Anda di halaman 1dari 100

zlomIuridica2_2008 10.11.

2008 10:15 Strnka 1

ACTA
UNIVERSITATIS
CAROLINAE

IURIDICA 2/2008
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 2
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 3

VYBRAN OTZKY
EUROPEIZACE
TRESTNHO PROCESU

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE


NAKLADATELSTV KAROLINUM
2008
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 4

Vdeck redaktor: prof. JUDr. PhDr. Michal Tomek, DrSc.

Recenzovali: prof. JUDr. Dagmar Csaov, DrSc.


prof. JUDr. dr. h. c. Jan Musil, CSc.

Toto slo vychz jako soust vzkumnho zmru MSM 0021620804


Kvantitatin a kvalitativn promny prvnho du na potku 3. tiscilet
koeny, vchodiska a perspektivy oborov kol Europeizace trestnho prva.

Univerzita Karlova v Praze Nakladatelstv Karolinum, Praha 2008

ISSN 0323-0619
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 5

OBSAH

Prof. JUDr. PhDr. Michal Tomek, DrSc.: Velk oblasti harmonizace


trestnho prva zklady srovnn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

Doc. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc.: Projekt Evropskho


veejnho alobce (Nov podoba mezinrodn justin spoluprce
v rmci lenskch stt Evropsk unie?) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

Doc. Mag. phil. Dr. iur. Harald Christian Scheu, Ph.D.: Vliv judikatury
Evropskho soudu pro lidsk prva na harmonizaci
trestnho zen v Evrop . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

JUDr. Bc. Tom Givna, Ph.D.: inky europeizace na postaven obti


a pokozenho v trestnm zen i mimo nj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

JUDr. Mgr. Ji Herczeg, Ph.D.: Evropsk zatkac rozkaz . . . . . . . . . . . . . . . 87

5
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 6
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 7

2008 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 2 PAG. 729

VELK OBLASTI HARMONIZACE


TRESTNHO PRVA ZKLADY SROVNN
MICHAL TOMEK

Harmonizace trestnho prva je v souasn dob velmi frekventovanm


jevem. V Evropsk unii vyplv z posilovn integranch snah a v nedvnch letech
jsme byli spe svdky jejho posilovn. Ke korektnmu pohledu na veker okolnos-
ti, kter s harmonizac trestnho prva souvisej, je nepochybn vhodn podvat se na
vc irm ne evropskm pohledem. Procesy slaovn trestnho zkonodrstv pro-
bhaj toti i v jinch oblastech, kter jsou dokonce federlnmi sttnmi celky, a pe-
sto je jejich trestn jurisdikce nejednotn. Mezi nevraznj a nejzajmavj pklady
pat USA, ale tak Austrlie nebo Kanada. Skutenost, e v USA funguj vedle sebe
padest dv jurisdikce trestnho procesu by v praxi nebyla nijak zvan, pokud by
byly trestnprocesn jurisdikce padesti stt USA, Washingtonu D.C. a federlnch
zem ovldny jednotnmi pravidly. Pestoe americk trestn prvo vychz z jed-
notnch stavnch zsad, vyjdench zejmna ve tvrtm, ptm, estm a osmm
dodatku stavy Spojench stt, soudn praxe i pevaujc teoretick nzory ukazu-
j, e lohu stavy USA nelze co do vlivu na harmonizaci trestnho procesu peceo-
vat.1 stava Spojench stt je pesto povaovna za nejvznamnj pramen trest-
nho prva procesnho. Je vlunm pramenem zkladnch princip, uplatovanch
ve vech sttech, Districtu of Columbia a na federlnch zemch. A konen vyme-
zuje pro americk trestn proces pevn rmec, kter v kad z padesti dvou trestnch
jurisdikc nepekroiteln. Na druh stran, prava vyplvajc z federln stavy nen
povaovna za natolik vraznou, aby na rovni jednotlivch stt zamezila specific-
km pravm trestnho procesu. Jednotliv stty USA si tak vytvoily vlastn princi-
py, kter sice nemusej poruovat zsady, vymezen stavou USA, nicmn je mohou
doplovat takovm zpsobem, e vlastn dochz ke tvorb partikulrnho trestnho
prva procesnho. Tak australsk ppad ukazuje hned na nkolik podstatnch rozd-
l s procesem europeizace trestnho prva. Krom zetelnho rozdlu, e Austrlie je
federativnm sttem, co Evropsk unie nen je tu pedn skutenost, e australskch
devt systm trestn jurisdikce je daleko homogennjch ne dvacet sedm systm
evropskch. Dal rozdl urit spov v postoji k harmonizaci trestnch in, kde je
mra rezistence v Austrlii mon srovnateln s mrou rezistence v ad lenskch

1 Nap. Frase, J., Criminal Procedure in a Conservative Age, 1986.

7
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 8

stt Evropsk unie. Nicmn australsk federln legislativa urit nen tak aktivn a
aktivistick v tvorb harmonizanch akt trestnho prva, jako je posledn dob pr-
votvorba EU. Metody harmonizace trestnho prva v Austrlii i v USA omezuj zvaz-
n federln pravidla a sna se spe hledat vhodnj cesty sbliovn prostednictvm
soudcovskho prva nebo vzorovch pravidel. Pokud bude v Evropsk unii ratifiko-
vna Lisabonsk smlouva, zv se patrn tlak na harmonizaci trestnho prva mezi
lenskmi stty dal normotvornou aktivitou na evropsk rovni. Tradin princip
evropskho prva, princip proporcionality by ml bt korektivem takovch zsah
do nrodnho trestnho prva lenskch stt, v em jsou americk nebo australsk
zkuenosti jist cennou inspirac.

SROVNVAC ZKLAD HARMONIZACE

Mylenka, e trestn prvo je prvem teritorilnm ve smyslu jeho spja-


tosti s konkrtnm zemm, je povaovna za zkladn princip anglickho common
law, z nho vzelo i prvo australsk, americk nebo kanadsk.2 Obraz teritoriality
jako zkladnho normativu australskho trestnho prva je podloen pedpokladem, e
trestn iny nemaj extrateritoriln inky. Jak konstatoval Nejvy soud sttu Nov
jin Wales v prvn vci McLeod v. Generln sttn alobce3 veker trestn iny
maj mstn povahu. Proto jurisdikce nad trestnmi iny nle zemi, kde byl trestn
in spchn a jurisdikce Jejho Velienstva a prvo (britskho) impria nem v tto
oblasti dnou psobnost. Princip teritoriality se tak v australsk prvn doktrn tra-
din jev jako neproblematick s tm, e m spe praktick ne akademick vznam.
Trestn jurisdikce v tomto smyslu vytv fyzick hranice psobnosti trestnch zkon,
kter jsou primrn odvozeny od zemn psobnosti trestnho prva.4 Prvo vymezu-
je vnitek takovho prostoru do politickch a sprvnch jednotek. Prvn suverenita
neznamen nic bez takovch kategori, jako je prostor a jeho vnitn organizace. Idea
teritoriality posiluje ideu nrodn suverenity, ale tak centralizaci proti principu posta-
ven jednotlivc, kte by si sv prvo nosili s sebou tak, jak to znme kupkladu
z prva islmskho.5 Princip forum delicti commissi je posunem od kontroly jednot-
livc ke kontrole jejich jednn v rmci uritho prvnho prostoru.
V pedchozm odstavci popsan principy odrej modern anglickou koncepci
trestnho prva, kter doshla svho vrcholu na pelomu XVIII. a XIX. stolet a pi-
rozen ovlivnila koncepci prva australskho, ale tak prva ostatnch zem pod brit-
skm vlivem, vetn kupkladu USA. Anglick prvo spojuje trestnou innost s zce
vymezenm zemnm prostorem a trestn proces m tak bt co mon nejvce zem-
n decentralizovn. Proto jak v USA, tak v Austrlii je trestn prvo v suvernn pra-
vomoci nikoliv federace stt, nbr stt jednotlivch a jen nalzn zpsob, jak
trestn zkonodrstv v rmci takovch federac slaovat, se jev jako velmi proble-

2 Dellit, C., Fisse, B., Keyzer, P., Territorial and Exteritorial Jurisdiction in Criminal Law, Sydney 1993.
3 McLeod v. Attorney General (NSW), 1891, AC 455.
4 Farmer, L., The Law of the Land: Criminal Jurisdiction 17471908, Cambridge 1997.
5 Podrobnji nap. Knapp, V., Velk prvn systmy vod do srovnvac prvn vdy, Praha 1996.

8
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 9

matick proces. Obdobn vzv el v poslednch letech tak Evropsk unie, kde
ovem nejde o harmonizaci trestnho prva v rmci jednoho sttu, jm EU zdaleka
nen a ani v dohledn dob nebude, nbr o sbliovn trestnch jurisdikc suvern-
nch evropskch zem. Metody sbliovn trestnch jurisdikc v USA, Austrlii nebo
v EU vykazuj pes rozdlnost vech t celk a jejich prvnch d adu spolench
znak. Napklad v americkm trestnm procesu lze najt nap vemi stty USA
zkladn spolen jmenovatele, kter maj smovat k innmu vynucen hmotnho
prva6:
1. Snaha doshnout spolehlivho zjitn fakt;
2. Adversrn povaha zen;
3. Akuzan systm dokazovn;
4. Minimalizace vadnch rozhodnut;
5. Minimalizace dkaznch bemen na stran astnk zen;
6. Podl laick veejnosti na rozhodovn soud;
7. Respektovn dstojnosti jednotlivce;
8. Dodrovn zsady spravedlivho procesu;
9. Dodrovn zsady rovnho zachzen;
10. Ohled na zjmy obti trestnho inu.
Pedn je poteba zdraznit, e vechny trestn jurisdikce na zem USA nesou spo-
len ddictv anglickho prva. Pestoe pvodn anglick prvo bylo ve vech st-
tech USA zmnno anebo dokonce popeno a doplnno o nnos dalch prvnch tra-
dic, poskytuje zkladn strukturu americkho trestnho procesu a tm i zklad pro
vahy o jeho mon harmonizaci. Jinmi slovy, v USA by bylo daleko sloitj zav-
dt do procesnho prva prvky evropskho kontinentlnho prva7, napklad poslit
tam zsadu vyhledvac, protoe angloamerickmu trestnmu procesu je daleko bli
veden adversrnho procesu.8
Je teba ovem pipomenout, e americk trestn proces nen adversrnm proce-
sem istho typu. ist adversrn proces, kupkladu australskho typu, pedpokl-
d lohu pasivnho soudce, kter sleduje soupeen obaloby a obhajoby.9 Americ-
k trestn soudce nen v dnm stt USA takovm pasivnm soudcem. Jeho
lohou je pedevm zabrnit rznm excesm pi veden sporu, ale me tak inicio-
vat vyhledvn dleitch dkaz. Americk proces nen zkrtka jen advesrn, me
nst stt od sttu jistou mru prvk inkvizinho procesu, stejn jako evropsk konti-
nentln proces nen jen inkvizin, ale me mt v nkterch zemch nkter znaky
adversrnho zen.
Adversrn systm byl do americkho prva zaveden podle prva anglickho
a v anglickm prvu byl historicky vybudovn jako reakce na odmtnut inkvizinho
procesu. Proto se v dnen EU britsk trestn prvo tolik odliuje od trestnho prva

6 Fellman, D., Oprimal Criminal Procedure, Fairness and Deterrence, International Review of Law and
Ekonomy, No. 3/1991.
7 Nejsilnj prvky kontinentlnho systmu nachzme jedin v prvnm systmu sttu Louisiana, kter
nezape koeny francouzskho prva.
8 Csaov, D. a kol., Trestn prvo procesn, 3. vyd., Praha 2004.
9 Australia Law Reform Commision Report, Canberra April 2000.

9
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 10

zem kontinentln Evropy a EU je tak daleko rozmanitjm srovnnm trestnch pro-


ces lenskch stt ne USA srovnnm vech svch 52 trestnch jurisdikc. Vliv ang-
lickho prva se v trestnm procesu USA projevuje v ad oblast, pedevm ovem
ve vztahu k postaven obti. Podle anglickho prva, kter anglit osdlenci pinesli
na americk kontinent, byl zjem obti usvdit a potrestat pachatele trestnho inu
z velk sti prv v rukou tto obti. Policejn sbory nebyly dosud pln organizovny
a britsk koruna a pozdji pslun stt, konaly jen pokud na objasnn pslunho
trestnho inu mly specifick zjem.10 Anglick systm spolhal pedevm na sou-
krom vyetovatele a tm i na soukrom alobce. Konec kolonilnho obdob pinesl
Spojenm sttm v tto oblasti zejmna funkci veejnho alobce, kter si v posled-
nch padesti letech vvoje americkho trestnho procesu zskal tm monopoln
postaven dispozice s trestnm zenm. ada stt nicmn uznv institut soukrom
trestn aloby, ale praxe ve stle vce dispozici s trestnm zenm na souhlas orgn
veejn moci. Vznam obti pi dispozici s trestnm zenm se ovem zredukoval jet
dramatitji ve stdiu ppravnho zen. V nm je loha policie a veejnch vyeto-
vatel naprosto dominantn, zejmna v takovch konech, jako je pedbn zadren
nebo vazba. Vvoj postaven obti v trestnm zen je v zsad shodn ve vech st-
tech USA a shodn je tak jeho nejnovj trend, toti konstrukce procesnch prv
obt. Proces vytyovn procesnch prv obt byl zahjen v 60. letech minulho sto-
let a v souasn dob ho lze povaovat za dal sjednocujc prvek mezi trestnmi
jurisdikcemi na zem USA.
V uvedenm kontextu budi poukzno na zvltn postaven britskho trestnho
prva, kter se v tomto ohledu odliuje od vtiny ostatnch lenskch zem EU. Proto
tak v procesu harmonizace evropskho trestnho procesu sledujeme urit napt ve
vztahu k britskmu trestnmu prvu. Kupkladu v souvislosti s implementac Rmcov-
ho rozhodnut Rady EU . 2002/584 SVV o evropskm zatkacm rozkazu a postupech
pedvn mezi jednotlivmi lenskmi stty ze 13. ervna 2002 vznikla ve Spojenm
krlovstv pochybnost o sluitelnosti pedvn do jinch lenskch stt EU se soud-
covskou ochranou zkladnch prv. Rmcov rozhodnut o evropskm zatykai ve svm
lnku 1, odst. 3 stanov, e evropsk zatyka nesm psobit na zmny zvazk vypl-
vajcch z ustanoven l. 6 Smlouvy o EU, pokud jde o dodrovn zkladnch prv
a prvnch princip. Toto ustanoven me bt vykldno i tak, e by orgn lenskho
sttu mohl odept pedn do jinho lenskho sttu, pokud by hrozilo ohroen zklad-
nch prv pedvanho. Na podporu takovho pojet svd i preambule rmcovho roz-
hodnut, podle n nelze lenskm sttm brnit v uplatovn jejich stavnch prv
vztahujcch se k prvu na spravedliv proces, ke svobod sdruovn, ke svobod tisku
a ke svobod projevu. Preambule navc vslovn deklaruje, e nelze pedat osobu do
jinho lenskho sttu, pokud by hrozilo, e bude vystavena trestu smrti, muen nebo
jinmu nelidskmu zachzen, pestoe sm text rmcovho rozhodnut vslovn neob-
sahuje vjimku z pedvn osob v takovch ppadech. Z uvedenho vyplv, e rm-
cov rozhodnut implicite obsahuje monost lenskho sttu nepedat osobu k trestnmu

10 McDonald, P., Towards a Bicentennial Revolution in Criminal Justice, American Criminal Law Review,
No. 13/1976.

10
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 11

sthn do jinho lenskho sttu, hroz-li riziko poruovn zkladnch prv a svobod.
Protoe rmcov rozhodnut zavazuje kad lensk stt co do cle, jeho m bt dosa-
eno, me si kad lensk stt upravit podrobnosti ve vlastnm prvnm pedpisu.
Proto britsk implementace eurozatykae ukld, aby soudce v kadm ppad posou-
dil, zda nen rozpor ze Zkonem o lidskch prvech z roku 1998.
Americk trestn proces se dle vyznauje respektovnm akuzanho principu
a jeho kombinac s adversrnm vedenm zen. Akuzan princip v kombinaci
s adversrnm zenm klade na veejnho alobce jakoto zstupce sttu kol unst
dkazn bemeno, pokud jde o prokzn viny obalovanho jako protiklad k dkaz-
nmu bemenu obalovanho prokzat svoji nevinu.11 I tento princip americkho prva
vyrostl z britskho pojet trestnho zen jako prostedku, kdy se me ob domhat
ochrany svho postaven a svch prv. Tm, e lohu soukromho alobce pejm
alobce veejn, zesiluje lohu trestnho procesu chrnit jednotliv osoby na lohu
chrnit celou spolenost.
Vznamnm rysem americkho procesu je ast laick veejnosti na rozhodovn
soud. Je to spolen jmenovatel pro trestn proces vech stt, i kdy se podl laik
na rozhodovn soud me stt od sttu rznit. Podl laik na rozhodovn soud se
v USA vyskytuje ve dvou hlavnch modelech: rozhodovn poroty a ast psedcch
soudc. Pestoe vtina stt zn institut psedcch soudc12, drtiv vtina trestnch
vc je projednvna soudy porotnmi. Prvo obalovanho, a v nkterch sttech
i obvinnho, aby jeho vc byla projednna ped porotou, lze povaovat za soust
prva na zkonnho soudce. V nkterch sttech je prvo na projednn vci ped
porotou povaovno tak za prvo strany alujc, tedy sttnho alobce. Systm poro-
ty je ve vech sttech USA brn za dleit nstroj obrany proti nekontrolovan soud-
n moci stt nebo USA, proti zaujatosti i povaze soudc a dv zruky ohledu na
veejn mnn. Z hlediska harmonizace trestnho procesu je teba povaovat porotn
soudnictv za nejvhodnj pole pro vytven spolench princip a norem. Z hledis-
ka trendu vvoje pozorujeme v poslednch desetiletch v USA naopak stup od vyu-
vn laickch psedcch soudc. V praxi se tento systm udruje spe v odlehlch
venkovskch oblastech, kde bv obtn zvolit pimenou porotu. Psedc jsou
povaovni za institut pli ovlivnn soudn byrokraci, aby mohl co nejvrnji odr-
et veejn mnn.13
Dal vznamnou oblast, kde lze nalzt spolenho jmenovatele pro harmonizaci
trestnho procesu, je dodrovn zsady rovnho zachzen. Jde zejmna o zkaz dis-
kriminace, zejmna na rasovm, etnickm nebo nboenskm zklad. Ten vyplv
pedevm ze trnctho dodatku k stav Spojench stt a neomezuje se jen na
zkaz diskriminace jako takov, nbr zahrnuje rovn preventivn opaten. Nap-
klad pi zjiovn dopravnch pestupk je policie v ad stt povinna uvdt daje
o etnick pslunosti pestupitel, aby mohlo bt sledovno, e je s pslunky vech
etnik zachzeno rovnm zpsobem.14

11 Rozhodnut Nejvyho soudu USA v prvn vci Tehan v. United States ex rel. Shott, 382 U.S. 406, 1966.
12 Silberman, L., Non-Attorney Justice in the United States, 1979.
13 Neubauer, D., Americas Courts and the Criminal Justice System, 1992.
14 Davis, P., Prosecution and Race, 1998.

11
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 12

Nejvy soud USA oznail za klov poadavek trestnch jurisdikc na zem


USA zejmna zsadu prva na spravedliv proces, vyplvajc ze trnctho dodatku
k stav Spojench stt. Pesto je teba tuto i jin obdobn stavn zsady povao-
vat za minimln standard, kter mohou jednotliv stty jet dle doplovat. Na srov-
nn s evropskm prvem jde o proces tzv. minimln harmonizace, kde lensk
stty EU, stejn jako jednotliv stty USA, musej ve vsledku doshnout stavu stej-
nho nebo vyho, ne jim dan federln (unijn) standard pedepisuje. Federln
stava navc nen natolik podrobn, aby mohla upravit veker okolnosti trestnho pro-
cesu v jednotlivch sttech USA. Pestoe se jev ustanoven shora citovanch dodat-
k jako dostaten srozumiteln, v nkterch ppadech musely stty pijmout podrob-
nj normy, m se mohly prvn pravy vzjemn odchlit. Kupkladu stava USA
neukld, aby procesn kony veejnho alobce pezkoumval soud za asti poroty.
Pesto k tomu v ad stt dochz, a tak jednotliv stty stanov rzn druhy pro-
cesnch kon za pezkoumateln porotnmi soudy (uvalen vazby, vznesen obaloby
apod.). Federln stava omezuje svoji dikci toliko na zpsob vbru porotc tak, aby
se zabrnilo napklad rasov nebo jin diskriminaci. Ostatn aspekty psobnosti
porotnch soud vi procesnm konm veejnch alobc jsou v psobnosti jednot-
livch stt.
V neposledn ad zstv na podporu harmonizace trestnho procesu v USA jeden
vznamn argument, toti finann strnka vci. Vt harmonizace trestnho procesu
me snit nklady na veden trestnch spor, ale tak pizpsoben struktury trestn-
ho zen struktue orgn vkonn moci me v jednotlivch sttech snit veejn
vdaje. Jestlie byl pijat sjednocujc prvek v njakm aspektu trestnho zen, bude
s velkou pravdpodobnost pijat tak sjednocujc vklad a sjednocujc judikatura,
co nejen sn nklady a nronost trestnho zen, ale tak omez rizika zkreslujcch
i zavdjcch interpretac procesnch ustanoven.

KONFLIKTY TRESTNCH JURISDIKC

Internacionalizace zloinu je historicky nejvraznjm impulsem k har-


monizaci trestnho prva. V anglickm nebo v australskm prvu zaznamenvme
dl prlomy do teritorilnho pojet trestnho prva ji v samch potcch tto kon-
cepce. Kupkladu trestn in pirtstv na volnch moch se ukzal jako pesahujc
teritoriln dopad jeho pchn a byl proto oznaen jako sthateln v rmci prva brit-
sk koruny.15 Idea zemn vzanho trestnho prva se tak u v samch potcch sv
existence doslala do konkurence s ideou trestnho prva bez hranic. Prnik trestn-
ho prva a mezisttnch i mezinrodnch vztah je toti skuten otzkou trestn juris-
dikce a vztahem mezi jednotlivmi jurisdikcemi. patn vztahy mezi stty vedou
k pekkm ve vydvn zloinc, dobr vztahy nebo vzjemn provzanost stt st
ve sdlen policejnch informac, vzjemnou spoluprci v trestnch vcech nebo a ve
vzjemn uznvn trestn jurisdikce a trestnho prva. Posledn jmenovanch proce-

15 Lanham, D., Gross-Border Criminal Law, Melbourne 1997.

12
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 13

s jsme zejmna od roku 1999 svdky v Evropsk unii, kde pslun proces trestn
spoluprce doel a k evropskmu zatykai, pedvn k trestnm sthn bez sttn
politickch rozhodnut a k potlaen test oboustrann trestnosti ve vtin trestnch
in.
Nejnovj australsk teorie16 proto princip teritoriality trestnho prva reflektuj
na pozad nkterch doplkovch princip, jakmi jsou:
princip ochrany kde je sttn jurisdikce spojovna s kadm konnm, kter by
mohlo ohrozit veejn podek nebo veejnou bezpenost;
princip sttn pslunosti kde je sttn jurisdikce spojovna s kadm konnm
vlastnch sttnch pslunk na cizm zem;
princip pasivn personality kde je sttn jurisdikce spojovna s konnm s trest-
nm nsledkem pro pslunka vlastnho sttu, bez ohledu na msto;
princip univerzality kde nastupuje sttn jurisdikce proto, e pachatel se nachz
na zem pslunho sttu.
V uveden souvislosti bv asto brn v pochybnost vztah mezi pojmy jurisdikce
podle vnitrosttnho prva a jurisdikce podle mezinrodnho prva. Sm pojem
jurisdikce me mt toti v rznch prvnch dech rzn obsah i rozsah. V anglic-
km, a tedy i v australskm prvu vychz vztah mezi pojmy jurisdikce podle vnitro-
sttnho prva a jurisdikce podle mezinrodnho prva ze vztahu vnitrosttn trest-
n jurisdikce k mstu spchn trestnho inu na stran jedn a ochransk doktrny
mezinrodn trestn jurisdikce. Princip teritoriality byl v ad ppad prolomen nrs-
tem projev mezinrodn zloinnosti, take sttn i federln trestn jurisdikce je
nezdka aplikovna na skutky spchan i mimo hranice Austrlie. Kupkladu Zkon
o vlench zloinech z roku 1945 ve znn zkona z roku 1988 umouje sthat aus-
tralsk obany za vlen zloiny, spchan za hranicemi Austrlie. Australsk Nej-
vy soud k tomu v ppadu Polyukovich v. Commonwealth17 z roku 1991 uvedl, e
jde o zvltn vkon vnjch pravomoc Australskho svazu v souladu s jeho stavou,
aplikovan i na minul chovn osob, je v rozhodn dob nemusely mt s Austrli
dn vztah. V poslednch letech i ve svtle citovanho soudnho rozhodnut Austr-
lie stle vce reaguje na nov vzvy boje s internacionalizovanou trestnou innost,
jako je napklad obchod s drogami nebo s lidmi a zejmna boj s terorismem.
Otzka, kdo by ml vykonvat trestnprvn jurisdikci nad nktermi jednnmi,
zda stt, federln spoleenstv nebo spolenostn nadnrodn i mezinrodn, se jev
jako zvan politick a prvn problm, jeho een nen uetena ani australsk rea-
lita. Judikatura australskch soud se v tto otzce velice sna potlait jej politick
pozad, v em ovem nen zatm pli spn. Souasn trend bere daleko mn ne
dve ohled na teritoriln povahu trestnho prva a daleko vce naopak zohleduje
federln nebo dokonce mezinrodn vynucen prva.18 Australsk soudy se tak stle
astji musej uchylovat k jakmsi testm teritoriality, kde je jednm z kol poro-
ty urit, zda dopady trestnch jednn nepesahuj mstn, sttn nebo dokonce fede-

16 Goode, M., The Tortured Tale of Criminal Jurisdiction, IN: Melbourne University Law Review, 1997.
17 Nejvy soud Austrlie v prvn vci Polyukovich v. Commonwealth, 1991, 172 CLR501.
18 Dellit, C., Fisse, B., Keyzer, P., Territorial and Exteritorial Jurisdiction in Criminal Law, Sydney 1993.

13
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 14

rln rozmr. Nedostatek uren teritoriality me mt dokonce stejn inek jako in


dubio pro reo. Jak konstatoval australsk Nejvy soud v prvn vci Thompson
v. Krlovna19 z roku 1989, pokud porota neur spolehliv teritoriln aspekt trestn-
prvnho jednn, ml by bt obalovan v takovch pochybnostech osvobozen.
V Austrlii funguje podle principu teritoriality devt rznch trestnch jurisdikc.
Sv trestn prvo m kad ze esti stt Australskho svazu20, trestn jurisdikc jsou
nadna ob australsk teritoria21 a je tu pirozen i federln trestn zkonodrstv.
Kad ze stt nebo z teritori m prvo vykonvat trestn jurisdikci na svm zem
a souasn m za povinnost nevmovat se do trestn jurisdikce jinho sttu nebo teri-
toria. Trestn prvo vtiny stt a teritori je trestnm prvem psanm. Jeho zkladem
se stal trestn zkonk sttu Queensland, sepsan roku 1897 Sirem Samuelem Griffit-
hem podle vzoru italskho trestnho zkonku. Trestn zkonk sttu Queensland se stal
poslze pedlohou trestnch kodex Severnch zem, Tasmnie a Zpadn Austrlie.
Existence psanho trestnho prva nicmn v jurisdikcch jednotlivch australskch
stt a zem nevyluuje aplikaci precedentnho prva podle britskho modelu.22
Velk vliv precedentnho prva petrvv v zem hlavnho msta Canberra a ve st-
tech Nov jin Wales, Jin Austrlie a Victoria. Nedvnou reformou trestnho prva
prolo zem hlavnho msta Canberra, kter v roce 2002 pijalo pln trestn kodex
s innost od 1. ledna 2006.
Tradin anglick doktrna, e trestn iny by mly soudit soudy v mst, kde byly
tyto trestn iny spchny, prola zejmna v uplynulch sto letech tkmi zkouka-
mi, v nich asto nemohla obstt. Konflikty trestnch jurisdikc poznamenaly nov
technologie a zbran, ale tak mnoho prvk internacionalizace trestnho prva. Za
uebnicov pklad vlivu novch technologi na konflikt trestnch jurisdikc je v Aust-
rlii podvn rozsudek Nejvyho soudu zem v kompetennm sporu Ward v. Kr-
lovna23. Skutkovm djem tu byl trestn in vrady, kde pachatel na behu eky Mur-
ray ve stt Victoria zashl ob na druhm behu tto eky ve stt Nov jin Wales.
Podle doktrny forum delicti commissi bylo sthn zahjeno podle prva sttu Vikto-
ria, ovem v odvolacm zen doel Nejvy soud k zvru, e rozhodnm prvem je
prvo sttu Nov jin Wales, kde dolo k nsledku trestnho inu. Tato nsledkov
teorie je pro vztah jurisdikc mezi australskmi stty v poslednch dvaceti letech pe-
vaujc a urujc a byla dokonce inkorporovna do nkterch trestnch kodex, nap-
klad ve sttech Queensland a Zpadn Austrlie.
Ve smyslu mezinrodnprvnm me stt vykonvat trestn jurisdikci nad osoba-
mi, kter nejsou jeho sttnmi pslunky, pokud spchaj skutek ohroujc bezpe-
nost sttu. Takov pstup je povaovn za formu ochrany zjm sttu. V prvnch
vcech Obchodn vbor v. Krlovna24 a Wells v. Hansford25 Nejvy soud doel
k nzoru, e v zjmu bezpenosti Koruny a veejnho podku nastupuje sttn juris-

19 Thompson v. The Queen, 1989, 169 CLR.


20 Jin Austrlie, Nov jin Wales, Queensland, Tasmnie, Victoria, Zpadn Austrlie.
21 Severn zem, zem hlavnho msta Canberra.
22 Edwards, R., Harding, R., Campbell, I., The Criminal Codes, Sydney 1992.
23 Ward v. The Queen, 1980, 142 CLR 308.
24 The Board of Trade v. The Queen, 1957, AC 602.
25 Wells, J., v. hanford, 1974, 8 SASR.

