ahospodsk oblasti ve prospch rozhodnut innch na unijn rovni by mly
vychzet ztoho, e demokratick rozhodovn ohospodsk politice vlenskch st-
tech je pedpokladem integrace anikoli rizikem, kter je teba dit.43 Evropsk par-
lament naopak mus spolurozhodovat votzkch tkajcch se unijnho rozpotu. Nen
vak mon, aby zapojen Evropskho parlamentu namsto souhlasu parlamentu dote-
nho sttu legitimizovalo opaten inn zunijn rovn vi jednotlivm lenskm
sttm nebo dispozice sprostedky ze sttnch rozpot. Vtchto ppadech mus unijn
prvo zachovat prostor pro parlamentn kontrolu upravenou vnitrosttnm prvem.
Autor:
Mgr. Jan Grinc.
Prvnick fakulta Univerzity Karlovy vPraze, Kancel Sentu Parlamentu R,
grinc@prf.cuni.cz
43 Toto spojen pouvaj ve vztahu kveejnm financm lenskch stt DAWSON DE WITTE, cit. dlo,
s.827828. Srov. iTUORI, cit. dlo, s.4448; RUFFERT, cit. dlo, s.1790.
104

SOUMRAK BIT VEU?
VLADIMR BALA
Abstract: The Twilight of BITS in the European Union?

The paper analyses current EU competences in the area of Common Trade Policy after the
adoption of the Lisbon Treaty. It also looks into the manners in which these competences
have been seized by the European Commission in the area of investment protection. After
aconcise historical overview of foreign property protection and generally accepted pos-
itive discrimination in favour of business-making foreigners, the paper reviews the most
frequently used arguments of the Commission rejecting validity of intra-EU BITs after the
adoption of the Lisbon Treaty. The paper generally deals with the relation between inter-
national law and EU law, shortly touches upon issues of extra-EU BITs and their possible
replacement by Investment Chapters in Free Trade Agreements, and attempts to answer the
question whether the above-mentioned transfer of competences is beneficial to the Czech
Republic.
Keywords: investment protection, medieval treaties, Byzantium, Venice, Bohemian King-

dom, Hansa, capitulation treaties, classics of international law, FCN treaties, diplomatic pro-
tection, international law, EU Law, TFEU, EU exclusive competency, Common Trade Policy,
conflict of international law and EU law, BITs, backlash against BITs, FTA, investment dis-
putes, arbitral tribunals, ICSID, OECD
Klov slova: ochrana investic, stedovk dohody, Byzanc, Bentky, esk krlovstv,
Hansa, kapitulan smlouvy, klasikov mezinrodnho prva, dohody optelstv plavb aob-
chodu, diplomatick ochrana, mezinrodn prvo, prvo EU, Smlouva ofungovn Evropsk
unie, vlun pravomoc Unie, stet mezinrodnho prva aprva EU, dvoustrann dohody
oochran investic, odmtn dohod oochran investic, dohody ovolnm obchodu, investin
spory, arbitrn tribunly, ICSID, OECD
1. VOD
Lisabonsk smlouva pinesla pro Evropskou unii adu zmn, jednou znich
je zjevn snaha ozpehlednn aposlen pravomoc Unie voblasti vnjch politik.
Zmna se dotk rovn institucionlnch otzek aposlen role Evropskho parlamen-
tu voblasti vnj obchodn politiky. Nov je Komise nap. povinna informovat Par-
lament ostavu vyjednvn mezinrodnch obchodnch dohod. Krom poslen role
Evropskho parlamentu dochz ke zmn zpsobu jednn vRad asouhlas se sjed-
nvnm auzavrnm dohod podlh nov kvalifikovan vtin, svjimkou taxativn
105

stanovench ppad. Klovm ustanovenm je vtomto ohledu ustanoven lnku 207
Smlouvy ofungovn Evropsk unie (dle SFEU). l.207 SFEU vodst.1 stanov,
e spolen obchodn politika se zakld na jednotnch zsadch, zejmna pokud jde
opravy celnch sazeb, uzavrn celnch aobchodnch dohod tkajcch se obchodu
zbom aslubami, obchodn aspekty duevnho vlastnictv adal, avslovn uvd
jako soust spolen obchodn politiky ipm zahranin investice.
Vl.3 odst.1 SFEU nalezneme vyet oblast zaazenych mezi vylun pravomoci
Unie amezi nimi je pod psmeneme) uvedena spolen obchodn politika, ato vcel
i znn l.207 SFEU. Dleitou soust vymezen vylun pravomoci je rovn od-
stavec druhy. Citovan ustanoven upravuje vylunou pravomoc uzavrat mezinrodn
smlouvy. Obecn pravomoc je zakotvena vl.216 SFEU. Vylun pravomoc Unie
uzavt takov dohody je dna, bu pokud Unie pijme legislativn akt vrmci svych
pravomoc aten ukld uzaven mezinrodn smlouvy, anebo je uzaven mezinrodn
smlouvy nezbytn kvykonu vnitnch pravomoc Unie vetn pravomoc implicitnch
zaloenych na podmnkch l.352 aza podmnek zsady paralelismu, nebo kdy uza-
ven mezinrodn smlouvy me ovlivnit spolen pravidla EU nebo zmnit jejich
psobnost.
Dluno podotknout, e ipes ve uvedenou snahu EU stanovit rozsah pravomo-
c pokud mono co nejpregnantnji, existuje ada pochybnost, jak to spravomocemi
vne popisovan oblasti vlastn je. Zpohledu mezinrodnprvn ochrany investic
se SFEU dotk dvou druh mezinrodnch smluv, jedny, uzaven mezi stvajcmi
lenskmi stty EU jsou oznaovny jako intra-EU BITs, druh, uzavran lensk-
mi stty EU atetmi stty (stty mimo EU), jsou oznaeny jako extra-EU BITs.
Pspvek se nebude pli zabvat rozsahem pravomoc, spe se pokus zamit na to,
jak se postupn vyvjel systm ochrany majetku cizinc, ato zejmna vprostoru, kter
dnes zabr EU. Pokusme se podat chronologick pehled hmotnprvnch iprocesn-
prvnch aspekt ochrany investic vdob ped vznikem EU ajednotlivch Spoleen-
stv apot se zam na nkter aspekty argumentace vneprospch ochrany investic
prostednictvm dvoustrannch mezinrodnch dohod, pedkldan zejmna Komis.
Vzvru se pokus shrnout, zda je snaha zbavit se smluv oochran investic dobrm
krokem, kter bude slouit zjmm EU.
2. VVOJ OCHRANY MAJETKU CIZINC
2.1 BYZANC RAN STEDOVK
Chceme-li se zabvat ochranou majetku cizch podnikajcch subjekt,

meme zat ped vce ne tisci lety. Jen na okraj bychom mli uvst, e ochrana
zahraninch obchodnk je patrn jet mnohem star. Pro zjednoduen vak zane-
me vranm stedovku, kdy byzantsk csa Basileios II Bulgaroktonos, kter vldl
se svm bratrem Konstantinem VIII ave sv italsk politice se opral prv oBent-
skou republiku, vydal roku 992 chrysobullu (listinu opatenou zlatou peet), kterou
udloval Bentkm vhodn obchodn podmnky. Chrysobulla poskytovala bentskm
106

obchodnkm prvo obchodovat vbyzantskch pstavech ana dalch mstech Byzan-
ce.1 Bentky pak uznvaly byzantskou svrchovanost amly bt Byzanci kdispozici se
svm lostvem pro ochranu jihoitalskch drav. Spojenectv bylo zpeetno isatkem
mezi byzantskou lechtinou, dcerou vznamnho lena Basileiova dvora Mariou Ar-
gyrou, asynem bentskho dete Pietra II Orseola.2 Vroce 1082 poskytl csa Alexius
IComenus Bentkm zvltn celn vsady atvr vKonstantinopoli, aby usnadnil ob-
chod bentskm obchodnkm, kte byli vhlavnm mst Byzance ji del dobu usd-
leni. Ze strany byzantskho csae lo oodmnu aprojev uznn za bentskou pomoc
vboji proti Normanm.3 Podobn vsady mli vKonstatinopoli iobchodnci dalch
italskch mstskch stt, nap. Janovan.4
2.2 STEDOVK
Stedovc evropt panovnci, vedeni velmi racionlnmi pohnutkami,

poskytovali ochranu cizm kupcm asnaili se zskat ciz emeslnky, stejn jak to d-
lali byzantt csaov. Vad ppad jsou jejich akty doloiteln. Nap. anglick krl
Jindich II poskytl vroce 1175/76 ochranu nmeckm obchodnkm zKolna ajejich
sdlm apodnikm vLondn.5
Zvltn obchodn privilegia poskytl Jindich II Hanse, zejmna trhov prva bez
povinnosti platit vLondn poplatky aprvo voln obchodovat po cel Anglii.
Pestoe granty akoncese nelze povaovat za smlouvy, ale za jednostrann akty
panovnka, jejich vydn bylo zpravidla vsledkem jednn adohodnutho recipronho
zachzen svlastnmi poddanmi, apochopiteln bylo vedeno ioekvnm vlastnch
vhod.
Takto racionln uvaovn jist vedlo krle Erika Norskho ktomu, aby vroce 1296
poskytl hamburskm obchodnkm rozshl vsady pro zlepen ekonomick situace
vlastnch zem prv prostednictvm obchodu (ad meliorandum terram nostram cum
mercaturis).6
Obecn trend naznaen ve se nevyhnul ani eskmu krlovstv aet panovnci
se chovali podobn jako jin evropt panovnci. Ioni mli zjem na tom, aby jejich
1 Viz nap. MAGDALINO, P.: The Maritime Neighborhoods of Constantinople: Commercial and Residen-
tial Functions, Sixth to Twelth Centuries. Dumbarton Oaks Paper. 2000, No.54, s.209.
2 Viz NICOL, D. M.: Byzantium and Venice: AStudy in Diplomatic and Cultural Relations. Cambridge:
Cambridge University Press, 1988, s.40. Srov. rovn An Online Encyclopedia of Roman Emperors, http:
//www.roman-emperors.org/basilii.htm.
3 DURSTELER, E. R.: Venetians in Constantinople: Nation, Identity, and Coexistence in the Early Modern
Mediterranean. Johns Hopkins University Press, 2006, s.23 an.
4 Srov. nap. TIETJE, C. SIPIORSKI, E.: The evolution of investment protection based on public inter-
national law treaties: Lessons to be learned. In BJORKLUND, A. REINISCH, A. (eds): International
Investment Law and Soft Law. Edward Elgar, 2012, s.195.
5 SARNOWSKY, J. In HARRELD, D. J. (ed.): ACompanion to the Hanseatic League. Brill, 2015, s.35
a61 an.
6 SALACUSE, J. W.: The Three Laws of International Investment: National, Contractual, and International
Frameworks for Foreign Capital. Oxford: Oxford University Press, 2013, s.42; FISCHER, P. WAELDE,
T. W. (eds): ACollection of International Concessions and Related Instruments, vol.I. Oceana Publicati-
ons, Inc., 1981, s.1518; SALACUSE, J. W.: The Law of Investment Treaties. 2nd edition. Oxford: Oxford
University Press, 2015, s.89.
107

krlovstv ekonomicky prosperovalo, aproto se snaili vytvet phodn podmnky
pro peshranin obchod arozvoj emesel tm, e poskytovali cizm kupcm aemesln-
km ochranu anejrznj vhody. Patrn nejzevrubnj pehled eskch stedovkch
smluv podv Miroslav Stieber ve sv prci esk sttn smlouvy, historick nstin,
DlI. 1910 od Pemysla Otakara II do zaloen e habsbursk.
Jak uvd Stieber: Nevlastn apechoz lid vzemi toho kterho smluvce, jak se nm
jev ve smlouvch, me rozdliti na dv skupiny, jednak na poddan druhho smluvce,
nalzajc se unho vmru aochran, jednak na osoby mimo tento mr aochranu.7
Iciz poddan nevyl zmru svho poddanskho pna, mohou ve dvoj pomr vchzeti
kpnovi cizho zem. Smlouvami me bti mu ukldno vpin nich jist povin-
nostn konn, nebo jist opominut. Takovm konnm je jejich ochrana. Jsou j astni
vpln me. etn smlouvy ji slibuj cizm sttnm pslunkm.8
Smlouvou ze dne 4.prosince 1314 prohlauje nmeck krl Ludvk vi krli
Janovi: Item promittimus, quod ipsum regem Boemiae, nobiles, vasallos, castrenses,
ministeriales, cives, oppidanos et quoscunque subditos ecclesiasticos et saeculares
suos, regnorum suorum et dominiorum, servabimus et tuebimur per sacrum Imperium
in libertatibus, bonis, consuetudinibus et statutis suis hucusque per eos habitis et
usitatis.9
Nrodn zachzen aplnou ochranu abezpenost (national treatment afull pro-
tection and security) meme nalzt napklad ve smlouv ze dne 14.bezna 1353,
vn se vvoda rakousk Rudolf zavazuje, e Karlovy aJanovy poddan bude ve svch
zemch chrnit pede vemi toky, pede vm nsilm abezprvm, a kdekoli jeho
zemmi jdou nebo vnich bydl, ae proti kdcm jich zakro jako proti vlastnm
neptelm alupim adonut je knhrad kody.10
Smlouvou ze dne 4.dubna 1358 pijm KarelIV. many bentsk ve svou et
sacri romani imperii ac regni corone Boemie benignam protectionem. Mohou voln
abezpen prochzet vjeho zemch, zdrovat se vnich aprovozovat obchod. Smlouva
byla zaloena na principu reciprocity astejn zvazek pijal de bentsk vi skm
aeskm manm.11
Ochrana podnikajcch (zejmna kupc) poddanch jinch suvern byla asto
zaloena smluvn nebo na principu reciprocity. Jak uvd Stieber: Pe okupectvo dje
se jinak po vtin jen milost samho zempna, zvltnm obdarovnm. in tak vi
cizm kupcm panovnci et, ivi eskm kupcm panovnci ciz.12
esk krl VclavIII. vroce 1305 povoluje ezenskm kupcm 14denn obchod
stm, e nesmj ze zem vyvet zlat astbrn mince, ale pouze prask penze.
Krl Jan vroce 1326 (15.12.1326) povoluje norimberskm kupcm voln pechod
jeho zem proti placen obvyklch cel. Johannes Bohemiae rex declarat quod cives
Ratisponenses afesto pentecostes intra biennium per regnum Bohemiae comitatumque
7 STIEBER, M.: esk sttn smlouvy, historick nstin, Dl I. 1910 od Pemysla Otakara II do zaloen e
habsbursk, s.153.
8 Ibid.
9 Ibid., s.154 a235.
10 Ibid., s.154 a269.
11 Ibid.
12 STIEBER, M., ibid., s157.
108

Lucemburgensem tute et secure cum omnibus mercationibus et merimoniis ire, redire
et morari possint.13
KarelIV. dne 1.2.1361 naizuje, e mohou se svm zbom abeze v pekky
prochzeti kupci augpurt echami aPolskem aMoravou jako jeho vrn man
norimbert.14 Obdobn zvazky respektoval KarelIV ive vztahu khanzovnm ms-
tm, kter vjeho dob zavaly zlat vk.15 Norimberskm roku 1460 jejich privilegia
potvrdil Ji zPodbrad aumonil jim pes sv krlovstv prchod do Uher aPolska,
aby mohli provozovat obchod, platce obvykl cla.16
2.3 POTEK NOVOVKU
Potkem novovku lze vystopovat celou klu dohod uzavench mezi

vldci nov se formujcch modernch stt apipomnajcch pozdj smlouvy op-
telstv, obchodu aplavb (FCN treaties).
Standardn tyto smlouvy zakotvovaly ochranu abezpe cizinc ajejich majetku,
zvltn prostedky ochrany arepatriace majetku apenn pevody, doloku nejvych
vhod, nrodn zachzen agarantovan pstup kspravedlnosti azruky proti jeho
poruen
Takov smlouvy byly jak dvoustrann, tak mnohostrann. Zdvoustrannch smluv
lze zmnit nap. mrovou smlouvu mezi panlskem aNizozemm zroku 1648 (nap.
majetek obchodnk nesml bt kuspokojen dluh, jinch zvazk asmluv zabrn ani
vppad vlenho konfliktu, resp. mohl bt zabrn pouze na zklad soudnho roz-
hodnut). Pkladem mnohostrannch i vcestrannch smluv jsou Westflsk smlouvy
zroku 164817 nebo nkolik ustanoven Zvrenho aktu Vdeskho kongresu zroku
1815, resp. jeho dodatk.
Pro svj obsah garantujc svobodu abezpenost obchodujcch cizinc ajejich ma-
jetku, bvaj tyto smlouvy oznaovny za prvn International Bill of Rights.18
13 Reg. boica, 6, 371 (1331).

14 STIEBER, M., ibid., s.157.
15 SARNOWSKY, J. In HARRELD, D. J. (ed.): ACompanion to the Hanseatic League. Brill, 2015, s.64.
16 STIEBER, M., ibid.
17 Srov. nap. l.LXX: The Rights and Privileges of Territorys, waterd by Rivers or otherways, as Customs
granted by the Emperor, with the Consent of the Electors, and among others, to the Count of Oldenburg
on the Viserg, and introducd by along Usage, shall remain in their Vigour and Execution. There shall be
afull Liberty of Commerce, asecure Passage by Sea and Land: and after this manner all and every one
of the Vassals, Subjects, Inhabitants and Servants of the Allys, on the one side and the other, shall have full
power to go and come, to trade and return back, by Virtue of this present Article, after the same manner
as was allowed before the Troubles of Germany; the Magistrates, on the one side and on the other, shall
be obligd to protect and defend them against all sorts of Oppressions, equally with their own Subjects,
without prejudice to the other Articles of this Convention, and the particular laws and Rights of each place.
And that the said Peace and Amity between the Emperor and the Most Christian King, may be the more
corroborated, and the publick Safety provided for, it has been agreed with the Consent, Advice and Will of
the Electors, Princes and States of the Empire, for the Benefit of Peace.
18 Srov. nap. NEUFELD, H.: The International Protection of Private Creditors from the Treaties of West-
phalia to the Congress of Vienna. Leiden: Sijthoff, 1971, s.98. DOLZER, R. STEVENS, M.: Bilateral
Investment Treaties. Martinus Nijhoff Publishers, 1995, s.10 an. Kdoktrinlnm koncepcm pozdnho
stedovku ranho novovku viz nap. SORNARAJAH, M.: The International Law of Foreign Investment.
3rd edition. Cambridge: Cambridge University Press, 2010, s.19 an.
109

Smlouvy tohoto typu se neomezuj pouze na kesansk evropsk zem, za velmi v-
znamnou lze povaovat nap. smlouvu uzavenou francouzskm krlem aotomanskm
sultnem vroce 1536, zakotvujc recipron obchodn aplavebn prva mezi poddan-
mi obou vldc. Akoli je formln smlouva zaloena na zsad rovnosti avzjemnosti,
ve skutenosti zvhodovala evropsk pslunky, kte mli vt dob technologick
nskok amohli tak vhod vyut.
Smlouvy tohoto druhu bvaj povaovny za zklad tzv.kapitulanch smluv. Jed-
notliv kapitoly smluv (individual treaty chapters) capitula garantovaly zahraninm
obchodnkm rzn vsady, vetn vynt zcelnch povinnost, prva, aby bylo jejich
obchodovn podzeno prvu jejich vlastnho sttu, vynt zpravomoci mstnch soud
aprvo soudit se (alovat abt alovn) ped zvltnmi konzulrnmi soudy. Kapitu-
lan smlouvy platily nejen pro evropsk obchodnky, ale ipro vybran skupiny podda-
nch otomanskho sultna. Kapitulan systm skonil skoncem obdob kolonialismu
avznikem novch svrchovanch stt.
2.4 DIPLOMATICK OCHRANA
2.4.1 PVOD TEORETICK KONCEPCE
Sdoktrinlnmi pracemi na tma zachzen scizinci ze strany hostitelsk-

ho sttu se meme setkat u uFrancisca de Victorii19 nebo Huga Grotia.20 Jak uvd
Sornarajah, tyto prce zavdaly spe kpozdjm sporm otom, jak zachzen m
bt cizincm piznno.21 Podle Victorii mus bt cizmu obchodnkovi piznno stejn
postaven jako domcmu, co lze, vytrhneme-li Victoriovo dlo ponkud zkontextu,
oznait jako snahu ospravedlnit nrodn zachzen scizinci. Ve skutenosti lo ona
svou dobu relativn korektn ospravedlnn kolonizace nov objevench zem pa-
nly. To, e se praktick provdn kolonizace apedstavy Victorii asto diametrln
rozchzely, nen vinou Victorii; bez jeho snahy mohla bt situace jet hor. Vzhledem
ktomu, e je Victoriova prce adresovna primrn panlm, je zn vidt jasn snaha
okultivaci chovn panlskch dobyvatel, kter me bt do jist mry spe chp-
na jako ochrana pvodnho domorodho obyvatelstva. Grotiovu prci je rovn nutno
interpretovat vdanm kontextu, atm nesporn je snaha ospravedlnit stejn nroky pro
vechny, atm rozbt do t doby pevldajc monopol panlska aPortugalska anov
vznikajc snahy oovldnut svtovho obchodu Angliany. Tm zrove Grotius polo-
il politick aideologick zklady nov vznikl holandsk nmon e22 apomohl tm
otevt Nizozemcm cestu do Asie aAfriky akoloniln expanzi do Ameriky.23 Nic to
19 Franciscus de Victoria, De Indis Recenter Inventis Relectio Prior, Sectionis Tertiae, II Prop. ppadn
V.Prop.
20 Hugo Grotius, De Iure Praede, 12th Chapter Mare Liberum (16041606).
21 SORNARAJAH, op.cit.: Vitoria suggested that, because trading was an expression of the feeling of
community that is inherent in man, the alien trader must be given equality with the national.
22 Srov. VAM ITTERSUM, M. J.: Profit and Principle: Hugo Grotius, Natural Rights Theories and The Rise
of Dutch Power in the East Indies (15951615). Brill, 2006, s.IX.
23 SORNARAJAH, op.cit.
110

vak nemn na tom, e itakov elov prce mohou pozitivn inspirovat pokraova-
tele obou vznamnch myslitel.
Mezi autory, kte jsou povaovni za otce mezinrodnho prva, najdeme adu v-
znamnch jmen. Obecn se uvd, e autorem doktrny, kter dv sttu prvo zash-
nout vppad, e je jeho sttn pslunk pokozen protiprvnm jednnm jinho sttu,
je Emer de Vattel (17141767). Zklad diplomatick ochrany meme nalzt vjeho
stejnm dle Le droit des gens. Ou Principes de la loi naturelle, Appliqus la con-
duite & aux affaires des Nations & des Souverains (The Law of Nations, or Principles
of the Law of Nature, Applied to the Conduct and Affairs of Nations and Sovereigns)
(1758). Ipesto, e ada mylenek obsaench ve Vattelov dle je pevzata od jeho
pedchdc, zejmna Wolffa nebo Grotia, je dopad jeho dla mimodn. Dvodem je
nejen srozumiteln amodern podn dla, ale ito, e reaguje na aktuln otzky sv
doby aje napsno jazykem srozumitelnm tehdej intelektuln elit, ve francouztin.
Nejvznamnj dopad mlo Vattelovo dlo zejmna ve Spojench sttech; Vattel je spo-
len sPufendorfem aGrotiem citovn Jeffersonem ajak pipomn James Crawford,24
George Washington si vypjil vtisk Vattelova Droit des gens zNewyorsk veejn
knihovny vroce 1789 azapomnl jej vrtit. Nakonec bylo dlo vrceno po 211 letech.25
Stejn pas, kter poloila zklad institutu diplomatick ochrany, pedstavuje n-
sledujc text Knihy II, kapitola VI, 71:
Of the Concern aNation may have in the Actions of her Citizens.
71. The sovereign ought to revenge the injuries of the state, and to protect the
citizens
We have seen in the preceding chapters what are the common duties of nations to-
wards each other, how they ought mutually to respect each other, and to abstain from
all injury, and all offence,and how justice and equity ought to reign between them in
their whole conduct. But hitherto we have only considered the actions of the body of the
nation, of the state, of the sovereign. Private persons, who are members of one nation,
may offend and ill-treat the citizens of another, and may injure aforeign sovereign: it
remains for us to examine, what share astate may have in the actions of her citizens,
and what are the rights and obligations of sovereigns in this respect.
Whoever offends the state, injures its rights, disturbs its tranquillity, or does it apre-
judice in any manner whatsoever, declares himself its enemy, and exposes himself to be
justly punished for it. Whoever uses acitizen ill, indirectly offends the state, which is
bound to protect this citizen; and the sovereign of the latter should avenge his wrongs,
punish the aggressor, and, if possible, oblige him to make full reparation; since otherwi-
se the citizen would not obtain the great end of the civil association, which is safety.26
Standard zachzen scizinci pak popisuje Vattel vdal sti svho dla.27
24 CRAWFORD, J.: BrownliesPrinciples of Public International Law. 8th edition. Oxford: Oxford Univer-
sity Press, 2012, s.8.
25 http://www.theguardian.com/books/booksblog/2010/may/20/george-washington-library-book.
26 DE VATTEL, E.: Le droit des gens. Ou Principes de la loi naturelle, appliqus la conduite & aux affai-
res des nations & des souverains (The Law of Nations, or Principles of the Law of Nature, Applied to the
Conduct and Affairs of Nations and Sovereigns) (1758), Kniha II, kapitola VI, 71.
27 Ibid., Kniha II, kapitola VIII, 104 an.
111

