AUC Iuridica 2015-4

ACTA
UNIVERSITATIS
CAROLINAE
IURIDICA 4/2015
Vol. LXI
IU R I D I CA
4/2015
Vol. LXI
UNIVERZITA KARLOVA VPRAZE

NAKLADATELSTV KAROLINUM
2015
Vdeck redaktor: doc. Mag. phil. Dr. iur. Harald Christian Scheu, Ph.D.
JUDr. PhDr. Ren Petr, Ph.D.
pravy textu: Mgr. Sra Valachov
Peklady resum: obvykle Mgr. Vladimra Kvasnikov
Vechny lnky tohoto sla jsou recenzovny.
lnky jsou (pokud nen vjimen uvedeno jinak) vsledkem projektu

NAKI Problmy prvnho postaven menin vpraxi ajejich dlouhodob vvoj
DF12P01OVV013 hlavn eitel prof. JUDr. Jan Kuklk, DrSc.
http://www.karolinum.cz/journals/iuridica
Univerzita Karlova vPraze, 2015
ISSN 0323-0619 (Print)
ISSN 2336-6478 (Online)
OBSAH
Harald Scheu, Ren Petr: Pedmluva. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
PRVN PRAVA APRAXE UVN MENINOVCH JAZYK
Ren Petr: Meninov jazyky atopografick oznaen vhistorii eskoslovenska . . . . . . . 13

Blanka Soukupov: Jazykov zkon (1920): esk odplata, upevovn nrodnho
charakteru sttu, hospodsko-sociln pragmatismus, nebo kultivace tradice
bilingvismu? Knzorm esk veejnosti na vznamy sttnho jazyka. . . . . . . . . . . . . . . . 23
Monika Forejtov: Dvojjazyn oznaovn mst aobc dle Evropsk charty
regionlnch i meninovch jazyk aRmcov mluvy oochran
nrodnostnch menin. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37
David Kryska: Pouvn meninovch jazyk vesk republice
edn styk avcejazyn nzvy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45
Jaroslav Vtrovsk: Jazykov prva nrodnostnch menin na Slovensku:
edn styk atopografick daje zhlediska standardu jazykov spravedlnosti . . . . . . . . . . 59
Martina Frakov: Status meninovch jazyk vnmeckm prvu
prvo na topografick oznaen ana uvn jazyka ve veejn sfe. . . . . . . . . . . . . . . . . . 73
Harald Christian Scheu: Pouvn meninovch jazyk ve styku se sprvnmi
orgny asoudy vjinm tyrolsku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87
Jarosaw Sukowski: On Some Rights of National Minorities in Poland. . . . . . . . . . . . . . . . . 99
Andrej Sulitka: Pouvn meninovch jazyk vednm styku pohledem
nrodnostnch menin aorgn mstn samosprvy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109
Klra Hrdlikov: Prvn status meninovch jazyk ve Velk Britnii.
Ppad velskho jazyka ve Walesu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115
Harald Christian Scheu: prava dvojjazynch topografickch oznaen
vJinm Tyrolsku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125
Luk Novotn: Nmecko anmeck menina. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135
PRVN POSTAVEN MATESKCH STT

VSYSTMU OCHRANY NRODNOSTNCH MENIN
Ren Petr: Tradice mezinrodnprvn ochrany menin ainiciativy

mateskch stt menin. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149
Ivan Halsz: Krajansk zkony vkontexte meninovej legislatvy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161
Harald Christian Scheu: Postaven matesk zem apbuzn meniny zhlediska
mezinrodn ochrany lidskch prv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169
Helena Hofmannov: Meniny bez hranic? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183
Monika Forejtov: Monosti podpory Ukrajiny akrajanm na Ukrajin
ze strany esk republiky jako lena EU. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191
Veronika Blkov: Legalita ozbrojen intervence na ochranu krajan . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201
Stanislav Brouek: Zjem esk republiky oechy ijc vzahrani na pozad situace
ve Slovensk republice (od vysthovalectv pes exulantstv kmodern diaspoe) . . . . . . . 213
AUTOI
doc. JUDr. PhDr. Veronika Blkov, Ph.D., E.MA (Prvnick fakulta

Univerzity Karlovy v Praze)
PhDr. Stanislav Brouek, CSc. (Etnologick stav AV R, Praha)
JUDr. Monika Forejtov, Ph.D. (Fakulta prvnick, Zpadoesk
univerzita v Plzni)
Mgr. Martina Frakov (Prvnick fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
prof. Dr. Ivan Halsz, Ph.D. (Maarsk akademie vd, stav prva,
Budape)
doc. JUDr. Helena Hofmannov, Ph.D. (Prvnick fakulta Univerzity
Karlovy v Praze)
Mgr. Klra Hrdlikov (Prvnick fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
JUDr. David Kryska, Ph.D. (Prvnick fakulta Univerzity Karlovy
v Praze)
Mgr. Luk Novotn, M.A., Dr.phil. (Filozofick fakulta Univerzity
Jana Evangelisty Purkyn v st nad Labem)
JUDr. PhDr. Ren Petr, Ph.D. (Prvnick fakulta Univerzity Karlovy
v Praze)
doc. Dr. iur. Harald Christian Scheu, Mag. phil., Ph.D. (Prvnick fakulta
JUDr. Petra Skejpkov, Ph.D. (Prvnick fakulta Univerzity Karlovy
v Praze)
doc. PhDr. Blanka Soukupov, CSc. (Fakulta humanitnch studi
PhDr. Andrej Sulitka, CSc. (Filozofick fakulta Univerzity Jana
Evangelisty Purkyn v st nad Labem)
Jarosaw Sukowski, Ph.D. (Prvnick fakulta Univerzity v Lodi)
doc. JUDr. Martin tefko, Ph.D. (Prvnick fakulta Univerzity Karlovy
v Praze)
Mgr. Jaroslav Vtrovsk, Ph.D. (Paneurpsk vysok kola, Bratislava)
8
PEDMLUVA
Jako slo 1/2013 vylo vasopise AUC Iuridica monotematick slo v-

novan prvnmu postaven menin nazvan Prvo ameniny. Na Prvnick fakult
Univerzity Karlovy toti dlouhodob psob tm odbornk vnujc se otzce prvnho
postaven menin, kter spolupracuje isbadateli zjinch instituc. Vrazn zjem je
vnovn pedevm historii, ale iaktuln problmy jsou odborn zkoumny. Jde ze-
jmna oknihy Petr, Petrv, Scheu akol.: Meniny aprvo vesk republice (Praha:
Auditorium, 2009), Petr akol.: Aktuln problmy prvnho postaven menin vesk
republice (Praha: ad vldy, 2010), Scheu akol.: Migrace akulturn konflikty (Praha:
Auditorium, 2011), Scheu, K, Dkanovsk akol.: Prvn postaven nboenskch
menin (Praha: Univerzita Karlova, Prvnick fakulta, 2013).
Poetn jsou hlavn historick publikace zposledn doby Petr: Meniny vko-
munistickm eskoslovensku (Praha: VIP, 2007), Petr: Meniny vmezivlenm es-
koslovensku (Praha: Karolinum, 2009), Petrv (Hofmannov): Zkonn bezprv: id
vProtektortu echy aMorava (Praha: Auditorium, 2011), Petr: Cizinci ve vlastn
zemi: Meninov konflikty vmodern Evrop (Praha: Auditorium, 2012), Kuklk, Nme-
ek: Od nrodnho sttu ke sttu nrodnost? (Praha: Karolinum, 2013), Kuklk akol.:
Jak odkodnit holocaust (Praha: Karolinum, 2015) ze star doby pedevm poetn
prce kotzce prezidentskch dekret.
Toto monotematicky zamen slo asopisu Acta Universitatis Carolinae Iuridi-
ca je vnovno nkterm aktulnm otzkm ochrany nrodnostnch menin. Prvnm
hlavnm tmatem je problematika uvn meninovch jazyk ve vybranch evrop-
skch sttech. prava uvn meninovch jazyk vsoudnm zen aped sprvnmi
orgny se tk jednoho zklovch aspekt identity pslunk menin am vznam
dopad na samotn peit nrodnostn meniny. Krom srovnn nkterch vnitrostt-
nch prav, kter vdy vychzej ze specifick situace konkrtn nrodnostn meni-
ny, nabz prvn tematick celek tak mezinrodnprvn pohled anstin historickch
souvislost postaven meninovch jazyk v eskch zemch. Men praktick, ale
oto vt symbolick vznam m otzka uvn meninovch jazyk voblasti nzv
mst, obc, ulic adalch topografickch oznaen. Jedn se tedy opravu, kter jak na
mezinrodn, tak ina nrodn rovni vyvolv adu sloitch prvnch apolitickch
problm.
9
Vdruhm tematickm bloku tohoto sla se zamuj jednotliv autoi na rzn as-
pekty souvisejc spsobenm mateskch stt ve prospch svch pbuznch menin
vzahrani. Vposlednch dvou desetiletch byla tato problematika opakovan eena
diplomatickmi, politickmi iprvnmi nstroji. Vzhledem ktomu, e vtina konkrt-
nch prvnch opaten byla pijata unilaterln na nrodn rovni, ato nap. vrmci
pravy nabvn sttnho obanstv, nebyl dosud pedstaven komplexn multilaterln
pstup ktto otzce. Urit kritika vi opatenm mateskch zem vak rezonuje
vdokumentech mezinrodnch organizac avsti odborn literatue. Clem autor je
pedstavit danou problematiku ir odborn veejnosti vesk republice apispvat
kdebat na rovni pslunch instituc, nap. Rady vldy pro nrodnostn meniny.
Pspvky zachycuj prvn stav zkonce roku 2014 avychzej ztehdejho stavu
odbornho zpracovn otzky.
Harald Christian Scheu, Ren Petr
10
PRVN PRAVA APRAXE
UVN MENINOVCH JAZYK
2015 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 1322
MENINOV JAZYKY ATOPOGRAFICK

OZNAEN VHISTORII ESKOSLOVENSKA
REN PETR
Abstract: Mimority Languages and Topographical Designations throughout the History

of Czechoslovakia
The status of minorities is asensitive issue that poses athreat to peace in many regions,
and it was so also in the past of the Czech lands. The most complicated issues arise if the
majority and aminority in one state differ in their languages, where alarge number of
various particular problems occur which have to be resolved both legally and in practice,
whereas they are usually terribly politicised. Here, most attention is given to aparticular
problem which is the use of minority languages in public signage. It seems to be amarginal
issue, however, since the era of the Monarchy public signs have been of aspecial symbolic
importance. Nevertheless, in practice it is difficult to control them; thus, the use of the state
or minority language may cause irritation and lead to the damage or destruction of signs.
Such incidents were plentiful at the end of the Monarchy era and at the time of inter-war
Czechoslovakia, but they also came about at the time of the communist regime, and also
in the Teschen Region (Tnsko) after 1989.
Key words: minorities, legal history of Czechoslovakia, topographic markings, language

law, Teschen Region
Klov slova: meniny, prvn djiny eskoslovenska, topografick oznaen, jazykov

prvo, Tnsko
Postaven menin je stle citlivm problmem, kter ohrouje imr vad

oblast, jak je vidt teba na Ukrajin od roku 2014. Stm se mus obtn vyrovnvat
irzn prvn systmy, piem koncepce jednotlivch zem bvaj a pozoruhodn
rozlin. Zejm nejkomplikovanj problmy vznikaj, pokud se vtina amenina ve
stt li jazykem. Zde pak vznik velk mnostv nejrznjch detailnch problm,
kter je teba prvn ivpraxi eit, piem bvaj asto hroziv zpolitizovan. Dvojja-
zynost, vjimen ivcejazynost, tedy bv komplikovanm problmem.
Autor tohoto lnku se ji otzce vnoval vad knih i lnk,1 avak zde je hlavn
pozornost vnovna specilnmu dlmu problmu, kterm je pouvn meninovch
1 Viz zejmna PETR, R.: Meniny vmezivlenm eskoslovensku. Prvn postaven nrodnostnch
menin vprvn eskoslovensk republice ajejich mezinrodnprvn ochrana. Praha, 2009; PETR, R.:
Meniny vkomunistickm eskoslovensku. Prvn afaktick postaven nrodnostnch menin veskch ze-
mch vletech 19481970. Praha, 2007; PETR, R. PETRV, H. SCHEU, H. (ed.): Meniny aprvo
13
jazyk na veejnch znaench. Otzka dvojjazynch topografickch oznaen vprvu
nrodnostnch menin je zdnliv drobnou st sprvnho prva, avak je teba ji vdy
vykldat virokch souvislostech prvnho postaven menin. Cel tato otzka navc
vdy bv velmi zpolitizovan, take zdaleka nelze spolhat na pouh formln vklad
prvnch pedpis, ale je teba zalenit problm do reln politick situace ifungovn
veejn sprvy. Odborn literatura2 ktomuto specilnmu problmu je pomrn mini-
mln, ato se tk ihistorickch aspekt.3
Otzka dvojjazynosti topografickch oznaen obvykle vznik jen vppad men-
in jazykovch, kter samozejm neznamenaj jedinou skupinu menin. Tradin se
rozliuj meniny nrodnostn, obvykle vymezen jazykem, dle nboensk arasov.
Tak to tak pojmal asi nejrozshlej mezinrodn systm ochrany menin, kter fun-
goval vmezivlen dob pod dozorem Spolenosti nrod (pedchdce OSN). Ve
stedoevropskch pomrech umeninovch konflikt vmodern dob (zejmna od roku
1848) jednoznan dominuj nrodnostn aspekty, kter jsou vzny na odlin jazyk.
Stoj vak za zmnku, e vad region Evropy m dodnes vt roli rozdl nboensk,
jako je tomu teba vSevernm Irsku pi konfliktu katolk sprotestanskmi zastnci
Britnie, kde pitom ob strany hovo pevn anglicky. Nejkrvavj konflikt pov-
len Evropy pak probhal mezi Chorvaty, Srby aMuslimy vbval Jugoslvii, co
jsou sice podle dnenho pohledu odlin nrody, avak vymezen pedevm nboen-
stvm, kter pouvaj spolen srbochorvatsk jazyk. Zmnit je teba tak skutenost,
e vposlednch desetiletch je meninov otzka roziovna onov aspekty jako jsou
prva tlesn postiench, homosexul ankdy se piazuje ipostaven en. Takovto
modern meniny vak samozejm na otzku dvojjazynch topografickch oznaen
nemaj dn vliv.
Pi een meninovch problm apslun prvn pravy je dleit nastnit,
ojak aspekty vpraxi zejmna jde. Klasickou trojic meninovch prv jsou jazyk
ped ady (jazykov prvo), meninov kolstv apostaven menin ve veejn sprv,
tedy jejich monost spravovat si samostatn sv zleitosti. Tato trida byla znm ji
vprvn polovin 20.stolet, kdy se uns nap. pouval slovn obrat Sprache Schule
Scholle,4 avsouasnm eskm prvu je vyjdena vlnku25 odst.2 Listiny zklad-
nch prv asvobod. Takto meme skuten lenit prvn pravu tkajc se menin. Je
poteba upozornit, e ve sttech, kde existuje rozshl prvn prava postaven menin,
co zdaleka nejsou vechny zem, tyto pedpisy bvaj obvykle dosti rozttn. Na-
jdeme je vstavnm prvu, vrznch soustech sprvnho prva, ale tak napklad ve
finannm prvu, trestnm prvu, ale ivrodinnm prvu.
vesk republice. Praha, 2009; PETR, R.: Cizinci ve vlastn zemi. Djiny asouasnost nrodnostnho
napt vEvrop. Praha, 2012.
2 PETR, R.: Prvo, prvn historie anrodnostn vzkumy vR. In Interakce nrodnostnch kultur
teoretick ametodologick pstupy, Opava, 2008, s.5562
3 Viz zejmna KUERA, J.: Minderheit im Nationalstaat. Mnchen, 1999. Dle PETR, R.: Meniny
vmezivlenm eskoslovensku. Prvn postaven nrodnostnch menin vprvn eskoslovensk republice
ajejich mezinrodnprvn ochrana. Praha, 2009, s.297299. PETR, R.: Meniny vkomunistickm
eskoslovensku. Prvn afaktick postaven nrodnostnch menin veskch zemch vletech 19481970.
Praha, 2007, s.209223 ajinde.
4 Tedy jazyk (mnn edn jazyk) kola (tedy poadavek na vzdlvn pevn vmateskm jazyce)
rodn hrouda (zde lo hlavn opostaven jednotlivch nrod ve veejn sprv).
14
Komplikovan prvn rozbor prvnho postaven menin lze tedy rozlenit na obec-
n aspekty, kde je obsaena zejmna stavnprvn prava, dle nsleduj ti zkladn
skupiny, jak u bylo ve zmnno: (1) jazykov prvo, kter mv asto nejrozshlej
prvn pravu zabhajc do mnoha detail, (2) meninov kolstv, kter ale leckdy
funguje jen na zklad izolovanch zmnek opouvn jazyk vobecn prvn pra-
v kolstv, (3) postaven menin ve veejn sprv bv prvn nejkomplikovanj,
protoe je zce provzno scelkovm fungovnm akoncepc sprvy. Vedle tchto
pedpis, kter se tkaj pmo postaven menin, je dleit naznait, e fakticky se
tto otzky dotkaj imnoh jin prvn normy. Snad nejslavnjm pkladem vesk
minulosti, kter vyvolv diskuze a dodnes, byla pozemkov reforma vmezivlenm
eskoslovensku. Ta toti zashla zejmna pslunky dve vldnoucch nrod (hlavn
nmeckou amaarskou lechtu), zatmco zisky mli pedevm pslunci vtino-
vch nrod, tedy ech aSlovk. Pro ilustraci ada zejmna nmeckch historik
je dodnes kpozemkov reform velmi kritick apovauje ji za projev nacionalismu,
zatmco mnoz et badatel tvrd, e tyto ohromn majetkov pesuny byly ovlivnny
hlavn sociln situac anemly mt nacionln kontext. Vdobov spolenosti ovem
pozemkov reforma vyvolvala uech asto a divok naden, kter bylo alespo
zsti protinmeck, zamen proti domnlm peitkm zmonarchie alecht, co
vyjadoval slavn slogan Odinit Blou horu.
Prvn pravu topografickch oznaen zhlediska tohoto systmu, kter odpovd
prvn prav napklad vmezivlenm eskoslovensku, meme pilenit nejspe
kobecnm problmm prvn pravy. Jist provzanost je vak samozejm iujazy-
kovho prva ipostaven menin ve veejn sprv. Formln prvn tedy posouzen
prvn pravy topografickch oznaen nen vc nijak jednoduchou. Otzka vyvolvala
nemal zjem u za monarchie,5 ale vtomto lnku je vnovna pozornost pouze es-
koslovensku, tedy zejmna prvn republice, kter mla veskch djinch zejm nej-
rozshlej prvn pravu postaven menin.6 Klov byl zkon .266/1920 Sb.z.an.,
onzvech mst, obc, osad aulic, jako ioznaovn obc mstnmi tabulkami aslov-
n dom. Knmu vydala vlda vsrpnu 1921 provdc nazen .324/1921 Sb.z.an.,
jm provd se zkon ze dne 14.dubna 1920, .266 Sb.z.an., onzvech mst, obc,
osad aulic, jako ioznaovn obc mstnmi tabulkami aslovn dom. Zkon platil
a do roku 1960.
Zkon .266/1920 Sb.z.an. sice vznikal ve sloitch pomrech silnho povle-
nho nacionalismu anavc ped volbami, pesto byl a na vjimky kvalitn normou sp-
e technickho charakteru. Vparlamentu na potku projednvn zkona prohlaoval
zpravodaj kzkonu dr. Brabec: cel zkon jest nesen tm duchem, aby kad, kdo
vstoup pes hranice republiky eskoslovensk, uvdomil si, e jest ve stt eskoslo-
venskm ae tud mus bti vkadm smru zarueno pedevm oznaovn mst,
5 KUERA, J.: Minderheit im Nationalstaat. Mnchen, 1999; PETR, R.: Nrodn otzka veskch
zemch na sklonku monarchie. In Vvoj esk stavnosti vletech 16181918. Praha, 2006, s.694740.
6 Viz nap. PETR, R.: Prva nrodnostnch menin vjustin asprvn praxi. In eskoslovensk pr-
vo aprvn vda vmezivlenm obdob (19181939) ajejich msto ve stedn Evrop 1. Praha, 2010,
s.485514.
15
obc aosad iulic aveejnch mst vjazyku sttnm, vjazyku eskoslovenskm.7 Tato
obava nebyla nijak bezvznamn, protoe nov stt smimodn poetnou nmeckou
meninou vznikl amohl pet jen spodporou zpadnch velmoc. Zejmna pro Francii
by njak polonmeck stt byl jen mlo dvryhodn, co hrlo veskoslovensk
meninov politice zsadn roli.
Na textu zkona se vak podobn nacionalistick tlaky projevily jen mlo. Pro
kad msto, obec aosadu (st osady) ustanov se edn jmno. Toto jmno jako
ipozdj zmny jeho stanovuje ministr vnitra, vyslechnuv odborn poradn sbor api-
hldaje kzjmm veejnm. (1) Odbornm poradnm sborem, je ,Stl komise
pro stanoven ednch nzv mst vrepublice eskoslovensk, zzen pi minister-
stvu vnitra (2)
Zejm nejcitlivj otzka zkona, tedy jazyk, byla ale ponechna na budouc na-
zen 22 Uvn jazyk pi provdn tohoto zkona uprav se nazenm. To
umonilo odsunout nejcitlivj meninov problmy na klidnj dobu anavc pedalo
een otzky dorukou vkonn moci, avak tato prvn konstrukce vyvolvala pi pi-
jmn zkona znan rozpory. Nejosteji vystoupil lidoveck poslanec Rpar, znm
svoj bojovnost: Ne nazenm, ale zkonem, dm, aby to bylo upraveno, anavrhuji,
aby 22 znl takto: ,Tabulky anpisy mus bti na prvnm mst veskoslovensk ei,
ostatn ei vobcch smeninami pes 20 proc. jsou dovoleny. Tedy na prvnm mst
nae krsn eskoslovensk e avn tyto npisy ateprve potom, jak jsem to dal,
vjazyku zostatnch e.8 Tvrci tohoto zkona se ovem odvolvali na skutenost,
e iklov jazykov zkon nechval een detail na vldn nazen, ato dokonce
ikdy lo ostavn zkon. Ijazykov zkon ostatn penechal na nazen iadu klo-
vch prvk, co vyvolvalo rozshl zpolitizovan diskuse azejmna kritiku menin,
kter nemohly ppravu ovlivovat, zatmco pi projednvn zkona vparlamentu by
se mohly projevit.
Ponkud problematickm prvkem zkona byla snaha oradikln rozchod smonar-
chi. Vdnen dob je uns postoj kmonarchii asto pozitivn aprotirakousk vpa-
dy jsou ojedinl, avak po prvn svtov vlce byl vztah ech kbval monarchii
pevn razantn odmtav. Ozemelm csai Frantiku Josefovi se vdobovm tis-
ku bn psalo jako okrvavm starci atvrd posmch kpedchozm pomrm, te-
ba vproslulm dle Jaroslava Haka Osudy dobrho vojka vejka za svtov vlky,
byl vpovlench letech ve srovnn sdobovou publicistikou jet mrn. Zkon ze
14.4.1920 (.266/1920 Sb.z.an.) onzvech mst, obc, osad aulic aj.9 tedy v7
stanovil: Dosavadn pojmenovn ulic aveejnch mst, je nelze uvsti vsoulad shis-
tori avnjmi vztahy nroda eskoslovenskho, zejmna takov, je pipomnaj oso-
by, kter projevily neptelsk smlen proti eskoslovenskmu nrodu nebo nrodm
sdruenm, nebo pipomnaj udlosti rzu protisttnho, nejsou dovolena. Paragraf
10 pak takov pojmenovn zakzal ipro budoucnost. Jednalo se tedy osnahu ojaksi
7 Zpisy z jednn Parlamentu 14. dubna 1920, http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/stenprot/144schuz
/s144003.htm
8 Zpisy z jednn Parlamentu 14. dubna 1920, http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/stenprot/144schuz
/s144004.htm
9 KUERA, J.: Minderheit im Nationalstaat. Mnchen 1999, s.298 to komentuje velmi ironicky (kaka-
nische Symbolik).
16
zkonem nazen radikln rozchod svlastn nedvnou histori. Podle rozhodnut Nej-
vyho sprvnho soudu patila obecn knepijatelnm jmna po rakouskch panov-
ncch: Pojmenovn ulice po nkterm bvalm rakouskm panovnku lze oznaiti
jako zvadn podle tohoto paragrafu.10 Tato prvn ochrana byla poskytnuta dokonce
ispojencm (nrodm sdruenm). Upslunk menin, tedy hlavn uNmc, byl
pitom postoj kminulosti samozejm jin. Napklad pi odstraovn nzv podle
habsburskch panovnk, ale ipedstavitel nmeck kultury (ale iteba jejich soch)
tak dochzelo knebezpenm incidentm.
Problm jazyka topografickch oznaen eilo nazen vldy ze dne 25.srpna 1921
.324/1921 Sb., jm provd se zkon ze dne 14.dubna 1920, .266 Sb.z.an., on-
zvech mst, obc, osad aulic, jako ioznaovn obc mstnmi tabulkami aslovn
dom. Vychzelo zcelkov koncepce eskoslovenskho jazykovho prva, kter dvalo
pednost jazyku eskoslovenskmu, tedy etin veskch zemch asloventin na
Slovensku: Pro kad msto, obec aosadu (st osady) ustanov ministr vnitra edn
jmno, kter si vytvoil jazyk eskoslovensk. (lnek1) Monost pouvat menino-
v jazyky odpovdala obvyklmu een, take byla vzna na ptinov podl na oby-
vatelstvu. Pro msta, obce aosady, vnich dle poslednho stn lidu obv alespo
20% sttnch oban tho, avak jinho jazyka ne eskoslovenskho, me mi-
nistr vnitra ustanoviti za edn nzev tak onen, kter vytvoil jazyk nrodn meniny,
jestlie lze zjistiti takov pvodn historicky oven nzev vjazyce nrodn meni-
ny ajestlie dvody administrativn neb jin dleit dvody nejsou tomu na pek-
ku. Za historicky pvodn nzvy vjazyce meniny zpravidla nelze povaovati pouh
pizpsoben eskoslovenskch mstnch nzv pravopisem nebo koncovkami jazyku
nrodn meniny, ani tak uml pozdj peklady anovotvary. (lnek 2)
Ipouvn nzvu vjazyce meniny nebo vjazyce eskoslovenskm se dilo pesn-
mi pravidly. Je-li pro nkter msto, obec nebo osadu (nebo st osady) ustanoven za
edn nzev t nzev, kter vytvoil jazyk nrodn meniny, jsou soudy, sttn aveej-
n ady, orgny, stavy apodniky, jako istrany ve styku snimi povinny uti ednho
nzvu vtom jazyku, vnm sepsn jest ostatn text. (lnek 3) Veskoslovensku
vnvaznosti na monarchii mla siln postaven samosprva ato iuotzky jazyka to-
pografickch oznaen. Otom, vjakm jazyku maj bti pojmenovny ulice aveejn
msta, usn se svhradou toho, co jest ustanoveno vodstavci nsledujcm, obecn
zastupitelstvo. Usnese-li se obecn zastupitelstvo na pojmenovn vjazyce jinm ne
eskoslovenskm, jest vedle toho vjazyku sttnm, ato na prvm mst vdy oznaiti
ulice aveejn msta vobcch, vnich dle poslednho stn lidu obv alespo 20%
sttnch pslunk jazyka eskoslovenskho, avmstech lzeskch. (lnek5)
Preference sttnho jazyka byla jednoznan, jak bylo typick ipro prvorepublikov
jazykov prvo. Npisy na mstnch tabulkch bute vjazyce sttnm, ausnese-li se
na tom obecn zastupitelstvo, tak vjazyce jinm. (lnek 6) Pi tabulkch dvoj- av-
cejazynch nalzaj se npisy jinojazyn pod npisy eskoslovenskmi (lnek 7)
een citliv otzky jazyka tedy nebylo vsamotnm zkon ze 14.dubna 1920, ale a
ve vldnm nazen znsledujcho roku.
10 Nlez ze 16.9.1924, .15.756, Bohuslav .3904 Sbrka nlez nejvyho sprvnho soudu ve vcech
administrativnch.
17
Krom zkona .266/1920 Sb.z.an., onzvech mst, obc, osad aulic, jako
ioznaovn obc mstnmi tabulkami aslovn dom, byl ale souasn pijat idal
zkon (.267/1920 Sb.z.an.) oodstrann nevhodnch nzv, kter na nj vmnohm
navazoval. Iten obsahoval nkter ustanoven, kter mohla drdit pslunky men-
in: Oznaovati veejn (pro veejnost) jakkoliv sbory, prvnick osoby, spolenosti,
veejn pstupn mstnosti, zvody, stavy, vrobky apod. nzvy, je upomnaj na
sttoprvn pomry zem eskoslovensk republiky ped 28.jnem 1918, neb odpo-
ruj smru aduchu zahraninch vztah republiky eskoslovensk, nebo pipomnaj
osoby, kter jakmkoli zpsobem projevily neptelsk smlen proti eskosloven-
skmu nrodu nebo nrodm sdruenm nebo pipomnaj udlosti rzu protisttnho,
nen dovoleno (1) Dvodov zprva11 tuto definici jet vyostila, kdy vymezila
nzvy dotkajc se cit vtiny obyvatelstva: Nleej sem povechn nejen veker
upomnky na dynastii Habsburskou asttn svazek rakousk, nbr ivechny jinak
nzvy souvisc se zahranin politikou bval e Rakousko-uhersk, zejmna projevy
sympatie knrodm, dohod neptelskm.12 Tyto neptelsk nrody tedy zejmna
Nmci aMaai, tvoily pitom skoro 30% obyvatelstva sttu. Zkon zabhal do mnoha
otzek ana jeho zklad napklad dolo vpraxi kvmazu obchodn znmky, protoe
obsahovala sk znak rakousk.13
Nen od vci upozornit, e oba zkony byly pijaty vdubnu 1920, tedy na konci
fungovn na pedposledn schzi prvnho eskoslovenskho parlamentu oznaova-
nho jako Revolun nrodn shromdn.14 Vnm nebyly meniny vbec zastoupeny
azejmna na konci jeho innosti byly pijmny prvn normy, kter spe ne kvalitn
prvn pravou postaven menin byly projevem dobovho vyhrannho eskho naci-
onalismu. Ten se pitom projevoval mnohdy vdosti svrznch symbolickch akcch,
kdy nejslavnj je zkon upravujc vztahy mezi eskou anmeckou univerzitou vPra-
ze. Pouze esk univerzita se jm stala oficilnm nstupcem nejstar stedoevropsk
univerzity. Praktick vznam byl sice minimln, kdy ze zkona vyplvalo zejmna
pedn insigni univerzity jej esk sti, vpraxi vak vyvolval velk podrdn. Ve
30.letech nsledkem snahy ho konen uvst ido praxe vedl dokonce knebezpenm
nepokojm (tzv.insignida). Ve sporu lo opouhou presti, ta byla ale vdob vyhroce-
nho nacionalismu velmi citlivm problmem. Takovto svrzn, vlastn jen formln
aspekty se tkaly izkona .266/1920 Sb.z.an., kdy rozpaky vyvolv hlavn 7.
Natst se vak vpraxi otzka veejnch znaen nezkomplikovala tedy hlavn ne-
zpolitizovala tak vrazn, jako tomu bylo ukuriznho problmu insigni univerzity.
Pi vkladu prvn pravy topografickch oznaen, jejich vznam je pitom spe
jen symbolick, je tedy teba vdy chpat mimodnou zpolitizovanost, ale tak pro-
pojenost otzky. Pi sloitch jednnch mezi echy aNmci se toti pouvala velmi
11 Tisky ktsnopiseckm zprvm oschzch Nrodnho shromdn eskoslovenskho. Rok 19191920 X.,
Praha, 1920, tisk 2802.
12 Tamt, s.1.
13 Nlez Nejvyho sprvnho soudu 14.12.1922, .19.125, Bohuslav .1751 Sbrka nlez nejvyho
sprvnho soudu ve vcech administrativnch IVb., s.14591462.
14 PETR, R.: The Revolutionary National Assembly in Czechoslovakia 19181920. Contentious Issues.
In Hohes Haus! 150 Jahre moderner Parlamentarismus in sterreich, Bhmen, der Tschechoslowakei und
der Republik Tschechien im mitteleuropischen Kontex. Wien, 2015, s.215225.
18
rznorod argumentace. Vmnou za stupky vprvn prav pak druh nrodnostn
skupina dostvala velmi rznorod faktick vhody. Tak tomu bylo na konci monarchie
ivmezivlenm eskoslovensku. Pro ilustraci nkdy tko pedstaviteln propojenos-
ti rznch aspekt mono napklad uvst, e vechch existuje pozoruhodn mnostv
loklnch trat postavench asto ivmlo vhodnch prodnch podmnkch. To je pi-
tom projev keft vdesk vldy seskm nrodnm hnutm, kdy vmnou za eskou
stupnost napklad votzce prvn pravy jazykovho prva dostvaly esk regiony
znan finann podpory na takovto ijin veejn prce. Pi mimodn zpolitizova-
nosti nrodnostn otzky na konci monarchie aasto ivmezivlen dob byl kad
jednotliv stupek jedn strany vyvaovn rznorodmi vhodami, piem vpozad
byla neustl hrozba divokch nepokoj, kter snadno mohly vst ikpdu vldy. Zvl
na veejnosti se projevujc aspekty een nrodnostn otzky mvaly velk ohlas. Otz-
ka jazyka topografickch oznaen, vetn ulic, ale iobchod afirem tedy vyvolvala
(bohuel) mimodn aasto insiln ohlas.
Iza komunistickho reimu15 zpsobovala dvojjazynost znan problmy, ato
iupouvn meninovch jazyk na veejnch mstech, tedy oznaen ulic, veejnch
budov i obchod. Veskch zemch byly nejvt problmy spolskou meninou, pro-
toe existence nmeck meniny byla po odsunu adu desetilet oteven pehlena
aipouh pouvn jazyka na veejnosti drdilo sttn orgny. UPolk byla situace
jin. Menina ijc hlavn na Tnsku sice nen nijak poetn, ale ije koncentrovan
uhranic svho mateskho sttu, kter je silnj ne eskoslovensko i dnen R.
Odlin jazyk pat vmnoha meninovch problmech ksymbolm meninov nrod-
nosti amonost jeho uvn ve veejnm ivot je klovm poadavkem. Princip
dvojjazynosti se tehdy na Tnsku chpal nejen jako st meninovch prv polsk
nrodn skupiny, ale jako symbol jej existence.16 Nejvt spory se odehrly vpade-
stch letech.
Po smrti Stalina dolo kuvolnn vsovtskm bloku areim se snail polsk men-
in vyjt vmnohm vstc. Vlednu 1954 polt komunist zveden polsk meninov
organizace PZKO zaslali dopis okresnmu byru KS veskm Tn ispipomnkami
Polk zveejnch schz. Za hlavn problm byla oznaena kdrov imateriln ne-
zajitnost dvojjazynosti, kdy se zejmna unovch pracovnk vadech ipodnicch
nevyadovala dvojjazynost avednm ineednm jednn se pouvala vhradn
etina. Peklady se obvykle nepoizovaly anebo byly chybn. Dvojjazyn npisy byly
jen na nkterch institucch, raztka i formule pouze esk, podobn mstn azvodn
rozhlas byl jen nkdy dvojjazyn. Funkcion aosvtovch pracovnk zad Polk
jen mlo aostatn poltinu ovldali jen minimln. Poadovalo se proto nazen, kte-
r by rozilo adkladn upravilo dvojjazynost, ednci se pak mli uit poltinu.
Okresn stranick orgny veskm Tn poadavky Polk akceptovaly, ikdy je
obvykle ve svch doporuench oslabily.17
15 Viz nap. PETR, R.: Meniny veskoslovensku 19451989. In Vvoj prva veskoslovensku vletech
19451989. Praha 2004, s.240280.
16 PLAKOV, M.: Zavdn dvojjazynosti na Tnsku v50.letech. Vlastivdn listy 22, 1996, .2, s.16.
17 Zemsk archiv vOpav, fond Krajsk nrodn vbor vOstrav 19551960, kart II/478, sign. 608 Pr-
ce mezi obany polsk nrodnosti, jazykov poadavky oban polsk nrodnosti na Tnsku, esko-
polsk npisy na veejnch budovch na Tnsku aj. 19551958, ONV veskm Tn 2.3.1954
19
Dleitm problmem pi een otzek pouvn jazyk jsou regionln rozdly,
kter mohou bt znan. Bylo tomu tak iza komunistick ry, co bylo zpsobeno
skutenost, e reim otzku asto zcela pehlel. Orgny stedn ikrajsk se tedy
problmem obvykle nezabvaly avc nechvaly na improvizacch lokln sprvy, te-
dy okresnch ale dokonce imstnch nrodnch vbor. Tak tomu bylo ina Tnsku
vpadestch letech, kde Polci ili hlavn ve dvou okresech. Ve druhm okrese Karvin
byl postoj orgn odlin apotalo se sdslednj dvojjazynost, ikdy zde bylo
Polk mnohem mn advj praxe byla podstatn hor ne veskm Tn. Od
1.ledna 1955 mly mj. vechny ady vokrese Karvin dodrovat plnou dvojjazynost
atedy vyizovat psemnosti ivpolskm jazyce. esko-polsk oznaen vyvolvala od-
por eskho obyvatelstva, mnoh opaten narela na velk praktick obte.18
Klov postaven vtto otzce jako vcel problematice Tnska ml Krajsk
nrodn vbor vOstrav, kter rozhodl a 14.ervna 1955.19 Stanovisko, kter zau-
jal, bylo ponkud alamounsk, protoe odpovdnost za zaveden istanoven rozsahu
dvojjazynosti (ve styku sady, npis aj.) nechal na okresnch nrodnch vborech,
co bylo ovem zpsobeno neexistenc prvn pravy. Ozsadnch otzkch postaven
menin by Polci nebyli pli poetn msto stavnprvnch pedpis i alespo
bnch zkon, jak by bylo vhodn, rozhodoval Krajsk nrodn vbor, kter navc
odpovdnost pesunul na okresn nrodn vbory spouhm doporuenm dbt na klid
apodek ato podle zkona zroku 1936!20
Dvojjazyn npisy, kter jako viditeln symboly budily (na rozdl od dvojjazynho
adovn) velk ohlas, mly bt zavdny do konce roku 1955, tak aby nebyly naru-
ovny esko-polsk vztahy na mstn rovni. Ji ve sv dob budilo opaten dojem,
e kraj penesl odpovdnost na ni stupn nrodnch vbor. Ty mly reagovat na
mstn podmnky, to se vak nestalo ana celm Tnsku se postupovalo pi zavdn
dvojjazynch npis a na vjimky pauln, co vyvolvalo odpor eskho obyvatel-
stva. Nkter nrodn vbory vak poadovaly postupnou realizaci ankolik mstnch
nrodnch vbor dvojjazynost dokonce odmtlo, protoe by pr podrdila obany,
co krajsk nrodn vbor respektoval. Vcelku tedy neexistence prvn pravy mohla
vst ke svvoli, ato ina nejnich rovnch sprvy.21 Pi zavdn dvojjazynosti do
praxe dochzelo kmnoha problmm aleckdy a komickm zmatkm. Krajsk nrodn
vbor vOstrav toti neuril, na kterch mstech maj bt dvojjazyn npisy ani-
sloky sprvy to regulovaly leckdy nejednotn ajejich pstup se mnil. Napklad
oznaen obchod pak asto kolsalo zjednojazynho na dvojjazyn anaopak, ato
Zn: I-215-27/1-1954. Podrobn viz PETR, R.: Meniny vkomunistickm eskoslovensku. Praha, 2007,
s.213216.
18 PLAKOV, M.: Zavdn dvojjazynosti na Tnsku v50.letech. Vlastivdn listy 22, 1996, .2,
s.1719. Podrobn viz PETR, R.: Meniny vkomunistickm eskoslovensku. Praha, 2007, s.213216.
19 Zemsk archiv vOpav, fond Krajsk nrodn vbor vOstrav 19551960, kart II/478, sign. 608 Pr-
ce mezi obany polsk nrodnosti, jazykov poadavky oban polsk nrodnosti na Tnsku, esko-
polsk npisy na veejnch budovch na Tnsku aj. 19551958, Ostrava 24.6.1955 nvrh dopisu
Vnit./1-1955/Ve.
20 Tent archiv, karton, sloka, Kotzce dvojjazynch npis 8.7.1955.
21 PLAKOV, M.: Zavdn dvojjazynosti na Tnsku v50.letech. Vlastivdn listy 22, 1996, .2, s.19.
Podrobn viz PETR, R.: Meniny vkomunistickm eskoslovensku. Praha, 2007, s.213216.
20
inkolikrt rychle za sebou, co vyvolvalo posmch iodpor obyvatel! Do een tchto
zmatk pak musely zasahovat istedn orgny.22
Jak je tedy zjevn izuvedenho ppadu, tak ani vcentralizovanm totalitnm stt
nemus bt een detail tkajc se pouvn jazyka menin nim jednoduchm. Jde
opomrn komplikovan problm prva asprvy, kter vyaduje kvalifikovan odbor-
nky atch se komunistick reim po roce 1948 zbavil azskvn zkuenost unovch
osob trvalo lta. Pi dkladnm seznmen sfungovnm sprvy je pitom patrn, e
ada ednch materil byla nemlo ovlivnna prvorepublikovou prvn pravou, kter
byla pitom oficiln odmtna. Tak se ipo roce 1948 projevovala citlivost tto otzky,
ato prv upouvn jazyk uulinch tabulek, veejnch vyhlek, oznaen ednch
budov iobchod. Siln nacionalismus mstnho eskho ipolskho obyvatelstva vedl
iknien takovchto oznaen. Tamn Polci se pitom nevhali obracet ina polsk
diplomaty, take lokln konflikt mohl podobn jako vmezivlen dob perst na
spor mezi stty.
Lze tedy shrnout, e zpolitizovanost prvn pravy postaven nrodnost je dlouho-
dobou tradic. Ikdy od odsunu Nmc je veskch zemch problm nesrovnateln
mn vznamn, tak stle je pomrn citliv. Na konci monarchie avmezivlenm
eskoslovensku lo tedy onebezpen problm, kter tak pispl kpdu monarchie
ikMnichovu likvidujcmu prvn republiku. Ale iza komunistick ry adnes se alespo
vkulorech najdou nepjemn ukzky nacionalismu i spe ovinismu. Dvojjazyn
oznaen pitom jsou snadnm clem aidnes dochz na Tnsku kjejich nien.
Jednotliv problmy se pitom vrazn propojuj! Autor tohoto textu se takovchto
jednn iosobn astnil na adu vldy, kde byli zastoupeni pslunci polsk men-
iny, ale isttn ady jako Ministerstvo zahrani nebo Ministerstvo vnitra. Konkrtn
een problm se tkal detailu, ato majetku polskch spolk zabranch nacisty, kter
nebyl po druh svtov vlce a dodnes navrcen kvli pomrn kuriznm probl-
mm. Jene pi tchto jednnch dochzelo kpropojovn sdalmi aktulnmi otzkami
polsk meniny vR azaznl iargument nien polskch npis eskmi nacionalis-
ty. Vsamotn esk republice je tato otzka velmi mlo znm, avak vPolsku m
pomrn znan ohlas. Neochota esk strany ustoupit by tedy nepochybn vedla ke
zhoren vztah sPolskem, kter pedstavuje nejenom druhho nejvtho souseda R,
ale ijeden zklovch stt EU.
Autor tohoto textu mnohokrt bdal varchivech ovvoji veejn sprvy. asto byla
patrn neschopnost ednk, problematick aplikace nekvalitnch azmatench prv-
nch pedpis, leckdy probleskoval vliv korupce. Avak nejhor problmy za monarchie
ivmezivlenm eskoslovensku vyvolvaly otzky souvisejc snrodnostnmi roz-
dly. Zde byla vidt znacionalizovanost kadho, ato iokrajovho detailu. Ijednotliv
ulin tabulky, tedy jejich jazyk, znamenaly nkdy sloit problm, kter komplikoval
nejenom vnitrosttn politiku, ale mohl mt ohlas ivzahrani.
22 Zemsk archiv vOpav, fond Krajsk nrodn vbor vOstrav 19551960, kart II/478, sign. 608 Prce
mezi obany polsk nrodnosti, jazykov poadavky oban polsk nrodnosti na Tnsku, eskopolsk
npisy na veejnch budovch na Tnsku aj. 19551958, korespondence mezi adem pedsednictva
vldy aKNV Ostrava. Podrobn viz PETR, R.: Meniny vkomunistickm eskoslovensku. Praha, 2007,
s.213216.
21
Na zvr je vhodn shrnout praktick aspekty souvisejc stopografickmi oznae-
nmi, ato pedevm na historickch pkladech.
Za prv je teba zdraznit mimodn symbolick vznam vcejazynch topogra-
fickch oznaen, ale souasn ijejich faktickou neohldatelnost. Vpraxi pak vidme
komick ppady, kdy napklad na potku eskoslovenska se ady vnmeckch re-
gionech (nikoliv neoprvnn) obvaly, e prosazovn eskch oznaen vsouladu
snovmi prvnmi pedpisy by vedlo knepokojm, vlepm ppad by tato oznaen
byla rychle zniena.
Za druh je teba upozornit na uritou okrajovost tto otzky zhlediska prvnho
du. Pokud jde oeskoslovensko, tak na rozdl teba od dkladn upravenho jazy-
kovho prva (tedy pouvn jazyk menin ped ady) lo vdy oaspekt stojc na
okraji zjmu. To vedlo iktomu, e prvn prava byla asto nedostaten aady si
sn nebyly schopny poradit. Napklad v50.letech za komunistick ry byla zavdna
dvojjazynost na Tnsku. Jene mstn ady nebyly schopny nalzt pslunou prvn
pravu, dotazy na vy sloky sprvy tak nic nepinesly, take vsledkem byly znan
odchylky mezi jednotlivmi kraji adokonce okresy anavc velmi trapn opakovan
zmny politiky vtto otzce. Tato nedostatenost prvnho een vede ikminimln
zpracovanosti dobovmi prvnky, ale idnenmi prvnmi historiky, mal zjem ve-
ejn sprvy pak asto brn vyhledn njakch relevantnch informac vdochovanm
archivnm materilu.
Za tet stoj za zmnku technick prvky dvojjazynosti veejnch znaen. Jde
ioproblm ednho pekladu nzv ajeho pijatelnosti ze strany menin. Veskch
zemch ovem tento aspekt na rozdl od jinch nkterch stt vt roli nehrl.
Vcelku je teba neustle pipomnat, e meninov problmy je nutno vdy vykldat
komplexn azhlediska politiky (nkdy spe ovinismu) anikoli jen striktn prvn
atechnicky.
22
JAZYKOV ZKON (1920): ESK ODPLATA,

UPEVOVN NRODNHO CHARAKTERU STTU,
HOSPODSKO-SOCILN PRAGMATISMUS,
NEBO KULTIVACE TRADICE BILINGVISMU?
KNZORM ESK VEEJNOSTI1
NA VZNAMY STTNHO JAZYKA*
BLANKA SOUKUPOV
Abstract: The Language Act (1920): Czech Revenge, Reinforcement of the National Character
of the State, Economic and Social Pragmatism, or the Refinement of the Tradition
of Bilingualism? Comments on Opinions of the Czech Public on the Importance
of the State Language
The introductory subchapter deals with the unequal status of the Czech language in the
Austrian state and in the Austrian-Hungarian Monarchy, as well as with its identity-
constituting (symbolic, integrative) importance. The unsuccessful fight for making the
Czech language equal with the dominant (in fact state) language i.e. German had been
strongly politicised since the 1870s. The German language thus became asymbol and
means of the forcible preservation of German privileges in the Austrian Monarchy. The
dominance of the German language was perceived most sensitively by active minority
officials in borderlands where the Germans were amajority. The only party fighting against
time nationalisation of the monarchy was the Social Democratic Party, which strove for
the victory of the socialistic ideology, after which the language issue would be, according
to nave party propaganda, automatically and fairly resolved. However, the Czech society
entered the first Czechoslovak Republic not only with these reminiscences but also with
the experience of World War I, during which the Czech language diminished in importance
even more. The second subchapter analyses the official Czech thinking after aso-called
coup. The Czechs considered the new state to be their creation and the continuation of
the medieval state. Despite certain negative stereotypes of the indigenous Germans, they
were guaranteed all civil rights by the Czech political representation. The third subchapter
concerns two points of view of the Language Act as apart of aconstitutional law
(29February 1920), which established the Czech and Slovak languages as the official state
languages of the republic. The subchapter brings evidence of the period reminiscences of
the suppression of the Czech language in the Hapsburg state on the one hand, and on the
other hand, it emphasises the importance given to the terms official and state. Both terms
were finally used in the constitutional law.
The fourth subchapter is dedicated to the Czech assessment of the new constitution, which
was perceived as agreat work of the young democracy and as the basis of the Czech state
independence, aproof of the de-Austriasation of the Czech lands. The fifth subchapter
points out how the new constitution was abused for apolitical fight in which all large
political parties, except for the Social Democratic Party (in the spirit of its tradition), got
involved. While the sixth subchapter deals with the negative attitude of Czech-German
policy to the Language Act regarded as abetrayal of democratic principles, as ameans
1 Veejnost definuji jako veejn pronesen proslovy, nzory, kter byly publikovny.
* Text je vsledkem projektu NAKI Problmy prvnho postaven menin vpraxi ajejich dlouhodob vvoj
DF12P01OVV013.
23
of oppression of non-Czech nationalities in the republic, and as an act of their forcible
Czechisation, the seventh subchapter analyses extreme Czech conceptions. It was Czech
minority workers in the borderlands who kept recalling the unfair language practices by the
Austrian state, the undignified status of the Czech language at the beginning of the Czech
national movement, and the role of the Czechs as alleged founders of the new republic, as
well as the lasting aggressive relationship of the Germans in the borderlands to the Czech
language. Positive Czech (minority) opinions emphasised the tradition of bilingualism and
the opportunity the Czech-German minority speaking Czech had to get to know the Czech
culture and society better. The final subchapter then documents the discrepancy between the
Czech-German policy of refusing the Czech language and the Czech-German practice of
reasonable acceptance of learning Czech as an economic and social must. The Language Act
undoubtedly stirred public opinions from the Czech majority view it became aproduct of
liberal Czechoslovak democracy, while from the German view it was an act endangering the
German consciousness of Bohemian Germans in the Czechoslovak Republic.
Key words: the Language Act, the constitution, the Czechoslovak Republic, Czech society,
Czech-German society, historical reminiscences, national character of the state, symbolic
role of alanguage, political interest, economic and social pragmatism, afeeling of national
danger
Klov slova: jazykov zkon, stava, eskoslovensk republika, esk spolenost,

eskonmeck spolenost, historick reminiscence, nrodn charakter sttu, symbolick
funkce jazyka, stranick zjem, hospodsko-sociln pragmatismus, emoce nrodnho
ohroen
POSTAVEN ETINY VRAKOUSKO-UHERSKU

ETINA JAKO NEROVNOPRVN JAZYK,
NESPN POKUSY OZMNU JEJHO STATUSU
Ve svm textu vychzm ztoho pedpokladu, e konstruovan vznamy

etiny asloventiny jako oficilnho, sttnho jazyka prvn eskoslovensk republiky
nelze pochopit bez alespo strunho nstinu postaven etiny vpedchozch sttnch
tvarech: vrakouskm stt avrakousko-uhersk monarchii. Na potku19.stolet
nleeli ei podle vysokokolskho profesora obecnch djin Miroslava Hrocha mezi
nevldnouc etnick skupiny, kter mohly disponovat tradic spisovnho jazyka.2 A na
prh eskho nrodnho hnut bylo pitom zachovn etiny spojovno, ato ji od dob
Josefa Jungmanna, eskho jazykovdce apedagoga, srolnictvem,3 pestoe zvesnic-
kho prosted vzelo jen onco vce ne desetina eskch vlastenc.4
2 Podobn situace byla iuek, Maar, Chorvat, Fin, Katalnc aVelan. HROCH, M.: Nrody ne-
jsou dlem nhody. Piny apedpoklady utven modernch evropskch nrod. Praha, 2009, s.89. ei,
charakterizovan jako etnick pospolitost (tamt, s.90), mli, obdobn jako ekov, podle Miroslava
Hrocha nepervanou jazykovou tradici. Tamt, s.91. Ke kontinuit sliterrnm jazykem pozdnho stedo-
vku aranho novovku srov. iHROCH, M.: Vnrodnm zjmu. Poadavky acle evropskch nrodnch
hnut devatenctho stolet ve srovnvac perspektiv. Praha, 1999, s.54.
3 Kesky mluvcmu lidu (rolnictvu) jako zkladu nroda srov. KUTNAR, F.: Sociln mylenkov tvnost
obrozeneckho lidu. Troj pohled na esk obrozeneck lid jako pspvek kjeho kulturnm djinm. Praha,
1948, s.85, HROCH, M.: Na prahu nrodn existence. Touha askutenost. Praha, 1999, s.147, s.256.
4 HROCH, M.: Nrody nejsou dlem nhody. Piny apedpoklady utven modernch evropskch nrod.
Praha, 2009, s.143.
24
Na prahu 20.stolet ei ji pedstavovali vmnohch rysech modern obanskou
spolenost,5 j se ovem nepodailo, pes nadjn nbhy, doshnout vrmci Rakous-
ka-Uherska jazykov rovnoprvnosti.6 Frantiku Ladislavu Riegrovi, staroeskmu
vdci, se vrmci pokusu oeen konfliktnho spoluit ech aNmc vechch
vlednu 1890 (tzv. vdesk punktace) nepovedlo prosadit ani zaveden etiny jako
vnitn edn ei veskch okresech ech.7 asov karikatura p (16. 8. 1890),
mladoeskho humoristickho listu, zachytila placho staroeskho vdce venskm
odvu avbakorch, jak kle vnru sneduivm dttem punktacemi ped kou-
cm apovenm hrabtem Eduardem Taaffem, rakouskm ministerskm pedsedou
aministrem vnitra. Eduard Taaffe, obleen ve fraku typickm znaku nmectv se
opr ouzavenou trezorovou sk snpisem esk vnitn e. Kresba zareagovala
na Riegrovu osobn nvtvu upremira vsrpnu 1890, kter ovem pro staroeskho
vyjednavae skonila fiaskem.8 Bhem vyjednvn se staroei zpronevili votzce
pouvn jazyka zsad rovnoprvnosti ovem ivdalch ohledech.9 Veejnost nesla
velmi trpce zvlt nazen dvojjazyn adovn Prahy anmeck adovn Liberce
jako neoficilnho hlavnho msta eskch Nmc. Kampa mladoesk strany proti
punktacm, kter pivodila jejich pd, tak fakticky zabrnila potencilnmu rozdlen
ech na eskou anmeckou st.10 Beznov volby 1891 pinesly mladoechm oe-
kvan vtzstv. Jeho triumflnost ovem pekonala ijejich nejsmlej sny.11
Vzhledem kt skutenosti, e ml jazyk vrmci modernch nrodnch hnut vedle
komunikan funkce vdy rovn funkci symbolickou, integran, nrodnidentitotvor-
nou,12 dostal zpas etiny spanujcm13 jazykem vmultietnickm Rakousko-Uher-
5 Jak napsal esk historik Ji Koalka: Nelze tvrdit, e ei na potku 20.stolet byli vplnm rozsahu
modern obanskou spolenost Pece vak bylo mon uech t doby rozpoznat nkter podstatn rysy
modern obansk spolenosti, kter byly pslibem pro dal vvoj. KOALKA, J.: ei vhabsbursk
i avEvrop 1815 1914. Socilnhistorick souvislosti vytven novodobho nroda anrodnostn
otzky veskch zemch. Praha, 1996, s.123.
6 Dominantnm jazykem vrakousko-uhersk monarchii byla nmina. Doobdobn jazykov situace se
dostali tak Ukrajinci vHalii, Estonci nebo Finov. HROCH, M.: Nrody nejsou dlem nhody. Piny
apedpoklady utven modernch evropskch nrod. Praha, 2009, s.92.
7 KOALKA, J.: ei vhabsbursk i avEvrop 18151914. Socilnhistorick souvislosti vytven
novodobho nroda anrodnostn otzky veskch zemch. Praha, 1996, s.166. Kmladoesk agitaci
kolem punktac srov. SOUKUPOV, B.: esk spolenost ped sto lety. Identita, stereotyp, mtus. Praha,
2000, s.914.
8 Ktomu URBAN, O.: esk spolenost 18481918. Praha, 1982, s.398399.
9 Ktomu KOALKA, J.: ei vhabsbursk i avEvrop 1815 1914. Socilnhistorick souvislosti
vytven novodobho nroda anrodnostn otzky veskch zemch. Praha, 1996, s.164165.
10 Tamt, s.166.
11 Souhrnn URBAN, O.: esk spolenost 18481918. Praha, 1982, s.400.
12 HROCH, M.: Nrody nejsou dlem nhody. Piny apedpoklady utven modernch evropskch nrod,
Praha, 2009, s.93. Prv otzku symbolick hodnoty jazyka vprocesu formovn modernch nrod pokl-
dal ovem Miroslav Hroch za otevenou. Tamt (sodkazy na odbornou literaturu, pedevm dlo Anthony
Smitha, britskho teoretika nacionalismu), s.203. Ksymbolick roli jazyka iHROCH, M.: Vnrodnm
zjmu. Poadavky acle evropskch nrodnch hnut devatenctho stolet ve srovnvac perspektiv.
Praha, 1999, s.56.
13 Aprv vsadn postaven nminy jako faktickho sttnho jazyka bylo pipomnno ivatmosfe kolem
vydn jazykovho zkona. Nap. Frantiek Weyr, dn profesor stavnho prva (1919), prvn dkan
brnnsk prvnick fakulty (1919), souasn vak iposlanec za nrodn demokratickou stranu (1918),
sm absolvent praskho nmeckho gymnzia, napsal: Tam [vRakousku poznmka BS] vyhrazeno
bylo prvnm dem adlouholetou prax nmin tak vsadn postaven, e pes ustanoven znmho
25
sku snminou politick charakter.14 Olej do ohn pilval zvlt mladoesk tisk.
Vkvtnu 1890 uveejnil vNrodnch listech, stranickm denku, spisovatel aurnalista
Jan Neruda svj fejeton omateskm jazyce. Vcitov vypjat atmosfe oznail Ne-
ruda matetinu za jazyk, kter zajiuje nae lidstv, za druhou matku, za svat jazyk
aza avtomto bodu by snm jist teoretici nrodnch hnut souhlasili integran
prvek nroda.15
Stejn nespn jako punktace skonila ijazykov nazen pro echy aMoravu
zdubna 1897, prosazujc zrovnoprvnn etiny snminou na celm zem ech
aMoravy. Velkm kamenem razu se stalo pedevm to, e mli sttn ednci prok-
zat znalost nminy ietiny. Ztroskotala tak norov jazykov nazen zroku 1898,
pestoe potala pouze srozdlenm ech na esk, nmeck ajazykov smen okre-
sy.16 Nrodn listy znovu hrotily vn. Vlistopadu 1897 otiskly lnek spznanm
nzvem Slovansk jazyk na hranici obalovanch. Nmina se stala symbolem apro-
stedkem pro nsiln udren nmeckho nepirozenho nadprv vrakousk monarchii.
Hledn ztity proti nmeckmu nacionalismu mladoesk denk dovedlo a kvyzdvi-
en vznamu rutiny jako dajn svtovho slovanskho jazyka: doba domnl ve-
likosti nmeckho jazyka mezi nrody slovanskmi chl se ke konci radji obohatme
azrodnme vlastn svj jazyk bratrskm jazykem nejmohutnjho slovanskho nroda,
nroda ruskho, ne bychom strpli dal poniovn jeho ve svch rodnch vlastech
My Slovan nikterak nejsme obmezeni ve volb svtovho jazyka na nminu, my mme
nyn ji vt svtov jazyk, ne je nmina, achtj-li Nmci provdt heslo A chtj,
i nechtj, naemu jazyku budou podrobeni, mohli by jenom urychlit azvit zlibu
Slovan rakouskch kslovanskmu svtovmu jazyku, krutin.17 Jet vt vznam
pi utven stereotyp ne psan slovo mla zejm politick karikatura. Vnoru 1899
(10. 2.) otiskly mladoesk Humoristick listy kresbu typickho Nmce Michla vde-
gradujc non epice, jak jako Michl Kolumbus bojuje svejcem jazykovou otzkou.
Kresba zervna (16. 6.) tho roku pak pedstavovala nmeckou obcovac e jako
lnku XIX. apes to, e se nikdy nepodailo prohlsiti ji vslovn aslavnostn za jazyk sttn, pece ve
skutenosti jm byla. WEYR, F.: Sttn jazyk. Lidov noviny, 7.2.1920, .66, s.1. Sm Frantiek Weyr
tedy rozlioval pojem sttnho jazyka azkonodrn termn. Tamt.
14 Tato politizace odpovdala vtrid Miroslava Hrocha fzi C (masovho hnut). HROCH, M.: Vnrodnm
zjmu. Poadavky acle evropskch nrodnch hnut devatenctho stolet ve srovnvac perspektiv.
Praha, 1999, s.59. Dodejme, e ivtto fzi se objevovaly oslavy aobrany jazyka, kter Miroslav Hroch
svzal pouze sfz A, tedy sobdobm osvceneckho vdeckho studia etnick skupiny (tamt, s.60,
s.79).
15 SOUKUPOV, B.: esk spolenost ped sto lety. Identita, stereotyp, mtus. Praha, 2000, s.12. Nerudv
fejeton viz Nrodn listy, 18.5.1890, .136, s.1.
16 Souhrnn KOALKA, J.: ei vhabsbursk i avEvrop 18151914. Socilnhistorick souvislosti
vytven novodobho nroda anrodnostn otzky veskch zemch. Praha, 1996, s.166168. Pro es-
k Nmce bylo nepedstaviteln jazykov zrovnoprvnn veskch okresech amstech svtinovm
nmeckm obyvatelstvem ive vtch moravskch mstech. Tamt, s.167. etina jako vnitn edn
e usttnch ad vjazykov eskch oblastech Moravy nebyla zavedena ani pi moravskm vyrovnn
roku 1905. Tamt, s.172173. Souhrnn viz iURBAN, O.: esk spolenost 18481918. Praha, 1982,
s.460465, s.467472. Kjazykovm nazenm dle srov. KEN, J.: Konfliktn spoleenstv. ei aNm-
ci 17801918. Praha, 1990, s.257279.
17 SOUKUPOV, B.: esk spolenost ped sto lety. Identita, stereotyp, mtus. Praha, 2000, s.2324. Text
lnku viz Nrodn listy, 10.11.1897, .311, s.1.
26
nmeckho nsilnka (stypickou pruskou helmou) ve chvli, kdy se sna spolknout
eskho lva (eskou obcovac e, esk nrod).
Politicko-jazykov boj devadestch let 19.stolet byl ovem situovn do hranic mo-
narchie, ojej federalistickou pestavbu a do vypuknut prvn svtov vlky aktivn
usilovala vtinov esk politika.18 Nejvt ostrosti nabval vpohrani svtinovm
nmeckm obyvatelstvem, kde mnoh esk dti nemly monost uvat mateskho
jazyka ve koln vuce. Kdy Nrodn jednota severoesk zadila roku 1909 zpis
400 eskch dt do meninov koly ve Svatav na Falknovsku, byly tyto dti cestou
do koly vsoukromm dom pepadvny. VChebu pak byli jejich rodie vyzvni,
aby odvolali svj podpis na dosti opovolen meninov koly. Kdo neuposlechl, byl
trestn vpovd zbytu nebo proputnm ze zamstnn.19
asov nacionalizaci monarchie se vzepela pouze opozin socilndemokratick
strana, jejch pt poslanc na konci bezna 1897 vydalo sv protisttoprvn prohle-
n.20 Odmtav postoj keskmu sttnmu prvu pitom spojovali sociln demokrat
svtzstvm socialismu, kter ml mimo jin zabezpeit ijazykov prva nrod.21
etina nap. nem nad ns horlivjch bojovnk, napsalo Prvo lidu, stranick
denk, vdubnu 1897.22 Na potku devadestch let vak stranick propaganda prosa-
zovala, jako nhraku nminy, esperanto.23 Vbrem umlho jazyka podtrhovala svou
ideu funkce jazyka jako nstroje porozumn, nikoliv nrodn politickho symbolu. (Ve
vlastn politick praxi eskch socilnch demokrat vak zstala pochopiteln svto-
vm jazykem nmina.) Vroce 1909 (23. 12.) pinesl sociln demokratick satirick
list Kopivy kreslenou satiru innosti vlasteneckho poslance. Ten se vydal mezi es-
k lid, aby zjistil jeho poteby. Chud ena si mu stovala na drahotu, zemdlec na
dinu ana absenci vlastnho pozemku, invalidn mu na nezaveden socilnho pojit-
n, hornci poadovali osmihodinovou pracovn dobu Zvr pana poslance byl vak
takov, e lid nem pochopen pro ideln hodnoty. Vtm przdnm parlamentu
pak politik pateticky zvolal: J jsem se na vlastn oi pesvdil, e cel esk nrod
si vprv ad peje, aby npisy na ndranm zchod vPoflkan Lhot byly obou-
jazyn!
18 KOALKA, J.: Nmecko jako postrach ijako vzor pro echy. Na zklad osobnch poznatk azkuenost
eskch nvtvnk, student adlnk koncem 19.apotkem 20.stolet. In Spolenost postoj kon-
flikt. Lid msta 5. Praha, 1994, s.9.
19 TOMS, J.: Nstin esko-nmeckch vztah vzpadoeskm pohrani vletech 19181948. In esk
pohrani 91. Trutnov, 1991, s.3233.
20 Souhrnn KOALKA, J.: ei vhabsbursk i avEvrop 1815 1914. Socilnhistorick souvislos-
ti vytven novodobho nroda anrodnostn otzky veskch zemch. Praha, 1996, s.286287, UR-
BAN, O.: esk spolenost 18481918. Praha, 1982, s.491492 (na s.492 esk reakce). Dle srov.
KUERA, B.: Protisttoprvn prohlen eskch poslanc sociln demokratickch vroce 1897. In
MAL, K.: Collectanea opusculorum ad iuris historiam spectantium Venceslao Vanek septuagenario
ab amicis discipulisque oblata. Pocta Vclavu Vankovi k70.narozeninm. Praha, 1975, s.195208.
21 Podrobn SOUKUPOV, B.: esk spolenost ped sto lety. Identita, stereotyp, mtus. Praha, 2000,
s.8889.
22 Tamt, s.89. Citt viz Prvo lidu, 6.4.1897, .9, nestr.
23 Z, 9.5.1891, .2, 23.5.1891, .3, LORENZ, Vl. F.: Oei mezinrodn, Z, 10.7.1891, .6, nestr.
27
ETINA VDEMOKRATICK PRVN REPUBLICE
NA POZAD ESKCH OBRAZ ASTEREOTYP NMC
Bhem prvn svtov vlky dolo krozshlmu omezen vech oblast es-
kho spoleenskho ivota akpropadu vznamu etiny.24 Je proto zcela logick, e
se po prvn svtov vlce pedstava ovznamu etiny veskoslovenskm stt, kter
vyvstal na troskch monarchi, posunula zroviny spoleensk reality do roviny am-
bic mlad republiky. Nepochybn se vak ve funkci pitan etin zroil ivztah
knmeckmu obyvatelstvu eskch zem, ijcmu pevn na jejich severu, zpadu
ajihu, tedy na hranicch snmecky mluvcm obyvatelstvem. Vedle sttnch (pevn
bvalch zemskch) hranic tak vrepublice zstaly ihranice jazykov, na n dosud
upomnaj nzvy nkterch obc (nap. Bohumilice vechch na umav). Vpohra-
ni clily esk ambice kzakldn novch eskch obecnch kol. Jedna znich byla
otevena zsluhou Nrodn jednoty severoesk 12.jna 1919 ivMimoni uesk
Lpy.
Samotn vznik republiky 28.jna 1918, vesk terminologii pevrat, byl chpn
avykldn jako zaslouen nrodn triumf, doklad djinn spravedlnosti, jemu ped-
chzela stalet eskho utrpen aeskch zpas vrakouskm sttu. Ten Josef Peka,
nejvznamnj historik mezivlenho obdob, zobrazil jako vzen.25 Do novho st-
tu vela esk spolenost spocity zodpovdnosti za jeho postaven afunkci vnov
Evrop, souasn vak spedstavou oprvenstv svho nroda vnm, on nebyla
ochotna diskutovat.26 (ech m bti vechch prvn, jako Nmec vNmecku, pro-
hlsil univerzitn profesor Vclav Novotn roku 1919;27 My jsme ten stt utvoili, my
jej vybudujem jen pro sebe apro ty, kdo jsou nuceni vnm ti; my dme sttu stavu;
Nmci budou mti prvo apleitost poadavky svoje uplatniti vrmci stavy, napsal
F. V. Krej veskm slovu, denku eskoslovensk strany socialistick28). Oficiln
nrodn charakter eskoslovensk republiky tak neodpovdal jejmu multietnickmu
charakteru, souznl ale spocity esk prvoadosti. eskoslovensk vlda ovem de-
klarovala eskm Nmcm vechna obansk prva, zachovn vlastn nrodnosti.29
24 Souhrnn HAVRNEK, J.: Politick represe azsobovac pote veskch zemch vletech 19141918. In
MOMMSEN, H. KOV, D. MAL, J. MARKOV, M.: Prvn svtov vlka avztahy mezi echy,
Slovky aNmci. Brno, 2000, s.4647. Dle krepresm KEN, J.: Konfliktn spoleenstv. ei aNmci
17801918. Praha, 1990, s.412, KRNK, Z.: esk zem ve prvn republiky (19181938). Dl prvn.
Vznik, budovn azlat lta republiky (19181929). Praha, 2000, s.1924.
25 Souhrnn SOUKUPOV, B.: esk anmeck spolenost stednch vrstev vPraze vrealit unitrnho
eskoslovenska 19181929. Nkolik poznmek ktmatu konfrontace idelu demokracie snacionalismem.
In Spolenost postoj konflikt. Lid msta 5. Praha, 1994, s.47. Katmosfe 28.jna 1918 souhrnn
KLIMEK,A.: jen 1918. Vznik eskoslovenska. Praha, Litomyl, 1998, s.182231.
26 Srov. Masarykovo poselstv Nrodnmu shromdn 22.prosince 1918: zem, obvan Nmci, je
zem nae azstane nam. My jsme vybudovali svj stt, my jsme jej udreli, my jej budujeme znova;
pl bych si, aby nai Nmci pitom pracovali snmi Cesta demokracie I. Soubor projev za republiky.
Svazek prvn. 19181920. In Spisy T. G. Masaryka. Kniha III. Praha, 1939, s.20.
27 SOUKUPOV, B.: esk anmeck spolenost stednch vrstev vPraze vrealit unitrnho esko-
slovenska 19181929. Nkolik poznmek ktmatu konfrontace idelu demokracie snacionalismem. In
Spolenost postoj konflikt. Lid msta 5. Praha, 1994, s.49 (citace Prask denk, 5.7.1919).
28 KREJ, [F. V.]: Kapitola onrodnostnm ovinismu. esk slovo, 7.1.1920, .6, s.2.
29 Vrozhovoru pro Frankfurter Zeitung 14.kvtna 1919 prezident Tom Garrigue Masaryk prohlsil: Bu-
dou jako oban pln rovnoprvni anebudou vydni dnmu pokusu odnrodnn. SOUKUPOV, B.:
28
ovinist nebudou eiti n pomr kNmcm veskoslovensk republice, prohlsil
prezident Tom Garrigue Masaryk vrozhovoru snmeckm novinem.30 Obdobn se
vyjadoval idemokratick tisk.31
Vprvnch letech mladho sttu ovem eskalovaly tak stereotypy eskch Nmc
rozmazlench rakouskmi vldami, Nmc expanzivnch agresor,32 kte byli zba-
veni nadprv avldn vsady germanizovat (nap. urnalista Ferdinand Peroutka33)
anepochopili djinn vvoj. et Nmci se tak ocitli vpsychick defenzv,34 kterou
jet prohloubily zkroky arozhodnut mladho sttu: vojensk zsah 4.bezna 1919
vestvkujcm pohrani, zdrenlivost pi vyplcen vlench pjek, pozemkov re-
forma (19191920), sttn kolsk politika.35 Jako zvlt citliv vpotcch souit
ech aNmc veskoslovensk republice se ukzal jazykov zkon soust stav-
nho zkona (29.nor 1920),36 kter stanovil eskoslovensk jazyk (etinu asloven-
tinu) sttnm, oficilnm jazykem republiky, apozdji tzv. provdc jazykov nazen
(1926), na jejich zklad museli nmet sttn ednci vykonat zkouku zetiny.37
Vletech 19211930 pilo podle Dietera Salomona omsto 33000 eskch Nmc,
kter nahradilo 41000 ech.38
esk anmeck spolenost stednch vrstev vPraze vrealit unitrnho eskoslovenska 19181929.
Nkolik poznmek ktmatu konfrontace idelu demokracie snacionalismem. In Spolenost postoj
konflikt. Lid msta 5. Praha, 1994, s.64, dle Praskch novin z16.kvtna 1919. Stejnou tezi vyslovil
ihistorik Kamil Krofta, esk historik adiplomat. KROFTA, K.: Nmci veskoslovenskm stt. esko-
slovensk spolenost pro studium nrodnostnch otzek vPraze, sv. 8. Praha, 1937, s.10.
30 KREJ, [F. V.]: Kapitola onrodnostnm ovinismu. esk slovo, 7.1.1920, .6, s.1.
31 Srov. nap. Nov rok praskch list. esk slovo, 2.1.1920, .2, s.2.
Spolenost postoj konflikt. Lid msta 5. Praha, 1994, s.4950.
33 PEROUTKA, F.: Budovn sttu. eskoslovensk politika vletech popevratovch, 1. Rok 1918. Praha,
1933, s.160161.
Spolenost postoj konflikt. Lid msta 5. Praha, 1994, s.5455.
35 Ktomu srov. souhrnn SOUKUPOV, B.: Obraz eskch Nmc ve vybranm eskm pravicovm tisku
vletech 19191926. Etnick stereotyp jako ochuzen pda ajako nstroj. In Stereotypy asymboly. Lid
msta 12. Praha, 1998, s.137143.
36 Kpprav stavy, kjejm tvrcm, vzorm ahodnocenm BROKLOV, E.: eskoslovensk demokracie.
Politick systm SR 19181938. Praha, 1992, s.2226.
37 Djiny zem Koruny esk II. Od nstupu osvcenstv po nai dobu. Praha, 1992, s.169. Vokresech, kde
ostatn nrodnosti tvoily vce ne 20 % obyvatelstva, smly ve styku sady uvat matesk jazyk. Toto
prvo bylo pevzato zpovlen dohody oochran menin. Tamt.
38 SALOMON, D.: Od rozpadu podunajsk monarchie do konce druh svtov vlky (19181945). In
BAUER, F. GLASSL, H. HRTEL, H.-J. MACHILEK, F. NITTNER, E. OHLBAUM, R. SA-
LOMON, D.: Tisc let esko-nmeckch vztah. Praha, 1995, s.195. Nmeck historik Ferdinand Seibt
uvedl, e se vlda pokusila zvrtit nepzniv pomr eskch ednk ve sttn byrokracii oproti edn-
km eskonmeckm. Ztohoto dvodu vyuila ijazykovch zkouek zpsobilosti. SEIBT, F.: Nmecko
aei. Djiny jednoho sousedstv uprosted Evropy. Praha, 1996, s.263.
29
JAZYKOV ZKON VOFICILNM ESKM POJET.
PROBLM HISTORICK REMINISCENCE.
OFICILN, NEBO STTN JAZYK?
Ministr spravedlnosti dr. Frantiek Vesel pipoutl, e tzv. jazykov z-

kon vsob obsahuje reminiscence na starou, hlubokou rnu jazykovou, kterou nm
Vde zasadila.39 Souasn dodval, jak byla jazykov praxe: Rakousko pli tvrd
vyuvalo sv moci kpotlaovn jazyka naeho, pli malichern asvvoln drdi-
lo city lidov, poniovalo jazyk esk aupralo mu rovnocennost aplatnost zejmna
vuvn ednm. ist rakousk konstrukce rozdlu mezi jazykem vnitnm avnjm,
kter nutila eskho soudce zMlnka, aby eskmu soudci vKoln vesk vci psal
dopis nmeck proti tomu zkonn zamtn eskch dost aalob usoudc vatci,
Teplicch ave tt kad zznam ve spisech nmeck, kad dopis vy stolici, kad
relace ednho sluhy aby byly nmeck, heslo, e bez nminy se nikdo neme stt ani
kaprlem, pln vyluovn etiny ze ivota dstojnk, nucen, aby se esk ednk
eskmu presidentovi nap. vPsku pedstavoval nmecky, apodobn akty jazykovho
nsil nashromdily za stalet svho trvn vdui eskho lovka mnoho trpkosti, roz-
hoen, ale zejmna inedvry kNmcm.40 Kamenem svru mezi eskmi politiky
se tak stal zvlt termn oficiln jazyk, kter odkazoval na mrov smlouvy ana dajn
rakouskou terminologii, asttn jazyk.41
Ve vsledn verzi stavy se objevily oba termny: oficiln isttn.42 Edvard Be-
ne, ministr zahraninch vc, prohlsil: Vlda od potku hj stanovisko, e mrov
delegti podepsali vPai vmrov smlouv St. germnsk, e meme zavsti jazyk
oficieln tm, e jsme pijali formuli oterminologii oficieln, nezadali jsme dnm
zpsobem jakmkoliv prvm jazykovm eskoslovenskho nroda43 Profesor Fran-
tiek Hndek, zpravodaj stavnho vboru, historik, objasoval, e funkc zkona je
odstrann starch jazykovch spor, starch kivd asnaha dostt mrovm smlouvm.
Hndek pitom dodal, e pro nmeckou amaarskou meninu je stava nadstandardn.44
39 VESEL, F.: Jazykov zkon. as, 15.6.1920, .2, s.1.

40 Tamt.
41 Klub poslanc eskoslovensk strany socialistick se 21.ledna 1921 usnesl na termnu sttn jazyk. Vp-
tek asobotu budou projednny st. pedlohy. esk slovo, 26.2.1920, .48, s.1. Ktomuto nvrhu se pi-
pojila koalice; nrodn demokrat Karel Kram navrhoval pouit zvorek. Jazykov zkon. esk slovo,
1920, 28.2., .50, s.1. Edvard Bene jako ministr zahraninch vc se klonil ktermnu oficiln, termn
sttn povaoval za rakousk, terminologickou otzku vak nepokldal za klovou. Nrodn shromdn
eskoslovensk republiky. esk slovo, 2.3.1920, .52, s.3. Do sporu zashly rovn prvn autority. Ji
Htzl, univerzitn profesor sttnho prva, sekn f ministerstva vnitra, vnrodn demokratickm den-
ku Nrodn listy 28.bezna 1920 kousav poznamenal: Jednn ojazykovm zkon, pokud lo oslovo
oficieln asttn, psobilo na mne dojmem stedovkho hdn oslova. eskoslovensk republika,
29.3.1920, .88, s.1. Tribuna, list eskch id, se domnval, e by etina mla bt jazykem oficilnm,
nikoliv vak sttnm. Sttn jazyk podle n toti plodil obany druh tdy, otroky, cizince. Bez sttnho
jazyka. Tribuna, 20.1.1920, .15, s.1.
42 Srov. nap. Jednn ostav. esk slovo, 29.2.1920, .51, s.2.
43 Nrodn shromdn eskoslovensk republiky. Venkov, 2.3.1920, .52, s.3.
44 esk slovo, 28.2.1920, .50, s.13. Tak vodnk Lidovch novin z21.ledna 1920 kladl poadavek
etiny jako sttn ei pedpokladu zachovn sttu, souasn vak nepochyboval onutnosti spraved-
livho uplatnn ostatnch jazyk: lovk by ani nevil, e jest mon vbec pochybovat otom, e es-
koslovensk republika me mti jen eskou s t tn e Jsou otzky, kter se hls osv prvo samy
30
Frantiek Weyr, chpajc prohlen etiny za sttn jazyk jako dekorativn, pak pod-
trhoval monost stednch sttnch ad jednat vnkolika jazycch.45
KONEN ESK VERDIKT:

VELK DLO ESKOSLOVENSK DEMOKRACIE
eskoslovensk tisk hil na adresu nov stavy nadenm achvlou.46

Venkov napsal, e stava znamen zklad esk samostatnosti, konec zvislosti na
rakouskm ddictv.47 Velik, epochln dlo vera dovreno Vhistorii naeho
nroda mlo vru najdeme podobn dalekoshlch avkopamtnch udlost, jako
jest vytvoen nov stavy, naeho samostatnho sttu. Jen vtvor stavy zr. 1500 me
se dnenmu dlu piblin rovnati co do vznamu adleitosti, napsal pak 29.nora
1920.48 Sdajnou nvaznost na postaven etiny ve vrcholnm stedovku pracovaly
inezvisl Lidov noviny.49 stava eskoslovensk republiky, nen-li nejdemokrati-
tj celho svta, rozhodn se me miti se vemi, kte vtomto smru zaujmaj prv
msto, napsala eskoslovensk republika, edn list sttu.50 stavou se chtl eskoslo-
vensk nrod, jak stlo vjejm ele, pipojit ke Spolenosti nrod jako nrod vzdlan,
mrumilovn, demokratick apokrokov.51 Zvanost stavy dokldal iceremonil
pijet. Na zvr zaznly ob hymny, sociln demokrat aeskoslovent socialist pak
zazpvali Rud prapor.52
JAZYKOV ZKON ASTRANICK ZJMY
Vovzdu pprav avydn stavy ajazykovho zkona se pochopitel-

n tbily tak stranick rivality. Vldnouc agrrn strana oivila mtus rolnka jako
zachrnce eskho jazyka.53 Vroli nekompromisnho ochrnce vystoupil iNrodn
Knim nle otzka sttn ei vkadm nrodnm stt atm vce ve stt, kter nebyl nov utvoen, ale
pouze obnoven esk stt mus mti es ko u s t tn e, nem-li vzkladech ohroziti sv trvn. To
neznamen jet znsilnn jinch nrodnost. Fr. K.: Lidov noviny, 21.1.1920, .37, s.1.
45 WEYR, F.: Sttn jazyk. Lidov noviny, 7.2.1920, .66, s.2.
46 Pouze vLidovch novinch se objevila kritika pekotnch pprav stavy achybjc kontroly ze strany
veejnosti, prv tak jako nepizvn tzv. meninovch znalc. MA, J.: Dvacet procent. Lidov noviny,
2.1.1920, .3, s.1.
47 Historick chvle. Venkov, 28.2.1920, .50, s.1.
48 Velk dlo dovreno Venkov, 29.2.1920, .51, s.1. Ivtomto textu byl veleben demokratick, modern
alogick duch stavy, vytvoen pro vtzn nrod, souasn vak spravedliv kostatnm nrodm ijcm
vrepublice.
49 Fr. K.: Sttn e.Lidov noviny, 21.1.1920, .37, s.1.
50 Nae stava. eskoslovensk republika, 27.2.1920, .57, s.1. Obdobn se vyjdil iagrrn denk Ven-
kov. Vprv den stavn debaty. Venkov, 27.2.1920, .49, s.1.
51 stava schvlena. Lidov noviny, 29.2.1920, .107, s.1. Dle viz stava eskoslovensk republiky
schvlena. eskoslovensk republika, 1.3.1920, .60, s.1.
52 stavodrn schze Nrodnho shromdn. eskoslovensk republika, 1.3.1920, .60, s.1.
53 Projev klubu poslanc Republiknsk strany sl. venkova kvldnm pedlohm. Venkov, 29.2.1920, .51,
s.1.
31
demokratick klub. Vnoru 1920 hlasoval proti ustanovenm jazykovho zkona, kte-
r nenaizovala sttnm ednkm azzencm umt esky.54 Nrodn listy, stranick
denk, pak pinely destky zprv onmeckm bojkotu etiny.55 Kdy vroce 1921
jeden uech na valn hromad Zemskho svazu gremi aobchodnch spoleenstev
slezskch vOpav promluvil esky, tamj Nmci podle Nrodnch list vyskakovali
ze svch sedadel, povykovali, rmusili idlemi, pokikovali aponali si jako divoi,
e lovku jen ponkud spoleensky vychovanmu bylo trapno vechno poslouchati.
Nkte nmet obchodnci vykikovali slov, jich prost nelze opakovat.56 Jedna znej
ostejch debat se rozpoutala mezi eskoslovenskmi socialisty anrodnmi demo-
kraty.57 J.Nehera zOlomouce 10.bezna 1920 napsal: esk ednk, kter byl ped
vlkou pronsledovn kadm nmeckm burkem jak vad, tak mimo ad jinak
pohl na to, e se kolegm Nmcm jet te dvaj koncese!58
Vduchu svch starch tradic odmtla spor jako jazykov tahanice eskosloven-
sk sociln demokratick strana dlnick.59 Pro ns vbec nen otzka jazykov vc
nrodn politickou. My asnmi vichni politicky rozafn lid vid vprav jazykov
otzky pouze vc elnho uspodn sprvy, pihlejcho kpotebm obanstva,
napsalo na konci nora Prvo lidu.60 Obdobn se vyjdil tak socilndemokratick
poslanec Josef Stivn 28.nora 1920: Pro ns nen jazykov otzka ajazykov zkon
dnou vc nrodn-politickou, pro ns jest ist vc sprvn adle naeho soudu jist
jazykov zkon neme bti ohroenm nebo upevnnm na republiky.61
54 stava schvlena. Lidov noviny, 29.2.1920, .107, s.1. Dr. Herben, poslanec za nrodn demokracii,
odprce termnu oficiln jazyk, ekl: My jsme tento stt zaloili, my jsme vnm nrodem nejvtm, my
jsme zbudovali jeho kostru istroj, nen tedy dnho dvodu, abychom se bli mluviti otom, e jazyk
eskoslovensk je jazykem sttnm Rakousko chtlo vnucovati nminu jako jazyk sttn. My nechceme
vnucovati eskoslovensk jazyk vbec adme pro innost jen tam, kde toho sttn stroj vyaduje.
stava pijata! Prvo lidu, 29.2.1920, .51, s.1.
55 SOUKUPOV, B.: Obraz eskch Nmc ve vybranm eskm pravicovm tisku vletech 1919 1926.
Etnick stereotyp jako ochuzen pda ajako nstroj. In Stereotypy asymboly. Lid msta 12. Praha, 1998,
s.140141, s.160161.
56 Tamt, s.140141. Srov. Nrodn listy, 2.12.1921, .331.
57 esk slovo si stovalo: Nrodn demokratick listy aplacen ineplacen agittoi nrodn demokracie
vyuitkovali debaty ojazykovm zkon vNrodnm shromdn kpustm tvanicm proti socialistickm
stranm. Spustili pokik, e socialist jsou zaprodanci Nmc atd. atd. Le-li si vak nrodn demo-
kratit prmyslnci vnru snmeckonacionlnmi prmyslnky, je to patrn pemra vlastenectv. Ped
volbami. esk slovo, 16.3.1920, .57, s.3.
58 Hanba republiky. Lidov noviny, 22.3.1920, .148, s.1.
59 Souasn stranick denk Prvo lidu tvrd kritizoval postoj Karla Krame: Dopoledne projednval stav-
n vbor jazykov zkon, proti nmu m dr. Kram rzn nmitky, zejmna proti uzkonn oficielnho
namsto sttnho jazyka. Vtchto starorakouskch jazykovch tahanicch je ovem dr. Kram mistr,
protoe vnich ubil velkou st svho politickho ivota. Ale takov recidivy rakousk jazykov politiky
nemohou naemu sttu pinst prospchu, leda by nkdo mnil, e budeme nejastnjm sttem pod slun-
cem, peneseme-li vecky formy amethody nrodnostnch boj zRakouska do na republiky stavn
zkony. Prvo lidu, 25.2.1920, .47, s.1.
60 Jazykov otzka. Prvo lidu, 27.2.1920, .49, s.1.
61 Sociln demokracie aeskosl. stava. Prvo lidu, 29.2.1920, .51, s.3.
32
ESKO-NMECK OFICILN CHPN
JAZYKOVHO ZKONA
Opozin eskonmeck politika oznaila asov izptn jazykov zkon

za amorln akt, kter povede khospodskm kodm.62 Dne 5.ledna 1920 se konala
vTeplicch-anov schze zstupc vech nmeckch nacionlnch stran. Ze schze,
kter pedsedal Rudolf Lodgmann von Auen, eskonmeck nacionalistick poslanec,
nkdej zemsk hejtman provincie Deutschbhmen, vzeel proti pipravovan stav,
na n se nepodleli Nmci, ostr protest proti neslchan zrad demokracie. Vnm se
argumentovalo proti znsilovn neeskch nrod.63 Liberln politik Bruno Kafka
pak obaloval eskoslovenskou vldu za to, e si pla nsilnou echizaci sttn byro-
kracie (Reinigung [oitn] od Nmc).64 Na jedn stran tak esko-nmet politici
argumentovali zjmy vych princip azjmy sttu, na druh stran hjili vlastn, daj-
n ohroen nrodnostn zjmy. Itento fakt potvrzuje tezi kielskho historika Rudolfa
Jaworskho otom, e et Nmci neuznali pro sebe statut nrodnostn meniny, vpraxi
se vak jako minorita chovali.65 Na tisk zpsoben jazykovm zkonem si vak sto-
vali iadov et Nmci.66
VYBRAN ESK KRAJN POJET JAZYKOVHO ZKONA
esk nestranick veejnost oscilovala mezi negativn apozitivn argumen-

tac. Negativn argumentace, vnejostej podob se objevujc uech menin,
se odvolvala na nespravedlivou jazykovou praxi Rakouska aRakouska-Uherska, ale
inadajn pednostn zsluhy ech na novm stt, na prvo tvrc sttu, nanzk
status etiny vpotcch nrodnho hnut67. Bez nminy se nestal vRakousku nikdo
ani kaprlem arepublika by mla trpt, aby na nejvy ady sttn byli povolvni
lid, kte jsou ln nauiti se e nroda, kter tento stt utvoil? ptal se vprosinci
1921 Frantiek Boreck, meninov pracovnk.68
62 Die Lage der Deutschen der Tschechoslowakei. Eine Ergnzung der im Sommer 1922 dem Vlkerbunde
berreichten Denkschrift deutschen Parlamentier. Prag, Reichenberg, 1928, s.3547.
63 Nmet protestanti. eskoslovensk republika, 7.1.CCXLI, .7, s.1, Nmeck vhrky. Venkov,
7.1.1920, .6, s.4.
64 KAFKA, B.: Die Deutschen in der Tschechoslowakei. Zwei Abhandlungen von Dr. Kamil Krofta und
Dr. Bruno Kafka. Prag, 1928, s.64, s.65, s.68.
65 JAWORSKI, R.: Vorposten oder Minderheit?, Stuttgart, 1977, s.63.
66 VESEL, F.: Jazykov zkon. as, 15.6.1920, .2, s.1.
67 Souhrnn srov. SOUKUPOV, B.: esk anmeck spolenost stednch vrstev vPraze vrealit unitr-
nho eskoslovenska 1918 1929. Nkolik poznmek ktmatu konfrontace idelu demokracie snacio-
nalismem. In Spolenost postoj konflikt. Lid msta 5. Praha, 1994, s.74, text Napomenut Nmcm,
otitn 3.ledna 1921 veskoslovensk republice.
68 Jeho vahu snzvem Jsou Nmci veskoslovensku poeovni? Vnon vaha eskho menine
otiskl denk eskoslovensk republika 3.ledna 1922. SOUKUPOV, B.: esk anmeck spolenost
stednch vrstev vPraze vrealit unitrnho eskoslovenska 1918 1929. Nkolik poznmek ktmatu
konfrontace idelu demokracie snacionalismem. In Spolenost postoj konflikt. Lid msta 5. Praha,
1994, s.58, s.74.
33
Zvlt psobiv byly ovem len ppady ignorance vi etin vpohrani,
eskm nacionalistickm termnem veznmenm zem. Nap. meninov uitel do
redakce eskho slova vnoru 1920 napsali: Drha od Liberce a do itavy vsask
sprv dosud se nalzajc, m rz ist nmeck d-li oban republiky eskoslo-
vensk voblasti republiky olstek jazykem eskm, me mu snad bti vyhovno le
ednci trati nejen nevyhov, ale zeskho jazyka trop si posmky, penze hzej zpt
apodob. Tak vojensk ndran policie vLiberci jet ped vydnm stavy uvedla:
dali jsme olstek esky. Nebylo nm vyhovno, a kad nkolikrte dost jsme
opakovali, ateprve, kdy nmecky podali jsme olstek, obdreli jsme jej. Vichni
dajc byli jsme tmto jednnm velice poboueni, nejvce vak rzn kolega K., kter
neustoupil apouil ednka, e vzem republiky jest povinnost ad pi drze,
aby ovldaly sttn e republiky. ednk stal se drzm, bouchnutm zavel oknko
ae lstku nevyd, a o ekne kolega nmecky69 Pi jednn ostav vystoupil
isocialistick poslanec Frejman, kter upozoroval na pozitivn dsledky jazykovho
zkona pro eskou meninu vpohrani: Jazykov zkon m jim otevt dve kn-
rodnmu rozvoji na poli kulturnm. enk l martyrium naich ech vuzavenm
zem, kde byl vypracovn cel pln Nmc, aby ei byli odnrodnni aasimilovni.
inek germnskho snaen bylo znt vude. Tu nebylo eskch manskch, sted-
nch aodbornch kol. Obecn koly byly vybojovny echy po velkch bojch.70 Olej
do ohn pilval idobov tisk. Karikatura nrodn demokratickho satirickho listu
Nebojsa znora 1920 (26. 2.) zachytila poouchlho eskho Nmce, kter se raduje
ztoho, e sttn ednci nemusej umt esky, ae se proto me stt ptm eskoslo-
venskm ministrem Nmec. Pozitivn argumentace kolem jazykovho zkona naopak
zdrazovaly esko-nmeckou tradici bilingvismu. Znalost etiny se mla stt branou
kdstojnmu ivotu nmeck meniny vnovm stt abranou kjejmu porozumn
esk spolenosti aesk kultue.71 Smrem kesk spolenosti poukazoval esk tisk
tak na esk monosti na trhu prce vpohrani.72 Navyklm pojetm se pak vymykal
poadavek Tribuny, aby jazyk nebyl politickou otzkou.73
PRAGMATISMUS ASYMBOLIKA
Prv na pkladu jazykovho zkona lze vak tak dokumentovat pevahu

pragmatismu nad symbolikou. Ji vjnu 1919 nabdal ke znalosti etiny esk Nmce
redaktor liberlnho praskho denku Bohemia Franz Bacher. Vnoru 1920 byla vy-
69 Ze znmenho zem. Jsme vrepublice? esk slovo, 26.2.1920, .48, s.1.