14
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 15

dikce i vi trestnm inm ve stdiu ppravy, kde by jejich dokonn nemuselo mt


fyzick vztah k zem pslunho sttu. Tm ovem nastoupila otzka exteritoriln-
ho dopadu trestn innosti s neomezenm potencilem. V dnen dob hlavn teroris-
mu. K tto konstrukci poprv pistoupil Parlament sttu Victoria v trestnm zkon
z roku 1958. Tak stty Nov jin Wales, Jin Austrlie nebo Tasmnie pijaly
postupn zkony, kter zavedly tzv. test teritoriality. Napklad podle zkona o apli-
kaci trestnho prva sttu Tasmnie z roku 1995 jsou za mezisttn trestn povaov-
ny skutky, kter nesou znaky trestnho inu podle prva sttu Tasmnie a souasn
maj teritoriln dopad na zem tohoto sttu. Otzku teritorilnho dopadu trestn in-
nosti v modernm systmu common law vznamn popsal v roce 1985 Nejvy soud
Kanady v prvn vci Libman v. Krlovna.26 Skutkovm djem byla zpronevra, sp-
chan obany USA, organizovan z Kanady a smujc vtek z trestn innosti do
Jihoafrick republiky. Nejvy soud Kanady vyslovil prvn vtu, e obalovan maj
bt souzeni v Kanad, nebo podstatn st trestn innosti byla spchna na zem
Kanady a je zde tedy dostaten vazba ke kanadskmu zem. Konstrukci dosta-
ten zemn vazby aplikuj podle kanadskho vzoru v poslednch dvaceti letech rov-
n australsk soudy. Napklad v prvn vci Lipohar v. Krlovna27 z roku 1999
posuzoval Nejvy soud Austrlie konflikt jurisdikc ve vci podvodnch jednn,
spchanch na zem Indonsie, Thajska a australskch stt Queensland, Victoria
a Jin Austrlie, kterou nakonec pikzal do psobnosti jurisdikce sttu Jin Austr-
lie pro nejvy mru zemn vazby.
Nrst potu konflikt jurisdikc spolu s teori a prax test teritoriality vyvol-
v v Austrlii, stejn jako v Kanad nebo USA, potebu vah o sbliovn trestnho
prva v rmci jednotlivch stt tchto federativnch uskupen. Souasn se oslabuje
teritoriln princip trestn jurisdikce, jsa prolamovn adou jednotlivch soudnch roz-
hodnut i tlakem na internacionalizaci nkterch trestnch in. Je posilovn nzor, e
konstrukce a vynucen trestnho prva mus bt koordinovny na federln, i dokonce
na mezinrodn rovni.28 V Evropsk unii tomu odpovd proces europeizace trest-
nho prva. Vidno oima angloamerickho i australskho systmu trestnho prva,
exteritorialita trestn odpovdnosti neme bt nadle pokldna za vjimenou strn-
ku mezinrodnch zloin, zejmna vlench. U vdom skutenosti, e zloin se stv
globalizovanm jevem, smuje i v systmu common law trend prvnho vvoje k osla-
bovn principu teritoriality jako vlunho zkladu trestn jurisdikce.

TRESTN JURISDIKCE A STRUKTURA VEEJN MOCI

Struktura vkonu veejn moci v oblasti trestnho zen je zejmna


v USA povaovna za vznamn kl k harmonizaci trestnch proces nap Spoje-
nmi stty.29 Problm je vnmn jako synergie struktury vyetovacch orgn a org-

26 Libman v. the Queen, 1985, 21 CCC (3d) 206.


27 Lipohar v. the Queen, 1999, 168 ALR 8.
28 Findlay, M., Globalisation of Crime, Cambridge 1999.
29 Zejmna Israel, J., Federal Criminal Procedure as a Model for the States, 1996.

15
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 16

n justinch. Trestn proces kadho sttu odr rznost struktury veejn moci
a rovn rzn prvky prvnho okol, jimi mohou bt demografick sloen obyva-
telstva, mstsk nebo naopak venkovsk oblasti, jejich hustota i ekonomick vliv. Za
jeden z nejvznamnjch prvk ovlivujc individualitu trestnch proces jednotli-
vch stt USA, je povaovna struktura policejnch a vyetovacch a justinch org-
n.30 V jednotlivch sttech se mohou liit prv struktury orgn innch v trestnm
zen, resp. mohou se liit jejich pravomoci. V nkterch sttech USA se tyto orgny
vyznauj vysokou mrou decentralizace, jinde jsou naopak siln centralizovny. Od
modelu, kde jsou veker vyetovac kony soustedny do rukou orgn v pslun
obci, ani by byly dohleny nadzenmi orgny okresu nebo sttu, a po vyetova-
c kony v rukou sttnch veejnch alobc.
Vztah struktury orgn innch v trestnm zen, resp. jejich decentralizovanch
anebo naopak centralizovanch pravomoc k systmu trestnho procesu je povaovn
za heln kmen problematiky harmonizace trestnho procesu v USA. Ovem stejnou
teoretickou premisu vykazuje i proces harmonizace trestnho procesu v Evropsk unii.
V Evropsk unii, pravda, nen struktura vyetovacch orgn a orgn justice tolik
diferencovna. Snad s vjimkou struktury britsk. Vtinou odpovd zemn sprv-
nmu lenn jednotlivch stt a nen vnmna za tak siln problm. Nicmn rozd-
ly existuj a prv evropsk instituce jako Europol nebo Eurojust se ve sv prci
nezdka setkvaj s problmy kompetenc sttnch vyetovacch a soudnch orgn.31
Nadto jsou mezi lenskmi stty EU rozdly napklad v existenci nebo neexistenci
institutu vyetovacch soudc anebo v pravomocch a pojet veejnch alobc, ozna-
ovanch rozdln jako prokurtoi, sttn zstupci apod. V nkterch zemch EU
byl zachovn institut porotnch soud, typick tak pro prvo americk, v ad zem
funguje systm psedcch soudc z ad veejnosti, kter naopak americk prvo spe
opout.
Daleko zvanj pekku vt harmonizace trestnho procesu v USA vid ame-
rick nauka v konfliktu mezi centralizac a decentralizac pi pijmn rozhodnut
o procesnch konech. Vysok mra decentralizace procesnch rozhodnut, kterou zn
ada stt, me bt ovlivniteln mstnmi politickmi zjmy v daleko vt me ne
procesn rozhodnut, pijman na rovni orgn vych celk, jako jsou okresy nebo
dokonce stty. Idel sttnho veejnho alobce, oprotnho od vlivu mstnch insti-
tuc, je v USA vznamnm teoretickm modelem, kter ovem nen ve vech sttech
pesnm odrazem skutenosti.
Sm trestn proces se skld z ady procesnch kon, kter si kad stt vytvel
sm jako do sebe zapadajc koleka velkho soukol prva pslunho sttu. Jakko-
liv zmna federlnm zkonem znamen dl zsah do takovch soukol a tm poten-
ciln problm pro fungovn celho mechanismu. Federln zkonodrce se tak me
dret spe obecnch princip unifikace. Pesto kad reformn zsah shora me vst
k rznm dsledkm stt od sttu. Jako pklad budi uvedena diskuse o rozsahu

30 Israel, J., tamt.


31 Srov. nap. Zeman, P., Eurojust evropsk instituce pro justin spoluprci, IN: Tomek, M., (ed.) Aktul-
n otzky europeizace trestnho prva, Acta Universitatis Carolinae Iuridica 2/2005.

16
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 17

vyetovn policejnmi orgny, ili v jakm stdiu m vyetovn polici pejt do


vyetovn orgny justice: veejnm alobcem nebo soudcem. Tu zle, zda sttn
trestn zen zan individulnm rozhodnutm, napklad vznesenm obvinn veej-
nm alobcem nebo soudcem anebo zda prvo pslunho sttu pedepisuje k zahje-
n zen rozhodnut poroty. Ve druhm ppad me bt opt rozdl, zda porota roz-
hoduje v neveejnm zen, tedy bez asti a vyjden obhajoby anebo v zen
veejnm, kde me sv nzory prezentovat obaloba i obhajoba. Za tak vysok mry
rznosti sttnch trestnch proces je kad jednotliv harmonizan krok mimodn
obtn. Navrhovatel takovch harmonizanch krok obvykle jednaj pod tlakem,
co znamen e nejprve pohlej na jeden dl aspekt celho systmu, potom na dal
dl aspekt, aby se nakonec vrtili k aspektu prvnmu, m dojdou k zvru, e cel
reforma by byla mn inn, ne se pvodn pedpokldalo. Vslednm efektem je
skutenost, e rzn stty si vybraj rzn aspekty harmonizanch krok v rzn oka-
mik, co vyvolv v kadm stt procesy smujc k postupm naprosto odlinm
od stt jinch.32
K odlinostem trestnho prva jednotlivch stt USA pispv odlinost struktur
administrativnho uspodn, je odr zejmna demografickou povahu jednotlivch
stt. Stty s hustm osdlenm, jako New Jersey, Delaware nebo Rhode Island muse-
j mt nutn jin pstup k administrativnmu uspodn ne dce osdlen stty jako
Aljaka. Velkou lohu hraje tak vliv ekonomick infrastruktury, zohledujc prmy-
slovou povahu nkterch oblast jako napklad okol prmyslovho Detroitu ve stt
Michigan oproti zemdlskm sttm jako Iowa, Idaho nebo Wisconsin. Uveden fak-
tory odrej zejmna vdaje na veden trestnho zen na hlavu v pomru k potu
obyvatel.33 Jen pro zajmavost, trestn zen je dle vdaj na hlavu nejdra v hlav-
nm mst Washingtonu, D.C. (USD 1184) a v New Yorku (USD 496), nejlevnj
v Zpadn Virginii (USD 117). Tomu odpovd tak poet osob innch jako orgn
v trestnm zen, jich je nejvce na 10 000 obyvatel prv v hlavnm mst Washing-
tonu, D.C. (89), v New Yorku (38) a nejmn v Zpadn Virginii (14). Tomu odpov-
daj i vdaje na innost policejnch sloek, na hlavu, kter jsou nejni v Zpadn Vir-
ginii (USD 87) a nejvy v New Yorku (USD 292) a v hlavnm mst Washingtonu,
D.C. (USD 592). Index kriminality na 100 000 obyvatel je nejni v Zpadn Virginii
(2532) a nejvy na Florid (8531) a v hlavnm mst Washingtonu, D.C. (11 761).
Pokud jde o nejzvanj trestnou innost na 100 000 obyvatel, vykazuje nejni
slo Severn Dakota (822) a nejvy poet zvanch trestnch in na 100 000 oby-
vatel maj opt Florida (1206) a hlavn msto Washington, D.C. (2921).34 V potu
soudc na 100 000 obyvatel zaujm nejspodnj pku Jin Karolna (1,1) a nejv-
ce soudc je na tento poet obyvatel ve sttech Aljaka a Vermont (5,3). Z hlediska
vytenosti soudc trestnmi vcmi vede Jin Karolna (3841 vc), nejmen vyte-
nost trestnmi vcmi vykazuj soudci na Aljace (596 vc).35

32 Israel, J., tamt.


33 U.S. Sourcebook of Ciminal Justice Statistics, 2004.
34 Hlavn msto USA Washington, D.C, bv v prvnickm argonu nkdy oznaovn jako murder capi-
tal hlavn msto vrad.
35 Justice Expenditure and Employment in the United States, Washington, D.C., 2004.

17
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 18

Sttn trestn justice mus rovn strukturln koprovat strukturu sttn policie
a prokuratury, kter se rozhodn li od struktury federln justice. Ve federlnm
systmu jsou prokurtoi USA podzen ministerstvu spravedlnosti USA a zen
generlnm prokurtorem. Generln prokurtor USA tak kontroluje vtinu federl-
n vyetovac kapacity, co je v pkrm kontrastu se strukturou sttnho vyetov-
n, kde mohou bt policejn vyetovatel nezvisl nejen jeden na druhm, ale tak
na sttn prokuratue. Dal vznamn rozdl tkv v rozsahu pravomoc sttnch
a federlnch policejnch sil. Zatmco federln policejn sloky mnohou sousteo-
vat sv sly toliko na vyetovn trestnch in,36 sttn policejn sloky musej
krom toho zajiovat veejn podek, plnit funkci dopravn police apod. To me
mt vliv nejen na vkonnost sttnch a mstnch policejnch sbor, ale tak na jejich
specializaci. Je pravdpodobn, a v praxi tomu tak skuten je, e agenti federlnch
vyetovacch orgn vykazuj nesrovnatelnou mru profesionality proti mstnm
policistm, pro n nejsou vyetovac kony kriminlnch in kadodenn realitou.
Napklad hldkov policista se me setkat jen nkolikrt za rok s delikty, trestnmi
od jednoho roku odnt svobody.37 Uveden rozdl m vliv i na innost sttnch
a federlnch soudc. Zatmco federln soudci pracuj v drtiv vtin s podklady
pipravenmi specializovanmi federlnmi vyetovateli, sttn soudci takovou
vhodu vdy nemaj.38 Obecn panuje, nzor, e tak federln soudci vykazuj vt
mru profesionality ne soudci sttn a mstn. K tomu je teba podotknout, e funk-
ce sttnch a mstnch soudc i policejnch velitel (erif) zvis na volebnm cyklu.
Funkn obdob federlnch soudc vyplv toti z stavy, zatmco ve zhruba tech
tvrtinch stt USA musej soudci absolvovat jist druh voleb, aby si udreli svoji
funkci. Obdobn je tomu v ppad vyetovatel. Federln vyetovatel jsou jme-
novanmi funkcemi, ale mstn policejn velitel jsou tm vude volenmi funkcio-
ni. Nkte autoi upozoruj v tomto ohledu na kvalifikan strnku. Zatmco na
federln vyetovatele jsou kladeny znan nroky co do vzdln a kvalifikan
praxe, sttn a mstn vyetovatel asto takov nroky nespluj.39 Popsan situace
se odr i na stran obhajoby. Obhjci ped federlnmi soudy vykazuj vysokou
mru profesionality, ale i specializace, napklad na internetovou kriminalitu, ban-
kovn kriminalitu apod. Obhjci ped sttnmi soudy musej asto pracovat s rzn-
mi okruhy trestnch in, co me mt vliv na jejich specializaci i profesionln
vkony. Televizn postavy Perryho Masona nebo Bena Matlocka nejsou urit pro
procesy ped sttnmi soudy typickmi figurami.
Pstupy jednotlivch stt k organizaci a vkon trestnho zen tak musej
odret celou adu ve naznaench faktor, co vede k propastnm rozdlm
v organizaci a veden ppravnho zen a hlavnho len mezi jednotlivmi stty.
Trestn zen jako takov, ale pedevm jednotliv trestn vci mohou bt a asto

36 Napklad Federln vyetovac ad, znm pod zkratkou FBI anebo vyetovac orgny federlnho
daovho adu (Internal Revenue Service).
37 Greenwood, P., Cahiken, J., Peterselia, J., Criminal Justice Policy from Research to Reform, Chicago
1975.
38 Poster, R. The Federal Courts: Crisis and Reform, 1983.
39 Gates, J., Johnson, C., (eds.), The American Courts, 1990.

18
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 19

samozejm jsou siln medializovny. Vyvolvaj ve spolenosti mnohem vce


emoc ne vci obanskoprvn, a tak je logick, e se Kongres USA vdy obval
ukzat vce odvahy pi harmonizace trestnho zkonodrstv, ne pedvedl napklad
v souvislosti s obchodnm prvem.40 Zsadnm znakem vvoje americkho trestn-
ho procesu byla toti individualizace. V ad odvtv americkho prva, kde nen
federln prvn prava a kad z padesti stt me pijmat vlastn kodifikace,
bylo dosaeno jistho stupn harmonizace dky takovm institucm, jako je Nrod-
n konference komis pro jednotn prvo stt. Institut americkho prva nebo Ame-
rick advoktn komora. Nejvraznjm pkladem je sjednocen obchodnho prva.
K podstatnj harmonizaci prva trestnho ovem z ady dvod zatm nedolo.
Trestn prvo a zejmna trestn proces pedevm nepodlhaly a nepodlhaj tak sil-
nmu tlaku na harmonizaci jako prvo obchodn. Hrozba, e pekky volnho
pohybu zbo, slueb nebo osob mezi jednotlivmi stty povedou k socilnm nebo
ekonomickm problmm m patrn silnj inek ne hrozba rozttnosti trest-
nho procesu.41 V praxi se tak ukazuje, e poteba vzjemnosti v trestnm procesu
je mezi stty USA pomrn slab. Zatm se podailo doshnout harmonizace pouze
v dlch procesnch otzkch. Napklad Zkon o zajitn asti svdk ze sttu
jinho, ne ve kterm b trestn zen byl pijat vemi padesti stty USA. Jedno-
tn vydvac zkon byl pijat 45 stty. Krom malho okruhu trestnch in rovn
nehroz bezprostedn konflikty mezi zkonodrstvm jednotlivch stt. Z toho
dvodu nen zven tlak na harmonizaci trestnho prva v USA na poadu dne.
Snad jen v oblasti trestnho procesu existuj otzky, kter jsou pedmtem ady vliv
na sttn legislativu, vetn synergie mezi federlnmi principy a mstnmi zvlt-
nostmi jednotlivch stt.
Harmonizace trestnho prva m nadto v USA daleko silnj politick podtext ne
m harmonizace americkho prva v jinch oblastech. V tom se USA urit odliuj
od EU. V EU jsou politicky nejsledovanjmi harmonizanmi kroky daov smrni-
ce nebo otzky spolen zemdlsk politiky. Trestn spoluprce v EU stle pout
zjem spe odbornch kruh ne ir veejnosti. Uritou vjimkou byla diskuse
o evropskm zatkacm rozkazu, jejmi svdky jsme byli i u ns. Avak dokud nebu-
de evropsk veejnost konfrontovna v mdich s njakou zajmavou kauzou pedv-
n z jednoho lenskho sttu do druhho na zklad evropskho zatykae, meme
sotva ekat reakce srovnateln s americkmi reakcemi na sbliovn trestnho prva.
Z toho plyne, e amerit zkonodrci, federln i sttn jsou pi kadm pokusu sladit
trestn proces pod znanm tlakem a nenechvaj se tedy pli ovlivnit nzory advo-
kt nebo akademik.

40 Wright, C., Federal Practice and Procedure, 1992.


41 Nrodn konference komis pro jednotn prvo sttu rozliuje tyi kategorie jednotnch americkch
kodifikac:
i) zkony k usnadnn toku obchodnch transakc;
ii) zkony k odstrann konflikt pi aplikaci prva vce stt;
iii) zkony poskytujc vzjemnost;
iv) zkony bez vraznho mezisttnho pouit, ale odrejc poznatky novch technologi.

19
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 20

FORMLN A NEFORMLN NSTROJE HARMONIZACE


TRESTNHO PRVA

Od vstupu v platnost Smlouvy o Evropsk unii v roce 1993, zejmna po


zsadn novele Smlouvou amsterdamskou z roku 1999 se v EU konstituovala ada
nstroj europeizace trestnho prva.42 Jsou jimi zejmna:
akty prvnho pile EU sekundrn prvo ES;
akty tetho pile EU rmcov rozhodnut;
rozhodovac innost Evropskho soudnho dvora;
rozhodovac innost nrodnch soud.
Rejstk formlnch monost harmonizace trestnho procesu je v EU vtov uri-
t bohat, ne je tomu v USA nebo v Austrlii.
Americk systm je, jak ji naznaeno, ve srovnn se systmem evropskm, mn
formln, i spe mn formalistick. Recepce harmonizovanch pravidel trestnho
zen je vce na vli jednotlivch stt, ne je tomu v EU. V EU toti, je-li njak uni-
fikovan pravidlo po dlouhch jednnch pijato, jsou lensk stty povinny je do
svch prvnch d zavst.
Za americk federln pravidla pokldme zejmna pravidla zen ped federln-
mi soudy. Federlnm modelem trestnho procesu jsou Federln pravidla trestnho
zen,43 kter do svch trestnch d zavedla u tm polovina stt USA.44 ada
tchto stt pevzala nejenom pvodn znn Federlnch pravidel, ale tak zavedla do
svch prvnch d pslun novely. Napklad zpsoby pezkoumn a ruen nez-
konnch soudnch rozhodnut podle novely Federlnch pravidel z let 1966 a 1987
vzpt pevzaly stty Delaware, Severn Dakota a Zpadn Virginie. Ovem i v tch
sttech, kter principy Federlnch pravidel nepevzaly, meme vysledovat jejich
znan neformln vliv na dl reformy trestnho zen.45
Pestoe dn federln trestnprvn norma nebyla v tak dalekoshl me
zapracovna do trestnho procesu nkterch stt, existuj nkter dl federln
pravy, kter se staly pedobrazem pslunch st trestnho zen v menm potu
stt. Je to napklad Federln zkon o zrychlenm zen z roku 1974 nebo Fede-
rln zkon o vbru porotc z roku 1968. Pitalivost federlnho modelu trestnho
procesu pro adu stt USA jist nevyplv z podobnosti federlnho systmu veej-
n moci se systmy jednotlivch stt. Pokud by jednotliv stty mly hledat typic-
ky americk model trestnho procesu, pak by jm urit nebyl model federln. Tako-
v otzky jako npad trestn innosti, j se mus trestn prvo zabvat, struktura
orgn innch v trestnm zen, jejich vazby, financovn nebo odborn kvalifika-

42 Podrobnji nap. Tomek, M., Methoden der Angleichung einzelner Tatbestandsmerkmale der Strafde-
likte, IN: Tomek, M., Grundfragen des europischen Strafrechts, 2005.
43 Federln pravidla trestnho zen byla vyhlena Nejvym soudem USA v roce 1946 jako pravidla
Kongresu pro trestn zen ped federlnmi soudy, aplikovateln federlnmi soudci. Od svho vzniku
byla mnohokrt novelizovna, naposledy velmi vznamn v roce 2002.
44 Aljaka, Arizona, Colorado, Delaware, Connecticut, Havaj, Idaho, Iowa, Kansas, Kentucky, Maine,
Maryland, Massachusetts, Minnesota, Montana, Ohio, Severn Dakota, Tennessee, Utah, Vermont, Wa-
shington, Wyoming a Zpadn Virginie.
45 Israel, J., On Recognizing Variations in State Criminal Procedure, Michigan Journal of Law, No. 15/1982.

20
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 21

ce lze daleko lpe posuzovat na modelu jinch stt s podobnm prvnm okolm
ne na modelu federlnm. Zatmco federln orgny se mohou soustedit jen na
vybran okruhy trestnch in, od stt se oekv, e budou konat jak v oblasti
sttnho tak federlnho prva. Takov perspektiva se urit rsuje i ve vztahu nrod-
nho trestnho prva lenskch stt EU a unijn trestn spoluprce. Kupkladu
v oblasti tok proti finannm zjmm ES, kde ml potkem stolet projekt jak-
hosi evropskho trestnho kodexu Corpus Juris popsat osm trestnch in, poko-
zujcch finann zjmy Spoleenstv. V pipomnkovm zen byl tento vsledn
produkt opipomnkovn a v roce 2000 znovu pedloen. Zstv vak spe v teo-
retick rovin, i kdy nkter jeho sti se zanaj naplovat v praxi.46 Jde hlavn
o procesnprvn strnku vci evropsk zatkac rozkaz. V souladu s ustanovenm
l. 280 Smlouvy o zaloen ES, kter zavd spolenou odpovdnost mezi Spole-
enstvm a lenskmi stty pi ochran finannch zjm Evropskch spoleenstv,
byl v r. 1999 zzen pi Evropsk komisi Evropsk ad pro potrn podvodnch
jednn (Office europen de lutte antifraude OLAF). Do jeho psobnosti nle
podl na boji proti podvodm, korupci, pran penz a jinm nezkonnm aktivitm,
kter pokozuj finann zjmy ES.
Tak v Austrlii se vznamnm nstrojem harmonizace trestnho prva Vzorov
trestn kodex pro australsk jurisdikce. Ppravn prce na Vzorovm trestnm
kodexu byly v Austrlii zahjeny roku 1990 z iniciativy Stlho vboru sttnch alob-
c. Vsledkem byl zatm teoretick koncept harmonizovanho australskho trestnho
prva. Text Vzorovho trestnho kodexu sestv z devti kapitol:
1. Veobecn zsady trestn odpovdnosti;
2. Jurisdikce trestn odpovdnosti;
3. Krde, podvod loupe a trestn innost spojen s platkstvm a spolen za e-
lem zpronevry;
4. Potaov kriminalita;
5. toky pro osobm;
6. Zvan drogov trestn innost;
7. Soudn zen pestupkov;
8. toky proti veejnmu podku a kontaminace zbo;
9. toky proti lidskosti, otroctv.
Vzorov trestn kodex stanov, e princip teritoriality je v uritch ppadech neap-
likovateln tak, e se pro aplikaci trestnho prva nevyaduje sepjet s zemm sp-
chn nebo inku trestnho inu, nebo povaha trestnho inu nevyaduje sepjet
s zemm nkterho z australskch stt nebo dokonce s australskm zemm.
Koncepce Vzorovho trestnho kodexu, jakkoliv zatm spe teoretick, pedsta-
vuje vznamn krok k harmonizaci nkterch trestnch in mezi australskmi
trestnmi jurisdikcemi, jako i k harmonizaci nkterch prvk trestnho procesu.
Pokud jde o harmonizaci skutkovch podstat nkterch trestnch in, d se meto-
da australskho Vzorovho trestnho kodexu docela dobe srovnat se metodou shora
zmnnho dokumentu Corpus Juris. Tak v USA byly v roce 1984 navreny Vzo-

46 Podrobnji Fenyk, J., Kloukov, S., Mezinrodn justin spoluprce v trestnch vcech, Praha 2003.

21
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 22

rov trestn zkonk a trestn d, ale prce na tchto kodifikacch se v podstat


zastavily.47
Pestoe se vzorov normy trestnho prva, vypracovan v EU, v USA nebo v Austr-
lii, zatm uplatnily v praxi toliko dlm zpsobem, nelze podceovat jejich teoretick
pnos. Ten dle mnn autora tohoto lnku spov ve vymezen zkladnch teoretic-
kch metod harmonizace skutkovch podstat trestnho prva, kter jsou jist srovna-
teln, a proto pimenm zpsobem teoreticky i prakticky vyuiteln.
Jinm zdrojem harmonizace trestnho procesu mohou bt federln zkony, na
jejich tvorbu maj nepochybn vliv maj mezinrodn smlouvy, schvlen v rmci
vnitrosttnho ratifikanho procesu. Nejdleitj z nich je urit Mezinrodn pakt
o lidskch a obanskch prvech. V USA m federln legislativa m ovem i jin
monosti, jak americk trestn proces harmonizovat. Takovou monost by bylo pije-
t Vzorovho trestnho du, kter by do americkho prva zavedl harmonizovan
principy trestnho zen. Obdobn harmonizan aktivita je v USA povaovna za
dleitou i v jinch prvnch odvtvch, ale zatm bylo dosaeno veobecn shody
toliko na harmonizaci obchodnho prva. Vzorov trestn zkonk a trestn d byly
navreny v roce 1984, ale prce na tto kodifikaci se v podstat zastavily.48 V praxi
ovem Kongres USA pijal nkter dl pravy k harmonizaci trestnho procesu,
kupkladu ve vci volby porotc, innosti policejnch sbor nebo zkazu rasov dis-
kriminace. Za akty Kongresu se zsadnm dopadem je povaovn napklad federln
zkon z roku 1968 o sledovn elektronickmi prostedky, kde je sice umonno jed-
notlivm sttm rozhodnout vlastnmi zkony, zda zavedou elektronick sledovn
bez souhlasu sledovanch osob, na druh stran federln zkon klade pro sledovn
urit omezen. Jinm vznamnm aktem byl zkon o zsazch do soukrom z roku
1980, kterm omezil orgnm innm v trestnm zen pstup k materilm, vyrb-
nm fyzickmi nebo prvnickmi osobami, spjatmi se sdlovacmi prostedky.
Celkov vzato, federln proces neme z ve uvedench praktickch dvod
slouit jako univerzln model harmonizace trestnho prva. Kad stt si zkrtka
vybr z federlnho procesu to, co mu nejvce vyhovuje. Federln prvo je navc pr-
vem znmm po celch USA a k prosazovn nkterch zvyklost federlnho prva
v jednotlivch sttech pispvaj tak advokti, vystupujc ped sttnmi soudy. Tak
soudn precedenty, nalezen sttnmi soudci v rozsudcch federlnch soud maj vt
anci na spch ne teba precedenty jinch stt. Pestoe federln soudy mohou
judikovat ve vcn omezenm okruh trestnch vc, jejich judikatura je bohat a roz-
manit. Je teba ovem upozornit, e federln judikatura odr federln stavnost,
co vdy neznamen toton obraz s stavnost sttn. Jinou okolnost, pro me bt
federln prvo pro sttn soudy pitalivm je skutenost, e pro sttn soudce ped-
stavuj napklad Federln pravidla trestnho zen daleko vt autoritu ne teba
nvrhy advoktnch komor nebo Americkho prvnho institutu v Chicagu. Federln
pravidla pro trestn zen byla schvlena Kongresem a potvrzena Nejvym soudem

47 Bradley, C., The Failure of the Criminal Procedure Revolution, 1993 nebo Tomek, M., Srovnn teo-
retickch problm harmonizace trestnho procesu v USA a v EU, Prvnk . 4/2008.
48 Bradley, C., The Failure of the Criminal Procedure Revolution, 1993.

22
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 23

USA, co dv zruku nejen jejich prvn kvality, ale i trval hodnoty.V neposledn
ad zaruuj, e jednn podle Federlnch pravidel pro trestn zen obstoj i v p-
padn konfrontaci s stavou USA. Nkter stty pijaly federln principy trestnho
procesu tak proto, e tak uinily v jinch oblastech prva. Mnoho stt USA toti pi-
jalo adu zsad z Federlnch pravidel civilnho procesu, vyhlench v roce 1938,
kter se stala modelem civilnho procesu na tm celm zem USA.49 Jestlie stty
USA pijaly vesms za svj model Federln pravidla civilnho procesu, je vcelku
pochopiteln, e ada z nich volala i po obdobnm modelu pro proces trestn. V dob
svho vzniku v roce 1946 byla Federln pravidla trestnho zen povaovna za pi-
rozen projev veejnho zjmu na harmonizaci trestnho zen a ani zdaleka nedosa-
hovala dnen rovn politick citlivosti. Nkter stty USA pijaly zsady Federl-
nch pravidel trestnho zen prost proto, e ji dve akceptovaly za model civilnho
procesu jeho Federln pravidla z roku 1938. Jin stty tak uinily hlavn kvli tomu,
e Federln pravidla trestnho zen dvaj odpov na nkter procesnprvn pro-
blmy, kter nejsou schopni vyeit sttn zkonodrci ani sttn soudci.
Zatmco Federln pravidla trestnho zen jsou normou, zvaznou pro federln
soudy a sttn soudy se jimi d jen tehdy, pokud byly nkter zsady implementov-
ny do sttnho zkonodrstv, existuje v USA jet druh cesta k harmonizaci trestn-
ho procesu. Toti snaha vytvoit federln zvazn vzorov pravidla, kter by jako
celek pijaly za sv vechny stty. Nco podobnho, jako u shora citovan Corpus
Juris v Evropsk unii. Obdobnho inku se zatm podailo doshnout jen v oblasti
obchodnho prva. Prvn federln trestn d pipravil Institut americkho prva u
v roce 1931. V roce 1952 pijala Nrodn konference komisa pro jednotn prvo
stt prvn verzi Jednotnch pravidel trestnho zen. Postupn vznikaly dal verze,
z nich zatm posledn pochz z potku 90. let. Tak Americk advoktn komora
vypracovala v 70. letech Standardy pro trestn zen. Ty u byly ve vztahu k prvn
praxi spnj. Pestoe se nepodailo doshnout jejich prvn zvaznosti, jsou hojn
vyuvny federlnm i sttnmi soudy a nkter jejich principy byly rovn pojaty do
procesnho prva nkterch lenskch stt. Z obsahovho hlediska se Standardy
vhodn dopluj s Federlnmi pravidly trestnho zen. e toti adu vc, kter
bn vyplvaj z precedentnho prva. Kupkladu otzky vztahu soudc ke svobod-
nmu tisku apod. Recepce zsad z Federlnch pravidel trestnho zen i ze Standard
Americk advoktn komory pro trestn zen je ovem fakultativn. Je proto jasn, e
v USA je mnoho stt, kter nepijaly dn pravidlo z dnho federlnho doku-
mentu a vytvej si tedy svj trestn proces po svm. Kupkladu systm jednolen-
n poroty ve stt Michigan, systm dvou psedcch (soudc z lidu), kte zasedaj
ve stt Vermont s profesionlnm soudcem v sentu anebo advokt poroty ve stt
Havaj.
Krom spolench prvnch tradic hledaj asto sttn zkonodrci inspiraci ve
federlnch normch, vzorovch zkonech anebo v judikatue Nejvyho soudnho
dvora USA. Pestoe v oblasti trestnho procesu nen takovch federlnch zdroj p-

49 Oakley, C., The Federal Rules in State Courts: A Survey of State Court Systme of Civil Procedure, Wa-
shington Law Review, 1986.