2.4.2 PRAKTICK UPLATNN DIPLOMATICK OCHRANY PI OCHRAN
INVESTOR V19. A20. STOLET
Vattelem formulovan zpsob ochrany zjm vlastnch oban je posta-

ven na tezi, e pokozenm zjm vlastnch sttnch pslunk dochz kpokozen
zjmu samotnho sttu. Systm spov natom, e vtakovm ppad me nroky
pokozench fyzickch aprvnickch osob pevzt stt avymhat je na sttu, kter
poruil sv mezinrodnprvn zvazky. Diplomatick ochrana se na 250 let stala kl-
ovou formou ochrany zjm vlastnch sttnch pslunk pokozench mezinrodn
protiprvnm jednnm jinho sttu. Svj vznam si vuritch ohledech udruje inyn
askutenost, e jde ostle iv institut mezinrodnho prva, dokld ipijet nvrhu
lnk odiplomatick ochran, vypracovanho Komis OSN pro mezinrodn prvo,
vroce 2006.28
Nejprve se diplomatick ochrana objevuje ve smlouvch o ptelstv, obchodu
aplavb (Friendship, Commerce, Navigation Treaties dle FCN smlouvy). SFCN
smlouvami se meme setkat od konce 18.stolet, v19.stolet avpodstat a do druh
poloviny 20.stolet. Prvn FCN smlouva byla uzavena mezi Spojenmi stty aFranci
vroce 1778 adal nsledovaly bezprostedn pot. Poskytovn diplomatick ochra-
ny m sv vhody, atak celou adu nevhod. Zkladnm problmem pro efektivn
uplatnn diplomatick ochrany je neexistence obligatornho judicilnho een spor.
Jakkoli diplomatick een spor je mono protahovat avst jednn do ztracena.
Pouze nkter zFCN smluv obsahuj obligatorn judiciln (soudn nebo arbitrn)
mechanismy keen spor. Ipes tento nedostatek se meme setkat sadou spor,
kter maj pvod vochran zjm vlastnch fyzickch aprvnickch osob ped me-
zinrodn protiprvnm jednnm jinch stt, kter byly eeny ped nejrznjmi
arbitrnmi tribunly, Stlm dvorem mezinrodn spravedlnosti nebo Mezinrodnm
soudnm dvorem. Svm zpsobem se za poskytnut diplomatick ochrany daj povao-
vat ispory een vrmci WTO. Domovsk stt investora nen povinen chrnit inves-
torovy zjmy, povauje-li to za bezeln. pln zeknut se nrok nen pouze mon,
ale navc nezavazuje zeknuv se stt poskytnout svmu obanovi kompenzaci, ato
ani vppad, kdy stt zskal zeknutm se nrok svho pslunka sm pro sebe
urit finann i politick vhody. Pi jednn scizm sttem neme domovsk stt
garantovat dn urit vsledek. Domovsk stt se navc me zeknout sti nrok,
aby doshl alespo pauln kompenzace, nap. za znrodovac opaten uinn bez
souhlasu osob, jejich majetek byl znrodnn. Stt, kter se zk sti nrok, nen
povinen anekompenzuje sv obany za stenou ztrtu. stka, kterou domovsk
stt zsk pi vkonu prva diplomatick ochrany, nepipad automaticky pokozen
osob, akoliv j stt tuto stku obvykle ped. Existuj ovem ivjimky avdobch
totalitnho eskoslovenska byly finann prostedky poskytnut jako kompenzace po-
kozenm obanm pedvny zpsobem, kter byl vhodn spe pro stt, ne pro
samotnho pokozenho.
28 Text adopted by the International Law Commission at its fifty-eighth session, in 2006, and submitted to
the General Assembly as apart of the Commissionsreport covering the work of that session (A/61/10).
112

Pouze vjimen je domovsk stt povaovn za mandate (zmocnnce) svho
sttnho pslunka. Tak nap. roky zprodlen pi platb piznan rozhodnutm Fran-
couzsko-italsk smr komise byly povaovny za majetek alobce (navrhovatele
claimant), anikoliv jeho domovskho sttu.
Domovsk stt je skutenm pnem tchto zleitost aje zjevn, e jakkoliv
zeknut se prva na diplomatickou ochranu, ktomu, aby bylo skuten efektivn, vy-
aduje projev vle sttu, ne jednotlivce, kter m zjem na vkonu tohoto prva, kter
mu ovem nepat. Stt se me zdrhat poskytnout takovou ochranu, neexistuje-li
vdan vci dn sttn zjem, nap. vppad pouze formln sttoobansk vazby
(srov. Barcelona Traction apostoj Kanady). Stejn tak se me stt zdrhat poskyt-
nout ochranu zdvod politickch, ekonomickch i jinch. Pi uplatovn prva na
diplomatickou ochranu me hrt do znan mry roli ifaktick nerovnost stt aned
se tedy ci, e by lo oopravdu efektivn nstroj ochrany zjm vlastnch fyzickch
i prvnickch osob. Bez ohledu na to vak stt obvykle poskytuje ochranu ve svm
vlastnm zjmu.
Uplatovn sly vmezinrodnch vztazch se vhistorii promtlo ido poskytovn di-
plomatick ochrany. Stejn jako se mohly zdrhat slab stty poskytovat ochranu svm
pslunkm proti silnjm sttm, uplatovaly silnj stty svou pevahu tm, e vy-
nucovaly preferenn zachzen se svmi pslunky za pouit sly. Na takovou praxi
reaguje Calvova klauzule, kter byla formulovna primrn jako odpov na politiku
dlovch lun aprosazuje obecn zsadu, podle n mohou hostitelsk stty omezit
poskytovn diplomatick ochrany cizincm. Cizinci se navc maj domhat svch prv
ped mstnmi soudy anemaj uplatovat sv prvo na diplomatickou ochranu. M jim
bt poskytnuto stejn zachzen jako domcm podnikajcm subjektm (nrodn zach-
zen).29 Calvova teze ztratila vznam a pijetm Drago-Porterovy mluvy, resp. jejm
vlennm do mluvy opokojnm een spor vroce 1907. Drago-Porterova mluva
stanov zkaz pouvat slu pi vymhn dluh. Svm zpsobem se vak Calvovy my-
lenky znovu objevuj vargumentaci Komise EU za zruen intra-EU BITs, piem
jednm ztvrzench dvod je, e tyto smlouvy mohu diskriminovat investory zrznch
lenskch stt uvnit EU.
Diplomatick ochrany bylo spn vyuito vcel ad spor, kter se tkaly
vyvlastnn nebo znrodnn majetku cizinc. Ztch nejznmjch se slu zmnit
spory mezi Spojenmi stty aMexikem, tkajc se kompenzace za vyvlastnn ma-
jetek americkch vlastnk pi rozshl pozemkov reform vMexiku ve 20.letech.
Prv tento spor aznrodnn ropnch pol vMexiku ve 30.letech nakonec vedly ke
zven ochrany majetku cizinc nejen tm, e byla vsouvislosti spozemkovou re-
formou avyvlastnnm ustavena smen smr aarbitrn komise (General Claims
Commission zroku 1923), ale tak proto, e po vyvlastnn ropnch pol vroce
1938 Mexikem nsledovala psemn diplomatick komunikace ministra zahrani-
nch vc Spojench stt americkch Cordella Hulla sjeho mexickm rezortnm
protjkem, vn jsou americkm State Secretary formulovny zkladn podmnky
leglnho vyvlastnn, znm podle svho autora jako Hullova formule. Nhrada za
29 CALVO, C.: Derecho Internacional Terico y Prctico de Europa y Amrica, vol.3, 1868, s.138.
113

vyvlastnn majetek mus bt okamit, adekvtn aefektivn (prompt, adequate
and effective).30
Ochrana majetku cizinc se mezi I. aII.svtovou vlkou dostala na poad jedn-
n Vboru expert pro progresivn kodifikaci mezinrodnho prva zzenho vroce
1924 Spolenost nrod. Jednm ztmat zralch pro kodifikaci byla odpovdnost
stt za kodu zpsobenou na jejich zem cizincm nebo jejich majetku. Osm Shro-
mdn Spolenosti nrod toto tma zaadilo na program prvn Konference pro
kodifikaci mezinrodnho prva (1930) svm rozhodnutm z27.z 1927. Kodifika-
n konferenci pedchzela ada vzkum pipravovanch mezinrodnmi nevldnmi
organizacemi nebo akademickmi pracoviti (ILA, lInstitute de droit international,
Harvardsk prvnick fakulta adal). Vroce 1929 pipravila Harvardsk prvnick
fakulta nvrh mluvy oodpovdnosti stt za kodu zpsobenou na jejich zem ci-
zincm nebo jejich majetku (1929 Harvard Draft). Kodifikan konference vroce 1930
se pak snaila pijmout mluvu ozachzen scizinci (Convention on the Treatments
of Foreigners).
2.5 VVOJ PO II.SVTOV VLCE
Rovn po II.svtov vlce se meme setkat se snahou kodifikovat ochra-

nu cizinc ajejich majetku asnahou zakotvit ochranu investora vHavansk chart
(1948), viz nap. l.11 a12.31
Jednm znejvznamnjch dokument, kter se zabval snahou onalezen efek-
tivn ochrany investic, byla tzv.Abs-Shawcross Convention (1959) nazvan tak jako
Velk Charta investor.32
Nvrh, kter m sv koeny sten vroce 1957, byl nazvn The International
Convention for the Mutual Protection of Private Property Rights in Foreign Countries
apublikovn skupinou nmeckch podnikatel znmou pod oznaenm The Society
to Advance the Protection of Foreign Investments.
Nvrh mluvy zakotvoval minimln mezinrodn standard (minimum standard of
treatment) definovan jako fair and equitable treatment (FET), ochranu proti nero-
zumnm nebo diskriminanm opatenm (protection against unreasonable and discri-
minatory measures), dodrovn zvazk (observance of undertakings) aspravedlivou
aefektivn nhradu za vyvlastnn majetek (just and effective compensation for expro-
priation).
Dleit rovn je, e Abs-Shawcrossv nvrh mluvy (Draft Convention) byl prv-
nm instrumentem, kter vslovn zakotvoval pmou arbitr mezi investorem ahos-
titelskm sttem.
30 Srov. nap. NEWCOMBE, A. PARADELL, L.: Law and Practice of Investment Treaties, Standards of
Treatment. Kluwer Law International, 2009, s.18.
31 Final Act of the United Nations Conference on Trade and Employment, Interim Commission for the Inter-
national Trade Organization, Lake Success, New York, April, 1948. Havana Charter for an International
Trade Organization, including Annexes.
32 Nvrh byl pojmenovn po Hermannu Absovi, the Director-General of Deutsche Bank, aLordu Sha-
wcrossovi, bvalmu Attorney General of the UK abritskmu alobci uNorimberskho tribunlu.
114

l.VII uvd, e sttn pslunci mohou nroky za poruen mluvy alovat ped
arbitrnm tribunlem zaloenm podle mluvy za pedpokladu, e stt souhlasil
stm, e arbitrn tribunl m pravomoc, vezvltn dohod nebo jednostrannm
prohlenm.33
Dva roky pot, vroce 1961, pipravili Louis Sohn aRichard Baxter na dost Se-
kretaritu OSN nvrh mluvy omezinrodn odpovdnosti stt za jmu zpsobenou
cizincm.34 Clem nvrhu bylo kodifikovat mezinrodn prvo oodpovdnosti stt.
Harvardsk nvrh zroku 1961 je doplnnou aaktualizovanou verz harvardskho n-
vrhu zroku 1929 (1929 Harvard Draft). Poten harvardsk nvrhy zroku 1961 byly
postoupeny Komisi OSN pro mezinrodn prvo astaly se zkladem po nkolik deseti-
let zpracovvanho nvrhu oOdpovdnosti stt za mezinrodn protiprvn jednn,
jeho konen verze byla jako Draft Articles on International Responsibility of States
for International Wrongful Acts pijata vroce 2001. Tyto ran nvrhy byly opakovan
citovny adou mezinrodnch investinch arbitrnch tribunl jako autoritativn vy-
jden uritch aspekt minimlnho standardu zachzen.35
Nvrh byl mimo jin citovn nap. vstenm nlezu ve vci Saluka Investments
BV v.Czech Republic:
256. Tmer pred ctyriceti peti lety Harvard Draft Convention on the Internatio-
nal Responsibility of States for Injuries to Aliens (,Harvard Draft Convention), co je
dokument, onej se opr argumentace Cesk republiky, rozliil nsledujc kategorie
prevzet bez nhrady nekompenzovan odnet majetku cizince nebo zbaven monosti
uvat majetek cizince vyplvajc zprovden danovch predpisu; ze veobecn zmeny
vhodnote meny; zkroku prslunch sttnch orgnu pri udrovn verejnho pordku,
zdrav nebo morlky; nebo zplatnho vkonu vlecnch prv nebo jinak vyplvajc
znormlnho fungovn zkonu danho sttu se nepovauj za zvadn.
257. Jak Saluka Tribunlu sprvne pripomenula, ve uveden pas Harvard Draft
Convention podlh ctyrem duleitm vjimkm. Odnet bez nhrady typu, kter je uve-
den ve, nen povaovn za nezkonn za nsledujcch pokud:
(a) nepredstavuje jasn adiskriminacn poruen zkonu danho sttu;
(b) nen vsledkem poruen jakhokoli ustanoven clnku 6 a 8 [Draft Convention];
(c) nepredstavuje neprimerenou odchylku od zsad spravedlnosti zakotvench vhlav-
nch svetovch prvnch systmech;
33 1. Any dispute as to the interpretation or application of the present Convention may, with the consent of
the interested Parties, be submitted to an Arbitral Tribunal set up in accordance with the provisions of the
Annex to this Convention. Such consent may take the form of specific agreements or of unilateral decla-
rations. In the absence of such consent or of agreement for settlement by other specific means, the dispute
may be submitted by either Party to the International Court of Justice.
2. Anational of one of the Parties claiming that he has been injured by measures in breach of this Conven-
tion may institute proceedings against the Party responsible for such measures before the Arbitral Tribunal
referred to in paragraph 1 of this Article, provided that the Party against which the claim is made has
declared that it accepts the jurisdiction of the said Arbitral Tribunal in respect of claims by nationals of
one or more Parties, including the Party concerned.
34 Draft Convention on the International Responsibility of States for Injuries to Alien (1961) 55 AJIL 545.
Text Harvardskho nvrhu je doprovzen rozshlm komentem.
35 Viz NEWCOMBE, P. PARADELL, L.: Law and Practice of Investment Treaties: Standards of Treatment.
Walters Kluwer, s.23, fn 126.
115

(d) nepredstavuje zneuit pravomoc uvedench vtomto odstavci za celem zbavit ci-
zince jeho majetku.36
Stejn tak vnm rozhodci citovali nap. invrh mluvy OECD oochran zahra-
ninho majetku zroku 1967 (OECD Draft Convention on the Protection of Foreign
Property).37
Vznamnm aspnm regionlnm nebo subregionlnm pokusem na poli ochra-
ny investor bylo zcela pirozen zaloen EHS vroce 1957, oem vypovdaj nap.
l.43 (nyn l.49 SFEU), 47 a56 (nyn l.63 SFEU) Smlouvy ozaloen EHS.38 Po
pijet Lisabonsk smlouvy se zaala iv diskutovat otzka, nakolik je pedem dn
obecn rmec, na jeho zklad m EU pravomoce stanovit pravidla pro pstup aza-
chzen sinvesticemi ze tetch zem (znelenskch stt EU), ajak jsou vlastn
vnitn avnj pravomoce vtto oblasti. Dal otzka, kterou se Komise intenzivn
zabv vsouvislosti sinvesticemi, se tk sluitelnosti tzv. intra-EU BITs sprvem EU.
Sohledem na omezen rozsah pspvku se vdal sti zamme na nkter praktick
otzky spojen se sluitelnost intra-EU BITs aprva EU. Podrobnji se kve uve-
denm otzkm kompetenc nebudeme vyjadovat, literatura je opravdu bohat asnad
sta odkzat na adu zahraninch ankter domc publikace kdan materii.39
3. ICSID
Povlen obnova a nsledujc rozvojov programy vedly k zahjen

nov etapy vochran zahraninch investor. Prostedky pro obnovu vlkou zniench
ekonomik po II. svtov vlce poskytovan Mezinrodn bankou pro obnovu arozvoj
(IBRD) byly zskny zveejnch prostedk. Zejmna po zaloen Mezinrodn finan-
n korporace (IFC) vroce 1956 aMezinrodn rozvojov asociace (IDA) vroce 1960,
astm spojenmi rozvojovmi programy, se stalo zjevnm, e prostedky poskytova-
n smluvnmi stty Svtov banky nebudou knaplovn ambiciznch rozvojovch
program stait. Jedin voln kapitl, kter byl kdispozici, se podail od vlky naaku-
mulovat soukromm podnikatelm. Jeho vyuitelnost zleela do znan mry na d-
ve soukromch investor vto, e jejich investice bude chrnna proti nekomernm
rizikm. To byl jeden zhlavnch dvod, pro byla vroce 1965 pijata smlouva oz-
36 Partial Award, 17.3.2006, odst.256257.
37 Ibid., odst.259: Tribunl dle pripomn, e doprovodn komentr knvrhu mluvy OECD oochrane
zahranicnho majetku zroku 1967 obsahuje ustanoven, e opatren prijat pri sledovn politickch,
socilnch nebo ekonomickch clu sttu nepredstavuj vyvlastnen snrokem na nhradu.
38 Srov. nap. HINDELANG, S. MAYDELL, N.: The EUsCommon Invetsment Policy Connecting the
Dots. In BUNGENBERG, M. GRIEBEL, J. HINDELANG, S.(eds): International Investment Law and
EU Law, European Yearbook of International Economic Law, Special Issue. Springer, 2011, s.128.
39 Srov. nap. FECK, T.: Mezinrodn dohody oochran investic aprvo Evropsk unie. Walters Kluwer,
2015; BUNGENBERG, M.: The Division of Competences Between the EU and Its Member States in the
Area of Investment Politics. In BUNGENBERG, M. GRIEBEL, J. HINDELANG, S. (eds): Interna-
tional Investment Law and EU Law, European Yearbook of International Economic Law, Special Issue.
Springer, 2011, s.2942; nebo REINISCH, A.: The Division of Powers Between the EU and Its Members
States After Lisbon. In BUNGENBERG, M. GRIEBEL, J. HINDELANG, S.(eds): International
Investment Law and EU Law, European Yearbook of International Economic Law, Special Issue. Springer,
2011, s.4354.
116

zen Mezinrodnho stediska pro een investinch spor (ICSID)40 avroce 1988
zzena Mnohostrann investin zrun agentura (MIGA), ale tak jeden zhlavnch
dvod, pro se zaaly objevovat dvoustrann dohody na ochranu investic. Stedisko
pro een investinch spor bylo sice formln zaloeno vroce 1965, prvn BIT, kter
obsahovala rozhod doloku umoujc eit spor mezi investorem ahostitelskm
sttem uICSID, byla uzavena mezi Indonsi aNizozemm vroce 1968, prvn spor byl
uICSID registrovn vroce 197241 aprvn nlez byl vydn 29.srpna 1977.42
Dvoustrann dohody na ochranu investic dopluj mnohostrannou pravu. Klo-
vm ustanovenm vnich je vysloven souhlasu stt stm, e se vppad sporu mezi
sttem azahraninm investorem zdruhho smluvnho sttu podrob pravomoci roz-
hodho sentu zzenho zpravidla bu vrmci ICSID, nebo vad hoc arbitri.43 Tm
odpad ponkud tkopdn amlo efektivn een spor prostednictvm institutu
diplomatick ochrany. Dvoustrann dohody oochran investic se zanaj objevovat
ji zatkem 60.let; prvn BIT byla uzavena mezi Pkistnem aSpolkovou republikou
Nmecko vroce 1959. Dvoustrann dohody na ochranu investic pibvaly pomalu,
v80.letech uzavely evropsk zem srozvojovmi zemmi 150 BITs, v90.letech
zan smluv rychle pibvat avsouasn dob jejich poet dosahuje cca 3800. Stan-
dardnm obsahem BIT jsou hmotnprvn standardy zachzen sinvestory asada pro-
cesnch ustanoven.
4. STANDARDY ZACHZEN SINVESTORY
Mezi hmotnprvn standardy zachzen pat ty, kter byly formulovny

austlily se bhem uplynulch stalet, akam pat mezinrodn minimln standard, do-
loka nejvych vhod anrodn zachzen. Konkrtn obsah ve uvedench princip
pak byl specifikovn adle rozvinut zejmna vpraxi mezinrodnch judicilnch orgn
ve 20.stolet, vrazn pak pot, co se objevily prvn investin spory een rozhod-
mi tribunly podle dvoustrannch dohod oochran investic. Mezi nov formulovan
avad dvoustrannch dohod vslovn zakotven standardy zachzen pat zkaz
diskriminace (non-discrimination), spravedliv arovn zachzen (fair and equitable
treatment FET), legitimn oekvn (legitimate expectation), pln ochrana abezpe-
nost (full protection and security), zkaz nejrznjch forem vyvlastnn bez nhrady,
vetn jakchkoli zsah sttu, kter maj vyvlastovac inky (any measures tanta-
mount to expropriation). Vsouvislosti svyvlastnnm nebo jednnm, kter m stejn
inek, se pomrn asto diskutuje otzka, zda akdy do tto kategorie zsah sttu pat
regulan opaten vydvan stty pi plnn vrchnostenskch funkc.
40 Washingtonsk mluva ourovnvn investicnch spor mezi stty aobany jinch stt (Washington
Convention on the Settlement of Investment Disputes between States and Nationals of Other States
ICSID Convention), pijat ve Washingtonu 18.3.1965. mluva ICSID vstoupila vplatnost vroce
1966.
41 Holiday Inns and Others v. Morocco, ICSID Case No. ARB/72/1.
42 Adriano Gardella S.p.A. v. Cte dIvoire, ICSID Case No. ARB/74/1.
43 Srov. nap. BALA, V.: Rozhod doloky vdvoustrannch smlouvch na ochranu investic. Prvnk. 2004,
.8, s.4367.
117

Mezi procesn principy apravidla pak pat denial of benefits clause, fork in the road,
umbrella clause, sunset clause adal.44
5. SMLUVN ZAKOTVEN EEN SPOR
Spory mezi stty ainvestory jsou nejastji eeny vad hoc arbitri zpra-
vidla podle pravidel UNCITRAL; tmto zpsobem byla eena vtina spor, kter byly
investory vedeny proti esk republice. Alternativn pichz vvahu institucionalizo-
van arbitr, avtomto ppad je patrn nejvznamnj monost een sporu vrm-
ci Mezinrodnho stediska pro een investinch spor (ppadn arbitr za pouit
ICSID Additional Facility rules opravujcch Centrum administrovat spory, jejich
een nen vjeho pravomoci, protoe hostitelsk stt nebo stt, jeho pslunkem je
investor, nejsou smluvn stranou ICSID).45 Inovac by mohl bt model, kter navrhuje
Komise EU vTTIP, toti soud po vzoru WTO DSU, vetn odvolac instance.
Mechanismy ochrany investic zakotvuje ji vsouasnosti cel ada regionlnch
smluv, tzv. dohody ovolnm obchodu (FTAs). Mezi takov smlouvy pat Investin do-
hoda arabskch stt podepsan vroce 1980, ASEAN Investment Agreement z15.pro-
since 1987, Mercosur (1991) nebo COMESA Treaty (1993). Mezi nejznmj regionl-
n smlouvy pat bezesporu NAFTA (1992), se svou investin kapitolou (Chapter11),
aSmlouva kenergetick Chart (ECT), kter byla otevena kpodpisu vroce 1994, pot
byla prozatmn provdna anakonec vstoupila vplatnost vroce 2009.46 Zhruba od
90.let existuje snaha pijmout mnohostrannou investin smlouvu; patrn nejvznam-
njm, by nespnm pokusem, byl nvrh mnohostrann dohody oinvesticch (MAI)
pipraven vOECD. Krom toho se meme setkat se zakotvenm monosti eit spory
ve uvedenm zpsobem, tedy unezvislho mezinrodnho rozhodho tribunlu,
nap. ve vnitrosttn prvn prav nkterch stt nebo vkoncesnch smlouvch.
Bhem novodobho fungovn systmu ochrany investic se meme setkat sadou
problm, kter se postupn objevovaly astle objevuj. Dvodem je velmi obecn for-
mulace pravidel vjednotlivch investinch smlouvch apomrn rozttn amnohdy
nejednotn rozhodovac praxe. To je vak zcela pirozen, api letmm pohledu na to,
jak je systm nastaven, se ani nelze pli divit. Ipes znan vhrady se systm postup-
n konsoliduje aexistuje dost zkuenost, kter by mohly slouit knastaven skuten
funknho modelu. To ve je primrn vrukch stt.
Odpor zejmna proti dvoustrannm dohodm na ochranu investic se objevuje pot,
co stty zaaly prohrvat investin spory. Politikm je zpravidla zcela jedno, e ve vt-
in ppad nen problmem zvolen mechanismus een spor, ale nekompetentnost,
korupce adal nevary doprovzejc zen sttu. Kritika systmu een investinch
44 Srov. nap. TURMA, P. BALA, V.: Mezinrodn ekonomick prvo. 2. vydn. Praha: C.H.Beck,
2013, s.303440.
45 Rules governing the additional facility for the administration of proceedings by the secretariat of the ICSID
(Additional Facility Rules), art. 2.
46 Srov. nap. TURMA, P. BALA, V. SYLLOV, J. JIRSKOV, V.: Vybran problmy sjednvn
aprovdn mezinrodnch smluv. Univerzita Karlova vPraze, 2011; nebo TURMA, P. BALA, V.:
Prozatmn provdn Dohody kenergetick chart. Prvnk. 2011, ro. 150, .11, s.833848.
118

spor zaloenho na dvoustrannch dohodch na ochranu investic primrn vychz
zrozdln interpretace pijatch zvazk stty na jedn stran (subjektivn interpreta-
ce) arozhodmi tribunly rozhodujcmi investin spory na stran druh (objektivn
interpretace). Musme pipustit, e vnkterch ppadech je kritika zcela oprvnn.
Mezi nejbolavj msta pat relativn jednoduch monost zneuit, co ovem lze
pomrn efektivn eit zakotvenm omezen stanovcho, komu bude ochrana posky-
tovna akomu ne (denial of benefits clause), problematick bv mnohdy samotn
definice investice ainvestora, slabm mstem bv tzv.umbrella clause, kter umouje
investinmu rozhodmu tribunlu rozhodovat jak osporech vyplvajcch zporuen
mezinrodn smlouvy, tak oporuen smluvnho zvazku vychzejcho ze soukromo-
prvnch vztah (treaty claims v. contractual claims). Dal problematick akritizovan
otzky jsou ve stvajcm systmu spojeny skorupc, netransparentnost, neexistenc
jasn pravy stanovc zpsoby vypoten nhrady kody, problematickou monost st-
tu regulovat avt souvislosti isochranou zvl vznamn chrnnch hodnot, jakmi
jsou ochrana lidskch prv nebo ochrana ivotnho prosted. Ke kritizovanm pat
isada problm procesnho charakteru, vsouasn dob se stle intenzvnji diskutuje
problm spojen sparalelnm zenm azd se, e jde omnohem ir problm, ne jak
jej znme zdoby, kdy se onm zaalo diskutovat vsouvislosti sdvma investinmi
spory vedenmi proti esk republice.47 Kritizovanm je rovn relativn zk pool
rozhodc, co vak me bt naopak chpno jako vhoda. ada dalch vhrad in-
vrh na jejich een je prbn diskutovna alze dokonce tvrdit, e se systm ve sv
dynamice dostv do rovnovhy azan svmu elu slouit lpe, ne jak tomu bylo
vjeho potcch.48 Vhody, kter systm m, nebudeme na tomto mst zdrazovat;
jsou zejm adle naeho nzoru pevyuj potenciln nebo skuten problmy.
6. DVOUSTRANN DOHODY OOCHRAN INVESTIC AEU
Evropsk unie se otzkou mezinrodnch dohod na ochranu investic zaala

zabvat relativn nedvno. Existuj ti okruhy otzek spojen snovou pravomoc EU
voblasti obchodn politiky. Jde zejmna ootzky tzv. intra-EU BITs, extra-EU BITs
47 Srov. CME v. Czech Republic aLauder v. Czech Republic.

