Anda di halaman 1dari 234

ACTA

UNIVERSITATIS
CAROLINAE

IURIDICA 1/2016
Vol. LXII
I U RI D I CA
1/2016
Vol. LXII

UNIVERZITA KARLOVA VPRAZE


NAKLADATELSTV KAROLINUM
2016
Vdet redaktoi: prof. JUDr. Jan Kuklk, DrSc.,
doc. Mag. phil. Dr. iur. Harald Christian Scheu, Ph.D.
Mgr. Sra Valachov
pravy textu: Lucie kapov

Vechny lnky tohoto sla jsou recenzovny.

lnky jsou (pokud nen uvedeno jinak) vsledkem projektu


NAKI Problmy prvnho postaven menin vpraxi ajejich dlouhodob vvoj
DF12P01OVV013 hlavn eitel prof. JUDr. Jan Kuklk, DrSc.

http://www.karolinum.cz/journals/iuridica
Univerzita Karlova vPraze, 2016
ISSN 0323-0619 (Print)
ISSN 2336-6478 (Online)
OBSAH

Jan Kuklk, Harald Christian Scheu, Sra Valachov: Pedmluva. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

NBOENSK MENINY A NBOENSK SYMBOLY

Kateina Dkanovsk: Nboensk symboly anboensk svoboda


vsekulrn Evrop. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
Blanka Soukupov: lut hvzda jako diskriminan oznaen
vprotektortu echy aMorava. Vtinov proitky, meninov reakce
asymbolika perzekuce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
Stanislav Brouek: Kbuddhismu uVietnamc vesk republice: Od nenpadnch
potk videovou pte vietnamsk diaspory ve stedn Evrop?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37
Petr Svoboda: Stavebn prvo asakrln stavby. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47
Eva Nehudkov: Zprva veejn ochrnkyn prv kmuslimskm tkm
ve stedn zdravotnick kole auvn nboenskch symbol
voblasti vzdlvn. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69
Harald Christian Scheu: Uvn nboenskch symbol ve svtle judikatury
Evropskho soudu pro lidsk prva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77
Sra Valachov: Nkolik vah nad idovskmi symboly
vevropskm veejnm prostoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85
Barbora Henzlov: Prvn prava nboenskch symbol vNmecku. . . . . . . . . . . . . . . . . . 93
Karin Traunmller: Stavba meit amodliteben vRakousku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105
Arndt Knnecke: The Use of Religious Symbols at Turkish Universities . . . . . . . . . . . . . . . . 119

RZN

Ivan Halsz: Prvne postavenie nrodnostnch menn vMaarsku po roku 1989 . . . . . . . . 131
Andrej Sulitka: Memorandum knvrhu na rozen psobnosti zkona
tzv. lex Perek pi pprav nrodnostnho statutu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145
Harald Christian Scheu, Luisa Mara Villa Yepes: The Rights of Indigenous Peoples
in the Light of International Human Rights Law . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161
Petra Skejpkov: Prvn een odchodu anvratu krajan do eskoslovenska
zpohledu pasov politiky vhistorick retrospektiv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171
Martin tefko: Zptn vystaven potvrzen opslunosti kprvnm pedpism
ajeho nsledky nejen voblasti prva socilnho zabezpeen. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189
Michal Urban, Elika Hodysov: Je mon zmnit postaven romsk meniny vesk
republice pomoc vzdlvn? Zkuenosti zletn koly
pro nadan mlad romsk muzikanty. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199
Klaudia Marczyov, Marin Pivek: Rmska menina akriminalita na Slovensku . . . . . . . 215
Luk Novotn: Stn kolonialismu: Dodnes sloit vztahy mezi Nmeckem aNamibi. . . . . 221
PEDMLUVA

Toto slo asopisu Acta Universitatis Carolinae Iuridica je dalm zmo-


notematicky zamench sel vnovanch aktulnm otzkm ochrany nrodnostnch
anboenskch menin.
Hlavnm tmatem je problematika uvn nboenskch symbol vkontextu n-
boensk svobody. Vprvn praxi se ukazuje, e vsekulrnch, resp. sekularizovanch
evropskch spolenostech roste poptvka ze strany pslunk novch nboenskch
menin po viditelnch nboenskch symbolech ve veejnm prostoru. Ppad noen
muslimskho tku ve stedn zdravotnick kole vPraze, kter podncoval vroce 2014
irokou politickou amediln debatu, jasn dokumentoval budouc relevanci tohoto
tmatu pro eskou republiku aeskou spolenost.
Jako zvl dleit nboensk symbol je zde vnkolika pspvcch pedstavov-
na sakrln budova. Pi povolovn sakrlnch staveb ajejich provozu se spojuj otzky
stavn amezinrodnprvn garantovan nboensk svobody spodrobnou pravou
stavebnho prva. Editoi tohoto sla zvolili interdisciplinrn pstup kdanmu tma-
tu. Krom srovnn nkterch vnitrosttnch prav, kter vdy vychzej ze specifick
situace konkrtn nboensk meniny, nabz prvn tematick celek tak mezinrodn-
prvn pohled anstin poznatk zoblast historie, etnologie areligionistiky.
Vdruh sti tohoto sla se zamuj jednotliv autoi na rzn aspekty souvisejc
sochranou nrodnostnch menin. Vedle nkolika otzek ochrany menin zhistoric-
k perspektivy jsou zde pedstavovny iaktuln problmy tkajc se integrace rom-
sk meniny vesk republice ana Slovensku. Zajmavm pkladem nrodn pravy
ochrany nrodnostnch menin je maarsk legislativa, kter vroce 2011 prodlala
dleitou zmnu. Nov prava reflektuje inutnost upravit status novch menin vytvo-
ench migranty. Dal pspvek upozoruje na nkter problmy tkajc se zalenn
migrant do systm socilnho zabezpeen. Vme, e takto pestr pohled na men-
inovou problematiku bude pnosem pro dal odbornou diskusi oochran tradinch
inovch menin.
Pspvky zachycuj prvn stav zkonce roku 2015 avychzej ztehdejho stavu
odbornho zpracovn otzky.
 Jan Kuklk, Harald Christian Scheu, Sra Valachov

7
NBOENSK MENINY
A NBOENSK SYMBOLY
2016 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 1121

NBOENSK SYMBOLY ANBOENSK


SVOBODA VSEKULRN EVROP
KATEINA DKANOVSK

Abstract: Religious Symbols and Religious Freedom in the Secular Europe


This article applies the perspective of Religious Sciences to the topic of what is the relation
between religion and secular society in Europe. Particularly, it sets abasic typology of
religious symbols and explains its meanings and dynamics. Similarly, it shows the secular
alternative symbols of secularism with latent sacred meaning. Finally, the author discusses
the current relation between European secular majority and religious minority in context of
the struggle for democracy, social as well as personal freedom and recent rise of extremism
presented as religious.

Key words: religion, secularism, religious symbols, freedom of religions and beliefs

Klov slova: nboenstv, sekularismus, nboensk symboly, svoboda nboenstv


avyznn

Tento pspvek m za cl posoudit vztah mezi nboenskmi symboly


anboenskou svobodou vevropskm kontextu zperspektivy religionistiky, tedy
spoleensk vdy, kter za svj objekt zkoumn povauje nboenstv. To vnm jako
fenomn djin lidstva, kter je mon nezaujat vrmci vdeckch metod ateori
zkoumat, popisovat, porovnvat adata rovn vdecky interpretovat. lnek se v-
nuje zejmna symbolm jako religionistick konstant, kterou ani dnes nen mon
povaovat za vyeen vzkumn problm. Rozdluje nboensk symboly do ty-
povch skupin podle toho, m jsou tvoeny ajak fenomny i hodnoty zastupuj.
Utch symbol, kter jsou dnes nejvce frekventovanmi pedmty diskuse, se za-
stavme avysvtlme dynamiku jejich vznamu asmyslu od tradinho pojet ktomu
modernmu. Clem tto analzy je poukzat na rozdly ve vkladu tchto symbol
nboenskou asekulrn spolenost, kter maj za nsledek nekoherentn argumen-
taci ve vzjemn diskusi obou spoleenskch skupin, kdy ob skupiny chovaj asto
velmi vzdlen porozumn symbolm ajejich vznamm. Rovn tm ale ukeme
na zk propojen obou skupin ajejich vzjemn ovlivovn se. Chceme-li se dnes
nadle zabvat prvnmi aspekty nboensk svobody amonost prezentovat n-
boensk symboly ve veejnm prostoru, je zapoteb porozumt dichotomii jejich
soudob interpretace.

11
NBOENSK SYMBOL

Nboensk mylen je charakteristick tm, e nkterm empirickm


skutenostem, zkuenostem anormm pikld neempirick, nboensk vznam. Vy-
kld je jako nadpirozen, svy kvalitou ne profnn, tedy svtsk, jevy zkrtka
je hodnot jako posvtn. Nboensky vykldan skutenosti znme jako posvtn
sly nebo osoby vce i mn propracovan, nkdy antropomorfn, jindy vce abstrakt-
n auniverzalistick. Nboensky vykldan zkuenosti jsou zkuenosti snboen-
sky vykldanmi skutenostmi, a u jde oposvtn proitky spojen smsty, slovy,
pedmty nebo extatick proitky, proitky modlitby apod. Jsou vdom interpretovan
jako nboensk. Anakonec nboensky vykldan normy jsou takov normy, kter
lovk dostv od nboensky vykldan skutenosti prostednictvm nboensky vy-
kldan zkuenosti.1
Jednodue shrnuto lovk povaovan svoj lenskou skupinou za osobu nadanou
zvltn schopnost komunikovat sposvtnmi entitami, od tchto entit obdr vrmci
nap. njakho ritulu nebo extatick modlitby pkazy morlnho, socilnho i organi-
zanho charakteru. Tyto normy jsou povaovny za posvtn, atedy vymykajc se bn
racionln interpretaci, kterou lze aplikovat na jin normy nap. stanoven svtskm
vdcem skupiny.
Symboly nemus zastupovat pouze nboensk jevy. Uplatuj se rovn pi kon-
stituci kulturnch aspoleenskch instituc vetn idey nroda, sttu nebo obansk
svobody, kter ns budou zajmat pozdji.
Definice pojmu nboensk symbol proto nen nijak prostou zleitost. Tento
pojem m celou adu interpretac. Dokument Manual on the Wearing of Religious Sym-
bols in Public Areas, kter vroce 2008 vydala Rada Evropy, se pmo dotk nmi
pojednvanho tmatu, kdy jet meme hovoit onboenskm symbolu, akdy ji
ne. Ani tento dokument nepodv jednoduchou definici nboenskho symbolu. Ped-
kld spe jeho ir interpretaci aradji se uchyluje kalternativnmu pojmu objekt
nboensk cty. Do nj zahrnuje celou klu jeho podob obleen, nstroje, texty,
obrazy, budovy acelou spoustu dalch vc, kter nen mon specifikovat. Co je vak
pro definici dleitj, ne vet konkrtnch podob nboenskch symbol, je popis
jejich vznamu. Manul tvrd, e objekty nboensk cty jsou prvkem nboenskho
ivota vcho lovka aumouj mu vrmci uplatovn svobody projevovat sv
nboenstv i pesvden pi bohoslub, vuce, praxi adodrovn jeho pravidel.2
Symbolm poskytuje jejich vznamov rmec kultura, kter je jejich nositelem,
apouze vtomto kontextu je meme objektivn zkoumat ainterpretovat. Rovn mus-
me brt ohled na to, zda jsou tyto symboly skuten pijmny jako symboly vtinovou
spolenost azda se tato vtina skuten shoduje vtom, jak smysl avznam nesou,
oem obvykle rozhoduje osoba i osoby nadan autoritou. Vnboenskm prosted
to jsou nboensk autority. Nkdy jsou vznamy symbol zcela explicitn aipro osoby
mimo danou kulturu je zejm, jak smysl avznam nesou. Vnkterch ppadech lze

1 WAARDENBURG, J.: Bohov zblzka. Systematick vod do religionistiky. Brno, 1997, s. 1214.
2 EVANS, M. D.: Manual on the Wearing of Religious Symbols in Public Areas. Council of Europe Manuals.
Leiden, Boston, 2008. s. 6264.

12
vak hovoit oimplicitnch vznamech symbolu, kter si vtina populace ani neuv-
domuje, by na jejich zklad jedn achpe svt.3 Opt je rozdl mezi smyslem av-
znamem symbolu. Smyslem symbolu je dvod, pro existuje, pro prv tento symbol
zastupuje svou transcendentn realitu. Oproti tomu vznam symbolu je urovn vdy
znovu aznovu lidmi, a u tmi, kte jsou nositeli smyslu symbolu nebo tmi, kte
nositeli nejsou, ale jsou snm konfrontovni. Smysl tedy nese symbol sm osob bez
ohledu na to, jak vznam mu pisuzuj lid. Vnaem ppad se vznam symbol li
podle toho, zda jde ovznam pisuzovan vcmi nebo nevcmi lidmi.
Symbolem me bt pro danou spolenost de facto cokoliv, co me zastupovat
fenomny vnman vjistm smyslu jako posvtn. Proto me jt iofenomny, kter
primrn za nboensk nepovaujeme, jako napklad lidsk prva symbol svobodn
spolenosti, nebo bankovnictv symbol trn ekonomiky. Uveme nkolik symbol,
kter jsou dnes nejastji uvny.

SYMBOLY HMOTNHO CHARAKTERU

Sem meme zaadit napklad nboensk texty, pedmty, sochy i


obrazy, budovy nebo obecn msta. Symbolem vry je nejastji soubor nboen-
skch text ve form knihy nebo svitku. Knim se mohou nkdy vzat psn pravidla
ohledn manipulace nap. lovk mus bt rituln oitn, textu se nesm dotknout
osoba mimo dan nboenstv, nkterch text se sm dotkat pouze osoba ktomu ur-
en, jin texty jsou vnmny vjistm smyslu jako iv apo skonen jejich ivotnosti
jsou pohbeny se vemi poctami apod. Symbolick irituln vznam nboenskch
text je tedy ve vtin nboenskch tradic obrovsk. Pokud se stanou pedmtem
znesvcen, vyvol to vpslun skupin vcch siln emoce nevzcn pechzejc
ve vlny nsilnost.
Sochy i obrazy jsou vnkterch nboenskch tradicch spe umleckm proje-
vem, ale vmnoha jinch jsou pmo objektem uctvn. Vtina polyteistickch nbo-
enskch tradic u, e vsoe bostva je toto bostvo bhem ritul ptomno. Idolatrii
tedy nelze primrn vnmat jako slubu sochm, ale jako slubu bostvu, kter pro dan
okamik pijalo podobu sochy, i tak zvete. Ve vech zpasech onadvldu jednoho
nboenstv nad druhm je proto oblbenm projevem vtzstv nien soch akultickch
mst poraen vry.4 Tm je toti znieno msto, kde se vc sdruovali, tedy je uspoko-
jen prvek bezpenostn, azrove jsou tm znieny kultick pedmty.
Naopak nkter nboensk tradice zobrazovn posvtnho zcela zapovdaj. Jde
pedevm o idovstv, nkter kesansk proudy a o islm. Tento zkaz vychz

3 Toto dlen formuloval J. Waardenburg pomoc vlastn metody, kterou nazval aplikovan hermeneutika.
Pokusil se tm vyhnout mnoha zkratkm amylnm interpretacm ady jinch badatel, kte se nechvali
pli i vbec ovlivnit kontextem nboenstv. Waardenburg tvrd, e veznacch asymbolech se tedy
poj existenciln nboensk vznam svznamem socilnm, aje proto nutn je zkoumat vdy vcel
komplexnosti (Bohov zblzka, s. 122). Dle vtextu se stouto teori jet setkme.
4 Pokud lo odobyt pohansk svatyn vojsky monoteistickho panovnka, vtinou byla zniena cel ana
jejm mst vyrostl chrm nov vry. Ovem vppad nap. ikonoklastickch vlek nebo dobvn kes-
anskch zem muslimskmi vldci byly nejastji pokozeny tve postav na freskch, ppadn ze soch
byly osekny dy, aby nepipomnaly lidsk bytosti.

13
zpedstavy, e Bh, kterho povauj za jedinou posvtnou skutenost, nen zobrazitel-
n, ani by se lovk uchlil kpouit ehokoliv stvoenho. Tm by svatost amoc Bo
naruil azheil by. Pedevm vak tento zkaz vznikl jako zpsob, jak se vymezit proti
polyteistickm kultm, kde bylo zobrazovn, jak jsem ji uvedla, zcela bn amlo
vznamnou kultickou roli. Monoteist povaovali kult soch aobraz za slubu przd-
nm modlm, protoe podle jejich chpn se Bh nemohl dobrovoln vtlit do stvoen
hmoty. Zejmna vkesanstv nebyl tento zkaz nikdy zcela uplatovn, adjiny umn
se tak pyn celou adou cennch znzornn Boha, Jee, andl i svatch vidov-
stv i vislmu nco nepedstavitelnho.
Islm navc zakazuje zobrazovn ivch bytost zcela, vetn lid azvat, protoe
varabskm pohanskm prosted to byla oblben praxe, vtinou uren prv kuct-
vn pohanskch bostev. Zkaz byl psn dodrovn svjimkou citskho prosted,
kde se ujala mrnj forma zkazu nezobrazuje se Bh aMuhammad asvat nemaj
vykreslen tve. Pokud tedy nkdo, navc nemuslim, zobraz Boha nebo Proroka Mu-
hammada, dopout se voch muslim ponen Boha aurky jeho zkona. To je
pirozen problematick, kdy je sekulrn spolenost zvykl, e kesan zobrazovn
Boha nebo Jee veejn nekritizuj, nebo dokonce sami provozuj. Pokud je takov
zobrazen navc zamleno jako satira nebo posmch, vc asto reaguj vcelku po-
chopiteln ivelnou nenvist.
Poslednm zmnnm hmotnm symbolem jsou msta abudovy. Msta jako po-
svtn symboly jsou star ne budovy. Nejprve lid chodili uctvat nboensky vy-
kldan skutenosti na urit msta ve svm okol. asem je zaali ohrazovat, aby
zajistili jejich ochranu ped nepteli, azrove tm ukzali vjimenost msta ka-
dmu kolemjdoucmu. Postupn se ohrazen promnilo ve stavby a do podob, kter
znme dnes kostely, synagogy, meity, chrmy apod. Posvtnost msta bv mezi
lidmi sdlena dlouhodob, nehled na aktuln nboenskou vru. Posvtn msta po-
han byla vtinou pekryta kesanskm kultem. Proto meme asto najt tzv. Bo
muka vprod na ponkud neekanch mstech. Krom pamtky na mrt i naopak
zchrany na danm mst bvala asto postavena tam, kam lid zokol chodili obto-
vat prodnm bostvm nebo duchm. Protoe kontrolovat zkaz by bylo vtakovm
ppad obtn, biskupov vyuili aktulnho kultu apouze nahradili pohansk obtn
olt kem, sochou i obrazem.
Mnoh sakrln msta jsou veejn pstupn, ale vnkterch tradicch je naopak
ptomnost nevcho nebo osoby bez zvltnho zasvcen neppustn. Vkostelech
nap. nen vhodn vstupovat do knit, kam vmnoha denominacch maj vstup povo-
len pouze vysvcen kn nebo eholnci. Meity jsou rovn mstem kultick istoty
(tzv.tahry), proto do nich vmnoha ppadech nemuslimov nesmj. Nkter slavn
meity ale umouj vstup turistm ankter to dovoluj ibhem modliteb, pokud se
turist nleit zahal zcty ped Bohem apokud nevstupuj pmo do posvcenho
prostoru. Ohledn synagog plat podobn pravidla. Ob msta rovn dodruj oddlen
prostor pro mue aeny. Nkter kesansk denominace toto pravidlo tak aplikuj,
i vminulosti aplikovaly. Chrmy vchodnch tradic nkdy ani nevysvcen osoby ne-
vpoutj aveker kult vykonvaj duchovn za laiky. Nkter ale maj tak oddlen
prostor, kam sm pouze duchovn, ajin pro voln pstup amodlitby laik. Znesvcen

14
posvtn pdy je rovn povaovno za tk pestupek, apokud je tak navc inno
smyslem pokodit, vyvolv to asto velmi nsiln reakce.

SYMBOLY JAKO VIDITELN MANIFESTACE NBOENSK IDENTITY

Symboly tohoto typu nemaj tak velk nboensk vznam, jako ty ped-
chzejc. Vsekulrn spolenosti jsou ale vnmny jako dleitj, protoe jsou na
prvn pohled vidt, uruj od pohledu, km lovk je. Vbnm kontaktu nen snadn
poznat, zda se lovk chod modlit i meditovat do chrmu, nato pak do jakho. Ovem
znaky psluejc njak nboensk tradici ihned vzbuzuj pozornost.
Vkesanstv je to k, noen mnoha kesany na etzku na krku. Mezi pravoslav-
nmi kesany tento k me bt mnohem mohutnj, ne jak jej znme ve zbytku
Evropy. Pro pravoslavn kesany je navc podle nkterch interpretac povinn k
nosit anikdy si jej nesundat.
Podobn je viditelnm symbolem odn. Nap. sikht mui, kte jsou zasvcenmi
leny nboenskho spoleenstv, tzv. chlsy, nos na hlav turban adlouh plnovous.
asto jsou kvli tomu Evropany pokldni za muslimy, mezi nimi se toto vzezen
dve nosilo nap. na osmanskm dvoe. Vsouasnosti se lze vnkterch oblastech
setkat smnohem stdmj variantou turbanu, ne jak bvala kdysi zvykem, i jakou
tradin nos sikhov. Mnohem astji nos muslimt mui tzv. kufju, ltkovou apku
na temeni hlavy. Pokrvky se ale li podle oblast kufja me mt ipodobu tku,
kter je charakteristick nap. pro Palestince (kde ji vak nos ikesan). Jinde se nos
mnostv jinch pokrvek srozlinmi nzvy. VEvrop pevld spe klasick kufja
vpodob hkovan i vyvan apky. Nejastji ji mui nos pi nvtv meity, nen
to vak pravidlem.
Nejvce diskutovanm viditelnm symbolem je dnes zejm dmsk islmsk odn,
kter je vevropsk spolenosti nejvce npadn, protoe je zcela protichdn dnen
evropsk md. Od mrnj formy zahalen ve form tku uvzanho kolem vlas
aevropskho odvu zakrvajcho konetiny atlo od krku po kotnky, a po vBelgii
aFrancii ilegln burku, hbit zakrvajc cel tlo od hlavy kpat, charakteristick
pro Afghnky avjin podob pro eny znkterch oblast Arabskho poloostrova.
Samozejm si musme poloit otzku, pro jsou tyto symboly dnes tolik vyzdvi-
hovan, kdy historicky nem odvn takovou symbolickou hodnotu. Kek na krku
nem kulticky tm dn vznam oproti ki chrmovmu. Je vlastn jen pipomn-
kou svmu nositeli, aby pamatoval na smrt Jee Nazaretskho, kter m pro kesany
stedn vznam. Stejn tak islmsk odvn m vznam spe mravnostn, ne kultic-
k. Islm sice pedepisuje cudn zahalen bhem modlitby, ale jeho proveden je dobov
iregionln variabiln anem sakrln vznam, nbr je projevem cty kBohu. Ani
hluboce vc kesanka by si neoblkla spor i vyzvav obleen, nato aby vnm
la do kostela. Typick voln islmsk odv m jednak praktick vznam vklimatic-
kch podmnkch muslimskch zem, ale m izakrvat tlesn kivky uobou pohlav.
Pojet tlesnosti anormy cudnosti jsou vkad kultue odlin akultura islmsk pat
ktm vce puritnskm. Zejmna zahalen vlas je pro enu dleit, protoe jsou nejen
varabskch zemch silnm symbolem sexuality. IvEvrop bylo jet do poloviny mi-

15
nulho stolet ukzkou spodanosti lovka, mue ieny, pokud ml pokrvku hlavy.
Vdobch jet star bylo zvykem, e prostovlas chodily pouze prostitutky (povinn)
na znamen sv profese. Posun vnmn studu veuro-americk spolenosti je ve srov-
nn stradinmi spolenostmi velmi vrazn, aje to tak posun mlad.
e se prv odv muslimek stal nboenskm symbolem, je ukzkou dynamiky
nboenskch symbol, jejich smyslu avznamu. Pvodn symboly islmsk zbo-
nosti, jako nap. ast ten Kornu (na veejnosti, vobchod, vdln), noen misbahy
(provzku skorlky) apod., nejsou vevropsk spolenosti tm reflektovny. Msto
nich je nahradily prvky bnho ivota lid vmuslimskch zemch, jako je prv odv.
Noen tradinho odvu aumu rovn plnovous se staly nboenskm symbolem
konzervativn smlejcch muslim ato nejen vsekulrnch zemch, ale vlivem mdi
aintraskupinov solidarity rovn vnkterch kruzch vzemch muslimskch.
Tento vvoj se me zdt jako ponkud paradoxn. Pedpokldali bychom, e dy-
namiku nboenskch symbol uruj sami vc, kte mn sv nboenstv, jako
se mn oni sami. Vtomto ppad se ale vlivnji projevil extern prvek sekulr-
n spolenost. Kdokoliv nos odv i viditeln prvky spojovan stereotypnmi vzorci
snboenskm prostedm, je automaticky povaovn za nboensky konzervativnho.
Domnvm se, e je to proto, e evropt kesan se promovali spolu se zbytkem
evropsk spolenosti ajejich nboensk standardy nebij tolik do o. Cudn obleenou
enu meme hodnotit jako nemodern i submisivn, ale ne primrn jako nboensky
konzervativn. Umuslimky by tomu bylo ale naopak. Navc vtina Evropan nen
schopna posoudit skutenou mru konzervativity podle stylu zahalen. To je toti ve
vtin ppad ureno pvodem dotyn eny anikoliv jejmi nzory.
Vtina muslimek ijcch vzpadnch zemch nenos tek pouze jako symbol sv
zbonosti, ale protoe jsou tak zvykl i vychovan. tek stle vnmaj jako soust
svho bnho odvu anijak ho neproblematizuj. Roste ale poet en azejmna mla-
dch dvek, kter jej zanaj vnmat prv jako nboensk symbol apouvaj ho jako
zpsob vymezen se proti okolnmu svtu ajako vznamn konstitutivn prvek sv iden-
tity. Samozejm najdeme ppady, kdy je ena, vrozporu sevropskou tradic osobn
svobody, knoen tku nucena svou rodinou i komunitou. Ale zvratnou rychlost ros-
te poet rodin, kde by si rodie pli, aby jejich dcery tek radji odloily, kdy pochop
dvody, pro ho nos. Jist musme uznat, e spolitizac tku skuten nkter dvky
jeho noenm vyjaduj radikln postoje. Ne vdy je vak emancipace islmsk identity
pedpokladem radikalizace. Dovolm si proto vyslovit domnnku, e islmsk tek se
stal nboenskm symbolem asymbolem spoleenskho protestu prv kvli tlaku na
jeho nenoen.5 Zda je mon tento proces jet zvrtit adoshnout depolitizace tku,
netroufm si ci. Vzhledem ktomu, e se tento vvoj zaal projevovat ivmuslimskch
zemch, bylo by to velmi obtn.
Po mnoha letech, kdy cudn odn muslimov jen dodrovali zvyklosti odvn,
vnich byli vychovni, jsme se dostali do situace, on Evropan konspirovali ji
cel desetilet. Zahalen muslimka pedstavuje bezpenostn riziko ji jen proto, e je

5 Bylo by jist zajmav prozkoumat podobnosti mezi zpasem muslimek nosit tek na znamen sv eman-
cipace ve 21. stolet azpasem Evropanek aAmerianek nosit kalhoty asto let dve. Zmnilo se nae
vnmn ensk identity asebevdom, nebo jde okulturn rozdl azleitost ist mravnostn?

16
zahalen. Muslim na sebe pout pozornost bezpenostnch sloek tm, e nos tradin
dlouh dilbb, kufju a, po vzoru Proroka,plnovous. Dokonce kad mu svelmi
krtkmi vlasy aplnovousem je podezel navzdory mdnmu nvratu plnovous
vminulch letech. Kad ena se zahalenmi vlasy je podezel iRomka, Ruska i
jakkoliv jin ena, kter vzim nem po ruce jinou pokrvku hlavy, i si je dokonce
zrovna umyla, ne la za chladnho poas na nkup.6 Ti vichni se podle obasnch
medilnch zprv stvaj objekty tok, by jen slovnch, i jinch forem diskriminace.
Jist musme uznat, e spolitizac tku skuten nkter dvky vyjaduj jeho noe-
nm radikln postoje. Ne vdy je vak emancipace islmsk identity pedpokladem
radikalizace. Zle na mnoha dalch okolnostech, zejmna na postojch okol. D-
monizace zahalench dvek ajejich labelovn jako radiklek skuten me vystit
vjejich relnou radikalizaci. Tk se to pedevm vkov skupiny mezi 15 a25 lety,
kdy se identita tchto dvek formuje nejintenzivnji.7 Tot plat omuch, kte skute-
n mohou plnovousem vyjadovat sv konzervativn postoje. Ani ojedn ze skupin to
vak nevypovd nic vtom smyslu, zda jsou i nejsou schopni pchat trestnou innost.
Konzervativismus sm osob nemus nutn znamenat jakkoliv ohroen bezpenosti
i hodnot spolenosti.
Mezi idy jsou pedpisy ohledn cudnho odvn rovn velmi dleit azbon
id nos dlouh zahalujc kabty, klobouky i alespo jarmulky na temeni hlavy, n-
kte si nechvaj zpod at vykukovat tsn zvan cicit, pipomnku pedpis Try.
Zbon eny nosvaj sukn alespo pod kolena aasto nos rovn zahalen vlasy
(vnkterch velmi konzervativnch komunitch si je dokonce hol). Zbon id zkon-
zervativnch kruh navc nos pejzy, postrann prameny vlas, podle nich je meme
snadno identifikovat na prvn pohled. Vesku konzervativn idy vdme vzcn, ale
vzpadn Evrop jsou jejich komunity mnohem poetnj atedy viditelnj.
Posvtn odn najdeme ivdalch tradicch spodn prdlo zvan garments uv-
cch Crkve Jee Krista svatch poslednch dn (tzv. mormon), nebo dov odv
buddhistickch mnich amniek (kter sice nen sm osob posvtn, ale vyjaduje
svatost svho nositele).
Jak jsme mohli vidt, pokud evropsk spolenost poaduje pizpsoben dresscodu
imigrant evropskm normm, poaduje mnohem vce, ne si je vdoma. Protoe nej-
vt poet imigrant vEvrop pochz ze severn azpadn Afriky, Blzkho vchodu
aIndickho subkontinentu, souasn evropsk styl odvn je pro n pli uvolnn.
Nemus jt ani oposvtnost obleen jako omorln standardy pijman vcmi lidmi.
Pirovnejme to kfiktivn situaci, kdy by africk stepn kmeny nutili pchoz blochy,
aby nosili tot, co oni, protoe pedstavuj meninu apli na sebe upozoruj. Ve he
je jednodue pirozen lidsk pocit studu, kter me bt formovn kulturnm inbo-
enskm prostedm. Pokud se vak petav vnstroj politickho aspoleenskho boje,
mme co doinn se skuten silnmi symboly, kter nezdka pejmaj sekundrn

6 Zde se odkazuji na vyprvn en na socilnch stch avlastn zkuenosti.


7 Ktomuto tmatu vyly destky publikac. Ztch nejvznamnjch zmime alespo FOWLER, J. W.:
Stages of Faith: the Psychology of Human Development and the Quest for Meaning. San Francisco, 1995,
aALLPORT, G. W.: Pattern and Growth in Personality. New York, 1961.

17
posvtn charakter. Vmnoha ppadech se meme setkat ise zcela novmi interpreta-
cemi nboenskch text, kter nov symboly potvrzuj.8
Je tedy pozoruhodn, jak se odliuje vnmn nboenskch symbol, jejich smyslu
avznamu, vnboensk asekulrn spolenosti.9 Co je skuten dleit pro nbo-
ensky smlejc lidi, je asto zcela nezajmav pro lidi sekulrn anaopak. Mohli
bychom to pejt kroucenm hlavy nad paradoxy svta, ale ve skutenosti je to paradox
tak dleit, e se jeho praktick konsekvence pmo dotkaj ivota vevropsk spole-
nosti vztah mezi lidmi, vrodinch, isamotnch hodnot svobody aprvn spolenosti.

SEKULARISMUS ASEKULRN SYMBOLY

Doposud jsme se zabvali nboenskmi symboly, jejich typy, smyslem


ivznamy. Je vak zapoteb upt pozornost tak na sekularismus ajeho symboly.10
ekneme-li to velmi zjednoduen, sekularismus vznikal vsituaci, kdy veker politic-
k ispoleensk dn ve vt i men me ovlivovaly nboensk struktury ajimi
stanovovan doktrna. Podailo se mu ve spolenosti pevzt dominantn postaven an-
boensk struktury ustoupily do pozad apostupn byly zveejnho prostoru tm
zcela odstranny. Toto vymizen ptomnosti nboenstv na veejnosti vyvrcholilo po
druh svtov vlce, kdy si sekulrn inboensk spolenost uvdomila, jak moc n-
boensk hodnoty selhaly tv vtv nacismu istalinismu.
Sekulrn spolenost se dle vyvjela vzsad nezvisle na nboenskch orga-
nizacch. Pinejmenm vEvrop tomu tak bylo. Nkte badatel, a u religionist,
filosofov nebo sociologov, tvrd, e lovk pirozen thne knboenskmu my-
len.11 Vsekulrnm prosted bychom toto tvrzen mohli interpretovat tak, e lidsk
spolenost vytv zcela pirozen struktury posvtnch idej asymbol, kter mohou
fungovat nezvisle na objektivn pozorovanch nboenskch strukturch. Jak ideov
zklad armec tyto ideje asymboly budou mt, zle ist na aktulnch spolench
zjmech len spolenosti.
Vsekulrn spolenosti tedy vznikly kryptonboensk tendence. Jacques Waar-
denburg hovo oimplicitnm nboenskm chovn ajednn.12 Spolen sdlen

8 Kornsk pedpis (sra 24:31) stanovuje, e eny maj ukrvat sv pohlav, zakrvat sv ozdoby atky
spustit na adra. Jak pesn se maj oblkat se nap dobou, imstem liilo ali. A ve 20. stolet se vak
tento pkaz stal politickm programem, kvli nmu mnoho en trp a u jsou zahalen, nebo ne, oboj
dobrovoln i zdonucen.
9 Po pravd se me velmi liit tak interpretace posvtnho mezi vcmi samotnmi anezdka vdjinch
isouasnosti dochz kostrm a nsilnm sporm osprvn vklad nboensk vry ijednotlivch sym-
bol.
10 Podrobnji ksekularismu viz nap. NORRIS, P. INGLEHART, R.: Sacred and Secular: Religion and
Politics Worldwide. Cambridge,2004. HAMMOND, P. E. (ed.): The Sacred in aSecular Age: Toward
Revision in the Scientific Study of Religion. Berkeley,1985. BERGER, P. L.: Vzdlen slva:hledn vry
ve vku lehkovrnosti. Brno,1997.
11 Nap. teorie ohomo religiosus rumunskho religionisty Mircey Eliadeho, kterou dle rozpracovvala cel
ada autor od britsk religionistiky Karen Armstrongov po eskho teologa areligionistu Jana Hellera.
12 Viz ve. Ovvoji tohoto konceptu aWaardenburgov aplikovan hermeneutice obecn viz detailn esk
zpracovn Jiho Gebelta Aplikovan hermeneutika Jacquesa Waardenburga. Smantick afenomeno-
logick vzkum nboenstv. Religio 1/2004, s. 526.

18
ideje, symboly aznich vychzejc normy maj podle tto teorie kryptonboensk
zklad. Lid jim pisuzuj posvtnou kvalitu, ale pitom zkostliv dbaj na to, aby se
tato posvtnost nepromnila ve fixn nboensky interpretovatelnou strukturu. Skute-
nosti, zkuenosti anormy nejsou vykldny nboensky, ale reln pocity, kter vlidech
vyvolvaj, jsou srovnateln stmito fenomny, pokud by byly vykldny nboensky.
Zpal, sjakm sekulrn myslitel oponuj tto tezi, jen potvrzuje jej platnost, protoe
stejn souboj postoj jen vopanm postaven se odehrval vpotcch existence reli-
gionistiky. Tehdy odpor pichzel ze strany nboenskch autorit, protoe se objevily
prvn teorie ovzniku astruktue nboenskch systm akritickm studiu bylo podro-
beno rovn kesanstv.
Uveme si nkolik pklad posvtnch symbol sekularismu. Demokracie je jeden
zfrekventovanch pojm, kter zastvaj pozici posvtnho symbolu sekulrn spo-
lenosti. By reln jde outopick spoleensk uspodn, jej idea je pro vtinu
Evropan, nejen sekulrnch, zkladem existence spolenosti azdrojem mnoha dalch
posvtnch hodnot. Nap. svoboda projevu je zaloena na demokratickm uspodn,
protoe pouze ve spolenosti rovnocennch bytost me tato hodnota existovat. Ev-
ropan vminulosti elili nesvobodnm reimm aidnes bojuj za skutenou svobodu
projevu vkontextu nap. manipulac mdii rznmi zjmovmi skupinami, ale tak
proti ntlaku ideologi. Psn cenzura projev antisemitismu se toti as od asu stane
kontraproduktivn. Opan pklad nedvno provala iesk spolenost, kdy byl vy-
davatel Hitlerova Mein Kampf Michal Ztko opakovan osvobozen, zatmco vydavatel
knihy Zklady tawhdu Billa Philipse Vladimr Ska el obvinn zen nenvist-
nch vrok aje sthn prozatm na svobod.
Svoboda projevu se stala nkolikrt tmatem prvn dleitosti tak ve spojitosti ste-
roristickmi toky vrznch evropskch mstech. Debata se pak toila prv kolem
otzky posvtnosti. Posvtnost svobody projevu stla proti posvtnosti osoby Proroka
Muhammada, ale diskuse nebyla rovnocenn. Zatmco tok proti svobod projevu pro-
vedli lid, kte se vEvrop nijak neastnili nboenskho ivota, soust diskuse
byli praktikujc muslimov. Ti na jednu stranu uznvali nrok sekulrn spolenosti na
svobodu projevu, ale na druhou stranu poadovali uznn svho nroku na posvtnost
osoby Proroka. Nectili se bt odpovdnmi za toky, anepovaovali proto slovn toky
proti muslimm obecn za spravedliv.
Jinm posvtnm symbolem sekulrn spolenosti je teba humanistick idel lo-
vka oprajcho poznn orozum avdeck poznatky. Vznikl jako sekulrn alterna-
tiva knboenskmu svtonzoru, kter lovku umouje doshnout dobra apravdy
bez nboensk ideologie.13 Tato monost je pro modernho lovka ivotn dleit,
protoe mu umouje pojmat sm sebe jako duchovn bytost bez nutnosti identifikovat
se snboenskou organizac. Vtky vcch lid, e tato duchovnost je przdn, pli
flexibiln atedy lovka kniemu nezavazuje, jsou proto humanisty vnmna velmi
negativn. Sekulrn lovk se nhle ocit ve stejn pozici, jako lovk nboensk

13 Modern humanismus meme rozdlit na nboensk, kter vychz spe zrenesannho humanismu
akombinuje nboensk hodnoty smodernmi hodnotami osobn odpovdnosti auniverzln mezilidsk
solidarity, apolitick, kter zasahuje levicov kruhy. Ten se opr spe oautory 20. stolet jako H. Mar-
cuse, E. Fromm nebo vnaem prosted T. G. Masaryk.

19
vpedchozch ppadech vysmvan azpochybovan. Protoe vak kritika huma-
nismu nepichz vdostaten me aintenzit, aby se j spolenost postavila elem,
hodnota petrvv beze zmn. Dalmi sekulrnmi symboly mohou bt teba kolstv
bez vlivu ideologi (co je velmi vzcn jev) nebo obansk spolenost obecn.

ZVR

Sekularismus se tedy vevropsk spolenosti stal vd ideovou ikulturn


silou, kter po cel 20. stolet pronikala do politickch isocilnch struktur avnitn se
dle stratifikovala adiverzifikovala. Obrodn hnut, kter bhem tto doby vnboen-
stvch veuro-americk kultue zaala psobit, tak nejsou sekulrn spolenost tm
reflektovna i vbec znma, by jejich vznam pro podobu souasnch nboenskch
tradic je zsadn. Modern mylenky aprosociln smovn zejmna kesanskch
aidovskch komunit se stalo ve druh polovin 20. stolet vzvou tak pro nov p-
choz nboensk tradice tedy pro islm, buddhismus, hinduismus, sikhismus adal
smry, kter se vevropsk spolenosti usadily spolu simigranty vtinou zbvalch
evropskch koloni.
Souasn vztah mezi sekulrn anboenskou spolenost je tedy vztahem velmi
nerovnm. Povlen spolenost odsunula nboenstv zcela zveejnho prostoru a
u do soukrom kadho lovka, nebo se on zkrtka vbec nezajm. Proto podle
mho nzoru sekulrn think-tanky vbec nezohledovaly vvoj uvnit nboenskch
komunit, kter se ale iv zajmaly odn kolem sebe vsekulrn spolenosti, ale tak
vjinch nboenskch komunitch. Jakmile se koncem milnia nboensk mylen
celosvtov zaalo stvat vd silou vude krom Evropy (USA je zvltnm ppadem,
kde sekularismus nikdy nedoshl takovho vlivu jako vEvrop), evropsk sekularismus
se nutn dostal do pozice ohroen meninov ideologie. Dvodm tto promny se zde
vnovat nebudu, dostali bychom se do jin hlubok diskuse.
Protoe se sekularismus od pevzet veejnho spoleenskho prostoru koncem
19.stolet onboenstv nezajmal, jejich nov podob nerozum. Doke pracovat
pouze sobrazem nboenstv zminulosti, kterou m jeho argumentan apart dobe
zpracovanou. Domnvm se, e problmem sekulrnch intelektul dnes tedy je, e
argumentac zpedminulho stolet nedoke vysvtlit souasn duchovn hnut spo-
lenosti, nedoke se vyrovnat smodern nboenskou argumentac ani snroky n-
boensk sti spolenosti na podl ve veejnm prostoru. By se sekulrn myslitel
apolitick apart sna legislativn vymezit prostor nboenskm komunitm ajejich
potebm, nejsou schopni najt takovou podobu uspodn, kter by uspokojila seku-
lrn inboenskou spolenost, protoe nerozum dvodm, pro si nboensk st
spolenosti nrokuje to, co si nrokuje.
Samozejm meme ci, e pokud chtj nboent lid, tvoc spoleenskou men-
inu, t vsekulrn, vtinov, spolenosti, mus se pizpsobit jejm standardm. Ovem
pak narme na situaci, kdy sekulrn spolenost na jednu stranu zaruuje vem rovn pr-
va, vetn prva vyznvat i nevyznvat nboensk pesvden, ale zrove nut nbo-
ensky ijc lidi, aby sv prvo nevyjadovali veejn, i aby neuplatovali sv prvo pln.

20
Na zvr bych rda vyslovila mylenku, e vdiskusi onboenskch asekulrnch
posvtnch symbolech je zapoteb chtt porozumt druh stran. Cel problm je po-
dle mho nzoru ukryt ve vzjemnm nepochopen aasto tak vignoraci, kter vede
kprzdnmu vren argument, je nemaj se skutenm smyslem avznamem sym-
bol nic spolenho. Jakkoliv legislativn reakce na spoleensk spory otyto symboly,
pokud u mus bt, mus bt velmi citliv anenechat se ovlivnit vypjatmi emocemi
nebo politickm populismem.

Autor:
Mgr. Kateina Dkanovsk, Ph.D.,
Husv institut teologickch studi,
dekanovska.k@seznam.cz

21
2016 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 2335

LUT HVZDA JAKO DISKRIMINAN


OZNAEN VPROTEKTORTU ECHY AMORAVA.
VTINOV PROITKY, MENINOV REAKCE
ASYMBOLIKA PERZEKUCE

BLANKA SOUKUPOV

Abstract: The Yellow Badge as aSymbol of Discrimination in the Protectorate of Bohemia


and Moravia. Majority Experiences, Minority Reactions and Symbolic Persecution
Social scientists often quote the idea of Max Weber that asymbol is not possible without
social dialogue. Symbols may certainly fulfill the function of integration of certain groups
and of strengthening their sense of belonging. But at the same time symbols may serve
for the demonstration of power: So, they may deepen social and emotional insecurity of
those against whom they are directed. In this article we deal with the painful experience
of unfair discrimination that is linked to the yellow star ayellow six-pointed star with
the word Jude (German word for Jew) across the front in black which had to be used by
Protectorate Jews after 1941. Already in 1939 the star as asymbol of discrimination had
prescribed for Polish Jews.

Key words: protectorate, discrimination, Jews, yellow star

Klov slova: protektort, diskriminace, id, lut hvzda

FUNKCE SYMBOL ASYMBOLIKY

Vpracch, kter se vnuj znejrznjch zornch hl symbolm1 asym-


bolice (nap. vanalzch zamench na roli symbol ve vvoji nrodnch hnut), je
asto pipomnna mylenka Maxe Webera, e bez symbol nen mon sociln dia-
log.2 Svt je pln znak, kd, symbol aritul, sjejich pomoc se orientujeme,
strukturujeme sv jednac pole, zaazujeme lidi ivci, prokazujeme jim vy nebo ni
mru vnosti, zamujeme sv del i krat ivotn pout, tvrdil nmecko-esk histo-
rik Bedich W. Loewenstein.3 Symboly mohou plnit nepochybn nejen funkci integrace
urit skupiny, posilovn vdom jej sounleitosti, ale ifunkci jejho vyhraovn

1 VAkademickm slovnku cizch slov je symbol definovn jako konkrtn pedmt slouc koznaen
nj. abstraktnho pojmu dohodnut znaka, znamen pro nco znak (zem, sttu, msta). PETR-
KOV, V. KRAUS, J. (eds.): Akademick slovnk cizch slov. Praha, 1998, s. 723.
2 Nap. HROCH, M.: Nrody nejsou dlem nhody: Piny apedpoklady utven modernch evropskch
nrod. Praha, 2009, str. 238. Dle srov. WEBER, M.: Gesammelte Aufstze zur Wissenschaftslehre.
Tbingen, 1973, str. 332.
3 LOEWENSTEIN, B. W.: ANIMAL SYMBOLICUM?: Historicko-antropologick vahy. In LOEWEN-
STEIN, B. W.: My ati druz: Djiny, psychologie, antropologie. Brno, 1997, s. 99.

23
se vi druhm, jinm, cizm. Souasn mohou mt rovn funkci demonstrace moci
urit skupiny, nebo naopak manifestovn jej ulechtil bezmoci, kter ovem me
vykazovat obdobn mobilizan inek. Vedle tchto symbol chtnch (vnitn pija-
tch) byly vak vivot vyvolvny isymboly nechtn, kter vyjadovaly diskriminan
spoleenskopolitickou ideu nebo soubor idej. Ty mly zabezpeit svm tvrcm moc,
zrove vak prohlubovaly spoleenskou aemon nejistotu tch, proti nim byly na-
meny. Symboly se stvaly faktorem, kter pomhal oznait diskriminovan navenek,
posilovat jejich izolaci, legitimizovat rzn formy perzekuce ansil vi nim.

PKLADY SYMBOL VESKM PROSTED

Vsymetrickch nacionalismech (nap. vnacionalismu eskm aeskon-


meckm) vznikaly pitom zrcadlov symboly: veobecn esk pedstav obhroublho
Michla (Michlka) nmeckho nsilnka4 odpovdal eskonmeck atak nmecko-
rakousk obraz primitivnho eskho Vaka nenasytnho routa (ato zejmna vpe-
nesenm smyslu tohoto lidovho vrazu; nap. na konci 19.stolet byla vytvoena
atmosfra strachu zechizace aslavizace rakousk metropole Vdn5). Prostupnost
modernho antisemitskho hnut nap celou Evropou pak umonila doformovat v-
cemn jednotnou pedstavu ida jako blahobytn figury sobrovskm kivm nosem,
vysunutou bradou, figury, jej fyziognomie podporovala jej vnucen spoleensk sta-
tus cizince mezi hostitelskmi nrody, ida parazita, semknutho solidaritou vrmci
vlastn skupiny, usilujcho, za pomoci tajnch nboenskch praktik, ozskn svto-
vldy. Modern figura ida krme, ida krle esk vesnice, idovskho novine
nebo ida reprezentanta levice byla zformovna do sv celistv podoby vposlednch
tech desetiletch pedminulho stolet. Slouila jako nstroj koznaen aposlze ike
spoleensk aprofesn likvidaci konkurence.6 Tato pedstava se souasnkm podbzela
ovem nejen vmnostv karikatur, ale ivnepebernm potu text, znich nkter byly
sevenyjakmsi rmcem vdeckosti (nejplodnjm eskm autorem tohoto prou-
du byl Rudolf Vrba, kesansk socil, prhonick kaplan).7 Monost sdlen tchto
symbolickch typizovanch figur ovem pochopiteln umoovala staletmi vytven

4 Ke stereotypu Nmce na konci devatenctho stolet nap. SOUKUPOV, B.: esk spolenost ped sto
lety: Identita, stereotyp, mtus. Praha, 2000, s. 24, 26, 2833, 5053, 61, 7778, 109, 111, 114115.
5 HAMANNOV, B.: Hitlerova Vde: Dikttorova uednick lta. Praha, 1999, s. 341361.
6 SOUKUPOV, c. d., s. 18, 3435, 110114, 140142, 148, 158159. Dle srov. kprotiidovskm stereoty-
pm SOUKUPOV, B.: Nrodnpolitick protiidovsk stereotypy vesk spolenosti na konci 19.stolet.
In VYDRA, Z. (ed.): Protiidovsk stereotypy akesansk spolenost na pelomu 19. a20. stolet. Pardubi-
ce, 2007, s. 1349. Dle viz SOUKUPOV, B.: Vztah eskch politickch stran kidm: Nrodnpolitick
obraz, stereotyp ipedsudek na prahu novho stolet. In SOUKUPOV, B. SALNER, P. (eds.): Moderni-
zace, identita, stereotyp, konflikt: Spolenost po hilsnerid. Bratislava, 2004, s. 1114.
7 Kdlu Rudolfa Vrby srov. SOUKUPOV, Nrodnpolitick protiidovsk stereotypy vesk spolenosti
na konci 19. stolet, c. d., s. 2829. Dle viz iSOUKUPOV, esk spolenost ped sto lety, c. d., s. 154;
SOUKUPOV, Vztah eskch politickch stran kidm, c. d., s. 12. Srov. tak KOVTUN, J.: Tajupln
vrada: Ppad Leopolda Hilsnera. Praha, 1994, s. 2829; FRANKL, M.: Emancipace od id: esk
antisemitismus na konci 19. stolet. Praha Litomyl, 2007, s. 140144.

24
vtinov pedstava oidech jako ostmelenm kolektivu, nboensky jinakm, nep-
telskm vi ostatnm.8
Idea nboensk jinakosti jako zdroji neptelstv znovu oila na pelomu 19. a20.sto-
let.9 Tehdy mla ji svj ekonomick zklad. Poslze psobila ivpodmnkch racio-
nlnho dvactho stolet, ato ivesk prvorepublikov spolenosti,10 odbornky pi-
azovan knejvce sekularizovanm.11 potete bez prtahu zmiji zludnou, nad jej
praivou hlavou z trojheln hvzda idovskho asiata, vyzvala knrodn oist re-
publiky ji vnoru 1923 faistick Hanck republika, stedn list moravskch faist.12

VZNIK PROTEKTORTNHO SOUBORU


IDOVSK DISKRIMINACE

Demokratick prvorepublikov esk spolenost se zbavila masov ap-


likace negativnch symbol idovstv, antisemitismus se j vak zcela vymtit nikdy
nepodailo. Pomnichovsk tzv. druh republika snarostlm vlivem politickho kato-
licismu sjeho velmi vraznm antisemitskm rozmrem13 a pekvapiv rychle pro-
tiidovsk symboly reinterpretovala; tentokrt vak snovm rmcovm clem gene-
rovn nov na spolenosti: spolenosti ech, Slovk aRusn, spolenosti bez
menin.14 eskm nacionalistm se, za pomoci stle drtivjho tlaku nacistickho
Nmecka, podailo jet ped vznikem protektortu vysoce propracovat antisemitsk
zkonodrstv.15 Zklady novho souboru symbol protiidovsk diskriminace tak
bezesporu vznikaly shora, jejich prosazen by vak nebylo mysliteln bez vstc-
nosti zdola. Souasnkm byly znovu podsouvny urit symbolick figury, snimi
bylo manipulovno ivobdob protektortu, tentokrt ji vkontextech vstavby nov

8 Kvvoji protiidovskch stereotyp souhrnn PAVLT, L.: Persekuce id jako historick fakt. In
VEBER, V.: id vnovodobch djinch. Praha, 1998, s. 128129 (antika), s. 129135 (kesanstv),
s.135136 (ran novovk), s. 137138 (devatenct stolet).
9 SOUKUPOV, Nrodnpolitick protiidovsk stereotypy vesk spolenosti na konci 19. stolet, c. d., s. 21,
2627, 29.
10 Kantisemitskm stereotypm vobdob prvn republiky srov. SOUKUPOV, B.: Velk amal eskoi-
dovsk pbhy zdoby intenzivn nadje. Bratislava, 2005, s. 1524, 4457, 6165, 7185. Dle viz SOU-
KUPOV, B.: Obecn azvltn veskm prvorepublikovm antisemitismu: Perspektivn ideologie?
In JELNEK, T. SOUKUPOV, B. (eds.): Bl msta ve vzkumu holocaustu. Praha, 2014, s. 2644,
toky proti Talmudu viz s. 39, dle viz SOUKUPOV, B.: Mtus konspiranch teori vmodernm
eskm antisemitismu ajeho funkce. In TARANT, Z. TYDLITTOV, V. et al.: Spiknut!: loha
antisemitskch konspiranch teori ve veejnm apolitickm diskurzu. Plze, 2014, s. 4041.
11 MUSIL, J.: esk spolenost 19181938. In Djiny obyvatelstva eskch zem, Praha, 1998, s. 299.
12 SOUKUPOV, B.: Alarmujc pbh lidsk nejistoty sagresivity, ale inadjn pbh lidskho rozumu
aslunosti: (Oeskm antisemitismu vpodmnkch pluralistick demokratick spolenosti). In SOUKU-
POV, B.: Velk amal eskoidovsk pbhy zdoby intenzivn nadje. Bratislava, 2005, s. 57.
13 Srov. nap. SOUKUPOV, B.: Antisemitismus za druh republiky: antisemitismus jako jeden ze sta-
vebnch kamen nov identity esk spolenosti? In TYDLITTOV, V. (ed.): Kolokvium osoudobm
antisemitismu II. Plze, 2008, s. 5760.
14 SOUKUPOV, B.: esk reflexe T. G. Masaryka, Edvarda Benee aEmila Hchy: osobnosti symboly
vdob nrodn krize. In POJAR, M. SOUKUPOV, B. ZAHRADNKOV, M. (eds.): idovsk
menina za druh republiky. Praha, 2007, s. 58.
15 RATAJ, J.: Oautoritativn nrodn stt: Ideologick promny esk politiky vdruh republice 19381939.
Praha, 1997, s. 117.

25
rijsk Evropy, Evropy pod vedenm nacistickho Nmecka. Nepekvap, e prvn
protektortn protiidovsk usnesen bylo vydno ji 15.bezna 1939, tedy vden
vzniku protektortu.16 Jak napsal tak historik Miroslav Krn, ikdy sdrobnou od-
chylkou vdataci: prvn protiidovsk opaten pijala Beranova protektortn
vlda, u na svm zasedn 17.bezna, nikoli nmet fov civiln okupan sprvy.
Nstup protektortn vldy keen idovsk otzky byl velmi energick.17 Obecn
znm smr do mrazivch detail propracovanch protiidovskch nazen byla
zamena nejprve na vydlen id pomoc novch doklad ana jejich profesn li-
kvidaci.18 15.ervence 1939 byla zzena stedna pro idovsk vysthovalectv
vPraze.19 Vlt 1939 zaalo vyazovn id znmeckch kol vech stup atak
jejich vyleovn zveejnho prostoru (ppadn jejich oddlen): zpohostinskch
arestauranch zazen, lzn, plovren, nemocnic, spolk, park.20 Na podzim bylo
idm zakzno vychzet po dvact hodin abyly jim odebrny rozhlasov pij-
mae.21 Rok 1940 byl pak nejen ve znamen novch hospodskch omezen ave
znamen zamezench monost disponovat vlastnm majetkem, ale i ve znamen
dokonen vylouen idovskho obyvatelstva zveejnho ivota.22 Byla zavdna
omezen pohybu, bytovch avzdlvacch monost meniny, pedevm vak dolo
kuzaven monosti pijmn idovskch dt do eskch kol (od 7.srpna 1940).23
Rok 1941 pak hospodskou ispoleenskou tragdii id dovril.24 Od 5.z 1941
zaalo vprotektortu platit nazen ooznaovn id starch esti let tzv. idov-
skou hvzdou; esticpou lutou ern ormovanou hvzdou sernm npisem Jude
(id), pevn piitou na lev stran prsou. id se stali takto oznaenou skupinou na
celm zem tet e.25 Protektortn hvzda, tedy Davidova hvzda snpisem Jude,
mla bt velikosti podlku.26 Polt id museli nosit hvzdu ji od 23.listopadu
1939,27 id vNizozemsku od 27.kvtna 1942,28 id vokupovan sti Francie
od 7.ervna 1942.29 Maarskm idm byla lut hvzda vnucena a 29.bezna

16 PETRV, H.: Prvn postaven id vProtektortu echy aMorava (1939-1941). Praha, 2000, s. 74.
Souhrnn kdiskriminaci nap. PKN, T.: Historie id vechch ana Morav. Praha, 2001, s. 341348,
366371.
17 KRN, M.: Konen een idovsk otzky vechch ana Morav. In POJAR, M. (ed.): Stn oa
nad Evropou. Praha, 2001, s. 52.
18 PETRV, c. d., s. 7476.
19 Tamt, s. 7780.
20 Tamt, s. 8083.
21 Tamt, s. 83.
22 Tamt, s. 84107.
23 Tamt, s. 109, s. 110111, s. 111.
24 Tamt, s. 113131.
25 Tamt, s. 122123.
26 FRIEDMANN, F.: Prvn postaven id vProtektortu echy aMorava: Stav k31.7.1942: Pro vnitn
potebu idovsk nboensk obce vPraze. In KREJOV, H. SVOBODOV, J. HYNDRKOV, A.:
id vProtektortu: Hlen idovsk nboensk obce vroce 1942: Dokumenty. Praha, 1997, s. 278.
27 VYKOUKAL, J.: oa vPolsku: historick souvislosti. In POJAR, Stn oa nad Evropou, c. d., s. 91.
28 SCHROV, P.: Holocaust vNizozemsku, Belgii aLucembursku. In POJAR, Stn oa nad Evropou,
c. d., s. 117. VLucembursku pedchzel lut hvzd lut psek. Tamt, s. 119.
29 NICAULT, C.: oa ve Francii. In POJAR, Stn oa nad Evropou, c. d., s. 126.

26
1944.30 Relativn pozd dopadlo nazen tak na eck idy; hvzda snmeckm
aeckm npisem Jude-Evreos byla zavedena vnoru 1943.31
Nov diskriminan nazen bylo vjimen tm, e zneuilo symbol Davidova t-
tu, Davidovy hvzdy, kter se stal specifickm idovskm symbolem a v19.stolet,
kdy emancipovan id hledali svj symbol, kter by byl vprotivze kobecn roz-
en aznm symbolice kesansk.32 Podle Gershoma Scholema, autora zkladnch
prac okabale, lo vak tehdy ji ovyprzdnn symbol idovstv pedemancipanho
obdob.33 Vjimenost volby tkvla ale ivtom, e poprv vmodern dob viditeln
oznaen id rozbilo krun jistho bezpe danho alespo ve velkch mstech jistou
anonymitou vzhledu.

IVOT SHVZDOU: MENINOV AVTINOV REAKCE

Od tto chvle se vnucen lut hvzda stala hlavnm symbolem meni-


nov existence. Svd otom jak dochovan meninov denky ameninov memory,
tak vzpomnky tch, kte oa peili avydali svdectv, kter dosud nebyla publikovna.
Jakkoliv byly bolestn provny idsledky dalch diskriminanch nazen (pedevm
ztrta zamstnn, stsnn bytov pomry, omezen monosti spoleenskho vyit, ale
ini pdly, odevzdn cennost, rozhlasovch pijma atelefon, vppad dt pak
vylouen zvtinov koly,34 ztrtaneidovskch kamard35 idomcch mazlk36),
stmtonechtnm symbolem lut hvzdy identifikovala menina sv postaven spole-
enskch vyddnc nejintenzivnji. Bylo to poprv, kdy mi njak potupn opaten za-
sadilo opravdovou rnu, tvrd der m lidsk dstojnosti aj sv pokoen oplakal. Pes
veker dosavadn zsahy asnahy ad, dvajcch mi najevo, e jsem cizorod element
ve zdej spolenosti ivnrod, ctil jsem se, vdsledku sv vchovy, stle echem. Pod
jsem se jaksi nemohl identifikovat se svm idovstvm, nemohl jsem se smit se svou
absurdn, ale pesto mn tak porn vnucovanou mncennost. Nyn mi vak mla bt
veejn piena, ml jsem bt na odiv vem ocejchovn ajednoznan vylouen zbn
lidsk spolenosti el jsem tehdy smatkou kidovskmu zubnmu lkai, kter jet
sml pro obec provozovat praxi. Kdy mu vyprvla omch slzch, pravil mi se smutnm
smvem: Obvm se, chlape, e bude mt jet mnohem vnj dvody kpli,
vzpomnal pozdj historik Toman Brod, pochzejc zprask eskoidovsk rodiny.37
Obdobn se vyjdila iHelena Lewisov, tanenice, idovka snmeckm mateskm

30 RKOS, P.: Holocaust vMaarsku. In POJAR, Stn oa nad Evropou, c. d., s. 244.
31 HRADEN, P.: Holocaust eckch id za druh svtov vlky. In POJAR, Stn oa nad Evropou,
c. d., s. 165.
32 SCHOLEM, G.: Davidova hvzda. Praha, 1993, s. 9091. Davidv tt vzbuzoval pocit ochrany ajistoty
ped nepteli. Tamt, s. 91.
33 Tamt, s. 9192.
34 Srov. denkov zznam Helgy Weissov zprask asimilovan eskoidovsk rodiny, po vlce akademick
malky, z15. bezna 1939. WEISSOV, H.: Denk 19381945: Pbh dvky, kter peila holocaust.
Brno, 2012, s. 1819.
35 Tamt, 28. jen 1939, s. 24.
36 MEROV, E.: Opodn vzpomnky: ivotopis, kter se neveel na jednu strnku. Brno, 2009, s. 22.
37 BROD, T.: Jet e lovk nev, co ho ek: ivota bh mezi roky 19291989. Praha, 2007, s. 94.

27
jazykem, rodaka zTrutnova: nov protiidovsk zkon. Ve srovnn snm vypadaly
vechny pedchzejc jako nevinn hra. Zavedli lutou hvzdu Od t chvle ns snadno
poznal kad, kdo ns chtl urazit nebo napadnout. Tak psychologick efekt propotali
pesn, skrutou nelidskost. Hvzda ns mla oznait jako psance, pro kter nen ve
spolenosti msto Vdom, e ns tmto oznaenm vydlili ze spolenosti, zvyovalo
nai nejistotu aprobouzelo vns protichdn pocity. Je lut hvzda znakem, kter ns
m pouze odliit, nebo m bt znakem ponen? Nebo zle na tom, kdo ji nos? Vzali
nm se vemi prvy tak lidstv adstojnost? Vyjt ven bez hvzdy, je to projevem vzdoru,
nebo zbablosti?38 Bezprostedn po zaveden diskriminanho opaten panoval vak
mezi idovskm obyvatelstvem protektortu pedevm strach zreakce vtiny. Rodie
dokonce doprovzeli sv dti ido koly.39 Vbec nejdramatitj byl pitom prvn den
shvzdou na veejnosti. Dobe si pamatuji, co jsem ctila, kdy jsem la poprv po ulici
shvzdou na kabtku, asice na hodinu akordeonu Mla jsem podivn pocit, e jsem
stedem pozornosti avechny pohledy m na m. Ve skutenosti si m nikdo nevmal,40
vzpomnala Evelina Merov, tehdy desetilet dvka zprask eskoidovsk rodiny, da-
tujc ovem diskriminan nazen ji potkem roku 1940.41
Kdnm vtm excesm ze strany vtinov spolenosti ovem nedochzelo. Sp-
e jen ojedinle se objevily vzpomnky na nebezpe protektortn ulice.42 Miroslav
Krn dokonce doloil, e si okupan ady stle stovaly na eskou solidaritu se
idovskm obyvatelstvem. Tyto sympatie dajn vlt 1941 pimly Karla Herman-
na Franka, skho protektora, kprosazovn symbolickho oznaen protektortnch
id, kter by pedchzelo obdobn perzekuci ve tet i. Proud veejnch projev
solidarity podle Krnho nenaruila ani lut hvzda.43
Dochovan idovsk vzpomnky jsou ovem stzlivj. Podle nich zaujala esk
spolenost kperzekun symbolice troj pstup: pehlen diskriminanho opaten,
kter mohlo bt projevem lhostejnosti kosudu idovskho obyvatelstva, ale ivlastn
bezmoci, kodolib postoj,44 neomalen zvdav pohledy,45 asto spojen surlivmi
poznmkami, apostoj solidrn, konkrtn vyjden soucitnm nebo povzbudivm
smvem,46 podnm ruky, verblnm odsudkem opaten appadn ipekdovnm
symbolu. Helena Lewisov zaznamenala ovem tak pekvapen vtinov spolenosti,
kter vychzelo zpedstavy oexistenci jednotn idovsk fyziognomie: Na ulicch

38 LEWISOV, H.: Piel as promluvit. Brno, 1999, s. 18.


39 WEISSOV, c. d., 5. jna 1941, s. 28.
40 MEROV, c. d., s. 2122.
41 Tamt, s. 20. Merov pitom utkvlo vpamti, e hvzda musela bt piita nejen na svrchnm odvu,
ale ipod nm. Bylo tedy zapoteb vce hvzd, dal si u ale kad musel zakoupit na idovsk obci. Iza
ponen bylo nutn zaplatit! dodala. Tamt, s. 2021.
42 Nap. Hana Bokovcov zvznamn prask idovsk rodiny si 7. ledna 1942 do svho denku zapsala:
Po stran chzi po ulici, kde si vichni pipadme jako vcizin, kde vidme neptelsk pohledy kolem-
jdoucch, pijdeme do koly jako do jedinho jistho msta na svt [idovsk mansk kola vJchy-
mov ulici poznmka BS]. BOKOVCOV, H.: Pu aseit mi le na kolenou: Denky 19401946.
Praha, 2011, s. 17.
43 KRN, c. d., s. 5455.
44 Helga Weissov zaznamenala do denku posmn apohrdliv smek, poznmky. WEISSOV, c. d., 5. jna
1941, s. 28.
45 Helga Weissov je zachytila udomovnice. Tamt, 5. jna 1941, s. 28.
46 Tamt.

28
jsme si sbolest uvdomovali, jak ns lid pozoruj. Nkte rozpait, jin sneskrva-
nm neptelstvm ankte ipekvapen, kdy nkdo zns nevypal na prvn pohled
jako id.47 Vrame se vak ktmatu pekdovn symbolu. Jedna ze idovskch en
nap. vzpomnala, e ji jako dve oznail prvod za princeznu se zlatou hvzdou.48
Souasn je ovem teba piznat, e se vprotektortu neobjevily akty bezvhradn so-
lidarity, kter jsou znmy zNizozemska, kde si stovky lid zad vtinov spolenosti
pipnuly po zaveden povinnosti nosit esticpou lutou hvzdu (2.kvtna 1942) diskri-
minan symbol ina svj odv.49
Vplnosti byla kla prvnch vtinovch eskch reakc zachycena nap. ve vzpo-
mnkch Arnota Reisera, praskho ida, syna majitele pivovaru, po vlce chemi-
ka aod edestch let emigranta, jeho diskriminan nazen zastihlo vRoztokch
uPrahy: Vz 1941 zavolali otce do Prahy, kde se postavil do fronty avyzvedl si
tam velk kus ltky svytitnmi lutmi hvzdami, na nich byl nmeckm kurentem,
pipomnajcm hebrejtinu, npis ,Jude rno jsme museli jt pky na ndra. Kdy
jsme museli jt poprv shvzdou, vstali jsme radji velice brzy ali zadn cestou, aby
ns nikdo nevidl. Lid, kter jsme cestou potkvali, se vak ctili jet trapnji ne my.
Nkte, kdy ns uvidli, zaboili do vedlej ulice, jin zase peli na druhou stranu
apedstrali, e ns nevid, ale byli itakov, pevn eny, kte se snmi zastavili,
podali nm ruku aprojevili sv rozhoen nad tmto opatenm.50
Opaten pitom odsuzovali nejvce lid bytostn spjat sprincipy masarykovskho
eskoslovenska. Olga Scheinpflugov, hereka aspisovatelka, vdova po svtoznmm
spisovateli Karlu apkovi, napsala: Bylo nutn, abychom denn pro nkoho zavenho
i zabitho zbledli nebo se rozechvli, polykali jsme urky ahanbu nad tm, co Nmci
udlali ze slov, ale nejhor nervov otes jsem proila, kdy jsem vidla prvnho ida
se lutou hvzdou. Rozkiela jsem se na malm nmstku ped nam domem, bezo-
hledn ikpatin opatrnosti, nakala jsem pateticky, e nechci dl t. Vrchol potupy
lidsk civilizace byl dovren. Touila jsem se, jako kad, rozebhnout za potupenm
aujistit ho, e se stal vt chvli mm nejblim pbuznm, e se, akoli ,rijka, adm
do tto velk vyvren rodiny Byli tu mnoz, snimi jsem si tykala Nedovedla jsem
si pedstavit, e se tmto lidem vyhnu, abych ula zkzonosnm nsledkm, avichni
potebovali penze, jdlo imravn pomoc. Vydvala jsem se za nimi vzeeelch hodi-
nch, nejdv bez opatrnosti apozdji, kdy u ns vlely noviny audvaly ns pro
styky sidy, jsem si vkldala pod klobouk ern tresy, to jest vdivadeln ei sten

47 LEWISOV, c. d., s. 18.


48 KUDLKOV, M.: Terezn oima ty en. Bakalsk prce. Univerzita Karlova vPraze, Fakulta
humanitnch studi. Vedouc prce: SOUKUPOV, B. Praha, 2002.
49 SCHROV, c. d., s. 114. Odpor proti diskriminaci se ovem objevil zejmna vDnsku. Tamj id
byli chrnni a do konce srpna 1943. Historik Zdenk Hojda napsal: Vz 1942 odmtl krl Kristin X.
nmeck poadavek na zaveden antiidovsk legislativy (povst otom, jak na svou pravidelnou projku
komo vyjel se idovskou hvzdou na rukv pat ovem do e legend). HOJDA, Z.: Holocaust ve
Skandinvii. In POJAR, Stn oa na Evropou, c. d., s. 102.
50 REISER, A.: tk: /Pamti 19201991/. Praha, 2003, s. 71. Arnot Reiser vysvtloval opaten nsledov-
n: Pdly chleba amouky byly pro idy podstatn ni ne pro echy, ati zase mli men pdly ne
Nmci. Aby mohla policie tyto restrikce kontrolovat, museli bt id zeteln oznaeni, proto jsme museli
nosit ,Davidovu hvzdu. Tamt, s. 7172.

29
nhrada za paruku.51 Jin krsn gesto zaznamenala vroce 2003 jedna zmch stu-
dentek. Jej vypravkou byla osmdestilet pan vdchodu, bval etn zateisticky
orientovan eskoidovsk rodiny, kter prola za vlky nkolika koncentranmi tbo-
ry: kluci zUMPRUMu mli jednou njakou vstavu. J jsem tehdy nosila kostm
abalok. Na nm jsem mla idovskou hvzdu. Kdy jsem nechtla bt idovka, tak
jsem si ho sundala ahodila pes ruku. Kluci m tehdy pemlouvali, abych la snima na
vstavu, ale j nechtla. Okolo el pan profesor Zrzav, mal. Kluci ho uctiv zdravili.
On se ptal, pro se dohadujeme. Kluci mu ekli, e nechci jt. On se na m tak podval
avdl, kolik uhodilo. Nastavil mi rm avzal mi balok. ekl mi: Tak mlad dmo,
jdeme na vstavu. To je nco naprosto nezapomenutelnho, kdy si troufne lovk jeho
kvalit neho takovho pro ciz idovku.52 Relativn ast projevy odporu bychom
vak zaznamenali udnes ji neznmch lid. Milo Pick, ekonom, znm reformami
pipravenmi vpadestch aedestch letech, vzpomnal na atmosfru vLibni na
Jinsku: Mm ale moc hezkou vzpomnku ina prvn den shvzdou vthle atmosfe,
kdy u se lidi bli kvnout na pozdrav, moje sestenice Vra Kaufmannov, estnctilet
holka, musela jt poprv shvzdou pes nmst. Vtom ji njak ena zvesnice, sn
na zdech, apla za ruku akiela na cel nmst: ,Sleinko krsn, e toho pacholka
poslouchte, koukejte to sundat! Od t doby se ta hvzda hezky nosila, jako by ta ena
stla pi ns bl ne ,ten pacholek Hitler.53
Spe vjimen se setkme vmeninovch vzpomnkch stm, e idea perzekuce,
kterou hvzda vyjadovala, pela vrelnou formu jednn esk spolenosti.54 Itak
ovem nabval antisemitismus spe verbln podobu. Poten ok ze lut hvz-
dy rychle ustoupil aDavidv tt se stal symbolem odlinosti, na kter si vichni
zvykli.55 Nakonec ovem pevldl ve vtinovm mylen pece jenom strach, ktermu
dokzali elit jenom nemnoz. Jak konstatoval iMilo Pick: kdy se musely nosit
hvzdy, tak se zuoval krouek lid, kte se odvili mrknout, alespo odpovdt na
pozdrav. Vtina lid radi pela na druh chodnk, aby se tomuhle tm neriziku
vyhnula. Lidi se hrozn bli, apitom tohle asi nebyla vc, za kterou by Nmci zavrali.
Byl tam jeden student, Karel Randk, kter zaal pln provokativn zdravit idy, ato
nejen pes ulici, ale doslova pes cel nmst. Vzpomnm si, jak jsem jednou el se
starm pnem, panem Hellerem staekem, hrbkem, zosobnn bezmocnost na
jedn stran nmst, na druh stran nmst el Karel Randk ajako obvykle smeknul
a kzemi akiel: Poklona uctiv, pane Hellere. Vidm, jak se panu Hellerovi dojetm
51 SCHEINPFLUGOV, O.: Byla jsem na svt: Prvn pln vydn pamt eny Karla apka. Praha, 1994,
s. 245246.
52 Rozhovor vedla 29. ledna 2003 vPraze Tereza Kostkov.
53 PICK, M.: Nadje se vzdt neumm. Brno, 2010, s. 3132.
54 Spe vjimen byl izitek Rudolfa Rodena, po vlce vznamnho psychiatra: Lid na m zrali aped-
strali, e nic nevid (obvykl postoj esk populace), ale bhem prvnch pti minut, doslova ne jsem doel
na roh naeho bloku, na m plivl jeden zmch bvalch spoluk, kterho vylouili ze koly jako rve,
adva dal mui mi pikzali, abych slezl zchodnku ael po vozovce jako sprvn pinav id. Otoil
jsem se avrtil se dom, zden, zaduman ave stavu naprost nevcnosti. Zalezl jsem si na gau, kter
byl vt dob mou postel, alzal si rny. Nco se ve mn zlomilo aj jsem doel knanejv bolestnmu
uvdomn: vlasteneck city m rodiny byly falen azaslepen. Byl jsem zjevn na prvnm mst id, apak
teprve mon taky ech. RODENOVI, E. aR.: ivoty ve vypjenm ase. Praha, 2009, s. 105106.
55 Helga Weissov si zapsala do denku: Hvzdy se nm staly u samozejmost, jako bychom je nosili od-
jakiva. WEISSOV, c. d., 5. jna 1941, s. 29.

30
tese ruka, div mu zn klobouk nevypadne, slzy voch ak: Proboha, vyite tomu
mldenci, e si ho stran vm, ale a tohle u nedl, a si neubl. Take tam byla
hrstka lid [vLibni na Jinsku poznmka BS], kte se nebli, ale byla stle men
avelk vtina byla tch, kte se bli odpovdt ina pozdrav.56
lut hvzda vak vyadovala tak nov pravidla spoleensk etikety, kterou ro-
die svm dtem museli vtpit. Velikm pelomem byl den 1. 9. 1941, kdy jsme zaali
nosit hvzdy. Pamatuju se, jak mi ji maminka pivala na takov tvdov kabtek. Byl
hndobov sbarevnmi uzlky, ty se mi nelbily, atak jsem je kubala vude, kam jsem
doshla. Tm ml jinou barvu vpedu ajinou vzadu, protoe jsem to dlala jen kdy
jsem ho mla na sob. Spolu stou hvzdou se mi dostalo mnoho pouen. Nezdravit
nikoho, kdo nem hvzdu, ani lidi, kter jsem do t doby zdravila obvyklm rukulbm.
Taky vysvtlen, e a se dje cokoliv, za tu hvzdu se nemm stydt, vzpomnala vroce
1971 Anna Hyndrkov Kovanicov.57 Pro ni samotnou mla hvzda, konfrontace
sbezmocnost stojcho lovka tv vtv zvrcenmu reimu, na odiv postavenmu
vydlen ze spolenosti, ovem tak vznam konce dtstv azatku dosplosti: Za-
tek noen hvzd byla doba rychlho dospvn, doba tvrd. Otrvil se strc Oskar
Takovch sebevrad bylo tenkrt hodn. Ne jsme si zvykli na svoje oznaen, ne si
ostatn zvykli na ns, oznaen, bylo nm asto tko. Do t doby nae idovstv, tak
tupen aponiovan, nebylo na prvn pohled zejm. Mohli jsme se ztratit vdavu, bt
anonymn.58
Vmeninovm idovskm prosted se vak lut hvzda zmnila rovn na pro-
stedek identifikace se stejn diskriminovanmi. Helga Weissov si do svho denku
5.jna 1941 zapsala: Odpoledne jdu sEvou na prochzku. Dnes ne na hit, zstv-
me schvln na runch ulicch. Bav ns, kdy potkme njakho ida. Kad se usm-
je, jako by chtl ci: ,To nm to slu, co?59 Symbol perzekuce se tak stal nstrojem
integrace strukturovan meniny. Richard Glazar, pochzejc zasimilovan kolnsk
eskoidovsk rodiny, astnk vzpoury vTreblince (srpen 1943), po vlce inenr,
vzpomnal na to, e nkte star id dokonce zdrazovali, e tento odznak nos
shrdost: Jenom vtchhle ppadech, kdy musm dolu do msta mezi lidi, pipchnu
si hvzdu asamozejm, kdy musm na ad kregistraci. Lidi pr nejsou ani tak zl,
jako moc mluv anebo mluv prv proto, e by pece jen rdi vidli, jak to snkm
dopadne, kdy ho chytnou bez hvzdy Setkvm se tam dole snktermi [Glazar pra-
coval od kvtna 1940 vzemdlstv vTebenicch poznmka BS], co maj tak lut
hvzdy. Pro pod ti star kaj, e jsou na to vlastn pyn, e tu hvzdu nos shrdos-
t? Vdy to jen tak povdaj! Vm to, urit to ctm. J kdy jdu dole vmsteku sopra-
tmi vrukou podle vozu, tak si chvlemi uvdomuju, e si tu lutou hvzdu pod trochu
zakrvm.60 Abyli to prv mlad lid, kte vyvinuli tak systm obchzen nazen:
sundvali si hvzdu, aby mohli dojet do druhho msta, nebo jt do kina na veern ped-

56 PICK, c. d., s. 26. Ostrachu iHYNDRKOV-KOVANICOV, A.: Dopis dtem. In Svt bez lidskch
dimenz: tyi eny vzpomnaj. Praha, 1991, s. 128, LEWISOV, c. d., s. 18.
57 HYNDRKOV-KOVANICOV, c. d., s. 128.
58 Tamt, s. 129.
59 WEISSOV, c. d., 5. jna 1941, s. 28.
60 GLAZAR, R.: Treblinka, slovo jak zdtsk kanky. Praha, 1994, s. 12.

31
staven, ppadn veer na nvtvu kptelm, ale teba ina nvtvu do porodnice.61
Obas vak nepiit hvzda uvdla jejho nositele do znanho nebezpe. Helena
Lewisov popsala tuto absurdn situaci: po nvtv ordinace se j hvzda, pipevnn
na kabtu pouze pendlky, uvolnila. Byla zatena, ale etnci ji nechali hvzdu pit
apak j pomohli utci.62 Mlad lid vak nadle upednostovali svou svobodu (nebo
spe zdn normlnho ivota) ped represemi. Obdobn lehkomysln jako Helena
Lewisov si ponali nap. imanel Rodenovi. Eva napsala: Ruda aj jsme vymysleli
systm upevovn svch Davidovch hvzd malmi spnacmi pendlky namsto pi-
vn, abychom se mohli snadno mnit zid na rijce, neboli z,ne-lid na ,lidi. Pak
jsme si je skoro kad druh den sundali, dovezli se tramvaj na kraj msta avyli si do
lesa, kter zanal prakticky hned za zastvkou. Vlt jsme dokonce chodili plavat do
eky apak jsme leeli ve vysok trv astran moc se milovali. Apak jsme se vydali
nazptek, protoe jsme museli dodret zkaz vychzen, ale jet ne jsme nastoupili
do tramvaje, vklouzli jsme do prjezdu njakho inku, pipchli si hvzdy aopt se
zmnili vne-rijce, tedy vne-lidi. Vzim, kdy byl hbitov studen adepresivn, jsme
si dokonce troufli zajt ido biografu.63 Odkldn hvzdy mlo vak ipraktitj v-
znam; chodilo se bez n ve mst pro paovan potraviny.64
Dal strategii odmtnut symbolu vyvinuly dti, kter se pokusily pevst oznaen
hvzdou vlegraci.65 Petr Ginz, tinctilet chlapec zeskoidovsk rodiny vPraze,
si vptek 19. z 1941 do svho denku zaznamenal: Byl zaveden odznak pro idy,
kter je asi takov: [Ginzv nkres poznmka BS] Kdy jsem el do koly, napotal
jsem 69 ,erif, maminka jich napotala pesto. Dlouh tda je nazvna ,Mlnou
drhou.66 Objevila se vak isnaha oveejn projeven vzdor: Vesele se bavme
ahlun smjeme. A Nmci vid, e si ztoho nic nedlme. Schvln dlme vesel
oblieje, mysln se smjeme. Schvln, a maj vztek.67 Nkte star lid se podle
Heleny Lewisov naopak izolovali ve svch bytech adochzelo, jak zaznamenala
iAnna Hyndrkov Kovanicov, iksebevradm.68 lut hvzda na kabtku mi
uzavela dal dtsk hry anedovolila mi chodit ani do koly, vzpomnala roku 1977
pan zLitomyle na sv dtstv.69

61 Srov. vzpomnku Tome Kosty, ekonoma, pozdji nakladatele, vrozhovoru Vladimra Mlyne. MLY-
N, V.: Kosta: Rozhovor pes dv generace. Praha, 2008, s. 23. Dle srov. nap. vzpomnku Heleny
Lewisov (LEWISOV, c. d., s. 20, 21, 31).
62 LEWISOV, c. d., s. 24.
63 RODENOVI, c. d., s. 3940.
64 Srov. nap. POSSELTOV-LEDEREROV, H.: Mma aj: (Tereznsk denk). Praha, 1997, s. 14.
65 Weissov napsala do denku: Ve kole se vichni chlubme, kdo m lpe piitou hvzdu. WEISSOV,
c. d., 5. jna 1941, s. 28.
66 PRESSBURGER, Ch.: Denk mho bratra: Zpisky Petra Ginze zlet 19411942. Praha, 2004, s. 35.
67 WEISSOV, c. d., 5. jna 1941, s. 29.
68 LEWISOV, c. d., s. 18.
69 Co ivot psal. Neradostn vzpomnky na vlen lta druh svtov vlky. 1977. In FLDROV, M.: ivot
aznik idovsk meniny vLitomyli vprvn polovin 20. stolet. Bakalsk prce. Univerzita Karlova
vPraze, Fakulta humanitnch studi. Vedouc prce: Soukupov, B. Praha, 2005, s. 113, ploha, s. 1. Otec
dvky byl Nmec, matka idovka. Dle viz tamt, s. 114 (posmch). Mli jsme sousedku Ruppovou, sjej
dcerkou se mohla pedtm moje dcerka kamardit akdy jsme li pak kolem amli jsme na sob tu lutou
hvzdu, tak pan Ruppov ukazovala dcerce, jak m ped nmi plivat, vzpomnala na potku devade-
stch let pan zLitomyle (jej sepsan vzpomnky sdodatky zrozhovor jsou uloeny vRegionlnm
muzeu vLitomyli). Tamt, s. 117, ploha . 13, s. 29.

32
Asamozejm byly ivjimky, lid, kte nepikldali tto symbolizaci stedn per-
zekun vznam. Ji Kosta, idovsk mladk zprask asimilovan levicov smlejc
rodiny, po vlce ekonom, jeden ztvrc reformy vedestch letech, spolupracovnk
Oty ika, neuml represivn opaten ve svch pamtech ani datovat (myln ho kladl
do roku 1940),70 jin noen hvzdy zmnili jen velmi strun.71 Pevldaly vak emo-
ce ponen, kter kolnsk eskoidovsk rabn Richard Feder vyjdil pirovnnm
lut hvzdy ke lut skvrn na prsou.72 Jen mlokter id vPraze nosil ozna-
en hrd, vtina je vnmala jako ponen. Hodn praskch id, kterm byla jeho
historie neznm, zlehovalo symbol vymylen, jak se domnvali, nacisty. adovnu
idovsk obce, kde se hvzdy rozdvaly, pektili na ,Place dEtoile. Franci povaovala
lutou hvzdu za osobn urku aasto chodila zdomu bez n. Matino pokorn pijet
idovskho oznaen ji popuzovalo, napsala osv matce, majitelce praskho mdn-
ho salonu, kter po vlce emigrovala do Ameriky, Helena Epsteinov.73 Obas zmnu
ve vztahu khvzd vyprovokovalo ineptelsk okol. Musela jsem stejn jako m
rodie nosit hvzdu. Zpotku jsem na ni byla hrd, ale kdy jsem vidla, jak hanebn
se na m okol dv, tak jsem se stydla, vzpomnala pan, rodaka ze Strakonic, na
sv dtstv.74 esk matka Reny Havrnkov, eskoidovsk dvky zLiberce, se
dokonce domnvala, e jej dcera nebude muset hvzdu nosit. Druh den po zaveden
diskriminanho oznaen tak vznikla absurdn situace, kter zptn dokumentuje, e se
idovsk dti voch nhodnch chodc od tch neidovskch liily pouze hvzdou.
Od podzimu roku 1941 bylo zavedeno povinn noen hvzd. Vt dob jsem u chodila
tak na Hagibor amla jsem dv velice dobr kamardky, asice Anku Kovanicovou
aJuditu (Dudlu) Singerovou Prvn den po tom, co byly hvzdy zavedeny, jsme ly
po ulici, ony spiitou hvzdou aj bez n, protoe moje maminka prohlsila, e j ji
70 Ji Kosta spolu shvzdou zmnil tak zkaz jezdit veejnou dopravou, chodit do kin adivadel, do koly,
omezen monosti obivy. Ion ovem datoval drastick opaten rokem 1940. KOSTA, J.: ivot mezi
zkost anadj. Praha Litomyl, 2002, s. 53.
71 Nap. opavsk id nmeckho mateskho jazyka, sionista Heinz J. Herrmann. Ten kladl do roku 1941
izkaz vychzen po 20 hodin, spolovn, ale tak majetkov omezen, odevzdn jzdnch kol, psacch
stroj, rdi, hudebnch nstroj, teplho atstva akoein. HERRMANN, H. J.: Mj boj proti konenmu
een: ZOpavy aProstjova pes Terezn, Osvtim-Birkenau aDachau do Izraele. Brno, 2008, s. 22,
23. Obdobn je lut hvzd vnovna jen strun poznmka (bez pesn datace) ivpamtech Zdenky
Fantlov zasimilovan eskoidovsk rodiny, pvodem zBlatn: Nsledovala registrace id ve vech
mstech, vesnicch, vesnikch ana samotch. Kad dostal nov osobn prkaz se tampilkou JUDE
alutou hvzdu, piitou na kabt, aby byl zdaleka vidt apoznn jako neptel lidu. FANTLOV, Z.:
Klid je sla, ek tatnek. Praha, 1996, s. 72.
72 FEDER, R.: idovsk tragedie: Djstv posledn. Koln, 1947, s. 20, 24. Srov. SOUKUPOV, B.: Druh
republika, protektort adobov antisemitsk propaganda vpovlenm veejnm meninovm mnn. In
NIANSK, E. LNKOV, M. akol.: Antisemitizmus apropaganda. Acta historica Posoniensia
XXVII, Judaica et holocaustica 5, 2014, s. 161.
73 EPSTEINOV, H.: Nalezen minulost. Praha, 2000, s. 225. Obdobn se vyjdila tak Vra Hjkov
Duxov, po vlce novinka: Apotom lut hvzdy. Sotva doku popsat ten pocit hroznho ponen, po-
hany ahlavn vydlen znroda, snm jsem ctila bytostnou sounleitost. Sice jsem chodila bez hvzdy,
kdy ajak to jen lo, ale co to bylo platn! Hvzdu jsem mohla na pr hodin odloit, ale cejchu, vyplenho
do due, jsem se nezbavila ani tehdy, ani kdykoliv pozdji. HJKOV-DUXOV, V.: Takov to byl
ivot. In Svt bez lidskch dimenz: tyi eny vzpomnaj. Praha, 1991, s. 67.
74 Jej matka byla eka-idovka, otec ech, dvka proila vlku vkrytu upbuznch. TROJANOV, E.:
Kotzce vlivu historick zmny videntit ukrvanch idovskch dt za druh svtov vlky. Bakalsk
prce. Univerzita Karlova vPraze, Fakulta humanitnch studi. Vedouc prce: SOUKUPOV, B. Praha,
2003.

33
nosit nemusm, vem se samozejm mlila [otec Reny byl id, Rena sama byla
zapsna do idovsk matriky poznmka BS]. ly jsme po ulici aproti nm la njak
ena, odplivla si aekla mi: ,To se nestyd kamardit se idovkama?75 Pi bnm
pohybu po mst vak nejastji dospl id zakrvali hvzdu takou.76 Jednou jsem
potkal na Vinohradech Karla Polka. Honem si aktovkou zakryl hvzdu abel ke mn.
Vysml jsem se mu adlouho jsme se prochzeli, vzpomnal nrodohospod Ji Hejda,
jeho manelka byla idovka, za vlky ijc vpolokrytu.77

SYMBOLIKA DISKRIMINACE

lut hvzda byla vzmrech nacist prostedkem kvyazen idovsk


meniny zostatn spolenosti. Pro idy se stala nechtnm znakem, znakem segregace,
jeho se iti peiv nikdy nezbavili amnohdy jm ipomovali svou souasnost. Zd
se ovem, e esk spolenost nestrukturovala podle tohoto symbolu sv mylen, spe
si na diskriminan znak zvykla. To pochopiteln nevyluovalo ani akty zlomyslnosti
nebo zmrnho azbytenho poniovn. Pozdji vak pevldl uvtiny zejm a
panick strach zkontaktu sdiskriminovanmi. Symbolicky vylouen id dispono-
vali klou emoc: od ponen a po hrd vzdor. Vkadm ppad symbol nakonec
hrl vznamnou lohu pi posilovn meninov integrace. Znstroje perzekuce se tak
do znan mry promnil vnstroj budovn asto ji (po)zapomenut identity, ikdy
na bzi znan negativn; pronsledovan lid nechtli bt idy, diskriminace je vak
kidovstv vracela. Ukzalo se, e symbolika perzekuce je sluiteln se symbolikou
hrdosti avzdoru. Zpsob vnmn lut hvzdy byl samozejm izleitost vku,
osobnho zaloen, statenosti, velmi asto ale iodpovd na reakce vtinovho okol.
Lid se pokoueli zvldnout symboliku pomoc humoru, pezdvek, alespo doas-
nho sejmut zodvu lut hvzda se tak stala symbolem mnohoznanm, nikoliv,
jak pedpokldali nacist, jednostrannm impulsem knenvisti (snad jen podntem
kobavm).
Historii funkce symbolu lut hvzdy vpovlenm eskoslovensku meme
rozdlit na dobu ped norovm pevratem (1948) apo nm. Vovzdu nvrat id
dom, pracnho znovunabvn lidsk dstojnosti, bylo noen lut hvzdy spo-
jovno sadjektivem hrd. Znak ponen tak nabyl vznamu kompenzan identifikace
spronsledovanmi, se idy, kte znovu vyhrli djinn zpas civilizace nad barbar-
stvm, svtla nad tmou.
Po pevratu se lut hvzda vykldala jako znak ponen id, jeho koeny tkv
vMnichov, vdajn zrad eskoslovensk buroazie, kter nepijala vobavch
zbolevismu nezitnou pomoc Sovtskho svazu. lut hvzda vyla vMnichov, znl

75 HAVRNKOV, B.: Jak to bylo, ne ns deportovali do Terezna. Pipravil Petr Balajka. Obecn noviny,
2015, . 8, s. 15. Anna Hyndrkov Kovanicov zaznamenala stejnou historku nsledovn: Bohunda
jako menka zpotku hvzdu nenosila, akoliv Dudla jako menka ji nosila. Stalo se nm na ulici, e se
na Bohundu osopila ciz ensk: e se nestyd, chodit se idovkou Bohunda potom doma breela, e
tu hvzdu chce taky nosit. HYNDRKOV-KOVANICOV, c. d., s. 128.
76 EPSTEINOV, c. d., s. 225. Dle viz nap. LEWISOV, c. d., s. 20.
77 HEJDA, J.: il jsem zbyten: Romn mho ivota. Praha, 1991, s. 223.