70 Jednn ostav. esk slovo, 29.2.1920, .51, s.13.
71 Srov. vahu eskho germanisty Otakara Fischera veskoslovensk republice 14.bezna 1921. SOU-
KUPOV, B.: esk anmeck spolenost stednch vrstev vPraze vrealit unitrnho eskoslovenska
19181929. Nkolik poznmek ktmatu konfrontace idelu demokracie snacionalismem. In Spolenost
postoj konflikt. Lid msta 5. Praha, 1994, s.58.
72 SOUKUPOV, B.: esk anmeck spolenost stednch vrstev vPraze vrealit unitrnho eskoslo-
venska 19181929. Nkolik poznmek ktmatu konfrontace idelu demokracie snacionalismem. In Spo-
lenost postoj konflikt. Lid msta 5. Praha, 1994, s.74, citace eskoslovensk republiky ze 14.nora
1926.
73 Nebezpen methody. Tribuna, 29.1.1920, .25, s.1.
34
tvoena esko-nmeck akademie vln prask nmeck obchodn akademie. Jejm
kolem byla vuka etiny anminy. 16.bezna 1926, vovzdu ponajc hospod-
sk konjunktury apprav spolen esko-nmeck vldy (tet vehlova vlda), podali
esko-nmet poslanci nvrh zaveden povinnho vyuovn na nmeckch obecnch
amanskch kolch. Od roku 1924 pinel prask liberln denk Prager Tagblatt
adresy rodin, kter mly zjem otzv. przdninovou vmnu svch dt (tzv. handl),
bhem n si dti osvojovaly jazyk vhostitelsk rodin nensilnou formou.74
ZVREM
Socilndemokratick Prvo lidu nazvalo stavu demokratickm dlem

kompromisu, respektujcm pomr sil vNrodnm shromdn.75 Nzory na jazykov
zkon jednotlivch veejnch subjekt vak kompromisn nebyly zroila se vnich
jejich tradice vztahu knrodnostn ajazykov otzce, jejich mocensko-politick strate-
gie (aktuln ve volbch), jejich demokratick nebo nedemokratick charakter, vztah
krepublice.
Vesk veejnosti pevldl nzor, e jde ovelk dlo tolerantn eskoslovensk de-
mokracie, zatmco veskonmeck veejnosti dominovaly emoce nrodnho ohroen.
Spolenost postoj konflikt. Lid msta 5. Praha, 1994, s.58, s.74, s.75.
75 Historick den. Prvo lidu, 29.2.1920, .51, s.1.
35
DVOJJAZYN OZNAOVN MST AOBC

DLE EVROPSK CHARTY REGIONLNCH
I MENINOVCH JAZYK ARMCOV MLUVY
OOCHRAN NRODNOSTNCH MENIN
MONIKA FOREJTOV
Abstract: Bilingual Markings of Towns and Municipalities in Accordance with the European
Charter of Regional and Minority Languages and the Framework Convention
for the Protection of National Minorities
This paper briefly analyses two multi-lateral instruments of the European protection
of language rights, particularly with regard to the right to topographical indications of
municipalities, their parts, streets and other public places in the language of anational
minority. The paper examines the European Charter of Regional and Minority Languages,
as well as the Framework Convention for the Protection of National Minorities in
connection with the situation in the Czech Republic.
Key words: regional language, minority language, protection of minorities, allochthonous

and autochthonous minorities, Government Council for National Minorities
Klov slova: regionln jazyk, meninov jazyk, ochrana menin, alochtonn

aautochtonn menina, Rada vldy pro nrodnostn meniny
EVROPSK CHARTA REGIONLNCH

AMENINOVCH JAZYK
Jazykov prvo je nedlnou soust ochrany prv menin aprv jejch

pslunk. Sdl tak jejich historick sloitosti, problmy terminologick ikoncepn,
kter in problematiku prv menin velmi dynamickou zleitost. Ta je ovlivovna
aktulnmi ipolitickmi souvislostmi doby. Zrove vak problematika jazykovho pr-
va zahrnuje iadu specifik. Podobn jako neexistuje legln zvazn definice meniny,
nelze hovoit otom, e by existovala obecn pijat mezinrodnprvn definice jazyka.
Nkter stty kup. zvolily een, e ve svch stavch urily svj sttn jazyk de iure,
co me ssebou nst adu problm.1 Jin stty tuto takovou pravu postrdaj.2
1 Nap. Rakousk Spolkov stavn zkon vl.8 konstatuje, e nmeck jazyk je, svhradou prav jazy-
kovch mensin zaruench spolkovou legislativou, statnm jazykem republiky. stavapanlskho kr-
lovstv vl.3 uvd, e kastilstina je oficialnm statnm jazykem avsichni panle maj povinnost ji znat
azrove maj pravo ji uvat.
2 Nap. stava R nevymezuje sttn jazyk eskho sttu. Ochrana jazykovch prv pslunk menin je
svena Listin zkladnch prv asvobod, konkrtn l.24 a25.
37
Ponvad je otzka jazykovho prva otzkou smezinrodnm prvkem, je vzjmu
celho mezinrodnho spoleenstv, zejmna spoleenstv evropskho, stanovit nezbyt-
nou prvn pravu, kter bude disponovat minimlnmi poadavky na stty. Jejm c-
lem je mt sjednocujc charakter avymezit tak prvky jazykovho prva, kter budou
spolen co nejirmu potu stt. Touto cestou je zamleno postupn sjednocovn
prvn pravy jazykovho prva atm iposlen ochrany individulnch lidskch prv.
Dva zinstrument mezinrodnho prva regionlnho charakteru jsou tak pedmtem
tohoto pspvku.
Prvnm znich je Evropsk charta regionlnch i meninovch jazyk (European
Charter for Regional or Minority Languages), kter byla lenskm sttm Rady Evropy
otevena kpodpisu dnem 5.listopadu 1992. Charta nabyla innosti vsouladu sl.18
a19 Charty ke dni 1.3.1998 pot, co ji ratifikovalo prvnch pt zem. esk republika
podepsala Chartu 9.11.2000, ratifikovala dne 15.11.20063 ainnost byla stanovena
a k1.3.2007. esk republika kChart vydala iProhlen esk republiky,4 jeho
obsahem bylo plnn zvazk vyplvajcch zCharty, zejmna pokud lo ouvn pol-
tiny asloventiny.
Dle ustanoven l.15 ansl. Charty jsou vysok smluvn strany povinny pravideln
pedkldat generlnmu tajemnkovi Rady Evropy zprvy osv politice aozpsobech,
jak Chartu implementuj do svho zkonodrstv apraxe. Prvn zprvu lensk stty
povinn pedloily do 1 roku od vstupu Charty vplatnost, ansledn kad ti roky po
prvn zprv. esk republika prola ji temi intervaly resp. monitorovacmi cykly
apedkldala sv ti periodick zprvy tak, jak uvedeno ve. Vbor expert, jeho
zaloen pedvd l.17 Charty, pak pedkld Vboru ministr Rady Evropy vsouladu
sl.16 sv zprvy, ato ke kadmu jednotlivmu lenskmu sttu. Vdubnu 2012 byla
Vborem expert vypracovna druh zprva oaplikace Charty vR. Jejm obsahem
jsou doporuen, kter nejdve zapracoval Vbor ministr ansledn je zaslal esk
republice. esk republika vdy na jednotliv zprvy Vboru ministr reaguje avlda
R ktomu vydv sv konkrtn usnesen.5 Vervenci 2014 byla eskou republikou
generlnmu tajemnkovi Rady Evropy pedloena tet periodick zprva,6 kterou byl
3 Usnesen vldy R ze dne 7.prosince 2005 .1574 knvrhu na ratifikaci Evropsk charty regionlnch
i meninovch jazyk (ETS 148), oteven kpodpisu lenskm sttm Rady Evropy ve trasburku dne
5.listopadu 1992
4 Prohlen esk republiky tkajc se splnn zvazk vyplvajcch zEvropsk charty regionlnch i
meninovch jazyk: esk republika prohlauje, e pijat ustanoven Charty bude uplatovat vsouladu
se svm stavnm podkem apslunmi mezinrodnmi smlouvami, jimi je vzna. Akoliv vesk
republice neexistuje obecn prvn prava ednho jazyka, pro ely Charty se povauj za meninov
jazyky ty jazyky, kter spluj podmnky lnku 1 psm.a). esk republika tak vsouladu sChartou pro-
hlauje, e za meninov jazyky, jimi se na jejm zem hovo, avi kterm bude uplatovat ustanoven
sti II, povauje sloventinu, poltinu, nminu aromtinu. esk republika prohlauje, e bude vsouladu
slnkem 2 odst.2 alnkem 3 odst.1 Charty aplikovat vybran ustanoven sti III Charty na tyto jazyky:
Poltinu vMoravskoslezskm kraji, na zem okres Frdek-Mstek aKarvin asloventinu na celm
zem esk republiky (formulovno jako Ploha kusnesen vldy ze dne 7.prosince 2005 .1574).
5 Nap. usnesen vldy esk republiky .673/2012, ze dne 12.z 2012 ke Komenti esk republiky
ke Druh zprv Vboru expert Evropsk charty regionlnch i meninovch jazyk ohledn plnn
zvazk ztto Charty eskou republikou.
6 Na pprav zprv za R spolupracuje Rada vldy pro nrodnostn meniny, kter m jako svj poradn
orgn pro otzku aplikace Charty Komisy pro hodnocen projekt dotanho programu Podpora implemen-
tace Evropsk charty regionlnch i meninovch jazyk.
38
zavren dal tlet cyklus, kter bude pedmtem monitoringu ze strany Vboru ex-
pert.
Charta jazyk, jak se j ve zkratce k, je jedinm dokumentem mezinrodnho pr-
va veejnho,7 kter se vslovn vztahuje pouze kjazykovm otzkm menin. Jejmu
vzniku pedchzela desetilet trvajc diskuse opoteb chrnit evropsk jazyky jako
soust evropsk identity. Vpodstat od roku 1957 se na pd Rady Evropy diskutovalo
otakov legislativn prav. Charta se tak po jejm pijet stala uritm prostedkem
legitimizace meninovch aregionlnch jazyk.
Pokud se jedn ouvn regionlnch i meninovch jazyk vpraxi lenskch
zem, je teba zejmna vychzet zdiferenciace, kterou Charta in mezi tmito jazyky
atzv. neteritorilnmi jazyky. Za regionln i meninov jazyky jsou pro ely Charty,
dle l.1 Charty, povaovny ty jazyky, kter jsou tradin uvny na danm zem
sttu obany tohoto sttu, kte tvo skupinu poetn men ne ostatn obyvatelstvo
sttu; adle jazyky odlin od ednho jazyka tohoto sttu. Charta ktomu vslovn
stanov, e za regionln nebo meninov jazyky neoznauje dialekty ednho jazyka
sttu, ani jazyky migrant. Pvlastkem regionln oznauje Charta jazyky, jimi se
hovo na omezen sti zem sttu, kde vak jimi me hovoit vtina oban. Ter-
mn meninov se vztahuje ksituaci, kdy je jazyk bu pouvn osobami, kter neij
soustedn na urit sti zem sttu, anebo jm hovo skupina osob, kter, akoli
je soustedna na uritm zem sttu, je poetn men ne populace tohoto regio-
nu, hovoc vtinovch jazykem zem. Ob adjektiva tud popisuj faktick kritria
anikoli prvn pojmy avkadm ppad se vztahuj ksituaci vdan konkrtn zemi
(napklad meninov jazyk jednoho sttu me bt vtinovch jazykem jinho sttu).8
lensk stty si sami uruj, kter zjazyk budou podle jejich konkrtn geografick
ademografick situace pod ochranu Charty. Pesto je ale teba rozumt tomu, e prv
vliv hodnotcch zprv Vboru expert ansledn Vboru ministr me psobit jako
donucujc faktor na stty kposlen ochrany konkrtnho jazyka, kterm na zem do-
tenho lenskho sttu hovo urit st populace.9
Za tzv. neteritoriln jazyky Charta povauje jazyky uvan obany sttu, kter jsou
odlin od jazyka nebo jazyk uvanch ostatnm obyvatelstvem sttu, ale kter, ako-
liv jsou tradin uvny na zem tohoto sttu, nelze spojovat snkterou jeho konkrtn
oblast. Je tedy patrn, e jednm zidentifikanch znak jazyk, kterm je poskytovna
ochrana Chartou, je jejich teritoriln rozen auvn.
Vztah mezi jazyky nen konkurenn aCharta je vnm jako soust kulturnho
ddictv Evropy ajako jedno znezcizitelnch individulnch prv. Evropsk ochrana
jazyk tak vsouasn prvn prav navazuje ina definici meniny uveden vl.27
Mezinrodnho paktu oobanskch apolitickch prvech, podle kterho ve sttech,
kde existuj etnick, nboensk nebo jazykov meniny, nebude jejm pslunkm
7 MRAZEK, J. Mezinrodnprvn ochrana menin aprvo na sebeuren. In PETRAS, R. PETRV, H.P.

SCHEU H. Ch.: Mensiny apravo vCeske republice. Praha, 2009, s. 473.
8 Bod. 18. vysvtlujc zprvy kChart regionlnch ameninovch jazyk.
9 Viz nap. Druh zprva Vboru expert pedkldna Vboru ministr Rady Evropy na eskou republiku,
ze dne 10.4.2012, kter realizuje tlak na poslen podpory romtiny anminy.
39
uprno prvo, aby spolu sostatnmi pslunky meniny uvali sv vlastn kultury, vy-
znvali aprojevovali sv vlastn nboenstv nebo pouvali svho vlastnho jazyka.10
Vodborn veejnosti vak vposledn dob zaznvaj kritick nzory na rdius aplika-
ce Charty atvrd, e Charta stanov minimln standard ochrany pouze pro autochtonn
meniny, konzervuje kulturn jazykovou homogenitu vlenskch sttech azcela odhl
od dynamickho migranho procesu, kter ssebou nese pliv novch jazyk anezbyt-
nost ochrany jazyk novch tzv. alochtonnch menin.
Charta vslovn pot isadou zvazk pro vysok smluvn strany, jejich ob-
sahem jsou pozitivn povinnosti lenskch zem jak chrnit apodporovat jazykovou
diverzitu vEvrop. Konkrtn povinnosti jsou vymezeny vsti III. Charty azahrnuj
povinnosti voblasti vzdlvn vmeninovch jazycch, ochranu ped orgny soudn
asprvn soustavy. Dle obsahuj podporu meninovch jazyk vmdich, i podporu
kulturn innosti akulturnch zazen menin vetn podpory hospodskho aspole-
enskho ivota, ve kterm se prv uplatnn jazyka stv jedinm prostedkem pro
vzjemn porozumn mezi kulturou majority apslunky menin. Jednou ztakovch
povinnost je ipovinnost uvat nebo pijmout tradin asprvn formy mstnch nzv
vregionlnch nebo meninovch jazycch, vppad poteby vedle nzvu vednm
jazyce (ednch jazycch).11
Prvn hodnotc zprva Vboru expert kimplementaci Charty eskou republikou
uvedla (2009), e Vbor expert se seznmil srelevantn eskou prvn pravou. Ta sta-
novila, e mstn nzvy atopografick znaky by mohly bt instalovny vregionlnch
i meninovch jazycch za pedpokladu, e dle poslednho stn lidu se minimln
10% oban dan obce povauje za pslunky dan meniny. Nezbytnou podmnkou
ktomuto opaten je vak usnesen vboru obce pro nrodnostn meniny, e toto bude
poadovat. Vpraxi to znamenalo, e piblin 13 z31 obc, kter splnily tyto podmnky,
zavedlo vrzn me dvojjazyn mstn nzvy, nzvy ulic anpisy vokresech esk
Tn aKarvin. Nicmn vnkterch obcch vbory takov doporuen nenavrhly
avjednom ppad obec odmtla implementaci tohoto doporuen. Dvojjazyn znaky
mly tak bt instalovny na ndrach vMoravskoslezskm regionu vtch obcch,
kter doshly 10% hranice potu polskch obyvatel. Vbor expert nepovaoval toto
opaten za dostaten avyzval R, aby pijala een bu formou zmny tehdy platn
legislativy nebo, aby pijala prvn pravu novou. Vbor ministr doporuil eskm
adm, aby zlepily legislativu tkajc se sloen apravomoc vbor pro nrod-
nostn meniny tak, aby tato pravidla nepedstavovala bariru implementace Charty,
vetn [] pouvn polskch mstnch nzv vtopografickm znaen. Vbor expert
pmo vyzval esk ady, aby odstranily legislativn pekky uvn polskch mst-
nch nzv na topografickch znakch voblasti, kde je pouvna poltina.12
10 Ble t CAPOTORTI, F.: Study on the Rights of Persons Belonging to Ethnic, Religious and Linguistic
Minorities. New York, 1979, s.1an. Pro prvn pravu vR nap. PETRAS, R. Nkter analogie ve
stedovkm eskm stt. In PETRAS, R. PETRV, H. SCHEU, H. Ch.: Mensiny apravo vCeske
republice. Praha, 2009, s. 33an.
11 l.10 odst.2 psm.g) Charty.
12 Bod 183 Druh zprvy Vboru expert pedkldna Vboru ministr Rady Evropy na eskou republiku,
ze dne 10.4.2012.
40
Podle druh pravideln zprvy bylo pokraovno vinstalaci dvojjazynch znaek
anyn jsou instalovny ve dvou tetinch z31 obc, kter spluj prvn podmnky.
Kad obec rozhodne, na zklad doporuen vboru pro nrodnostn meniny, kte-
r znaky budou zobrazeny dvojjazyn. Nklady na instalaci dvojjazynho znaen
vobcch byly hrazeny ze sttnho rozpotu. Dvojjazyn znaen bylo tak instalovno
na nkterch ndrach (nap. Nvsi/Nawsie) anklady byly hrazeny eskmi drahami.
Mohou bt dle instalovny pouze vobcch na novm elezninm koridoru, kter je
budovn vMoravskoslezskm kraji.13
Jako obecn problematick bylo sdlen zstupc polsk meniny zstupm Vbo-
ru expert, kte si stovali na to, e petrvvaj problmy spojen sdvojjazynmi
nzvy ae asto vyvolvaj napt. Bylo zjitno, e situace je odlin vkad jed-
notliv obci.14 Co se te legislativy vR, prava zachovv 10% hranici apedpo-
kld, e dost odvojjazyn znaen me bt podna tak obanskm sdruenm,
kter zastupuje zjmy dan meniny avdan obci je ptomno alespo pt let. dosti
pedstavitel nrodnostnch menin prostednictvm vboru pro nrodnostn meniny
zstanou hlavn metodou, zatmco dost podan sdruenm bude vjimenm eenm
vppad, e vbor dn nepln svou roli.15 Tet periodick zprva byla orgny R
projednna vpolovin roku 2014.
Obecn je Evropsk charta pro regionln ameninov jazyky jednm zvznamnch
dokument ochrany lidskch prv Evrop. Poskytuje prozatm dostaten kontroln
mechanismus pro hodnocen jej aplikace vjednotlivch sttech, ato pestoe nen
kjej kontrole zzen dn orgn soudnho typu. Vbor expert dv doporuen pro
zlepen legislativy, politik apraxe alensk stty tyto zvazky vce i mn napluj.
Vbor ministr tak vprv ad nezvisle na vld lenskho sttu zkoum skutenou
situaci regionlnch nebo meninovch jazyk ve stt. Nsledn, vppad poteby,
vyzv stt ato iopakovan, aby naploval vy mru odpovdnosti za sv mezin-
rodn zvazky.16
RMCOV MLUVA OOCHRAN NRODNOSTNCH MENIN
Rmcov mluva oochran nrodnostnch menin (Framework Conven-

tion for the Protection for National Minorities) byla otevena kpodpisu dne 1.no-
ra 1995. esk republika podepsala tento dokument dne 28.dubna 1995. Ratifikan
13 Bod 184 Druh zprvy Vboru expert pedkldna Vboru ministr Rady Evropy na eskou republiku,
ze dne 10.4.2012.
14 Reprezentace polsk meniny si dle ztovala, e zejmna dvojjazyn znaen je asto devastovno, nen
nahrazovno ato pedevm zdvodu finannch obstrukc. Obce dostvaj pozd pspvek ze sttnho
rozpotu, co m vliv na situaci rozpotu obce. Obce nsledn vhaj pi povolovn dvojjazynho znae-
n. Co se te ndra, nebyly vnovm koridoru instalovny dn dal dvojjazyn znaky. Ve stanicch
jako je Tinec-Konsk nebo Ropice, kde toto znaen bylo instalovno, zstv vypnut. Problmy byly
zaznamenny tak na ndrach vTinci aVendryn. bod 185. Ibidem.
15 Tato prava byla pipravena Vborem pro spoluprci smstn samosprvou Rady vldy pro nrodnostn
meniny, sekretaritem tto Rady aMinisterstvem vnitra.
16 Nap. l.1 odst.2 stavy esk republiky: esk republika dodruje zvazky, kter pro ni vyplvaj
zmezinrodnho prva.
41
proces mluvy byl ukonen dne 18.prosince 1997, kdy R uloila ratifikan listinu
ugenerlnho tajemnka Rady Evropy. Rmcov mluva je inn od 1.nora 1998,
kdy ji ratifikovalo 12 zem. Pro eskou republiku je Rmcov mluva platn od data
1.dubna 1998.
Rmcov mluva oochran menin je prvnm mezinrodnm dokumentem regio-
nlnho charakteru, kter celistv akoncepn upravuje problematiku menin.17 Jedn
se odokument oteven nejen pro lensk stty Rady Evropy, ale ipro ostatn stty,
kter maj zjem sjednotit svj rmec prvn ochrany pro pslunky nrodnostnch
menin na svm zem ave sv jurisdikci. Tato mluva m opt charakter minimlnho
standardu ochrany lidskch prv, nevyluuje pznivj nrodn pravu, avak na druh
stran zapovd takovou prvn pravu nebo praxi stt, kter by sniovala ochranu
prv menin ajejch pslunk vn zakotvench. Je to mnohostrann mluva, kter
vak neposkytuje ochranu kolektivnm prvm menin.18
mluva m charakter deklarace, programu ajej ustanoven nemaj charakter self-
executing, tedy nejsou pmo aplikovateln. Vechny vysok smluvn strany musely
zmnit nebo nov pijmout vnitrosttn legislativu, kter zvazky ztto Rmcov mlu-
vy implementuj.19
Rmcov mluva je strukturovna do pti oddl, kdy oddlIobsahuje zkladn
zsady aobecn ustanoven, oddlII je katalogem zvltnch zsad, oddlIII obsahuje
ustanoven tkajc se aplikace ainterpretace mluvy, oddlIV se tk monitoringu pl-
nn zvazk zmluvy lenskmi stty akonen posledn oddlVobsahuje zvren
ustanoven apravidla pro uzaven samotn dohody.
Jednm zady cl, kter si tato Rmcov mluva klade je zajitn pluralitn asku-
ten demokratick spolenosti, kter by mla nejen respektovat etnickou, kulturn, ja-
zykovou anboenskou identitu kadho pslunka nrodnostn meniny, ale zrove
ivytvet vhodn podmnky umoujc tuto identitu vyjadovat, zachovvat arozv-
jet.20 Preambule Rmcov mluvy odkazuje na vznamnou Deklaraci OSN oprvech
pslunk nrodnostnch, etnickch ajazykovch menin atm zmrn spojuje prin-
cipy universln ochrany lidskch prv sregionln pravou evropskou.21
Rmcov mluva povauje ochranu nrodnostnch menin, prv asvobod pslun-
k tchto menin za soust mezinrodn ochrany lidskch prv ajako takov spad do
rmce mezinrodn spoluprce. Rmcov mluva neobsahuje dnou definici meniny
nebo nrodnostn meniny. Zcelkovho kontextu Rmcov mluvy, sodkazem na ped-
chzejc soubory mezinrodnch norem pijatch vrmci OSN, OBSE (dle nap. Ko-
dask dokument zroku 1993) aRady Evropy (nap. mluva oochran lidskch prv
asvobod vetn jejch protokol), kter Rmcov mluva zmiuje ve sv preambuli, je
patrn, e jejm hlavnm clem je podporovat podmnky nezbytn pro pslunky nrod-
nostnch menin ktomu, aby mohli zachovvat arozvjet svou kulturu auchovvat si
zkladn prvky sv identity, zejmna sv nboenstv, jazyk, tradice akulturn ddictv.
17 FOREJTOV, M.: Mezinrodnprvn ochrana menin. Plze, 2002, s. 79.
18 TURMA, P.: Mezinrodn aevropsk kontroln mechanismy voblasti lidskch prv. Praha, 2010, s.47.
19 Parlament R nap. pijal zk. .273/2001 Sb., oprvech pslunk nrodnostnch menin aozmn
nkterch zkon.
20 Preambule Rmcov mluvy oochran nrodnostnch menin.
21 Rezoluce Valnho shromdn .47/135, ze dne 18.12.1992.
42
Sttm je zakzno, aby realizovaly politiky nebo praxe, kter pmo nebo nepmo
smuj kasimilaci pslunk nrodnostnch menin proti jejich vli. Rmcov mluva
m tyto pslunky menin ped jakmikoliv kroky smujcmi ktakov asimilaci ped
lenskmi stty chrnit.22
Ve smyslu l.5 Rmcov mluvy je jazyk jednm ze ty prvk kulturn identity,
ato spolu snboenstvm, tradicemi akulturnm ddictvm. Veker opaten lenskch
stt, ato itakov, kter maj integran charakter, musej respektovat tyto odlinosti
menin vetn t jazykov.
Ve smyslu l.10 Rmcov mluvy m kad pslunk nrodnostn meniny prvo
svobodn abez zasahovn uvat svj meninov jazyk, ato vsoukrom ina veejnosti,
stn ipsemn. Tato prava nem vliv na stanoven ednho jazyka zem. Zkladn
prava topografickch nzv je uvedena vl.11 odst.13 Rmcov mluvy:
1. Strany se zavazuj uznvat, e kad pslunk nrodnostn meniny m prvo pouvat

sv pjmen (jmno po otci) akestn jmna vmeninovm jazyce aprvo na jejich ofi
ciln uznn zpsobem urenm jejich prvnm dem.
2. Strany se zavazuj uznvat, e kad pslunk nrodnostn meniny m prvo vmeni-
novm jazyce rozmsovat veejn viditeln znaky, npisy adal informace soukrom
povahy.
3. V oblastech tradin obvanch znanm mnostvm pslunk urit nrodnostn
meniny strany usiluj, vrmci svho prvnho du, vetn, pokud je to vhodn, dohod
sjinmi stty aspihldnutm ke svm specifickm podmnkm uvdt tradin mstn
nzvy, nzvy ulic adal topografick oznaen uren pro veejnost rovn vmeninovm
jazyce, pokud existuje dostaten poadavek na takov oznaen.
ada zustanoven Rmcov mluvy upravuje slovn spojen typu pokud mono,
pokud je to vhodn nebo pokud to odpovd skuten poteba,23 co jsou kau-
ukov ustanoven, kter umouj lenskm sttm sami urit, zda budou konkrtn
opaten na podporu menin mon nebo potebn. Tmito rmcovmi formulacemi je
do jist mry sla tto Rmcov mluvy oslabovna.
Stm souvis islab kontroln mechanismus, kter nem judiciln povahu, ale po-
dobn jako Charta regionlnch i meninovch jazyk je opaten pravidelnmi zprva-
mi vysokch smluvnch stran akontrolou ze strany Vboru ministr RE. Vbor ministr
RE dle l.24 Rmcov mluvy sleduje provdn mluvy. Obecn se jedn ovelice
citlivou otzku prvnho postaven menin vlenskch sttech. Iproto mus Vbor
ministr ijemu ku pomoci zzen expertn Poradn vbor Rady Evropy pro mluvu
(advisory committee)24 pracovat velmi citliv, vyven, diplomaticky smrem kvyso-
km smluvnm stranm, avak musej inaslouchat ppadnm komentm astnostem
ze strany pslunk menin.
lensk vldy tedy pedkldaj sv zprvy oplnn zvazk, kter plynou zRmco-
v mluvy, tyto poradn vbor zpracuje apedv Vboru ministr. Ze zprvy Vboru
22 FOREJTOV, M. In KLMA, K. akol.: Evropsk prvo. Plze, 2011, s.449.

23 Nap. l.10 odst 3, nebo l.l.12.
24 Zzen vroce 1998 na zklad rezoluce Vboru ministr RE 97 (10) Pravidla pijat Vborem ministr
osledovn plnn zvazk dle l.24 a26 Rmcov mluvy oochran nrodnostnch menin.
43
ministr pak pro jednotliv lensk zem plynou zvazky adoporuen ke zlepen
jejich legislativy, prvn, sprvn asoudn praxe. Ktomu me Vbor ministr stanovit
lhtu kplnn nebo lhtu kvyjden ze strany dotenho lenskho sttu.
Vroce 2013 byl ze strany esk republiky dovren tet monitorovac cyklus, kter
byl tradin zakonen seminem za asti zstupc nrodnostnch menin zastoupe-
nch vRad vldy pro nrodnostn meniny azstupci Poradnho vboru Rady Evropy
pro mluvu. Vdubnu 2014 pedkldala R Rad Evropy svoji tvrtou periodickou
zprvu.25
Co se te uvn vcejazynch topografickch nzv aoznaen vjazyce nrod-
nostn meniny je situace vesk republice eena adou dotanch projekt. Tyto pro-
jekty smuj kpodpoe uvn tradinch asprvnch forem mstnch nzv vmeni-
novch jazycch. Vzhledem ktomu, e zprva otopografickm nzvoslov je stejn jako
zprva R kplnn zvazk zEvropsk charty regionlnch i meninovch jazyk, lze
na jej zvry odkzat ive vztahu kRmcov mluv.
Je otzkou, zda lze vbudoucnu oekvat nrst dost nrodnostnch menin ij-
cch vR orozen topografickho oznaen obc, st obc, ulic i veejnch pro-
stranstv vsouvislosti srozenm Rady vldy pro nrodnostn meniny ozstupce
blorusk avietnamsk meniny.26
25 Zprva osituaci nrodnostnch menin vesk republice za rok 2013. Vydal sekretarit Rady. ad vldy.
Praha, 2013, s.15.
26 Usnesen vldy R ze dne 3.7. 2013, .530.
44
POUVN MENINOVCH JAZYK

VESK REPUBLICE EDN STYK
AVCEJAZYN NZVY
DAVID KRYSKA
Abstract: Using Minority Languages in the Czech Republic The Official Language
and Multiligual Designations
The topic of this paper is the domestic regulation of the right of members of national
minorities to use their minority languages in contact with authorities, before courts as well
as to multilingual designations which are contained in the Charter of Fundamental Rights
and Freedoms, in the act on rights of members of national minorities, and partially also in
many other regulations. This paper aims to provide an overview of said regulation, to point
to some of its flaws, and to outline possible solutions.
Key words: minority language, official language, national minority, Council for National
Minorities, administrative proceedings, civil proceedings, administrative justice, local
government, multilingual designations, chartered towns
Klov slova: meninov jazyk, edn styk, nrodnostn menina, vbor pro nrodnostn
meniny, sprvn zen, obansk soudn zen, soudn zen sprvn, obecn zzen,
vcejazyn nzvy, statutrn msta
VOD
Pouvn meninovch jazyk vesk republice vednm styku ave

form vcejazynch nzv je upraveno jak na rovni stavn, tak je pedmtem n-
kolika zkon. Tato oblast je zrove obsahem zvazk, kter pro eskou republiku
vyplvaj zmezinrodnho prva, kter jsou vak pedmtem jinho pspvku. Tento
pspvek se sna alespo strun analyzovat vnitrosttn pravu prva na uvn men-
inovho jazyka vednm styku aprva na vcejazyn nzvy.
PRVO NA UVN MENINOVHO JAZYKA

VEDNM STYKU APED SOUDY
Listina zkladnch prv asvobod (dle rovn jen Listina nebo LZPS)1
upravuje prva nrodnostnch aetnickch menin vsamostatn hlav tet. Mimo jin
1 Jako soust stavnho podku esk republiky znovu vyhlena pod .2/1993 Sb.
45
se zde obanm psluejcm knrodnostnm aetnickm meninm za podmnek sta-
novench zkonem zaruuje prvo uvat jejich jazyka vednm styku.2 Zhlediska
klasifikace zkladnch prv asvobod se tedy jedn oprvo individuln, kter pslu
pouze jednotlivci,3 azhlediska statusu se jedn opozitivn status.4 Na rozdl oprv ob-
saench vpedchozm odstavci5 zde pro realizaci tohoto prva nen poteba souinnost
sjinmi pslunky dan nrodnostn meniny.
stavn prava pedpokld pijet provdcho zkona, kter m stanovit podrob-
nosti tchto prv, resp. podmnky jejich vkonu, ale dle m rovn vymezit pojmy
nrodnostn aetnick menina i matesk jazyk.6 Tmto zkonem je primrn
zkon .273/2001 Sb., oprvech pslunk nrodnostnch menin (dle jen meni-
nov zkon).7 Ten pslun ustanoven Listiny provd v9, podle kterho pslunci
nrodnostnch menin, kter tradin adlouhodob ij na zem esk republiky, maj
prvo na uvn jazyka nrodnostn meniny vednm styku aped soudy. Podmnky
pro vkon tohoto prva upravuj zvltn prvn pedpisy. Zrove toto ustanoven pro-
vd zvazky zRmcov mluvy oochran nrodnostnch menin8 aEvropsk charty
regionlnch ameninovch jazyk.9
Ustanoven 9 meninovho zkona ve vztahu kstavn prav vListin:
1) zuuje osobn (subjektivn) psobnost normy,
2) roziuje vcnou (pedmtnou) psobnost normy,
3) konkretizuje pojem mateskho jazyka,
4) optovn odkazuje na pravu ve zvltnch pedpisech.
Ad 1) Meninov zkon vsouladu se svm stavnm kolem v2 vymezuje pojmy

nrodnostn menina apslunk nrodnostn meniny. Na druhou stranu vak rezig-
nuje na konkretizaci pojmu etnick menina, akoliv spolen etnick pvod je jednm
zdemonstrativnch prvk tvocch nrodnostn meninu sohledem na legln definici
tohoto pojmu.10 Zrove vak meninov zkon nad (i mimo?) rmec stavn pravy
2 Srov. l.25 odst.2 psm.b) LZPS.
3 Kpojmu srov. nap. PAVLEK, V. akol.: stavn prvo asttovda. II. dl. stavn prvo esk repub-
liky. Praha, 2011, s.475.
4 Tzv. status positivus vyjaduje nroky na plnn ze strany sttu, kdy se stt nem neho zdret nbr
naopak m nco poskytovat (FILIP, J. SVATO, J.: Sttovda. 5.vyd. Praha, 2011, s.196).
5 Srov. l.25 odst.1 LZPS.
6 Srov. MIKULE, V.: Nrodnostn meniny vesk republice pohledem eskho prva. In GABAL, I.
akol.: Etnick meniny ve stedn Evrop: konflikt nebo integrace. Praha, 1999, s.5960.
7 Zkon .273/2001 Sb., oprvech pslunk nrodnostnch menin aozmn nkterch zkon, ve
znn pozdjch pedpis. Ble srov. nap. SULITKA, A.: Kaktulnm otzkm meninovho zkona.
In PETR, R. (usp.): Aktuln problmy prvnho postaven menin vesk republice. Praha, 2010,
s.6174.
8 Srov. jej l.10 odst.2 a3 (.96/1998 Sb.).
9 Srov. jej l.9 a10 (.15/2007 Sb.).
10 Ustanoven 2 meninovho zkona zn: 1) Nrodnostn menina je spoleenstv oban esk republi-
ky ijcch na zem souasn esk republiky, kte se odliuj od ostatnch oban zpravidla spolenm
etnickm pvodem, jazykem, kulturou atradicemi, tvo poetn meninu obyvatelstva azrove proje-
vuj vli bt povaovni za nrodnostn meninu za elem spolenho sil ozachovn arozvoj vlastn
svbytnosti, jazyka akultury azrove za elem vyjden aochrany zjm jejich spoleenstv, kter se
historicky utvoilo. 2) Pslunkem nrodnostn meniny je oban esk republiky, kter se hls kjin
ne esk nrodnosti aprojevuje pn bt povaovn za pslunka nrodnostn meniny spolu sdalmi,
kte se hls ke stejn nrodnosti (zdraznn doplnno autorem).
46
vListin pichz skonceptem nrodnostn meniny, kter tradin adlouhodob ije
na zem esk republiky, stm, e nkter prva vslovn piznv pouze pslun-
km tchto nrodnostnch menin, ato ani by vymezil, okter nrodnostn meniny se
jedn. Tato skutenost souvis rovn s tm, e esk prvn d, narozdl od zahrani-
nch prav, nestanov jakmkoliv vtem, kter skupiny svch oban za nrodnostn
(i etnick) meniny povauje, ani formalizovan postup, kterm by tato skupina byla
za nrodnostn meninu prohlena. Listina ameninov zkon tak vychzej zkom-
binace prvk objektivnch (naplnn defininch znak pojmu nrodnostn meniny)
aprvk subjektivnch (touha jejch pslunk bt za nrodnostn meninu povaovn,
co meninov zkon vyjaduje slovy projevuj vli bt povaovni za nrodnost-
n meninu).11 Vymezen tohoto pojmu vak vrazn pesahuje tma arozsah tohoto
pspvku.12 Otzku, zda se jedn opslunka nrodnostn meniny, eventuln t,
kter tradin adlouhodob ije na zem esk republiky, si vak bude muset orgn
aplikujc prvo (orgn veejn sprvy i soud) vkonkrtnm ppad vyeit.13 Pi inter-
pretaci tchto ustanoven Listiny ameninovho zkona je teba mt rovn na pamti,
e pi pouvn ustanoven omezch zkladnch prv asvobod mus bt eteno jejich
podstaty asmyslu ae takov omezen nesmj bt zneuvna kjinm elm, ne
pro kter byla stanovena.14 Vtomto ohledu vyvstv proto otzka, zda zen osobn
psobnosti lze povaovat za takov podmnky stanoven zkonem, kter et podstatu
asmysl pslunho ustanoven Listiny.
Ad 2) Listina zaruuje meninm prvo uvat jejich jazyka vednm styku, naproti
tomu meninov zkon prvo na uvn jazyka nrodnostn meniny vednm styku
aped soudy. Zkon tedy upesuje, e se toto prvo vztahuje nejen na styk se sprv-
nmi ady nebo jinmi orgny veejn sprvy, nbr rovn na styk se soudy. Ostatn
rovn na pslunky nrodnostnch menin se vztahuje l.37 odst.4 Listiny, zaazen
do hlavy pt Listiny prvo na soudn ajinou prvn ochranu, podle kterho m prvo
na tlumonka, kdo prohls, e neovld jazyk, jm se vede jednn. Ustanoven l.25
odst.2 psm.b) Listiny tak musme vykldat ve vzjemn souvislosti sl.37 odst.4
Listiny. ednm stykem tak meme rozumt jak edn styk vum slova smyslu, tak
vedle nj rovn styk se soudy. Ve vzjemnm vztahu sosobn psobnost je na tomto
mst teba dodat, e pslunk nrodnostn meniny m prvo na uvn jazyka nrod-
nostn meniny rovn tehdy, kdy ovld jazyk, jm se vede jednn, nebo meninov
zkon logicky ve vztahu soudm takov poadavek nestanov. Trvn na splnn tohoto
poadavku rovn vppad pslunk nrodnostnch menin podle 9 meninovho
zkona by byl zcela vrozporu sjeho samotnm smyslem aelem. Komplikovanj
11 Zhlediska stavn pravy tak [z]le jen na menin samotn (resp. na obyvatelch sttu), zda pociuje svou
identitu, zda se roztp dle na jin meniny, nebo se integruje do majoritn skupiny. (PAVLEK, V.
akol.: stava astavn d esk republiky. Koment. 2.dl. Prva asvobody. Praha, 2002, s.195).
12 Bez jakhokoliv nroku na plnost aza pouit vhradn legalistickho pstupu (vetn jeho historic-
k modifikace) lze za tyto meniny povaovat nrodnostn meninu maarskou, nmeckou, polskou,
ukrajinskou arusnskou (l.1 stavnho zkona .144/1968 Sb., opostaven nrodnost veskoslo-
vensk socialistick republice), resp. nrodnostn meninu polskou, nmeckou, slovenskou aromskou
(srov. prohlen esk republiky kEvropsk chart regionlnch ameninovch jazyku vyhlen pod
.15/2007 Sb. m. s.).
13 Srov. vak t l.3 odst.2 LZPS, podle kterho m kad m prvo svobodn rozhodovat osv nrodnosti.
14 Srov. l.4 odst.4 LZPS.
47
je to upslunk ostatnch nrodnostnch menin, kte ovldaj jazyk, jm se vede
jednn. Izde vak takov poadavek me bt povaovn za problematick. elem
poskytnut pslunkm nrodnostnch menin monosti jednat vjazyce tto nrodnost-
n meniny toti nen pouze odstranit jazykovou bariru, nbr jeho dalm elem je
rovn podpora meninovch jazyk.
Ad 3) Listina vl.25 odst.1 hovo ve vztahu knrodnostnm aetnickm meninm
hovo ojejich mateskm jazyce, kdeto vl.25 odst.2 pouze ojejich jazyce. Podle
komentov literatury pojem ,jejich jazyk nen zejm shodn spojmem ,matesk
jazyk. Lze jej vyloit tak, e jde ojazyk nrodnosti, kn se hls.15 Meninov zkon
vak tuto distinkci nesleduje, kdy hovo ojazyku nrodnostn meniny, tedy jejich
jazyku rovn vppadech, na kter dopad l.25 odst.1 Listiny, nebo uv tyto pojmy
promiscue.16
Ad 4) Listina zaruuje prvo uvat meninovho jazyka vednm styku za podm-
nek stanovench zkonem. Stejn jako vjinch ppadech ivppad prva na uvn
jazyka vednm styku aped soudy maj podle meninovho zkona podmnky pro
vkon tohoto prva upravit zvltn prvn pedpisy. Meninov zkon tak nen ve
vztahu kListin komplexnm provdcm zkonem, nebo sm odkazuje na dal prv-
n pedpisy, tedy zejmna jin zkony. Tyto vak nejsou vdy smeninovm zkonem
vzjemn kompatibiln avznikaj tak asto komplikovan interpretan otzky, kter
nejsou jedn-li se vobou ppadech ozkony, tedy prvn pedpisy stejn prvn sly
eiteln za pomoc prostho pouit pravidel priority aposteriority aobecnosti (sub-
sidiarity) aspeciality. Interpretaci pak komplikuje situace, kdy zmeninovho zkona
nevyplv vdy nejvy standard uit meninovho jazyka.
Co se te promtnut uvedenho prva do (obecn) prvn pravy sprvnho zen,
sprvn d17 adaov d,18 tedy zkony novj ne meninov zkon, na nj ve
svch pravch navazuj. Shodn tak stanov, e oban esk republiky psluejc
knrodnostn menin, kter tradin adlouhodob ije na zem esk republiky,
m ped sprvnm orgnem (sprvcem dan) prvo init podn ajednat vjazyce sv
nrodnostn meniny. Nem-li sprvn orgn (sprvce dan) edn osobu znalou jazyka
nrodnostn meniny, obstar si tento oban tlumonka zapsanho vseznamu tlumo-
nk.19 Vzen podle sprvnho du vak m navc specifick postaven sloventina,
tedy rovn jazyk slovensk nrodnostn meniny, kter je postavena narove etin.20
15 PAVLEK, V. akol: stavn prvo asttovda. II. dl. stavn prvo esk republiky. Praha, 2011,
s.198.
16 Ostatn pojem mateskho jazyka se vmeninovm zkon objevuje pouze v6 odst.5 psm.d), kter
se vztahuje na psobnost Rady vldy pro nrodnostn meniny, av11 tkajcm se prva na vzdln
vjazyce nrodnostn meniny (srov. nadpis paragrafu), resp. prvo na vchovu avzdlvn vmateskm
jazyce (11 odst.1).
17 Zkon .500/2004 Sb., sprvn d, ve znn pozdjch pedpis.
18 Zkon .280/2009 Sb., daov d, ve znn pozdjch pedpis.
19 Srov. 16 odst.4 sprvnho du a76 odst.4 daovho du. Ob ustanoven tak pedstavuj speciln
pravidlo oproti 16 odst.3 sprvnho du, resp. 76 odst.4 daovho du, podle kterho kad, kdo
neovld jazyk, jm se vede jednn, m prvo na tlumonka zapsanho vseznamu tlumonk.
20 Podle 16 odst.1 sprvnho du se vzen jedn apsemnosti se vyhotovuj veskm jazyce. astnci
zen mohou jednat apsemnosti mohou bt pedkldny ivjazyce slovenskm. Sprvn d vak vtomto
ppad zhlediska astnk zen nerozliuje aspeciln ustanoven se tak nevztahuje pouze na obany
48
Sprvn d upravuje tuto oblast rovn vppadech doruovn veejnou vyhlkou21
nebo veejnoprvnch smluv.22
Ve naznaen problm vztahu meninovho zkona kdalm zkonm se dle
komplikuje, kdy nkter zkony ze zvltn sti sprvnho prva tuto otzku upravuj
samostatn.23 Me pak vznikat otzka vztah vetzci Listina meninov zkon
sprvn d zkon ze zvltn sti sprvnho prva. Jedn se nap. ozkon oloterich
ajinch podobnch hrch,24 nebo zkon oochran utajovanch informac aobezpe-
nostn zpsobilosti.25 Specifick interpretan otzky dle vyplvaj nap. zpravy vz-
kon oobtech trestnch in.26
Co se te prva pslunk nrodnostnch menin uvat svho jazyka ped soudy,
pro oblast obanskho soudnho zen azen ve sprvnm soudnictv je relevant-
nm ustanovenm 18 obanskho soudnho du (dle rovn jen o. s. .).27 Podle
nj maj astnci vobanskm soudnm zen rovn postaven amaj prvo jednat
ped soudem ve sv matetin. astnku, jeho matetinou je jin ne esk jazyk,
soud ustanov tlumonka, jakmile takov poteba vyjde vzen najevo. Tento pedpis,
kter asov pedchz meninov zkon, na nj pmo nenavazuje. Sohledem na dikci
tohoto ustanoven se vztahuje nejen na pslunky nrodnostnch menin, ale rovn
na jin osoby, jejich matetinou je jin ne esk jazyk (nap. cizince). Zrove pokud
bychom jej interpretovali nezvisle na meninovm zkon, pak by se osobn psobnost
prvn normy zde stanoven vztahovala rovn na pslunky jinch nrodnostnch
menin ne tch, kter tradin adlouhodob ij na zem esk republiky. Vzjemn
vztah 9 meninovho zkona a18o.s. . nelze vykldat tak, e se druh ustanoven
vztahuje pouze na pslunky nrodnostnch menin zmnn vprvnm ustanoven,
nebo by to vedlo kabsurdnmu zvru, podle kterho by pslunci nrodnostnch
menin, kter vak nespluj poadavky 9 meninovho zkona, nemli vbec prvo
jednat ped soudem ve sv matetin, nemli by nrok na tlumonka amli tak men
standard prv ne nap. cizinci. Problm vak zpsobuje podmnka, podle kter soud
ustanov tlumonka, jakmile takov poteba vyjde vzen najevo. Kupkladu Nej-
vy sprvn soud ktto podmnce uvedl, e [s]oud ustanov tlumonka astnku
pouze vtch ppadech, kdy by astnk zen pro jazykovou bariru nemohl inn
esk republiky pslunky slovensk nrodnostn meniny. Daov d vak obdobn ustanoven ne-
obsahuje (srov. 76 odst.1).
21 Srov. 25 odst.4 sprvnho du.
22 Srov. 164 odst.4 sprvnho du.
23 Rmcov pehled ji aktulnch, ale rovn dnes ji zruench, prav podv J. Vedral, kter upozoruje
na to, e zvltn zkony se snaily tyto otzky regulovat zdvodu absence tto pravy vpedchzejcm
sprvnm du (VEDRAL, J.: Sprvn d. Koment. Praha, 2012, s.210211).
24 Srov. 46a zkona .202/1990 Sb., oloterich ajinch podobnch hrch, ve znn pozdjch pedpis.
25 Srov. 89 odst.3 zkona .412/2005 Sb., oochran utajovanch informac aobezpenostn zpsobilosti,
ve znn pozdjch pedpis.
26 Srov. 30 odst.4 zkona .45/2013 Sb., oobtech trestnch in aozmn nkterch zkon (zkon
oobtech trestnch in), ve znn pozdjch pedpis.
27 Zkon .99/1963 Sb., obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis. Toto ustanoven se pak pouije
rovn pro zen podle zkona .292/2013 Sb., ozvltnch zench soudnch, podle jeho 1 odst.2
nestanov-li tento zkon jinak, pouije se obansk soudn d, apro zen ve sprvnm soudnictv podle
zkona .150/2002 Sb., soudn d sprvn, ve znn pozdjch pedpis (dle rovn jen s.. s.),
podle jeho 64 nestanov-li tento zkon jinak, pouij se pro zen ve sprvnm soudnictv pimen
ustanoven prv atet sti obanskho soudnho du, tedy rovn 18 o. s..
49
obhajovat sv prva vzen ped soudem, piem poteba tlumonka mus bt zcela
zjevn amus zzen vyplynout sama, tedy bez toho, aby soud aktivn zjioval, zda
jsou naplnny podmnky stanoven v18 odst.2 o. s. ..28 Pokud bychom tedy ekli,
e se takov podmnka vztahuje rovn na pslunky nrodnostnch menin podle
9 meninovho zkona, dospli bychom opt kabsurdnmu zvru, podle kterho by
9 meninovho zkona vbec ztrcel smysl. Vychzme toti zpedpokladu, e 9
meninovho zkona zaruuje toto prvo bez ohledu na to, zdali jazykov barira existu-
je, nebo nikoliv, zda tedy pslunk nrodnostn meniny ovld esk jazyk (co ostat-
n bude zejm spe pravidlem). Rovn komentov literatura potvrzuje, e 18 o. s.
. se vztahuje rovn na obany esk republiky (tedy tak pslunky nrodnostnch
menin smateskm jazykem jinm ne eskm) ae pitom zle na astnku zen,
zda se rozhodne tohoto svho prva vyut. Pokud ano, je soud povinen mu to umo-
nit.29 Vklad je tak mon dvoj. Podle prvnho vppad pslunk nrodnostnch
menin podle 9 meninovho zkona nelze vbec pihlet kpodmnce pro ustanoven
tlumonka, podle kter m takov poteba vyjt vzen najevo, tedy e pslunk n-
rodnostn meniny neovld jazyk, kterm se vede jednn.30 Opan vklad by mimo
jin vedl ktomu, e pslunci nrodnostnch menin podle 9 meninovho zkona,
kte ovldaj esk jazyk (kdy neexistuje jazykov barira), by mli men rozsah prv
ne pslunci nrodnostnch menin v9 meninovho zkona i jakkoliv jin osoby,
kter esk jazyk neovldaj. Vppad pslunk ostatnch nrodnostnch menin se
pak uplatn izolovan 18 o. s. ., vetn uveden podmnky stran poteby ustanoven
tlumonka.31 Podle druhho vkladu by se pak sohledem na uveden modality vztah
Listiny, 9 meninovho zkona a18 o. s. . ustanoven 9 meninovho zkona
vztahovalo na pslunky vech nrodnostnch menin, kdy by zrove podmnky stran
poteby ustanoven tlumonka splnna bt nemusela. Tomu by nasvdovala jak dikce
Listiny, tak j samou stanoven pravidla pro omezovn zkladnch prv, komentov
literatura kobanskmu soudnmu du arovn zsada in dubio pro libertate.
Podle pravy vtrestnm du (dle rovn jen tr. .),32 jeho prava opt pedch-
z pijet meninovho zkona, je kad, kdo prohls, e neovld esk jazyk, oprvnn
pouvat ped orgny innmi vtrestnm zen svho mateskho jazyka nebo jazyka,
okterm uvede, e ho ovld. Vyuije-li obvinn tohoto prva, pibere se tlumonk.
Neuvede-li obvinn jazyk, kter ovld, nebo uvede-li jazyk i dialekt, kter nen jazy-
kem jeho nrodnosti nebo ednm jazykem sttu, jeho je obanem, apro takov jazyk
nebo dialekt nen zapsna dn osoba vseznamu tlumonk, ustanov orgn inn
vtrestnm zen tlumonka pro jazyk jeho nrodnosti nebo edn jazyk sttu, jeho
je obanem.33 Trestn d je tak ze vech uvedench procesnch pedpis nejpsnj,
28 Rozsudek Nejvyho sprvnho soudu ze dne 29.7.2004, .j. 5 Azs 52/2004-45, http://www.nssoud
.cz. Pro plnost je vak teba dodat, e se vuvedenm ppad jednalo ovc mezinrodn ochrany, tedy
astnkem zen byl cizinec, nikoliv pslunk nrodnostn meniny.
29 Srov. DRPAL, L. BURE, J. akol.: Obansk soudn d I, II. Koment. Praha, 2009, s.9798.
30 Vrmci konferenn diskuse J. Vtrovsk vyslovil zajmav nzor vtom smyslu, e vtchto ppadech tuto
potebu vyvolv sm 9 meninovho zkona.
31 Kterou vak uveden literatura obecn neuvd.
32 Zkon .141/1961 Sb., otrestnm zen soudnm (trestn d), ve znn pozdjch pedpis.
33 Srov. 2 odst.14 a28 odst.1 tr. .
50
kdy pro uplatnn prva jednat ve svm mateskm jazyce bezpodmnen vyaduje,
e osoba mus prohlsit, e neovld esk jazyk. Vppad pslunk nrodnostnch
menin vak takov situace nebude vdy splnna a, jak je uvedeno ve, elem pi-
znn pslunkm nrodnostnch menin prva jednat vjejich jazyce nen odstrann
jazykov bariry, na kterto ppady m tato ustanoven trestnho du. Trestn d
tak nedostaten provd jak Listinu, tak meninov zkon, nebo neumouje stavn
konformn vklad, resp. vklad, kter by byl vsouladu smeninovm zkonem, tedy
neupravuje podmnky pro vkon tohoto prva, kter by zrove respektovaly stavn
azkonnou pravu jazykovch prv pslunk nrodnostnch menin. Jestlie se tedy
bude jednat opslunka nrodnostn meniny podle 9 meninovho zkona, kter
vak bude esk jazyk ovldat, nebude mon ktto podmnce pihlet. Vppad p-
slunk ostatnch nrodnostnch menin je mon dvoj vklad analogick uvedenmu
kprav vobanskm soudnm du.
Prvo jednat ped soudem ve svm mateskm jazyce obsahuje rovn zkon
ostavnm soudu, podle kterho se vzen ped stavnm soudem uv eskho
jazyka, avak fyzick osoby mohou pi stnm jednn nebo jinm osobnm jednn
uvat svho mateskho jazyka. Jedn-li astnk nebo vedlej astnk ped stavnm
soudem vjinm ne eskm jazyce, pibere soud tlumonka; nemus tak se souhlasem
astnk uinit, m-li bt vpov uinna ve slovenskm jazyce.34 Tato prava tak
neobsahuje dn omezujc podmnky aje tak smeninovm zkonem pln kompati-
biln. Dokonce obsahuje vy standard prv, kdy uplatovn tohoto prva neomezuje
pouze na pslunky nrodnostnch menin, kter tradin adlouhodob ij na zem
esk republiky; podobn jako ve sprvnm du je privilegovan sloventina. Mohlo
by se zdt, e tento zkon zuuje vcnou psobnost prva jednat vmateskm jazyce,
kdy jej ve pouze na osobn jednn, avak toto souvis spe spovinnm prvnm
zastoupenm vzen ped stavnm soudem.35
Prvo na uvn jazyka nrodnostn meniny upravuj rovn volebn zkony36
azkony ojednacch dech komor Parlamentu esk republiky.37 Tyto pravy vak
neprovd pouze prvo uvat jazyka vednm styku, nbr rovn prvo roziovat
apijmat informace vmateskm jazyku aprvo asti na een veejnch vc.38
34 Srov. 33 odst.1 a2 zkona .182/1993 Sb., ostavnm soudu, ve znn pozdjch pedpis.
35 Podle 30 odst.1 zkona ostavnm soudu mus bt fyzick osoby jako astnci nebo jako vedlej
astnci zen ped stavnm soudem zastoupeny advoktem vrozsahu stanovenm zvltnmi pedpisy.
Ktomu srov. HOLLNDER, P. In FILIP, J. HOLLNDER, P. IMEK, V.: Zkon ostavnm soudu.
Koment. Praha, 2007, s.152153.
36 Podle 10 meninovho zkona za podmnek stanovench zvltnmi prvnmi pedpisy maj pslunci
nrodnostnch menin, kter tradin adlouhodob ij na zem esk republiky, prvo na zveejnn
oznmen odob amst konn voleb ana dal informace pro volie vjazyce nrodnostnch menin. Toto
ustanoven dle provdj jednotliv volebn zkony.
37 Poslanci asentoi maj prvo mluvit apedkldat nvrhy ve svm mateskm jazyce. Nemluv-li poslanec
nebo sentor esky, tlumo se jeho projev do eskho jazyka, pokud oto alespo jeden poslanec i sentor
pod. Psemn nvrhy pedloen vjinm ne eskm jazyce se pelo do eskho jazyka. Srov. 65
odst.1 zkona .90/1995 Sb., ojednacm du Poslaneck snmovny, ve znn pozdjch pedpis a67
odst.1 zkona .107/1999 Sb., ojednacm du Sentu, ve znn pozdjch pedpis.
38 Srov. l.25 odst.1 LZPS al.25 odst.2 psm.c) ve spojen sl.21 odst.1 a4 LZPS.
51
Zprva na uvn jazyka nrodnostn meniny vednm styku aped soudy vy-
plv povinnost orgnu veejn sprvy asoudu vkon tohoto prva umonit,39 co
neoddliteln souvis sotzkou nklad tlumoen, resp. nklad zen. Sprvn d
adaov d shodn stanov, e nklady tlumoen anklady na pozen pekladu
vppad pslunk nrodnostnch menin, kter tradin adlouhodob ij na ze-
m esk republiky, nese sprvn orgn, resp. sprvce dan.40 Vobanskm soudnm
zen avzen ve sprvnm soudnictv vak me problm vyvolvat prava, podle
n stt m podle vsledk zen proti astnkm prvo na nhradu nklad zen,
kter platil, pokud unich nejsou pedpoklady pro osvobozen od soudnch poplatk.41
Toto ustanoven nen toti vykldno jednotn. Podle jednoho nzoru stt neme n-
hradu nklad zen, kter platil vsouvislosti stm, e astnk jednal ped soudem
ve sv matetin, poadovat.42 Podle druhho nzoru pak z18 o. s. . nevyplv, e
by nespn astnk zen nebyl povinen sttu nahradit nklady tlumoen.43 Soud
m podle nj povinnost pouze zajistit tlumoen auhradit odmnu za tlumoen, ale
tyto nklady mus astnci, nejsou-li osvobozeni od soudnch poplatk, podle mry
svho nespchu sttu uhradit.44 Budeme-li eit tuto otzku pouze ve vztahu kpr-
vu pslunk nrodnostnch menin, je teba se piklonit knzoru, e tito by nkla-
dy spojen spouvnm jejich jazyka ve styku se soudem nst nemli, ani pokud by
byli ve vci nespn anebyli osvobozeni od soudnch poplatk. Vede ktomu jednak
srovnn snovjmi pravami zen ped orgny veejn sprvy, kde tyto zrove
nesou nklady stm spojen. Krom argument Listinou se rovn nabz pipome-
nout, e vppad tchto astnk m prvo jednat ped soudem vjazyce nrodnostn
meniny nejen el odstranit jazykovou bariru. Opan zvr by toti vedl ktomu,
e by nkte pslunci nrodnostnch menin, kte ovldaj esk jazyk, nechtli
vzen ped soudem uvat meninov jazyk, aby tak neriskovali, e vppad ne-
spchu ponesou nklady stm spojen. Takov zvr by byl vabsolutnm rozporu
spravou vListin ameninovm zkon asjejm elem. Uveden je teba jedno-
znan vzthnout na pslunky nrodnostnch menin, kter tradin adlouhodob
ij na zem esk republiky. Vppad pslunk ostatnch nrodnostnch menin
odpov zvis na tom, ke kter ze dvou monch vkladovch variant se piklon-
me vppad obecnho vztahu Listiny, meninovho zkona aobanskho soudnho
du.
Co se tk jazyka, vnm je rozhodnut vyhotovovno, je tmto jazykem vdy
jazyk esk. Podle Nejvyho sprvnho soudu tento zvr lze dovodit zprincipu su-
39 Srov. DRPAL, L. BURE, J. akol.: Obansk soudn d I, II. Koment. Praha, 2009, s.9798; VE-
DRAL, J.: Sprvn d. Koment. 2.vydn. Praha, 2012, s.213.
40 Srov. 16 odst.4 sprvnho du in fine a76 odst.4 daovho du in fine.
41 Srov. 148 o.s.. a60 odst.4 s.. s.
42 Srov. DRPAL, L. BURE, J. akol.: Obansk soudn d I, II. Koment. Praha, 2009, s.997998.
Srov. t rozhodnut Nejvyho soudu sp. zn. 1 Cz 15/84, publikovan pod .R 21/1986.
43 Srov. URNEK, P. In JEMELKA, L. PODHRZK, M. VETENK, P. ZAVELOV, J. BO-
HADLO, D. URNEK, P.: Soudn d sprvn. Koment. Praha, 2013, s.451.
44 Srov. tamt.
52
verenity sttu.45 Nkter procesn pedpisy tuto zsadu upravuj pmo.46 Kupkladu
ztrestnho du vak vyplv, e za uritch podmnek je teba obvinnmu psemn
peloit zkonem stanoven kony orgn innch vtrestnm zen.47 Prvo na roz-
hodnut vjazyce nrodnostn meniny (i na peklad rozhodnut do tohoto jazyka) vak
zListiny, ani meninovho zkona explicitn nevyplv.
PRVO NA VCEJAZYN NZVY AOZNAEN
Hovome-li ovcejazynch (topografickch) oznaench, meme zhle-

diska eskho prvnho du apraxe hovoit ojejich dvou druzch. Prostednictvm
prvnho druhu vcejazynch topografickch oznaen jsou realizovna prva menin
atmto bude sohledem na tma pspvku vnovna vnsledujcch dcch pozornost.
Vedle nich se vak vpraxi (mnohdy mimoprvn) objevuj jet dal vcejazyn ozna-
en, a ji zdvodu bezpenosti (kupkladu vrmci provozu na pozemnch komuni-
kacch), nebo za elem podpory turistickho ruchu i projekt phranin spoluprce
nebo se jedn vhradn osoukrom iniciativy. Tato oznaen pitom rovn mohou mt
topografick charakter.
Podle 8 odst.1 meninovho zkona maj pslunci nrodnostnch menin, kter
tradin adlouhodob ij na zem esk republiky, prvo, aby nzev obce, vn ij,
nzvy jejch st, ulic, jinch veejnch prostranstv, oznaen budov orgn veejn
sprvy avolebnch mstnost byly uvedeny rovn vjazyce nrodnostn meniny.
Otzka vcejazynch nzv aoznaen nen vListin vslovn zmnna. Tmto
ustanovenm meninov zkon tak stanov podrobnosti zejmna prva pslunk n-
rodnostnch menin roziovat apijmat informace vjejich mateskm jazyku podle
l.25 odst.1 Listiny,48 ale souvis rovn sprvem asti pslunk nrodnostnch
menin na een veejnch vc i sprvem zemnch spoleenstv oban na samo-
sprvu.49 Zrove toto ustanoven reaguje na pravu vRmcov mluv oochran
nrodnostnch menin50 aEvropsk chart regionlnch ameninovch jazyk.51 Zhle-
diska klasifikace zkladnch prv asvobod se jedn oprvo kolektivn azhlediska
statusu se jedn opozitivn status.
45 Jednm ze znak suverenity esk republiky, je iuit eskho jazyka ve stt uvanho (vprvnch
dech nkterch zem je uit jazyka jako sttnho nebo ednho ivslovn prvem upraveno) jako
vrazu sttn suverenity. Proto irozsudky soud, jako irozhodnut jinch sttnch orgn, jsou dsledn
vyhotovovny aastnkm zen doruovny veskm jazyce. Jen toto (edn) znn je zvazn
azpsobil vyvolat prvn inky. Bylo by protismysln, aby rozhodnut orgn sttu byla vyhotovovna
vjazyce, ktermu samotn oban sttu, ednk nebo soudce nerozum azen vtakovm jazyce nevede,
zatmco astnk zen by ztakovho rozhodnut vyvozoval sv prva. (rozsudek Nejvyho sprvnho
soudu ze dne 24.11.2004, .j.1Azs90/2004-45, http://www.nssoud.cz).
46 Srov. 16 odst.1 sprvnho du; 76 odst.1 daovho du; 2 odst.14 tr. .
47 Srov. 28 odst.2 tr. .
48 Srov. FOREJTOV, M. In KLMA, K. akol.: Koment kstav aListin. Plze, 2005, s.788.
49 Srov. l.25 odst.2 psm.c) ve spojen sl.21 odst.1 a4 LZPS al.8 ahlavu sedmou stavy R (stavn
zkon NR .1/1993 Sb., stava esk republiky, ve znn pozdjch pedpis).
50 Srov. jej l.11 odst.3.
51 Srov. jej l.10 odst.2 psm.g).
53
Podle 8 odst.2 meninovho zkona m podmnky pro vkon tohoto prva azp-
sob uvdn vcejazynch nzv aoznaen stanovit zvltn prvn pedpis. Tm je
obecn zzen52 atato prava se tak nevztahuje na hlavn msto Prahu.
Podle 29 odst.1 obecnho zzen se nzev obce, jejch st, ulic ajinch veej-
nch prostranstv uvdj vdy veskm jazyce. Ulice nebo jin veejn prostranstv se
nepojmenovvaj shodnmi nzvy aani podle jmen ijcch osobnost veejnho ivota.
Ustanoven meninovho zkona pak provd 29 odst.2 obecnho zzen, podle
kterho vobci obvan pslunky nrodnostnch menin se nzev obce, jejch st,
ulic ajinch veejnch prostranstv aoznaen budov sttnch orgn azemnch samo-
sprvnch celk uvdj t vjazyce nrodnostn meniny, jestlie se podle poslednho
stn lidu hlsilo ktto nrodnosti alespo 10% oban obce, pokud oto podaj
zstupci pslun nrodnostn meniny prostednictvm vboru pro nrodnostn men-
iny apokud ten svm usnesenm nvrh doporu. Oproti prav vmeninovm zkon
zkon oobcch neopakuje poadavek, e se mus jednat opslunky nrodnostn men-
iny, kter tradin adlouhodob ije na zem esk republiky.
Obecn zzen obdobnou pravu obsahovalo ji ped pijetm meninovho zkona.
Ustanoven 29 odst.2 vpvodnm znn pro zaveden nzv aoznaen vjazyce
nrodnostn meniny stanovilo podmnku, e se podle poslednho stn lidu hlsilo
kurit nrodnosti alespo 20% oban obce azrove oto podalo petic nejmn
50% zletilch oban obce hlscch se ktto nrodnostn menin. Meninov zkon
pak tyto podmnky vobecnm zzen ponkud zmrnil, kdy hranici oban obce snil
na 10% apoadovan poet tchto oban dajcch vpetici snil na 40%. Souasn
znn ssebou pinesla novela obecnho zzen zr. 2006.53
Rozhodovat onzvech st obce, onzvech ulic adalch veejnch prostranstv
spad do oblasti samostatn psobnosti obce atato pravomoc je vyhrazena zastupi-
telstvu obce.54 Oznaen ulic ajinch veejnch prostranstv provd obec na svj n-
klad.55
Kad obec m svj nzev ake zmn nzvu obce dv souhlas Ministerstvo vnitra
na nvrh obce. Nzvy maj t sti obce. st obce je evidenn jednotka vytven
budovami ssly popisnmi asly evidennmi pidlenmi vjedn seln ad, kter
le vjednom souvislm zem. Nzvy st obce jsou zpravidla pevzaty znzvu za-
niklch obc, osad nebo znzv historicky vzniklch zem, na nich se tyto sti obce
nachzej.56 Co se te pojmu veejn prostranstv, tak krom ulic jsou jimi vechna
nmst, trit, chodnky, veejn zele, parky adal prostory pstupn kadmu bez
omezen, tedy slouc obecnmu uvn, ato bez ohledu na vlastnictv ktomuto pro-
storu.57 Budovou sttnho orgnu je teba rozumt budovu na zem obce, vn psob
52 Zkon .128/2000 Sb., oobcch (obecn zzen), ve znn pozdjch pedpis.

53 Proveden zkonem .234/2006 Sb.
54 Srov. 84 odst.2 psm.r) obecnho zzen.
55 Srov. 30 obecnho zzen.
54
orgn moci zkonodrn, vkonn i soudn; budovou zemnho samosprvnho celku
pak budovu, kterou disponuje na zem dan obce obec i kraj.58
Zve uvedenho vyplv, e obecn zzen pro zaveden nzv aoznaen vjazyce
nrodnostn meniny stanov ti podmnky:
1) podle poslednho stn lidu se hlsilo k(jedn) nrodnosti jin ne esk alespo
10% oban obce;
2) zstupci pslun nrodnostn meniny oto podaj prostednictvm vboru pro
nrodnostn meniny;
3) vbor pro nrodnostn meniny svm usnesenm nvrh doporu.
Ad 1) Podle obecnho zzen je obanem obce fyzick osoba, kter je sttnm ob-
anem esk republiky59 aje vobci hlena ktrvalmu pobytu. Trvalm pobytem
oban esk republiky se pak rozum evidenn trval pobyt podle zkona oevi-
denci obyvatel.60 Stnm lidu se pak rozum zvltn statistick zjiovn, pi nm
jsou kjednomu rozhodnmu okamiku stanovenmu zkonem zjiovny daje ofy-
zickch osobch, jejich demografickch, socilnch aekonomickch charakteristikch,
domcnostech, rovni bydlen arozmstn astruktue bytovho fondu na zem esk
republiky.61 Stn vak podlhaj nejen oban esk republiky, nbr kad fyzick
osoba, kter m vrozhodn okamik trval pobyt nebo povolen pechodn pobyt na
zem esk republiky, akad dal fyzick osoba, kter je na zem esk republiky
vrozhodn okamik ptomna, anem zde trval nebo povolen pechodn pobyt.62
daj onrodnosti fyzick osoby je dajem dobrovolnm.63
Ad 2) Vbor pro nrodnostn meniny pedstavuje iniciativn akontroln orgn za-
stupitelstva obce, jeho prostednictvm maj pslunci nrodnostn meniny na zem
obce vykonvat sv prvo na aktivn ast vkulturnm, spoleenskm ahospodskm
ivot ave veejnch zleitostech, zvlt pak tch, kter se tkaj nrodnostnch men-
in, jejich jsou pslunky.64 Vbor m zizovat aruit zastupitelstvo obce, stejn
jako volit jeho pedsedu adal leny aodvolvat je zfunkce.65 Vbory proto bvaj
povaovny za orgny zastupitelstva.66 Obligatorn je vbor pro nrodnostn meniny
zizovn vobci, vjejm zemnm obvodu ije podle poslednho stn lidu alespo
10% oban hlscch se knrodnosti jin ne esk. leny tohoto vboru jsou rovn
zstupci nrodnostnch menin stm, e pslunci nrodnostnch menin mus tvoit
58 VA, L. In VEDRAL, J. VA, L. BE, J. PENIKA, S.: Zkon oobcch (obecn zzen).
59 Ve svtle judikatury stavnho soudu je vak teba pojem oban obce vykldat eurokonformn azahrnout
pod nj rovn obany jinch lenskch stt EU sbydlitm na zem obce (nlez stavnho soudu ze
dne 19.4.2010, sp. zn. IV. S 1403/09, NALUS). Oban jinch lenskch stt EU vak netvo nrod-
nostn meninu ve smyslu Listiny ameninovho zkona, by by byli shodn nrodnosti jako pslunci
tto meniny.
60 Zkon .133/2000 Sb., oevidenci obyvatel arodnch slech aozmn nkterch zkon (zkon oevi-
denci obyvatel), ve znn pozdjch pedpis.
61 Srov. 2 psm.a) zkona .296/2009 Sb., ostn lidu, dom abyt vroce 2011.
62 Srov. 5 odst.1 psm.a) ab) zkona .296/2009 Sb., ostn lidu, dom abyt vroce 2011.
63 Srov. 6 psm.b) bod 1 zkona .296/2009 Sb., ostn lidu, dom abyt vroce 2011.
64 Srov. 117 odst.1 obecnho zzen a6 odst.1 meninovho zkona.
65 Srov. 84 odst.2 psm.l) am) obecnho zzen.
66 Srov. nap. PRCHA, P.: Mstn sprva. Brno, 2011, s.72.
55
nejmn polovinu vech len vboru. Pedsedou vboru je vdy len zastupitelstva
obce.67 Vbor pln koly, ktermi jej pov zastupitelstvo obce. Ze sv innosti od-
povd vbor zastupitelstvu obce. Poet len vboru je vdy lich. Vbor se schz
podle poteby.68 Podn vboru me vypadat tak, e se zstupci nrodnostn meniny
obrt na vbor pmo nebo prostednictvm nkterho jeho lena.69
Ad 3) Usnesen vboru se vyhotovuje psemn apodepisuje je pedseda vboru.
Usnesen vboru je platn, jestlie snm vyslovila souhlas nadpolovin vtina vech
len vboru.70 Pokud snvrhem zstupc nrodnostn meniny vbor pro nrodnostn
meniny vyslov souhlas, pedlo vbor toto usnesen zastupitelstvu obce, ktermu
sohledem na dikci 29 odst.2 vak nezbude, ne tuto skutenost vzt na vdom auloit
rad obce i obecnmu adu pijet pslunch opaten.71 Usnesen vboru pro n-
rodnostn meniny tak m vtomto ppad decisivn povahu, nikoliv tedy iniciativn i
dokonce kontroln.
Pokud by vechny uveden podmnky byly analogicky splnny vrmci mstsk-
ho obvodu nebo mstsk sti zemn lennho statutrnho msta, avak nikoliv na
zem statutrnho msta jako celku, prava vobecnm zzen zejm nebrn, aby
vtakovch ppadech dolo ke zaveden nzv aoznaen vjazyce nrodnostn meniny
pouze na zem tohoto mstskho obvodu nebo mstsk sti.72
ZVR
Prvo pslunk nrodnostnch menin na uvn meninovho jazyka

vednm styku aped soudy ana vcejazyn nzvy aoznaen je obsaeno vnormch
obsaench jak vstavnm podku (zejmna Listin), tak vrelativn irok kle zko-
n (vele smeninovm zkonem), kter vytvej pomrn komplikovan rmec vz-
jemnch vztah. To se projevuje mimo jin pi interpretaci jejich jednotlivch ustanove-
n. Zapomnat pitom nen mon ani na mezinrodn prvn zvazky esk republiky.
Uveden pspvek ml za cl seznmit tene se zkladn vnitrosttn prvn pravou
tchto prv avrozsahu, kter mu umonilo jeho tmatick zamen ajeho dlka, se
pokusit alespo na nkter problematick otzky nalzt odpov. Zpedchzejcho
textu vak mimo jin vyplv, e ustanoven Listiny ameninovho zkona nejsou ve
vzjemnm vztahu dostaten kompatibiln. Tomuto pak nepispvaj ani dal zkony,
67 Srov. 117 odst.3 a4 obecnho zzen.
68 Srov. 118 odst.1 a2 obecnho zzen.
69 Srov. VEDRAL, J. In PETR, R. PETRV, H. SCHEU, H. (eds.): Meniny aprvo vesk repub-
lice. Praha, 2009, s.256.
70 Srov. 118 odst.2 a3 obecnho zzen
71 VA, L. In VEDRAL, J. VA, L. BE, J. PENIKA, S.: Zkon oobcch (obecn zzen).
72 Podle 4 obecnho zzen se me zem statutrnch mst lenit na mstsk obvody nebo mstsk sti
svlastnmi orgny samosprvy, jeho zastupitelstvo tak me uinit statutem, kter je vydn formou obec-
n zvazn vyhlky ( 130). Podle 146 obecnho zzen pitom plat pro statutrn msta, jejich mstsk
obvody amstsk sti ustanoven ostatnch hlav obecnho zzen, nestanov-li hlava VIII statutrn
msta vslovn jinak. Uveden zvr naznauj vahy J. Exnera (srov. EXNER, J.: Obce, msta, mstsk
sti: omstn veejn sprv ajej dekoncentraci statutrnmi vyhlkami vzemn lennch mstech.
Praha, 2004, s.216).
56
kter by mly upravovat podrobnj pravu, nicmn Listinu ameninov zkon do-
staten neprovdj. Sohledem na to, e lze oekvat, e tchto prv se bude postupem
asu doadovat stle ir okruh oban esk republiky, byly by zmny prvn pravy,
kter by se snaily naznaen problmy odstranit, minimln vhodn. Nejen tomu me
pedloen analza pomoci.
57
JAZYKOV PRVA NRODNOSTNCH MENIN

NA SLOVENSKU: EDN STYK
ATOPOGRAFICK DAJE ZHLEDISKA
STANDARDU JAZYKOV SPRAVEDLNOSTI
JAROSLAV VTROVSK
Abstract: Language Rights of National Minorities in Slovakia: Official Communication

and Topographical Indications according to the Standard of Linguistic Justice
Linguistic rights represent akey element of the minority rights protection system
in Slovakia. Both the use of minority languages in relation to state authorities and in
displaying the topographical indications are allowed. The rights are nevertheless subject
to several limitations which in fact make them inaccessible for aconsiderable part of the
Slovak minority population. Some of the limitations seem reasonable. Other, however, shall
be considered neither necessary, nor just, intensifying inequality among the Slovak citizens
according to the language group they belong to.
Key words: minority rights, language, official communication, topographical indications,

Slovakia
Klov slova: meninov prva, jazyk, edn styk, topografick daje, Slovensk
republika
VOD
Jazykov prva tradin pedstavuj zkladn pil ochrany nrodnostnch

menin anejinak je tomu ive Slovensk republice. Slovensko je zem nrodnostn
rozmanitou. Vzemi, kter aktuln t necelch 5,5mil. obyvatel,1 ije celkem ti-
nct nrodnostnch menin uznanch sttem.2 Jejich pslunci spolen tvo piblin
12% populace. Viditelnost nrodnostnch menin se vak nezd bt vrazn. Navzdory
opanm, asto nacionln ladnm deklaracm rznch politickch inepolitickch
uskupen abez ohledu na to, zda takovouto skutenost vnmme pozitivn nebo niko-
li situace vtiny nrodnostnch skupin je charakterizovna pomrn vysokm stup-
1 Nen-li vslovn uvedeno jinak, vychzej statistick daje opotu obyvatelstva uveden vtomto lnku
zposlednho stn obyvatel, kter probhlo vroce 2011. Citovan daje jsou dostupn na strnkch
Slovenskho tatistickho radu na https://slovak.statistics.sk [cit. 18.2.2015].
2 Kompetence uznat uritou nrodnostn skupinu za meninu nle vld Slovensk republiky. Uznny
prozatm byly meniny bulharsk, esk, chorvatsk, maarsk, moravsk, nmeck, polsk, romsk,
rusnsk, rusk, srbsk, ukrajinsk aidovsk.
59
nm integrace, resp. asimilace.3 Tyto skupiny sdl se slovenskm nrodem nejen zem,
kter obvaj, ale t zkladn principy morln ahodnotov povahy, zpsob ivota,
nboenstv, event. dal vznamn atributy, kter se na tvorb nrodn identity podlej.
Jazyk asto bv jedinm znakem, kter meninov skupiny od vtinovch Slovk
objektivn odliuje, azrove znakem, kter mezi pslunky jednotlivch menin vy-
tv pouto vzjemnosti asubjektivn pocit sounleitosti.
Tto charakteristice odpovd iprvn rmec, kter byl za elem ochrany pslun-
k nrodnostnch menin Slovenskou republikou pijat. Zkladnm formlnm prame-
nem je zde stava. Vedle obecn svobody sdruovat se, prva na vestrann, zejmna
kulturn rozvoj aprva na participaci pi een vc tkajcch se nrodnostnch menin
zaruuje l.34 stavy pslunkm menin ti vznamn prva jazykov povahy. Jde
oprvo it apijmat informace vmateskm jazyku, prvo na vzdln vtomto jazyku
aprvo pouvat matesk jazyk vednm styku. Kochran jazyka ajeho pouv-
n se vztahuje ijedin zvltn zkon uren nrodnostnm meninm. Jde ozkon
.184/1999 Z.z., opouvan jazykov nrodnostnch menn, vplatnm znn (dle
t jen ZPJNM). Akoliv zhlediska svho rozsahu je zkon spe strun, dochz
jeho prostednictvm ke konkretizaci vtiny jazykovch prv, kter stava zaruuje
vobecn rovin.4 Ato vetn prva na pouvn meninovho jazyka vednm styku
asouvisejcho prva na pouvn meninovho jazyka pro oznaen obc i vytven
jinch topografickch daj.
Poslednm dvma aspektm pouvn jazyk nrodnostnch menin na Slovensku
bude vnovn itento pspvek. Jeho zkladnm elem je vysvtlit, jak prvo vtomto
ohledu na Slovensku je. Pozornost bude zamena jak na zkladn pravidla, je jsou
pro souasnou prvn pravu rozhodujc, tak na nkter partikulrn poadavky, kter
ztchto pravidel vyplvaj (kap.Zkladn pravidla a partikulrn poadavky). Je ale
zejm, e pouh analyticko-empirick rozmr pspvku by pro dosaen cle vysvtlit
nebyl dostaten. Zkoumn prvnch norem nelze omezit pouze na popis konkrtnch
prvnch pedpis, event. zpsobu jejich aplikace. Vysvtlovn prva, stejn jako ja-
khokoliv jinho spoleenskho fenomnu, se stv plnm teprve tehdy, zahrnuje-li
sloku normativn, tj. vyjaduje-li hodnocen (kap.Zvren poznmky: hodnocen).
Takovto hodnocen, m-li bti smyslupln, pitom vyaduje uinit dleit krok. Je
poteba urit avysvtlit referenn rmec, na jeho zklad khodnocen dojde (kap.Do-
saen standardu jazykov spravedlnosti).
DOSAEN STANDARDU JAZYKOV SPRAVEDLNOSTI
Souv-li na uritm zem nkolik nrodnostnch skupin, jako je tomu

vppad Slovensk republiky, vznik obvykle poteba urit jejich vztah avzjemn
3 Vjimku vtomto ohledu pedstavuje pouze romsk nrodn menina. Jej viditelnost je vak dsledkem
spe faktor stojcch vn tto skupiny (marginalizace Rom ze strany ostatnch nrodnostnch skupin)
neli faktor majcch pvod uvnit skupiny avychzejcch zjejch kulturnch, nboenskch ajinch
odlinost.
4 Pouze otzka prva na vzdln vjazyku menin je upravena vodlinm pedpisu, konkrtn vzkon
.245/2008 Z.z., ovchove avzdelvan (kolsk zkon), vplatnm znn.
60
uspodn. Hovo-li navc jednotliv skupiny odlinmi jazyky, stv se tato poteba
nutnost, jej povaha je objektivn. Oproti vtin ostatnch prvk utvejcch iden-
titu nrodnostnch skupin, jako jsou nap. nboenstv i kulturn tradice, m jazyk
specifick postaven. Pedstavuje nstroj komunikace. Komunikace vpirozenm jazy-
ku probh na rovni horizontln, tj. vsoukromm styku mezi jednotlivci, ale t na
rovni vertikln mezi jednotlivci aorgny sttu. Prostednictvm jazyka ajazykovch
sdlen stt vytv prvn pedpisy, rozhoduje oprvech apovinnostech jednotlivce,
pijm podnty, dosti, event. stnosti, podstatn informace atp. Je proto zejm,
e na rozdl od nboenstv i praktikovn kulturnch tradic postoj sttu neme zstat
ve vztahu kpouvn jazyka neutrln.5 Stt neme pouze nekonat aponechat otzku
jazykov komunikace zcela bez pravy. Vyadovn je postoj aktivn. Stt mus uinit
volbu, tj. mus vybrat jeden i vce jazyk, kter budou povaovny za jazyk edn
akter jako zkladn budou pi komunikaci se sttem ajeho orgny pouvny.6
Povinnosti, kter vsouvislosti spouvnm jazyk vednm styku sttu vznikaj,
jsou tedy primrn povinnosti pozitivn. Stt mus urit, jakm zpsobem mohou bt
jazyky, jejich mluv zem sttu obvaj, pouvny. Kvymezen vztahu jednotli-
vch jazyk amonost jejich pouit stt zpravidla pistupuje prostednictvm zkon.
Forma, ve kter kuren jazykovho reimu dojde, vak nen zsadn (by prava ve
form zkona se jev jako douc). Podstatn je naplnn poadavk substantivnch.
Uspodn, kter stt zvol, mus bt spravedliv, tj. mus naplovat urit standard,
jen meme oznait jako standard jazykov spravedlnosti.7
Co do svho vznamu je standard jazykov spravedlnosti konceptem neuritm.
Uspodn, kter se jev jako spravedliv zjednoho hlediska, me tento charakter
ztrcet, zaujmeme-li pro hodnocen hledisko odlin. Neuritost konceptu vak nen ne-
omezen. Jeho smantick hranice je urena dvma znaky, kter jsou skonceptem jazy-
kov spravedlnosti obvykle spojovny. Prvnm znich je rovnost.8 Rovnost, okterou se
vtomto ppad jedn, nicmn nen zamlena jako rovnost mezi jazyky. Nen nutn,
aby spravedliv uspodn stavlo vechny jazyky na stejnou rove. Rovnost se tk
mluvch danho jazyka, tedy osob, je tento jazyk ovldaj jako jazyk matesk, zpra-
vidla zdvodu pslunosti kurit nrodnostn skupin.9 Koncept jazykov spravedl-
nosti lze proto vobecn rovin vyjdit jako poadavek, aby sttem definovan prava
pouvn jazyk nevytvela mezi jednotlivmi skupinami mluvch postaven, kter
by bylo nerovn, anevystavila nkterou ze skupin zachzen, je by bylo diskriminan.
Zdroje aformy nerovnosti, kterou neznalost, event. nedostaten znalost urit-
ho jazyka me vyvolat, jsou rznorod. Vkontextu pouvn jazyk nrodnostnch
menin se nerovnost stv viditelnou zejmna tehdy, vztahuje-li se nedostaten znalost
5 LAGERSPETZ, E.: On Language Rights. Ethical Theory and Moral Practice, 1998, Vol.1, s.183.
6 VAN PARIJS, P.: Lunguistic Justice for Europe and for the World. New York, 2011, s.8990.
7 MOWBRAY, J.: Linguistic Justice in International Law: An Evaluation of the Discursive Framework.
International Journal for the Semiotics of Law, 2011, Vol.24, s.7995.
8 VAN PARIJS, P.: Lunguistic Justice for Europe and for the World. New York, 2011, s.91. MOWBRAY, J.:
Linguistic Justice in International Law: An Evaluation of the Discursive Framework. International Journal
for the Semiotics of Law, 2011, Vol.24, s.84.
9 MOWBRAY, J.: Linguistic Justice in International Law: An Evaluation of the Discursive Framework.
International Journal for the Semiotics of Law, 2011, Vol.24, s.85.
61
kjazyku vtinovmu, kter byl sttem vybrn jako jazyk edn. Neznalost ednho
jazyka pedstavuje pro pslunka nrodnostn meniny znevhodnn pinejmenm ve
dvou smrech. Za prv, podstatnm zpsobem stuje jednotlivci pstup ke vzdln,
nen-li poskytovno vmeninovm jazyku, azamstnn, je-li dobr znalost ednho
jazyka pro jeho vkon nutn.10 Za druh, nedostaten znalost lingua franca pou-
vanho vdanm stt zpsobuje, e rodil mluv tohoto jazyka zastv vhodnj
pozici, pokud jde okomunikaci, pesvdovn, porozumn atp. ve vztahu ke svmu
okol neli mluv jazyka meninovho.11 Nerovnost se prvotn me projevovat ve
sfesoukrom komunikace. Palivou se vak stv zejmna tehdy, dotk-li se posta-
ven jednotlivce vednm styku. Dojde-li nap. krozvodovmu zen mezi maneli,
znich jeden je rodil mluv ednho (jednacho) jazyka adruh jazyka meninovho,
je prvn uveden znich vjednoznan lepm postaven ktomu, aby pslunho soudce
i soudkyni svmi argumenty pesvdil. Druh zmanel, kter jednac jazyk ovld
nedostaten, nen schopen sv vyjden formulovat pesn apeklad tlumonkem
zbavuje jeho vpov bezprostednosti.
Meme proto ci, e volba jednoho jazyka jako jazyka ednho je vdy rozhod-
nutm distributivnm.12 Vjeho dsledku nevyhnuteln dochz kposkytnut urit v-
hody i naopak uloen bemene obanm patcm do rznch nrodnostnch, resp.
jazykovch skupin. Fakt, e vichni oban sttu maj povinnost pouvat vednm
styku stejn jazyk, kter stt za tmto elem ur, nen pro naplnn konceptu jazykov
spravedlnosti postaujc. Rovnost, kter je vkontextu postaven nrodnostnch menin
vyadovna, nepedstavuje pouze formln rovnost ped zkonem. Vyadovna je rov-
nost faktick, materiln.13 Ta pitom neme bt omezena pouze na rovnost vsledk.
Podstatou konceptu jazykov spravedlnosti nen, resp. nen pouze dosaen rovnov-
nho stavu, nap. pokud jde ovytven ekonomickho zisku i obsazovn pracovnch
mst pslunky rznch nrodnostnch skupin. Koncept jazykov spravedlnosti m na
distributivn spravedlnost zaloenou na rovnosti pleitost.14 Tk se monosti vech
obyvatel splnit kritria, kter jsou pro pstup kuritm socilnm statkm vyadovna,
ato bez ohledu na nrodnostn, resp. jazykovou skupinu, ke kter nle.15
Tradin postup, kter stt za elem dosaen rovnosti pleitost svch obyvatel
zastv, spov vpijet norem zakazujcch diskriminaci. Jestlie nap. dvod pro
nepijet jednotlivce do zamstnn tkv vjeho odlinm nboenskm pesvden, n-
rodnostnm nebo rasovm pvodu i pohlav, kodstrann nedoucho stavu teoreticky
posta, je-li znevhodovn vtchto ppadech ana zklad tchto dvod zakzno.
Normy zakazujc diskriminaci jsou pitom soust vnitrosttnch prvnch d vech
demokratickch stt.16 Jak ji ale bylo uvedeno ve, otzka pouvn jazyka se od
jinch aspekt tvocch identitu jednotlivce, event. nrodnostn skupiny li. Funkce
11 Ibid., s.94.
12 LAGERSPETZ, E.: On Language Rights. Ethical Theory and Moral Practice, 1998, Vol.1, s.184.
13 Permanent Court of International Justice, Minority Schools in Albania, Advisory Opinion, Series A/B
1935, s.19.
15 FREDMAN, S.: Antidiskriminan prvo. Praha, 2007, s.14.
16 Pravdivost tohoto tvrzen je analytick.
62
jazyka je heterogenn, ato pinejmenm ve dvou ohledech. Za prv plat, e jazyk
podobn jako rasa, nboenstv i spolen tradice sice pedstavuje znak, kter uritou
nrodnostn skupinu charakterizuje, avak zrove se jedn okompetenci pedstavujc
vznamnou produktivn dovednost (productive skill).17 Samotn zkaz diskriminace
tak ke kenmu vyrovnn pleitost, nap. pokud jde opstup kzamstnn, nepo-
vede, nebo znalost i neznalost uritho jazyka bude pi volb mezi uchazei inadle
povaovna za jasnou vhodu i naopak jasn znevhodnn. Rozliovn mezi jed-
notlivci, pslunky rznch nrodnostnch skupin, na zklad jazykovch dovednost
nebude za diskriminaci povaovno. Znalost uritho jazyka, je-li pro vkon povoln
nutn, vdy bude pedstavovat legitimn apimen zdvodnn, pro je takov rozli-
ovn prvn imorln pijateln.18
Druh heterogenn rys jazyka vznamn zhlediska rovnosti pleitost pedsta-
vuje skutenost, e znalost konkrtnho jazyka nelze povaovat vhradn ani za projev
toho, co Ronald Dworkin oznauje jako sil (ambition), ani za pouh dsledek toho, co
oznauje jako dar, talent i nadn (endowment). sil je Dworkinem spojovno svol-
bou, kterou jednotlivec uinil, asvsledky, kter tto volba pinesla (nap. volba tvrd
pracovat, volba lenoit atp.). Oproti tomu dar, talent inadn odkazuj kokolnostem,
nad ktermi jednotlivec nem kontrolu ajsou vsledkem nhody, tst, event. netst.19
Jazyk nle do obou tchto kategori. Fakt, e se nkdo narod vrodin, kter hovo
uritou e atato e se mu stane mateskm jazykem, pedstavuje dar, kter zvld-
nut jazyka jednotlivci podstatnm zpsobem usnaduje. Na druhou stranu pimen
znalost jazyka je mon ibez tohoto daru, jestlie jednotlivec vtomto smru vyvine
dostaten sil. Je pitom zejm, e pouze nerovnost, kter je zaloena na odlin me
distribuce dar, talentu i nadn, me bt povaovna za nespravedlivou. Rozdln
pleitosti, kter jsou vsledkem volby jednotlivce, dn problm zhlediska distribu-
tivn spravedlnosti nevyvolvaj.
Funkce ahodnota jazyka vak nejsou pouze instrumentln. Jinmi slovy, jazyk nen
pouze nstrojem komunikace. Je tak jedinenm projevem lidsk tvoivosti asoust
jeho kulturnho ddictv. Proto bez ohledu na hodnotu, kter je mu jako nstroji komuni-
kace piznna, m jazyk svou vlastn, vnitn hodnotu, je potebu jeho ochrany zdvod-
uje aspoluuruje jej rozsah.20 Zkladnm poadavkem vtomto smru je, aby vnitn
hodnota jazyka byla sttem (spolenost) uznna. Negativn vyjdeno, nikdo nesm bt
diskriminovn i veejn oerovn pouze proto, e hovo uritm jazykem.21 Druh
poadavek odkazuje zpt kpraktick vyuitelnosti jazyka, atedy kjeho instrumentln
uitenosti. Jazyk, m-li bti jeho vnitn hodnota zachovna adle rozvjena, mus bt
jazykem reln pouvanm. Nen-li jazyk pouvn, ztrc pro pslunou jazykovou
18 JLEK, D. MIGOV, K. VTROVSK, J.: Segregace, vzdlvac pleitost azvazky stt. Praha,
2015, s. 66.
19 LAMONT, J. FAVOR, Ch.: Distributive Justice. In ZALTA, E. N. (ed.): The Stanford Encyclopedia of
Philosophy, Fall 2014 Edition. Dostupn na http://plato.stanford.edu/archives/fall2014/entries/justice-dis-
tributive/ [cit. 6.3.2015].
20 RAUME, D. G.: Official-Language Rights: Intrinsic Value and the Protection of Difference. In KYM-
LICKA, W. NORMAN, W.: Citizenship in Diverse Societies. New York, 2000, s.250.
21 Ibid., s.252.
63
skupinu vznam apostupn zanik. Povinnost sttu je proto vytvoit takov prosted,
aby kpraktickmu pouit jazyka vbec mohlo dochzet.22
Odkaz kvnitn hodnot jazyka ajeho kulturnmu rozmru pedstavuje druh znak,
jen do konceptu jazykov spravedlnosti vn smantickou uritost. Vznamn je ze-
jmna poadavek stanovc pozitivn povinnost stt pijmout opaten, kter by prak-
tick pouvn jazyka vbnm ivot umonila. Takovto opaten nejene mus za-
chovvat ji zmnnou rovnost pleitost, ale zrove mus zajistit, aby prvo pouvat
vlastn jazyk bylojednotlivci zarueno vco nejir me.23 Teprve vppad, budou-li
ob podmnky splnny, lze uspodn jazyk, kter stt uril, povaovat za spraved-
liv. Jak ji pitom bylo uvedeno ve, spravedlnost vtomto kontextu neznamen, e
monost pouvn mus bt ve vztahu ke kadmu zjazyk stejn apln. Prvo na
pouvn vlastnho (meninovho) jazyka pedstavuje princip, kjeho naplnn me
dojt vrzn me.24 Za spravedlivou vak meme dosaenou mru povaovat jen tehdy,
je-li monost pouvn konkrtnho jazyka omezena jinm stejn hodnotnm dobrem
avrozsahu, kter je pro tento el nezbytn. Ppustn povaha vyvaujcho dobra
ajeho hodnota jsou samozejm relativn anemohou bt ureny mimo konkrtn p-
pad. Je ale zejm, e ekonomick hledisko pedstavuje vtto souvislosti pouze jedno
zmonch hledisek ajeho hodnota nemus bt nutn nejvy.
ZKLADN PRAVIDLA APARTIKULRN POADAVKY
Hovome-li oprvn prav pouvn meninovch jazyk vednm