48 Knmitkm proti stvajc koncepci ochrany investic akmonostem een jejch nedostatk srov.
nap. WAIBEL, M. KAUSHAL, A. CHUNG, K. L. BALCHIN, C. (eds): The Backlash against
Investment Arbitration, Perception and Reality. Walters Kluwer, 2010. Problematickch mst je skuten
cel ada, jen namtkou meme doplnit nsledujc: shrinking of domestic policy space; competitive
pressures to sign investment treaties as areason why increased investment flows may prove elusive;
inflexibility of treaty obligations and lack of coordinated responses to changing circumstances, especi-
ally in financial crises; renegotiation and termination of bilateral investment treaties; lack of democra-
tic accountability and pro-investor bias; pervasive secrecy and confidentiality of arbitral proceedings;
conflicts of interest and the continuing quest for effective rules governing the conduct of arbitrator and
counsel; reassessment of the traditionally perceived advantages of arbitration, such as speed, low cost,
and neutrality; the extent of protection afforded to shareholders in connection with denial of benefits
clauses; third parties as representatives of the public interest or advocates for organized private interests;
relationship between EU law and BITs; restrictions on international arbitration in constitutional law;
investment tainted by corruption; transfer of funds clauses and exchange controls; and the practice of
treaty shopping and forum shopping.
119

ainvestinch kapitol vdohodch ovolnm obchodu uzavranch EU. Vposledn dob
projevila Evropsk Komise (dle Komise) vrazn vt iniciativu ve snaze zbavit
Evropskou unii dvoustrannch dohod oochran investic uzavench mezi stvajcmi
lenskmi stty Evropsk unie (dle intra-EU BITs). Zatmco se mezi pvodnmi
lenskmi stty tyto dohody neuzavraly, byla ada dvoustrannch dohod oochran
investic uzavena mezi pvodnmi lenskmi stty apozdji pistupujcmi zemmi,
stejn jako mezi dve nelenskmi zemmi EU navzjem. Od pistoupen deseti stt
kEU vroce 2004, dvou dalch vroce 2007 ajednoho vroce 2013 zavazuje lensk
stty EU tm 200 dvoustrannch dohod na ochranu investic. Vposlednch deseti
letech Komise stle astji opakuje, e dvoustrann dohody na ochranu investic jsou
nesluiteln sprvnm dem EU.
Investoi se vminul dekd snaili hjit sv prva adomhat se ochrany garanto-
van podle intra-EU BITs ped investinmi rozhodmi senty bu vrmci institucio-
nalizovan arbitre podle pravidel ICSID, nebo vad hoc arbitrch, zpravidla podle
pravidel UNCITRAL. Reakce ze strany alovanch stt aKomise byla rzn. Jednou
znejastjch obhajob pouvanch jak stty, tak Komis byla jurisdikn nmitka za-
loen na tvrzen, e intra-EU BITs byly zrueny prvem EU, ato zejmna po pijet
Lisabonsk smlouvy. Veejn znm nlezy investinch tribunl, kter rozhodovaly
intra-EU investin spory, vypovdaj otom, e tato jurisdikn nmitka uinvestinch
tribunl neobstla; pokud je autorovi tohoto pspvku znmo, rozhod tribunly ve
uveden argument obecn odmtly ve vech znmch sporech akonstatovaly jednotn,
e maj pravomoc osporu rozhodovat bez ohledu na pijet Lisabonsk smlouvy.
Komise vposlednch deseti letech stle astji intervenovala vad investinch
spor apedkldala amicus curiae brief nebo jin psemn podn, jejich elem bylo
pesvdit investin tribunl otom, e by ml odmtnout svou pravomoc. Stmto zm-
rem obvykle souhlasil ialovan stt. Ve vci Eastern Sugar v. Czech Republic Komise
vroce 2006 vyjdila svj nzor vdopise ant, kter byly pedny tribunlu anakonec
tribunlem zveejnny vstenm nlezu.49
Vroce 2009 pedloila Komise amicus curiae briefs dvma investinm tribunlm
zzenm podle mluvy ICSID, ato ve vci Electrabel v. Hungary50 aAES v. Hungary.51
Vroce 2010 Komise pedloila psemn podn ve vci Eureko v. Slovak Republic.52
Jak vyplv zusnesen opravomoci (jurisdictional award) zroku 2012, zveejnnho
vdubnu 2015 ve sporu EURAM v.Slovakia, intervenovala Komise vroce 2011 ivtom-
to sporu.53 Zajmav je, e ve sporu intervenovala tak esk republika aRakousko.
Nzory Rakouska na platnost BIT byly diametrln odlin od nzor Komise aesk
republiky. Vroce 2014 pedloila Komise amicus curiae brief ve vci U.S. Steel v.
Slovakia.54 Spor byl podle informac autora tohoto pspvku zastaven vervnu 2014
po dohod stran.
49 Eastern Sugar v. Czech Republic (SCC Case No. 088/2004), s.24 an., odst.119, as.27, odst.126.
50 ICSID Case No. ARB/07/19.
51 ICSID Case No. ARB/07/22.
52 PCA Case No. 2008-13.
53 EURAM v.Slovakia (PCA Case No. 2010-17), s.41, odst.116 an.
54 PCA Case No. 2013-6.
120

Analza krok Komise ve ve uvedench sporech demonstruje postupn vvoj
vpostupu Komise, vedoucmu kstle odmtavjmu nzoru Komise kintra-EU BITs.
Komise postupn zesiluje svj tlak asna se nap. blokovat vyplacen pisouzen n-
hrady kody avposledn dob dokonce pohrozila, e zahj infringement proceedings
proti sttm, kter neukon platnost intra-EU BITs.
Komise vinvestinch sporech vystupuje jako amicus curiae ave svch podnch
(amicus curiae briefs) pedkld adu vzjemn propojench argument, kter lze shr-
nout vnsledujcch bodech. Formt pspvku bohuel nedovoluje detailnji shrnout,
jak na nmitky Komise reaguj jednotliv rozhod tribunly, ani analyzovat, jakou
relevanci nmitky Komise skuten maj. Pesto me bt pehled uiten.
a) lnek 351 Smlouvy ofungovn Evropsk unie (dle SFEU),55 kter zachov-
v platnost smluvnch zvazk pijatch lenskm sttem EU ped tm, ne se stal
lenem, nelze aplikovat pot, co se vechny smluvn stty takov smlouvy uzaven
ped dnem jejich pistoupen kEU staly lenskmi stty EU.
b) Investin dohody nejsou uvnit jednotnho trhu EU potebn ajejich obsah byl
nahrazen prvem EU pi pistoupen sttu kEU. Vprvu EU existuj rovnocenn
hmotnprvn ustanoven chrnc investice ainvestory aotzky upravujc ochranu
investic spadaj do rozsahu pravy primrnho prva EU.
c) een investinch spor arbitrnmi tribunly me vst ktomu, e nebudou zo-
hlednny dleit otzky prva EU, kter by jinak mohly bt pedloeny jako ped-
bn otzka Soudnmu dvoru EU.
d) Povolen investin arbitre vkontextu intra-EU BITs me umonit investorm
tzv. forum shopping, investoi tak mohou pedloit spor rozhodmu sentu, msto
aby jej eili uvnitrosttnch soud nebo uevropskch soud.
e) Rozhodovn spor podle BITs bez toho, e by bylo pihleno kprvu EU, me
vystit vnerovn zachzen sinvestory zrznch lenskch stt uvnit EU, co by
mohlo vystit vdiskriminaci, kter je podle prva EU zakzna.
f) Podle nzoru Komise je EU nadnrodn organizace sprvem pijmat rozhodnut
zavazujc lensk stty asamotn Unie je proto jednotnm prvnm prostorem.
Investoi se sttn pslunost nkterho zlenskch stt EU se proto nemohou
odkazovat na dohody oochran investic aalovat jin lensk stt EU, zejmna je-li
aloba zaloena na opaten, knmu je stt zmocnn podle prva EU.
g) Investin dohody mohou bt vrozporu sprvem EU, nap. spravidly upravujc-
mi sttn podporu. Komise nap. ve sporu Electrabel v. Hungary tvrdila, e kdy
lensk stt EU dodruje sv zvazky vyplvajc zprva EU, nelze sttn podporu
Prva apovinnosti vyplyvajc ze smluv uzavenych ped 1. lednem 1958 nebo pro pistupujc stty pede
55
dnem jejich pistoupen mezi jednm nebo nkolika lenskymi stty na jedn stran ajednm nebo nkolika
tetmi zemmi na stran druh nejsou Smlouvami doteny.
Pokud jsou uveden smlouvy nesluiteln se Smlouvami, pouije psluny lensky stt i lensk stty
vech vhodnych prostedk kodstrann zjitnych nesluitelnost. Vppad poteby si lensk stty
poskytnou vzjemnou pomoc kdosaen tohoto cle azaujmou ppadn spoleny postoj.
Pi pouvn smluv uvedenych vprvnm pododstavci lensk stty pihlej ktomu, e vyhody poskytova-
n ve Smlouvch kadym zlenskych stt jsou nedlnou soust zaloen Unie, ajsou proto neoddliteln
spojeny svytvoenm spolenych orgn, se svenm pravomoc tmto orgnm asposkytovnm stejnych
vyhod vemi ostatnmi lenskymi stty.
121

povaovat za poruen Smlouvy kenergetick chart (Energy Charter Treaty, dle
ECT) vppad, e Evropsk spoleenstv m chrnit prva investor, jak pokud
jde ohmotnprvn garance, tak pokud jde omechanismy slouc kjejich dodrov-
n zpsobem, kter lze povaovat za alespo rovnocenn tm, je poskytuj pslun
standardy ECT.56
h) Vppad konfliktu mezi prvem EU austanovenmi BITs m pednost prvo EU.
Zsada pednosti prva EU plat rovn pro pedvstupn dvoustrann dohody mezi
lenskmi stty, co znamen, e se na dohody mezi lenskmi stty nesluiteln
sprvem EU nepouije pravidlo pacta sunt servanda. Ustanovenmi mezinrodnch
smluv nelze podle prva EU ospravedlnit poruen prva EU. Stejn tak se soukrom
strana sporu neme spolehnout na takov dohody, aby zskala vhodu vmonosti
vyut mechanismus een sporu, kter je vrozporu sprvem EU.
i) Zlnku 344 SFEU, podle nj se lensk stty zavazuj, e spory tkajc se v-
kladu nebo provdn Smluv (EU Treaties) nebudou eit jinak, ne jak stanov
Smlouvy, vyplv, e lensk stt EU nesm pout metodu een sporu stanovenou
vBIT vppad, e pedmt sporu spad do kompetence EU. lensk stty nesmj
zeslabovat prvn systm EU tm, e by postupovaly spory zahrnujc prvo EU ex-
ternm tribunlm, nebo tm, e budou investorm nabzet monost pedkldat spory
takovm tribunlm.
j) Ukonen intra-EU BITs nen automatick, ale mus bt provedeno vsouladu spo-
stupy stanovenmi vrelevantnch BITs. Podle nzoru Komise by vak intra-EU BITs
mly bt, adokonce mus bt ukoneny vokamiku, kdy pedmt jejich pravy
pejde do kompetence EU.
Rozhod senty se zatm pli knzoru Komise nepiklnj. Vrozhodnutch obec-
n uvdj, e snzory Komise nesouhlas avtinou konstatuj, e pro n nen argu-
mentace Komise zvazn.
Pi rozhodovn osv pravomoci se rozhod senty d pravidly mezinrodnho
prva veejnho, zejmna dvoustrannmi avcestrannmi i mnohostrannmi dohoda-
mi na ochranu investic, jejich poruen je dvodem aloby ze strany investor ana ta
jejich ustanoven, vnich je vyjden souhlas sttu podrobit se investin arbitri. Ve
ve citovanm ppad Electrabel v.Hungary zdraznil rozhod sent, e neme vzt
vvahu nkolik podn Komise, protoe tvrzen vnich obsaen jsou zaloena jedno-
strann na hierarchii prvnch norem pouze zhlediska prva EU aplikovatelnho uvnit
EU.57 Tribunly rovn vodvodnn svch rozhodnut poukazuj na to, e aloby jsou
56 Electrabel v. Hungary, ICSID Case No. ARB/07/19, Decision on Jurisdiction, Applicable Law and Liabi-
lity, odst.4.104, s.32 a33.
57 Ibid. Electrabel v. Hungary, odst.4.112: Under Article 26 ECT and Article 42 of the ICSID Convention,
the Tribunal is required to apply the ECT and applicable rules and principles of international law. In
other words, this Tribunal is placed in apublic international law context and not anational or regional
context. Moreover, this ICSID arbitration does not have its seat or legal place of arbitration in Hungary or
elsewhere in the European Union. Such an arbitral seat could trigger the application of the lex loci arbitri
and give rise to the jurisdiction of the local courts in regard to the arbitral process, including challenges to
the award. This ICSID arbitration is adispute resolution mechanism governed exclusively by international
law. As aresult of the Tribunalsinternational status under the ECT and the ICSID Convention, several
of the Commissionssubmissions cannot be taken into account in this arbitration, because they are based
on ahierarchy of legal rules seen only from the perspective of an EU legal order applying within the EU,
122

zaloeny na dohodch na ochranu investic, nap. na ECT nebo pslun BIT, ajako
takov neodkazuj na prvo EU.
Zhlediska mezinrodnho prva ajeho vkladu lze pinejmenm za sporn po-
vaovat tvrzen, e by sohledem na ustanoven l.26 ECT ve spojen sl.42 ICSID
(applicable law) nemlo bt aplikovno mezinrodn prvo.
Je ovem otzkou, zda je prvo EU mono povaovat za soust vnitrosttnho
prvnho du hostitelskho sttu, nebo zda se jedn oregionln mezinrodnprv-
n pravu, kterou je nutno pi interpretaci aplikovat vsouladu sustanovenm .31
odst.3(c) Vdesk mluvy osmluvnm prvu.58
Ikdy bychom posuzovali pslun konfliktn ustanoven prva EU adohod oochra-
n investic jako rovnocenn mezinrodnprvn pravidla, nemuseli bychom nutn do-
spt knzoru, e prvo EU nelze aplikovat. Vtakovm ppad by bylo nutno posoudit,
kter zpravidel jsou novj, resp. kter znich pedstavuj speciln pravu; jednodue
bychom postupovali podle koliznch ustanoven, jako jsou nap. ta, je jsou obsaena
vl.30 Vdesk mluvy osmluvnm prvu, resp. ta, je jsou soust obyejovho
mezinrodnho prva. Pravdou ale je, e interpretovat pslun rozhodn prvo je v-
sostnm prvem rozhodho sentu, kter rozhoduje pslun spor.
Rozhod senty se celkem shoduj vtom, e zl.344 SFEU59 nevyplv, e by
ml Soudn dvr EU nutn interpretan monopol na vklad prva EU, ostatn nrodn
soudy arozhod senty nap EU vykldaj aaplikuj prvo EU dennodenn.
7. ZVR
Jak jsme uvedli ve, rozhod tribunly vinvestinch sporech asto argu-
menty Komise odmtaj. Ve sporu Electrabel tribunl nap. odmtl nzor, e investora je
teba povaovat za evropskho investora, kdy jeho nrok smuje proti opaten EU,
m spor podle nzoru Komise ztrc mezinrodn prvek. Zajmav byla ve sporu iar-
gumentace alobce, kter ve vyjden podanm po konn stnho jednn (post-hea-
ring brief) uvedl, e (i)ve sporu se neaplikuje prvo EU, (ii)EU smlouvy jsou soust
mezinrodnho prva, (iii)EU smlouvy inkorporuj ECT (tedy smlouvu, kter naopak je
rozhodnm prvem), (iv)ikdyby existovala njak nekonzistentnost, m ECT pednost
a(v)prvo EU aECT je nutno vykldat vsouladu. Kbodu (i)sv argumentace pak
otoil ast argument Komise otom, e nelze investora zjedn lensk zem pozitivn
diskriminovat, auvedl, e vzhledem ktomu, e prvo EU neplat pro vechny smluvn
strany ECT, nelze jej pro ely ECT aplikovat jako mezinrodn prvo. Vopanm p-
pad by to znamenalo, e bude sinvestorem zEU zachzeno mn pzniv (spolehne-li
whereas this Tribunal is required to operate in the international legal framework of the ECT and the ICSID
Convention, outside the European Union.
58 3. Spolu scelkovou souvislost bude brn zetel: a)na kadou pozdj dohodu, tkajc se vkladu smlou-
vy nebo provdn jejich ustanoven, kn dolo mezi stranami; b)na jakoukoliv pozdj praxi pi pro-
vdn smlouvy, kter zaloila dohodu stran, tkajc se jejho vkladu; c)na kad pslun pravidlo
mezinrodnho prva pouiteln ve vztazch mezi stranami.
59 lnek 344 (byvaly lnek 292 Smlouvy oES): lensk stty se zavazuj, e spory ovyklad nebo prov-
dn Smluv nebudou eit jinak, ne jak stanov Smlouvy.
123

se Maarsko na pednost prva EU ped ECT) ne sinvestory ze smluvnho sttu mimo
EU (odst.71 a73 podn). Vpodobnm duchu pokrauje se svmi dalmi argumenty
podobnho rzu.
Tribunl se povahou evropskho prva zabval pomrn podrobn, astejn tak se
zabval ivztahem prva EU aECT aotzkou harmonick interpretace zvazk podle
prva EU aECT, souladu prva EU azvazk podle ECT anakonec eil otzku, zda
ECT aprvo EU maj stejn pedmt pravy. Citovan rozhodnut je patrn jednm
znejpropracovanjch rozhodch nlez zabvajcch se vztahem prva EU aECT
aobecn vztahem zvazk zmezinrodnho aevropskho prva. Ipes velmi detailn
odvodnn, kter lze nalzt jak vrozhodnut po pravomoci, tak vsamotnm nlezu,
pedloila Komise opakovan sv argumenty vdalch rozhodch sporech.
Pokraovat vrozboru asi nem cenu. Spe je vhodn zamyslet se nad tm, zda
avjak me je boj Komise proti intra-EU BITs racionln. Vnovat otzce zruen
tchto smluv pozornost je nepochybn legitimn za pedpokladu, kdyby intra-EU inves-
tin smlouvy pedstavovaly skutenou hrozbu zjmm EU. Zda tomu tak je, meme
dokumentovat na potu spor, kter vposlednch letech vyvolvaj. dn oficiln
statistiky sice kdispozici nemme, meme se ale opt oinformace, kter uvd proti
intra-EU BITs zamen lobbistick Transnational Institute. Jeho statistika uvd poet
investinch spor vedench lenskmi stty EU klednu 2013. Vyplv zn, e zatmco
lensk zem EU ze stedn avchodn Evropy byly alovny v77 ppadech aznich
v50 lo oaloby zaloen na intra-EU BITs, byly zem ze zpadn Evropy alovny
pouze sedmkrt apouze jeden spor byl zaloen na nroku zintra-EU BIT.60 Jde pocho-
piteln onepomr, bohuel se neuvd, jak jsou piny alob. Vsouasn dob lze do
statistik pidat adu alob proti panlsku, kter jsou stejn jako ada alob proti esk
republice vyvolny subvencovnm vroby energie zobnovitelnch zdroj. Jde tedy
ospory, jejich pvod lze nalzt vproblematickm rozhodnut na rovni EU. Mon, e
Komise za toto ne zcela domylen rozhodnut ct odpovdnost, aproto se do boje sin-
tra-EU BITs pustila tak vehementn. Vkadm ppad ze statistiky vyplv, e celkem
bylo mono klednu 2013 napotat 51 spor, vnich investoi sv nroky opraj opo-
ruen intra-EU BIT. Kdy ktomuto slu piteme zhruba 30 dalch fotovoltaickch
spor, nedoshne celkov poet ani stovky. Kad si jist sm odpov na otzku, zda
jde ovn ohroen zjm EU nebo zda jde spe omarginln problm. Krom toho je
jist rozumn odpovdt na otzku, jak efekt bude mt zruen intra-EU BITs. Budou
lensk stty apotamo cel EU ochrnny ped metlou pedstavovanou zlovolnmi
investory? Odpov je bohuel negativn. To by bylo mon pouze vppad, e by
byly zrueny vechny smlouvy na ochranu investic. Nen toti nic jednoduho, ne po
zruen intra-EU BITs zaparkovat svou investici mimo EU azskat tak vzsad stejnou
ochranu, jak je zakotvena vintra-EU BITs.
Jak je znmo, EU zatm zruen vech dvoustrannch dohod na ochranu investic
po svch lenskch sttech nevyaduje. Ruen se zatm netk extra-EU BITs, ikdy
izde se dky novm kompetencm zskanm vLisabonsk smlouv situace ponkud
60 OLIVET, C.: ATest for European Solidarity: The Case of Intra-EU Bilateral Investment Treaties. Transna-
tional Institute, January 2013, s.3.
124

mn. Vnkterch ppadech, ame ktomu dochzet stle astji, budou patrn extra-
-EU BITs nahrazovny investinmi kapitolami vnov uzavranch dohodch ovol-
nm obchodu. Ty u neuzavraj lensk stty, ale EU. Konen se dostvme ktezi
naznaen vnzvu pspvku. Znamen zruen intra-EU BITs anahrazen extra-EU
BITs konec systmu, kter obtn vznikal cel stalet (jak naznaujeme ve) nebo
nikoli. Nesporn se ponkud smrk nad dvoustrannmi dohodami oochran investic,
vdohledn dob ale nelze pedpokldat, e by vechny mohly bt jednodue nahrazeny
investinmi kapitolami vdohodch ovolnm obchodu. Rozhodn to ale neznamen, e
by EU tendovala kzruen ochrany investor jako takovch. Otzku, zda je lep, aby
kompetence voblasti ochrany investic zstala vrukch lenskch stt, nebo zda je lep-
ji definitivn svit do rukou EU, nelze zodpovdt jednoznan. Ob varianty maj
sv pro iproti, ob varianty mohou zvhodnit nkter lensk stty nebo naopak znev-
hodnit jin. Problematick je najt nejni spolen jmenovatel adohodnout se na tom,
jak by spolen smluvn ochrana investic mla vypadat. Problmem je rozdln ekono-
mick rove lenskch stt aztoho plynouc mon rozdln zjmy mezi investice
vyvejcmi zemmi ainvestice dovejcmi zemmi. Zpohledu esk republiky je
zejm, e n zjem na poskytovn ochrany investicm nemus pln ladit spoadav-
ky nap. Spolkov republiky Nmecko, ato je esk republika pomrn oteven, ve
srovnn sjinmi stedo- avchodoevropskmi zemmi. Na druhou stranu je zjevn, e
pi uzavrn mezinrodn smlouvy na ochranu investic hraje dleitou roli negocian
sla (faktick nerovnost) smluvnch stran. Ztohoto hlediska m EU rozhodn vrazn
silnj pozici ne esk republika. Pi rozumn uchopen kompetenci, kter bere do
jist mry vpotaz irozdln zjmy lenskch stt, by penesen pravomoc vtto ob-
lasti mlo bt pro eskou republiku spe vhodou. Zle na tom, jak bude schopna
sv zjmy formulovat aprosazovat uvnit EU. Soumrak BIT vEU nakonec nemus bt
vnmn pli drasticky. Pokme auvidme.
Autor:
doc. JUDr. Vladimr Bala, CSc.,
balas@prf.cuni.cz
125

KOLIZE ZVAZK PLYNOUCCH ZUNIJNHO

PRVA AMEZINRODNHO PRVA
MAGDALNA SVOBODOV
Abstract: Conflicts of Obligations from European Union Law and International Law
The paper focuses on three examples of conflicts of EU law and international law. First, con-
flict of bilateral investment agreements and EU law is analyzed, with emphasis on intra-EU
BITs. The author deals with the Micula case concerning aconflict with Union state aids law.
Subsequently, the Kadi case is mentioned and put into context of various opinions of courts in
Europe. Finally, conflicts of EU law and the European Convention for the Protection of Hu-
man Rights and Fundamental Freedoms are analyzed. The author summarizes relevant case
law of the European Court of Human Rights, particularly the Matthews case, the Bosphorus
case and the Michaud case. The author points out the conciliatory attitude of the European
Court of Human Rights. Two trends are stressed in connection with the issues in question. The
EU tends to promote the principle of primacy of EU law also in relation to certain internation-
al obligations of EU Member States. However, there are objections to this approach. Another
trend is the reinforcement of EU competences, which might help to remove some conflicts of
international obligations in the future.
Keywords: conflict of treaties, intra-EU investment agreements, Kadi, UN Charter, European

Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms
Klov slova: kolize mezinrodnch smluv, intraunijn investin dohody, Kadi, Charta OSN,
Evropsk mluva oochran lidskch prv azkladnch svobod
Kolize mezi prvnmi normami nejsou nijak dkm jevem. Ke kolizm

prvnch norem dochz jak uvnit jednotlivch prvnch d, tak imezi prvnmi
dy navzjem. Pstupy keen tchto koliz jsou rzn. Pokud jde oprvo Evropsk
unie,1 pozornost je obvykle vnovna rozporm svnitrosttnmi prvnmi dy. Za
elem jejich een formuloval Soudn dvr EU stejn principy pednosti apmho
inku prva EU. Zpohledu lenskch stt vak nejsou relevantn jen rozpory jejich
prvnch d sprvem EU, ale tak kolize jejich mezinrodnch zvazk sunijnm pr-
vem. Ty maj jin charakter ji ztoho dvodu, e se netkaj jen vztah mezi Evropskou
uni ajejmi lenskmi stty, ale mohou se dotkat tak tetch zem amezinrodnch
organizac. Vzhledem ktomu, e pro lensk stty pedstavuje unijn prvo mezinrod-
1 Dle tak EU.
127

n zvazky, kter tyto stty pevzaly,2 jedn se vtomto ppad okonflikty rznch
mezinrodnch zvazk lenskch stt.
Ve svm pspvku bych se chtla zamit na konkrtn pklady rozpor mezinrod-
nch zvazk lenskch stt EU sunijnm prvem ve tech problmovch okruzch.
Rozbor pklad dopln vahy, jak kolize eit. Clem vak nen komplexn zpracovn
uvedenho tmatu, nebo jeho rozsah pesahuje monosti tohoto lnku.
1. ROZPORYBILATERLNCH INVESTINCH DOHOD