23
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 24

li mnoho, maj v USA pimen vznam. Za ast pramen harmonizace trestnho


procesu se tak berou nzory profesnch organizaci, advokt i akademik.
Tak v Austrlii konstrukce Australskho svazu jako federativnho sttu a austral-
sk koncepce federalismu je nepochybn dal komplikac pro udren principu terito-
riality v australskm trestnm prvu. Federln pravomoci v oblasti trestn jurisdikce
maj ovem sv limity, vymezen australskou stavou. Proto mus konstrukce fede-
rlnch zloin vychzet z ohroen zjm, vyplvajcch z federlnch pravomoc.50
Kupkladu v pravomoci federace jsou veker otzky zahraninho obchodu nebo
mezinrodnch vztah. Proto jsou nezpochybniteln federlnmi delikty veker trest-
n iny obchodu s drogami, nebo jejich potrn vyplv pro Austrlii z ratifikova-
nch mezinrodnch smluv.
Australsk konstrukce vychzejc ze subsidiarity trestnho prva je obdobn
nedvnmu pstupu, kter zaujal Evropsk soudn dvr v prvn vci Evropsk
komise v Rada.51 Evropsk soudn dvr tu vyel z pedpokladu, trestn prvo hraje
v prvnch dech lenskch stt subsidirn roli, nebo chrn spoleensk hodnoty
a vztahy pravideln ji upraven jinmi prvnmi odvtvmi. Pokud jsou takov prv-
n odvtv harmonizovna v rmci ES, pak je jejich prostednictvm i trestn prvo
zvisl na prvu ES, i kdy jm pmo ovlivovno nen a ani bt neme. Protoe
trestn prvo hraje roli odvozenou od prav jinch odvtv, nespov prvn zklad ve
tetm pili EU, jeho jsou rmcov rozhodnut akty, nbr v pili prvnm, jeho
nstroji by mly bt akty prva ES. Europeizace trestnch in, smujcch proti hod-
notm, upravenm komunitrnm prvem, lze tak lpe doshnout aktem komunitr-
nm ne unijnm, nebo chrnn zjem vyplv v tomto ppad ze Smlouvy o ES,
nikoliv ze Smlouvy o EU, tedy z prva komunitrnho, nikoliv unijnho. Z praktick-
ho hlediska je jist vhodou, e akty prvnho pile jsou pijmny vtinou kvalifiko-
vanou, nikoliv jednomysln, jako je tomu v ppad akt pile tetho. Zsadn teore-
tickou otzkou ovem zstv, zda oznaen trestnosti nkterch konn normou
komunitrnho prva neznamen popen principu podle nho nen trestn prvo ode-
vzdanou pravomoc.52
Mezinrodn smlouvy, jich je Austrlie astnkem, ovem nejsou prvnm zkla-
dem jen pro konstrukci federlnch trestnch in a jejich skutkovch podstat. Mohou
bt rovn zdrojem regulace trestn jurisdikce, zejmna v oblasti ochrany zkladnch
prv a svobod. Kupkladu Mezinrodn pakt o obanskch a politickch prvech
pedstavuje zkladn rmec procesnch prv v oblasti trestnho zen na australsk
federln rovni i na rovni jednotlivch stt a teritori.
Ovem veobecn podlh federalizace skutkovch podstat jakchkoliv trest-
nch in v Austrlii psnm testm stavnosti. Jak konstatoval Nejvy soud v prv-
n vci R v. Huges53, trestn odpovdnost a trest mohou bt posuzovny podle fede-
rlnho prva jen tehdy, pokud jsou podloeny zeteln stavn ovenou stavn

50 Watson, R., S., Avers, M., Australian Criminal Law Federal Offences, Sydney 2000.
51 Rozhodnut Evropskho soudnho dvora v prvn vci C 176/03 Evropsk komise v. Rada ze 13. z
2005.
52 Tomek, M., Zamylen nad mnc se funkc rmcovch rozhodnut EU, Prvnk . 4/2007.
53 R v. Huges, 2000, 171 ALR 155.

24
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 25

pravomoc. Vhodnost posuzovn federlnm prvem nebo pouit federlnho prva


jako douc postup nejsou dostatenm stavnm zkladem.
V rmci procesu omezen federalizace australskho trestnho prva vstoupil
1. ledna 1997 v innost Federln trestn zkonk, kter doplnil Zkon o federl-
nch zloinech z roku 1995.
Princip teritoriality nicmn nebyl v australskm trestnm prvu vyvrcen ani zcela
popen. Dv stle pluralistick obraz rznorodosti trestnho zkonodrstv mezi jednot-
livmi stty a teritorii. Kaleidoskopick povaha australskho trestnho prva pesto uka-
zuje, e pes rznost trestnch zkon nap touto velkou zem i vlastn celm konti-
nentem, je tu jist prnik elementrnch princip, na nich je mono se mezi vemi stty
a teritorii shodnout. Jde o takov principy, jako zsada spravedlivho trestnho zen nebo
rovnosti ped zkonem a tak o zkladn procesn prva astnk zen, kter vyplvaj
z australsk federln stavy i z mezinrodnch smluv, jich je Austrlie astnkem.
Na rozdl od USA nevykazuje tak Austrlie tak velk rozdly v trestnm prvu
a zejmna v trestnm procesu mezi jednotlivmi stty. V USA je za vznamn kl
k harmonizaci trestnho zkonodrstv povaovna struktura vkonu veejn moci
v oblasti trestnho zen. Problm je vnmn jako synergie struktury vyetovacch
orgn a orgn justinch. Trestn proces kadho sttu odr rznost struktury veej-
n moci a rovn rzn prvky prvnho okol, jimi mohou bt demografick sloen
obyvatelstva, mstsk nebo naopak venkovsk oblasti, jejich hustota i ekonomick
vliv. Za jeden z nejvznamnjch prvk ovlivujc individualitu trestnch proces jed-
notlivch stt USA, je povaovna struktura policejnch a vyetovacch a justinch
orgn.54 V jednotlivch sttech se mohou liit prv struktury orgn innch v trest-
nm zen, resp. mohou se liit jejich pravomoci. V nkterch sttech USA se tyto org-
ny vyznauj vysokou mrou decentralizace, jinde jsou naopak siln centralizovny. Od
modelu, kde jsou veker vyetovac kony soustedny do rukou orgn v pslun
obci, ani by byly dohleny nadzenmi orgny okresu nebo sttu, a po vyetovac
kony v rukou sttnch veejnch alobc. Australsk trestn prvo bylo vdy sjedno-
covno svm anglickm pedobrazem, o nho se jednotliv australsk stty nikdy
neodchlily do t mry jako stty USA. A do potku minulho stolet bylo povao-
vno za samozejm, e rozhodnut britskch soud slou jako precedenty i pro prvo
australsk. Ovem i pot se australsk soudy snaily zachovat vysokou mru integrity
s anglickmi soudnmi precedenty. Jist odklon australskch soud od anglickch pre-
cedent pozorujeme a od edestch let minulho stolet. Nicmn, vidno perspekti-
vami harmonizace trestnho prva, je Austrlie rozhodn zemm daleko mn hetero-
gennm ne Evropsk unie nebo Spojen stty americk.

PROBLMY KONSTRUKCE FEDERLNCH DELIKT

Jak ji napsno shora, australsk prvn doktrna dola v otzce federa-


lizace nkterch trestnch in zhruba ke stejnmu zvru, k nmu v posledn dob

54 Zejmna Israel, J., Federal Criminal Procedure as a Model for the States, 1996.

25
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 26

dochz evropsk doktrna v otzce europeizace trestnho prva: federalizovanmi


trestnmi iny mohou bt jen takov jednn, je ohrouj federln chrnn zjem.
Ke srovnn obou pstup, toti pstupu evropskho a pstupu australskho ovem
budi vzpt dodno, e australsk pstup k vymezen zloin, ohroujcch federl-
n zjem, se zd bt daleko restriktivnj ne pstup evropsk. Evropsk doktrna
sice vychz z pomrn omezenho okruhu takovch zjm, vypotench napklad
v l. 31 Smlouvy o EU, odst. 1, psm e), ve znn Amsterodamsk smlouvy roku 1999,
podle nho spolen postup pi justin spoluprci ve vcech trestnch pedpokld
postupn pijet opaten k zaveden minimlnch norem o skutkovch podstatch
trestnch in a trestech v oblasti organizovanho zloinu, terorismu a obchodu s dro-
gami. Na druh stran jsme v posledn dob svdky nzoru, e harmonizace trestnho
prva v rmci EU by se mohla dotkat ochrany vekerch zjm, kter vyplvaj
z pravomoc, penesench ze lenskch stt na Spoleenstv.
Australsk doktrna federlnch delikt podizuje jejich konstrukci psn restrik-
tivnm pravidlm v podob testu stavnosti. Ovem Austrlie, na rozdl od EU, m
federln trestnprvn kodifikaci, kterou Evropa prozatm postrd a patrn jet
dlouho postrdat bude.
Nejvraznj vvoj zaznamenala v Austrlii, stejn jako v EU i jinde v posledn
dob konstrukce trestnho inu terorismu. A do osudnho 11. z 2001 nemla
Austrlie jednotnou prvn pravu terorismu. Politick nsil bylo posuzovno v rmci
bn trestn innosti. Od roku 2001 do roku 2007 pijal federln parlament 44 nov
protiteroristick zkony, kter ovlivnily nejen pslun ustanoven Federlnho trest-
nho zkonku, ale tak nkter tradin principy australskho trestnho prva.
V rmci zem vlivu anglickho prva nebyla Austrlie zdaleka jedinou, kdo
k vymezen konstrukce trestnho inu terorismu pistoupila. Spojen krlovstv, Spo-
jen stty, Kanada, Nov Zland i Jihoafrick republika stly stejn jako Austrlie
ped otzkou, jak vymezenm trestnho inu terorismu co nejvce sblit prvn pra-
vy uvnit vlastnch celk i vi zahrani a jak tento nov prvek co nejvhodnji sklou-
bit s vlastnmi prvnmi principy. Je proto pochopiteln, e konstrukce trestnho inu
terorismu je v uvedench sttech podobn, nebo vechny tyto oblasti jsou soust
angloamerickho prvnho systmu. Pesto neme bt konstrukce trestnho inu
terorismu v uvedench oblastech toton a nkter jej prvky vyvolvaj naopak pro-
tichdn reakce odborn veejnosti. Jde pedevm o otzku pohnutky, kterou povau-
je za dleit znak skutkov podstaty tohoto trestnho inu britsk Zkon o pedch-
zen terorismu z roku 1974.55 Britnie, kter mla kvli severoirskm teroristm
s takovmi trestnmi iny nejdel intenzivn zkuenost, definovala trestn in tero-
rismu z hlediska pohnutky jako skutek spchan s politickm clem. Britsk proti-
teroristick zkon z roku 2000 tuto kategorii jet vce zpesuje ve smyslu, e sla
nebo hrozba silou slou k prosazen politickch, nboenskch nebo ideologickch
cl. Stejnou formulaci pevzal Zkon o potrn terorismu Novho Zlandu v roce
2002 a do jist mry i Zkon o ochran stavn demokracie proti terorismu a souvise-

55 Golder, B., Williams, G., What is Terrorism?, Problems of Legal Definition, University of New South
Wales law Journal No. 27/2004.

26
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 27

jcm innostem Jihoafrick republiky z roku 2004, kde vymezuje trestn iny teroris-
mu z hlediska pohnutky jako skutky, kter jsou pchny pmo nebo nepmo, zcela
nebo zsti k prosazen individulnch nebo kolektivnch politickch, nboenskch
nebo ideologickch pohnutek, cl nebo konn. Obdobn konstrukce ovem narazi-
la v Kanad, kde byla pslun ustanoven Federlnho trestnho zkonku Kanady
oznaena za nesluiteln s Kanadskou listinou zkladnch prv a svobod.56
Shora naznaen problmy souvisej s konstrukc skutkov podstaty trestnho inu
terorismu tak podle osoby pachatele. Australsk federln trestn zkonk povauje za
pachatele takovch trestnch in osoby, kter setrvvaj v myslu bt lenem organiza-
ce, o n vd, e je organizac teroristickou. Je to podobn logika, jakou u ped vce
ne ticeti lety vyjdil Evropsk soudn dvr v proslulm rozhodnut v prvn vci
Van Duyn.57 Od t doby raz evropsk prvo zsadu, e lensk stt m prvo povaovat
za rozpornou s veejnm zjmem skutenost, e jednotlivec je nebo byl spjat s orgnem
i s organizac, jej innost povauje pslun stt za rozpornou s veejnch zjmem.
Urit organizace, jejich innost je v rozporu s veejnm zjmem, maj prvo jednotliv
lensk stty jako nositel suverenity v otzkch bezpenosti. Je ovem pravdou, e
v souvislosti s budovnm prostoru svobody, bezpenosti a prva v rmci tetho pile EU
existuje stle bohat rejstk, zejmna teroristickch organizac, kter figuruj na jakm-
si evropskm seznamu58. V te vci ovem Evropsk soudn dvr vytyil dleitou
zsadu restriktivnho vkladu ohroen veejnho podku v takovch ppadech: pro
posuzovn pslunch opaten vi jednotlivci je rozhodn jeho skuten individuln
innost a nikoliv pouh formln pslunost k takov organizaci. Dle pak je dleit
i asov aspekt, toti souasn angaovanost v dan organizaci, zakldajc dojem, e
konkrtn osoba bude ve sv innosti pokraovat i do budoucna. Pouh minul a zjevn
skonen angaovanost nen pro danou kvalifikaci postaujc. V tomto ohledu se zejm
vnmn evropskch a americkch soud ponkud rozchz, nebo americk soudy, jak
ukazuj i zde uveden pklady, nejsou zdaleka tak restriktivn pi posuzovn osobn kva-
lifikace osob podezelch z terorismu. Jinou vci je ovem ohroen veejnho podku
a kriminalizace samotnho lenstv v teroristick organizaci Napklad kanadsk nebo
novozlandsk soudy samotn lenstv v teroristick organizaci nekriminalizuj. Povau-
j je pouze za soust pohnutky k teroristickm jednnm.59
Pklad federalizace skutkov podstaty trestnho inu terorismu tak, jak byl popsn
v pedchoz pas tto stati, naznauje, e konstrukce tohoto trestnho inu pesahu-
je federln dimenzi australskho sttu a sah a k dimenzi internacionalizace tohoto
trestnho inu. Je ovem otzkou, do jak mry takto federalizovan i dokonce inter-
nacionalizovan skutkov podstaty nezasahuj samotn zklady koncepce australsk-
ho prva, ve smyslu tradinho pojet takovch kategori jako trestn odpovdnost
nebo i ochrana zkladnch prv obvinnch a obalovanch.60 Vysloven pochybnost

56 R. v. Khawaja, 2006, 42 CR (6th) 348.


57 Rozhodnut Evropskho soudnho dvora v prvn vci ze 4. prosince 1974, 41/74 Van Duyn v. Home
Office, SbSD 1974, 1337.
58 Srov. Pikna, B., Mezinrodn terorismus a bezpenost Evropsk unie, Praha 2006.
59 Roach, K., The World Wide Expansion of Anti-Terrorist Laws After 11 September 2001, Melbourne 2004.
60 Bonitt, S., McSherry, B., Principles of Criminal Law, Brisbane 2005.

27
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 28

pitom nesmuje toliko k vaze, do jak mry se takto internacionalizovan principy


trestnho prva vzdaluj od domcch trestnprvnch tradic, ale tak, co je daleko
zvanj, do jak mry mohou ovlivnit i dal oblasti tohoto oboru. Jinmi slovy, to
co se dnes prosazuje v oblasti trestnch in terorismu, me teba zanedlouho proni-
kat i do jinch oblast trestn innosti. Kupkladu ve Velk Britnii byla nkter ome-
zen zkladn prv pachatel teroristickch tok pozdji aplikovna i na pachatele
drogovch trestnch in nebo trestnch in pedofilie. Mimodn opaten mohou
velmi asto svdt i k jejich nekontrolovatelnmu roziovn.61
Pes prostupujc federalizaci nkterch trestnch in, zejmna trestnch in
terorismu, kter v Austrlii probh pod vlivem internacionalizace tto trestn innos-
ti, pevauje nzor, e stup od tradinch princip trestnho prva, napklad principu
teritoriality, mus bt omezen. Jist ada prvnk uznv, e terorismus, jakoto
obzvlt zavrenhodn trestn in, me mt adu specifickch znak skutkov pod-
staty. Vetn zohlednn pohnutky nebo osobn pslunosti pachatel k teroristick
organizaci. Na druh stran je teba zabrnit tomu, aby se z takovch stupk nestala
bn praxe.
Dleitm omezujcm faktorem federalizace nkterch druh trestnch in se
krom strojnosti v domcm prvnm prosted stv t ochrana zkladnch prv
a svobod. Australsk protiteroristick zkonodrstv je napklad podle profesorky
Lucie Zedner62 nekonzistentn s australskou Listinou zkladnch prv jak ve federl-
nm kontextu, tak v kontextu nkterch australskch stt. Napklad ve stt Victoria,
zakotvuje Listina lidskch prv a odpovdnost z roku 2006 velmi irok katalog prv
obvinnch a obalovanch v trestnm zen. Na rozdl od Evropy, kde se k takovm
rozporm u mnohokrt vyjdily evropsk soudy v Lucemburku nebo ve trasburku,
v Austrlii takto zsadn slovo justinch autorit v mnoha ppadech chyb.
* * *
Pes vechnu prvotvornou aktivitu evropskch instituc a pes pozoruhodnou
judikaturu Evropskho soudnho dvora v dan oblasti nen evropsk prvo rozhodn
tak daleko v slaovn trestnch proces jednotlivch stt jako prvo americk nebo
australsk. Takov srovnn by se na prvn pohled mohlo jevit jako scestn Spoje-
n stty nebo Austrlie jsou jedinou zem a EU je v oblasti trestn spoluprce mno-
hosttnm spoleenstvm. Ovem je teba mt na pamti, e jednotliv stty v Austr-
lii i v USA disponovaly tradin suvernn trestn jurisdikc, take tvorba
federlnho trestnho zkonodrstv v mnohm pipomn proces europeizace trest-
nho prva. Podobnost obou proces se v posledn dob vyjevuje pedevm tam,
kde federativn tty typu Austrlie nebo USA musej eit obdobn problmy jako
EU, zejmna v oblasti boje s mezinrodnm terorismem. Europeizace trestnho prva
v oblasti boje s terorismem je sice pokroil, ale zdaleka nedosahuje takov intenzi-
ty, jako federln akce boje s touto trestnou innost v USA, v Kanad nebo v Aust-
rlii. Nebylo ovem smyslem tto stati lnku hodnotit kvantitativn rozmr srovn-

61 Zedner, L., Securing Liberty in Face of Terror, Journal of Law and Society No. 32/2005.
62 Tamt.

28
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 29

n harmonizace trestnhoprva v porovnvanch oblastech. lo pedevm o srovn-


n teoretickch pstup k problmu harmonizace trestnho procesu. Vsledky tako-
vho srovnn jist pinesou mnoh zamylen i impulsy pro dal teoretickou i prak-
tickou innost v dan oblasti.

BIG AREAS OF HARMONIZATION OF CRIMINAL LAW


BASE FOR COMPARISON

Summary

The presence of fifty-two separate criminal processes in the United States would be much
less significant if those processes all were subject to a single law that mandated an exclusive comprehensive
regulation for all fifty-two jurisdictions. The U.S. Constitution is not such a law. It is only source of
substantial legal regulation that is applicable to all fifty-two jurisdictions. It locks those fifty-two
jurisdictions into a basic procedural structure that guarantees a commonality in most overarching principles
reflected in the fifty-two different processes. In Australia there are nine different sets of criminal laws
operating. Each of the six states, the two territories and the federal jurisdiction has its own criminal laws.
Each state or territory has control over crimes occurring with its borders and a corresponding duty not to
interfere with the affairs of other jurisdictions. Criminal Codes do not supersede the system of precedent as
the provisions are not free of all ambiguity and need to be interpreted.
Such a situation is quite similar to the European Union where separate twenty-seven jurisdictions reflect
different systems of criminal procedure based on exclusive rights of each Member State to perform criminal
justice on its own territory. Nevertheless the process of europeisation of criminal law launched after the
ratification of EU Treaty in 1993 and in particular after its amendment through Amsterdam Treaty in 1999
opened a bulk of theoretical problems in this area.
The criminal law in the U.S. is not a subject as to which there is a natural pressure to achieve uniformity.
One factor said to lead to individuality in each states criminal law is the diversity from state to state of the
administrative environments in which that law is applied. Such differences exist in the EU as well but in
general administrative a judiciary structure of European states does not differ that much as this is the case
among some states in the U.S. In Australia the traditional territorial theory has been challenged by the rise
of international offences. There are many offences where federal, state and territory legislatures have
exercised their sovereign powers to apply the criminal law beyond their territories. There is as well
a growing global interest in expanding the ambit of what are known as extraterritorial offences to include
crimes against human rights such as torture, terrorism and sexual trafficking in women and children.
There can be found other factors that encourage lawmakers of the different states to look to common
sources in shaping criminal procedure of their individual state. All U.S. or Australian states started with the
common heritage of the English common law. This is obviously not the case for Europe where we have
a heritage of continental criminal procedure and English common law tradition. The American or Australian
criminal law thus has more common principles for its jurisdictions than we can find for twenty-seven
jurisdictions in Europe.
Concerning the instruments of criminal law harmonisation in Europe we definitely have a more
formalised system (EC directives, EU framework decisions) than in the U.S. The American or Australian
systems seem to be more voluntary for individual states to adopt common principles but less burdensome
as to its effects.

Key words: Criminal Law, American legal system, Australian legal system, International law, terrorism,
human rights.

29
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 30
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 31

2008 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 2 PAG. 3151

PROJEKT EVROPSKHO VEEJNHO ALOBCE


(NOV PODOBA MEZINRODN JUSTIN
SPOLUPRCE V TRESTNCH VCECH
V RMCI LENSKCH STT EVROPSK UNIE?)
JAROSLAV FENYK

1. POTEBA TRESTNPRVN OCHRANY FINANNCH ZJM


EVROPSKCH SPOLEENSTV

Veobecn rozpoet Evropskch spoleenstv kadoron pedstavuje


stku vce jak 100 mld =. Podle odhad Evropskho etnho dvora je kadoron
10% fond Evropskch spoleenstv uvno v rozporu s prvnmi pedpisy a 12 %
pspvk z tchto fond je dokonce pmo zskno podvodnm zpsobem (podle
Komise 14 % po zaveden jednotn mny). Do tto sfry nle rovn toky na
evropskou mnu v podob padln.
Pod slovn spojen finann zjmy ES spadaj veker v rozpotech Spoleen-
stv vykzan pjmy a vdaje, dle vechny pjmy nebo vdaje, kter jsou spravo-
vny pmo Spoleenstvmi nebo jejich jmnem. Poprv se tento pojem objevil
v rozhodnut Evropskho soudnho dvora . 68/88 ze dne 21. z 1989 ve vci Jugo-
slvsk/eck kukuice, kde byl poprv vysloven nzor, e je teba vytvoit systm
ochrany oprvnnch zjm Evropskch spoleenstv. Jedn se zejmna o prosted-
ky typu pedvstupnch fond (PHARE, SAPARD, ISPA) a povstupnch fond (struk-
turln fond, fond soudrnosti, sociln fond, atd.) vetn zjmu na ochran spole-
n mny EURO.
K pokozovn nebo ohroovn finannch zjm ES dochz zejmna ve dvou
nsledujcch oblastech:
a) pjmy
daov a celn podvody,
paovn zbo,
nedodren dovoznch kvt,
zmna zbo a jeho kvality,
zneuit vnitnch celnch preferenc,
antidumpingov opaten, apod.
b) vdaje
pm pomoc sttm a regionm,
podpora vvozu,
vdaje na spolenou agrrn politiku,

31
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 32

subvencovan vvoz,
vvozn kvty,
subvencovan ceny,
restrukturalizace,
cestovn nklady pracovnk Evropskch spoleenstv,
pm vdaje na spolen politiky vzdln, vzkum, energetika, ochrana ivot-
nho prosted, sociln politika.

Smlouva o ES stanovila Evropsk komisi odpovdnost za provdn rozpotu


Evropskch spoleenstv (l. 205 SES). Tm j ji na potku svila kontroln oprv-
nn za elem ochrany finannch zjm Evropskch spoleenstv. Tato vcn p-
slunost nebyla doplnna dostaujcmi innmi pravomocemi. S nrstem objemu
rozpotovch prostedk Evropskch spoleenstv se postupn rozvjely i vahy
o nedostatenosti a poteb novho zpsobu ochrany finannch zjm Evropskch
spoleenstv. Evropsk spoleenstv se dlouho zabvala ekonomickmi a hospod-
skmi problmy a ochrana finannch zjm zstala dlouho v pozad. S tm souvis
rigidn postoj lenskch stt k monosti zaveden jakkoli nadnrodn prvn pravy
obsahujc trestn prvek. V roce 1976 byl vypracovn Protokol o trestnprvn ochra-
n finannch zjm Spoleenstv a sthn poruovn ustanoven Smlouvy o EHS.
Tento prvn pokus o zaveden nadnrodnho trestnho prva byl ovem nespn.
Evropsk soudn dvr provedl vklad l. 5 SES: lensk stty jsou povinny pi-
jmout veker vhodn obecn i zvltn opaten k plnn zvazk, kter vyplvaj z tto
smlouvy nebo jsou dsledkem innosti orgn Spoleenstv. Usnaduj mu plnn jeho
posln. Rozhodnutm Evropskho soudnho dvora . 68/88 ve vci Evropsk komise vs.
ecko (eck i jugoslvsk kukuice)1 byl poprv formulovn pojem finann zjmy
ES. Pevauje nzor, e z tohoto lnku vyplv povinnost lenskch stt v oblasti boje
proti nesrovnalostem ke kod finannch zjm Evropskch spoleenstv.
Smlouvou o Evropsk unii byl do Smlouvy o zaloen Evropskch spoleenstv vle-
nn nov lnek 209a (nyn 280), kter zavazuje lensk stty k pijet innch, odra-
zujcch a pimench opaten na ochranu finannch zjm Evropskch spoleenstv,
adekvtn tm, jak lensk stty pouvaj pi ochran vlastnch finannch zjm. Byla
stanovena povinnost vzjemn spoluprce mezi lenskmi stty a Evropskou komis pi
ochran finannch zjm. Vznik l. 209a SES byl podntem pro vznik dalch norem na
rovni Evropskch spoleenstv a Evropsk unie, kter vytvoily zkladn systm norem
urench k ochran finannch zjm Evropskch spoleenstv.
V roce 1995 byla pijata lenskmi stty jako akt mezinrodnho prva veejnho,
spadajc do oblasti III. pile EU, mluva o ochran finannch zjm ES.2 Smys-
lem mluvy bylo umonit trestn sthn in ke kod finannch zjm Evropskch

1 Nklad kukuice, kter smoval z ecka do Belgie ve skutenosti pochzel z Jugoslvie. eck orgny ji
deklarovaly jako tuzemskou produkci a ecko nemuselo zaplatit pslun odvod do rozpotu ES. ecko
se pes vzvu Komise nebylo ochotno ppadem zabvat, pedevm proto, e eck nrodn trestn prvo
neposkytovalo v t dob ochranu podobnm mezinrodnm formm podvodnch jednn. Soudn dvr sta-
novil ve svm rozsudku minimln pravidla trestnho postihu za poruen komunitrnho prva.
2 OJ C 316, 27. 11. 1995, s. 49.

32
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 33

spoleenstv, zejmna podvod. Za tmto elem byl vytvoen jednotn pojem pod-
vodu a byly zakotveny nkter podmnky pro trestn odpovdnost a pro trestn sthn
podvodu. lenskm sttm byla uloena povinnost, aby in podvodu proti finannm
zjmm Evropskch spoleenstv implementovaly, resp. transponovaly do nrodnho
prva. V ppad tto mluvy jde o jeden z mla pmch projev europeizace trest-
nho prva. Vznam mluvy spov pedevm v tom, e zakotvuje povinnost len-
skch stt promtnout do sv trestnprvn pravy irokou definici podvodu proti
finannm zjmm ES (l. 1).3 mluva vstoupila v platnost ratifikac vemi starmi
lenskmi stty dnem 17. 10. 2002.
Na tuto mluvu navazovaly dva protokoly a to Protokol k mluv o ochran
finannch zjm ES z r. 19964, kter se vnuje pedevm nutnosti zavst trestn in
platkstv, zatmco druh protokol z r. 19975 pak pedpokld napklad zaveden
inn odpovdnosti prvnickch osob za kriminln jednn podvodnho nebo ko-
rupnho charakteru.
Amsterdamsk smlouva pvodn lnek 209a SES nahradila lnkem 280. Nov
lnek odpovdnost dl mezi Evropsk spoleenstv a lensk stty.6
V nvrhu ustanoven l. III-415 tzv. Evropsk stavn smlouvy byl pejat text
dosavadnho l. 280 SES s pravou odst. 4.7
Lisabonsk smlouva systematicky zaadila trestnprvn ochranu finannch
zjm do oblast tzv. sdlench pravomoc (Unie a lensk stty).

