Anda di halaman 1dari 218

ACTA

UNIVERSITATIS
CAROLINAE

IURIDICA 3/2015
Vol. LXI
IU R I D I CA
3/2015
Vol. LXI

UNIVERZITA KARLOVA VPRAZE


NAKLADATELSTV KAROLINUM
2015
Vdeck redaktor: prof. JUDr. Lubo Tich, CSc.

Vechny lnky vtomto sle jsou recenzovny.

http://www.karolinum.cz/journals/iuridica
Univerzita Karlova v Praze, 2015
ISSN 0323-0619 (Print)
ISSN 2336-6478 (Online)
OBSAH

TMA: Nov obansk zkonk z hlediska srovnvac analzy


Lubo Tich: O prevenci vsoukromm prvu a preventivn odpovdnosti
(skica ovznamu pedchzen nedoucm nsledkm) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
Lubo Tich: Kontrola smlouvy, veobecn obchodn podmnky,
formulov smlouvy anekal(zneuvajc) klauzule . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43
Lubo Tich: Veejn podek jako tzv. obecn klauzule vsoukromm prvu
zhlediska evropskho kontextu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77
Lubo Tich: Odpovdnost za vady a nhrada kody vsoukromm prvu
(srovnvac studie) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109
VARIA
Pavel Ondejek: Zrod a utven principu proporcionality v povlenm nmeckm
stavnm prvu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155
Michal Urban, Petra Hodysov, Jan Kaczor: Prvn gramotnost mladch lid
v esk republice a role vzdlvn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171
AUTOI

Mgr. Petra Hodysov


(Prvnick fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Jan Kaczor
(Prvnick fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
JUDr. Pavel Ondejek, Ph.D.
(Prvnick fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
prof. JUDr. Lubo Tich, CSc.
(Prvnick fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
JUDr. Michal Urban, Ph.D.
(Prvnick fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
TMA: NOV OBANSK ZKONK
Z HLEDISKA SROVNVAC ANALZY
2015 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 3 PAG. 941

OPREVENCI VSOUKROMMPRVU
APREVENTIVN ODPOVDNOSTI
(SKICA OVZNAMU PEDCHZEN
NEDOUCM NSLEDKM)

LUBO TICH

Abstract: Prevention and Its Function, Predominantely in Tort Law


This article analyses the basis, function and importance of prevention. The main task lies in
tort law. Recommendation of apunitive function of tort law but to underline the preventive
function which leads towards to the preventive liability for neglected duty of prevention.

Key words: prevention and its categories, prevention in tort law, preventive duty
and liability.

Klov slova: prevence, obecn prevence, prevence vdeliktnm prvu,


preventivn povinnost apreventivn odpovdnost vyuvn obanskho zkonku.

1. CL AOBSAH

Clem tohoto pspvku je prokzat, e lze uvaovat otzv. preventivn od-


povdnosti (ad 5.), j chpeme bu povinnost nst nsledky za neodvrcen potencil-
nch i hrozcch kod, anebo povinnost zmrnit ji nastal negativn nsledky, pestoe
se na jejich vzniku nositel tto odpovdnosti nepodlel. Tato definice tedy postihuje
takov situace, kdy se povinn osoba svm jednnm, pedevm svoj pasivitou (omi-
tere), podlela na vzniku i rozen negativnch nsledk, kterm mla za uritch
okolnost apodmnek zabrnit. Stejn tak odpovdnost sth toho, kdo svm aktivnm
jednnm preventivn innosti zabrnil, nap. tm, e zmail prbh proces vedoucch
kzabrnn kod. Neli se vak budu moci stouto otzkou vypodat, je teba vprv
ad objasnit zkladn pojmy, kter pouvm, pedevm pak pojem prevence ajej
funkce vdeliktnm prvu.
Velmi asto uvan amnohdy izneuvan pojem prevence je teba ble vysvtlit,
ato bez jakchkoliv konotac avetn jeho vazby kprvnmu du (2.2). Zadruh je
nutno vobecn rovin analyzovat lohu tohoto pojmu vobjektivnm prvu, tj. rozliit
mezi poslnm prva jako souboru pravidel chovn na stran jedn aprevenc jako jeho
nstrojem na stran druh, vetn objasnn tzv. usmrovac role prva (2.2.1). Je t
teba prevenci jako jev, kter prostupuje celou adu prvnch odvtv, odliit od prv-
nch institut, je mohou prevenci slouit, jakmi jsou nap. svmoc i nutn obrana.
To inm na pkladu jednatelstv bez pkazu (3.2).
9
Jestlie uvaujeme oprevenci jako ourit povinnosti pedchzet negativnm n-
sledkm ve smyslu naplovn regulan funkce prva, pak je t teba objasnit jednot-
liv prvky i sousti tto povinnosti. To inm jednak vobecn rovin ajednak t na
pkladu fungovn prevence vdeliktnm prvu (4.6.). Konen hlavn prezentovan
vsledky shrnuji (7.).

2. ZKLADN POJMY

2.1 POJEM PREVENCE

Etymologicky prevence znamen zabrnn i pedejit nemu. Slovo


samo, kter se vetin nevyskytuje vetvaru slovesa, m pvod vlatinskm praeveni-
re, tj. pedejt.1
Obecn jde ovraz smujc kzabrnn, odvrcen, pedejit azmaen, co lze
init jen ve vztahu ke skutenosti nebo udlosti, jej vznik se pedpokld, oekv.
Pedevm lze tedy zabrnit udlosti, kterou sami pipravujeme.
Zabrnit lze ovem nejen innosti vlastn, ale iinnosti tetch osob. Vppad
vlastn innosti tak tomu bude jejm zanechnm, tj. uritou pasivitou ili nekonnm.
Ve vztahu ke tetm osobm ajejich innostem pjde zpravidla oaktivn psoben
konn. Zanechn innosti samozejm vobou ppadech zahrnuje ipokraovn vn
jinm zpsobem.
Sohledem na cl urit innosti, resp. hodnotov obsah budouc udlosti, je je
vsledkem takov innosti, je slovo prevence neutrln. Zabrnit toti lze jak velmi ne-
gativn i zavrenhodn udlosti, tak inemu veskrze pozitivnmu. Zabrnit je mon
jak poru, tak izsahu hasi smujcmu kjeho zdoln. Zmait lze tok nsilnka,
ale ihumanitrn akci neziskov organizace na pomoc uprchlkm.
Prevence me bt stimulovna mnoha zpsoby, kter lze rznm zpsobem klasifi-
kovat. Rozlin pobdky me stanovit iprvn d, jen me stimulovat nebo psobit
zejmna prostednictvm sanknch mechanism, resp. trestnm. Vtomto kontextu je
vznan iloha samotn hrozby sankcemi, kter pln svoji generln preventivn funk-
ci zejmna tehdy, pokud jejich uplatnn na potenciln adresty plat za nevyhnuteln.
Prvo t psob institucionln, tedy tm, e vymezuje pojmy aupravuje instituce.
Na tomto mst je vhodn si poloit nkolik otzek. Je prevence prvu, resp. prvn-
mu systmu imanentn, nebo prvn normy obsahuj pkazy kjednn, m chovn
lovka uritm zpsobem usmruj? Vtomto smyslu se prevence jev jako pln
pohlcen prvem, kdy vpodstat znamen jeho respektovn. Je proto zcela namst
se tzat na funkci prva jako usmrovacho systmu ana funkci prevence vtomto kon-
textu. Hovome zde opreventivn povinnosti. Jak ji vak vyjdit vpozitivnm prvu?
Nkde je to zejm, co lze obecn tvrdit oprvu veejnm. Jak tomu vak je vprvu
soukromm? Zatmco veejn prvo nkter jednn konkrtn avslovn nepovoluje
i zakazuje, prvo soukrom tak in jen velmi abstraktnm zpsobem. Je nap. znan

1 PRAK, J. NOVOTN, F. SEDLEK J.: Latinsko-esk slovnk. Praha, 1933, s. 984.

10
obtn urit jednn i smlouvu jednoznan oznait za rozporn sdobrmi mravy.
Onco jednodu, ikdy opt ne jednoduch, je to voblasti prva deliktnho, kter
stanov konkrtnj kritria, jako nap. ochrann el prvn normy. Je proto teba
se ptt, jak vznam m tato usmrovac funkce vjednotlivch prvnch oblastech
ado jak mry se li prvo soukrom na stran jedn od prva veejnho vetn prva
trestnho na stran druh. Je ve funkci prevence vtchto jednotlivch oblastech njak
odlinost, i nikoliv?

2.2 PREVENCE VPRVU

2.2.1 USMROVAC FUNKCE PRVA AVZNAM PREVENCE VJEJM RMCI

Jednm zposln prva je usmrovn lidskho chovn. Tato jeho funkce,


nazvan t funkc du, m zabrnit chaosu ve spolenosti virokm slova smyslu.
Prvo tedy vytv formln pedpoklady pro to, aby vlidsk spolenosti panovaly hod-
noty navozujc d nebo podek. Prvn normy by proto mly uskuteovat pedstavy
ouspodn spolenosti aojejm hodnotovm smovn. Tento el je do praktickho
ivota implementovn mnohdy ve form velmi formlnch pravidel ame bt ponkud
nejasn. Politick, atedy kreativn aregulativn funkce prva je asto chpna buto
jako samozejmost, kdy vcemn nen brna vvahu, anebo se na ni dokonce zapom-
n pln. Prvo vak ipes to slou kuspokojovn lidskch poteb tm, e napomh
hladkmu chodu sttnho aspoleenskho ivota, m obecn slou socilnmu smru
vtom nejirm smyslu slova. Tento stav vak nelze nazrat pouze jako statickou atrva-
lou harmonii vech oban apolitickch sil. Prvo toti umouje zjmov protiklady
arozdlnosti vpostojch dynamicky eit, ato vrmci apodle mtek uritch postup,
kter m prvn d kdispozici. Jde ozenou ventilaci konflikt ve smyslu usmro-
vn lidskho chovn.
Prvo je podle Harta2 pedevm mechanismem donucovacm. Je komunikanm
prostedkem svho druhu, jm jsou nkomu adresovny urit pokyny, kter vychzej
ze souboru nazen reflektujcho pevldajc spoleenskou vli. Ve spolenosti se tedy
veobecn pedpokld, e vppad neuposlechnut pkazu dojde knevyhnutelnmu
vykonn hrozby, ato nikoliv pouze vobdob bezprostedn navazujcm na prvn vy-
hlen nazen, ale trvale, tj. dokud toto nazen nebude odvolno nebo zrueno. Prv-
n systm tedy znamen, e jist osoba i orgn vydvajc obecn nazen je rovn
podkld hrozbami, jim se lid obecn podizuj. Mus pitom panovat obecn pesvd-
en otom, e se tyto hrozby vppad neuposlechnut vypln.
Podle mnohch jsou koncepty prevence, usmrovn akontroly zpravidla domnou
sprvnho atrestnho prva.3 Vsamotn modern vd trestnho prva se vak zvr, e
systm trestn represe me svch preventivnch cl doshnout odstraenm pomoc
hrozby, tj. prostednictvm generln prevence, namnoze zpochybuje. Takov pedpo-
klad je dajn empiricky nezdvodniteln anormativn nenosn.
2 HART, H.L.A.: The Concept of Law (esk peklad). Praha, 2004, s.35.
3 WAGNER, G.: Schadenersatz Zwecke, Inhalte, Grenzen. In: LORENZ, E. (ed.): Karlsruheforum 2006.
Karlsruhe, 2006, s.19 an.

11
Soukrom prvo apedevm pak prvo obligan svoji lohu tradin nespatuje
vrealizaci takovch funkc, kter pekrauj individuln ochranu. Vsouasn dob je
vak zejm, e soukromoprvn nsledky protiprvnho jednn, jakmi jsou nhrada
kody nebo neplatnost i relativn neplatnost smlouvy, maj vlastn preventivn inky,
kter jsou ovem podhodnocovny achpny jen jako pouh reflexivn externality. Po-
kud vak pemlme oefektivit prva, tak nutn dospvme krznm alternativnm
modelm uplatnn jeho regulativn funkce, kter pak vyhodnocujeme asrovnvme
jejich innost. Notorick kritika neinnosti veejnho atrestnho prva ns spolu
sdalmi stnostmi nut ktomu, abychom se otzkou nstroj uskuteovn prva
podrobn zabvali.

2.2.2 USMROVN CHOVN SOUKROMM AVEEJNM PRVEM


(ODPOVDNOST AREGULACE)

Teorie sttu tradin jednu z jeho hlavnch loh spatuje v udrovn


vnitnho mru abezpenosti, vem navazuje nauen Hobbese4. Prevence se neorien-
tuje jenom proti nebezpem vychzejcm zvc (reln prevence), ale ivi nebez-
pem, kter vychzej zosob (osobn prevence). Stt dnes sv koly spovajc vpo-
skytnut bezpenosti obanm pln virokm rozsahu prv prostednictvm prevence.
Sttn pozornost vrazn smuje kpeddeliktnm, pedpatologickm apedsubverziv-
nm fenomnm. Nejdleitjm nstrojem proti monmu ohroen vdsledku jed-
nn jinch soukromch subjekt je zkaz. Bez takovho zkazu jsou oban fakticky
povinni takov ohroen i pokozen vychzejc od ostatnch (jinch) oban strpt.
Jak bylo uvedeno ve, nejblim nstrojem sttu pi potrn ohroen i pokozen
individulnch prvnch zjm ze strany soukromch osob byly ajsou sankn zkazy.
Zde lze rozliovat dv formy. Jednak existuj obecn zkazy formulovan zkonem,
jednak existuje t pe sttu oefektivn ochranu ped zakzanmi nebo jinak proti-
prvnmi ohroenmi. Ohroen je zainteresovn vprv ad na prevenci kodlivho
chovn, pokozen pak na restituci pomr anhrad kody utrpn vjeho dsledku.
Vkadm ppad pak na potrestn, resp. jm zprostedkovanm zadostiuinn.
kolem veejnho prva je, aby vkonen instanci poruen zvaznch standard
chovn sankcionovalo. Tento kol vak zdaleka necharakterizuje jen veejn prvo,
nebo specifickmi instrumenty usmrovn disponuj ijednotliv odvtv prvnho
du amezi nimi samozejm iprvo soukrom.
Jednm zpklad prvnho odvtv, vnm jsou tyto nstroje vzjmu usmrovn
lidskho chovn koordinovny, je prvo ivotnho prosted,5 kde vidme soukromo-
prvn aveejnoprvn zpsoby pravy vurit kombinaci. Tato opaten vykazuj hyb-
ridn povahu.

4 HOBBES, T.: Oobanu (De cive). Vbor zdla. Praha, 1988, s.127.
5 PILZ, V.: Mehr Vorsorge gegenber Anlagen-Risiken durch die Abfall-Verordnung? In: MICKLITZ, F.
(ed.): Prvention im Umweltrecht. Heidelberg, 1988, s.47, 56.

12
G.Wagner sprvn odmt nzor,6 e soukrom prvo toliko vytv i svobody
ajakkoliv usmrovac funkci je vzdleno. Dovozuje naopak, e iprvo soukrom
tuto vznamnou roli pln.
Autonomie vle stran je ve smluvnm prvu inn, je-li vsouladu sochranou d-
vry, m zabrauje tomu, aby byl jednotlivec vmanipulovn do pijet nechtnch
prvnch povinnost. Proto je teba mezi autonomi vle stran aochranou dvry, resp.
ochranou prvnho styku, spatovat urit kompromis.
Poprn usmrovac funkce soukromho prva je dsledkem nedorozumn. Ve
skutenosti jsou faktick usmrovac inky legislativnch ajudicilnch rozhodnut
voblasti soukromho prva natolik zejm, e je nelze poprat, co Wagner dokld
judikaturou.7 Jestlie nap. sent nmeckho nejvyho soudu (BGH) rozhodne otom,
e m zkaznk prvo na odstoupen od smlouvy t vppad smluv uzavench na
dlku (tzv. distannch smluv), ato ivppad nkupu vrmci internetov akce, pak to
na danm trhu nepochybn zanech vznamnou stopu. Tvrzen, e soukrom prvo to-
liko vytv i svobody ajakkoliv usmrovac funkci je vzdleno, tak nejen ignoruje
posln souasn prvn pravy, ale navc t zapomn na historickou realitu.
Veskm prvu to znamen, e nap. konstatovn objektivn odpovdnosti advo-
kta ze strany nejvy soudn instance mus nejen zanechat negativn stopu vzhledem
kpovinnosti advokta dodrovat standard pe, ale mus se odrazit ivoblasti jeho
pojitn.8
Prevence neznamen regulaci jednn smrem kultimativn nebo maximln jistot
oekvn. Zvis spe na tom, aby byla zvolena jej sprvn mra. Sankce za vadn
smluvn plnn mohou nutit dlunka kdnmu plnn asouasn psychologicky p-
sobit na vitele, aby neml pehnan oekvn.9
Smluvn odpovdnost tak pln funkci uritho pobdkovho systmu.10
Ne zcela vak lze sdlet Wagnerv koncept rozliovn mezi prvem veejnm asou-
kromm, pedevm pak vnzoru, e se stanoven standard chovn vsoukromm
prvu dje decentralizovan.11 Je pravdou, e voblasti veejnho prva azejmna prva
sprvnho trestn plat trestnprvn zsada, e bez zkona nen viny ani trestu (nullum
crimen, nulla poena sine lege).
Vtomto smyslu je usmrovn prostedky veejnho prva regulac ex ante, kterou
mus provst sm zkonodrce.
Ivprvu soukromm vak mus bt zklad usmrovn zakotven vzkon. Na
otzku, do jak mry tak mus bt uinno konkrtn, se pokusm odpovdt pozdji
(ad6.4). Vtomto smyslu vak soukrom prvo provd usmrovac funkci centrln.
Vsoukromm prvu nicmn na rozdl od prva veejnho dochz kupesovn stan-

6 WAGNER, G.: Prvention und Verhaltungssteuerung durch Privatrecht. AcP 206, 2006, s.423 an.
7 WAGNER, vpozn. 6, s.431.
8 TICH, L.: Odpovdnost za kodu, souvisejc problematika. Pojitn. In: TICH, L. (ed.): Odpovdnost
advokta za kodu. Praha, 2012, s.184 an.
9 GOTTWALD, P.: Vor 339 in MKo 5.vyd. svazek 2, marg. . 6, 2123, 2124.
10 GOTTWALD, vpozn. 9, marg.. 8, 2124. Ibidem.
11 Ibidem.

13
dardu chovn akjeho zjemovn ex post. Vtomto smyslu lze tedy sG.Wagnerem
jen souhlasit.12
Je vak otzkou, do jak mry je toto usmrovn ex post centrln i decentrali-
zovan, neboli zcela konkrtn. Soudn judikatura m toti nepochybn smysl nejen
vkonkrtnm ppad, ale obdobn jako zkon, resp. zkonodrn innost m ire-
gulativn funkci vtom smyslu, e m obecn vznam.
Nejvznamnj nevhodou usmrovn prostednictvm soukromho prva je
to, e soukrom prvo nen schopno garantovat dodren uritho standardu ex ante
avporovnn sprvem veejnm mus bt jeho innost daleko vce pedvdna jeho
vlastnmi aktry.
Souasn je pravdou, e je velmi asto teba brt vvahu paraleln regulativn inky
prva veejnho aprva soukromho. Tak nap. nkter pedpoklady odpovdnosti sttu
za kodu jsou stanoveny prvem veejnm. To plat t osoudn souinnosti vprvu
sprvnm adeliktnm, jako nap. voblasti stavebnho prva, prva ivotnho prosted
apod.

2.3 ODSTRAEN ASPRAVEDLNOST

Odstraovac apodncovac funkce je vsoukromm prvu definovna jako


usmrovn individulnho jednn sclem redukovat podvodn aktivity nebo podpo-
rovat aktivity pedchzejc kodm. Zekonomickho hlediska je titm soukromho
prva orientace na vkonnostn cl.13
Odstraujc psoben m nejinnj dopady uautomobilovch nehod anejslab
vsledky ukod na ivotnm prosted. Odklon od soukromoprvn odpovdnosti ajej
nahrazen pojitnm jsou spojeny snrstem nehod.14
Dilema soukromho prva se vrazn projevuje ve vech ppadech, vnich ne-
bezpen aktivity vedou kvysokm kodm, kter jsou ovem rozptleny mezi velk
mnostv pokozench. Pokozen maj toti pli mlo podnt alovat na nhradu
kody, nebo nklady stm spojen jsou pli vysok.15
Odstraujc funkce16 se ukazuje bt dleitm momentem civilnho prva. Bez
orientace na pedchzen kodm aochranu oprvnnch oekvn prostednictvm
alokace rizik je diferencovan systm civilnho prva mysliteln jen sotva. Komplex-
nost platnho civilnho prva neme vysvtlit ani nov rozdlovn ve smyslu socil-
nho zabezpeen nebo pojitn kod.

12 Ibidem.
13 Viz OTT, C. SCHFFER, H.B.: Die Prventivwirkung zivil- und strafrechtlicher Sanktionen. Tbingen,
1998, s.134, 135.
14 Ibidem, s.134, 140 an.
15 Ibidem, s.150 an.
16 Srov. WEINRIB, E.J.: The case for aDuty to Rescue. The Yale Law Journal, 1980, Vol.90, No.20,
s.247 an.

14
2.4 DRUHY PREVENCE

2.4.1 ROZLIOVN

Zhlediska psoben prevence meme obecn, tj. vcelm prvnm sys-


tmu, rozliovat mezi prevenc ped jednnm apo nm (prevence ex ante aex post),
resp. mezi prevenc pozitivn anegativn, prevenc primrn asekundrn aprevenc
generln aspeciln.17

2.4.2 PREVENCE EX ANTE AEX POST18

Prostedky psobc ped jednnm poskytuj urit preventivn podnt.


Komponenty psobc po inu pak maj obecn preventivn inek na mon opako-
vn tchto jednn vbudoucnosti ajen vtomto smyslu lze chpat preventivn inky
nhrady kody. Vtomto ohledu t spatujeme rozdl mezi prevenc speciln aobecnou
(generln).19

2.4.3 POZITIVN ANEGATIVN PREVENCE

Cle prevence lze vdeliktnm prvu doshnout dvma zpsoby. Bu pozi-


tivn tm, e deliktn prvo urit skutkov podstaty privileguje, anebo negativn tm, e
vppad uritch skutkovch podstat odpovdnost zpsn.20 Jde-li ozabrnn jednn,
kter obecn zpsobuje kodu, je deliktn prvo omezeno na negativn prevenci, tedy na
maximln neatraktivn stanoven skutkov podstaty zakldajc kodu. Pozitivn preven-
ce, tj.podpora jednn pedchzejcho kod, toti nen prvu na nhradu kody pzniv
ztoho dvodu, e se pouv a pot, co se jednn vedouc ke vzniku kody uskuten.
Neexistuje tedy takov koncepce nhrady kody, kter by navazovala na jednn, je ko-
d pedchz. Prvo na nhradu kody tak ji zdefinice nem vbavu (instrumentrium)
ktomu, aby vytvelo atraktivn skutkov podstaty preventivnho jednn. Jednn zp-
sobujc kodu me bt deliktnm prvem vyloueno i mu me bt zabrnno jenom
tm, e je uinno neatraktivnm. Toho je mon doshnout prevenc ped inem ipo nm.

2.4.4 PRIMRN ASEKUNDRN PREVENCE

I v soukromm prvu meme dle prevenci rozliovat na primrn


asekundrn.
Primrn prevenc chpeme veker opaten, kter ve smyslu psychicky seznatel-
n kauzality vedou kzabrnn kodlivmu nsledku.21 Na pomyslnm spektru sahaj
17 Viz LWE, H.: Der Gedanke der Prvention im deutschen Schadenersatzrecht. Frankfurt, 2000, 60 an.
18 Viz DEUTSCH, E.: Haftungsrecht. Berlin, 1976, s.69, kter uvd, e poruen prva by mlo bt ped-
chzeno prostednictvm actio negatoria, za prevenci ex post pokld povinnost nahradit kodu. Viz t
DEUTSCH, E.: JZ, 1991, s.246.
19 Ibidem, 70.
20 Viz LWE, vpozn. . 17, 65.
21 SCHLOBACH, K.: Das Prventionsprinzip im Recht des Schadenersatzes. Baden-Baden, 2004, s.304.

15
od samotnho nekonn i zanechn uritho jednn a kchovn zvl opatrnmu.
Sekundrn prevenc jsou mnny veker standardy, kter me normativn systm
obsahovat. Jde tedy opsoben prvnch norem na lidsk chovn za tm elem, aby
dostalo pslunou motivaci.
Rozliovn mezi primrn asekundrn prevenc je nutnm dsledkem toho, e
preventivn el nap. deliktnho prva smuje ke konkrtnmu vsledku. Takov roz-
liovn tak nem velk smysl tehdy, pokud me bt preventivnho elu dosaeno
cestou normativnho pkazu. Tak nap. postauje ustanoven otom, e prvn jednn
vrozporu sdobrmi mravy22 je neplatn, anen tedy ji zapoteb vslovn normy typu
nesm uzavrat dn smlouvy, je jsou vrozporu sdobrmi mravy.

2.4.5 GENERLN PREVENCE

Ivsoukromm prvu, ato jak vprvu smluvnm, tak ideliktnm, meme


pedn rozliovat generln prevenci pozitivn anegativn. Negativn generln prevenci
charakterizujejej odstraujc psoben na potenciln kdce. Prostednictvm hrozc
odpovdnosti za kodu by ml bt potenciln kdce od protiprvnho jednn odra-
zovn. Vtomto smyslu pichz jet vvahu rozliovn prevence ped jednnm apo
jednn (viz 2.4.1).
Generln prevence je vsoukromm prvu konstruovna na zklad zkuenosti sje-
jmi vsledky voboru prva trestnho. Spov vinku vyrovnvn se mezi kdcem
apokozenm. Psob t ve smyslu posilovn dvry spolenosti ve fungovn prva.
Je nepochybn, e negativn generln prevence me fungovat jen za pedpokladu,
e existuje prvem stanoven sankce za poruen prvn povinnosti. Sankc se vciviln-
prvnm kontextu rozum nhrada kody, je vak sporn, do jak mry je zde prevence
strestnm vlastn spojena.23 Mnoz autoi dokonce tvrd, e soukrom prvo obsahuje
hned celou adu soukromoprvnch trest, mezi n se me adit nap. ive zmnn
nhrada kody.24
Tato klasifikace formlnho charakteru vak nen podstatn. Podstatn je to, do jak
mry jsou nkter opaten, jako nap. punitive damages, neppustn bez ohledu na
okolnost, zda jsou za trest vslovn oznaovna, i nikoliv. Podstatn dle je, jakou
maj funkci avznam vdanm prvnm kontextu, atedy ivdanm prvnm systmu.25
22 Ibidem, s.310. Ikdy nikoliv vichni nejvznamnj autoi deliktnho prva se otzkou prevence zabva-
j, jsou itak vjejich nzorech na ni znan rozdly. Deutsch (DEUTSCH, E.: Haftungsrecht. Berlin, 1976,
s.69) chpe obdobn jako Heck prevenci coby el deliktnho prva. Mertens (MERTENS, S.: Der Begriff
des Vermgensschadens in brgerlichen Recht. Frankfurt, 1967, 93) spatuje hlavn el deliktnho prva
vodplat, kter ovem mnohdy nen vsouladu se zsadami stavnho prva. Weyers (WEYERS, H.-L.:
Unfallschden. Frankfurt, 1971, s.447 an.) uznv prevenci jako mon cl deliktnho systmu. Canaris
(CANARIS, C.W.: Festschrift fr E.Deutsch. Berlin, 1985, s.523), je vzsad skeptick kloze prevence
vdeliktnm prvu. Pesto j piznv urit monosti vrmci jeho pravidel. Stoll (STOLL, H.: Haftungs-
folgen im brgerlichen Recht. Tbingen, 1993, s.184 an.) pokld vedlej inky deliktnho prva vetn
prevence za soust smyslu aelu jeho primrn funkce, kterou je kompenzace kody. Vamerick nauce
se otzka prevence poj pedevm sdoktrnou ekonomick analzy prva. Jinak je spojovna sodstrau-
jc, resp. trestn funkc.
23 SCHUMANN, H.: Tort Law and Corrective Justice. Law and Philosophy, 2003, Vol. 30, Iss. 1, s.21 an.
24 Ibidem, 23.
25 Viz OTT SCHFFER, vpozn.13, s.132.

16
2.4.6 SPECILN PREVENCE

Speciln prevence naopak psob a po protiprvnm jednn. Uloenm


sankce konkrtnmu poruiteli normy se m zabrnit tomu, aby vprotiprvnm jednn
pokraoval.
Zde se zjem ekonomick analzy prva koncentruje na koncept, kter ji existuje
vgenerln prevenci: odstraen. To, co bylo a doposud eeno ke generln prevenci,
proto me bt jenom zopakovno. Zdraznme pouze, e toho, kdo chce maximalizo-
vat uitek, me odstrait toliko sankce spravedliv.

2.4.7 PREVENCE VSOUKROMM PRVU

Zvl dleitm pkladem prevence vsoukromm prvu je vcn prvn


princip publicity. Zhlediska usmrovn jednn lze zvlt dobe zkoumat t pravidla
odobrovrnm nabyt vlastnictv kmovitm vcem od neoprvnnho. Zkladnmi
pravidly jsou tato: nabyvatel se stv vlastnkem, jestlie oneoprvnnosti nevdl
apitom nejednal ve stavu hrub nedbalostn neznalosti. To vak neplat, pokud byla
oprvnnmu tato vc odata, zejmna byla-li mu ukradena.
Modern soukrom, resp. hospodsk prvo se mimo jin zabv t irealizac e-
l regulace. Nap. Steindorff soukrom prvo povaoval za instrument sankcionovn
poruen prva apovzbuzoval kjeho dalmu vvoji tmto smrem.26
Soukromoprvn instrumenty maj itu vhodu, e souasn usmruj chovn avy-
rovnvaj soukromoprvn zjmy, m vedou kracionalizaci azjednoduen prvn
pravy.

2.5 FUNGOVN PREVENCE

Vznam tohoto pojmu je mnohovrstevn amnohostrann, ale empirick


vzkumy preventivnch ink nejsou pesvdiv.27
Je teba rozliovat mezi pstupy, kter prevenci piznvaj bezprostedn inky,
atmi, kter vpsoben prevence naopak vid pouze inky nepm.28
Vtto strun studii vak vychzm zpedpokladu, kter bohuel zkapacitnch d-
vod nemohu podrobnji prokazovat, e toti prvo obecn adeliktn prvo zvlt
me jako prostedek kusmrovn chovn dobe slouit pedevm sohledem na
potenciln kody. Nstrojem ktomu by mla bt tzv. preventivn odpovdnost, tedy
odpovdnost za prevenci, kter je pedmtem tto studie vkapitole 6.

26 STEINDORFF, E.: Einfhrung in das Wirtschaftsrecht der Bundesrepublik Deutschland. 2. vyd. Mnchen,
1985, s.5.
27 Viz SCHLOBACH, vpozn. 21, 275. Vjimky jsou velmi dk. Srov. studii uvedenou vpozn. 5 adlo
DEWEES, D. DUFF, D. TREBILCOCK, M.: Exploring the Accident Law. Oxford Press, 1998,
s.175.
28 SCHLOBACH, vpozn. 21, s.483.

17
3. PREVENCE AOBDOBN JEVY

3.1 PROSTEDKY PREVENCE

Vprvnch dech existuj urit instituty, kter spolu se svm vlastnm


poslnm mohou rovn nepochybn slouit pedchzen jmm, resp. negativnm n-
sledkm vbec. Jde zde osvmoc, nutnou obranu, krajn nouzi amimo jin t ojedna-
telstv bez pkazu, je se chpe jako kategorie nalzajc se ved zn mezi smluvnm
adeliktnm prvem (je zkladem zvazk quasi ex delicto).

3.2 JEDNATELSTV BEZ PKAZU

Rozdlnost vpedpokladech mezi jednatelstvm bez pkazu aodpovd-


nost za kodu vede ktomu, e je jednatelstv bez pkazu pro ely vyrovnn nklad
na pedchzen kod vhodnj ne samotn nhrada kody. Tto koncepci vak lze
vytkat znanou diskreci pi aplikaci prva, aproto je vsouvislosti sn nezbytn dbt
pelivho vkladu asubsumpce.

3.3 PREVENCE JAKO CIZ ZLEITOST

Ji velmi dlouho se obecn uznv nzor, e jednatelstv bez pkazu za-


hrnuje kad jednn, je me bt pedmtem smlouvy mandtn, smlouvy odlo i
smlouvy pracovn.
Dalm znakem skutkov podstaty je znak cizosti.29 Co je tedy vlastn ciz zle-
itost? Je-li pedmt innosti obstaravatele zleitosti pedem definovn prvnm jed-
nnm nebo zkonem, je za takovch okolnost teba povaovat za ciz zleitost ve,
co obstaravatel sohledem na vslovn pikzan povinnosti podnikne? Jednatelstv
bez pkazu se vyznauje tm, e mezi stranami na potku vbec dn prvn vztah
neexistuje. Na prvn pohled se pak zd, e je jednatelstvm bez pkazu kad prvn
relevantn innost lovka, nebo kad takov innost se zpravidla alespo nepmo
dotk t zleitost jinch osob.
Zda lze jako ciz zleitost kvalifikovat ipreventivn opaten proveden potencil-
nm pokozenm, je teba posoudit vkontextu hodnocen celho prvnho du, jak
tomu utohoto znaku je vppad opaten pijatch potencilnm kdcem. Jeliko je
kol pedchzet kod zleitost kdce, pak opaten podniknut pokozenm per de-
finitionem pedstavuj jednatelstv bez pkazu. Zpohledu kdce mohou bt jm pijat
opaten kprevenci kody vjimen ciz zleitost, pokud zkon sjeho kodlivm
jednnm nespojuje dnou povinnost knhrad kody.30
Pro ely nhrady nklad vynaloench na preventivn opaten se vak vdy lze
alespo pokusit oto, aby byla do poped postavena mylenka veejnho prospchu, ne-
zitnosti adobrovolnosti obstaravatele cizch vc, jen jedn jako pomocnk vlastnho

29 STEINER, W.H.: Schadensverhtung als Alternative zum Schadenersatz. Kln, 1983, s.196.
30 Ibidem, s. 210.

18
obstaravatele vci, jemu je vkonkrtnm ppad zapoteb lidsk pomoci. Nezitn
pomoc toti pedstavuje formu innosti pro druhho, kter je zmravnho hlediska ob-
zvlt vznamn.
M-li jednatel vpomru kpkazci prvn povinnost konat, je vzsad teba vych-
zet ztoho, e jednajc zobjektivnho isubjektivnho hlediska zajiuje vlun vlastn
zleitost. Jsou-li preventivn opaten podle objektivnch zkonnch kritri zleitost
nkoho jinho, pak je na mst domnnka oexistenci vle jednatelstv bez pkazu ve
smyslu zkonnho obliganho vztahu mezi potencilnmi astnky na kod.
Jestlie mohou bt vkonkrtnm ppad nroky na nhradu vynaloench nklad
uinny proti uritmu pkazci, nelze ve vztahu krozsahu tohoto nroku ponechat
stranou skutenost, e rozhodnut otom, kter opaten by mla bt uinna, je vprv
ad zleitost pkazce.
Nejdleitj je otzka oprvnnosti jednatelstv31 bez pkazu. Podstatn jsou pi-
tom objektivn asubjektivn hlediska uitenosti. Rozhodujcm kritriem pro posouze-
n, zda bylo jednatelstv bez pkazu oprvnn i nikoliv, je zjem jednatele na prove-
den dan zleitosti. Poda-li se mu prokzat, e stm byla jeho innost vsouladu, pak
plat ito, e se mu podailo prokzat zkonem poadovan soulad spravdpodobnou
vl potenciln pokozenho.

4. PREVENCE VDELIKTNM PRVU

4.1 OBECN VCHODISKA

Deliktn prvo je podle tradinho a pevldajcho pojet orientovno


vprv ad na nhradu kody aa vdruh ad na prevenci. Jednm znejvznamnj-
ch pedstavitel zastnc tradinho pojet prevence jako sekundrnho cle deliktnho
prva je Koziol,32 kter vak na druh stran velmi preventivn psoben deliktnho
prva podporuje. Otom svd jak prava nvrhu novely ABGB zroku 2005 (1297
povinnost jednat), tak lnek 3:103 PETL. Vzdor tomu Koziol piznv, e dosud nelze
vABGB najt obecnou pravu povinnosti odvrtit aktivnm jednnm kodu druh-
ho, aproto dosud existuje znan nejistota ohledn existence preventivn povinnosti.
Steiner33 vak povauje prevenci za prvek, resp. funkci deliktnho prva, nebo ped-
chzen kod je levnj ne kompenzace kody. To ukazuj opaten kprevenci jako
uiten sociln investice zvltnho druhu.
Sporn vak je tato hierarchizace cl afunkc (kompenzace, prevence) deliktnho
prva.34

31 Ibidem, s. 216.
32 KOZIOL, H.: Schaden, Verursachung und Verschulden im Entwurf eines neuen sterreichischen Schade-
nersatzrechts. JBl, 2006, s.776.
33 STEINER, vpozn.29, s.48.
34 Ktz (KTZ, H.: Ziele des Haftungsrechts. In: BAUR, F. et al. (eds.): Festschrift fr Ersnt Steindorff. Ber-
lin, 1990, s.643 an.) povauje tento koncept za sporn. Ktz se vyvinul vautora, kter (vedle G.Wagnera)
jednoznan podporuje tezi oprevenci jako primrnm cli deliktnho prva.

19
Koncepc prevence jsou vlastn aspekty, je jsou pro deliktn prvo klov.35 Je
poukazovno na to, e vchovn aodstraujc psoben36 existuje voblasti subjektivn
iobjektivn odpovdnosti, ikdy je vtinovm nzorem clm prevence pipisovn a
sekundrn vznam. To m zejm svoji pinu vtom, e vsoukromm prvu si ob-
dobn jako vprvu trestnm pedstavujeme, e preventivn psoben m svho adresta,
kter se rozhoduje mezi doucm anedoucm chovnm ajeho chovn m bt
ovlivovno hrozbou povinnosti knhrad. Toto chpn jist nen nesprvn, nen
vak schopno vysvtlit, pro je teba hranici mezi ppustnm aneppustnm chovnm
vst prv tak, jak to in platn prvo, anikoliv jinak. Pedevm je tmto zpsobem
vysvtlovna pouze urit vse psoben, kter sprvn chpan princip prevence
uskuteuje. Pojmovm obsahem prevence je pedchzen, co nem znamenat jen to,
aby se jednotlivec vurit nebezpen situaci choval zpsobem odpovdajcm tomu,
jak by se vestejn situaci choval rozumn lovk. Zkladem je rozshlej cl, kter
jednn oban usmruje stanovenm odpovdajcch podnt, aby bylo zabrnno
kodnm udlostem, jim je teba smyslupln zabrnit sohledem na to, e je stm spo-
jen zisk voblasti celospoleenskho blaha. Tm je dn prevennmu cli rozmr, kter
vychz zekonomick teorie sledujc blaho spolenosti avychz zdiskuse ohledn
cl deliktnho prva,37 kter se vUSA vede ji dlouho.
Kprvnm normm stanovcm meze regulace chovn, je zrove generuj douc
stimuly, pat ipedpisy sprvnho atrestnho prva. Ona speciln sankce deliktnho
prva, prostednictvm kter lze efektivn psobit na chovn lid, spov vtom, e je
ukldna povinnost nhrady kody. Zhlediska ekonomick analzy prva by mlo bt
deliktn prvo konstruovno tak, e tomu, kdo zpsobil jmu, je povinnost knhrad
kody uloena za podmnky, e zanedbal bezpenostn opaten, kter, byla-li by bvala
uskutenna, pedelo by se nehod, piem nklady na n by byly ni ne nhrada
kody.38
Ikdybychom akceptovali, e ekonomick stimuly zprostedkovan deliktnm pr-
vem vzsad mohou usmrovat chovn lid, lze vdy namtnout, e tento test lze
uskutenit jenom za pedpokladu, e dojde ke kod. Tato nmitka je zvan, avak
rozhodujc vznam by mla jenom tehdy, pokud bychom byli pi optimalizaci nklad
na pedchzen kod odkzni vlun jen na deliktn prvo. Tak tomu vak nen,
protoe vedle deliktnho prva existuje cel ada dalch prvnch obor, kter zde hraj
relevantn roli avjejich rmci se prevenn efekty zoblasti deliktnho prva projevuj
rovn.39
Prevenn nsledky deliktnho prva jsou sprvn vyven jen tehdy, jestlie nhra-
da, kterou m kdce poskytnout, kompenzuje vekerou kodu,40 azvisej na tom, e je
kdce ohroen povinnost knhrad kody, kterou svm chovnm zpsobil.

35 Viz DEUTSCH, vpozn. 18, kter provd toto rozliovn (viz2.4.1).


36 MEDER, S.: Kann Schadenersatz Strafe sein? In: STEINBERG, G. (ed.): Festschrift fr Heinrich Rping
zum 65.Geburtstag. Mnchen, 2008, s.125 an.
37 Srov. kapitola 5 tohoto pspvku.
38 KTZ, vpozn.34, s.652.
39 Ibidem, s.654, 655.
40 Ibidem, s.660.

20
Zhlediska ekonomick analzy prva spov stedn kol deliktnho prva vmi-
nimalizaci kod vjejich potu arozsahu. Hrozc povinnost knhrad kody m poten-
cilnho kdce stimulovat kopatrnmu akontrolovanmu chovn.
Neudriteln je pak chpn zastvan vpevldajc judikatue anauce, podle nho
je samostatnou preventivn funkci teba popt.41 Samotn kompenzace kody poko-
zenmu by byla dky zaveden rozshlho pojitn nehod jist jednodu avhodnj
(spornj).
Ibez oputn zkladnch princip prvnho mylen mohou bt zkladn mylenky
ekonomick analzy prva vteoretick rovin vyuvny adle zhodnocovny. Poa-
davky, je zvsledk takovho bdn vychzej, lze zaadit celkem do t oblast. Nej-
prve jde opechod od odpovdnosti za zavinn jakoto zkladnho deliktnho principu
kreimu objektivn odpovdnosti. Spoluzavinn pokozenho by pitom muselo bt
ve vztahu kjeho nroku na nhradu kody odpovdajcm zpsobem zmrovno. Prvn
podl na odpovdnosti odpovdajc zvltnmu zvenmu nebezpe by dodaten vedl
kusmrovatelnmu rozdlen. Pro jednotliv oblasti deliktnho prva se krom toho
nabz izaveden pravdpodobnostnch kauzalit.42
Clm deliktnho prva je teba pizpsobit zejmna pojitn odpovdnosti za ko-
du. Pojitn tedy nesm odporovat zsadm deliktnho prva orientovanho na preven-
ci kod. Sout na pojiovacch trzch proto mus bt osvobozena od destruktivnch
regulanch opaten. Aplikaci morlnho hazardu (Moralhazard) je teba redukovat
prostednictvm modifikovn pojistnho.
Deliktn prvo by mlo mt za kol internalizaci vekerch nklad kodn udlosti
do nklad auitku zastnnch. Ktomu mus bt upravena ivlastnick prva (prop-
erty rights), kter je zapoteb eln upravit (alokovat). Krom toho je dleit zp-
stupnit hodnocen ikody imateriln. Rozhodujcmi oblastmi vtto souvislosti ovem
nejsou nenahraditeln kody na zdrav, ztrta ivota nebo kody ekologick, kter se
neprojevuj vpouhch kodch na vlastnictv nebo vjednoduchch kodch na zdrav.
Prevence vdeliktnm prvu znamen odvrcen kdce (speciln prevence)43 nebo
jinch prvnch subjekt (generln prevence) od prvn nedovolenho jednn. Funkce
deliktn odpovdnosti podle pevldajcho pojet naproti tomu tak daleko nesah avy-
chz prost zrespektovn prvnho du. Na sankcionovanm by mla bt prosazovna
aplikace poruenho prva, aproto je pouvn t pojem sankn anebo penln funkce.

4.2 DRUHY DELIKTNPRVN PREVENCE

4.2.1 NEGATIVN GENERLN PREVENCE

Nejastji je preventivn orientace deliktn normy spatovna vtom, e


m odstraujc inky na potenciln kdce (negativn generln prevence).44 Hrozba

41 SAILER, K.: Prvention im Haftungsrecht. Frankfurt, 2005, s.241.


42 Viz OTT SCHFFER, vpozn.13, s.92, DEWEES, D. DUFF, D. TREBILCOCK, M.: Exploring The
Main of Exident Law. Oxford University Press, 1998, s.175.
43 MLLER, R.: Das Prventionsprinzip des Schadenersatzrechts. Berlin, 2006, s.290.
44 WAGNER, vpozn. 6, s.428.

21
odpovdnost by je mla pimt krespektovn douc pe. Mon nklady by poten-
cilnm kdcem mly bt zahrnuty do kalkulace nklad. Potenciln kdce by ml
bt donucen ktomu, aby zvil vhody jednn, kter kdosaen zvtench nklad
smuje. Prevence je tedy vztaena na konkrtn prvn statek (subjektivn prvo), na
jeho ochranu deliktn norma cl.
Mnoh nzory rozliuj mezi prevenc ped inem apo nm.45 Prevence ped inem
by mlo bt dosaeno nutnou obranou, krajn nouz nebo negatornmi nroky, prevence
po inu by mla odradit konkrtnho kdce od opakovn kodlivho jednn vbudouc-
nu. Zkladnm problmem je, e tato interpretace monch preventivnch mechanism
nen zcela pln. Zatmco prevence po inu m sociln preventivn aspekt, prevenci
ped inem lze chpat ve smyslu preventivn odpovdnosti.46 Nutnou obranu lze piadit
kprevenci primrn.

4.2.2 POZITIVN GENERLN PREVENCE

Podstatn vznamnj aspekt lze vak spatovat vrovin posilovn dv-


ry47 vprvn d. Jde odvru majitele uritho prvnho statku vexistenci aochranu
jeho prvnch statk vi zsahm druhch osob.

4.2.3 SPECILN PREVENCE PROSTEDNICTVM NHRADY KODY

Pozitivn aspekt speciln prevence pravy deliktnho prva je doposud


oznaovn jako prevence po inu. Uloenm povinnosti knhrad kody by ml bt
kdce motivovn kprevenci budoucch pokozen. el poskytnut nhrady ssebou
nese pozitivn speciln preventivn efekt prv vtom, e zabrauje jednn konkrtn-
ho budoucho kdce.48

4.3 PODMNKY FUNGOVN

Zkladnm pedpokladem kad preventivn motivace lidskho chovn


je monost zprostedkovat preventivn podnty danmu adrestovi. Tm je pedevm
mnno to, e adrest prvn normy mus mt vdomost oskutkov podstat aohrozc
sankci. To je vppad speciln preventivn orientace relativn mn problematick,
protoe existuje konkrtn adrest, kter je vrmci civilnho sporu nebo mimosoudnho
jednn sobsahem normativnho programu konfrontovn. Prevence je zde orientovna
na to, aby bylo zabrnno dalm budoucm pokozenm.

45 Vtom je teba pln souhlasit se Schlobachem (SCHLOBACH, vpozn. 21, s.272), kter uvd, e zkla-
dem upreventivn orientovanho systmu deliktnho prva mus bt princip kompenzace.
46 SCHLOBACH, vpozn.21, s.456.
47 Ibidem, s.308.
48 LDERSSEN, K.: konomische Analyse des Strafrechts und seine Alternative, 2005, s.33, 34.

22
4.4 MOTIVACE ADRESTA NORMY

Vtto souvislosti hovome omotivan schopnosti prva, kter se vztahu-


je na poznvac zpsobilost adresta zuitkovat poadovan informace azpracovat je.49
Dleit je rozliovn mezi normativnm programem, pro nj vzsad postauje
teoretick schopnost motivace, aempiricko-metodologickmi podmnkami preventivn
teorie, kter navc vyaduj iuritou zkuenost.50 Jde ostedn problm teorie preven-
ce, kter kposlen vlastn argumentan pesvdivosti vyaduje t oven svch
hypotz empirickm materilem. Zejmna by bylo zapoteb velmi diferencovanho
zkoumn toho, do jak mry maj existujc prvn standardy motivan inky ajak se
prakticky projevuj jejich zmny. Vtomto ohledu vak existuje jen velmi mlo studi,
kter by dosply kjednotnmu vsledku. Ott se Schferem prokzali, e existuje sta-
tisticky velmi vznamn korelace mezi zavedenm zen ovyrovnn pspvk vz-
konnm pojitn apoklesem etnosti pracovnch raz.51 Vsledky tohoto przkumu
sice zejm nelze bez dalho zobecovat, vyvracej vak alespo tezi, e stimulan
mechanismy nemohou vyvolvat faktick nsledky.

4.5 PRIMRN ASEKUNDRN PREVENCE VDELIKTNM PRVU

Primrn prevenc rozumme souhrn tch opaten, kter ve smyslu psy-


chicky sdliteln kauzality (viz psychick kauzalita)52 pmo smuj kzabrnn kodn
udlosti. Sahaj od pouhho zanechn innosti pes technick bezpenostn opaten a
kzvl opatrnmu jednn amohou bt uskutenna jak potencilnm kdcem, tak
ipotencilnm pokozenm.53
Sekundrn prevenc se chpou vechny prvn standardy, kter obsahuj normativn
program primrn prevence. Zde se tedy jedn pouze oovlivovn lidskho jednn
prostednictvm prvnch norem, atedy oregulaci lidskch rozhodovacch proces for-
mou stanoven uritch motivanch podnt. Tm samozejm jet nen dna odpov
na otzku, zda podnt jednn zprostedkovan prvn normou vychz znormy chovn
nebo znormy sankn. Dleit vak je, e mezi obma rovinami prevence existuje
zejm rozdl. Prvn standardy vak nejsou jedinm zkladem pro pijet primrn
preventivnch opaten, ba prv naopak. Pedstavuj zpravidla jenom uritou vse
okolnost, kter na jednn jednotlivce psob motivan. Existuj vkontextu morln
etickch, ale t hospodskch aekonomickch vah. Podl vlivu prvnch norem nen
jakousi pevnou veliinou, nbr okolnost, kter se me mnit vzvislosti na ase
aspoleenskch souvislostech. Na toto psoben maj druh arozsah sankn normy

49 Viz SCHLOBACH, vpozn.21, s.315, OTT, C. SCHFFER, H.-B.: AcP, 1989, s.501.
50 LDERSSEN, vpozn.48, s.65.
51 OTT SCHFFER, vpozn.13, s.142.
52 Viz nap. KOZIOL, H.: sterreichisches Haftpflichtrecht, sv. I. 3. vyd. Wien, 1997, marg. . 3/6 an. a4/52
an. aWININGER, B. et al. (eds.): Digest of European Tort Law, sv. 1, Essential Cases on Natural Cousa-
tion. Wien, 1997, s.193 an.
53 SCHLOBACH, vpozn. 21, s.311.

23
jist svj vliv, pesn rozsah preventivnho psoben sanknch norem je vak velmi
obtn kvantifikovat.54

4.6 VVOJ VNADNRODNM MTKU

Vmezinrodnm mtku je bezkonkurenn nejvznamnjm ustanove-


nm opreventivn povinnosti vzkm slova smyslu aodpovdnosti za jejich poruen
l. 4:103 PETL opovinnosti chrnit ostatn ped kodou (povinnost jednat za elem
ochrany ostatnch ped kodou me existovat, jestlie tak stanov zkon nebo jestlie
jednajc vytv nebo kontroluje nebezpenou situaci, nebo kdy existuje zvltn vztah
mezi stranami nebo pokud zvanost jmy na jedn stran ajednoduch odvrcen ko-
dy na druh stran vybz ktakov povinnosti).
Na prvn pohled je zejm textov podobnost tohoto ustanoven s1297 nvrhu
reformy deliktnho prva ABGB apotamo is2901 NOZ. Vznam tohoto klov-
ho ustanoven spov pedevm vtom, e, ikdy nen platnm prvem, bylo pijato
vrcholnmi pedstaviteli nauky hlavnch evropskch jurisdikc navc iUSA, Izraele
aJihoafrick republiky. Jeho autorita akonec konc ilegitimita je tedy znan. Je snad
nejpesvdivjm (nejpdnjm) dkazem orstu prevenn funkce deliktnho prva.
Akoliv ve vtin jurisdikc nejen e neexistuje vlastn prevenn povinnost (vzkm
slova smyslu), ale samotn prevence je tmto jurisdikcm neznm. Vzdor tomu se sta-
nov obecn povinnost za uritch podmnek apedpoklad zakroit. Zkladnm ped-
pokladem je, e povinn osoba sama vytvo nebo kontroluje nebezpenou situaci. ko-
da hroz znebezpen situace. Povinen kjednn je ten, kdo takovou situaci vytvoil, a
ji sm podntil anebo povolil jej vznik, akoliv si musel bt vdom rizika nebo alespo
byl za takov riziko, resp. rizikovou situaci odpovdn. Jednn smujc ke vzniku
nebezpen situace nepedstavuje jet delikt. Tm je takov jednn, kter nepedvd
realizaci rizika, jemu nen zabrnno. Jestlie doten osoba zanedb odvrcen kody,
me bt inna odpovdnou. Absence nutnosti tedy je podstatnm aspektem ajednn
povinnho bylo od samho potku nerozumn aproto poruenm povinnosti. Jinou
situac, kter je pedpokladem aktivn zakroovac povinnost, je zvltn (specifick)
vztah mezi dotenmi osobami. Tak tomu je nap. ve smluvnch vztazch zaloench
na dobr ve. Zvltn vztah tak me bt zaloen pouze na faktickm nebo socilnm
vztahu existujcm mezi osobami, kter se potkaly i nhodn. Konen povinnost
chrnit druh osoby plyne ze situace, kde urit osoba je si vdoma nebezpe urit
zvanosti akde nen pro ni problm uinit opaten kzabrnn rizika, do kterho se
ostatn dostvaj.
Prevenn povinnost upravuje nepmo trestn prvo stanovenm specilnch skut-
kovch podstat trestnch in (nap. trestnho inu neposkytnut pomoci (150 TZ).

54 Ibidem, s.409.

24
4.7 VZNAM FUNKCE PREVENCE VDELIKTNM PRVU
(DELIKTN ODPOVDNOSTI)

a) Strnul trvn na kompenzanm principu jako na jedinm principu de-


liktnho prva vak nelze akceptovat.55 BGB za vjimenho pispn Windscheida
pijal mylenku vyrovnn avylouil tak zdeliktnho prva preventivn hlediska, co
jeho fungovn na dlouhou dobu ovlivnilo. Modern deliktn prvo formovan hodno-
tovou naukou zn mnoho jev, unich se uplatuj jin principy, zejmna pak princip
prevence.
b) Hodnotov prvn nauka (Wertjurisprudenz aInteressejurisprudenz) pomohla
vprosazen sprvnho poznatku, e rozsah nhrady kody nelze vyvozovat jen zpojmu
kody ae vku tto nhrady nelze zjiovat prostednictvm pouh poetn opera-
ce. Pro normativn uren kody, je ztohoto poznatku plyne, maj vznam t vahy
oprevenci, nebo zjitn kody (zejmna imateriln) ave jej nhrady nen jen
vrazem kompenzanho principu, ale iprincipu prevence.56
c) Nauka oelu normy prolamuje zsadn separaci dvodu odpovdnosti od jejho
rozsahu, je je podstatn pro kompenzan princip. Rozsah odpovdnosti je urovn
prostednictvm pitn kody podle elu normy. Jeliko prvn normy zakldajc
odpovdnost sleduj preventivn ely, jsou tyto ely (cle) prevence rozhodujc ipro
rozsah odpovdnosti.
d) Preventivn nhrada kody nen vrazem archaick jurisprudence, nbr prosted-
kem sankce, kter pouv cel ada modernch prvnch d. Vppadech, ve kterch
kompenzace kody koly odpovdnosti nepln, dochz kuplatnn preventivnho prin-
cipu, jen je relevantn zejmna pro rozsah odpovdnosti. Princip prevence m tedy
vtomto ppad toliko subsidirn vznam. Smrnice 76/207/ES preventivn el od-
povdnosti pedpokld atak tomu je ivjinch prvnch pravch. Princip prevence
dv zkonodrci znan monosti, jakmi jsou nap. preventivn nhrada kody, puni-
tive damages a jin trestn sankce, je ovem nejsou v naem prvu z dvodu rozporu
sstavn zsadou nulla poena sine lege ppustn.
e) Nhrada kody neme el prvn ochrany zcela naplnit. Vppad difznch
bagatelnch kod nem nhrada odstraujc inek, nebo zpravidla vbec nen uplat-
ovna. Zisk doclen poruenm prva je kalkulovn jako vy ne potenciln koda.
Vtakovch ppadech lze jako oprostedku odstraen ve smyslu generln prevence
uvaovat opunitive damages.
f) Uznn principu prevence nevede ktpen deliktnho prva. Deliktn prvo zst-
v jednotnm oborem, kter podlh principm prevence ikompenzace. Kter ztchto
princip vkonkrtnm ppad pevldne, to zvis na tom, zda jsou splnny podmnky
pro pednost principu prevence. Jednotu deliktnho prva lze pesvdiv dokzat tm,

55 Srov. MLLER, vpozn.43, s.290.


56 Ibidem, s.285. BGH ve svm rozhodnut ve vci princezny Monack [BGH VI ZR 332/94 (NJW, 1995,
s.861), VI ZR 332/94 (NJW, 1996, s.984) aVI ZR 255/03 (NJW, 2005, s.215)], vnich BGH zohlednil
stanoven vysokho odkodnn pi zsahu do osobnostnch prv t preventivn hlediska.

25
e kompenzace psob preventivn apreventivn nhrada kody ve smyslu preventivn
odpovdnosti pedpokld zase kompenzaci kody.57

5. PREVENTIVN FUNKCE DELIKTN ODPOVDNOSTI


VESKM PRVU

5.1 TRADICE RAKOUSKHO PRVA

Prevence m veskm, resp. ji veskoslovenskm soukromm prvu


pozoruhodnou tradici. Ikdy je vnauce pojmna jako jaksi zvltn kategorie oban-
skho prva, jej zaazen do systmu obanskho prva vrmci prva nhrady kody
jen dokazuje, e se jedn osoust, resp. funkci deliktnho prva. Jeho orientace na
prevenci nachzejc zeteln vraz vpsanm (kodifikovanm) prvu znamen, e es-
k, resp. eskoslovensk obansk zkonky zaujmaj vtomto ohledu zcela mimodn
postaven ve srovnn sobdobnmi kodifikacemi vEvrop. Sotva toti lze nalzt sys-
tm obanskho prva stak vraznm akcentem preventivn funkce deliktnho prva
(aiprva smluvnho, je ovem nen pedmtem tohoto pojednn).
Tato tradice mla vak ji urit koeny vABGB (o.z.o.), kter uns tvoil pte
soukromho prva dle ne 30 let. Tet novelou bylo do o.z.o. zaazeno ustanove-
n 1306 a), kter je pravou preventivnho psoben deliktnho prva ve specifick
form krajn nouze. Na rozdl nap. od nmeckho BGB byla vo.z.o. upravena pouze
svpomoc v19, jej preventivn el mohl bt sporn, ikdy toto ustanoven bylo ve
smyslu krajn nouze a do uveden reformy jako ustanoven okrajn nouzi pouvno.
elem tohoto ustanoven je poskytnout osob, je se ocitne pod hrozbou pmho
nebezpe krajn nouze, prostedek, jak toto nebezpe odvrtit, ani by bylo jej jed-
nn povaovno za protiprvn. Kzchran ohroenho zjmu se obtuje zjem ciz
mn vznamn.58 Podmnky jednn vprvu krajn nouze jsou splnny tehdy, jestlie
nebezpe hroz bezprostedn aje sto zpsobit nkomu kodu, ato nm jinm ne
protiprvnm inem pokozenho, ato bu ohroenmu, nebo tet osob. Zpsob-li
ohroen pi odvracen nebezpe kodu, zvolil zkonodrce alamounsk een, nebo
se soudci ukld uznat, zda ajakou mrou kodu nahradit. Soudce ml vzt vvahu
jmu ajej vztah kzachrnn hodnot sohledem na vzjemn hodnotov pomr,
pihldnout ktomu, zda pokozen opomnl zabrnit kod, akonen zvit majet-
kov pomry kdce apokozenho.59 Ji vt dob se kladla otzka mon negatorn
aloby.60 Osnova eskoslovenskho obanskho zkonku upravila otzku krajn nouze

57 Ibidem, s.290.
58 SEDLEK, J. In: ROUEK, Fr. SEDLEK, J. (eds.): Koment keskoslovenskmu obecnmu
zkonku obanskmu. Praha, 1937, dl 5, s.822 sodvolnm na Kallaba (KALLAB, J.: Trestn prvo
hmotn. Praha, 1935, s.83).
59 Viz 1306a ABGB: zpsob-li nkdo vnouzi kodu, aby odvrtil pmo hrozc nebezpeenstv od sebe
nebo od jinch, m soudce uznati, zda ajakou mrou jest kodu nahraditi, uviv, zda pokozen opomnl
zabrniti vzhledem knebezpeenstv hrozcmu jinmu, vjakm pomru byla ve kody tomuto nebez-
peenstv nebo konen jak majetek m kdce apokozen.
60 KRM, J.: Prvo obligan. 3.vyd. Praha, 1933, s.347.

26
dokonce ve tech ustanovench (11241126), piem diferencovala formu acl toku
jakoto dal okolnosti rozhodn pro kanalizaci kody.

5.2 POTKY PREVENCE VS. PRVU

Podstatn je, e rakousk, ale nakonec ieskoslovensk aesk koncepce


krajn nouze zahrnuj ob jej formy, tj. jak tzv.pasivn, nazvanou t pomoc vkrajn
nouzi, tak aktivn, tj. tzv.sebeobranu vkrajn nouzi. Vprvnm ppad jde osituaci
hrozcho nebezpe nkomu jinmu, vdruhm ppad hroz nebezpe tomu, kdo toto
nebezpe odvrac.
Zvelmi zjednoduenho konceptu nutn obrany akrajn nouze vyel obansk zko-
nk/1950. Ten vak zaadil ob tyto kategorie jako specifick vraz preventivn funkce
deliktn odpovdnosti do hlavy estnct ozvazcch knhrad kody (342 a343).
Pojet zkonodrce vtchto ppadech je znan zjednoduen. Nutnou obranu nijak
nespecifikuje aosobu, je vnutn obran zpsob tonkovi kodu, pln liberuje. D-
vodov zprva povauje toto een za adekvtn vsouladu jak sprvnm ctnm pra-
cujcho lidu, tak sobecnmi zsadami stanovenmi pro odpovdnost knhrad kody.
Koncepce krajn nouze naopak primrn ukldala osob odvracejc od sebe nebo
jinch subjekt pmo nebezpe hrozc povinnost jednat. Teprve jako vjimku ztto
zsady stanov liberaci za pedpokladu, e kdce nebezpe nevyvolal. Jak pojet nutn
obrany, tak krajn nouze je evidentn ovlivnno tehdej trestnprvn naukou (viz 9
trestnho zkonku, .141/1950 Sb.).
Pozoruhodnou konstrukc obanskho zkonku zroku 1950 je jednatelstv bez p-
kazu (negotiorum gestio) v443. Do tto klasick mskoprvn instituce je zabudovn
ciz element spovajc vprevenci (odvracen) hrozc kody. Obstar-li jednajc ciz
zleitost bez zvltnho oprvnn za elem odvracen hrozc kody, je principl po-
vinen nahradit jednateli nutn nklady. Tuto povinnost m itehdy, jestlie sil jednatele
bez jeho viny nebylo spn. Zkonk nem pravidlo otom, kdo hrad kodu, kterou
pi svm jednn jednajc zpsobil. Lze zejm soudit, e by se tato situace mla eit
vreimu krajn nouze (viz 443 a343).
Jet pozoruhodnj je ustanoven 443 odst.2 OZ/1950. Toto ustanoven svd
otom, e podle shora citovanho ustanoven nem jednatel nrok na nhradu kody,
kter mu pi jeho jednn vznikla. To ovem svd otom, e tato prava obany
kpedchzen kodm pli motivovat nemohla. Tento nrok ml toti jednatel pouze
tehdy, jestlie odvracel vznamnou kodu. Nrok na nhradu kody se rovnal nroku
pkaznka, ato dokonce jenom vppad, e koda nebyla uhrazena jinak (443
odst.2).
Soust reimu prevence obanskho zkonku/1950 je konen 353, kter umo-
uje negatorn alobu proti tomu, jeho jednn by mohlo vst ke kod. Tto osob by
bylo mon uloit povinnost uskutenit opaten kodvrcen kody.
Z50.let 20.stolet je hlasatelem prevence, atedy vjeho pojet nikoliv jako soust
deliktn odpovdnosti, tefan Luby. Ten toti za prevenci pokld ita jednn, resp.
jejich pravu, kterou za ani zprostedkovan pedchzen kod, resp. usmrovn jed-
nn vtomto smru povaovat nelze. Koneckonc je matouc nzev jeho dvousvazkov
27
publikace Prevence aodpovdnost, vnm se prevenc zabv zcelkovch 1265 str-
nek pouze na strnkch 27.61

5.3 OBANSK ZKONK/1964

eskoslovensk zkonodrce postupoval na poli preventivn funkce delikt-


n odpovdnosti mlovmi kroky. Obansk zkonk/1964 je toti skutenm pionr-
skm inem apevratem prv vtto oblasti.
Zcela mimodn, ojedinl pravy se dostalo eskoslovenskmu obanskmu prvu
vobanskm zkonku zroku 1964, kter ivjinch smrech dosahoval kvalit naprosto
ojedinlho konceptu obanskho prva, avak vnegativnm smyslu. Dolo nap. kod-
strann tradin typologie smluv ajejich nahrazen pojmem sluby, atedy koputn
mskoprvn tradice obanskho prva. Obansk zkonk, jak znmo, byl vrazn
ovlivnn komunistickou ideologi, je se projevila nap. nahrazenm principu dobr
vry principem socialistickho souit, svrznou vodn st zsad obanskoprvnch
vztah apod. Jeho strunost byla pznan. Kupodivu prvo nhrady kody, nesouc
pee rakousk tradice jednotnho pojmn deliktn asmluvn odpovdnosti za kodu,
byl tmto komunistickm kodexem postiena nejmn.
Akoliv se prava prevence povaovala za urit vdobytek socialistick spolenos-
ti azejmna komunistickho sttu, absurdnm zpsobem osvduje jako pozitivn vklad
tohoto typu zkonodrstv. Preventivn povinnost, kter doznala normativn podoby, je
nepochybn krok ktransparentnosti atedy ukzkou evidentnho pokroku ve srovnn
istradinmi obanskoprvnmi systmy. To, co ve francouzskm, nmeckm ara-
kouskm prvu je zleitost soudcovskho prva i zvyklost, je vustanoven 15, a
jakkoliv jde ogenerln klauzuli, prvnm zkladem povinnost pe. Ojedinl je tato
prava itm, e stanovila jako zejm prvn vEvrop tzv. samaritnskou povinnost,62
je by ve stt zaloenm na solidarit mla bt jednou zpriorit deliktnho prva. Otom
svd nakonec iobdobn ustanoven zakotven pozdji vPETL, DCFR, rakouskm
nvrhu avjinch projektech.
Nam kolem je provst strun popis aposlze analzu tchto ustanoven jako
nutn krok k vymezen preventivn funkce deliktnho prva v novm obanskm
zkonku/2012.

5.4 OBECN PREVENTIVN FUNKCE ODPOVDNOSTI ZA KODU

Novem bylo ustanoven 415, je m naprosto zsadn vznam. Ped-


stavuje nejen zakotven obecn, generln preventivn povinnosti, jak se traduje,63 ale
61 LUBY, St.: Prevencia azodpovednos vobianskom prve, dl I. aII. Bratislava, 1958.
62 Viz WIDMER, P.: Otempora, omores. In: APATHY, P. et al. (eds.): Festschrift fr Helmut Koziol zum
70.Geburtstag. Wien, 2010, s.943. Dle tent: Der sterreichische Entwurf aus der Sicht des Auslan-
des. In: GRISS, I. et al. (eds.): Entwurf eines neuen sterreichischen Schadenersatzrechts. Wien, 2006,
s.132.
63 VESTKA, J.: Zklady teorie prevence vs. socialistickm obanskm prvu. Praha, 1980, s.7, 28. P-
vodn byl 415 OZ64 vnmn jen jako samostatn neaplikovateln zsada; pm aplikan vznam
pikla 415 OZ64 judikatura teprve pozdji. (Srov. lnek MELZER, F.: Ustanoven 415 obanskho

28
zakld ikonkrtn povinnost, jejich poruen znamen deliktn odpovdnost. Jej kva-
lifikace jako zvazn prvn povinnosti kadho dodrovat nejen povinnosti uloen
prvnmi pedpisy apovinnosti pevzat smluvn, ale ibez konkrtn stanovenho
pravidla chovn ponat si natolik obezetn, aby koda nevznikla jinm ani jemu
sammu,64 znamen zvazek jednn vaktivnm, ale ipasivnm smyslu za elem vy-
louen kody.65
Je nepochybn zkladem povinnost pe, kterou krov oznauje jako pozornost,
bedlivost aohleduplnost uritho standardu, kter je zpsobil vdy zabrnit vzniku
danch kod.66
Nen-li takovto povinnost stanovena zkonem, zaskakuje tato generln klauzule
pi stanoven standardu povinnosti, kterou je kad povinen plnit akter je pi jejm
poruen asplnn dalch pedpoklad, zejmna vzniku kody, zkladnm mtkem
protiprvnosti jednn. Ji vdob svho vzniku substituovalo toto ustanoven chybn
cel ady prvnch norem (viz shora strunost obanskho zkonku), je jsou vtradi-
nch obanskch zkoncch soust skutkovch podstat deliktn odpovdnosti, jako
nap. kody vznikl vc, nebo vrznch relativn modernch oblastech innosti jakoje
nap. sjezdov lyovn apod.67
Toto ustanoven vak nelze povaovat za vyjden obecn zsady ochrany dobrch
mrav vobanskoprvnch vztazch, jak se krov68 domnv.
Pnosn je tato legislativa pedevm tm, e vslovn stanov pravidlo povinnosti
pe, je m zklady vmsk maxim neminem laedere. Jedn se nikoliv opreklamaci,
ale zvaznou prvn normu, je je vrazem preventivn funkce deliktn odpovdnosti.
Jej poruen znamen zklad pro kvalifikaci jednn jako jednn protiprvnho za ped-
pokladu, e neexistuje dn zakazovac nebo ochrann norma, je by takovto jednn
mohla kvalifikovat. Jinak eeno tato obecn klauzule je substitutem za chybjc skut-
kov podstaty deliktn odpovdnosti.

5.5 DAL SPECIFICK PREVENTIVN POVINNOSTI

Zatmco obecn preventivn klauzule v415 znamenala kodifikaci obecn


preventivn povinnosti, 416 OZ/1964 (zruen vroce 1991) stanovil dvoj specifickou
povinnost, ato povinnost oznamovac apovinnost zakroovac. Tyto povinnosti jsou
uloeny kadmu, kdo vzal na vdom nebo byl povinen vzt na vdom hrozc kodu.
Vprvnm ppad oznamovac povinnost byla vztaena pouze na zvanou kodu abylo
teba j realizovat vi sttnm i veejnm orgnm. Povinnost zakroovac byla ome-
zena nutnost neodkladnho zkroku. Zprotn byl ten, komu brn dleit okolnost

zkonku astanoven protiprvnosti jako pedpokladu nhrady kody podle obanskho zkonku. asopis
pro prvn vdu apraxi, 2002, .3.
64 KROV, M.: Koment k415 OZ/1964. In: VESTKA, J. et al.: Obansk zkonk I, Koment.
2.vyd. Praha, 2009, marg..2, s.1187.
65 KROV, vpozn. 64, marg..1, s.1187.
66 KROV, vpozn. 64, marg..4, s.1187.
67 VESTKA, J.: Koment k 415 OZ/1964. In: EKA,Z. et al.: Obansk zkonk, Koment, dl II.
Praha, 1987, s.460, 463.
68 KROV, vpozn. 64, s.1187.

29
(nap. dleitj povinnost) anebo vn ohroen vlastn osoby nebo osob blzkch.
Vdanm ppad jde oklasickou preventivn odpovdnost, nebo poruen zakroova-
c aoznamovac povinnosti je sankcionovno pspvkem khrad kody vrozsahu
pimenm okolnostem ppadu za pedpokladu, e jejm splnnm by bylo zabrn-
no bezprostednmu vzniku kody. Podstatn je, e jak oznamovac, tak zakroovac
povinnost se vztahovala nikoliv jen na vlastn kodu hrozc doten osob, nbr na
jakoukoliv kodu, okter se mohl i ml doten dozvdt. Sohledem na specifickou
pravu 417 (viz dle) se povinnost oznamovac i zakroovac tkala tedy kody
hrozc tet osob.
prava preventivnch povinnost byla vt dob mimodn: byla vrazem solidarity,
je mla motivovat obany kvjimenmu samaritnstv.
Sankn ustanoven v 425 vak bylo tzv. velkou novelou obanskho zkon-
ku/1964 zrueno vroce 1991, ato, jak vyplv zdvodov zprvy, nebo se obdobn
jako 416 prava ukzala neivotnou.69

5.6 POVINNOST MINIMALIZACE KODY

A je soust extravagantn pravy preventivn odpovdnosti, pedstavo-


val 1417 obanskho zkonku/1964 vpodstat ustanovenm opovinnosti minimali-
zace kody. Ukld kadmu, jemu hroz koda, povinnost odvrcen, ato izakroe-
nm, je je pimen okolnostem ohroen. Jak eeno, jde ominimalizaci kody vtom
smyslu, e ivzniklou kodu je teba vjejm dalm roziovn omezovat. Ustanoven
oprvu pokozenho domhat se usoudu uloen povinnosti pimenho opaten
druh stran je nadbyten. Sankc za poruen tto povinnosti je ast na vzniku kody
podle tehdy platnho obanskho zkonku (viz 441 orozdlen kody podle mry
zavinn na jejm vzniku).

5.7 USTANOVEN ONUTN OBRAN AKRAJN NOUZI

Oba tyto prvn instituty v418 nezasluhuj zvltn pozornosti.

5.8 NHRADA NKLAD SAMARITNOVI

Naproti tomu pozoruhodn je ustanoven 419,70 kter piznv tomu,


kdo odvracel hrozc kodu, prvo na nhradu eln vynaloench nklad anhradu
kody, kterou utrpl. Tento nrok me uplatovat iproti tomu, vjeho zjmu jednal.

69 Viz dvodovou zprvu k 416.


70 TICH, L.: Nhrada nklad vzniklch pi pedchzen kodm. In: TICH, L. (ed.): Vvoj prva deliktn
odpovdnosti za kodu vesk republice, Rakousku aEvrop. Praha, 2005, s.139 an.

30
5.9 MODIFIKACE PSOBNOSTI OBECN
PREVENTIVN POVINNOSTI AODPOVDNOSTI

Iza platnosti obanskho zkonku/1964 se objevil vliteratue,71 pozoruhodn n-


zor jeho podstatou je revize vznamu 415 oobecn preventivn povinnosti aod-
povdnosti. Tento nzor vychz zkoncepce 823 BGB; zkladem je dlen deliktn
odpovdnosti ve vztahu kabsolutnm prvm adalm prvnm statkm chrnnm tzv.
ochrannmi normami. jeho autor Melzer dovozuje,72 e stanoven preventivnch povin-
nost jako podklad pro uren protiprvnosti je omezeno svoj psobnost jen ve vztahu
kporuen absolutnch prv. Dochz kzvru, e pojem majetku, resp. majetkov jmy
je teba redukovat na majetkov absolutn prva. Tento nzor se promtl do novho
obanskho zkonku zejmna pi koncepci 2910.

6. PREVENTIVN FUNKCE DELIKTNHO PRVA VZKM


AIROKM SMYSLU. PREVENTIVN ODPOVDNOST

6.1 OBECN

ast kdce na vytvoen rizika, ikdy teba nevinn, je klovm fak-


torem. Analza neinnosti ve smyslu vytvoen rizika tak vysvtluje, pro je prv
kdce odpovdn za zhoren nebezpe, tedy za podstatn zven pravdpodobnosti
vzniku kody, a me riziko vzniknout inezvisle na nm.
Tento postoj vychz zteze, e je morln nepijateln, aby vdsledku obrany nein-
nosti byly ohroeny prvem chrnn hodnoty, zejmna ivot azdrav lid. Vznamn
rozpracovn teoretickch vchodisek zamench na tyto povinnosti pochz zpera
Ribsteina,73 kter koncept odpovdnosti za kodu napad jako oblast zakotvujc utili-
tarismus aekonomick pedpoklady, apokou se rozvinout normativn teorii, kter bere
vvahu zdrav rozum jednotlivce asna se reflektovat morlku.74
Problm zchrany je stedn zleitost ve vztahu mezi prvem amorlkou, mezi
smlouvou aprotiprvnm jednnm amezi etikou utilitariln adeontologickou. Hlav-
nm argumentem pak je to, e odpovdnost za kodu tm, e vsob zahrnuje ipovinnost
aktivnm jednnm zachraovat, reflektuje chpn svobody jako odpovdnosti.75
Vnkterch prvnch dech dosud obecnou pravu povinnosti odvrtit vlastnm
aktivnm jednnm kodu druhho nelze najt, aproto vnich existuje znan nejistota.
Tak tomu je nap. vBGB avnmeckm soukromm prvu vbec.76 Je obecn uznv-
no, e zpsoben kody neinnost je ve velmi zanedbateln me mon povaovat za
protiprvn, na rozdl od zpspben kody aktivnm jednnm. Dvod spov vtom, e
71 MELZER, F.: Ustanoven 415 obanskho zkonku astanoven protiprvnosti jako pedpokladu nhra-
dy kody podle obanskho zkonku. asopis pro prvn vdu apraxi, 2002, .3, s.265 an.
72 Viz MELZER, vpozn. 71, s.269.
73 RIPSTEIN, A.: ATheory of Strict Liability. Legal Studies, 1973, Vol.2, No.1, s.176 an.
74 Ibidem, s.179.
75 Ibidem, s.179.
76 WAGNER, vpozn. 6, s.399.

31
omezen svobody pohybu prostednictvm pkaz kuritmu aktivnmu chovn m
podstatn men vhu ne zkaz uritho nebezpenho jednn: vposlednm ppad
zstv tomu, kdo se prvn norm podrob, jet cel mnoina alternativnch monost
chovn, zatmco vprvnm ppad je donucovn kjednomu zcela uritmu jednn.

6.2 PREVENTIVN POVINNOST APREVENTIVN ODPOVDNOST

6.2.1 ZKLADN POJMY

Ji vpedchoz kapitole jsme opustili nejen oblast generln prevence, tedy


usmrovac funkce prvnch norem, ale iobecn nauky oprevenci vbec. Vtto kapi-
tole je pedmtem naeho zjmu tzv. preventivn odpovdnost. Kjejmu porozumn je
teba ble vysvtlit preventivn funkci deliktnho prva. Ta spov nejen vodrazovn
lovka od kodlivho (kodnho) jednn azmrovn ji vznikl vlastn kody (zp-
soben itetmi osobami) pod sankc nhrady (i kvalifikovan nhrad charakteristick
pro odstraujc, tj. kvalifikovan preventivn funkci deliktnho prva), ale ivmotivaci
(spe pinucen) lovka kpozitivnmu konn ve prospch tetch, jim koda hroz
i ji nastala, ato pod sankc za nesplnn tto samaritnsk povinnosti.
Zatmco preventivn funkce deliktnho prva virm slova smyslu (viz shora) spo-
v ve stanoven preventivn odpovdnosti vi vlastnmu jednn ajeho nsledku,
tedy vlastn hrozc kod, samaritnsk povinnost, je je vrazem preventivn funkce
deliktnho prva vzkm slova smyslu, se tk jednn vi tetm osobm, jim koda
hroz, nebo ji vznikla.
Vztah povinn osoby kvlastnmu, resp. cizmu ohroen i nastal kod je tak kri-
triem rozliovn preventivn funkce virm aum (zkm, vlastnm) slova smyslu.
Lze oekvat kritick nzory ohledn tchto nzor. Konzervativn, ale iliberln
koncepce soukromho prva, vychzejc zpanstv autonomie vle aj blzk maximy
casum sentit dominus (je se ovem vztahuje jen na nhodu), mohou vtchto mylen-
kch spatovat socialistickou teorii lidskho inenrstv i podobn novotvary. Tyto
nzory77 se mohou oprat oskutenost, e preventivn funkce deliktnho prva byla po
dlouhou dobu mimo pozornost jak laick, tak odborn veejnosti ajej objeven i
znovuobjeven pichz a vposledn dob. To se vak dje smimodnou vehemenc
apozoruhodnm vznamem adopadem.
Dkazem zsadnho obratu jsou jak zmny kodifikac, tak nzory vnauce. Zaazen
lnku 2:104 (Preventive Expenses) do principu evropskho deliktnho prva (Princi-
ples of European Tort Law) je znanm posunem vzdor urit pasivn opozici zejmna
anglosaskch pedstavitel vevropsk skupin deliktnho prva. Toto ustanoven ne-
pedpokld povinnost i dokonce preventivn odpovdnost (potenciln) pokozenho,
avak sankcionuje kdce, kdy mu ukld uhradit nklady spojen spreventivnmi
opatenmi, je smovaly kzabrnn i odvrcen hrozc kody. Tato opaten se tkaj
jak vlastn, tak ciz kody. Jejich nhrada me bt velmi vznamn, nebo jej horn
hranic je ve hrozc kody. Tak nap. to znamen, e potenciln kdce je povinen

77 Ktomu srov. nap. SPIELBCHLER, R.: Dankt der Gesetzgeber ab? JBl, 2006, s.353 an.

32
uhradit nklady kzabezpeen staveb, nemovitost apod. proti sesuvu i pdu.78 Podstat-
n vznamnj dosah m koncept prevence, resp. preventivn funkce deliktnho prva
vnvrhu novely deliktnho prva rakouskho ABGB.

6.2.2 POJET 1297 NVRHU REFORMY ABGB

Pelomov je ustanoven 1297 reformnho nvrhu, kter je pkladem


vlastn, prav preventivn povinnosti resp. odpovdnosti (kad je povinen zabrnit
kod hrozc tetmu, jestlie je kohroenmu vblzkm pomru, nebo jestlie to okol-
nosti dovoluj i vytvoil zdroj nebezpe nebo jej udruje anebo jestlie mezi hrozc
kodou asilm spojenm sodvrcenm kody existuje pkr nepomr). Toto pravidlo
je nejen revolun vsamotnm Rakousku, jeho prvn systm obecnou pozitivn pre-
venn povinnost neznal, ale vcelm zpadnm tradinm svt. Je tomu tak proto, e se
stanov povinnost kaktivnmu konn ve prospch druhch atud se omezuje svoboda
jedince, ato podstatn zvanjm zpsobem ve srovnn se zkazem uritho nebez-
penho chovn (jednn). Zatmco jednn, kter je konformn se zkazem, me bt
uskutenno rznmi formami (zpsoby), povinnost jednat nepipout dnou volbu.
Ozsadn zmnu vnahlen na preventivn funkci deliktnho prva jde ivzdor tomu,
e povinnost kjednn je omezena uritmi pedpoklady, resp. podmnkami. Za poru-
en tto povinnosti sth nespnho samaritna povinnost knhrad kody, jak to
logicky dovozuje Widmer.79

6.2.3 PREVENTIVN FUNKCE DELIKTNHO PRVA

Jet pozoruhodnj je obrat vteorii. Existuj prominentn autoi, kte


jsou pesvdeni otom, e primrn funkc deliktnho prva je funkce prevence, resp.
preventivn funkce afunkce kompenzan je a na druhm mst. Ktomuto okruhu vel-
mi vlivnch autor pat nejen amerit autoi, ale na evropskm kontinent Hein Ktz
aGerhard Wagner.80 Jejich teorie m zklad vekonomick analze deliktnho prva, na
jejm zklad dokazuj, e prevence, resp. preventivn povinnost je vpm souvislosti
se sniovnm transaknch nklad. Tmto aspektem se vak vrmci omezenho roz-
sahu tohoto pspvku nememe dle zabvat).
Prevence resp. ochrana zjm tetch osob se nevyskytuje jen voblasti deliktnho
prva. Paraleln ktmto tendencm je vvoj ivdalch oblastech soukromho prva.
Spolenm jmenovatelem tchto jev je zjem ookol aochranu jeho prvnch vzta-
h. Proto vznikla aprosadila se adokonce nala svoje msto ivkodifikovanm prvu
teorie odpovdnosti za dvru (tzv. Vertrauenshaftung),81 ochrana tetch nap. voblasti
culpa in contrahendo i deliktn odpovdnost stran smlouvy za kody vznikl tetm
osobm nap. zukonen smluvnho vztahu apod.

78 MAGNUS, U. In: Principles on European Tort Law. Wien, 2005, s.37, 38.
79 WAGNER, vpozn. .3, s.11.
80 WIDMER, vpozn. . 62, s.129.
81 CANARIS, C.-W.: Die Vertrauenshaftung im deutschen Privatrecht. Mnchen, 1971.

33
Obdobn jako vppad diferenciace irokho azkho pojet preventivn povin-
nosti82 lze rozliovat i preventivn odpovdnost v irokm smyslu na stran jedn
avzkm, vlastnm smyslu na stran druh. Vprvm ppad vznik tato deliktn od-
povdnost jako dsledek poruen obecn preventivn povinnosti83 poruenm, resp.
nedodrenm standardu pe. Vlastn preventivn odpovdnost je prvn vztah vznikl
vdsledku nedodren povinnosti aktivn konat ve prospch tet osoby (samaritnsk
preventivn povinnost) avdsledku toho dochz ke vzniku sekundrn povinnosti
knhrad kody, kter vznikla vdsledku nesplnn samaritnsk povinnosti.

6.3 PREVENTIVN FUNKCE DELIKTNHO PRVA VNOZ

6.3.1 PEHLED

Vsamotnm zkladu koncepce preventivn funkce deliktnho prva nava-


zuje obansk zkonk/2012 na svho pedchdce, obansk zkonk zroku 1964. in
tak pesto, e samotn dvodov zprva je kzakotven prevence ajejm nsledkm
relativn velmi skeptick, kdy nebere vvahu posledn vvoj, okterm je e shora.
INOZ obsahuje generln nepmou preventivn povinnost (2900), zavedl zakroo-
vac povinnost mezitm vroce 1991 zruenou vOZ/1964 (viz 416 OZ/1964 a2901
NOZ), zn obdobn jako OZ/1964 oznamovac povinnost (viz 417, resp.2002) ako-
nen upravil sankci za nedodren preventivn povinnosti potencilnho pokozenho,
nikoliv vak selhavho potencilnho zachrnce (samaritna 2903).
Podstatou istrukturou vlastn pravy zstal zkonodrce NOZ vren pvodn es-
koslovensk koncepci.
Obsah preventivn funkce, ato jak vrovin povinnosti, tak odpovdnosti za jej
nedodren, je vak do znan mry odlin. Li se pedevm svm rozsahem (psob-
nost) obecn preventivn povinnost.

6.3.2 OBECN PREVENTIVN KLAUZULE 2900 NOZ

Ve smyslu sv psobnosti byla obecn preventivn klauzule 415 OZ/1964


koncipovna avykldna sohledem na jej psobnost zcela jednotn. Nebylo pochyby
otom, e jej vcn psobnost nen omezena atedy jinmi slovy tk se vech oblast,
resp. prvnch vztah bez rozdlu. Vymezen uveden ohledn kod se jednak shodovalo
schpnm kody obecn, jednak bylo interpretovno jako pkladm. Jinak eeno,
obecn preventivn povinnost se vztahovala vi hrozc kod bez ohledu na to, ojak
druh kody se jednalo.
Na rozdl od tto pravy je obsah preventivn povinnosti 2900 NOZ dvojm zp-
sobem omezen.
Prvn omezen se tk pedpokladu, resp. podmnek plnn povinnosti prevence, tedy
omezen, kter pedchoz prava neznala. Okolnosti ppadu, tedy otzku jaksi kon-

82 Viz shora vtomto pspvku ad 6.2.


83 Viz dle 6.3.2.

34
krtn spravedlnosti je teba posuzovat na zklad obecnch princip pedvdatelnosti
prmrnm jedincem azsadou dobr vry (poctivosti). Vnkterch ppadech jist
bude relevantn mtko dobrch mrav. Kvazinormativn pravidla soukromho ivota
znamenaj reflexi jednak obecn, jednak regionln i specificky (sektorov) podnika-
telsk praxe azkuenosti.
Druhm omezenm i vymezenm je vylouen povinnosti pedchzen i omezen
kody na vlastnch absolutnch prvech pokozenho.
Obecn preventivn klausule je vak jen jinm vyjdenm povinnosti pe zakot-
ven v 2912.