LENSKCH STT EU SUNIJNMPRVEM
lensk stty EU uzavely vminulosti velk mnostv bilaterlnch dohod

opodpoe avzjemn ochran investic.3 Tyto dohody jsou posuzovno podle kritria
smluvnch stran dvojho druhu. Jednak se jedn odohody uzaven mezi lenskmi
stty atetmi zemmi (tzv.extraunijn), jednak mezi lenskmi stty EU navzjem
(tzv.intraunijn).
Vzhledem ktomu, e pedmtem prvn pravy vtchto mezinrodnch smlouvch
jsou oblasti regulovan tak prvem EU, zejmna pohyb kapitlu, mohou se BITs do-
stat do rozporu sunijnm prvem. Znm jsou ppady extraunijnch dohod Rakouska,
vdska aFinska. Tyto stty alovala Evropsk komise4 uSoudnho dvora pro poru-
en komunitrnho prva pot, co odmtly upravit sv investin dohody uzaven se
tetmi stty vsouvislosti se svm pistoupenm kEvropskm spoleenstvm.5 Komise
argumentovala tak, e uveden investin dohody jsou vrozporu sprvem ES, protoe
mohou znemonit uplatnn omezen pohybu kapitlu aplateb, kter me Rada EU pi-
jmout na zklad relevantnch ustanoven Smlouvy ozaloen Evropskho spoleenstv
(SES). Soudn dvr alob Komise vyhovl akonstatoval, e jmenovan lensk stty
nesplnily povinnost vyplvajc zl.307 SES (nyn l.351 SFEU), protoe nepouily
vhodnch prostedk kodstrann nesluitelnost, jak jim tento lnek ukld, tka-
jcch se ustanoven voblasti pevodu kapitlu obsaench ve spornch investinch
dohodch.6
2 Ktomu srov. l.10 al.10a stavnho zkona .1/1993 Sb., stava esk republiky, vplatnm znn (dle
tak stava R). Na unijn prvo se pohl jako na mezinrodn smlouvy, kter jsou soust prvnho
du R amaj pednost ped zkonem. Tmto zpsobem zajiuje stava R psoben principu pmho
inku aprincipu pednosti vprvu R.
3 Dle tak BITs. Pehled dohod, ktermi je vzna esk republika, je uveden na webovch strn-
kch Ministerstva financ R: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/dohody-o-podpore-a-ochrane-investic
/prehled-platnych-dohod-o-podpore-a-ochra [cit.4.11.2015]. Evropsk komise uvd, e lensk stty
EU jsou vzny 1400 investinmi dohodami obsahujcmi mechanismus urovnvn spor mezi inves-
tory astty. Viz dokument Evropsk komise Investor-to-State Dispute Settlement (ISDS), some facts
and figures, naposledy aktualizovn 12.3.2015, dostupn na http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015
/january/tradoc_153046.pdf [cit.4.11.2015].
4 Dle tak Komise.
5 C-205/06 Komise ES proti Rakousk republice, Sbrka soudnch rozhodnut 2009 I-1301, C-249/06 Komise
ES proti vdskmu krlovstv, Sbrka soudnch rozhodnut 2009 I-1335, C-118/07 Komise ES proti Finsk
republice, Sbrka soudnch rozhodnut 2009 I-10889.
6 Ktomu viz nap. BUNGENBERG, M.: Going Global? The EU Common Commercial Policy After Lisbon.
In HERMAN, Ch. TERHECHTE, J. P. (eds): European Yearbook of International Economic Law 2010.
128

Na souasn BITs m zsadn vliv skutenost, e EU zskala vstupem Lisabonsk
smlouvy vplatnost vlunou pravomoc voblasti pmch zahraninch investic jako
sousti spolen obchodn politiky.7 Evropsk unie zastv proto nzor, e intraunijn
dohody byly nahrazeny unijnm prvem, anelze je proto ji aplikovat. Tento nzor pak
prosazuje varbitrnch zench, kterch se astn jako amicus curiae.8 Podobn n-
kter lensk stty EU nebo tento nzor je pro n vhodn uplatuj vmezinrod-
nch arbitrnch zench argument, e danou BIT nelze aplikovat zdvodu nesouladu
sprvem EU.9
Zvanm ppadem, kter demonstruje i tohoto problmu, je ppad Micula pro-
ti Rumunsku10 tkajc se intraunijn Dohody opodpoe avzjemn ochran inves-
tic uzaven mezi vdskem aRumunskem ped vstupem Rumunska do EU (dohoda
vstoupila vplatnost 1.4.2003). Spor vuveden vci vznikl vdsledku toho, e Rumun-
sko zavedlo ansledn zruilo adu ekonomickch pobdek, co mlo zpsobit kodu
vdskm sttnm pslunkm rumunskho pvodu Ioanu Miculovi, Viorelu Miculovi
avdskm spolenostem ovldanm tmito osobami S.C. European Food S.A., S.C.
Starmill S.R.L. aS.C. Multipack S.R.L. (vichni dle jen jako investoi).
Skutkov okolnosti ppadu jsou nsledujc. Vroce 1998 pijalo Rumunsko prvn
pedpis EGO 24, kter obsahoval ve prospch uritch investor ve znevhodnnch
oblastech Rumunska adu pobdek, nap. osvobozen od cla i daov vhody. Investoi
tchto pobdek vyuili ainvestovali vnkterch ze znevhodnnch oblast. Rumun-
sko vak vroce 2004 tm vechny pobdky zruilo, zejmna vdsledku tlaku EU pi
vyjednvn vstupu Rumunska do EU. EU toti oznaovala uveden pobdky za sttn
podpory, kter jsou vrozporu skomunitrnm prvem.
Vreakci na zruen pobdek investoi zahjili vroce 2005 arbitrn zen proti
Rumunsku urozhodho soudu pi Mezinrodnm stedisku pro een spor zinves-
tic.11 Valob nejprve poadovali znovuzaveden pobdek, nakonec vak petit zmnili
Berlin, Heidelberg: Springer, 2010, s. 141142, nebo KOUTRAKOS, P.: Case C-205/06 Commissi-
on v. Austria, judgment of the Court (Grand Chamber) of 3March 2009; Case C-249/06, Commission
v.Sweden, judgment of the Court (Grand Chamber) of 3 March 2009. Common Market Law Review. 2009,
ro.46, .6, s.20592076, i LAVRANOS, N.: Commission v. Austria. Case C-205/06. Judgment; Com-
mission v. Sweden. Case C-249/06. Judgment. The American Journal of International Law. 2009, ro.103,
.4, s.716722. Evropsk komise zahjila zen tak sDnskem, kter ovem vyhovlo poadavkm
Komise aukonilo BIT sIndonsi avyjednalo novou BIT sklauzul umoujc Dnsku uplatnit ppadn
omezen pohybu kapitlu plynouc zprva EU. Viz SCHICHO, L.: Member State BITs after the Treaty of
Lisbon: Solid Foundation or First Victims of EU Investment Policy? College of Europe, Research Papers
in Law 2012, No.2, s.15. Dostupn z: https://www.coleurope.eu/ [cit.4.11.2015].
7 l.207 odst.1 SFEU.
8 Srov. LAVRANOS, N.: COMMENT: Turning the Tide on Deterioration EU Investment Protection Stan-
dards after Lisbon. In Borderlex Intelligent News on EU Trade & Investment Policy, 24.2.2015, dostup-
n z: http://www.borderlex.eu/comment-turning-tide-deteriorating-eu-investment-protection-standards
-lisbon/ [cit.4.11.2015]. Konkrtn viz dle ppad Micula.
9 Viz KOSTKA, V.: Mezinrodn investin spory ped obecnmi soudy? Bulletin advokacie. 2012, .12,
s.32. V. Kostka poukazuje na spor Achmea B.V. (dve Eureko B.V.) v. Slovensko, UNCITRAL, PCA Case
No. 2008-13. esk vlda ve sporu Binder v. esk republika, IIC 508 (2007), argumentovala, e nmec-
ko-esk BIT je ukonen sohledem na l.59 VSP. Ble viz BLOHLVEK, A.: Ochrana pmch
zahraninch investic vEvropsk unii. Praha: C.H.Beck, 2010, s.9697.
10 Dle tak ppad Micula.
11 ICSID Case No. ARB/05/20. Zde jsou tak detailn popsny skutkov okolnosti ppadu.
129

aalovali na nhradu kody. Evropsk komise se astnila arbitre jako amicus curiae.
Podle jejho vyjden by ml rozhod soud pi interpretaci investin dohody brt
vvahu evropsk kontext avznik tto dohody. Poznamenv, e ESD doporuil inter-
pretovat intraunijn BITs ve svtle unijnho prva (rozsudek ESD 26/62 Van Gen den
Loos [1963], ECR 3). Komise dle uvd, e myslem smluvnch stran Evropsk dohody
bylo poddit tomuto pstupu ibudouc BIT, pokud jde oprvo sttnch podpor. Proto
by ml rozhod soud brt vvahu pravidla poskytovn sttnch podpor pi interpretaci
uritch ustanoven BIT. Komise dle prohlauje, e lnek 30 odst.3 VSP naizuje
soudu aplikovat pednostn unijn pravu sttnch podpor oproti ustanovenm investin
dohody nesluitelnm se Smlouvou oES.12
Rozhod soud vnlezu odmtl argumentaci Evropsk komise. Vrozhodovanm
ppad neshledal dn rozpor mezinrodnch smluv. Konstatoval, e pravidla mezi-
nrodnho prva relevantn pro dan ppad jsou obsaena vEvropsk dohod (kter
vstoupila vplatnost 1.2.1995) avBIT.13 Pi interpretaci BIT je teba vzt jen fakticky
vvahu kontext pistupovn Rumunska kEU. Rozhod soud alob vzsad vyhovl
avrozhodm nlezu z11.prosince 2013 piznal alobcm nhradu kody ve vi n-
kolika set milion rumunskch lei.
Vprosinci 2013 Rumunsko kodu zsti uhradilo (prominutm dluhu na danch spo-
lenosti European Food S.A.).14 Evropsk komise nsledn pijala rozhodnut C(2014)
3192 final ze dne 26.kvtna 2014, kde kvalifikuje vyplacen nhrady kody Rumun-
skem investorm jako poskytnut sttn podpory ve smyslu prva EU aukld Ru-
munsku zdret se jakhokoli jednn, kter by mohlo vst kvkonu rozhodho nlezu
z11.prosince 2013, dokud Komise nepijme konen rozhodnut osluitelnosti tto
sttn podpory svnitnm trhem.
Investoi napadli toto rozhodnut uTribunlu alobou na neplatnost podanou dne
2.9.201415 apoaduj zruen rozhodnut Komise. Tribunl zatm ovci nerozhodl. Pro
plnost je teba dodat, e investoi vymhaj povinnost zaplatit nhradu kody uloenou
Rumunsku vexekunch zench vRumunsku ave Spojench sttech.16 Rumunsko dne
18.4.2014 zahjilo zen ozruen rozhodho nlezu, kter zatm probh.17
12 Bod 317 rozhodho nlezu: The Commission submits that the interpretation of the BIT should take into
account the BITsEuropean context and origin. It notes that the ECJ has recommended interpreting intra-
-EU BITs in the light of EU law (ECJ Case 26/62, Van Gend en Loos [1963], ECR3). The Commission
also submits that the parties to the Europe Agreement intended that any future BIT should subscribe to
the same logic regarding state aid law. Therefore, the Tribunal should take into account the EUsstate aid
rules when interpreting specific BIT provisions. The Commission further contends that Article 30(3) of the
VCLT directs the Tribunal to apply the EUsstate aid law rather than provisions of the BIT that would
prove incompatible with the EC Treaty. Znejasnch dvod odkazuje Komise na ppad Van Gend en
Loos, akoli by zunijn perspektivy bylo logitj odkazovat na rozsudek ve vci 6/64 Costa v. ENEL,
Sbrka soudnch rozhodnut 1964, 1251.
13 Bod 319 rozhodho nlezu.
14 Viz dokument Evropsk komise z1.10.2014, C(2014) 6848 final State aid SA. 38517(2014/C) (ex 2014/
NN) Romania, Implementation of Arbitral award Micula vRomania of 11 December 2013, bod 71.
15 T-646/2014 Micula adal v. Komise.
16 Viz dokument Evropsk komise z1.10.2014, C(2014) 6848 final State aid SA. 38517(2014/C) (ex
2014/NN) Romania, Implementation of Arbitral award Micula vRomania of 11December 2013,
body21, 22 a24.
17 Srov. informace uveden na webu Mezinrodnho stediska pro een spor zinvestic, dostupn z: https:
//icsid.worldbank.org/apps/ICSIDWEB/cases/pages/casedetail.aspx?CaseNo=ARB/05/20 [cit.6.11.2015].
130

Jak je uvedeno ve, Evropsk komise prosazuje princip pednosti prva EU ve
vztahu kintraunijnm investinm dohodm lenskch stt EU. Arbitrn soudy ov-
em tento pstup zatm odmtaj.18 Vppad Micula doel rozhod soud kzvru, se
kterm se lze ztotonit, toti e dn rozpor mezinrodnch smluv vdanm ppadu
neexistuje. Veker relevantn jednn Rumunska se vztahuje kobdob ped vstupem
Rumunska do EU, kdy pro Rumunsko nebyly Smlouvy EU zvazn. Pro Rumunsko
avdsko byla zvazn Evropsk dohoda avzjemn BIT, mezi nimi rozpor neshledal.
Hlavn argument EU, kterm je l.30 odst.3 VSP, tady proto nen pouiteln.
EU vak prosazuje svj nzor inadle a jak bylo eeno kvalifikuje nhradu
kody jako sttn podporu ve smyslu prva EU.19 Odkazuje pitom na l.30 odst.3
Vdesk mluvy osmluvnm prvu zroku 1969.20 lnek30 VSP obsahuje pravidla
pro provdn po sob uzavench smluv, kter se tkaj tho pedmtu. Jeho odsta-
vec 3 stanov nsledujc: Jsou-li vechny smluvn strany dvj smlouvy t stranami
smlouvy pozdj, ani podle l.59 dvj smlouva zanikla nebo jej provdn bylo
perueno, provd se dvj smlouva pouze vtom rozsahu, vjakm jsou jej ustanove-
n sluiteln sustanovenmi smlouvy pozdj. Podle l.59 VSP, kter jde jet dl,
se smlouva povauje za zaniklou, jestlie vechny jej strany uzavou pozdj smlouvu
otme pedmtu a: a) zpozdj smlouvy vyplv nebo je jinak potvrzeno, e myslem
stran bylo upravit dan pedmt touto smlouvou; nebo b)ustanoven pozdj smlouvy
jsou natolik nesluiteln sustanovenmi smlouvy dvj, e nen mon provdt ob
smlouvy souasn. Zatmco podle l.30 odst.3 se ustanoven dvj smlouvy pouze
neaplikuj, podle l.59 dvj smlouva zanik.21
A uvaujeme opouit l.30 odst.3 i l.59, kardinln otzkou je, zda se skuten
jedn osmlouvy tkajc se tho pedmtu azda tedy lze tato ustanoven aplikovat.
Tato problematika je sporn, protoe Smlouvy EU22 napklad neposkytuj zahraninm
investorm takovou ochranu, jako dvoustrann investin dohody. Neumouj jim ob-
racet se na mezinrodn arbitrn soudy vppad sporu mezi zahraninm investorem
asttem.23 Evropsk unie navc pi prosazovn principu pednosti unijnho prva opo-
mj legitimn oekvn zahraninch investor. Evropsk unie pitom uznv princip
legitimnch oekvn jako obecn princip prva EU.24 Vppadu Micula je to zvlt
patrn. Pokud investoi byli vmezinrodnm rozhodm zen spn adoshli vroz-
hodm nlezu piznn nhrady kody, maj legitimn oekvn, e jim Rumunsko
nhradu kody vyplat, resp. e se domou jejho vyplacen vexekuci apod. Rozhod
18 Srov. LAVRANOS, N.: COMMENT: Turning the Tide on Deterioration EU Investment Protection Stan-
dards after Lisbon. In Borderlex Intelligent News on EU Trade & Investment Policy, 24.22015, dostup-
n z: http://www.borderlex.eu/comment-turning-tide-deteriorating-eu-investment-protection-standards
-lisbon/ [cit.4.11.2015].
19 Pravidla pro poskytovn sttnch podpor stanov l.107 ansl. SFEU.
20 VSSR publikovna jako vyhlka .15/1988 Sb., dle tak VSP.
21 Viz ktomu TURMA, P. EPELKA, . BALA, V.: Prvo mezinrodnch smluv. Plze: Ale enk,
2011, s.171172.
22 Smlouva oEvropsk unii aSmlouva ofungovn Evropsk unie.
23 Ktomu viz t nzor A. Blohlvka, podle nj se osmlouvy stotonm pedmtem nejedn: BLOHL-
VEK, A.: Ochrana pmch zahraninch investic vEvropsk unii. Praha: C.H.Beck, 2010, s.178.
24 Viz nap. CRAIG, P. DE BRCA, G.: EU Law. Text, Cases, and Materials. Sixth Edition. Oxford: Ox-
ford University Press, 2015, s.558 ansl. ajudikatura Soudnho dvora EU tam uveden.
131

nlez je podle l.53 mluvy oeen spor zinvestic mezi stty aobany druhch
stt25 pro Rumunsko zvazn aneme bt pedmtem jinch opravnch prostedk
ne tch, kter jsou uvedeny vtto mluv. Podle l.52 Washingtonsk mluvy me
kad strana podat ozruen rozhodho nlezu, avak jen zdvod taxativn zde
uvedench. Pravidla tto mluvy neuvdj jako dvod ke zruen rozhodho nlezu
jin zvazky strany plynouc zmezinrodnho prva.
Nzor Evropsk unie otom, e intraunijn dvoustrann investin dohody nelze ap-
likovat pro jejich rozpor sprvem EU, nen dostaten pesvdiv. Aplikaci l.30
odst.3 VSP mezinrodn arbitrn soudy odmtaj anzor prvn vdy je nejednot-
n.26 Ppad Micula dle ukazuje, e jednostrann pstup EU prosazujc pednost unij-
nho prva vi jinm mezinrodnm zvazkm svch lenskch stt me poruovat
princip legitimnch oekvn jednotlivc.
2. KOLIZE PRVA EU SCHARTOU ORGANIZACE

SPOJENCH NROD
Znm ppad Kadi je pkladem kolize unijnho prva aCharty Organiza-

ce spojench nrod (OSN).27 Pan Kadi28 byl jako osoba podezel zpodpory Usmy
bin Ldina ateroristick organizace Al-Kajd zaazen na seznam osob Vboru OSN pro
sankce,29 vi nim maj lenov OSN pijmout omezujc opaten vpodob zmrazen
prostedk ajinch finannch zdroj. Prvnm zkladem byly rezoluce Rady bezpe-
nosti OSN,30 kter vEU neprovdly lensk stty, ale pmo orgny EU, konkrtn
Rada (aEvropsk komise), formou nazen. Pan Kadi napadl platnost relevantnho
nazen uSoudu prvnho stupn (dnen Tribunl)31 avtto kauze byla postupn vyd-
na srie rozsudk Soudu prvnho stupn, resp. Tribunlu aSoudnho dvora.32 Pan Kadi
vzench ped Soudnm dvorem EU zejmna namtal, e pijetm omezujcch opaten
bylo porueno jeho prvo na obhajobu, prvo na inn soudn pezkum aprvo na
ochranu vlastnictv. Pan Kadi vtchto zench nakonec uspl (nevyhovujc byl pouze
25 VR publikovna pod .420/1992 Sb., dle tak Washingtonsk mluva.
26 Nkte autoi pipoutj aplikaci citovanch ustanoven Vdesk mluvy osmluvnm prvu viz nap.
SCHICHO, L.: Member State BITs after the Treaty of Lisbon: Solid Foundation or First Victims of EU
Investment Policy? College of Europe, Research Papers in Law 2012, No.2, s.8. Dostupn z: https://www
.coleurope.eu/ [cit.4.11.2015].
27 Podepsna vSan Francisku 26.6.1945. Veskoslovensku publikovna pod .30/1947 Sb.
28 Pro zjednoduen je vslovn zmiovn jen pan Yassin Abdullah Kadi, akoli nkter zen se tkala
ijinch subjekt, pana Ahmeda Ali Yusufa aspolenosti Al Barakaat International Foundation.
29 Jedn se ovbor Rady bezpenosti OSN zzen na zklad jej rezoluce 1267 (1999) ze dne 15.10.1999.
30 Zejmna rezoluce Rady bezpenosti OSN 1390 (2002) ze dne 16.1.2002.
31 T-315/01 Yassin Abdullah Kadi proti Rad Evropsk unie aKomisi Evropskch spoleenstv, Sbrka soud-
nch rozhodnut 2005 II-03649.
32 Spojen vci C-402/05 P aC-415/05 P Yassin Abdullah Kadi aAl Barakaat International Foundation
proti Rad Evropsk unie aKomisi Evropskch spoleenstv, Sbrka soudnch rozhodnut 2008 I-06351;
T-85/09 Yassin Abdullah Kadi proti Evropsk komisi, Sbrka soudnch rozhodnut 2010 II-05177; spo-
jen vci C-584/10P, C-593/10P aC-595/10P Evropsk komise adal proti Yassin Abdullah Kadi,
EU:C:2013:518. Citovan rozsudky obsahuj tak podrobnosti oskutkovch iprvnch okolnostech p-
padu. Podrobnosti kjednotlivm zenm jsou uvedeny vlnku HEDVBN, M.: Fungovn sanknch
reim ve svtle zvrenho rozsudku Kadi. Jurisprudence. 2013, .8, s.22 ansl.
132

prvn rozsudek Soudu prvnho stupn). Soudn dvr ve svch rozsudcch konstatoval, e
pan Kadi byl na svch zkladnch prvech zkrcen ajeho jmno proto bylo vyputno
znazen Rady .881/2002.33
lensk stty EU maj podle zsady loajln spoluprce povinnost uinit veker
vhodn obecn nebo zvltn opaten kplnn zvazk, kter vyplvaj ze Smluv nebo
zakt orgn Unie. Maj dle povinnost zdret se vech opaten, je by mohla ohrozit
dosaen cl Unie.34 lensk stty EU tak maj povinnost respektovat rozsudky Soud-
nho dvora EU adn aplikovat unijn prvo. Pokud tak nein, vystavuj se riziku
zen pro poruen Smluv, kter proti nim me zahjit Evropsk komise (ppadn
jin lensk stt).35 Vrmci tohoto zen me bt sttu uloena pokuta (vEU mnohdy
vysok).36
Povinnost respektovat rozsudek Tribunlu (T-85/09), potvrzen rozsudkem Soudnho
dvora (spojen vci C-584/10P, C-593/10P aC-595/10P), ovem stav lensk stty EU
do obtn situace. Vede toti ktomu, e tm samm lensk stty EU poruuj Chartu
OSN,37 ato navzdory tomu, e podle l.103 m mt pednost ped zvazky podle kter-
koli jin mezinrodn dohody.38 Evropsk unie sama lenem OSN nen,39 ale kChart
OSN se hls. M za cl pispvat kpsnmu dodrovn arozvoji mezinrodnho prva,
zejmna kdodrovn zsad Charty Organizace spojench nrod.40 Vdanm ppad
se Soudn dvr EU snail hledat rovnovhu mezi ochranou mezinrodnho mru abez-
penosti na stran jedn aochranou zkladnch prv asvobod na stran druh.41 Fakticky
vak nakonec SDEU aplikoval pstup obdobn jako doktrna Solange formulovan
vminulosti nmeckm Spolkovm stavnm soudem,42 aEU tak upednostnila ochranu
zkladnch prv ped zvazky lenskch stt plynoucmi zCharty OSN.
Vsouvislosti sppadem Kadi je teba zmnit nzor Soudu prvnho stupn,43 kter
byl odlin oproti nzorm SDEU vdalch zench (Soudnm dvorem nebyl pevzat).
Soud prvnho stupn konstatoval, e nem pravomoc pezkoumvat legalitu rezoluc
Rady bezpenosti OSN.44 Dovozuje, e tato pravomoc by byla vrozporu nejen sChar-
33 Nazen Rady (ES) .881/2002 ze dne 27.kvtna 2002 ozaveden nkterch zvltnch omezujcch
opaten namench proti nkterm osobm asubjektm spojenm sUsmou bin Ldinem, st Al-Kajd
aTalibanem aozruen nazen Rady (ES) .467/2001, kterm se zakazuje vvoz uritho zbo aslueb
do Afghnistnu, zesiluje zkaz let aroziuje zmrazen prostedk ajinch finannch zdroj afghnsk-
ho Talibanu.
34 l.4 odst.3 SEU.
35 l.258 ansl. SFEU.
37 P.Svoboda dodv, e je jen dsledkem slabosti mezinrodnho prva, e poruen Charty OSN nen sank-
cionovno. Viz SVOBODA, P.: Kadi 2013: teka za jednou kapitolou protiteroristick judikatury SDEU?
Prvn rozhledy. 2013, ro. 21, .2324, s.829.
38 Tak Vdesk mluva osmluvnm prvu respektuje pednost Charty OSN viz l.30 odst.1 VSP.
39 P. Svoboda vtto souvislosti mluv olenstv de facto (s.89) adle uvd, e EU nen vzna rezolucemi
Rady bezpenosti, protoe nen signatem Charty OSN (s.171). Srov. SVOBODA, P.: Prvo vnjch
vztah EU. Praha: C.H.Beck, 2010.
40 l.3 odst.5 SEU. Srov. tak l.21 SEU.
41 Viz nap. body 128131 rozsudku ve spojench vcech C-584/10P, C-593/10P aC-595/10P.
42 Usnesen Spolkovho stavnho soudu Spolkov republiky Nmecko z29.5.1974, 2BvL52/71. Viz nap.
TICH, L. akol.: Dokumenty ke studiu evropskho prva. Praha: Linde, 2006, s.527 ansl.
43 T-315/01.
44 Dle tak RB.
133