34
nzev lnku tpna Kische, idovskho komunisty, pro Vstnk idovsk obce n-
boensk vPrazeroku 1951.78 Vklad djin vreimu komunistick strany vyzval
idovsk obyvatelstvo kaktivnmu zapojen do vstavby socialistick spolenosti. To
odpovdalo tak dobov adoraci ida odboje, vojka na vchodn front, aodsud-
ku tzv. slabch lid, obt. Symbol diskriminace byl pekdovn na symbol pochopen
sprvn djinn cesty,79 jejm hlavnm symbolem byl srp akladivo, sousti znaku
Sovtskho svazu.
Na mlokterm symbolu ovem pitom lpl adosud lp tak bolestn proitek vlky
anespravedliv diskriminace jako na lut hvzd.80 Nic na tom nezmn ani vytso-
vn pocitu ponen pocitem demonstrovan hrdosti. Nakonec symbolick perzekuce
byla jen pedstupnm fyzick likvidace.
Odtud ijist rozpaky ve svtov veejnosti po druh svtov vlce, jak se ktomuto
symbolu postavit. Zd se vak, e nakonec zvtzil nzor Gershoma Scholema: Mnoz
se domnvali, e emblm, vjeho stnu se vinula cesta ke smrti aplynovm komorm,
by ml bt nahrazen njakm novm znakem ivota. Lze vak uvaovat ipln jinak:
znamen, je bylo za naich dn posvceno utrpenm ahrzou, se stalo hodnm toho,
aby osvtlovalo cestu kivotu akobnov. Jeho vzestupu pedchzela cesta do propasti,
atam, kde bylo nejhloubji poneno, zskalo zrove svoji velikost.81

Autor:
doc. PhDr. Blanka Soukupov, CSc.,
Fakulta humanitnch studi Univerzity Karlovy vPraze,
6446@fhs.cuni.cz

78 SOUKUPOV, Druh republika, protektort adobov antisemitsk propaganda vpovlenm meni-


novm veejnm mnn, c. d., s. 167. Volte vichni jednotnou kandidtku; bl lstky znamenaj hrozbu
lutch hvzd, psal Vstnk idovsk obce nboensk vPraze vkvtnu 1948. Tamt, s. 166.
79 SOUKUPOV, Druh republika, protektort adobov antisemitsk propaganda vpovlenm menino-
vm veejnm mnn, c. d., s. 166169.
80 Nap. sportovn redaktor Frantiek Steiner vydal vroce 2009 soubor vzpomnek strnoucch hr fotbalu
vTerezn pod nzvem Fotbal pod lutou hvzdou: Neznm kapitola hry, kter se hrla ped smrt (Praha,
Olympia).
81 SCHOLEM, c. d., s. 92.

35
2016 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 3746

KBUDDHISMU UVIETNAMC VESK


REPUBLICE: OD NENPADNCH POTK
VIDEOVOU PTE VIETNAMSK DIASPORY
VE STEDN EVROP?
STANISLAV BROUEK

Abstract: Vietnamese Buddhism in the Czech Republic: From Cautious Beginnings to an


Ideological Backbone for the Vietnamese Diaspora in Central Europe?
When the Vietnamese in the Czech Republic think about the function and importance of
Buddhism for their own adaptation to the Czech environment, three basic levels have to
be distinguished. First, in the Buddhist tradition ancestor worship and respect for previous
generations is the basis for the extraordinary intergenerational solidarity, which can be seen
in Vietnamese families. Secondly, Buddhism is evidently linked to acult of wealth. We may
see examples of rich members of the community who provide financial assistance to the
establishment and operation of Buddhist temples. Thirdly, we can see signs that Buddhism
serves as atool of identification for members of the newly established national minority and
unites them with the home country, i.e. the Socialist Republic of Vietnam.

Key words: Vietnamese in the Czech Republic, integration, Buddhism

Klov slova: Vietnamci vesk republice, integrace, buddhismus

VOD

Podtitul tohoto pspvku lze chpat spe jako malou nadszku platc pro
souasnost, avak pro blzkou budoucnost to me znamenat (ikdy sotaznkem), e
buddhismus by mohl sehrvat vraznj roli utto stedoevropsk vietnamsk diaspo-
ry. Dnes zatm meme hovoit onznacch i tendenci vedouc ktomuto cli. Pokusm
se vnsledujcm vkladu tuto tendenci vysvtlit.
Pokud Vietnamci vesk republice uvauj ofunkci avznamu buddhismu pro
svou vlastn adaptaci veskm prosted po pesdlen, dje se tak ve tech zkladnch
rovinch.
Vprvn rovin vychz jejich vztah kbuddhismu ztradice kultu pedk. cta kped-
chzejcm generacm je vlastn zkladem mimodn mezigeneran solidarity, kterou
meme pozorovat ve vietnamskch rodinch.
Do druh roviny bych piadil oividn spojovn buddhismu skultem bohatstv.
Projevuje se zde jednak prestin strnka vpostojch zbohatlho, tud spnho podni-
katele, jak sami Vietnamci kaj respektovan osobnosti, vi dalm lenm lokln
komunity. Zrove vtom meme spatovat prvky snahy zbohatlho jedince oovliv-

37
nn (mon iovldn) konkrtn lokln komunity okzalm postojem, jm iniciuje
afinann zabezpeuje zzen achod buddhistickho stnku.
Akonen ve tet rovin vznamu buddhismu uVietnamc vesk republice je
mon vidt, e buddhismus slou jako nstroj jist identifikace pslunk tto nov
ustanoven nrodnostn meniny sprvky sjednocovn (sbliovn, i minimln ts-
nj komunikace) vrmci vietnamsk diaspory ve stedn Evrop avkomunikaci sdo-
movem, tj. Vietnamskou socialistickou republikou.
Toto konstatovn je teba chpat spe jako vstupn skicu pro hloubkov vzkum,
kter ns vtomto tmatu teprve ek. Svj nzor konstatuji na zklad vlastnch sond
pi vzkumech obecnch strnek adaptace i integrace vietnamskho etnika veskch
zemch, kter jsem provdl od konce 90.let minulho stolet do souasnosti. To zname-
n, e naznaen ti roviny problematiky buddhismu usouasnch Vietnamc vesk
republice neprezentuji na zklad speciln zamenho vzkumu na buddhismus.

KE VZTAHU PEDSTAVITEL BUDDHISMU


KSOUASNMU VIETNAMSKMU STTU

Nepochybn se jedn opomrn strukturovan vzjemn pomr pedstavi-


tel vietnamskho buddhismu apedstavitel sttnho astranickho apartu ve Vietna-
mu. Ojeho komplexn postien tento pspvek samozejm neusiluje aani znkolika
objektivnch dvod usilovat neme. Jeho pipomenut na nsledujcm pkladu ov-
em ukazuje zvltn prostupnost ideov (ideologick) hranice mezi tmito na prv-
n pohled antagonistickmi svty. Je-li teba hledat smysl tto vzjemnosti uobou
vzdlench svt prv uvnit (i prostednictvm) tolik zkouenho vietnamstv bhem
druh poloviny 20.stolet nebo zda to meme pijmout jako pirozenou nutnost hledat
kompromis (vystn) mezi buddhistickou koncepc individuln duchovn dokonalosti
apraktickou potebou eit tiv sociln problmy souasnho Vietnamu, je asi jedna
zcest porozumt tomuto vztahu. Nen vak jednoduch. Vyaduje speciln vzkum
aspecialisty pitomto vzkumu.1
Nicmn vydejme se cestou avizovanho pkladu proto, abychom naznaili, vja-
kch obrysech se tento vztah odvj atak abychom ukzali, e vietnamsk spolenost
teprve hled sv nov pozitivn autority, kter budou profilovat souasn vietnamstv,

1 Navc nboensk ivot ve Vietnamu nen toton sproblematikou buddhismus vtto zemi, avak zre-
akc Vietnamc vR lze usuzovat, e vsystmu tradice, tj. mezigeneranho pedvn, je buddhismus
vraznou slokou, ato stle zesilujc ve svm vznamu. Srv. Nboenstv ve Vietnamu. Praha: Muzeum
hlavnho msta Prahy, 2010: Vietnamsk duchovn pstup kivotu se d vyjdit tm, emu se k Tam
gio, Ti cesty, tedy spojen buddhismu, konfucinstv ataoismu, ato podle poteby, co mohou tato uen
nabdnout. Buddhismus poskytuje propracovan vklad svta, odpovdi na zsadn otzky aobrovskou
kulturn tradici, konfucinstv een praktickho ivota aprincipy fungovn ve spolenosti ataoismus
dv lidem nvody ke svobod aosobnmu vyjden, je to tak prostor pro tajemn anepochopiteln. Ve
Vietnamu jsou dal nboenstv: Islm zaznamenal mnohem vc zetelnjch zmn ne ostatn pejat
nboenstv. Pro Vietnamce napklad neplat posvtn pout do Mekky ani zkaz pit alkoholu. Islm je
vyznvn hlavn vjin sti zem, ato asi 0,5 % obyvatel. Dnes je Vietnam za Filipnami druhou asijskou
zem snejvym potem katolk, katolickou vru vyznv asi 10 % obyvatel. Sektu Cao Dai vyznv
piblin 2,5 % obyvatel.

38
ato zvlt surenm kjakm hodnotm se mlad lid budou upnat. Tm pkladem
me bt vyznn jedn zautorit nov se prosazujc ve vietnamsk spolenosti, kter
prv oroli autorit ze svho pohledu hovo.
Jedn se oVietnamce jmnem Thich Quang Do (Thch Qung ), kter byl od
srpna 2008 nejvym pedstavitelem Sjednocen buddhistick crkve ve Vietnamu.2
Tento mu narozen 27.listopadu 1928 byl amon je vd osobnost disidentskho
hnut. Nkolikrt byl navren na Nobelovu cenu. Shrneme-li jeho postehy oprofilu
respektovan autority ve Vietnamu,3 meme vyjdit nsledujc dojem: pestoe je to
tak vznamn osobnost, nkolikrt vznn, pak zaven vdomcm vzeni, povaujc
stle komunismus za zlo aodhalujc nebojcn vkadm projevu svou disidentskou
linii, tedy kritiku aodpor vi stvajc moci, tento mu v inadle vmonost osvcen
souasn pro nho zkaen vietnamsk moci. Nechce tuto moc likvidovat, odstranit,
nbr vkld do n nadji, e se sama obrod.
Pedevm tento buddhistick hodnost vychz ze veobecn pijmanho modelu,
kter ve zkratce mono pedstavit asi tak, e komunln prosted je zformovno zvce-
mn anonymnch jednotlivc na jedn stran ana druh zrespektovanch osobnost.
Pitom respektovan osobnost funguje vprvnm plnu jako nadje, jako ideln princip
navozujc atmosfru ance, apak a vdruh ad jako vykonavatel relnch projev
pomoci nkomu konkrtnmu i cel skupin. Tento mnich klade hlavn draz na to, e
kad vykonavatel moci je pedevm tak lidsk bytost.
Ve se tud to kolem nsledujc podmnky formulovan tmto mnichem: aby re-
spektovan osobnost mohla pinet anonymnm jednotlivcm tst (vetn njakho
hmotnho uspokojen), mus bt sama astn. Komunistit funkcioni (ameme to
aplikovat na veker respektovan osobnosti, vetn loklnch boss vesk republice)
nejsou podle Thich Quang Do astn, nebo kradou aloup.4
Vietnamsk komunitn sfra vesk republice je prezentovna eskm prostedm
vtinou sdrazem i poukazem na vrazn jevov rysy, kter bvaj uzaveny bu
do kritiky, nebo jsou jimi vyzvedvny kvality vietnamskho zpsobu ivota. Tak
napklad na jedn stran, k teba Miroslav Noina,5 e mezinrodn vietnamsk
podsvt zapustilo vesk republice koeny ae smstn emigrantskou komunitou
ije ve svrzn predtorsk symbize (opt nznak vdcovsk role mocnch jed-
notlivc pro zbylou masu anonymnch jednotlivc). Na druh stran pedevm es-
ko-vietnamsk spolenost se poutla astle pout do naden obhajoby vietnamsk
existence vR adala pro Vietnamce uznn nrodnostn meninou, co se nakonec

2 Je autoremAppeal for Democracy in Vietnam. Viz lnek onm: Profile on Most Venerable Tich
Quang Do, Head of the Unified Buddhist Church of Vietnam http://www.queme.net/eng/thichquangdo
.php [10.6.2011].
3 (Napklad vrozhovoru vMF Dnes 3.8.2009 rozmlouval Tom Ndr) Do tohoto modelu pan Thich
vloil svou pedstavu onov autorit pro souasn Vietnamce. Podle nho by to klidn mohl bt len
komunistick strany Vietnamu. Kdy se novin podivoval aptal se dl, zda v onkom, kdo by to mohl
bt, odpovdl formulac znjc jako jist pesvden nebo nadje, e takov lid jist jsou, nyn jsou ve
skrytu, ale kdy as nastane, urit se objev, ekl.
4 V interview http://www.oslofreedomforum.com/speakers/thich_quang_do.html se tento buddhistick
mnich vyjadoval ovztahu ke komunistick moci ve Vietnamu [14.6.2011].
5 Miroslav Noina vlnku pro Infoservis Spolenosti lovk vtsni Vietnamsk podsvt http://www
.infoservis.net/art.php?id=1036440967.

39
stalo vroce 2013, pravdpodobn vrmci pedvolebnch politickch taktik esk
stranick konkurence.
Jak vid Vietnamci sami sebe, co si mysl ointegraci do esk spolenosti ahlavn,
co by chtli sami dlat, je mm dlouhodobm tmatem.6 Avak hned je teba pozna-
menat, e proniknout pod velmi houevnat povrch obrannch reflexvnch postoj
kpodstat jejich mentality, je kol vzc ve stle vzdalujcm obzoru. Problematika
buddhismu je jednm znovch aspekt, kter do tto integrace vstupuj azejm budou
vstupovat stle vraznji. Buddhismus uVietnamc vesk republice nezstane tud
omezen i zen jen na vnj projevy i vnj symboly. Ato hlavn proto, e ovnj
okzalou proceduru (ato ehokoli) nejde ani tm, co se sna praktikovat buddhismus
au vbec oto nejde prmrnmu Vietnamci vesk republice.

KPROJEVM BUDDHISMU UVIETNAMC


VESK REPUBLICE

Na jedn stran kult pedk najdeme vsymbolice vybaven naprosto vech


vietnamskch domcnost nehled na sociln status, na postaven t kter rodiny vlo-
kln komunit. Tmito buddhistickmi symboly kultu pedk jsou domc olte, ato
naprosto rznch velikost od skromn poliky svonnmi tyinkami, vodou, penzi
pro mrtv, potravinami atd. a po vjimen rozmrn olte, dokonce znm ppad
domcho olte, kter se promnil ve svatyni, kdy majitel bytu vnoval pro olt jednu
celou mstnost svho bytu vpanelovm dom.
Chci ci, e na jedn stran je to kult pedk, kter ukotvuje lovka vrodinnch
generanch souvislostech prostednictvm tohoto buddhistickho ritu, specifick rodin-
n bohosluby, na druh stran kult bohatstv lze chpat ve vztahu kbuddhismu jako
pomcku (nstroj) kformovn socilnho statusu jist skupiny lid (tch bohatch) pi
zskvn prestie nebo dokonce koekvanmu vymezovn vchovn uvnit t kter
lokln vietnamsk komunity vesk republice.
Je teba hned dodat, e to, co zde prezentuji, funguje zatm vpotcch apokusm
se to demonstrovat na nkolika pkladech. Ato vzpt a uinm jet mal dodatek
ktet rovin, kpokusu oobjasnn rozvjejcho se vznamu buddhismu, kter vz
vtom, e buddhismus pon sehrvat identifikan lohu am ambici stt se sted-
6 BROUEK, S.: Silueta vietnamsk ptomnosti vR (Kzkladn charakteristice migran skupiny).
[Silhouette of the Vietnamese presence in the Czech Republic (On Fundamental Characteristics of the
Migration Group)]. Nrodopisn vstnk, 2013, 30 /72/, . 1, s. 519; BROUEK, S.: Vietnamsk ob-
chod aesko-nmeck phranin kontakty. In Navzdory hranici. (Trotz der Grenze). Migran procesy
na esko-nmeckm pomez. Plze, 2013, s. 222239; BROUEK, S.: Integrace Vietnamc do esk
spolenosti. [14.2.2015]. Dostupn na http://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&
v=qAjOvls95e0#t=33s. Ze starch prac autora je to nap.: BROUEK, S.: esk pohled na Vietnamce.
Praha, 2003; BROUEK, S.: Aktuln problmy adaptace vietnamskho etnika vR. Prvn st. In
UHEREK, Z. (ed.): Integrace cizinc na zem esk republiky. Vzkumn zprvy astudie vytvoen
na pracovitch Akademie vd esk republiky. Praha, 2003, s. 7184; BROUEK, S.: Integran ten-
dence vietnamskho etnika veskm loklnm prosted. esk lid, Etnologick asopis, 2005, 92, . 2,
s.129154; BROUEK, S.: Hledn dvry imigran skupiny vprosted esk majoritn spolenosti.
Vietnamsk etnikum. In UHEREK, Z. (ed.): Kultura spolenost tradice 2. Soubor stat zetnologie,
folkloristiky asociokulturn antropologie. Praha, 2006, s.131168.

40
nm symbolem vietnamstv avietnamsk kultury veskch zemch, potamo vzemch
stedn Evropy.
Pro Vietnamce-jednotlivce, kte se buddhismu vnuj (tj. maj na to as se vbu-
ddhistickm uen vzdlvat, vtinou prostednictvm internetu) se jedn oduchovn
rozvoj. Lze odhadnout, e se to tk vcel esk republice spe nkolika vraznch
jednotlivc. Bn vietnamt obchodnci na takou formu duchovnho ivota nemaj
as nebo je takov problmy zkrtka nezajmaj. Vdnm ppad utch, kter to
naopak zajm, nelze vtto innosti (a u se jedn orodinnou tradici i pokusy o-
en buddhismu) spatovat snahu okonfrontaci nebo snad vyvolvn konfliktu. Nelze
tak pozorovat dn projevy okzalosti i zsadov prezentace vi esk majorit,
teba vodvn. Naopak obleen buddhistickho mnicha, krom slavnosti nebo obadu
vchrmu (svatyni) by psobily rozpaky, anebo dokonce pousmn iubnch viet-
namskch trhovc.
Udlal jsem vtomto ohledu jednu osobn zkuenost: ped esti lty jsem podal
ospoluprci praktikujcho buddhistu (takto pvodn relativn spnho podnika-
tele zKrupky uTeplic vechch, kter ml am vmyslu zaloit vR buddhis-
tick klter), aby mne seznmil stmto fenomnem vreln situaci vietnamskch
komunit vloklnm prosted esk majority. Domluvili jsme se, e spolu budeme
objdt dleit msta vesk republice, kde se zakldaj buddhistick svatyn
(i mal lokln centra ken buddhismu mezi Vietnamci). Tento mu se mnou
cestoval vmniskm obleen. Viml jsem si, e prv toto jeho mnisk oblee-
n bud na vietnamskch trnicch asten tak ve vietnamskch restauranch
zazench minimln zvltn pozornost nebo, jak u jsem uvedl obas irozpaky.
Musm se piznat, e mm dosud jist problmy sinterpretac on rozpaitosti po-
stoj bnch Vietnamc, kte reagovali na esk veejnosti na mnisk obleen,
to znamen obleen, kter meme povaovat za symbol buddhismu, potamo vi-
etnamsk kultury.
Kdy jsem se snail najt vysvtlen utohoto mnicha pmou otzkou, co znamen
reakce jeho vietnamskch spoluoban Vietnamu (pozn. jen miziv st tto populace
m esk sttn obanstv), dozvdl jsem se asi toto, co mohu shrnout nsledujcm
zpsobem: jemu to pipadalo spe normln, protoe rozpait smv (jak je veobec-
n znmo) vyjaduje jistou mru zahanben, nikoli pohrdn nebo posmch. ili on byl
sreakc Vietnamc na sv obleen docela spokojen. Nakonec mi ktomu dodal: vm
vak, e oni za mnou nakonec pijdou
en buddhismu mezi Vietnamci veskm prosted probh jednak po linii piro-
zen rodinn tradice (olte kuctvn kultu pedk), piem to nelze zejm chpat
jako uvdoml praktikovn buddhismu. Nkolikrt jsem dostal vrodinch Vietnamc
odpov na otzku, pro svj oltk sestavuj prv tmto zpsobem aco jednotliv
sousti znamenaj, prostou odpov: takto jsme to vrodin uns ve Vietnamu dlali.
Druh linie en buddhismu je zaloena na principu zakladatelsk povinnosti i
zodpovdnosti majetnho individua.

41
OPONAJCCH BUDDHISTICKCH CENTRECH
VESK REPUBLICE

Vnsledujcch pkladech se uplatuj jmenovan ti roviny projev bu-


ddhismu Vietnamc vesk republice, kter meme pro zjednoduen nazvat: kult
pedk, kult bohatstv akult vietnamstv.
Vechny tyto ti roviny nesou vsob zkladn impuls uctvn (cultus). Ovem vsa-
motn sociln praxi se nedje toto uctvn prvoplnov kboskmu principu, pestoe
je ve vech tech pkladech cta kbostv ptomna. Lze pi praktikovn rznch
forem vztahu kbuddhismu spatovat velmi siln vznam buddhismu prv pro aktuln
sociln komunikaci, ato na rovni rodiny (rodinn komunikace se silnmi mezigene-
ranmi vztahy), na rovni lokln komunity (sformovnm cty krespektovan osob-
nosti vpatriarchlnm smyslu) atak na rovni formovn vietnamsk stedoevropsk
diaspory.
Varnsdorf. Vlednu 2015 to bylo sedm let, kdy zaala oficiln fungovat prvn viet-
namsk buddhistick pagoda (spe by byl pesnj nzev buddhistick modlitebna
vsamostatn budov, kter je zasvcena jen tomuto elu) vesk republice. Stalo se
tak ve Varnsdorfu.7 Lednov slavnosti oteven chrmu roku 2008 pedchzela zaj-
mav ptilet pprava.
Mnich jmnem Dai Duc Thich Thanh Phuc byl podn opomoc pi jejm zaloen.
Vroce 2005 tento mnich pijel do R, aby dohlel na dal konkrtn ppravy kvybu-
dovn pagody. Pi dal nvtv vroce 2006 mnich zaal provdt bohosluby atak
pomhal jinm zpsobem, hlavn vukou zkladnch ceremoni. Vybral nzev pro tuto
pagodu Thein An. Vroce 2007 vznikl varnsdorfsk buddhistick sbor jako obansk
sdruen s nzvem Vietnamsk klub sympatizant s Buddhismem v Evropsk unii.8
Vnsledujcm roce byla kolaudace zakoupen budovy (dvoupatrov vily). Mnich se
zavzal, e bude pravideln dohlet na bohosluby atak na chod chrmu vsouhlasu
svietnamskou buddhistickou radou Giao Hoi Phat Giao Vietnam.9 Mnii, kte Varns-
dorf navtvuj, jsou jednak misioni ajednak koliteli tchto mstnch zakladatel.
Vbuddhistickm centru je ubytovna zazen pro tyto ely, podobn jako ivjinch
centrech vesk republice, onich se zmnm pozdji.
Sbuddhistickmi potky ve Varnsdorfu se poj konkrtn aktivita star eny, kter
vdevadestch letech pesdlila isrodinami svch dt do esk republiky. Prv tato
ena zakoupila zrodinnho majetku vhodnou nemovitost. Jej ivotn osud je zajmav
pedevm vtom, e se stala tak rozhodujcm lnkem vpesdlen cel sv rodiny
do R.

7 Podle stn lidu vroce 2001 ml Varnsdorf 16040 obyvatel, ztoho se hlsilo 14331 obyvatel kesk
nrodnosti, 638 ke slovensk, 397 knmeck, 121 kpolsk, 118 kvietnamsk, 24 kmoravsk, 22 kukra-
jinsk a1 osoba ke slezsk nrodnosti. Vrznch informanch textech oVarnsdorfu je zmiovn fakt
zaloen prvnho buddhistickho chrmu na zem esk republiky jako vznamn udlost msta. Srov.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Varnsdorf.
8 Obansk sdruen Vietnamsk klub sympatizant sBuddhismem vEU, o.s., vzniklo: 19.10.2007, IO:
22673415 Adresa: Varnsdorf, itavsk 1904 (stejn rodina iniciovala dal obansk sdruen Vietnamsk
klub Bonsai vEU, o.s., vznik: 18.9.2007, IO: 22670254, Adresa: Varnsdorf, Nrodn 1750).
9 http://www.giaohoiphatgiaovietnam.vn/.

42
Stalo se to takto: Po zkuenostech seskm prostedm, kter poznali nejprve jej
dva synov jako uov nebo stisti od roku 1988, apak ona sama vroce 1992, kdy
syny vR navtvila, uznala arozhodla, e pro vechny jej dti (3 synov a2 dcery)
ajejich rodiny bude pesdlen do bvalho eskoslovenska nejlepm eenm bu-
doucnosti. Jej rozhodnut se brzo potvrdilo jako sprvn. Dtem se vpodnikn velice
dailo.
Pesdlen vak nebylo jednoduch, ikdy nepsobilo komplikace ani tak ze strany
eskch ad, nebo akt kompletovn tto rodiny byl pokryt eskou normou on-
slednm pesdlen pbuznch za zklad sluovn rodin. Do zmr tto eny mt
vesk republice vechny leny sv rodiny vak vstoupila tato okolnost. Jedna zdcer
byla provdan za lkae, kter nechtl opustit svou profesi ve Vietnamu ahlavn nechtl
pistoupit na monost pracovat jako trhovec vechch. Co lze brt spe jako vjimku
(znm toti teba ppad, kdy universitn profesor-lka poslal svho syna na nkolik
let do esk republiky, aby si jako trhovec vydlal penze na svou kariru lkae ve
Vietnamu).
Vppad vietnamskho lkae zvarnsdorfsk rodiny se jeho manelstv doasn
rozdlilo, jak to bvalo ast vpodobnch ppadech, kdy oba manel (ten ve Vietna-
mu atak ten pesdlen do R) ili vparalelnm vztahu sjinm protjkem, snm
asto mli ispolen potomky, ani dolo krozvodu atm pdem knovmu satku.
Vnaem varnsdorfskm ppadu manelka lkae pijela vroce 1993 se svou tletou
dcerou do ech, to znamen relativn brzo po matin pesdlovacm plnu. Manel-
-lka zstal se dvma syny ve Vietnamu. Odluka trvala po ti roky. Kdy otec po tech
letech pijel na nvtvu do esk republiky akdy doprovodil svou dceru poprv do
jej koly, kter pr na nho uinila velk dojem spolu sdalmi zitky, rozhodl se
opustit sv zamstnn apesdlit se syny do R, do zem lep budoucnosti pro dti
(jak to interpretovala jeho tchn vinterview).
Podle vlastnho vyjden, kter mi organiztorka rodinnho klanu sdlila, mla
nejprve vmyslu pispt finann aorganizan na budovn buddhistickho centra
ve spoluprci spraskm centrem na Sap, kde jin Vietnamka, takt star ena, se
pipravovala kvybudovn buddhistickho stnku. Kdy nedolo mezi obma dmami
kdohod okompetencch, rozhodla se varnsdorfsk buddhistick aktivistka spolhat na
vlastn sly, ato prostednictvm kontakt na buddhistick centra vjej rodn provincii
Nam Dinh akonkrtn vjedn znejstarch pagod Vong Cung. Odtud tak pochz
hlavn ideov podpora buddhistickmu stnku ve Varnsdorfu.10
Potky. Podobn se rozhodla zbudovat buddhistickou modlitebnu vPotkch ena
podnikajc zde vc jak deset let, ato ve svm dom uprosted obce vprvnm pate.
Jej zmry jsou podobn jako uzakladatelky ve Varnsdorfu, avak zejm sohledem
na jej finann monosti men ne ve Varnsdorfu. Ale navc tato ena vPotkch je

10 Pi oteven chrmu byli ptomni mj. vietnamsk velvyslanec, starosta msta aj. Bohosluby jsou pravideln
1. a 15. kadho msce a hlavn bohosluby tikrt v roce: pi oslav lunrnho roku, 15. ervence
svtek vdnosti rodim, 15. dubna narozen Buddhy. Chrm ve Varnsdorfu navtvuj turist azjemci
obuddhismus ze sousednch zem Polska aNmecka. Jedna esk zpvaka zde natoila klip. Do povdom
rodiny zakladatelky chrmu se zapsaly nvtvy hereky Kvty Fialov. (Interview 22.6.2009 se zaklada-
telkou chrmu pan Lien, peklad dr. Huong. Vzkum S. Brouek, uloeno E AV R).

43
praktikujc litelkou, kter m vmyslu tyto dv innosti spojit anahradit za pvodn
podnikn (nkupprodej).
Cheb. VChebu ve sprvn budov trnice nalezneme vprvnm pate jednu mstnost
vnovanou buddhistick modlitebn. Funguje od 4.kvtna 2009 sprovozn dobou od
8.hodiny do 20.hodiny.
Odrava. VOdrav psob mu nsko-vietnamskho pvodu. Pat mezi poetnou
skupinu boat people, kte vsedmdestch letech doputovali do Nmeck spolkov
republiky. ZNmecka, kde trvale ije jeho rodina, sten pesdlil spodnikatelskmi
aktivitami do esk republiky. VOdrav udruje vkomplexu hospodskch askladit-
nch budov buddhistick chrm. Jeho obansk sdruen snzvem Vietnamsk buddhis-
tick spoleenstv vzniklo u 15.srpna 2005. IO: 27007235, Adresa: Cheb, Odrava 31.
Podobn situace je vchrmu na vPraze Libui na Sap atak vBrn. VDub uTep-
lic zdil vietnamsk podnikatel na sdliti ve svm byt buddhistickou modlitebnu. Jeho
zmrem je zaloit vechch prvn buddhistick klter.
Svat K. Nejmohutnj buddhistick akce probhla vobchodnm arelu Asia
Dragon Bazar Svat K uChebu 18.srpna 2010. Cel selost za asti vietnam-
skho velvyslance adalch funkcion vietnamsk ambasdy, mstnch autorit ze
samosprvnch asttnch instituc R, delegt zvietnamskch komunit nejen ves-
k republice, ale tak ze Slovenska, Polska, Maarska aNmecka. Zstupci tchto
vietnamskch komunit ve Stedn Evrop vystupovali na tto akci se zdravicemi. Ve
vech projevech se probrala jednota loklnch komunit stedoevropskho regionu.
Tak pozvnka oslovovala vietnamskou komunitu vChebu, vcel esk republice
ave Stedn Evrop.11
Vietnamt diplomat, kte byli vznamnm subjekty tto buddhistick slavnosti na
Svatm Ki, povauj za pirozenou soust sv mise nejen dit vietnamskou komu-
nitu vesk republice astarat se ojej ideov sepjet sdomovem teba prostednictvm

11 P O Z V N K A Buddhistick chrm Gic Dao. Oletonm svtku Vu Lan kuctn matek aotc
vietnamsk komunita vChebu, vcel esk republice ave stedn Evrop snesmrnou radost vt zrozen
buddhistickho chrmu vmst tak vzdlenm od na vietnamsk vlasti. Pi tto pleitosti ctihodn
mnichov vyslan stedm Vietnamsk buddhistick crkve spolu svcmi apteli buddhismu na vech
stranch svta podaj nsledujc ti slavnostn obady: ZASVCEN CHRMU GIC DAO, VELK
OBAD VU LAN KUCTN MATEK AOTC ROKU 2554/2010, UVTN DU PI NVRATU
ZPODSVT. Organizan vbor oslav si dovoluje pozvat Vs. Obady se konaj vObchodnm arelu
ASIA DRAGON BAZAR SVAT K CHEB ve stedu dne 18. srpna 2010 (to je 9. dne 7 msce
roku Tygra). Vae ast nm bude velikou ct apovzbuzenm na cest na sluby slovu Buddhovu. Pozdra-
ven budi Velk bdhisattva. Za organizan vbor oslav ctihodn mnich Thch Tr Chon, sprvce chrmu;
Vu Thi Thu Hoa Tam, pedsedkyn Sdruen vietnamskch buddhist vR; Tran Van Dang, generln
editel Obchodnho arelu ASIA DRAGON.
PROGRAM SLAVNOSTNCH OBAD: Obad uvtn Buddh (vzvn duch, aby vstoupili do soch).
09.0011.00: Pprava na pchod Buddh, Vzvn duch, aby vstoupili do soch, Obtovn nebeskm
poslm, Obtovn pedkm, Vzvn ochrannch duch, obtovn zemelm; 11.3012.30: Bezmas
pohotn; Zasvcen chrmu Gic o: 14.0016.00: Lv tanec, Slavnostn oteven chrmu, Vyputn
holubic mru abalonk, Zahajovac projev, uvtn host, Proslovy ctihodnho mnicha sprvce chrmu,
Jeho excelence pana velvyslance VSR vR, zstupc organizac Vietnamc vR, Kvtinov dary, po-
zdravn kulturn program. Obady kvelkmu svtku Vu Lan kuctn matek aotc: 16.0017.00, Kzn
ovznamu svtku Vu Lan, Obad pipnn r apodn obtin ctihodnm mnichm, Projevy cit krodi-
m apedkm osvtku Vu Lan, Pozdravn kulturn program, Zakonen obad ksvtku Vu Lan pro-
vedou ctihodn mnichov; 17.3018.30: Bezmas pohotn. Modlitby za due zemelch apodn obtin:
19.0022.30: Obady provdn ctihodnmi mnichy, 22.30: Ohostroj kpoct vech t svtk.

44
mimodn podpory buddhistick tradice. Jsou zrove pipraveni usilovat seskmi
komunisty oistotu marxisticko-leninskch mylenek. Je to dkaz, e vietnamsk p-
tomnost vesk republice m rznorod kontakty seskm prostedm.
Pklad lze nalzt ve zprv o29.konferenci eskch komunist, konan 13.listo-
padu 2010 vPraze (to znamen krtce po buddhistick slavnosti vzpadnch echch).
Konference vyznla jako kritika veden KSM apedevm kritika pedsedy strany Voj-
tcha Filipa, kter podle referujcch dostaten nebojuje za dlnickou tdu (proletarit)
proti buroazii. Mezi zahraninmi hosty vystoupil na tto ideologick konferenci tak
pracovnk velvyslanectv Vietnamu vPraze. Referoval12 opoteb ideologickho
psoben na mlde. Ptomn pedneli projevy se slovnkem,13 onm by se dalo
pedpokldat, e odeel sdvactm stoletm.

ZVR

Na prvn pohled drobn anenpadn buddhistick potky mohou vstu-


povat do integranho procesu vietnamskho etnika vesk republice avcel stedn
Evrop jako dleit stabilizan prvky. Nelze sice zatm init njak vnj zvry.
Meme vak stoupajc zjem obuddhismus povaovat za pirozenou azVietnamu
motivovanou atak zVietnamu velice podporovanou soust penosu tradice (ato ne-
jen buddhistickou radou Giao Hoi Phat Giao Vietnam, ale tak vietnamskm sttem,
prostednictv teba ambasdy).
Zklady buddhistick tradice, to znamen tradice respektovan i vzbuzujc respekt,
penen do mylenkov soustavy pesdlenc, zapadaj nepochybn do souasn ten-
dence kposilovn vietnamstv, vietnamskosti. Pestoe se ned ztchto nznak jed-
noznan hovoit oideologii, pon vztah Vietnamc kbuddhistickm praktikm mt
sv msto vsociln realit jako sjednocujc idea, to znamen veskch podmnkch
vlastn idea jen tto vietnamsk komunit. Zakladatelka ainicitorka zaloen buddhi-
stickho chrmu ve Varnsdorfu na to dala svou jasnou odpov: dlala jsem to proto,
e zde mm pt dt, aaby jejich dti vdly, e pochzej zVietnamu aVietnam byl zde
stle snimi ptomen.14
Jestlie se tradice uprvnch migrant vpadestch aedestch letech 20.stolet
omezovala na problematiku stravovn sdrobnmi projevy rodinn obadnosti pi svt-
12 Vietnamsk diplomat mj. uvedl: Socialismus mus usilovat ozskn mldee, nebo nen mon bu-
doucnost bez mldee. Polome si otzku: usilujeme jako komunist ozskn mldee? Pipravujeme ji
opravdu pro ivot vsocialistick spolenosti? Podrobnji na: http://crtacc.bloguje.cz/870982-poznamky
-ucastnika-stranicke-konference-konane-13-listopadu-2010-v-praze.php?global.
13 Na konferenci se objevovaly podobn vty: kapitalismus je pechodnm stavem spolenosti, nen tu
navdy, po nm pijde, a se to komu lb nebo nelb socialismus kapitalismus nen nadj lidstva, nejde
reformovat kapitalistick zem vykoisuj vtinu lidstva Neasova vlda nrodn poroby Filip
jako souasn pedseda KSM se naprosto netdn abez komunistickho principu dv ina tzv. procesy
v50. letech minulho stolet, dokonce se netajil stm, e dal finann prostedky na pomnk dr. Horkov
Jake: Je teba, aby veden KSM skonilo somlouvnm se za minulost avnovalo se realizaci nastolen
socialistick spolenosti msto dosavadnho kapitalismu Nen as odvolat nekomunisty ve veden strany
anahradit je komunisty? Tamt.
14 Interview 22.6.2009 se zakladatelkou chrmu pan Lien, peklad dr. Huong. Vzkum S. Brouek, uloeno
E AV R.

45
cch, vsouasn dob znamen buddhismus monost vprohlubovn rznch rovn
vztahu mezi leny tto nrodnostn meniny ponaje od rodinnch zvyk, pes vztahy
mezi jednotlivmi loklnmi komunitami a po tsnj sepjet sVietnamem. Zven
draz na vznam tradice pro Vietnamce se projevuje ivjinch sfrch teba materiln
kultury. Stle vce se do vybaven vietnamskch domcnost dostvaj typick vietnam-
sk pedmty (vetn objemnch mramorovch soch transportovanch do eskch zem
za pomoc tk techniky, napklad jeden podnikatel vChebu si nechal rozebrat st
stechy svho domu ajebem dopravit takovou sochu do bytu).
Pokusy ovytvoen hlavnho buddhistickho centra zatm selhaly. Nejprve to byl
pokus vybudovat centrum na Sap vPraze apak nejnovji na Svatm Ki uChebu
varelu trnice Dragon, kde vznikl nejvt avlastn prvn chrm vybudovan jen
ktomuto elu.
Dvody, pro respektovan centrum dosud nevzniklo, vz podle samotnch
Vietnamc vkonkurennch postojch. Vprvnm ppad pokusu oprask centrum
to bylo nedorozumn i nedohoda mezi inicitorkami buddhistickho dn vPraze ve
Varnsdorfu.
Ve druhm azatm poslednm ppad na Svatm Ki je nadje, e toto msto by
mohlo bt vnmno jako centrum (je zde vlastn budova vtypickm stylu, prvn toho
druhu vesk republice), avak jednak krtk doba od vniku (chrm byl oteven teprve
nedvno 18.srpna 2010) adosud neujasnn reakce ostatnch inicitor mstnch
buddhistickch center na monost pijmout njakou hlavn nadazenou autoritu takov
pokus zatm oddaluj.

Autor:
PhDr. Stanislav Brouek, CSc.,
Etnologick stav Akademie vd R,
broucek@eu.cas.cz

46
2016 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 4767

STAVEBN PRVO ASAKRLN STAVBY*

PETR SVOBODA**

Abstract: Building Law nad Sacred Buildings


The paper deals with the two main legal aspects concerning the buildings constructed and/
or used for religious purpuses (sacred buildings). The first aspect implies fundamental
constitutional questoins concerning the relationship between constitutional freedom of
religion and right to own and enjoy onesproperty on one hand and the possible restrictions
imposed by law on these constitutional rights and freedoms on the other hand. The second
aspect covers selected questions of czech building law with the special regard to spacial
planning, location, construction and usage of sacred buldings.

Key words: freedom of religion, spacial planning, construction and usage of sacred
buildings

Klov slova: nboensk svoboda, zemn plnovn, vstavba auvn sakrlnch


staveb

VOD

Clem tohoto pspvku je analza dvou skupin prvnch otzek, kter se


tkaj staveb zizovanch nebo uvanch pro nboensk ely (sakrlnch staveb),
ato virm celoevropskm kontextu slcho multikulturalismu arostoucho stetvn
rznch nboenstv, vyznn aod nich odvozench kultur. Prvn skupina zahrnuje
zkladn stavnprvn otzky tkajc se vztahu mezi stavn zaruenou nboenskou
svobodou astavn zaruenm prvem vlastnit apokojn uvat svj majetek na stran
jedn amonostmi jejich zkonnho (prvnho) omezovn na stran druh. Druh sku-
pina pak zahrnuje vybran otzky platn esk stavebnprvn (potamo veejnoprv-
n) pravy, kter maj i mohou mt zvltn vznam pro umsovn, provdn nebo
uvn sakrlnch staveb.

* Tento pspvek vychz zprvnho stavu platnho ainnho ke dni 10.11.2015.


** Autor je odbornm asistentem na katede sprvnho prva asprvn vdy Prvnick fakulty Univerzity
Karlovy vPraze aadvoktem.

47
STAVNPRVN VCHODISKA AOTZKY

Zamyslme-li se nad podstatou problematiky zizovn auvn sakrlnch


staveb zhlediska stavnho prva, je zejm, e spad pod rozsah hned dvou stavn
zaruench zkladnch prv asvobod [i] pod rozsah nboensk svobody, pesnji
eeno pod rozsah prva svobodn projevovat sv nboenstv nebo vru, zaruenho
jednak vl.16 Listiny,1 jednak vl.9 mluvy,2 azrove [ii] pod rozsah prva vlastnit
apokojn uvat svj majetek, zaruenho jednak vl.11 Listiny, jednak vl.1 Dodat-
kovho protokolu kmluv.
Zcitovanch ustanoven Listiny amluvy vybrm ty jejich sti, kter jsou pod-
statn pro pedmt tohoto pspvku:
Vl. 16 Listiny odstavec 1 stanov: Kad m prvo svobodn projevovat sv
nboenstv nebo vru bu sm nebo spolen sjinmi, soukrom nebo veejn, boho-
slubou, vyuovnm, nboenskmi kony nebo zachovvnm obadu. Navazujc
odstavec 4 pak obsahuje omezovac klauzuli: Vkon tchto prv me bt omezen
zkonem, jde-li oopaten vdemokratick spolenosti nezbytn pro ochranu veejn
bezpenosti apodku, zdrav amravnosti nebo prv asvobod druhch.
Vl. 9 mluvy odstavec 1 stanov: Kad m prvo na svobodu nboenskho
vyznn; toto prvo zahrnuje svobodu projevovat sv nboensk vyznn nebo pe-
svden sm nebo spolen sjinmi, a veejn nebo soukrom, bohoslubou, vyuo-
vnm, provdnm nboenskch kon azachovvnm obad. Navazujc odsta-
vec 2 pak obsahuje tuto omezovac klauzuli: Svoboda projevovat nboensk vyznn
apesvden me podlhat jen omezenm, kter jsou stanovena zkony akter jsou
nezbytn vdemokratick spolenosti vzjmu veejn bezpenosti, ochrany veejnho
podku, zdrav nebo morlky nebo ochrany prv asvobod jinch.
Vl. 11 Listiny odstavec 1 stanov: Kad m prvo vlastnit majetek. Vlastnick
prvo vech vlastnk m stejn zkonn obsah aochranu Odstavce 3 a4 pak
stanov tyto omezovac klauzule: (3) Vlastnictv zavazuje. Nesm bt zneuito na
jmu prv druhch anebo vrozporu se zkonem chrnnmi obecnmi zjmy. Jeho
vkon nesm pokozovat lidsk zdrav, produ aivotn prosted nad mru stanove-
nou zkonem; (4) Vyvlastnn nebo nucen omezen vlastnickho prva je mon
ve veejnm zjmu, ato na zklad zkona aza nhradu.
Vl. 1 Dodatkovho protokolu kmluv odstavec 1 stanov: Kad fyzick nebo
prvnick osoba m prvo pokojn uvat svj majetek Odstavec 2 pak obsahuje
tuto omezovac klauzuli: Pedchoz ustanoven nebrn prvu stt pijmat zkony,
kter povauj za nezbytn, aby upravily uvn majetku vsouladu sobecnm zjmem
azajistily placen dan ajinch poplatk nebo pokut.
Pro nsledujc vklad citovanch ustanoven Listiny amluvy je nepochybn nutn
vyjt ztto premisy podpoen ustanovenmi l.1 odst.2 al.10 stavy R iustle-
nou judikaturou stavnho soudu: Obsah arozsah nboensk svobody, jako iprva

1 Usnesen . 2/1993 Sb., ovyhlen Listiny zkladnch prv asvobod jako sousti stavnho podku
esk republiky, ve znn pozdjch stavnch zkon, (dle t jen Listina).
2 Sdlen . 209/1992 Sb., omluv oochran lidskch prv azkladnch svobod ve znn protokol . 3,
5 a8, ve znn pozdjch zmn adoplnn, (dle t jen mluva).

48
vlastnit apokojn uvat svj majetek podle citovanch ustanoven Listiny amluvy,
je nutn vykldat shodn.
Citovan stavnprvn ustanoven vyvolvaj pro zkonnou (potamo podzkon-
nou) veejnoprvn pravu, vztahujc se na sakrln stavby, tyto stejn stavnprvn
otzky:
1. Zahrnuje stavn zaruen nboensk svoboda i(zvltn) prvo zizovat sakrln
stavby? Tuto otzku si lze na prvn pohled poloit, kdy ustanoven l. 16 Listiny
il.9 mluvy stanov taxativn vet forem vnjch projev nboenskho vyzn-
n, vry i pesvden, avak zizovn kostel, modliteben i jinch druh sakrl-
nch staveb mezi nimi vslovn neuvd.
2. Pov prvo zizovat sakrln stavby zvltn (zven) stavnprvn ochrany
vyplvajc zstavn zaruen nboensk svobody? Anebo je prvo zizovat sa-
krln stavby zarueno pouze vrmci (obecnho) stavn zaruenho vlastnickho
prva, respektive prva pokojn uvat svj majetek? Tyto dv vzjemn spjat
otzky vyvolv pedevm odlin vymezen rozsah omezovac klauzule pro n-
boenskou svobodu vl. 16 odst. 4 Listiny al. 9 odst. 2 mluvy na stran jedn
aomezovac klauzule pro vlastnick prvo, respektive prvo pokojn uvat svj
majetek vl. 11 odst. 3 a4 Listiny al. 1 odst. 2 Dodatkovho protokolu kmluv
na stran druh. Zatmco vlastnick prvo, respektive prvo pokojn uvat svj
majetek, lze stavn ppustn omezit vsouladu sobecnm zjmem (ili spo-
mrn velmi neuritm airokm mantinelem), nboenskou svobodu lze stavn
ppustn omezit, jen jde-li oopaten vdemokratick spolenosti nezbytn pro
ochranu veejn bezpenosti apodku, zdrav amravnosti nebo prv asvobod
druhch. Pokud tedy veejnoprvn prava obecn reguluje (atm iomezuje)
vstavbu ve prospch ochrany njakho obecnho zjmu, jako napklad ochrany
kulturnho ddictv, ochrany historickho, urbanistickho nebo estetickho rzu
msta i voln krajiny anebo ochrany prody, lze to povaovat za opaten vde-
mokratick spolenosti nezbytn pro ochranu veejnho podku nebo prv asvo-
bod druhch ve smyslu l. 16 odst. 4 Listiny al.9 odst. 2 mluvy?
3. Lze obecnou veejnoprvn regulaci staveb, kter dopad (automaticky, implicitn)
ina zizovn i uvn sakrlnch staveb, povaovat za omezen nboensk svo-
body ve smyslu l. 16 odst. 4 Listiny, resp. l. 9 odst. 2 mluvy? Aje tedy stavn
ppustn, aby veejn prvo stanovilo njak obecn omezen, jako jsou napklad
pravidla na ochranu charakteru prosted i krajinnho rzu nebo na ochranu histo-
rickch, urbanistickch, architektonickch i estetickch hodnot vzem, stm, e
budou aplikovna ina kostely, modlitebny i jin druhy sakrlnch staveb?
4. Je stavn ppustn, aby veejn prvo stanovilo njak zvltn omezen (pod-
mnky) specificky pro zizovn nebo uvn kostel, modliteben i jinch druh
sakrlnch staveb?
5. Je stavn ppustn, aby veejn prvo vjimen stanovilo podmnky pro ppadn
zkaz (poppad nepovolen) zizovn nebo uvn kostel, modliteben i jinch
druh sakrlnch staveb? Napklad pokud by lo osakrln stavby zizovan i
uvan skupinami, vyznvajcmi urit nboenstv nebo jeho konfesi (poppad
ideovou nebo vkladovou odno), kter by psmem i hlsanm slovem svch ped-

49
stavitel obsahovala mylenky nadazenosti, podmann, nerovnosti, agresivity i
dokonce nsil mezi lidmi?
6. Akonen: je teba pojem zkon ve smyslu l. 16 odst. 4 Listiny, respektive
l.9 odst. 2 mluvy, vykldat ve formlnm smyslu, tzn. doslovn, anebo vmate-
rilnm smyslu, tzn. na zklad zkona? Atedy tak, e ppadn omezen nbo-
ensk svobody lze stanovit ina zklad zkona formou podzkonnho prvnho
pedpisu, poppad jinho prvn zvaznho pedpisu, jako je napklad zemn
pln vydvan ve form opaten obecn povahy?

Kotzce . 1: stavn zaruen prvo svobodn projevovat sv nboenstv nebo


vru ve smyslu l.16 odst.1 Listiny al.9 odst.1 mluvy nepochybn mlky zahrnuje
iprvo zizovat (tj.stavt) auvat kostely, modlitebny ajin druhy sakrlnch staveb.
Opan vklad by znamenal, e pslunci jednotlivch crkv nebo nboenskch spo-
lenost i skupin by museli sv bohosluby, nboensk kony i obady provdt pod
irm nebem, poppad vbudovch i jinch stavbch, kter byly edn povoleny
kuvn (tj.kolaudovny) kjinm elm. Takov vklad by do znan mry vylouil
praktick legln uplatovn vnj strnky nboensk svobody. Vedl by tedy kzv-
ru, kter je vrozporu se smyslem nboensk svobody. Aproto je teba ho odmtnout
jako absurdn. Evropsk soud pro lidsk prva (ESLP) vrozsudku ze dne 26.9.1996
ve vci Manoussakis adal proti ecku (stnost .18748/91) vslovn podadil prvo
urit skupiny osob na zzen auvn modlitebny pod rozsah nboensk svobody
podle l.9 odst.1 mluvy.3 Shodn nzor zastv vkomenti kListin zkladnch
prv asvobod iP.Jger, kter vtto souvislosti odkazuje ina Deklaraci oochran
vech forem nesnenlivosti adiskriminace zaloench na nboenstv i ve zroku
1981, kter ve svm l.6 vrmci nboensk svobody vslovn uvd iprvo zizovat
audrovat msta pro tyto ely, tzn. pro svobodn vkon kultu ashromdn.4
Kotzkm .2 a 4: Abychom mohli odpovdt na tyto otzky, musme se nejprve
zabvat vztahem [i] stavn zaruenho vlastnickho prva, respektive prva pokojn
uvat svj majetek podle l.11 Listiny al.1 Dodatkovho protokolu kmluv na
stran jedn a[ii] stavn zaruen nboensk svobody, respektive prva svobodn
projevovat sv nboenstv nebo vru podle l.16 Listiny al.9 mluvy. Prvo stavt
auvat kostely, modlitebny ajin druhy sakrlnch staveb zahrnuje dv sloky vcnou
aduchovn. Je souasn vkonem (projevem) jak vlastnickho prva, tak nboensk
svobody. Dopadaj tedy na nj ob tato stavn zaruen prva souasn. To by samo
osob nebyl problm. Jene stavn meze pro zkonn omezen vlastnickho prva jsou
ir, zatmco stavn meze pro zkonn omezen nboensk svobody jsou u. Ato
u problm je. Proto je nutn zodpovdt primrn otzku, zda i vjakch ppadech
dopad na zkonn omezen prva zizovat auvat sakrln stavby omezovac klau-
zule pro stavn zaruen vlastnick prvo (tj. klauzule podle l.11 odst.3 a4 Listiny
al.1 odst.2 Dodatkovho protokolu kmluv), nebo omezovac klauzule pro stavn

3 Srov. BERGER, V.: Judikatura Evropskho soudu pro lidsk prva. Praha, 2003, s. 464467.
4 Srov. JGER, P. In WAGNEROV, E. IMEK, V. LANGEK, T. POSPIL, I. akol.: Listina
zkladnch prv asvobod. Koment. Praha, 2012, s. 397.

50
zaruenou nboenskou svobodu, respektive pro prvo svobodn projevovat sv nbo-
enstv nebo vru (tj. klauzule podle l.16 odst.4 Listiny al.9 odst.2 mluvy).
Pokud je mi znmo, neexistuje pouiteln judikatura ESLP (ani ve citovan roz-
sudek ESLP ve vci Manoussakis adal proti ecku), kter by se takto poloenou
otzkou zabvala. Podle mho nzoru se odpov na tuto otzku d podle toho, jak
je el toho i onoho zkonnho (potamo veejnoprvnho) omezen, pesnji eeno
podle toho, [1] zda jde oomezen vstavby, jeho elem je zmrn stanoven prv-
nch mez specificky pro vkon prva svobodn projevovat urit nboenstv nebo
vru, anebo naopak [2] zda jde oomezen vstavby, jeho elem je ochrana njakho
obecnho zjmu bez souvislosti snboenskou svobodu. Ztohoto pohledu lze el ve-
ejnoprvn regulace zpravidla zjistit podle toho, jak je vzkon (i podzkonnm prv-
nm aktu) vymezen pedmt regulace, konkrtn podle toho, [i] zda se jedn ozkonn
(veejnoprvn) omezen, jeho pedmt je vymezen obecn (pesnji eeno: neutrln)
vtom smyslu, e mezi jeho podstatnmi znaky nen uveden (zohlednn) nboensk
el i funkce stavby, anebo naopak [ii] zda se jedn oveejnoprvn omezen, jeho
pedmt je vymezen specificky vtom smyslu, e mezi jeho podstatnmi znaky je v-
slovn uveden nboensk el i funkce stavby. Pro je pro danou otzku relevantn
prv nboensk charakter pedmtu, potamo nboensk souvislosti elu danho
veejnoprvnho omezen?
Prvo zizovat auvat sakrln stavby je podle svho obsahu (atedy vjistm ohle-
du primrn) formou vkonu stavn zaruenho vlastnickho prva, respektive prva
pokojn uvat svj majetek. Ateprve podle svho elu (atedy vjistm ohledu sekun-
drn) formou projevu nboensk svobody, respektive prva svobodn projevovat sv
nboenstv nebo vru. Pokud tedy zkonn (potamo veejnoprvn) prava stanov
obecnou regulaci vstavby, tj.regulaci, kter se vztahuje na vechny stavby, anebo sice
na rzn vymezen druhy staveb, avak bez vslovnho specifickho zamen na sa-
krln stavby i nkter jejich vslovn specifikovan druhy, poppad bez souvislosti
sjejich nboenskm elem i funkc, dopad na ni pednostn stavnprvn prava
vlastnickho prva, respektive prva pokojn uvat svj majetek podle l.11 Listiny
al.1 Dodatkovho protokolu kmluv. Dky tomu na takovou obecnou regulaci
dopadaj pouze omezovac klauzule podle l.11 odst.3 a4 Listiny al.1 odst.2 Dodat-
kovho protokolu kmluv, kter pipoutj relativn irok prostor pro veejnoprv-
n omezen ve prospch ochrany obecnho zjmu. Tato stavnprvn prava bude
vtakovch ppadech (tj. ppadech nboensky nespecifick ili indiferentn regulace)
speciln abude mt pednost ped psnjmi omezovacmi klauzulemi stanovenmi
pro nboenskou svobodu podle l.16 odst.4 Listiny al.9 odst.2 mluvy, je naopak
budou vtakovch ppadech vylouena.
Ve prospch prv podanho vkladu t svd nejen obecn stavn princip rovnosti
vprvech podle l.1 Listiny, ale pedevm zvltn stavn princip rovnosti vech vlast-
nk podle l.11 odst. 1 vta druh Listiny: Vlastnick prvo vech vlastnk m stejn
zkonn rozsah aochranu. Izpohledu tchto stavnch princip by byl nepijateln
zvr, podle nho by otzka stavn ppustnosti obecn veejnoprvn regulace vstav-
by byla pro crkve anboensk spolenosti i skupiny posuzovna podle uch (atedy
psnjch ade iure privilegovanch) omezovacch klauzul podle l.16 odst.4 Listiny

51
al.9odst.2 mluvy, zatmco pro vechny ostatn stavebnky (vlastnky) podle irch
(atedy mrnjch) omezovacch klauzul podle l.11 odst.3 a4 Listiny al.1 odst.2 Do
datkovho protokolu kmluv. Zcela konkrtn eeno, nen stavn pijateln zvr, po-
kud by urit obecn zkonn omezen vstavby napklad zdvodu ochrany urbanistickho
i krajinnho rzu bylo aplikovateln na vechny stavby, avak nikoli na kostely, modlitebny
i jin druhy sakrlnch staveb.
Nicmn: pokud by se naopak njak zkonn (potamo veejnoprvn) omezen
vztahovalo vslovn specificky na sakrln stavby (poppad na nkter vslovn spe-
cifikovan druhy sakrlnch staveb) asouasn by el takovho omezen souvisel sn-
boenskou funkc (urenm) stavby, pak je zejm teba pednostn pout stavnprvn
pravu nboensk svobody, respektive prva svobodn projevovat sv nboenstv nebo
vru podle l.16 Listiny al.9 mluvy, vetn tam stanovench psnjch omezovacch
klauzul podlel.16 odst.4 Listiny al.9 odst.2 mluvy. Tato specifick veejnoprvn
regulace by tak byla ppustn, jen pokud by lo oopaten vdemokratick spolenosti
nezbytn pro ochranu veejn bezpenosti apodku, zdrav amravnosti nebo prv asvo-
bod druhch. Vtakovchto ppadech nboensky specifick veejnoprvn regulace
bude prv tato stavnprvn prava speciln abude mt pednost ped irmi (atedy
imrnjmi) omezovacmi klauzulemi stanovenmi pro vlastnick prvo, respektive pr-
vo pokojn uvat svj majetek podle l.11 odst.3 a4 Listiny al.9 odst.2 mluvy,
jejich aplikace tu naopak bude vylouena. Prv ktakov specifick regulaci se vzta-
huji ive citovan rozsudek ESLP ve vci Manoussakis adal proti ecku. Vnm
ESLP dovodil aplikovatelnost omezovac klauzule tkajc se nboensk svobody podle
l.9 odst.2 mluvy na individuln innost (resp. neinnost) eckho sprvnho orgnu
(konkrtn ministra kolstv acrkv), jeho podstata spovala vnepovolen (resp. pr-
tazch pi povolovn) modlitebny za elem regulace specificky nboensk svobody
pslunk urit crkve (konkrtn Svdk Jehovovch); ESLP stnosti vyhovl. Pod-
stata regulace ze strany aplikovatelnho eckho sprvnho prva spovala vzkonem
stanovenm poadavku, podle kterho me fyzick nebo prvnick osoba uvat urit
prostory jako modlitebn msto jen na zklad pedchozho povolen ministra kolstv
acrkv. Azde je klov moment: Poadavek takovho povolen nen obecnou regulac
umsovn auvn staveb, respektive vlastnickho prva (i prva pokojn uvat svj
majetek), ale specifickou regulac prv nboensk svobody. Obdobnou administrativn
regulaci veskm prvu nenajdeme.
Opan nzor nicmn zejm zastv P.Jger, kter vkomenti kListin z-
kladnch prv asvobod interpretoval citovan rozsudek ESLP, by bez podrobnjho
rozboru, pauln takto: Do sfry ochrany nboensk svobody spad faktick i
prvn spad faktick i prvn znemonn vstavby i provozu kultovn budovy
(rozsudek ESLP Manoussakis aostatn proti ecku).5 Zmnn autor se dle vuve-
denm komenti vslovn zabval posouzenm stavnosti (pimenosti) ustanoven
30 zkona oochran veejnho zdrav (jen zavd obecnou regulaci vech zdroj
hluku prostednictvm stanoven hlukovch limit) prv zhlediska omezovac klau-
zule tkajc se nboensk svobody podle l.16 odst.4 Listiny, ato pokud by mla

5 Srov. JGER, P., op. cit., s. 402.

52
bt aplikovna na kostely sfunknmi zvony co pokld za problematick.6
Tyto nzory pokldm za kolidujc sstavnm principem rovnosti vech vlastnk
podle l.11 odst.1 Listiny. Je podle mne st pijateln zvr, aby provozovatel
obecn prospnch slueb, jako je napklad eleznin i tramvajov doprava, byli
zhlediska stavnch mez regulace hluku vhorm postaven ne provozovatel
kostel sfunknmi zvony.
Lze tak uinit tyto dl zvry: Pokud stavebn (veejn) prvo [1] obecn reguluje
zizovn nebo uvn staveb vzjmu ochrany njakho obecnho zjmu, jako je na-
pklad ochrana kulturnho ddictv, ochrana historickho, urbanistickho nebo estetick-
ho rzu msta i voln krajiny anebo ochrana prody, piem [2] vslovn specificky
nerozliuje kostely, modlitebny i jin stavby vznamn svm sakrlnm elem, nejsou
ustanoven l.16 odst.4 Listiny al.9 odst.2 mluvy aplikovateln. Pokud naopak sta-
nov [i] specifickou regulaci vslovn pro kostely, modlitebny i jin specificky vymezen
druhy sakrlnch staveb, piem [ii] el tto regulace souvis snboenskm urenm
staveb, bude se jej stavn ppustnost posuzovat pednostn podle psnch omezovacch
klauzul vl.16 odst.4 Listiny al.9 odst.2 mluvy.
Kotzce .5: Ze stejnch dvod, kter byly prv vysvtleny, zkon nepochyb-
n me vjimen stanovit ispecifick podmnky, za kterch lze zzen i uvn
kostel, modliteben, meit, minaret i jinch druh sakrlnch staveb zakzat (i
nepovolit). Zprvnho hlediska je zkaz jen (krajn) variantou omezen subjektivn-
ho prva. Zkonem stanoven specifick podmnky by nicmn musely vyhovovat
psnm omezovacm klauzulm stanovenm pro nboenskou svobodu vcitovanch
ustanovench l.16 odst.4 Listiny al.9 odst.2 mluvy, tzn. muselo by jt oopat-
en vdemokratick spolenosti nezbytn pro ochranu veejn bezpenosti apodku,
zdrav amravnosti nebo prv asvobod druhch. Zejm lze pod tyto kautely podadit
ippad sakrlnch staveb zizovanch i uvanch skupinami, kter vyznvaj urit
nboenstv nebo vyznn, jen by propagovalo mylenky nadazenosti, podmann,
nerovnosti, agresivity i dokonce nsil mezi lidmi.
Kotzce . 6: Pojem zkon ve formln vhrad zkona vl.16 odst.4 Listiny,
respektive l.9 odst.2 mluvy, je zejm teba vykldat spe vmaterilnm smyslu
prvo, by vydan na zklad zkona, tzn. na zklad avmezch uritho zkon-
nho ustanoven, kter vzkladnch rysech vymezuje podstatn prvky (zejmna meze)
prvn regulace.7 Listina stanov podobnou formln vhradu zkona ivnkterch ji-
nch omezovacch klauzulch, typicky vl.14 odst.3 pro svobodu pohybu apobytu,
kde rovn pojem zkon nelze vykldat jazykov doslova, ale logicky aelov ex-
tenzivn na zklad zkona. Zejm nebylo zmrem stavodrce vylouit operativn
podzkonnou administrativn regulaci pohybu osob formou podzkonnch prvnch
pedpis, opaten obecn povahy, poppad faktickch pokyn obecn povahy, po-
naje omezenmi i zkazy vstupu na seku vnitnho podku (policie), obrany, ochrany

6 Srov. JGER, P., op. cit., s. 413.


7 Srov. vak JGER, P., op. cit., s. 411412: Komentovan ustanoven (l. 16 odst. 4 Listiny poznmka
P.S.) pipout stanoven mez vhradn zkonem, nikoli prvnmi pedpisy ni prvn sly, ani ppadn-
mi jinmi prameny prva Citovan autor zdrazuje stanoven mez vhradn zkonem, nevyluuje
tedy patrn stavn ppustnost podzkonn provdc prvn pravy.

53
vodnch zdroj, lesa i prody, kone mstn apechodnou pravou silninho provozu
dopravnmi znakami, svtelnmi, ppadn idoprovodnmi akustickmi signly nebo
dopravnmi zazenmi.8 Podobn lze podle mne argumentovat ive vztahu kmonm
omezenm nboensk svobody.

VYBRAN INSTITUTY STAVEBNHO PRVA


SE ZVLTNM VZNAMEM PRO SAKRLN STAVBY

STAVEBN PRVO OBECN CHARAKTERISTIKA

Stavebn prvo pedstavuje soubor veejnoprvnch norem, kter upravuj


umsovn, provdn, uvn aodstraovn staveb, poppad jinch zmn vzem,
ankter dal spoleensk vztahy stm souvisejc. Zkladnm pramenem prvn pra-
vy je stavebn zkon.9 Na ten pak navazuj ti dal roviny pramen prvn (poppad
kvaziprvn) pravy niho stupn prvn sly: [i] podzkonn prvn pedpisy vyd-
van sprvnmi ady aorgny zemn samosprvy kproveden stavebnho zkona,
[ii] technick normy a[iii] zemn plnovac dokumentace. Zatmco provdc prvn
pedpisy jsou pramenem prva, technick normy nejsou podle pevaujcch nzor
povaovny za pramen prva, nebo maj zpravidla jen doporuujc (nikoli zvazn)
prvn vznam, piem tam, kde jejich pouit pikazuj ustanoven stavebnho zkona
nebo jeho provdcch prvnch pedpis, maj vznam tzv.extraleglnch prvk vpr-
vu. zemn plnovac dokumentace je pak vydvna kraji aobcemi ve form opaten
obecn povahy,10 tedy ve form prvnho aktu, kter nen prvnm pedpisem,11 nebo
jeho pedmt nen uren druhov, ale jedinen jako konkrtn vymezen plocha (plo-
chy) zemskho povrchu.12
Stavebn zkon avnvaznosti na nj stavebn prvo jako celek zahrnuje dv oblasti
(podmnoiny) prvn pravy zemn plnovn astavebn d.13 Oblast zemnho
plnovn upravuje vstavbu (pedevm umsovn staveb) zhlediska harmonickho
vyuit zem vsouladu sveejnmi zjmy as(individulnmi) prvy jinch osob,
zejmna svlastnickmi prvy jinch osob kpozemkm, poppad kji existujcm
stavbm.14 Zkladnm hlediskem zemnho plnovn je hledisko urbanistick. Oblast
stavebnho du pak upravuje vstavbu (pedevm provdn, ale t uvn aodstra-
ovn staveb) zhlediska technick funknosti aobecn bezpenosti staveb.15 Zklad-
nm hlediskem stavebnho du je hledisko stavebn-technick.
Na stavebnprvn pravu pak navazuje pomrn rozshl astrukturovan souvisej-
c veejnoprvn prava, pedstavovan celou adou zvltnch zkon, kter upravuj

8 Srov. 61 odst. 2 a3 zkona . 361/2000 Sb.


9 Zkon . 183/2006 Sb., ozemnm plnovn astavebnm du (stavebn zkon).
10 Srov. 2 odst. 1 psm. n) ve spojitosti s 36 odst. 4, 43 odst. 4 a 62 odst. 1 stavebnho zkona.
11 Srov. 171 zkona . 500/2004 Sb., sprvn d.
12 Srov. 2 odst. 1 psm. g) stavebnho zkona.
13 Srov. pedevm 1 stavebnho zkona.
14 Srov. zejmna 18 odst. 1 a2 stavebnho zkona.
15 Srov. zejmna 1 odst. 2 a 132 odst. 3 stavebnho zkona.

54
krom jinho ivstavbu zhlediska zvltnch (dlch) aspekt bezpenosti, pop-
pad jinch veejnch zjm. Jde napklad otyto zkony: zkon oporn ochran,16
zkon oochran veejnho zdrav,17 zkon osttn pamtkov pi,18 zkon opozem-
nch komunikacch,19 zkony zodvtv prva ivotnho prosted, jako napklad zkon
oochran prody akrajiny,20 vodn zkon,21 zkon oochran zemdlskho pdnho
fondu,22 zkon oochran ovzdu23 atd. Tyto zvltn zkony pedstavuj ve svm celku
tzv. prvn okol stavebnho zkona.
Nen vmonostech tohoto pspvku rozebrat vechny instituty i problmy es-
kho stavebnho prva, kter mohou mt vtom i onom aspektu njak vznam pro
vcelku rozmanit druhy sakrlnch staveb. Vnsledujcm strunm rozboru se proto
pokusm vybrat jen ty instituty, kter maj i mohou mt zvltn aktuln vznam pro
nejdleitj druhy sakrlnch staveb, zejmna kostely amodlitebny, ato se zvlt-
nm drazem na aktuln problematiku vstavby kostel amodliteben nekesanskch
nboenstv, zejmna meit aminaret. Vnvaznosti na to pak konkrtnji rozeberu
nkter typick problmy, kter ve stavebnprvn praxi mohou vtto souvislosti
vznikat, ato t zpohledu stavnprvnch otzek, kter byly vobecn rovin analy-
zovny vkapitole II ve.
esk stavebn (potamo veejn) prvo de lege lata neobsahuje dnou zvltn
prvn pravu, kter by se vslovn vztahovala specificky na sakrln stavby nebo na
nkter jejich specifick druhy; pomineme-li nkter zemn plny, kter vymezuj
vrmci polyfunknho zem kategori zem zvltnch komplex, mezi n ad
mimo jin podkategorii zem ZKC kultura acrkev24 (co je zem slouc pro
umstn kulturnch acrkevnch zazen vech typ, vetn muze, galeri adivadel,
take lze st hovoit onjak specifick prvn regulaci sakrlnch staveb). Sakrln
stavby zkrtka vsouasn dob vesk republice nepedstavuj dn zvltn prvn
problm, kter by bylo zapoteb njak specificky regulovat.
Zpohledu de lege ferenda nicmn zejm nen takov zkonn (poppad pod-
zkonn) prava vylouena, samozejm pi dodren obecnch stavnch podmnek
l.16 odst. 4 Listiny al. 9 odst. 2 mluvy, kter byly ve vysvtleny vkapitole II,
asamozejm t za podmnky dodren stavnho principu laickho (pesnji eeno:
nboensky neutrlnho) sttu podle l. 2 odst. 1 Listiny. Vrmci tto regulace pichz
zejm vvahu izvltn regulace vzemn plnovac dokumentaci, zejmna vzem-
nch plnech obc. Onkterch problmech, kter by se vtto souvislosti mohly vbu-
doucnu pi tvorb i aplikaci takov ppadn zvltn pravy vyskytnout, se zmnm
vrmci vkladu ovybranch institutech platn stavebnprvn pravy.

16 Zkon . 133/1985 Sb., oporn ochran.


17 Zkon . 258/2000 Sb., oochran veejnho zdrav aozmn nkterch souvisejcch zkon.
18 Zkon . 20/1987 Sb., osttn pamtkov pi.
19 Zkon . 13/1997 Sb., opozemnch komunikacch.
20 Zkon NR . 114/1992 Sb., oochran prody akrajiny.
21 Zkon . 254/2001 Sb., ovodch aozmn nkterch zkon (vodn zkon).
22 Zkon NR . 334/1992 Sb., oochran zemdlskho pdnho fondu.
23 Zkon . 201/2012 Sb., oochran ovzdu.
24 Nap. Plohu . 1 oddl 4 bod 5c zemnho plnu sdelnho tvaru hlavnho msta Prahy, jeho zvazn
st byla vyhlena obecn zvaznou vyhlkou hlavnho msta Prahy . 32/1999 Sb. hl. m. Prahy, ve
znn pozdjch zmn adoplnn.

55
Zplatn stavebnprvn (veejnoprvn) pravy je pro zizovn auvn sakrlnch
staveb vznamn pedevm [i] oblast zemnho plnovn, ato zejmna prava ums-
ovn (novch) staveb, zoblasti stavebnho du pak [ii] regulace uvn staveb, ato
zejmna regulace zmn vuvn (stvajcch) staveb rekolaudace.

ZEMN PLNY

zemn plnovn je ve stavebnm zkonu zaloeno na dvoufzov prvn


regulaci primrn regulace je obecn-konkrtn, pesnji eeno abstraktn-konkrt-
n, sekundrn regulace je individuln. Vprvn fzi veejn sprva zpravidla formou
opaten obecn povahy vydv obecn zvazn urbanistick plny. Vtchto plnech
vymez vrmci zem (kraje i obce) dl plochy, pedstavovan zemn ucelenm
souborem pozemk (parcel), stm, e pro takto vymezen plochy pak zvazn stanov
zkladn funkci arelativn podrobn, le obecn zvazn pravidla pro umsovn sta-
veb i jinch (nestavebnch) zmr vzem.25 Nejvznamnjm skupinou prvnch
prostedk vrmci tto primrn zemn regulace je zemn plnovac dokumentace
azn pak zemn pln, kter vydv obec pro svoje zem. Vdruh fzi pak veejn
sprva na zklad vydanch urbanistickch pln26 zpravidla formou individulnch
zemnch rozhodnut (poppad souhlas i jinch akt) povoluje na zklad dost
jednotlivch osob umstn jednotlivch staveb i jinch nestavebnch zmr na jed-
notlivch pozemcch. Tato individuln regulace je zaloena na principu, podle nho
je kumstn stavby zsadn nutn zemn rozhodnut, ledae zkon pro urit druhy
staveb vslovn stanov jinak, tedy bu tak, e zemn rozhodnut nen teba, nebo e
posta jin druh zemnho aktu.27
zemn pln je oprvnno vydat zastupitelstvo obce vrmci samostatn psobnosti,
tj. samosprvy.28 By je pitom vzno zkony apodzkonnmi prvnmi pedpisy, jako
inadazenmi urbanistickmi plny sttu akraje,29 m relativn irok prostor samostat-
nho (svobodnho) uven pi rozhodovn, jak pravidla pro umsovn staveb vrmci
svho zem stanov.30 Samostatnost irelativn irok prostor tohoto uven jsou zv-
raznny temi stavnprvnmi rysy. Za prv, samosprva obc je zvltnm subjektivnm
prvem, kter obcm zaruuje pmo stava R,31 ato vl.8 al.100 odst.1. Za druh,
tomuto prvu je poskytnuta zven soudn ochrana prostednictvm zvltn stavn st-
nosti proti nezkonnmu (tzn.nejen protistavnmu) zsahu sttu, podvan podle l.87
odst.1 psm. c) stavy R kstavnmu soudu. Za tet, obsah arozsah tohoto prva je
pomrn extenzivn abenevolentn vykldn judikaturou stavnho soudu.32 zemn
pln se vydv vrmci procesu, kter se nezahajuje na nvrh (dost) vlastnka pozemku,
25 Srov. zejmna 36 odst. 1 a4 a 43 odst. 1 stavebnho zkona.
26 Srov. zejmna 36 odst. 5 a 43 odst. 5 stavebnho zkona.
27 Srov. 76 odst. 1 a2 stavebnho zkona.
28 Srov. 6 odst. 5 psm. c) a 54 odst. 1 a2 stavebnho zkona.
29 Srov. 31 odst. 4, 36 odst. 5 a 54 odst. 2 stavebnho zkona, 35 odst. 3 psm. b) zkona . 128/2000 Sb.,
oobcch (obecn zzen).
30 Srov. nap. rozsudek Nejvyho sprvnho soudu (NSS) ze dne 23.9.2009 . j. 1 Ao 1/2009-185.
31 stavn zkon . 1/1993 Sb., stava esk republiky.
32 Srov. nap. nlez stavnho soudu (S) ze dne 11.12.2007 sp. zn. Pl. S 45/06, pop. nlez S ze dne
8.3.2007 sp. zn. Pl. S 69/04.

56
ale vlun ze (svobodn)edn pravomoci obce, respektive jeho zastupitelstva.33 Vlast-
nk pozemku i stavby tak nem prvem zaruenou monost vyvolat svm konem proces
ovydn (novho) zemnho plnu ani proces ozmn (stvajcho) zemnho plnu vt
sti, kter se dotk jeho pozemku (stavby).
Podle stavebnho zkona pat mezi (obecn) cle zemnch pln mimo jin vy-
tvet pedpoklady pro udriteln rozvoj zem, spovajc ve vyvenm vztahu
podmnek pro soudrnost spoleenstv obyvatel zem34 i ve veejnm zjmu
chrnit arozvjet kulturn acivilizan hodnoty zem, vetn urbanistickho, archi-
tektonickho aarcheologickho ddictv35. Mezi (konkrtn) koly zemnch pln
pak stavebn zkon vslovn ad napklad tyto: stanovovat urbanistick, architek-
tonick aestetick poadavky na vyuvn aprostorov uspodn zem ana jeho
zmny, zejmna na umstn, uspodn aeen staveb36 nebo stanovovat podmnky
pro proveden zmn vzem, zejmna pak pro umstn auspodn staveb sohledem
na stvajc charakter ahodnoty zem.37
Obce tak mohou vzemnch plnech vzsad svobodn stanovit ipomrn podrob-
n apsn omezujc pravidla (regulativy) pro umsovn staveb avyuit pozemk,
zejmna pokud jde oppustn druh, el, tvar, vzhled, zastavnou plochu, podlahovou
plochu i vku staveb na urit ploe.38 Jak bylo vysvtleno ve vkapitole II, pokud
budou tato pravidla formulovna obecn, pesnji eeno bez vslovnho specifickho
zamen na regulaci nboensk funkce staveb, nejsou zejm omezovac klauzule t-
kajc se nboensk svobody podle l.16 odst.4 Listiny al.9 odst.2 mluvy vbec
pouiteln. Na takto vymezenou obecnou (tzn. sakrln i nboensky indiferentn)
regulaci budou dopadat pouze omezovac klauzule tkajc se vlastnickho prva podle
l.11 odst.3 a4 Listiny al.1 odst.2 Dodatkovho protokolu kmluv, kter pipou-
tj relativn irok prostor pro veejnoprvn omezen ve prospch ochrany obecnho
zjmu. Tento nzor respektuje prvn nzor vyjden ve ve citovanm rozsudku
ESLPve vci Manoussakis adal proti ecku, vnm ESLP dovodil aplikovatelnost
omezovac klauzule tkajc se nboensk svobody podle l.9 odst.2 mluvy na
individuln innost (resp. neinnost) eckho sprvnho orgnu (konkrtn ministra
kolstv acrkv), jeho podstata spovala vnepovolen (resp. prtazch pi povolovn)
modlitebny za elem regulace specificky nboensk svobody pslunk urit crkve
(Svdk Jehovovch).
Je nicmn otzka, zda by bylo vsouladu sstavnm podkem ipodstavnm pr-
vem, pokud by obec vzemnm plnu (zcela) zakzala umsovn i vyuvn staveb
vymezenho druhu nebo staveb kvymezenmu elu, ato a ji na vymezen ploe, nebo
na celm zem obce. Na tuto otzku zejm nelze pauln odpovdt zporn. Vod-
vodnnch ppadech je takov zkaz zejm prvn ppustn. Nauka ani dosavadn ju-
dikatura nicmn nedvaj konkrtnj vodtko pro posuzovn, kdy, za jakch podmnek

33 Srov. 6 odst. 5 psm. a), 44, 46 odst. 3 a 52 odst. 1 stavebnho zkona.


34 Srov. 18 odst. 1 stavebnho zkona.
35 Srov. 18 odst. 4 stavebnho zkona.
36 Srov. 19 odst. 1 psm. d) stavebnho zkona.
37 Srov. 19 odst. 1 psm. e) stavebnho zkona.
38 Srov. nap. usnesen NSS ze dne 21.7.2009 . j. 1 Ao 1/2009-120.

57
avjakch ppadech by byl takov zkaz stavn (respektive zkonn) akdy ji nikoli.
Lze uvst dva protichdn pklady zjudikatury, respektive sprvn praxe:
Pklad prvn: Nejvy sprvn soud (NSS) v rozsudku ze dne 16. 6. 2011
.j.7 Ao 2/2011-127 dovodil, e zemn plnovac dokumentace kraje, kter na ce-
lm zem danho kraje prakticky vyluuje monost umsovn (novch) vtrnch
elektrren, je vrozporu se zkonem asstavnm podkem R. NSS ktomu uvedl:
Kraj me stanovit pravidla pro umisovn vtrnch elektrren. Stejn tak me
tato pravidla nastavit tak, e budou chrnit pohledov i jin hodnoty krajiny, take
vuritch ppadech i vuritch typech lokalit nebude mono vtrn elektrrny
stavt. Takov pravidla vak zsadn nemohou bt kategorick, nepodmnn ane-
umoujc vuritch ppadech dt pednost jinm hodnotm Kraj by vyboil
ze zkonnch mez, pokud by znemonil urit legln typ ekonomick i stavebn
aktivity, kter za srovnatelnch podmnek jinde na zem esk republiky je bn
provozovn apiputn. Vtomto ppad tedy soud posoudil pauln zkaz staveb
uritho druhu na celm zem samosprvnho celku jako nezkonn aprotistavn.
Pklad druh: Nicmn nkter zemn plny stanov vzsad pauln zkaz
pro umsovn aprovdn novch staveb pro individuln rekreaci (tj. chat acha-
lup) na celm zem obce. Jako pklad lze uvst zemn pln obce Vonoklasy zroku
2011.39 Ten voddlu 2.2.2. Bydlen pechodn arekrean se stanov tyto obecn
regulativy zemnho plnu: Pro plochy se stavbami pro rodinnou rekreaci se na-
vrhuje stabilizace bez dal realizace staveb pro rodinnou rekreaci. Zmna zpsobu
uvn staveb pro rodinnou rekreaci na stavby pro trval bydlen je neppustn
Voddlu 6.2.2. PR. Plochy rekreace jsou pak stanoveny tyto zvltn regulativy:
Neppustn vyuit zahuovn zstavby tj. vstavba novch staveb pro ro-
dinnou rekreaci realizace novch staveb je mon pouze nhradou za odstrann
dosavadn objekty Vtomto ppad tedy obec stanovila vzsad pauln zkaz
novch staveb pro rodinnou rekreaci na celm svm zem. Zkaz vobci Vonoklasy
byl odvodnn souasn dvma hledisky. Za prv, tm, e zem obce je ji extrmn
zateno vstavbou rekreanch chat achalup, kter zejmna od 70. a80.let 20.stolet
mla celkov negativn dopad na urbanistick akrajinn rz obce. Za druh, obec se
nachz vkrajinsky mimodn cenn Chrnn krajinn oblasti esk Kras. Uve-
den zkaz nebyl prvn napaden ani zpochybnn. Vzhledem ktomu, e od vydn
(nabyt innosti) uvedenho zemnho plnu ji marn uplynuly vechny zkonem
stanoven lhty kjeho pezkoumn nadzenmi sprvnmi orgny isoudy,40 je te-
ba ho vsouladu spresumpc sprvnosti veejnoprvnch akt pokldat za zkonn.
Vtomto ppad tedy obec patrn nevyboila ze zkonnch mez, ikdy znemonila
urit legln typ stavebn aktivity, kter za srovnatelnch podmnek jinde na zem
esk republiky je bn provozovn apiputn mme-li si vypjit formulaci
zve citovanho rozsudku NSS ohledn zkazu vtrnch elektrren.
Zhlediskaprv uvedench pklad patrn nelze apriori dovodit, e obec vbec
(tzn.za dnch okolnost) nesm vzemnm plnu zakzat umsovn i uv-
n uritch druh sakrlnch staveb na vymezen ploe. Naopak se lze odvodnn
39 Opaten obecn povahy Vonoklasy . 1/2011.
40 Srov. 174 odst. 2 sprvnho du, 101b odst. 1 zkona . 150/2002 Sb., soudn d sprvn.

58
domnvat, e za uritch podmnek me takov zkaz vzemnm plnu stanovit.
Nicmn zde ji budou aplikovateln omezovac klauzule tkajc se nboensk
svobody podle l.16 odst.4 Listiny al.9 odst.2 mluvy, tzn. e by muselo jt
oopaten vdemokratick spolenosti nezbytn pro ochranu veejn bezpenosti
apodku, zdrav amravnosti nebo prv asvobod druhch. Bylo by mon povao-
vat za takov nezbytn opaten izkaz stanoven ve prospch ochrany kulturnho
ddictv, historickho, urbanistickho, architektonickho i estetickho rzu msta?
Bylo by tedy napklad ppustn, aby obec vzemnm plnu zakzala umsovn i
uvn meit, minaret, hinduistickch nebo buddhistickch chrm i svaty apod.
vhistorickm jdru obce (msta), kter je pamtkovou rezervac ajeho jednotn aje-
dinen architektonick rz byl dominantn utven nkterm ztypicky evropskch
architektonickch sloh, jen byly zeteln ovlivnny kesanstvm? Podle mho n-
zoru by takov zkaz byl ppustn, nebo ochranu uvedench hodnot lze podadit
pod veejn podek ve smyslu citovanch stavnch ustanoven. Jako neppustn
(nebo nikoli nezbytn) by ale zejm ji byl pauln specifick zkaz sakrlnch
staveb (i jejich vymezench druh), vztahujc se na cel zem obce astanovench
za elem ochrany zmnnch hodnot.

ZEMN ROZHODOVN, ZEMN ZEN

Kzemnmu rozhodovn ojednotlivch stavebnch zmrech na jednot-


livch pozemcch jsou pslun stavebn ady, tzn. vprvnm stupni zpravidla obecn
ady, ato vrmci penesen psobnosti (tj. delegovan sttn sprvy).41 Pedmtem
tohoto rozhodovn je povolen (i nepovolen) umstn urit stavby na uritm po-
zemku na zklad dosti konkrtn osoby (adatele), ato pedevm ztoho hlediska,
zda svm prostorovm uspodnm, charakterem, elem akapacitou harmonicky za-
pad do zem zejmna podle pedtm vydanch urbanistickch pln, pedevm podle
zemnho plnu.42 Stavebn ady otom rozhoduj ve sprvnm zen, kter je obecn
(podprn) upraveno ve sprvnm du, speciln pak ve stavebnm zkonu pod nzvem
zemn zen.43 elem zemnho zen je vydn zemnho rozhodnut oumstn
stavby, vzpornm ppad rozhodnut ozamtnut dosti.44 Nejde-li ostavbu, pro
kterou zkon vslovn stanov vjimku i odchyln reim, nelze stavbu bez zemnho
rozhodnut legln umstit.45
zemn zen je koncipovno jako postup, kter vede stavebn ad, ato vsou-
innosti jednak sadatelem adalmi zkonem urenmi dotenmi osobami (ast-
nky zen),46 jednak sdotenmi sprvnmi orgny.47 astnci vzen chrn sv
(individuln) prva aprvem chrnn zjmy. Doten sprvn orgny vzen hj
dl veejn zjmy podle jednotlivch zvltnch zkon. Zjmy adatele na stran

41 Srov. 5 odst. 2, 6 odst. 3 a 13 odst. 1 stavebnho zkona.


42 Srov. 76 odst. 1, 79 odst. 1, 90 a 92 stavebnho zkona.
43 Srov. 84 ansl. stavebnho zkona.
44 Srov. 92 odst. 1 a2 stavebnho zkona.
45 Srov. 76 odst. 1 stavebnho zkona.
46 Srov. 85 stavebnho zkona ve spojitosti 36 sprvnho du.
47 Srov. 4 odst. 2 psm. a) a136 sprvnho du.

59
jedn azjmy dalch astnk zen, poppad dotench sprvnch orgn, na stra-
n druh ohledn umstn, podoby i kapacity budouc stavby mohou bt aasto tak
jsou konfliktn. Ztohoto dvodu zkonn prava umouje, aby se astnci vprvoin-
stannm zen ped stavebnm adem brnili formou nmitek,48 poppad po vydn
zemnho rozhodnut formou odvoln knadzenmu sprvnmu orgnu,49 i dokonce
po skonen odvolacho zen aprvn moci zemnho rozhodnut iformou aloby ke
sprvnmu soudu.50
Doten sprvn orgny hj vzemnm zen dl veejn zjmy zpravidla formou
zvaznho stanovisko, kter je nezbytnm podkladem pro zemn zen ajeho obsah
je zvazn pro vrokovou st rozhodnut stavebnho adu.51 Vppad, e nkter
zdotench sprvnch orgn vyd ke stavb zporn zvazn stanovisko (tzn. ne-
souhlas), stavebn ad je povinen dost ovydn zemnho rozhodnut zamtnout.52
Zvltn zkony zpravidla nestanov jednoznan podmnky i hlediska, na zklad
kterch je doten sprvn orgn povinen vydat adateli kladn zvazn stanovisko
(tzn. souhlas). Takov podmnky i hlediska bvaj ve zvltnch zkonech vymezeny
pomoc neuritch prvnch pojm, kter dvaj dotenm sprvnm orgnm pi jejich
vkladu aaplikaci pomrn irok pole pro vlastn uven, zda aza jakch podmnek
souhlas udl.
Vsouvislosti se specifickouproblematikou umsovn (novch) sakrlnch staveb,
kter zahrnuj zejmna kostely, modlitebny i jin rozshlej stavby uren pro shro-
maovn vtho potu vcch, jsou vznamn pedevm tyto dl veejn zjmy
chrnn jednak stavebnm adem podle stavebnho zkona, jednak dotenmi sprv-
nmi orgny podle pslunch zvltnch zkon:
urbanistick aarchitektonick rz obce, kter vzemnm zen chrn stavebn ad
primrn podle vydanho zemnho plnu, subsidirn podle ustanoven stavebnho
zkona, provdcch prvnch pedpis (zejmna obecnch poadavk na vyuvn
zem) apodle podprnch urbanistickch pln, jako jsou napklad zemn ana-
lytick podklady apod.;53
krajinn rz, kter vzemnm zen chrn orgn ochrany prody podle zkona
oochran prody akrajiny, avak jen tehdy, pokud obec nevydala zemn pln,
anebo pokud ho sice vydala, ale stavba m bt umstna mimo zastavn zem
azastaviteln plochy;54
pamtkov pe, zejmna ochrana kulturnch pamtek, pamtkovch rezervac apa-
mtkovch zn, kemu jsou pslun orgny ochrany pamtkov pe podle zko-
na osttn pamtkov pi;55

48 Srov. 89 stavebnho zkona.


49 Srov. 81 ansl. sprvnho du.
50 Srov. 65 ansl. soudnho du sprvnho.
51 Srov. 136 a 149 sprvnho du ve spojitosti s 4 odst. 2 psm. a), 86 odst. 2 psm. b), 90 psm. e) sta-
vebnho zkona.
52 Srov. 149 odst. 3 stavebnho zkona.
53 Srov. zejmna 90 psm. a), b) ac) ve spojitosti zejmna s 18 odst. 1 a4 a 19 odst. 1 psm. d) staveb-
nho zkona, dle srov. 26 stavebnho zkona avyhlku . 501/2006 Sb., oobecnch poadavcch na
vyuvn zem.
54 Srov. 12 odst. 1 a4 zkona oochran prody akrajiny.
55 Srov. zejmna 14 odst. 1, 2 a4 zkona osttn pamtkov pi.

60
zajitn parkovacch aodstavnch stn, pipojen na veejnou pozemn komunikaci
abezpenost aplynulost provozu na pilehlch pozemnch komunikacch, kemu
jsou pslun jednak silnin sprvn ady, jednak Policie R podle zkona opo-
zemnch komunikacch;56
veejn zdrav (hygiena), zejmna ochrana ped hlukem, kemu je vzemnm ze-
n pslun krajsk hygienick stanice podle zkona oochran veejnho zdrav;57
porn ochrana, ke kter je pslun Hasisk zchrann sbor podle zkona opo-
rn ochran.58
Platn zkonn prava nepot prozemn zen oumstn stavby uren knbo-
enskm elm snjakm dotenm sprvnm orgnem, kter by zamlenou stavbu
posuzoval zhlediska sttn regulace nboensk svobody, crkv anboenskch spo-
lenost. Platn zkon ocrkvch anboenskch spolenostech59 je a na pr vod-
nch ustanoven zkonem ryze organizanm, kter pravu naznaench otzek zcela
postrd. Doenm sprvnm orgnem by zde de lege ferenda mohlo bt Ministerstvo
kultury.
Platn zkonn prava nepot pro zemn zen ani sdnm dotenm sprvnm
orgnem, kter by posuzoval i provoval budouc stavbu (pesnji eeno: jej el,
funkci i jejho stavebnka) zhlediska potencilnch rizik pro bezpenost i veejn po-
dek vzkm slova smyslu. Tuto otzku si nicmn lze de lege ferenda poloit napklad
vsouvislosti se stavbami, kter by byly zizovny i uvny skupinami, kter vyznvaj
nboenskou (poppad nenboenskou) ideologii vyznvajc mylenky nadazenosti,
podmann, nerovnosti, agresivity i dokonce nsil mezi lidmi. Podle platn zkonn
pravy nelze tato hlediska vzemnm zen nikterak zohlednit. De lege ferenda by nic-
mn pichzelo vvahu, aby dotenm sprvnm orgnem, kter by vzemnm zen
chrnil zjmy bezpenosti aveejnho podku (patrn formou zvaznho stanoviska),
byla typicky Policie R. Vyadovalo by to nicmn odpovdajc novelizaci zkona
oPolicii R.60
Dky absenci sprvn regulace ve zmnnch dvou ohledech tak nelze vzemnm
zen prakticky legln zabrnit vydn zemnho rozhodnut oumstn stavby nap-
klad modlitebny, okter d militantn i agresivn nboensk, poppad pseudon-
boensk sekta, kter psobn fakticky mimo rmec registrace podle zkona ocrkvch
anboenskch spolenostech.
astnky zemnho zen jsou sjistm zjednoduenm krom adatele iobec,
na jej zem m bt poadovan zmr umstn (obec zde vystupuje vsamostatn
psobnosti ahj mstn zjmy obce ajejch oban),61 dle pak vlastnk pozemku,
na kterm m bt stavba umstna, vlastnk sousednho pozemku (sousedn stavby)

56 Srov. 10 odst. 4 psm. b), 40 odst. 2 psm. g), 40 odst. 3 psm. f) a 40 odst. 4 psm. d) a 44 odst. 1 zkona
opozemnch komunikacch.
57 Srov. 30 ansl., 77, 82 odst. 2 psm. i) a 94 odst. 1 zkona oochran veejnho zdrav.
58 Srov. 26 odst. 2 psm. b) ve spojitosti s 31 odst. 1 psm. b) bod 2, 31 odst. 4 a 95 zkona oporn
ochran.
59 Zkon . 3/2002 Sb., osvobod nboenskho vyznn apostaven crkv anboenskch spolenost
aozmn nkterch zkon (zkon ocrkvch anboenskch spolenostech).
60 Zkon . 273/2008 Sb., oPolicii esk republiky.
61 Srov. 85 odst. 1 psm. b) ve spojitosti s 89 odst. 4 stavebnho zkona.