2. CORPUS JURIS, CORPUS JURIS 2000

Vedle shora uvedench aktivit vznikly v oblasti ochrany finannch zjm


Evropskch spoleenstv dal projekty, resp. vahy de lege ferenda, zasahujc do
sfry trestnho prva. Jednalo se o projekty Corpus Juris a Corpus Juris 2000.
Corpus Juris byla trestnprvn studie, zpracovan dle poadavk Komise a Par-
lamentu skupinou nezvislch expert, zaloen na kombinaci horizontlnho a verti-
klnho principu. Obsahovala nvod pro harmonizaci trestnho prva hmotnho
v oblasti trestnprvn ochrany finannch zjm Evropskch spoleenstv a zklad-
nch trestn procesnch pravidel v zemch Evropsk unie. Byl zaloen jak na tradi-

3 Tento druh protiprvnho jednn je teba odliovat od tzv. nesrovnalost (irregularities) pi nakldn
s prostedky pochzejcmi z rozpot ES a jejich definice je uvedena pedevm v nazen . 2988/95
(l. 1), a kter maj mnohem eji formulovanou skutkovou podstatu a pitom nemus jt o trestn in.
4 OJ C 313, 23. 10. 1996, s. 1.
5 OJ C 221, 19. 7. 1997, s. 11; OJ C 151, 20. 5. 1997, s. 1.
6 Jednalo se o nsledujc text : Spoleenstv a lensk stty bojuj proti podvodm a jinm protiprvnm
jednnm pokozujcm nebo ohroujcm finann zjmy Evropskch spoleenstv opatenmi podle
tohoto lnku, kter maj odrazujc inek a poskytuj v lenskch sttech innou ochranu (odst. 1).
K zajitn inn a rovnocenn ochrany v lenskch sttech pijm Rada postupem podle lnku 251
po konzultaci etnho dvora nutn opaten k pedchzen a potrn podvod, postihujcch finann
zjmy Evropskch spoleenstv. Pouit trestnho a procesnho prva lenskch stt nen tmito opat-
enmi doteno.(odst. 4).
7 Jednalo se o nsledujc text: K zajitn inn a rovnocenn ochrany v lenskch sttech a ve vech
orgnech, institucch a jinch subjektech Unie stanov evropsk zkon nebo rmcov zkon opaten
nezbytn k pedchzen a potrn podvod pokozujcch nebo ohroujcch finann zjmy Unie, a to
po konzultaci s Evropskm etnm dvorem.

33
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 34

nch principech trestn legislativy jako princip individuln trestn odpovdnosti, prin-
cip legality, princip proporcionality a princip soudn zruky, tak na novch principech
evropsk teritoriality (Evropsk justin prostor, Evropsk veejn alobce, Evropsk
zatkac rozkaz, vykonatelnost v cel Unii) a subsidiarity nrodnho prva.
Po srii diskusnch jednn a po vyhodnocen pipomnek lenskch stt byl Cor-
pus Juris pepracovn a nov publikovn jako tzv. Florentsk verze pod oznaenm
Corpus Juris 2000.8
Jak bylo obecn zmnno v pedchozm vstupu, pracovn skupina nezvislch
expert z lenskch stt EU pod vedenm profesorky pask Sorbonny Mireille
Delmas-Marty jako celek dospla ke kategorickmu poadavku vypracovat nvrh
trestnprvnho opusu oznaenho jako Corpus Juris. Navzdory prvnm pekkm
navrhla pracovn skupina v r. 1995 urit postupy, jak doshnout elu Evropsk
prvn oblasti v trestnch vcech. Zvolenmi prostedky se staly zsady asimilace,
kooperace a harmonizace, kter byly vcemn elov vztaeny i na oblast trestn-
ho prva. V projektu se potalo zejmna se zavedenm principu evropsk (trest-
n) teritoriality jako pedpokladu fungovn Evropsk justin oblasti ve vcech
trestnch.
Hmotn-prvn ustanoven projektu Corpus Juris obsahuje jednak zklady trestn
odpovdnosti, jednak st zvltn, ve kter jsou definovny skutkov podstaty trest-
nch in celkem v osmi lncch, kter jsou rozdleny na trestn iny spchan
jakoukoliv osobou a trestn iny spchan veejnmi initeli (podvod proti finannm
zjmm Evropskch spoleenstv, podvod ve sfe voln soute, pran pinavch
penz a podlnictv, zloinnho spolen, pasivn korupce a aktivn korupce, zprone-
vra fond, zneuit pravomoci, vyzrazen sluebnho tajemstv).
Po nkolikaletm pipomnkovm zen v lenskch sttech byla kolektivem
autor (doplnnm o nkter dal odbornky) vypracovna tzv. Florentsk verze
(vsledek jednn v italsk Florencii v r. 1999), oznaovan jako Corpus Juris 2000.
Porovnn zmn textu studie by jist bylo pnosn, ale pekraovalo by to cle toho-
to pspvku, proto se v dalm textu omezuji jen na rozbor pslunch sti Corpus
Juris 2000.
Corpus Juris 2000 se zabval nsledujcmi koncepnmi otzkami:
Jak je loha trestnho prva hmotnho a procesnho v rmci evropsk integrace?
Kter evropsk zjmy jsou hodn ochrany trestnho prva?
Jak m bt takov ochrana organizovna?
Jak m bt zajitna jej innost v rmci evropskho prvnho prostoru?

Corpus Juris 2000 se zamil na nsledujc dva smry:


proveditelnost Corpus Juris ve vztahu k nrodnmu prvu lenskch stt (analza
prvnho rmce a otzky kompatibility s stavnm prvem, trestnm prvem hmot-
nm a procesnm v lenskch sttech vypracovno v lenskch sttech);

8 Vervaele J.A.E. Delmas Marty, M., Corpus Juris 2000, esk peklad Fenyk, J. Kloukov S., sou-
krom vydavatelstv P. Syptk, Brno 2000. Nzev Florentsk verze je odvozen od msta (Florencie), ve
kterm byla dopracovna a schvlena jako konen verze opusu.

34
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 35

zvltn problmy tkajc se horizontln spoluprce mezi lenskmi stty a ver-


tikln spoluprce mezi lenskmi stty a Evropskou uni (vypracovno ve spolu-
prci kontaktnch bod v lenskch sttech a dc komise).
Corpus Juris jako procesn instrument odstraujc pekky, kter jsou vlastn
mezinrodn justin spoluprci v trestnch vcech navrhl jako innj opaten
zzen Evropskho veejnho alobce s psobnost veejnho alobce ve vybra-
nch trestnch inech proti finannm zjmm ES v rmci prostoru cel Evropsk
unie.9

3. CORPUS JURIS A PROJEKT


EVROPSKHO VEEJNHO ALOBCE

3.1 ORGANIZACE A PSOBNOST EVROPSKHO VEEJNHO ALOBCE

ad evropskho veejnho alobce10 by podle Corpus Juris ml bt


orgnem Evropskch spoleenstv, odpovdnm za vyetovn, trestn sthn,
podn obaloby, zastupovn obaloby v hlavnm len a vkon rozsudk tka-
jcch se taxativn definovanch trestnch in proti financm Evropskch spole-
enstv. Ml by bt orgnem nezvislm jak na nrodnch orgnech, tak na orgnech
Spoleenstv.11
ad evropskho veejnho alobce by byl podle Corpus Juris personln tvoen edi-
telem adu se sdlem v Bruselu a dle z Evropskch delegovanch veejnch alobc,
jejich ady by byly zzeny v hlavnch mstech lenskch stt, nebo v jakmkoli jinm
mst, kde zased pslun nrodn soud.
ad je ve studii charakterizovn jako nedln/jednotn a vzjemn spolupracujc:
a) nedlnost/jednotnost spov v tom, e vechny kony, proveden jeho leny, jsou
inny jmnem celho adu; dle v tom, e vechny kony sven do pravomo-
ci adu (zejmna oprvnn vyetovat vymezen trestn iny) mohou bt prov-
dny ktermkoli jeho lenem; a v tom, e se souhlasem editele adu evropskho
veejnho alobce, v neodkladnm ppad s jeho zptnm souhlasem, kad
z Evropskch delegovanch veejnch alobc me vykonvat sv oprvnn na
zem kterhokoli lenskho sttu ve spoluprci s Evropskm delegovanm veej-
nm alobcem konkrtn zem;
b) vzjemn spoluprce spov v tom, e mezi rznmi Evropskmi delegovanmi
veejnmi alobci je stanovena povinnost si vzjemn pomhat.

9 Podle nkterch pramen pochz ovem mylenka na zaveden tto instituce od autor tzv. Appel de
Gnve z 1. 10. 1996, kte v tomto otevenm dopise volali po mnohem jednodu a intenzivnj form
justin sopluprce v trestnch vcech v rmci vzniklho Schengenskho prostoru.
10 Pojem ad nekoresponduje povaze veejn aloby, protoe zpravidla oznauje sprvn orgn, ale
s ohledem na obtnost adekvtnho synonyma orgnu veejn aloby v jazyce eskm je v textu toto
oznaen pesto uito.
11 K projektu Evropskho veejnho alobce a Corpus Juris 2000, srov. zejmna Delmas-Marty, M. Ver-
vaele, J.A.E. (eds.): The implementation of the Corpus Juris in the Member States, Volume IIV, Inter-
sentia, Antwerpen-Groningen-Oxford, 2000.

35
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 36

Nrodn veejn alobci (tj. veejn alobci lenskch stt) by podle studie byli
povinni s adem evropskho veejnho alobce spolupracovat.

3.2 OZNAMOVN PODEZEN ZE SPCHN TRESTN INNOSTI


ADU EVROPSKHO VEEJNHO ALOBCE A ZAHJEN ZEN

ad evropskho veejnho alobce by podle dokumentu Corpus Juris


ml bt informovn o vech inech, kter by mohly naplnit skutkovou podstatu trest-
nho inu podle lnk 18 Corpus Juris (trestn iny proti finannm zjmm ES).
Tato povinnost by byla uloena jednak vem nrodnm orgnm (policii, veejn alo-
b, vyetujcm soudcm, zamstnancm sprvnch ad, jako jsou nap. daov
a celn ady) a jednak komunitrnmu orgnu, jakm je ad pro potrn podvod
(OLAF).12 Informace o podezen ze spchn trestnho inu by mohly bt podvny
tak formou oznmen oban nebo formou stnost Komise. Nrodn orgny by byly
zavzny informovat ad nejpozdji v okamiku, kdy by proti podezelmu bylo
zahjeno vyetovn nebo, kdy bylo pouito nkterch zvltnch opaten, zejmna
vazby, ptrn, zajitn prostedk nebo kdy by byl nazen odposlech a zznam tele-
komunikanho provozu.
Pokud by v prbhu vyetovn vedenho nrodnm orgnem bylo zjitno, e
nkter z in odpovd inm vymezenm v l. 18 Corpus Juris, spis by byl ihned
postoupen adu evropskho veejnho alobce.
Pokud by se vak ad evropskho veejnho alobce sm dozvdl o relevantnch
skutenostech, mohl by zahjit zen z vlastn iniciativy.
Rozhodnut sthat, co znamen zahjen vyetovn, by bylo podmnno v
zpsoben kody kdy doshne stupn podvodu.
ad evropskho veejnho alobce, by byl vzn principem legality a byl by povi-
nen zahjit trestn sthn ve vech ppadech trestnch in uvedench v Corpus Juris.
Svm rozhodnutm vydanm na zklad zvltnch dvod by vak byl oprvnn sd-
lit osob, kter podala oznmen:
a) e vc byla postoupena do pravomoci nrodnch orgn v ppad, e jde o in
mn zvan nebo in, kter pokozuje pedevm jednotliv nrodn zjem;
b) e zastav trestn sthn v ppad, e se obvinn k inu doznal, nahradil zpsobenou
kodu a vrtil prostedky, kter nelegln obdrel, pokud k takovmu ppadu dolo;
c) e vyd na zklad dosti nrodnch orgn tmto souhlas k zahjen zen
o narovnn.

12 Pozn.: OLAF (European Anti-fraud Office) je orgnem Evropsk komise zabvajcm se vnitnm nebo
vnjm administrativnm vyetovnm vedenm na mst zjitn nesrovnalosti, podvodu i korupce
proti finannm zjmm ES, tedy v orgnech EU nebo v ktermkoli z lenskch stt EU. Byl zzen jako
nstupce mn aknho tvaru oznaovanho jako UCLAF v r. 1999. Podrobnosti tkajc se jeho psob-
nosti upravuj rozhodnut (Rada . 1073/1999).

36
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 37

3.3 PRAVOMOCI ADU EVROPSKHO VEEJNHO ALOBCE


PI VYETOVN

Za elem zjitn pravdy a za elem pedloen dostaten objasnn vci


soudu, by ad evropskho veejnho alobce dil vyetovn vech trestnch in uve-
dench v Corpus Juris, piem by bral v vahu jak dkazy svdc ve prospch obvi-
nnho, tak dkazy svdc o jeho vin. Jeho pravomoci ve vyetovn by byly rozd-
leny mezi editele adu evropskho veejnho alobce, Evropsk delegovan veejn
alobce a v nkterch ppadech tak mezi nrodn orgny, ustanoven za tmto elem.

Do vlun pravomoci editele by nleely:


a) dozor nad vyetovnm a ppadn rozhodnut o postoupen vci jednomu i vce
Evropskm delegovanm veejnm alobcm;
b) koordinace vyetovn vedenho Evropskmi delegovanmi veejnmi alobci,
jako i nrodnmi policejnmi slokami a pslunmi sprvnmi orgny, jako me
bt OLAF; takov koordinace me bt provdna v podob stnch nebo p-
semnch doporuen pslunm orgnm;
c) prvo zahjit zen, jestlie vyjde najevo, e je dno dvodn podezen ze sp-
chn nkterho z vymezench trestnch in;

Do spolen psobnosti editele a delegovanch alobc by nleely:


a) vslech obvinnho;
b) opaten doklad a/nebo informac uloench v potai nezbytnch pro vyeto-
vn a je-li toho teba, prvo dostavit se na msto inu;
c) podat soudci dost o nazen znaleckho zkoumn;
d) na zklad povolen soudce nebo jeho dodatenho povolen, prvo nadit domov-
n prohldku, zadren vci a odposlech a zznam telefonnch hovor;
e) vslech svdk, kte jsou ochotni spolupracovat s orgny spravedlnosti a v ppa-
d poteby jsou povinni se dostavit k vslechu;
f) sdlen obvinn podezelmu pi respektovn jeho prv;
g) dost o vzet obvinnho do vazby nebo o jeho podzen soudnmu dohledu.

Pravomoci penesen na Evropsk delegovan veejn alobce by v ppad pote-


by (z asovch dvod nebo s ohledem na jednotlivou vc) mohly bt sten pe-
neseny na nrodn orgn (orgny trestnho sthn, policie nebo jin pslun orgny
sprvn finann, daov nebo celn ady. Ten by v takovm ppad byl vzn p-
slunmi ustanovenmi Corpus Juris.

3.4 PRAVOMOCI ADU EVROPSKHO VEEJNHO ALOBCE


PI SKONEN VYETOVN

V ppad, e by Evropsk delegovan veejn alobce dospl k zvru,


e vyetovn je skoneno, rozhodl by bu o tom, e zastav trestn sthn, nebo e
je teba projednat vc ped soudem.

37
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 38

Rozhodnut o ukonen trestnho sthn by bylo oznmeno Evropsk komisi, obvi-


nnmu a vem orgnm nebo osobm, kter o vci informovaly ad evropskho
veejnho alobce (nap. oznmily trestnou innost svch zamstnanc nebo podaly
stnost).
Rozhodnut projednat vc ped soudem, kter by bylo oznamovno stejnm zpso-
bem jako rozhodnut podle pedchozho odstavce, by obsahovalo jmno, bydlit
obvinnho, popis skutk a jejich prvn kvalifikaci, jako i odvodnn, pro m bt
vc projednna ped soudem. Pezkum tohoto nvrhu by podle studie nleel do pra-
vomoci soudce svobod, kter by pedloil vc pslunmu soudu a pedvolal k soudu
obvinnho na stanoven den a hodinu.

3.5 ZASTUPOVN VEEJN ALOBY A ZASTAVEN TRESTNHO STHN

Pro vymezen trestn iny, by zastupoval ad evropskho veejnho


alobce veejnou alobu ped tmi soudy, kter stanovuje platn zkon konkrtnho
sttu. Orgny veejn aloby konkrtnho sttu by byly oprvnny v uritch ppa-
dech vst trestn sthn spolu s nm, jestlie protiprvnm jednnm obvinnho
byly pokozeny t nrodn zjmy. V takovm ppad by platily stejn zsady pro
doruovn a pedvoln k zen ve vztahu k nrodnm orgnm veejn aloby
a tmto by bylo souasn umonno seznmit se v dostaten dob s obsahem trest-
nho spisu.
Pro trestn iny uveden v Corpus Juris by bylo nutno zastavit trestn sthn v p-
pad smrti obvinnho (pokud jde o prvnickou osobu v ppad jejho zruen),
nebo v ppad uplynut promlec doby nebo dosaen dohody prostednictvm
narovnn za nsledujcch podmnek:
a) pokud jde o promlen, uplynula-li doba pti let, kter se pot ode dne spch-
n trestnho inu, jestlie v tto dob nebyl uinn dn vyetovac kon nebo
nebylo vedeno trestn sthn; pokud vyetovn nebo trestn sthn bylo vedeno,
trestn in se promluje po uplynut pti let od poslednho vyetovacho konu
nebo konu trestnho sthn. Ve vech ppadech sdlen obvinn podezelmu
peruuje promlen lhtu;
b) narovnn je vyloueno v ppadech recidivy, v ppadech, kde byly pouity zbra-
n nebo padlky a v ppadech podvod, pi kterch pachatel zskal nejmn
50.000 EUR. V jinch ppadech by mohly nrodn orgny navrhnout adu evrop-
skho veejnho alobce, aby ppady, v nich se jedn jak o trestn in podle
nrodnho prva, tak o trestn in podlhajc evropsk soudn pravomoci, byly
vyzeny mimosoudn cestou narovnn.13 V ppad zamtnut tohoto nvrhu by
ad evropskho veejnho alobce byl povinen podat nvrh na projednn vci
soudem. Rozhodnut o narovnn podlh kontrole soudce svobod.

13 Narovnn by bylo mon za nsledujcch podmnek: obvinn uin dobrovoln piznn viny, orgny
inn v trestnm zen maj k dispozici dkazy o vin postaujc k postaven obvinnho ped soud, roz-
hodnut o narovnn je uinno veejn a dohoda o narovnn respektuje zsadu pimenosti.

38
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 39

3.6 PRAVOMOCI ADU EVROPSKHO VEEJNHO ALOBCE


PI VKONU ROZHODNUT

Po prvn moci odsuzujcho rozsudku by tento ml bt neprodlen ozn-


men adem evropskho veejnho alobce mstn pslunm orgnm lenskho
sttu. V ppad trest, jakmi jsou trest zabrn vci, odnt prv i zveejnn roz-
sudku, by mohl bt jejich vkon proveden na jinm mst i mstech (sttech), ne je
vykonvn trest odnt svobody. ad evropskho veejnho alobce spolu s nrodn-
mi orgny by byl odpovdn za nazen a kontrolu vkonu rozhodnut, pokud tak
nebylo inno automaticky.
Studie obecn pedpokldala, e vkon trestu se d normami platnmi v lenskm
stt, kter je mstn pslun k vkonu rozhodnut.
Pesto ad evropskho veejnho alobce by ml dohlet na provdn nsledu-
jcch princip spolench pro cel zem Evropsk unie:
a) doba strven ve vazb obvinnm v te trestn vci v jakmkoli stt a v jak-
koli fzi zen mus bt zapotna do vmry trestu odnt svobody uloenho
soudem;
b) nikdo nesm bt trestn sthn ani odsouzen v lenskm stt pro tent sku-
tek kvalifikovan jako trestn in podle Corpus Juris, o kterm ji bylo rozhodnu-
to zproujcm nebo odsuzujcm pravomocnm rozsudkem v ktermkoli lenskm
stt Evropsk unie (ne bis in idem).

Podle Corpus Juris by ad v odvodnnch ppadech mohl na dost osoby


odsouzen k trestu odnt svobody povolit jej pedn k vkonu trestu do jinho
lenskho sttu, ne kter byl stanoven v rozsudku.

3.7 MSTN PSLUNOST ADU EVROPSKHO VEEJNHO ALOBCE


(RATIONE LOCI), TERITORILN INEK ROZSUDK
A SPOLUPRCE SE TETMI ZEMMI

V rmci jednotn prvn oblasti ve vcech trestnch, by mstn pslu-


nost mla bt stanovena za pouitm principu evropsk teritoriality podle nsledu-
jcch pravidel:
a) lenov adu evropskho veejnho alobce, stanoven editelem tohoto adu
pro veden trestnho sthn a zen vyetovn ve vybranch trestnch vcech,
vykonvaj svoji pslunost po celm zem Evropsk unie;
b) pkaz k zaten a rozhodnut vztahujc se ke shora uvedenm trestnm inm
uinn soudem jakhokoli lenskho sttu jsou platn po celm zem Evropsk
unie, jako je tomu u rozsudk.

V ppad, e by vyetovn vyadovalo jakoukoli formu prvn pomoci tetho


sttu, ad evropskho veejnho alobce by vyzval nrodn orgny zem, v n se
vede hlavn st vyetovn, aby provedly dodn u pslunho tetho sttu podle
platnch nrodnch a mezinrodnch norem.

39
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 40

4. ZELEN KNIHA O TRESTNPRVN OCHRAN


FINANNCH ZJM ES A ZZEN ADU
EVROPSKHO VEEJNHO ALOBCE

4.1 VODN VKLADY

Pestoe Corpus Juris ani Corpus Juris 2000 nebyly jako celek uvedeny
v ivot, nkter z navrhovanch soust samostatn pronikly a do evropsk legis-
lativy nebo se staly pedmtem nslednch projekt i vah de lege ferenda.
Tak napklad z iniciativy OLAF Komise pipravila nvrh na doplnn ustanoven
l. 280 Smlouvy o ES o partii zavdjc Evropskho veejnho alobce jako orgn pro
trestn sthn trestnch in proti finannm zjmm ES. Ovem smlouva z Nice nvr-
hy v oblasti trestnprvn ochrany finannch zjm ES, konkrtn monost zaveden
institutu Evropskho veejnho alobce, nereflektovala.
V ppad projektu Evropskho veejnho alobce takovm dokumentem byla pe-
devm tzv. Zelen kniha14 o trestnprvn ochran finannch zjm ES a zze-
n adu Evropskho veejnho alobce.15 Kniha byla publikovna za elem
podrobnjho seznmen odborn veejnosti s tmto projektem a souasn za elem
zjitn relnch monost implementace tohoto instrumentu.
Zelen kniha o evropskm veejnm alobci byla koncipovna jako specifick
forma dotaznku, kde Komise poloila konkrtn dotazy, na kter pak byly provedeny
odpovdi ve form rozshlch koment, rozbor a vah.
Po vodnch partich, zabvajcch se pedevm pvodem projektu (viz pojednn
o Corpus Juris a prvnch nstrojch k ochran finannch zjm ES), Kniha popisuje
dal iniciativy z doby bezprostedn pedchzejc publikaci Knihy, jako napklad
nvrh smrnice Evropskho Parlamentu a Rady o trestnprvn ochran finannch
zjm ES, pedloen komis dne 25. 1. 2001.16
Objektem Zelen knihy nebyla ovem jen problematika ochrany finannch zjm
ES, ale objevovaly se v n argumenty, kter odrely veobecn snahy o boj proti pes-
hranin kriminalit napklad v dokumentech ze zasedn Rady v Tampere, kde bylo
zdrazovno, e pachatel trestnch in nesm zneuvat odlinost v prvnch syst-
mech lenskch stt.17 Znamen to, e institut Evropskho veejnho alobce by spo-
lupsobil pi vytven prostoru sbobody, bezpenosti a spravedlnosti.
Nsledujc st Zelen knihy se zabvala dvody, pro kter se trestnprvn
ochrana finannch zjm ES na horizontln i vertikln rovni nutn jev jako

14 Zelen knihy jsou diskusn dokumenty zveejovan Komis. Vztahuj se k urit oblasti politiky
k tmatu, kter se Komise chyst regulovat. Ukazuj smr, kterm se regulace jednotnho trhu bude
v budoucnu ubrat. Tyto dokumenty jsou ureny pedevm zastnnm stranm, organizacm i jednot-
livcm, kter tm jsou vyzvny k tomu, aby se zapojily do procesu konzultace a debaty. Sna se vytvoit
prostor k rozvaze a zahjit tak konzultaci na evropsk rovni na urit tma. Takov vyvolan konzulta-
ce jako reakce na zelenou knihu pak mohou vst a k vydn Bl knihy, kter navrhne soubor kon-
krtnch prostedk spolen akce na komunitrn rovni. Bl kniha je nsledn programovm doku-
mentem stedndobho vhledu.
15 COM (2001) 715 final ze dne 11. 12. 2001.
16 COM (2001) 272.
17 Presidency Conclusions, Tampere European Council, 15 and 16 October 1999, point 5.

40
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 41

nezbytn, jako statistick daje, vsledky innosti OLAF, atd.18 OLAF ostatn byl
jakmsi hnacm motorem projektu Evropskho veejnho alobce a dokonce ped-
pokldal svou aktivn lohu v projektu, protoe jeho schizofrenn postaven v rmci
tpilov struktury EU mu neposkytovalo a dosud neposkytuje potebn pravomoci
umoujc plynul pechod od administrativnho k trestnprvnmu vyetovn. Sou-
asn by zavedenm Evropskho veejnho alobce dolo k eliminaci fragmentrn
a nejednotn pravy v lenskch sttech EU. V tom byla spatovna pidan hodnota
zamlenho projektu.
Vznamn st (oproti partim, kter byly publikovny v Corpus Juris) byla vno-
vna loze Evropskho veejnho alobce pi ochran lidskch prv a zkladnch
svobod a to nejen v intencch tradinch akt (Evropsk mluva o ochran lidskch
prv a zkladnch svobod), ale i v rmci politickch cl deklarovanch Chartou
zkladnch prv EU.19
Protoe se v mezidob podailo zaloit orgn pro koordinaci mezinrodn justin
spoluprce v trestnch vcech EUROJUST, Zelen kniha pochopiteln provedla
porovnn monost tchto dvou instituc v ppadn praxi. Ponkud nepesvdiv
a ne zcela relevantn kniha upozornila na to, e EUROJUST m velmi irok pole
psobnosti, zatmco Evropsk veejn alobce, jako orgn Spoleenstv by psobil jen
pi trestnprvn ochran finannch zjm ES.
Prvn zklad pro zzen Evropskho veejnho alobce ml tvoit doplnk st-
vajc pravy podle l. 280 Smlouvy o ES o ochran finannch zjm ES tak, e by
za nj jako projev vle Evropskho parlamentu a Rady EU (s pou. l. 251) na zkla-
d rozhodnut pijatho kvalifikovanou vtinou byl vloen nov lnek 280a, jen by
zizoval ad evropskho veejnho alobce.
Podle tohoto nvrhu by Evropsk veejn alobce odpovdal za vyptrn,
trestn sthn a postaven ped soud vech pachatel (a dalch astnk) trest-
nch in proti finannm zjmm ES, vystupovn ped nrodnmi soudy v tch-
to vcech v souladu s pslunou komunitrn legislativou. Porovnme-li tento
nvrh s nvrhem pravy psobnosti Evropskho veejnho alobce podle Corpus
Juris, zjistme vraznou podobnost, ne-li shodu. Inspirace projektem je tedy zejm
a odrazila se v podstat ve vech nsledujcch nvrzch Zelen knihy.
Pravomoc Evropskho veejnho alobce by podle Zelen knihy mla bt vyme-
zena v souladu s principy proporcionality a subsidiarity tak, aby byl schopen inn
vykonvat sv posln na zem cel Evropsk unie. Kniha vslovn hovo o postup-
nm smrovn projektu k vytvoen jednotn (evropsk) oblasti trestnho sthn
a vyetovn ve smyslu l. 299 Smlouvy o ES. Evropsk veejn alobce by v tto
oblasti:
dil a koordinoval trestn sthn;
pmo provdl vyetovn;
dbal na dodrovn soudnch zruk zkonnosti zen;

18 Zvlt: European Commission, Annual report 2000: protection of the Communities financial interests
and the fight against fraud, COM (2001) 255. Kniha provzela jednotliv nvrhy konkrtnmi praktic-
kmi pklady z oblasti ochrany finannch zjm ES.
19 OJ C 364, 18. 12. 2000.

41
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 42

pi zsazch do oblasti lidskch prv a zkladnch svobod byl podroben rozhodo-


vac a kontroln pravomoci soudce svobod;
podval obalobu a zastupoval ji vlun ped nrodnmi soudy.

Na zem lenskch stt by vykonvali psobnost adu nmstci Evropskho


veejnho alobce. Jejich sdla by byla na teritoriu lenskho sttu.
Zelen kniha vnovala zvltn pozornost otzkm organizace a postaven adu
evropskho veejnho alobce. Za tmto elem stanovila nsledujc poadavky:

4.2 NEZVISLOST EVROPSKHO VEEJNHO ALOBCE

Komise navrhovala, aby se postaven alobce odvjelo od postaven soud-


c Evropskho soudnho dvora. alobce by ml bt jmenovn (jmenovac procedura)
z osob, jejich nezvislost je nad vekerou pochybnost zaruena a kter maj
pedpoklady bt jmenovny do nejvych justinch pozic v pslunm lenskm
stt. Pi vkonu sv psobnosti nesm poadovat ani pijmat dn pkazy.
alobce byl v Knize dokonce vslovn oznaen za specializovan justin orgn,
co znamen, e jej navrhovatel umstili ble justin ne exekutivn sfe.