6.3.3 PREVENTIVN ODPOVDNOST

6.3.3.1 ZAKROOVAC POVINNOST ASANKCE ZA JEJ NESPLNN


Textace zakroovac povinnosti siln pipomn nvrh reformy deliktn-
ho prva rakouskho ABGB v1297, kterm je nepochybn siln ovlivnna. Pod-
statn je, e jde otypickou samaritnskou povinnost ve prospch druhho srovna-
telnou spovinnost ve zruenm 416 odst.1 vta druh OZ/1964. Omezen tto
povinnosti jsou vak ve srovnn spedchoz pravou podstatnj akonkrtnj.
Neomezenou povinnost m jen kdce, tj. osoba, kter slovy zkonodrce vytvoila
nebezpenou situaci (v takovm ppad nejde ovlastn preventivn odpovdnost)
nebo nad situac, kterou vytvoil inkdo jin, m kontrolu. Obdobn jako rakousk
navrhovan prava vztahuje se bez omezen zakroovac povinnost pouze na
situaci pomru mezi osobami. Mysl se tm zejm zk pomr osob blzkch mezi
povinnm a ohroenm. Obdobn reflektuje rakousk nvrh posledn skutkov
podstata zakroovac povinnosti za situace nepomru mezi silm kzkroku ahrozc
zvanost kody.
Nespn samaritn je sankcionovn psnji, ne stanovil vmezidob zruen
425 OZ/1964. Zatmco vpedchoz prav se sankce omezovala na pspvek khra-
d kody, ato vrozsahu pimenm okolnostem ajen tehdy, jestlie kodu nebylo
mon uhradit jinak. Takovto omezen podle platn pravy neplat. Sjedinou vjimkou
pimenosti okolnostem danho ppadu. Ikdy ve skutenosti ivtomto ppad me
jt pouze opspvek na hradu kody. Omezen absence povinnosti nhrady ze strany
vlastnho kdce nepichz vvahu. een bezdvodnho obohacen pokozenho
nen pedmtem tiohoto pspvku.

6.3.4 OZNAMOVAC POVINNOST PODLE 2902


AABSENCE SANKCE ZA JEJ NESPLNN

Ioznamovac povinnost znovu zaveden po jejm zruen vroce 1991


vOZ/1964 (viz 416) vychz vpodstat zpedchoz pravy. Vykazuje vak na prvn
pohled znan nedostatek. Povinnost oznmit se vztahuje kosob, kter me zporue-
n prvn povinnosti oznamovatele vzniknout jma. Nedostatkem tedy je, e oznamova-
c povinnost se tk pouze ppadu poruen povinnosti oznamovatele anikoliv obecn
hrozc kody. Druh nedostatek se tk adresta oznamovac povinnosti. Nejen vp-
35
pad, kdy potenciln pokozen nemus bt dostupn, ale oznamoval sm, nen mnoh-
dy zpsobil zabraovat hrozc jm. Je proto podstatn innj oznamovat hrozc
jmu entitm i osobm, kter jsou odborn zpsobil zakroovat atak pedejt vzniku
i rozen nebezpe. Druh vta tohoto ustanoven, kter upravuje spoluast kdce
na kod, sem zhlediska systematickho nepat (stejn tak je nadbyten ustanoven
v2903 oprvu na negatorn alobu).

6.4 PREVENCE JAKO MRA PROTIPRVNOSTI

6.4.1 DVOJ PROTIPRVNOST PODLE 2910 NOZ AJEHO KRITIKA

Srovnme-li 2900 a415 obanskho zkonku/1964, zjiujeme, jak


ji bylo shora eeno,84 vtchto zkladnch normch nkolik rozdl. Zmny oproti
pedchoz zkladn skutkov podstat prevence spovaj veen jej vcn psobnosti.
Nejvznamnj rozdl pedstavujeredukce preventivn povinnosti naabsolutn prva,
nebo povinnost pe je stanovena jenom tak, aby nedochzelo kjm na svobod,
ivot, zdrav nebo vlastnictv jinho.
Zkladem tohoto omezen je oproti pedchoz prav nov koncepce protiprvnosti
jako pedpokladu odpovdnosti za kodu stanoven v2910 NOZ. Tomuto ustanoven
byl modelem 823 odst.1 a2 BGB. Protiprvnost je stanovena dvojm, odstupova-
nm zpsobem vzvislosti na pedmtu ochrany. Zatmco vppad absolutnch prv,
jimi jsou ta, je se vztahuj kve uvedenm hodnotm svobody, ivota, zdrav avlast-
nictv, je mra protiprvnosti vymezena jako poruen povinnosti stanoven zkonem
je vppad poruen jinch prv mra protiprvnosti vy, nebo se vyaduje poruen
zkonn povinnosti stanoven na ochranu takovch prv.
Protoe obecn preventivn povinnost (povinnost pe) stanoven v2900 se vzta-
huje pouze kabsolutnm prvm, nen mon za protiprvn jednn atedy zkladn
pedpoklad odpovdnosti za kodu (deliktn odpovdnosti) povaovat jednn ve vzta-
hu kjinm ne absolutnm prvm poruen obecn preventivn povinnosti. Vppad
poruen tchto (jinch) prv lze toti dovozovat deliktn odpovdnost jenom tehdy,
dolo-li kporuen zkonn povinnosti na ochranu tchto prv (2910, vta druh
in fine). Tmito prvy jsou nap. nkter vcn prva, jako prva povac i uvac,
zstavn prvo na nemovitostech apohledvkch, prva tkajc se budoucho majetku
na zklad smluv osmlouvch budoucch, prva honitby, cesty, prchodu, vody, prvo
drby, veker prva obligan (pohledvky), prmyslov aautorsk prva adal, je
nepat do kategorie prv absolutnch.
Tradinm dvodem85 odpovdnosti je nedostatek pedvdatelnostipotu pokoze-
nch i jinak dotench osob arozsahu monch kod. Dvodem vak nen ve kody,
resp. jej nhrady, nbr okolnost, e vdsledku kadho jednn mohou bt ohroeny
majetkov zjmy velk mnoiny osob avdsledku toho mohlo dojt knepedvdatel-
nm odpovdnostnm rizikm. Nsledkem toho by hrozila urit krize svobody jednot-
84 Viz 5.4 ve.
85 Viz nap. vrakouskm prvu rozhodnut rakouskho nejvyho soudu (OGH) 5 Ob 262/01 adle ktomu
KOZIOL, H.: Grundfragen des Schadenersatzrechts. Wien, 2010, s.193 an.

36
livce. Ochrana ist majetkovch zjm, je jsou obsaeny vtchto jinch prvech, je
nelze jasn vymezit, by mohla vst kmimodn zti ihospodskho styku avd-
sledku toho iomezen svobody.
Tyto dvody, a jakkoliv na prvn pohled zvan, vak ve svm celku nepesvd-
uj. Plat toti, e odpovdnost za istou majetkovou jmu je oto spe dvodn, m
je men (ni) nebezpe neohraniitelnho potu pokozench. Odpovdnost za tyto
kody je tm spe odvodniteln, o slab je ochrana istch majetkovch zjm;
m mn je tato ochrana spojena sdodatenmi povinnostmi pe atm sdalmi
omezenmi svobody druhch. Odpovdnost za tyto kody je oto vce dvodn, m
intenzivnj je vztah mezi zastnnmi.
Dle plat, e tato odpovdnost je dna tehdy, jestlie je vysok pravdpodobnost, e
jin osoby budou podnceny kpreventivnm akcm.
Odpovdnost za tyto kody je dvodn t proto, e mon pokozen nem jinou
monost obrany.
Jej opodstatnn je ivtch ppadech, vnich kdci byly znmy finann zjmy,
ajednotliv kody lze jasn vymezit. Oprvnn je tato odpovdnost itehdy, jestlie
kdce jednal mysln.
Tak, jak to bylo pravidlem vppad 415 obanskho zkonku/1964, plat to
ivppad 2900, e toti preventivn povinnost je subsidirn kzkonn povinnosti
stanoven vjinm pedpise, aproto by se toto pravidlo mlo vztahovat ina poruen
jinch prv aodpovdnost za kodu na nich by nemla bt omezena pouze na poruen
ochrannch zkon. Jinak eeno, poruen obecn preventivn povinnosti v2900 by
mlo bt pedpokladem deliktn odpovdnosti ive vztahu ktmto jinm majetkovm
prvm.

6.4.2 STANDARD PE JAKO MTKO PROTIPRVNOSTI

6.4.2.1 OBECN
Obdobn jako pevn vtiny jurisdikc, kter povauj protiprvnost
za pedpoklad deliktn odpovdnosti, pihlsil se iesk zkonodrce kteorii proti-
prvnosti jednn anikoliv protiprvnosti nsledk,86 jak to vyplv zdikce 2910
(vlastnm zavinnm poru povinnost stanovenou zkonem). Tmto zkonem me
bt jednak konkrtn ustanoven prvnho pedpisu, jednak subsidirn poruen
preventivn povinnosti stanoven v2900. Lze tak vychzet ztoho, e pm poruen
prva jsou bez dalho protiprvn, neexistuj-li zproujc zkonn dvody. Protiprvn
jednn vtakovch ppadech neexistuje pot, co bylo dokonno poruen prva, nbr
ji vppad ohroen absolutnho prva. Dojde-li vak ke kodnmu nsledku pouze
nepmm jednnm nebo dokonce opomenutm, je pro kvalifikaci takovho jednn
jako protiprvnho zapoteb poruen povinnosti pe.
Povinnosti pe na ochranu absolutnch prv nejsou vrazem povinnost platnch
pro kadho, nbr jsou st zvltnho reimu jednn, kter vyplv zkonkrtnho

86 Znepebern literatury viz nap. WAGNER, G. In: MKo 5. vyd., dl III. Mnchern, 2009, koment
k823 BGB marg..5, s.1740 aKOZIOL, vpozn.85, s.173 an.

37
vztahu. Zapojen ochrany absolutnch prv do tohoto reimu se odvoduje zvltn
povinnost psoben na druhho ajeho prva.
Protiprvn je proto kad jednn, kter zasahuje do cizch prv, ani je ktomu
jednajc oprvnn. Dsledek poruen pedstavuje protiprvnost. Ospravedlujcmi
dvody jsou nutn obrana, krajn nouze nebo svpomoc. Pro zjiovn jej zvanosti
(zvanosti poruen) je teba pouvat objektivn mtko.

6.4.2.2 DRUHY PREVENTIVNCH POVINNOST


Povinnosti pe lze lenit do dvou skupin, ato zabezpeovac povinnosti
apovinnosti pe (sociln povinnosti).

6.4.2.3 ZABEZPEOVAC POVINNOSTI AJEJICH DRUHY


Zabezpeovac povinnosti se tkaj zsadn kad osoby ohledn jej vlast-
n sfry, toti vlastnho jednn avlastnch vc. Plat, e kad mus sv jednn pi-
zpsobit tak asv vci udrovat vtakovm stavu, aby nedolo kporuen tetch osob,
kterm se lze pedejt pi pouit adekvtnho nkladu.
Plat zsadn pravidlo aobecn povinnost nevyvolvat i nezpsobovat nepimen
nebezpe.
Povinnosti se tkaj jednak samotnho jednn, jednak vc. Vztahuj se na povin-
nosti zabezpeovac ve vztahu kveejnm cestm, nemovitostem adalm. Dle jde
okontrolu nad jinmi zdroji nebezpe, a jimi jsou movit i nemovit vci. Jinou
povinnost je povinnost pe pi uvdn vc do obhu. Jednn se tkaj zabezpeovac
povinnosti vppad nakldn snebezpenmi vcmi, jako jsou odpady, ale iposky-
tovn nejrznjch slueb.

6.4.2.4 SOCILN POVINNOSTI


Ty se tkaj pedevm osobn sfry apomru kblzkm osobm.
Tm se vak tyto povinnosti nevyerpvaj. Jejich soust jsou nap. lege artis. L-
ka je povinen pedvdat zhoren stavu pacienta aodvrtit rizika ztoho plynouc. Uitel
jepovinen chrnit jemu sven ky ped nebezpem, jimi se mohou sami vystavit
(nap. poi provozovn sportu). Existuje iobecn sociln povinnost zabrnit kod,
kterou si mohou zpsobit osoby handicapovan apod.

6.4.2.5 ROZSAH AINTENZITA POVINNOST PE


Prvnm pedpokladem je faktick aprvn monost jejich uskuteovn.
Zde plat urit mtka (standardy) jako pedpoklady uskutenn povinnost pe
atedy ijakoto hlediska pro jej nesplnn (poruen).

6.4.2.6 ZSADY AHLEDISKA OVLDNUT NEBEZPE


Prvnm pedpokladem je existence faktick aprvn monosti usmrnn
nebezpe. Povinnosti pe existuj jen vrmci faktickch aprvnch monost jednn,
je jsou kdispozici uskuteovateli zabezpeovacch povinnost. Oban nesm vzsad
zasahovat nap. do silninho provozu, ikdy hroz nebezpe, protoe ktomu je oprv-
nna pedevm policie.
38
6.4.2.7 NKLADY AUITKY PROVEDENCH OPATEN
Standard pe je dn venm nklad auitk zabezpeovacch opaten.
Rozhodujcmi faktory je ve kody astupe pravdpodobnosti jejho vzniku (zpso-
ben).
Dalm faktorem jsou povinnosti pokozenho zahrnujc jeho opaten kzabrnn
i zmrnn kody. Standard pe je tak recipron, piem rozhodujc je zsada dvry
apedvdn, jako imonost pokozenho. Poadovan pe pedpokld mru kon-
krtnch situac objektivn vyadovanch vpreventivnch innostech (sil). Mtkem
je pedstava oodstrann nebezpe perspektivou jeho pozorovatele.
Zvltn kritria plat vppad specifickch situac, zejmna sast zvltnch
soubor osob. Ktm pat osoby potebn, mladistv, star osoby, osoby handicapovan.
Kritria pe vtchto situacch jsou odpovdajcm zpsobem ni.
Rozhodujcm asovm okamikem pro zjitn protiprvnosti je doba jednn, je
je pinnou poruen prva.

6.5 PEDPOKLADY PREVENTIVN ODPOVDNOSTI

Tak jako kad deliktn odpovdnosti87 vyaduje ipreventivn odpovd-


nost splnn zkladnch pedpoklad. Ty meme diferencovat na zkladn, ktermi
jsou poruen povinnosti, koda, dle pedpoklady piitatelnosti, ktermi jsou kausalita
azavinn.
Tyto pedpoklady se neli vppad obecn preventivn povinnosti, i zakroovac
povinnosti, nebo upovinnosti oznamovac. Odlinosti jsou vsubjektu povinnho. Ka-
d zuvedench t skutkovch podstat m toti irozdlnou osobn psobnost.

6.5.1 OBECN PREVENTIVN POVINNOST PODLE 2900 NOZ: PROTIPRVNOST

Protiprvn jedn kad, kdo zashne do absolutnch prv druhho. Plat


tedy povinnosti pe vyadovan pedevm jako dsledek zsahu do absolutnch prv.
Cel ada jednn zdravotnickho personlu bude nepochybn vreimu preventivn
povinnosti. Typicky pjde oposouzen ive smyslu jednn lege artis.
Ohledn osobn svobody jsou relevantn protiprvn jednn, ve vtin ppad po-
stiiteln itrestnprvn, kter vak maj civiln deliktnprvn aspekty. Jde oppady
mobbingu astalkingu.
Dalmi ppady jsou situace umlho oplodnn aporuch pi nakldn sembryem,
resp. snenarozenm dttem. Jde oppady dtte jako kody vetn pokozench no-
vorozeat.
Do oblasti poruen svobody pat rzn trestn jednn omezujc svobodu, trn
vetn psychickho.

87 Viz ktomu TICH, L.: Prvention im Haftungsrecht: Ansatz zu einer Revision. In: APATHY, P. et al.:
Festschrift fr Helmut Koziol zum 70.Geburtstag. Wien, 2010, s.905 an., at: On Prevention in Law:
Special Focus on Tort Law. In: TICH, L. HRDEK J. (eds.): Prevention in Law. Praha, 2013, s.9,
26an.

39
Dal oblast pedstavuje zsah do vlastnictv. Vtto oblasti existuje bezpoet druh
zsah. Jde osamotn poruen vci, nevhodn psoben na hmotn pedmt, dal
poruchy ohledn pouitelnosti vci.
Vnjmi vlivy je ohroeno ivotn prosted.
kodou je kad jma, kn dojde vsouvislosti sjednnm kdce. Do jak mry je
oprvnn t nsledn koda, je otzka kauzality.
Pedpokladem preventivn odpovdnosti je zavinn. Sotva bude moci bt uvaov-
no omyslu. Posta vak prost nedbalost. Ohledn kauzality se vtto otzce pouka-
zuje na obecn nauky.

6.5.2 OZNAMOVAC POVINNOSTI PODLE 2902 NOZ

Povinn je pnem situace. Pedpokld se toti, e je mu znmo poruen


jeho prvn povinnosti nebo hrozc poruen. Pak m oznamovac povinnost. Oznmen
se mus uskutenit bez zbytenho odkladu, tj.kdy mu nebrn vuskutenn jeho po-
vinnosti apekka, kterou nen schopen pekonat. Obsahem oznmen je upozornn
na potenciln jmu. Nestane-li se tak, poruil nejen svoji pvodn prvn povinnost,
ale ipovinnost preventivn, kter je mu uloena zkonem. Oznmen mus bt adreso-
vno potenciln pokozen osob. Souasn zkonodrce pokozenou osobu povauje
za jedinho adresta. To ovem pi doslovnm vkladu nemus vst kuspokojivm
vsledkm, jimi nepochybn nejsou pouze splnn povinnosti potencilnho kdce,
ale pedevm odvrcen jmy. To nelze provst, nen-li potenciln pokozen osoba
dosaiteln. Konec konc ivtakovm ppad je mnohdy innj profesionln zsah
(kter nap. pokozen nen schopen sohledem na st pivolat). Souasn zkonodr-
ce se nepochybn chtl vyhnout dikci tehdejho 416 odst.1 vta prv, ajako adresta
oznamovac povinnosti uvst orgn. Vklad povinnosti potencilnho kdce by vak
ml, sleduje el zkona, smovat kpivoln profesionln pomoci atedy sledovat
extenzivn interpretaci 2902 NOZ.

6.5.3 ZAKROOVAC POVINNOST PODLE 2901


PREVENTIVN POVINNOST VZKM (VLASTNM) SMYSLU

Jde oskutkovou podstatu, kter m svj vzor v1297 reformy ABGB,


resp. vl.4:103 PETL. Protiprvn jedn ten, kdo neuposlechne pkazu tto normy
azstane pasivn. Jde tedy oodpovdnost za nekonn (opomenut konat).
Ivtchto ppadech je pedpokladem odpovdnosti zavinn. Izde posta prost
nedbalost.
Ostatn pedpoklady odpovdnosti se nevymykaj obecnmu chpn kody.
Podstatn je vklad nkterch relevantnch pojm, je jsou zkladem protiprvnosti.
Prvnm pojmem je vytvoen nebezpen situace. Vtomto ohledu posta, pispn i
spoluast na takov situaci. Situace nemus bt objektivn nebezpen. Rozhodujc
je jej vnmn pokozenm.
Kontrolu nad touto situac m ten, kdo je zpsobil ji zvldnout, aby nezpsobila
negativn nsledek, pedevm kodu. Relevantn je rozhodujc kontrola. Sdl-li kont-
40
rolu sdalmi subjekty, plat, e odpovdn me bt jen ten, kdo je oprvnn svobodn
konat.
Povaha pomru mezi osobami znamen, e povinn je vpostaven, vnm rozhodu-
je ovztazch kdalm osobm. Jde nap. opomr povinnho otce kjeho dtti apod.
kter je vpostaven podzenho, jemu je vlastn akceptace pkaz povinnho.
Standard povinnosti ve tetm ppad je relativn velmi blzk. Pedpokld se bez-
problmov monost odvrtit jmu. Povinn musel alespo vdt, e hroz jma atato
jma zjevn, tj. vrazn pevyuje investici, kter je spojena se zkrokem. Je zejm, e
tyto pedpoklady jsou kumulativn obtn dosaiteln.

7. ZVRY

1. Prevence je legitimn soust civilnho prva.


2. Prevenci je jakoto vznamn prvn institut podle jejho zamen, cl aprostedk
mono diferencovat na prevenci primrn asekundrn, prevenci ex ante aex post,
prevenci generln aspeciln, prevenci pozitivn anegativn. Toto teoretick ab-
straktn dlen m vak pouze didaktick vznam.
3. Pi pouvn konceptu prevence je teba mt na zeteli t ostatn principy soukro-
mho prva se zvltnm zetelem na jeho jednotliv odvtv.
4. Existuj zvltn prvn instituty, kter maj za cl pedevm pedchzet vzniku ne-
gativnch nsledk. Pat knim svpomoc, nutn obrana, krajn nouze ajednatelstv
bez pkazu.
5. Prevence je vedle npravy kody druhm clem deliktnho prva.
6. Obecn prevence (prevence v irokm smyslu), jako jeden z vraz povinnosti pe,
je vak jen vedlejm nsledkem nahrazovac funkce deliktnho prva.
7. Za souasnho stavu prvnho vdom lze konstruovat preventivn povinnost
vzkm (vlastnm) smyslu a preventivn odpovdnost, kter znamen povinnost
nst nsledky nesplnn povinnosti pedejt negativnmu nsledku. Tato odpovdnost
je ve svch pedpokladech omezena mrou standardu pe, vztahem k ohroenm
hodnotm a mrou rizika jednajcho (povinnho).
8. Vyuvn preventivn funkce vetn jej extenzivn formy preventivn odpovdnosti
je nejen dogmaticky, ale zhlediska prosazovn prva zcela zejm efektivnj ne
akcentace trestnprvnch prvk soukromho prva.88

88 KOZIOL, H.: Punitive Damages: Admission in the Seventh Legal Heaven or Eternal Damnation? Compa-
rative Report and Conclusions. In: KOZIOL, H. WILCOX (eds.): Punitive Damages: Common Law and
Civil Law Perspectives. Wien, 2009, s.275, 293 an., 305 an.

41
2015 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 3 PAG. 4376

KONTROLA SMLOUVY, VEOBECN OBCHODN


PODMNKY, FORMULOV SMLOUVY
ANEKAL (ZNEUVAJC) KLAUZULE

LUBO TICH

Abstract: Court Review of Contract, Contract Terms, Contract of Adhesion


Description and analysis of the development of the judicial review of contract in the mass
consume. Principles, main conditions and approaches in various jurisdictions. Effort on
fundamental criterion. Resolution of the regulation in the Czech Civil Code.

Key words: judicial review of contracts, unfair contracts terms, contracts of adhesion,
resolution for the Czech Civil Code

Klov slova: kontrola obsahu smlouvy ainkorporace veobecnch obchodnch


podmnek, zneuvajc klauzule, smlouvy uzavran adheznm zpsobem, een
pro esk obansk zkonk

1. VOD. PEDMT, METODA ACL

1.1 ZKLADN POJMY

Ji od potku 20.stolet se stv pedmtem zjmu nejen prvn nauky fe-


nomn, kter se vdalch letech stal helnm kamenem smluvnho soukromho prva.
Je jm posuzovn mry autonomie vle pi uzavrn auobsahu smlouvy sohledem na
nerovn postaven jejich stran. Postupn se vyvinuly nstroje ochrany proti nsledkm,
kter ve smluvnm prvu zpsobuje vvoj technologi, globalizace trh, modernizace
aracionalizace, jako ispecializace nabdkov strany vmasovm obchodu. Masov
vroba aspoteba zbo aslueb vede toti ktomu, e praxe individuln vyjednanch
smluv je do znan mry vytlaovna nabdkovou stranou jednostrann formulovanmi
standardizovanmi smlouvami, resp. smlouvami odkazujcmi na veobecn obchodn
podmnky. Tato prvn jednn (projevy vle) obsahuj navc celou adu specifickch
vraz aformulac. To m pro oferenty nespornou vhodu vspoe tzv. transaknch
nklad. Tyto faktory spojen sjet vce sofistikovanou aneustle zdokonalovanou
strukturou smluv pispvaj kevidentn pevaze oferenta nad obltem. Vtomto smyslu
mluvme oracionalizanm aspektu1 uzavrn smluv. Vvoj trhu spjc ke specializaci
jenom umocuje pevahu oferenta specializujcho se na urit sektor (bankovn slu-

1 BASEDOW, J.: Koment ped 305 BGB, in MKo, 5. vyd. Mnchen, 2007, marg. . 2.

43
by, pojiovnictv apod.). Zkaznk (oblt) se tak stv slab stranou, kter akceptuje
smlouvu bez potebnch znalost mnohdy zasov tsn abez potebnho rozmyslu.2
Oblt obvykle nabdku bez dalho pijm, ani si uvdomuje hospodskou, socil
n aintelektuln pevahu pedkladatele, kter j pln vyuv.
Strana nabdky vmasovm obchodu vyuv t dogmatikou, ale iprvn pravou
rozliovanch nstroj.
Pedn jsou to veobecn obchodn podmnky (NOZ oznaovan jako obchodn
podmnky viz 1751 ansl.), je pedstavuj smluvn pravu urenou pro pedem
vcn vymezenou mnoinu smluv, ji pekladatel (oferent) in soust konkrtn jed-
notliv smlouvy. Tato ustanoven maj kvazinormativn vznam, nebo jsou pouiteln
pro neomezen poet smluv uritho druhu. Mnohdy tvo cel obsah smlouvy, ve vt-
in ppad vak upesuj arozvdj ustanoven individuln smlouvy. Rozhodujc
nen jejich forma arozsah (viz vak dle ad2 a3). Podstatn je, e nejsou pedmtem
smluvnho vyjednvn, ale jakmsi hotovm produktem pedkldanm oferentem.
Vtom se shoduj sdruhm nstrojem, kterm jsou tzv. smlouvy uzavran adheznm
zpsobem, tedy smlouvy, kjejich vzniku dochz bez vyjednvn stran. Navrhovatel
racionalizuje svj prvn styk tm, e nepipout zmnu nvrhu. Pro vznik smlouvy
tedy plat pravidlo podepi, anebo jdi. Hodl-li oblt doshnout uritho zbo nebo
sluby, podizuje se nvrhu oferenta.
Tet strategi oferent je uvn specifickch smluvnch klauzul, je znevhod-
uj zkaznka (oblta). Pouvaj nejasnch i dokonce nesrozumitelnch vraz nebo
souslov, omezuj odpovdnost oferenta nebo jinak zjevn nespravedliv znevhoduj
druhou smluvn stranu.
Pozitivn prvo jednotlivch jurisdikc se ktmto problmm stav velmi rozdlnm
zpsobem.

1.2 PROBLMY AJEJICH EEN

Zpotku zkonodrci nespatovali vtchto jevech problm, jemu by bylo


nutn elit zvltnmi prvnmi nstroji. Pevldalo pesvden, e neblahm nsled-
km pro pjemce (oblta) lze odpomoci tradinmi nstroji, jakmi jsou sankce proti
nemravnm ustanovenm i smlouvm uzavenm vrozporu sdobrou vrou, i pouit
ustanoven oomylu. Takto byly nemravn ajin nepoctiv smlouvy ohroeny sankc ne-
platnosti. Zkuenost po dalm rozvoji masovho obchodu vak ukzala, e tyto obecn
kategorie uplatovan jako nstroje proti znevhodnn stran, na ochranu slab strany,
resp. omezujc autonomii vle maj pouze omezenou efektivitu. Jejich preventivn i-
nek byl zanedbateln.
Akoliv vnauce byl tento jev analyzovn anavreno jeho een,3 prvn zkonodrn
opaten pot, co judikatura tento jev zaznamenala avyrovnvala se snm, pily a
v60., zejmna pak 70.letech 20.stolet.4 Nutnost ochrany spotebitele si uvdomila
2 TICH, L.: Obecn st obanskho prva. Praha, 2014, marg. . 449, s.201.
3 Viz habilitan prci Ludwiga Raisera zroku 1935 Das Recht der allgemeinen Geschftsbedingungen.
4 Viz zkon oveobecnch obchodnch podmnkch, tzv. AGBG-Gesetz zur Regelung des Rechts der allge-
meinen Geschftsbedingungen zroku 1976.

44
po dlouhm vhn iEvropsk komise; prvn ochrann smrnice byla vak pijat a
vroce 1993.5
Jinak tomu bylo vnmeckm soukromm prvu. BGB vznikal vdob liberalismu,
aproto jeho dispozitivn povaha je vrazn pevldajc.6 Prvn kroky kzmrnn jedno-
strannho vlivu na vznik smluv byly podniknuty na zklad mylenky zkazu zneuit
monopolu.7 Soud vyslovil mylenku, e pokud nelze dokzat jednoznanou nemrav-
nost, me jednn oferenta bt vrozporu se zsadou dobr vry.8 BGH ji zsadn
stanovisko zaujal vroce 1956.9
Ludwig Raiser vak ji ve tictch letech prokzal nutnost kontroly obsahu smlou-
vy atento problm vylenil zkonceptu zneuit monopolu.10 Inkorporace nepime-
nch VOP byla posuzovna jako culpa in contrahendo.
Jednotliv jurisdikce vEvrop azpadnm svt vtinou pod vlivem smrnice
93/13/EHS rozvinuly relativn sofistikovanou legislativu.11 Jednotliv nrodn pravy
se navzjem odliuj jak innost ochrany, tak jej psobnost.
Na rozdl nap. od nmeckho zkonodrce, kter upravil ochranu proti ve uvede-
nm zpsobm zneuvan smluvn autonomie jednotnm zpsobem,12 esk zkono-
drce se rozhodl pro troj rznou pravu, kdy kad znich m irozdlnou osobn psob-
nost. Zatmco ochranu proti veobecnm obchodnm podmnkm upravil 17511754
NOZ sobecnou psobnost, smlouvy uzavran adheznm zpsobem nachzen svoji
pravu v17981801 NOZ aochrana proti nepimenm smluvnm ustanovenm je
svoj psobnost omezena pouze na ochranu spotebitele aje umstna v18101819
NOZ obanskho zkonku.

1.3 CL APOJEM KONTROLY

Clem tohoto pojednn je pedevm vysvtlen zkladnch pojm ajejich


vztah. Povaujeme to za dleit, nebo cel tato problematika stle uns jet ek
na sv podrobn, dkladnj zpracovn. Je tedy teba vyloit pojem veobecnch ob-
chodnch podmnek anutnost kontroly smlouvy jak sohledem na jejich pevzet, tak
zejmna na jejich obsah. Stejn tak zasluhuje pozornost vztah veobecnch obchodnch
podmnek anepimench ustanoven ve smlouvch. Je teba analyzovat mru kontroly
ajej nsledky, stejn jako urit specifick ustanoven ve smlouvch ajejich zmny.
Pouvn pojmu kontrola ve smluvnm prvu me vzbudit nesouhlas i kritiku
jak zhlediska terminologickho, tak pojmologickho. Me tomu tak bt proto, e se
tohoto termnu vesk soukromoprvn nauce neuv, ikdy se provd zjiovn
prvnosti smluvnch ujednn, ato zmnoha hledisek. Nen proto ani vobecn rovin
nemstn termn kontrola uvat. Vnmeckm prvnm okruhu se souslov kontrola
5 Viz smrnice 1993/13/EHS onepimench ustanovench ve smlouvch.
6 COESTER, M.: Vorbemerkung zu 307309, in Staudinger/Schlosser. Berlin, 2013, marg..3.
7 RGZ 62, s.266 adal.
8 Viz Treu und Glauben RGZ 168, s.329.
9 BGHZ 22, s.90.
10 DIEDERICHSEN, U.: ZHR 132, 1969, s.232.
11 Viz kapitola 2 tohoto pspvku.
12 Viz 305 BGB an.

45
smlouvy vilo zejmna vsouvislosti surovnm pimenosti veobecnch obchod-
nch podmnek iustanoven ve spotebitelskch smlouvch, ato vdsledku zaveden
novch metod prv voblasti masovho obchodu. Proto oznaovat innost pi zjio-
vn prvnosti smluv masovho obchodu pi vyuit nstroj modernho obanskho
prva, oznaovat za kontrolu, povaovat za pimen.
Nmi analyzovan vkontextu pak rozeznvme smluvn kontrolu (zahrnujc jak
veobecn obchodn podmnky, tak formulov smlouvy austanoven ve spotebitel-
skch smlouvch) skrytou aotevenou. Oskryt kontrole se mluv tehdy, jestlie se
smlouva provuje pomoc tradinch obecnch klauzul, jakmi jsou dobr mravy i
dobr vra avkladem prvnho jednn se zjiuje jeho soulad i rozpor snimi.
Modern obansk prvo zavedlo kontrolu otevenou, je m dv formy. Prvn znich
spov vtestu pimenosti smlouvy za pouit nov zavedench obecnch kontrol-
nch klauzul, jako je nap. ustanoven 1813 NOZ. Druhou formu oteven kontroly
pedstavuje pouit specifickch seznam obsahujcch typicky nekal (nepimen)
ustanoven. Tzv.ern seznam (viz nap. 1814 NOZ) obsahuje typy smluvnch usta-
noven, je maj charakter zneuvajcch klauzul, aproto se bez dalho (automaticky)
zakazuj, nebo postihuj sankcemi neplatnosti. Vedle toho se uv katalogu (seznamu)
typicky mn zavrenhodnch ustanoven, unich m soud prostor vvaze pi rozho-
dovn ojejich prvnosti i protiprvnosti snsledkem zkazu i neplatnosti. Vrmci
sv vahy tedy pi rozhodovn okonkrtnm ppadu reflektuje jet dal hlediska.

1.4 METODA

Jako obvykle pouvme srovnvac metodu, ato nejen na zklad uritho


popisu jednotlivch prav, ale funkcionlnm zpsobem.
Poznatky, knim dospjeme tmto zpsobem vobecn sti (kapitola2), pak apliku-
jeme pi vkladu ve uvedench pozitivnprvnch ustanoven vobanskm zkonku
(kapitola3). Pitom vychzme zuritho modelovho een, knmu jsme dospli
v2.kapitole akter je zkladem pro vhled do budoucna.

2. OBECN ST

2.1 POJEM VEOBECNCH OBCHODNCH PODMNEK


AMECHANISMY REGULACE

2.1.1 OBECN

Veobecn obchodn podmnky lze definovat jako smluvn ustanoven


ren pro neomezen poet smluv i jinch prvnch jednn, kter oferent ped-
u
kld pi uzavrn smlouvy obltovi, aby se staly jej soust.13 Smluvn ustano-
13 Srov. definici v 305 odst. 1, vta prvn BGB: Allgemeine Geschftsbedingungen sind alle fr eine
Vielzahl von Vertrgen vorformulierten Vertragsbedingungen, die eine Vertragspartei (Verwender) der
anderen Vertragspartei bei Abschluss eines Vertrags stellt (Veobecn obchodn podmnky jsou pedem

46
ven14 jsou prvn jednn (projev vle), kter jsou obsahem smlouvy uzavran
mezi jejm pedkladatelem (oferentem) adruhou smluvn stranou. Nen podstatn,
zda tato ustanoven tvo relativn samostatnou st smlouvy nebo jsou vslovn i
mlky pevzata do textu. Je nerozhodn, jak maj rozsah, irelevantn je jejich forma.
Podstatn je, e nebyly pedmtem vyjednvn. Jejich elem je zpsobit prvn
nsledky, ikdy nemus jt obezprostedn ze smlouvy plynouc prva apovinnosti.
Posta, e je ovlivuj. OVOP se jedn itehdy, jestlie ovlivuj, resp. upravuj
pedsmluvn vztahy stran.
Zda se jedn otento druh prvnho jednn, je teba zjistit vkladem, ato zhlediska
jejich pjemce.15 Takovouto povahu nemaj nap. intern pokyny kvyjednvn jedn
strany nebo prospekty i jin reklamn materily, kter jsou zpravidla pouze jakmisi
motivanmi faktory kuritm prvnm jednnm.
VOP jsou pravmi prvnmi jednnmi vtom smyslu, e maj obsah, kter jim
dala budouc smluvn strana. Nejsou tedy texty obsahujcmi pouze pravu odchylnou
od zkona nebo jinho prvnho pedpisu. Za VOP vak lze mt itakov ustanoven,
jejich obsahem jsou obchodn zvyky i zvyklosti.
Vzsad plat, e VOP lze pout ve vech druzch smluv, ato nejen voblasti prva
obliganho, nbr iprva vcnho, korportnho, ale ipracovnho arodinnho. Zde
je rozhodujc konkrtn pozitivnprvn prava. VOP lze pevzt ido jednostrannch
prvnch jednn, jakmi jsou nap. pln moc adal.
Relevantn je jejich vznam vprocesnprvnch jednnch vetn procesnch smluv
aveejnprvnch jednnch vetn veejnoprvnch smluv.
Dalm podstatnm znakem je, e jsou ped pedloenm druh stran ji pedklada-
telem (oferentem) jednostrann formulovan. Jejich elem je ovlivnit budouc smlou-
vy tak, e pedevm do nich budou inkorporovny (pevzaty). Tak se tomu zpravidla
dje ve form uritch formul, kter jsou pedloeny druh stran pi podpisu textu
konkrtn smlouvy, kter na n odkazuje. Pedem formulovny jsou itakov smluvn
podmnky, je nemaj psemnou formu, ale jsou nap. vhlavikch smluvnch strnek.
Nen rozhodujc, jak je zpsob jejich zpracovn i vyjden, tedy zda jsou titn
i jen fotokoprovan, psan rukou ajinak rozmnoovan. Mohou bt t formulovny
tet osobou, za pedkladatele. Jsou-li pi uzavrn smlouvy uritm zpsobem kon-
kretizovny nap. dajem onich ve smlouv, nemn to nic na jejich charakteru. Jedn
se otzv. nesamostatn doplnn. Nemn to ale nic na podstatnm znaku VOP, e toti
nejsou vyjednny. Druh strana (oblt) nem na jejich formulaci dn vliv.
Dalm podstatnm defininm znakem VOP je, e nejsou ureny pro konkrtn, jed-
nu smlouvu, nbr pro poetn neomezenou mnoinu smluv i jinch prvnch jednn.
Pro kvalifikaci jako VOP vak posta zpravidla uskutenn zmru pedkladatele
anikoliv jejich sriov pouit. Zmr mus vzsad existovat nejpozdji vokamiku
uzaven konkrtn smlouvy. Okolnost, e byly pouity ji vnkolika ppadech, mluv
pro jejich charakter jakoto VOP. Vnmeck praxi posta zmr pout takovho tex-

formulovan podmnky uren pro mnoinu smluv, kter jedna smluvn strana [uivatel] pedkld druh
smluvn stran pi uzavrn smlouvy.)
14 T nazvan smluvnmi podmnkami viz terminologii 305 BGB (viz pozn. 13).
15 Viz nap. BGHZ 101, s.271 adal rozhodnut.

47
tu ji pro ti pouit.16 Zpravidla vak charakter VOP nem text pouit pro veejnou
sout uskutennou pouze jednou. Jinak je teba hodnotit vechny relevantn okolnosti
vetn prvodnch skutenost.
Kontroln mechanismy zejmna sohledem na inkorporaci do smlouvy vreimu VOP
podlhaj pedem formulovan podmnky smlouvy, jestlie byly relevantnm zpsobem
obltovi pedloeny. Pot lze vznam tchto smluvnch podmnek pitat oferentovi.
Pedloen znamen jednostrann projev vle, kterm jsou VOP obltovi zpstupnny.
Pedloen znamen, e tento projev vle je zhlediska oferenta soust nvrhu anestal
se pedmtem vyjednvn osmlouv.17

2.1.2 HODNOTOV ZKLAD

Zhlediska pevzet aobsahu VOP se vyaduje svoboda rozhodovn obl-


ta, kter je ovem pouitm VOP ohroena i omezena.
Prvnm aspektem tohoto jevu je tzv. absence racionlnho zjmu.18 Vrmci masovho
obchodu se prost ani zkaznku (obltovi) mnohdy nevyplat se VOP zabvat. Nklad
na vyjednvn v jednom jednotlivm konkrtnm ppad je zhlediska zkaznka
nepimen, ato izhlediska ekonomick kadho malho lovka. Sout odobr
VOP za tchto podmnek proto neexistuje.19
Jin faktor spov vtzv. situan podmnnm kompetennm deficitu.20 Zkaznk
i v dsledku chybjc vcn znalosti je nezpsobil k vn diskusi s dkladn
pipravenm profesionlem pedkladatele.
Dalm relevantnm aspektem je situace na trhu, kter mnohdy oblta nut se jed-
nodue podmnkm nabzenm pedkladatelem jednodue poddit. Nabdkov strana
je vtchto ppadech silnj ne strana poptvky. Poteba ochrany se proto orientuje
na oblta avyaduje specifickou formu, kter by byla innj neli obecn klauzule
obecn sti obanskch zkonk,21 avak specificky omezen aproto vtomto ohledu
innj ne kogentn ustanoven, je by nadbyten omezovala smluvn svobodu.

2.1.3 CULPA IN CONTRAHENDO

Vjimen je CiC pouvna ijako zklad obsahov kontroly22 (viz dle)


VOP.23 Vt vznam m ale ohledn nsledk vppad, e VOP jsou neplatn. Zde
lze CiC uplatnit jako zklad pro nrok na nhradu kody.

16 BGH NJW, 2002, s.138.


17 Kpojmu vyjednvn vppad tzv. adheznch smluv viz 2.4.
18 JANSEN, N.: ZEuP, 2010, s.69, 84.
19 PFEIFFER, Th. In: WOLF LINDACHER PFEIFFER: AGB Recht, Kommentar. 6. vyd. Mnchen,
2013, marg..15, s. 8.
20 FASTRICH, L.: Richterliche Inhaltskontrolle im Privatrecht. Mnchen, 1992, s. 272.
21 Viz dobr mravy, dobr vra aj. ktomu 1.2 shora.
22 Viz 2.9.
23 DIEDERICHSEN, vpozn..10.

48
2.1.4 TRADIN MECHANISMY KONTROLY

VKLAD
Interpretace je obecn metoda, j je teba pout ivppad specifick
obsahov kontroly VOP, akter nachz svj vznam ijako samotn nstroj ochrany.
Potencil spovajc vmonosti oprav i prav je zejm ji ztoho, e judikatura mno-
ha jurisdikc pracuje pedevm stmto nstrojem. Itam, kde, jako nap. vNmecku,
funguje po dlouhou dobu spnm zpsobem specifick kontrola obsahu, pouv se
interpretace jako obecn ochrann mechanismus. Vklad slou mnohdy prv ktomu,
aby vdanm ppad smlouva vyhovla psnm poadavkm specifick kontroly. Do-
plujc i korigujc nebo dokonce hypotetick vklad by ml pedchzet dalm kro-
km pi kontrole obsahu, nebo smuje vdy kzachovn smlouvy.
Vtto souvislosti se kladou oemetn otzky, jako nap. zda VOP je teba rozumt
tak, e maj pednost ped ustanovenmi dispozitivnho prva (nap. vpov zdle-
itho dvodu i odpadnut zkladu smlouvy apod.) anebo zda je teba postupovat ve
prospch dispozitivnch ustanoven zkona. Vppad vkladu neptelskho obltovi
je mon nebo tm nevyhnuteln stet se zsadou pimenosti.
Vtomto ohledu jsou relevantn zkonn pravidla kontroly, ato nejen tradin povahy
(vklad, dobr mravy apod.), ale pedevm speciln mechanismy uren pro kontrolu
interpretace aobsahu smluv. Reim kontroly je tedy tvoen kogentnmi pedpisy sou-
kromho prva.

DOBR MRAVY
Ipedpisy odobrch mravech se li ve sv funkci, pedpokladech, prv-
nch nsledcch zpravidla od pedpis reimu kontroly VOP. 580 NOZ vymezuje vnj-
rmec autonomie vle, zatmco nap. 307 BGB obsahuje nemravnostn kritrium
nepimenosti jednostrann formulovanch ustanoven.24 Na rozdl od obecnho rei-
mu nen pro rozpor sdobrmi mravy vreimu ochrany ped VOP relevantn zavinn.
Subjektivn prvky vtomto reimu nehraj roli.

DOBR VRA
Dobr vra (poctivost) je ptomna vreimu obsahov kontroly, nebo
znho byla tato kontrola ivyvinuta. Jde tedy ve vztahu kustanoven nap. 242 BGB
olex specialis. Navc ovem lze tuto obecnou kontrolu vak pout imimo psobnost
reimu kontroly obsahu VOP. Tento zvr vak me bt relativn sporn.

2.1.5 POSTUP SOUDU PI KONTROLE OBSAHU

Kontrolu smluv uskuteuje soud zedn povinnosti.25 To se vak net-


k jen ppad spotebitelskch smluv.26 Tuto povinnost maj iostatn orgny, vetn

24 Viz text 307 odst.1 BGB sjeho pekladem do etiny.


25 FASTRICH,pozn. 20, s. 9.
26 Viz C-240/98 Ocano Grupo.

49
sprvnch ad nap. tch, kter vedou veejn registry. Povinnost kobsahov kontrole
maj inoti vykonvajc veejnou funkci.

2.2 PKLADY PRVNCH PRAV

Tm vechny vyspl, nejen zpadn stty reagovaly na ohroen rovnos-


ti smluvnch stran pi transakcch masovho obchodu. Jednotliv een jsou vak jak po
strnce hmotnprvn, tak procesnprvn odlin, ato izhlediska zkladnch koncepc.
Rozdlnosti existuj votzce uzavrn smluv ainkorporace VOP. Urit harmonizace
virokm slova smyslu doznala problematika tto oblasti vetn otzek VOP ohledn
obsahov kontroly vlenskch sttech EU vdsledku transpozice smrnice 93/13/EHS.
Tm vechny lensk stty proto zavedly obsahovou kontrolu na zklad generln
klauzule. Rozdly vak existuj zejmna voblasti vztah mezi podnikateli, nebo trans-
pozice smrnice se tk jen oblasti spotebitelskch smluv. Nkter prvn dy vak
nadle zstvaj pevn uskryt obsahov kontroly provdn na zklad vkladu,
zatmco jin systmy vyuvaj oteven obsahov kontroly. Obsahov kontrola je zsti
omezena pouze na VOP, zsti vak se tk vech nekalch smluvnch podmnek bez
ohledu na to, zda jsou soust VOP nebo se jedn oindividuln vyjednan ustanoven
smluvn. Zdvodu plnosti je teba zmnit iinstitucionln aprocesn prvn soust
kontroly, kter ovem nen pedmtem dalch vah. Vtina prvnch systm vEvrop
spatuje tit provdn ochrany vsoudnm systmu. Mnohdy vak jednotliv stty
zavedly isprvn prvn kontrolu, ato dokonce prostednictvm zvltnch (specilnch)
orgn na ochranu spotebitele. Vmnoha sttech existuj soukrom organizovan entity,
jakmi jsou nap. spotebitelsk ajin neziskov organizace, je hraj t relativn
vznamnou roli.

2.2.1 FRANCIE

Francouzsk prvn d zn celou adu rznch mechanism na ochranu pro-


ti nekalm ustanovenm ve smlouvch (clauses abusives). Zklad tvo zkon .7823.27
Sprvnprvn zen podle tohoto zkona m vak velmi sporn vsledky, nebo je tko-
pdn avedlo pouze zdka kzkazu smluvnch klauzul. Vznamnm krokem byl zkon
.8814,28 jeho pedpisy byly pevzaty ido spotebitelskho zkonku (Code de la con-
sommation). Zkon umouje soudm zakzat na zklad aloby spotebitelskch svaz
pouvn nekalch ustanoven apiznat jim nhradu tzv. kolektivn kody. Individuln
aloby na ochranu proti nekalm ustanovenm jsou mon teprve po rozhodnut Cour de
cassation zroku 1991.29 Na zklad transpozice smrnice 93/13/EHS do spotebitelskho
zkonku je mon individuln pedbn ochrana nejen proti smluvnm ustanovenm,
jestlie se jimi zaml vznik zejmho nepomru mezi prvy apovinnostmi stran (nekal
ustanoven). Pouit se mus projevit ve prospch podnikatele (professionnel) akjm
spotebitele (consommateur), resp. nepodnikatele (non-professionnel), jm je zejmna
27 Loi Scrivener sur la protection et linformation des consommateurs de produits et de services.
28 Loi no 8814 z5.1.1988.
29 Cass. civ. ze 14.5.1991.

50
emeslnk nebo obchodnk bez zvltnch znalost voblasti svho podnikn. Inkorporace
se posuzuje podle obecnch zsad smluvnho prva.30 Judikatura vyvinula vtomto ohle-
du relativn propracovan systm, jen se neli od kontroly pevzet podle nmeckho
prva.31 Inkorporace jednotlivch ustanoven je podle tto soudn praxe pedpokldna
tehdy, jestlie pedem formulovan smluvn ustanoven jsou pevzata do smluvnho do-
kumentu.32

2.2.2 ITLIE

Modern italsk obansk zkonk (Codice civile) zroku 1942 obsahuje


kontrolu pevzet VOP do smlouvy. Podle l.1341 se stvaj pedem formulovan jed-
nostrann pedloen smluvn podmnky sousti obsahu smlouvy, jestlie je oblt pi
obvykl pi musel znt. Relevantn je znalost jejich obsahu.33 Pro smlouvy mohou bt
pevzaty klauzule oznaen jako zvl nebezpen jen svslovnm psemnm souhla-
sem oblta.34 Italsk obansk zkonk rozliuje vak jet mezi VOP aformulovmi
smlouvami apostihuje tmto zpsobem iposlze uveden.35 Kritria kontroly jsou obsa-
ena vl.1342 a1370 c.c. Psobnost c.c. nen omezena pouze na ochranu spotebitele. Ta
je pedvdna l.3338 spotebitelskho zkonku (Codice del consumo), do nho byla
transponovna smrnice 93/13/EHS. Smluvn ustanoven jsou neplatn, jestlie oblta
nepimen avrozporu se zsadou dobr vry (poctivosti malagrado la buona fede)
znevhoduj.36 Vedle generln klauzule obsahuje l.33 spotebitelskho zkonku t
seznam typickch nepimench ustanoven obdobn jako ploha kl.3 Smrnice. Z-
kazy jsou formulovny tak, e neplatnost nekalch ustanoven je a do prokzn opaku
pedpokldna.37

2.2.3 NIZOZEM

Vedle soukromoprvn kontroly VOP je vznamn kontrola veejnoprvn


prostednictvm sprvnprvnho zen vykonvanho sprvnmi ady.38
Soudn kontrola obsahu se uskuteovala na zklad obecnch ustanoven odobrch
mravech, veejnm podku adobr ve. Ke zmn dolo novelizac ji pijatho nov-
ho obanskho zkonku od 1.1.1992, kter je povaovna za konformn se Smrnic,
kter byla pijata pozdji.
Existuje ikontrola pevzet, je pedpokld uznn druhou stranou, ikdy j obsah
vech jednotlivch klauzul nebyl znm (l.6:232). Pevzat VOP mohou bt prohl-
30 Srov. l.1108 Code civil.
31 HELLWEGE, Ph.: Allgemeine Geschftsbedingungen einseitig gestellte Vertragsbedingungen und die
allgemeine rechtslehre. Tbingen, 2010, s. 14 a360.
32 SONNENBERGER, H.-J. DAMMANN, J.: Franzsisches Handelns- und Wirtschaftrecht. 2. vyd. Hei-
delberg, 2010, s. 38.
33 Viz HELLWEGE, pozn. 31, s. 366.
34 Cass. civ., sez.III, 16-6-1997, n.5390.
35 Von HIPPEL, E.: RabelsZ 41, s.264.
36 Trib. Roma, 31-8-1998.
37 Viz domnnka neplatnosti PFEIFFER, vpozn.19, marg..67, s.33.
38 Von HIPPEL, vpozn. 35, s.268, 269.

51
eny za neplatn, jestlie se svmi prvnmi nsledky odchyluj od nsledk, kter by
mla smlouva bez spornch ustanoven VOP, nebo kter nepimen druhou stranu
zatuj (l.6:233) nebo nebyly-li VOP druh stran ped i pi uzavrn smlouvy
pedloeny nebo dodaten na jej dost bezplatn zaslny nebo j byla poskytnuta
jinak jejich znalost (l.6:234). Vedle generln klauzule obsahuje obansk zkonk
jet vl.6:236 an katalog ustanoven pedstavujc tzv. ernou listinu nekalch klau-
zul adle seznam klauzul (l.6:237 an.), unich se nekalost pedpokld (tzv. ed
listina). Klauzule obsaen ved listin mohou bt prostednictvm sprvnprvnch
pedpis zmnny nebo jejich psobnost omezena (l.6:239). Pedpisy na ochranu
ped nekalmi VOP plat jak pro spotebitelsk smlouvy, tak pro smlouvy uzaven
vpodnikatelskm styku svjimkou podnik svce ne padesti zamstnanci, atmi,
kter uveejuj ron zvrku. Vpodnikatelskm styku je pak podmnkou kontroly
iokolnost, e oba smluvn partnei maj svoje sdlo vNizozem.

2.2.4 NMECKO

Po zapojen tradinch ochrannch instrument pijalo Nmecko


12.11.197639 zkon oveobecnch obchodnch podmnkch (AGBG), kter vstoupil
vinnost 1.4.1977. Po nkolika dlch novelch byl pak jeho obsah pevzat tzv. zko-
nem omodernizaci obliganho prva,40 atvo obsah 305310. ABGB ml pt st, ato
hmotnprvn pedpisy (111), koliznprvn pedpisy (12), zen (1322a) austa-
noven opsobnosti (2324a) akonen zvren pechodn ustanoven (2530).
Tit kontroly bylo obsaeno vprvn sti, je obsahovala definici VOP, amechanismy
kontroly pevzet (24), vkladov ustanoven kti pedkladatele (5) austanoven
ooteven obsahov kontrole azakzanch klauzul (811). Do BGB byla snepatrnmi
zmnami pevzata ustanoven prvn atvrt sti.
Nmeck prava se vztahuje na smlouvy spedem formulovanmi smluvnmi pod-
mnkami. Voblasti soukromho iveejnho prva se nmeck prava svou osobn p-
sobnost vztahuje vzsad na vechny osoby svjimkou 310 odst.2 BGB anen
omezena pouze na ochranu spotebitele. Je zejm, e nmeck prvo ochrany ped
VOP je pevnou soust obecnho civilnho prva. Jinak eeno, nejedn se ozvlt-
n spotebitelsk prvo, nbr nmeck prava se vztahuje ina smlouvy podnikatel.
Nkter pedpisy, kter pedpokldaj poslenou ochranu, nejsou aplikovny na osoby
oznaen v310 odst.1 BGB. Obecn prava se aplikuje ina prvnick osoby veej-
nho prva, pokud je jejich innost upravena soukromoprvnmi pedpisy.
Kprosazen obsahov kontroly slou skupinov aloba podle 3 zkona onega-
tornch alobch pi poruen prva spotebitel adalch osob.41 Zsadn vznam vak
maj individuln procesy.42 Soudn kontrola je podporovna administrativn kontrolou,
ikdy vrelativn omezenm rozsahu, ato prostednictvm Spolkovho kartelovho
adu (Bundeskartellamt) ohledn monch kartelovch ujednn.
39 Viz 1.2.
40 Schuldrechtsmodernisierungsgesetz z26.11.2001.
41 Gesetz ber Unterlassungsklagen bei Verbraucherrechts- und anderen Verstssen (UKlaG).
42 PFEIFFER, pozn.19, marg. . 33, s.16.

52
Rozshl arelativn podrobn definice je obsaena v305 odst.1 BGB; prava
kontroly inkorporace (305 odst.2 a3, 305c odst.1) pak m za nsledek, e jenom ve
velmi dkch ppadech nedojde ke skutenmu pevzet VOP do smlouvy. Relevantn
vak je vztah pravy kontroly pevzet pekvapivch klauzul vymezenm v305c
odst.1. Vslovn prava pednosti individuln, individuln vyjednanho ustanoven
je obsahem 305b. V305c odst.2 je kodifikovno pravidlo vkladu, je m z-
sadn vznam, ikdy jednou dosaen vyjasnn obsahu ustanoven VOP nepotebuje
vklad vppadech jejho budoucho pouit. Vustanoven 306 a306a je obsaena
prava psobnosti neplatnosti jednotlivch ustanoven VOP. Klov prava se nachz
v307309, kter pedstavuj zklad pro stanoven prvnosti klauzul VOP. Ustanoven
307 stanov zkladn kritria zjiovn nekalosti, 308 obsahuje pkladn pehled
nekalch klauzul, je jsou bez dalho povaovny za neplatn. Pkladn pehled usta-
noven, je mohou bt shledny neplatnmi vppad splnn dalch kritri (ed
listina) je obsaen v309.

2.2.5 POLSKO

Polsko dr zejm evropsk prvenstv vuzkonn pravy VOP, kn do-


lo ve svm obliganm prvu zroku 1936.43 Nynj prava obsaen vl.384 an.
obanskho zkonku zroku 1965 je uritm kompromisem mezi pravou zroku 1936,
socialistickmi ustanovenmi apravou vzniklou transpozic smrnice. Obansk zko-
nk tak obsahuje obecnou pravu kontroly pevzet VOP, ato nejen ve spotebitelskch
smlouvch (l.384). Pro tento druh smluv vak plat psnj pravidla. Obsahov kon-
trola smlouvy sVOP je vak omezena na spotebitelsk smlouvy. Ve smyslu smrnice
zahrnuje t jednostrann stanoven smluvn klauzule. l.385386 odpovdaj vpod-
stat l.3 a4 smrnice. Na rozdl od smrnice plat domnnka jednostrannho pedlo-
en (tj. bez vyjednvn) nejen pro standardn smluvn klauzule, nbr ipro vechny
klauzule ve spotebitelskch smlouvch. Pozoruhodn je okruh aktivn legitimovanch
osob kalob na ochranu ped VOP, knim pat vedle spotebitelskch organizac t
spotebitelt ombudsmani kraj amst apedseda kartelovho aspotebitelskho a-
du. Pozoruhodn je t evidence nekalch ustanoven ve smlouvch vrejstku vedenm
zmnnm adem.

2.2.6 SPOJEN KRLOVSTV

Prvn velmi rozshl asvoj psobnost oblast VOP pesahujc ochrana


je obsaena vzkon onekalch ustanovench ve smlouvch (UCTA).44 Zkon sice
neobsahuje obecn ustanoven oobsahov kontrole, ale smlouvy jsou podrobovny
testu rozumnosti (reasonableness test), avzsad je mon je povaovat za absolutn
neplatn.45 Zkon oprodeji zbo46 obsahuje kogentn pravu pikazujc, e zbo mus
43 Viz l.71 a72 zkona z27.10.1933, sbrka zkon .82 stka 598.
44 Uniform Contract Terms Act z1.2.1978.
45 PFEIFFER,pozn.19, marg..64, s.29.
46 Sale of Goods Act zroku 1979.

53
bt vsouladu se svm popisem aplnit svj el. Smrnice byla nejdve transponovna
do zkona onekalch ustanovench vspotebitelskch smlouvch, kter byl pevzat
nazenm stejnho jmna.47 Nyn toto nazen plat ve znn zroku 2001. Protoe na-
zen plat vedle UCTA, je teba platnost klauzul zkoumat podle obou pedpis. VOP
plat za pevzat do smlouvy, jestlie je otom oblt dostaten informovn (reasonably
sufficient notice). Doshnout ochrany je mono pedevm soudn cestou, ikdy exis-
tuje isprvn kontrola podle Fair Trading Act zroku 1973.

2.2.7 PANLSKO

panlsko transponovalo smrnici do zkona z13.4.1988 oobecnch


podmnkch uzavrn smluv.48 prava nese viditeln stopy vlivu nmeckho AGBG,
co je zejm ji zdefinice VOP (l.1 LCGC). Jeho psobnost se vztahuje ina smlou-
vy mezi podnikateli. Vyaty jsou smlouvy zoblasti rodinnho, ddickho, pracovnho
akorportnho prva (l.4). Kpevzet VOP je zapoteb vslovn informace oexisten-
ci VOP, amonost vzet tto informace pi uzavrn smlouvy na vdom. Pi elektronic-
km uzavrn smlouvy je zapoteb psemnho potvrzen existence VOP. Ty VOP, kter
znevhoduj druhou stranu, jsou neplatn. Zbytek smlouvy vak zstv vplatnosti
achybjc ustanoven jsou doplnna obecnmi zkonnmi pedpisy. l.11 pedvd
zzen veejnho rejstku pro zpis VOP, kter je dobrovoln, pokud vak nen zpis
nazen. Psnj ochrana je obsaena vzkon na ochranu spotebitele.49 Ten plat na
ochranu iproti nekalm klauzulm, je jsou jednotliv vyjednny.

2.2.8 VDSKO

Zkon ozkazu nepoctivch smluvnch podmnek pochz zroku 1971


abyl nepodstatn novelizovn vroce 1994. Tento zkon poprv vEvrop zavedl institut
spotebitelskho ombudsmana, kter je povinen sjednvat snabziteli zbo aslueb
pimen obchodn podmnky, ani by vnucoval obecn klauzule nebo mtka vedouc
kzkazu ustanoven ve smlouvch. Pedpoklady pro zkaz nepoctivch ustanoven jsou
upraveny vobecnch klauzulch. Neplatnosti se mohou dovolvat vedle ombudsmana
t svazy ivnostnk, spotebitel nebo zamstnanc, ato utrnho soudnho dvora.
Chrnni jsou t podnikatel aivnostnci. Podle l.36 zkona osmlouvch se mohou
neplatnosti VOP domhat pedstavitel oblta, kte poaduj jejich pezkoumn sohle-
dem na pimenost. Katalog zakzanch smluvnch ustanoven (ern listina) vak
neexistuje ani po transpozici smrnice. Pesto ESD dospl knzoru, e toho nen teba,
nebo sohledem na tradici acelou adu materil je obecn znalost tchto klauzul
vern listin vnordickch (skandinvskch) sttech obecn ptomna.50

47 Regulations 1999.
48 Ley Sobre Condiciones Generales de la Contractacion-LCGC.
49 Ley para los consumidores y usuarios (LCU).
50 Komise v. vdsk krlovstv.

54
2.2.9 VCARSKO

Vznam VOP, je jsou chpny nmeckm zpsobem, je ve vcarsku


znan.51 Relevantn je l.8 zkona onekal souti (UWG), do nho byla zavedena
vroce 2012 generln klauzule na ochranu ped pouitm nekalch VOP. Nekalm zp-
sobem jedn ten, kdo pouv VOP, kter vrozporu sdobrou vrou maj kti spotebi-
tel za cl zjevn aneospravedlniteln nepomr mezi prvy apovinnostmi smluvnch
stran. Mtka kontroly odpovdaj vzsad nmeckmu prvu (307 BGB). Zkon
vak neobsahuje seznam zakzanch ustanoven. Zato vak lze poadovat na soudu,
aby zakzal uritou klauzuli jako hrozc poruen zkona nebo aby uloil odstrann
existujcho poruen zkona i uril, e dan klauzule je protiprvn. Aktivn legiti-
movn kalob je kad, kdo se povauje za ohroenho nebo pokozenho. Kontrola
inkorporace nen sice vzkon upravena, zato existuj nepsan zsady, kter vychzej
zpraxe kontroly pevzet jednotlivch ustanoven.

2.2.10 USA

Americk soudy maj na zklad tzv. unconscionable clause (ustanoven


oneplatnosti)52 monost prohlsit nepimen smluvn ustanoven neplatnm nebo
omezit jeho nsledky. Zmocnn kesmluvn kontrole spov vobecn klauzuli anen
omezeno pouze na VOP. Ty ovem zpravidla podlhaj pi kontrole obsahu psnjm
hlediskm. Pitom je teba brt vvahu hospodsk poteby aekonomick el dan
transakce.53

2.3 OCHRANA PROTI NEKALM USTANOVENM


VE SPOTEBITELSKCH SMLOUVCH

2.3.1 ZKLADY AVVOJ

Zkladem tohoto dnes vpozitivnm prvu zakotvenho institutu je smr-


nice 93/13/EHS onepimench ustanovench ve smlouvch. Jde ourit paraleln
reim kochran proti nekalm VOP, aproto je teba piblit historii vzniku tohoto
unijnho pedpisu ajeho hodnotov zklady. Po uritch diskusch vKomisi byl v-
chodiskem dalho postupu posudek vypracovan zjejho podntu E.vonHippelem54
vroce 1976, kter mimo jin doporuoval vypracovat opaten obsahujc generln
klauzuli konkretizovanou katalogem neppustnch smluvnch klauzul. Tento model
ml bt doprovzen jet sprvnprvn kontrolou vybavenou represivnmi opatenmi.
Nvrh smrnice pedloen Komis vroce 1990 pedvdajc ochranu spotebitele ped

51 Otom svd jej rozen do znanho potu sektor obchodu aslueb. Viz ktomu KELLER, H.: Allge-
meine Geschftsbedingungen. Bern, 1970. Tento autor ji tm ped padesti lety analyzoval icelou adu
typ VOP.
52 PFEIFFER,pozn.19, marg..97, s.50.
53 Viz RabelsZ, 1977, s.241 an.
54 Viz RabelsZ, 1977, s.241 an.

55
zneuvajcmi smluvnmi ustanovenmi narazil na odpor pedstavitel jinak jet velmi
liberln koncepce komunitrnho prvnho du. Kritika mla vak za nsledek pouh
textov vylepen, anikoliv zmnu koncepce nvrhu, kter pak byl doplnn kritriem
dobr vry jako zkladem pro mtko nekalosti, atak mohla bt smrnice 5.4.1993
pijata. Smrnice pedpokld kontrolu kad nevyjednan smluvn klauzule, ani by se
oekvalo jej pouit pro neomezen poet smluv, jako tomu je vppad VOP. Smr-
nice vychz zpojmu informovanho plnoprvnho spotebitele,55 aproto neroziuje
ochranu ani ve prospch dalch osob, jakmi jsou mal emeslnci apod.
Zkladn znalost rozvoje modernho smluvnho aspotebitelskho prva neznamen,
e spotebitel zasluhuje ochranu sm osob prostednictvm zvltnch soukromoprv-
nch pravidel, nbr regulativn ochrann pedpisy jsou nutn pouze tehdy, jestlie uri-
t okolnosti kochran dvaj konkrtn podnt.56 Na rozdl od VOP je pedmtem kon-
troly svbytn, samostatn tvar smlouvy, tedy kad jazykov aobsahov oddliteln
pravidlo (ustanoven). Evropsk autonomn pojem ustanoven (klauzule) je produktem
samotn smrnice. Forma ustanoven je nerozhodn. Istn dohodnut ustanoven jsou
pedmtem kontroly. Smrnice pedpokld, e ustanoven nebyla vyjednna, kterouto
vlastnost posoudme ve zvltn kapitole.57

2.3.2 HLEDISKA KONTROLY

Charakteristickm rysem kontroly je jej zamen na obsah smluvnho


ustanoven, kter oblta znevhoduje. Hlediskem pro takovouto kvalifikaci je srovnn
sjeho postavenm vhypotetickm ppad, vnm by se nachzel, nebylo-li by danho
ustanoven. Jde tedy ozjitn na zklad srovnn, piem hodnotc element je apli-
kovn teprve vppad zkoumn nepimenosti.58 Tento nepomr mus mt nikoliv
zanedbateln vznam. Mra nevhody vak nepedstavuje statistickou veliinu, nbr
zvis t na legitimnm zjmu oferenta (pedkladatele) na navrhovan prav. Zvlt-
nm problmem jsou individuln bagateln nevhody masovho provozu (obchodu),
jako nap. platy vbankch (tzv.bankovn poplatky). Pitom je mn dleit otzka,
zda pi posuzovn jednotlivho ppadu je teba pihlet iknevhodm tetch osob,
resp. kvhodm pro navrhovatele, kter ztoho vrmci jeho masovho obchodu plynou.
Vznam takovch bagatelnch plat lze odvodnit jen tehdy, nahl-li se na otzku zne-
vhodnn jinm zpsobem: jsou tyto platy neospravedlniteln, protoe jsou ji nap.
zahrnuty vzkladnm (udrovacm) bankovnm poplatku? Nezmn se jen dohodnut
pomr rovnovhy (ekvivalence), nbr t trn rozhodovn zkaznka (klienta, obl-
ta), kter je zpravidla orientovn pouze podle zkladnho poplatku? Zde anikoliv ve
finann nevhod spov zhlediska smluvnch ustanoven relevantn znevhodnn.
Znevhodnn se mus dotkat prv smluvnho partnera navrhovatele. Omezen chr-
nnho okruhu osob plyne zfunkce kontroly obsahu kompenzovat naruenou rovnost

55 DREHER, J.: JZ, 1997, s.170 an.


56 DREXL, J.: Die wirtschaftliche Selbstbestimmung des Verbrauchers. Mohr Siebeck, 1998, s. 312 an.
57 Viz 2.5.
58 Viz dle ad 2.5.

56
stran. Znevhodnn smluvnho partnera nemus vak vzniknout vprvnm vztahu kob-
ltovi. Posta inevhody tetch osob, resp. pouze jejich potenciln znevhodnn.59
Pedpokladem ochrany je kvalifikovan znevhodnn oblta. Mus bt nepim-
en. Zkladem tohoto pojmu je idea, e smlouva mus bt kompromisem zjm stran
atedy pedstavovat urit vyrovnn mezi nimi. Chyb-li obsahov rovnovha aabsen-
tuje-li adekvtn vyvenost zjm stran, je takov nevhoda nepimen. Posouzen
nepimenosti spov na zven oboustrannch zjm smluvnch stran. Otom, e jde
opravou rovnovhu, svd poukaz na zkladn, klov kritrium, kterm je dobr
vra. Hledisky zjiovn pimenosti jsou tedy ospravedlniteln zjmy navrhovatele,
ztoho plynouc nutnost pokozen zjm oblta ajejich mon kompenzace prosted-
nictvm vhody druh strany.

2.3.3 HLEDISKO DOBR VRY

Znevhodnn oblta mus, jak ji uvedeno, bt vrozporu sdobrou vrou.


Toto hledisko znamen, e zjmy smluvnch stran nen teba posuzovat jenom zvnjku,
ale jako tak pedmt vzjemnho vztahu stran. Vrozporu sdobrou vrou je smluvn
ustanoven proto, e navrhovatel vyuv svho postaven kjednostrannmu abezo-
hlednmu sledovn vlastnho zjmu.
zk vztah kdobr ve navrhovatele m dal hodnotc kritrium, kterm je zsada
pimenosti. Ztto zsady vyplv nejprve poadavek maximln citlivho zsahu do
prv druh strany,60 kter je vymezen opt zsadou dobr vry.

2.4 OCHRANA PROTI NEVYJEDNANM KLAUZULM


(UZAVRN SMLOUVY ADHEZNM ZPSOBEM)

2.4.1 OBECN

Dalm ppadem monho znevhodnn oblta je zpsob uzavrn


smlouvy nazvan adhezn. Ten spov vtom, e oblt knvrhu bez dalho pi-
stoup (proto adhezn). Vyjednvn oobsahu smlouvy zde nem msto. Jde oppady
podepi anebo jdi. Na rozdl od VOP jde onvrh takkajc pln smlouvy, kter po
svm vzniku nepotebuje ke sv innosti brt vvahu odkazy i poukazy na jin prvn
jednn, jakmi jsou typicky VOP. Ikdy jde namnoze oformulov atedy pedem
formulovan (pedtitn) texty smluv, jedn se oindividuln, konkrtn projevy
vle. Proto se tyto smlouvy t nazvaj individulnmi klauzulemi, je se vyznauj
tm, e jsou uzavrny na zklad pedem formulovanho textu nvrhu bez jakhokoliv
vyjednvn, resp. relevantnho vlivu druh strany na jejich formulaci (ppravu).

59 BGH NJW, 1984, s.2816.


60 BGH NJW, 2010, 1958 marg..34 an.

57
2.4.2 PEDBN FORMULACE

Nvrh smlouvy, by ojedinm ustanoven, mus bt pedem pipraven.


Dvod ktomu nen vznamn. Me se jednat nap. oustanoven, kter m nahradit je-
den lnek VOP, nebo okompletn pedtitnou smlouvu. Doba ppravy ajej zpsob
nem zhlediska kontroly obsahu relevanci. Pedem zformulovan klauzule znamen, e
byla zformulovna ped okamikem uzaven smlouvy.61
Opedem zformulovan smlouv tak mluvme tehdy, jestlie jej nvrh byl vytvoen
pouze jeho pedkladatelem (oferentem) apedloen druh stran jako finln text.
Mdium nebo zpsob jeho ppravy nejsou dleit.

2.4.3 ADHEZN ZPSOB UZAVEN SMLOUVY (ABSENCE VYJEDNVN)

Analza znaku pedbn formulace smlouvy sama osob nevede kpln-


mu vysvtlen problmu. Ten spov vtom, e nvrh pedloen jednou stranou, kter
je j pmo, i zjejho pkazu tetm zformulovn, je jedinm podkladem kuzaven
smlouvy, ani by mohla druh strana na jeho obsah mt jakkoliv vliv. Vliv kter by
oblt mohl uplatnit formou vyjednvn, se vdanm ppad neuskuten.
Absence vyjednvn smlouvy, resp. ojednn ojejm nvrhu je dvodem pro spe-
ciln kontrolu obsahu smlouvy. Neplat tedy, e absentujc vyjednvn je pouhou in-
dici pro existenci nerovnosti pi jednn osmlouv. Tato koncepce by byla smyslupln
jen tehdy, jestlie bychom nerozliovali mezi kontrolou zneuit amtkem zjiovn
zneuitelnosti. To ovem neodpovd nap. obsahu l.3 odst.1 smrnice. Podmnky
kontroly jsou dny ji na zklad samotnho faktu neexistence vyjednvn. Rozhodu-
jc je omezen rozhodovac svoboda oblta vdsledku absence monosti vyjednvat.
Pojem vyjednvn znamen vce ne jednn. Pedkladatel mus text nvrhu dt
kdispozici aumonit obltovi vyut smluvn svobodu vjeho prospch, resp. prospch
jeho zjm.62 Druh smluvn strana mus tak zskat relnou monost ovlivnit obsah
smluvnch podmnek (ustanoven). Oblt mus mt monost projevit tvr vli ve vzta-
hu kobsahu smlouvy.
Dkaz absence vyjednvn je zpravidla dn tehdy, jestlie nedolo kdn ob-
sahov zmn nvrhu. Pkladem neexistence vlivu je pouvn standardizovanch
formul i standardnch smluv navrhovatelem. Jedn se ovanglickm konceptu free-
-formulated standard contract, resp. ve francouzskm pojet contract dadhsion. Jde
otypick pedem formulovan tiskopisy typu take it or leave it.
Monost vlivu pedpokld ochotu ke zmn, kterou obltu musela bt zejm apo-
dle okolnost t realizovateln. Oppad neexistence vyjednvn jde proto itehdy,
jestlie obltovi jsou pedloeny nkoliker verze standardizovanch smluv. Okolnost
volby mezi nimi neznamen monost ovlivnn obsahu t verze, kterou zvolil.

61 PFEIFFER, pozn.19, marg..20, s. 916.


62 Nap. BGH NJW, 2005, s.2543, 2544.

58
2.4.4 CHARAKTERISTIKY ADHEZNHO ZPSOBU UZAVRN SMLOUVY

Je zejm, e existence adheznho zpsobu uzavrn smlouvy pedpokld


kauzln vztah mezi formulovm nvrhem asmlouvou, neboli pedem formulovanm
nvrhem aabsenc vlivu oblta na jeho obsah. Rozhodujc je podle smyslu poadav-
k kauzality relevantn pinn souvislost. Standardizovan nvrh smlouvy mus bt
podstatnou pinou jeho nezmnnho pijet (akceptace). Relevantn kauzalita vak
neexistuje tehdy, jestlie pedkladatel urit ustanoven sice pedem formuloval, ale
vprbhu jednn nabdl jeho zmnu, jeho akceptaci, resp. pevzet do smlouvy vak
oblt odmtl.

2.5 KONTROLA UZAVEN SMLOUVY


(INKORPORACE VOP) APEKVAPIV KLAUZULE

2.5.1 EL KONTROLY

el kontroly vzniku smlouvy, jej soust jsou VOP, je zejm. Jde


oochranu oblta, kter si mnohdy nen schopen uvdomit obsah smlouvy pi jejm
uzavrn. Nen nap. informovn otom, e VOP jsou soust smlouvy, nebo nen
seznmen sjejich textem. VOP jsou pro nho nesrozumiteln, nebo dokonce neiteln,
i si neuvdom, e nkter ustanoven vnich neodpovdaj standardu vdanm sektoru
nebo zjinch dvod jej pokozuj.
Kontrola pevzet je proto prvnm stem platnosti VOP jakoto soust smlouvy.
Jinak eeno, jde ozjitn, sjakm obsahem smlouva platn vznikla, arealizac prin-
cipu transparentnosti.

2.5.2 MTKO KONTROLY

Naprosto klovou otzkou je mra psnosti kontroly. Tu lze posuzovat jak


zhlediska pedkladatele, tak oblta. Na stran pedkladatele mohou existovat zvlt-
n zjmy ahodnotov aspekty, je svd pro uritou diferenciaci. Tak je tomu nap.
vnkterch sektorech, resp. provozech, jako uveejn dopravy adalch tzv.liniovch
provoz, jim je inherentn veejn zjem pi uvn provoznch d provozovatel
dopravy i obdobnch pedpis telekomunikanch provozovatel vetn poty. Vtch-
to ppadech se klade otzka, zda veejnoprvn kontrola spovajc vautorizaci tchto
dokument majcch charakter VOP, je postaujc, atud pedpokladem kprivilego-
vn tchto projev vle vreimu kontroly. Nkter prvn dy, jako je tomu nap.
vnmeckm BGB, vyjmaj urit sektory zreimu soukromoprvn kontroly pevzet
(305 odst.2 .1 a2).
Relevantn jsou zjmy oblt. Vtchto ppadech jde oto, zda poskytovat jednotnou
ochranu i diferencovat podle mry zkuenost, vdomost ainformac, resp. diferenco-
vat laickho oblta aposkytovat silnj ochranu ve prospch spotebitele na stran
jedn, i reflektovat zjmy na podnikatelskm styku (efektivita) sohledem kstandardu
pe na stran druh, aproto ve vztahu kpodnikatelm vychzet zliberlnho pojet.
59
Vkadm ppad je teba pihlet ksrovnvac analze ana zklad jejch vsledk
hodnotit ieskou pravu (kapitola3).
Obecn vak plat, e ivppad pevzet VOP do smlouvy se aplikuj ustanoven
obecn sti obanskho prva atedy standardn nstroje kontroly, jakmi jsou platnost
prvnch jednn, jejich vady asankce za n.

2.5.3 PEDPOKLADY INKORPORACE

Pi pedkldn VOP je klovou otzkou poskytnut informace pedkla-


datele obltovi oexistenci VOP na stran jedn ajejich vzet na vdom obltem na
stran druh.
Existuj dva zkladn zpsoby informovn, ato vslovn i nevslovn poukaz
(upozornn) oblta, avvska VOP. Posuzovat tyto dva zpsoby je pak teba sohledem
na zpsob aformu uzavrn smlouvy (psemn i stn nabdka, elektronick styk,
jednn na dlku i osobn kontakt).

2.5.4 INFORMACE (POUKAZ)

Mnoh prvn dy vyaduj vslovn poukaz pedkladatele adresovan


obltu. Splnnm tohoto poadavku se pekladatel zbavuje dkaznho bemene. Infor-
mace poukazem se vztahuje na cel VOP anikoliv jen na jednotliv sti i ustanoven.
Poukaz mus bt oto jednoznanj, o men je pravdpodobnost vskytu VOP.63
Vslovn poukaz znamen pro oblta nepochybn patrnou informaci otom, e VOP
se stvaj soust smlouvy.64 Vslovnm poukazem se rozum takov informace, e
prmrn zkaznk jej ani pi povrchnm pozorovn neme pehldnout.65 Tento znak
vak nen dn, jestlie poukaz na VOP je vyjden vmalm sotva itelnm druhu psma.
Posta vak stn poukaz. Poukaz nesm bt soust textu VOP. M-li bt zkaznk
varovn aupozornn na urit jednn, je pak nutn ipoukaz na konkrtn ustanoven
VOP. Poukaz stejn jako cel VOP (viz 2.5.9) se mus uskutenit vtakovm jazyce,
ktermu oblt bez obt rozum. Ani pro cestovn letadlem neposta poukaz van-
glitin,66 jestlie ve stt msta obvyklho pobytu vtiny potencilnch oblt nen
anglitina ednm jazykem (viz 2.5.9 srozumitelnost).

2.5.5 VVSKA VOP

Namsto vslovnho poukazu postauje zeteln viditeln vvska vmst


uzaven smlouvy, jestlie vslovn poukaz je sohledem na zpsob uzaven smlouvy
mon pouze za nepimench obt. Vvska je tedy uritou vjimkou ze zsady
vslovnho poukazu.

63 BGH NJW RR, 1987, s.112.


64 Ibidem.
65 PFEIFFER,pozn.19, marg..73, s.136.
66 Viz 305 odst.2 .1 aktomu BORK, R.: Allgemeiner Teil des Burgerlichen Gesetzbuchs. 3. vyd. Tbin-
gen, 2011, 691.

60
Podle nmeckho prva je tato vjimka zinformace poukazem mon pedevm vsi-
tuacch masovho obchodu vc denn poteby, je nemaj zvltn hospodskou hod-
notu.67 Tk se to nap. smluv ohledn dohledu i hldn na parkovitch aparkovacch
domech, myek aut, automatickch box na ndrach, vatnch nebo pi vstupu do
divadel, muze, bazn apod., nebo poukaz na vstupenkch nen dostatenm.
Vvska mus bt zeteln viditeln, m se rozum, e existence VOP je pro z-
kaznka npadn. Psmo jejho textu mus mt npadnou velikost asamotn text mus
bt umstn tak, aby VOP byly patrn ped uzavenm smlouvy, anikoliv a pot. Vi-
ditelnou vvsku lze vnmat prostednictvm poukazu na pepce uvchodu, vmst
vhozen objednvky nebo na vjezdu na parkovit.

2.5.6 FORMA

Je-li nvrh inn psemn, vyaduje se ipsemn poukaz; posta upozor-


nn vdobe itelnm tunm tisku. Pouh obtisk VOP nap. na zadn stran formule
nebo dodacho listu, vkatalogu i prospektu neposta.68 Poukaz skryt nap. na okraji
textu smlouvy i vyjden vobtn itelnm psmu je nedostaten, nebo pi bnm
ten smlouvy me bt pehldnut.69
Pi stn form mus bt poukaz uinn stn soust nabdky. Sta vak gesto,
znho plyne vle pedkladatele inkorporovat VOP.70 Poukaz na parkovacm lstku za
pedpokladu, e pi vjezdu bylo poukzno na existenci VOP,71 posta. Neposta vak
vvska vrestauraci, ikdy je zeteln aviditeln, nebo na vstupenkch, letenkch, kvi-
tancch apodobnch dokumentech, nebo existenci VOP si pjemce zpravidla uvdom
a po uzaven smlouvy.

2.5.7 MONOST VZET NA VDOM

Druhm zkladnm pedpokladem inkorporace VOP je vzet na vdom


jejich obsahu obltem. Vzet se vztahuje na obsah jednotlivch ustanoven VOP, tedy
nikoliv na jejich samotnou existenci. Je nerozhodn, zda oblt VOP skuten etl. Pod-
statn je reln monost vzet na vdom.

2.5.8 VZET NA VDOM. DOSTUPNOST

Monost vzet na vdom lze obecn vymezit spihldnutm kokolnostem


uzavrn smlouvy podle poteb zastnnho okruhu zkaznk. Zkladn podmnkou
je, e VOP jsou obltu kdispozici. Zpsob dn kdispozici je zvisl na form smlouvy,
tedy zda je smlouva uzavrna stn, psemn nebo za vyuit elektronickch prosted-
k. Dispozic se tedy rozum, e obltu jsou jednotliv klauzule VOP bez problm

67 PFEIFFER,pozn.19, marg..73, s.137.


68 PFEIFFER, pozn.19, marg..76, s.137.
69 Ibidem.
70 BGH NJW RR, 1999, s.1246.
71 PFEIFFER, pozn.19, marg..88, s.144.

61
dostupn. Me to bt ppad videotextu nebo internetu; jin zsady pro dostupnost
plat voblasti bankovnictv, jin pak vpojiovnictv aodlin ve stavebnm sektoru i
voblasti cennch papr.
Dostupnost VOP mus bt bezplatn. Jakkoliv omezen je neppustn. Nepostauje
ani podmnn dostupnost nap. na zvltn pn zkaznka.72 Stejn tak nepostauje,
jestlie dostupnost je mon mimo prostor uzavrn smlouvy. Je-li tedy smlouva uza-
vrna vprovoznch prostorch pedkladatele, je nepostaujc jejich dostupnost mimo
tyto prostory. Obltu mus bt text kdispozici pedem, ani oto vslovn pod.
Dostupnost mus bt nejpozdji mon pi uzavrn smlouvy, anikoliv a po jejm
uzaven.

2.5.9 ITELNOST ASROZUMITELNOST

Pedpokladem vzet na vdom je itelnost asrozumitelnost obsahu VOP.


itelnost se pedpokld pi normlnm typu avelikosti psma. Neppustn je nap.
tak mal psmo, je je iteln pouze pod lupou. Zpravidla se poaduje ijasn barevn
rozlien, vylouen je zvltn druh psma nebo nepehledn text.
Standard srozumitelnosti odpovd me porozumn prmrnho zkaznka. Ten
nen zachovn, obsahuje-li text vdanm sektoru nepouvan technick ajin nebn
vrazy.73 Standardu srozumitelnosti neodpovd ani takov text, kter nen dostaten
urit.
Srozumitelnost pedpokld, e text VOP je sepsn vjazyku jednn, kterm je jazyk,
na nm se smluvn strany dohodly, ato ive form jeho pijet zkaznkem mlky. Po-
depe-li cizinec text, jemu nerozum, je smlouva platn uzavena.74 Vmezinrodnm
styku posta, jsou-li VOP vjazyce vdanm sektoru obvyklm.75 Vzet na vdom
pedpokld uritou dobu nutnou pro seznmen se stextem. m rozshlej jsou VOP,
tm del dobu na jejich poznn mus klient (zkaznk) mt. Zle ovem na sektoru,
zpsobu aform smlouvy.76 Pitom je teba respektovat izpsobilost zkaznka vetn
jeho fyzick zpsobilosti. Pro ppady zjistitelnch i viditelnch tlesnch vad je teba
poddit informan povinnost vymu standardu, a ji jde ozrakov, sluchov nebo
jinak postien osoby.

2.5.10 MTKO VZET NA VDOM ASMLUVN USTANOVEN OTOM

Jak ji eeno (2.5.8), rozhodujc je pimen monost vzet na vdom.


Jej existence se posuzuje pedevm podle obvyklch pomr dotench okruh zkaz-
nk, snimi pedkladatel pichz do styku amus snimi potat. Principu racionaliza-
ce, kter je VOP vlastn, se p vychzet zindividulnch pomr kadho jednotlivce.
Pedkladatel vak mus pihlet ke specifikm okruh osob, na n se obrac, abrt

72 PFEIFFER, pozn.19, marg..88, s. 144.


73 Viz ppad smlouvy oruen vrozsudku BGH NJW, 1995, s.190.
74 Von WESTPFAHLEN, Fr. In: 10 Jahre AGB-Gesetz. Mnchen, 1987, s. 188 an.
75 BGH NJW, 1980, s.816.
76 OLG Hamm BB, 1983, s.1304.