61
akonen iprvnick osoby (zpravidla spolky), pokud se zemn zen me dotknout
zjm ochrany prody akrajiny i ivotnho prosted aveejnho zdrav.62 Vsouvis-
losti se sakrlnmi stavbami, kter se zpravidla umsuj vzastavnm zem obce, kde
nebvaj pli doteny zjmy ivotnho prosted, nen otzka spolk jako astnk
zemnho zen pli praktick. Nicmn role doten obce asamozejm soused
coby astnk je vsouvislosti sumsovnm auvnm sakrlnch staveb zvlt
relevantn.
astnci zen mohou vzemnm zen uplatovat jednak veejnoprvn nmitky,
jednak obanskoprvn nmitky.63 Veejnoprvnmi nmitkami se napad rozpor sta-
vebnho zmru snormami veejnho prva, zejmna se stavebnm zkonem, zvltn-
mi zkony, provdcmi prvnmi pedpisy, zemnm plnem, poppad technickmi
normami. Obanskoprvnmi nmitkami, kter uplatuj zpravidla soused, se napad
nejastji rozpor stavebnho zmru spravou imis podle 1013 odst.1 obanskho
zkonku: Vlastnk se zdr veho, co psob, e odpad, voda, kou, prach, plyn, pach,
svtlo, stn, hluk, otesy ajin podobn inky (imise) vnikaj na pozemek jinho vlast-
nka (souseda) vme nepimen mstnm pomrm apodstatn omezuj obvykl
uvn pozemku Zatmco normy veejnho prva jsou stanoveny vzsad jednotn
pro cel zem esk republiky, obanskoprvn prava vslovn diferencuje podle
toho, zda imise jsou i nejsou pimen mstnm pomrm.
Zejmna soused, ale samozejm iobec, pokud je vlastnkem nkterho sousednho
pozemku, tedy mohou vzemnm zen uplatovat nejen veejnoprvn nmitky, ale
mohou t napadnout zamlenou stavbu zpomrn irokho aneuritho hlediska
1013 obanskho zkonku. Mohou tedy podloen namtat napklad, e zamlen
stavba svmi vlivy, zejmna hlukem, svtlem i naopak stnnm, omezenm vhledu,
zvenou dopravn zt i koncentrac lid, ztrtou soukrom, je bude nepimen
sohledem na specifick mstn pomry obtovat apodstatn omezovat obvykl uvn
jejich pozemk, poppad staveb.
adatel ovydn zemnho rozhodnut mus kdosti piloit zejmna tyto podklady,
ktermi se prokazuje soulad zamlen budouc stavby se zkonem, sveejnmi zjmy,
poppad isprvy nkterch astnk:
i) souhlas vlastnka dotenho pozemku, na kterm m bt stavba umstna;64 souhlas
vlastnk sousednch pozemk, doten obce ani spolk se pirozen nevyaduje;
soused, doten obec aspolky proto mus vzen hjit sv prva azjmy vlun
formou nmitek, poppad odvoln, jejich posouzen podle prvnch norem p-
slu stavebnmu adu adotenm sprvnm orgnm;65
ii) souhlasy vlastnk veejn dopravn atechnick infrastruktury snapojenm jednak
na veejnou pozemn komunikaci (zpravidla je jm obec, kter dv souhlas spipo-
jenm na mstn komunikaci), jednak na inenrsk st (zejmna elektrick veden,
vodovod akanalizaci);66 a

62 Srov. vymezen okruhu astnk zemnho zen v 85 stavebnho zkona.


63 Srov. 89 stavebnho zkona.
64 Srov. 86 odst. 2 psm. a) aodst. 3 stavebnho zkona.
65 Srov. 89 odst. 6 stavebnho zkona.
66 Srov. 86 odst. 2 psm. c) stavebnho zkona.

62
iii) kladn podkladov rozhodnut akladn zvazn stanoviska od dotench sprvnch
orgn, kter vyaduj zvltn zkony kochran jednotlivch dotench veejnch
zjm,67 zejmna
rozhodnut silninho sprvnho adu opipojen stavby na pozemn komuni-
kaci,68
zvazn stanovisko sttnho pornho dozoru hasiskho zchrannho sboru
kraje,69
stanovisko krajsk hygienick stanice zhlediska ochrany veejnho zdrav (ze-
jmna zhlediska ochrany ped hlukem),70
zvazn stanovisko orgnu sttn pamtkov pe ke stavb vpamtkov rezer-
vaci, poppad pamtkov zn,71
zvazn stanovisko orgnu ochrany prody kumstn stavby, kter by mohla
zmnit krajinn rz.72
adatel m podle zkona prvn nrok na vydn zemnho rozhodnut, pokud sta-
vebnmu adu pedlo vechny zkonem vyadovan podklady apokud bude vzen
prokzn soulad zamlen stavby se vemi zkonem stanovenmi hledisky (podmn-
kami). Tmito hledisky, jejich vet je taxativn stanoven v 90 psm. a) a e) sta-
vebnho zkona, se zabezpeuje soulad stavebnho zmru snormami veejnho prva
avomezenm rozsahu isnormami obanskho prva, potamo sprvy astnk ze-
n. Jedn se onsledujc hlediska:
i) soulad szemn plnovac dokumentac, zejmna szemnm plnem, je-li
vydn,
ii) soulad scharakterem zem, spoadavky na ochranu architektonickch aurbanis-
tickch hodnot vzem, ato zejm bez ohledu na to, zda je zemn pln vydn, i
nikoli,
iii) soulad snormami stavebnho zkona ajeho provdcch prvnch pedpis, zejmna
sobecnmi poadavky na vyuvn zem,
iv) soulad spoadavky na veejnou dopravn atechnickou infrastrukturu,
v) soulad spoadavky zvltnch prvnch pedpis ase stanovisky (zejmna zvazn-
mi stanovisky) dotench sprvnch orgn podle zvltnch prvnch pedpis a
vi) soulad sochranou prv aprvem chrnnch zjm astnk zen, zejmna
sochranou vlastnickch prv soused ped tzv. imisemi podle ve cit. 1013 ob-
anskho zkonku, jako isochranou mstnch zjm, kter vzemnm zen
reprezentuje ahj doten obec.
ada z tchto hledisek, a ji sama o sob, nebo ve spojen se zvltnmi
zkony, na kter tato hlediska blanketn odkazuj, je vymezena nejednoznan, ato
zpravidla za pouit neuritch prvnch pojm, kter poskytuj stavebnmu adu,
poppad dotenm sprvnm orgnm, pomrn irok prostor vahy pi jejich

67 Srov. 86 odst. 2 psm. b) stavebnho zkona.


68 Podle 10 odst. 4 psm. b) zkona opozemnch komunikacch.
69 Podle 26 odst. 2 psm. b) ve spojitosti s 31 odst. 1 psm. b) bod 2, 31 odst. 4 a 95 zkona oporn
ochran.
70 Podle 77, 82 odst. 2 psm. i) a 94 odst. 1 ve spojitosti s 30 zkona oochran veejnho zdrav
71 Podle 14 odst. 2 a4 zkona osttn pamtkov pi.
72 Podle 12 odst. 1 a4 zkona oochran prody akrajiny.

63
vkladu aaplikaci na posuzovan individuln zmr. Ohledn hlediska uvedenho
vebod vi) tj. v90 psm. e) stavebnho zkona pak platn zkonn prava
(tzn. stavebn zkon73 ve spojitosti se sprvnm dem74) nedv jednoznan pro-
cesn pravidla ohledn otzky, kdo asjakm prvnm nsledkem je vzen proces-
n odpovdn za prokzn souladu sochranou prv aprvem chrnnch zjm
astnk zen, tedy konkrtn zda stavebn ad, nebo doten astnci zen,
tzn. zejmna doten obec asoused. Itento deficit platn zkonn pravy dv
stavebnmu adu znan pole voln vahy pi rozhodovn, jakou mru procesn
adkazn (inkvizin) aktivity ze sv edn moci zvol pi zjiovn (prokazovn)
splnn podmnky souladu sochranou vlastnickch prv soused aochranou mst-
nch zjm doten obce.
Lze tak uinit tento dl zvr: Zformln-prvnho hlediska m adatel prvn n-
rok na vydn zemnho rozhodnut, pokud spln zkonem stanoven podmnky, zma-
teriln-prvnho hlediska m vak stavebn ad vsouinnosti sdotenmi sprvnmi
orgny pomrn znan prostor pro uven, zda i vjakm rozsahu adateli znemon
vydn zemnho rozhodnut, poppad mu to procesn zt.

REKOLAUDACE

Nkter crkve nebo nboensk skupiny, a ji edn registrovan, i


jen fakticky existujc, si mohou zajistit kostel, modlitebnu i jinou obdobnou stavbu
itak, e zanou vyuvat ji dokonenou azkolaudovanou stavbu pro nov specifick
(tj. nboensk) el. Vtto souvislosti je proto podle stavebnho zkona vznamn
regulace zmn vuvn staveb.75
Podle koncepce eskho stavebnho prva lze dokonenou stavbu uvat zsadn jen
na zklad pslunho kolaudanho sprvnho aktu (reimu) stanovenho stavebnm
zkonem. Tm je vzvislosti na parametrech stavby podle platnho stavebnho zkona
bu oznmen stavebnmu adu, nebo kolaudan souhlas,76 podle starho stavebn-
ho zkona kolaudan rozhodnut.77 Stavebn ad vrmci pslunho kolaudanho
reimu vymez pedevm el uvn dokonen stavby, kter je zvazn nejen pro
stavebnka, ale ipro stvajcho ijakhokoli budoucho vlastnka stavby: [s]tavbu lze
uvat jen kelu vymezenmu vkolaudanm rozhodnut, voznmen ouvn stavby
nebo vkolaudanm souhlasu.78 Pokud vlastnk stavby zaml provst zmnu ve-
lu uvn stavby, poppad ijen zmnu vinnosti, jej inky by mohly ohrozit
ivot aveejn zdrav, ivot azdrav zvat, bezpenost nebo ivotn prosted, mus
podat stavebn ad ovydn (rekolaudanho) souhlasu, poppad povolen.79 Pokud
by tak neuinil, dopustil by se sprvnho deliktu.

73 Pedevm jeho kritick ustanoven 90 psm. e).


74 Pedevm 3, 50 odst. 3 a 52 sprvnho du.
75 Podle 126 a127 stavebnho zkona.
76 Srov. 119 odst. 1 stavebnho zkona.
77 Srov. 76 odst. 1 zkona . 50/1976 Sb., ozemnm plnovn astavebnm du (stavebn zkon).
78 Srov. 126 odst. 1 stavebnho zkona.
79 Srov. 126 odst. 2 stavebnho zkona.

64
Pokud je zmna vuvn stavby podmnna zmnou stavby (tzn. stavebnk provd
nstavbu, pstavbu nebo stavebn pravy), kter vyaduje podle stavebnho zkona
ohlen nebo stavebn povolen, stavebn ad projedn primrn zmnu stavby vp-
slunm stavebnm procesu (tzn. ve stavebnm zenm, poppad v rmci postupu
ohlen stavby), poppad ivzemnm procesu (tzn. vzemnm zenm, poppad
vrmci postupu vydn zemnho souhlasu), apo dokonen zmny stavby zavede
pslun kolaudan reim (tj. povolen uvn dokonen zmny stavby), vrmci
kterho vymez nov el uvn.80
Pokud zmna vuvn stavby nen podmnna zmnou stavby, uplatn se pslun
rekolaudan reim. Tm je vjednoduch ppadech rekolaudan souhlas, ve sloitjch
ppadech rekolaudan povolen.81 Rekolaudan souhlas, kter se nevydv ve sprvnm
zen, posta vppadech, kdy se zmna nedotk prv tetch osob, nevyaduje po-
drobnj posouzen ink na okol, nevyaduje zkuebn provoz nebo nen teba stanovit
podmnky pro uvn nebo podmnky kzajitn ochrany veejnch zjm.82 Jinak je
nutn vst sprvn zen ovydn (rekolaudanho) povolen, kde jsou podle sprvnho
du astnky idal doten osoby, pokud mohou bt rozhodnutm pmo doteny ve
svch prvech nebo povinnostech,83 tedy zejmna vlastnci sousednch pozemk astaveb.
Oprvn podstat rekolaudanho sprvnho zen, jako ioprvnm postaven
astnk (soused) adotench sprvnch orgn vtomto zen, zde plat vzkladnch
rysech obdobn tot, co bylo uvedeno ve voddlu 3 ozemnm zen.
Oznamovatel (adatel) m zformln-prvnho hlediska na vydn rekolaudanho
souhlasu (poppad povolen) prvn nrok, pokud stavebnmu adu pedlo vechny
zkonem vyadovan podklady apokud bude vzen prokzn soulad zamlen stav-
by se vemi zkonem stanovenmi hledisky (podmnkami). Tato hlediska jsou taxativn
vymezena v126 odst.3 a127 odst.4 stavebnho zkona:
i) soulad szemn plnovac dokumentac, zejmna szemnm plnem, je-li vydn,
ii) soulad scli akoly zemnho plnovn, co znamen dodren hledisek stano-
ven v 18 a19 stavebnho zkona, tedy mimo jin iochranu kulturnch acivili-
zanch hodnot zem, vetn urbanistickho, architektonickho aarcheologickho
ddictv,84 ato izde zejm bez ohledu na to, zda je zemn pln vydn, i nikoli,
iii) obecnmi poadavky na vstavbu,
iv) soulad sveejnmi zjmy chrnnmi stavebnm zkonem,
v) soulad sveejnmi zjmy chrnnmi zvltnmi zkony,
vi) poppad je-li vedeno sprvn zen isoulad sochranou prv astnk ze-
n,85 tzn. zejmna sochranou vlastnickch prv soused.
Ipro rekolaudan postupy plat, e ada uvedench hledisek, a ji sama osob,
nebo ve spojen se zvltnmi zkony, je vymezena nejednoznan, ato zpravidla za
pouit neuritch prvnch pojm, kter poskytuj stavebnmu adu, poppad dote-

80 Srov. 126 odst. 4 stavebnho zkona.


81 Podle 127 odst. 1 a 4 stavebnho zkona.
82 Srov. 127 odst. 2 stavebnho zkona.
83 Podle 27 odst. 2 sprvnho du. Podprn se zde toti pouije obecn definice astnk sprvnho zen
podle 27 sprvnho du.
84 Ve smyslu 18 odst. 4 stavebnho zkona.
85 Podle 127 odst. 4 vta posledn stavebnho zkona.

65
nm sprvnm orgnm, pomrn irok prostor vahy pi jejich vkladu aaplikaci na
posuzovanou zmnu. Podobn jako uzemnho zen izde ohledn hlediska uvedenho
ve vbodu vi) platn zkonn prava nedv jednoznan procesn pravidla ohledn
otzky, kdo je povinen prokazovat soulad sochranou prv astnk zen, tedy zda
stavebn ad, nebo doten astnci zen, tj. soused. Take izde m stavebn ad
nemal prostor pro volnou vahu pi rozhodovn, jakou mru inkvizin dkazn akti-
vity ze sv edn moci zvol pi zjiovn (prokazovn) splnn uveden podmnky.

ZVRY

1. Prvo fyzickch aprvnickch osob stavt auvat kostely, modlitebny ajin druhy
sakrlnch staveb je pedmtem souasn dvou stavn zaruench prv [i] vlast-
nickho prva, respektive prva pokojn uvat svj majetek podle l.11 Listiny
al.1 Dodatkovho protokolu kmluv a[ii] nboensk svobody, respektive prva
svobodn projevovat sv nboenstv nebo vru podle l.16 Listiny al.9 mluvy.
2. Pokud zkon, respektive prvo, stanov obecnou regulaci umsovn, provdn, u-
vn aodstraovn staveb, kter nerozliuje nboensk el i funkci staveb, do-
padaj na ni pouze omezovac klauzule podle l.11 odst.3 a4 Listiny al.1 odst.2
Dodatkovho protokolu kmluv, kter pipoutj relativn irok prostor pro veej-
noprvn omezen veprospch ochrany obecnho zjmu. Omezovac klauzule pro
nboenskou svobodu podle l.16 odst.4 al.9 odst.2 mluvy nejsou na takovou
regulaci pouiteln.
3. Pokud vak zkon, respektive prvo, stanov regulaci, kter vslovn specificky
zohleduje nboensk el i funkci staveb, dopadaj na ni u apsnj ome-
zovac klauzule podle l.16 odst.4 Listiny al.9 odst.2 mluvy, podle kterch
mus jt oopaten vdemokratick spolenosti nezbytn pro ochranu veejn bez-
penosti apodku, zdrav amravnosti nebo prv asvobod druhch. Pi splnn
tchto stavnch mantinel zkon me stanovit ispecifick podmnky, za kterch
lze zzen i uvn kostel, modliteben ajinch sakrlnch staveb zakzat i
nepovolit.
4. esk stavebn (potamo veejn) prvo de lege lata neobsahuje dnou zvltn
prvn pravu, kter by se vslovn specificky vztahovala na sakrln stavby nebo
na nkter jejich specifick druhy.
5. Obce mohou vzemnch plnech vzsad svobodn stanovit omezujc pravidla (re-
gulativy) pro umsovn staveb avyuit pozemk, zejmna pokud jde oppustn
druh, el, tvar, vzhled, zastavnou plochu, podlahovou plochu i vku staveb na
urit ploe. Tato pravidla mohou obsahovat mimo jin urbanistick, architektonic-
k aestetick poadavky na umstn, uspodn aeen staveb, piem jejich
clem je mimo jin veveejnm zjmu chrnit arozvjet kulturn acivilizan
hodnoty zem, vetn urbanistickho, architektonickho aarcheologickho ddic-
tv. Tato pravidla jsou samozejm aplikovateln ina umsovn auvn kostel,
modliteben ajinch druh sakrlnch staveb jakoukoli crkv, nboenskou spole-
nost i skupinou jakkoli nboenstv, vyznn i jejich odno.

66
6. Vsouvislosti se specifickouproblematikou umsovn sakrlnch staveb jsou v-
znamn pedevm tyto dl veejn zjmy chrnn podle stavebnho zkona apo-
dle zvltnch zkon:
urbanistick aarchitektonick rz obce, kjeho ochran je vzemnm zen
pslun stavebn ad,
krajinn rz, kjeho ochran je vzemnm zen pslun orgn ochrany prody,
pamtkov pe, kjej ochran jsou pslun orgny sttn pamtkov pe,
veejn zdrav (hygiena), zejmna ochrana ped hlukem, kemu je pslun
krajsk hygienick stanice,
porn ochrana, ke kter je pslun hasisk zchrann sbor kraje.
7. Platn zkonn prava nepot vzemnm zen sdnm dotenm sprvnm
orgnem, kter by posuzoval budouc stavbu (jej el, funkci i jejho stavebnka)
zhlediska sttn stanovench mez nboensk svobody ani zhlediska potencilnch
rizik pro bezpenost i veejn podek vzkm slova smyslu.
8. Vppad, e by crkev, nboensk spolenosti nebo jen skupina vyznvajc faktic-
ky njak nboenstv nebo vru zamlela zapot suvnm njak stavby (budo-
vy) knboenskmu elu, kter by se neshodoval selem, knmu byla takov
stavba (budova) edn kolaudovna, mus podat stavebn ad o(rekolaudan)
souhlas nebo povolen.

Autor:
JUDr. Petr Svoboda, Ph.D.,
Prvnick fakulta Univerzity Karlovy vPraze

67
2016 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 6976

ZPRVA VEEJN OCHRNKYN PRV


KMUSLIMSKM TKM VE STEDN
ZDRAVOTNICK KOLE AUVN
NBOENSKCH SYMBOL
VOBLASTI VZDLVN
EVA NEHUDKOV

Abstract: The Report of the Ombudsperson on the Use of the Muslim Veil at aSecondary
Medical School and the Use of Religious Symbols in the Field of Education
The aim of this contribution titled The Report of The Public Defender of Rights on
Muslim Headscarfs at Nursing College and Wearing of Religious Symbols in Educational
Institutions is to analyse the headscarf case which the Public Defender of Rights dealt
with at towards the end of the year 2013 and throughout the year 2014. As wide range of
misleading information had appeared in the media, the author of the contribution attempts
to clarify and put right certain related matters. Further, she deals with critical arguments of
conclusions of the Public Defender of Rights.

Key words: headscarf, education, ombudsman, religious freedom, discrimination

Klov slova: muslimsk tek, vzdlvn, veejn ochrnkyn prv, nboensk


svoboda, diskriminace

VOD

Odchod muslimsk studentky, azylantky pvodem ze Somlska, ze stedn


zdravotnick koly kvli zkazu nosit pokrvku hlavy vyvolal zejmna vdiskusch na
internetu silnou vlnu reakc, zpravidla negativnch, ato bez znalosti skutkovch okol-
nost ppadu. Zkritiky zvr ochrnkyn vppadu muslimsk dvky byly patrn ped-
sudky astereotypn vnmn odlinosti, kter vak vdemokratick spolenosti nemohou
odvodnit zsah do nboensk svobody.
Je velmi zarejc, e se diskuse omuslimskch tcch odklonila od faktu, e je
nboensk svoboda vetn jejch projev chrnna l.9 mluvy oochran lidskch
prv azkladnch svobod (dle jen mluva)1 al.15 a16 Listiny zkladnch prv
asvobod (dle jen Listina).2 Nboensk pluralismus atolerance jsou neoddliteln
od demokratick spolenosti aprojevy nboenskho pesvden jednotlivce tak mohou
bt omezeny pouze odvodnn pi naplnn zkonem vymezench podmnek. stavn

1 Sdlen federlnho ministerstva zahraninch vc . 209/1992 Sb. osjednn mluvy oochran lidskch
prv azkladnch svobod aProtokol na tuto mluvu navazujcch, vaktulnm znn.
2 Usnesen pedsednictva esk nrodn rady . 2/1993 Sb., ovyhlen Listiny zkladnch prv asvobod
jako sousti stavnho podku esk republiky.

69
soud zdraznil, e esk republika mus akceptovat atolerovat nboensk pluralismus,
tedy pedevm nesm diskriminovat i naopak bezdvodn zvhodovat nkter znbo-
enskch smr, piem stt mus bt oddlen od konkrtnch nboenskch vyznn.3
Podle vty prvn l.1 Listiny jsou lid svobodn arovn vdstojnosti ivprvech.
Vzkonn rovin zkonodrce promtl stavn garanci rovnosti mimo jin do antidiskri-
minanho zkona.4 Veejn ochrnce prv zskal spijetm antidiskriminanho zkona
psobnost voblasti rovnho zachzen am proto od roku 2009 povinnost pispvat
kprosazovn prva na rovn zachzen se vemi osobami bez ohledu na jejich rasu
nebo etnick pvod, nrodnost, pohlav, sexuln orientaci, vk, zdravotn postien,
nboensk vyznn, vru nebo svtov nzor. Bylo tedy povinnost ochrnkyn zabvat
se ppadem dvky, kter se na ni obrtila.
Pestoe zvry ochrnkyn vtzv. tkov kauze jsou ve zkratce znm, clem toho-
to pspvku je jet jednou ppad rozebrat ankter mty uvst na pravou mru.

ZPRVA VEEJN OCHRNKYN PRV

Stovatelka zanechala studia na stedn zdravotnick kole, nebo odmt-


la na vzvu editelky koly odloit muslimsk tek zvan hidb, kter nezakrv
obliej, ale pouze vlasy, krk apoprs. Zkaz nosit veker pokrvky hlavy byl obsaen
ve kolnm du jako obecn znjc pravidlo odvodnn poadavkem na dodrovn
spoleenskho chovn. Pravidlo pvodn milo pedevm na studenty, kte nosili
ve vyuovn kiltovku i kapuci. Ochrnkyn na zklad pelivho zjitn skutkov-
ho stavu dospla kzvru, e aplikace neutrln formulovanho ustanoven kolnho
du vppad stovatelky naplnila znaky nepm diskriminace ve smyslu ustanoven
3 odst.1 antidiskriminanho zkona. Pro konstatovn nepm diskriminace pitom
nen rozhodujc, zda kola mla vmyslu muslimskou dvku diskriminovat i nikoli,
posta, e ji na zklad zkazu nosit pokrvky hlavy znevhodnila oproti ostatnm.
Pro osoby bez vyznn toti nen podroben se zkazu obecn dleit, pro nkter
muslimsk dvky i napklad dov sestry, sikhsk chlapce apodobn m vak uvn
nboenskho symbolu zsadn vznam.
Ze strany editelky koly zaznla rzn vyjden, nejprve v prbhu eten
argumentovala zachovnm bezpenosti aochrany zdrav pi vuce veobecn vzdlva-
cch (napklad pi vuce tlesn vchovy) iodbornch pedmt. Pot uvedla, e klov
schzka prvn koln den, kdy stovatelku odloen tku vyzvala aona pot zanechala
studia, se ve skutenosti tkala nedoloen potebnch doklad opobytu. Ochrnkyn
vak pi odstraovn rozpor ve skutkovm stavu vychzela zvyjden editelky ko-
ly ped samotnou medializac ppadu vlistopadu 2013. Neprodlen po incidentu prvn
koln den ve stedn zdravotnick kole vz 2013 zaslala nevldn organizace editelce
koly dopis, vnm ji upozornila na poruen zkazu diskriminace, vyjdila pochopen

3 Nlez stavnho soudu ze dne 29. 11. 2002, sp. zn. Pl. S 6/02 (N 146/28 SbNU 295), dostupn z: http://
nalus.usoud.cz.
4 Zkon . 198/2009 Sb., orovnm zachzen aoprvnch prostedcch ochrany ped diskriminac aozmn
nkterch zkon (antidiskriminan zkon), ve znn pozdjch pedpis.

70
nad monm nedorozumnm apodala ji onpravu vznikl situace. Zodpovdi editel-
ky koly na tento dopis jednoznan vyplv, e stovatelka dost ozanechn studia
podepsala vsouvislosti sodmtnutm odloit pokrvku hlavy. editelka koly vdopise
rovn vslovn oznaila noen muslimskho tku za nespoleensk.
Ve zprv oeten ochrnkyn hodnotila ipostup esk koln inspekce (dle jen
I), na kterou se stovatelka ve vci tak obracela. Ochrnkyn dospla kzvru, e
I nedostaten zjistila skutkov stav, nebo vychzela pouze ztvrzen koly, piem
nepihldla kprvnmu dopisu editelky koly, kter stovatelka doloila. I argumen-
tovala pedevm skutenost, e stovatelka zanechala studia prvn koln den, proto e-
ditelka koly nemohla stihnout uplatnit zsadu rovnho pstupu. I vytkla kole pouze
tolik, e zustanoven koln du nen patrn, e stovatelka mohla podat ovjimku ze
zkazu pokrvek hlavy, kola j tedy neposkytla dostaten informace. Tato argumentace
vyvolv hned dv zsadn pochybnosti, jednak nen zejm, zeho I usoudila, e v-
jimka ze zkazu je mon (zveejn dostupnch informac vyplv, e druh muslimsk
dvka zanechala studia po pr mscch, nebo se bez muslimskho tku ctila velmi
nepjemn lze pedpokldat, e ppadn vjimky by vyuila, pokud by ji kola skute-
n pipoutla), jednak podle platnch prvnch pedpis editelka koly nemohla nejen
uvn nboenskch symbol omezit kolnm dem, ale nemohla ani rozhodovat, zda
stovatelce nboensk symbol povol (udl vjimku) i nikoli.
I sv zvry na zklad zprvy ochrnkyn pehodnotila astnost stovatelky
uzavela jako dvodnou; pislbila, e pi dal inspekn innosti bude sledovno, zda
editelka koly vyslyela doporuen ochrnkyn na opravu kolnho du.

PRO NELZE ZAKZAT UVN NBOENSKCH SYMBOL


KOLNM DEM?

Vrmci veejn debaty zaznval nzor, e je pece vkompetenci koly, jak


si oblkn k i student uprav. Stmto nzorem nelze zcela souhlasit. koln d
je skuten vnitnm pedpisem koly, kter me stanovit nkter pravidla, nesm vak
bt vrozporu se zkony, seskm stavnm podkem amezinrodnmi mluvami,
knim se esk republika zavzala. Vppadech, kdy se jedn okiltovky, epice nebo
kulichy, je legitimn poadovat, aby studenti respektovali zkaz nosit pokrvky hlavy
stanoven kolnm dem. Zcela jinak je vak teba nahlet na ppady, kdy se ci
astudenti neoblkaj nespoleensky, ale vsouladu se svm nboenskm vyznnm.
Uvn nboenskch symbol chrn mluva aListina jako projev nboensk
svobody, kter lze omezit vhradn na zklad zkona, nikoli internho pedpisu ko-
ly. Pestoe Evropsk soud pro lidsk prva (dle jen ESLP) chpe zkon podle
l.9 odst.2 mluvy virm slova smyslu, napklad ijako ustlenou judikaturu,
Listina vl.16 odst.4 hovo jasn apipout stanoven mez vhradn zkonem,
nikoli pedpisy ni prvn sly, ani ppadnmi jinmi prameny prva i individu-
lnm soudnm rozhodnutm.5 Veskm prvnm du vslovn zkonn omezen
neexistuje, antidiskriminan zkon vak upravuje situace, kdy je nerovn zachzen
5 JGER, P. In WAGNEROV, E. IMEK, V. LANGEK, T. POSPIL, I. akol. Listina zklad-
nch prv asvobod. Koment. Praha: Wolters Kluwer R, a. s., 2012, s. 411412.

71
ppustn anen diskriminac. kola podle ustanoven 7 odst.1 antidiskriminan-
ho zkona me omezit nboensk symboly, pokud omezen sleduje legitimn cl
aprostedky kjeho dosaen jsou pimen anezbytn vdemokratick spolenosti.
Za legitimn cl omezujcho opaten je teba dosadit ochranu veejn bezpenosti,
veejnho podku, zdrav, morlky/mravnosti, i prv asvobod druhch, tj. mon
dvody omezen nboensk svobody obsaen vmluv aListin.
Ochrnkyn posuzovala, zda je ze strany koly odvodnn zakzat muslimsk tek
vrmci teoretick vuky; vzhledem kargumentm editelky koly se dle vyjdila
kmonmu zkazu noen muslimskho tku vhodinch tlesn vchovy api vkonu
oetovatelsk praxe.
Vrmci teoretick vuky ochrnkyn rozumn odvodnn ve smyslu zmnnch
prvnch pedpis nenalezla. Dospla kzvru, e poadavek na dodrovn spoleen-
skho chovn vdanm ppad nelze podadit pod legitimn cl ochrany morlky i
mravnosti. Odborn literatura6 jako pklad ochrany mravnosti uvd vylouen tch
nboenskch praktik, kter vyaduj polygamii. Noen muslimsk tku nezakrvaj-
cho obliej jist takov intenzity nedosahuje.
Co se tk hodin tlesn vchovy, ochrnkyn vyjdila nzor, e by zde opaten ome-
zujc projevy nboenskho pesvden navenek mohlo sledovat legitimn cl ochrany
bezpenosti azdrav, nicmn pln zkaz nenapluje poadavek pimenosti anezbyt-
nosti omezujcho opaten. kola toti me pijmout mrnj opaten napklad vpodob
sportovnch muslimskch tk. Aby kola vyhovla poadavku pimenosti anezbytnos-
ti omezujcho opaten, mus formou dialogu hledat individuln een pro konkrtnho
ka. Pokud kola pijme individuln opaten zohledujc nboensk poteby ka, pak
povinn ast na hodinch tlocviku nemus vst kporuen nboensk svobody.
ESLP otzku noen muslimskho tku vhodinch tlesn vchovy eil ve fran-
couzskm kontextu, kde vyhodnotil, e vylouen muslimskch studentek ze koly kvli
odmtnut odloit vhodinch tlocviku muslimsk tek nebylo vrozporu smluvou.7
Naproti tomu nmeck spolkov sprvn soud rozhodl,8 e muslimsk dvka nebude
uvolnna zkoedukativn vuky plavn, tj. spolen vuky chlapc idvat, pokud m
monost nosit burkini (vraz vznikl spojenm slov burka abikiny). Soud shledal, e
alternativa vpodob burkin dvce umouje dostt poadavkm na oblkn, kter j
ukld islm, asouasn se astnit koln vuky plavn.
Knoen muslimskho tku pi vkonu oetovatelsk praxe ochrnkyn kon-
statovala, e zkonodrce pouit zdravotnickho odvu nijak neupravil; svkonem
zdravotnick praxe vesk republice vak me bt spojena povinnost pout osobn
ochrann pomcky, ato zpravidla na lkovch oddlench vsouvislosti svskytem
infeknch onemocnn, jednotkch intenzivn pe, operanch slech i vnkterch
dalch provozech. Poadavky na odv personlu vtchto ppadech podlhaj vyhlce
Ministerstva zdravotnictv .306/2012 Sb., opodmnkch pedchzen vzniku aen
infeknch onemocnn aohygienickch poadavcch na provoz zdravotnickch za-

6 Tamt, s. 413.
7 Rozhodnut Evropskho soudu pro lidsk prva Dogru proti Francii ze dne 4. prosince 2008 . 27058/05
aKervanci proti Francii ze dne 4. prosince 2008 . 31645/04.
8 Rozhodnut nmeckho Spolkovho sprvnho soudu BVerwG 6 C 25.12 ze dne 11. z 2013.

72
zen astav sociln pe. Ploha .3 tto vyhlky obsahuje zkaz nosit jakkoli
perky na rukou na pracovitch, kde je provdna chirurgick nebo hygienick dezin-
fekce rukou. Dle zavd povinnost zdravotnickch pracovnk pouvat pro operan
vkony steriln ochrann odv asteriln rukavice, masku, epici (ochrann stn rouka
aepice mus bt pouvna tak, aby zakryla vlasy, vousy, bradu, nos asta), obuv
vylennou pouze pro dan pracovit. Jestlie vrmci odborn zdravotnick praxe
konkrtn projev nboenskho pesvden navenek znemouje dodren povinnosti
pout osobn ochrann pomcky, lze jej omezit, nebo ochrann osobn pomcky
mohou pedstavovat pimen anezbytn prostedek kochran zdrav.
Zvyjden stovatelky vyplynulo, e vrmci praxe vnemocnici by souhlasila
stm, e tek odlo. Vzhledem ktomu, e by takov omezen bylo spojeno spo-
vinnost pout osobn ochrannou pomcku vpodob epice, ochrnkyn se dvodn
domnv, e by stovatelce neinilo dn problm pizpsobit se uvedenm hygie-
nickm poadavkm.

PINESL BY ZKAZ TKU VT EMANCIPACI MUSLIMSKCH EN?

Nkte kritici zvr ochrnkyn poukazovali na ppady, kdy je noen


tku nedobrovoln. Samozejm nelze souhlasit stm, aby eny nkdo nutil kzahalo-
vn. Nelze vak odhldnout od skutenosti, e se kzahalovn muslimsk eny stav
rzn; nkter by rdy ili bez tku avid vnm symbol tlaku, jin se bez nj ct
nepjemn. Dvodem me bt vedle nboenstv rovn stud. Pro enu je vdy snaz
se vce zahalit, neli vce odhalit.
Ve vztahu ke konkrtnmu ppadu, kterm se ochrnkyn zabvala, je teba zdraz-
nit, e muslimskou stovatelku skuten nikdo kzahalovn nenutil. Vesk republice
zskala azyl, nebo ve sv zemi elila nepznivmu osudu. Stovatelka nem rodie
aze Somlska utekla, protoe se odmtla provdat za mue, kterho j vybrali pbuzn,
ahrozil j trest smrti ukamenovnm.
Zkaz noen muslimskho tku by nepinesl vt emancipaci muslimskch en,
a jej nos dobrovoln i nedobrovoln. Vdsledku by takov pstup mohl znamenat
odepen prva na vzdln, co by byl efekt naprosto opan, ne emancipace en i
genderov rovnost.
ESLP vrozhodnut S.A.Sproti Francii9 tkajcm se zkazu zahalovn oblieje na
veejnosti pipustil, e legitimn cl me obecn pedstavovat ochrana rovnosti pohlav,
nebo se jedn oochranu prv asvobod druhch. Podle ESLP ale stt neme zd-
vodu ochrany rovnosti pohlav zakzat jednn, kterho se ena domh vsouvislosti
svkonem svch zkladnch prv. Vopanm ppad by toti jednotlivci mohli bt
sttem chrnn ped vkonem vlastnch prv asvobod. Tak ochrana lidsk dstojnosti
neme legitimn odvodnit obecn zkaz zahalovn oblieje. Podle ESLP neme
pevaujc pohled vtiny na rovnost mu aen sm osob obhjit omezen svobodn

9 Rozhodnut Evropskho soudu pro lidsk prva ve vci S.A.S. proti Francii ze dne 1. ervence 2014
.43835/11.

73
zvolenho projevu nboenskho vyznn.10 Jakkoli me bt zpohledu ostatnch vn-
mno zahalovn oblieje jako zvltn, jedn se ovraz kulturn identity apluralismu.

JSOU ZVRY OCHRNKYN APLIKOVATELN INA PPADY UVN


KONZERVATIVNJCH MUSLIMSKCH NBOENSKCH SYMBOL, TEDY
NIKBU I BURKY?

Veejn ochrnkyn prv posuzovala individuln ppad jedn student-


ky, nikoli uvn rozlinch nboenskch symbol ve vzdlvn obecn. Hidb lze
spe pipodobnit ke zpsobu oblkn dovch sester, ne knikbu i burce. Un-
boenskch symbol vyadujcch celkov zahalen vyvstvaj navc dal relevantn
argumenty, kter mohou podle eskho prva odvodnit jejich omezen. Vdy je teba
zvaovat konkrtn skutkov okolnosti ppadu, monost alternativy, apodobn.
Jak se ukazuje napklad zjudikatury ve Velk Britnii,11 kter je znm regulac ob-
lkn vpodob kolnch uniforem, otzka samotn povahy avzhledu konkrtnho nbo-
enskho symbolu me bt pi zvaovn, zda se jedn odiskriminaci, velmi vznamn.
Soud toti mus zodpovdt otzku, zda je opaten, kter omezuje urit nboensk
symbol, pimen. Jist nalezne vce dvod pro omezen nikbu i burky, ne pro ome-
zen muslimskho tku, idovsk jarmulky i sikhskho nramku kara.
Nen proto pravda, e tolerance ve vztahu kmuslimskm tkm automaticky zna-
men pijet vech nboenskch symbol ve kolch.

ZVR

V esk spolenosti vi muslimm pevldaj negativn postoje, co


potvrzuje inkolik przkum veejnho mnn. Podle zjitn przkumu spolenosti
STEM zroku 2006, [o] ivot muslim vesk republice toho nen pli mnoho
znmo, oislmu si nemysl nic dobrho ti tvrtiny ech, edest procent znj m
strach.12 Przkum zroku 2010, kter se zabval postoji ech vi extremistickm,
rasistickm axenofobnm mylenkm, ukzal, e vtina ech vyjdila vi musli-
mm antipatie anechtla by snimi dlouhodob t na stejnm zem. Zrove zjistil,

10 BENFQUIH, Y. OUALD CHAI, S.: Religious signs in public schools: Belgian Council of State shows
judicial bravery. In: strasbourgobservers.com [online]. 4. 11. 2014 [cit. 11. 11. 2014]. Dostupn z: http://
strasbourgobservers.com/2014/11/04/religious-signs-in-public-schools-belgian-council-of-state-shows
-judicial-bravery/.
11 Rozhodnut odvolacho soudu britsk Snmovny lord ve vci Mandla (Sewa Singh) v. Dowell Lee, roz-
hodnut odvolacho soudu Snmovny Lord ve vci R on the Application of Begum v. Headteacher and
Governors of Denbigh High School, rozhodnut anglickho Vrchnho soudu ve vci R on the Application
of X v. Headteacher and Governors of Y School, rozhodnut anglickho Vrchnho soudu ve vci R (on the
Application of Watkins-Singh) v. Aberdare GirlsHigh School.
12 TOPINKA, D.: Integran proces muslim vesk republice pilotn projekt. Vzkumn zprva pro
Ministerstvo vnitra, 2006, s. 5. In: Stnov zprva ostavu rasismu vEvrop za obdob 20112012, s. 11.

74
e ei si omuslimech netvo nzor na zklad vlastn zkuenosti, atyto postoje tedy
vychz zpedsudk vi nim.13
Stnov zprva ostavu rasismu vEvrop za obdob 20112012 poukazuje na fakt,
e na rozdl od ostatnch menin se muslim pmo dotk stigmatizujc nlepka tero-
rismu. Vlda vak muslimy za bezpenostn hrozbu pro eskou republiku nepovauje.
Zprvy Ministerstva vnitra aBezpenostn informan sluby ovvoji extremismu ne-
zmiuj dn projevy extremistickho chovn vrmci muslimsk komunity.14
Nkter hlasy volaj po pijet obdobnch zkon jako napklad ve Francii. Vesk
republice by vak obdobn prvn prava snejvt pravdpodobnost neobstla. Francie
realizovala omezujc pravidlo voblasti vzdlvn vroce 2004 zkonem (. 2004 228)
zakazujcm na zkladnch astednch veejnch kolch noen symbol i odv, kte-
rmi ci npadn projevuj svoji nboenskou pslunost. Ped Evropskm soudem pro
lidsk prva (dle jen ESLP)15 tuto prvn pravu obhjila, nebo ESLP uznal argu-
ment, e ve francouzskm prosted sledovalo zkonn opaten legitimn cl ochrany
veejnho podku aochrany prv asvobod druhch. Dodren poadavku pimenosti
odvodnil tm, e km kola nabdla jako alternativu korespondenn vzdlvn. Ne-
lze ponechat bez povimnut, e odlin nzor vyjdil Vbor OSN pro lidsk prva,
kter vtematicky obdobnm ppadu rozhodl, e vylouen sikhskho chlapce ze koly
kvli noen tzv. Keski (lehkho kusu tmavho materilu zakrvajcho achrncho
pro Sikhy posvtn dlouh vlasy) je jasnm omezenm svobody nboenskho vyznn,
zejmna prva nboensk vyznn projevit. Vbor OSN pro lidsk prva vyzval Francii,
aby sv prvn pedpisy pehodnotila.16
Podle poslednho stn lidu ije vesk republice 3385 muslim, ztoho prakti-
kujcch je pravdpodobn mn ne 2000, znich st tvo et konvertit kislmu,
co je poet opravdu nzk (pro srovnn: muslimskho vyznn je 510% obyvatel
Francie, tedy zhruba 3 a 6 milin).17 esk prava vychz ze zsady ideologicky
anboensky neutrlnho sttu,18 nikoli poadavku laicismu, tedy striktnho oddlen
nboenstv od veejnho prostoru, vetn veejnho vzdlvn aobanskch zlei-
tost, kter m klov msto vl.1 stavy Francouzsk republiky zroku 1958.
Je na mst pochybovat otom, zda by za tak markantn odlinch podmnek byl
zkon oomezen nboenskch symbol ve kolch, ppadn veejnm prostoru, ves-
km prosted stavn konformn, azda by si esk republika nevyslouila kritiku jak
od ESLP, tak od Vboru OSN pro lidsk prva. esk soudy budou pravdpodobn
13 Ministerstvo vnitra, Zmapovn postoj veejnosti vesk republice kpravicov extremistickm, rasi-
stickm axenofobnm mylenkm ajejich iitelm sohledem na integraci menin acizinc, s. 2730,
dostupn z: www.mvcr.cz/soubor/zaverecna-zprava-z-vyzkumu.aspx. In: Stnov zprva ostavu rasismu
vEvrop za obdob 20112012, s. 11.
14 MARE, M. et al.: esk militantn neonacistick hnut (aktuln trendy), Analza pro Ministerstvo vni-
tra, 2011, s. 6, dostupn z: http://www.mvcr.cz/clanek/studie-ceske-militantni-neonacisticke-hnuti-aktualni
-trendy.aspx. In: Stnov zprva ostavu rasismu vEvrop za obdob 20112012, s. 11.
15 Rozhodnut Evropskho soudu pro lidsk prva ve vci Aktas proti Francii ze dne 30. ervna 2009
.43563/08.
16 Rozhodnut Vboru OSN pro lidsk prva ve vci Bikramjit Singh proti Francii ze dne 4. prosince 2012
. 1852/2008.
17 Dostupn z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/fr.html.
18 l. 2. odst. 1 Listiny toti stanov: Stt je zaloen na demokratickch hodnotch anesm se vzat ani na
vlunou ideologii, ani na nboensk vyznn.

75
spe ne Francii, nsledovat Nmecko, kde Spolkov stavn soud nedvno rozhodl,
e nen mon plon zakzat uitelkm muslimsk tky jen kvli abstraktnm obavm
zmonho vzniku napt; noen tku lze zakzat pouze vppad, e konkrtn ui-
tel prokazateln svm chovnm ohrouje nboenskou neutralitu vyuovn. Zmnn
rozhodnut je zsadn mimo jin ztoho dvodu, e na rozdl od student, uitel vyko-
nvaj pmou vchovnou avzdlvac innost, ESLP proto jednotlivm stt nechv
votzce uvn nboenskch symbol pedagogy ir prostor pro uven.

Autor:
Mgr. Eva Nehudkov,
Kancel veejnho ochrnce prv, Oddlen rovnho zachzen

76
2016 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 7784

UVN NBOENSKCH SYMBOL


VE SVTLEJUDIKATURY EVROPSKHO SOUDU
PRO LIDSK PRVA
HARALD CHRISTIAN SCHEU

Summary: The Use of Religious Symbols in the Light of the Case-law of the European Court of
Human Rights
In this paper, we have analyzed cases concerning the wearing of religious symbols in public
spaces. We have found that relevant case-law of the European Court of Human Rights may
serve as aguide to national legislators who plan to restrict the use of religious symbols.
The major problem is that national legislation has to be in compliance with the principles
of legitimacy and proportionality. With respect to the situation in the Czech Republic we
have reached at the conclusion that as there is no consistent and long-lasting tradition of
secularism and no public debate which meets the requirements formulated by the European
Court of Human Rights, alegislative ban on religious symbols in public spaces would not
be in line with the standards of the European Convention on Human Rights.

Key words: European Court of Human Rights, religious freedom, religious symbols, public
debate, legislation

Klov slova: Evropsk soud pro lidsk prva, nboensk svoboda, nboensk symboly,
veejn debata, legislativa

VOD

Z pohledu mezinrodn a evropsk ochrany lidskch prv nen teba


zvl zdraznit vznam nboensk svobody. Svoboda mylen, svdom anbo-
enskho vyznn jako jeden zezkladnch pil autonomie jednotlivce byla tko
vybojovna apedstavuje dleitou vzvu ivsouasnch sekulrnch spolenostech.
Evropsk soud pro lidsk prva (ESLP) opakovan potvrdil, e se nboensk svobo-
da tk nejen identity aivotnho stylu konkrtnho jednotlivce, ale je tak zkladem
demokratick spolenosti jako takov, kter je podle Soudu nutn spojena suritm
pluralismem.
Aktuln pravu nboensk svobody (vdy ve spojen se svobodou mylen asvo-
bodou svdom)1 najdeme nap. vl.18 Veobecn deklarace lidskch prv zroku
1948, vl.18 Mezinrodnho paktu oobanskch apolitickch prvech zroku 1966
1 Kproblematice vymezen nboensk svobody vi svobod svdom viz ble SCHEU, H. C.: Svoboda
svdom vsystmu mezinrodn ochrany lidskch prv. In KROLK, D. MORAVKOV, M.: Roz-
hodovacia innos sdov anboenstvo. Bratislava, 2015, s. 4665.

77
(MPOPP), vl.9 Evropsk mluvy oochran lidskch prv asvobod zroku 1950
(ELP) avl.10 Listiny zkladnch prv EU zroku 2000. Svoboda mylen, sv-
dom anboenskho vyznn je zpravidla tak zahrnuta do vnitrosttnch kodifikac
lidskch prv, jako nap. do l.15 Listiny zkladnch prv asvobod esk republiky
al.24 stavy Slovensk republiky.
Evropsk doktrna ochrany lidskch prv ovem stav nejen na proklamaci vce
mn rozshlho seznamu lidskch prv azkladnch svobod, ale vnuje se podrob-
n tak otzce omezovn tchto prv asvobod. Ustlen dogmatika lidskoprvnch
orgn na nrodn amezinrodn rovni zkoum vsouvislosti sppadnmi zsahy
do lidskch prv 3 kritria. Zkoum se jednak kritrium legality, podle nho m
bt zsah open oprvn normu, dle kritrium legitimity, podle nho zsah mus
slouit legitimnmu cli, anakonec kritrium proporcionality. Vsouvislosti saplikac
nboensk svobody e nrodn orgny, obdobn jako pi aplikaci jinch lidskch
prv, nejastji problm proporcionality zsahu. Mus tedy urit, zda byla zajitna
rovnovha mezi sledovanm legitimnm clem na jedn stran apsnost zsahu na
stran druh.
Vtomto pspvku se chceme zamit pedevm na problmy tkajc se legitimity
aproporcionality zsah do uvn nboenskch symbol. Je nutn poloit otzku,
jak prvn prava uvn nboenskch symbol2 je sluiteln sELP avyhovuje
poadavkm zformulovanm ESLP. Pitom nijak netvrdme, e je zprvnho pohledu
nezbytn stanovit aupravit limity uvn nboenskch symbol. Cel ada stt (ato
zejmna mimoevropskch) ponechv nap. rozhodnut onoen nboenskch sym-
bol na veejnosti na konkrtnch jednotlivcch atuto otzku vbec nereguluje.3 Pokud
ovem stt takovou pravu chyst, neobejde se bez diskuse olegitimit aproporciona-
lit zsahu do nboensk svobody.
Do formulovn kritria legitimity se promtaj obecnj vahy ocharakteru na
spolenosti, jejch potebch, hodnotch azjmech. Zatmco pi hodnocen kritria pro-
porcionality hraj klovou roli specifick okolnosti kadho individulnho ppadu,
vyaduje zkoumn legitimity zvolenho opaten obecnj reflexi tkajc se odvod-
nn relevantn nrodn legislativy. Judikatura ESLP, kter uritm zpsobem souzn
spstupy nrodnch stavnch soud i orgn OSN pro lidsk prva, naznauje nkte-
r konkrtn aspekty, je maj bt vsouvislosti sppravou novch zkon zasahujcch
do lidskch prv zvaovny.

2 Podrobnji kvznamu nboenskch symbol ve veejnm prostoru KLEY, A.: Kutten, Kopftcher, Kre-
uze und Minarette religise Symbole im ffentlichen Raum. In PAHUD DE MORTANGES, Ren:
Religion und Integration aus Sicht des Rechts: Grundlagen Problemfelder Perspektiven. Zrich, 2010,
s. 229257.
3 vcarsk odbornk na lidsk prva aprvo kulturnch konflikt Walter Klin upozornil ve studii zroku
2012 na to, e univerzln orgny na ochranu lidskch prv pistupuj kuvn nboenskch symbol
velkoryseji ne ESLP (KLIN, W.: Genf oder Strassburg? Die Rechtsprechung des UNO-Menschenrecht-
sausschusses und des Europischen Gerichtshofs frs Menschenrechte im Vergleich, dostupn na http://
www.skmr.ch/cms/upload/pdf/120730_Geneve_Strasbourg.pdf).

78
KONKRTN PPADY EVROPSKHO SOUDU
PRO LIDSK PRVA

Vnkolika klovch rozsudcch ESLP vymezil obecn poadavky na le-


gitimitu aproporcionalitu zsah do nboensk svobody. By Soud na jedn stran
argumentoval, e realizace nboensk svobody ve smyslu l.9 ELP vyaduje plu-
ralistickou ademokratickou spolenost, pipustil na stran druh, e tento nboensk
pluralismus postaven na koexistenci vce nboenskch pesvden ve spolenosti
me vyadovat slaovn rznch zjm apop. tak omezen prv asvobod pslu-
nk nboenskch komunit.
Isamotn znn l.9 odst.2 ELP pot smonost omezovn svobody projevo-
vat nboensk vyznn apesvden zdvodu ochrany konkrtn uvedench zjm,
jakmi jsou veejn bezpenost, ochrana veejnho podku, zdrav nebo morlky nebo
ochrana prv asvobod jinch. Podstata judikatury ESLP ve vci uvn nboenskch
symbol spov proto pedevm ve vkladu citovanho ustanoven.

NOEN MUSLIMSKHO TKU ZE STRANY UITELKY VEEJN KOLY

Kdy ped vcarskm Federlnm soudem vyvstala otzka pijatelnosti


zkazu noen muslimskho tku ze strany uitelky veejn koly,4 stal se klovm
momentem soudnho uvaovn princip konfesn neutrality, jeho clem je chrnit nbo-
enskou svobodu k arodi azajistit nboenskou harmonii.5 Federln soud dovo-
dil, e se veejn koly nemaj stt mstem nboenskch konflikt, adle konstatoval,
e nboensk svoboda nutn pedpokld konfesn neutralitu sttu. Toto kategorick
stanovisko nsledn ponkud zrelativizoval vrokem, e neutralita neme bt abso-
lutn, nap. voblasti uznn konkrtnch crkv jako veejnoprvnch korporac. Pod
pojet neutrality sttu nemaj spadat ani protinboensk postoje, jako je nap. militantn
sekularismus.
Co se te dopadu principu neutrality na noen muslimskho tku ze strany ui-
telky veejn koly, Federln soud poukzal na speciln zranitelnost aovlivnitelnost
dt. Akoli se muslimsk uitelka vkonkrtnm ppad nesnaila clen vst sv ky
kislmu, nastolila noenm tku nboenskou otzku, kterou nutn potebovala sdt-
mi eit. Podle Federlnho soudu byly proto limity nboensk neutrality pekroeny.
Stmitoargumenty vcarskho Federlnho soudu se ESLP zejm do velk mry
ztotonil, protoe ve vztahu kproblmu legitimity zsahu do svobody podle l.9 ELP
pouze strun poznamenal, e uveden dvody, tzn. konfesn neutralita anboensk
harmonie, jsou legitimn ve svtle l.9 odst.2 ELP.6 ESLP subsumoval argumenty
vcarska pod pojet ochrany prv asvobod jinch, veejn bezpenosti aveejnho

4 BGE 123 I296.


5 Kmuslimskm tkm ve vcarsku viz EGBURNA-JOSS, A. HILTBRUNNER, N. BELSER, E. M.:
Umsetzung der Menschenrechte in der Schweiz. Eine Bestandsaufnahme im Bereich Institutionelle Fragen,
Studie des Schweizerischen Kompetenzzentrums fr Menschenrechte. Bern, 2013. Publikace je dostupn
na strnkch http://www.humanrights.ch/upload/pdf/140324_SKMR_institutionelle_Fragen_DE.pdf.
6 ECHR, Dahlab v. Switzerland (application no. 42393/98), rozsudek ze dne 5. ledna 2001.

79
podku. Ohledn proporcionality zsahu vyzdvihl ESLP vznam hierarchickho vzta-
hu mezi uitelem akem.
Lze tedy dovodit, e zkaz noen muslimskho tku je ppustn vppad, e stt
sleduje politiku nboensk neutrality.

NOEN MUSLIMSKHO TKU ZE STRANY KY VEEJNCH KOL

Vppad Dahlab proti vcarsku eil ESLP problm noen muslim-


skho tku pouze ve vztahu kuitelce veejn koly venev, do kter chodili ci
zrznch etnickch anboenskch komunit. Kotzce noen muslimskho tku ze
strany ky se vyjdil ESLP a vdalch kauzch tkajcch se Turecka aFrancie.
Vppad Leyla ahin se ESLP zabval tureckou legislativou zakazujc noen n-
boenskch symbol ve veejnch kolch.7 Vrmci podrobnho pezkumu okolnost
ppadu se vnoval Soud tak historickmu vvoji astavnmu rmci principu sekula-
rismu vTureck republice. Pitom vyzdvihl nap. princip rovnosti pohlav, kter byl
zaveden do tureckho obanskho zkona zroku 1926 ansledn ido nkterch novel
stavy. Po pdu Otomansk e, kde bylo uvn uritch nboenskch symbol na
veejnosti povinn, usilovala nov zaloen republika ozaveden veejnho prostoru,
do kterho se nboenstv nem promtat.
Tureck vlda vzen ped ESLP uvedla, e zkaz noen nboenskch symbol na
univerzitch slouil ad legitimnch cl, ato zachovn veejnho podku, realizaci
principu sekularismu aochran prv asvobod jinch. Vzhledem ktomu, e vdanm
ppad ani stovatelka nezpochybnila legitimitu tchto cl, zamila se vmna ar-
gument na problematiku proporcionality.
Zhlediska tohoto pspvku je klov, e ESLP vslovn oznail sekularismus za
princip, jen je shodnotami ELP sluiteln. Konkrtn obsah tureckho sekularismu
vyvodil zrozsudku tureckho stavnho soudu zroku 1989, ve kterm byl sekulari-
smus definovn jako mechanismus na ochranu demokratickch hodnot ana ochranu
jednotlivce ped vnjm ntlakem. ESLP souasn uznal tak vznam rovnosti pohlav
(gender equality), kter se do tureck koncepce sekularismu promt.
Nad rmec tchto obecnch vah, je mohou slouit jako vodtko ilegislativ vji-
nch smluvnch sttech ELP, vyzdvihl ESLP tak specifick vznam muslimskho
tku pro tureckou spolenost apihlel kargumentaci tureck vldy, e za konkrtnch
podmnek me bt muslimsk tek vnmn jako symbol podpory extremistickch
politickch hnut. Opaten smluvnho sttu proti takovm hnutm hodnotil ESLP jako
pijateln, jeliko maj za cl zachovat pluralistickou spolenost.
Pot, co sent ESLP vervnu 2004 rozhodl jednomysln otom, e prva stova-
telky podle l.9 ELP nebyla poruena, byla vc postoupena Velkmu sentu. Ten
vlistopadu 2005 jasnou vtinou estncti ku jednomu hlasu potvrdil zvr sentu, e
se vdanm ppad nejedn oporuen nboensk svobody. Kve zmnnm vahm
sentu dodal Velk sent ESLP, e zkaz noen muslimskho tku vychzel ze irok
dlouholet spoleensk debaty izustlen judikatury tureckch soud.
7 Ppad 44774/98. Sent ESLP vydal svj rozsudek dne 29. ervna 2004. Rozsudek Velkho sentu nsle-
doval 10. listopadu 2005.

80
Zargumentace ESLP lze vyvodit, e zkaz noen nboenskch symbol ve ve-
ejnch kolch (ato jak ze strany pedagog, tak istudent) me bt sluiteln se
standardy podle ELP, pokud zaprv zkaz slou principu sekularismu, zadruh vy-
chz zhistorickch zkuenost sttu aspolenosti, zatet reaguje na urit politick
nebezpe vpodob extremistickch nboenskch hnut azatvrt je vsledkem celo-
spoleensk debaty.
Obdobn argumentoval ESLP tak vppadech tkajcch se zkazu noen muslim-
skch tk ve francouzskch kolch. Vppad Dogru proti Francii8 nastnil ESLP
nejprve francouzskou koncepci sekularismu ajej genezi. Tak pipomenul adu ppa-
d, kter francouzsk soudy od roku 1989 eily.9
Kdy ESLP vppad Dogru proti Francii syntetizoval svoji pedchoz judikaturu
kl.9 ELP, implicitn pipustil, e princip sekularismu me mt rzn rozmry ve
vcarsku, Turecku aFrancii. Vsouvislosti sTureckem pipomenul ESLP rizika spoje-
n spolitickm islmem, za jeho symbol byl muslimsk tek vTurecku povaovn.
Oproti tomu byla situace ve Francii zejm mn dramatick, aani francouzsk vlda
neodvodnila zkaz muslimskho tku obranou proti nboenskmu extremismu. Spe-
cifick je tak model sekularismu ve vcarsku, kter je vcarskmi soudy chpn
jako vyjden principu neutrality sttu.
Tyto ppadn rozdly vak nijak neoslabuj vznam principu sekularismu pro vklad
nboensk svobody podle l.9 ELP, protoe pi respektovn samotn legitimity seku-
lrnho pstupu poskytuje ESLP smluvnm stranm ve vci konkrtnho vymezovn to-
hoto principu znan prostor uven (margin of appreciation).10 Je tedy pedevm na
sttech, jak ve svm vnitrosttnm prvnm du definuj konkrtn podobu sekularismu
ajak pistupuj kotzce pouvn nboenskch symbol ve veejnm prostoru.

ZKAZ NOEN BURKY VE VEEJNM PROSTORU

Konkrtn limity lidskch prv je nkdy teba otestovat in extremis. Vklad


nboensk svobody vkrajnm ppad me takto slouit jako pokus ovymezen limit
pijatelnch legislativnch een. Za extrmn een lze podle naeho nzoru povaovat
zkaz burky vnkterch evropskch sttech, piem ESLP se vtto souvislosti zab-
val dosud pouze francouzskou kauzou.11 Zatmco muslimsk tek (hidb), kterm se
ESLP zabval ve ve analyzovanch rozhodnutch, zakrv pouze vlasy akrk muslim-
sk eny, burka zahaluje jej celou tv.
Vppad S.A.S. proti Francii12 se stal pedmtem pezkumu ze strany ESLP fran-
couzsk zkon, kter na nrodn amezinrodn rovni vyvolal pomrn velk rozruch.

8 Ppad 27085/05 (rozsudek sentu ze dne 4. prosince 2008). Ve stejn den pijal sent ESLP tak rozsudek
ve vci Kervenci v. Francie (ppad . 31645/04).
9 Pro podrobn rozbor ppadu viz SCHEU, H. C.: Evropsk soud pro lidsk prva aislmsk tek. Nbo-
ensk svoboda versus sekularismus. Acta Universitatis Carolinae Iuridica, 2009, s. 713.
10 Viz podrobnji POTTMAYR, M.: Religise Kleidung in der ffentlichen Schule in Deutschland und En-
gland: Staatliche Neutralitt und individuelle Rechte im Rechtsvergleich. Tbingen, 2011, s. 131132.
11 Pro strun pehled prav vjinch evropskch sttech viz SCHEU, H. C.: Zkaz zahalovn en anbo-
ensk svoboda vEvrop. Jurisprudence, 4/2014, s. 1723.
12 Ppad 43835/11 (rozsudek ze dne 1. ervence 2014).

81
Prvn krok na cest klegislativnmu zkazu noen burky podnikla parlamentn komise,
kter ve sv zprv zroku 2009 dospla kzvru, e zahalovn tve na veejnosti
nen sluiteln shodnotami republiky. Vlednu 2010 se kproblematice zahalovn vy-
jdila nrodn poradn komise pro lidsk prva (Commission nationale consultative
des droits de lhomme), je jako nezvisl orgn rad vld vlidskoprvnch otzkch.
Podle poradn komise by ppadn zkaz vrazn zashl do prv dotench en abyl
by tko obhajiteln. Celkem negativn postoj kchystanmu zkazu zahalovn tve
na veejnosti zaujal koncem bezna 2010 tak Nejvy sprvn soud (Conseil dtat),
kter upozornil na mon rozpory zhlediska zkladnch prv.
Mezitm, vdubnu 2010, ovem schvlil zkon ozkazu zahalovn na veejnosti
belgick parlament,13 co zejm ovlivnilo izkonodrce ve Francii. Vkvtnu 2010
pedloila francouzsk vlda legislativn nvrh, kter byl vervenci 2010 pijat N-
rodnm shromdnm avz 2010 tak Sentem.14 Vjnu 2010 obstla tato prava
vpezkumu stavnosti, kter provedl stavn soud (Conseil constitutionnel).
Obdobn jako vkauzch tkajcch se muslimskho tku ve kolch, vyvstaly tak
vppad S.A.S. otzky tkajc se principu sekularismu arovnosti en. Ppad S.A.S. se
ovem li od ve zmnnch kauz tm, jak dkladn aobrn se zde ESLP vnoval
otzce legitimnch cl.
Vtto souvislosti uvedla Francie na prvnm mst koncepci veejn bezpenosti,
kter zahrnuje nutnost identifikovat jednotlivce abojovat proti podvodm pchanm
pomoc falen totonosti. Jako druh legitimn cl vyzdvihla francouzsk vlda ochra-
nu prv asvobod jinch ve smyslu l.9 odst.2 ELP, kdy je tento cl chpn jako odraz
zkladnch hodnot oteven ademokratick spolenosti. Dvodov zprva kfrancouz-
skmu zkonu ozkazu zahalovn oblieje odkazuje na republiknsk princip spole-
nho souit (vivre ensemble). Zpohledu francouzsk vldy popr noen burky jako
nboenskho symbolu tyto hodnoty. Vzhledem ktomu, jak vznamnou roli vrmci
mezilidsk komunikace hraje lidsk tv, znamen zahalovn tve podle francouz-
sk vldy peruen socilnch vazeb aodmtnut principu spoleenskho souit ve
veejnm prostoru. Jako tet legitimn cl uvedla Francie notoricky znm argument
ozrovnoprvnn en amu.
ESLP se sargumentac Francie vypodal tak, e na prvnm mst pipomenul, e
vet legitimnch dvod vl.9 odst.2 ELP je taxativn. Respekt pro zkladn hod-
noty oteven ademokratick spolenosti, kterho se francouzsk vlda dovolala jako
legitimnho cle, vak nen vcitovanm ustanoven explicitn uveden. ESLP nakonec
pipustil, e za uritch podmnek me bt respekt pro zkladn hodnoty spojovn
sochranou prv asvobod jinch. Barira, kterou nkte lenov spolenosti zavedli
svm zahalovnm tve, podle ESLP zasahuje do prva jinch t vprostoru socializa-
ce, kde je spolen souit jednodu.
Vtto souvislosti vymezil ESLP nakonec pomrn velk prostor pro nrodn legis-
lativn proces, kdy zdraznil, e nrodn orgny maj pmou demokratickou legitimaci

13 Belgick prava vstoupila vplatnost a vroce 2011. Pln nzev belgickho zkona pijatho 1. ervna
2011 je Loi visant interdire le port de tout vtement cachant totalement ou de manire principale le
visage.
14 Loi no. 2010-1192 interdisant la dissimulation du visage dans lespace public.

82
amohou vpodstat lpe ne Soud posuzovat mstn poteby apodmnky. Zejmna
votzkch, na kter vdemokratick spolenosti existuj velmi odlin nzory, m podle
Soudu dleitou vhu nrodn politick proces. To m platit obzvl votzkch tka-
jcch se vztahu sttu anboenstv.
ESLP se pitom vyjdil kedvma dleitm aspektm demokratickho legislativ-
nho procesu. Zaprv ESLP upozornil na to, e se bhem francouzsk debaty ozkazu
zahalovn tve objevovaly islamofobn poznmky, ani by vak ble specifikoval,
vem ml islamofobn charakter konkrtnch projev spovat. Podle ESLP mus stt,
kter chyst podobn legislativn nvrhy, potat stm, e pispv ke konsolidaci stere-
otyp amotivuje projevy intolerance. Je nesporn, e takov vvoj je velmi nedou-
c. Ppadn verbln toky na nboenskou nebo etnickou meninu nejsou sluiteln
shodnotami tolerance, socilnho mru anediskriminace podle ELP.
Proto je dleit druh aspekt, jemu se ESLP podrobnji vnoval. Za rozhodujc
okolnost zejm povaoval, e francouzsk zkon ozkazu zahalovn en nebyl na-
men proti nboenstv nebo nboensk komunit jako takov. Akoli se konkrtn
opaten tk hlavn urit skupiny muslimskch en, nebylo clem opaten zkaz n-
boenskho symbolu. Zkonn prava ve Francii toti pipout irokou klu nbo-
enskch symbol vetn muslimskch symbol jako soust oblkn. Hlavnm clem
zkona bylo zakazovat zahalovn tve.
Je zajmav, e ESLP neposuzoval faktick dopad zkonn pravy psnji ve svtle
nepm diskriminace. Empirick data toti pece jen dokldala, e francouzsk zkaz
zahalovn tve dopad de facto pouze na lenky meninovho proudu uvnit islmu.
Ponkud cynicky bychom mohli dovodit, e stt m diskriminan dopad omezujcho
opaten zamaskovat do obecnch vah. Pro ely tto studie je vak podstatnm po-
znatkem, e zkaz nboenskho symbolu me ivtakovm ppad ve svtle standar-
d ELP obstt.

ZVRY

Vrmci tohoto pspvku jsme si poloili otzku, za jakch podmnek


me stt omezovat noen nboenskch symbol ve veejnm prostoru. Vppadech
tkajcch se muslimskch symbol (hidb aburka) poskytl ESLP vklad nboensk
svobody podle l.9 ELP, kter me vnrodnm politickm procesu slouit jako
nvod. Pokud povaujeme za samozejmost, e omezujc zsah mus bt ve smyslu
zsady legality open ozkonnou normu, je hlavnm problmem nrodn legislativy
respektovn principu legitimity aproporcionality.
Vzhledem ksituaci vesk republice lze shrnout nkolik pouen. Kotzce p-
padnho zkazu uvn nboenskch symbol ve veejnm prostoru (zejmna ve
veejnch kolch) je teba pistupovat citliv. Pstup, kter stav muslimsk tky
nap. do jedn roviny skapucemi akulichy, mus nutn vst kvsledku, je je sELP
ajudikaturou ESLP nesluiteln.
Proces omezovn nboenskch symbol mus bt open olegitimn cl, kter se
me oprat otradici sekularismu. Je ovem sporn, zda esk republika je ve srovna-

83
teln situaci, vn jsou nap. Francie, vcarsko aTurecko, resp. zda by se vtakov
situaci vbec chtlo nachzet. Lze pipomenout, e ani vodborn literatue nepanuje
shoda na tom, zda lze souasnou eskou republiku oznaovat za sekulrn nebo spe za
nboensky neutrln stt.15 l.2 odst. Listiny zkladnch prv asvobod, podle nho je
stt zaloen na demokratickch hodnotch anesm se vzat ani na vlunou ideologii,
ani na nboensk vyznn, umouje oba vklady.16
Je sice pravda, e by radikln potlaovn vekerch projev nboenstv mohlo
navazovat na eskoslovenskou pravu aprvn praxi po komunistickm pevratu zroku
1948. Lze ovem pochybovat otom, zda je takov kontinuita politicky aspoleensky
douc azda by byla sluiteln sduchem Listiny zkladnch prv asvobod. Proto nen
ani teba dkladnji probrat otzku, nakolik lze oficiln propagovan ateismus pova-
ovat za pijatelnou formu sekularismu.
Cesta klegislativnmu zkazu uritho nboenskho symbolu mus ve svtle lid-
skoprvnch zvazk vst pes irokou politickou aspoleenskou debatu. Takov deba-
ta, kter by splnila parametry formulovan ESLP, vak dosud vesk republice chyb.
Pedevm by bylo nutn identifikovat urit nedouc stav nebo vvoj, na kter by
bylo nutn reagovat zavedenm restriktivn legislativy. Ped ESLP by tko obstlo
opaten, je e pouze virtuln problmy anen openo ospolehliv empirick data.
Co se te samotnho charakteru spoleensk apolitick debaty, nen ve svtle judi-
katury ESLP nutn, aby byla vedena zcela vduchu politick korektnosti. Pi respekto-
vn zsady, e legislativa nem implementovat stereotypy apedsudky, mohou bt sou-
st debaty inepjemn i dokonce nedouc projevy. Zrozsudku ve vci S.A.Sproti
Francii lze ale dedukovat, e ppadn zkaz je teba zformulovat neutrln, tzn. bez
pm vazby na konkrtn nboenstv.
Vzhledem ktmto podmnkm ajejich vkladu vjudikatue ESLP se domnvme,
e vesk republice dosud nejsou splnny podmnky pro pijet legislativnho zkazu
nboenskch symbol ve veejnm prostoru.

Autor:
doc. Mag. phil. Dr. iur. Harald Christian Scheu, Ph.D.,
Prvnick fakulta Univerzity Karlovy vPraze,
scheu@prf.cuni.cz

15 Viz nap. MADLEKOV, L.: Neutralita, sekularizmus alaick stt. Acta Iuridica Olomouciensis,
2010, ro. 5, . 2, s. 73. K, J.: Zkon ocrkvch anboenskch spolenostech. Koment. Praha, 2011,
s. 57. MAL, R.: Laick nebo pluralitn stt? In LAMPARTER, M. (ed.): Crkev astt: sbornk pspv-
k z3. ronku konference. Brno, 1998, s. 716. PAVLEK, V. et al.: stavn prvo asttovda. II. Dl
stavn prvo esk republiky. st 2. Praha, 2004, s. 10. IMKOV, K.: Ideologick neutralita sttu
apostaven crkv vesk republice. Revue crkevnho prva, 3/2006, . 35, s. 193202.
16 Co se te judikatury S R, lze pipomenout nsledujc rozhodnut: nlez stavnho soudu ze dne
1.ervence 2010, sp. zn. PL. S 9/07, nlez stavnho soudu ze dne 21. listopadu 2007, sp. zn. IV. S 34/06,
nlez stavnho soudu ze dne 27. listopadu 2002, sp. zn. Pl. S 6/02.

84
2016 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 8591

NKOLIK VAH NAD IDOVSKMI SYMBOLY


VEVROPSKM VEEJNM PROSTORU
SRA VALACHOV

Abstract: Thoughts on Jewish Religious Symbols in the European Public Space


Despite the fact that current debate on the usage of religious symbols in Europe is focused
primarily on Muslims and Muslim symbols, other religions including Judaism have been
manifesting their faith through the use of religious symbols as well, albeit less apparently.
In this contribution, first, the judicature of the European Court of Human Rights related to
religious symbols will be explored.Then abrief overview of Jewish religious symbols as
expressed by garments will be given. Finally, national legislature and judicature of national
courts will be covered in relevant countries, including France and Germany.

Key words: Judaism, religious symbols, headscarfs, headcovering

Klov slova: judaismus, nboensk symboly, pokrvky hlavy

Vsouasn dob Evropou ots debata, kter je zamena na monosti


jednotlivce veejn manifestovat svou pslunost kesv ve. Tato debata je ve svm
medilnm pojet zamena tm vlun na ty obyvatele Evropsk unie, kte se se
hls kislmu. Otzky, kter si klademe vsouvislosti sprvem muslimskch en no-
sit zakrytou hlavu appadn tv, se ovem tkaj idalch nboenstv ptomnch
vEvrop. Evropsk soud pro lidsk prva se opakovan vyjadoval nejen kpokrvkm
hlavy umuslimskch en, ale ikturbanm sikhskch mu. Vobou ppadech se zde
stetvali principy svobody nboenstv amonosti svobodn tuto volbu projevovat
podle l.9 EoOLP sprincipem sekulrnho sttu, ochranou veejn bezpenosti adal-
mi principy. Obzvlt ppadu muslimskch en byla ji vnovna rozshla odborn
literatura. Otzka sikhskch turban je naopak nejen vesku pomrn neznm, snad
pro tm nulovou ptomnost pslunk tohoto nboenstv vesk republice. Ve
svm pspvku se budu vnovat dalmu vEvrop ptomnmu nboenstv, kter sdl
urit aspekty prv stmito dvma ve zmnnmi vrami, ato judaismu aidovskm
nboenskm symbolm.
Urit opomjen idovskch nboenskch symbol je dno pedevm dvma fak-
tory. idovsk ptomnost vEvrop trv po cel stalet a tiscilet, suritmi delmi
i kratmi pestvkami vnkterch zemch, aid tak nejsou chpni jako novodob
pisthovalci. idovsk populace vEvrop je tak mnohem men ne muslimsk
podle Pew Research Centre se vroce 2010 pohybovala okolo 1,4 milinu, co in
85
cca 0,2% evropsk populace.1 Francie je pitom domovem vce ne 300000 id, ve
Velk Britnii sdl necelch 300000 avNmecku 230000, ostatn evropsk zem jsou
domovem pouhch nkolik destek tisc id amn.2 Muslimsk obyvatelstvo oproti
tomu zaujmalo 6% evropskho obyvatelstva.3 Dle meme debatovat inad povahou
idovskch symbol. Zatmco tky muslimek jsou asto na prvn pohled rozpoznatel-
n, kippy idovskch mu nejsou na prvn pohled tolik vrazn aparuky idovskch
en mohou pejt velmi snadno bez povimnut.
trasbursk soud se doposud vyhbal definici pojmu nboensk vyznn, 4 co
ale nen vnaem ppad nijak na zvadu, nebo judaismus je tradin bez jakchko-
liv pochyb jako nboensk vyznn chpn. Problm sdefinicemi nicmn nastv
vmoment, kdy se sname identifikovat, co vlastn pesn judaismus je, tj. jak
aspekty jsou klov atvo jeho podstatu. Obdobn jako vppad zakrvn vlas
umuslimskch en, ivppad judaismu se objevuje ada aspekt, kter akoliv
pro nkter idy tvo klovou soust jejich vry, pro jin nejsou podstatn. l-
nek9 Evropsk mluvy hovo osvobod projevovn nboenskho vyznn, nikoliv
osvobod projevovn kulturnch tradic nebo rodinnch zvyklost. Komise pro lidsk
prva, iESLP, jsou obvykle zdrenliv vpiznn urit innosti status projevu nbo-
enskho vyznn. Vrozsudku Arrowsmith5 Komise zdraznila, e ne kad innost
motivovan nboenskm vyznnm nebo pesvdenm je povaovan za nboen-
sk kon. Dle, pokud innost jednotlivce ve skutenosti nevyjaduje dan vyznn,
neme bt lnkem9 chrnna.6 Aby urit innost byla lnkem9 chrnna, mus
pmo vyjadovat dan vyznn.7
Tato poteba pmho spojen mezi uritm aktem adanm nboenstvm, kter
pesahuje pouhou motivaci, byla ale oslabena vpozdjch rozsudcch ESLP. Vppadu
ahin8 soud ekl, e rozhodnut adatelky nosit tek zakrvajc jej vlasy, mohlo bt
jak pouze motivovno jejm nboenskm vyznnm, tak mohlo bt ipmou nbo-
enskou povinnost. Pro rozhodnut soudu je tento rozdl bez dalho vznamu, nebo
napadnut rozhodnut podle ESLP omezovalo jej prvo projevovat sv vyznn. Soud
vdalch rozhodnutch vnoval malou pozornost rozdlu mezi nboenskmi aktivitami,
kter jsou motivovny danm nboenstvm nebo ho pmo vyjaduj. Nezabval se ji
potebou legitimizovat dan nboensk aktivity jejich propojenm sdanou vrou.9 Ani
bych vtomto omezenm prostoru zachzela dle do tto debaty, meme usoudit, e pro

1 Pew Research Center, 9. nora 2015, The continuing decline of EuropesJewish population, http://www
.pewresearch.org/fact-tank/2015/02/09/europes-jewish-population/.
2 Pew Research Center, 2. dubna 2015 Religious Composition by Country, 20102050, http://www
.pewforum.org/2015/04/02/religious-projection-table/2010/number/all/.
3 Pew Research Center, 17. listopadu 201, 5 facts about the Muslim population in Europe, http://www
.pewresearch.org/fact-tank/2015/01/15/5-facts-about-the-muslim-population-in-europe/.
4 WHISTLER, D. HILL, D.: Religious Symbols and the European Convention on Human Rights. Law and
Justice, 2013, . 171. s. 5269.
5 Arrowsmith vUK [1978] ECHR 7, (1981) 3 EHRR 218. (App no 7050/75, 12 October 1978.)
6 Arrowsmith vUK [1978] ECHR 7, (1981) 3 EHRR 218. (App no 7050/75, 12 October 1978.)
7 WHISTLER, D. HILL, D.: Religious Symbols and the European Convention on Human Rights.
8 ahin [2004/5] 125 6 [71].
9 WHISTLER, D. HILL, D.: Religious Symbols and the European Convention on Human Rights.

86
ely ESLP nen podstatn, jestli idovsk mu i ena zakrvaj svou hlavu znboen-
sk povinnosti nebo pouze skrze uritou motivaci, kterou jim jejich vyznn poskytlo.
Vppad, e odhldneme od problematiky skutenho nboenskho pikzn
apouh motivace nboenskm vyznnm, zjistme, e pro adu id je podstatnou
soust jejich vry dodrovn uritch pravidel voblasti oblkn, kter se projevuj
ve veejnm prostoru. Vppad mu jde otzv. kippu neboli jarmulku. Jedn se opo-
krvku hlavy, kter zakrv pouze temeno. Noen kippy je zaloeno na trakttu abat
Talmudu, ve kterm se pe orespektu abzni ped Bohem. Vppad halachy, idov-
skho nboenskho prva, se najdou mezi uenci rozdly ve vyadovn zakrvn
hlavy. Zatmco stedovk uenec Maimonides povaoval noen kippy za nutn pouze
pi modlitb ajinak se jedn opouh zvyk. Rabn Josef Karo, kter sepsal vznamn
koment idovskho prva ulchan Aruch (1563), povaoval noen kippy za povin-
nost idovskho mue bez ohledu na jeho aktuln innost. Bval Sefardsk Vrchn
rabn Izraele, Ovadia Josef, povaoval noen kippy za znak pslunosti knboensk
komunit avyadoval tedy jej neustle noen. Debata, zda se jedn onboenskou
povinnost, i pouze ozvyk, neustv ani vsouasnosti ameme najt cel spektrum
nzor apraktik. Iti, kte bn kippu nenos, j zpravidla nasazuj pi nvtv syna-
gogy, pi slaven nboenskch svtk nebo pi jinch pleitostech, kter se zpravidla
odehrvaj mimo veejn prostor. Noen kippy jako nboenskho symbolu ve veej-
nm prostoru se tak tk pouze sti idovsk populace vEvrop.
Rozdl, kter meme identifikovat mezi zakrvnm vlas muslimskmi enami
anoenm kippy idovskmi mui je zaloen na starm pstupu ESLP, kter rozlioval
mezi pmm projevem nboenstv apouhou motivac, viz ppad Arrowsmith. Zatm-
co umuslimskch tk Soud vyslovil nzor, e se me jednat ooba ppady (Sahin),
uidovsk kippy by se jednalo pravdpodobn ojednoznanj nzor, nebo pokrvn
hlavy vychz pmo zTalmudu. Zatmco noen kipy se d chpat jako pm nbo-
ensk poadavek, noen tku je spe charakterizovno jako spoleensk poadavek
motivovan nboenstvm. Vzhledem kpozdjm rozhodnutm ovem pestv toto
rozlien ovlivovat rozhodovn soudu aje tedy bez dalho vznamu.
Situace vppad idovskch en je obdobn situaci muslimek, pestoe se ve svm
projevu jedn omnohem nenpadnj nboensk symbol. idovsk eny, kter svm
vyznnm spadaj do tzv. konzervativnho aortodoxnho judaismu, dodruj zsady vy-
adujc urit standardy voblkn. Jedn se ozakryt klnch kost, lokt akolen
avppad vdanch en ozakryt vlas. Poadavek, aby vdan eny nosily zakryt
vlasy, vychz zTalmudu, ztrakttu Ktuvot. Izde meme nalzt mnoho podob do-
drovn tchto pravidel sohledem na vlastn pesvden ikulturn zvyklosti rodiny
aspolenosti. Vdan eny zakrvaj na veejnosti sv vlasy zdvod cudnosti, aby
sdlily okolnmu svtu, e jsou nedostupn. Zatmco umuslimek se ale zpsob za-
krvn vlas, by dvody aasov poadavky jsou jin, manifestuje pro Evropany
vrazn odlinm tkem, idovky vol pevn zpsoby, kter nejsou na prvn pohled
zjevn. Me se jednat obaret i epici, kterou mnoho en nos bn vzimnm obdo-
b, ovoln uvzan tek i ir elenku, kter nezakrv vechny vlasy, nebo ve sv
nejortodoxnj podob oparuku, kterou nkter idovsk eny, peven ze skupiny
Chasid, nasazuj na zcela vyholenou hlavu. Ve svm dsledku je tato metoda nejmn

87
rozpoznateln, nebo na rozdl od muslimek, zcela splv se vzhledem bn evropsk
kesansk i ateistick eny. Otzku, kolik en vEvrop tato pravidla dodruje, je vel-
mi tk odpovdt. Pestoe podle odhad ije ve Velk Britnii nkolik destek tisc
id ave Francii piblin 20tisc,10 kte se identifikuj jako haredi (ultra-ortodoxn),
jin sla nemme kdispozici anelze tedy bez dalho posoudit, kolik idovskch ev-
ropskch en si zakrv tmto zpsobem na veejnosti hlavu.
Na prvn pohled by se mohlo zdt, e idovt mui zakrvaj sv hlavy obdobn
jako sikhov aidovsk eny obdobn jako nkter muslimky. Pesto ale najdeme jen
mlo ppad, ve kterch by ESLP byl nucen rozhodovat oppustnosti omezen nosit
pokrvky vlasy jako projevu nboenskho vyznn aivppad nrodn legislativy
bylo mezi tmito vrami nalezeno urit odlien.
Otzka noen kippy se objevila napklad vppad Nmecka. Jsou to jednotliv
spolkov zem, kter maj ve sv pravomoci upravit noen nboenskch symbol ve
kolch. Nsledujc zem pijali takovou legislativu: Baden-Wrttembersko, Bavor-
sko, Berln, Brmy, Hesensko, Doln Sasko, Severn Porn-Vestflsko aSrsko. Berln
aHesensko pijali navc ilegislativu upravujc zkaz noen nboenskch symbol
mezi sttnmi ednky.11 Vroce 2004 byl vBdensku-Wrttembersku pijat zkon,
kter zakazoval uitelm vykovvat projevy politickho, nboenskho, ideologick-
ho nebo podobnho smlen. Avak projev kesanstv nebo zpadnch vzdlvacch
akulturnch hodnot atradic byl povaovn jako neodporujc tomuto zkonu.12 Human
Rights Watch zjistila, e na spolkovm ministerstvu kolstv, mldee asportu potvrdili,
e kesansk symboly aoacen byly ze zkazu vyjmuty ae se tato vjimka vztahuje
na odv jeptiek, na kek ana idovskou kippu.13 Obdobn vSevernm Porn-Vest-
flsku zkonodrci pi navrhovn zkon usoudili, e uitel mohou konat vsouladu
skesansko-zpadn aevropskou tradic, ani by tm poruili poadavek neutrality.
Odv jeptiky nebo idovsk kippa tak jsou vtto spolkov zemi povoleny.14 Vroce
2007 nicmn sprvn soud vDsseldorfu rozhodl, e vjimka pro kesansk aidov-
sk symboly neplat svjimkou jeptiek vyuujcch na sttnch kolch, nebo takov
ppady jsou velmi ojedinl. Soudy vtto spolkov zemi posuzuj zkaz zakrvn hla-
vy uiteli ve kolch velmi psn neumouj, aby eny nosili takovou pokrvku vla-
s, kter nebude mt vznam nboenskho symbolu apece enm umon splnit jejich
nboenskou povinnost. ena tedy neme nahradit obecn znm muslimsk tek
nap. zimn epic, kter na prvn pohled nem dn symbolick vznam.15 Vppad
10 GRAHAM, D. VULKAN, D. Synagogue Membership in the United Kingdom in 2010. Institute for
Jewish Policy Research & Board of Deputies. 2010.
11 Human Rights Watch, Discrimination in the Name of Neutrality, nor 2009, http://www.hrw.org/sites
/default/files/reports/germany0209_webwcover.pdf.
12 MANCINI, S. ROSENFELD, M.: Unveiling the limits of tolerance: comparing the treatment of majority
and minority religious symbols in the public sphere. In ZUCCA, L. UNGUREANU, C. (eds.): Law, State
and Religion in the New Europe. Cambridge, 2012, s. 172.
13 Human Rights Watch, Discrimination in the Name of Neutrality, nor 2009, http://www.hrw.org/sites
/default/files/reports/germany0209_webwcover.pdf.
14 MANCINI, S. ROSENFELD, M.: Unveiling the limits of tolerance:comparing the treatment of majority
and minority religious symbols in the public sphere. In ZUCCA, L. UNGUREANU, C. (eds.): Law, State
and Religion in the New Europe. Cambridge, 2012, s. 173.
15 Human Rights Watch, Discrimination in the Name of Neutrality, nor 2009, http://www.hrw.org/sites
/default/files/reports/germany0209_webwcover.pdf.

88
idovsk eny-uitelky zakrvajc si hlavu meme tedy usuzovat, e by soud rozhodl
obdobn pestoe jej pokrvka hlavy nenese vna spolenosti dn symbolick
vznam, nesmla by j pi vyuovn nosit. Obecn pipout vjimky pro kesansk
azpadn kulturn tradice tyto spolkov zem: Baden-Wrttemberg, Bavaria, Hesse,
North Rhine-Westphalia, aSaarland.16 Napklad vHamburku nebyl podle HRW jedin
uitel, kter by nosil kippu.17
Dalm pkladem me bt Francie, kter vroce 2004 pedstavila zkon pod jm-
nem loi no 2004-228 du 15 mars 2004 encadrant, en application du principe de lacit,
le port de signes ou de tenues manifestant une appartenance religieuse dans les coles,
collges et lyces publics, kter zakzal projevy nboenskch symbol ve kolch.
Vnvaznosti na tento zkon vydal ministr kolstv vnos,18 kter ml objasnit cle
pijatho zkona. Dle tohoto dokumentu jsou zakzny takov symboly, podle kterch
je jejich nositel okamit rozpoznn jako pslunk uritho nboenskho vyznn,
jako jsou napklad muslimsk tek vjakkoliv podob, kippa nebo kek neobvykle
velkch rozmr.19 Pestoe vnvaznosti na pijet tohoto zkona bylo vmdich za-
znamenno nkolik ppad mladch muslimek asikh, kte protestovali proti tomuto
nazen apili do koly ve svch pokrvkch hlavy, ze strany idovsk meniny nebyl
takov ppad zaznamenn.20 Tento zkon podpoil iESLP vrozsudcch Dogru v.Fran-
cie,Kervanci v.Francie21 adalch (Aktas v.France, Bayrak v.France, Gamaleddyn
v.France, Ghazal v.France, J.Singh v.France and R.Singh v.France), Vbor Spoje-
nch nrod pro lidsk prva ale naopak dan zkon odsoudil vppad sikhskho ka,
kter do koly nosil tzv. keski (pokrvku hlavy, kter usikh nahrazuje turban) abyl
kvli tomu nucen opustit kolu. Vbor usoudil, e se vtomto ppad jedn oporuen
Mezinrodnho paktu oobanskch apolitickch prvech, l.18, kter zakotvuje svo-
bodu nboenstv.22 Srovnvn mezi idovskou kippou asikhskm turbanem, i keski,
nicmn pokulhv na povaze tto praxe. Zatmco pro sikhy je to neoddliteln soust
jejich vry, pmo vtlen do jej podstaty, pro idy je to, obdobn jako umuslimek,
otzka osobn volby azvyku, by sohledem na svou vru.
Co se te idovskch en, tak by, dle zdvodnn tohoto zkona, zakrvn hlavy
idovskmi enami pomoc bnch pokrvek hlavy nebo paruk nebylo nutn proble-
16 Human Rights Watch, Discrimination in the Name of Neutrality, nor 2009, http://www.hrw.org/sites
/default/files/reports/germany0209_webwcover.pdf, s. 27.
17 Human Rights Watch, Discrimination in the Name of Neutrality, nor 2009, http://www.hrw.org/sites
/default/files/reports/germany0209_webwcover.pdf.
18 Circulaire Nr. 2004-084 z18. kvtna 2004, Journal Officiel de la Republique Francaise [JO][Oficiln
sbrka zkon], 22. kvtna 2004.
19 MANCINI, S., ROSENFELD, M.: Unveiling the limits of tolerance:comparing the treatment of majority
and minority religious symbols in the public sphere. In ZUCCA, L. UNGUREANU, C. (eds.): Law, State
and Religion in the New Europe. Cambridge, 2012, s. 175.
20 Le Monde, Les signes religieux ostensibles ont pratiquement disparu des coles, 29. z 2005, http://
www.lemonde.fr/societe/article/2005/09/29/les-signes-religieux-ostensibles-ont-pratiquement-disparu
-des-ecoles_694106_3224.html.
21 European Court of Human Rights, Two Chamber judgments in respect of France on wearing the headscarf
in school, 4. prosince 2008. http://hudoc.echr.coe.int/sites/eng-press/pages/search.aspx#{display:[1],
dmdocnumber:[843951],itemid:[003-2569490-2781270]}.
22 Human Rights Committee of the United Nations, Communication No. 1852/2008.Views adopted by the Co-
mmittee at its 106th session (15 October-2 November 2012). http://unitedsikhs.org/rtt/doc/BikramjitSingh
Decision.pdf.

89
matick, nebo epice i paruky nejsou obvykle okamit rozpoznateln jako symbol
idovskho vyznn. idovky si navc zakrvaj vlasy a po svatb, tj.obvykle a
pot, co ukon sv vzdln anedostvaj se tedy do konfliktnch situac podobnch
jako vppad mladch muslimek. Dan zkon tak neplat pro ist soukrom koly,
kter nepobraj dn pspvky od sttu. Na univerzitch dn obdobn zkon
neplat.
Onkolik let pozdji byl pijat ve Francii tak zkon, kter nepmo mil proti mus-
limkm, kter si na veejnosti zakrvaly obliej. Zkon pod jmnem loi n 2010-1192
du 11 octobre 2010 interdisant la dissimulation du visage dans lespace public, kter
byl podpoen vrozsudku SAS v.Francie23 iESLP, by se nicmn na idovky nevztaho-
val, nebo jen velmi mal, a zanedbateln, skupina idovek si na veejnosti zakrv ob-
liej. Tento extrmn vklad je pouvan pouze sektou nazvanou tzv. Lev Tahor, nebo
tak populrn idovsk Taliban, jej eny se oblkaj do odvu podobnho muslimsk
burce. Tato sekta nicmn nem sv leny vevropskch sttech. Vsouasnosti se tak
nkter idovsk eny mohou zakrvat vsouladu se zvyklostmi oblasti, ve kter ij
tj. vuritch arabskch oblastech mohou idovsk eny chodit zakryt obdobn jak
jejich spoluoban. Ani tento ppad nicmn nen relevantn ve francouzskm ppad.
Zpohledu na ppady Francie aNmecka je zeteln, e se pstup kidovskm sym-
bolm zsadn li. Zatmco ve Francii se legislativa asoudy sna oobecnou ochranu
principu laicit, kter nerozliuje mezi jednotlivmi nboenstvmi, by meme disku-
tovat, jestli je jeho dopad skuten spravedliv anediskriminan. Nmeck spolkov
zem naproti tomu na prvn pohled asto chrn principy kesansk zpadn kultury,
do kter bv judaismus zpravidla zahrnovn.
Velk Britnie nepijala dnou legislativu, kter by omezovala noen nboen-
skch symbol. Pesto se kESLP dostal ppad noen kk na pracoviti (Eweida
v.UK, 2013) 24 kdy Soud rozhodl, e zkaz noen kku zamstnavatelem British
Airways nebyl sprvn. Naproti tomu vppadu Chaplin v.UK (2013) byl zkaz noen
kku vnemocnici vsouladu spotebou chrnit zdrav abezpenost.25 Ztchto p-
pad lze jen tko usuzovat na zpsob, jak by se ESLP zachoval vppad idovskch
nboenskch symbol.
Na uvedench ppadech lze ilustrovat, e zatmco nrodn autority iESLP musely
rozhodovat vad ppad ohledn noen nboenskch symbol ve veejn sfe,
vppad idovskch symbol se tak ve vtm rozmru doposud nestalo. Dvodem
me bt jednak relativn mal poet id vEvrop, tak ipovaha jejich nboenskch
symbol viditeln projevovanch. Pestoe sikhsk populace je jet men ne idov-
sk, sikht mui bojovali opakovan za prvo nesundvat svj turban. Lze usuzovat,
e vppad idovskch mu tato situace bu nenastala tj. nebyli vyzvni kod-
halen hlavy nap. pi kontrolch na letiti, anebo nemli problm tomuto poadavku
vyhovt. Absenci ppad, ve kterch by id chrnili sv prva nosit nboensk

23 S.A.S. v. Francie, 1. ervence 2014, stnost . 43835/11.


24 European Court of Human Rights, Factsheet Religious symbols and clothing. Listopad 2015. http://www
.echr.coe.int/Documents/FS_Religious_Symbols_ENG.pdf.
25 LEIGH, I. HAMBLER, A.: Religious Symbols, Conscience, and the Rights of Others. Ox. J Law Religi-
on, 2014, .3/1, s. 224.

90
symboly ve veejnm prostoru, meme snad dt do souvislosti ise vzrstajcm stra-
chem id ped vlnou antisemitismu pevn ve Francii, kter me mt za nsledek
iobavu zplinho upozorovn na sv nboenstv. Vppad Nmecka se pak
ipmo jedn ouritou vjimku, kterou piznvaj nkter spolkov zem kesanstv
ajudaismu.

Autor:
Mgr. Sra Valachov,
Prvnick fakulta Univerzity Karlovy vPraze,
valachos@prf.cuni.cz

91
2016 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 93103

PRVN PRAVA NBOENSKCH SYMBOL


VNMECKU
BARBORA HENZLOV

Abstract: The Legal Regulation of Religious Symbols in Germany


This article deals with the legal regulation of religious symbols in Germany. After abrief
introduction, it focuses on two examples wearing of muslim headscarves in schools and
circumcision of boys from religious reasons. Both of these topics are much discussed and
there has been significant development in the relevant legislation within the last few years
this trend is likely to continue in the future as well, which will be interesting to observe
and research. The article is mainly based on analysis of judgments of german courts and
legislation and describes the current situation in Germany after the release of the judgment
of the German Constitutional Court dealing with teachers who wear headscarves at school
and the new German act on male circumcision.