4.3 JMENOVN A ODVOLN EVROPSKHO VEEJNHO ALOBCE

Jmenovac i odvolac procedura byla nastavena tak, aby byla v souladu


s poadavky nezvislosti Evropskho veejnho alobce a neumoovala zneuit tchto
nstroj k vyvoln jakchkoliv neistch vliv v oblasti jeho psobnosti. Podle navrho-
vatel by Evropsk veejn alobce ml bt jmenovn na nvrh Komise Radou na
zklad hlasovn kvalifikovanou vtinou se souhlasem Evropskho parlamentu.20
Jmenovn by mlo bt omezeno funknm obdobm 6 let bez monosti opako-
vanho jmenovn. Jmenovac obdob by tedy bylo del ne obdob Komise a Parla-
mentu, co je krom asov omezenosti jeho mandtu povaovno za dal zruku
jeho nezvislosti. Zelen kniha v tto souvislosti poloila otevenou otzku, zda
a nakolik by jeho postaven mlo bt v podrobnostech upraveno pedpisy o postaven
ednk Spoleenstv.
Evropsk veejn alobce by odpovdal za poruen sluebnch povinnost. V takovm
ppad by probhalo, opt v zjmu nezvislosti, na dost Evropskho parlamentu, Rady
nebo Komise zen ped Evropskm soudnm dvorem. Odvoln by bylo mon jen
tehdy, byl-li by Soudem uznn vinnm za zvan poruen povinnost.21

4.4 ORGANIZACE ADU EVROPSKHO VEEJNHO ALOBCE

Evropsk veejn alobce jako vedouc pracovnk evropsk veejn alo-


by by byl odpovdn za zen a koordinaci vyetovn a trestnho sthn pro

20 Zde bylo pihldnuto k prav rozhodovacho procesu provedenho Smlouvou z Nice.


21 Jako dal dvody ukonen funkce se pedpokldaly mrt, rezignace nebo uplynut funknho obdob.

42
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 43

vechny trestn iny v rmci jurisdikce tohoto alobce po celm teritoriu Evropsk
unie. Za tmto elem by byly vytvoeny vnitn organizan pedpisy.
Organizace by byla tvoena jednak centrlnm adem v Bruselu a jednak jednotli-
vmi ady v lenskch sttech vedenmi nmstky Evropskho veejnho alobce.
Vztahy mezi nmstky a Evropskm veejnm alobcem by tvoily zklad pro
fungovn tohoto adu. V kadm stt by byl jmenovn jeden nebo vce nmstk
Evropskho veejnho alobce. Tito by byli jmenovni Evropskm veejnm alob-
cem z kandidt navrench lenskmi stty. Mli by to bt veejn alobci z dom-
cho prosted, kte by mohli nebo nemuseli bt kvalifikovanmi soudci nebo jin
odpovdajc osoby v zemch, kde systm veejn aloby neexistuje. Tak nmstci
Evropskho veejnho alobce by mli bt jmenovni na pedem stanoven obdob,
ovem s tm, e Zelen kniha pedpokldala monost optovnho jmenovn v dalm
obdob, v zvislosti na podmnkch a monostech konkrtnho sttu.
Zelen kniha tak pedpokldala monost v rznch rovnch propojen mezi a-
dem nmstka v konkrtnm stt a mstnmi orgny veejn aloby a policie. Zklad-
n variantou byla pln separace tto funkce od jinch sttnch funkc, zatmco druh
monost pedpokldala vytvoen specializovanho veejnho alobce, kter by se
v rmci fungujcho systmu uvnit kadho lenskho sttu zabval ochranou finan-
nch zjm Evropskch spoleenstv. Tet monost by spovala ve svobod kadho
sttu zvolit prvn nebo druhou monost.
Disciplinrn odpovdnost nmstk s vkonem funkce by nleela Evropskmu
soudnmu dvoru. Nejt sankc za disciplinrn poklesek by bylo odvoln z funkce.
Pokud by nmstek byl souasn ve vztahu k lenskmu sttu a souasn ke Spoleen-
stvm, lo by zde o dlenou odpovdnost v zvislosti na nrodn nebo evropsk agend.
Nmstci by psobili jako komunikan mezilnek mezi Evropskm veejnm
alobcem a nrodnmi orgny, fakticky by umoovali vkon jednotlivch kon
Evropskmu veejnmu alobci. Tato decentralizovan struktura by vytvela souas-
n vazby s evropskmi stynmi alobci a evropskou justin st.
Evropsk veejn alobce by byl odpovdn za zen a koordinaci prce nmstk
v tom smru, jak rychle a inn probh vyetovn a trestn sthn. V tomto ohledu
by po dobu vkonu funkce byli nmstci podzeni Evropskmu veejnmu alobci na
vlun nebo v zvislosti na zaazen nmstka do sttnch orgn nevlun bzi.
Zelen kniha na jedn stran zdrazuje sice podzenost nmstk Evropskmu
veejnmu alobci, ovem souasn operuje s pojmy jako spoluprce a pomoc, co se
sice teoreticky nevyluuje, ale z hlediska obsahu pojmu podzenost pak jde spe o pln-
n pokyn nebo jinou u formu zvislosti ne je povinnost spolupracovat a pomhat si.
V tomto ohledu by bylo zejm na mst text jet vrazn dopracovat.
Dleitm otzkm spojenm s financovnm, resp. rozpotem, adu Evropsk-
ho veejnho alobce vnovala Zelen kniha tak dostatenou pozornost. Zpracovatel
pochopili, e podmnkou nezvislosti adu evropskho veejnho alobce je samostat-
n a nezvisl zpsob financovn adu, take zvolili specifick, od ostatnch financ
oddlen, model, kter by ml takovouto nezvislost zaruovat. Nmstci v lenskch
sttech by mli bt financovni v plnm rozsahu lenskmi stty. Pokud by vznikly pi
fungovn nrodnch ad jin nklady, byly by hrazeny z prostedk rozpotu Evrop-

43
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 44

skho veejnho alobce. Pokud jde o jmenovn a odvolvn ostatnch zamstnanc,


toto by bylo podrobeno rozhodovac pravomoci pslunho vedoucho alobce.

4.5 POTEBA HARMONIZACE NRODNCH PEDPIS LENSKCH STT


V OBLASTI HMOTNHO I PROCESNHO PRVA

Vznamn sti Zelen knihy se zabvaly nezbytnost/monost odstranit


rozdly mezi jednotlivmi nrodnmi pravami v oblasti ochrany finannch zjm
Evropskch spoleenstv (tedy v hmotnm prvu). Na rozdl od projektu Corpus Juris
vak zde bylo nabdnuto nkolik odlinch technik:
postupovat podle nrodnho prva bez jakkoli harmonizace,
harmonizace sti nrodnho prva v rozsahu, kter by byl pedem stanoven
s odkazem na zbvajc nrodn prvo,
pln harmonizace konkrtnch nrodnch pedpis, piem by komunitrn prvo
v tomto rozsahu nahrazovalo nrodn prvo,
unifikace ve smyslu vytvoen autonomnho komunitrnho prva oddlenho od
prva lenskch stt.

Odstrann rozdl shora uvedenm zpsobem by mlo podmiovat hladk vkon


funkce Evropskho veejnho alobce. Byly proto tak navreny spolen definice
trestnch in, jako podvod, korupce, pran pinavch penz, trestn iny, kter
nespadaj do kategorie in proti finannm zjmm ES, zpronevra fond, zloinn
spolen, zneuit pravomoci, poruen sluebnho tajemstv a iny, kter mohou sou-
viset s ochranou finannch zjm ES. Tento katalog in v podstat koresponduje
s vtem provedenm v rmci projektu Corpus Juris, v nkterch ohledech zejmna
pokud jde o iny souvisejc s pedmtnmi skutkovmi podstatami byl doplnn.
Spolenmi tresty by byly tresty, kter odpovdaj jednak nrodnmu prvu, jed-
nak prvu Evropskch spoleenstv. Pokud jde o jejich druhy, odpovdaj tak tyto
projektu Corpus Juris. Trestn odpovdnost prvnickch osob odrela v nvrhu kom-
promisn een mezi dosud pijatmi evropskmi dokumenty a vraznmi rozdly
v jednotlivch nrodnch systmech.
Z procesnho pohledu kniha pedpokldala pijet (lnek 251 Smlouvy o ES)
zkladnch pravidel trestnho zen, rozsah jednotlivch pravomoc Evropskho
veejnho alobce, ppustnost dkazu, provdn soudn kontroly procesnch opate-
n pijatch Evropskm veejnm alobcem v rmci jeho psobnosti. Souasn kniha
upozorovala na potebu vytvoit pravidla pro povinnost nrodnch orgn oznamovat
pslunou trestnou innost, spolupracovat s Evropskm veejnm alobcem atd.
Velmi podrobn st Zelen knihy se zabvala otzkami prbhu ppravnho
zen, kter v zsad nevyboovalo z pedpoklad vytyench v minulosti projektem
Corpus Juris. Patrn nikoli nad rmec veobecnch vah zde jsou vslovn zmnna
pravidla ochrany lidskch prv a zkladnch svobod a vzanost Evropskho veejn-
ho alobce tmito pravidly, jako i odpovdnost za jejich zavdn a respektovn
v ppravnm zen. Je zdraznn nap. princip presumpce neviny, prvo obvinnho,
vetn prva na obhajobu, zkaz diskriminace, atd. Po vzoru systmu common law se

44
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 45

do innosti Evropskho veejnho alobce ml promtnout tzv. zkaz dvojho ohro-


en (double jeopardy principle ve smyslu lnku 50 Charty zkladnch prv EU).
Ostatn ada dalch ustanoven Charty se mla vztahovat na innost Evropskho
veejnho alobce v ppravnm zen rovn.
Pomrn realisticky pistoupil nvrh tak k volb zsady, kter je v teorii oznao-
vna jako zsada legality, resp. oportunity trestnho sthn. Oproti projektu Corpus
Juris zde nachzme nejednoznan een zaloen na kombinaci obou, ovem peva-
uje stle povinnost k trestnmu sthn.
Ve vztahu k psobnosti nrodnch alobc lenskch stt mla bt psobnost
Evropskho veejnho alobce a jeho nmstk zaloena na zsad pednosti komu-
nitrnho prva ped nrodnm prvem a pednosti lex specialis ve vztahu k lex gene-
ralis. Kniha eila podrobnosti i v ppad tzv. hybridnch trestnch in, tedy tvoe-
nch jednak iny proti finannm zjm ES a iny ostatnmi.
Kniha pedkldala konkrtn prostedky, ktermi by bylo provdno vyetovn.
Mezi n by nleely zsady presumpce neviny, opatovn dkaz ve prospch
i v neprospch obvinnho, ovem vedle toho i monost navrhovat soudci vydn zat-
kacho rozkazu, pedvolvat a vyslchat svdky a obvinnho, zajiovat prostedky
na tech, naizovat odposlechy telefonnch hovor a pouvat speciln vyetovac
techniky ve vztahu k ochran finannch zjm Evropskch spoleenstv, vetn mezi-
nrodnch akt veejnho prva.

4.6 SOUDN KONTROLA INNOSTI EVROPSKHO VEEJNHO ALOBCE


V PPRAVNM ZEN

Prvo rozhodovat o zsazch do lidskch prv a zkladnch svobod v p-


pravnm zen by podobn, jak je tomu v studii Corpus Juris, bylo sveno tzv. soud-
ci svobod. Zelen kniha vnuje pozornost podmnkm zzen tohoto orgnu v len-
skch sttech a jeho pravomocm. Lze strun shrnout, e psobnost soudce svobod
by odpovdala tmto institutm fungujcm v ad lenskch stt Evropsk unie jako
nap. Itlie, Nmecko, apod., kde pvodn vyetujc soudce ztratil faktick vyeto-
vac pravomoci a jeho psobnost byla omezena pouze na kontrolu zkonnosti p-
pravnho zen v rznm rozsahu, nebo toliko k rozhodovn o zsazch do prv
a svobod obvinnho, ppadn jinch osob. Proti rozhodnut tohoto soudce by byl p-
pustn opravn prostedek. Kniha nabz nkolik variant, jak by bylo o tomto oprav-
nm prostedku rozhodovno.
Prvn monost by bylo vyuit tzv. Evropsk komory pro ppravn zen,
podobn instituce jako psob v rmci nkterch systm nrodnho soudnictv (Fran-
cie). Druhou monost by bylo rozhodnut nrodnho odvolacho soudu, tzn. e by se
nezizovala nov instituce. Evropsk komise upednostuje tuto druhou monost.
S ohledem na potebu zkonnho proveden ppravnho zen, Kniha pedpokldala
rozshlou monost opravnch prostedk proti postupu Evropskho veejnho
alobce a jeho orgn, o nich byl rozhodoval v tomto ppad soudce svobod. Vzhle-
dem k tomu, e jde o strukturu veejn aloby, kter neumouje pouvn typickch
odvolacch instannch prostedk, byl tento postup zvolen jako jedin mon.

45
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 46

4.7 VZTAHY EVROPSKHO VEEJNHO ALOBCE S NRODNMI SOUDY


A JINMI INSTITUCEMI A ORGNY

V oblasti vzjemn spoluprce s orgny lenskch stt se v Zelen knize


objevuje poadavek na vzjemn uznvn. Tento poadavek by nebyl automatic-
km uznvnm vech opaten k zajitn osob a vc pijmanch Evropskm veej-
nm alobcem, ale znamenal by ve skutenosti monost, e by nrodn soudce jejich
legitimitu v ppad nmitek pezkoumal.
Pokud by Evropsk veejn alobce pouval opaten k zajitn osob a vc,
v nich by dochzelo k poruen zkladnch prv a svobod, musel by v takovm p-
pad vydat souhlas nebo pkaz pslunho nrodnho soudce.
Zelen kniha navrhuje rozdlen oprvnn vydvat opaten k zajitn osob a vc
mezi Evropskho veejnho alobce a nrodnho soudce v zvislosti na stupe zsahu
do zkladnch prv vtem jednotlivch opaten v pslun pravomoci.
Spoluprce s nrodnmi orgny byla pedloena v knize v podob nkolika variant.
Bu bude Evropsk veejn alobce vykonvat pravomoci pmo, nebo bude vyuvat
povinn pomoci orgn lenskch stt, nebo se pizpsob prosted, kter vyaduje
pslun lensk stt.
Ppravn zen podle Zelen knihy me skonit bu podnm obaloby
pslunmu nrodnmu soudu nebo zastavenm trestnho sthn, kter me bt
bu fakultativn nebo obligatorn. Dvody pro tato opaten byly v Zelen knize
mnohem obecnji a mn dsledn provedeny ne napklad v eskm trestnm
zen.
V zen ped soudem by vystupoval Evropsk veejn alobce jako strana. zen
ped soudem by probhalo podle nrodnho trestnho du.
Zelen kniha vnuje pozornost tak uren soudu lenskho sttu, u kterho se m
vst hlavn len.
Jako zkladn kritrium, kter je povaovno za prvn monost uren pslunosti
soudu, se nabz typicky a obdobn jako je tomu napklad v esk republice, msto
spchn inu, dle sttn pslunost nebo msto bydlit fyzick osoby nebo sdlo
prvnick osoby, dle by se mlo vzt v vahu msto, kde se nachzej dkazy nebo
msto, kde byl obvinn zadren.22
Zelen kniha se v popisu zen ped soudem bl pojet adversrnho systmu
trestnho zen zaloenho na zjiovn skutkovho stavu bez dvodnch pochyb-
nost (evidence beyond all reasonable doubt). Prva obvinnho a svdk jsou zaru-
ena a svena ochran nrodnho prva, zejmna se to tk zkazu sebeobviovn
a prva na obhajobu.
Druh varianta, kter by umoovala urit pslunost nrodnho soudu, nabz
monost autonomnho rozhodnut Evropskho veejnho alobce o tom, kter soud je
pslun. Tato otzka vak v Zelen knize nebyla zcela dsledn vyeena a vyvol-
v urit pochybnosti o dodrovn prva na svho soudce ve smyslu stavnch doku-

22 Tato pslunost se vak v dnm ppad nedotk stdia ppravnho zen, kde je pslunm vdy
evropsk alobce a poslze podle dalch kritri jeho nmstek v pslunm lenskm stt.

46
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 47

ment lenskch stt i akt mezinrodnho prva veejnho, zabvajcch se ochra-


nou lidskch prv a zkladnch svobod.
Veejnou alobu by v konkrtnm stt nezastupoval pmo Evropsk veejn alob-
ce, ale z dvodu praktinosti a vhodnosti pedevm jeho nmstek psobc v tto zemi.
Samostatn st Zelen knihy je vnovna postaven obti. Kniha ovem na tomto
mst poskytuje opt nejednoznanou odpov, kdo by jmnem Evropskch spole-
enstv vystupoval jako pokozen v trestnm zen (partie civile). Komise odmt
akceptovat mylenku, e Evropsk spoleenstv jsou univerzlnm pokozenm
v takovch ppadech, do dalch een se vak Zelen kniha nepout.
Podobn jako tomu je v zemch se systmem common law se Zelen kniha vnuje
velmi otzkm pouitelnosti dkaz a jejich ppustnosti v zen ped soudem.
V tto souvislosti se zmiuje poadavek ze zasedn Evropsk rady v Tampere, podle
nho zkonn opaten dkaz orgny lenskho sttu mus bt ppustnm dkazem
ped soudem jinho lenskho sttu.23
Zelen kniha definuje z tohoto dvodu dkazy, kter jsou neppustn jako dkazy
zskan nezkonnm zpsobem, piem hodnotcm kritriem je prvo lenskho
sttu, ve kterm byl dkaz proveden.
Na rozdl od projektu Corpus Juris, Zelen kniha odepela evropskmu veej-
nmu alobci vliv na vkon rozsudku uloenho lenskm sttem, piem hlav-
nm dvodem pro toto opaten je podle zpracovatel knihy skutenost, e vkon tre-
stu nle vlun do psobnosti lenskch stt.

4.8 VZTAHY EVROPSKHO VEEJNHO ALOBCE


K EVROPSKM A MEZINRODNM ORGNM A INSTITUCM,
VZTAHY S ORGNY TETCH STT

Pomrn rozshl partie Zelen knihy se pak zabv vztahy Evropsk-


ho veejnho alobce k dalm evropskm nebo mezinrodnm institucm i org-
nm, zabvajcm se zcela nebo z sti ochranou finannch zjm ES (trestnprvn
ochrana vetn policejn spoluprce, tedy ve vztahu k Eurojustu, Europolu, Evropsk
justin sti, dal ochrana OLAF).
Ve vztahu k Eurojustu se pedpokldalo pedevm vzjemn nevmovn do
oblast psobnosti, ppadn zk spoluprce, pokud by toho bylo teba. Ve vztahu
k Europolu kniha navrhovala stejn vztahy, jak maj jin instituce zabvajc se mezi-
nrodn justin spoluprac s tmto orgnem, tedy pedevm vmnu informac.
Spoluprce s Evropskou justin st mla bt upravena podmnkm, kter ped-
pokld vlastn intern s Evropskho veejnho alobce.
Vznamn pozornost byla knihou vnovna vztahu mezi Evropskm veejnm
alobcem a OLAF, protoe s ohledem na rozsah psobnost obou tchto orgn
v oblasti ochrany finannch zjm ES by v konkrtnm ppad fakticky hrozilo pe-
krvn pravomoc tchto orgn. Kniha naznaovala nkolik monost, kter vak by
pesahovaly vznam Zelen knihy, take jen schematicky naznaila potebu nvaz-

23 Zvry ze zasedn v Tampere, bod 36.

47
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 48

nosti vyetovn provdnho OLAF a pouitelnosti jeho vsledk v trestnm zen,


kter by pak vedl Evropsk veejn alobce. Znamenalo by to ovem zmnu postave-
n OLAF v nkterch smrech.
Ve vztahu k tetm sttm pedpokldala kniha monost pm justin spolu-
prce mezi Evropskm veejnm alobcem a pslunmi orgny tchto stt podle
pravidel mezinrodn justin spoluprce.

4.9 ZVRY ZELEN KNIHY

Zelen kniha pedpokld legitimitu Evropskho veejnho alobce zalo-


enou na pedpisech Spoleenstv. Proto navrhuje provst novelizaci pslunch usta-
noven Smlouvy o ES tmto zpsobem:
jmenovn nezvislho Evropskho veejnho alobce, kter byl provdl centralizo-
vanm zpsobem vyetovn a trestn sthn a vykonval funkce veejn aloby u p-
slunho nrodnho soudu ve vcech ochrany finannch zjm Evropskch spoleenstv,
pijet pravidel, kter budou pedevm upravovat:
 organizaci adu evropskho veejnho alobce a vztahy k nrodnm institucm,
 pravidla upravujc trestn prvo hmotn, kter by ml Evropsk veejn alobce
aplikovat,
 zvltn procesn pravidla, tkajc se ochrany lidskch prv, vzjemnho uznv-
n, vyetovacch metod a opaten k zajitn osob a vc a harmonizaci na p-
slun rovni, podzen kontrole soudce svobod,
 vjimky ze zsady legality a pidlovn vc zejmna v ppadech, kdy pjde
o tzv. smen ppady v psobnosti jak Evropskho veejnho alobce, tak nrod-
nch orgn veejn aloby
 pravidla upravujc ppustnost a provdn dkaz,
 vztahy mezi Evropskm veejnm alobcem a dalmi nrodnmi evropskmi
nebo mezinrodnmi orgny, zejmna s ohledem na ochranu osobnch daj,
 monosti podvn opravnch prostedk proti rozhodnutm Evropskho veejn-
ho alobce.

Za elem projednn obsahu Zelen knihy byl uspodn v roce 2002 tzv. kulat
stl, na kterm na tisc zstupc ministerstev, profesnch komor, asociac a jinch
sdruen, zabvajcch se otzkami europeizace trestnho prva mohlo prezentovat sv
stanoviska k tomuto projektu. Vsledkem pak je nsledn zprva Komise ES, kter
provedla strun rozbor a vyhodnocen jak textu Zelen knihy, tak i pipomnek, kter
k n byly uplatnny ze strany zmnnch instituc. Vsledkem byl pozitivn nzor
Komise na monost zaveden Evropskho veejnho alobce v rmci tzv. institucio-
nlnch reforem a pedevm vymezen jeho vztahu k orgnu pro justin spoluprci
v Evropsk unii Eurojust. Dokument zatm nepedpokldal monost slouen obou
instituc, event. pemny Eurojustu v ad evropskho veejnho alobce.24

24 Follow-up Report on the Green Paper on the criminal law protection of the financial interests of the Com-
munity and a establishment of a European Prosecutor, C0M(2003) 128 final, ze dne 19. 3. 2003.

48
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 49

5. EVROPSK STAVN SMLOUVA


A EVROPSK VEEJN ALOBCE

Evropsk stavn smlouva na rozdl od vech pedchozch vah odmtla


vytvoen dal nov evropsk instituce v podob adu evropskho veejnho alob-
ce, naopak pedpokldala monost pemny Eurojustu v tento orgn. Tento vvoj je
pomrn kurizn, protoe Eurojust byl vlastn koncem devadestch let zaloen jako
konkurenn projekt k nvrhu Evropskho veejnho alobce.25
Za tmto elem lnek III-273 zakotvoval zmocnn k vydn evropskho
zkona o Eurojustu. lnek III-274 ml poskytnout Rad zmocnn k vytvoen
(z Eurojustu) adu evropskho veejnho alobce na zklad evropskho zko-
na, pijatho jednomysln a po souhlasu Evropskho parlamentu, a to pro boj
proti trestnm inm dotkajcm se finannch zjm Unie. Jeho kolem by, p-
padn ve spojen s Europolem, mlo bt vyetovn a sthn pachatel trestnch
in proti finannm zjmm Unie vymezench evropskm zkonem, ve vztahu
k nim by zastupoval veejnou alobu ped pslunmi soudy lenskch stt.
Evropsk zkon ml dle urit obecn pravidla pro ad evropskho veejnho
alobce, podmnky pro vkon jeho funkce, procesn pravidla pouiteln pro jeho in-
nost, vetn ppustnosti dkaz a soudnho pezkumu procesnch opaten uinnch
pi vkonu jeho funkce. Evropsk rada by mohla ve form evropskho rozhodnut
rozit pravomoci adu evropskho veejnho alobce i na boj proti zvan trest-
n innosti s peshraninm rozmrem, kter se dotk vce ne jednoho lenskho
sttu (lnek III-274 odstavec 4).

6. LISABONSK SMLOUVA

Pokud by byla ratifikovna Lisabonsk smlouva (2007), kter nepo-


chybn navazuje na mnoho ustanoven z Evropsk stavn smlouvy a v trestnm
prvu pebr jej filosofii, pinesla by do evropskho prva nov mechanismus, kter
m umonit lenskm sttm bu pokraovat nebo se zdret pijmn opaten
v oblasti justin spoluprce v trestnch vcech i v ppad, kdy nkter lensk stty
projev nesouhlas. Jednalo by se zejmna o pravu vzjemnho uznvn soudnch
rozhodnut, pijmn minimlnch pravidel pro vymezen trestnch in a sank-
c, zzen adu Evropskho veejnho alobce a v ppad policejn spolupr-
ce. lo by zde o kompromisn een, kter by mlo bt uplatovno na msto mo-
nosti blokovat urit vvoj v tto oblasti tm, e bude uplatnn, podobn jako je tomu
od doby pijet Nicesk smlouvy, systm tzv. poslen spoluprce. Zkladem tto
poslen spoluprce je pravidlo, podle kterho pestoe nebude dosaen potebn
souhlas s pijetm opaten, a o poslenou spoluprci bude mt zjem nejmn 9 len-
skch stt, oznm tyto stty svj zmr Evropskmu parlamentu, Rad a Komisi.

25 Srov. nap. H. Nilsson, Eurojust Beginning of the End of European Public Prosecutor?, konference
Eurojustice Santander, 1999.

49
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 50

Toto oznmen me bt uplatnno na msto povolen podle lnku 10 odst. 2 Smlou-


vy o Evropsk unii, ve znn Lisabonsk smlouvy k pouit poslen spoluprce. Zna-
men to, e nesouhlas jinch stt nebude znamenat systm prva veta.
Podle Lisabonsk smlouvy by justin spoluprci tvoily dva hlavn pile:
vzjemn uznvn rozsudk a soudnch rozhodnut,
sbliovn prvnch a sprvnch pedpis lenskch stt.

S tmto clem me opaten EU stanovit minimln pravidla pro oblasti, kter jsou
problematick (lnek 69a Smlouvy o fungovn Evropsk unie, ve znn Lisabonsk
smlouvy).
Lisabonsk smlouva pedpokld tak poslen mechanismus v otzce zzen
adu evropskho veejnho alobce. V lnku 69e Smlouvy o fungovn Evropsk
unie, ve znn Lisabonsk smlouvy (lnek 86 novho slovn Smlouvy o fungov-
n Evropsk unie) se zavd monost zdit jednomyslnm rozhodnutm Rady z Euro-
justu ad evropskho veejnho alobce. Evropsk veejn alobce by ml psobit
pi trestnm zen ve vcech pokozujcch nebo ohroujcch finann zjmy ES. P-
slunmi soudy by byly soudy lenskch stt.

7. ZVRY

Mezinrodn justin spoluprce v trestnch vcech v historicky tradin


podob je sloitm a z hlediska formy neprunm systmem pravidel, vztah, upra-
vovanch jednak akty mezinrodnho prva veejnho, a jednak vnitrosttn pravou
jednotlivch stt. Je zaloena na vzjemnm respektovn prva sttu trestat pacha-
tele trestnch in, spchanch zejmna na zem tchto stt.
Evropsk spoleenstv a potamo Evropsk unie z praktickch dvod, vynuce-
nch postupem integrace, zejmna v kontextu se zruenm vnitnch hranic mezi len-
skmi stty Evropsk unie, usiluj ji adu let o zjednoduen a zefektivnn tto spo-
luprce. S ohledem na to, e Evropsk unie je tvoena pomrn rigidn tpilovou
strukturou a prav mezinrodn justin spoluprce je vnovn pedevm tet
mezivldn pil, rychlmu postupu tmto smrem brn cel ada prvnch mechanis-
m, kter se vce i mn spn v poslednch letech sna pekonat i Evropsk soud-
n dvr.
V podmnkch Evropskch spoleenstv a Evropsk unie jsou proto del dobu
inny rzn pokusy o vce i mn teoretick een tchto otzek. Mezi nejvznam-
nj nepochybn nle pmoar a na kombinaci harmonizace, asimilace spolupr-
ce a vzjemnho uznvn zaloen systm evropsk veejn aloby, kter by psobil
pmo na rovni Evropsk unie i na zem lenskch stt ve vymezen oblasti spo-
lenho zjmu lenskch stt a ES a tak zajistil innj, pimenj a vce odra-
zujc systm uplatovn preventivnch i represivnch opaten v oblasti trestnho
prva ve vztahu k prostedkm pochzejcm z rozpotu Evropskch spoleenstv.
Pokusy o zaveden tohoto orgnu do evropskho prva vak zatm nebyly spn.
Evropsk stavn smlouva byla prvnm dokumentem, v nm projekt Evropskho

50
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 51

veejnho alobce nadji na spch sliboval. Nakonec vak pro nedostatek ratifikac
nemohla bt uvedena v ivot.
Jako souasn perspektivn een se nabz postup, kter upravuje zatm nera-tifi-
kovan Lisabonsk smlouva v rmci zruen tpilov struktury a poslen nstroj
vzjemn spoluprce v oblasti trestn. Jde ovem jen o rmcov vymezen bez blich
podrobnost, kter by patrn byly sveny provdcm pedpism. Jejich obsah by
v mnohm mohl erpat jak ze studie Corpus Juris, tak i z obsahu tzv. Zelen knihy,
kterto v mnohm naznauj, jak organizace, psobnost, vnj a vnitn vztahy by
pro Evropskho veejnho alobce byly potebn a pijateln.

PROJECT OF EUROPEAN PUBLIC PROSECUTOR


(NEW EXPRESSION OF INTERNATIONAL JUDICIAL COOPERATION
IN CRIMINAL MATTERS IN THE EU?)

Summary

The need to prosecute perpetrators of crime affecting the financial interests of the European
Communities more effectively has led the Commission, Parliament to set up special experts teams for
analysing possibilites of common rules for investigation, prosecution and trial in cases detrimental to
financial interests of European Communities. Corpus Juris and Corpus Juris 2000 proposed establishing
a European Public Prosecutor with responsibility in this field to remedy the fragmentary nature of the
European criminal-law enforcement area.
The follow-up document Green Paper on criminal-law protection of the financial interests of the
Community and the establishment of a European Prosecutor, which was adopted on 11 December 2001, had
two objectives: to clarify ideas and throw up options and preferences regarding ways of implementing the
original proposal, and to open the debate to all circles concerned on the eve of enlargement and in view of
the forthcoming constitutional review of the Treaties.
The European Constitution and Lisbon Treaty propose establishing the European Public Prosecutor from
European Office for Judicial Co-operation (Eurojust) as a new level of international co-operation in judicial
matters concerning of the protection of the financial interests of EC.

Key words: The European Public Prosecutor, protection of the financial interests European Communities,
Criminal proceedings, international judicial cooperation in criminal matters, Corpus Juris, Corpus Juris
2000, Green Paper, preparatory criminal proceedings, court, protection of human rights and fundamental
freedoms in criminal proceedings.