styku autopografickch daj, je teba zamit pozornost na ti vnitrosttn pedpi-
sy klovho charakteru. Dva znich ji byly identifikovny ve. Jsou jimi stava
azkon opouvn jazyk nrodnostnch menin. Tetm vznamnm pedpisem je
zkon .270/1995 Z.z., ottnom jazyku Slovenskej republiky, vplatnm znn (dle
t jen ZSJ). el tohoto zkona je zejm avyplv zjeho oznaen. Zkon usku-
teuje volbu mezi jednotlivmi jazyky pouvanmi na zem Slovensk republiky
austanovuje jeden znich, slovensk jazyk, jako jazyk edn, resp. sttn.25 Tm tak,
symbolicky ifunkn, vymezuje jeho prvoad postaven. Podle preambule zkona je
Slovensk jazyk nejdleitjm znakem osobitosti slovenskho nroda, nejvzcnj-
hodnotou jeho kulturnho ddictv, vrazem suverenity Slovensk republiky, jako
iveobecnm dorozumvacm prostedkem jejch oban. Dsledkem tto posledn
jmenovan funkce slovensk jazyka, kter meninovm jazykm piznna nen, je, e
coby sttn jazyk m pednost ped ostatnmi jazyky pouvanmi na zem Slovensk
republiky (1 odst.2 ZSJ).
Zkon osttnm jazyku tmto explicitn formuluje prvn pravidlo, pravidlo ped-
nostnho postaven slovenskho jazyka, jm se uspodn jazyk na Slovensku d.
22 Ibid.
24 ALEXY, R.: ATheory of Constitutional Rights. New York, 2002, s.47.
25 Meme tak ci, e zkon tuto volbu pouze potvrzuje, nebo postaven slovenskho jazyka jako jazyka
sttnho je zakotveno ji vl.6 odst.1 stavy SR.
64
Zrove toto pravidlo vzhledem krznm kontextm jeho pouit konkretizuje atm
mu dodv praktick innosti. Napklad 3 odst.1 zkona osttnm jazyku vyjaduje
poadavek, aby sttn zamstnanci, bez ohledu na msto svho psoben, ovldali sttn
jazyk. Analogick povinnost tkajc se znalosti meninovho jazyka vak vprvnm
du Slovensk republiky chyb, resp. je explicitn vylouena ustanovenm 7 odst.1
zkona opouvn jazyk nrodnostnch menin. Ato itehdy, vykonv-li ednk
innost vmst, kde na pouvn meninovho jazyka vednm styku m jednotlivec
nrok. Zkon opouvn jazyk nrodnostnch menin takt stanov, e je-li zen
vedeno vmeninovm jazyku, rozhodnut, kter ztohoto zen vzejde, je vedle tohoto
jazyka vydvno ivjazyku sttnm. Plat pitom, e je-li mezi jazykovmi verzemi
rozhodnut rozpor, vpochybnostech je rozhodujc text rozhodnut ve sttnm jazyku
(2 odst.4 ZPJNM).
Ze zkona opouvn jazyk nrodnostnch menin vyplvaj idal pravidla upra-
vujc uspodn jazyk na Slovensku. Zkon stanov podmnky, za kterch me kpo-
uit meninovho jazyka vednm styku i ve vztahu ktopografickm dajm dojt.
Pedkld vtomto ohledu dv omezen. Povaha prvnho omezen je personln. Jde
opravidlo, podle kterho prvo na pouvn mateskho jazyka voblastech ednho
styku atopografickch daj nle nikoliv kad nrodnostn menin, resp. jejm p-
slunkm, ale pouze mluvm toho jazyka, kter je jako meninov zkonem vslovn
uznn. Bylo ji eeno, e status meniny byl ve Slovensk republice formln piznn
tincti nrodnostnm skupinm. Meninovch jazyk vak zkon uvd pouze devt.26
Ochrany, kterou zkon meninovm jazykm poskytuje, se tak apriori nemohou do-
volvat pslunci ty nrodnostnch skupin rusk, srbsk, idovsk amoravsk. Je
teba t zdraznit, e prvo na pouvn meninovho jazyka vednm styku zkon
svuje pouze obanovi Slovensk republiky, kter je osobou patc knrodnostn men-
in,27 tedy pouze osob fyzick, anikoliv osob prvnick, jejm jmnem fyzick
osoba vystupuje.
Druh omezujc podmnka, avpoad ji tet obecn pravidlo upravujc vztahy
mezi jazyky na Slovensku, je povahy teritoriln. Prvo na pouvn meninovho
jazyka vednm styku i utopografickch daj me bt vyuvno pouze vobcch,
vnich poet obyvatel pslunk dan meniny tvo podle dvou po sob nsledu-
jcch stn obyvatel [] nejmn 15% (2 odst.1 ZPJNM). Poadavek procentul-
nho zastoupen pslunk meniny nezbytnho pro realizaci jazykovch prv nen ve
vnitrosttnch prvnch dech, alespo co se evropskch stt te, neobvykl. Vhod-
nost stanoven ve vak me bt legitimnm zpsobem zpochybnna. Podle zkona
opouvn jazyk nrodnostnch menin ve znn platnm ped 1.6.2011 byl nutn po-
dl meninovho obyvatelstva vobcistanoven na 20%. Novelou zkona .204/2011 Z.z.
byl tento podl snen na 15%, avak zkon vpechodnm ustanoven 7c odst.1 ur-
uje, e pod dvma po sob nsledujcmi stn obyvatel se rozumj stn, jejich
vsledky byly vyhleny a po nabyt innosti novely, tj. po 1.6.2011. Prvn zapoi-
26 Jde ojazyky bulharsk, esk, chorvatsk, maarsk, nmeck, polsk, romsk, rusnsk aukrajinsk.
27 Jazykov prva oban jinch stt Evropsk unie vednm styku samozejm nejsou tmto tvrze-
nm dotena. Srov. zejmna rozsudek Soudnho dvora Evropsk unie ve vci Bickel aFranz, C-274/96,
24.11.1998.
65
tateln stn obyvatel probhlo vsamotnm roce 2011. Dal bude uskutenno vroce
2021 azkonn kritrium 15% tak bude moci bt poprv aplikovno a vtomto roce.
Souasn poadavek 20% zpsobuje, e pouze pt zdevti meninovch jazyk,
kter zkon vslovn jmenuje, mohou bt pi tvorb topografickch daj i ved-
nm styku reln pouvny.28 Hranici nutnho podlu pekrauj alespo vjedn obci
nrodnostn meniny maarsk, romsk, rusnsk, ukrajinsk anmeck. Tyto obce
jsou uvedeny vnazen, kter vydv vlda Slovensk republiky. Je zde uveden jak
nzev obce ve slovenskm jazyku, tak jej oznaen vjazyku meninovm. Kroze-
n potu jazyk, kter budou moci bt vyuvny vednm styku autopografickch
daj, snejvt pravdpodobnost nedojde ani po uvedenm roce 2021. Snen pro-
centulnho podlu na 15% sice povede krozen prva na pouvn meninovho
jazyka odal obce, nikoliv ale odal meninov jazyky. Je teba vak zdraznit, e ani
vobcch, kde poet pslunk nrodnostn meniny nedosahuje poadovanch 20%,
resp. 15%, zkon pouvn meninovho jazyka vednm styku zcela nevyluuje.
Kterkoliv zjazyk, kter zkon oznauje za meninov, me jeho mluv pslunk
nrodnostn meniny vednm styku vyut, pokud stm zamstnanec veejn spr-
vy aosoby zastnn na zen souhlas (2 odst.8 ZPJNM). Vdanm ppad tedy
pouit meninovho jazyka pestv bt prvem jednotlivce, stv se pouhou monost
podmnnou souhlasem vech zainteresovanch osob. Zkon navc stanov, e tako-
vouto monost lze uplatnit pouze vstn komunikaci sadem, nikoliv pi projevech
uinnch psemn.
tvrt pravidlo, kterm se pouvn meninovch jazyk na Slovensku d, se vzta-
huje pouze kotzce uit jazyka vednm styku, nikoliv kproblematice topografickch
daj. Uruje orgny sttn sprvy, vi kterm me bt prvo na pouvn meni-
novho jazyka uplatnno. Podle 2 odst.3 zkona opouvn jazyk nrodnostnch
menin prvem komunikovat vmeninovm jazyku disponuje jednotlivec (a)ve vzta-
hu korgnm mstn sttn sprvy, (b)orgnm zemn samosprvy a(c)ve vztahu
kprvnickm osobm, kter byly zemn samosprvou zzeny. Orgnem mstn sttn
sprvy jsou okresn ady.29 Tch je na Slovensku celkem 72. Pouze devt znich nic-
mn sdl vokresnm mst, ve kterm podl pslunk nrodnostn meniny dosahuje
20%, co je podmnka, kter je pro pouvn meninovho jazyka ped tmto orgnem
nezbytn.30 Vosmi ppadech se jedn oobce smaarskou nrodnostn meninou,
vjednom ppad oobec smeninou rusnskou (Medzilaborce). Podstatn dostupnj je
prvo komunikovat vmeninovm jazyku ped orgny samosprvy. Podle pedmtnho
nazen vldy .534/2011 je mon toto prvo realizovat v656 obcch, tedy piblin
v1/5 vech obc na Slovenku.31
28 Ktmto pti jazykm je nutn pist jet esk jazyk, unho je monost pouit voblasti ednho styku
analogick kpostaven jazyka slovenskho. Ustanoven zkona opouvn jazyk nrodnostnch menin,
pokud jde ooblast ednho styku (nikoliv ale topografickch daj) na esk jazyk nedopadaj ( 2 odst.9
ZPJNM).
29 Viz zkon .180/2013 Z.z., oorganizcii miestnej ttnej sprvy, vplatnm znn.
30 Jde ookresn ady vobcch Dunajsk Streda, Galanta, Komrno, Medzilaborce, Nov Zmky, Senec,
aa, Rimavsk Sobota aRoava.
31 Kpouit maarskho jazyka me dojt v512 obcch, rusnskho jazyka v68 obcch, romskho jazyka
v57 obcch, ukrajinskho jazyka v18 obcch anmeckho jazyka v1 obci. Vdn obci nenastala situace,
e by hranice 20% doshli pslunci dvou i vce nrodnostnch skupin zrove.
66
Prvo na pouvn vlastnho jazyka vednm styku, kter pslunkm nrodnost-
nch menin zaruuje stava, je ale chpno eji ne pouze jako prvo pouvat tento
jazyk vppadech uvedench v2 odst.3 zkona opouvn jazyk nrodnostnch
menin. Zahrnuje idal situace jednn mezi sttnm orgnem aobanem sttu. Typicky
jde ojednn ped soudy. Podle 5 odst.1 zkona opouvn jazyk nrodnostnch
menin je prvo pslunk nrodnostnch menin pouvat matesk jazyk ped soud-
nmi orgny upraveno zvltnm zkonem. Vedle zkona osttnm jazyku se jedn
zjmena oobansk soudn d aotrestn d.32 Soudn zen, obansk itrestn, je
vedeno vhradn vjazyku slovenskm (7 odst.1 ZSJ). Slovensk obansk soudn
d itrestn d vak pipoutj situace, kdy jednotlivec m prvo pouvat pi jednn
se soudy ijin jazyk neli sloventinu, zejmna jazyk matesk. Zkonn prava pitom
nerozliuje, zda tmto jednotlivcem je oban Slovensk republiky patc knrodnostn
menin, anebo cizinec. Na rozdl od komunikace sorgny sttn sprvy aorgny samo-
sprvy dn zvltn prava tkajc se menin nebyla vtomto smru pijata.
Prvo na pouvn meninovho jazyka vednm styku se tk zejmna styku
vnjho. Zjudikatury stavnho soudu Slovensk republiky (dle jen stavn soud)
vyplv, e kontakt dvou subjekt orgnu sttn sprvy ajednotlivce je zhlediska
definice vrazu edn styk podmnkou, kter je nutn. Tzv.vnitn styk tj. komuni-
kaci, ke kter dochz uvnit sttnho orgnu nelze podle slovenskho prva za edn
styk vbec povaovat.33 Urit monosti, kter se pouvn meninovho jazyka ve
vnitnm styku tkaj, vak zkon opouvn jazyk nrodnostnch menin pesto pi-
pout. Podle 3 odst.1 zkona se vobci, kde podl meninovho obyvatelstva dosahuje
zmnnch 15%, resp. 20%, me vjazyku nrodnostn meniny uskutenit jednn
orgnu veejn sprvy, pokud stm souhlas vichni ptomn. Kpouit meninovho
jazyka me dojt tak ze strany poslance obecnho zastupitelstva pi jednn tohoto
orgnu. Vtakovm ppad se navc nejedn opouhou monost, kterou zkon poslanci
otvr, ale osubjektivn prvo, kterm poslanec disponuje. Ppadn nklady spojen
stlumoenm hrad zvlastnch zdroj obec (3 odst.2 ZPJNM).
Utopografickch daj je monost pouvn meninovho jazyka zvcnho hledis-
ka omezena podstatn vce. Rozhodujc pravu vtomto smru obsahuje zkon ostt-
nm jazyku. Podle 3a tohoto zkona se nzvy obc, jejich sti, nzvy ulic ajinch
veejnch prostranstv, jako iveker jin topografick (zkon pouv termn geo-
grafick) nzvy eky, poho atp. uvdj vdy ve sttnm jazyku. Vjimku zto-
hoto pravidla pedstavuje pouze monost, aby urit mstn topografick oznaen byla
uvdna, vedle sttnho jazyka, ivpslunm jazyku meniny. Jde zejmna oznaen
obc (4 odst.1 ZPJNM) aulic (4 odst.4 ZPJNM). Ivtchto ppadech vak plat
teritoriln omezen: kpouvn meninovho oznaen me dojt pouze vrmci obce,
vn poet meninovho obyvatelstva dosahuje poadovan hranice 20% (nikoliv tedy
nap. na smrov tabuli umstn mimo obec). Meninov oznaen obce se spolen
sjejm slovenskm nzvem uvd zejmna na dopravnch znakch oznaujcch za-
32 Zkon . 99/1963 Z.z., obiansky sdny poriadok, v platnm znn (pln znn vyhleno pod
.200/2013Z.z.) azkon .301/2005 Z.z., trestn poriadok, vplatnm znn.
33 stavn soud SR, Pl. S 4/97, 24.2.1998.
67
tek akonec obce ana budovch orgn veejn sprvy (4 odst.1 ZPJNM).34 Zkon
opouvn jazyk nrodnostnch menin krom toho umouje, aby meninov ozna-
en obce bylo soubn se slovenskm nzvem pouvno t na ndranch budovch,
autobusovch stanicch, event. letitch apstavech Vpraxi ktomuto znaen vak
nedochz.35 Mstn topografick oznaen se mohou vmeninovm jazyku objevit t
vodbornch publikacch, vtisku ajinch prostedcch masov komunikace, jako
ivedn innosti orgn veejn sprvy, pokud se vnich pouv jazyk meniny
(4 odst.5 ZPJNM). Stejn jako ve vechpedchzejcch ppadech izde nicmn
plat, e oznaen vmeninovm jazyku me bt pouito pouze druhotn vedle stan-
dardizovanch geografickch nzv, kter jsou vytveny, jak ji bylo uvedeno ve,
zsadn vjazyku slovenskm (4 odst.5 ZPJNM).
Posledn pt obecn pravidlo, kter vyplv ze zkona opouvn jazyk nrod-
nostnch menin, pop. nkterch dalch zkon akterm se d prava pouvn
jazyk na Slovensku, je mon formulovat nsledovn: prvo na pouvn meninov-
ho jazyka zahrnuje nejen prvo mluvho tmto jazykem hovoit, ale t prvo rozumt
aprvo, aby dotynmu mluvmu bylo porozumno.36 Vnejvt me se toto pravidlo
uplatuje pikontaktu pslunka nrodnostn meniny sorgny mstn sttn sprvy
azemn samosprvy. Jednotlivec je vtchto ppadech oprvnn pouvat meninov
jazyk pi jakkoliv stn komunikaci adle pikomunikaci psemn, vetn podvn
dost, pedkldn listin, dkaz (2 odst.3 ZPJNM) i podvn formul, je mus
bt pro tento el vyhotoveny dvojjazyn (2 odst.7 ZPJNM). Je-li podn uinno
vnkterm zmeninovch jazyk, zkon stanov povinnost orgnu poskytnout dotyn
osob odpov jak ve sttnm jazyku, tak ivpslunm jazyku meniny.37 To se tk
irozhodnut, pokud zen bylo vjazyku meniny zahjeno anebo pokud oto astnk -
zen pod. Jak ji ale bylo zmnno ve, kporozumn mezi jednotlivcem aorgnem
sttu nemus dojt pmo. Me bt zprostedkovno tlumonkem. Nklady spojen
stlumoenm nese vtchto ppadech stt, pop. samosprva. Je teba t pipomenout,
e prvo pouvat meninov jazyk ped orgny veejn sprvy nle, nen-li vslovn
uvedeno jinak, kadmu [o]banu Slovensk republiky, kter je osobou patc kn-
rodnostn menin (2 odst.3 ZPJNM). Tedy nikoliv pouze astnku zen, ale kte-
rkoliv osob, je do zen vstupuje (svdek, opatrovnk, vedlej astnk zen atp.).
Onco mn pzniv je prava pouvn meninovch jazyk vzen ped soudy.
Bylo ji konstatovno, e zkon opouvn jazyk nrodnostnch menin na zen
ped soudy nedopad arelevantn prvn prava je stanovena ve dvou klovchpedpi-
sech: vobanskm soudnm du avtrestnm du. Ty pitom shodn vychzej zl.47
odst.4 stavy, podle kterho [k]do prohls, e neovld jazyk, v nm se zen
34 Podle 4 odst.2 ZPJNM se [d]opravn znaky soznaenm obce vjazyku meniny umisuj [] pod
dopravnmi znakami snzvem obce, kter se uvd vdy ve sttnm jazyku.
35 Zejmna vppad elezninch stanic je tato situace zarejc. Slovensk drhy zdvoduj svoji nein-
nost zejmna tm, e platn legislativa jim neumouje, aby na zmnu oznaen vynaloily prostedky
zvlastnch (tj. sttnch) zdroj.
36 Srov. RAUME, D. G.: Official-Language Rights: Intrinsic Value and the Protection of Difference. In
KYMLICKA, W. NORMAN, W.: Citizenship in Diverse Societies. New York, 2000, s.294.
37 Ivtomto ppad nicmn plat, e [v] pochybnostech je rozhodujc znn odpovdi orgnu veejn
sprvy ve sttnm jazyku (2 odst.3 ZPJNM).
68
vede [], m prvo na tlumonka. Prvo na pouvn jinho ne slovenskho jazyka
vzen ped soudy je stavou identicky formulovno jak ve vztahu kobanm, pslu-
nkm nrodnostn meniny, tak ve vztahu kcizincm. Tot plat ioobou uvedench
zkonech. Podle 18 obanskho soudnho du astnci maj [] prvo jednat ped
soudem ve sv matetin anebo jazyku, ktermu rozumj. Znn tohoto ustanoven
se tedy od l.47 odst.4 stavy sten li. Prvo pouvat matesk, event. jin jazyk
nen podmnno tm, e slovensk (jednac) jazyk astnk zen neovld. Je-li nap.
astnkem zen pslunk nrodnostn meniny, m takovto osoba prvo pouvat
meninov jazyk itehdy, hovo-li slovensky bez obt. Plat pitom, e prvo pou-
vat matesk jazyk zahrnuje jak prvo hovoit, tak prvo rozumt iprvo, aby mluvmu
danho jazyka bylo porozumno.38 Nen-li mateskm jazykem astnka zen jazyk
slovensk, je soud povinen mu za elem realizace jeho prv zabezpeit tlumonka,
ato na nklady sttu.39
prava vztahujc se na zen ped soudy vtrestnch vcech kopruje stavn zruku
obsaenou vl.47 odst.4 opoznn vrnji. Podle 2 odst.20 trestnho du prvo
na pouvn jinho ne slovenskho jazyka astm spojen prvo na tlumonka nebo
pekladatele vznik jednotlivci pouze tehdy, prohls-li, e neovld jazyk, vnm se
zen vede. Vedle obvinnho svd toto prvo t jeho zkonnmu zstupci (nikoliv
ale obhjci), pokozenmu, tzv. zastnn osob40 asvdkm. Nklady za peklad i
tlumoen nese vtchto ppadech vdy stt. Tak vtrestnm zen zahrnuje prvo po-
uvat matesk jazyk jak prvo hovoit, tak prvo rozumt41 aprvo, aby osob, kter
matesk jazyk pouv, bylo porozumno. Nutnost striktnho dodren procesn spra-
vedlnosti, kter je pro trestn zen charakteristick, dokonce vyaduje, aby kpizvn
tlumonka i pekladatele dolo itehdy, pokud soud i nkter zjeho len matesk
jazyk, vnm byla vpov uinna, ovld.42
ZVREN POZNMKY: HODNOCEN
Pt obecnch pravidel urujc vzjemn vztah jazyk pouvanch na

Slovensku, je zde byla identifikovna, meme oznait za pravidla obvykl. Vob-
dobnm znn avobdobnch kontextech se objevuj ivprvnch dech jinch evrop-
skch stt.43 Obdobnmi pravidly se dila iprava pouvn meninovch jazyk
38 MAZK, J. et al.: Zklady obianskeho procesnho prva. Bratislava, 2009, s.30: astnk m prvo
init podn vmateskm jazyku, hovoit na jednn vtomto jazyku apoadovat, aby jin stn projevy
byly petlumoen do jeho matetiny, akonen, aby stejn jako stn podn byly ivechny psemnosti
vyhotoven tak vjeho mateskm jazyku.
39 KRAJO, J.: Obiansky sdny poriadok. Komentr. Bratislava, 2010, s.113.
40 Kpojmu zastnn osoba viz 45 trestnho du SR.
41 Literatura vtomto smru nicmn zpesuje, e [p]rvo pouvat jazyk, ktermu doten osoba rozum,
nezakld prvo na zasln rozhodnut ajinch psemnost vydanch vrmci trestnho zen ve sloven-
skm jazyku peloen do jazyka, ktermu tato osoba rozum. MINRIK, . et al.: Trestn poriadok.
Strun komentr. Bratislava, 2010, s.47.
42 Rozsudek Nejvyho soudu SR, R 29/1981. Viz opt MINRIK, . et al.: Trestn poriadok. Strun
komentr. Bratislava, 2010, s.59.
43 Jde nap. oeskou republiku, Rakousko, Rumunsko aj.
69
veskoslovensku bhem tzv. prvn republiky. Akoliv kpm inspiraci slovenskho
zkonodrce touto pravou zejm nedolo, znak spojujcch tehdej stavn zkon
.122/1920 Sb. adnen zkon opouvn jazyk nrodnostnch menin nalezne-
me vcero. Pznan je ji nazvn hlavnho pouvanho jazyka jazykem sttnm,
anikoliv jen jazykem ednm. Volba oznaen pitom nen nhodn. M vznam-
nou symboliku odkazujc ke Slovensku jako sttu nrodnmu aslovenskmu nrodu
jako nrodu konstitutivnmu.44 Slovensko, podobn jako tehdy eskoslovensko, nechce
bt zaloeno na jazykov pluralit azkonn prava neusiluje ovytvoen bilingvn i
multilingvn spolenosti. Znalost slovenskho jazyka je povaovna za nutn standard,
jeho nesplnn zbavuje jednotlivce pstupu kmnostv prv, vetn prva podlet se
na spravovn vc veejnch.45 Monost pouvn jinch (meninovch) jazyk nen
zcela vylouena. Je ale limitovna omezenmi personln iteritoriln povahy, znich
nejvznamnj je poadavek procentulnho zastoupen meniny na uritm zem.
Vprvorepublikovm eskoslovensku isouasnm Slovensku je tento poadavek shod-
n vyjden podlem 20%.
Je ale zejm, e originalita zkouman prvn pravy, event. jej podobnost sprv-
n pravou eskoslovenskou nemohou bt hodnotcm hlediskem, kter je prvoad.
Podstatn je urit, zda pijat prvn prava je spravedliv, tj. zda dosahuje standardu
jazykov spravedlnosti, tak jak byl tento standard popsn ve. Monost pouvn
meninovch jazyk vednm styku ave vztahu ktopografickm dajm mus bt
takov, aby (a) rovnost pleitost mezi mluvmi meninovho jazyka amluvmi
slovenskho jazyka nebyla poruena azrove (b)aby pleitost pouvat meninov
jazyk byla vzhledem kjeho funkci spolutvrce kulturn (nrodnostn) identity jednot-
livce co mon nejir. Situaci je nutn posuzovat vdy sohledem na kontext, vnm
m kpouit jazyka dojt.
Problematickch bod, pokud jde opouvn meninovho jazyka vednm styku
autopografickch daj, vytv souasn prvn prava zhlediska jazykov sprave-
dlnosti nkolik. tyi znich zmnm na tomto mst. Prvn se tk poadavku, svoj
povahou asymetrickho, podle kterho ednci sttu i samosprvy psobc obci, vn
je prvo na pouvn meninovho jazyka zarueno, nemus meninov jazyk ovl-
dat. Zvldnut slovenskho jazyka je naopak pro kadho ednka nutnost. Poadavek
schopnosti komunikovat ve slovenskm jazyku meme uznat jako legitimn. Je zej-
m, e ednk pi sv innosti obvykle vstupuje do kontaktu isjednotlivci, listinami
i orgny, kter meninov jazyk nepouvaj. Pro prvn zuvedench poadavk vak
stejn hodnocen neplat. Zejmna vobcch, kde poet pslunk nrodnostn meniny
dosahuje 50% ivce, se znalost meninovho jazyka jev pro efektivn komunikaci
sveejnost jako nezbytn. Podmnka, aby alespo st zamstnanc adu meninov
jazyk ovldala, by navc motivoval ady pijmat ve vt me prv pslunky men-
in, jejich zastoupen vorgnech veejn sprvy asto neodpovd podlu meniny na
celkovm potu obyvatel (flagrantn je tato skutenost zejmna uromsk nrodnostn
meniny). Souvislost opaten srovnost pleitost je tedy zejm.
44 Obdobn symbolick vznam byl pikldn termnu sttn ivnov vzniklm eskoslovensku. Srov.
PETR, R.: Meniny vmezivlenm eskoslovensku. Praha, 2009, s.313.
45 Srov. zejmna 7 odst.1 ZSJ a7 odst.1 ZPJNM.
70
Druh bod, kter se zhlediska naplnn standardu jazykov spravedlnosti jev jako
problematick, pedstavuje poadavek absolutn pednosti slovenskho jazyka ped ja-
zykem meninovm. Jak ji bylo uvedeno ve, jednm zkonkrtnch dsledk tto
pednosti je pravidlo, podle kterho m-li orgn veejn sprvy povinnost vydat listinu
(sdlen, rozhodnut aj.) vjazyku slovenskm ivjazyku nrodnostn meniny, zvazn
je pouze ten obsah listiny, kter je formulovn vjazyku sttnm. Vkonenm dsled-
ku to znamen, e pokud nap. rozhodnut zhotoven vmeninovm jazyku piznv
jednotlivci urit prvo, zatmco rozhodnut zhotoven ve slovenskm jazyku mu toto
prvo upr, ztrc rozhodnut vmeninovm jazyku jakkoliv prvn inky. Namsto
toho, aby ob rozhodnut byla prohlena za nicotn (co by bylo een jist spraved-
liv), pihldnuto je pouze krozhodnut vjazyku slovenskm. Prvo na veden zen
avydn rozhodnut vmeninovm jazyku tm ztrc na vznamu, nebo kad astnk
zen je nucen seznmit se isrozhodnutm ve slovenskm jazyku apizpsobit mu sv
dal jednn.
Tet problematick bod souasn prvn pravy tkv vpodmnce, aby kpouvn
meninovho jazyka vednm styku autopografickch oznaendochzelo pouze
vobcch sminimlnm podlem 20 % pslunk (jedn) nrodnostn meniny na
celkovm potu jejich obyvatel. Podl uren tmto zpsobem se zd bt nepimen
vysok. Ji samotn fakt, e jeho ve je stejn, jako tomu bylo vobdob prvn repub-
liky, bud rozpaky. Nap. poet pslunk maarsk nrodnostn meniny ijcch na
Slovensku byl vt dob tm o1/3 vy, ne je tomu dnes. Chpeme-li proto prvo
na pouit meninovho jazyka vednm styku autopografickch oznaen jako opat-
en smujc knaplnn rovnosti pleitost ivnitn (kulturn) hodnoty jazyka, potom
poadavek 20 % podlu dosaen obou tchto cl brn. Je pravda, e vroce 2011 byl
novelou zkona opouvn jazyk nrodnostnch menin podl snen na 15%. in-
ky pijat zmny jsou vak pouze relativn. Kjej faktick realizaci nedojde dve ne
vroce 2021, ani by pro tento odklad svdily jakkoliv racionln dvody.
tvrt aposledn problematick bod, kter bude na tomto mst zmnn, se tk
monosti pouvat meninov jazyk utopografickch daj. Oznaovn mst, obc
i jinch geografickch objekt sdelnho inesdelnho charakteru smuje pedevm
knaplnn vnitn hodnoty jazyka jako kulturnho fenomnu (na rozdl od pouvn
jazyka vednm styku, kdy instrumentln avnitn hodnota jazyka jsou zastoupeny
piblin rovnocennm zpsobem). Pouvn topografickch oznaen vmeninovm
jazyku by proto mlo bt umonno vco nejir me, resp. vdy tehdy, nebrn-li
tomu jin legitimn dvody. Takto formulovan poadavek vak souasn prvn prava
nespluje.
Pomrn zce je zkonem vymezena ji samotn povinnost uvdt vmeninovm
jazyku oznaen obce. Povinnost se opt tk pouze tch obc, kde minimln podl p-
slunk nrodnostn meniny tvo 20%. Poadavek nutnho podlu 20% byl vtomto
pspvku ji nkolikrt prohlen za nepimen. Uznaen obc je takovto hodno-
cen zejm oto vce, e pouit meninovho jazyka je vtchto ppadech spojeno
pouze sminimln finann zt. Je teba t upozornit, e zkon opouvn jazyk
nrodnostnch menin rozliuje mezi pojmy nzev obce, kter mus bt vdy ve slo-
venskm jazyku (3a ZSJ), aoznaen obce, kter me bt ivjazyku meninovm.
71
To znamen, e obec se vdy jmenuje slovensky, vmeninovm jazyku me bt
pouze oznaovna, pokud to zkon umouje. Jazykov nespravedlnost tto pravy
vynik oto vce, e mnostv obc ztratilo svj meninov nzev a na konci 40.let
20.stolet, kdy jim bez konzultace mstnho obyvatelstva byl piazen nzev slovensk,
asto odvozen od vznamn osobnosti slovenskho nroda (trovo, Hviezdoslavov,
Kolrovo atd.).
72
STATUS MENINOVCH JAZYK VNMECKM

PRVU PRVO NA TOPOGRAFICK OZNAEN
ANA UVN JAZYKA VE VEEJN SFE
MARTINA FRAKOV
Abstract: Status of Minority Languages in German Law The Right to Topographical

Indications and to the Use of Language in the Public Sphere
The study concerns itself with the status of minority languages in the Federal Republic of
Germany with the focus on the right to topographical indications and the use of language
in the public sphere, i.e. the contact of acitizen with courts, public authorities and bodies
of local governments. The study works on the obligations undertaken by the Federal
Republic of Germany in the European Council on the basis of the Framework Convention
for the Protection of National Minorities and the Charter of Minority Languages at the end
of the 1990s. Considering the theoretical basis of German law, both instruments have the
character of federal laws; however, the implementation of particular obligations is vested
in individual states. The study deals with the status of the Danish, Frisian, Romany and
Sorbian languages, i.e. languages of so-called traditional minorities. Abrief introduction to
individual minorities and their languages is followed by asummary of their regulation at
the constitutional and under-constitutional level, namely the regulation of Danish minority
and the Danish language in Schleswig-Holstein, of the Frisians and the Northern and Sater
Frisian language in Schleswig-Holstein and Lower Saxony, and of Lusatian Sorbs and
Lower and Upper Sorbian in Brandenburg and Saxony. When asserting their rights to the
communication with public authorities and bodies of local governments in their minority
language and to topographical indications, the minorities are confronted with the ignorance
of the regulation of said rights or with the inadequate language training of officers. Also,
the particular regulation of rights at the level of individual states might lead to adifferent
standard of protection even within the framework of one and the same language. The
situation is different in the case of Roma and Sinti and of the Romany language as, unlike
the aforementioned minorities, they are scattered throughout alarger number of constituent
states; the Romany language is not codified in the Federal Republic of Germany; the main
emphases are put rather on rights connected with education and the social sphere, as well
as on the prohibition of discrimination in general. The main benefit of said conventions
is, apart from increasing the standard of legal protection of the above stated minorities,
the reinforcement of their status with respect to public authorities and bodies of self-
governments, as well as the opening of apublic debate on the issue of rights of minorities
in general.
Key words: Federal Republic of Germany, Danish, Frisian, Lusatian Sorbian, Roma
and Sinti, topographical indications, minority languages in the public sphere
Klov slova: Spolkov republika Nmecko, dntina, frtina, luick srbtina,

Romov aSintov, topografick oznaen, meninov jazyk ve veejn sfe
73
NKOLIK POZNMEK NA VOD
Zvazn legln definice vrazu meninov jazyk,1 stejn jako vrazu

menina vmezinrodnm prvu neexistuje. Pesto jsou oba tyto termny zcela klov
virm pojet pro zachovn tradin kulturn diverzity vEvrop avum pohledu pro
ochranu soukromho ivota jednotlivce hovocho tzv.meninovm jazykem. Prv
jazyk je ve stedn Evrop pod vlivem nmeckho romantismu vnmn jako nositel
mylenkovho bohatstv spolenosti, tradic, djin, nboenstv atradinho zpsobu
ivota. Jazyk hraje velmi vznamnou roli pi utven aprojevovn vlastn identity
jednotlivce, je katalyztorem naeho vnmn okolnho svta. Podpora uvn meni-
novho jazyka me tak pispt kidentifikaci pslunka dan meniny se sttem, ve
kterm ije. Rozhodnut, zda anakolik budou konkrtn menina i uvn konkrtnho
meninovho jazyka sttem chrnny apodporovny, je alespo prozatm sveno
jednotlivm sttm. Jedn se orozhodnut ist politick, kter vak bv mnohdy v-
sledkem sloitho historickho, kulturnho aspoleenskho vvoje na dotenm zem.
Prostedkem prvn ochrany meninovch jazyk je jazykov prvo,2 kter lze cha-
rakterizovat jako souhrn prvnch norem, kter obsahuj pedpisy opouvn jazyk
mezi sttem aobanem, uvnit sttnch instituc amezi soukrommi osobami. Pod [tuto
definici] spadaj nejen jazykov zkony, ale tak jednotliv ustanoven vpedpisech,
[kter se vztahuj] ke zcela jinm tmatm pokud obsahuj jazykov poadavky nebo
vhody.3 Normy jazykovho prva a ji pm i nepm lze nalzt na vech stup-
nch prvn pravy od prva mezinrodnho a po podzkonn pedpisy prva vnitro-
sttnho. Tato rozmanitost norem jazykovho prva je velice dleit, protoe zaruuje
uritou minimln mru ochrany ipro jazyky pop. jazykov spoleenstv tedy meni-
ny kter jsou zrznch dvod vyloueny zpozitivn jazykov politiky danho sttu.
Ochrana apodpora menin ameninovch jazyk dodnes bud emoce, avbudoucnu
tomu zejm nebude jinak. Na rozdl od prva na uvn jazyka vsoukrom sfe i
vsoukromchmdich, kter zpravidla nepin problmy, me vst realizace prva na
uvn meninovho jazyka ve veejn sfe zejmna vednm styku avtopografic-
kch oznaench knepokojm akpolitick nestabilit.4 Na druhou stranu je prv uv-
n jazyka ve veejn sfe velice vznamn zhlediska jazykov vitality ahraje dleitou
roli pro peit danho meninovho jazyka. Ptomnost jazyka ve veejn sfe, zvlt
vppad topografickch oznaen, m tak dleit vznam symbolick, nebo vytyuje
hranice.5 Vtto souvislosti je vak teba si uvdomit, e pechod zjedno- do vcejazyn-
ho reimu ve veejn sfe je vdemokratickm prvnm stt vdy rozhodnutm vtiny.
1 OEvropsk chart meninovch jazyk bude pojednno ne vtextu.

2 Termn jazykov prvo bude vtomto pspvku pouvn ve smyslu prvn pravy dotkajc se men-
inovch jazyk, nebo prvn ochrany meninovch jazyk se tkaj inormy, kter napklad stanov
povinn uvn jazyka sttnho atak negativn vymezuj prostor uren pro jazyk meninov.
3 MANZ, V: Sprachenvielfalt und europaische Integration: Sprachenrecht im Spannungsfeld von Wirtschaft,
Politik und Kultur. Zurich, c2002, s.40. Peloeno aupraveno autorkou.
4 Knien dvojjazynch npis dochzelo krtce po jejich zaveden jak vesk republice, tak vBelgii.
Nelze nezmnit tak situaci vrakouskch Korutanech v70.letech minulho stolet.
5 Pro meninu mohou bt vznamnou psychologickou posilou, pro cizince turistickou zajmavost, vtinov
obyvatelstvo je vak vnm spe negativn aspojuje je mnohdy se secesionistickmi tendencemi. Ppady
nien dvojjazynch topografickch oznaen jsou znmy pocel Evrop nap. vesk republice, vBel-
74
ZKLADY PRVN PRAVY AJAZYKOV SITUACE
VE SPOLKOV REPUBLICE NMECKO6
Zhlediska mezinrodn ochrany menin ameninovch jazyk vEvrop

maj klov vznam zejmna Rmcov mluva oochran nrodnostnch menin7 (dle
jen Rmcov mluva) aEvropsk charta regionlnch ameninovch jazyk8 Rady
Evropy (dle jen Charta meninovch jazyk), ob ratifikovan Spolkovou republi-
kou Nmecko. Vzhledem kdualistickmu pojet vztahu mezinrodnho avnitrosttnho
prva vNmecku, je kpouit ustanoven mezinrodn smlouvy vnrodnm prvu teba
transformanho prvnho aktu. Ob ve zmnn mluvy maj tedy vnmeckm prvu
charakter spolkovho prva (tzv.Bundesrecht). Krealizaci jednotlivch zvazk vypl-
vajcch zobou mluv jsou vak pslun pedevm jednotliv spolkov zem, nebo
prava konkrtnch jednotlivch prv menin spad do jejich sfry.9 Prvn pravu u-
vn meninovch jazyk ve styku sveejnou sprvou autopografickch oznaen je
proto teba hledat zejmna na rovni jednotlivch spolkovch zem.
Vzhledem ktomu, e zvaznost klov sti III. Charty meninovch jazyk je
urovna volbou pslunho sttu, asohledem na to, e Rmcov mluva nepin de-
finici pojmu menina, je zhlediska rozsahu aplikace obou mluv urujc vle danho
sttu amonitorovac praxe pslunch mezinrodnch orgn. Dle deklarace Spolkov
republiky Nmecko se Rmcov mluva pouije za podmnky nmeckho obanstv na
nrodnostn meniny Dn aLuickch Srb adle na tradin etnick skupiny sdlc
vNmecku, ktermi jsou Frsov, Sintov aRomov.10 Charta meninovch jazyk
pokrv dntinu, horn adoln luickou srbtinu, severn asaterskou frtinu aromtinu
jako meninov jazyky atzv. doln nminu (Niederdeutsch) jako regionln jazyk.11
Nsledujc text si klade za cl krtce pedstavit zmnn meniny azklady jejich prv-
nho postaven vjednotlivch spolkovch zemch.
gii i vposledn dob na Balkn. Srov. SCHEU, H. Ch.: Ochrana nrodnostnch menin podle mezinrod-
nho prva. Praha, 1998, s.77 an.; BLUMENWITZ, D.: Das Recht auf Gebrauch der Minderheitensprache.
Gegenwrtiger Stand und Entwicklungstendenzen im europischen Vlkerrecht. In BOTT-BODENHAU-
SEN, K.: Unterdruckte Sprachen: Sprachverbote und das Recht auf Gebrauch der Minderheitensprachen.
New York, 1996, s.159202, s.178.
6 Kzkladnm zdrojm informac pro nsledujc kapitoly pat zprvy SRN, vyjden Vboru expert
adoporuen Vboru ministr Rady Evropy. Zprvy budou vcelm textu uvdny veskm jazyce zkr-
cen poadovm slem amluvou, ke kter se vztahuj. Pslun dokumenty jsou pro Rmcovou mluvu
knalezen zde: http://www.coe.int/en/web/minorities/country-specific-monitoring#Germany [21.2.2015]
apro Evropskou Chartu meninovch jazyk zde: http://www.coe.int/t/dg4/education/minlang/Report
/default_en.asp#Germany [21.2.2015].
7 Spolkov republika Nmecko: podpis 11.5.1995; ratifikace 10.9.1997; innost 1.2.1998.
8 Spolkov republika Nmecko: podpis 5.11.1992; ratifikace 16.9.1998, innost 1.1.1999.
9 Prvn zprva Rmcov mluva s.4; Prvn zprva Charta meninovch jazyk, s.4; MALLOY, T. H.:
Gleichheit der Sinti und Roma in Schleswig-Holstein. ECMI Working Paper #78. European Centre for
Minority Issues 2014, s.4.
10 Deklarace Spolkov republiky Nmecko kRmcov mluv, dostupn z: http://conventions.coe.int/Treaty
/Commun/ListeDeclarations.asp?NT=157&CM=8&DF=07/02/2015&CL=ENG&VL=1 [7.2.2015].
11 Deklarace Spolkov republiky Nmecko kChart meninovch jazyk, dostupn z: http://conventions
.coe.int/Treaty/Commun/ListeDeclarations.asp?NT=148&CM=8&DF=07/02/2015&CL=ENG&VL=1
[7.2.2015]. Vzhledem kzamen tto studie nebude doln nmin vdalm textu vnovna pozornost.
75
Prvo na uvn meninovch jazyk ve veejn sfe, pedevm ve styku se sprv-
nmi ady sttu, upravuje l.10 odst.1 azejmna odst.2 Rmcov mluvy al.10
Charty meninovch jazyk. Prvo na uvn meninovho jazyka ped soudy12 je
upraveno vl.9Charty meninovch jazyk. Prvo na dvojjazyn topografick ozna-
en je pak upraveno vl.11 odst.3 Rmcov mluvy avl.10 odst.2 psm.(g) Charty
meninovch jazyk.
lnek10 odst.2 Rmcov mluvy je formulovn natolik oteven, e lze pochy-
bovat ojeho relnm vznamu. Smluvn strany maj podle nj usilovat, pokud je to
mon, ovytvoen podmnek pro umonn uvn meninovch jazyk ve styku se
sprvnmi orgny, ato na zem, kter jsou tradin i ve znanm potu obvna p-
slunky nrodnostn meniny, avppad, e je zde poadavek, kter odpovd reln
poteb.13 VEvrop ovem drtiv vtina pslunk tradinch nrodnostnch menin
mluv plynn ioficilnm jazykem sttu, reln poteba zde tedy zpravidla neexistuje.
Vppad topografickch oznaen (l.11 odst.3 Rmcov mluvy) se tak jedn spe
odeklaraci ne oopravdov zvazek, na druhou stranu zde odpadla podmnka reln
poteby. l.10 odst.2 psm.(g) Charty meninovch jazyk je sice meninovm jazy-
km onco pznivj, avak vsouladu sl.2 odst.2 Charty meninovch jazyk jsou
stty povinny uvst do praxe zl.10 Charty meninovch jazyk pouze jeden zvazek
anemus tedy zaujmout jakkoliv stanovisko kmonostem dvojjazynch topografic-
kch oznaen nebo ve vt me umonit pstup ksoudm i sprvnm aloklnm
adm vmeninovm jazyce. ICharta meninovch jazyk obsahuje dal podmnky,
zejmna poet obyvatel, kter opodstatuje pijet danch opaten i relnou monost
danch opaten. Toto je teba vzt vpotaz vzhledem ke konkrtnm zvazkm Spolkov
republiky Nmecko.
JAZYKOV SITUACE VNMECKU

ASTATUS VYBRANCH MENIN AJEJICH JAZYK
Svtov pehled jazyk ethnologue.com14 uvd pro Nmecko 27 ivch

tradinch jazyk adialekt vetn nmeck znakov ei adalch 24 jazyk imigrant.
Zatmco podl osob jinho ne nmeckho obanstv dosahuje vtm 81 milionov
12 Vtto souvislosti je teba poukzat na rozdl mezi civilnm atrestnm zenm. Zatmco civilnmu zen
konkrtn se vnuje jen nkolik ustanoven Charty meninovch jazyk amimoto plat, co bylo eeno
omeninovch jazycch vednm styku, zjem na efektivn ochran prv obvinnho vzen trestnm
je mnohem silnj, ikdy prvo na pouit meninovho jazyka zde asto nen jednoznan upraveno.
Zvltn pmou inepmou pravu prv obvinnho zhlediska jazykovch prv lze nalzt vl.14 odst.3
Mezinrodnho paktu oobanskch apolitickch prvech, l.5 odst.2 al.6 odst.3 Evropsk mluvy
oochran lidskch prv azkladnch svobod al.10 odst.3 Rmcov mluvy.
13 Voblastech obvanch pslunky nrodnostnch menin tradin nebo ve znanm mnostv, pokud to
tito pslunci vyaduj akde takov poadavek odpovd skuten poteb, strany, pokud mono, usiluj
ozajitn podmnek, kter by umonily pouvn meninovho jazyka ve vztazch mezi tmito pslun-
ky asprvnmi orgny. esk republika, Sdlen ministerstva zahraninch vc .96/1998 Sb., osjednn
Rmcov mluvy oochran nrodnostnch menin, l.10.
14 LEWIS, M. P. SIMONS, G. F. ENNIG, Ch. D. (eds.): Ethnologue: Languages of the World. Dallas,
2014. Online verze dostupn z: http://www.ethnologue.com. http://www.ethnologue.com/country/DE
[7.2.2015].
76
nmeck populaci necelch 9%,15 podl pslunk tradinch nrodnostnch menin,
kte maj nmeck obanstv, lze pouze odhadovat, nebo data oetnick pslunosti se
vNmecku na oficiln rovni vce ne 60 let nesbraj.16
Jak ji bylo zmnno ve, tk se mezinrodnprvn ochrana zajiovan Chartou
meninovch jazyk aRmcovou mluvou jen nkterch znich. Vdalm textu se proto
zamme na status ve zmnnch jazyk, na kter se Charta meninovch jazyk
aRmcov mluva pouij, ato sohledem na topografick oznaen amonost pouit
meninovho jazyka ve styku se sprvnmi iloklnmi orgny ve Spolkov republice
Nmecko.
DNSK MENINA ADNTINA
Dntina m na zklad Charty meninovch jazyk odpovdajc status ve

spolkov zemi lesvicko-Holtnsko. Souasn hranice mezi SRN aDnskem byla ur-
ena vroce 1920 plebiscitem, kter vyplval zversaillesk mrov smlouvy. Vsevern
acentrln sti lesvicka, kter patilo od roku 1864 kPrusku apozdji kNmecku,
byly vytvoeny dv zny, ve kterch bylo hlasovno opipojen dan zny kDnsku i
kNmecku. Zatmco vsevernm lesvicku se ipes nkolik mst snmeckou pevahou
vyslovilo 74,9% astnk pro pipojen kDnsku, centrln st lesvicka zstala
s80,2% hlas soust Nmecka.17 Kvt revizi tto hranice nedolo ani po druh sv-
tov vlce. Dnsk komunita m vsouasn dob centrum ve mst Flensburg aokol-
nch obcch, kde se podl pslunk dnsk meniny pohybuje okolo 20%, vdalch
obcch lesvicka je vrazn ni.18
Zatkem 50.let 20.stolet vedla zhorujc se situace menin na obou stranch hra-
nice asnaha tehdej Spolkov republiky Nmecko ovstup do NATO keen tzv. le-
svick otzky. Vroce 1955 dolo po vzjemnch jednnch kvydn tzv. Bonnskho
aKodaskho prohlen jednalo se oparaleln jednostrann deklarace zpadonmec-
k adnsk vldy z29.bezna 1955.19 l.II odst.2 Bonnskho prohlen deklaruje
monost pouvn dntiny slovem apsmem, vzkonnch mezch tak ped soudy
asprvnmi orgny. Dnsk menina, stejn jako frsk nrodnostn skupina aRomov
aSintov, je dle vobecn rovin zmnna vl.6 stavy spolkov zem lesvicko-
-Holtnsko. Jedn se vak toliko oobecnou deklaraci principu svobodnho piznn
se kmenin, kulturn samostatnost apolitick spolupsoben menin bez pozitivnch
15 https://www.destatis.de/DE/ZahlenFakten/GesellschaftStaat/Bevoelkerung/Bevoelkerungsstand/Tabellen
/Zensus_Geschlecht_Staatsangehoerigkeit.html [7.2.2015].
16 Bundesministerium des Innern: Nationale Minderheiten. Minderheiten- und Regionalsprachen in
Deutschland. 2. Auflage 2014. Dostupn z: http://www.bmi.bund.de/SharedDocs/Downloads/DE
/Broschueren/2014/Minderheiten_Minderheitensprachen.html;jsessionid=F44EA5F2A0A862389225E
300C735ECD3.2_cid295 [7.2.2015]; srov. tvrt zprva Rmcov mluva, s.35.
17 KUHL, J.: The Schleswig Experience: The National Minorities in the Danish-German Border Area.
Aabenraa, 1998, s.10 an.
18 Tet zprva Rmcov mluva, s.199.
19 KUHL, J.: The Schleswig Experience: The National Minorities in the Danish-German Border Area. Aaben
raa, 1998, s.22 an., Bonnsk prohlen z29.3.1955 pstupn z: http://www.wahlrecht.de/doku/doku
/19550329.htm [15.2.2015]. Srov. MALLOY, T. H.: Gleichheit der Sinti und Roma in Schleswig-Holstein.
ECMI Working Paper # 78. European Centre for Minority Issues 2014, s.5.
77
zvazk sttu. Vslovn je zde dle stanoveno, e dnsk menina, menina Rom
aSint afrsk nrodnostn skupina maj nrok na ochranu apodporu.20
Na zklad Charty meninovch jazyk se Spolkov republika Nmecko zavza-
la ve vztahu kdntin ve spolkov zemi lesvicko-Holtnsko uznvat vcivilnm
asprvnm soudnm zen dkazy vmeninovm jazyce, nepoprat platnost vnitrostt-
nch prvnch listin proto, e jsou sepsny vmeninovm jazyce, zajistit, aby uivatel
meninovho jazyka mohli prvoplatn pedkldat listiny vtchto jazycch ve styku
se sprvnmi ady, azasadit se pokud mono okladn vyzen dost zamstnanc
veejn sprvy, kte ovldaj meninov jazyk, pokud daj ozamstnn na zem,
kde je dan meninov jazyk uvn.
Ze zprv SRN vrmci monitorovn implementace Rmcov mluvy aCharty men-
inovch jazyk vyplv, e uvn dntiny ve styku sady nen brnno, pokud
pslun ednk dntinu ovld aoban to poaduje, na druhou stranu pin ka-
dodenn praxe jist problmy, kter je vak spolkov zem ochotna spolu se zstupci
dnsk meniny identifikovat apostupn eit.21 Vrmci zprvy SRN je odkazovno na
82a odst.2 Obecnho sprvnho zkona lesvicka-Holtnska z2.6.1992 (GVOBl.
1992, 243, 534),22 kter m umoovat pedkldn dokument vetn dost vjinch
jazycch ne voficilnm nmeckm jazyce. Je vak teba upozornit na to, e ad me
vtakovm ppad poadovat pedloen pekladu, avodvodnnch ppadech dokon-
ce edn ovenho pekladu danho dokumentu, nejedn se tedy ozvltn ustanoven
reflektujc pouze status dntiny (i frtiny aromtiny) jako meninovho jazyka. N-
klady na peklad nese adatel/pedkladatel dokumentu. Akoliv lesvicko-holtnsk
vlda povaovala ve zmnn ustanoven za dostaten, nen tak vnmno ze strany
dnsk meniny ani vboru expert. Dle zprvy vboru expert v5.monitorovacm
cyklu zkvtna 2014 se pipravuj rozhovory se zstupci dnsk meniny alegislativn
zmny.23
Zvazky ohledn topografickch oznaen vyplvaly pvodn pouze zRmcov
mluvy. Ji vprvn zprv SRN jsou zmnny dnsk ukazatele cesty kzazen dnsk
meniny asnaha ovytvoen jednotnho systmu turistickch acyklistickch tras sdn-
skm znaenm vphraninch regionech, kter jsou podporovny ze strany SRN. Od
ervna roku 2007 je na zklad vnosu lesvicko-holtnskho ministerstva pro vdu,
hospodstv adopravu obecn mon zavdt dvojjazyn topografick oznaen. N-
klady nesou vtomto ppad samy obce.24
20 stava spolkov zem lesvicko-Holtnsko ve znn ze dne 2.12.2014. Zmnka odnsk afrsk men-
in byla do stavy doplnna novelou zroku 1990. Vroce 2012 byla doplnna jet zmnka oRomech
aSintech. MALLOY, T. H.: Gleichheit der Sinti und Roma in Schleswig-Holstein. ECMI Working Paper
#78. European Centre for Minority Issues 2014, s.3.
21 Prvn zprva Rmcov mluva, s.77; tvrt zprva Rmcov mluva, s.50 an.; Tet zprva Rm-
cov mluva, s.199. Na problmy zejmna simplementac Charty meninovch jazyk poukazuje tak
vyjden dnsk meniny viz Pt zprva Charta meninovch jazyk, s.112an.
22 Prvn zprva Charta meninovch jazyk, s.59.
23 Pt zprva vboru expert Charta meninovch jazyk, s.6, 14.
24 Prvn zprva Rmcov mluva, s.82an., Tet zprva Rmcov mluva, s.208 an.
78
FRSK MENINA AFRTINA
Frsov jsou jednou znmeckch autochtonnch menin. Prvn zmnky

onich lze nalzt ji v1.stol. naeho letopotu uPlinia Starho. Vranm stedovku
osdlili Frsov irok ps pobe Severnho moe,25 kde je lze nalzt dodnes. Frtina
ajej dialekty se dl do t skupin zpadn, severn avchodn frtina. Zhlediska
zvazk Spolkov republiky Nmecko na zklad Charty meninovch jazyk je pod-
porovna severn frtina ve spolkov zemi lesvicko-Holtnsko atzv. satersk frtina
ve spolkov zemi Doln Sasko.
Poet aktivnch mluvch satersk (vchodn) frtiny, kter je dosud uvna vokol
msta Oldenburg, se odhaduje na 15002000 mluvch, pasivnch uivatel je zhruba
jednou tolik. Severn frtina se dl na 9 dialekt, znich nkter maj mn ne 150 ak-
tivnch uivatel, celkov vak severn frtinou, kter je ijazykem literrnm, mluv
okolo 10000 osob azhruba 20000 osob j rozum.26 Na rozdl od dnsk meniny se
Frsov nemohou opt ovlastn matesk stt.
Ve vztahu ksevern frtin se lesvicko-Holtnsko zavzalo knsledujcm bo-
dm: (i)prvoplatn pedkldan listin vmeninovm jazyce ped ady (l.10 odst.1
psm a) v); (ii) kladn vyzen dost zamstnanc veejn sprvy, kte ovldaj dan
meninov jazyk, daj-li, aby byli zamstnn na zem, kde se dan jazyk uv
(l.10 odst.4 psm.c)); (iii)povolit pedkldn listin adkaz vmeninovm jazyce,
podle poteby prostednictvm tlumoen i pekladu vobanskoprvnm asprvnm
zen soudnm (l.9 odst.1 psm.b) iii apsm. c) iii) a(iv) nepoprat platnost vnit-
rosttnch prvnch listin, proto, e jsou sepsny vregionlnm i meninovm jazyce
(l.9 odst.2 psm.a)).
Jak ji bylo uvedeno ve, jsou Frsov pmo zmnni vzemsk stav lesvicka-
-Holtnka.27 Na Vnoce roku 2004 nabyl navc innosti zkon kpodpoe frtiny ve
veejnm prostoru (GVOBl. 2004, 481). Tento zkon nejen uznv vznam frtiny,
ale zrove uzkouje, e vkraji Severn Frsko ana ostrov Helgoland mohou ady
uvat frtinu vpmm styku sobany, kte se na n ve frtin obrt, mohou vydvat
oficiln formule aoznmen auvat frsk hlaviky apeeti, dle je mon doplnn
oznaen veejnch budov, stav anadac ofrsk nzvy audlen tto monosti sa-
mosprv, jako imonost azvazek podpory pro dvojjazyn topografick oznaen.
SRN ve sv prvn zprv kChart meninovch jazyk uvd, e edn styk vsevern
frtin je mon zejmna vinsulrnch komunitch. Akoliv lesvicko-Holtnsko ofi-
ciln nepevzalo zvazek umonit uit severn frtiny pi zasedn loklnch autorit,
severn frtina je uvna pi zasedn na frskch ostrovech aHalligenu, pokud nikdo
25 POLM, H.: Kleines Lexikon der ethnischen Minderheiten in Deutschland. Bonn, 1997, s.58.
26 Prvn zprva Charta meninovch jazyk, s.7.; Prvn zprva Rmcov mluva, s.7.; POLM, H.: Kle-
ines Lexikon der ethnischen Minderheiten in Deutschland. Bonn, 1997, s.58.
27 Na rozdl od dnsk meniny jsou Frsov vstav oznaeni jako Volksgruppe. Toto kompromisn
oznaen vyplv zdiskuse mezi samotnmi Frsy, kdy se vtina znich nect bt nrodem atedy ani
meninou. Srov. Prvn zprva Rmcov mluva, s.8, s.16.
79
zptomnch nem nmitek.28 Pesto se vpraxi vyskytuj problmy, kter se vak sna
lesvicko-Holtnsko aktivn eit.29
Doln Sasko se zavzalo vi satersk frtin nad rmec ve zmnnho jet kn-
sledujcm bodm: (i)dovolit orgnm veejn sprvy vyhotovovn listin vmenino-
vm jazyce (l.10 odst.1 psm.c)); (ii)dovolit i podporovat uvn meninovho ja-
zyka pi innosti regionln i mstn veejn sprvy; podvn stnch nebo psemnch
dost vmeninovm jazyce, vydvn ednch psemnost regionln amstn veejn
sprvy vmeninovm jazyce, uvn meninovch jazyk ve shromdn regionlnch
amstnch orgn (l.10 odst.2 psm.a)f)) a(iii)zajistit dle poteby peklady atlu-
moen (l.10 odst.4 psm.a)).
Doln Sasko zastv nzor, e vzhledem kprvu na samosprvu nejsou pedpisy
ouvn satersk frtiny na rovni orgn samosprvy ppustn anavc spolkov
prvo ohledn obou mluv poskytuje meninm dostaten zruky.30 Znalost satersk
frtiny je ujednotlivch ednk oznamovna pi vstupu do kancele aje mon mt
vsatersk frtin svatebn obad.31
Sohledem na frtinu nebyly pvodn oficiln pevzaty dn zvazky tkajc
se topografickch oznaen. Vroce 2003 vak SRN deklarovala aplikaci l.10 odst.2
psm.g) pro severn frtinu ve lesvicku-Holtnsku asaterskou frtinu vDolnm
Sasku. Pesto bylo ji od roku 1997 na zklad dekretu zemskho ministerstva hospo-
dstv, prce aspoj umonno uvn dvojjazynch topografickch oznaen vkra-
ji Severn Frsko ve lesvicku. Tato monost je rovn podporovna ve zmnnm
zkonem kpodpoe frtiny atak vnosem lesvicko-holtnskho ministerstva pro
vdu, hospodstv adopravu (srov. takpedchoz kapitolu).32 Bhem prvnch t let
vyuilo tto monosti 7 obc. VDolnm Sasku jsou topografick oznaen umonna
od roku 2000.33
SINTOV, ROMOV AROMTINA
Romov aSintov pat do dnench dn knejvce diskriminovanm skupi-

nm vrmci Evropy. Na zem SRN jsou poprv psemn zaznamenni ji na potku
15.stol. Jejich pechod od koovnho ivota ke stlmu mstu pobytu byl vak vdji-
nch asto vnmn jako nedouc. Pronsledovn vyvrcholilo za druh svtov vlky,
kdy byli Romov aSintov tvrd perzekuovni aumrali ve velkch potechvkoncen-
tranch avyhlazovacch tborech. Nkter diskriminan opaten postihujc zvl-
t osoby bez stlho msta pobytu byla zruena teprve vroce 1970. Specifikem tto
skupiny je dle podl osob bez sttn pslunosti, nebo navrtiv se Sintov po druh
28 Prvn zprva Charta meninovch jazyk, s.111 an.; Prvn zprva Rmcov mluva, s.78.
29 tvrt zprva Rmcov mluva, s.50an.; Tet zprva poradnho vboru Rmcov mluva, s.28.
30 tvrt zprva Rmcov mluva, s.50; srov. nap. Tet zprva Rmcov mluva, s.209; Pt zprva
vboru expert Charta meninovch jazyk, s.42an.
31 Prvn zprva Charta meninovch jazyk, s.111 an.; Prvn zprva Rmcov mluva, s.78.
32 Na zklad 46 odst.2 spolkovho Strassenverkehrs-Ordnung ze 6.3.2013, BGBl. IS.367, mohou
urit ady udlovat vjimky zpedpis danho nazen. Ve zmnnm zkonem tak lesvicko-Hol-
tnsko tto monosti vyuilo. Druh zprva Rmcov mluva, s.158.
33 Prvn zprva Charta meninovch jazyk, s.113; srov. Tet zprva Rmcov mluva, s.209.
80
svtov vlce asto nemohli sv obanstv prokzat prv kvli pedchozmu zpsobu
ivota.
Akoliv nelze romtinu povaovat za jednotn jazyk, atak romtina Sint je roz-
dln, zstv dorozumn jaktak mon ajazyk m pi neexistenci mateskho sttu
hlavn roli jako nositel identity cel skupiny i skupin. Vsouasn dob odhaduje SRN
poet Rom aSint zhruba na 70000 osob, znich asi 60000 uv sintskou ver-
zi romtiny. Romov aSintov ij pevn rozptlen ve vtin spolkovch zem
SRN.34
Realizace konkrtnch prv nmeckch Rom aSint pedevm na zklad Rm-
cov mluvy nar zejmna na nsledujc problmy. Romov aSintov ij pevn
rozptlen, na rozdl od Dn i Frs nejsou soustedni do jednoho regionu aivzhle-
dem kve naznaenmu historickmu vvoji nespluj tedy poadavek tradinho
osdlen i osdlen ve znanm mnostv. Poskytnut konkrtnch prv je navc nkdy
odmtno pslunky samotn meniny, pro kter m jejich jazyk vznam zejmna vro-
dinnm akomunitnm prosted, mnoz znich vak odmtaj romtinu jako prostedek
komunikace slidmi mimo vlastn etnikum anesouhlas ani smonost vuky romtiny
mimo etnikum. Romtina i jej jednotliv podoby navc nejsou vNmecku kodifiko-
vny, co vrazn ztuje nap. ustanovovn soudnch tlumonk.35
Zhlediska pouvn romtiny ped orgny veejn moci pevzala Spolkov repub-
lika Nmecko pro cel spolkov zem nsledujc zvazky: povolit pedkldn listin
vromtin vobanskoprvnm zen avsoudnm zen sprvnm, ato podle poteby
prostednictvm tlumoen i pekladu (l.9 odst.1 psm.b) iii apsm. c) iii). Specifick
zvazky ve vztahu kromtin, zejmna co se te kolstv, mdi akultury pevzaly
nsledujc spolkov zem: Bdensko-Wrttembersko, Berln, Hamburk, Hesensko,
Severn Porn-Vestflsko, Doln Sasko, Porn-Falc alesvicko-Holtnsko. Zvazky
tkajc se romtiny ve veejnm styku pevzaly nsledujc zem: Bdensko-Wrttem-
bersko (kladn vyzen dost ednk opeloen do oblasti, kde se uv meninov
jazyk l.10 odst.4 psm.c)); lesvicko-Holtnsko (prvoplatn pedkldn listin
vmeninovm jazyce l.10 odst.1 psm.a) v, monost podvat stn ipsemn dosti
vmeninovm jazyce na regionln i lokln rovni l.10 odst.2 psm.b) akladn
vyzen dost ednk opeloen do oblasti, kde se uv meninov jazyk l.10
odst.4 psm.c)) aHesensko (monost uvat meninov jazyk pi shromdn mstnch
aregionlnch orgn l.10 odst.2 psm.e) af), umonn podvat dosti vmeni-
novm jazyce l.10 odst.3 psm.c) akladn vyzen dost ednk opeloen do
oblasti, kde se uv meninov jazyk l.10 odst.4 psm.c)). Sohledem na topogra-
fick oznaen vyplvaj zvazky SRN kromtin pouze zRmcov mluvy.
34 POLM, H.: Kleines Lexikon der ethnischen Minderheiten in Deutschland. Bonn, 1997, s.130 an., 140 an.;
MALLOY, T. H.: Gleichheit der Sinti und Roma in Schleswig-Holstein. ECMI Working Paper #78. Euro-
pean Centre for Minority Issues 2014, s.3 an.; Prvn zprva Rmcov mluva, s.8 an., s.16, s.24 an.;
Prvn zprva Charta meninovch jazyk, s.8 an.
35 Srov. nap. Prvn zprva Charta meninovch jazyk, s.20, s.148; Prvn zprva Rmcov mluva,
s.78 an.; tvrt zprva Charta meninovch jazyk, s.222; Pt zprva Charta meninovch jazyk,
s.83.
81
Ivzhledem kve zmnnmu nen uvn romtiny ve styku sady aped soudy
ast36 anen ani hlavnm clem podpory Rom aSint, kter se sousted hlavn na
kolstv, pracovn trh azlepen socilnho statusu tchto skupin.
LUIT SRBOV AHORN ADOLN LUICK SRBTINA
Luit Srbov37 jsou uznanou autochtonn meninou slovanskho pvodu,

kter ije ji od ranho stedovku na zem dnen SRN. Obyvatelstvo sluicko-srb-
skm pvodem se odhaduje na piblin 60000, znich asi 3500038 dosud aktivn
ovld luickou srbtinu slovem ipsmem. Vpolovin 19.stolet talo luicko-srbsk
obyvatelstvo jet na 160000 lid. Zhruba dv tetiny luicko-srbskho obyvatelstva ij
ve spolkov zemi Sasko ajedna tetina ve spolkov zemiBraniborsko. Luick srbtina
m dv psan varianty, tzv.horn adoln luickou srbtinu.39 Dolnoluit Srbov bvaj
tak nkdy oznaovni jako Venedov.
Za as Nmeck demokratick republiky byli Srbov podporovni jako bratr-
sk nrod sovtskch spojenc. Piputno bylo iuvn luick srbtiny ve styku
sady.40 Pesto vedl sttn dohled apodpora tby uhl vluicko-srbskch oblastech
kstupu srbtiny zveejnho prostoru.41 Dne 31.srpna 1990 byla uzavena smlouva
osjednocen mezi NDR aSRN. Vpipojenm protokolu bylo kl.35, kter se tkal
kultury, jasn stanoveno, e se zaruuje zachovn arozvoj srbsk kultury atradic, e
pihlen ksrbskmu nrodu akultue je svobodn apslunci srbskho nroda ajeho
organizac maj svobodu peovat osrbsk jazyk azachovat jej ve veejnm prostoru.42
Vzhledem kluick srbtin se Sasko aBraniborsko zavzaly knsledujcm bodm
zl.9 Charty meninovch jazyk: zaruit obvinnmu prvo na uit meninov-
ho jazyka, zaruit vtrestnm zen ppustnost psemnch istnch dost adkaz
vmeninovm jazyce; povolit pedkldn listin adkaz vmeninovch jazycch dle
poteby prostednictvm tlumoen nebo pekladu vobanskoprvnm asprvnm zen
36 Je zaznamenno nkolik ppad, kdy byl povoln tlumonk vBdensku-Wrttembersku (Prvn zpr-
va Charta meninovch jazyk, s.146), vHesensku (tvrt zprva Charta meninovch jazyk,
s.219 an.).
37 Zjazykovho hlediska je vhodn poznamenat, e nmina na rozdl od etiny rozliuje mezi pslunky
jihoslovanskho nroda Srb, kte jsou oznaovni Serben, aLuickmi Srby, pro kter je uvno vra-
zu Sorben. Od toho je pak odvozen inzev filologickho studijnho oboru na FF UK sorabistika. Zcela
na okraj je mono zmnit, e Univerzita Karlova je vbec prvn univerzitou, kter sorabistiku pstovala
jako samostatn vdn obor.
38 Akoliv byla prvn zprva SRN kChart meninovch jazyk pipravena jen rok po prvn zprv kRm-
cov mluv, uvd, e poet aktivnch mluvch luick srbtiny se pohybuje pouze okolo 20 000 jedinc.
Prvn zprva Charta meninovch jazyk, s.6.
39 POLM, H.: Kleines Lexikon der ethnischen Minderheiten in Deutschland. Bonn, 1997, s.144 an.; Prvn
zprva Rmcov mluva, s.6 an.; Prvn zprva Charta meninovch jazyk, s.6 an.
40 POLM, H.: Kleines Lexikon der ethnischen Minderheiten in Deutschland. Bonn, 1997, s.145.
41 HECKMANN, F.: Ethnische Minderheiten, Volk und Nation: Soziologie inter-ethnischer Beziehungen.
Stuttgart, 1992, s.26 an. Prvo na podporu srbskho jazyka akultury bylo zakotveno vl.40 stavy N-
meck demokratick republiky zroku 1968. stava NDR z9.4.1968, dostupn z: http://www.verfassun-
gen.de/de/ddr/ddr74-i.htm [28.2.2015].
42 Srov. bod 14 protokolu ke smlouv osjednocen uzaven dne 31.8.1990 mezi Nmeckou demokratic-
kou republikou aSpolkovou republikou Nmecko, dostupn z: http://www.verfassungen.de/de/ddr/eini
gungsvertrag90-i.htm [22.2.2015].
82
soudnm anepoprat platnost vnitrosttnch prvnch listin sepsanch vmeninovm
jazyce. Sasko se navc ve vztahu khorn luick srbtin zavzalo povolit astnkovi
obanskoprvnho asprvnho zen soudnho pi osobnm vystoupen uit meni-
novho jazyka, ani by mu tm vznikaly dal nklady. Sohledem nal.10 Charty
meninovch jazyk se Sasko aBraniborsko zavzaly: zajistit, aby uivatel meni-
novch jazyk mohli podvat stn apsemn dosti vtchto jazycch aprvoplatn
pedkldat listiny vnich sepsan; umonit podvn stnch nebo psemnch dost
vmeninovm jazyce adovolit apodporovat uvn dvojjazynch topografickch
oznaen, vppad veejnch slueb dovolit, aby podvn dost appravu odpovd
vmeninovm jazyce aumonit na dost peloen zamstnance veejn sprvy, kter
ovld meninov jazyk, na zem, kde je dan meninov jazyk uvn. Sasko se navc
ve vztahu khorn luick srbtin zavzalo dovolit apodporovat uvn meninovho
jazyka pi innosti regionln nebo mstn veejn sprvy azajistit peklady atlumoen
podle poteby vzhledem kimplementaci ve zmnnch zvazk.
Co se te prvn pravy na rovni spolkovch zem, je vbraniborsk stav Srbm
vnovn l.25, kter pmo zakotvuje prvo na uvn srbtiny ve veejnm prostoru
ana topografick oznaen. Prva Srb jsou ble upravena vZkon oproveden prv
Srb/Vened vzemi Braniborsko ze dne 7.ervence 1994 (GVBl.I/94, Nr.21, S.294).
Klovm pojmem pro uplatnn teritoriln podmnnch prv, ke kterm lze potat
prvo na uvn meninovho jazyka ve styku sorgny sttu avppad topografickch
oznaen, je pojem avymezen tzv. tradinho prostoru osdlen Luickch Srb v3
ve zmnnho zkona, kter obsahuje sten vet dotench obc adle odkazu-
je na seznam piloen kpedmtnmu zkonu. Rozhodujcm znakem je kontinuln
jazykov akulturn tradice a do dnench dn.43 V8 tohoto zkona se dle zaruuje
monost obracet se na veejnoprvn korporace asprvu obc vdolnoluick srbti-
n. Dan vc me bt vyzena arozhodnuta vdolnoluick srbtin. Dolnoluick
varianta srbtiny zde m vslovn stejn postaven jako nmina ajej uivatel nesm
bt vystaven dnm zvenm nkladm.44 Dvojjazynm topografickm oznaenm
se vnuje 11 ve zmnnho zkona.45 Tato mohou bt uita na vekerch veejnch
budovch, ulicch, silnicch, mostech aukazatelch. Nklady vznikl zdvodu uplatnn
obou zmnnch prv Srb nese formou vyrovnn zvench nklad spolkov zem
43 Dle posledn zprvy vboru expert je vak vysoce problematick fakt, e otom, zda bude patit kzem
(tradinho) srbskho osdlen, rozhoduje konkrtn obec sama. Je otzkou, zda je takov prava vsouladu
sChartou meninovch jazyk. Pt zprva vboru expert Charta meninovch jazyk, s.30.
44 Podrobnosti upravuje Zkon osprvnm zen pro zemi Braniborsko ze 7.7.2009 (GVBl.I/09, [Nr.12],
S.262, 264), kter ve svm l.4 upravuje 23 spolkovho zkona osprvnm zen ze dne 23.1.2003
(BGBl. IS.102) vtom smyslu, e vrmci tradinho prostoru luickosrbskho osdlen nenesou uivatel
meninovho jazyka nklady na peklad i tlumoen aupravuje bh lht. Dal upesnn kprvm lu-
ickosrbsk meniny obecn lze nalzt vtzv.Sprvnch pedpisech ministerstva vdy, vzkumu akultury
kzkonu oproveden prv Srb/Vened vzemi Braniborsko ze dne 28.4.1997 (ABl./97, [Nr.21], S.422).
45 Dvojjazyn topografick oznaen vrmci tradinho prostoru osdlen Luickch Srb pedepisuje v9
odst.4 tak tzv. obecn stava zem Braniborsko z18.12.2007 (GVBl.I/07, [Nr.19], S.286). Detaily pak
upravuje Vnos ministerstva pro infrastrukturu azemdlstv kdvojjazynm nmecko-dolnoluickosrb-
skm npism na dopravnm znaen ze dne 25.6.2014 (ABl./14, [Nr.29], S.926). Vjednotlivostech lze
pravu nalzt ivjinch pedpisech jako nap. vobecnm opaten ministerstva spravedlnosti oednch
oznaench z2.7.2014 (JMBl/14, [Nr.7], S.95) vppad soudnch budov abudov nkterch dalch
instituc.
83
(13a). Vyzdvihnout je tak teba zmnku vpreambuli ankolika ustanovench ve
uvedenho zkona ozk spoluprci se Saskem.46
Vppad Saska jsou prva Srb zmnna vl.6 sask stavy (SchsGVBl. Jg. 1992
Bl.-Nr.20 S.243). Ponkud netypick je zde zmnka onutnosti zachovat charakter
osdlen abrt vpotaz poteby luickosrbskho obyvatelstva pi zemnm plnovn.47
Dle l.5 jsou srbt oban vslovn soust saskho lidu. Konkrtnj pravu pin
Zkon oprvech Srb ve svobodnm stt Sasko ze dne 31.bezna 1999 (SchsGVBl.
S.161). Stejn jako vppad Braniborska zde hraje dleitou roli zem srbskho osd-
len, jeho prava je obdobn jako ta braniborsk. prava uvn luick srbtiny ped
sttnmi48 asamosprvnmi orgny asoudy je obsaena v9 atopografick oznaen
upravuje 10. ady aveejn instituce by vsouladu s11 na zem srbskho osdlen
mly mt alespo jednoho pracovnka, kter ovld (horn) luickou srbtinu, amla by
bt tak podporovna monost (dalho) vzdlvn vsrbskm jazyce.
Stejn jako udve zmnnch jazyk, nevldne ani vHorn aDoln Luici dvojja-
zynost obecn, ale toliko uLuickch Srb.49 Navzdory tomu je ji zprvnch zprv
Spolkov republiky Nmecko vidt, e podpora luickosrbskho jazyka ve veejnm
prostoru m del tradici, ne je tomu udalch menin. Pesto byla ze strany jednot-
livch oban luick srbtina ve styku sady uvna spe okrajov vobcch, kde
Srbov skuten tvo meninu.50 Vpraxi se pi elektronizaci veejn sprvy objevuj
tak problmy spepisem nkterch srbskch hlsek.51 Co se te vnos ainformac,
tyto jsou vobcch tradin vtinov osdlench Luickmi Srby zpravidla dvojjazy-
n.52 Za pozitivn lze oznait fakt, e zve uvedenho ustanoven smlouvy osjedno-
cen mezi NDR aSRN je dovozovna monost uvn srbtiny ped soudy.53 Ve svm
komenti vak pslunci luicko-srbsk meniny upozoruj na fakt, e vrmci sttn
sprvy asto chyb iobecn znalosti zoblasti meninovho prva aprvn zaruen
rovnoprvn postaven luick srbtiny je vpraxi nkdy problematick.54 Problmy
lze nalzt ivppad topografickch oznaen, Luickm Srbm se nelb pedevm
nemonost pouvat srbsk oznaen obc lecch mimo srbsk tradin osdlen azdr-
havost vplnn zkonnch povinnost ze strany veejn sprvy.55
46 Vne uvedenm saskm zkon tomu odpovd zmnka opodpoe peshraninch zjm apocitu soun-
leitosti v15.
47 Mon se jedn oreakci na tbu uhl vzem osdlenm Srby za as DDR, kter se negativn podepsala
na lokln ochran luickosrbskho jazyka akultury (srov. ve). Srov. nov tak Tet rezoluci vboru
ministr kRmcov mluv.
48 Sluebn d spolkov vldy pro sprvn zen stanov vbod .3, e luick srbtina je postavena nmi-
n na rove. Sprvn pedpis sask sttn vldy kprav vkonu sluby pro ady svobodnho sttu Sasko
ze dne 6.9.2010 (SchsABl. Jg. 2010 Bl.-Nr.38 S.1316, 1532).
49 Prvn zprva Rmcov mluva, s.73.
50 Prvn zprva Rmcov mluva, s.75; Prvn zprva Charta, s.86.
51 tvrt zprva Rmcov mluva, s.48 an.
52 tvrt zprva Rmcov mluva, s.51.
53 Prvn zprva Rmcov mluva, s.79; Prvn zprva Charta, s.83 an.
54 tvrt zprva Rmcov mluva, s.99, 103. Vbor expert pak upozornil Nmecko, e prvo podvat
dosti vmeninovm jazyce zahrnuje veker orgny, kter maj odpovdnost za oblast osdlenou Luic-
kmi Srby, nejen orgny situovan pmo vtto oblasti. Pt zprva Charta meninovch jazyk, s.21;
Tet zprva poradnho vboru Rmcov mluva, s.27; Toto se tk pedevm Braniborska. Viz Pt
zprva vboru expert Charta meninovch jazyk, s.30.
55 tvrt zprva Rmcov mluva, s.104; Tet zprva poradnho vboru Rmcov mluva, s.29.
84
ZVREM
Spolkov republika Nmecko ijej meniny se potkaj spodobnmi pro-

blmy, jak jsou znm izdalch evropskch zem. Federativn sttn zzen rozdluje
kompetence tak, e spolku je svena publikace Rmcov mluvy aCharty menino-
vch jazyk, zatmco proveden jednotlivch jazykovch prv menin je ponechno
spolkovm zemm. To vede krozdlnmu standardu nejen pro rzn meniny, ale tak
vrmci jedn meninov skupiny, ijc ve vce spolkovch zemch, co nen pli
douc. Na druhou stranu existuj ippady spoluprce spolkovch zem jako nap.
vppad luick srbtiny. Pslunci menin pak pi uplatovn svch prv nar-
ej zejmna na neznalost pravy jejich prv ze strany povinnch orgn sttn spr-
vy amstn samosprvy ana fakt nedostatench znalost meninovho jazyka astm
spojenou neochotou, nebo na rozdl od pslunk menin nen zpravidla vtinov
obyvatelstvo, by ije ina zemch, kde samo tvo relativn meninu, biligvn.
Specifick je postaven meniny Rom aSint, kte jsou na rozdl od Dn, Frs
aLuickch Srb rozptleni do vtho potu spolkovch zem SRN ae tak jin
problmy ne dal zmnn skupiny pedevm sohledem na diskriminaci, sociln
problmy auritou uzavenost komunity ve vztahu kvlastnmu jazyku.
Dnov aLuit Srbov se od ostatnch menin vSRN li poslenm postavenm
vzhledem kjedno- i bilaterlnm mluvm mezinrodnho prva veejnho. Pesto lze
ci, e ivjejich ppad, stejn jako vppad Frs, Rom aSint pispla ratifikace
Rmcov mluvy aCharty meninovch jazyk kposlen jejich postaven vi org-
nm sttu isamosprvy akveejn diskusi oprvech pinejmenm tradinch menin
obecn. Akoliv se deklarace ochoty asnahy ze strany nmeckch orgn opakovan
setkv skritikou praktickho provdn jednotlivch krok vkadodennch situacch,
lze uzavt, e ochrana tradinch menin ameninovch jazyk ve Spolkov republice
Nmecko ve vztahu korgnm stn sprvy asamosprvy aktopografickm oznae-
nm doznala vposlednch letech pozitivnho posunu. Je vak teba mt stle na pamti,
e tato studie je zamena pouze na mal vsek problematiky ochrany prv tradinch
menin amenin vbec.
85

VE STYKU SE SPRVNMI ORGNY ASOUDY
VJINM TYROLSKU
HARALD CHRISTIAN SCHEU
Abstract: The Use of Minority Languages before Administrative Authorities and Courts
in South Tyrol
In this article the linguistic rights of persons belonging to national minorities are presented
as akey component of South Tyrolsterritorial autonomy. The current regulation of the
use of minority languages before local courts and administrative authorities is based on
the specific historical and cultural context. The case of language rights in South Tyrol
shows that the implementation of those rights in practice depends on anumber of the
implementing measures.
Key words: South Tyrol, autonomy, language rights, bilingualism, court procedure,
public administration
Klov slova: Jin Tyrolsko, autonomie, jazykov prva, dvojjazynost, soudn zen,
veejn sprva
VOD
Clem tohoto pspvku je pedstavit jeden zklovch aspekt jazykovch

prv vJinm Tyrolsku, kter je na prvn pohled mon mn viditeln ne dvojjazyn
topografick oznaen, ale m pro samotn status nrodnostn meniny apraktickou
realizaci jejch prv jet vt vznam. Pouvn meninovho jazyka ped sprvnmi
orgny asoudy pedstavuje vedle oblasti meninovho kolstv nejvznamnj zklad
specifick meninov identity asouasn tak specifick identity regionu, ve kterm
nrodnostn menina ije.
Jazykov prva nrodnostnch menin maj svoji oporu vnkterch mezinrodnch
smlouvch adokumentech. Pomrn vgnm zpsobem zmiuje Deklarace OSN opr-
vech pslunk nrodnostnch, etnickch, nboenskch ajazykovch menin zroku
1992 ve svm l.2 odst.1 prvo pslunk menin na uvn vlastnho jazyka vsou-
krom ana veejnosti.1 Konkrtnj pravu obsahuje Kodask dokument olidsk
dimenzi KBSE zroku 1990, kter ve svm bod 32.1 potvrzuje prvo pslunk
meniny na uvn mateskho jazyka vsoukrom ana veejnosti. Bod34 stanov, e
1 A/RES/47/135.
87
zastnn stty KBSE maj zajistit vhodn rmec pro uvn meninovch jazyk
ped veejnmi orgny, ato vude tam, kde je to mon anutn anavc vsouladu sn-
rodn legislativou.2
Na regionln rovni je prvo na uvn meninovho jazyka upraveno pedevm
vl.10 Rmcov mluvy oochran nrodnostnch menin (RNM) zroku 1995. Prvn
odstavec citovanho ustanoven stanov obecn rmec pro uvn meninovho jazyka
vsoukrom ana veejnosti. Druh odstavec stanov prvo pslunk nrodnostnch
menin na uvn matetiny ped sprvnmi orgny, ato za velmi restriktivnch pod-
mnek. Konkrtn mohou stty realizaci zvazk podle l.10 odst.2 RNM omezovat
na oblasti, ve kterch ij pslunci nrodnostnch menin tradin nebo ve znanm
mnostv, ana situace, kdy pslunci menin takov prvo vyaduj, atento poadavek
odpovd skuten poteb. l.10 odst.3 se vztahuje na zen ped trestnmi soudy
aopakuje obecnou lidskoprvn zsadu, podle n m bt kad neprodlen informovn
odvodech svho zaten aopovaze obvinn proti nmu vjazyce, ktermu rozum.
Nen vak stanoveno, e pslunk meniny m vtakov situaci prvo na informaci
ve vlastnm jazyce, aproto nelze l.10 odst.3 RNM bez dalho zaadit do kontextu
meninovho prva.
Evropsk charta regionlnch i meninovch jazyk (EChRMJ) zroku 1992 upra-
vuje prvo na uvn meninovch jazyk ped orgny veejn sprvy ve svm l.10
pomrn komplexnm zpsobem. Podle citovanho ustanoven se pedpokld poet
obyvatel uvajcch regionln i meninov jazyk, kter opodstatuje pijet konkrt-
nch opaten, jako jsou nap. uvn meninovho jazyka ze strany orgnu veejn
sprvy, uvn meninovho jazyka ze strany uritch zamstnanc orgnu veejn
sprvy, monost podn stnch apsemnch dost vmeninovm jazyce, monost
pedloit listiny vmeninovm jazyce, poskytovn asto uvanch text aformul-
vmeninovm jazyce nebo vyhotoven listin vmeninovm jazyce. l.10 odst.4
EChRMJ naznauje, jak je zajitn tchto jazykovch prv nron, kdy jako nutn i
vhodn opaten zmiuje peklady atlumoen podle poteby, nbor bilingvnch edn-
k ajinch zamstnanc veejn sprvy adokonce urit upednostovn bilingvnch
zamstnanc veejn sprvy. Je vak teba dodat, e faktick dopad l.10 EChRMJ je
ponkud oslaben tm, e si stty mohou podle l.2 odst.2 EChRMJ zvolit konkrtn
ustanoven, kter hodlaj na nrodn rovni uplatovat.
Nad multilaterln rmec, kter vznikl jak na univerzln, tak ina regionln rovni,
nelze ani vdnenm mezinrodnm prvu opomenout prostor pro bilaterln pravy,
kter lpe reflektuj specifick kulturn, politick, sociln ahistorick kontext, v nm
nrodnostn menina ije, aposkytuj pslunkm menin vhodnj status ne mno-
hostrann mluvy. Tak prava uvn meninovch jazyk vJinm Tyrolsku ukazuje,
jak me bilaterln standard vrazn pevyovat obecn multilaterln rmec. prava
2 Bod34 Kodask deklarace KBSE zn: The participating States will endeavour to ensure that persons
belonging to national minorities, notwithstanding the need to learn the official language or languages of
the State concerned, have adequate opportunities for instruction of their mother tongue or in their mother
tongue, as well as, wherever possible and necessary, for its use before public authorities, in conformity
with applicable national legislation.
88
uvn meninovho jazyka pitom tvo jeden ze zklad zemn autonomie Jinho
Tyrolska.
HISTORIE JIHOTYROLSK AUTONOMIE
Vroce 1946 na Pask konferenci rozhodli ministi zahraninch vc

vtznch mocnost otom, e Jin Tyrolsko zstane soust Itlie. Za tmto rozhodnu-
tm se mohou skrvat rzn politick vahy. Uvaovalo se nap. ourit kompenzaci ve
prospch Itlie za ztrtu nkterch ostrov aitalskch koloni.3 Uritou roli mohla hrt
tak skutenost, e Itlie pijala ji vroce 1945 nkter opaten na zmrnn nsledk
nsiln italianizace Jinho Tyrolska zobdob faismu, nap. voblasti meninovho
kolstv auvn nminy ped ady.
Vroce 1946 nsledovalo uzaven bilaterln dohody mezi Itli aRakouskem,4 kter
pedpokldala urit prvky teritoriln autonomie vetn reimu dvojjazynosti vrmci
vzdlvn, edn komunikace atopografickch oznaen. Zteritorilnho hlediska se
dohoda zroku 1946 vztahovalo hlavn na oblast Jinho Tyrolska ankter dvojjazyn
obce voblasti Trentina, kter byly nsledn peazeny pod sprvu Jinho Tyrolska.
Itlie vak podkopala smysl ael ochrany nmecky mluvc meniny tm, e usta-
noven oautonomii5 neaplikovala jen na oblast Jinho Tyrolska, ale na cel autonomn
region Trentino-Jin Tyrolsko, ve kterm italsk etnikum tvoilo jasnou vtinu. Vprv-
nm statutu oautonomii zroku 1948 byly rozhodujc kompetence upraveny pro sprvu
cel autonomn oblasti acentrln orgny sttu. Vtakov situaci nemohly bt pijaty
provdc normy ve prospch nmeck aladinsk meniny, protoe zstupci tchto
menin byli vpslunch regionlnch orgnech zpravidla pehlasovni.
Nsledujc obdob bylo poznamenno nsilnmi protesty ze strany mstnho oby-
vatelstva ansilnou reakc ze strany Itlie. Vyhrotil se tak diplomatick konflikt mezi
Rakouskem aItli, kter se dostal a na rove Organizace spojench nrod. Vroce
1960 vyzvalo Valn shromdn OSN ob strany kvyjednvn ospornch otzkch.
Tato jednn, by sloit azdlouhav, vystila vroce 1971 vpijet druhho statutu
oautonomii, kter vstoupil vplatnost vroce 1972.6
Klovm momentem novho modelu autonomie byl pesun dleitch kompetenc
od orgn regionu Trentino-Jin Tyrolsko na provincii Bozen/Bolzano (Jin Tyrol-
sko). Nov statut (druh statut oautonomii) apslun politick dohoda pedpokldaly
pijet celkem 15 provdcch pedpis do ledna 1974. Ukzalo se vak, e lhta dvou
let byla vzhledem ke komplexnosti cel materie nereln azstupci nmecky mluvc-
3 Srov. nap. l.11, 14 a23 mrov smlouvy sItli zroku 1947.