Key words: Religious symbols, muslim headscarf, male circumcision, Circumcision Act,
freedom of religion

Klov slova: Nboensk symboly, muslimsk tek, obzka chlapc, zkon oobzce,
nboensk svoboda

Vtomto pspvku se zamme na prvn pravu nboenskch symbol


ve Spolkov republice Nmecko. Tchto symbol je samozejm cel ada, proto se
hodlme vnovat jen dvma znich, ato muslimskmu tku (bez rozlien jejich typ)
aobzce nezletilch chlapc znboenskch dvod, piem se budeme oprat hlavn
ojudikaturu nmeckch soud. Vprvnm ppad se jedn ovelmi aktuln adiskutova-
n tma, druh znich vesk republice prakticky veejn probrno nen, pesto vak
vme,1 e bude jeho strun rozbor podntn izpohledu eskho tene. Souasn
chceme ilustrovat jist specifika prvn pravy nboenskch symbol vNmecku.

PRAVA NOEN MUSLIMSKCH TK

Vprvn sti se budeme vnovat prav noen muslimskch tk. Hned


na zatek je teba uvst, e noen tku nen obecn zakzno ani vNmecku, ani
vesk republice. Uns nen tato problematika vslovn upravena vbec, zejm tak
1 SCHEU, H. C.: Migrace akulturn konflikty. Praha, 2011; nebo SHCEU, H. C. K, J. DKANOV-
SK, K. (eds.): Prvn postaven nboenskch menin. Praha, 2013.

93
dky nzkmu potu zde ijcch muslim, atedy chybjc poteb specifick prvn
regulace. Problematika zkazu tchto pokrvek hlavy je vak pomrn hojn eenm
tmatem izde. Veejnou diskusi rozvil hlavn ppad, kterm se zabvala mj. iveejn
ochrnkyn prv Anna abatov (dle jen VOP), kter oznaila zkaz noen mus-
limskho tku nezahalujcho tv na Stedn zdravotnick kole vPraze za nepmou
diskriminaci.2 Tomuto rozhodnut se vak nebudeme ble vnovat,3 nebo se vtomto
pspvku soustedme na situaci vSRN. Nicmn prv na situaci ve kolch se vtto
kapitole zamme.
Prvn prava tto problematiky vNmecku je definovna jeho federativnm uspo-
dnm. (kolstv je otzka pravomoc spolkovch zem l.30 nmeckho zkladnho
zkona4). Nkolik spolkovch zem se rozhodlo upravit monost noen nboenskch
symbol ve kolch. Konkrtn se jedn oBavorsko, Brmy, Durynsko, Berln, He-
sensko, Doln Sasko, Srsko aSevern Porn Vestflsko. prava zkazu vtchto
spolkovch zemch navazovala na rozhodnut nmeckho Spolkovho stavnho soudu
ze dne 24.z 2003.5
Vppad pedchzejcm vydn tohoto rozhodnut se jednalo odlouholet spor
mezi uitelkou jmnem Fereshta Ludin azem Bdensko Wrttembersko kvli tomu,
e jmenovan odmtla pestat pi vuce nosit muslimsk tek ansledn nebyla jako
uitelka pijata do sttn sluby. Spolkov stavn soud (konkrtn jeho druh sent)
pot ve ve specifikovanm nlezu judikoval, e prvn regulace tto vci spad do
kompetence jednotlivch spolkovch zem aje tedy zcela na nich, zda se rozhodnou
noen muslimskho tku (appadn ijinch nboenskch symbol) pedagogy ve
kolch omezovat, nebo ne. Dokud vak parlamenty spolkovch zem nestanov jasn
zkonn pravidla, mohou uitelky vtcch vyuovat.
Toto rozhodnut Spolkovho stavnho soudu bylo ji zpotku velmi diskutovan
aje pomrn zdrenliv formulovno. Soudci zvaovali na jedn stran nutnou neutra-
litu sttu ana stran druh nboenskou svobodu, piem bylo teba zohlednit idal
prva, nap. prvo na svobodnou volbu povoln, prvo rodi urit vchovu dt adal-
. Nakonec se vyslovili vtom smyslu, e jednotliv spolkov zem mohou uitelkm
noen muslimskch tk pi vuce zakzat apitom se vslovn odkzali na monost
zkonnch omezen nboensk svobody. Toto ppadn omezen nen vc exekutivy
nebo snad dokonce sprvy koly zde se opt nabz paralela sppadem ze Stedn
zdravotnick koly vPraze, okterm rozhodovala esk VOP ale lohou, avnkte-
rch ppadech ipmo povinnost, zkonodrce.
Omezen tchto zkladnch svobod, vtomto ppad pozitivn anegativn nboen-
sk svobody, nle prv zkonodrci ztoho dvodu, aby byla veejnosti zajitna
monost se na tomto procesu podlet aastnit se veejn debaty ktto vci. Zkono-
drce se vak mus psn dret stavnch poadavk na mon omezen. Mus zohled-

2 NEHUDKOV, E.: Zprva veejn ochrnkyn prv kmuslimskm tkm ve stedn zdravotnick kole
auvn nboenskch symbol voblasti vzdlvn, str. 71 tohoto sla.
3 Viz poznmka . 2.
4 l. 30 nmeckho zkladnho zkona (Grundgesetz), ze dne 23.5.1949, BGBl. S.1
5 Nlez Spolkovho stavnho soudu (Bundesverfassungsgericht), sp. zn. 2 BvR 1436/02, ze dne 24.9.2003,
Rn. (1138), dostupn na: http://www.bundesverfassungsgericht.de/SharedDocs/Entscheidungen
/DE/2003/09/rs20030924_2bvr143602.html.

94
nit jak nboenskou svobodu pedagog, tak ikolnch dt, dle prvo rodi urovat
jejich vchovu aprincip neutrality sttu, piem Spolkov stavn soud pipustil, e
jist konkretizace pedpis tkajcch se ppustnch odv pro pedagogy je mysliteln,
pokud jeclem zachovn nboensk neutrality sttu atm pdem ikoly apedchzen
nboenskm konfliktm ve kole. Ztehdej prvn pravy vak, jak ji bylo zmnno,
nebylo tento zkaz mon dovodit aSpolkov stavn soud tak judikoval, e dolo kz-
sahu do prva stovatelky na rovn pstup kveejnm funkcm ve spojen sprvem
na nboenskou svobodu stovatelka tedy doclila vtto vci alespo stenho
spchu, nebo dokud nebyla pijata odpovdajc zkonn prava, nemohlo j bt noe-
n tku ve kole zakzno. Na zklad tohoto rozhodnut Spolkovho stavnho soudu
pak dolo kpijet rzn psnch zkonnch zkaz noen muslimskch tk vji
zmiovanch spolkovch zemch.6
V odbornch kruzch bylo toto rozhodnut, jak ji bylo naznaeno ve, pija-
to pomrn rozpait. Napklad Georg Neureither, odbornk na kanonick prvo na
Univerzit vHeidelbergu, shledal naargumentaci Spolkovho stavnho soudu jako
problematick pedevm pokyn pro zkonodrce, aby ppadn upravil zkaz noen
muslimskch tk uitelkami ivppadech, kdy zde nehroz dn konkrtn nebez-
pe zsahu do prv dt i rodi7. Podle jeho nzoru je takov prava vrozporu
skonceptem neutrality sttu, kter Spolkov stavn soud formuloval ji vroce 19758
avtomto rozhodnut dokonce dle rozvedl vtom smyslu, e sttn neutralita nem bt
vnmna jako distancujc ve smyslu striktnho oddlen sttu acrkve, nbr jako
postoj poadujc stejnou nboenskou svobodu pro vechna vyznn.9 Zdnenho po-
hledu (po vydn ne popsanho nlezu prvnho sentu Spolkovho stavnho soudu),
je mu mono dt vtomto ohledu za pravdu.
Co se te pmo nsledn novely kolskho zkona vBdensku Wrttembersku,
upozornil nap. Johannes Rux, odbornk na stavn prvo na Univerzit Bochum, na to,
e pokud by byly pln vyuvny nstroje disciplinrnho prva, byla by tato zkonn
prava zcela nadbyten. Vppad aplikace disciplinrnch pedpis by vak dkazn
bemeno leelo na kolnch adech. Ty by tak pro ospravedlnn ppadnho zkazu
musely bt vkadm konkrtnm ppad schopny prokzat, e se doten uitelka
pinejmenm pokusila ovlivovat j sven ky ve smyslu uritho nboenstv i
svtonzoru. Pesn to bychom ale od nich mli podle J.Ruxe oekvat. Msto toho je
podle nj muslimsk tek stle vce stylizovn do formy symbolu muslimskho fun-
damentalismu. Tm, e eny musej vysvtlovat tak osobn rozhodnut, jako je noen
tku, jsou pak podle J.Ruxe odsunovny na kraj spolenosti,10 co je nco, emu
bychom se mli snait zabrnit.
6 Tamt.
7 Vppad konkrtnho nebezpe pro zkaz noen tku postaovala itehdej prvn prava.
8 Stalo se tak vnlezu Spolkovho stavnho soudu sp. zn. BVerfGE 41, 29 [50].
9 NEUREITHER, G.: ber Koptcher, Segelanweisungen und das Pech, zur falschen Zeit am falschen Ort
und vor dem falschen Senat zu sein. Verfassungsblog.de [online], 20.3.2015 [1.12.2015]. Dostupn na:
http://www.verfassungsblog.de/ueber-kopftuecher-segelanweisungen-und-das-pech-zur-falschen-zeit-am
-falschen-ort-und-vor-dem-falschen-senat-zu-sein/#.VmGSAErhaAh.
10 RUX, J.: Ring frei fr die nchste Runde: Kopftuchgesetz in Baden-Wrttemberg verabschiedet. Zeit-
schrift fr Auslnderrecht und Auslnderpolitik, ZAR 2004, S. 188190. Dostupn ina: http://www
.staatsrecht.info/pub/ludin2.htm.

95
27.ledna 2015 pak Spolkov stavn soud (resp. jeho prvn sent) ve uveden (me-
zitm ji dvanct let star) rozhodnut alespo sten revidoval. Stalo se tak vzen
ve vci spojench alob dvou uitelek proti spolkov zemi Severn Porn Vestflsko,
piem sprvn znich byl kvli noen muslimskho tku ukonen pracovn pomr
adruh byla zamstnavatelem napomenuta, protoe ve vyuovn nosila baret, kterm
se tek snaila nahradit. Dle dvj judikatury kospravedlnn zkazu noen mus-
limskho tku uitelkami postaovalo, e rodie na zklad toho, e pedagoka nos ve
vuce tek, mohou mt obavy, e budou dti proti jejich vli vystaveny nboenskm
vlivm, tedy pouze abstraktn ohroen nboensk neutrality koly nebo kolnho klidu
ve smyslu absence nboensky motivovanch konflikt. Jednm zady dvod, pro
Spolkov stavn soud sv dvj rozhodnut revidoval, byl vnlezu uveden zvr,
e pouh abstraktn nebezpe pro nboenskou neutralitu nen jako ospravedlnn z-
kazu noen tku dostaujc. Pro oprvnn zkaz je podle Spolkovho stavnho
soudu nutn konkrtn ohroen nboensk neutrality koly11 aobecn zkaz noen
muslimskch tk uitelkami pi vuce je tak podle letonho rozhodnut Spolkovho
stavnho soudu vrozporu sprvem na svobodu vyznn, nebo nen pimen.
Zkonodrce pitom touto prvn pravou podle spolkovho stavnho soudu sle-
doval asleduje legitimn cle zabrnn nboenskm konfliktm ve kole, ochranu
sttn neutrality azajitn jeho povinnosti poskytovat neutrln avyven vzdln
aochranu prv k irodi. Mus vak tak respektovat pimen pomr kvznamu
azvanosti prva pedagog na svobodu vyznn anboenstv api svm rozhodovn
dbt ina hranici pijatelnosti.
Jedna ze stovatelek, kter mimochodem vyuovala turetinu ajejmi ky byly
pouze muslimsk dti oexistenci konkrtnho rizika by se tedy dalo debatovat, dle
argumentovala tm, e zkon poruuje princip rovnosti, nebo idovsk jarmulky nebo
hbity jeptiek nejsou nahleny jako nboensk symboly adochz zde tedy kdiskri-
minaci zdvodu nboensk vry. Itomu dal Spolkov stavn soud ve svm letonm
rozhodnut za pravdu austanoven kolskho zkona, kter kesansk symboly privi-
legovalo,12 bylo zrueno.
Dle se stal pedmtem kritiky spolkovho stavnho soudu fakt, e by zkaz no-
en tku ve kolch pro muslimsk eny prakticky znamenal zkaz vkonu uritho
povoln, co by bylo vpmm rozporu tak sprincipem rovnoprvnosti mu aen
aprvem na svobodnou volbu povoln.
Pouh noen muslimskho tku tak nelze podle nmeckho stavnho soudu po-
vaovat za njak lkn novch vcch nebo misionstv. Samotn noen nboen-
skch odv neme naruovat negativn svobodu vry anboenskho vyznn k.
Dokud uitel nevystupuj pro svoje nboenstv slovn anesna se ky ovlivnit vce
ne pouze svm vystupovnm, jsou tito konfrontovni pouze spozitivn nboenskou
svobodou tchto pedagog. Teprve vppad, e by dolo ke konkrtnmu nebezpe

11 Nlez Spolkovho stavnho soudu (Bundesverfassungericht) sp. zn. 1 BvR 471/10, ze dne 27.1.2015, Rn.
(131), dostupn na: https://www.bundesverfassungsgericht.de/SharedDocs/Entscheidungen/DE/2015/01
/rs20150127_1bvr047110.html.
12 lo o57 odst.4, vtu tet, kolskho zkona pro Severn Porn Vestflsko (Schulgesetz fr das Land
Nordrhein-Westfalen), z15.2.2005.

96
ohroen kolnho mru nebo sttn nboensk neutrality, je kzkazu noen tku mo-
no pistoupit.13 Zajmav pitom je, e napklad Spolkov sprvn soud ve svm roz-
hodnut, kter pedchzelo rozhodnut nmeckho Spolkovho stavnho soudu zroku
2003, judikoval, e ipouh noen tku me vst knboenskmu ovlivovn dt,
akoli uitelka vbec takov mysl mt nemus. Dleit byl podle nj dojem, kter
tento symbol vdtech vyvolv. Spolkov sprvn soud tak vlastn judikoval, e mus-
limsk tek noen pedagokami nen sluiteln sprvem dt arodi na negativn
nboenskou svobodu aprincipem neutrality sttu. Ina tomto pkladu je tedy vidt, jak
se judikatura nmeckch soud za poslednch 12 let posunula.
Meme tedy shrnout hlavn body, ve kterch spolkov stavn soud revidoval
sv rozhodnut. Zaprv judikoval, e abstraktn ohroen nboensk neutrality nepo-
stauje kospravedlnn zkazu, je nutno nebezpe konkrtn. Zadruh soud konsta-
toval, e zvhodovn jinch nboenskch symbol, jako nap. jarmulek i hbi-
t jeptiek je diskriminan. Azatet zkaz noen tk ve kolch muslimsk eny
zasahuje tak siln, e se fakticky me rovnat zkazu vkonu tohoto povoln atm
odporuje principu rovnoprvnosti mue aeny aporuuje jejich prvo na rovn pstup
kveejnm funkcm. Jedn se nepochybn ovelmi siln argumenty, akoliv napklad
tvrzen, e pouh fakt, e uitelka nos tek, nem na ky dostaten vliv, se me
jevit sporn, ato zejmna proto, e je tk ppadn ovlivnn (kter tak me bt
vppad kadho dtte jin) objektivn posoudit. Pitom je nepochybn, e zejmna
na mlad dti maj jejich uitelky vznamn vliv ijako vzory.
Vdsledku tohoto nedvnho rozhodnut se daj bezpochyby oekvat mnoh legisla-
tivn zmny vtm vech spolkovch zemch, kter se noen muslimskch tk ve ko-
lch rozhodly upravit, bude tedy jist zajmav sledovat dal vvoj tto tematiky. Uritou
perspektivu vak naznauje iDr.H.P.Aust zHumboldtovy univerzity vBerln stm, e
nap. bavorsk sttn vlda nevid ani po zruen sti ustanoven kolskho zkona pro
Severn Porn Vestflsko Spolkovm stavnm soudem dvod pro zmnu obdobnho
ustanoven, kter je vBavorsku stle aplikovno.14 Akoliv nem vydan rozhodnut vi
tomuto ustanoven derogan inky, je jasn, e by ml pslun pedpis bt vykldn
vsouladu sstavnm prvem, jeho vklad soud tmto rozhodnutm poskytl. Tedy tak,
e by noen tku nemlo bt zakzno, nen-li zde konkrtn ohroen kolnho mru.15
Nkte odbornci tak vsouvislosti stm, e zde Spolkov stavn soud svoji ju-
dikaturu opravdu vznamnm zpsobem pozmnil, poukazovali na to, zda nemlo bt
krozhodnut povolno jeho plnum (tak, jak to poaduje 16 zkona oSpolkovm
stavnm soudu16). Pro posouzen tto otzky je zsadn definovat, jak hlubok vlastn

13 Nlez Spolkovho stavnho soudu (Bundesverfassungericht) sp. zn. 1 BvR 471/10, ze dne 27.1.2015, Rn.
(131), dostupn na: https://www.bundesverfassungsgericht.de/SharedDocs/Entscheidungen/DE/2015/01
/rs20150127_1bvr047110.html.
14 Konkrtn se jedn ol.59, odst.2, vtu tet, bavorskho zkona ovchovnm avzdlvacm systmu
(Gesetz ber das Erziehungs- und Unterrichtswesen, BayEUG, GVBI 2000, S. 414).
15 AUST, H. P.: Bayern auf dem Sonderweg? Nachwirkungen der Kopftuch-Entscheidungs des BVerfG.
Verfassungsblog.de [online], 18.3.2015 [12.11.2015]. Dostupn na: http://verfassungsblog.de/bayern
-auf-dem-sonderweg-nachwirkungen-der-kopftuch-entscheidung-des-bverfg/.
16 16 zkona oSpolkovm stavnm soudu (Gesetz ber das Bundesverfassungsgericht, BGBl. IS. 1473)
prav, e pokud se jeden ze sent chce odchlit od prvnho stanoviska obsaenho vrozhodnut jinho
sentu, je krozhodnut pslun plnum Spolkovho stavnho soudu.

97
obsahov rozpory mezi obma rozhodnutmi jsou. Nkte17 zastvaj nzor, e dru-
h sent ve svm starm rozhodnut vyjdil spe obecnj obsahov tendence ae
tyto nebyly tzv. tragende Entscheidungsgrnde, tedy nosn dvody pro rozhodnut.
Tento nzor je zaloen na tezi, e vsledkem prvnho rozhodnut byl spch stavn
stnosti stovatelky ztoho dvodu, e pro zkaz noen tku nebyl vt dob dn
zkonn podklad aakoliv zrove vyslal zkonodrci ijist signly ohledn monosti
zkonn pravy, nelze je zaadit mezi dvody, kter by byly pro rozhodnut nosn.18
Tomu odporuje nap. profesor C.Mllers zHumboldtovy univerzity vBerln stm, e
elem stavn stnosti nen dle stvajc judikatury pouze ochrana subjektivnch prv,
ale iochrana avklad stavnho prva. Je tko popirateln, e Spolkov stavn soud
tm, jak rozhoduje ostavnch stnostech, do znan mry ovlivuje izkonodrn
proces. Apokud od zkonodrce oekv, e nebude jeho vklad brt za smrodatn
pouze mezi astnky konkrtnho ppadu, neml by vopanm ppad dlat, e jeho
vroky kvkladu objektivnho stavnho prva jsou a druhoad nebo neformln.
Akoliv nemus nutn bt nosn pro rozhodnut, jsou jist relevantn. Ajak profesor
Mllers pipomn, hovo 16 zkona oSpolkovm stavnm soudu pouze oodch-
len se od prvnho nzoru, e mus jt odvody nosn pro rozhodnut je pak stanoveno
pouze judikaturou Spolkovho stavnho soudu.19 Podobn nzor zastv iprofesor
H.M.Heinig, kter navc zdrazuje, e druh sent vlastn zkonodrce vyzval, aby
problematiku noen tk uitelkami upravil. Vad spolkovch zem ktomu idolo,
piem se vdy dili prv nzory, uvedenmi vrozhodnut zroku 2003. Vppad
nboensk neutrality koly se jedn do jist mry iopolitickou otzku avtto souvis-
losti si profesor Heinig klade otzku, zda je prvn sent opravdu krozhodnut povola-
nj ne nap. zkonodrce adochz kzvru, e by zde bylo na mst spe politick
rozhodnut tedy rozhodnut zkonodrce.20 Vtomto smyslu tak nap. J.B.Schrooten
zpochybuje, zda zde ji soud nezashl do sfry zkonodrce a pli, ato tm, e zcela
opomnl prostor pro uven zkonodrce asm se pustil do vyvaovn hodnot sttn
neutrality, negativn nboensk svobody aprv rodi urovat vchovu dt. Pitom
takto uveden hodnoty jist vzjemn vyvaoval ahodnotil ji izkonodrce pi ppra-
v dotenho zkona. Prvn sent Spolkovho stavnho soudu tmto zpsobem faktic-
ky zil zkonodrci prostor pro rozhodovn, kterm mu byl pedchozm rozhodnut
sentu druhho piznn.21

17 Nap. Dr. Mathias Hong zAlbert-Ludwigs-Universitt Freiburg vne citovanm lnku.


18 HONG, M.: Two Tales of Two Courts: zum Kopftuch-Beschluss und dem horro pleni. Verfassungsblog.
de [online], 27.3.2015 [12.11.2015]. Dostupn na: http://verfassungsblog.de/two-tales-of-two-courts
-zum-kopftuch-beschluss-und-dem-horror-pleni/#.Vlc5zuJlmHQ.
19 MLLERS, C.: Geht es nicht um Verfassungsrecht? Verfassungsblog.de [online], 27.3.2015 [12.11.2015].
Dostupn na: http://verfassungsblog.de/und-ich-dachte-es-waere-ein-verfassungsgericht/#.Vlc5d-JlmHQ.
20 HEINIG, H. M.: Kurswechsel in der Kopftuchfrage: nachvollziehbar, aber mit negativen Folgewirkungen.
Verfassungsblog.de [online], 13.3.2015 [12.11.2015]. Dostupn na: http://verfassungsblog.de/kurswechsel
-in-der-kopftuchfrage-nachvollziehbar-aber-mit-negativen-folgewirkungen/#.VQMI6uEgoe8.
21 SCHROOTEN, J.-B.: Und tglich grt das Kopftuch in der Schule. Juwiss.de [online], 31.3.2015
[12.11.2015]. Dostupn na: http://www.juwiss.de/28-2015/.

98
Nelze vak tak pehldnout ipozitivn aspekty rozhodnut prvnho sentu, nap. jak
zdrazuje prof. Heinig, bylo jasn stanoveno, e nboensk neutralita nem znamenat
distancovn se od nboenstv, ale sp otevenost sttu vem znich.22

OBZKA ZRYZE NBOENSKCH DVOD

Vdruh sti se chceme vnovatdruhmu tmatu, ato obzce nezletilch


chlapc zryze nboenskch dvod, tedy bez jakkoli zdravotn indikace.23
Vppad obzky chlapc znboenskch dvod (kter se tk id amuslim)
se opt jedn otematiku, kter vesk republice zkonem vslovn eena nen ane-
probh kn ani dn vt veejn diskuze. Nicmn vsousednm Nmecku se otto
vci rozhoela pomrn vniv debata ve sdlovacch prostedcch pot, co Zemsk
soud24 vKoln ve svm rozhodnut ze 7.5.2012, sp. zn. 151 Ns 169/11, oznail tento
zkrok za protiprvn tm, e vtomto ppad vyslovil pednost prva dtte na tlesnou
integritu ped prvem rodi urovat jeho vchovu.
Skutkov stav ppadu byl nsledujc: alovan provedl na zklad souhlasu rodi
skalpelem obzku tyletho chlapce pod stenou narkzou. Uchlapce vak nsledn
dolo ke komplikacm abylo nutn jeho oeten na pohotovosti. Nsledn bylo proti
alovanmu vzneseno obvinn ze spchn trestnho inu muen i ublen na zdrav
uitm nebezpenho nstroje. Soud pitom shledal, e obzka dn proveden lka-
em znboenskch dvod na zklad souhlasu rodi na chlapci, kter zdvodu
svho vku astm souvisejc nedostaten rozumov vysplosti nen sm schopen
platn tento souhlas poskytnout, jako takov me spadat pod skutkovou podstatu trest-
nho inu ublen na zdrav. Nen omluvena tm, e se jedn otradin ritul, kter je
provdn stovky let aje vcemn spoleensky akceptovn. Jednn alovanho nebylo
ospravedlnno ani ppadn udlenm souhlasem rodi podle nmeckho obansk-
ho zkonku jsou prvem rodi na vchovu dt toti kryta jen takov opaten, kter
slou dobru dtte. Takovm opatenm obzka znboenskch dvod podle soudu
nebyla.
Zkladn prva rodi prvo na svobodu vry avyznn aprvo na vchovu dt
jsou omezena prvem dtte na tlesnou nedotknutelnost ajeho prvem na sebeuren.
Pi vyvaovn prv stojcch vkonfliktu je teba postupovat podle principu proporcio-
nality. Naruen tlesn integrity, kter je nsledkem obzky znboenskch dvod,
je podle soudu kadopdn nepimen, iproto, e tlo dtte je obzkou trvale anena-
praviteln zmnno atato tlesn zmna se p prvu dtte pozdji samo rozhodnout
osv nboensk pslunosti.

22 HEINIG, c. d.
23 Tomuto tmatu jsem se vnovala ji ve sv prci vrmci Studentsk vdeck aodborn innosti bhem
mho studia na Prvnick fakult Masarykovy univerzity vBrn, ze kter jsem pi zpracovn tohoto
pspvku vychzela.
24 Zemsk soudy (Landgericht) stoj vnmeck soudn soustav mezi ednmi (Amtsgericht) avrch-
nmi zemskmi soudy (Oberlandesgericht). Rozhoduj vprvn instanci ozvanjch trestnch inech
avcivilnm zen osporech svymi hodnotami nebo ve druh instanci oodvoln proti rozhodnut
nich soud.

99
Vpodstat ihned po zveejnn tohoto rozsudku se zaalo ozvat voln po urych-
lenm pijet odpovdajc legislativy, kter by objasnila prvn situaci ohledn obzky
chlapc znboenskch dvod. Iuodborn veejnosti byly ohlasy na toto rozhodnut
rozporupln. Rozhodujc otzkou zde toti je, zda rodie mohou sobzkou nezletilch
chlapc udlit prvn inn souhlas. Soud to vyluuje stm, e zkrok nen konn pro
dobro dtte, co odvoduje temi argumenty. Zaprv, prvo chlapce na tlesnou ne-
dotknutelnost m absolutn stavn pednost ped prvem rodi urovat nboenskou
vchovu dt. Zadruh je obzka zprvnho hlediska postavena na rove zkrokm,
kter dt poniuj, jako fackovn i duevn zraovn. Zatet je zmiovna monost,
e se dt jednou od nboenstv svch rodi odvrt. Vtakovm ppad by obz-
ka znamenala nenvratn pokozen na tle. Podle ady odbornk25 jsou vak tyto ti
argumenty soudu pochybn.
Prvo na tlesnou nedotknutelnost je podle nj sice bezpochyby velmi vznamn
azaslou si zvltn ochranu, ale to jet zcela nevyluuje monost stetu sjinmi
zkladnmi prvy. Vtakovm ppad pak mus bt postupovno standardn podle
procesu vyvaovn prv. Vrmci tohoto procesu je pak teba zohlednit vppad
obzky relativn malou intenzitu tlesnho zsahu anaopak obrovsk nboensk
vznam zkroku.26
Co se te srovnn sfyzickmi tresty, lze souhlasit sprofesorem Heinigem (asval-
nou vtinou ostatnch komenttor), e nen na mst. Smysl obzky afyzickho trestu
je zcela jin aiprva, kter se dostvaj vobou ppadech do konfliktu, jsou odlin. Je
vak pravdpodobn, e soud nezamlel obzku postavit na rove bit dt, ale e lo
spe ohledn paralely ve smyslu zsahu do tlesn integrity. Obzka znboenskch
dvod je podle soudu neppustn stejn tak, jak je neppustn bit dt, avobou
ppadech se jedn ofyzick zsah do jejich tlesn integrity. Jak zmiuje prkopnk
tmatu trestnosti obzky profesor Mueller, nen jasn, zda lnky4 a6 nmeck stavy
(svoboda nboensk vyznn aprvo na vchovu dt) zahrnuj iprvo naruovat t-
lesnou nedotknutelnost dt, anen vbec jasn (na rozdl od ppadu fyzickch trest),
jak by vtakovm ppad rozhodl nmeck stavn soud.27 Vtto souvislosti lze zmnit,
e spolkov ministryn spravedlnosti dokonce vyzvala idovskou amuslimskou nbo-
enskou obec ktomu, aby rozsudek ustavnho soudu napadla. Podle n je namst, aby
stavn soud vtto vci vyjdil svj nzor, protoe se jedn ozsadn otzku dotka-
jc se zkladnch lidskch prv.28
Profesor Heinig dle tvrd, e ani tet argument neobstoj, nebo a obezan, me
se mu stle svobodn rozhodnout, jakmu nboenstv bude psluet. Vzhledem
ktomu, e obzka bv provdna izjinch ne nboenskch dvod, nelze ani
25 Nap. prof. Heinig vne citovanm lnku.
26 HEINIG, H.-M.: Beschneidungs-Urteil: Juristisch und rechtsethisch fragwrdig. Verfassungsblog.de
[online], 27. 6. 2012 [6. 8. 2012]. Dostupn na: http://verfassungsblog.de/beschneidungsurteil-juris-
tisch-und-rechtsethisch-fragwrdig.
27 MUELLER, H. E.: Unerhrt und unsensibel? Urteil des LG Kln zur Beschneidung. Beck.de [onli-
ne], 26. 6. 2012 [4. 8. 2012]. Dostupn na: http://blog.beck.de/2012/06/27/unerhoert-und-unsensibel
-urteil-des-lg-koeln-zur-beschneidung.
28 N24, Ministerin ermuntert zu Klage nach Beschneidungsurteil. N24.de [online], 10. 7. 2012
[8. 8. 2012]. Dostupn na: http://www.n24.de/n24/Nachrichten/Politik/d/1567412/ministerin-ermun-
tert-zu-klage-nach-beschneidungsurteil.html.

100
suritost tvrdit, e se uobezanho mue jedn oida i muslima.29 Naopak profesor
Putzke, dlouholet propagtor trestnosti obzky nezletilch znboenskch dvod,
tvrd, e se nepochybn jedn ozsah do tlesn integrity, protoe dochz kodstrann
sti tla, pestoe mal. Jedn se onevratnou, trvalou aviditelnou zmnu. Otzkou
podle nj zstv, zda ktomuto mohou rodie dtte dt prvn inn svolen. Pro
posouzen tohoto aspektu je nutno zamyslet se nad tm, zda je zkrok inn pro dobro
dtte, vjeho zjmu, co Putzke odmt.30
Kpijet nov zkonn pravy skuten dolo, ato novelizac 1631d nmeckho
obanskho zkonku31 (pro tuto novelizaci se vil vraz Beschneidungsgesetz
vpekladu zkon oobzce). Toto ustanoven se tk rituln obzky idovskch
amuslimskch chlapc vSRN aumouje rodim sv syny nechat legln obe-
zat avak za dodren uritch podmnek. Vppad pochyb tak podle tto pravy
mus chlapec dostat narkzu, aje-li star esti msc, me krom lkae zkrok
provst i vykolen obezva.32 Vkov omezen nebyla stanovena, co je jeden
znejvraznjch rozdl oproti pedchozmu nvrhu opozice, kter umooval obzku
a od 14 let vku.33 To bylo zejm navrhovno ztoho dvodu, e ve 14 letech u si
je dt dobe vdomo sv osobnosti aje schopno otakovchto zkrocch rozhodovat.
Tento nespn nvrh ml tak dovolovat pouze provdn obzky lkai. Nicmn
rozhodnut nmeckch poslanc bylo nakonec jin.
Je zajmav, e se pijat verze ustanoven tk obecn obzky nezletilch chlapc,
kter nen zmedicnskho hlediska nezbytn. Nemus tak dopadat pouze na ppady
obzky znboenskch dvod, nkte rodie se pro ni mohou rozhodnout izjinch
pohnutek (jak je tomu bn nap. vUSA). Zkonodrce zde byl veden ipraktickmi
dvody, protoe by bylo toti znan komplikovan zjiovat adokazovat, zda se rodie
pro obzku rozhodli ze svho nboenskho pesvden, nebo zjinch dvod azda
na n tedy zkon dopad, nebo ne.
Ochranu dtte 1631d nmeckho obanskho zkonku zajiuje tm, e obzka
mus bt provedena podle pravidel lkaskho umn, tedy odbornkem atak, aby dt
vsouvislosti se zkrokem zavalo co nejmn bolesti. Dti by tedy zejm mly bt
pokud mono pod narkzou, avppadech, kdy by obzka mohla znjakch dvod
mt zvan zdravotn nsledky, ji nen mono legln provst. Co se te prvnho
odvodnn tohoto zkroku, odvolv se zkon na prvo rodi na vchovu dt aje-
jich ztoho vyplvajc svobodu dt vychovvat podle pikzn uritho nboenstv.
Pokud tedy obzkou nebude zdrav dtte ohroeno, nen zpohledu zkonodrce nutn
obzku zryze nboenskch dvod zakzat.34
Ve popsan ustanoven vak m adu kritik. Zatmco zstupci muslim aid
vNmecku si chvl prvn jistotu, kterou nastolilo, poukazuje ada prvnk ajinch

29 HEINIG, H. M., Beschneidungs-Urteil: Juristisch und rechtsethisch fragwrdig, c. d.


30 PUTZKE, H.: Juristische Positionen zur religisen Beschneidung, Besprechung von OLG Frankfurt
a.M., Beschl. v. 21.8.2007 (4 W 12/07). Neue Juristische Wochenschrift (NJW), 2008, S. 15681570.
31 1631d nmeckho obanskho zkonku (Brgerliches Gesetzbuch, BGBl. IS. 42, 2909; 2003 IS. 738).
32 1631d nmeckho obanskho zkonku (Brgerliches Gesetzbuch, BGBl. IS. 42, 2909; 2003 IS. 738).
33 ARD TAGESSCHAU: Bundestag beschliet Gesetz zur Beschneidung. Tagesschau.de [online] [17. 2. 2013].
Dostupn na: http://www.tagesschau.de/inland/beschneidung164.html.
34 1631d nmeckho obanskho zkonku (Brgerliches Gesetzbuch, BGBl. IS. 42, 2909; 2003 IS. 738)

101
odbornk na to, e je vpraxi relativn asto poruovno. Napklad podle hambur-
skho experta na trestn prvo Reinharda Merkela je vtina obzek provdna bez
narkzy adochz ikjet markantnjm poruenm zkona, napklad kprovdn
rznch mn astch ritul, jak tomu bylo teba vppad berlnskho rabna Yehudy
Teichtala.35 Jeho synovi byla po proveden zkroku zrny odsta krev nikoli pipetou
nebo jinmi sterilnmi lkaskmi pomckami, ale pmo sty obezvae. Tento postup
ssebou nese adu medicnskch rizik, jako napklad nebezpe nakaen herpes viry.
Toto riziko zdaleka nen nereln, napklad mezi lety 2000 a2011 bylo vNew Yorku
jedenct dt nakaeno herpesy prv po proveden tto ortodoxn varianty ritulu.36
Ppad berlnskho rabna se nicmn stal ji vroce 2013 apslun sttn zastupitelstv
zen proti rodim mezitm zastavilo, nebo se jejich dajn trestn jednn nepodailo
dostaten prokzat. To se vak netk obezvae, kter ovem ije vzahrani aztoho
dvodu bylo ijeho trestn sthn prozatm zastaveno.37
Mimo to vydal Vrchn zemsk soud vHammu vsrpnu roku 2013 pomrn zajmav
rozsudek, kterm rozhodl ozkazu obzky estiletho Keana, nebo tento podle sv
vlastn vpovdi nebyl ozkroku dostaten informovn. Podle zkona oobzce pitom
mus bt sohledem na vk chlapce odpovdajcm zpsobem zohlednna jeho vle.38
Obecn se domnvm, e je teba rozliit situaci uid amuslim. id nemohou
obzku svch syn odloit, nebo Bible stanov, e mus probhnout osm den jejich
ivota. Umuslim pak postauje, kdy je tento ritul proveden do pohlavn dosplosti
chlapce, apokud se tento termn zjakchkoli dvod nestihne, pestv bt povinnost
azstv pouze doporuenm. Dle mho nzoru by tedy bylo nejlepm een obzky
muslimskch chlapc provdt a ve vku, kdy jsou schopni stmto zkrokem dt ale-
spo do jist mry informovan souhlas. Podle Kristofa Grafa, lkaskho editele i-
dovsk nemocnice vBerln, se vtomto zazen prv ztchto dvod sna umuslim-
skch chlapc obzku provdt a ve vku osmi a devti let.39 Faktem je vak tak to,
e se dle mho nzoru nejedn otak zvan problm, aby pro ob nboenstv musel
bt vydn zvltn zkon asouasnou nmeckou pravu tak hodnotm velmi pozitivn.
Zrove je vak teba, aby byl tento zkon vpraxi dsledn dodrovn.

ZVR

V tomto pspvku jsme se pomrn strun vnovali nmeck prvn


prav noen muslimskho tku uitelkami aobzce chlapc znboenskch dvod,

35 WORATSCHKA, R. DEMBACH, A.: Ein Jahr Beschneidungsgesetz Juden und Muslime loben Re-
chtssicherheit. Tagesspiegel.de [online], 12. 12. 2013 [12.6.2015]. Dostupn na: http://www.tagesspiegel
.de/politik/ein-jahr-beschneidungsgesetz-juden-und-muslime-loben-rechtssicherheit/v_print/9205592
.html?p=.
36 Sddeutsche Zeitung, Der Schrei, ze dne 7.8.2012, str. 3.
37 MLLER-NEUHOF, J.: Knabenbeschneidung als Grenzfall. Tagesspiegel.de [online], 27. 11. 2013
[12.6.2015]. Dostupn na: http://www.tagesspiegel.de/politik/knabenbeschneidung-als-grenzfall/9131960
.html.
38 Rozsudek Vrchnho zemskho soudu (Oberlandesgericht)Hamm, sp. zn. 3 UF 133/13, ze dne 30. 8. 2013,
dostupn na: http://openjur.de/u/646212.html.
39 WORATSCHKA, R. DEMBACH, A., c.d.

102
piem jsme se zvelk sti vnovali aktuln judikatue nmeckch soud vtchto
vcech. Problematika ppadnho zkazu noen tk na veejnch mstech je iroce
diskutovna prakticky po cel Evropsk unii anepochybn se zde d vbudoucnu oe-
kvat dal vvoj. Minimln vNmecku bude muset dojt kuzpsoben souasnch
zkon jednotlivch spolkovch zem, kter reguluj noen nboenskch symbol ve
kolch, ve komentovanmu nlezu Spolkovho stavnho soudu. Tento proces bude
jist probrn adou rznch uskupen zastvajcch velmi odlin nzory, dleit vak
bude to, aby se vprocesu pijmn nov pravy ahlavn veejn debaty kolem nj
nevytratily hlavn mylenky asmysl rozhodnut Spolkovho stavnho soudu, kterm
je hledn ideln rovnovhy mezi prvy vech zastnnch osob aodstrann diskri-
minace zdvod vry anboenstv.
Debata kolem obzky nezletilch chlapc znboenskch dvod po pijet ve
uvedenho nmeckho zkona pomrn utichla, akoliv se tto problematice vNmec-
ku stle vnuje ada trestnch prvnk, kte se souasnou prvn pravou (i prax)
nesouhlas avolaj po zmn. Osobn si vak nemyslm, e by byla vnejbli dob
njak vt novelizace tto normy reln nebo potebn.

Autor:
Mgr. Barbora Henzlov,
Prvnick fakulta Univerzity Karlovy vPraze

103
2016 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 105118

STAVBA MEIT AMODLITEBEN VRAKOUSKU*

KARIN TRAUNMLLER

Abstract: Construction of Mosques and Minarets in Austria


The article seeks to give an introduction into the situation of the countrysMuslim
population and the history of Austriascontact with Islam. It also gives an overview over
the legal framework regulating the construction of mosques and minarets in Austria, where
the growth of the Muslim population and, consequently, their need of places to practice
their religion, raises new questions. As in other European countries, projects to build visible
mosques sometimes give rise to discussions in the population, often instrumentalized by
specific political parties. Two Austrian Federal States have passed laws which, albeit they
do not prohibit mosques and/or minarets explicitly, do contain clauses that could make the
construction of Islamic buildings more difficult.

Klov slova: nboensk svoboda, sakrln stavby, Rakousko, stavebn prvo, meity

Key words: religious freedom, sacred buildings, Austria, construction law, Mosques

VOD

Islm je vsouasn dob nejrychleji se c nboenstv ve svt avEvro-


p. Podle studie Pew Research Center by se mlo vroce 2050 kislmu hlsit 2,92miliard
osob, co je vce ne 31% svtov populace.1 VRakousku m podl muslim vpopulaci
bhem ptch 35 let narst od dnench zhruba 6%, co je okolo 570000 osob,2 na
8,9%.3 Vdsledku toho vRakousku, stejn jako vad dalch stt, vznik poteba
novch meit. Narozdl od18. stolet, kdy tolerann patent zroku 1781 umonil evan-
gelkm budovat si sv modlitebny jen svhradami, e dm modlen dnch zvonv,
v adnho veejnho vstoupen zulice, jen by se kostelu vyrovnvati mohlo, mti
nem,4 dnes prvo stavt modlitebny nepodlh omezen, e modlitebny nesm bt
* Za obsah lnku odpovd pouze autorka. lnek nereprezentuje nzory rakouskho Ministerstva zahra-
ninch vc.
1 Pew Research Center, April 2, 2015, The Future of World Religions: Population Growth Projecti-
ons, 20102050, http://www.pewforum.org/files/2015/03/PF_15.04.02_ProjectionsFullReport.pdf
[cit.29.9.2015], s.8.
2 Jeliko se po roce 2001 vyznn populace nezjiovalo, lze piblin poet jen odhadnout.
3 Pew Research Center, cit. vpozn. . 1, s.50 a234.
4 Cit. Tolerann patent Josefa II. z13. jna 1781 ve znn pro zemi Moravskou (cirkul pro Moravu),
http://spcp.prf.cuni.cz/dokument/tol-pat.htm [cit. 10.10.2015].

105
vidt. Avak prv viditelnost meit aminaret bv vevropskch sttech pedmtem
diskus. vcarsk referendum zroku 2009, pi kterm se vtina vcar vyslovila
pro zkaz vstavby novch minaret, ukzalo, e urit obavy avhrady mezi obyva-
telstvem panuj.
VRakousku kpodobn iniciativ i zkazu nedolo. Pesto ale tma stavby meit
aminaret bylo aje jednm stmat, kterho se nezdka nkter politick strany chop,
kdy se vuritm mst nebo obci konkretizuj plny na vstavbu nov meity. Krom
stavby meit aminaret vRakousku dochzelo podobn jako ivmnoha jinch zemch
knboensky motivovanm diskusm vsouvislosti svenm k ve tdch, vukou
nboenstv anoenm tku nebo burky ve kole i ped soudem.5

NBOENSK SPOLEENSTV VRAKOUSKU

VRakousku je souasn zkonn uznno 16 crkv anboenskch spole-


nost,6 kter maj postaven korporace veejnho prva.7 Dl se na zkonn uznan
crkve (katolick crkev, evangelick crkev apravoslavn crkev, starokatolick crkev,
metodistick crkev, mormonsk crkev, armnsk apotolsk crkev anovoapotolsk
crkev) ana zkonem uznan nboensk spolenosti (izraelsk nboensk spolenost,
islmsk spoleenstv).8
Crkve anboensk spolenosti mohou bt uznny zkonem, ato bu na zkla-
d historickch prvnch akt jako vppad Katolick crkve,9 nebo podle zkona
.68/1874 .z. ozkonnm uznn spolenost nboenskch,10 na zklad kterho
jsou uznny11 buddhistick nboensk spolenost, Svdkov Jehovovi, Islmsk ala-
vitsk spolenost aRakousk Svobodn crkve, pp. na zklad zvltnch zkon
jako tomu je vppad evangelickch crkv, ortodoxnch crkv aIzraelsk nboen-
sk spolenosti.12
Neuznvan nboensk spoleenstv se mohou registrovat jako spolek podle zko-
na ospolcch (Vereinsgesetz, BGBl. 66/2002) anebo podle zkona oprvn subjektivit

5 BRNNER, C. NEGER, T.: Country Report sterreich. Religion Staat Gesellschaft (RSG) 2011,
Heft 1 (Religise Intoleranz und Diskriminierung in ausgewhlten Lndern Europas Teil II), s.109.
6 Pehled lze najt vBundeskanzleramt, Religionen in sterreich. bersicht der in sterreich aner-
kannten Glaubensgemeinschaften (Wien 2014) https://www.bka.gv.at/DocView.axd?CobId=55998
[cit. 3.10.2015], s.11.
7 WIESHAIDER, W.: Prvn postaven muslimsk meniny vRakousku, Nboensk sloboda ajej aspekty
Islam vEurpe Zbornk refertov zrovnomennej medzinrodnej konferencie, ktor usporiadali stav pre
vzahy ttu acirkv aCentrum pre eurpskou politiku vSmoleniciach vdoch 25.27. novembra 2005, s. 42.
8 Bundeskanzleramt, Religionen in sterreich. cit. vpozn. . 6, s.11.
9 Prvn zklad je zakotven vkanonickm prvu, ato pedevm vkonkordtu mezi Svatou Stolic aRa-
kouskem zroku 1934, BGBl. II Nr. 2/1934.
10 Gesetz vom 20.Mai 1874, betreffend die gesetzliche Anerkennung von Religionsgesellschaften (RGBl.
Nr. 68/1874); eskou verzi lze najt na strnce http://spcp.prf.cuni.cz/lex/68-1874.htm.
11 Srov. ktomu nap. nsledujc zkony: BGBl. 72/1983, BGBl. I19/1998, BGBl. I78/2011.
12 Napklad Bundesgesetz vom 6. Juli 1961 ber uere Rechtsverhltnisse der Evangelischen Kirche,
BGBl. Nr. 182/1961 (Protestantengesetz); Bundesgesetz vom 23. Juni 1967 ber uere Rechtsverhltni-
sse der griechisch-orientalischen Kirche in sterreich, BGBl. Nr. 229/1967 (Orthodoxengesetz); Gesetz,
betreffend die Regelung der ueren Rechtsverhltnisse der israelitischen Religionsgesellschaft, RGBl
57/1890 idF von BGBl. INr. 48/2012 (Israelitengesetz); atd.

106
nboenskch spolenost,13 na zklad kterch jim je piznna subjektivita soukromo-
prvn povahy.
Prvnm zkladem uznn islmu byl zkon dan dne 15.ervence 1912, kterm
se pvrenci islmu podle hanefitskho ritu uznvaj za nboenskou spolenost
(zkon oislmu, nm. Islamgesetz) .159/1912,14 kter uznal muslimy hanefitskho
ritu. Zkon upravoval prvn postaven muslimsk komunity vRakousku do letonho
roku, kdy byl nahrazen novm zkonem oislmu, jen vstoupil vplatnost vbeznu
2015.15 Zkon zroku 1912 sice piznal muslimm postaven len uznan nbo-
ensk spolenosti, nevedl ale kinstitucionlnmu uznn islmu.16 A vroce 1979
rakousk vlda uznala Islmsk nboensk spoleenstv vRakousku (Islamische
Glaubensgemeinschaft in sterreich, IGGi) na zklad zkona zroku 1912. Kvli
technick chyb muselo bt toto uznn vroce 1988 na zklad nov vyhlky mi-
nistra kolstv akultury obnoveno.17 Vroce 1987 navc stavn soud zruil omezen
na hanefitsk ritus (viz BGBl. 1988/164), pot co poukzal, e nboensky neutrln
stt nesm nutit nboensk skupiny pod jednu spolenou stechu, ani to vechny
doten strany sami chtj.18
Nov zkon oislmu zroku 2015 byl vypracovn za ti roky vkonzultaci mj. sez-
stupci muslimsk obansk spolenosti. Jednm zcl novho zkona je omezen b-
nho financovn nboensk spolenosti ze zahrani (6 odst.2), co znamen, e
immov nesmj bt placeni zahranim, jak tomu doposud vmnoha ppadech bylo.19
Zkon tm opakuje princip schopnosti ksebezchov, jen je zakotven pro vechna
nboensk spoleenstv ji od roku 1874.20 Ustanoven 2 odst.1 zkona dle ur, e
islmsk uen, zazen azvyky nesm bt vrozporu se sttnmi zkony.21

13 Bundesgesetz ber die Rechtspersnlichkeit von religisen Bekenntnisgemeinschaften, BGBl.


INr.19/1998.
14 Pln nzev zkona zn: Reichsgesetz fr die im Reichsrate vertretenen Knigreiche und Lnder betreffend
die Anerkennung der Anhnger des Islam nach hanefitischem Ritus als Religionsgesellschaft; eskou verzi
lze najt na strnce http://spcp.prf.cuni.cz/lex/159-12.htm.
15 Bundesgesetz ber die ueren Rechtsverhltnisse islamischer Religionsgesellschaften Islamgesetz
2015, BGBl. INr. 39/2015.
16 KLAPETEK, M.: Muslimsk organizace vNmecku, Rakousku avcarsku: Vznam nboenstv jako
identifikanho prvku pi integraci do zpadn spolenosti. Disertan prce. Masarykova univerzita, Filo-
zofick fakulta, stavu religionistiky, 2010, s. 123, http://is.muni.cz/th/10960/ff_d/Klapetek-disertace.pdf
[cit. 10.10.2015].
17 WIESHAIDER, cit. vpozn. . 7, s. 42; KALB, H. POTZ, R. SCHINKELE, B.: Religionsrecht. Wien,
2003, 627f. Nazen BGBl . 466/1988 vsedmi bodech shrnuje, co m stava nboensk spolenosti ve
vztahu kvnjm prvnm pomrm zvlt obsahovat, viz KLAPETEK, cit. vpozn. . 16, s. 123.
18 Cit. podle WIESHAIDER W.: Inspirace zahranim: postaven nboenskch menin vRakousku.
In SCHEU, H. K, J. DKANOVSK, K. (eds.): Prvn postaven nboenskch menin. Praha,
2013, s.123.
19 WINTER-PLSLER, G.: Moschee: Finanzierung von auen ist nie neutral. Kleine Zeitung, 16.1.2015.
20 Zkon . 68/1874 .z. ozkonnm uznn spolenost nboenskch, viz nahoe, .9.
21 Kriticky se knovmu zkonu vyjaduj KLINGENBRUNNER, A. RAPTIS, J.: 103 Jahre Islam in der
sterreichischen Rechtsordnung IslamG 1912 und IslamG 2015. Juridikum 2, 2015, s. 173. Obdobn
tak HAFEZ, F.: Das IslamG im Kontext islamophober Diskurse. Eine Policy Frame-Analyse zum politi-
kgestaltungsprozess des IslamG 2015. Juridikum 2, 2015, s. 179184.

107
VZTAH CRKV ASTTU VRAKOUSKU

Pomr sttu acrkve je vRakousku charakterizovn principy konfesn


neutrality arovnosti. Existuje odluka sttu acrkve, stt nicmn uznv azajiuje
nboensk poteby svch oban, vytv jim prostor ke stejnmu rozvoji, podporuje
jejich crkevn spoleenstv podle principu parity astmito spoleenstvmi udruje nej-
rznj vztahy kooperativn povahy.22 Vrmci stavn danch pedpoklad rovnosti
crkv auznanch nboenskch spolenost se hls kaktivnmu akladnmu zohled-
ovn nboenskch zjm oban arznch crkevnch aktivit asna se opluralitn
zalenn nboenstv do souasnho spoleensko-politickho ivota.23
Principy konfesn neutrality arovnosti, zklad dnenho vztahu mezi sttem acrk-
vi, jsou (by nikoliv vslovn) zakotveny vl.15 zkladnho zkona oveobecnch
prvech sttnch oban24 zroku 1867, kter byl prvnm krokem kvytvoen nboen-
sky neutrlnho sttu.25 Jeho l.15 uvd, e [k]ad crkev aspolenost nboensk
zkonem uznan m prvo nboenstv spolen aveejn provozovati, sv zleitosti
vnitn osv moci podati aspravovati, stavy, fundace afondy ku potebm nbo-
enstv, vyuovn adobroinnost ustanoven dreti ajich uvati: jest vak, jako kad
spolenost, poddna obecnm zkonm sttnm.
Pi pohledu na vechny stavn normy regulujc nboenskou svobodu jasn vy-
plv, e princip neutrality sttu plat vi vem nboenskm spoleenstvm. Proto
vppadech, kdy dochz kzalenn nboenstv do spoleenskho ivota, mus bt
respektovn princip parity.26

PRVN PRAVA SVOBODY VYZNN

Pomr sttu acrkve je vRakousku urovn zejmna rakouskou spolkovou


stavou, stavnmi zkony, judikaturou stavnho soudu, stavami spolkovch zem,
zkony adalmi pedpisy.27
Nahoe uveden zkon oveobecnch prvech sttnch oban zroku 1867 byl l.149
odst.1 Rakousk spolkov stavy (tj.spolkov stavn zkon BGBl. Nr.1/1920) pro-

22 MARR, H.: Die Kirchenfinanzierung in Kirche und Staat der Gegenwart (Financovn crkve vcrkvi
asttu dneka). Revue 1 1/1995, http://spcp.prf.cuni.cz/1-10/marre-1.htm. Ke smenmu modelu vRa-
kousku viz LOUEK M.: Crkve potebuj konkurenci. In LOUEK, M. (ed.): Vztah crkv asttu. Sbornk
text. Praha, 2004, s. 3337.
23 POTZ, R.: Muslime, Europa und das Recht. In: HEIDRICH-BLAHA, R. LEY, M. LOHLKER, R. (eds.):
Islam in Europa. Vienna: Diplomatische Akademie, Favorita Papers 01/2007, 112; KALB, H.: Rakousk
konfesn prvo vsouasn politick diskusi. Revue 3 1/1996, http://spcp.prf.cuni.cz/1-10/kalb-1.htm.
24 Zkladn zkon sttn oobecnch prvech oban sttnch vkrlovstvch azemch vrad sk zastoupe-
nch (142/1867 .z.).
25 BRNNER NEGER, cit. vpozn. . 5, s. 88.
26 BRNNER NEGER, cit. vpozn. . 5, s. 88.
27 ONDRAIK, M.: Poznmky kpomru crkv asttu vRakousk republice. Revue 3 2/1995, http://spcp
.prf.cuni.cz/1-10/ondrrak.htm.

108
hlen za stavn zkon federace aplat dodnes. lnky 14,28 1529 a1630 tohoto zkona
zakotvily plnou svobodu vry asvdom, autonomii asamosprvu crkv anboenskch
spolenost, kter byly sttem uznny, atak prvo provozovat nboenstv vdom.31
Dalmi klovmi normami jsou pedevm St. Germainsk smlouva zroku 1919,32
je ve svm l. 63 odst. 2 stanov, e [v]ichni obyvatel Rakouska budou mti prvo,
aby voln vyznvali jak veejn tak soukrom jakkoli vyznn, nboenstv nebo vru,
jejich vykonvn nebude vneshod sveejnm podkem adobrmi mravy, adle
zejmna l.9 evropsk mluvy oochran lidskch prv azkladnch svobod (ELP).33
Ob mluvy byly inkorporovny do prvnho du Rakousk republiky spslunmi
zmnami jako stavn zkony.34
Ve stedu tchto norem, kter podle rakouskho stavnho soudu tvo jeden celek,35
stoj svoboda mylen, svdom anboenskho vyznn, kter je dle doplovna svo-
bodou projevu asvobodou shromaovac. Nboensk svoboda se tradin dl na dv
sloky prvn je svobodou mt sv vnitn pesvden (forum internum) adruh je
svobodou projevit toto sv pesvden navenek (forum externum).36 Svoboda mylen,
svdom anboenskho vyznn me bt zauritch okolnost omezena, avak jen
pi splnn vech podmnek stanovench vl.14 Zkona oobecnch prvech oban,
vl.63 St. Germainsk smlouvy avl. 9 ELP.37

HISTORIE KONTAKT SISLMEM NA ZEM RAKOUSKA

Rakousk stt ml se svtem islmu bezprostedn kontakty po dlouh


stalet, je byla charakterizovna konkurenc Osmansk e ahabsbursk monarchie
aposlze Rakouska-Uherska.38 Klovmi udlostmi bylo prvn oblhn Vdn vojen-

28 l. 14: pln svoboda vry asvdom kadmu jest pojitna. Povn prv obanskch apolitickch
nezvis na vyznn vry; vak povinnostem obanskm neme bti vyznn nboensk na jmu. Nikdo
neme pidrovn bti knjakmu vkonu crkevnmu aneb kastenstv vnjak slavnosti crkevn,
nen-li postaven pod moc nkoho jinho, kter dle zkona ktomu m prvo.
29 Viz nahoe vtextu.
30 l. 16: Pvrencm vyznn nboenskho, kter nen zkonem uznno, dovoleno jest, vdom nboen-
stv provozovati, pokud takov provozovn nen ani proti zkonu, ani proti mravopoestnosti.
31 HLINGER, T. EBERHARD H.: Verfassungsrecht. Wien, 2014, s. 434438.
32 Staatsvertrag von Saint-Germain-en-Laye vom 10. September 1919, StGBl. Nr. 303/1920 idF BGBl. III
Nr. 179/2002.
33 l. 9: Svoboda mylen, svdom anboenskho vyznn
1. Kad m prvo na svobodu mylen, svdom anboenskho vyznn; toto prvo zahrnuje svobodu
zmnit sv nboensk vyznn nebo pesvden, jako isvobodu projevovat sv nboensk vyznn nebo
pesvden sm nebo spolen sjinmi, a veejn nebo soukrom, bohoslubou, vyuovnm, provdnm
nboenskch kon azachovvnm obad.
2. Svoboda projevovat nboensk vyznn apesvden me podlhat jen omezenm, kter jsou sta-
novena zkony akter jsou nezbytn vdemokratick spolenosti vzjmu veejn bezpenosti, ochrany
veejnho podku, zdrav nebo morlky nebo ochrany prv asvobod jinch.
34 HLINGER EBERHARD, cit. vpozn. . 31, s. 297298.
35 Viz nap. VfGH B 3028/97 VfSlg 15.394; 15/99 VfSlg 15.592.
36 Viz SPRATEK, D.: Evropsk ochrana nboensk svobody. Brno: L. Marek, 2008. s. 16; TAHZIB-LIE, B.:
The European definition of freedom of religion or belief. The Helsinki Monitor 9, 1998, s. 1724.
37 Viz napklad een stavnho soudu VfSlg. 10.547/1985 aVfSlg. 13.513/1992.
38 KLAPETEK, cit. vpozn. . 16, s. 114.

109
skmi jednotkami Osmansk e roku 1529 abitva uVdn vroce 1683. Vroce 1878
zaala rakousko-uhersk okupan vojska sohledem na protokol Berlnskho kongresu
obsazovat aspravovat Bosnu aHercegovinu, kterou poslze vroce 1908 anektovala.
Znamen to, e se po roce 1878 se zzenm okupan sprvy apozdj anex poprv
nachzela na zem Rakouska-Uherska trvale usazen spoleenstv muslim.39
15.ervence 1912 byl csaem Frantikem JosefemI. vBad Ischlu podepsn ji
zmnn zkon oislmu (nm. Islamgesetz) .159/1912.40 Vypuknut prvn svtov
vlky petrhlo prvn pokusy oinstitucionalizaci islmu.41 Po rozpadu Rakouska-Uher-
ska zstalo na zem prvn rakousk republiky pouze nkolik stovek neorganizovanch
muslim.
Vprbhu druh poloviny 20.stolet poet muslim zaal narstat nsledkem p-
chodu gastarbeiter pedevm zJugoslvie aTurecka vedestch letech atak vletech
1986 a 1992.42 Vdalch vlnch pili do Rakouska muslimt Bosci (po roce 1992
vdsledku obansk vlky vJugoslvii), stejn tak jako politit avlen uteenci zPa-
lestiny, Irku nebo rnu (hlavn vletech 19791981), zAfghnistnu nebo ze Sdnu.43

MEITY AMODLITEBNY VRAKOUSKU

Islmsk modlitebny existovaly na dnenm zem Rakouska ji ped prvn


svtovou vlkou, ato ve vdeskch kasrnch pro tam slouc prvn bosensk p
pluk.44 Od roku 1912 zaal ve Vdni psobit prvn muft avznikly tak konkrtn plny
na vybudovn reprezentativn meity, na kter msto Vde dala kdispozici pozemek
acsa vnoval 25000 korun.45 Kvli prvn svtov vlce arozpadu rakousko-uhersk
monarchie nemohl bt projekt zrealizovn. Proto po dlouhou dobu slouily pro mod-
litby mal mstnosti, apro setkn pi pleitosti vtch svtk si museli muslimov
najmat sly.46
A 20.listopadu 1977 byla zahjena vstavba prvn reprezentan meity vRakous-
ku, kter byla financovna pedevm Sadskou Arbi adle tak pspvky Irku,

39 JANDL, A. VOGL, M. (Hg.): Islam in sterreich. sterreichischer Integrationsfonds, 2010, http://www


.integrationsfonds.at/themen/publikationen/monographien/islam-in-oesterreich/ [cit. 10.10.2015], s.1216;
HEINE, S. LOHLKER, R. POTZ, R.: Muslime in sterreich. Geschichte Lebenswelt Religion. Grun-
dlagen fr den Dialog. Innsbruck/Wien, 2012, s.46.
40 Reichsgesetz fr die im Reichsrate vertretenen Knigreiche und Lnder betreffend die Anerkennung der
Anhnger des Islam nach hanefitischem Ritus als Religionsgesellschaft. Imperial Gazette No. LXVI, 1912.
Anglick peklad lze najt na strnce http://www.derislam.at/islam.php?name=Themen&pa=showpage
&pid=6.
41 KLAPETEK, cit. vpozn. . 16, s. 115.
42 ASLAN, E.: Islamic Religious Pedagogy at the University of Vienna. In DREES, W. B. KONINGS
VELD, P. S. (eds.): The Study of Religion and the Training of Muslim Clergy in Europe. Leiden: Leiden
University Press, 2008, s. 427, 430.
43 KLAPETEK, cit. vpozn. . 16, s. 125.
44 HEINE LOHLKER POTZ, cit. v. pozn. . 39, s.123.
45 KLAPETEK, cit. vpozn. . 16, s. 114; BIHL, W.: Die Kaukasus-Politik der Mittelmchte, Teil 2: Die
Zeit der versuchten Kaukasischen Staatlichkeit (19171918). Wien Kln Weimar, 1992, s. 135; FR-
LINGER, E.: Moscheebaukonflikte in sterreich. Nationale Politik des religisen Raumes im globalen
Zeitalter. Gttingen 2013, s. 170171.
46 KLAPETEK, cit. vpozn. . 16, s. 142.

110
Spojench arabskch emirt, Kataru, Kuvajtu adalch muslimskch stt. Meita
je jednou ze ty vRakousku sminaretem (32m). Dal meity sminarety nachzme
vsalcburskm Saalfeldenu, kde byl minaret dostaven kmeit vroce 2003, umeity
vTelfsy (pstavba minaretu kexistujc meit vroce 2006 vyvolala dlouh diskuse47)
avkulturnm centru vBad Vslau (2009).48
Stanovit pesn slo fungujcch meit amodliteben vRakousku je sloit, jeliko
ne vechny modlitebny jsou registrovny. Statistika zroku 2011 uvd 205;49 ktakov-
mu celkovmu slu dochz iKlapetek.50 Jin zdroje mluv o300 meitch amodliteb-
nch.51 Vtina znich se nachz vjednoduchch mstnostech, bytech anebo dvjch
skladovacch halch atovrnch (Hinterhofmoschee).
Podle mnn teologa areligionisty Ernsta Frlingera diskuse okolo stavby meit
aminaret vprbhu poslednch desetilet prola nkolika fzemi.52 Vosmdestch
letech se tma objevovalo ojedinle vsouvislosti se stavbou jednotlivch meit (jako
napklad vroce 1981, kdy vznikly plny postavit meitu vtyrolskm Telfsy, 1. fze).53
Od roku 1993 se dala zpozorovat etno-politick instrumentalizace danho tmatu Svo-
bodnou Stranou Rakouska (dle FP). Instrumentalizace vznikla vsouvislosti splny
na vstavbu meity sminaretem vSalcburku, kter po Vdesk meit mla bt druhou
viditelnou vzemi. Poprv se tehdy objevil slogan FP Kdy u meita vSalcburku, tak
icrkev vMekce (2.fze). Vroce 1998 konflikt tkajc se meity vTraunu vHornm
Rakousku byl prvnm ppadem, kter se stal znmm iza hranicemi regionu (3.fze).
Spolek Islmsk Federace bez povolen adu najal budovu vcentru msta apedlal
ji na modlitebnu. Starosta zakzal pokraovn stavby apouvn budovy. Spolek ale
pesto centrum dostavl ansledn vkvtnu 1998 iotevel. Stavebn ad nadil zpro-
tipornch dvod demolici budovy, kter byla poslze ivykonna.54
Dal, tj. 4.fze nastoupila podle Frlingera vroce 2005, kdy se diskuse tkajc se
meit amodliteben zintenzivovaly vdsledku politick mobilizace FP aSvazu pro
budoucnost Rakouska (BZ). Diskuse zaaly, kdy islmsk spolek pro kulturn aso-
ciln spoluprci podal dost na pstavbu minaretu ve vce 29m kmeit vTelfsu,
je byla postavena ji vroce 1998. Pbh vstoupil do djin jako spor ominaret vTelfsy
(Minarettstreit von Telfs), kter vyvolal bouliv diskuse vmdich akter vroce 2009
poslouil jako pedloha pro nmeck televizn krimiseril Msto inu.
Vcentru sporu se tehdy ocitl starosta obce Stephan Opperer. st nemuslimskho
obyvatelstva vTelfsy mla vhrady proti stavb ve. Byla zaloena obansk iniciativa
abylo sesbrno 2500 podpis proti projektu.55 Protest byl odvodnn tm, e by jeho
realizace mohla zpsobit problmy sdopravou, hluk, ae by se zmalebn obce Telfs

47 Viz dole.
48 KLAPETEK, cit. vpozn. . 16, s. 143.
49 Viz http://de.statista.com/statistik/daten/studie/297196/umfrage/moscheen-und-islamische-gebetsraeume
-in-oesterreich-nach-bundeslaendern/ [15.11.2015].
50 KLAPETEK, cit. vpozn. . 16, s. 145.
51 ASLAN, E. ERSAN-AKKILIC, E. KOLB, J.: Imame und Integration. Wien, 2015, s. 77.
52 FRLINGER, cit. vpozn. . 45, s. 195 ansl.
53 FRLINGER, cit. vpozn. . 45, s. 196.
54 FRLINGER, cit. vpozn. . 45, s. 200.
55 BAUMANN, M.: Das Tiroler Minarett strt nicht mehr. Neue Zrcher Zeitung, 9.10.2014, http://www
.nzz.ch/international/das-tiroler-minarett-stoert-nicht-mehr-1.18399868 [10.10.2015].

111
stalo poutn msto pro muslimsk vc atak, e by minaret naruil charakteristiku
krajiny.56 Podporu iniciativ poskytla FP, kter vminaretu vidla symbol nboensk
moci. Plnovan 20m vysok minaret byl vak vplnm souladu snormami tyrolskho
stavebnho zkona, ato pedevm ztoho dvodu, e vTyrolsku nboensk stavby
nepodlhaj dnm omezenm tkajcch se jejich vky.57 Starostovi, kter vyslovil
nzor, e pro zkaz stavby neexistuje prvn zklad, bylo vyhroovno zabitm apinu-
tilo ho ajeho rodinu bt 3 msce pod ochranou policie.58
Finln een bylo tm alamounsk. Starosta Opperer nechal vypotat pomr
muslimskho obyvatelstva ve vztahu ke katolickmu adoel kzvru, e kdy ve
katolickho kostela vTelfsy dosahuje ve 60m, spravedliv vka pro minaret by
byla 17m. Nakonec byl postaven 15m vysok minaret avkatastru nemovitost byla
zakotvena sluebnost zakazujc jeho ozvuen.59
Telfsk minaret byl dostaven v roce 2006. Politizace symbolu meita vedla
ktomu, e se zzen islmskch center veobecn stalo pedmtem protest akon-
troverz ivtch ppadech, kdy se jednalo obudovy bez jakchkoli architektonickch
zvltnost jako je kupole anebo minaret (5.fze).
Vroce 2007 piel poslaneck klub FP snvrhem usnesen 248/A(E) Zkaz stav-
by minaret apovinnost nezpadnch nboenstv kpouvn nminy pi vykonvn
bohoslueb akzn (6.fze).60 Tma meity aminarety bylo diskutovno vplnu
Nrodn rady vz 2007; nvrh byl ale zamtnut.61
Poslze FP mobilizovala mstn iniciativy proti islmskm centrm (fze7). Od roku
2008 byly pijaty novely stavebnch d azkon ozemnm plnovn vKorutanech
(2008) aVorarlbersku (2008).62 Veejn vyhlenm zmrem novel bylo zabrnit vbu-
doucnu vstavbm meit sminaretem (fze8).63 Frlinger poukazuje na to, e veejn
tlak dovedl muslimsk organizace ktomu, e se te spe vzdvaj vnj viditelnosti
islmskch staveb, aby pedeli tkostem sady aveejnost (fze9).
Je ale teba poukzat ina situace, kdy stavba meity, dokonce isminaretem, byla
uskutenna bez boulivch diskus. Vroce 2003 byla dostavena meita sminaretem
vsalcburskm Saalfeldenu bez jakchkoli protest.64
Kdy vroce 2006 vznikly plny postavit meitu sdvma minarety ve vce 30m
atureck kulturn centrum vdolnorakouskm Bad Vslau, vypukly ivtomto msteku
protesty proti vstavb, kter byli rovn podporovny FP. Zhlediska stavebnho pr-

56 BAUMANN, cit. vpozn. . 55.


57 WIESHAIDER W., Das harmonische Minarett. Zur Vereinbarkeit von Minaretten mit dem Orts-, Straen-
und Landschaftsbild. Baurechtliche Bltter 10 (2007), s. 211212.
58 BAUMANN, cit. vpozn. . 55.
59 FRLINGER, cit. vpozn. . 45, s. 201205.
60 Verbot des Bauens von Minaretten sowie die Verpflichtung fr nicht abendlndischer Religionen zur Ver-
wendung der deutschen Sprache bei der Abhaltung von Gottesdiensten und Predigten (248/A(E)).
61 Stenoraphisches Protokoll der 31. Sitzung des Nationalrats am 27.9.2007.
62 Viz dole.
63 FRLINGER, cit. vpozn. . 45, s. 217. Frlinger poukazuje na to, e zastnci zkazu stavby minaret ve
vcarsku se odvolvali na zkonn opaten vKorutanech aVorarlbersku.
64 Noviny Der Standard, Moschee in Saalfelden strt nicht einmal die FP, 23.8.2010, http://derstandard
.at/1282273386518/Trotz-Minarett-Moschee-in-Saalfelden-stoert-nicht-einmal-die-FPOe. ZKAN, D.: Die
Moscheen, die nicht aufregen. Die Presse, 23.8.2010, http://diepresse.com/home/panorama/religion/589483
/Die-Moscheen-die-nicht-aufregen.

112
va neexistovaly dvody stavbu zakzat i poadovat zmny stavebnch pln.65 Aby se
pedelo roztpen obce, starosta inicioval estimsn median proces mezi tureckou
sociln akulturn spolenost ATIB, kter chtla centrum otevt, azstupci obyva-
telstva. Vrmci medianho procesu se bhem intenzivnch diskus podailo pekonat
pevldajc obavy. Spolen bylo vypracovno een, je zahrnovalo smluvn ujedn-
n, e se ti lenov obecn rady mohou zastovat voleb vboru ATIB amaj prvo
podvat nmitky. Obec tak zskala vhled do stvajc innosti spolenosti. Zmnny
byly iarchitektonick plny (nvrh byl pepracovn celkem 30krt66): kulturn centrum
bylo nakonec dostavno bez jakkoli orientln architektury, meita zepedu nem d-
n charakteristick znaky meity adva minarety byly postaveny svkou 13,5metru.
Muezzin vc kmodlitb vBad Vslau nesvolv. Centrum, oteven vroce 2009,
nen vdostaven form prakticky zvenku vidt. Ikdy bylo zmnno, e spor byl vy-
een jen dky stupkm spolenosti ATIB adky tomu, e se vzdala architektonickch
charakteristik typickch pro meity, pklad Bad Vslau pesto ukazuje, e obavm
aprotestm obyvatel me bt zabrnno zapojenm vech dotench skupin. Oteven
centra vjnu 2009 navtvilo imnoho lid, kte pvodn vyjadovali nesouhlas sjeho
stavbou.67

PRVN PRAVA VSTAVBY MEIT

ROZDLEN KOMPETENC MEZI SPOLKEM ASPOLKOVMI ZEMMI

Stavba meit amodliteben je soust stavn garantovanho prva na


svobodu mylen, svdom anboenskho vyznn. Konkrtn podmnky pro jejich
vstavbu jsou regulovny normami stavebnho prva aprva zemnho plnovn.
Jeliko je Rakousko spolkovm sttem zaloenm na federativnm principu, je z-
konodrn avkonn moc rozdlena mezi spolek (Bund) a9 spolkovch zem. Prvn
zklad tvo Spolkov stava, kter ve svch lncch 10 a 15 piznv celkovou z-
konodrnou avkonnou sttn moc bu spolku, nebo zemm.
Na zleitosti vyjmenovan vl.10 se vztahuje zkonodrn ivkonn moc spol-
ku (vlun kompetence federln). Zkladn nboensk zleitosti, jako pedevm
uznn aregistrace nboenskch spoleenstv ajejich prvnho postaven, spadaj po-
dle l.10 odst.13 Spolkov stavy68 do spolkov kompetence, stejn jako vyuovn
nboenstv.
Zleitosti nevyjmenovan vslovn vstav jsou podle lnku 15 stavy vkom-
petenci zem (vlun kompetence lenskch stt). Ze samotnho textu stavy je
zejm, e rakousk spolkov zem maj pomrn mlo zkonodrnch kompetenc.

65 SOMMERBAUER, J.: Bad Vslau und seine Minarette. Die Presse, 17.1.2008, http://diepresse.com
/home/politik/noewahl/356135/Bad-Voslau-und-seine-Minarette.
66 CZAJA, W.: Moschee ist mehr als nur ein Minarett. Der Standard, 30.8.2010, http://derstandard
.at/1282978536150/Moscheenbau-in-Europa-Moschee-ist-mehr-als-nur-ein-Minarett.
67 Pehled zpravodajstv vrakouskch mdich lze najt pod Moscheebau in Bad Vslau, http://www
.demokratiezentrum.org/fileadmin/media/pdf/bad_voeslau.pdf.
68 Bundes-Verfassungsgesetz, Bundesgesetzblatt BGBl. 1930/1 ve znn pozdjch pedpis.

113
Spadaj tam vak pro tma vstavby vznamn kompetence voblasti zemnho plno-
vn astavebnho prva. Znamen to ale tak, e pedpisy vztahujc se ktto proble-
matice se od zem kzemi li.

PRVN PRAVA STAVBY MEIT AMODLITEBEN VPRVU STAVBY


AZEMNHO PLNOVN

Zkonodrn pravomoc voblasti zemnho plnovn astavebnho prva


pat mezi nejdleitj kompetence spolkovch zem, kter reguluj tyto zleitosti
ve vlastnch stavebnch zkonech69 azkonech zemnho plnovn.70 Tyto zkony
reguluj povinnosti aodpovdnost osob pi pprav aprovdn staveb astanov koly
zemnho plnovn, rozvojovch koncept azemnch azastavovacch pln. Nkter
zem vydaly tak zvltn zkony oochran obc, jejich clem je zachovn autven
vzhledu acharakteru obc azabrnn jejich naruen.71 Na zklad federln struktury
Rakouska jsou tyto zkony vpodrobnostech vypracovny odlin, nejen co se tk
vysvtlen pojm adefinic, ale tak zhlediska obsahu anstroj.72
Vdsledku rozdlen kompetenc mezi spolkov stt aspolkov zem nem stt
voblasti zemnho plnovn dn kompetence. zemn plnovn vRakousku tud
probh pouze na rovni spolkov zem, plnovacho regionu aobce.73 Prva apovin-
nosti spojen smstnm zemnm plnovnm (rtliche Raumplanung) nle podle
stavy obcm aspadaj do jejich samostatn psobnosti.74 Obec postupuje votzkch
zemnho plnovn relativn autonomn, mus se ovem pohybovat vmezch hlavnch
cl regionlnho plnovn azohledovat poadavky nadmstnho vznamu, jako jsou
napklad eleznice, dlnice apod. Obcm pipad pe ovzhled obce ajejho okol,
ochrana historickch objekt i dopravn plnovn.75 zemn plnovac dokumenty na
rovni obc schvaluje obecn zastupitelstvo (Gemeinderat), ktermu pedsed starosta
(Brgermeister).76
69 Burgenlandsk stavebn zkon (Bgld. BauG) zroku 1997 (LGBl. Nr. 10/1998); korutansk stavebn d
1996 (K-BO 1996, LGBl. Nr. 62/1996); dolnorakousk stavebn d 2014 (LGBl. Nr. 1/2015); hornora-
kousk stavebn d 1994 (LGBl. Nr. 66/1994); salcbursk zkon ozsadch vstavby (BGG) zroku 1968
(LGBl. Nr. 69/1968); trsk stavebn zkon (Stmk. BauG) zroku 1995 (LGBl. Nr. 59/1995); tyrolsk
stavebn d 2011 (LGBl. Nr. 57/2011); vorarlbersk stavebn zkon 2001 (BauG) (LGBl. Nr. 52/2001);
vdesk stavebn d (LGBl. Nr. 11/1930 ve znn pozdjch pedpis).
70 Burgenlandsk zkon ozemnm plnovn zroku 1969 (LGBl. Nr. 18/1969); korutansk zkon ozem-
nm plnovn (K-ROG) zroku 1969 (LGBl. Nr. 76/1969); dolnorakousk zkon ozemnm plnovn
2014 (LGBl. Nr. 3/2015); hornorakousk zkon ozemnm plnovn zroku 1994 (LGBl. Nr. 114/1993);
salcbursk zkon ozemnm plnovn (ROG) 2009 (LGBl. Nr. 30/2009); trsk zkon ozemnm
plnovn 2010 (LGBl. Nr. 49/2010); tyrolsk zkon ozemnm plnovn 2011 (LGBl. Nr. 56/2011);
vorarlbersk zkon ozemnm plnovn (LGBl. Nr. 39/1996).
71 Korutansk zkon opi ovzhled obc zroku 1990 (LGBl. Nr. 32/1990); salcbursk zkon oochra-
n vzhledu obc 1999 (LGBL Nr. 74/1999); trsk zkon ozachovn autven vzhledu obc (zkon
ovzhledu obc 1977) (LGBl. Nr. 54/1977).
72 sterreichische Raumordnungskonferenz. sterreichisches Raumentwicklungskonzept 2001. Wien:
ROK, 2002, s. 26.
73 PROKEOV, cit. v. pozn. . 81, s. 30.
74 l. 118 odst. 3 B-VG
75 ILHNKOV, V.: Systm regionlnho rozvoje aprostorovho plnovn vRakousku, Regionln roz-
voj 2013, . 2, s. 5162.
76 ILHNKOV, cit. v. pozn. . 75.

114
Hlavnm dokumentem vznikajcm na obecn rovni je vedle mstn koncepce rozvoje
(rtliches Entwicklungskonzept EK) aplnu zstavby (Bebauungsplan) pedevm
pln vyuit zem zonln pln (Flchenwidmungsplan), jen stanovuje ppustn vyu-
it pozemk na celm sprvnm zem na 5 let amus sladit federln zjmy (nap. chr-
nn zem podzemn akumulace vod) se zemskmi zjmy (nap. zjmy ochrany prody
akrajiny adalmi nadmstnmi zjmy).77 Koordinace plnu se sousednmi obcemi je po-
vinn.78 zem je pro ely zonlnho plnu rozdleno na zastaviteln plochy (Bauland),
plochy dopravn infrastruktury (Verkehrsflche) azem zelen (Grnland), piem se
zem pro vstavbu dle rozdluje na jednotliv subkategorie.79 Obce jsou povinny zajistit
zvltn plochy pro stavby, kter mus bt zvl chrnny (napklad crkve akltery).80
Je teba upozornit, e v oblasti nadmstnho zemnho plnovn (berrtliche
Raumplanung), kter je soust zkon o zemnm plnovn jednotlivch zem,
avsouvislosti sregionlnmi programy zemnho uspodn (Regionale Raumord-
nungsprogramme Regionalplne) mus bt brn ohled na veejnoprvn korporace,
kdy je znmo, e se zmny regionlnho programu zemnho uspodn dotkaj jejich
zjm. Vnkterch zemch maj zkonem uznan spoleenstv anebo alespo katolick
aprotestantsk crkev monost vznst pipomnky (viz napklad 12 Z8 N ROG).
Ze zkon zemnho plnovn vyplv, e pojem zemn plnovn vsob nese
jak poadavek na rozvoj zem, tak ina jeho uspodn. zemn plnovn mus pro-
bhat vsouladu sprodnmi podmnkami, ivotnm prostedm, mus brt ohled na
hospodsk, sociln akulturn poadavky obyvatel, na rozvoj osobnosti ve spole-
nosti atak na fyzick apsychick zdrav obyvatel. Napklad vkorutanskm zkon
oznauje zemn plnovn plnovan utven celho zem ast zem sohledem
na budoucnost, kzajitn nejlepho monho vyuit aochrany ivotnho prostoru
vzjmu obecnho blaha asohledem na prodn ahistoricky dan podmnky, ekolo-
gick poadavky, odhadovan hospodsk, sociln akulturn poteby obyvatel, stejn
jako svobodn rozvoj jednotlivce ve spoleenstv. Dolnorakousk zkon ozemnm
plnovn jet dopluje kjeho clm zajitn ivotnch poteb, kudren fyzickho
apsychickho zdrav obyvatel, pedevm ochrana ped hlukem, otesy, zneitn vzdu-
chu, vody apdy, stejn jako nebezpe dopravnch nehod.81
Vrmci pedvdavho utven zem je tedy nutn zabezpeit tak kulturn poteby
obyvatelstva avytvoen takovho kulturnho prosted, kter umouje svobodn rozvoj

77 ILHNKOV, cit. vpozn. . 75, s. 6. Pln vyuit zem pomh doshnout cl zajistit udriteln roz-
voj prostoru aetrn vyuvn stavebnch ploch, pedvdat potebu stavebnch ploch vnejblich deseti
letech aposkytnout tyto plochy kdispozici, podporovat pestrost monch zpsob vyuit apod.
78 KALB POTZ SCHINKELE, cit. vpozn. . 17, s. 195.
79 Jsou to: obytn plochy (mix bydlen aslueb, kult. zazen atd.), jdrov oblasti (mix bydlen, sprvnch za-
zen, obchod aslueb, kult. zazen atd.), vesnick aagrrn oblasti (mix bydlen azemdlskch podnik),
podnikatelsk nebo prmyslov zny (podniky zatujc okol), prmyslov zny (siln emitujc podniky),
oblasti druhho bydlen (ppustn pouze tam, kde podl druhho bydlen jet nepeshl 10 % celkovho
objemu bydlen vobci), oblasti velkch obchodnch zazen (supermarkety, hypermarkety) aoblasti suby-
tovacmi zazenmi (ubytovac zazen svce ne 60 lky); viz PROKEOV, cit. vpozn. . 81, s. 51.
80 Nap. 23 Abs. 4 o ROG.
81 PROKEOV, Z.: Systm prostorovho plnovn vRakousku (Spatial Planning System in Austria).
Diplomov prce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-sprvn fakulta, Katedra regionln ekono-
mie asprvy, Akademick rok 2008/2009, s. 20, http://is.muni.cz/th/86546/esf_m/diplomova_prace
_zuzana_prokesova.pdf.

115
osobnosti jednotlivce akter obsahuje rovn nboensk aspekt.82 Jednm zcl, stano-
vench vrelevantnch zkonech, je proto pijet opaten pro vstavbu zazen, sloucch
nboenskm elm.83 Veobecn lze ci, e pro vstavbu sakrlnch budov plat vpod-
stat stejn pravidla jako pro stavby ostatn. Existuje vak nkolik zvltnch pravidel,
kter vyplvaj zindividuln povahy danch budov to jest zjejich nboenskho elu
atak zjejich pouit jako mst, kde dochz ke shromaovn osob.84 Stavebn dy maj
ohledn mstnosti, vnovanm bohoslubm, zajistit neruen vkon nboenstv. Stavba
kostel, synagog ameit proto mus bt posuzovna vsouvislosti snboenskou svobo-
dou. Pesto pi jejich stavb mus bt dodreny technick pedpisy voblasti bezpenosti,
pevnosti, porn ochrany aochrany ivotnho prosted.85
Jak ji bylo uvedeno, nkter zem vydaly tak zkony sclem zachovat charakteris-
tiku obce. Vtchto ppadech me stavba bt povolena jen tehdy, pokudje vsouladu se
vzhledem obce ikrajiny. Vnjek plnovan stavby tedy mus bt utvoen takovm obra-
zem, aby nenaruoval okol avzhled obce akrajiny.86 Meity aminarety se mohou zdt
jako ciz objekt, kter neodpovd charakteru obce. Pesto vak sm fakt, e viditeln
sakrln stavba muslimskho spoleenstv neodpovd stavebn tradinm sakrlnm stav-
bm vtiny obyvatelstva, nesm bt dvodem kzkazu stavby. stavn principy anormy
zakotvujc nboenskou svobodu vtto souvislosti hraj dleitou roli.87
Vsouvislosti sminarety me vniknout iotzka imis. Podle 364 Veobecnho
zkonku obanskho lze vlastnick prvo vykonvat jen do t mry, do jak vkon
nezasahuje do prva tet osoby anad mru pimenou pomrm zvan neru prva
jinch osob aobecn blaho. Vlastnk pozemku me sousedovi zakzat, aby ho ze sv-
ho pozemku neobtoval napklad hlukem, pokud to pevyuje mru obvyklou podle
mstnch pomr apodstatn ztuje obvykl uvn pozemku. Voln muezzina mus
tedy bt uveno sohledem na obvyklou mru imise amon imise mus bt pomeny
snboenskou svobodou. Podle judikatury Nejvyho sprvnho soudu (Verwaltungs-
gerichtshof) ale nemaj bt vzhledem kbudovm sloucm nboenskm, kulturnm
asocilnm elm provdna imisn men azkouky.88

ZMNY ZKON VJEDNOTLIVCH ZEMCH

KORUTANSK MODEL89

Zemsk hejtman Korutan, Jrg Haider, vroce 2007 poprv vKorutanech


poadoval zkaz stavby meit aminaret. Slbil, e Korutany budou prvn spolkovou zem
82 KALB POTZ SCHINKELE, cit. vpozn. . 17, s. 194.
83 Nap. 1 odst. 2 lit. 12 Vdeskho Stavebnho du.
84 KALB POTZ SCHINKELE, cit. vpozn. . 17, s. 193.
85 KALB POTZ SCHINKELE, cit. vpozn. . 17, s. 198.
86 Pro Tyrolsko WIESHAIDER, cit. vpozn. . 57, s. 212.
87 JANDL VOGL, cit. vpozn. . 39, s. 49.
88 KALB POTZ SCHINKELE, cit. vpozn. . 17, s. 634.
89 AMMER, M. BUCHINGER, K.: Die Moscheen- und Minarettdebatte aus grundrechtlicher Sicht. Mig-
raLex 78, 2008, s. 79; SCHIMA, S.: Die wichtigsten religionsrechtlichen Regelungen des Bundesrechts
und des Landesrechts 2009. In sterreichisches Archiv fr Recht und Religion, 2012, s. 389.

116
se stanovenm zkazem stavby meit aminaret, kter maj bt povaovny za naruen
vzhledu obce. Zdraznil, e chce zachovat kulturu vtiny obyvatelstva adodal e Ko-
rutany tmto krokem zaujmou vd postaven vEvrop proti islmskmu radikalismu.90
Nvrh zkona kmodifikaci korutanskho stavebnho du azkona oochran obra-
zu obce zroku 200891 slovo meita vslovn nepouv. Pipojen vysvtlen se ale
zmiuj omeitch jako omonm pkladu ke svoln tzv. zvltn komise pro pi
ovzhled obce.92 Pprava novely zkona vyvolala kritiku. Nkte podotkli, e tato
novela odporuje stavnmu prvu ae by se mohlo jednat odiskriminaci muslimsk
nboensk spolenosti.93 Pesto byly zmny jmenovanch zkon vprosinci 2008
schvleny anovela vstoupila vplatnost vbeznu nsledujcho roku.94
Klovm ustanovenm novely je zzen zvltn komise pro pi ovzhled obce
(12 azkona opi ovzhled obce). Podle ustanoven 13 odst.3 stavebnho du
Korutan mus stanovisko komise bt vydno vppad, e se stavebn pln plnovan
budovy vdsledku mimodn architektury anebo velikosti (ve) zsadn odliuje od
mstn stavebn tradice. Dospje-li komise kzvru, e by projekt vppad uskutenn
byl vrozporu se zjmy, kter jsou na zklad zkona chrnny obc, mus opokrao-
vn projektu vstavby rozhodnout pslun orgn obce. Souhlas-li doten orgn
sodmtavm nzorem komise, mus dost na povolen stavby zamtnout. Je-li orgn
toho nzoru, e projektem nejsou doteny oprvnn zjmy podle zkonu na ochranu
obce, rozhodnutm projekt povol. Proti takovmu schvalujcmu rozhodnut obce me
zemsk vlda podat stnost ke sprvnmu soudu (13 odst.4).

VORARLBERSKO

Tm ve stejnou dobu, kdy se mnily zkony vKorutanech, byly novelizov-


ny zemsk zkony ivnejzpadnj zemi Rakouska ve Vorarlbersku, kter m spodlem
8,4% muslimsk populace nejvy podl muslim ze vech 9 zem. Novelou vorarlbersk-
ho stavebnho du zervna 2008 bylo zzeno oddlen zen kzachovn charakteru obce
ikraje. Podle novho 50a stavebnho du me zemsk vlda prostednictvm prvnch
pedpis stanovit, kter projekty staveb se svm charakterem, velikost atvarem mohou
90 Citt podle HEINE LOHLKER POTZ, cit. vpozn. . 39, s. 130131: () Moscheen und Minarette
sollen als Strung des Ortsbildes deklariert werden und deren Bau mittels Sonderwidmungen verhindert
werden. () Wir wollen keinen Krieg der Kulturen und keine radikalislamischen Tendenzen, sondern die
Leitkultur in Krnten schtzen und erhalten () Krnten wird damit zum europischen Vorreiter im Kampf
gegen den radikalen Islamismus und fr den Schutz unserer westlich geprgten Leitkultur.
91 Regierungsvorlage vom 31. Jnner 2008 fr ein Gesetz, mit dem die Krntner Bauordnung 1996 und das
Krntner Ortsbildpflegegesetz 1990 gendert werden, Zl.: 2V-1211/8-2008.
92 Um die rtlichen Baubehrden von der Alleinverantwortung bei der Beurteilung der Ortsbildvertrglich-
keit von Bauvorhaben zu entlasten und Entwicklungen vorzubeugen, die durch die Zulassung von, von der
rtlichen Bautradition und Baukultur wesentlich abweichenden Baufhrungen zu einer Verfremdung des
traditionell gewachsenen Ortsbildes fhren knnen, wird fr solche Bauvorhaben verpflichtend die Einho-
lung eines Gutachtens der neu geschaffenen ,Ortsbildpflege-Sonderkommission vorgeschrieben. Eine sol-
che Begutachtung kann beispielsweise auch im Falle einer beantragten Genehmigung einer entsprechend
gestalteten religisen Versammlungssttte, wie etwa einer Moschee (deren traditionelle architektonische
Bestandteile Kuppeln und Minarette bilden) notwendig sein, viz Erluterungen zum Entwurf eines Gese-
tzes mit dem die Krntner Bauordnung 1996 und das Krntner Ortsbildpflegegesetz 1990 gendert werden,
www.verwaltung.ktn.gv.at/45689_DE-PDF-LG-1211-8_Erl_RS.pdf [cit. 4.10.2015].
93 HEINE LOHLKER POTZ, cit. vpozn. . 39, s.132.
94 LGBl. Nr. 16/2009 8. Stck.

117
dotknout zjmu na zachovn obrazu obce ikraje. Vtakovm ppad mus bt vydno
stanovisko pslunho ednho odbornka zemsk vldy (50a odst.1). Urit rozhodnu-
t95 tkajcch se takovch projekt mus obec bhem dvou tdn pedloit zemsk vld,
kter me proti rozhodnut podat stnost ke sprvnmu soudu (50a odst.2).
Krom stavebnho du byl novelizovn tak zkon ozemnm plnovn, do kterho
byl doplnn pojem msto, pitahujc vysok poet nvtvnk (publikumsintensive Ve-
ranstaltungssttte) (16a). Pokud to vyaduj rozhodujc pomry kdosaen cl zem-
nho plnovn, me obecn zastupitelstvo prostednictvm prvnch pedpis urit, e
takov msta mohou vcentrlnch arezidennch znch aznch smen zstavby bt
postavena jen pi existenci zvltnho uren pozemku. Pojem msto, pitahujc vysok
poet nvtvnk zkon definuje jako msta skapacitou alespo 150 osob (tj. nap. kina,
diskotky, sportovn zazen, sakrln msta apod. srov. 12 odst.3). Ivtomto ppad
nvrh zkona vslovn zmiuje meity jako pklad pro sakrln budovy.96

ZVR

Prvo stavt modlitebny je dnes nepostradatelnou soust nboensk


svobody. Jak ale bylo ukzno, podobn jako vjinch evropskch sttech ivRakousku
plny na stavbu meit aminaret vminulosti vyvolvaly diskuse ze stranynkterch
skupin obyvatelstva. Diskuse vznikaly ale hlavn vppadech, kdy se jednalo oviditel-
n stavby, ato pedevm, byly-li plnovny minarety.
Ikdy kzkazu stavby minaret jako ve vcarsku nedolo, ve dvou spolkovch ze-
mch byly pijaty novely zkon, kter mohou vbudoucnosti znesnadnit vstavbu meit i
minaret tm, e jejich ustanoven berou vvahu mimodnou architekturu, vku anebo
msta pitahujc vysok poet nvtvnk.97 Nen vyloueno, e by zdvodu ochrany
charakteristiky obce mohlo dojt kupednostovn staveb kesanskch oproti nap. me-
itm.98 Pesto vak nelze ci, e by dan zkony apriori diskriminovaly. Jak vKoruta-
nech, tak ive Vorarlbersku jsou zkony formulovny takovm veobecnm zpsobem, e
jim lze jen tko vytknout diskriminaci vi urit sti obyvatelstva; by vpovdi poli-
tik vrmci ppravy dokazuj uritou intenci dotench novel.99 Druh uveden pklady
ale tak ukzaly, jak se dky dlouhm rozhovorm akompromism vech zapojench
osob povedlo zmrnit reakci na novou meitu.