51
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 52
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 53

2008 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 2 PAG. 5360

VLIV JUDIKATURY EVROPSKHO SOUDU


PRO LIDSK PRVA
NA HARMONIZACI TRESTNHO ZEN V EVROP
HARALD CHRISTIAN SCHEU

1. VOD

Evropsk mluva o ochran lidskch prv a zkladnch svobod (ELP)


z roku 19501 obsahuje nejvyvinutj mezinrodn pravu lidskch prv a stala se
symbolem evropsk jednoty, kter pesahuje rmec Evropsk unie. V souasn dob
t ELP 47 smluvnch stt. Rozshl prava bhem dalch desetilet rozen
o adu vznamnch dodatkovch protokol nyn pokrv irok pole tzv. obanskch
a politickch prv, jejich dsledn aplikace a dynamick vklad m nkdy dopad
tak na oblast hospodskch, socilnch a kulturnch prv.
Na zklad ELP byl vytvoen inn kontroln mechanismus, kter se pvodn
skldal ze t orgn: Evropsk komise pro lidsk prva (EKLP), Evropskho soudu
pro lidsk prva (ESLP) a Vboru ministr Rady Evropy. Tento komplexn systm
kontroly byl od 80. let minulho stolet konfrontovn se znanm nrstem potu st-
nost. Problmy se v prvn polovin 90. let vyostily po pistoupen novch lenskch
stt a kontrola podle ELP zejm narazila na sv kapacitn hranice. Proto byl v sou-
ladu s dodatkovm protokolem . 11 k ELP vytvoen ponkud thlej kontroln
nstroj sloen z jedinho stlho soudnho orgnu pslunho k pezkoumn indivi-
dulnch stnost a stnost stt.
V rmci prv zaruench ELP zaujmaj otzky trestnho procesu zvl dleit
msto. Nkolik ustanoven ELP se pmo dotk problm relevantnch z hlediska
nrodnho trestnho zen. V centru stoj ustanoven l. 6 ELP, kter je vnovno
obecn zsad spravedlivho procesu a souvisejcm otzkm. Krom toho ustanove-
n l. 5 ELP upravuje zruky tkajc se osobn svobody, l. 7 obsahuje zsadu nul-
lum crimen/nulla poena sine lege, l. 2 dodatkovho protokolu . 7 zaruuje prvo na
odvoln v trestnm zen, l. 3 dodatkovho protokolu . 7 je vnovn prvu na
odkodnn v ppad justinho omylu a nakonec l. 4 stejnho protokolu zakotvuje
princip ne bis in idem, podle kterho nikdo nesm bt sthn nebo potrestn dvakrt ze
tent trestn in.

1 Od 1. listopadu 1998, kdy vstoupil v platnost Protokol . 11, je Evropsk mluva o ochran lidskch prv
a zkladnch svobod citovna ve znn podle tohoto protokolu.

53
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 54

Vznam a vnost prv souvisejcch s pojetm spravedlivho procesu a otzek


trestnho zen zcela jasn dokumentuje statistika ESLP. Z nedvn zprvy o innosti
ESLP za rok 20072 vyplv, e ESLP za uplynul rok pijal celkem 887 rozsudk
tkajcch se poruen l. 6 ELP. S velkm odstupem nsleduje poet rozsudk
o poruen prva na majetek podle l. 1 dodatkovho protokolu . 1 (344), prva na
osobn svobodu podle l. 5 ELP (266), prva na inn prvn prostedek podle
l. 13 ELP (168) a prva na soukrom a rodinn ivot podle l. 8 ELP (92).
Vzhledem k rozsahu dosavadn rozhodovac innosti trasburskch orgn je teba
aktuln chpn procedurlnch prv ve smyslu ELP odvodit z vkladu podanho
ESLP. Dosavadn judikaturu ESLP lze shrnout do katalogu konkrtnch pravidel trest-
nho procesu, kter jsou z velk sti uznna ze strany nrodnch soudnch orgn ve
smluvnch sttech. Tak Evropsk soudn dvr (ESD) se v minulosti explicitn odvo-
lal na procedurln standardy zformulovan ESLP. Tyto standardy byly proto nejednou
oznaovny za jdro jakhosi evropskho prva trestnho procesu3 a judikatura ESLP
ve znan me vzbuzuje zjem odbornk na trestn prvo.
V tto studii se budeme vnovat kladm a zporm europeizace trestnho proce-
su v podn ESLP a vztahu trasburskch standard trestnho procesu k ppadnmu
sil o harmonizaci v rmci Evropsk unie.

2. PEHLED JUDIKATURY ESLP


K OTZKM TRESTNM ZEN

Trestn zen je komplexnm prvnm a socilnm fenomnem, kter se


tk cel ady aspekt souvisejcch s lidskmi prvy a svobody obalovanho.
Rozbor cel judikatury ESLP v tto vci, by ve velmi povrchn podob, by jasn
pekroil rmec tohoto pspvku. Meme na tomto mst pouze naznait ku pro-
blematiky.
V souvislosti s ustanovenm l. 6 ELP se ESLP podrobnji vyjdil nejen k obec-
nmu vkladu zsady spravedlivho zen, ale tak k otzkm jako jsou nap. inn
obhajoba, rovnost zbran, rozhodnut v pimen lht a veejnost zen. Rozshl
judikatura ESLP se tk tak rznch aspekt presumpce neviny. Z hlediska praxe
jsou velmi zajmav rozhodnut ESLP ke konkrtnmu prbhu trestnho procesu.
Jedn se o otzky seznmen se s obvinnm, pimenosti asu na ppravu obhajoby,
ptomnosti obalovanho bhem stnho zen a jeho prva na obhjce, pedvoln
a vyslchn svdk i bezplatn pomoci tlumonka.4
Co se te dosavadnch rozhodnut ESLP o stnostech proti esk republice, zcela
jasn pevauj stnosti na nepimenou dlku (nejen trestnho) zen. Eva Hubal-
kov, dlouholet pracovnice ESLP, v tto souvislosti prvem litovala toho, e mezi

2 Srov. Registry of the European Court of Human Rights, Survey of activities 2007, Strasbourg, 2008, 5859.
3 Esser, R., Mindeststandards einer Europischen Strafprozessordnung unter Bercksichtigung der Rechtspre-
chung des Europischen Gerichtshofes fr Menschenrechte, StraFo, Oktober 2003, 335344, 335.
4 Pro pehled viz zejmna Gollowitzer, W., Menschenrechte im Strafverfahren. MRK und IPBPR. Kom-
mentar, Berlin: De Gruyter Recht, 2005.

54
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 55

eskou prvnickou a laickou veejnosti vznikl myln dojem, e se ESLP vnuje pouze
tomuto problm.5

3. JUDIKATURA ESLP A NRODN TRESTN ZEN

Ji koncem 80. let minulho stolet vznikla velmi intenzivn diskuse,


v jejm rmci se ada odbornk na trestn prvo zabvala dopady mezinrodn
a evropsk ochrany lidskch prv na oblasti trestnho prva a trestnho procesu.6 Nap.
na konferenci konan v roce 1987 v Innnsbrucku pedstavil Kristian Khl podrobnou
analzu konkrtnch rozsudk ESLP a drazn upozornil na jejich vznam pro nrod-
n pravu trestnho procesu.7 Oproti tomu autor jedn ze standardnch nmeckch
uebnic trestnho procesu jet v 80. letech minulho stolet napsal, e praktick rele-
vance ELP je minimln, protoe z hlediska obalovanho byly zruky obsaen
v nrodn prav vtinou pznivj ne v ELP.8
Stefan Trechsel, vcarsk profesor trestnho prva a od roku 1975 len a v 90. letech
tak pedseda Evropsk komise pro lidsk prva, k tomuto problmu poznamenal, e
v oblasti trestnho prva hmotnho se zruky podle ELP skuten z velk sti pe-
krvaj se standardy explicitn zakotvenmi v nrodnch stavch. Pro oblasti trestnho
procesu vak Trechsel upozornil jednak na podrobnj pravu obsaenou v l. 5 odst. 1
ELP, podle kterho zsahy do osobn svobody nevyaduj pouze zkonn podklad, ale
jsou legln pouze v taxativn vyjmenovanch ppadech. Tak zsada fair trial uprave-
n v l. 6 ELP podle Trechsela pekroila rmec nrodnch prav.9
Trechsel proto na jedn stran dal, aby odbornci na trestn prvo neponechali tyto
otzky na expertech pro stavn a mezinrodn prvo, ale provedli vlastn analzu. Na
druh stran vak ani neopomenul mon problmy souvisejc nap. s nepehlednost
judikatury ESLP a pslun vdeck literatury ve vech jazycch smluvnch stran ELP.
Trechsel dle poloil otzku, zda je konkrtn judikatura ESLP tkajc se poruen prv
v jedn smluvn zemi vbec relevantn z hlediska jinch stt, kdy mezi jednotlivmi
nrodnmi systmy trestnho procesu panovaly znan rozdly. V odpovdi Trechsel vak
podotknul, e s jedinou vjimkou bylo mon v podstat vechny rozsudky ESLP k pro-
blematice trestnho procesu penet do jinch systm, a to pesto, e pslun ustano-
ven ELP podle Trechsela jasn odrej vliv anglosaskho modelu.10
Konkurenci dvou prvnch systm trestnho zen v Evrop se vnoval tak Heike
Jung, kter shrnul, e pojet fair trial a due process of law je siln ovlivovno speci-

5 Hublkov, E., Prvo na spravedliv zen a dal procesn prva, Praha: ASPI, 2006, 55.
6 Na tuto souvislost upozornil tak Gnther Kaiser, kter vak souasn kritizoval, e pi zamen na trest-
n prvo hmotn a trestn zen nauka opomenula studium vlivu ELP na problematiku vkonu trestu.
Viz Kaiser, G., Menschenrechte im Straf- und Maregelvollzug, in: Geppert. K., Bohnert, J., Rengier, R.
(ed.), Festschrift fr Rudolf Schmidt zum 70. Geburtstag, Tbingen, 1992, 359386, 359360.
7 Khl, K., Der Einflu der Europischen Menschenrechtskonvention auf das Strafrecht und Strafverfah-
rensrecht der Bundesrepublik Deutschland, ZStW 100 (1988), 406443.
8 Roxin, C., Strafverfahrensrecht (20. vydn), Mnchen, 1987, 3 C II 1.
9 Trechsel, S., Die Bedeutung der Europischen Menschenrechtskonvention im Strafrecht, ZStW 101
(1989), 819837, 828.
10 Ibidem, 832833.

55
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 56

fickm procedurlnm pstupem angloamerickho prvnka k prvu jako takovmu.


Souasn Jung vak dospl k zvru, e skuten dopad tto konkurence nen zdaleka
tak zvan. Na pkladech z Itlie a vcarska dokumentoval mon souit rznch
koncepnch pstup.11
Tato diskuse ze zatku 90. let samozejm intenzivn pokrauje dodnes. Akoliv
stle vt pozornost je vnovna tak pslunm integranm snahm na rovni Evrop-
sk unie, hraje ELP a jej vklad ze strany ESLP nadle dleitou roli pro harmoniza-
ci trestnho procesu.12 trasbursk standard je pitom vtinou vnmn jako minimln
standard aplikovan v ppad, e nrodn prvo obsahuje pravu, kter je z hlediska
obvinnho mn pzniv. Pavek Vantuch v tto souvislosti napsal, e nejsou-li mezi-
nrodn minimln standardy obsaen v trestnm du, m ELP jednoznan pednost
ped trestnm dem a obvinn se me tchto standard v plnm rozsahu dovolat.13
V souvislosti s ELP (a jinmi mezinrodnmu mluvami) hovoil o minimlnch zru-
kch v trestnm zen tak Pavel mal.14 Nelze pitom opomenout, e ELP nen zda-
leka jedinm nstrojem harmonizace trestnho prva procesnho na rovni Rady Evro-
py, protoe existuje cel ada dalch relevantnch mluv, rezoluc a doporuen.15
Obecnou tendenci koncipovat procedurln prva podle ELP pouze jako mini-
mln standard ve smyslu nejniho spolenho jmenovatele naopak kritizoval Wal-
ter Perron, kter vak souasn pipustil, e by innj kroky k harmonizaci pravy
trestnho zen mla podniknout pedevm EU, jej lensk stty vykazuj mezi
sebou vt mru homogenity ne 47 lenskch stt Rady Evropy.16

4. FAKTORY LIMITUJC ESLP PI HARMONIZACI PRAVIDEL


TRESTNHO ZEN

Na zkladn dosavadnho rozboru problematiky meme konstatovat, e


vliv judikatury ESLP na harmonizaci trestnho zen v Evrop je nesporn. Akoliv
evropsk ochrana lidskch prv vykazuje znanou dynamiku a je spe stlm procesem
ne hmatatelnm vslednm stavem, bere nrodn trestnprvn doktrna v evropskch
sttech judikaturu ESLP pln na vdom. Tak nrodn soudn orgny recipovaly standar-
dy ESLP do sv rozhodovac innosti. Rozpory nepanuj ohledn obecnho vznamu
judikatury ESLP, ale v otzce konkrtnho zpsobu tvorby minimlnch standard v Evro-
p a vymezen harmonizace v rmci ESLP vi europeizaci trestnho zen na rovni EU.
V tto sti pspvku chceme proto naznait nkter dleit faktory, kter limituj
vliv ESLP na harmonizaci trestnho zen. Tto problematice se velmi podrobn vnoval

11 Jung, H., Strafverteidigung in Europa, Strafverteidiger, 1990, 509517.


12 Tuto skutenost dokumentuj nap. vsledky mezinrodn konference konan v noru 2004 v norskm
Bergenu na tma Harmonization of Criminal Law in Europe. Podrobnji viz Radtke, H., Ruhrgas-Col-
loquium Harmonization of Criminal Law in Europe, ZStW 117 (2005), 475483.
13 Vantuch, P., Obhajoba obvinnho, 2. vydn, Praha: C. H. Beck, 2002, 12.
14 mal, P., Zkladn zsady trestnho zen v demokratickm systmu, Praha: Codex Bohemia, 1999, 54.
15 Viz podrobnji Jelnek J. a kolektiv, Trestn prvo procesn, 5. vydn, Praha: Linde, 2007, 7074.
16 Perron, W., Perspektiven der Europischen Strafrechtsintegration, in: Hettinger, M. et alii (ed.), Fest-
schrift fr Wilfried Kper zum 70. Geburtstag, Heidelberg: C. F. Mller, 2007, 429441, 438.

56
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 57

Robert Esser, kter vyjmenoval celou adu argument, kter svd ve prospch silnj-
ho mandtu ESLP v oblasti harmonizaci trestnho zen, ale tak argumenty proti. K hlav-
nm kladm judikatury ESLP Esser ad prvn zvaznost rozsudk ESLP a znanou fle-
xibilitu celho systmu, vetn jeho neutrality vi prvu smluvnch stt.17
Jako jeden z hlavnch problm se jev skutenost, e kolem ESLP je pouze een
konkrtnch individulnch stnost18 v jejich specifickm kontextu a nikoli formulovn
koncepnho pstupu k urit otzce trestnho procesu. Judikatura se proto vyznauje
znanou kasuistikou. S pihldnutm k heterogenit prvnch d 47 smluvnch stt
ELP m tedy konkrtn vrok uinn ESLP v jednom ppad pouze relativn vznam
pro podobn ppady v jinch sttech. Akoliv obligatorn pslunost ESLP pijaly vech-
ny smluvn strany ELP, konkrtn rozsudky maj pmou psobnost jen inter partes.
Na druh stran vak mohou smluvn stty ELP a jejich soudn orgny pedpo-
kldat, e ESLP po pijet uritho rozsudku v jedn kauze bude stejnm zpsobem
rozhodovat ve vech podobnch ppadech, a to bez ohledu na to, ze kterho lensk-
ho sttu konkrtn stnosti pochzej. Proto doporuuje nap. Khne ve sv standard-
n nmeck uebnici trestnho prva procesnho, aby byly veker rozsudky ESLP
brny na vdom tak, jako kdyby byly pijaty proti Nmecku.19
Vzhledem k velkmu potu rozhodnut ESLP tkajcch se problematiky trestnho
procesu je systematizace judikatury velmi dleitm pedpokladem pro to, aby nrod-
n soudn orgny mohly patinm zpsobem recipovat standardy ESLP. Zde le
nepochybn velk vzva pro evropskou doktrnu trestnho procesu. Vhodnou orienta-
ci toti nenabz stle rozenj citovn rozsudk ESLP v podob recyklovn
poznmek pod arou, ale pouze kvalitn syntza, kter v nrodn diskusi umouje
tak kritickou reflexi jednotlivch rozsudk a standard v nich obsaench.
Dal slabinou trasburskho systmu je ovem dlouh cesta, kterou stovatel
mus absolvovat, ne se dok rozhodnut ESLP. Teprve po vyerpn vech vnitro-
sttnch opravnch prostedk me ESLP ex post posoudit, zda v trestnm zen ped
nrodnmi orgny dolo k poruen procedurlnch prv obalovanho. Systm podle
ELP postrd institut zen o pedbn otzce, kter Evropskmu soudnmu dvoru
umouje kontrolu ji v ranm stadiu ppadu. Praktick vznam, kter tento druh
jakhosi preventivnho zen zskal na rovni Evropskch spoleenstv, je jasnm
dkazem sly takovho nstroje.
Obecn problm, kter v dlouhodob perspektiv me trasbursk mechanismus
vrazn oslabit, pedstavuje petenost ESLP. Skupina moudrch, kter na Varav-
skm summitu Rady Evropy v roce 2005 byla povena vypracovnm nvrh na
reformu ESLP, ve sv zprv z 15. listopadu 2006 oznaila aktuln stav za explozi
potu ppad. Konstatovala, e exponenciln nrst v potu individulnch stnost
vn ohrouje samotn peit trasburskho mechanismu a schopnost ESLP vyrov-

17 Esser, R., Auf dem Weg zu einem europischen Strafverfahrensrecht, Die Grundlagen im Spiegel der
Rechtsprechung des Europischen Gerichtshofs fr Menschenrechte (EGMR) in Straburg, Berlin: De
Gruyter, 2002, 833873.
18 V oblasti trestnho zen nehraj stnosti stt zatm dnou roli.
19 Khne, Hans-Heiner, Strafprozerecht. Ein Lehrbuch zum deutschen und europischen Strafverfahrens-
recht, Heidelberg: C. F. Mller, 1999, 1011.

57
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 58

nat se s pracovnm zatenm. Skupina proto varovala, e bez dalch reformnch krok
systm pravdpodobn zkolabuje.20
Koncem roku 2007 ESLP zaznamenal zhruba 103.000 probhajcch zen (oproti
90.000 na konci roku 2006).21 Soud pitom za cel rok 2007 vydal pouze 1503 roz-
sudk (oproti 1560 v roce 2006). Ve stejnm obdob ESLP prohlsil 27057 stnost za
nepijateln z formlnch dvod nebo vykrtnul stnosti ze seznamu ppad podle
l. 37 ELP (28160 v roce 2006). Vzhledem k tomu, e poet novch stnost stle
roste (z 35.402 v roce 2005 na 39.373 v roce 2006 a 41.000 v roce 2007), zvtuje se
tak problm.22
Tento nepzniv vvoj jet vce dramatizuje skutenost, e dosud nevstoupil
v platnost ani posledn pokus o reformu ESLP v podob dodatkovho protokolu . 14,
kter byl oteven k podpisu ji v roce 2004. Vzhledem k tomu, e Rusko jako jedin
smluvn stt protokol zatm neratifikoval, nemohla ani tato pomrn mal zmna
vstoupit v platnost.
Spekulace o tom, pro Rusko zcela clen oslabuje trasbursk mechanismus
a komplikuje tm snahu o jeho zchranu, samozejm pekrauj rmec tto studie. Lze
ovem konstatovat, e soudn mechanismus stojc na pokraji zhroucen jist nen
dlouhodob nejlepm aktrem v oblasti harmonizace trestnho procesu v Evrop, a to
pes velmi dleit pnos, kter je v dosavadn judikatue ESLP obsaen.
Proti ESLP jako inicitoru harmonizace hovo dle skutenost, e z argumentace
Soudu nen vdy mon vyvodit jednoznan pravidla trestnho procesu. Pi vkladu
standard podle l. 6 ELP vychz ESLP asto z obecn koncepce spravedlivho pro-
cesu a nepihl ke konkrtnm prvkm celho zen. Pojem spravedlivho zen
(a rovnosti zbran) ve smyslu l. 6 odst. 1 ELP se ukzal v minulosti jako pomrn
vgn pojem.
Na jedn stran ESLP z tohoto pojet odvodil nap. konkrtn prvo obalovanho
odmtnout aktivn spoluprci se sttnmi orgny, prvo bt ptomen bhem jednn
soudu i monost seznmit se s kadm dokladem pedloenm soudu a monost se
k nmu vyjdit. Tato jednotliv oprvnn je vak teba zkoumat vdy v irm kon-
textu frovosti zen a nikoliv jako specifick prva, kter plat samostatn. Jinmi
slovy, zsah do jednotlivch konkrtnch oprvnn neznamen automaticky poruen
l. 6 odst. 1 ELP, dokud je obecn princip spravedlivho zen zaruen. Z hlediska
harmonizace trestnho prva nen tento mkk standard jako vsledek nevdy pedv-
datelnho vkladu pli nosnm zkladem.
Dal problm trasbursk harmonizace spov v tom, e proveden procedurl-
nch standard ve vnitrosttnm prvu 47 smluvnch stt m zpravidla rzn podoby.
Podle l. 46 ELP se smluvn strany zavzaly, e se budou dit konenmi rozsudky
ESLP ve sporech, jich jsou stranami, a na vkon rozsudk ESLP dohl politick
mechanismus, tj. Vbor ministr Rady Evropy. V praxi je vak pedevm na sttech,
aby svoji konkrtn nrodn pravu zhodnotili ve svtle obecnho principu spravedli-

20 Report of the Group of Wise Persons to the Committee of Ministers, CM Dokument (2006)203.
21 Viz zprvu pedsedy ESLP Jean-Paula Costy ze dne 23. ledna 2008 (Press release 044 /2008/).
22 Srov. Survey of activities 2007.

58
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 59

vho zen. Tak stt, kter byl ESLP odsouzen za poruen l. 6 ELP, m k dispo-
zici rzn prostedky npravy.
Pokud ESLP dospl v konkrtnm ppad k zvru, e stt odpovd za poruen
prva podle ELP, je tento stt podle obecnch princip mezinrodnho prva povin-
n zaprv ukonit protiprvn stav a za druh poskytnout vhodnou nhradu, a to podle
monost v rmci nvratu do pvodnho stav (restitutio in integrum). V praxi je odstra-
nn nsledk protiprvnho aktu sprvnho orgnu jednodu ne nap. zruen roz-
sudku vnitrosttnho soudnho orgnu. ESLP pitom sm neme zruit vnitrosttn
rozsudek. Podle panujcho nzoru neplyne z ELP povinnost obnovit zen, ve kte-
rm dolo k poruen ELP.23 Tak samotn vnitrosttn norma, kterou ESLP povao-
val ve svm rozsudku za problematickou z hlediska ELP, je ve vnitrosttnm prvu
nadle aplikovateln. Tyto problmy pi proveden judikatury ESLP samozejm kom-
plikuj vznik jednoznanch spolench standard trestnho zen.

5. PERSPEKTIVY HARMONIZACE TRESTNHO PROCESU


V EVROP

Vzhledem k ve zmnnm slabinm trasburskho systmu je zejm,


e ESLP neme pomoc sv judikatury k l. 6 ELP a souvisejcm normm vytvo-
it jednoznan pravidla trestnho procesu spolen vem smluvnm stranm ELP.
V praxi innost ESLP vedla ke vzniku uritch mkkch standard, kter byly
v nrodn praxi a doktrn trestnho procesu v rzn me zohlednny. V nvaznosti na
judikaturu ESLP pronikal do prvnch systm evropskch stt urit pojet spra-
vedlivho zen, kter je nutno v trestnch vcech respektovat. Vliv tohoto obecnho
pojet na chpn konkrtnch institut trestnho prva v jednotlivch evropskch st-
tech je vak omezen faktory, kter jsou trasburskmu mechanismu imanentn.
V dan situaci se zd pirozen, e se harmonizac trestnho procesu zabv v stle
vt me tak Evropsk unie. Dne 28. dubna 2004 pedloila Evropsk komise nvrh
Rmcovho rozhodnut Rady o uritch procesnch prvech pi trestnm zen v cel
Evropsk unii,24 kter byl v poslednch letech intenzivn diskutovn. V roce 2006 byl
nvrh EK nahrazen textem pedloenm rakouskm pedsednictvm EU, v roce 2007
pedstavilo svoji verzi nvrhu tak nmeck pedsednictv EU.
Zatmco prvn nvrhy ze strany Evropsk komise a Rakouska zmnily ELP a jej
l. 6 spe v obecn rovin, nov nmeck nvrh Rmcovho rozhodnut m k stan-
dardm ELP mnohem ble. Na rozdl od dvjch nvrh pevzal ten nmeck
nejen soubor procesnch prv plynoucch ze trasburskch standard, ale tak pesn
formulace obsaen v ELP.
Jednn o rmcovm rozhodnut byla vak od zatku velmi sloit kvli odporu
skupiny esti lenskch stt, kter mylenku zvaznho prvnho nstroje o trestnm

23 Viz Meyer-Ladewig, J., Konvention zum Schutz der Menschenrechte und Grundfreiheiten. Handkom-
mentar, Baden-Baden: Nomos, 2003, 306307.
24 KOM(2004) 328 v konenm znn.

59
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 60

procesu zsadn odmtly a navrhly msto toho pouze prvn nezvazn dokument.25
Podle souasnch podmnek pijet rmcovho rozhodnut vyaduje za standardnch
okolnost jednomyslnost.
Zda se nakonec poda pijet spolenho standardu trestnho zen v rmci EU
nap. podle podmnek stanovench Lisabonskou smlouvou je zatm nejist. Zvrem
vak meme konstatovat, e ppadn norma EU o trestnm procesu bude jist zsad-
n inspirovna standardy ELP vetn judikatury ESLP. Dosavadn diskuse jedno-
znan ukzaly, e samostatn nvrh EU, kter se od terminologie a obsahu trasbur-
skch standard odchl, nedoshne nutnho souhlasu lenskch stt.

THE INFLUENCE OF THE JURISPRUDENCE OF THE EUROPEAN COURT


OF HUMAN RIGHTS ON THE HARMONIZATION OF CRIMINAL PROCEDURE
IN EUROPE

Summary

The European Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms
(ECHR) is a standard-setting instrument for questions related to criminal procedure. Several ECHR
provisions refer to the principle of fair trial, personal freedom, non-retroactivity, the right to appeal in
criminal matters, and the right not to be tried or punished twice. With respect to the practice of human rights
protection in Europe, jurisprudence developed by the European Court of Human Rights (ECourtHR) has
crucial impact on the current understanding of those procedural standards.
The importance of Strasbourg case-law for the development of common European rules is
unquestionable. The practice of national criminal courts as well as national legal doctrine has been heavily
influenced by judgments of the ECourtHR. The systematization of case-law concerning criminal procedure
is today considered to be an import task of European and national criminal law experts.
In this article several factors limiting the impact of Strasbourg case-law on the harmonization of criminal
procedure law have been pointed out. The heterogeneity of 47 different European legal orders and the
flexible way of implementation of ECourtHR judgments complicates the development of precise rules
which are foreseeable to lawyers in European countries. The case overload crisis of the ECourtHR which
has been deepening in the past years also may significantly weaken the mechanism and its impact on
harmonization.
In general, criminal procedure rules formulated by the ECourtHR are mostly regarded as minimum
standards. Since the adoption of the Amsterdam Treaty there have been discussions and projects concerning
the harmonization of criminal procedure within the European Union. A proposal for a framework decision
on certain procedural rights in criminal proceedings throughout the European Union has been presented by
the European Commission in 2004. The future of the proposal is uncertain as several EU member states
oppose the idea of a legally binding instrument on criminal procedure rights. In any case, a new EU
instrument of harmonization has to respect the standards already set out by the ECourtHR.

Key words: harmonization of criminal procedure, European Court of Human Rights, heterogeneity of
European legal orders, case overload, European Union.

25 Viz k tomu pspvek Caroline Morgan (Council Framework Decision. Certain procedural rights applying
in proceedings in criminal matters throughout the European Union), kter byl dne 24. ledna 2007 v Bru-
selu pednesen na konferenci nmeck advoktn komory (Bundesrechtsanwaltskammer). Konference
byla vnovna otzce trestnho procesu z hlediska Evropsk unie. http://www.brak.de/seiten/pdf/Bruessel/
konferenz_24_01_2007/Morgan.pdf.

60
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 61

2008 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 2 PAG. 6186

INKY EUROPEIZACE NA POSTAVEN OBTI


A POKOZENHO V TRESTNM ZEN I MIMO NJ

TOM GIVNA

I. VODEM

Pedmtem tohoto pojednn nen komplexn zmapovn problematiky


ochrany prv a zjm obti trestnch in,1 ale vliv mezinrodnch smluv a jinch
nstroj na nrodn legislativu v tto oblasti. Nejprve si alespo ve strunosti pibl-
me pojem obti, nsledn si pipomeneme aktivity na mezinrodnm poli v obec-
nm pehledu a pak se ji budeme vnovat tomu, jak ovlivuj instrumenty Rady
Evropy a Evropskch spoleenstv, resp. Evropsk unie postaven obti v trestnm
zen i mimo nj.

Pojem obti nen vdy pojmem totonm s oznaenm osoby, kter byla pokozena
trestnm inem a kter normy trestnho prva procesnho piznvaj postaven strany
trestnho zen. Zle na prvnch dech jednotlivch zem jak vymezuj (nebo poj-
maj) ob trestnho inu a jak osobu pokozenou trestnm inem. V prosted eskho
prvnho du je pokozenm ten, komu bylo trestnm inem ubleno na zdrav, zp-
sobena majetkov, morln nebo jin koda ( 43 odst. 1 tr. du). Pokozenm me bt
osoba fyzick i prvnick. Termn ob zavedl zkon . 209/1997 Sb., o poskytnut
penit pomoci obtem trestn innosti, ve znn pozdjch pedpis (dle jen
ZoPP). Podle tohoto zkona se obt rozum fyzick osoba, kter v dsledku trestn-
ho inu vznikla koda na zdrav. Za ob se povauje i osoba pozstal po obti, kter
v dsledku trestnho inu zemela, byla-li rodiem, manelem nebo dttem zemelho
a souasn v dob jeho smrti s nm ila v domcnosti, nebo osoba, kter zemel posky-
toval nebo byl povinen poskytovat vivu. V mezinrodnch dokumentech je tomu
rzn. Pojem obti nebv explicitn vymezen, pokud jde o povinnost k odkodovn
obt. Zde se pojem obti v podstat kryje s vymezenm osob oprvnnch poadovat
odkodnn. Naopak, v dokumentech, je upravuj obecnji postaven obt v trestnm
zen, lze sledovat tendenci k jejich vymezen (nap. l. 1 psm. a) Rmcovho rozhod-
nut Rady EU o postaven obt v trestnm zen). Takov pojet obti je bezesporu ir

1 K problematice obti trestnho inu lze odkzat na pslunou kapitolu v uebnici Novotn, O., Zaple-
tal, J. a kol. Kriminologie. 1. vydn. Praha: ASPI Publishing, 2004, str. 128n. (autor kapitoly: Jan Musil).

61
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 62

ne shora uveden pojem podle 2 ZoPP a v zsad se kryje s pojmem pokozenho,


kter je v eskm trestnm du vymezen pomrn iroce.2

Obti trestnho inu je vnovna pozornost v mezinrodnm mtku od padestch


letech 20. stolet.3 Prvn mezinrodn dokumenty, kter se zabvaly obmi trestnch
in, vznikaj pozdji, v letech sedmdestch.4 V esk prvnick a kriminologick
literatue se dostv ob do centra pozornosti s uritm zpodnm,5 zevrubnj
pojednn nachzme a v devadestch letech minulho stolet, od t doby se proble-
matika obt t stlmu zjmu.6 V souasnosti psob i nkolik nevldnch nezisko-
vch organizac, jejich pedmtem innosti je poskytovn pomoci obtem trestnch
in.7 Tyto organizace svm trvalm silm vyvjej tlak na zmnu souasn legislati-
vy a pispvaj ke zlepovn postaven obt v trestnm zen i mimo nj.