62
vvahu jejich odborn znalosti, jazykov vybaven apod. Takov rozliovn neme
platit vnkterch sektorech, jako nap. na kapitlovm trhu, kde existuje poadavek
jednotnho standardizovanho obsahu bez ohledu na jednotliv okruhy oblt.
Skuten vzet na vdom obltem, jen nese riziko znalosti, nen nutn. Monost
vzet na vdom nelze nahradit tzv. klauzul ovzet na vdom i potvrzen otom. Ta-
kovto ustanoven je neplatn, nen-li skuten monost vzet na vdom poskytnuta.

2.5.11 OKAMIK INKORPORACE

Vchodiskem je pro okamik pevzet VOP do smlouvy okamik, vnm


oblt vyjd svj zvazn projev vle opevzet, bez ohledu na to, zda tvo soust
nvrhu smlouvy nebo jeho pijet.
Projev oblta osrozumn sVOP je pro inkorporaci rozhodujc. Jeho dojitm ofe-
rentovi se inkorporace uskuten. Posta, jestlie se tento projev oblta tk VOP jako
celku. Ikonkludentnm zpsobem je vyjdeno srozumn sjednotlivmi ustanovenmi
VOP.
Tento projev vle se me uskutenit stn formou, nen-li pedvdna forma psem-
n. Vzdn se tohoto projevu, resp. vzdn se inkorporace, se lze povaovat za neplatn
projev vle.

2.5.12 INKORPORACE VPODNIKATELSKM STYKU

Zjem na efektivn realizaci obchod mezi odbornky je dvodem ke sn-


en standardu poadavk na inkorporaci. Existuj argumenty, podle kterch je psn
posuzovn inkorporace nadbytenou pekkou ve styku mezi podnikateli.
Vli kinkorporaci VOP na stran pedkladatele je teba zjistit zjeho projevu na z-
klad ustanoven ovkladu prvnch jednn. Zjednoduen zpsob kontroly je dn teh-
dy, jestlie mezi smluvnmi stranami existuje bn hospodsk styk, pouvn VOP
je vdan brani (sektoru) bn. Nen proto nutn vslovn poukaz na jejich existenci.
Pesto je nezbytn dt zkaznkm monost vzt VOP na vdom, ikdy jej stan-
dard je oproti spotebitelskmu styku podstatn ni. Izde vak plat zsada, e nikdo
neme bt vzn nm, kemu nebyla dna monost poznn.

2.6 PEKVAPIV KLAUZULE

2.6.1 EL PRAVY

Za pekvapiv ustanoven lze povaovat takovou klauzuli VOP, kter je tak


neobvykl (nezvykl), e oblt sn nepot apotat nemus. Obdobn definuje tento
druh klauzul nmeck zkonodrce v305c odst.1 BGB. To plat itehdy, jestlie oblt
byl na n vslovn upozornn (odkazem) pi uzavrn smlouvy abyla mu skuten
poskytnuta monost se snimi seznmit.
Ochrana ped pekvapivmi klauzulemi spov na mylence, e vtina zkaznk
monost seznmit se (vzt je na vdom) VOP, ikdy jim byla poskytnuta, nevyuije
63
nebo neme vyut, a ji proto, e VOP akceptuj, ani by je etli, anebo proto, e je
sice tou, ale nedisponuj prvnmi i dalmi znalostmi ktomu, aby rozpoznali ustano-
ven, se kterm by nemli vdan souvislosti ani potat. Vkadm ppad by toti mlo
platit, e zkaznk by ml dvovat, e obsah jednotlivch klauzul se nachz vrmci
toho, co mohl pi uzavrn smlouvy legitimn oekvat.

2.6.2 VZTAH KE KONTROLE PEVZET AKONTROLE OBSAHU

Ustanovenmi VOP se lze zhlediska jejich monho pekvapivho cha-


rakteru zabvat jenom jako soust smlouvy. To znamen, e je mon je posuzovat a
pot, co byly platn do smlouvy inkorporovny.
Zato spornj je vztah pravy (kontroly) pekvapivch ustanoven ke kontrole obsahu
smlouvy. Pro zjednoduen je zhlediska obsahu kontrola pekvapivch klauzul postavena
na rove kontrole obsahu. Li se vak tm, e jde vdy oindividuln proces posuzovn
ae jedinm kritriem testu pekvapivosti je oekvn zkaznka.

2.6.3 OEKVN ZKAZNKA ROZHODUJC KRITRIUM

Pouvn kritria oekvn se uskuteuje zpravidla ve tech nsleduj-


cch krocch, kter jsou jakmisi jednotlivmi po sob nsledujcmi testy.
Zaprv je teba zjistit, jak pedstavy zkaznk ml oobsahu smlouvy podle okolnos-
t, za nich byla uzavena. Vdruhm kroku je teba zjistit obsah spornho ustanoven
VOP. Tet test se sousteuje na otzku, zda rozdl mezi pedstavou zkaznka aobsa-
hem klauzule je natolik zvan, e lze takov ustanoven jako pekvapiv kvalifikovat.
Ke zjitn pedstav oblta je dleit brt vvahu vechny okolnosti uzaven
smlouvy, tedy nikoliv jen obsah vslovn dohodnutho obsahu ujednn, nbr reflek-
tovat t poznatky (dojmy), kter na zkaznku zanechaly ijin projevy oferenta vet-
njeho reklamy virokm slova smyslu, zahrnujc upoutvky aletky, kter vytvoily
jeho celkov obraz smlouvy. Akoliv se zd, e jde osubjektivn mtko, nen tomu
tak. Rozhodn by mly bt pedstavy poctivho prmrnho zkaznka, sprmrnmi
znalostmi azejmna zkuenostmi. Nen mono brt vvahu oekvn apedstavy
zkaznka, kter si vytvoil na zklad zvltnch osobnch zkuenost. Relevantn je
tedy horizont (perspektiva) pedstavitele typick skupiny (okruhu) zkaznk, snimi
je urit typ smluv pravideln uzavrn. Nejde tedy ooekvn konkrtnho zkaznka
ve sporn vci. Vychzel-li nap. zkaznk ztoho, e pedkladatel mu poskytne zruku
uritho rozsahu ohledn vad dodan vci adosply-li strany podle okolnost ppadu
vslovn i konkludentn kdohod, nen ustanoven VOP, je je vrozporu stakovm
ujednnm, pekvapivou klauzul. Konkrtn individuln dohoda mezi stranami m
prost pednost ped tmto ustanovenm VOP. Byl-li zkaznk oferentem pi uzavrn
smlouvy vslovn upozornn na obsah sporn klauzule asouhlasil-li sn, pak takovou
klauzuli lze povaovat za vyjednan ustanoven ve smlouv, je neme podlhat rei-
mu kontroly pekvapiv klauzule.
Avak okolnost, e zkaznk VOP vetn smlouvy etl, neznamen, e dn usta-
noven nen pekvapivou klauzul, ledae sporn ustanoven bylo zvraznno afor-
64
mulovno tak jasn, e na zklad ostatnch okolnost bylo zpsobil zmnit pvodn
pedstavy klienta. Obsahuje-li toti smlouva vslovn poukaz na takovou klauzuli, pla-
t, e zkaznk pot, co ml kn pstup, ji neme povaovat za pekvapivou. Od toho
je teba odliovat zvren ustanoven ve smlouv otom, e svm podpisem zkaznk
stvrzuje, e mu vechny smluvn podmnky byly vysvtleny aon snimi souhlasil, ato
ani se tak konkrtn stalo.
Klauzule vyvolv pekvapiv efekt tehdy, jestlie mezi jejm obsahem aoek-
vnm zkaznka je vrazn diskrepance. Neobvyklost klauzule nesta. Stejn tak
nepostauje, zd-li se takov ustanoven klientu neoekvanm. Vklauzuli mus bt
ptomen onen pekvapiv, okujc aspekt, i klauzule mus tento pekvapujc efekt
alespo vyvolvat.
Podle judikatury nmeckch soud bylo povaovno za pekvapiv nap. ustanoven,
podle nho se kupujc pstroje na vrobu kvy zavzal kodbru kvy, nebo ustanove-
n ve smlouv ospltkovm prodeji, podle nho prodvajc na sebe nechal postoupit
veker nroky na mzdu kupujcho. Tato ustanoven obsahuj pedmt transakce, kter
shlavnm pedmtem smlouvy nem nic spolenho.77 Za pekvapivou byla povao-
vna klauzule, podle kter nabyvatel pozemku se zavzal a do splacen kupn ceny
platit jet roky za uvn pozemku.78 Idodatek ke kupn smlouv ohledn pouitho
automobilu tkajc se odpovdnosti za vady, e vady jsou prodvajcmu vady znmy
byl povaovn za pekvapiv.79

2.7 NSLEDKY NEPEVZET VOP DO SMLOUVY

Vppad nepevzet VOP i nkterch klauzul do smlouvy je teba vy-


chzet ze zsad autonomie vle aprvn jistoty. Pro smlouvu ztoho plyne pkaz kza-
chovn platnosti prvnho jednn omaximlnm rozsahu (me).
Ztoho plyne zvr, e smlouva jako takov zstv vplatnosti bez ohledu na to, zda
vtomto stavu odpovd skuten nebo hypotetick vli stran. To plat nejen tehdy, jest-
lie se pekvapiv ustanoven nestanou jej soust, ale itehdy, nebyly-li VOP vbec
do smlouvy inkorporovny. Smlouva tedy plat jako dn uzaven ivppad, jestlie
ohledn inkorporace aVOP mezi stranami existoval nesouhlas (dissensus).80 Smlouva
je platn uzavena aje ji teba zachovat tak vsituaci, kdy jednotliv ustanoven nebo
dokonce cel VOP se sice staly soust smlouvy, ale jsou neplatn. Tak je tomu vp-
pad, kdy VOP neodpovdaj standardm pouvanm pi kontrole obsahu smlouvy.
Na msto nepejatch i neplatnch ustanoven VOP je teba pout dispozitivn
ustanoven zkona, pokud to odpovd obsahu smlouvy, myslu stran aobsahu ae-
lu zamlench VOP. Vjimku ztohoto pravidla pedstavuj ppady, kdy zbyl torzo
smlouvy nelze povaovat za projev souhlasn vle stran.81 To odpovd vslovnmu

77 BGH NJW RR, 2001, s.195.


78 BGH NJW, 1996, s.221.
79 BASEDOW, pozn.1, marg. . 7, s.1105.
80 Ibidem, marg..8, s.1106.
81 Viz 307 odst. BGB: Bestimmungen in allgemeinen Geschftsbedingungen sind unwirksam, wenn sie
den Vertragspartner des Verwenders entgegen den Geboten von Treu und Glauben unangemessen benach-

65
znn l.6 odst.1 pododst.2 Smrnice, podle nho je smlouva zvazn jen tehdy,
jestlie me bez nepimench klauzul nadle existovat.

2.8 OTZKY ZAPLOVN MEZER

Vdsledku nepevzet VOP do smlouvy nebo vppad neplatnosti jejich


ustanoven vznik ve smlouv mezera, kterou, jak uvedeno ve, je teba zaplnit odpo-
vdajcmi dispozitivnmi ustanovenmi zkona.
Ztohoto pravidla vak existuj urit vjimky.
Omezeru ve smlouv se nejedn, pat-li takov smlouva kzkonem upravenm
smluvnm typm avustanovench VOP byly eeny otzky, kter nejsou vdispozi-
tivnm prvu upraveny. Zavzal-li se njemce na zklad pekvapiv klauzule jet
kklidu sklepnch prostor domu, ve kterm uv byt, zstv njemn smlouva bez tto
pekvapiv klauzule platn bez jakhokoliv doplnn i nhrady.
Omezeru se dle nejedn tam, kde sporn ustanoven VOP je sice jako takov ne-
platn, ale me bt podle situace ppadu redukovno do pimenho rozsahu. Jedn
se otzv.platnost udritelnou redukc.
Pi adaptaci smlouvy je teba asto pout jejho vkladu, ato prostednictvm do-
plujc i hypotetick interpretace. Jinm zpsobem vrmci vkladovch redukc je
metoda dlitelnosti ustanoven VOP. Ustanoven, kter by se mlo stt neplatnm, lze
podle jeho smyslu rozdlit aze smlouvy vyadit pouze st, kter je neplatnost podle
svho obsahu postiena.

2.9 KONTROLA OBSAHU

2.9.1 ZKLADY

Kontrola obsahu pedstavuje jednu zforem prvn kontroly. Spov na


mylence nutnosti obecnho vymezen i omezen smluvn svobody. Od jinch prvnch
kontrol se odliuje pedmtem svho pouit (svou psobnost) ametodami. Titm
kontroly obsahu jsou smlouvy i jin prvn jednn, unich dochz knaruen rov-
novhy smluvnch stran. Jde tedy pedevm oppady, je jsou pedmtem tohoto p-
spvku, tedy oveobecn obchodn podmnky, smlouvy uzavran adheznm zpsobem
asmlouvy se slab stranou, zejmna se spotebitelem.
Zkladnch zsad, resp. obecnch klauzul soukromho prva, jako jsou dobr mra-
vy, dobr vra i veejn podek, pouv kontrola obsahu jako druhotnch mtek,
je tvo rmec pro pouvn specifickch metod, ktermi jsou jednak obecn kritria
(viz2.9.4), jednak specifick instrumenty, ktermi jsou pkladn seznamy ppad zne-
uit (tzv.ern i ed listiny). Akoliv pouv interpretaci jako svoji metodu, kontrola
obsahu se od vkladu li. Clem vkladu je zjitn smyslu prvnho jednn, zatmco
elem obsahov kontroly je urit platnost prvnch jednn.

teiligen (Ustanoven veveobecnch obchodnch podmnkch jsou neplatn, jestlie smluvnho partnera
jejich uivatele vrozporu se zsadou dobr vry nepimen znevhoduj).

66
Zklad obsahov kontroly spov vmylence zajitn spravedlnosti aprvnosti
prvnho styku. Jakkoli je autonomie vle nepostradatelnou soust prvnho styku
tm, e umouje stranm vytven prvnch vztah podle vlastnch pedstav, selh-
v votzce spravedlivho du tohoto vztahu aproto je prvn d povoln korigovat
spontnn d relevantnmi mtky. in tak omezenm smluvn svobody prv pro-
stednictvm kontroly obsahu, kter umouje udrovat vprvnch vztazch funkci du.
Kontrola obsahu tedy kompenzuje absenci zajiovn spravedlnosti aprvnosti ve
fungovn autonomie vle (smluvn svobody). Jej pouvn vak zvis na splnn
uritch pedpoklad, kter se pi uskuteovn smluvn autonomie ne vdy uskuten.
Mezi kontrolou obsahu asmluvn svobodou (smluvn autonomi) existuje urit na-
pt. Tento rozpor je vak teba pekonat poznnm zklad samotn smluvn autono-
mie. Ta spov na dvou premisch (maximch), ato maxim sebeuren aideji du
soukromho prva. Pi pouvn smluvn svobody jsou zpravidla oba tyto pedpoklady
splnny. Vnkterch ppadech vak tomu tak nen, aproto je teba mylenku du,
resp. spravedlnosti, je vtakovch ppadech chyb, kompenzovat. To se dje prv
prostednictvm kontroly obsahu.

2.9.2 DVODY KONTROLY OBSAHU

Jednm zprojev absence spravedlnosti pi fungovn smluvn svobody


je znevhodnn jedn ze stran smluvnho vztahu. Ktomu vak dochz zcela bn.
Dvodem kzsahu i pouit kontroly je kvalifikovan zneuit. On se jedn, jde-
-li oznevhodnn nepimen, piem hlediskem nepimenosti je obvykle rozpor
sdobrou vrou ajeho mra.
Mtkem znevhodnn je vprv ad vsledek analzy zjm obou stran. Ta ped-
pokld peliv avechny okolnosti ppadu reflektujc eten. Zjiovat je pedevm
teba, jak zjem m pedkladatel na danm ustanoven nebo na svm nvrhu vbec
ajak zjmy by mly vst zkaznka knahrazen pslunho ustanoven nap. dispozi-
tivnm, ale nkdy ikogentnm prvnm pedpisem. Relevantn je uren, jak nsledky
by platnost i neplatnost takovho ustanoven mly pro ob smluvn strany, zda ajak
se kad ze stran me chrnit proti nsledkm smluvnho rizika spovajcho prv
vdanm ustanoven. Zjist-li se zjmy smluvnch stran, je teba je analyzovat ana z-
klad vsledk jejich analzy zjistit, zda ustanoven lze povaovat za platn, i nikoliv.
Rozhodujc pro posouzen vsledku obsahov kontroly, tj.zjitn platnosti ur-
itho ustanoven je kontext cel smlouvy. Upravuje-li nap. jedna klauzule nsledky
prodlen, je teba zjiovat nap. ipedpoklady plnn atak posuzovat znevhodn-
n. Jinak eeno, urit ustanoven nemus bt samo osob znevhodujc, ale prv
vsouvislosti se vemi ostatnmi nepimen znevhodnn psob.
Jedno zhledisek dosaen spravedlnosti je soulad sprincipem ekvivalence. Jako
znevhodujc atedy ve svch dsledcch neplatn lze posuzovat takov klauzule,
kter jsou vrozporu sprincipem ekvivalence, jen je imanentn synallagmatickm
smlouvm. Jde tedy oekvivalenci plnn aprotiplnn. Pitom nejde oposouzen pi-
menosti plnn aprotiplnn, je zpravidla nepodlhaj kontrole obsahu (viz nap.
l.4 odst.2 smrnice a1813, druh vta OZ viz2.9.3). Pedmtem kontroly jsou
67
ustanoven, jektomu ale mohou vst atedy zpsobovatzsadn naruen rovnovhy
prv apovinnost.
Dvodem nerovnovnho postaven stran me bt absence monosti jedn strany
ovlivnit obsah smlouvy. Otakov ppad se jedn nejen tehdy, jestlie je uzavrna
tzv.standardizovan neboli formulov smlouva, nbr itehdy, jestlie formul je
teba vyplnit vkontaktu obou stran, avak ve skutenosti je vypln pouze jedna strana.
Jinak eeno, rozhodujc je fakticita okolnost, kter nakonec je dvodem pro absenci
vlivu zkaznka na smlouvu. Mnohdy vak me bt sporn, zda pedpokladem vyjed-
nvn me bt tzv.nepm ast i nepm monost vlivu zkaznka. Rozhodujc
je nakonec konkrtn situace.

2.9.3 PEDMT KONTROLY

Zpedmtu kontroly jsou zpravidla vyaty nkter sti smlouvy, je je


teba nejdve vymezit apak analyzovat dvody jejich privilegovn.
Svjimkou spotebitelskch smluv vnkterch prvnch dech, jakm je nap.
esk obansk zkonk, podlhaj kontrole pouze pedem formulovan ustanoven. Tak
tomu je nap. podle 307 odst.3 vta prv nmeckho BGB.82
Ikdy jsou smlouvy pedem jednostrann formulovny bez monosti jejich ovlivn-
n ze strany oblta, nepodlhaj kontrole pedevm tzv. deklaratorn ustanoven, kter
jen opakuj ustanoven zkona.
Nejdleitj vjimkou zkontroly jsou zpravidla popisy plnn stran, kter stanov
druh apedmt plnn, jako irozsah mnostv, kvalitu. Prv tak nejsou pedmtem
kontroly zpravidla ustanoven ocen. Pvodem tohoto privilegia je postoj zkonodrce
kcenov kontrole (viz 1813 NOZ al.4 odst.2 smrnice, viz ne a2.9.4). Naproti
tomu vak jsou pedmtem kontroly ta ustanoven, kter smluvn plnn, resp. prva
apovinnosti se plnn tkajc, modifikuj. Stejn tak podlhaj kontrole ustanoven,
kter ukldaj zkaznkm poplatky i platy za plnn, je je povinen poskytovat ped-
kladatel anebo jsou poskytovny vjeho zjmu.
Uklauzul tkajcch se plnn je ovem nutn rozliovat ta ustanoven, kter pl-
nn pouze popisuj atedy nepodlhaj kontrole na stran jedn, ata ustanoven, kter
upravuj podmnky plnn akter privilegovna nejsou akontrole podlhaj na stran
druh. Rozlien obou ppad, je je mnohdy velmi obtn, je teba provdt podle
elu pslun prvn pravy. Ten by ml slouit kochran, aproto by nemly bt kon-
trole podzeny ty sti smlouvy, kter ji na zklad zvltnho vznamu pedstavuj
pedmt pozornosti obou stran. To je dvod, pro povinnosti vztahujc se khlavnmu
plnn jsou vyaty zkontroly obsahu. Kontrole by vak na druh stran mly podlhat
ta ustanoven, je se tkaj rozsahu garannho plnn, avkadm ppad ustanoven,
je vyluuj odpovdnost nebo omezuj garance.
Smrnice vyjm zkontroly zneuit hlavn pedmt smlouvy atransparentn ustano-
ven ocen, je jasn asrozumiteln vyjaduje pimenost mezi plnnm aprotipln-
nm l.4 odst.2 Smrnice. Ustanoven 1813 druh vta NOZ, kter je transpozic

82 PFEIFFER,pozn.19, marg..27, s.2397.

68
citovanho pravidla smrnice, je tko srozumiteln, nebo poadavek jasnho asro-
zumitelnho (transparentnho) vyjden by se mlo vztahovat kujednn (ustanoven)
smlouvy anikoliv kpedmtu plnn nebo cen, jak to vyplv nepochybn znesprv-
nho tvaru slova poskytnuty. To by se toti mlo vztahovat ksmluvnmu ujednn,
atak by mlo bt toto slovo ve stednm rod (poskytnuta).
Klauzule, kter stanov hlavn pedmt smlouvy, jsou ty, kter vymezuj znaky v-
robku nebo sluby, kter maj bt poskytovny.83 Ve smyslu smrnice pat sem dle
essentialia negotii, konkrtn ustanoven osmluvnch stranch. Hlavnm pedmtem
smlouvy je plnn, za n je poskytnuta plata. Druh plnn je dn ioznaenm smlou-
vy (skupn smlouva). Kprivilegovanm klauzulm tedy nepat ta ustanoven, kter
upravuj podmnky plnn. Otom svd vploze Smrnice uveden seznam klauzul.

2.9.4 MTKA (KRITRIA) KONTROLY

Kontrola obsahu se vzsad zakld na dvoustupovm postupu. Vprvn


etap je teba nalzt obecn pravidlo (kritrium), je by platilo bez danho smluvnho
ustanoven. Vdruhm kroku je pak teba zjiovat, zda ve srovnn stmto pravidlem je
teba dan smluvn ustanoven povaovat za nepimen znevhodujc.
Obecn pravidlo (kritrium), podle kterho se kontrola obsahu orientuje (d), m
normativn charakter, nebo je vytvoeno na zklad dispozitivnho prva.
Vlastn obsahov kontrola spov na omezen smluvn svobody, kter vede ktomu,
e od normativnho rmce (rovn) se nelze odchlit podle libosti, nbr jenom vpi-
menm rmci. Kontrola obsahu je potud vzna na normativn maximy, asnimi kon-
formn ustanoven smlouvy nelze povaovat za nepimen.
Konkretizace mtka pimenosti mus vychzet ztoho, e obsahov kontrola ne-
vyluuje znevhodnn jako takov. Do urit mry je vzjmu prvn jistoty afunk-
nosti autonomie vle akceptuje. Zda existuje znevhodnn pesahujc tuto mru, je
teba posuzovat ispihldnutm kmon kompenzaci, je se vzsad me uskutenit
i cestou finannho vyrovnn. Rozum se samo sebou, e v takovm ppad lze
uvaovat ocen.
Jinak je teba otzku pimenosti posuzovat analzou zjm. Relevantn jsou zjmy
smluvnch stran anikoliv tetch nebo veejnosti. Vychzet je teba ztypizovanch (ty-
pickch) zjm chrnn smluvn strany, nebo obsahov kontrola neme zabezpeit
lep postaven ne to, kter by mla vreimu prvn normy, kter byla prv konkrt-
nm ustanovenm smlouvy vytsnna. Pro hodnocen zjm plat objektivn mtka, je
je teba vyvodit zprvnho du spihldnutm kprvnmu styku.
Seznamy (katalogy) obecn neplatnch klauzul lze sestavit na zklad jejich jed-
notlivch specifickch druh.
Do urit omezen mry jsou relevantn postoje zastnnch kruh skutench
nebo potencilnch stran smlouvy. Tak je teba zdrazovat zjmy kupujcch, jestlie
vtchto typovch ppadech se jedn zpravidla oodborn nezkuen osoby. Vpod-
nikatelskm styku je mono vnkterch ppadech brt vvahu istavovsk pedpisy

83 BGHZ 22, s.90, 98 a33, 216.

69
akodexy chovn, nap. usmluv pslunk tzv.svobodnch povoln. Naproti tomu
je neppustn pihlet kindividulnm zjmm avychzet zperspektivy konkrtnho
dotenho zkaznka.
Velmi sporn je otzka ceny i nklad vbec. Konkrtn jde oto, zda vppad
neplatnosti urit klauzule by cena nebyla nemrn vy. Jinmi slovy jde oto, do
jak mry lze inepimen znevhodnn vdsledku smluvnho ustanoven vyv-
it nzkou cenou. Nmeck nejvy soud (BGH) takovto kalkulace nepovaoval za
dstojn.84 Naproti tomu jeho pedchdce sk soud byl zcela opanho nzoru.85
Vtomto ppad je teba vychzet ze zkladnho elu smluvn kontroly, kter je
kontrolou prvn. Ikdy vppad neplatnosti smluvn klauzule je mon uvaovat
ouritch kompromisech prvnho een ve smyslu zachovn smlouvy, kompromis
sohledem na cenu realizovat nelze.
Smrnice vymezuje znaky mtka kontroly relativn konkrtnm zpsobem. Jde
onepomr mezi prvy apovinnostmi smluvnch stran, jmu spotebitele, podstatn
aneospravedlniteln rozpor ahledisko dobr vry (l.3 odst.1 smrnice).

2.9.5 ROZPOR MEZI PRVY APOVINNOSTMI SMLUVNCH STRAN

Tento rozpor mus existovat mimo povinnosti khlavnmu pedmtu plnn.


Zkladem je tedy srovnn postaven stran. Ztoho plyne, e nen mono srovnvat jedno
prvo asnm korespondujc povinnosti druh smluvn strany. Izolovan posuzovn
nen elem kontroly. Funkce pojmu nepomr spov vmonosti negativn posoudit
pslun ustanoven. Rozhodujc vak pro takov hodnocen je analza pedpoklad,
ato nevhodnost ajejho absentujcho ospravedlnn vrozporu sdobrou vrou. Roz-
por existuje tehdy, jestlie postaven ve vztahu kjedn ate otzce je rozdln. Tato
asymetrie je dna vppad, kdy nap. jedna strana je odpovdn za nedbalost audruh
strany je odpovdnost vylouena. Mtkem nepomru i nerovnovhy je een dispo-
zitivnho prva.86

2.9.5.1 ZNEVHODNN SPOTEBITELE


Znevhodnn spotebitele existuje vppad omezen jeho prv aroz-
en jeho povinnost. Mtkem je opt ustanoven dispozitivn normy. Pitom je ovem
nutno pihlet kcelkovmu obsahu smlouvy.

2.9.5.2 VZNAMN NEROVNOVHA (L. 3 ODST. 1 SMRNICE)


Zanedbateln i nepodstatn znevhodnn je irelevantn.
Neodvodniteln nerovnovha existuje tehdy, jestlie sohledem na el smlouvy
nen na mst zvhodovat jednu ze stran.

84 RGHZ 20, s.115, 117.


85 Rozsudek ESD ve vci Invitel, marg..30.
86 BGH NJW, 2005, s.3567.

70
2.9.5.3 DOBR VRA
Mtko dobr vry je centrln znak kontroly obsahu (zneuit). Rozpor
sdobrou vrou existuje tehdy, jestlie oproti oekvn spotebitele jsou mu ukldny
nepimen povinnosti, resp. je-li zbavovn podstatnch prv. Princip dobr vry zahr-
nuje celou adu dalch maxim, jakmi jsou nap. povinnost smluvn vrnosti, kter je
poruena, jestlie si jedna strana nrokuje nepimen vhody vrozporu se smlouvou,
cta kpostaven slab strany spotebitele, vysthn se asymetrickch smluvnch
ustanoven apod.

2.9.6 NSLEDKY

Nsledkem rozporu se zkladnmi kritrii je neplatnost pslunho smluv-


nho ustanoven. een tohoto problmu je stejn jako vppad nepevzet ustanoven
do smlouvy87 (viz 2.7 shora).

2.10 ZMNY VOP

2.10.1 ZKLADN POJMY. PLNN

Specifickm problmem VOP je monost jejich zmn i odchylek ze stra-


ny pedkladatele. Tato otzka je relevantn udlouhodobch obliganch vztah, kter
jsou ve VOP pedvdny. Relevantn je tento problm vpodstat jen tehdy, jde-li ozm-
nu plnn pedkladatele. Plnn zahrnuje jak hlavn, tak ale ivedlej povinnosti pedkla-
datele. Pojem plnn zahrnuje nepochybn vechny jeho nleitosti, jakmi jsou msto,
as, pechod nebezpe, zpsob adal. Je nerozhodn, zda povinnosti pedkladatele
vyplvaj ze smlouvy i pmo ze zkona.

2.10.2 POJEM ZMNY NEBO ODCHYLKY

Ozmn mluvme tehdy, jsou-li povinnost i prvo zrueny nebo obsahov


zmnny. Odchylkami se rozum ustanoven VOP, kter poskytuj pi zsadn nezm-
nnch okolnostech oprvnn tyto povinnosti nahradit.
Zsadnm pravidlem pi kontrole VOP je piputn vhrady zmny i odchylky,
ledae to je i bylo pro oblta nenosn. Mimo otzku hodnocen vhrady jsou zmny,
jejich rozsah i vznam je nepatrn. Zmnou vak nen konkretizace plnn. Zmna
me bt vslovn anebo skryt. Pkladem vslovn vhrady zmny je nap. odchyl-
ky ve struktue abarv jsou vyhrazeny nebo technick zmny vyhrazeny i zmna
model vyhrazena apod. Za zmnu se pokld vak ijej skryt forma, on se jedn
tehdy, jestlie vc, nap. nbytek je zakoupen jako vc individuln uren, avak ve
VOP je oznaen jako vc uren genericky. Nap. dodn podle vzorku.

87 BGH NJW RR, 2009, s.1641.

71
2.10.3 NOSNOST ZMNY NEBO ODCHYLKY

Pro ppustnost odlinho znn VOP je rozhodujc, zda zjmy pedkla-


datele pevauj vdanm ppad nad typickmi zjmy zkaznk, anebo jsou tmto
zjmm rovnocenn. Vychzet je ovem teba zmry monost zmn konkrtnho usta-
noven. nosnost pedpokld takov znn klauzule, kter neme slouit kospra-
vedlnn nepimench zmn. Pedpokladem nosnosti je, e zmny jsou dostaten
konkretizovny, take pedkladatel je schopen vzdor zmn mt budouc rizika pod
kontrolou. Jinm mtkem je zsada nutnosti apotebnosti. Pedkladatel m potud
zjem, kter je hodn ochrany na dohod ovhrad zmny vVOP, pokud takov zmna
je nutn kpekonn nejistot. Vzsad jsou ppustn ty zmny, kter nemaj za nsle-
dek zhoren pozice zkaznka. Ppustn jsou proto zanedbateln nebo obvykl zmny
ve smyslu standardu vuritm sektoru. Podmnkou ppustnosti zmny je udn jejho
dvodu.

3. ANALZA ESK PRAVY

3.1 CHARAKTERISTIKA PRVN PRAVY NA POZAD HISTORICKHO VVOJE

Kpoznn aktuln prvn pravy VOP me velmi inn poslouit stru-


n sonda do prvnch prav, kter pedchzely obanskmu zkonku.
ZMO rozlioval dva druhy VOP. Prvn pedstavovala mezinrodn prava, je ch-
pala veobecnmi podmnkami mezinrodn smlouvy i jim obdobn instrumenty
uzavran vrmci RVHP. lo okogentn pedpisy pmo aplikovateln pslunmi
smluvnmi stranami. Svm charakterem se liily od prvnch jednn, ktermi dnen
VOP jsou (viz Veobecn podmnky pro dodvky zbo mezi organizacemi lenskch
stt RVHP, Veobecn podmnky pro mont aposkytovn jinch technickch slu-
eb spojenmi sdodvkami stroj azazen mezi organizacemi zahraninho obchodu
lenskch stt RVHP adal).
Vustanoven 116 vak ZMO obsahoval zmnku odruhm druhu veobecnch ob-
chodnch podmnkch, tedy ji oprvnch jednnch naeho typu.88 Tmto ustanovenm
adokonce jeho dikc je pmo ovlivnn prava obsaen vobchodnm zkonku ajej
stopy nalezneme ivsouasn platn prvn prav NOZ.
Obchodn zkonk upravoval (lpe eeno zmioval) dva druhy obchodnch podm-
nek askrytou pravu ismluv uzavranch adheznm zpsobem. Rozlioval v27389
veobecn obchodn podmnky vypracovan odbornmi nebo zjmovmi organizacemi,
je bylo mon inkorporovat odkazem na n, adle obchodn podmnky, je bylo mon
pevzt iza pedpokladu, e byly smluvnm stranm znm nebo knvrhu pedloen

88 Viz 116 ZMO: Smlouvu lze uzavt tak sodkazem na stranm znm nebo navrhovatelem pedloen
obchodn podmnky nebo pouitm smluvnch formul zavedench vobchodnm styku. Odchyln ujed-
nn ve smlouv maj pednost ped znnm tchto obchodnch podmnek nebo smluvnch formul.
89 273 odst. 3 ObchZ: K uzaven smlouvy lze ut smluvnch formul citovanch v obchodnch
stycch.

72
(273 odst.1). Obchodn zkonk t pipoutl uzavt smlouvu pi pouit smluvnch
formul uvanch vobchodnm styku (273 odst.3)90. Vtomto ppad lo ozro-
dek tzv. adheznch smluv. Ztextu ustanoven 273 je zejm, e jeho st suritmi mo-
difikacemi byla pevzata do 1751 NOZ, ato do odst.1 aodst.3. Do 1798 odst.2 NOZ
pak zkonodrce pevzal vznam azsti idikci 273 odst.3 obchodnho zkonku.91
Pro zmnnou pedchzejc pravu je charakteristick cel ada rys. VOP jsou
pouze zmiovny jako mon soust smlouvy. Obchodn zkonk pak stanov velmi
rezidulnm zpsobem pedpoklady jejich pevzet do smlouvy. Ani nznakem nen
upravena kontrola, ato ani pevzet ani transparentnosti i obsahu. Vsledkem toho je,
e nen stanovena mra prvnosti asankce za jej pekroen. Pokud bylo mon uva-
ovat ojejich platnosti i neplatnosti, pak jenom ve vztahu ke kogentnm ustanovenm
zkona, resp. ustanovenm odobrch mravech ajinm obecnm klauzulm.
Svjimkou snad jedinho (!) pspvku92 nebyly VOP pedmtem diskuse. Zuvede-
nho vznik dojem, e VOP nejsou povaovny za vznamn, ale zejmna problema-
tick fenomn, jak otom svd nezjem nauky.

3.2 ROZBOR AHODNOCEN

3.2.1 STRUKTURA PRAVY

Problematika nekalch (zneuvajcch, nepimench) klauzul je vob-


anskm zkonku upravena trojm navzjem se pekrvajcm zpsobem.
Vlastn veobecn obchodn podmnky jsou upraveny v17511753, tzv.adhez-
n smlouvy nachzej pravu v 17981801 a nekal klauzule jsou kodifikovny
v18101819. prava se li nejen svoj vcnou, ale iosobn psobnost.
prava veobecnch obchodnch podmnek m dvoj osobn psobnost. Ustanoven
o inkorporaci VOP se tk zsti jak podnikatelskch, tak spotebitelskch smluv
(1751 odst.1), jako ijen podnikatelskch smluv (1751 odst.3). Pekvapiv klau-
zule jsou upraveny spsobnost pro spotebitelsk ipodnikatelsk smlouvy.
Prvn prava adheznch smluv se tk jak smluv podnikatelskch tak spotebitel-
skch. prava nekalch klauzul pak psob vi spotebitelskm smlouvm.

3.2.2 METODY KONTROLY

3.2.2.1 TRADIN (KLASICK) METODY


Kontrolu prvnosti je mon amnohdy nutn provdt na zklad ustano-
ven obecn sti oprvnch jednnch, ato tm astji, m mn inn je oteven
kontrola (viz3.2.2.2). Toto pravidlo plat inaopak, tj. specifick kontrola m pednost

90 Srov. 273 odst. 1 ObchZ.: st obsahu smlouvy lze urit odkazem na veobecn obchodn podmnky
vypracovan odbornmi nebo zjmovmi organizacemi nebo odkazem na jin obchodn podmnky, je
jsou stranm uzavrajcm smlouvu znm nebo knvrhu piloen.
91 Viz BEJEK, J.: Obchodn podmnky vkupn smlouv. Daov ahospodsk kartotka, 1996, .12.
92 Zposledn doby viz vak PAKOV, M.: Veobecn obchodn podmnky aeen jejich kolize po
rekodifikaci. Obchodnprvn revue, 2015, .4, s.106 an.

73
jako lex specialis ajej psobnost vyluuje pouvn metod obecnch, tedy kontrolu
pomoc dobrch mrav, dobr vry, pravy omylu ap.
Prvnm nstrojem bude vklad vech vvahu pichzejcch prvnch jednn, atedy
jak VOP, tak formulovch smluv, adle jednotlivch ustanoven ve smlouvch spo-
tebitelskch. Speciln pravidlo obsaen v1812 odst.1 (proferentem rule) lze po-
ut ivppad oblta jak uVOP, tak uformulovch smluv. Obecnou platnost m
ustanoven ozkladnch poadavcch na prvn jednn (551 an.). Uplatnn doznaj
ikogentn pedpisy, zejmna onemrnm zkrcen (1793 an.) alichv (1796).
Pomovn VOP, resp. formulov smlouvy zsadou dobrch mrav bude relativn
astm ppadem, mn astm bude pouit klauzule veejnho podku (588 NOZ).
Tyto obecn tradin pstupy lze pout jak vppad samotnho obsahu smlouvy,
tak pi zvaovn innho pevzet (inkorporace) VOP do smlouvy.
innm nstrojem bude vdy ustanoven oomylu (583585).

3.2.2.2 VLASTN (OTEVEN) KONTROLA

PRAVA VOP
Kontrola pevzet je rezidulnm zpsobem upravena obdobn, jako tomu
bylo vobchodnm zkonku v1751 odst.1 a3. Obchodn podmnky se stanou platnou
soust smlouvy, jestlie je pedkladatel pipoj knabdce anebo jestlie jsou stranm
znmy. Argumentem zopaku lze dovodit, e nejsou-li splnny tyto pedpoklady, bude
teba jejich absenci vyplnit dispozitivnmi ustanovenmi zkona. Zpravidla vak pjde
orelativn konkrtn ustanoven, jeho nahrazen obecnmi klauzulemi zkona nebu-
deinn atak kuzaven smlouvy nedojde. Dkaz oneznalosti VOP mus pedloit
oblt.
Velmi liberln mtko zkonodrce stanovil pro ppad VOP vypracovanch
odbornmi nebo zjmovmi organizacemi pi uzavrn smlouvy mezi podnikateli
(1751 odst.3). Pedkladateli vtakovm ppad posta kplatn inkorporaci vyvrtit
argument oblta, e na n neodkzal. Spornou otzkou je prkaz kvalifikace orga-
nizac, kter VOP vypracovaly, jako organizac odbornch nebo zjmovch. Pee
pedchoz pravy vobchodnm zkonku nese 1754, do nho byl pevzat text 274
ObchZ, obsahujc tzv. vykldac doloky, ktermi se mysl nap. INCOTERMS, je
ovem nejsou VOP. Maj vak vmnohch smrech pro smlouvu obdobn vznam
aproto zkonodrce stanovil kontrolu jejich inkorporace vspotebitelskch smlou-
vch (1754 odst.2).
Vlastn kontrolu obsahu stanov 1752 pro ppad masovch smluv (vt po-
et osob), je zavazuj oblty dlouhodob koptovnm plnnm stejnho druhu. Pro
platnost ppadu pozdj zmny stanov zkonodrce pedpoklady. Platn jsou zmny
veobecnch obchodnch podmnek tehdy, je-li ji pi jednn ouzaven smlouvy zej-
m rozumn poteba jejich pozdj zmny za pedpokladu, e bylo t ujednno, jak
se zmna druh stran oznm spolu sprvem zmnu odmtnout aukonit smlouvu za
rozumnch podmnek (1752 odst.1).
Kontrola pekvapivch klauzul je soust kontroly jejich inkorporace do smlouvy,
kter se vak me uskutenit jen na zklad vslovn akceptace oblta (1753).
74
Ve vtin ppad kontroly pevzet nebude zejm zapoteb nahrazovat nepevzat
ustanoven, nebo ta budou mt zpravidla jenom urit doplujc vznam.

KONTROLA SMLUV UZAVRANCH ADHEZNM ZPSOBEM


Inkorporace VOP individuln nevyjednan smlouvy (1799) je zaloena
na dkazu znalosti VOP obltem, kterou mus prokzat pedkladatel. Kontrolu pevzet
obsahuje 1799. VOP se vdsledku neplatnosti ustanoven opoukazu na n nestvaj
soust smlouvy.
1800 odst.1 obsahuje pravu kontroly transparentnosti aobsahu ustanoven indi-
viduln nevyjednan smlouvy, je je pro osobu prmrnho rozumu nesrozumiteln.
Toto ustanoven je platn, jestlie pedkladatel proke, e slab stran dodaten vy-
svtlil vznam tto doloky. Tuto doloku pak jist me oblt odmtnout. Bez ohle-
du na dodaten vysvtlen pedkladatelem je ustanoven neplatn, zpsob-li slab
stran jmu. Protoe vtakovm ppad bude zejm neplatnost ohroeno jakkoliv
smluvnustanoven, je svjimkou jmy nepatrn bude slab stranu jakkoliv znev-
hodovat.
Vtchto ppadech bude soud provdt kontrolu obsahu zejm zedn povinnosti.
Nikoliv na kontrolu transparentnosti, ale pouze obsahu se sousteuje 1800
odst.2. Jde okontrolu srozumitelnho, ale pro slab stranu zvlt nevhodnho
ustanoven smlouvy. Vtomto ppad vak je zkonodrce nemrn, zejmna ve
srovnn spedchozm ustanovenm, liberln. Neplatnou je pouze takov klauzule,
kter je kvalifikovan nevhodn adle se mus bez rozumnho dvodu odchylovat
zvazn od obvyklch podmnek vobdobnch ppadech.

SPOTEBITELSK SMLOUVY
Kontrolu transparentnosti upravuje 1811 odst.1 nedslednm zpsobem.
Na prvn pohled toto ustanoven svd otom, e povinnost jasnosti asrozumitelnosti
obsahu smlouvy je deklaratorn povahy ajej poruen postrd sankce. To by ovem
bylo vrozporu se smrnic, je by bez vkladu tohoto ustanoven, smujcho ksankci
neplatnosti, doznala nepmho inku, kter by znamenal prv uskutenn tto sankce.
Otevenou kontrolou obsahu pedstavuje 1812 odst.2, podle kterho se jakkoliv
odchylka spotebitelsk smlouvy od ustanoven zkona na ochranu spotebitele pova-
uje za neplatnou (se nepihl). Pozoruhodn je, e toto mtko je velmi psn,
atak jakkoliv odchylka od kogentnho ustanoven zkona bude zpsobovat neplatnost.
Oproti smrnici pouv dal zpsujc mtko kontroly 1813, kter je postaven
na kritriu znevhodnn spotebitele, jeho zkladem je nepimen nerovnovha prv
apovinnost stran vneprospch spotebitele bez korekce zsadou dobr vry, co je zm-
nn rozdl oproti Smrnici. Druh vta tohoto ustanoven pak znamen, e vppad,
e, ato na rozdl od Smrnice, jsou spotebiteli jasnm asrozumitelnm zpsobem
poskytnuty informace opedmtu plnn acen, podlhaj itato ujednn ve spotebi-
telsk smlouv kontrole obsahu. Pro ppadnou spojitost mezi nekalmi ustanovenmi
avlastnm obsahem smlouvy plat zvry ve (2.9) uveden. Nevhodnost ustanoven
ve smlouv nelze vyvaovat vhodnost plnn i ceny. Absolutn neplatnost jsou pak
postieny klauzule, jejich pkladn vet (1814) obsahuje ern seznam.
75
Pozoruhodn je ustanoven v1815, kter rozmluje kogentnost ustanoven ozne-
vhodujcch (nekalch) ustanovench austanoven otom, e knepimenmu ujed-
nn se nepihl, ledae se jich spotebitel dovol, co znamen, e se spotebitel
vzdv svho prva poskytovanho zkonem, kterto projev vle je stien sankc ne-
platnosti (1812 odst.2 vta druh).

4. EEN

Oproti ve uvedenmu modelovmu een (viz kapitola2) je esk prv-


n prava kontroly smluv stle jet velmi nedostaten. Obecn ustanoven okontrole
obsahu, resp. pevzet do smlouvy nepostihuj innm zpsobem ppady zneuit,
adostaten inn proto nen ani ve smyslu prevence. Konkrtn pravidla kontroly
jsou ojedinl amnohdy pro svoji rozporuplnost nemohou innm zpsobem psobit.
Zkon vak nevyluuje relativn extenzivn vklad pslunch prav na zklad
kritri modelovho een. To se bude moci uplatnit zejmna tehdy, pouv-li zkono-
drce neuritch vraz, kter maj daleko do definic.
Tak vppad inkorporace bude teba extenzivnm zpsobem vykldat otzky, resp.
pojmy seznmen se i vzet na vdom nebo znalosti VOP v1751, 1799, 1800 a1813.
Otzky znevhodnn, ato jak v1800, tak v1813 bude teba extenzivn interpreto-
vat ve smyslu shora uvedenho vkladu (vkap.2 modelov een).
Ani takto vak nebude mon doshnout hustoty atedy innosti kontroly dosaho-
van nap. pi pouvn 18071809 BGB obsahujcch pklady konkrtnch doloek,
a u snsledkem absolutn neplatnosti i monosti pouit hodnotov analzy.
Zsadn zmnu ke kvalitnj kontrole prvnosti smluv me uskutenit zkonodr-
ce. Ten by ml reflektovat vvoj vmodernch zkonodrstvch od obecnch klauzul ke
specifick vlastn kontrole obsahu, transparentnosti ainkorporace.

76
2015 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 3 PAG. 77108

VEEJN PODEK JAKO TZV. OBECN


KLAUZULE VSOUKROMM PRVU
ZHLEDISKA EVROPSKHO KONTEXTU

LUBO TICH

Abstract: Ordre Public as aGeneral Clause in Private Law from the Point of View
European Context
Presentation of general clauses as aphenomenon in private law, their function and position
aas tool of interpretation. Analyses of ordre public as one of general clauses. Various forms
of ordre public: ordre public of apolice regime, ordre public in international private law,
law of international civil procedure, ordre public in private law with afocus on French
law. Introduced in to the Czech Civil Code (the ordre public interne) became adefensive
mechanism against most dangerous influences. Resolution for domestic ordre public: it is
based on fundamental rights.

Key words: general clauses, civil law, ordre public in international private law, procedural
law and private law (ordre public interne)

Klov slova: veejn podek, jeho funkce, obrana proti cizm vlivm nebezpenm
zkladm prvnho sttu ajeho prvnmu du. Vobanskm zkonku je naplnn
zkladnmi lidskmi prvy

1. VOD

Pro esk obansk zkonk (OZ/2012, dle NOZ) je charakteristick,


e na rozdl od svch socialistickch pedchdc ave srovnn se zahraninmi kodifi-
kacemi je doslova peplnn obecnmi pojmy, jakmi jsou nap. dobr mravy i dobr
vra (poctivost) acel ada dalch, jak otom svd nap. apedevm zkladn zsady
obecn sti (18). Jejich repertor byl rozen oinstitut veejnho podku (viz
1 odst.2 a588).
Clem tohoto pspvku je pedevm pojednn ovznamu apsoben obecnch
klauzul (kapitola2). Jeho hlavnm obsahem je rozbor fenomnu veejnho podku,
kter je veskm obanskm prvu novinkou. Sveejnm podkem se esk prvnk
setkval tradin voblasti mezinrodnho prva soukromho apot ivrmci unijnho
prva. Nyn, evidentn po vzoru vcarskho obanskho zkonku (ZGB), se jedna
forma veejnho podku, toti tzv. vnitn veejn podek (ordre public interne), stala
soust iobanskho zkonku.
Pspvek si proto klade za kol vprv ad vyjasnit postaven tohoto institutu,
ato na pozad jeho chpn jak vjurisdikcch kontinentln Evropy, tak icommon law
77
aunijnho prva. Zvltn pozornost je upena na chpn vnitnho veejnho podku
ve Francii. Konen se pokoume stanovit obsah, vznam afunkci tohoto institutu
vrmci novho obanskho zkonku. To se neobejde bez vztahu pedevm kjinmu
institutu, jen tradin obstarv funkci, kter je vlastn veejnmu podku, ato dob-
rm mravm.

2. OBECN KLAUZULE VSOUKROMM PRVU

2.1 POJEM

Obecn klauzule, bez ohledu na to, zda je zaazujeme kprvnm principm


nebo jim pipisujeme jinou normativn funkci, jsou pro kodifikaci soukromho prva
pznanm jevem. Vyznauj se charakteristickou flexibilitou, kter znamen relativn
neuritost jejich pouit. Uvauje-li se otom, e BGB se stal vznamnm mj. pro v-
skyt tchto klauzul, ae, jinak eeno, jeho charakteristickm rysem byla ustanoven
obsaen v138 (dobr mravy), resp. 242 (dobr vra), pak oNOZ meme mluvit
jako okodexu, kter je symbolem pemry tchto pojm, jak je zejm pedevm zjeho
ustanoven v18. Zjinho hlediska lze uvaovat ojeho peten extraleglnmi hod-
notami potenciln i vslovn zakotvenmi prv vgenerlnch klauzulch. NOZ tedy
kontrastuje sjinmi kodifikacemi vetn nap. nov maarsk pravy, ale pedevm
spedchozmi obanskmi zkonky socialistickho typu veskoslovensk republice,
kter byly prosty extraleglnch prvk.

2.2 PROBLMY

Zkladn obt generlnch klauzul, jakmi jsou dobr vra nebo dobr mra-
vy, jejejich neuritost, je nedovoluje bezprostedn subsumpci. Pesto je mnoz povauj
za plnohodnotn prvn normy, kter zpsobuj plnou formln platnost1 ajsou vzdor
sv vgnosti formln rovnocenn nejpreciznjm prvnm pravidlm, je jsou soust
prvnho du.
Tento problm lze ilustrovat na pkladu nmeckho BGB. VNmecku dolo souas-
n sproblmy industriln revoluce kpkr karie 138, 157 a242. Ustanoven 242
BGB bylo oslavovno jako krlovsk paragraf apokusy oznait je jako bezvznamn
ustanoven ztroskotaly.2 Pod vlivem zjmov jurisprudence3 zailo toto ustanoven na-
prostou konjunkturu. Ani ostr kritika veden Hedemannem,4 varujc ped rozttnos-
t prva abezzsadovost pi jeho aplikaci, na tom nic nezmnila. Krizi zaznamenaly

1 Srov. ktomu KRAMER, E.A.: Juristische Methodenlehre. 4. vyd. Mnchen, Wien, Bern, 2013, s.70 an.
2 Srov. ktomu JUNG, P.: Die Generalklausel im deutschen und franzsischen Vertragsrecht. In: BALDUS,
Chr. MLLER-GRAFF, P.-Chr (eds.).: Die Generalklausel im europischen Privatrecht. Mnchen,
2006, s.37an.
3 HECK, P.H.: Begriffsbildung und Interessenjurisprudenz, 1932.
4 HEDEMANN, J.W.: Flucht in die Generalklauseln, 1933, s.58 an.

78
generln klauzule teprve svoj diskreditac vnacionln socilnm (nacistickm) zze-
n.5 Svoji rehabilitaci zaily vdsledku dl Karla Engische6 aJosefa Essera.7

2.3 POUIT OBECNCH KLAUZUL JAKO NSTROJE VKLADU PRVA

Obecn klauzule jsou vzkonodrstv pouvny proto, nebo je nemon


pojmout nekonenou mnoinu skutkovch ppad, je je zapoteb usmrovat. To
vyaduje obecn aabstraktn formulovan skutkov podstaty apouvn obecnch
neuritch pojm (effet utile), umoujcch irok prostor pro aplikaci.
Poteba tchto klauzul je tm vt, m kazuistitj je vlastn prvn prava. To
se ukazuje na srovnn BGB aABGB.8 Druh uveden kodex je konstruovn ve velmi
otevench (flexibilnch) prvnch normch, kter se relativn dobe vyrovnvaj se
zmnami vprosted, na kter jsou aplikovny. Proto poteba flexibilnch klauzul je
podstatn men ne vppad kazuisticky koncipovanho BGB.
Obecn klauzule je teba povaovat za druh mezer vzkon.9 Uritou kategori
zkonodrcem plnovanch mezer jsou toti flexibiln neurit prvn pojmy apr-
v obecn (generln) klauzule, jakmi jsou vNOZ nap. zsady slunosti (2958,
2959), dobr mravy, dleit dvod apod. Obdobn tomu je ivDCFR, kter se tmito
neuritmi pojmy jenom hem.10 Jedn se oprzdn formulace, kter se pouze na
prvn pohled zdaj bt preciznmi vyjdenmi. Pi pozornjm ten jsou vak neurit
amnohoznan. Hedemann11 obecn klauzule nazval pznan jako kus otevenho
zkonodrstv aoznail je za chtnou (plnovanou) mezeru vzkon. Heck12 je pova-
uje za delegan normy.

2.4 FUNKCE SOUD

Pouvn generlnch klauzul pedpokld vyplovn prostoru, kter


sktaj uritm obsahem. Jeho zkladem je mnohdy teologick vklad vychzejc
zhodnotov analzy. Vtomto ohledu se uvauje ojaksi legislativn funkci soud, je
je projevem tzv. ducha doby.
Historie judikatury vak dokld nevdanou legislativn fantazii soud, kter se
dovolv prv obecnch klausul. Mnostv novch prvnch institut vd prv za
tyto klauzule. VNmecku to je nap. zneuit prva, kter vzkon nen upraveno,
stejn jako prekluze i uen oodpadnut ekonomickho zkladu prvnho jednn. Ge-
nerln klauzule jsou proto oznaovny jako kuka vajka13 vliberlnm prvnm
5 RTHERS, B.: Die unbegrenzte Auslegung. 7.vyd. Mnchen, 2012.
6 ENGISCH, K.: Die Idee der Konkretisierung in Recht und Wissenschaft unserer Zeit, 1953.
7 ESSER, J.: Grundsatz und Norm in der richterlichen Fortbildung des Privatrechts, 1956.
8 KRAMER, viz pozn.1, s. 75 an.
9 RTHERS, B.: Rechtstheorie. 2. vyd. Mnchen, 2005, marg. . 856.
10 Viz kritiku nap. u FAUVARQUE-COSSON, B. MAZEAUD, D. (eds.): European Contract Law.
Mnchen, 101 an., 150 an.
11 HEDEMANN, viz pozn.4, s. 58.
12 HECK vpozn.3, s.4.
13 Pfeiffer je oznauje jako cizorod tleso vkontinentln Evrop (PFEIFFER, Th.: Die Generalklausel auf
der Agenda der europischen Privatsangleichung, viz pozn.2, s. 29).

79
systmu. Jsou potencilem zneuit. Jejich pomoc lze nejen jednotlivm ustanovenm,
nbr celmu kodexu pikldat relativn libovoln vznam. Jak to prokazuje nauka
ajudikatura vobdob tzv.tet e, je mon zsadnm zpsobem zmnit idosud exis-
tujc, stabilizovan koncept nkterch zkladnch prvnch institut soukromho prva.
Funkce soud je proto pi vkladu aaplikaci obecnch klauzul zcela mimodn. Jejich
loha je oto obtnj, o przdnj obecn klauzule jsou. Neexistuje-li judikatura
anauka, postrd soudce mon vodtka kpedvdatelnm rozhodnutm. Prvn jistot
nepispv, nem-li prvn d hranice, jimi by ve form lze vymezovat potebnost
azpsob aplikace obecnch klauzul.
Otakovou situaci se jedn vppad veejnho podku vNOZ. Proto tento institut
analyzujeme nejen na zklad srovnvacho rozboru vnitnho veejnho podku po-
uvanho vjinch prvnch dech, ale ina pozad jeho mezinrodn varianty (ordre
public international).

2.5 KLASIFIKACE AVZJEMN VZTAH VYBRANCH


GENERLNCH KLAUZUL

Uiten je zjiovat charakteristick znaky jednotlivch generlnch klau-


zul ana jejich zklad je klasifikovat, resp. srovnvat. To vede kjejich lepmu poznn
apochopen jejich vznamu afunkc.
Zhlediska vyjden tchto fenomn vplatnm prvu je mon rozliovat generln
klauzule vslovn (explicitn) stanoven aty, je nejsou pozitivnprvn vyjdeny,
apesto je lze dovodit apouvat. Urit pechodn stav spov vtom, e tato usta-
noven sice nejsou jako generln klauzule vslovn vyjdena, ale pesto maj obdob-
nou funkci, nebo obsahuj abstraktn pojmy, kter tvo jejich zklad. Tak nap. podle
2958, resp. 2599 lze poskytnout nhradu pi ublen na zdrav api usmrcen podle
zsad slunosti. Lze tedy dovozovat zsadu slunosti, ato nejen vsouvislosti smrou
odkodnn, ale jej psobnost lze dovodit jako obecnou vcelm rozsahu obanskho
zkonku.
Obdobn zkon stanov (nap. v2061 odst.1 psm.a)), e kupujc urit vlastnosti
oekv. Takov pojem je zkladem legitimnho oekvn jako obecn kategorie znm
nap. zunijnho prva. Takto lze pokraovat rozborem dalch obdobnch konkrtnch
ustanoven, atvrdit, e tyto implicitn obecn klauzule maj stejn i obdobn vznam
jako ty, kter jsou vslovn vNOZ vyjdeny (viz 18).
Zhlediska psobnosti je mon rozliovat mezi tmi obecnmi klauzulemi, kter
maj vcn omezenou psobnost se zamenm nap. na vztahy zvazkovho, ppadn
vcnho prva na stran jedn, atmi, je plat obecn na stran druh. Do poslze
oznaen kategorie lze zaadit dobrou vru, poctivost (tzv.objektivn dobrou vru),14
dobr mravy i veejn podek. Urit standard, resp. postaven zsad obecnho cha-
rakteru aveobecn psobnosti maj kategorie slunosti, dvry stran, spravedlnosti i
legitimnho oekvn.

14 MELZER, F. TGL, P. In: MELZER, F. TGL, P. akol.: Obansk zkonk v117. Praha, 2013,
Koment k6, marg.. 11 an., s.105 an.

80
Obdobn el sleduj pojmy zneuit prva, obchzen zkona, ikana apod. Jde
oprvn instituty obecn sti obanskho prva, nebo dokonce obecnho charakteru,
pesahujc samotn obansk prvo.
Jak je vzjemn vztah tchto pojm? Nkter znich jsou nap. ve vztahu piny
ansledku. Tak podle nmeckho prva je zneuit prva dsledkem poruen dobr
vry. Proti tomu vrakouskm prvu je pinou zneuit prva rozpor sdobrmi mravy.
Podle vznanho nzoru veskm prvu15 je zneuit prva dsledkem poruen
cel ady tchto generlnch klauzul, je maj funkci uritch prvnch i morlnch
zsad.
Zvltn pozornost si zasluhuje vzjemn vztah vnitnho veejnho podku adob-
rch mrav. Zejmna vgermnskm prvnm okruhu toti pevld nzor, e tyto in-
stituty sleduj vpodstat stejn el, aproto je jejich paraleln existence nadbyten.
Tomuto problmu se vnujeme jak pi rozboru prvnch d, je vobanskm prvu
znaj veejn podek idobr mravy (Francie, vcarsko), tak tch, kter upravuj jen
dobr mravy (Nmecko), azejmna analyzujeme tento problm vppad NOZ, kter
vedle dosud znmho institutu dobrch mrav nov zavedl veejn podek.

3. VEEJN PODEK. VOD DO PROBLEMATIKY

3.1 EL, DRUHY, TERMINOLOGIE APOJMOSLOV

Veejn podek je typickou obecnou klauzul relativn irokho pouit,


nebo se vyskytuje nejen vsoukromm prvu, ale pedevm vmezinrodnm prvu
soukromm aprocesnm, vprvu Evropsk unie adle vprvu policejnm. M vechny
charakteristick znaky obecn klauzule: jej relativn neuritost dv relativn irok
prostor kuven pi jeho aplikaci. Veejn podek je relativnm pojmem, nebojeho
obsahem jsou kategorie, kter se mohou vase zmnit amn se irelevance jednotli-
vch znich pro veejn podek. Obdobn jako ukategorie dobrch mrav mluvme
orelativit veejnho podku.
Zhlediska pvodu jev, jejich standard se pouvnm vhrady veejnho podku
zajiuje, lze rozliovat dv oblasti. Jednak to jsou vlivy i jevy pochzejc ze zahrani
azde pak vhrada veejnho podku slou vrmci mezinrodnho prva soukromho
aprocesnho, resp. evropskho unijnho prva. Na druh stran vryze tuzemskch
prvnch pomrech se pouv vnitnho veejnho podku (ordre public interne). Jde
pevn osoukromoprvn vztahy, ale ivztahy policejnho prva.
Institut veejnho podku je kategori slouc kobran uritho prvnho spoleen-
stv, resp. prvnho du aprvnch vztah na nm vybudovanch zejmna ped vlivy
pichzejcmi vdsledku aplikace cizch prvnch d, kter mohou uritou rovnov-
hu tuzemskho prvnho du vn naruit. Veejn podek je proto nstrojem, by
vjimen pouvanm, namenm proti tomuto kodlivmu psoben. Jak uvidme,

15 Viz PULKRBEK, Z.: Zkaz zneuit prva vrozporu sjeho elem. Praha, 2007; LAVICK, P. In:
LAVICK, P. akol.: Obansk zkonk I, Obecn st (1654). Praha, 2014, Koment k8, marg..1.

81
existuje cel kla tohoto pojmu (viz kapitola4). Veejn podek m toti jako nstroj
obrany, ale i, jak jet uvidme, uritho pozitivnho nboje, rzn fazety. Tradin
se veskm prvnm du objevuje mezinrodn veejn podek zakotven vzkon
omezinrodnm prvu soukromm (t MPS) aprocesnm. M koliznprvn podobu
aformu nstroje mezinrodn prva procesnho. Spolenm znakem obou tchto insti-
tut je obrana ped vlivem (vsledkem) aplikace cizho prvnho du, jen je vrozporu
se zkladnmi hodnotami tuzemskho prvnho spoleenskho systmu.
Vedle toho existuje tzv. unijn veejn podek vunijnm (evropskm) primrnm
prvu (viz4.5). Slou jako omezen pohybu zkladnch faktor vnitnho trhu. Jeho
zkladem je obrana uritho spoleenstv (sttu, EU apod.) vzjmu uritch hodnot i
spolench zjm.
Konen existuje jeho ist tuzemsk forma vobanskm prvu (tzv.ordre public
interne, viz kap.68), kter m ponkud jin el ne ve uveden druhy veejn-
ho podku; m vak stejn znak spovajc vobran tuzemskch zkladnch zsad
ahodnot. Tento institut je pedmtem dal analzy vkapitolch 57. Ryze tuzemsk
charakter m institut veejnho podku vrmci policejnho prva.

3.2 OBSAH VEEJNHO PODKU, STANDARDY AMTKA

Jde ojednu znejdleitjch otzek veejnho podku.


Veejn podek je prvn kategorie, jejm obsahem jsou pevn instituty stav-
nho prva. Ty jsou mtkem ppustnosti, resp. nebo naopak neakceptovatelnosti
uritch postup i jev.
Zdrazuje se vznam zkladnch hodnot, elu zkona, zsad, na kterch je teba
trvat apod. Veejn podek zahrnuje pedevm tyto prvky:

a) Zkladn lidsk prva


Zkladn lidsk prva jsou nejen novm fenomnem 2.pol. 20.stolet vbec, ale
inovinkou aspecifickm fenomnem voblasti mezinrodnho prva soukromho apro-
cesnho. Kjejich pm aplikaci dochz postupn, ato a v70. a80.letech 20.stolet.
Jednotliv zkladn lidsk prva jsou tangovna rznou mrou arozdlnm zpso-
bem. Obsahem veejnho podku pouvanho vsoukromm prvu jsou pedevm
doten osobn, hospodsk zkladn lidsk prva, zatmco voblasti unijnho prva se
soust veejnho podku stvaj pedevm zkladn prva politick, ale ihospod-
sk asociln.

b) Zkladn prvn principy


Obsahem veejnho podku jsou pedevm principy stavnho prva. Voblasti
soukromho prva maj vak vznam iprincipy tohoto prvnho odvtv.

c) Evropsk dimenze
Tmto pojmem rozumme urit aspekty unijnho prva, kter bez ohledu na inten-
zitu pomru danho skutkovho stavu (prvnho vztahu) ktuzemskmu prvnmu du
lenskho sttu by ml tuzemsk veejn podek vdy respektovat.
82
d) Mezinrodn charakter
Je pznan, e veejnmu podku voblasti mezinrodnho prva soukromho
amezinrodnho prva procesnho (MPP), jako iprva unijnho je vlastn mezinrodn
charakter. Proto tak je voblasti prvnch dvou prvnch odvtv veejn podek naz-
vn veejnm podkem mezinrodnm. Pouv se tedy vprvnch vztazch scizm,
resp. unijnm prvkem.

4. VEEJN PODEK VMEZINRODNM PRVU


SOUKROMM APROCESNM (ORDRE PUBLIC
INTERNATIONAL). UNIJN VEEJN PODEK.
ZKLADN OTZKY

4.1 VEEJN PODEK VMPS AMPP

Institut veejnho podku pat kobecn sti mezinrodnho prva sou-


kromho aprocesnho aslou kobran proti prvn relevantnm vlivm, je jsou vroz-
poru sezkladnmi hodnotami, resp. idejemi uritho spoleenstv, pedevm sttu i
Evropsk unie. Podle klasickho konceptu mezinrodnho prva soukromho pedsta-
vuje veejn podek posledn ventil proti kodlivm inkm aplikace cizho prva
acizch rozhodnut. Je tedy obranou proti prvnm jednnm na zklad volby prvai
objektivnho hraninho ukazatele, je jsou vrozporu suvedenmi hodnotami, resp.
ped nsledky zahraninch rozhodnut. Jde oneurit pojem, kter vyaduje pi svm
pouit jako vhrada veejnho podku precizaci (viz nap.4.2.1). Veejn podek
vak m ipozitivn funkci kprosazen uritch hodnot prostednictvm tzv. pmo apli-
kovatelnch prvnch norem veejnho podku (viz4.1.5).
Na evropsk rovni (viz4.2.3) je tento pojem vyplovn evropskmi hodnotami,16
pedevm lidskmi prvy obsaenmi vChart zkladnch prv EU, resp. ELP.

4.1.1 ROZDL MEZI VEEJNM PODKEM VMPS AMPP

Veejn podek vMPS oznaovan jako koliznprvn je teba chpat


jako nezpochybniteln jdro prvnho du, na zklad jeho psobnosti se odmt
pouvat cizch hmotnprvnch norem. Veejn podek vMPP, zvan procesn, je
soust vlastnho procesnho prva avede kodepen uznn, resp. vkonu cizch
rozhodnut.
Tento rozdl se vna nauce neakcentuje, ikdy je podstatn. Clem pouit veej-
nho podku vkoliznprvnm smyslu je ochrana ped nsledky aplikace zahranin-
ho prvnho du, kdy jeho vsledek je vrozporu se zsadnmi standardy. Vppad
procesnho veejnho podku nejde oaplikaci cizho prvnho du, nbr opsoben
rozhodnut, jeho vadnost i rozpor sveejnm podkem me bt dna nkolika fak-
tory. Je vsledkem aplikace zahraninho prva, je je vrozporu stuzemskm veejnm
podkem. Vmezinrodnm prvu procesnm je pouit veejnho podku odvodnno

16 Viz odst.2 preambule SEU.

83
zsadnm pochybenm vzen ped cizm soudem ped vydnm jeho rozhodnut, oje-
ho uznn, resp. vkon se vtuzemsku d. Tyto vady mohou vzniknout vdsledku
sice sprvn aplikace, avak pochybnch prvnch ustanoven, anebo vadnou aplikac
sprvnho procesnho zkladu cizm soudem.
Spolen rysy veejnho podku vmezinrodnm prvu soukromm aprocesnm
jsou analyzovny vnsledujcch pasch. Specifick znaky veejnho podku vtch-
to dvou prvnch odvtvch jsou pak pojednny v4.2 a4.3.

4.1.2 VAZBA NA ZKLADN LIDSK PRVA

Jednm zobsah veejnho podku, jakoto mtka nsledk pronikn


cizho prva ve shora uvedenm smyslu, jsou zkladn lidsk prva (viz3.3). Akoliv
uns existuje vsouasn dob cel ada systm i reim zkladnch lidskch prv
(nap. Zkladn listina jakoto soust stavy R, ELP, Pakty OSN, Charta zklad-
nch lidskch prv EU), je pojmu zkladnch lidskch prv vlastn jejich nadnrodn
charakter. Jsou-li zkladn lidsk prva jednm zobsah i zklad veejnho podku,
pak jej in nadsttnm. To se tk zejmna ppad speshraninm (cizm) prvkem.
Klade se pak otzka vznamu vztahu dotenho prvnho pomru i situace kdalm
hodnotm, je jsou ryze nrodnho charakteru, avbec relacekonkrtn skutkov si-
tuace (danho prvnho vztahu) kprvnmu du sttu, jeho orgn ovci rozhoduje.
Tvrd-li se, e vztah ktuzemsku je jednm zrozhodujcch kritri pro pouit veejnho
podku, pak uveden argument toto tvrzen ponkud relativizuje.

4.1.3 RELATIVITA VEEJNHO PODKU


(PLN I OSLABEN VEEJN PODEK)

Jde orznou intenzitu kritri, je maj vrmci mezinrodnho prva sou-


kromho zabrnit aplikaci cizho prva, resp. nsledkm tto aplikace. Pevldajc sta-
novisko tuto rozdlnost (relativita) pisuzuje me intenzity vztahu danho skutkovho
zkladu ktuzemsku. Existuj vak opan nzory. Zejm vak bude rozhodujc obsah
veejnho podku jakoto kritrium filtrace. m intenzivnj vztah kzahrani
(vizZLP), tm ni relativita asilnj poteba jeho pouit aopan (viz4.2.2).

4.1.4 TZV. NORMY VEEJNHO PODKU

Zatmco veejn podek m takkajc negativn funkci, nebo brn vlivu


zcizch prvnch d, normy veejnho podku maj funkci pozitivn, nebo chtj bt
aplikovny. Jde okogentn pedpisy, jejich obsahem jsou obecn i uritm prvnm
dem uznvan vznamn hodnoty i zjmy, kter se prosazuj bez ohledu na prvn
d, kter je na dan konkrtn prvn vztah aplikovn. Prosazuj se iproti koliznm
normm, resp. prvnmu du, jen byl na jejich zklad pouit.
Vcel ad prvnch odvtv existuj ustanoven, kter psob obdobn jako veejn
podek vmezinrodnm prvu soukromm. Tyto instituty je vak teba odliovat od
koliznprvnho veejnho podku.
84
4.1.5 CIZ PRVO AMRA ROZPORU SVEEJNM PODKEM

Otom, co je ciz prvo, rozhoduje aplikovan ciz prvn d, tedy ze-


jmna jeho nauka oprvnch pramenech. Ta je relevantn pro uren toho, co je teba
rozumt pramenem prva.
Pedmtem pouit veejnho podku je celkov vsledek aplikace. Mnohdy je
velmi sloit, akoliv na to teorie neupozoruje, posoudit soulad i rozpor stuzemskmi
standardy. Zda nap. neme urit rozpor bt vyven nadstandardnm pozitivnm
psobenm cizho prvnho du. Tak tomu zejm nen (viz dle 4.2).
Jak ji bylo eeno, veejn podek je jakmsi poslednm ventilem, ultima ratio,
tedy eenm zcela zsadnch rozpor, je nen mon pekonat jinm zpsobem. Jeho
aplikace pichz vvahu jen vppad zejmho rozporu vsledk aplikace cizho
prvnho du i procesnch pochyben vzen ovydn rozhodnut, jeho uznn i
vkon se vtuzemsku d. Je zejm, e izde m soudce relativn irok prostor kuv-
en. Proto izde mluvme orelativit veejnho podku.
Rozpor sveejnm podkem mus tedy bt kvalifikovan, tj. mus pro dan ppad
pedstavovat nepekonatelnou, nenosnou pekku. Zanedbateln rozpor nen dvo-
dem kpouit vhrady veejnho podku.
Prvn pravy koliznprvnho aprocesnprvnho veejnho podku zpravidla tuto
obzvltn mru rozporu sveejnm podkem jako podmnku aplikace vhrady vslov-
n upravuj. Proto tak kjejmu pouit dochz zdka.

4.1.6 FAZETY VEEJNHO PODKU VMPS AMPP

Zhlediska funkce lze rozliovat negativn apozitivn veejn podek. Ne-


gativn veejn podek znamen ochranu, tedy vyluovn pouvn cizho prvnho
du. Pozitivn veejn podek reflektuje jeho funkci pouvat zkladn hodnoty jako
dvod kodepen aplikace prvnho du, resp. pouit nhrady za odepen ciz prvn
d. Obsahu tohoto pojmu se pouv ivppad aplikace kogentnch pedpis, tedy
tzv.norem veejnho podku. Jde otzv. pmo aplikovateln normy, kter vrmci lex
cause je teba automaticky pouvat (viz4.1.4.).
Zhlediska psobnosti apvodu se rozliuje nrodn, mezinrodn aevropsk ve-
ejn podek. Prvn znich spov na nrodnch pedstavch, mezinrodn veejn
podek je pedevm ius cogens mezinrodnho prva veejnho, kter je teba pout
jako soubor zvaznch prvnch princip zavazujc subjekty tohoto prvnho odvtv.
Souasn vak je mon chpat mezinrodn veejn podek ve smyslu zkladnch
prvnch zsad, kter jsou jako absolutn jdro mezinrodnho prva veejnho spolen
vem nrodm (sttm).17

17 KROPHOLLER, J.: Internationales Privatrecht. 4.vyd. Tbingen, 2001, 36, s.242 an.

85
4.1.7 PEDMT PSOBNOSTI

Pi zjiovn souladu i rozporu sveejnm podkem jde opouvn


hmotnprvn kontroly spravedlnosti, jakoto mimodnho nstroje MPS, kter jinak
je kdispozici pouze zkonodrci. Zkladem je zjitn obsahu dotenho zkladnho
prva.
Podstatn prvn zsady (el zkona, dobr mravy) jsou podmnn asem ams-
tem aproto se mluv orelativit veejnho podku (viz4.1.3), je m klov vznam
pro rozsah jeho psobnosti vdan okamik pi pouit vkonkrtnm ppad.
Podstatn jsou jak ochrana zjm jednotlivce, tak ochrana sttnch, resp. veejnch
zjm.

4.2. VEEJN PODEK VMPS

4.2.1 OBECN

Klauzule veejnho podku jsou obsaeny tm ve vech evropskch


nstrojch koliznho prva, a ji ve smlouvch, nebo vnazench. Vlivem evropsk
harmonizace lidskch prv dochz ikeuropeizaci veejnho podku. Veejn po-
dek je znm ve vech kodifikacch mezinrodnho prva soukromho avsouasn
dob je pouvn proti inkm (nap. islmskho prva) psobcm diskriminaci en.
Podstatn je obecn koncept, e veejn podek se aplikuje sohledem na vsledek
pouit cizho prva vkonkrtnm ppad, jen je vdan situaci nenosn. Nejde tedy
ojakousi abstraktn kontrolu norem cizho prva. Pouit veejnho podku zvis t
nejen na me rozporu snm, ale ina vztahu dotenho konkrtnho skutkovho stavu
ktuzemskmu prvnmu du.18
Obecn se vychz zurit klasifikace veejnho podku podle jeho funkce. Tak se
rozliuje pedevm negativn apozitivn veejn podek, piem je teba init dal
rozdl mezi obsahem veejnho podku ajeho funkc. Obsah veejnho podku tvo
nezpochybniteln zsady, resp. hodnoty uritho prvnho spoleenstv (nap. sttu,
EU). Ty jsou vyjdeny vjeho du mravnm, avdalch zejmna extraleglnch prame-
nech. Vtomto smyslu jde onegativn veejn podek. Funkce klauzule veejnho po-
dku me mt jak negativn, tak pozitivn inky, ato podle toho, zda m za kol pro-
sazovat tuzemsk prvn normy, anebo chrnit ped vsledkem aplikace cizho prva.
Koneckonc se vak toto rozliovn ukazuje mnohdy jako myln, zejmna sohle-
dem na to, e tuzemsk veejn podek m hlavn obrannou atedy negativn funkci.
Opozitivn funkci veejnho podku mluvme pedevm ve smyslu pmo aplikova-
telnch norem veejnho podku (viz4.1.5).
Podle pvodu koliznprvnho veejnho podku rozliujeme nrodn, mezinrodn
aevropsk veejn podek.

18 SEIDL-HOHEVELDERN, I.: Ordre public (public order). In: BERNHARD, R. (ed.): Encyklopedia of
Public International Law, 3.svazek. Heidelberg, 1997.

86
Nrodn veejn podek se dovolv tuzemskch hodnot, resp. zsad. Mezinrod-
n veejn podek je chpn subjekty mezinrodnho prva veejnho jako kogentn
prvo (ius cogens) vmezinrodnch vztazch.19 Tento veejn podek je chpn jako
urit opora nrodnho veejnho podku. Zsti jsou jm oznaovny prvn zsady
mezinrodnho prva veejnho.20
Evropsk veejn podek je chpn jako jevov forma regionlnho veejnho po-
dku. Tento pojem je povaovn za urit protipl mezinrodnho veejnho podku,
jen vykld zejmna ESD akter vychz ztoho, e je sumou kogentnho prva sttu,
resp. EU atk se nezpochybnitelnch hodnotovch soud azsad bez ohledu na to,
zda pochzej znrodnho, evropskho nebo mezinrodnho konceptu.21
Rozliuje se t pln azeslaben (umrnn, viz relativita veejnho podku, 4.1.3)
veejn podek.22 Pln varianta se oznauje jako koliznprvn varianta veejnho po-
dku avyjaduje, e veejn podek vnalzacm zen je teba respektovat vjeho
plnm rozsahu, zatmco vzen uznvacm nebo vykonvacm voslaben i mrnj
form, jak otom svd praxe ve francouzskm nebo vcarskm prvu,23 nap. pi
uznvn prvnch akt vydanch vcizin, tkajc se polygamnch manelstv apod.
Pouvn procesnho veejnho podku jako jeho mrnj formy se odvoduje tm,
e ciz rozhodnut, resp. jin akty ji zpsobily prvn nsledky ajejich neuznn by
vedlo ke kulhajcm prvnm pomrm.
Konen lze rozeznvat bezpodmnen apodmnn veejn podek.24 To se tk
otzky, zda pouit veejnho podku pedpokld urit vztah ktuzemsku obsaen
vdanm prvnm pomru.
Pedmtem testovn pouit vhrady veejnho podku je konkrtn vsledek po-
uit prvn normy povolan tuzemskm prvnm dem. Je nepodstatn, zda prvo se
aplikuje na zklad volby prva nebo objektivnho navzn. Pedmtem zjiovn
jsou prvn normy cizho sttu ve smyslu tohoto prva, a ji to jsou zkony, zvykov
prvo, soudcovsk prvo nebo dal prameny. Pedmtem zkoumn je ovem vsledek
pouit konkrtn ciz normy vkonkrtnm ppad. Rozhodujc je vsledek pouit
cizho prva virokm smyslu, zahrnujc reflexi prvnho kontextu doten normy,
avbec celkovou prvn pravu. Mtkem zkoumn rozporu sveejnm podkem
jsou zkladn prva jako zvl dleit soust stavnho podku azkladn prvn
principy.25 Zkladn prvn principy jsou zvisl na dob aprosted, aproto je jejich
obsah promnliv: relativita veejnho podku jako mtko. Co pat kveejnmu
podku, vyplv ze situace vdob rozhodnut.
Je mon vychzet ztoho, e kad poruen zkladnch prv je zejmm poruenm
zkladnch prvnch princip. Stm nen vrozporu situace, e iaplikace tuzemskho

19 SONNENBERGER, H.-J.: MnchKommBGB/Sonnenberger, Einl. IPR, marg. . 53.


20 VALLINDAS, P. G.: Der Vorbehalt des ordre public im Internationalen Privatrecht. RabelsZ 18, 1953, 1,
s.9 an.
21 SONNENBERGER, H.-J.: Koment kl. 6 EG BGB, marg. . 19.
22 Ibidem, marg. . 22.
23 Ibidem, marg. . 21.
24 Viz SONNENBERGER, pozn. 25, marg. . 3.
25 MARTINY, D.: Die Zukunft des europischen ordre public in Internationalen Privat- und Zivilverfahren-
srecht. In: COESTER, M. et al. (eds.): FS Hans-Jrgen Sonnenberger. Mnchen, 2004, s.523 an.

87
prva vppad ist tuzemskho skutkovho zkladu by byla vrozporu se zkladnmi
prvy. Dle je teba velmi diferencovanho pouvn zkladnch prv.26 Tak nap. n-
meck stavn soud poukazuje na to, e sm stavodrce rozlioval dopad jednotlivch
zkladnch prv mezi tuzemci acizinci.27 Nezvisle na tom me zkladn prvo svoj
podstatou bt vuritm komplexnm vztahu kstav, atak by jeho bezohledn prosa-
zovn vppad cizho skutkovho zkladu protieilo jeho smyslu aelu ochrany. Ve-
ejnmu podku nle nejen tuzemsk prava zkladnch prv, nbr isystm vELP.
Rozpor se zkladnmi prvy vdsledku aplikace ciz prvn normy pedstavuje v-
znamn ppad rozporu sveejnm podkem, piem relevantn je obsah dotenho
zkladnho prva. Rozhodujc je vak celkov vsledek pouit zahraninho prva.
Mtkem rozporu sveejnm podkem je vsledek, ke ktermu by bylo mon dospt
aplikac tuzemskho prva.
Jestlie se vsledek pouit ciz normy podstatn neodchyluje od vsledku aplikace
tuzemsk normy, nen dvod kpouit veejnho podku. Jeho aplikace pedpokld
podstatnou diskrepanci pomovanch vsledk.28 Plat, e mtkem je individuln
spravedlnost, je pedstavuje jeden znosnch veejnch zjm. Rozhodujc jsou zsad-
n hmotnprvn hodnocen. Uritou doplujc roli hraj t dobr mravy.
Evropsk koncept veejnho podku MPS vak vychz nejen zvznamu zklad-
nch prv, ale pedevm zkladnch svobod, jak to plyne t ze spolench prvnch
princip jednotlivch prvnch d (jde oevropsk common core of the ordre public).29
Podstatn je tedy orientace na hodnotov kritria,30 piem hodnocen rozporu
sveejnm podkem nen legitimac kjaksi abstraktn kontrole zahraninch prvnch
norem.31

4.2.2 ROZPOR SVEEJNM PODKEM AJEHO EEN

Rozpor sveejnm podkem nespov tedy ani vodchylce ciz prvn


normy od tuzemsk, ani vodchylnm psoben prvnho nsledku tuzemskm, nbr
vnenosnch nsledcch aplikace ciz prvn normy.32 Mra rozporu mus bt vrazn,
nenosn.
Relevantn je t vztah dotenho prvnho pomru ktuzemsku, tedy urit prosto-
rov relativita veejnho podku. Relevantnm vztahem ktuzemsku se rozum veker
relevantn osobn avcn okolnosti. Vrazn vztah ktuzemsku je dn nap. obvyklm
pobytem doten osoby. Relevantn je t vztah kptomnosti. Proto se mluv oasov
relativit rozporu sveejnm podkem.
Nhrakou za neaplikovan ustanoven cizho prvnho du by mla bt buto jin
st cizho prvnho du vrmci lex causae nebo odpovdajc ustanoven lex fori.

26 Viz SONNENBERGER, pozn.19, s.22.


27 SONNENBERGER, pozn.21, marg. . 75 an.
28 MARTINY, pozn. 25, s. 526 an.
29 MARTINY, pozn.25, s. 526 an.
30 SONNENBERGER, pozn.23, s.18.
31 SPICKHOFF, A.: Der ordre public im internationalen Privatrecht. Neuwied, Frankfurt, 1989, s. 146.
32 SIEHR, K.:Internationales Privatrecht. Heidelberg, 2001, s. 488 an.

88
4.2.3 EVROPSK KOLIZNPRVN VEEJN PODEK

Harmonizac uritch oblast prvnch d se vytv spolen minimln


hodnotov aprvn standard soukromho prva. Takovto minimum by mlo bt pro-
sazeno vi prvu tetho sttu, jestlie skutkov stav vykazuje dostaujc souvislost
szemm jednoho nebo vce lenskch stt EU. Pouit veejnho podku vak nem-
e bt vyuvno kharmonizaci prva vEU jenom proto, e nap. smrnice nen dn
transponovna. Tato okolnost nevede kpouit evropskho veejnho podku.
Evropsk koncept veejnho podku MPS se podv zvznamu zkladnch prv,
ale pedevm zkladnch svobod, jak to plyne t ze spolench prvnch princip
jednotlivch prvnch d (jde oevropsk common core ordre public).33
Pouit vhrady veejnho podku vedouc kneaplikaci cizho prva neme bt
odvodnno pouze rozporem snrodnmi hodnotami, nbr iporuenm unijnho prva,
zejmna zkladnch prv.34
Je zejm, e vtakovm ppad pevauj hmotnprvn zjmy, tedy konkrtn spra-
vedlnost, kter je jinak vmezinrodnm prvu soukromm ciz.
Podstatn jsou hodnotc kritria atedy orientace na hodnoty zkonodrce. Stejn tak
podstatn je orientace na extralegln mtka.

4.3 SPECIFIKA VEEJNHO PODKU VMPP

Vmezinrodnm procesnm prvu m veejn podek vznam pedevm


pi uznn avkonu cizch rozhodnut, stejn jako otzkch doruovn nebo mezin-
rodnho prva konkurznho. Podle nazen Brusel Ise rozpor sveejnm podkem
nezkoum zedn povinnosti. ESD sice veejn podek nedefinoval, ale zdraznil
svoji povinnost jej strit pes hranice. Uznal jako rozpor sveejnm podkem nap.
popen prva na obhajobu.35
Evropsk vhrada procesnho veejnho podku zaznamenala pozoruhodn vvoj
komezen jeho vznamu. pravu veejnho podku toti neobsahuj nazen oev-
ropskm exekunm titulu36 aupomnacm zen.37 Vdob pijmn tchto pedpis
se vychzelo zpedstavy nadbytenosti pouvn vhrady veejnho podku, jako
nstroje urenho kochran ped jevy, jejich vskyt mezi lenskmi stty Evropsk
unie (tehdy ES) je krajn nepravdpodobn. Soudn systm byl povaovn za natolik
vyspl, e jeho fungovn je ve vech sttech imanentn respektovn zkladnch
procesnch princip vetn zsady fair trial, ato bez ohledu na to, zda soudy aplikuj
vlastn procesn pedpisy, nebo se d jednotnmi evropskmi pravidly soudnho zen.
Zkuenost vak, jak ukazuje nap. rozhodnut ve vci Krombach v. Bamberski acel
ada dalch rozhodnut, svd otom, e nsledkm nkterch zsadnch procesnch

33 Srov. SPICKHOFF, pozn. 35, s.146, 147 aWURMNEST, W.: Ordre public. In: LEIBLE, S. UNBE-
RATH,H. (eds.): Brauchen wir eine Rom 0 Verordnung? Jena, 2013, s. 477.
34 Ibidem, s. 148, 149.
35 MARTINY, pozn. 25, s.527.
36 Srov. Rozsudek ESD ve vci Krombach/Bamberski, . vst. 2000, I-1935, odst. 39 an.
37 Viz nazen 805/2004/ES.