Autor:
Dr. Karin Traunmller,
Bundesministerium fr Europa, Integration und usseres,
karin.traunmueller@bmeia.gv.at

95 Bescheid ber die Baugrundlagenbestimmung (3), die Vorprfung (23) oder die Baubewilligung (28).
96 https://www.vorarlberg.at/pdf/selbstaendigerantrag25_20.pdf [4.10.2015].
97 BRNNER NEGER, cit. v pozn. . 5, s. 111.
98 SCHIMA, S.: Staat und Religionsgemeinschaften in sterreich Wo stehen wir heute? (Versuch eines Ver-
gleiches mit der Zeit Konstantins, genannt der Groe). In WAGNSONNER, C. TRAUNER, K.-R. LA-
PIN, A. (Hrsg.): Kirchen und Staat am Scheideweg? 1700 Jahre Mailnder Vereinbarung. Wien, 2015, s. 134.
99 HEINE LOHLKER POTZ, cit. v pozn. . 39, s.133; AMMER, M. BUCHINGER, K.: Die Moscheen-
und Minarettdebatte aus grundrechtlicher Sicht. MigraLex 78, 2008, s. 79.

118
2016 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 119127

THE USE OF RELIGIOUS SYMBOLS


AT TURKISH UNIVERSITIES
ARNDT KNNECKE

Abstract: This paper shows that although Turkey is formally alaic state, Islam has de facto the status
of astate religion. Therefore, the Turkish state cannot remain neutral in religious matters.
Under the current Turkish government Islam has consolidated its position and its symbols
have become visible in the public space. Religious symbols, such as mosques, prayer rooms
and headscarves, are spreading at Turkish universities. Current developments show the
absurdity of the concept of Turkish secularism, which originally means the constitutional
separation of church and state.

Uvn nboenskch symbol na tureckch univerzitch


Abstrakt: Tento pspvek ukazuje, e akoli je Turecko formln laickm sttem, m
islm de facto postaven sttnho nboenstv. Proto tureck stt neme zstat neutrln
vnboenskch zleitostech. Pod souasnou tureckou vldou islm upevnil svoji pozici
ajeho symboly se staly viditelnmi ve veejnm prostoru. Nboensk symboly, jakmi
jsou meity, modlitebn mstnosti amuslimsk tky, se ina tureckch univerzitch.
Aktuln vvoj ukazuje absurditu tureck koncepce laicismu, kter znamen vpvodnm
smyslu stavn odluku sttu od crkve.

Key words: Turkey, religious symbols, university, secularism

Klov slova: Turecko, nboensk symboly, univerzita, sekularismus

I. TURKISH CONCEPT OF LAICISM

Officially, the Republic of Turkey is alaic state. The principle of Lai-


cism (Liklik) was first introduced in the Turkish Constitution (Hereinafter TC) in
the year 1937, and later the secular state was continuously enshrined in every con-
stitution. Atatrk, the founder of the Turkish Republic in 1923, was convinced that
the great influence of Islam was one of the main reasons of the backwardness and
the final collapse of the Ottoman Empire after World War I. The problem, as Ataturk
and others saw it, was that the political leader (Sultan) was also the religious leader
(Caliph) creating aproblem in the ability of the Ottoman Empire to modernize.
Therefore, he wanted to ban Islam from politics and established alaic order in the
new Republic of Turkey. Since then, the principle of Laicism has remained acore
element of the Turkish concept of state. For example, according to Article2 TC
119
from 1982, which currently is the latest version, the Republic of Turkey is officially
alaic state.
The current concept of Laicism in Turkey can be deduced from the Preamble of the
Turkish Constitution from 1982. Specifically, the Preamble states that sacred religious
feelings shall absolutely not be involved in state affairs or politics.1 Together with
the principle of nationalism, the principle of Laicism has the function to assert itself
ideologically against religion (Islam), which is suspect not to be in accord with the
republican-secular structure of the modern Turkish state, and which demands the unity
of state and religion.
The principle of Laicism gets its institutional protection by the Presidency of Reli-
gious Affairs (Diyanet), which was established already in 1924 and has been enshrined
in Article 154 TC from 1961 (now: Article 136 TC from 1982). This Presidency, being
part of the general administration, exercises its duties prescribed in its particular law
in accordance with the principles of Laicism, removed from all political views and ide-
as, and aiming at national solidarity and integrity.2 Consequently, the Presidency of
Religious Affairs has two responsibilities: the protection of Laicism and the protection
of the national unity. However, de facto, the Presidency of Religious Affairs does not
protect Laicism, but rather promotes and favours Sunni Islam, which is the prevailing
religion in the Turkish population with ashare of over 70 percent.3
By its purely Sunni Hanafi interpretation of Islam not considering the Islamic
faith of the Alevis, whose consist of 1025 percent of the population,4 and other Is-
lamic movements the Turkish state in the form of the Presidency of Religious Affairs
violates its laic duty to religious and ideological neutrality. Only against the backdrop
that under Kemalist state logic, pluralism in religious life is considered the first step to
religious and ethnic separatism; and that religious exploitation entails the risk of lin-
guistic and religious division of the nation itself, this practice is understandable. Due to
the Kemalist convictions, only acentrally formulated and enforced uniform version of
religion guarantees the preservation of national unity and protection from exploitation
by religious fundamentalists. Therefore, the state-controlled Sunni-Hanafi Islam func-
tions as quasi state religion.
The Presidency of Religious Affairs is now one of the largest and richest institutions in
Turkey. It has expanded steadily since its establishment, and its status was solidified after
each of the three military coups dtats (1960, 1971, and 1980). Its staff, which was around
70,000 when the Justice and Development Party (Hereinafter AKP) came to power
in 2002, has almost doubled. At the end of 2013, it officially had 121,845 employees,
including about 90,000 Imams.5 Its 2015 budget is 5.73 billion Turkish Lira (TL), which
1 Preamble TC from 1982.
2 Art.136 TC from 1982.
3 See: U. S. Department of State: International Religious Freedom Report 2013: Turkey, available online
under: http://www.state.gov/j/drl/rls/irf/religiousfreedom/index.htm?year=2013&dlid=222277 [accessed
on 18.03.2015].
4 See: OEHRING, Otmar: Lnderberichte Religionsfreiheit: Trkei, Aachen 2012, p. 13.
5 See: ALACABEY, Servan: Diyanet leri Bakanlna 10 ylda 50 bin personel, in: Ihlas Haber Ajansi
from 13.06.2014, available online under: http://www.iha.com.tr/haber-diyanet-isleri-baskanligina-10-yilda
-50-bin-personel-363340/ [accessed on 18.03.2015]; BAYDAR, Yavuz: Diyanet tops the budget league, in:
TodaysZaman from 20.10.2013, available online under: http://www.todayszaman.com/columnist/yavuz-baydar

120
is about 1.5 times bigger than that of the Interior Ministry and 2.8 times bigger than that
of the Foreign Ministry.6
This shows that the Presidency of Religious Affairs, which originally was estab-
lished as anational instrument in the fight against Islam to preserve Laicism and to
take control over Islam, has become more and more independent and in fact astate
organ of religion against the principle of Laicism as enshrined in the TC. In contrast
to the common Western understanding of Laicism, Turkish Laicism does not meet its
demands of establishing alaic order of the state by separating religion from the state
and by legally regulating its mutual relationship. Instead, Turkish Laicism provides
the State in the form of the Presidency of Religious Affairs with the interpretation
monopoly on religion matters and bureaucratized religious life. The Turkish state
does not control Islam, which profits from freedom of religion, anymore. Instead,
the Turkish state has created its own Sunni state religion that is directed, managed,
and promoted directly by the state-run Presidency of Religious Affairs. Thus, Turkey
has at least initially become aSunni Islamic republic, in which Islam was simply
de-politicized and controlled by the state, and continues to exist as areligious and
cultural source of Turkish identity as well as atool to create national unity. Therefore,
the Laicism being practiced in Turkey can be described as amisnomer: Behind the
facade of the institutional separation of state and religion, astate-organized and con-
trolled state religion is concealed.
As the Turkish state controls the de facto state religion of Sunni-Hanafi Islam, only
Islamic religious symbols are visible at universities in Turkey. Therefore, before com-
ing to the use of religious symbols at universities in Turkey, it needs to be shown, what
exactly the religious symbols of Islam are.

II. RELIGIOUS SYMBOLS IN ISLAM

There are several religious symbols used in Islam. In the narrow sense, the
name of Allah in Arabic writing, the colour green, and mosques with their character-
istic minarets all symbolize Islam. In the wider sense, the star and crescent, as well as
the headscarf, also stand for the Islamic religion.

1. THE NAME OF ALLAH IN ARABIC WRITING

The word Allah, meaning god in Arabic, is of great importance in


Islam. In its original Arabic script or characters, it is regarded as visually representing
Islam. When used as asymbol, the writing of Allah appears decorated.

/diyanet-tops-the-budget-league_329311.html [accessed on 18.03.2015]; Gazeteciler Online, Dehet ar-


t! 85 bin camiye 690 bin imam hatipli, in: Gazeteciler Online from 24.10.2014, available online under:
http://www.gazetecileronline.com/newsdetails/14779-/GazetecilerOnline/dehset-artis-85-bin-camiye-690
-bin-imam-hatipli [accessed on 18.03.2015].
6 Genel Bte Kapsamndaki Kamu dareliri Toplam. 2015 Yl Btesi denek Teklif Tavanlar, available
online under: https://www.maliye.gov.tr/Documents/2015-2017_ovm_ekler.pdf [accessed on 18.03.2015].

121
2. THE COLOUR GREEN

The colour green has aspecial place in Islam. Green is often used to
represent Islam among other world religions. The green colour can often be found in
mosques, as well as on the flags of Muslim countries, notably Saudi Arabia and Paki-
stan. The origin of the Islamic use of green colour is not clear: some argue that green
was the favourite colour of the prophet Muhammad, and that he wore agreen cloak and
turban. Others believe that the green colour symbolizes vegetation and life.7 Some say
that after the death of Muhammad, only the caliphs were allowed to wear green turbans.
In the Quran (Sura 18:31), it is said that the inhabitants of paradise will wear green gar-
ments of fine silk. While the reference in the Quran is verifiable, it is not clear if any of
the other explanations are reliable, or simply mere folklore.

3. STAR AND CRESCENT SYMBOLISM

The star and crescent is the best-known symbol used in representing Islam.
It features prominently on the flags of many Islamic countries, notably Turkey and Pa-
kistan. However, this symbol is not of Islamic origin. Rather, it was apolytheistic icon
adopted during the spread of Islam and its use today is sometimes controversial in the
Muslim world. The crescent and star are often said to be Islamic symbols, but historians
say that they were the insignia of the Ottoman Empire and not of Islam as awhole.8 It
is also important to keep in mind that Islam has very few traditional symbols and the
crescent moon and star are not the ones that are recognized as traditional symbols by
most Muslims. The symbol is due to its cultural diffusions and also with the spread of
Islam to the Ottoman Turks, who ruled alarge area of Europe, Asia and Africa. The
Ottoman Turks put the crescent moon and star symbol on their flag and it has since
become associated with Islam.

4. MOSQUES (CAMI), LITTLE MOSQUES AND PRAYER ROOMS (MESCIT)

Mosques are the holy places of worship in Islam, and, therefore, mosques
are also arecognized symbol of Islam. With its characteristic dome, minaret or, the
tower traditionally used by amuezzin the crier to call the faithful to prayer five times
adays mosques come to everybodysattention from far away, both visually and acous-
tically. The number of minarets per mosque varies, from one to as many as six. They are
constructed in awide variety of forms. In Turkey, slim, circular rocket-shaped minarets
are common.
Little mosques or prayer rooms for Muslims are called Mescit in Turkish. In contrast
to abig mosque, these places are not meant for the Friday prayer, so they do not have
apulpit (Minber) but aprayer niche (Mihrab). These places of worship can be found in

7 See: FINSTER, Barbara: Farben, in: ELGER, Ralf (ed.): Kleines Islam-Lexikon, 3. Auflage, Mnchen
2001, p. 93.
8 See: FAZILI, Fiaz: The United Story of Crescent moon and stars as symbols, logos or tattoos, in: Crescent,
September 2009, p. 42.

122
residential areas, and areas open to the public, such as shopping malls, theatres, airports,
railway stations or bus terminals.

5. HEADSCARF

The requirement of wearing aheadscarf for women is justified mainly on


three passages of the Quran, which are found in Sura 24, verse 31 and Sura 33, verse
53 and 59. However, none of these parts of the Quran explicitly stipulates that Muslim
women cover their heads or wear aheadscarf. Instead, these Suras show Muslim women
in general the modest and bashful requirements of how to dress and behave in ancient
Arab times, to waive coquetry and unnecessary sexual incitement of men. Nevertheless,
in the early Islamic tradition, these Suras were unanimously interpreted in accordance
with such aprovision. These interpretations were based on additional provisions that
can be found in the Hadiths, the tradition of the words, exemplary acts and behaviour
of the Prophet. Quran exegesis and Islamic legal scholars followed these secondary
normative sources, while developing their statements concerning the headscarf and the
dress code for Muslim women.

III. RELIGIOUS SYMBOLS AT TURKISH UNIVERSITIES

At the end of 2014, there were 180 universities in Turkey.9 Among these
were 108 state-run universities and 72 private foundation universities. At these universi-
ties, several of the above mentioned religious symbols of Islam can be found. However,
the name of Allah in Arabic writing and the colour green are not among them. At
universities in Turkey only the star and crescent, mosques and prayer rooms, and the
headscarf can be found.

1. STAR AND CRESCENT

The star and crescent symbol is visible at every Turkish university, namely
on the Turkish flag being obligatory inside and outside the university building, showing
awhite star and awhite crescent on red background. However, as already mentioned
before, the star and crescent on the Turkish flag are used as historical reference to
the traditional insignia of the Ottoman Empire, Turkeyspredecessor state, and not
as asymbol of Islam. Having made Laicism afundamental principle of the Turkish
Republic in its constitution, the star and crescent on the Turkish flag are far from being
areligious symbol or from being used as officially showing Islam as an integral part of
the Turkish state or the Turkish identity.

9 Ihlas Haber Ajansi, Blent Arn: niversite saysn 180e kardk, in: IHA.com from 24.10.2014,
available online under: http://www.iha.com.tr/haber-bulent-arinc-universite-sayisini-180e-cikardik
-403851/ [accessed on 18.03.2015].

123
2. MOSQUES (CAMI)

Some universities in Turkey have their own mosque on the campus. Cur-
rently, there is no law obliging universities to provide their own mosque on university
ground. According to additional Article 2 of the Building Act, Article 73 the Municipal
Act and Article 35 of the Law on the Establishment and Duties of the Presidency of Re-
ligious Affairs, the construction of mosques lays in the hands of the local authorities and
its operation in the hands of the Presidency of Religious Affairs. However, the head of
the Presidency of Religious Affairs announced in November 2014 that each university
campus in Turkey would be provided with its own mosque in the forthcoming years.10
In the political practice of the current Turkish Republic, this announcement of the head
of the powerful Presidency of Religious Affairs has the same effect as alaw or regu-
lation. Each university and the municipalities where the university is located, will de
facto feel obliged to build at least one mosque on the university campus. At the time of
his announcement, there were already 15 mosques built and in use on university cam-
puses. In 2015 another 50 mosques will be opened on university campuses.11 Thus, by
the end of 2015, about athird of the Turkish universities will have their own mosque on
the campus. On top of the list of universities with on-campus mosques is the 18 March
University in anakkale, which by the end of 2015 will accommodate three mosques
with the overall capacity of 15,000 people.12

3. LITTLE MOSQUES AND PRAYER ROOMS (MESCIT)

In Turkey, no law or regulation exists, which obliges universities to provide


prayer rooms for their staff or their students. However, on grounds of Additional Article
2 of the Building Act in connection with Article 16 of the Regulation on Construction
Types in Planned Areas, prayer rooms shall be set up in any social space such as educa-
tional establishments, where there is need for it. But, according to Article 35 of the Law
on the Establishment and Duties of the Presidency of Religious Affairs, any opening
of aprayer room needs the approval of the Presidency of Religious Affairs. The details
for the building permission and the specific features of the prayer room are laid down
in special regulations to the Building Act and the Municipal Act. Despite the lack of
any legal obligation to provide prayer rooms at universities, according to requirements
set by the Presidency of Religious Affairs, each university in Turkey should provide at
least three prayer rooms.13 These prayer rooms (Mescit) are generally meant to be open
for praying persons from any religion. However, in practice, the design and terms of
using these prayer rooms are specifically designed for Muslims and not other religions.
10 Sariyer Gndem: Her niversite kampsne bir cami geliyor, in Sariyer Gndem from 21.11.2014,
available online under: http://www.sariyergozlem.com/her-universite-kampusune-bir-cami-geliyor.html
[accessed on 18.03.2015].
11 Sariyer Gndem: Her niversite kampsne bir cami geliyor.
12 Memurlar: camii ve 53 mescitli niversite, in: memurlar.com from 04.03.2015, available online under:
http://www.memurlar.net/haber/503823/ [accessed on 18.03.2015].
13 Sol Haber Merkezi: Zaman gazetesi niversitelere en az mescit istedi!, in: Haber Sol from 06.01.2013,
available online under: http://haber.sol.org.tr/medya/zaman-gazetesi-universitelere-en-az-uc-mescit-istedi
-haberi-65645 [accessed on 18.03.2015].

124
Firstly, there have to be separate prayer rooms for men and women, which is acharac-
teristic feature of Islam. Secondly, each person who wants to enter these prayer rooms,
has to take off his or her shoes before entering, no matter of which religion he or she
is amember of. As taking off shoes for prayer is aspecific feature of Islam, members
of other religions, like Christians and Jews, are forced to adjust their prayers due to the
praying rules of adifferent religion, namely Islam. This can be seen as adiscriminating
practice towards other religions than Islam and could be considered not to be in accord-
ance with the religious neutrality of the state, which is demanded by the principle of
Laicism. Therefore, in fact, the prayer rooms at Turkish universities are mainly made
for the religious Muslim population and they do not take into consideration the needs
of other religions. Nevertheless, it should be mentioned, that non-Muslim females, who
want to do their prayers inside the prayer room for women, are not obliged to put on
aheadscarf before entering the room.
On top of the list of universities with prayer rooms is again the 18 March University
in anakkale, which by the end of 2015 will have atotal number of 53 Mescits.14

4. HEADSCARF

For 87 years, Turks have lived in an officially laic state founded by Musta-
fa Kemal Ataturk, who rejected headscarves as backward-looking. Headscarves were
banned in civic spaces and official buildings.15 However, the headscarf issue was always
deeply divisive for the countryspredominantly Muslim population. About two-thirds
of all Turkish women including the wives and daughters of the Prime Minister and
President cover their heads.16 President Erdoan even sent his daughters to universi-
ties in the USA, because at the time of their studies they were not allowed to wear their
headscarves at Turkish universities.
In 2008, the governing AKP, with its roots in Islam, amended the Turkish Consti-
tution to ease astrict ban at universities, allowing headscarves that were tied loose-
ly under the chin. Headscarves covering the neck and all-enveloping veils were still
banned. Before this change, according to additional Article 17 of the Higher Education
Act, which was restricted by adecision of the Council of Ministers from 1981 and an
administrative regulation by the Council of Higher Education from 1982 concerning the
dress code at Turkish universities, female students covering their hair with aheadscarf,
were prohibited to attend lectures and seminars at universities. The AKP government
argued, the headscarf ban meant many girls were being denied an education. In contrast
to that, the secular establishment was afraid that easing the use of headscarves would
be afirst step to allowing Islam into public life. Based on the oppositionspetition, the
law changing the Turkish Constitution and lifting the headscarf ban, was quashed by

14 Memurlar: camii ve 53 mescitli niversite.


15 KORTEWEG, Anna C. YURDAKUL, Gke: The Headscarf Debates. Conflicts of National Belonging,
Stanford 2014, pp. 11, 57.
16 See: SEELING, Luisa: Verachtung von gestern, in: Zeit Online from 25.01.2013, available online u nder:
http://www.zeit.de/2013/04/Tuerkei-Frauenfeindlichkeit-Frauenrechte/komplettansicht [accessed on
18.03.2015].

125
the Constitutional Court, and later became one of the key counts of the charge in the
pending case regarding the prohibition of the AKP, which ended without its prohibition.
After some constitutional changes,17 in October 2010 the Council of Higher Educa-
tion (YK) allowed the appeal of afemale student at Istanbul University, who was ban-
ished from the lecture hall, because she had concealed her hair under ahat. The Council
of Higher Education then ordered that students must not be expelled from classes on
grounds of having committed aviolation of the disciplinary code.18 Professors and
lecturers were only allowed to record the violation and report it to the university board.
Academic staff, who continued to banish female students from the lecture hall were
threatened with disciplinary hearings themselves. Thus, the headscarf ban at Turkish
universities was de facto abolished, even without having mentioned the headscarf itself
in the Council of Higher Educationsregulation.
In October 2013, by amending the Regulation Concerning Dress and Clothing of
Employees of Public Agencies and Institutions, the governing AKP also lifted the rules
banning women from wearing headscarves in the countrysstate institutions with the
exception of the judiciary, military and police.
Nowadays, the headscarf as asymbol of the Muslim faith is omnipresent at Turkish
universities, namely among the female students. More and more of them show their re-
ligious belief in public and make their being agood Muslim attitude visible to every-
one. Nationwide, the number or the share of headscarf students at Turkish universities is
not evaluated yet. Of course, its number differs from university to university. However,
two things become visible: (1) The overall number of students with headscarves is con-
stantly increasing. (2) The number of students wearing aheadscarf obviously depends
on the characteristics of the region, province or city where the university is located and
on the universitysprofile, i.e. what kind of students and students with what kind of
(political or religious) convictions the university is aiming to attract.
Due to missing empirical research and evidence, the reasons for this development
cannot be determined exactly. One explanation definitely is that after the lifting of the
headscarf ban at Turkish universities, many female students have entered the univer-
sities who formerly would have been excluded from higher education because of their
religious beliefs shown by wearing aheadscarf. Second, by allowing female students to
wear aheadscarf at university, many female students who took off their headscarf before
at the universitysentrance gate or who were covering their natural hair under awig,
were definitely now encouraged to wear their headscarf openly. However, it remains
concealed, if and to what extent less religious female students at Turkish universities
also wear aheadscarf because they were facing or at least subjectively felt some open
or unspoken social pressure by their classmates or academic staff.
Beyond the female students, headscarves as symbols of awomansreligious belief,
has also slowly become visible among the university staff, within the administrative

17 Trkiye Cumhuriyeti Anayasann Baz Maddelerinde Deiiklik Yaplmas Hakknda Kanun No. 5982
from 07.05.2010, RG 27580 from 13.05.2010.
18 See: BIA Haber Merkezi, YK Bart Dzenlemesine stanbuldan Balad, available online under:
http://www.bianet.org/bianet/siyaset/125225-yok-basortu-duzenlemesine-istanbul-dan-basladi [accessed
on 18.03.2015].

126
staff, the service staff, and within the academic teaching staff. For example, from the
academic year 201415 on, as one of the first female teachers, Assist. Prof. Dr. Merve
Safa Kavak Islam, the first deputy who entered the Turkish Parliament in 1999 with
aheadscarf, has been teaching at the Department of International Relations and Political
Science at skdar University in Istanbul with aheadscarf.19 Numbers or percentages
of academic staff at universities wearing aheadscarf are not available yet. However,
their small number is expected to increase each term.

IV. CONCLUSION

Although, according to its constitution, Turkey is alaic state, with its


absolute control of religion by the Presidency of Religious Affairs and its exclusive
promotion of the Sunni-Hanafi Islam, the Turkish state has created its own Islamic
state religion. Consequently, the Turkish state does not stay neutral in religious affairs.
According to its absolute interpretation monopoly, it sets the official content of the Islam
being practiced in Turkey. Under the AKP government, Islam steadily strengthened its
position and became more and more visible in public. Exemplary, this development
can be seen at Turkish universities. There, the use of Islamic religious symbols such as
mosques, prayer rooms and headscarves became legalized and officially promoted by
the state in the form of the Presidency of Religious Affairs. As aconsequence, especially
in the previous five years, the use of Islamic religious symbols at Turkish universities
increased dramatically and demonstrates the absurdity of the Turkish concept of Lai-
cism in comparison to its original concept being established at the times of the French
Revolution, describing the constitutional separation of state and church.

Autor:
DDr. Arndt Knnecke,
MEF University Istanbul,
kuennecke@web.de

19 Vatan Gazetesi: Merve Kavak siyaset bilimi dersi verecek, in: Gazetevatan.com from 06.07.2014, avail-
able online under: http://www.gazetevatan.com/merve-kavakci-siyaset-bilimi-dersi-verecek-655748-yasam/
[accessed on 18.03.2015].

127
RZN
2016 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 131144

PRVNE POSTAVENIE NRODNOSTNCH MENN


VMAARSKU PO ROKU 1989
IVAN HALSZ

Abstract: Legal Status of National Minorities in Hungary after 1989


The paper deals with the development of Hungarian legislation after 1989. So far, the
parliament has adopted two comprehensive acts regarding minorities the first one in
1993, the other in 2011. The conception and basic features of both acts are similar. And
the structure of minority (nowadays national) self-governments has not changed radically
either. After the new Basic Act of the State had been adopted, significant changes came
about in the parliament as the new act on elections of 2011 made it easier for state-
recognised minorities to enter the parliament. If they do not manage to do so in this regime,
they still have an opportunity to delegate their own speakers to the legislative body. What
also changed is the terminology; as of 2011 the main legal rules have again been using
the traditional term nationalities in place of the previously used national and ethnic
minorities. The new regulation is also more open to foreigners immigrants from the EU.

Key words: minorities, nationalities, self-governments, constitution, elections, parliament

Klov slova: meniny, nrodnosti, samosprva, stava, volby, parlament

O meninovej problematike a legislatve v Maarsku (resp. predtm


vUhorsku) bolo doteraz napsan mnostvo monografi, tdi alnkov. Vsasnosti
je otejto tme dostupnch aj niekoko publikci maarskch autorov vslovenskom
jazyku.1 Tento zujem je prirodzen aj neprirodzen zrove tto otzka je toti pre jej
historick dleitos vdy prtomn vprocese vskumu strednej Eurpe, ato dokonca aj
vtedy, ke u tie meniny ani zaleka nepredstavuj tak silu, ak mali alebo prpadne
mohli ma vminulosti.
Tento poznatok je aktulny aj vo vzahu kMaarsku, ktor v20.storo prelo proce-
som znanej etnickej homogenizcie svojej populcie. Tto homogenizcia sa zaala roz-
padom starho Uhorska, ktor sa vmaarskom jazyku imyslen viac-menej automaticky
stotouje smaarskm ttom apotom pokraovala tragdiami prvej polovice 20.sto-
roia (predovetkm protiidovskm holocaustom, potom vysdovanm asti nemeckho
obyvatestva, ako aj eskoslovensko-maarskou vmenou obyvatestva). Prirodzene do

1 Pozri naprklad tdiu DOBOS, B.: Nrodnostn meniny vMaarsku po roku 1989. In ZAHORN, C.
KOLLAI, I. OTENOV, S.(eds.): Neznmy sused. Dvadsa rokov Maarska (19902010). Budapest,
Bratislava, 2011, s.128144.

131
vahy treba vzia aj dobrovon aspontnne migran procesy, ako aj prirodzen alebo
ttom podporovan asimilciu.
Maarsk meninov politiku po roku 1989 ovplyvovalo viacero dleitch fakto-
rov. Tto otzka mala vtedy u svoju tradciu. Problematika nrodnost aich prv toti
hrala vdy dleit lohu vmyslen apolitike maarskho ttu. Pred rokom 1918 bola
nrodnostn otzka popri nerovnomernou rozdelen vlastnctva pdy (agrrna otzka) jed-
nou znajplivejch politickch asocilnych otzok vUhorsku, lebo Nemaari pred ro-
kom 1910 aj poda uhorskch tatistk predstavovali vinu obyvatestva. Preto politick
iodborn elity krajiny venovali nrodnostiam presnejie povedan ich integrcii apo-
kia mono aj asimilcii do postupne sa maarizujceho uhorskho politickho nroda
vek pozornos.2 Tto asimilan politiku vak charakterizoval vek paradox naptie
medzi pokusom vytvori maarsk nrodn tt vkrajine, kde pribline polovica popu-
lcie nepatrila kMaarom, azrove zachova deklarovane liberlny charakter ttu.3
Najlepm prejavom tohto naptia bol vcelku liberlny nrodnostn zkon zroku 1868,
ktor vak neuspokojoval ani nemaarsk nrodnosti tiace po federalizcii krajiny,
aani maarskch nacionalistov, ktor vom od konca 19.storoia videli skr prekku
rchlejej asimilcie menn. Preto sa stle astejie ozvali hlasy iadajce jeho zruenie,
hoci ibez toho sa tento zkon nie vdy dodriaval.4
Problematika cezhraninch maarskch menn v obdob raksko-uhorskho
dualizmu relne neexistovala, mono svnimkou Maarov ijcich za Karpatskm
oblkom vo vtedajom Moldavsku aMaarov, ktor sa na prelome 19.a20.storoia
vysahovali do Ameriky.5 Situcia sa zmenila po roku 1918. Vradiklne zmenenom
Maarsku u otzka prv nrodnostnch menn toti nerozonovala ani tak zdvodu
vekho potu domcich menn (ich poetnos sa toti tie radiklne zmenila), ale
skr zdvodu novho fenomnu, ktor pre maarsk politick myslenie predstavovali
maarsk komunity, ktor sa za hranice dostali vdsledku novho usporiadania pome-
rov vEurpe po prvej svetovej vojne. Vkonkrtnom maarskom prpade ilo omierov
zmluvu zTrianonu, podpsan vjni 1920. Vtedajie politick vedenie vBudapeti si
rieenie problmu predstavovalo predovetkm formou revzie povojnovho usporia-
dania, avobnoven plnej alebo aspo iastonej integrity bvalho uhorskho ttu.
Dovtedy vak potrebovalo za potrebn intenzvne bojova za zvenie prvneho tan-
dartu ochrany prv tchto menn ato rovnako nabilaterlnej, ako aj na medzinrodnej
(multilaterlnej) rovni.6
Situciu Budapeti uahil ifakt, e problematika ochrany prv nrodnostnch aja-
zykovch menn sa vtomto obdob stala medzinrodnou otzkou, ktorej rieenie sa
snaili njs aj na mierovej konferencii vo Versaille, resp. potom vrmci Spolonosti
2 Ohistrii prvnej regulcii nrodnostnej otzky pred druhou svetovou vojnou pozri podrobne MIK, I.:
Nemzetisgi jog s nemzetisgi politika. Pcs, i.n. (reprint)
3 Oliberlnu nrodnostn politiku postaven na princpe individulnyh prv sa snaili aj otcovia nrod-
nostnho zkona zroku 1868 ato Dek Ferenc aEtvs Jzsef. Otejto otzke pozri BAKA, A.: Etvs
Jzseftl Jszi Oszkrig. Amagyar nemzetisgi politikai gondolkods vltozsai. Budapest, 1990.
4 Onrodnostnej politike obdobia dualizmu pozri SZARKA, L.: Szlovk nemzeti fejlds magyar nemze-
tisgi politika 18671918. Pozsony, 1995.
5 Otomto pozri HALSZ, I.: Anemzetkzi migrci s akzigazgats. Budapest, 2011, s.2635.
6 BRDI, N.: Tny s val. Abudapesti kormnyzatok s ahatron tli magyarsg kapcsolattrtnete.
Pozsony, 2004, s.8688.

132
nrodov. Orgny tejto univerzlnej organizcie so sdlom veneve sa viackrt zaoberali
sanosami maarskch menn, ktor podporovalo prirodzene aj vtedajie oficilne
Maarsko. Inak medzinrodnoprvne zvzky na ochranu svojich domcich menn
vtomto obdob museli na seba rovnako prija porazen aj vazn krajiny stredoeurp-
skeho reginu.7
Postoj maarskch vldnych kruhov kmeninm ijcim na zem posttrianon-
skho Maarska ovplyvovalo vpodstate p faktorov u spomnan medzinrod-
noprvne zvzky, konzervatvno-nacionalistick charakter vtedajieho reimu, vek
frustrcia vinovho obyvatesva zTrianonu, relatvne mal poetnos zbytkovch
menn ahlavne to, e pozornos radiklneho maarskho nacionalizmu sa vtchto
rokoch trochu odvrtila od klasickch menn aupriamila sa na idovsk obyvatestvo.
Politick aneskr irasistick antisemitizmus sa stal jednou znajvch kvn na tele
vtedajieho reimu, hlavne ke sa na problm nazer zperspektvy holocaustu, kto-
r bol realizovan na prkaz nacistickho Nemecka, ale za innej podpory domcich
kolaborantov averejnej sprvy vroku 1944. Ist vak je, e protiidovsk nenvis
stle silnejcich krajnepravicovch sl trochu znila intenzitu inch protimeninovch
postojov vmedzivojnovom obdob.
Po totlnom vojenskom, ekonomickom imorlnom krachu, ku ktormu vMaarsku
dolo vroku 1944 a 1945, sa zaala postupn obnova aobroda maarskej ttnosti
aspolonosti, ktor vak skomplikovala prtomno sovietskych vojsk8 ahlavne nasto-
lenie otvorenej komunistickej diktatry vroku 1949. Zhadiska nrodnostnej proble-
matiky je podstatn, e sa poas druhej svetovej vojny atesne po nej maarsk spo-
lonos u spomnanm spsobom vrazne etnicky zhomogenizovala. Hlavn prinu
tohto procesu treba hada vprotiidovskom holocauste,9 potom viastonom vysdlen
nemeckho obyvatestva avo vzahu kSlovkom aj vdsledku eskoslovensko-ma-
arskej vmeny obyvatestva, ktor prebehla hlavne vroku 1947.10
Politiku Maarskej udovej republiky voi meninm okrem spomnanho faktu rel-
nej homogenizcie krajiny ovplyvnili ete dve okolnosti relatvna asimilovanos zbytku
nrodnost, ktor sa najvraznejie prejavovala vo forme dvojitej identity viny znich,
ako aj nrodnostn politika sovietskeho typu. Je veobecne znme, e napriek vetkm
problmom, nedostatkom aniekedy a zloinom tejto politiky patrilo rieenie nrodnost-
nej problematiky vduchu proletrskeho internacionalizmu, antirasizmu abratstva nro-
dov kdleitm pilierom identity vtedajieho komunistickho reimu vo veobecnosti.
Urit prva nrodnostnm meninm sa preto patrilo da11 aokrem toho niekoko ich
predstaviteov vduchu pecifickho socialistickho korporativizmu dokonca zapojili do

7 SZALAYN SNDOR, E.: Akisebbsgvdelem nemzetkzi jogi intzmnyrendszere a20.szzadban.


Budapest, s.3438, 6776.
8 T vMaarsku trvala nepretrite od roku 1945 a do roku 1991.
9 Holocaust sa dotkal aj rmskej populcie, ale vmenej miere.
10 Tu vak treba pripomen, e maarsk Slovci sana rozdiel od tamojch Nemcov ataktie Maarov
na Slovensku neboli printen sa vysahova, ale vich prpade ilo vpodstate odobrovon vobu novej
vlasti, hoci ipod vplyvom agitcie eskoslovenskch presdovacch orgnov.
11 Ilo predovetkm omonos vytvori si svoje zkladn astredn koly (aspo jednu), potom svoj nrodnost-
n zvz vo forme spoloenskej organizcie, ako aj opodporu kultry attom kontrolovanej nrodnostnej
tlae.

133
innosti parlamentu.12 Netreba zabudn, e pre vemi erstv spomienku na antistalinis-
tick povstanie zroku 1956, ktor malo siln nrodn nboj ajednm zhlavnch cieov
ktorho bolo dosiahn nezvislos (t. j. odptanie sa od Sovietskeho zvzu), sa vMaar-
sku nevytvoril tzv. nrodn komunizmus, ktor by sa od 70.rokov 20.storoia spomocou
vinovho nacionalizmu pokal onov legitimitu pre reim.
Napriek tomuto vetkmu asimilcia malch aroztrsench nrodnost vMaarsku
postupovala movmi krokmi azmena systmu vroku 1989 zastihla krajinu vtdiu
znanej nrodnej aetnickej homogenity. Uvonenie politickch pomerov umonilo zno-
vu tematizova nrodnostn otzku, ato jednak vo vzahu kmaarskm krajanom ij-
cim vokolitch ttoch, ale zrove aj vo vzahu kvlastnm inonrodnm meninm.
Pre maarsk politick myslenie bolo prioritou skr postavenie maarskch menn
vokolitch ttoch, ne situcia menn na vlastnom zem, ale logicky si uvedomili,
e tieto dve otzky s vzjomne spojen.13
Vznikla mylienka, e Maarsko by malo o najvekorysejie vyriei problm svo-
jich vlastnch meninovch spoloenstiev doma, aby takto mohlo ukza prklad aj
okolitm krajinm, ako by oni mohli uspokojivo vyriei otzku prv tam ijcich ma-
arskch menn. Prirodzene nikdy neexistovala garancia, e dobr maarsk prklad
bud nasledova aj ostatn tty reginu,14 vkadom prpade vak vyrieenie vlastnch
meninovch problmov mohlo zvi morlny kredit politiky maarskho ttu, ktor
sa nielen na bilaterlnych (susedskch frach), ale aj na pde medzinrodnch orga-
nizci u skoro 25 rokov usiluje otematizovanie problematiky komplexnej ochrany
prv nrodnost amenn. Tto otzka vdy patrila aj dodnes patr medzi symbolick
priority maarskej zahraninej politiky. Take mono poveda, e prinajmenom od
roku 1990 otzka prv maarskch menn vsusednch ttoch aprv nemaarskch
menn, ijcich na zem sasnho Maarska predstavuj vbudapetianskom poli-
tickom myslen viac-menej spojen ndoby.
Pre lepie pochopenie maarskho rieenia situcie aprvneho postavenia menn
ijcich na jeho zem je potrebn spomen, e maarsk politick iodborn myslenie
vtejto sfre je mimoriadnym spsobom orientovan smerom kprvnym garancim,
apokia mono je otvoren aj otzke udelenia nejakej formy autonmie. Pritom nemus
s primrne oautonmiu etnoteritorilnu, maarsk myslenie sa vtejto oblasti asto
uspokojuje aj sautonmiou postavenou na personlnom princpe. Inak vtomto kontexte
sa maarsk nrodnostno-politick myslenie upiera symbolicky na otzk autonmie
(samosprvy) pribline podobnm spsobom, ako ju slovensk arumunsk myslenie
odmieta.

12 Takto zastupoval vmaarskom parlamente slovensk nrodnostn meninu cez svoju predsednku pani
Jakabov Demokratick zvz Slovkov vMaarsku.
13 Pozri PAP, A. L.: Identits s reprezentci. Budapest, 2007, s.219223.
14 Krajiny ako Rumunsko aSlovensko, kde ij dve najvie cezhranin maarsk komunity, sa skutone
nenechali inpirova maarskm prkladom. Na druhej strane vak Slovinsko apo roku 2006 aj Srbsko
vytvorili podobn systm meninovch samosprv postavench na princpe personlnej autonmie. Srbsko,
resp. Juhoslvia mali aj svoju stariu sksenos. Inak slovinsk model vznikol skoro paralelne smaarskm.
Otchto trendoch asvislostiach pozri Ifj. KORHECZ, T.: Akisebbsgi nkormnyzatok megvlasztsnak
szablyai amagyar, aszlovn s ajugoszlv jogban. In HALSZ, I. MAJTNYI, B. (eds.): Regisztrlhat-e
az identits? Budapest, 2003, s.90126.

134
Maarsko apredtm Uhorsko sa tradine povaovalo za nrod prvnikov.15 Tto
tradcia pretrvva dodnes ajej dsledkom je aj to, e vmaarskom spsobe menino-
vho myslenia vdy prevauje prvnick prvok nad ekonomickm alebo socilnym
pragmatizmom. To neznamen, e by oba posledne menovan javy neexistovali, ide
skr oich postavenie vsystme. Meninov problematika sa preto povauje za aspo
iastone vyrieen, ke sa zrodia prvne garancie ochrany prv menn.
Tento maarsk legalistick atrochu iintitucionalistick prstup, ktor je
vlastne prtomn vmaarskej politike u niekoko dlhch desaro,16 sa rovnako in-
tenzvne uplatuje smerom dovntra krajiny, ismerom von znej. M prirodzene mnoho
vhod, ato hlavne zpohadu pokoja amierovho spolunavania stredoeurpskych
nrodov anrodnost bilaterlne sa spori sa, medzinrodne sa sdi, resp. sao-
va, ako ajpsa stle nov anov koncepcie legislatvnych aktov je podstatne menej
nebezpen, ne in spsoby rieenia medzietnickch napt. Otomto sved nielen
prklad viacerch posttranzinch krajn, ale aj neblah sksenos niektorch rozvinu-
tch zpadoeurpskych ttov.17
Ete jedna dleit vodn poznmka pred podrobnejou prezentciou vvoja ma-
arskej meninovej legislatvy po roku 1989. Vposttranzinom obdob takpovediac
dozrela astala sa politicky videtenou problematika vemi zlho socilneho postavenia
rmskeho obyvatestva, ktor sa potom radiklne spolitizovala ato paradoxne zatia
len na strane vinovho obyvatestva.18 Tomu napomohla jednak vek ignorancia
apokrytectvo jednotlivch poprevratovch vld, ako aj znan radikalizcia maarskej
politickej scny ato smerom doprava. Takzvan rmska problematika je vsasnosti
asi najplivejou socilno-ekonomickou otzkou krajiny, od vyrieenie ktorej zvis
mnoh vMaarsku.19
Maarsko sa zatia ete nepotka sproblmom prlevu vej masy inojazynch
prisahovalcov.20 Do krajiny sce po roku 1989 prilo mnostvo imigrantov, ale vina
znich pochdzala zmaarskho etnickho prostredia vsusednch ttoch. Ich integ-
rcia preto nespsobila skoro nijak problmy. Postupne do krajiny prdia aj rozlin
uteenci ain migranti, ale zatia tento proces nedosiahol tak intenzitu, e by rezonoval
vo vekej politike. Paradoxne vak vMaarsku existuje problm zlyhvajcej integ-
rcie meniny do vinovej spolonosti, podobn tomu, sakm sa bor aj zpadn

15 Dve najvie krajiny postuhorskch tradci t. j. Maarsko aSlovensko maj inak vregine re-
kordn poet prvnickch faklt na pmilnovom Slovensku ich je 6, vdesamilinovom Maar-
sku zase 8. Len pre porovnanie: veskej republike mu budci prvnici tudova na 4, vRaksku
na 5 prvnickch fakultch.
16 Tento prstup okrem u spomnanej prvnickej dominancii atradcii pravdepodobne svis aj stm, e
maarsk meninov politiku, prpadne myslenie (ato smerom von idnu zkrajiny) vinou formovali
maarsk konzervatvci, ktor mali vdy blzko karistokracii. Konzervatvna aristokracia, ako je veobec-
ne znme, nepatr medzi najrevolunejie vrstvy.
17 Pozri prklad Korziky, Severnho rska, Junho Tirolska, nehovoriac u osksenosti dvoch panielskch
reginov Baskicka aKatalnska.
18 Otomto sved vznik avolebn spechy novej maarskej nacionalistickej aradiklnej strany Jobbik.
19 MAJTNYI, B. MAJTNYI, G.: Jelen s mlt kztt. (Aromkat rint 1960 utni kisebbsgi jogi
szablyozs fbb llomsairl. In MAJTNYI, B. (ed.): Merre visz az t? Budapest, 2003, s.241258.
20 Otrendoch pozri RKNY, A. SZKELYI. M. (eds.): Az idegen Magyarorszg. Bevndorlk trsadalmi
integrcija. Budapest, 2010; aKOVTS, A. (ed.): Magyarr vlni. Bevndorlk honostsi s integrci-
s stratgii. Budapest, 2011.

135
Eurpa, aktor tam vyvolva aj vek politick naptie. Ide oproblm integrovanosti
alebo neintegrovanosti asti rmskej populcie, ktor vyvolva vea paralel so zpado-
eurpskou sksenosou, ale stm rozdielom, e rmska menina ije vMaarsku u
po stroia. Napriek tomu nie je plne zintegrovan, dokonca prv desaroia novho
kapitalizmu spsobili skr negatvny obrat vtejto sfre. Za toto pritom nie je primrne
zodpovedn spomnan menina, ale skr historick vvoj aiastone aj vinov
spolonos na ele sjej prominentmi.
Posttranzin maarsk meninov legislatva, oktorej bude oskoro re, nie je p-
vodne budovan tak, aby rieila ak problmy rmskeho obyvatestva. Ako sa uke,
skr je vhodn na to, aby zabezpeila verejnoprvnu reprezentciu menn smerom
kvinovmu nrodu ajeho politickm truktram, prpadne aby zabezpeila uspo-
kojenie jazykovch akultrno-folkloristickch potrieb relatvne dobre zintegrovanch
aiastone u iasimilovanch, relatvne malch a miniatrnych menn, ktorch pr-
slunci ij roztrsen po celom zem ttu.
Tieto meniny u nie je potrebn kultrne asocilne integrova, na rozdiel od potre-
by socilne integrova alebo skr reintegrova vek as rmskej populcie, ktor sa
ocitla po roku 1989 skoro vbezvchodiskovej situcii. Sasn maarsk meninov
legislatva je vhodn skr na zvraznenie tch foriem osobitosti, ktor u neohrozuj
vspolonosti vytvoren konsenzus. Pritom tto legislatva sa vzahuje aj na Rmov
aich problmy.
Tragdiou rmskej meniny vMaarsku (ale aj inde vregine) je to, e by sa tto
menina chcela (apravdepodobne imala) paralelne socilne aiastone imentlne zin-
tegrova do viny, azrove od nej hne aj kultrne asymbolicky odli. To je naraz
skoro nemon. Ztohto dvodu, ten systm ochrany prv menn, oktorom je re vtejto
publikcii, je zpohadu Rmov idelny skr len pre zabezpeenie vberu ich zstupcov
audelenie im verejnoprvnej legitimity, menej vak u pre rieenie ich existencilnych
aexistennch problmov. Tento fakt si vina doterajch budapetianskych vld vedo-
me alebo podvedome uvedomovala apreto sa snaila pre rieenie problmov rmskeho
obyvatestva hada aj in formy rieenia. Otchto tu ale nebude re, lebo to je u trochu
in tma.
Ou spomnanej snahe maarskch politickch elt sta sa uritm pozitvnym
prkladom pre svojich susedov sved jednak prava nrodnostnej problematiky
vstavnom texte zroku 1989 a 1990, ajednak aj prv posttranzin zkon slo
LXXVII. zroku 1993 oprvach nrodnch aetnickch menn. Vpomere knzkej
poetnosti viny etnickch meninovch spoloenstiev vkrajine mono poveda,
e ide ovekorys prvnu normu, ktor vytvorila rozvetven systm volench verej-
noprvnych meninovch samosprv, pracujcich na zklade princpu personlnej au-
tonmie. Prvo vytvori si takto samosprvnu sstavu svojich orgnov dostal vroku
1993 spolu 13 ttom uznanch takzvanch autochtmnych menn. Popri pomerne
poetnch Rmoch aNemcoch dostali vtedy takto prvo aj prslunci slovenskej,
slovinskej, srbskej, chorvtskej, bulharskej, grckej, rusnskej, ukrajinskej, poskej,
armnskej arumunskej komunity vMaarsku.
Pvodn meninov zkon inak teoreticky umonil aj vznik alebo presnejie pove-
dan uznanie novch etnickch spoloenstiev. Ktomuto bol potrebn podporn podpis

136
aspo 1000 obanov hlsiacich sa kdanej nrodnosti, apotom bolo ete nutn dokza,
e tto nrodnos aspo 100 rokov trvale ije vMaarsku. Po splnen tchto podmienok
mohol parlament po vypout si nzoru Maarskej akadmie vied rozhodn ouznan
novej verejnoprvnej meniny. Zatia sa ozskanie takhoto postavenia usilovali nasle-
dovn skupiny akomunity: idia, Rusi, Taliani, od Chorvtov sa ditancujci Bunevci,
alej egejsk Macednci anakoniec bjni Huni, ktor vak svekou pravdepodobnos-
ou u neexistuj. Vich prpade ilo skr ourit recesiu aart, preto neprekvapu-
je, e vlda aparlament krajiny vdanom prpade nesadli na lep provokcii. Ostatn
ambicizne spoloenstv vak relne existuj, aj ke mono ani nie tak vMaarsku,
ale skr vjeho regionlnom susedstve.
Najvou morlnou archou novho systmu sa stal jav, ktor as odbornej ve-
rejnosti oznaovala adodnes oznauje pojmom etnobiznis.21 Tu vak treba pripome-
n, e ide oznane preexponovan problm. Pravdepodobne na rozlinch formch
korupcie, ktor poda informci tlae sprevdzali proces ekonomickej aspoloenskej
transformcie bolo spotrebovanch vie mnostvo peaz, ne na vydriavanie celho
meninovho samosprvneho systmu. Problm teda nespova a tak vpeniazoch, ale
skr vnatrbenom morlnom kredite systmu. Netreba ho vak ani preceova.
Nebezpenejm javom, ne cel otzka etnobiznisu bolo to, e vroku 2002 sa preu-
kzali zvanejie nedostatky volebnho systmu do meninovch samosprv. Nakoko
vMaarsku medzi rokmi 1993 a 2005 neexistovala evidencia nrodnostnch voliov,
volieb do meninovch samosprv sa mohol zastni skoro kad, kto chcel. Prirodze-
ne vina obanov nemala prinu hlasova na meninovch kandidtov do menino-
vch samosprv, hoci iod volebnch komisi automaticky dostala volebn lstky. Tento
automatizmus bol dsledkom neexistencie zoznamu meninovch voliov, ako aj toho
faktu, e od roku 1994 sa meninov voby konali vdy spolu svobami do miestnych
samosprv ato ete aj pred tou istou volebnou komisiou. Mnoh obania hlasovali pre-
to na meniny systmom sympatie mnohm boli naprklad pre juhoslovansk vojnu
sympatickej Chorvti, tak hlasovali na nich, anie na Srbov. Toto vak skresovalo
volebn vsledky danej meniny.
Najv teoretick imorlny problm nastal vobci Jszladny, kde sa pre pokus
ovytvorenie nadanej koly pre vinov deti (samosprvna kola mala zosta R-
mom achudobnejm vrstvm) dostal do konfliktu starosta amiestna rmska meninov
samosprva, ktor odmietala tento segregan prstup. Poas samosprvnych volieb
potom vina obyvateov obce zvolila tak rmsku samosprvu, ktor vyhovovala sta-
rostovi, anie miestnym Rmom. Tento postup umonil fakt, e neexistovala registrcia
meninovch voliov, ahlasova preto mohol vprincpe kad obyvate obce.
Systm, vktorom si vak vina obce me zvoli zstupcov meniny, ktor ju maj
zastupova voi sebe samej, pravdepodobne nie je dobr. To si po vobch 2002 uvedo-
mili mnoh odbornci anaastie ipolitici. Zstupcovia niektorch vch arelne exis-
tujcich menn, ktor nepotrebovali pre svoju legitimitu podporu tzv. sympatizujcich
hlasov, sa nebrnili zavedeniu dobrovonej predvolebnej registrcii voliov. To platilo
aj pre radiklnejch Rmov. Nakoniec parlament vroku 2005 relatvne radiklne zno-
21 PAP, A. L.: Etnikai-nemzetisgi identits s vlasztjogi korrupci. In HALSZ, I. MAJTNYI, B. (eds.):
Regisztrlhat-e az identits? Budapest, 2003, s.252294.

137
velizoval meninov zkon zroku 1993 azaviedol dobrovon registrciu meninovch
voliov pred kadmi samosprvnymi vobami.22
Maarsko upravuje postavenie vlastnch etnickch anrodnch menn na viace-
rch rovniach vchodiskom celej legislatvy je prirodzene stava, na ktor sa opiera
potom komplexn meninov zkon anakoniec treba spomen aj tie medzinrodn
zmluvy, ktor sa vzahuj na rozlin aspekty ivota nrodnch aetnickch menn.
Maarsko vinu znich podpsalo aratifikovalo, o tie svis spolitikou ukza os-
tatnm vtejto oblasti dobr prklad.
Pri vskume vntrottnej meninovej legislatvy je potrebn zohadni fakt, e kra-
jina po roku 2010 vraznm spsobom obnovila svoj stavn aprvny poriadok. To sa
prirodzene vzahuje aj na prva nrodnch aetnickch menn. Napriek tomu, e for-
mlne dolo kprijatiu plne novej prvnej pravy, materilne ie obsahovo zmena
nie je a tak radiklna, lebo vpodstate zostala zachovan zkladn filozofia celej men-
inovej kontrukcie. Radiklnejie sa zmenila len terminolgia stavy ijednotlivch z-
konnch noriem. To svis predovetkm stm, e Maarsko sa vroku 2011 prijatm
novho Zkladnho zkona ttu vrtilo ksvojej tradinej legislatvnej terminolgii,23
ktor uprednostuje vraz nrodnosti aprdavn meno nrodnostn pred pojmom
nrodn aetnick meniny. Tento posledne menovan zvrat sa vkrajine pouval ofici-
lne predovetkm vobdob od roku 1989 do roku 2011 ato pravdepodobne pod vplyvom
terminolgie medzinrodnoprvnych dokumentov. Za nrodn meniny boli povaovan
tie spoloenstv, ktor mali niekde za hranicami svoju matersk krajinu, za meniny et-
nick zase tie, ktor takto krajinu nemali. Vposlednom prpade bola re teda oRmoch
aRusnoch. Inak vobdob dualizmu ikdrizmu prvo taktie upravovalo postavenie
nrodnost anie menn ie vroku 2011 dolo kretaurcii pvodnej terminolgie.
Pri porovnan stavnej pravy zroku 1989/1990 aazroku 2011 je zrejm, e sta-
vodarca sa poksil sstredi zpohadu menn vetky relevantn ustanovenia do jedn-
ho alebo dvoch vekch paragrafov. Nrodnostiam teda nie je venovan osobitn hlava,
kapitola alebo podkapitola stavy. Vroku 2011 sa vak na rozdiel od roku 1989, ktor
stanovil len vemi strun preambulu, nrodnosti dostali aj do Nrodnho vierovyzna-
nia, teda vlastne do novej obsiahlej preambuly novho Zkladnho zkona. Nrodnosti
tu deklaruje za ttotvornho initea aza sas maarskho politickho spoloenstva.
Prv deklarcia bola prtomn u v normatvnom texte predchdzajcej stavy,
avak druh deklarcia je nov. Poas stavodarnho procesu sa sce uvaovalo, e
nrodnosti bud deklarovan za sas maarskho politickho nroda, ktomu vak
nakoniec nedolo ado stavnho textu sa dostal plne nov pojem: maarsk poli-

22 Osporoch otejto otzke pozri zbornk HALSZ, I. MAJTNYI, B. (eds.): Regisztrlhat-e az identits?
Budapest, 2003.
23 Vtedaj stavodarn proces celkovo sprevdzala snaha prinavrti do prvneho poriadku niektor
starie, dokonca iarchaick slov. Namiesto Najvyieho sdu m preto Maarsko teraz Kriu ana-
miesto menn nrodnosti. Nakoniec nepreiel nvrh, aby sa upy (megye) znovu nazvali stolicami
(vrmegye). Otomto pozri HALSZ, I.: Zrod acharakteristika novho Zkladnho zkona Maarska.
Prvnk, 2011, .8, s.751783. Pozri aj HALSZ, I.: Zvltnosti maarskho stavnho vvoja po
roku 1989. In OROSZ, L. BREICHOV LAPKOV, M. MAJERK, T. (eds.): 20 rokov
stavy Slovenskej republiky I. stavn dni. I. zvzok. Koice, 2012, s.116131.

138
tick spoloenstvo. Tento fakt inak je vo vom slade scelkovm chpanm nroda
vaktulnej preambule ako ivmaarskom prvnom poriadku.
Pred rokom 1918 oficilne jednoznane dominovala doktrna politickho nroda
viac-menej franczskeho typu, ktor bol otvoren vetkm osobm, ktor sa chceli asimi-
lova. Tto doktrna preila na oficilnej rovni aj rozpad starho Uhorska, avak samotn
ivot zaal pojem nroda etnicizova. Tento proces vemi zdynamizovala pronacistick
krajn pravica poas druhej svetovej vojny, o nakoniec priviedlo ktragdii rokov 1944 a
1945. Nov komunistick reim sa snail neexponova tto otzku, hoci vspoloenskom
ponman viac-menej prevaovalo kultrno-jazykov chpanie maarskho nroda, omu
vrazne napomhala (podobne ako pred vojnou) prtomno niekokomilinovej maarskej
komunity za hranicami ttu. Po roku 1989 dolo kparadoxnej situcii chpanie nro-
da, ktor bolo nasmerovan dovntra krajiny bolo skr ttno-politick, chpanie nroda
smerom von zkrajiny (teda smerom ksvojim krajanom) bolo radej kultrno-jazykov.24
Aspo tento prstup sa dal vydedukova zustanoven pvodnej posttranzinej demokratic-
kej maarskej stavy, platnej vrokoch 1989 a 2011.
Nov text stavy zroku 2011 apredovetkm jeho preambula vznanej miere mo-
difikovala tento prstup, resp. toto chpanie nroda. Napriek tomu, e maarsk sta-
vodarca vroku 2011 viackrt deklaroval, e pri prprave svojej preambuly vychdzal
predovetkm zposkho vzoru, konen verzia novej maarskej preambuly sa svojim
rozsahom viac podob na preambulu chorvtsku, asvojim obsahom na preambulu slo-
vensk. Aj tu sa teda pravdepodobne prejavila sila uhorskch nrodnopolitickch di-
liem, ktor sa simpozantnou silou dr pri ivote skoro vo vetkch hlavnch krajinch
postuhorskch tradci teda vMaarsku, vChorvtsku ana Slovensku.
Slovenskej stave zroku 1992 sa podob preambula Zkladnho zkona Maarska
nielen svojim zaiatkom (My, Prslunci Maarskho Nroda na zaiatku novho ti-
scroia, ctiac zodpovednos za vetkch Maarov), ale aj svojim zverom (My,
obania Maarska sme pripraven postavi poriadok naej krajiny na zkladoch nrodnej
spoluprce.). Podobn je aj posun maarskho stavodarcu smerom kkultrno-jazyko-
vmu chpaniu nroda, ktor je inak podstatne typickej pre priestor strednej avchodnej
Eurpy, ne koncepcia politickho nroda franczskeho typu.25 Tento posun je okrem ho-
reuvedench cittov zrejm aj znasledovnch definci novej preambuly: N Zkladn
zkon je zkladom nho prvneho poriadku aje zvzkom medzi Maarmi zminulosti,
prtomnosti abudcnosti. Je ivm rmcom, ktor vyjadruje vu nroda at formu,
vktorej chceme i, alebo Subujeme, e ochrnime duchovn aduevn jednotu nho
nroda, ktor sa poas brok storo rozpadol na jednotliv asti.
Nemono vak poveda, e by nov Zkladn zkon spolu snovm chpanm ma-
arskho nroda vNrodnom vierovyznan zredukoval prva nrodnost ijcich

24 MAJTNYI, B.: Hol hzdnak akisebbsgvdelem hatrai? REGIO, 2004, .4. Pozri aj HORBURG, H.:
Anemzet fogalma amagyar jogrendszerben, klns tekintettel aszomszdos llamokban l magyarokra.
In JAKAB, A, TAKCS, P. (eds.): Amagyar jogrendszer talakulsa. 1985/19902005. II. ktet. Bu-
dapest, 2007, s.970983. Po slovensky pozri HALSZ, I.: Chpanie nroda vmaarskom aslovenskom
stavnoprvnom systme po roku 1989. In Metamorfzy prva ve stedn Evrop. Praha, 2010, s.7380.
25 T sa realizuje vlastne len vstave Poskej republiky zroku 1997, vpreambule ktorej sa nachdza na-
sledovn slovn zvrat slovami: My, nrod posk vetci obania Republiky. Pozri KALLAS, M.:
Konstytucja Rzeczpospolitej Polskiej. Warszawa, 1997, s.91.

139
vMaarsku alebo e by znil tandart ochrany ich prv. Podobne ako pred rokom
2011, aj teraz je vtomto hlavnom stavnom dokumente deklarovan, e nrodnosti
maj postavenie ttotvornho initea. Takto deklarcia vbec nie je typick pre uni-
trne tty aaj vMaarsku sa objavila len vroku 1989.26
Otom, e sa inak tandart ochrany nrodnostnch prv nezmenil sved ete jedno
ustanovenie zzaiatku novho Zkladnho zkona Maarska. Jeho preambula toti
deklaruje aj to, e Maarsko bude pestova achrni nielen jazyk akultru svojej ma-
arskej viny, ale aj jazyk akultru nrodnost ijcich na zem krajiny.
Skr opak je teda pravdou, aspo o sa tka parlamentnho zastpenia menn,
oom ete bude re podrobnejie. Existuje vak jedna dleit degresvna vnimka
ide ozruenie samostatnosti ombudsmana pre ochranu prv nrodnch aetnickch
menn. Presnejie povedan tento post ombudsmana, ktorho aj naalej vol parlament
kvalifikovanou vinou na 6 rokov, zostal sce zachovan, ale len ako zstupca takpo-
vediac hlavnho ombudsmana pre ochranu zkladnch prv. Zstupca ombudsmana
pre nrodnosti m teda siln legitimciu skoremi vparlamente, ale jeho vedci mu
vniektorch prpadoch prakticky me obmedzi vlastn pole psobnosti naprklad
vtedy, ke nejak kauzu nepovauje za dleit. Vnovom systme je teda dleit, aby
spolu hlavn ombudsman ajeho zstupca dobre vychdzali.
Ozvhodnenom zastpen menn vparlamente sa vMaarsku hovorilo dlh roky,27
ale nakoniec sa tto otzku podarilo vyriei a vroku 2011. Zkladn zkon vasti
oparlamente, e participciu nrodnost na prci Snemu uprav organick zkon, ktor sa
koncom roku 2011 aj zrodil. Pri prprave rieenia tejto otzky stavodarca apotom izko-
nodarca vychdzal vdvoch zkladnch tz odmietol vytvorenie druhej komory maar-
skho parlamentu anaalej odmietal monos zavedenia plurlneho volebnho prva pre
nrodnosti, lebo toto by odporovalo princpu rovnosti voliov. Takto monos maj inak
dve autochtmne meniny vSlovinsku (Maari aTaliani).28 Maarsk zkonodarca sa
poksil njs skr inpirciu vchorvtskom, poskom aiastone irumunskom rieen,29
avak takto vytvoren maarsk hybridn model sa li od vetkch svojich vzorov.
Poda zkona slo CCII. zroku 2011 maj celottne nrodnostn samosprvy mo-
nos do parlamentch volieb postavi vlastn kandidtne listiny. Na tieto mu vnovom
systme hlasova t volii maarsk obania , ktor sa pred vobami zaregistrovali do
zoznamu meninovch voliov. Tto skupina voliov vmaarskom parlamentnom vo-
lebnom poriadku, kde vetci obania strvalm pobytom na zem krajiny maj dva hlasy
(jeden mu odovzda na celottne strancke kandidtne listiny, druhm mu ovplyvni
vobu poslanca vtom jednomandtovom vinovom volebnom obvode, kde ij) strcaj
monos hlasova na celottne strancke listiny, ale zskavaj monos hlasova na kandi-

26 MAJTNYI, B.: 68. . Nemzeti s kisebbsgi jogok. In JAKAB, A. (ed.): Az Alkotmny kommentrja II.
Budapest, 2009, s.2399.
27 Existovalo dokonca jedno rozhodnutie stavnho sdu vtejto veci, ktor sa mylne interpretovalo tak, ako
keby si parlament nekonal svoju povinnos pri zabezpeen reprezentcie zujmov menn. Nedorozume-
nie pramenilo ztoho, e sa vpredchdzajcej stave hovorilo len ozabezpeen zastpenia menn, ale
nie priamo vparlamente. Teda ich verejnoprvne zastpenie bolo mon vyriei aj vytvorenm systmu
verejnoprvnych samosprv pracujcich na princpe personlnej autonmie. Ktomu dolo u vroku 1994.
28 PAP, A. L.: Identits s reprezentci, s.202211.
29 Otchto modeloch pozri tame s.202211.

140
dtku ich vlastnej nrodnosti. Aby ztejto kandidtky niekto zskal mandt, je potrebn aby
na na u hlasovalo aspo tvrtina voliov inak potrebnch pre zskanie mandtu zcelott-
nej kandidtnej listiny nemeninovch strn. Vprpade ak kzskaniu takhoto celottneho
mandtu je potrebnch 80000 hlasov, tak kzskaniu zvhodnenho nrodnostnho mand-
tu sta aj 20000 hlasov. Prirodzene, konkrtne sla vdy zvisia od volebnej asti apo-
dobnch faktorov. Tento zvhodnen reim sa vzahuje len na zskanie jednho mandtu.
Nakoko vak nrodnosti nemaj monos spja sa aprpadne vytvra medziet-
nick koalcie, ak tak relnu ancu dosta do Snemu aspo jednho svojho poslanca
maj len Nemci aRmovia, amono vprpade totlnej mobilizcie iSlovci. Vpo-
slednom prpade je to vak skr len teoretick anca. Nrodnostn kandidtnu listinu
me postavi len celottna nrodnostn samosprva, ktor predstavuje u raz zvolen
orgn. Poas parlamentnch volieb na jar 2014 preto na ele viacerch nrodnostnch
kandidtiek stli predsedovia celottnych samosprv.
Vprpade, ak sa konkrtnej nrodnosti nepodar ani vtakomto zvhodnenom reime
zska mandt, tak m prvo celottna samosprva prvo posla do parlamentu svojho
hovorcu. Hovorcom sa stva kandidt, ktor je na danej nrodnostnej listine uveden na
prvom mieste. Hovorca m sce plat apostavenie podobn poslancom, ale nem prvo
hlasova. M vak prvo vystpi, alej kls otzky rozlinm ttnym initeom me-
dzi inmi aj lenom vldy aombudsmanovi avo veci danej nrodnosti m prvo poda
nvrh na rozhodnutie parlamentu. Hovorcovia nrodnost maj aj poslaneck imunitu.
Poas prvch volieb do parlamentu poda novho systmu sa ani jednej nrodnosti
nepodarilo posun do parlamentu svojho plnoprvneho poslanca. Vetci tam maj len
svojich hovorcov. Problm tohto spsobu vberu meninovch poslancov predovetkm
spova vtom, e tu volii nemaj vek monos vberu medzi jednotlivmi kandidtmi,
lebo kandidtne listiny s viazan. To znamen, e tu skr ide oodhlasovanie kandidta,
ktorho u raz odshlasila celottna nrodnostn samosprva anie ovobu medzi jednot-
livmi kandidtmi. Toto relativizuje pojem volieb. Zdruhej strany sa do parlamentu vdy
dostan legitmni zstupcovia danej nrodnosti, ktor tam maj aspo monos vystpi.
Napriek tomuto sa do parlamentu dostali poslanci snrodnostnm pozadm, ale len cez
vek strany. Typickm prkladom je zstupca rmskej strany Lungo Drom, ktor je u
dlh roky sasou koalcie FIDESZ-KDNP. Tento postup m vMaarsku u dlhoron
tradciu jednotliv strany predovetkm konzervatvci, socialisti aliberli sa snaia
na svoje kandidtne listiny umiestni inrodnostnch prevane rmskych kandidtov,
zktorch viacer sa takto cez tieto celottne maarsk kandidtky u dostali do nrod-
nho alebo eurpskeho parlamentu. Aj toto je jedna zforiem politickho integrovania
menn, adokonca je mono itrochu efektvnejia, ne prve vzniknut systm.
Vmaarskom meninovom systme hraj aj naalej dleit lohu volen samospr-
vy, ktor s odteraz na vetkch rovniach volen u priamo, bez spoluasti elektorov.
Nrodnostn samosprvy vsasnosti existuj ma troch rovniach na miestnej, upnej
(hlavn mesto) acelottnej. Pokia sa vdanej obci do volebnho zoznamu nrodnostnch
voliov pre samosprvne voby zaregistrovalo menej ako 100 voliov, tak sa vdanej obci
pre dan nrodnos vol len trojlenn zastupitestvo. Ak je zaregistrovanch voliov viac
ako 100, tak sa volia tyria poslanci. Na upnej rovni sa vol 7 lenov nrodnostnej sa-
mosprvy. Poet mandtov, ktor je mon zska vo vobch do celottnej nrodnostnej

141
samosprvy je diferencovanej azvis od potu zaregistrovanch voliov na celottnej
rovni. Ak ich je menej, ako 5000, tak sa vol 15 poslancov, ak viac ako 5000 ale menej
ako 10000 tak zase 23 poslancov. Komunity, ktor vedia vykza viac ako 10000 men-
inovch registrovanch voliov volia 31 poslancov, komunity na 25000 registrovanch
voliov 39 anrodnostn komunity spotom zaregistrovanch voliov nad 50000 volia
47 poslancov celottnej nrodnostnej samosprvy. V predposlednom prpade ide
oNemcov avposlednom prpade oRmov. Slovci vMaarsku mali vroku 2014 mo-
nos zvoli si 23 poslancov.
Voby miestneho nrodnostnho zastupitestva sa konaj len vtch obciach, kde
poda poslednho stania udu ije aspo 25 prslunkov tej meniny, ktor si chce
zvoli svoju samosprvu. Podmienkou vypsania nrodnostnch volieb je aj to, aby
sa do zboru kandidovalo aspo toko kandidtov, koko mandtov je mon vdanej
obci zska. Pokia vobci alebo meste existuje aspo jedna nrodnos, ktor je schop-
n postavi vlastn miestnu nrodnostn samosprvu, tak je potrebn hlasovanie pre
vetkch nrodnostnch voliov zorganizova oddelene od veobecnch komunlnych
volieb. To je novinka oproti predchdzajcim vobm, ke sa volilo pred tou istou
volebnou komisiou. Pokia vobci niet ani jednej takejto meniny, ale aspo niekoko
obyvateov sa zapsalo do zoznamu nrodnostnch voliov, tak tto volii maj mo-
nos strednostupov acelottne samosprvy ato pred volebnou komisiou, zorgani-
zovanou pre potreby veobecnch komunlnych volieb. Volii, ktor sa chc zastni
nrodnostnch volieb sa musia vopred registrova. Registrciu mu urobi osobne
alebo vkorepondennej forme ato uvolebnej kancelrie, ktor pracuje pri miestnom
starostovskom rade. Zaregistrova sa je vak mon aj online, cez webov strnku
http://www.nvi.hu. Nrodnostnch volieb sa mu zastni okrem maarskch ob-
anov aj obania inch lenskch ttov EU, pokia maj pobyt vMaarsku, ako aj
uteenci, prisahovalci aosoby spovolenm ktrvalmu pobytu. Pasvne volebn prvo
vak popri maarskch obanoch maj len obania ttov EU.
Na pasvne volebn prvo sa celkovo vzahuj prsnejie predpisy. Kandidtom me
by len osoba, ktor je zaregistrovan vzozname nrodnostnch voliov avpredchdza-
jcich dvoch vobch nebola kandidtom inej nrodnostnej meniny. Tto klauzula m
pravdepodobne sai tzv. etnobiznis. Okrem toho kad kandidt na miestnej rovni
mus ma podporu aspo 5% zaregistrovanch nrodnostnch voliov vdanom obvode.
Zkon upravuje aj minimlny poet podpornch hlasov mus s minimlne o5 odpo-
ran. Nakoniec kad kandidt, ktor sa chce zastni volieb, je povinn prehlsi,
e chce zastupova dan meninu aovlda jazyk, kultru atradcie tej meniny, ktor
chce zastupova. Kandidt nemus ma registrovan adresu tam, kde vystupuje ako kan-
didt do nrodnostnho zastupiteskho zboru. Hoci vetkch nrodnostnch poslancov
vsasnosti volia priamo, priama voba neexistuje vprpade predsedov nrodnostnch
samosprv. Tch si totito zo svojich lenov vdy zvolia u zvolen samosprvy.30
Zloenie nrodnostnch samosprv m prirodzene svoj vznam anielen preto, lebo
celottna nrodnostn samosprva m prvo postavi kandidtnu listinu do parlament-
nch volieb. Podstatn je to, e peniaze na miestnu nrodnostn kultru apodujatia
30 Onovch volebnch predpisoch pozri podrobneie http://nvi.hu/hu/nemz2014/917/917_0.html [stiahnut:
27.10.2014].

142
dostva miestna samosprva. Nrodnostn samosprvy maj dleit lohu aj pri pre-
vdzkovan vzdelvacch, kultrnych aniekedy aj vecko-vskumnch intitci. Slo-
vci vMaarsku si dokonca vytvorili vlastn vskumn stav so sdlom vBkeskej
abe.31 Nrodnostn samosprva m prvo zaklada nrodnostn vzdelvacie ustano-
vizne aprebera do svojej sprvy ustanovizne u existujce. Urite nie je nhodn,
e nrodnostn zkon venuje cel kapitoly samostatnej sprve nrodnostnho kolstva
akultry. Nrodnosti maj prvo vytvra si vlastn symboliku, vyznamenania asviat-
ky.32 Zakzan nie ani pouvanie symboliky materskho nroda.
Nrodnostn zkon, podobne ako aj samotn text Zkladnho zkona nevyluuje ko-
lektvne prva menn. Dokonca zkon vyslovene rozdeuje kolektvne aindividulne
prva do dvoch kapitol. Primerane potrebm klasickch nrodnostnch spoloenstiev
vMaarsku sa sstreuje predovetkm na nrodnostn kolstvo, na podporu kultry,
na pestovanie tradci, ako aj na pouvanie jazyka vradoch imdich. Vmyslen
naalej prevauje nzor, e nrod ije vo svojom jazyku. Spod tohto pravidla predsta-
vuj vnimku len Rmovia aArmni.
Maarsk nrodnostn legislatva vychdza predovetkm ztoho, e takto po-
stavenie maj ma vkrajine autochtmne anie migran meniny. Preto nrodnosti
definuje ako tak spoloenstv, ktor ij na zem Maarska (resp. Uhorska) u
viac ako 100 rokov, s vpoetnej menine, od viny sa lia svojim jazykom, kul-
trou atradciami, alej prejavuj tak kolektvnu vu, ktor sa sna ozachovanie
aochranu historicky sa vyvinutch nrodnostnch spoloenstiev. Obianstvo u nie
je podmienkou, ale zdvodu zkonom vyadovanej autochtmnosti je predsa len
vina prslunkov danej meniny maarskmi obanmi.
Nrodnostn zkon priamo nereaguje na problmy migrantov, ktor sa postupne pred-
sa len objavuj vmestch aobciach krajiny, hoci otakej markantnej menine, akou s
Vietnamci veskej republike vMaarsku nemono hovori. Podobn je situcia aj oha-
dom Rusov aUkrajincov. Pritom vak vkrajine postupne vdsledku migranch javov
dochdza aj ktakmu fenomnu, akm je vznik slovenskej komunity vRajke nealeko
od Bratislavy. Sem sa nesahuj dolnozemsk Slovci zjuhu krajiny, ale Bratislavania,
ktorch zhlavnho mesta Slovenska takpovediac vyhnali vysok ceny nehnutenost.
Zdruhej strany urit otvorenos aliberlnos maarskej meninovej legislatvy voi
obanom inch krajn dva ndej do budcnosti, e aj as migrantov sa bude vedie
zintegrova do nrodnostnho ivota. Liberlnu tendenciu predstvuje naprklad fakt, e
parlament vroku 2011 zruil na stavnej rovni dovtedy existujce obmedzenie, poda
ktorho starostom apredsedom upnho zhromadenia vkrajine mohli by len maarsk
obania. To u teraz neplat. Dsledky tohto kroku sa vak prejavia a vbudcnosti.

Autor:
Prof. Dr. Ivan Halsz, Ph.D.,
stav prvnych vied Spoloenskovednho vskumnho centra MAV
Nrodn univerzita pre verejn slubu, Budapest

31 Vskumn stav Slovkov vMaarsku; http://vusm.slovaci.hu. Intitt vznikol vroku 1990 aod roku
2001 je stavom Celottnej slovenskej samosprvy.
32 Otomto pozri HALSZ, I. SCHWEITZER, G.: Szimbolika s kzjog. Pozsony, 2010, s.150168.

143
Prloha 1. daje opote nrodnost vMaarsku vrokoch 1990 a 201133
Poet prslunkov meniny Poet osb snrodnostnm
materinskm jazykom
Nrodnos 1990 2001 2011 Jazyk 1990 2001 2011
bulharsk 1358 3556 bulharsk 1370 1299 2899
cignska/ cignsky/
142 683 189 984 308 957 48 072 48 438 54 339
rmska rmsky
grcka 2509 3916 grcky 1640 1921 1872
chorvtska 13 570 15 597 23 561 chorvtsky 17 577 14 326 13 716
posk 2962 5730 posk 3788 2580 3049
nemeck 30 824 62 105 131 951 nemeck 37 511 33 774 38 248
armnska 620 3293 armnsky 37 294 444
rumunsk 10 740 7995 26 345 rumunsk 8730 8482 13 886
rusnska 1098 3323 rusnsky 1113 999
srbsk 2905 3816 7210 srbsk 2953 3388 3708
slovensk 10 459 17 693 29 647 slovensk 12 745 11 817 9888
slovinsk 1930 3025 2385 slovinsk 2627 3180 1723
ukrajinsk 5070 5633 ukrajinsk 674 4885 3384

Prloha 2. Poet nrodnostnch voliov, ktor sa zaregistrovali pre voby vroku 2014
apotom aj prili hlasova (daje sa vzahuj na vobu celottnych samosprv)34
Registrovan volii Volii, ktor prili
Nrodnos
(poet osb) kurnm (poet osb)
bulharsk 1355 837
grcka 1744 1304
chorvtska 10 637 7563
posk 2246 1596
nemeck 40 906 28 523
armnska 2399 1477
rmska 157 902 96 985
rumunsk 5088 3515
rusnska 3107 2348
srbsk 1689 1133
slovensk 12 211 8771
slovinsk 692 468
ukrajinsk 1012 429

33 Tto tabuku pomohla zostavi Agnes Balzs, tudentka magisterskho tdia Nrodnej univerzity pre
verejn slubu vBudapeti. Opierala sa odaje Centrlneho tatistickho radu, pozri http://www.ksh.hu
/nepszamlalas/tablak_nemzetiseg [stiahnutie: 19.10.2014].
34 Forrs: aNemzeti Vlasztsi Iroda adatai; http://www.valasztas.hu/hu/nemz2014/987/987_0_index.html
(Letlts dtuma: 2014. oktber 20.).

144
2016 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 145160

MEMORANDUM KNVRHU NA ROZEN


PSOBNOSTI ZKONA TZV. LEX PEREK
PI PPRAV NRODNOSTNHO STATUTU*
ANDREJ SULITKA

Abstract: Memorandum on aProposal for Widening the Scope of the Effect of the So-calles Lex
Perek when Drafting aNational Statute
At the time of apolitically uneasy situation in the year 1938, when the Czech government
was dealing with, among other things, drafting the National Statute, the Silesian League for
the Raising of Public Awareness in esk Tn (Slezsk Matice osvty lidov veskm
Tn) and the League of Opava (Matice opavsk) reacted to the situation by presenting
to the government quite acomprehensive document formulated as Memorandum on the
proposal for implementing the Lex Perek in the territory of the former land of Silesia. In
this document, representatives of prominent, Czech-oriented Silesian societies stipulated
their objections to the possible broadening of the effect of Lex Perek to the territory
of Silesia within the framework of the National Statute. The danger they saw in the
potential applicability of said law was that it might lead to the worsening of the situation
in education to the detriment of Czech schools in the territory of the Czechoslovakian part
of Silesia, as well as in the fact that it would open anew mechanism for the escalation of
Czech-German and Czech-Polish conflicts in the field of education, the fight for attracting
children to aCzech, German or Polish school. In connection therewith, the drafters of the
memorandum described separately the education circumstances in the Teschen Region
(Tnsko), Hlun Region and Opava Region. Whether the respective governmental bodies
dealt with the memorandum is unknown; evidence for this is missing from the collection
of extant archive material. It is likely that the memorandum was filed away. In the end of
the paper, there are examples of the refusing attitude of the Ministry of Education and the
National Awareness towards Polish demands put forward in the field of education in 1938.
The appendix contains atext called Demands of the Polish nation in Czechoslovakia,
which, was delivered by Karel Jung, aDeputy of the Land Assembly, in Brno in 1936.

Key words: National Statute (1938), Lex Perek, Memorandum of the Silesian League for
the Raising of Public Awareness and of the League of Opava (1938), refusal of Lex Perek
for the territory of the former Land of Silesia, Polish demands in the field of education,
refusing attitude of the Ministry of Education, and National Awareness of the Czechoslovak
Republic towards the Polish demands

Klov slova: nrodnostn statut (1938), lex Perek, memorandum Slezsk Matice osvty
lidov veskm Tn aMatice opavsk (1938), odmtnut lex Perek pro zem bval
zem Slezsk, polsk poadavky voblasti kolstv, odmtav postoj Ministerstva kolstv
anrodn osvty SR vi polskm poadavkm

* Pspvek byl zpracovn sinstitucionln podporou Etnologickho stav AV R, v.v.i., RVO 68378076.

145
Clem pspvku je upozornit na aktivitu, kter souvis sppravou nvrhu
nrodnostnho statutu vroce 1938, konkrtn vzvu slezskch pedstavitel vlastenec-
kch spolk. Jde opspvek ktmatu, kter vletech 2012 a2013 vznamn obohatily
dv rozshl monografie. Prvn vyla jako kolektivn monografie autor Andreje T-
tha, Luke Novotnho aMichala Stehlka,1 kte soustedili pozornost na meninovou
problematiku mezivlenho eskoslovenska zhlediska vnitropolitickch pomr na-
hlen na postaven menin, identifikaci i odmtn loajality nrodnostnch menin
seskoslovenskm sttem, co se negativn projevilo vroce 1938 ivi vldnmu
nvrhu nov prvn pravy vpodob tzv. nrodnostnho statutu. Druhou monografii
na toto tma vydali Jan Kuklk aJan Nmeek,2 kte zpracovali jednak souhrnn hod-
nocen sloitho procesu ppravy nrodnostnho statutu vpoliticky vyhrocen situaci
esko-nmeckch vztah ped druhou svtovou vlkou, ato zejmna sohledem na
mezinrodnpolitick aspekty een meninovch otzek veskoslovensku vroce
1938. Jako dl pspvek ktmatu se nabz osvtlit jednu zprvodnch iniciativ, kter
doprovzely ppravu nvrhu prvn pravy nrodnostnch pomr veskoslovensku,
vtomto ppad zhlediska slezskch souvislost.
V politicky napjat atmosfe roku 1938, kdy eskoslovensk vlda eila po-
stup prac na pprav nrodnostnho statutu, vyzvalo pedsednictvo ministersk rady
31.bezna 1938 vechna ministerstva, aby nov provedla revizi meninovho zkono-
drstv.3 Vtomto obdob byla tak veskm tisku vnovna zven pozornost otzce
ppravy nrodnostnho statutu avpublicistice zaznvaly obavy, zda vdsledku pijet
tto prvn pravy nedojde kposlen majorizace nmeckho obyvatelstva vpohra-
ninch oblastech na kor eskho obyvatelstva.4 Na vzniklou situaci reagovala tak
Slezsk Matice osvty lidov aMatice opavsk, kter zpracovaly rozshlej materil
apedloily ho vld jako Memorandum knvrhu na zaveden zkona Lex Perek
pro zem bval zem Slezsk. Dokument vrozsahu 22 stran pedala pak deputace
uvedench slezskch korporac dne 5.kvtna 1938 prezidiu ministersk rady.5 Jak
byla motivace, e se zstupci pednch esky orientovanch slezskch spolk zabvaly
vtomto kontextu zkonem zvanm lex Perek?6 Pedevm je vedla vhrada proti mo-
nmu rozen psobnosti tto prvn pravy vrmci nrodnostnho statutu na zem
Slezska, protoe veventuln aplikaci zkona vidli, e by pivodila zhoren situace
ve kolstv vneprospch eskch kol. Do jak mry byli autoi memoranda seznmeni

1 TTH, A. NOVOTN, L. STEHLK, M.: Nrodnostn meniny veskoslovensku 19181938. Od


sttu nrodnho ke sttu nrodnostnmu? Praha, 2012.
2 KUKLK, J. NMEEK, J.: Od nrodnho sttu ke sttu nrodnost? Nrodnostn statut asnahy oe-
en meninov otzky veskoslovensku vroce 1938. Praha, 2013.
3 Tamt, s.41.
4 Tamt, s.46.
5 Nrodn archiv Praha, fond Prezidium ministersk rady (dle jen NA, fond PMR), kart. 3216.
6 Zkon .4/1906 mor. z. z., tzv. lex Perek, kter pijal zemsk snm 27.listopadu 1905, tvoil nedlnou
soust souboru zkon upravujc nrodnostnho vyrovnn mezi echy aNmci na Morav. Zkon
vzsad stanovil (20), e dt je povinn navtvovat kolu, jej jazyk vyuovac se shoduje sjeho
nrodnost. Ve spornch ppadech se pak vyadovalo ovit souvislosti pro nrodnostn zaazen dtte.
Uplatnnm afungovnm tohoto zkona vpraxi se podrobnji zabval MAREK, P.: Lex Perek ajeho
osud. In FASORA, L. HANU, J. MAL, J. (eds.): Moravsk vyrovnn zroku 1905: monosti ali-
mity nrodnostnho smru ve stedn Evrop. Sbornk pspvk ze stejnojmenn konference konan ve
dnech 10.11.listopadu 2005 vBrn. Brno, 2006, s.117128.

146
se stavem ppravy nvrhu statutu, zpodn nevyplv. Jejich informovanost byla ale
zejm omezen, protoe vpodkladovch materilech knvrhu statutu nic nenasvd-
uje tomu, e by jeho zpracovatel uvaovali speciln oaplikac rozen psobnosti
lex Perek na oblast Slezska.
Vvodu memoranda se uvd, e projevem pedsedy vldy Milana Hodi ze dne
18.nora 1937 byla vytena dohoda snrodnostnmi meninami, ijcmi na zem
eskoslovensk republiky, kter se ji prakticky provd. Ktomu zpracovatel uvdj,
e pokud by lo oto, aby vpipravovanm ,Meninovm statutu voboru otzek
kolskch byla rozen platnost zkona ,Lex Perek na zem bval zem Slezsk,
povauj podepsan korporace za svoji povinnost pispti vylenm pomr vjednot-
livch oblastech sv psobnosti keen tto dleit otzky kolsk (s.2).7 Sou-
asn pipomnaj, e tento zkon zachraoval na Morav ped prvn svtovou vlkou
esk meniny ped germanizac apo prvn svtov vlce pomhal zachrnit zanikajc
nmeck koly. Psobnost zkona se vak nevztahovala na zem Slezska (Tnsko,
Opavsko, Hlunsko), kde vvoj nrodnostnch pomr byl oproti Morav znan odli-
n. Zstupci slezskch korporac vtto souvislosti varovali ped negativnmi dsledky,
kter by vppad rozen platnosti zkona lex Perek na zem eskoslovenskho
Slezska zpsobilo. Vypracovali proto memorandum, vnm strun popisuj zvl
pomry na Tnsku, Hlunsku aOpavsku. Vzvren sti je pipojen nstin vvoje
nrodnostnch pomr na Tnsku.

TNSKO

Kmon aplikaci zkona lex Perek na zem Tnska se uvd, e z-


kon by mohl mt urit vznam ve vztahu knmeckmu kolstv, kter vykazuje ve
veejnch kolch ve fryttskm okrese8 vt poet nenmeckch k. Uplatnn
zkona na tomto zem by znamenalo, e nmeck koly by byly odkzny pouze na
dti nmeckch rodi. Tm by se doshlo, e nmeck kolstv by odpovdalo pomru
nmeckho obyvatelstva azkon by zajioval ochranu ped umle vytvenou pozic
nmeckho kolstv na Tnsku. Pipout se, e by provdn zkona vi nmeckm
kolm nebylo obtn, nebo by se bez pot prokzalo, e slovansk dti, kter
vstupuj nov do nmeckch kol, neovldaj nmeck vyuovac jazyk ae nejsou
nrodnosti nmeck. Proto se pedpokld, e by nebylo mnoho ppad, kter by bylo
nutno projednvat.
Pedkladatel memoranda zdrazovali, e zsadn problm by inilo uplatnn z-
kona na esk apolsk kolstv. Povaovali aplikaci zkona na esk apolsk kolstv
za prakticky neproveditelnou, proto ho zsadn odmtli. Jako dvod se uvd, e
Kdyby mla nkter polsk korporace, a u mstn koln rada i sprva koly obdreti
legitimaci pro podvn reklamac, e urit dti nepat do esk koly, nbr do pol-
sk, budou zejmna vprvn dob ady zahrnuty takovm potem reklamac, e nezvld-

7 NA, fond PMR, kart. 3216 Memorandum.


8 Okresn msto Frytt (pol. Frysztat) bylo vroce 1949 pejmenovno na Karvin. Vroce 1971 byl nzev
obnoven pro mstskou st Karvin 1. Viz Sdlen Ministerstva vnitra SR .20/1971 .v.

147
nou technicky jich vyzen. Domnvme se, e by vtakovm ppad reklamovaly polsk
koly pro sebe vechny dti, jich rodie pochzej zzem Tnska pp. zPolska ae
by takovto akce mohla vn ohroziti nejen esk kolstv na Tnsku, ale ipresti
eskoslovenskho sttu. (s.5)
Jazykov kompetence slovanskch dt na Tnsku je posuzovna vtom smyslu,
e unich lze bez obt prokzat schopnost zvldnout vdostaten me vyuovac jazyk
esk koly, zvlt kdy navtvovaly ji eskou mateskou kolu. Snejistotou se ale
nahlelo na otzku uren nrodnosti. Pipomn se, e esk strana vnm urovn
nrodnosti dt diametrln odlin ne polsk, kter prohlauje vechno obyvatelstvo
domcho pvodu nebo zzem Polska za pslunky nrodnosti polsk. Polt zstupci
t propagandisticky tvrdili, e ve vtin obc obou okres fryttskho aesko-
tnskho nebylo do pevratu eskch kol, e nebylo eskch bohoslueb ae tud
toto obyvatelstvo, kter muselo chodit do polskch kol, jest nrodnosti polsk (s.5).
Toto tvrzen esk strana vmemorandu oste odmt spoukznm, e nelze stanovit
objektivn znaky pro uren nrodnostn pslunosti aneme je nahrazovat rozhodo-
vn tetch osob, co pr in polsk strana. Upozoruje se tak na skutenost, e
obyvatelstvo hlsc se kpolsk nebo esk nrodnosti pouv ne, kter se pod
vlivem koly i kostela msty bl vce kpoltin, jinde zase ketin. Ztoho vyplv,
e jazykov kompetence pslunk esk ipolsk nrodnosti je stejn, jazyk vtomto
ppad nen ukazatelem jejich nrodnostn orientace. Projevuje se to ivnrodnostnch
postojch vrmci rodinnch spoleenstv, kdy blzc pbuzn se hls krznm nrod-
nostem.
Nrodnostn pomry na Tnsku zhlediska kolskch pomr jsou charakterizovny
takto: ped pevratem aipo nm [A.S., tj. po vzniku eskoslovensk republiky] od-
mtala znan st obyvatelstva pslunost knrodnosti polsk, ikdy byla nucena pro
nedostatek jinch navtvovati koly polsk. Znan st rodi tchto dt navtvovala
t koly nmeck nelze nkomu pisuzovat nrodnost neeskou jen proto, e nemluv
spisovnou etinou aneb e sm i jeho rodie nenavtvovali esk koly byly ajsou
ppady, e dti rodi pochzejcch zech aMoravy jsou uvdomlmi Polky ana-
opak potomci pisthovalch osob zHalie jsou opt uvdomlmi echy, jin opt hls
se knrodnosti nmeck. (s.6) Souasn jsou zdraznny vhrady vi pedstavitelm
polsk meniny, jejich konstatovn, e dti na Tnsku jsou nrodnosti polsk, pslu
do polsk koly, protoe ijejich rodie chodili do koly polsk. et aktivist oproti
tomu tvrdili, e bude mono ze strany esk prokzati, e ddov apraddov chodili
do koly esk, protoe zhistorie vyplv, e poltina do kol na Tnsku byla za-
vdna teprve ve 2.polovici minulho stolet, hlavn vletech 18601889 aipozdji
(s.6). Toto konstatovn se vak neopr ofaktografickou argumentaci, ale prezentuje
pouze deklarovn postoje, kter odpovdal rozenm mtm oprioritnm postaven
eskho i polskho etnika na Tnku. Memorandum sice nesmuje kformulaci n-
vrhu legislativnho een statutu, ale klade si za cl upozornit vldn pedstavitele, e
aplikovn prvn pravy lex Perek na zem Tnska by bylo zhlediska eskch zjm
ve Slezsku politicky chybn. Vzn obavy, e by poskytlo polskm initelm do rukou
zbra, kterou by pronsledovali vechny ty, kte dosud oteven projevovali pchylnost
keskoslovenskmu sttu aodmtali se hlsit kpolsk nrodnosti (s.7).

148
Oddl Tnsko vmemorandu uzavr stroh konstatovn, e pi rozhodovn
areklamacch dt pro jejich zaazen do esk i polsk koly by se ady ve sprvnm
zen obtn rozhodovaly ve prospch eskho i polskho kolstv. Zvr tohoto od-
dlu je pak formulovn takto:
a) zkon Perkv pro zem Tnska ned se provsti,
b) zatil by ady obtnou agendou,
c) vzbudil by uznan sti obyvatelstva odpor apocit kivky a[e] tud by zpsobil
sl. sttu vce kody ne prospchu (s.7).