II. SIL O ZLEPEN POSTAVEN OBT


V MEZINRODNCH DOKUMENTECH V PEHLEDU

A. ORGANIZACE SPOJENCH NROD8

Deklarace zkladnch princip spravedlnosti pro obti trestnch in


a zneuit moci pijat Valnm shromdnm OSN (. 40/34) dne 29. 11. 1985 je
povaovna za Magnu chartu obt trestnch in. Deklarace stanovila minimln
standard pro zachzen s obmi trestnch in. Vznamn ovlivnila tvorbu dalch
mezinrodnch dokument.9 Komise OSN pro prevenci trestn innosti a trestn justi-
ci v kvtnu 1996 pijala na svm zasedn rezoluci vyzvajc mimo jin k vytvoen

2 K srovnn pojm ob a pokozen v eskm prvnm prosted viz Rika, M., Pry, F., Zezulov, J.
Pokozen a adhzn zen v esk republice. 1. vydn. Praha: C. H. Beck, 2007, str. 597n.
3 Akoliv se v literatue (srov. Koubov, E. Pehled mezinrodnch aktivit na poli viktimologie. s. kri-
minalitika. 1991, . 4. str. 133) uvd, e pozornost svta k obti vyvolal svm refertem pro rumunskou
psychiatrickou spolenost v roce 1946 advokt Benjamin Mendelsohn, k systematickmu zkoumn
dochz a pozdji. Prvn viktimologick konference se konala v roce 1959 v Japonsku.
4 Pehled mezinrodnch dokument tkajcch se obt a odkazy na tyto dokumenty lze nalzt nap. na
webov strnce http://www.coe.int/t/e/legal_affairs/legal_co-operation/steering_committees/cdcj/cj-s-vict/
CJ-S-VICT%20(2007)%202%20e%20rev%202%20-%20Background%20documents%20on%20issues%
20related%20to%20victims.asp (naposledy navtveno 17. 2. 2008)
5 Srov. vak Zapletal, J. K problematice viktimologie. Prokuratura 1972, . 1, str. 71 n. nebo Csaov, D.,
kov, J. Viktimologie dleit initel v prevenci kriminality. s. Kriminalistika 1986, .2, str. 177n.
6 K tomu srov. nap. Karabec, Z. Souasn mezinrodn pstupy k ochran obt mezinrodnch trestnch
in. Prokuratura . 1 a 2/1990, str. 21n.; Koubov, E. Pehled mezinrodnch aktivit na poli viktimologie.
s. Kriminalistika . 2/1991, str. 136n.; Osmank, O. Nkolik poznmek k problematice obt trestnch
in. Prvnk . 6, 1992, str. 529n.; Rozum, J. K problematice kompenzace obt trestnch in. Krimina-
listika, 1994, . 2, str. 154n.; Jelnek, J. K odkodovn obt trestn innosti vybran problmy. Krimi-
nalistika, 1998, . 4, str. 286n.; Vantuch, P. K informovn pokozench a svdk trestnho inu o odsou-
zenm (obvinnm). Trestnprvn revue, 2005, . 1, str. 15n.; Kolkov, J. Finann aspekty postaven
pokozenho v trestnm zen a obti trestnho inu. Trestnprvn revue, 2007, . 5, str. 134n.
7 Nap. Bl kruh bezpe (http://www.bkb.cz/index.php) nebo La Strada (http://www.strada.cz/). Zlepo-
vn postaven obt aktivn prosazuje t Liga lidskch prv (http://www.llp.cz/cz).
8 K tomu srov. Koubov, E. Pehled mezinrodnch aktivit na poli viktimologie. s. Kriminalistika, 1991,
. 2, str. 136.
9 Srov. Karabec, Z. Souasn mezinrodn pstupy k ochran obt mezinrodnch trestnch in. Proku-
ratura, 1990, . 1 a 2, str. 21.

62
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 63

Pruky o pouit a aplikaci Deklarace. Tato pruka byla vytvoena v roce 1999.
Vybranm dlm aspektm problematiky tkajc se obt trestnch in jsou vno-
vny lnky nkterch konvenc OSN (nap. l. 32 mluvy proti korupci, l. 19 mlu-
vy o ochran dtte, l. 25 mluvy proti nadnrodnmu organizovanmu zloinu
a l. 68 dodatkovho Protokolu k tto mluv). Pipomenout lze i 10. kongres OSN
o prevenci trestn innosti a zachzen s pachateli (Vde, 10.17. 4. 2000),10 kde bylo
jednm z tmat tma Pachatel a obti: odpovdnost a spravedlnost pi vkonu justi-
ce. Nelze t opomenout innost Hospodsk a sociln rady OSN.11

B. RADA EVROPY

Jakkoliv lze souhlasit s mylenkou, e odkodnn m poskytnout pachatel


trestnho inu, v praxi me bt takov mylenka jen st realizovna. Dvod je vce
nap. se nepoda pachatele zjistit nebo pachatel nen trestn odpovdn, nebo pachatel
nem prostedky k nahrazen jmy. Proto ji v 60. letech dochz v nkterch lenskch
sttech Rady Evropy, ale i v nkterch dalch sttech, k stanoven pravidel kompenzace
obt z veejnch zdroj, nelze-li doshnout kompenzace jinak. Reakc na tento vvoj je
rozhodnut Vboru Rady Evropy pro trestn problmy pidat problematiku odkodnn
obt trestnch in v roce 1970 do svho pracovnho programu. Rozhodnut bylo schv-
leno Vborem ministr na 192. zasedn zstupc. Teprve a 9. Konference ministr spra-
vedlnosti (Vde, 1974) doporuila Vboru ministr, aby uloil Vboru Rady Evropy pro
trestn problmy zabvat se hloubji touto problematikou. Vsledkem byl nvrh rozhod-
nut, kter vytil obecn principy odkodovn obt trestnch in z veejnch fond.
V z 1977 pijal Vbor ministr rezoluci (77) 27 o odkodovn obt nsilnch trest-
nch in. Bhem nsledujcch pti let se ukzalo, e principy rezoluce nepamatuj na
pohyb osob mezi lenskmi stty a e tato situace vyaduje zvazn een na mezi-
nrodn rovni. Do doby pijet mezinrodn mluvy pijal Evropsk parlament dne
13. 3. 1981 Rezoluci o odkodnn obt nsilnch trestnch in. Vbor Rady Evropy
pro trestn problmy v letech 1982 a 1983 pipravil nvrh Evropsk mluvy o odkod-
ovn obt nsilnch trestnch in, kter byla pijata a otevena k podpisu 24. listo-
padu 1983.12 mluva nem bezprostedn inky.

Z dalch mluv, kter obsahuj nkter prva obt, lze jmenovat:


mluvu o prevenci terorismu, kter byla otevena k podpisu 16. 5. 2005 a vstoupila
v platnost 1. 6. 2007 (obt se tk l. 13). esk republika mluvu nepodepsala.

10 Novotn, . 10. kongres OSN o prevenci trestn innosti a zachzen s pachateli. Vde, 10.17. dubna
2000. Praha: IKSP, 2001.
11 Nap. Implementace Deklarace zkladnch princip spravedlnosti pro obti trestnch in a zneuit
moci (rezoluce . 1989/57); Pln postupu v implementaci Deklarace (rezoluce . 1998/21); Zkladn
principy pro pouit program restorativn spravedlnosti v trestnch vcech (dodatek k rezoluci 2002/12).
12 esk republika podepsala mluvu 15. 10. 1999, ratifikovala 8. 9. 2000 a vstoupila pro ni v platnost
1. 1. 2001 (. 141/2000 Sb. m. s.). V souladu s l. 18 uinila esk republika vhradu, e stedn orgn
uren podle lnku 12 mluvy (Ministerstvo spravedlnosti R) me odmtnout dost druhho
smluvnho sttu o pomoc podanou podle lnku 12 mluvy, jestlie tato dost nen pedloena v es-
km jazyce nebo v anglickm jazyce nebo ve francouzskm jazyce a nebo nen opatena pekladem do
jednoho z oficilnch jazyk Rady Evropy.

63
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 64

mluva proti obchodu s lidskmi bytostmi, kter byla otevena k podpisu


16. 5. 2005 a vstoupila v platnost 1. 2. 2008. esk republika mluvu nepode-
psala. mluva piznv osobm, kter se staly obmi v obchodovn s lidmi,
pomrn irok okruh prv.

Otzkm postaven obt je vnovno nkolik dokument Vboru ministr.


Dokumenty maj podobu nezvaznch doporuen nebo smrnic. Nkter z nich jsou
vnovny vlun obtem,13 jin se zabvaj problematikou ir a v rmci nich nalez-
neme nkter ustanoven tkajc se prv a zjm obt.14

Mocnm nstrojem k ochran lidskch prv a zkladnch svobod je i mluva


o ochran lidskch prv a zkladnch svobod. mluva nem ustanoven specil-
n upravujc prva obt trestnch in.15 mluva nezaruuje prvo obti na pod-
n aloby a veden trestnho sthn proti pachateli, negarantuje ani prvo uplatnit
proti obvinnmu nrok na nhradu kody v rmci trestnho zen. Jestlie vak
vnitrosttn prvo umouje obti podat soukromou alobu v trestnm zen nebo
uplatnit v nm nrok na nhradu kody, pak se ob stv subjektem prv zarue-
nch l. 6 (prvo na spravedliv proces) mluvy.16 Jin je situace u osob, kter byly
pokozeny poruenm l. 2 (prvo na ivot) nebo l. 3 (zkaz muen), pop. l. 8
(prvo na respektovn soukromho a rodinnho ivota) mluvy. Podle judikatury
Evropskho soudu pro lidsk prva17 m tato osoba prvo na relnou ast na ze-
n vedenm proti odpovdnm osobm, prvo bt informovn o jeho prbhu, prvo
nahlet do spisu. Konen m velmi vznamn prvo, aby jej stnost byla projed-
nna kontradiktorn.18 Je teba zdraznit dv specifika. Za prv, uveden prva se
posuzuj z hlediska l. 2, l. 3, l. 8, resp. l. 13 a nikoliv z hlediska l. 6 mluvy.
Za druh, l. 3 mluvy je zvazkem na existenci prostedk, nikoliv zvazkem na
dosaen vsledku.

13 Doporuen . (2006)8 ohledn pomoci obtem trestnch in; Doporuen . R(87)21 o pomoci obtem
a ochran ped viktimizac; Doporuen . R(85)11 o postaven obti v rmci trestnho zkona a soudn-
ho procesu.
14 Doporuen . (2005)9 o ochran svdk a osob spolupracujcch s justic; Doporuen . (2002)5
o ochran en vi nsil; Smrnice o ochran obt teroristickch in, pijat Vborem ministr dne
2. bezna 2005; Doporuen . (2000)11 o postupu proti obchodovn s lidmi za elem sexulnho vyko-
isovn; Doporuen . R(99)19 ohledn mediace v trestnch vcech; Doporuen . R(87)13 tkajc se
zastraovn svdk a prva na obhajobu.
15 K tto problematice v podrobnostech srov. Repk, B. Evropsk mluva o lidskch prvech a trestn
prvo. Orac: Praha, 2002, str. 53, 99100; Pirokov, M. Prva osoby pokodenej trestnm inom z hla-
diska judikatury Eropskho sdu pre ludsk prva. Justin revue, 2005, . 12, str. 15231544. Kmec, J.
Evropsk trestn prvo. Mechanismy europeizace trestnho prva a vytven skutenho evropskho
trestnho prva. 1. vydn. Praha: C. H. Beck, 2006.
16 Rozsudek Helmers vs. vdsko, 29. 10. 1991, A . 212-A.
17 Srov. nap. rozhodnut ve vci Aksoy vs. Turecko (publikovan ve Vbru z rozhodnut Evropskho
soudu pro lidsk prva ve Strasbourgu. Sbrka soudnch rozhodnut a stanovisek. Plohov seit
XIII/1998. Praha: Orac, 1997, str. 30n.) nebo Labita vs. Itlie (publikovan ve Vbru z rozhodnut
Evropskho soudu pro lidsk prva ve Strasbourgu. Sbrka soudnch rozhodnut a stanovisek. Ploho-
v seit XLIIIXLIV/2005. Praha: LexisNexis, 2005, str. 9n.), Selmouni vs. Francie (publikovan
v Beger, V. Judikatura Evropskho soudu pro lidsk prva. 7. vydn (Francie), 1. vydn (R). Praha:
IFEC, 2003, str. 3338) a dal rozhodnut publikovan v dlech B. Repka a M. Pirokov (viz
poznmka . 5)
18 Repk, B. Evropsk mluva o lidskch prvech a trestn prvo. Orac: Praha, 2002, str. 99100.

64
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 65

C. EVROPSK PRVO

V evropskm prvu existuj prozatm dva zvazn dokumenty tkajc se


obt trestnch in. Jde o Rmcov rozhodnut Rady EU ze dne 15. bezna 2001
o postaven obt v trestnm zen (2001/220/SVV)19 a Smrnici Rady Evropsk
Unie 2004/80/ES ze dne 29. 4. 2004 o odkodovn obt trestnch in.20 Obma
bude vnovna detailnj pozornost ne.

III. VLIV EUROPEIZACE NA POSTAVEN OBT


A ROZSAH JEJICH PRV

Snaha o harmonizaci nkterch aspekt tkajcch se prv a zjm obt


se postupn zamila na dv oblasti.

V obecnj rovin jde o snahu harmonizovat postaven obti v trestnm zen,


pop. ped i po nm. Pi snaze o komplexnost pravy prv a zjm obti v trestnm
zen je nesnadn nalzt shodu, nebo prvn pravy jednotlivch stt se li, nkdy
i dosti vrazn. Prvn zvazn dokumenty proto asto umouj aplikaci vjimek
nebo jsou v textu pouity obraty, kter relativizuj zvazky jednotlivch stt (nap.
vrazy jako v souladu s vnitrosttn pravou, vhodnm zpsobem, ve vhodnch
ppadech). Vdy je zdrazovno bu v textu samotnm nebo v dvodovch zpr-
vch i ppravnch materilech, e ob nikdy neme mt stejn postaven jako obvi-
nn v trestnm zen. Zrove se uvd dvody, pro je vhodn ob vce zapojit do
trestnho zen a nevnmat ji jako pouh objekt trestnho zen, jako pedmt dkazu
apod. V tomto ohledu se odkazuje zejmna na koncept restorativn justice.

Konkrtnj zvazky vyplvaj z prvn zvaznch dokument, je upravuj


povinnost sttu odkodnit ob trestnho inu. Situace byla usnadnna v tto oblas-
ti tm, e jet ped pijetm mezinrodnch dokument nalezneme v prvnch dech
vtiny evropskch zem normy, kter odkodnn obt reguluj. V dalm textu se
zamme na zmnn oblasti, piem si uvedeme nejdleitj prvn zvazn
dokumenty, piblme si jejich obsah a pokusme se pijat zvazky konfrontovat
s eskou prvn pravou.

A. RMCOV ROZHODNUT RADY EU ZE DNE 15. BEZNA 2001


O POSTAVEN OBT V TRESTNM ZEN (2001/220/SVV)21

Komise ES pedloila dne 14. ervence 1999 Evropskmu parlamentu,


Rad a Hospodskmu a socilnmu vboru sdlen nazvan Obti trestn innosti

19 . vst. L 82, 22. 3. 2001, s. 1.


20 . vst. L 261, 6. 8. 2004, s. 15.
21 . vst. L 82, 22. 3. 2001, s. 1.

65
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 66

v Evropsk unii: vahy o normch a opatench, kter je teba pijmout. Evropsk


parlament schvlil usnesen tkajc se sdlen Komise dne 15. ervna 2000. Na vypra-
covn rmcovho rozhodnut mly vliv i zvry ze zasedn Evropsk rady v Tampe-
re ve dnech 15. a 16. jna 1999, a zejmna bod 32, kter stanov, e by mly bt
vypracovny minimln normy pro ochranu obt trestn innosti, zejmna pro pstup
obt ke spravedlnosti a pro jejich prvo na nhradu kody, vetn nhrady soudnch
nklad. Tyto podnty vedly k pijet Rmcovho rozhodnut Rady EU o postaven
obt v trestnm zen dne 15. bezna 2001 (dle jen Rmcov rozhodnut).

Clem Rmcovho rozhodnut je zajistit obtem srovnateln vysokou rove


ochrany bez ohledu na lensk stt, ve kterm se nachz. Rmcov rozhodnut se ne-
omezuje na een otzky ochrany pouze v trestnm zen, ale t na pomoc obtem
ped zahjenm trestnho zen a po jeho skonen. Sousteuje se na sblen pravi-
del a praxe tkajc se postaven a zkladnch prv obt, pevn je pozornost vno-
vna tmto prvm:
prvo na respektovn dstojnosti obti,
prvo poskytovat a pijmat informace,
prvo rozumt a bt pochopen,
prvo bt chrnn v jednotlivch etapch zen,
prvo na pihldnut k znevhodnn zpsobenm bydlitm v jinm lenskm stt.

lnek 18 uloil lenskm sttm, aby k termnm v rmcovm rozhodnut uvedenm


(22. 3. 2006 termn pro transpozici l. 10; 22. 3. 2004 termn pro transpozici l. 5 a 6,
22. 3. 2002 termn pro transpozici ostatnch lnk) sdlili generlnmu sekretaritu
Rady a Komisi znn pedpis, ktermi ve svm vnitrosttnm prvu provdj uloen
povinnosti. Ke dni 22. 3. 2002 tuto povinnost nesplnil dn lensk stt. Jen vdsko
reagovalo 25. 3. 2002. Do konce roku 2002 pak odpovdlo jen 9 lenskch stt.

Rmcov rozhodnut uvd tuto definici obti: fyzick osoba, kter utrpla kodu
vetn fyzickho i psychickho pokozen, citovou jmu i hmotnou ztrtu pmo
zpsobenou konnm i opomenutm, je poruuje trestnprvn pedpisy lenskho
sttu. Pi transpozici rozhodnut se vyskytl nzor (Itlie), e seznam pojm nen nutn
transponovat do nrodnho prva. K tomu Komise uvd, e sladn terminologie je
pedpokladem innosti a jednotnosti aplikace rmcovho rozhodnut, nem-li bt
harmonizace pouze pedstran. Komise zrove konstatovala, e takov rozdly v ter-
minologii, kter by vedly k markantnm odlinostem v aplikaci, neshledala.

Jednotliv zvazky, poznmky k vkladu ustanoven a stav implementace do es-


kho prvnho du:

1. Povinnost zabezpeit obtem respektovn a uznn (l. 2)

Kad lensk stt zaru obtem ve svm trestnprvnm systmu sku-


tenou a pimenou lohu. Bude nadle usilovat o to, aby obtem v prbhu zen

66
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 67

zaruil zachzen nleit respektujc jejich osobn dstojnost, a uznv prva


a oprvnn zjmy obt, zejmna v rmci trestnho zen.
Kad lensk stt zajist, aby s obmi, je jsou zvlt ohroen, bylo zachzeno
zvltnm zpsobem, kter co nejlpe odpovd jejich situaci.

POZNMKY: Prvn odstavec je formulovn velmi obecn. Konkrtn povinnosti,


kter zaru obtem skutenou a pimenou lohu, z nj dovodit nelze. Vyplvaj vak
z dalch ustanoven rozhodnut.
Rmcov rozhodnut nedefinuje obti, kter je teba povaovat za zvlt ohroe-
n (srov. vak rozsudek ESD ve vci Pupino). Pstup jednotlivch stt se li. N-
kter stty chrn zvenou mrou osoby, kter povauj za zraniteln s ohledem na
jejich psychickou nebo fyzickou insuficienci (mladistv, osoby psychicky postien)
nap. Francie, Velk Britnie, Itlie. Jin stty pikldaj vt vhu situaci, v n se
ob ocitla, a kter ji in zranitelnj (nap. obti domcho nsil, terorismu) nap.
panlsko, Nizozem nebo Finsko. Ostatn stty zvolily ir koncepci, pokrvajc ob
ve zmnn kategorie.
Zpsoby zvltnho zachzen se zvlt ohroenmi obtmi jsou nejrznjho
druhu. asto je to specifick zpsob vslechu audio i audiovizuln nahrvky i
penosy. Jinde je to otzka finann pomoci i ochrany ped zveejovnm informac
tkajcch se mladistvch apod.
Z eskho trestnho du me abstrahovat dv skupiny zvlt ohroench
obt. Jednak to jsou svdci dti mlad 15 let ( 102 odst. 1 tr. du) a jednak
svdci, pop. osoby jim blzk, kterm v souvislosti s podnm svdectv zejm
hroz jma na zdrav nebo jin vn nebezpe poruen jejich zkladnch prv
( 55 odst. 2 tr. du). Jak je snadno seznateln, uveden osoby vystupuj v trest-
nm zen v pozici svdka, a v tto souvislosti jim stt poskytuje ochranu. To tedy
znamen, e pokud by ob nebyla vyslchna jako svdek, stt j zvenou ochra-
nu neposkytne. Nvrh novely trestnho du projednvan Poslaneckou snmov-
nou22 pot s ochranou obt, pokud jde o zveejovn jejich osobnch daj.
Takto chrnny maj bt osoby mlad 18 let a obti vyjmenovanch trestnch in
(kuplstv, en pornografie, nkter trestn iny proti rodin a mldei, ivotu
a zdrav, svobod a lidsk dstojnosti).
Nkterm obtem je poskytovna na dost finann pomoc podle zkona
. 209/1997 Sb., o poskytnut penit pomoci obtem trestn innosti.

2. Povinnost zaruit obtem prvo bt vyslechnut a poskytovat dkazy


(l. 3)

Kad lensk stt zaru, aby obti mohly bt v prbhu zen vyslech-
nuty a mohly poskytovat dkazy.
Kad lensk stt pijme vhodn opaten, aby jeho orgny vyslchaly obti pouze
v me nezbytn pro ely trestnho zen.

22 Srov. snmovn tisk . 443, V. volebn obdob.

67
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 68

POZNMKY: V mnoha sttech, stejn jako v esk republice ( 43 tr. du),


m ob prvo vyjdit se k projednvan vci a navrhovat dkazy pouze v p-
pad, je-li stranou trestnho zen. Problm me podle esk pravy nastat v si-
tuacch, kdy je sporn, zda je osoba pokozenou nebo nikoliv. Rozhodnut, kterm
by se jej status postavil najisto, se nevydv. Jestlie policejn orgn nepova-
uje osobu za pokozenho a upr j jej prva, lze se postupem podle 157a
tr. du domhat u dozorujcho sttnho zstupce npravy. Nepovauje-li ani stt-
n zstupce takovou osobu za pokozenho, zbv jen monost podat podnt
k dohledu vymu sttnmu zastupitelstv podle zkona o sttnm zastupitelstv.
Pezkoumn statusu soudem je jen obtn dosaiteln, teoreticky je mon npra-
va v zen ped soudem, pokud se ovem domnl pokozen vbec dozv, e se
zen kon.
K odstavci 2 lze uvst, e velk novela trestnho du v roce 2001 (zkon
. 265/2001 Sb.) mla za cl penst tit dokazovn do hlavnho len. Jednm
z nstroj, jak tohoto nadmru ambiciznho cle doshnout, bylo zkonn omezen
vslechu svdk v tzv. standardnm vyetovn ( 164 odst. 1 tr. du). Okruh vji-
mek je vak stanoven tak iroce, e mm pochybnosti o vznamu omezen.

3. Povinnost zaruit obtem prvo pijmat informace (l. 4)

1. Kad lensk stt zaru, aby obti zejmna od svho prvnho kontaktu s orgny
innmi v trestnm zen mly pstup k informacm podstatnm pro ochranu jejich
zjm, a to vemi vhodnmi prostedky a pokud mono v obecn srozumitelnch
jazycch. Mezi tyto informace pat alespo:
a) sluby nebo subjekty, na n se mohou obti obrtit s dost o pomoc;
b) druh pomoci, kterou mohou zskat;
c) kde a jak mohou podat trestn oznmen;
d) etapy zen nsledujc po trestnm oznmen a loha obti v tchto etapch;
e) jak a za jakch podmnek me ob zskat ochranu;
f) v jakm rozsahu a za jakch podmnek m ob pstup k
i) prvnmu poradenstv nebo
ii) prvn pomoci nebo
iii) jakmukoli jinmu druhu poradenstv, pokud na n m v ppadech uvede-
nch v bodech i) a ii) prvo;
g) poadavky, kter upravuj nrok obti na odkodnn;
h) m-li ob bydlit v jinm stt, jak jsou zvltn prostedky, kter jsou j
k dispozici pro zajitn ochrany jejch zjm.
2. Kad lensk stt zajist, aby obti, je projev takov pn, byly informovny o:
a) vsledku jejich trestnho oznmen;
b) podstatnch skutenostech, je jim v ppad trestnho sthn umon sledovat
prbh trestnho zen s osobou sthanou za in, jen se obt dotk, s vjim-
kou mimodnch ppad, kdy by mohlo dojt k naruen dnho prbhu
zen;
c) rozhodnut soudu.

68
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 69

3. lensk stty pijmou nezbytn opaten, kter alespo v ppadech, kdy pro ob
existuje nebezpe, zajiuj, aby bylo mono v okamiku proputn osoby sthan
nebo odsouzen za trestn in, rozhodnout o informovn obti.
4. Pokud lensk stt z vlastnho podntu ped informace uveden v odstavcch 2 a 3,
mus obti zaruit prvo na vbr, zda tyto informace pijme nebo odmtne, ledae
je jejich sdlen povinn v rmci danho trestnho zen.

POZNMKY k odstavci 1: Z hodnotc zprvy Komise vyplv, e mnoho stt


uvedlo, e transponovalo povinnost poskytnout informace bu zveejnnm na webo-
vch strnkch nebo poskytnutm informanch brour. To komise povauje za nedo-
staten. Povinnost poskytnout informace toti vyaduje aktivn pstup orgn in-
nch v trestnm zen. elu ustanoven neme bt dosaeno tm, e informace
budou publikovny bez toho, ani by orgny aktivnm jednnm poskytly informace
konkrtn obti. K tomu je jet mon dodat, e aktivn pstup v sob zahrnuje
i vysvtlen podanch informac, jestlie jim ob nerozum. Komise zdrazuje, e
nesta se odvolat na bnou praxi orgn innch v trestnm zen, jestlie nem pod-
klad v podob prvn normy.
Rmcov rozhodnut vyaduje, aby se obti dostalo informac od prvnho kontaktu
s orgny innmi v trestnm zen. Domnvm se, e esk peklad je pli restriktivn,
v anglickm znn se uvd law enforcement agencies. Podle smyslu rmcovho roz-
hodnut bude proto nutn vyloit esk peklad orgn inn v trestnm zen v naich
podmnkch t jako Policii esk republiky, i kdy jet neprobh trestn zen a jde
o tzv. pedprocesn fzi, kter je upravena v zkon o Policii esk republiky.
Dal problm tkv v poadavku podn informace v obecn srozumitelnch jazy-
cch. Tm m bt prvo na podn informac zabezpeeno i pro ppady, kdy je obt
cizinec, jemu je nutn podat informace v jazyce, kter ovld, resp. v ednm jazy-
ce sttu, kterho je obanem.
V esk republice nen vslovn upraveno podn informac pod psmeny a), b),
d), h). Povinnost informovat, kde a jak se trestn oznmen podv [psm. c)] sice nen
trestnm dem vslovn upravena, z povahy vci jde o informaci nadbytenou, jeli-
ko je trestn oznmen nejastji podvno na Policii esk republiky, pop. na stt-
nm zastupitelstv, tedy u orgnu innho v trestnm zen, kter je pslun k pijet
trestnho oznmen (srov. 158 odst. 2, 59 odst. 6 tr. du). Je-li trestn oznmen
zaslno psemn, obsahov poadavky na takov podnt jsou minimln (srov. 59
odst. 4, 5 tr. du). Povinnost pedat informace o etapch zen nsledujcch po trest-
nm oznmen a loze obti v tchto etapch podle psm. d) nen prvnm pedpisem
stanovena. Trestn d vak dv oznamovateli prvo podat, aby byl do jednoho
msce od oznmen vyrozumn o uinnch opatench. To vak povauji za nedo-
staten. Povinnost pouit o monosti zskat ochranu [psm. e)] je stanovena v 55
odst. 2 tr. du (pokud jde o utajenho svdka) a v 2 zkona . 137/2001 Sb., o zvlt-
n ochran svdk a dalch osob v souvislosti s trestnm zenm. Informaci o prvn
pomoci [psm. f)] se podv pokozenmu s nrokem na nhradu kody ( 46, 51a
tr. du), o prvu dat penitou pomoc je ob pouovna podle 14 ZoPP, o prvu
uplatnit nrok na nhradu kody je pokozen pouen v souladu s 43 odst. 2 tr. du.

69
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 70

Informace podle psm. h) nen podvna, protoe ani dn zmiovan prostedek


nen v zkon upraven. V jinch zemch jde nap. o informaci o dosaitelnosti pekla-
datele, pop. o prvu na ustanoven zmocnnce.
Kriticky je nutn se postavit ke zpsobu, kterm jsou informace podvny.
V praxi se postupuje ryze formln. Pouv se formul Protokol o vslechu svd-
ka pokozenho, kter obsahuje pouen o prvech svdka a pokozenho. Pitom
pouen probh tak, e formul je svdkovi i pokozenmu pedloen k peten
s tm, e v ppad dotaz i nejasnost se me vyslchajcho dotzat. Nelze oek-
vat, e by svdek i pokozen v situaci, ve kter se nachz, byl schopen ihned na
mst podrobnji obshl pouen pest. Jeliko nen stejnopis protokolu o vslechu
dn svdkovi (a leckdy ani pokozenmu) k dispozici, nem monost si pouen
pozdji v klidu prostudovat. De lege ferenda je douc, aby obti, a ji v procesn
pozici pokozenho nebo svdka, bylo dorueno i bez dosti psemn pouen
o jejch prvech.

POZNMKY k odstavci 2: Na rozdl od pedchozho odstavce, informace uvede-


n v tomto odstavci mus bt pedny jen tehdy, jestlie o to ob pod. O prvu
dat takov informace vak mus bt ob informovna, jinak by ustanoven ztrce-
lo smysl.
S ustanovenm nen souladn vnitrosttn prava, kter ve prvo na doruen roz-
hodnut pouze na pokozen, kte uplatnili nrok na nhradu kody. Mm za to, e
z podstaty vci se zde rozhodnutm rozum rozhodnut meritorn.
Podle eskho trestnho du je oznamovatel vyrozumn do 30 dn o uinnch
opatench, nikoliv tedy, jak vyaduje rmcov rozhodnut, o konenm vyzen trest-
nho oznmen. Informace podle psm. b) se dostvaj pokozenmu jen v rmci jeho
prv podle trestnho du. Ty vak neumouj sledovat prbh celho trestnho ze-
n. Nap. pokozenmu, kter neuplatnil nrok na nhradu kody, nen doruovn roz-
sudek ( 130 odst. 1 a contrario), nen vyrozumvn o veejnm zasedn o odvoln
apod. Obdobn nen pln transponovno ani psm. c), nebo pokozen je vyrozum-
vn jen o nkterch meritornch rozhodnutch soudu.