89
pochyben nelze zabrnit jinak ne pouitm vhrady veejnho podku. Jedin tak
lze nap. zabrnit uznn rozhodnut, je bylo vydno vrozporu prv sezkladnmi
principy procesnho prva.

4.5 FORMY INTERNHO VEEJNHO PODKU


VNRODNM PRVNM DU POLICEJN PRVO

Pojmy ffentliche Ordnung, ordre public apublic policy maj vN-


mecku, Francii aAnglii mnoh spolen vznamy, obsahuj vak iznan odchylky.
Nejvraznji se to projevuje vpolicejnm prvu. Ve Francii aNmecku znamenaj
pojmy ffentliche Ordnung resp. ordre public chrnn statky, kter jsou vtchto prv-
nch dech chpny velmi rozdlnm zpsobem. Francouzsk ordre public se bl
svm rozsahem nmeckmu dvouslov veejn bezpenost apodek (ffentliche Si-
cherheit und Ordnung). Pouze vAnglii nen dn paraleln vznam pojmu public po-
licy. Zde se pouv msto nho vshromaovacm aspolovacm prvu pojmu public
order. Ianglick prvo vak zn veejnoprvn formu public policy. Tento pojem slou
vtomto rmci kodvodnn imanentn hranice bezpodmnen formulovanm nrok
vi veejn sprv. Ve vtm rozsahu chpe t francouzsk prvo ordre public jako
imanentn omezen zkladnch prv. M dokonce postaven stavnho pojmu.

4.6 UNIJN VEEJN PODEK

4.6.1 VOD

Veejn podek zahrnuje sttn zjmy zkladnho vznamu, nebo jak


tento pojem vymezil ESD, poruen veejnho podku vyvolv skuten adostate-
n zvan ohroen ve smyslu policejnho prva, kter se dotk zkladnch zjm
spolenosti.38 Tato definice je pouvna t ve smyslu veejnho podku podle l.30
SFEU. Do obsahu veejnho podku voblasti volnho pohybu zbo pat nap. odha-
lovn asthn trestnch in, ale inap. placen neplatnmi stbrnmi mincemi apod.
Jeho soust je iveejn bezpenost.

4.6.2 POJEM

Pojem unijnho veejnho podku lze definovat jako souhrn prvnch stat-
k oznaench vSES (nyn SFEU), odvozench zunijnch zkladnch prv.39 Jeho
soust je soubor vrchnostensky stanovench zkladnch pravidel, na nich je teba
trvat akter jsou vydvna vzjmu politick asociln struktury spolenosti.40
Zvltnost unijnho veejnho podku spov vtom, e slou nrodnm zvlt
chrnnm zjmm (viz el ad 4.5.4). Otzku, co je zhlediska lenskho sttu dvo-
38 Viz nazen 1896/2006/ES.
39 SCHRDER, W. In: STREINZ, R. (ed.): EUV/AEUV. 2.vyd. Mnchen, 2012, s. 536, marg. . 9.
40 BECKER, U. In: SCHWARZE, J.: Kommentar zu EUV und AEUV. 3. vyd. Baden-Baden, 2009, Koment
kl. 36, marg..11.

90
dem kpouit veejnho podku, je teba zodpovdt podle nrodnch aspekt apo-
mr. To ovem mus bt kompatibiln sunijnm prvem. Aplikaci veejnho podku
nrodnm orgnem lenskho sttu je teba spojovat stm, e krom rozporu sveejnm
podkem vdsledku poruen zkona existuje iskuten adostaten zvan ohroe-
n, kter se dotk zkladnch zjm spolenosti.41
Ordre public europen jakoto neurit prvn pojem vak zpsobuje pedevm
problm kompetenc. Je teba toti rozhodnout, kdo vkonen fzi, tj. pi jeho aplikaci
je oprvnn urit obsah tohoto pojmu. Bez ohledu na to plat, e veejnmu podku
pslu nadsttn psobnost, ikdy se lenskm sttm ponechv na zkladn rovni
urit prostor kuven. Poslze na druhm stupni podlh vsledek nrodnho testu
unijn kontrole, take tit tohoto pojmu je vkonen instanci vrukou ESD. Unijn
veejn podek lze tak kvalifikovat jako unijn rmcov pojem.

4.6.3 FORMY PRAVY UNIJNHO VEEJNHO PODKU

prava unijnho veejnho podku se uskuteuje rznm zpsobem.


Schematicky lze vymezit ti techniky.42 Prvn pedstavuje prost konkretizace tohoto
pojmu. Tak tomu bylo nap. ve smrnici 244/1991/EHS.
Konkretizace veejnho podku se uskuteuje ijudikaturou ESD. Vtomto rmci
se ukzalo, e ESD oznauje urit kategorie iprva policejnho za soust veejnho
podku.43 ESD se vak spe koncentruje na vypracovn uritch smrnic vkladu,
kter slou kvyplnn tohoto flexibilnho pojmu.44 Zkladnmi mylenkami judikatury
jsou ochrana zkladnch svobod ped omezenmi ze strany lenskch stt, stejn jako
vklad vhrad, kter jsou soust systmu unijnho prva. Vedle pozitivnho vyplovn
obsahu se unijn prvo star okontroln mechanismy pro negativn vymezen psobnosti
veejnho podku.
Tet druh techniky se pouv tehdy, jestlie urit nrodn zjem na ochran nelze
ztohoto pojmu vytsnit. Vtchto ppadech unijn prvo zsadn urit nrodn zjmy
jako soust veejnho podku akceptuje.
Pi pouvn, resp. vkladu veejnho podku se pihl kprincipu pimenosti
vsouladu se zkladnmi prvy azkladnmi hodnotami lenskch stt.

4.6.4 EL UNIJNHO VEEJNHO PODKU

elem tto vhrady je bezpenostn ventil pro nrodn zjmy, kter


poskytne lenskm sttm monost odchlit se od pravidel vnitnho trhu podle vlastn
poteby. Jde omonost negace prv poskytnutch zakldacmi smlouvami zdvodu
nrodnch zjm.45 lnek 48 odst.3 SFEU omezuje psobnost veejnho podku na

41 Viz rozsudek ve vci 30/77 Regina v. Bouchereau (1977) ECR-199, marg..78.


42 Viz FRENZ, W.: Handbuch Europarecht, sv. 1, Europische Grundfreiheiten. Berlin, 2004, s. 358359,
marg..943 an.
43 FRENZ, ibidem.
44 SCHRDER, pozn. 39, marg. . 12.
45 Viz WURMNEST, pozn. 33, s.446 an.

91
vnm obsaen prva. Rovn zachzen podle l.48 odst.2 SFEU, tj. zamstnvn,
odmna adal pracovn podmnky musej bt zachovny bezvhradn.46 Nejednozna-
n situace je votzce pstupu kzamstnn, nap. voblastech tkajcch se bezpenosti
(nap. zbrojn prmysl). Veejn podek ajeho vkon smuj kzkazu jakkoliv ome-
zen pstupu kzamstnn. Omezen na zklad een vhrady se nesmj nikdy oprat
opouh zahranin prvek, nbr vychzet vlun zdvod, kter se tkaj konkrtn
osoby. Unijn veejn podek neumouje vyjmout cel prmyslov oblasti zreimu
zkladnch svobod.47
Unijn prvo vak nezn jednoduch, pmoar koncept veejnho podku. Stano-
ven pedpoklad jeho aplikace, na zklad kterch je dno ohroen uritch prvnch
statk, spov na lenskch sttech.48 Dovoln se vhrady m konstitutivn vznam.49
Kobsahu unijnhoveejnho podku pat zejmna ochrana podstatnch prvnch
statk proti nedovolenm zsahm, pokud tm jsou doteny zkladn zjmy lenskch
stt. To me nastat pi nepokojch zavinnch importem nebo exportem, vedoucch
nap. kuzaven dopravnch cest. Kveejnmu podku lze potat nap. prvn pravu
mincovnictv, stejn jako uvn dleitch veejnch slueb i sthn trestnch in
krdee automobilu.50 Oproti tomu nepokrv unijn veejn podek opaten, kter
jsou uinna vzjmu kapitlovho trhu, soutn politiky, rovnovhy platebn bilance
i devizovho hospodstv. Zaazen hledisek ochrany spotebitele do pojmu veejnho
podku judikatura odmt.51
Rozpor sveejnm podkem ve smyslu l.45 odst.3 SFEU pedpokld, e jsou
porueny vnitrosttn prvn pedpisy. Vtomto rmci lze vhradu veejnho podku
pout, avak pod unijn kontrolou.52 Je teba pihlet kzkladnmu chpn veejn
morlky lenskho sttu, je se projevuje vjeho prvnch pedpisech.53

4.6.5 VKLAD UNIJNHO VEEJNHO PODKU

Unijn veejn podek je teba vykldat unijn autonomn. Vklad na


zklad interpretace stejn znjcch pojm tuzemskho zkonodrstv (policejn prvo)
nepichz vvahu.
Pro vymezen tohoto pojmu je teba pouvat obecnch vkladovch zsad. lensk
stty maj prostor ke konkretizaci svch pslunch zkladnch zjm, ikdy jejich
uznn jako sousti veejnho podku je omezeno jakoto vjimka vl.36 SFEU.
Veejn podek zahrnuje sttn zjem zkladnho vznamu.54 Jeho pouit sn-
sledkem neaplikace unijnho prva pichz vvahu tehdy, jestlie existuje skuten

46 Ibidem, 451.
47 MLLER-GRAFF, P.-Chr. In: STREINZ, pozn.39, s.48, marg..91, POILLOT-PERUZZETTO, Ch.:
Ordre public dans le droit communautaire. In: Recueil, Dalloz Sirey, 1993, Chronique, s.177.
48 Viz zvren nvrh generlnho advokta Darmona vppad Groener, C-379/77, marg..35.
49 Viz rozsudek ESD 131/85 Gl v. Regierungspresident Dsseldorf.
50 Viz rozsudek van Duyn, 41/74.
51 Rozsudek ve vci Rutili 36, 85 a26/28 Bouchereau, resp. 30/77, marg..8.
52 Viz 157/79 Pieck.
53 Srov. 7/78 Thomson.
54 Viz C-239/90 Boscher.

92
adostaten zvan ohroen, kter se dotk zkladnch zjm spolenosti. Veejn
podek ve smyslu policejnho prva mus bt ohroen konkrtnm zpsobem. Neposta-
nap. obavy zprotestnch akc, kter by mohly veejn podek ohrozit.55
Vn ohroen zkladnho zjmu spolenosti jako obsahov soust veejnho po-
dku je obecn pojem. Neexistuje jednotn kla hodnot, jakoto jejich mtko, take
urit jev me bt vlenskm stt velmi rozdln posouzen. Tak tomu je vppad, e
pijmac stt uin vi jednn vlastnch oban opaten kpotlaen takovho jednn,
je jsou nesrovnateln sobdobnm jevem uimigrant.

4.6.6 VEEJN PODEK AMRAVNOST. NEMRAVN INNOSTI

Pojem veejn mravnosti nen vunijnm prvu definovn. Je ovem po-


jmem primrnho prva EU a tud se vykld autonomn.56 Tk se morlnch
pedstav, podle kterch se vytv spolen ivot lid vdanm lenskm stt. Pedstavy
omravnosti musej povat normativn ochranu, kter je dsledn uplatovna.57 Tuto
vhradu nelze ospravedlnit, nepouv-li lensk stt pslunch opaten.58 Vyplo-
vn tohoto unijnho pojmu pslu lenskm sttm, kter maj znan prostor. To se
tk isexuln morlky.59
Veejn podek nen poruen ani pi obecnm nebezpe, nbr je zapoteb kon-
krtn jednn individua.60

4.6.7 VEEJN PODEK ANEPM INEK SMRNICE

Jednou zdleitch otzek je, do jak mry relativizovat (viz4.1.4) pojem


veejnho podku sohledem na vztah ktuzemsku i naopak relativizovat jeho pomr
kzahrani.
Klade se iotzka, zda veejn podek by mohl slouit jako alternativa konformnho
vkladu, resp. sankce za poruen povinnosti transpozice smrnice. Jde oppad, kdy
by mlo bt aplikovno prvo jinho lenskho sttu, piem rozhodn ustanoven ne-
reflektuj prvo evropsk, tj. nebyla dn i vbec transponovna ustanoven pslun
smrnice. Jde oto, zda kekonformnmu vkladu i pmmu inku m dojt na zklad
pouit veejnho podku. Tento nzor se vak nezd bt dostaten plausibiln. Kd-
n aplikaci rozhodnho prvnho du, tj. ve smyslu pmho i nepmho inku je
soud lenskho sttu oprvnn, ani by musel pouvat veejn podek.

55 Viz 95/01 Komise v. Itlie.


56 177/83 Kohl v. Ringelhahn.
57 Srov. BECKER, U. In: SCHWARZE, viz pozn. 40, s.11 aKINGREEN, T.: Die Struktur der Grundfrei-
heiten des europischen Gemeinschaftsrechts. Berlin, 1999, s.159.
58 Viz 30/77 Bouchereau, marg..33.
59 FRENZ, pozn. 43, marg..943 an.
60 Viz 231/83 Cullet v. Leckvers aBECKER, U. In: SCHWARZE, pozn.61, Koment kl.30, marg..9.

93
5. VEEJN PODEK VSOUKROMM PRVU
(ORDRE PUBLIC INTERNE) VPOJET FRANCIE,
NMECKA, VCARSKA, ANGLIE, USA AITLIE

5.1 FRANCIE

5.1.1 POJEM

Pro pojem vnitnho veejnho podku m zcela zsadn vznam fran-


couzsk obansk zkonk (dle CC). Jde pedevm ojeho l.6, kter veskm pekla-
du zn: Smlouva se nesm odchlit od zkon tkajcch se veejnho podku adob-
rch mrav.61
Vnitnm veejnm podkem vdob vzniku CC se rozumlo veker veejn pr-
vo. Vprvnch verzch nvrhu CC se veejn podek nezmioval, e byla oveejnm
prvu.62 Portalis63 upozornil na to, e jde oveejn zjem, kter zahrnuje ve, co pat
pod pojmy kogentnho prva, zneuit prva, veejnho podku aobecn prospnosti.
Dnes nejsou veejn podek aveejn prvo synonyma. Ohledn hledisek rozliovn
vak nepanuje shoda.64 V19.stolet slouil veejn podek t jako prostedek kpro-
sazen pkazu morlky nebo zajitn individuln svobody.65
Byly inny pokusy opsat veejn podek prostednictvm jinch abstraktnch poj-
m.66 Pouvaly se proto pojmy sociln organizace (organisation sociale), sociln d
(ordre social) apod. Jednotliv pojmy se odliovaly, ale zkladn mylenka byla stejn.
Vnitn veejn podek by ml slouit mnoin zsad anorem nutnch kudren spole-
enskho du.67 Na zklad tohoto konstatovn lze vak posuzovat rozpor sveejnm
podkem jen ppad od ppadu.
Podle jinho nzoru68 je mon pout vnitn veejn podek jenom na zklad
hodnocen zjm, kter jsou pedpokladem vzniku aexistence smlouvy nebo naopak
jejho zniku. Obsah vnitnho veejnho podku je teba konkretizovat na zklad
obecnch zsad prva aposuzovat jej vsouvislosti sprvnmi instituty, jim slou.
l.6 CC vak mimo jin rozdluje zkony do dvou kategori na ty, od kterch se
lze odchlit aty, kter plat bez ohledu na vli stran. Tak rozliuje pedpisy kogentn
adispozitivn.

61 Adoui, 115 a116/81, marg..8 appad pornografie vrozsudku 34/79 Henn, Darby.
62 Srov. l. 6 Code Civil: On ne peut droger, par des conventions particulires, aux lois interssant lordre
public et les bonnes moers.
63 Srov. SIMITIS, K.: Gute Sitten und ordre public. Hamburg, 1960, s. 81
64 Cit. podle SIMITIS, pozn. 63, s.85.
65 FLEUR, J. AUBERT, J.-L. SAVAUX, E.: Droit civil Les obligations. 9.vyd. Paris, 2000, marg.
.253.
66 TERR, F. SOMLER, Ph. LEGUETTE, Y.: Droit civil Les obligations. 6.vyd. Paris, 2006, marg.
.175.
67 Viz MALAURIE, Ph. AYNNES, L., STOFFEL-MUNCK, Ph.: Les obligations. 6.vyd. 2013, marg.
.648.
68 Ibidem, marg. . 228.

94
5.1.2 VVOJ

Na potku 20.stolet zskal pojem veejnho podku na vznamu sn-


sledkemnrstu kogentnch pedpis, kter bu vslovn tento pojem obsahuj (ordre
public textuel), anebo jsou svm charakterem kogentn apak jde otzv. ordre public
virtuel.69
Ordre public zaznamenal pak dal vznamn vvoj. Klasick veejn podek
(ordre public classique) byl toti jednotnm pojmem na rozdl od souasnho veejnho
podku, kter se fragmentuje am rozdln nsledky.70
Klasick ordre public ml ti ely, ato konzervativn, soudn anegativn.71 Vprv
ad ml brnit zkladn principy spolenosti aobdobn jako dobr mravy byl pojmem,
kter konzervoval existujc zsadn hodnoty zejmna voblasti autonomie vle, smluvn
svobody asoute.72
Obdobn jako dobr mravy m svoj podobu soudn, nebo soudce konstatuje rozpor
smlouvy sordre public atak urit jevy zakazuje.73
Vsouasn dob se ordre public povauje za velmi komplexn a rozporupln.74
Vyskytuje se nap. vmnoha pedpisech urench kochran spotebitel virokm slo-
va smyslu. Jde nap. ozkon z6.7.1989 ohledn njemn smlouvy nebo tzv. zkon
Crvinew ohledn pjek, .28 zroku 1978 a1979 nebo zkon zroku 1975 oochran
spotebitel. Dolo ikjeho dal diferenciaci.
Existuje nap. nkolik odstn ordre public, kter se vyskytuj vpodob politickho
ordre public, morlnho ordre public asocilnho ordre public, jako iekonomickho
ordre public.75
Prvn znich spov vochran zkladn organizace spolenosti atk se sttu, rodi-
ny aindividulnch svobod.
Morln ordre public je jakousi stenou nhrakou za pojem dobrch mrav (bo-
nnes moeurs). Jde pedevm osexuln morlku. Pkladem je ppad zakzanch her
nebo odmna za zprostedkovn adopce.76 Jde t oppady omezen zkladnch prv
asvobod.
Sociln ordre public se projevuje vochran socilnch prv, kter se vztahuj kpra-
covnmu prvu asocilnmu zabezpeen.77
Ekonomick veejn podek je fenomn, jen se objevil po 1. svtov vlce avedl
pak kochran slabch stran, jako jsou nap. spotebitel.78 Vrmci ekonomickho
ordre public zkonodrce ukld povinnost dodrovat pravidla nutn k uspokojen

69 Ibidem, marg. . 245.


70 Ibidem.
71 Ibidem, marg..158.
72 Ibidem, marg..160.
73 PLANIOL, M. RIPERT, G.: Trait de droit civil franais. Pa, 1930, marg..226.
74 MALIEAUD, pozn.72, marg..65. Viz ji MALAURIE, P.: Lordre public et le contract. Paris, 1954,
s.3an.
75 Ibidem, pozn. 72.
76 Ibidem, pozn. 72, s.75.
77 Podle SIMITIS, pozn. 63, s.89.
78 Viz ktomu FAGES, B.: Droit civil, Obligations, adle Cass, 1 Re civ. 5 nov. 1991.

95
ekonomickho zjmu jako nap. je zkaz dominantnho postaven nebo boj proti inflaci
ana druh stran zajiuje obranu individulnch zjm zejmna slabch stran.

5.1.3 PSOBEN ORDRE PUBLIC, JEHO NSLEDKY

Podle l.1131 a1133 CC je smlouva protiprvn, jestlie je protiprvn


jej kauza. Protiprvnost kauzy je dna tehdy, jestlie zmr stran byl vdob uzav-
rn smlouvy nesluiteln svnitnm veejnm podkem (ordre public interne). Tak
je tomu, jestlie strany sleduj stejn protiprvn nebo rozdln, ale protiprvn el.
Neplatn je smlouva itehdy, je-li jej pedmt (objet) vrozporu svnitnm veejnm
podkem. Tento rozpor vede kprotiprvnosti cel smlouvy. Je-li pedmt smlouvy
neppustn, jsou zmry stran nepodstatn.
Rozpor svnitnm veejnm podkem m za nsledek totln neplatnost prvnho
jednn. Kad aloba na plnn ztto smlouvy mus bt zamtnuta. Neplatnost me
bt namtna kmkoliv. Soud ji zjiuje zedn povinnosti.79

5.1.4 OBSAH VEEJNHO PODKU. RESTRIKTIVN


NEBO EXTENZIVN VKLAD L.6 A1133 CC?

Klovou kategori pedstavuje veejn zjem, kter vymezuje kogentn


pedpisy soukromho prva takto vymezen ji mskm prvnkem.80
Podle Mauguina81 je vnitn veejn podek zazen spolenosti, urujc postaven
osob, spolk anositel sttn moci uvnit n. Vrozporu svnitnm veejnm podkem
jsou podle Toulliera82 jednn vrozporu se zkonem, kter zakazuje odchylku nebo
slou-li veejnm nebo politickm clm nebo ochran tetch, anebo jestlie se zkaz
odchylky podv zelu pedpisu.
Souslovm vl.6 CC (lois dordre public) jsou oznaovny kogentn prvn nor-
my.83 Tak tomu je vppad l.686, 791, 900, 1130, 1133, 1172, 1387, 1388, 1443 nebo
1451CC. Podle pevaujcho mnn je teba povaovat veker kogentn zkonn
pedpisy za zkony veejnho podku.84 Judikatura mnohdy takto oznauje pouze ta
ustanoven zkona, jejich kogentn povahu nelze ze samotnho textu dovodit. Zvltn
kategorie zkon veejnho podku je pak pebyten, nebo pojem loi imprative pln
postauje.85 Podle mnn pevldajcho v19.stolet se povaoval za rozpor smlouvy
sl.1133 jen takov stav, kdy smlouva byla vrozporu skogentn normou. Vzdor tomu
se soudy brnily vyslovit neplatnost vdy, kdy byl tvrzen rozpor sveejnm podkem.
Spe se jako dvodu neplatnosti dovolvaly rozporu sdobrmi mravy, nebo dokonce

79 Dle ktomu Cass, 3 civ., z10.ervna 2009, N.08-15533, Bull.civ. III, N.138.
80 D.2, 14, 38: ius publicum privatorum pactis mutari non potest. Papinian, nebo D.50, 17, 45: privatorum
conventio iuri publico non derogat Ulpian.
81 MALAURIE et al., pozn. 67, marg. . 225.
82 FAGES, B.: Droit obligations. 4. vyd. Paris, 2006, marg. . 169.
83 Srov. MALAURIE, H.: Lordre public. Paris, 1955, s. 7 aFAGES, B., pozn. 82, marg..169.
84 Viz rozsudek francouzskho Nejvyho soudu (Cour de Cassation, Cass. rep. z18.3.1867, D.1867) adle
Cass., 1, re. Civ. 7 dec. 2014, no.0111.823 JCP G 2005, I141.
85 MALAURIE et al., vpozn. 67, marg..648.

96
pirozenm prvem. Pevaoval toti nzor, e takto je rozpor lpe odvodnn. Tento
postoj byl nsledkem poslze pevldajcho liberlnho pojet, podle kterho to, co
nebylo vslovn zakzno, bylo dovoleno.86 Mnn pevldajc v19. stolet mlo
za nsledek identifikaci l.1133 sl.6. Problematika veejnho podku se zdla bt
problematikou zkona veejnho podku. Tm byly do oblasti ordre public vtaeny
problmy, kter souvisely skogentnmi pedpisy. Restriktivn vklad l.1133 vak ji
dnes neplat. Toto ustanoven mus bt aplikovno ibez ohledu na zkonn zkazy.
Rozhodujc argument spatuje teorie vposkytnut smluvn autonomie zkonodrcem.
Jednotlivec je proto vzn celm prvnm dem.87

5.1.5 METODA PKLAD, TYPOLOGIE

Tato metoda spov ve vymezovn konkrtnch ppad rozporu sveej-


nmi mravy avnitnm veejnm podkem. Byly inny pokusy okonen vypotn
jednotlivch ppad. Tak tomu bylo vmnoha publikacch urench pro praktiky. De-
molombes88 rozliuje mezi zkony obecnho zjmu, kter jm jsou urovny pmo,
atmi, je jsou urovny nepmo. Laurnet definuje pedpisy, kter napluj vnitn ve-
ejn podek, jako zpsobilost kjednn, sttn pslunost nebo osobn status. Naproti
tomu pedevm vci majetkov vnitnmu veejnmu podku zpravidla nepodlhaj.
Obdobn tak in Marmion.89
Podle Malarie90 pedstavuje vnitn veejn podek nstroj spolenosti, urujc
postaven osob, spolk anositel sttn moci. Vrozporu svnitnm veejnm podkem
jsou podle Malarie91 jednn vrozporu se zkonem, kter zakazuje odchylku nebo slou-
veejnm nebo politickm clm nebo ochran tetch anebo jestlie zkaz odchylky
plyne zelu pedpisu.
el uritho bliho vymezen veejnho podku pln Courtierova typologie92, je
rozeznv: a)smlouvy tkajc se sttu ajeho organizace, b)smlouvy tkajc se sprvy,
c)smlouvy tkajc se prce soudc, d)fiskln pedpisy, e)mnov zleitosti, f)vkon
nkterch profes (dohoda ovsledkovm honori je vrozporu sveejnm podkem),
g)smlouvy, kter zavazuj ktrestnmu jednn, h)smlouvy, kter upravuj zsah proti
tlesn nedotknutelnosti, i)smlouvy, je poruuj osobn svobodu,93 j)pedpisy, kter
upravuj osobn stav, k)zsady rodinnho prva, l)zsady vlastnictv, m)zsady smluv-
nho prva, n)kontrolou ppustnosti veobecnch obchodnch podmnek, o)hospod-
skou sout, p)vzdn se prv jako nap. prva na mzdu.94

86 Viz BOULANGER, J. In: Etudes Ripert, sv.I, s. 62.


87 TERR et al., pozn. 70, marg. . 191.
88 Ibidem, marg. . 202.
89 MARMION, J.: Etude sur les lois dordre public. Paris, 1924, s.42 an.
90 MALAURIE et al., pozn. 67, marg. . 652.
91 Ibidem, marg. . 721.
92 COURTIER, M.: De la notion de lordre public dans le code. Paris, 1904.
93 Zpehledu jednotlivch kategori je zejm, e jsou vnm obsaena jednak kogentn pravidla, jednak
smlouvy, kter jsou typicky vrozporu sveejnm podkem.
94 PLANIOL et al., pozn.73, marg..228.

97
5.1.6 HODNOCEN

Francouzsk teorie potku 19.stolet se internm veejnm podkem za-


bvala velmi intenzivn. Byla vyvinuta cel ada nzor, kter se navzjem mnohdy
velmi podstatn li.95
Tvrci CC byli pesvdeni onutnost vnitnho veejnho podku. Problematick
bylo snad jenom jeho oznaen. Kladla se tehdy otzka, zda ponechat vnitn veejn
podek adobr mravy jako obdobn instituty nebo odstranit tuto dichotomii. Podle
Faureho96 je veejn podek ir adobr mravy u pojem. Dobr mravy se podle to-
hoto autora ve vnitnm veejnm podku rozpoutj jako jedna zcel ady jeho forem.
Veejn podek je dvojznan pojem. Zahrnuje jak normy psanho prva, tak ty
nepsan.97 Neexistuje pesn vymezen mezi poruenm zkonn normy aporuenm
obecnch klauzul. Do tto kategorie byly zahrnovny pedpisy sprvnho prva, orga-
nizace zkonodrstv, nebo instituty prva rodinnho addickho. Francouzsk soud-
ce98 posuzuje rozpor sveejnm podkem velmi jednoduchm zpsobem, piem
nedovozuje neplatnost prvnho jednn zjednotlivch pedpis zkona, nbr na zkla-
d nepsanch princip veejnho podku. Vzdor tto formln rozpolcenosti vnitnho
veejnho podku vak existuje hmotnprvn jednota. Vnitn veejn podek chrn
trval hodnoty spoleensk sfry, aproto je namen proti naruovn souit, sociln
existence, resp. veejnho ivota.
Dobr mravy maj ve Francii vedle vnitnho veejnho podku podadn vznam.
Jejich ochrana je nutnost jen tehdy, nen-li jinak vnitn veejn podek naruen. Tento
nzor se pak stal pevldajcm mnnm. Obtn je hledat rozdly. Materiln rozdl
neexistuje, nebo jak prvn, tak druh kategorie chrn hodnoty spolenosti.
Vechna omezen smluvn autonomie maj prvn povahu. Jde sice omorln normy,
kter jsou vak prvn relevantn. Praxe soud rozdl mezi poruenm tchto kategori
zatemuje.

5.2 VCARSKO

Veejn podek je pojmem sttnho apolicejnho prva adle pak MPS.


Vprvn ad jde osttoprvn veejn podek. vcarsk stava vl.2 vid jeden
zel vcarskho sttu zachovn klidu apodku. Poruen vnitnho podku je
podle l. 16 pedpokladem kintervenci stedn vldy.99
vcarsko bylo jedinou stedoevropskou jurisdikc, vn byl uzkonn vedle dob-
rch mrav vl.2 ZGB iveejn podek.
Veejnmu podku je pipisovna nkoliker funkce. Je zastvno mnn, e ve-
ejn podek m pouze interpretan lohu vedle kogentnch prvnch norem. Nen-li

95 Ibidem, marg. . 230.


96 COURTIER, pozn. 92, 82 an.
97 Ibidem, 90.
98 MALAURIE et al., pozn. 67, marg. . 230.
99 Podle l.16 vcarsk federln stavy vyaduje poruen ordre public vzsad intervenci federlnho
sttu.

98
zejm, zda urit pedpis m kogentn povahu, je teba zjiovat, zda slou veejnmu
podku i nikoliv.100
Nejen Wiget,101 ale t Egger102 povaovali vnitn veejn podek za podkategorii
dobrch mrav. Gauch aSchluep103 chpou veejn podek jako komplex kogentnch
zakazovacch norem veejnho prva. Podle Brogginiho104 pln veejn podek jakoto
obecn klauzule samostatnou kontroln funkci kzachovn public policy sohledem na
zkladn hodnoty. Je-li smlouva zejm vrozporu sezkladnmi mylenkami imanentn-
mi prvnmu podku, je veejn podek aplikovn, ani by takov smlouva musela bt
vrozporu skonkrtn kogentn normou. Zufferey-Werro105 pipisuje veejnmu podku
vedle protiprvnosti samostatn vznam. Podle Kramera106 pedstavuje vnitn veejn
podek samostatn pouitelnou obecnou klauzuli, kterou je teba naplnit hodnotami
akter m pedevm zaplovat mezery vprvu.
Pojet vnitnho veejnho podku jako souboru veejnoprvnch kogentnch norem
spov vtom, e tyto normy vydan ve veejnm zjmu jsou konkretizac vnitnho
veejnho podku.Pklady zpraxe vcarskch soud vak nejsou pesvdiv. Tak
vcarsk spolkov nejvy soud (Bundesgericht)107 povaoval za rozpor sveejnm
podkem ustanoven ve stanovch, kter umoovala tetm osobm uplatnit odpor
proti vem usnesenm valn hromady, nebo takov ustanoven je vrozporu se zklad-
nm principem soukromho prva. Rozhodnut soudu vBasileji108 povaovalo dohodu
otom, e nelze zmanelstv dovozovat prva vi druhmu manelu, za neplatnou,
nebo takov dohoda je vrozporu sprvnm institutem manelstv. Stejn tak bylo pro
rozpor sveejnm podkem neplatn svolen atletky sdisciplinrnm zenm kvli
podezen zuit dopingu, kter j upralo jakkoliv procesn prva.109 Vnitn veejn
podek byl povaovn za mtko pi kontrole veobecnch obchodnch podmnek.110
Vnitn veejn podek me t slouit ktomu, aby obsahov kontrola smlouvy
byla provdna na zklad stavnprvnch hodnocen vetn analzy nepmho in-
ku zkladnch prv. lo nap. onrok na stejnou mzdu pro mue aeny.111
Je vak zejm, e ve vcarskm prvu nehraje vnitn veejn podek vznamnj
roli. Je pedevm vyuvn jako prostedek vkladu prva apodstatn dleitj je
princip dobrch mrav.

100 Viz WIGET, F.: Der zivilrechtliche Begriff der ffentlichen Ordnung. Aarau, 1939, s.142.
101 Ibidem, 150.
102 Viz EGGER, A.: Schweizerisches Obligationenrecht. 4.vyd. Bern, 1987, marg..507.
103 GAUCH, P. SCHLUEP, W. R.: Schweizerisches Obligationenrecht. 4.vyd. Bern, 1987, marg..507.
104 BROGGINI, F.: Ordine pubblico e norme imperative quali limiti alla libert contractuale in diritto
swizero, in Festgabe Schnberger. Zrich, 1968, s.93 an.
105 Viz ZUFFEREY-WERRO, J.: Le contract contraire aux bonnes moers. Fribourg, 1988.
106 KRAMER, E. A.: Berner Kommentar, Das Obligationenrecht (sv.IV,1). Bern, 1997, s.72.
107 Viz rozsudek BGE 74 II 158 (163).
108 Cit podle KRAMER, pozn. 106, s.74.
109 Viz rozsudek BGE 109 II 123 (125).
110 BGE 101 II 145 (200).
111 BGE 101I150 (203).

99
5.3 ANGLIE

5.3.1 PUBLIC POLICY VANGLICKM PRVU

Pojmu veejnho podku vkontinentlnm prvu odpovd pojem public


policy vangloamerick prvn kultue. Smlouvy, je jsou snm vrozporu, jsou proti-
prvn aneplatn (112). Vppad Michel v. Reynolds (1717)112 byl zkaz povaovn
za neplatn prorozpor se zjmy veejnosti atedy spublic policy. Vppad Egerton113
povaoval soud za odporujc veejnmu podku smlouvu, podle kter ml ddic po-
skytnout zstaviteli lechtick titul. Podmnka tto povinnosti byla sice platn, nebo
nebyla zakzna. Pesto byla smlouva vrozporu spublic policy, nebo vykonvala tlak
na krlovnu propjit nkomu lechtick titul podle soukrom smlouvy.
Podle dnes pevldajcho mnn doktrny114 public policy nen soudce bezpod-
mnen vzn precedenty amus brt vvahu obsah public policy jako promnliv
korektiv. Zsada, podle kter jsou smlouvy vrozporu spublic policy neplatn, plat
nadle. Jej pouvn se d pedstavami, kter uruj vdob rozhodovn veejn m-
nn. Takovmi smlouvami jsou pedevm: a)smlouvy tkajc se Commonwealthu,
b)smlouvy, je se tkaj veejn sluby115, c)daov zleitosti, d)smlouvy ozskn
vhody ztrestnho jednn, ochrana nboensk svobody atolerance, e)smlouvy, je ve
vsledku ignoruj obecn uznvan povinnosti, f)smlouvy ohroujc osobn svobodu,
g)smlouvy vrozporu sdobrmi mravy, h)smlouvy vrozporu sochranou rodinnho
ivota, i)smlouvy omezujc hospodskou, resp. podnikatelskou innost, j)smlouvy
omezujc hospodskou sout.116

5.3.2 VZNAM POJMU

Public policy virokm smyslu vyjaduje morln, politick asociln


principy, kter uruj rozvoj prva.
Pi hodnocen rozporu spublic policy je teba hodnotit konen el transakce,
zejmna pak mysl stran.117 Protiprvnost je dna tehdy, uzavely-li strany smlouvu
za elem, jen je vrozporu sveejnm podkem. Ten je teba zjiovat vkadm
konkrtnm ppad. Ikdy pouze jedna strana smlouvy byla vedena nekalmi mysly,
je cel smlouva neplatn.
Public order vAnglii znamen absenci veejnho nepodku. Tento pojem je mno-
hem u ne pojem public policy, kter se dodaten sousteuje na zkladn z-
sady prvnho aspoleenskho du.118 Tento pojem je zejm ze zkona oveejnm
podku upravujcho shromaovac aspolovac prvo, kter stanov cle omezen
112 Viz odvodnn ppadu Michel v. Regnolds zroku 1717.
113 Viz Egerton v. Earl of Brownlow, 23 (1854), L.J.Ch.348. Podle SIMMITISE, pozn.41, s.113.
114 Viz CHESHIRE, G. Ch. FIFOOT, C.H.S.: Law of Contract, s.247.
115 Viz Reganzoni v. Secia (1958) A.C.301.
116 Viz SCHNEIDER, H.: Die ffentliche Ordnung als Schranke der Grundfreiheiten in EG-Vertrag. Baden-
-Baden, 1998, s.101.
117 Ibidem, 101.
118 Public Order Act zroku 1986.

100
shromaovac aspolovac svobody aumouje organiztorm omezen nebo zkaz
demonstrace. Public order je stav spodanho apokojnho spolen veveejnm
prostoru, kter mus bt uveden dosouladu sprvem prostednictvm veejnho ohle-
n.119 Generln advokt Warner120 ve svm zvrenm nvrhu ve vci Bouchereau po-
ukzal na to, e public policy m vcommon law pedevm vznam vsoukromm prvu
avmezinrodnm prvu soukromm. Veejnoprvn formu tohoto pojmu je mon lpe
vyjdit slovy public interest nebo vcizineckm prvu slovy public good. Institut
public policy je mon pout podle Immigration Act zroku 1971 tehdy, jestlie jeho
pokyny jsou chpny jako conducive to the public good.121 Pedevm jde ovyhotn
po spchn trestnch in. Pojem public interest znamen soubor zkladnch hodnot
ve spolenosti (set of fundamental values in society), kter slou jako odvodnn
politickch rozhodnut.122
Public policy se velmi podob vnitnmu veejnmu podku. Neexistuje rozpor ani
vzkladn mylence, ani vpsobnosti. Public policy m vAnglii iobdobnou funkci
jako ordre public interne francouzskho soukromho prva.

5.4 USA

VUSA dlouho pevldal anglick vliv, kter vak postupn zeslbl. Pi


definici public policy je teba pihlet kstav, zkonm aprecedentu. Absolutn ped-
nost maj ustanoven stavy.
Vznam pojmu public policy spov vtom, e jde oprincip, kter znamen, e si
nikdo neme ponat legln, jestlie jedn proti veejnosti nebo veejnmu blahu.123

5.5 ITLIE

Ordine pubblico pln lohu vnitnho veejnho podku. Podle l.1343CC


je kauza smlouvy protiprvn, jestlie je vrozporu skogentnm prvem, vnitnm po-
dkem nebo dobrmi mravy. Tot plat ipro pedmt smlouvy amotivy smluvnch
stran.124

5.6 NMECKO

Vnmeckm prvu vznikaly obdobn soukromoprvn pedpisy jako ve


francouzskm Code Civil, nepochybn pod jeho vlivem. Tak tomu bylo nap. vbden-
skm zemskm prvu zroku 1809 nebo nvrhu BGB knectv Hesenska (18441853)
nebo nvrhu BGB pro Bavorsko (18401864). Vude se objevuje pojem vnitnho ve-
ejnho podku. Jak znmo, ipi pprav BGB se svnitnm veejnm podkem
119 Viz Lord Carman ve zprv o nepokojch na Red Lyon Square v roce 1994, podle SCHNEIDER,
pozn.112, s.101.
120 Viz zvren nvrh generlnho advokta Warnera kvci Bouchereau, 30/77.
121 Viz SCHNEIDER, pozn.116, s.102.
122 Ibidem.
123 Citovno podle SIMITIS, pozn. 63, s.112.
124 Ibidem, s.130.

101
potalo. Ve svm pvodnm znn stanovil 106, e prvn jednn, jeho obsah je
vrozporu sdobrmi mravy nebo veejnm podkem, je neplatn.
Vnmeck literatue125 existuje troj pohled na vnitn veejn podek. Prvn sku-
pina spatuje jak vdobrch mravech, tak ve vnitnm veejnm podku kritria nepsa-
nho prva, unich lze vnmat jeho ti varianty: vnitn veejn podek adobr mravy
jsou rozdln (disjunktn), pekrvaj se anebo jde onadzen apodzen pojem. Dru-
h skupina chpe dobr mravy jako faktick, vnitn veejn podek jakoto normativn
kritrium. Tet skupina pak rozliuje oba pojmy podle technickho hlediska: vnitn ve-
ejn podek poukazuje na psan prvo, dobr mravy jsou poukazem na nepsan prvo.
Flume povauje prvn jednn za neplatn, jestlie neguje hodnoty, kter podle
platnho prvnho pesvden prvn d mus uskuteovat, take uznn prvnho
jednn negujcho tyto hodnoty je nesluiteln se smyslem akolem prva.126

6. VEEJN PODEK VNOZ

6.1 VEEJN PODEK (VEEJN INTERN PODEK)


VKONTEXTU ESKHO PRVNHO DU

Obanskm zkonkem do obanskoprvnch vztah nov zaveden in-


stitut (internho, vnitnho) veejnho podku je teba posuzovat pedevm zhlediska
jeho psobnosti adle na pozad ostatnch druh veejnho podku, je jsou uns
znmy zoblasti mezinrodnho prva soukromho, mezinrodnho prva procesnho
aprva unijnho at zprva policejnho zejmna voblasti vysthovalectv aazylovho
prva.
Veejn podek zakotven v1 odst.2 a588 NOZ vyaduje pouvn vroz-
sahu psobnosti tohoto zkladnho soukromoprvnho kodexu. Proto jej, podle vzoru
apraktick zkuenosti francouzskho prva, lze oznaovat jako veejn podek intern
avtomto ohledu odliovat tento institut od ve uvedench druh majcch, ikdy
rozdlnm zpsobem, vnj (mezinrodn).
Instituci veejnho podku virokm slova smyslu zahrnujcm jeho ve uveden
druhy je spolen ve zmnn ochrann el ve prospch vztah vjej psobnosti.
Spolenm jmenovatelem atedy zkladem veejnho podku jsou zkladn hodnoty
vlastn politickmu, socilnmu aekonomickmu uspodn sttnho celku, soust
jeho prvnho systmu (prvnho du) veejn podek je.
Kad zuvedench druh veejnho podku psob ve zvltn sfe prvnch po-
mr, kter je urujc pro jeho specifickou organizaci. Zatmco veejn podek ve
vztazch upravovanch mezinrodnm prvem soukromm chrn tyto vztahy pede-
vm proti cizorodm vlivm (nap. mnohoenstv), veejn podek procesn se star
ofungovn justice (vkonu spravedlnosti) proti jejmu zneuvn (nap. vynucovn

125 Viz FLUME, W.: Allgemeiner Teil BGB des Brgerlichen Rechts, 2. Sv, Berlin et al., 1979, s.364.
126 Srov. rozsudek Nejvyho sprvnho soudu j.2 As 78/2006.

102
podvodn zskanch prvnch titul), unijn veejn podek je ochranou dnho fun-
govn vnitnho trhu adodrovn zkladnch trnch svobod.
Vnitn veejn podek obsaen vNOZ ste pedevm standardy autonomie vle
zhlediska zjm celku (spolenosti, veejnosti, veejnho zjmu). Sohledem na svoji
specifickou orientaci vychz vrmci zkladnch hodnot spolench veejnmu podku
jako druhov kategorii ze specifickch princip ahodnot relevantnch pro soukromo-
prvn vztahy. Zkladem jsou ty normy, kter umouj fungovn spolenosti zprinci-
p vytyench vvodnch ustanovench stavy R ajej preambule, tedy zejmna jako
spolenosti rovnoprvnch, svobodnch oban, kte jsou si vdomi svch povinnost
vi druhm aodpovdnosti vi celku, spolenosti zaloen na ct kprvm asvo-
bodm lovka, ana ct klidskm prvm.127
Zhlediska psobnosti internho veejnho podku maj mimodnou relevanci
zkladn lidsk prva, vetn hodnot, na nich je vybudovno Evropsk spoleenstv
(l.1 apreambule SEU).

6.2 ROLE INTERNHO VEEJNHO PODKU


VPSOBNOSTI NOZ AVZTAH KDOBRM MRAVM

Jednm ze zkladnch nejen teoretickch problm je vymezen vztahu


internho veejnho podku kzsad dobrch mrav. Jde oklasickou problematiku,
nebo voblasti soukromho prva se oba tyto instituty do jist mry svm elem iob-
sahem pibliuj, a pekrvaj.128 Otom svd dlouhodob arozshl zkuenosti pe-
devm francouzsk jurisprudence.129 Ospornosti tohoto vztahu svd ivvoj diskuse
apstup zkonodrce ktomuto problmu pi kodifikaci BGB akonen irozporupln
situace ve vcarskm prvu. Vzdor tmto varovnm signlm, kterch si zejm esk
zkonodrce nebyl vdom, byl vnitn veejn podek do obanskho zkonku zakom-
ponovn anam kolem je proto se tmto problmem zabvat.
Dobr mravy maj zkladn vznam vsoukromoprvnm styku jsou standardem
chovn mezi obanskoprvnmi subjekty. Ve srovnn stmto principem je veejnmu
podku imanentn veejn rozmr veejn zjem. Zatmco dobr mravy jsou korek-
tivem prvnch vztah zhlediska standardu poctivosti aslunosti, vppad veejnho
podku jsou kritriem doten celospoleensk hodnoty vlastn prvnmu sttu.
Zkladn orientac internho veejnho podku je ochrana autonomie vle. Jeho
korigujc funkce ktomuto jevu je klov abyla zkladnm podntem zakotven tohoto
institutu ve francouzskm obanskm zkonku.130 To ovem neznamen, e by smluvn
svoboda nemla bt respektovna. Naopak jej existence je hodnotou, je je jeho z-
kladem. Veejn podek vak vi n funguje ive prospch jinch hodnot, kter jsou
mu t imanentn, jakmi jsou rovnost, zkaz diskriminace ajin zkladn lidsk prva.

127 Viz FLUME, pozn. 125, s.182.


128 Viz MALAURIE et al., pozn. 67, kte tvrd, e rozliovn obou pojm se jev umlm, marg. . 158.
129 Ibidem, marg. . 160.
130 Srov. ktomu KRAMER (pozn. 106) ajeho velmi zdrenliv koment, s.72 an.

103
Veejn podek tak slou ijako standard, kritrium vkladu anstroj vyplovn
mezer vpozitivnm prvu.131

6.3 OBSAH VEEJNHO PODKU

Melzer aTgl132 rozliuj veejn podek virm smyslu avum smys-


lu. Vprvm ppad jde podle tchto autor osouhrn pravidel, jejich dodrovn je po-
dle panujcch spoleensko-etickch nzor nezbytnm bezvhradnm pedpokladem
dnho lidskho souit vurit spolenosti. Takov pojet nerozliuje pvod tchto
pravidel azahrnuje iprincip dobrch mrav. U pojet se sna ovymezen veejnho
podku oproti kategorii dobrch mrav. Veejn podek pedstavuje jen ta zuvede-
nch pravidel, kter maj zklad vprvnm du jako takovm.133 Veejn podek sou-
vis spojmem veejnho zjmu, je vak od nj odlin. Oporuen veejnho podku
jde, dojde-li knaruen veejnho zjmu vtakov intenzit, e to ohrouje spoleensk
souit tak zsadnm zpsobem, e je teba, aby veejn moc zashla.134
Peliknov aPelikn135 zdrazuj odlinost vnitnho veejnho podku od veej-
nho podku vmezinrodnm prvu soukromm, kter je citeln u ve srovnn sve-
ejnm podkem ve vcech veejnch. Ve veejnm prvu je pojem veejnho podku
mimodn irok, odpovdajc vzsad pojmu veejnho zjmu. Jde osouhrn pravidel
nebo zsad chovn na veejnosti, ourit zsady, na kterch cel spolenost trv. Po-
uv se vak ivum vznamu, kter se tk jenom pravidel chovn na mstech ve-
ejn pstupnch, virm smyslu vak zahrnuje zsady, na kterch spolenost trv.136

6.4 KRITIKA

Oba tyto nzory vykazuj celou adu slabin, je maj spolenho obecnho
jmenovatele vtom, e neuvauj nov zaveden pojem vnitn veejn podek vjeho
celkovm kontextu. Vnitn veejn podek je jednou zforem veejnho podku, kter
m specifickou funkci uvnit soukromho prva, konkrtn vrmci obanskho zko-
nku. Ztohoto dvodu je teba vnitn veejn podek definovat ajeho obsah vymezit
sohledem na jeho specifickou funkci nejen vi jinm formm veejnho podku, ale
ijinm kategorim, kter, by pln obdobn funkce, maj stejn jako veejn podek
svbytn postaven. To se tk dobrch mrav.137
Veejn podek jako institut zakotven vobanskm zkonku (viz 1 odst.2
a588) nen souhrnem kogentnch ustanoven, jeho obsahem nejsou prvn pedpisy
i normy policejnho prva aani neobsahuje mravn i morln normy. Je toti vrazem

131 Srov. MELZER, F. TGL, P. In: MELZER, F. TGL, P., pozn. 17, Koment k1 odst.2.
132 Ibidem.
133 Ibidem.
134 Ibidem.
135 PELIKNOV, I. PELIKN, R. In: VESTKA, J. DVOK, J. FIALA, J.: Obansk zkonk,
Koment. Praha, 2014, vklad k1 odst.2, marg. . 24, s.16.
136 Ibidem.
137 TICH, L.: Obecn st obanskho prva. Praha, 2014, s.121 an. a145 an.

104
zsadnho veejnho, spoleenskho zjmu, jeho obsahem jsou stavn principy, stav-
n podek, vetn zkladnch lidskch prv.

6.5 VZNAM, KOL AFUNKCE

Funkc vnitnho veejnho podku vNOZ je postihovat prvn jednn,


je jsou snm vrozporu.
Podle 1 odst.2 jsou zakzna ujednn poruujc veejn podek apodle 588
jsou prvn jednn, kter zjevn naruuj veejn podek, absolutn neplatn.
Na prvn pohled je zejm urit rozpor mezi inky veejnho podku vprvnm
ppad avppad druhm. Ze stran vsledku by tento rozpor znamenal, e urit jed-
nn, akoliv jsou zakzna, nemus podlhat sankci neplatnosti. Tento nesoulad je teba
vyeit tak, e prvn ustanoven (1 odst.2) je teba povaovat za proklamaci urit
zsady, kter je pak konkretizovna ve specilnm ustanoven 588.138
Ustanoven 588 sankcionuje prvn jednn, je jsou vkvalifikovanm rozporu
sveejnm podkem. Jen tak lze interpretovat pomrn neastnou dikci otom, e
jednn zjevn naruuje veejn podek. Doslovn vklad tto normy by toti sv-
dl knzoru, e veejnm podkem je teba rozumt soubor uritch podkovch i
policejnch pedpis, je se staraj oudren klidu, resp. uritho du vc vbnm,
faktickm, anikoliv prvnm styku.
Kvalifikovan naruen (viz zjevn) je teba chpat jako flagrantn rozpor prvnho
jednn sobsahem veejnho podku.
Aplikac veejnho podku je sankce neplatnosti prvnho jednn od samho po-
tku, kn soud pihl zedn povinnosti.

7. ZVRY AEEN PRO NOZ

7.1 VEEJN PODEK VRZNCH PRVNCH ODVTVCH

Na zklad dosavadnho pojednn lze provst urit zobecnn, znho


by mly bt zejm obecn podstata aspolen rysy veejnho podku jako institutu
uvanho jak vmezinrodnm prvu, tak vnadnrodnm prvu Evropsk unie, tak
iapedevm vnrodnch prvnch dech, ato vjeho nkolika odvtvch.
Podstata tohoto institutu spov vjeho obrann funkci, jakoto een uritch
meznch situac ve form uritho pojistnho ventilu. Jeho aplikace pichz vvahu
tehdy, kdy urit nedoucm nsledkm nelze zabrnit jinak. Proto se pouv tehdy,
jsou-li ohroeny urit zkladn hodnoty prvnho du, vrmci jeho psobnosti by
mlo dojt knedoucm nsledkm.

138 TICH, L.: Koment k 588. In: VESTKA, J. DVOK, J. FIALA, J.: Obansk zkonk, Ko-
ment, sv. I. Praha, 2014, s.1487 an.

105
Spolen je t funkce veejnho podku. Jeho uplatnnm je vyazeno pouit ur-
itho prvnho pravidla, jeho pouitm, resp. na zklad kterho by byl zpsoben
nedouc nsledek.
Naproti tomu m tento pojem rozdln charakteristiky vzvislosti na prvnm sys-
tmu, jeho soust je akjeho ochran slou. Jinak eeno, specifikum veejnho
podku je dno pedevm pedmtem ochrany.
Ikdy hodnoty, je jsou jeho zkladem ajejich ochran slou, mohou bt rzn.
Li se nap. voblasti policejnho prva ve srovnn sprvem soukromm.
Ikdy plat, e funkce veejnho podku je stejn ve vech prvnch odvtvch
asystmech, jej konkrtn psoben se li. Vsoukromm prvu zpravidla zpsobuje
neplatnost prvnho jednn, vmezinrodnm prvu procesnm brn uznn cizho roz-
hodnut nebo jinho aktu aplikace prva, voblasti mezinrodnho prva soukromho
vyazuje zpsob pouit cizho prvnho pedpisu, ale souasn pipout jeho nahra-
zen. Vunijnm prvu znamen nahrazen een podle unijnho prva een, kter je
kompatibiln sprvnm dem lenskho sttu.
Uritou konkurenc, resp. soubhem sobdobnm institutem, se vyznauje veejn
podek vprvu soukromm. Obdobnou funkci avnkterch prvnch dech stejnou
funkci, jako m veejn podek, pln zsada dobrch mrav.

7.2 VEEJN PODEK VSOUKROMM PRVU

7.2.1 PODSTATA

Srovnnm psoben veejnho podku vjednotlivch prvnch dech


vznik, alespo na prvn pohled, neuspodan obrzek vyznaujc se mnohdy vnit-
nmi rozpory, ato zejmna nejen ve vztahu kdobrm mravm, ale iohledn sankc za
prvn jednn, kter jsou veejnm podkem postiena. Vztah kdobrm mravm je
mnohdy nevyjasnn. To zejm plyne zpvodn pedstavy, podle kter ml veejn
podek (viz vvoj BGB) zahrnovat idobr mravy.
Jednotliv koncepty internho veejnho podku se vak li obsahem tohoto insti-
tutu. Vnkterch ppadech jsou za nj povaovny veker kogentn normy, jindy ko-
gentn normy zvltnho druhu, jakmi jsou nap. pedpisy policejnho prva, vdalch
ppadech jsou to hodnoty nebo zsady sdlen vuritm spoleenstv.
Dosud pevld teorie, e autonomie vle stran je zkladem avnitn veejn po-
dek zasahuje do jej sfry jako vjimka. Dvodem je obecn zjem. Tak tomu je tehdy,
jestlie smlouva se tk stavnho institutu nebo toho, co vtina povauje za podmnku
klidnho spolenho ivota.
VAnglii ave Francii je ordre public apublic policy oznaenm skupiny prvnch
norem, od nich se nelze odchlit, aochrany, kterou poskytuj, se nelze vzdt. Ve Fran-
cii jsou navc pedpisy veejnho prva oznaeny jako normy dordre public ajsou
spojeny se sprvnprocesnmi nsledky. VNmecku tento pojem nen spojovn sko-
gentnmi pedpisy.

106
7.2.2 FUNKCE VEEJNHO PODKU

Vnitn veejn podek me mt interpretan funkci, piem pojet ve-


ejnho podku jako podkategorie dobrch mrav me mt vznam vprvnch dech,
kter tuto kategorii neznaj (nap. BGB, ABGB). Vtchto prvnch dech se toti dobr
mravy objektivizuj ve smru veejnho podku. Ztohoto pohledu je tak nakonec ve
vsledku nerozhodn, zda se pojmy veejn podek adobr mravy hz do jednoho
pytle anebo zda maj samostatnou funkci.
Hlavn funkc veejnho podku je omezen svobody vle (autonomie stran) jeho
obsahem. Pitom rozpor sobsahem vnitnho veejnho podku m za nsledek sankci
neplatnosti, nebo jeho poruen je zakzno.

7.2.3 HISTORICK POJET

Smluvn svoboda mohla bt vliberlnm pojet omezena pouze na ochranu


svobody jinch lid. Ktomu slouily kogentn pedpisy aveejn podek. Svoboda
aveejn podek jsou vrazem dvou stran jedn mylenky. Vnitn veejn podek
byl vjimenm fenomnem. Vl.6 a1133 CC smly bt pouity smimodnou zdr-
enlivost. Ve svch rozhodnutch se soudy dovolvaly veejnho podku ve smyslu
ochrany francouzskho nroda, veejnho zdrav aveejnch zjm, resp. morlky.139
Teorie zastvala mnn, e veejn podek slou kzajitn du existujc spolenosti
nebo kuskutenn rozhodujcch politickch nzor vn. Podle toho je vnitn veejn
podek politick pojem. Veejn podek je pak zajiovn prvem jakoto bezrozpor-
nou mnoinu norem. Souasn je teba veejn podek vidt vhistorick perspektiv
jako ochranu vdobytk francouzsk revoluce proti feudlnmu du. Zkonodrce ne-
mohl pedvdat vechny situace, kter by byly vrozporu stmito cli. Proto existoval
obecn nstroj veejnho podku jako klauzule na ochranu existujcho spoleenskho
du. Zajioval respektovn minima prvnch norem zajiujcch bh spoleenskho
dn vsouladu spedstavami zkonodrce. Protoe hodnotov systm zkonodrce
reflektuje jeho politickou pedstavu, vynucuje veejn podek prosazen politickch
cl zkonodrnou moc.
Iobsah vnitnho veejnho podku se mn. Pracovn smlouvy, kter za vlky
ukldaly vkon prce vNmecku, byly legln, ado rozporu sveejnm podkem se
dostaly a po ukonen vlky.

7.2.4 FLEXIBILITA

Flexibilitu jako zkladn vlastnost veejnho podku lze ilustrovat na


vvoji postaven nemanelskch dt. Koncepce, e nemanelsk dt nem nrok

139 Ibidem.

107
nauznn otcovstv ani na vivn, byla pekonna vroce 1933, kdy byla uznna po-
vinnost otce nemanelskho dtte kvivnmu.

7.2.5 VZTAH KDOBRM MRAVM

Relevantn je vztah vnitnho veejnho podku kdobrm mravm. Si-


mitis zastval mnn, e dobr mravy tvo soust vnitnho veejnho podku, ato
vlun za elem aplikace morlnch pkaz voblasti pohlavnho arodinnho ivota.
Vnitn veejn podek ztlesuje vzkon nedostaten formulovan hodnotov
principy. Mnohdy jej lze jen obtn oddlovat i rozliovat od dobrch mrav. To, co je
nemravn, je vmnoha ppadech vrozporu sveejnm podkem. Na druh stran exis-
tuj ppady rozporu svnitnm veejnm podkem, kter nejsou nemravn. Lze vak
uvaovat ojednn, kter je vrozporu sdobrmi mravy, ale neporuuje vnitn veejn
podek. To, e vmnoha ppadech neexistuje rozpor mezi dobrmi mravy avnitnm
veejnm podkem, lze vysvtlit tak, e dvody obsaen nap. vl.20 odst.1 OR
kneplatnosti smlouvy nevysta bez zmnn vnitnho veejnho podku avyjmeno-
vvaj pouze nemonost, protiprvnost arozpor sdobrmi mravy.140
Psobnost veejnho podku adobrch mrav by se vzsad nemla pekrvat
sohledem na vznam, obsah akoneckonc icl obou tchto institut. Jedn-li nkdo
vrozporu sdobrmi mravy, mly by nsledky takovho rozporu plynout prv pouze
zfunkce avznamu dobrch mrav, ledae by vuritch ppadech bylo mon urit
aspekty takovho jednn postihovat iveejnm podkem. Kad ztchto institut m
jin el, atedy jin rozsah psobnosti.

7.3 NVRH EEN PRONOZ

Pro esk NOZ by mla platit tato vkladov pravidla:


a)Na rozdl od dobrch mrav by obsah veejnho podku neml zahrnovat veker
kogentn pedpisy prvnho du vetn pedpis veejnho prva. To je velmi irok
definice zastvan vNmecku ankdy ive vcarsku.
b)Obsahem veejnho podku by nemly bt etick amorln hodnoty, kter jsou
vlastn dobrm mravm.
c)Veejn podek by ml mt svbytn obsah apsobnost, stejn jako vyvolvat
specifick inky. Zklad aobsah veejnho podku tvo zklady prvnho du, tedy
stavn podek azkladn lidsk prva.

140 Ibidem.

108
2015 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 3 PAG. 109151

ODPOVDNOST ZA VADY ANHRADA KODY


VSOUKROMM PRVU (SROVNVAC STUDIE)

LUBO TICH

Abstract: Liability for Non-conforming Performance and the Damages


in Private Law (aComparative Study)
Liability for non-conforming performance and an analyses of this legal institution
basedoncomparative method. Comparison of relation of traditional continental way
withan approach of common law. Recommendation of damages as aremedy, also
in Czech Civil Code.

Key words: performance, defect of goods, liability for defective performance,


position of dammage within the regime of other remedies

Klov slova: odpovdnost za vady plnn, nhrada kody, odpovdnost za kodu,


nhrada vedle plnn anamsto plnn

1. VOD

Tento pspvek se zabv problematikou odpovdnosti za vady, ato ze-


jmna sohledem na vztah tohoto institutu knhrad kody. Druhm, nemn zva-
nm clem je analza, kritika anvrh een pravy odpovdnosti za vady vobanskm
zkonku (NOZ). Oba problmy spolu zce souvisej, nebo prvn je vlastn soust
druhho. Nrok na nhradu kody toti pedstavuje jeden zprostedk prvn ochrany
zodpovdnosti za vady plnn.
Dosaen obou cl vyaduje analzu reimu poruen smlouvy. Ktomu je zapoteb
urit sonda do samotnch smluvnch vztah, vetn jejich uspodn, ato zejmna
sohledem na npravu jejich poruch. Tento obecn systematick vod (kapitola2) je z-
kladem konkrtnho cle, jm je uren postaven institutu nhrady kody jako prosted-
ku npravy, ato jak ve vlastnm smluvnm reimu, tak ve vztazch, kter se smlouvou
souvisej ajsou ovem svoj povahou pomry mimosmluvnmi.
Sousteujeme se hlavn na esk prvo, avak nae zamen tuto oblast podstatn
pesahuje: pedevm proto, e vzkum provdme na zklad srovnn snktermi
relevantnmi nrodnmi pravami (kapitola3). To vak nen jedin metoda naeho po-
stupu, nebo uritm referennm rmcem jsou inadnrodn koncepty, zejmna pak
PETL, DCFR aPICC.

109
Zkladn otzky celho tohoto omezenho projektu znj: a)Co je vada (porucha)
smlouvy,jak m status ajak jsou jej nsledky? b)Jak postaven m nhrada kody
mezi jednotlivmi nroky vitele? c)Jak promtnout zvry tohoto pojednn do pozi-
tivnprvnho (normativnho) vyjden ajak vylepit NOZ? Odpovdi na tyto otzky
jako een naeho kolu pak podvme vdalch kapitolch tohoto pspvku (kapi-
toly37).

2. ODPOVDNOST ZA PORUEN (PORUCHY) SMLOUVY


ZKLADN POJMY

2.1 OBECN

Poruchy plnn jsou vady, je se vyskytuj vsouvislosti splnnm smluv-


nch povinnost, krtce eeno pi plnn dluh.1
Od tchto nedostatk (vad) je teba striktn odliovat vady vsamotnm zkladu
obliganho vztahu, zejmna ty, ktermi je zateno prvn jednn, je obligan vztah
zakld. Tyto vady zpsobuj neplatnost prvnch jednn.2 Jedn se ovady vle, ob-
sahu aformy prvnch jednn azahrnuj mimo jin t nemonost i nedovolenost.
Mnohdy se pekrvaj sporuchami plnn. Je-li nap. prodvan vc ji od potku
vadn, lze uvaovat jak onapaden smlouvy vdsledku omylu, tak uplatovat prva
zodpovdnosti za vady.
Poruchami plnn rozumme nslednou nemonost plnn, prodlen, vady plnn, ne-
splnn dluhu, kodu vsouvislosti splnnm.3 Instituty, kter zasahuj ido samotnho
plnn, maj vak zklad vevadch zkladu prvnho vztahu, jsou culpa in contrahendo
anaruen zkladu smlouvy.

2.2 NSLEDN NEMONOST PLNN

2.2.1 POJEM

Plnn je nemon, brn-li jeho uskutenn trval pekka.4 Plnn vak


me bt nemon ji od samho potku, tj. od uzaven smlouvy. To je vak jin pro-
blematika, jeliko poten nemonost znamen neplatnost smlouvy.
Od nsledn nemonosti plnn je teba odliovat nsledn pekky pouze pechod-
n povahy, kter mohou zpsobovat prodlen. Posouzen toho, zda se jedn otrvalou
nebo pechodnou pekku, je otzkou nejen zjiovn skutkovho stavu, ale pedsta-
vuje pedevm hodnotov problm.

1 WELSER, R.: Brgerliches Recht, sv. II. 13.vydn. Wien, 2007, s.45.
2 Nap. TICH, L.: Obecn st obanskho prva. Praha, 2014, s.242.
3 Viz nap. WELSER, pozn.1, s.45 an.
4 Viz nap. WELSER, pozn.1, s.46.

110
Jestlie, zejmna pi tzv. fixnch smlouvch, je povinnost dlunka splnit vlun
kuritmu okamiku, stv se pekka, kter je obecn pouze pechodnho charakteru,
akter se vyskytne vrozhodnm okamiku, pekkou trvalou. Zpsobuje dodatenou
(absolutn) nemonost plnn.
Pekky plnn je mono, krom aspektu trvalosti, rozliovat t podle jejich vztahu
kosob dlunka na objektivn asubjektivn.
Nemon je plnn pedevm tehdy, jestlie vc pedmt plnn zanikne. Naproti
tomu nen plnn nemon, jestlie zaniknou vci genericky uren. Jsou-li vtakovm
ppad kdispozici jet urit vci zamlenho druhu, je povinnost dlunka plnit
(genus non perit). To vak neplat pro konkretizaci takovch vc, jejich znik zna-
men zprotn dlunka povinnosti plnit, akoliv vci stejnho druhu lze nadle opatit.
Nemonost plnn me spovat vtom, e dlunk jednou prodan vci prod znovu
(dvojit prodej). Ob kupn smlouvy jsou vzsad platn avlastnkem se stane kupujc,
ktermu je movit vc prvn pedna, pestoe snm prodvajc uzavel smlouvu poz-
dji. Povinnost zprvn kupn smlouvy je vak tak povaovna za splnitelnou, ato po
dobu, po kterou dlunk me vc nap. prostednictvm koup poadovat. Do t doby
me bt dlunk odsouzen kplnn. Obtnosti zptn koup se neme dovolvat,
protoe ztrtu vci sm zpsobil.
Oppad nemonosti se jedn itehdy, jestlie dlun plnn nastalo bez pispn
dlunka, asice nhodou nebo jednnm tetho nebo jednnm vitele.
Na rozdl od tradinch prav pevzal esk zkonodrce dosavadn pravu nsledn
nemonosti plnn zobchodnho zkonku ve velmi kus anedokonal podob. prava
(20062008 NOZ) vychz pouze zobjektivn nsledn nemonosti, tj. takov, zani
ani jedna ze stran neodpovd. Nhrada kody je sankc za zanedbn oznamovac po-
vinnosti dlunka. Avak samotn formulace tto pravy v2008 NOZ svd otom, e
zpravidla vppad oznamovac povinnosti dlunka jde oppady, kdy dlunk zpso-
bil, e se plnn stalo nemonm. Lze proto dovozovat nrok vitele zporuen smlou-
vy dlunkem, obdobn jako tomu je nap. vustanoven l.97 vcarskho OR. pravu
odpovdnosti za zpsobenou nemonost obsahuje irakousk ABGB (920, 921).

2.2.2 NEMONOST, ZA NI ODPOVD DLUNK

Dlunk odpovd za nemonost plnn, jestlie ji zavinil i jinak zpsobil.


Dlunk zavinil nemonost tehdy, jestlie zpsobil znik plnn mysln nebo ne-
dbalost. Krom toho je za nemonost dlunk odpovdn itehdy, uinily-li tak osoby
jm zmocnn nebo vc vdsledku jm zavinnho prodlen podlehla nahodil zk-
ze. Dlunk zavinil zkzu, neuskutenil-li vhodn opaten kjejmu zabrnn. Mohl-li
dlunk pi uzaven smlouvy pedvdat zkzu, kter vak nezabrnil, je povinen to
sdlit viteli, jinak odpovd za kodu.
Obdobn jako vrakouskm prvu ml by mt vitel volbu mezi dvma eenmi.
Vprv ad me poskytnout plnn, knmu se zavzal, anrokovat na dlunku
hodnotu nemonho plnn. Druh een spov vnroku na nhradu kody vznikl
viteli.

111
2.3 ODPOVDNOST ZA PRODLEN

2.3.1 PRODLEN DLUNKA

Dlunk se ocit vprodlen, jestlie smlouvu nespln vas, nadnm ms-


t adohodnutm zpsobem (viz nap. 1968 NOZ). Prodlen znamen neposkytnut
plnn vdob splatnosti anastv jejm marnm uplynutm.

2.3.1.1 OBJEKTIVN PRODLEN


Objektivn prodlen je prodlen samo osob, a knmu dojde jakkoliv.
Prodlen pedpokld, e plnn je mon. Objektivn prodlen dlunka zakld prvo
volby vitele, kter me trvat na splnn anebo odstoupit od smlouvy (1969, 1970
NOZ). Bhem prodlen sth dlunka nebezpe pechodu kody (1974 NOZ).

2.3.1.2 SUBJEKTIVN PRODLEN


Subjektivn prodlen je prodlen zavinn dlunkem nebo vitelem. Sub-
jektivn prodlen dlunka zpsobuje krom prvnch nsledk spojench sobjektivnm
prodlenm t povinnosti knhrad kody. Trv-li vitel na plnn, me poadovat
nhradu kody za zpodn. Odstoup-li vitel od smlouvy, me poadovat nhradu
kody vdsledku nesplnn. Toto prvo NOZ viteli neposkytuje (viz 1970 a1971).
Nhradu kody me toti vitel poadovat jen tehdy, nen-li kryta roky zprodlen.

2.3.1.3 DL PRODLEN
Nespln-li dlunk svj dluh pln, me vitel poadovat pln splnn
a nebo po stanoven dodaten lhty odstoupit od smlouvy. Je-li plnn dliteln am-
e-li bt odpovdajc st piazena kprotiplnn, m prvo na sten odstoupen od
smlouvy. To lze dovodit vkladem 1978 NOZ.
Ocitne-li se dlunk vppad postupnho plnn vprodlen sdlm plnnm, me
vitel poadovat pouze vas nedodan plnn nebo odstoupit od vech jet nespln-
nch dlch splnn.

2.3.1.4 PRODLEN PI FIXN SMLOUV


Fixn smlouva je ppad asov nemonosti plnn. Ocitne-li se vtakovm
ppad dlunk vplnn, smlouva zanik, ani by vitel musel stanovit dodatenou
lhtu anebo uplatnit prvo na odstoupen (1980 NOZ).

2.3.2 PRODLEN VITELE

Vitel se ocit vprodlen, jestlie nepevezme od dlunka vsmluvenou


dobu na smluvenm mst asmluvenm zpsobem nabzen plnn.
Nzor, e dlunk neme vitele nutit kpevzet plnn, nebo vitel m pouze
prvo na toto plnn, ae poruuje pouze tzv. monost, nelze povaovat za sprvn. Ze
synallagmatick povahy smlouvy plyne, e viteli svd vynutiteln povinnost pevze-
t plnn, za jej nesplnn mu hroz sankce (nap. nhrada kody).
112
Vppad synallagmatickho jednn se vitel ocit vprodlen souasn sdlun-
kem, odepe-li sv ji splatn plnn.
Zpozd-li se vitel pijmout platbu, sthaj ho nsledky protiprvnho jednn, nese
nebezpe kody, kter na nho pelo.

2.4 ODPOVDNOST ZA VADY VSYSTMU ODPOVDNOSTI

2.4.1 OBECN

Odpovdnost za vady (faktick aprvn) je zkonnou odpovdnost dlu-


nka, kterou jeho plnn vykazuje pi dodn (pevzet). Odpovdnost za vady slou
kvyrovnn (kompenzaci) naruen ekvivalence plnn. Vychz ze zsady, e vppad
uzaven smlouvy reflektuje kad ze stran adekvtnost plnn druh strany. Podle toho
se d ve jej vlastn nabdky. Neodpovd-li protiplnn vdsledku sv vadnosti
smlouv, je rovnovha vztahu naruena. Odpovdnost za vady m proto toto naruen
pekonat. Protoe jde oodpovdnostn vztah, je nezbytn, aby vada byla dlunkem
zavinn zpsobena. Vada plnn mus existovat pi pevzet (dodn). Je nerozhodn,
zda existovala ji pi uzaven smlouvy anebo se objevila vase mezi dobou uzaven
smlouvy aokamikem plnn. Odpovdnost zaujm tak urit prostedn postaven
mezi pvodn vadnost smlouvy anaruenm (nednm) plnnm.

2.4.2 VZTAH MEZI ODPOVDNOST ZA VADY AZA NESPLNN

Vppad prodlen dlunka anemonosti nedochz kplnn. Vppad


prodlen vak me bt jet dodaten splnno, nikoli vak vppad nemonosti
plnn. Vppad vadnho plnn nen vitel povinen plnn pijmout. Pevezme-li
vak vitel plnn nap. proto, e vada nen ihned rozpoznateln, nebo proto, e vc
potebuje nalhav, je plnno vadn. Vitel proto me uplatovat prva zodpovd-
nosti. Souasn se vak klade otzka pomru mezi odpovdnost za vadu na stran
jedn aprvy zodpovdnosti za prodlen anemonost plnn. Kvyeen tohoto pro-
blmu nm nepome chpn vady plnn, prodlen inemonosti plnn jako poruch
smluvnho vztahu ani velmi trefn definice nesplnn, kterm PICC (l.7.1.1) rozum
jakkoliv poruen smluvnch povinnost jednou ze stran, vetn plnn vadnho
nebo opodnho.
Tento problm vak neme bt vyeen ani piputnm volby mezi vemi vvahu
pichzejcmi nroky, protoe odpovdnost za vady je vzna na krtk lhty ajej
el by nebyl splnn pouitm pravidel oneplnn. Proto je teba vychzet ztoho, e
oba druhy nrok (zodpovdnosti za prodlen aza vady) maj uritou posloupnost,
piem pevzet plnn pedstavuje hranici mezi nimi. Je hranic mezi prvy nap. dle
918921 ABGB aprvy zodpovdnosti za vady (922 an.ABGB). Obdobn je tomu
se vztahem mezi nemonost aodpovdnost za vady. Vykazuje-li vc neodstranitel-
nou vadu, je splnna souasn skutkov podstata jak sten nemonosti plnn, tak
odpovdnosti za vady. Izde je po odesln i dodn vci nrok kupujcho na prva
zodpovdnosti za vady omezen.
113
Nroky zneplnn aprostedky ochrany zodpovdnosti za vady jsou obsahov ob-
dobn. Odstoupen odpovd vmn, sten odstoupen slev zkupn ceny anrok
na plnn odpovd prvu na opravu.
Existuj vak t ppady, kter jsou po pevzet vci bli odpovdnosti za neplnn
(prodlen) spe ne odpovdnosti za vady. Sem pat plnn aliud. Plnn neho jinho
znamen, e dlunk nepln jen vadn, nbr pln nco pln jinho, ne dlu. Vp-
pad aliud je proto dlunk kvalifikovn tak, jako kdyby neplnil, je tedy vzavinnm
subjektivnm prodlen.
Vppad individuln uren vci je kad plnn, kter nen dohodnutou vc,
aliud. Ugenerickch vc je stanoven hranice mezi vadnm plnnm aaliud obtnj.
Vpochybnostech rozhoduje obecn jazyk azaveden praxe stran otom, co je dohod-
nut druhov plnn aco je jinm druhem.

2.5 KONKURENCE JEDNOTLIVCH ODPOVDNOSTNCH SYSTM


SODPOVDNOST ZA VADY

2.5.1 VADNOST AOMYL

Byla-li vc vadn ji pi uzaven smlouvy, me bt omyl nabyvatele


otto okolnosti omylem ovlastnosti vci, kter je pedmtem odpovdnosti za omyl,
tj. odpovdnosti za neplatnost, resp. za nhradu (viz nap. 584 odst.1 NOZ). Odpo-
vdnost za kodu aodpovdnost za omyl maj rozdln zklad, ato naruen rovnovhy
na stran jedn avadu vle na stran druh, aproto by vitel ml mt volbu mezi nimi.
Ve skutenosti vak pichz vvahu pouze omyl ve vlastnostech vppad vc indi-
viduln urench. Udruhov koup nen pi uzaven smlouvy jasn, kterou konkrtn
vc bude dluh zuritho druhu splnn, aproto je nmitka omylu vppad plnn jedn
vadn vci, jestlie nedolo komylu ohledn celho druhu, vylouena. Vhoda nmitky
omylu spov pedevm vdelch lhtch kjejmu uplatnn avtom, e se kupujc
me dovolat omylu, ikdy je odpovdnost za vady vylouena.

2.5.2 LICHVA ALAESIO ENORMIS

Je sporn, zda si nroky zodpovdnosti za vady anroky ze lsti alaesio


enormis mohou navzjem konkurovat, protoe vychzej zrznch pedpoklad.
Prva zlichvy pedpokldaj adu objektivnch asubjektivnch znak, vadnost plnn
knim vak nepat. Obdobn tomu je iulaesio enormis. Stejn jako ulichvy se pedpokl-
d nepomr mezi hodnotou plnn aprotiplnn, kter me bt vyvoln ivadou plnn.

2.5.3 VZTAH KE CULPA IN CONTRAHENDO

CiC se zaazuje do oblasti obecn odpovdnosti za poruen povinnost


vrmci smluvnch azkonnch obliganch vztah.
Pro prodvajcho plat vpodstat to, co pro kadho dlunka, e toti mus infor-
movat kupujcho otakovch okolnostech, kter kupujc pi uzavrn smlouvy nezn,
114
je jsou vak prodvajcmu zejm amaj podstatn vznam. Informan povinnost
naproti tomu neexistuje ohledn takovch okolnost, okterch se kupujc me bez
dalho sm informovat nebo se bez dalho na n ptt. Prodvajc mus proto upozor-
nit nap. na neexitujc pojitn pouitho automobilu, na absenci ednho povolen
vppad prodvanho zvodu, jako ipoukzat na to, e prodan budova neme
bt pouvna kbydlen. Naproti tomu nemus upozornit na to, e kupn cena je pli
vysok aztoho dvodu nen pli vhodn, jeliko se kupujc me ohledn cen na
trhu informovat sm.

2.5.4 KODA VSOUVISLOSTI SPLNNM. POZITIVN PORUEN SMLOUVY

Otzv. pozitivn poruen smlouvy5 se jedn vppad poruen povinnosti


ochrany ape, avdsledku toho prv vitele.
koda zpsoben pozitivnm poruenm je odlin od t, kter vznik viteli
vdsledku plnho nebo stenho nesplnn.
Pozitivn poruen smlouvy spov vporuen povinnost stanovench na ochranu
prvnch statk (prv) vitele ped kodami. koda na tchto prvech me bt zpso-
bena vadnm plnnm, me bt vak zpsobena ipi dnm plnn (tzv.doprovodn
i nsledn koda).
Odpovdnost za poruen smlouvy je zkladem avede knrokm na nhradu kody
ze smlouvy. Na rozdl od ABGB, jen tuto odpovdnost chpe jako odpovdnost de-
liktn subjektivn, se podle reimu BGB zavinn nevyaduje. Jde oobjektivn odpo-
vdnost objektivn ze smlouvy.

2.5.5 NHRADA KODY VJINCH PPADECH PORUEN SMLOUVY

koda me vzniknout ivjinch ppadech poruen smlouvy. Tk se


to vech druh poruch ponaje nemonost plnn. Tato problematika, kter je jednou
zklovch, je ble rozebrna vkapitolch 47 tto studie.

3. KONCEPT VADY AODPOVDNOSTI ZA VADY

3.1 ABGB AJEHO VVOJ VSR

Akoliv samotn ABGB nein vzsad rozdl mezi nhradou kody ze


smlouvy azdeliktu,6 tradin nauka tak inila. Pedn se psn odliovaly ppady

5 Jde oinstitut typick pro nmeck prvo. Zpravidla ke kod dojde a po uzaven smlouvy. Dojde-li ke
kod vsouvislosti se smlouvou, ale jet ped jejm uzavenm, mohlo by se jednat oppad culpa in
contrahendo. Znepebern literatury ktzv. pozitivnmu poruen smlouvy viz nap. KPCKE, G.: Typen
der positiven Vertragsverletzung. Stuttgart et al. 1965.
6 Nap. KOZIOL, H.: sterreichisches Haftpflichtrecht marg. . 4/40; KARNER, E. In: KOZIOL, H.
BYDLINSKI, P. BOLLENBERGER, R. (eds.): ABGB Kommentar. 2.vyd. Wien, 2010, marg..1 k1295;
WELSER,E.: Brgerliches Recht, II. dl. 13.vyd. Wien, 2009, s.88.

115
nhrady kody zporuen smluvn povinnosti anhrady kody mimo tyto ppady.7
Osmluvn nhrad kody se uvaovalo vppad zmaen splnn obliganho zvaz-
ku, piem kodou se zde rozumla jma vzel viteli tm, e dlunk nedostl sv
povinnosti. Prvnm ppadem smluvn nhrady kody byla smluvn pokuta slouc
jako hrada kody vznikl nesplnnm nebo nednm splnnm obligace,8 piem
nedostaovala-li smluvn pokuta, nemohl podle obecnho prva soukromho vitel
poadovat nhradu vy stky.9 Vppad odpovdnosti za vady (vetin zvazcch
ze sprvy) psluela viteli nhrada kody jen za obecnch podmnek, tj.podle
1293 ansl.10
Podstatn je t struktura obliganho prva. Krm11 rozliuje zmny obligan po-
vinnosti, znik obligac aobligace ze sprvy.12 Do prvn kategorie ad zmaen splnn
obliganho zvazku, prodlen dlunka, smluvn pokutu aprodlen vitele. Do druh
skupiny zaazuje mimo jin nemonost plnn ado tet pak obecn zvazky ze sprvy,
zvazky ze sprvy pi cesi azkrcen vpolovici ceny.
Vtradici mskho prva rozliuje sprvu (odpovdnost) za vady faktick asprvu
za vady prvn. Zvazky ze sprvy mohou bt zaloeny pouze pi platnch smlouvch.
Odpovdnost za vady (ze sprvy) vznikne, m-li vc vady faktick anebo vady prvn.
Faktickmi vadami rozum se stav nedostatku vlastnost smluvench anebo takovch,
kter obvykle pi vci bvaj, nebo neme-li vci bt uvno kelm, ke kterm je
urena podle povahy jednn mezi stranami anebo podle zvltn mluvy.13

3.2 DAL VVOJ ABGB

Vada je jednm zppad poruch obliganho pomru. Vrakouskm prvu


se odpovdnost za vadu plnn (vadn plnn) vppad platnch smluv chpe zko-
nem stanoven odpovdnost dlunka za prvn avcn vady, kter plnn vykazuje
vokamiku jeho poskytnut.
Rakousk prvo (922 ABGB) definovalo do roku 2001 vadu tak, e vc m vlast-
nosti jin ne vslovn vymnn nebo pi n obyejn pedpokldan, e vc nelze
uvat aupotebit podle povahy jednn nebo podle mluvy. Vsouasn dob je vadou
kad odchylka od dlunho mnostv akvality (smlouvy 922 odst.1 ABGB). Z-
kon tedy odkazuje na povinnost dlunka plnit podle smlouvy.
Relevantn je odlien vady od neplnn (viz kapitola5).
Dluh zstv nesplnn, tj. ke splnn nedojde ivppadech jinch poruch obligan-
ho pomru, tj. pedevm uprodlen dlunka avppad plnn nemonho.14
Je-li dodno vadn plnn, vznikaj dlunku prva zodpovdnosti za vady. Souasn
vak se klade otzka vztahu mezi prvy zodpovdnosti za vady aprvy zodpovdnosti
7 KRM, J.: Prvo obansk, Prvo obligan. 2.vyd. Praha, 1932, s.299 an., 355 an.
8 KRM, vpozn. 7, s.88, 91, 97, 144147.
9 KRM, vpozn.7, s.87.
10 KRM, vpozn.7, s.144.
11 KRM, vpozn.7, kapitolaV, VII aVIII.
12 KRM, vpozn.7, s.88 an., 91 an., 144 an.
13 KRM, vpozn.7, s.144 an.
14 Srov. nap. WELSER, pozn.1, s.35 an. a48 an.

116
za prodlen anemonost plnn. Skutkov podstata prodlen (918 odst.1 ABGB) ob-
sahuje toti ipojem vadnho plnn: dlunk je vprodlen, nepln-li dohodnutm (tedy
vadnm) zpsobem. Tento problm nelze eit podle rakouskho prva piputnm
vech monch nrok podle volby vitele. Pevldajc mnn15 proto e tento pro-
blm tm, e dva druhy nrok hierarchizuje, piem dodn (pedn) plnn pedsta-
vuje hranici meziodpovdnost za neplnn, resp. za nemonost plnn na stran jedn,
aoprvnnmi zodpovdnosti za vady na stran druh. Vjimkou je plnn jin vci
(aliud), kter je povaovno za nesplnn, take dlunk plnnm neho jinho nesplnil
aje stle vprodlen.
Existuje vak dal konkurence mezi instituty, resp.prostedky npravy. Vppad
omylu m vitel (kupujc) monost napaden omylu podle 871, resp. monost pi-
zpsoben podle 872ABGB. Odpovdnost za vady aodpovdnost vznikajc zomylu
maj odlin ely avchodiska (naruen ekvivalence na jedn stran avady vle na
stran druh), aproto m vitel svobodu volby.16
Vppad lichvy nebo pedraen je vztah kodpovdnosti za vady velmi sporn,
nebo je nejasn, zda me kupujc uplatnit t prostedky npravy zprvnch dvou
institut.
Utzv. pozitivnho poruen smlouvy,17 tedy nauky pevzat znmeckho prva, jde
odal konfiguraci, je me slouit kpochopen uritch problm veskm prvu.
Pkladem je situace, kdy prodvajc dod zkaen krmen, take zvata kupujcho
uhynou. Vtakovm ppad jedn dlunk vrozporu se smlouvou tm, e poruuje po-
vinnosti pe dnho hospode (tzv. povinnosti ochrany) avdsledku toho prva
vitele. Takto vznikl koda je rozdln od kody, kter vznik viteli tm, e plnn
nebylo dodno nebo je nepouiteln.
Na danm pkladu je teba odliovat kodu vznikajc vdsledku dodn bezcennho
krmiva na stran jedn akodu vzniklou hynem dobytka. Pozitivn poruen smlouvy
spov vjednn vrozporu stzv. povinnostmi ochrany, je maj chrnit prva vitele.
koda me vzniknout nejen na tchto prvech, ale ijako tzv. doprovodn koda. Jest-
lie toti nap. oprav po proveden oprav uritho pstroje svoj nedbalost pi jeho
fyzickm pedvn zpsob zrann nohy vitele, jedn se odoprovodnou (nslednou)
kodu. Na rozdl od pozitivnho poruen smlouvy dochz ke vzniku odpovdnosti ze
smlouvy (1295 ABGB), kter pedpokld zavinn dlunka.