tou OSN, ale ise Smlouvami EU.45 Soud je nicmn oprvnn pezkoumvat legalitu
rezoluc Rady bezpenosti sohledem na kogentn normy mezinrodnho prva, mezi
n pat inkter lidsk prva.46
VEvrop tento nzor ovem nen ojedinl. Spodobnm pstupem se lze setkat
uvcarskho Spolkovho soudu. Ppad Nada v. vcarsko47 se tkal stovatele,
kter byl stien sankcemi uvalenmi Radou bezpenosti OSN aimplementovanmi
vcarskem. Vodvodnn je shrnut nsledujc nzor vcarskho Spolkovho soudu,
kter vychz zpednosti Charty OSN ped zvazky zjinch mezinrodnch smluv.
Podle nzoru Spolkovho soudu by byla jednotn aplikace sankc OSN ohroena, pokud
by soudy smluvnch stran Evropsk mluvy48 i Mezinrodnho paktu oobanskch
apolitickch prvech mohly nepihlet ktmto sankcm za elem ochrany lidskch
prv nkterch jednotlivc.49 Dle Spolkov soud konstatoval, e povinnost imple-
mentovat rezoluce Rady bezpenosti je omezena kogentnmi normami mezinrodnho
prva. Mezi n pat prvo na ivot, ochranu ped muenm anelidskm i poniujcm
zachzenm, zkaz otroctv, zkaz kolektivnho trestn, princip individuln trestn-
prvn odpovdnosti aprincip zkazu navracen (non-refoulement). Ochrana vlastnictv,
hospodsk svobody, zruky spravedlivho procesu i prvo na inn opravn pro-
stedky naopak nejsou chrnny kogentnmi normami.50
Evropsk soud pro lidsk prva (ESLP) jednomysln odsoudilvcarsko vdan
vci za poruen lnku 8 ELP (prvo na respektovn soukromho arodinnho i-
vota) al.13 (prvo na inn opravn prostedky) ve spojen sl.8 ELP.51 Podle
ESLP se vcarsko nesnailo dostaten sladit zvazky vyplvajc zlenstv vOSN
azvazky plynouc zEvropsk mluvy.52 vcarsko mlo pitom pi implementaci
rezoluc RB uritou volnost, mohlo lpe zohlednit specifika danho ppadu apomo-
ci stovateli vyut vjimky, kter mohou bt vrmci sanknho mechanismu OSN
poskytnuty.53 Velk sent ESLP se tak vrozsudku snail najt maximln soulad mezi
zvazky plynoucmi zCharty OSN azvazky zEvropsk mluvy.
Vrozsudku ve vci Al-Dulimi v. vcarsko54 jde ESLP jet dl. Pipomn, e Ev-
ropsk mluva nezakazuje smluvnm stranm penet sv pravomoci na mezinrodn
organizace (odkazuje na ppad Bosphorus, okterm bude podrobnji e dle). Uplat-
uje domnnku, e jednn sttu vsouladu stmito (jinmi) mezinrodnmi zvazky
je ospravedlnn, pokud dan mezinrodn organizace chrn lidsk prva zpsobem
alespo srovnatelnm srovn poskytovanou Evropskou mluvou.55 Vrozhodovanm
ppad vak povauje domnnku za vyvrcenou, protoe ochrana lidskch prv na
45 Viz zejmna body 220225 rozsudku.
46 Body 226 ansl. rozsudku.
47 Stnost .10593/08, rozsudek velkho sentu ze dne 12.9.2012.
48 Evropsk mluva oochran lidskch prv azkladnch svobod zroku 1950, vSFR publikovna pod
.209/1992 Sb. (dle tak ELP i Evropsk mluva).
49 Bod 45 cit. rozsudku.
50 Bod 47 cit. rozsudku.
51 Vroky 5 a6 rozsudku.
52 Viz bod 197 cit. rozsudku.
53 Srov. nap. body 180, 193, 195.
54 Al-Dulimi aMontana Management Inc. v. vcarsko, stnost .5809/08, rozsudek ze dne 26.11.2013.
55 Srov. bod 114 cit. rozsudku.
134

mezinrodn rovni nen vtomto ppad srovnateln se standardem ELP.56 ESLP je
toho nzoru, e dokud nen na rovni OSN kdispozici inn anezvisl soudn pe-
zkum platnosti uveden jednotlivc na pslun seznam [osob, vi nim je pijmno
sankn opaten pozn. aut.], je podstatn, aby tito jednotlivci byli oprvnni dat
unrodnch soud opezkum kadho opaten pijatho vrmci sanknho reimu.57
Uzavr, e vrozhodovanm ppad takovou monost pezkumu neml stovatel
kdispozici atymi hlasy ku tem rozhodl, e vcarsko poruilo l.6 odst.1 ELP
(prvo na spravedliv proces). ESLP tedy nepijal nzor vcarskho Spolkovho soudu
arozhodl obdobn jako Soudn dvr vppadu Kadi.58 Pro plnost je teba dodat, e roz-
hodnut ESLP nen konen, protoe vcarsko podalo opostoupen vci kvelkmu
sentu, kter zatm nerozhodl.
Vrtme-li se zpt kEvropsk unii, existuje zde urit paradox spovajc vtom, e
rezoluce Rady bezpenosti OSN neprovdj lensk stty EU jakoto lenov OSN,
ale pmo Evropsk unie, akoli lenem OSN nen. Pravomoc EU59 zaloen lnky75
a215 SFEU je vtomto smru spe nevhodou. Pokud Evropsk unie poru Chartu
OSN jako vppadu Kadi, neponese za to mezinrodnprvn odpovdnost, nebo nen
Chartou OSN vzna, jak ji bylo eeno. Za toto poruen naopak vznik mezinrodn-
prvn odpovdnost lenskm sttm EU (pokud budou respektovat rozsudky Soudnho
dvora EU). Zpohledu mezinrodnho prva nen relevantn, e se tak stalo vdsledku
plnn zvazk zjin mezinrodn smlouvy (zvlt sohledem na l.103 Charty OSN).
Ochrana zkladnch prv jednotlivc, kterou vak SD ve vci Kadi upednostnil, je vak
nepochybn silnm argumentem ajak ji bylo eeno, podobn rozhodl iESLP (by
jeho rozhodnut jet nen konen). Je navc nepehldnuteln, e problmy sochranou
zkladnch prv vznikaj primrn na rovni OSN, kde nen jednotlivcm dna monost
brnit se soudn, apenej se tak na vnitrosttn (resp. unijn) rove. Pesto se nabz
otzka, zda by zejmna po teroristickm toku vPai 13.listopadu 2015, ke ktermu
se pihlsil Islmsk stt oba evropsk soudy nemly pehodnotit svj nzor vce ve
prospch ochrany mezinrodnho mru abezpenosti ve svt.
3. PRVO EU AEVROPSK MLUVA OOCHRAN LIDSKCH

PRV AZKLADNCH SVOBOD
Evropsk soud pro lidsk prva ml ji mnohokrt pleitost projednvat

ppady, kter se tkaly unijnho (dve komunitrnho) prva. Vtto souvislosti lze
56 Viz body 120 a121 rozsudku. Na rozdl od sanknho mechanismu proti Al-Kjd nebyl vppad sankc
proti irck vld zzen ani ad ombudsmana.
57 Bod 134 cit. rozsudku: [T]he Court takes the view that, for as long as there is no effective and independent
judicial review, at the level of the United Nations, of the legitimacy of adding individuals and entities to the
relevant lists, it is essential that such individuals and entities should be authorised to request the review by
the national courts of any measure adopted pursuant to the sanctions regime.
58 ESLP ve svm rozsudku odkazuje vprvn ad prv na ppad Kadi rozhodovan Soudnm dvorem EU.
59 Ble kpravomoci EU vtto oblasti viz HILPOLD, P.: EU Law and UN Law in Conflict: The Kadi Case.
Max Planck Yearbook of United Nations Law. 2009, ro.13.
135

pipomenout ppad Matthews v.Spojen krlovstv60 zdevadestch let minulho
stolet. Spojen krlovstv vyjednalo vAktu ovolb zastupitel vEvropskm par-
lamentu ve veobecnch apmch volbch zroku 1976,61 kter je svou povahou
mezinrodn smlouvou, e se volby do Evropskho parlamentu (EP) budou konat
jen ve Spojenm krlovstv.62 Pan Matthews, sttn obanka Spojenho krlovstv,
se domhala ochrany uESLP zdvodu poruen svho volebnho prva tm, e j na
Gibraltaru nebylo umonno volit do EP. Gibraltar je zvislm zemm Spojenho
krlovstv, nen vak jeho soust. ESLP stnosti vyhovl ave svm rozsudku kon-
statoval, e Spojen krlovstv poruilo lnek3 Protokolu .1 kELP.63 Podle ESLP
nelze utohoto soudu napadat akty Evropskch spoleenstv jako takov, protoe Ev-
ropsk spoleenstv nejsou smluvnmi stranami ELP. Evropsk mluva nevyluu-
je penos pravomoc smluvnch stran na mezinrodn organizace za pedpokladu, e
budou zajitna prva chrnn mluvou. Odpovdnost stt proto trv ipo penosu
tchto pravomoc.64 Akt, podobn jako Maastrichtsk smlouva jsou mezinrodnmi
smlouvami, jejich zvazky Spojen krlovstv dobrovoln pevzalo.65 ESLP se zde
takto vypodal sotzkou piitatelnosti jednn sttu, kter je podmnkou vzniku
mezinrodnprvn odpovdnosti sttu za poruen mezinrodnho prva (atedy iEv-
ropsk mluvy).
Ppad Matthews je vznamn mj. proto, e se zde ESLP vypodval se svou juris-
dikc ve vztahu ke komunitrnm aktm. Sice konstatoval, e komunitrn (nyn unij-
n) akty nen mon pmo napadat, protoe Evropsk spoleenstv (nyn EU) nejsou
smluvn stranou Evropsk mluvy, ale svou jurisdikci pauln neodmtl.
Na nzor vysloven vppadu Matthews navzal ESLP stejnm rozhodnutm ve
vci Bosphorus v.Irsko.66 Pipomn rozsudek ve vci Matthews67 adle uvd, e
smluvn strany ELP jsou odpovdn za vechna jednn aopomenut svch orgn
bez ohledu na to, zda je dan jednn i opomenut dsledkem vnitrosttnho prva
i povinnosti vyplvajc zmezinrodnch zvazk.68 Jinak eeno, smluvn strany
Evropsk mluvy, kter jsou zrove lenskmi stty EU, jsou odpovdn za dodro-
vn ELP ivppad, e pln zvazky plynouc zlenstv vEU. lensk stty maj
povinnost dodrovat veker sv mezinrodn zvazky vsouladu se zsadou pacta
sunt servanda.
ESLP si byl ale nepochybn vdom obtn situace, ve kter se lensk stty mohou
ocitnout, pokud mezi zvazky zELP azlenstv vEU vznikne rozpor. lensk stty
navc nemaj pijmn konkrtnch zvazk plynoucch zlenstv vEU vdy ve svch
60 Stnost .24833/94, rozsudek ze dne 18.2.1999.
61 Pipojen krozhodnut Rady sloen ze zstupc lenskch stt 76/787/ESUO, EHS, Euratom, . vst.
.L278, 8.10.1976, dle jen Akt.
62 Viz ploha II Aktu.
63 Vysok smluvn strany se zavazuj konat vrozumnch intervalech svobodn volby stajnm hlasovnm za
podmnek, kter zajist svobodn vyjden nzor lidu pi volb zkonodrnho sboru.
64 Bod 32 rozsudku.
65 Bod 33 rozsudku.
66 Plnm nzvem BOSPHORUS HAVA YOLLARI TURZM VE TCARET ANONM RKET v. IRELAND,
stnost .45036/98, rozsudek ze dne 30.6.2005.
67 Bod 152 rozsudku Bosphorus.
68 Bod 153 rozsudku Bosphorus.
136

rukou.69 ESLP proto konstatuje, e jednn sttu bude ospravedlnno plnnm zvazk
plynoucch zlenstv vEU, dokud tato organizace chrn zkladn prva zpsobem ale-
spo srovnatelnm sochranou (angl. equivalent protection) poskytovanou na zklad
Evropsk mluvy.70 Vtakov situaci se uplatn vyvratiteln domnnka, e se lensk
stt EU neodchlil od Evropsk mluvy. Tato domnnka bude nicmn vyvrcena,
pokud ESLP vkonkrtnm ppad dospje kzvru, e ochrana prv vmluv je zjev-
n nedostaten.71 ESLP tak poskytuje podmnn uritou imunitu lenskm sttm
EU. Smluvn strany jinak nesou plnou odpovdnost podle Evropsk mluvy za vechna
jednn mimo takov mezinrodn prvn zvazky.72
Limity pouit tto domnnky ukzal rozsudek ESLP ve vci Michaud v.Fran-
cie.73 Pan Michaud, francouzsk advokt, napadl uSttn rady (Conseil dtat) pedpisy
francouzsk advoktn komory pijat vsouvislosti simplementac smrnic EU oboji
proti pran pinavch penz.74 Tyto smrnice prolamuj zsadu mlenlivosti advokt ve
vztahu kjejich klientm. Pan Michaud argumentoval, e pijat pedpisy jsou vrozporu
sl.775 a876 Evropsk mluvy apoadoval, aby se Sttn rada obrtila na Soudn dvr
spedbnou otzkou. Sttn rada vak jeho nvrhu nevyhovla (vetn poadavku na
poloen pedbn otzky). Pan Michaud se nsledn obrtil na ESLP.
ESLP nejprve pipomn ppad Bosphorus. Dle vak uvd, e se domnnka srov-
nateln ochrany vtomto ppad nepouije, protoe se Sttn rada neobrtila na SDEU
arozhodla, ani by dolo kpezkumu napadench pedpis zhlediska ochrany zklad-
nch prv na rovni EU Soudnm dvorem.77 By ESLP poruen ELP vkonenm
dsledku neshledal, zrozsudku vyplv, e lensk stty mus vkonkrtnch ppadech
vmaximln me umonit realizaci mechanismu ochrany lidskch prv na rovni EU.
Vopanm ppad se toto jednn pit sttu (zde se konkrtn opomenut Sttn rady
obrtit se na Soudn dvr pit Francii), domnnka srovnateln ochrany se neapliku-
69 Jde napklad oto, e sekundrn akty pijm Rada obvykle kvalifikovanou vtinou: Nestanov-li
Smlouvy jinak, rozhoduje Rada kvalifikovanou vtinou. (l.16 odst.3 Smlouvy oEvropsk unii). Prvn
akt me bt proto pijat ivppad nesouhlasu nkterch stt, kter jsou jm pesto vzny. Dle nzoru
autorky se tm oslabuje piitatelnost jednn sttu jako podmnka vzniku mezinrodn odpovdnos-
ti, ikdy zcela vylouena nen, protoe stt stmto rozhodovacm mechanismem pedem souhlasil ve
Smlouvch EU.
70 Bod 155 rozsudku. Soudci Rozakis, Tulkens, Traja, Botoucharova, Zagrebelsky aGarlicki nicmn
vyjdili ve svm odlinm stanovisku pochybnosti ohledn srovnateln ochrany lidskch prv posky-
tovan na zklad Evropsk mluvy ana rovni EU. Zejmna poukazuj na limity pstupu jednotliv-
ce kSoudnmu dvoru (konkrtn vsouvislosti szenm opedbn otzce). Srov. t KUHNERT,
K.: Bosphorus Double standards in European human rights protection? Utrecht Law Review. 2006,
ro. 2, . 2. Dostupn z: http://www.utrechtlawreview.org/index.php/ulr/article/viewFile/%2031/31
[cit.24.6.2015].
71 Bod 156 rozsudku.
72 Bod 157 rozsudku.
73 Stnost .12323/11, rozsudek ze dne 6.12.2012.
74 Smrnice 91/308/EHS, 2001/97/ES, 2005/60/ES.
75 l.7 ELP obsahuje zsadu uloen trestu jen na zklad zkona.
76 l.8 ELP chrn prvo na respektovn soukromho arodinnho ivota.
77 Bod 115 rozsudku. Pro plnost je teba dodat, e Soudn dvr se vyjadoval ksouladu smrnice 2001/97/
ES sl.6 Evropsk mluvy (nikoli ale sl.7 a8), piem jej poruen neshledal viz rozsudek ve vci
C-305/05 Ordre des barreaux francophones et germanophones and Others v. Conseil des ministres, Sbrka
soudnch rozhodnut 2007 I-5305.
137

je anaopak se uskuten pln pezkum jednn sttu zhlediska souladu sEvropskou
mluvou.
Unijn prvo aEvropsk mluva pedstavuje pro lensk stty EU zdroj monch
rozpor. Evropsk soud pro lidsk prva se sna svou rozhodovac innost uveden
kolizn potencil eit. Stanov ovem urit podmnky, kter mus bt splnny, aby se
uplatnila domnnka konstruovan ESLP poskytujc imunitu sttm implementujcm
zvazky plynouc zlenstv vEU. Zrove je nepehldnuteln, e ESLP chpe tuto
domnnku jako vjimku zplnho pezkumu jednn stt zhlediska dodrovn Evrop-
sk mluvy. Tuto vjimku vykld restriktivn, jak ukazuje ppad Michaud. lensk
stty ponesou plnou odpovdnost za dodrovn ELP vppad, e neumon realizaci
ochrany lidskch prv na rovni EU.
Soudce ESLP Ress ve svm odlinm stanovisku krozsudku Bosphorus zdraz-
uje, e je velmi dleit, aby Evropsk unie pistoupila kEvropsk mluv, m by
se kontroln mechanismus ELP zavril. Po pijet posudku Soudnho dvora 2/13 ze
dne 18.12.2014 je zejm, e pistoupen Evropsk unie kEvropsk mluv nebude
vdohledn dob realizovno. Bude zachovn status quo nebo Evropsk soud pro lid-
sk prva pehodnot svj postoj kunijnm zvazkm smluvnch stt ELP? Na tuto
otzku je obtn vdanou chvli odpovdt, ale nelze vylouit, e ESLP bude aplikovat
domnnku neporuen ELP za psnjch podmnek ne dosud, anepmo tak vyvjet
tlak na pstup EU kEvropsk mluv.
4. ZVR
Vsouvislosti se zkoumanouproblematikou jsou vEvropsk unii relevantn

dva trendy. Evropsk unie m jednak snahu eit rozpory prva EU ankterch mezi-
nrodnch zvazk svch lenskch stt (intraunijn investin dohody, Charta OSN)
cestou prosazen principu pednosti unijnho prva, kter se jinak uplatuje ve vztahu
kvnitrosttnm prvnm dm lenskch stt.
Vsouvislosti smezinrodnmi zvazky lenskch stt ovem nelze tento pstup
bez vhrad pijmout.78 Jeho prosazovn je zpohledu Evropsk unie logick vtom, e
jejm clem je udret autonomii ajednotnou aplikaci unijnho prva. Zpohledu mezin-
rodnho prva (zejmna zsady pacta sunt servanda) vak neme tento pstup obstt.
Stty maj povinnost dodrovat veker sv mezinrodn zvazky anemohou uped-
nostovat zvazky plynouc zlenstv vEU. Ppad Micula odhaluje dal problm,
asice nerespektovn legitimnch oekvn jednotlivc ze strany EU (zde zahraninch
investor), akoli je jinak tento princip Evropskou uni uznvn. Zvlt vkonfrontaci
sppadem Kadi nelze pehldnout paradox, e EU vjednom ppad (Kadi) uped-
nostuje ochranu zkladnch prv jednotlivc ped zvazky zCharty OSN, zatmco
vdruhm ppad (intraunijn investin dohody) prva jednotlivc vpodstat nebere
vvahu.
78 Princip pednosti prva EU ostatn nebyl pijat vabsolutn podob ani ve vztahu kvnitrosttnm prvnm
dm. Srov. nap. judikaturu nmeckho Spolkovho stavnho soudu. TOMEK, M. T, V. akol.:
Prvo Evropsk unie. Praha: Leges, 2013, s.8794.
138

Dalm trendem, kter lze vprostoru EU dlouhodob sledovat, je posilovn jejch
pravomoc. Dochz knmu kontinuln od potk evropsk integrace amohlo by
pispt kodstrann nkterch ve popsanch koliz unijnho amezinrodnho prva.
Konkrtn je teba zmnit pravomoci EU zskan Lisabonskou smlouvou voblasti p-
mch zahraninch investic79 apravomoc pistoupit kEvropsk mluv.80 Jejich v-
kon vak nen bezproblmov. Nov nabytou pravomoc EU voblasti pmch zahra-
ninch investic jako soust spolen obchodn politiky zaala Unie reln vykonvat
nedvno vsouvislosti svyjednvnm obchodnch dohod sKanadou, Singapurem
aUSA.81 EU ovem nen sttem, jeho regulativn monosti jsou vzsad neomezen.
innost EU m limity stanoven l.207 odst.6 SFEU, podle nj se vkon pravo-
moc voblasti spolen obchodn politiky nedotk vymezen pravomoc mezi Uni
alenskmi stty anesm vst kharmonizaci, jestlie ji Smlouvy vyluuj.82 Pokud
jde oexistujc intraunijn investin dohody, chtj-li lensk stty pedejt vzniku
tko eitelnch koliz tchto dohod aprva EU, nezbyde jim ne BITs renegociovat
nebo ukonit.
Pistoupen EU kELP by mlo zapojit Evropskou unii do mechanismu kontroly
lidskch prv ze strany Evropskho soudu pro lidsk prva svyvozenm jej odpovd-
nosti za ppadn poruen Evropsk mluvy (event. spoluodpovdnosti slenskmi
stty). Pistoupen se vak odkld vdsledku posudku Soudnho dvora 2/13 ajeho
osud je znan nejist. Smluvn stty Evropsk mluvy, kter nejsou leny EU, ud-
laly pi vyjednvn pstupov dohody adu stupk alze si jen tko pedstavit, e
akceptuj dal zmny tak, aby nvrh dohody opistoupen EU kELP vyhovoval
vekerm nmitkm Soudnho dvora. Ppadn zmna Smluv (jako cesta vyhovn po-
sudku Soudnho dvora) vyaduje nalezen konsenzu 28 lenskch stt EU anezd se,
e by byla vkrtkodobm horizontu plnovna. Rozpory Evropsk mluvy aprva EU
dosud nebyly zvanm problmem vdsledku smliv judikatury Evropskho soudu
pro lidsk prva. Nelze vak vylouit, e se jeho postoj po vydn zamtavho posudku
Soudnho dvora zmn.
Co se te kolize zvazk popsan vppadu Kadi, je teba hledat jdro problmu
primrn na rovni OSN. Rozhodovac mechanismy vrmci OSN trp lidskoprvnm
deficitem. Videlnm ppad by proto ml bt vyeen tento deficit pmo na rov-
ni OSN. Monost jednotlivc obracet se vrmci OSN na soudn orgn za elem
ochrany jejich prv, kter by tento deficit dobe zhojil, si vak za souasn situace lze
jen tko pedstavit. OSN sice disponuje Mezinrodnm soudnm dvorem jako svm
orgnem, ten ale e spory mezi stty, salobami jednotlivc jeho Statut nepot.83
Teroristick toky vPai vlistopadu 2015 bohuel opt pipomnly, jak nesnadn je
zajistit bezpenost sttu akolik lidskch ivot mohou teroristick toky zashnout.
80 l.6 odst.2 SEU.
81 Podrobn viz FECK, T.: Mezinrodn dohody oochran investic aprvo Evropsk unie. Praha: Wolters
Kluwer, 2015, s.278 ansl.
82 Vznamn je vtomto ohledu t l.345 SFEU, podle nj se Smlouvy nedotkaj pravy vlastnictv
uplatovan vlenskch sttech.
83 Srov. zejm. l.34 Statutu Mezinrodnho soudnho dvora, podle nj pouze stty mohou bt stranami
zen.
139

Ochrana zkladnch prv, vyzdvihnut Soudnm dvorem EU vppadu Kadi oproti
proveden rezoluc Rady bezpenosti OSN, je jist pdnm argumentem. Ale mon
by ml Soudn dvr EU do budoucna svj postoj pehodnotit avce pipustit, e z-
kladn prva mohou bt vrozumn me omezena zdvodu zachovn bezpenosti
amru ve svt.
Autor:
JUDr. Magdalna Svobodov, Ph.D.,
svobodom@prf.cuni.cz
140

NKTER SPECIFIKA SJEDNVN DOHOD

OPIDRUEN VPOSTLISABONSKM KONTEXTU
AJEJICH INKY VUNIJNM PRVNM DU
EMIL RUFFER*
Abstract: Some Specific Aspects of Negotiating Association Agreements

in the Post-Lisbon Context and Their Effects in EU Law
This contribution is focused on certain recent developments in the practice of negotiating
and concluding association agreements in the framework of the European Union since the
entry into force of the Treaty of Lisbon. We shall look at the concept of the legal basis of such
agreements and reflect whether asole Article 217 TFEU is sufficient, or whether it should be
accompanied by Article 37 TEU for matters falling under the Common Foreign and Security
Policy. Further, we shall deal with the practice of splitting the Council decision on signing
/ conclusion of international agreements into two acts to accommodate the position of the
United Kingdom, Ireland and Denmark in the Area of Freedom, Security and Justice under
the Protocols No 21 and No 22. Finally, the recent exclusion of direct effect of association
agreements with Ukraine, Moldova and Georgia before the EU courts by means of aCouncil
decision will be discussed.
Keywords: European Union, external relations, international agreements, association agree-

ments, mixed agreements, Treaty on EU, Treaty on the Functioning of the EU, Court of
Justice of the EU, legal basis, Common Foreign and Security Policy, provisional application,
Area of Freedom, Security and Justice, Protocol No 21 on the position of the United Kingdom
and Ireland, Protocol No 22 on the position of Denmark, direct effect, effects of international
agreements in national law
Klov slova: Evropsk unie, vnj vztahy, mezinrodn smlouvy, dohody opidruen,
smen dohody, Smlouva oEU, Smlouva ofungovn EU, Soudn dvr EU, prvn zklad,
spolen zahranin abezpenostn politika, prozatmn provdn, prostor svobody, bez-
penosti aprva, Protokol .21 opostaven Spojenho krlovstv aIrska, Protokol .22
opostaven Dnska, splitting, pm inek, vnitrosttn inky mezinrodnch smluv
Clem tohoto pspvku je upozornit na nkter sporn otzky zpraxe

sjednvn mezinrodnch dohod,1 kter vyvstaly v obdob po vstupu Lisabonsk
* Autor byl editelem Odboru komunitrnho prva Ministerstva zahraninch vc R avsouasn dob
psob jako velvyslanec astl pedstavitel R pi Rad Evropy. Nzory obsaen vtomto pspvku jsou
vak osobnmi nzory autora anemusej se nutn shodovat soficilnm stanoviskem MZV R.
1 Pojmy dohoda asmlouva pouvme jako ekvivalenty, jak to ostatn in iprimrn prvo EU (srov.
l.216 ansl. SFEU, kde je pouvn pojem dohoda, ovem nadpis HlavyV. sti pt SFEU zn Me-
zinrodn smlouvy).
141

smlouvy2 (dle jen LS) vplatnost. Akoliv jednm zcl LS bylo zajistit vt sou-
drnost jednn Unie vmezinrodnch vztazch obecn api sjednvn mezinrodnch
smluv zvlt, souasn stav m daleko kuvedenmu idelu. Snad tedy ne popsa-
nmi problmovmi okruhy, je se vrzn me tkaj prva unijnho, mezinrodnho
astavnho, pispjeme kvyjasnn nkterch otzek nebo alespo upozornme na
nkter skal souasn praxe. Zajitn soudrnosti akoherence vnj innosti Unie
bychom pak ve v skromnosti penechali spe budouc generaci.3
1. PRVN ZKLAD DOHOD OPIDRUEN