4 Bilaterln dohoda byla podepsna 5.z 1946 apipojena kmrov smlouv uzaven dne 10.nora 1947
mezi Itli aspojenmi apidruenmi mocnostmi jako ploha IV.
5 Srov. l.2 bilaterln dohody zroku 1946. Der Bevlkerung obengenannter Gebiete wird die Ausbung
einer autonomen Gesetzgebungs- und Vollzugsgewalt fr den Bereich ihrer Gebiete zuerkannt. Der Rah-
men, in welchem die besagte Autonomie Anwendung findet, wird noch bestimmt, wobei auch rtliche
Vertreter der deutschsprachigen Bevlkerung zu Rate gezogen werden.
6 Viz dekret prezidenta republiky ze dne 31.srpna 1972, .670 oschvlen textu stavnho zkona, kter
ustavil zvltn statut pro Trentino-Jin Tyrolsko.
89
ho obyvatelstva souhlasili svraznm posunem pvodnho termnu. Jet v70.letech
minulho stolet byla pijata opaten tkajc se nap. etnickho kritria pi obsazovn
mst ve veejn sprv nebo pravy dvojjazynosti. Po pekonn dal politick krize ve
vztahu mezi Bozenem amem se vroce 1988 podailo pijmout dal provdc normy
tkajc se nap. zrovnoprvnn jazyk arozdlen dan. Proces pijmn provdcch
norem trval a do roku 1992.
Teprve po schvlen vech dohodnutch provdcch norem informovaly Rakousko
aItlie vroce 1992 Valn shromdn OSN oukonen bilaterlnho sporu tkajcho
se Jinho Tyrolska. Nov model jihotyrolsk autonomie se od roku 1992 asto uvd
jako vzor pro een etnickch konflikt.
ZSADY UVN MENINOVCH JAZYK

VSYSTMU JIHOTYROLSK AUTONOMIE
Hlava XI druhho statutu oautonomii, kter zahrnuje l.99 a 102, je

vnovna otzce uvn nminy aladintiny. l. 99 druhho statutu stanov zsadu,
e nmina je vregionu Trentino-Jin Tyrolsko zrovnoprvnna sitaltinou, piem
pouze italtina je vslovn oznaovna za edn sttn jazyk. Toto ustanoven vyjaduje
dleitou zmnu oproti koncepci prvnho statutu o autonomii, kter proregion upravila
jako edn jazyk italtinu. Ped pijetm druhho statutu o autonomii byl vitalsk prv-
n vd rozen nzor, e clem zakotven italtiny jako ednho jazyka bylo zajistit
jazykovou anrodn jednotnost italskho sttu.7 Novou pravu l.99 druhho statutu
je teba chpat jako potvrzen, e vregionlnm rmci (tzn. pro celou oblast Trentina
aJinho Tyrolska) je ednm jazykem tak nmina.
Konkrtn jazykov prva ve prospch nmecky mluvcho obyvatelstva jsou vak
stanovena pouze pro provincii Bozen (Jin Tyrolsko). Podle l.100 druhho statutu
maj pslunci nmeckho etnika vJinm Tyrolsku prvo uvat svj jazyk ve styku
se soudnmi orgny aorgny veejn sprvy se sdlem vprovincii Bozen. Vnmin
mohou komunikovat tak stmi orgny, kter sice nesdl vBozenu, ale jsou pro pro-
vincii mstn pslun, ase soukrommi subjekty, kter zskaly koncesi na poskytovn
slueb vJinm Tyrolsku. Vechny uveden orgny apodniky maj ve styku sobany
pouvat jazyk, ve kterm se na n oban obrtil. Pokud konaj ex offo, maj zvolit
jazyk, okterm se domnvaj, e je prvnm jazykem danho obana. Akty adresovan
veejnosti maj bt vydny vitaltin anmin.8 Jako jedinou vjimku upravuje l.100
druhho statutu vlun uvn italtiny vevojenskch slokch sttu, ato vrmci
zazen nachzejcch se na zem Jinho Tyrolska.
Proveden l.100 druhho statutu bylo vpraxi pomrn sloit. Prvn prava ped-
chzejc druhmu statutu stavla na provdcm pedpisu kprvnmu statutu. Ji podle
7 BONELL, L. WINKLER, I.: Sdtirols Autonomie. Beschreibung der autonomen Gesetzgebungs- und
Verwaltungszustndigkeiten des Landes Sdtirol. Bozen, 2010, s.307.
8 l.100 druhho statutu autonomie stanov tak, e nazasednch kolegilnch zastupitelskch orgn na
rovni celho regionu, provincie Bozen ajednotlivch obc me bt pouvna jak italtina, tak inm
ina.
90
tto pravy9 mli nmecky mluvc obyvatel Jinho Tyrolska prvo na uvn nm-
iny ped soudy. Zpisy zjednn soudu, vpisy ztrestnho rejstku aoriginln znn
rozsudk vak byly vyhotoveny pouze vitaltin. Vjimen, tedy pouze vppad, e
byl nmecky mluvc italsk oban chycen pmo pi inu, mohl bt zatkn ipslu-
nkem policie, kter nminu neovldal.
Provdc pedpis kdruhmu statutu byl pijat vroce 1988,10 ale vyhlen byl a
orok pozdji. Podstatn st nov pravy vstoupila vplatnost a 4 roky po vyhlen,
tzn. 8.kvtna 1993. Dvodem zpodn byly praktick problmy tkajc se nedosta-
tench znalost nmeckho jazyka ze strany italskch soudc, advokt apolicejnch
orgn. Bylo teba pijmout skutenost, e ten, kdo veer usne jednojazyn, neprobud
se rno dvojjazyn.11
UVN MENINOVHO JAZYKA VSOUDNM ZEN
PRAVA TRESTNHO PROCESU
Jeden zklovch problm nov provdc pravy souvisel sotzkou,

zda m trestn zen ped pslunm jihotyrolskm soudem probhat pouze vjednom
jazyce nebo ve dvou jazycch. Zastnci jednojazynho procesu argumentovali tm, e
ji bhem obdob rakousko-uhersk monarchie byla trestn zen vTrentinu (tj. podle
tehdej terminologie Welsch-Tirol) zsadn vedena jen vitaltin ae se model jedno-
jazynho procesu osvdoval tak nap. vBelgii. Smen zen ve dvou jazycch se
oproti tomu jevilo jako tkopdn aprbn pekldn vech sloek spisu zjednoho
jazyka do druhho skrvalo vsob riziko nesprvnost, peklep ajinch chyb. Zastn-
ci smenho procesu ve dvou jazycch vak upozornili na problm, e by si nmecky
mluvc astnk zen nemohl vjednojazynm procesu zvolit italsky mluvcho ad-
vokta. Prvo na uvn nmeckho jazyka by vtakovm ppad vystilo vnutnost
volit mezi dvma variantami: bu by se nmecky mluvc oban musel vzdt sluby
jednojazynho italskho advokta, ktermu dvuje, aby ml zen vnmin, nebo
by se rozhodl pro svho italsky mluvcho advokta, ale musel sm vzen vypovdat
vitaltin.12 Bylo tak namtnuto, e princip jednojazynho procesu omezuje svobod-
n vkon povoln tch advokt, kte ovldaj jen jeden jazyk.13
Provdc prava sice nakonec potvrdila princip jednojazynho trestnho procesu,
ale otevela monost vyuvat sluby jednojazynho advokta. Podle l.16 dekretu
.574 zroku 1988 me advokt, kter neovld jazyk zen, stn intervenovat ve
sv matetin avechny jeho vroky maj bt peloeny na mst azapsny vjazyce
9 Dekret prezidenta republiky ze dne 3.ledna 1960, .103.

10 Dekret prezidenta republiky ze dne 15.ervence 1988, .574.
12 Tento problm se vyeil nakonec jinak. Viz ne.
13 Viz podrobnji BONELL, L. WINKLER, I.: Sdtirols Autonomie. Beschreibung der autonomen Gesetz-
gebungs- und Verwaltungszustndigkeiten des Landes Sdtirol. Bozen, 2010, s.308309.
91
zen. Pirozen se pot tak spekladem vpovd svdk aznalc, kte jazyk zen
neovldaj.
Ostatn se me obalovan podle l.17 dekretu .574 zroku 1988 rozhodnout
jet bhem zen pro jin jazyk, ale jen jednou bhem zen ped soudem prvnho
stupn ajednou ped soudem druh instance. Vppad zmny jazyka zen na dost
obalovanho vak nebudou ji proveden kony peloeny do nov zvolenho ja-
zyka.
Vpraxi eily jihotyrolsk soudy tak otzku, zda me nmecky mluvc obalo-
van, kter nap. kvli svmu italskmu obhjci zvolil zen vitaltin, sm vypovdat
nebo spontnn intervenovat vnmin. Vzhledem ktomu, e dekret .574 zroku
1988 tento problm vslovn neupravil, bylo a novelizac zroku 2001 upesnno,
e obalovan me vdan situaci svoji matetinu uvat.14 Jeho vpovdi budou na
mst peloeny azapsny vjazyce zen.15 Vjimen me bt vedeno trestn zen
ve dvou jazycch, ato vppad, e jsou souasn obalovni italsky mluvc anmecky
mluvc oban nebo e vedlej alobce zvol jin jazyk ne obalovan. Kad strana
zen se vak me svho prva na dvojjazyn proces vzdt.16
Nkter zvan poruen uvedenho jazykovho reimu zpsob absolutn neplat-
nost trestnho zen, mn zvan pochyben mus bt namtnuta obalovanm.17
SOUDN ZEN VOBANSKOPRVNCH SPORECH
Podle l.20 dekretu .574 zroku 1988 m vcivilnm procesu kad strana
prvo volit jazyk, ve kterm bude bhem zen vystupovat. Tato volba vyplv zjazyka,
ve kterm byla podna aloba, resp. odpov alovan strany. Ve dvojjazynm zen
pouv kad strana jazyk, kter si na zatku procesu zvolila. Dokumenty apodn
pedloen jednou stranou se vak nepekldaj automaticky do jazyka druh strany.
Pouze procesn strana, kter nem trval bydlit vJinm Tyrolsku, me otakov
peklad na nklady soudu podat. Soud me odmtnout peklad tch dokument, kter
povauje za nepodstatn. Veker akty samotnho soudu arozsudky jsou zsadn vy-
dny vobou jazycch, ledae by se jedna strana zen tohoto prva vzdala. Ustanoven
l.20 dekretu .574 zroku 1988 dle stanov, e strany zen vypovdaj vdvojjazy-
nm zen vjazyce vlastnm. Na zklad dosti druh strany mus bt vpov prvn
strany zapsna ve dvojjazynm protokolu. Tak svdci aznalci maj prvo vypovdat
vjazyce vlastn volby astrany zen mohou podat soud ovyhotoven dvojjazynho
zpisu (na nklady soudu).
14 stavn soud ostatn ve svm rozsudku .271 ze dne 22.ervna 1994 konstatoval, e nmecky mluvc
obalovan me vtrestnm zen vJinm Tyrolsku uvat nminy, ikdy si jako jazyk procesu zvolil
italtinu. stavn soud opel tento vrok ol.109 trestnho du. Dal stavnprvn problm se tkal
rozliovn mezi postavenm obhjce volenho obalovanm apostavenm soudem stanovenho obhjce,
kter nem prvo pouvat jin jazyk ne jazyk zen. stavn soud shledal ivtomto bod pravu statutu
za sluitelnou sstavou. Viz rozsudek italskho stavnho soudu .16 ze dne 12.ledna 1995.
15 Viz l.16 novelizovanho znn dekretu .574 zroku 1988.
16 l.18 dekretu .574 zroku 1988.
17 l.18/bis dekretu .574 zroku 1988.
92
Jako dal detail upravuje l.20 odst.9 dekretu .574 zroku 1988 doruovn doku-
ment. Je stanoveno, e ke vem spism adokumentm, kter jsou doruovny mimo
oblast Jinho Tyrolska, mus bt piloen peklad vitaltin, tzn. zejm ivppad, e
se samotn zen kon pouze vnmin.
Pokud zen, kter bylo ped jihotyrolskmi soudy vedeno vnmin nebo dvojja-
zyn, pokrauje ped vymi soudy mimo region Trentino-Jin Tyrolsko, tzn. ped
Kasanm soudem (Corte Suprema di Cassazione) aNejvym sprvnm soudem (Con-
siglio di Stato), kter sdl vm, stane se jazykem zenitaltina. Pro tyto ely je
nutn, aby byl spis peloen znminy do italtiny. Rozsudky asoudn rozhodnut maj
pitom bt peloeny vkadm ppad, ostatn sousti spisu adokumenty pouze na
zklad dosti dotynho soudu vm. Peklad zabezpeuje ajeho nklady hrad
pslun soud vJinm Tyrolsku.18
Ve prospch nmecky mluvcch obyvatel Jinho Tyrolska stanov l.24 dekretu
.574 zroku 1988 prvo pouvat vlastn jazyk tak vzen, kter pokrauje ped
soudy mimo region. Zprvnho hlediska vyvolala tato prava sloit problmy. Dvoj-
jazyn jazykov reim, kter je ve prospch nminy zakotven vl.100 druhho sta-
tutu autonomie, plat toti vslovn jen vsamotnm Jinm Tyrolsku. Centrln orgny
sttu vm proto namtaly, e ustanoven l.24 dekretu .574 zroku 1988 pekrauje
zemn psobnost statutu autonomie. Tyto diskuse vrazn pispvaly kopodnmu
vyhlen dekretu. A po ad politickch intervenc ze strany zstupc Jinho Tyrolska
uitalsk vldy se podailo sporn jazykov prvo prosadit ipro trestn zen ped vy
instanc mimo provincii Bozen.
UVN MENINOVHO JAZYKA PED ORGNY

VEEJN SPRVY
Dekret prezidenta .574 zroku 1988 opakuje ve svm l.1 odst.1 klov
princip, kter byl zalenn ji dol.100 druhho statutu autonomie zroku 1972: orgny
veejn sprvy, kter maj sv sdlo vJinm Tyrolsku i jsou pslun pro cel region
Trentino-Jin Tyrolsko, maj respektovat princip dvojjazynosti stejn jako soukrom
spolenosti poskytujc sluby na zklad veejn koncese. Zatmco pojet orgnu ve-
ejn sprvy nevyadovalo definici vzkon, bylo pesn vymezen okruhu podnik
sveejnou konces sloitj.
l. 2 odst.2 dekretu .574/1988 stanov obecn, e se pojmem podnik skon-
ces rozum subjekty, kter vykonvaj sluby spadajc do psobnosti arozhodovac
pravomoci orgn veejn sprvy. Namtkov lze tedy uvst nap. lkrny, dopravn
spolenosti, vrov instituce nebo sttem uznan soukrom koly.19 Vklad danho
18 Tato pravidla se vztahuj nejen na civiln, ale tak na trestn zen.

19 Ivtto souvislosti mohou vpraxi vznikat sloit problmy, nap. pi vymezovn pravomoc jihotyrol-
skch orgn ve vztahu kdoprav pesahujc zem provincie Bozen. Vppad koncese na dopravn spoj,
kter sice zahrnuje oblast Jinho Tyrolska, ale jeho del st b mimo zem provincie, rozhoduje p-
slun orgn italskho sttu aorgny vBozenu maj jen prvo konzultace. Viz podrobnji BONELL, L.
WINKLER, I.: Sdtirols Autonomie. Beschreibung der autonomen Gesetzgebungs- und Verwaltungszu-
stndigkeiten des Landes Sdtirol. Bozen, 2010, s.275278.
93
pojet musel nakonec upesnit italsk stavn soud, ato vsouvislosti sprivatizacemi
zasahujcmi nap. do fungovn potovn sluby atelekomunikace. stavn soud kon-
statoval, e zruenm veejnoprvnho statusu uritho podniku nezanik jeho povinnost
komunikovat sveejnost ve dvou jazycch.20
Povinnosti tkajc se dvojjazynosti se sten vztahuj ina zkonn pojitn,
nap. voblasti povinnho ruen. Podle l.2 odst.3 dekretu .574/1988 maj pojiovny
vJinm Tyrolsku pouvat formule vitaltin anmin. Dvojjazyn mus bt tak
noti psobc vJinm Tyrolsku, na rozdl od advokt. Kprav postaven advokt
lze dodat, e uchazei zJinho Tyrolska maj monost sloit advoktn zkouky vdo-
mc provincii, ato ped komis sloenou ze dvou pslunk nmeckho etnika advou
pslunk italskho etnika. Vichni tito lenov komise musej bt bilingvn, aby si
uchaze mohl sm zvolit, zda chce zkouky sloit vnmin nebo italtin.21
Vzhledem krozsahu veejn sprvy apodnik psobcch na zklad veejn kon-
cese, lze na tomto mst jen zmnit dal podrobnj problmy tkajc se nap. dvoj-
jazynosti pbalovch letk klkm apotravinm. Pot, co italsk farmaceutick
spolenosti nedodrovaly tuto povinnost adodvaly do Jinho Tyrolska lky pouze
sitalskm pbalovm letkem, se situace vyhrotila. Vroce 1997 byl zaznamenn p-
pad intoxikace nmecky mluvc pacientky, kter italskmu textu zejm nerozumla
dostaten aaplikovala lk nesprvn. Jihotyrolsk orgny vyhroovaly farmaceutic-
km spolenostem vysokmi pokutami, ty vak ve sv reakci oznmily, e pestanou
dodvat lky do Jinho Tyrolska. Kompromisn een se nakonec pohybovala sten
mimo rmec pozitivn prvn pravy, kdy lkrny pedaly zkaznkm klkm obsa-
hujcm pouze pbalov letk vitaltin informace vnmin, kter tiskly na vlastn
nklady azejm ina vlastn odpovdnost.22
MECHANISMY NA ZAJITN DVOJJAZYNOSTI
Nad rmec vymezovn povinnch subjekt ajejich ppadnho sankcio-

novn23 je klov otzka zabezpeen jakhosi lidskho zkladu fungovn autonomie
aprincipu dvojjazynosti veejn sprvy. Je pochopiteln, e prvo na uvn nmeckho
jazyka ped jihotyrolskmi orgny vyaduje na stran pslunch soudc, ednk apra-
covnk dotench soukromch podnik dostaten znalosti jak italtiny, tak inminy.
Jednm zklovch prvk jihotyrolsk autonomie je proto prava kolstv, kter jak
nmecky mluvcm, tak iitalsky mluvcm dtem poskytuje dostaten kvalitn vuku
vobou jazycch. Oproti poadavkm zejmna italsky mluvcch Jihotyrolan, kte by
preferovali model dvojjazyn koly, vychz prvn prava dodnes zprincipu jednoja-
zyn koly. To znamen, e standardn vuka probh pouze vjednom jazyce adruh
jazyk se u jako povinn pedmt od druh tdy zkladn koly. Vuku cizho jazyka
20 Viz rozsudek italskho stavnho soudu .260 ze dne 26.kvtna 1993.
22 Srov. BONELL, L. WINKLER, I.: Sdtirols Autonomie. Beschreibung der autonomen Gesetzgebungs-
und Verwaltungszustndigkeiten des Landes Sdtirol. Bozen, 2010, s.340342.
23 Viz l.2 odst.5 dekretu .574/1988.
94
maj zabezpeit uitel, pro kter je tento jazyk matetinou akte souasn disponuj
pimenmi znalostmi hlavnho jazyka koly.
Druhm stejnm prvkem je systm kvt, podle nho maj bt jednotliv etnick
skupiny alikvotn zastoupeny vorgnech veejn sprvy. Vodborn diskusi byl pro
tento systm zaveden vraz ethnischer Proporz, kter se ovem vsamotnm statutu
oautonomii nevyskytuje. Krom obsazovn mst podle etnick pslunosti uchaze
se kvty aplikuj tak voblasti rozdlovn veejnch finannch prostedk pro sociln
akulturn ely. Obsazovn mst ve veejn sprv je vak nejdleitjm momentem
etnick proporce.
Podrobnj analza pslun pravy24 by jednoznan pekroila rmec tto stu-
die. Lze ovem vyzdvihnout nkter dleit prvky modelu etnickch kvt. Podle l.1
dekretu .752 zroku 1976, kter se me oprat ol.61 druhho statutu oautonomii,
je pimen znalost italskho anmeckho jazyka pedpokladem pijet do veejn
sprvy. Poadavek dvojjazynosti plat t pro zamstnance voblasti soudnictv.
Praktick realizace etnickch kvt zvis na ad konkrtnch opaten. Pirozen
mus znt prvn otzka: podle jakho kle se vypot alikvotn zastoupen jednotlivch
etnickch skupin? Odpov nali autoi modelu vl.44 prvnho statutu oautonomii
zroku 1948, kter stanovil, e sloen zemsk vldy (Landesausschuss) mus odpo-
vdat poetnmu zastoupen jednotlivch etnik vzemskm snmu (Landtag).25 A
vroce 1971 bylo do druhho statutu oautonomii zavedeno ustanoven l.89, podle
nho m bt alikvotn obsazovn mst ve veejn sprv zaloeno na poetn sle
etnickch skupin,26 tak jak vychz ze stn lidu. Vsledky stn lidu tedy nahradily
vsledky voleb do zemskho snmu jako referenn kritrium.
Tm vyvstv druh otzka tkajc se konkrtn podoby stn lidu amonosti pi-
hlsit se kurit etnick skupin. prava zroku 1971 vyvolala pochopiteln znan
praktick problmy. Kad italsk oban pobvajc vJinm Tyrolsku ml pi stn
lidu zroku 1981 uinit prohlen opslunosti kjedn zetnickch skupin, piem
toto prohlen mlo bt nejen zkladem poetn sly etnick skupiny, ale tak zvaz-
nm kritriem piazen konkrtnho jednotlivce kjedn zetnickch skupin. Prohlen
mlo bt inn 10 let, tedy do termnu dalho stn lidu. Na prohlen oetnick
pslunosti navazuje zvhodnn, resp. znevhodnn pstup kzamstnn ve veejn
sprv atak pstup kfinann podpoe nap. voblasti bydlen.
Nejvy sprvn soud vm (Consiglio di Stato) vak zruil ustanoven, podle
nho se oban vJinm Tyrolsku museli rozhodnout pro jednu ze t skupin, tj. pro
italskou, nmeckou nebo ladinskou etnickou skupinu. Nejvy sprvn soud dovodil, e
vppad obana, kter se ct pslun souasn kvce zuvedench etnickch skupin
nebo se nect pslun kdn znich, bude prohlen nepravdiv. Podle Nejvyho
sprvnho soudu ale neme prvn norma donutit jednotlivce uinit nepravdiv prohl-
en askrt svoji pravou etnickou identitu.27
24 Dekret prezidenta republiky .752/1976.

25 Tato prava byla pevzata do l.50 druhho statutu autonomie.
26 Statut autonomie pouv vraz jazykov skupiny (Sprachgruppen).
27 Srov. BONELL, L. WINKLER, I.: Sdtirols Autonomie. Beschreibung der autonomen Gesetzgebungs-
und Verwaltungszustndigkeiten des Landes Sdtirol. Bozen, 2010, s.124125.
95
Ped dalm stnm lidu zroku 1991 byly proto zavedeny nkter zmny. Kdo se
nect bt pslunkem jedn ze t etnickch skupin uvedench ve statutu oautonomii,
me nyn zakrtnout kolonku jin, mus ale pro praktick ely dodat prohlen
opipojen se kjedn zuvedench skupin (Erklrung der Angliederung). Po dalch
debatch souvisejcch se stnm lidu zroku 2001 bylo stanoveno, e toto prohlen
m bt anonymn. Pouze vppad, e dotyn oban chce uvat vhod plynoucch
zkonkrtn etnick pslunosti, mus prohlen opipojen ketnick skupin uinit
pod svm jmnem.28
Dalm kritriem vstupu do veejn sluby je sloen zkouky dvojjazynosti, kterou
je teba konat ped komis sloenou zrovnch podl nmecky mluvcch zkouejcch
aitalsky mluvcch zkouejcch. Pslunci vech etnickch skupin, kte se uchzej
omsto ve veejn sprv, se mus prokzat certifiktem ospnm sloen zkouky.
Statistika zkouek pro obdob od roku 1977 do roku 1991 vykzala pro jednotliv etni-
ka rznou mru spnosti. Pslunci italsk etnick skupiny uspli uzkouky pouze
z29 %, pslunci nmeck etnick skupiny z41% apslunci ladinsk etnick sku-
piny z61%. Od roku 1991 u nen podobn statistika vedena.29
Co se tk konkrtnho vbru uchaze, kte pslu k urit etnick skupin
aspn sloili jazykovou zkouku, je podrobn postup stanoven vl.8 odst.3 dekretu
prezidenta republiky .752/1976. Msto uren pro jednu etnickou skupinu, kter ne-
me bt pslunkem tto skupiny obsazeno, se uvoluje pslunkm druh skupiny,
pokud tato etnick skupina jet neobsadila stanoven maximln poet mst.
Ivtto souvislosti vedla realizace principu etnickch kvt kuritm problmm.
Uchazei, kte mohou ad hoc uinit prohlen opslunosti kurit etnick skupin
(nap. protoe ve chvli stn lidu jet nedoshli vku 14 let), vol pirozen pslu-
nost knmeck etnick skupin, kter je vsystmu kvt zvhodnna oproti italsk
etnick skupin. Dvojjazynost pijmacho zen pitom umouje tmto uchazem,
aby nejprve sloili pijmac zkouky aabsolvovali pijmac pohovor ve sv italsk
matetin ansledn se pihlsili knmeck etnick skupin. Tato praxe pirozen
zaala vadit pslunkm nmeck etnick skupiny.30
ZVR
Jihotyrolsk autonomie je jedinenm modelem, kter reflektuje specifick

historick aetnick pomry voblasti. prava jazykovch prv pslunk jednotlivch
etnickch skupin je zkladnm kamenem celho systmu. Zvltnost Jinho Tyrolska
spov vtom, e etnick skupina, kter je velmi malou meninou vrmci Itlie, ped-
stavuje pomrn silnou vtinu vprovincii Bozen.
Zajitn prva na uvn meninovch jazyk ped jihotyrolskmi soudy aorgny
veejn sprvy je vsledkem sloitho procesu vyjednvn na mezinrodn anrodn
28 Srov. l.18 dekretu .752/1976 vaktulnm znn.

30 Ibidem, 104.
96
rovni. Principy obsaen vbilaterln smlouv mezi Itli aRakouskem zroku 1946
ave statutech oautonomii zlet 1948 a1971 jsou dleitm vodtkem. Praxe vak uk-
zala, jak mohou bt tyto principy obchzeny vrmci provdc legislativy. Fungovn
jazykovch prv je proto vsledkem cel ady konkrtnch opaten. Mus bt ureny
instituce, pro kter jsou zvazky voblasti dvojjazynosti zvazn. Mus bt zajitny
dostaten jazykov znalosti mstnch obyvatel. Mus bt stanoven obecn pijateln
model obsazovn mst ve veejn sprv.
Model jihotyrolsk autonomie nelze jako takov exportovat do jinch region, kde
panuj etnick konflikty. Obecn pouen vak spov vtom, e prva menin musej
bt zakotvena vkonkrtnm kontextu azohlednit poadavky mstnch obyvatel. prava
jazykovch prv menin je velmi sloitm procesem, kter me nejen vppad Jin-
ho Tyrolska trvat plstolet nebo idle. Na podpis bilaterln smlouvy ana rekodifikaci
autonomie vedruhm statutu zroku 1971 navazuj destky provdcch norem. Nkter
vci nejsou vyeeny dodnes, jako nap. sloit otzka zajitn finann samostatnosti
Jinho Tyrolska. Autonomie toti nen pouze okodifikaci jazykovch, politickch aji-
nch prv, ale pedstavuje tak pomrn nkladn systm, jeho financovn mus bt
vyeeno ve sloitm politickm jednn.
97
ON SOME RIGHTS OF NATIONAL MINORITIES

IN POLAND
JAROSAW SUKOWSKI
Abstract: Onkterch prvech nrodnostnch menin vPolsku

Tento lnek se zabv vnitrosttn pravou prva pslunk nrodnostnch menin na
uvn meninovho jazyka vednm styku ana vcejazyn nzvy vPolsk republice.
Vprvn sti prce se autor zabv prvn pravou dvojjazynch geografickch nzv,
vdruh sti pak prvem na uvn mateskho jazyka vzen ped soudy ave sprvnm
zen. Vposledn sti autor hodnot polskou prvn pravu tchto dvou prv nrodnostnch
menin.
Key words: Republic of Poland, national minority, ethnic minority, mother language,
the municipal council, court proceedings, administrative proceedings, the right to
afair trial
Klov slova: Polsk republika, nrodnostn menina, etnick menina, matesk jazyk,
rada obce, soudn zen, sprvn zen, prvo na spravedliv proces
INTRODUCTION
The line of research initiated and conducted by doc. dr. iur. Harald Christian Scheu,
Mag. phil., Ph.D. from Charles University in Prague focuses on the status of national
minorities and the legal position of diasporas residing outside of their country of ori-
gin. Within this scope two issues are of particular importance. Firstly, the problem of
bilingual geographical names, and secondly, the rights of minority members, parties in
legal proceedings, to use their mother tongue before administrative bodies and courts.
Although such substantial issues do not exhaust the complex topic of minority rights,
focusing research on these particular issues is fully understandable as they highlight the
importance of topography and minority members procedural rights. These rights are
used in practice and are therefore of great importance.
I.
1. The Polish law regulates the matter of national minorities on the con-
stitutional and statutory level with the basis being the Constitution of the Republic of
99
Poland of 2 April 19971 and the Act on National and Ethnic Minorities and Regional
Languages.2 Other legislative acts refer to particular rights of national minority group
members.
The following minority members rights and freedoms are guaranteed by the Polish
law: 1)the freedom of sustaining and development of oneslanguage Article35 (1)
of the Constitution and Article 8 and Chapter 4 of the Act on National and Ethnic Mi-
norities and Regional Language; 2) freedom to maintain customs and traditions, and to
develop their own culture Article 35 (1) of the Constitution, Articles17 of the Act
of 17May 1989 on the Guarantees of the Freedom of Conscience and Faith,3 Chapter3
of the Act on National and Ethnic Minorities and Regional Language; 3) the right to
establish their own educational and cultural institutions, as well as institutions aiming
at the protection of religious identity Article 35 (2) of the Constitution, Article13 of
the Act of 7September 1991 on the System of Education,4 Act on the Guarantees of the
Freedom of Conscience and Faith; 4) the right to participate in the resolution of matters
pertaining to their national identity Article 35 (2) of the Constitution, Articles2330
of the Act on National and Ethnic Minorities and Regional Languages; 5) the right to
use their minority language freely in private life and in public Article2 of the Act
of 7 October 1999 on the Polish Language,5 Chapter 2 of the Act on National and Ethnic
Minorities and Regional Language; 6) the right to spell their given and last names ac-
cording to the spelling rules of their minority language Article 7 of the Act on National
and Ethnic Minorities and Regional Language; 7) the right to have access to the public
media Article 54 of the Constitution, Article 21 (2) (9) of the Act of 29 December 1992
on Radio and Television Broadcasting;6 8) the right to unrestricted performance of reli-
gious practices Article53 of the Constitution, Act on the Guarantees of the Freedom
of Conscience and Faith; 9) the right to partake in public life and to electoral privileges
for election committees of minority organisations Article197 of the Act of 5January
2011 the Electoral Code;7 10)the right of association Article58 of the Constitution
and Article1 of the Act of 7 April 1989 on Associations.8
In Article35 the Constitution guarantees Polish citizens belonging to national and
ethnic minority groups the freedom of sustaining and developing of their own language,
the freedom of sustaining their customs, tradition and the development of their culture,
which includes the right to create educational and cultural institutions as well as in-
stitutions aiming to protect their religious identity and to solve issues regarding their
cultural identity.
The construction of the described Article is twofold. On the one hand the Constitu-
tion guarantees certain rights to minority members (Polish citizens), and on the other it
1 Journal of Laws 78, item 483, as amended; hereinafter: Constitution.

2 Act of 6 January 2005 on National and Ethnic Minorities and on Regional Languages, (Journal of Laws
17, item 141, as amended; hereinafter: Act on Minorities).
3 Journal of Laws No. 231, 2005, item1965, as amended; hereinafter: Act on Freedom of Conscience.
4 Journal of Laws No. 256, 2004, item 2572, as amended; hereinafter: Education Act.
5 Journal of Laws No. 43, 2011, item 224; hereinafter: Act on the Polish Language.
6 Journal of Laws No. 43, 2011, item 226, as amended.
7 Journal of Laws No. 21, item 112, as amended.
8 Journal of Laws No. 79, 2011, item 855, as amended.
100
offers institutional (the right to create educational and cultural institutions) and proce-
dural guarantees (the right to participate in decision making processes regarding their
cultural identity) to minorities as collective entities. It has to be noted, however, that the
term national minority is contentious and there is alack of auniform definition, also
in international law. Despite this, the Constitution has made aminority abody subject
to law. It is beyond doubt that Article35 of the Constitution is asource of subjective
rights and can form abasis of aconstitutional complaint.
2. The issue of bilingual geographical naming is an element of the granted by the
Constitution right to sustain oneslanguage (Article35). However, with regards to
the right to use oneslanguage, Article 27 of the Constitution refers to international
agreements (among others the Charter9 and the Framework Convention10) and acknowl-
edges the guarantees they include, but does not offer an explanation regarding this law
and its elements.
The Act on Minorities stipulates the right to use aminority language, called an auxil-
iary language, including education through the medium of that language. However, the
Act introduces high requirements for the introduction of additional names to appear next
to Polish geographical names traditional town names in aminority language, names
of physiographic objects and street names.
3. An auxiliary name of atown or aphysiographic object in aminority language can
be established at arequest of aMunicipality Council, provided that the minority consti-
tutes at least 20% of the municipality population. If the given minority does not consti-
tute 20% of the local population, an auxiliary name can be introduced if in consultations
held under the procedure established in Article5a (2) of the Local Government Act of
8March Act 1990 (Journal of Laws No.142, 2001, item 1591, as amended), the ma-
jority of that municipality population, who took part in the consultations, decide for it.
Additionally, the request for introduction of an auxiliary name has to receive apositive
opinion of the Commission for Names of Localities and Physiographic Objects, which
was established following the Act of 29August 2003 on Official Names of Localities
and Physiographic Objects (Journal of Laws No.166, item 1612). The number of pop-
ulation belonging to agiven minority is understood as the number officially determined
by the latest general census.
The number of people eligible to take part in consultations specified in Article12 (7)
of the Act on National and Ethnic Minorities and on Regional Languages, has been
limited to inhabitants of alocality in which the auxiliary name is to be introduced.
Therefore the right to take part in consultations is not granted to all inhabitants of amu-
nicipality, but only to the inhabitants of agiven locality.
It has to be noted that the legislator does not require areferendum to be conducted,
but only consultations limited to inhabitants of the locality whose name is petitioned to
appear in both languages the official one and in the language of the minority. The vote
on the resolution takes place in the council on conditions of ageneral vote it is an open
vote, and simple majority is sufficient for the resolution to be passed. Such aresolution
9 European Charter for Regional or Minority Languages (Strasbourg, 5November 1992).

10 Framework Convention for the Protection of National Minorities (Strasbourg, 1February 1995).
101
does not constitute local law and therefore does not have to be published in the Official
Journal of that Voivodeship.
By introducing obligatory consultations the legislator acknowledged that matters
which are to be dealt through them should not be resolved by asimple count of votes
for and against. The decision-making authority has the obligation of taking into con-
sideration the arguments of the minority, provided they are supported by valid consid-
erations.
The additional names can only be used in territories of municipalities entered into the
Official Register of Municipalities by the competent minister in charge of religious de-
nominations and national and ethnic minorities, and where names are used in the respec-
tive minority language. The names cannot refer back to the names given in 19331945
by the authorities of the Third Reich and the Union of Soviet Socialist Republics. Aux-
iliary names are placed after the respective Polish names and cannot be used separately.
Furthermore, they can be introduced in the entire territory of amunicipality or in se-
lected localities. The establishment of an additional name in agiven minority language
takes place in accordance with the spelling rules of the given language.
4. The procedure of establishing an additional name consists of several stages. First-
ly, the Municipal Council lodges an application on the motion of municipality residents
belonging to aminority or on its own initiative, for the establishment of an addition-
al name to the competent minister in charge of religious denominations and nation-
al and ethnic minorities through the local governorsoffice. The application should
contain:
the municipal resolution concerning the establishment of an additional name for
aplace or physiographical object;
the correct official name of the place or physiographical object in Polish;
the proposed additional name in the minority language;
discussion of the results of the consultation
information regarding the costs of the introduction of the proposed change.
Next, the local governor is obligated to convey the application to the competent
minister in charge of religious denominations and national and ethnic minorities, along
with their own opinion of it, no later than within 30 days from the day the motion was
introduced to them. The competent minister in charge of religious denominations and
national and ethnic minorities then submits the motion for approval to the Committee
on Names of Places and Physiographical Objects. As soon as it examines the motion
the Committee on Names of Places and Physiographical Objects gives its opinion to the
competent minister in charge of religious denominations and national and ethnic mi-
norities through the agency of the competent minister in charge of public administration.
The additional name of alocality or aphysiographical object in the minority lan-
guage can be considered to be established once it is entered into the Official Register.
This entry is made by the competent minister in charge of religious denominations
and national and ethnic minorities upon being conveyed afavourable opinion of the
Committee on Names of Places and Physiographical Objects. However, the competent
minister in charge of religious denominations and national and ethnic minorities will re-
fuse entering into the Official Register an additional name of aplace or physiographical
102
object in aminority language or may remove this name from the Register if the name
refers to aname used in years 19331945, given by the authorities of the German Third
Reich or of the Union of Soviet Socialist Republics. Should making such an entry be
refused, it is possible to lodge acomplaint to an administrative court.
The costs involved in the introduction and the use of asupporting language on the
territory of agiven municipality and the costs involved in the introduction of additional
names in aminority language, are borne by the municipality budget, except for the costs
of the change of information boards, resulting from the adoption of an additional name
of aplace or physiographical object in the minority language these costs are incurred
by the budget of the state.
Aseparate matter is the scope of the introduced signage in the additional language.
It cannot be limited to information boards with town names as it seems appropriate to
introduce bilingual signage on train and bus stations, information boards, tourist boards,
school boards, shops, leaflets, Internet websites etc.
II.
1. The right of aperson unable to use Polish to use their mother tongue
in court and administrative proceedings is asubjective right and is of key significance
for the realization of the right to trial, proper operation of public administration, and
protection of minority members rights in general, as subjective rights are asafeguard
of the proper execution of substantive law.
Foreigners are not the only addressees of this law since the use of amother tongue is
separate from membership to agiven country (nationality). The right to use onesmoth-
er tongue is to be granted to both aforeigner and aPole, who use their own language.
The condition for taking advantage of this right is the inability to use the language in
which aproceeding takes place. By inability to use alanguage we mean the inabil-
ity to understand and speak, or not being fluent and having problems with expressing
onesthoughts.
The content of the discussed subjective rights covers several issues. Above all it is
about access to atranslator (direct or indirect in case of translation of documents) and
presence of atranslator during all actions that may influence the future legal situation.
Although nonessential acts may be omitted, classifying an action as such is problematic
since aseemingly insignificant act in future may turn out to be asource of significant
changes of the legal situation. Personal traits of atranslator are also of significance
his/her objectivism, education, and preferably knowledge of legal terminology. What
cannot be overlooked is the free access to atranslator his/her costs have to be incurred
by the state in which the procedure is taking place. Additionally, it has to be stressed that
it is the court or administrative authority that bears the responsibility for the analysis of
the situation and for the decision on whether there is aneed for atranslator. In case such
apossibility is not used it is their obligation to prove atranslator was indeed not needed.
The subjective rights discussed above are not without restrictions. Restrictions de-
pend on the type of the proceedings and may result from the uniqueness of the language
103
(few translators). If there is aneed to use arare language direct translation may not be
possible and relay translation, where several translators are involved, may be needed.
Adecision against the use of amother tongue cannot be made on the basis of the speed
of the proceeding.
2. There are numerous legal acts, which regulate aminority membersaccess to
atranslator in proceedings before administrative authorities or courts.11 Apart from
the already mentioned provisions of the Constitution (in particular Article35, which
states that The Republic of Poland shall ensure Polish citizens belonging to national or
ethnic minorities the freedom to maintain and develop their own language, to maintain
customs and traditions, and to develop their own culture, and Article27 which stipu-
lates that Polish is the official language in the Republic of Poland, and that this does not
infringe upon national minority rights resulting from ratified international agreements,
Article 45 (1) of the Constitution is also of importance as it grants everyone the right
to afair and public hearing of his or her case, without undue delay, before acompetent,
impartial and independent court. Of equal significance is the provision of the Frame-
work Convention for the Protection of National Minorities adopted in Strasbourg on
1February 1995, which stipulates that every person belonging to anational minority
has the right to his or her minority language, in private and in public, orally and in writ-
ing. In relations between administrative authorities and persons belonging to national
minorities in areas inhabited by persons belonging to national minorities traditionally
or in substantial numbers, the Parties of the Convention will endeavour to ensure, as far
as possible, the conditions which would make it possible to use the minority language
if so requested and where such arequest corresponds to areal need (Article10 (1, 2)).
Additionally it is necessary to guarantee the right to be informed in alanguage, which
he or she understands (therefore not necessarily in the language of the minority) of the
reasons for his or her arrest, and of the nature and cause of any accusation made against
him or her (Article10 (3)).
3. Implementation of the provisions of the Constitution and international law with
regards to the use of amother tongue is scattered and included in many legislative
acts. With respect to court proceedings Article5 of the Law on the System of Common
Courts12 is of significance as it stipulates that aperson unable to use Polish satisfacto-
rily has the right to address the court in alanguage known to them and to use services
of atranslator free of charge. It should be recognized that this provision broadens its
scope through the use of the word person and not foreigner and through free access
to atranslator. However, it is not specified what kind of atranslator aperson can apply
for in the proceeding, and it is especially unclear whether he or she should be asworn
translator.
The right to use onesmother tongue is especially important in criminal proceed-
ings13. In such proceedings an interpreter should be called if there is aneed to question
aperson who does not know Polish. Atranslator should also be called if there is aneed
11 Articles 9 and 10 of the Charter contain an extended regulation regarding this issue.
12 Act of 27 July 2001 Law on the System of Common Courts (Journal of Laws 2015, item 133, as amen-
ded).
13 Act of 6 June 1997 Code of Criminal Procedure (Journal of Laws 89, item 555, as amended).
104
to translate adocument written in aforeign language into Polish, or from Polish, as well
as when there is aneed to acquaint the accused with the contents of the taken evidence.
The accused and the suspect have the right to atranslator free of charge if they do not
know Polish sufficiently well. Additionally, the obligation of calling atranslator also
pertains to actions carried out with the participation of the accused (the suspect). At the
request of the accused (the suspect), or their counsel, an interpreter should be called
for the accused (the suspect) to communicate with their counsel with regards to the
proceedings to which the accused (the suspect) is entitled to. More importantly, the ac-
cused is provided with the decision on submission, addition or modification of charges,
indictment, and adecision subject to appeal or completing the proceeding along with
the translation. If the accused gives his/her consent it is enough to present the translated
decision completing the proceeding if it is not subject to appeal.
The fact that criminal procedure provisions cover two phases of proceedings both
judicial and preparatory14 is positive. Unfortunately, the scope of guarantees for the ac-
cused (suspect) is too narrow as the provision does not directly lay down the obligation
to inform about the reasons for arrest and information of the appeal procedures available
to him or her. The lack of aresolution regarding the costs of atranslator in preparatory
proceedings deserves criticism as it results in the costs being passed on to the sentenced
person. The question regarding the quality control of translations is still valid the rules
in force make no provisions regarding procedures in this respect, even though the state
has amonitoring obligation.15
In misdemeanour case proceedings,16 if the accused does not know Polish, amotion
for punishment, and the decisions subject to appeal, or those concluding proceedings,
are announced or delivered along with the translation. Moreover, in misdemeanour pro-
ceedings rules of criminal procedure apply, both those pertaining to interrogations and
to document translation. When referring to the content of provisions it has to be stressed
that the legislator uses an unclear term that agiven person does not know Polish.
What is more, provisions do not take into account the necessity or possibility to contact
onescounsel, which should be criticized, as although misdemeanour proceedings in-
volve petty crimes, they determine criminal responsibility.
In turn, in judicial administrative proceedings the abovementioned rule specified
in the Law on the System of Common Courts is binding. Incurring of costs has been
wrongfully specified before the administrative jurisdiction. According to the statutory
regulation costs include in particular translators fees, and the party who petitioned for
taking the action connected to the costs is obliged to make an advance payment to cover
those costs.
Adetailed regulation concerning civil procedure17 stipulates that the court may de-
mand that adocument written in aforeign language be translated by asworn transla-
tor, and that it may call atranslator to question awitness who does not know Polish
14 DUGOSZ, J.: Prawo do udziau tumacza jako jedna zprzesanek rzetelnego procesu karnego, http://
www.staff.amu.edu.pl/~inveling/pdf/Dlugosz_17.pdf.
15 Kamasiski v. Austria ruling 19.12.1989 r., A. 168.
16 Act of 24 August 2001 Petty Offences Procedure Code (Journal of Law 2013, item 395, as amended).
17 Act of 17 November 1964 Civil Procedure Code (Journal of Laws 2014, item 101, as amended).
105
sufficiently. More importantly, an employee of judiciary authorities can take on the
responsibilities of atranslator without affirmation, just on the basis of his or her oath of
office. Provisions of the civil procedure deserve criticism as they differentiate between
asworn translator (who gives better guarantees of the proper fulfilment of the transla-
tion task and who is only required for translation of documents needed by the court)
and atranslator for all other tasks. It is both surprising and deserving criticism that the
role of atranslator can be performed by an employee of acourt who knows the needed
language, as firstly, his or her work is not verifiable and secondly, he or she might not
be objective in the fulfilment of the translation tasks given to them.
4. Proceedings before administrative authorities involve many bodies. However, two
regulations are of particular significance. The first one refers to proceedings heard by the
authorities of the municipality inhabited by the given minority, the second is the Code
of Administrative Proceedings18 which is universal and used most often.
An auxiliary language may only be used in municipalities where the number of
inhabitants belonging to aminority group whose language is to be used as an auxiliary
language is no smaller than 20% of all inhabitants of that municipality, and if it has
been entered into the Official Register of Municipalities. The possibility of supporting
language use means that people belonging to aminority have the right to: 1) address
municipality authorities in the supporting language, either in awritten or oral form;
2) obtain, on his/her distinct request, an answer in the supporting language, either in
awritten or oral form; and 3) submit applications in the supporting language, however,
the appeal proceedings may only take place in the official language. The stipulation that
no-one may avoid carrying out alawful order or decision given in the official language
if the circumstances require that it be carried out immediately if it is to achieve its
purpose, is also significant. This stipulation allows waiving the right to use aminority
language due to the purpose of the proceeding. Such lack of precision may form abasis
for abuse, especially since according to the act doubts are solved based on adocument
written in the official language.
The Code of Administrative Proceedings, on the other hand, provides that public
authorities have an obligation of gathering and examining of evidence in such away
that allows the determination of afactual state of the case in accordance with reality, and
especially an obligation to conduct acomprehensive assessment of the circumstances
of the given case on the basis of all of the evidence, and present their decision in the
justification of the decision. The procedure required by the act does not rule out the use
of interpreters, as long as in the record of atestimony given in aforeign language,
atranslation of that testimony into Polish, along with the name and address of the trans-
lator, is provided. The record of the testimony should be signed by the translator. Tax
Code19 stipulates that records of testimonies given in aforeign language should include
the translation of the testimony into Polish, name and address of the translator, and that
the translator is obliged to sign the record of the testimony.
18 Act of 14 June 1960 Code of Administrative Proceedings (Journal of Law 2013, item 267, as amended).
19 Act of 29 August 1997 Tax Ordinance Act (Journal of Laws 2012, item 749, as amended).
106
In acontrol procedure files written in aforeign language, along with aPolish transla-
tion, connected to the controlled cases, have to be presented upon the request of acon-
troller.
There are numerous rights granted to members of minority groups in proceedings
before the President of the Office for Foreigners20 with respect to the use of their mother
tongue and the right to atranslator, in matters concerning temporary residence, when
aforeigner does not have travel documents, and decisions on the obligation of aforeign-
er to return.21 Unfortunately, the provisions do not specify procedures for persons taking
part in an interrogation in the abovementioned administrative bodies (i.e. an officer
conducting the questioning, aforeigner, atranslator, aforeignersagent, apsychologist,
arepresentative of UNHCR etc.). The problem of the quality of translations remains. In
the judgment of the Voivodeship Administrative Court in Szczecin from 9November
2010 II SA/Sz 546/10 the court confirmed (unfortunately uncritically) that neither The
Code of Administrative Proceedings, nor the 2003 Act on Aliens introduce arequire-
ment of asworn translator to be present during questioning. Tasks of atranslator can be
fulfilled by any person who knows agiven language.
CONCLUSIONS
Acountry of the 21st century has the obligation to ensure the protection
of minority rights. The actions undertaken towards this goal have to be multi-faceted.
The discussed issues of bilingual names and rights of minority members in judicial and
administrative proceedings are both elements of the safeguard policy.
Having analysed the first mater it can be stated that the process of bilingual sign
introduction is alengthy process. The scope of the Polish and Czech signage intro-
duction is significant here. As these signs cannot be limited to locality name boards,
it seems reasonable tointroduce bilingual signage on train and bus stations, on infor-
mation and tourist boards, schools, shops, leaflets, websites etc. In general, the present
use of bilingual names is satisfactory, however, it should be continually monitored and
improved.
The procedural situation of parties with regards to the use of aminority language is
more difficult, as most often only one side of the issue is considered, namely the correct
proceeding of the judicial (administrative) procedure. Courts and other authorities are
to ensure the correct gathering of procedural materials (the need of translating them into
Polish), however, they fail to recognise that clarifications from aminority group repre-
sentative are an element of taking of evidence, and that allowing such aperson to speak
freely is beneficial for the establishment of material truth. Fortunately, this principle is
applied most fully in criminal procedure (although some exceptions still exist).
20 12 December 2013 on Foreigners (Journal of Laws, item 1650, as amended).

21 As it ensues from the 30 October 2008 ruling of the Supreme Administrative Court (II OSK 1097/07) ad-
ministrative courts should inform foreigners of their right to free services of atranslator in every situation
when there are justifiable concerns regarding the foreignerslevel of Polish.
107
Two issues remain unsolved, the first of which is the obligation to bear translation
costs. At this point it has to be clearly stated that these costs should be covered by the
budget of the state, as it is needed for the proper functioning of the judiciary. The second
issue, which requires the legislatorsattention is the matter of quality control of transla-
tions. The lack of such control over translated documents or testimonies may lead to the
limitation of onesright to afair trial, as granted by Article 45 (1) of the Constitution.
108

VEDNM STYKU POHLEDEM NRODNOSTNCH
MENIN AORGN MSTN SAMOSPRVY*
ANDREJ SULITKA
Abstract: The Use of Minority Languages in the Official Communication through the Eyes
of National Minorities and Local Authorities
This article deals with the use of minority languages in the Czech Republic as documented
by the Council for the national minorities, an advisory body of the Czech Government. Two
types of documents are used in this article reports on implementation of the European
Charter for Regional or Minority Languages, and annual reports on the state of national
minorities in the Czech Republic prepared for the Government by the Council. The article
draws on these documents to provide an overview of situations where national minorities
use their respective languages in the official communication with local authorities.
Key words: national minorities, minority languages, self-government
Klov slova: nrodnostn meniny, meninov jazyky, samosprva
Pedeslm, e doklady o praktickm pouvn meninovch jazyk

vednm styku vR jsou velmi skromn. Vrmci diskurzu ktmatu semine lze tak
poukzat pouze na nkolik pklad, kter vak zpozice orgn veejn sprvy ipostoj
pslunk nrodnostnch menin nevypovdaj opinch souasnho stavu. Pslu
ale uvst, e pspvek se neopr opoznatky zternnho vzkumu, tedy eten mezi
zamstnanci pslunch orgn mstn samosprvy i zstupci menin. Za vchodisko
byly pouity oficiln vldn dokumenty, na jejich vytven se prostednictvm Rady
vldy pro nrodnostn meniny (dle jen Rada) ajejho sekretaritu podlej jak pracov-
nci sttn sprvy amstn samosprvy, tak zstupci nrodnostnch menin.
Zagendy Rady mme kdispozici dva typy informanch zdroj opouvn men-
inovch jazyk vednm styku. Pedevm jde odokumenty kimplementaci Evrop-
sk charty regionlnch i meninovch jazyk vesk republice (dle jen Charta),
nejnovji Tet periodick zprvy oplnn zvazk vyplvajcch zEvropsk charty
regionlnch i meninovch jazyk vesk republice zroku 2014.1 Tento dokument
podobn jako pedchoz zprvy oplnn zvazk vyplvajcch zCharty i Rmcov
* Pspvek vznikl s podporou na dlouhodob koncepn rozvoj vzkumn organizace RVO:/68378076.

1 Usnesen vldy ze dne 14.ervence 2014 .573, ke Tet periodick zprv oplnn zvazk vyplvajcch
zEvropsk charty regionlnch i meninovch jazyk vesk republice. Dostupn na http://www.vlada
.cz/assets/ppov/rnm/aktuality/iii_treti_periodicka_zprava_charta_vlada.pdf
109
mluvy oochran nrodnostnch menin byl zpracovn na pd Rady za pm asti
zstupc nrodnostnch menin amly by sumarizovat aktuln poznatky oprovdn
Charty nejen zpozice vkonn moci, ale izpohledu pslunk nrodnostnch menin.
Dalm zdrojem jsou kadoron zprvy osituaci nrodnostnch menin, kter Rada
pedkld kprojednn vld. Ve struktue tchto zprv je vposlednch letech pravidel-
n zapracovn text pod nzvem Veejn sprva na mstn i regionln rovni anrod-
nostn meniny. Tento text na zklad podklad pslunch obc, mst akraj popisuje
pstup orgn mstn samosprvy kuplatovn nrodnostn meninovch prv. Vedle
toho kad zprva obsahuje iobshlou samostatnou kapitolu text zstupc nrodnost-
nch menin uveden jako reflexe nrodnostnch menin, vnm je mj. prostor pro
vyjden stanoviska kimplementaci Charty atedy ipouvn meninovch jazyk.
Suritou mrou eufemizmu bychom ztoho mohli pedpokldat, e tyto zdroje nm
poskytnou vyerpvajc sumu poznatk opouvn meninovch jazyk vednm
styku vpraxi jak zpozice orgn mstn sprvy, tak nrodnostnch menin.
Pokud jde operiodick zprvy oplnn zvazk vyplvajcch zCharty, tyto pin
bilanci legislativnch opaten dle vymezench tematickch st Charty, monostech
vkonu nrodnostn meninovch prv, ale nevypovdaj otom, jak avjakm rozsahu
vyuvaj pslunci nrodnostnch menin meninov jazyk vednm styku vpraxi.
Zhlediska postoj pslunk nrodnostnch menin pslu pipomenout nap. stano-
visko zstupce polsk meniny: ne vdy vbory pro nrodnostn meniny vjednot-
livch obcch vyhovly dostem zstupc pslun nrodnostn meniny na zzen
dvojjazynch npis, ani by pro sv stanovisko mly legitimn dvody. Aby se
vtakovm ppad omezila blokace iniciativy meninovho spolku vborem pro nrod-
nostn meniny, Rada iniciovala zpracovn nvrhu zmny zkona oobcch, kter by
umonila podn dosti pmo spolkm, kter zastupuj zjmy pslun nrodnostn
meniny stm, e ke dni podn psob na zem obce alespo 5 let.2 Otzkou navrho-
van zmny prvn pravy se Rada opakovan zabvala u vminulosti, avak doposud
nebyla provedena.
Vme, e od vstupu vplatnost Charty pro R vroce 2007 vnuje Rada pozornost
otzce metodick podpory provdn Charty.3 Od roku 2010 Rada administruje t spe-
ciln dotan program Podpora implementace Charty. Informace oerpn finannch
prostedk ztohoto programu je obsaena u vedruh periodick zprv zroku 2011.
Kdispozici tak mme vet subjekt, kter program vyuvaj, dle pehled ve fi-
nannch prostedk na hradu nklad na tlumoen apeklady psemnch dost
podanch vpolskm jazyce do eskho jazyka, pehled onkladech na hradu instalace
dvojjazynch mstnch nzv obc (vetn ulic) anzv veejnch budov vpolskm ja-
zyce. Vznamn je, e dotan program umouje podvat projekty obcm, obanskm
sdruenm ikolm nejen se zamenm na poltinu i tnsk ne jako jej regio-
nln variantu, ale isloventinu, nminu aromtinu. Koment kdotanmu programu
2 Tamt, s.11.
3 Ji vroce vroce 2006 vydal sekretarit Rady brouru Charta. Co bychom mli vdt? Informan text
orgnm veejn sprvy kEvropsk chart regionlnch i meninovch jazyk sohledem na jej uplatnn
vpraxi. Praha 2006.
110
se vak omezuje pouze na bilancovn rozsahu vynaloench finannch prostedk,
nevypovd opouvn meninovch jazyk vpraxi.
Soustedme-li pozornost na kadoron zprvy o situaci nrodnostnch menin,
zjistme, e vkapitole Reflexe nrodnostnch menin se zstupci menin nevyjaduj
kotzce uvn meninovho jazyka vednm styku. Oproti tomu strun informace
jsou obsaeny vkapitole Veejn sprva na mstn i regionln rovni anrodnostn
meniny. Vzhledem ktomu, e bilancovn je asto redundantn, omezme se na p-
klady ze zprvy za rok 2013.4
Poznatky orgn mstn sprvy ukazuj, e pouvn meninovho jazyka vednm
styku se omezuje na oblast Tnskho Slezska. Poltinu jako meninov jazyk vjej
regionln neov podob tzv. po naimu pouvaj mluv vednm styku obecn
bez omezen. Jednotliv ppady jsou popisovny nsledovn:
1. Pracovnci obecnho adu ovldaj poltinu, jsou schopni vydit dosti podan
vpoltin, tak svatebn ismuten obady vobci jsou dle dosti oban poskyto-
vny vpolskm jazyce. Na vtin veejnch budov jsou vobci dvojjazyn npisy,
co se tk obecnho adu, obecn policie, obecn knihovny apod. Dvojjazyn
jsou tak oznaeny dopravn znaky, orientan tabule aautobusov zastvky vobci
(Albrechtice).5
2. Voblasti psobnosti orgn veejn sprvy aveejnch slueb maj pslunci n-
rodnostnch menin monost podvat stn apsemn dost vsouladu splatnou
prvn pravou, vppad zjmu mohou pslunci polsk aslovensk nrodnostn
meniny pi jednn ve shromdnch mstnch orgn pouvat tyto jazyky; zna-
n st zamstnanc vetn veden msta je schopna komunikovat vjazyce polsk
nrodnostn meniny. Msto tak podporuje spolkovou innost polsk meniny, mj.
podn literrnch sout vmstnm ne. Negativnm jevem je opakovan po-
kozovn anien dvojjazynch esko-polskch tabul snzvy ulic aveejnch
prostranstv, vetn dopravnho znaen na zatku akonci obce (esk Tn).6
3. Pracovnci obecnho adu jsou vrmci ednho jednn schopni komunikace vpol-
skm jazyce i vmstnm ne; na veejnch budovch na zem obce jsou ums-
tny dvojjazyn npisy (Ndek).7
4. Oban obce polsk nrodnosti nemaj jazykov problm pi komunikaci sadem
(Stte), vichni pracovnci adu rozum polsky.8
5. Ve vtin ppad jsou pracovnci obecnho adu schopni se vyjadovat vpoltin,
kdy to situace vyaduje (Vendryn).9
6. Vroce 2013 nebyla na obecn ad podna dn dost vpolskm jazyce, tlumoen
i peklady psemnch dost podanch vpolskm jazyce do eskho jazyka tud
nebylo poteba eit (Tanovice).10
4 Usnesen vldy ze dne 16.ervna 2014 .455, ke Zprv osituaci nrodnostnch menin vesk republice
za rok 2013. Dostupn na http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnm/aktuality/iii_zprava_2013_tiskarna.pdf.
5 Tamt, ploha .1. Veejn sprva na mstn i regionln rovni anrodnostn meniny, s.21.
6 Tamt, s.22.
7 Tamt, s.23.
8 Tamt, s.24.
9 Tamt, s.15.
10 Tamt, s.25.
111
7. Magistrt msta upravil postup pouvn meninovch jazyk poltiny asloven-
tiny vednm styku (Karvin).11
8. stn ipsemn dosti mohou bt podvny ve sloventin, rovn listiny mohou
bt prvoplatn pedkldny ve sloventin; pi jednnch me bt t pouvna
sloventina, peklady atlumoen nejsou zajiovny ze strany adu (Zlat Ho-
ry).12
9. Ve sprvnm obvodu nebyl zaznamenn problm pi komunikaci ve sloventin
(A).
10. Msto spolupracuje s nmeckm spolkem (Kruh ptel Nmecka Deutscher
Freundeskreis), podporuje aktivity smujc kudren meninovho jazyka akul-
tury ve mst, tj. kulturn vystoupen, jazykov kursy, bohosluby vnmeckm
jazyce, veejn pstupnou knihovnu snmeckmi tituly, organizovn vstav, ped-
nek apod. (Kravae).13
Apodobn vyznvaj stanoviska mstn sprvy izdalch lokalit. Je pitom pozoru-
hodn, e text zstupc nrodnostnch menin nereaguje na tato vyjden mstn sprvy.
Vjimku pedstavuje jen polsk menina, jejich zstupci poukazuj zejmna na pro-
blmy vcejazynch nzv. Konstatuj, e vnkterch obcch vle Polk nar
na nesouhlas veden obce, vjinch se realizace znepochopitelnch dvod prodluu-
je navc menina nar na neznalost meninovch prv ze strany ednk, mdi
avtinov spolenosti. Pipomnaj t, e se vnkterch mstech e zavdn
dvojjazynch nzv velmi komplikovan, protoe mru dvojjazynosti si stano-
vila kad obec individuln, proto odvojjazynch nzvech na veejnch budovch,
adech, knihovnch, domech kultury, obcch, ulicch apod. probhaj vkad doten
obc sloit jednn mezi leny vboru pro nrodnostn meniny avedenm obce. Tak
vtinov spolenost zaujm vi dvojjazynosti rezervovan postoj, resp. nevnm
ho pozitivn.14
Ve stanoviscch ostatnch nrodnostnch menin je otzka dvojjazynch nzv i
uvn meninovho jazyka vednm styku opomjena. Pouze zstupce nmeck men-
iny zmiuje obavy, e pouit dvojjazynho esko-nmeckho nzvu obce by narelo
na problmy anepochopen, proto zjem ouplatnn tohoto prva je zcela minimln.
Znamen to, e odpov na otzku, vjakm rozsahu jsou pslunky nrodnostnch
menin pouvny meninov jazyky vednm styku, uveden pklady nevypovdaj.
Je ale zjevn, e pouze pslunci polsk meniny pouvaj meninov jazyk vednm
styku poltinu i tnsk ne jako jej regionln variantu poltinu. Hypoteticky m-
eme pipustit, e ostatn nrodnostn meniny neprojevuj obecn zjem opouvn
meninovho jazyka vednm styku. Ptme-li se po dvodech, nen od vci pipo-
menout poznatky zvzkumu zamenho na innost organizac nrodnostnch menin
vPraze (ervenecsrpen 2014). Rozhovory se zstupci nrodnostnch menin ukzaly,
e jejich orientace vprvn prav postaven nrodnostnch menin je velmi omezena.
Legislativn prosted vR vnmaj sice pslunci nrodnostnch menin pozitivn,
11 Tamt, s.43.
12 Tamt, s.25.
13 Tamt, s.10.
14 Tamt, ploha .12. Reflexe nrodnostnch menin, s.28.
112
souasn ale hovo iotom, e problematick je jejich vlastn postoj kvymahatelnosti
nrodnostn meninovch prv.15 Apokud jde omonost pouvn meninovho jazy-
ka vednm styku, situaci vmeninovm prosted mohou vtomto ppad negativn
ovlivovat zejm obavy znevstcnho i odmtavho postoje ednk veejn sprvy
kvkonu nrodnostn meninovch prv. To me bt tak jeden zdvod nynjho
stavu omezenho pouvn meninovch jazyk krom oblasti Tnskho Slezska
vednm styku vpraxi.
15 Rozhovor se zstupcem polsk meniny Michaem Chrzstowskim dne 29.7.2014.
113
PRVN STATUS MENINOVCH JAZYK

VE VELK BRITNII.
PPAD VELSKHO JAZYKA VE WALESU
KLRA HRDLIKOV
Abstract: Legal Status of Minority Languages in Great Britain. The Case of the Welsh Language
in Wales
The article deals with the status of the Welsh language as aminority language in the United
Kingdom of Great Britain and Northern Ireland. The emphases are put on the status of
Welsh as one of the official languages in Wales and on reflections thereof in the primary and
secondary legislation of the National Assembly for Wales. The article further aims to briefly
describe legal institutions, and the legal status thereof, which serve to reinforce and further
develop the language. What might serve as an example is the independent status of the
Welsh Language Commissioner and its activity. Last but not least, the article analyses the
issue of the equality of topographical indications in both official languages in the territory
of Wales, as well as the use of the Welsh language in education.
Key words: the Welsh language, Welsh, minority language, National Assembly for Wales,
official language in Wales, Welsh Language Measure 2011, topographical indications,
Chubut, BBC Radio Cymru, Cymraeg, the Welsh Language Commissioner
Klov slova: velsk jazyk, veltina, meninov jazyk, Velsk nrodn shromdn,
oficiln jazyk Walesu, Welsh Language Measure 2011, topografick oznaen, Chubut,
BBC Radio Cymru, Cymraeg, komisa pro otzky velskho jazyka
JAZYKOV PRVO UPRAVUJC POSTAVEN VELTINY

VE SPOJENM KRLOVSTV VELK BRITNIE
ASEVERNHO IRSKA
POSTAVEN VELTINY VE SPOJENM KRLOVSTV VELK BRITNIE

ASEVERNHO IRSKA
Spojen krlovstv Velk Britnie vdnen modern podob bylo vytvoe-

no vroce 1707, spojenm Anglie, Walesu aSkotska.1Severn Irsko pak bylo pipojeno
vroce 1920.2 Pesto, e Spojen Krlovstv Velk Britnie aSevernho Irska je pro
ely vnjho svta povaovno za homogenn celek, ato jak ve smyslu mezinrod-
1 JACKSON, A.: To Unions: Ireland, Scotland, and the Survival of the United Kingdom, 17072007. United
Kingdom, 2011, s.4.
2 Ibidem.
115
nho prva, tak ve smyslu prva Evropsk unie, tak vnitn prava pomru mezi ty-
mi jednotlivmi slokami psob spe dojmem t oddlench sti ve smyslu Anglie
aWalesu na jedn stran aSkotska aSevernho Irska na stran druh. Ztoho dvodu ve
Spojenm Krlovstv existuji t prvn systmy anglick, skotsk asystm Severnho
Irska,3 atakt existuj ti jurisdikce.4 Ztoho dvodu je otzka meninovch jazyk
eena vrmci jednotlivch celk pomoc odlinch prvnch prav. Veltina je od er-
vence roku 2001 povaovan za meninov jazyk ve smyslu l.1 Evropsk charty re-
gionlnch ameninovch jazyk. Ostatusu veltiny jako meninovho jazyka neme
bt pochyb a do roku 2011, kdy vstoupilo vplatnost opaten Nrodnho shromdn
Walesu, kter piznalo velskmu jazyku status oficilnho jazyka.5 Vl.1 Charty je
stanoveno, e za meninov nebo regionln jazyk je povaovn takov jazyk, kter
je tradin pouvn na zem teritoria sttu askupina hovoc tmto jazykem je men
ne zbytek populace.6 Meninov jazyk mus bt tak odlin od oficilnho jazyka st-
tu.7 Jak bude prokzno ne, velsk jazyk je tradinm jazykem na zem teritoria od
6.stolet naeho letopotu avsouasn dob jm hovo pl milionu obyvatel zcelkov
populace Spojenho krlovstv, kterou tvo podle poslednho stn lidu 64,1 milion
obyvatel.8 Prvn podmnka l.1 Charty je tedy splnna vobou bodech. Jak je to ale se
statusem veltiny jako oficilnho jazyka? Status oficilnho jazyka pidlilo veltin
Velsk nrodn shromdn, kter m sice pravomoc pijmat zkony, ale pouze pro
oblast Walesu. Velsk zkony nemohou zavazovat Spojen Krlovstv jako takov,
ato ani pro jednn vmezinrodnm i evropskm mtku. Ztoho dvodu me bt
uzaveno, e velsk jazyk nen oficilnm jazykem sttu, ale pouze oblasti sttu atud
status meninovho postaven velskho jazyka nebyl zmnn tm, e se velsk jazyk
ve Walesu stal oficilnm jazykem.
SROVNN POSTAVEN VELTINY, SKOTTINY AIRTINY

JAKO HISTORICKCH MENINOVCH JAZYK NA ZEM VELK BRITNIE
Veltina nen jedinm historickm meninovm jazykem ve Spojenm

krlovstv, aproto je velmi pnosn srovnat jej postaven sdalmi historickmi men-
inovmi jazyky, ato skottinou airtinou. Pesto, e ratifikace Evropsk charty regi-
onlnch i meninovch jazyk sdodatky pro skotsk airsk jazyk pinesla zlepen
postaven tchto dvou jazyk, jejich prvn prava stle zaostv za vhodami, kter
3 OLIVIERA, J. CARDINAL, P.: Paulo Cardinal One Country, Two Systems, Three Legal Orders
Perspectives of Evolution: Essays on MacausAutonomy after the Resumption of Sovereignty by China.
London, 2009, s.119.
4 Podle Plohy 6 Zkona oobansk pslunosti arozsudcch zroku 1982. Vanglickm originle Civil
Jurisdiction and Judgments Act 1982 Schedule 6.
5 l.1 Opaten Nrodnho Shromdn Walesu ve vci velskho jazyka 2011. Citace vanglickm origi-
nle, Welsh Language (Wales) Measure 2011, art1.
6 l.1 Evropsk charty regionlnch ameninovch jazyk 1992.
7 Ibidem.
8 Srov. Bulletin Nrodnho statistickho adu vyjadujc pro pl ron odhad obyvatelstva pro rok 2013
[online]. Dostupn z: http://www.ons.gov.uk/ons/dcp171778_367167.pdf.
116
poskytl veltin status oficilnho jazyka Walesu.9 Vppad irskho askotskho jazyka
je edn osoba vednm styku povinna reagovat na konverzaci zapoatou vjazyce
nrodnostn meniny tm jazykem nebo mus nabdnout monost pokraovat vdanm
jazyce pepojenm na osobu, kter danm jazykem hovo. Ppadn zanechnm vzkazu
ve speciln hlasov schrnce, kter se na nklady dan oblasti pekld hlasov zprvy
ze skotskho neboirskho jazyka do anglickho jazyka anaopak.10 Meme pozoro-
vat rozdl, e vppad veltiny je monost komunikace povinn nabzena na zatku
kadho jednn vednm styku, ato dokonce primrnm oslovenm ve veltin apak
teprve vanglitin. Vppad velskho jazyka na zem Walesu existuje povinnost,
kter vyplv ze statusu oficilnho jazyka, pi srovnn ostatnch dvou historickch
meninovch jazyk vak vidme jen monost ve smyslu, e by mlo bt umonno
vhlavnch typech komunikace sttu sveejnost komunikovat vmeninovm jazyce.
Nevhodou pak je, e povinnost se nevztahuje na vechny typy komunikace. Ob oblas-
ti se shodn sna prosadit ochranu meninovch jazyk na obdobn rovni, jako exis-
tuje ve Walesu, pesto vechny pokusy zatm skonily menm i vtm nezdarem.11
JAZYKOV PRVO UPRAVUJC POSTAVENI VELTINY

VE WALESU: HISTORIE ASOUASNOST
HISTORICK VVOJ VELSKHO JAZYKA JAKO JAZYKA MENINOVHO
Veltina pat stejn jako irtina abretontina ke keltskm jazykm aho-

vome on od 6.stolet naeho letopotu.12 Vyvinula se zbretontiny ve tech hlavnch
fzch.13 Pesto, e se nedochovalo pli mnoho dokument ve starovk veltin, m-
eme ji najit vJuventusov Manuskriptu, kter je dnes ve vlastnictv knihovny Univer-
zity vCambridgi.14 Zobdob stedovk veltiny existuje ada bsni od autora Taliesina
aAneirina, oznaovanch taky jako ran bsnci, kte stoj za zrodem bsnsk velsk
tradice.15 Snstupem na trn Vilma Dobyvatele zNormandie zeslil vliv francouztiny,
kter se stala ednm jazykem azaala oslabovat pozici anglitiny, to mlo samozejm
enormn vliv ina veltinu, kter se oto vce zaala dostvat do pozad.16 Cel proces
byl dokonn vobdob vldy Jindicha VIII., kter vroce 1536 schvlil vydn Zkona
osjednocen Anglie aWalesu.17 Schvlenm zkona se Wales stal soust Anglie apod-
9 Srov. Pokyny kproveden zvazk tkajcch se zaveden Irsk aSkotsk jazykovho prvnho dodat-
ku vyplvajc z Charty regionlnch i meninovch jazyk, http://www.dfpni.gov.uk/dfp-minority
-languages.pdf.
10 Ibidem.
11 DHRISCEOIL, N. V.: Language conflict in Northern Ireland: revisiting the Irish language rights debate.
In Public Law. London, 2013, s.693702.
12 DAVIES, J.: The Welsh Language. Bath, 1993, s.7.
13 Ibidem, s. 7.
14 Ibidem, s.13.
15 PRICE, G.: The Celtic Connection. United Kingdom, 1992, s.127128.
16 BARNHOUSE, R.: The Middle Ages in Literature for Youth: AGuide and Resource Book. United King-
dom, 2004, s.62.
17 Zkon osjednocen zroku Anglie aWalesu y roku 1536. Vanglickm originle Act of Unification 1536.
117
dil velsk obyvatelstvo sprv anglick koruny. Jazykem, kter se zaal pouvat
vednm styku aped soudy, se stala anglitina. Se zavedenm angliknsk crkve se
anglitina stala tak jazykem crkevnm.18 Ztoho dvodu dolo kradiklnmu poklesu
pouvn veltiny mezi vzdlanmi vrstvami. Obyvatel hovoc pouze veltinou byli
povaovni za mn vzdlan vporovnn sobyvateli hovocmi anglicky, ztoho d-
vodu nastal spoleensk odklon pedevm velsky hovocch majetnch rodin, kter
zaaly prosazovat vzdlvn svch len vanglickm jazyce. Takov vvoj situace
vedl opt ke zmenen znalosti veltiny. Zlepen nastalo opt dky crkevn otzce, ato
snahou piblit psmo svat obyvatelstvu hovocmu veltinou peloenm Bible do
tohoto meninovho jazyka. Za peklad se zasadil pedevm Wiliam ze Salisbury abyl
publikovn vroce 1567.19 Kniha nese originln velsk nzev Yn y lhyvyr hwnn,
co vpekladu znamen Vtto knize.20 Knovodobmu vvoji veltiny lze adit pe-
devm obdob 2.poloviny 18.stolet, kdy dolo krenezanci veltiny vdsledku prmy-
slov revoluce, kter umonila migran narst potu obyvatel Walesu. Co reflektuje
ifakt, e vroce 1801 ml Wales 587000 obyvatel avroce 1851 toto slo vzrostlo
na 1163000 obyvatel.21 Dsledkem revoluce takt bylo, e pemstnm obyvatel
zvenkova do mst dolo ke zven potu velsky mluvcch obyvatel vcentrlnch
oblastech Walesu.22 Pozitivn vvoj byl tak spojen srozvojem velskho tiskovho
vydavatelstv. Vroce 1845 byl zaloen tvrtletnk Essayist avroce 1857 se velkm
spchem stalo prvn vydn novin psanch ve veltin zvanch Baner Cymru.23
Prvn przkum, kter spolehliv prokzal poet obyvatel mluvcch veltinou, byl usku-
tenn vroce 1851 aukzal, e 54,5% osob ijcch ve Walesu bylo schopno mluvit
velsky.24 Obdob mezi prvn adruhou svtovou vlkou je pak povaovno za zlat
vk velsky psan literatury ato pedevm jako dsledek zjednoduen gramatickch
pravidel Johnem Morrisem.25 Ob vlky asnimi mnc se strukturln krajina Velk
Britnie vak pinesly zsadn pokles vpouit veltiny voblasti Walesu, co me bt
demonstrovno vslech, kdy vobdob od roku 19011951 dolo kpoklesu ze 49, 9%
na 28,9%.26
Meme konstatovat, e veltina je meninov jazyk na zem Spojenho krlovstv
sdlouhou histori. Rozvoj pouit veltiny jako meninovho jazyka je zce spjat shis-
torickm vvojem celho Spojenho krlovstv. Vobdobch, kter znamenala obecn
nrst obyvatel, ato jak vdsledku migrace, tak vdsledku zvyovn ivotn rovn
byl takt spojen se zvyovnm pouit avskytu veltiny. Na druh stran obdob,
kter znamenaly pirozen pokles obyvatel, souasn pedstavovaly ibytek vpouit
velskho jazyka.
18 DAVIES, C.: The Welsh Language. Talybont, 2006, s.22.

19 DAVIES, J.: The Welsh Language. Bath, 1993, s.29.
20 Ibidem, s.37.
21 Ibidem, s.36.
22 THOMPSON, F.M.L.: The Cambridge Social History of Britain, 17501950. Cambridge, 1999, s.340.
23 BRAKE, L DEMOOR, M.: Dictionary of Nineteenth-century Journalism in Great Britain and Ireland.
United Kingdom, 2009, s.244.
24 BARNE, P. EVANS, R. P. JONES, P.: Evans GCSE History for WJEC Specification A: In-depth and
Outline Studies of Aspects of Welsh/English and World History. Portsmouth, 2003, s.25.
25 WRIGLEY, Ch.: ACompanion to Early Twentieth-Century Britain. United Kingdom, s.97.
26 CARTER, C.: Against the Odds: The Survival of Welsh Identity. Cardiff, 2010, s.67.
118
OFICILN STATUS VELSKHO JAZYKA VE WALESU
Vsouasn dob Cymraeg neboli veltinu je schopno pouvat pl mi-

lionu obyvatel, co pedstavuje 19% populace Walesu.27 Nynj postaven veltiny
jako druhho oficilnho jazyka Walesu je zce spojeno se zvyovnm se pravomoc
Velskho nrodnho shromdn, kter bylo zaloeno vroce 1998.28 Tomu byla vroce
2006 piznna pravomoc pijmat sekundrn prvn akty, kter platily pro oblast Wale-
su.29 Vroce 2011 pak probhlo referendum, ve kterm obyvatel Walesu rozhodli, e
Shromdn bude mt prvo pijmat primrn prvn akty ve dvaceti taxativn vypo-
tench oblastech.30 Jako pklad me slouit vzdlvn, zdravotn sluby, sociln
sluby apedevm jazykov otzky.31 Zkonodrn moc Shromdn je ve svch
autonomnch otzkch nezvisl, ovem vppad rozporu sprvem Evropsk unie
nebo zkladnm lidskmi prvy tak jak jsou chrnny Evropskou mluvou na ochra-
nu lidskch prv azkladnch svobod, vlda Spojenho krlovstv me intervenovat
do pravomoc Nrodnho shromdn.32 Zkony Nrodnho shromdni, jako takov
tedy nejsou nsledn schvalovan parlamentem Spojenho krlovstv aSevernho Ir-
ska ajsou schvleny pmm posvcenm krlovskm souhlasem, plat vak pouze pro
oblast Walesu.33
Prvn zkon, kter shromdn ve sv nov pravomoci pijalo, byl jazykov zkon,
kter zmnil zkon osttn sprv Walesu zroku 2006, austanovil za dva oficiln jazy-
ky Walesu veltinu aanglitinu.34 Veltina m tedy ve Walesu status oficilnho jazyka
ajako stakovou sn mus bt nakldno rovnoprvn jako sjazykem anglickm.35 Ped
soudy m kad prvo komunikovat veltinou anklady za pekladatele jsou placeny
jako nklady soudu.36 Vechny lokln organizace placen zveejnch prostedk maj
povinnost vydvat prohleni, ve kterch upesuj, jakm zpsobem vjejich ppad
probh komunikace ve veltin.37 Nrodn shromdn vydv vechny zkony apod-
zkonn prvn pedpisy vobou jazycch.38 Jednm zjeho cl je umonit vydvnm
zkon apodzkonnch prvnch pedpisu dal podporu rozvoje veltiny jako nrod-
27 Ktomu souhrnn: Oficiln webov strana Walesu: Wales Cymru [online]. Dostupn z: http://www.wales
.com/en/content/cms/english/about_wales/language/language.aspx.
28 l.1 zkona osttn sprv Walesu zroku 1998. Citace vanglickm originle, Government of Wales Act
1998, art. 1.
2006, art. 93.
30 Ploha 7 zkona osttn sprv Walesu zroku 2006.
31 l.1 zkona Nrodnho velskho shromdn (Zkon ooficilnch jazycch) 2012. Citace vanglickm
originle, National Assembly for Wales (Official Languages) Act 2012, art. 1.
32 ARDEN, M.: What is the Safeguard for Welsh Devolution? In Public Law. United Kingdom, 2014,
s.189207.
33 GILLESPIE, A.: The English Legal System.Oxford, 2013, str. 3.
34 Ibidem.
35 l.2 Opaten Nrodnho Shromdn Walesu ve vci velskho jazyka 2011. Citace vanglickm origi-
nle, Welsh Language (Wales) Measure 2011, art. 2.
36 l.23 velskho jazykovho zkona zroku 1993. Citace vanglickm originle, The Welsh Language Act
1993, art. 23.
37 Srov. Opaten Nrodnho Shromdn Walesu ve vci velskho jazyka 2011. Citace vanglickm origi-
nle, Welsh Language (Wales) Measure 2011.
38 Ibidem.
119
nho jazyka. Podle zkona velt ministi mus pijmout na dan obdob Jazykovou
strategii pro rozvoj veltiny aSystm pro rozvoj veltiny.39 Jazykov strategie pro
rozvoj veltiny stanov detailnj pravidla pro pouit veltiny vednm styku, kter
jsou ble piblena vnsledujcm odstavci. Vechna individuln rozhodnut ve vci
jsou vydvna dvojjazyn a do doby, ne strany souhlasn vyjd, e bude posta-
ovat pouze vydvn rozhodnut vjednom jazyce. Prvn dokumenty asmlouvy jsou
poskytovny jednotlivcm vpreferovanm jazyce. Vpsemnch druzch komunikace
Nrodn shromdn odpovd na e-maily adopisy psan velsky ve veltin.40 Vp-
pad telefonickho styku je po zatku hovoru prvn otzkou, ve kterm jazyce chce
volajc pokraovat hovor. Otzka je poloena vobou jazykovch verzch, otzka ve
veltin je ovem poloena na prvnm mst. Vppad veejnho zasedn Nrodnho
shromdn je dle poteby anglicky projev tlumoen bu do anglitiny, nebo do velti-
ny. Vppad soukromch jednn sNrodnm shromdnm se preferuje, aby byl vdy
ptomen lovk schopn mluvit velsky, vppad, e ptomnost takov osoby nen
mon, mus bt osob nabdnuta monost bu pokraovat jednn vanglickm jazyce,
nebo odloenm vci ajejm nslednm vyeenm vpsemnm styku vpreferovanm
jazyce. Standardn vechny publikace Nrodnho shromdni vychzej dvojjazyn,
ovsem zajmav je pstup kpublikacm vydvanm ve spoluprci svldou Spojenho
krlovstv. Vtomto ppad Nrodn shromdn distribuuje materily vtom jazyce, ve
kterm je od vldy obdrelo, ovsem oekv, e vlda na svoje nklady dostoj jazyko-
vm povinnostem vi velsk jazykov menin atakov materily poskytne vobou
jazycch. Sveltinou je ve vztahu kVelskmu nrodnmu shromdn nakldno zcela
rovnoprvn jako sanglitinou. Vnkterch ppadech lze a spatovat prvky pozitivn
diskriminace ve prospch veltiny, napklad vpokldn otzek nejdve ve veltin,
teprve potom vanglitin. Ppadn vpraktickch situacch, kdy vppad uchaze
ozamstnn pro Nrodn shromdn znamen schopnost hovoit velskm jazykem
znanou vhodu.
Lze diskutovat otom, e kdy ve Walesu existuj dva oficiln jazyky, maj bt pou-
vny rovnoprvn. Pesto vppad veltiny jde spe opostoj, e sn m bt nakl-
dno ne mn vhodn ne sjazykem anglickm. Na druhou stranu se nevyluuje, e
sn bude nakldno vhodnji. Jako pklad me slouit strategie, kter vyaduje, aby
erpn penz zfond umoovalo rozvoj velskho jazyka, ale stejn podmnka pro
jazyk anglick neexistuje. Otzkou je, zda takov pstup m smovat pouze ke zven
pouit meninovho velskho jazyka vtm potem obyvatel na zem Walesu, anebo
ke snaze snit pouit anglitiny na zem Walesu.
2006.
40 Ktomu souhrnn Velsk jazykov program pro obdob 20112016 [online]. Dostupn z: http://wales.gov
.uk/docs/drah/policy/20110331wlseng.pdf.
120
MECHANISMY NA PODPORU ROZVOJE VELSKHO JAZYKA
KOMISA PRO OTZKY VELSKHO JAZYKA
Jednou zinstituc, kter m prohloubit podporu rozvoje veltiny je Komi-

sa pro otzky velskho jazyka. Komisa je nezvisl na Nrodnm shromdn ajeho
kolem je dohlet amonitorovat dal rozvoj jazyka.41 Komisa m oprvnn ukldat
akontrolovat standardy vrmci jazykovch otzek kladen na jednotliv organizace.42
Dle sledovat, zda podle zkona tyto organizace pijali schmata, kter uvdj, jakm
zpsobem vjejich ppad probh komunikace ve veltin atakt monitoring, zda
jsou schmata organizacemi uspokojiv dodrovna.43 Podle posledn vron zpr-
vy zaobdob 20132014 se komisa podlel na pipomnkovn navrhovanch zkon
Nrodnho shromdn tak, aby vyhovovaly jazykovm povinnostem.44 Jednm zta-
kovch ppad byl nvrh, kter reagoval na skutenou situaci, kdy lk nebyl vydn
pacientovi, protoe byl recept napsn ve veltin.45 Jako reakci velsk ministr pislbil
projednn novho ustanoven zakotvujcho povinnost monitorovat mnostv lkren,
kter disponuj velsky mluvcmi pracovnky apodporu jejich rstu.46 Dle pak ko-
misa upozornil na ppady, kdy je sveltinou zachzeno mn vhodn ne vppa-
d jazyka anglickho. Jako pklad uvedl matrin zkon, kter umouje registraci
narozen nebo mrt vanglickm jazyce nebo bilingvln, ale neumouje registra-
ci pouze ve velskm jazyce.47 Takov ustanoven oznail komisa za potenciln
problematick avyzval knprav.48 Komisa m takt pravomoci vykonvat ete-
n stnost, na chovn jak soukromch tak veejnch subjekt, osvch vsledcch
me vydat report, kter zale pslunmu orgnu knprav situace.49 Vppad, e
orgn npravu nesjedn, me komisa uvdomit Sttnho tajemnka, kter ji disponuje
pmo vynutitelnmi pravomocemi.50 Vobdob 20132014 komisa obdrel celkem
375 ppad stnost na nesprvn pouit velskho jazyka, zeho ve 104 ppadech
stnosti smovaly na soukrom obchodn spolenosti, jin organizace atet sektor,
v72 ppadech na chovn sttnch orgn azbytek na ppady, ve kterch komisa nem
pravomoc.51
41 Srov. Opaten Nrodnho Shromdn Walesu ve vci velskho jazyka 2011, kter specifikuje funkci
Komisae pro otzky veltiny.
42 Ibidem.
43 Ibidem.
44 Vron zprva Komisae pro otzky velskho jazyka pro obdob 20132014 [online]. Dostupn z: http://
www.comisiynyddygymraeg.org/English/Publications%20List/CyG_AdroddiadBlynyddol2013-2014
_Web_SinglePages.pdf, s.21.
45 Ibidem.
46 Ibidem.
47 Ibidem.
48 Ibidem.
49 l.17 Velskho jazykovho zkona zroku 1993.
50 Ibidem.
51 Vron zprva Komisae pro otzky velskho jazyka pro obdob 20132014 [online]. Dostupn z: http://
www.comisiynyddygymraeg.org/English/Publications%20List/CyG_AdroddiadBlynyddol2013-2014
_Web_SinglePages.pdf, s.4345.
121
DOTAN PROGRAM
Dalm funknm mechanismem, kter slou kpodpoe pouit veltiny

je dotan vhoda, kter je rozdlovna podle schmatu danho pro obdob, kter ur-
uje velsk vlda. Vsouasnosti je platn schma do roku 2017 nazvan iv jazyk:
jazyk pro it.52 Schma m za cl podpoit rozvoj jazyka vesti majoritnch oblastech
ato pedevm, zven vyuitjazyka vrmci rodiny, zven potu aktivit pro dti
amlde, kter napomohou osvojen si zkladnch jazykovch znalost vranm vku
avneposledn ad zven pouvan jazyka vrmci vkonu pracovnch povinnosti
ato vetn obyvatel jinch stt, kte ij na zem Walesu.53 Vrmci strategie existuj
fondy, okter me dat ten, kdo zaru, e oba oficiln jazyky budou pouvny
ekvivalentn, asouasn veltina bude pouvna tak, aby to vedlo kpodpoe jejho
rozvoje.54 Jako jeden zdleitch faktor pro udlen grantu slou zvazek, e spole-
nost zajist komunikaci tak, aby si klient mohl jazyk zvolit, atato monost mu m bt
poskytnuta na zatku komunikace.55 Za dal pozitivn faktor je povaovno, e clem
obchodu je vydvat knihy psan ve veltin, ppadn hry vytven ve stejnm jazy-
ce.56 Jednotliv faktory jsou nakonec zhodnoceny api dosaen pedem danho potu
bod je organizace vybrna jako vhodn kerpn grantu. Velt ministi pak maj
povinnost pedkldat vron zprvu Nrodnmu shromdn oinvesticch, kter byly
ktakovm snahm vynaloeny, asouasn zhodnotit jak spch tyto snahy pinesly.57
ROZVOJ JAZYKA POMOC MASOVCH MDI
Vdnen dob masmedilnch technologi je snaha orozvoj meninovho

jazyka zamena itmto smrem. BBC Radio Cymru je rdio, jeho program je vysln
pouze ve veltin, ake stejnmu elu slou itelevizn stanice S4C, kter byla zaloena
na zklad vyslacho zkona jako prkopnick metoda podpory rozvoje meninov ja-
zyka.58 Dal snahou je potom tzv. Velsk jazykov hodinka, kter podporuje uivatele
Twitteru ktomu, aby jednu tdn tweetovali pouze ve velskm jazyce.59
ROZVOJ JAZYKA MIMO OBLAST WALESU
Od roku 1997 se snaha zvit pouvn velskho jazyka penesla iza ze-
m Walesu ato pomoc Velskho jazykovho projektu, kter podporuje rozvoj veltiny
voblasti Argentiny zvan Chubut. Jedn se ohistorickou oblast, kde vroce 1865 pistli
52 Srov. iv jazyk: jazyk pro it, Velsk jazykov strategie 201217 [online]. Dostupn z: http://wales.gov
.uk/docs/dcells/publication/122902wls201217en.pdf.
53 Ibidem, s.16.
54 Ibidem.
55 Ibidem.
56 Ibidem.
2006.
58 REHM, G USZKOREIT, H.: The Welsh Language in the Digital Age. In White Paper Series. United
Kingdom, 2014, s.47.
59 Ibidem.
122
velt osadnici na zem Jin Ameriky.60 Jazyk, je zde dky tomuto program udrovn
iv ahovo jim tm tisc lid. Projekt je financovn ze tech rznch fond, st
pspvku poskytuje pmo velsk vlda, st je poskytovan Velskou argentinskou
spolenost ast je poskytovan velskou st Britsk rady.61
VSLEDEK ROZVOJE VELSKHO JAZYKA VPRAXI
Praktick efekt snah na pozvednut veltiny jako meninov jazyka me

bt hodnocen na zklad poslednho przkumu, kter byl konn pro obdob 20132014
akter mapoval schopnost osob starch t let mluvit veltinou.62 Zprzkumu vyply-
nulo, e 23% obyvatel Walesu starch t let je schopno mluvit velsky. Co je oproti
pedchozmu menmu obdob narst o4%. Przkum vak prokzal, e rove amra
pouit se urespondent znan li. Pouze 46 % respondent prohlsilo, e um mluvit
plynn velsky, co je pokles od men vobdob 20042006 o2%. Denn mluv velsky
jen polovina ztch respondent, kte velsky mluvit um. Veltinu ve-mailov komu-
nikaci pouv bn jen 1 z10 respondent aSMS zprvy pe jen 1 z8 respondent.
Pesto Velan za pozitivn uvd, e vpstupu zamstnavatel je patrn zvyovn oce-
ovn schopnosti mluvit velsky. Nabz se otzka, co se zuvdnch sel d usuzovat.
Pesto e ve Walesu probh stl snaha ozvyovn potu osob, kter pouvaj velsk
jazyk, asouasn existuje velk mnostv aktivit, kter maj tento rozvoj podpoit na
mnohch rovnch spolenosti, jak bylo demonstrovno ve. Poet osob, kter velsky
skuten plynn hovo, kles, kdeto celkov poet osob hovocch velsky stoup. M-
eme tedy usuzovat, e souasn opaten na podporu jazyka maj pimt kvantitativn
vce lid jazyk pouvat, ne e by clily na kvalitu pouit samotnho. Takov pstup
se d povaovat za smyslupln sohledem na fakt, e veltina je jazyk meninov ajako
takov je primrn zsadn rozen ojejm povdom ne kvalita, vkter je pouvna.
POUIT VELTINY VE VZDLVN
Prvn velsk zkladn kola byla otevena vroce 1939 ve velskm mst
Aberystwyth.63 Prvn velsk stedn kola byla otevena vroce 1956 ve mst Rhyl.64
Vroce 1987 se velsky ve kolch uilo 42% dti, ato jako druh jazyk avroce 2012
trend pokraoval apoet se zvil na 85%.65 Vsouasnosti se ze zkona vechny dti
ve Walesu ve vku 516 let povinn u ve kolch veltinu, ato bu jako prvn, nebo
jako druh jazyk.66 Vroce 1949 byla zaloena takt prvn velsk kolka vMaestegu.
60 Velsk jazykov projekt [online]. Dostupn z: http://wales.britishcouncil.org/en/programmes/education
/welsh-language-project.
61 Srov. Vron zprva 2013 oVelskm jazykovm projektu vChubutu [online]. Dostupn z: http://wales.
britishcouncil.org/sites/britishcouncil.cymru/files/welsh_language_project_annual_report_2013.pdf.
62 Srov. Nrodn jazykov przkum pro Wales, 201314: Przkum pouvn velskho jazyka [online]. Do-
stupn z: http://gov.wales/docs/statistics/2015/150129-welsh-language-use-survey-en.pdf.
63 AITCHISON, J. CARTER, H.: Spreading the Word: The Welsh Language. Talybont, 2001, s.22.
64 Ibidem, s.23.
65 Ibidem, s.23.
66 l. 227 zkona ovzdlvn zroku 1988. Vanglickm originle The Education Act 1988, art. 227.
123
Na univerzitch se daj studovat programy ve veltin na univerzitch vAberstwytu
aBangoru. Povinnost vyuovat povinn na vech kolch ve Walesu lze povaovat za
jeden zklovch zlom upevnn postaven veltiny ve Walesu.
TOPOGRAFICK OZNAEN VE WALESU
Rovnoprvnost pouit obou oficilnch jazyk je na prvn pohled patrn vppad

topografickch oznaen. Plat pravidlo, e vppad, e je nzev schvlen zkonem,
mus byt oznaen obma jazyky souasn.67 Topografick nzvy jsou tedy ve vtin
ppad souasn popsny vobou jazycch. Vjimku pedstavuj npisy, kter jsou pou-
ze ve veltin, protoe knim neexistuje anglick ekvivalent. Vobou jazycch mus bt
proveden stejn co do formtu, velikosti, kvality avzhledovch vlastnost.68 Vppad
topografickch oznaen vlakovch stanic se pro veltinu pouv bl psmo na zele-
nm podkladu nebo naopak avppad anglickho jazyka jde oern msto na blm
podkladu anaopak.
ZVRY
Velsk jazyk je meninovm jazykem sdlouho tradic ahistori na zem