3.3 OZ/1950

Pro souasnou obanskoprvn pravu m stle rozhodujc vznam ob-


ansk zkonk/1950 (OZ/1950).18 Prvn socialistick obanskoprvn kodifikace pro-
15 FABER, W.: Handbuch zum neuen Gewhrleistungsrecht. Vde, 2001, JUD, B.: Die Rangordnung der
Gewhrleistungsbehlfe Verbrauchsgterkaufrichtlinie, sterreichisches, deutsches und UN-Kaufrecht
im Vergleich. In: Jahrbuch junger Zivilrechtswissenschaftslehre 2001, s.205.
16 REISCHAUER, R.: Das neue Gewhrleistungsrecht und seine schadenersatzrechtliche Folgen. JBl, 2002,
s.138 an.
17 Viz shora apozn.5.
18 OZ/1950, Obansk zkonk z25.jna 1950, . 141/1950 Sb. vinnosti od 1.ledna 1951 do 31.bezna
1964.

117
vd, zejm navazujc na koncepci Krmovu (viz shora) aodchyln od ABGB jako
svho pedchdce, dv zsadn koncepn pravy.
Vhlav XI (Vznik aobsah zvazku)19 upravuje ponaje 218 obsah zvazku. Za
nm nsleduje nadpis Odpovdnost za vady (225238),20 kde definuje vadu, ato
pod vlivem ABGBm takto: kdo jinmu penech vc za platu, odpovd za to, e vc
vdob plnn m vlastnosti vslovn vymnn ajak obyejn mv, e ji lze upotebit
podle povahy aelu smlouvy, nebo podle toho, co strany ujednaly, ae je bez prvnch
zvad.
Vlastn nroky zodpovdnosti za vady jsou pak velmi strun zmnny v237
a238, kter pipout nrok na nhradu kody vppad nslednch kod21 (nrok
na nhradu kody zvady vzel).

3.4 PORUEN SMLOUVY JAKO ZMNA ZVAZKU


VDALM VVOJI SOUKROMHO PRVA

Za poruen smluvnch povinnost dlunkem, resp. jejich nsledky pova-


uje (ovlivnn nepochybn Krmem) OZ/1950 251 an. prodlen dlunka,prodlen
vitele azavinnou nemonost splnn. Prodlen tedy nen vada, ale pat do hlavy
dvanct upravujc zmny vobsahu zvazk, kter jsou ovem jeho nsledkem. Podle
253 mohl vitel dat od dlunka, kter prodlen zavinil, vedle splnn inhradu
kody prodlenm vznikl.22
Vprav jednotlivch smluv, zejmna smlouvy kupn asmnn, prava odpovd-
nosti za vady i za kodu chyb.23
Obansk zkonk/1964 (OZ/1964), ato ipo velk novele 1991,24 pokrauje vtto
tradici do jist mry tm, e za zmnu vobsahu zvazku povauje prodlen dlunka
aprodlen vitele. To ovem znamen, e sem lze zejm zaadit iporuchu zpsobenou
poruenm povinnost dlunka splnit dluh dn, tj. bez vad. To lze dovodit prv zpo-
uit tohoto slova (dn) v517 odst.1, ikdy marginln rubrika mluv oprodlen
dlunka.25
19 Zkladem pravy prvnch vztah mezi obany je socialistick vlastnictv se svmi formami, sttnm
adrustevnm vlastnictvm. Zobecn stidvodov zprvy kOZ/1950, Praha, 1956. Viz OZ/1950
218an.
20 Viz OZ/1950 218 an.
21 Viz OZ/1950 225238.
22 Podobnost s922 ABGB ped reformou zroku 2001 je naprosto zeteln. Wenn jemand eine Sache
auf eine entgeltliche Art einem anderen berlsst, ist dafr verantwortet, dass die Sache in der Zeit der
Erfllung die ausdrcklich bedungenen, oder gewhnlich vorausgesetzten Eigenschaften hat, und dass sie
gemss der Natur oder dem Zweck des Vertrages genutzt werden kann, und dass sie frei von Rechtsmn-
geln ist. (Sprva. 922. Jestlie nkdo jinmu penech vc zplatnm zpsobem, odpovd za to, e
vc m vlastnosti vslovn vymnn nebo pi n obyejn pedpokldan ae j lze uvati aupotebiti
podle povahy jednn nebo podle uinn mluvy Obecn zkonk obansk asouvisl zkony, Praha,
1947, s.281).
23 Obansk zkonk zroku 1950 ml slouit kuskutenn hospodskho plnu avchov irokch mas
asouasn ke zven ideov rovn pracujcch (Obansk zkonk, zobecn sti dvodov zprvy,
vpozn.10).
24 OZ/1964, Obansk zkonk, zkon .40/1964 z26.nora 1964, kter vstoupil vinnost od 1.dubna
1964.
25 Viz odst.1 OZ 1964/1991: Dlunk, kter svj dluh dn avas nespln, je vprodlen.

118
3.5 PORUEN SMLOUVY AVADA ODPOVDNOST ZA VADY

Systematiku OZ/1964 recipovala do jist mry itzv.socialistick vda ob-


anskho prva. Dodnes petrvv systm, podle nho se odpovdnost za vady zaa-
zuje do druh zvazkovch prvnch pomr.26 Vtto sti se odpovdnost za vady
nachz zcela neorganicky, nebo figuruje jako posledn kategorie vobecnm vkladu
a tdn zvazkovch prvnch vztah a smluv. Zato prodlen dlunka, prodlen
vitele, resp. odpovdnost za n jsou zaazeny do Zmny zvazkovch prvnch
vztah, nemonost plnn je upravena vrmci zniku zvazkovch prvnch vztah.
Pojmy porucha, poruen smlouvy, zvazky zporuen obliganho pomru, zporu-
en smlouvy se vsystmu eskho obanskho prva nevyskytuj.27
Vsoudob esk teorii je pojmu vada vnovna minimln pozornost. Otom svd-
nap. ivklad podan vzkladnm kompendiu,28 kter pojem vady vbec nevysvt-
luje. Stejn tak se tato uebnice nezabv ani poruenm smlouvy, resp. smluvnch
povinnost jako zvltnm sektorem smluvnch, resp. obliganch vztah. Odpovdnost
za vady je zaazena do sti nazvan Druhy zvazkovch prvnch vztah. Neusiluje
se ani okomplexn vklad odpovdnosti za vady. Konstatuje se pouze, e prvn prava
odpovdnosti za vady je vobanskm zkonku rozttna.29
Obecn prava byla vOZ/1964 vzkladnch rysech obsaen vprav vcnch
prv zabvajcch se pevodem vlastnickho prva kvci. Specifick prava odpovd-
nosti za vady byla upravena ukupn smlouvy (596), uzvltnho typu kupn smlou-
vy, toti prodeje zbo vobchod (616). sten prava se nachz t usmnn
smlouvy611) azvltn pravu odpovdnosti za vady je obsahuj ustanoven pra-
vy smlouvy odlo (633 an.), azejmna pak zhotoven vci na zakzku (645 an.)
auopravy apravy vci (655 an.).
Od tto koncepce se odlioval obchodn zkonk, kter byl do jist mry ovlivnn
CISG. Vjehoobecnch ustanovench ozvazcch se vsouvislosti sporuchami obliga-
nho pomru nemluv ozmn zvazku aporuchy se na rozdl od obanskho zkonku
za zmnu zvazku nepovauj. Zkonodrce vychzel zzkkoncepce poruen smlou-
vy (viz poruen smluvnch povinnost ajeho nsledky 365386), do n zaadil
prodlen dlunka avitele, avak nikoliv odpovdnost za vady, kter byla upravena
vdy ukadho smluvnho typu zvl, tedy nap. ukupn smlouvy v411 ansl., resp.
422446 (vady zbo anroky zvad zbo).
NOZ upravuje odpovdnost za poruen smlouvy jednak vobecn sti zvazk
(1721 an.), ato vdlu Znik zvazk, kam ad jak vadn plnn (1764 ansl.),
jednak prodlen dlunka (1813 ansl.), resp. inslednou nemonost plnn (1853
ansl.) adle ve specilnch pravch nkterch smluvnch typ (jako nap. ukupn
smlouvy odpovdnost za vady v2099 an.).
26 KNAPP, V. et al.: Obansk prvo hmotn. Praha, 2002, svazek 2, s.79 an., 100 an.
27 Viz KNAPP et al., vpozn.26, s.100117. Je tedy zejm, e tato zkladn uebnice obanskho hmotnho
prva pojednv oodpovdnosti za vady vrmci obecn sti zvazkovho prva pouze na osmncti
strnkch.
28 KNAPP et al., vpozn.26, s.100.
29 Lze nap. rozliovat mezi hlavn povinnost plnn avedlejmi povinnostmi, jako imezi povinnost
kochran apovinnost pe.

119
3.6 VLIV HARMONIZACE AVVOJ PRVN PRAVY

Shora (ad2.1) jsme vidli, e pojem porucha plnn (Leistungsstrung)


je velmi obecn airok oznaen pro nepravidelnosti piuskuteovn smlouvy jako-
to uritho programu vychzejcho ze vzjemnho pslibu. Porucha se tedy vztahuje
na jakoukoliv odchylku od toho, co bylo pislbeno, nebo toho, co zkon vyaduje.
Kad odchylka od smlouvy znamen vlastn poruen smlouvy (smluvn povinnosti),
co je, jak na to ne (ad3.7) jet upozornme, pznan pro projekty CISG, PECL
aDCFR. Pro pehlednost meme tento velmi irok pojem nahlet aanalyzovat zrz-
nch hledisek, resp. kategorizovat na zklad rznch kritri.30
Podstatn je, e oproti jednotlivm druhm (skutkovm podstatm) poruen stoj
jin model poruen, ato jednotnho typu poruchy.

3.7 TENDENCE

Pro vvoj prva odpovdnosti za vady je charakteristick tendence, je


jednotliv dl poruchy smlouvy podazuje pod koncept poruen smlouvy jednotnou
obshlou koncepci zahrnujc jak poruchy vzkm (vady), tak virokm slova smy-
slu, tj. neplnn, opodn plnn, prodlen, dodn neho jinho, zkrtka vechny
druhy poruch vetn plnn nemonho. Tento koncept byl poprv celosvtov za-
kotven vl.45 CISG31 jako kad neplnn nkter zpovinnost prodvajcho podle
jin smlouvy nebo tto mluvy (viz vkap.4 a5), nebo mluva vychz zjednotnho
konceptu poruen smlouvy. Podstatn je t, e smlouvou pedvdan prostedky
npravy jsou vpodstat identick pro vechny druhy poruen smlouvy, tedy pro
vechny druhy poruch.32
Tento pro kontinentlnho prvnka pekvapiv moment je vsledkem vlivu systmu
common law, jeho pslunci takovto een pokldaj za naprosto pirozen abez-
problmov. Proto problematika vyskytujc se zejmna ve stedoevropskch kontinen-
tlnch prvnch dech, jako jsou Nmecko, Rakousko, ale dokonce iesk republika,
je jim neznm.33 Je tomu tak proto, e koncepce jednotn kategorie poruen smlouvy
je prakticky vyzkouenm institutem obchodnk vsystmu, vnm psob implicitn
reim tzv. skrytch odpovdnost i ujitn (implied waranties).34 Koncept pevzat
zcommon law se obdivuhodn osvdil, oem svd ijeho pevzet do l.7.4.1

30 Kategorizovat lze pedevm samotn poruchy smlouvy, ato podle mry jejich zvanosti, prostedk je-
jich nprav, podle nsledk poruchy pro existenci smlouvy, resp. smluvnho vztahu i zpsobu asystmu
prvn pravy poruch. Rozliovat lze prostedky npravy poruch ato podle mnostv tchto instrument
ajejich charakteru, podle jejich vzjemnho vztahu, podle toho, kter ze stran je me uplatnit, podle pod-
mnek jejich uplatnn akonen podle jejich asovho omezen tchto prv. Vtto studii se vak tmito
velmi podstatnmi otzkami nezabvme.
31 Viz l.45 odst.1 CISG.
32 Viz l.45 CISG, l.8:101 PECL aArt 7.1.1 PICC.
33 Viz 280 BGB, 933 ABGB, 517 an. OZ/1964/1991, resp. 1746 NOZ.
34 BASEDOW, J.: Zur weltweiten Konvergenz des Leistungsstrungsrechts der Einschluss des CISG. In:
STATHOPOULOS, M. BEYS, K. DORIS, P. KARAKOSTAS, I. (eds.): Festschrift fr Apostolos
Georgiades zum 70. Geburtstag. Mnchen, 2006, s.809 an.

120
princip UNIDROIT (PICC), stejn jako do l.8:101 PECL, kter pak byl pevzat ido
DCFR (l.2:101, resp.l.3:303).
Obdobn jako CISG vl.74 a79 pipout iPECL, ovlivnn anglickm prvem,
nhradu kody jako obecn princip npravy. Na rozdl od CISG vak zejmna seversk
stty nepotaj somezenm spovajcm vpedvdatelnosti kody.

3.8 SPECIFICK POVAHA OSTATNCH PROSTEDK OCHRANY


VETN NATURLNHO PLNN

Nrok na naturln plnn vychz zprincipu pacta sunt servanda. Mnoh


evropsk prvn dy proto ipo zsadnch promnch amodernizaci vetetm tiscilet
povauj nrok na naturln plnn za hlavn aprvn prostedek npravy. Pouze vppa-
dech, kdy se plnn jednoho zobou nrok stane nemonm anebo je-li naturln plnn
spojeno snepimenm nkladem, resp. by vdsledku tchto nepimench nklad
dolo kpokozen zjm dlunka, je vitel omezen na jin prostedek ochrany. Ani
CISG na tomto zsadnm pedpokladu nic nezmnila (viz l.46 CISG). Naopak prlom
znamenala zsada naturln restituce pro zem common law35 pi pijet atranspozici
smrnice 1999/44, pestoe pipout soudcovsk uven. Zejmna ve vztahu
kspotebiteli m tato zsada, tj. pednost naturlnho plnn ped nhradou kody, sv
opodstatnn, ato zejmna sohledem na nkter specifick technicky nron pedmty
kupn smlouvy.36

3.9 SROVNN PROSTEDK PRVN OCHRANY


ANKTERCH NSLEDK VADNHO PLNN I NEPLNN

3.9.1 OPRAVA ANHRADA

PECL pedstavuje urit kompromis mezi kontinentlnm prvem acom-


mon law.37 Hlavnm pravidlem je, e kupujc m nrok na individuln plnn, ikdy
existuje cel ada vjimek vedoucch spe kopaku, toti, e nrok kupujcho na indi-
viduln plnn je tm vylouen. Zvol-li kupujc neakceptovat vadn plnn, zbv
mu nrok na slevu nebo na nhradu kody. Toto druh een je pro kupujcho zeteln
vhodnj, nebo si me opatit zbo jinde. Naopak pro prodvajcho je vhodnj
oprava i nhrada. Jinou slabinu pedstavuje l.9:102 PECL, kter nerozliuje mezi
rznmi zpsoby zvltnho plnn, zejmna mezi opravou anhradou. CISG aang-
lick prvo zejm nem potebu upravit prvo na opravu avmnu, protoe kupujc
jsou obecn vzato ochotni splnit tyto poadavky,38 aby se vyhnuli jm na sv povsti
ukonenm smlouvy, aomezit nroky na nhradu kody. Hlavn argument proti prav
opravy anhrady je vynucovn tchto nrok. Tato cesta je neefektivn.

35 TREITEL, G.H.: The Law of Contract, 1999, s.735 an., 864 an.
36 SIVESAND, H.: The BuyersRemedies for Non-Conforming Goods. Mnchen, 2005, s.43 sohledem na
transpozici smrnice 1999/44/ES ve Velk Britnii; ktomu t BASEDOW vpozn.34, s.811.
37 BASEDOW, vpozn.34, s.814.
38 Viz SIVESAND, vpozn.36, s.81.

121
Jinou otzkou je, zda lze volbu mezi opravou avmnou podle smrnice okupn
smlouv oznait za skuten svobodnou, ato ve smru favorizovn opravy ped v-
mnou. Dal problm spov vtom, kter strana me volit mezi opravou avmnou.
Diskutovanou otzkou dle je, kolik pokus koprav na stran prodvajcho mus
kupujc tolerovat. Obecnm mtkem nrodnho prva jsou dva pokusy, ledae zvlt-
n okolnosti ospravedluj mn i vce monost.

3.9.2 SLEVA

Prvn otzka, kterou kladou pedstavitel common law, je, zda existuje
skuten poteba tohoto nstroje. Argumentuje se, e sleva m omezenou nezvislou
psobnost ve srovnn snhradou kody adle, e prvo na nhradu je reliktem doby,
kdy prodvajc byl jedinm odpovdnm za kody, odpovdal-li za podvod anebo jin
poruen podle kontinentlnho prva. Ve skandinvskm prvu je vak tento institut
velmi asto pouvn. Vznamn je vsystmech, vnich obecn existuje princip za-
vinn, nebo kompenzace lze doshnout ibez zavinn.39 Mnoz prodvajc preferuj
slevu ped nap. nhradou kody, nebo ta je vdy omezena smluvn cenou, zatmco
stka nhrady (kompenzace) zvis na osobnch pomrech kupujcho. Ve vtin p-
pad je sleva kalkulovna pouitm relativn metody, sminimlnmi odchylkami od
smluvn ceny. Rozdly vpouvn slevy vjednotlivch sttech nejsou podstatn.40 Je
teba zdraznit, e vnkterch ppadech je obtn vypotat slevu, stejn obt posti-
huje vpoet nhrady kody.

3.9.3 UKONEN SMLOUVY

Tento instrument se v jednotlivch systmech pouv velmi rozdln.


Hlavn tendenc je chpat ukonen smlouvy jako posledn monost kupujcho. Ve
Francii m ukonen stle vt pouit,41 zatmco vAnglii existuje opan pstup,42 ato
vdsledku psnho rozliovn mezi podmnkami (conditions) azrukami (warranties).
Odlinosti spovaj t v konstrukci bezdvodnho obohacen resp. povinnost
nhrady za uvn. Vjimka zpovinnosti vrtit plnn se tk pedevm pokozench
vc. PECL dovoluje prodvajcmu dat vrcen a v ppad nemonosti dat
rozumnou kompenzaci.43 Vechny systmy krom anglickho44 uznvaj, e kupujc
je povinen kompenzovat prodvajcho za vhody apoitky, kter ml pouitm vci
ped tm, ne ukonil smlouvu.

39 SCHLECHTRIEHM, P.: Rechtsvereinheitlichung in Europa und Schuldrechtsreform in Deutschland.


ZEuP, 1993, s.228 an.
40 BALDUS, Chr.: Binnenkonkurenz kaufrechtlicher Sachmngelansprche nach Europarecht. Baden-Ba-
den, 1999.
41 Viz t SIVESAND, pozn.36, s.85 an a90 an.
42 BEALE, H.: Remedies: Termination. In: HARTKAPM, A.S. et al. (eds.): Towards aEuropean Civil Code.
2.vyd. Dordrecht, 1998, s.348.
43 MAGNUS, U.: The Damage Rules in the Acquis Communautaire, in the Acquis Principles and in the
DCFR. ZEuP, 2008, s.205.
44 BRIDGE, M.: The Sale of Goods. London, 1997.

122
Ji ze samotnho pehledu prv zodpovdnosti za vady vnkterch prvnch dech
plyne relativn sloitost pi jejich uplatovn. To se tk pedevm pedpoklad pro
jejich uplatnn, jejich poad apodmnek jejich plnn dlunkem. Mnohdy je tento
reim podroben relativn psnm formlnm pravidlm notifikace vad, kter ovlivuj
mimo jin podmnky uplatnn jednotlivch druh nrok vitele. Irelativn jedno-
duch reim obsaen v1923 mus pi svm uplatovn logicky naret na probl-
my. Jednak pouv velmi obecnch termn aformulac, jednak je tato obecn prava
pouiteln a subsidirn pi pednosti specilnch prav nap. v2099 an. ukupn
smlouvy.
Mnohdy vak pro ob smluvn strany je relativn nevhodn poadovat aprovdt
nap. opravu vadnho zbo, resp. poizovat nhradu za vadn plnn. Izekonomick
analzy plynou pednosti nhrady namsto plnn. Ztchto dvod jsou zejm ped-
nosti penit nhrady.
Proto se onhrad kody jedn jako omonm prostedku npravy za (namsto)
neplnn i vadn plnn, tedy jako osankci vedle plnn za kody (jmy), kter vsou-
vislosti snm vznikly.

3.9.4 NHRADA KODY

Zsadnm problmem, kterm se zabvme vnsledujcch kapitolch, je


vztah odpovdnosti za vady aodpovdnosti za kodu.
Na tomto mst je proto zapoteb uinit nkolik obecnch vodnch poznmek.
Vprv ad je teba rozliovat dv zkladn konfigurace, je se li vdruhu kody, kter
je viteli zpsobena poruenm smlouvy dlunkem.
Vprvn konfiguraci je koda nsledkem vadnho plnn virokm slova smyslu
(viz definice vl.7.1.1 PICC). koda vznikne, ani by byl smluvn vztah ukonen apo
uspokojen nroku vitele zodpovdnosti za vady nakonec dojde ke splnn zvazku
dlunka. Vdsledku nednho (vadnho) plnn vak vznikne viteli jma. Jejm
prvnm druhem me bt koda jako pozitivn poruen smlouvy (viz 2.5.4 a3.2),
jinm jejm druhem je koda pedstavovan nklady spojenmi suplatovnm prv
zodpovdnosti za vady virokm slova smyslu, vetn jmy spojen snklady na opra-
vu vadn vci. Tetm druhem kody jsou tzv. kody doprovodn, nsledn i nepm
vetn zisku. Nhrada kody je vtchto ppadech uplatovna vedle plnn. Jej reim
podlh smluvn odpovdnosti za kodu.
Druh, odlin konfigurace spov vnhrad (kody) jako pmm prostedku prv-
n npravy vadnho plnn (poruchy smlouvy). Nhrada je poskytovna namsto plnn.
Tm dochz ke zmn zvazku, avak nhrada je soust reimu odpovdnosti za vady,
anikoliv odpovdnosti za kodu.
Zdosavadnho vkladu, ale zejmna zvkladu nsledujcho plyne urit obt spo-
vajc nejen vterminologii, ale ivpojmologickm vyjden. Pouvme toti souslov
nhrada kody, nkdy vak pouze slovo nhrada.
Tato dichotomie je pznan pro eskou terminologii areflektuje dv ve uveden
konfigurace, unich nap. anglick prvo pouv jednotn vraz damages. Tento vraz
tedy zahrnuje jak nai nhradu, tak nhradu kody.
123
Je jist klov, jakm zpsobem vymezme pojem kody. To by ovem vyadovalo
zvltn studii. Zdvod spornosti naeho vkladu proto pouvme termn nhrada
vppad, kter nepovaujeme za konfiguraci zahrnujc kodu. Jde oppady nhrady
namsto plnn.
Vdruh konfiguraci, tedy vppad jem vsouvislosti svadnm plnnm, je vhodn
pouvat pojem nhrady kody, nebo vtchto ppadech vadn plnn zpsobilo kodu.

4. NHRADA KODY JAKO PROSTEDEK NPRAVY


PI PORUEN SMLOUVY

4.1 OBECN POZNMKA

Nejprve proto popisujeme akrtce analyzujeme vznam nhrady kody


ve vybranch jurisdikcch aposlze teoreticky odvodujeme ana vvoji konkrtnch
prvnch prav dokazujeme, e nhrada kody m ve vztahu kvadnmu plnn dv
zsadn odlin funkce (viz 3.9.4). Jednu jako nhradu vedle plnn, je m zklad vod-
povdnosti za kodu, druhou jako nhradu msto plnn, je je instrumentem npravy
vreimu odpovdnosti za vady.
Nhrada kody jako nstroj npravy ansledek odpovdnosti za vady je povaovna
za nejsloitj ze vech nrok. Vdsledku toho jsou rozdly vjednotlivch jurisdik-
cch nejpodstatnj. Souvis to mimo jin ise zkladnm chpnm odpovdnosti za
kodu aodpovdnosti za vadu. Problm je vtom, do jak mry nrok na nhradu kody
m zklad vtom i onom reimu.
el tto kapitoly je dvoj. Pedevm usilujeme oprokzn sprvnosti na hypotzy
otom, e nhrada namsto plnn je adekvtnm prostedkem npravy vadnho plnn
aneplnn vreimu odpovdnosti za vady. Dle se zamujeme na otzku odpovdnosti
za kodu zpsobenou vdsledku vadnho plnn azkoumme pedpoklady nrok
vitele na nhradu kody vrznch situacch api rznch druzch kody. Zabvme
se iotzkou zpsobu arozsahu nhrady.

4.2 NADNRODN EEN

4.2.1 CISG

Podle l.45 odst.2 CISG se kupujc uplatnnm nroku nezbavuje prva


poadovat nhradu kody. Nrok na nhradu kody tedy existuje paraleln kjinm n-
rokm.45 Obecn ustanoven tkajc se nhrady kody je obsaeno vl.74, kter lze
pout na vechny druhy poruen smlouvy ze strany prodvajcho nebo kupujcho.46
Obecn pravidlo stanov povinnost prodvajcho nahradit kupujcmu veker jmy
zpsoben poruenm. To vak me vnkterch ppadech znamenat inepmou jmu
45 Nap. MAGNUS, U.: Wiener UN-Kaufrecht, Staudinger BGB. Mnchen, 2005, s.363 an., Koment
k45.
46 MAGNUS, ibid., Koment kl.74, s.717 an.

124
zpsobenou nesouladem zbo se smlouvou, co me bt vysoce nepedvdateln
ankladn. Proto CISG zakotvuje zsadu pedvdatelnosti (l.74). Klov jsou dle
pravidla obsaen vl.75 a76 tkajc se vpotu nhrady. l.77 stanov povinnost
preventivn, resp. zmrovac pro pokozenho, al.79 obsahuje vjimku zpovinnosti
poskytnout nhradu astanov, e strana smlouvy neodpovd za vpadek plnn, prok-
e-li, e vpadek byl nsledkem okolnosti mimo jej kontrolu.

4.2.2 SMRNICE 1999/44/EHS

Tato evropsk prava neobsahuje jedin ustanoven tkajc se nhrady


kody. Tento pstup byl dajn odvodnn principem subsidiarity. Lze se vak domn-
vat, e jednm zmotiv byla skutenost, e by bylo tm nemon doshnout shody
vtak sloit oblasti.47 Tento aspekt je vak velmi iroce kritizovn.48 Jin problm lze
spatovat vtom, e nrok na nhradu kody nen zahrnut ani do hierarchie prostedk
prvn ochrany obsaench ve smrnici. Nen proto mon, aby lensk stt nap. ome-
zil jin prva kupujcho ve prospch nhrady kody vsouladu snrodnm prvem.49
Existuje t riziko, e ve sttech, kter stanov tradin flexibiln pravidla pro poskyto-
vn nhrady kody, mohou soudy inklinovat kjejich aplikaci, zatmco vjinch sttech,
kde flexibilita nen zaruena, bude praxe odlin. Prvnm pkladem je Anglie,50 druhm
je vdsko,51 kde pslun zkon vypotv tyi nroky obsaen ve smrnici apot
stanov, e kupujc dodaten me poadovat t nhradu kody.

4.2.3 PECL

Podle l.9:501 odst.1 je pokozen strana oprvnna knhrad jmy


zpsoben neplnnm druh strany, kterou nelze exonerovat podle l.8:108. Nhrada
se vztahuje t na imateriln jmu ajmu, kter pravdpodobn nastane vbudoucnu.
Podle l.9:502 se ve nhrady vypot jako stka, kter se poskytne pokozen stra-
n, aby byla vpostaven ijako kdyby smlouva nebyla poruena. Nhrada se vztahuje
kjm, kterou utrpla pokozen strana, j uel zisk.52
Pokozen strana nen oprvnna poadovat nhradu, byla-li jma pedvdateln.
lnek 9:503 stanov, e strana, kter poruila povinnost, odpovd pouze za jmu, kte-
rou pedvdala nebo mohla rozumn pedvdat vokamiku smlouvy jakoto pravdpo-
dobn vsledek neplnn, ledae neplnn bylo mysln nebo hrub nedbal jednn. Do
t mry, ve kter kupujc poruil svoji zmrovac povinnost, nem nrok na nhradu.
Kupujc nem nrok na nhradu, jestlie nesplnn bylo exonerovno podle
l.8:108.53 Obdobn jako vCISG aplikuje se toto ustanoven, proke-li prodvaj-
47 Von BAR, Chr. ZIMMERMANN, R.: Grundlagen des Europischen Vertragsrechts. Mnchen, 2002,
s.527; viz vak jejich koment na s. 530.
48 Jde okodu, kter by nenastala, nebt vady plnn (srov. von BAR ZIMMERMANN, vpozn.47, s.528).
49 SIVESAND, pozn.36, s.90 an.
50 Ibidem, s.62.
51 Ibidem, s.721.
52 Von BAR ZIMMERMANN, pozn. 47, s.541.
53 Ibidem, s.543.

125
c, e poruen smlouvy bylo dsledkem okolnost mimo jeho kontrolu, kter nemohl
rozumn oekvat vokamiku uzaven smlouvy, resp. jim nemohl pedejt i kter
nemohl pekonat.

4.3 NRODN PRAVY

4.3.1 SEVERSK STTY

Ve vdsku lze nhradu kody poadovat nezvisle na jinch prostedcch


npravy (l.30 KpL),54 kter stanov, e kupujc me poadovat pravu, vmnu,
slevu nebo ukonen smlouvy, adle me poadovat nhradu kody. Kupujc proto
me kombinovat nhradu kody sjinmi prostedky npravy. l.40 KpL opravuje
kupujcho knroku na nhradu kody tkajc se koup movitch vc. Vtchto p-
padech m prvo na nhradu kody, utrpn vdsledku nesouladu zbo se smlouvou,
neproke-li prodvajc pekku kdodn bezvadnho zbo (40 odst.1 KpL).
Tyto pekky podle 27 odst.1 KpL jsou mimo sfru kontroly prodvajcho ajsou
takov povahy, e prodvajc je nemohl rozumn oekvat apotat snimi voka-
miku uzaven smlouvy. Jestlie pekka nastala vdsledku jednn tet strany, ji
prodvajc povil plnnm, bude exonerovn, jestlie poven osoba by mohla bt
zprotna odpovdnosti na zklad obecnho exoneranho ustanoven. Obdobn se
postupuje, jestlie dodavatel, jeho prodvajc nebo osoba na potku kontraktanho
etzu povil, zpsobili nesoulad se smlouvou (l.27 odst.2 KpL). Toto ustanoven
se nazv kontroln odpovdnost, znamenajc, e prodvajc je odpovdn kupujcmu
za okolnosti uvnit sfry jeho kontroly. Prodvajc je tedy odpovdn za vadn zbo,
ikdy si nebyl vdom anemohl rozumn pedvdat vadu, co je obvykle ppad masov
vyrbnho zbo. Prodvajc je exonerovn pouze tehdy, jestlie zbo, kterm by
mohl splnit svoji povinnost, neexistovalo.55
Nhrada se podle 67 KpL tk nklad, rozdl vcen, ulho zisku nebo jin
pm nebo nepm jmy zpsoben poruenm smlouvy. Netk se jinho majetku ne
prodanho zbo, unho se aplikuj obecn ustanoven onhrad kody.
Zkon okupn smlouv pak rozliuje mezi pmou anepmou jmou. Obecn plat, e
kupujc me nrokovat nhradu za pmou kodu (l.40 odst.2 KpL). Nepmou kodu
lze nrokovat jen tehdy, jestlie prodvajc zpsobil kodu nedbalostn anebo jestlie
zbo se odchyluje od toho, co prodvajc vslovn slbil (l.40 odst.3 KpL). Pm
koda zahrnuje vekerou jinou jmu, kterou nelze subsumovat pod l.67 odst.2, aproto
vl.67 odst.3 stanov, e nklady, kter vynaloil kupujc za elem omezen jin jmy,
nen nepmou jmou. To se tk nap. situac, kde kupujc koupil nhradn zbo.
Vppad spotebitelsk kupn smlouvy je nhrada popsna jako nhrada nklad,
rozdl vcen ajin jma zpsoben vadou (l.32 odst.1 KKL). Jde nap. opotovn
nebo cestovn vsouvislosti snotifikac vad nebo nklady na dopravu ajin nklady.
Jinou kategorii nhrad pedstavuj kompenzace jmy zpsoben skutenost, e spote-

54 Kplagen, zkon okoupi zbo al. 22 KKL Konsumentkplagen, zkon ospotebitelsk kupn smlouv.
55 Viz SIVESAND, pozn.36, s.81.

126
bitel nemohl zbo pouvat, jako jsou nklady na njem nhradnho zbo nebo slueb
nap. na vpjku auta, nklady za taxi nebo veejnou dopravu.
Finsk anorsk prava koresponduj vcemn sl.40 KpL. Norsk prava vak
definuje nepmou kodu podstatn eji avyluuje jinou obdobnou jmu, byla-li jma
obtn pedvdateln. Norsk prvo povauje takovou jmu jako pmou. Norsk prvo
(l.67 odst.1 Kjl),56 je bylo inspirovno CISG, stanov t, e odpovdnost za nhradu
vznik jen vppad jmy, kter mohla bt rozumn pedvdna jako mon nsledek
poruen smlouvy.
Dnsk prava (l.43/3 KBL)57 stanov, e prodvajc je odpovdn za kodu zp-
sobenou vadnm zbom druhovho charakteru bez ohledu na to, zda prodvajc svou
jmu zavinil i nikoliv za podmnek vl.24 KBL, kter stanov, e prodvajc je
odpovdn za kodu, ledae se exkulpoval nebo protoe nebylo mon splnit smlouvu
vdsledku okolnost, kter prodvajc nemusel vdob uzaven smlouvy vzt vvahu.

4.3.2 ANGLIE

Podle anglickho prva je pi poruen smlouvy kupujc vdy oprvnn


nrokovat nhradu bez ohledu na okolnost, zda poruen ustanoven je podmnkou,
zrukou anebo nepojmenovanou smlouvou.
Ustanoven l.53 odst.1 SoGA58 stanov nhradu jako vlastn prostedek npravy
pro poruen zruky anebo poruen smlouvy, kdy kupujc nezvolil ukonen smlou-
vy.59 Podle l.53 odst.2 se nahrazuje jma, kter vzela pmo apirozen zporue-
n, pinormlnm bhu vc, byly-li porueny zruky kvality. jmu pedstavuje rozdl
mezi hodnotou vdob dodn kupujcmu ahodnotou, kterou by mlo podle zruky.
Tato klauzule pipomn ustanoven kontinentlnho prva oslev. Vztah mezi dvma
klauzulemi ustanoven l.53 odst.2 al.53 odst.3 SoGA je velmi sloit.60 Prvn jme-
novan ustanoven je zkladem pro vpoet, zatmco druh je pravidlo ozejm vad.
Podle ustanoven 54 SoGA je kupujc oprvnn kspeciln nhrad pro poruen kup-
n smlouvy, jestlie jma je nahraditeln podle common law. Vppad spotebitelsk
koup je rozhodujc l.53 odst.3 SoGA, podle kterho se koda vypotv stejnm
zpsobem jako nklady na opravu. Neaplikuje se vak, jestlie nklady na opravu jsou
nepimen anerozumn.61

4.3.3 NMECKO

Ped novelou BGB (modernizace obliganho prva zroku 2001)62 byl n-


rok kupujcho na nhradu kody (Schadenersatz) za faktick vady podle kupn smlouvy
omezen na situace, ve kterch prodvajc garantoval uritou kvalitu zbo anebo jednal
56 Kjopslaven, zkon okoupi zbo.
57 Kobelagen, zkon okoupi zbo.
58 Sale of Goods Act.
59 BRIDGE, pozn.44, s.220.
60 SIVESAND, pozn.36, s.123.
61 Ibidem, s.125.
62 EMMERICH, V.: Das Recht der Leistungsstrungen. 6.vyd. Mnchen, 2005.

127
ve patn ve ( 463 a480 BGB). Vdsledku pomrn omezen psobnosti prva na
nhradu kody soudy vytvoily velmi sloit systm, kterm rozily rozsah odpo-
vdnosti, jen zahrnoval zejmna ppady culpa in contrahendo apozitivnho poruen
smlouvy.
Porucha vobliganm prvu me spovat vporue (vad) plnn: dlunk sice pln
za elem splnn, jeho plnn neodpovd tomu, co dlu anebo nen jinak vsouladu
se smlouvou.
Zkonn prava tto poruchy plnn (vady) existuje paraleln sodpovdnost za
prodlen. Vitel me poadovat nhradu kody za pedpokladu stanovenho v 280
odst.1 a3, av281 BGB. Smlouva me navc stanovit prvo odstoupen vitele od
smlouvy podle 323 BGB.
Je-li odstrann vady nemon, aplikuj se logicky pedpisy onemonosti plnn. To
je vznamn pedevm pro poten nemonost. Je vak teba respektovat, e BGB
obsahuje pro nkter smlouvy zvltn pedpisy, kter modifikuj obecn obligan pr-
vo. Nakonec tak vznik relativn komplikovan reim intervenc tchto zvltnch ped-
pis spolen sobecnm prvem odpovdnosti za vady.63
Reforma (novela zroku 2001) znamenala, e byla zruena speciln ustanoven
okupn smlouv, a437 BGB m obecnou platnost. Dle jsou klov ustanoven
280 a281 BGB. Prvn znich stanov, e vppad poruen povinnosti vyplvajc
ze smlouvy dlunkem je vitel oprvnn poadovat nhradu za jmu zpsobenou ta-
kovmto poruenm. 281 upravuje prvo na nhradu namsto plnn. Nhrada kody
namsto plnn se tk prva kupujcho ukonit smlouvu, je mus bt vzsad kom-
binovno stmto npravnm prostedkem.64 Kupujc me ukonit smlouvu tehdy,
stanovil-li rozumnou dobu pro dodaten plnn prodvajcho, aprodvajc vtto
dob nesplnil. Na rozdl od ustanoven 280 BGB me kupujc poadovat nhradu,
jako kdyby nedostal dn plnn. To se tk zejmna nklad na nhradn zbo.
Protoe jde oppad ukonen smlouvy, prvo na nhradu msto plnn je v281 vy-
loueno, jestlie vada je zanedbateln. Obecn plat, e prvo na nhradu neexistuje,
jestlie dlunk neodpovd za poruen povinnosti (281 odst.1 BGB). Zavinn
upravuje 276 BGB. Podle tohoto ustanoven je dlunk odpovdn za mysl i ne-
dbalost, ledae se ve smlouv stanov mrnj reim odpovdnosti. Toho se pouije,
jestlie dlunk pedpokld vdanm ppad riziko. Dkazn bemeno nese dlunk,
kter mus prokzat, e vadu nezavinil. Tento reim vede vmnoha ppadech kodpo-
vdnosti dlunka za kodu. Ohledn nroku na nhradu podle 280 BGB plat, e
zavinn kupujcho se mus tkat skutenosti, e dodal vadn zbo. Ohledn nhrady
kody vsouvislosti sukonenm podle 281 odst.1 BGB se zd bt nejasnm, zda
pouh zavinn se vztahuje ke skutenosti, kdy prodvajc dodal vadn zbo, anebo
zda se zavinn prodvajcho me vztahovat iktokolnosti, e nenapravil rozpor
se smlouvou.65

63 ERNST, W.: Koment k 280 BGB in MKo 5.vyd., svazek 2. Mnchen, 2007.
64 EMMERICH, V.: Koment ped 281 ak 281 BGB in MKo 5.vyd., svazek 2. Mnchen, 2007.
CANARIS, C.-W.: Die Neuregelung des Leistungsstrungs- und des Kaufrechts- Grundstrukturen und
Problemschwerpunkte. Karlsruheforum, 2002, s.48 an.
65 CANARIS, C.-W.: Schuldrechtsmodernisierung. Karlsruhe, 2002.

128
4.3.4 FRANCIE

lnek 1645 CC stanov, e jestlie prodvajc znal urit vady, nemus


jen vrtit kupn cenu, ale je odpovdn iza kodu zpsobenou kupujcmu. Jestlie
prodvajc si nebyl vdom vady, tento princip se nepouije. Obecn se vak poaduje,
aby si byl vady vdom vdob uzaven smlouvy. To vak neplat vppad profesionl-
nch prodvajcch (podnikatel). Navc l.1646 CC zavazuje kadho prodvajcho
bez ohledu na to, zda jednal vdobr i patn ve, nahradit kupujcmu veker nklady,
kter mu vznikly vdsledku poruen smlouvy. Rozsah nhrady kody, kter me bt
piznna, je velmi rozdln. Nhrada me nap. zahrnovat nklady spojen suzavenm
smlouvy, nhradu za skutenost, e kupujc nemohl zbo pouvat anebo nemohl je
uvat zamlenm zpsobem.66 Vrmci psobnosti l.1646 CC to jsou t nklady
souvisejc suzavenm smlouvy, expertzy, nklady za poplatky, dopravn apod. Ku-
pujc me poadovat t nhradu jako jedin prostedek npravy nebo vkombinaci
sjinmi prostedky. l.1645 CC byl dle velmi rozvinut soudcovskm prvem, aod-
povdnost za kodu je velmi rozdln vzvislosti na okolnosti, zda prodvajc byl
podnikatelem i nikoliv. l.1646 CC stanov, e prodvajc nen odpovdn za kodu,
jestlie ve vztahu kvad jednal vdobr ve. Podle judikatury se upodnikatele patn
vra pedpokld. Prodvajc neme tuto domnnku vyvrtit, ato ani vppadech,
kdy zbo je dodno pmo kupujcmu, ani ml prodvajc monost zbo prohld-
nout. Tato domnnka se aplikuje bez ohledu na prvn postaven kupujcho, tj.nejen
vi spotebitelm, ale t vi profesionlnm kupujcm (podnikatelm), kte zaml
uvat zbo pi svm podnikn.67 Vychz se ztoho, e charakter zbo nen vtomto
ohledu relevantnm faktorem.68 Profesionln prodvajc nesm svoji odpovdnost za
kodu ve smlouv omezit. Psn odpovdnost je vak velmi kritizovna, zejmna vp-
padech, kdy uprodvajcho se pedpokld urit skryt vada ve vztahu ke kupujcmu,
ale nepedpokld se, e si byl vdom toho ve vztahu kosob, kter mu prodala zbo.
Obecn odpovdnost podle l.1646 CC se tak aplikuje jen vppad pouitho zbo
anebo nemovitost.69
Jakkoliv vada, tj. nesoulad se smlouvou, je upravena obecnm ustanovenm
smluvnho prva, kter je zkladem pro nrok na nhradu kody kupujcho.70 Vtomto
ppad l.1149 al.1150 CC stanov, e koda zahrnuje jmu utrpnou vitelem
vetn ulho zisku za pedpokladu, e nejsou dny vjimky obsaen vl.1150 CC.
Ten stanov, e dlunk je odpovdn pouze za pedvdatelnou kodu vdob uzaven
smlouvy, ledae neplnn smlouvy je dsledek jeho zavinn. Pedvdatelnost znamen,
e on mohly vdt normln strany vdob uzavrn smlouvy.71 lnek 1150 CC dle
omezuje odpovdnost dlunka ohledn pedvdatelnosti podstatnch nleitost (prvk)
kody anevyaduje, aby nklady opravy bylo mon pedvdat.72
66 Civ. 8.6.1999, Bull.Civ.I, nr 198, 200, Ch.s.407.
67 HUET, J.: Les principaux contracts speciaux. 2.vyd. Paris, 2001.
68 Civ.I, 25.1.1989, D 1989, IR 47.
69 Com.4.3.1965, S1965, 449.
70 HUET, pozn. 67, s.141.
71 Ibidem, s.143.
72 Ibidem, s.151.

129
4.3.5 ITLIE

msk prvo rozeznvalo dvoj odpovdnost. Pvodn to byla


odpovdnost za jmy, kter utrpl kupujc vdsledku poruen smlouvy prodvajcm.
Vppad neplnn nebo plnn neho jinho mohl kupujc poadovat jak nhradu
majetkovch jem, tak iulho zisku. Odpovdnost vychzela ze zavinn prodvajcho
ve form myslu i nedbalosti. Tato pravidla platila vzsad ivppad dodn zbo,
jemu chybly vlastnosti vslovn prodvajcm pislben, a poslze byla jejich
psobnost rozena t na zlovoln zamlen vady. Vppad chybn pouze mlky
dohodnut vlastnosti msk prvo nhradou ulho zisku neupravovalo. Urit een
tohoto problmu pinesl italsk obansk zkonk zroku 1942, kter vl. 1494 stanovil
obecnou povinnost prodvajcho knhrad kody vppad nedbalostnho poruen
jakkoliv smluvn povinnosti vetn dodn vadnho zbo.73

4.3.6 RAKOUSKO

Dlouho dobu se mlo za to, e vadnost plnn atedy vtom spovajc jma
je dvodem vzniku nrok zodpovdnosti za vady anikoliv zodpovdnosti za kodu.
Ivkontinentlnch prvnch dech vetnRakouska74 byla tato praxe pekonna75
amsto odpovdnosti za vady lze t uplatovat nhradu kody.
Dvody tto konkurence jsou relativn jednoduch, protoe prodvajc je povinen
kdnmu splnn, aproto kupujc vppad (zavinnho) poruen tto povinnosti
me nrokovat nhradu. M volbu mezi prvy zodpovdnosti za kodu azodpo-
vdnosti za vady. Poskytnut vadn vci tetmu me vyvolat t odpovdnost za
kodu.76
Nap. podle 933 odst.2 ABGB me kupujc ztituluodpovdnosti za vady n-
hradu kody poadovat, nejdve vak opravu nebo vmnu. Tm jsou harmonizovny
nroky zodpovdnosti za vady azodpovdnosti za kodu: pednost naturln restituce
vpodob opravy nebo vmny vci byla ji upravena. Vdsledku reformy ABGB
(2001) obdr prodvajc obdobn jako uodpovdnosti za vady dal monost ksplnn
svch povinnost. Vppad kod vdsledku vady nejsou proto primrn prostedky
ochrany kupujcho zvisl na tom, zda se dovol odpovdnosti za vady, je je objektiv-
n, anebo nroku na nhradu kody zdeliktn subjektivn odpovdnosti. Ikdy kupujc
poaduje nhradu kody, je oprvnn volit mezi opravou avmnou.77
Prvo na nhradu kody vpenzch m kupujc jen za pedpoklad, za kterch me
poadovat zodpovdnosti za vady slevu zkupn ceny anebo vmnu. Nhrada kody
vpenzch me bt poadovna bu ve form nhrady nklad spojench sodstran-
nm vad, nebo jako rozdl mezi hodnotami vadnho plnn abezvadnho plnn.

73 Podle SIVESAND, pozn. 36, s.146.


74 Viz ktomu OGH JBl, 1979, s.34.
75 Poprv OGH ivJBl, 1990, s.648, WELSER, R.: JBl, 1976, s.120.
76 JUD, B.: Schadenersatz bei mangelhafter Leistung. Wien, 2003.
77 RABL, Chr.: Schadenersatz wegen Nichterfllung. Wien, 1996.

130
V Rakousku dlouhou dobu pevldalo mnn, e nevhoda vznikl v dsledku
vadnosti plnn me bt napravena pouze vreimu odpovdnost za vady, avak ni-
koliv prostednictvm nroku na nhradu kody. Vroce 1990 vak rakousk Nejvy-
soudn dvr (OGH) akceptoval stanovisko R.Welsera78 vtom, e nhradu kody
lze poadovat msto plnn. To znamen, e lze init nroky zodpovdnosti za kodu
msto zodpovdnosti za vady. Odvodnn tto konkurence je jednoduch. Protoe
pedvajc (prodvajc) je zavzn kdnmu plnn, me kupujc pi zavinnm
poruen tto povinnosti poadovat splnn (nhradu vpenzch). M tedy volbu mezi
prvy (nroky) zodpovdnosti za kodu azodpovdnosti za vady. Pevod vadn vci na
tet osobu nen vrozporu snrokem na nhradu kody kupujcho. Tato praxe pak byla
vyjdena novelou ABGB zroku 2001 v933a odst.1 ABGB, kter stanov, e vitel
m t vppad vady zavinn prodvajcm nrok na nhradu kody.79
933 odst.2 ABGB umouje kupujcmu (nabyvateli) vdsledku vady t nhradu
kody nejdve jen pravu nebo vmnu. Zkon tak harmonizuje nroky zodpovdnosti
za vady aodpovdnosti za kodu (nroky na nhradu kody!): pednost naturln re-
stituce zodpovdnosti za vady ve form opravy nebo vmny musel bt kodifikovn,
protoe jinak by mohla nprava, je vyplv zodpovdnosti za vady, lehce pijt vnive
vdsledku odpovdnosti za kodu. Vdsledku reformy ABGB (2001) obdr prod-
vajc podobn jako uodpovdnosti za vady (932 odst.2) ABGB t voblasti odpo-
vdnosti za kodu (nhrady kody) dal monost ke splnn svch povinnost. Vp-
pad kody vdsledku vady (Mangelschaden) nejsou proto primrn nstroje npravy
kupujcho zvisl na tom, zda se dovolv odpovdnosti za vady, je je nezvisl na
zavinn, anebo odpovdnosti za kodu, kter zavinn pedpokld.80 Ikdy kupujc
poaduje nhradu kody, je oprvnn volit mezi opravou avmnou. Nmitky pslu-
ejc naproti tomu prodvajcmu vyplvaj zodpovdnosti za vady. Prvo na nhradu
kody vpenzch pslu kupujcmu vppad vady vci jen za tch pedpoklad, za
kterch me ztitulu odpovdnosti za vady poadovat slevu zceny anebo vmnu, tedy
jestlie je nemon jak oprava, tak vmna, anebo jestlie prodvajc oprvnn vzn
nmitku nepimen vysokho nkladu, i odmt-li opravu nebo vmnu anebo je
provede vnepimen lht, jestlie oprava avmna by byly pro kupujcho spojeny
smimodnmi obtemi anebo jestlie to nelze poadovat ze zvanch dvod, kte-
r spovaj vosob prodvajcho. Proto je teba nahradit jmu znesplnn (vhoda,
kterou by kupujc ml, bylo-li by dn plnno). Tento nrok vpenzch me bt
poadovn bu ve form nhrady za odstrann vad anebo jako rozdl vhodnot (rozdl
mezi hodnotou vadnho plnn aplnn bez vady) anebo ve form nhrady kupn ceny
(odmny pi smlouv odlo).81

78 Viz pozn.75.
79 REISCHAUER, pozn.16, s.139.
80 WELSER, R.: Schadenersatz statt Gewhrleistung. Wien, 1994.
81 WELSER, R.: Entscheidung des verstrkten Senats und Reform des Gewhrleistungsrechts. JZ, 1993,
s.753.

131
4.4 KODA VKONCEPTU ODPOVDNOSTI ZA VADY VESKM PRVU

4.4.1 POJEM NHRADY KODY VKONTEXTU ODPOVDNOSTI ZA VADY

OZ/1950 upravoval pouze nhradu kody vppad nsledn vady vd-


sledku poruen smluvn povinnosti (238).
Obansk zkonk/1964 ve znn novely zroku 1991 znal nkolik ppad smluvn
nhrady kody. Pipout (600), e vppad neuplatnn prv zodpovdnosti za vady
ukupn smlouvy nen doteno prvo na nhradu kody. V421 upravuje nhradu kody
vznikl na pevzat vci, je m bt pedmtem zvazku (viz zejmna smlouva oscho-
v, smlouva odlo apod.), ato vreimu objektivn odpovdnosti.
Obdobnou povahu m podle OZ/1964, ato ji od roku 1964, odpovdnost vppad
ubytovacch slueb adalch innost, kter jsou spojeny sodkldnm vc. Izde se
stanov objektivn odpovdnost za kodu zpsobenou na vcech.
Je zejm, e pi tvorb ZMO vychzel tehdej zkonodrce zHaagskho nvrhu
Jednotnho zkona omezinrodn kupn smlouv. Tento pedpis vl.49 stanovil urit
prostedky prvn npravy zodpovdnosti za vady zbo. Jestlie kupujc nezaplatil za
vadn zbo kupn cenu, mohl vznst nrok na slevu zkupn ceny, resp. nhradu kody
nmitkou proti nroku na zaplacen tto kupn ceny. Tuto konstrukci vak ZMO ne-
pevzal. Stanovil sice, e vedle nroku zvad zbo mohl kupujc uplatovat inhradu
kody zpsobenou nesplnnm zvazk kupujcho (310),82 avak souasn vylouil
monost poadovat zodpovdnosti za kodu to, eho mohl kupujc doshnout formou
nroku zvad zbo zjinho prvnho dvodu. Vedle nhrady na nhradu kody byl vy-
louen inrok zbezdvodnho obohacen.83 Tento nzor byl jet poslen vkomenti
kZMO konstatovnm, e 310 ZMO vyluuje, aby pi zniku nroku zvad zbo
mohl kupujc poadovat nhradu kody spovajc vrozdlu hodnoty zbo bez vad
azbo svadami, nebo aby tento rozdl uplatoval jako bezdvodn obohacen prod-
vajcho podle 703.84
Obchodn zkonk, a vzsad ovlivnn CISG, se odklonil od monosti kumulativ-
nho uplatnn nhrady kody, kdy stanovil, e vedle nrok stanovench vsouvislosti
sporuenm smlouvy podstatnm zpsobem (436) m kupujc nrok na nhradu ko-
dy, jako ina smluvn pokutu, je-li sjednna (436 odst.4 obch.zk.). Zrove vak,
ato je podstatn, stanovil, e uspokojen, kterho lze doshnout uplatnnm nkterho
znrok zvad zbo, nelze doshnout uplatnnm nrok zjinho prvnho dvodu,
vetn pedevm nhrady kody (440 odst.2). Omezenm obsaenm v440 odst.2
obch.zk. se velmi liil od zsadnho trendu Jednotnho zkona omezinrodn kupn
smlouv apedevm od CISG azstal vrn pojet ZMO v310.
Kop byl vedle ZMO t hlavnm tvrcem obchodnho zkonku 1991,85 zejmna
voblasti zvazkovch prv, atak se do tohoto pedpisu (440) dostala tato zsada, kter

82 310 ZMO zn: Kupujc, ktermu vznikl nrok na slevu zkupn ceny, nen oprvnn poadovat nhradu
ulho zisku, kter vznikl vdsledku vad zbo.
83 KOP, L.: Zkonk mezinrodnho obchodu, Koment. Praha, 1984, s. 180.
84 Viz KOP, L.: ibidem
85 KOP, L.: Obchodn smlouvy, I. dl. Praha, 1993, s. 121.

132
m vpodstat stejn znn jako 310 ZMO stm, e vslovn uvdla, e kupujc,
ktermu vznikl nrok na slevu zkupn ceny, nen oprvnn poadovat nhradu zisku
ulho vdsledku nedostatku vlastnosti zbo, na n se sleva vztahuje.
Obansk zkonk zroku 2012 pokrauje vtradici svch pedchdc. Do 1025
upravuje pomr mezi odpovdnost za vady aodpovdnost za kodu. Ze znn tohoto
ustanoven je zejm, e nepipout nhradu, resp. nhradu kody jako prostedek n-
pravy vadnho plnn jakoto nrok vitele.
Umouje vak domhat se nhrady za nsledn i doprovodn kody vreimu od-
povdnosti za poruen zkonn povinnosti vreimu odpovdnosti deliktn (2894
ansl. NOZ).
Na tradin esk, resp. eskoslovensk koncepci spovajc vnemonosti domhat
se nhrady za vadn plnn, nic nemn ani nov, jist adekvtn prava odpovdnosti
za kodu ve prospch tetch osob, kter vznikla poruenm smluvn povinnosti (2913
NOZ).
Svoje zsadn postaven ohledn nepiputn nhrady ztitulu odpovdnosti za vad-
n plnn povauje zkonodrce zejm za naprostou samozejmost, nebo k1925 se
vdvodov zprv ktomu nenachz dn vysvtlen.

4.4.2 ESK TEORIE

Na vztahy mezi odpovdnost zporuchy smlouvy, resp. poruen smluv-


nch povinnost anhradou kody poukazuje vcelku sprvn ji vestka.86 Povauje
odpovdnost za vady za zvltn prvn instituci. Naproti tomu prvo zodpovdnosti
za kodu, kter vznikla vadnm plnnm, je funkn zameno ktomu, aby vedle pre-
ventivnho psoben dolo knhrad a t majetkov jmy, kter vznikla zvadnho
plnn navc, tj.mimo rmec pvodnho zvazkovho prvnho vztahu apvodnho
zavazovacho dvodu, tj.smlouvy. Nem napravovat jmu vzniklou poruenm smluv-
nch povinnost (vadnm plnnm), nbr a dal jmu vzniklou poruenm povinnosti
zaloen pmo zkonem, toti nepsobit jinmu kodu.
Vyzdvihuje dva pstupy keen vzjemnho pomru odpovdnosti za kodu aod-
povdnosti za vady. Podle prvnho pojet lze podle vestky87 odpovdnost za kodu
pout toliko knprav a dal majetkov jmy, kter vznikla mimo rmec smlouvy
aj lze kvalifikovat jako kodu. Tuto instituci nelze pout kodstrann jmy, kter
vznikla ivadnm plnnm. Znhrady kody nelze zteoretickho hlediska init generl-
n zavazovac dvod, ze kterho by bylo mono napravit jmu, je vznikla na zklad
specilnho zavazovacho dvodu, tj.poruenm smlouvy, poskytnutm bezvadnho
pedmtu plnn. Jinak nastane prvn stav, e vlastn jednou zanikl prva obivnou,
ikdy vjin prvn form.
Podle druhho pojet,88 jeho se vestka dovolv, lze sohledem na obecnou po-
vahu odpovdnosti za kodu napravit imajetkovou jmu, kter vznikla zvltnm pro-
tiprvnm zpsobem vadnm plnnm. Vychz se proto ztoho, e nejde ozvltnost
86 VESTKA, J.: Odpovdnost za vady podle s. socialistickho prva. Praha, 1976, s.104.
87 Ibidem, s.162.
88 Ibidem, s.163.

133
toho druhu, kter by pouit obecnho prostedku npravy, tj. odpovdnosti za kodu,
zabezpeujc irokou npravu majetkov jmy vyluovala. Toto pojet chpe pojem
kody virm slova smyslu azahrnuje do nho imajetkovou jmu, kter spov ji
vsamotn vadnosti pedmtu plnn aji by jinak bylo mono napravit pouze specil-
nmi prvnmi prostedky odpovdnosti za vady.89

5. NHRADA KODY (ODPOVDNOST ZA KODU)


VEDLE ANAMSTO PLNN ZKLADY

5.1 STAV VC

Nhrada kody je nejrozenj (nejetnj) prostedek npravy poruch pl-


nn, ato nejen voblasti apsobnosti kupn smlouvy.90 Ikdy je tento instrument upraven
vjednotlivch nrodnch jurisdikcch relativn velmi rozdln, m nhrada kody (odpo-
vdnost za kodu) jako instrument smluvn odpovdnosti ve vech ppadech vzsad
stejn funkce. Pedevm je to kompenzace za utrpn jmy (ztrty). Obdobn jako vob-
lasti prva deliktnho, ivsouvislosti se smluvnmi poruchami91 se rozliuje nhrada ve
form restituce avpenzch. Jenom vnkterch jurisdikcch pak pln ifunkci represivn
(viz USA apunitive damages). Urit obdoba tohoto nstroje pouvan vAnglii92 (aggra-
vated nebo exemplary damages) je pouvna vanglickm prvu vomezenm rozsahu.93
Na evropskm kontinent tento zpsob prvn ochrany nen piputn.
Obdobn jako vppad konceptu poruchy smlouvy jakoto poruen smluvn po-
vinnosti (viz3.5.2) znamenal CISG prlom isohledem na postaven nhrady kody
jako prostedku npravy. Jde ol.45 a74 ansl.CISG. Podle tchto pedpis me
kupujc poadovat nhradu kody nikoliv jenom namsto, ale dokonce dodaten kji
uplatnnm nrokm, resp. prostedkm npravy. Na zklad irok koncepce poruen
smlouvy je nhrada kody mon ukadho druhu poruen. Plat samozejm princip
pedvdatelnosti.
CISG je vznamn svm jednotnm konceptem poruen smlouvy (kupn) sjednocu-
jcm vechny druhy poruch jejho reimu, vetn neplnn, opodnho plnn, plnn
neho jinho, stejn jako vadnho plnn adalch. Tato prava reflektuje dlouhou
tradici common law, ato zejmna sohledem na vznamn postaven nhrady kody
jako dlouho nesporn nejetnjho prostedku prvn ochrany. Znn tohoto ustanoven
vyeilo dlouh rozpor koncepc kontinentlnho prva na stran jedn acommon law
na stran druh ohledn naturlnho plnn nepenitch zvazk ve prospch prv-
nch d common law. Ty toti uznvaly nrok na naturln plnn pouze na zklad
pravidel ekvity azpravidla vtinu tchto nrok odmtaly, protoe ve vtin ppad
89 Ibidem, s.163.
90 WELSER, R.: Gewhrleistung und Schadenersatz. JBl, 1976, s.127.
91 WELSER, R.: Entscheidung des verstrksten Senats und Reform des Gewhrleistungsrecht. JZ, 1993,
s.753.
92 Srov. Rookes v. Barnard [1964] A.C.1129 aktomu ROGERS, W. V. H. (ed.): Winfield and Jolowicz on
Tort. 17.vyd. London, 2006 an.
93 Viz TREITEL, vpozn.35, s.1019.

134
penitm vyrovnnm byly pokryty veker jmy vitele.94 Tento rozpor byl vyeen
nakonec iustanovenm l.46 CISG, kter piznv prvo kupujcho na nhradn plnn
za pedpokladu, e rozpor se smlouvou pedstavuje podstatn poruen smlouvy an-
hradn plnn je poadovno vpimen dob po zjitn vady.
Toto pravidlo je pevzato ido l.7.4.1 princip UNIDROIT al.9:501 ansl., resp.
8:102 ansl. PECL. Koneckonc ivvoj nmeckho prva v437 anovelizovanm
ustanoven 280 BGB tento vvoj jenom potvrzuje.95
Irakousk prvo uznv v ppad poruchy smlouvy zsadn nrok na nhradu
kody vitele vpodob tzv.Erfllungsinteresse. Pitom je pznan, e tento nrok
vychz ze zavinnho poruen, obdobn jako vprvu deliktnm. Tento nrok existuje
ivppad prodlen, resp. dodaten nemonosti plnn avadnho plnn. Naproti tomu
nrok na nhradu kody vppad CISG aPECL nen vzn na zavinn.
Dvouproud struktura mskho prva byla zaloena na existenci rznch od-
povdnostnch reim za ztrty (jmy), kter kupujc utrpl v zvislosti na rz-
nch zpsobech poruen smlouvy.96 Vppad neplnn nebo plnn neho jinho
(aliud) mohl kupujc nrokovat jak nhradu utrpnch majetkovch jem, tak iul
zisk. Odpovdnost prodvajcho pedpokldala jeho zavinn. Tento reim zahrnoval
iodpovdnost za zbo, jeho vadnost spovala vabsenci pislbench vlastnost.97
V ppad absence pouze mlky dohodnut vlastnosti vak msk prvo nrok na
nhradu ulho zisku kupujcho neznalo. To se stalo pak zkladnm problmem
vmnohch prvnch dech. een penesla italsk kodifikace, kterou je vtomto ohledu
teba pokldat za pedchdce CISG. lnek 1494 italskho obanskho zkonku zroku
1942 stanov obecn zvazek prodvajcho knhrad kody vppad nedbalostnho
poruen jakkoliv smluvn povinnosti.

5.2 OBJEKTIVN ODPOVDNOST

Smluvn povinnost stran je teba povaovat za zkladn civilistickou ka-


tegorii. Ikdy kontinentln prvn dy vychzej vtomto ppad ze vzjemnho
pslibu smluvnch stran, je mon pistoupit na pojet common law, kde jde spe
ogaranci pevzatou jednou stranou kdosaen uritho vsledku, kterm smlouva
ajej programov pln je. Splnn dluhu pedpokld jednn stran. Toto jednn je
zcela jednoznan podzeno dosaen uritho vsledku, knmu smuje na zklad
aprv vdsledku pvodnho pslibu. Proto jakkoliv odchylka skutenho stavu
od stavu smluvenho, pedstavuje okolnost, kter mus bt podzena objektivnmu
posouzen. Nelze proto povaovat zavinn za soust smluvnho prva, atedy ani za
soust odpovdnosti za poruchu smlouvy. Ktomu tak jednoznan smuje svtov
vvoj. lnek 79 CISG toti pipout vylouen odpovdnosti dlunka jen tehdy, pro-
ke-li, e nesplnn spov na okolnosti, je le mimo oblasti jeho vlivu. To je jist

94 MAGNUS, U. In: von STAUDINGERS, J.: Kommentar zum BGB. Berlin, 2005, s.325.
95 GRIGOLEIT, H. RIEHM, Th.: Die Kategorien des Schadenersatzes im Leistungsstrungsrecht. AcP 726.
96 ZIMMERMANN, R.: Law of Obligations, 1992, s.785.
97 Ibidem, s.786.

135
pro dlunka podstatn psnj hledisko, ne je vkontinentln Evrop pravidlem.
Bylo pevzato ido l.7.1.7 principu UNIDROIT a8:108 PECL.

5.3 DVOJ SMLUVN (ZVAZKOV) NHRADA KODY

Pojem poruen (poruchy) smlouvy znamen, e smluvn zaloen povin-


nost plnit nen splnna. Nrok na nhradu kody pi jejm poruen je smluvnprv-
nho charakteru. Zkonn je vak jen potud, e mus bt uznn objektivnm prvem
jako subjektivn prvo. Zklad je smluvnprvn, ale ochrana zjm vitele m zklad
vobecnm prvu ochrany prvnch statk. Nhrada kody je hmotnprvn subjektivn
prvo, kter neme bt vyvozeno pmo zvazby na smlouvu. Nrok na nhradu kody
spov na pkazu distributivn spravedlnosti azpsobuje npravu poruenho prva
kompenzac, adekvtn hodnotou. Nrok na nhradu kody pedpokld piitatelnost
poruen smlouvy smluvn stran.
Vznam pojm primrn asekundrn nrok je omezen uritou strukturou: nrok na
nhradu kody je sekundrn sohledem na poruen primrnho prva na plnn. Jeho
elem je vytvoen stavu, kter se bl kstavu splnn smlouvy. Jedinm pedpokla-
dem sekundrnho nroku je piitateln poruen smlouvy. To jej odliuje od primrn-
ho nroku, kter existuje nezvisle na tom, zda neplnn je piitateln i nikoliv.

5.4 VZTAH NHRADY KODY KOSTATNM NSTROJM PRVN OCHRANY

Zkuenost zejmna spouvnm CISG vede kzvru, e nhrada kody


je jednm znstroj (instrument) odpovdnosti za vady. Je proto teba vymezit jej
postaven vtomto reimu.
Nrok na nhradu kody by ml bt obdobn jako ostatn nroky vymahateln pi
splnn obecnch pedpoklad. Vtomto smyslu by ml bt tedy postaven na rove
restitunm nrokm. Pedevm tedy by ml bt prost pedpokladu vpodob zavinn
povinnho.
Obsah arozsah nhrady je pedmtem dalho pojednn. Nrokov kumulace nesm
ovem vst ke vzniku neoprvnnho majetkovho prospchu na stran oprvnnho.
Nhrada by mla vyrovnat pouze jmu, kter zstv nevyrovnan pi uplatnn ostat-
nch nstroj ochrany. Rozsah nhrady proto je zvisl na tom, kter zostatnch pro-
stedk ochrany byl uplatnn. Je tak mon vyrovnat nap. vmezidob pokleslou cenu
zbo nebo nslednou kodu, zpsobenou vadnou vc.

6. NHRADA KODY ZA JMY SPOJEN


SVADNM PLNNM (VEDLE PLNN)

6.1 OBECN

Nhrada kody m vppad vadnho plnn (neplnn) za el zajistit, aby


vitel zskal takov postaven, jako kdyby bylo dn plnno. Penit nhrada se tk
pedevm hodnoty vci anklad spojench sodstrannm vady.
136
koda spov pedevm vsamotn vad. koda spov vtom, e hodnota vadn vci
je ni ne dlun hodnota. Spov tedy vrozdlu mezi hodnotou plnn ahodnotou,
kterou by mla vc bezvadn. Jedn se tedy odl aspekt kody zpsoben neplnnm.
Dle je teba rozliovat mezi poetn kodou zvady anklady na jej odstrann. Zde
se jedn oty nklady, kter mus bt vynaloeny, aby byla vada odstranna. Mohou bt
ni, ale t vy ne koda zvady. koda zvady me init nap. 5000 jednotek, lze
vak tuto vadu odstranit vynaloenm pouhch 2000jednotek. Nklady na odstrann
vady mohou vak bt ipodstatn vy. Tak tomu bude zpravidla vppad nepatrnch
(zanedbatelnch) vad. Me tomu vak tak bt iunikoliv zanedbatelnch vad, jestlie
znamenaj absenci zvl dohodnut vlastnosti. Vppad pouze nematerilnch zjm
me dokonce absence obvykle pedpokldanch vlastnost bt bez vlivu na hodnotu
plnn.
Nklady na odstrann vady nesmj bt zamovny snslednmi kodami. Tak
nap. vdsledku vadnho obloen brzd (vada vci) me dojt knehod snsledky
pokozen zdrav idie automobilu. Vtakovm ppad se jedn onslednou kodu,
onich vprvnch dech plat,98 e nsledn kody jsou soust pojmu kody jako
nsledku neplnn.
Tradin instrumenty odpovdnosti za vady (oprava, vmna, sleva aodstoupe-
n) konkurujnhrad kody, akoliv ta by mla bt soust odpovdnosti za vady.
Vmnoha prvnch dech vetn eskho obanskho zkonku vak plat pednost
uvedench klasickch nstroj. Msto odpovdnosti za vady nebo za kodu vdsled-
ku vadnhoplnn se vitel neme spolhat na odpovdnost zculpa in contrahendo,
nebo nroky zvady maj pednost ped tmi, je upravuj odpovdnost zculpa in
contrahendo.

6.2 PINN SOUVISLOST

Odkodnit lze vak pouze jen takovou jmu, jestlie mezi n aporuenm
existuje kauzalita. Mla by stait kauzalita ve smyslu tzv.nauky opodmnnosti. Ta by
mla bt minimlnm pedpokladem pitn. Kauzalita je tedy dna jen tehdy, jestli-
e poruen smlouvy si nelze odmyslet, ani by odpadl vsledek transakce. Vznikla-li
koda nsledkem opomenut, mus existovat vy pravdpodobnost, e pi uzaven
smlouvy by bylo mon kod pedejt. Pro nhradu zbyten vynaloench (frustro-
vanch) nklad plat, e nklady ztratily pro vitele svoji hodnotu prv vdsledku
poruen smlouvy.
Povinnost knhrad nen omezena pouze na bezprostedn kodu. Vzsad by se
mla uhrazovat inepm koda, zejmna koda nsledn.

6.3 PEDVDATELNOST KODY

Vtomto smru je rozhodujc pravidlo obsaen vl.84 CISG. Rozhodu-


jc je ztrta jako mon nsledek poruen smlouvy. Zavinn pi poruen smlouvy je

98 WINIGER, B. et al.: Digest II. Damage, Berlin, s.89 an., 293 an.

137
irelevantn. Dlunk nemus ani pedvdat, zda bylo mon uzavt jinou smlouvu. Ped-
vdatelnost se toti vztahuje vlun na kodliv nsledek monho poruen smlouvy
pedvdateln vdob jejho uzaven. Nelze vak vyadovat precizn pedvdatelnost
kody ve vech jednotlivostech nebo dokonce vyslen (specifikaci) jejho rozsahu. Po-
stauje vak pedvdateln monost, e dojde kuritmu poruen smlouvy avdsledku
toho ke kod. Je nutn, aby dlunk mohl rozpoznat, e poruen smlouvy vyvolv
kodu uritho druhu arozsahu. Vzsad by tedy mlo platit objektivn mtko. Dlu-
nk mus potat snsledky, kter rozumn osoba vjeho postaven by mohla sohledem
na okolnosti ppadu pedvdat. Nen rozhodujc, zda dlunk skuten tak inil, stejn
tak je irelevantn jeho mon zavinn. kodliv nsledky, kter plynou zpoctivho
obchodnho styku pi jeho normlnm prbhu, mus dlunk nahradit.
Naproti tomu neobvykl rizika je teba reflektovat pouze pi jejich znalosti. Koncep-
ce pedvdatelnosti m toti dodaten subjektivn aspekty. Zn-li dlunk, e poruen
smlouvy by mohlo vyvolat zcela neobvyklou i neobvykle vysokou kodu, je mu teba
tyto nsledky pitat.

PEDVDATELNOST AMON OMEZEN NHRADY


Povinnost knhrad by mla bt omezena v kody, kter je pedvda-
teln pi uzaven smlouvy. Vzsad lze pout vahu obsaenou vlegendrnm roz-
sudku Hadley v. Baxendale, kter ovlivnil vvoj chpn nhrady kody vcel oblasti
common law abyl relevantn ivppad tvorby CISG. Tato teorie (doktrna) vychz
zjednoduch vahy: dlunkova povinnost knhrad by nemla bt rozshlej, ne
mohl vdob uzavrn smlouvy rozumnm zpsobem rozpoznat odpovdnostn riziko,
je by mu bylo zkladem pro pojitn.

6.4 PEHLED DRUH NROK NA NHRADU KODY


VSOUVISLOSTI SVADNM PLNNM
(VEDLE PLNN)

PRODLEN OPODN PLNN


Pln-li dlunk po lht plnn, me vitel poadovat nhradu za prodle-
n. Me jt ojmy spovajc vtom, e plnn nepelo do vlastnictv vitele vdob
stanoven smlouvou atedy oekvan vitelem. Jde oskutenou kodu, ale pedevm
oul zisk. koda mus vak bt vzsad vdob uzaven smlouvy pedvdateln. Lze
vak nrokovat nhradu iza neplnovan ul pnosy.99

NEPLNN
Nesplnil-li dlunk svoji povinnost ani vdodaten stanoven lht, me
vitel poadovat nhradu za plnn anhradu nsledn vznikl kody.

99 Viz 6.3 tohoto pspvku.

138
NHRADA ZA KODU ZPSOBENOU VADNM PLNNM
Vprv ad me vitel poadovat nhradu kod zpsobench vadou.
Tyto kody je teba odliovat od nklad na odstrann vady (viz ne). Poadovat lze
inhradounsledn kody kauzln piitateln vad, kter je opt teba posuzovat
jako zvltn kategorii kod. Nhradu je mon poadovat vtomto ppad iza kody
na absolutnch prvech.
Vitel me poadovat, ato nap. vedle opravy i slevy zceny, inhradu kody.
Podil-li opravu sm, me poadovat nhradu nklad vynaloench na odstrann
vady i na vylepen vci.

NHRADA NKLAD NA OPRAVU VCI


Tato nhrada, je pedstavuje rozdl mezi hodnotou vadn vci ahodnotou
vci bezvadn, nem dn omezen. Vitel m tak prvo na nhradu nklad spoje-
nch sodstrannm vady anhradu ist imateriln kody subjektivn povahy.
Nhrada kody pedstavuje nhradu nklad pouitch na odstrann vadnho stavu.
Vzsad jde ohradu rozdl hodnot vadn adn vci.100

ODMTNUT PLNN NHRADA KODY


Zejmna pi nikoliv zanedbateln vad si nemus vitel vc ponechat,
jestlie dlunk nevyuije oprvnn na odstrann vady. Lze poadovat nhradu vci,
kterou si podil namsto plnn dlunka, anavc jet nhradu za kodu zpsobenou
nesplnnm. Krom toho me poadovat nhradu nklad spojench s opatenm
asvrcenm vci vadn.

VMNA
Vtakovm ppad je dlunk povinen nahradit kodu vzniklou nesplnnm
anklady spojen svmnou.

NHRADA KODY ASLEVA


V tomto ppad pat viteli nhrada za nesplnn. Znamen-li sleva
zceny nhradu veker kody, nelze ji nhradu kody vedle slevy poadovat.
Vppad nemonosti plnn je vitel oprvnn poadovat nhradu kody za ne-
splnn.

6.5 DRUHY KOD

6.5.1 PM KODA

koda, kter je pmm nsledkem neplnn (poruen smlouvy), je ped-


vdateln jako mon nsledek poruen smlouvy. Neplnil-li nap. prodvajc nebo
plnil-li opodn, je takovto vpadek i ul zisk pedvdateln, mla-li bt vc ped-

100 MAGNUS, pozn.94, s.342.

139
mtem dal vroby nebo prodeje. Dod-li prodvajc vadn zbo, me kupujc
uplatovat jako nhradu kody minimln hodnotu. Pedvdateln atedy zpsobil n-
hrady jsou nklady za prohldku vadnho zbo, nklady opravy appadn dopravy.
Tyto nklady mus ovem bt vrozumnm pomru kcen ahodnot zbo. Nepim-
en nklady nejsou pedvdateln atud zpsobil nhrady. Nklady na skladovn
audrovn vci (zbo) jsou zpsobil nhrady. Nepevezme-li kupujc zbo, je ul
zisk, tedy obvykl obchodn mare prodvajcho pedvdateln jako koda prodvaj-
cho. Stejn tak jsou pedvdateln nklady spojen sdodvkami tetch osob ve pro-
spch prodvajcho. Nezaplat-li kupujc kupn cenu, je prodvajc oprvnn poa-
dovat roky anklady spojen spjkou prostedk, okter je nezaplacenm kupn
ceny ochuzen.

6.5.2 NSLEDN KODA

Vzsad by mlo platit, e by mla bt zpsobil nhrady insledn ko-


da. Mtkem by opt mlo bt kritrium pedvdatelnosti. Pedvdateln je nap. po-
vinnost knhrad kody, kter postihuje kupujcho vadnho zbo ajeho odbratele,
pokud povinnost knhrad nepekrauje obvyklou mru. Pedvdateln jsou nap. ijin
oprvnn regresn nroky tetch osob, vi nim kupujc odpovd. Obvykle vak by
do tto mnoiny nemly patit kody, vznikajc kupujcmu vdsledku dodatench i
mimodnch povinnost jako nap. ruen apod., ledae snimi pi uzavrn smlouvy
seznmil prodvajcho.
Pedvdateln jsou vak kody na jinch vcech (pedmtech) vitele za pedpokla-
du, e se nejedn ozcela mimodnou kauzalitu. Tak je povinnost nahradit nap. kodu
vzniklou znienm provoznch prostor vdsledku exploze zbo.
Relativn sporn je povinnost nahradit kurzov ztrty spovajc vtom, e mna
dlun stky se vobdob od platnosti do zaplacen znehodnotila. Obecn se vtchto
ppadech povauje za pimen pouvat diferencovan hledisko. Zsk-li vitel plat-
bu vjeho domovsk mn, pak zpravidla neexistuje nrok na nhradu kurzov ztrty
vi ostatnm mnm. Svjimkou vjimench okolnost plat toti, e vitel je uspo-
kojen a jehovztah kdalm mnm je nerozhodn. Je-li vak platba vyjdena vjin ne
vlastn mn vitele, pak se pedpokld, e vitel m prvo konvertovat tuto mnu na
mnu svho domovskho sttu atuto ztrtu pak je povinen dlunk uhradit.
Pouze za mimodnch okolnost je mon ukldat dlunku povinnost uhradit ko-
du vzniklou na povsti (good will) vitele, kter vznikla vdsledku vadnho plnn
nebo poruen jinch smluvnch povinnost.
Vzsad vak existuje povinnost uhradit pimen nklady na oprvnn vymhn
prva. To se tk nap. nklad supomnnm dlunka nebo vynaloench na kvalifi-
kovanou prvn pomoc. Pat sem inhrada procesnch nklad spojench svymhnm
prva vitele usoudu.
Pedmtem nhrady jsou itzv. frustrovan, tj. zmaen nklady spojen suskute-
ovnm oprvnnch oekvn spojench se smlouvou. T nklady spojen sped-
chzenm kod i sjej minimalizac by mly bt pedmtem nhrady.

140
6.5.3 VPOET KODY

Mla by platit zsada konkrtnho vpotu (zjitn) kody. Je to vitel


(kupujc), kter by ml svoji kodu konkrtn vyslit. To plat iohledn ulho (oe-
kvanho) zisku. Abstraktn vpoet by ml bt mon pouze za uritch, zvltnch
pedpoklad.

6.6 VPOET KODY

6.6.1 ZSADY

Nhrada kody m vyrovnvac (kompenzan) funkci. Viteli by se mlo


hospodsky dostat tolik, aby se mu zajistilo postaven, kter by ml, jako kdyby bylo
dn plnno. Vitel by neml mt prvo vyadovat zisk dlunka, kter nap. plnn
(zbo), namsto aby je dodal viteli, prodal vhodnji jinm zpsobem. Neme tento
zisk poadovat jako zklad vpotu kody.
elem a smyslem nhrady je poskytnout totln reparaci, tedy kompenzovat
vekerou jmu vetn ulho zisku. Tm se chrn nejen zjem vitele, spovajc
vtom neutrpt jmy na svch statcch (zjem na integrit, indemnity interest). Avak
je, ato pedevm, chrnn izjem na oprvnnch vhodch (zisku) kter by psluely
vppad dnho plnn smlouvy (expectation interest).
Konen by ml bt chrnn zjem vitele na tom, aby poruenm smlouvy nebyly
znehodnoceny vdaje (nklady), kter byly spojeny suzavenm smlouvy avsouladu
soprvnnm oekvnm plnn vynaloeny.
Ze zsady pln reparace plyne, e viteli pslu nhrada skuten vznikl jmy.
Tak nap. vppad pojistnch plnn, kter pokozen strana zskala od tetch osob, je
rozhodujc jejich el zhlediska mon redukce povinnosti dlunka. Vhodu ztch-
to plnn nelze zapotat, jestlie pokozen ktomu pispl vlastnmi nklady, resp.
investicemi.
Zpsob zjitn (vyslen) kody je ovlivnn CISG, tj. pevld konkrtn metoda
vpotu. koda se zjiuje na zklad obecn hodnoty vci vokamiku pokozen.
Objektivn nen abstraktn koda minimln nhradou, nbr slou jako prostedek
ulehen dokazovn pokozenho. Zmetody konkrtnho vpotu kody plyne, e
nklady na vylepen jsou zpsobil nhrady. To ovem plat jen tehdy, jestlie vitel
je oprvnn kpenit nhrad, tedy e existuj pedpoklady ipro tzv. sekundrn pro-
stedky (sleva, vmna nebo nhrada). Zobecn zsady minimalizace kody plyne, e
vylepen vci je teba provst za obvyklou cenu. Vitel si vak me opatit vc utet
osoby apovaovat nklady na ni za zklad kvpotu kody.
Vnkterch prvnch dech (BGB, i vzsad iABGB) me vitel volit mezi tzv.
velkou amalou nhradou kody. Prvn znich znamen, e vitel je oprvnn vadnou
vc vrtit, apoadovat nhradu za plnou kodu zneplnn vpenzch. Dohodnut kupn
cena me bt zkladem, nelze ji vak povaovat za minimln nhradu. To neplyne
ztoho, e objektivn abstraktn koda pedstavuje minimln nhradu, nbr ztoho,

141
e me svoji nevalnou majetkovou pozici zneplatnit pouze vrmci zruen smlouvy.
Vnkterch prvnch pravch jako nap. vBGB me kupujc pesto poadovat vr-
cen uhrazen kupn ceny.
Tzv. mal nhrada kody znamen rozdl mezi hodnotou bezvadn vci ahodnotou
vci vadn. Nen vak minimln nhradou, nbr pouze ulehenm dkazn pozice
vitele.

6.6.2 METODA VPOTU

Prozjitn kody (jmy) plat jako rozhodujc kritrium srovnn (pomr)


mezi dvma situacemi. Je to rozdl mezi onou situac (postavenm), ve kter se nachz
vitel, apostavenm, ve kterm by se bval nachzel, nedolo-li by kporuen smlouvy.
Tento vpoet zvis na cel ad hodnot, kter mohou mt relevanci. Vzsad plat,
e je teba zohlednit vechny, kter maj vobchodnm i hospodskm styku vznam.
Knim mohou patit iimateriln hodnoty, jako jsou goodwill, pravost ochrann znm-
ky, imateriln vhody, se ktermi lze potat apod. Imateriln jmy je teba vyslit
vpenzch.

6.7 DRUHY (FORMY) NHRADY

Nhrada kody by mla bt poskytnuta pedevm vpenzch. Doshnout


restituce nen vtomto kontextu elem nhrady kody, nebo ktomu slou jin ochran-
n prostedky vitele.

7. NHRADA KODY NAMSTO PLNN

7.1 ZKLADY

Vvoj prvn pravy odpovdnosti za vady (CISG, BGB aABGB) anzo-


ry doktrny dokazuj na hypotzu (viz3.9.4) ohledn nhrady kody jako specifickho
instrumentu odpovdnosti za vady. Toto een zejm mimodk ji anticipoval vestka
(ad4.4.2), jen anonymnm druhem pojet naznauje een, kter ve vsledku odpo-
vd inaemu pstupu. Na rozdl od tohoto nzoru se vak nedomnvme, e je tomu
tak vdsledku zvltnho chpn pojmu kody, kter vtomto irokm smyslu zahrnuje
imajetkovou jmu spovajc vsamotn vadnosti pedmtu plnn. Vdanm ppad se
nejedn omajetkovou jmu, kterou je mon odinit nhradou kody. Nhrada je sankc
za nesplnn zvazku dlunka.
Podstatn je, e tento instrument je soust odpovdnosti za vady anikoliv odpo-
vdnosti za kodu. Jak nsledn dokeme, odliuje se tento instrument od nhrady ko-
dy jakoto soust zvazkov odpovdnosti za kodu. Obdobn jako vjinch ppadech
nrok zodpovdnosti za kodu pedpokladem tohoto nroku nen zavinn dlunka.
Nhrada kody jako smluvn prostedek npravy je nezvisl na zavinn i dalch
smluvnch instrumentech, jako nap. pojitn i garancch. Odpovdnost za tento in-
142
strument je dsledkem nesplnn smluvn povinnosti atedy poruen smlouvy. Poruen
smlouvy nemus bt podstatn. Povinnost knhrad kody vznik tedy dlunku ipi
nepodstatnm poruen smlouvy adle pi dodaten nemonosti plnn. Povinnost
knhrad vznik pouze vi druh smluvn stran anikoliv vi tetm. Vzsad je tato
povinnost nepodmnn. Jinmi slovy, ze strany vitele se nevyaduje dn projev
vle jako nap. upomnka i poskytnut dodaten lhty. Vjimky vak existuj.
Zvltn prava pichz vvahu vppad dodaten nemonosti plnn ave zvlt-
nch ppadech poruen smlouvy (vadnho plnn i neplnn). Vtchto dvou poslze
uvedench ppadech je elem tohoto een zmrnn sanknho psoben nhrady
poskytnutm posledn ance dlunku ktomu, aby plnil podle smlouvy.
Nrok na nhradu kody namsto plnn nastupuje na msto pvodn existujcho
amezitm zaniklho nroku na plnn vitele. Ruitel azstavn ajin vitel ze
zajitn zajiuj iostatn nroky namsto plnn. Je tomu tak proto, e kdy dlunk
je zavzn kplnn nhrady kody, zskaj takovto zajitn pro vitele na vznamu.
Nhrada kody vdsledku neplnn na stran jedn aodstoupen od smlouvy na
stran druh bvaj vmnoha prvnch dech povaovny za dva alternativn prostedky
npravy vitele, kter vzsad nemohou bt kombinovny i pouity souasn. Stejn
tomu je sve uvedenm stle veskm prvu platnm principem zkazu kumulace tra-
dinch instrument zodpovdnosti za vady na stran jedn anhrady kody na stran
druh. Vmnoha ppadech vak (viz CISG, nmeck prvo 280 an. BGB) byly tyto
pekky odstranny. Mlo by tedy vtomto ppad platit, e odstoupenm od smlouvy
nen vylouena odpovdnost dlunka za kodu. esk prvo vak vzsad konkurenci
obou prostedk npravy pipout (2005 odst.2 OZ).
Vanglickm prvu avbec vprvnch systmech common law je prvo na nhradu
kody primrnm prostedkem prvn ochrany. Naproti tomu bylo tradic vprvn kul-
tue kontinentlnho prva, e nhrada kody nen substitutem, ale pouze doplkem tra-
dinch prostedk npravy, jakmi jsou oprava avmna, resp. sleva zceny. Ani vp-
pad ukonen smlouvy (odstoupen od smlouvy) se nepipoutla monost poadovat
nhradu, piem toto prvo je obvykle omezeno asovou lhtou. Tradice common law
povauje inadle nhradu kody za nejvhodnj prostedek npravy. Proto vyvolala
smrnice ospotebitelsk kupn smlouv (1999/44/ES) ve Velk Britnii zden, nebo
tento prvn pedpis nezn nhradu kody.
Tento jev vak nen signlem svdcm ostupu vznamu nhrady kody. Vvoj jde
zcela nepochybn ve smru jejho posilovn. Otom pedevm svd pijet pravy
vl.45 an., resp. l.74 an. CISG. Avak inrodn prvn dy vykroily, ikdy mnohdy
opatrn apomalu, tmto smrem. Dkazem tohoto vvoje je modernizace obliganho
prva vRakousku azejmna vNmecku. Tam (viz 280 an.) byla nhrada kody
piputna jako substitut ostatnch prostedk npravy, by za uritch omezujcch
podmnek.
Je proto teba uvit aanalyzovat tuto monost adiskutovat ojejm pnosu, ppad-
n nevhodch.
Mezi nepochybn vhody nhrady kody pat jej flexibilita adostupnost atedy
isnadn realizace. To je zejmna vznamn v prosted masovho obchodu, jen se
zdaleka netk jenom spotebitele.
143
Na rozdl od naturln restituce prostednictvm opravy avmny znamen nhrada
(kody) jako urit soust systmu odpovdnosti za vady pspvek kefektivnmu vy-
een ppad selhn smlouvy ve smyslu nedodren smluvnch povinnost dlunka.
Tomu vppad nedodn (neplnn) odpadaj nklady na dopravu.
Nevhodou nhrady kody je nemonost restituce zejmna vppad individuln
urenho plnn. Ivppad relativn omezen dostupnosti masov vyrbn vci me
bt pro kupujcho vhodnj trvat na oprav. Nmitky (argumenty) proti nhrad ko-
dy pirozen pichzej ze stran jejho vyslen. To se ovem spe tk nikoliv samot-
nho substitutu, nbr kod, kter jsou spojeny, jako tomu je vppad nhrady kody
vedle plnn, svedlejmi i nslednmi kodami.
Zjednostrannho pohledu dlunka znamen pouit nhrady kody zsah do jeho
oekvn, nebo zejmna vppad individuln uren vci znamen toto een vznik
nepedvdanch nklad aztrt (nemonosti odbytu vci individuln uren).
Je proto teba vit tyto okolnosti aargumenty avolit urit kompromisn een.
To by mlo spovat vtom, e nhradu kody lze povaovat za substitut plnn apout
navrhovan nstroje jako soust reimu odpovdnosti za vady primrn ped nstroji,
je cl krestituci plnn za dvou pedpoklad, resp. ve dvou situacch:
(a) Vitel me poadovat nhradu kody namsto plnn vppad, e plnn dlunk
vslovn odmtne.
(b) Vitel me poadovat nhradu kody vpenzch, poskytne-li dlunku dodatenou
lhtu kplnn, resp. ke splnn sekundrn povinnosti opravy i vmny.