HLUNSKO

Opomrech na zem Hlunska, kter bylo vroce 1931 politicky rozdle-


no na dv sti (men severozpadn byla pilenna kpolitickmu okresu opavskmu,
stedn ajihovchodn kpolitickmu okresu hlunskmu), se hovo, e jsou naruov-
ny od roku 1929 aktivitou nmeckch kol, mimokoln (domc) vukou nminy
azvenou neptelskou propagandou proti eskoslovenskmu sttu, co vede kbytku
k veskch kolch. Uvd se, e veejn koly vhlunskm politickm okrese
tak zaznamenaly ve kolnm roce 1935/1936 nrst nmecky vyuovanch dt ojed-
nu ptinu, tj. zcelkovho potu k 6675 bylo 1238 vyuovno nmecky. Npravu
tohoto pro esk kolstv nepznivho vvoje zjednvala nov pravidla vyuovn na
kolch obecnch od kolnho roku 1936/1937, kter upravovala monost pesunu k
ze kol snmeckm vyuovacm jazykem do eskch kol. Poslen pozice eskch
kol vyvolala vlnu nmeck agitace, aby se na Hlunsku roziovala s nmeckch
kol. Nmeck strana si proto vytvela nov soupisy dt, podle kterch mly bt ci
zaazen do kol snmeckm vyuovacm jazykem.
Ve vztahu kHlunsku memorandum vyznv pedevm jako obava znslednho
vvoje ve spojitosti se zahraninmi udlostmi, propagandistickm zastraovnm es-
kho obyvatelstva. Vtomto ppad jde tak opmou reakci na probhajc politick
jednn onrodnostnm statutu, kter je vnmno tak, e sohledem na pipravovan
een otzky nrodnostnch menin na pd sttu avymezen jejich prv vrmci men-
inovho statutu, e pod vlivem agitace, ji lid pi sv neuvdomlosti azastraenosti
tak lehce podlh, bude sttn sprva kolsk znovu postavena ped een poadavku
zzen nmeckch kol na Hlunsku (s.9). Za alarmujc byla povaovna situace
na Hlunsku vzhledem ktomu, e se pedpokldala vlna nov nmeck agitace sm-
ujc kplonmu zizovn nmeckch kol na Hlunsku, atm ikzsadn zmn
nrodnostnho charakteru Hlunska.
Sohledem na politick pomry na Hlunsku memorandum upozoruje sttn orgny,
e nrodnostn nevyhrann obyvatelstvo Hlunska podlh nmeck agitaci. Pipout
se pitom, e pro eskoslovensk stt by rozen psobnosti zkona lex Perek nezname-
nalo okamit zmny vkolsk praxi, ale zdrazuje se, e teba pamatovati na to,
aby vrmci chystan nrodnostn pravy nebylo mono votzkch kolskch uplatovati
poadavek zzen nmeckch kol na Hlunsku hromadn, jak by se dalo pod vlivem
agitace se zetelem knaznaen povaze lidu oekvati (s.10). Obavy ze zmny nrod-

149
nostn orientace obyvatelstva Hlunska pod vlivem nmeck agitace dokldaj pedklada-
tel memoranda na pkladu potu nmeckch hlas odevzdanch ve volbch do obecnch
zastupitelstev vroce 1923 a1927 avparlamentnch volbch vroce 1925. Uveden je kon-
krtn pklad obec Chucheln, kter vroce 1923 nemla nmeck volie, ale vppad
parlamentnch voleb vroce 1925 jich bylo 199 avroce 1927 uobecnch voleb 125, dle
obec Ha, kter rovn nemla vroce 1923 nmeck volie, ale vparlamentnch volbch
vroce 1925 doshl jejich poet 663 osob auobecnch voleb 560 osob atd.
Oproti esko-polskm problmm na Tnsku je Hlunsko pedstavovno jako
zem, kter vyaduje zvltn pozornost, zejmna sohledem na een situace eskho
anmeckho kolstv. Poaduje se, aby sttn orgny pi pprav nrodnostnho statutu
odmtly variantu rozen psobnosti lex Perek na zem eskoslovenskho Slezska.
Vppadnm rozen psobnosti zkona na Hlunsku se shledv nebezpe eskalace
esko-nmeckho konfliktu, boj ozskvn dt do esk i nmeck koly. Apeluje
se proto, aby posuzovn nrodnosti dt pi vstupu do kol bylo nov prvn upraveno
(konkrtn nvrh postupu een ovem nen uveden) ahlavn je poadovno omezit
vpraxi nmeck agitace zamen na ovlivovn postoj eskch rodi i rodi
zprosted nrodnostn smench esko-nmeckch rodin.
Navzdory ve uvedenmu konstatovn je zajmav, e pedkladatel memoranda
nahlej na ppadn rozen innosti lex Perek na Hlunsko dvojm zpsobem. Pi
srovnn situace na Hlunsku spomry na Tnsku aOpavsku se konstatuje, e kdyby
zkon byl rozen na celou eskoslovenskou republiku, vznikly by snad vhody zto-
hoto zkona na Hlunsku, nebo by bylo mono administrativnm opatenm do urit
mry elit zizovn nmeckch kol. Pi zjiovn skuten nrodnosti rodi by to
znamenalo trvat na stanovisku, e rodie kolopovinnch dt jsou pvodu eskho
moravskho. Obecn se tedy rozen lex Perek odmt, ale souasn virm kontextu
eskoslovenska se pedpokld, e pro Hlunsko by tento zkon mohl znamenat pro
eskou stranu ipnos, kter vak nen specifikovn.

OPAVSKO

Vvodu je popsn zemn rozsah okres, vnich Matice opavsk rozvj


innost sdrazem na zizovn eskch kol amateskch kolek, zejmna vtzv.hra-
niskch mstech vtehdejch okresech blovickm, opavskm, krnovskm, bruntl-
skm afrvaldovskm. Hranisk koly zde navtvuj hlavn dti eskch sttnch
zamstnanc, ale tak dti znrodnostn smench manelstv. Konstatuje se pitom,
e existence eskch kol na Opavsku je vn ohroena, nebo nsledkem vytvej-
cch se pomr avbojnost sjednocench Nmc, budou esk koly odkzny pouze
na dti eskch sttnch zamstnanc. Ashledv se, e uplatnn zkona lex Perek na
zem Opavska by situaci eskch kol jet zhorilo, pokud by byla striktn uplato-
vna dikce zkona. Konstatuje se, e: Rozhodovn onrodnosti k, neb rodi
pi reklamacch bude velmi obtn, zejmna kdy do koly pichzej dti ze smench
manelstv aumj lpe nmecky, ne esky Reklamace k Nmci bude mti za n-
sledek ustavin zneklidovn obyvatelstva ped zpisem do kol ipo zpisech, jako

150
ivelik zaten sprvn agendy (s. 14). Pipout se pitom, e aplikace zkona by
mohla mt urit vznam pro msto Opava, kde by se poet k veskch kolch
mohl zvit, ale zdlouhodobho vhledu nelze takov vvoj pedpokldat.
Na zklad vyhodnocen kolskch pomr na Opavsku dospla Matice opavsk
kzvru, e uplatnn zkona lex Perek voblasti zpadnho Slezska by zpsobilo
znik stvajcch eskch kol. Navc se vyslovuje obava, e by dolo kohroen au-
tority aprestie sttu na tomto zem, protoe vhledov by se roziovalo zizovn
nmeckch kol na kor eskch. Apedpokld se rovn, e by se zvedla inov
vlna nmeck agitace kzpisu k do nmeckch kol. Oinnosti nmeck agitace
se hovo jako ohroujcm faktoru pro stvajc esk kolstv, zejmna v obcch
vkoridoru od Opavy ke Krnovu. Jde oobce, kter byly ped prvn svtovou vlkou
oznaovny jako ponmel, ale po vzniku eskoslovenska se vnich spn rozv-
jelo esk kolstv.

VVOJ NRODNOSTNCH POMR NA TNSKU

Vzvren sti memoranda je prezentovn strun historick nstin n-


rodnostnch pomr na Tnsku ped prvn svtovou vlkou avmezivlenm obdob.
Lze ho chpat jako plohu kvodn sti oTnsku. Tak strojopisn text je oproti
ostatnm oddlm psn na odlinm psacm stroji, ovem podle mechanicky proveden
paginace strnek jde zjevn osoust memoranda. Text je pozoruhodn tm, e m siln
nacionalistick protipolsk charakter, rozvj negativn obraz oPolcch, esk mtus
oalochtonnosti polsk populace na Tnsku. Svd otom hned vodn charakteristika
Polk na Tnsku: Skuten Polci po svch haliskch pedcch jsou zvelk sti
usdlen vobcch uhelnho revru karvinskho. Ostatn domorod obyvatelstvo nikdy ne-
projevovalo svou pslunost kPolsku. Za dvjch reim povaovali oznaen Polk
pmo za urku. etina byla na Tnsku domovem ve kolch ikostele jet vprvn
polovici 18.stolet. Sttn jazyk esk vklady do zemskch desek se konaly na prvnm
mst esky a do r. 1773. A do r. 1848 nebyla na Tnsku ani jedna polsk kola
(s.16). Tento vklad je doloen selektivnm vbrem statistickch daj opotu es-
kch, nmeckch, esko-nmeckch, polskch apolsko-nmeckch kol na Tnsku
od poloviny 19.stolet, ato tak, aby jeho vyznn odpovdalo propagandisticky ve
prospch esk strany.
Znrodnostnho hlediska jsou zvlt zkreslen popsny nboensk pomry na
Tnsku vobdob reformace: Po nboensk reformaci, kdy projevil se velik ne-
dostatek eskch kn, zvlt nboenskho vyznn evangelickho, byli na Tnsko
posln buto kn nmet nebo polt, kte zaali kzat lidu jazykem polskm. Pes-
to, e evang. na Tnsku zstali vrni spism Tanovskho, nezstala soustavn prov-
dn polsk kzn astn jednn polskch kazatel bez vlivu na smlen lidu. Polsk
inteligence, kter postehla, e lid na Tnsku postrd jakhokoliv hlubho nrod-
nho vdom, vyuila toho kzmrnmu popolovn, emu napomhala tak polsk
imigrace (s. 17). Ktomu pslu poznamenat, e na Tnsku se uplatovala nbo-
ensk tolerance, ato umonilo iroziovn evangelickch luterskch sbor zejmna

151
na venkov, vnich se organizoval crkevn ivot podle poteb vcch. Se zavdnm
evangelickho du se pak posilovala iloha polskho jazyka.9 Ovem text memoranda
neobsahuje dnou zmnku otom, e esk nrodn hnut zaujmalo na Tnsku oddru-
h polovin 19.stolet pomrn slab pozice,10 ale ani e konfliktn esko-polsk souit
zde eskalovalo po vzniku eskoslovenska, kdy se Polci ocitli vpostaven nrodnostn
meniny, kter poadovala zajitn podmnek pro rozvoj nrodnho ivota.
Vklad onrodnostnch pomrech na Tnsku je koncipovn jako ir historick
exkurz opolonizaci agermanizaci Tnska od 18.stolet, pedevm vobdob rozvoje
uhelnho prmyslu vostravsko-karvinskm regionu vdruh polovin 19.stolet. OPo-
lcch na Tnsku se vtto souvislosti hovo jako opisthovalcch zjinho Polska
azHalie: Rozvojem uhelnho prmyslu azakldnm rznch odvtv prmyslo-
vch na Tnsku val se na Tnsko masa polskch pisthovalc. Asnimi pichz
ipolsk inteligence. Usazuje se, zan pracovat vnrodnm uvdomovn polskch
pisthovalc nrodn zaostalch. Vstupuje ve styk spolskmi initeli vKrakov apol-
skmi poslanci na sk rad ve Vdni, jim pedkld plny na polonisaci Tnska.
Rakousk ady vtaj tyto snahy anapomhaj jim. esk lovka na Tnsku nen
oblben. Upevnn etiny na tomto zem nehod se do plnu rakousk vldy vrati-
slavsk konzisto, j je Tnsko crkevn pilenno, posl na Tnsko polsk knze,
kte postupem doby pracuj pro zaveden poltiny do eskch kol ado kostel od
Ostravy prostupuje Tnsko germanisace, od hranic haliskch polonisace. Moravsk
kdysi obce, vnich jet vr. 1831 bylo 116 eskch kol, byly od r. 1865 postupn po-
polovny. esk lid podlehl nerovnmi boji avlivem polsk vchovy odnrodoval se
svmu mateskmu nrodu. Nrodnostn tisk trval a do konenho rozhodnut otzky
tnsk vroce 1920. Ale vechno domorod obyvatelstvo Tnska, by ichodilo
do polskch kol, nectilo se Polky lid na Tnsku ctil vdy vce moravsky ne
polsky. (s. 19)
Vzvru memoranda poukazuj pedkladatel na zmny nrodnostnch postoj na
Tnsku na pkladu vybranch daj ze stn lidu vroce 1910 avroce 1921, tj.po-
mru pihlen se kesk, polsk anmeck nrodnosti. Zpracovatel memoranda
oceuj zsadn zmnu vpostojch mstnho obyvatelstva po vzniku eskoslovenska,
kter se tkala nejen vnmn dominance pihlen se kesk nrodnosti, ale isituace
ve kolstv. Konstatuje se, e vnovch podmnkch nastal rapidn pokles k vpol-
skch kolch aprezentuje se tak eufemistick postoj zesk strany vtom smyslu,
e se esk obyvatelstvo Tnska nestav neptelsky proti polsk menin, ale pe-
je si sn souit na zklad ptelsk dohody. Souasn je polsk strana obviovna
ve vech ohledech znaruovn souit: polsk menina na Tnsku vak kad
nbh smujc kdohod hned vzrodku znemouje. Polsk tisk, akoliv zstupci
dorozumvacho vboru polskho jednali opoadavcch polsk meniny spedsedou
vldy, toto jednn zesmoval apodlamoval dvru polsk meniny ve spravedlnost
eskoslovensk vldy. (s.22) Charakter textu memoranda tak nevybouje zlinie n-
rodnostn propagandistickch tiskovin Tnska, kter byly na esk ipolsk stran

9 SZYMECZEK, J.: Vznik eskoslovenska a evangelci augsburskho vyznn v Tnskm Slezsku


19181923. esk Tn, 2010, s.37.
10 Viz podrobnji Nstin djin Tnska. Ostrava Praha, 1992, s.73 ad.

152
hojn roziovny zejmna vsouvislosti svyhrocenm esko-polskch vztah vobdob
pipravovanho, ale neuskutennho plebiscitu po prvn svtov vlce, kdy se jednalo
orozdln Tnskho Slezska mezi eskoslovensko aPolsko.
e vobdob intenzivn ppravy nvrhu nrodnostnho statutu vystoupily iniciativn
slezsk korporace Slezsk Matice osvty lidov aMatice opavsk, je vcelku pochopi-
teln. Od konce 19.stolet zaujmaly veskm nrodnm hnut Slezska pedn msto
avuku vmateskm jazyce vnmaly pro nrodn identifikaci podobn jako vjinch
esko-nmeckch smench oblastech jako zsadn. Oekvaly vak nov opaten,
ale ne prostednictvm prvn pravy zdoby tzv.moravskho paktu zroku 1905 vpo-
dob esko-nmeckho vyrovnn na Morav.
Zda se pslun vldn orgny zabvaly memorandem, nevme, vsouboru docho-
vanho archivnho materilu chyb otom doklady. Memorandum bylo pravdpodobn
odloeno ad acta. Vzkum prokzal, e vpodkladovch materilech kezpracovn
nvrhu nrodnostnho statutu je lex Perek zmnn bez vztahu kzem Slezska pouze
ve dvou ppadech: vpehledu pedpis omeninovch nrodnch prvech, kter
zaslalo Ministerstvo kolstv anrodn osvty dne 22.dubna 1938 presidiu minister-
sk rady, avjedn zpracovnch verz dvodov zprvy ze dne 19.ervence 1938.
Vsouvislosti srozdlenm kolnch okres na Morav Ministerstvo kolstv anrodn
osvty uvd, e zkon .4/1906 mor. z. z. (lex Perek) upravuje otzku nrodnosti
dt navtvujcch kolu na zem Moravy vtom smyslu, e do obecn koly smj
bt zpravidla pijmny pouze dtky znal vyuovac ei.11 Vdvodov zprv kbu-
douc zkonn prav zemskch kolnch rad se t uvd, e nrodnostn odbory,
kter se kustanoven pedpisuj, jsou ji zzeny pi zemskch kolnch radch vPra-
ze avBrn 43 zem. zkona .17/1873 es. z. z. a35 zem. zkona .3/1870 ve
znn zkona .4/1906 mor. z. z..12
asov souvislost pedloen memoranda presidiu ministersk rady ukazuje, e ini-
ciativa Slezsk Matice osvty lidov aMatice opavsk mohla sledovat dvoj cl. Jednak
vstoupit do jednn onrodnostnm statutu sohledem na kolsk pomry voblasti es-
koslovenskho Slezska, ale souasn reagovat na zvenou aktivitu reprezentace polsk
meniny, kter vtomto obdob shledala pleitost usilovat ozskn hospodsk akul-
turn autonomie auznn eskoslovenskho Tnska za zem vhradn polsk. Svd
otom mj. vystoupen poslance Karla Junga na schz zemskho zastupitelstva vBrn ji
vroce 1936.13 Podle zznamu jeho vystoupen jsou polsk poadavky voblasti kolstv
shrnuty do 21 bod (viz ploha). Je vak pozoruhodn, e na jednotliv okruhy otzek
reagovalo ministerstvo kolstv a 17.ervna 1937 astanovisko formulovalo takto:14

11 NA, fond PMR, kart. 3215. Vsouboru materil jsou dochovny istar verze pehled pedpis omeni-
novch nrodnch prvech, nap. ji zroku 1935.
12 NA, fond PMR, kart. 3216.
13 NA, fond PMR, kart. 3336. Materil Poadavky polskho lidu eskoslovenskho proslov pronesen
poslancem Karlem Jungem na schzi zemskho zastupitelstva vBrn dne 16.20.jna 1936. Strojopisn
zznam jeho vystoupen byl pozen veskm jazyce. Zdokumentu ale nen patrno, zda projev byl ped-
nesen veskm nebo vpolskm jazyce.
14 NA, fond PMR, kart. 3336, opis dokumentu odpov k.140.259/III-436 ze dne 27.jna 1936. Je
zajmav, e stanovisko nebylo postoupeno pmo prezidiu ministersk rady, ale ministerstvu zahrani.

153
1. Kpoadavku zastaven vstavby eskch kol vobcch, kter polsk strana povauje
za jazykov polsk, zajitn svobodnho vyuovn vpolskch kolch bez omezo-
vn vle rodi poslat sv dti do polsk koly azamezen pijmat do eskch kol
dti polsk nrodnosti, ministerstvo konstatuje, e zastavit dal zizovn eskch
kol nelze akceptovat, protoe takov krok by vedl kodnrodovn eskch dt.
Neshledv se omezovn svobodnho vyuovn vpolskch kolch ani omezovn
vle rodi poslat sv dti do polsk koly.
Ministerstvo odkazovalo na edn postup dohlen, aby se nekonal nikde ntlak na
rodie zvisl hospodsky asociln, adeklaruje, e vude, kde je to prakticky mo-
n, je dtem vech nrodnost zajitna pleitost doshnout vzdln vmateskm
jazyce. Na poadavek, aby do eskch kol nebyly pijmny dt polsk nrodnosti,
ministerstvo nereagovalo. Drazn ale odmtlo pipomnku, e polsk dti, ikdy by
je rodie pihlsili do esk koly, pat do polsk koly, ato sodvodnnm, e nelze
vychzet zpedpokladu, e pokud rodie navtvovali polskou kolu, tato povinnost
se vztahuje ina jejich dt.
2. Pro polskou stranu bylo prioritou zesttnn vech soukromch kol Macierzy Sz-
kolnej ve fryttskm aeskotnskm okrese, zrovnoprvnn polskho kolstv
seskm tak, aby pomr veejnch kol polskch aeskch odpovdal nrodnostnm
pomrm, dle aby byly stanoveny stejn podmnky pro polsk iesk koly na
rovni nrodnch, manskch istednch kol. Poadovn byl t liberln p-
stup vppad redukce td vpolskch kolch. Pod zrovnoprvnnm polsk strana
chpala zzen polskch kol ve vech mstech spslunky polsk meniny para-
leln seskmi kolami. Vppad stednho kolstv zzen polskch paralelek pi
eskch stednch kolch. Konkrtn veskm Tn avJablunkov, Karvin
aMoravsk Ostrav.
Ministerstvo reagovalo na tyto poadavky vyhbav. Kpoadavku na posttnn
nebo na subvencovn kol Macierzy Szkolnej uvedlo, e na tento postup nen
zkonn nrok, navc poet k vpolskch soukromch kolch je nzk. Pro
ppadn jednn oposttnn tchto kol by bylo teba pedloit konkrtn dost
api jednn rozhodnout, do jak mry jsou splnny zkonn pedpoklady pro pe-
vzet koly. Zizovn meninovch kol se dje na podklad nrodnostnho princi-
pu apizpsobuje se nrodnostnmu rozvrstven obyvatelstva. Konkrtn vppad
posttnn orlovskho gymnzia se argumentuje omezenou alokac finannch pro-
stedk, piem kpoadavku ozzen polskch paralelek pi eskch stednch
kolch veskm Tn avJablunkov se ministerstvo nevyjdilo vbec. Obec-
n se konstatuje, e povolen ke zzen veejn polsk koly me dt ministerstvo
kolstv, pokud oto pod veejnoprvn subjekt, protoe stt sm obchodn koly
nezizuje.
Vargumentacch negativnho stanoviska ministerstva kolstv kpolskm poa-
davkm je odkazovno i na celkov demografick pomry eskoslovenska po
prvn svtov vlce. Odmtnut poadavku ohledn prmyslovch kol spolskm
vyuovacm jazykem je odvodnno tm, e veskoslovensku na jednu sttn
prmyslovou kolu seskoslovenskm vyuovacm jazykem pipad 420000 oby-
vatel, snmeckm vyuovacm jazykem na 330000 obyvatel. Proto vppad cca

154
100000 obyvatel polsk nrodnost nelze poadavku vyhovt. Odkazuje se sice na
monost zzen polskch poboek pi eskch kolch, ale souasn itoto een
bylo odmtnuto zdvodu obtnho zajitn kvalifikovanch polskch pedagog.
3. Stanovisko ministerstva kpoadavku pesunu sdla polskho uitelskho stavu ze
Slezsk Ostravy do Orlov bylo nsledujc: polsk ronky uitelskho stavu jsou
zzeny pi sttnm eskoslovenskm uitelskm stav ve Slezsk Ostrav proto,
e tam jsou pro fungovn koly potebn podmnky. Jeliko vOrlov nen sttn
uitelsk stav, sttn sprva kolsk zde ani neme penst polsk poboky ze
Slezsk Ostravy. Apodobn rovn nelze zdit sttn polsk poboky pi polskm
soukromm relnm gymnziu vOrlov.
Kotzce poadovanho liberlnjho pstupu sttu vppad redukce td vpol-
skch kolch ministerstvo konstatuje, e se tto poteb trvale vyhovuje. Demon-
struje to na srovnn prmrnho potu k na jednu tdu vzemi Moravskoslezsk:
veskch obecnch kolch je prmr k ve td 35,9, vpolskch 35,5, ves-
kch manskch kolch 38,6 avpolskch 38,1.
4. Na obecn formulovanou dost, aby se upustilo od ikanovn polskch uitel
bez pedchozho disciplinrnho eten, ministerstvo nereagovalo. Nereagovalo ani
na poadavek odstranit zpolskho kolstv uitele, kte nepiznvaj polskou nrod-
nost. Na okraj byla uvedena poznmka, e oodstraovn uitel ze kol rozhoduj
pedpisy disciplinrn jednotn pro vechny nrodnosti.
5. Poadavek ustanovit okresn koln rady veskm Tn aFrytt pouze ze z-
stupc polskho uitelstva arodi (polsk nrodnosti) aponechat vtchto okresech
vt samostatnost polskm inspektorm, jako izdit samostatnou polskou sekci pi
zemsk koln rad vBrn, ministerstvo reagovalo vtom smyslu, e zdit zvltn
okresn koln ady pro koly polsk nepipout dosavadn prvn stav. Ve zdvod-
nn se konstatuje, e okresn koln ad me bt zzen jen pro vechny koln obce
vpolitickm okrese, protoe podle stvajcho zkonnho stavu maj bt mstn koln
rady zsadn jednotn, tak psobnost okresnho kolnho inspektora stanovuje zkon
anein se rozdl mezi nrodnostmi. Pokud by mlo dojt kreorganizaci zemskch
kolnch rad, musela by bt provedena na zklad nov prvn pravy.
6. Kpoadavku zajitn subvenc zrozpotovch dotac na stavby apestavby ma-
teskch, nrodnch, manskch astednch polskch kol se ministerstvo nevy-
jdilo.
7. Polsk strana upozornila tak na problmy, snimi se setkvaj pslunci polsk
meniny po ukonen studia vPolsku na kolch, jejich zamen nen vesko-
slovensku. Po nvratu do eskoslovenska obtn e nostrifikaci doklad odosa-
enm vzdln. Proto je poadovno zjednoduen procesu nostrifikace asouas-
n zrovnoprvnn postaven k/student bez ohledu na to, zda navtvuj koly
spolskm nebo eskm vyuovacm jazykem. Ktomu ministerstvo stroze sdlilo,
e pi nostrifikaci se vyaduje, aby vysvden dosplosti bylo zskno na veejn
kole, ato sprokznm nezbytn nutnosti zahraninho studia.
Je zjevn, e zstupci polsk meniny nesouhlasili spostojem ministerstva. Svd
otom nov rozklad situace polskho kolstv, kter polt aktivist oste formulovali
jako Poadavky polskho lidu vrepublice eskoslovensk, pokud jde okolstv an-

155
rodn osvtu z28.bezna 1938.15 Podn, kter obsahuje 30 poadavk, postoupili
veden Ministerstva kolstv anrodn osvty. Vtomto ppad ministerstvo zpracovalo
knmu pomrn vkrtkm ase stanovisko adne 26.kvtna 1938 ho zaslalo pedsed-
nictvu ministersk rady.16 Jde orozshlej zprvu, kter rekapituluje monosti een
polskch poadavk. Bilance ministerstva reaguje t na opakovan vystoupen poslan-
ce Karla Junga vmoravskoslezskm zastupitelstvu ohledn polskch poadavk. Je po-
zoruhodn, e ivtomto ppad pevldala negativn reakce ministerstva, resp. vklad
kjednotlivm bodm byl formulovn obecn sohledem na stvajc prvn pravy. Sta-
novisko ministerstva kolstv je podobn jako vroce 1937 alze ho shrnout nsledovn:
Kposttnn nkterch mateskch kol, okter polsk menina dala, minister-
stvo zdraznilo, e posouzen se mus oprat ospeciln dost. Ztohoto dvodu
se neme pistoupit pouze kprojednvn zzen sttn matesk koly veskm
Tn. Ministerstvo uvedlo, e polsk poadavky ozzen obecnch amanskch
kol byly kladn vyzeny vNmeck iPolsk Lutyni aRychvald. Ukonen zen
ukol veskm Tn, Novm Bohumn, Porub, Vovicch aDtmarovicch
je zvisl na stanovisku ministerstva financ, resp. zemsk koln rady vBrn.
Vppad zesttnn polskch stednch kol se konstatuje, e po dokonen zen opo-
sttnn spolkovho polskho relnho gymnzia vOrlov, se pistoup kzzen sttn
stedn koly veskm Tn. Kpoadavku na zzen veejn obchodn koly ves-
km Tn ministerstvo uvedlo, e bylo ji vyhovno oteven polsk poboky pi
veejn obchodn kole vOrlov. Odmtnut zzen polsk poboky pi obchodn aka-
demii veskm Tn bylo zdvodnno tm, e na jednu obchodn akademii pipad
359000 obyvatel eskoslovensk nrodnosti, 322000 obyvatel nmeck nrodnosti,17
na 340000 obyvatel maarsk nrodnosti a538000 obyvatel podkarpatorusk n-
rodnosti. Konstatuje se, e 100000 obyvatel polsk nrodnosti (vetn 20000 oban
Polska) nen dvodn zizovat dal poboku obchodn koly.
Ministerstvo pipomn se, e veskm Tn byla ji zzena Veobecn ivnosten-
sk pokraovac kola jako dvoutdn kola, ale navtvuje ji pouze 52 k. Anejsou
zde podmnky pro zizovn dalch odbornch td vrmci tto koly. Podobn situace
je vKarvin, kde polskou dvoutdn veobecnou ivnostenskou pokraovac kolu na-
vtvuje pouze 31 k arovn zde nejsou splnny podmnky pro zzen odbornch
td nebo odborn pokraovac koly pro obchodn innosti. Tot plat ioveobecn
ivnostensk pokraovac kole vOrlov. Proto ministerstvo kolstv anrodn osvty
uloilo inspektoru ivnostenskch kol pokraovacch vMoravsk Ostrav, aby pro-
vedl eten avyhodnotil psoben tchto polskch kol ve svm obvodu.
Poadavek zzen vych strojnickch prmyslovch kol spolskm vyuovacm
jazykem, jako isttnch prmyslovch kol spolskm vyuovacm jazykem mi-
nisterstvo odmtlo jako neodvodnn sohledem na celosttn ukazatel censu p-
slunk polsk meniny aomezen poet tchto kol. Vzdvodnn se tak uvd,

15 NA, fond PMR, kart. 3336.


16 Vagend pedsednictv ministersk rady bylo stanovisko zaevidovno 30.kvtna 1938. Na jeho posledn
strnce je referentsk poznmka Zatm na vdom, a. a. sdatem 1.ervence 1938. Viz NA, fond PMR,
kart. 3336.
17 Na poetn daje, kter byly uvedeny ve stanovisku zervna 1937, se vtomto ppad neodkazuje.

156
e ikdyby lo pouze ozzen polskch poboek prmyslovch kol, nastaly by
personln pote zajitn pedagogickho sboru, kvalifikovanch uitel, eskoslo-
venskch oban polsk nrodnosti. Navrhuje se tuto situaci eit stanovenm kvty
pro ky polsk nrodnosti pi pijmacch pohovorech ve sttnch prmyslovch
kolch obecn.
Kotzce zzen odbornch kol pro ensk povoln ministerstvo uvd, e vOrlov
ji existuje soukrom odborn kola pro ensk povoln, jej zizovatelkou je Ma-
cierz Szkolna. Smuje-li poadavek polsk meniny ktomu, aby koly pro ensk
povoln byly zzeny jako sttn koly veskm Tn, Karvin, Orlov, Jablun-
kov, Tinci aHorn Such, takov poadavek ministerstvo odmt jako neodvod-
nn, protoe odborn koly pro ensk povoln nezizuje stt. Ministerstvo se
rovn negativn postavilo vi poadavku zzen polsk poboky hornick koly
vMoravsk Ostrav, protoe by stt zasahoval do psobnosti soukrom koly.
Stanovisko kpoadavku zstupc polsk meniny, aby byl uplatnn zvltn pstup
vi polskm uitelm vsoukromch kolch Macierzy Szkolne ohledn dovolen
azapoten postupu adchodu, bylo negativn. Podle ministerstva byla tato zlei-
tost ji jednotn vresortu kolstv vyeena vnosem zroku 1929 (.91.202/29-VII)
vtom smyslu, e pokud jakkoliv uitel postoup ze soukrom do veejn sluby,
bude mu zapotena soukrom uitelsk sluba zapotena, co se tk ipolskch
uitel.
Otzka zvltnch nrodnostnch kolnch referent, polskch inspektor i zvlt-
nch okresnch kolnch ad pro polsk koly, ministerstvo odmtlo sodvodn-
nm, e podle prvn pravy odozoru ve kolch je ktomuto elu zzen okresn
koln ad pro vechny koly vpolitickm okrese. Sohledem na reorganizaci zem-
skch kolnch rad se vak nevyluuje, e zmna prvn pravy by mohla umonit
vyjt vstc polskmu poadavku.
Ministerstvo mlo zsadn vhrady proti roziovn polskch asopis pro dti, ten-
denn zamench proti eskoslovensku. Podobn zdraznilo povinnost pro vech-
ny koly, e pi vuce se mohou pouvat pouze uebnice auebn pomcky schv-
len ministerstvem. Ministerstvo rovn odmtlo genereln schvlen vech uebnic
uvanch na spolkovm polskm relnm gymnziu vOrlov bez pedloen jejich
seznamu. Pokud jde onkup knih do polskch knihoven, bylo konstatovno, e pr-
bn je poskytovna finann podpora na nkup knih do polskch oddlen kniho-
ven na Tnsku (67 polskch knihovnch mst), co zajiuje knihovna veskm
Tn. Stejn jsou finann podporovny polsk okresn osvtov sbory vNovm
Bohumn, Frytt, Jablunkov, Slezsk Ostrav aeskm Tn.
Nakonec ministerstvo potvrdilo pslib, e vnejblich letech pot spodporou
vstavby polskch kol, ikdy finann prostedky jsou limitovny. Polskm obcm
vak souasn doporuilo, aby daly opodporu na vstavbu svch kol t morav-
skoslezsk zemsk vbor.
Zuvedenho je zejm, e vobdob ppravy nvrhu nrodnostnho statutu se zvy-
oval itlak zstupc polsk meniny na vldu, aby eila situaci polskho menino-
vho kolstv zvlt voblasti Tnskeho Slezska. Pro pslunky polsk meniny
mla otzka vlastnho kolstv dleit vznam tak vboji oautonomn postaven kol

157
smeninovou samosprvou. ada polskch poadavk nebyla pitom nesplniteln, na-
vc nvrh nrodnostnho statutu potal se speciln pravou nrodnostn pomrnosti
ve veejnm kolstv isnrodnostn samosprvou ve kolstv. Jene vnapjat politick
situaci vz 1938, kdy ztroskotalo sil dokonit prci na nrodnostnm statutu (sho-
dy nebylo dosaeno nejenom veen nmeck meninov otzky, ale podobn ani se
zstupci polsk meniny18), se jednn pesunulo do zahranin politick roviny.19 N-
sledn po podpisu mnichovsk dohody (29.z 1938) zaalo 2.jna 1938 obsazovn
Tnska polskou armdou ana anektovanm zem se poltina stala jedinm ednm
jazykem.20
Otevenou otzkou zstv, jakou roli sehrla vdobovm kontextu iniciativa ped-
stavitel slezskch korporac. Hypoteticky lze pedpokldat, e pedloen memoranda,
kter varovalo ped uplatnnm zkona lex Perek pro zem bval zem Slezsk
vrmci pipravovanho nrodnostnho statutu, mlo dvoj vznam: jednak poskytlo
vld doklad otom, e vprosted eskch vlasteneckch spolk ve Slezsku byl velmi
citliv vnmn postup prce na meninovm statutu, ale souasn vnacionlnm duchu
mobilizovalo esk vlasteneck aktivity vi pslunkm polsk meniny.

Autor:
PhDr. Andrej Sulitka, CSc.,
Etnologick stav Akademie vd R,
sulitka.ondrej@seznam.cz

18 Nap. Komitet Porozumiewawczy Stronictw Polskich w Czechoslowacji zaslal premirovi M. Hodovi


dne 21.srpna 1938 stanovisko, vnm se mj. uvd, e Zzen meninovch kolnch rad aokres-
nch kolnch vbor zlen kad nrodnosti je samo osob zjevem sympatickm, pjde vak ojeho
provdn jako iootzku, jak budou tyto koln rady sloeny. Nen zde vak zruka, e tento ad bude
vykonvat svou funkci skuten samostatn, adle zdrazuje, e zstv pi svm zsadnm po-
adavku nrodnostn autonomie vnejirm jeho vznamu, pi navrcen polskho nrodnho stavu tam,
kde byl vroce 1918. Viz NA, fond PMR, kart. 3217.
19 Srov. KUKLK, J. NMEEK, J.: Od nrodnho sttu ke sttu nrodnost? Nrodnostn statut asnahy
oeen meninov otzky veskoslovensku vroce 1938. Praha, 2013, s.266.
20 Viz EK, R.: Djiny Slezska vdatech. Praha, 2004, s.333.

158
PLOHA

Poadavky polskho lidu eskoslovenskho proslov pronesen poslan-


cem Karlem Jungem na schzi zemskho zastupitelstva vBrn dne 16.20.jna 1936.21

Ve kolstv sedomhme:
1. zastaven dal vstavby eskch kol vobcch jazykov polskch, kde tyto nepln
posln osvtovho, nbr toliko echizan,
2. zajitn svobodnho vyuovn polskch vtin vpolskch kolch, omezovn vle
rodi, kte sv dti poslaj do polsk koly, pouvnm systmu hospodskho
apolitickho tisku vhutch, na jamch, ueleznic, vlesch astatcch, zanechn
esk agitace pedzpisov vobcch, kde se nalzaj polsk koly apodniky, vnich
pracuj polt dlnci, odvisl od eskch pedstavench,
3. nepijmati do eskch kol dt polsk nrodnosti adt neznajcch esk jazyk,
tebas by je rodie pihlaovali; pro ochranu polskho majetku, pokud jde okolstv
nrodn amansk, nutno vzti za zsadu, e dt rodi navtvujcch polskou
kolu pat do polsk koly,
4. zesttnn ppadn pevzet vech soukromch kol Macierzy Szkolnej, pedevm
nrodnch amanskch kol vdob pechodn subvencovn polskho kolstv
Macierzy Szkolnou ve vi odpovdajc vydnm innm pro tyto koly Macierzy
Szkolnou,
5. zrovnoprvnn polskho kolstv seskm voblasti okresu frytatskho aeskot-
nskho tak, aby poet veejnch polskch aeskch kol meninovch (sttnch)
nrodnch amanskch odpovdal skutenmu pomru nrodnostnmu,
6. zzen veejnch kol nrodnch amanskch dje se za stejnch podmnek,
za kterch se zizuj meninov koly, tud bez ohledu na podmnky zkona ajen
sohledem na to, kde jsou polsk vtiny,
7. zrovnoprvnn polskho kolstv stednho seskm vpomru potu polsk n-
rodnosti zzenm polskch paralelek pi eskch stednch kolch ves. Tn
avJablunkov,
8. zrovnoprvnn polskho lidu seskm na poli kolstv odbornho; zzen veej-
n polsk obchodn koly, paralelek pi esk sttn prmyslov kole vKarvin,
paralelek pi kole hornick vMor. Ostrav, zzen polsk ppravn hornick
koly vKarvin (kde jest jen esk doplujc kola pro polsk hornky), zesttn-
n koly hospodysk vKosk, zzen pimenho kpotu lidu potu polskch
kol doplujcch, obchodnch, zzen samostatn polsk rolnick koly ves.
Tn se silami polskmi, subvencovn ppadn zveejnn koly domcho
hospodstv (rodinn) vOrlov, zzen veejn koly domcho hospodstv
vpomru potu obyvatel vtch obcch spolskm lidem, kde jsou esk koly
aschzej koly polsk, zzen podobn jinch kol specilnch,
9. penesen polskho uitelskho stavu ze Slezsk Ostravy do Orlov,

21 NA, fond PMR, kart. 3336. Strojopisn zznam veskm jazyce, znho ovem nen patrno, zda projev
byl pednesen veskm nebo polskm jazyce.

159
10. liberln postup pi redukci td vpolskch kolch vletech, kdy koln zpisy
vykazuj pslun bytek,
11. zanechn ikanovn polskho uitelstva bez pedchozho disciplinrnho eten
aodvodnn provinn (patn kvalifikan znmky, zastaven postupu, zbavovn
prv, vyuovn atd.),
12. odstrann zpolskho kolstv uitel, kte se nepiznvaj kpolsk nrodnosti tm,
e pat knepolskm organizacm avychovvaj sv dti vcizch kolch (souhlasn
sustanovenmi smlouvy polsko-esk zroku 1925),
13. zzen vude tam, kde jsou polsk koly, samostatnch mstnch kolnch rad, se-
stavujcch toliko zPolk, jm by podlhaly polsk koly, aaby nebyla provdna
usnesen proti polskm kolm, jak se to letos stalo vZvad avHruov,
14. zzen samostatnch okresnch kolnch rad veskm Tn aFrytt sestavuj-
cch ze zstupc polskho uitelstva arodi, poslajcch sv dti do polskch kol,
15. ponechn vokresech Frytt aesk Tn polskm inspektorm vt samostat-
nosti, aby jedin oni byli referenty pro vci polskho kolstv vi sprvcm okres,
jakoto pedsedm okresnch kolnch rad,
16. zzen samostatn polsk sekce pi zemsk koln rad vBrn (dosud pat polsk
kolstv sekcm esk anmeck) se zvltnmi polskmi referenty, jim by polsk kol-
stv podlhalo,
17. pdl subvenc zrozpotovch dotac pro stavbu apestavbu kol kpimen me
tak pro polsk koly, piem se poznamenv, e od mnoha let nebylo na polsk
kole vbec nic udlno, akoliv dosti byly zemsk vld pedloeny; bran ohle-
du na poteby sociln polskho lidu, udlovn subvenc pro Rodzinu Opiekczou,
sirotince atd.
18. pdl subvenc zrozpotovch prostedk zemskch pro polsk lidov hospodsk
koly,
19. uputn od pot innch studujcm na polsk stran vstavech, kter vesko-
slovensku nejsou, spolskm jazykem vyuovacm a do doby, kdy tyto stavy budou
zzeny, jako iulehen pi nostrifikovn,
20. udlovn subvenc na matesk koly,
21. uznn dt polskch oban za plnocenn initel pi stanoven organisace koly,
jak se to dje nap. ve Francii, kde 9% jest cizch.

160
2016 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 161170

THE RIGHTS OF INDIGENOUS PEOPLES


IN THE LIGHT OF INTERNATIONAL HUMAN
RIGHTS LAW
HARALD CHRISTIAN SCHEU, LUISA MARA VILLA YEPES

Abstract: In this paper the authors deals with the concept of the protection of indigenous peoples
and minorities from the perspective of international human rights law and the international
protection of minorities. First, abrief introduction to the definition of indigenous and other
ethnic (national) minorities is presented, followed by adiscussion of the reasons for the
particular vulnerability of indigenous populations. In addition to the complex legacy of
colonialism we have to consider the current context of climate change and environmental
destruction and their impact on the traditional way of life of indigenous communities.
The third part of this paper deals with the question to what extent the interpretation of the
right of indigenous peoples to self-determination has been influenced by human rights
paternalism. It is clear that ahuman rights argument may under certain circumstances
introduce anew form of colonial domination.

Prva indigennch nrod zpohledu mezinrodn ochrany lidskch prv


Vtomto pspvku se zabvme koncepc ochrany indigennch nrod amenin zpohledu
mezinrodn ochrany lidskch prv amezinrodn ochrany menin. Po strunm vodu do
problematiky definice indigennch adalch etnickch (nrodnostnch) menin nsleduje
pojednn odvodech zvltn zranitelnosti indigennho obyvatelstva. Krom sloitho ddictv
kolonialismu je teba zmnit iaktuln souvislosti tkajc se dopad klimatickch zmn
azneitn ivotnho prosted na tradin zpsob ivota indigennch nrod. Ve tet sti
klademe otzku, nakolik prvo indigennch nrod i menin na sebeuren je vlidskoprvn
dogmatice vyvaovno lidskoprvnm paternalismem. Je zejm, e lidskoprvn argument
me za uritch okolnost pedstavit novou formu postkoloniln dominance.

Key words: human rights, minority definition, protection of indigenous peoples,


environment, human rights paternalism

Klov slova: lidsk prva, definice etnickch menin, ochrana indigennch nrod,
ivotn prosted, lidskoprvn paternalismus

INTRODUCTION

In this contribution we want to highlight some issues concerning the spe-


cific status of indigenous peoples. We believe that the legal protection of indigenous
minorities throws some light on conceptual problems concerning international human
rights law and international minority protection. Therefore the subject shall be intro-
duced from abroader perspective and with regard to general conceptual problems.
161
In the first part of this study we are going to deal with the problem of definition of
indigenous peoples in order to identify the subjects of international legal protection. We
will examine the question of which specific criteria shall be met by agroup so that it
can be defined as an indigenous minority. It will be clarified in which respect indigenous
peoples and minorities differ from traditional national and ethnic minorities.
At asecond stage it is necessary to seek possible justifications in favor of aspecial
protection of indigenous minorities. Why shall indigenous minorities be granted apriv-
ileged status under international law? Special legal protection is usually legitimized
by the specific vulnerability of social and ethnic groups. Consequently we will have to
identify some characteristics of indigenous vulnerability.
In the third part of this contribution we will focus on indigenous protection from
ageneral human rights and anti-discrimination perspective. It has to be understood
that indigenous rights are an integral part of international human rights law. However,
the internal cultural and religious self-determination of indigenous peoples has to be
conceived in line with the basic principles of human rights protection. Therefore we
will have to ask whether, after centuries of colonialism, human rights doctrine applies
apaternalistic approach towards indigenous minorities and introduces anew kind of
colonial domination.

THE DEFINITION OF THE TERM INDIGENOUS PEOPLE

Within the scope of international human rights law, several instruments at-
tempt to define the term indigenous peoples. Certain lines that delimit this term have been
traced also by the jurisprudence of international bodies and by legal doctrine. The first
legal instrument that offered aconcrete definition was ILO Convention No. 169 of 1989.1
According to its Article1 the Convention applies to tribal peoples in independent countries
whose social, cultural and economic conditions distinguish them from other sections of
the national community, and whose status is regulated wholly or partially by their own cus-
toms or traditions or by special laws or regulations. It further covers peoples in independ-
ent countries who are identified as indigenous on account of their descent from the popula-
tions which inhabited the country, or ageographical region to which the country belongs,
at the time of conquest or colonization or the establishment of present state boundaries and
who, irrespective of their legal status, retain some or all of their own social, economic, cul-
tural and political institutions. Besides those objective criteria, Article1 of Convention 169
(1989) also refers to the element of self-identification of agroup as indigenous or tribal.
In asimilar manner the Draft American Declaration on the Rights of Indigenous Peo-
ple2 combines objective and subjective elements of indigenous peoples. According to its

1 Convention (No. 169) Concerning Indigenous and Tribal Peoples in Independent Countries, concluded 27 of
June of 1989, entered into force 5 of September 1991.
2 Proposed American Declaration on the Rights of Indigenous Peoples (approved by the Inter-American
Commission on Human Rights in February 1997), OEA/Ser/L/V/.II.95 Doc.6 (1997). Currently, there is
aworking group designated with the finality of inviting delegations to adopt each of the provisions of the
Draft American Declaration by consensus: http://www.oas.org/dil/indigenous_peoples_preparing_draft
_american_declaration.htm.

162
Article1, the Declaration applies to indigenous peoples as well as peoples whose social,
cultural and economic conditions distinguish them from other sections of the national
community, and whose status is regulated wholly or partially by their own customs or tra-
ditions or by special laws or regulations.Like in the case of ILO Convention 169 (1969),
self-identification as indigenous shall be regarded as afundamental criterion.
In international law there is no legally binding definition of the term national or
ethnic minority. However, legal doctrine offers aset of objective and subjective crite-
ria. The Special Rapporteur of the United Nations Sub-Commission on Prevention of
Discrimination and Protection of Minorities Francesco Capotorti in his famous study
of 1977 identified the objective criteria of numerical inferiority, non-dominant position,
citizenship, and distinct ethnic, religious and linguistic characteristics. He also empha-
sized the importance of asense of solidarity within the community, directed towards
preserving minority culture, traditions, religion or language.3 Other experts on the sub-
ject of minority protection have used similar definitions.4
In its General Comment 23 of 1994,5 the Human Rights Committee offered acom-
plex interpretation of Article 27 of the International Covenant on Civil and Political
Rights, which is the only legally-binding universal norm codifying specific minority
rights in favor of members of ethnic, religious and linguistic minorities. The Human
Rights Committee found that away of life which is closely associated with territory
and the use of its resources is covered by Article 27 ICCPR. Further, the Human Rights
Committee clarified that especially in the case of indigenous peoples aminority culture
may manifest itself through the use of land resources, traditional activities such as fish-
ing or hunting, and the right to live in reserves.
From General Comment 23 of 1994 it becomes clear that indigenous minorities
are ethnic minorities within the meaning of Article 27 ICCPR. Also acrucial study
on indigenous minorities which was carried out by Jos Martnez Cobo reinforces the
assertion that indigenous populations are ethnic minorities.6 Being considered as ethnic
minorities, indigenous populations shall be granted certain positive measures.
But at the same time, UN bodies have clarified that indigenous people form aspe-
cific category of minorities which, to acertain degree, differs from other ethnic mi-
norities. The UN system started shaping its position towards indigenous peoples in
the 1950s and 1960s, i.e. at atime when the colonial debate arose. This circumstance
had aclear impact on the discussions held on the level of the UN human rights bodies.

3 CAPOTORTI, Francesco: Study on the Rights of Persons Belonging to Ethnic, Religious and Linguistic
Minorities. New York: UN Publications, 1979.
4 SCHEININ, Martin: What Are Indigenous Peoples? In GHANEA, Nazila XANTHAKI, Alexandra
(eds.): Minorities, Peoples and Self-Determination. Leiden: Martinus Nijhoff Publishers, 2005, pp. 313.
Also THORNBERRY, Patrick: Self-Determination and Indigenous Peoples: Objections and Responses. In
AIKIO, P. SCHEININ, M. (eds.): Operationalizing the Right of Indigenous Peoples to Self-Determina-
tion. bo Akademi University, 2000, pp. 3964.
5 U.N. Doc. HRI/GEN/1/Rev.1 at 38 (1994).
6 J. Martinez Cobo was appointed Special Rapporteur for issues concerning the discrimination of indigenous
populations in 1971. Within his mandate given by the Sub-Commission on Prevention of Discrimination
and Protection of Minorities he published the Study of the problem of discrimination against indigenous
populations (E/CN.4/Sub.2/1986/7 and Add.1-4).

163
According to aworking definition offered by J.Martnez Cobo, indigenous commu-
nities have ahistorical continuity with the pre-invasion and pre-colonial societies that
developed on their territories. Such communities are determined to transmit to future
generations their ancestral territories, and their ethnic identity. Although States use in
practice some slightly different criteria for adefinition, we may conclude that there
should be ablood link between members of indigenous minorities and the natives of
the country, which means the so called ancestry. Indigenous minorities shall live under
atribal system which determines their way of life. This considers, for example, their
survival and economy.
In 1999, Miguel Alfonso Martnez, who had been appointed Special Rapporteur for
issues concerning indigenous minorities in 1991, published areport on treaties, agree-
ments and other constructive arrangements between States and indigenous populations7
in which he identified the close connection between the difficult situation of indigenous
minorities and the phenomena of colonialism, domination and assimilationist policies.
According to Alfonso Martnez, international law had served as an instrument of colo-
nialism.
So the heritage of colonialism is acrucial part of the definition of indigenous peo-
ples. The term indigenous minority was shaped by the events which occurred in con-
quered territories. Indigenous populations were not considered capable of effectively
occupying and ruling their territories so that colonizers could validly access the jurid-
ical title of property by discovery, according to the laws that their civilizations created
and named as international law. In line with the doctrine of colonizers, the theory of
acquired land rights was used in order to diminish the role of indigenous minorities.
First, indigenous peoples did not legally exist as acivilization. Second, territories that
originally belonged to indigenous peoples were acquired by the colonizers through ne-
gotiations and treaties.8

THE ISSUE OF SPECIAL VULNERABILITY

The colonial heritage does not only affect the definition of indigenous
p eoples but it is also one reason for the special vulnerability of indigenous communi-
ties in the context of contemporary societies. Special vulnerability of social and ethnic
groups may automatically lead to the assumption that special rights shall be granted in
order to provide full equality to the members of those groups. Therefore, we have to ask
whether special privileges shall be granted also to members of indigenous communities.
With respect to the assumption that current social problems of indigenous communi-
ties were at least in part caused by colonialism, specific protection might by justified as
aform of historical compensation and as alegal recognition of the abuse that indigenous

7 E/CN.4/Sub.2/1999/20.
8 GILBERT, Jeremie: Indigenous Peoples Land Rights under International Law: From Victims to Actors.
Ardsley, N.Y.: Transnational Publishers, 2006. Also CASTAN, Melissa: DRIP feed: The slow reconstruc-
tion of self-determination for indigenous peoples. In: JOSEPH, S. McBETH, A. (eds.): Research Hand-
book on International Human Rights law. Edward Elgar Publishing, 2010, pp. 492511.

164
communities have undoubtedly suffered in the past. As an example, the right to self-de-
termination, which is usually interpreted as aright to acertain degree of independence
and autonomy in the decision making process, may be understood as atool of historical
compensation.9 This is why the right of indigenous peoples to self-determination is
expressly mentioned in Articles 3 and 4 of the UN Declaration on the Rights of Indige-
nous Peoples of 2007.10 By virtue of the right to self-determination, indigenous peoples
shall freely determine their political status and freely pursue their economic, social and
cultural development. Autonomy shall be granted with respect to matters related to the
internal affairs of indigenous peoples. Articles 25 and 26 of the UN Declaration further
highlight the spiritual relation between indigenous communities and their traditional
land. Among other things, States shall give legal recognition and protection of indig-
enous lands and territories with due respect to the customs, traditions and land tenure
systems of the indigenous peoples concerned.
The struggle for the conservation of indigenous identities during colonization was very
difficult, but this fight seems to be even harder after and during the decolonization process.
Due to the exploitation of natural resources in the colonized territories, great damage was
caused to the indigenous lands and, therefore, nowadays those lands cannot provide in-
digenous communities with what they need for surviving. This is one of the reasons why
the above mentioned ILO Convention 169 (1989) was aimed at materially protecting the
substantial way of life of indigenous communities. Article 2 (2) of the ILO Convention
identifies the connection between the indigenous way of life and the realization of eco-
nomic rights, as it calls upon States to assist members of indigenous peoples to eliminate
socio-economic gaps with due respect for their cultural identity.
Besides very complex issues related to the heritage of colonialism, we may identify
two major problems that currently affect the environment and, as aconsequence, the
status and the rights of indigenous peoples.11 One of those problems is the intervention
of private corporations into the lands traditionally owned by indigenous communities
for the purpose of exploiting natural resources. This process can be seen as aform of
modern colonization. The inconvenient thing is that such exploitation, especially in less
developed countries, can be very abusive towards indigenous peoples and may cause
irreparable damage to traditional indigenous lands. As aresult, such exploitation may
lead to the displacement of entire communities.12 Already in its report Our Common
Future of 1987, the World Commission on Environment and Development concluded
9 DAES, Erica-Irene A.: Indigenous PeoplessRights to Land and Natural Resources. In: GHANEA, N.
XANTHAKI, A. (eds.): Minorities, Peoples and Self-Determination: Essays in honour of Patrick Thorn-
berry. Leiden: Nijhoff, 2005, pp. 7591.
10 UN Doc. A/RES/61/295.
11 TROPP, Jacob Abram: Natures of Colonial Change: Environmental Relations in the Making of the Tran-
skei. Athens: Ohio University Press, 2006. Also METCALF, Ch.: Indigenous Rights and the Environment:
Evolving International Law. In: SHELTON, D. L. (ed.): Human Rights and the Environment (Vol. II).
Cheltenham: Elgar, 2011, pp. 71108. TSOSIE, R.: Indigenous People and Environmental Justice: The
Impact of Climate Change. University of Colorado Law Review, Vol. 78, pp. 16251677.
12 The Belo Monte case in Brazil may serve as an example of possible disastrous effects of economic projects on
the environment and the way of life of indigenous communities. In 2011, the Inter-American Commission for
Human Rights granted precautionary measures for the members of the concerned indigenous communities.
For further details see the decision of the Inter-American Commission of April 1, 2011 (PM 382/10) at http://
www.oas.org/en/iachr/indigenous/protection/precautionary.asp#382/10.

165
that indigenous peoples will need special attention as the forces of economic develop-
ment disrupt their lifestyles. According to the report some indigenous communities were
threatened with virtual extinction by insensitive development over which they had no
control.13
The second problem affecting the vulnerable status of indigenous peoples is climate
change. Although various factors may contribute to the problem of climate change, it
is assumed that amajor share is contributed by the most developed countries, which
are producing the biggest amount of pollutants. Indigenous peoples are not prepared
to fight the negative effects of climate change on their traditional natural environment.
Unlike in cases of TNC interventions, it is difficult to identify aconcrete subject which
is responsible for the damage caused by climate change. The phenomenon is mainly
linked to the excessive production of carbon dioxide in the atmosphere, preventing the
sun from leaving the atmosphere, thereby overheating the earth and causing damage to
the ecosystems, such as e.g. the one of the Arctic region. Randall Abate and Elizabeth
Ann Kronk have well described that, for thousands of years, whales, walrus, seals, wa-
terfowl and fish have provided the critical subsistence resources and cultural foundation
for Alaska natives.14 Therefore it affects the life of those indigenous communities very
severely when they no longer have access to these resources due to processes caused
by climate change.
Moreover, climate change is likely to affect areas which are inhabited by indigenous
minorities. Indigenous peoples often reside in isolated areas, such as islands or moun-
tains, where fauna and flora which have traditionally been used as medicine are now
disappearing as the temperature increases. This development may cause the involuntary
internal displacement of members of indigenous communities from rural to urban areas.
According to Mirjiam Macchi, aSwiss expert on development issues, certain geo-
graphic locations are also susceptible to natural catastrophes such as unpredictable pre-
cipitation and variation of temperature, which cause floods and droughts, affecting with
this the livelihood of indigenous communities. Macchi assumes that climate change will
have aharder effect on ethnic minorities due to the lack of economic resources, limited
real effect of their human rights, and restricted means of mobilization of women and
children, among other things.15
Whereas in cases of direct economic exploitation of indigenous lands by private
corporations it seems to be easier to define positive measures of protection, with regard
to climate change it is difficult to propose concrete measures that shall be adopted in
favor of indigenous communities. How can economic and social development that is
inherent to modern civilizations be reconciled with the traditional way of life of indig-
enous peoples?

13 The report was transmitted to the UN General Assembly as an annex to UN Doc. A/42/427.
14 ABATE, R. KRONK, E.: Climate Change and Indigenous Peoples: The Search for Legal Remedies.
Cheltenham, 2013, pp. 268271.
15 MACCHI, Mirjam (ed.): Indigenous and Traditional Peoples and Climate Change, Issues Paper, IUCN,
March 2008 (accessible at https://cmsdata.iucn.org/downloads/indigenous_peoples_climate_change.pdf).

166
THE PARADOX OF INDIGENOUS MINORITY PROTECTION
IN INTERNATIONAL HUMAN RIGHTS LAW

There is astrong moral argument in saying that indigenous minorities shall


be granted special legal protection in order to secure their very existence and survival
as adistinct group. As we have learned so far, such approach may be justified in the
light of historical injustice suffered by indigenous communities during the period of
colonialism. We also recognize that indigenous communities are specifically vulnerable
in the context of environmental degradation and climate change. Nevertheless, from
ageneral human rights perspective any privileges granted to groups on account of their
vulnerability raise anumber of problems and questions.
First of all, the case of indigenous minorities shows that ethnicity still matters and
that it is akey element in minority protection. Ethnic characteristics constitute an ob-
jective criterion that distinguishes indigenous minorities from other vulnerable groups
(e.g. persons with disabilities, women, children, sexual minorities). The ethnic bond is
also acrucial factor concerning the feeling of solidarity inside the community.
However, the approach of current human rights law and minority protection law
views distinction based upon ethnicity as very problematic. There is, indeed, avery
broad consensus within the UN human rights community and regional human rights
activists that the development of international human rights law has replaced the tradi-
tional notion of jus sanguinis with the concept of equal rights for all individuals.16 In
the light of the International Convention on the Elimination of All Forms of Racial Dis-
crimination17 and European anti-discrimination law, preferential treatment based upon
ethnic origin is, in principle, suspicious. UN bodies have repeatedly argued that basic
human rights shall be granted to all individuals and that with respect to civil, political,
economic and social rights States should not distinguish between members of different
ethnic groups, not even between nationals and foreigners.18
International minority protection goes in asimilar direction. According to the prac-
tice of the Advisory Committee on the Framework Convention on the Protection of Na-
tional Minorities,19 States Parties shall not draw astrict line between traditional national
minorities and new migrant minorities and shall grant at least some typical minority
rights to both new and old minorities.20 Also the Human Rights Committee in its above
mentioned General Comment No. 23 of 1994 found that minority rights under Article 27

16 See e.g. STAMATOPOULOU, E.: Protection of National Minorities and Kin-States. An International
Perspective. In: Protection of National Minorities by their Kin-state. Strasbourg: Council of Europe Pub-
lication, 2002, pp. 85105.
17 Adopted and opened for signature and ratification by General Assembly resolution 2106 (XX) of 21 De-
cember 1965.
18 See e.g. Committee on Economic, Social and Cultural Rights: General Comment No. 20, Non-Discrimi-
nation in Economic, Social and Cultural Rights (UN Doc. E/C.12/GC/20 (2009)).
19 The Framework Convention was adopted by the Committee of Ministers of the Council of Europe
on 10 November 1994 and opened for signature by the member States of the Council of Europe on
1 February 1995
20 ANGST, D. Artikel 3. In: HOFMANN, R. ANGST, D. LANTSCHNER, E. RAUTZ, G. REIN, D. (eds.):
Rahmenbereinkommen zum Schutz nationaler Minderheiten. Handkommentar. Baden-Baden: Nomos, 2015,
p. 174.

167
of the ICCPR shall not be restricted to citizens and that they shall be granted to migrant
workers, short-term residents and even visitors.
The current scepticism towards ethnic differentiation21 directly affects the interpretation
of human rights and minorities rights. It is also linked to the very notion of statehood. The
current debate on the European refugee and migration crisis shows that it is possible to
identify two basic concepts of apermanent population, which is akey element of state-
hood.22 The conservative approach favors ethnically homogenous societies and views the
emergence of multi-ethnic, multi-religious and multi-cultural societies as arisk to social
coherence, democratic identity and public order. According to the second concept, refer-
ence to ethnicity is antiquated and unenlightened and can hardly be justified in the light
of modern constitutional principles. Therefore, the notion of apermanent population, the
nation, shall not be defined in ethnic terms but as acommunity of citizens adhering to dem-
ocratic values and constitutional principles, irrespective of their national and ethnic origin.
We may conclude that modern human rights doctrine is based upon the idea of full
social integration of minority members and inclusive societies. This conflicts with the
paradigm of ethnic segregation which, under specific circumstances, may be considered
as acrucial approach in minority protection. In its above mentioned report Our Com-
mon Future of 1987, the World Commission on Environment and Development con-
firmed that the isolation of indigenous communities, e.g. in North America, in Australia,
in the Amazon Basin, in Central America, in the forests and hills of Asia, in the deserts
of North Africa, contributed to the preservation of atraditional way of life in close har-
mony with the natural environment. Therefore, physical segregation of ethnic groups,
as long as it is self-chosen with respect to survival as adistinct pre-modern society, may
be considered as apositive tool in favor of indigenous protection.
The World Commission on Environment and Development stated in 1987 that the
isolation of indigenous communities may also have avery negative impact. As they are
excluded from economic and social development, they may suffer from poor health,
nutrition and education. The Special Rapporteur of the UN Human Rights Council on
the rights of indigenous peoples stated in areport of 2014 that indigenous peoples shall
fully benefit from development efforts and achieve an adequate standard of living. At
the same time they shall be granted the right to pursue their self-determination develop-
ment in order to safeguard their cultural identity.23
How shall the two paradigms of inclusion and segregation, which are mutually ex-
clusive, be reconciled? The notion of cultural identity evidently does not mean that the
specific precolonial identity of indigenous peoples shall be conserved at any cost. It is
evident that even in remote areas very few indigenous communities will be living an au-
thentic pre-colonial and pre-modern life. Various forms of territorial autonomy such as
reservations in the United States, reserves in Canada or similar protected areas in Aus-
tralia or Northern Europe may easily lead to the creation of some kind of parallel world.

21 See also CDL-INF(2001)019-e, Report on the Preferential Treatment of National Minorities by their
Kin-State, adopted by the Venice Commission at its 48th Plenary Meeting (Venice, 1920 October
2001).
22 Montevideo Convention on the Rights and Duties of States, 1933, 165 I.N.T.S. 19.
23 UN Doc. A/69/267.

168
But there is little dispute that even in such aparallel world certain standards of mo-
dernity will have to be respected. The argument in favor of ethnic segregation does not
mean that members of indigenous communities shall be denied the benefits of modern
education, consumer goods markets, transportation and health-care. In the light of le-
gally binding human rights standards, even those who make aconscious choice to live
inside indigenous areas shall have access to those benefits.
With respect to international human rights law, asolution simply based upon in-
dividual or collective choice is not possible. The concept of universal and indivisible
human rights is, in principle, apaternalistic one. Jakeet Singh has rightly identified
aconcept of self-determination which may be called arecognition from above, in
which the State decides on which claims for recognition from subordinate groups
shall be accepted.24
Human rights shall be granted to all individuals, including those who choose to live
in parallel worlds. Some examples show why such approach is reasonable. It would
be very problematic if indigenous parents decided on behalf of their children that they
will not have access to modern medical treatment. Another example is the organization
of criminal justice. Indeed, with respect to reservations and autonomous territories,
national law in some cases stipulates that criminal jurisdiction may be exercised by
indigenous courts. But it is evident that the procedure before such courts shall respect
modern concepts of procedural rights and fair trial. Also the sanctions imposed by in-
digenous tribunals have to be carried out in line with the prohibition of torture and
inhumane treatment.
In practice, it may be very difficult to establish such limits precisely. For exam-
ple, there will be little dispute concerning the protection of indigenous women against
gender-based physical violence. But shall the State also interfere with indigenous au-
tonomy in cases of discrimination?25 Despite such difficulties we may conclude that
States which are bound by international human rights obligations have to interfere with
indigenous cultures. It is clear that human rights law imposes certain limits of tolerance
with respect to indigenous segregation.

CONCLUSIONS

In this contribution we have presented some key elements of adefinition


of indigenous peoples. It has been shown that indigenous peoples differ from traditional
national and ethnic minorities, and that they also need special legal protection. Such

24 SINGH, Jakeet: Recognition and Self-Determination: Approaches from Above and Below. In: EISEN-
BERG, A. WEBBER, J. COULTHARD, G. BOISSELLE, A. (eds.): Recognition versus Self-Deter-
mination: Dilemmas of Emancipatory Politics. Toronto: UBC Press, 2014, pp. 4774.
25 See e.g. the case of Sandra Lovelace v. Canada (Communication No. 24/1977) in which the Human Rights
Committee has established that agroup member may successfully challenge the indigenous group. With
respect to the conflict between individual rights of community members and collective rights of the indige-
nous community see also CASTELLINO, Joshua: Conceptual difficulties and the right to self-determina-
tion. In GHANEA, Nazila XANTHAKI, Alexandra (eds.): Minorities, Peoples and Self-Determination.
Leiden: Martinus Nijhoff Publishers, 2005, pp. 5574.

169
protection shall sufficiently reflect the specific vulnerability of indigenous communities
in the light of exploitation of traditional lands by private corporations, environmental
degradation and climate change.
Ethnic and indigenous segregation may be understood as an appropriate tool which
enables indigenous minorities to cope with the problem of historical injustice and the
problem of special vulnerability. However, indigenous segregation poses anumber of
questions related to the concept of human rights and minority rights that are not easily
solved from aconceptual perspective. It seems paradoxical that the international doc-
trine of human rights which aims at empowering indigenous peoples and providing
them with the right to self-determination is, by its very nature, paternalistic and sets
clear limits to self-determination. The limits of tolerance towards specific pre-modern
elements of indigenous cultures will be defined from outside. However, the doctrine
of universal, indivisible and inter-related human rights could hardly accept any other
solution.

Autoi:
doc. Mag. phil. Dr. iur. Harald Christian Scheu,
Prvnick fakulta Univerzity Karlovy vPraze,
Luisa Mara Villa Yepes, LLM.,
Prvnick fakulta Univerzity Karlovy vPraze

170
2016 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 171187

PRVN EEN ODCHODU ANVRATU KRAJAN


DO ESKOSLOVENSKA ZPOHLEDU PASOV
POLITIKY VHISTORICK RETROSPEKTIV
PETRA SKEJPKOV

Abstract: Legal Resolution of the Departing and Returning of Compatriots to Czechoslovakia


from the Point of View of Passport Policy in the Historical Retrospect
The article focuses on the mapping of migration, and particularly of emigration, of our
compatriots in the previous century. The issue is regarded from one aspect, namely
reversed emigration, i.e. re-emigration and especially the right to it, i.e. the right of
return. To simplify the presentation, it is divided into five parts: the period of the first
republic, the time of the occupation of the Sudetenland by the German empire and the
establishment of the Protectorate Bohemia and Moravia, the period of the return into
the homeland after World War II, the period between 19441948, the period between
19481989, and the migration in the latest decades, i.e. after 1989. In connection therewith
the issue of emigration, i.e. the state-approved departing from the Republic, is dealt with
as well. Attention is further given to the issue of state citizenship that gradually became
aprerequisite for the granting of apassport so that the homeland could be left and
subsequently returned to lawfully. After 1948 the unauthorised crossing of the borders was
criminalised and anew crime occurred, Unauthorised departing from the territory of the
Republic and disobedience of an order to return (p.40). The legal regulation gradually
underwent certain change and the punishment was sometimes mitigated by ageneral
pardon by the president of the Republic. Finally, the author considers the way in which
the punishment was put into practice, i.e. how many persons emigrated, etc. This issue is
naturally connected with the complicated issue of the permeability of the state borders,
which gradually became completely closed and impassable for refugees in either direction.
The change of the legal regulation came about after the 1989 revolution and the fall of the
Iron Curtain.

Key words: emigration, passport policy, travel documents, unauthorised departing from the
Republic, the right of return

Klov slova: emigrace, pasov politika, cestovn dokumenty, nepovolen opoutn


republiky, prvo na nvrat

Pesuny osob vdy vminulosti pedstavovaly, apedstavuj dodnes, vel-


mi citliv problm. Je teba si uvdomit, e tento jev sah hluboko do minulosti, kdy
lovk se pemsoval nejprve za zsknm lep potravy, kdy zdolval nejprve krat,
ale pozdji idel vzdlenosti nejen po soui, ale ipo ekch apo moi. lovk, ale z-
rove utkal ped prodnmi katastrofami, kter psobily prodn ivly jako povodn,
zemtesen. Nemal vznam pro migraci obyvatelstva mly irzn epidemie nemoc
171
jako byly morov nkazy, panlsk chipka apod. Nkte odvn jedinci se vydali
objevovat neznm krajiny svidinou bohatstv atak rozili horizonty poznn. Vznik
jednotlivch , koloni anrodnch stt umonil pohyb obyvatel jednotlivch stt
do dalekch konin Asie, Afriky, Novho Zlandu i Islandu. Meme si jist poloit
otzku je migrace nevyhnuteln? Je nutn pro peit lidstva? Meme migraci kon-
trolovat, apokud ano, tak kdo je ktomu oprvnn ajakmi prostedky? Maj nrody
etickou povinnost brt ohled na migranty pi vytven imigranch pedpis sv zem?
Je teba zohlednit dvody, jako jsou rodinn vazby, studium i snaha oekonomick
zisk, kter vedou migranty koputn svho pvodnho domcho sttu i zem?
Je jist vhodn se zamyslet nad otzkou, zda je etick omezit emigraci zdvodu ztrty
ekonomickho potencilu zem pvodu i zdvodu pouze politickho? Tyto problmy
pitom nikdy nejsou omezeny pouze na jednu zemi, ale tkaj se minimln zem dvou,
nkdy ivce, jestlie migrujc osoby, atakto je pro zjednoduen nazvejme, vyuvaj
dalch zem jako jakchsi pestupnch stanic.
Zhlediska konkrtn zem se me jednat oti (asto propojen) vnkterch p-
padech ityi fenomny. Prvnm znich je emigrace odchod zmatesk i pvodn
zem nebo epitji zvlasti. Stm je jako zrcadlov obraz spojena imigrace, poppad
nejprve tranzit pes zem jinho sttu, do clov destinace akonen za uritch okol-
nost tak reemigrace nebo zptn nvrat do zem pvodn. Dalm fenomnem, kter
je vtchto situacch ptomen am vliv na jejich een, je pak poet osob, kterch se
tento pesun tk. Nelze pitom ci, e by nezleelo na potu takovchto osob, kter
jsou asto promnn. Nkdy se jedn ojednotlivce, jindy ocel velk skupiny osob.
Tento problm pak nabv zcela jinch dimenz azasahuje pak asto ido oblasti prva
mezinrodnho i humanitrnho.
Na problm migrace se podvme pouze zjednoho jejich aspektu, ato zptn emig-
race tedy reemigrace i repatriace azejmna prva na ni tedy the right of return. Tento
princip je upraven Veobecnou deklarac lidskch prv avnavazujcch mezinrodnch
mluvch.
Zcela obecn lze ci, e migrace, areemigrace zvl, jsou problmem pro vechny,
nejen pro ty, kte odnkud odchzej a ji dobrovoln, nebo jsou ktomu pinuceni
nejrznjmi okolnosti, od ekonomickch a po politick, ale stejn tak pro ob zem
tu kter je opoutna itu pijmajc. Na jedn stran jsou ztrceny, nkdy velmi cenn
lidsk zdroje, na stran druh pak vznikaj nemal obte rznho charakteru (kulturn,
politick, ekonomick) se zalennm pchozch.
Tyto problmy se pitom netkaj pouze prvnho een statusu takovchto osob, ale
maj mnoho dalch podob aje teba knim tedy pistupovat komplexn. Krom toho se
nejedn jen opchoz, ale nemn dleit jsou ipostoje pijmajc, vtomto ppad
znovupijmajc spolenosti, co jsou problmy nesmrn citliv, ato pro vechny
zastnn.
Problm spojench snvratem do vlasti je cel ada. Jako pklad meme ozna-
it problm kulturn, nikoli ve smyslu kultury jako takov, ale adaptace na nov spole-
ensk prosted. Jsou to otzky jazykov, kdy reemigranti ji nkdy ne zcela bezchybn
ovldaj matesk jazyk, co je ze spolenosti, do n se sna znovu zalenit, me do
urit mry vydlovat. Nemn problematick me bt tak zmna ekonomick situa-

172
ce reemigrant, stejn jako adaptace na politickou kulturu, odlinou od t, sn dosud
pichzeli do styku.
Specifick problm pak mohou pedstavovat potomci pvodnch emigrant, kte
se vdruh, nkdy ve tet, generaci vrac do vlasti svch pedk. Ato nejen proto, e
vechny ve uveden problmy se vjejich ppad prohlubuj, ale tak zhlediska jejich
klasifikace. Snad je toti dokonce legitimn poloit si otzku, zda se vjejich ppad,
jet vbec opravou reemigraci jedn azda se nejedn ozvltn ppad imigrace,
vtomto ppad nkdy motivovan nm, co bychom snad mohli oznait za nostalgii.
Toto je vak spe otzka filozofick.
Ve sv podstat je postaven vech migrant vmnoha ohledech podobn postaven
nejrznjch menin, ioni se toti znejrznjch pin vydluj zvtinov spolenosti.
Prvn strnka tto vci, na kterou se dle soustedm, se pitom me zdt bt do
znan mry technickou atedy nejsnadnji eitelnou. Snad by tomu tak ibylo, kdyby
pi jej realizaci nebylo nezbytn pihlet kcel ad dalch faktor, nejastji politic-
k povahy. Prvn povaha tohoto problmu m pitom dv roviny. Nejsou to jen prvn
normy, kter e nvrat reemigrant ade facto pro nj vytvej podmnky, ale stejn tak
ity, kter mu vtom zabrauj. Podvejme se ble na tuto problematiku zpohledu na
nedvn historie, kdy meme rozliit nkolik etap vemigraci i reeimigraci naeho
obyvatelstva i krajan.

HLAVN ETAPY ODCHODU ANVRATU NAICH KRAJAN


VMINULM STOLET

Vznik naeho novodobho samostatnho sttu, tedy konstituovn es-


koslovensk republiky vroce 1918 je jednm znejdleitjch meznk vsledovan
problematice. Pro nae ely budeme chpat pojem krajana jako osobu eskho nebo
slovenskho pvodu,1 kter dlouhodob (nkdy ipo vce generac) ije mimo hranice
svho mateskho sttu, ale kter snm zachovv asten ipstuje sv pvodn
nrodn povdom pslunosti kvlasti. Krajanstv vak meme vymezit na zklad
zemnho principu (pro ilustraci si meme pipomenout uit tohoto pojmu vkontextu
19.stol., kdy se uval ipro osoby nmeckho pvodu, kter mli zpolitickho hlediska
pslunost kesk sttnosti) vtomto pojet se pak jedn spe orodka.
Za poslednch zhruba sto let meme, by sjistm zjednoduenm, rozliovat nko-
lik etap odchodu (emigrace) anvratu (reemigrace):
1. Obdob prvn republiky, kdy se jednalo pedevm oodchod ekonomickch emigran-
t na zklad norem upravujcch vysthovn. Vtto dob se objevovala mylenka
vysthovalectv coby pedsunut vspy i baty eskoslovensk ekonomiky vza-
hrani, jejich prostednictvm se ml podporovat zahranin export. Koncentrace
takto vytvench komunit se rozvjela zejmna ve Francii, Argentin, Kanad, ve
vchodn Evrop apak ji tradin vUSA. Tyto enklvy naich krajan vcizin
vznikaly postupn bhem 19.stolet abyly motivovan pedevm dvody hospo-

1 HALSZ, I.: Krajania atzv. krajansk zkony na ich podporu vstrednej Eurpe. Praha, 2014, s.11.

173
dskmi asocilnmi. Od roku 1924 byl vUSA zaveden kvtov systmu vimi-
graci atak dolo kodklonn sti vysthovaleckho proudu smujcho do novho
svta severnm smrem (do Kanady) ajinm smrem, vprv ad do Argentiny, na
mst druhm do Brazli. Velikost tchto enklv acelkov poet vysdlench osob
byl bhem trvn monarchie promnn aevidence byla pomrn kus. Po vzniku
eskoslovensk republiky dolo kvraznmu zlepen vstatistick evidenci tkajc
se vysthovalectv ajejho zveejovn ve Zprvch Sttnho adu statistickho.
Takto zskan daje vak neinformovaly opotech osob, je se vzmoskch aji-
nch zemch trvale nebo doasn opravdu usadily atak jsou statistick daje vtomto
smru nepln amaj tedy omezenou vypovdajc hodnotu.
2. Vdsledku obsazen Sudet Nmeckou azzenm Protektortu echy aMorava,
se zphraninch oblast pesunulo pevn nmeckho obyvatelstva do vnitroze-
m. Krom tchto osob dochz ikemigraci politick (exilu). Jednalo se oosoby,
kter smovali ismrem mimo zem republiky ve strachu zvlenho konfliktu.
Na tuto etapu navazuje vlen obdob, kdy je pesun civilnho obyvatelstva velmi
psn regulovn. Sblcm se koncem vlky dochzelo pak postupn kasto vel-
kmu pesunu armd icivilnho obyvatelstva.
3. Nvraty do vlasti po skonen druh svtov vlky vletech 1944 a 1948, kdy se
jednalo nejen ovojky bojujc vzahraninch armdch, ale tak oemigranty, ek-
nme ryze politick, tedy ty, kte vozbrojench slokch neslouili. Otzkou je,
zda meme statut reemigrant vzthnout tak na osoby zavleen na nucen prce,
do koncentranch tbor. Stranou tto sti je cel problematika vysdlen i odsu-
nu nmeckho obyvatelstva atransfer maarskho obyvatelstva zzem republiky,
kter probhalo na zklad mezinrodnch anavazujcch vnitrosttnch norem.
4. Dal obdob pedstavuje dlouh doba vymezen roky 1948 a 1989, kter m rzn
etapy uvolnn anaopak zpsnn podmnek emigrace ireemigrace.
5. Poslednm pak je reemigrace poslednch desetilet, tedy po roce 1989.

Vkadm obdob pitom vdy panovaly specifick podmnky dan vdy konkrtn
politickou situac panujc vpijmajcm stt, kter mly zsadn vliv na jeho vstc-
nost kreemigraci jako takov, co zrove do znan mry souviselo sdvody, kter
kemigraci vedly. Jednalo se pitom zpravidla oemigraci dobrovolnou, ale dochzelo
ike zcela opanm jevm. Na druhou stranu je teba pipomenout, e tak reemigrace
m nkdy oba motivy. Knucenm nebo nkdy dobrovolnm nvratm dochz nap-
klad vppadech povoln kvojensk slub, pokud vznikla poteby pe orodinu doma
vppad nemoci, vppad ekonomick krize, pi nespokojenosti vnov zemi astesku
po domov. Naopak vak vyhbn vojensk povinnosti vedlo asto iknedobrovoln
inedovolen emigraci.
Klov vznam zhlediska emigrace inslednho nvratu jednotlivch oban m
otzka sttnho obanstv, kter se postupn stalo nezbytnou podmnkou pro udlen
cestovnho dokladu2 potebnho pro legln vycestovn insledn nvrat do vlasti.

2 BRAUNEDER, W.: sterreichische Verfassungsgeschichte. Wien, 2005.

174
Cestovn doklad je veejnou listinou vydanou sttem, kterou se lovk prokazuje pi
vstupu, pobytu aoputn zem cizho sttu.
Pokud se zamme na udlosti minulho stolet, je teba pipomenout, e rok 1914
avznik prvn svtov vlky znamenal nov obrat vpasov politice vcelosvtovm
mtku. Objevuj se nov poadavky na tento dokument, kter ble specifikuj osobu
nositele. Pas byl zbezpenostnch dvod poadovn pi pekroen hranic (obrana
proti pioni) abyl soust kontrolnch mechanism regulujcch odliv pracovn sly.
Pas nebyl podle 4 ministerskho nazen .159/1914 .z. vydn: osobm ozbroje-
n moci, etnictva astre finann.3 Dle tato norma zakazovala pekraovat sttn
hranice bez cestovnho dokladu jinde ne na stanovench pechodech sk hranice
vDalmcii, nsledn omezen pak bylo zavedeno pro Krlovstv Halisk aVladim-
sk, velkovvodstv Krakovsk atd. Tato omezen byla nepochybn dsledkem brann
pohotovosti asnahou oilegln emigraci zzem Rakouska-Uherska. Tyto kontroly
na hraninch pechodech zstaly zvelk vtiny zachovny ipo skonen 1.svtov
vlky, akoliv nebyly veejnost vtny.4
Organizace Spojench nrod uskutenila vroce 1920 vPai prvn konferenci, kte-
r formou rezoluce sjednotila rmcov poadavky na cestovn doklady. Vsledkem pak
byly veobecn smrnice pro vydvn avnj formu (knka) tohoto dokumentu.5

VZNIK R

S pasovou problematikou je zce spojena i otzka sttnho obanstv


apodmnek jeho udlen, eventuln odejmut. Se vznikem R dolo ke zmn vsys-
tmu sttnho obanstv vtom smru, e se vytvoily dv oblasti tohoto vztahu prvn,
kter byla tvoena obany dvj monarchie adruh, kter nov upravovala nabvn
sttnho obanstv.6 stavn zkon .236/1920 Sb.z.an., vymezil pojem sttnch ob-
an eskoslovenskch, ktermi byly: osoby, kter nejpozdji dnem 1.ledna 1910
zskaly aod t doby nepetrit maj domovsk prvo vzem nkdejho mocnstv

3 V naich zemch byly pasov pedpisy sjednoceny meziministerskou vyhlkou z kvtna roku 1867
(.80/1867 . z.), podle, kter oban Pedlitavska nepotebovali cestovn pas pro cestovn po zem
Rakouska, pokud ovem mli jin dokument prokazujc jejich totonost. Dle pak bylo nutn doloit, e
cestovatel m dostatek finannch prostedk na pokryt nklad spojench splnovanou cestou. Cestovn
dokumenty byly vydvny na zvltnch jednotn vytitnch formulch (19). tvrt lnek Rakousk
prosincov stavy zroku 1867 proklamoval Voln sthovn se osob ajmn vmezch sttu nim nen
omezeno. Svoboda vysthovati se ze zem, obmezena jest zpiny sttu toliko brannou povinnost. Situ-
ace byla obdobn ivostatnch evropskch sttech, kde voln cestovn bylo mon vcemn bez vtch
pekek. Vjimkou byly vztahy sRuskem aOsmanskou , kdy cestujc museli mt nejen cestovn pas,
ale ivzum. Ktomu ble ministerskho nazen .159/1914 . z.
4 Kcel problematice ble CLAES, T.: Passkontrolle! Eine kritische Geschichte des sich Ausweisens und
Erkanntwerdens. Berlin, 2010. Kproblematice cestovn tak ble SKEJPKOV P.: Cestovn acestov-
n doklady vminulosti nebo-li Je cestovn fenomn modern doby? In VOJEK, L. (ed.): Bene merito.
Bratislava, 2012, 327s., s.238244.
5 Rozmr byl 15,510,5 cm arozsah 32 stran.
6 Ktomu ble stavn zkon .236/1920 Sb.z.an., kterm se dopluj anm dosavadn ustanoven
onabvn apozbvn sttnho obanstv aprva domovskho vrepublice eskoslovensk. Dle pak
BAROV, A.: Nrodnostn meniny asttn obanstv veskch zemch. In PETR, R. (ed.): Aktuln
problmy prvnho postaven menin vesk republice. ad vldy R, 2010, s.76 an.

175
Rakousko-uherskho, je nle nyn eskoslovensk republice dle bval sttn ob-
an e Nmeck, kte maj sv dn bydlit na zemch, kter nleela dve ki
Nmeck akter od n pipadnou krepublice eskoslovensk bval sttn oban
nmet, rakout auhert, kte se narodili na zem eskoslovensk republiky jako
dti sttnch oban nmeckch, majcch na tomto zem dn bydlit, nebo sttnch
oban rakouskch nebo uherskch, majcch tam prvo domovsk, ikdy osoby, on
jde, samy nemaj vdob, kdy tento zkon vejde vplatnost, bydlit nebo domovskho
prva vrepublice eskoslovensk. Dle pak ty osoby, kter: ped 28.jnem 1918
mli prvo domovsk vnkter obci bvalho mocnstv Rakousko-Uherskho mimo
zem republiky eskoslovensk astali se skutenmi ednky nebo zzenci esko-
slovenskho sttu, nebo nkterho eskoslovenskho sttnho stavu nebo podniku.7
Po vzniku na republiky byla pasov agenda upravena nazenm vldy republiky
eskoslovensk .215/1921 Sb.z.an. oprozatmnch pedpisech acestovnch pa-
sech, na kter pak postupn navzal zkon .55/1928 Sb.z.an. ocestovnch pasech.8
Vdvodov zprv ktomuto zkonu se k: Navren zkon vychz zprincipu, e
ke kadmu pekroen sttnch hranic, ato bez rozdlu, jde-li otuzemce nebo ocizo-
zemce, jde-li ocestu do ciziny nebo zciziny do zdejho sttu, jest poteb platnho
cestovnho pasu. Princip tento jest zachovvn nyn vude vcizin aani eskosloven-
sko nem piny od nho upoutti.9 Tato norma vparagrafu7 taxativn specifikovala
podmnky, kdy bylo mon odept vydn cestovnho dokladu (nap. nesvprvnost
adatele, proti adateli je zahjeno trestn zen, na kter je stanoven trest vzen del
ne 14denn nebo trest na penzch vy ne 5000K, adatel mohl ohrozit dleit
zjmy sttn bezpenosti, hospodsk zjmy republiky, adatel dlu dan nebo jin ve-
ejn dvky). Svydvnm cestovnch doklad byla zce spojena iotzka vzov, kter
se vmezivlenm obdob uvolovala i omezovala asto vnvaznosti na recipron
pravu vokolnch sttech.
Zpohledu odchodu zeskoslovenska je nepochybn vznamnm problmem otzka
vysthovalectv ajeho prvn pravy, kter byla nov upravena ji vroce 1922 pro cel
zem republiky anahradila normy bvalho soustt.10 Zk. .71/1922 Sb.z.an., ovy-
sthovalectv obsahoval v1 vymezen pojmu vysthovalce nsledn: Vysthovalcem
podle tohoto zkona jest, kdo odchz zzem eskoslovensk republiky do ciziny, aby
si tam hledal vivy, nebo smyslem ji se nevrtiti, jako ikad pslunk jeho rodiny,
kter ho doprovz nebo nsleduje Zrove vak 2 (odst.2) stanovil, e vysthov-
n samo osob nem vzpt ztrty sttnho obanstv. Nsledn pak 3 stanovil e
kad vysthovalec eskoslovensk sttn pslunosti mus bti opaten vysthovalec-

7 Zkon .236/1920 Sb.z.an.


8 TEMBERK, J.: Fenomn cestovnho ruchu, monosti alimity cestovnho ruchu vmezivlenm esko-
slovensku. Pelhimov, 2009, s.167 an.
9 Tisk 535/1927.
10 Zk. .71/1922 Sb.z.an., ovysthovalectv stanovil, e vysthovalectv je vmezch platnho prva
svobodn (2 odst.1). Vlda byla zmocnna svm nazenm zakzat vysthovn se na urit zem
(ochrana ivota amrav vysthovalcova 2 odst.2), dle pak vlda mohla omezit urit dopravn sm-
ry vysthovn (2odst.2), zkon zakazoval, resp. zpsoval vysthovn uritch osob: nezletilch
(2odst.4 a 6), trestn sthanch nebo vyetovanch (2 odst.7 psm.a), rodi, je zde zanechaj
dti mlad 16 let (2odst.7 psm.b), osob vpokroilm vku anemocnch (2 odst.7 psm.c), osob
nemajetnch (2odst.7 psm.d), osob, jim pijmajc stt zakzal pstup (2 odst.7 psm.e).

176
km cestovnm listem do sttu, do nho se sthuje. Vysthovaleck cestovn list pitom
nahrazoval listiny, pedepsan pro eskoslovensk sttn pslunky kcestm do ciziny
abyl vydvn, jestlie proti vysthovn adatele nebyly podle platnch pedpis nmit-
ky. eskoslovensk stt se pitom staral osv obany vtom smru, e zkon explicitn
stanovil, e informace otzv.vyhldkch vysthovalectv mohly bt udleny jen spovole-
nm ministra sociln pe. Zkon dle podrobn upravoval otzky zjednvn osadnk
7, 8: Najmati dlnky pro zem mimoevropsk se zakazuje Najmati dlnky do
nkterho cizho sttu evropskho dovoleno je pouze se svolenm sttnho adu prce,
kter zrove ur, ve kterm kraji, kterho oboru ajak poet dlnk me bti najat.
Paragraf 10 stanovil, e dlnci mohou bt najmni do ciziny pouze na zklad psemn
objednvky pedem specifikovanch budoucch zamstnavatel nebo pro potebu toho,
kdo obdrel povolen najmat osoby. Na tzv. objednvce osob muselo bt potvrzen od
pslunch ad cizho sttu otom, e se daje objednvky shoduj se skutenost ae
pslun orgn nem nmitek proti najmut tchto osob (11).11 Nemn vznamn bylo
idal ustanoven smujc kochran oban, nebo45 zmocnil vldu: aby zdvod
kontrolnch, zdravotnch aochrannch upravila nazenm odchod vysthovalc zzem
eskoslovensk republiky, aby uinila potebn opaten na ochranu vysthovalc vrace-
jcch se do vlasti, jako iaby vhodn upravila otzku ukldn spor eskoslovenskch
vysthovalc vcizin aodesln jich do vlasti. Vtomto ppad tedy vysthovaleck list
nahradil cestovn pas pop. jin, sttem uznan dokument jako nap. plavebn list. Piny
vysthovalectv byly vtto dob pedevm ekonomick, kdy byl velk zjem vzahrani
onae odbornky idlnky.12
Prvn vrazn omezen ve vydvn cestovnch dokument nastala pak vsouvis-
losti sudlostmi roku 1936, kdy dochz kobansk vlce ve panlsku. Vdsled-
kurostoucho politickho tlaku akrize roku 1938, bylo na zklad vldnho nazen
zakzno cestovat do ciziny osobm podlhajcm brann povinnosti, kter navazovalo
na pslun ustanoven zkona oobran sttu .131/1936 Sb.z.an. Omezen byla
zruena k29.12.1938, kdy byl opt zaveden vpodstat voln pohyb obyvatel, by na
krtkou dobu. Vlda pijala dne 11.listopadu 1938 nazen ozzen stavu pro pi
ouprchlky pi ministerstvu sociln pe,13 do jeho psobnosti spad doasn pe
ouprchlky. Agenda stavu byla rozdlena na ti skupiny: (1)pro zemi eskou azemi
Moravskoslezskou, (2)pro zemi Slovenskou, (3)pro Podkarpatskou Rus. stav, kter
d ministr sociln pe azstupci jm uren, mlo sv sted a4 odbory ato: prvn
11 Najat dlnk mus ped odchodem do ciziny obdreti psemnou pracovn smlouvu vei sv avei
zamstnavatelov. Pracovn smlouva mus obsahovati: 1.Jmno abydlit zamstnavatele; 2.pracovn
msto (provozovnu) adruh podniku; 3.jmno, rok aden narozen, domovskou obec aposledn bydlit
zamstnance; 4.obor zamstnn adruh prac, pro n se najmn dje; 5.uren doby, na kterou za-
mstnavatel zamstnance najm aprci mu zaruuje; 6.pravidelnou pracovn dobu, pracovn pestvky,
vymezen prce pes as adny, kdy se nepracuje; 7.uren pravideln mzdy asov nebo kolov za
jednotliv vkony, odmny za prci pes as, naturln poitky alhty vyplcen mzdy; 8.ustanoven
ozvazcch zamstnavatelovch pro ppad onemocnn, razu neb mrt zamstnancova; 9.ustanoven
olht vpovdn appadnch podmnkch, za kterch me bti pracovn pomr zamstnavatelem nebo
zamstnancem jednostrann zruen;10.mluvu otom, kdo m nsti nklady cesty do msta pracovnho
acesty zpten, jako ivslovn zjitn, byla-li dna zloha, po ppad jej vi, kde je sloena akdy
bude vyplacena.
12 eskoslovensk vysthovalectv, jeho piny, dsledky avyhldky. Praha, 1928.
13 Vldn nazenze dne 11.listopadu 1938 (. 92/1938 Sb. z. an.), jm se zizuje stav pro pi ouprchlky.

177
zamen na zdravotn pi ouprchlky, dle pak ml koordinovat pohyb uprchlk
zhlediska policejnho adopravnho, dle se ml starat ojejich ubytovn astravovn,
ml provdt evidenci tchto osob asoupis jejich majetku. Druh odbor peoval oza-
pojen uveden uprchlk eskoslovensk sttn pslunosti do zamstnn aojejich
vlenn do hospodskho ivota. Tet odbor tvo pe ovysthovalectv uprchlk.
tvrt odbor ml na starosti hospodaen finannmi prostedky.

OBSAZEN SUDET NMECKOU AZZEN


PROTEKTORTU ECHY AMORAVA

Bhem bezna 1939 dochz kzsadnm zmnm ve smru omezen vol-


nho pohybu obyvatel vrmci Protektortu echy aMorava ie. Prvnm zkladem
jeho vzniku byl Vnos Vdce askho kancle.14 Na obyvatele Protektortu se vzta-
hovaly sk pedpisy avydvn cestovnch doklad velmi brzy pelo do pravomoci
vrchnch zemskch sprv (Oberlandrat). Pasov agenda byla upravena nazenm sk-
ho ministra vnitra (Verordnung fr Bhmen und Mhren, 1939, No.20, s.139141). Pro
protektortn obany byly zvazn zkony sk (sk zkony opasov acizineck
policii aohlen aprokazovn osob z11.5.1937 apasov vyhlka ze 7.7.1932).
Pro vysdlen idovskho obyvatelstva byla odpovdn stedna pro idovsk vystho-
valectv vPraze stm, e stedna provdla dozor podle pokyn skho protektora
vechch ana Morav.15 Pro Slovensko pak platily pslun normy pijat po vzniku
Slovenskho ttu, idovskho obyvatelstva se tkal vneposledn ad stavn zkon
z15.5.1942, kde 1 k, e: idov mono vysahova zzemia Slovenskej repub-
liky. Vjimku tvoily osoby, kter se staly ped 14.3.1939 pslunky kesanskho
vyznn, poppad jejich manel byli tzv.Neidem (Neidovkou), pop. dal v-
jimky pak stanovil prezident republiky, pop. byly jim udleny zdvodu jejich povoln
ato16 lkai, lkrnci, zvrolkai, ineni apod. Vysthovan id pak ztrceli sttn
obanstv Slovensk republiky.

OBNOVEN SAMOSTATNOSTI R

Obnoven samostatnosti R teoreticky znamenalo obnoven svobody ces-


tovn vrozsahu prvorepublikovho zkona .55 zroku 1928 (ocestovnch pasech),
tato svoboda byla vak krtkodob. Stranou tto sti je cel problematika vysdlen i
odsunu nmeckho obyvatelstva atransfer maarskho obyvatelstva zzem republi-

14 Vnos Vdce askho kancle z16.bezna oProtektortu echy aMorava (RGBl. I., s.485) veskm
jazyce publikovn pod .75/1939 Sb.z.an.
15 RP09/40 Nazen skho protektora vechch ana Morav opi oidy aidovsk organisace ze dne
5.bezna 1940.
16 TNSMEYER, T.: Das Dritte Reich und die Slowakei 19391945, Politischer Alltag zwischen Koopera-
tion und Eigensinn. Paderborn, 2003; 38/1942 Sl.z. stavn zkon zo da 15.mja 1942 ovysahovan
idov.