(UNIJN STAVNPRVN ROZMR)
Jednou zproblematickch otzek sjednvn dohod opidruen vpost-

lisabonskm kontextu4 je jejich prvn zklad, resp. nezbytnost vce prvnch zkla-
d.5 Volba vhodnho prvnho zkladu m pitom sohledem na princip svench
pravomoc, zakotven vl.5 Smlouvy oEvropsk unii (dle jen SEU), stavn
vznam. Pokud nen nalezen odpovdajc prvn zklad, nen dna pravomoc Unie
ajej orgny nesmj vdan oblasti jednat.
V minulosti (tj. do vstupu v platnost LS) bylo pravidlem, e rozhodnut Rady
opodpisu, resp. uzaven dohod opidruen byla vdy zaloena na jednom prv-
nm zklad, a to l. 310 Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv (dle
jen SES). V nedvn dob vak rozhodnut o podpisu a prozatmnm prov-
dn dohod o pidruen s Ukrajinou, Moldavskem a Gruzi6 obsahovala krom
2 Lisabonsk smlouva pozmujc Smlouvu oEvropsk unii aSmlouvu ozaloen Evropskho spoleen-
stv, podepsan vLisabonu dne 13.prosince 2007 (.vst. C306, 17.12.2007, s.1271). Vplatnost
vstoupila dnem 1.prosince 2009.
3 Ve smyslu vstinho reklamnho sloganu na hodinky Patek Philippe: You never actually own aPatek
Philippe. You merely look after it for the next generation.
4 Pro ucelen pehled arozbor rznch aspekt reimu pidruen kEU, vetn lisabonskch zmn, viz
SVOBODA, P.: Pidruen kEvropsk unii po Lisabonsk smlouv. Prvnk. 2013, .7, s.641.
5 Prvn zklad aktu EU je vhodn ustanoven zakldacch smluv (SEU / SFEU / Euratom), je umouje
pslunmu orgnu EU takov akt pijmout. Prvn zklad mus odpovdat obsahu aelu aktu, apokud
takov akt sleduje vce el, znich dn nen vedlej, me bt vjimen zaloen na vce prvnch
zkladech. Viz zejmna rozsudek C-130/10 Parlament v.Rada, EU:C:2012:472, body 42 a 45 atam
citovan konstantn judikatura Soudnho dvora EU (dle jen Soudn dvr i SDEU).
6 Ukrajina: 2014/295/EU: Rozhodnut Rady ze dne 17.bezna 2014 opodpisu jmnem Evropsk unie
aprozatmnm provdn Dohody opidruen mezi Evropskou uni aEvropskm spoleenstvm pro
atomovou energii ajejich lenskmi stty na jedn stran aUkrajinou na stran druh, pokud jde ojej
preambuli, lnek 1 ahlavyI, II aVII (.vst. L161, 29.5.2014, s.12); 2014/668/EU: Rozhodnut
Rady ze dne 23.ervna 2014 opodpisu jmnem Evropsk unie aprozatmnm provdn Dohody opi-
druen mezi Evropskouuni aEvropskm spoleenstvm pro atomovou energii ajejich lenskmi stty
na jedn stran aUkrajinou na stran druh, pokud jde ohlavuIII (svjimkou ustanoven ozachzen
spracovnky, kte jsou sttnmi pslunky tetch zem ajsou legln zamstnni na zem druh strany)
ahlavyIV, V, VI aVII dohody asouvisejc plohy aprotokoly (.vst. L278, 20.9.2014, s.13);
2014/669/EU: Rozhodnut Rady ze dne 23.ervna 2014 opodpisu jmnem Evropsk unie Dohody opi-
druen mezi Evropskou uni aEvropskm spoleenstvm pro atomovou energii ajejich lenskmi stty
na jedn stran aUkrajinou na stran druh, pokud jde oustanoven ozachzen spracovnky, kte
jsou sttnmi pslunky tetch zem ajsou legln zamstnni na zem druh strany (.vst. L278,
20.9.2014, s.67); Moldavsko: 2014/492/EU: Rozhodnut Rady ze dne 16.ervna 2014 opodpisu
jmnem Evropsk unie aprozatmnm provdn Dohody opidruen mezi Evropskou uni aEvropskm
142

l. 2177 Smlouvy o fungovn Evropsk unie (dle jen SFEU) tak jako prvn
zklad l.37 SEU, pp. rovn l.31 odst.1 SEU.
l.217 SFEU stanov nsledujc: Unie me uzavt sjednou nebo vce tetmi
zemmi nebo mezinrodnmi organizacemi dohody opidruen, kter stanov vzjemn
prva apovinnosti, spolen postupy azvltn zen. Vzhledem ke sv dikci bylo
uveden ustanoven obvykle povaovno za komplexn prvn zklad zahrnujc ve-
ker politiky Spoleenstv, resp.Unie obsaen ve Smlouvch, tj.SEU/SFEU.8 Tento
pstup pak nevyadoval, aby byla jako prvn zklad uvdna dal ustanoven, nap.
l.207 SFEU (spolen obchodn politika), l.191 SFEU (ivotn prosted) nebo l.43
SFEU (spolen zemdlsk politika). Zdlo se, e je to zprvnho hlediska ustlen
akonsensuln praxe, je byla sdlena jednotlivmi orgny EU. Zpraktickho hlediska
to pak bylo samozejm nepomrn jednodu, ne vypotvat vechny doten prvn
zklady ukomplexnch dohod opidruen, je zahrnovaly ustanoven ospoluprci ve
vtin oblast vpsobnosti Unie.
Zmnilo se snad nco na tchto vchodiscch po vstupu LS vplatnost? Dovolil bych
si tvrdit, e nikoliv. Tak pro se vrozhodnutch objevuje vedle l.217 SFEU rovn
l.37 SEU, jen upravuje sjednvn dohod voblasti Spolen zahranin abezpenost-
n politiky (dle jen SZBP)? Ne se pokusm nabdnout sv vahy adl vysvtlen
tohoto trendu.
Jestlie vyjdeme zminul praxe, kdy postaoval jeden prvn zklad l.310 SES,
tm spe by ml bt jeden prvn zklad dostaten po pijet LS, nebo l.21 SEU
nov stanovil jednotn cle azsady vnj innosti EU, je plat ipro SZBP (viz l.23
odst.1 SEU). Na spolen zsady vnj innosti Unie rovn odkazuje l.205 SFEU:
innost Unie na mezinrodn scn podle tto sti [Vnj innost Unie] spov na
zsadch, sleduje cle aje provdna vsouladu sobecnmi ustanovenmi, kter jsou
obsaena vhlav Vkapitole1 Smlouvy oEvropsk unii.
Pokud bychom hledali odvodnn zahrnut l.37 SEU do prvnho zkladu, nemli
bychom opomenout, e odkaz vl.205 SFEU m pouze na kapitolu 1, nikoliv na
kapitolu 2 hlavy VSEU (kde se nachz zvltn prava SZBP). Ztoho by se zejm
dalo dovozovat, e zsady acle SZBP nejsou tmto odkazem vrmci vnj innosti
Unie pokryty. To ovem nar na ji citovan l.23 odst.1 SEU, jen pro oblast SZBP
vslovn stanov, e []innost Unie na mezinrodn scn podle tto kapitoly spov
na zsadch, sleduje cle aje provdna vsouladu sobecnmi ustanovenmi, kter jsou
spoleenstvm pro atomovou energii ajejich lenskmi stty na jedn stran aMoldavskou republikou
na stran druh (.vst. L260, 30.8.2014, s.13); Gruzie: 2014/494/EU: Rozhodnut Rady ze dne
16.ervna 2014 opodpisu jmnem Evropsk unie aprozatmnm provdn Dohody opidruen mezi
Evropskou uni aEvropskm spoleenstvm pro atomovou energii ajejich lenskmi stty na jedn stran
aGruzi na stran druh (.vst. L261, 30.8.2014, s.13). Jedn se odohody opidruen posledn
generace, je obsahuj mj. obshlou obchodn st (tzv.DCFTA Deep and Comprehensive Free Trade
Agreement) avytvej velmi tsn prvn vazby mezi pidruenm sttem aEU, v. zvazku implemen-
tovat unijn acquis ve znanm rozsahu.
7 Bv. l.310 SES, jen byl doslovn pevzat do SFEU.
8 Pro ely tohoto pspvku ponechme stranou l.8 SEU, jen umouje Unii uzavrat zvltn dohody se
zemmi ve svm sousedstv. Ktomu vce PETROV, R. VAN ELSUWEGE, P.: Article 8 TEU: Towards
aNew Generation of Agreements with the Neighbouring Countries of the European Union? E.L. Rev. 2011,
ro.36, s.688703.
143

obsaena vkapitole1. Je tedy zejm, e vnj innost Unie, vetn sjednvn dohod
opidruen, spov na stejnch zsadch asleduje stejn cle jako oblast SZBP. Samo-
statn, resp. dodaten prvn zklad l.37 SEU se pak rozhodn nejev jako nezbytn,
by zejm nen jeho zakotven zprvnho hlediska vyloueno.
Vtto souvislosti je zajmav argumentace SDEU zrozsudku ve vci C-81/13 Spo-
jen krlovstv v.Rada.9 Soudn dvr se zabval vhodnm prvnm zkladem rozhod-
nut Rady 2012/776/EU opostoji, kter m bt zaujat jmnem EU vRad pidruen
zzen Dohodou zakldajc pidruen mezi Evropskm hospodskm spoleenstvm
aTureckem kpijet opaten pro koordinaci systm socilnho zabezpeen.10 SDEU
shledal, e krom l.48 SFEU by ml bt doplnn iprvn zklad l.217 SFEU, pi-
em konstatoval, e lnek 217SFEU mus nezbytn svovat Unii pravomoc zajistit
splnn zvazk vi tetm zemm ve vech oblastech, na kter se vztahuje Smlouva
oFEU.11 Lze ztoho snad acontrario dovozovat, e l.217 SFEU nelze pout pro
plnn zvazk zoblast, na kter se vztahuje SEU? Dle mho nzoru nikoliv, avysvt-
len me bt zcela prozaick: SDEU pouil formulaci zhistorickho rozsudku Demirel
(na nj vrozsudku vslovn odkazuje),12 kter vak byl vydn vdob, kdy SEU jet
neexistovala, azabval se tak pouze psobnost tehdej SES. Zuvedenho rozsudku
Komise v.Rada lze proto jen st dovozovat nezbytnost pouit prvnho zkladu l.37
SEU. Ostatn bod4 preambule rozhodnut Rady 2015/1988 opodpisu dohody opi-
druen sKosovem13 potvrzuje irokou psobnost l.217 SFEU, akoliv se zrove
odvolv ina l.37 SEU, aje tak vnitn ponkud rozporn: Rozhodnut podepsat
dohodu by proto mlo vychzet zprvnho zkladu pro pidruen, kter Unii umouje
init zvazky ve vech oblastech, na n se vztahuj Smlouvy, azprvnho zkladu pro
dohody voblastech, na n se vztahuje hlava Vkapitola 2 Smlouvy oEvropsk unii
(zdraznn doplnno).
Zahrnut l.37 SEU by snad mohlo bt odvodnno vppadech, kdy je vrozhodnut
Rady opodpisu vslovn zmnno prozatmn provdn ze strany Unie ustanoven
spadajcch do pravomoci SZBP (tak tomu bylo ve vech uvedench ppadech dohod
opidruen sUkrajinou, Moldavskem aGruzi). Pak me bt l.37 SEU relevantn,
aby bylo zajitno odpovdajc prozatmn provdn ustanoven dohody spadajcch
do oblasti SZBP pedtm, ne jsou tato ustanoven schvlena lenskmi stty vrmci
jejich pravomoci avsouladu sjejich stavnmi pedpisy. Tm se vak dostvme na
9 C-81/13 Spojen krlovstv v. Rada, EU:C:2014:2449.

10 Rozhodnut Rady 2012/776/EU ze dne 6.prosince 2012 opostoji, kter m bt zaujat jmnem Evropsk
unie vRad pidruen zzen Dohodou zakldajc pidruen mezi Evropskm hospodskm spole-
enstvm aTureckem kpijet opaten pro koordinaci systm socilnho zabezpeen (. vst. L340,
13.12.2012, s.1925).
11 C-81/13 Spojen krlovstv v. Rada, EU:C:2014:2449, bod 61.
12 Rozsudek 12/86 Demirel, EU:C:1987:400, bod 9.
13 Rozhodnut Rady (EU) 2015/1988 ze dne 22.jna 2015 opodpisu Dohody ostabilizaci apidruen mezi
Evropskou uni aEvropskm spoleenstvm pro atomovou energii na jedn stran aKosovem na stran
druh jmnem Unie (.vst. L290, 6.11.2015, s.46). Ppad Kosova, je nen uznvno nktermi
lenskmi stty EU, je vak zcela specifick. Proto byla vtomto vjimenm ppad sjednna doho-
da opidruen pouze vrmci unijn pravomoci (ssten omezenm rozsahem proti jinm dohodm
opidruen), aby nebylo teba ratifikanch proces ze strany lenskch sttu, kter nejsou smluvnmi
stranami, adohoda mohla bt schvlena pouze jmnem Unie.
144

velmi tenk led rozdlen pravomoc mezi EU ajej lensk stty voblasti SZBP, co
nm zptn me ozejmit dvody, pro Evropsk komise zaala uvdt l.37 SEU jako
samostatn prvn zklad dohod opidruen.
Jestlie toti ustanoven opolitickm dialogu, politick doloky14 adal oblasti
tkajc se zahraninch vztah abezpenostn politiky budou zahrnuta pod SZBP jako
unijn pravomoc, nebudou moci bt zrove zahrnuta pod pravomoci lenskch stt
voblasti zahranin politiky. Pitom historicky byla prv ve uveden ustanoven
zpravidla dvodem pro tzv.smenost dohod opidruen, tj. zahrnut lenskch stt
vedle Unie jako smluvnch stran dohody. Jestlie budou nyn vslovn pokryta pravo-
moc Unie voblasti SZBP, auveden prvnho zkladu l.37 SEU vrozhodnut Rady
opodpisu, resp. uzaven dohody toho bude jasnm dkazem, odpadne jeden vznam-
n dvod pro smenost tohoto typu dohod (akoliv Unie nem dostaten pravomoci
provdt nap. veker standardn politick doloky, anutn potebuje souinnost len-
skch stt vrmci jejich pravomoc). Eliminace smench dohod ve prospch ist
unijnch dohod je pitom jednm zhlavnch cl Evropsk komise ve vnjch vztazch
od vstupu LS vplatnost. Pokud bude nkomu uveden tvrzen pipadat pli paranoidn,
sta odkzat na srii soudnch zen vedench Komis proti Rad, kde byl pedmtem
sporu prv rozsah vnj pravomoci Unie.15 Aostatn jak sprvn zpval Kurt Cobain:
To, e jsi paranoidn, jet neznamen, e po tob nejdou.16
Kadopdn je vak nutn povaovat za nadbyten procesnprvn zklad l.31
odst.1 SEU, kter stanov jednomysln rozhodovn vRad, nebo veker postupy
pro sjednvn mezinrodnch smluv EU se d l.218 SFEU. Tato skutenost je po-
mrn nesporn abyla potvrzena judikaturou SDEU, viz C-658/11 Parlament v. Rada:
Pokud jde ocle lnku 218SFEU, je teba uvst, e vnvaznosti na vstup Lisabonsk
smlouvy vplatnost stanov toto ustanoven nyn za elem splnn poadavk jasnosti,
soudrnosti aracionalizace jednotn aobecn platn postup sjednvn auzavrn
mezinrodnch dohod, kter je Unie oprvnna uzavrat voblastech sv innosti, vet-
n SZBP, svjimkou ppad, kdy Smlouvy stanov speciln postupy.17 Podle l.218
odst.8 pododst.2 SFEU je pro rozhodovn vppad dohod opidruen stanovena
jednomyslnost, adojdeme tedy kpesn stejnmu procesnmu postupu, jak pedvd
l.31 odst.1 SEU.
14 Jako politick doloky jsou oznaovna standardn ustanoven, je Unie vdy poaduje zahrnout do dohod
opidruen azpravidla se tkaj nsledujcch oblast: podpora lidskch prv aprvnho sttu, neen
zbran hromadnho nien, podpora Mezinrodnho trestnho soudu, potrn nezkonnho obchodu sru-
nmi palnmi alehkmi zbranmi amezinrodn boj proti terorismu.
15 Zposledn doby probhajc zen oposudku 2/15 (tkajc se pravomoci Unie samostatn uzavt Dohodu
ovolnm obchodu se Singapurem); probhajc zen ve vci C-389/15 Komise v.Rada (tkajc se v-
lun pravomoci Unie sjednat revizi Lisabonsk dohody na ochranu oznaen pvodu aojejich mezin-
rodnm zpisu); srov. tak rozsudky C-28/12 Komise v.Rada, EU:C:2015:282 (tkajc se tzv.hybridnch
rozhodnut pijmanch spolen Radou alenskmi stty pi sjednvn smench dohod); C-114/12
Komise v.Rada, EU:C:2014:2151 (tkajc se vlun pravomoci Unie ke sjednn mluvy Rady Evro-
py oochran prv vyslacch organizac souvisejcch sautorskm prvem); C-137/12 Komise v.Rada,
EU:C:2013:675 (tkajc se vlun pravomoci Unie ve vztahu kmluv Rady Evropy oprvn ochran
slueb spodmnnm pstupem aslueb tvoench podmnnm pstupem).
16 Just because youre paranoid, doesnt mean they arent after you. (skladba Territorial Pissings zalba
Nevermind, David Geffen Company Records, 1991).
17 Rozsudek C-658/11 Parlament v. Rada, EU:C:2014:2025, bod52.
145

2. ROZDLEN ROZHODNUT RADY (TZV. SPLITTING)
MEZINRODNPRVN ROZMR
Dalm zajmavm fenomnem, onm se vedly vpracovnch orgnech

Rady opakovan diskuse, je rozdlovn rozhodnut Rady opodpisu / uzaven dohody
opidruen sohledem na postaven Spojenho krlovstv aIrska dle Protokolu .21,
resp. Protokolu .22 opostaven Dnska (tzv.opt-out zProstoru svobody, bezpenosti
aprva). Namsto jednoho rozhodnut jsou pak pijmna rozhodnut dv, tm iden-
tick co do formy avelmi podobnho obsahu, ovem kad se vztahuje kjinm stem
dohody akad rovn pijm jin skupina lenskch stt EU (tj.rozhodnut tkajc
se ast dohody, je spadaj pod tzv.opt-out dle Protokolu .21/.22, nen pijmno
Spojenm krlovstvm, Irskem aDnskem). Zpravidla je uveden rozdlen provdno
zdvodu ustanoven vdohod, je spad do psobnosti l.79 SFEU (pisthovaleck
politika / vstup apobyt sttnch pslunk tetch zem na zem lenskch stt EU).18
Zastnci praxe tzv.splittingu argumentuj ve prospch rozdlen rozhodnut Rady
tm, e Spojen krlovstv, Irsko aDnsko se nemohou astnit pijmn rozhodnu-
t Rady vstech, je spadaj do psobnosti Protokolu .21/.22, pokud uveden
lensk stty neuplatnily tzv. opt-in (tj. rozhodnut pro n vtchto stech nem bt
zvazn ani pouiteln). Pokud by toti bylo pijato pouze jedno rozhodnut, pro n by
hlasovaly ive uveden lensk stty, jeho zvaznost apouitelnost vcelm rozsahu
by zhlediska unijnho prva byla vrozporu spostavenm tchto stt garantovanm
Protokolem .21/.22, tedy primrnm prvem EU.
Nicmn proti uvedenmu striktnmu pstupu se nabz argumentace (ji sdl iR),
je by nevyadovala rozdlovn rozhodnut Rady vppad tzv. smench dohod,
mezi n nle dohody opidruen. Tento pohled vce zdrazuje mezinrodnprvn
dimenzi sjednvn smench dohod anesousted se pouze na rozhodnut Rady jako
akt unijnho prva. Spojen krlovstv, Irsko aDnsko se toti jako samostatn smluv-
n strany smen dohody (vedle EU) zavazuj zhlediska mezinrodnho prva kcel
dohod opidruen, vetn st spadajcch zhlediska unijnho prva do psobnosti
Protokolu .21/.22. Pijetm jednoho rozhodnut Rady, je by pokrvalo vechny
ustanoven dohody, by tedy nedochzelo kdnmu rozen mezinrodnprvnch
zvazk dotench lenskch stt. Prv prostednictvm schvlen aratifikac dohody
dle jejich pslunch vnitrosttnch postup by vtakovch ppadech Spojen krlov-
stv, Irsko aDnsko realizovalo svj opt-in vi zvazkm, je podlhaj Protokolu
.21/.22.
Zhlediska unijnho prva by tak bylo zcela dostaten, aby pozice Spojenho kr-
lovstv, Irska aDnska byla nleit vysvtlena vpreambuli pslunho rozhodnut
Rady (vr.2012 byl vtomto smyslu navren standardn text ke schvlen COREPE-
RemII).19 Pi pijmn rozhodnut Rady by se pak vychzelo zprvn fikce, e Spo-
jen krlovstv, Irsko aDnsko se pijmn astn pouze vrozsahu, jen nespad pod
Protokol .21/.22, azbvajcmi stmi dohody nejsou vzny jako lensk stty EU
18 Viz nap. l.17 dohody opidruen sUkrajinou, resp. rozhodnut Rady 2014/669/EU zaloen na prvnm
zklad l.79 odst.2 psm.b) SFEU.
19 Dokument Rady .7004/12 ze dne 16.dubna 2012.
146

prostednictvm Unie jako smluvn strany dohody, ale pouze ve sv mezinrodnprvn
kapacit jako samostatn smluvn strany dohody.
Doposud se nenala na uvedenm postupu shoda apraxe je ponkud rozkolsan,
nejednotn avyvolv opakujc se diskuse, piem ji byla pijata ada rozdlench
rozhodnut Rady. Zhlediska autoritativnho posouzen prvn nezbytnosti rozdlovn
rozhodnut Rady zatm nemme dn rozsudek SDEU zabvajc se pmo touto otz-
kou, ale pouze zmnku opozicch Rady aKomise vrozsudku ve vci C-377/12 Komise
v.Rada.20 Vtomto zen Komise poadovala zruen rozhodnut Rady 2012/272/EU
opodpisu, jmnem EU, Rmcov dohody opartnerstv aspoluprci mezi EU ajej-
mi lenskmi stty na jedn stran aFilipnskou republikou na stran druh (dle jen
rozhodnut 2012/272/EU)21 vrozsahu, vnm do nj Rada doplnila prvn zklady
tkajc se zptnho pebrn sttnch pslunk tetch stt (l.79 odst.3SFEU), do-
pravy (lnky91SFEU a100SFEU), jako iivotnho prosted (l.191 odst.4SFEU).
Zde je nutno zdraznit, e akoliv pedmtn dohoda dle nzoru Rady upravovala pro-
blematiku spadajc pod l.79 odst.3 SFEU (atedy tkajc sepostaven Spojenho
krlovstv, Irska aDnska dle Protokolu .21/.22), bylo pijato pouze jedno roz-
hodnut Rady apozice dotench lenskch stt byla nleit vysvtlena vpreambuli
rozhodnut 2012/272/EU.22 Komise ktomu uvedla, e doplnn l.79 odst.3 SFEU
jako prvnho zkladu vyvolv neopodstatnn prvn inky jak na vnitn, tak vnj
rovni, nebo [t]oto doplnn toti vede zdvodu existence protokolu (.21) apro-
tokolu (.22) kaplikaci rozdlnch anesluitelnch pravidel ohlasovn azrove ke
zmn zemn psobnosti napadenho rozhodnut, prvn nejistot pi urovn tch
ustanoven rmcov dohody, kter spadaj pod l.79 odst.3SFEU23 Rada hjila
zvolen pstup apoznamenala, e lensk stty, na kter se vztahuje protokol (.21),
mohou vyut prva astnit se pijet rozhodnut Rady opodpisu auzaven rmcov
dohody, ae pokud konkrtn ve vztahu kFilipnsk republice nesjednaj zvazky na
zklad hlavyVtet sti Smlouvy oFEU jakoto lensk stty Unie, mohou tak tyto
stty vppad zjmu uinit bilaterln.24
Pstup zvolen Radou tedy vychzel zpevzet zvazk spadajcch pod Protokol
.21/ .22 dotenmi lenskmi stty vjejich mezinrodnprvn kapacit jako samo-
statnch smluvnch stran dohody. Dle mho nzoru se jedn opstup rozumn aprvn
obhajiteln, co ovem neznamen, e se vrmci smluvn praxe Unie prosad. Tak ne-
lze zapomnat, e postaven Spojenho krlovstv dle Protokolu .21 m vsouasnm
kontextu jednn obritskch poadavcch na reformu EU znan politick vznam, co
je vdy okolnost komplikujc hledan pragmatickho prvnho een.25
20 Rozsudek C-377/12 Komise v. Rada, EU:C:2014:1903.
21 Rozhodnut Rady 2012/272/EU ze dne 14.kvtna 2012 opodpisu, jmnem Unie, Rmcov dohody opart-
nerstv aspoluprci mezi Evropskou uni ajejmi lenskmi stty na jedn stran aFilipnskou republikou
na stran druh (.vst. L134, 24.5.2012, s.3).
22 Viz body 2 a3 preambule rozhodnut 2012/272/EU.
23 Rozsudek C-377/12 Komise v. Rada, EU:C:2014:1903, bod 22. Komise byla samozejm vedena snahou
zpochybnit nezbytnost l.79 odst.3 SFEU azjej pozice ped SDEU asi nelze bezpodmnen vyvozovat,
e by byla jednoznanou zastnkyn tzv. splittingu.
24 Ibid., bod 31.
25 Viz dopis pedsedy Evropsk rady Donalda Tuska ze dne 2.nora 2016 lenm Evropsk rady ohledn
nvrhu na nov uspodn pro Spojen krlovstv vrmci EU: On sovereignty, the proposed Decision
147