7.2 NHRADA KODY ANSLEDN NEMONOST PLNN

Nhrada kody m jako jedin prostedek npravy svoje msto vsituaci


nsledn nemonosti plnn. Je-li nrok na plnn vylouen, nebo jeho uspokojen je
nikoliv jenom pro dlunka, ale pro kadho nemon, me za uritch pedpoklad
poadovat vitel nhradu kody. Tento nrok je podmnn tm, e plnn vyaduje
nklad, kter je sohledem na obsah obliganho vztahu azsadu dobr vry vhrubm
nepomru ke kod vitele. Jinou alternativn podmnkou je, e plnn, kter m dlu-
nk osobn poskytnout, od nho pi zven pekek, kter stoj plnn vcest, nelze
poadovat. Za tchto okolnost vak vitel me poadovat nhradu kody. Jde oplnou
nhradu anikoliv jenom nhradu kody vznikl tm, e vitel nebyl onemonosti vas
vyrozumn (2008 NOZ).

7.3 ODSTOUPEN OD SMLOUVY ANHRADA KODY

Odstoupen od smlouvy je prostedek prvn ochrany vitele vppad,


e druh strana poru (podstatnm zpsobem) smlouvu, resp. sv smluvn povinnosti.
een pijat eskm zkonodrcem (viz 2005 NOZ) je naprosto pimen akva-
litnj ne een nmeckho zkonodrce pi velk zmn obliganho prva vroce
2001 (325 BGB).

144
8. NOZ AJEHO KRITIKA

8.1 ZJEDNODUEN AZPEHLEDNN PRAVY

Vychzme zpremisy, e dosavadn prava trp zkladnm nedostatkem


spovajcm vtom, e vobecn sti obliganho prva jsou obsaeny skutkov pod-
staty, kter se pekrvaj stmi, obsaenmi ve zvltn sti nap. ukupn smlouvy (viz
1762 ansl., resp. 1939 ansl.). Dalm vchodiskem je poteba systematick pravy
toho, co lze nazvat poruchou smlouvy i vadnost plnn, kter zahrnuje krom vad pl-
nn iodpovdnost za pedsmluvn jednn, za nemonost plnn, ppady odpovdnosti
pi podstatn zmn okolnost aza prodlen.

8.2 KONCEPN EEN

8.2.1 VADA (PORUCHA, PORUEN SMLOUVY)

Na tomto mst je teba shrnout poznatky, ke kterm jsme zatm dospli.


Vyvodili jsme, e je teba rozliovat pedevm mezi poruchou smlouvy adalmi poj-
my, jakmi jsou poruen smlouvy avada smlouvy, resp. vada plnn. Poruchou smlou-
vy tedy rozumme tedy jakkoliv nedostatek ve smluvnm mechanismu. Tento pojem
tak zahrnuje institut culpa in contrahendo, tedy poruen pedsmluvnch povinnost, stav
po podstatn zmn okolnost, zmaen smlouvy (frustrace i dodatenou nemonost
plnn) akonen poruen smlouvy, kter zahrnuje vady plnn aprodlen na stran
dlunka i vitele.
Rozdl mezi prvn adruhou skupinou poruch (tj. mezi culpa in contrahendo, pod-
statnou zmnou okolnost, zmaenm smlouvy na stran jedn avadami plnn, resp.
prodlen dlunka avitele na stran druh) spov pedevm vasovm uren tchto
poruch vrmci smluvnho mechanismu. Pro druhou skupinu poruch je pznan, e
ktmto poruchm dochz vsouvislosti svlastnm plnnm smlouvy, tedy vjej samot-
n realizaci, zatmco uprvn skupiny poruch je otzka vlastnho ukonen smluvnho
vztahu i relevantn, nebo ktmto poruchm me dojt kdykoliv bhem existence
smluvnho pomru. Udruh skupiny poruch lze mluvit specificky oporuen smlouvy
jako uritm vseku zirokho pojmu porucha smlouvy. Vtchto ppadech dochz
kporuen povinnost jedn i druh smluvn strany. Vrmci tohoto uho pojmu, tedy
termnu poruen smlouvy, existuje jet dal u skupina, tradin nazvan vadou
smluvnho plnn, co je neju podskupina pojmu porucha smlouvy.
Na druh stran existuje pro vechny tyto typy smluvnch poruch jeden spolen
znak, kterm je mon existence kody astm spojen povinnost kjej nhrad. Smluv-
n odpovdnost knhrad kody je tedy nejen spolenm znakem, ale icharakteristic-
km rysem prva smluvnch poruch apedstavuje tak samostatnou instituci smluvnho
prva (viz ad 6.3). Nhrada (kody) tedy pedstavuje relativn samostatn prostedek
prvn npravy vech jednotlivch kategori, resp. ppad smluvnch poruch.

145
8.2.2 PROMTNUT KONCEPCE PORUEN SMLOUVY
DO NORMATIVNHO EEN VNOZ

Nvrh obsahuje vobecn sti zvazkovho prva plnohodnotn pravy


ve uvedench institut. Ve zvltn sti zvazkovho prva, tedy konkrtn vppad
kupn smlouvy asmlouvy odlo, se vzsad odkazuje na tuto pravu apipojuj pouze
velmi strun odchyln specificky nutn een. Obecn st zvazkovho prva by
mla upravovat, resp. obsahovat pravu institut, kter sem nepochybn pat akter
bu upraveny nejsou nebo jeNOZ neupravuje adekvtnm zpsobem anebo se dokon-
ce nalzaj na nepravm mst. Rozhodn by vak pod marginln rubrikou plnn
smlouvy nemly bt obsaeny instituty, kter maj co do inn sneplnnm anikoliv
splnnm smlouvy. Pat sem tedy prava culpa in contrahendo (poruen pedsmluv-
nch povinnost), podstatn zmna okolnost, dodaten nemonost plnn (zmaen
smlouvy) akonen vady plnn aprodlen dlunka avitele.

8.3 SMLUVN ODPOVDNOST ZA KODU AJEJ ODLIEN OD DELIKTN


ODPOVDNOSTI: DVOJ ZMNA PARADIGMATU VESKM PRVU

8.3.1 SAMOSTATN POJET SMLUVN ODPOVDNOSTI ZA KODU

Prvn navrhovanou zkladn zmnou je samostatn pojet smluvn odpo-


vdnosti za kodu. Ktomuto pstupu ns vede zkladn poznn ve vztahu kdce apo-
kozenho. Na rozdl od deliktnch vztah jde ve smluvnm prvu ozsadn kvalitativn
odlin pomr astnk, jeho rozdlnost je dna nkolika faktory.

a) pedvdatelnost
Zatmco vdeliktnm prvu je pro vznik deliktnho pomru charakteristick urit
nahodilost, mra pedvdatelnosti je vprbhu smluvnho vztahu nesrovnateln vy.
Smluvn vztah toti ji existuje i (vppad culpa in contrahendo) prv vznik.

b) dvra aspolhn
Jestlie vdeliktnm prvu uvaujeme oodpovdnosti za prevenci advru, maj
tyto pojmy vsmluvnm prvu jinou dimenzi akvalitu, co opt vyplv zrozdlnosti
smluvnho adeliktnho vztahu.

8.3.2 NAHODILOST ATRVALOST

Jin rozdl pedstavuje faktor vzniku atrvn obou tchto vztah. Zatmco
ve smluvnch vztazch je jejich vznik projevem autonomie vle, uvztahu deliktnho ten-
to faktor neexistuje. Vznik deliktnho vztahu je zpravidla nahodilou udlost, obvykle
stranami nechtnou (jeho vypodn je jinou vc).
Zkladn pedpoklady smluvn odpovdnosti se tedy od odpovdnosti deliktn vn-
kterch smrech li.
146
a) msto protiprvnosti poruen smluvn povinnosti
Odpovdnost za kodu je vnaem kontextu smluvnm vztahem anikoliv vztahem
ze zkona. To odpovd iobecnmu trendu, jeho vrazem jsou pedevm nadnrodn
projekty. Je proto teba pi posuzovn dlunkovy povinnosti vychzet zanglosask
teorie garance. Smlouva ve dlunka kurit povinnosti, kterou se zavzal garanto-
vat. Nesplnil-li tuto povinnost, poruil onu garanci.

b) koda
Vtomto pedpokladu se deliktn asmluvn odpovdnost vzsad neli. Ivppad
smluvn odpovdnosti je relevantn insledn (doprovodn), resp. budouc i podm-
nn koda.

c) pinn souvislost
Obdobn jako udeliktn odpovdnosti za kodu, mus bt ivnaem ppad prokz-
na souvislost mezi kodou aporuenm smlouvy jako jej pinou. Vuritm smru se
zde uplatn iteorie alternativn apedevm kumulativn pinn souvislosti sohledem
na ast vitele na vzniku kody, ppadn jinch faktor. Irelevantn je naopak tzv.
el ochrann normy, nebo vnaem ppad nejde ozkonnou odpovdnost. Vppa-
d prvn pinn souvislosti se obdobn jako udeliktn odpovdnosti uplatn teorie
adekvtnosti apimenosti. lohu zde bude hrt idal pojem, ato kategorie pedv-
datelnosti (viz ad d)).

d) namsto zavinn pedvdatelnost


Zsadn odlinost od deliktn odpovdnosti vykazuje odpovdnost smluvn vsubjek-
tivn strnce. Pod vlivem anglickho prva tenduj modern systmy koputn zavinn
jako pedpokladu odpovdnosti dlunka. Tato kategorie je nahrazovna kategori
pedvdatelnosti (viz l.93 CISG). Ta je nap. vnmeckm BGB (viz 280) transfor-
movna do pedpokladu povinnosti pedvdat i vdt (vertreten, vertreten mssen).

8.3.3 NHRADA KODY VKONTEXTU ODPOVDNOSTI


ZA PORUEN SMLOUVY

Nhrada kody vrmci smluvn odpovdnosti m formu reparace. Resti-


tuce, kter pichz vvahu udeliktn odpovdnosti, nen ve smluvnch vztazch rele-
vantn.
Vsouvislosti snhradou kody se kladou pedevm dv otzky. Pedn jde ofunk-
ci tohoto prostedku ochrany (adaa). Nhrada kody pedstavuje sekundrn nrok
(ve srovnn sprimrnm nrokem na plnn). Pesto me vstupovat do role jakhosi
primrnho plnn, nejde-li oppad nhrady vedle plnn, ale namsto plnn. Druhou
otzkou je vztah nhrady kody kjinm prostedkm prvn ochrany (adb).

a) Vedle plnn m nhrada kody msto vppadech, kdy poruenm povinnosti vznik-
la koda vzdor tomu, e plnn bylo poskytnuto. Jde oppady prodlen, vad plnn apod.
147
Namsto plnn lze nhradu pout tehdy, nebylo-li plnn poskytnuto vbec, i
vadn.
Vobou ppadech se pouvaj pro vpoet nhrady rzn teorie, znich nejvznam-
nj je teorie rozdlov.

b) Prostedky prvn ochrany anhrada kody


Ve smyslu nejnovjch poznatk je teba respektovat dv zsady.
Pedevm je teba vymezit prostedky npravy, ktermi jsou:
dodaten plnn (vetn opravy avmny)
zadren vzjemnho plnn
zruen smlouvy (resp. odstoupen od smlouvy i podobn instituty)
sleva, at
nhrada kody

Druhou zsadou je samostatnost i relativn samostatnost jednotlivch prostedk


prvn ochrany, zejmna nhrady kody. Prostedky prvn ochrany jsou vechny rela-
tivn samostatn alze je tedy vzsad pouvat kumulativn. Ztohoto pravidla existuj
urit vjimky, je vychzej zpremisy sluitelnosti resp. nesluitelnosti nkterch pro-
stedk ochrany. Primrn nhradu kody nelze uplatovat vppad, e byla poskytnuta
sleva (druhotn nhrada samozejm vylouena nen vppad, kdy vdsledku vadnho
plnn vznikla koda, kter nebyla kompenzovna slevou).
Pro eskou tradici je pznan, e v eskm prvu nebyly nstroje na ochranu
vitele proti poruen smlouvy vpodstat nikdy zpochybovny. Na obranu vitele
proti opodnmu (nevasnmu) plnn, neplnn, vadnmu plnn inemonosti plnn
byl vzsad uplatovn jeden arsenl prvnch instrument. Nhrada kody se pi-
poutla a po vyerpn specifickch avzsad na naturln restituci, resp. ukonen
smluvnho pomru orientovanch prvnch nstroj. 310 ZMO pedznamenal svoj
dikc (uspokojen, kterho lze doshnout uplatnnm nkterho znrok uvedench
v305307, nelze doshnout uplatnnm nroku zjinho prvnho dvodu) isuri-
tmi obmnami nsledujc i paraleln existujc prvn pravy. Tuto dikci maj 510
OZ/1964 a440 obchodnho zkonku. Souasn prava v1925 NOZ, vslovn
zmiujc prvo na nhradu kody, pouit tohoto institutu namsto plnn pmo neu-
mouje.
Pozoruhodn je, e tento koncept nebyl nikdy zpochybovn amon iprv
proto ani odvodovn. Byl pijmn, zajist bez uvdomn si kontinentln tradice
jako urit dogma. Byl bez jakchkoliv argument vdvodov zprv pevzat ido
pravy platnho obanskho zkonku. Vvoj ve smyslu CISG, PECL, resp. DCFR
i ABGB nebo BGB se nikde nezmiuje aproto se ani do obanskho zkonku
nepromtl.
Jak ji shora zmnno, uznat nhradu kody jako alespo soubn nstroj ochrany
vitele, anikoliv jako subsidirn instrument, je zsadn vc. Bez prva na nhradu
kody je toti arsenl nstroj na ochranu vitele ped nsledky poruen smlouvy
(vadnm plnnm) nepln aneinn. Proto je teba pedstavit fungujc koncepci
nhrady kody namsto plnn.
148
Ta spov za splnn shora uvedench podmnek vtom, e vitel me vzsad
volit mezi tm, e si vadnou vc ponech anrokuje rozdl v hodnot mezi touto vc
avc bezvadnou (tzv. mal nhrada kody) anebo vadn plnn vrt apoaduje nhra-
du kody namsto celho plnn (velk nhrada kody).
Plat, e nrok je vyjden vpenzch azpsobil nhrady jsou veker kody, je
byly krom hodnoty samotnho plnn zpsobeny jeho absenc. Vpoet nhrady zle
na tom, jedn-li se oppad plnho neplnn i stenho neplnn nebo vadnho pl-
nn. Pro vpoet existuj dv metody, mezi nimi by ml mt vitel volbu. Podle tzv.
vmnn teorie vstupuje na msto primrn povinnosti dlunka jeho povinnost kn-
hrad kody. Existuje protiplnn, tj. nhrada kody existuje vpenzch aproto pichz
vvahu zapoten. Naproti tomu podle tzv.diferenn metody je povinnost dlunka
uhradit nhradu kody kvli neplnn smlouvy vplnm rozsahu. Povinnost vitele
kprotiplnn vak pestv existovat ana jeho msto nastupuje jednostrann nrok na
nhradu kody vpenzch. koda existuje ztohoto pohledu vrozdlu mezi hodnotou
protiplnn, kterou si vitel vyetil na stran jedn, ahodnotou neplnn i vadnho
plnn spolu sostatnmi majetkovmi jmami vitele vdsledku poruen smlouvy
(nsledn kody) na stran druh. Kvpotu konkrtn kody existuj dv metody, je
byly popsny shora, ato konkrtn vpoet aabstraktn vpoet. Imezi nimi m vitel
volbu. Abstraktn vpoet znamen pro vitele dkazn zjednoduen, protoe spov
na domnnce kody, kterou mus dlunk vyvrtit. Zpravidla se vychz ztoho, e vi-
tel by doshl obvyklho zisku, jako nap. rozdlu mezi dohodnutou cenou adal kupn
cenou pi prodeji zskan vci.
Dle me vitel poadovat, jak ji ve zmnno, nhradu zmaench nklad.
Vppad stenho neplnn, resp. stenho prodlen, se nhrada kody namsto
plnn tk jen chybjcho dlho plnn. Celkovou nhradu kody za cel plnn me
vitel poadovat jen tehdy, jestlie dl nebo uskutenn plnn pro nj nem dn
vznam.
Vppad vadnho plnn me vitel vzsad volit mezi ponechnm si vadn
vci apoadavkem na rozdl hodnot mezi touto vc avc bezvadnou (mal nhrada
kody) nebo vrcenm vadn vci apoadavkem nhrady kody za jej celou hodnotu.

9. ZVR AMODELOV EEN

9.1 ODPOVDNOST ZA VADY DE LEGE LATA

Souasn prava vesk republice je nevyhovujc. Vitele (kupujcho)


znevhoduje nejen oproti stvajc stedoevropsk prav, ale zejmna ve srovnn
spravou vmezinrodnch, resp. nadnrodnch projektech apravou vanglosaskm
svt.
Tato omezen jsou nsledujc:
a) Je omezen hlavn generln prostedek ochrany, tj. nhrada kody.
b) Je omezen zklad definice kody jako jakkoliv jmy vdsledku poruen smluvnch
povinnost dlunkem.
149
c) Okamik vzniku prva se zodpovdnosti pesouv obvykle do okamiku pechodu
nebezpe, tedy do doby po pevzet plnn.
d) Konen je vitel omezen zbytenou hierarchizac prostedk (nrok) npravy.

Nhradu kody zaloenou na objektivnm principu je teba chpat vdvojm smyslu:


a) Jde onhradu kody vsouvislosti se smlouvou, resp. poruenm smlouvy, apak jde
oinstitut odlin od deliktn odpovdnosti.
b) Deliktn odpovdnost m vznam vppad tzv. pozitivnho poruen smluvn po-
vinnosti, kter pesahuje rmec bnch smlouv vlastnch zvazk.

9.2 NHRADA KODY VODPOVDNOSTNCH VZTAZCH


ZA PORUEN SMLUVNCH POVINNOST DE LEGE LATA

Smluvn odpovdnost za poruen smlouvy zahrnuje nhradu, kter ne-


znamen jenom nhradu kody, ale nhradu msto plnn. Jde onhradu za nsledky
poruchy virokm slova smyslu. Vtomto ppad se jedn ozvltn institut odlin od
deliktn nhrady kody, kter se li od bn chpanho pojmu smluvn nhrady ko-
dy. Je podstatn ir, ikdy jinak sdl jeho zkladn pedpoklady, tj. vetn konceptu
objektivn odpovdnosti.
Deliktn odpovdnost se vztahuje vkontextu smluvnm pouze na tzv. pozitivn poru-
en smlouvy, tj. jde oodpovdnost za kodu vzniklou pouze vsouvislosti se smlouvou.
Tato odpovdnost je ovem zaloena na principu zavinn.
Iza souasnho prvnho stavu je vak mon pout teorii nhrady kody namsto
plnn. Ta m toti za cl dosaen jinho vsledku ne toho, kterho lze doshnout n-
stroji plynoucmi zodpovdnosti za vady. Je vak teba diferencovat mezi vlastn nhra-
dou, kter je istm substitutem plnn, akodou, resp. jej nhradou za jmy zpsoben
vdsledku poruen smluvnch povinnost dlunkem. Tto nhrady lze doshnout iza
souasn praxe, atedy vkladu rozhodnho ustanoven 1925 OZ.
Penit plnn vpln vi nhrady kody, je dostv vitele do pozice, jako kdyby
bylo plnno dn, nelze doshnout dnm znstroj odpovdnosti za vady. Nejble
je tomuto vsledku sleva zkupn ceny, avak svm ekonomickm vznamem pedsta-
vuje zcela jin institut ave vsledku odlin een.
Ztohoto dvodu lze pipustit nhradu kody namsto plnn iza platnosti 1925 OZ.

9.3 ODPOVDNOST ZA VADY DE LEGE FERENDA

a) Porucha jako zmna zvazk i jako zvltn kategorie vrmci zvazkovho


pomru
esk obansk prvo, vetn nvrhu OZ, mluv osouladu se smlouvou, ale sou-
asn ovad. Oba tyto pojmy je teba odliovat. Soulad se smlouvou znamen spln-
n smluvnch povinnost, tj. takov plnn, kter nezpsobuje poruchu vobliganm
vztahu. Soulad se smlouvou tedy vyluuje vadu. Vada znamen nedostatek vdnm
vcnm plnn smlouvy.

150
b) Porucha avada
Je teba zavst novou pojmovou kategorii, kterou je porucha, jako dsledek poruen
povinnost ze smlouvy (poruen smlouvy) zahrnujc ivadu, prodlen, nemonost pln-
n aplnn neho jinho. Porucha vtomto smyslu vak se nevztahuje na vady samotn-
ho jdra smlouvy, jako je nap. bezvadnost vle, vle prost omylu, svoboda vle apod.
Porucha je kontrapunktem pojmu vsouladu se smlouvou.

c) Porucha azmna
Porucha me, ale nemus znamenat zmnu smluvnho vztahu. Zmnu mohou zna-
menat pouze nkter nsledky, pokud vdsledku dohody stran i zkona dojde ke sku-
ten zmn vobsahu plnn.
Pro oznaen vech poruch, jakmi jsou ve uveden kategorie zahrnujc vadu,
prodlen apod., nen mezi tmito kategoriemi spolen jmenovatel. Zaprv nejde vdy
ozmnu vobsahu smlouvy, prostedky ochrany jsou rozdln, arozdln jsou proto, e
jsou rozdln insledky jednotlivch zmn smlouvy.
Porucha smlouvy nebo smluvnho vztahu pedstavuje relativn samostatn prvn
institut.

d) Vznam novho systematickho chpn


1. Umon zahrnout jevy stejnho jmenovatele do jednotnho, jednoho reimu.
2. Pispje ktransparentnosti aprvn prav.
3. Zjednodu een vzjemn pomru vrznch prvnch kategorich, konkrtn aze-
jmna lohu odpovdnosti za kodu deliktn asmluvn.

151
VARIA
2015 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 3 PAG. 155170

ZROD AUTVEN PRINCIPU


PROPORCIONALITY VPOVLENM
NMECKM STAVNM PRVU*1

PAVEL ONDEJEK

Abstract: The Birth and Formation of the Proportionality Principle


in the Post-War German Constitutional Law
The principle of proportionality which emerged in post-war German jurisprudence and
case-law of German courts followed some older theories and ideas, such as the necessity
principle known from the Prussian administrative law since the 18th century or German
school of legal sociology. The main impetus for the development of contemporary form
ofthe proportionality principle is described by the author of this article as post-war
German constitutional doctrine with its conception of aconstitution as an objective order
of values. This idea of constitution is connected with fundamental rights protection and
material, not only formal, conception of state governed by law. Due to the broad protection
of fundamental rights there was necessary to elaborate amethod of finding constitutional
limits of these rights in ademocratic society. The main reasons for the formation of the
doctrine of proportionality were theories of direct binding force of constitution and of
its unity. The main aim of this article is to illustrate that the principle of proportionality
was not formed in the German constitutional law in one moment. Namely in the 1960th
there existed various alternative conceptions to the proportionality principle (the article
mentions prohibition of over-inclusive regulation bermaverbot by Peter Lerche and
the principle of practical concordance praktische Konkordanz by Konrad Hesse). The
principle of proportionality became due to the gradual formation in case-law of German
courts in particular the Federal Constitutional Court one of the most important method
of contemporary constitutional argumentation. It is however relatively modern principle,
incomparison with conceptions such as democracy, sovereignty or rule of law. Despite this
fact it is in my opinion important to deal with the circumstances of its birth and reasons for
its wide application in the German constitutional law.

Key words: human rights, principle of proportionality, practical concordance,


constitutional argumentation, post-war German constitutional law

Klov slova: lidsk prva, princip proporcionality, praktick konkordance, stavnprvn


argumentace, povlen nmeck stavn prvo

*1 Tento lnek vznikl vrmci grantovho projektu Grantov agentury esk republiky . P408/10/1599
snzvem Metodologie interpretace prva jako zruka prvn jistoty vsoudobm demokratickm prvnm
stt. lnek vychz zsti disertan prce obhjen na Prvnick fakult Univerzity Karlovy vPraze.
Autor na tomto mst dkuje zejmna koliteli prof. JUDr. Alei Gerlochovi, CSc, adle oponentm di-
sertan prce prof. JUDr. Pavlu Hollnderovi, DrSc., aprof. JUDr. Alexandru Brstlovi, CSc. za adu
podntnch pipomnek. Veker chyby jdou na vrub autora.

155
Ipot, co se lidsk prva stala soust stavnch d demokratickch st-
t, jsou sjejich konkrtnm naplovnm spojeny nemal obte.1 Spolu stm, jak roste
vznam zkladnch prv vaplikan praxi, roste ipoteba hledn adekvtn metodolo-
gie, jakm zpsobem eit kolize zkladnch prv navzjem, anebo kolize zkladnho
prva astavn chrnnho veejnho zjmu.
Khistoricky nejstarm metodm een tchto konflikt vstavnm prvu nle
tzv. kategorizace. Ta vyaduje posouzen, pod jakou kategorii, vnaem ppad rozsah
vcn psobnosti zkladnho prva anebo veejnho zjmu, je mon danou skutkovou
situaci podadit.2 Pokud existuj jasn dan aohranien kategorie, lze velmi spn
pedvdat soudn rozhodnut, by by se mohlo jednat oobtn stavnprvn spor.
Vhoda uvaovn ozkladnch prvech ajinch veejnch zjmech vpedem danch
kategorich se vak me zmnit vnevhodu, pokud se objev ppad, kter jednoznan
pod dnou zdosud pijmanch kategori nespad.
Vtakovchto ppadech vystupuje do poped podstata rozhodovn okonfliktech
mezi zkladnmi prvy aveejnmi zjmy, kterou lze spatovat vkolizi navzjem ne-
soumitelnch aneredukovatelnch hodnot (nap. svobody arovnosti, svobody abez-
penosti, atd.).3
Novj metoda een konflikt aomezen zkladnch prv vstavnm prvu ztto
teze vychz. Nazv se princip proporcionality avposlednch letech ji lze oznait
za dominujc vzhledem ktomu, e se rozila ze Spolkov republiky Nmecko, kde
vznikla, do ostatnch evropskch zem asvjimkou Spojench stt americkch je
uznvna vad dalch prvnch d.4 Vhodou tto stavnprvn argumentan
metody je maximln zohlednn kontextu, zejmna skutkovch okolnost, danho
ppadu.

1 BOBBIO, Norberto: The Age of Rights. Cambridge, Malden: Polity Press, 1996 (pekl. Allan CAMERON,
orig.: Let dei diritti. Guilio Einaudi 1990), s. 10.
2 Ktto metod viz nap. ONDEJEK, Pavel: Proporcionalita versus kategorizace: modely een kolize
vlastnickho prva avybranch politickch prv. In: ANTO, Marek WINTR, Jan (eds.): Volby, demo-
kracie, politick svobody. Praha: Leges, 2010, s. 164173.
3 Ktezi opluralit aneredukovatelnosti princip, potamo zkladnch prv, viz podrobnji HOLLNDER,
Pavel: Asymetrie zkladnch prv asvobod azkladnch povinnost. In: POSPIL, Ivo WAGNEROV,
Elika: Vladimr Klokoka. Liber Amicorum. In memoriam emeritnho soudce stavnho soudu. Praha:
Linde, 2009, s. 53 ansl. Prof. Hollnder zde poukazuje zejmna na dlo I. Berlina: BERLIN, Isaiah: tyi
eseje osvobod. Praha: Prostor, 1999 (pekl. Martin POKORN, orig. Four Essays on Liberty. Oxford:
Oxford University Press, 1988), s. 59 ansl.
4 Rozen principu proporcionality je rovn velmi pehledn zpracovno vmonografii A. Baraka, dosud
patrn nejkomplexnjm zpracovn tmatu aplikace principu proporcionality vstavnm prvu viz
BARAK, Aharon: Proportionality. Constitutional Rights and Their Limitations. Cambridge: Cambridge
University Press, 2012 (pekl. Doron KALIR, hebrejsk orig.: Nevo Publishing, 2010), s. 180 ansl.
Souvisejc problematika vlivu prvn kultury na aplikaci principu proporcionality je vnovna rozsahem
men prce COHEN-ELIYA, Moshe PORAT, Iddo: Proportionality and Constitutional Culture. Cam-
bridge: Cambridge University Press, 2013.

156
Tma principu proporcionality jsem rozpracoval vnkolika samostatnch pracch,5
doposud nejkomplexnji jsem mu vnoval vsamostatn monografii, kde jsem se rovn
zabval jeho vvojem vnmeckm stavnm prvu.6
Vzhledem ktomu, e pro pochopen struktury asprvn aplikace principu propor-
cionality je otzka zrodu autven tto modern metody stavnprvn argumentace
vznamn, povaoval jsem za potebn se ktomuto tmatu vrtit arozpracovat jej
podrobnji ne ve ve uvedench pracch.
Vprv sti bude poukzno na pedchdce povlenho principu proporcionality,
kterm byla doktrna nezbytnosti zsah sttu do prv jednotlivc vprusk pirozeno-
prvn vd 18.stolet.
Vdal sti uvedu hlavn doktrinrn zdroje principu proporcionality, tedy povle-
n dla nmeckch konstitucionalist. Zde se zamm na dla R. von Krausse, je jako
prvn ve sv disertan prci systematitji popsal princip proporcionality, adle P.Ler-
cheho, kter doktrnu obohatil ozsadu zkazu nadmrnch zsah do zkladnch prv
(tzv.bermaverbot). Konen zmnm ikonkurujc koncepci een koliz zkladnch
prv, kterou je tzv. princip praktick konkordance, interpretan metoda popisovan
vdle K.Hesseho.
Vzvren sti se budu vnovat judiciln reflexi principu proporcionality vjudi-
katue Spolkovho stavnho soudu, zejmna vdob jejho utven.

1. PRUSK POLICEJN PRVO V18. A19.STOLET


APRINCIP NEZBYTNOSTI

Za bezprostednho pedchdce principu proporcionality, kter se zrodil


vnmeck stavn praxi po druh svtov vlce, je povaovna souasnmi autory
doktrna, kter vznikla vprusk osvcensk prvn vd v18.stolet aje odbornou
literaturou oznaovna jako zsada nezbytnosti zsahu orgnu sttn moci do autono-

5 Viz zejm. 25. kapitolu monografie: GERLOCH, Ale TURMA, Pavel akol.: Ochrana zkladnch prv
asvobod na potku 21.stolet veskm, evropskm amezinrodnm kontextu. Praha: Auditorium, 2011,
s. 261269, snzvem Intenzita pezkumu zkladnch prv asvobod vstavnm prvu; ONDEJEK,
Pavel: Proporcionalita versus kategorizace: modely een kolize vlastnickho prva avybranch politic-
kch prv. In: ANTO, Marek WINTR, Jan (eds.): Volby, demokracie, politick svobody. Praha: Leges,
2010, s. 164173; ONDEJEK, Pavel: Kolize zkladnch prv astavn soudnictv. Teoretick modely
appadov studie novely trestnho du .52/2009 Sb. In: KYSELA, Jan WINTR, Jan (eds.): Pocta
doktoru Marku Antoovi k30.narozeninm. Praha: nkladem vlastnm, 2009, s. 6572. ONDEJEK,
Pavel: Princip proporcionality adal modely een koliz zkladnch prv. Jurisprudence, 2012, . 1,
s.1321. ONDEJEK, Pavel: Limitations of Fundamental Rights in the Czech Republic and the Role of
the Principle of Proportionality. European Public Law, 2014, ro. 20, . 3, s. 451466.
6 ONDEJEK, Pavel: Princip proporcionality ajeho role pi interpretaci zkladnch prv asvobod. Praha:
Leges, 2012, zejm. s. 136153.

157
mie jednotlivce.7 Tento princip byl utven jako jeden zprincip tzv. policejnho prva
(Polizeirecht), kter piblin odpovdalo dnenmu prvu sprvnmu.8
Ivstar minulosti vak meme nalzt rzn odkazy na pimenost vprvu vroz-
hodovac praxi, prvnch spisech, sbrkch zprv ospornch prvnch otzkch (Wei-
stmer), atd.9 Franz Wieacker vtto souvislosti hovo oprehistorii principu proporcio-
nality (Vorgeschichte des Verhlnismigkeitsprinzips).10
Prusk prvn vda navazovala na vznamn pedstavitele pirozenoprvn dok-
trny. Knim patil Samuel Pufendorf, kter na konci 17.stolet uvaoval mimo jin
opovinnostech vldc ve vztahu kvydvn zkon. Ty by podle Pufendorfa mly
bt jasn ajednoduch azejmna by nemly pesahovat poet, kter je nezbytn kdo-
saen Dobra pro republiku ajej obyvatele.11 Vtto mylence lze nalzt mimo jin
poadavek na omezen povinnost vyplvajcch zakt suverna nad uritou mez, kter
je charakterizovna jako dosahovn Dobra pro celou spolenost. Skuten pokrok pi
sledovn limit moci suverna vak lze spatovat a spolu suznnm individulnch
prv jednotlivc.
V18. stolet, tm osto let pozdji od vydn nejvznamnjho Pufendorfova
dla, se vznamn prusk autor Carl Gottlieb Svarez zabval otzkou, do jak mry je
ospravedlniteln zsah sttn moci do autonomn sfry jednotlivce.12 Zkladn zsadou
veejnho prva byla podle Svareze maxima, e stt me omezovat svobodu jednot-
livce pouze do t mry, pokud je to nezbytn kzachovn svobod ajistoty ostatnch.13
Svarez ml nsledn vznamn vliv na tvorb Veobecnho pruskho obanskho
zkonku (APLR) zroku 1794, podle jeho lnku 10 odst.2: policie vykonv ne-
zbytn opaten kudrovn veejnho mru, bezpenosti apodku.14 Limity sprvn
innosti tak nebyly nastaveny pouze pomoc cl, ke kterm urit innost smovala
(jako nap. veejn bezpenost, podek, atd.), nbr rovn pomoc prostedk, jak

7 Nap. SCHWARZE, Jrgen: European Administrative Law. London: Sweet and Maxwell, 1992, s. 685.
HIRSCHBERG, Lothar: Der Grundsatz der Verhltnismigkeit. Gttingen: Otto Schwartz Verlag & Co.,
1981, s.2.
8 STONE SWEET, Alec MATHEWS, Jud: Proportionality Balancing and Global Constitutionalism. Co-
lumbia Journal of Transnational Law, 1994, ro.47, s.98.
9 WIEACKER, Franz: Geschichtliche Wurzeln des Prinzips der verhlnismigen Rechtsanwendung. In:
LUTTER, Marcus STIMPEL, Walter WIEDEMANN, Herbert: Festschrift fr Robert Fischer. Berlin,
New York: de Gruyter, 1979, s.874.
10 Ibid. Vpodobnm duchu lze hovoit opedchdcch lidskch prv. Ty se ve sv souasn podob objevuj
a vrevolunm sil vprbhu 18.stolet, pesto urit ideov zdroje tchto prv vnmme ji vdlech
antickch myslitel. Klaus Stern vtto souvislosti hovo oformch pedchzejcch lidskm prvm
(Vorformen der Grundrechte) STERN, Klaus akol.: Das Staatrecht der Bundesrepublik Deutschland,
svazek III/1, Allgemeine Lehren der Grundrechte. Mnichov: C. H. Beck, 1988, s.57 ansl.
11 PUFENDORF, Samuel: The Whole Duty of Man According to the Law of Nature. London, 1691 (pekl.
Andrew TOOKE, orig. De officio hominis et civis, 1673, reprint vedici Liberty fund, Indianopolis, 2003),
s.216.
12 STONE SWEET, Alec MATHEWS, Jud: Proportionality Balancing and Global Constitutionalism,
s.9899.
13 Von KRAUSS, Rupprecht: Der Grundsatz der Verhlnismssigkeit in seiner Bedeutung fr die Notwedig-
keit des Mittels im Verwaltungsrecht. Hamburg: Kommisionverlang Ludwig Appel, 1955, s. 34.
14 PORAT, Iddo, COHEN-ELIYA, Moshe: American balancing and German proportionality: The historical
origins. International Journal of Constitutional Law, 2010, ro.8, .2, s.271. Podle autor se jedn
oprvn zklad principu proporcionality vtextu prvnho pedpisu. Viz t HIRSCHBERG, Lothar: Der
Grundsatz der Verhltnismigkeit, s.3.

158
tchto cl dosahovat. Jakkoliv zsah ze strany orgnu veejn moci, by by byl veden
ilegitimnm clem, tedy nemusel nutn bt povaovn za legln, pokud souasn ne-
sploval podmnku nezbytnosti. Jinmi slovy nesmly existovat jin prostedky, kter
by stejnho cle doshly pi menm omezen prv osob. Svarezovy mylenky odrely
tehdej pojet pirozenho prva,15 nen proto divu, e dal rozvjen principu nezbyt-
nosti se neslo vduchu liberlnch pedstav onutnosti zachovn prv asvobod lovka.
Proponentem podobnch vah byl iGnther Heinrich von Berg, kter je odbornou
literaturou zmiovn jako prvn autor, je popisoval dv sloky souasnho principu
proporcionality test vhodnosti anezbytnosti.16 T autor je povaovn M. Jakobsem
za prvho nmeckho autora, kter pouval termn proporcionalita.17
Dal vznamn autor Otto Mayer chpal princip proporcionality jako jednu zpod-
mnek omezen policejn (tj. sprvn) moci. Vprvnm svazku svho dla Deutsches
Verwaltungsrecht popisuje pimenost vrmci sprvn innosti takto: Zsady piro-
zenho prva vyaduj pimenost zsahu, m zabezpeuj urit omezen policejn
pravomoci.18 L.Hirschberg povauje O.Mayera za zakladatele souasn zsady po-
tebnosti, tedy t sloky principu proporcionality, kter vyaduje co mon nejmrnj
prostedek knaplnn cle sledovanho uritou pravou.19
I. Porat aM. Cohen-Eliya hovo vtto souvislosti oprincipu nezbytnosti jako od-
leit sousti koncepce prvnho sttu (Rechtsstaat). Koncepci prvnho sttu chpou
mnoz rovn jako zklad souasnho pojet principu proporcionality vstavnm prvu
SRN atuto tezi nalezneme ivrozhodnutch Spolkovho stavnho soudu.20 Jak vp-
pad principu nezbytnosti, tak vppad principu proporcionality se vak jedn oir
ne pouh formln pojet prvnho sttu, podle nho je kritriem zsahu do zkladnch
prv princip legality.21 Princip nezbytnosti rozvj zsadu zkonnosti odal dleitou
podmnku.22 Zsah do prv tedy nesta ospravedlnit pouze zkonnm podkladem,
mus bt rovn nezbytn kdosaen svho cle.
Princip nezbytnosti ajeho roli vpruskm prvu nelze popisovat pouze na zklad
spis tehdejch myslitel, ppadn zhlediska zakotven vtehdejch kodexech. Je
poteba rovn pohldnout na aplikaci tohoto principu soudy. Zde je nutn zdraznit,
e teoretick mylenky Svareze, von Berga adalch, stejn jako zakotven principu
nezbytnosti vAPLR, neznamenaly, e by ji v18. stolet dochzelo ksoudnmu pe-
zkumu sprvnch rozhodnut; ktomu dochz a omnoho desetilet pozdji, zejmna

15 STONE SWEET, Alec MATHEWS, Jud: Proportionality Balancing and Global Constitutionalism,
s.98.
16 Ibid., s.99. A. Stone Sweet aJ. Mathews vak pipomnaj, e von Bergovy nzory neznamenaly, e by
disproporcionln rozhodnut muselo bt zrove neleglnm omezenm zkladnch prv, jeho ilegalitu
bybylo mon deklarovat soudem. Pvodn smysl principu proporcionality tak byl pouze vintern smr-
nici pro legislativn tvorbu prva.
17 JAKOBS, Michael Ch.: Der Grundsatz der Verhlnismigkeit. Kln, Berlin, Bonn, Mnchen: Carl Hey-
manns Verlag, 1985, s.2.
18 Ibid., s.4.
19 HIRSCHBERG: Lothar: Der Grundsatz der Verhltnismigkeit, s.4.
20 Ibid., s.1.
21 Ktomuto pojet viz nap. GERLOCH, Ale: Teorie prva. 6.vyd., Plze: Ale enk, 2013, s.200.
22 PORAT, Iddo COHEN-ELIYA, Moshe: American balancing and German proportionality, s.272.

159
vsouvislosti se zaloenm pruskho Vrchnho sprvnho soudu Oberverwaltungsge-
richt vroce 1875.23
Vpruskm sprvnm soudnictv se princip nezbytnosti stal jednm ze zkladnch
princip sprvnho prva. Prvnm anejcitovanjm zady rozhodnut pruskho Vrch-
nho sprvnho soudu byl ppad Kreuzberg zroku 1882, vnm tento soud zruil na-
zen msta Berlna, zabraujc ve vstavb budov, kter by brnily vhledu na kul-
turn pamtky. Takovto nazen by toti podle soudu muselo bt nezbytn kdosaen
nkterho zlegitimnch cl stanovench zkonem, mezi n nepat estetick ctn.24
Na konci 19. stolet se vsouvislosti skonstantn judikaturou sprvnch soud hovo
ji opodmnce nezbytnosti zsah do zkladnch prv.25 Zatmco teoretikov sprv-
nho prva ve svch pracch asto zmiuj pirozenoprvn zklad principu proporcio-
nality, tak jak jej nachzme napklad uSvareze, praxe sprvnch soud byla ovldna
spe formalistickm, pozitivistickm pstupem kprvu.26
Vprvn polovin 20.stolet zskala tato zsada podrobnj legislativn vyjden
vzkon oprusk policejn sprv (Preuisches Polizeiverwaltungsgesetz) zroku 1931.
Pslun ustanoven 41 odst.2 znlo: Pokud kodstrann naruen veejn bezpe-
nosti nebo podku nebo kinn obran ped nebezpem pro sprvu pichz vvahu
vce prostedk, posta, pokud sprvn orgn ur jeden znich. Vtakovm ppad je
vak bezpodmnen nutn volit takov prostedek, aby veejnost i doten osoby byly
doteny co nejmn. Dotenm osobm je dovoleno navrhnout, aby byl zvolen jin
nabzen prostedek, kterm se stejn inn odvrac nebezpe.27

2. VZNIK DOKTRNY PROPORCIONALITY


PO DRUH SVTOV VLCE

Pestoe chpn lidskch prv jako zklad stavnosti se objevuje vpra-


cch nkterch nmeckch autor jet ped nstupem nacismu kmoci,28 odoktrinrnm
utven principu proporcionality lze hovoit a po skonen druh svtov vlky.
Vedle ji zmnn tradice prusk policejn vdy asprvnho soudnictv zdrazujc
liberln hodnoty je druhm zkladnm zdrojem souasnho principu proporcionality
vSRN koncepce stavy jakoto objektivnho du hodnot, vnm hraj stedn lohu
zkladn prva. Podle E.-W. Bckenfrdeho, kter se vnmeck literatue poprv de-

23 STONE SWEET, Alec MATHEWS, Jud: Proportionality Balancing and Global Constitutionalism,
s.100.
24 Rozhodnut z14.ervna 1882, Sbrka rozhodnut Vrchnho sprvnho soudu Pruska, sv.9, 1882, s.353
ansl., cit. dle: PORAT, Iddo COHEN-ELIYA, Moshe: American balancing and German proportionali-
ty, s.271.
25 Mnostv soudnch rozhodnut nmeckch soud zmiuj J. Schwarze viz SCHWARZE, Jrgen:
European Administrative Law, s.686 i L. Hirschberg HIRSCHBERG, Lothar: Der Grundsatz der
Verhltnismigkeit, s.4.
26 PORAT, Iddo COHEN-ELYIA, Moshe: American balancing and German proportionality, s.273274.
27 Cit. dle: HIRSCHBERG, Lothar: Der Grundsatz der Verhltnismigkeit, s.5.
28 STONE SWEET, Alec MATHEWS, Jud: Proportionality Balancing and Global Constitutionalism,
s.102103. Autoi zmiuj nap. R.Smenda, G.Leibholze, budouc vd postavy povlenho stavnho
prva SRN.

160
tailnji vnoval rznm teorim lidskch prv,29 je hodnotov teorie lidskch prv zce
spjata steori pomovn aprincipem proporcionality.30 Chpn lidskch prv jakoto
hodnot zpsobilch kolize vychz zdla R.Smenda, kter akcentoval pojet lidskch
prv nikoliv jako prv subjektivnch, nbr jako norem objektivnho prva, zeho
dovozoval irok inky tchto prv vcelm prvnm du.31
Nov koncipovan hodnoty stavnho prva se pitom asto dostvaly do konfliktu,
piem poadavek pojmn stavy jakoto du hodnot vyluoval absolutn prefero-
vn jedn znich na kor jin. Jakkoliv individuln lidsk prvo nebo veejn zjem
jsou tud vnmny jako soust jednoho du hodnot.32
Takovto pojet pmo vybz khledn metod een konflikt mezi kolidujcmi
hodnotami vpodob zkladnch prv aveejnch zjm. Aplikace principu proporcio-
nality vtto situaci je pak logickm dsledkem hodnotov teorie lidskch prv. Otzkou
ovem je, zda princip proporcionality uspje ipi liberlnm pohledu na lidsk prva,
kter se vjudikatue Spolkovho stavnho soudu rovn siln prosazoval.
Prv nerespektovn specifick povahy lidskch prv ajejich sniovn na rove
ostatnch zjm je pedmtem ady kritik pouvn tohoto principu vstavnm prvu.
J.Habermas ktomuto nebezpe vstin uvd, e pi aplikaci lidskch prv jakoto
stavnch hodnot zpsobilch pomovn slibovolnou jinou stavn hodnotou se ztrc
jejich normativn charakter. Prakticky kterkoliv jin zjem pak me pevit nad lid-
skm prvem, kter je degradovno na jeden zmnoha spoleenskch zjm.33
Odkaz na doktrinrn zklady povlenho principu proporcionality je teba dopl-
nit oinspirace starmi pracemi nmeckch prvnch sociolog. Prvn sociologie sice
nenala odraz vpevn pozitivisticky ladn judikatue pedvlench nmeckch
soud, avak po vlce nkterm dlm nelze upt vliv na formovn principu propor-
cionality.
Na prvnm mst je teba zmnit R.von Jheringa ajeho pojet el vprvu ajejich
konflikt.34 Krom toho je vznamn ikola zjmov jurisprudence (Interessenjuris
prudenz), jejm pedstavitelem byl P.Heck, E.Stampe, M.Rmelin aj.35 Svm silm
ovyplovn mezer vprvu prostednictvm analzy zjm se tato kola podstatnm
zpsobem odliovala od koly pojmov jurisprudence.36 Prv aplikace kolidujcch z-
jm jako een prvnch problm je metodologicky podobn pomovn kolidujcch

29 STERN, Klaus: Idee und Elemente eines Systems der Grundrechte. In: ISENSEE, Josef KIRCHHOF,
Paul (eds.): Handbuch des Staatsrechts der Bundesrepublik Deutschland, Heidelberg: C.F.Mller Juris-
tische Verlag, 2000, s.58.
30 BCKENFRDE, Ernst-Wolfgang: Staat, Verfassung, Demokratie. Studien zur Verfassungstheorie and
zum Verfassungsrecht. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 1995, s.129 ansl.
31 Ibid., s.130.
32 EMILIOU, Nicholas: The Principle of Proportionality in European Law. AComparative Study. London:
Kluwer Law International, 1996, s.19.
33 HABERMAS, Jrgen: Between Facts and Norms. Contributions to aDiscourse Theory of Law and De-
mocracy. Cambridge: MIT Press, 2001 (peklad William REHG, orig. Faktizitt und Geltung, Frankfurt
am Main: Suhrkamp, 1986), s.258.
34 SCHWARZE, Jrgen: European Administrative Law, s.679.
35 BOMHOFF, Jacco: Genealogies of Balancing as Discourse. Law & Ethics of Human Rights, 2010, ro.4,
.1, s.126.
36 Ibid.

161
prv ahodnot, pestoe zsadn rozdl obou tchto pstup spov vpojet pramene
prva.

3. POMOVN (ERMESSEN)
VDLE RUPPRECHTA VON KRAUSSE

Akoliv se pojem princip proporcionality (Grundsatz der Verhlnismig-


keit) vnmeck prvn vd ojedinle vyskytoval, povlen prvn teorie isoudn
praxe pouvaly tento pojem namsto star zsady nezbytnosti.37 Impulzem kodlien
principu proporcionality vum slova smyslu aprincipu nezbytnosti byly dle L.Hir-
schberga nov zkony zoblasti sprvnho prva pijat na potku 50.let 20.stolet
vnkterch spolkovch zemch, kter ji rozvjej princip nezbytnosti onutnost pom-
ovn cl aprostedk veejn regulace.38
Prvn podrobnj rozpracovn nov se formulujcho principu proporcionality vn-
meckm veejnm prvu popisuje ve sv disertan prci zroku 1953 vydan knin
odva roky pozdji R.von Krauss. Vn rozvj zejmna tet sloku principu proporcio-
nality (princip proporcionality vum slova smyslu,39 kterou vdalm textu nazv
rovn obecnji Ermessen pomovn).40
Podle tohoto autora nelze vstavnm prvu vystait pouze sprincipem nezbytnosti,
nebo kdyby se jednalo okonen prostedek zruky stavnosti, pot by ipodstatn
zsah do zkladnho prva musel bt strpn za elem ochrany teba jen nevznamnho
veejnho zjmu, pokud by tento zsah byl nezbytn.41
Lze tedy shrnout, e zterminologickho hlediska R.von Krauss rozliuje obecn
princip proporcionality, nazvan t principem proporcionality virm slova smyslu,
kter zahrnuje dv sloky: princip nezbytnosti, kter ji nen chpn jako samostatn
princip, aprincip proporcionality vum slova smyslu.42
Na zklad tohoto popisu principu proporcionality (virm slova smyslu) popisuje
R.von Krauss disproporcionln pravu nsledovn: Urit prava je disproporcionl-
n za pedpokladu, e od jednotlivc poaduje kdosaen svho cle vce, ne je bezpod-
mnen nutn, azrove toto nezbytn omezen svobody nen beze vztahu kprosazen
uitku pro spolenost, anebo, vyjdeno negativn, urit akt je neproporcionln, kdy
poaduje vce, ne je absolutn nezbytn, nebo omezen jednotlivce stoj vnpadnm
nepomru (vorig. aufflligen Miverhltnis) kprospchu pro celou spolenost.43

37 HIRSCHBERG, Lothar: Der Grundsatz der Verhltnismigkeit, s.10 ansl.


38 Ibid., s.13.
39 Von KRAUSS, Rupprecht: Der Grundsatz der Verhlnismssigkeit in seiner Bedeutung fr die Notwedig-
keit des Mittels im Verwaltungsrecht, s.15.
40 Ibid., s.53.
41 STONE SWEET, Alec MATHEWS, Jud: Proportionality Balancing and Global Constitutionalism,
s.105.
42 Von KRAUSS, Rupprecht: Der Grundsatz der Verhlnismssigkeit in seiner Bedeutung fr die Notwedig-
keit des Mittels im Verwaltungsrecht, s.18.
43 Ibid. (zvraznno voriginlu).

162
Za jeden znejvznamnjch argument ve prospch principu proporcionality mo-
hou bt povaovny mylenky vztahujc se kprincipm nov nmeck stavy Z-
kladnho zkona zroku 1949. Jednm zodklon od vmarsk stavy pat draz na
lidsk svobody, kter dle R. von Krausse nemohou bt libovoln omezovny, ato ani
zkonem. Vstin je to popsno dvojic vrok: zatmco vpedvlenm Nmecku
platila teze, e svoboda je garantovna podle zkona, nyn plat opak: zkony jsou tvo-
eny tak, aby odpovdaly garantovanm svobodm.44 Pokud vak vstav takto vyzdvi-
hujeme svobody, bylo by podle von Krausse sporn, kdyby stt umooval omezovn
svobod ve vt me, ne je absolutn nezbytn.45
Tyto mylenky bychom mohli povaovat na svou dobu za prkopnick. Podobn ar-
gumenty pouil omnoho let pozdji R. Alexy vjednom znejvlivnjch dl zabvajcch
se principem proporcionality, kdy konstruoval nutn propojen principu proporciona-
lity ateorie zkladnch prv.46

4. PETER LERCHE AZKAZ NADMRNCH ZSAH


(BERMASSVERBOT)

Vroce 1961 publikoval P.Lerche svou disertan prci, jejm pedmtem byl popis
protistavnch dsledk takov regulace, kter zdvodu sv irok psobnosti zasahuje
pespli do zkladnch prv.47 Zkaz takovto pravy (voriginlu bermaverbot)
nevychzel zdosavadn terminologie vpracch tkajcch se principu proporcionality,
nicmn je zejm, e P.Lerche usiloval oaplikaci podobnch kritri, jako vppad
principu proporcinality. Pojem bermaverbot uP.Lercheho toti zahrnoval stejn
sloky jako princip proporcionality virm slova smyslu uR.von Krausse: test nezbyt-
nosti atest proporcionality vum slova smyslu.48
Princip zkazu nadmrnch zsah je podle P. Lercheho popisovn jako jeden
zstednch stavnprvnch princip vedle pkazu krovnmu zachzen (Gleichheits
gebot), uritosti (Bestimmtheit) avhodnosti (Geeignetheit).49
Zkladn rozdl Lercheho metodologie oproti modernmu tstupovmu testu pro-
porcionality lze spatovat v oddlen zsady vhodnosti a nadmrnosti zsah, kdy
posouzen kritria vhodnosti prvn pravy podle Lercheho pedchz posouzen, zda
prava nen pli irok, atm disproporn.50 Vsouasnosti bv princip vhodnosti

44 Ibid., s.25.
45 Ibid.
46 STONE SWEET, Alec MATHEWS, Jud: Proportionality Balancing and Global Constitutionalism,
s.105. Jedn se omonografii: ALEXY, Robert: ATheory of Constitutional Rights. Oxford: Oxford Uni-
versity Press, 2002 (pekl. Julian RIVERS, orig.: Theorie der Grundrechte. 3.vyd. Frankfurt am Main:
Suhrkamp, 1986).
47 KIRCHHOF, Paul: Gleichmass und bermass. In: BADURA, Peter SCHOLZ, Rupert (eds.): Wege und
Verfahren des Verfassungslebens. Festschrift fr Peter Lerche zum 70. Geburtstag. Mnchen: C.H.Beck,
1993, s.133.
48 HIRSCHBERG, Lothar: Der Grundsatz der Verhltnismigkeit, s.18.
49 Ibid., s.585.
50 IPSEN, Jrn: Staatsrecht II. Grundrechte. 12. vyd. Kln: Carl Heymanns Verlag, 2009, s.48.

163
aplikovn vrmci testu proporcionality jako jeho prvn sloka, nebo jeho poruen
pedstavuje typick pklad disproporn pravy. Je toti zejm, e pokud urit prava
nen zpsobil naplnit cl, kter sleduje, nen rovn mon, aby byla posouzena jako
pimen pi pomovn vkolizi stojcch prv ahodnot.51
Lerche se na rozdl od von Krausse dle ve sv prci zabv pesnjm vztahem
mezi testem nezbytnosti apomovn. Dovozuje pitom, e bez pomovn by prin-
cip nezbytnosti neml vznam, nebo jakkoliv opaten omezujc zkladn prva by
mohlo bt povaovno za nezbytn, pokud by el, ktermu m slouit, byl definovn
dostaten iroce.52
Jak ji bylo naznaeno ve, pes nkter teoretick rozdly ve struktue souasn
pojmanho principu proporcionality azkazu nadmrnch zsah podle P.Lercheho
se ve vsledku tyto principy v zsad neli. Ostatn od potku popisovn obou
tchto princip existovaly nejasnosti ohledn jejich struktury asloek.53 Potkem
80.let minulho stolet shrnuje tuto terminologickou nejednotnost L.Hirschberg. Po-
jem princip proporcionality pouv odborn literatura a soudn praxe v trojm v-
znamu: bu jako princip proporcionality vum slova smyslu (pomovn), nebo
virm slova smyslu (zahrnujc idal kritria), anebo jako synonymum principu
nezbytnosti.
Zkaz pli omezujc pravy (bermaverbot) se vyskytoval dokonce ve tyech
rznch vznamech: jako synonymum principu nezbytnosti, proporcionality vum
slova smyslu, jako zasteujc pojem kprincipm vhodnosti, potebnosti apropor-
cionality stricto sensu (tedy jako synonymum principu proporcionality virm slova
smyslu), akonen jako zasteujc pojem kprincipm potebnosti aproporcionality
stricto sensu.54
Mon z ve uvedench dvod bv dodnes zkaz pli omezujc pravy
(bermaverbot) povaovn za specifick ppad disproporcionln pravy.55 Nkte
autoi princip zkazu nadmrnch zsah povauj nadle za zasteujc pojem, zahr-
nujc jak princip proporcionality vum slova smyslu, tak iprincipy vhodnosti apo-
tebnosti.56

51 ONDEJEK, Pavel: Princip proporcionality ajeho role pi interpretaci zkladnch prv asvobod,
s.109.
52 LERCHE, Peter: berma und Verfassungsrecht: Zur Bindung der Gesetzgebers an die Grundstze der
Verhlnissmssigkeit und der Erforderlichkeit. Kln: Heymanns, 1961, s.20, cit. dle: STONE SWEET,
Alec MATHEWS, Jud: Proportionality Balancing and Global Constitutionalism, s.106.
53 Srov. JAKOBS, Michael Ch.: Der Grundsatz der Verhlnismigkeit, s.8 ansl.
54 HIRSCHBERG, Lothar: Der Grundsatz der Verhltnismigkeit, s.2122.
55 Princip zkazu nadmrnosti zsah do prv a svobod (zjevn inspirovan nmeckm pojetm
bermaverbot) vymezil esk stavn soud vjednom ze svch nlez jako synonymum tet sloky testu
proporcionality viz nlez stavnho soudu ze dne 13.8.2002 Pl. S 3/02 (likvidan ve pokuty). Viz
t obdobn koncept overinclusiveness vdle A. Baraka: BARAK, Aharon: Proportionality, s.335
ansl.
56 REMMERT, Barbara: Verfassungs- und verwaltungsrechtsgeschichliche Grundlagen des bermaverbo-
tes. Heidelberg: C.F.Mller, 1994, s.2.

164
5. PRINCIP PRAKTICK KONKORDANCE
(PRAKTISCHE KONKORDANZ)
VDLE KONRADA HESSEHO

Souasn pojet principu proporcionality vdlech nmeck stavn teorie


irozhodovac praxe soud erp mimo jin zkoncepce praktick konkordance objevu-
jc se vdle slavnho povlenho konstitucionalisty Konrada Hesseho, psobcho od
edestch let minulho stolet na Univerzit veFreiburgu apozdji tak jako soudce
Spolkovho stavnho soudu.
Pojem praktick konkordance je vHesseho dle vymezen jako poadavek na do-
saen maximlnho inku kolidujcch prv aveejnch zjm: hodnoty chrnn
stavnm prvem mus bt pi een ppad vtakovm vzjemnm vztahu, aby ka-
d hodnota mohla bt realizovna. Vppad jejich konfliktu, dn znich neme
bt provdna na kor druh, ani unhlenm pomovnm hodnot, ani na zklad
abstraktnch vah.57
Tento pojem chpe K.Hesse jako jeden zprincipu interpretace vstavnm pr-
vu. Vzhledem ke specifick podob stavy vyznaujc se vgnjmi ustanovenmi,
je poteba podle Hesseho na jedn stran ustoupit od klasickho textulnho vkladu
kvolnjmu vkladu textu, na druh stran vak tato interpretace neme stav od-
porovat.58 Zpsob, jak sprv vykldat stavu, spov podle K.Hesseho vrespek-
tovn pti zkladnch interpretanch pravidel: (1) kad interpretace mus vychzet
zprincipu jednoty stavy, (2) vppad konfliktu stavnch pravidel mus bt apli-
kovn princip praktick konkordance, (3) vechny sttn orgny musej respektovat
dlbu moci nastavenou vstav, (4) jakkoliv vklad mus podporovat integran efekt
jak vzhledem kastnkm sporu, tak vzhledem kspoleensk apolitick soudrnosti
a(5)vzhledem ktomu, e ve uveden interpretan pravidla maj vliv na legitimizaci
stavy, pi jejm vkladu musej bt vechna pouvna vmaximln mon me.59
Pojem praktick konkordance je ztohoto dvodu nutn rovn dt do souvislosti sdal-
mi principy interpretace stavy, zejmna sprincipem jednoty stavy. Ten je dnes pova-
ovn za jeden ze zkladnch princip nmeckho stavnho prva60 aje dnes pejmn
iSpolkovm stavnm soudem, podle nho nmeck Zkladn zkon tvo logicko-te-
leologick celek.61 Ztoho plyne, e vklad prv akolidujcch hodnot nesm bt provdn
bez ohledu na dal prva ahodnoty tvoc soust stavy.
Zprincipu jednoty stavy tedy vyplv poadavek na optimalizaci prv ahodnot:
Kolidujc prva azjmy musej podlhat omezenm, tak aby kad prvo akad
zjem doshl optimlnho inku. Ztoho vyplv, e omezen musej bt pimen

57 HESSE, Konrad: Grundzge des Verfassungsrechts der Bundesrepublik Deutschland. Neudruck der
20.Auflage, Heidelberg: C.F.Mller, 1999, s.28.
58 BRUGGER, Winfried: Legal Interpretation, Schools of Jurisprudence, and Antropology: Some Remarks
from aGerman Point of View. American Journal of International Law, 1997, ro.42, s.398.
59 Ibid., s.398399.
60 Srov. KOMMERS, Donald P.: German Constitutionalism. AProlegomenon. Emory Law Review, 1991,
ro.40, s.851.
61 Rozhodnut ze dne 14.prosince 1965 BVerfGE 19, 206 (Kirchenbausteuer) viz KOMMERS, Donald P.:
German Constitutionalism, s. 851.

165
ve svtle specifickch skutenost. Nesmj jt dle, ne je nutn kvytvoen souladu
(konkordance) kolidujcch stavnch hodnot.62 Ztohoto vymezen jasn plyne, e ko-
lize prv je zvisl na specifickch okolnostech ppadu, co vysvtluje vznam slova
praktick.63
Rysem Hesseho teorie je rovn skutenost, e skolidujcmi prvy azjmy zach-
zel jako srovnocennmi hodnotami, anepovaoval tud zkladn prva za apriorn
nadazen spoleenskm zjmm. Toto pojet je dsledkem chpn ve zmnnho
principu jednoty stavy.64 Prv skutenost, e stavy ve vtin ppad nestanovuj
apriorn hierarchii hodnot, ppadn zkladnch prv aveejnch zjm, vede knutnosti
jejich optimalizace.65
Pokud se zamme na odraz uveden Hesseho teorie vjudikatue Spolkovho stav-
nho soudu, zjistme, e dnen aplikace principu praktick konkordance ve Spolkov
republice Nmecko se ponkud odliuje od pvodn koncepce. Zatmco K.Hesse apli-
koval tento princip jako samostatn model een kolize zkladnch prv, vsouasn
judikatue se tento princip projevuje vrmci hodnocen proporcionality vum slova
smyslu, kdy dochz kfinlnmu posouzen, kter prvo i veejn zjem vdanm p-
pad pev. Navc, argumentace principem praktick konkordance se podle peva-
ujc sti teorie aplikuje vppad konfliktu dvou zkladnch prv, nikoliv vppad
konfliktu zkladnho prva akolidujcho veejnho zjmu. astji se pouv vppa-
dzkladnch prv, kter neobsahuj limitan klauzuli.66
E.Grabitz srovnv princip proporcionality sprincipem praktick konkordance
avm si rozdlu, e vppad principu proporcionality jde vnkterch ppadech
ovylouen disproporcionln pravy, zatmco vppad praktick konkordance jde
onalezen optimln pravy67 (uplatuje se zde tedy ni mra uven soud pi hle-
dn stavn konformnho een).

62 HESSE, Konrad: Grundzge des Verfassungsrechts der Bundesrepublik Deutschland, s.28.


63 MARAUHN, Thilo RUPPEL, Nadine: Balancing Conflicting Human Rights: Konrad HessesNotion of
Praktische Konkordanz and the German Federal Constitutional Court. In: BREHMS, Eva (ed.): Conflict
between Fundamental Rights. Antwerp, Oxford, Portland: Intersentia, 2008, s.281.
64 Ibid.
65 JAKOBS, Michael Ch.: Der Grundsatz der Verhlnismigkeit, s.83.
66 MARAUHN, Thilo RUPPEL, Nadine: Balancing Conflicting Human Rights: Konrad HessesNotion
of Praktische Konkordanz and the German Federal Constitutional Court, s.282284. T. Marauhn
aN.Ruppel cituj nap. nzory K. Sterna, B. Pierotha, B. Schlinka.
67 GRABITZ, Eberhard: Der Grundsatz der Verhlnismigkeit in der Rechtsprechung des Bundesver-
fassungsgerichts. Archiv des ffentlichen Rechts, ro.98, 1973, s.576. Rozdl mezi pozitivnm vyjde-
nm (optimalizac zkladnch prv, resp. veejnch zjm) anegativnm vyjdenm (vylouenm dispro-
porcionality) si vm iM. Jakobs viz JAKOBS, Michael Ch.: Der Grundsatz der Verhlnismigkeit,
s.8485. Podle M.Jakobse je princip praktick konkordance zamen pevn na normotvrce, ktermu
pikazuje brt ohled na kolidujc prva azjmy pi tvorb prva, zatmco princip proporcionality je pot
aplikovanm podobnch pravidel soudy asprvnmi orgny pezkoumvajcmi proporcionalitu takto vy-
tvoench akt (Ibid., s. 8586). Ktomu je teba dodat, e jde ootzku terminologickou, nebo podobn
lze argumentovat, e izkonodrce je vzn principem proporcionality ktomuto pojet viz POHL,
Ottmar: Ist der Gesetzgeber bei Eingriffen in die Grundrechte an der Grundsatz der Verhltnismigkeit
gebunden? Kln: V.Kleikamp, 1961.

166
6. UTVEN TESTU PROPORCIONALITY
VJUDIKATUE SPOLKOVHO STAVNHO SOUDU

Ji krtce po druh svtov vlce existovalo nkolik kvalitnch odbornch


dl, ze kterch mohl Spolkov stavn soud na konci 50.let minulho stolet erpat,
kdy zaal prosazovat doktrnu proporcionality.68 Pvod principu proporcionality
shledv Spolkov stavn soud vzsad prvnho sttu, konkrtn jeho materilnho
pojet.69
Zpotku jeho innosti byl vak princip proporcionality pouvn zdka abez vidi-
telnho rozliovn jeho jednotlivch sloek.70 Pklady nkolika takovchto rozhodnut
zpotku padestch let uvd E.Grabitz. Spolkov stavn soud vjednom znich
napklad hovo ozsad pimenosti (Grundsatz der Angemessenheit) prostedk
kpolicejnmuzsahu, kterou prohlauje za veobecn platn pravidlo prvnho sttu
(allgemein gltige rechstaatliche Regel).71
Prvnm rozhodnutm, v nm se vyskytlo spojen princip proporcionality (der
Grundsatz der Verhltnismigkeit), kter je zmiovno D.Grimmem, se tk stavnos-
ti volebnho zkona ve spolkov zemi Severn Porn Vestflsko.72 Spolkov stavn
soud zamtl stnost nkolika politickch stran na zkon tto spolkov zem ovolbch
do tamnho parlamentu. Sporn ustanoven mimo jin poadovalo zajitn 100 podpis
voli registrovanch vpslunm volebnm obvod pod kandidtn listinou ustrany,
kter vdob voleb nem alespo ti zstupce vparlamentu.73 Podle Spolkovho stav-
nho soudu je elem tohoto ustanoven zabrnn fragmentace politick vle, piem
zkouman ustanoven je vhodnm prostedkem kdosaen tohoto cle. Nepekrauje
hranice mezi clem aprostedkem dan principem proporcionality. Vrmci tchto hra-
nic m zkonodrce pi absenci konkrtnch ustanoven stavy volbu ohledn pravy,
kterou zvol.74
Dieter Grimm si vm jet starch rozhodnut zpotku padestch let,75 kde
napklad Spolkov stavn soud hovo orozdln situaci zsahu do prv vppad

68 Krom ji ve zmnn prce R.von Krausse, je to napklad: KRGER, Herbert: Die Einschrankung von
Grundrechten nach dem Grundgesetz. Deutsches Verwaltungsblatt, 1950, s.625 ansl., cit. dle STONE
SWEET, Alec MATHEWS, Jud: Proportionality Balancing and Global Constitutionalism, s.104.
69 GRABITZ, Eberhard: Der Grundsatz der Verhlnismigkeit in der Rechtsprechung des Bundesver-
fassungsgerichts, s. 584 a judikatura Spolkovho stavnho soudu zde zmiovan. VOKUHLE,
Andreas: Grundwissen ffentliches Recht: Der Grundsatz der Verhltnismigkeit. Juristische Schulung,
.5, 2007, s.429.
70 EMILIOU, Nicholas: The Principle of Proportionality in European Law, s.2425.
71 Rozhodnut ze dne 23.jna 1952 BVerfGE 2, 1, 79 (SRP-Verbot) viz: GRABITZ, Eberhard: Der Grund-
satz der Verhlnismigkeit in der Rechtsprechung des Bundesverfassungsgerichts, s.569.
72 Rozhodnut ze dne 3.ervna 1954, BVerfGE 3, 383 (Gesamtdeutscher Block), cit. dle: GRIMM, Dieter:
Proportionality in Canadian and German Constitutional Jurisprudence. University of Toronto Law Journal,
2007, ro.57, s.385.
73 BVerfGE 3, 383, 385.
74 Ibid., s.398.
75 Rozhodnut ze dne 20.bezna 1952 BVerfGE 1, 167 (Selbstverwaltungsrecht der Gemeinden). Viz t
GRABITZ, Eberhard: Der Grundsatz der Verhlnismigkeit in der Rechtsprechung des Bundesverfas-
sungsgerichts, s. 569.

167
obdob mimodnho stavu. Isohledemna takovto okolnosti vak zsah mus bt dle
Spolkovho stavnho soudu nezbytn kdosaen cle.76
Situace se zmnila odrozhodnut z11. ervna 1958 (Apothekenurteil),77 odkdy je
princip proporcionality pouvn Spolkovm stavnm soudem jednotn apravideln
zahrnuje ti sloky.78 Je pitom pekvapiv, e se vtomto rozhodnut nejene neopel
odnou autoritu, avak ani ble neosvtlil, zjakch dvod princip proporcionality
vbec aplikoval.79
Vdanm ppad lo oto, e Bavorsko udlovalo licenci na provoz lkren pouze za
podmnky, e nov lkrny nebudou konkurovat tm existujcm.
Spolkov stavn soud prohlsil, e na omezen svobody podnikn bude aplikovat
test proporcionality.80 Tyto sloky principu proporcionality popsal jako: a) zkoum-
n, zda omezen prva, kter je prostedkem kdosaen cle, se nezd zcela nevhodn
kdosaen cle (test vhodnosti),81 b) zda je zkouman prava nutn (zwingend erfor-
derlich)82 tj.zda jin prava dosahujc tho cle nelimituje prvo mn (test nezbyt-
nosti) ac) zda existuje adekvtn vyven mezi omezenm prva aznj plynoucm
prostedkem kdosaen veejnho zjmu (princip proporcionality vum slova smyslu
spovajc vpomovn dotench prv, resp. cl).83
Vdanm ppad bylo Spolkovm stavnm soudem konstatovno, e prava licenc
nespluje poadavek potebnosti dan pravy, nebo poadovanho cle, tj.zabrnn
neomezenho nrstu potu lkren, co by vedlo vkonenm dsledku ke zhoren
dostupnosti liv aslueb obanm, je mono doshnout ijinm zpsobem. Na zklad
obshl skutkov argumentace isuvdnm zahraninch pklad dospl Spolkov
stavn soud knzoru, e licencovn nen kdosaen sledovanho cle potebn.
Vnslednch soudnch rozhodnutch se Spolkov stavn soud pidrel obsahu prin-
cipu proporcionality tj.regulace cle aprostedku. Tak na princip proporcionality

76 GRIMM, Dieter: Proportionality in Canadian and German Constitutional Jurisprudence, s.385.


77 BVerfGE 7, 377.
78 EMILIOU, Nicholas: The Principle of Proportionality in European Law, s.2425.
79 STONE SWEET, Alec MATHEWS, Jud: Proportionality Balancing and Global Constitutionalism,
s.107. Stejn pipomnka vak plat ivppad prvnho propracovanjho uveden principu proporciona-
lity veskm stavnm prvu. Ani rozhodnut stavnho soudu R ze dne 12.jna 1994 ve vci stavnosti
institutu anonymnho svdka (sp. zn. Pl. S 4/94) necitovalo dnou teoretickou prci ani zahranin
soudn rozhodnut kpodpoe argumentace principem proporcionality.
80 Vppadu BVerfGE, 7, 377 je na stran 407 tento princip popisovn nsledovn: Zde plat princip propor-
cionality vtom smyslu, e pedepsan podmnky nesmj zstat beze vztahu kzamlenmu elu dnho
plnn innosti povoln.
81 BVerfGE 7, 377, (1958), 412.
82 Ibid.
83 Ktomuto testu vak Spolkov stavn soud podrobn nepistoupil, nebo doten prava licenc pro lkr-
ny byla shledna protistavn zdvodu poruen principu potebnosti. Spolkov stavn soud pi popisu
pomovn hovo ouritm stupni pravy zasahujc do zkladnho prva, kter mus bt vyven
adekvtnm pnosem pro veejn dobro. Jakkoliv vy stupe zsahu do zkladnho prva je pot mon
pouze vtom ppad, kdy pedchoz stupe pravy nen sto efektivn naplnit pedmtn veejn zjem
viz BVerfGE 7, 377, (1958), 408. Zde vidme, e pomovn kolidujcho prva aveejnho zjmu (tj.
tet krok aplikace principu proporcionality) je do jist mry spojeno sargumentac tkajc se nezbytnosti
dan pravy.

168
odkazuje necel pl rok po svm prvm rozsudku pi rozhodovn ostavnosti zkona
ocench.84
Zterminologickho hlediska se jednotliv sloky testu proporcionality neobjevuj
ihned od potku jako explicitn formulovan sloky testu proporcionality virm slo-
va smyslu. Vrozsudcch se vtinou objevuj odkazy na rzn jednotliv sloky testu
proporcionality, piem bv odkazovno na obecn princip proporcionality formulo-
van ve ve uvedenmrozsudku Apothekenurteil. Napklad vrozsudku Spolkovho
stavnho soudu, kter zruil ustanoven zkona tkajcho se vztahu lka apojio-
ven, bylo konstatovno, e vsledkem pomovn je posouzen, zda omezen svobo-
dy povoln nen pli irok (bermig), nebo nen nezbytn kobran proti reln
hrozcm nebezpem.85
Pojem zkazu nadmrnho zsahu iprincipu proporcionality se objevuj vodvod-
nn rozhodnut Spolkovho stavnho soudu zroku 1963 tkajcho se zabrn vci
vtrestnm zen.86 Zde je mimo jin uvedeno, e princip proporcionality je aplikovn
stejnm zpsobem jako zkaz nadmrnho zsahu, piem ve vroku rozhodnut je ji
argumentovno pouze principem proporcionality.87
Vce ne sto ticet rozhodnut, vnich aplikoval Spolkov stavn soud princip pro-
porcionality do roku 1973,88 pak pineslo zpesnn jeho aplikace adal propracovn
argumentace. Nadto argumentace principem proporcionality byla provdna ivrozhod-
nutch Spolkovho nejvyho sprvnho soudu,89 kter se tak rovn podlel na utven
tohoto principu.
Jak bylo uvedeno ve, souasn princip proporcionality absorboval adu alterna-
tivnch koncepc, kter vznikaly zejmna vedestch letech 20.stolet, a se postupn
prosadil nejen jako zkladn kritrium stavnosti omezen zkladnch prv vNmecku,
ale rozil se ido dalch evropskch imimoevropskch stt.

7. ZVR

Princip proporcionality, je vznikl vpovlen doktrn ajudikatue Spol-


kov republice Nmecko, navazoval na star teorie aideov zdroje, a u se jedn
oprincip nezbytnosti vpruskm sprvnm prvu, i nmeckou prvn sociologickou
kolu.
Hlavnm impulzem pro rozvoj souasn podoby principu proporcionality byla pov-
len nmeck koncepce stavy jakoto objektivnho du hodnot, kde stedn lohu
84 Rozhodnut ze dne 12.listopadu 1958 BVerfGE 8, 274 (Preisgesetz). Spolkov stavn soud na s.310
zmiuje, e pi aplikaci zmocovacho ustanoven 2 zkona ocench mus bt brn vpotaz princip
proporcionality mezi clem aprostedkem (der Grundsatz der Verhltnismigkeit zwischen Zweck und
Mittel).
85 Rozhodnut ze dne 23.bezna 1960 BVerfGE 11, 30 (Kassenarzt-Urteil), s.45.
86 Rozhodnut ze dne 10.ervna 1963 BVerfGE 16, 194 (Liquorentnahme).
87 Srov. t HIRSCHBERG, Lothar: Der Grundsatz der Verhltnismigkeit, s.94.
88 E. Grabitz vlnku zroku 1973 uvd, e do t doby pouil Spolkov stavn soud princip proporcionality
ve 132 ppadech viz GRABITZ, Eberhard: Der Grundsatz der Verhlnismigkeit in der Rechtspre-
chung des Bundesverfassungsgerichts, s.570.
89 HIRSCHBERG, Lothar: Der Grundsatz der Verhltnismigkeit, s.9394.

169
hraje ochrana zkladnch prv apojet materilnho prvnho sttu. Snov koncipova-
nou irokou mrou ochrany zkladnch prv se vak pojila nutnost soudnho nalzn
stavn konformnch limit tchto prv vdemokratick spolenosti. Dvodem prosa-
zen doktrny proporcionality je tak podle mho nzoru zejmna uen obezprostedn
zvaznosti stavy aojej jednot.90
elem tohoto lnku je poukzat na skutenost, e princip proporcionality se vn-
meckm stavnm prvu nevyvinul narz azejmna vedestch letech minulho stolet
se vyskytovaly ialternativn koncepce kprincipu proporcionality (znich byl podrobnji
popsn zkaz nadmrnch zsah aprincip praktick konkordance).
Postupnm utvenm vjudikatue nmeckch soud, zejmna Spolkovho stav-
nho soudu vKarlsruhe, se zprincipu proporcionality stala jedna znejvznamnjch
argumentanch metod vstavnm prvu souasnosti. Pestoe se jedn ovelmi mlad
koncept stavn teorie, napklad ve srovnn spojmy jako jsou demokracie, suverenita
i vlda prva, je podle mho nzoru dleit zabvat se okolnostmi jeho vzniku id-
vody jeho prosazen vnmeckm stavnm prvu.

90 K tmto pojmm viz nap. KOMMERS, Donald P.: German Constitutionalism. A Prolegomenon,
str.845 ansl. Viz rovn ve kapitolu odle K. Hesseho.

170
2015 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 3 PAG. 171215

PRVN GRAMOTNOST MLADCH LID


VESK REPUBLICE AROLE VZDLVN*1

MICHAL URBAN, PETRA HODYSOV, JAN KACZOR**2

Abstract: Legal Literacy of Young People in the Czech Republic and the Role of Education
In this article the authors describe the level of legal literacy of young people and the role
of institutional and non-institutional education in the Czech Republic. The concept of legal
literacy is by the authors understood as the ability to understand words used in alegal
context, draw the appropriate conclusions from them and to use those conclusions to take
action, and includes thus the component of knowledge, skills and attitudes. The article
characterises the influence of both the institutional and non-institutional education on the
level of legal literacy of young people and provides acritical analysis. First, the authors
on the basis of available documents describe the current state of legal literacy of young
people. Than they present the goal in terms of the legal literacy that the Czech Republic sets
in the documents of the government or ministries. The second part of the article lists the
main barriers to the development of legal literacy of young people and selects the one that
possesses according to the authors the greatest potential to become astarter of apositive
change the teachers. The last part of the article identifies the main obstacles, which
prevent teachers from positively influencing the legal literacy of young people. At the
veryend, the authors propose concrete measures to improve the current situation.

Key words: legal literacy, young people, formal education, informal education, knowledge,
skills, attitudes, teacher

Klov slova: prvn gramotnost, mlad lid, formln vzdlvn, neformln vzdlvn,
znalosti, dovednosti, postoje, uitel

1. VOD

esk republika je ji tvrt stolet demokratickm prvnm sttem. M svoji


demokratickou stavu, Listinu zkladnch prv asvobod iadu dalch vznamnch
prvnch pedpis. Na jej demokratick aprvn fungovn dohl mnoho instituc
soudy, sttn zastupitelstv, policie, vlda, parlament i veejnoprvn mdia. Jejich
*1 Tento lnek vznikl vrmci projektu Nrodn pracovn skupina pro strukturovan dialog smlde 2014
financovanho zevropskho programu Erasmus+ apspvku Ministerstva kolstv, mldee atlovcho-
vy. Slou jako odborn podklad pro evropskou konzultaci strukturovanho dialogu smlde na tma:
pstup mladch lid kprvm. Vce na www.strukturovanydialog.cz.
**2 JUDr. Mgr. Michal Urban, Ph.D., psob jako odborn asistent na Prvnick fakult UK, Mgr. Petra
Hodysov je absolventka PF UK, Jan Kaczor PF UK studuje. Za cenn postehy ainspiraci autoi dkuj
Mgr.Janu Huskovi zesk rady dt amldee.

171
innost je dleit, demokratick aprvn charakter R se jim ale nepoda udret bez
toho, aby ojeho vznamu byli pesvdeni tak samotn oban. Zejmna pak mlad
lid, kte nejene naprostou vtinu svho ivota proili po roce 1989 amohou tedy
ped tvrtstoletm znovunabyt prva lehce povaovat zasamozejmost, ale pedevm
budou postupn pebrat osud zem do svch rukou. Je proto klov dleit, aby opr-
vech garantovanch prvnm dem vdli, mli schopnosti je uplatnit abyli pesvde-
n otom, e m smysl (sv) prva vymhat. Jinak plat, e prva de facto nemaj, jakkoli
jim je prvn pedpisy piznvaj. Men povdom ovlastnch prvech avznamu prv
vbec pot logicky povede ikjejich umenovn.1
Tento lnek si proto klade za cl zmapovat rove prvn gramotnosti mladch lid,
vetn role institucionlnho aneinstitucionlnho vzdlvn. Pouvme termn prvn
gramotnost, kterm rozumme schopnost porozumt slovm pouitm vprvnm kon-
textu, vyvodit znich [odpovdajc] zvry, aposlze na zklad tchto zvr [pime-
nm zpsobem] jednat.2 Jde odefinici kanadsk advoktn komory apovaujeme ji za
pln funkn iveskm prosted. Oproti jindy uvanmu prvnmu vdom zdrazuje
prvn gramotnost nejen schopnost rozumt prvnmu jazyku i obsahu jednotlivch
prv, ale ina jejich zklad jednat (atedy imt dostaten schopnosti kjednn).3 Za-
hrnuje tedy sloku znalost, dovednost ipostoj.4 Jak u jsme uvedli ve, vychzme
ztoho, e prvn gramotnost5 pedpokld nejen znalost prv, ale tak schopnost je
uplatnit apesvden otom, e m smysl (sv) prva vymhat. Skupinou mladch lid

1 Aktuln to meme pozorovat nap. na debatch oprotiteroristickch opatench, kter po tocch 11.z
2001 zavedly Spojen stty americk aokterch se vsouasnosti zan vnji debatovat ivEvrop
vnvaznosti na teroristick toky vPai vlednu 2015. Pokud se nenajde dost zastnc svobody projevu
(svobody karikovat politiky inboensk pedstavitele), prva na soukrom (neumoovat adm st
emailov schrnky oban) i nboensk svobody (vyznvat jakoukoli vru, vetn muslimsk), budou
se tato prva zkonit pod tlakem znejistn vtiny omezovat.
2 Definice kanadsk advoktn komory (Canadian Bar Association) zroku 1992, voriginle zn The ability
to understand words used in alegal context, to draw conclusions from them, and then to use those conclu-
sions to take action. ZARISKI, Archie: What Is Legal Literacy? [online]. 2011. Dostupn z: http://www
.athabascau.ca/syllabi/lgst/docs/LGST249_sample.pdf.
3 Prvn vdom bv definovno jako souhrn prvnch znalost anzor na prvo (hodnocen platnho
prva zpohledu spravedlnosti). Ble krozdlu obou pojm ijejich vztahu nap. kprvnmu povdom
viz URBAN, Michal: Efektivn strategie formovn prvnho vdom stedokolskch student: ppady
zpraxe. Praha: Leges, 2013, s.18 ansl.
4 Znalosti, dovednosti apostoje (hodnoty) rozliuje pedagogick vda, ale tak nap. esk kolsk zkon
(tj.zkon .561/2004 Sb.). Znalosti (nebo tak vdomosti, knowledge) pedstavuj soustavu fakt apoj-
m, teori apoznatkovch struktur, kter si jedinec prostednictvm procesu uen m osvojit. Dovednosti
(skills), oznauj zpsobilosti lovka kprovdn urit innosti (nap. vyhledvn paragraf nebo vyj-
den nesouhlasu), kter se projevuj pozorovatelnou innost. Dovednosti rozliujeme od schopnost, kter
vyjaduj individuln potencil lovka kprovdn urit innosti vbudoucnu, kter se me, ale tak
nemus uplatnit. Akonen postoje ahodnoty (attitudes and values), piem postoje pedstavuj hodnotc
vztahy, kter jednotlivec zaujm vi okolnmu svtu, druhm lidem nebo sob sammu, hodnoty pot
vyjaduj mru dleitosti, kterou jedinec pisuzuje vcem, jevm, symbolm ajinm lidem, piem n-
kter hodnoty jsou sdlen celmi skupinami nebo dokonce celou spolenost. URBAN, Michal: Efektivn
strategie formovn prvnho vdom stedokolskch student: ppady zpraxe. Praha: Leges, 2013, s.93.
5 URBAN, Michal: Efektivn strategie formovn prvnho vdom stedokolskch student: ppady zpra-
xe. Praha: Leges, 2013, s.21.