Spojenho krlovstv Velk Britnie aSevernho Irska. Snahy na jeho rozvoj jsou dlou-
hotrvajc adoshly jednoho ze svch vrchol, kdy byl status velskho jazyka pozved-
nut na rove oficilnho jazyka Walesu. Pesto je zhlediska Evropsk charty regionl-
nch ameninovch jazyk velsk jazyk stle povaovn za jazyk meninov, protoe
se nestal oficilnm jazykem Spojenho krlovstv Velk Britnie aSevernho Irska jako
sttu, kter je subjektem mezinrodnch zvazk. Rovnoprvnost obou oficilnch ja-
zyk se projevuje tak, e vechny zkony apodzkonn prvn pedpisy jsou vydvny
bilingvln, obma jazyky se d jak jednat jak vednm styku, tak iusoudu. Rovno-
prvnost obou oficilnch jazyk se projevuje ivppad topografickch oznaen, kter
jsou ve vtin ppad vyvedeny vobou jazycch. Takt povinn vuka obou jazyk
na zkladnch kolch se d povaovat za dleit aspekt ukazujc vzjemn postaven
obou jazyk. Mimo ochrany velskho jazyka vrmci primrn asekundrn legislativy
existuj iinstituty, kter maj zajistit rozen avvoj pouit velskho jazyka vbu-
doucnu. Za takov lze teba povaovat postaven komisae pro otzky velskho jazyka,
dotan program, ale ipropagace velskho jazyka vmasovch medich. Lze konstato-
vat, e vnkterch ppadech je velskmu jazyku poskytovna takov podpora, kterou
druh oficiln jazyk nedostv, ato a vtakov form, e lze spatovat prvky pozitivn
diskriminace. Zvrem lze konstatovat, e postaven velskho jazyka je ve srovnn
sjinmi meninovmi jazyky vjimen ae dal rozvoj jazyka je jednou zprioritnch
snah, protoe velsk jazyk je ve Walesu povaovn adou lid za nrodn bohatstv.
67 l.25 velskho jazykovho zkona zroku 1993. Citace vanglickm originle, The Welsh Language Act
1993, art. 25.
68 Ibidem.
124
PRAVA DVOJJAZYNCH TOPOGRAFICKCH

OZNAEN VJINM TYROLSKU
Abstract: The Legal Regulation of Topographic Signs in South Tyrol

The case of South Tyrol shows that the problem of topographic signs represents more
than just amarginal issue of minority protection. In the context of specific historical and
political circumstances, the use of place names in the minority language has to be seen
as an important symbol. Who owns the territory, also has the power to name it. From
ahistorical perspective, South Tyrol serves as an example for the brutal suppression of
anational minority. On the other hand, South Tyrol is today presented as asuccessful model
of autonomy for the benefit of all ethnic groups. Bilingual topographic signs in German
and Italian (and partly also in Ladin) languages are one of the most visible symbols of this
autonomy.
Key words: topographic terms, autonomy, South Tyrol, language rights, protection
of national minorities
Klov slova: topografick oznaen, autonomie, Jin Tyrolsko, jazykov prva,

ochrana nrodnostnch menin
OBECN KVZNAMU TOPOGRAFICKCH OZNAEN

VMENINOVM JAZYCE
ada mezinrodnch norem ad prvo na uvn tradinch nzv obc,

ulic adalch topografickch oznaen vmeninovm jazyce mezi prva nrodnostnch
menin.1 Vedle prva na uvn meninovho jazyka pi komunikaci sveejnou spr-
vou av soudnictv aprva na uvn meninovho jazyka vsoukrom aveejn oblasti
je meninov topografie zkladnm kamenem ochrany jazyk nrodnostnch menin.2
Konkrtn formulace tohoto prva na mezinrodn anrodn rovni atak samotn pra-
xe jeho provdn dostaten naznauj, e pouvn meninovch jazyk ve veejnm
prostoru pedstavuje politicky aspoleensky citlivou otzku.
Vroce 2012 vydal Poradn vbor Rady Evropy pro Rmcovou mluvu oochran
nrodnostnch menin komplexn koment kproblematice jazykovch prv osob p-
1 Srov. l.10 odst.2 psm.g) Charty regionlnch i meninovch jazyk al.11 odst.3 Rmcov mluvy
oochran nrodnostnch menin.
2 Viz nap. HOFMANN, R.: Menschenrechte und der Schutz nationaler Minderheiten. Zeitschrift fr aus-
lndisches ffentliches Recht und Vlkerrecht (ZaRV), 2005, .65, s.607.
125
sluejcch knrodnostnm meninm.3 Votzce nzv ajmen vmeninovch jazycch
rozliuje koment mezi vedenm osobnch jmen (patronyma) auvnm nzv mst
(toponyma). Ve vztahu kuvn pjmen akestnch jmen nepipout l.11 odst.1
Rmcov mluvy oochran nrodnostnch menin zuujc podmnky. Poradn vbor
zdrazuje, e toto prvo je pmo spjato sosobn identitou adstojnost pslunka
meniny.4 Utoponym je situace sloitj. Rmcov mluva oochran nrodnostnch
menin obsahuje ve svm relevantnm l.11 odst.3 takka rekordn poet zuujcch
apodmiujcch formulac. Smluvn strany se sice zavzaly usilovat ouvdn tra-
dinch mstnch nzv, nzv ulic adalch topografickch oznaen urench pro
veejnost vmeninovm jazyce, ale pouze voblastech tradin obvanch znanm
mnostvm pslunk konkrtn nrodnostn meniny, spihldnutm ke specifickm
podmnkm vdanm stt aexistuje-li dostaten poadavek na topografick oznaen
vmeninovm jazyce. Definice vrazu znan mnostv pslunk je sloit azvis
vpraxi na stanoven minimlnho podlu pslunk meniny na celkovm obyvatelstvu
oblasti. Vtto souvislosti upozoruje Poradn vbor na nutnost stanovit transparentn
procedury ajasn kritria pi dodrovn zsady pimenosti. Poradn vbor odmt,
aby stty pro aplikaci prva na uvn topografickch nzv vmeninovm jazyce po-
adovaly, aby menina tvoila absolutn i relativn vtinu na rovni mst aobc. Obec-
n prosazuje Poradn vbor vkomunikaci se smluvnmi stranami trend ke sniovn
hraninch hodnot. Vnvaznosti na vraz voblastech tradin obvanch m Poradn
vbor za to, e podl pslunk menin na celkovm obyvatelstvu m bt sledovn
podel obdob.5 Krtkodob pokles potu osob hlscch se knrodnostn menin by
tedy neml negativn ovlivnit uvn topografickch nzv vmeninovch jazycch.
Psychologick vznam dvojjazynch topografickch oznaen zmiuje Poradn
vbor vodstavci 67 svho komente. Podle Poradnho vboru nelze proti uvn n-
zv vmeninovm jazyce namtnout dvody souvisejc sbezpenost silnin dopravy.
Poradn vbor vslovn konstatuje, e dvojjazyn topografie vyjaduje skutenost, e
vkonkrtn oblasti ije vce skupin obyvatelstva vharmonii.
Kulturn aspekt spojen sochranou meninovch jazyk je vyjden vpreambuli
Evropsk charty regionlnch i meninovch jazyk, podle n ochrana historickch
regionlnch ameninovch jazyk Evropy pispv kzachovn arozvoji kulturnho
bohatstv atradic Evropy. Prvo na uvn tradinch asprvnch forem mstnch n-
zv (vppad poteby vedle nzv vednm jazyce), kter je kodifikovno vl.10
odst.2 psm.g) Evropsk charty regionlnch i meninovch jazyk, je tedy teba
vnmat vtomto irm kontextu. Nzvy mst, obc adalch mst vmeninovm jazyce
pedstavuj nesporn soust kulturnho ddictv konkrtn nrodnostn meniny, regi-
onu, sttu iEvropy jako takov.
Vzhledem kpsychologick akulturn dimenzi dvojjazyn topografie je zejm, e
uvn topografickch oznaen vrznch jazycch nen vprv ad zleitost lep
orientace vuritm prostoru, ale pedevm symbolem ptomnosti konkrtn meniny
3 Commentary on Language Rights of Persons Belonging to National Minorities under the Framework
Convention (thematic commentary no.3), ACFC/44DOC(2012)001 rev, 5July 2012.
4 Ibidem, odstavec 61.
5 Ibidem, odstavce 6566.
126
ajejho kulturnho ddictv nadanm zem. Zejmna vsituacch, vnich je souit
rznch etnik zatovno konflikty, me se topografick nzev ajeho oficiln uvn
stt prostedkem vymezovn jedn skupiny vi druh. VEvrop nejsou odmtav
reakce na pouvn nzv mst vmeninovm jazyce ojedinl. Lze pipomenout nap.
nkolik desetilet trvajc konflikt oslovinsk nzvy obc vrakouskch Korutanech,6 ne-
dvn spor osrbsk oznaen mst vchorvatskm Vukovaru,7 znm konflikt ouvn
dvojjazynch oznaen ve Vlmsku aValonsku avneposledn ad tak vandalsk akty
proti dvojjazynm npism na Tnsku. Za uritch okolnost se me umisovn
jednojazynch npis stt symbolem dominance jednoho etnika nad druhm, vtiny
nad meninou. Naopak, dvojjazyn oznaen mohou bt vnmna jako zpochybovn
stvajcch mocenskch pomr i dokonce samotn jednoty sttu aneporuitelnosti
jeho sttnch hranic.
Ztechnickho hlediska je vymezovn sprvnch nzv obc, ulic adalch mst
komplexnm kolem, na kterm se podlej jak historici, tak i geografov ajazykovd-
ci. Jak ukazuje zejmna zde analyzovan ppad Jinho Tyrolska, me mt samotn
tvorba toponym vraznou politickou dimenzi. Zatmco jet v18.stolet bylo vydvn
vce i mn pesnch map aatlas zajitno soukrommi subjekty, zlat obdob sttn
kartografie nastalo a v19.stolet, kdy pedevm pro vojensk ely vznikla poteba
zmapovat zem pesn aspolehliv. Technick pokrok voblasti vroby map se pro-
mtal nejen do kvality men amapovch zobrazen, ale tak do vzniku kartografie
jako uznan vdeck disciplny. Vkontextu map sloucch vojenskm elm nebylo
ble zkoumno, zda mstn populace suvedenmi nzvy souhlas. Vzhledem ktomu,
e byly pouvny vlun ze strany nrodn armdy, nemohly tyto mapy ohroovat
status mstnch jazyk.
A ve chvli, kdy byly vdruh polovin 19.stolet tyto mapy pouvny pro ely
civiln sprvy aobyvatelstvo mohlo zjistit adu rozdl mezi nzvem msta uvedenm
na map ajeho oznaenm vbnm jazyce, vznikly problmy. Oficiln topografie pe-
vedla mstn nzvy do sttnho jazyka anebrala ohled na jazyky nrodnostnch menin
i regionln dialekty. Jako pklady lze uvst maarizaci slovenskch anmeckch
topografickch jmen vdruh polovin 19.stolet vMaarsku, postupn stdn fran-
couztiny anminy vAlsasku, nizozemsk toponyma vtradinch frskch oblastech,
kastilsk nzvy vKatalnsku aBaskicku i anglick toponyma ve Walesu. Pojmeno-
vnm mst ve sttnm jazyce vznikla fikce etnicky homogenn populace, ato i na tch
zemch, na kterch jin etnikum tradin tvoilo vtinu.8
Ferjan Ormeling, nizozemsk specialista na kartografii psobc na univerzit
vUtrechtu, poznamenal, e uvn nzv na map je tm stejn dleit jako po-
uvn hranic. Kdy nkdo m moc pojmenovat vc uritm jmnem, znamen to
6 Viz podrobnji PIRKER, J.: Krntner Ortstafelstreit: der Rechtskonflikt als Identittskonflikt. Baden-Ba-
den, 2010.
7 Viz nap. lnek oproblmu vnmeckm asopisu Die Zeit ze dne 25.bezna 2013. Autor lnku
Thomas Roser vnm popisuje, jak uvn azbuky vmstnch oznaench vyvolv vzpomnky na vlku.
(Online: http://www.zeit.de/politik/ausland/2013-03/kroatien-vukovar-serben-kroaten).
8 ORMELING, F.: Minority toponyms the western European experience. ITC Journal, 1984, .1, s.5863.
127
zpravidla, e danou vc tak vlastn.9 Vraz pojmenovat (nazvat) vci pravm jm-
nem se zejm vyskytuje vcel ad jazyk. Vtomto smyslu nazvaj Anglian r
rem (call aspade aspade), vnmin se dt pojmenovv jmnem (das Kind
beim Namen nennen) aItalov nazvaj chlb chlebem, resp. vno vnem (dir pane al
pane/ vino al vino). Tyto idiomy naznauj vznam pravch jmen anzv vbn ko-
munikaci. Popen i dokonce zkaz pouvn nzv vmeninovch jazycch znamen
proto citeln zsah do fungovn dotyn komunity. Zpolitickho hlediska je naprosto
zejm, e rozhodnut opouvn i nepouvn meninovch nzv je otzkou moci,
jak jednoznan potvrzuje zde zvolen ppad Jinho Tyrolska.
HISTORIE TOPOGRAFICKCH OZNAEN

VJINM TYROLSKU
Akoli vvoj mstnch nzv vJinm Tyrolsku zapad do urit mry do

obrazu nacionalizace map, spov specifikum jihotyrolsk zkuenosti vtom, e zde
bylo po prvn svtov vlce spvodnmi nzvy mst, obc aulic vnmin zachzeno
obzvl restriktivn, a do absurdnch rozmr. Tyto zvltnosti dostaten ospravedl-
uj samostatnou analzu situace meninovch toponym vJinm Tyrolsku.
Vvoj vJinm Tyrolsku po roce 1918 je teba sledovat na matici sloen obyvatel-
stva. Kdy Itlie na konci prvn svtov vlky obsadila st Tyrolska avytvoila novou
provincii jako soust svho zem, ilo vdan oblasti 89% nmecky mluvcch oby-
vatel. Ladinsk (rtoromnsk) menina tvoila 3,8% obyvatelstva aitalsk menina
pouze 2,9%.10 Ji prvn stn lidu po nstupu italsk vldy vykazovalo vroce 1921
pomrn dramatickou zmnu. Podl nmecky mluvcch obyvatel klesl ztm 90% na
75,9%, naopak italsk etnikum zaznamenalo nrst ze sotva 3% na 10,6%. Ladinsk
podl zstal stabiln na 3,9%.11 Pot, co vroce 1922 pevzala vItlii moc faistick stra-
na (Partito Nazionale Fascista), stala se oblast terem clen italianizace. Vedle zruen
vuky vnmeckm jazyce apronsledovn nmecky mluvcch uitel aednk se
faistick vlda zamila tak na toponyma. Dekretem zroku 1923 byl nap. zakzn
samotn nzev Tirol abyly pedepsny italsk nzvy.
Vrazn podl na italianizaci nzv jihotyrolskch mst aobc, nota bene itch
obc, ve kterch nmeck etnikum tvoilo prakticky 100% obyvatel, ml italsk poli-
tik azempisec Ettore Tolomei, kter pochzel zoblasti Trentina.12 Zatmco vjinch
zemch byla kodifikace oficilnch topografickch oznaen pedevm zleitost ano-
nymnch odbornch komis, byla pprava italsk pravy spojena skonkrtn osobou,
kter vsob spojovala ideologii italianizace spolitickm hnutm faismu. Nen divu,
9 ORMELING, F.: Multicultural areas and linguistic minorities. In ORMELING, F. SIEVERS, J. STA-
BE, H. (eds.): Training Course on Toponymy. Frankfurt and Berlin, 2002, Mitteilungen des BKG 28,
Frankfurt am Main 2003, s.8591.
10 Jedn se o vsledky stn lidu zroku 1910.
11 Pro pehled demografickho vvoje viz informace vydan jihotyrolskm statistickm institutem. BENVE-
NUTO, O. GOBBI, G. (eds.): Sdtirol in Zahlen/Alto Adige in cifre. Bozen/Bolzano, 2013.
12 Do roku 1918 byla oblast Trentina pod nzvem Vlask Tyrolsko (Welschtirol) soust Rakouska-Uher-
ska.
128
e se pohledy Ital aJihotyrolan na tuto osobnost dodnes vrazn li, co ovem nen
tmatem tto studie. Lze nicmn zmnit nap. spolenou publikaci italskch anmec-
ky mluvcch historik, kter vroce 1998 pod ztitou historickho muzea vTridentu
(Archivio trentino) pedstavila velmi kritickou analzu dla Tolomeiho.13
Jet bhem prvn svtov vlky pedstavil Tolomei vroce 1916 prvn velkou sbr-
ku jihotyrolskch toponym, kter sm spomoc tlenn komise peloil znminy
do italtiny. Sbrka nazvan Prontuario dei Nomi locali dellAlto Adige obsahovala
12000 nzv mst abod vkrajin astala se zkladem italianizanho dekretu faist
zroku 1923. Pi tvorb italskch nzv vychzel Tolomei zrznch metod. Nkter
znich by mohly psobit a komicky, kdyby cel dlo nebylo doprovzeno pronsledo-
vnm nmeckho etnika vJinm Tyrolsku.
Jen zvelmi mal sti mohl Tolomei vyut italsk nzvy, kter vJinm Tyrolsku
existovaly ji ped prvn svtovou vlkou. Vdalch ppadech vychzel znzv starch
mskch osad. Tak byl nap. vnvaznosti na latinsk oznaen Vitipenum nzev ms-
ta Sterzing transformovn do italskho nzvu Vitipeno. Dal Tolomeiho metoda
spovala vadaptaci fonetiky, jak ukazuje pklad slavnho prsmyku Brenner, kter
byl italsky pojmenovn Brennero. Nkter dal nzvy byly znminy doslova pe-
loeny do italtiny. Takovm zpsobem se Grnsee (neboli Zelen jezero) stal Lago
Verde. Za dvtipn lze povaovat metodu, podle n byl pro nkter obce italsk nzev
vytvoen pomoc jmna patrona mstnho farnho kostela. Nzev San Candido ml
takto nahradit tradin nmeck nzev Innichen. Vedle tto kreativn metody psob
jako pomrn banln pstup, podle nho byl pouvn geografick popis msta. Takto
vznikl msto pvodnho nmeckho nzvu Gossensa nzev Colle Isarco, kter
oznauje kopec nad ekou Isarco (nm. Eisack).
Na prvn pohled se me tvorba aedn prosazovn italskch topografickch n-
zv jevit jako pouh detail vedle jinch krok pronsledovn.14 Vzhledem ktomu,
e se proces italianizace Jinho Tyrolska dotkal nrodn, kulturn ajazykov identity
jeho obyvatel, je ale pochopiteln, e se toponyma stala symbolem boje osebeuren na
zklad politick akulturn autonomie. Dleitm pedpokladem spchu tohoto boje
se stala skutenost, e jihotyrolsk identita peila vce ne dv dekdy tlaku ze strany
faistickho reimu atak dohodu zroku 1939, na jejm zklad Benito Mussolini
aAdolf Hitler koncipovali projekt pesthovn nmecky mluvcch Jihotyrolan do
Nmeck e. Stopy po italianizaci vak zstaly nejen varchitektue jihotyrolskch
mst, jako jsou Bozen nebo Meran, ale zapsaly se tak nesmazateln do kolektivn
pamti obyvatel Jinho Tyrolska.
13 BENVENUTI, S. VON HARTUNGEN, C. H. (eds.): Ettore Tolomei (18651952). Un nazionalista di

confine die Grenzen des Nationalismus. Trento, 1998.
14 Jako drastitj opaten by bylo mon uvst nap. zruen vuky vnmin aproputn nmecky
mluvcch uitel po roce 1923. Srov. nap. DI MICHELE, A.: Die Schule in Sdtirol zwischen Faschis-
mus und Nazismus, 2003 (online: http://www.emscuola.org/labdocstoria/storiae/Dossier/Dossier02/pdf-td
/dossier2-03_07Td.pdf).
129
DVOJJAZYN TOPOGRAFICK OZNAEN
VKONTEXTU JIHOTYROLSK AUTONOMIE
VVOJ PO DRUH SVTOV VLCE
Pot, co byl rakousk nvrh na sjednocen Jinho Tyrolska sRakouskem

vtznmi mocnostmi druh svtov vlky odmtnut, byla zahjena bilaterln rakous-
ko-italsk jednn oautonomii. Vz 1946 podepsali rakousk ministr zahraninch
vc Karl Gruber aitalsk pedseda vldy Alcide de Gasperi tzv. paskou smlouvu,15
kter mla garantovat ochranu nmeckho obyvatelstva vitalskm regionu Trentino-
-Jin Tyrolsko. Je teba dodat, e Karl Gruber pochzel zhlavnho msta Tyrolska,
Innsbrucku, aAlcide de Gasperi, jeden zhlavnch politik italsk kesanskodemokra-
tick strany (Democrazia Cristiana) po druh svtov vlce, se narodil voblasti Tren-
tina jet za doby Rakouska-Uherska. Oba politici si byli proto pln vdomi okolnost
avznamu jihotyrolsk problematiky.
Pask smlouva z roku 1946 zmiuje otzku postaven nmeckho jazyka ve
svmlnku 1 psm.b), podle nho m bt italskm obanm nmeckho jazyka
zarueno zrovnoprvnn nmeckho aitalskho jazyka ped veejnmi ady, ve ve-
ejnch dokumentech atak vlegislativ tkajc se dvojjazynch topografickch
oznaen.16 Toto prvo bylo nsledn implementovno do prvnho statutu oautonomii
regionu Trentino-Jin Tyrolsko, kter bylo vpodob italskho stavnho zkona pijato
dne 26.nora 1948.
Problm prvnho statutu o autonomii spoval ve spojen oblast Trentina aJinho
Tyrolska do jednoho samosprvnho celku. Zatmco pask dohoda zroku 1946 se
vztahovala na oblast Jinho Tyrolska ana nkter dvojjazyn obce voblasti Trenti-
na,17 byl prvnm statutem o autonomii vytvoen region sjasnou italskou vtinou, kter
mohla vzkonodrnm procesu nmecky mluvc meninu bez dalho pehlasovat.
Vrozporu sustanovenmi dohody zroku 1946 nebyli pi vyjednvn prvnho statutu
o autonomii slyeni zstupci nmeckho etnika. Nen proto divu, e ipo pijet prvnho
statutu o autonomii politick konflikty vJinm Tyrolsku petrvaly, a nsledn se do-
monce staly pedmtem jednn na rovni Organizace spojench nrod.
Na pravu dvojjazynch topografickch oznaen vak nemly tyto rozpory zsadn
vliv, jeliko ji prvn statut o autonomii zakotvil pravomoci provincie Bozen (Jinho
Tyrolska) voblasti topografie. Vl.11 prvnho statutu o autonomii byl votzce mstnch
nzv stanoven princip dvojjazynosti.
15 Dohoda bv oznaovna tak za Dohodu Gruber-De Gasperi.

16 l.1 psm.c) pask smlouvy dle garantoval prvo pslunk nmecky mluvc meniny na obnoven
pvodnch pjmen, kter byla faistickmi orgny italianizovna.
17 Srov. l.2 bilaterln dohody zroku 1946. Der Bevlkerung obengenannter Gebiete wird die Ausbung
einer autonomen Gesetzgebungs- und Vollzugsgewalt fr den Bereich ihrer Gebiete zuerkannt. Der Rah-
men, in welchem die besagte Autonomie Anwendung findet, wird noch bestimmt, wobei auch rtliche
Vertreter der deutschsprachigen Bevlkerung zu Rate gezogen werden.
130
PROBLEMATIKA AKTULN PRAVY
Princip dvojjazynosti aprava pravomoc ve prospch provincie byly

zachovny tak ve druhm statutu o autonomii ze dne 31.srpna1972, ato konkrtn
vl.8 odst.1 citovanho statutu. l. 101 druhho statutu o autonomii dle stanov, e
vprovincii Bozen mus veejn sprva vkomunikaci snmecky mluvcmi obany
pouvat nmeck toponyma, kter byla schvlena zkonem provincie. Druh statut
oautonomii navc zavedl nov ustanoven l.102, podle nho m prvo na uvn
svch topografickch oznaen tak ladinsk menina.
Kritika tto pravy namt, e na rozdl od italskch nzv, kter jsou zpevn
sti vsledkem pochybn tvorby E.Tolomeiho, mus bt nmeck aladinsk nzvy
schvleny zkonem. Azrovna pprava takovho zkona, kter m provdt zsady
stanov vdruhm statutu o autonomii, in problmy dodnes. Rozhodujc otzka zn,
zda me zemsk snm alespo pro nkter oznaen zruit zsadu dvojjazynosti, aby
kompenzoval historick kivdy.18
Nkte zstupci nmeckho etnika trvali pvodn na tom, aby bylo na italsk stra-
n, tzn. vitaltin, pouvno pouze tch mlo nzv, kter byly vitaltin bn nebo
vitaltin vbec existovaly ped rokem 1923, tzn. ped zahjenm faistickho progra-
mu na italianizaci Jinho Tyrolska. Problm ovem spov vtom, e cel ada novch
italskch nzv je dnes pevnou soust italsk kulturn identity vjinm Tyrolsku.
Zkaz, resp. neuznn tchto nzv na oficiln rovni, by znamenal zvan poruen
meninovch prv italskho etnika. Jak sprvn poznamenal Peter Hilpold, profesor
veejnho prva na univerzit vInnsbrucku, nelze jedno historick bezprv napravit
bezprvm novm.19 Na druh stran vak nejsou vechny uml nzvy, kter vychzej
zdla E. Tolomeiho, dnes skuten pouvny ze strany jihotyrolskch Ital, abylo by
proto jist vsouladu sprincipy mezinrodn ochrany menin, kdyby pslun orgny
rozliovaly mezi bn pouvanmi nzvy aostatnmi topografickmi oznaenmi.20
Vcn odvodniteln je urit t rozliovn mezi nzvy, kter maj vznam pro cel
region (tzn. nap. msta, obce, vt vodn toky avznamn viny), aoznaenmi nap.
pro mstn potoky, kopce amal osdlen.21
Vroce 1988 se hlavn politick strany zastoupen vjihotyrolskm zemskm snmu
dohodly ve svm koalinm programu na tom, e italsk, nmeck aladinsk nzvy
maj bt schvleny jen vppad, e se staly soust historickch anrodnch hodnot
regionu. Vslovn konstatovaly, e topografick nzvy zaveden faistickmi dekrety22
18 RAUTZ, G.: Die Sdtiroler Autonomie als Modell fr das Zusammenleben von Volksgruppen. In
KARPF, P. KASSL, T. PLATZER, W. PUSCHNIG, U. (eds.): Dialog und Kultur. Europische Volks-
gruppenkongresse 2011 und 2012 (Krnten Dokumentation 28/29). Klagenfurt, 2013, s.128141, 139.
19 HILPOLD, P.: Toponomastik und Vlkerrecht. Finden sich im Vlkerrecht Lsungen fr die Sdtiroler
Toponomastikdiskussion? Academia (Wissenschaftsmagazin der Europischen Akademie Bozen), 2000,
.21, s.1820, 20.
20 HILPOLD, P. PICHLER N.: Die Ortstafelfrage in Krntnen und in Sdtirol ein Vergleich. In
KARPF, P. KASSL, (eds.): Die Ortstafelfrage aus Expertensicht. Eine kritische Beleuchtung (Krnten
Dokumentation, Sonderband 01). Klagenfurt, 2006, s.6680, 78.
21 RAUTZ, G.: Die Sdtiroler Autonomie als Modell fr das Zusammenleben von Volksgruppen. In KARPF, P.
KASSL, T. PLATZER, W. PUSCHNIG, U. (eds.): Dialog und Kultur. Europische Volksgruppenkon-
gresse 2011 und 2012 (Krnten Dokumentation 28/29). Klagenfurt, 2013, s.139.
22 Jednalo se ocelkem 8000 nzv obc adalch mst.
131
nelze povaovat za soust tchto hodnot.23 Lze si ovem snadno pedstavit politick
spory tkajc se interpretace vrazu historick anrodn hodnoty.
Vroce 1993 vznikla na zklad dohody zstupc jihotyrolskch politickch stran
odborn komise sloen ze t nmecky mluvcch at italskch len.24 kolem ko-
mise bylo zjistit, kter toponyma pslu ke kulturnmu ddictv jednotlivch etnickch
skupin, resp. jsou-li ve skutenosti pravideln pouvny. Na zklad zvr odborn
komise byly jet vroce 1993 zemskm zkonem schvleny nzvy na rovni provincie
(tzv. makrotoponomastika) ana rovni obc (tzv. mikrotoponomastika).25
Kompromis byl ovem kehk astal se vroce 1997 pedmtem diskus na rovni
italsk Poslaneck snmovny (Camera dei Deputati). Hlavn politick subjekty zJi-
nho Tyrolska upozornily na to, e faismus svm zruenm nmeckch aladinskch
toponym zpsobil velk bezprv (gravissima offesa). Dovolaly se tak rozhodnut
Valnho shromdn OSN zroku 1967, kter vychzelo zprincipu dvojjazynosti vob-
lasti topografickch nzv. Tsnou vtinou hlas stavn vbor Poslaneck snmovny
nakonec schvlil kompromisn nvrh jihotyrolskch zstupc.26
Jihotyrolsk lidov strana (SVP), kter od roku 1948 pedstavuje nejsilnj poli-
tickou slu vprovincii Bozen akter mla do roku 2013 absolutn vtinu vzemskm
snmu,27 se snaila nsledn zpochybovat nkter dal italsk nzvy, je se dajn
nestaly soust kulturnch hodnot regionu. Vroce 1999 SVP pedloila nvrh, podle
nho mly bt zemskm zkonem upraveny pouze nzvy mst aobc nad 100 obyvatel
(tzv.cca 600 toponym), oostatnch nzvech by mly rozhodovat samotn obce vrmci
sv samostatn psobnosti. Ani tento nvrh vak nebyl schvlen.28
A vroce 2012 pijal zemsk snm nov zkon omstnch nzvech.29 Podle l.1
tohoto zkona m bt zzen seznam mstnch nzv vJinm Tyrolsku, kter m slouit
sprvnmu pojmenovn samotnho Jinho Tyrolska aroziovn znalost opvodu
topografickch oznaen. Zkon se opr ove citovan lnky 8, 101 a102 druh-
ho statutu o autonomii. Konkrtn toponymum m bt zapsno vnmeckm, italskm
aladinskm jazyce, pokud je dan nzev ve vech tchto jazycch obecn pouvn
aschvlen odbornou komis zzenou podle novho zkona. Podle l.2 novho zkona
maj bt vtopografickch mapch pouvny vechny oficiln nzvy, piem poad
se d velikost etnick skupiny podle poslednho stn lidu.
Nejproblematitj pravu obsahuje l.4 odst.2 novho zkona, kter stanov pro
nkter ppady pouze nzev vjednom jazyce. Pochopiteln je tato prava nap. vp-
pad ulic pojmenovanch po konkrtnch osobch. l. 4 odst.2 psm.b) hovo ale tak
24 Odborn komise pro otzku ladinskch nzv byla sloena ze t pslunk ladinsk meniny, jednoho
nmecky mluvcho lena ajednoho italskho lena.
26 Ibidem, 225.
27 Ve volbch do zemskho snmu vroce 2013 zskala SVP jen 45,7% hlas.
29 Pro nmeckou verzi novho zkona viz http://lexbrowser.provincia.bz.it/doc/20141010/de/195689/landes
gesetz_vom_20_september_2012_nr_15.aspx?view=1.
132
onzvech mst, kter se fakticky pouvaj pouze vjednom jazyce. Podle l.4 odst.3
maj ppadn nov nzvy respektovat nzvy obsaen vhistorickch dokumentech
azakotven vkolektivn pamti.
Italsk vlda povaovala novou pravu za nepijatelnou apedloila vroce 2013
cel ppad italskmu stavnmu soudu. Obdobn jako jihotyrolsk opozice, kter byla
vtinou vzemskm snmu pehlasovna, argumentovala italsk vlda, e zkon je
vrozporu se zsadou dvojjazynosti podle druhho statutu autonomie. Ppad dosud
nebyl rozhodnut.30 Avak ani po ppadnm rozhodnut stavnho soudu nebude mon
zleitost povaovat za uzavenou. Politick spory osymbolickou hodnotu topografic-
kch nzv budou jist nadle komplikovat provdn pslunch ustanoven druhho
statutu o autonomii.
MEZINRODN KONTEXT
Nvrat k tradinm nzvm mst v jazyce nmeckho etnika, kter

bylvJinm Tyrolsku zaveden jako jeden ze stejnch bod jihotyrolsk autonomie,
zapad do irho mezinrodnho kontextu. Vsouvislosti sobdobm po druh svtov
vlce hovoil nizozemsk kartograf Ferjan Ormeling otzv. demajorizing aml na
mysli obnoven geografickch nzv vpvodn ortografii podle meninovch jazyk.
Jako pklady uvedl Ormeling krom Jinho Tyrolska tak Irsko, nmecky mluvc st
Belgie, Faersk ostrovy, Grnsko, Wales aLaponsko.31
Zkuenosti tohoto procesu se promtaly ido sil OSN. Vroce 1959 pijala Hospo-
dsk asociln rada rezoluci 715A (XXVII), kter pipravila pdu pro expertn sku-
pinu zamenou na standardizaci geografickch nzv apro uspodn pravidelnch
konferenc na toto tma pod ztitou OSN (United Nations Conference on the Standar-
dization of Geographical Names). Vroce 1967 se konala venev prvn konference
tohoto druhu, na n astnci zalenili do zvrenho doporuen nkolik odstavc
tkajcch se ochrany topografickch oznaen vmeninovch jazycch.32 Konference
vyzvala zastnn stty, kter maj sloit etnick i jazykov sloen, aby problmy
existence meninovch topografickch oznaen dkladn zvily azohlednily pozitiv-
n zkuenosti jinch stt.
Vroce 1987 pijala zmnn konference rezoluci ogeografickch nzvech domo-
rodch obyvatel (aboriginal/native geographical names),33 ve kterm oznaila topo-
grafick oznaen domorodc za dleitou soust toponymickch tradic zem adopo-
ruila uvn jejich psemn formy voficilnch mapch ajinch publikacch. Vroce
30 Vrmci interpelace vzemskm snmu ze z 2014 upozornil zemsk hejtman Arno Kompatscher na to,
e od roku 2009 napadla italsk vlda ustavnho soudu celkem 24 zemskch zkon, resp. sti zkon.
(Online: http://www.landtag-bz.org/de/aktuelles/pm-fraktionen-aktuell.asp?aktuelles_action=4&aktuelles
_article_id=469227).
31 ORMELING, F.: Minority toponyms the western European experience. ITC Journal, 1984, .1, s.5863.
32 Rezoluce I/20 (Revision of recommendation VII of the Group of Experts on Geographical Names).
33 Rezoluce V/22.
133
2002 pijala konference rezoluci opodpoe geografickch nzv meninovch skupin
adomorodc (Promotion of minority group and indigenous geographical names).34
Prce konference vystila vroce 2006 ve vydn rozshl pruky pro standardizaci
geografickch nzv, kterou vydala skupina expert (United Nations Group of Experts
on Geographical Names).35 Velk st pruky je vnovna technickm otzkm, jako
je nap. fungovn nrodnch orgn pro standardizaci geografickch nzv ajejich
vnitn struktura. Na nkolika mstech se pruka ale dotk iotzek souvisejcch
snzvy mst vmeninovch jazycch. Kapitola Vpruky, kter pojednv osocil-
nch akulturnch hodnotch geografickch nzv, pipomn, e toponyma pedstavuj
vznamnou st naeho jazykovho ddictv.
ZVRY
Ppad Jinho Tyrolska ukazuje, e problm topografickch oznaen

pedstavuje vce ne okrajovou otzku ochrany nrodnostnch menin. Vkontextu kon-
krtnch historickch apolitickch okolnost je teba pouvn toponym vmeninovm
jazyce povaovat za dleit symbol zrovnoprvnn meniny. Odmtnut takovho pr-
va me bt naopak vnmno jako snaha vtiny odominanci nad meninou. Tuto sou-
vislost ostatn velmi dobe pochopil iitalsk nacionalista Ettore Tolomei, kter vroce
1918 psal otom, e vojensk okupace Jinho Tyrolska m bt promnna vtrval
vlastnictv Itlie. Kdo vlastn zem, m tak moc jej pojmenovat.
Na jedn stran, zhistorickho pohledu, slou Jin Tyrolsko jako odstraujc p-
klad brutlnho potlaen meniny ajako pklad clen strategie na vykoenn etnick
skupiny pomoc zakazovn avymazvn jejch tradinch nzv ajmen. Na stran
druh je Jin Tyrolsko dnes prvem prezentovno jako vydaen model autonomie ve
prospch vech etnickch skupin. Tato studie ukzala, e prava topografickch nzv
vjazycch italskho, nmeckho aladinskho etnika je jednm zklovch bod tto
autonomie. Souasn jsme ale upozornili jsme tak na to, e konkrtn proveden zsady
dvojjazynosti toponym je dodnes spornou zleitost. Ochrana prv menin nen jed-
nou navdy uzavenou kapitolou, ale znamen dynamick akomplexn sociln proces
pln kompromis, kter m probhat vreii demokratickch sil adotench obyvatel
ivzjmu mrovho souit vech skupin obyvatelstva.
34 Rezoluce VIII/1.
35 UN doc. ST/ESA/STAT/SER.M/88 (Manual for the national standardization of geographical names).
134
NMECKO ANMECK MENINA
LUK NOVOTN
Abstract: Germany and aGerman Minority

What role does aGerman minority play in current Czech-German relations? What is the
role of the Federal Republic of Germany in shaping the cultural and associational life of
members of the German national minority? These are the questions this paper intends to
answer. In the introduction to the paper, attention is paid to the current socio-demographic
circumstances of Germans living in the Czech Republic, so it is also concerned with
numerical aspect. It also presents historic landmarks that moulded the life of the German
minority. In subsequent parts of the paper, the focus is given to selected current issues of
this nationality, and to the cognition of the role and actual power of the members of the
German minority in current Czech-German relations, as well as to the role of Germany
in the constitution of the German minority.
Key words: Germany, German minority, Czech-German relations, minority group,

policy regarding minorities
Klov slova: Nmecko, nmeck menina, esko-nmeck vztahy, menina,

meninov politika
VOD
Pesn poet Nmc, kte aktuln ij po celm svt jako pslunci

nrodnostnch menin, nen pesn znm. Souvis to sodlinou metodikou vpotu
tchto Nmc, vetn toho, e vnkterch zemch se nrodnost nezachycuje, ppadn
nen povinnm dajem. Atak vppad tchto zem dochzme skuten kodlinm v-
sledkm. Ostatn esk republika zde nepedstavuje vjimku, tak zde meme dospt
kodlinmu potu Nmc, pokud zohlednme odlin parametry. Itak ale vme, kolik
Nmc zde ije, ato podle pravideln se konanch stn lidu, dom abyt.
Co ns vtto stati bude vak primrn zajmat, je zjistit:
jakou lohu sehrv nmeck menina vrmci aktulnch esko-nmeckch vztah
at to,
jak je loha Spolkov republiky Nmecko vppad formovn kulturnho aspol-
kovho ivota pslunk nmeck nrodnostn skupiny.
135
Vvodu prce bude pozornost zamena na aktuln sociodemografickou situaci
eskch Nmc, pjde tedy oipoetn aspekt. Seznmme zde t svznamnmi his-
torickmi meznky, kter formovaly ivot nmeck meniny. Vdalch stech prce
bude pozornost zamena jednak na vybran aktuln problmy tto nrodnosti, dle
pak prv na poznn lohy afaktick sly pslunk nmeck meniny vsouasnch
esko-nmeckch vztazch ana to, jak e je role Nmecka pi utven existence n-
meck meniny.
SOCIODEMOGRAFICK INFORMACE
Vesk republice ije na zklad poslednho stn lidu zroku 2011 pes-
n 18772 obyvatel hlscch se knmeck nrodnosti. To in zanedbatelnch 0,2%
zcelkovho potu obyvatel esk republiky. Nejvce obyvatel nmeck nrodnosti je
situovno pi nmeck hranici, ato vKarlovarskm (4504) asteckm kraji (4230).1
Nmeck nrodnostn menina tak zaznamenala znateln pokles jejch len aopustila
tak pozici tet nejpoetnj nrodnostn minority vesk republice. Vsouasnosti
pov tato poetn menina vsouladu seskmi amezinrodnmi standardy vech
kulturnch, jazykovch apolitickch prv. Ovem podobn jako minority ostatn se sa-
mozejm iona potk snktermi specifickmipalivmi problmy, kter stoj vcest
jejmu dalmu populanmu ikulturnmu rozkvtu.
Od povlenho transferu vce ne tech milion Nmc zeskoslovenska2 poet
osob tto (a do roku 1968 oficiln neexistujc resp. nepovala statutu meniny,
co fakticky znemoovalo jej existenci) nrodnosti trvale klesal, ato zejmna vd-
sledku jejich nepzniv vkov, pohlavn avzdlanostn struktury, migrace, ale tak
nrodnostn asimilac smajoritnm obyvatelstvem.3 Kt dochzelo clen psobenm
komunistickho reimu, jeho clem bylo meninu zcela asimilovat svtinovm oby-
vatelstvem. To se tak zvelk sti podailo. Jen za posledn dv stn lidu vletech
2001 a2011, tedy vrozmez deseti let, klesl poet obyvatel snmeckou nrodnost
ovce ne 20000, co pedstavuje vce ne polovinu pvodnho stavu.
Pokles mezi lety 1991 a2001 pak inil 8500, tedy tak nemal poetn promna.
Nmeck menina je tak de facto na jakmsi odchodu, takto strm klesajc poty je-
jch pslunk fakticky nelze pi naprost absenci tzv. etnick inteligence apslun-
k mlad generace nahradit i zastavit aspomoc nen mon potat ani vppad
tzv. novch Nmc, tedy Nmc sthujcch se do esk republiky od roku 1989. Tch
je jednak mlo (aasto nemaj esk sttn obanstv) na to, aby pokles zastavili, jednak
se vmnohm rozchzej vzkladnm pohledu na reln svt vetn toho, jak smysl m
1 http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/03000-12-n_2012-00 [18.10.2012].
2 VON ARBURG, A. STANK, T. (eds.): Vysdlen Nmc apromny eskho pohrani 19451951:
Dokumenty zeskch archiv. Stedokluky, 2010. Viz eji ktomuto tmatu t PETR, R.: Meniny
vpovlenm eskoslovensku. ei anrodnostn meniny. Praha, 2013.
3 Ktomu vce viz Stank, T.: Nmeck menina veskch zemch 19481989. Praha, 1993. Dle ktmatu
tak BITTNEROV, D. akol.: Kdo jsem akam patm? Identita nrodnostnch menin aetnickch komu-
nit na zem esk republiky. Praha, 2005; PAVLEK, V.: Petice nebo provokace. In Oesk sttnosti,
1.dl, esk stt aNmci. Praha, 2002.
136
mt sdruovn se vorganizacch meniny, jak se zde m koncipovat innost, jak maj
bt priority innosti atd.
Nmci v SR a R (19612011)
/01/' /023'
Rok 1961 1970 1980 1991 2001 2011

Poet Nmc SR/R 134 143 80 903 58 211 48 556 39 106 18 772
Zdroj: S 19612011.
Tato sla nejsou jist definitivn azcela vrohodn, ato ji proto, co bylo zmiov-
no ve, ato e daj nrodnosti nen ve stn lidu povinn. Je tedy na tom, kdo dan
stac arch vypluje, zda se knrodnosti pihls, i nikoli. Vdob ped rokem 1989
existovaly navc specifick tlaky ad na to, aby se Nmci ke sv nrodnosti nehlsili.
Vtom se situace po roce 1989 znateln promnila aNmci se knrodnosti hlsit
mohou naprosto svobodn abez zbran. To vak nemn nic na tom, e usti znich
jet petrvvaj tyto zkuenosti zminulosti ajejich ochota kpihlen se knrodnosti
nen velk. Ovem tato data jsou zvazn pro uskuteovn politiky sttu vi dan
nrodnosti, ato zpravidla tak vetn finann podpory (tebae to nen dsledn do-
drovno).
Jak je tedy souasn stav nmeck meniny vesk republice? Pozorujeme vtto
oblasti celkem tyto tyi problmy:
Dva svazy; podchycuj jen asi zcelkov populace nzk reprezentativnost
Nedobr sociodemografick situace menina vymr
Nedobr jazykov znalost komunikan problmy
Absence etnickch elit, schopnch generovat pnos pro meninu chyb koope-
ran partnei4
4 NOVOTN, L.: Aktuln problmy nmeck meniny ve 21.stolet. Acta Universitatis Carolinae Iuridica,
2013, .1, s.8393.
137
SVAZOV INNOST AKULTURN AKTIVITA
Dnen sociodemografick tendence, je vykazuj posledn stn lid

ijin prognzy, tedy potvrzuj, e pslunk nmeck meniny vrazn ubv. Sami
et Nmci jsou dnes reprezentovni dvma svazy, Kulturnm sdruenm oban R
nmeck nrodnosti, vzniklm vroce 1969 jet vdsledku obrodnch aktivit ped srp-
novou invaz do eskoslovenska, aShromdnm Nmc vechch, na Morav ave
Slezsku zroku 1992 (pedchdcem byl Svaz Nmc veskoslovensku; vznikl 1990).
Oba zstupci svaz poukazuj na diskriminan zachzen ainstitucionln ijin pez-
rn tchto pslunk pedevm za komunistick ry. Ta spovala zejmna vobecnm
tisku pi realizaci kulturnch aktivit atak vnemonosti vyuvat nminu vkado-
denn komunikaci na veejnosti.
Zdvodu, e nmina coby matetina nebyla nadle vylepovna ve kolnm pro-
cesu, tak asto znalosti pslunk tto nrodnostn meniny zakrsly na rovni dt,
tj. e tito oban jsou schopni mluven komunikace jen vomezen me ae jinak
nejsou schopni bezchybn vnmeckm jazyce pst amluvit. Vjimky nalezneme pe-
devm upslunk star generace adle tak vtch regionech, vnich byla nmeck
nrodnostn menina zastoupena poetnji, co se projevilo tak na veejnm ivot
obecn, tj. vKarlovarskm i steckm kraji, ovem takovchto pslunk eskch
Nmc nen mnoho. Oba svazy eskch Nmc se pli neli co do kvality realizo-
vanch aktivit, kter zpravidla nedosahuj njak vy kulturn i jinak zaznamenatel
hodnoty. Nejastji se jedn opravideln kadoron organizovan aji znan ritu-
alizovan oslavy (Dne matek, Vnoc atd.), kter vak slou vprv ad ktomu, e se
lenov danch spolk aosoby zad jejich sympatizant sejdou, co samo osob je
povaovno za dostaujc apro dal ivot meniny vznamn. Dle jde oakce, kter
reaguj na aktuln podnty souvisejc sdeklarovanmi cli nmeck meniny.
Za jistou zmnku stoj akce realizovan vtzv. setkvacch centrech nmeck nrod-
nostn meniny vregionech, jako napklad esko-nmeck dny vMoravsk Tebov,
esko-nmeck tden vKrnov, dtsk tbory nebo vzdlvac semine pro pln senio-
ry. Vposledn dob je patrn jist zaznamenateln nrst vzdlvacch innost nmeck
meniny, co je dno zejmna omldnutm veden obou spolk astm spojenou prom-
nou akcent innosti. To se projevuje tak na pozvoln profesionalizaci innosti meniny
vpodob napklad sestaven novch internetovch strnek nebo spoluprce se sdruen-
mi ainstitucemi, majcmi za cl posilovat napklad znalosti nminy vR (jako nap.
Goethe-Institut nebo Institut fr Auslandsbeziehungen otchto organizacch jet bude
zmnka dle), ovem tyto modernizan aktivity jsou vpmm protikladu spomrn sil-
nm poetnm bytkem meniny, kter byl zmnn ve. Nmeck menina se navc me
opt ozmnku veskoslovensko-nmeck smlouv optelstv zroku 1992, kter svd
ojejm privilegovanm postaven, kter mezi ostatnmi meninami vR nem obdoby.
Ponkud pekvapiv je tak skutenost, e vobou ve zmnnch zasteovacch
svazech je registrovno ani ne 8000 len, co nepedstavuje vysok podl zcelkovho
potu pslunk meniny.5 Ovem nejedn se oist poet len, protoe zejmna
5 NOVOTN, L.: Role sociln anrodnostn smen rodiny ve svtle aktulnho vzkumu onmeck
menin vesk republice. In MACHAOV, J. RAJEROV, O. (eds.): Sociln anrodnostn
138
vregionu severozpadnch ech je obvykl tzv. dvoj lenstv, tedy pslunost kobma
tmto svazm. Tamn pslunci meniny tm reaguj na to, e na n byl vedle tradinho
lenstv vtzv.Kulturverbandu vyvjen jet tak jist tlak na to, aby po revoluci bu
pmo vystoupili zKulturverbandu, oznaovanho za pohrobka zdoby komunismu, i
aby alespo vedle svho pvodnho lenstv pistoupili ikdruhmu svazu, pinlecm
ke Shromdn Nmc vechch, na Morav ave Slezsku, vzniklm po roce 1992.
Dvody, pro nem nmeck menina nijak velk zjem se sdruovat, je patrn nut-
n hledat pedevm vminulosti, konkrtn vpetrvvajc zkuenosti zpovlench
let astm spojenm strachu zmonch repres, je je patrn dodnes. Bezprostedn
po vlce toti bylo povaovno za spoleensky nenosn isamo uvn nminy na
veejnosti, nato aby dochzelo ke kulturnm i jinm setkvnm, a u na celosttn,
nebo regionln rovni.
Poetnj zobou sdruen vesk republice je zasteujc organizace pro samostat-
n registrovan regionln svazy, Shromdn Nmc vechch, na Morav ave Slez-
sku, sasi 5000 osobami nmeck nrodnosti. Nejpoetnj regionln svazy nalezneme
vKarlovarskm, Libereckm aMoravskoslezskm kraji. Prvn dva kraje jsou tradin
poetn silnj co do vskytu Nmc aMoravskoslezsk kraj aktivizoval jednak esk
Nmce a po roce 1989, protoe a do t doby se tam jej pslunci nesmli veejn
sdruovat ajednak je to dno tak regionem Hlunska, specifickm historickm ze-
mm, vnm nedolo ke klasickmu odsunu avnm jsou dodnes ptomni Nmci
seskm aod roku 1989 tak nmeckm pasem, kte se vak jen neochotn hls
knmeck menin.
Etnick identita je ueskch Nmc oslabena diskriminanmi principy zpovle-
nch let adesetilet.6 Na nkter znich ostatn tak ukazuj sami pslunci tto n-
rodnostn meniny ve vldn Zprv osituaci nrodnostnch menin za rok 2011. Stoj
zde tak to, e nmeck menina je rozptlena na celm zem esk republiky, ae
nsiln asimilace aperzekuce, kter probhla po 2.svtov vlce, vtinou znemonila
udren jazyka akultury nmeck meniny pro povlenou generaci.7 Teprve vroce
1968 byla menina zkonn uznna stavnm zkonem (Zkon opostaven nrodnost
vSSR .144/1968), do t doby byl na jej pslunky vemon vyvjen tlak na ztrtu
etnick pslunosti apklon kmajorit.8 Asimilace atedy znik meniny byl tak c-
lem komunistickho reimu, na em nic nezmnila ani ta skutenost, e pslunkm
meniny bylo od potku 50.let povoleno shromaovat se pi podnicch vkulturnch
smen rodina veskch zemch ave stedn Evrop od druh poloviny 19.stolet do souasnosti. Opava,
2003, s.177186.
6 Viz PEEK, J. akol.: Nmeck meniny vprvnch normch 19381948. eskoslovensko ve srovnn
svybranmi evropskmi zemmi. Praha, 2006.
7 Nejedn se omeninu sproblmem integrace nebo migrace, ale naopak ostarousedlky, seniory, kte
potebuj pomoci, protoe vpovlench dobch byli znerovnoprvnn. Knprav tchto kivd bohuel
nikdy nedolo aoban nmeck nrodnosti tm zstali vsociln znevhodnn situaci do dneka (ne-
smli se vzdlvat, mli men platy, avdsledku toho maj dnes men dchody). SN problmy nezazna-
menalo. Viz ad Vldy R (ed.): Zprva osituaci nrodnostnch menin vesk republice za rok 2011.
Praha, 2012, s.30.
8 Viz SRB, V.: Demografick profil nmeck meniny veskoslovensku. esk lid 75, 1, s.2941.
139
uskupench ae vychzel tisk Aufbau und Frieden.9 Vroce 1969 vzniklo Kulturn sdru-
en oban nmeck nrodnosti, kter se vnkterch regionech brzy na to stv jednm
znejaktivnjch svaz Nrodn fronty).10 Aktivity ve svazech nmeck meniny po
roce 1989 se dnes zamuj na zastaven poklesu zjmu orelevantn problmy meniny,
znovunalezen jazykov kompetence vnmeckm jazyce11 ahistorick kontinuity na
eskm zem ahledn novch obsah. Nepzniv je pohlavn, vkov avzdlanostn
struktura meniny. Vtinu stle pedstavuj eny, podle stn lidu zroku 2001 je to
53%. Podobn je to ive svazech meniny, izde dominuj eny atomu asto odpovd
tak zamen innosti (orientovan na ensk kluby, it kroj, zpv atd.). Ve sva-
zech Nmc pedstavuje prmrn vk asi 65 let uShromdn Nmc vechch, na
Morav ave Slezsku a69 let uKulturnho sdruen oban R nmeck nrodnosti. To
ostatn odpovd idemografickm datm: uen pevld vk od 50 a do 70 let, vkov
struktura mu je jet vce nepzniv, 34% jich je ve vku nad 70 let.
Absence etnick inteligence vrazn ovlivuje celkovou prezentaci nmeck meni-
ny. Chyb hnac sla kulturn produkce, tvoc auchovvajc kulturn bohatstv men
iny, navc dnen mlad generace pedstavujc mal procento zcelkov vkov skladby
(jen necelch 13% eskch Nmc je ve vku do 29 let, ve vku do 14 let jsou to pouze
4%) ji identifikaci snmeckou nrodnost vnaprost vtin nect. Necel polovina
pslunk meniny doshla pouze zkladnho vzdln, druhou nejpoetnj skupinou
jsou absolventi uili bez maturity. To dokld tak vldn Zprva osituaci nrodnch
menin za rok 2011, vn za Kulturn sdruen oban R nmeck nrodnosti stoj:
Svaz se proto stle potk snedostatkem mladch, aktivnch len atm nsledn
ismalm aupadajcm zjmem oinnost vnm.12 Tma odkodnn nsledn zaznlo
tak vroce 2005 vsouvislosti stzv. humanitrnm gestem esk vldy vi nmeckm
antifaistm. Svazy nmeck meniny jej sice pivtaly, ovem poukzaly na to, e idal-
skupiny zad eskch Nmc by se zaslouily odkodnit. Vsledkem onoho gesta ov-
em nebylo penit odkodnn, ale omluva snslednmi finannmi prostedky poskyt-
nutmi na financovn dokumentanch amuzejnch aktivit tto skupiny obyvatelstva.
Sama nmeck menina pak pro zmrnn situace pslunk meniny organizuje
prostednictvm organizace BUSOW (Bildungs- und Sozialwerk) lzesk pobyty aam-
bulantn rehabilitace. Dal organizac, zaloenou t Shromdnm Nmc, je spole-
nost Bohemia Troppau. Ta podporuje rozvoj podnikn malch astednch ivnostnk
vpodob vhodnch pjek.
9 Viz KREISSLOV, S.: Konstrukce etnick identity akolektivn pamti vbiografickch vyprvnch es-
kch Nmc. Na pkladu vzpomnek Nmc na Chomutovsku. Praha, 2013.
10 Vce ktomuto tmatu astejn tak kproblematice nmeck meniny ajejho vvoje PETR, R.: Meniny
vpovlenm eskoslovensku. Praha, 2012; GABAL, I.: Etnick meniny ve stedn Evrop. Konflikt nebo
integrace. Praha, 1999.
11 NOVOTN, L.: Onmin jako mateskm jazyce ve stedn Evrop. Jazykov situace upslunk n-
meckch menin ve svtle sociologickch vzkum. In RAJEROV, O. (ed.): Nrodnostn meniny na
pelomu tiscilet. Opava, 2002, s.254260; SOKOLOV, G.: Ojazykovm zamen Slovk aNmc
ijcch vsevernch echch (na zklad sociologickch vzkum). Slezsk sbornk 89, 1991, .3/4,
s.174.
12 To ovem plat tak oShromdn Nmc vechch, na Morav ave Slezsku, kde plat obdobn situace.
ad Vldy R (ed.): Zprva osituaci nrodnostnch menin vesk republice za rok 2011. Praha 2012,
s.24.
140
LOHA NMECK MENINY
VESKO-NMECKCH VZTAZCH
Vydefinovat, jak je vliv nmeck meniny na esko-nmeck vztahy,

nen jednoduch. Jist vak je, e vsouasnosti nen velik. Nen ale ani zanedbateln.
Menina jako takov prola nkolika obdobmi, kdy zejmna vobdob mezi vlkami
avprvnch povlench letech se stala zcela zsadn determinantou eskoslovensko-
-nmeckch vztah. Zsadn anegativn. Znan st eskoslovenskch Nmc toti
podlehla Hitlerov propagand anapomohla rozbt eskoslovensko. Od t doby ale
razantn klesal poet jejch pslunk, jednak vdsledku plonho vysdlen, ale idal-
migrac, co se muselo projevit t na poklesu lohy meniny na celkovm rozvoji
esko-nmeckch vztah. Pesto se vak esko-nmeck jednn velmi asto neobejdou
bez pslunk nmeck meniny, kte pozvn rdi pijmaj atchto jednn se ast-
n. Uveme ktomu pt poznmek.
Za prv ji bylo zmnno, e vliv meniny na vzjemn vztahy sNmeckem nen
nijak zsadn. To je ovem ponkud dvojsen mnn, protoe pokud bychom mli
hodnotit, jak vliv ml ji jen samotn vskyt nmeck meniny veskoslovenskch
djinch na vzjemn esko-nmeck vztahy, pak je jasn, e je zcela jasn anezpo-
chybniteln. Jin je to avak dnes, kdy menina, jej celkov poet je meni ne stedn
velk esk msto, kter navc ije nekoncentrovan na celm zem aj chyb pslu-
nci elit, ztrc svou roli vrelaci mezi eskou republikou aNmeckem. Prv absence
politickch aekonomickch elit at obtnost pi formulaci spolench stanovisek
(resp. ipmo jejich absence) je velkou pekkou vsouasnm psoben meniny.
Menina tak zcela pirozen absentuje vrznch odbornch aexpertnch komisch, co
je prv dsledek absence tchto elit.
Za druh zmime ale pesto to, e se nmeck menin dostv pomrn exklu-
zivnho postaven, to kdy pi svm potu je zastoupena vrznch esko-nmeckch
grmich na nejvy rovni vzjemnch esko-nmeckch politickch vztah. To plat
zejmna oesko-nmeckm diskuznm fru, zaloenm esko-nmeckou deklarac,
kde je nmeck menina zastoupena prezidentem ajednatelem Shromdn Nmc
vechch, na Morav ave Slezsku vjedn osob, Martinem Dzingelem. Tenje dnes
zcela klovou postavou meniny, kter ji reprezentuje nejen vesko-nmeckch gr-
mich, ale inapklad na rovni Rady pro nrodnosti pi Vld R, vn je msto-
pedsedou. Nmeck menina je tradin pizvna ina dal esko-nmeck jednn,
napklad esko-nmeckho fra mldee, kde tak m monost formulovat sv postoje
vi aktulnm problmm esko-nmeckch vztah.
Uveme tet poznmku. Dodnes toti jet vhistorick pamti ech utkvv topos
nmeck meniny jakoto pt kolony, kter vznamnou mrou napomhala spolu-
rozbt mezivlen eskoslovensko. To je historick pedstava, kter dodnes ponkud
determinuje pohled ech na Nmce obecn, nmeckou meninu nevyjmaje. Ovem
vzkumy veejnho mnn zposlednch let ukazuj, e se znateln vylepuje n pohled
na Nmce ana Nmecko. To se pochopiteln projevuje ivpostojch smrem knmeck
menin, ikdy ta je dnes poetn natolik marginalizovna, e majorita takka nevnm,
141
e by zde nmeck nrodnostn menina byla jet vbec ptomna. To je velk problm,
skterm mus pslunci svaz meniny bojovat.13
Za tvrt vidme, e SRN si je vdoma odpovdnosti, kterou m vi nmeck n-
rodnostn menin. Je to zejmna SRN, kter m velmi propracovanou kulturn politiku
smrem kpodpoe svch nmeckch menin, co se tk tak podpory smrem kNm-
cm vesk republice. Tomu je ostatn vnovna obrnj pozornost vkapitole5.
Za pt je nmeck menina vzato vpotaz apizvna do esko-nmeckch debat
i dky tomu, e je zastoupena v nejvznamnjch bilaterlnch esko-nmeckch
smlouvch. Tk se to jak Smlouvy mezi Spolkovou republikou Nmecko aeskou
aSlovenskou Federativn Republikou odobrm sousedstv aptelsk spoluprci zno-
ra roku 1992, tak iesko-nmeck deklarace zroku 1997. Zejmna ona smlouva op-
telstv je pro nmeckou meninu naprosto klov. Vlnku20 se zde esk republika
pihlauje kdodrovn meninovch prv pro tyto obany. Vbod2 tohoto lnku
ktomu stoj: Proto pslunci nmeck meniny vesk aSlovensk Federativn Re-
publice, to znamen osoby majc eskoslovensk sttn obanstv, kter maj nmeck
pvod nebo se hls knmeckmu jazyku, kultue nebo tradici, maj zejmna prvo jed-
notliv nebo ve spoleenstv sjinmi leny sv skupiny na svobodu projevu, zachov-
n arozvjen sv etnick, kulturn, jazykov anboensk svbytnosti bez jakchkoliv
pokus oasimilaci proti jejich vli. Maj prvo vykonvat sv lidsk prva azkladn
svobody pln ainn bez jakkoliv diskriminace avpln rovnosti ped zkonem.
esk aSlovensk Federativn Republika umouje aulehuje vrmci svch platnch
zkon Spolkov republice Nmecko podporujc opaten ve prospch nmeck men-
iny nebo jejch organizac. Je to pak prv tato smlouva, na jejm zklad je na zem
R zaloeno nkolik tzv.setkvacch center/Begegnungszentren, vnich se sdruuj
pslunci nmeck meniny, zejmna ti ze Shromdn Nmc vechch, na Morav
ave Slezsku. Podobn se j dostv zmnky ivDeklaraci.
Poslednm vznamnm bodem, souvisejcm spostavenm nmeck meniny ves-
ko-nmeckch vztazch, je vztah tchto oban ksudetonmeckm organizacm. Je
to toti Sudetonmeck krajansk sdruen, kter je pro svazy nmeck meniny pi-
rozenm partnerem. Spoluprce zde skuten probh na rznch rovnch, jak mezi
vedenm obou svaz meniny akrajanskm sdruenm, tak imezi jednotlivmi regio-
nlnmi svazy meniny aregionlnmi svazy odsunutch Nmc. Jinak ovem tak zde
pozorujeme ponkud ambivalentn vztah. Napklad otzka financovn svaz nmeck
meniny, kter musela bt podle regul nmeckho ministerstva vnitra vdy realizovna
pes njakou nmeckou organizaci, fungovala vprvn polovin 90.let pes Sudeton-
meck krajansk sdruen. Tehdej veden Shromdn Nmc vechch, na Morav
ve Slezsku ovem rozhodlo otom, e pro celkov obraz Nmc bude lep, kdy se
tmto prostednkem stane spe nmeck velvyslanectv. Atak se istalo adodnes je
hlavnm kooperanm partnerem pro Shromdn prv prask velvyslanectv. Po-
dobn to tak bylo sreprezentac nmeck meniny vrmci Federalistick unie evrop-
skch skupin. Tak ta probhala vprvn polovin pes landsmanaft, ovem tak zde
13 NOVOTN, L.: Dekrety, odsun vhistorick pamti ech. Vsledky reprezentativnho dotaznkovho
eten. Nae spolenost. Bulletin Centra pro vzkum veejnho mnn, 2, 2012.
142
se Shromdn Nmc vechch, na Morav ave Slezsku ponkud emancipovalo,
osamostatnilo aoprostilo od vlivu Sudetonmeckho krajanskho sdruen. Spoluprce
obou tchto subjekt je vak oboustrann vhodn, atak pevld kooperace asnaha
ospolen postupy.
Nmeck menina si vypomh asto etnickou inteligenc sudetskch Nmc,
zejmna jejich intelektulnch uskupen, jako Spolku Adalberta Stiftera nebo Sdruen
Ackermannovy obce. To pro ni ajej kulturn asvazovou innost je jednoznan pno-
sem, nebo lenov jednotlivch spolk nmeck meniny participuj na jejich vzdl-
vacch i kulturnch akcch asami sudett Nmci pro tyto esk Nmce pipravuj rzn
aktivity i je podporuj pi vytven aktivit vlastnch. Typickm pkladem napojen
pslunk nmeck meniny asudetskch Nmc je existence Centra Adalberta Stifte-
ra vHorn Plan. Toto centrum vede sudetsk Nmec Horst Lffler acentrum vykonv
de facto roli setkvacho centra pro Nmce ijcch veskm blzkm okol (Bhmer-
waldverein). Tato, ale ijin spoluprce, ato ina rovni jednotlivch regionlnch svaz
nebo setkvacch center (Begegnungszentren), se vak nutn neobejde bez kooperace
tak na ideologick rovni, kdy jsou nkter cle sudetskch Nmc ajejich uskupen
de facto apitom na prvn pohled nensiln vneny tak do innosti aprogramovch
priorit svaz nmeck meniny.
Obzvlt viditeln je to zejmna na pklad spoluprce Kulturnho sdruen oban
nmeck nrodnosti, ale tak Shromdn Nmc, resp. nkterch jejch svaz (setk-
vajcch center), spraskou pobokou Sudetonmeckho krajanskho sdruen. Ta se
dnes nachz vjaksi relativn tlumov fzi, ovem kulminovala ped temi tymi lety
aprojevovala se vnepetritm zapojovn eskch Nmc do aktivit tto kancele.
Pro esk Nmce je itato spoluprce, i spoluprce j podobn, spe pnosn, jednak
na rovni transportu nmeckho jazyka, jednak co do kulturnho asten tak mate-
rilnho vyit. Jak je jej pnos zhlediska dalho rozvoje esko-nmeckch vztah
azda je tato spoluprce nosn ipro budoucnost, tak sohledem na nzk zapojen nej-
mlad generace zad nmeck meniny, je vak otzkou jinou
LOHA NMECKA PI PODPOE NMECK MENINY
Ji byla zmnka otom, e Spolkov republika Nmecko si je vdoma sv

historick odpovdnosti vi nmeck menin. Ta je vpraxi realizovna jak finann,
tak ipersonln amateriln. Nmeck suma vesk republice je jednou zmnoha
nmeckch menin, kter Spolkov republika Nmecko finann podporuje. Celkov
suma, kterou Berln vynakld na podporu nmeck meniny, je vpepotu asi 5,4mi-
linK ron. Ztchto pen je pedevm financovna innost centrly Shromdn
Nmc vechch, na Morav ave Slezsku vPraze, ale tak jednotliv regionln
setkvac centra. Penze jsou vynakldny t na podporu vuky nmeckho jazyka
vtchto centrech at na dal projektovou innost, zejmna tu, spojenou spropagac
nmeckho jazyka anmeck kultury.
Vedle toho vak probh jet idal pomoc nmeck menin. Velkm problmem
pro dal faktickou existenci nmeck meniny je toti rapidn se sniujc znalost n-
143
meckho jazyka mezi jejmi pslunky.14 Ta se zd bt nezastaviteln, ato ipes zna-
nou pomoc, kterou svazm nmeck meniny poskytuj zejmna nmeck appadn
tak rakousk instituce, mezi nimi zejmna Institut fr Auslandsbeziehungen se sdlem
ve Stuttgartu nebo Goethe-Institut, tedy zejmna jeho prask poboka (ppadn Ra-
kousk kulturn frum). Nmina je vdnen dob obecn na stupu, ato ipesto, e
dle przkumu esko-nmeck obchodn aprmyslov komory hraje pro 90% nmec-
kch firem vesk republice znalost nmeckho jazyka vznamnou roli. Na zklad
przkumu zroku 2010 zastv 77% ech nzor, e je nmina dleitm profesnm
faktorem.15 Pomoc ze strany Institut fr Auslandsbeziehungen smuje zejmna do tis-
koviny nmeck meniny, Landeszeitung. Institut tam poskytuje finance na redaktora,
rodilho mluvho at na kulturnho asistenta, kter koordinuje innost vjednotlivch
regionlnch centrech. Krom toho se institut sna tak odal vzdlvn len redakce
amultipliktor zad nmeck meniny (vetn mldenick organizace Jukon).
Za elem poslen jazykov zdatnosti nejen len nmeck meniny zaloilo Shro-
mdn Nmc vechch, na Morav ave Slezsku Zkladn kolu esko-nmeck-
ho porozumn (Grundschule der deutsch-tschechischen Verstndigung). Tato vzd-
lvac instituce byla zaloena vroce 1991 Svazem Nmc veskoslovensku, tedy
pedchdcem Shromdn Nmc. kola se vyznauje zejmna rozenou vukou
nmeckho jazyka, kter veskm prosted vtakovto me prakticky nem obdobu.
Jej spolufinancovn je t realizovno znmeckch penz. Svaz Nmc veskoslo-
vensku zaloil vroce 1995 tak nadstavbu nad onu zkladn kolu, ato Gymnzium
Thomase Manna (Thomas-Mann-Gymnasium), tedy kolu, kter nabz osmilet gym-
naziln vzdln opt srozenou vukou nminy. Ob koly sdl vPraze ade facto
nevykonaj jakousi svornickou roli nmeck meniny, protoe jej naprost vtina sdl
vpohraninch oblastech anikoli vhlavnm mst. Jejich pnos tak spov zejmna
ven vuky nminy.
ZVR
Clem tohoto pspvku bylo poznat, jak je loha nmeck meniny ves-
ko-nmeckch vztazch at to, jako je jej innost podporovna ze strany Spolkov
republiky Nmecko. Sta zde dospla ktmto poznatkm:
loha nmeck meniny vesko-nmeckch vztazch je zajitna smluvn ajej
zstupce jsou zastoupeni vrznch esko-nmeckch grmich aodbornch skupinch.
Tk se to pedevm innosti esko-nmeckho diskuznho fra, ovem idalch plat-
forem. Tm je nmeck menina pizvna do hlavnho proudu esko-nmeckch vzta-
h. Spoluprce probh tak se svazy odsunutch Nmc, ato jako Sudetonmeckm
krajanskm sdruenm, tak ijednotlivmi regionlnmi uskupenmi sudetskch Nmc.
Ta vjednotlivch regionech pin ivelmi zajmav vsledky vpodob rznch vstav
14 Viz ktomuto tmatu mimojin ATAVA, L.: Jazyk aidentita etnickch menin. Monosti zachovn are-
vitalizace. Praha, 2009.
15 NOVOTN, L.: Aktuln problmy nmeck meniny ve 21.stolet. Acta Universitatis Carolinae Iuridica,
2013, .1, s.8393.
144
i jinch aktivit, zpravidla historickho charakteru. Za problm zde meme oznait
postupn poetn oslabovn meniny, kter vede ktomu, e vnkterch regionlnch
svazech oslabuje innost atm irelevantn aktivita ve prospch nmeck meniny. Tyto
problmy se vak dosud neprojevuj na rovni veden obou svaz nmeck meniny,
kde je velmi produktivn veden, kter prv tak reprezentuje meninu vrmci rznch
grmi.
Druhm tmatem byla podpora Nmecka nmeck menin. Ta je vcemn kon-
stantn, pohybuje se nad 5 miliny korun ron aje soustedna na financovn innosti
centrly Shromdn Nmc vechch ajednotlivch regionlnch center. Menina
nadle erp finann prostedky dalch kulturn-diplomatickch uskupen Spolkov
republiky Nmecko, co se tk pedevm Goethe-Institutu aInstitut fr Auslandsbe-
ziehungen ve Stuttgartu. Ztohoto hlediska meme konstatovat, e SRN si je vdoma
jist odpovdnosti za obany esk republiky nmeck nrodnosti asna se je pomrn
velkoryse podporovat. Podpora dosud nijak citeln nepoklesla, ato ipesto, e poetn
Nmc ubh. Samy svazy vak oekvaj krcen prostedk. Diskutuje se ioredukci
potu setkvacch center ajejich koncentraci do vtch eskch mst. Dosud se ovem
tyto vahy odehrvaj pouze vstn podob arozhodnuto vtto vci nen.
145
PRVN POSTAVEN MATESKCH STT
VSYSTMU OCHRANY NRODNOSTNCH MENIN
TRADICE MEZINRODNPRVN
OCHRANY MENIN AINICIATIVY
MATESKCH STT MENIN
REN PETR
Abstract: The Tradition of the International Protection of National Minorities and Initiatives
of Minorities Mother States
Conflicts regarding national minorities are traditionally aconsiderable risk to the stability
of states and even to world peace. The most dangerous situation occurs when the mother
state of arespective minority interferes in the relationships between the state and said
minority. In an effort to prevent such interventions, the enshrinement of minorities rights
and of international supervision of the issue in international instruments was considered.
The most extensive system (besides the current system of protection within the Council of
Europe) was created at the Paris Peace Conference 19191920. It operated in the inter-war
period, but it collapsed in the late 1930s, atime of poor political circumstances. The formal
wording of minority treaties did not allow for the possibility of mother states to interfere
in any way; however, the reality was different. Workers of the Minorities Section of the
League of Nations always attempted to facilitate acompromise, i.e. to intermediate between
the state and the mother state of the minority concerned.
Key words: international protection of minorities, mother state of anational minority,

Paris Peace Conference 19191920, the United Nations, theory and practice of international
law
Klov slova: mezinrodn ochrana menin, matesk stt meniny, Pask mrov
konference 19191920, Spolenost nrod, teorie apraxe mezinrodnho prva
Zjem stt omeniny, tedy jejich krajany za hranicemi m prastar tra-

dice. Lze bohuel konstatovat, e situace, kdy matesk stt meniny zasahuje do
vnitrosttnch pomr jin zem, pat knejnebezpenjm prvkm ve svtov politice.
Pvodn teba idrobn vnitrosttn meninov konflikt se asto zahraninm zsahem
pemn vhrozivou krizi, kter nemlo ohrouje svtov mr. Vsouasn dob (bezen
2015) je tomu u rok, kdy vnitn krize na Ukrajin aktivizovala tamn ruskou meninu,
do otzky zasahuje Rusko ansledn se zhoruj mezinrodn vztahy vcel Evrop.
Nejde pitom oppad ojedinl, naopak uznan sti vlek modern doby byl men-
inov konflikt potkem nebo alespo zminkou. Tak tomu bylo iuobou svtovch
vlek. Prvn znich zaala kvli konfliktu Rakouska-Uherska se srbskmi nacionalisty,
zejmna votzce Bosny aHercegoviny. Krize, kter vedly ke druh svtov vlce, byly
pitom nacisty odvodovny jako pirozen zjem Velkonmeck e osoukmenov-
149
ce za hranicemi danmi nespravedlivm Versailleskm mrem. Zatek samotn vlky,
tedy taen do Polska pak bylo odvodovno polskm terorem proti nmeckm kolo-
nistm vtto zemi, co bylo samozejm nepravdiv.1
Tato tradin mimodn mezinrodn rizika spjat se zjmem stt osv meniny
za hranicemi vede ke snahm eit tuto otzku pomoc mezinrodnho prva. Vrm-
ci mezinrodnprvn ochrany menin, kter se rozvjela hlavn vmezivlen dob
(anov vsouasnosti od potku 90.let) je tedy prava problmu zjmu mateskho
sttu otakovouto meninu dleitm prvkem. Tento lnek nastiuje jak historick
aspekty nkterch meninovch konflikt, kde zjem mateskho sttu hrl klo-
vou roli, tak imezinrodnprvn een problmu aaktivity mezinrodnch organizac
vtto otzce.
Ped rozborem samotn problematiky je nezbytn alespo rmcov vymezit meni-
nov problm ajeho tradice. Omeninch se hovo vnejrznjch souvislostech, ale
zhlediska vnitrosttn amezinrodn politiky je teba rozliovat ti zkladn skupiny,
ato meniny nboensk, nrodnostn aetnick i rasov. Ve starch dobch hrly
klovou roli meniny nboensk, zatmco nrodnostn otzka je zsadn a od 19.sto-
let (ve stedn Evrop lze vymezit rokem 1848), etnick i rasov meniny maj vt
vznam jen vnkterch regionech, na mezinrodn rovni pak spe vjimen.2
Ji na vod je tak teba upozornit, e nejsloitj prvn prava je potebn, pokud
existuje nrodnostn menina odliujc se jazykem astt jej specifika respektuje. Pak je
teba eit zejmna dva klov aspekty, kterm je prvn prava pouvn jazyk ped
ady (asto se pouv pojem jazykov prvo) atak meninov kolstv, tedy koly,
vnich se dti pslunk menin vzdlvaj pevn vmateskm jazyce. Naopak
teba unboenskch nebo rasovch i etnickch menin obvykle postauje dsledn
prosazovn rovnosti ped zkonem aspeciln prvn prava nen nezbytn. Dodat je
ovem nutn tak upozornn, e ne vechny stty spoetnmi meninami jejich exis-
tenci prvn reflektuj. Dve zejmna ve Francii nebo sttech americkho kontinentu
se obyvatel nijak nerozliovali dle nrodnosti i pvodu. Ve stt tedy ili (krom
cizch oban) pouze rovnoprvn oban, kte ovem byli obvykle povinni pouvat
vadech akolch vhradn jazyk sttu.
Jak ji bylo zmnno, tak meninov otzka asto velmi komplikuje mezinrodn
vztahy, aproto mezinrodn prvo se sna ji adu stolet alespo sten eit posta-
ven menin. Klovm principem bv zkaz diskriminace meniny ve stt zakotven
mezinrodn smlouvou, kter m ale brnit vmovn mateskho sttu meniny.
Konkrtn prvn konstrukce bvaj rznorod, me jt odvojstrann smlouvy mezi
sttem smeninou ajej mateskou zem, ale efektivnj bvaj mnohostrann doku-
menty, na jejich dodrovn dohlej tet stty nebo orgny mezinrodnch organizac.
Nejrozshlej systmy tohoto typu vznikly vmezivlen dob, ato pedevm na
Pask mrov konferenci 19191920, na jejich dodrovn pak dohlela Spolenost
1 Viz nap. PETR, R.: Cizinci ve vlastn zemi. Djiny asouasnost nrodnostnho napt vEvrop. Praha,
2012.
2 Viz nap. PETR, R. akol.: Aktuln problmy prvnho postaven menin vesk republice. Praha,
2010.
150
nrod, avsouasnosti nejdkladnj mezinrodn systm ochrany menin fungujc
vrmci Rady Evropy.
Tyto mezinrodn dokumenty pak maj znan, leckdy dokonce zsadn, vznam
ipro vnitrosttn prvn pravu postaven menin. Zde mono uvst, e nejrozshlej
prvn prava postaven menin vesk historii (souasn ijedna znejkvalitnjch
vminulosti vbec), kter fungovala vmezivlenm eskoslovensku, vychzela zme-
zinrodnch zvazk.3 Ustanoven zejmna vstav aklovm jazykovm zkon
byla zpodstatn sti doslova pevzata zmezinrodnch dokument, piem je pozo-
ruhodn, e tm doslova shodn mezinrodn smlouvy i deklarace se vmezivlen
dob tkaly zhruba dvou destek stt pedstavujcch rozshl region mezi Nmeckem,
Itli aSSSR. Vcelku lze ci, e jen mlokter prvn institut je (alespo vnkterch
zemch, vetn mezivlenho eskoslovenska) tak vrazn ovlivnn mezinrodnm
prvem, jako tomu bv uprvnho postaven menin.
STAR TRADICE MEZINRODNPRVN OCHRANY

MENIN A DO PRVN SVTOV VLKY
Nejstar mezinrodnprvn ochrana menin se tkala nboenskch mi-

norit. Lze nalzt pklady ji ze 13.stolet, avak rozvoj tto otzky pichz zejmna
v17.stolet. Souvis to sobtnmi problmy souit katolk arznch protestantskch
vyznn, kter se staly vzpadn civilizaci (dve katolick) sreformac zahjenou ob-
vykle okolo roku 1520 klov. Nboensk vlky v16.a17.stolet hrzn niily
nemalou st zpadn astedn Evropy. Je teba zmnit hlavn Svatou i mskou (tedy
zejmna dnen Nmecko, ale iesk zem i Nizozem) aFrancii, ale nboensk
problm ml zsadn vznam ivAnglii, Uhersku i Polsku. Zsah ve prospch nbo-
enskch souvrc byl vtinou tehdejch stt, tedy vlastn panovnk, povaovn ne-
jenom za pijateln, ale asto iza morln nutn. Panovnk, kter by odmtl zashnout
ve prospch souvrc, riskoval podrdn obyvatel, kter mohlo vst dokonce a kza-
vradn i svren. Mono uvst revoluci vAnglii 16421660, kde jednm zklovch
podnt byla nedostaten podpora protestant na potku Ticetilet vlky, piem lo
ioeskou korunu, kterou zskal od protestantskch povstalc Friedrich Falck, blzk
pbuzn anglickho krle.
Zsahy ve prospch nboenskch souvrc vak komplikovaly i protahovaly adu
pvodn jen vnitrosttnch konflikt, co byl ippad proslul Ticetilet vlky pedsta-
vujc jednu znejhorch katastrof vdjinch stedn Evropy. Mnoz objektivn politici
tedy zaali mylenku intervence na podporu nboensk meniny zpochybovat. asto
se prosazovala koncepce tzv. konfesionalizace, kdy obyvatel byli donuceni pijmout
vru panovnka, ato asto ibrutlnm nsilm, jako tomu bylo iveskch zemch po
roce 1620, nebo ve Francii po roce 1685. Nboensk meniny tedy byly asto nsilm
zlikvidovny.
3 Viz nap. PETR, R.: Vliv mezinrodnho prva na postaven menin vmezivlenm eskoslovensku.
In Pocta Zdeku Jelnkovi. Koln, 2001, s.155167.
151
Humnnj koncepce poadovala, aby meninm byly dny alespo minimln z-
ruky na vkon sv vry. Nelo tedy omodern plnou toleranci, nebo dokonce jako
usouasnch evropskch stt faktick oddlen nboenstv od sttu, ale opouhou
toleranci nesttnho nboenstv, kter byla asto jen velmi omezen. Od 17.stolet
tedy zan pibvat mezinrodnch smluv, kter obsahovaly imeninov klausule, tedy
zruku tolerance nkterho vyznn. Za vzor pro takovto smlouvy se povauje hlavn
mr mezi Polskem avdskem vOliv roku 1660. Ten je pkladem koncepce, podle
kter pi zmn hranic stt szemnmi zisky zaru alespo soukrom vkon vry pro
obyvatele svch novch panstv. lo pitom obvykle odvoustrann smlouvy, kdy stt,
kter se vzdal zem, obvykle poadoval, aby jeho vra byla inadle sten tolero-
vna. Nelo tedy odnou nboenskou rovnoprvnost, ale opouhou toleranci, ato
obvykle jen pro dve preferovan vyznn.
Takovto meninov klausule se staly v mezinrodnch smlouvch od poloviny
17.stolet zcela bn. Zmnit je mono Vratislavsk mr zroku 1742, kterm se ka-
tolick habsbursk soustt, ato konkrtn esk koruna vzdala Slezska ve prospch
protestantskho Pruska, take vyadovala prva pro katolky na tomto zem. V18.sto-
let ovem faktick vznam nboenskch rozdl (alespo ve vztahu mezi katolky
aprotestanty) postupn mizel ajen mlokter panovnk byl ochoten vlit jen kvli
podpoe souvrc. Na pelomu 18.19.stolet ostatn vznik modern stt aprvo, kter
vEvrop pin postupn irovnoprvnost nboenstv. Napklad veskch zemch
tolerance vybranch vyznn byla zakotvena roku 1781, rovnoprvnost pak vzsad
v60.letech 19.stolet. Intervence stt ve prospch souvrc tm tedy ztrcela smysl.
Vrazn vliv nboenstv petrval vEvrop zejmna na Balkn, adokonce se jet
vyhrocoval spostupnm rozpadem Tureck e. Vn pvodn ila ada nboenskch
skupin, kter byly tolerovny ipes preferenci sunitskho islmu. Piblin od roku
1820 se vak hlavn nrody na Balkn zaaly osvobozovat, co vedlo ikhrozivm
masakrm mstnch muslim. Ale tak naopak kteroru Turecka vi kesanm. Tu-
recko se pitom v19.stolet zmnilo sice vnadle rozshl, ale slab stt, do jeho
pomr intenzivn zasahovaly sousedn stty, ale i vzdlen velmoci. Podntem i
spe zminkou kintervencm byla asto prv otzka nboenskch menin. Pede-
vm Rusko vystupovalo jako ochrnce pravoslavnch vtureckm impriu, co vedlo
kad vlek. Nejslavnj znich je Krymsk vlka zlet 18531856, kdy pvodn rusk
zsah proti Turecku vyprovokoval ke vstupu do vlky tak Britnii, Francii, Sardinii
(vroce 1860 zklad pro sjednocen Itlie) adokonce iRakousko hrozilo zapojenm do
vlky.
Zhlediska mezinrodnprvn ochrany menin si nejvt vznam zskal Berlnsk
kongres zroku 1878, kter eil jednu zvlek Ruska ajeho balknskch spojenc proti
Turecku. Prosadila se zde koncepce, e podmnkou mezinrodnho schvlen zemnch
zisk nebo isamotnho vzniku stt je respektovn zkladnch prv menin. lo pede-
vm omuslimy, kte ili na zemch nyn patcch vzsad kesanskm balknskm
sttm. Zprvnho hlediska bylo pozoruhodn, e prva menin mla mt nejvy prv-
n slu, tedy ipednost ped stavou. Zteoretickho hlediska tedy znamenal Berlnsk
kongres zsadn pnos, ale praxe byla vcelku odlin, protoe reln ance na kontrolu
prv menin byly minimln.
152
Zsadn roli hrla skutenost, e tehdy jet neexistovaly mezinrodn organizace,
kter by mohly dohlet na ochranu.4 Piblin od roku 1865 toti postupn vznikaj
specializovan mezinrodn organizace vnujc se teba telegrafu i potm, ale nikoli
politickm otzkm. Prvn skutenou mezinrodn organizac byla toti a Spolenost
nrod vytvoen na Pask mrov konferenci vroce 1919, kter ji mla orgny, je
by mohly eit takovto problmy tedy zejmna Radu Spolenosti nrod (obdoba
dnen Rady bezpenosti OSN). Ped rokem 1919 se tedy muselo spolhat na zsah
zainteresovanch stt nebo velmoc, co vak mlo zsadn rizika. Neexistoval ani
njak mechanismus, jak konkrtn problmy eit, protoe tzv. koncert velmoc byl
pouhm neformlnm zpsobem uklidovn mezinrodnch spor.
Jak ji bylo zmnno, tak na rozdl od 17.a18.stolet ztratila vzpadn astedn
Evrop nboensk otzka imezinrodn ochrana takovchto minorit pozdji vznam.
Vprvn polovin 19.stolet vak vznik nov, snad jet zsadnj problm, kterm
je modern nacionalismus. Jak upozoruj mnoz myslitel, tak nacionalismus asto
perstajc vdivok ovinismus vmnohm nahradil star nboenstv. Smutnou sku-
tenost je inezpochybniteln fakt, e nacionalismus se a pozoruhodn rychle rozvinul
spdem absolutismu apotky obansk spolenosti, jako tomu bylo veskch zemch
na jae 1848. Na pelomu 18.a19.stolet tak vznikal modern sttn systm, ve kterm
je vznam sttnch orgn pro obyvatele podstatn vy avzrst tedy ivznam jazyka
ad atehdy vznikajcho masovho kolstv. Napklad vRakousku, vetn eskch
zem, se sttem prosazovan germanizace objevuje a smodernizac sttu za Josefa II.,
tedy v80.letech 18.stolet. Srstem nacionalismu, ale ivznamu ednho jazyka
samozejm zsadn roste aktulnost otzky nrodnostnch ajazykovch menin. Ped
prvn svtovou vlkou se ovem ochrana nrodnostnch menin vmezinrodnm prvu
prosazovala jen vjimen. Souviselo to ise skutenost, e ipes vyhrann nacionalis-
mus bylo vlench konflikt mezi stty vlastn jen mlo, protoe obdob 1815 a 1914
(sstenou vjimkou let 1848 a 1871 nebo 1878) pat knejklidnjm vevropskch
djinch.
VZNIK MEZINRODNHO SYSTMU OCHRANY MENIN

NA PASK MROV KONFERENCI 1919
Klovm meznkem svtov historie, ale imezinrodnho prva, ato ze-

jmna prv mezinrodnprvn ochrany menin byla prvn svtov vlka. lo oprvn
konflikt se zapojenm velmoc, kde nacionln problm hrl klovou roli. Ji za vlky
se zaaly objevovat nov koncepce vmezinrodnch vztazch iprvu. lo teba opod-
poru nacionlnho odboje adokonce itzv.uznn za nrod vppad Polk aecho-
slovk. Nacionln problm, vad region ale propojen snboenstvm (nap. spe
nboensky vymezen nrodnostn meniny vtureck i), ml za vlky mimodn
vznam. Vdob divokho nacionalismu i spe ovinismu se samozejm mimodn
aktivizovala iotzka menin ajejich ochrany.
4 KUKLK, J. PETR, R.: Nadnrodn integrace vEvrop. Luzern Praha, 2007.
153
Vechny problmy doby mla po vlce eit mrov konference vPai vletech
19191920. Prv na tto konferenci vznikl nejrozshlej systm ochrany menin
vhistorii vzan na Spolenost nrod. Vytven mezinrodnprvn ochrany men-
in bylo ovem vad aspekt spe kurizn, kemu zsadn pispval fakt, e mnoh
zsadn propojen problmy byly eeny souasn tak na Pask mrov konferenci.
Knejvtm pelomm vdjinch mezinrodnho prva pat vytvoen prvn skuten
mezinrodn organizace, tedy Spolenosti nrod, na kterou pitom byla ochrana men-
in vzna.5 Snad jet vtm experimentem bylo prv vytvoen systmu mezinro-
dnprvn ochrany menin.
Na konferenci fungovala speciln komise pro nov stty, bn oznaovan jako
minoritn. Ta pipravila smlouvu mezi velmocemi aPolskem, kter zaruila adu prv
pro meniny vPolsku amla mt absolutn pednost ped polskm vnitrosttnm pr-
vem. Ta byla potom pejata jako vzor pro smlouvy sdalmi stty, kter se pipravovaly
souasn, ato pro eskoslovensko, pozdji iKrlovstv SHS (pozdj Jugoslvie),
Rumunsko, ecko. Podobn zvazky pak byly zalenny ido mrovch smluv spo-
raenmi stty (svjimkou Nmecka). Prvn koncepce ochrany byla dosti neobvykl
alogicky narela na odpor zem, kter mly pijmout takovto alespo formln irok
mezinrodn zvazky. Vtzn velmoci si vak uvdomovaly, e meninov konflikty
by mohly snadno perst vmezinrodn krizi adokonce inovou vlku, take si pijet
zvazk vynutily.
Odetailech vytven mezinrodnch zvazk na ochranu menin zde nelze kvli
rozsahu pojednvat, piem autor odkazuje na sv poetn prce ktto otzce,6 aje
teba se zamit na speciln problm zjmu mateskch stt omeniny. Vdob
vytven meninovch zvazk na Pask mrov konferenci nehrla tato otzka vt-
roli, protoe tehdej mezinrodn politika (ale iprbh mrov konference, vetn
sloen speciln minoritn komise) byla pod kontrolou vtznch (zpadnch) velmoc
anaopak ochrana menin se tkala stt stedn Evropy aBalknu. Zde a na ojedinl
vjimky (nepoetn italsk menina na chorvatskm pobe) neila dn skupina,
jejm mateskm sttem by byly vtzn velmoci. Srozenm mezinrodnprvn
ochrany menin na dal stty se sice potalo, avak mlo jt napklad oPobalt nebo
Balkn avelmoci rozhodn odmtaly rozen ochrany na zem pod jejich sprvou.
Ji vdob vytven meninovch zvazk se ovem samozejm objevila otzka,
jak eit ppadn zjem mateskch stt omeniny za hranicemi. Cel mezinrodn-
prvn ochrana menin toti vlastn mla slouit prv tomu, aby meninov konflikty
neperostly do vlky, piem logicky nejnebezpenj byly prv situace se zsahem
mateskho sttu meniny. Prva menin amezinrodn dohled Spolenosti nro-
5 Viz nap. KUKLK, J. PETR, R.: Nadnrodn integrace vEvrop. Luzern Praha, 2007.
6 PETR, R.: Meniny vmezivlenm eskoslovensku. Praha, 2009; PETR, R.: Mezinrodnprvn
ochrana menin po prvn svtov vlce. Historick obzor, 2000, .11, s.3140; PETR, R.: Mezin-
rodnprvn ochrana menin. In Mnichovsk dohoda / cesta kdestrukci demokracie vEvrop, Munich
Agreement / the Way to Destruction of Democracy in Europe. Praha, 2004, s.363371; PETR, R.: Me-
zinrodn ochrana menin vteorii apraxi mezivlen Evropy. In Zrod nov Evropy / Versailles, St.-Ger-
main, Trianon adotven povlenho mrovho systmu. Praha, 2011, s.415424; PETR, R.: Znik
mezinrodnprvn ochrany menin zry Spolenosti nrod aPask mrov konference 19461947.
Acta Universitatis Carolinae Iuridica, 2013, .1, s.267275.
154
d tedy mly konfliktm pedchzet abrnit, aby vnitrosttn meninov spor perostl
vmezinrodn konflikt. Mnoh otzky se ovem vdob dosti rychlho vytven men-
inovch zvazk na mrov konferenci nepodailo doeit. lo pitom prv oprocesn
otzky, kde by byla role mateskch stt vrazn. Proces vyizovn meninovch
spor byl tedy vlastn vmeninovch smlouvch jen rmcov naznaen azbytek se
nechal na praxi. To bylo ovlivnno iskutenost, e situace vprvnch povlench le-
tech byla mimodn specifick, nejasn anestabiln. Panovaly dalekoshl idealistick
pedstavy zejmna omonosti trvalho zabrnn vlkm, ale teba iodkladn mezi-
nrodn kontrole postaven menin vjednotlivch sttech mezinrodnm spoleenstvm.
Tyto ideje se vprbhu 20.let ukzaly jako pehnan aasto naivn, ve 30.letech se pak
leckdy zcela zhroutily, co byl ippad zkazu vlek nebo mezinrodnprvn ochrany
menin.
VVOJ MEZINRODN OCHRANY MENIN

VMEZIVLEN DOB
Ipo Pask mrov konferenci se ochrana menin roziovala na dal

zem, kdy lo pedevm onov pobaltsk stty. Ukzaly se vak imnoh slabiny, ato
pedevm pi ecko-tureck vlce potkem 20.let, kter nakonec skonila rozsh-
lmi nucenmi pesuny milion pslunk menin, co bylo spojeno isrozshlmi
masakry. Postupn se tak ukazovalo, e mnoh stty smeninovmi zvazky nejsou
pli ochotn ustupovat mezinrodnmu spoleenstv votzce prv menin avelmoci
je nemn ktomu pli razantn nutit. Postaven menin pak vpraxi zviselo hlavn
na mezinrodn pozici danho sttu, kde klovou roli mohl hrt ipostoj mateskch
stt menin, pestoe formln prvn byla mezinrodn zaruena (vppad stt
smeninovmi zvazky) tm shodn prva menin.
Zmnit lze napklad samotn vytven mezinrodnch meninovch zvazk pro
Albnii, do kterho se snailo intenzivn zasahovat mnohem vt ecko, kter mlo
navc nesrovnateln silnj mezinrodn pozici. Vynucovalo si tedy speciln prva pro
nepoetnou eckou meninu vAlbnii, co se vak Athnm nepodailo prosadit. Pi-
pomenout je vtto souvislosti ale tak mono jeden znejslavnjch anejpelomovj-
ch rozsudk mezinrodnho soudu (tehdy Stlho dvora mezinrodn spravedlnosti),
kter zsti vytvoil koncepci pozitivn diskriminace adodnes je citovn. lo tam prv
onepoetnou eckou meninu vAlbnii, ato ojej kolstv ppad Minority schools
in Albania. Je zajmavou otzkou, jestli by takovto projednvn meninovho sporu
bylo mon, kdyby lo osiln stt sdobrou mezinrodn pozic, jako bylo typicky
Polsko, Rumunsko nebo dokonce Turecko, kter sv mezinrodn zvazky fakticky
nerespektovalo.7
Piblin od roku 1923, tedy se stabilizac povlench pomr, se ukazovalo, e
stty smezinrodnmi zvazky se sna je omezovat arozhodn odmtnou njak jejich
prohlubovn. Take pedstavy omonm dkladnm zakotven procesnch otzek pi
7 PETR, R.: Meniny vmezivlenm eskoslovensku. Praha, 2009, s.47, 110.
155
njakch pravch mezinrodnch meninovch zvazk se m dl vce ukazovaly
jako nereln. Faktick een meninovch spor tedy muselo vychzet zpraxe mezi-
nrodn politiky anemohlo se oprat ominimln prvn pravu procesu vmeninovch
smlouvch. Systm ec meninov stnosti byl vytvoen meninovou sekc Spole-
nosti nrod. Jej pracovnci zskali znan zkuenosti svyjednvnm smeninami, ale
ise zainteresovanmi stty. Vtomto neoficilnm systmu pak samozejm vraznou
nebo dokonce klovou roli hrl zjem mateskch stt omeniny. Prv ten toti
mohl vst knebezpenm mezinrodnm sporm, kterm se meninov sekce Spole-
nosti nrod snaila za kadou cenu zabrnit.
Hlavnm problmem praxe ochrany menin byla otzka petic, jejich pijatelnosti
aproces vyizovn. Vchozm bodem zen na ochranu menin byla toti nejastji
petice, akdy se pslunci menin neobrtili na Spolenost nrod spetic (stnost),8
nemohla obvykle tato organizace poskytnout efektivn ochranu. Petice podvali pe-
devm pslunci menin, proces jejich projednvn vak ji byl otzkou mezisttn
rovn, take se problmu musela ujmout nkter zem asto matesk stt men-
iny. Zkladnm principem vyizovn petic byla snaha Spolenosti nrod zprosted-
kovat smr, pesvdovat auzavrat kompromisy. Bylo to logick, vdy asto jedinou
monou praktickou sankci vi nestupnmu sttu znamenalo pednesen otzky ped
svtovou veejnost. Skuten metody zen opeticch se proto odliovaly od ustanoven
prvnch norem apizpsobovaly se okamit poteb. Nutn kompromisy bvaly asto
vsledkem mezinrodn situace amn ji zleelo na skutenm postaven menin.9
Vyizovn petic se nkdy thlo roky. Vzen bylo upetice nejdve zjiovno,
zda spluje podmnky pijatelnosti, kdy napklad nesmly poadovat zmnu hranic
amusely vychzet zmeninovch zvazk. Pot je projednvaly tlenn meninov
vbory, kter se pedevm snaily ozprostedkovn. Ve vjimenm ppad, kdy se
nedoshlo kompromisu, pelo zen ped Radu organizace, co leckdy znamenalo me-
zinrodn skandl.10 Na vytvoen tohoto systmu ml hlavn vliv Erik Colban editel
meninov sekce Sekretaritu SN. Prv tato st apartu SN mla zsadn vznam pro
ochranu menin. Podlela se na vyizovn petic, shromaovala informace ojednotli-
vch zemch, jej lenov rovn navtvovali tyto oblasti.
Vletech 19211939 pilo do Sekretaritu SN okolo 950 petic, znich bylo piblin
550 prohleno za pijateln.11 Jen 14 znich bylo pedloeno Rad.12 Petice se tkaly
velmi rznorodch otzek nkter kritizovaly stavy stt i teba pozemkov refor-
my, vjinch se vak jednotlivci doadovali svch dlch prv astovali si na pko.
Pokud velmoci (zejmna Britnie) dotynou meninovou otzku povaovaly za riziko
pro evropsk mr, pak nevhaly projednvat problm vRad, avyvjet tak ntlak na
stt.13
8 TURMA, P.: Mezinrodn aevropsk kontroln mechanismy voblasti lidskch prv. Praha, 2003, s.2.
9 Viz nap. SCHEUERMANN, M.: Minderheitenschutz contra Konfliktverhtung? Marburg, 2000, s.38
nsl.
10 GTERMANN, Ch.: Das Minderheitenschutzverfahren des Vlkerbundes. Berlin, 1979, s.271273; RA-
SCHHOFER, H.: Hauptprobleme des Nationalittenrechts. Stuttgart, 1931, s.117131.
11 GTERMANN, Ch.: Das Minderheitenschutzverfahren des Vlkerbundes. Berlin, 1979, s.345346.
12 FOREJTOV, M.: Mezinrodnprvn ochrana menin. Plze, 2002, s.40.
13 Podrobn viz PETR, R.: Meniny vmezivlenm eskoslovensku. Praha, 2009, s.104106.
156
Potkem 20.let zjem omeniny postupn slbl. Pohasnajc nadje menin na roz-
en ochrany pechodn oivil vstup Nmecka do Spolenosti nrod vroce 1926, kdy
zvl nmeck meniny vnm oekvaly svho zastnce.14 Ivoficilnch projevech
nmeckch politik obhajujcch spoluprci stouto organizac se asto argumentovalo
odkazem na skutenost, e pirozenm zjmem zem je pr dbt osudu nmeckch
menin a stt se jejich ochrncem v enev. V mnoha odbornch pracch nmec-
kch autor se projevovaly snahy orozen mezinrodn ochrany menin. Potalo
se, e stty smeninovmi zvazky (nap. SR) budou samozejm oste proti, avak
pedpokldala se podpora ady stt nevzanch meninovmi smlouvami tedy pede-
vm Anglie, kter tyto postoje podpoila u votzce nmeck meniny vPolsku. Jene
nmeck mezinrodn postaven tehdy nebylo nijak siln, proto se nesnailo radikln
pestavt mezinrodn systm ochrany abylo ochotno eit meninov otzky tradinm
zpsobem kompromisem.15
Ve Spolenosti nrod nedochzelo nkolik let kvraznjm diskusm tkajcm se
menin, co odrelo izmenen zjem mezinrodn veejnosti.16 To se mlo ste-
n zmnit koncem dvactch let ivsouvislosti sposlenm sebevdomm Nmecka,
kter asto vyuvalo nmeckch menin za hranicemi zejmna proti Polsku. Ji vroce
1928 zaujala vdiskusi ve Shromdn Spolenosti nrod otzka menin pomrn
irok msto kvli nvrhu holandskho delegta na zzen stl meninov komise pi
Spolenosti nrod. Stm souhlasili zstupci Nmecka, vcarska iRakouska, proti se
postavili delegti Polska, Francie iSR. Podle eskoslovenskho delegta dr. Osuskho
Spolenost nrod nedostala prvn mandt ke zzen meninov komise ani vmeni-
novch smlouvch, ani ve statutu organizace. Podle polskho ministra zahrani by stty
se zvazky na ochranu menin byly sotva ochotn pijmout takovouto komisi, pokud
princip mezinrodn ochrany menin nen proveden veobecn.17
Vroce 1929 se Nmecko odhodlalo rozvinout vRad Spolenosti nrod otzku
ochrany menin, co dozrvalo ji od vstupu Berlna do tto organizace. Bezprostedn
pinou byl konflikt mezi ministry zahrani Polska aNmecka vRad vprosinci 1928
pi projednvn stnosti nmeck meniny zHornho Slezska proti polsk vld.18
Stresemann prosadil vRad vbeznu 1929 projednvn otzky garanc Spolenosti
za zvazky tkajc se ochrany menin aKanada otzku meninov procedury, co vy-
volalo velk zjem veejnosti azejmna menin. Navrhovatel sami realisticky ped-
loili umrnn reformn nvrhy, kter mly spolen rys, e vychzely zexistujcch
meninovch zvazk, jejich rozen se ani nesnaily prosazovat, alo tedy pouze
ovklad smluv aomeninovou proceduru. Stty smeninovmi zvazky (tehdy vRad
zastoupeno Polsko aRumunsko) se samozejm postavily proti atvrdily, e u dosa-
vadn meninov procedura pesahuje ustanoven smluv amohla bt uvedena do praxe
pouze se souhlasem tchto zem, kter neschvl dal zmny. Ani Anglie aFrancie
nebyly nadeny nvrhy zmn, hjily dosavadn innost aradji doporuovaly meni-
14 PETR, R.: Meniny vmezivlenm eskoslovensku. Praha, 2009, s.64.