Pro plnost je teba uvst, e Spojen krlovstv vnkolika ppadech alovalo Radu
pro dajn nesprvn prvn zklad opaten, je se tkala koordinace systm sociln-
ho zabezpeen vrmci volnho pohybu osob ze tetch zem na zem lenskch stt
Unie dle pslunch mezinrodnch dohod.26 Ve vech tchto ppadech Spojen kr-
lovstv namtalo, e l.48 SFEU nebyl vhodnm prvnm zkladem, nebo se pouije
pouze na opaten tkajc se pracovnk, je jsou obany EU, aml bt sprvn pouit
l.79 odst.2 psm.b) SFEU, tkajc se postaven sttnch pslunk tetch zem
legln pobvajcch vlenskch sttech EU. Pouit posledn uvedenho ustanoven
by aktivovalo Protokol .21 aSpojen krlovstv by se mohlo rozhodnout, zda se m
na pijet takovho opaten podlet abt jm vzno i nikoliv. Volbou l.48 SFEU, je
nenle do psobnosti Protokolu .21, vak bylo Spojen krlovstv takov monosti
zbaveno.
Soudn dvr ve vech tech ppadech aloby zamtl apotvrdil sprvnost l.48 SFEU
jako vhodnho prvnho zkladu. Ve vztahu kargumentaci Spojenho krlovstv ohled-
n dopad na jeho postaven dle Protokolu .21 SDEU uvedl, e to neme mt d-
n vliv na otzku nleitho prvnho zkladu pro pijet napadenho rozhodnut,27
apipomenul svj standardn objektivn test prvnho zkladu, jen se odvj od obsahu
aelu pedmtnho unijnho aktu.28
Vtto souvislosti bude vak zajmav sledovat, jak dopad na uveden principy
stanoven vjudikatue SDEU bude mt nvrh rozhodnut hlav stt avld, zasedajcch
vEvropsk rad, ohledn novho uspodn pro Spojen krlovstv vrmci EU (dle
jen nvrh rozhodnut).29 stC odst.4 pododst.3 nvrhu rozhodnut toti zdrazuje
vznam Protokolu .21/.22 nsledovn: The representatives of the Member States
acting in their capacity as members of the Council will ensure that, where aUnion me-
asure, in the light of its aim and content, falls within the scope of TitleVof Part Three of
the TFEU, Protocols21 and 22 will apply to it, including when this entails the splitting
of the measure into two acts (zdraznn doplnno).
of the Heads recognises that in light of the United Kingdomsspecial situation under the Treaties, it is not
committed to further political integration. It also reinforces respect for subsidiarity, and Ipropose that
the Member States discontinue the consideration of adraft legislative act where anumber of national
parliaments object to it on the grounds of subsidiarity, unless the concerns raised can be accommodated.
The importance of respecting the opt-out regime of Protocols 21 and 22, as well as national security
responsibilities is also underlined (zvraznn doplnno).
26 Rozsudky ve vcech C-431/11 Spojen krlovstv v.Rada, EU:C:2013:589 (tkajc se Dohody oEvrop-
skm hospodskm prostoru); C-656/11 Spojen krlovstv v.Rada, EU:C:2014:97 (tkajc se Dohody
mezi Evropskm spoleenstvm ajeho lenskmi stty na jedn stran avcarskou konfederac na stran
druh ovolnm pohybu osob); aC-81/13 Spojen krlovstv v.Rada, EU:C:2014:2449 (tkajc se Dohody
zakldajc pidruen mezi Evropskm hospodskm spoleenstvm aTureckem).
27 Rozsudek C-81/13 Spojen krlovstv v.Rada, EU:C:2014:2449, bod37.
28 Srov. tak dvj rozsudek ve vci C-137/12 Komise v.Rada, EU:C:2013:675, bod74: Prv prvn
zklad aktu jeho sprvnost se podle judikatury uveden vbodech 52 a53 tohoto rozsudku posuzuje na
zklad objektivnch skutenost, jakmi je jeho hlavn i pevaujc cl aobsah toti uruje ppadn
pouiteln protokoly, anikoli naopak.
29 Draft Decision of the Heads of State or Government, meeting within the European Council, concerning
aNew Settlement for the United Kingdom within the European Union, dokument EUCO 4/16 ze dne
2.nora 2016. Nvrh rozhodnut byl zveejnn spolu sdopisem pedsedy Evropsk rady Donalda Tuska
ztho dne (viz pozn. pod arou .25 supra).
148

Sohledem na ve uvedenou judikaturu SDEU by mly pod prvn zklad zHla-
vyV. sti tet SFEU, atedy do psobnosti protokolu .21/.22, spadat jen ta opat-
en, je maj skuten odpovdajc obsah ael. Uvedenou podmnku (in the light of
its aim and content) ostatn obsahuje icitovan pas znvrhu rozhodnut. Nicmn
vkadm ppad nvrh rozhodnut, pokud bude vtto podob pijat, zakotvuje po-
vinn rozdlen na dva akty, tj.kodifikoval by do budoucna dosavadn spornou praxi
tzv.splittingu atm ukonil veker diskuse ojeho (mezinrodn)prvn nezbytnosti.
3. VYLOUEN PMHO INKU

(VNITROSTTN STAVNPRVN ROZMR)
Konen stoj za pozornost jasn aopakovan potvrzen trend omezen

i vylouen pmho inku ustanoven dohod opidruen ped soudy Unie nebo
lenskch stt. Nabz se otzka, zda takov obrat od dlouhodob opanho p-
stupu, tj.umonn pmho inku dohod opidruen vrmci unijnho prvnho
du, nezakld dokonce nesluitelnosti se zakldacmi smlouvami EU appadn
judikaturou SDEU.
Pro ilustraci tohoto trendu lze uvst nap. l.7 rozhodnut Rady 2014/668/EU al.3
rozhodnut Rady 2014/669/EU (kdohod opidruen sUkrajinou): Dohoda nesm
bt vykldna tak, e udluje prva nebo ukld povinnosti, kter by mohly bt pmo
uplatovny usoud Unie nebo lenskch stt. Takov omezen, resp. vylouen
pmho inku lze povaovat za sporn, mj. sohledem na rozsudek ve vci C-265/03
Simutenkov,30 nicmn zhlediska prva EU se jedn zejm oppustn omezen jak ve
vztahu kSDEU, tak ivnitrosttnm soudm (sohledem na princip pednosti prva EU).
Je sice pravda, e dle l.216 SFEU jsou pro EU ajej orgny zvazn mezinrodn
dohody uzaven Uni, je tvo integrln soust prva EU31 ajsou nadazeny normm
sekundrnho prva EU. Jako na soust unijnho prva by se na n tedy mly aplikovat
veker strukturln zsady prva EU, vetn doktrny pmho inku pi splnn stan-
dardnch podmnek jasnosti, pesnosti abezpodmnenosti. Rozhodnut Rady opodpi-
su/uzaven dohody jako akt sekundrnho prva by tedy nemlo brnit aplikaci shora
uvedench obecnch zsad prva EU.
Ovem je teba vzt vvahu, e rozhodnut Rady opodpisu/uzaven dohody nen
standardnm sekundrnm pedpisem, nbr aktem sui generis, jm je dohoda inkorpo-
rovna do prvnho du EU.32 Takov rozhodnut Rady je tedy (zhlediska prva EU)
nedln spjato suzavranou dohodou, tvo sn jeden celek ame stanovovat jej prvn
inky. Nen rovn dn prvn dvod, pro by SDEU neml respektovat vli Rady
30 Rozsudek C-265/03 Simutenkov, EU:C:2005:213 (rozsudek se tkal piznn pmho inku ustanoven
l.23 odst.1 Dohody zizujc partnerstv mezi Evropskmi spoleenstvmi ajejich lenskmi stty na
jedn stran aRuskou federac na stran druh).
31 Viz konstantn judikatura SDEU zaloen rozsudky 181/73 Haegeman, EU:C:1974:41; 270/80 Polydor,
EU:C:1982:43; a104/81 Kupferberg, EU:C:1982:362.
32 Obecnm inkorporanm ustanovenm je sice l.216 odst.2 SFEU, ovem kad rozhodnut Rady opod-
pisu/uzaven dohody me stanovit konkrtn podmnky aplikace dohody vunijnm prvnm du, vetn
rozsahu prozatmnho provdn (vppad rozhodnut opodpisu).
149

omezit pm inek nkterch dohod vunijnm prvnm du. Je to ostatn vyjden
vle jedn smluvn strany (Rady jednajc jmnem Unie), jak by mla bt dohoda vy-
kldna, aSDEU by tko mohl proti takovmu poadavku postavit jakkoliv imperativ
plynouc zprimrnho prva EU.
Vtto souvislosti je teba poznamenat, e vppadech, kdy SDEU vminulosti ju-
dikoval pm inek mezinrodnch dohod, nikdy nebyl pm inek vslovn vy-
louen rozhodnutm i jinm aktem Rady, ani nebyl vslovn vylouen ustanovenmi
pedmtn dohody. J.Malenovsk shrnuje monost piznn pmho inku nsledov-
n: Pi uren, zda bezprostedn zvazn dohoda vyvolv pm inky ive vztahu
ksoukromm osobm ajednotlivec se j tak me dovolat ped soudem, Soudn dvr
postupuje ,kelsenovsky: hled odpov na takovou otzku vdohod sam. Ustanoven
dan dohody jsou zsadn pmo pouiteln tehdy, pokud si to jej strany ply, co
vyplyne zjejho vkladu. Nevede-li vklad dohody kjednoznanmu zvru, pslu
rozhodnout opmch incch unijnmu zkonodrci, nebo, astji, Soudnmu dvoru,
kter se mus pro ely svho konstatovn ujistit, e je dan smluvn ustanoven natolik
pesn ijasn, e jsou mu soukrom osoby schopny pizpsobit sv chovn.33
Pokud se vrtme ke klasickmu rozsudku Kupferberg, tak se zd, e SDEU tehdy
zaujal pstup vmaximln mon me zohledujc prv vli smluvnch stran.34 To
znamen ipouze jedn ze smluvnch stran, pokud je jasn vyjdena. Ve citovan
rozhodnut opodpisu / uzaven dohod opidruen pitom takov poadavek na jasnost
vyjden bezpochyby spluj. Soudn dvr by tedy, sohledem na svoji dlouholetou
judikaturu, neml vylouen pmho inku brnit.
Pokud tedy akceptujeme vylouen monosti dovolvat se pmo ustanoven dohod
opidruen vrmci prva EU ped soudy Unie nebo lenskch stt, vyvstv ovem
zajmav stavnprvn otzka vnitrosttnho psoben mezinrodn smlouvy vpidru-
ench sttech. Jejich soudn orgny nejsou rozhodnutm Rady opodpisu/uzaven sa-
mozejm vzny (na rozdl od vnitrosttnch soud lenskch stt EU). Pokud bude
vjejich vnitrosttnm prvu piznn ustanovenm dohody pm inek, dostvme se
do asymetrick situace vneprospch subjekt dovolvajcch se dohody ped soudnmi
orgny EU. To je zvltn dsledek vtom ohledu, e doposud bvala asymetrie vreimu
pidruen vdy ve prospch subjekt zpidruench stt, prv sohledem na monost
dovolat se dohod opidruen pmo ped soudy lenskch stt aSDEU.35 The Times
They Are a-Changin36
Vtomto ohledu jsou rovn zajmav ustanoven vdohodch opidruen opstupu
kvnitrosttnm soudm, jako nap. l.471 dohody opidruen sUkrajinou: Vrmci
33 TOMEK, M. T, V. akol.: Prvo Evropsk unie. Leges, 2013, s.83.

34 104/81 Kupferberg, EU:C:1982:362, bod 17: In conformity with the principles of public international law
Community institutions which have power to negotiate and conclude an agreement with anon-member
country are free to agree with that country what effect the provisions of the agreement are to have in the
internal legal order of the contracting parties (nen kdispozici vetin).
35 Vad pidruench stt, jejich stavn systmy vychzej pro vztah mezinrodnho avnitrosttnho
prva zprincip dualismu, nebylo mon dovolvat seustanoven dohod opidruen pmo ped soudy,
co pokozovalo pevn subjekty zEU.
36 Tet studiov album americkho folkrockovho zpvka askladatele Boba Dylana, je vylo 13.ledna
1964 uColumbia Records.
150

psobnosti tto dohody se ob strany zavazuj zajistit, aby fyzick aprvnick osoby
druh strany nemly ve srovnn svlastnmi sttnmi pslunky znevhodnn p-
stup kpslunm soudm asprvnm orgnm za elem obhajoby svch osobnch
avlastnickch prv. Takov ustanoven vak nezakazuje, aby jedna ze smluvnch stran
vylouila pm inek dohod amonost dovolvat se j pmo ped soudnmi orgny.
Je pouze poadovno, aby pstup ksoudm asprvnm orgnm nebyl diskriminan,
tj.pokud nap. EU vylou pm inek dohody opidruen, mus bt vylouen jak
vi obanm pidruenho sttu, tak ivi obanm EU.
4. ZVR
Jak je snad patrn zve uvedench posteh, smluvn praxe EU nen po

vstupu LS vplatnost jet zdaleka ustlena avykazuje uritou rozkolsanost iodklon od
nkterch dlouhodob budovanch koncept (zejmna votzce pmho inku dohod
opidruen). Vad ppad navc zatm nemme kdispozici autoritativn rozhodnut
SDEU, akoliv jinak je Soudn dvr nucen se velmi intenzivn zabvat spory zoblasti
vnjch vztah, ovem hlavn orozsah pravomoc EU ajejch orgn, resp. rozsah
zbvajcch pravomoc lenskch stt.
Situaci rovn komplikuje zpsob konsensulnho een prvnch problm i
hledn kompromisu vrmci EU, kdy je asto zvoleno poloviat een, kter nem
plnou podporu nikoho, ale nikomu ani zsadn nevad. Takov een je pak zpravidla
doprovzeno rznmi prohlenmi orgn EU a/nebo lenskch stt, vnich vce
i mn srozumiteln deklaruj sv pvodn pozice. Klov pak je vzjemn ujitn
vech aktr, e zvolen kompromisn een nepedstavuje precedens asporn prvn
otzky budou vbudoucnu nleit analyzovny ahledno odpovdajc een. Nen
snad teba dodvat, e zpravidla ji na ptm jednn pslun pracovn skupiny Rady
se nkdo na pedchoz kompromis drazn odvolv jako na zavedenou praxi, pokud
se mu to zrovna hod.
Navzdory uvedenmu vak Unie vprocesu sjednvn mezinrodnch dohod nad-
le disponuje funknmi mechanismy, ato dky odbornmu apartu orgn EU (zejm.
Prvn sluby Rady, ale iKomise) aprvnm expertm lenskch stt. Smluvn praxe
EU tak nen rozkolsna tak, jak by mohla bt sohledem na komplexn prniky unij-
nho, mezinrodnho astavnho prva, avad otzek panuje jasn shoda auplatuj
se standardn postupy. Jist by soudrnost akoherence vnj innosti Unie mohla bt
vy, ale oto se jist postaraj budouc generace.
Autor:
JUDr. Emil Ruffer, Ph.D.,
Ministerstvo zahraninch vc R,
emil_ruffer@mzv.cz
151

VLIV EVROPSK MLUVY OOCHRAN LIDSKCH

PRV AZKLADNCH SVOBOD NA PRVO
SPOJENHO KRLOVSTV
MARTIN KAVNA
Abstract: Influence of the European Convention on Human Rights on the law of the United
Kingdom
The relationship between the law of the United Kingdom and the European Convention on
Human Rights is currently defined by the Human Rights Act, 1998. Although British law does
not formally establish ahierarchy (nor does it otherwise formally distinguish) between con-
stitutional and non-constitutional laws, the HRA is considered to be an act with constitutional
significance. So far as it is possible to do so, primary legislation and subordinate legislation
must be read and given effect in away which is compatible with the Convention rights, tak-
ing into account the interpretation of Convention rights in the jurisprudence of the European
Court of Human Rights. Moreover, if aBritish court concludes that aprovision is incompatible
with aConvention right, it may make adeclaration of that incompatibility; such adeclaration
does not have any effect on the validity of the provision in question. Rather, it is an example
of adialogue that is launched between the courts and the Parliament: through the HRA, the
Parliament has invited courts to issue declarations of incompatibility. By issuing adeclaration
of incompatibility, acourt invites Parliament to revisit the provision of law in question. This
current model has been put into question within the context of the ongoing political discus-
sion regarding whether the HRA should be replaced by anational Bill of Rights, as generally
proposed by the current Conservative government. At issue is whether the British standard of
human rights in domestic law should continue to be narrowly linked to the Convention and to
the interpretation of the Convention, as contained in the jurisprudence of the European Court
of Human Rights. In several (limited) areas, the British Government has been critical of the
decisions of the European Court of Human Rights (with regard to prisoner voting rights and in
several other areas, including anti-terrorism and national security measures). The Government
proposal to replace the HRA has to do with the issue of whether (and to what extent) aBritish
human rights standard should be allowed to be different than the European standard.
Keywords: United Kingdom, European Convention on Human Rights, European Court of

Human Rights, Human Rights Act 1998, bill of rights, parliamentary sovereignty
Klov slova: Spojen krlovstv, Evropsk mluva oochran lidskch prv azkladnch
svobod, Zkon olidskch prvech zroku 1998, listina prv, parlamentn svrchovanost
Vztah britskho vnitrosttnho prva aEvropsk mluvy oochran lid-

skch prv azkladnch svobod1 (Evropsk mluva) je vsouasn dob vymezen
1 mluva oochran lidskch prv azkladnch svobod, sdlen .209/1992 Sb.
153

vzkon olidskch prvech (Human Rights Act) zroku 1998.2 Akoli britsk prvo for-
mln nerozliuje mezi stavnmi aprostmi zkony, zvcnho ivkladovho hlediska
je zkon olidskch prvech povaovn za zkon majc stavn obsah avznam (angl.
constitutional significance).3 stavn povaha zkona olidskch prvech, jako ijeho
specifick koncepce ji byla popsna vad odbornch publikac ivesk republice.4,5
Jak uvd prof. Kuklk, zkon byl, mon strochou nadszky, oznaen zejmna vde-
bat vparlamentu atisku za nejvt zmnu anglickho prva za poslednch 300let
aje dodnes pedmtem politickch aodbornch konverzac. Zatmco pijet uvedenho
zkona ohlsil ivolebn manifest vtzn labouristick strany zroku 1997,6 volebn
manifest konzervativn strany (kter zvtzila ve volbch do Doln komory vroce 2015)
ohlsil zmr zkon zcela zruit anahradit britskou nrodn listinou prv, kter ji ne-
bude tak zce provzna sEvropskou mluvou jako byl zkon olidskch prvech.7
Tento zmr byl zmnn ikrlovnou ve vldnm prohlen (kter pednesla spolen
schzi obou komor britskho parlamentu dne 27.5.20158), ato hned vedle zvazku
vldy vyhlsit referendum kdalmu setrvn Spojenho krlovstv vEvropsk unii.
Konzervativn vlda britskou nrodn listinu prv ji pipravuje alze oekvat, e p-
slun nvrh zkona bude pedloen kveejn konzultaci ansledn iparlamentu vroce
2016.9 Nkte pedstavitel konzervativn strany dokonce publikovali vahy oplnm
odstoupen Spojenho krlovstv od Evropsk mluvy, primrn se ale nejedn ovldn
zmr, by ani takov postup nelze do budoucna zcela vylouit.10
Ve ve popsanm prvnm ipolitickm kontextu bylo navreno tma tohoto p-
spvku, ato sclem podrobnji popsat aktuln prvn stav implementace Evropsk
mluvy do prva Spojenho krlovstv (prostednictvm stvajcho zkona olidskch
prvech), stejn jako nkter sporn momenty vyplvajc ze stetujudikatury ESLP
abritskho prva.
2 Human Rights Act 1998, 1998 Ch. 42, vplatnm znn.

3 Viz nap. OCINNEIDE, C.: The Human Rights Act and the Slow Transformation of the UKsPolitical
Constitution. Institute for Human Rights Working Paper Series, Working Paper no.01, s.9.
4 HENDRYCH, D. akol.: Sprvn vda Teorie veejn sprvy. 4., aktualizovan vyd. Praha: Wolters
Kluwer, 2014. s.160.
5 KUKLK, J. SELTENREICH, R.: Djiny angloamerickho prva. 2. vydn. Praha: Leges, 2011,
s.194195.
6 Viz KUKLK, s.194.
7 Conservative Party. The Conservative Party Manifesto 2015, s.73, dostupn z: https://www.conservatives
.com/manifesto.
8 esk televize. Albta II. Pednesla vldn prohlen: Referendum oEU ipartnerstv snou [on-
line]. 27. 5. 2015, dostupn z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1531798-alzbeta-ii-prednesla
-vladni-prohlaseni-referendum-o-eu-i-partnerstvi-s-cinou; viz tak: Cabinet Office and Her Majesty the
Queen. QueensSpeech 2015 [online], 27.5.2015, dostupn z: https://www.gov.uk/government/speeches
/queens-speech-2015.
9 Equality and Human Rights Commission. Changes to the Human Rights Framework Latest Deve-
lopments [online], dostupn z: http://www.equalityhumanrights.com/your-rights/human-rights/changes
-human-rights-framework; pozn. autora: pedpokldalo se, e veejn konzultace bude zahjena ji vled-
nu 2016, ke dni zpracovn tohoto pspvku (17.1.2016) se tak ale zatm nestalo.
10 Conservative Party. Protecting Human Rights in the UK the Conservative PartysProposals for Changing
BritainsHuman Rights Laws [online], 2014, dostupn z: https://www.conservatives.com/~/media/files
/downloadable%20Files/human_rights.pdf.
154

1. SOUASN PLATN ZKON OLIDSKCH PRVECH
AVZTAH KEVROPSK MLUV
Britsk pevn nepsan stava, ale ibritsk prvn d (psan inepsa-

n) dosud nikdy neobsahovaly nrodn listinu zkladnch prv asvobod, ikdy ochra-
na ady zkladnch prv historicky prostupovala nap britskm stavnm podkem
iprvnm dem, v.prva zvykovho. Vzhledem koekvanmu zruen zkona olid-
skch prvech (adosud neznm podob britsk nrodn listiny prv, kter ho m na-
hradit) ibritsk odborn veejnost asoudy zanaj opt vyzdvihovat samotn zvykov
prvo jako nstroj pro implementaci aochranu zkladnch prv asvobod (namsto z-
kona olidskch prvech).11 Od ratifikace Evropsk mluvy ze strany Spojenho krlov-
stv vr.1951 byla mluva ve vnitrosttnm prvu nepmo implementovna pedevm
zvykovm prvem, teprve pijetm zkona olidskch prvech dolo kpijet specifick
transpozin prvn pravy. Pes nepochybnou tradici zvykovho prva, zakotvujcho
rzn prva jednotlivc (ve vztazch mezi sebou ive vztahu ke sttu12), by ale bylo
naivn se domnvat, e by prva, kter vyplvaj ze zvykovho prva, mohla zcela bez-
problmov nahradit zkon olidskch prvech, pokud by byl zruen nebo pokud by
Spojen krlovstv odstoupilo od Evropsk mluvy.13
Sohledem na ve uveden tak volebn manifest labouristick strany vroce 199714
slbil volim, e bude schvlen zvltn zkon olidskch prvech, kter stanov jedno-
znan lidskoprvn minimum vbritskm prvnm du, ato formou odkazu na stan-
dardy ochrany lidskch prv podle Evropsk mluvy apodle judikatury Evropskho
soudu pro lidsk prva (zkon neobsahuje vlastn vet zkladnch prv asvobod). Sou-
asn bylo volim pislbeno, e bude zachovno prvo britskho parlamentu ppadn
prohloubit ochranu zkladnch prv vdalch zkonech. Nebyla zvolena alternativa sa-
mostatn nrodn listiny zkladnch prv, nepedpokldalo se, e by Spojen krlovstv
mlo garantovat ni, poppad jinou ochranu, ne jakou stanov Evropsk mluva
anavazujc judikatura ESLP (proto zkon olidskch prvech obsahuje jen zkonn
odkaz na prva uveden vEvropsk mluv ana jejich vklad vjudikatue ESLP).
Onejvt zmn anglickho prva za 300 let se (itak) mluvilo pedevm proto,
e zkon olidskch prvech si kladl za cl zakotvit lidskoprvn minimum, souasn
vak musel respektovat britsk stavn pojet zsady parlamentn svrchovanosti. Nebylo
mon, aby se parlament svm vlastnm zkonem do budoucna jakkoli omezil. Tak
nemohl bt zaveden stavn i lidskoprvn pezkum ze strany soud, ani by dolo
kprolomen stavn zsady svrchovanosti britskho parlamentu.
Zkon olidskch prvech proto stanov, e soudy maj pi svm rozhodovn povin-
nost zohlednit (take into account) rozhodnut, rozsudky, prohlen nebo poradn
posudky ESLP, pokud to pslun britsk soud povauje za relevantn pro ely danho
11 ELLIOTT, M.: Beyond the European Convention: Human Rights and the Common Law, 2015, 68 Current
Legal Problems, University of Cambridge Faculty of Law Research Paper no.19/2015.
12 Vt souvislosti lze mj. izmnit, e zvykov prvo, jako iangloamerick prvo nezn tradin kontinen-
tln dualismus mezi veejnm asoukromm prvem viz KUKLK, s.20.
13 Viz ELLIOTT, s.24 (vlastn peklad autora).
14 Labour Party. New Labour Because Britain Deserves Better [online], 1997, dostupn z: http://www
.politicsresources.net/area/uk/man/lab97.htm.
155