172
potom mme na mysli lidi ve vku 1030 let.6 Zamen na formln7 aneformln8
vzdlvn volme proto, e se jedn oorganizovan prostor vzdlvn probhajc
vrmci kolnho prosted nebo mimokolnch organizovanch aktivit, kterm se stt
nebo neziskov sektor sna zvit prvn gramotnost mladch lid. Vlnku proto
mapujeme psoben obou tchto sfr apodrobujeme ho kritick analze.
Nejprve na zkladn dostupnch dokument popeme souasn stav prvn gramot-
nosti mladch lid azvldnch arezortnch strategi identifikujeme cl, kter ped sebe
stt na poli zvyovan prvn gramotnosti stav. Vdruh sti lnku potom pojmenuje-
me hlavn pekky rozvoje prvn gramotnosti mladch lid avybereme znich tu, kter
m podle ns nejvt potencil stt se nositelem pozitivnch zmn osobnost uitele.
Vzvru lnku popisujeme hlavn pekky psoben uitel na prvn gramotnost
mladch lid anavrhujeme konkrtn opaten, kter by stvajc situaci podle naeho
nzoru zlepila.
Na vod bychom jet rdi poukzali na to, e jsme si vdomi toho, e zcelkovho
hlediska nen pro fungovn prvnho du vdy nutn, aby oban byli sjehoobsa-
hem detailn seznmeni vmoi existujcch pravidel to asto ani nen mon. Jednou
zpodmnek, jak zajistit dodrovn prva vtto situaci je, aby zkonodrce pi pij-
mn prvnch norem vychzel zantropologickch, socilnch9 amorlnch10 danost,
tedy aby respektoval pirozen d spolenosti.11 Vtakovm prvnm systmu pak nen
vdy nutno prvn normy znt, ale dky podzen svho chovn zvykm, obyejm

6 Podobn vkov rozpt pouvaj inejrznj strategie, nap. Koncepce podpory mldee 20142020
pijat 2014 eskou vldou mluv ovkov kategorii 1330 let. Mlad lid vtomto vku potom proch-
zej nejrznjmi podobami vzdlvn: zkladn koly (druh stupe), stedn koly (gymnzia, stedn
odborn koly, stedn odborn uilit), vy odborn koly, vysok koly prvnickho ineprvnickho
smru, celoivotn vzdlvn. Po skonen soustavn ppravy na budouc povoln se znich stvaj pra-
cujc.
7 Formln vzdlvn je realizovno ve vzdlvacch institucch, zpravidla ve kolch. Jeho funkce, cle,
obsahy, organizan formy azpsoby hodnocen jsou definovny avymezeny prvnmi pedpisy. Zahr-
nuje zskvn na sebe zpravidla navazujcch stup vzdln (zkladnho vzdln, stednho vzdln,
stednho vzdln svunm listem, stednho vzdln smaturitn zkoukou, vyho odbornho vzdln
vkonzervatoi, vyho odbornho vzdln, vysokokolskho vzdln), jejich absolvovn je potvrzo-
vno pslunm osvdenm (vysvdenm, diplomem apod.). Strategie celoivotnho uen R [online].
Praha: Ministerstvo kolstv, mldee atlovchovy, 2007, s.77. Dostupn z: http://www.msmt.cz/uploads
/Zalezitosti_EU/strategie_2007_CZ_web_jednostrany.pdf.
8 Neformln vzdlvn je zameno na zskn vdomost, dovednost akompetenc, kter mohou respon-
dentovi zlepit jeho spoleensk ipracovn uplatnn. Je poskytovno vzazench zamstnavatel, sou-
kromch vzdlvacch institucch, nesttnch neziskovch organizacch, ve kolskch zazench adalch
organizacch. Pat sem nap. organizovan volnoasov aktivity pro dti, mlde adospl, kurzy cizch
jazyk, potaov kurzy, rekvalifikan kurzy, ale tak krtkodob kolen apednky. Nutnou podmn-
kou pro realizaci tohoto druhu vzdlvn je ast odbornho lektora, uitele i prokolenho vedoucho.
Nevede pitom kzskn stupn vzdln. Strategie celoivotnho uen R [online]. Praha: Ministerstvo
kolstv, mldee atlovchovy, 2007, s.77. Dostupn z: http://www.msmt.cz/uploads/Zalezitosti_EU
/strategie_2007_CZ_web_jednostrany.pdf.
9 MARLEK, Pavel: Prvo aspolenost. Praha: Auditorium, 2008, s.130.
10 HART, Herbert L. A.: Pojem prva. Praha: Prostor, 2004, s.199.
11 JELLINEK, Ji: Veobecn sttovda. VPraze: nkladem Jana Laichtera, 1906, s.360: Le vhled vnor-
mativn slu skutena zjednv teprve prav pochopen netoliko vzniku, nbr ijsoucnosti prvnho du.
Jeto skuten vude m psychologickou tendenci pejti vplatn, vzbuzuje vcelm objemu systmu prv-
nho domnnku, e dan stav sociln je stav prvn

173
amravm se jimi pesto dit.12 To ovem nic nemn na ve uvedenm konstatovn,
e pokud lid nevd, jak sv prva hjit, nebo tak nejsou ochotni init, tak by by tato
prva vychzela zpirozenho du spolenosti, je to podobn, jako by je nemli, nebo
nemohou efektivn brnit jejich poruovn i umenovn. Pitom souasn nepochyb-
n plat, e se poruovn prva nebo jeho obchzen, resp. ignorovn, mohou lid
dopoutt zcela vdom (asto se dokonce jedn olidi snadprmrnou prvn znalost),
tj. ani znalost prva nemus nutn vst kjeho dodrovn.13

2. SOUASN STAV PRVN GRAMOTNOSTI MLADCH LID

Teprve nyn zanme doceovat vznam psychologickho rozmru prva,


nebo nejpodstatnj slokou prva nen ani legislativa, ani fungovn justice, nbr
to, aby lid dobe znali pravidla chovn adobrovoln je dodrovali. Vysok rove
mravn aprvn kultury, vn jsou ob sloky vsouladu, je toti nejdleitjm zdrojem
bohatstv aprosperity spravedliv spolenosti.14
prof. JUDr. Vojtch Cepl, CSc.

Vesk republice ilo dle Zprvy omldei 2013 k1.lednu 2013 1881844 obyva-
tel ve vku 1529 let, co pedstavuje necelch 18% zcelkov populace.15 Pidme-li
ktomu jet obyvatele od 10 do 15 let, jedn se opomrn vznamnou skupinu lid,
kter bude postupn zskvat stle vt podl na sprv vc veejnch. Proto by vrmci
svho dospvn azapojovn do spolenosti mli mlad lid mt dostatenou monost
poznat prvo coby zkladn systm, kter stanovuje pravidla na spolenosti, anauit
se vyuvat nstroj, kter jim poskytuje. Vtto sti na zklad nemnohch dostupnch
materil zmapujeme stav prvn gramotnosti esk spolenosti, ato pedevm clov
skupiny mladch lid ve vku 1030 let.

2.1 STAV PRVN GRAMOTNOSTI MLADCH LID

zkony jsou dlny proti lidem


kaj, co musm, ale na co mm prvo mi nikdo neekne
lovk se vtom neme orientovat ikdyby chtl

Tak znj nkter vroky, kter byly podle strnek Ministerstva vnitra (MV) vroce
2008 podntem pro zadn profesionlnho przkumu veejnho mnn, jeho vsled-

12 PIB, Ji: Sociologie prva: systmov teoretick pstup kmodernmu prvu. Praha: Slon, 1996,
s.164.
13 VEEA, Milo URBANOV, Martina: Sociologie prva. 2. upr. vyd. Plze: Vydavatelstv anaklada-
telstv Ale enk, 2011, s.250.
14 CEPL, Vojtch: Jak spolenost [online]. [vid. 4.leden 2015]. Dostupn z: http://cepl.eu/jaka-spolecnost.
htm.
15 MAKOV, Hana: Zprva omldei 2013 Zkladn informace osituaci mladch lid vesk republice
[online]. 2013, s.11. Dostupn z: http://www.msmt.cz/file/33231_1_1/.

174
ky nejsou pli povzbudiv.16 Ze shrnut na internetovch strnkch MV vyplv, e
4651% dotzanch oban je sprvnm systmem R spe nespokojeno. Podobnch
hodnot doshlo podle MV ihodnocen dvry vprvn systm R, ktermu nedv-
uje 5355% dotzanch. MV rovn uvd: Pro vt st populace nen problm
prvn pedpis nalzt, ale je ji problmem se vnm dle zorientovat. Stejn strnka
uvd, e pro respondenty jsou prvn pedpisy nepehledn, nesrozumiteln, asto
velmi matouc. Lid si podle tohoto przkumu nejsou schopni prvn pedpisy sprvn
ajednoznan vyloit. Jejich prvn gramotnost je tedy zeteln omezen.
Respondenty vtomto przkumu nebyli jen mlad lid tak, jak jsme je vymezili, ale
vechny osoby star 18 let. Povaujeme ho nicmn za dobr uvozen vah oprvn
gramotnosti mlad generace. Vzkum zkratkovit popisuje stav spolenosti, ve kter
mlad lid vyrstaj, aumouje nm zkladn srovnn mlad astar generace,
jakkoli se sten prolnaj.
Co se rovn prvn gramotnosti mladch te, obecn plat, e on vme jen velmi
mlo. Neobjevili jsme dn rozshl vzkum, kter by se na ni primrn zamoval,
nato aby se jednalo ovzkum umoujc mezinrodn srovnvn.17 To ostatn od-
povd izkuenosti ostatnch autor publikujcch oeskm kolstv.18 Mnoh data lze
kadopdn erpat zrznch mezinrodnch srovnvacch men, by ani znich se
dn pmo nezamuje na prvn gramotnost. Tyto vzkumy opakovan zjiuj zna-
losti adovednosti tensk, matematick aprodovdn (Programme for International
Student Assessment (PISA) OECD),19 matematick aprodovdn (Trends in Inter-
national Mathematics and Science Study (TIMSS) IEA)20 i tenskou gramotnost
4.td zkladnch kol (Progress in International Reading Literacy Study (PIRLS)).21
Znaeho pohledu nejrelevantnj je men vnovan obansk vchov, ato Mezin-
rodn studie obansk vchovy (The International Civic and Citizenship Education Stu-

16 Analza pstupu veejnosti kregulaci vesk republice Ministerstvo vnitra esk republiky [online].
[vid. 4. leden 2015]. Dostupn z: http://www.mvcr.cz/clanek/analyza-pristupu-verejnosti-k-regulaci-v
-ceske-republice.aspx. Rozmez procentulnho vyjden je zpsobeno tm, e autoi przkumu rozdlili
spolenost na dv skupiny, ato na bnou akomplikovanou (tj. studenty, dchodce, lidi vdomcnosti,
nezamstnan azamstnan ijc osamocen sdttem).
17 Za jistou vjimku plat samostatn i individuln vzkumy PhDr. Kazimra Veerky, CSc., zInstitutu pro
kriminologii asociln prevenci. Viz nap. VEERKA, K.: Mlde vkriminologick perspektiv. Praha:
Institut pro kriminologii asociln prevenci, 2009; i VEERKA, K.: Mlde okriminalit aetice kado-
dennosti. Praha: Institut pro kriminologii asociln prevenci, 2012.
18 Vroce 2010 konstatovala studie spolenosti McKinsey, e pi zkoumn kvality eskho kolstv je
zajmav hned prvn zjitn, e ovsledcch vzdlvn student existuje svjimkou obasnch mezi-
nrodnch hodnocen relativn mlo informac. Napklad je asto obtn sjistotou zjistit, kter koly
maj dobr vsledky, jak typy kol dok pidat vt hodnotu vzhledem ke sloen student, kte na
n pichzej, nebo zda maj studenti pozitivn vztah kuen. Stouto obt se potkaj nejen autoi tto
studie, ale iosoby oficiln odpovdn za zen kolstv. McKINSEY & COMPANY: Klesajc vsledky
eskho zkladnho astednho kolstv: fakta aeen [online]. Praha: McKinsey & Company, 2010, s.11.
Dostupn z: http://www.aktivniskoly.cz/news/Kinsey%20-%20Edu%20report.pdf. Kpodobnmu zvru
dochz iautoi Nrodn zprvy zMezinrodn studie obansk vchovy. SOUKUP, Petr (ed.): Nrodn
zprva zMezinrodn studie obansk vchovy [online]. Praha: stav pro informace ve vzdlvn, 2010.
Dostupn z: www.msmt.cz/file/12361_1_1/.
19 Viz http://www.oecd.org/pisa/.
20 Viz http://www.iea.nl/timss_2011.html.
21 Viz http://www.iea.nl/pirls_2016.html.

175
dy ICCS, IEA), kter probhla vroce 2009.22 Rozshl mezinrodn studie ICCS pra-
cuje sdaty od k 8.ronk (tedy 14letch k), piem navazuje na studii zroku
1999 adochz kzvru, e vmezinrodnm srovnn maj sice et ci prmrn
znalosti zoblasti obansk vchovy, souasn unich ovem za poslednch deset let do-
lo voblasti znalost kjednomu znejvtch propad mezi vemi testovanmi zemmi.
Co se postoj te, vcel ad ukazatel vykazovali et ci oproti svm zahraninm
vrstevnkm mn demokraticky aktivn smlen, men zapojen doinnosti koly,
men mimokoln innost, men ochotu bt vbudoucnu politicky aktivn imen ocho-
tu by ijen pijt kvolbm.23 Spolenost McKinsey ktomu ve sv hodnotc zprv
dodv, e esk kolstv zaostv ivdovednostech apostojch student, co jsou ob
dleit sousti vsledk, kter jsou pi hodnocen kvality asto pehleny. Akoli
jsou sobtemi pln miteln, sten daje odovednostech apostojch student
existuj.24
Omnoho vce se bohuel nedozvme ani zvsledk sttnch maturit,25 protoe sou-
st agregovanch dat zmaturit 2014 nejsou zklady spoleenskch vd, nato pak
podkategorie zamen pmo na prvn gramotnost. Zklady spoleenskch vd ani
netvo povinnou soust sttn maturity, lze si je pouze zvolit vtzv. profilov sti ma-
turitn zkouky.26 Zajmav zvr tkajc se vuky spoleenskch vd vR nicmn
obsahuje dl zprva ze studie Mikrosonda OSZ 2009, je mla zjistit stupe piprave-
nosti student na sttn maturitn zkouku ze ZSV. Zprva uvd, e zhlediska vsledk
testovho eten lze usuzovat, e ci stednch kol jsou pipraveni na spolenou st
maturitn zkouky zpedmtu Obansk aspoleenskovdn zklad, kter probhne
vroce 2012 (hypotza se potvrdila).27 Dostupn vsledky skuten obsahovaly nadpr-
mrn poet sprvnch odpovd, nicmn zporovnn jednotlivch okruh je zejm,
e lovk aprvo je jednm ztch, kter studentm dlaj nejvt pote.28 Ze zveej-

22 SCHULZ, W.: Prvotn zjitn zMezinrodn studie obansk vchovy. Praha: stav pro informace ve
vzdlvn Divize nakl. Tauris, 2010.
23 SCHULZ, W.: Prvotn zjitn zMezinrodn studie obansk vchovy. Praha: stav pro informace ve
vzdlvn Divize nakl. Tauris, 2010.
24 McKINSEY & COMPANY: Klesajc vsledky eskho zkladnho astednho kolstv: fakta aeen [on-
line]. Praha: McKinsey & Company, 2010, s. 11. Dostupn z: http://www.aktivniskoly.cz/news/Kinsey%20
-%20Edu%20report.pdf. Dle studie dodv, e kvalita vuky na eskch kolch je nekonzistentn. es-
k republika m velk podl student snzkmi vsledky arozdly ve vsledcch mezi kraji odpovdaj a
jednomu apl roku vuky. Variabilita vsledk mezi studenty pat knejvym vOECD astle roste.
25 Dostupn online: http://vysledky.cermat.cz/.
26 Vce viz http://www.novamaturita.cz/index.php?id_document=1404037101.
27 DAVIDOV, Pavlna KABELOV, Iva: Mikrosonda OSZ 2009: zvren zprva projektu. Praha:
Centrum pro zjiovn vsledk vzdlvn, 2009, s.123.
28 DAVIDOV, Pavlna KABELOV, Iva: Mikrosonda OSZ 2009: zvren zprva projektu. Praha:
Centrum pro zjiovn vsledk vzdlvn, 2009, s.121. Tabulka .137: Srovnn spnosti k podle
tematickho okruhu. Pedmt Obansk aspoleenskovdn zklad byl vtestech rozdlen do sedmi st:
lovk jako jedinec, lovk ve spolenosti/aspolenost, lovk astt, lovk aprvo, lovk aekonomika,
lovk vmezinrodnm prosted, lovk asvt. Testovn probhlo ve dvou rovnch, test A zkladn
rove obtnosti byl zamen na oven, jak k um zskan znalosti adovednosti zoblasti spoleen-
sk, hospodsk, politick, prvn akulturn vyut vpraktickm ivot, zatmco test B vy rove
obtnosti byl zamen na ovovn znalost adovednost vybranch spoleenskch vd filozofie, eti-
ka, religionistika, psychologie, sociologie, politologie, ekonomika, prvo ana orientaci vmezinrodnch
organizacch amezinrodnch vztazch, jak zhlediska ivotn praxe, tak zhlediska ir teoretick orienta-
ce (vpodrobnostech viz Mikrosonda, s. 9 10). Procentuln rozpt spnosti vjednotlivch stech se

176
nnch testovch otzek vokruhu lovk aprvo je navc zejm, e se zamovaly
primrn na prvn znalosti aomezen pak prvn dovednosti, nikoli ovem postoje.29, 30
Reprezentantem kvalitativnho vzkumu dotkajcho se problematiky prvnho v-
dom je pak sociologick vzkum Aktr 2011.31 Vzkum vak nen pro nai analzu
bezprostedn relevantn, nebo se vnoval pedevm tmatm vnmn bezpenosti
arovn vymahatelnosti spravedlnosti vesk republice, zejmna voblasti trestnho
prva.32

2.2 STAV OBANSK ANGAOVANOSTI MLADCH LID

Pi nedostatku dat pmo se tkajcch prvn gramotnosti meme nicm-


n vyjt izvzkum mcch mru obansk participace mladch lid. Ostatn, je-li
soust prvn gramotnosti nejen schopnost rozumt, ale tak konat, je mra zvao-
van i dokonce realizovan obansk angaovanosti dleitou komponentou prvn
gramotnosti. Analza obanskho vzdlvn dosplch upozoruje na fakt, e eten
hodnotovch preferenc mezi lety 1991 a2007 poukazuje na vrazn pokles hodnoty
Politika, kter vyjaduje vhu veejn i obansk dimenze lovka. Klesajc trend se
projevuje tak vostatnch evropskch zemch, nicmn pokles vesk republice se jev

utestu Apohybovalo od 51,3% do 73,8%, piem nejni spnost byla prv usti lovk aprvo.
Test B se pohyboval od 46,2% do 67,3%, vsti lovk aprvo byla spnost 56,7%, nejni pku
zaujala souvisejc st lovk astt. Mikrosonda obsahuje ivsledky rozdlen podle kategori kol, kde
stoj za zmnku, e vkategorii stednch odbornch kol byla spnost vsti lovk aprvo vtestu Apod
hranic prmrnosti (50%), konkrtn vhodnot 47,3%. Stejn tak vkategorii odbornch uili, kde to
bylo 48,6%.
29 DAVIDOV, Pavlna KABELOV, Iva: Mikrosonda OSZ 2009: zvren zprva projektu. Praha:
Centrum pro zjiovn vsledk vzdlvn, 2009, s.123. Otzky okruhu lovk aprvo: Vyberte sdeln
msto stavnho soudu. Seate jednotliv kroky legislativnho procesu. Kter znsledujcch prv maj
automaticky lid, kte uzaveli registrovan partnerstv? Kde uzaveme registrovan partnerstv? Kter
prvn prostedek m astnk zen prvo podat proti zamtavmu rozhodnut obecnho adu? Jak je
povinn lhta proodpov sprvnho orgnu, pokud se nejedn ovjimku s60denn lhtou pro odpov?
Zadn: Text vpovdi Kateiny Nekolkov. Otzka: Kdy skonil pracovn pomr Kateiny Nekolkov?
Napite den, msc arok.
30 Dal potebn data pro plastitj vykreslen stavu prvn gramotnosti mladch lid neposkytlo autorm
ani hledn nawebovch strnkch Nrodnho stavu pro vzdlvn i stavu pro informace ve vzdl-
vn. Na zvr tto sti jet doplnme vsledky dotaznkovho eten organizace lovk vtsni, podle
kterho pat mezi nejvt problmy esk spolenosti mimo jin nekvalitn kolstv avzdlvn, vlekou-
c se soudn spory apatn vymahatelnost prva. Dotaznkov eten 2014, dostupn online: https://www
.jsns.cz/data/jsns/DOKUMENTY/DOTAZNIKOVE_SETRENI_STREDOSKOLACI_JSNS_2014.pdf.
31 Przkum Aktr 2011 vychzel zmezinrodnho vzkumu Eurojustis abyl zpracovn Katedrou sociologie
FF UK, vternu pak realizovan spolenost STEM vnoru 2011 na vbrovm souboru 1199 osob zvo-
lench kvtnm vbrem. Vce viz DOBI, Michal: Prvn vdom esk spolenosti: bakalsk prce.
Praha: Univerzita Karlova vPraze, Filozofick fakulta, katedra sociologie, 2012, s.32 an. Dostupn z:
https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130091092/?lang=cs.
32 DOBI, Michal: Prvn vdom esk spolenosti. Bakalsk prce. Praha: Univerzita Karlova vPraze,
Filozofick fakulta, katedra sociologie, 2012, s. 33. Dostupn z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download
/130091092/?lang=cs. Respondentm byly poloeny otzky zejmna vnsledujcch oblastech: (a) dodr-
ovn zkon, pokyn arozhodnut, kter respondenti povauj za rozporn svlastnm morlnm pesvd-
enm; (b) pimenost (tvrdost) zkon aukldanch sankc; (c) mnn ozvanosti konkrtnch typ
protiprvnho jednn, resp. jejich zavrenhodnosti zmorlnho hlediska; (d) nzory na kvalitu fungovn
justice obecn.

177
jako vraznj oproti vtin zem.33 Pravideln eten Centra pro vzkum veejnho
mnn (CVVM) mezi lety 1990 a2008 naopak naznauje rostouc vznam hodnoty
Pomhat rozvoji demokracie ve spolenosti, rovn ihodnoty Prosazovat politiku
m strany, hnut, kter vak stle pat mezi nejmn vznamn hodnoty.34
Nejzetelnjm dokladem obansk participace je zvaovan i realizovan volebn
ast, aproto jsme se ji rozhodli pout jako hlavn ukazatel rovn obansk angao-
vanosti mladch lid. Dle Zprvy omldei 2013 se mlad ei vyznauj obecn velmi
malm, ajet klesajcm zjmem opolitiku. Tm nebo vbec se oni nezajm 94%
mladch ve vku 1530 let. Prmrn zjem opolitiku vEU je pitom 25%. Mezi
nejastji uvdn dvody nezjmu opolitick dn vR pat: nezjem obecn, zne-
chucen ze stvajc situace ve spolenosti apocit nulov monosti ovlivnit spoleensk
dn. Vroce 2010 uvedlo 53% mladch lid ve vku 1830 let, e volilo vposlednch
volbch na nrodn rovni. Ve vkov skupin 1520 let by se voleb, pokud by mla
monost, zastnila polovina dotzanch. Necel 1% je pak lenem politick strany.35
Onco pozitivnj vsledky zaznamenala ve svm dotaznkovm eten organizace
lovk vtsni, kde ast uvoleb (hypoteticky parlamentnch istudentskch) avizuje
okolo 60% respondent ve vku 1520 let,36 piem ze srovnn eten zlet 2009,
2012 a2014 vyplv, e ochota astnit se voleb zstv ustudent velmi podobn.37
Autoi interpretace dat ovem zrove pipoutj, e reln ast prvovoli bv ve
skutenosti ni.38 Hlavn dvody pro neast ve volbch zstvaj dle lovka vtsni
podobn jako vminulosti ajako udospl populace nevoli tedy nezjem opolitiku,
nedvra ve strany avmonost nco hlasovnm zmnit. Oproti dosplm nevolim
je dle dotaznkovho eten astji zmiovna neschopnost vybrat si stranu. To nazna-
uje, e volebn ast prvovoli by skuten mohly zvyovat akce zamen na simu-
laci voleb (studentsk volby) i intenzivnj vuka orientace vpolitickch otzkch.39
Dluno podotknout, e nzk ast mladch lid vnrodnch volbch nen zdaleka jen
tuzemsk problm. Ve Velk Britnii se podle denku The Economist zastnilo voleb

33 SMKAL, Vladimr akol.: Analza obanskho vzdlvn dosplch. Brno: Centrum obanskho vzd-
lvn, 2010, s.16. Dostupn z: www.msmt.cz/file/15064/download/.
34 SMKAL, Vladimr akol.: Analza obanskho vzdlvn dosplch. Brno: Centrum obanskho vzd-
lvn, 2010, s. 16. Dostupn z: www.msmt.cz/file/15064/download/.
35 MAKOV, Hana: Zprva omldei 2013 Zkladn informace osituaci mladch lid vesk republice
[online]. Praha: Ministerstvo kolstv, mldee atlovchovy, 2013, s.9. Dostupn z: http://www.msmt
.cz/file/33231_1_1/.
36 Jeden svt na kolch Zprva odotaznkovm eten na stednch kolch zroku 2014 vetn porovnn
srokem 2012 a2009 [online]. Nedatovno, s.36. Dostupn z: https://www.jsns.cz/data/jsns/DOKUMENTY
/DOTAZNIKOVE_SETRENI_STREDOSKOLACI_JSNS_2014.pdf.
37 Jeden svt na kolch Zprva odotaznkovm eten na stednch kolch zroku 2014 vetn porovnn
srokem 2012 a2009 [online]. Nedatovno, s.36. Dostupn z: https://www.jsns.cz/data/jsns/DOKUMENTY
/DOTAZNIKOVE_SETRENI_STREDOSKOLACI_JSNS_2014.pdf.
38 Ato mimo jin proto, e do konenho rozhodnut ovolebn asti pibydou situan dvody (neptom-
nost doma, jin aktivity, neschopnost vybrat si stranu atd.) Jeden svt na kolch Zprva odotaz-
nkovm eten na stednch kolch zroku 2014 vetn porovnn srokem 2012 a2009 [online]. Ne-
datovno, s. 36. Dostupn z: https://www.jsns.cz/data/jsns/DOKUMENTY/DOTAZNIKOVE_SETRENI
_STREDOSKOLACI_JSNS_2014.pdf.
39 Jeden svt na kolch Zprva odotaznkovm eten na stednch kolch zroku 2014 vetn porovnn
srokem 2012 a2009 [online]. Nedatovno, s. 36. Dostupn z: https://www.jsns.cz/data/jsns/DOKUMENTY
/DOTAZNIKOVE_SETRENI_STREDOSKOLACI_JSNS_2014.pdf.

178
jen 44% lid mezi 18 a24 lety, co je ovce ne 20 procentnch bod mn, ne byla
celkov volebn ast. The Economist zrove uvd, e neexistuje evropsk zem, kde
by mlad volili vce ne star.40
Vmezinrodnm srovnn jsme vochot jt volit dle ICCS vce ne 10 procentnch
bod pod prmrem (spolu sBulharskem avcarskem).41 Co se te porovnn asti
rznch vkovch skupin ve volbch do Evropskho parlamentu roku 2009, je vEU dle
Eurobarometru prmrn volebn ast 43%, ztoho uvkov skupiny 1824 let pouze
29% (tj. rozdl 14 procentnch bod), zatmco uvkov skupiny nad 55 let 50%. Vroce
2004 byla volebn ast tchto dvou vkovch skupin 33%, resp. 59%.42 Volebn ast
prvovoli aobecn mladch lid je tedy vrmci EU ni ne ast vych vkovch
skupin. Ktomu je teba podotknout, e ast ve volbch do Evropskho parlamentu
velmi zce souvis se vztahem kEU, kter je dle dotaznkovho eten lovka vts-
ni zroku 2014 vak pesn vopanm sledu kolci jsou obecn klenstv vEU
vstcnj ne vtinov skeptick dospl populace.43 Eurobarometr dle uvd, e
uvnitrosttnch voleb je prmrn ast vrmci EU 72%, zatmco uvkov skupiny
1824 let pouze 38% (rozdl in 34 procentnch bod).44
Zcitovanch statistickch daj lze shrnout, e obecn mlad lid kvolbm pli
nechod, ppadn nehodlaj pijt, co ns ve svtovm srovnn in vtomto aspektu
obansk angaovanosti podprmrnmi. Je samozejm teba mt na pamti, e mlad
lid (podobn jako star volii) maj nepochybn prvo volit tak, e kvolbm nepjdou
(vesk republice vsouasnosti neexistuje volebn povinnost). Nesta tedy sledovat
relnou i zvaovanou volebn ast mladch lid, ale je teba se ptt ina motivace tch,
kte kvolbm nepili. Bylo pinou jejich volebn absence svobodn informovan
rozhodnut (nemm koho volit), nebo spe lenost i dokonce apatie (stejn nic ne-
zmnm)? Vsledky dotaznkovho eten organizace lovk vtsni naznauj, e jde
spe odruhou monost. Konkrtn uvd: Star studenti (1820 let) nev vlastn
monosti ovlivnit een problm vce ne jejich mlad spoluci, akoli maj monost
volit do loklnch irepublikovch zastupitelstev. To naznauje, e postoj nemonosti
ovlivnit een problm souvis isnedvrou ve fungovn zastupitelsk demokra-
cie.45 Stm do jist mry souzn ivsledky Eurobarometru, podle kterho mlad lid
ve vku 1824 let, kte se voleb nezastnili, odvodovali tuto skutenost ve 20%
ppad svm nezjmem opolitiku nebo v19% svou nespokojenost sn. Tetm d-
40 The Economist. Dostupn z: http://www.economist.com/blogs/economist-explains/2014/10/economist
-explains-24.
41 SCHULZ, Wolfram: Prvotn zjitn zMezinrodn studie obansk vchovy. Praha: stav pro informace
ve vzdlvn Divize nakl. Tauris, 2010, s.60.
42 EVROPSK VOLBY 2009 Povolebn przkum Prvn vsledky: Hlasovn podle vkovch skupin [on-
line]. B.m.: Evropsk parlament. 2009. Dostupn z: http://www.europarl.europa.eu/pdf/eurobarometre
/post_electoral/EB71.3-FocusonAge-CS.pdf.
43 Jeden svt na kolch Zprva odotaznkovm eten na stednch kolch zroku 2014 vetn porovnn
srokem 2012 a2009 [online]. Nedatovno, s. 64. Dostupn z: https://www.jsns.cz/data/jsns/DOKUMENTY
/DOTAZNIKOVE_SETRENI_STREDOSKOLACI_JSNS_2014.pdf.
44 EVROPSK VOLBY 2009 Povolebn przkum [online]. 2009, s. 2. Dostupn z: http://www.europarl.europa
.eu/pdf/eurobarometre/post_electoral/EB71.3-FocusonAge-CS.pdf.
45 Jeden svt na kolch Zprva odotaznkovm eten na stednch kolch zroku 2014 vetn porovnn
srokem 2012 a2009 [online]. Nedatovno, s. 23. Dostupn z: https://www.jsns.cz/data/jsns/DOKUMENTY
/DOTAZNIKOVE_SETRENI_STREDOSKOLACI_JSNS_2014.pdf.

179
vodem vpoad pak byla zaneprzdnnost, nedostatek asu nebo pracovn povinnosti
(16% dotzanch nevoli).46
Vznamn je vtomto ohledu pitom studie ICCS, kter zjistila pozitivn korelaci
mezi ochotou student pijt kvolbm amrou jejich obanskch znalost: m je mra
znalost vy, tm pravdpodobnji pijdou studenti do volebn mstnosti.47 Samotn
ast ve volbch pitom nen nutn zrukou kvalifikovan aracionln volby. Pokud
bychom nap. pomoc zaveden volebn povinnosti i masivn reklamn kampan
mlad lidi pimli kvolbm pijt, ale nijak bychom je nevedli kprohlubovn jejich
obanskch znalost, zvili bychom tm logicky riziko spchu antisystmovch apo-
pulistickch uskupen. Proto mus bt clem obanskho vzdlvn nejen motivovat
kasti na volebnm procesu, ale pedevm vst mlad lidi kracionlnmu aodpo-
vdnmu rozhodovn na zklad relevantnch informac. Vedle zvyovn prvnch
znalost pitom nap. studie Participativn obanstv vEvropsk unii doporuuje poslit
draz naobansk vzdlvn ve kole imimo ni apodpoit spoluprci mezi rznmi
typy organizac mezi kolami, samosprvami, mldenickmi organizacemi, nezisko-
vmi organizacemi akomern sfrou.48 Tato doporuen pitom souzn se zvry, ke
kterm dochzme na jinm mst tohoto lnku ive vztahu kprvn gramotnosti.
Celkov tak nezbv ne uzavt, e nejvraznjm zjitnm pi snaze popsat
prvn gramotnost mladch lid je skutenost, e pro to neexistuje dostatek dat, co je
vzhledem kvznamnosti stupn prvn gramotnosti mladch lid pro dobe fungujc
spolenost pinejmenm zarejc. Zdostupnch studi avzkum se ovem ukazuje,
e si et ci vesrovnn se zahranim vedou prmrn (stupe prvnch znalost) i
podprmrn (nap. ochota jt volit).

3. STRATEGICK DOKUMENTY49

Clem tto sti je na zklad vldnch arezortnch strategi identifikovat


cl, kter si stt napoli zvyovn prvn gramotnosti stanovil. Ipro tuto st plat, e
pmo na prvn gramotnost jsme nikde nenarazili. Vychzme ovem zady koncepc,
kter pojednvaj oznalostech prva apstupu mladch lid kprvm.

46 EVROPSK VOLBY 2009 Povolebn przkum Prvn vsledky: Hlasovn podle vkovch skupin [online].
B.m.: Evropsk parlament. 2009, s. 4. Dostupn z: http://www.europarl.europa.eu/pdf/eurobarometre
/post_electoral/EB71.3-FocusonAge-CS.pdf.
47 SCHULZ, W.: Prvotn zjitn zMezinrodn studie obansk vchovy. Praha: stav pro informace ve
vzdlvn Divize nakl. Tauris, 2010, s. 59.
48 PROTIVNSK, Tom: Participativn obanstv vEvropsk unii [online]. [vid. 23. nor 2015]. Dostupn
z: http://www.obcanskevzdelavani.cz/participativni-obcanstvi-v-evropske-unii.
49 Kompletn pehled vech souasnch ihistorickch strategickch dokument pinesla ve sv analze Mla-
d lid aveejn politiky vR Nadace Open Society Fund Praha, zn erpme. BRTA, Ondej akol.:
Mlad lid aveejn politiky vesk republice [online]. Praha: Nadace Open Society Fund Praha, 2014.
Dostupn z: http://www.osf.cz/images/stories/download/novinky/mladi-lide-averejne-politiky-v-ceske
-republice.pdf.

180
3.1 KONCEPCE PODPORY MLDEE 20142020

Priority sttu ve vztahu kmldei vymezuje pedevm Koncepce podpory


mldee 20142020 pijat Vldou esk republiky vkvtnu 2014. Primrn clovou
skupinou tto koncepce jsou mlad lid ve vku 1330 let. Koncepce stanovuje 13stt-
nch strategickch cl pro lta 20142020, piem usnadovn pstupu mladch
lid kprvm je hned prvnm ztchto cl. Jeho podrobnou definici uvd nsledujc
tabulka:50

SC 1: Usnadovat rovn pstup dt amldee kprvm


DC A: Vytvet oteven prosted pro monosti Gesce Spolugesce
uplatovn prv dt amldee
Opaten: 1. Zvyovat povdom vcel spolenosti MPSV MMT
oprvech dt amldee
2. Podporovat edukaci veejnosti voblasti MMT MK
prv dt amldee sdrazem na vzjemnou
ctu, respekt adstojnost
3. Podporovat vytven zjednoduench text MPSV
tkajcch se prv dt amldee, aby pro n
byly uivatelsky pstupn
4. Podporovat rozvoj pedagogickch pstup MMT
voblasti vzdlvn kprvm dt amldee

SC 1: Usnadovat rovn pstup dt amldee kprvm


DC B: Podporovat rozvoj kompetenc pro prosazovn prv Gesce Spolugesce
dt amldee
Opaten: 1. Podporovat amotivovat dti amlde MPSV
kaktivnmu prosazovn jejich prv
2. Podporovat volnoasov aktivity pro rozvoj MMT MK
kritickho mylen
3. Podporovat aktivity, kter pomhaj pi vstupu MPSV MMT
do samostatnho ivota mladm lidem zrodin,
jejich funkce jsou vn narueny
4. Podporovat budovn finann gramotnosti MMT
dt amldee vrmci zjmovho
aneformlnho vzdlvn
5. Zvyovat povdom mezi dtmi amlde MMT MK
oexistujcch formch prvnho poradenstv
amonostech jeho vyuit

50 Koncepce podpory mldee na obdob 20142020 [online]. Praha: Ministerstvo kolstv, mldee atlo-
vchovy. Nedatovno. Dostupn z: http://www.msmt.cz/file/33599/.

181
Hlavnm koordintorem realizace avyhodnocen koncepce je Ministerstvo kolstv,
mldee atlovchovy (dle t jen MMT). Dleitm orgnem vtomto procesu je
Komora mldee,51 kter m zajistit komplexn pstup vinnosti vech sttnch orgn
iorgn zemn samosprvnch celk smujc krealizaci cl koncepce.

3.2 STRATEGIE VZDLVAC POLITIKY R DO ROKU 202052

Hlavnm strategickm dokumentem voblasti vzdlvac politiky je Strate-


gie vzdlvac politiky R do roku 2020. Vn si stt stanovil ti priority, ato (a) snio-
vat nerovnosti ve vzdlvn, (b) podporovat kvalitn vuku auitele jako jej klov
pedpoklad, a(c) odpovdn aefektivn dit vzdlvac systm. Zpohledu naeho
tmatu jsou zejmna dleit priority (a) a(b).

3.2.1 SNIOVN NEROVNOST VE VZDLVN

Stt si uvdomuje, e zrznch dvod nemaj mlad lid ke vzdln


vrmci esk republiky zcela rovn pstup. Zavzal se proto, e do roku 2020 bude
tuto nerovnost sniovat.53 Zhlediska tohoto lnku je dleit zejmna zmr sttu
posilovat spolen prvky vrmci stednho vzdlvn. Zatmco voblasti zkladnho
agymnazilnho vzdlvn panuje jednota co do obsahu kurikulrnch dokument (pro
zkladn koly existuje jeden rmcov vzdlvac program RVP, apro gymnzia dva
programy), stedn odborn vzdlvn je obsahov velmi rozttn (281 RVP, samo-
statn pro kad obor). Podle nzoru tvrc strategie je chybou, e dochz kpedas-
n profesn specializaci student stednch odbornch kol na kor obecnch znalost
adovednost. Specificky je douc zlepit pedevm rove zkladnch gramotnost
aobecnch znalost, dovednost aschopnost, nebo jejich vznam pro dal ivot ab-
solvent je znan, a u se jedn ojejich postaven na trhu prce, zapojen do dalho
vzdlvn i schopnosti eit bn ivotn situace.54 Jeliko se, zvl voborech,
kter nejsou spoleenskovdn zameny, mezi tyto obecn znalosti adovednosti ad
iprvn gramotnost, lze oekvat, e stt bude na zklad strategie tuto sloku vrmci
stednho odbornho kolstv posilovat.

3.2.2 PODPOROVAT KVALITN VUKU AUITELE


JAKO JEJ KLOV PEDPOKLAD

Stejnm pedpokladem pro maximln rozvoj dt, k astudent je


kvalitn vuka, pe se ve strategii. Zlepen kvality vzdlvn pitom me nastat
51 Komora mldee je poradn orgn ministra/ministryn kolstv, mldee atlovchovy pro oblast dt
amldee.
52 Strategie vzdlvac politiky esk republiky do roku 2020 [online]. Praha: Ministerstvo kolstv, mldee
atlovchovy, nedatovno. Dostupn z: http://www.msmt.cz/uploads/Strategie_2020_web.pdf.
53 Strategie vzdlvac politiky esk republiky do roku 2020 [online]. Praha: Ministerstvo kolstv, mldee
atlovchovy, nedatovno, s. 13. Dostupn z: http://www.msmt.cz/uploads/Strategie_2020_web.pdf.
54 Strategie vzdlvac politiky esk republiky do roku 2020 [online]. Praha: Ministerstvo kolstv, mldee
atlovchovy, nedatovno, s. 19. Dostupn z: http://www.msmt.cz/uploads/Strategie_2020_web.pdf.

182
pouze tehdy, pokud clm apotebm vzdlvn rozum vtina spolenosti apokud
jsou vichni akti vzdlvacho procesu motivovan aoddan mylence soustavnho
zlepovn vuky, ke ktermu maj patin schopnosti apodmnky.55 Stt si tedy uv-
domuje, e kvalitn vuka auitel jako jej klov sloka jsou stejnm pedpokla-
dem pro rozvoj mladch lid ve vech smrech. Nebo alespo, e to je, na rozdl nap.
od rodinnho prosted, ta st faktor psobcch na mlad lidi, kterou me stt ze sv
pozice majoritnho organiztora kolstv nejlpe ovlivnit. Ve strategii se proto rozhodl
rozvjet mnoh opaten sclem podpoit kvalitn vuku.
Jeliko imy jsme kolu auitele identifikovali jako zkladn hybn prvek, skrze nj
je mono na mlad lidi koordinovan psobit azvyovat tm jejich prvn gramotnost,
vnovali jsme psoben uitel apekkm, se ktermi nejastji bojuj, celou zv-
renou pas lnku. Kvybranm clm stanovenm touto strategi se proto vrtme
pozdji.56

3.3 DAL STRATEGICK DOKUMENTY

Dalmi aktuln platnmi strategickmi dokumenty tkajcmi se, alespo


do urit mry, prvn gramotnosti, jsou Strategie celoivotnho uen,57 kter ve sv
analytick sti velmi pesn pojmenovv mnoh problmy jak potenho, tak celo-
ivotnho vzdlvn. Ve sv strategick sti pak vytyuje mnoho cl, mezi n ad
ipodporovn rovnho pstupu ke vzdlvn, rozvjen funkn gramotnosti adalch
klovch kompetenc ve vzdlvn, podporovn zajiovn kvalitn nabdky vzd-
lvacch pleitost adal.
Dle vR plat Akn pln podpory odbornho vzdlvn R 20082015,58 kter
se sousteuje na spojen mezi odbornm vzdlvnm apracovnm trhem, atak na
otzku klesajcho potu student se zjmem studovat na odbornch kolch vR,59
Strategie vzdlvn pro udriteln rozvoj R (20082015), jejm elem je stanoven
priorit voblasti vzdlvn proudriteln rozvoj aDlouhodob zmr vzdlvn aroz-

55 Strategie vzdlvac politiky esk republiky do roku 2020 [online]. Praha: Ministerstvo kolstv, mlde-
e atlovchovy, nedatovno, s.25. Dostupn z: http://www.msmt.cz/uploads/Strategie_2020_web.pdf,
s.25.
56 Jedn se onsledujc, piem cle pod sly 13 a5 jsou zejmna relevantn pro tento lnek. (1) Dokon-
it azavst karirn systm prouitele azlepovat podmnky pro jejich prci; (2) Modernizovat poten
vzdlvn uitel avstupn vzdlvn editel; (3) Poslit dal vzdlvn ametodickou podporu uitel
aeditel; (4) Poslit vznam kvalitn vuky ve vysokokolskm vzdlvn; (5) Srozumitelnji popsat
cle vzdlvn; (6) Modernizovat systm hodnocen na rovni dtte, ka astudenta; (7) Modernizovat
hodnocen na rovni koly. Strategie vzdlvac politiky esk republiky do roku 2020 [online]. Praha:
Ministerstvo kolstv, mldee atlovchovy, nedatovno, s.2534. Dostupn z: http://www.msmt.cz
/uploads/Strategie_2020_web.pdf.
57 Strategie celoivotnho uen R [online]. Praha: Ministerstvo kolstv, mldee atlovchovy, 2007.
Dostupn z: http://www.msmt.cz/uploads/Zalezitosti_EU/strategie_2007_CZ_web_jednostrany.pdf.
58 Akn pln podpory odbornho vzdlvn [online]. Praha: Ministerstvo kolstv, mldee atlovchovy, 2008.
Dostupn z: http://www.msmt.cz/uploads/soubory/stredni/ZP_Akcniplanpodporyodbornehovzdelavani
.pdf.
59 BRTA, Ondej akol.: Mlad lid aveejn politiky vesk republice [online]. Praha: Nadace Open
Society Fund Praha, 2014, s.89. Dostupn z: http://www.osf.cz/images/stories/download/novinky/mladi
-lide-averejne-politiky-v-ceske-republice.pdf.

183
voje vzdlvac soustavy esk republiky na obdob 20112015, kter uvd zkladn
smry acle vvoje regionlnho kolstv.
Na nezamstnan mlad lidi ve vku 1524 let, kte ji ukonili formln vzdlv-
n, cl dlouhodob program Ministerstva prce asocilnch vc Zruky pro mlde.60
Ten si klade za cl zajistit kadmu takovmu lovku do ty msc kvalitn nabdku
zamstnn, dalho vzdlvn, odborn ppravy nebo ste. Rozvoj prvn gramot-
nosti umladch nezamstnanch program nesleduje, naopak jako jeden zprostedk
prevence nezamstnanosti uvd zvyovn podlu praktick ppravy na obsahu vuky
na stednch kolch azvtovn spoluprce kol se zamstnavateli.61 Co je cl, kter
se me nevhodnou realizac dostat dorozporu sclem poslit spolen prvky ve sted-
nm odbornm vzdlvn, stanovenm Strategi vzdlvac politiky R do roku 2020.
Jen zprostho vyjmenovn jednotlivch dokument je zjevn, e esk republika
rozhodn netrp nedostatkem strategickch dokument. Pi jejich ten zsk ten do-
jem, e si esk spolenost prostednictvm svch instituc uvdomuje nutnost zlepit
svj vzdlvac systm adokzala svoji nespokojenost vtlit vrelativn dobe zvolen
azformulovan priority.62 Ani dobe naformulovan cle ovem nedok zmnit sou-
asn stav, pokud chyb ochota je naplovat. Aprv zde nachzme hlavn nedostatek
eskho vzdlvacho systmu: chyb vle uvdt strategie vivot.
To se zeteln ukazuje pi pohledu na dvj strategick dokumenty.63 A ji se
jedn obl knihy nebo dlouhodob plny, jejich hlavn slabinu pedstavuje jejich
nedostaten naplovn. Za vechny citujme zAnalzy naplnn cl Nrodnho pro-
gramu rozvoje vzdlvn vesk republice (Bl knihy) voblasti pedkolnho, zklad-
nho astednho vzdlvn: Analza realizace opaten navrhovanch vjednotlivch
strategickch linich ukazuje, e ada znich nebyla uskutenna vbec, mnoh ztch,
kter realizovna byla, byla realizovna izolovan nikoli vzamlench komplexnch
celcch asouvislostech. Mnoh opaten byla realizovna do znan mry formln bez

60 Realizan pln programu Zruky pro mlde esk republiky [online]. Praha: Ministerstvo prce asocil
nch vc, 2014. Dostupn z: http://www.mpsv.cz/cs/16867.
61 Realizan pln programu Zruky pro mlde esk republiky [online]. Praha: Ministerstvo prce asocil-
nch vc, 2014, s.5. Dostupn z: http://www.mpsv.cz/cs/16867.
62 Meme samozejm debatovat okonkrtnch prioritch i provzn jednotlivch cl. Ipesto ovem
plat, e hlavnm problmem rozhodn nen nedostatek cl nebo jejich zcela nelogick i zavrenhodn
vbr. Ztotoujeme se sAnalzou naplnn Bl knihy vtom, e klov problm je vabsenci systmu
strategickho zen, kter by stanovil jasnou vizi azn plynouc cle vzdlvac politiky, dokzal by pro
n zskat podporu veejnosti avdostaten me by vytvel podmnky pro jejich naplovn asledovn
dopad realizace jednotlivch opaten vzhledem kzamlenm clm. Namsto tvorby dalch adalch
strategickch dokument doporuujeme vybudovat systm strategickho zen ve vzdlvn. Je teba se
nauit systematicky dit oblast vzdlvn, tedy zavst postupy, kter umon otevt adit informovanou
diskusi o smovn vzdlvacho systmu, vytvet navzjem koordinovan programy smujc
knaplovn jasn stanovench cl atak tyto programy vyhodnocovat aupravovat na zklad zmn,
kter ve vzdlvn nastvaj. Zaveden systmu strategickho zen mus pedchzet profesionln audit
souasnho stavu. STRAKOV, Jana akol.: Analza naplnn cl Nrodnho programu rozvoje vzd-
lvn vesk republice (Bl knihy) voblasti pedkolnho, zkladnho astednho vzdlvn [online].
2009, s. 6. Dostupn z: http://www.msmt.cz/file/9399_1_1/.
63 Nap. Nrodn program rozvoje vzdlvn vesk republice Bl kniha (20012005), Dlouhodob
zmr vzdlvn arozvoje vzdlvac soustavy esk republiky (20072013), Bl kniha tercirnho
vzdlvn (2009), Dlouhodob zmr vzdlvn arozvoje vzdlvac soustavy esk republiky na obdob
20112015 (2011). OSF: Mlad lid aveejn politiky vR, s.8592.

184
odpovdajc finann ametodick podpory, kter by zvila anci na jejich spnost.
Reformn zmry byly pouze proklamovny, nebyly zajitny klov podmnky pro je-
jich realizaci, bylo zanedbno zapojen klovch aktr zmn. Vmluvnm dokladem
takovho postupu je cel kurikulrn reforma. Pro tm vechny realizovan kroky pak
plat, e nebyla sledovna jejich spnost ve vztahu knaplovn stanovench cl ani
monitorovny prbh aproblmy pi jejich realizaci. Ve uveden nedostatky, kter
se projevily pi realizaci doporuen Bl knihy, jsou ovem charakteristick pro celou
vzdlvac politiku vR vpolistopadovm obdob.64

3.4 SYSTM KURIKULRNCH DOKUMENT

Zkladnm legislativnm dokumentem, jm se vsouasnosti esk vzd-


lvn d, je zkon .561/2004 Sb., opedkolnm, zkladnm, stednm, vym od-
bornm ajinm vzdlvn (kolsk zkon). Ten vymezuje obecn cle aprincipy, na
kterch je vzdlvn postaveno, alegislativn upravuje fungovn kolstv.
3, odst.1 kolskho zkona pedpokld vypracovn Nrodnho programu vzdl-
vn, kter m dle rozpracovat cle vzdlvn formulovan kolskm zkonem, vyme-
zit hlavn oblasti vzdlvn, obsah vzdlvn aprostedky, kter jsou nezbytn kdo-
sahovn jeho cl. Akoliv od pijet kolskho zkona vsouasn podob uplynulo
ji deset let asexistenc Nrodnho programu vzdlvn potaj vechny legislativn
idal kurikulrn dokumenty, nebyl dosud vypracovn.
Roli nejvych kurikulrnch dokument proto pebraj rmcov vzdlvac pro-
gramy (RVP), vytven na zklad 3, odst.2 kolskho zkona.65 RVP nahradily do
roku 2004 pouvan osnovy, piem jejich smyslem je vymezit zvazn rmce vzd-
lvn pro jeho jednotliv etapy (pro pedkoln, zkladn astedn vzdlvn) tedy
stanovit konkrtn cle, kterch m vzdlvn na jednotlivch stupnch kol dosahovat,
avymezit rmec, vnm se mus koly pi dosahovn tchto cl pohybovat. Clem
tto kurikulrn reformy bylo poskytnout kolm vt mru autonomie vtom smyslu, e
namsto dvjch osnov ji RVP pedepisuj zejmna konen cle, kterch maj koly
aci doshnout, ale volen metody vuky, rozloen uiva vroncch i pedmtech
akonkrtn obsahy byly ve vt me ponechny na uven kol.
Podle zsad stanovench vpslunm RVP si pak kad kola vytvoila vlastn
koln vzdlvac program (VP), jm se pi realizaci vzdlvacho procesu vsouladu
s3, odst.3 kolskho zkona d.66

64 STRAKOV, Jana akol.: Analza naplnn cl Nrodnho programu rozvoje vzdlvn vesk repub-
lice (Bl knihy) voblasti pedkolnho, zkladnho astednho vzdlvn [online]. 2009. Dostupn z:
http://www.msmt.cz/file/9399_1_1/.
65 Rmcov vzdlvac program pro zkladn vzdlvn. Praha: Ministerstvo kolstv, mldee atlov-
chovy, 2013. BALADA, Jan: Rmcov vzdlvac program pro gymnzia: RVP G. Praha: Vzkumn
stav pedagogick vPraze, 2007. RVP pro stedn odborn vzdlvn (RVP SOV) na http://www.nuov.cz
/ramcove-vzdelavaci-programy.
66 BALADA, Jan: Rmcov vzdlvac program pro gymnzia: RVP G. Praha: Vzkumn stav pedagogick
vPraze, 2007.

185
3.4.1 ROZVJEN PRVN GRAMOTNOSTI PODLE KURIKULRNCH DOKUMENT

Zpohledu rozvjen prvn gramotnosti je vznamn jeden zobecnch cl


vzdlvn stanovench kolskm zkonem. Podle jeho 2, odst.2 mezi n pat pocho-
pen auplatovn zsad demokracie aprvnho sttu, zkladnch lidskch prv asvobod
spolu sodpovdnost asmyslem pro sociln soudrnost. Monost, jak vchovu kpr-
vm dovzdlvn zahrnout, je obecn nkolik. Me se jednat osamostatn pedmt,
me bt integrovan do ostatnch pedmt, nebo jako prezov tma prostupovat ce-
lm kurikulem.67 VR pevauje pojmn obansk vchovy (resp. zklad spoleen-
skch vd) jako samostatnho pedmtu.
Ne vechny kolsk systmy pistupuj k rozvoji prvn gramotnosti jako ke
vzdlvac oblasti zaloen zejmna na prvnch znalostech. V mnoha zemch si
uvdomuj, e ci se svm prvm apovinnostem nejlpe nau nikoli memorovnm
fakt o stt a prvu, ale spe aktivn participac na een spolench zleitost
tdnho, kolnho nebo iobanskho ivota. Za tm elem proto zizuj nap. koln
parlamenty nebo aktivn podporuj tdn kolektivy vzen vlastnch zleitost, m
se ci u principm demokracie aindividuln odpovdnosti za celek, azrove si
zvykaj na nutnost amonost hjit sv prva.68 Po eskch kolch ovem tento pstup
centrln vyadovn nen, pokud jsou nkde ci zapojeni nap. do rozhodovn opod-
statnch zleitostech koly, je to vdy pouze ziniciativy jednotlivch kol, uitel
i k samotnch. To dokld izjitn studie ICCS, podle kter se pouhch 21%
eskch k nkdy astnilo rozhodovn opodstatnch zleitostech tkajcch se
chodu koly. Podle stejn studie panuje lep situace voblasti zapojen k do kol-
nch parlament nebo fungovn tdn samosprvy, kdy se podle studie astnilo voleb
pedsedy tdy nebo zstupce ve kolnm parlamentu 74% k.69 Tyto postupy kolm
doporuuje iRVP.

3.4.2 KLOV KOMPETENCE

Prvn skupinou cl, kterou RVP zvazn vymezuj, je oblast tzv. klo-
vch kompetenc, tedy soubor vdomost, dovednost, schopnost, postoj ahodnot,
kter jsou dleit pro osobn rozvoj jedince, jeho aktivn zapojen do spolenosti
abudouc uplatnn vivot.70 Zhlediska prvn gramotnosti jsou dleit zejmna
kompetence obansk apracovn. Clem rozvjen obansk kompetence je takov
absolvent koly, kter bude plnohodnotnm obanem sttu, jen si je vdom svch
prv apovinnost, respektuje prva jinch aje aktivn zapojen do chodu spolenosti.
Clem pracovn kompetence je vybavit ky pedpoklady kuplatnn na trhu prce
67 SCHULZ, Wolfran: Prvotn zjitn zMezinrodn studie obansk vchovy. Praha: stav pro informace
ve vzdlvn Divize nakl. Tauris, 2010.
68 SCHULZ, Wolfran: Prvotn zjitn zMezinrodn studie obansk vchovy. Praha: stav pro informace
ve vzdlvn Divize nakl. Tauris, 2010, s. 22.
69 Vesk republice zavdn adobr fungovn kolnch parlament soustavn podporuje nap. Centrum
pro demokratick uen, o. p. s.
70 BALADA, Jan: Rmcov vzdlvac program pro gymnzia: RVP G. Praha: Vzkumn stav pedagogick
vPraze, 2007, s. 8.

186
nebo vpodnikatelskm prosted, tedy je vybavit izkladnm pehledem otom, jak
jsou jejich prva apovinnosti vtto oblasti ajak monosti profesnho uplatnn ped
nimi vivot stoj.71

3.4.3 ZVAZN VZDLVAC OBSAH

Druh st RVP uruje, emu se m vzdlvn vnovat po obsahov strn-


ce. Ukadho oboru jsou stanoveny oekvan vstupy, tedy co by ml k umt i znt
na konci stupn vzdlvn, auivo.
Na druhm stupni zkladnho vzdlvn (ana nich stupnch vceletch gymn-
zi)72 je vzdlvn oprvech zahrnuto voboru vchova kobanstv. Zde by se ml k
seznmit se zkladnmi hodnotami, na nich je esk prvn d postaven, se zklad-
nmipoznatky otom, jak prvo funguje, arovn ise zklady nauky ostt aotom,
co obn bt obanem esk republiky. Ji absolvent zkladn koly by tedy ml bt
vybaven zkladn rovn prvn gramotnosti.
Na gymnazilnm stupni je vzdlvn o prvech zaazeno do oboru obansk
aspoleenskovdn zklad, kter krom prva avchovy kobanstv zahrnuje imno-
ho dalch spoleenskovdnch obor, jako je psychologie, sociologie, religionistika,
filosofie i ekonomie. Voblasti prvn by se mli studenti nauit samostatn orientovat
vnormch amli by bt seznmeni se zklady jednotlivch prvnch obor stavn-
ho, obanskho, trestnho, pracovnho, obchodnho isprvnho prva. Mli by rovn
vdt, jak funguj orgny prvn ochrany, atedy jakm zpsobem mohou sv prva
hjit, amli by ktomu bt motivovni. Voblasti obansk by se pak mli vyznat vhod-
notch, na nich je stt postaven, vsystmuorganizace sttu, avmonostech, jak na
zen sttu participovat.
Na stupni stednho odbornho vzdlvn jsou cle auivo definovny obdobn,
jako nagymnzich, pouze onco strunji. Vzdlvn probh voblasti spoleensko-
vdn vzdlvn, kam je, na rozdl od gymnzi, zaazen krom ostatnch spoleensko-
vdnch obor idjepis.

3.4.4 PREZOV TMATA

RVP dle stanovuje prezov tmata, kter mus bt vprbhu vzdlvn


na kolch vrznch formch oduena, a ji projektovou vukou nebo zaazenm do
odpovdajcch pedmt. Tmatem, kter se pmo tk vzdlvn oprvech, je vcho-
va demokratickho obana, zaazen vRVP pro zkladn apro stedn odborn vzdl-
vn, adle tma lovk asvt prce zaazen vRVP pro stedn odborn vzdlvn (na
gymnzich izkladnch kolch je lovk asvt prce samostatnou vzdlvac oblast).

71 Dalmi klovmi kompetencemi definovanmi vRVP jsou: kompetence kuen, keen problm,
komunikativn, sociln apersonln ave stednm odbornm vzdlvn tak matematick, informan
aodborn kompetence.
72 Rmcov vzdlvac program pro zkladn vzdlvn. Praha: Ministerstvo kolstv, mldee atlovcho-
vy, 2013, s.4.

187
3.4.5 ZVR

Zkurikulrnch dokument vyplv, e stt si v rmci formlnho vzdl-


vn v oblasti rozvoje prvn gramotnosti stanovil adu ambiciznch cl. V rmcovch
vzdlvacch programech jsou, zd se, zahrnuty vechny podstatn sloky ke zvyovn
prvn gramotnosti, zsadnm nedostatkem je jejich nedostaten naplovn. Hlav-
nm pinm se vnujeme vdruh polovin lnku. Stmto zvrem koresponduje
idotaznkov eten, kter mezi uiteli obansk vchovy provedla roku 2014 nov
vznikl Asociace uitel OV aZSV, podle nj vnm pouze 5,5% uitel obsahovou
definici jejich pedmtu vRVP jako problm. Naopak podle 56% uitel oslovench
ve stejnm eten odpovdaj cle vzdlvn formulovan vRVP potebm lovka
vsouasn spolenosti, podle 12% jim odpovdaj sten apouze podle 10% uitel
jim neodpovdaj. 73

4. FAKTORY, KTER PSOB NA MLAD LIDI


PI ZSKVN PRVN GRAMOTNOSTI

Vtto sti lnku se pokusme zachytit nejvznamnj faktory, resp.


jejich skupiny, kter maj vliv na formovn prvn gramotnosti mladch lid. Vrm-
ci tchto faktor dle identifikujeme nejvznamnj pekky, kter brn zlepen
souasnho stavu. Vzvru pak vyzdvihneme pekku, kter m podle ns nejvt
potencil stt se hybatelem zmny, at vnujeme posledn st lnku. Jsme si vdomi
toho, e nsledujc vet nen pln ae nkter dopady jsou tko miteln. Pesto
se domnvme, e pro ely naeho tmatu se jedn ofaktory nejdleitj.
Vmnoha zne popsanch bod se ostatn shodujeme sjinmi vzkumy. Nrodn
zprva zICCS konstatovala, e na ky maj nejvraznj abezprostedn vliv tyto
skupiny: vrstevnci (dle mnoha studi nejvznamnj skupina pro socializaci), nefor-
mln mstn spoleenstv (mldenick organizace, pracovn msta), formln mstn
spoleenstv (politit vdci, atmosfra optimismu), rodina akola (uitel, plnovan
kurikulum, pleitosti participace).74 Kvalitativn eten lovka vtsni mezi faktory,
kter ovlivuj postoje achovn student voblasti obansko-spoleenskch tmat,
identifikovalo rodinu, kamardy (primrn spoluky), vyuujc, lokln (vdan obci)
znm aktivn osobnosti, mdia medializovan osobnosti (lokln iglobln) ame-
dializovan udlosti.75

73 EZ, Michal VODIKOV, Tereza: Co potebuj obanki? Vsledky dotaznkovho eten. In: Co
potebuj obanki? [online]. 12.bezen 2014. Dostupn z: http://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download
.php?file=65269&view=9146.
74 SOUKUP, Petr: Nrodn zprva zMezinrodn studie obansk vchovy [online]. B.m.: stav pro infor-
mace ve vzdlvn, 2010, s. 1920. Dostupn z: http://www.msmt.cz/file/12361_1_1/.
75 Kdo jin? Analza kvalitativnho vzkumu [online]. B.m.: lovk vtsni, 2010, s. 10. Dostupn z: https://
www.jsns.cz/data/jsns/FILES/PDF/Kvalitativni_vyzkum_Kdo-jiny.pdf.

188
4.1 RODINA AVRSTEVNCI

Je zcela logick, e rodina, ve kter mlad lovk vyrst, avrstevnci,


se ktermi se potkv, na nj maj zsadn vliv ato izpohledu prvn gramotnosti.
st vnovanou souasnmu stavu prvn gramotnosti mladch lid jsme uvedli v-
zkumem dokldajcm nevelkou rove prvn gramotnosti vcel populaci. Pirozen
prv celkov vysplost spolenosti, kter se skld zvysplosti jednotlivch jejich
len, pedstavuje zeteln limit ivrmci bezprostednch vztah. Jedn se ofaktor
pomrn tko ovlivniteln, zejmna mme-li na mysli celkovou vysplost spolenos-
ti nebo prvn gramotnost rodinnch pslunk. Za nejsnze kultivovatelnou sloku
vrmci tohoto faktoru povaujeme vrstevnky, tj. mlad lidi, kte se vnaprost vtin
ppad stle jet pipravuj na vkon svho budoucho povoln. N nzor dokld
nap. dotaznkov eten lovka vtsni, ze kterho vyplynulo, e obansk (ne)an-
gaovanost je do urit mry determinovna vzdlanost.76 Otzce vzdlvn se proto
budeme jet vnovat.

4.2 SYSTM FORMLNHO VZDLVN

Pes 90% mladch lid ve vku 2024 let m vesk republice ukon-
en vy stedokolsk vzdln (na stupni ISCED3) ajen velmi nzk podl mla-
dch lid vzdlvac systm pedasn opout. Ipesto, e poet absolvent vysokch
kol vzrst, vroce 2012 mlo ve vku 3034let ukonen vysokokolsk vzdl-
n pouze 25,6% mladch lid. esk republika m istrategii celoivotnho uen.77
Vesk republice ije relativn mal procento itzv. NEET (tj. tch, kte jsou ne-
zamstnan, nestuduj ani se neastn jin odborn ppravy) vroce 2012 to bylo
necelch 9% populace.78 Ztchto daj je zejm, e tou st vzdlvacho systmu,
kterou projde pevn vtina mladch lid, je kola zkladn astedn. Proto se j tak
vnaem lnku vnujeme pedevm. Pi vahch ozvyovn prvn gramotnosti toti
nechceme zapomnat na to, e se nem jednat okultivaci prvn gramotnosti elitnch
student, ale vech mladch lid.
as od asu se setkvme snzory, e esk vzdlvac systm je natolik zkostnatl
arezistentn ke zmnm, e vt smysl, ne pemlet ojeho reform, m vnovat
se neformlnmu vzdlvn. Ikdy zdaleka nesdlme optimismus ohledn snadn

76 Vrazn vy ochotu kasti maj studenti gymnzi, studenti sV vzdlanmi rodii ati, kte povauj
ivotn rove sv rodiny za vysokou. Vtchto skupinch deklaruje ochotu kasti (urit i spe)
okolo 7580%. Generace student tm kopruje nerovnomrnosti ve volebn asti dosplch, kde maj
vrazn vt volebn ast vzdlan abohat skupiny obyvatel. Jeden svt na kolch Zprva odotaz-
nkovm eten na stednch kolch zroku 2014 vetn porovnn srokem 2012 a2009 [online]. Ne-
datovno, s.38. Dostupn z: https://www.jsns.cz/data/jsns/DOKUMENTY/DOTAZNIKOVE_SETRENI
_STREDOSKOLACI_JSNS_2014.pdf.
77 Strategie celoivotnho uen R [online]. Praha: Ministerstvo kolstv, mldee atlovchovy, 2007.
Dostupn z: http://www.msmt.cz/uploads/Zalezitosti_EU/strategie_2007_CZ_web_jednostrany.pdf.
78 MAKOV, Hana: Zprva omldei 2013 Zkladn informace osituaci mladch lid vesk republice
[online]. 2013, s. 9. Dostupn z: http://www.msmt.cz/file/33231_1_1/.

189
reformovatelnosti eskho kolstv, 79 povaujeme tento zpsob uvaovan za krtko-
zrak. Na zkladnch astednch kolch strv vce ne 90% mladch lid tinct let
svho ivota. Tchto tinct let navc po ukonen stedn koly pedstavuje vce ne
dv tetiny jejich dosavadnho ivota. Nedv proto smysl je vnmat jako nutn zlo,
kterm si tm kad projde, anic podnho se pi tom nenau. Tomu ostatn odpo-
ruje nap. izjitn lovka vtsni, podle kterho vtinu dotzanch student (58%)
koln vuka bav.80 Jsme naopak pesvdeni otom, e cesta ke zlepen stavu prvn
gramotnosti mladch lid vR vede skrz pozitivn zmny vzdlvacho systmu. Ipro-
to mu vdalm textu budeme vnovat vce pozornosti, ato zejmna vsti vnovan
uitelm OV/ZSV.
Na tomto mst nicmn jet zmnme, e kdouc promn vzdlvacho syst-
mu me pispt ijeho u spoluprce se systmem neformlnho vzdlvn. Hlavn
pednost neformlnho vzdlvn je schopnost dobe motivovat, pouvat alternativn
vukov metody alpe ne kolstv uzpsobit obsah vzdlvn skutenm potebm
azjmm student. Vychzme-li zpedpokladu, e student, kterho vuka bav, dosa-
huje lepch vsledk, ukazuje se schopnost studenty zaujmout jako vznamn. ada
vzkum neformlnho vzdlvn navc potvrzuje, e zejmna ve sfe rozvoje doved-
nost dosahuje neformln vzdlvn lepch vsledk.81
Nejrznj vzdlvac stupn formlnho vzdlvn pro ns tak mohou bt vo-
dtkem pro to, jak vysplou rove prvn gramotnosti od koho oekvat. Jej zkladn
podobu m zajistit zkladn kola, navzat (aspecializovat sohledem na oborn zam-
en) pot kola stedn. Vysok kola pak pedstavuje nejvy stupe atomu by mla
odpovdat ivysplost prvnho vdom vysokokolk. Jeliko ovem vysok koly
navtvuje ipes roziovn pot vysokokolskch student menina spolenosti,
hlavn pozornost by mla bt vnovna zkladnm astednm kolm. Na nich jsme
potom identifikovali jako zkladn pedpoklad pro zmnu osobnost uitele, ktermu se
budeme vnovat vzvru lnku.

4.3 VEEJN INSTITUCE

Odpovdnost sttu za rove prvn gramotnosti svch oban nenese


jenom MMT jakoto hlavn organiztor vzdlvacho systmu. Svj vliv na rove
79 Viz nap. studie spolenosti McKinsey, kter uvd: Pestoe esk koln inspekce (I) pokrv iob-
lasti souvisejc skvalitou vzdlvn, vnuje vznamnou st sv kapacity prvnm apodprnm otzkm
(nap. budovy avybaven, partnerstv akontrola dodrovn prvnch pedpis) avotzkch vzdlvn
se zamuje na zkladn poadavky (nap. absence, kvalifikace uitel). Nazklad tchto kritri I
oznaila 5% stednch kol jako problematick nebo vkritickm stavu (a15% zdvodu poruen prvnch
pedpis). Vezmeme-li vvahu kupkladu fakt, e 25 % patnctiletch student nespluje zkladn rove
tenskch dovednost, esk republika by mla zvit mandt azamen tchto kontrol. McKINSEY
& COMPANY: Klesajc vsledky eskho zkladnho a stednho kolstv: fakta a een [online].
Praha: McKinsey & Company, 2010, s.24. Dostupn z: http://www.aktivniskoly.cz/news/Kinsey%20
-%20Edu%20report.pdf.
80 Jeden svt na kolch Zprva odotaznkovm eten na stednch kolch zroku 2014 vetn porovnn
srokem 2012 a2009 [online]. Nedatovno, s.58. Dostupn z: https://www.jsns.cz/data/jsns/DOKUMENTY
/DOTAZNIKOVE_SETRENI_STREDOSKOLACI_JSNS_2014.pdf.
81 Stm souvis ipoadavek na uznvn vsledk neformlnho vzdlvn ze strany formlnch instituc
ausnadnn pstupu mladch lid kneformlnmu vzdlvn.

190
prvn gramotnosti (atm iodpovdnosti) maj idal veejn instituce. Za nejvznam-
nj povaujeme nsledujc:
a) Parlament R. Jeho prvem ipovinnost je pijmat prvn pedpisy. Obrovsk poet
prvnch pedpis ajejich novelizac (nkdy novelizac jet neinnch pedpis)
acelkov nepehlednost prvnho du je tedy vsledkem primrn jeho aktivity. Po-
kud nevytv vnitn souladn, pehledn apedvdateln prvn d, jak ho ktomu
ostatn opakovan vybzej zstupci akademick obce istavn soud R,82 m to
pochopiteln vliv ina vnmn prva mladmi lidmi.83
b) Soudn moc je prvem vnmna jako hlavn garant vymahatelnosti prva. Jejm ve-
ejnm pedstavitelem jsou soudci ajejich vyjden do mdi, vsoudnch snch
nebo vrozsudcch maj velk vliv na dvru lid vprvo. By dvra vsoudnictv
vposlednch letech vykazuje vytrval vzrst, le zejmna na stran soudc jet
znan potencil. Vjejich ochot vysvtlovat prvo novinm, srozumitelnosti roz-
sudk izapojen soudc do vzdlvacch program.84 Ztotoujeme se proto pln se
slovy Vojtcha Cepla, kter svho asu prohlsil, e zpas ozlepen prvnho
vdom vyaduje vysvtlovn, vysvtlovn, pesvdovn Anejlepmi vysvtlo-
vai tch rozsudk jsou sami soudci. Oni by mli daleko vce vystupovat na veejnost
azlepovat tm rove prvnho vdom, kde je nejvt problm na spolenosti.
Aktomu by mli bt tak vychovvni. To by mlo bt oceovno.85
c) Ministerstvo prce asocilnch vc. Je mon trochu pekvapiv, e klademe na
MPSV nroky stran psoben na prvn gramotnost mladch lid. Prv toto mi-
nisterstvo m ovem pod sebou ady prce, se ktermi je vpravidelnm kontaktu
mnoho mladch lid. MPSV vak mezi nimi dnou osvtu podle svch vlastnch
slov86 ani podle programu Zruky pro mlde, kter cl na mlad nezamstnan,87
neprovd. Zdotaz na internetovch poradnch88 je pitom zejm, e oban se
neorientuj ani vnejzkladnjch institutech pracovnho prva (nap. vpov i
dohody opracch konanch mimo pracovn pomr), co je pochopiteln in zrani-
telnj alpe manipulovatelnmi. Ztchto dvod povaujeme za neastn, e se
ady prce nesna alespo tm, kte jsou vedeni vevidenci uchaze ozamstn-
n, nabdnout alespo zkladn osvtu. Navc nezamstnanost mladch lid (ve vku

82 Nap. Lon Fuller i M. Veea. Vnlezu .37/2007 Sb. osvdil stavn soud isvoji pipravenost ruit
takov pravy prvnho du, kter tyto poadavky zsadnm zpsobem naruuj.
83 Mimo jin se to projevilo vprojektu Analza pstupu veejnosti kregulaci Vesk republice Mini-
sterstvo vnitra esk republiky [online]. [vid. 4. leden 2015]. Dostupn z: http://www.mvcr.cz/clanek
/analyza-pristupu-verejnosti-k-regulaci-v-ceske-republice.aspx.
84 Zvlastn zkuenosti pitom vme, e existuj svtl vjimky ae setkn se soudcem mv na studenty
znan vliv.
85 Vojtch Cepl osouasn esk justici. In: esk justice [online]. 9. erven 2005. Dostupn z: http://prehravac
.rozhlas.cz/audio/339008. Pepis poadu dostupn zde http://ejustice.cz/vojtech-cepl-ceske-soudnictvi
-postrada-soutez-vyber
86 Odpov na dotaz vznesen autory na zklad zkona . 106/1999 Sb., osvobodnm pstupu kinforma-
cm. Bylo jim sdleno, e ady neprovd dnou osvtu abyli odkzn na eskomoravskou konfederaci
odborovch svaz, ppadn na obansk poradny.
87 Realizan pln programu Zruky pro mlde esk republiky [online]. Praha: Ministerstvo prce asocil
nch vc. 2014. Dostupn z: http://www.mpsv.cz/cs/16867.
88 Viz nap. http://www.prace.cz/, http://www.hledampraci.cz/pracovni-pravo/ nebo http://bezplatnapravni-
poradna.cz/online-zdarma/pracovni-pravo.html.

191
1524 let) dosahuje hodnoty tm trojnsobn oproti nezamstnanosti vcelkov
populaci 1564 let.89

4.4 NEFORMLN VZDLVN MLADCH LID

Neformln vzdlvn je dle Strategie celoivotnho uen R definovno


jako vzdlvn, kter je zameno na zskn vdomost, dovednost akompetenc, kte-
r mohou respondentovi zlepit jeho spoleensk ipracovn uplatnn. Je poskytovno
vzazench zamstnavatel, soukromch vzdlvacch institucch, nesttnch nezis-
kovch organizacch, ve kolskch zazench adalch organizacch. Pat sem nap.
organizovan volnoasov aktivity pro dti, mlde adospl, kurzy cizch jazyk,
potaov kurzy, rekvalifikan kurzy, ale tak krtkodob kolen apednky. Nutnou
podmnkou pro realizaci tohoto druhu vzdlvn je ast odbornho lektora, uitele i
prokolenho vedoucho. Nevede pitom kzskn stupn vzdln.90
Dle Zprvy omldei se aktivitm neformlnho vzdlvn ve vkov kategorii
1524 let vnovalo vprbhu poslednho msce 10% dotzanch. Za posledn rok
se astnilo organizovan dobrovoln aktivity 22% mladch lid (ve vku 1530 let)
a23% znich se dostalo formlnho ocenn. Pouze 1,5% psobilo jako dobrovolnk
vzahrani. Vporovnn sostatnmi vkovmi kategoriemi inklinuje mlde spe
ktzv. perifernmu dobrovolnictv (mn pravideln, na krat asov sek, krtkodo-
b, mn aktivn). Nejastji se realizuje voblastech sportu ainnosti mldee atak
ve sborech dobrovolnch hasi.91

4.4.1 VOLNOASOV AKTIVITY PRO DTI, MLDE ADOSPL

Se zvry Zprvy omldei souzn iZprva oneziskovm sektoru vesk


republice, podle kter pat mezi leny obanskch sdruen tm polovina esk do-
spl populace (47%), piem nejastji jsou lid vR leny sportovnch organizac
(16%). asto jsou tak leny zjmovch organizac, jako jsou zahrdki apstitel
(6%), dobrovoln hasii (6%) nebo organizace ryb (5%).92 Tato sla se bohuel ne-
tkaj pouze mladch lid, ale populace jako celku. Lze ci, e vzhledem kpotu zapo-
jench osob maj volnoasov spolky velk neformln vzdlvac potencil, nicmn
je nutno dodat, e vkonkrtnm ppad prvn gramotnosti jsme nenali pli prostoru
pro jej kultivaci azvyovn. Svjimkou ppadnch prvnch prav vztahujcch se
kdanmu spolku (typicky nap. podvn informac opovinnosti platnho rybskho
lstku apod.). Tento zvr podpoil irychl przkum webovch strnek nejznmjch

89 Mezi nejohroenj skupiny na pracovnm trhu pat absolventi sni rovn vzdln. Viz MAKOV,
Hana: Zprva omldei 2013 Zkladn informace osituaci mladch lid vesk republice [online]. 2013,
s. 8. Dostupn z: http://www.msmt.cz/file/33231_1_1/.
90 Strategie celoivotnho uen R [online]. Praha: Ministerstvo kolstv, mldee atlovchovy, 2007, s.9.
Dostupn z: http://www.msmt.cz/uploads/Zalezitosti_EU/strategie_2007_CZ_web_jednostrany.pdf.
91 MAKOV, Hana: Zprva omldei 2013 Zkladn informace osituaci mladch lid vesk republice
[online]. 2013, s. 9. Dostupn z: http://www.msmt.cz/file/33231_1_1/.
92 VAJDOV, Tereza: Zprva oneziskovm sektoru vesk republice. Praha: Vlda R, 2005, s. 13. Do-
stupn z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnno/dokumenty/zprava_o_neziskovem_sektoru.pdf.

192
zstupc spolk, kde nebyly nalezeny tm dn zmnky ovzdlvac innosti, nato
zprvy tkajc se prvn gramotnosti.93
Pozitivnm zjitnm nicmn je, e ada celorepublikovch spolk dt amldee
m sv vlastn systmy neformlnho vzdlvn navazujc na hodnoty danho spolku.
Pkladem mohou bt nap. skaut i pionr. Ve znan promnliv kvalit, kter je od-
visl zejmna od rovn lektor, pracuj se svmi leny idal spolky, by se ozvyov-
n prvn gramotnosti jedn jen okrajov.94 Bez vznamu nejsou ani nejrznj prvn
asprvn kony, kter mus vrmci organizace spolku plnit jej vybran lenov (zejm-
na vedouc i jejich zstupci) akter maj nepochybn vliv na jejich prvn gramotnost.
Pozitivn vliv je zejm teba pist ijejich prci se stanovami i zizovacmi listinami
apodn nejrznjch veejnch akc, jejich bezproblmov prbh pedpokld
iuinn ady prvnch krok (oznmen, zisk povolen atd.). Vrmci sociln prce
pak vjist me mohou na prvn gramotnost mladch lid psobit sociln pracovnci
nejrznjch nzkoprahovch center i klub mldee.95

4.4.2 VZDLVAC AKTIVITY NEZISKOVCH ORGANIZAC ZAMEN NA KOLY

Existuje cel ada neziskovch organizac, kter sv programy nebo jejich


st zamuj pmo na vzdlvn. Tyto organizace doshnou na ky astudenty nej-
astji prostednictvm koly samotn, nkter se dokonce zamuj pmo na pedagogy.
Pi jejich hledn je nejt to, e je nutn projt velk mnostv nejrznjch server
adokument, ze kterch je mnohdy tk vyst, co pesn se vrmci danho projektu
vsouasnosti realizuje. Nkter weby jsou navc ji jen svdectvm oprojektech zmi-
nulosti nebo projektech sice pevajcch, ale nevykonvajcch vsouasnosti vraznou
aktivitu.96
Stm souvis idal zkuenost: adu projekt je znan obtn objevit, protoe
uns neexistuje kvalitn reprezentativn informan rozcestnk, kter by odkazoval hle-
dajcho tene na vechny projekty spodobnm clem. Strnky nkterch organizac
se nicmn pokou bt alespo neplnmi rozcestnky anasmruj tene na adu
souvisejcch eskch izahraninch projekt nebo informanch server. Sta tedy
prost server projektu Varianty spolenosti lovk vtsni,97 strnky eskho helsin-

93 Bez zajmavosti nen, e mezi lidmi, kte jsou leny tchto obanskch sdruen, je podle Zprvy onezis-
kovm sektoru mn nevoli, ne oban, kte se voleb aktivn astn. Autorka Zprvy oneziskovm
sektoru vtomto ohledu dochz kzvru, e se d ci, e lenov obanskch sdruen jsou aktivn oba-
n volii. VAJDOV, Tereza: Zprva oneziskovm sektoru vesk republice. Praha: Vlda R, 2005,
s. 13. Dostupn z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnno/dokumenty/zprava_o_neziskovem_sektoru.pdf.
94 Kvalitu vzdlvn vnkterch organizacch dt amldee do jist mry podporuje MMT tm, e udluje
titul Organizace uznan MMT pro prci sdtmi amlde. By je zskn dan certifikace podmnno
ipravidelnm erpnm sttnch dotac avyluuje tak uritou st organizac aspolk mldee, kter do-
tace dlouhodob neerpaj afinancuj svoji innost ze soukromch zdroj, je tato certifikace do jist mry
dokladem jist kvality vzdlvacch monost aprogram organizace. Podmnky ainformace: http://www
.msmt.cz/mladez/organizace-uznana-msmt-pro-oblast-prace-s-detmi-a-mladezi.
95 Viz nap. http://www.socialni-zaclenovani.cz/nizkoprahova-zarizeni-pro-deti-a-mladez.
96 URBAN, Michal: Efektivn strategie formovn prvnho vdom stedokolskch student: ppady zpraxe.
Praha: Leges, 2013, s.137138.
97 Internetov odkazy. Varianty: Vzdlvac program spolenosti lovk v tsni [online]. 2008 [cit.
2014-02-13]. Dostupn z: http://www.varianty.cz/index.php?id=24.

193
skho vboru98 nebo materily Centra obanskho vzdlvn,99 aby se ped tenem
otevela spletit s nejrznjch projekt, publikac asemin, znich se ada nja-
km zpsobem tk rozvoje prvn gramotnosti mladch lid.100
Co se obsahov strnky te, neexistuje (nebo se nm ji alespo nepodailo najt)
dn organizace, kter by svou vzdlvac innost zamovala vhradn na prvn gra-
motnost jako takovou. Zpravidla se jedn oprogramy, kter se vrmci ostatnch aktivit
zamuj tak bu nakonkrtn prvo i skupinu prv (typicky lidsk prva) nebo na
problematiku, kterou lze pod nkter prvo podadit (nap. ekologick vchova i glo-
bln vchova). Rozvoj vybran sfry prvn gramotnosti tak pedstavuje jeden zcl,
asto navc nikoli cl primrn.
Zady existujcch projekt, kter vnjak podob cl na zvyovn prvn gramot-
nosti mladch lid ajejich uitel, vybrme ti pklady, kter povaujeme za nsledo-
vnhodn.

1) lovk vtsni Ji zaveden vzdlvac program Varianty nabz programy pro


pedagogy aasistenty, metodick listy, publikace, konference adal.101 lovk vtsni
pod iznm projekt Jeden svt na kolch neboli vzdlvn skrze dokumentr-
n filmy. Nabz zvl st pro pedagogy102 astudenty.103 Dalm projektem lovka
vtsni jsou Pbhy bezprv. Ten spad spe do djepisu, nebo umouje setkvn
smodernmi djinami, opt skrze film apublikace, ppadn metodou orln historie. Za
velmi vydaen povaujeme projekt studentskch voleb, kter lze uvst jako pozitivn
pklad spoluprce mezi sttem, neziskovm sektorem astudenty, resp. kolami.104 Je-
jich clem je mimo jin zvit ast prvovoli amladch lid vdnch volbch, co
pin ipozitivn vsledky: Vzkum poprvnch Studentskch volbch ukzal, e se
ast prvovoli vdnch volbch zad student, kte se pedtm zastnili voleb na
sv kole, zvila o6%.105 Za jasnou vhodu tto organizace lze povaovat mnohost
tmat, dostupnost program (jsou zdarma anap. web Jednoho svta na kolch, pes
kter lze filmy po registraci uitele rovnou stahovat, je vraznou pomoc pro uitele).
Jedn se oorganizaci vtto oblasti zavedenou, sdlouholetou prax svch pracovnk
azzemm dvryhodn aznm organizace. Zanevhodu pak lze svm zpsobem po-
vaovat mnostv projekt aprogram, co me vst knepehlednosti. Vtina znich

98 Publikace. esk helsinsk vbor [online]. [cit. 2014-02-13]. Dostupn z: http://www.helcom.cz/search


.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=11.
99 Nae koncepce. Projekt Vchova kobanstv [online]. 2012 [cit. 2014-02-13]. Dostupn z: http://www
.vychovakobcanstvi.cz/.
100 Vce viz URBAN, Michal: Efektivn strategie formovn prvnho vdom stedokolskch student:
ppady zpraxe. Praha: Leges, 2013, s.139 ansl.
101 Viz http://varianty.cz/index.php?id=5.
102 Pedagogm jsou kdispozici vukov materily, vetn nvrh hodin, jejich soust je vdy reflexe
filmu.
103 Ti maj napklad monost zaloen filmovho klubu ve kole.
104 Cle: piblit studentm zkladn demokratick principy, seznmit studenty svolebnm systmem esk
republiky, podpoit dialog tkajc se sprvy veejnch vc jak mezi studenty, tak mezi nimi ajejich
pedagogy arodii, https://www.jsns.cz/cz/article/56/Studentske_volby.html?id=122. Podobn projekt byl
realizovn vR dve ji DUHOU-Participac pod nzvem Simulovan volby.
105 Viz http://www.clovekvtisni.cz/cs/tiskove-zpravy/studentske-volby-probehnou-na-temer-400-skolach-v
-ceske-republice.