178
ky, kter probhalo na zklad mezinrodnch anavazujcch vnitrosttnch norem.17
Vznamnou kapitolu tvo nepochybn ivysdlen idovskho obyvatelstva do nov
vzniklho sttu Izrael.
Postupn byla svoboda cestovn omezovna jen na nutn cesty tehdy, jestlie a-
datel opas doloil nezbytnost takovto cesty. Na zklad usnesen vldy18 dochzelo
kdalmu omezovn cestovn odvodovan obvykle nedostatkem deviz, povlen-
mi hospodskmi pomry atd. Postupn dostv paragraf7 prvorepublikovho zkona
ocestovnch pasech nov obsah. Vycestovn se povolovalo pouze vuritch specific-
kch ppadech (sttn zjem, apod.). Volnost pohybu byla tedy postupn omezovna.
Celou problematiku je pitom nutn vnmat virch historickch souvislostech apoli-
tickch udlost doby, kdy lo oppravu knadchzejcmu vtznmu noru apijet
nov, socialistick legislativy. Vznam nora peshl daleko hranice zem, nebo
tvoil jasn meznk smrem knadchzejc studen vlce. Tyto udlosti vedly kurych-
lenmu pijet Marshallova plnu, vzniku Zpadnho Nmecka, snahm oomezen vlivu
komunist ve Francii aItlii apostupn kvytvoen NATO. Na to pak navzalo uzaven
tzv. elezn opony.

PONOROV ZKONN PRAVA


AOMEZEN POHYBU OBYVATEL

stava 9.kvtna byla vyhlena jako stavn zkon .150/1948 Sb. jeho
clem bylo vybudovat osvobozen stt jako lidovou demokracii, kter nm zajist po-
kojnou cestu ksocialismu.19 Kapitola prvn, 7 stanovil, e: Kad oban se me
usazovat nebo pobvat na ktermkoli mst eskoslovensk republiky. Omezit lze toto
prvo jen vzjmu veejnm na zklad zkona. Prvo vysthovat se do ciziny me bt
omezeno jen na zklad zkona. Jedn se tedy jet zdnliv ocelkem liberln usta-
noven umoujc relativn svobodu pohybu amonost koputn zem republiky.
Nvazn na tento stavn dokument byly pijaty dal normy, kter postupn vy-
tvoily zkonn rmec pro trestn represi vnsledujcch letech. Nvrh novho zkona
ocestovnch pasech byl vypracovn na podzim roku 1948 stm, e byl pak pijat na
potku roku 1949 jako zk. .53/1949 Sb. ocestovnch pasech. Jeho celkov charakter
zhodnotil jeden za zpravodaj za zahranin vbor poslanec Innemann takto: na vydn
cestovnho pasu nen prvnho nroku. () ipokusy otk za hranice iposkytovn

17 Prvnm zkladem konfiskace jejich majetku byl dekret prezidenta republiky .12/1945 Sb. okonfis-
kaci arozdlen pozemkovho majetku Nmc, Maar, zrdc akolaborant. Platn prava vzk.
.107/1947 Sb. oopatench proti neoprvnnmu pechodu hranic, upravovala opaten smujc proti
nvratu tchto osob zpt do R, pop. pomoc pi usnadnn pobytu tchto osob veskoslovensku apod.
Zliteratury kcelmu problmu vysdlen nap. STANK, T.: Odsun Nmc zeskoslovenska 194547.
Praha, 1991.
18 Ktomu ble RYCHLK, J.: Cestovn do ciziny vhabsbursk monarchii aveskoslovensku. Praha, 2007,
s.26n.
19 Pijat vnedli 9.kvtna ve Vladislavskm sle Praskho hradu jednomysln 246 hlasy z300 len sta-
vodrnho nrodnho shromdn; neptomn poslanci byli ji zbaveni poslaneckch mandt. Ktomu
stenoprotokoly 11.schze, 21.7.1948.

179
pomoci pi tchto tcch musme kvalifikovat jako neptelsk in vi na lidov
demokratick republice ajejmu pracujcmu lidu.20
Vyhlka min. vnitra .439/1949 Sb. v2 stanovila: eskoslovensk cestovn
pasy se zsadn vydvaj na dobu nezbytn nutnou kpobytu vcizin, nejve na dobu
5 let Vyhlka upravovala (6) ipropustky vrmci tzv.malho pohraninho styku
na eskoslovensko-polsk aeskoslovensko-maarsk hranici, stejn jako pro osoby
zamstnan pi prav s. sttnch hranic. Tato vyhlka upravovala idoklady nutn
pro vydn vysthovaleckho cestovnho pasu.
Vponorov dob dochz ike zmn ve vysthovaleck politice vi obyvate-
lm idovskho pvodu, vnvaznosti na tehdej politick udlosti, kdy po pote-
nch hromadnch vysdlovacch akcch vletech 1948 a1949, kdy se vysthovalo cca
19000 osob,21 dochz ke zmn. dosti oemigraci jsou individuln posuzovny
audlovny ppad od ppadu. Na zklad usnesen vldy z13.3.1951 (odsouhla-
sen pslunmi orgny KS) ve smyslu platnch s. pedpis byly stanoveny tyto
zsady pro individuln posouzen jednotlivch dost. Udlovalo se osobm starm,
ppadn nemocnm aneschopnm prce, kte maj nejbli pbuzn vIzraeli, ne-
maj blzk pbuzn vSR ajsou odkzni na vydrovn nebo podporu ze sttnch
aveejnch prostedk, osobm osamlm (vdovcm, vdovm), jejich jedin blzc
pbuzn byli vIzraeli. Vysthovn nesmlo bt povoleno osobm, kter po roce 1948
emigraci organizovali, byli leny nebo zamstnanci sionistickch vysthovaleckch
orgn, osobm zamstnanm ve vrobnch sektorech, osobm, kter na zklad d-
vjho nebo souasnho zamstnn ve vrob i sprv mohou mt by jen dl
pehled ovznamnch secch veejnho ahospodskho ivota, lkam, inen-
rm, technickm kdrm.22 Cel tato emigrace mla bt ukonena k1.lednu 1953.
Zkon .71/1922 Sb. ovysthovalectv zstal formln vplatnosti ipo noru aplatil
a do roku 1965. Vysthovn se tkalo zejmna nmeckho obyvatelstva. Vroce1950
byla podepsna dohoda se SRN aR ovysthovn rodinnch pslunk vrmci sjed-
nocovn rodin. Dohoda mla velk ohlas, ale vzhledem kobav R onik ekonomicky
zdatnch odbornk (Braindrain) byla postupn zastavena. Od bezna 1950 do konce dub-
na 1951 se do zpadnho Nmecka vysthovalo celkem 16832 Nmc.23 Pobyt vcizin
bez platnho dokladu mohl bt potrestn jako pestupek proti zkonu ovysthovalectv.
Vzhledem ktomu, e postupn ubvalo monost leglnho oputn republiky, dochz
knrstu ileglnho pekroen hranic. Zkon .53/1949 Sb. ocestovnch pasech stano-
vil, e: na vydn, prodlouen asovho arozen zemn platnosti eskoslovenskho
cestovnho pasu nen prvn nrok. Klasifikoval nedovolen pekroen sttnch hranic
jet za sprvn pestupek asankc byla penit pokuta do 50000 K nebo vzen do

20 Stenoprotokoly, 26.schze, 23.2.1949.


21 Ktomu ble BULNOV, M. (ed.): eskoslovensko aIzrael vletech 19451956, Dokumenty. Praha,
1993. ZNvrhu usnesen sekretaritu V KS, s.269271. Vdokumentu je poukzno na to, e se tak
stalo bez souhlasu vldy, nebo V. Clementis sice nvrh na povolen emigrace (.MZV 241.549/IV-6/48)
podal, ale ten byl 21.12.1948 sthnut zprogramu schze vldy adn nov nvrh vld pedloen
nebyl.
22 Op. cit. s.269.
23 STANK, T.: Odsun Nmc zeskoslovenska 19451947. Praha, 1991, s.253.

180
esti msc. Psnj potrestn nedovolenho pekroen hranic je nejprve odvodnno
aplikac zkona .52/1923 Sb. na ochranu republiky.
Sttn zastupitelstv sthajc zadren osoby vyuvala vtto dob ustanoven (2)
opokusu trestnho inu klad orepubliku, kter mlo trestn sazbu vrozmez jedno-
ho a pti let. Pro zdvodnn obaloby se uvdlo, e zadren se chystal vzahrani-
podlet na innosti zamen proti republice. Nsledn vroce 1948 schvlilo nov
zvolen Nrodn shromdn zkon .231/1948 Sb. na ochranu lidov demokratick
republiky. Objevuj se zde nov avgnj skutkov podstaty trestnch in zame-
nch proti vnj avnitn bezpenosti sttu amezinrodnm vztahm. Nov vytvoen
trestn in Neoprvnn oputn zem republiky aneuposlechnut vzvy knvratu
(40) patil do sti Trestn iny proti mezinrodnm vztahm.24 Na toto ustanoven
navazoval 41 nazvan: Pokozovn zjmu republiky vcizin.25 Jako vedlej trest
bylo mon uloit pachateli nap. trest penit, zabrn majetku, propadnut vci, ztrta
estnch prv obanskch, sttnho obanstv. Vtto norm je dleit prokzat mysl
pokozen republiky realizovan prostednictvm tohoto trestnho inu. Na tuto normu
navzal zkon .232/1948 Sb. oSttnm soudu, pijat Nrodnm shromdnm tho
dne jako zkon na ochranu republiky. Sttn soud se stal nejvznamnjm justinm
orgnem pro provdn politicky motivovanch proces. Ped tento soud psluely
vci, ukterch bylo mon uloit trest smrti, trest odnt svobody del ne 10 let, nebo
ppady navren veejnm alobcem. Veejn alobce tedy pedstavitel sttn moci byl
ped soudem reprezentovn tzv. sttn prokuraturou.
Vrmci rekodifikanch prac pipravilo ministerstvo spravedlnosti nov trestn
zkon .86/1950 Sb. atrestn zkon sprvn .88/1950 Sb. ana n navazujc proces-
n pedpisy (trestn d .87/1950 Sb. otrestnm zen soudnm, trestn d sprvn
.89/1950 Sb.)
Trestn kodex SR zroku 1950, pestoe vnkterch smrech navazuje na ko-
difikan prce mezivlen doby, obsahuje nov pojmy, kter se nesluuj sdemo-
kratickm prvnm dem. Tento kodex pijal materiln pojet trestnho inu, kdy
stanovil (2), e trestnm inem je jen takov pro spolenost nebezpen jednn, jeho
vsledek uveden vzkon pachatel zavinil. Pro vklad nebezpenosti inu pro spo-
lenost se uvalo pedevm ustanoven 1 oelu trestnho zkona: Trestn zkon
chrn lidov demokratickou republiku, jej socialistickou vstavbu, zjmy pracujcho
lidu ajednotlivce. Zcela zjevn tedy byl peceovn vznam objektu trestnho inu,
piem stupe nebezpenosti pro spolenost byl urujc pro stanoven vmry trestu.
Nestailo tedy pouh naplnn znak skutkov podstaty trestnho inu, ale byl to ji za-

24 Ktomu ble 40: Neoprvnn oputn zem republiky aneuposlechnut vzvy knvratu: esko-
slovensk oban, kter vmyslu pokodit zjem republiky opust neoprvnn zem republiky nebo
ve stejnm myslu neuposlechne vzvy adu, aby se vpimen lht, kterou mu ad ur, na zem
republiky vrtil, bude potrestn pro zloin tkm alem od jednoho roku do pti let.
25 Ktomu 41: Pokozovn zjmu republiky vcizin: (1) eskoslovensk oban, kter vcizin roziuje
nepravdivou zprvu opolitickch, bezpenostnch, hospodskch, socilnch nebo prvnch pomrech
vrepublice, akoliv nem dostatench dvod pokldati ji za pravdivou amohl si uvdomiti, e je zp-
sobil ohroziti zjem republiky, bude potrestn pro pein tuhm vzenm od t msc do t let. (2) Kdo
se dopust inu uvedenho vodstavci 1 vmyslu pokoditi republiku, bude potrestn pro zloin tkm
alem od jednoho roku do pti let. Ve zprv byla zdraznna preventivn funkce zkona, ale znn jeho
ustanoven jasn dokldaj tdn charakter normy ajej nsledn aplikace.

181
vinn in obsahujc nov specifick prvek ato nebezpenost trestnho inu pro spo-
lenost. Trestn zkon specifikoval v95 trestn in oputn republiky nsledovn:
(1)Kdo bez povolen opust zem eskoslovensk republiky, bude potrestn odntm
svobody na jeden a pt let. (2)Stejn bude potrestn eskoslovensk oban, kter ne-
uposlechne edn vzvy, aby se vurenm lht na zem eskoslovensk republiky
vrtil.26 Tento paragraf byl vpadestch letech pouvn relativn mlo, nebo osoby
zadren na hranicch byly obvykle obviovny zppravy velezrady. Zde pak trestn
sazba byla vrazn vy, tedy vrozmez od deseti do dvaceti pti let. Pi nedovolenm
pekroen hranic do zem tzv. socialistickho bloku (Maarska, Polska) byl tento in
vtinou posuzovn jako pestupek.27
Emigrace byla nejen politickm, ale ispoleenskm problmem po celou dobu
komunistickho reimu. Jednotliv obdob se liila zejmna monostmi jak emigraci
uskutenit. Pokud oban emigroval, probhlo proti nmu zen vneptomnosti stm,
e tak ztrcel monost nvratu do vlasti bez rizika zaten.28 Tento problm byl nko-
likrt zhojen amnesti prezidenta republiky. Prvn amnestie byla vyhlena vervnu
roku 1948 Klementem Gottwaldem pi pleitosti jeho zvolen prezidentem republiky
(14.6.1948). Oden pozdji byla vldou vyhlena amnestie ve vcech sprvnch. Text
tto vyhlky stanovil, e se vztahuje tak: na eskoslovensk sttn obany, kte
pekroive ilegln hranice eskoslovensk republiky se dosud zdruj vcizin, vrt-
-li se nejpozdji do 3 msc ode dne tohoto usnesen zpt na zem eskoslovensk
republiky.29 Dal amnestie zroku 1953 se na sledovan trestn in nevztahovala.

26 Podrobnji ktomuto ustanoven Rozhodnut Nejvyho soudu z13.kvtna 1958, 3 To 075/58.: Jestlie
pachatel odejde do ciziny sdnm asov omezenm povolenm, avak ve stanoven dob se na zem
SR nevrt vmyslu zstat vcizin trvale nebo del dobu po uplynut doby uren mu vpovolen, opust
republiku. Tm se dopust trestnho inu oputn republiky podle 95 odst.1 tr. zk., nebo pachatel bez
povolen opust zem SR nejen tenkrt, kdy pekro sttn hranice bez jakhokoliv povolen aodejde
do ciziny smyslem tam natrvalo nebo na del dobu zstat, ale itenkrt, jestlie pekro hranice aode-
jde do ciziny splatnm asov omezenm povolenm, avak po uplynut doby, na n mu bylo povolen
kpobytu vcizin dno, se do SR nevrt. Tak tmto jednnm opust zem eskoslovensk republiky.
Oputnm republiky je toti teba rozumt nejen nedovolen pekroen hranic, nbr iprodlvn vci-
zin bez povolen. Pitom in je dokonn uplynutm doby stanoven vpovolen kpobytu vzemi vtomto
povolen uveden. Tho inu by se pachatel dopustil tak tehdy, kdyby odjel do jin zem, ne do n m
povolen kpobytu, smyslem opustit republiku, jeto pekro-li pachatel hranice republiky do jin zem,
ne do n m povolen kpobytu, anevrt-li se, opout rovn republiku.
27 Trestn zkon sprvn .88/1950 z12.ervence v100 postihuje nedovolen pekroen sttnch hra-
nic bez platnho cestovnho dokladu (pokud nelo otrestn in) pokutou do 50000K nebo vzenm
do 2 msc.
28 Sp. zn./j.: 3 Tk 107/51 ze dne 11.9.1951: zen proti uprchlmu je mono konat prv jen vtakovch
ppadech, kde obvinn neme bt postaven ped soud, protoe se vyhb trestnmu sthn pobytem
vcizin nebo ukrvnm. Pro konn tohoto zen mus bt splnny tyto podmnky: toto zen lze konat
pouze proti osob, na kterou byla podna aloba, ato tehdy, kdy tato osoba neme bt postavena ped soud
znkterho zve uvedench dvod. Nvrh na zen proti uprchlmu me tedy bt uinn isouasn spo-
dnm aloby, nebo aloba je ,podna tm, e ji prokurtor zale soudu, nikoliv snad teprve jejm doruenm
obvinnmu. Pro doruen aloby plat pak vzen proti uprchlmu ji zvltn pedpisy. Okolnost vak,
e dotyn osoba neme bt zuritch dvod postavena ped soud, je tedy prv jedna zpodmnek pro
konn zen proti uprchlmu aneme proto bt zrove dvodem pro peruen trestnho sthn, tedy
pekkou zen. Proto tak uvd trestn d v165 odst.1 psm.a), e trestn sthn je nutno peruit,
jestlie obvinnho nelze postavit ped soud anekon se zen proti uprchlmu. Vzen proti uprchlmu
nelze tedy trestn sthn ztohoto dvodu peruit.
29 Ktomu ble vyhlka MV .1180/1948 . l., l.II.

182
mnestie zroku 1955 byla vyhlena vsouvislosti s10.vrom osvobozen ajej
A
l.VII. explicitn stanovil: (1)Promjm tresty odnt svobody pravomocn uloen
za trestn in oputn republiky spchan pede dnem tohoto rozhodnut osobm, kter
pod vlivem neptelsk propagandy opustily bez povolen zem republiky, vrt-li se do
6 msc ode dne tohoto rozhodnut na zem republiky. Prominut trestu tedy bylo
opt vzno na splnn specifick podmnky atou byl nvrat do 6 msc ode dne
tohoto rozhodnut na zem republiky. Nsledujc lnek VIII vyjmal zamnestie ve-
lezradu (78 tr.z.), sabot (84, 85 tr.z.) avyzvdastv (86 a87 tr.z.). estim-
sn lhta knvratu do republiky byla prodlouena aukonena byla a k1.12.1956.
Vzhledem ktomu, e a do tto amnestie eskoslovensk soudy povaovaly vpovdi
uprchlk ped zahraninmi sprvnmi orgny za zvan trestn in (asto velezradu),
byla tu obava emigrant znvratu. Politick byro V KS zervna 1955 nakonec roz-
hodlo, e tyto vpovdi nenapluj skutkovou podstatu tchto in anavrtiv se osoby
nemaj bt proto sthny.30 Vroce 1956 byly nejkiklavj zkonn normy zobdob
trestn represe zrueny (vetn trestnho zkona atrestnho du) resp. novelizovny
tak, aby neumoovaly zjevnou nezkonnost vrmci zkona.31
Dal amnestie byla vydna 1.prosince 1957,32 vyhlen novm prezidentem Anto-
nnem Novotnm (po smrti A. Zpotockho) ana nedovolenou emigraci se nevztahovala.
Otom, e emigrace byla nadle nemalm problmem, svd, ale rozkaz, .9 ministra
vnitra z29.1.1958, kter smuje kodstrann nedostatk vyvolanch nejednotnost pi
vyetovn tohoto trestnho inu: Nkter ppady vyetuj orgny VB, nkter orgny
StB austi ppad se vyetovn vbec neprovd. Rozkaz proto naizuje opaten
kodstrann nedostatk.33 Vkvtnu roku 1960 byla vyhlena obshl amnestie uple-
itosti patnctho vro osvobozen, kter se na sledovan trestn iny vztahovala ado-
konce nekladla podmnku nvratu pro beztrestnost pachatele.34
Nov trestn zkon .140/1961 Sb. byl pijat Nrodnm shromdnm 29.11.1960
anabyl innosti prvnm lednem roku 1962. Druh oddl prvn hlavy zvltn sti pak
vedle trestnho inu oputn republiky 109, obsahoval pravu vyzvdastv, ohro-
en sttnho tajemstv.35 Psn je nadle upraveno nepekaen tohoto trestnho inu
(ble 167 odst.1) tak, e pachatel bude potrestn odntm svobody a na ti lta;
30 Ktomu ble CAJTHAML, P.: Akce NVRAT aHlas domova aneb Vrate se do rje, ve odputno!.
In Securitas imperii 13, 2006, s.9394.
31 GERLOCH, A., op. cit., s.50.
32 edn list, stka 117/1957, s.765766.
33 naizuji: (1) vyetovn trestnho inu oputn republiky podle 95 tr. zk. provdj vyetovatel
sttn bezpenosti. (2)Obdr-li I. zvl. oddlen KS-MV (sprvy MV Jchymov, sprvy VKR-VO) hlen,
e urit osoba uprchla do ciziny nebo, e neuposlechla edn vzvy knvratu do R, pedlo otom
zprvu nelnkovu KS-MV. (3)Nelnk KS-MV ur, kdo provede operativn rozpracovn ppadu. Je-li
podezen ze spchn trestnho inu dostaten odvodnno, d pokyn nelnkovu vyetovacho odboru
(oddlen) kzahjen vyetovn, pokud tm nebude narueno operativn rozpracovn ppadu.
34 Zk. .54/1960 Sb. l.
35 Ktomu ble 109 Oputn republiky: (1) Kdo bez povolen opust zem republiky, bude potrestn od-
ntm svobody na est msc a pt let nebo npravnm opatenm nebo propadnutm majetku (2)Stejn
bude potrestn eskoslovensk oban, kter bez povolen zstane vcizin. (3)Odntm svobody na ti lta
a deset let nebo propadnutm majetku bude potrestn, kdo (a)in uveden vodstavci 1 nebo 2 zorganizuje,
(b)spch takov in, akoliv mu bylo zvl uloeno uchovvn sttnho tajemstv, (c) pevede pes hranice
skupinu osob nebo optovn pevd osoby, kter bez povolen opoutj zem republiky, (d)spch in
uveden vodstavci 1 nebo 2 za brann pohotovosti sttu.

183
stanov-li tento zkon na nkter ztchto trestnch in trest mrnj, bude potrestn
onm trestem mrnjm. Souasn snovm trestnm zkonem byly vydny idal
normy. Byl to nov trestn d .141/1961 Sb. azk. .60/1961 Sb. okolech nrod-
nch vbor pi zajiovn socialistickho podku, kter zruily normy pedchoz.
Amnestie vyhlen 9.5. 1965 upravovala nedovolenou emigraci (l.IX. odst.1 a2)
beztrestnost vak opt vzala na podmnku nvratu do R do konce roku, tedy do
31.12.1965. Ve stejnm roce byl pijat nov zkon .63/1965 Sb. ocestovnch do-
kladech, kter zruil zkon .53/1949 Sb. azkon .71/1922 Sb. ovysthovalectv
aprovdc pedpisy knim.
Svoj dikc iobsahem je velmi stroh (celkem 9 paragraf) ave svm 4 taxativn
upravuje, kterm osobm me bt odepeno vydn pasu (nap. jestlie cesta adatele
nebyla vsouladu se sttnmi zjmy, bylo proti nmu vedeno trestn zen). Vsedmm
paragrafu odkazuje tato norma na provdc pedpisy, jimi byly pedevm vyhlka
.64/1965 Sb. apozdji vyhlka s. 44/1970 Sb. Vyhlka s. 64/1965 Sb. stanovila, e
pas opravuje kvycestovn do ciziny, jen je-li opaten vjezdn dolokou (3 odst.1).
Podle 1 vldnho nazen .114/1969 Sb. mohlo bt vydn pasu ivjezdn doloky
odepeno tehdy: lo-li ocestu do sttu, snm SSR neudruje diplomatick styk, lo-li
ocestu knvtv obana SSR, kter se vcizin zdruje bez povolen eskosloven-
skch ad, lo-li ocestu obana, proti ktermu je veden vkon rozhodnut pro neplnn
vivnho nebo neplnn finannch zvazk vi sttu nebo socialistick organizac, lo-li
ocestu obana, jeho jednn nasvduje tomu, e hodl vcizin zstat, lo-li ocestu, kte-
r nen devizov kryta, lo-li ocestu bez devizovho pslibu. Dal vyhlka zroku 1970
obsahov ponechala vjezdn doloku (6) avmonosti odepen vydn pasu avjezdn
doloku odkazuje na nazen .114/1969 Sb.
Mezi cestami do zem socialistick soustavy panovaly urit rozdly vzvislosti na
mezisttnch dohodch, cestovn vak bylo mnohem jednodu ne do zem svoln
smnitelnou mnou. Objektivn problm cest do ciziny souvisel snedostatkem deviz,
ato jak pro soukrom aturistick cesty, tak ipro cesty sluebn vzhledem kproblmm
ekonomickho zen sttu, kter bylo od padestch let orientovno na tk prmysl
ajeho vvoz byl zamen pedevm na zem RVHP, pop. zem rozvojov.
Otzka oputn republiky neboli emigrace obsahuje sloitou otzku neprvnho
charakteru. lo nepochybn oist praktickou otzku jak tento in co nejbezpenji
anejsnadnji realizovat. Stouto otzkou samozejm zce souvis sloit otzka pro-
pustnosti sttn hranice, kter se postupn legislativn ifakticky upravuje. Hranice se
asem stv zcela uzavenou apro potenciln uprchlky obma smry nepekonateln.
Do nora 1948 bylo ochrana sttnch hranic vkompetenci tvar SNB,36 jeho in-
nost, vetn pouit zbran, byla upravena zk. .149/1947 Sb. Pi ochran hranic
navc spolupsobily jednotky FS (Finann stre), kter zabezpeoval chod hraninch
pechod avykonvala pochzkovou strn slubu se zamenm na odhalovn trest-

36 Podrobn kproblematice ostrahy hranic ajej organizace PULEC, M.: Nstin organizace ainnosti ozbro-
jench pohraninch sloek vletech 19481951. Securitas imperii, 2001, .7, s.5596; PULEC, M.:
Organizace ainnost ozbrojench pohraninch sloek, Seznamy osob usmrcench na sttnch hranicch
19451989. Praha, 2006; Vojensk djiny eskoslovenska, V.dl, Praha, 1989; VANK, P.: Pohranin
str apokusy opechod sttn hranice vletech 19511955. Praha, 2008.

184
n innosti hospodskho charakteru pchan vsouvislosti spechzenm hranic37.
Vlednu 1949 byla zruena FS ajej koly pevzala Pohranin str podlhajc mi-
nisterstvu vnitra.38 Potkem padestch let se zaal podle sovtskho vzoru budovat
model vojenskho systmu ochrany hranic, kter zstal vuvn po celou dobu totality.
Ochrana hranic byla soustedna na nkolik smr, prvn anejvznamnj smoval
khranici sNSR, vedlej st hranice sRakouskem apozdji ist hranic sNDR.39
Ostatn sti hranic byly pod menm tlakem, nebo smovaly do zem socialistickho
tbora anebezpe diverze ztchto stt bylo vrazn men, ikdy nkter ztchto
stt se staly pestupn stanic pro dal emigraci. Postupn bylo vytvoeno enijn
technick zabezpeen hranic, nsledn pak postaveny trojstnn drtn ztarasy, ve
kterch byl stedn ps pod vysokm naptm 4000 a 6000V. Prvn normy vy ini-
sly upravovaly velikost hraninho psma ajejich rozsah. Dvodem pro opevnn
zpadn hranice bylo pekaen infiltrace agent adiversant zimperialistick ciziny.
Pslunci Pohranin stre mli stejn prva apovinnosti jako pslunci SLA
api plnn svch kol mli postaven pslunk SNB. Oprvnnost nosit apout
zbra pi vkonu ochrany sttn hranice vedl kpouit steln zbran pi maen tk
pes hranice. Ve sv innosti orgny PS zce spolupracovali spslunmi orgny StB.40
Podle obshlho vzkumu, kter byl proveden41 vrmci rozshlho projektu mapuj-
cho pechody sttn hranice sNmeckem (NSR aNDR) aRakouskem, tedy zemmi
sdemokratickou formou vldy, bylo vdob od nora 1948 do konce roku 1989 zazna-
menno celkem 280 mrt. Krom oban naeho sttu to byli ioban Rakouska (14),
Polska (31) povlenho Nmecka do roku 1949 (7), SRN (10), NDR (13), Jugoslvie
(4), Maarska (7), Francie (1), Maroka (1).42
Vedle tto statistiky mme kdispozici idaje ospn emigraci neboli niku do
zahrani. Sttn bezpenost vletech 1948 a 1952 zaregistrovala celkem 43612 uprch-
lk. Ztohoto potu bylo 10719 zadreno na hranicch pi tku a759 pi nvratu.
Dobrovoln se vtto dob vrtilo 170 osob. Pslunci PS vroce 1953 zastelili pi
pokusu otk 18 osob a16 jich zranili.43
Vcelospoleenskm mtku neznamenala emigrace zsadn problm ekonomick,
ale pedevm politick aideologick. Jednou zforem perzekuce souvisejc semig-
rac, dotkajc se jak emigranta tak, ijeho rodiny, kter zstala vSR, byla monost

37 PULEC, M.: Organizace ainnost ozbrojench pohraninch sloek, Seznamy osob usmrcench na stt-
nch hranicch 19451989. Praha, 2006, s.15.
38 Zk. .275/1948 Sb. z2.12.1948.
39 Zde se situace zmnila vstavbou Berlnsk zdi vroce 1961.
40 Ilustrativn ktomu Instrukce vyetovn vsoustech ministerstev vnitra. Min. vnitra, 15.4.1957, vl.9
stanov: Jestlie orgny PS zatknou osobu pi ileglnm pekroen sttnch hranic, vyhotov protokol
ozaten, kter spolu splnkem msta zaten, protokolem oosobn prohldce, zabavenmi vcmi apro-
tokolem ovpovdi pedaj souasn se zatenou osobou do 24 hodin nejblimu okresnmu MV, kter
okamit zad pedn osoby krajsk sprv MV, vjejm obvodu byl trestn in spchn. Utto krajsk
sprvy MV se provede vyetovn
41 PULEC, M.: Organizace ainnost ozbrojench pohraninch sloek, Seznamy osob usmrcench na stt-
nch hranicch 19451989. Praha, 2006, s.172215.
42 PULEC, M.: Organizace ainnost ozbrojench pohraninch sloek, Seznamy osob usmrcench na stt-
nch hranicch 19451989. Praha, 2006, s.173.
43 KAPLAN, K. PALEEK, P.: Komunistick reim apolitick procesy veskoslovensku. Praha, 2008,
s.118.

185
vysloven propadnut majetku jako jeden ztrest uloench in absentia emigrantm.
To asto vedlo kzvanm majetkoprvnm postihm vrmci celho systmu represe.
dosti ovysthovn byly posuzovny zcela individuln, zsadn bylo povolovno
jen za elem slouen rodin, po pijet zk. .63/1965 Sb. se poet povolen zvil,
vroce 1966 bylo kladn vyzeno 6286 dost, vnsledujcm roce 1967 pak 9204.44
Vnsledujcm obdob dochz kuritmu uvolnn vcestovn do zem socialistickho
bloku, kdy m slouit kupevnn autuen vdom vzjemn sounleitosti. Sovtsk
okupace eskoslovenska vyvolala novou emigran vlnu. Ve dnech 21. a 28.8.1968
pasov kontroly na hranicch propoutli obany pes hranice bez platnch doklad.
Kzpsnn emigrace dolo postupn bhem roku 1969, piem byla 27.5. vyhlena
3msn amnestie pro ty, kte se vrt do SSR nebo si do t doby legalizuj pobyt.
Amnestie nesplnila el, ze 70tisc emigrant se vrtilo pouhch 565 osob.
Veker pedpisy ocestovnch dokladech pak byly sjednoceny novou vyhlkou
ministra vnitra azahrani .44/1970 Sb. Konstatovn faktu, e emigrace je trvalm
jevem vedlo pak kpijet smrnice na zklad usnesen vldy zroku 1977 oprav
prvnch vztah SSR kobanm, kte jsou vcizin bez povolen eskoslovenskch
ad.45 Postup byl pomrn sloit, zdlouhav afinann velmi nkladn. Nkdy lo
osumu pevyujc 2000USD, kterou je teba vidt vkontextu doby, kdy pro nkter
ppadn adatele lo ostku pli vysokou, aby ozlegalizovn svho pobytu vzahra-
ni mohli dat. Vroce 1981 byla tato smrnice novelizovna aobsahuje pokyny pro
vydvn cestovnch doklad knvratu do SSR, kpovolen trvalho pobytu vcizin,
oproputn ze sttnho svazku, oodnt sttnho obanstv.46 Kpostupn liberaliza-
ci cestovn astyku scizinou dochz pak od konce 80.let. Podle pozdj statistiky
zroku 1988 emigrovalo vletech 19451987 celkem 172655 osob, v19481951 celkem
25350 osob, vletech 19681987 70130, poty vysthovanch osob spovolenm od
roku 19521974 bylo 78909.47
Udlosti spojen se sametovou revoluc apdem elezn opony pak znamenaly
vlastn nov zatek ve vytven krajanskch vazeb anvratov politiky. Amnestie
prezidenta republiky z1989 znla ponkud jinak ne amnestie dvj: Naizuji, aby
nebylo zahajovno apokud bylo zahjeno, aby bylo zastaveno trestn sthn pro trestn
iny oputn republiky podle 109 trestnho zkona. Nov pijat zk. 216/1991 Sb.
ocestovnch dokladech acestovn do ciziny vsvm 1. stanov, e: Oban esk
aSlovensk Federativn republiky m prvo svobodn vycestovat do zahrani apr-
vo na svobodn nvrat do esk aSlovensk Federativn republiky.
Tmito politickmi udlostmi vstoupila nae zem do liberln etapy celosvtovho
migranho procesu, kter se, pes jist nebezpe, stle roziuje. Dnes nachzme kra-
jany ve vech koutech svta, kde pracuj, nebo se pipravuj na sv povoln avytvej
tak pomrn rozshlou, dvoumilionovou diasporu eskho nroda. Nvrat do vlasti ji
je omezen pouze vl danho jedince nebo zjmem skupiny. Nvratov politika48 je
44 RYCHLK, J.: Cestovn do ciziny vhabsbursk monarchii aveskoslovensku. Praha, 2007, s.7879.
45 stedn vstnk SR .2 ze dne 1.6.1977, s.1315.
46 stedn vstnk SR .1 ze dne 19.5.1981, s.13.
47 RYCHLK J.: Cestovn do ciziny vhabsbursk monarchii aveskoslovensku. Praha, 2007, s.115, 119.
48 Ktomu ble BOUEK, S. GRULICH, T. (eds.): Nov emigrace zesk republiky po roce 1989 an-
vratov politika. Praha, 2014.

186
samozejm spojena srznmi technickmi problmy jako nap. sociln azdravotn
zabezpeen. Tento proces si vyd ivbudoucnosti nejrznj sprvn opaten, kter
by napomohla kvtmu vyuit duevnho iekonomickho potencilu vracejcch se
osob. Podpora nvratov politiky vede ke zlepen vdomostn amezikulturn interakce
vdnenm, stle vce mezinrodnm svt. EU vytvoila vposlednch letech speciln
orgny, kter se dan problematice vnuj asjednocuj ji vceloevropskm rozsahu.

Autor:
JUDr. Petra kejpkov, Ph.D.,
Prvnick fakulta Univerzity Karlovy vPraze,
skrejpko@prf.cuni.cz

187
2016 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 189197

ZPTN VYSTAVEN POTVRZEN OPSLUNOSTI


KPRVNM PEDPISM AJEHO NSLEDKY NEJEN
VOBLASTI PRVA SOCILNHO ZABEZPEEN*
MARTIN TEFKO

Abstract: Retroactive Issuance of aCertificate Dosumenting the State of Being Subject to Legal
Regulations and Its Consequences not Only in the Field of Law of Social Security
This paper draws attention to the particularities of acertificate determining the applicability
of legal regulations that is issued in connection with the co-ordination of social security
schemes in the Member States of the EU, EEA and Switzerland. More frequently than
ever before does an employee perform services in two or more Member States at the same
time, which might lead to neglecting the duty to notify the respective host and home state
agencies operating social security schemes of this. The consequences are usually fatal; by
issuing the respective certificate retrospectively, the applicability of asingle legal order is
determined and all compulsory social security payments shall be solely made to the social
security insurance schemes thereof.

Key words: social security law, coordination of social security schemes, migrant workers

Klov slova: prvo socilnho zabezpeen, koordinace socilnho zabezpeen, migrujc


pracovnci

VOD

Po demokratickch zmnch avstupu do Evropsk unie se zvila atrakti-


vita esk republiky, kter se tak opt stala soust iroce chpanho demokratickho
Zpadu.1 Proto zvyovn potu cizinc ijcch legln inelegln veskch zemch,
knmu prbn dochzelo od 90.let minulho stolet lze oekvat t vbudoucnu.
Rozshl migrace vrmci Evropsk unie ssebou pinesla pro vechny lensk stty
jist problmy spojen sintegrac nrodnostnch menin voblasti socilnho systmu
ochrany obyvatelstva hostitelskho sttu. Jeden znich tchto problm je nicmn p-
mm dsledkem existence unijnho systmu koordinace systm socilnho zabezpe-
en lenskch stt Evropsk unie, EHP avcarska.
Jedn se onutn negativn nsledek principu aplikace prvnho du jedinho sttu,
jeho smyslem je vylouit, aby migrujc osoba podlhala prvnm pedpism vce stt
* Tento lnek byl vytvoen sfinann podporou Univerzity Karlovy vPraze, Prvnick fakulty poskytnut
vrmci projektu Problmy prvnho postaven menin vpraxi ajejich dlouhodob vvoj (id. .13
-DF12PO10VV013).
1 HALSZ, I.: Mezinrodn migracia, krajania avolebn prvo. Praha, 2012, s.18.

189
nebo naopak nebyla pojitna vbec.2 Osoba zamstnan na zem jednoho lenskho
sttu zsadn podlh prvnm pedpism sttu msta vkonu prce, ikdy m bydlit
na zem jinho lenskho sttu nebo ikdy podnik nebo zamstnavatel, kter ji za-
mstnv, m sdlo nebo msto podnikn na zem jinho lenskho sttu.
Vesk aplikan praxi se pedmtn problm objevil teprve od roku 2011, od kdy se
pleitostn stv, e uosob souasn vykonvajcch pracovn innosti pro dva zamst-
navatele na zem dvou avce stt Evropsk unie, EHP i vcarska dojde ke zptnmu
vystaven pslunho formule zahraninm nositelem pojitn (asto formule E101,
resp. poslze formule A1).3 Do eskho systmu veejnho nemocenskho, dchodov-
ho azdravotnho pojitn pitom obvykle bylo za tyto zamstnance dlouhodob hrazeno
pojistn zpjmu poskytovanho eskm zamstnavatelem, vnkterch ppadech byly
zeskho systmu socilnho zabezpeen dokonce erpny dvky.
Vdsledku vystaven zmnnho formule pslunou zahranin instituc dochz
sezptnou innost ke stanoven pslunosti kprvnm pedpism. esk zamstna-
vatel je nsledkem toho povinen odvst pojistn do pslunho zahraninho systmu.
Vdsledku zptnho vystaven formule je zamstnavatel nejen nucen dat vrcen
odvedenho pojistnho od eskch nositel pojitn zpt (peplatky na pojistnm lze
ovem vrtit pouze vppad, e nedolo kprekluzi prva na jejich vrcen), ale je
zahranin instituc sankcionovn t za pozdn odvod pojistnho. eskm institucm
(zejmna Centru mezisttnch hrad)4 dle vznik administrativn problm speto-
vnm ji vyplacench dvek (nejastji vcnch dvek poskytnutch ze zdravotnho
pojitn) do zahrani.
Clem tohoto lnku nen jen upozornit na tento problm, kter si stle ada zamst-
navatel nepipout (oddl druh), ale pedevm pedestt preventivn anslednch
opaten, kter by usvch zamstnanc neml dn zamstnavatel podcenit (oddl tet
atvrt). Efektivn tak toti me pedejt vzniku popsan situace i alespo podstatn
zmrnit jej negativn dopad na zamstnavatele.

UNIJN PRAVA

Pomineme historick koeny5 apikrome rovnou kprav, kter zaala


platit pro eskou republiku od pistoupen do Evropsk unie. Rozhodn pravidla byla ob-
saena vNazen Rady (ES) .1408/71 ze dne 14.ervence 1971, ouplatovn systm
socilnho zabezpeen na zamstnan osoby, ve znn pozdjch zmn (dle t pvod-
n koordinan nazen), anazen Rady (EHS) .574/72 ze dne 21.bezna 1972, kterm
2 Tak l.13 nazen .1408/71. Zjudikatury pak nap. rozsudek Soudnho dvora (prvnho sentu) ze dne
17.kvtna 1984. Raad van Arbeid proti P.B.Brusse. Zodborn literatury nap. komplexn KOLDIN-
SK, K. PIKOROV, G. VEC, L. TOME, I.: Sociln zabezpeen osob migrujcch mezi stty
EU. Praha, 2012.
3 Pkladem me bt ppis slovensk Sociln poisovny stredie ze dne bezna 2014, ze kterho plyne,
e zamstnanec vobdobch od 1.1.2005 do 28.2.2005, 1.3.2005 do 30.4.2010 aod 1.5.2010 do
31.12.2014 podlhal prvu socilnho zabezpeen Slovensk republiky.
4 Zde ovem odhlme od daleko zvanjch problm spojench stmto spolkem, kter vykonv veej-
nou moc.
5 Zejmna nazen Rady EHS .3/58 a4/58.

190
se stanov provdc pravidla knazen Rady .1408/71, ve znn pozdjch zmn (dle
pro pehlednost t pvodn koordinan nazen). Uvtiny lenskch stt Evropsk
unie dolo ke zmn od 1.kvtna 2010, kdy se aplikuj pravidla obsaen vnovch koor-
dinanch nazench nazen Evropskho parlamentu aRady (ES) .883/2004 ze dne
29.dubna 2004, okoordinaci systm socilnho zabezpeen, vplatnm znn (dle pro
pehlednost t nov koordinan nazen), anazenm Evropskho parlamentu aRady
(ES) .987/2009 ze dne 16.z 2009, kterm se stanov provdc pravidla knazen
.883/2004, opt vplatnm znn (dle nazen .987/2009).
Nutno ovem upozornit, e unovho koordinanho nazen dolo kopodn apli-
kaci na obany tetch stt. Od 1.1.2011 je inn nazen Evropskho parlamentu
aRady (ES) .1231/2010, kterm se roziuje psobnost nazen (ES) .883/2004
anazen .987/2009 na sttn pslunky tetch zem, na kter se tato nazen dosud
nevztahuj pouze zdvodu jejich sttn pslunosti. Kaplikaci novch koordinanch
nazen se zavzalo vcarsko teprve od 1.4.2012 aIsland, Lichtentejnsko, Norsko
od 1.6.2012. Na obany tetch zem, migrujc vrmci Velk Britnie aDnska se ina-
dle po 1.5.2010 vztahuj pvodn koordinan nazen. Pvodn inov koordinan
nazen povauj soubn vkon prce ve vce lenskch sttech za vjimku. Postup
vtakovchto ppadech upravoval l.14 pvodnho koordinanho nazen anyn upra-
vuje l.13 novho koordinanho nazen.
l.14 pvodnho koordinanho nazen je uvozen nzvem Zvltn pravidla pro jin
osoby ne nmonky vykonvajc zvislou innost. Hranin ukazatele pro obvykl v-
kon zamstnn na zem dvou nebo vce lenskch stt obsahuje l.14 odst.2 nazen
.1408/71, kter dle rozliuje mezi dvma kategoriemi osob. Prvn kategori jsou za-
mstnanci podniku, jen na ciz nebo na vlastn et provozuje mezinrodn pepravu
cestujcch nebo zbo po eleznici, silnici, ve vzduchu nebo po vnitrozemskch vodnch
cestch am sdlo nebo msto podnikn na zem lenskho sttu, piem tito cestuj
nebo ltaj. Druhou kategori jsou vichni ostatn zamstnanci. Vjejich ppad je pravidlo
obsaeno vl.14 odst.2 psm.b) sti) nazen .1408/71, znho vyplv, e zamst-
nanec podlh prvnm pedpism lenskho sttu, na jeho zem m bydlit, vykon-
v-li svou innost sten na uvedenm zem nebo pracuje-li pro nkolik podnik nebo
zamstnavatel, kte maj sdlo nebo msto podnikn na zem rznch lenskch stt.
Bydlitm se pitom nerozumlo trval, ale obvykl bydlit, tedy msto, kde le ohnisko
ivotnch zjm pslun osoby. Toto msto bylo/je urovno na zklad individulnho
posouzen, kter bere vpotaz mj. rodinnou situaci zamstnance, dvody jeho ppadnho
sthovn, povahu vykonvan innosti apod.6
Nov koordinan nazen pedmtnou situaci upravilo vl.13 odst.1 psm.a) tak,
e na osobu obvykle pracujc jako zamstnanec ve dvou nebo vce lenskch sttech,
se vztahuj prvn pedpisy lenskho sttu, na jeho zem m bydlit, vykonv-li
podstatnou st innosti vtomto lenskm stt. Oba klov pojmy bydlit apod-
6 Srov. rozsudek Soudnho dvora ze dne 17.nora 1977. Silvana di Paolo proti Office national de lemploi,
C-76/76. Ve vztahu kakademickm pracovnkm dle Soudn dvr judikoval, e pokud je innost akade-
mickho pracovnka vjinm sttu limitovna vmnnm programem mezi univerzitami i je podmnna
konkrtnm grantem, nelze hostitelsk stt povaovat za msto obvyklho bydlit. Ktomu dle nap.
rozsudek Soudnho dvora (tvrtho sentu) ze dne 8.ervence 1992. Doris Knoch proti Bundesanstalt fr
Arbeit, C-216/89.

191
statnou st zamstnn vykld l.11 a14 nazen .987/2009. Pro uren bydlit
je nutno provst celkov posouzen vekerch dostupnch avznamnch informac
oskutenostech, kter mohou zahrnovat podle okolnost: (i)dlku anepetritost p-
tomnosti na zem dotench lenskch stt, (ii)osobn situace dan osoby ajejich
rodinnch vazeb; (iii)vykonvn jakchkoliv nevdlench innost, (iv)zohlednn
situace tkajc se bydlen, a(v)stt, ve kterm je dan osoba pokldna za daovho
rezidenta. Nazenm .987/2009 vl.14 interpretuje podstatnou st zamstnn
tak, zda je vykonvna kvantitativn podstatn st vech innost zamstnan osoby,
ani by se nutn jednalo ohlavn st tchto innost. Pro uren toho, zda je podstatn
st innost vykonvna vlenskm stt, je nutno zohlednit orientan kritria jako
pracovn doba nebo odmna. Podl ni ne 25% je vrmci celkovho hodnocen uka-
zatelem toho, e vpslunm lenskm stt podstatn st innost vykonvna nen.
Pslun instituce na zklad pvodnho inovho koordinanho nazen potvrzovaly
apotvrzuj pslunost kpslunm prvnm pedpism vydnm formul E101 aA1.
Pokud se tak stalo i stane retroaktivn, je mon zpochybnit vydan formul pouze
upslun instituce, kter jej vystavila. Dokud nebude pedmtn osvden zrueno,
je povaovno za platn azvazn.7 Ke zptnmu vystaven formule E101 i A1 je
nutno zdraznit, e samo osob nen dvodem kjeho zpochybnn. Ikdy se jedn jist
onedouc praxi, tato praxe neodporuje ani pvodnmu, ani novmu koordinanmu
nazen, co je nzor sdlen ostatn zatm jak Ministerstvem prce asocilnch vc R,
tak eskou sprvou socilnho zabezpeen (SSZ).

PREVENCE

Problematickmi zamstnanci jsou zamstnanci, kte vzhledem kcharak-


teru vykonvan prce mohou souasn konat prci na zem vce lenskch stt Ev-
ropsk unie, resp. EHP avcarska apitom by mohli mt bydlit mimo zem esk
republiky. Utakovho okruhu zamstnanc je nutno zvit, zda se vbec vyplat tako-
vto zamstnance najmout. Pokud ano, pak by bylo vhodn dret mru jejich pracovnho
zapojen na takov rovni, aby nedolo kzaloen asti na eskm veejnoprvnm
zdravotnm, dchodovm anemocenskm pojitn.
Nen-li to mon, pak je nutno identifikovat zemi, kjejmu systmu socilnho za-
bezpeen je takovto zamstnanec pslunm. Ktomuto elu je mono vyut nap.
ust. 95 odst.1, psm.a) zkona .187/2006 Sb., onemocenskm pojitn, vplatnm
znn, dle nho je zamstnavatel povinen vst evidenci osvch zamstnancch astnch
pojitn, kter mus pro ely pojitn obsahovat tyto daje: msto trvalho, poppad
hlenho pobytu zamstnance, daj omst vkonu prce, je-li toto msto trvale vcizi-
n, aotom, zda je zamstnanec vcizin povinn asten dchodovho pojitn, sttn
obanstv, abyl-li zamstnanec povinn asten dchodovho pojitn vcizin azamst-
navatel je jeho prvnm zamstnavatelem po skonen tto asti nebo za jejho trvn, t
daj onzvu aadrese cizozemskho nositele pojitn aocizozemskm sle pojitn,
7 Rozsudek Soudnho dvora (tvrtho sentu) ze dne 26.ledna 2006. Rijksdienst voor Sociale Zekerheid
proti Herbosch Kiere NV, ve vci C-2/05.

192
ausmluvnho zamstnance t identifikan daje jeho zahraninho zamstnavatele, ja-
ko iden zahjen aden skonen vkonu prce smluvnho zamstnance na zem esk
republiky.8
Zamstnavatel by ml nejen otto povinnosti pouit svho budoucho zamstnance
ped vznikem pracovnho pomru i jinho pracovnprvnho vztahu, ale ml by prov-
dt soustavnou kontrolu, zda vprbhu trvn pracovnprvnho vztahu nedolo uza-
mstnance vtomto smyslu ke zmn. Zamstnavatel by ml dle zvit zajitn hrady
ppadn majetkov jmy, kter by mu vdsledku nesplnn informan povinnosti ze
strany zamstnance mohla vbudoucnu vzniknout.9
Informan povinnost ovem t t zamstnance. Dle l.12a odst.1 psm.a) na-
zen .574/72 je toti osoba, kter obvykle vykonv svou innost na zem dvou nebo
vce lenskch stt nebo vpodniku, jen m sdlo nebo msto podnikn na zem
jednoho lenskho sttu, akter pekrauje spolenou hranici dvou lenskch stt
nebo kter je souasn zamstnna na zem jednoho lenskho sttu asamostatn v-
dlen inn na zem jinho lenskho sttu, uvdom otto situaci instituci urenou
pslunm adem lenskho sttu, na jeho zem m bydlit. Nazen .987/2009
stanov, e osoba, kter vykonv innosti ve dvou nebo vce lenskch sttech, otom
uvdom instituci urenou pslunm orgnem lenskho sttu, vnm m sv bydlit.

REAKCE NA PROTEKTORTN FORMUL

Vppad, e zamstnavateli bude doruen pslun formul (nap. E101 i


A1) vystaven ktomu pslunou zahranin instituc, obvykle se nejprve obrt na svho
prvnho zstupce ansledn spolen hledaj pomoc uMinisterstva prce asocilnch
vc R aSSZ. Ktomu je nutno konstatovat, e ji pi prvnm vskytu zptn vystave-
nch E101 formul byl dohodnut sMinisterstvem prce asocilnch vc R postup,
kter bude SSZ ve vztahu kzahraninm institucm vtakovch ppadech prosazovat.
Tak tomu t vpraxi skuten je, nicmn argumentace SSZ apelujc uzahraninch
instituc na dodren zsady dobr spoluprce instituc azejmna na vznikl negativn
dsledky vi eskm zamstnavatelm obvykle knprav nevedou. Zahranin instituce
setrvvaj na vystavench formulch. in tak spoukazem na to, e vystaven formu-
le E101 i A1 sretroaktivn innost jenvratem ke stavu, kter by existoval pi jeho
vasnm vystaven, aje tedy pln vsouladu skoordinanmi nazenmi. Iproto je snaha
hledat een t na mnohostrannm fru vrmci EU ve Sprvn komisi pro koordinaci
systm socilnho zabezpeen EU podzen Evropsk komisi.
Oto dleitj je zpohledu jednotlivch dotench zamstnavatel dal neopo-
minuteln psobnost SSZ, kter spov ve vcnm een konkrtnch ppad, kdy
dolo zahranin instituc kretroaktivnmu vystaven pslunho formule, nap. prv
E101 i A1. een spov dle l.16 odst.1 novho koordinanho nazen vtom, e
dva nebo vce lenskch stt, pslun orgny tchto lenskch stt nebo subjek-

8 SSZ na svch webovch strnkch vslovn na tuto oznamovac povinnost pojitnce upozoruje.
9 Ktomu lze vyut nap. institut dohody osrkch ze mzdy ajinch pjm, ruen jin osoby i zajio-
vac pevod prva.

193
ty uren tmito orgny se mohou vzjmu uritch osob nebo skupin osob vzjem-
nou dohodou stanovit vjimky zlnk 11 a 15 cit. koordinanho nazen. Jedn se
ospecifickou mezinrodn dohodu, kjejmu vyjednn iuzaven je za eskou stranu
oprvnna prv SSZ. Pedmtem takovto dohody bv prava vjimky zprincipu
jednoho rozhodnho prvnho du.10
Ped vlastnm podnm dosti ovjimku se zejmna doporuuje zjistit, zda do-
tyn zamstnanec pracoval uvce zamstnavatel na zem esk republiky, od kdy
byl asten eskch subsystm socilnho pojitn, jak vcn i penit dvky so-
cilnho zabezpeen vesk republice erpal, kde ml bydlit, kdy byly provedeny
kontroly ze strany eskch orgn socilnho zabezpeen asjakm vsledkem atd.
Vzhledem kobtnosti cel vci je obvykle nutn podat okonzultaci na vcn p-
slunm odboru SSZ. Ku prospchu vci je rozhodn t nvtva Ministerstva prce
asocilnch vc, nebo vnkterch lenskch sttech EU je krozhodnut oschvlen
vjimky anslednmu uzaven dohody dle l.16 novho koordinanho nazen p-
slun stedn orgn sttn sprvy.

VKON ROZHODNUT CIZHO NOSITELE POJITN


NA ESKM ZEM

Nkte zamstnavatel vreakci na vystaven pslunho formule spe


vol pasivitu, nebo se domnvaj, e zahranin nositel socilnho pojitn nebudou
oprvnn ani schopni provst vkon svch rozhodnut, ktermi bude uloena ppadn
povinnost doplatit dlun pojistn apenle do pslunho sytmu socilnho zabezpe-
en, na eskm zem. Dalm dvodem me bt vra vmezitmn promlen pohle-
dvky i prekludovn prva na odvod pojistnho i penle.

VKON ROZHODNUT

Svj nzor opraj o vjimky veskm zkon omezinrodnm prvu


soukromm11 anedostatku pslun pravy vobecnch koordinanch pedpisech12 i

10 dost ovjimku je kdispozici zde: http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/48A589D4-20C1-4CDB-9DE1


-D02A14D9F592/0/EU101105_zadost_ZAM_1.pdf [cit. 20.10.2014].
11 Ktomu viz nap. PAUKNEROV, M. ROZEHNALOV, N. ZAVADILOV, M. akol.: Zkon ome-
zinrodnm prvu soukromm, koment. Praha, 2013, s.LXXI.
12 Ktomu lze odkzat na l.1 odst.2 psm.c) nazen .44/2001 Brusel Iopslunosti auznvn avkonu
soudnch rozhodnut vobanskch aobchodnch vcech (resp. nazen Evropskho parlamentu aRady
(EU) .1215/2012 opslunosti auznvn avkonu soudnch rozhodnut vobanskch aobchodnch
vcech); l.2 odst.2 psm.c) nazen Evropskho parlamentu aRady (ES) .1896/2006, kterm se zavd
zen oevropskm platebnm rozkazu; i l.2 odst.2 psm.c) nazen Evropskho parlamentu aRady
(ES) .805/2004, kterm se zavd evropsk exekun titul pro nesporn nroky. Zpovahy vci nepichz
vvahu ani Nazen Rady (ES) .2201/2003 opslunosti auznvn avkonu rozhodnut ve vcech
manelskch ave vcech rodiovsk zodpovdnosti aozruen nazen (ES) .1347/2000, nazen Rady
(EU) .1259/2010, kterm se zavd poslen spoluprce voblasti rozhodnho prva ve vcech rozvodu
arozluky i nazen Rady (ES) .4/2009 ze dne 18.prosince 2008 opslunosti, rozhodnm prvu,
uznvn avkonu rozhodnut aospoluprci ve vcech vyivovacch povinnost.

194
mezinrodnch smlouvch oprvn pomoci.13 Ktomu je nutno ci, e relevantn prvn
prava je obsaena jednak vl.92 pvodnho koordinanho nazen, jednak vl.84
novho koordinanho nazen.
Dle pvodnho koordinanho nazen mohou bt pspvky splatn instituci jed-
noho lenskho sttu vybrny na zem jinho lenskho sttu vsouladu se sprvnm
postupem ase zrukami avsadami pouitelnmi na vybrn pspvk splatnch od-
povdajcmu orgnu posledn uvedenho sttu.14 Nov koordinan nazen je jet
podrobnj. Dle l.84 odst.2 novho koordinanho nazen se vykonateln rozhod-
nut zahraninho nositele pojitn, kter se tkaj vybrn dlunho pojistnho ape-
nle, uznvaj avykonvaj na zklad dosti zahraninho nositele pojitn vjinm
lenskm stt vmezch apodle postup stanovench prvnmi pedpisy ajakmikoli
jinmi postupy vztahujcmi se na podobn rozhodnut vesk republice. Nroky za-
hraninho nositele pojitn tak povaj pi vkonu rozhodnut, konkurznm nebo vy-
rovnacm zen vesk republice stejnch vsad, jak piznvaj esk prvn pedpisy
pohledvkm tho druhu. Postup provdn tohoto lnku vetn hrady nklad se
d provdcm nazenm nebo, je-li to nezbytn ajako doplkov opaten, prosted-
nictvm dohod mezi lenskmi stty.
Vsouladu sl.71 nazen .987/2009 je prioritn zpoet bu mezi institucemi
pslunch lenskch stt nebo vi dotyn fyzick i prvnick osob. Nen-li pro-
stednictvm zpotu mon vymoci celou pohledvku nebo jej st, jsou dlun stky
vymhny podle lnk75 a 85 nazen .987/2009. Vaplikan praxi skuten SSZ
pebr bez vtch problm vkon rozhodnut zahraninch nositel pojitn, pokud
toto rozhodnut bylo povinnmu dorueno anabylo prvn moci. Jist manvrovac pro-
stor nicmn nabz, poaduje-li zahranin instituce t vymoen penle. Ustlenou
praxi SSZ vppadech, kdy je retroaktivn vystaveno potvrzen opslunosti kes-
km prvnm pedpism, toti je nevymovat penle za opodn odvod pojistnho na
sociln zabezpeen apspvku na sttn politiku zamstnanosti do eskho systmu,
pokud zamstnavatel odvedl pslun plnn do systmu sttu, onm se domnval, e
je rozhodn.
Nedolo-li kdoruen pedmtnch rozhodnut azahranin nositel pojitn oto
pod, pak SSZ doru tato rozhodnut stejnm postupem jako vlastn rozhodnut.15

13 Srov. nap. Smlouvu mezi eskou republikou aSlovenskou republikou oprvn pomoci poskytovan
justinmi orgny aoprav nkterch prvnch vztah vobanskch atrestnch vcech (publikovan
sdlenm .209/1993 Sb.).
14 Provdc nazen .574/72 vl.116 stanov, e dohody ovrcen pspvk sjednan na zklad l.92
odst.2 starho koordinanho nazen se zapisuj do plohy 5 provdcho nazen. Pokud jde oeskou
republiku, pak zde vak uvedeno nic nen.
15 Zetnch aplikanch problm lze vtto souvislosti upozornit na to, e prava obsaen vl.92 starho
koordinanho nazen nebyla natolik podrobn, jako je prava vzkladnm nazen avprovdcm na-
zen .987/2009, ajej aplikace by nm tak dvala vt prostor pro vyuit ppadnch procesnch chyb
vpostupu pslunch instituc. Vzhledem kpechodnm ustanovenm novho koordinanho nazen lze
pitom pochybovat otom, e by bylo mon pout nov koordinan nazen ina vymhn nedoplatk
na pojistnm, kter vznikly ped innost tohoto nazen.

195
PROMLEN

Koemetnosti ekn na promlen i prekluzi je nutno zohlednit specifi-


nost pslun zahranin prvn pravy. Tak nap. prvo pedepsat pojistn na sociln
pojitn (dle pojistn) se vsouladu sust. 147 odst.1 zkona .461/2003 Z.z. oso-
cilnom poisten, vplatnm znn (dle zkon osocilnm pojitn), proml za deset
let od jeho splatnosti. Splatnost pojistnho je upravena vust. 143 zkona osocilnm
pojitn aobecn plat, e pojistn je splatn do osmho dne kalendnho msce nsle-
dujcho po kalendnm msci, za kter se plat pojistn.
Nicmn prvo pedepsat pojistn se nepromluje, pokud nebyla splnna povinnost
dle ust. 231 odst.1 psm.b) zkona osocilnm pojitn, dle nho je zamstnavatel
povinen pihlsit zamstnance do registru pojitnc spoitel starobnho dchodovho
spoen. Zmnn pekka zapoet bhu promlec doby byla upravena vzkon oso-
cilnm pojitn ji od 1.1.2004. Vedici inn k1.5.2005 byl zamstnavatel povi-
nen pihlsit zamstnance do registru pojitnc aspoitel starobnho dchodkovho
spoen zamstnance dle ust. 4 odst.1 cit. zkona knemocenskmu adchodovmu
pojitn, pojitn vnezamstnanosti azamstnance dle ust. 4 odst.2 cit. zkona
krazovmu pojitn ped vznikem pojistnch vztah, nejpozdji vak ped zapoetm
vkonu innosti zamstnance. Prvo vymhat pojistn se proml za est let ode dne
prvn moci rozhodnut, kterm bylo rozhodnut pedepsno.16

ZVR

Jakkoliv je koordinace systm socilnho zabezpeen lenskch stt


EU, smluvnch stt EHP avcarska pi rznosti nrodnch systm socilnho za-
bezpeen naprosto nevyhnuteln, m isv stinn strnky. Stinnou strnku principu
uren pouze jednoho rozhodnho prvnho du, je monost identifikace toho sprv-
nho systmu socilnho zabezpeen a po ltech. Tento problm je pitom zpsobil
zsadnm zpsobem postihnout sociln prva, kter ppadn pracovnk vmezidob
svou vdlenou innost vjinm lenskm stt EU nabyl. Vjejich ppad toti hroz
nejen sankce za opodn odvod pojistnho do veejnoprvnch systm sprvnho
systmu socilnho zabezpeen, ale t odpovdnost vi zamstnavateli za nesplnn
oznamovac povinnosti amysln zpsoben kody. Proto je zcela na mst, aby nejen
odborn obec, ale t zamstnavatel apslunci tchto novodobch nrodnostnch
menin vnovali pozornost nstrojm, ktermi lze potenciln jim hrozc nebezpe
sprvn oetit aposlze t vylouit.
et izahranin zamstnavatel jsou stmto problmem fatln konfrontovni,
kdy pslun zahranin instituce vystav formul urujc pslunost kzahraninmu
16 Zkon osocilnom poisten neobsahuje ani obecnou pravu prominut penle, jak ji znme zesk pravy.
Jednotliv novely cit. zkona vak pomrn pravideln obsahuj pravu umoujc odpustit penle, pokud
bylo do stanoven doby uhrazeno dlun pojistn. Konkrtn je takov prava obsaena nap. vust. 293al
(obdob ped 1994), 293ap (obdob ped 1.1.2007), 293bj (obdob ped 1.6.2009) aust. 293bl (obdob
ped 1.1.2010). Posledn zmnn prominut penle se uplatnilo, pokud dolo kzaplacen dlunho pojist-
nho do 30.4.2010.

196
systmu socilnho zabezpeen sezptnou innost idesetilet. Voblasti socilnho
zabezpeen tento princip ovem neznamen pouze uren rozhodnho prva, ale t
uren instituce, kter je nutno odvdt povinn platby na sociln zabezpeen, ato e
tyto platby je nutno potat dle zahraninch prvnch pedpis. Vdsledku zptnho
vystaven formule je zamstnavatel nejen nucen dat vrcen odvedenho pojistnho
od eskch nositel pojitn zpt, ale je zahranin instituc sankcionovn t za pozdn
odvod pojistnho. Takovto postup zahraninch instituc obvykle nejene nen vroz-
poru sunijn pravou, vystaven pslun formul je zvazn t pro esk orgny.
Ktto situaci vak me dojt pouze uuritch profes anavc jedin vppad,
e zamstnanec ajeho zamstnavatel zsadnm zpsobem podcen sv oznamovac
aevidenn povinnosti. Dolo-li ksoubnm odvodm pojistnho do vce systm so-
cilnho zabezpeen i dokonce ksoubnmu (nekoordinovanmu) erpn dvek ve
vce lenskch sttech EU, smluvnch sttech EHP avcarsku, pak jedin koncepn
nekoncepn een je sjednn mezisttn dohody l.16 odst.1 novho koordinanho
nazen. Vtto dohod mohou dva nebo vce lenskch stt, pslun orgny tchto
lenskch stt nebo subjekty uren tmito orgny vzjmu uritch osob nebo skupin
osob stanovit vjimky zlnk 11 a 15 cit. koordinanho nazen.
Proto je namst nepodceovat prevenci avppad zamstnn osoby, kter sou-
bn kon vdlenou innost ve vce lenskch sttech EU, smluvnch sttech EHS
avcarsku vas zjistit, vkterm stt m takovto zamstnanec bydlit akde vykon-
v podstatnou st sv innosti. M-li vtomto ohledu zamstnavatel dvodn pochyb-
nosti, me se obrtit na SSZ. Pokud ani pot nebude mon zjistit rozhodn systm
socilnho zabezpeen, me SSZ vsouladu sl.16 odst.4 nazen .987/2009
podat, zdvodu panujc nejistoty, ouren pouitelnch prvnch pedpis avydat
tak kontakt mezi institucemi nebo orgny dvou nebo vce lenskch stt. Vtakovm
ppad lze spolenou dohodou urit prvn pedpisy, kter se budou vztahovat na do-
tynou osobu, ato sohledem na lnek 13 novho koordinanho al.14 nazen
.987/2009. Vppad rozdlnch stanovisek instituc adotench pslunch orgn,
nezbv ne doufat vto, e tyto orgny budou usilovat odohodu vsouladu sve uve-
denmi podmnkami. Do doby innosti spolen dohody se postupuje dle l.6 naze-
n .987/2009, kter upravuje prozatmn uplatovn prvnch pedpis aprozatmn
poskytovn dvek.17

Autor:
doc. JUDr. Martin tefko, Ph.D.,
Prvnick fakulta Univerzity Karlovy vPraze,
stefkom@prf.cuni.cz

17 KOLDINSK, K. PIKOROV, G. VEC, L. TOME, I.: Sociln zabezpeen osob migrujcch


mezi stty EU. Praha, 2012, s. 84.

197
2016 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 199214

JE MON ZMNIT POSTAVEN ROMSK MENINY


VESK REPUBLICE POMOC VZDLVN?
ZKUENOSTI ZLETN KOLY PRO NADAN
MLAD ROMSK MUZIKANTY*
MICHAL URBAN, ELIKA HODYSOV

Problmy jsou dnes tak nalhav proto, e po nkolika


staletch vymlouvn aneinnosti narostly do katastrofickch rozmr.
Oluxus eit nalhav problmy pozvolnajsme se pipravili
pli dlouho trvajc lhostejnost kzvanm otzkm
Martin Luther King, 19691

Abstract: Is It Possible to Improve the Position of the Roma Minority in the Czech Republic
through Education? Experience Gained at the Summer School for Talented Young
Musicians
The paper deals with the discrimination of Roma minority in the Czech education
system and measures designed to improve the current situation. Despite the steps already
implemented by the Ministry of Education, Youth and Sport, Roma children are still
overrepresented in schools for children suffering from light mental illness. Therefore
Ministry of Education plans to introduce asystem of support measures available to all
children who need them. In order to maximize the effect of support measures, it will be
necessary to collect data concerning abilities of each pupil and their other characteristics
and analyze which support measure is the most suitable for them. The authors describe
examples of the programs aimed at the support of Roma children in education, namely
remedial education and support of education in families, scholarships, leisure time activities
or pre-primary education.
Particular attention is paid to the experience of authors gained by teaching basics of law
at summer school for young Roma musicians. The authors described their work and
formulated principles which they believe to be essential for asuccessful work with Roma
children and the youth. The principles are following: long-term nature of support, positive
experience, trust, use of activities which are attractive for children and overcoming of
prejudices at both sides. Finally, the authors also emphasize that the programmes should be
based on personal experience of participants. In conclusion, the authors argue that through
education it is possible to improve the position of the Roma minority in the Czech Republic.

Key words: education, discrimination, Roma minority, educational projects, Romano drom

Klov slova: vchova, diskriminace, romsk menina, vzdlvac projekty, Romano drom

* Tento text vznikl vrmci Programu rozvoje vdnch oblast na Univerzit Karlov (PRVOUK), P17 Vdy
ospolenosti, politice amdich ve vzvch doby, eenm na Prvnick fakult UK.
1 KING, Martin Luther aUJFALUI, Robin. Odkaz nadje: vybran lnky aprojevy. Praha: Sociologick
nakladatelstv, 2012, s. 22. ISBN 978-80-7419-105-3.

199
VOD

Zven pesun lid zdestabilizovanch st svta do Evropy, tzv. uprch-


lick krize, poukzal na zeteln slab msto evropskch spolenost. Velmi snadno
se nechaj znejistit i zastrait apod tlakem jsou ochotny se vzdvat vymoenost, na
kterch si dve zakldaly. Liberln smlejc ei2 si podle zijovho vzkumu jen
ve 4 % ppad mysl, e by R mla pijmout uprchlky ze zem postiench vlenm
konfliktem anechat je zde usadit.3 Nen bez vznamu, e odmtavou aveejn hlasit
artikulovanou reakci dokzalo vyvolat jen nemnoho osob, kter se navc vppad R
ani tak nehodlaj uns usadit, ale zejmna projt do sousednho Nmecka. Uprchlick
krize dobe obnaila destabilizan potencil, kter vsob skrv nevyrovnan vztah
majority kmeninm a u nov pchozm, nebo dlouhodob ijcm na naem zem.
Dv proto smysl distanci mezi meninami avtinovou spolenost umenovat, ato
zejm. vdob relativn klidn, dokud jet na pedmst velkch mst neho auta ano-
viny nepinej co chvli zprvy orasov i nboensky motivovanch nsilnostech.
Pomineme-li vsouasnosti vyhrocenou situaci okolo zejm. blzkovchodnch aafrickch
migrant, tradin nejpoetnj anejvce vn vzbuzujc meninou na zem esk repub-
liky je minorita romsk. Vnaem lnku se vnujeme tomu, jak je mon spomoc vzdl-
vacch projekt zlepit postaven tto meniny vesk republice. Po vodnm zmapovn
postaven Rom ve vzdlvacm systmu R se vnujeme projektm, sjejich pomoc se
stt inejrznj neziskov organizace sna podpoit vzdlvn Rom. Vdruh sti lnku
se podrobnji zabvme projektem Romano drom, na kterm jsme se osobn podleli. Na
zklad zkuenost ztohoto idalch projekt nsledn formulujeme nkolik princip, kter
podle ns mus edukativn projekty organizovan pro romskou meninu splovat, maj-li bt
spn apomhat skrz vzdlvn zlepovat postaven Rom vesk republice.

DISKRIMINACE ROM VE VZDLVN VESK REPUBLICE

esk spolenost je nrodnostn pevn homogenn, co se nejzetelnji


vyjev pi pohledu na nrodnostn sloen ostatnch evropskch zem, zejmna tch na

2 Podle vzkumu CVVM ze z 2015 nap. necel dv ptiny (38 %) dotzanch nesouhlas se zkazem
kouen vrestauracch, piem necel ptina (18 %) je dokonce rozhodn proti schvlen plnho
zkazu kouen vrestauracch. Podobn tak vzkum CVVM ovztahu kvybranm nvykovm ltkm
zkvtna 2015 ukzal, e alespo obasn konzumace je vtinov pokldna za morln pijatelnou
vppad alkoholu (87 %), lk proti bolesti, na span nebo na uklidnn (85 %) atabku (74 %), pi-
em pravideln konzumace je nejastji povaovna za morln pijatelnou utabku, co je nzor tm
tetiny (32 %) esk veejnosti, zatmco unvykovch lk (15 %) aalkoholu (13 %) je podl tolerance
pravideln konzumace ni, akoli sjejich obasnou konzumac vtina nem problm. Viz ADOV,
Nadda: Postoje veejnosti kzkazu kouen vrestauranch zazench z 2015 [online]. Praha: Cen-
trum pro vzkum veejnho mnn, 2015. Dostupn z: http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content
/documents/c1/a7436/f3/oz151023.pdf aERVENKA, Jan: Postoj veejnosti ke konzumaci vybranch
nvykovch ltek kvten 2015. Praha: Centrum pro vzkum veejnho mnn, 2015.
3 40 % dotzanch je pro pijet uprchlk do doby, ne budou schopni vrtit se do zem svho pvodu, po-
lovina ech sjejch pijmnm vbec nesouhlas. CVVM, Postoj esk veejnosti kpijmn uprchlk,
z 2015, http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7427/f3/pm151007.pdf

200
zpad od naich hranic.4 Nejvt faktickou nrodnostn meninu5 vesk republice
pedstavuje romsk menina ajej souit smajoritn populac pedstavuje nejzva-
nj zdroj etnickho napt, ktermu R vsouasnosti el.6 Vvoj vposledn dekd
pitom naznauje, e souit sRomy bude generovat sp vt ne men napt, ne
jak tomu bylo dv. Situaci zhoruje skutenost, e vposlednch deseti letech dolo
ktm zdvojnsoben potu sociln vylouench lokalit, jejich vtinu obyvatel tvo
prv romsk menina, atedy ikvraznmu zven potu Rom ijcch vsocilnm
vylouen.7 Stmto neblahm vvojem dolo iknrstu nebezpench projev rasov
nesnenlivosti vpodob proti-romskch demonstrac aprotest.8 Ke znan eskalaci
rasovch nepokoj dolo vroce 2011 ve luknovskm vbku, odva roky pozdji pak
vDuchcov aeskch Budjovicch.9
Mezinrodn lidskoprvn orgny pitom opakovan vyjaduj sv znepokojen nad
touto situac aupozoruj, e stt sice pijm celou adu strategickch materil clcch
na integraci romsk meniny, tyto dokumenty se mu vak vpraxi neda implemento-
vat.10 esk republika je kritizovna za diskriminaci Rom vmnoha oblastech bnho
ivota. Jedn se zejmna opstup kbydlen, prci, zdravotn pi avzdln.11 Prv
na posledn uveden aspekt bychom se rdi soustedili vtomto lnku.
Diskriminace romskch dt vpstupu ke vzdln je tmatem diskutovanm vR
ji po mnoho let. Vbor OSN pro prva dtte opakovan upozoruje na velk procento
romskch dt, kter jsou vzdlvny vdve zvltnch, dnes tzv. praktickch kolch
urench pro dti slehkm mentlnm postienm. Dti vzdlvny vtchto kolch
4 Pehled potu cizinc ijcch vjednotlivch zemch je mon dohledat nap. zde: How many foreigners
are there really in your country? OneEurope [online]. [vid. 28. jen 2015]. Dostupn z: http://one-europe
.info/eurographics/how-many-foreigners-are-there-really-in-your-country, Se zhruba 4% osob sciz sttn
pslunost ijcch na zem sttu je esk republika vrazn za Nmeckem, kde se jedn onecelch 9%,
Belgi, kde cizinci tvo 10% populace, i Velkou Britni, kde je to 7,8%. Population without the citi-
zenship of the reporting country [online]. [vid. 1. listopad 2015]. Dostupn z: http://ec.europa.eu/eurostat
/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tps00157&plugin=1.
5 Nesnadnmu zpsobu, jak zjistit skuten poet pslunk romsk meniny na zem esk republiky,
se budeme vnovat vdalm textu.
6 Aktuln se dle titulnch stran novin me zdt, e mon jet vt napt generuj muslimt migranti.
Jeliko ovem vnaprost vtin ppad nepovauj eskou republiku na svoji clovou zemi, poet mus-
lim vR velmi pravdpodobn nijak zvl nenaroste, atud ani nebude do budoucna takovm zdrojem
napt, jako souit spomrn poetnou romskou meninou.
7 Refworld Consideration of reports submitted by States parties under article 9 of the Convention, Tenth and
eleventh periodic reports of States parties due in 2014: Czech Republic. Refworld [online]. [vid. 28. jen
2015]. Dostupn z: http://www.refworld.org/docid/55c081274.htmlCERD/C/CZE/CO/10-11, http://daccess
-dds-ny.un.org/doc/UNDOC/GEN/G15/217/87/PDF/G1521787.pdf?OpenElement, s. 11.
8 Zprva oextremismu vR za rok 2013 oznauje protesty vsociln vylouench lokalitch aprotirom-
sk protesty za hlavn bezpenostn hrozbu pro R. Poukazuje na to, e se protiromsk protesty odehrly
ivlokalitch, kde dve kvraznjm incidentm nedochzelo. Rovn upozoruje na skutenost, e
nkter protesty probhly za vrazn i vt podpory mstnch populace, co vminulosti rovn nebylo
obvykl. Zde: Zprva oextremismu na zem esk republiky vroce 2013 [online]. [vid. 28. jen 2015].
Dostupn z: http://www.mvcr.cz/clanek/extremismus-vyrocni-zpravy-o-extremismu-a-strategie-boje
-proti-extremismu.aspx, s. 2627.
9 Ibid., s. 7, 2627.
10 Srov. E/C.12/CZE/CO/2, s. 3. i PAVELKOV, Nina: Souasn problmy vzkumu romskho etnika
veskch zemch. Acta Universitatis Carolinae Iuridica, 2013, . 1, s. 133146.
11 Ibid. Existuje izajmav diplomov prce dokldajc diskriminaci na pracovnm trhu vR na zklad
etnickho pvodu. MAREK, T.: Je Ji Dvok lpe zamstnateln ne Demeter Lakato? [online]. Praha:
Bakalsk prce VE, 2012. Dostupn z: https://www.vse.cz/vskp/id/1082722.

201
mimo hlavn vzdlvac proud pak maj vzhledem komezenmu potu zskanch vdo-
most vrazn sneny ance na spn pijet na stedn kolu apozdji ina uplatnn
na trhu prce. Vbor rovn ve sv posledn zprv zroku 2011 upozornil na praxi
vzdlvn romskch dt sice vhlavnm vzdlvacm proudu, avak vetnicky segrego-
vanch kolch i tdch, kter je rovn nepijateln.12 Diskriminan pstup kolskho
systmu kromskm dtem potvrdil vroce 2007 iEvropsk soud pro lidsk prva, kter
ve svm znmm rozsudku D.H. proti esk republice shledal nepmou diskriminaci
romskch dt vpstupu ke vzdln.13
Vsouvislosti svkonem tohoto rozsudku pijala esk republika adu legislativnch
isystmovch opaten, jejich clem je zajistit vem dtem rovn pstup ke vzdln.
Na zklad Aknho plnu opaten pro vkon rozsudku Evropskho soudu pro lid-
sk prva vppadu D.H. aostatn proti esk republice ji dolo napklad krevizi
diagnostickch nstroj pouvanch pro diagnostiku lehkho mentlnho postien.
Clem nov pouvan diagnostiky je doshnout kulturn neutrlnho pstupu diagnos-
tiky adefinovat pi diagnostice zpsoby podpory ka ve vzdlvn. Dve pouvan
druhy diagnostik byly toti primrn soustedny na men inteligence dtte, anikoli
na doporuen pedagogm, jak skonkrtnm dttem nejlpe pracovat.
Snovelou kolskho zkona innou od z 2016 se pak dle zavd pelomov
systm podprnch opaten pro ky se specilnmi vzdlvacmi potebami. Novela
je vznamn vtom, e dtem, kter vzhledem ke svmu zdravotnmu stavu, kulturnmu
prosted nebo jinm ivotnm podmnkm potebuj urit podprn opaten, zajiuje
na jejich bezplatn poskytnut prvn nrok. Dtti tak me bt poskytnuta pomoc asi-
stenta pedagoga, speciln kompenzan pomcky i jin uzpsoben kolskch slueb
akola, kter tato opaten poskytne, na n bude mt zpravidla zajitny zvltn finann
prostedky.14 Podrobn katalog podprnch opaten bude upraven vyhlkou, kter je
vsouasn dob dokonovna. Mezi dal vznamn zmny pat nastaven superviz-
nch mechanism voblasti diagnostiky nebonastaven prbnho monitoringu potu
romskch k vzdlvanch podle vzdlvacho plnu pro dti slehkm mentlnm
postienm prostednictvm sbru statistickch dat.15 Naopak se doposud nepodailo za-
mezit vzniku ppravnch td pi praktickch kolch. Existence tchto td zvyuje rizi-
ko, e dt zvykl na jejich prosted areim vtchto kolch plynule nave na zklad-
n vzdlvn ado hlavnho vzdlvacho proudu u nevstoup. Jako alternativa tohoto
opaten je vsouasn dob diskutovn povinn posledn rok pedkolnho vzdlvn

12 CRC/C/CZE/CO/3-4 [online]. [vid. 23. jen 2015]. Dostupn z: http://tbinternet.ohchr.org/_layouts


/treatybodyexternal/Download.aspx?symbolno=CRC%2fC%2fCZE%2fCO%2f3-4&Lang=en odst. 61.
13 D.H. aostatn proti esk republice, rozsudek velkho sentu Evropskho soudu pro lidsk prva ze dne
13.11.2007, stnost . 57325/00. Online, ECHR Hudoc. [vid. 25. jen 2015]. Dostupn z: http://hudoc.
echr.coe.int/sites/eng/pages/search.aspx?i=001-83256
14 Finann zvhodnn je poskytovno kole, kter vzdlv ka, kter m piznna opaten 2.5. stupn,
podprn opaten v1. stupni kola realizuje ze svho zkladnho rozpotu. Podprn opaten ve vzd-
lvn [online]. [vid. 29. jen 2015]. Dostupn z: http://inkluze.upol.cz/ebooks/po-ve-vyuce/po-ve-vyuce
.pdf, s. 1213
15 Akn pln opaten pro vkon rozsudku Evropskho soudu pro lidsk prva vppadu D. H. aostatn
proti esk republice, s. 510. Zprva ostavu romsk meniny vesk republice za rok 2013 [online].
B.m.: ad vldy esk republiky, 2014, s. 6669. Dostupn z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/zalezitosti
-romske-komunity/dokumenty/Zprava-o-stavu-romske-mensiny-2013.pdf.

202
vmateskch kolch, jeho zaveden je ji vlegislativnm procesu. Tento krok by ml
zajistit spolen vstup vech dt do kolskho systmu vhlavnm vzdlvacm proudu.
Pestoe esk republika ji urit opaten kzabrnn segregovanmu vzdlvn
romskch dt pijala, sjejich implementac je oproti pvodnmu plnu ve znanm
skluzu ajejich vsledky, jak bude ukzno na statistikch dle, stle nejsou pli uspo-
kojiv. Je proto evidentn, e eskou republiku ek vsil smujcmu kzajitn
rovnho pstupu vech dt ke vzdln jet dlouh cesta.

KDO JE AKDO NEN ROM?

Pi debatch oromsk menin se opakovan zmiuje argument, e nen


vlastn jasn, ojak velkou meninu se jedn, atud ani jak sn inn pracovat apo-
mhat j vintegraci.16 Urit, ojak velkou meninu se jedn, je opravdu pomrn ne-
snadn, protoe oromsk minorit esk republika nesbr pli dat. Je to pitom prv
existence spolehlivch dat, kterou lidskoprvn orgny povauj za dleit prostedek
kvyhodnocovn dopadu dosavadnch krok anastavovn vhodnch politik aopaten
smujcch kboji proti diskriminaci do budoucna.17 Pro tyto ely by esk republika
mla sbrat tzv. etnicky desegregovan data, tedy data obsahujc informaci oetnickm
pvodu k astudent. Tato data by pak dle mla analyzovat vkontextu dalch
dat jako napklad osobnch charakteristik ka (zdravotn postien, socioekonomick
znevhodnn) i jeho kolnch charakteristik (odklad dochzky, pedasn odchod ze
koly). Tento postup by umonil vysledovat souvztanost mezi jednotlivmi charakte-
ristikami alpe reagovat na speciln vzdlvac poteby konkrtnch k.
Desegregovan data vak dnes Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy
(MMT) nesbr. Jako dvod bvaj oznaovny praktick, legislativn ietick pek-
ky. Data oetnickm pvodu jsou povaovna zkonem oochran osobnch informac18
za citliv daje, kter lze zpracovvat jen svslovnm souhlasem osob, kterch se
tkaj. Mimo to metodou dlouhodob doporuovanou iVborem OSN pro pedchzen
rasov diskriminace je metoda zaloen na principu sebeidentifikace,19 tj. e se zkou-
man jedinec kuritmu etniku sm pihls. Tato metoda vak vesk republice vp-
pad romsk meniny dlouhodob selhv, nebo Romov se pi pravidelnm stn
lidu obvykle kromsk nrodnosti nehls: vposlednm stn vroce 2011 se kromsk
16 Prof. Pavelkov adal nap. zpochybuj existenci jednotnho romskho nroda rozptlenho vrznch
evropskch sttech, nebo se podle n jedn sp oexistenci nkolika rznch romskch minorit, kter
maj navzjem mezi sebou asto velmi mlo spolenho. Zpochybuje ijejich oznaen za etnikum, by
uzavr, e otzku, zda je oprvnn nesourod romsk skupiny oznaovat jako etnikum, me zodpovdt
pouze speciln aznan iroce zamen srovnvac vzkum jazyka, povdom pvodu, uritch tradi-
nch zvyklost apod.. PAVELKOV, Nina: Souasn problmy vzkumu romskho etnika veskch
zemch. Acta Universitatis Carolinae Iuridica, 2013, . 1, s. 133146.
17 CERD/C/CZE/CO/10-11, dostupn online: http://daccess-dds-ny.un.org/doc/UNDOC/GEN/G15/217/87
/PDF/G1521787.pdf?OpenElement, odst. 6.
18 Zkon . 101/2000 Sb., oochran osobnch daj aozmn nkterch zkon, vplatnm znn.
19 General recommendation VIII concerning the interpretation and application of article 1, paragraphs
1 and 4 of the Convention The Committee on the Elimination of Racial Discrimination, ypeID=11
[online]. [vid. 1. listopadu 2015]. Dostupn z: http://tbinternet.ohchr.org/_layouts/treatybodyexternal
/TBSearch.aspx?Lang=en&TreatyID=6&DocT.

203
nrodnosti pihlsilo pouze zhruba 5tisc osob,20 pitom je odhadovno, e vR ije
mezi 150 a300 tisci Rom.21
Vzhledem knalhav poteb mt vypovdajc data oromskch cch vzdlva-
nch podle plohy rmcovho vzdlvacho plnu pro dti slehkm mentlnm posti-
enm avsouladu svkonem rozsudku D.H. proti esk republice sbrneadresn data
opotu romskch k vpraktickch kolch vposlednch tech letech esk koln
inspekce (I). Zjitn daje poskytuj I editel vybranch kol, piem pro ely
sbru je pouvna nsledujc definice Roma:

Za Roma povaujeme takovho jedince, kter se za Roma sm povauje, ani by se nutn


ktto pslunosti za vech okolnost (nap. pi stn lidu) hlsil, a/nebo je za Roma pova-
ovn vznamnou st svho okol na zklad skutench i domnlch (antropologickch,
kulturnch nebo socilnch) indiktor.22

Tato definice je ipes adu problematickch aspekt momentln odbornou veej-


nost povaovna za nejvhodnj, jeliko zohleduje iaspekt tzv. pipsanho rom-
stv.23 Naprost vtina pslunk romskho etnika nen toti diskriminovna na
zklad toho, e se ktto nrodnosti veejn pihlsili, ale protoe je okol za Romy
povauje bez ohledu na to, jakou nrodnost subjektivn povauj za svoji.
Nicmn ionen jedin dostupn vzkum esk koln inspekce obsahuje vznamn
zkreslen. Do vzkumu nejsou zapojeny vechny koly vR, ale kad rok rzn koly,
take porovnvat zjitn vjednotlivch letech je teba jen opatrn. Zpochybovat je
tak nutn kvalitu dat poskytovanou editeli kol. Vnkterch ppadech je jist pomr-
n zejm, zda posuzovan jedinec je i nen vznamnou st svho okol na zklad
skutench i domnlch (antropologickch, kulturnch nebo socilnch) indiktor
povaovn za pslunka romsk nrodnosti, existuje ovem tak ada hraninch p-
pad, kter editel zkrtka njak mus rozhodnout. Data zskan I je proto teba
povaovat sp za odhad editel ne zmapovn skutenho stavu.
Nicmn iztchto sel lze vyst, e nadmrn zastoupen romskch k vprak-
tickch kolch zstv problmem i8 let po vyhlen rozsudku D.H. proti esk
republice. Na vzorku 444 kol, kter byly zkoumny vletech 2013/2014 i2014/2015
vypozorovala I celkov pokles potu dt vzdlvanch podle rmcovho vzdlva-
cho plnu plohy pro dti slehkm mentlnm postienm o3638 dt, co pedstavu-
je 25%. Absolutn poet romskch dt vzdlvanch podle tto plohy sice poklesl

20 esk statistick ad. Stn lidu, dom abyt. 2011. Dostupn: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs
/shortUrl?su=79b11cc9.
21 Vzkum veejnho ochrnce prv votzce etnickho sloen k bvalch zvltnch kol., dostupn
online: http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Vyzkum/Vyzkum_skoly-zprava
.pdf, s. 10.
22 Analza sociln vylouench romskch lokalit aabsorpn kapacity subjekt psobcch vtto oblasti,
dostupn online, http://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_MAPA_analyza_SVL_aAK
_CJ.pdf?langSEO=documents&parentSEO=nase_prace_vystupy&midSEO=GAC_MAPA_analyza
_SVL_aAK_CJ.pdf, s. 10. ci vzdlvan podle RVP ZV plohy upravujc vzdlvn k sLMP,
dostupn online: http://www.csicr.cz/getattachment/e6c5d7c3-5c1b-4ed0-a856-acd51b959bb9, s. 3.
23 ci vzdlvan podle RVP ZV plohy upravujc vzdlvn k sLMP, dostupn online: http://www
.csicr.cz/getattachment/e6c5d7c3-5c1b-4ed0-a856-acd51b959bb9, s. 3.

204
tak o440, avak jejich procentn zastoupen mezi vemi ky vzdlvanmi podle
tto plohy vzrostlo z27,2% na 32,4%. Pitom zastoupen romsk meniny vesk
populaci je odhadovno mezi 1,5 a3%. Ztchto informac lze dovodit, e zdoposud
provedench opaten profitovaly zejmna neromsk dti avreformnch krocch tedy
bude nutn pokraovat.24
Odbornci se shoduj, e pro zven efektivity provdnch opaten je nutn tato
opaten neprovdt plon, ale vdt, do jakch kol akjakm dtem by intervence
mly smovat.25 Pro tyto ely jsou kvalitn data nezbytn. Za kl ktomuto je pokl-
dn tzv. longitudinln vzkum, kter spov ve studii stejn skupiny osob po del
asov obdob. Pokud by MMT mlo kdispozici daje oetnicit adalch osobnch
charakteristikch dtte, kter by mohlo dvat do souvislosti sjeho kolnmi charakte-
ristikami, mohlo by sledovat drhu dtte pi cest vzdlvacm systmem. Bylo by pak
mon mt pehled opinch jeho ppadnch nespch apinm tchto nespch
zavasu pedchzet.26 Vzvou do ptch let je tedy najt zpsob, jak tato data sbrat
pi dostaten ochran dtte acitlivch daj, jich je subjektem, astmito daty dle
inn pracovat.

PROJEKTY PODPORY

Ipes petrvvajc pote sidentifikac skuten velikosti romsk men-


iny vesk republice existuje nicmn na podporu jejho vzdlvn velk mnostv
projekt organizovanch sttem ineziskovmi organizacemi, psobcch na regionln
icelosttn rovni. Projekty nejastji poskytuj dtem douovn, nabzej finann
podporu knavazujcmu stedokolskmu i vysokokolskmu vzdlvn, pracujc
srodinami nebo se sousted na nabdku volnoasovch aktivit. st tchto projekt m
pmo ve svm popisu, e cl na romskou meninu, jin projekty toto vslovn zame-
n neobsahuj, avak fakticky poskytuj sv sluby hlavn prv Romm. Projekt, kter
asto irzn kombinuj ve uveden zamen, existuj dov destky, aproto nen
mon se vzhledem komezenmu rozsahu tohoto lnku vnovat vem. Rdi bychom
vak pedstavili alespo nkolik nejastjch forem podpory, kter projekty poskytuj,
aneziskovch organizac, je tyto projekty realizuj.
Ze sttnch instituc sehrv vznamnou roli voblasti podpory vzdlvn dt vso-
ciln vylouench lokalitch, mezi ktermi tvo romsk dti vznamn procento,
Agentura pro sociln zaleovn, kter je soust adu vldy esk republiky. Jejm
poslnm je propojovat ve vylouench lokalitch jednotliv subjekty veejn sprvy
spolu sneziskovmi organizacemi, tak aby byl jejich spolen postup pi socilnm

24 Ibid., s. 6.
25 Tom Zatloukal: Socioekonomick informace ajejich msto vhodnocen kvality vzdlvn pohled
esk koln inspekce, pspvek na konferenci Sbrem dat ke spravedlivmu vzdlvn, podan
21.10.2015 Nadac Open Society Fund Praha aadem vldy R.
26 Jana Strakov: Situace sbru dat vesk republice, Vclav Jelen: Sbr dat ajejich vyuit prostednictvm
matriky, pspvky na konferenci Sbrem dat ke spravedlivmu vzdlvn, podan 21.10.2015 Nadac
Open Society Fund Praha aadem vldy R.

205
zaleovn koordinovan aco nejefektivnj.27 Pracovnci agentury pivdj dohro-
mady vechny aktry, kte maj monost problematiku socilnho vylouen ovlivnit
ajimi jsou napklad zstupci obecnho adu, editel kol, kolek, politick reprezen-
tace, neziskov organizace apolicie. Tito akti pak spolen hledaj een problm
vobci avytv pro obec Strategick pln socilnho zaleovn. Kapitola vzdlvn
obsahuje stejn jako dal kapitoly priority acle (nap. zajitn pedkoln ppravy pro
urit poet dt, zorganizovn kurz finann gramotnosti asexuln vchovy, zv-
en rodiovskch kompetenc), kterch m bt vuritm asovm horizontu dosae-
no. Obce na realizaci tchto Strategickch pln potebuj zvltn finann prostedky,
kter obcm Agentura nsledn pomh zskat nejastji zevropskch strukturlnch
fond. Pokud se penze zskat poda, konkrtn projekt podpory vyplvajc ze strate-
gickho plnu je pak realizovn samotnou obc nebo velmi asto nkterou neziskovou
organizac.