zen. Spolu stm zkon vymezuje obecnou zsadu, e vnitrosttn zkony iprovdc
pedpisy mus bt vykldny pokud mono tak, aby byly eteny zkladn prva asvo-
body zakotven vmluv (ledae by takov ELP aESLP-konformn vklad byl
vylouen nap. jednoznanm znnm zkona). Vdob ppravy nvrhu zkona olid-
skch prvech vlda vysvtlovala, e se zavd povinnost soudu vysvtlit, pro aplikuje
nebo neaplikuje judikaturu ESLP, nezavd se vak povinnost danou judikaturu vdy
aplikovat (zkon nepovyuje judikaturu ESLP na rove zvaznho precedentu).
Vroce 2004 pak Snmovna lord, tehdy jet vroli nejvyho soudu, dan ustano-
ven vyloila tak, e pokud nejsou dny dvody zvltnho zetele, maj obecn soudy
vychzet zjudikatury trasburskho soudu pi vkladu obsahu avznamu zkladnch
prv asvobod api souladnm vkladu vnitrosttnch pedpis.15 Vroce 2009 pak nov
zzen Nejvy soud Spojenho krlovstv konstatoval, onco mn psn, e samo-
zejm plat, e by britsk soudy mly obvykle nsledovat jednoznanou ustlenou
judikaturu trasburskho soudu, nejsou j vak formln vzny, nejedn se ozvazn
precedens (nejde osoudcovsk prvo postaven na rove britskmu zvykovmu pr-
vu).16 Nejvy soud Spojenho krlovstv dle vr.2010 konstatoval, e zcela auto-
matick zvaznost judikatury ESLP pro britsk soudy by zniila konstruktivn dialog
sEvropskm soudem, kter m hodnotu pi dotven prva podle mluvy, tj. omezila
by monost britskch soud svoj ppadn odchylnou judikaturou nepmo inspirovat
budouc vvoj judikatury ESLP.17
Zkon olidskch prvech vslovn konstatuje, vsouladu se zsadou parlamentn
svrchovanosti, e pokud ESLP-konformn vklad zkona nen mon, neme tm bt
dotena platnost zkona (l.4 odst.6). Britsk soudy ale mohou vydat tzv. prohlen
onesluitelnosti (declaration of incompatibility) ve vztahu kuvedenmu zkonu nebo
jeho sti tj.mohou prohlsit, e platn zkon nebo jeho st je vrozporu sEvropskou
mluvou. Prohlen onesluitelnosti je asto odbornou veejnost popisovno jako
model dialogu18 mezi soudy abritskm parlamentem: soud dv odborn apesvdiv
(ale nezvazn) podnt parlamentu, aby pedpis nebo jeho st novelizoval azajistil
soulad sEvropskou mluvou. Prohlen onesluitelnosti jsou projednvna spole-
nm parlamentnm vborem pro lidsk prva.19 Nejde vak odialog sparlamentem ve
smyslu pracovn diskuse (jedn se jen ojednostrannou deklaraci), navc nejde opli
asto vyuvan institut,20 kter by vpraxi skuten zajioval mezi-institucionln
komunikaci voblasti lidskch prv mezi moc soudn amoc zkonodrnou.21 Je to
parlament, kter prostednictvm zkona olidskch prvech d soudy, aby mu sdlily,
kdy je zkon vrozporu smluvou (apijaly prohlen onesluitelnosti), ale souas-
15 Do v. Secretary of State for the Home Department [2004] UKHL 26.
16 R v. Horncastle and Another; R v. Marquis and Another [2009] UKSC 14, [2010] 2 AC 373.
17 Manchester City Council v. Pinnock [2010] 3 WLR 1441 [48].
18 LEIGH, I. MASTERMAN, R.: Making Rights Real the Human Rights Act in the First Decade. Oxford:
Hart Publishing, 2009, s.115.
19 Parlament Spojenho krlovstv. Declarations of Incompatibility by UK Courts [online], dostupn z: http:
//www.publications.parliament.uk/pa/jt201415/jtselect/jtrights/130/13006.htm.
20 Od vstupu vinnost a do roku 2015 bylo na zklad zkona olidskch prvech zatm britskmi soudy
celkem vydno 29 prohlen onesluitelnosti.
21 KAVANAGH, A.: Constitutional Review under the UK Human Rights Act. Cambridge: Cambridge Uni-
versity Press, 2009, s.408.
156

n to bude vdy parlament, kter rozhodne, jak na takov prohlen onesluitelnosti
reagovat, zda novelou zkona nebo ppadn ponechnm (zejm zvadnho) stavu.
Deklarace nesluitelnosti rovn umouje ministrovi, jsou-li pro to pesvdiv d-
vody (compelling reasons), vydat npravn opaten (remedial order), kterm dokonce
me zmnit zkon tak, aby byla odstranna nesluitelnost smluvou. Pitom zpravidla
mus bt nvrh takovho opaten schvlen usnesenm obou komor parlamentu, ledae
je vc urgentn. Vtakovm ppad ministr opaten pedlo parlamentu a nsledn.
Podrobn prava je obsaena vploze2 kzkonu olidskch prvech.
2. BUDOUC VVOJ
Souasn politick diskuse, vyvolan vldn konzervativn stranou, se za-

muje na otzku, zda je trasbursk standard ochrany lidskch prv nadle nezpochyb-
niteln jako lidskoprvn minimum, tak jak pedpokldala labouristick vlda Tonyho
Blaira vdob schvlen labouristickho zkona olidskch prvech.
Aktuln britsk vlda zapoala pedlegislativn ppravu zmru zruit vnejbli
dob zkon olidskch prvech anahradit ho samostatnou britskou listinou prv, bez
pmho odkazu abez provzn sEvropskou mluvou. Britsk lidskoprvn mini-
mum se nov nebude muset vdy automaticky shodovat svkladem Evropsk mlu-
vy ze strany ESLP pedevm pak pi vkladu vnitrosttnho prvnho du (zkon
izvykovho prva adalch pramen britskho prva) ji nebudou muset britsk soudy
vtakov me zohledovat judikaturu ESLP, jako tomu bylo dosud. Ppadn vznikl
nesoulad mezi vnitrosttnm prvem aEvropskou mluvou by mohl bt een nap.
mezinrodnm jednnm ozmn Evropsk mluvy anebo by mohl zstat nedoeen
(tak jako tomu je ivsouasn dob vnkterch ppadech). Po vtzstv konzervativn
strany ve volbch do Doln komory vr.2015 se ministerstvo spravedlnosti Spojenho
krlovstv ji vyjdilo, e nrodn listina prv sice zstane vrn zkladnm zsadm
Evropsk mluvy, mus ale bt nastavena vhodn rovnovha mezi trasburskm sou-
dem abritskmi soudy; pi pprav tchto krok ministerstvo vychz zobecn vahy,
e dokonce nen nutn, aby Spojen krlovstv zstalo signatem Evropsk mluvy
za kadou cenu.22
Podrobnj kritika judikatury ESLP se objevuje ve volebnm manifestu konzervativ-
n strany, ve kterm se uvd, e zkladn prva jsou trasburskm soudem aplikovna
ve prospch m dl vtho mnostv rznch el, kter se vnkterch ppadech
pestvaj shodovat snrodnmi zjmy (britsk) spolenosti. Zruenm pm vazby
vnitrosttnho prva na Evropskou mluvu se m zabrnit situaci, kdy se terorist
aciz zloinci spn dovolvaj spornch lidskoprvnch argument ped trasbur-
skm soudem ve snaze zabrnit vyhotn.23 Premir Cameron se rovn nechal slyet
pi pravidelnch interpelacch vDoln komoe, e britsk listina prv m mj. zabrnit
22 Ministerstvo spravedlnosti Spojenho krlovstv. Dopis adresovan spolenmu parlamentnmu vboru
pro lidsk prva [online], 22.11.2015, dostupn z: http://www.parliament.uk/documents/joint-committees
/human-rights/Michael_Gove_Letter_Bill_of_Rights_271115.pdf.
23 The Conservative Party Manifesto 2015, s.73.
157

tomu, aby Spojen krlovstv muselo piznat nkterm vzm aktivn volebn prvo,
jak poaduje ESLP.24
Averze vi judikatue ESLP se ve skutenosti tk jen velmi malho potu spor-
nch ppad, nap. otzky vydvn terorist do ciziny aotzky piznn volebnho
prva vzm. Naopakvnaprost vtin ppad britsk parlament dosud reagoval
areaguje na trasburskou judikaturu, event. na prohlen onesluitelnosti britskch
soud, anovelizuje zvadnou vnitrosttn prvn pravu tak, aby byl napraven rozpor
sEvropskou mluvou.25 Nejene poet odsuzujcch rozsudk ESLP vi Spojenmu
krlovstv je jeden znejnich (ve srovnn sostatnmi lenskmi stty Rady Evropy),
ale tam, kde byl rozpor sEvropskou mluvou konstatovn, tak ve vtin ppad byl
nesoulad nakonec odstrann.26
Pesto britsk konzervativn vlda kategoricky odmt akceptovat judikaturu ESLP
vuvedench nkolika mlo oblastech, ato a do t mry, e nabz jako vhodn een
vznik oddlenho vnitrosttnho standardu pro lidsk prva, kter bude mn provzn
sEvropskou mluvou, ato iza cenu (avnkterch ppadech zejm ise zmrem) ob-
asnho poruovn Evropsk mluvy. Vlda sice uvd, e nov vnitrosttn standard
pro lidsk prva by ml bt celkov sluiteln slenstvm Spojenho krlovstv vRad
Evropy,27 opozin labouristick strana toto tvrzen zpochybuje stm, e pokud Spo-
jen krlovstv opravdu nehodl odstoupit od Evropsk mluvy, jak ujiuje vlda, pak
me stejn tak rovnou ponechat zkon olidskch prvech, kter alespo umouje
aplikovat Evropskou mluvu ped [britskmi] soudy.28
Nejznmjm dlouhotrvajcm rozporem mezi britskm prvem a judikaturou
ESLP29 je plon uprn aktivnho volebnho prva britskm vzm.30 Uveden z-
kaz je podle judikatury ESLP vrozporu sl.3 protokolu .1, piem ESLP ji od
roku 2005 opakovan konstatoval rozpor britsk prvn pravy sEvropskou mlu-
vou.31 Britsk parlament od roku 2005 stle nepijal potebnou prvn pravu, kter
by zruila plon zkaz aumonila vkon volebnho prva alespo nkterm kategorim
vz (nvrh zkona byl sice pedbn pipraven vldou apedloen kir konzultaci
24 mySociety. Stenografick zznam zstnch interpelac vDoln komoe [online], 8.7.2015, dostupn z:
http://www.theyworkforyou.com/debates/?id=2015-07-08a.310.1#g310.5.
25 DONALD, A. GORDON, J. LEACH, P.: The UK and the European Court of Human Rights. Equa-
lity and Human Rights Commission Research Report 83 [online]. London: Equality and Human Rights
Commission, 2012, s.85, dostupn z: http://www.equalityhumanrights.com/sites/default/files/documents
/research/83._european_court_of_human_rights.pdf.
26 DONALD, s.191.
27 mySociety. Stenografick zznam zstnch interpelac vDoln komoe [online], 8.7.2015, dostupn z:
http://www.theyworkforyou.com/debates/?id=2015-07-08a.310.1#g310.5.
28 Viz doplujc otzka pedsedkyn labouristick strany p. Harriet Harman: mySociety. Stenografick z-
znam zstnch interpelac vDoln komoe [online], 8.7.2015, dostupn z: http://www.theyworkforyou
.com/debates/?id=2015-07-08a.310.1#g310.5.
29 Viz podrobn pehled judikatury ESLP areakc britsk vldy aparlamentu: HORNE, A. WHITE, I.:
Prisoners Voting Rights (2005 to May 2015). London: House of Commons Library, 2015. Standard Note
no.SN/PC/01764.
30 DONALD, s.146.
31 Prvn rozsudek zroku 2005: Hirst proti Spojenmu krlovstv (.2), rozsudek Velkho sentu ESLP ze
dne 6.10.2005, stnost .74025/01; nsledn rozsudky: nap. Firth aostatn proti Spojenmu krlovstv,
rozsudek sentu ESLP ze dne 12.8.2014, stnosti .47784/09, 47806/09, 47812/09, 47818/09, 47829/09,
49001/09, 49007/09, 49018/09, 49033/09 a49036/09.
158

vrmci pedlegislatvnho procesu vroce 2012,32 spolen vbor britskho parlamentu
se nvrhem zabval pouze vpedlegislativn fzi avroce 2013 doporuil pijet takov
pravy, kter by umonila nkterm vzm vkon aktivnho volebnho prva, pesto
se vlda nakonec rozhodla nvrh zkona parlamentu nepedloit). Konzervativn strana
nepijet tohoto zkona ve svm volebnm manifestu zroku 2015 prezentovala jako
vrazn politick spch: podailo se nm zabrnit tomu, aby vzni zskali volebn
prvo.
Jako znan problematick jsou konzervativn stranou rovn vnmna rozhodnut
ESLP, kter konstatuj zcela absolutn povahu zkazu vydn i vyhotn osob do st-
t, kde jim me hrozit reln riziko, e budou mueni. ESLP neakceptoval zejmna
pozici britsk vldy, e je vnkterch ppadech nutn pomovat riziko, kter dan
osoba pedstavuje pro lensk stt Rady Evropy (nap. zhlediska nrodn bezpenosti),
srizikem, e po vyhotn bude tato osoba muena nebo vystavena nelidskmu zachze-
n naopak ESLP zdraznil absolutn povahu zkazu muen anelidskho zachzen.33
astjm jevem (oproti situaci, kdy ESLP konstatuje, e Spojen krlovstv poruu-
je Evropskou mluvu) je, e dochz kuritmu dialogu, resp. vzjemnmu ovlivovn
judikatury britskch soud ijudikatury ESLP, tedy ke sblen nkdy zdnliv odlinch
vklad standard ochrany lidskch prv, a u postupnm vvojem judikatury na obou
stranch, anebo vrmci vnitrosttnho odvolacho zen, event. pi postoupen stnosti
Velkmu sentu ESLP. Lord Phillips, prvn pedseda nov zaloenho Nejvyho soudu
Spojenho krlovstv, se vyjdil ped spolenm britskm parlamentnm vborem pro
lidsk prva vroce 2011 kotzce avznamu uvedenho dialogu se trasburskm
soudem: vrmci vnitrosttn hierarchie soud sice plat, e Nejvy soud je formln
nejvym odvolacm soudem Velk Britnie, nicmn pokud jde ovklad obsahu z-
kladnch prv asvobod podle mluvy, materiln je dleitjm soudem trasbursk
soud. Prostor pro dialog mezi britskmi soudy aESLP kon, jakmile ESLP defini-
tivn rozhodne.34 To byl ppad, kdy sent ESLP ve vci Al Khawaja aTahery proti
Spojenmu krlovstv vr.2009 nejprve rozhodl, e Velk Britnie poruila stovatelo-
vo prvo na soudn ochranu tm, e stovatel byl odsouzen za spchn trestnho inu
pouze na zklad nepmch dkaz.35 Rozhodnut bylo opan oproti vnitrosttnmu
rozhodnut Snmovny lord, kter (pi podrobnm zven ustlen judikatury ESLP)
byla toho nzoru, e obalovan by neml bt osvobozen formln jen proto, e se kl-
32 Viz nvrh zkona (kter nebyl dosud pedloen parlamentu, byl pouze pedloen k ir konzultaci
vrmci pedlegislativnho procesu): Vlda Spojenho krlovstv. Voting Eligibility (Prisoners) Draft
Bill (2012), dostupn z: https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data
/file/228632/8499.pdf.
33 Chahal proti Spojenmu krlovstv, rozhodnut velkho sentu ESLP ze dne 15. 11. 1996, stnost
.22414/93; dle viz Saadi proti Itlii, rozhodnut velkho sentu ESLP ze dne 28.2.2008, stnost
.37201/06; dle viz Othman (Abu Qatada) proti Spojenmu krlovstv, rozhodnut ze dne 17.1.2012,
stnost .8139/09.
34 Citovno vDONALD, s.139: In as much as we are not obliged to follow, as amatter of law, the Stras-
bourg jurisprudence domestically, we are supreme as aSupreme Court. But if you ask, at the end of the day,
what really matters, Iwould say that it is what the Strasbourg court says about the meaning of the ECHR.
Isay at the end of the day because there is scope for dialogue between our court, or any other domestic
court, and the Strasbourg court, before the end of the day is reached.
35 Al-Khawaja aTahery proti Spojenmu krlovstv, rozhodnut ESLP ze dne 20.1.2009, stnosti .26766/05
a22228/06.
159

ov svdek, kter poskytl dvryhodn svdectv ovin obalovanho, nemohl zast-
nit soudu ztoho dvodu, e ped hlavnm lenm zemel. Podle Snmovny lord bylo
nutn posoudit, zda procesn zruky vprbhu celho trestnho zen zaruuj prvo
na spravedliv proces.36 Velk Britnie proto podala opostoupen stnosti Velkmu
Sentu ESLP, kter velmi podrobn zohlednil argumentaci obsaenou vodvodnn
rozsudku Snmovny lord adospl kflexibilnjmu rozhodnut, ve kterm uznal, e
za uritch okolnost me bt itakov svdectv ppustn atrestn zen nemus bt
jen ztoho dvodu nespravedliv.37
3. ZVR
Vldn zmr pijmout britskou nrodn listinu prv, kter nebude zce
provzna sEvropskou mluvou, nen pouze reakc na vvoj judikatury ESLP vn-
kterch citlivch oblastech. Odehrv se tak vkontextu irch vah otom, jak m
britsk vnitrosttn prvo, vetn prva stavnho, pistupovat kvnitrosttn ochran
zkladnch prv asvobod, vetn otzky, zda je ido budoucna nosn zachovat vpl-
nm rozsahu zsadu parlamentn svrchovanosti, event. zda ppadn zavst stavn pe-
zkum, tak jak je obvykl nejen vkontinentln Evrop, ale ivUSA i Kanad (ado
jak mry takov stavn pezkum ppadn provzat sevropskmi standardy ochrany
lidskch prv asvobod). Lze tvrdit, e ve skutenosti se jedn ohledn avymezovn
nepekroitelnho materilnho jdra britsk stavnosti ve stt, kter nem vlastn ko-
difikovanou stavu. To ve se navc obecn odehrv vdob, kdy si oban Spojenho
krlovstv kladou adu klovch stavnch otzek a u obudoucm setrvn Skot-
ska ve Spojenm krlovstv (nebo mry jeho budouc autonomie), obudoucm setrvn
Spojenho krlovstv vEvropsk unii (nebo mry stupk, kter se poda vyjednat
slenskmi stty EU) nebo otzku budoucho setrvn Spojenho krlovstv vRad
Evropy (nebo mry, nakolik lze Evropskou mluvu dlouhodob poruovat, by pouze
vojedinlch oblastech).
Autor:
Martin Kavna, LL.B., B.C.L.,
John H. Carey II School of Law, Anglo-americk vysok kola,
martin.kavena@aauni.edu
36 R v. Horncastle and Others (Appellants) [2009] UKSC 14, odst.107.

37 Al-Khawaja aTahery proti Spojenmu krlovstv, rozhodnut Velkho sentu ESLP ze dne 15.12.2011,
stnosti .26766/05 a22228/06.
160

REDAKN RADA
Pedseda: prof. JUDr. Pavel turma, DrSc.

Tajemnice: Mgr. Nadda Svobodov
lenov:
doc. PhDr. JUDr. Ilona Baantov, CSc.
prof. JUDr. Stanislava ern, CSc.
doc. JUDr. Ji Herczeg, Ph.D.
prof. JUDr. Marie Karfkov, CSc.
doc. JUDr. Martin Kopeck, CSc.
doc. JUDr. Jan Kysela, Ph.D.
doc. JUDr. PhDr. Pavel Marlek, Ph.D.
prof. JUDr. Monika Pauknerov, CSc., DSc.
prof. JUDr. Vclav Pavlek, CSc., dr.h.c.
prof. JUDr. Michal Skejpek, DrSc.
prof. JUDr. PhDr. Michal Tomek, DrSc.
prof. JUDr. Petr Trster, CSc.
prof. JUDr. Alena Winterov, CSc.
Extern lenov:
prof. JUDr. Michael Bohdan (Lund)
doc. JUDr. Frantiek Cvrek, CSc. (SP, Praha)
prof. Dr.hab. Wladyslaw Czaplinski (Varava)
doc. JUDr. Jaroslav Drobnk, CSc. (Praha)
prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. (Brno)
prof. JUDr. Jan Filip, CSc. (Brno)
prof. Dr. Michael Geistlinger (Salzburg)
prof. JUDr. Pavel Hollnder, DrSc. (Bratislava)
Dr. Kaspar Krolop (Berln)
prof. JUDr. Jan Musil, CSc. (Brno)
prof. JUDr. Ji Pib, DrSc. (Cardiff)
prof. JUDr. Jn Svk, DrSc. (Bratislava)
JUDr. Milada Tomkov (Brno)
prof. Dr. Miroslav Vitz (Subotica)
prof. JUDr. Ladislav Vojek, CSc. (Brno/Bratislava)
161

ACTA
UNIVERSITATIS
CAROLINAE
IURIDICA 2/2016
Vol. LXII
asopis Acta Universitatis Carolinae Iuridica je evidovn vesk nrodn bibliografii (vedena Nrodn
knihovnou R), na seznamu recenzovanch vdeckch asopis RVVI, vIndex to Foreign Legal Periodicals
(veden American Association of Law Libraries) aje rovn indexovn Central and Eastern European Online
Library (www.ceeol.com).
Vydala Univerzita Karlova vPraze

Nakladatelstv Karolinum, Ovocn trh 35, 116 36 Praha 1
www.karolinum.cz
Praha 2016
Sazba DTP Nakladatelstv Karolinum
Vytiskla tiskrna Nakladatelstv Karolinum
Periodicita: 4/rok
ISSN 0323-0619 (Print)
ISSN 2336-6478 (Online)
MK R E 18585

AUC Iuridica 2016-2

Diunggah oleh

Informasi Dokumen

Hak Cipta

Format Tersedia

Bagikan dokumen Ini

Bagikan atau Tanam Dokumen

Opsi Berbagi

Apakah menurut Anda dokumen ini bermanfaat?

Apakah konten ini tidak pantas?

Hak Cipta:

Format Tersedia

AUC Iuridica 2016-2

Diunggah oleh

Hak Cipta:

Format Tersedia

ACTA

AUC_Iuridica_1_2016.indd 1 13.06.16 10:25

UNIVERZITA KARLOVA VPRAZE

AUC_Iuridica_1_2016.indd 3 13.06.16 10:25

Vechny lnky tohoto sla jsou recenzovny.

Toto slo vychz vrmci spoluprce program rozvoje vdnch oblast

AUC_Iuridica_1_2016.indd 4 13.06.16 10:25

Richard Krl: Pedmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

Jn Mazk, Martina Jnokov: Prienik Charty zkladnch prv Eurpskej nie

AUC_Iuridica_1_2016.indd 5 13.06.16 10:25

Pedkldan slo edin ady Acta Universitatis Carolinae Iuridica pin-

 doc. JUDr. Richard Krl, Ph.D., LL.M.

AUC_Iuridica_1_2016.indd 7 13.06.16 10:25

PRIENIK CHARTY ZKLADNCH PRV

JN MAZK, MARTINA JNOKOV

Zmluva oEurpskej nii vznen Lisabonskej zmluvy na Chartu zklad-

AUC_Iuridica_1_2016.indd 9 13.06.16 10:25

2. CHARTA ZKLADNCH PRV AKO SAS PRIMRNEHO

Ztoho, e charta je sasou primrneho (stavnho) prva Eurpskej nie

AUC_Iuridica_1_2016.indd 10 13.06.16 10:25

AUC_Iuridica_1_2016.indd 11 13.06.16 10:25

Pri navrhovan aprijman novch zkonov (ich zmien anoviel) je po-

AUC_Iuridica_1_2016.indd 12 13.06.16 10:25

Vkonan oslade prvnych predpisov poda l.125 stavy sa stavn sd

AUC_Iuridica_1_2016.indd 13 13.06.16 10:25

AUC_Iuridica_1_2016.indd 14 13.06.16 10:25

5. CHARTA ZKLADNCH PRV ANAJVY SD

Najvy sd sa charte venuje zsadne vkonaniach, vktorch sa prejed-

Charta, napriek tomu, e od jej prvnej innosti uplynulo viac ako es

AUC_Iuridica_1_2016.indd 15 13.06.16 10:25

AUC_Iuridica_1_2016.indd 16 13.06.16 10:25

LISTINA ZKLADNCH PRV EU

HARALD CHRISTIAN SCHEU

Abstract: The EU Charter of Fundamental Rights as aPoint of Reference

Keywords: EU Charter of Fundamental Rights, asylum law, point of reference, constitutional

Evropsk standard ochrany lidskch prv odr pravu, kter je zakotvena

AUC_Iuridica_1_2016.indd 17 13.06.16 10:25

2. ZKLADN PARAMETRY UNIJN OCHRANY LIDSKCH PRV

Ze stejnho ustanoven l.51 odst.1 LZP vyplv, e Listina je vprv

AUC_Iuridica_1_2016.indd 18 13.06.16 10:25

AUC_Iuridica_1_2016.indd 19 13.06.16 10:25

AUC_Iuridica_1_2016.indd 20 13.06.16 10:25

AUC_Iuridica_1_2016.indd 21 13.06.16 10:25

AUC_Iuridica_1_2016.indd 22 13.06.16 10:25

29 C-617/10, bod 19.

AUC_Iuridica_1_2016.indd 23 13.06.16 10:25

AUC_Iuridica_1_2016.indd 24 13.06.16 10:25

43 Viz podrobnji 1 BvR 1215/07, bod 76.

AUC_Iuridica_1_2016.indd 25 13.06.16 10:25

Souvislost mezi azylovm prvem aunijn ochranou zkladnch prv se

3.1 PRVN RMEC SPOLENHO EVROPSKHO AZYLOVHO SYSTMU

Pot, co konkrtn spoluprci voblasti azylu zaloily lensk stty EU

AUC_Iuridica_1_2016.indd 26 13.06.16 10:25

AUC_Iuridica_1_2016.indd 27 13.06.16 10:25

3.2 PMO INN NORMY AZYLOVHO PRVA EU AUNIJN OCHRANA

AUC_Iuridica_1_2016.indd 28 13.06.16 10:25

AUC_Iuridica_1_2016.indd 29 13.06.16 10:25

AUC_Iuridica_1_2016.indd 30 13.06.16 10:25

3.3 AZYLOV SMRNICE EU AUNIJN OCHRANA ZKLADNCH PRV

Onco sloitj otzky ne pi aplikaci pmo innch norem EU se

78 C-23/12, body 3941.

AUC_Iuridica_1_2016.indd 31 13.06.16 10:25

AUC_Iuridica_1_2016.indd 32 13.06.16 10:25

AUC_Iuridica_1_2016.indd 33 13.06.16 10:25

doc. JUDr. Richard Krl, Ph.D., LL.M.

2. CHARTA ZKLADNCH PRV AKO SAS PRIMRNEHO

5. CHARTA ZKLADNCH PRV ANAJVY SD

Abstract: The EU Charter of Fundamental Rights as aPoint of Reference

3.2 PMO INN NORMY AZYLOVHO PRVA EU AUNIJN OCHRANA

2. PEZKUM STAVNOSTI PO FORMLN-PROCEDURLN

3.1 PEZKUM STAVNOSTI OBSAHU OBSAHOV NEVYNUCENCH

3.2 PEZKUM STAVNOSTI OBSAHU OBSAHOV VYNUCENCH

2. VZNAM HORIZONTLNHO ROZMRU SOUDN

2.2.1 DVODY PKLONU KMEZINRODNPRVNM NSTROJM