194
zrove pedpokld aktivnho uitele i studenta, kte si pslun matrily vyhledaj,
nebo alespo zareaguj na obasn emaily, kter lovk vtsni vrmci projekt roze-
sl.
2) Amnesty International esk republika Amnesty International (AI) provozu-
je vzdlvac web lidskaprava.cz, kter je rozdlen na st pro studenty ast pro uite-
le. Obsahuje celou adu informac olidskch prvech asouvisejcch tmatech, elektro-
nick verze lidskoprvnho asopisu pro mlad i nvrhy hodin podle lnk Veobecn
deklarace lidskch prv. Dalm vzdlvacm projektem je FairPlay studenti za rov-
noprvnost, kter je zamen na diskriminaci, rasismus axenofobii.106 AIpod ise-
mine pro uitele, ukterch je aktuln kladen rovn draz na tematiku diskriminace,
xenofobie arasismu. Mezinrodn projekt Human Rights Friendly Schools je zaloen
na pstupu celostnho vzdlvn.107 Probh vak pouze na dvou kolch vR am
tedy velmi omezen dopad. Draz vech aktivit AI je kladen na aktivizaci apropojen
sakcemi napodporu lidskch prv, co me bt vhodou, ale zrove to me nkte-
r studenty auitele odrazovat. AI rovn zapojuje koly do nkterch jednorzovch
akc, jako jsou Dopisy vulicch aMaraton psan dopis, ke kterm probhaj iworksho-
py veden jejich lektory zamen na lidsk prva.108 Vhodou AI je, e jde ovelkou
mezinrodn organizaci, kter je dvryhodn am dlouholet zkuenosti. Nevhodou
je, e aktuln probh hlavn projekt FairPlay, kter je uren pro hrstku vybranch
kol. Na druhou stranu tento projekt pracuje se studenty dlouhodob.
3) ADRA Pklad humanitrn organizace, kter se vnuje ivzdlvn, pede-
vm vak globlnmu.109 Nabz programy pro matesk, zkladn (vetn praktickch)
istedn koly apro pedagogy, zamen na globln rozvojov vzdlvn. Tmata,
kterm se programy vnuj, vychzej zNrodn strategie globlnho vzdlvn,110
jedn se tedy oproblematiku, kter sprvem souvis pouze okrajov, ato pedevm se
socilnmi prvy aprvem na pzniv ivotn prosted. ADRA nabz idlouhodobou
spoluprci, tzv. Opravdov partnerstv.111 Vhodou tto organizace je jej mezinrodn
povaha aznmost, nevhodou me bt skutenost, e jsou jejich vzdlvac programy
asto placen.

Z uvedenho strunho pehledu lze vypozorovat, e nabdka rozlinch nezis-


kovch organizac je vpodstat troj materily (filmy, pracovn listy, plny hodin),

106 Viz http://www.amnesty.cz/vzdelavani/fair-play, Zvren zprva pilotnho ronku: http://www.amnesty


.cz/data/file/60-zaverecna-zprava-fair_play.pdf?version=1391943957.
107 To znamen, e je zamen na vechny oblasti ivota koly (tyi klov oblasti, ktermi se zabv, jsou:
prosted, vztahy, kurikulum aextrakurikulrn aktivity, zen koly). Viz citt Martina Kse zde: koly
ptelsk klidskm prvm [online]. [vid. 23.nora 2015]. Amnesty International esk Republika,
nedatovno. Dostupn z: http://www.amnesty.cz/vzdelavani/skoly-pratelske-k-lidskym-pravum.
108 Viz http://www.amnesty.cz/z949/trinact-pripadu-bezpravi-a-tisice-hlasu-na-jejich-podporu, http://www
.amnesty.cz/z734/studenti-opet-vyrazili-do-ulic-ceskych-mest-sbirali-podpisy-pro-nespravedlive
-veznene.
109 ADRA ve svm pojet vzdlvn odkazuje na tzv. Maastrichtskou deklaraci globlnho vzdlvn.
110 Ministerstvo zahraninch vc esk republiky: Nrodn strategie globlnho vzdlvn pro obdob
20112015. Dostupn z: http://www.mzv.cz/file/612334/Narodni_strategie_globalniho_rozvojoveho
_vzdelavani_pro_obdobi_2011___2015.pdf.
111 Viz http://www.adra.cz/opravdovysvet/nabidka-pro-skoly/opravdove-partnerstvi.

195
rzn workshopy aprojektov dny pmo pro studenty akolen pro pedagogy. Pro
koly, resp. pedagogy astudenty, mohou bt projekty neziskovch organizac zdrojem
cennch znalost, asto doplnnch okonkrtn zkuenosti zpraxe, nicmn, jak ji
bylo eeno, nabdek je velk mnostv atko se vnich orientuje. Pi przkumu mezi
34uiteli obansk vchovy vroce 2010 bylo zjitno, e pi vuce pouvaj do-
hromady vce ne 124 odlinch vukovch materil.112 Vzplav cel ady dalch
povinnost akadodenn vuky se tak logicky pocit uitele daleko sp bl zahlcen
ne pocitu nedostatku konkrtnch nabdek. Velkm problmem je tedy neexistujc
jednotn databze, kter by shromaovala, tdila azejmna pak hodnotila kvalitu
jednotlivch materil.113 Za nevhodu vzdlvacch aktivit neziskovch organizac lze
povaovat jejich financovn, kdy po skonen pslunho grantu me dojt kohroen
kontinuity projektu.114

4.4.3 PROGRAMY TYPU STREET LAW

Speciln druh program na hranici mezi formlnm aneformlnm vzd-


lvnm pedstavuj programy Street Law.115 Jedn se oprogramy zvyovn prvn
gramotnosti inspirovan zkuenostmi ze Spojench stt americkch, kter se zejmna
bhem poslednch pti let dokaly znanho oiven ivR. Jejich jdrem je vuka
zklad prva, kterou pro studenty zkladnch azejmna pak stednch kol podaj
studenti prvnickch fakult pod vedenm svch vyuujcch. Dleitou dimenz celho
projektu je, e klade velk draz na zvolen metody, pomoc kterch maj studenti prv
zklady svho oboru stedokolkm pibliovat: naprost vtina znich jsou interak-
tivn, zaloen na aktivit stedokolskch student, protoe program m nejen vzdl-

112 Analzu vypracoval Vzkumn stav pedagogick vPraze zpoven Ministerstva kolstv, mldee
atlovchovy za elem zmapovn souasn nabdky materil pouvanch uiteli na zkladnch ko-
lch avodpovdajcch roncch niho stupn vceletch gymnzi pi vuce djepisu avchovy kob-
anstv (obansk vchovy). Za vukov materily byly povaovny materily, na kter se nevztahuj
podmnky pro udlovn schvalovac doloky MMT. Vsouvislosti stm byly tedy zdalho procesu
vyazeny uebnice auebn texty, na kter se vztahuje udlovn schvalovac doloky. Za metodick
materily rovn nebyly povaovny osobn ppravy uitel, jejich zaazen by vpodstat znemonilo
reln proveden eten zdvodu jeho takka neomezenho rozsahu. Viz FRANC, Ale HESOV,
Alena: Zvren zprva za rok 2010 Analza materil pro vuku pedmt ze spoleenskovdn
oblasti (krom uebnic) [online]. Praha: Vzkumn stav pedagogick, 2010. Dostupn z: http://www
.moderni-dejiny.cz/clanek/file/id/338/.
113 Dobrm nakroenm tmto smrem je databze Centra obanskho vzdlvn, kter je pehledn aob-
sahuje vukov materily iplny hodin, nebo strnky nov vznikl Asociace uitel obansk vchovy
aspoleenskch vd www.obanki.cz. irok spektrum materil nabz tak portl RVP, jeho hlavnm
nedostatkem je ovem znan nepehlednost. dn ztchto portl se nicmn soustavn nevnuje
hodnocen kvality materil ani jeden nap. nenabz ebek dostupnch spoleenskovdnch uebnic,
ze kterch by si nov uitel OV/ZSV mohl vybrat.
114 Pkladem budi vzva projektu Pbhy bezprv organizace lovk vtsni zprosince 2014, ve kter
itak siln organizace, jako lovk vtsni, musela dat veejnost ofinann prostedky, aby peklenula
obdob po skonen podpory zevropskho operanho fondu: viz http://www.lidovky.cz/pribehy-bezpravi
-zadaji-o-prispevky-evropske-penize-uz-nedostanou-1pf-/zpravy-domov.aspx?c=A141204_161750_ln
_domov_spa.
115 Street Law program je mon adit ido formlnho vzdlvn, pokud pln probh vrmci koln vuky.
Souasn ovem me probhat ina dobrovolnick bzi. Street Law programy popisujeme iproto, e
sprojektem maj nkte autoi osobn zkuenosti.

196
vat, ale tak bavit.116 Funguje od roku 2009 na prask prvnick fakult117 aod roku
2011 na prvnick fakult vOlomouci.118 Na brnnskch prvech probh program na
studentsk bzi, pod vedenm len studentskho spolku ELSA.119
Pro nai analzu je tento typ aktivit dleit hlavn proto, e se jako jedin zuve-
dench zamuje pmo na zvyovn prvn gramotnosti student. M zrove dvojit
efekt zvyuje znalosti adovednosti nejen stedokolskch student, ale ilektor zad
vysokokolk. Ti se zrove pipravuj na sv budouc psoben, kdy budou muset bt
pipraveni vysvtlit sloit prvn problmy ilaikm.

4.4.4 OBECN PROSPN AOSVTOV PROJEKTY


TKAJC SE PRVN GRAMOTNOSTI

Dle naeho nzoru lze do faktoru tkajcho se neformlnho vzdlvn


zaadit ijednorzov i dlouhodob osvtov aobecn prospn projekty, by stricto
sensu do definice uveden nazatku kapitoly nespadaj. Jedn se napklad onejrz-
nj internetov poradny,120 a u veobecn nebo zamen na urit prvn odvtv.
Jako riziko unich lze vnmat anonymitu odpovdajcch astm spojen monosti ne-
sprvn rady od neodbornka. Toto riziko je samozejm men uzavedench, znmch
poraden. Lep verz internetovch poraden jsou poradny skuten, napklad zAso-
ciace obanskch poraden.121 Specilnm pkladem je bezplatn prvn poradenstv
poskytovan eskou advoktn komorou. Zajmavou podkategori jsou ispotebitelsk
organizace zabvajc se mimo jin poradenstvm aprvn podporou voblasti ochrany
spotebitele.122 Zajmavm druhem prvnho poradenstv jsou iprvn kliniky fungujc
na prvnickch fakultch. Ty jsou bu aktivitami pmo univerzit,123 nebo fakultnch
studentskch spolk.124
Stranou nelze ponechat ani kampan aprojekty majc za cl aktivizaci azvyo-
vn obansk angaovanosti. Zapojen do tchto kampan ssebou toti asto nese
zvyovn kompetenc astnk (typicky seznmen se slegislativnm procesem dky
podpisu petice proti novele zkona apod.). Nkter neziskov organizace svou in-
nost dvaj lidem do rukou pmo prvn nstroje.125 Jin organizace zase provdj
osvtovou innost orozlinch prvnch tmatech.126

116 Vce viz URBAN, Martin: Efektivn strategie formovn prvnho vdom stedokolskch student: p-
pady zpraxe. Praha: Leges, 2013, s. 150 ansl.
117 Viz http://streetlaw.eu/.
118 Viz http://lawforlife.upol.cz/klicove-aktivity-2/program-pravo-pro-kazy-den-street-law/.
119 Viz http://www.elsa.cz/brno/o-elsa/pravo-do-skol/.
120 Nkolik pklad: http://bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/, http://mojepravniporadna.cz/, http://
www.pravnik.cz/poradna/poradna.html.
121 Viz http://www.obcanskeporadny.cz/component/option,com_poradny/Itemid,8/view,poradny/.
122 Nap. http://www.asociace-sos.cz/, seznam zde: http://www.mpo.cz/dokument5724.html.
123 Nap. projekt Law for Life Prvnick fakulty Univerzity Palackho vOlomouci: http://lawforlife.upol
.cz/.
124 Nap. projekt Prvn Prvn Pomoc spolku Juristi, kter funguje pi Prvnick fakult Univerzity Karlovy
vPraze.
125 Nap. projekt Oban 2.0 organizace Frank Bold: http://frankbold.org/obcandvanula nebo nkter aktivity
Ligy lidskch prv: http://llp.cz/.
126 Nap. organizace Iuridicum Remedium, viz: http://www.iure.org/.

197
Slabinou ady tchto projekt zpohledu zvyovn prvn gramotnosti je jejich krt-
kodobost, zamen na zkou problematiku aasto izamen se na een specifickho
prvnho problmu, ve kterm pak prvo pedstavuje jen nstroj kdosaen konkrtnho
cle. Ty, kter tmto nedostatkm odolvaj, povaujeme naopak pro ely prvn gra-
motnosti za pozitivn psobc.

4.5 MDIA ASOCILN ST

Sotva kdo dnes pochybuje otom, e ijeme vdob mediln. Vzkumy


prozrazuj, e sledovn televize pat stabiln mezi oblben volnoasov aktivity. Te-
tina 1530letch ji sleduje 1,52,5 hodiny denn. Dlouhodob naopak kles vtto v-
kov kategorii tenost tisku aposlechovost rozhlasu. Mlad lid ve vku 1524 let pat
mezi nadprmrn tene knih invtvnky knihoven. Vroce 2012 vyuvalo internet
denn 77% 1624letch, piem poet kadodennch uivatel se neustle prudce
zvyuje. esk dti ve vku 916 let pat podle mezinrodnho srovnvacho vzkumu
mezi nadprmrn uivatele internetu, ato jak zhlediska frekvence, tak iznalost. Jsou
tedy vce vystaveny rizikm, ale zrove umj lpe vyuvat imonost internetu.127
Vechny tyto trendy budou pitom snejvt pravdpodobnost pokraovat, atud se
bude zvyovat ivliv mdi na mlad lidi.
Vliv mdi na rove prvn gramotnosti pitom rozhodn nen jen negativn. Mno-
ho znalost ofungovn prva si mohou lid odnst zfilm, seril nebo televiznch i
novinovch report.128 Jejich nejvt pot je ovem vtom, e nevznikaj primrn
za elem en irho povdom oprvu, ajejich autoi nebvaj prvnky. Mnohdy
proto obsahuj faktick chyby nebo nepesnosti.129 Zejmna komern mdia jsou pak
ovldna principem infotainmentu,130 kdy vbr izpsob podn prvnch tmat nepod-
lh tolik kritriu pimenosti i informan pednosti, ale spe schopnosti zaujmout i
bavit. Ikdy je tedy obasn poiny mdi, ato isoukromch, teba ocenit,131 celkov
povaujeme jejich vliv na stav prvn gramotnosti mladch lid za rozporupln aze-
jmna tko ovlivniteln.

4.6 ZVR

Jak jsme psali ji vvodu tto sti, jednotlivch faktor psobcch na


prvn gramotnost mladch lid existuje vc, ve popsan nicmn povaujeme za nej-
127 MAKOV, Hana: Zprva omldei 2013 Zkladn informace osituaci mladch lid vesk republice
[online]. 2013, s. 10. Dostupn z: http://www.msmt.cz/file/33231_1_1/.
128 Zfilm uveme napklad Kauzu Krlk nebo inscenaci Ex offo, ze seril ivot adobu soudce A.K. i
Rozsudek, zreport pak nap. mnoh pspvky zpoadu 168 hodin nebo ze zpravodajstv.
129 Co se zve uvedench tk pedevm serilu ivot adoba soudce A.K.
130 Jedn se oslovo sloen zanglickch slov information aentertainment (tj. informace azbava) aozna-
uje takov zpsob vbru aprezentovn reality, kter m vedle informac tak dostatenm zpsobem
tene, posluchae i divka bavit.
131 Pat sem urit nap. itelevizn i novinov serily, kter mdia chystala ped vstupem novho oban-
skho zkonku vinnost. Lidov noviny mvaly adnes vredukovan podob opt maj plohu Prvo
ajustice, Ministerstvo spravedlnosti nechalo zhotovit osvtov animace osvtlujc prbh soudnho pro-
cesu.

198
vznamnj. Pi hledn zpsob, jak efektivn pekonvat jednotliv pekky akam
zejmna vsouasnosti investovat energii, jsme nakonec identifikovali formln vzd-
lvn jako oblast, ve kter pednostn stoj za to usilovat ozmnu. Ze vech faktor
vrmci vzdlvacho systmu, na kter je mon psobit, povaujeme potom za nej-
perspektivnj investici do uitel.
Co ns ktomuto zvru vede? Formlnm vzdlvnm projde kad mlad lovk,
pes 90% absolvuje istedn kolu astrv tedy ve kole minimln 13let. Stt m
kdispozici rozshlou kolskou s azamstnv mnoho pedagog, esk koly jsou
jet vnaprost vtin vrukou veejn moci aisoukrom koly mus respektovat
pravidla stanoven parlamentem aMMT. Narozdl od mediln scny, neformlnho
vzdlvn nebo rodinnho prosted tak voblasti formlnho vzdlvn m stt vru-
kou adu prostedk, jak rozvoj prvn gramotnosti podpoit. Dobrou kolu pak podle
ns nedlaj tolik projektory, interaktivn tabule i skvl editel, ale pedevm dob
uitel, kte sehrvaj klovou roli ve vzdlvacm procesu. Samozejm, iti potebuj
dobr editele amateriln vybaven, ale pro zvyovn prvn gramotnosti pedstavuj
hlavn kl ke zmn uitel, ato zejmna uitel OV aZSV.132 Vnsledujc sti
zmapujeme pekky, se ktermi se potkaj, anavrhneme jejich mon een.

5. UITEL JAKO KL KE ZMN

Vpedchoz sti lnku jsme popsali cle, kter si stt vytyil voblasti
rozvoje prvn gramotnosti vrmci vzdlvac soustavy. Vtto sti si vybrme uitele
jako klov faktor, kter me vsledky formlnho vzdlvn zvyujc prvn gra-
motnost na eskch kolch zmnit, apopisujeme pekky, kter tomu vsouasnosti
brn.133 Vychzme pitom ztradinho astle dominantnho zpsobu vuky, kdy vt-
ina kolnch hodin probh ve kole aje dlena na pedmty.134 Budeme se tedy vno-
vat pedevm uitelm OV aZSV, nebo prv vtchto pedmtech bvaj nejastji
realizovny poadavky na prvn gramotnost, kter stanovuj RVP.

5.1 PLI IROK ROZKROEN PEDMTU


ANEDOSTATEN ASOV DOTACE

Zklady prva jsou ve kolch vyuovny vrmci pedmt obansk v-


chova (Z) i zklady spoleenskch vd (S agymnzia).135 Oproti jinm vyuova-
132 Dalm logickm krokem je podporovat tak clen obansk vzdlvn dosplch, jako je to bn
vzpadn Evrop, protoe naprost vtina souasnch dosplch oban, kte rozhoduj osmovn
na spolenosti, prola obanskou vchovou jet vsocialistickm kolstv.
133 Dvody, pro volme prv uitele, jsme uvedli vzvru pedchzejc sti.
134 Jsme si vdomi toho, e vuka probh imimo koln lavice, ato ivoblasti zvyovn prvn gramotnosti
(exkurze na soudy ajin prvn instituce, simulovan soudy atd.). Jedn se ale stle sp odoplnk b-
nch kolnch hodin ne hlavn aktivity.
135 Ve svch kolnch vzdlvacch programech (VP) si koly tyto pedmty mohou nazvat jinak, ppadn
je rozpustit do jinch pedmt i oduit blokov, vtinov ovem koly vyuuj ve zmnn pedmty.
Terminologick poznmka: jsou-li vtto sti lnku pouity pojmy obansk vchova (OV) i zklady
spoleenskch vd (ZSV), maj se na mysli koln pedmty na zkladnch kolch (OV), stednch ko-

199
nm pedmtm, kter jsou typicky jednooborov, vsob OV aZSV integruj velmi
irok spektrum obor, jejich pojtkem je humanitn orientace. Vedle prva asttovdy
se jedn oekonomii, filosofii, religionistiku, politologii amezinrodn vztahy, socio-
logii, psychologii, etiku azpravidla ijim pbuzn obory, jako jsou kulturn asociln
antropologie alogika. Vppad, e neexistuje samostatn pedmt vnovan mediln
i finann gramotnosti, bvaj tak tyto zaazeny do spoleenskch vd, podobn jako
vchova ke zdrav.136 Ikdy na konkrtn kole me bt pro jeden, dva i dokonce
ti zve zmnnch obor zaveden samostatn pedmt, nic to nemn nazkladnm
pedpokladu: uitel spoleenskch vd by ml dobe ovldat njakch sedm obor, co
je prakticky nemon.
Jedn se nadto oobory, kter se rychle vyvjej mimo jin proto, e se nezabvaj
tolik prodou ajejmi zkony, ale spolenost, jejich vvoj se neustle zrychluje.137
Pkladem pekotn se vyvjejcho oboru je napklad prvo: pokud uitel zskal sv
vzdln eknme vroce 2002, nesetkal se logicky nejen spedpisy vydanmi po tomto
datu (nov obansk zkonk, trestn zkonk i zkonk prce), ale velmi pravdpo-
dobn ani sevropskm prvem, kter zsadnm zpsobem ovlivuje podobu eskho
prvnho du. Udrovat si pehled ovech vznamnjch zmnch vprvn prav
in znan problmy isamotnm prvnkm, nato pak uitelm, pro n je prvo jen
jednm ze spoleenskovdnch obor azench do ZSV.138 Uitel ZSV mvaj navc
idruh aprobovan obor, kter zpravidla tak vyuuj.
Mnoho uitel ZSV se navc neme dostaten opt ani osv vzdln. Odhldne-
me-li natomto mst od rovn pedagogickch fakult, kterm se budeme samostatn
vnovat vdal sti, ada uitel spoleenskch vd nestudovala vechny vdy azen
do ZSV. Mnoz absolvovali jen jeden i dva ztchto obor (jedn se typicky oabsol-
venty filosofickch fakult). Nezanedbateln procento uitel OV i ZSV potom dokonce
nem dnou aprobaci nauen spoleenskch vd.139
Stm souvis izvan problm nedostaten asov dotace. Na OV i ZSV, kter
vsob zahrnuj nkolik obor, je zhlediska uebnch pln pohleno jako na jakkoliv
jin, by jednooborov pedmt, vdsledku eho na jednotliv obory vychz jen zlo-
mek celkov asov dotace vnovan jinm oborm vyuovanm vrmci samostatnho
pedmtu.140

lch agymnzich (ZSV) akoli se tyto pedmty mohou na rznch kolch jmenovat rzn. Jsou-li
pouity jin pojmy, nap. vchova kobanstv, vzdlvn oprvech, spoleenskovdn vzdlvn apod.,
mysl se tm dotyn vzdlvac okruh/oblast/obor, nikoli konkrtn vyuovac pedmt.
136 Rmcov vzdlvac program pro zkladn vzdlvn. Praha: Ministerstvo kolstv, mldee atlov-
chovy, 2013. BALADA, J.: Rmcov vzdlvac program pro gymnzia: RVP G. Praha: Vzkumn stav
pedagogick vPraze, 2007. RVP pro stedn odborn vzdlvn (RVP SOV) na http://www.nuov.cz
/ramcove-vzdelavaci-programy-
137 Viz nap. BECK, U.: Rizikov spolenost: na cest kjin modern. 2. vyd. Praha: Sociologick naklada-
telstv, 2011. Post, sv. 9.
138 Sloitost vuky zklad prva pak zvyuje ispecifick terminologie.
139 Vroce 2002, kdy vyel vzkum Mikrosonda, to bylo 20% uitel vyuujcch OV i ZSV. Podobn poet
potom vyuoval tento pedmt nedobrovoln, znich polovina navc na tento pedmt nem aprobaci.
MICIENKA, M.: Mikrosonda obansk aspoleenskovdn zklad: zvren zprva projektu. Praha:
stav pro informace ve vzdlvn, 2002, s.49.
140 Viz nap.: koln vzdlvac program, Gymnzium, Brno, Kenov 26, dostupn online: http://www.gymkren.cz
/studium/studijni-program/; VP, Masarykova zkladn kola, koln 416, Tanvald, dostupn online:

200
Na zkladnch kolch je obansk vchov spolu sdjepisem urena vRVP mini-
mln asov dotace 11hodin, kter pedstavuje tdenn asovou dotaci za celou dobu
studia. Vpraxi bv djepisu vnovno 8hodin (2hodiny tdn), obansk vchov
34 hodiny (1hodina tdn vprbhu t nebo ty ronk).141
Na gymnzich je pro ZSV spolu sdjepisem aprodovdnmi pedmty vyhrazena
minimln asov dotace 36hodin.142 To dv kolm monost se dle svho uven
zamit a ji na spoleenskovdn, i prodovdn obory, na gymnzich veobecn
zamench bv ZSV typicky vnovno celkem 78 hodin, vprmru tedy 2hodiny
tdn kad ronk.143
Na stednch odbornch kolch auilitch, kde je do ZSV azen idjepis,144 je
pedmtu vyhrazena minimln dotace 35 hodin (zde zle na oboru adlce studia,
piem studium me bt tlet a ptilet).145 Vpraxi bv tedy pedmtu vyhrazena
pouh 1hodina tdn. Ispihldnutm ktomu, e cle stanoven vRVP pro stedn
odborn vzdlvn nejsou omnoho mn ambicizn, ne cle stanoven vRVP pro
gymnzia, se jev zejmna zde asov dotace jako zcela nedostaten. Ina stednch
kolch je toti teba probrat zkladn vymezen prva, zkladn lidsk prva azklady
stejnch prvnch odvtv, apokud je vrmci takto nzk asov dotace zahrnut id-
jepis skompletnmi svtovmi aeskmi djinami nebo djinami studovanho oboru,
zbv na prvo skuten mlo prostoru.146
Je tedy vcelku zejm, e na vech typech kol je uveden poet vyuovacch
hodin znan omezen, ne-li nedostaten.147 Pi irokm oborovm rozkroen
pedmtu posta takto nzk asov dotace asto pouze kzkladnmu seznmen
s prvem, navc logicky svd uitele k pouvn zdnliv nejrychlej metody
vuky, toti vkladu, co mv negativn dopad nejen nadlouhodobost osvojench

http://zs.mzsaoatanvald.cz/files/svp_uvod2010.pdf; VP Kadenk, SOU Kadenick, Karlnsk nms-


t8, Praha 8, dostupn online: http://souhair.cz/doc/svp-kadernik-2014.pdf.
141 Zjitno na zklad studia VP rznch kol. Nap.: Z J.Valka, Ostrava https://app.box.com/s
/pcbbtftvbb8myeakla83/1/205365036/13011169913/1, Z Hartmanice http://www.zshartmanice.cz
/svp07.html, Gymnzium Turnov http://www.gytu.cz/postnuke/modules.php?op=modload&name
=Sections&file=index&req=viewarticle&artid=43&page=1, Z Kuncova, Praha http://www.zskuncova
.org/texty/start.htm.
142 BALADA, J.: Rmcov vzdlvac program pro gymnzia: RVP G. Praha: Vzkumn stav pedagogick
vPraze, 2007, s. 83.
143 Zjitno na zklad studia VP rznch gymnzi. Nap.: Wichterlovo gymnzium, Ostrava Poruba;
Gymnzium Strakonice http://www.gymstr.cz/sites/default/files/file/svp/4_lete/1_SVP_G_STR.pdf;
Gymnzium Jiho Wolkera, Prostjov http://p4let.gjwprostejov.cz/ucebni-plan.htm.
144 Djepis ad do ZSVRVP pro stedn odborn kolstv. Nankterch kolch aoborech se djepis nicm-
n vyuuje zvl.
145 Viz nap. RVP pro obor vrobce potravin, RVP pro obor mechanik elektrotechnik, RVP pro obor veejno-
sprvn innost.
146 To si uvdomuje istt, podle jeho Strategie vzdlvac politiky R do roku 2020 je posilovn pedmt
spolenho zkladu na stednch kolch, mezi n ZSV pat, na kor pedmt odbornch, jednm
zklovchprostedk, jak doclit snen nerovnosti ve vzdlvn.
147 To si zjevn uvdomuj imnoz editel, kte vypisuj vedle pedmtu ZSV souasn ivbrov se-
mine, vrmci kterch se zejmna ti studenti, kte se orientuj na humanitn pedmty, vnuj prvu
soustavnji avprbhu celho roku.

201
znalost, dovednost apostoj, ale ina motivaci student akoneckonc isamotnch
uitel.148
Celkov nedobrou situaci podtrhuje ipoet k ve tdch: zatmco na jazyky, bio-
logii, chemii ankdy iesk jazyk i matematiku jsou ci (alespo na nkter hodiny)
dleni napoloviny, spoleensk vdy se zpravidla u vcel td, co (vkombinaci
schronickm nedostatkem asu) vce ne svd kfrontlnm metodm vuky.
Monosti, jak stmito negativnmi jevy bojovat, se nabzej minimln dvoj:
a) Zredukovat obsah pedmtu jen na to nejdleitj (tj. zejmna dovednosti apo-
stoje nakor konkrtnch znalost) adt uitelm vc svobody vdosahovn tchto
cl. Uitel by pak mohli jt vtmatech, kterm nejlpe rozum, do vt hloubky
avyhnout se tm, kde jsou takkajc jen kapitolu ped ky ado hodin je zaazuj jen
proto, aby uspokojili poadavky RVP. Oteve se tm tak prostor pro bohat spektrum
pouvanch metod vuky, ato hned ze dvou dvod: jednak asovho (alternativn
metody jsou zpravidla nronj ne tradin vklad), jednak proto, e dovednosti
apostoje je znan obtn (ne-li nemon) pedvat pomoc vkladu. Tento pstup,
jakkoli nepochybn vpraxi ji na divoko realizovan,149 je za stvajcho prvnho
stavu vrozporu se zkonem. Povinnost kol je toti naplnit zvazn vzdlvac ob-
sah definovan vRVP.150 Toto een tak otevr debatu onepostradatelnm minimu
dovednost, postoj aznalost, bez kterch by dn zk i student neml opustit
pslunou rove vzdlvac soustavy. Nemme prostor zde toto minimum definovat,
omezme se proto alespo na zkladn vchodisko: muselo by bt o poznn mn
ambicizn ne to, kter poaduj souasn RVP, azaloen vc na dovednostech apo-
stojch ne znalostech.
b) Vylenit nkter spoleenskovdn obory do samostatnch pedmt svlastn
asovou dotac. Me-li bt oddlena biologie, chemie afyzika, nen dvod, pro ne-
nechat samostatn prostor nap. prvn-politologickmu minimu (prvo, politologie,
mezinrodn vztahy) aekonomickmu minimu (ekonomie ve spojen sfinann gra-
motnost). Stm souvis iotzka vyuujcch: uitel by se mohli lpe specializovat
jen na nkter spoleenskovdn obory151 aeditel snze najmat extern odbornky

148 Nzk asov dotace je na kolch problmem ipodle 20% uitel oslovench veten Obanki.cz
piem podl uitel stednch odbornch kol auili mezi oslovenmi uiteli inil cca 30 %. Nevme
ovem, nakolik povauj nzkou asovou dotaci za problm prv uitel ve stednm odbornm vzdlv-
n, anakolik ji za problm povauj uitel na jinch typech kol. Viz EZ, Michal VODIKOV,
Tereza: Co potebuj obanki? Vsledky dotaznkovho eten. In: Co potebuj obanki? [online].
12.bezen 2014. Dostupn z: http://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download.php?file=65269&view=9146.
149 Spolehliv (nekuli oficiln) data otom, kolik uitel takto kvuce OV nebo ZSV pistupuje, pocho-
piteln nejsou kdispozici. Tvrzen, e u vsouasnosti nkte uitel kvuce takto pistupuj, oprme
nicmn orozhovory, kter jsme na rznch rovnch suiteli vedli. Rozpor mezi poadavky kurikula
avukou probhajc ve tdch mnohdy neodhal ani zpisy vtdnch knihch i vkazech prce, nebo
ty mohou uitel vst vsouladu se VP aRVP bez pm vazby na to, co se skuten dje ve td.
150 BALADA, Jan: Rmcov vzdlvac program pro gymnzia: RVP G. Praha: Vzkumn stav pedago-
gick vPraze, 2007, s. 12. Oekvan vstupy formulovan vRVP G jsou pro tvorbu VP zvazn. Stejn
jako oekvan vstupy je iuivo vymezen vRVP G pro VP zvazn aje chpno jako prostedek
kdosaen stanovench oekvanch vstup.
151 Nap. Gymnzium Arabsk, Praha, http://vyuka.gyarab.cz/kvoo/zsv/, Gymnzium Jana Keplera, Praha.
https://sites.google.com/a/gjk.cz/svp/5-osnovy/osnovy-4leteho-gymnazia/humanitni-studia.

202
na dan obor (tj. prvnka na prvo, ekonoma na ekonomii atd.).152 To ostatn ji dnes
umouj RVP, zapojen odbornk ovem nen bez rizika. Odbornci rozum svmu
oboru, ale mnohdy jim chyb dostaten didaktick dovednosti. Angaovn odbornk
navc ztilo nov znn zkona opedagogickch pracovncch inn od 1. ledna 2015,
kter nov uvech uitel vyaduje pedagogick vzdln, svjimkou uznvanch
odbornk voboru, jejich vazek na kole nepesahuje polovinu stanoven tdenn
pracovn doby.153
c) Vrazn zvit asovou dotaci souasnch pedmt OV aZSV ato sargu-
mentem, e studenti nakonec pro pochopen svta, ve kterm ij, aaktivnho zapojen
se do nj potebuj daleko vc rozumt prvnm, ekonomickch, socilnm apsycholo-
gickmsouvislostem souasnho dn, ne nap. chemickm procesm afyziklnm
jevm.154

Zvrem tto sti bychom jet zdraznili, e spojen vtiny spoleenskovdnch


obor155 vjeden pedmt nemus bt nutn pouze negativn. asto se vol po tom, aby
na sebe vyuovn navazovalo, aby se poznatky nevytrhvaly zkontextu, aby kola
svm km zprostedkovvala vdn jako celek, nikoliv jako izolovan kusy, kter
spolu nijak zvl nesouvis (kemu vede tradin rozdlen vdn do pedmt).
Tomu nicmn zsadnm zpsobem brn ve popsan jevy.

5.2 PEDAGOGICK FAKULTY

Ppravu budoucch uitel OV aZSV zajiuj vtinou pedagogick fa-


kulty vysokch kol. Podle przkumu Mikrosonda 2002 poet uitel ZSV, kte vystu-
dovali spoleensk vdy na nkter zpedagogickch fakult, tvo 47%.156 Studium je
dvouoborov, bakalsk (3roky) ansledn navazujc magistersk (2roky).157 Mlo
by budouc uitele pln pipravit navkon jejich povoln, ovem ne vdy je tohoto
doucho vsledku docleno. Toho si je zejm vdoma iVlda R, kdy si modernizaci
potenho vzdlvn uitel, ato zejmna vnvaznosti na cle kurtikulrn reformy,
vytkla jako svou prioritu vrmci Strategie vzdlvac politiky R doroku 2020.158
Na vuku prvn gramotnosti maj bezprostedn dopad zejmna nsledujc oblasti.

152 Tento postup je samozejm mon (amnohdy iaplikovan) iza souasnho stavu. Nap. PORG Libe,
Praha, http://www.porg.cz/ucebni-plan/hlavni-clanky/ucebni-plan-liben.
153 Zkon . 563/2004 Sb., opedagogickch pracovncch. Dostupn online: http://www.msmt.cz/dokumenty
/aktualni-zneni-zakona-o-pedagogickych-pracovnicich-k-1-lednu.
154 Nechceme tm samozejm ct, e tyto pedmty vbec nemaj bt vyuovny. Jen poukazujeme na
pedmtovou nespravedlnost sohledem na to, kter pedmty jsou pro budouc absolventy potebnj.
155 Samostatn na zkladnch kolch, gymnzich ankterch stednch odbornch kolch zpravidla zst-
v nap. djepis.
156 MICIENKA, Marek: Mikrosonda obansk aspoleenskovdn zklad: zvren zprva projektu. Praha:
stav pro informace ve vzdlvn, 2002, s. 49.
157 Nap. Pedagogick fakulta Jihoesk univerzity: http://www.pf.jcu.cz/education/programmes/.
158 Strategie vzdlvac politiky esk republiky do roku 2020 [online]. Praha: Ministerstvo kolstv, mldee
atlovchovy, nedatovno, s. 27. Dostupn z: http://www.msmt.cz/uploads/Strategie_2020_web.pdf.

203
5.2.1 OBSAH VUKY NA PEDAGOGICKCH FAKULTCH
NEODPOVD OBSAHU PEDMTU DLE RVP

Ze studijnch pln obor, je maj pipravovat budouc uitele OV


aZSV na jednotlivch pedagogickch fakultch,159 vyplv, e obsah vuky uitel
po strnce odborn ppravy obecn neodpovd tomu, jak je tato vzdlvac oblast
chpna vRVP. Zatmco nkterm oborm je napedagogickch fakultch vnovno
nsobn vce asu, ne jak vznam jim vpomru kostatnm pikld RVP, jin obory,
vRVP vnman jako dleit, jsou vpprav budoucch uitel upozadny. Situace je
na kad pedagogick fakult odlin, obecn lze vak na zklad prostudovn ady
studijnch pln ci, e je to prv prvo anauka osttu, kter pat mezi ty obory,
jim studijn programy uitelstv ZSV pikldaj men vhu, ne jak jim je pikldna
vRVP.160

5.2.2 NEDOSTATEN DIDAKTICK PPRAVA

Pokud m nco patit kvsad pedagogickch fakult, tak to nen schopnost


nauit obsah jednotlivch spoleenskch vd (tomu se svrazn lepmi pedpoklady
vnuj jin fakulty), ale uitelsk emeslo, tj. pedagogicko-didaktick schopnosti. Opa-
kovan se ovem ukazuje, e vtto vsadn roli pedagogick fakulty nedostvaj. Podle
przkumu spolenosti Factum Invenio zroku 2009 si 46% uitel mysl, e nedostat-

159 Viz nap.: Pedagogick fakulta Masarykovy univerzity, obor Zklady spoleenskch vd se zamenm na
vzdlvn (bc.): http://is.muni.cz/do/ped/stud/studk/2014_2015/47217948/BSPE_ZSV3S_P_2011.html,
obor Uitelstv obansk vchovy pro Z (nmgr.): http://is.muni.cz/do/ped/stud/studk/2014_2015/47217948
/NZS_OV2_P_2011.html;
Filozofick fakulta Masarykovy univerzity, obor Uitelstv ZSV pro S (nmgr.), http://www.phil.muni
.cz/wkfi/home/studium/obory/magisterske/navazujici-prezencni-magisterske-studium-ucitelstvi-zakladu
-spolecenskych-ved-pro-stredni-skoly/;
Pedagogick fakulta Univerzity Karlovy vPraze, obor Zklady spoleenskch vd se zamenm na
vzdlvn (bc.), http://userweb.pedf.cuni.cz/kch/karolinka/2014/OB2SV10.html, Uitelstv vvp pro Z
aS zklady spoleenskch vd (nmgr.), http://userweb.pedf.cuni.cz/kch/karolinka/2014/ON2SV09
.html;
Pedagogick fakulta Univerzity Palackho vOlomouci, obor Spoleensk vdy se zamenm na vzdl-
vn, (bc.), obor Uitelstv ZSV pro stedn koly http://ksv.upol.cz/?page=studium;
Pedagogick fakulta Univerzity J.E. Purkyn vst nad Labem, obor Spoleensk vdy se zamenm
na vzdlvn (bc.): http://tom.ujep.cz:8180/plan/7567?lang=cs, obor Uitelstv spoleenskch vd pro
stedn koly (nmgr.): http://tom.ujep.cz:8180/plan/7574?lang=cs, obor Obansk vchova pro 2. stupe
zkladnch kol: http://tom.ujep.cz:8180/plan/7572?lang=cs.
160 Nap. student uitelstv ZSV pro S na Pedagogick (Bc.) aFilozofick (Mgr.) fakult Masarykovy uni-
verzity mus za celou dobu studia povinn absolvovat jedin semestr prva (resp. zklad sttovdy)
oproti celkem 12 semestrm filosofie aj pbuznch obor. Ato akoliv vRVP pro stedn agymnaziln
vzdlvn je prvu vnovna cca 1/5 spoleenskovdnho vzdlvn (spolu se sttovdou cca ), co
je piblin stejn jako filosofii areligionistice dohromady (soudme dle mnostv uiva, konkrtn as
vnovan jednotlivm oborm ji zle na VP). Na jinch pedagogickch fakultch stav tak povliv
nen (nap. na PedF Univerzity Karlovy jsou kadmu oboru vnovny shodn dva semestry), na jinch
se jev jako jet hor (nap. Pedagogick fakulta Univerzity J.E. Purkyn vst nad Labem), nicmn
ve srovnn sdleitost pikldanou prvu asttovd vRVP je prostor vnovan tmto oborm na vech
pedagogickch fakultch, jejich studijn plny pro obor uitelstv ZSV jsme studovali, pomrn ni,
ne prostor vnovan oborm jinm.

204
kem pedagogickho vzdlvn je nedostaten praxe nakolch.161 Tomu odpovd
ivsledek dotaznkovho eten uspodanho Asociac uitel obansk vchovy
aspoleenskch vd, kdy podle 61% zoslovench uitel je studium napedagogick
fakult pipravilo na praxi maximln z50%.162 Podle studie spolenosti McKinsey se
praktick vuce vnuje pouze 4% studijnho programu na pedagogickch fakultch,
zatmco vnejlepch vchovn-vzdlvacch systmech je to 2040%.163 Stmto zv-
rem souhlas iStrategie vzdlvac politiky R do roku 2020, kter takt uvd rozsah
praxe ovelikosti 4% aupozoruje, e je nutn ji poslit. Stt si klade za cl mj. vrazn
zvit podl akvalitu reflektovan praktick ppravy student jako nedln sousti
studijnch program pipravujcch uitele, azintenzivnit spoluprci mezi fakultami
pipravujcmi uitele akolami, vnich studenti vykonvaj sv praxe nebo do nich
jako absolventi uitelskch obor po absolvovn nastupuj.164
Zpohledu zvyovn prvn gramotnosti je pak vznamn tak to, jakmi metodami
je prvo vyuovno ato na pedagogickch fakultch insledn stednch kolch,
vppad prvnk-odbornk ve vuce pak ina fakultch prvnickch.165 Jedn se
pitom ospojit ndoby: jakkoli nepochybn existuj vjimky, vtina budoucch uite-
l ZSV bude prvo vyuovat tak, jak je to nau pedagogick fakulta, ppadn budou
vychzet ztoho, jak sami zaili vuku ZSV na sv stedn kole. Jakkoli na fakultch
pedagogickch iprvnickch existuje znan setrvanost ve zpsobech vuky aalter-
nativn zpsoby vuky na n pronikaj jen postupn, nen mon nevidt, e se zpsoby
vuky prva pomalu, ale jist mn. Oproti tradinmu vkladu, kter obas doplnn
ojednoduch pklady vuce vzsad dominoval, prosazuj se stle astji inov
metody vuky i nov pojet vuky. Jedn se oobecn metody vuky jako nap. brain-
storming, hran rol i projektovou vuku, ale imetody typick pro vuku prva, jako
je nap. prce sprvnmi ppady i organizovn simulovanch soudnch jednn.166
Inspiraci pro vuku prva meme erpat ize zpsob, jakmi je prvo vyuov-
no na prvnickch fakultch.167 Obecn bychom ho mohli shrnout do pohybu od pri-
mrnho drazu na prvn znalosti (konkrtnch prvnch ustanoven i celch zkon)
kvtmu drazu na prvn dovednosti (schopnost vyhledat prvn ustanoven i vyrobit
161 Analza pedpoklad avzdlvacch poteb pedagogickch pracovnk pro zkvalitovn jejich prce.
Uitel Z aS [online]. Praha: Ministerstvo kolstv, mldee atlovchovy R, 2009. Dostupn z:
http://www.msmt.cz/uploads/VKav_200/Analyza_191109/ZZ_ucitele_final.pdf.
162 EZ, Michal VODIKOV, Tereza: Co potebuj obanki? Vsledky dotaznkovho eten.
In: Co potebuj obanki? [online]. 12.bezen 2014. Dostupn z: http://digifolio.rvp.cz/artefact/file
/download.php?file=65269&view=9146.
163 McKINSEY & COMPANY. Klesajc vsledky eskho zkladnho astednho kolstv: fakta aee-
n [online]. Praha: McKinsey & Company, 2010, s.18. Dostupn z: http://www.aktivniskoly.cz/news
/Kinsey%20-%20Edu%20report.pdf.
164 Strategie vzdlvac politiky esk republiky do roku 2020 [online]. Praha: Ministerstvo kolstv, mldee
atlovchovy, nedatovno, s.27. Dostupn z: http://www.msmt.cz/uploads/Strategie_2020_web.pdf.
165 Zpsob vuky prva ovlivuje zajist tak autory uebnic, ktermi vad ppad jsou absolventi prv-
nickch fakult.
166 Ble viz URBAN, Michal: Efektivn strategie formovn prvnho vdom stedokolskch student:
ppady zpraxe. Praha: Leges, 2013, zejm. s.121135.
167 Ji jsme zmiovali, e nkte prvnci sami prvo na stednch kolch vyuuj, jin zase p uebnice
prva. Vneposledn ad pak ada uitel prva na pedagogickch fakultch budou prvnci, mnohdy bez
formlnho pedagogickho vzdln, co jen podtrhuje dleitosti metodologickho zpracovn prva ji
na prvnickch fakultch.

205
komplexn reeri, schopnost sepsat i nleit interpretovat prvn text, vyeit prvn
problm, vystupovat na veejnosti, schopnost komunikace) aprvn hodnoty (profesn
kompetentnost, neustl sebevzdlvn, hodnoty profesn etiky aprofesn zodpovd-
nosti, cit pro spravedlnost).168 Specifickm zpsobem, jak prvn znalosti, dovednosti
ihodnoty rozvjet, jsou tzv. prvn kliniky, tj. interaktivn, na praxi zamen metody
vuky prva, vrmci kterch studenti prv e prvn ppady, ato bu bez kontaktu
srelnm klientem (nap. vrmci simulac), nebo pro konkrtnho klienta (typicky
nemajetn klienty). Specifickou podobou prvnch klinik jsou programy Street Law169
i ste vprvnch institucch (nap. soudy, sttn zastupitelstv i sprvn ady).170

5.2.3 UITELSTV NEDOKE PITHNOUT NEJLEP STUDENTY

Podle daj spolenosti Scio se na pedagogick fakulty hls pedevm


podprmrn studenti.171 Na zklad vsledk projekt Vektor aNSZ zjistila spolenost
Scio vroce 2011, e zjemci opedagogick obory vysokch kol maj ve srovnn se
zjemci ojin obory nejni studijn pedpoklady vbec (nejlep vsledky mli ci se
zjmem omatematicko-fyzikln obory). Dle spolenost Scio zjistila, e zk, kte
v1.ronku stednch kol projevuj nejvt zjem opedagogick obory V studia, jich
utto volby zstane jen 38 %. Jsou to pitom vprmru ci snejnimi studijnmi
pedpoklady ze vech pvodnch zjemc opedagogick obory. 14% pvodnch z-
jemc se rozhodne dt pednost spoleenskovdnm oborm, 10% oborm jazykovm.
Uchazei snejlepmi studijnmi pedpoklady mn svoji volbu na matematicko-fyzi-
kln aprodovdn obory.172
Pinu meme hledat zejmna ve patnm platovm ohodnocen (viz dle) ane-
kvalitn vuce na pedagogickch fakultch (vetn ve uvedenho nedostatenho
zamen na praxi). spn vzdlvac systmy (nap. Finsko, kanadsk Ontario i
Singapur) pitom dokazuj, e spolenm jmenovatelem spchu vzdlvacho systmu
jsou pedagogov rekrutujc se znejlepch absolvent stednch kol, jak uvd Strate-
gie vzdlvac politiky R do roku 2020. Draz proto mus bt kladen tak na kvalitu
uchaze opedagogick vzdln, vdsledku eho si stt klade za kol zvyovat
atraktivitu profese uitele astudijnch program pipravujcch uitele pro nejnadanj
uchazee ostudium.173
168 KRISTKOV, Veronika: Je potebn vt orientace prvnickho vzdlvn na praxi? aURBAN, Mi-
chal: Street Law aneb prvo pro kad den. In: KUKLK, Jan PITHART, Petr (ed.): Reforma prvnic-
kho vzdlvn na prahu 21. stolet. Praha: Auditorium, 2009, s.3233.
169 URBAN, Michal: Street Law aneb prvo pro kad den. In: KUKLK, Jan akol. Reforma prvnickho
vzdlvn na prahu 21. stolet, s.6273.
170 KUKLK, Jan: Msto studentskch st vnovm studijnm programu Prvo aprvn vda na Prvnick
fakult Univerzity Karlovy. In: KUKLK, Jan akol. Reforma prvnickho vzdlvn na prahu 21. stolet,
s.101111.
171 McKINSEY & COMPANY: Klesajc vsledky eskho zkladnho astednho kolstv: fakta aee-
n [online]. Praha: McKinsey & Company, 2010, s. 18. Dostupn z: http://www.aktivniskoly.cz/news
/Kinsey%20-%20Edu%20report.pdf.
172 Motivace, priority akvalita uchaze oV studium [online]. B.m.: Scio, 2012. Dostupn z: https://www
.scio.cz/download/analyzy/souhrn_poznatku_Vektor_uchazeci.pdf.
173 Strategie vzdlvac politiky esk republiky do roku 2020 [online]. Praha: Ministerstvo kolstv, mldee
atlovchovy, nedatovno, s.27. Dostupn z: http://www.msmt.cz/uploads/Strategie_2020_web.pdf.

206
5.3 NZK PLATOV ATRAKTIVITA PROFESE UITELE

Prmrn msn mzda zamstnanc ve kolstv inila vroce 2013 podle


daj MMT 24643K, prmrn msn plat pedagogickch pracovnk vregio-
nlnm kolstv bez vedoucch pracovnk inil 24509K. Prmrn hrub msn
mzda vR doshla vroce 2013 podle daj S 25128K, ztoho vnepodnikatelsk
sfe 25251K. Porovnvme-li prmrnou msn mzdu/plat ve kolstv sprmrnou
mzdou vech zamstnanc vcel R, pak prmrn msn mzda/plat zamstnan-
c regionlnho kolstv za 1.4.tvrtlet 2013 in pouze 90,3 % celorepublikovho
prmru. Vppad uitel regionlnho kolstv se jednalo o106,2% celorepubliko-
vho prmru, uitel zkladnch kol 108,9% auitel stednch kol vetn vych
odbornch kol akonzervato 111,5%.174
Pipomeme ovem, e uitel jsou v naprost vtin vysokokolsky vzdlan
lid. Prmrn hrub msn mzda vysokokolsky vzdlanch osob inila podle daj
S vroce 2013 43515 K (medin mezd, jako daj pesnji vypovdajc obnch
mzdch vR, doshl uvysokokolsky vzdlanch osob 33408 K).175 Byl-li prmrn
plat pedagogickho pracovnka 24509 K (medin se vtto oblasti pohybuje na pibli-
n stejnch hodnotch, jako prmrn plat176), nachz se uitel mezi vysokokolsky
vzdlanmi lidmi hluboko pod prmrem imedinem.
Ned se pitom ct, e by prce uitele byla vporovnn skancelskou prac ve
sttnch isoukromch instituc zeteln mn nron. Ico do prestie povoln zauj-
maj uitel vespolenosti pomrn dobr postaven. Podle dat CVVM zervna 2013
obsadili uitel nazkladnch kolch 5.msto z26 nabzench profes, uitel na vysok
kole dokonce msto 4. (pozice stedokolskho uitele nabdnuta nebyla).177
Podprmrn platov ohodnocen m pitom dalekoshl dsledky. Nadan studen-
ti pi rozhodovn osvm zamen zvol radji jin, platov perspektivnj obor,178
schopn absolventi pedagogickch fakult daj ped pedagogickou karirou pednost
uplatnn vsoukrom sfe auitele samotn nemus plat dostaten motivovat kdal-
mu vzdlvn anejkvalitnjmu monmu vkonu sv profese.
Nzk platy eskch uitel souvis sobecn nzkmi vdaji sttu na vzdlvn.
Podle daj Eurostatu zroku 2011, kdy se tato statistika naposledy sledovala, vydvala
esk republika na vzdlvn 4,89% HDP, co bylo mrn pod prmrem EU, jen inil
5,34% HDP, ahluboko pod hodnotou, kterou na vzdlvn vydvaly systmy, jen se

174 MMT: Zamstnanci amzdov prostedky za 1.4. tvrtlet 2013. Dostupn z: http://www.msmt.cz
/file/33807.
175 S: Podly zamstnanc, placen as ahrub msn mzdy podle vzdln apohlav za rok 2013.
Dostupn z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/E50025075D/$File/11002614A4.pdf.
176 S: Poty zamstnanc, placen as ahrub msn mzdy vjednotlivch zamstnnch za rok 2013.
Dostupn z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/E500250752/$File/11002614A22.pdf.
177 TUEK, Milan: Presti povoln erven 2013 [online]. Praha: Centrum pro vzkum veejnho m-
nn, Sociologick stav AV R, 2013. Dostupn z: http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content
/documents/c1/a7054/f3/eu130903.pdf.
178 Zisk douc pracovn pozice je spolen stouhou vzdlvat azdokonalovat se asnahy zskat titul jed-
na ze t dominantnch motivac pro studium vysok koly. Motivace, priority akvalita uchaze oV
studium [online]. B.m.: Scio, 2012, s. 15. Dostupn z: https://www.scio.cz/download/analyzy/souhrn
_poznatku_Vektor_uchazeci.pdf.

207
dle spolenosti McKinsey179 ad mezi nejlep na svt (Nizozem 5,77% HDP, Bel-
gie 6,18% HDP).180 Jeliko od roku 2011 veejn vdaje na vzdlvn dle klesaly,181
lze oekvat, e letos by esk republika vmezinrodnm srovnn dopadla jet he.
Dokladem otom, e si dlouhodob patnho platovho ohodnocen eskch uitel
je vdom iesk stt, je ji zmiovan Strategie vzdlvac politiky do roku 2020.
Zavzal se vn vzvislosti na ekonomickm vvoji usilovat oposilovn finannch
prostedk na mzdy pedagogickch inepedagogickch pracovnk ve kolstv.182

5.4 NEDOSTATEN PRESTI OBORU

Podle uitel oslovench vdotaznkovm eten Asociace uitel OV


aZSV je vbec nejvtm problmem nedostaten presti jejich oboru. OV/ZSV jsou
ze strany veden kol, koleg irodi asto vnmny jako pedmty nedleit, dopl-
kov i dokonce podadn, kadopdn takov, kter nepedstavuj vznamnou soust
vzdlvacho procesu. Zpohledurozvjen prvn gramotnosti se ovem naopak jedn
opedmt naprosto klov.
Mal presti obanky aobank ale m isv zvan dsledky. Pedn svd
editel ktomu, aby OV i ZSV pidlovali iuitelm, kte nemaj na jejich vuku
aprobaci (tj. typicky jim dorovnali vazek OV tedy vpraxi me uit iuitel t-
locviku, co by se umatematiky i fyziky snejvt pravdpodobnost nestalo). To
potvrzuje nap. vzkum Mikrosonda.
ICCS zase upozoruje na odlin vnmn cl OV mezi editeli (preferuj znalosti)
asamotnmi uiteli (vporovnn sediteli kladou onco men draz na znalosti ana-
opak vt draz ne editel kladou na rozvoj schopnost adovednost k eit kon-
flikty ana rozvoj innch strategi boje proti rasismu axenofobii, tj. na dovednosti).183
To m ipochopiteln dsledky co do asov dotace jednotlivm pedmtm: pokud
editel nejsou pesvdeni ojejm vznamu, hodiny nad povinn minimum vyplvajc
zRVP budou mt logicky tendenci vnovat jinm pedmtm.

5.5 CHYBJC MOTIVACE APROSTEDKY KDALMU VZDLVN UITEL

U-li uitel ZSV mnoho spoleenskch obor, na kter je nedostaten


piprav pedchoz studium, nemohou svoji prci dobe vykonvat bez dkladnho dal-

179 McCKINSEY & COMPANY: Klesajc vsledky eskho zkladnho astednho kolstv: fakta ae-
en [online]. Praha: McKinsey & Company, 2010, s. 9. Dostupn z: http://www.aktivniskoly.cz/news
/Kinsey%20-%20Edu%20report.pdf.
180 Eurostat: Expenditure on education as % of GDP or public expenditure. Dostupn online: http://appsso
.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=educ_figdp&lang=en.
181 Ktomu viz Statistick roenky esk republiky za lta 2011 a2013, vydvan eskm statistickm a-
dem, podle nich byly roku 2013 veejn vdaje na vzdlvn o4 % ni, ne vroce 2011. Dostupn z:
http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/9A002AD8CD/$File/0001122336.xls (2011) ahttp://www
.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/7900292735/$File/320198142339.xlsx (2013).
182 Strategie vzdlvac politiky esk republiky do roku 2020 [online]. Praha: Ministerstvo kolstv, mldee
atlovchovy, nedatovno, s.27. Dostupn z: http://www.msmt.cz/uploads/Strategie_2020_web.pdf.
183 SOUKUP, Petr: Nrodn zprva zMezinrodn studie obansk vchovy [online]. B.m.: stav pro infor-
mace ve vzdlvn, 2010, s. 121. Dostupn z: http://www.msmt.cz/file/12361_1_1/.

208
ho vzdlvn. Existuj vzsad dv monosti: bu bude stt prostednictvm MMT,
spolupracujcch instituc akol dal vzdlvn uitelm zajiovat, nebo bude prob-
hat primrn samostudiem (kter pochopiteln nevyluuje ast na nejrznjch kur-
zech, kter si uitel vyhled). Klovm pedpokladem pro kvalitn dal vzdln je
ovem pedpoklad, e se mus reln odehrvat vpracovn dob, tj. nikoli na okraji
vech uitelskch povinnost aoduen plnho uitelskho vazku, kter pedstavuje
podle nazen vldy .75/2005 Sb. 21 hodin pm vyuovac innosti pro stedokol-
sk uitele a22 pro uitele na zkladn kole.184
Realita je bohuel takov, e naprost vtina kol vol neastn kompromis mezi
obma eenmi. Dal vzdlvn je primrn povinnost kadho uitele, ale a po
odpracovn svch kolnch povinnost. Podle analzy spolenosti McKinsey je na pou-
hch 510% kolch kolen uitel proaktivn zeno auitel jsou vedeni, vostat-
nch ppadech (85% kol) maj uitel kdispozici oficiln kolen dle aktulnch
poteb.185 Jejich reln vyuvn ironicky komentuje isamotn zprva McKinsey:
Rozhodn vak stoj za povimnut, e 67% uitel shledv pleitosti ke kolen jako
uspokojiv, ikdy pouze 2035% uitel se vposlednch dvou letech njakho kolen
zastnilo. Vzemch EU je to vprmru 4060%.186 Obrzek dokresluje istudie
ICCS, podle kter je esk republika jednou zmla zkoumanch zem, kter nem
propracovan systm dalho vzdlvn uitel.187
Pohledem prvnch pedpis nen pravda, e se uitel nemaj povinnost vzdlvat.
Zkon .563/2004 Sb., opedagogickch pracovncch jim pedpisuje po dobu vkonu
sv pedagogick innosti povinnost dalho vzdlvn, kterm si obnovuj, udruj
adopluj kvalifikaci (24 odst.1). Ukld dokonce editeli koly povinnost orga-
nizovat dal vzdlvn pedagogickch pracovnk podle plnu dalho vzdlvn,
kter stanov po pedchozm projednn spslunm odborovm orgnem, piem m
pi stanoven plnu dalho vzdlvn pihlet ke studijnm zjmm pedagogickho
pracovnka, potebm arozpotu koly (24 odst.3). Dal vzdlvn pedagogickch
pracovnk se podle zkona uskuteuje bu samostudiem, nebo na vysokch kolch,
vzazench pro dal vzdlvn pedagogickch pracovnk avjinch vzdlvacch
institucch na zklad akreditace udlen MMT (24 odst.4). Je ovem vpravomoci
editele, zda danho uitele na vybran kolen pust, vpraxi potom vad ppad
uitel sv kolen napracovvaj (tj. supluj vjinch dnech), ppadn jsou nuceni si
kolen platit ze svho.
Dleitm ustanovenm je pak 24 odst.7, kter na samostudium pedagogickm
pracovnkm piznv volno vrozsahu 12 pracovnch dn ve kolnm roce, nebrn-li

184 Ploha nazen vldy .75/2005 Sb. ostanoven rozsahu pm vyuovac, pm vchovn, pm spe-
ciln pedagogick apm pedagogicko-psychologick innosti pedagogickch pracovnk.
185 McKINSEY & COMPANY: Klesajc vsledky eskho zkladnho astednho kolstv: fakta aee-
n [online]. Praha: McKinsey & Company, 2010, s. 19. Dostupn z: http://www.aktivniskoly.cz/news
/Kinsey%20-%20Edu%20report.pdf.
186 McKINSEY & COMPANY: Klesajc vsledky eskho zkladnho astednho kolstv: fakta aee-
n [online]. Praha: McKinsey & Company, 2010, s. 19. Dostupn z: http://www.aktivniskoly.cz/news
/Kinsey%20-%20Edu%20report.pdf.
187 SCHULZ, Wolfran: Prvotn zjitn zMezinrodn studie obansk vchovy. Praha: stav pro informace
ve vzdlvn Divize nakl. Tauris, 2010, s. 56.

209
tomu vn provozn dvody nebo ast pedagogickho pracovnka na jinm dalm
vzdlvn, piem dobu erpn volna uruje editel koly. Za dobu erpn tohoto
volna pslu nhrada platu, kter se rovn vi ulho platu, piem nevyerpan
volno i jeho pomrn st bez dalch nrok zanik. Vpraxi se jedn oty dny letnch,
podzimnch i vnonch przdnin, kter pesahuj zkonn nrok na dovolenou, sne-
n okolen absolvovan bhem roku.
Spotebou motivovat uitele systematicky kdalmu vzdlvn operuje iStrate-
gie vzdlvac politiky R do roku 2020 akonstatuje, e stvajc nabdka dalho
vzdlvn pedagogickch pracovnk je nedostupn vznamn sti kol zorgani-
zanch (pedevm sloit zastupovn za neptomn uitele) afinannch dvod
(drah zastupovn anedostatek prostedk na hradu vzdlvacch akc).188 Dle
formuluje jako jednu zpriorit dokonen azaveden karirnho systmu pro uitele.
Jeho neexistence toti vede ktomu, e vpraxi nen pli zohledovno, jak si kter
uitel opravdu zvyuje svoji kvalifikaci (zskv doplkov tituly, certifikty ze zkouek
i kolen), cel systm m tedy tendenci fungovat sp formln. Strategie ktomu
uvd: esk republika usiluje odokonen azaveden karirnho systmu, kter by
ml vst vechny uitele kprbnmu zlepovn kvality jejich vyuovacch dovednost
abt provzn smotivujcm systmem odmovn podle transparentnch pravidel.
Jednm zcl pak je provzn karirnho systmu pro uitele se systmem potenho
idalho vzdlvn pedagogickch pracovnk.189
Situaci dle zhoruje nepehledn nabdka kolen ajejich kolsav kvalita. Kurzy
sice proto, aby mohly bt oficilnmi zpohledu dalho vzdlvn uitel, mus zskat
akreditaci MMT,190 akreditan proces ovem nebv pli nron aprojde jm ada
kurz. Neexistuje dn oficiln systm hodnocen kvality kurz auitel asto nevd,
zda kurz, kter si dle anotace ajmna vedoucho vybrali, bude skuten dobr. Na to
poukazuj inkte uitel osloven vdotaznkovm eten Asociace uitel obansk
vchovy aspoleenskch vd, kte vid nejvt nedostatek ve kolen voboru prvo
mysl si to 23,53% oslovench uitel, nsledujc filosofie zskala co do nejmarkant-
njho nedostatku kolen pouze 12,6% hlas.191
Stm koresponduje inabdka kurz akolen pro pedagogy podanch neziskovmi
organizacemi, kter je rozmanit abez existence oficilnho hodnocen jednotlivch
kurz, co ztuje uitelm orientaci. Nejir nabdku lze nalzt voblasti globlnho
arozvojovho vzdlvn, vzdlvn klidskm prvm, ppadn environmentln v-
chovy. Podle odpovd ve zmnnm dotaznkovm eten Asociace uitel OV aZSV
spolupracuje nebo vminulosti spolupracovalo sneziskovmi organizacemi 50% ui-
tel. Osloven pedagogov spolupracuj pedevm snsledujcmi nevldnmi orga-

188 Strategie vzdlvac politiky esk republiky do roku 2020 [online]. Praha: Ministerstvo kolstv, mldee
atlovchovy, nedatovno, s. 28. Dostupn z: http://www.msmt.cz/uploads/Strategie_2020_web.pdf.
189 Strategie vzdlvac politiky esk republiky do roku 2020 [online]. Praha: Ministerstvo kolstv, mldee
atlovchovy, nedatovno, s. 2627. Dostupn z: http://www.msmt.cz/uploads/Strategie_2020_web.pdf.
190 25 ansl. zkona .563/2004Sb, opedagogickch pracovncch.
191 EZ, Michal VODIKOV, Tereza: Co potebuj obanki? Vsledky dotaznkovho eten.
In: Co potebuj obanki? [online]. 12.bezen 2014. Dostupn z: http://digifolio.rvp.cz/artefact/file
/download.php?file=65269&view=9146.

210
nizacemi:192 lovk vtsni, Jeden svt na kolch (pod rovn lovk vtsni, ale
respondenti uvdli zvl), Centrum obanskho vzdlvn, Varianty (pod rovn
lovk vtsni, ale respondenti uvdli zvl) aEtick vchova.193
Na zvyovn dostupnosti nabdky kolen eskm uitelm chce pracovat istt,
kter se veStrategii vzdlvac politiky R do roku 2020 zavzal omezovat piny
nedostupnosti nabdky dalho vzdlvn pedagogickch pracovnk.194 Onutnosti
dle vzdlvat pedagogy hovo iStrategie celoivotnho uen, podle n je jak vstupn,
tak nsledn vzdlvn pedagog zsadn brzdou zmn vuky vesk republice.195

5.6 NEDOSTATEN PRCE SUITELI


ISPOLUPRCE MEZI UITELI NAVZJEM

Jinou podobou dalho vzdlvn, kter me uitelm pomhat vjejich


prci, je nepochybn vzjemn spoluprce. Jsou to ostatn kolegov azejmna pak ui-
tel sroky praxe vdanm oboru, kte novmu i hledajcmu uiteli mohou nejlpe po-
radit, ato isdetailn znalost prosted, ve kterm psob. Zkladnm pedpokladem pro
spch tohoto mentorskho systmu i kolegilnho poradenstv je ovem pedpoklad,
e se nedje po pracovn dob, zdarma avevolnm ase obou zastnnch. Pomine-
me-li svtl vjimky, prv toto bv bohuel asto realita. Podle rozhovor vedench
spolenost McKinsey suiteli je na 60% kol vzjemn spoluprce nedostaten.
Pedmtov komise, kter tvo formln rmec pro tuto spoluprci, sice dostaly za kol
vytvoen VP, vtina kol (60%) ji ale nem vmyslu po tomto kroku VP dle
aktualizovat.196 esk republika je si tohoto nedostatku vdoma aplnuje pijmat opat-
en sclem podporovat efektivn formy vzjemnho sdlen zkuenost mezi pedagogy
azrove zmapovat azveejovat pro inspiraci zkuenosti eskch kol stouto formou
zlepovn.197 Zrove chce prvky sdlen dobr praxe zahrnout ido pipravovanho
karirnho systmu uitel.198

192 EZ, Michal VODIKOV, Tereza: Co potebuj obanki? Vsledky dotaznkovho eten.
In: Co potebuj obanki? [online]. 12.bezen 2014. Dostupn z: http://digifolio.rvp.cz/artefact/file
/download.php?file=65269&view=9146, s.37.
193 Mezi dalmi byly zmnny: REspekt nebol, Holocaust (Pamtnk Terezn, idovsk muzeum), Podan
ruce, A-kluby, Active Citizens, Postavme se hladu, Svtov kola, Politea, Odyssea, EU amy, Vyjdi
se!, Street Law, Oban ajeho obec, Dm svtla, Krokus, Liga proti rakovin, Tden globlnho vzd-
lvn, Kurzy prevence, Arteterapie, SOS kovsk parlamenty, ekni drogm ne, Unplugged, Stereo-
tpek, IC oNATO, Amnesty International, Letn koly (Olomouc), sdruenm Sant Egidio, spolenost
SEMIRAMIS.
194 Strategie vzdlvac politiky esk republiky do roku 2020 [online]. Praha: Ministerstvo kolstv, mldee
atlovchovy, nedatovno, s.28. Dostupn z: http://www.msmt.cz/uploads/Strategie_2020_web.pdf.
195 Strategie celoivotnho uen R [online]. Praha: Ministerstvo kolstv, mldee atlovchovy, 2007,
s.58. Dostupn z: http://www.msmt.cz/uploads/Zalezitosti_EU/strategie_2007_CZ_web_jednostrany
.pdf.
196 McKINSEY & COMPANY: Klesajc vsledky eskho zkladnho astednho kolstv: fakta aee-
n [online]. Praha: McKinsey & Company, 2010, s.19. Dostupn z: http://www.aktivniskoly.cz/news
/Kinsey%20-%20Edu%20report.pdf.
197 Strategie vzdlvac politiky esk republiky do roku 2020 [online]. Praha: Ministerstvo kolstv, mldee
atlovchovy, nedatovno, s. 28. Dostupn z: http://www.msmt.cz/uploads/Strategie_2020_web.pdf.
198 Strategie vzdlvac politiky esk republiky do roku 2020 [online]. Praha: Ministerstvo kolstv, mldee
atlovchovy, nedatovno, s. 26. Dostupn z: http://www.msmt.cz/uploads/Strategie_2020_web.pdf.

211
Souvisejc oblast spodobnm vsledkem je prce suiteli ze strany veden kol.
Uitel jsou asto pot, co jsou na kolu pijati, ponechni sami sob. Pozornost veden
koly pithnou zpravidla jen vokamiku, kdy si sami zanou na konkrtn tdu i ky
stovat, ppadn pokud se stnostmi pijdou ci nebo jejich rodie. Has se tedy
problmy, nikoli pracuje stmi, kte dn zvan problmy nemaj. Pinou nen ani
tak neochota editel ajejich zstupc se svm uitelm vnovat, ale spe vytenost
administrativnmi ajinmi koly, pro kter jim na prci suiteli nezbv as. Podle
vzkumu spolenosti McKinsey trv jak editel, tak jejich zstupci pouze 20 % svho
asu zenm kvality vuky, zatmco vnejlepch systmech je to vce ne 50 %. V60%
eskch kol chyb pravideln zptn vazba ahodnocen, co ztuje ineexistence stan-
dard pro uitelskou profesi.199
Strategie vzdlvac politiky R do roku 2020 pot se zavedenm mentorskho
systmu, vrmci kterho uitel na vych stupnch karirnho systmu budou peda-
gogicky vst sv mn zkuen kolegy abude jim pro to vytvoen dostaten prostor.
Strategie pot stm, e kad zanajc uitel by mohl spolupracovat suvdjcm
uitelem, kter m mentorsk dovednosti. Souasn strategie vsouladu sdobrou prax
ze zahrani plnuje systmov zajistit podporu pedagogickm ldrm, vetn adekvt-
nho ohodnocen amonosti snit pmou vyuovac povinnost tak, aby mohli vykonvat
mentorskou roli ve sv nebo ijin kole.200

5.7 SPOKOJENOST VEEJNOSTI SE KOLSTVM

Jakkoli se to me zdt pekvapiv, jednou zvznamnch pekek vroz-


voji eskho vzdlvacho systmu je veobecn spokojenost esk veejnosti stm,
jak systm doposud funguje. Podle przkumu CVVM ze z 2014 projevilo kadmu
ztypu kol dvru alespo 50% dotzanch. Nejpozitivnji je vnmno vzdlvn na
zkladnch kolch, unich podl kladnch odpovd dosahuje 73%, nsleduj gym-
nzia, se ktermi vyjdilo spokojenost 70% respondent, piem 25% dotzanch
je dokonce povauje za velmi dobr. Nejhe vnm veejnost vzdlvn na sted-
nch odbornch uilitch, sjejich stavem bylo nicmn stle spokojeno 50% dot-
zanch.201
Je-li veejnost takto vrazn pesvdena otom, e koly dlaj svou prci dobe,
logicky to nevytv dostaten tlak na nezbytnou reformu, kterou esk kolstv pote-
buje akterou by jej zastnci museli prosadit nejen na rovni instituc, ale obhjit iped
vcelku spokojenmi rodii. Stm souvis ioekvn, kter rodie od koly maj. Mnoh-
dy namsto vzbuzovn zjmu oobor, alternativn vukov metody, rozvjen klovch
kompetenc avchovy kaktivnmu obanstv oekvaj od koly, e ky piprav na
199 McKINSEY & COMPANY: Klesajc vsledky eskho zkladnho astednho kolstv: fakta aeen
[online]. Praha: McKinsey & Company, 2010, s.1920. Dostupn z: http://www.aktivniskoly.cz/news
/Kinsey%20-%20Edu%20report.pdf.
200 Strategie vzdlvac politiky esk republiky do roku 2020 [online]. Praha: Ministerstvo kolstv, mldee
atlovchovy, nedatovno, s. 28. Dostupn z: http://www.msmt.cz/uploads/Strategie_2020_web.pdf.
201 ADOV, Nadda: Hodnocen rznch typ kol pohledem esk veejnosti z 2014 [online]. Praha:
Centrum pro vzkum veejnho mnn, Sociologick stav AV R, 2014. Dostupn z: http://cvvm.soc
.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7283/f3/or141031.pdf.

212
dal studium, ppadn zamstnn.202 Pokud nicmn inovativn uitel nemaj pod-
poru ve veden sv koly, nutn se ct ve sv snaze osamoceni asnadno mohou vyhoet
apistoupit na to, e se budou chovat tak, jak od nich editel, rodie ave vsledku asto
ici oekvaj. To ostatn dostaten pesn nazv iStrategie vzdlvn doroku
2020, kdy konstatuje, e zlepen kvality vzdlvn pitom me nastat pouze tehdy,
pokud clm apotebm vzdlvn rozum vtina spolenosti apokud jsou vichni ak-
ti vzdlvacho procesu motivovan aoddan mylence soustavnho zlepovn vuky,
ke ktermu maj patin schopnosti apodmnky.203
Vjinm ohledu obsah vuky formuj ipijmac zkouky na navazujc typ kol.
m vce encyklopedickch znalost je vyadovno, tm vt tlak vytv ina jejich
probrn azkouen napedchzejcm typu koly. Vppad rozvoje prvn gramot-
nosti ovem znalosti prv pedstavuj jen jednu znutnch nleitost prvn gramotnho
obana vedle schopnosti sv prva uplatnit aochoty to init ipes ppadn odpor.
Plin draz na znalosti, kter se nejlpe daj testovat, nedoucm drazem strhv
pozornost na faktografii.

5.8 VUKOV MATERILY AUEBNICE

Uebnic, ato itch, kter maj schvalovac doloku MMT, existuje na


eskm trhu velk mnostv. Jak uvd J.Prcha: poet schvlench uebnic pro
zkladn kolu peshl vroce 1997 tisc titul; nejvc je kdispozici uebnic eskho
jazyka 128.204 To pochopiteln neme nemt vliv ina jejich kvalitu azejmna pak
na schopnost uitel si znich vybrat tu skuten dobrou, co potvrzuje iJ. Mak
jejich obsah, rozsah, pimenost, didaktick vybavenost je znan rozdln, ato ipes
skutenost, e vechny maj schvalovac doloku Ministerstva kolstv, mldee atlo-
vchovy. Konen rozhodnut ovbru optimln uebnice zvis na uiteli, ale jeho
volba nen vdy optimln, naopak asto je nhodn, poplatn rznm okolnostem.205
V esk republice na poli hodnocen kvality uebnic neexistuje dn vznamn
institucionln autorita. MMT sice udluje uebnicm doloky, ale z rozhodnut
editele koly je mon pouvat ve vuce prakticky jakoukoli uebnici.206 Naprost

202 Viz vzkum CVVM, ve kterm se konstatuje, e aby rove vzdlvn na dan kole lid hodnotili
jako dobrou, mus kola sv ky pedevm pipravovat na dal studium i zamstnn (tuto odpov
alespo na jednom ze t mst zvolilo 63% dotzanch a49% dotzanch tuto odpov uvedlo na prvnm
mst). Za zsadn je dle povaovna odborn pipravenost uitel, kterou zvolila polovina oslovench
(50 %). Vce ne tetina (36 %) pak jako rozhodujc vnm veden k ksamostatnosti. ADOV,
Nadda: Hodnocen rznch typ kol pohledem esk veejnosti z 2014 [online]. Praha: Centrum
pro vzkum veejnho mnn, Sociologick stav AV R, 2014. Dostupn z: http://cvvm.soc.cas.cz
/media/com_form2content/documents/c1/a7283/f3/or141031.pdf.
203 Strategie vzdlvac politiky esk republiky do roku 2020 [online]. Praha: Ministerstvo kolstv, mldee
atlovchovy, nedatovno, s. 25. Dostupn z: http://www.msmt.cz/uploads/Strategie_2020_web.pdf.
204 PRCHA, Jan: Uebnice: teorie aanalzy edukanho mdia: pruka pro studenty, uitele, autory
uebnic avzkumn pracovnky. Brno: Paido, 1998, s.118119. Edice pedagogick literatury.
205 MAK, Josef: Uebnice jako kurikulrn projekt. In: MAK, J. KNECHT, P. (eds.): Hodnocen
uebnic. Brno: Paido, 2007, s. 25.
206 Jakm zpsobem funguje udlovn schvalovac doloky uebnicm? Ministerstvo kolstv, mldee at-
lovchovy. Web MMT [online]. 2006 [cit. 2012-04-14]. Dostupn z: http://www.msmt.cz/pro-novinare
/jakym-zpusobem-funguje-udelovani-schvalovaci-dolozky-ucebnicim.

213
vtina uebnic na trhu nicmn doloku m, ta ovem vypovd jen otom, e ueb-
nice splnila zkladn nleitosti auitelm tak pli svbrem nepome.207 Zskn
schvalovac doloky MMT je podmnno nkolika pedpoklady, zejmna souladem
uebnice sprvnm dem R, souladem spslunm RVP, dostatenou odbornou
rovn apo jazykov agrafick strnce odpovdajcm zpracovnm.208
Podle vce ne 15% uitel OV/ZSV oslovench vrmci eten Asociace uitel
OV aZSV je nevtm problmem pi vuce tchto pedmt prv nedostatek vuko-
vch materil. Nejvt nedostatek panuje podle 19% oslovench uitel voboru
filozofie, druh nejvt (18%) voboru prvo. Podle 38% oslovench je nicmn
materil dost, emu odpovdaj ivsledky naeho studia aktivit neziskovho sektoru
zamench na koly, kdy neziskov organizace produkuj mnostv materilu pmo
vyuitelnho ve vuce. Problm tedy me bt vce vnepehledn nabdce ne vjejich
nedostatku.209 Poteby jednotlivch uitel se navc zjevn dost rzn. Uitel nejas-
tji pouvaj vlastn materily (54% uitel je pouv zvce ne 50%), dle pak
zskan materily anejmn uebnice (ty 17% uitel nepouv vbec).210 Pstup
ke vzdlvacm materilm dle komplikuje oborov rozttnost pedmtu anutnost
sledovat novinky zady odvtv.

6. ZVR

Naim clem bylo na zklad veejn dostupnch zdroj zmapovat rove


prvn gramotnosti mladch lid aroli, kterou na poli zvyovn prvn gramotnosti
sehrv institucionln aneinstitucionln vzdlvn.
Ikdy se nm nepodailo najt dn rozshl vzkum vnujc se pmo prvn
gramotnosti mladch lid, spomoc dat zvzkum zamench na prvn znalosti ado-
vednosti iobanskou angaovanost jsme byli schopni zjistit, e si celkov et ci
vesrovnn se zahranim vedou prmrn (nap. stupe prvnch znalost) i podpr-
mrn (nap. ochota jt volit). To ostatn koresponduje svrokem bvalho eskho
ministra spravedlnosti apozdjho ombudsmana Otakara Motejla, kter svho asu
prohlsil, e ipovrchn sledovatel naeho veejnho ivota mus bt sthn zne-
pokojivou pedstavou, e prvn vdom je souasnm problmem pomrn nzkho
poadovho sla, ae spolenost stoj ped problmem situaci polepit. Mme nedo-

207 Ble viz URBAN, Michal: Efektivn strategie formovn prvnho vdom stedokolskch student:
ppady zpraxe. Praha: Leges, 2013, s. 167 ansl.
208 MMT: Smrnice nmstka ministra pro vzdlvn ministerstva kolstv, mldee atlovchovy kpo-
stupu astanovenm podmnkm pro udlovn aodnmn schvalovacch doloek uebnicm auebnm
textm akzaazovn uebnic auebnch text do seznamu uebnic [online]. Dostupn z: http://www
.msmt.cz/file/32170/download/.
209 Stmto nedostatkem m nicmn ambice pohnout nov zaloen Asociace uitel obansk vchovy
aspoleenskch vd, kter dne 8. prosince 2014 spustila nov web www.obanki.cz, kter si klade za
cl mj. ikoncentrovat na tomto mst edukan materily pro vuku OV aZSV ainformovat uitele tchto
pedmt onovinkch voboru.
210 EZ, Michal VODIKOV, Tereza: Co potebuj obanki? Vsledky dotaznkovho eten.
In: Co potebuj obanki? [online]. 12.bezen 2014. Dostupn z: http://digifolio.rvp.cz/artefact/file
/download.php?file=65269&view=9146.

214
statky vprvnm vdom aty nedostatky nespovaj vtom, e bychom pouze neznali sv
prva, ale spovaj vtom, e neznme nebo jet he nechceme znt anechceme
si uvdomit sv prvn povinnosti.
Zanalzy kurikulrnch dokument avldnch arezortnch strategi vyplynulo, e
jakkoli se netkaj pmo prvn gramotnosti, pesto donich esk republika zahrnula
vechny podstatn sloky kjejmu zvyovn. kolsk zkon pak ve svm 2, odst.2
mezi obecn cle vzdlvn ad pochopen auplatovn zsad demokracie aprvn-
ho sttu, zkladnch lidskch prv asvobod spolu sodpovdnost asmyslem pro sociln
soudrnost. Hlavn nedostatek analyzovanch dokument ovem pedstavuje jejich ne-
dostaten naplovn, mal koordinace anedostaten zjiovn mry jejich naplnn.
Nsledn jsme identifikovali hlavn faktory psobc na prvn gramotnost mladch
lid, kam vedle formlnho aneformlnho vzdlvn adme tak psoben rodiny
avrstevnk, mdi aveejnch instituc. Ztchto faktor jsme identifikovali formln
vzdlvn jako oblast, ve kter nm pijde nejvce smyslupln usilovat ozmnu, ato
zejmna prostednictvm prce suiteli obansk vchovy aspoleenskch vd. Vpo-
sledn sti lnku proto popisujeme pekky, se ktermi se potkaj, mezi kter pat
pli irok tematick rozkroen oboru, nedostaten pprava uitel isystm dalho
vzdlvn uitel aspoluprce uitel OV aZSV, mal finann ohodnocen apresti
jejich oboru, neexistujc efektivn systm hodnocen kvality vhodnch uebnic avne-
posledn ad plin spokojenost veejnosti se stavem eskho kolstv.
Do budoucna povaujeme za dleit poslit asovou dotaci pedmtu OV aZSV
azejmna pak zlepit ppravu uitel poslenm praktick vuky na pedagogickch
fakultch azapojenm do vuky OV aZSV ippravy uitel odbornky zpraxe, kte
budou vedle odbornch znalost adovednost ovldat ipedagogick emeslo. Souasn
povaujeme za potebn zavst efektivn systm dalho vzdlvn uitel akarir-
n d, kter bude uitele motivovat kprohlubovn sv kvalifikace, zv finann
ohodnocen zejm. kvalitnch uitel apodpo tak jejich presti aprofesn sebevdo-
m. Sympatickm krokem vtomto smru je vznik Asociace uitel obansk vchovy
aspoleenskch vd, jej ambic je pomhat vplnn tchto kol, ato vetn sdlen
kvalitnch avpraxi osvdench uebnch materil, kter zejmna zanajcm uite-
lm znan usnadn jejich prci.

215
REDAKN RADA

Pedseda: prof. JUDr. Pavel turma, DrSc.


Tajemnice: Mgr. Nadda Svobodov

lenov:
doc. PhDr. JUDr. Ilona Baantov, CSc.
prof. JUDr. Stanislava ern, CSc.
doc. JUDr. Ji Herczeg, Ph.D.
prof. JUDr. Marie Karfkov, CSc.
doc. JUDr. Martin Kopeck, CSc.
doc. JUDr. Jan Kysela, Ph.D.
doc. JUDr. PhDr. Pavel Marlek, Ph.D.
prof. JUDr. Monika Pauknerov, CSc., DSc.
prof. JUDr. Vclav Pavlek, CSc., dr.h.c.
prof. JUDr. Michal Skejpek, DrSc.
prof. JUDr. PhDr. Michal Tomek, DrSc.
prof. JUDr. Petr Trster, CSc.
prof. JUDr. Alena Winterov, CSc.

Extern lenov:
prof. JUDr. Michael Bohdan (University of Lund)
doc. JUDr. Frantiek Cvrek, CSc. (SP AV R, Praha)
prof. Dr.hab. Wladyslaw Czaplinski (Institut Nauk prawnych Warszawa)
doc. JUDr. Jaroslav Drobnk, CSc. (Univerzita Karlova v Praze)
prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. (stavn soud Brno)
prof. JUDr. Jan Filip, CSc. (stavn soud Brno)
prof. Dr. Michael Geistlinger (Universitt Salzburg)
prof. JUDr. Pavel Hollnder, DrSc. (PEV Bratislava)
Dr. Kaspar Krolop (Humboldt Universitt Berlin)
prof. JUDr. Jan Musil, CSc. (stavn soud Brno)
prof. JUDr. Ji Pib, DrSc. (Cardiff University)
prof. JUDr. Jn Svk, DrSc. (PEV Bratislava)
JUDr. Milada Tomkov (stavn soud Brno)
prof. Dr. Miroslav Vitz (Ekonomiski fakultet u Subotici)
prof. JUDr. Ladislav Vojek, CSc. (Masarykova Univerzita Brno)
217
ACTA
UNIVERSITATIS
CAROLINAE

IURIDICA 3/2015

asopis Acta Universitatis Carolinae Iuridica je evidovn vesk nrodn bibliografii


(vedena Nrodn knihovnou R), na seznamu recenzovanch vdeckch asopis RVVI,
vIndex to Foreign Legal Periodicals (veden American Association of Law Libraries)
aje rovn indexovn Central and Eastern European Online Library (www.ceeol.com).

Vdeck redaktor: prof. JUDr. Lubo Tich, CSc.

Vydala Univerzita Karlova vPraze


Nakladatelstv Karolinum, Ovocn trh 35, 116 36 Praha 1
www.karolinum.cz
Praha 2015
Sazba DTP Nakladatelstv Karolinum
Vytiskla tiskrna Nakladatelstv Karolinum
ISSN 0323-0619 (Print)
ISSN 2336-6478 (Online)
MK R E 18585