PKLADY TYPICKCH PROJEKT

Douovn: Jednm ze stavebnch kamen eskho kolstv je domc p-


prava. Od dt se ji na prvnm stupni velmi asto oekv, e strv st odpoledne
vypracovnm domcch kol, procviovnm vyjmenovanch slov i mal nsobilky.
Prv tyto nroky kolskho systmu mohou mezi romskmi aneromskmi dtmi pro-
hlubovat ji existujc rozdly.28 Pokud maj rodie schopnosti avdomosti ktomu, aby
dtem sdomc ppravou pomhali, jejich ance na spch ve vzdlvacm systmu
jsou vrazn vt. Pokud rodie tyto schopnosti nemaj, dti naopak asto zanaj ve
kole zaostvat. To bv asto ppad dt ve vylouench lokalitch, jejich rodie
sami ukonuj vzdlvac proces ji po zkladn kole i vyuen adtem proto nejsou
schopni pli pomoci. Proto se vcero neziskovch organizac rozhodlo svmi projekty
poskytnout dtem za pomoci dobrovolnk individuln i skupinov douovn. Vedle
toho se souasn sna motivovat romsk rodie, aby sv dti ve vzdln maximln
podporovali. Takto zamen program realizuje pod nzvem Podpora vzdlvn vro-
dinch ji od r.2006 napklad spolenost lovk vtsni, o.p.s.
Tmto projektem ve kolnm roce 2014/2015 prolo v9 eskch mstech celkem
418 dt, za celou dobu existence tto formy podpory pak asi 2000 dt a1300 dob-
rovolnk. Podobn projekt zprostedkovvajc douovnsociln znevhodnnm
dtem poskytuje rovn napklad Nov kola, o.p.s., nebo Vzjemn souit, s.r.o. Co
se te pnosu douovn, nen pekvapenm, co doloila ianalza projektu lovka
vtsni. m dle am pravidelnji douovn probh, tm vtho zlepen ve kole

27 Ukzkovm pkladem spoluprce Agentury pro sociln zaleovn akonkrtn obce jsou nap. ime-
diln znm Obrnice na Mostecku. Viz http://www.ouobrnice.cz/agentura-pro-socialni-zaclenovani/?
ftresult=agentura.
28 Potebu vzdln si nicmn mnoz uvdomuj, jak dokld nap. report zcyklu esk televize 168 hodin
anzvem Osudu navzdory, kter mapuje osud rodiny, kter byly vroce 2009 terem hskho toku ve
Vtkov na Opavsku. Viz http://www.ceskatelevize.cz/porady/10117034229-168-hodin/215452801101025
/video/431288.

206
dt dosahuje.29 Proto je vppad vech tchto projekt kladen draz na pravidelnost
setkn, kter se konaj zpravidla jednou tdn. Zsadn slokou programu je iko-
munikace se kolou aspoluprce srodinou douovanho dtte. Dobrovolnk rodin
vysvtluje, jak dtti vytvoit pro koln ppravu vhodn zzem aaktivizuje rodie
kvtmu zjmu ovzdln dtte. Douovn m pak idleit vedlej efekty. Pro
mnoho dt se dobrovolnk stv kamardem, spojencem, vzorem, dky ktermu snze
pekonvaj tk ivotn obdob.
Vasn pe appravn tdy: Uromskch dt asto plat, e jejich nespchy
ve kole jsou zvelk mry dny existenc handicapu, se kterm usedaj do lavice ji ve
svj prvn koln den. Pedkoln pprava se dnes ukazuje pro dal osobnostn ainte-
lektuln rozvoj dtte jako naprosto zsadn. Pitom velk procento romskch dt se
pedkoln ppravy vmateskch kolch neastn ajejich rodinn zzem nebv tak
podntn, aby tuto pi nahradilo. Organizace lovk vtsni nebo Nadace Open Soci-
ety Fund Praha vychz zposlednch zjitn, e nvratnost investic do vzdln dt ze
sociln vylouenho prosted je tm vt, m ni je vk dtte, se kterm se aktivn
pracuje.30 Tyto organizace proto zamuj nkter ze svch projekt prv na rodiny
sdtmi od nejtlejho vku. Projekty jako Vasn pe Nadace Open Society Fund
Praha zpravidla jednak pracuj sdtmi vjejich domcm prosted, jednak se sousted
na rozvoj rodiovskch dovednost, aby se irodie snim vzdlnm mohli stt svm
dtem vt oporou. lovk vtsni pak pi provozu svch nzkoprahovch pedkolnch
klub klade draz ina adaptan aktivity. Spoluprac smateskmi kolami usiluje oto,
aby dti pely do hlavnho vzdlvacho proudu ji vpedkolnm vku azaaly na-
msto pedkolnho klubu navtvovat mateskou kolu.31
Stipendia: Finann situace rodiny je bezesporu jednm zaspekt rozhodujcm
otom, kdy dt opust svou vzdlvac drhu azane pracovat. Uromskch rodin
ijcch vsocilnm vylouen me bt tento aspekt zcela klov aivelmi nadan
dt bv vdsledku nedostatku finannch prostedk rodiny tlaeno kvolb radji
prakticky orientovan stedn koly ne koly, po kter by mohlo pokraovat vdalm
studiu. Kpekonn finannch pekek dtem pin napklad lovk vtsni nebo
spolenost Roma Education Fund monost erpat na sv stedokolsk i vysokokol-
sk studium rzn stipendia. Roma Education Fund se sousted na romsk studenty ze
zem Balknu astedn Evropy anapklad vakademickm roce 2013/2014 bylo jeho
prostednictvm podpoeno pes 1400 student.
Volnoasov aktivity: ada neziskovch organizac se pi prci sdtmi neomezuje
pouze na podporu dt amladch lid vinstitucionlnm vzdlvn, ale pin rovn
monosti smysluplnho trven volnho asu. Organizace si prostednictvm nabze-
nch aktivit kladou za cl dtem nabdnout zajmav program, dky ktermu nebudou
ve volnm ase zavat pocit nudy, kter me bt zdrojem ztrty studijn motivace i
konflikt. Aktivity jsou nabzeny nejastji vnzkoprahovch klubech ajejich skladba
29 Analza programu Podpora vzdlvn [online]. [vid. 21. jen 2015]. Dostupn z: http://www.clovek
vtisni.cz/uploads/file/1360764138-an_KA1_evaluace.pdf, s. 12
30 Vasn pe: podpora pedkolnch dt ajejich rodi vsociln vylouench lokalitch. Dostupn on-
line: http://www.osf.cz/wp-content/uploads/2015/03/vasna_pee_letk.pdf.
31 Prvodce nzkoprahovmi pedkolnmi kluby [online]. [vid. 6. listopadu 2015]. Dostupn z: https://www
.clovekvtisni.cz/uploads/file/1433496417-predskoly_web.pdf, s. 49 an.

207
je velmi rozmanit. IQ Roma servis, o.s., organizuje napklad tanen, hudebn aru-
kodln dlny, workshopy finann gramotnosti nebo simulace pracovnch pohovor
orientovan na osobnostn rozvoj dt.32 Zajmav nzkoprahov klub pro dti amlde
provozuje rovn napklad organizace R-mosty, z.s. Mobiln klub Ulink toti sdl
vautobuse Karosa, kter od roku 2014 brzd ulice praskho ikova. Dti si vnm
mohou zahrt fotblek, stoln hry nebo vyut pstupu na internet.33

MIRET APROJEKT ROMANO DROM

Dal zorganizac, kter dlouhodob podporuje Romy ve vzdlvn, je


neziskov organizace MIRET Mezinrodn iniciativa pro rozvoj etnick tvorby.34
MIRET zaloila vroce 1999 zpvaka asbormistryn Ida Kelarov sclem propojovat
romskou meninu amajoritn populaci esk republiky, umonit jim se navzjem lpe
poznat apochopit.
Zpsob, jakm se MIRET sna sv posln naplnit, je soustavn podpora mladch
romskch umlc, zejmna hudebnk. Vyhledv hudebn nadan dti amladistv
vromskch komunitch, ato vetn sociln vylouench lokalit, asna se vnich
vzbudit i rozvinout hudebn nadn. Pod pro n hudebn workshopy azapojuje je
do dtskho romskho sboru havorenge,35 se kterm pravideln vystupuje vesk
republice izahrani ped romskm ineromskm publikem.
Vznamnou soust aktivit MIRETu je sil vychovvat zstupce romsk elity
vzdlan, kultivovan, zdrav sebevdom, vromsk kultue zakoenn aspn
Romy. Vlastnmi silami proto rozvjej potencil romskch dt amldee asouasn je
motivuj ke studiu na stednch ivysokch kolch. Mlad romt muzikanti, se ktermi
MIRET pod vedenm Idy Kelarov pracuje, pochz zady mst vesk iSlovensk
republice. Klovou roli pi utven zhruba padestilennho sboru havorenge proto
sehrv pravideln dvojtdenn letn kola Romano drom (romsky Romsk cesta).
Bhem letn koly sbor absolvuje adu tanench azejmna pak hudebnch zkouek,
kterch se od roku 2014 astn inkolik len prestin esk filharmonie. Spole-
n nacviuj pro eskou filharmonii zaranovan romsk psniky, se ktermi poslze
vystoup vnkolika romskch osadch. Pin tm hudbu aradost zhudby do mst,
okterch tm nikdo nechce vdt akter jsou symbolem socilnho vylouen, bdy
aivota bez perspektivy.36 Nkter dti vromskm sboru pochz prv iztchto vy-
louench lokalit. Ovysok umleck rovni sboru havorenge vypovd ictyhodn
dka jejich spolupracovnk: zpvali ji za doprovodu Filharmonie Hradec Krlov,
Filharmonie Zln, Filharmonie Brno anaposledy seskou filharmoni ve Dvokov
sni vpraskm Rudolfinu.

32 IQ Roma Servis, Centrum prevence aosobnostnho rozvoje, http://www.iqrs.cz/cs/promlade.


33 Mobiln nzkoprahov klub pro dti amlde Ulink, http://www.r-mosty.cz/ulicnik.
34 MIRET. nedatovno. Dostupn z: http://www.miret.cz/.
35 havorenge vpekladu zromtiny znamen Dtem.
36 Romano drom 2015 [online]. B.m.: MIRET. Dostupn z: http://www.miret.cz/cz/page.aspx?v=page
Collection-686.

208
Bhem letn koly zaij jej astnci iadu shudbou bezprostedn nesouvisejcch
seberozvojovch avzdlvacch aktivit, od hodin bojovho umn asexuln vchovy
pes pednky ohistorii Rom aromskch tradicch a po prvnick workshopy.

PRVNICK WORKSHOPY NA ROMANO DROMU 2015

Jakkoli jsou na letn kolu astnci vybrni podle mry svho hudebnho
nadn aochoty ho nadle rozvjet, organiztoi si jsou vdomi toho, e maj-li zmla-
dch hudebnk vyrst nsledovnhodn pslunci romsk elity, jenom shudbou si ne-
vysta. Clen proto pro svj projekt zskvaj iobornky zjinch oblast, kte zejmna
bhem letn koly pracuj se leny sboru. astnci se tak potkvaj stanenmi lektory,
kte se sboristy trnuj zklady jinch ne romskch tanc, i uitelem jgy. Na progra-
mu se podl rovn lektor bojovho umn capoeira,37 kter astnky u koncentraci
asebeovldn, nebo divadelnci, kte sboristy u improvizaci aprci svlastnm tlem.
Mlad romt muzikanti pochopiteln pichz ve svch obanskch ivotech do sty-
ku sprvem. Plat dokonce, e se snm potkvaj astji, resp. viditelnji ne jejich vrs-
tevnci zmajoritn populace. Mlad Romov se dostvaj do situac, kdy jim pi odchodu
zobchodu chce ostraha prohledat batoh nebo kdy je nechtj vpustit na diskotku, nebo
pr maj plno, zatmco pslunky majority dle pout. Stejn tak se setkvaj stm, e
ped nimi zanou vobchod zamykat skky i je odmtnou obslouit vrestauraci. Tyto
situace naprost vtina eskch teenager snejvt pravdpodobnost nezaila, ada
len romskho sboru snimi m ale osobn amnohdy iopakovanou zkuenost. Neustl
ptomnost prva vivotech sborist pedstavovala jeden zdvod, pro organiztoi
letn koly uvtali navzn spoluprce sPrvnickou fakultou UK.
Vroce 2015 se pod vedenm dr.Michala Urbana vydala skupina pti student fakulty
at nedvnch absolvent na romskou letn kolu sclem pedat bhem dvou dn sbo-
ristm co nejvce prvnch znalost, dovednost apostoj. Skupina se zejmna snaila
zpstupnit sboristm ty znalosti adovednosti, kter jim snad usnadn ivot apomohou
lpe porozumt spolenosti, ve kter ij. Pi workshopech byl kladen draz na to, aby
astnici pochopili, co jim prvo dovoluje akdy ho naopak svm chovnm poruuj.
Snaili jsme se rovn sboristm pedstavit rzn alternativy, jak se brnit vsituaci, kdy
se stanou obt diskriminace.
Zkladn zadn naeho kolu znlo vysoce ambicizn: dva cel dny pracovat spo-
mrn nesourodou skupinou zhruba 40 mladch Rom ve vku 1220 let, kte pochz
zesk iSlovensk republiky, navtvuj rzn typy kol adisponuj znan rozdlnmi
pedpoklady se vtradinm smyslu slova vzdlvat. Nemli jsme navc monost se sbo-
risty hovoit vdob, kdy jsme zaali sv workshopy plnovat. Pokusili jsme se nicmn
po konzultacch svedenm letn koly vytvoit sri interaktivnch semin pro men
skupinky astnk letn koly, ve kterch by mli monost sdlet sv vlastn zkuenosti
aspolen hledat odpovdi na nejrznj prvn problmy. Obsahov jsme se zamili
napklad na pracovn prvo, ato konkrtn na prbh pracovnho pohovoru afun-
37 Martin Fogo Halsz. ROMANO DROM [online]. [vid. 25. jen 2015]. Dostupn z: http://romanodrom
.cz/tym/umelecky-tym/martin-fogo-halasz/.

209
govn trhu prce. Dle jsme se vblocch vnovanch lidskm prvm soustedili na
roziovn znalost oexistujcch lidskch prvech ancvik een situac, ve kterch
zavaj diskriminaci. Zoblasti obanskho prva jsme za zsadn povaovali njem
apodmnky jeho vypovzen avneposledn ad jsme se vnovali iprocesnmu prvu,
ato tak, e astnci dostali za kol vyhodnotit, jak reagovat na nejrznj psemnosti,
kter doruuje soud i sprvn orgny.
Co se metodologie semine te, nejednalo se opednky, ale oworkshopy v-
novan konkrtnm prvnm tmatm. Jeliko bylo ns lektor dostatek, vedli jsme
workshopy ve vtin ppad vmalch skupinch, co se ukzalo pro ob strany jako
velmi vhodn. astnci tak nap. pipravovali asehrvali scnky (nap. pracovn po-
hovor, neobslouen vrestauraci i konflikt sostrahou pi opoutn obchodu, kdy mla-
d romsk pr odmtl ukzat obsah svch taek). Tyto scnky jsme nsledn rozebrali
po prvn strnce, piem jsme se snaili zodpovdt nsledujc otzky: Jak otzky
pi pracovnm pohovoru nesm zaznt? Co si me dovolit len ostrahy? Jak pravomoci
m policista? Me provozovatel instruovat svj personl, aby osoby urit nrodnosti
neobsluhoval? astnci dle protali autentick psemnosti, kter jim mohl zaslat soud
i sprvn ad, arozhodovali, zda appadn vjakm asovm horizontu mus na jejich
zklad nco podniknout, nebo zda sjejich neinnost prvo nespojuje dn (zejm. ne-
gativn) dsledky. Vbloku pracovnho prva vybrali ztrojice nabdnutch pracovnch
smluv tu, kter pro n bude nejvhodnj, aurovali, jak kvalifikace je nezbytn pro
vybran pracovn pozice. Protali kompletn katalog prv, kter jim garantuje Listina
zkladnch prv asvobod, avykrtvali znj ta prva, okterch se na zklad svch
zkuenost aznalost domnvaj, e je nemaj. Vechny aktivity probhaly interaktivn,
pod dohledem lektora zprvnick fakulty asco nejvtm vyuitm osobnch zkuenos-
t astnk letn koly ajejich zasazenm do rmce platnho prva.
Pnos workshopu pro astnky letn koly jsme ovovali zptnou vazbou vz-
vru workshopu inslednmi rozhovory svedoucmi letn koly. Pi zvren reflexi
ns pjemn pekvapilo, co vechno si astnci zuplynulch dvou dn zapamatovali.
Pnosnost prvnho kolen potvrzovali ivedouc letn koly, kte se nkterch aktivit
osobn zastnili. inek naeho psoben jsme umocnili tm, e kad astnk dostal
nejen diplom za absolvovn prvnho kolen, ale izhruba dvacetistrnkovou brouru,
kter shrnovala nejdleitj poznatky zoblast, kterm jsme se vnovali. astnci
letn koly tak obdreli iodkazy na instituce, kter jim vppad poteby zdarma po-
skytnou prvn pomoc. Nutno dodat, e ve uveden hodnocen se potkvalo istm,
jak sv psoben na letn kole vnmali lektoi prva.

ZKLADN PRINCIPY SPN PRCE SROMSKMI DTMI


AMLADISTVMI

Jsme si vdomi toho, e nae zkuenost zvuky prva na letn kole byla
do znan mry specifick. Potkali jsme se uprosted przdnin, astnci se hlsili dob-
rovoln, dva tdny pobvali vptelskm kolektivu svch vrstevnk istarch Rom,
kter povaovali za sv vzory. Na svoji innost jsme navc dostali pomrn tdr aso-

210
v prostor amohli pln vyut vhod vyplvajcch zptomnosti devti lektor. Pesto
se domnvme, e na zklad zkuenost svukou na letn kole pro romsk muzikanty
iady ve popsanch projekt, kter usiluj opodporu vzdln romskch dt amla-
distvch, je mon identifikovat nkolik zkladnch princip, kter spn vuka mus
splovat. Svdomm toho, e nae zvry nejsou podloeny reprezentativnm kvantita-
tivnm vzkumem, jsme dospli knsledujcm principm.
Dlouhodobost. M-li pedagogick psoben zpsobit pozitivn zmnu ve smlen
achovn student, neme se jednat opsoben jednorzov i krtkodob. Podpo-
ruje-li lovk vtsni douovn dt ze sociln znevhodnnch rodin, dtem pli
nepome jen pr konzultac na zatku kolnho roku. Potebuj naopak soustavnou
pi rozloenou do celho kolnho roku, resp. nkolika let. Podobn tak nae zkuenost
zromsk letn koly mohla bt sice vysoce nabjejc amotivujc pro astnky ilek-
tory, ale nebudou-li na n navazovat dal akce, jej vsledek se postupn vytrat. Tm
sp, e ada astnk pochz ze sociln slabch amnohdy nepli dobe fungujcch
rodin, kter je pli nemotivuj ksamostudiu, take udret si odhodln kdalmu vzd-
lvn pro n bude jet onco nronj.
Pozitivn zitek. M-li vzdlvac akce zpsobit zmnu ve smlen achovn
astnk, nesm pro n bt jen nudnou povinnost, kterou mus absolvovat, ale se-
tknm, kter je oslov, kter je bude bavit, kter jim prvo uke vjin podob, ne
vjak se snm tradin setkvaj. Proto jsme volili metody zitkov pedagogiky, kter
navozuj uebn situace bez toho, aby se astnci ctili jako ve kole.38 Povstn
ivost aenerginost romskch dt, se kterou si uitel vtradinch tdch mnohdy
nevd rady akter bv asto kritizovna coby neukznnost i nezvladatelnost, je
pi sprvnm pouit tchto uebnch metod zapojena ve prospch uen. Vyuit tto
energie se stv prostedkem, jak zapomenout na to, e se vlastn nachzme ve kole,
jakkoli letn.
Je dleit vychzet s osobnch zitk astnk. I kdy vichni ijeme ve
stejnm svt, kad ho zavme odlin, poznvme zodlin perspektivy, skrz oi
jinch lid, na zklad jinch ivotnch zitk. Pokud navc patme kjin sociln
vrstv anrodnostn skupin, me se docela dobe stt, e ijeme de facto vjinm
svt. Pipravit vzdlvac program pro nkoho zjinho svta se pak stv kolem
mimodn obtnm. Je proto stejn, e vnm dostane pslunk meniny dostatek
prostoru ktomu vyjdit sv osobn zkuenosti, e budou brny vn ae videlnm
ppad dokonce definuj to, emu se vzdlvac program bude vnovat. Pokud by nap.
toti vzdlvac akci pro dti zvesnick koly plnovali od stolu lid, kte vystudovali
dobr gymnzium, kte ij vdobr prask tvrti asv uitelsk zkuenosti zskvaj
na dobrch praskch kolch, nebylo by velkm pekvapenm, kdyby tmto dtem
pipadal program neoslovujc, nerealistick, neodpovdajc jejich zkuenostem. Bylo
by to podobn, jako kdybychom my smladmi Romy probrali vnitn strukturu afinan-
covn politickch stran namsto volebnho prva apedvolebnch trik amanipulac,
kter oni ajejich rodie zavaj akterm se mus brnit. Dobr programy se ptaj po

38 Ostatn, za Prvnickou fakultu UK ml projekt na starosti tm Street Law (viz www.streetlaw.eu), jeho
sloganem je Zat prvo jinak.

211
zkuenostech student apracuj snimi. Nae zkuenost navc ukazuje, e prv romsk
dti se osv zkuenosti velmi rdy podl.
Dvra. Nesnadn souit romsk meniny smajoritn vtinou za dlouh roky
svho trvn pineslo dostatek negativnch zkuenost na obou stranch. Pipoteme-li
ktomu negativn roli, kterou pi referovn oromsk menin sehrvaj mdia, nen
pekvapenm, e mezi obma skupinami vldne vt i men nedvra. M-li se vzd-
lvac akce povst, je ovem klov pistupovat kjejm astnkm sdvrou, by
by to zprvu byla (amnohdy skuten bv) jen dvra pedstran anikoli upmn
provan. Je mimodn obtn uit jakoukoli ltku ve td, kde nepolete kolovat
knku ve strachu, e se vm nevrt, i kde zkuenosti student neberete vbec vn
avlastn jim ani nenaslouchte. Tm sp, kdy soust vuky m bt tak pekonvn
vzjemnch pedsudk aoteven diskuze nad tm, jak pedstavitel majority (policist,
soudci, lenov ostrahy) vynucuj prvo vi meninm ajak se pslunci minorit maj
brnit proti diskriminaci.
Pekonn pedsudk na obou stranch. Rozhodn neplat, e pedsudky maj
pedstavitel majority vi minorit anikoli naopak. Pedsudky maj pochopiteln
ob strany, zejm. pokud nemaj monost se potkvat vjinch ne konfliktnch i jinak
nestandardnch avypjatch situacch. Vytvoen bezpenho, otevenho aprimrn
na dve anikoli podezrn zaloenho prostoru, ve kterm se zane odehrvat
vuka, je nutnm pedpokladem pro to, aby se zstupci obou st spolenosti mohli
skuten potkat, poslouchat se asnait si porozumt. Pokud se setkn povede, nabz
prostor pro pekonvn pedsudk na obou stranch. Pstup, kter za souasnou
situaci vin vnaprost me jen druhou stranu aje pesvden ooprvnnosti aasto
inadazenosti sv pozice, snejvt pravdpodobnost nebude spn. Prv ochota
pekonat isvj nhled na svt asv pedsudky je klovm pedpokladem pro to, aby
akce smujc od vtiny kmenin, ale nakonec iod meniny kvtin, mohly bt
spn.
Vyuit toho, co je blzk pslunkm meniny. Poadatel Romano dromu v,
e hudba me pomoci vtom hledat mladm lidem jejich cestu ajejich msto ve sv-
t.39 Prv hudba, tanec aromsk kultura, kter se na letnch kolch vnuj, mlad
Romy kasti na letn kolu pitahuj. Seznamovn stmito oblastmi jim pomh lpe
rozumt sob asvm koenm anachzet vlastn sebevdom. Podobn tak ivzdl-
vac programy, kter se nezamuj primrn na rozvoj hudebnch i tanench talent,
by mly vyuvat innost, kter romsk dti dlaj rdy. Do prvnickch workshop
jsme proto zapojili adu scnek aaktivit, kter vyadovaly pohyb po td i dokonce
bhn po okol seminrn mstnosti. Existuj jist studenti, kte do svta prva snze
proniknou spomoc akademickho pstupu vpodob ten knih, psan esej i diskuz
nad obecnmi prvnmi problmy, neznamen to ovem, e je to jedin sprvn pstup.
Ostatn pi pohledu na stav eskho vzdlvacho systmu se meme oprvnn do-
mnvat, e uveden akademick pstup nen pln vlastn ani pro vtinu pslunk
majority.

39 Romano drom 2015 [online]. Dostupn z: http://www.miret.cz/cz/page.aspx?v=pageCollection-686.

212
ZVR

Nzev naeho lnku kon otaznkem, aproto se slu zvrem shrnout,


do jak mry jsme na zklad prostudovanch dat ivlastnch zkuenost spodnm
semin prvnho minima pro romsk dti amladistv pesvdeni otom, e je pomoc
vzdlvn mon zmnit postaven romsk meniny vesk republice.
Je nesporn, e pslunci romsk meniny vesk republice diskriminaci vp-
stupu ke vzdlvn zavaj. Na diskriminaci Rom veskm vzdlvacm systmu
vpodob jejich vzdlvn mimo hlavn vzdlvac proud upozoruj ji adu let mezi-
nrodn lidskoprvn orgny. Pestoe R vreakci na mezinrodn kritiku uinila urit
systmov zmny, dostupn statistiky dokldaj, e podle vzdlvacho plnu pro osoby
slehkm mentlnm postienm je stle vzdlvn disproporn vysok podl romskch
dt. MMT vsouasnosti plnuje pomoci dtem ze sociln znevhodnnho proste-
d, mezi kter pat iada romskch dt, zavedenm tzv. podprnch opaten. Efekti-
vita jejich vhodnho pouit ovem pedpokld schopnost dobe analyzovat oblasti, ve
kterch dti zaostvaj, apiny tohoto zaostvn. Ktto analze bude stt potebovat
kvalitn vstupn data, kter ovem vsouasnosti nem kdispozici. Vzva do ptch let
proto zn jasn: najt zpsob, jak sbrat data oetnicit adalch charakteristikch dt
amladistvch aanalyzovat je vkontextu dalch souvisejcch dat, ani by dochzelo
kporuovn ochrany tchto citlivch daj.
Vedle MMT adalch sttnch instituc se podporou dt ze znevhodnnho pro-
sted zabv iada neziskovch organizac. Organizace lovk vtsni i Nadace Open
Society Fund Praha se sousted napklad na rozvoj dt pedkolnho vku, kter ne-
navtvuj matesk koly, akterm domov nevytv dostaten podntn prosted.
Mezi dal projekty pat douovn dt, jim rodie nejsou schopni sppravou pomoci
aani si nemohou dovolit jim zajistit komern douovn. Jinmi formami podpory
jsou pak speciln stipendijn programy i nabdka rozmanitch volnoasovch aktivit.
Koordinan roli vprci se sociln vylouenmi lokalitami sehrv Agentura pro soci-
ln zaleovn. Vjednotlivch oblastech podporuje spoluprci orgn veejn sprvy
sneziskovmi organizacemi, m se sna podporovat synergick efekt psoben vce
instituc sledujcch podobn cl.
Vdruh sti lnku popisujeme vlastn zkuenosti svukou prva na letn kole
Romano drom pro romsk muzikanty. Poteba zvyovn prvn gramotnosti se tk
cel populace, uromskch mladistvch je ovem mon jet nalhavj proto, e se
vdsledku svho etnickho pvodu dostvaj do bezprostednho kontaktu sprvem
(nap. pi legitimaci polici i vdsledku neobslouen vobchod i restauraci) astji
ne jejich vrstevnci.
Svdomm toho, e nae zkuenost svukou zklad prvn gramotnosti byla vad
ohled velmi specifick, jsme nicmn na jejm zklad aspomoc ve popsanch
projekt nejrznjch neziskovch organizac naformulovali nkolik obecnch zsad
spn prce sromskmi dtmi amladistvmi. Tvrdme, e vzdlvac projekty bu-
dou spnj, pokud budou probhat dlouhodob, zprostedkuj studentm pozitivn
uebn zitek (aktivity je budou bavit), budou zaloeny na interaktivnch uebnch
metodch avychzet zosobnch zkuenost apirozench talent student.

213
Vneposledn ad pak povaujeme za klov nastaven lektor tchto kurz, kte
kastnkm pistupuj se zkladn dvrou asoekvnm, e ob strany ksob na-
vzjem pistupuj s(teba ineuvdomovanmi) pedsudky. Je znmo, e pedsudky se
nejastji vytv mezi skupinami, kter se vcemn neznaj anemaj dn pirozen
anekonfliktn pleitosti, jak se pravideln potkvat. Pro lektory semin znamenala
ast na tomto projektu pozitivn setkn shodn odlinm svtem, ne ve kterm se
bn pohybuj, okterm mvaj vtinu zprv zprostedkovanch mdi nebo druhmi
lidmi. Vpodobn situaci se pak nachz ada dobrovolnk zajitujcch nap. douovn
ve ve uvedench projektech. Lze se proto domnvat, e po tto zkuenosti budou lek-
toi, ale iastnci semin lpe pipraveni bojovat spedsudky vlastnmi ipedsudky
svho okol, ae jejich zkuenost bude mt dopad ina ty, kte se letn koly i jin akce
neastnili.
Ve popsan opaten aprogramy podpory romskch dt ve vzdlvacm procesu,
stejn jako programy neziskovch organizac povaujeme za velice dleit. Umouj
umenovat diskriminaci Rom ve vzdlvacm systmu, podporuj konkrtn studenty
asouasn vytv pleitosti, pi kterch mohou pslunci majority iminority pe-
konvat sv pedsudky. M-li se postaven romsk meniny vesk republice zmnit
asnit destabilizan potencil, kter vsob obsahuje nevyrovnan vztah majority
kromsk menin, prv prce sdtmi od jejich nejtlejho vku aprun reagovn
na jejich poteby jsou podle ns klov. Konkrtn jednotlivci romskho pvodu, kte
proli nkterm zpopsanch projekt, jsou potom ivoucm dokladem toho, e skrz
vzdlvn je mon mnit postaven jednotlivc. Podpora dt amladch lid m nadto
ipotencil pomoci nejenom jim samm, napklad kzskn lepho vzdln atm ilep-
ho pracovnho msta, ale jejich prostednictvm me pispt kpnosnjmu souit
iostatnch pslunk majority ameniny.

Autoi:
Mgr. Elika Hodysov,
Prvnick fakulta Univerzity Karlovy vPraze,
eliska.hodysova@gmail.com
JUDr. Mgr. Michal Urban, Ph.D.,
Prvnick fakulta Univerzity Karlovy vPraze,
urban@prf.cuni.cz

214
2016 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 215220

RMSKA MENINA AKRIMINALITA


NA SLOVENSKU*
KLAUDIA MARCZYOV, MARIN PIVEK

Abstract: The Roma Minority and Criminality in the Slovak Republic


Fundamental rights and freedoms of national minorities and ethnic groups still have their
place in society. This also relates to the status of the Roma minority. One of the issues
debated in Slovakia is the criminality of members of that minority. This article deals with
the broader context of the debate and discusses the specifics of the Roma minority and the
causes of unwanted phenomena, such as unemployment, social status, low educational
level, etc. It is the goal of each society to eliminate crime by action in anumber of fields. In
this article we mainly point at several measures of prevention, including preventive police
activities, aproject of Roma specialists in Slovakia and the project of Roma civil patrols.

Key words: national minorities, Roma minority, criminality, prevention, police, Roma civil
patrols

Kov slov: nrodnostn meniny, rmska menina, kriminalita, prevencia, polcia,


rmske obianske hliadky

Postavenie nrodnostnch menn, sdrazom na realizciu ich zkladnch


prv aslobd, je stle aktulnou otzkou, aasto sa stm spjaj viacer problmov
oblasti. Vkadej udskej spolonosti, bez ohadu na jej homognnos, resp. heterogn-
nos, existuj meninov skupiny, ktor si vyaduj osobitn pozornos azaobchdza-
nie, pretoe ich socilne akultrne charakteristiky, fyzick vzhad, i in tl ivota ich
odliuj od majoritnej skupiny amu tak spsobova nerovnocenn postavenie. S to
nrodnostn meniny, ktor si vrmci modernho eurpskeho ttu vyaduj osobitn
pozornos zpolitickho hadiska, kee ich vzah kttu, vktorom ij, je osobit.
Dnen obraz nrodnostnho zloenia obyvatestva Slovenskej republiky je v-
sledkom pomerne dlhodobho azloitho historickho vvoja. Samotn priebeh bol
ovplyvnen viacermi faktormi a to ekonomickmi, socilnymi, kultrnymi alebo
demografickmi. Migran pohyby akolonizcie rznych nrodov, ktor vpriebehu
histrie prechdzali naprie Eurpou, zanechali svoje vrazn stopy nielen vosdo-
van krajiny, charaktere jej hospodrskeho akultrneho rozvoja, ale bezpochyby ivo
vvoji etnickej truktry obyvatestva Slovenska.1 Vposlednom obdob sme svedkami
* Prspevok je spracovan aj vkontexte rieenej VV . 204/2014 na Akadmii Policajnho zboru vBratislave.
1 PODOLK, P.: Nrodnostn meniny vSlovenskej republike zhadiska demografickho vvoja. Martin,
1998, s.7.

215
rznych diskusi na rovni odbornej, ako aj na rokovaniach politickch strn ahnut,
ale aj laickej verejnosti, ktor sa venuj postaveniu aochrane nrodnostnch menn
aetnickch skupn vSlovenskej republike. Na rieenie tejto problematiky m kad
viacnrodn tt svoje pecifik, ktor s dan apodmienen jeho historickm vvi-
nom, truktrou nrodnostnho zloenia asamozrejme iprvnym poriadkom. Uplat-
ovanie zkladnch prv aslobd sa uskutouje na zklade uritch subjektvnych
iobjektvnych, najm legislatvnych, spoloenskch ale iekonomickch, socilnych,
vntropolitickch ataktie medzinrodnopolitickch podmienok.2 Na Slovensku ije
okrem vinovho majoritnho nroda iniekoko nrodnostnch menn aetnickch
skupn (vldou uznanch 13 nrodnostnch menn). Poda poslednho stania oby-
vatestva vSlovenskej republike, zisten daje dokazuj, e patrme kviacnrodnm
ttom vEurpe, priom kad zprtomnch nrodnostnch menn3 aetnickch skupn
si chce zachova svoju nrodn, kultrnu ajazykov identitu.4 Po vzniku samostatnej
Slovenskej republiky 1.1.1993, prijatm stavy Slovenskej republiky, zabezpeila sa
na naom zem prslunkom nrodnostnch menn aetnickch skupn stavnoprvna
prava, ochrana agarancie vetkch zkladnch prv aslobd.
Jednou znajpoetnejch menn vSlovenskej republike je rmska menina. Rmska
menina m zrove hlbok korene na zem dnenho Slovenska, aako bolo uveden
aj tto menina sa vyznauje istmi charakteristickmi rtami, pecifickmi aspektmi
vjednotlivch oblastiach, vrtane oblasti kriminality. Kriminalita Rmov sa prejavuje
vtroch rovinch, ato ako kriminalita Rmov voi ostatnej spolonosti, kriminalita vo
vntri komunity atreou rovinou je t, kde s Rmovia obeami trestnch inov,5 teda
kriminalita voi Rmom. Vprspevku alej upriamujeme pozornos na jednu zuve-
dench rovn, ato na kriminalitu pchan Rmami, priny, ktor ju spsobuj, ale
zmerom je pribli rieenia, ktor ju eliminuj vpodmienkach SR.
Za jeden ztradinch koreov rmskej kriminality mono povaova tradin
rmsku kultru. Vtradinej rmskej kultre je samotn jedinec len rodiny pevne
sptan rodinnmi vzbami. Samotn identita sa tu nechpe ako nezvislos jedinca,
ale ako urit pozcia vrmci rodiny. Vponman rmskej osady za svoje iny jedinec
nezodpoved. Zodpovedn je rodina ako celok. Kolektvna identita tu vrazne prevlda
nad individulnou ato umouje, e je mon jednotlivch lenov rodiny medzi sebou
zamiea.6 Vpraxi to znamen, e ke sa jednotlivec dopust nejakho protiprvneho
konania, rodina, prpadne autorita vrodine uria, kto za takto in ponesie zodpoved-
nos. Kad len rodiny mus by jednoducho pripraven prevzia na seba dsledky

2 PRUSK, J.: Zkladn prva aslobody audelenie amnestie. In udsk prva aprvny status na prelome
tiscro. Zbornk zmedzinrodnej vedeckej konferencie konanej vdoch 27.29. aprla 1999 vPiea-
noch. Bratislava, 1999, s. 28.
3 VSlovenskej republike ij poda poslednho stania udu vroku 2011 prslunci nasledovnch n-
rodnostnch menn: maarsk 8,5%, rmska 2%, esk 0,6%, rusnska 0,6%, ukrajinsk 0,1%,
nemeck 0,1%, posk 0,1%, moravsk, ostatn nrodnosti 0,2% anrodnosti nezisten 7,0%. Zdroj:
http://www.statistics.sk.
4 CHOVANEC, J. MAMOJKA, M. PAL, I. ZACHOV, A.: Zkladn udsk aobianske prva
aslobody vSlovenskej republike. Bratislava, 2013, s. 109.
5 RYOV, E.: Rmovia akriminalita. Bratislava: Sociolgia, 2001, s.33.
6 JAKOUBEK, M.: Rmska kriminalita specifik, piny, souvislost. Anthropologia Integra, .3/2012,
s. 41.

216
trestnho alebo asocilneho chovania. Rodinu vrmskych osadch teda nie je mon
chpa ako zoskupenie jednotlivcov, ale ako celok, ktor voi svojmu okoliu vystupuje
jednotne.7
Cel problematika hodnt anoriem, ktor s uznvan vrmskej kultre je pozna-
menan faktom, e mravn hodnoty s vyadovan len vo vzahu krodinnm prslun-
kom anie u kostatnm rodinm, inm rmskym skupinm alebo kprslunkom majo-
ritnho obyvatestva. Pravidl rodiny platia len voi rodine. Voi ostatnm je prijaten
klama, prpadne ich okradn. Vzsade plat, e ke Rm ukradne nieo inmu R-
movi zinej rodiny alebo osobe nermskeho pvodu, poklad sa to za chvlyhodn in.
Na trestn innos Rmov vplva viac faktorov, na ktor je potrebn poukza.
Priny rmskej kriminality s rzne. Medzi hlavn prinu zarauj odbornci na tto
problematiku nezamestnanos. T m celkov vplyv na rmsku rodinu, priom rodi-
na je povaovan za zkladn spoloensk jednotku. Samotn nezamestnanos vedie
predovetkm knedostatku finannch prostriedkov pre ivobytie, od oho sa odvo-
dzuje chudoba afrustrcia nezamestnanch osb. Vysok avdrvivej vine dlhodob
nezamestnanos, nedostatok prce anadbytok vonho asu vedie Rmov kpchaniu
trestnej innosti, ktor je niekedy jedinm prjimom rodiny.8 alou prinou rmskej
kriminality je nedostatok mravnho ctenia askoro iadny repekt pred zkonom. Men-
talita aspsob ivota ich preduruje ktomu, e s ahostajn avo vine prpadoch aj
neochotn dodriava anapa prvne normy. Tento stav treba chpa vhistorickom
kontexte ich spsobu ivota. Spolonos im nantila ivotn tl, na ktor neboli zvyk-
nut. Rmom bolo zakzan koova zmiesta na miesto amuseli sa usadi. Tento stav
sa odzrkadlil valch princh kriminality Rmov ako s demoralizujce prostredie,
alkoholizmus, trestn innos vrodine anzka vzdelanostn rove. Demoralizujce
prostredie meme zaradi medzi hlavn priny, ktor maj vplyv najm na delikven-
ciu rmskch det.9 Khlavnm faktorom, ktor vplvaj na samotn delikvenciu s
podmienky ivota, vakch sa nachdzaj avyrastaj rmske deti. Jednm zukazo-
vateov je kvalita bvania rmskch det. Rmovia prebvaj vprevnej miere vse-
gregovanch rmskych osadch na okraji obc alebo miest, kde ij vnevyhovujcich
podmienkach vzdevastovanch obydliach, prpadne chatriach akde s vea krt n-
ten postara sa sami oseba. Nie vemi astnm rieenm sa ukzalo ibezhlav
sahovanie rmskych rodn do panelkovch sdlisk vsedemdesiatych aosemdesiatych
rokoch, ke sa vytvorili sdlisk ako napr. LunkIX, kde vjednom byte ije viac ge-
nerci jednej rodiny akde sa oceuje materilny prnos do rodiny bez zdrazovania
kriminality ako protispoloenskho javu. Koncentrcia Rmov vtchto komunitch
tvor jeden zvznamnch faktorov, ktor zhoruje ich socilne postavenie, zvyuje ich
nklonnos poruova zkony avedie ich ku kriminlnym aktivitm.
Otzka vzdelanosti Rmov je alou tmou, oktorej sa vspolonosti hovor taktie
vsvislosti sprinami ich kriminality. Rmovia maj nzku vzdelanostn rove. Ako

7 Tamtie, s. 42.
8 MICHLEK, A.: Teoretick vchodisk aempirick poznatky zkriminality Rmov na Slovensku. Poli-
cajn teria aprax, .3/2012, s. 84.
9 MIKA, J.: Kriminalita pchan rmskou komunitou. Zbornk prspevkov z2. Medzinrodnej vedeckej
konferencie, 13.14. Novembra 2008. Koice, 2008, s. 265.

217
uvdza Mika je to do istej miery dsledok ich postoja ku vzdelaniu ako hodnote.10 Ich
ivotn filozofia ich preduruje ktomu, e nedoku, alebo nechc pochopi, e vzdela-
nie im me napomc klepiemu postaveniu vspolonosti, kzlepeniu ich podmienok
rodinnho ivota ataktie kzlepeniu vzahov smajoritnm obyvatestvom.
Poda nzoru obyvateov vemi dleitou prinnou kriminality rmskeho etnika je
itrval naptie medzi majoritou armskou komunitou.11
Rmska kriminalita to je predovetkm majetkov kriminalita, ktor je nacielen
na vlastn obohatenie. Stmto druhom kriminality sa vivote Rmov pota, je tomu
tak ipreto, e majetkov kriminalita predstavuje urit zdroj prjmov.12 Najastejie
ide predovetkm okrdee vlmanm do obchodov, novinovch stnkov, cht, domov
apod. Obzvl vny problm pri majetkovej trestnej innosti tvoria ikrdee osob-
nch motorovch vozidiel, i krdee vlmanm do tchto vozidiel za elom odcudze-
nia rznych cennch vec.
Popri majetkovej trestnej innosti sa Rmovia dopaj itrestnho inu vtrnctva,
vniektorch prpadoch spojenho isfyzickm napadnutm. Vtchto prpadoch sa jedn
hlavne oskratov konanie pod vplyvom alkoholu alebo drog.
Popri uvedench trestnch inoch je asto pchanou trestnou innosou uRmov
mravnostn kriminalita, ktor sa unich vyznauje vekou mierou latencie (vzjomn
zatajovanie). Napriek tejto skutonosti sa d poveda, e sa jedn onajtypickej druh
kriminality Rmov, o svis so skutonosou, e niektor mravnostn trestn iny nie
s pre nich samotnch poruenm zkona as vrmci ich ivotnho tlu povaovan za
normlne.13 Medzi najastej mravnostn trestn in, ktorho sa Rmovia dopaj
patr pohlavn zneuvanie, znsilnenie aobchod so enami.
Vemi zvanou sa vposlednom obdob jav aj problematika ery vrmskych ko-
munitch. Skutonos, e era sa na Slovensku vyskytuje najm urmskej populcie
je dan hlavne tm, e Rmovia tvoria vinu socilne vylenej populcie. Typickm
rysom ery je dlhodob aprehlbujca sa zvislos jednotlivcov avniektorch prpa-
doch icelch rodn na slubch poskytovanch ernkom. Dsledkom ery dochdza
kalej trestnej innosti majetkovej ansilnej povahy, ku ktorej s osoby donten
nedostatkom financi, ktor postupom asu nie s schopn splca ernkovi.
Jednm zfaktorov ovplyvujcich kriminalitu Rmov je idistribcia akonzumcia
drog, sktorou sa nsledne spjaj in druhy trestnej innosti ato kupliarstvo anedo-
volen ozbrojovanie. Problematika kupliarstva aprostitcia, ktor sa stva nsledkom
kupliarstva s okrem majetkovej trestnej innosti najrozrenejou trestnou innosou
Rmov.14

10 MIKA, J.: Kriminalita pchan rmskou komunitou. Zbornk prspevkov z2. Medzinrodnej vedeckej
konferencie, 13.14. Novembra 2008. Koice, 2008, s. 266.
11 Tto skutonos bola zisten pri vskumoch ISSP Slovensko 20092010, ktor zrealizovala Katedra socio-
lgie FF UK vBratislave. Vskumom bolo zisten, e a 72% respondentov odpovedalo, e za najvie
naptie na Slovensku povauje naptie medzi Nermami aRmami.
12 UHRN, S.: udia bez vlasti. Verejn sprva, . 1/1999, s. 22.
13 MICHLEK, A.: Teoretick vchodisk aempirick poznatky zkriminality Rmov na Slovensku. Poli-
cajn teria aprax, .3/2012, s. 93.
14 Tamtie, s. 93.

218
Sasn poatie kontroly kriminality jednoznane uprednostuje jej strnku preven-
tvnu. Cieavedom prevencia prina empiricky preukzaten hodnotnejie avcelku
itrvalejie vsledky, ako bval favorizcia represie.15 Na odstrnenie tohto negatv-
neho javu bolo potrebn zo strany Policajnho zboru zrealizova niektor konkrtne
kroky, ktor by viedli kelimincii samotnej kriminality Rmov. Jednou zhlavnch
priort voblasti prevencie, tkajcej sa marginalizovanej rmskej skupiny obyvatestva
vrmci psobnosti Policajnho zboru je Pilotn projekt policajnch pecialistov pre
prcu skomunitami.16 Uveden projekt bol realizovan na zklade uznesenia Ministra
vntra Slovenskej republiky .36 zo da 21.4.2006, sinnosou dom 1.1.2007,
ktor m uverejnosti iusamotnch obyvateoch najm rmskej komunity vcelku pozi-
tvny ohlas. Vzmysle projektu je hlavnou nplou pecialistov pre prcu vkomunitch
samostatn organizan innos tkajca sa usmerovania vzjomnch vzahov medzi
Policajnm zborom armskou komunitou, vybavuje ben psomnosti, ktor s spojen
srmskou komunitou, zskava poznatky kpchanej trestnej innosti apriestupkom,
ktorch sa dopustili najm obania zrmskych komunt aza tmto elom spolupracuje
spredstavitemi samosprvy miest, obc, krajskch radov aokresnch radov, vp-
sobnosti ktorch sa nachdzaj lokality so zvenou koncentrciou rmskych komunt.
Riei problm kriminality Rmov, bez asti samotnch obyvateov tejto mino-
ritnej meniny je viac-menej nemon, alebo prinajmenom zloit. Ztohto dvodu
bol vrmci realizcie Rmskej reformy, ktor zaalo realizova Ministerstvo vntra
Slovenskej republiky vspoluprci so splnomocnencom vldy Slovenskej republiky pre
rmske komunity prijat projekt Rmskych obianskych hliadok,17 od ktorho sa oak-
va, e vprostred, kde bud tieto hliadky psobi, sa zni pchanie protispoloenskch
innost anastane zlepenie vzahov medzi Rmami amajoritou. Rmske obianske
hliadky s vytvoren na zklade konkrtnych kritri, ktor je potrebn zvi na z-
klade viacronch sksenost srmskou komunitou vkonkrtnej obci. Pri stanoven
normatvu obce sa zvauje poet obyvateov marginalizovanej rmskej komunity, miera
socilneho vylenia komunity, nezamestnanos vkomunite, spolunavanie sobyva-
temi obce, problematika nakladania skomunlnym odpadom ain.18 Medzi zkladn
lohy Rmskych obianskych hliadok patr ochrana verejnho poriadku, ochrana sk-
romnho averejnho majetku, ochrana det amldee pred negatvnymi javmi, ochrana
ivotnho prostredia aochrana plynulosti abezpenosti cestnej premvky. Za pozitvnu
vtomto projekte mono povaova skutonos, e lenmi takchto hliadok s udia
zprostredia, ktor je, alebo me by problematick vdanej oblasti. len Rmskej
obianskej hliadky mus spa urit kvalifikan predpoklady, aby sa mohol uchdza
ozaradenie do hliadky, ako je napr. znalos slovenskho jazyka ataktie sa vyaduje
ist register trestov. Nakoko hliadky psobia vrmskych komunitch, jednm zv-

15 KOSTRK, C.: Prognza vvoja kriminality vSR. Zbornk z10. Medzinrodnho sympzia konanho da
4.6.2008 vrmci medzinrodnho vetrhu SECURITY 2008. Bratislava, 2008, s. 44.
16 Od 1. mja 2015 dolo kzmene nzvu na star referent pre prcu vkomunitch.
17 Da 24.10.2014 bol vobci Jarovnica, kde sa nachdza najvia Rmska komunita, spusten projekt
Rmskych obianskych hliadok vmarginalizovanch rmskych komunitch, za elom znenia pchania
protispoloenskch konan, udranie verejnho poriadku atandardnej kvality ivotnho prostredia.
18 Rmske obianske hliadky vmarginalizovanch rmskych komunitch (Metodick prruka pre miestne
samosprvy), 2013, s. 4.

219
berovch kritri je aj znalos rmskeho jazyka aakceptcia lenov hliadok zo strany
obyvateov komunity.
Aj napriek uvedenmu, relatvne vysokej miere kriminality na Slovensku, asto
spjanej sprslunkmi rmskej meniny, meme pre zaujmavos poukza na sku-
tonos, e nie je jednoznan, e vlokalitch, vktorch je zaznamenan vy poet
obyvateov Rmov, mus by adekvtne tomu vyia miera kriminality, ako vinch
nermskych obciach. Aj na zklade uverejnench tatistk Prezdia Policajnho zbo-
ru vjanuri vroku 2015, ktor zverejnilo podrobn tatistiky trestnej innosti za rok
2014 spolu sMapou kriminality, aktor zachytva rizikov lokality vSlovenskej re-
publike bolo poda oficilnych dajov za minul rok zistench 8124519 trestnch inov.
Apoda zverejnenej mapy kriminality meme skontatova, e vokresoch, vktorch
sa nachdzaj rmske komunity vo vom pote, nebol poet zistench trestnch inov
zaznamenan vtakej miere ako vokresoch, kde je podiel rmskej meniny men.
Naalej vak problematika kriminality, akriminality vo vzahu kprslunkom rm-
skej meniny zostva pdnou oblasou, ktor vyaduje komplexn rieenie zo strany
viacerch subjektov, uskutonen opatren vo viacerch rovinch, ike je snahou ttu
riei tto zvan otzku, ako naznauj konkrtne kroky, prezentovan aj vprspev-
ku. Ale aj napriek uvedenm opatreniam, stotoujeme sa stvrdenm autorov, ktor
kproblmu kriminality, ike vsvislosti sinou formou kriminality, kontatuj, e
hoci sa kontrole kriminality venuje stle via pozornos, uspokojiv vsledky s
skr perspektvou ne aktulnou realitou.20 Kriminalita je neiadcim javom kadej
spolonosti, ale ia, je sprievodnm aznepokojujcim fenomnom kadodennho i-
vota u od nepamti.

Autoi:
doc. JUDr. Klaudia Marczyov, Ph.D.,
Akadmia Policajnho zboru vBratislav,
klaudia.marczyova@minv.sk
Mgr. Marin Pivek,
Akadmia Policajnho zboru vBratislav,
marian.pivacek@minv.sk

19 Oficilny daj opote zistench trestnch inov zverejnil Prezident Policajnho zboru na tlaovej konfe-
rencii da 20.janura 2015, na ktorej zhodnotil vsledky prce Policajnho zboru za rok 2014.
20 KURILOVSK, L. IULK, S.: Priny apodmienky pchania trestnej innosti prslunkmi Policaj-
nho zboru. Policajn teria aprax, . 2/2013, s. 95.

220
2016 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 221231

STN KOLONIALISMU: DODNES SLOIT VZTAHY


MEZI NMECKEM ANAMIBI
LUK NOVOTN

Abstract: The Shadow of Colonialism: Complicated Relations between Germany and Namibia
Today
Relations between Germany and Namibia are still heavily influenced by colonialism. As
part of the scramble for Africa in the 1880s, the German Empire came to what is now
Namibia and created German South-West Africa. Germany remained the colonial power
of the territory until 1915. The period of colonial rule was marked by the genocides of
the Hereros and the Namas tribes. This article focuses on the current political climate
within Federal Republic Germany and how the nation is dealing with the difficulties of its
colonial past. It is clear how strained relations are between the colonizer and the former
colony. It should be noted that Germany has undertaken reconciliatory steps this year
(which marks the 100th anniversary of the end of German rule over Namibia) in order to
deal with its history.

Key words: Germany, Namibia, genocide, colonialism, German South-West Africa

Klov slova: Nmecko, Namibie, genocida, kolonialismus, Nmeck jihozpadn Afrika

VOD

Je vcelku znmm faktem, e bval koloniln mocnosti maj dnes asto


pomrn komplikovan vztahy se svmi bvalmi koloniemi.1 Prakticky kad ztch-
to bvalch kolonilnch mocnost se bhem sv nadvldy nkdy dopustila rznch fo-
rem bezprv, tisku, organizovanho nsil nebo dokonce genocidy. Ajsou to pak prv
pochopiteln tyto historick udlosti, kter dodnes rezonuj ve vztazch tchto zem
jako problmov body, snimi se dvj kolonialist asto nejsou schopni vypodat
patin kriticky. asto se to netk jen vztah politickch, ale tak mezilidskch, to
pokud se vdanch zemch dodnes vyskytuj rzn poetn skupiny sloen znrodnost
pslunk bvalch kolonilnch mocnost.
To je ppad tak Namibie, kter byla a do roku 1915 nmeckou koloni. Dokonce
koloni, kterou Nmci minimln od devadestch let 19.stolet zaali velmi intenziv-
n osdlovat apoliticky, ekonomicky aspoleensky spoluutvet. To zcela zsadnm
zpsobem ovlivnilo ivot tamnho ernoskho obyvatelstva, kter se brzo dostalo do

1 Viz LOOMBA, A.: Colonialism/Postcolonialism. London/New York, 2015.

221
utiskovan pozice, avystilo to nejprve vpovstn tradinch kmen ansledn vti
roky trvajc genocidu, bhem n padlo mezi 65 a 80000 pslunk kmene Herer
aasi polovina z20000 pslunk Nam. Nmci zde postupovali mimodn bestiln
anekompromisn atato genocida pat dodnes knejvtm traumatm namibijskch
djin.2 Tato udlost je vNmecku fakticky zapomenuta aje samozejm ve stnu tra-
gdie druh svtov vlky. Pokud se Nmci dnes ztotouj srol pachatel, pak je to
vsouvislosti sdruhou svtovou vlkou. Otzka viny za pko bhem koloniln ry je
vnmeck historick pamti problematick bod, kter je velmi asto opomnn. Zcela
jin je to za to vak vNamibii, kde dosud ij potomci zavradnch Herer aNam,
kte se odmtaj smit stm, aby se na akt genocidy zapomnlo.3 Poaduj proto vprv
ad pipomnn tohoto aktu, ale tak omluvu aobjevuj se poadavky na finann od-
kodnn ze strany Nmecka.4
Tato studie chce ukzat na to, e nmeck vyrovnvn se svlastn minulost je
ir problm ae zahrnuje tak problematiku koloniln nadvldy apedevm sn
souvisejc namibijsk genocidy zpotku 20.stolet. Tato historick udlost se do
irho politickho aspoleenskho nmeckho diskurzu dostala tento rok dky tomu,
e to bylo pesn 100 let od ukonen nmeck koloniln nadvldy vNamibii. Vtto
souvislosti vyslovil pedseda nmeckho spolkovho snmu, Norbert Lammert, omluvu
za iny nmeckch kolonialist vNmeck Jihozpadn Africe apojmenoval masov
vyvraovn za genocidu (Vlkermord). Jedn se sice oprkopnick smliv akt sm-
rem kNamibii, ktermu ovem pedchzela ada problm adiplomatickch ajinch
nedorozumn, kter zkomplikovaly ji tak sloit nmecko-namibijsk vztahy.
Tato sta nen primrn historickm textem anechce tedy popisovat samotn akt
genocidy, spe se chce zabvat procesem samotnho vyrovnvn se stouto minulost
vrmci nmeck politiky aspolenosti. Vsouvislosti sleton omluvou adoznnm
vysokch stavnch initel SRN si musme si uvdomit, e se jedn ovznamn akt
vtom smyslu, e nen bn, aby se koloniln mocnosti omlouvali za pko na koloni-
zovanm obyvatelstvu. To je dno zejmou obavou zppadnho finannch odkodnn,
kter by si pozstal po obtech mohli nrokovat. Sta je koncipovna tak, e nejprve
budou ve strunosti prezentovny historick udlosti, souvisejc skoloniln minulost
Nmecka ve sv kolonii, tedy vJihozpadn Africe. Nsledn budou vyloeny jednotli-
v kroky vnarovnvn politickch (ale iteba ekonomickch) vztah mezi Nmeckem
aNamibi avposledn sti bude pozornost zamena na nmeckou meninu vNamibii
aspecifika jejho postaven. Clem stati je odpovdt na otzku, jak jsou aktuln vztahy
mezi obma zemmi zateny stnem kolonialismu ajestli dosavadn kroky znmeck
strany pispvaj knarovnvn vzjemnch vztah.

2 Vce ktto problematice MELBER, H.: How to Come to Terms with the Past: Re-Visiting the German
Colonial Genocide in Namibia. Africa Spectrum, 2005, ro. 40, . 1, s. 139148.
3 Viz ANDERSON, R.: Redressing Colonial Genocide under International Law: The Hereros Cause of
Action against Germany. California Law Review, 2005, ro. 93, . 4, s. 11551189. Viz tak Special Issue
Namibia: AfricasYoungest Nation Journal of Southern African Studies, 1993, ro. 19, . 1.
4 COOPER, A. D.: Reparations for the Herero Genocide: Defining the limits of international litigation.
AfricasInternational Relations, 2006, ro. 106, . 1, s. 113126.

222
GENOCIDA VNAMIBII

Vbuch nsil, kter perostl vmasov vyvraovn agenocidu, byl d-


sledkem potlaen povstn Herer aNam vi kolonilnm vldcm vkolonii N-
meck jihozpadn Afrika (dle tak jen Jihozpadn Afrika; nmecky Sdwest-Afrika).
Nutno dodat, e ipes drobn neshody ili dlouh roky nepoetn nmet kolonist
na jihozpad ernho kontinentu vrelativn shodstamnmi domorodmi obyvateli.
Obchodovali snimi, zamstnvali je, kupovali od nich pdu. Hlavn nkte herert n-
elnici skoloniln sprvou ochotn spolupracovali, nebo ztoho mli osobn prospch.
To se vak zmnilo zatkem 20. stolet. mimo jin masovm vymrnm dobytka, kter
hlavn pro Herery pedstavoval cosi jako alfu aomegu jejich byt. Pvodn obyvatel
byli nuceni za pakatel prodvat svou pdu kolonistm. Zaal unich narstat pocit, e
jsou osvou zemi astda dobytka okrdni. Ktomu se pidvala nevole nad rostoucm
potem ppad loupe ernch en osadnky.
Kekrvavm udlostem dolo mezi lety 1904 a 1908. Samotn povstn vypuklo
vroce 1904 tokem na nmeck farmy abylo reakc na existenn obavy Herer pod
vedenm Samuela Maharera. Hererov bhem povstn zmasakrovali kolem dvou sto-
vek bloch. Na potlaen tchto nepokoj nemli Nmci vsamotn kolonii dostatek
sil, atak do Namibie vyslala Nmeck e asi 15000 mu, vedench generlem Lo-
tharem von Trothou, jim se podailo vsrpnu 1904 povstn potlait. Velk st Herer
nsledn prchla do nehostinnho stepnho regionu Omaheke snedostatkem vody apo-
travy. Von Trotha nechal toto zem ohraniit avytsnit tamn obyvatelstvo od vodnch
zdroj. Tisce Herer se tak ocitli scelmi rodinami mimo zdroje pitn vody aumrali
zn. Trotha navc nechal vyhlsit tzv. vyhlazovac rozkaz, podle nho pestali bt
Hererov ji nmeckmi poddanmi. Uvnit nmeckch hranic bude kad pslunk
Herer zastelen, a bude pistien se zbran, nebo bez n. Nepijmm dn eny, ani
dti, naenu je zpt ke svmu nrodu anechm na n tak stlet.5 Trothovm clem
bylo vyhlazen Herer, take dokonce tento akt je povaovn za vbec prvn genocidu
(dlouhho) 20. stolet.6 Ostatn sm von Trotha poznamenal kosudu Herer: Vm,
e tento nrod jako takov m bt vyhlazen. Byl jsem vtom podporovn fem gene-
rlnho tbu, Alfredem, hrabtem von Schlieffenem acsaem Vilmem II.7 Tento
vyhlazovac pkaz nechal sice csa Vilm zruit po dvou mscch, Trothova strategie
smrem kHererm vak byla aktivn a do jeho odvoln vlistopadu 1905.
Vdsledku tohoto teroru se kpovstn proti nmeckm kolonialistm odhodlali vjnu
1904 tak mn poetn Namov pod vedenm jejich vdc, Hendrika Witbooii aJakoba
Morengy. Tak tyto nepokoje byla vak nakonec potlaeny ajak Herov, tak iNamov

5 Vce ktto problematice GEWALD, J.-B.: The Great General of the Kaiser. In Botswana Notes and Re-
cords, 1994, s. 26, 74.
6 Viz DEDERING, T.: The German-Herero War of 1904: Revisionism of Genocide or Imaginary Historio-
graphy? Journal of Southern African Studies, 1993, ro. 19, . 1, s. 80. BLACKSHIRE-BELAY, C.A.:
German Imperialism in Africa: The Distorted Images of Cameroon, Namibia, Tanzania, and Togo. Journal
of Black Studies, 1992, ro. 23, . 2, Special Issue: The Image of Africa in German Society, s. 235246.
7 Viz SCHALLER, D. J.: Ich glaube, dass die Nation als solche vernichtet werden muss: Kolonialkrieg
und Vlkermord in Deutsch-Sdwestafrika 19041907. Journal of Genocide Research, 2004, ro. 6,
. 3, s. 395430, zde 398.

223
byli nsledn od roku 1906 internovni vkoncentranch tborech, vnich asi kad dru-
h vze tak zemel.8 Tyto tbory byly zbudovny po vzoru tbor, kter nechali Britov
vystavt pro brsk obyvatelstvo vJin Africe, apanovaly vnich katastrofln pomry:
byly neustle peplnn, panovaly tam otesn klimatick podmnky, fakticky zde nebyla
pitn voda aily se zde choroby. Mstn doktoi avojent dozorci (nap. vkoncentra-
nm tboe na Shark Islandu, ale ijinde) na vznch asto vykonvali rzn pokusy, kter
mly ospravedlnit vyvraovn. Teprve vroce 1908 byly koncentran tbory zaveny.
Vsledky kolonilnho nsil byly nsledujc: jet vroce 1904 ilo mezi 80 a
100000 Herer. Vroce 1911 jich zstalo jen 15000. Genocida tak postihla mezi 65
a 80000 Herer aasi 10000 Nam zpvodn ijcch asi 25000.9 Hererov aN-
mov tedy pro koloniztory nepedstavovali nebezpe. Nmeck Jihozpadn Afrika
se mla stt osadnickm rjem. Hererov vzpomnaj kadoron na sv obti vrmci
Dne Herer ausiluj dlouh desetilet oto, aby Organizace spojench nrod uznala
oficiln jejich vyvradn za genocidu. Nmeck diplomacie se khodnocen tto
historick udlosti stavla dlouh lta zdrenliv ajet vsrpnu 2012 odmtala doznat
vinu za tuto genocidu. Zmna nastala a 10. ervence tohoto roku, kdy jak pedseda
spolkovho snmu, tak ispolkov vlda oznaila tyto akty za genocidu.

VYROVNVN SE SGENOCIDOU

Ji zde byla zmnka otom, e se pozstalm po obtech dosud nepodailo


doclit oficilnho uznn genocidy na Hererech aNamech. Jak Namibie, tak ijednot-
liv spolky aorganizace oto pitom usiluj ji nkolik desetilet aodkazuj zejmna na
Konvenci ozabrnn atrestn zloinu genocidy, pijatou OSN vroce 1948. Dlm
spchem zde je fakticky pouze tzv. Whitaker-Report, vypracovan vroce 1983 sub-
komis pro prevenci diskriminace aochranu meninovch prv pi Komis OSN pro
lidsk prva, pijat vroce 1985. Zprva zmiuje explicitn masakr na Hererech jakoto
pklad genocidy. Tato jasn formulace subkomise ovem nebyla nakonec pejata do
pslun rezoluce, m nedolo kdnmu konkrtnmu prvnmu uznn aktu nami-
bijsk genocidy ze strany OSN.10
Vzhledem kjist rezervovanosti OSN kotzkm namibijsk genocid se nelze divit
tomu, e tak Nmecko se vtchto otzkch pli neangaovalo ae idnes nen vna-
rovnvn vztah nijak obzvl aktivn.11 Ostatn oproblmovosti vzjemnch vztah
svd tak to, e a do roku 1995 nenavtvil Namibii ani jeden ze spolkovch kancl
Spolkov republiky Nmecko. Pznan pro zmnu tak byla a nvtva kancle Hel-
muta Kohla prv vroce 1995. Kohl se vak vyhnul setkn svyslanci Herer. Vsledkem

8 Vce ktomu JORGENSEN, T. MARKUSEN, E.: The Genocide of the Hereros. In CHARNY, I. W. (ed.):
Encyclopedia of Genocide, 1999, sv. 1, s. 288.
9 BRIDGMAN, J. WORLEY, L. J.: Genocide of the Hereros. In TOTTEN, S. PARCONS, W. S. (eds.).:
ACentury of Genocide: Critical Essays and Eyewitness Accounts. London, 2008.
10 Viz EATWELL, R.: Explaining Fascism and Ethnic Cleansing: The Three Dimensions of Charisma and
the Four Dark Sides of Nationalism. Political Studies Review, 2006, ro. 4, . 3, s. 263278.
11 Viz KSSLER, R.: Entangled history and politics: Negotiating the past between Namibia and Germany.
Journal of Contemporary African Studies, 2008, ro.26, . 3, s. 313339.

224
tto kanclovy zahranin cesty bylo to, e spolkov ministerstvo zahraninch vc od-
soudilo udlosti, kter se staly vbval Nmeck Jihozpadn Africe, ovem na druhou
stranu odmtlo za tyto koloniln iny pevzt odpovdnost sodkazem na to, e konvence
OSN ogenocid neplat zptn.12 Jako argument se zde objevilo tak to, e Namibie
dostvala od Nmecka od roku 1990 stovky milin marek na rozvojovou pomoc na
konci roku 2014 se jednalo asi o800 milin euro, jak se uvd na strnkch nmeckho
MZV.13 Faktem ale je aukazuj na to tak organizace Herer, e tato rozvojov pomoc je
dlouhodob spravovna zejmna namibijskou sttostranou SWAPO ae se jen mal st
zn dostane ksamotnm Hererm.
Jejich svazy odkazuj na tvrtou haagskou konvenci zroku 1899, kterou Nmeck
e poruila, apoaduj materiln ifinann odkodnn ze strany Nmecka, kter by
bylo clen ureno jen pro n. Zcela zeteln to zformuloval mluv delegace Herer
3.srpna 2004 vBerln, kde se doadoval po Nmecku doznn viny za koloniln
minulost.14 Tato vzva se objevila vsouvislosti setnmi pomnky holokaustu, kdy na
n delegace odkazovala aukazovala, e se Hererov ct bt zapomenuti, e se nikde
na nmeckm zem nepipomn ani bitva uWaterbergu atd. Absence mst pamti
vNmecku byla coby vtka poprv napravena a vroce 1999, kdy se vblzkosti po-
mnku antikolonialismu Parku Nelsona Mandely vBrmch objevilo pamtn msto se
vzpomnkou na obti genocidy vNamibii 19041908 abitvy uWaterbergu. Samotn
msto se sestv zkamen zmst, kde byli tisce Herer izolovni od tekutin apotravin
akde masov umrali.
Vedle politickho narovnvn vztah vi Hererm, genocid aNamibii jako takov
se objevily tak soudn aloby. Vroce 2002 se obrtila americk prvn kancel Mu-
solino and Dessel se svm klientem, organizac Herero PeoplesReparations Corpo-
ration vedenou Kuaimou Riruakem, kter byl od roku 2003 pedsedou National Unity
Democratic Organisation, salobou kamerickm soudm (Washington). Pedmtem byla
aloba ovi 2miliard dolar za pko na pozstalch obtech zad Herer.15 Tto
alob pedchzela aloba smovan kMezinrodnmu soudnmu dvoru zroku 1999,
kter vak pro alujc stranu nedopadla dobe. Pedmtem alob bylo jednak dosaen
toho, aby se Spolkov republika Nmecko pihlsila kaktu genocidy, aby byla odsouzena
za poruen Nmeckch africkch regul (Deutsche Afrika-Linien) aaby piznala obtem
odkodnn.16 Dosud se nepodailo vyhrt vak ani jeden soudn spor, meme za to ale
pedpokldat, e aktivity salobami jet jist nejsou vyerpny ae budou nsledovat
dal pokusy. Navc se stle astji kpoadavkm obt zad Herer pidv ioficiln
namibijsk politika. Dne 15.listopadu 2007 se obrtil tehdej namibijsk ministr zahra-
ninch vc, Marco Hausiku, na svj nmeck protjek, Franka-Waltera Steinmeiera,
sdopisem sdost, kter SRN vyzvala kodkodnn Herer.17

12 http://webarchiv.bundestag.de/archive/2013/1212/presse/hib/2012_08/2012_367/05.html
13 http://www.auswaertiges-amt.de/sid_3144239D29F4CFB63EA9929FEA7F43A8/DE/Aussenpolitik
/Laender/Laenderinfos/Namibia/Bilateral_node.html#doc352362bodyText3.
14 Die Zeit, 5.8.2004.
15 Der Spiegel, 25.6.2008.
16 KMMERER, J. A. FH, J.: Das Vlkerrecht als Instrument der Wiedergutmachung? Eine kritische
Betrachtung am Beispiel des Herero-Aufstandes. Archiv des Vlkerrechts, 2004, sv. 42, s. 294328.
17 Allgemeine Zeitung, 26.11.2007.

225
Dalm vznamnm aktem na cest ke smen mezi Nmci aNamibijci byla ast
spolkov ministryn pro rozvojovou pomoc, Heidemarie Wieczorek-Zeulov, na vzpo-
mnkov akci vOkkarae, konan 14.srpna 2004 upleitosti 100.vro bitvy uWa-
terbergu. Soust programu byla ikrtk inscenace samotnho povstn, kterou sehrli
sami pslunci Herer. Ministryn se stala prvn oficiln zstupkyn nmeck vldy,
kter se kdy astnila tto upomnkov akce. Ve svm proslovu piznala politickou
amorln odpovdnost Nmecka za tyto iny nmeckch vojenskch jednotek. Doslova
ktomu prohlsila: Minul nsilnosti byly tm, co dnes nazvme genocidou. My Nm-
ci se doznvme kna historicko-politick amorln-etick odpovdnosti akvin.
Prosm vs vduchu spolenho ,Oten kodputn na viny.18 Ministryn vak
zrove vylouila jakkoli finann odkodnn, za to se vak pihlsila kdal finann
podpoe rozvoje Namibie.19
Jet vroce 2004 probhl dal vznamn akt smen. Vlistopadu se toti setkala
rodina Trothovch se Ombarem Alfonsem Maharerem,nelnkem Ovaherer, jedn
ze skupiny pslunk Herer, ijcch vNamibii. Maharero je potomkem Samuela
Maharera, kter byl kapitnem Herer bhem kolonilnho povstn. Ke schzce dolo
vGinsheimu nad Rnem arodina Trothovch se zde omluvila za iny svho ped-
chdce, generla von Trothy, bhem jeho vojensk mise za koloniln ry Jihozpadn
Afriky, ale vysloven tak iza vechny nsilnosti. Rodina se kvin doznala tak psem-
n, kdy vprohlen doslova napsala, e jako oban dnenho Nmecka akesan
prosme spolen svmi, naimi hosty vNamibii za odputn vduchu ,Otene.20
Vjnu 2007 cestovalo 11 len rodiny na zklad nvtvy nelnka Herer do Oma-
ruru, aby se zde oficiln omluvilo pmo vNamibii za iny generla von Trothy aaby
zde prosili oodputn.21

NEJNOVJ VVOJ

Vroce 2011 navtvila namibijsk politick reprezentace Nmecko, aby


zde pevzala 20 lebek Herer zdoby kolonizace, kter se nachzely vberlnsk ne-
mocnici Charit. Celkem se pedpokld, e se vcelm Nmecku me na rznch
pracovitch nachzet a 3000 takovchto lebek. Tyto lebky dokldaly pomrn roz-
en obchod snimi. Doloeny jsou napklad fotografie, kdy vojci bal lebky do krabic
aodeslaj je do Nmecka krznm elm. Olebky Hottentot, jak Nmci nazvali
Nmy, se zajmali vdci ovlivnn teoriemi genetika Eugena Fischera. Jeho mylenky
inspirovaly nmeckou Tet i vrznch teorich otom, e ernosk rasa podazen
bl, rijsk rase zEvropy.
Vroce 2011 tedy dolo kpomrn kontroverznmu, ikdy asi nevyhnutelnmu inu,
toti nvratu lebek zNmecka do Namibie, kter byly vroce 1904 vyuvny nmeckmi
18 Viz citace pmo zproslovu: Rede von Bundesministerin Heidemarie Wieczorek-Zeul bei den Geden-
kfeierlichkeiten der Herero-Aufstnde am 14. August 2004 in Okakarara. http://www.windhuk.diplo.de
/Vertretung/windhuk/de/03/Gedenkjahre__2004__2005/Seite__Rede__BMZ__2004-08-14.html.
19 Der Spiegel, 13.8.2004.
20 http://news.bbc.co.uk/2/hi/africa/7033042.stm.
21 Der Standard, 25.4.2008.

226
vdci krznm studijnm rasovm pokusm. Oficiln ceremonie spojen spednm
tchto ostatk avak skonila fiaskem. Namibijsk delegace byla vedena ministrem kultu-
ry amldee, Kazenambem, jeho rodina tak patila kpronsledovanm skupinm. Mi-
nistr sectil bt doten tm, e nmeck ministerstvo na tento ceremoniln akt nevyslalo
rovnocennho partnera, tedy nejlpe ministra zahrani, co by se podle jeho slov pi jeho
asti oekvalo, ale jen ministrovu zstupkyni, sttn ministryni Cornelii Pieperovou. Ta
nakonec musela ceremonii opustit krtce pot, co pronesla svou e, bhem n se zpub-
lika ozvaly velmi nesmliv hlasy. Podobn tak Kazenambo opustil pedasn sl, co
vedlo kdalmu zhoren vztah.22 Vberlnsk Charit, ale tak na rznch nmeckch
univerzitch se nachzej jet dodnes dal lebky Namibijc zkoloniln doby.23 Tak
napklad bylo jet vroce 2011 identifikovanch dalch 14 hererovskch lebek, kter
byly nsledn pevezeny do Namibie.24
Dne 22.bezna 2012, tedy pesn vden 22.vro nezvislosti Namibie, se nmeck
spolkov snm zabval vbec poprv vzjemnou minulost mezi Nmeckem aNamibi.
Dlo se tak na zklad vzvy SPD aZelench, ovem debata trvala pouze pl hodinu.
Zjem odiskuzi nad tmito tmaty nen dodnes vNmecku velk. Vldn vtina navc
odmtla tyto opozin nvrhy. Pozitivn zde bylo to, e SPD aZelen zde podnikly mno-
hem vce krok, ne kolik jich ob strany uily mezi lety 1998 a 2005, kdy spolen
vldly. Tak tato iniciativa ovem nakonec neskonila dnm viditelnm vsledkem,
ob strany tehdy toti nebyly schopny zformulovat njakou nosnou spolenou pozici.
Strana Die Linke (Levice) tehdy ji prosazovala finann odkodnn atento poadavek
as od asu zaznv tak dodnes.25
Historie se ivce ne 100 let od tchto traumatizujcch udlost sama nevye. Tma
koloniln nadvldy jako takov nezmiz zhistorick pamti obt, atak je pozitivn, e
se vNmecku dnes peci jen vedou tyto debaty, jakkoli nevychzej primrn zpoliti-
ky, ale zad obansk spolenosti aintelektul. Aitato historie ovlivuje souasnost:
napklad tm, e se objevuj protesty proti tomu, aby byly nkter ulice vnmeckch
mstech nadle pojmenovvny podle dvjch vdc kolonilnch vojenskch jed-
notek, Napklad dvj Von-Trotha-Strae vMnichov, pojmenovan po generlovi
von Trothovi, jednom zaktivnch utiskovatel avykonavatel genocidy, se tak od roku
2013 jmenuje pznan Hererostrae advj Wissmannstrae, pojmenovan podle
guberntora Hermanna von Wissmanna, ve stuttgartsk tvrti Stammheim je nyn Wo-
lle-Kriwanek-Strae.
Zcela nejnovj udlost jsou pak slova pedsedy nmeckho spolkovho snmu
aspolkov vldy zervence tohoto roku. Nejprve to byl pedseda bundestagu Norbert
Lammert, kter oznail koloniln bestiality za genocidu. Doslova ktomu prohlsil, e
ten, kdo hovo ogenocid vsouvislosti sArmny vOsmansk i zroku 1915, mus
tak jako akt genocidy oznait to, co napchala nmeck armda na mstnm obyvatel-
stvu vdvj nmeck Jihozpadn Africe.26 Debata ochovn nmeckch kolonialist
22 Focus, 30.9.2011.
23 Allgemeine Zeitung, 2.12.2011.
24 Tiskov zprva ktomuto aktu viz http://www.pr.uni-freiburg.de/pm/2014/pm.2014-03-04.18.
25 Viz ZIMMERER, J.: Entschdigung fr Herero und Nama. Bltter fr deutsche und internationale Politik,
2005, . 6, s. 658660.
26 Die Zeit, 8.7.2015.

227
vNamibii se vedla prv vkontextu genocidy Armn vOsmansk i (nmeck spol-
kov snm odsoudil genocidu na Armnech ipes siln tureck protesty). Rakousko-
-Uhersko aNmeck e byly bhem prvn svtov vlky spojenci Osmansk e ajak
vBerln, tak ive Vdni se omasakru vdlo atamn politici proti tomu nijak nevystou-
pili. Vsouvislosti sNamibi pak doslova zaznlo od pedsedy nmeckho spolkovho
snmu: Vyhlazovac vlka vNamibii mezi lety 1904 a 1908 byla vlenm zloinem
agenocidou, co je mon interpretovat jako pelom dosavadn pozice SRN ve vzta-
zch kNamibii. Vptch mscch je naplnovna tak spolen deklarace snamibij-
skou vldou. Nmeck ministerstvo zahraninch vc se dosud nevyjdilo ktomu,
jestli dalm krokem nmeck diplomacie bude tak njak formln omluva Namibii,
ppadn jestli bude dohodnuto tak njak finann i jin odkodnn.
Toto brutln masov vradn tedy pirozen dodnes zatuje vzjemn politic-
k vztahy mezi obma zemmi. Azem pachatel, tedy Nmecko, m minimln na
politick rovni pomrn velk problm stm, aby uznalo vinu, vyslovilo omluvn
asoustrastn slova apostavilo se elem kdodnes aktuln problematice ppadnho
odkodnn obt tto genocidy. Spolkov vlda se zde pravdpodobn obv toho, aby
se zjakhokoli vstcnho gesta i zdalch in smrem kNamibii nestal nakonec pre-
cedens protoe ochota Nmc smrem kmorlnmu, politickmu ifinannho narov-
nn tohoto bezprv by mohla dostat pod tlak tak dal koloniln mocnosti. Podobn
problmy toti maj ve svch bvalch kolonich tak britsk, francouzsk, nizozemsk,
portugalsk, panlsk, belgick aitalsk vldy. Namibie zskala po desetilet trvajcm
boji vroce 1990 mezinrodn suverenitu. Nmecko-namibijsk vztahy jsou vak nadle
zateny akoloniln nadvlda Nmecka je dodnes vNamibii ivm tmatem. Stopy
vidme jednak varchitektue, ale tak vhospodskm akulturnm vlivu tamn nmeck
meniny. Bhem studen vlky aexistence dvou nmeckch stt to byla NDR, kter
usilovala odobr vztahy sdodnes vldnouc namibijskou stranou SWAPO. Reim SED
navc velmi podporoval emancipan snahy Namibie, byl vak fakticky ve stejnou dobu,
kdy Namibijci zskali svou nezvislost, demontovn. Dnes je tak jedinm partnerem pro
SWAPO pirozen Spolkov republika Nmecko.
Nmecko vyvj smrem kNamibii velmi specifickou rozvojovou politiku asna
se zem zejmna ekonomicky podporovat. Hovo se ojist kompenzaci za pko
bhem kolonialismu. Ta je skuten znateln aNmecko je nejvznamnj pispvatel
rozvojov pomoci Namibii, jakkoli to pozstal po obtech povauj za velmi slabou
nplast za ztracen ivoty.27 Faktem je ale tak to, e Nmci jsou vNamibii mimodn
neoblben, co se sten dotk tak ivotnch podmnek tamn nmeck meniny.28
To, e by vak spolkov vlda nkdy piznala, e na potku 20.stolet lo ogenocidu,
je vak novum. Dalm krokem knarovnn vztah by mohlo bt odkodnn potomk
obt, co vak dosud nmeck ministerstvo zahraninch vc striktn odmt. Potomci

27 Viz ZIMMERER, J.: Entschdigung fr Herero und Nama. Bltter fr deutsche und internationale Politik,
2005, . 6, s. 658660.
28 Viz ktto problematice GRETSCHEL, H.V.: The status and use of the German language in independent Na-
mibia: Can German survive the transition? In PTZ, M. (ed.): Discrimination through Language in Africa? Per-
spectives on the Namibian Experience. Berlin/New York, 1995, s. 299314. BLACKSHIRE-BELAY, C.A.:
German Imperialism in Africa: The Distorted Images of Cameroon, Namibia, Tanzania, and Togo. Journal of
Black Studies, 1992, ro. 23, . 2, Special Issue: The Image of Africa in German Society, s. 235246.

228
tehdy pronsledovanch skupin namibijskho obyvatelstva jsou dnes tak podreprezen-
tovni vnamibijsk vld. Hererov, Namov aDamarov zde usiluj ovylepen svch
meninovch prv, ovem fakticky maj velmi mal vliv, ikdy vposledn dob se ze
strany vldnch ad vNamibii objevuj stupky avstcn kroky.

NMECK MENINA VNAMIBII

Krom ady vce i mn viditelnch dkaz onmeckm kolonialismu


vNamibii, patrnch voblastech jako napklad architektue, sdeln struktue, vtopo-
grafickch i mstnch pojmenovn nebo ivrozvojov pomoci, je dodnes reliktem tto
doby nmecky hovoc menina. Institucionlnm nositelem nmeck kultury je N-
meck kulturn rada (Deutscher Kulturrat) atak Nmecko-namibijsk mlde (Deut-
schnamibier-Jugend). Ta se sna zachovvat pvodn kulturu azvyky asna se bt t
jistm mostem ke Spolkov republice Nmecko.
Prvnmi Nmci vNamibii byli misioni londnsk arnsk mise. Ob instituce spo-
lu velmi zce spolupracovali ji od 18. stolet, ato zejmna proto, e rnsk mise do t
doby jet nemla vregionu jin Afriky dn vlastn misijn instituce. Prvn duchovn,
kte se usadili na zem dnen Namibie, jsou doloeni od roku 1805.29 Vedle en mi-
sie je meme oznait za vznamn pedvoj nslednho kolonialismu. Bhem 19.sto-
let se do zem nasthovalo tak nkolik prvnch nmeckch obchodnk, od roku 1883
pak tak nmet ednci, emeslnci avojci amigrace se postupn zintenzivovala.
Pot, co byla Nmeck Jihozpadn Afrika vyhlena vroce 1884 oficiln koloni, co
znamenalo, e tento stav uznala tak Anglie, se poet nmeckch osdlenc jet vce
zeslil. Dvodem vak bylo vprv ad to, e se sem nmet obyvatel sthovali za
elem rozshlch nalezi diamantu ajinch cennch kov.
Poet Nmc zpelomu 19. a20.stolet vydrel stejn fakticky a do konce prvn
svtov vlky, po jejm skonen Nmecko ztratilo vechny kolonie.30 Jihozpadn Afri-
ka se stala mandtnm zemm Spolenosti nrod. Vdsledku nslednch asimilanch
tendenc, kterm kme jihoafrikanizace, bylo zzem vykzno asi 15000 Nmc
ajejich farmy byly zkonfiskovny ve prospch Jihoafrian. Tento antigermanizan trend
petrval a do 23.jna 1923, kdy tamn nmeck obyvatelstvo dostalo monost zskat
britsk sttn obanstv, co nsledn umonilo jak pisthovalectv dalho nmeckho
obyvatelstva do zem, tak ivslovnou podporu kultury ajazyka Nmc vNamibii. Mo-
nost zmny sttnho obanstv atedy zskn britskho sttnho obanstv tehdy pijalo asi
3200 Nmc.31 Dodejme jet ito, e tak vNamibii se od roku 1932 prosadila NSDAP,
kter si mezi nmeckm namibijskm obyvatelstvem zskala znan sympatie akter
zde na rznch mstech zdila sv regionln zastoupen. Bylo to toti prv nmeck

29 Viz knmeckmu osdlen EBERHARDT, M.: Zwischen Nationalsozialismus und Apartheid. Die deutsche
Bevlkerungsgruppe Sdwestafrikas 19151965 (Periplus-Studien 10). Berlin, 2007.
30 Viz MLLER, T.B.: Nach dem Ersten Weltkrieg. Lebensversuche moderner Demokratien. Bonn, 2014,
s. 33 an.
31 Viz BORN, J. DICKGIESSER, S.: Deutschsprachige Minderheiten. Ein berblick ber den Stand der
Forschung fr 27 Lnder. Im Auftrag des Auswrtigen Amtes hrsg. vom Institut fr deutsche Sprache.
Mannheim, 1989.

229
obyvatelstvo, kter bylo sice na stran jedn ekonomicky velmi vyspl, kter vak tak
nejvce doplatilo na svtovou hospodskou krizi (a 80% vekerho dobytka uhynulo
vdsledku krize). NSDAP se vtto dob snaila vzemi vyvolvat nacionalistickou avel-
kogermnskou linii, co nakonec vedlo ktomu, e mandtn sprva stranu vroce 1934
nechala zakzat.
Bhem druh svtov vlky se Jin Afrika pihlsila kBritm. Nmeck obyvatel-
stvo bylo perzekuovno ainternovno vpracovnch tborech, kde muselo setrvat a do
roku 1946. Od roku 1942 bylo pak tm, kdo ho mli, odebrno britsk sttn obanstv.
Situace se vylepila a na konci 40.let, kdy dokonce pozorujeme jistou migran vlnu
Nmc smrem na namibijsk zem. Vtina zdodnes vNamibii ijcch nmeckch
obyvatel jsou potomci dvjch farm, ednk, vojk akoloniln sprvy. Od
80.let pak pozorujeme, e se zem stala pomrn hodn navtvovanou destinac n-
meckch turist ae se zde dokonce ada znich rozhodla dot svj ivot.
Pro nmeck obyvatelstvo vNamibii se vil pojem Nmeck Namibijec (Deut-
schnamibier). Sami tamn autochtonn Nmci se pak nazvaj pouze Nmci (Deutsche),
m se odliuj od Deutschlnder, jak se nazvaj Nmci zNmecka. Na namibijskm
zem ji ije jejich pt generace aj vcelku bn, e toto obyvatelstvo m vedle na-
mibijskho sttnho obanstv tak obanstv nmeck. Vztahuje se pak na n tak pod-
pora nmeckch menin ze strany Spolkov republiky Nmecko, kter je isohledem
na dvj kolonialismus vjimen vporovnn sostatnmi zejmna neevropskmi
nmeckmi meninami.
Vroce 2011 se hlsilo na 20000 Namibijc knmin coby sv matetin. Poet
Nmc vzemi se d jen tko odhadnout, vzhledem kastm nrodnostn smenm
satkm sNamibijci, ale tak sBrity se me jednat a o100000 osob. Nmeck
obyvatelstvo je vzemi rozmstno zhruba rovnomrn svjimkou vesnickch region
aseveru zem. Je tedy zejm, e ije zejmna vmstskch regionech. Ve mstech
Windhoek aSwakopmund je dokonce nmina jednm zednch jazyk. Ovem vliv
Nmc nen patrn jen voblasti jazyka, ale tak napklad vgastronomii nebo teba
vhospodskm rozvoji tchto mst. Zajmavost je pak tak to, e vdnes ji neexistu-
jc NDR vyrostlo asi 400 namibijskch dt, kter se po roce 1990 navrtily ji coby
dospl avystudovan zpt do zem.

ZVR

Zvry tto studie jsou nsledujc:


Za prv je zejm, e koloniln udlosti zdob ped prvn svtovou vlkou zstvaj
jasnou determinantou vzjemnch nmecko-namibijskch vztah. Rozhodn se nejedn
onjak mrtv tma, jak by se napklad mohlo zdt zevropskho pohledu. VNamibii
je to tma aje to itma, kter je rzn intenzivn instrumentalizovno jak samotnmi
politickmi pedstaviteli, tak isvazy aspolky Herer aNam. Za ve hovo nap-
klad ta skutenost, e zem Namibie nenavtvil a do roku 1995 ani jeden spolkov
kancl. Podobn mlo intenzivn byla tak idiplomatick vmna ze strany Namibie.
Vzjemn politick vztahy se buduj jen skuten velmi pomalu ajsou ovlivnny po-

230
litickmi poadavky pozstalch po peivch namibijskch Hererech, kte volaj po
rznch formch omluv aodkodnn. Probhaj dokonce ialoby acelkov vztahy
jsou tou skutenost, e Nmecko se nechce jednoznan doznat kvin za genocidu,
znan zatkny. A donedvna se to Nmecko snailo eit pouze zeslenou finann
podporou vrmci regionln pomoci Namibii. Na druhou stranu vak peci jen na obou
stranch slil tlak na to, aby se stvajc situace zaala alespo vsymbolick rovin eit.
Za druh pozorujeme peci jen vposledn dob jist promny vcelkov politick
komunikaci mezi obma zemmi. Zejmna konstatovn nmeckho spolkovho snmu
anmeck spolkov vldy otom, e bhem let 1904 a 1908 se na Hererech aNamech
uskutenila genocida (Vlkermord), je dosud nebval pelom, kter ukazuje na nov
smr vdiplomatickch vztazch mezi obma zemmi. Nmecku toti pravdpodobn
tato situace nen pjemn vkontextu jeho narstajc role ve svtov politice, atak
se 100.vro od ukonen koloniln nadvldy zejm hodilo pro uskutenn tohoto
symbolickho aktu. Tomu m vptch mscch nsledovat zformulovn spolen
nmecko-namibijsk deklarace, kter by vzjemn vztahy opt ojeden stupe vce nor-
malizovala.
Jednm zrelikt dvjho dobrho izlho intenzivnho souit Namibijc aNmc
je tak tamn nmeck menina. Jedn se opotomky dvjch kolonialist. Je to tato
menina, kter se sna zachovvat vNamibii kulturn odkaz Nmc, kte zde kdysi po-
etn ili. Realita je vak ponkud jin: menina postupn poetn slbne, m fakticky
vymr, anezvld uspokojiv roli ijcho mostu mezi Nmeckem aNamibi, ato ipes
pomrn velkorysou podporu, kterou se j kontinuln dostv od rznch nmeckch
instituc, vetn napklad tamnho Goethe-Institutu.
Nmecko-namibijsk vztahy tak jsou dodnes ovlivnny stnem nmeckho koloni-
alismu. Odjistit jejich jistou vbunost se snad vbrzk budoucnosti poda vzjemn
deklarace mezi obma zemmi.

Autor:
Mgr. Luk Novotn, M.A., Dr. phil.,
Filozofick fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyn,
lukas.novotny@ujep.cz

231
REDAKN RADA

Pedseda: prof. JUDr. Pavel turma, DrSc.


Tajemnice: Mgr. Nadda Svobodov

lenov:
doc. PhDr. JUDr. Ilona Baantov, CSc.
prof. JUDr. Stanislava ern, CSc.
doc. JUDr. Ji Herczeg, Ph.D.
prof. JUDr. Marie Karfkov, CSc.
doc. JUDr. Martin Kopeck, CSc.
doc. JUDr. Jan Kysela, Ph.D.
doc. JUDr. PhDr. Pavel Marlek, Ph.D.
prof. JUDr. Monika Pauknerov, CSc., DSc.
prof. JUDr. Vclav Pavlek, CSc., dr.h.c.
prof. JUDr. Michal Skejpek, DrSc.
prof. JUDr. PhDr. Michal Tomek, DrSc.
prof. JUDr. Petr Trster, CSc.
prof. JUDr. Alena Winterov, CSc.

Extern lenov:
prof. JUDr. Michael Bohdan (Lund)
doc. JUDr. Frantiek Cvrek, CSc. (SP, Praha)
prof. Dr.hab. Wladyslaw Czaplinski (Varava)
doc. JUDr. Jaroslav Drobnk, CSc. (Praha)
prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. (Brno)
prof. JUDr. Jan Filip, CSc. (Brno)
prof. Dr. Michael Geistlinger (Salzburg)
prof. JUDr. Pavel Hollnder, DrSc. (Bratislava)
Dr. Kaspar Krolop (Berln)
prof. JUDr. Jan Musil, CSc. (Brno)
prof. JUDr. Ji Pib, DrSc. (Cardiff)
prof. JUDr. Jn Svk, DrSc. (Bratislava)
JUDr. Milada Tomkov (Brno)
prof. Dr. Miroslav Vitz (Subotica)
prof. JUDr. Ladislav Vojek, CSc. (Brno/Bratislava)

232
ACTA
UNIVERSITATIS
CAROLINAE

IURIDICA 1/2016
Vol. LXII

asopis Acta Universitatis Carolinae Iuridica je evidovn vesk nrodn bibliografii (vedena Nrodn
knihovnou R), na seznamu recenzovanch vdeckch asopis RVVI, vIndex to Foreign Legal Periodicals
(veden American Association of Law Libraries) aje rovn indexovn Central and Eastern European Online
Library (www.ceeol.com).

Vdet redaktoi: prof. JUDr. Jan Kuklk, DrSc.,


doc. Mag. phil. Dr. iur. Harald Christian Scheu, Ph.D.
Mgr. Sra Valachov
Vydala Univerzita Karlova vPraze
Nakladatelstv Karolinum, Ovocn trh 35, 116 36 Praha 1
www.karolinum.cz
Praha 2016
Sazba DTP Nakladatelstv Karolinum
Vytiskla tiskrna Nakladatelstv Karolinum
ISSN 0323-0619 (Print)
ISSN 2336-6478 (Online)
MK R E 18585