15 CHMELA, J.: Mezinrodn ochrana menin aNmecko. Zahranin politika, 1927, s.452.
16 Podrobn viz PETR, R.: Meniny vmezivlenm eskoslovensku. Praha, 2009, s.6770.
17 CHMELA, J.: Devt shromdn Spolenosti Nrod. Zahranin politika, 1928, s.902.
18 GTERMANN, Ch.: Das Minderheitenschutzverfahren des Vlkerbundes. Berlin, 1979, s.84 nsl.
157
nm spoluprci svtinami. Stty Mal dohody (vetn SR), Polsko aecko vydaly
spolen memorandum, ve kterm odmtly roziovn ochrany, vmovn cizch stt
adoporuovaly restriktivn vklad meninovch smluv.19
Pro prodiskutovn otzky byl vytvoen zvltn vbor, kter reformn nvrhy ve sv
zprv jednoznan odmtl. Tato zprva byla pak projednvna Radou SN, kter se spe-
ciln sela vMadridu 6.11.6.1929. Stty se zvazky zmeninovch smluv avRad
nezastoupen, jako byla tehdy iSR, zastupoval rumunsk delegt Titulescu. G.Stre-
semann jednajc za Nmecko podporujc meniny se zde dostal do sporu sostatnmi
leny Rady, ato pedevm sA. Briandem, tedy Franci. Konen rezoluce Rady byla
takka nic nemncm kompromisem, kdy dolo pouze knepatrnm zmnm meninov
procedury. Nmecko vak prohlsilo, e een nepovauje za konen akotzce se
bude vracet. Nespn vsledek znamenal podrdn menin inmeckho tisku.20
Nkolikamsn ostr politick boje tedy nakonec nepinesly meninm spch. Je
teba podotknout, e program hjen Stresemannem vSN byl vrazn ovlivnn po-
adavky meninovho hnut, kter ovldaly pedevm nmeck skupiny. Madridsk
nespch hnut uklidnil apivedl krealismu, meniny si toti uvdomily, e pi tvrd
kritice meninov praxe pecenily sly. Na ptm meninovm kongresu venev se tak
ji objevila snaha ozeveobecnn ochrany menin, protoe ochranu pouze vnkterch
zemch nelo ji dle rozit pro siln odpor stt smeninovmi zvazky.21
Vdalch letech Nmecko dodrelo sv prohlen api jednnch SN pravideln
vystupovalo sotzkou ochrany menin,22 piem hlavn roli obvykle hrly diskuse
vest komisi Spolenosti nrod. Stty Mal Dohody zde spolupracovaly isPolskem
aeckem. Ministr zahrani E. Bene asto hjil spolen stanovisko odmtajc roz-
en meninovch zvazk, pokud by se nemlo tkat vech zem svta akladl draz
na vnitropolitick een meninovch otzek dohodou aspoluprac svtinou.23 Vliv
eskoslovensk zahranin politiky, mj. jako klovho lena Mal dohody, na een
minoritn problematiky byl velmi vznamn. Naopak klovou roli hrlo Nmecko, ale
aktivn bylo vrazn iMaarsko, tedy matesk stty menin ato prv tch, kter
mly zsadn vznam pro SR.
ROZKLAD MEZIVLEN MEZINRODNPRVN

OCHRANY MENIN AVVOJ POZDJ
Vtomto strunm lnku nelze rozebrat dal komplikovan vklad v-

voje mezinrodnprvn ochrany menin azsahy mateskch stt. Piblin od po-
loviny tictch let vak agresivn stty mylenku ochrany menin znan zneuvaly,
19 PRINZ, F.: Benev mtus se rozpad. Stedn Evropa 8, 1992, s. 24, s.48.
20 CHMELA, J.: Meninov problm ve Spolenosti Nrod. Zahranin politika, 1929, s.249257,
971977 a10961101; VANIJA, G. E.: Medunarodnopravovye garantii zaity nacionalnych menin-
stv. Tbilisi, 1959, s.99 nsl.; POPLY, G.: Mezinrodn ochrana menin, eskoslovensko aSpolenost
nrod. Stedn Evropa 7, 1991, .19, s.6466.
21 CHMELA, J.: Problm menin avvoj meninovch organisac. Zahranin politika, 1930, s.8892.
22 GTERMANN, Ch.: Das Minderheitenschutzverfahren des Vlkerbundes. Berlin, 1979, s.125 nsl.
23 Zahranin politika, 1930, s.1120 a1931, s.1517.
158
ato asto prv proti eskoslovensku. lo onacistick Nmecko, ale itehdy snimi
spolupracujc Maarsko iPolsko. Spolenost nrod, ale imezinrodnprvn ochrana
menin vjejm rmci ztrcela postupn vznam. Vdob Mnichova byla ostatn zcela
obejita, protoe nepipoutla zmny hranic proti vli zainteresovanch stt. Pesto
zskala mezinrodnprvn ochrana menin patnou povst, ato zejmna kvli aktivi-
tm mateskch stt. Za druh svtov vlky napklad eskoslovensk exilov vlda
jasn vystupovala proti obnov mezinrodnprvn ochrany menin.
Po druh svtov vlce dolo ktvrdm zsahm proti meninm vad stt ado-
chzelo ktransferm milion osob. Pokusy obnovit mezinrodn ochranu menin se-
lhaly a na vjimky jako bylo zalenn nkterch meninovch prv do mrovch
smluv zPask mrov konference 19461947. Na celosvtov rovni byla meninov
otzka chpna jako citliv nebo tm podezel problm. Zmnka omeninch se ob-
jevila a vmezinrodnch Paktech zroku 1966, ale dkladn rozvoj mezinrodnprvn
ochrany menin ato vEvrop nastal a v90.letech zejm hlavn pod dojmem hrz
vlek na zem bval Jugoslvie. Systm fungujc vrmci Rady Evropy se intenzv-
n rozvj dodnes. Kaktivitm mateskch stt se ovem stav pevn odmtav
nebo je oficiln zcela pehl, co je vzhledem khistorickm zkuenostem logick.
Nejnebezpenjm prvkem meninov otzky, kter tak velmi komplikuje jejich me-
zinrodn ochranu, jsou toti tradin zejmna akce mateskch stt.
159
KRAJANSK ZKONY VKONTEXTE

MENINOVEJ LEGISLATVY
IVAN HALSZ
Abstract: Expatriate Laws in the Context of Minority Legislation

The article aims to place the issue of so-called expatriate laws in the context of minority
legislation. It points out that while the common minority legislation stems from the
principles of anti-discrimination, the expatriate legislation is based on the principle of
positive discrimination and on the equalization of chances. Morover, the article deals with
the relation between expatriate isuue and the question of repatriation and state citizenship.
Key words: nationals, minorities, legislation, constitution, International law,

state citizenship, migration
Kov slov: krajania, meniny, legislatva, stava, medzinrodn prvo,

ttne obianstvo, migrcia
Na rozdiel od medzivojnovho obdobia, ke princp ochrany etnickch,

jazykovch ireligiznych menn hral dleit lohu dokonca aj na medzinrodnej
rovni, desaroia po druhej svetovej vojne charakterizovala vek nedvera voi men-
inovej legislatve. Priny tohto javu treba pravdepodobne hada vzneuit otzky
svojich menn nacistickm Nemeckom v30.rokoch 20.storoia. Situcia po druhej
svetovej vojne bola paradoxn hlavne preto, lebo vtomto obdob sa vrazne do popredia
dostali veobecn udsk aobianske prva. To sa jednak prejavilo prijatm Veobecnej
deklarcie udskch prv OSN vroku 1948, alej bol po prv raz na medzinrodnej
rovni definovan pojem genocdy, neskr boli prijat zkladn univerzlne konvencie
oudskch prvach anakoniec sa vytvorilo viacero regionlnych garannch systmov
ochrany udskch prv.1
Napriek vekej zdranlivosti jednotlivch ttov veobecn politika ochrany ud-
skch prv vdemokratickom prostred nemohla plne ignorova ani meninov prva.
Vzpadnej Eurpe teda preitiu meninovej otzky pomohla predovetkm demokra-
cia.2 Na vchode Eurpy, ktor sa ocitla pod mocenskm vplyvom Sovietskeho zvzu
zasa mylienke zachovania aspo uritch meninovch prv paradoxne pomohla idea
1 Ovvoji udskoprvnej legislatvy na medzinrodnej rovni po druhej svetovej vojne pozri EPELKA, .
TURMA, P.: Mezinrodn prvo veejn. Praha, 2003, s.387424.
2 Avak ani tam nelo oahk proces sta len spomen na vemi ak azdlhav proces zavdzania
dvojjazynch (nemecko-slovinskch) tab vrakskom Korutnsku v70.rokoch 20.storoia.
161
proletrskeho internacionalizmu adekolonialistickho antirasizmu.3 Relatvne liberlna
avekorys nrodnostn politika boevickho reimu v20.rokoch 20.storoia4 sce
netrvala dlho, ale nakoko ilo otzv. leninsk dedistvo, tak sa hlboko zapsala do iden-
tity aideologickho kdu komunistickch strn.5
Celkov situcia vo sfre ochrany meninovch prv sa vak nepriek vetkm iast-
kovm stupkom zsadne zmenila a po krachu komunistickch reimov vroku 1989,
ktor okrem inho znane uvonil priestor nielen pre tzv.novodob nrodn renesan-
ciu, ale aj pre celkov revitalizciu meninovej legislatvnej problematiky na medzin-
rodnej rovni. Sasou tohto procesu sa stala aj otzka tzv.diasprnej politiky, alebo
inak povedan problematika podpory krajanskch komunt ijcich vinch krajinch.
Pritom tto tma bola vdesaroiach predchdzajcich pdu komunizmu vroku 1989
ete viac tabuizovan, ne otzka prvnej ochrany menn ijcich na vlastnom zem.
To plat hlavne pre krajiny na vchod od tzv.eleznej opony, ale situcia nebola jedno-
duch ani na zpade starho kontinentu.
Problematika podpory svojich krajanov vokolitch alebo ivo vzdialench krajinch
bola toti pre vinu ttov vdy podozriv. Preto sa onej na medzinrodnej ivntor-
nej rovni hovorilo ete menej, ne oochrane menn na vlastnom zem. Tento jav
mal mnoho prin, na vysvetlenie ktorch tu neexistuje dostaton priestor. Niekoko
ttov (naprklad novovzniknut Izrael alebo komunistick na) sa sce vprvch po-
vojnovch desaroiach poksila ovytvorenie svojej vlastnej formalizovanej arelatvne
transparentnej krajanskej politiky, ale vina tchto pokusov stroskotala na odpore
okolia icelkovho medzinrodnho prostredia.6 VEurpe urit spechy dosiahlo len
Raksko vo vzahu kjunmu Tirolsku, ktor aj po druhej svetovej vojne zostalo sas-
ou Talianska, avak Viedni sa do uritej miery vpriebeho 40.a 60.rokov 20.storoia
podarilo smerom knemeckojazynej populcii tohto talianskho reginu presadi my-
lienku ochrannej mocnosti. Raksko otzku prv pvodnho obyvatestva junho
Tirolska spene internacionalizovalo dokonca aj na pde OSN. Nakoniec sa spolo-
3 Tu treba pripomen, e rozlin odtiene socialistickej ideolgie boli otvoren spravodlivejiemu rieenie
nrodnostnej otzky u od 19.storoia sta si spomen naprklad na vek teoretick prnos austro-
marxizmu, na internacionalizmus pri budovan socialistickch hnut at. Opostoji socilnej demokracie
Raksko-Uhorska ktmto otzkam pozri KOALKA, J.: ei vHabsbursk i avEvrop. Praha, 1996.
4 Vtomto obdob dolo kfederalizcii bvalej centralistickej crskej re, vznikol cel systm viacstup-
ovch nrodnostnch autonmi avprostred mench nrodov dolo spomocou ruskch vedcov do-
konca kprocesu tzv. korenizacie, ktorej cieom bolo vytvori nielen nov nrodnostn elity lojlne voi
sovietskemu reimu, ale pomohla vytvori inov psomnos akultru viacerch malch nrodov. Tento
proces bol neskr zabrzden azastaven Stalinom, resp. nm natartovanmi politickmi aspoloenskmi
zmenami, ale ideologicky nebol nikdy plne znegovan. Opoiatkoch boevickej nrodnostnej politiky
pozri KRAUSZ, T.: Bolsevizmus s anemzetisgi krds. Budapest, 1989. Omedzivojnovej sovietskej
nrodnostnej politika pozri GYNI, G.: Atrtnelmi Oroszorszg npei. Budapest, 2011, s.728.
5 Vposlednch desaroiach komunistickch reimov vak zaala ich postupn nacionalizcia, ktor sa naj-
viac prejavila vRumunsku aBulharsku 70.a80.rokov 20.storoia. Ilo oproces vpredaja rumunskch
obanov nemeckej aidovskej identity ich materskm krajinm, potom likvidovania malch maarskch
dedn vrumunskom Sedmohradsku alebo oproces poslovanovania mien prslunkov tureckej meniny
vBulharsku, ktor nakoniec spsobil vek exodus tejto meniny do blzkeho Turecka.
6 HARGITAI, J.: Az llampolgrok vdelmnek nemzetkzi jogi s alkotmnyjogi problmi. In BRAGYO-
VA, A. (ed.): Nemzetkzi jog az j alkotmnyban. Budapest, 1997, s. 140.
162
nm silm rozlinch faktorov podarilo dosiahn vregine prkladn vyrieenie men-
inovej problematiky.7
Obdobie po roku 1989 vak predstavuje plne nov kapitolu vo vvoji krajanskej
problematiky. Mnoho ttov postkomunistickho reginu sa otvorene prihlsilo ksvo-
jim krajanom ijcim vblzkom alebo vzdialenom zahrani ataktie aj ksvojim etnic-
km komunitm, ktor ili vinou vokolitch krajinch. Priny tohto obratu amo-
tivcia konrtnych ttov mohla by rozlin. Mohlo s naprklad oreakciu na blzku
minulos, ke vrmci pax sovietica apolitiky proletrskeho internacionalizmu boli
niektor tty printen mlky strpie diskriminciu alebo dokonca utlaovanie svojich
krajanov vbratskch socialistickch krajinch. Mnoh tty taktie vtomto obdob
znovuobjavili svoju zmorsk diaspru, od ktorej vasoch tranzcie oakvali finan-
n atechnologick podporu vprocese prechodu ku kapitalizmu, resp. politick lobbing
vzujme naplnenia svojich euroatlantickch ambci. Dostatonou motivciou pre in-
tenzvnej krajansk politiku mohol by aj jednoduch anezitn vedeck zujem
ozabudnut asti svojho nroda vzahrani. Zujem okrajanov mohol ma prirodzene
aj in vntro- alebo zahraninopolitick priny, ich hadanie aa podrobn zmapovanie
vak nepredstavuje predmet danho prspevku.8
Cieom tejto tdie je skr krtke hadanie odpovede na otzku, do akej miery je
mon mechanizmy krajanskej politiky umiestni vkontexte klasickej meninovej le-
gislatvy, resp. na otzku, ak je vzah tzv.krajanskej legislatvy apolitiky knovm
vzvam, ktor charakterizuj posledn desaroie. Osobitne ide otzv.nov ttno-
-obiansku politiku, viacerch ttov, ktor s vstle vej miere poskytn svoje
obianstvo vnejakej forme nrodne ainak sprbuznenm osobm aj bez presahovania
sa do krajiny novho ttneho obianstva.
Krajansk legislatva9 arozlin formy krajanskej politiky vsasnosti nepredsta-
vuj homognny legislatvny monolit adokonca mono kontatova, e vsasnosti
ete neexistuje tzv.povinn minimum okruhov otzok amonch prostriedkov, ktor
sem vbec patria. Tmto sa krajansk zkony vrazne lia od klasickch zkonov na
podporu nrodnostne aetnicky definovanch menn na vlastnom zem, ktor predsa
len maj u podstatne ustlenej obsah. Vina doteraz prijatch tzv.krajanskch z-
konov reaguje na pecifick problmy, monosti aciele toho-ktorho ttu ttu, resp.
jeho krajanskej komunity. Vmnohch ohadoch si tieto prvne normy stle ete len
hadaj miesto medzi inmi legislatvnymi aktami, zkonmi. Hoci vtomto prpade ide
vzsade ozkony typu sui generis, vemi asto sa vnich paralelne prelnaj charak-
teristiky aj rozlinch inch prvnych noriem naprklad noriem regulujcich pobyt
7 Otomto procese pozri podrobnejie ERMACORA, F.: Sdtirol und das Vaterland sterreich. Wien, 1982.
8 Vprpade hlbieho zujmu odan problematiku pozri HALSZ, I.: Krajania atzv. krajansk zkony na
ich podporu vstrednej Eurpe. Praha, 2014.
9 Dan tdia pouva vraz tzv. krajansk zkony alebo krajansk legislatva virom zmysle, ako urit
terminus technicus pre tento typ prvnych noriem ato napriek tomu, e ide do uritej miery ozjednodu-
ujci prstup. Nie vo vetkch jazykoch sa toti udomcnil tento nzov. Prinou zvolenho prstupu je
jednak obmedzen rozsah danho prspevku, jednak fakt, e skoro vetky tieto prvne normy nezvisle
od toho, ako ich nazval zkonodarca alebo odborn verejnos sa venuj problematike krajanov ijcich
vzahrani. Druh komplikovanejia otzka vak znie, ako je mon definova pojem krajana. Tmto
otzkam sa inak autor venoval u vo svojich starch publikcich. Osobitne pozri vpredchdzajcej
poznmke u citovan knihu ahlavne jej terminologick vod na stranch 11 a 16.
163
apohyb cudzincov (teda migranch prvnych noriem), ttnoobianska prava,10 alej
demografickej alebo socilno-ekonomickej politiky, noriem patriacich do sfry kol-
stva akultry at. Toto prelnanie niekedy vytvra zvltne, paradoxn adokonca a
komick situcie.11
Spolonm znakom tzv.klasickch meninovch prvnych noriem, t.j. noriem,
ktorch cieom je uahi ivot meninovm osobm aspoloenstvm, ktor ij na
zem ttu prijmajceho takto normy na jednej strane, atzv.krajanskch zkonov
nasmerovanch smerom von, teda smerom kvlastnej diaspre na strane druhej, je to,
e sa obe pokaj vnejakej forme podpori zachovanie identity osb askupn, ktor
sa vnejakej forme lia od vinovho spoloenstva svojej vlasti.
Rozdiel spova predovetkm vtom, e klasick meninov legislatva je vybu-
dovan predovetkm na princpe antidiskrimincie anie na princpe tzv.pozitvnej
diskrimincie. Prirodzene aj klasick meninov politika me aplikova zsadu vy-
rovnvania anc, ktor histria alebo predchdzajca politika deformovala, avak jej
hlavnm adominantnm cieom by predsa len malo by zabrni diskrimincii osb
vmeninovom prostred.
Keby sa ilo ete viac do hbky, tak by sa dalo kontatova, e tzv.klasick meni-
nov legislatva je postaven predovetkm na tolerancii, udskej dstojnosti ana my-
lienke neodatench udskch prv, zatia o tzv.krajansk legislatva je vybudovan
predovetkm na pocite nrodno-kultrnej spolupatrinosti ana princpe solidarity so
znevhodnenmi osobami. Oba prstupy s vemi dleit, ale zhadiska klasickho
prva s princpy, na ktorch je postaven meninov legislatva asi ete dleitejie.
Nasledujcim dleitm rozdielom je aj to, e prvne monosti tzv.krajanskej politi-
ky s podstatne obmedzenejie, ne prostriedky klasickej meninovej legislatvy. Tento
rozdiel vyplva zjednoduchho faktu krajansk legislatva toti neoperuje vdy
len na svojom zvrchovanom zem, ale astokrt m takpovediac priame i nepriame
presahy na zemia pod inou jurisdikciou, ato niekedy aj vtedy, ke to matersk tt
dementuje alebo ke sa tomu aj primne vyhba. Monosti (azrove aj povinnos-
ti), ktor m ten ktor tt na vlastnom zem, s toti plne odlin od monost na
cudzom zem, alebo od monost vspolonom internacionalizovanom priestore alebo
takpovediac na zem nikoho.
Ztohto faktu pramen al dleit rozdiel tzv.samotn krajansk legislatva, bez
vyuitia sinnosti sinmi prvnymi systmami m za sasnho medzinrodnoprv-
neho stavu adominantnho myslenia vinou len vemi obmedzen monosti ochrni
prva objektu svojho zujmu asnaenia, teda prva krajanov aich komunt. Niektor
krajansk zkony12 to sce deklaruj, ale v vznam to m (resp. me ma) len
vtedy, ke za takouto ochranou stoj aj va celho medzinrodnho spoloenstva alebo
aspo nejak forma sily tzv.materskho ttu. Toto vak nepatr do sfry klasickho
prva, lebo tam kde je potrebn odstraujca miera sily, tam u pravdepodobne zlyhva
10 Prslunos ku krajanskej komunite me vmnohch krajinch uahi nadobudnutie tamojieho ttneho

obianstva.
11 Podrobnejie pozri HALSZ, I.: Starostlivos okrajanov po roku 1989. Acta Universitatis Carolinae
Iuridica 2013, .1, Praha, 2014, s.6466.
12 Ide hlavne orusk krajansk zkon zroku 1999 abulharsk zkon zroku 2000.
164
sila prva, ktor m by ako je veobecne znme schopn zabezpei prva aochra-
nu vetkch subjektov vtotonej alebo podobnej situcii, ato bez rozdielu toho, ak
konkrtna sila za nimi stoj.
Vie monosti m krajansk legislatva vo sfre materilnej asymbolickej-morl-
nej podpory. Jednotliv krajansk zkony ain prvne normy sa prevane sstreuj na
zachovanie aposilnenie kultrno-jazykovo-historickej identity krajanov. Toto posilne-
nie sa zva dosahuje rozlinmi kolskmi, kultrnymi anieked aj ekonomickmi
aktivitami. Ekonomick podpora krajanov aich komunt me sce vyvola urit otz-
niky, avak hmotne prosperujca aohadne svojej budcnosti optimistick krajansk
komunita m logicky vdy viu ancu zachova identitu svojich lenov, ne chudobn
komunita vo veobecnej depresii.
Morlna alebo symbolick podpora, napriek tomu, e urite znamen menej, ne
potencilna prvna ochrana ahmotn zabezpeenie, tie me vivote krajanov zohra
svoju lohu. Pocit, e niekoho vo svete vbec zaujma osud konkrtneho meninov-
ho spoloenstva ijceho vprostred inonrodnej viny, doke povzbudi kadho
aposkytn mu techu. Takpovediac materializovanejiu formu morlnej podpory zna-
men veobecn deklarovanie potencilnej monosti pre krajanov usadi sa na zem
tzv.materskho ttu. Takto deklarcia toti me poskytn urit pocit bezpeia,
tak potrebn pre meninov komunity, ktor sa vemi asto ctia ohrozen. Vemi
dobrm prkladom je sasn estnska stava zroku 1992, ktor vlnku 36 ods.3.
deklaruje, e kad Estnec m prvo usadi sa vEstnsku. Tu nejde len oprvo osb
sestnskym obianstvom, ale oprvo vetkch etnickch Estncov usadi sa vo vlasti
svojich predkov!
Od estnskeho rieenia je pravdepodobne znmej prpad ttu Izrael, ktor vznikol
vroku 1948 len niekoko rokov po holocauste t.j. genocde eurpskeho idovstva.
Izrael sa od zaiatku definuje ako idovsk tt, ktor chce vprpade nutnosti poskytn
toisko vetkm osobm, ktor s prenasledovan pre svoj idovk pvod. Prvo na
usadenie sa tam maj vak vetky osob disponujce uritm idovskm pvodom aj
vtedy, ke ich nikto neprenasleduje. Spolkov republika Nemecko po dlh desaroia
taktie poskytovala na etnickom nemeckom princpe toisko osobm zo strednej
avchodnej Eurpy, ktor vedeli preukza aspo iaston nemeck pvod. Nemecko
toti vychdzalo ztoho, e tieto osoby s po druhej svetovej vojne priamo alebo poten-
cilne vystaven prenasledovaniu vo svojej domovine.
Treba vak pripomen, e vina krajanskch zkonov vnejakej forme sce uah-
uje krajanom vstup, pobyt aexistenciu vich tzv.materskej krajine, avak obvykle im
nedva automatick prvo na usadenie sa tam. Zskanie krajanskho tattu skoro nikde,
kde takto postavenie existuje, ete neznamen prvo na ttne obianstvo. Maximlne
me znamena urit zvhodnenie vprocese naturalizcie. Zdruhej strany tzv.kra-
jansk legislatva poskytujca prvne regulovan postavenie, attno-obianska prava
maj mnoho spolonho. Oba prvne postavenia znamenaj vymedzen okruh prv,
zakladaj nrok na urit vhody, s pomerne dobre zdokumentovan, azska ich nie
je mon plne automaticky.
Niekedy sa zd, e cel problematika tzv.krajanskej legislatvy vposlednom tvr
storo vmnohch krajinch znamenala urit predstupe alebo prolg kstle viac
165
aviac zmenenej aliberalizovanej ttnoobianskej politike. Inokedy me vznikn do-
jem, e cel pokus vytvori nejak krajansk medzilnok medzi postavenm ttneho
obana aobyajnho cudzinca znamen urit slep uliku, oktorej to vak vysvitlo a
na konci cesty. Pravdepodobne by vak ilo ovemi prehnan tvrdenie. Je sce pravdou,
e vposlednom poldruha desaro viacer tty13 bez poiadavky prisahova sa na
ich zemie azriekn sa dovtedajieho obianstva otvorili svoje obianstvo osobm
sich etnickm pvodom alebo aspo skrajanskou minulosou asasnosou, to vak
ete nemus znamena koniec krajanskej politiky. T m toti aj in ciele aprostried-
ky. Monos zska alie obianstvo ato bez toho, aby dan osoba musela radiklne
zmeni svoj ivot azriekn sa dovtedajch vzieb, urite znamen ovea viac, ne je
schopn poskytn postavenie oficilne registrovanho krajana. Oban toti vdy m
prvo usadi sa vkrajine svojho obianstva, m vinou aj prvo spoluasti na sprve
vec verejnch avneposlednom rade skoro vdy znamen aj irie ekonomicko-socil-
ne monosti. Ide teda opodstatne vekorysej ttus. Avak na druhej strane obianstvo
znamen aj viac povinnost, ktor vinou krajania voi svojej tzv.materskej krajine
nemaj. Krajansk zkony jednoducho neobsahuj asti opovinnostiach krajanov-ne-
obanov,14 o je plne logick, lebo by to bolo plne nekompatibiln smedzinrodno-
-prvnym usporiadanm sasnho sveta aspsobilo by to podstatne vie spory, ne
ak sa otejto citlivej otzke viedli doteraz.
Postavenie ttneho obana acel nov ttnoobianska legislatva viacerch za-
interesovanch krajn m vsebe aj podstatne intenzvnej migran nboj, oktorom
iastone vyie u bola re. Krajana, ktor u raz zskal obianstvo svojich predkov
toti nebude mon odmietn na hraniciach jeho pvodnej vlasti. Disponovanie via-
cermi obianstvami preto vznanej miere uahuje pohyb auplatnenie sa vsasnom
svete. To vak znamen, e nov ttnoobianska politika, umoujca krajanom zska
obianstvo ich materskej krajiny me zrove znamena aj postupn koniec niek-
torch krajanskch komunt, osobitne vtch ttoch, ktor maj vek ekonomicko-
-socilne apolitick problmy. Pritom logika tzv.krajanskej legislatvy je asto plne
in jej cieom je sce uahi kontakty medzi tzv.materskou krajinou akrajanskmi
komunitami, ako aj vybudova urit solidrne akultrne cezhranin (transborder)
nrodn spoloenstvo, avak len vkrajnch prpadoch jej ide onapomhaniu zniku
cezhraninch krajanskch komunt. Taktuto cieu toti sli skr repatrian politi-
ka, ktor me ma vmnohch prpadoch vek opodstatnenie. Repatrian politika je
sce asi najbliou prbuznou tzv. krajanskej politiky, ale nie je sou toton. Niektor
krajansk zkony dokonca nielen, e vychdzaj zdlhodobej existencie krajanskch
spoloenstiev, ale naprklad sa vo svojej pvodnej forme snaili primrne napomc
tomu, aby sa dan krajansk komunita ctila o najlepej vo svojej domovine atam
sa poksila spomocou materskho ttu njs svoje astie. To je prpad maarskho
krajanskho zkona zroku 2001, ktorho dvodov sprva to aj deklarovala. Treba si
uvedomi toti aj fakt, e prli rchla repatricia prli vekho potu osb me niek-
13 Spomedzi stredo- avchodoeurpskych krajn pozri naprklad Chorvtsko, Maarsko, Rumunsko alebo
Srbsko, vzpadnej Eurpe sa zasa do uritej miery vpodobnom duchu zmenila legislva vPortugalsku,
panielsku ahlvane vTaliansku.
14 Situcia krajanov-obanov je prirodzene plne in.
166
torm krajinm spsobi vek problmy, preto neme by ich zujmom tento proces
umelo urchova. Okrem toho kad silen snaha me vyvola protireakcie prve
vtom spoloenstve, ku ktormu je nasmerovan apreto me psobi dokonca kon-
traproduktvne. To si vina krajn so znanou krajanskou komunitou aj uvedomuje.
Netreba zabudn ani na to, e krajansk komunity mu znamena aj vemi dobrho
ekonomickho partnera pre aktrov ztzv.materskej krajiny. Ide teda ovemi zloit
acitliv otzky, ktor je dleit riei citlivo, svekou dvkou empatie adobrou zna-
losou pomerov aveobecnch svislost.
167
POSTAVEN MATESK ZEM

APBUZN MENINY ZHLEDISKA
MEZINRODN OCHRANY LIDSKCH PRV
Abstract: The Status of the Kin-state and Its Related Minority in Terms of International
Human Rights Protection
In this article we examine how the terms mother country (kin-state) and related
minority (kin-minority) can be understood and applied from the perspective of
international human rights law. We further explain to which extent human rights norms,
especially the prohibition of discrimination, may restrict the radius of action of
akin-state on the international level. We find that factual ties between amother country
and its kin-minority abroad shall not be discredited and labeled as suspicious and
prohibited. International human rights protection should rather offer tools how to
reconcile diverging interests of states and minorities.
Key words: Kin-state, kin-minority, discrimination, preferential treatment, citizenship
Klov slova: matesk zem, pbuzn menina, preferenn zachzen, obanstv
VOD
Univerzln ochrana lidskch prv, kter byla po roce 1948 budovna na

zklad avnvaznosti na Veobecnou deklaraci lidskch prv, rozvzala vjistm smy-
slu tradin pouto mezi sttem ajeho obany ve prospch lidsko- apirozenoprvn
koncepce rovnch prv pro vechny lidi. Tento velmi idealistick program vak zdaleka
nemohl nahrazovat vechny struktury tradinho mezinrodnho prva. Vznam speci-
fickho pouta loajality mezi sttem aobanem je nadle vyjadovn nap. vinstitutu
diplomatick ochrany. Nkter pravidla obsaen vmezinrodnch smlouvch, jako
jsou nap. dohody obezvzovm styku, navazuj vslovn na kritrium obanstv. Tak
princip volnho pohybu osob jako jeden ze zkladnch kamen vnitnho trhu EU byl
alespo ve svm pvodnm pojet uren obanm lenskch stt, ato zcela vduchu
mezinrodnprvn reciprocity.
Nakonec se ani univerzln ochrana lidskch prv, kter je zamena na status az-
jmy jednotlivce, neme vyhnout fenomnu skupinovch identit a existenci pouta
mezi jednotlivcem akolektivn entitou. Pot, co Valn shromdn OSN vroce 1948
vychzelo ztoho, e zvltn ustanoven na ochranu menin nezapad do univerzln
169
koncepce Veobecn deklarace lidskch prv,1 byla sotva o20 let pozdji mylenka
ochrany menin zaazena do Mezinrodnho paktu oobanskch apolitickch prvech
(MPOPP). Vaktulnm vkladu l.27 MPOPP je vpodstat nesporn, e ochrana et-
nickch, jazykovch anboenskch menin vyaduje zachovn jejich kolektivnch
identit.2 Krom toho by nemlo bt pehleno, e oba lidskoprvn pakty zroku 1966,
tzn.vedle MPOPP tak Mezinrodn pakt ohospodskch, socilnch akulturnch
prvech, kodifikuj ve svm spolenm lnku 1 prvo vech nrod na sebeuren ve
smyslu urovn svho politickho statutu arealizace svho svobodnho ekonomick-
ho, socilnho akulturnho vvoje.
Zde diskutovan koncepce mateskho sttu nebo kin-state obdobn pedpo-
kld urit druh kolektivn identity vpodob zkho vztahu mezi konkrtnm sttem
aosobami, kter jsou snm spojeny etnickmi, jazykovmi avnejirm smyslu kul-
turnmi prvky.
Tato vazba se odr jak na mezinrodn rovni, tak ive vnitrosttnch prvnch
pedpisech dotench stt. Mezinrodnprvn pstup se promt nap. do l.17 Rm-
cov mluvy oochran nrodnostnch menin, podle nho se smluvn strany zavzaly
nezasahovat do prva pslunk nrodnostnch menin navazovat audrovat pes hra-
nice svobodn apokojn vztahy sosobami zdrujcmi se prvoplatn vjinch sttech,
zvlt stmi, snimi sdl stejnou etnickou, kulturn, jazykovou nebo nboenskou
identitu nebo spolen kulturn ddictv. Vzhledem kpeshranin dimenzi zmnn-
ho prva lze hovoit omezinrodnprvnm uznn zjmu matesk zem opbuznou
meninu vzahrani.
Sporn opaten nkterch mateskch zem, ato zejmna ze strany Maarska
adalch zem stedn avchodn Evropy, vedla v90.letech minulho stolet kdiploma-
tickmu apolitickmu rozladn. Odbornci Rady Evropy aOrganizace pro bezpenost
aspoluprci vEvrop (OBSE) se nsledn pokusili ovymezen prostoru pro jednn
mateskch zem zhlediska mezinrodnho prva. Tzv. Bentsk komise (Evropsk
komise pro demokracii prostednictvm prva), kter byla zzena jako poradn orgn
pi Rad Evropy, ve sv zprv zroku 2001 dospla kzvru, e matesk zem, je
chce poskytovat podporu svm pbuznm meninm vzahrani, m dodrovat tyi
zkladn principy mezinrodnho prva, ato zaprv zemn svrchovanost jinch stt,
zadruh pravidlo pacta sunt servanda, zatet princip ptelskch vztah mezi stty
azatvrt univerzln ochranu lidskch prv, zejmna lidskoprvn zkaz diskriminace.3
Vtomto lnku chceme zkoumat, do jak mry lze zpohledu zmnnho tvrtho
principu, tzn. zperspektivy mezinrodnprvn ochrany lidskch prv vymezit pojmy
matesk zem (kin-state) apbuzn meniny (kin-minority) ajak se pravidla
ochrany lidskch prv promtaj do prvnho postaven matesk zem. Pitom nechce-
me chpat ochranu lidskch prv pouze vnegativnm smyslu jako zen aknho rdia
mateskch zem, ale chtli bychom uvst vpozitivnm smyslu tak nstroje, kter
1 UN-Doc. A/Res/217 C(III).

2 U.N. Doc. HRI/GEN/1/Rev.1 at 38 (1994).
3 CDL-INF(2001)019-e, Report on the Preferential Treatment of National Minorities by their Kin-State,
adopted by the Venice Commission at its 48th Plenary Meeting (Venice, 1920 October 2001).
170
mezinrodn systm na ochranu lidskch prv nabz mateskm zem pro ely prosa-
zovn jejich zjm omeniny vzahrani.
KPOJMU MATESK ZEM
Pro ely tto studie je nutn vychzet zkonkrtn definice matesk zem.
Smysluplnou analzu relevantnch mezinrodnprvnch alidskoprvnch souvislost
lze toti provst jen velmi obtn, pokud nen vznam pojmu matesk zem zachycen
pouitelnm zpsobem. Skutenost, e anglick vraz kin-state, znho vychzej
dokumenty Rady Evropy aOBSE, nem vetin, nmin adalch jazycch svj
ekvivalent, me vyvolat pochybnosti osamotn uitenosti tto koncepce.
Akoliv nelze popt, e souasn internacionalizace aglobalizace komunikace je
zce spojena sglobalizac jazyka, zastvm dodnes rezervovan askeptick postoj
vi inflaci anglicism, ato ivkontextu internacionalizovan prvn disciplny, jako
je mezinrodn prvo. Nejde pitom oobavu ze ztrty jazykov kultury nebo snobstv,
ale okonzervativn nzor, e jazyk nejen vytv realitu, jak tvrd zastnci politicky
korektnho jazyka zamovanho na genderovou rovnost aochranu rznch menin,4
ale pedevm odr realitu nebo alespo m realitu odret. Pokud tedy vkonkrtnm
jazyce chyb jazykov vraz pro uritou pedpokldanou skutenost, m to obvykle
dobr dvod.
To plat ipro terminologick obte, kter maj voblasti ochrany menin dlouhou
tradici. Ani ve uveden Rmcov mluva oochran nrodnostnch menin zroku
1995, kter je prvem povaovna za stedn dokument evropsk ochrany menin,
neobsahuje definici pojmu meniny. Existuje sice dlouh tradice mezinrodnch smluv
na ochranu menin, kter pedpokldaj urit pojet meniny apeklad tohoto pojet
do vech jazyk svta, zd se ale, e prv univerzln pouvn termnu meniny je
dvodem, pro nebylo na mezinrodn rovni dosaeno zvazn kodifikace definice n-
rodnostn meniny. Pod roukou jednotn kodifikace ochrany menin se toti ve skute-
nosti skrvaj rzn zkuenosti jednotlivch zem smeninami ajejich integrac. Dokud
se mezinrodn spoleenstv nedoke shodnout na obecn zvazn definici meniny,
je jazykov uchopen zkho vztahu mezi pslunky nrodnostn meniny, kte trvale
ij vjednom stt, adruhm pbuznm, resp. mateskm sttem velmi sloit.
Je proto zajmav, e Bentsk komise zavedla ve sv zprv zroku 2001 nov
uml vraz kin-state.5 Nicmn, ikdy Rada Evropy ajej orgny ainstituce pou-
vaj na zklad l.12 Statutu Rady Evropy pouze dva oficiln jazyky, ato anglitinu
afrancouztinu, vznikly ji vtomto zkm kontextu problmy spekladem vrazu kin-
4 Viz nap. dokument Leifaden fr gendergerechte Texte, kter byl vydn vcarskm stavem pro vy
vzdlvn (Eidgenssisches Hochschulinstitut fr Berufsbildung). Na str.3 dokumentu najdeme tvrzen:
Jazyk nejen odr realitu, ale na kulturn asymbolick rovni tak vytv realitu. (Sprache bildet
Wirklichkeit nicht nur ab, sondern schafft auf einer kulturellen bzw. symbolischen Ebene auch Wirklich-
keit.) Dokument je dostupn na strnkch http://www.ehb-schweiz.ch/de/ehb/ueberuns/gleichstellung-
-gender/Documents/Leitfaden%20f%C3%BCr%20eine%20geschlechtergerechte%20Sprache_d.pdf).
5 CDL-INF(2001)019-e, Report on the Preferential Treatment of National Minorities by their Kin-State,
adopted by the Venice Commission at its 48th Plenary Meeting (Venice, 1920 October 2001).
171
-state. Jean-Francois Allain, vedouc oddlen pro peklady do francouzskho jazyka
pi Rad Evropy, poukzal na tyto problmy velmi jasn, kdy upozornil na to, e pojem
kin-state (anavazujc pojem kin-minority) m vanglitin slouit kpopisu situace,
vn se sti jazykov nebo kulturn komunity ocitnou vdsledku zmny hranic vjin
zemi, ne kde ije vtina komunity. Allain uvedl Maarsko jako pklad kin-state
aetnick Maary ijc na Slovensku jako pklad kin-minority. Pouitm termnu
kin-state chtli jeho autoi obejt polysmantick vrazy, jako jsou nap. vlast (ho-
meland), matesk zem (motherland, resp. fatherland) azem (country),
kter bvaj zatovny romantickmi aideologickmi konotacemi.6 Pi pekladu v-
razu kin-state do francouztiny se nabzely rzn varianty jako nap. mre-patrie
nebonation-mre. Odbornci Rady Evropy nakonec rozhodli ozaveden vrazu tat-
-parent, kter psob neutrlnji.7 Pitom je ale zejm, e se francouzsk termn pa-
rent sice sten pekrv sanglickm vrazem kin, nabz ale krom vznamu
pbuzenstv idal asociace tkajc se rodiovstv.
Kdy Vysok komisa OBSE pro nrodnostn meniny vydal vroce 2008 tzv.Bo-
zensk doporuen,8 poznamenal hned vvodu dokumentu, e pojem kin postrd
vdeckou aprvn definici. Termn kin-state proto mysln nebyl zahrnut do textu sa-
motnch doporuen, ale je pouvn hned nkolikrt vdvodov zprv kdokumentu.
Je jist pozoruhodn, e nevdeck pojem kin-state m slouit pro ely vysvtlovn
vznamu textu, kter se pojmu kin-state zmrn vyhb.
Jazykov problm netkv jen ve sloitm pekladu umlho pojmu kin-state zang-
litiny do jinch jazyk, ale tak vuchopen odpovdajc sociln reality vjednotlivch
jazycch. Veskm aslovenskm jazyce zahrnuje pojem krajan jako obecn po-
jem rzn kategorie osob majcch blzk vztah kesk republice, resp. ke Slovensku.
Vzhledem ktomu, e pojem krajan navazuje tradin jak na zemn blzkost (nap.
vppad tzv. sudetskch Nmc), tak ina etnick vazby (nap. vppad ukrajinskch
oban eskho pvodu), pouv se itermn rodk. Oba pojmy krajan irodk
mohou oznaovat nap. pslunky esk (aslovensk) meniny ve Vdni. Obdobn se
rozliuj vrusk terminologii mezi vrazem russkij (ve smyslu etnick vazby) av-
razem rossiskij (ve smyslu teritoriln vazby).9
Pokud jde omaarskou terminologii, Ivan Halsz upozoruje na vznam kritria
obanstv. Pojem honfitrs se toti vztahuje pouze na spoluobany vum slova
smyslu. Blzk etnick vazby, kter pekrauj formln rmec obanstv, jsou vyjdeny
spe ve vrazu nemzettrs. Halsz ovem tak poznamenal, e se politick alegis-
lativn debata zmrn vyhb termnu nemzettrs.10 Vzhledem ktmto specifikm
6 FRANCOIS, J.: Some thoughts on language. In Protection of national minorities by their kin-state. Stras-
bourg, 2002, s.1113.
7 Ibidem, 13.
8 OSCE High Commissioner on National Minorities: The Bolzano/Bozen Recommendations on National
Minorities in Inter-State Relations & Explanatory Note. The Hague, June 2008.
9 Rusk krajansk zkon .2670 zroku 1999 (osooteestvennikach Rossijskoj federaciji zagranicej) sluuje
ob kategorie pod novm vrazem sooteestvennik. Viz podrobnji GEISTLINGER, M.: Der Schutz
ihrer Landsleute im Ausland durch die Russlndische Fderation unter besonderer Bercksichtigung der
Ukraine. Friedenswarte, 2004, .12, s.181210.
10 HALSZ, I.: Krajania atzv. krajansk zkony na ich podporu vstrednej Evrpe. Praha, 2014, s.1112.
172
nelze pojem kin-state uchopit vuvedench jazycch jednotn. Rzn vrazy toti
oznauj rzn stupn adruhy pbuznosti mezi jednm sttem aobany jinho sttu.
Sloit je tak peklad pojmu kin-state do nminy, jak ukzala studie, kterou
vroce 2006 zveejnili Peter Hilpold aChristoph Perathoner.11 Oba autoi peloili vraz
kin-state jako Mutterstaat (matesk stt), aby vsouladu sanglickm pojmem
kinship vyjadovali specifick zk vztah, resp. pbuznost mezi zem ameninou
za hranicemi. Nicmn si oba autoi tak vimli skutenosti, e vnmin neexistu-
je termn pln srovnateln svrazem kinship. Nejednoznan je nakonec itermn
Mutterstaat, protoe nap. nmeck etnikum vJinm Tyrolsku oznauje Rakousko
za Vaterland (otcovsk zem). Je tedy teba zvit, ato zcela bez ironie, zda by
nebyla vhodnj vygenderovan varianta rodiovsk stt, kter se tak nejvce bl
francouzsk verzi.
Hilpold aPerathoner sprvn upozornili na to, e prvky kin-state jsou obsaeny
vpojet ochrann mocnosti (Schutzmacht), kter m zejmna vnmeck jazykov
oblasti dlouhou tradici ajde nad rmec anglickho pojmu protecting power nebo
francouzskho vrazu puissances protectrices. Nicmn Hilpold aPerathoner tak
zdraznili, e koncept ochrann mocnosti byl zneuvn zejmna vobdob mezi prvn
adruhou svtovou vlkou abyl na mezinrodn scn zdiskreditovn. Spojen tradin-
ho pojet ochrann mocnosti amezinrodn ochrany menin by mohlo pivolat negativn
vzpomnky na nmeckou nrodoveckou politiku (Volkstumspolitik) zobdob ped
apo roce 1933.12
Trefn je kritika Hilpolda aPerathonera namen proti pokusm ze strany Maar-
ska onahrazen zneven koncepce ochrann mocnosti novm pozitivnm pojetm
kin-state pi souasnm popen zjevn vazby mezi obma koncepcemi. Oba auto-
i tak sprvn poukazuj na to, e se Maarsko sna doshnout umlho rozchodu
sminulost pomoc pouh terminologick zmny.13 Je vak pekvapiv, e nakonec
iHilpold aPerathoner ze stejnch dvod nahrazuj termn ochrann mocnosti pojmem
matesk stt (Mutterstaat).
Uveden terminologick pote dostaten naznauj, e konkrtn vrazy apoje-
t odrej specifick nrodn nebo regionln kontext, ve kterm jsou pouvny. Je
rozumn pedpokldat, e pojmy, jako jsou nap. ochrann mocnost, matesk zem
akin-state, budou vjazycch nrod aetnickch skupin, jejich pslunci jsou zhis-
torickch dvod rozttni po rznch sttech, rezonovat jinak ne vjazycch nrod
ijcch dlouhodob vetnicky homogennch sttech. Obdobn jako votzce definice
nrodnostn meniny bude nejspe izde hlavnm dvodem sloit terminologie odlin
realita menin vrznch sttech. Jednotnho pojet samotn meniny ajejho pbuz-
nho sttu zejm nelze na mezinrodn rovni doshnout.
11 HILPOLD, P. PERATHONER, C.: Die Schutzfunktion des Mutterstaates im Minderheitenrecht (The

kin-state). Berlin/Bern/Bozen/Wien, 2006.
12 Viz podrobnji JAGUTTIS, M. OETER, S.: Volkstumspolitik und Volkstumsarbeit im nationalsozialis-
tischen Staat. In PAN, C. PFEIL, B.S.(Hrsg.): Handbuch der europischen Volksgruppen, Bd.3: Zur
Entstehung des modernen Minderheitenschutzes in Europa. Wien/New York, 2006, s.216241.
13 HILPOLD, P. PERATHONER, C.: Die Schutzfunktion des Mutterstaates im Minderheitenrecht (The
kin-state). Berlin/Bern/Bozen/Wien, 2006, s.2021.
173
Vzhledem kuvedenm problmm budeme vtomto pspvku, spe rezignovan
ne zpesvden, pouvat vrazy matesk zem apbuzn menina. Zaazujeme
tyto pojmy do kontextu mezinrodnch dokument pouvajcch vrazy kin-state
akin-minority.
LIDSK PRVA JAKO PEKKA PRO AKTIVITY

MATESKHO STTU VE PROSPCH PBUZNCH
MENIN VZAHRANI
OBECN LIDSKOPRVN RMEC
Na prvn pohled vedly lidskoprvn vahy ktomu, e se zil jednac

prostor matesk zem, kter si klade za cl rznmi zpsoby podporovat pbuznou
meninu vzahrani. Kdy byla vroce 2002 na rovni Rady Evropy uspodna velk
konference na tma postaven kin-state, zdraznila odbornice OSN na lidsk prva
Elsa Stamatopoulou, e mezinrodn spoleenstv ve svtle ochrany univerzlnch lid-
skch prv stle vce ustupuje od principu ius sanguinis ae je v dsledku toho oslaben
zklad pbuzenstv mezi mateskou zem ameninou vzahrani. Podle Stamatopoulou
m msto toho stt vpoped primrn odpovdnost teritorilnho sttu za ochranu vech
svch obyvatel.14 Toto hodnocen vyjaduje ve v strunosti oficiln dogma mezin-
rodn lidskoprvn doktrny. Vcentru ochrany lidskch prv se nachz jednotlivec,
bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlav, jazyk, nboenstv, politick i jin smlen,
nrodn nebo sociln pvod, majetek, rod nebo jin postaven.15 Ve vztahu kuvedenm
kritrim, zejmna ke kritriu nrodnho anrodnostnho pvodu, je jakkoli rozliovn
podezel, resp. zakzan.16
Na pozad oficiln doktrny lidskch prv se mus budovn zvltnho pbuzensk-
ho vztahu (kinship) na zklad etnickch kritri nutn jevit jako velmi problematic-
k, ba dokonce jako anachronismus. Jedin legitimn spojen mezi sttem ajednotliv-
cem m bt obanstv, kter je koncipovno sohledem na zem sttu ajeho existence
je konstitutivnm prvkem samotn sttnosti.17
Na druh stran nicmn plat, e mezinrodnprvn ochrana menin pedpokld
uritou skupinovou identitu. Pro vymezen rozsahu ustanoven l.27 Mezinrodnho
paktu oobanskch apolitickch prvech, kter je bezesporu soust mezinrodn
ochrany lidskch prv, byla tato skutenost jednoznan potvrzena Vborem OSN pro
lidsk prva. Ve ve zmnnm obecnm komenti .23 zroku 1994 zdraznil Vbor
14 STAMATOPOULOU, E.: Protection of National Minorities and Kin-States. An International Perspective.
In Protection of national minorities by their kin-state. Strasbourg, 2002, s.85105, 104.
15 Viz l.2 odst.1 Veobecn deklarace lidskch prv.
16 Probrobnji SCHEU, H.C.: The Status of Citizens and Migrants in the Light of the Non-discrimination
Principle. Urban People, 2014, .2, s.335341.
17 Je vak teba doplnit, e souasn doktrna lidskch prv pistupuje velmi restriktivn ike koncepci oban-
skch vsad. Tradin rozliovn mezi obany acizinci je kritizovno jako diskriminan dokonce vob-
lastech socilnch prv apstupu na trh prce. Tento problm ovem pesahuje rmec tohoto lnku. Viz
podrobnji obecn koment Vboru pro hospodsk, sociln akulturn prva (U.N. Doc. E/C.12/GC/20
(2009)).
174
pro lidsk prva, e vkon prv meniny je zvisl na schopnosti meniny zachovat
svoji kulturn, jazykovou nebo nboenskou identitu ae by smluvn stty proto mly
pijmout pozitivn opaten na ochranu meninov identity.18 Pokud ovem uznvme
kolektivn vazby vrmci urit etnick skupiny apovaujeme je dokonce za pedpo-
klad inn ochrany meniny, nen zcela srozumiteln, pro by nemly takov vazby
existovat ipes hranice stt.
Nejen ve citovan l.17 Rmcov mluvy oochran nrodnostnch menin ho-
vo ospolen etnick, kulturn, jazykov nebo nboensk identit osob nleejcch
kmeninm. U Kodask dokument olidsk dimenzi KBSE zroku 1990 obsahoval
prvo pslunk menin na neruen kontakt stmi obany jinch stt, snimi sdlej
spolenou etnickou i nrodn identitu, spolen kulturn ddictv nebo nboensk
pesvden.19 Tak Deklarace OSN oprvech pslunk nrodnostnch, etnickch,
nboenskch ajazykovch menin zroku 1992 zohleduje ve svm l.2 prvo na pe-
shranin styky, kter navazuj na nrodnostn nebo etnick, nboensk nebo jazykov
spojen mezi pslunky meniny vjednom stt aobany jinho sttu.20
Kdy zpravodaj tehdej subkomise OSN na zabrnn diskriminace aochranu men-
in, Asbjrn Eide, pedstavil vroce 1993 adu monch opaten ke zlepen ochrany
menin, vslovn uvedl zachovn skupinovch identit ausnadnn kontakt pes sttn
hranice jako dleit nstroje.21 Tak Eide ovem zdraznil, e dvoustrann dohody na
ochranu menin mus bt vsouladu smezinrodn zsadou rovnosti azkazem diskri-
minace. Eide konkrtn dovodil, e do vechbilaterlnch smluv, kter stanov ochranu
konkrtn meniny, m bt doplnno ustanoven otom, e itm meninm, kter nejsou
ve smlouv uvedeny, pslu stejn mra ochrany existence aidentity.22 Pokud tento
vklad pedstavuje platnou zsadu ochrany lidskch prv, maj stejn pravidla platit
nejen pro bilaterln smlouvy, ale tak pro ppadn jednostrann opaten ze strany
mateskho sttu.
PREFERENN ZACHZEN SPBUZNMI MENINAMI

AZKAZ DISKRIMINACE
Zhlediska mezinrodn ochrany lidskch prv je nesporn, e podpora

nkterch skupinovch identit apeshraninch kontakt mezi mateskou zem (kin-
-state) apbuznou meninou (kin-minority) je ppustn vppad, e jsou pslun
vhody aprva poskytovna ijinm meninm. Jako problematick se naopak jev
preferenn zachzen spslunky urit meniny na zklad specifickch etnickch,
jazykovch akulturnch vazeb. Ve uveden vahy odbornk OSN, Elsy Stamato-
poulou aAsbjrna Eideho, se stav zsadn proti jakmukoli preferennmu zachzen
spbuznou meninou ajejmi pslunky. Je vak teba si poloit otzku, zda je takto
18 U.N. Doc. HRI/GEN/1/Rev.1 at 38 (1994), 6.2.

19 Viz bod 32.4 Kodask deklarace: () with whom they share acommon ethnic or national origin, cultural
heritage or religious beliefs.
20 A/RES/47/135.
21 Possible ways and means of facilitating the peaceful and constructive solution of problems involving
minorities, U.N. Doc E/CN.4/Sub.2/1993/34/Add.4 (1993), 27.
22 Ibidem, 28.
175
komplexn amaximalistick pojet zkazu diskriminace skuten obsaeno vsystmu
mezinrodn ochrany lidskch prv. Je toti nutn pipustit, e se rzn meniny nach-
zej zdemografickch, socilnch, politickch ahistorickch dvod ve zcela odlinch
situacch, ajednotn pstup ke vem meninm by musel proto logicky vst kjejich
faktick diskriminaci. Tato otzka vak nen vpslunch dokumentech OSN reflek-
tovna.
Vce diferencovan je otzka faktick nerovnosti diskutovna na regionln rovni.
Zkladn mylenka ochrany proti diskriminaci rezonuje jak ve zprv Bentsk komise
zroku 2001, tak ivBozenskch doporuench OBSE zroku 2008. Podle Bentsk
komise maj stty, kter pijmaj jednostrann opaten ve prospch pbuzn meniny,
dodrovat lidskoprvn zkaz diskriminace. Pokud opaten matesk zem poskytuje
pslunkm pbuzn meniny ve srovnn spslunky jinch menin zvhodnn
status, jedn se obvykle orozdln zachzen na zklad etnickho pvodu. Sohledem
na l.14 Evropsk mluvy olidskch prvech vak Bentsk komise dodala, e tako-
v opaten jsou vsouladu sprvem, dokud sleduj legitimn cl arespektuj zsadu
proporcionality. Podpora kulturnch vztah mezi pbuznou meninou aobyvatelstvem
matesk zem je podle Bentsk komise vkadm ppad legitimnm clem. Za tchto
okolnost se me irozdln zachzen na zklad etnickho pvodu ukzat jako slui-
teln se zsadami ochrany lidskch prv.
Co se tk pimenosti pslunch opaten, spatuje Bentsk komise ovem vel-
mi omezen manvrovac prostor na stran matesk zem. Podle Bentsk komise by
mlo bt brno v potaz, vjakch konkrtnch oblastech jsou podprn opaten pij-
mna. Pokud jde ooblast vzdlvn, bylo by preferenn zachzen sleny pbuzn
meniny dostaten odvodnno nap. tm, e podporovan studia souvisej skulturou
ajazykem matesk zem. Snadnj pstup pro leny pbuzn meniny ke studim,
kter nemaj souvislost se spolenou kulturou, by vak podle Bentsk komise nebyl
pimen. Vjinch oblastech, ne jsou vzdlvn akultura, panuje podle Bentsk
komise jet u prostor pro preferenn zachzen skonkrtnmi meninami.
Bozensk doporuen Vysokho komisae OBSE pro nrodnostn meniny uvdj
vbodu9 krom podpory voblastech kultury avzdlvn tak opaten tkajc se
cestovnch vhod, pracovnch povolen asnadnjho udlovn vz. Dvodov zprva
kBozenskm doporuenm nicmn naznauje, e ve svtle zkazu diskriminace jsou
ppadn vsady pro leny pbuzn meniny spe problematick.
Podle naeho nzoru nen tento restriktivn postoj kpreferennm opatenm mate-
sk zem ve vech ppadech sprvn. Pro dal existenci etnick ajazykov meniny
me bt ve skutenosti velmi dleit, aby byl meninov jazyk pouvn vrznch
vdnch oborech, je samy osob nemaj pm vztah ke konkrtn etnick kultue.
Proto me bt iprivilegovan pstup pslunk menin nap. kprodovdnm stu-
dim rozumn odvodnn. Za uritch podmnek by mohly bt nakonec objektivn
odvodnny ippadn cestovn vhody azvhodnn vzov reim, kter slou elu
iv vmny voblasti jazyka akultury.
Lze uvst ppad luickosrbsk meniny, je ije pevn vSasku avmen me
vBraniborsku. Univerzita Karlova vPraze byla prvn univerzitou, kter zavedla stu-
dium sorabistiky (vetn luickosrbsk etnografie ahistoriografie). Bylo by obtn
176
pochopit, pro by esk republika vppad politick vle nemohla nabdnout pslu-
nkm luickosrbsk meniny usnadovan afinann podporovan pstup kdalm
vdeckm disciplnm veskm jazyce, aby jim tm umoovala vzdln vpbuznm
slovanskm jazyce.
Restriktivn vklad zkazu diskriminace jako pekky pro preferenn opaten ma-
tesk zem je diskutabiln ve svtle mezinrodnprvn pijateln koncepce tzv. po-
zitivn diskriminace, resp. vanglicky mluvc oblasti afirmativn akce (affirmative
action). lnek2 odst.2 mluvy OSN oodstrann vech forem rasov diskriminace
vslovn konstatuje ppustnost takovch opaten vsocilnch, ekonomickch, kultur-
nch ajinch oblastech, pokud zajist znevhodnnm rasovm skupinm (virokm
slova smyslu) pln azrovnoprvnn uvn lidskch prv. Vbor OSN pro lidsk
prva vobecnm komenti zroku 1994 dokonce dovodil, e zhlediska faktick dis-
kriminace sti populace je pozitivn diskriminace nejen obecn ppustn, ale nkdy
inutn.23
Jet sloitj podobu m prava pozitivn diskriminace na evropsk rovni. ada
lenskch stt Evropsk unie pijala zvltn opaten nap. na podporu romsk meni-
ny, ato pedevm voblastech vzdlvn apracovnho trhu.24 Dal pozitivn opaten
se tkaj rovnosti mu aen vpracovnm ivot. Pedbn vyvrcholen tohoto snaen
pedstavuje nvrh smrnice ozlepen genderov vyvenosti mezi leny dozor rady
anevkonnmi leny sprvn rady spolenost ktovanch na burzch asouvisejcch
opatench, kter v roce 2012 pedstavila Evropsk komise25 akter vsouasn dob
prochz legislativnm procesem EU.
Je jasn, e poadavky kladen na pozitivn diskriminaci jsou jak vmezinrodnm
prvu, tak ina rovni prva EU pomrn psn. Podpora pro romskou meninu vak
nemus bt striktn podmnna poadavkem obanstv. Proto by podle naeho nzoru
mohly bt iaktivity matesk zem rozeny na obany jinch stt, tzn.na pslunky
pbuznch menin vzahrani. Zkoncepnho hlediska je navc obtn pochopit, pro
m bt nap. plon zaveden genderovch kvt sluiteln se zkazem diskriminace,
zvltn podpora pro pslunky pbuznch menin ale nikoli. Je tu riziko, e se votz-
ce ppustnosti pozitivn diskriminace zakousne antidiskriminan koka do vlastnho
ocasu.
PRAVA OBANSTV
Zhlediska vymezen vztahu matesk zem kpbuzn menin vzahrani-

hraje otzka udlen sttnho obanstv dleitou roli. Bozensk doporuen Vysok-
ho komisae OBSE pro nrodnostn meniny oznauj zohlednn jazykovch, kultur-
nch ahistorickch vazeb vnrodn prav sttnho obanstv za vcelku legitimn, ato
23 U.N. Doc. HRI/GEN/1/Rev.1 at 26 (1994). Viz 10.

24 De VOS, M.: Mehr als formale Gleichstellung. Positive Manahmen nach den Richtlinien 2000/43/EG
und 2000/78/EG (Bericht fr die Europische Kommission/ Generaldirektion Beschftigung, Soziales und
Chancengleichheit). Brssel, 2007, s.4143.
25 KOM(2012) 614 final.
177
ivsouvislosti sudlenm sttnho obanstv osobm vzahrani. Bozensk doporuen
se vak stav explicitn proti hromadnmu udlovn obanstv vt skupin osob.26
Nen zcela jasn, do jak mry ohrouje udlen sttnho obanstv ze strany ma-
tesk zem dobr sousedsk vztahy azemn celistvosti hostitelsk zem. Dvodov
zprva kBozenskm doporuenm sice odkazuje na spornou doktrnu Mezinrodnho
soudnho dvora ozkm faktickm vztahu (genuine link) mezi sttem ajeho obanem.
Zbv ale vyjasnit, zda apop. do jak mry lze objektivn asubjektivn vazby mezi ma-
teskou zem apslunky pbuzn vtiny chpat jako genuine link. Vzhledem ktomu,
e prava obanstv je nesporn vsostnm prvem kadho sttu, je pekvapujc, e se
Bozensk doporuen sna relativizovat suverenitu sttu odkazem na ppadn politick
dsledky nrodn regulace.
Pohled na praxi stt ukazuje, e velk poet stt zohleduje etnick akulturn
aspekty pi prav snadnjho pstupu kobanstv. Bentsk komise hovoila ve sv
zprv zroku 2001 dokonce ospolen praxi tzv.ethnic targeting, tj. zamen na
etnick kritria voblasti obanstv. Jako konkrtn pklad uvd Bentsk komise usta-
noven l.116 Zkladnho zkona Spolkov republiky Nmecko, kter vsouvislosti
sdefinic pojmu Nmec navazuje sten na sttn pslunost azsti na pslunost
knmeckmu nrodu (deutsche Volkszugehrigkeit). Lze odkzat tak na pslun
pravy vDnsku, Francii, Irsku, ecku, panlsku aPortugalsku. Spolen prvek tch-
to prav spov vtom, e obanstv me bt pednostn udleno osobm, je nemaj
trval pobyt vzemi novho obanstv, ale maj sn zk kulturn vazby.27 Po roce 1989
byla srovnateln pravidla zavedena vad zem stedn avchodn Evropy (Maarsko,
Bulharsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Chorvatsko, Makedonie, Polsko, Ukra-
jina aRusk federace).28
Ve studii zroku 2010 upozornili ti maart vdci (Szabolcs Pogonyi, Mria M.Ko-
vcs aZsolt Krtvlyesi) na paradoxn situaci, e nkter zem, kter jako matesk
zem umonuj pslunkm pbuznch menin vzahrani zvhodnn pstup ke
svmu obanstv, protestovali proti srovnateln prav vjinch sttech. Jako pklad
uvedli autoi protesty zstupc Chorvatska proti italsk politice vi pslunkm p-
buzn meniny, piem samotn Chorvatsko upravilo usnadnn pstup etnickch
Chorvat vzahrani kchorvatskmu obanstv. Dalm pkladem me bt tm
schizofrenn pozice Rumunska, je sice vystupuje na jedn stran jako matesk zem
ve vztahu kvtinov populaci vMoldavsku, na stran druh vak kritizuje politiku
Maarska jako matesk zem ve prospch maarsk meniny vRumunsku.29
Tyto ppady lze sprvn interpretovat pouze tak, e etnick kritria jsou pro adu
stt velmi dleitm hlediskem pi udlen sttnho obanstv osobm vzahrani, tzn.
bez podmnky trvalho pobytu. Pslun praxe stt vak nen zcela jednotn akonzi-
stentn. Kadopdn se zd, e stty nejsou ochoty pipustit omezen sv svrchovan
volnosti votzkch obanstv na zklad ve uvedench lidskoprvnch apolitickch
26 Viz bod 11 Bozenskch doporuen.
27 POGONYI, S.Z. KOVCS, M. KRTVLYESI, Z.: The Politics of External Kin-State Citizenship
in East Central Europe. EUDO Citizenship Observatory, October 2010 (studie je dostupn na strnkch
http://eudo-citizenship.eu/docs/ECEcompreport.pdf).
28 Ibidem.
29 Ibidem.
178
argument. Vsouasn dob, kdy je na rovni EU diskutovn problm prodeje oban-
stv nkterch lenskch stt (ato nejen Kypru aMalty) bohatm investorm ztetch
zem, by bylo cynick zpochybovat objektivn etnick vazby jako legitimn genuine
link ve smyslu mezinrodnho prva.
Je vak teba doplnit, e uritou volnost disponuje tak stt, na jeho zem pbuz-
n menina ije akter hodl reagovat na udlen obanstv ze strany matesk zem.
Nkter stty sice jsou oteven vi monosti dvojho obanstv, jin se vak vdom
sna jeho vskyt redukovat. Vtomto smyslu stanov nap. 27 odst.1 rakouskho
zkona osttnm obanstv, e rakousk obanstv pozbyde ten, kdo zsk ciz sttn
obanstv na zklad vlastn dosti, prohlen nebo vslovnho souhlasu. Obdobnm
zpsobem stanov 9 odst.16 zkona ottnom obianstve Slovensk republiky (ve
znn novely zroku 2010), e slovensk obanstv ztrat ten, kdo dobrovoln nabude
ciz sttn obanstv na zklad vslovnho projevu vle, kterm je dost, prohlen
nebo jin kon smujc knabyt cizho sttnho obanstv. Slovensk prava byla
chpna jako politick odpov na krtce pedtm pijatou novelu maarskho zko-
na oobanstv, kter umouje pslunkm pbuznch menin vzahrani snadnj
zskn maarsk obanstv.
Zsady mezinrodnho prva nevyluuj vpodstat ani jednu z tchto dvou prav,
ikdy je teba pipustit, e zmnn konflikty nejsou zdiplomatickho hlediska douc.
Pravidla tkajc se pozbvn sttnho obanstv vdsledku nabyt cizho sttnho ob-
anstv vyvolvaj spe praktick problmy, nebo dvoj obanstv lze jen tko prok-
zat, dokud si doten stty nevymuj relevantn informace. To je ostatn tak dvod,
pro esk republika pijala vroce 2013 nov zkon oobanstv,30 kter dobrovoln
nabyt cizho obanstv ji neupravuje jako dvod pro odnt eskho obanstv.
Za tchto okolnost nelze vychzet zjednotnho mezinrodnho standardu votz-
kch sttnho obanstv. Argumenty, kter zpochybuj legalitu pslun maarsk
pravy adalch podobnch prav ve prospch pbuznch menin, pat jasn do poli-
tick oblasti anemaj dnou prvn oporu.
MATESK ZEM JAKO AKTR MEZINRODN

OCHRANY LIDSKCH PRV
Vrmci tohoto lnku se chceme zabvat nejen otzkou, jak opaten ma-
tesk zem ve prospch pbuzn meniny koliduj slidskoprvnmi zvazky ado jak
mry univerzln ochrana lidskch prv slou jako pekka pro aktivity mateskch
zem. Zkoncepnho hlediska je teba doplnit nstroje ochrany lidskch prv, kter
mohou bt ipozitivnm zpsobem pouity ze strany mateskch stt. Praxe stt sice
ukazuje, e vznamn aktivity mateskch zem na mezinrodn rovni jsou zameny
na uzaven dvoustrannch nebo regionlnch dohod, jejich clem je zlepen postaven
pbuznch menin v zahrani. Krom toho vak me matesk zem podporovat
30 Zkon .186/2013 Sb., osttnm obanstv esk republiky aozmn nkterch zkon (zkon osttnm
obanstv esk republiky).
179
svoji pbuznou meninu itm, e pedlo konkrtn ppad na multilaterln rovni,
ato konkrtn ped pslunmi lidskoprvnmi orgny.
Mezinrodn systm ochrany lidskch prv nabz pomrn hustou s diplomatic-
kch apolitickch kontrolnch mechanism, kter se zabvaj mimo jin tak ochranou
menin. Pitom je pirozen, e stty vobecn rovin vyuvaj diskus na tchto frech
pro ely prosazovn vlastnch zjm. To plat konkrtn ipro matesk zem, kter
mohou ppadn podnty astnosti ve prospch pbuznch menin nastolit vrmci
OBSE, Rady Evropy nebo Evropsk unie. Na rovni OSN funguje pod ztitou Rady
pro lidsk prva cel ada tzv.zvltnch postup (special procedures), kter slou
lidskoprvnmu lobbingu mateskch stt apbuznch menin. Vtto souvislosti lze
odkzat nap. na innost dvou specializovanch mechanism, ato na tzv. Forum on
Minority Issues aSpecial Rapporteur on Minority Issues.31
Nad rmec irokho vbru diplomatickch iniciativ zahrnuje systm ochrany lid-
skch prv ismluvn mechanismy, kter e individuln stnosti astnosti sttu. Ve
skutenosti vyuily matesk zem monosti podat stnost proti jinmu sttu velmi
zdka. Na zklad lidskoprvnch mluv OSN, kter upravuj stnost sttu jako fakul-
tativn monost, nepodal dosud ani jeden stt stnost proti jin smluvn stran. Nicmn
Gruzie se vroce 2008 dovolala l.22 mluvy oodstrann vech forem rasov diskri-
minace, kdy podala alobu proti Rusk federaci kMezinrodnmu soudnmu dvoru.
Pedmt aloby pitom souvisel se zjmem Gruzie jako matesk zem, protoe Gruzie
se domhala ochrany gruznsk meniny na zemch, kter formln pat sice ke Gru-
zii, ale ji vce ne 20 let jsou pod faktickou kontrolou ze strany odpadlch republik
podporovanch Ruskem.32
trasbursk orgny se musely dosud vypodat s27 stnostmi sttu. Ptkrt se jed-
nalo oppady souvisejc s akc matesk zem ve prospch pbuzn meniny. Ra-
kousko podalo vroce 1960 stnost proti Itlii, kter se tkala procesnch prv nmec-
ky mluvcch obyvatel Jinho Tyrolska podle lnku 6 Evropsk mluvy olidskch
prvech.33 Stnost Irska proti Spojenmu krlovstv mla za pedmt nkter metody
vslechu uplatnn britskmi orgny proti pslunkm katolick meniny vSevernm
Irsku, kte se stali podezelmi zterorismu.34 Kypr podal vroce 1994 stnost proti
Turecku, aby upozornil na rzn poruovn lidskch prv pslunk ecky mluvc
meniny naSevernm Kypru.35 Stnost Gruzie proti Rusk federaci zroku 2007 nasto-
lila problm odvetnch opaten proti gruznskm obanm, kter byla ruskou vldou
nazena vreakci na zaten ty ruskch dstojnk vTbilisi.36 Dal gruznsk stnost
31 Viz podrobnji pruku Minority Rights: International Standards and Guidance for Implementation, kte-
rou OSN vydala vroce 2010 (Doc. HR/PUB/10/3).
32 Application of the International Convention on the Elimination of All Forms of Racial Discrimination
(Georgia v. Russian Federation), Preliminary Objections, Judgment, I.C.J. Reports 2011, s.70. Mezin-
rodn soudn dvr nakonec dospl kzvru, e nem vdan vci jurisdikci, jeliko se Gruzie ped podnm
aloby nepokusila ovyjednn sRuskem.
33 Stnost .788/60.
34 Stnost .5310/71.
35 Stnost .25781/94.
36 Stnost .13255/07.
180
proti Rusku zroku 2008 se tkala akc ruskch vojsk vrepublikch Abchzie aJin
Osetie, kter formln nle ke Gruzii.37
Tak vrmci americk ochrany lidskch prv byl nstroj stnosti sttu uvn jen
velmi ojedinle.38 Vroce 2006 podala Nikaragua stnost proti Kostarice, je mla
dajn diskriminovat migrujc pracovnky zNikaragui.39 Druh stnost, kter byla
eena Meziamerickou komis pro lidsk prva, nemla vztah ksituaci mateskho st-
tu apbuzn meniny atkala se kolumbijsk vojensk akce zroku 2008, pi n byli
lenov levicov partyznsk organizace FARC pronsledovni a na zem Ekvdoru
a19 znich bylo zabito.40
Velmi nzk poet stnost sttu jist souvis sobecnmi politickmi dvody. Vod-
born literatue panuje shoda na tom, e podn stnosti jednoho sttu proti druhmu
me vrazn zhorit diplomatick vztahy mezi dotenmi zemmi41 astt-stovatel
mus potat sprotiopatenmi ze strany sttu, proti nmu stnost podal. Tak nron
pprava na mezinrodn zen me matesk stt nakonec odradit od vyuit nstroje
lidskoprvn stnosti.
Nicmn je teba upozornit na to, e nstroj stnosti sttu byl sice pvodn konci-
povn jako nstroj kprosazovn jakhosi celoevropskho veejnho podku (ordre
public), ale vpraxi stty-stovatel zpravidla nehj obecn zjem, ale zjem vlastn.
Nejkonkrtnj zjem pedstavuje vtto souvislosti starost matesk zem opbuznou
meninu vzahrani.
Nakonec lze doplnit, e matesk zem mohou vyuvat tak kontrolnho mechani-
smu podle Rmcov mluvy oochran nrodnostnch menin, co se vposledn dob
stv astji ne vprvnch letech po vstupu Rmcov mluvy vplatnost. Jako promi-
nentn pklad me slouit diplomatick intervence Rusk federace ve prospch svch
pbuznch menin vEstonsku aLotysku, kter vedla mimo jin ktomu, e pslun
Poradn vbor, zzen podle l.26 Rmcov mluvy, kritizoval Estonsko aLotysko
za jejich nrodn pravy obanstv.
ZVRY
Pohled na pozici matesk zem vsystmu mezinrodnho ochrany lid-

skch prv znovu ozejmuje, e oblasti mezinrodn ochrany lidskch prv aochrany
menin jsou zce propojeny. Proto se me zdt na prvn pohled pekvapiv, e ana-
lzy odbornk OSN, Bentsk komise aOBSE chpou ochranu lidskch prv vprvn
ad jako pekku pro pozitivn opaten na ochranu menin. Kritika vi nkterm
aktivitm ze strany matesk zem byla zaloena pedevm na lidskoprvnm zkazu
diskriminace, jeho aktuln vklad povauje jakkoli rozliovn souvisejc setnic-
37 Stnost .38263/08.
38 Vgl. CANADO TRINDADE, A.A.: Die Entwicklung des interamerikanischen Systems zum Schutz der
Menschenrechte, ZaRV 70, 2010, s.629699, 646.
39 Inter-American Commission on Human Rights, Report No 11/07.
40 Inter-American Commission on Human Rights, Report No 112/10.
41 Viz podrobnji VILLIGER, M. E.: Handbuch der Europischen Menschenrechtskonvention. Zrich, 1993,
s.110.
181
km anrodnostnm pvodem za problematick. Na druhou stranu je ale objektivn
odvodnn apimen rozliovn vsouladu se zkazem diskriminace. Praxe me-
zinrodn ochrany lidskch prv ukazuje, e pi uplatovn principu rovnosti mus
bt zohlednny konkrtn okolnosti kadho ppadu. Proto nelze preferenn opaten
matesk zem ve prospch pbuzn meniny pauln zdiskreditovat aodsoudit jako
diskriminan. Vuvedench acitovanch odbornch analzch byla ignorovna otzka
ppustnosti tzv. pozitivn diskriminace ve vztahu klenm pbuzn meniny. Ve svtle
rznch podprnch program ve prospch Rom, migrant ajinch menin, kter
jsou lidskoprvnmi orgny definovny jako pijateln nebo dokonce jako douc, nen
drsn kritika vi pozitivnm opatenm mateskch zem pesvdiv.
Nad rmec konkrtnch ppad ajejich specifickch okolnost nastolily dokumenty
Bentsk komise aVysokho komisae OBSE pro nrodnostn meniny vobecn rovin
zsadn otzky. Jsou urit etnick vazby jako takov pijatelnm zkladem pro rozli-
ovn? Me matesk stt odkazem na zvltn historick okolnosti upednostovat
pslunky pbuzn meniny vzahrani ped jinmi cizinci? Jak racionln kritria
rozliovn obstoj ve svtle mezinrodn ochrany lidskch prv?
Zodpovzen tchto otzek je zteno skutenost, e se zejm nikdy neme konso-
lidovat jednotn praxe voblasti aktivit mateskch zem. Faktick situace apolitick z-
jmy jednotlivch stt sevrazn li podle toho, zda je konkrtn nrod na konkrtnm
zem vdominantnm postaven nebo ije jako menina rozttn po rznch sttech.
asto citovan evropsk konsensus votzkch lidskch prv proto nen uitenm
vodtkem. Vtakov situaci by mly orgny mezinrodn aevropsk ochrany lidskch
prv jednotlivm sttm poskytovat pomrn irok prostor pro uven. Postaven ma-
tesk zem je teba chpat jako problmovou oblast, kter se vyvj velmi dynamicky.
Konflikty anapt mezi mateskou zem asttem, na jeho zem ije pbuzn menina,
jsou zejm nevyhnuteln.
Povaujeme za dleit, aby krom nezbytnho minimlnho konsensu, kodifiko-
vanho vmnohostrannch mluvch avyjdenho ve stanoviscch mezinrodnch
kontrolnch orgn, zbval stle dostaten prostor pro bilaterln opaten na ochranu
menin, kter mohou standard mnohostrann pravy pevyovat apizpsobit ho kon-
krtnm historickm aspoleenskm podmnkm. Omezen dvoustrann rovn apou-
h odkaz na minimln mezinrodn konsensus povede vnejhorm ppad ke kontro-
verznm jednostrannm krokm ze strany mateskch zem. Zlidskoprvnho hlediska
m mt pednost multilaterln abilaterln rovina ped unilaterlnmi opatenmi. Prv
proto se nm nejev jako uiten pstup, podle nho jsou faktick vazby mezi ma-
teskou zem apbuznou meninou zpolitickch dvod zdiskreditovny apauln
oznaovny za podezel azakzan.
182
MENINY BEZ HRANIC?
HELENA HOFMANNOV
Abstract: National Minorities without Borders?

The article deals with the negative impact that acriterion of the existence of the mother country
of aminority might have on the protection of national minorities. It works on the approach
by the Council of Europe, particularly of the Advisory Committee on the Framework
Convention on the Protection of National Minorities, to the conception of anational minority
and its members. Under this approach, the criterion of the existence of amother country as
adefinitional feature of anational minority is deemed as aso-called suspicious criterion,
in the consequence of which an undesirable distinction between individual minorities is
made. This approach is based on the key principles of the Council of Europe in the field of
the protection of national minorities which are the principles of universality, flexibility and
equality. The article also deals with other so-called suspicious criteria when defining national
minorities based on stances of the Advisory Committee adopted while monitoring the
implementation of the Framework Convention in individual states.
Key words: The Advisory Committee (of the Council) on the Framework Convention
on the Protection of National Minorities, universality, flexibility and equality, national
minorities having amother country, ethnic minorities, definition of anational minority,
so-called suspicious criteria when defining minorities, aso-called closed definition,
territorial criterion, state citizenship criterion, people in autonomous communities,
migrants, article by article approach
Klov slova: Poradn vbor Rady Evropy kRmcov mluv oochran nrodnostnch
menin, univerzalita, flexibilita arovnost, nrodnost meniny, matesk stat, definice
nrodnostn meniny, tzv.podezel kritria pi definici menin, tzv.uzaven kritrium,
zemn kritrium, kritrium sttnho obasntv, obyvatel autonomnch spoleenstv,
migranti, kontrola lnek po lnku
MATESK STT JAKO PODEZEL KRITRIUM

PI OCHRAN NRODNOSTNCH MENIN
Skutenost, e vztah mateskho-domovskho sttu ke svm meninm,

me mt tak negativn aspekt, je patrn zpstupu Rady Evropy (dle t RE)
kochran nrodnostnch menin.1 Negativn aspekt souvis stm, e Rada Evropy od-
1 Vdokumentech Rady Evropy se pro stt ve smyslu mateskho-domovskho sttu meniny pouv termn
kin state.
183
mt jakoukoli kategorizaci menin stc vodlin zachzen snimi zhlediska vyuit
prv obsaench vRmcov mluv oochran nrodnostnch menin (dle jen Rm-
cov mluva). Prv rozliovn nrodnostnch menin smateskm sttem abez nj
je za takovou hierarchizaci anerovn pojet menin povaovno.
Existence mateskho sttu meniny toti vnkterch vnitrosttnch pravch slou
jako kritrium pro odlien rznch skupin menin. Kategorie menin bez mateskho
sttu (etnickch i jazykovch menin) pak pov men ochrany ne kategorie nrod-
nostnch menin smateskm sttem (nrodnostn meniny). Ktakovmu rozliovn
by podle Poradnho vboru Rady Evropy kRmcov mluv oochran nrodnostnch
menin (dle jen Poradn vbor) nemlo dochzet, nebo lensk stty by mly zajistit
rovn zachzen se vemi meninami.
Uveden pstup vychz ze t zkladnch princip, na kterch je zaloena kon-
cepce Rady Evropy pi ochran nrodnostnch menin: principu univerzality, rovnosti
aflexibility. Vtomto duchu tak Poradn vbor pi kontrole implementace Rmcov
mluvy vjednotlivch sttech zdrazuje pedevm rovn pojet nrodnostnch menin
ve vztahu kimplementaci Rmcov mluvy.
Kritiku odliovn nrodnostnch menin smateskm sttem abez mateskho sttu
vyjdil Poradn vbor nap. ve svm tetm stanovisku kAlbnii zroku 2012. Konstatu-
je, e vAlbnii se rozliuj nrodnostn aetnicko-jazykov meniny, kdy zkladn rozdl
mezi tmito dvma kategoriemi spov prv vexistenci mateskho sttu, kter je
nezbytnm znakem uznn nrodnostn meniny. Jako nrodnostn meniny jsou uzn-
ny menina eck, makedonsk, ernohorsk asrbsk nrodnostn menina. Za etnicko
jazykov meniny jsou povaovni Romov aVlachov.2
Odostech dalch skupin Egypan aBosan , kter vyjdily pn bt uzn-
ny jako pslunci nrodnostn meniny abenefitovat zochrany Rmcov mluvy, za-
tm nebylo rozhodnuto ajejich existence jako odlinch skupin se specifickou identitou
nebyla zatm uznna. Poradn vbor ve svm stanovisku vybz albnsk orgny veejn
moci, aby pezkoumaly kritria pro uznn nrodnostn meniny tak, aby nedochzelo
ke svvolnmu nebo diskriminanmu vylouen nkterch skupin zochrany Rmco-
v mluvy.3 Praxe uznn pouze nrodnostnch menin, kter maj svj matesk stt,
vede kodlinmu zachzen mezi jednotlivmi skupinami menin, kdy meniny bez
mateskho sttu nemaj pstup knkterm meninovm prvm, jako je nap. prvo
na vzdlvn vjazyce meniny za stejnch podmnek jako nrodnostn meniny sma-
teskm sttem.4
Za pozitivn pklad Poradn vbor povauje naopak Polsko, jeho vnitrosttn pra-
va tak rozliuje avyjmenovv devt nrodnostnch menin, podmnkou jejich uzn-
n je existence mateskho sttu (Armnci, Blorusov, ei, Nmci, id, Litevci,
Rusov, Slovci aUkrajinci), atyi etnick meniny (Karaimov, Lemkov, Romov
2 Bod32, s.10 tetho stanoviska Poradnho vboru kAlbnii ze dne 4.6.2012. Vechna uveden stanoviska
Poradnho vboru kjednotlivm sttm jsou dostupn na http://www.coe.int/en/web/minorities/country
-specific-monitoring.
3 Bod 36, s.10 tetho stanoviska Poradnho vboru.
4 Viz t bod 3940, s.11 druhho stanoviska Poradnho vboru kAlbnii ze dne 1.12.2008, dostupn na
http://www.coe.int/t/dghl/monitoring/minorities/3_FCNMdocs/PDF_2nd_OP_Albania_en.pdf.
184
aTatai). Vechna ustanoven zkona se vak tkaj stejn jak nrodnostnch, tak iet-
nickch menin.5
Kriticky se ke kritriu mateskho sttu vyjdil Poradn vbor ive sv Ad hoc zpr-
v ksituaci nrodnostnch menin na Ukrajin zdubna 2014. Konstatoval zde, e zjistil
absenci prostedk kochran apodpoe jazyk poetn malch menin, prv zejmna
tch, kter nemaj svj matesk stt. Vyjma rusk, maarsk arumunsk meniny, z-
stupci ostatnch menin povauj zkon za politick instrument kuklidnn poadavk
rusk meniny spe ne snahu oreflektovn poteb ostatnch menin, zejmna tch,
kter nemaj svj matesk stt.6
UNIVERZALITA, ROVNOST AFLEXIBILITA
Ostrait postoj ke kritriu mateskho sttu vyplv zcelkov koncepce

ochrany nrodnostnch menin Rady Evropy, kter pat mezi jej tradin vznamnou
agentu. Aktivita RE vtto oblasti se jet rozila vdob nrstu extrmnho naciona-
lismu aozbrojench konflikt. Spolu sekonomickmi apolitickmi zvraty tyto udlosti
podntily migraci obyvatelstva, vdsledku kter se vytv nov Evropa, oproti Evro-
p 20.stolet stle vce nrodnostn, jazykov anboensky rozmanit asloit. Rada
Evropy tak jet vce ne dv klade draz na oteven pstup pi ochran menin, kter
by nemla zahrnovat jen tzv.tradin nrodnostn meniny, ale vpodstat vechny, kte
vyjd pn bt zahrnuty pod ochranu Rmcov mluvy. Vechny vtom smyslu, e
prva menin jsou povaovna pedevm za prva lidsk, prva individuln skolek-
tivn dimenz. Jinmi slovy lze ci, e za meninu ve smyslu Rmcov mluvy by mla
bt povaovna kad skupina, resp. jej pslunci, kte projev vli bt za meninu
povaovni.
Ochrana menin je vpojet Rady Evropy soust irokho kontextu ochrany de-
mokracie. Aktivity RE pesahuj mechanismus mezinrodn prvn ochrany menin,
zahrnuj iopaten na podporu rozvoje astability demokracie aobansk spolenosti
azasahuj do cel ady oblast. Na ochran nrodnostnch menin se podl cel ada
orgn RE, nejen specializovanch na ochranu menin, jako je pedevm Poradn v-
bor RE pro Rmcovou mluvu, Evropsk komise proti rasismu anetoleranci i Vbor
expert pro Evropskou chartu regionlnch ameninovch jazyk. Nejkomplexnjm
dokumentem Rady Evropy pro ochranu prv osob nleejcch knrodnostnm meni-
nm je Rmcov mluva, prvn zvazn multilaterln mezinrodn smlouva vnovan
ochran nrodnostnch menin. Mezi dal dleit dokumenty tkajc se postaven
menin pat Evropsk charta regionlnch ameninovch jazyk, evropsk mluva
oochran lidskch prv azkladnch svobod i Evropsk sociln charta.
Klovou roli pi monitorovn implementace Rmcov mluvy m Vbor ministr
Rady Evropy aPoradn vbor. Tyto orgny ve sv kontroln innosti vychzej ze t
5 Bod 30, s.9 druhho stanoviska Poradnho vboru kPolsku ze dne 7.19.2009, dostupn na http://www
.coe.int/t/dghl/monitoring/minorities/3_FCNMdocs/PDF_2nd_OP_Poland_en.pdf.
6 Ad hoc zprva ksituaci nrodnostnch menin na Ukrajin ze dne 2.4.2014, dostupn na http://www.coe
.int/t/dghl/monitoring/minorities/3_FCNMdocs/PDF_AdHoc_Report_Ukraine_02apr2014_en.pdf.
185
ve zmnnch princip: principu univerzality, rovnosti aflexibility, ato jak zhledis-
ka pojet nrodnostnch meniny, tak izhlediska jejich ochrany. Princip univerzality
spov vtom, e ochrana nrodnostnch menin je povaovna za soust univerzln
ochrany lidskch prv. Kprvm nrodnostnch menin je poteba pistupovat jako
kuniverzlnm lidskm prvm. Pi rozhodovn, kter skupiny obyvatelstva budou
povat ochrany dle Rmcov mluvy, by stty mly pistupovat flexibiln ainkluzv-
n.7 Poradn vbor tak zdrazuje zvazek stt podporovat rovnost nrodnostnch
menin anediferencovat mezi jednotlivmi skupinami menin na svm zem. Ktmto
principm pistupuje draz na depolitizaci meninovch prv.
Jak se toto pojet projevuje konkrtn pi interpretaci pojmu nrodnostn menina
vsouvislosti simplementac Rmcov mluvy? Je znm, e Rmcov mluva ne-
obsahuje definici nrodnostn meniny. Podle Poradnho vboru absence tto definice
souvis nejen stm, e dn takov definice nebyla schvlena vemi lenskmi stty
Rady Evropy, ale m tak tu vhodu, e umouje flexibiln pojet meniny. Nrod-
nostn meniny chpe Poradn vbor pedevm jako sociln koncept, kter se neustle
vyvj. skal stanoven definice nrodnostn meniny spov prv vnebezpe, e by
se vprbhu asu mohla stt pli zk atedy limitujc.
Pestoe je lenskm sttm ponechn prostor pro stanoven, kter skupiny obyva-
telstva na jejich zem spadaj pod ochranu Rmcov mluvy, Poradn vbor upozor-
uje, e toto rozhodnut mus bt uinno vdobr ve vsouladu sobecnmi principy
mezinrodnho prva, vetn principu svobodn volby pslunosti knrodnostn men-
in, zakotvenm vl.3 odst.1 Rmcov mluvy.8
Pi monitorovn implementace Rmcov mluvy vjednotlivch sttech Poradn
vbor konstatuje, e smluvn stty mluvy maj rzn pstup ve vztahu kpojet ochra-
ny nrodnostnch menin. Na stran jedn stoj pstup restriktivn, za kter jsou pova-
ovny pravy, podle kterch se za nrodnostn meniny povauj pouze tzv.tradin
meniny; na stran druh pstup oteven, kdy je ochrana poskytovna ipslunkm
jinch ne sttem uznanch nrodnostnch menin. Poradn vbor jednoznan podpo-
ruje pstup druh. Vtomto smru Poradn vbor odkazuje zejmna na zvazek stt re-
spektovat rovnost nrodnostnch menin ve vech oblastech ekonomickho, socilnho,
politickho akulturnho ivota spolu spodmnkami, kter pslunkm menin umon
vyjdit arozvjet jejich kulturn, nboensk i jazykov tradice.
MENINY BEZ HRANIC
Ze stanovisek Poradnho vboru vyplv, jak vnitrosttn kritria jsou

povaovna za podezel kritria vtom smyslu, e vdsledku jejich aplikace dochz
7 Informace opstupu RE vochran nrodnostnch menin viz nap. http://www.coe.int/en/web/minorities

/fcnm-factsheet ajednotliv stanoviska Poradnho vboru adoporuen Vboru ministr RE. Vechny tyto
dokumenty jsou dostupn na http://www.coe.int/en/web/minorities/country-specific-monitoring.
8 Ke koncepci RE ajejch orgn viz vice nap. Council of Europe. Directorate General of Human Rights
and Legal Affairs, Secretariat of the Framework Convention for Protection of National Minorities: Fra-
mework Convention for the Protection of National Minorities. Strasbourg Cedex, 2013.
186
knerovnmu postaven mezi jednotlivmi skupinami menin na zem uritho sttu
atedy kdiskriminaci menin.
Vedle ji uvedenho podezelho kritria mateskho sttu, Poradn vbor obecn
odrazuje od tzv. uzavench definic. Za takov jsou povaovny nap. definice, kter
odkazuj na historickou ptomnost, resp. historick koeny nrodnostnch menin, co
podle Poradnho vboru pedstavuje apriori vylouen uritch menin zdopadu Rm-
cov mluvy. Poradn vbor na tyto ppady (nap. vylouen Egypan vAlbnii aer-
n Hoe, Gran vDnsku i Csang vRumunsku) reagoval vprvnm monitorovacm
cyklu tak, e vybzel jednotliv stty kpezkoumn tchto kritri na zklad konzul-
tac sdotenmi meninami. Namsto kritria historickch koen by podle Poradnho
vboru mlo bt zohlednno prv pn urit skupiny bt uznn jako menina astty
by mly informovat tyto skupiny otom, e by mohly vyut ochrany Rmcov mluvy.
Poradn vbor se sna pimt stty kflexibilnjmu pstupu ivdalch moni-
torovacch cyklech. Uinil tak mezi jinmi vppad Travelers Ve svm druhm
stanovisku kIrsku konstatoval, e orgny veejn moci by mly zdret zvru, podle
kterho Travelers nepedstavuj etnickou meninu, nebo jejich postaven nen zalo-
eno na jednoznanch kritrich auveden zvr nen zaloen na dialogu stouto sku-
pinou. 9
Obdobn ve tetm stanovisku kRakousku Poradn vbor vybz rakousk orgny
veejn moci kflexibilnjmu pstupu kpostaven polsk komunity. Zdrazuje, e
namsto pstupu zaloenho na statistickch dajch opotu oban tto komunity,
by mly pslun orgny pezkoumat jejich dost ouznn jako etnick meniny na
zklad dialogu se zstupci tto komunity.10
Mezi dal podezel kritria pat existence sttnho obanstv jako podmnky pro
uznn nrodnostn meniny. Sodkazem na zvry Bentsk komise Poradn vbor
doporuuje neklst klov draz na sttn obanstv jako podmnku pro uznn n-
rodnostn meniny.11 Poradn vbor klade otzku, zda je vbec tato podmnka legitim-
nm zkladem pro uznn nrodnostn meniny. Jako pozitivn pklad je uvdno nap.
Finsko i vdsko, vnich implementace Rmcov mluvy nen zaloena na kritriu
sttnho obanstv. Oproti tomu kritick pipomnky zaujal Poradn vbor kesk re-
publice. Ve svm poslednm stanovisku uvd: Vbor by chtl adm pipomenout, e
kritrium obanstv neme bt brno jako jedin podmnka pro vyuvn prv menin
podle mluvy ae nevhodn nroky na obanstv mohou mt diskriminan efekt na
nkter oblasti ivota. Pouvn kritria ve veobecnm ustanoven, kter se tk roz-
sahu aplikace prva menin, nen pln vsouladu se zmrem aduchem mluvy. Prva
menin jsou lidsk prva anemohou bt omezena na prva oban. Vbor povauje
za vhodn, aby ady pehodnotily pouit kritria obanstv pouze na ta ustanoven,
kde je tento poadavek relevantn, jako je nap. volebn prvo na nrodn rovni. Toto
by bylo vsouladu se souasnmi snahami na evropsk rovni ovyvinut prunjho
9 Viz bod 31, s.8. druhho stanoviska Poradnho vboru kIrsku ze dne 30.10.2006., dostupn na http://
www.coe.int/t/dghl/monitoring/minorities/3_FCNMdocs/PDF_2nd_OP_Ireland_en.pdf.
10 Body 2628, s.10 tetho stanoviska Poradnho vboru kRakousku ze dne 20.12.2011, dostupn na http://
www.coe.int/t/dghl/monitoring/minorities/3_FCNMdocs/PDF_3rd_OP_Austria_en.pdf.
11 Viz Zprva oneobanech aprvech menin, pijat Bentskou komis na 69.zasedn vprosinci 2006.
187
akontextulnho pstupu kaplikaci kritria obanstv vochran prv nrodnostnch
menin, kter Vbor soustavn vyvj ve svch nvrzch akter navrhuje tak Bentsk
komise.12
Flexibiln by mly lensk stty pistupovat tak kdefinicm obsahujcm zemn
kritrium, nebo aplikace Rmcov mluvy by nemla bt omezovna na urit zem.
Pkladem takovho omezen je pro Poradn vbor postaven Nmc vn jinho Jutska
i ppady vylouen skupin, kter nemaj vztah kuritmu zem, jako zejmna Romo-
v vItlii, Holandsku, Dnsku i Portugalsku.13
Prva nrodnostnm menin by naopak mla bt rozena ina dal skupiny, kter
nejsou povaovny za nrodnostn meniny, ale jsou fakticky vjejich postaven. Jedn
se nap. opostaven obyvatel autonomnch region ijcch mimo zem svho auto-
nomnho spoleenstv. Ve svm poslednm stanovisku kDnsku Poradn vbor ktomu
uvedl, e Rmcov mluva by mla bt aplikovna na zem celho Dnskho krlov-
stv, tedy ina autonomn zem, jako je Grnsko i Faersk ostrovy.14
Vtto souvislosti Poradn vbor opakovan konstatuje, e aplikace Rmcov mlu-
vy nejenom, e nevyaduje uznn urit skupiny jako nrodnostn meniny, ale ani
jinou pravu jejho zvltnho prvnho statutu. Zdrazuje, e Rmcov mluva byla
zamlena jako pragmatick instrument, kter me bt aplikovn vrznorodm soci-
lnm, kulturnm aekonomickm kontextu apizpsoben spoleenskmu vvoji. Po-
radn vbor proto podporuje praxi orgn veejn moci, pi kter jsou brny vpotaz
zvltn poteby obyvatel autonomnm oblast, nap. pi vuce jazyk na pevninskm
zem.15
Vedle ppadu Grnska aFaerskch ostrov jde tak oppad Latgal vLotysku.
Jejich jazyk je historickou variantou lotytiny, kter je odvozena pedevm prv zlat-
galtiny aznkolika dalch jazyk. Latgalov nejsou komunitou sjednotnm etnic-
km i kulturnm pvodem. Poradn vbor vyjdil podporu poadavkm zstupc tto
komunity vregionu Latgale ve smyslu jejich uznn vrmci Rmcov mluvy. Jde
zejmna ospeciln status pro latgalinu, kter pov speciln ochrany jako varianta
lotytiny.16
Obdobn Poradn vbor upozoruje na postaven Bask, Katalnc a Galicijc
ve panlsku, ijcch vn svch autonomnch spoleenstv, kte maj men pstup
kochran apodpoe jazyk akultury. Jedn se oBasky ijc na zem Navarry i Ga-
licijc ijcch vautonomnch spoleenstvch sousedcch sGalici (vAsturii aKastilii
12 Bod 30, s.8 tetho stanoviska Poradnho vboru kesk republice ze dne 1.7.2011, dostupn vetin
na http://www.coe.int/t/dghl/monitoring/minorities/3_FCNMdocs/PDF_3rd_OP_CzechRepublic_cs.pdf.
13 Bod 12 ansl. prvnho stanoviska Poradnho vboru kDnsku ze dne 22.9.2000, dostupn na http://
www.coe.int/t/dghl/monitoring/minorities/3_FCNMdocs/PDF_1st_OP_Denmark_en.pdf. Viz tak zprvy
Poradnho vboru kjednotlivm sttm dostupn na http://www.coe.int/en/web/minorities/country-speci-
fic-monitoring.
14 Bod 16 a nsl, s. 78 tvrtho stanoviska Poradnho vboru k Dnsku ze dne 20. 1. 2015, dostup-
n na https://rm.coe.int/CoERMPublicCommonSearchServices/DisplayDCTMContent?document
Id=09000016801cdeca.
15 Bod 18, s.7 tvrtho stanoviska Poradnho vboru kDnsku.
16 Bod 23, s.8 ansl.druhho stanoviska Poradnho vboru kLotysku ze dne 3.1.2014, dostupn na http://
www.coe.int/t/dghl/monitoring/minorities/3_FCNMdocs/PDF_2nd_OP_Latvia_en.pdf.
188
aLenu). Poradn vbor apeluje na to, aby tyto skupiny mohly vyuvat ochranu Rm-
cov mluvy, ato nejen zhlediska jazykovch prv.17
Vedle obyvatel autonomi by podle Poradnho vboru ochrana Rmcov mluvy
mla bt dostupn ipro pvodn obyvatelstvo, kter by nemlo bt vyloueno zjejho
rmce ani vppadech, kdy jsou pod ochranou mluvy Mezinrodn organizace prce
.169 odomorodm akmenovm obyvatelstvu. Ochrana pvodnho obyvatelstva by
mla zahrnovat nejen ochranu zachovn arozvoje jejich tradic, ale ijejich souasnho
postaven ve vtinov spolenosti. Poradn vbor se vtto souvislosti zabval nap.
postavenm Sm vNorsku.18
Zhlediska implementace Rmcov mluvy jde Poradn vbor jet dle ado sv
monitorovac innosti zahrnuje ipostaven dalch osob, migrant i osob bez sttn p-
slunosti. Ve svch stanoviscch vyzv lensk stty, aby pod ochranu Rmcov mlu-
vy zahrnuly ityto osoby i aby nevyluovaly urit skupiny sodkazem na to, e nejde
onrodnostn meniny, ale migranty. Vji uvedenm poslednm stanovisku ksituaci
kDnsku Poradn vbor uvedl, e Romov vDnsku dlouhodob vyjaduj zjem bt
chrnni Rmcovou mluvou, podle tvrzen dnskch ad vak Romov vDnsku
nemaj dn historick i dlouhotrvajc anepetrit vztah kDnsku, ale sestvaj se
sten zimigrant asten zuprchlk.19 Poradn vbor vyzv dnsk ady, aby
zvily ochranu Rom zhlediska ustanoven Rmcov mluvy upravujc podporu kul-
tury aidentity menin (l.5), prva na vuku vjazyce menin (l.14), podporu znalost
kultury ahistorie Rom mezi vtinovou spolenost (l.12) ajejich innou ast na
veejnm ivot (l.15). Tento pstup me podle Poradnho vboru pispt kspn
integraci Rom vdnsk spolenosti, klepmu porozumn rozmanitosti spolenosti
aposlen jej soudrnosti.
KONTROLA LNEK PO LNKU
Je zejm, e ambice Poradnho vboru zahrnout pod ochranu Rmcov

mluvy co nejir skupiny osob, resp. pimt lensk stty ktomu, aby uznaly za n-
rodnostn meniny vpodstat vechny skupiny, kter vyslov pn bt za n povaov-
ny, je velmi tk reln naplnit. e jde zvelk sti oboj svtrnmi mlny, dokld
iopakovan kritika Poradnho vboru vjednotlivch monitorovacch cyklech. Poradn
vbor je vak ve sv snaze oprosazen flexibilnho pstupu vytrval. Sv sil podporu-
je interpretac Rmcov mluvy, zaloenou na principu, podle kterho tento dokument
nelze povaovat za instrument typu vechno, nebo nic (all-or-nothing dokument).
Pi monitorovac innosti to konkrtn znamen, e Poradn vbor pistupuje ke kont-
role implementace Rmcov mluvy zpsobem lnek po lnku (article by article
approach). Tento zpsob, poprv pouit vprvnm stanovisku kNmecku zroku 2002
17 Bod 30 ansl., s.10 tetho stanoviska Poradnho vboru ke panlsku ze dne 13.11.2012, dostupn na
http://www.coe.int/t/dghl/monitoring/minorities/3_FCNMdocs/PDF_3rd_OP_Spain_en.pdf.
18 Bod 28 ansl., s.9 tetho stanoviska Poradnho vboru kNorsku ze dne 31.12.2011, dostupn na http://
www.coe.int/t/dghl/monitoring/minorities/3_FCNMdocs/PDF_3rd_OP_Norway_en.pdf.
19 Bod 19, s.7 tvrtho stanoviska Poradnho vboru kDnsku.
189
ve vztahu kvnitrosttn prav sttnho obanstv,20 je dnes ji pravidelnou metodou
monitorovn dodrovn Rmcov mluvy.
Podstata pstupu lnek po lnku spov vprincipu, podle kterho nkter ln-
ky Rmcov mluvy maj vt rozsah psobnosti ne jin vtom smyslu, e dopadaj
na ir okruh skupin. Na jedn stran to znamen, e ikdy je nkter skupina uznna
jako nrodnostn menina, nemus nutn vyuvat vechny jej lnky. Na stran druh
pak pedevm pstup lnek po lnku otevr monost, aby iskupiny, kter nejsou
povaovny lenskmi stty za nrodnostn meniny, nebyly vyloueny zochrany Rm-
cov mluvy amohly tak vyuvat nkter jej ustanoven.
Jako typick pklad je uvdn l.6 Rmcov mluvy tkajc se tolerance adialogu
mezi kulturami, kter dle vkladu Poradnho vboru dopad na ir okruh potencionl-
nch menin ne napklad l.10 zakotvujc pouit jazyka meniny pi jednn sorgny
veejn sprvy.21
Podle pesvden Poradnho vboru je pstup lnek po lnku nejen pln vsou-
ladu selem Rmcov mluvy, ale zajiuje se jm flexibilita ve vztahu kpojet n-
rodnostnch menin, kter umouje reagovat na konkrtn problmy vjednotlivch
sttech. Hlavnm smyslem tto koncepce je podpora inkluzvnho pstupu lenskch
stt pi ochran menin, ji zdaleka ne jen nrodnostnch, ale ijinch. Jak je toto sil
Poradnho vboru spn je mon posoudit zjeho jednotlivch stanovisek, znich
tak tento pspvek vychzel.
20 Bod 18, s.6 prvnho stanoviska Poradnho vboru kNmecku ze dne 1.3.2002, dostupn na http://www
.coe.int/t/dghl/monitoring/minorities/3_FCNMdocs/PDF_1st_OP_Germany_en.pdf.
21 Srov. nap. FCNM factsheet, dostupn na http://www.coe.int/en/web/minorities/fcnm-factsheet. Tento p-
stup je pedevm patrn vjednotlivch stanoviscch Poradnho vboru.
190
MONOSTI PODPORY UKRAJINY

AKRAJANM NA UKRAJIN ZE STRANY
ESK REPUBLIKY JAKO LENA EU
MONIKA FOREJTOV
Abstract: Ways of Providing Support to Compatriots in Ukraine by the Czech Republic

as aMember State of the EU
Political and economic support for Ukraine and its citizens from the European Union and
especially from the Czech Republic and anumber of its non-governmental organisations
is aprecondition of agood neighbour policy, solidarity and European concepts of peace
and stability on the European continent. Support for Ukrainian citizens is also using those
citizens of Ukraine who have their ethnic roots in the Czech Republic and who have lived
mainly in western Ukraine, e.g. in Melitopol, Zaporozie, Lvov or Uzhgorod. According
to estimates of the Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic, there are nearly
6,000 Czech nationals currently living in Ukraine, who associate in anumber of expatriate
associations. These associations are covered by the Czech National Council of Ukraine
(NRU). Czech associations and business corporations make efforts to co-operate not
only with expatriate associations, but also with other parts of Ukrainian public life in order
to optimise the support of its stabilisation, including through grants from the EU funds
to Ukraine. The Czech Republic also supports Ukrainian citizens through scholarships to
students and through organising stays for Ukrainian children with compatriot backgrounds.
Some universities, such as the Faculty of Law in Olomouc, have provided scholarships to
several Ukrainian students.
Key words: European Neighbourhood Policy, Ukraine, protection of minorities,

compatriots, Eastern Partnership, Organisation for Economic Co-operation and
Development in Europe, Council of Europe
Klov slova: Evropsk politika sousedstv, Ukrajina, ochrana meniny, krajan,

Vchodn partnerstv, Organizace bezpenosti aspoluprce vEvrop, Rada Evropy
VOD
Poznn znamen uznn.
(Jan Pavel II.)
Skryt invaze vojenskch apolovojenskch sloek do sousedn zem pod

roukou tvrzen oochran svch nrodnostnch menin, i podpora vnitn destrukce
apolitick destabilizace souseda se stejnm odvodnnm, nen vhistorii Evropy nic
novho. Zneuvn konceptu ochrany pslunk svho majoritnho nroda, kte ij
191
na zem sousednho sttu, je mnohokrte osvdenm zpsobem, jak uplatovat mo-
censko politick ambice vblzkm zahrani.
Tvrzen rusk vojensk doktrny zroku 2009 otom, e ruskm zjmem je ochrana
ruskch menin mimo hranice federace, mohlo ji vtto dob Evropsk unii napovdt,1
e jej mylenka na strategick partnerstv sRuskem je zjej strany peceovan, aco
do zjm Ruska, nepochopen strategie. Kcel sloitosti geopolitick situace vregionu
Rusko Ukrajina pispv ifakt vnitn rozpolcenosti Ukrajiny, odlin orientace oba-
n, kdy st znich reprezentuje eurounijn orientaci, adal st se domnv, e sdruen
vEurasijsk unii2 sRuskem je ekonomicky imocensky dleitj smr. Oproti tvrzen
Ruska oochran svch oban na zem Ukrajiny, Litvy, Lotyska i Moldvie vak
nestoj stejn siln hlas ostatnch zem, e by mly vmyslu hjit zjmy svch oban
i krajan, ijcch na zem dotench vnitnm konfliktem, kter vppad Ukrajiny,
vsob nese potencil skutenho vlenho konfliktu.
Pokud m bt anexe sousednho zem, jak dajn ochrnit sv obany ijc vsou-
sedn zemi, efektivn cestou bez adekvtn odezvy mezinrodnho spoleenstv, lze
oekvat, e naroste tendence tuto spnou cestu opakovat ivbudoucnu. Proti tto
koncepci, kter zcela pomj zvazky zmezinrodnho prva, vak stoj EU (bytnikoli
jednotn) ajej jednotliv lensk stty, vjejich zjmu je podpora demokracie na Ukra-
jin ajej budouc hlub zapojen do EU.
EVROPSK UNIE AUKRAJINA
Evropsk unie rozhodn neodhadla ruskou reakci.

Kdy hrajete fotbal, existuj pravidla hry, ale ukzalo se,
e oponent hraje ragby vkombinaci swrestlingem.
(Linas Linkeviius, Litevsk ministr zahrani)
Evropsk unie ji od roku 2003 podporuje vrmci tzv.Evropsk politiky

sousedstv (European Neighbourhood Policy, ENP)3 vytvoen psu zem bezprosted-
n sousedcch sEU, ve kterch by dle hlubokho pesvden EU, mla bt nasto-
lena politika stability aprosperity. Potek Evropsk politiky sousedstv se vztahuje
kProhlen Evropsk komise oir Evrop azveejnn Strategie ENP vbeznu
2003. Tato politika nahradila dosavadn plny peshranin spoluprce astanovila nov
hlavn cle azsady, geografick dosah nov politiky invrh finannho nstroje (N-
stroj evropskho sousedstv apartnerstv), kter je aplikovn od roku 2007. Tak zvan
Evropsk bezpenostn strategie ze z 2003, vak prozatm selhala, jak je patrno zdo-
savadnho vvoje na Ukrajin.
1 http://www.nytimes.com Ukraine Upheaval Highlights E.U.s Past Miscalculations and Future

Dangers.
2 Vkvtnu 2014 zaloili prezidenti Ruska, Kazachstnu aBloruska vkazask metropoli Astan apodepsa-
li smlouvu ovzniku Euroasijsk hospodsk unie (EAHU). Dle jejich pedstav m jednotn euroasijsk
trh tat 170 milion obyvatel. EAHU vznikla 1.ledna 2015 am bt po Evropsk unii, Spojench sttech
an dalm centrem svtov ekonomiky.
3 http://eeas.europa.eu/enp/index_en.htm.
192
Unie m vpodstat dv strategie sohledem na sv sousedy: (a) nabdku budoucho
lenstv vEU, jedn se otzv. dynamick proces pidruen se statusem kandidtsk
zem, nebo (b) pokou se stabilizovat zemi nebo jeho ir region stm, e nabz
spoluprci, avak bez u integrace do EU abez vyhldky na lenstv vEU. Evropsk
politika sousedstv4 odr druh pstup, kter vak nemus znamenat, e by nkter
ze zastnnch zem nemohla mt zjem na plnm lenstv. Pkladem me bt prv
Ukrajina, jej politit ldi ji vroce 2004 prohlsili svj zjem na vstupu do EU, co
tehdej pedstavitel Unie vnmali spekvapenm avelice zdrenliv.5 Evropsk po-
litika sousedstv je ve sdlen pravomoci EU alenskch zem.6
Evropsk politika sousedstv byla reakc na nejvt rozen Unie vroce 2004 asta-
la se tak jednou zpriorit EU. Soust strategie ENP byl cl, aby dolo ke sdlen vhod
rozen EU zroku 2004se zemmi sousedstv, ato prostednictvm posilovn stabili-
ty abezpenosti vdotenm zem. EU chce dlouhodob poslit politick iekonomick
vazby se zemmi, snimi pmo nebo blzce soused, ale unich se spe nepedpokl-
d, e by do EU nkdy vstoupily. Vtto souvislosti je situace Ukrajiny sloitj, nebo
nkte se domnvaj, e pslib budoucho lenstv Ukrajiny vEU, ato iza situace, kdy
by samotn pstupov vyjednvn mohlo trvat teba ideset let, by bylo dostatenou
motivac pro novou politickou reprezentaci vzemi, stejn jako pro jej evropsky orien-
tovan obany. Ti by tak za elem vnitn stabilizace zem vetn zakotven vldy pr-
va, ochrany lidskch prv apslunku menin ochotnji vyvinuli nezbytnou energii.7
EU postavila sv cle na hodnot partnerstv, kter by mlo bt zaloeno na sdle-
nch hodnotch, jako jsou demokracie, respekt klidskm prvm, prvn stt, trn eko-
nomika, udriteln rozvoj. Ztto koncepce je patrn vrazn europocentristick ped-
stava EU omezinrodnch vztazch zaloench na partnerstv, stabilit aprosperit.8
Mra spoluprce ze strany EU je zaloena na tom, nakolik budou partnersk zem tyto
hodnoty opravdu sdlet ajak budou postupovat pi implementaci pln akol. Tato
Evropsk politika sousedstv se tk zem, kter sEU uzavely Dohody opartnerstv
aspoluprci (Partnership and Cooperation Agreement PCA),9 co se tk pedevm
zem bvalho Sovtskho svazu. Dle se tk zem, kter sEU uzavely Asocian
dohody (Association Agreement AA) vrmci tzv. Stedomoskho partnerstv (Euro-
4 SVOBODA, P.: Prvo vnjch vztah EU. Praha, 2010, s.191.
5 IKOV, N. (ed.): From Eastern Partnership to the Association ALegal and Political Analysis. Cam-
bridge, 2014. s.7.
6 l.4 odst.4 SEU.
7 Podporovatelem vstupu Ukrajiny do EU je nap. bval Komisa EU pro rozen apolitiku sousedstv
tefan Fhle (viz jeho proslov Speech 12/603 ze z 2012, Ukraine and the World: Addressing To-
morrowsChallenges Together).
8 Politick analytik Jakub Vlask, publikujc vrmci EPP Group in the European Parliament hovo vak
spe onepochopen odlinch zmr, kter m na jedn stran EU ajej lensk stty (pestoe imezi
nimi nepanuje shoda voblasti priorit evropsk politiky sousedstv), aRuskem na stran druh. Konstatuje,
e EU mm zjem na sousednch stabilnch ademokratickch zemch, kter budou napojeny na voln trh
EU, aje pesvden, e Rusko dosavadnho prezidenta Putina m zjem na psmu zem se zmrazenmi
konflikty, na jejich zvislosti at u zdrojov nebo celkov politicko-ekonomick, na nestabilnch vldch
aautoritskch reimech. Toto povauje za pm konflikt ve vitlnch zjmech EU aRuska aoznauje
to ijako jeden zdvod souasn politick krize na Ukrajin; vce na http://www.evropskehodnoty.cz
/wp-content/uploads/2014/10/Reakce-EU-na-krizi-na-Ukrajine.pdf.
9 http://europa.eu/legislation_summaries/external_relations/relations_with_third_countries/eastern_europe
_and_central_asia/r17002_en.htm.
193
-Mediterranean partnership). Vprvn vln byly kasti na ENP pizvny zem jako Al-
rsko, Blorusko, Egypt, Izrael, Jordnsko, Libanon, Libye, Maroko, Moldova, Srie,
Tunisko aUkrajina. Bhem roku 2004byly pizvny istty jinho Kavkazu: Armnie,
zerbjdn aGruzie. Svm rozsahem se jedn ovelice ambicizn pln, kter vak
el mnoh kritice spovajc pedevm vtom, e sdruuje zem srozdlnmi zjmy,
srozdlnmi prioritami apreferencemi (nap. zerbjdn nevnm EU jako svho
vznamnho obchodnho partnera aje orientovn vce na vchod, naopak pro Moldovu
je evropsk orientace stejn zahranin politickou prioritou).
Pracovn soust tto strategie jsou zprvy Evropsk komise kekonomick apoli-
tick situaci vzemi, kter je pedkldna Rad ministr, kter pak rozhoduje ovypra-
covn tzv. Aknch pln pro danou zemi. Tyto akn plny zahrnuj pro vechny zem
stejn kapitoly: (a) politick dialog areformy, (b) ekonomick asociln spoluprce
arozvoj, (c) otzky obchodu atrn reformy, (d) spoluprce voblasti spravedlnosti,
bezpenosti asvobody, (e) sektorln otzky alidsk zdroje. Tyto akn plny jsou
formulovny na obdob 35let. Vroce 2004 Komise vydala prvnch sedm zprv oIz-
raeli, Jordnsku, Moldvii, Maroku, Palestinsk samosprv, Tunisku10 aUkrajin.11
Na jejich zklad byly vypracovny Akn plny, kter jsou od roku 2005provdny.
Dalch pt zprv, tkajcch se Armnie, zerbajdnu, Gruzie, Egypta aLibanonu,
bylo zveejnno ve stejnm roce.12
Finann podmnky projektu se zemmi Spoleenstv nezvislch zem byly do roku
2006 zajitovny programem TACIS13 ansledn byly nahrazeny novm finannm
instrument European Neighbourhood and Partnership Instrument (ENPI),14 kter
byl vymezen pro rozpotov obdob 200713. Vsouasn dob je ENPI nahrazeno
novm finannm rmcem, kter je nazvn Evropsk instrument sousedstv European
Neighbourhood Instrument (ENI),15 kter je uren pro obdob 20142020. Evropsk
komise rozhodnutm ze dne 18.12.2014 schvlila financovn projekt vrmci projek-
tu Neighbourhood investment facility16 na zklad schvlenho regionlnho ronho
aknho programu zroku 2014, pro Ukrajinu konkrtn 3,15mil.eur.
10 Council and Commission Decisions 99/602/EC, 99/614/EC, 99/515/EC, 99/490/EC, 99/491/EC, 98/401/
EC, 97/800/EC, 98/149/EC, 99/593/EC, 2009/989/EC on the conclusion of the Partnership and Coopera-
tion Agreement between the European Communities and their Member States, of the one part, and the Re-
public of Armenia, the Republic of Azerbaijan, Georgia, the Republic of Kazakhstan, the Kyrgyz Republic,
the Republic of Moldova, the Russian Federation, Ukraine, and the Republic of Uzbekistan, Tajikistan of
the other part, respectively.
11 Rozhodnut Rady aKomise ze dne 26.ledna 1998 (98/149/ES, ESUO, Euratom) ouzaven Dohody opart-
nerstv aspoluprci mezi Evropskmi spoleenstvmi ajejich lenskmi stty na jedn stran aUkrajinou.
12 http://eeas.europa.eu/ukraine/index_en.htm.
13 TACIS Technical assistance programme stimulating partnerships between the EU and the Community
of Independent States, http://www.welcomeurope.com/european-funds/tacis-270+170.html#tab=onglet
_details.
14 European Neighbourhood and Partnership Instrument with Ukraine, NATIONAL INDICATIVE PRO-
GRAMME 20112013. http://eeas.europa.eu/enp/pdf/pdf/country/2011_enpi_nip_ukraine_en.pdf.
15 http://www.enpi-info.eu/ENI.
16 NIF je investin mechanizmus, zzen vrmci finannho nstroje ENI (European Neighbourhood Instru-
ment). Jeho hlavnm clem je podpora infrastrukturnch investic apodpora zapojen soukromho sektoru
do hospodskho asocilnho rozvoje vpartnerskch zemch vrmci tzv. sousedsk politiky EU. Smy-
slem tohoto mechanismu je sjednotit zdroje apropojit nenvratn finann pspvky (granty) zrozpotu
EU, dobrovoln pspvky lenskch stt EU apspvky dalch drc spjkami multilaterlnch abi-
194
Do celho procesu vyjednvn vstupoval nap. Evropsk parlament adal mezi-
nrodn organizace, kter realizovaly tzv. pozorovatelsk mise. Vroce 2012 Evropsk
parlament vyslal pozorovatelskou misi na Ukrajinu, kterou tvoili bval politice EU
aPolska.17 Vrmci vyjednvn se schzeli poslanci Evropskho parlamentu aukra-
jinskho parlamentu (Verchovna rada) na pd Vboru pro parlamentn spoluprci EU
Ukrajina zaelem vmny nzor. Evropsk parlament byl dokonce pizvn ke
kontrole prbhu vekerch vnitrosttnch voleb na Ukrajin.18 Vroce 2012 byly sou-
st mezinrodn volebn pozorovatelsk mise pozorovatelsk delegace Parlamentu,
adu pro demokratick instituce alidsk prva Organizace pro bezpenost aspolu-
prci vEvrop, Parlamentnho shromdn Organizace pro bezpenost aspolupr-
ci vEvrop, Parlamentnho shromdn Rady Evropy aParlamentnho shromdn
NATO.
Bohuel, nsledn se vak slibn nastaven spoluprce partnerstv nejen suveden-
mi zemmi, ale imylenka partnerstv sRuskem zsadn zmnila tm, e vlistopadu
2013 na summitu Vchodnho partnerstv ve Vilniusu Ukrajina zmnila svou pvodn
orientaci na Evropu smrem na Rusko.19 Ze strany bvalho prezidenta Janukovie
dolo kodmtnut podepsat asocian dohodu sEvropskou uni (EU). Doba nsledn
zstv ve znamen domcch nepokoj, rusk agrese avtaen EU do pravdpodobn
vleklho geopolitickho konfliktu. Ukrajinsk nepodepsn asocian dohody bylo pro
evropskou veejnost ipolitick pedstavitele pekvapenm, pestoe unijn zpravodajsk
analytick centrum ITCEN pedpovdlo tento vvoj situace ve sv tajn zprv tdny
ped rozhodnutm.20
Navzdory problematick situaci na Ukrajin dolo kpodpisu tzv. Asocian dohody
mezi EU aUkrajinou21 ato pot, co se funkce ujala nov ukrajinsk vlda aEU pisl-
bila finann balek pomoci vevi 11miliardEUR sclem stabilizovat hospodskou
afinann situaci zem. Dne 21.bezna 2013 podepsali ukrajinsk premir Arsenij Jace-
uk, pedseda Evropsk komise Jos Manuel Barroso, pedseda Evropsk rady Herman
Van Rompuy aldi osmadvactky vetn eskho premira Bohuslava Sobotky st
asocian dohody sUkrajinou, kter se tk politickho dialogu, podpory pi reformch
laterlnch evropskch finannch rozvojovch instituc. Vsledkem je dosaen finann pky (leverage)
prostednictvm dalch investic.
17 Bval pedseda Parlamentu Pat Cox abval polsk prezident Aleksander Kwasniewski.
18 Evropsk parlament byl pizvn ike sledovn prezidentskch voleb vkvtnu 2014.
19 Vztahy mezi EU aUkrajinou byly zaloeny na Dohod opartnerstv aspoluprci (PCA), kter vstoupila
vplatnost vroce 1998. Na paskm summitu vroce 2008 se vedouc pedstavitel EU aUkrajiny shodli,
e dohoda opidruen by mla bt nstupnickou dohodou kDohod opartnerstv aspoluprci. Dohoda
opidruen EUUkrajina je prvn znov generace dohod opidruen se zemmi Vchodnho partnerstv.
Jednn otto komplexn, ambicizn ainovativn dohod mezi EU aUkrajinou byla zahjena vbeznu
2007. Vnoru 2008, po potvrzen Ukrajiny lenstv ve WTO, EU aUkrajina zahjili jednn oobchodu
jako zkladnho prvku dohody opidruen. Na 15.summitu Ukrajina-EU ze dne 19.prosince 2011, ve-
douc pedstavitel EU aprezident Janukovy poznamenal, e bylo dosaeno spolen porozumn ktextu
dohody opidruen. Dne 30.bezna 2012 se hlavnmi vyjednavai Evropskou uni aUkrajinou parafovala
znn dohody opidruen, kter obsahuje ustanoven ozzen DCFTA jako nedln soust. Vlistopadu
2013 vak dolo kodmtnut jejho podpisu.
20 http://www.evropskehodnoty.cz/wp-content/uploads/2014/10/Reakce-EU-na-krizi-na-Ukrajine.pdf.
21 IKOV, N. (ed.): From Eastern Partnership to the Association ALegal and Political Analysis. Cam-
bridge, 2014.
195
nebo napklad spoluprce vobrann abezpenostn politice. Ekonomick kapitoly byly
podepsny a vervnu 2013, po t co EU diskutovala tyto otzky sRuskem.22 Asocia-
n dohoda je velice rozshlm dokumentem,23 kter byl schvlen Evropskm parlamen-
tem24 aukrajinskou Verchovnou radou vz 2014. Nsledn ek asocian dohodu
ratifikan proces mezi osmadvactkou lenskch zem. innost zsadn ekonomick
sti, kter pot spostupnm odstrannm obchodnch barir aharmonizac pedpis
ve vybranch sektorech vak byla odloena a do roku 2016.
Co se te ochrany menin na Ukrajin,25 kter je nezbytnou soust vyjednvac-
ho procesu hlub integrace sEU, tak st druh asocian dohody upravuje politick
dialog aspoluprci voblasti zahranin abezpenostn spoluprce. Tato st obsahuje
iustanoven oposlen adodrovn demokratickch zsad, prvnho sttu adn spr-
vy vc veejnch, ochrany lidskch prv azkladnch svobod vetn prv pslunk
menin, nediskriminace osob patcch kmeninm, vetn povinnosti respektovat je-
jich odlinost atm pispt ke konsolidaci domc nezbytn reformy.
UKRAJINA AESK REPUBLIKA
Obte politiky sousednho partnerstv jak byly uvedeny shora, jako iroz-
en EU vroce 2004 dle na vchod, byly dvodem pro dal intenzivn podnt, kter
dostal svoji podobu na zasedn Evropsk rady vervnu 2008. Rada vyzvala Komisi
EU, aby pipravila nvrh tzv.Vchodnho partnerstv jako diferencovanho pstupu
vrmci cel politiky evropskho sousedstv.
Sohledem na historick vztahy mezi R aUkrajinou, kdy Ukrajina jako jedna
zprvnch zem ve svt navzala diplomatick vztahy seskou republikou, ato hned
1.ledna 1993, co byl prvn den existence esk republiky jako samostatnho st-
tu, stla esk republika uzrodu celho projektu Vchodnho partnerstv. VPraze se
vroce 2009 konal inauguran summit aesk pedsednictv spolupracovalo sPolskem
avdskem na vzniku platformy od jejho potku. Projekt Vchodnho partnerstv
byl samozejm doten nespnm podpisem asocian dohody sUkrajinou na konci
listopadu 2013. Pesto zaznamenal nkter pozitivn vsledky nap. spovajc vtom,
e dolo kposlen vztah mezi Evropou aMoldavskem aGruzi, kde se podailo poslit
ekonomickou vmnu. Dle dolo nap. ke zruen vzov povinnosti pro Moldavany,
kte cestuj do Schengenu sbiometrickm pasem. esk republika vak bohuel vdan
22 http://www.euractiv.cz/vnejsi-vztahy/clanek/ukrajinsky-premier-dnes-podepsal-s-lidry-eu-cast-asociacni
-dohody-011666#sthash.YLhuueIK.dpuf.
23 Dohoda opidruen EU-Ukrajina m pes 1200 stran askld se zPreambule (filozofie pistoupen),
sedmi kapitol (obecn zsady; politick spoluprce azahranin abezpenostn politika; spravedlnost, svo-
boda abezpenost; obchodn zleitosti (DCFTA); ekonomick afinann spoluprce; spoluprce vboji
proti podvodm, stejn jako institucionln, obecn azvren ustanoven), 43 ploh (prvn pedpisy
EU, kter budou pevzaty Ukrajinou do uritho data) a3 protokoly.
24 Evropsk parlament pijal vtto souvislosti nkolik usnesen tkajcch se rusk invaze na Krym apoli-
tick krize na Ukrajin.
25 http://eeas.europa.eu/top_stories/2012/140912_ukraine_en.htm.
196
oblasti ponkud klopt za vdskem aPolskem, kdy tyto dv zem jsou nadle spojo-
vny sprojektem Vchodnho partnerstv tm vlun.26
Do politiky Vchodnho partnerstv EU tak bylo zapojeno est post-sovtskch stt,
vetn t pmch soused EU Ukrajiny, Moldavska aBloruska at zem jinho
Kavkazu Gruzie, Armnie azerbjdnu. Partnerstv, kter bylo zahjeno vroce
2009, m podporovat politick, spoleensk ahospodsk reformn snahy vtchto
zemch sclem zvit demokratizaci adnou sprvu, energetickou bezpenost, ochranu
ivotnho prosted ahospodsk aspoleensk rozvoj. Itento projekt byl prostedkem
ktomu, aby zem, kter maj vztahy sEU, mohly vyjednat dohodu opidruen, jej
soust asto bv prohlouben akomplexn zna volnho obchodu.
Vdubnu 2014 se vPraze konal dal summit Vchodnho partnerstv, kter vak
ml zsadn vadu spovajc vtom, e se jej neastnili dn vysoc pedstavitel EU.
Summit ml spe podobu hodnotc konference kptiletmu vro zaloen iniciativy.
Vzhledem kabsenci politickho veden EU na schzce bylo patrno, e R nebude moci
vznamnji pispt kposlen sv zahranin politick aktivity vrmci tohoto projektu.
Pitom Vchodn partnerstv je pro eskou diplomacii dlouhodobou prioritu svznam-
nm potencilem pro diplomatick ageopolitick zjmy R.
Zekonomickho pohledu patila Ukrajina kvznamnm obchodnm partnerm es-
k republiky.27 Pes adu problm souasn ukrajinsk ekonomiky, nen potencil
trhu zhlediska uplatnn eskch vrobk aslueb zdaleka vyerpn.28 Soust
procesu posilovn spoluprce mezi R aUkrajinou mohou bt samozejm iaktivity
EU nap. voblasti vzov liberalizace. Mezi inn nstroje tzv. soft-power EU pat
obecn vt mobilita osob, vtomto ppad mobilita pro Ukrajince. EU aR jsou pro
ukrajinsk obany nejdanj destinac pro prci istudium.29 Liberalizace vzov po-
vinnosti zapoala srokem 2008, ale skuten start bezvzovho reimu pro ukrajinsk
obany (za pedpokladu, e nedojde kvlenmu konfliktu), se odhaduje spe a na
jaro 2015. Ukrajinci jsou vsouasnosti po Rusech druhmi nejvtmi pjemci vz do
Schengenu. Vroce 2012 bylo vydno pes 1,3milionu vz, akoliv veejn mnn se
nejen vzpadnch lenskch sttech vtinou stav proti vt mobilit oban vchodn
Evropy.30
Pokud jde ohumanitrn pomoc esk vldy Ukrajin, tato poskytuje pomoc vpodo-
b humanitrnch konvoj, nebo podporuje ozdravn pobyty pro ukrajinsk dt skra-
janskou vazbou vdoprovodu dosplch osob vubytovacm zazen Ministerstva vnitra
Solenice na Pbramsku.31
26 Vznam R pi zapojen do Vchodnho partnerstv zmiuje nap. LUSTIGOV, P.: The place and status
of the Eastern Partnership Policy in the European exteral relations law. In IKOV, N. (ed.): From Eas-
tern Partnership to the Association ALegal and Political Analysis. Cambridge, 2014
27 Ukrajina pat mezi zem, kter jsou pro podnikn eskch firem perspektivn. Nap. Svaz prmyslu ado-
pravy R na podzim 2013 zorganizoval podnikatelskou misi, je doprovodila prezidenta Miloe Zemana
na jeho oficiln nvtv Kyjeva.
28 http://www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/evropa/ukrajina.
29 http://www.evropskehodnoty.cz/wp-content/uploads/2014/10/Reakce-EU-na-krizi-na-Ukrajine.pdf.
30 Podle studie The Polish Centre for Eastern Studies vak poet ukrajinskch rezident vEU naroste maxi-
mln o200300tis. oban.
31 http://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/tiskove_zpravy/x2015_02_16_cesko_vypravilo_konvoj.
197
UKRAJINA ANEVLDN ORGANIZACE VR
Ikdy je sucho, je teba st.

(Seneca)
Vlednu 2015 zorganizovalo Velvyslanectv Ukrajiny vesk republice

setkn mezi zstupci podnikatel zUkrajiny aeskm Svazem prmyslu adopravy
R,32 kter je nejen svazem zamstnavatel ale sdruuje dalch 28 svaz, apibli-
n 120 obchodnch korporac. Svaz zastupuje zamstnavatele na vldn tripartit R.
Velvyslanec Ukrajiny vR Boris Zaujuk uvedl, e esk republika pat mezi hlavn
obchodn partnery Ukrajiny. Konstatoval, e sohledem na rozsah zem Ukrajiny se
konflikt odehrv na 7% zem sttu, tud e zbytek je vhodn pro zahranin investice
ze strany sttu, ale pedevm ze strany soukromch podnikatel. Konstatoval, e obrat
zEU tvo 10mld.eur, zatmco nap. obrat zUSA tvo jen 2mldeur. Tm mimo jin
osvtlil nezbytnou orientaci Ukrajiny na blzk sousedn zem azem EU.
Pestoe vroce 2014 dolo vdsledku konfliktu na Ukrajin kpoklesu obratu mezi
Ukrajinou aR, nadle je obchod mezi obma zemmi dleit sohledem na typ zbo
(export Ukrajiny nap. ruda, ern kovy, elektrick zazen, nafta, devo, tuky, oleje,
plasty, optick pstroje; export R nap. reaktory, kotle, elektrick pstroje, dopravn
prostedky, plasty, farmacie, sluby). Na Ukrajin psob piblin 400 obchodnch
spolenost seskm kapitlem. Ukrajinsk spolenosti pechzej na implementaci
evropsk korportn kultury avyuvaj evropsk obchodn zazen jako je londnsk
nebo varavsk burza.
Soust pomoci Ukrajin by mlo bt izaveden evropskch certifikt ajejich
uznvn, vetn uznvn eskch certifikt na Ukrajin, co by usnadnilo voln po-
hyb zbo mezi obma zemmi. Hlavnm clem takto zamlen spoluprce je efektivn
vyuit finannch zdroj zoperanch program EU, pestoe globln ekonomika EU
m sv nevyeen obte aet investoi jsou ksituaci na Ukrajin spe zdrenliv
optimistit.
Na podporu Ukrajiny byl vnedvn dob vR zaloen spolek snzvem Ukraini-
an Business Club in Czech Republic z.s.33 aobecn prospn spolenost snzvem
Evropsk institut politickch aekonomickch studi rozvoje Ukrajiny.34 innost
spolku je zaloena na demokratickch principech. Pedmtem innosti spolku, kter
sdruuje obany R iUkrajiny jsou podpora vzjemnho setkvn mezi pedstaviteli
eskho prmyslu aobchodu sukrajinskmi podnikateli, vzdlvac innost, podpora
vnavazovn audrovn zahraninch kontakt, publikan avydavatelsk innosti,
podpora kontakt spodobnmi spolky vzahrani, sprva nadac anadanch fond
na podporu spoluprce mezi R aUkrajinou. Hlavnm pedmtem innosti uveden
32 Autorka tohoto pspvku se osobn astnila setkn zstupc Velvyslanectv Ukrajiny vPraze aeskch
podnikatel sdruench ve Svazu prmyslu adopravy. Proto adu aktulnch informac uvedench vtto
sti lnku erp zobsahu jednn, kter se uskutenilo dne 19.1.2015 na Velvyslanectv Ukrajiny
vPraze. Vce nap. http://www.spcr.cz.
33 Spolek je zaloen dle 214 zk..89/2014 Sb., obansk zkonk.
34 Obecn prospn spolenost je zaloena dle 4 zk..248/1995 Sb., oobecn prospnch spolenostech
vplatnm znn.
198
obecn prospn spolenosti jsou osvtov innost, vchovn vzdlvn innost,
pokraujc vzdlvn pro dospl, podn tematickch nrodnch amezinrodnch
konferenc, publikan avydavatelsk innost, podn diskus astudia zamenho na
otzky politickho aekonomickho rozvoje Ukrajiny.
Nevldn organizace jako je Svaz prmyslu adopravy R ve spoluprci seskm
ervenm kem35 zorganizoval vnoru 2015 ihumanitrn transport zR na Ukraji-
nu. Nklad smujc na Ukrajinu byl naplnn 800 kilogramy zdravotnickho materilu
vhodnot t milion korun. Na jeho rozdlen potebnm adrestm vmst uren
dohleli zstupci spolupracujcho spolku Ukrajinsk tradice vR. Zsilka smovala
pedevm do msta Krasnyj Lyman, kter le ve vlkou zasaen zn na Donbase.
Vsouasnosti vesku ukrajinskou meninu reprezentuj tyi zkladn organiza-
ce obansk sdruen: Ukrajinsk iniciativa vR (UIR), Sdruen Ukrajinc
apznivc Ukrajiny (SUPU), Sdruen Ukrajinek vesk republice (SU R).36
Ukrajinsk iniciativa vR je zejm nejznmj anejaktivnj zuvedench organi-
zac. Je to neziskov organizace, kter pracujedle nrodnostn-obanskho principu.
Aktivity organizacese zamuj napodporu arozvoj ukrajinsk kultury vrmci es-
kho aevropskho spoleenstv. UIR je lenem Evropskho aSvtovho kongresu
Ukrajinc, spolupracuje sadem vldy R Rada vldy pro nrodnostn meniny, Ma-
gistrtem hl.m. Prahy, Velvyslanectvm Ukrajiny vR, sorganizacemi nrodnostnch
menin vR asneziskovmi organizacemi vR. UIRod roku 1992vydv asopis
pro Ukrajince vR Porohy.37
ZVR
Politick iekonomick podpora Ukrajiny ajejm obanm ze strany Ev-

ropsk unie asamostatn ze strany esk republiky aady jejch nevldnch organizac
je nezbytnou podmnkou dobrho sousedstv, solidarity aevropsk koncepce stability
amru na evropskm kontinent. Podpora obanm Ukrajiny je zrove pomoc tm
obanm Ukrajiny, kte maj sv etnick koeny na zem esk republiky akte ji
dlouhodob ij zejmna voblasti zpadn Ukrajiny nap. ve mstech Melitopol, Zpo-
ro, Lvov, Uhorod. Dle odhad Ministerstva zahraninch vc R ije nyn na zem
Ukrajiny necelch 6000 osob esk nrodnosti, kte se sdruuj vad krajanskch
spolk. Tyto spolky jsou zasteeny eskou nrodn radou Ukrajiny (NRU). esk
spolky aesk obchodn spolenosti tak vyvjej snahu spolupracovat nejen se spolky
krajanskmi, ale isostatnmi stmi ukrajinskho veejnho ivota sclem co nejefek-
tivnj podpory jej stabilizace, mimo jin iprostednictvm pro Ukrajinu alokovanch
finannch prostedk zfond EU. esk republika realizuje podporu ukrajinskch ob-
an prostednictvm stipendi studentm i ozdravn pobyty pro ukrajinsk dti skra-
janskm zzemm. Nkter univerzity jako nap. Prvnick fakulta vOlomouci poskytla
studijn stipendium nkolika ukrajinskm studentm vOlomouci.
35 http://www.cervenykriz.eu/cz/cz_root.aspx.
36 http://www.ukrajinci.cz/cs/diaspora-cr/detail/acestia-ukrajinci-maji-zajem-oaveci-verejne.
37 http://www.ukrajinci.cz.
199
LEGALITA OZBROJEN INTERVENCE

NA OCHRANU KRAJAN
VERONIKA BLKOV
Abstract: Legality of Armed Interventions to Protect Compatriots

The paper considers the legality of armed interventions to protect compatriots under current
international law. The first chapter shows that such interventions come about from time
to time, or that countries at least threaten to undertake them (e.g. Turkish intervention in
Cyprus in 1974, intervention by the Russian Federation in Georgia in 2008, intervention
by the Russian Federation in Ukraine in 2014, etc.). The second chapter documents that
interventions to protect compatriots cannot be subsumed under the right to self-defence; nor
do they constitute as autonomous exception to the prohibition on the use of force and threat
of force enshrined in the UN Charter. Interventions might only be lawful if the kin-state has
been given authorisation by the UN Security Council. However, this has never happened in
practice; interventions to protect compatriots are thus legally problematic.
Key words: interventions, threat of force, Charter of the United Nations, UN collective
actions, compatriots, international law, citizens, use of force, the UN Security Council,
self-defence
Klov slova: Intervence, hrozba silou, Charta OSN, kolektivn akce OSN, krajan,
mezinrodn prvo, oban, pouit sly, Rada bezpenosti OSN, sebeobrana
Stty mvaj specifick vztah ke svm krajanm, tj. lidem stejn etnick
pslunosti, jakou m jejich vtinov obyvatelstvo, kte trvale ij na zem jinho
sttu.1 Zvlt aktuln je toto tma ji po desetilet ve stedn avchodn Evrop, kde
hranice stt asto neodpovdaj etnickm hranicm, amnoh stty tak na svm zem
maj meniny etnicky spznn svtinovm obyvatelstvem sttu sousednho. Existuje
shoda vtom, e stty maj prvo zajmat se oosudy krajan vzahrani, udrovat snimi
1 Jednotn prvn definice pojmu krajan na mezinrodn scn neexistuje. Li se rovn termny, je jsou
vtto souvislosti pouvny: nap. etina pracuje stermnem krajan, anglitina mluv okin-minority,
francouztina ominorit de souche, rutina zn termn . Tyto termny obvykle nemaj
zcela jasn vznam. Vnkterch sttech nicmn existuje legislativa, kter krajany definuje. Nap. Zkon
No.99 osttn politice Rusk federace vi krajanm vzahrani zroku 1999 vymezuje krajany jako
osoby, kter se narodily vjednom stt, ij nebo ily vnm avyznauj se spolenm jazykem, nbo-
enstvm, kulturnm ddictvm, tradicemi azvyky, atak potomci tchto osob vpm linii (lnek 1,
odst.1).
201
styky aposkytovat jim podporu.2 Konsensus se naopak neustlil vtom, jak rozshl
tato podpora me bt, ani by dolo kzsahu do vnitnch zleitost druhho sttu
aknaruen jeho zemn suverenity. At vtom, zda vextrmn situaci, kdy je krajan-
sk menina vystavena zvanmu poruovn lidskch prv svch pslunk, me
spznn stt zashnout za pomoci ozbrojen sly azjednat podek. Prv nad touto
otzkou tedy nad legalitou ozbrojen intervence na ochranu krajan vzahrani se
zaml nsledujc pspvek. Prvn kapitola strun mapuje mezinrodn praxi vdan
oblasti, druh nabz mezinrodn prvn analzu problmu.
INTERVENCE NA OCHRANU KRAJAN

MEZINRODN PRAXE
Intervence na ochranu krajan nen jen teoretick koncept, kter by si

zdlouh chvle vymyslela prvn nauka. Situace, kdy se stty dovolvaly prva pout
ozbrojenou slu na ochranu krajan vzahrani, se vpraxi za posledn cca dv stolet
objevovaly opakovan. Nkdy zstalo uhrozby vojenskho zsahu, jindy stty pely
od slov kinm ave jmnu ochrany krajan ozbrojenou slu na zem cizho sttu
skuten pouily. Intervence na ochranu spznnch menin probhaly ji v19.stolet.
Standardn mly podobu vojenskch akc evropskch stt (Francie, Velk Britnie,
Ruska apod.) namench proti Osmansk i. Clem tchto akc nebyla ochrana kraja-
n vdnenm slova smyslu. Chrnn skupiny byly definovny spe na nboenskm
zklad, tj. primrn lo okesansk komunity ijc na zem muslimskch stt.
Nrodnostn prvek, nap. vpodob ideje panslavismu aochrany malch slovanskch
nrod ve stedn avchodn Evrop ze strany carskho Ruska, se zde ale ji objevoval
tak.3 Zsahem na ochranu menin v19.stolet byly intervence evropskch stt vec-
ku vletech 18271830 (na ochranu ek), Francie na zem dnenho Libanonu vroce
1860 (na ochranu mstn komunity kesanskch maronit), nebo Ruska azpadnch
stt na Balkn (na ochranu mstnch kesanskch nrod).4
Ochrana krajan, zde ji vdnenm vznamu tohoto pojmu, se stala velkm tmatem
vobdob mezi dvma svtovmi vlkami. Tehdy, pod patrontem Spolenosti nro-
d, vznikl rozshl mezinrodn systm smluv zamench na ochranu menin vnov
vzniklch zemch stedn avchodn Evropy, mezi n se vedle Polska, Jugoslvie i
pobaltskch stt adilo ieskoslovensko.5 Smlouvy ukldaly sttm, aby snrodnost-
nmi (arovn nboenskmi) meninami na svm zem zachzely slun, nediskri-
minovaly je adokonce poskytly jejich pslunkm urit vhody. Sttm spznnm
2 Nap. Bentsk komise Rady Evropy ve sv Zprv opednostnm zachzen snrodnostnmi meninami
ze strany spznnch stt zroku 2001 konstatuje, e: spznn stty [] hraj uritou roli pi ochran
azachovn svch krajanskch menin vzahrani sclem zajistit, aby jazykov akulturn vazby mezi nimi
zstaly zachovny. Venice Commission, Report on the Preferential Treatment of National Minorities by
their Kin-States, Study 168/2001, CDL-INF(2001)19, 22 October 2001, s.22.
3 Viz nap. VLEK, R.: Rusk panslavismus akrymsk vlka. Slovansk pehled, 1999, ro.85, s.1330.
4 Viz MURPHY, S.D.: Humanitarian Intervention. The United Nations in an Evolving World Order. Phila-
delphia, 1996, s.4957.
5 Vce viz SCHEU, H. Ch.: Ochrana nrodnostnch menin podle mezinrodnho prva. Praha, 1998,
s.1022.
202
smeninami nevyplvala ze smluv dn zvltn privilegia. Na dodrovn smluv mla
dohlet Rada Spolenosti nrod aspory znich rozhodoval Stl dvr mezinrod-
n spravedlnosti. Reln se ovem stty ve prospch krajanskch menin vzahrani
angaovaly velmi aktivn. Projevilo se to ji vrmci samotn Spolenosti nrod, na
jej orgny se ve vci menin obracely vtinou prv spznn stty. Nap. Stl
dvr mezinrodn spravedlnosti vydal ve 20.a30.letech nkolik rozsudk aposudk
iniciovanch spznnmi stty, teba kpostaven nmeck meniny vPolsku,6 polsk
meniny vGdasku,7 nebo kvmn obyvatelstva mezi eckem aTureckem.8
Pro tento pspvek m vt vznam skutenost, e bhemmezivlenho obdob
se objevily snahy dovolvat se ochrany krajan jako monho titulu kpouit ozbroje-
n sly. Nejaktivnji si vtomto smru ponalo nacistick Nmecko. Hitler oznaoval
ochranu prv etnickch Nmc ijcch na zem sousednch stt, mj.eskosloven-
ska, Polska aRakouska, za ivotn zjem Nmecka adval najevo, e tuto ochranu je
Nmecko pipraveno zajistit za pouit vech dostupnch prostedk, vetn ozbrojen
sly. To se potvrdilo ji pipojenm Rakouska (tzv.anlus) vbeznu roku 1938, pi nm
dolo kobsazen rakouskho zem nmeckou armdou. Obsazen probhlo pokojn,
bez obt. Vz 1938 byly pod hrozbou pouit ozbrojen sly kNmecku pipojeny
pohranin oblasti eskoslovenska, ato na zklad Mnichovsk dohody podepsan z-
stupci Nmecka, Itlie, Francie aVelk Britnie. Americk prvnk Quincy Wright,
kter jako jeden zmla expert komentoval zbor Sudet ji ped druhou svtovou vl-
kou, oznail ppadn pouit sly ze strany Nmecka bez ohledu na jeho zdvodnn
potebou chrnit krajany za poruen mezinrodnho prva, konkrtn Briand-Kello-
gova paktu zroku 1928.9
Navzdory tomu, e anlus Rakouska i zbor Sudet ze strany nacistickho Nmecka
jsou dnes povaovny za nelegln, je teba ci, e a do poloviny 20.stolet neexisto-
vala na mezinrodn scn jasn pravidla regulujc pouit ozbrojen sly. Po staletch,
kdy stty vtto sfe disponovaly volnost jednn, tj. mohly pouvat slu, jak uznaly
za vhodn, zaaly od pelomu 19.a20.stolet postupn slit tlaky na to, aby tato volnost
byla omezena. Pakt Spolenosti nrod zroku 1919 jet dn vrazn limity nepi-
nel. Konstatoval sice, e kad vlka nebo hrozba vlkou, a se dotk nkterho
lena Spolenosti pmo i nepmo, dotk se zjm cel Spolenosti, jej povinnost
je uinit vhodn opaten, aby mr mezi nrody byl inn uchrnn (lnek 1, odst.1),
zkaz pouit sly ale neobsahoval. Pouze upravoval proceduru, kterou stty musely pro-
jt dve, ne se smly uchlit kvyhlen vlky.10 Briand-Kelloggv pakt zroku 1928
6 PCIJ, Access to German Minority Schools in Upper Silesia, Advisory Opinion, 15May 1931.
7 PCIJ, Treatment of Polish Nationals and Other Persons of Polish Origin or Speech in the Danzig Territory,
Advisory Opinion, 4February 1932.
8 PCIJ, Exchange of Greek and Turkish Populations, Advisory Opinion, 21February 1925.
9 WRIGHT, Q.: Munich Settlement and International Law. American Journal of International Law, 1939,
Vol.33, s.28.
10 lnek 12 odst.1 Paktu Spolenosti nrod: lenov Spolenosti jsou zajedno vtom, e vyskytne-li se
mezi nimi spor, kter by mohl vsti kroztrce, pedlo vc bu rozhodmu nebo soudnmi zen nebo
kpezkoumn Rad. Jsou dle zajedno vtom, e se vdnm ppad neuchl kvlce dve, ne uplynou
ti msce od nlezu rozhodch nebo soudu neb od zprvy Rady.
203
ji zachzel dle, pinesl toti zkaz ton vlky.11 Nepanovala ale shoda vtom, jak
vjimky tento zkaz pipoutl azda by jednou zonch vjimek mohla bt intervence
na ochranu krajan vzahrani.
Situace se vrazn zmnila spijetm Charty OSN vroce 1945. Charta zakotvila
zsadu nepouit sly ahrozby silou, kter bude podrobnji rozebrna ve druh kapitole.
Intervence zdvodovan prvem na ochranu krajan ale zmezinrodn praxe nevy-
mizely ani po druh svtov vlce. Pklad nabz vojensk zsahy Turecka na Kypru
vletech 1964 a1974. Kprvnmu zsahu dolo nkolik let po ustaven nezvislho
kyperskho sttu, vreakci na omezovn prv kyperskch Turk ze strany mstn pro-
eck vldy. Zsah ml podobu leteckho deru na cle kontrolovan kyperskmi eky
atrval pouze jeden den (8.srpna). Rada bezpenosti OSN vrezoluci 193 vyzvala strany
kuzaven pm, tureckou akci ale explicitn neodsoudila.12 Druh zsah se odehrl
vroce 1974. Tentokrt Turecko reagovalo na vldn pevrat na Kypru, jm se kmoci
dostala proeck vojensk junta, kter plnovala pipojen Kypru kecku. Kpevratu
dolo 15.ervence, osedm dn pozdji se tureck ozbrojen sly vylodily na ostrov
aobsadily jeho severn st obydlenou kyperskmi Turky. Rada bezpenosti opt zpo-
tku reagovala spe zdrenliv.13 Jasnho odsouzen se vojensk akce, resp. nsledn
okupace dokala a vroce 1983, kdy byl na severu ostrova vyhlen dajn nezvisl
stt tzv.Tureck republiky Severnho Kypru.14
Od skonen studen vlky mvaj intervence na podporu krajan vzahrani spe
skrytou podobu. Nap. do obansk vlky vBosn aHercegovin zasahovaly oba sou-
sedn stty, jejich meniny se na tomto zem nachzely, tj. Svazov republika Jugo-
slvie (pozdji Srbsko aern Hora) aChorvatsko.15 Zsahy mly vtinou nepmou
povahu, jejich zkladem tedy byly dodvky zbran avojenskho materilu, poskytov-
n politick podpory, zajiovn potebnho zzem pro veden tok apod. Oteven
se na ochranu krajan vzahrani vojensky angaovala Rusk federace bhem vlky
sGruzi vroce 2008. Vlka trvala necel tden, od 7.do 12.srpna 2008, adolo pi n
ke vstupu ruskch jednotek na zem separatistickch gruznskch provinci Abchzie
aJin Osetie. Operace, kter vystila ve faktick osamostatnn obou provinci, vzbu-
dila irokou mezinrodn kritiku. Expertn Nezvisl mezinrodn zjiovac mise pro
konflikt vGruzii, kter byla do oblasti vyslna krtce po cel operaci, dospla kzvru,
e konflikt vGruzii vlt 2008 prokzal jasn tendence sti politickch aktr opustit
obecn pijat zsady mezinrodnho prva, jako je respektovn zemn celistvosti.16
Zatm posledn akc, kter vykazuje znaky intervence na ochranu krajan, je zapoje-
n Rusk federace do souasnho konfliktu na Ukrajin. Zapojen probhlo ve dvou f-
11 lnek 1 Briand-Kelloggova paktu: Vysok smluvn strany slavnostn prohlauj jmnem svch nrod,
e odsuzuj vlku jako prostedek kvyeen mezinrodnch neshod azkaj se j jako prostedku nrodn
politiky ve svch vzjemnch vztazch.
12 UN Doc. S/RES/193 (1964), The Cyprus Question, 9 August 1964. Pro pijet rezoluce hlasovalo devt
ztehdejch jedencti len Rady bezpenosti, dva lenov (SSSR aeskoslovensko) se hlasovn zdrely.
13 Viz UN Doc. S/RES/360 (1974), Cyprus, 16 August 1974.
14 UN Doc. S/RES/541 (1983), Cyprus, 18 November 1983.
15 Viz t BURG, S.L. SHOUP, P. S.: The War in Bosnia-Herzegovina: Ethnic Conflict and International
Intervention. Armonk and London, 1999.
16 Independent International Fact-Finding Mission on the Conflict in Georgia, Report, Volume I, September
2009, s.36.
204
zch. Nejprve se Rusk federace vojensky angaovala na poloostrov Krym, kde jednak
vyuila zde ji dve rozmstn sly ernomosk flotily, jednak do oblasti infiltrovali
pslunci ruskch ozbrojench sil vneidentifikovatelnch uniformch (tzv. mal zelen
mui little green men).17 Akce vystila vodtren Krymu od Ukrajiny ajeho zalenn
do Rusk federace, je se dokaly irokho mezinrodnho odsouzen.18 Druhou fzi
vojenskho angam Rusk federace na Ukrajin tvo ozbrojen podpora ruskojazy-
nm povstaleckm jednotkm operujcm na vchod zem. Tato podpora m zatm,
obdobn jako tomu bylo vBosn aHercegovin, skrytou podobu ajej rozsah nen
jednoznan. Zd se nicmn, e nezstv omezena na dodvky zbran avojenskho
materily ana politick spojenectv, ale zahrnuje pm, by nepiznan nasazen rus-
kch ozbrojench sil na zem vchodn Ukrajiny. Vtto chvli nelze ci, jak dsledky
rusk zsah na Ukrajin bude mt ajakou roli vnm jet sehraje argument ochrany
krajan vzahrani.
INTERVENCE NA OCHRANU KRAJAN

MEZINRODNPRVN ANALZA
Pedchoz kapitola ukzala, e ozbrojen intervence na ochranu krajan

vzahrani se vmezinrodn praxi opakovan objevuj. Tato kapitola se zaml nad
tm, nakolik maj dan intervence oporu vsouasnm mezinrodnm prvu. Jak ji bylo
eeno, od pijet Charty OSN vroce 1945 je vmezinrodnm prvu pevn ukotvena
zsada nepouit sly ahrozby silou, podle n se vichni lenov vysthaj ve svch
mezinrodnch stycch hrozby silou nebo pouit sly jak proti zemn celistvosti nebo
politick nezvislosti kterhokoli sttu, tak jakmkoli jinm zpsobem nesluitelnm
scli Organizace spojench nrod (lnek2, odst.4 Charty OSN). Zsada m nejen
smluvn, ale tak obyejov charakter apodle obecn pijmanho nzoru tvo soust
jus cogens. To znamen, e se ad mezi pravidla, kter chrn nejvznamnj hodnoty
mezinrodnho spoleenstv jako celku, jsou mezinrodnm spoleenstvm jako takov
uznan, stty se od nich nemohou jednostrann odchlit ajejich zmna je mon jedin
se souhlasem vech stt.19
Zsada nepouit sly ahrozby silou nen zcela absolutn. Sama Charta OSN pipou-
t dv vjimky. Prvn tvo kolektivn akce OSN, schvlen Radou bezpenosti podle
kapitolyVII Charty vppad ohroen mru, poruen mru nebo tonho inu (l-
nek39). Dan pojmy nemaj pevn vymezen ajejich vklad se postupem doby rozil:
zatmco pvodn Rada bezpenosti pod lnek 39 podazovala jen mezisttn konflikty,
vposlednch dvou desetiletch jako ohroen mru, pop. jeho poruen kvalifikovala mj.
zvan poruovn lidskch prv, humanitrn krize, nebo teroristick iny. Ztohoto
hlediska nic nebrn tomu, aby masivn potlaovn zkladnch lidskch prv pslu-
17 Vce viz BLKOV, V.: The Use of Force by the Russian Federation in Crimea. Heidelberg Journal of
International Law, 2015, .1, s.2750.
18 Viz nap. UN Doc. A/RES/68/262, Territorial integrity of Ukraine, 27 March 2014; aEuropean Parliament,
Resolution 2014/2627, 13 March 2014.
19 Viz lnek 53 Vdesk mluvy osmluvnm prvu.
205
nk urit krajansk meniny bylo Radou bezpenosti vyhodnoceno jako situace spa-
dajc pod lnek39, aby Rada poskytla mandt kvojenskmu zsahu voblasti aaby
tento mandt zskal spznn stt.Za tchto podmnek by vojensk intervence tohoto
sttu byla, pokud by nedolo kpekroen mandtu OSN, legln. Vpraxi ale dosud
Rada bezpenosti zsah spznnho sttu na ochranu krajan neautorizovala, jde tedy
oist teoretickou monost.
Zajmavj pro tento pspvek je druh obecn uznan vjimka ze zsady nepou-
it sly ahrozby silou, kterou pedstavuje sebeobrana. lnek51 Charty OSN k, e
dojde-li kozbrojenmu toku proti nktermu lenu Spojench nrod, nic [] neo-
mezuje pirozen prvo na individuln nebo kolektivn sebeobranu, dokud Rada bez-
penosti neuin opaten nezbytn pro zachovn mezinrodnho mru abezpenosti.
Vkon sebeobrany je tak vzn na akt ozbrojenho toku am subsidirn povahu vi
opatenm Rady bezpenosti pijatm podle kapitolyVII Charty. Vedle toho podlh
obyejov zakotvenm principm nezbytnosti aproporcionality.20 Pojem ozbrojen
tok nem vmezinrodnm prvu jasnou definici.21 Obvykle se m za to, e se jedn
ozvlt zvan formy pouit ozbrojen sly jednm sttem proti sttu jinmu.22 Mezi
tyto formy bvaj standardn azena jednn uveden vrezoluci Valnho shromdn
OSN 3314 zroku 1974,23 kter vymezuje pojem ton in (agrese) podle lnku39
Charty. Za ton in se podle rezoluce povauje nap. pm tok ozbrojench sil na
zem jinho sttu, vojensk okupace cizho zem i jeho anexe, blokda pstav,
nebo vysln nesttnch ozbrojench skupin podzench cizmu sttu.
Nkdy bv vraz ozbrojen tok chpn eji tak, e zahrnuje jakkoli ozbrojen
zsahy proti nkter ze sloek sttu, vetn zsah proti jeho obyvatelm, resp. oba-
nm, knim dojde vzahrani. Nap. americk prvnk Thomas Franck se domnv,
e systm [] adaptoval koncept sebeobrany podle lnku51 vtom smyslu, e pod
nj podadil prvo pout slu vodpov na tok proti obanm, ato za pedpokladu,
e zjevn existuje extrmn nutnost ae zvolen prostedky jsou pimen.24 Prva
na sebeobranu vreakci na tok proti obanm vzahrani se pleitostn dovolvaj
tak nkter stty. Nap. Belgie intervenovala vletech 19601964 nkolikrt na zem
belgickho Konga, odkud se snaila evakuovat sv obany ohroen obanskou vlkou
vzemi. Obdobn se na africkm kontinent nkolikrt bhem studen vlky ipo jejm
skonen angaovala Francie stalo se tak nap. vMauretnii vroce 1977, vGabunu
ave Rwand vroce 1990, vadu vroce 1992, nebo ve Stedoafrick republice vroce
1996. Intervence mly standardn podobu zchrann mise zamen na transfer oban
zpt do vlasti.
20 ICJ, Military and Paramilitary Activities in and against Nicaragua (Nicaragua v. United States of Ameri-
ca), Judgment, 27 June 1986, par. 176.
21 Mezinrodn soudn dvr sice vppadu Nikaragua uvedl, e there appears now to be general agreement
on the nature of the acts which can be treated as constituting armed attacks (Tamt, par. 195), toto tvr-
zen se ale zd pehnan optimistick, nebo ovymezen pojmu se dlouhodob vedou spory.
22 Vce viz RUYS, T.: Armed Attack and Article 51 of the UN Charter. Cambridge, 2010.
23 UN Doc. A/RES/3314 (XXIX), Definition of Aggression,14 December 1974.
24 FRANCK, T. M.: Recourse to Force. State Action Against Threats and Armed Attacks. Cambridge, 2002,
s.96.
206
Zejm nejznmj akce na ochranu oban zdvodnn prvem na sebeobranu
probhla vroce 1976 na zem Ugandy. Teroristick komando palestinsk Lidov fron-
ty pro osvobozen Palestiny tehdy uneslo letadlo francouzsk leteck spolenosti Air
France letc na pravideln lince zTel Avivu do Pae apistlo snm vugandskm
mst Entebbe. Zde terorist propustili vtinu cestujcch ajako rukojm si ponechali
pouze obany sttu Izrael, jejich osvobozen podmiovali proputnm 54 Palestinc
vznnch vIzraeli avzpadn Evrop. Izrael vyslal do Entebbe komando, kter ruko-
jm osvobodilo aodvezlo zUgandy. Dalm sttem, kter se bhem poslednch desetilet
opakovan hlsil kprvu na sebeobranu na ochranu oban, jsou Spojen stty americ-
k. Nap. vroce 1983 intervenovaly vojensk jednotky USA na karibskm ostrov Gre-
nada sodvodnnm, e musej poskytnout ochranu americkm obanm ohroenm
novm vojenskm reimem vzemi. Vletech 19851986 zashly USA letecky vEgypt
avLibyi, ato vreakci na teroristick toky, pi nich zahynuli jejich oban (nos lodi
Achille Lauro vprvnm abombov tok na diskotku vZpadnm Berln ve druhm
ppad). Akoli akce byly ospravedlovny ochranou oban, lo spe oprotiopaten
i odvetu. Argument ochrany oban se objevil tak vsouvislosti svojenskm zsahem
USA vPanam vroce 1989 i vAfghnistnu aSdnu vroce 1998.25
Mohlo by se zdt, e problematika sebeobrany na ochranu oban pmo nesouvi-
s stmatem tohoto pspvku, jm je intervence na ochranu krajan, nikoli oban.
Souvislost zde ale existuje. Je tomu tak proto, e mnoh stty, jejich vznamn kra-
jansk meniny ij mimo jejich zem, mvaj tendenci pslunkm tchto menin as
od asu udlit sttn obanstv en bloc, nebo pro n zavdj zvltn, zjednoduenou
proceduru nabyt sttnho obanstv. Vposlednch letech takto postupovalo mj. Ma-
arsko aRusk federace. Maarsko pijalo Zkon oprvech nrodnostnch menin
vroce 2011.26 Zkon umonil zskat maarsk obanstv vem osobm maarskho
pvodu ajejich potomkm, kte mluv maarsky, bez ohledu na to, vjakm stt ij.
Podle dostupnch informac takto maarsk obanstv ji zskalo cca 500000 lid,
pevn zkrajanskch menin vRumunsku, Srbsku ana Ukrajin.27 Rusk federace
pijala Zkon oobanstv vroce 2002, vdalch letech jej ale nkolikrt novelizovala,
mj.vobdob konflikt vGruzi (2008) ana Ukrajin (2014). Novely usnadnily monost
ruskojazynch osob ijcch mimo zem Rusk federace zskat rusk obanstv.28
Udlen obanstv velkm skupinm krajan vzahrani by, ve spojen sdoktrnou
sebeobrany na ochranu oban, mohlo vytvoit prvn rmec pro ospravedlnn inter-
venc na ochranu krajan. Aspo tak se to me jevit na prvn pohled. Na druh je ji
zejm, e situace je sloitj, ato hned znkolika dvod. Zaprv, prava sttnho
obanstv je sice primrn zleitost jednotlivch stt, ty ale nedisponuj absolutn
volnost jednn vtto oblasti. Jak uvedl Mezinrodn soudn dvr vppad Notte-
bohm, ostatn stty maj povinnost respektovat udlen obanstv pouze tehdy, pokud
knmu dolo na zklad existence skutenho pouta (genuine link) mezi sttem ajed-
25 Tamt, s.7696.
26 Pro kritick zhodnocen zkona viz Venice Commission, Opinion on the Act on the Rights of Nationalities
of Hungary, Opinion 671/2012, CDL-AD(2012)011-e, 19 June 2012.
27 Viz THORPE, N.: Hungary creating new mass of EU citizens. BBC News, 7 November 2013.
28 ,
TACC, 4 2014.
207
notlivcem.29 Je otzkou, nakolik je nrodnostn spznnost dostatenm zkladem pro
vznik takovho skutenho pouta. Pokud by tomu tak nebylo, mohly by stty povaovat
hromadn udlen obanstv pslunkm urit meniny na jejich zem ze strany ci-
zho, stouto meninou spznnho sttu za vmovn do svch vnitnch zleitost
anemusely by druh obanstv uznvat.30 Spznn stt by se pak st mohl dovolvat
tohoto (neplatn udlenho) obanstv jako titulu kintervenci.
Zadruh, navzdory tomu, e kintervencm na ochranu oban dochz na mezin-
rodn scn pomrn asto, jejich legalita zstv dlouhodob sporn. Praxe je ome-
zena na nkolik mlo stt (primrn Belgie, Francie, Izrael, Rusk federace aUSA).
Ostatn stty se kn stav opatrn, pop. ji pmo odmtaj.31 Rozdlena je rovn dok-
trna. Za legln intervence na ochranu oban povauj nap. D.W.Bowett,32 Thomas
Franck,33 nebo Tarcisio Gazzini.34 Tito autoi se nicmn li vnzoru na to, zda je
prvnm titulem ktakovm intervencm sebeobrana (Franck, Bowett), nebo se jedn
osamostatnou vjimku ze zkazu pouit sly (Gazzini). Existuje tak poetn skupina
autor, kter legalitu intervenc odmt. Sem spad Ian Brownlie,35 Josef Mrzek,36
nebo Tom Ruys.37 Posledn zmnn autor, kter se tmatem zabval pomrn nedv-
no, dospl po dkladnm studiu pramen apraxe kzvru, e nen mon tvrdit, e de
lege lata existuje obyejov prvo na ochranu oban.38 Je-li sporn legalita doktrny
sebeobrany na ochranu oban, oto problematitj je vyuit tto doktrny kochran
krajan.
Zatet, iti, kte vojensk zsahy na ochranu oban povauj za legln, uznvaj,
e tyto zsahy musej naplovat urit podmnky. Tyto podmnky vymezil ji v50.le-
tech britsk autor C. H. M.Waldock.39 Mus zde existovat bezprostedn ohroen
oban; stt, na jeho zem se oban nachzej, mus bt neochotn nebo neschopn
zajistit jim ochranu; aakce zasahujcho sttu se mus omezit na zchranu oban amus
skonit, jakmile je tohoto cle dosaeno. Vzsad by akce mla mt povahu chirurgick-
ho ezu, kdy stt vyle na zem cizho sttu sv sly, ty vyhledaj jeho obany adoprav
je zpt do vlasti.40 Jako modelov pklad zde standardn slou operace Entebbe, jej
29 ICJ, Nottebohm (Liechtenstein v. Guatemala), Judgment, 6 April 1955.

30 Vtomto duchu nkter stty reagovaly na nrodn legislativu popsanou vpedchozm odstavci, viz nap.
stanovisko Rumunska podle Hungary and Romania face off over an ethnic dispute, EurActiv, 21 February
2013.
31 Vce viz GRAY, Ch.: The Protection Of Nationals Abroad: RussiasUse Of Force In Georgia. In CON-
STANTINIDES, A. ZAIKOS, N.: The Diversity of International Law: Essays in Honour of Professor
Kalliopi K. Koufa. Leiden, 2009, s.133151.
32 BOWETT, D. W.: Self-defence in International Law. The Lawbook Exchange, 1958, s.87105.
33 FRANCK, T. M.: Recourse to Force. State Action Against Threats and Armed Attacks. Cambridge, 2002.
34 GAZZINI, T.: The Changing Rules on the Use of Force in International Law. Manchester, 2005, s.173.
35 BROWNLIE, I.: The Principle of on-Use of Force in Contemporary International Law. In BUTLER, W.E.
(ed.): The Non-use of Force in International Law. Dordrecht, 1989, s.1921.
36 MRZEK, J.: Prohibition on the Use and Threat of Force: Self-Defence and Self-Help in International
Law. Canadian Yearbook of International Law, 1989, Vol.27, s.81.
37 RUYS, T.: Armed Attack and Article 51 of the UN Charter. Cambridge, 2010, s.213249.
38 Tamt, s.243.
39 WALDOCK, C. H. M.: The Regulation of the Use of Force by Individual States in International Law.
Recueil Sirey, 1953, s.467.
40 Viz t UN Doc. A/CN.4/506, First report on Diplomatic Protection by Mr. John R. Dugard, Special
Rapporteur, 7 March and 20 April 2000, par. 4651.
208
prbh byl strun popsn ve. Vtina intervenc na ochranu krajan tmto podmn-
km neodpovd. Nap. tureck zsah na Kypru vystil vdlouhodobou okupaci severn
sti ostrova, rusk zsah vGruzii vedl kde facto odtren separatistickch region
Abchzie aJin Osetie azsah tho sttu na Ukrajin ml (zatm) za nsledek odtren
Krymu ajeho zalenn do Rusk federace.
Na zklad uvedench skutenost lze konstatovat, e intervence na ochranu krajan
vzahrani nen mon povaovat za vkon prva na sebeobranu. Na mezinrodn sc-
n neexistuje shoda na tom, e by sebeobrana zahrnovala vojensk zsahy na ochranu
oban, kte se stanou pedmtem toku, pop. el hrozb toku na zem jinho
sttu. Ity stty ati autoi, kte takov pojet sdlej, navc trvaj na tom, e intervence
na ochranu oban musej mt omezen charakter anesmj vystit vtrvalou okupaci i
anexi cizho zem. Konen, je otzkou, zda se krajan nachzej ve stejnm prvnm
postaven jako oban, ato iza situace, kdy jim spznn stt masov udl obanstv,
resp. nakolik je takov udlen zpohledu mezinrodnho prva platn.
Vzhledem ktomu, e kolektivn akce Rady bezpenosti asebeobrana jsou jedin
obecn akceptovan vjimky ze zsady nepouit sly ahrozby silou, zdlo by se, e
vtto chvli analza kon. Ji od pijet Charty OSN se ale objevuj nzory, e se
postupem doby obyejovou cestou mohly zformovat jet vjimky jin, kter Charta
explicitn nepodchycuje. Jednou ztakovch vjimek by mohla bt prv intervence na
ochranu krajan vzahrani.41 Vznik obyejov normy, kter by umoovala takovou
intervenci coby samostatnou vjimku ze zsady nepouit sly ahrozby silou, by vya-
doval ptomnost obou tradinch prvk mezinrodnho obyeje.42
Prvnm, materilnm prvkem je dlouhodob, stejnorod adostaten rozen me-
zinrodn praxe (tzv.usus longaevus). Jde ojaksi soubor precedent, kter zahrnuj
shodn jednn ze strany stt zde konkrtn by lo oveden vojenskch zsah na
ochranu krajan mimo vlastn zem. Druhm, subjektivnm prvkem je prvn pesvd-
en otom, e pslun praxe je vsouladu smezinrodnm prvem (tzv.opinio iuris
sive necesitatis). Toto pesvden lze vyvodit ze zpsobu, jakm stty ospravedluj
sv akce, jak urit tma upravuj ve svch vnitrosttnch i zahraninpolitickch do-
kumentech ajak komentuj jednn jinch stt. Vzhledem ktomu, e zsada nepouit
sly ahrozby silou m kogentn povahu, muselo by kpesvden oobyejov povaze
pravidla umoujcho intervenci na ochranu krajan navc jet pistoupit pesvden
otom, e toto pravidlo dovoluje odchylku od jus cogens.
Mezinrodn praxe anzory doktrny ukazuj, e ani jeden zprvk nen ptomen.
Ppady, kdy stty pouily slu na ochranu svch krajan vzahrani, pop. takovm
pouitm hrozily, se sice as od asu objevuj, sotva lze ale mluvit opraxi, kter by byla
vraznji rozen areprezentativn. Podobn jako uintervenc na ochranu oban,
izde se aktivn angauje nkolik mlo stt (Rusk federace, Turecko, ped druhou
41 Pspvek se nezabv otzkou, zda by ozbrojen intervence na ochranu krajan mohla eventuln naplnit
znaky nkter zdalch monch obyejovch vjimek ze zkazu pouit sly ahrozby silou, kter se
podle nkterch nzor na mezinrodn scn zformovaly (nap. humanitrn intervence i intervence na
podporu sebeuren nrod). Rozbor vech tchto monch variant by pspvek nemrn prodlouil.
Navc tyto dal tituly nejsou nijak specifick ve vztahu ke krajanskm meninm.
42 ICJ, North Sea Continental Shelf (Federal Republic of Germany/Netherlands), Judgment, 20 February
1969.
209
svtovou vlkou tak Nmecko), zatmco vtina mezinrodnho spoleenstv se to-
hoto jednn zdruje. Dvodem samozejm nemusej bt jen pochyby olegalit akce.
Nkter stty, vetn esk republiky, dn vt krajansk meniny vzahrani ne-
musej, pop. se tyto meniny neocitly vsituaci, kter by vyadovala ozbrojen zsah,
nebo konen stty takov situace eily svyuitm jinch prostedk ne vojensk sly
(nap. organizovanm nvratem krajan do vlasti, jeho by vmn extrmnch situ-
acch vyuila opakovan iesk republika43). To ovem nic nemn na skutenosti,
e kzsahm na ochranu krajan dochz relativn zdka. Materiln prvek obyejov
normy tedy podle veho kdispozici nen.
Absentuje rovn prvek subjektivn. Jen minimum stt se kdoktrn intervence
na ochranu krajan oteven hls ve sv legislativ, pop. vzahraninpolitickch do-
kumentech. Opatrnost zachovvaj dokonce istty, kter maj zvltn prvn ped-
pisy upravujc vztahy ke krajanm. Nap. Zkon o Slovcch ijcch v zahrani
(.474/2005 Sb.) zroku 2005 mezi oblasti sttn podpory poskytovan Slovenskou
republikou krajanm vzahrani ad vlun vzdlvn, vdu avzkum, kulturu, in-
formace amdia (5). Oppadn vojensk pomoci zde nen ani slovo. Dle zachz
Zkon oBulharech ijcch mimo Bulharskou republiku zroku 2000, kter vlnku5
k, e Bulhai ijc mimo zem Bulharsk republiky maj prvo na ochranu ze stra-
ny Bulharskho sttu, kter, vsouladu se zsadami mezinrodnho prva asmezin-
rodnmi smlouvami, chrn jejich prva azjmy (odst.1). Ustaven je oteveno rznm
vkladm, podle systematickho zaazen se nicmn zd, e primrn odkazuje kin-
stitutu diplomatick ochrany.
Nejble kpm podpoe doktrny intervence na ochranu krajan m zejm Rusk
federace. Zkon osttn politice Rusk federace ve vztahu ke krajanm vzahrani
zroku 1999 vlnku14 k, e nedodren ze strany ciz vldy obecn uznanch
princip anorem mezinrodnho prva voblasti zkladnch prv asvobod lovka
aobana ve vztahu ke krajanm pedstavuje dostaten zklad pro to, aby orgny sttn
moci Rusk federace pijaly opaten na ochranu zjm krajan pedvdan normami
mezinrodnho prva (odst.5). Ustanoven neupesuje, jak by tato opaten mla bt.
st ruskch autor mezi n ale explicitn ad vojensk zsahy na zem cizch stt,
ato vetn zsah bez mandtu Rady bezpenosti OSN. Nap. pedseda stavnho sou-
du Valerij Zorkin vsouvislosti skonfliktem mezi Ruskou federac aGruzi vroce 2008
napsal, e vppad ohroen ivot krajan na zem cizch stt se Rusk federace
me vojensky angaovat bez ohledu na postoj OSN.44 Poteba zajitn komplexn
ochrany prv alegitimnch zjm ruskch oban akrajan ijcch vzahrani je
zdraznna na nkolika mstech tak vKoncepci zahrani politiky Rusk federace
zroku 2013.45 Tento pstup je ovem na mezinrodn scn meninov.
Zajmav je argumentace, kterou stty intervenujc na ochranu krajan vzahrani
vyuvaj kospravedlnn svho jednn. Zatm se neobjevil ppad, kdy by se nkter
43 Srov. Ministerstvo vnitra R, Nov pravidla pro nvrat krajan do vlasti, online na http://www.mvcr.cz
/clanek/nova-pravidla-pro-navrat-krajanu-do-vlasti.aspx (navtveno 21.nora 2015).
44 , .: . .
, 13 a 2008.
45 Concept of the Foreign Policy of the Russian Federation, Approved by President of the Russian Federation
V. Putin, 12 February 2013, body 4-g), 39-d) ae), 45 a100.
210
stt opel vlun odoktrnu intervence na ochranu krajan. Turecko po invazi na Kypr
vroce 1974 se sice vrmci debat vRad bezpenosti OSM dovolvalo nesnesitelnch
podmnek uvalench na tureckou meninu,46 prvn ale zsah prezentovalo jako mro-
vou operaci realizovanou pi plnn prvn odpovdnosti Turecka coby spolugaranta
nezvislosti astavnho podku Kypru.47 Rusk federace sv vojensk angam na
zem Gruzie vroce 2008 tak opela hned onkolik prvnch titul, mezi nimi vedle
ochrany krajan figurovala ochrana oban (na zklad rozen ruskho obanstv na
osoby ijc na zem Abchzie aJin Osetie), regionln mrov akce asebeobrana
vreakci na dajn pedchoz ozbrojen tok Gruzie.48 (Potenciln) vojensk zsah na
Ukrajin, pedevm na Krymu, vletech 20142015 byl ze strany Ruskou federac od-
vodnn ochranou krajan, ochranou oban, podporou prva na sebeuren apozvnm
svrenho ukrajinskho prezidenta Janukovie.49 Pluralita prvnch titul, jich se stty
dovolvaj kospravedlnn pouit sly, nen na mezinrodn scn nijak vjimen.
Vdy ovem nasvduje tomu, e stt si nen pli jist legalitou sv akce, pop. silou
prvnho argumentu, kterm tuto akci ospravedluje.
Oprvnnost tto nejistoty potvrzuj reakce jinch stt na realizovan zsahy, ije-
jich postoje vprvnch i politickch debatch ktmatu. Ve vech tech ppadech,
je zde byly pedstaveny (TureckoKypr 1974, RuskoGruzie 2008, RuskoUkra-
jina 2014), se vojensk zsah dokal mezinrodn kritiky. Tato kritika mla obvykle
obecnj charakter, tj. odmtala legalitu zsah jako takovch, ani by stty rozebraly
jednotliv tituly pedkldan interventy. To, e argument ochrany krajan nevzbudil
zsadnj diskusi anezmnil nzor vtiny stt na prvn problematinost danch
intervenc, nicmn ukazuje, e mezinrodn spoleenstv nepikld tomuto argumentu
velkou vhu. Stty, zejmna ty doten, rovn aktivn vystupuj proti zkonm i kon-
cepcm, kter intervenci na ochranu krajan explicitn i implicitn umouj. Dobe
vidt je to nareakcch sousednch stt na vnitrosttn akty Rusk federace arzn pro-
hlen jejch zstupc,50 kter naznauj pipravenost Ruska hjit krajany vzahrani
za pouit vech prostedk.51
Plinou angaovanost stt ve prospchkrajan odmtly tak nkter mezinrodn
organizace. Nap. Bentsk komise Rady Evropy ve sv Zprv opednostnm zach-
zen snrodnostnmi meninami ze strany spznnch stt zroku 2001 zdrazuje, e
odpovdnost za ochranu menin je primrn zleitost domovskch stt.52 Spz-
nn stty se mohou angaovat t, vdy ale musej respektovat suverenitu, nezvislost
46 S/PV.1781, 20 July 1974, par. 225.

47 Tamt, par. 224.
48 Vce viz ROUDIK, P.: Russian Federation: Legal Aspects of War in Georgia. Library of Congress, 2008;
aIndependent International Fact-Finding Mission on the Conflict in Georgia, Report, Volume I, September
2009.
49 BLKOV, V.: The Use of Force by the Russian Federation in Crimea. Heidelberg Journal of Internatio-
nal Law, 2015, .1.
50 Srov. GOBLE, P.: Moscow Will Do Everything Possible to Defend Compatriots in Baltic Countries,
Russian Diplomat Says, The Interpreter, 2 October 2014; Putin: Sanctions Wont Stop RussiasSupport of
Compatriots, Voice of America, 20 December 2014.
51 The Baltic Countries Respond to Russian Minorities, Stratfor, 21 May 2014.
52 Venice Commission, Report on the Preferential Treatment, op. cit., s.22.
211
azemn celistvost danho sttu.53 Identick postoj zaujm Organizace pro bezpenost
aspoluprci vEvrop (OBSE).54 Je pitom zejm, e pokud na mezinrodn scn chyb
pesvden otom, e by pravidlo dovolujc intervenci na ochranu krajan mohlo mt
obyejovou povahu, oto vce zde nemohlo vzniknout pesvden, e by takov pravi-
dlo tvoilo vjimku zkogentn zakotven zsady nepouit sly ahrozby silou. Absence
tohoto dvojho pesvden, spolen snedostatenou mezinrodn prax, znamenaj, e
souasn mezinrodn prvo nezn institut intervence na ochranu krajan.
ZVREN ZHODNOCEN
Tento pspvek se zamlel nad otzkou, zda jsou intervence na ochranu

krajan podle souasnho mezinrodnho prva legln. Vprvn kapitole bylo ukzno,
e ktakovm intervencm as od asu dochz, poppad jimi stty alespo hroz. P-
kladem zeskch, resp. eskoslovenskch djin je odtren Sudet vroce 1938, snm
velmoci aeskoslovensko vyslovily souhlas pod tlakem hrozby nasazen armdy ze
strany nacistickho Nmecka. Vobdob od roku 1945 do souasnosti kvojenskmu
zsahu na zem cizho sttu, kter byl aspo zsti ospravedlovn potebou chrnit
krajany, pikroilo Turecko (zsah na Kypru vletech 1964 a1974) aRusk federace
(intervence vGruzii vroce 2008 ana Ukrajin vletech 20142015). Nkter vojensk
akce mly otevenou povahu, jin stty realizovaly skryt, nap. formou poskytovn
podpory krajanskm separatistickm armdm.
Druh kapitola se zamila na vlastn mezinrodn prvn analzu. Vidli jsme, e
intervence na ochranu krajan by mohla bt legln tehdy, pokud by zasahujc sp-
znn stt disponoval mandtem Rady bezpenosti OSN, kter by jej podle kapitoly
VII Charty OSN autorizovala kpouit ozbrojen sly na zem cizho sttu. Ktakov
autorizaci ovem dosud nedolo. Intervence na ochranu krajan nelze podadit pod v-
kon prva na sebeobranu. st stt iautor sice pod sebeobranu ad vojensk akce na
ochranu oban vzahrani, tento nzor ale nen jednotn pijmn. Dan akce navc
musej mt povahu chirurgickho ezu, co dn zintervenc pedstavench vprvn
kapitole nesplnila. Objevuj se nzory, e intervence na ochranu krajan by mohla tvoit
samostatnou, obyejov zakotvenou vjimku ze zsady nepouit sly ahrozby silou.
Vzhledem knedostatenosti relevantn praxe iopatrnmu i pmo odmtavmu postoji
vtiny stt vak tyto nzory nejsou pesvdiv. Lze tak konstatovat, e vojensk
intervence na ochranu krajan toho typu, jak se vmezinrodn praxi pleitostn ob-
jevuj, postrdaj nejsou-li openy omandt Rady bezpenosti prvn zklad, ajsou
tedy nelegln.
53 Tamt, s.23. Viz t The Protection by National Minorities by Their Kin-state, Council of Europe, 2002.
54 Srov. Sovereignty, responsibility, and national minorities: statement by OSCE minorities commissioner,
OSCE, 26 October 2001.
212
ZJEM ESK REPUBLIKY OECHY

IJC VZAHRANI NA POZAD SITUACE
VE SLOVENSK REPUBLICE
(OD VYSTHOVALECTV PES EXULANTSTV
KMODERN DIASPOE)*
STANISLAV BROUEK
Abstract: The Interest of the Czech Republic in Czechs Living Abroad on the Background
of the Situation in the Slovak Republic
(From Emigration to Exile to the Modern Diaspora)
The paper compares the attitude of the state to migration in 19181938 with two periods
after World War II: in the period between 1948 and 1989, and after 1990, as well as
with the specific development in Slovakia. Each period is characterised by adifferent
central topic: while the inter-war period is dominated by the topic of emigration, it is
the topic of exile between 1948 and 1989, and the topic of the forming of the modern
Czech diaspora after 1990. Individual parts of this diaspora are not only considerably
scattered worldwide, but they have also undergone different historical evolution. The text
summarises the attempts to change the attitudes of the state to Czechs living abroad after
1990, and it comes to the conclusion that adifferent attitude in Slovakia in the monitored
period follows from the elaborated legal regulation. Slovaks living abroad are taken into
account by the Slovak Constitution as well as by aspecial act on Slovaks living abroad;
also, there is aspecial authority and other institutions of the Slovak legislation and
execution.
Key words: migration, emigration, emigration policy, exile, modern diaspora,

Czechs living abroad, Czech-Slovak relations, ethnicity, ethnic group, nation
Klov slova: migrace, vysthovalectv, vysthovaleck politika, exil, modern diaspora,

ei vcizin, esko-slovensk vztahy, etnicita, etnikum, nrod
VOD
Je pravdpodobn, e zprvnho dojmu pirekapitulaci vztahu mezi spo-

lenost veskch zemch akrajany, ato za posledn tvrtstolet, by se mohlo zdt, e
ve srovnn spedchzejcmi obdobmi chyb tomuto vztahu velk tma. Smyslem
tohoto pspvku je dokzat, e vsouasn dob se rod ono velk tma, kter me-
me pojmenovat jako formovn modern esk diaspory. Bohuel je teba hned na vod
poznamenat, e toto tma spe tone vhektickm a chaotickm soukol dnen sociln
reality, atak drobn ajen obasn snaha vlegislativn aexekutivn sloce organizace
* Pspvek vznikl s podporou na dlouhodob koncepn rozvoj vzkumn organizace RVO:/68378076.
213
eskho sttu me nkomu pipomnat znm aforismus karikujc eskou nrodn
povahu: el bych do lesa, ale nechce se mn.
Pedkldan text je vcnm porovnnm postoj sttu kmigraci vmezivlenm
obdob1 prvn eskoslovensk republiky vletech 19181938 sedvma obdobmi po
druh svtov vlce, to znamen sobdobm 19481989 ase souasnm stavem po roce
1990 atak se specifickm vvojem na Slovensku. Hlavn pozornost se orientuje na
odchody zzem bvalho eskoslovenska apak esk republiky, tj. na emigraci. Je
teba hned tak zdraznit, e zatmco vmezivlenm eskoslovensku existovala po-
mrn jasn formulovan migran politika, vnsledujcm povlenm obdob se tato
politika zmnila vopaten jednoznan namen proti emigraci, kter byla zkonn-
mi pravami pmo kriminalizovna. Vztah sttu kzahraninm ech lze vsouasn
dob vcemn stopovat vdlch politickch nebo vldnch prohlench (viz napklad
Usnesen vldy esk republiky ze 14.prosince 2005 .1622 oprogramu podpory
eskho kulturnho ddictv vzahrani na lta 2006 a 2010 ansledn usnesen).
Postojm eskoslovenska (resp. esk republiky) kmigraci vtchto tech obdobch
pinle vdy jedno charakteristick stedn tma:
1. vmezivlenm obdob 19181938 je to tma vysthovalectv,2
2. obdob 19481989, kdy eskoslovensko bylo soust moskevskho impria akdy
emigrace byla vtehdejchpomrech synonymem nrodn zrady akdy se vytvela
po svt eskoslovensk exilov centra usilujc ovymann eskoslovenska zto-
hoto impria, je to tma exilu,3
3. obdob pedstavuje souasn stav po roce 1990, kdy se exil bu vracel zpt do svo-
bodnho eskoslovenska, nebo nabzel zkou spoluprci odbornou i ekonomickou
atak pipravoval zahranin echoslovky i pak echy na fungovn vmodern
1 Ktomu nap. Vysahovaleck prruka pre rady, socilnych pracovnkov avysahovalcov. Praha, 1929;
Vstava eskoslovenskho zahrani podan eskoslovenskm stavem zahraninm. Praha, 1930; Vy-
sthovaleck politika eskoslovensk republiky. Vron zprvy Komise pro vysthovalectv akolonizaci
za roky 1926 a 1928. Sociln revue 8, 1928; BOH, A.: Nae vysthovaleck politika. Nae doba
32, 1925; BOH, A.: Vysthovalectv zeskoslovensk republiky. In Sociln politika veskosloven-
sk republice. Praha, 1924; BRANDEJS, S.: Nae vysthovalectv anae vysthovaleck politika. Praha,
1926; BRANDEJS, S.: N vysthovaleck problm ajeho finann strnka. Praha, 1927; BROUEK, S.:
esk krajansk hnut vEvrop vletech 1860 a1938 (se zvltnm zetelem ksociln demokratickm
tendenc v90.letech vNmecku). esk lid 69, 1982; BROUEK, S.: eskoslovensk stav zahranin
akulturn podpora krajanskm organizacm. In Zahranin Slovci anrodn kulturn dedistvo. Martin,
1984; BROUEK, S.: Krajan adomov. Praha: eskoslovensk stav zahranin, 1985; BROUEK, S.:
Vysthovalectv zmezivlen SR do zem zpadn Evropy (Francie, Belgie, Holandska aAnglie). esk
lid 72, 1985; BROUEK, S.: Nad vzkumem eskho etnika vzahrani. esk lid 77, 1990.
2 FOLPRECHT, J.: eskoslovensk obce vevropskm zahrani. Praha, 1937; KLMA, S.: echov aSlo-
vci za hranicemi. Praha, 1925; KLMA, S.: eskoslovensk pe krajansk. Praha, 1931; PLUHA, J.:
ei aSlovci doma aza hranicemi. Praha, 1935; Pruka pro zmosk krajany, kte navtv svou
vlast. Praha, 1938; SEDLEK, J.: Nynj krajansk pe. Praha, 1940; STREJEK, K.: Prvodce po
eskoslovenskm zahrani. Praha, 1938; VARLEZ, L.: Kontinentln vysthovaleck statistika vesko-
slovensku. Praha, 1925; MAYER, A. M. KOCOUREK, R. TLAPK, V. ECH, J. (eds.): eskoslo-
vensk vysthovalectv zhlediska poteb na doby. Ovznamu, prav avyhldkch vysthovalectv ze-
jmna do Francie. Praha, 1934; MZL, F.: Vysthovalectv zeskoslovensk republiky. Sociln revue 2,
1920/1921.
3 JLKOV, A. JLEK, T. akol.: elezn opona. eskoslovensk sttn hranice od Jchymova po Brati-
slavu 19481989. Praha: Baset, 2006; KAPLAN, K.: Ponorov exil 194849. Praha: Dialog, 2007 aj.
214
diaspoe, sivmi ekonomickmi, politickmi aspoleenskmi vazbami; je to tma
existence (resp. postupnho zrodu) modern esk diaspory.4
Souasn ekonomick, kulturn asociln orientace esk republiky na zahranin
echy mus potat stm, e jednotliv jejich sti maj vedle znanho prostorovho
rozptlen po celm svt tak rznorod pozad svho historickho vvoje. Meme
tak zgeografickho ahistorickho hlediska rozeznvat:
I. Potomky migrant znboenskch dvod vetn jejich sekundrnch (nslednch)
migrac (teba vpolskm Zelov) nebo potomky hromadnho zenho pesdlen
se strategickmi zmry osdlit pohranin oblasti bvalho rakouskho mocnstv
(Bant). Pat sem tak nsledn generace eskch pesdlenc, kte kolonizovali
rodnou pdu apineli vy rove technologie vzemdlstv (Ukrajina Vo-
ly) nebo poslouili kveobecnmu rozvoji novho sttu pchodem inteligence do
kolstv iprmyslu (Bulharsko). Tyto migrace5 probhly od 16.do 19.stolet.
II. Potomky migrant ze socilnch pin. Ti emigrovali pedevm do USA aVdn
(ajejich odchody byly oznaeny jako dv oteven tepny eskho nroda, tak to
nazval vznamn nrodohospod apedn osobnost staroesk strany Albn Brf),
ale tak do zpadn Evropy idalch zem svta. Tyto migrace se uskutenily ve
druh polovin 19.stolet avprvn polovin 20.stolet.
III. Migraci, kter byla politickou atak sociln reakc na totalitn systm vbvalm
eskoslovensku po meznch zvratech 1948 a1968, kdy vzahrani psobila esko-
slovensk exilov centra usilujc onvrat demokracie do jejich pvodn vlasti.
IV. Novodobou migraci odchzejc za ivotnmi, profesnmi ajazykovmi zkuenost-
mi za hranice eskoslovenska po roce 1990 pedevm do USA, dle do stt z-
padn Evropy aod druh poloviny 90.let siln do Austrlie aNovho Zlandu.
V. echy na Slovensku. Tato st pat bezpochyby do modern esk diaspory. Ne-
vznikla sice emigrac, jako pedchzejc ppady, avak dnes po rozdlen esko-
slovenska se ocit za hranicemi esk republiky.
Je potebn tak upozornit, e vsouasn dob existuje vesk republice nkolik
center, kter do ekonomickch, kulturnch ispoleenskch aspekt tohoto vztahu zpro-
storu eskch zem zasahuj. Jsou to: jednak zvltn odbor (nyn institut zmocnnece)
Ministerstva zahraninch vc R, dle vbory ustaven vobou komorch Parlamentu
R, eskoslovensk stav zahranin nebo Muzeum eskoslovenskho exilu vBrn;
meme sem zaadit tak instituce, zabvajc se shromaovnm materil ozahra-
ninch ech.
Tento pspvek zapad do rmce souasnch snah orevizi dosavadnch postoj
esk republiky vi zahraninm echm. Je tak vsouladu svahami ovrcholn in-
stitucionln autorit, kter by tento vztah (esk republiky ke krajanm) reprezentova-
la arozvjela. Jakm zpsobem bude provedena ppadn reorganizace i revize onoho
vztahu esk republiky ke krajanm prv vinstitucionln rovin, mus rozhodnout
jin initel, nikoli takovto apodobn badatelsk vahy.
4 Viz nap. BUTLER, K.: Defining Diaspora, Refining aDiscourse. Diaspora 10, 2001.
5 AUERHAN, J.: eskoslovensk jazykov meniny vevropskm zahrani. Praha, 1935; AUERHAN, J.:
Dnen stav eskoslovenskch jazykovch menin zahraninch. Nrodnostn obzor 3, 1932; AUER-
HAN, J. TURN, R.: ei aSlovci za hranicemi. In eskoslovensk vlastivda 5. Praha, 1931.
215
KE SPECIFICKM VLASTNOSTEM ESK
(ESKOSLOVENSK) DIASPORY
Petrvvajc sla povdom o spolenm eskoslovenskm pvodu se

projevuje uzahraninch ech aSlovk napklad tm, e ve vtin (pokud se ne-
jednalo ovyloen slovensk separatisty) byli proti rozpadu eskoslovenska, kter se
uskutenil vroce 1993. Kdy to slovensk st t kter krajansk komunity umonila,
existovaly dl eskoslovensk spolky. Dokonce ina nkterch mstech, kde slovent
lenov mstn komunity odeli autvoili si vlastn slovensk spolek, esk st se
hlsila keskoslovenstv pedevm tm, e se nadle nazvala eskoslovenskm spol-
kem. Rozpad republiky byl aje stle pro krajany ivm tmatem.6 Krajan zaazovali
pikontaktu sdomovem (astle zaazuj) vznik samostatnho Slovenska aesk repub-
liky jako jednu zhlavnch vtek nejen politikm, ale tak osobm, kter bu pijdly
do jejich novch domov, nebo pi nvratech do vlasti ve vech monch variantch,
tj. nvtvou rodiny aznmch ponaje, a po oficiln navazovn diplomatickch
nebo ekonomickch vztah. (Napklad echoslovci vJihoafrick republice se zasadili
onavzn eskoslovensko-jihoafrickch kontakt vprvn polovin 90.let 20.stolet).
Jednotliv lokln skupiny esk diaspory vznikaly vnkolika historickch vlnch.
Po roce 1989 se vdobr ve pedpokldalo, e dal vlny emigrace zeskoslovenska
apak zesk publiky nebudou nsledovat (podobn optimismus vldl tak po roce
1918, po vzniku samostatnho eskoslovenska). Apokud se pipoutla monost, e
se lid pece jen rozhodnou odejt do zahrani, zdlo se, e je ktomu nebudou vst
ji dvody exilovho nebo emigrantskho charakteru, ale bude to vcemn soukrom
rozhodnut lovka zvolit si konen svobodn msto ke svmu ivotu. Znamenalo to,
e po roce 1990 nov pchoz migranti zeskoslovenska mohli sice bt pijmni do
jednotlivch loklnch komunit esk diaspory, avak jako jednotlivci. Nepotalo se
snimi jako svznamnou vlnou esk emigrace, ato zhlediska obsahu asmyslu jejich
pesdlen. Starousedlci na nich kritizovali absenci vlastenectv. Pedevm to bylo
asnad dosud je patrn vUSA, kde pedstavitel krajanskch spolk kriticky posuzova-
li narstajc poty pololegln migrace zeskch zem do USA, piem srovnateln
poty mladch Amerian teba vPraze ji zstvaly mimo jejich kritiku. Pesto izde
vnkterch ppadech dochz kposunu anov migrace se zan prosazovat vkrajan-
skm ivot.
Ovem mimodnou promnou vtomto ohledu prola komunita na Novm Zlan-
du. Dnen odhady ty a pti tisc ptomnch ech aSlovk zahrnuj jednak asi
tiscovku starousedlk, to znamen imigrant zbvalho eskoslovenska, kte sem
pili po roce 1948, resp. po roce 1968. Zbytek jsou nov mlad pisthovalci, kte se
zde zaali objevovat ve vtch potech od poloviny 90.let. Mnoz se zpotku nechali
angaovat pololeglnm zpsobem na turistick vza pi seznnch pracch, vtinou
skliznch ovoce. Velmi dobe se uplatovali vysokokolsky vzdlan lid technickho
smru (napklad strojn ineni nebo programtoi). Na mnohch mstech se stvaj
6 BROUEK, S.: The Relations of Czech and Slovak Residents in Paris Towards Czechoslovakia Right
Efore that CountrysDisintegration. In Meeting of Cultures Conflicts of Cultures (Lectures of Vth
International Konference on Ethnographic Nationality Reaserch. Bkscaba Budape, 1995.
216
vdm elementem ve spolcch jako teba vAucklandu nebo Wellingtonu i vChrist-
church.
Ob tyto pedchzejc charakteristiky naznauj, e esk diaspora se ve druh po-
lovin 20.stolet do roku 1989 (ameme do toho zahrnout iformovn loklnch
skupin vdob protinacistickho odboje za druh svtov vlky) vznikala na ideolo-
gickm zklad. To znamen, e emigrace zeskoslovenska pedstavovala nesouhlas
spolitickm vvojem vzemi. Pitom dvj ekonomick strnka poteby sdruovn
pslunk tchto skupin, uplatujc se pedevm vobdob druh poloviny 19. stolet
a do druh svtov vlky, neustoupila zcela do pozad. Dl existovala podprn asoli-
drn iniciativa ke sdruovn, ale nebyla natolik urujc jako vpedchzejcm obdob,
tj.do roku 1938.
Ze sumy vpovd krajan7 z celho svta vyplv, e krajansk hnut nov
hled sv velk tma. Vpovdi aznich analyzovan postoje maj pesto nkolik v-
raznch charakteristickch rys. Potrv sice jet njak as, ne se poda tyto rysy
pesn popsat adefinovat nezvislm pohledem zven. Jednm ztchto rys je vztah
kestv prostednictvm sdruovn voficilnch spolcch typu Sokol (napklad vPa-
i nebo ve Vdni apod.). Pomr kvznamu spolku ajeho aktuln uitenost jsou
vsouasnch generacch pijmny rznm zpsobem, kter bv nkdy pinou me-
zigeneranch nedorozumn aspor.
Nejstar lenov krajanskch komunit aktivn pracujc ve spolku po druh sv-
tov vlce ili dl po roce 1990 vpesvden, e ritul spolkov innosti (pravideln
schzovn innost, spolkov podnikn: vstavba sokolovny, spolkovho domu, i je-
jich drba, spolkov asopis atd.) vytvoily pro kadho lena jaksi morln zvazek
pslunosti ke skupin, tud izvazek kestv (eskoslovenstv).
Jejich potomci avbec lid stednho vku nectili ji intenzitu takovho zvazku
apovauj spolek za msto konzumace kolektivn zbavy, ato vtinou sportovn. Nej-
mlad pslunky krajansk komunity sem pivd dlem zvdavost, dlem ohled na
star generace rodi aprarodi, jim chtj vyhovt vpn prezentovat se vkrajan-
sk komunit.
Vedle toho existuj nov podnty ke spolkov innosti. Dje se tak dokonce vms-
tech, kde krajansk organizace nikdy ped tm nebyly. Pkladem jsou nov spolky
vznikl v90.letech ipozdji, jako reakce na zmny vpvodn domovin. Na Slovenku
byl vznik novch organizac dn rozdlenm eskoslovenska vroce 1993. Krajan zde
zaloili: Spolek ech na Slovensku, Klub oban esk republiky nebo Klub ptel
esk kultury, pitom existovaly dvj kulturn spolky jako Slovck krok. VItlii
vzniklo po roce 1990 nkolik spolk. Vm to je Associatione Praga se stejnojmen-
nm krajanskm asopisem asdlem spolku vkatolickm Collegiu Nepomucenu. Po-
dobn vznikla nov organizace krajan teba vMiln.
Dleitm zdrojem poznatk opomru krajanskho svta kdomovu jsou vpovdi
samotnch zahraninch ech. Vznam rozhovor krajan oivotnm pbhu, i-
votnch zkuenost semigrac aadaptac vjinokulturnm prosted, spov vnkolika
rovinch. Jsou dleit pro soudobou historii nebo pro badatele vsocilnch vdch.
7 BROUEK, S.: Kandidti dal existence. Praha: F & J Mediaservis, 2004; ada vpovd byla publiko-
vna asopisecky autorem: esk listy, esk dialog nebo Srdce Evropy aj.
217
Nejvt jejich pnos aobohacen poznatk problematiky migrac lze spatovat vin-
tenzivnm proitku vlastnch zkuenost respondent zpesdlen. Kad respondent
si me dovolit koncipovat strukturu svho vlastnho pbhu na pozad povstnho
kdyby, snm historik nepracuje. Profesionl pracuje sfakty, jakkoli me bt jejich
verifikace subjektivn zleitost, nept se vinterpretaci skutenosti na to, jak by sled
udlost probhal, kdyby se bvalo bylo nestalo to vznamn, co odstartovalo vvoj
onm vit realit sledovatelnm zpsobem.
Zahranin ech vyprvjc svj ivotn pbh velmi asto porovnv vlastn pro-
itou realitu spravdpodobnmi situacemi, kter by jej mohly potkat, kdyby se bvalo
nestalo to vznamn, co se udlo prv vjeho ppad. Klovou udlost pak vid ve
faktu samotn emigrace nebo tku pes hranice. Respondent je vpodobn roli inter-
prettora dj jako profesionl. Jene si me na rozdl od profesionla dovolit svou
interpretaci zaloit na onom kdyby. Konstrukce relnho pbhu na pozad pravd-
podobnch udlost spodmnkou kdyby dostv zvltn vznam tak vppadech
exulant aemigrant. Podstatou je tak porovnn ivotnch anc lovka po pesdlen
(emigraci) spravdpodobnmi vsledky, kdyby bval zstat doma. Ptomnost ono-
ho kdyby je proto nedlnou soust jeho vdom avnkterch ppadech se jedn
oivotn jistotu: lid vypovdaj otom, e kdyby byli zstali, osobnostn by se tolik
nezhodnotili. Naopak kdyby neodeli, znamenalo by to pronsledovn, strdn, ivo-
en, vnitn devastaci vtotalitnm prosted atd. Porovnn pozitiv aztrt je tak dlei-
tou soust vtiny rozhovor abude vznamnm lnkem inslednchanalz. Sbr
dalch rozhovor je proto povaovn nadle za dleit zdroj kporozumn nov se
formujcho vztahu zahraninch ech aspolenosti vesk republice, vetn instituc
aorgn tto zem, kter maj co do inn stouto problematikou.
Vobecn rovin meme shrnout pomr zahraninch ech (kte emigrovali ped
rokem 1989) ke spolenosti vesk republice do tchtozkladnch rys:
Zahranin ei ve sv vtin dovedou pochopit situaci, vn se jejich pbuzn,
ptel aznm ocitali veskch zemch ped rokem 1989 ipo tomto roce. Sna se
respektovat zsadu neodsuzovat nikoho za jednn vsituaci, vn se sami neili.
Vtinov si osvojili pocit svobody apovauj zskan nvyky ivota lovka ve
svobodnm svt za nejvt hodnotu sv nov existence.
Spocitem svobody souvis proitek vrcholn zodpovdnosti za vlastn kariru, vlast-
n ivot aivot svch blzkch. Spolhaj se na sv sly adovednosti. Rozhoduj se
samostatn ahlavn soust tto samostatnosti je zodpovdnost.
Mezi krajany se tak objevuj nzory, znich je patrn, e povauj souasnou spo-
leenskou apolitickou realitu vR za pli spojenou stotalitnmi praktikami zlet
19481989. Reaguj a svysokou mrou podrdnosti na projevy esk politiky, na
stav spoleensk reality vR pozorovan ze zkuenosti svch nvtv rodn zem.
estv, esk jazyk, esk kultura pedstavuj pro n pesto vtinou siln citov
pouta. ivot ve svobodnjch podmnkch liberlnch spolenost apoteba orien-
tovat se vkadodennm ivot pi zvldn praktickch innost bezideologick
petvky jim poskytuje uritou mru ivotnch jistot. Pesto vak pociuj, e jim
prostor pvodnho domova chybl astle chyb. Vdobch, kdy se nesmli vracet
dom, si ve svch vzpomnkch asto idealizovali prosted akulturu, zn vzeli.
218
Stvalo se, kdy se stmto idelem pi svch nvtvch neshledvali, uchylovali
se ke kritikm praktik bvalho komunistickho reimu, kter podle nich dosud
ovldaj interpersonln vztahy souasnho eskho veejnho ivota.
Zvlastnost, kter vyzvedvaj jako zisky zpobytu vemigraci, lze jmenovat pe-
devm vztah krealit vyjaduj se, e nemli potebu lht, petvaovat se, e se
nauili jednat pmo.
Jejich pomr krodn zemi aksouasn spolenosti R je proto variovn nkolika
aspekty. Tyto aspekty jsou sumou relnch zkuenost zvlastn emigrace iemigrace
ostatnch ech, kter poznali. Paleta vztah kvlasti se proto rozprostr od jedno-
znan kladnch, to znamen vstcnch projev a po jasn opak, kter se rovn
asto prost nadvce na pomry vR.
Navzdory vem odlinostem avariantm projev krajan vi souasn spolenosti
esk republiky by mlo platit, e zahranin ei jsou modern diasporou,8 zn
nejsou dn jednotlivci pedem vyleovni.
Vzhledem kpomrn velkmu mnostv tmat, kter pinej soubory aktulnch
poznatk osouasnch zahraninch ech zprostoru celho svta, se dosud sebran
materil stv pramenem pedevm orln historie eskho exilu aemigrace ve dru-
h polovin 20.stolet. Jeho interpretace se ubr nejprve cestou biografii jednotlivch
osob arozborem situace krajanskch komunit vjednotlivch lokalitch azemch svta.
Vsledkem jsou autentick svdectv lid, kte zvlastnch zitk azkuenost zhod-
nocuj sv ivotn rozhodnut, vykonan pod rznou intenzitou politickho aspoleen-
skho tlaku. Vkadm rozhovoru meme objevit hlavn ideu, hlavn ivotn poselstv
osobnosti. Jedn se ovelkou klu osud lid od tch mimodn aktivnch, kte cel i-
vot vexilu stle nco organizovali abyli veejn inn, dle pes clevdom budovatele
vlastn kariry, nebo se stali spnmi banki, spisovateli, diplomaty, univerzitnmi
profesory, vtvarnmi umlci apodobn, a po osudy zaloen na trplivm zvldn
kadodennch starost lid bez vraznch spch. Pat sem tak osudy lid ijcch na
okraji sociln spektra.
Vyprvn zahraninch ech ojejich ivotnm pbhu sice registruje zkladn eta-
py osobnostnho vvoje kadho znich, dotk se vrazn ijejich soukrom, ale zro-
ve registruje vminulosti proitou objektivn realitu. Tato realita, reln faktografie, je
seazena pod hlem souasnho pohledu zpt ukadho jednotlivce. Jej dokumentan
hodnota se vztahuje kji proitm udlostem. Ale poselstv, kter kad osoba svm
vyprvnm sdluje, m do souasnosti. Vyprvn ivotnho pbhu je subjektivn
azrove aktuln interpretac proit reality kadho respondenta. Tento zznam ivot-
nho pbhu lze dle interpretovat asrovnvat vkontextu dalch pbh.
Jednm ze zvanch tmat ve vpovdch zahraninch ech je, kdo znich se
povauje za exulanta nebo emigranta, i spe se klon kodpolitizovanmu pojmeno-
vn aradji by se vidl vkategorii zahraninho echa. Nechyb samozejm postoje,
kter bychom mohli zahrnout do tvrt speciln skupiny akter nesouhlas stemi
frekventovanmi dlenmi (exulant, emigrant, zahranin ech). Tito respondenti bu
povauj takov dlen za dvno pekonanou politickou konstrukci, nebo vbec problm
8 Srv HUGO, G.: An Australan Diaspora? International Migration 44, 2006.
219
emigrace ze svch vlastnchexistencilnch dvod ignoruj. Maj za to, e fakt vrozen
jejich individua do eskho etnika je pouhou nhodou, kterou nemohli nijak ovlivnit.
Naopak to, e se rozhodli vdom asvobodn napklad pro pesdlen do Kanady nebo
Austrlie, je racionln rozhodnut, kter si sami zvolili. Ct proto, e problmy exilu
aexulantstv se jich netkaj. Odeli do jinch zem aij zde, protoe se jim takto zvo-
len ivot lb anemaj vbec dnou potebu identifikovat svoje pesdlen asvj ivot
sdnou politikou nebo ideologii. Na druh stran jsou zde lid, jim exulantstv tvo
pravou podstatu jejich existence. Umnohch exulant po roce 1948 splynul jejich vlast-
n osobn ivot sprac pro eskoslovensk exil. astokrt dvaj najevo, e role exilu
zdaleka neskonila, ato sohledem na souasn politick aspoleensk ivot vesk
republice. Dl se ct bt eskmi exulanty, kte pijali sv exulantstv jako povoln
izamstnn na pln vazek.
Ob jmenovan tendence (tendence kexulantstv atendence ksvtoobanstv) ped-
stavuj sice dva zcela odlin pstupy kestv. Nejsou to vak dv kriteria dlc ne-
sluiteln zahranin echy na exulanty aty ostatn. My zvnjho pohledu meme
objektivn definovat exil jako politick jev, hnut, nebo jako postoj i reakci na nede-
mokratick vvoj ve spolenosti, ale nememe vstupovat do tohoto autonomnho svta
zahraninch ech adodaten formulovat jaksi provovac pravidla, jimi bychom
jedince do fenomnu exilu vazovali se zptnou platnost. Zkrtka bu nkdo byl podle
svch in apostoj pslunkem eskho exilu (druhho za druh svtov vlky nebo
tetho po roce 1948) ahls se ktomu, nebo nebyl.
Sami zahranin ei, jako aktivn podlnci na fenomnu exilu, ovem mohou uplat-
nit zcela originln subjektivn kritria pi hodnocen konkrtnch jednotlivc, zda jsou
exulanty, nebo dokonce uvdt dvody, pro ti druz pestali bt podle jejich hledisek
pslunky exilu. Napklad jeden ztakovch nzor pronesl mu, kter odeel do exilu
vz 1949 pes lgry vNmecku ankolikalet pobyt ve vcarsku aUSA, znho
se vrtil vroce 1990, akoli dl trvale bydl mimo zem esk republiky asem dojd
nkolikrt do roka. Nedvno pi jednom zrozhovor ekl, e mu je upmn lto, kdy
se dozvd, e nkte exulanti orientovali svj vztah kdomovu pedevm na restitun
nroky. On jejich oprvnnost ktakovm poadavkm nezpochybuje. M vak vhra-
dy ktm, kte odeli ve stejn dob jako on akter navc osobn poznal jako exulanty
se stejnmi politickmi nzory. Podstata jeho asu spov vtom, e tito lid demon-
strovnm nezjmu spolupodlet se na souasnm vvoji spolenosti vesk republice
po roce 1990 se vlastn dobrovoln zkaj sv minulosti, svho exulantstv.
Tento sice krajn pklad zahraninho estv m zde sv msto, nebo naznauje,
e exil me bt nejen zleitost politickch postoj pedevm vdob pobytu vza-
hrani, ale me bt tak chpn jako trval vztah kpolitickmu aspoleenskmu
dn pvodnho domova, ato ivdob zmnnch politickch podmnek ve prospch
bezproblmovho nvratu ze zahrani do R. To znamen, e podle tohoto nzoru role
exilu i exulanta vesk spolenosti petrvv a dodneka.
Nepochybn bude dleit srovnvat, jak se uplatovn tchto kategori migran-
t vysthovalci, emigranti, exulanti projevovalo vdobovm exilovm tisku. Lze
uvst mal pklad, tkajc se periodik vydvanch po roce 1948 ve Francii: zatmco
Strnskho Svobodn ztek dsledn pouv exil, asopis Nvrat Heleny Koelu-
220
hov pouv termny exil iemigrace. Pitom termn emigrace se vyskytujetm
vhradn ve vztahu kosudu jednotlivce vcizm prosted. To znamen, e termn emig-
race se prezentuje pi een praktickch strnek adaptace po pesdlen. Termn exil m
zahrnovat nov aktuln definovn vztahu emigranta kdomovu, to znamen jeho sil
za zmnu pomr ve vlasti. Zd se na prvn pohled, e definovn dnen je odlin od
uvedenho dobovho pkladu po roce 1948. Dnes tyto dva termny (emigrace aexil)
pedstavuj idva odlin pojmy sohledem na motivy odchodu. Tehdy po roce 1948 se
jednalo ovyjden asov posloupnosti, kterou meme postihnoutnsledujc zkrat-
kou: ten, kdo uprchl pes hranice, byl uprchlk-emigrant. Emigrant vcizin usilujc
ozmnu pomr ve vlasti se stval exulantem. Lze tak jen usuzovat zuvn tchto
termn, nebo pm aktuln dobov definovn bude asi chybt. Vdnm ppad se
nejednalo oznmkovn, tdn migrace podle kvality nebo zsluh.
Nemn zvanm hlem pohledu na identitu zahraninho echa ve vztahu kpra-
menm subjektivn povahy je interpretace t rovn promn individulnch postoj po
pesdlen:
(1) Prvn rove pedstavuje zskvn novch osobnostnch kvalit, kter mohou bt
spojeny spromnou norem chovn, zsknm rznch dovednost, vzdln, osvo-
jenm jednoho nebo nkolika jazyk apod.
(2) Druhou rovn je posun nebo promna role lovka vkomunlnm prosted. Jin
situace samozejm nastv pro echa, kter odeel do Brazlie, ajin pro toho,
kdo se usadil ve Vdni. Pesto kad znich prodlv posun, kter bu explicitn
formuluje, nebo jej lze zrznch projev apostoj interpretovat.
(3) Tet vraznou rovn je promujc se nebo vyvjejc se vztah kcentrln moci,
zahrnujc respekt vi zkonm, stav obansk spolenosti, v n se adaptoval
apod.
VYSTHOVALECTV AESKOSLOVENSKO VLETECH 19181938

JAKO PKLAD INSTITUCIONALIZACE PROBLEMATIKY
Migran politika vychz ze zkladnch politickch asocilnch postoj

sttu kvysthovalectv apisthovalectv aobsahuje prvn kodifikaci tchto postoj.
Tvo ji vechny instituce aorganizace, kter tyto zkonn normy uvdj do praxe.
Dleitou slokou migran politiky mezivlenho eskoslovenska byly takt dobro-
voln organizace zabvajc se p oaktuln nebo potenciln vysthovalce, tj. olidi,
kte se pipravovali na odchod nebo jej prv provdli i nedvno uskutenili, dle
otrvale usedl pesdlence akonen orepatrianty, kte se po roce 1918 vraceli pro-
stednictvm hromadn organizovanch pesdlen budovat nov samostatn stt. Do
migran politiky tak pat etn iniciativy politik avneposledn ad odbornk.9
9 BROUEK, S.: Vysthovaleck politika mezivlenho eskoslovenska. In VALENTA, J. VOR-

EK, E. HARNA, J. (eds.): eskoslovensko 19181938. Praha: Historick stav AV R, 1999;
MZL, F.: Nae vysthovaleck politika. Sociln revue 2, 1920/1921; MZL, F.: Vklad zkona ovyst-
hovalectv aprovdcho nazen knmu. Praha, 1924; Prvn sjezd zahraninch ech aSlovk. Praha,
1933; Prvn zasedn vboru zahraninch ech aSlovk. Praha, 1934.
221
Vedle zkonn pravy vysthovalectv se na utven migran politiky mezivle-
nho eskoslovenska podlely bilaterln ikolektivn mezinrodn smlouvy. Napklad
to byla Francouzsko-eskoslovensk smlouva o oboustrann migraci z roku 1920.
Zpsobila nrst imigrace zeskoslovenska do Francie z5000 imigrant vroce 1920
na 80000 vroce 1928. Tato smlouva otevela cestu tak kfrancouzskm imigranm
projektm, kter se snaily nejen ovbr vhodn pracovn sly pro sv zdevastovan
hornictv (Pas de Calais) azemdlstv na severu Francie, kudy prola vlka, ale chtla
tak prostednictvm nov migrace lit svou etnickou anmii (jak to nazval jeden
zprojekt: asmenmi manelstvmi pipravovat vhodn osadnky do francouzskch
koloni). Pestoe tyto nzory byly u tehdy shledvny za plin sociln inenrstv,
zpsobily na eskoslovensk scn jist vzruen.
Vmezivlenm obdob psobily na eskoslovenskou vysthovaleckou politiku
veen spontnnho vysthovaleckho procesu dva krajn aprotilehl smry. Jeden
smr pichzel zAnglie avpodstat ho reprezentovaly novomalthusinsk mylenky
opopulanm pebytku obyvatelstva, pro nj doma nejsou prostedky dostaten ob-
ivy, astt je nucen tento populan pebytek umsovat vzahrani, ato nejvhodnji
do vlastnch koloni.
Druh smr, druh pl avlastn extrm, reprezentovala faistick Itlie, kter od
roku 1926 zaala radikln omezovat sv vysthovalectv (zvlt do sousednch zem).
Populan prstek ji nikterak neznepokojoval anaopak, vrmci vlench pprav, byl
podporovn. Omezen vysthovalectv do sousednch stt vysvtloval Mussolini tm,
e by italt vysthovalci mohli stt vppadnm vlenm konfliktu na druh stran
fronty. Po vtzn vlce se plnovalo umsovn populanho pebytku vitalskch ko-
lonich avnov zskanch zemch.
eskoslovensk vysthovaleck politika se sice nikdy nepiklonila ve svm vlastnm
postoji vi vysthovalectv kjednomu i druhmu extrmu, avak nkter praktick
formy obou smr se staly nmty kpokusm opropracovn zsad eskoslovensk
vysthovaleck politiky.
Vppad zkuenost anglickho smru to byly snahy osmrovn vysthovalc
zSR do francouzskch aanglickch koloni. Zitalsk praxe imponovala nkterm
eskm aslovenskm odbornkm funkn zvldnut institucionalizace vysthovalec-
kho procesu.
Z praktickch strnek eskoslovenskho vysthovalectv i z teoretick rovn
vykrystalizovaly bhem 20.a30.let tyto hlavn problmov okruhy eskoslovensk
migran politiky, kter pokrvaly vtehdej pedstav to podstatn, co migrace vy-
aduj:
1. Vybudovn prvnch norem. Vydn vysthovaleckho zkona ajeho novelizace.
2. Hledn forem protiemigranch opaten.
3. Sttn dozor asttn zen seznnho vysthovalectv.
4. Rozbor aeen hospodskch dsledk, zpsobench vysthovalectvm pro pr-
mysl aobchod.
5. Monosti smrovn azen vysthovalectv ve prospch pronikn eskoslovensk-
ho kapitlu azbo do zahrani.
6. Centralizace pi zen celho vysthovaleckho procesu.
222
Tvorbu prvotnch zsad eskoslovensk migran politiky si vynutily od potku
roku 1920 narstajc poty vysthovalc. Existoval dojem, e do nov vlasti se budou
vichni vracet, ale opak byl pravdou. Emigrace zaala pevaovat nad imigrac. esko-
slovensk zkonodrstv aedn agenda nebyly na tuto skutenost pipraveny, neexis-
tovaly jednotn pedpisy pro celou republiku aneexistoval zvltn kompetentn ad.
Napklad: na Slovensku platil uhersk zkon zroku 1909, na Hlunsku nmeck
sk zkon zroku 1887 (Hlunsko bylo pipojeno kSR 4.2.1920) aveskch
zemch mly pesnj pedpisy jen policejn avojensk orgny. Vytvoen vysthova-
leckho zkona se tak stalo prvoadou zleitost, kn zapoaly ppravy ji na pod-
zim roku 1920. Vypracovan osnova byla schvlena jako zkon ze dne 15. nora
1922, .71 Sb.z.an., kter byl uveden do praxe vldnm nazenm ze dne 8.ervna
1922, .170 Sb.z.an.
Vysthovaleck zkon ochraoval republiku ped vyvolvnm vysthovaleckch
vln agenty zahraninch dopravnch spolenost afirem zamstnvajcch vysthovalce
azhlediska tohoto posln vytvel isystm sociln ochrany samotnch vysthovalc,
piem vmezch platnho prva ponechval svobodu kvysthovn. Ze zkona vypl-
valo, e stedn vysthovaleck agenda bude soustedna vMinisterstvu sociln pe,
kde vzniklo zvltn vysthovaleck oddlen. Bylo oznaeno jako oddlen H, kter
spolupracovalo sdomcmi institucemi aspolky votzkch vysthovalectv asnkte-
rmi mezinrodnmi organizacemi, zvlt sMezinrodnm adem prce venev.
Na ministerstvu sociln pe se sledovala vysthovaleck statistika, kontrolovaly se
spolenosti pepravujc vysthovalce asousteovaly informace souvisejc smo-
nostmi vysthovn aprovdla se vtina ednch kon spojench svycestovnm
(zprostedkovnm pracovnch smluv se zabvalo oddlen E).
Vedle ministerstva sociln pe mly sv koly idal ministerstva aady. Mini-
sterstvo vnitra sledovalo aeliminovalo vnj podnty vyvolvajc vysthovalectv.
Ministerstvo zahraninch vc krom informan sluby oimigranch monostech
vzemch svch zastupitelskch adu pebralo pi ovysthovalce za hranicemi SR,
tzn. pi okrajany. Ministerstvo obchodu, prmyslu aivnost sledovalo, aby do cizi-
ny neodchzeli kvalifikovan specialist (pedevm zpivovarnictv, cukrovarnictv,
sklstv, textilnho prmyslu), kte penosem technologickch postup vcizin tmto
domcm oborm zvyovali konkurenci. Pi ministerstvu zemdlstv vzniklo zvltn
oddlen, kter se zabvalo seznnm zemdlskm vysthovalectvm. Povinnost mini-
sterstva kolstv anrodn osvty byla podpora krajanskch kol aspolk. Na zdravotn
stav vysthovalc mlo dohlet ministerstvo zdravotnictv atlesn vchovy ve Sttn
zdravotn revizn stanici pro vysthovalce ve Svatoboicch uKyjova ave vysthovalec-
k stanici vPraze-Libni.
Hlavn protiemigran opaten se spatovala vinvesticch do devaskho, bsk-
ho, hutnho anaftovho prmyslu avbec vzsadnm industrializanm rozvoji avin-
tenzifikaci zemdlsk vroby vchodn sti republiky, tj. Slovenska aPodkarpatsk
Rusi, odkud byla emigrace nejsilnj.
Na seznn prce vtinou vzemdlstv odchzelo pedevm obyvatelstvo tak ze
Slovenska aPodkarpatsk Rusi, dle zjinch azpadnch oblast ech azjin Mora-
vy. Sttn zsah do seznnho vysthovalectv ml hlavn ochraovat vysthovalce uza-
223
hraninch zamstnavatel. Odchod na seznn prce byl veskch zemch zleitost
mstnch zprostedkovatelen prce. Na Slovensku tuto agendu obstarval Zemsk ad
prce pro zemdlsk dlnictvo, kter sjednval pracovn smlouvy do eskch zem,
Rakouska, Nmecka, Jugoslvie aFrancie.
Odbornci zSR se sthovali do zahrani sodlivem kapitlu, kter se podlel na
vybudovn nkterch podnik ve sklskm, textilnm apotravinskm prmyslu ve
svt. Penosem technologie ivlastn pracovn innost tchto vysthovalc se vytvela
pro eskoslovensk zbo vzahrani konkurence. Postoj sttu ktmto jevm se odrazil
vopatench pi vydvn pas.
Jestlie bylo na jedn stran zjevn, e vysthovalectv pin etn problmy ane-
gativn ovlivuje vvoj veskoslovensku, zaaly se na stran druh objevovat vahy
hledajc naopak monosti kvyuvn vysthovalectv. vahy vychzely zdosavad-
nch poznatk otom, e migrace je pirozen atrval jev, kter je teba bu dobe
organizovat, nebo dokonce iusmrovat do vhodnch zem. To vak narelo na zsadu
vysthovaleckho zkona zroku 1922, kter zvlt paragrafy6 a7 zakazoval zjedn-
vn osadnk anajmn dlnictva pro mimoevropsk zem. Proto se zhy po vydn
vysthovaleckho zkona zaalo intenzivn uvaovat ojeho novelizaci.
Stediskem takovch nzor se stal stav pro hospodsk styky emigran akolo-
nizan pi Masarykov akademii prce (nazvan Emigran stav), zaloen vroce
1923 svraznou orientac na finann kruhy. Na konci roku 1924 tento stav inicioval
vedle novelizace vysthovaleckho zkona nebo zzen banky pro kolonizan podniky
pedevm vytvoen sttnho stavu pro emigraci akolonizaci austaven expertn sku-
piny jako poradnho orgnu vldy pro vechny otzky spojen smigracemi.
Kprojednvn iniciativy Emigranho stavu vznikla vroce 1926 Meziministersk
komise pro vysthovalectv akolonizaci, jejm poslnm byla zsadn revize esko-
slovensk migran politiky vtom smyslu, e by mlo dojt kcentralizaci vekerch
iniciativ do jedn instituce.
Mylenka soustedit praktick zen ateoretick studium migrac do jednoho centra
se veskm prosted objevila u ped prvn svtovou vlkou pi anket10 oesk mi-
graci. Vmezivlenm obdob prola pes Emigran stav, Meziministerskou komis
pro vysthovalectv akolonizaci avroce 1928 dostala konkrtn podobu ve vytvoen
eskoslovenskho stavu zahraninho. Kezmnm dochzelo jen pozvolna avnko-
lika ohledech: vroce 1928 vznikla esk kolonizan spolenost pi Legiobance, vroce
1936 byl vldnm nazenm ze dne 12.ervna zmnn 6 vysthovaleckho zkona
vtom smyslu, e zjednvn osadnk se povolovalo po souhlase ministerstva sociln
pe. Ne dolo krealizaci dalch zmr, vyvstala ped eskoslovenskem tmata
existenn vnj, vedouc knmeck okupaci.
10 Anketa oeskm vysthovalectv. Praha, 1912; Vysthovalectv bylo nahleno virch souvislostech viz
PIMPER, A.: Vysthovaleck otzka. Praha, 1914.
224
ESKOSLOVENSKO AEMIGRACE 19481989
Vztah eskoslovenska ke krajanm (lidem, kte se hlsili kpvodu ztto

zem) se vletech 19481989 proti mezivlenmu obdob znan promnil. Zmna se
d charakterizovat jako poten nezjem, nsledovan obavami zinfiltrace spolenos-
ti takovmi hodnotami, jako je svoboda projevu, demokratick uspodn politickho
systmu atd., astc vtvrd pronsledovn veho, co bylo spojeno stmto fenomnem.
dn jin stedoevropsk zem se nechovala ke svm krajanm vcizin tak ma-
cesky, kriticky arestriktivn, vetn tvrdch trest vzenm za nelegln oputn re-
publiky, jako to provedlo eskoslovensko. Polci nebo Maai tak drasticky nezpe-
trhali kontaktyse svmi lidmi za hranicemi, jako to udlala tehdej eskoslovensk
moc. Nutno pipomenout tak fakt, e pitom postoje veskch zemch (resp. esk
socialistick republice) byly daleko nekompromisnj, ne tomu bylo ve slovenskch
podmnkch. Pomrn ivj zjem okrajany reprezentoval odbor Matice slovensk
pro zahranin Slovky, kter vydval asopis (sbornk), adu publikac, podal mezi-
nrodn konference sast krajan.11
Kdy Ministerstvo vnitra SR charakterizovalo vroce 1948 uprchlky zeskoslo-
venska, oznaovalo jejich dvody pedevm jako politick. Byli to podle nj ti politici,
kte prohrli boj omoc vzemi (pedci pravicovch stran), apak ti, kte byli politicky
svedeni kemigraci, nebo tak ti, kte utkali ped trestem atak vojci, kte bojovali za
druh svtov vlky vzpadnch armdch.12 Ministersk klasifikace dvod po noru
je pochopiteln nepln. Skuten kla zdvodovn (jak vrznch souvislostech
deklarovanho tak skutenho vnitnho intimnho rozhodnut) je nesmrn irok. D
se ci, e unaprost vtiny uprchlk motivace byla strukturovanj aobecnji by se
dala klasifikovat jako strach (obavy) znejistoty vvoje vSR, piem ale pevldala
nadje, e se komunistick moc vzemi bhem nkolika mlo let zhrout. Krom na-
prost vtiny, kter se rozhodla pro emigraci jednoznan zpolitickch dvod nebo
pro kterou byl politick vvoj po noru nesluiteln spedstavou onormln existenci
pro n samotn nebo jejich okol, byli zde tak lid odchzejc pro dobrodrustv.
Prvn reakce pedsedy vldy aprvnho mue vkomunistick stran Klementa Gott-
walda adalch jeho spolustrank vdleitch mstech sttu se d shrnout do vty: A
si jdou! Pedpokldalo se zpotku, e nov eskoslovensk zahranin politick odboj
by mohl mt njakou nadji na spch jen vppad vlenho konfliktu. Ale vlka
podle nich vblzk budoucnosti nehrozila. Vrazn obava byla zNmecka, ale a po
ppadn hospodsk obnov. Stalin aMoskva ovem byli pro n zrukou mru.
dajn obdobn se vi emigraci asituaci bezprostedn po noru vyjadoval pre-
zident Edvard Bene. Ten vlku nepedpokldal. Stalin byl pro nho zrukou mru asil-
n pozice proti USA. Bene se vyjadoval, e u nikdy nebude emigrovat anikdy se
nebude astnit tetho odboje, protoe nepjde proti vlastnm lidem aproti SSSR.13
Vdvjch exilech ml proti sob vdy jasnho neptele: vprvnm odboji za prvn
svtov vlky to bylo Rakousko-Uhersko ave druhm nacistick Nmecko.
11 BIELIK, F. akol.: Slovci vo svete 2. Martin: Matica slovensk, 1980.

12 KAPLAN, K.: Ponorov exil 194849. Praha: Dialog, 2007.
13 Tamt.
225
Tyto nzory ovem pochzej ze zpisu, kter uinil 4.bezna 1948 Vlado Klemen-
tis, sttn tajemnk na Ministerstvu zahraninch vc, avlastn Beneova slova byla
adresovna Gottwaldovi jeho prostednictvm. Podobn vyznval irozhovor prezidenta
Edvarda Benee sguvernrem nrodn bandy.14 Je tedy otzkou, do jak mry jsou tyto
poznmky vypovdajc oskutench nzorech Benee.
Vexilovm asopise Svobodn ztek,15 kter vychzel ve Francii, pedn esk
publicista Ferdinand Peroutka vlnku nazvanm Ideje 28.jna k, e dvodem
ktehdej emigraci po roce 1948 byla tak vrnost kidelm 28.jna 1918, kdy vzniklo
samostatn eskoslovensko rozpadem Rakousko-Uherska. Vdob, kdy lnek psal,
Peroutka vychzel zpesvden, e se nrod doma ct oputn. Jeho velc muov
zemeli, atak pocit oputnosti zaal vytvet symboly. Tak po smrti prezidenta Be-
nee zaal fungovat jeho symbol, to znamen symbol zakladatele sttu advojnsobnho
zahraninho bojovnka za jeho svobodu. Bene dajn krtce ped smrt poslal do exilu
dopis, vnm ehn exilu, v pes stranick rozdly vjednotu avpodmnku trvalho
mru, kter se rovnala svobod SR.
Lhostejn postoj komunistick moci vi emigraci neml dlouh trvn. Brzo dolo
ke zmn postoj, piem impuls kostraitosti vtto zleitosti piel zMoskvy. N-
mstek ministra zahrani vc Valerin Zorin, kter byl vletech19451947 sovtskm
velvyslancem vPraze poukazoval, e do emigrace odchz mnoho vojk. Zrove se
do Prahy dostvaly zprvy oponajc exilov innosti aobjevily se kontakty exilu
se pikami funkcion nekomunistickch stran veskoslovensku. Politick istky
vyvolvaly dal adal odchody ze zem.16
Postupn slc totalitn postoje moci proti emigraci se projevily ve zmnch reimu
vblzkosti hranic ahlavn na samotnch hranicch avi tm, kte odeli za hranice.
U 23.nora 1948 ministerstvo vnitra (jeho ministr Vclav Nosek, len Komunistick
strany eskoslovenska, byl jeho fem od 1945) zruilo vechny cestovn pasy pro
obany eskoslovenska. Cestovat mohly jen proven osoby, atud ilegln pechod
hranice se stal nutnost pro toho, kdo chtl ze zem odejt aneml nov pas. Avak tvr-
d opaten pichzela na zlomu jara alta 1948. Byly to pedpisy znemoujc voln
pstup khranicm. Policie kontrolovala osoby avozidla jedouc khranici. Pak nastalo
uzavrn hraninch pechod. Byly to nejprve zvory apkopy. Dolo kprovrkm
upslunk finann stre, znich nkte emigrovali, jin nespolehliv byli propu-
tni a2.prosince 1948 byla Pohranin finann str nahrazena tvary Sboru nrodn
bezpenosti. Nsledovaly vyhlky komezovn pobytu vcelnm psmu, pak pily na
poad dne vyhlky ozizovn hraninho psma.
Ve splo kneprostupnosti hranic. Od 1.ervna 1951 se zavdl reim hraninho
azakzanho psma (2km nemohl nikdo od ry smrem kvnitrozem, krom pohra-
nink), vhraninm psmu od 2 do 5km ankde a 12km mohli bydlet jen proven
oban. Zkon z11.ervence 1951 dovoloval vstup na urit zem pouze na zvlt-
n povolen. Navc se hranice uzavraly proti tzv. naruitelm. Zem byla obehnna
14 Tamt.
15 Svobodn ztek (1948, .3)
16 KAPLAN, K.: Ponorov exil 194849. Praha: Dialog, 2007.
226
ostnatmi drty selektrickm proudem, hranin prostor vytyovaly hldkov ve se
samopalnky.
Vnoru 1952 sekretarit komunistick strany schvlil zaminovn dleitch sek
hranice sNmeckem aRakouskem. Navzdory tmto opatenm se lidem dailo utkat.
Mnoz vak neproli azaplatili za pokus onabyt svobody svmi ivoty: asi 90 lid
zabil elektrick proud, mon 10 lid zabily miny.17 Elektrick napjen bylo zrueno
a roku 1965 anahrazeno signln soustavou. Ktomu vemu pistoupil zkon ze dne
12.ervence 1950, .86, Sb., 95 ooputn republiky, kter kal, kdo bez povolen
odejde zzem eskoslovensk republiky, bude potrestn odntm svobody na 1 rok a
5 let.
Od jarnch msc roku 1948 se rozjdly akce sttn bezpenosti (StB). Stailo
teba oznaen, e nkdo mluvil oemigraci, dolo minimln kzadren avslechu.
Navc sttn bezpenost pipravovala pro obany adu provokac. Oblben byl falen
dopis nebo zprva od ptele ze zahrani, kter teba nabzel zprostedkovat pechod
hranic.
Nejvt akce StB se jmenovala Kmen. Byla to vlastn promylen snaha nastrait
past lidem, onich se reim domnval, e jsou potencilnmi emigranty. Podvodnm
zpsobem byli zlkni kileglnmu pechodu hranic. Pechod byl vlastn divadlo sp-
slunky StB vrolch pevad, pslunk nmeck policie adstojnk americk ar-
mdy vkostmech zfilmovch atelir. Fingovan hranice byly kulisami, take se ve
odehrvalo na eskoslovensk pd. Po vslechu falenmi americkmi vojky jakoby
na nmeck pd ml pevad vzvren fzi zavst uprchlky do lgru, ovem podle
scne pedstral, e zabloudil adostal se snimi opt na eskoslovenskou stranu, kterou
uprchlci vlastn nikdy neopustili. Nsledovalo zaten uprchlk ajejich potrestn.
Vedle toho existovalo mnoho zdatnch pevad (nkte pracovali zadarmo, jin
za honor). esk exulant pobvajc vnmeckm tboe ml nadji, e bude uznn za
politickho uprchlka. Komu se to nepodailo, byl oznaen za displaced person (DP).
Mohl se odvolat na usted International refugee organisation (IRO) do vcarska azno-
vu dat ostatus politickho uprchlka. Obrovskm plivem uprchlk byl Zpad za-
skoen. Atak pomhaly krajansk organizace: Nap. u vdubnu 1948 vznikl vPai
eskoslovensk vbor pro podporu uprchlk. Vznamn byl Americk fond pro es-
koslovensk uprchlky (od kvtna 1948), jeho zakladatelem byl Jn Papnek. Papnek
pracoval jako mimodn vyslanec astl delegt SR uOSN. VEvrop ml nkolik
zdatnch spolupracovnk, znich velmi aktivn byla organiztorka eskoslovenskho
exilu vNorsku Anna Kvapilov.
Pes hranice odchzelo stle vce lid. Nemme sice pesn daje, protoe statisti-
ky byly zpracovvny se zpodnm, ale orientan se meme domnvat, e vletech
19481950 odelo nejmn 25tisc lid (nkter odhady kaj a 60tisc) asnad me-
me odhadnout, e vletech 19481989 to bylo 300 a 500tisc lid.
17 JLKOV, A. JLEK, T. akol.: elezn opona. eskoslovensk sttn hranice od Jchymova po Brati-
slavu 19481989. Praha: Baset, 2006.
227
NOV PODMNKY PRO FORMOVN MODERN
ESK DIASPORY PO ROCE 1990
esk resp. eskoslovensk exil se po roce 1990 bu vracel zpt do svo-

bodnho eskoslovenska, nebo nabzel zkou spoluprci odbornou i ekonomickou,
atak pipravoval zahranin echoslovky na fungovn vmodern diaspoe sivmi
ekonomickmi, politickmi aspoleenskmi vazbami. Navc se ktto pvodn migraci
zaal piazovat novodob druh diasporln migrace jako jaksi permanentn pelvn
mlad pracovn sly vnejrznjch oborech, hledajc obecn eeno jinokulturn apro-
fesn zkuenosti anemigrujc u zdvod sociln, politick nebo ekonomick nouze.
To samozejm nen specifick jev pouze esk, ale spe naopak. Jev se jako tet
velk tma svtovch migrac (za prvn tma meme povaovat migrace zchudho
jihu na bohat sever svta, za druh tma migrace zpelidnnho vchodu na zpad;
oba migran toky se realizuj naopak zdvod jmenovan sociln, politick nebo
ekonomick nouze). Vtomto tetm velkm migranm svtovm tmatu se vytv
krok za krokem pedstava diasporlnch tvar po celm svt, kter jsou na zklad
modernch informanch technologi spojeny nejen mezi jednotlivmi stmi (ili v-
dom pinleitosti tchto jednotlivch st), ale dostvaj se do vraznho kontaktu
sezem pvodu.18
Vsledkem vztahu mezi zahraninmi echy aspolenost vesk republice bylo
aasi stle je nedokonen nastaven mry oekvn jedn strany od druh. Pimen
mra oekvn je pitom jednou znejcitlivjch sloek sociln komunikace. Nelze
ji jednou provdy urit nebo vynucovat upozorovnm na vnj pklady, je teba ji
ptomn vzjemnou domluvou definovat apak znova aznova redefinovat. Reemigrace
zahraninch ech nebo jakkoli jejich kontakt spvodn vlast po roce 1990 jsou
peplnny takovm zklamnm.
Pitom jet vpolovin 90.let se alespo njak vsledky oekvaly. Vt dob
piel prvnk abval pracovnk Mezinrodnho adu prce venev JUDr.Oldich
ern aprofesor ekonomie vUSA Karel Knsk aspolu sdalmi zahraninmi echy
snpadem vytvoit prostor pro narovnvn vztahu mezi spolenost vesk republice
aexilem, potamo se vemi lidmi eskho pvodu usedlmi mimo esk zem, a u
se jedn okterkoli generace vetn potomk nboenskch exulant. Vznikl Mezin-
rodn koordinan vbor, kter zaal podat Tdny zahraninch ech ve spoluprci
sEtnologickm stavem Akademie vd R avtinou pod ztitou prezidenta repub-
liky. Meme shrnout pomrn velkou klu konferenc, akc rznho druhu i pro-
jednvn vobou komorch parlamentu nebo na patinch odborech ministerstev. Ze
vech jednn krajan (exulant i emigrant) spedstaviteli sttu atak legislativnch
orgn vzely rezoluce dajc konkrtn odpovdi na konkrtn otzky jmenovanho
vztahu.19 Pestoe vtina projednvanch zleitost zstv spe vrovin pslib,
18 BUTLER, K.: Defining Diaspora, Refining aDiscourse. Diaspora 10, 2001.
19 BROUEK, S. ERN, S. DUBOVICK, I. (eds.): Exil sm osob. Praha: Etnologick stav AV
R, 2006; BROUEK, S. HRUB, K. MAN, A. (eds.): Emigrace aexil jako zpsob ivota. Praha:
Karolinum, 2001; HRUB, K. BROUEK, S.(eds.): ei za hranicemi na pelomu 20.a21.stolet.
Praha: Karolinum, 2000; Po ustaven Stl komise pro krajany ijc vzahrani Sentu PR (ve druh
polovin devadestch let) postupn dochzelo na praktick strnky migrac. Etnologick stav AV R
228
je teba upozornit, e vlda R vynakld ze svho rozpotu nemal prostedky na
rozvoj krajanskho hnut. Avak stle trv ji ono okdlen hodnocen opetrvvn
znanch rezerv.
Nepsan zsady vztahu souasn esk diaspory adomc esk spolenosti me-
me formulovat do t zkladnch oblast.
Prvn bychom mohli nazvat reprezentan. Tato oblast funguje spe jako pocitov
identifikace, jaksi slavnostn vyznn identity. Ned se ci, e by se vtto oblasti ned-
lo nic, spe naopak, ale stle vn jednotliv pedstavitel esk diaspory postrdaj pro
n dleit aspekt. Toti jistou formu oficilnho provoln vrcholnho eskho ped-
stavitele otom, jak msto m esk diaspora vparcilnch, ale pedevm globlnch
zjmech esk republiky (ekali to ji od prezidenta Vclava Havla).
Druh oblast by mohla bt opatena pvlastkem informan. Tk se budovn
souboru dat avdomost ojednotlivch stech tto diaspory.
Ve tet oblasti se jedn oaktivn pravideln kontakt, komunikaci, co pedstavuje
vytvoen centrln instituce nikoli ji toho typu, kter fungoval vmezivlenm ob-
dob, tj. eskoslovenskho stavu zahraninho, ale adu zmocnnce vldy R pro
migrace obecn nebo zmocnnce pro krajany (zahranin echy) nebo jet lpe jinho
suvernnho sttnho adu svymi pravomocemi, ne m kdispozici institut zmoc-
nnce. Zady dalch dvod hovocch pro dslednou institucionalizaci vztahu sttu
ke krajanm lze tak uvst, e krajan vnaprost vtin postrdaj instituci, na ni by
se pi svch nvtvch vesk republice mohli obracet nejen sdotazy adostmi, ale
tak jako na msto pro ptelsk kontakty, na msto, kter je vt achce se snimi setkat.
Mnohokrt se hovoilo ozmrech vybudovat nco jako Dm pro zahranin echy,
spojen smonostmi pechodnho, ale tak trvalho ubytovn pro seniory, vetn mo-
nost pro kulturn vyit.
RMCUJC POZNMKA OVVOJI NA SLOVENSKU

MSTO ZVRU
Etnick rove spoluprce Slovensk republiky se zahraninmi Slovky

je jasn formulovan. Na rozdl od esk situace je ukotven zkonnmi normami ve
tech zkladnch oblastech: reprezentan, informan akomunikan.
Vyhodnocen vztahu slovenskho sttu ku slovensk diaspoe vzahrani vychz
znsledujcch poznatk amateril:
poskytl konferencm vSentu odbornou zkladnu apodlel se na uspodn nkolika akc (vposlednch
letech to byly konference, znich byly vydny stejnojmenn sbornky seditorstvm S.Brouka aT. Gru-
licha: vroce 2009 Krajan aesk republika, hledn monost knov oteven spoluprci; vroce 2010
esko-slovensk vztahy akrajan; vroce 2011 Migrace aesk spolenost). Na zlomu z ajna 2013
probhla zatm posledn konference snzvem Nov emigrace zesk republiky po roce 1989: Nhled na
problematiku vkontextu vvoje svtovch migrac, vznik modernch diaspor atransnacionlnch spole-
nost. Konference mla hlavn cl: pokusila se zmapovat zjmy pslunk esk diaspory, kte migrovali
po roce 1989. To pedstavovalo pedevm hledn odpovd na otzky souvisejc sjejichmentlnmi, ale
tak hmotnmi, i dokonce existennmi zjmy, vnich hraj dleitou roli intenzvn kontakty se spole-
nost esk republiky. To ve bylo porovnvno se situac migrant zjinch zem, kde zjem onvratovou
politiku sttu je vsouasn dob podstatn rozvinutj.
229
Pedevm se jedn osoubor dokumentace, kterou poskytuj webov strnky20 slo-
vensk instituce (rad pre Slovkov ijcich vzahrani) zzen ktomuto elu.
Dle pak to je vbr faktografie pochzejc ze sttnch dokument, prohlen, ln-
k, webovch strnek spolk, sdruen, iniciativ vztahujcch se ktomuto fenomnu
vrmci Slovenska. Jsou to pedevm:
1. stava Slovensk republiky.
2. Zkon 474/2005 Z.z. oSlovkoch ijcich vzahrani aozmene adoplnen niek-
torch zkonov z23.septembra 2005, Tento zkon nadobda innos 1.janu
ra 2006. Na zklad tohoto zkona byl tak zzen ad pro zahranin Slo-
vky.
3. Deklarace Nrodn rady Slovensk republiky z6.ervence 1999.
4. Programov prohlen vldy Slovensk republiky na lta 20122016 (Pedch-
zelo prohlen vldy Slovensk republiky: 2010, 2006, 2002, 1998).
5. Koncepcia ttnej politiky starostlivosti oSlovkov ijcich vzahrani do roku
2015.
6. Materily ze Stl konference Slovensk republika aSlovci ijc vzahrani.
7. Projekty aorganizace na podporu komuniakce spolenosti SR se zahraninmi
Slovky (nap. Zahranin Slovci deom, krajansk asopisy aj.)
Zanme centrln instituc (rad pre Slovkov ijcich vzahrani), kter je prvn
viditelnou instanc, kdy se kdokoli chce zajmat oproblematiku krajan na Slovensku.
U samotn webov strnky tto instituce jsou jednak prvn monost kseznmen se
sproblematikou vztahu slovenskho sttu vi vlastn zahranin diaspoe. Jsou len-
ny pehledn askuten obsahuj mimodn velk soubory uitench informac pro
zahranin Slovky. Po seznmen se srubrikami tto instituce me mt uivatel tchto
strnek dobr dojem, e vztah slovensk spolenosti asttnch instituc vi krajanm
je veden snahou ootevenost. Veker innost stavu (vetn finannho etnictv) je
nvtvnku kdispozici prostednictvm internetu, ale iosobn cestou, to znamen, e
kdokoli me ad navtvit.
Webov strnky radu pre Slovkov ijcich vzahrani jsou tak vkladn skn
budujc tv tto firmy ped svtem areprezentujc podle statutu tohoto adu slo-
venskou zahranin politiku ve vztahu ke Slovkm ijcm mimo zem Slovenska.
Zrove tm vyslaj signl otom, e jsou slubou ve prospch jasn formulovanho
zmru: spolupracovat se zahraninmi Slovky jako spirozenou soust ir etnick
komunity (tj. slovenskho etnika) atak sten jako spirozenou soust irho
nrodnho kolektivu (tj. slovenskho nroda).
Etnick rove spoluprce Slovensk republiky se zahraninmi Slovky je navc
jasn formulovan vstav Slovensk republiky,21 ato vsti: Hlava I. l. 7a Slo-
vensk republika podporuje nrodn povedomie akultrnu identitu Slovkov ijcich
vzahrani, podporuje ich intitcie zriaden na dosiahnutie tohto elu avzahy sma-
terskou krajinou.
20 http://www.uszz.sk/sk/ (25.1.2015).
21 Legislativn podobou krajansk problematiky se nezabv mnoho prac. Vjimkou je prce: HALSZ, I.:
Krajania atzv. krajansk zkony na ich podporu vstrednej Eurpe. Praha: Univerzita Karlova, Prvnick
fakulta, 2014.
230
Do jak mry je vtom obsaena rove nrodn kolektivity, tedy do jak mry jsou
zahranin Slovci (vtaxonomii: etnikum, nrod, stt) povaovni za pirozenou sou-
st nrodnho kolektivu, kter m svj vlastn stt (Slovenskou republiku) nen sice
vstav explicitn vyjdeno. Vyplv to vak zdalch dokument hovocch otom
u konkrtn.
Kategorii sttnho obanstv Slovensk republiky lze vsouvislosti skategorii zahra-
nin Slovk formulovat nsledovn: kategorie sttnho obanstv Slovensk republiky
je jasn dan stanovenm procesem pi udlovn sttnho obanstv SR, piem et-
nick i nrodn pslunost nen de jure dnou podmnkou i limitem kudlen tohoto
obanstv. Zaruuje to dal pas stavy Slovensk republiky, ato l.12 (3): Kad
m prvo slobodne rozhodova osvojej nrodnosti. Zakazuje sa akkovek ovplyvova-
nie tohto rozhodovania avetky spsoby ntlaku smerujce kodnrodovaniu!
Zahranin Slovk me bt (me se stt) zrove tak obanem Slovensk repub-
liky, co mj. zrove znamen, e oban Slovensk republiky, kter se dlouhodob zdr-
uje mimo hranice Slovenska, me bt veden vkategorii zahranin Slovk. Zhlediska
formlnho (registranho) to znamen, e takov zahranin Slovk me vlastnit vedle
cestovnho pasu Slovensk republiky takt prkaz (osvden) zahraninho Slovka
(pod-li oto). Oprkaz (osvden) zahraninho Slovka me samozejm zadat
tak ten, kdo sice nen obanem SR, ale proke, e nkdo zjeho pedk se povaoval
za Slovka alze to doloit dokumentan22 (zpravidla rodn list; uvaovalo se ohod-
novrnm svdectv slovenskho pvodu: znovu se takov vahy objevuj, jak se tom
zmnili vdiskusi pedstavitel radu pre Slovkoch ujcich vzahrani). Tato proce-
durln zleitost vyplv ze zkona 474/2005 Z.z. oSlovkoch ijcich vzahrani.23
22 Podmnky kzskn osvden oslovenskosti podle 7 zkon stanovuje: (1)Postavenie Slovka ij-
ceho vsa na ely uplatnenia si prv alebo vhod ustanovench osobitnmi zkonmi pre Slovkov
ijcich vzahrani preukazuje osvedenm, ktor vydva rad. (2)Osvedenie mono vyda na zklade
psomnej iadosti osobe, ktor (a)spa podmienky poda 2 psm.a) prvho bodu alebo druhho bodu,
(b)nebola prvoplatne odsden za myseln trestn in alebo za in, ktor je poda zkonov Slovenskej
republiky myselnm trestnm inom, (c)nevykonva innos pokodzujcu zujmy Slovenskej repub-
liky. (3)Slovensk nrodnos sa preukazuje radnm dokladom potvrdzujcim tto skutonos, ktorm
je najm rodn list alebo krstn list, vpis zmatriky, osvedenie ottnom obianstve alebo osvedenie
otrvalom pobyte iadatea, ak obsahuje zpis onrodnosti poda prva ttu, ktorho orgn osvede-
nie vydal. (4)Nrodn povedomie sa preukazuje vyhlsenm iadatea ovsledkoch jeho verejnej in-
nosti, ktor preukazuj jeho nrodn povedomie, alebo psomnm svedectvom krajanskej organizcie
psobiacej vmieste jeho pobytu, aak tak nie je, psomnm svedectvom aspo dvoch Slovkov ijcich
vzahrani, ktor maj pobyt vtom istom tte ako iadate. (5)Splnenie podmienky poda odseku 2
psm.b) sa preukazuje vpisom zregistra trestov nie starm ako es mesiacov aobdobnm potvrdenm
vydanm prslunm orgnom ttu, ktorho je iadate obanom alebo vktorom m iadate pobyt.
(6)iados podva iadate na rade alebo vzahrani na zastupiteskom rade, alebo na konzulrnom
rade Slovenskej republiky (alej len zastupitesk rad ) vtte pobytu iadatea. (7)Kiadosti je iada-
te povinn priloi doklady, potvrdzujce splnenie podmienok poda odseku 2. (8)Oiadosti rozhoduje
rad do 60 dn odo da doruenia iadosti, ktor obsahuje vetky nleitosti poda tohto zkona aveobec-
nho predpisu osprvnom konan. (9)Ak rad iadosti vyhovie, vyd iadateovi osvedenie; osobitn
sprvne rozhodnutie sa nevydva. Ak oto iadate poiada, rad mu doru osvedenie prostrednctvom
zastupiteskho radu vmieste pobytu iadatea. Zkon tak pesn stanovuje, jak formln nleitosti
mus osvden obsahovat, na jakou dobu se vydv atd.
23 Zkon definuje zkladn pojmy nsledovn: Na ely tohto zkona sa rozumie:
a) Slovkom ijcim vzahrani osoba, ktor nem trval pobyt na zem Slovenskej republiky a1. je tt-
nym obanom Slovenskej republiky, alebo 2. nie je ttnym obanom Slovenskej republiky, ale uchovva
si nrodn povedomie, aon alebo jeho predok vpriamom rade m slovensk nrodnos, b) nrodnm
231
Je teba podtrhnout, e vtomto zkonu je zdraznna role Vldy Slovensk republi-
ky, ato vtom smyslu, e vlda uruje vchodiska azsady starostlivosti ozahranin
Slovky, kemu pouv tyto nstroje: 1.mezinrodn smlouvy, 2.vyznamenvn
vznamnch krajan. Vlda SR kadoron pedkld Nrodn Rad SR zprvu za
pedchzejc kalendn rok (ato 1.z) oposkytnut sttn podpoe Slovkm vza-
hrani spolu snvrhem programu sttn starostlivosti okrajany na pt obdob vetn
financ zrozpotu.
Existuje tak cel ada podnt pro situaci vR. Detailnj rozbor inspirativnch
podnt slovensk migran politiky vak pesahuje monosti tohoto pspvku. Nic-
mn situace na Slovensku je dobrm zrcadlem pro vahy na dan tma veskm
prosted.
povedomm aktvne prejavy hlsenia sa kslovenskmu nrodu akhodnotm, ktor reprezentuj slovensk
jazyk, slovensk kultrne dedistvo atradcie, c) ttnou podporou Slovkov ijcich vzahrani systm
opatren Slovenskej republiky zameranch na podporu nrodnho povedomia akultrnej identity Slov-
kov ijcich vzahrani, na podporu ich intitci zriadench na dosiahnutie tohto elu ana podporu
vzahov medzi Slovenskou republikou aSlovkmi ijcimi vzahrani.
232
REDAKN RADA
Pedseda: prof. JUDr. Pavel turma, DrSc.

Tajemnice: Mgr. Nadda Svobodov
lenov:
doc. PhDr. JUDr. Ilona Baantov, CSc.
prof. JUDr. Stanislava ern, CSc.
doc. JUDr. Ji Herczeg, Ph.D.
prof. JUDr. Marie Karfkov, CSc.
doc. JUDr. Martin Kopeck, CSc.
doc. JUDr. Jan Kysela, Ph.D.
doc. JUDr. PhDr. Pavel Marlek, Ph.D.
prof. JUDr. Monika Pauknerov, CSc., DSc.
prof. JUDr. Vclav Pavlek, CSc., dr.h.c.
prof. JUDr. Michal Skejpek, DrSc.
prof. JUDr. PhDr. Michal Tomek, DrSc.
prof. JUDr. Petr Trster, CSc.
prof. JUDr. Alena Winterov, CSc.
Extern lenov:
prof. JUDr. Michael Bohdan (Lund)
doc. JUDr. Frantiek Cvrek, CSc. (SP, Praha)
prof. Dr.hab. Wladyslaw Czaplinski (Varava)
doc. JUDr. Jaroslav Drobnk, CSc. (Praha)
prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. (Brno)
prof. JUDr. Jan Filip, CSc. (Brno)
prof. Dr. Michael Geistlinger (Salzburg)
prof. JUDr. Pavel Hollnder, DrSc. (Bratislava)
Dr. Kaspar Krolop (Berln)
prof. JUDr. Jan Musil, CSc. (Brno)
prof. JUDr. Ji Pib, DrSc. (Cardiff)
prof. JUDr. Jn Svk, DrSc. (Bratislava)
JUDr. Milada Tomkov (Brno)
prof. Dr. Miroslav Vitz (Subotica)
prof. JUDr. Ladislav Vojek, CSc. (Brno/Bratislava)
233
RECENZENTI LNK PUBLIKOVANCH
V ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA V ROCE 2015
doc. JUDr. Jaroslav Drobnk, CSc. (Prvnick fakulta Univerzity Karlovy, Praha)
prof. JUDr. Josef Fiala, CSc. (Prvnick fakulta Masarykovy univerzity, Brno)
doc. JUDr. PhDr. Pavel Marlek, Ph.D. (Prvnick fakulta Univerzity Karlovy,
Praha)
Mgr. et Mgr. Jan Petrov, Ph.D. LL.M. (Prvnick fakulta Univerzity Palackho,
Olomouc)
JUDr. Pavel Pozek, Ph.D. (Kancel veejnho ochrnce prv, Brno)
prof. dr. hab. Wojciech Radecki, dr.h.c. (Institut Nauk Prawnych, Polska Akademia
Nauk, Wroclaw)
doc. JUDr. Markta Seluck, Ph.D. (Prvnick fakulta Masarykovy univerzity, Brno)
JUDr. Petr Svoboda, Ph.D. (Prvnick fakulta Univerzity Karlovy, Praha)
Mgr. et Mgr. Vt Zvnovec (ad pro ochranu osobnch daj, Praha)
234
ACTA
UNIVERSITATIS
CAROLINAE
IURIDICA 4/2015
asopis Acta Universitatis Carolinae Iuridica je evidovn vesk nrodn bibliografii (vedena Nrodn
knihovnou R), na seznamu recenzovanch vdeckch asopis RVVI, vIndex to Foreign Legal Periodicals
(veden American Association of Law Libraries) aje rovn indexovn Central and Eastern European Online
Library (www.ceeol.com).
Vdeck redaktor: doc. Mag. phil. Dr. iur. Harald Christian Scheu, Ph.D.
JUDr. PhDr. Ren Petr, Ph.D.
Vydala Univerzita Karlova vPraze
Nakladatelstv Karolinum, Ovocn trh 35, 116 36 Praha 1
www.karolinum.cz
Praha 2015
Sazba DTP Nakladatelstv Karolinum
Vytiskla tiskrna Nakladatelstv Karolinum
Periodicita: 4/rok
ISSN 0323-0619 (Print)
ISSN 2336-6478 (Online)
MK R E 18585

AUC Iuridica 2015-4

Diunggah oleh

Informasi Dokumen

Hak Cipta

Format Tersedia

Bagikan dokumen Ini

Bagikan atau Tanam Dokumen

Opsi Berbagi

Apakah menurut Anda dokumen ini bermanfaat?

Apakah konten ini tidak pantas?

Hak Cipta:

Format Tersedia

AUC Iuridica 2015-4

Diunggah oleh

Hak Cipta:

Format Tersedia

ACTA

UNIVERZITA KARLOVA VPRAZE

Vechny lnky tohoto sla jsou recenzovny.

lnky jsou (pokud nen vjimen uvedeno jinak) vsledkem projektu

Harald Scheu, Ren Petr: Pedmluva. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

PRVN PRAVA APRAXE UVN MENINOVCH JAZYK

Ren Petr: Meninov jazyky atopografick oznaen vhistorii eskoslovenska . . . . . . . 13

PRVN POSTAVEN MATESKCH STT

Ren Petr: Tradice mezinrodnprvn ochrany menin ainiciativy

doc. JUDr. PhDr. Veronika Blkov, Ph.D., E.MA (Prvnick fakulta

Jako slo 1/2013 vylo vasopise AUC Iuridica monotematick slo v-

MENINOV JAZYKY ATOPOGRAFICK

Abstract: Mimority Languages and Topographical Designations throughout the History

Key words: minorities, legal history of Czechoslovakia, topographic markings, language

Klov slova: meniny, prvn djiny eskoslovenska, topografick oznaen, jazykov

Postaven menin je stle citlivm problmem, kter ohrouje imr vad

JAZYKOV ZKON (1920): ESK ODPLATA,

Klov slova: jazykov zkon, stava, eskoslovensk republika, esk spolenost,

POSTAVEN ETINY VRAKOUSKO-UHERSKU

Ve svm textu vychzm ztoho pedpokladu, e konstruovan vznamy

Ministr spravedlnosti dr. Frantiek Vesel pipoutl, e tzv. jazykov z-

39 VESEL, F.: Jazykov zkon. as, 15.6.1920, .2, s.1.

KONEN ESK VERDIKT:

eskoslovensk tisk hil na adresu nov stavy nadenm achvlou.46

JAZYKOV ZKON ASTRANICK ZJMY

Vovzdu pprav avydn stavy ajazykovho zkona se pochopitel-

Opozin eskonmeck politika oznaila asov izptn jazykov zkon

VYBRAN ESK KRAJN POJET JAZYKOVHO ZKONA

esk nestranick veejnost oscilovala mezi negativn apozitivn argumen-

Prv na pkladu jazykovho zkona lze vak tak dokumentovat pevahu

69 Ze znmenho zem. Jsme vrepublice? esk slovo, 26.2.1920, .48, s.1.

Socilndemokratick Prvo lidu nazvalo stavu demokratickm dlem

DVOJJAZYN OZNAOVN MST AOBC

Key words: regional language, minority language, protection of minorities, allochthonous

Klov slova: regionln jazyk, meninov jazyk, ochrana menin, alochtonn

EVROPSK CHARTA REGIONLNCH

Jazykov prvo je nedlnou soust ochrany prv menin aprv jejch

7 MRAZEK, J. Mezinrodnprvn ochrana menin aprvo na sebeuren. In PETRAS, R. PETRV, H.P.

RMCOV MLUVA OOCHRAN NRODNOSTNCH MENIN

Rmcov mluva oochran nrodnostnch menin (Framework Conven-

1. Strany se zavazuj uznvat, e kad pslunk nrodnostn meniny m prvo pouvat

22 FOREJTOV, M. In KLMA, K. akol.: Evropsk prvo. Plze, 2011, s.449.

POUVN MENINOVCH JAZYK

Pouvn meninovch jazyk vesk republice vednm styku ave

PRVO NA UVN MENINOVHO JAZYKA

Ad 1) Meninov zkon vsouladu se svm stavnm kolem v2 vymezuje pojmy

PRVO NA VCEJAZYN NZVY AOZNAEN

Hovome-li ovcejazynch (topografickch) oznaench, meme zhle-

52 Zkon .128/2000 Sb., oobcch (obecn zzen), ve znn pozdjch pedpis.

Prvo pslunk nrodnostnch menin na uvn meninovho jazyka

JAZYKOV PRVA NRODNOSTNCH MENIN

Abstract: Language Rights of National Minorities in Slovakia: Official Communication

Key words: minority rights, language, official communication, topographical indications,

Jazykov prva tradin pedstavuj zkladn pil ochrany nrodnostnch

DOSAEN STANDARDU JAZYKOV SPRAVEDLNOSTI

Souv-li na uritm zem nkolik nrodnostnch skupin, jako je tomu

ZKLADN PRAVIDLA APARTIKULRN POADAVKY

Hovome-li oprvn prav pouvn meninovch jazyk vednm

ZVREN POZNMKY: HODNOCEN

Pt obecnch pravidel urujc vzjemn vztah jazyk pouvanch na

STATUS MENINOVCH JAZYK VNMECKM

Abstract: Status of Minority Languages in German Law The Right to Topographical

Klov slova: Spolkov republika Nmecko, dntina, frtina, luick srbtina,

Zvazn legln definice vrazu meninov jazyk,1 stejn jako vrazu