POZNMKY k odstavci 3: Povinnost podn informace nen omezena typovou


zvanost trestnho inu, pro n je osoba sthna. Posta, e existuje nebezpe
pro ob. Nemus se nutn jednat o obavu o ivot. Je zapoteb upozornit, e infor-
man povinnost se tk nejen proputn obvinnho, ale i osoby odsouzen.
K innosti oznmen je teba, aby informace byla sdlena bezodkladn, ihned
(nap. telefonicky).
Trestn d je v zsad v souladu s tmto ustanovenm. Dl vhrady23 lze vznst ke
lht k vyrozumn, zejmna vyrozumn nsledujc den podle 321 odst. 5 tr. du
me bt ji bezvznamn. Patrn by mlo bt dvodem vyrozumn i peruen vko-
nu trestu odnt svobody.

23 K nvrhm de lege ferenda srov. Vantuch, P. K informovn pokozench a svdk trestnho inu
o odsouzenm (obvinnm). Trestnprvn revue, 2005, . 1, str. 15n.

70
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 71

POZNMKY k odstavci 4: Stt me pedvat informace uveden v odst. 2 a 3


z vlastn iniciativy, tedy nejen na dost obti. V tomto ppad vak mus dt obti
monost, aby si vybrala, zda chce i naopak nechce tyto informace obdret. Vjimkou,
kdy ob neme vylouit obdren informace, jsou pouze takov, jejich sdlen
vyaduje trestn d nap. pedvoln obti jako svdka k hlavnmu len. Ochrana
ped obtovnm obti informacemi, kter nechce pijmat, je zabezpeena institu-
tem vzdn se procesnch prv podle 43 odst. 4 tr. du.

lnek 5 vyaduje pijet opaten, je povedou ke zmrnn komunikanch obt-


tkajc se porozumn nebo asti obti v postaven svdka nebo strany zen
v dleitch etapch dotynho trestnho zen, a to zpsobem srovnatelnm s opat-
enmi tohoto druhu, kter pijm vi obvinnm.

4. Povinnost zajistit obtem bezplatn pstup k poradenstv (l. 6)

Kad lensk stt zajist, aby ob mla v odvodnnch ppadech bez-


platn pstup k poradenstv uvedenmu v l. 4 odst. 1 psm. f) bod iii) tkajcmu se
jej lohy v zen a ppadn t k prvn pomoci uveden v l. 4 odst. 1 psm. f) bod
ii), pokud by mohla mt postaven strany v trestnm zen.

POZNMKY: Povinnost stanoven v l. 6 je relativizovna na odvodnn ppa-


dy (warranted), a prvn pomoc jen na ppady, je-li to vhodn (appropriate), navc
jen tehdy, m-li ob postaven strany. Ve svm souhrnu je proto zvazek zde stano-
ven vce mn fakultativn.

5. Povinnost nabdnout obti monost nhrady nklad (l. 7)

Kad lensk stt v souladu s pslunmi vnitrosttnmi pedpisy nabd-


ne obti, je m postaven strany nebo svdka, monost nhrady nklad vzniklch
v souvislosti s jej oprvnnou ast na trestnm zen.

POZNMKY: Z textace by se mohlo zdt, e prvo na nhradu nklad zvis na


vnitrosttn prav. Komise m vak za to, e prostor pro transpozici zvis na tom,
zda jde o ob v postaven svdka nebo v postaven strany zen. Svdek bude mt
zsadn prvo na nhradu cestovnch vdaj, ob jako strana zen t prvo na
nhradu nklad prvnho zastoupen. Nkter stty piznvaj obti prvo na nhradu
nklad prvnho zastoupen pouze v podob povinnosti stanoven odsouzenmu.
Komise takov pstup povauje za nesprvn, nebo relativizuje prvo obti na
nhradu nklad zen v ppadech insolvence odsouzenho.
Svdek m podle 104 tr. du nrok na svden, kter hrad stt. Pokozen, kte-
rmu byl alespo zsti piznn nrok na nhradu kody, a po novele v roce 2004
(zkon . 283/2004 Sb.) v nkterch ppadech i pokozen, ktermu takov nrok
nebyl piznn, m prvo na nklady zen v rozsahu 154 odst. 1, odst. 2 tr. du, ale
pouze vi odsouzenmu.

71
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 72

6. Povinnost poskytnout obti pimenou ochranu (l. 8)

1. Kad lensk stt zajist pimenou rove ochrany obtem a ppadn jejich
rodinm nebo osobm se stejnm postavenm jako rodinn pslunci, zejmna
pokud jde o jejich bezpe a ochranu jejich soukrom, domnvaj-li se pslun
orgny, e existuje vn nebezpe odplaty, nebo pokud existuj zjevn dkazy
o vnm myslu naruit jejich soukrom.
2. Za tmto elem, a ani je doten odstavec 4, zaru kad lensk stt, aby v p-
pad poteby mohla bt v rmci soudnho zen pijata vhodn opaten na ochra-
nu soukrom a vyobrazen obti, jej rodiny nebo osob se stejnm postavenm jako
rodinn pslunci.
3. Kad lensk stt dle zajist, aby se zamezilo kontaktm mezi obt a pachatelem
v budov soudu, ledae to trestn zen vyaduje. Kad lensk stt za tmto e-
lem stanov ve vhodnch ppadech postupn vytven oddlench ekren pro
obti v soudnch budovch.
4. Je-li nezbytn chrnit obti, zejmna ty nejohroenj, ped nsledky jejich
vpovd pi veejnm soudnm jednn, zajist kad lensk stt, aby mohly na
zklad soudnho rozhodnut svdit za podmnek umoujcch dosaen tohoto
cle, a to vemi vhodnmi prostedky sluitelnmi s jeho zkladnmi prvnmi
zsadami.

POZNMKY k odstavci 1: Toto obecn ustanoven je rozvedeno v dalch odstav-


cch. Ochrana me mt podobu fyzick ochrany, utajen dkazu, rznch zpsob
vslechu svdka, vylouen ptomnosti obvinnho pi vslechu obti apod. Ochrana
by mla bt poskytnuta i rodin, pop. dalm blzkm osobm, hroz-li nebezpe
i jim.
N trestn d poskytuje k ochran obti tyto instituty: utajen svdka ( 55 odst. 2),
vykzn obalovanho z jednac sn a dal opaten pedsedy sentu ( 209 odst. 1).
Zajitn bezpenosti osob je jednm z kol Policie esk republiky [ 2 odst. 1 psm. a)
zkona o Policii esk republiky]. Ochranu svdkovi (osob blzk) lze poskytnout
i podle zvltnho zkona zkon . 137/2001 Sb., o zvltn ochran svdka a dal-
ch osob v souvislosti s trestnm zenm. Podle tohoto zkona se poskytuje ochrana
z hlediska subjektu tzv. ohroenm osobm a z hlediska situace, jestlie zejm
hroz jma na zdrav nebo jin vn nebezpe, nelze-li bezpenost osoby zajistit
jinm zpsobem. Za ohroenou osobu se povauje osoba, kter a) podala nebo m
podat vysvtlen, svdeckou vpov nebo vypovdala i m vypovdat jako obvin-
n anebo jinak pomhala nebo m pomoci podle ustanoven trestnho du k dosae-
n elu trestnho zen, nebo b) je znalcem nebo tlumonkem anebo obhjcem,
pokud obvinn, kterho jako obhjce zastupuje, vypovdal nebo m vypovdat, aby
pomohl k dosaen elu trestnho zen, anebo c) je osobou blzkou osob uveden
v psmenu a) nebo b). Ochrana me zahrnovat a) osobn ochranu, b) pesthovn
chrnn osoby vetn pslunk jej domcnosti a pomoc chrnn osob za e-
lem jejho socilnho zalenn v novm prosted, c) zastrn skuten totonosti
chrnn osoby, d) provovn dodrovn podmnek poskytovn zvltn ochrany

72
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 73

a pomoci. Lze tedy uzavt, e platn prvn prava odpovd poadavkm rmcov-
ho rozhodnut.

POZNMKY k odstavci 2: O nvrhu projednvanm Poslaneckou snmovnou


srov. ve. Zkon by ml obsahovat t pimen a odstraujc sankce za ne-
oprvnn zveejnn osobnch daj. Bezpenost nebo jin dleit zjem svdk
je tak dvodem k vylouen veejnosti v hlavnm len nebo veejnm zasedn
(srov. 200 tr. du, l. 96 odst. 2 stavy, l. 38 odst. 2 Listiny).

POZNMKY k odstavci 3: Komise upozoruje, e se mus zabrnit kontaktu nejen


mezi obt jako svdkem a obvinnm, ale i mezi nm a obt, kter nen v postaven
svdka. Zrove vyjaduje Komise pochybnosti o dn transpozici, jestlie stty
odkazuj pouze na zaitou (bnou) praxi, pokud neexistuje zkonn podklad, resp.
prvo obti na zabrnn kontaktu. N trestn d umouje pedsedovi sentu uinit
potebn opaten k ochran svdka ( 209 tr. du). Toto een nepovauji za syst-
mov a dostaujc.

POZNMKY k odstavci 4: Jednotliv lensk stty umouj nap. svdectv pro-


stednictvm audiovizulnho penosu nebo rzn podoby utajen skuten totonosti
obti. O limitech esk prvn pravy ji bylo pojednno.

7. Povinnost zajistit obti prvo na odkodnn v rmci trestnho zen


(l. 9)

1. Kad lensk stt zajist, aby ob trestnho inu mla nrok na vydn rozhodnut
v pimen dob o odkodnn pachatelem v rmci trestnho zen, ledae vnitro-
sttn prvo stanov pro urit ppady, e k odkodnn dojde jinm zpsobem.
2. Kad lensk stt pijme nezbytn opaten podporujc pachatele, aby poskytl
obti pimen odkodn.
3. Majetek obti zajitn v rmci trestnho zen, kter lze vrtit, je obti neprodle-
n vrcen zpt, pokud nen nalhav vyadovn pro poteby trestnho zen.

POZNMKY k odstavci 1: Vtina stt se podle Komise domnv, e transpozi-


ce je dosaeno, jestlie umon adhezn zen, tedy prvo pokozenho pipojit se
k trestnmu zen s nrokem na nhradu kody. Jin stty umouj doshnout nkte-
rm kategorim obt odkodnn sttem. Jak vak Komise poznamenv, takov opat-
en jsou ve skutenosti vjimkami, na kter dopad posledn st vty. Citovan usta-
nov toti dopad na vechny obti, piem k rozhodnut o odkodnn mus
(kumulativn) dojt v trestnm zen a v pimen dob. Vjimky jsou mon jen pro
urit ppady, nikoliv plon.
esk trestn d umouje pokozenmu v rmci trestnho zen uplatnit nrok na
nhradu kody (nikoliv jin jmy bezdvodn obohacen, zadostiuinn). Proto
v ppadech nhrady jin jmy, je ob nucena se domoci odkodnn mimo trestn
zen, co je tedy onou vjimkou. Z toho tak plyne, e by zsadn mlo dojt k roz-

73
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 74

hodnut o nroku v trestnm zen. K dosaen tohoto cle pispv i znn 228 odst.
1 druh vta tr. du, podle nho nebrn-li tomu zkonn pekka, soud ulo oba-
lovanmu vdy povinnost k nhrad kody, jestlie je ve kody soust popisu skut-
ku uvedenho ve vroku rozsudku, jm se obalovan uznv vinnm, a koda v tto
vi nebyla dosud uhrazena.

POZNMKY k odstavci 2: Opatenm, kter motivuje pachatele, aby poskytl obti


pimen odkodnn, me bt nap. stanoven nhrady kody jako podmnky pro
podmnn uputn od zbytku vkonu trestu, pro zahlazen odsouzen apod.
V esk republice lze opaten, motivujc pachatele k uhrazen kody, nalzt
v trestnm zkon i v trestnm du. Tak nap. soud zpravidla ulo pachateli, aby podle
svch sil nahradil kodu, kterou trestnm inem zpsobil, jestlie podmnn upout
od potrestn ( 26 odst. 3 tr. zkona), ukld trest obecn prospnch prac ( 45a
odst. 1 tr. zkona), podmnn odkld vkon trestu odnt svobody ( 59 odst. 2, 60a
odst. 3 tr. zkona). Jestlie pachatel zavinn neuhrad kodu, a mu v tom nic nebr-
nilo, me to vst k rozhodnut soudu o uloen trestu, jestlie bylo podmnn upu-
tno od potrestn, nebo k rozhodnut o vkonu podmnn odloenho trestu odnt
svobody. V trestnm du je nap. podmnkou aplikace institutu narovnn ( 309n.)
uhrazen kody zpsoben trestnm inem nebo uinn potebnho konu k jej hra-
d, ppadn odinn jmy vznikl trestnm inem jinm zpsobem. Obdobnou pod-
mnku stanov i 307 (podmnn zastaven trestnho sthn), 179g (podmnn
odloen nvrhu na potrestn). De lege ferenda lze uvaovat o rozen podmnky
nhrady kody i pro aplikaci dalch institut, nap. pro zahlazen odsouzen. Lze t
uvaovat o rozen podmnky hrady nejen ve vztahu ke kod zpsoben trestnm
inem, ale t ve vztahu k nkladm zen pokozenho.

8. Zvazek podporovat mediaci v rmci trestnho zen (l. 10)

1. Kad lensk stt podporuje mediaci v trestnch vcech pro trestn iny, kter
povauje za vhodn pro tento druh opaten.
2. Kad lensk stt zajist, aby mohla bt vzata v vahu veker ujednn mezi obt
a pachatelem dosaen pi mediaci v trestnch vcech.

POZNMKY: Forma podpory mediace je ponechna na lenskch sttech, me


spovat ve vytvoen specializovanho orgnu, me spovat ve financovn projek-
t neziskovch organizac.
Zkonem . 257/2000 Sb., o proban a median slub, byla v esk republice
zzena median a proban sluba jako organizan sloka sttu. Mediac se podle
citovanho zkona rozum mimosoudn zprostedkovn za elem een sporu mezi
obvinnm a pokozenm a innost smujc k urovnn konfliktnho stavu vykon-
van v souvislosti s trestnm zenm. Mediaci lze provdt jen s vslovnm souhla-
sem obvinnho a pokozenho.
Odstavec 2 vyaduje od stt, aby zajistily monost, e veker ujednn mezi obt
a pachatelem dosaen pi mediaci budou vzata v vahu v trestnm zen. Patrn je na

74
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 75

lenskm sttu, zda ujednn zhodnot v rmci druhu a vmry sankce, v podmnkch
stanovench pi odsouzen, pi nhrad kody nebo pi aplikaci tzv. odklon.
Je-li vsledkem mediace dohoda o odinn zpsoben jmy vetn nap. doho-
dy o nhrad kody, pak me bt zohlednna jako polehujc okolnost [ 33 psm. h)
tr. zkona] nebo pi aplikaci odklon v trestnm zen ( 179g, 307, 309 tr. du,
70 ZSVM).

9. Zvazek pijmout opaten pro zmrnn obt obt


s bydlitm v jinm lenskm stt (l. 11)

1. Kad lensk stt zajist, aby jeho pslun orgny pijaly vhodn opaten pro
zmrnn obt, je mohou nastat, m-li ob bydlit v jinm sttu, ne ve kterm
dolo k trestnm inu, zejmna pokud jde o prbh zen. Za tmto elem mus bt
pslun orgny zejmna oprvnn:
rozhodovat o tom, zda ob me uinit vpov bezprostedn po spchn trest-
nho inu,
za elem vslechu obti s bydlitm v zahrani vyut v co nejir me ustano-
ven o videokonferencch a telefonnch konferencch, obsaen v lncch 10 a 11
mluvy o vzjemn pomoci v trestnch vcech mezi lenskmi stty Evropsk
unie ze dne 29. kvtna 2000.
2. Kad lensk stt zajist, aby obti trestnho inu, ke ktermu dolo v jinm len-
skm sttu, ne ve kterm maj bydlit, mohly podat trestn oznmen u pslu-
nch orgn sttu bydlit, pokud nejsou schopny tak uinit v lenskm sttu, kde
byl in spchn, nebo pokud si tak neply uinit v ppad zvanho trestnho
inu.
Neuplatn-li pslun orgn, u nho je trestn oznmen podno, sm svou p-
slunost, neprodlen je ped pslunmu orgnu sttu, na jeho zem byl trestn in
spchn. Trestn oznmen je vyzeno podle vnitrosttnho prva sttu, v nm byl
trestn in spchn.

POZNMKY k odstavci 1: lnek 11 zavazuje v obecn rovin stt, aby pijal


takov opaten, kter zmrn obte pramenc z toho, e obt trestnho inu je cizi-
nec. Zrove jsou stanovena minimln opaten, kter mus stt pijmout. Pslun
orgny mus bt oprvnny rozhodovat o tom, zda me bt ob vyslechnuta bez-
prostedn po spchn trestnho inu. Druhm opatenm je vyuit videokonferenc
a telefonnch konferenc v co nejir me pi vslechu obti s bydlitm v zahrani
(l. 10 a 11 mluvy o vzjemn pomoci v trestnch vcech mezi lenskmi stty
Evropsk unie).
Trestn d umouje vslech obti svdka jako neodkladn kon ( 158
odst. 8). Dvodem neodkladnosti pitom me bt i skutenost, e svdkem je cizi-
nec, kter ihned po inu odjd z esk republiky a ji se nehodl vrtit. Ustano-
ven o prvnm styku s cizinou umouj i vslech prostednictvm videotelefonu
a telefonu, stanov-li tak mezinrodn smlouva, kterou je esk republika vzna
( 444 tr. du).

75
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 76

POZNMKY k odstavci 2: Zprva Komise z roku 2004 konstatuje vn nedo-


statky v transpozici tohoto ustanoven. Bohuel, ani esk republika nen vjimkou.
Trestn d neupravuje zvltn postup pro pedn trestnch oznmen pro trestn in,
k jeho projednn by nebyly pslun esk orgny inn v trestnm zen.

10. Zvazek podporovat, rozvjet a zlepovat spoluprci


mezi lenskmi stty (l. 12)

Kad lensk stt podporuje, rozvj a zlepuje spoluprci mezi len-


skmi stty zamenou na zajitn innj ochrany zjm obt v rmci trestnho
zen, kter bude probhat v rmci st pmo souvisejcch se soudnm systmem nebo
kter bude mt podobu vazeb mezi subjekty pro pomoc obtem.

POZNMKY: Zvazek poskytuje irok prostor pro implementaci, patrn nevya-


duje ani zmnu legislativy. Vyaduje se vce ne jen pasivn pstup sttu.

11. Zvazek podporovat specializovan sluby a subjekty


pro pomoc obtem (l. 13)

1. V rmci zen podporuje kad lensk stt zapojen slueb pro pomoc obtem
povench organizac vodnho pijet obt a nsledn podpory a pomoci obtem,
bu poskytovnm speciln vykolench osob v rmci svch veejnch slueb,
nebo formou uznn a financovn subjekt pro pomoc obtem.
2. Kad lensk stt podporuje souinnost uvedench osob i subjekt pro pomoc
obtem v rmci zen, zejmna pi:
a) poskytovn informac obtem;
b) pomoci obtem podle jejich bezprostednch poteb;
c) doprovzen obt, je-li to nezbytn a mon, v prbhu trestnho zen;
d) pomoci poskytovan obtem na jejich dost po skonen trestnho zen.

POZNMKY: Obdobn jako u jinch lnk i zde Komise konstatuje, e stty sice
v oznmen o transpozici uvd, e finann podporuj innost organizac, je pomhaj
obtem, ale neoznauj dn nrodn normy, kter by takovou pomoc upravovaly.
Zvazek plynouc z l. 13 lze splnit dvojm zpsobem. Bu tm, e stt zajist spe-
ciln vykolen osob v rmci veejnch slueb sm anebo tm, e uzn a financuje
subjekt pro pomoc obtem.
Odstavec druh konkretizuje, kdy je stt povinen poskytnout souinnost vykole-
nm osobm nebo subjektm pro pomoc obtem.
Nen mi znma existence zkonnch i podzkonnch pedpis, kter by v esk
republice upravovaly tuto problematiku.

lnek 14 obsahuje zvazek podporovat kolen osob, kter se podlej na ze-


n nebo maj jin kontakty s obmi, zejmna pokud jde o policisty a prvnky.
Konen lnek 15 m zabrnit sekundrn viktimizaci. Kad lensk stt podporu-

76
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 77

je v rmci celho zen, a zejmna pak v prostorch orgn, ve kterch lze zahjit
trestn zen, postupn vytven podmnek nezbytnch pro pedchzen druhot-
nmu pokozen obt a pro zamezen vzniku zbytench tlak. Zejmna jde o to
zaruit obtem dn vodn pijet a vytvoit v dotynch prostorch vhodn pod-
mnky odpovdajc jejich situaci. Zhodnocen stavu transpozice obou lnk je
nesnadn, nebo patrn nenalezneme prvn pedpisy, v nich by byly promtnuty
zvazky z tchto lnk vyplvajc.

Shrneme-li stav transpozice rmcovho rozhodnut, pak je nutn konstatovat, e


nkter zvazky nebyly promtnuty do esk prvn pravy vbec (l. 11 odst. 2),
nkter jen sten (l. 4, l. 7, l. 8) a u mnohch dalch nelze uinit zvr o me
transpozice, nebo akoliv stt vyvj poadovanou innost, dje se tak v praxi, ale bez
vslovnho prvnho podkladu.

IV. ODKODOVN OBT TRESTNCH IN

V literatue nalezneme nkolik teori, kter se pokouej odvodnit povin-


nost sttu poskytovat obtem odkodnn z veejnch zdroj.24 V jednotlivch teori-
ch se v rznch variacch objevuj ti zkladn mylenky. st teori je postavena na
odpovdnosti sttu za spchan trestn in. Vychz se z toho, e stt je povinen
odkodnit ob trestnho inu, protoe nesplnil svou povinnost chrnit vechny osoby
pod jeho jurisdikc ped pachateli trestnch in. Dvod, pro k selhn dolo (selha-
la opaten sttu v pedchzen kriminalit, trestn politika sttu se vbec mj in-
kem), ji nen natolik podstatn. Nkdy se odpovdnost sttu dovozuje z mylenky, e
stt se zkazem soukrom msty zavzal uspokojit ob, pop. osoby zvisl na obti.
Jin mylenkov smry jsou zaloeny na konceptu solidarity a spravedlnosti. Zkla-
dem prva na odkodnn je vzjemn solidarita vech len spolenosti. Jestlie jsou
nkter osoby zranitelnj nebo nemaj takov tst jako ostatn, mus se na odkod-
nn za vzniklou jmu podlet cel spolenost. Konec konc, nikdo nev, kdy se nco
podobnho me stt jemu. Konen lze pi odkodnn vychzet z teze, e v dsled-
ku odkodnn obti dojde k odstrann jejho pocitu nespravedlnosti, co umon apli-
kovat mrnj trestn politiku, za to vak innj.

Uveden teorie ovlivuj konkrtn podobu prvn pravy odkodnn v jednotli-


vch sttech. Pesto vak jsou nrodn pravy natolik podobn, e bylo mon na
mezinrodn rovni nalzt shodu v minimlnch pravidlech pro odkodnn, je jsou
zaloena na nkolika principech. Odkodnn obt je zaloeno na subsidiarit
odkodnn ze strany sttu, proporcionalit odkodnn a jmy, sociln poteb-
nosti finann pomoci podle situace obti. Pihl se t k chovn a dosavadnmu
ivotu obti.

24 Srov. pehled kompenzanch teori v pspvku Jelnek, J. K odkodovn obt trestn innosti
vybran problmy. Kriminalistika, 1998, . 4, s. 286n.

77
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 78

V dalm textu si podrobnji rozebereme jednak Evropskou mluvu o odkodo-


vn obt nsilnch trestnch in a jednak smrnici Rady Evropsk Unie
2004/80/ES ze dne 29. 4. 2004 o odkodovn obt trestnch in.

A. EVROPSK MLUVA O ODKODOVN OBT


NSILNCH TRESTNCH IN

mluva, tajc 20 lnk, je zaloena na teorii solidarity a spravedlnos-


ti (viz ve). Mezi zkladn principy pat princip subsidiarity. Stt je povinen pi-
spt na odkodnn, pokud nelze zajistit odkodnn z jinch zdroj. Pitom je odkod-
nn omezeno jen na nejzvanj nsledky (inky) trestnch in uritho
charakteru. Poskytuje se toti jen obtem, kter utrply tk ublen na tle a na
zdrav nsledkem myslnho nsilnho trestnho inu; pop. osobm, kter byly
v pi osoby zemel nsledkem tohoto trestnho inu. mluva nestanov povinnost
odkodnn, jestlie se jedn o trestn in, kter nem nsiln charakter nebo kter je
spchn z nedbalosti (nebudou sem v zsad spadat trestn iny v doprav). Nsil
nemus mt nutn podobu nsil fyzickho. Pat sem tedy i psychick nsil, pokud
mlo za nsledek tkou jmu na zdrav nebo smrt. Za mysln nsiln trestn in je
teba povaovat nap. znsilnn. Nrok na odkodnn vznik, i kdy nelze pachatele
trestn sthat a potrestat. Mezi ppady, kdy nelze pachatele trestn sthat, pop. potres-
tat, uvd dvodov zprva i jednn v krajn nouzi. To vak me bt v prosted es-
kho prvnho du problm. Na rozdl od jinch stt, kde krajn nouze pachatele
pouze omlouv, a jeho in tak stle zstv protiprvn, nebo kde je jednn v krajn
nouze pouze procesn obranou, kter brn odsouzen pachatele, je krajn nouze podle
esk trestnprvn nauky okolnost, je protiprvnost vyluuje. Osoba jedn po
prvu, trestn odpovdnost zde vbec nevznik, tedy o trestn in se od samho pot-
ku nejedn.

Povinnm sttem je stt, na jeho zem byl trestn in spchn (princip teritoria-
lity). Oprvnnmi subjekty, tedy osobami, kter mohou uplatnit nrok na odkod-
nn jsou:
a) sttn pslunci stt, kter pistoupily k mluv (zde se uplatuje princip reci-
procity) a
b) sttn pslunci vech lenskch stt Rady Evropy, kte maj trval pobyt ve
stt, na jeho zem byl spchn trestn in. V pozad stoj mylenka, e je teba
chrnit migrujc pracovn slu, kter vce i mn pispv k rstu ekonomiky sttu,
v nm maj pracovnci trval pobyt, a ti by nemli bt penalizovni za to, e
domovsk stt jet neratifikoval mluvu.
Vnitrosttn pedpisy mohou stanovit lhtu, do kter je teba podat dost
o odkodnn.

Z hlediska rozsahu odkodnn se poskytuje nhrada alespo za ul vdlek,


vlohy lby a hospitalizace, vlohy spojen s pohbem, a pokud jde o vyivovan
osoby, ul vivn. mluva nedopad na bolestn, zten spoleenskho uplatnn,

78
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 79

zadostiuinn. Vnitrosttn prvo me stanovit horn hranici a doln hranici, nad kte-
rou a pod kterou nelze odkodnn vyplcet. Princip solidarity se uplatuje i ve
smru snen nebo nepiznn nroku, a to podle finann situace adatele. Dalmi
dvody pro ztrtu nebo snen nroku jsou:
a) chovn pokozenho nebo adatele bhem trestnho inu (nap. provokace obt)
nebo po nm (nap. odplata ze strany obti pachateli po inu) nebo v zvislosti na
zpsoben jm nebo smrti (nap. k tmu nsledku pisplo chovn obti, kter
bezdvodn odmtla lkaskou pi);
b) pokud pokozen nebo adatel je zapojen do organizovanho zloinu nebo je le-
nem organizace, kter pch nsilnou trestnou innost (a to i tehdy, jestlie se stal
obt nsilnho trestnho inu, kter nem souvislost s trestnou innost obti);
c) v ppad, e sten nebo celkov odkodnn by nebylo spravedliv (nap. by se
jednalo o osobu, kter pch trestnou innost) nebo by bylo v rozporu s veejnm
podkem.
Stty t mohou za elem zamezen dvojho odkodnn zkrtit piznanou st-
ku odkodnn nebo na oprvnn osob poadovat vrcen cel stky spojen
s jmou nebo smrt, kterou obdrela od pachatele, od orgn socilnho zabezpeen,
pojiovny nebo z jinho zdroje. Ponechv se t na sttu, aby uril, zda prva
odkodnn osoby pechzej do ve plnn na stt. K efektivnmu zabezpeen prva
na odkodnn je t stanovena informan povinnost, tj. zajitn aby ppadn ada-
tel mli k dispozici informace o sytmu odkodnn.

B. SMRNICE RADY EVROPSK UNIE 2004/80/ES ZE DNE 29. 4. 2004


O ODKODOVN OBT TRESTNCH IN

Evropsk rada na zasedn v Tampere ve dnech 15. a 16. jna 1999


vyzvala k vypracovn minimlnch norem ochrany obt trestnch in, zejmna
ohledn pstupu obt trestnch in ke spravedlnosti a ohledn jejich prv na nhra-
du kody, vetn nhrady nklad zen. Rada EU pijala dne 15. bezna 2001 rm-
cov rozhodnut 2001/220/SVV o postaven obt v trestnm zen. Toto rozhodnut,
pijat na zklad hlavy VI Smlouvy o Evropsk unii, umouje obtem trestnch in
poadovat od pachatele odkodnn v rmci trestnho zen (viz ve).

Obti trestnch in v Evropsk unii by mly mt prvo na spravedliv a pime-


n odkodnn za jmu, kterou utrply bez ohledu na to, kde v Evropskm spoleen-
stv byl trestn in spchn (srov. ne rozsudek ve vci Cowan). Smrnice stanov
systm spoluprce pro usnadnn pstupu k odkodnn obt trestnch in v pes-
hraninch situacch, kter by ml fungovat na zklad systm lenskch stt pro
odkodnn obt myslnch nsilnch trestnch in spchanch na jejich zemch.
Proto by ve vech lenskch sttech ml existovat mechanismus pro odkodnn. Vt-
ina lenskch stt ji takov systmy odkodnn zavedla, nkter z nich v rmci
plnn zvazk podle Evropsk mluvy ze dne 24. listopadu 1983 o odkodnn obt
nsilnch trestnch in. Je teba zavst systm spoluprce mezi orgny lenskch
stt, kter usnadn pstup k odkodnn v ppadech, kdy byl trestn in spchn

79
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 80

v jinm lenskm stt, ne je stt bydlit obti. Tento systm by ml zajistit, aby se
obti trestnch in mohly vdy obrtit na orgn v jejich stt bydlit, a ml by zmr-
nit praktick a jazykov obte, kter vznikaj v peshraninch situacch. Systm by
ml obsahovat ustanoven umoujc obti trestnho inu nalzt informace nezbytn
k podn dosti a umoujc innou spoluprci mezi dotenmi orgny.25

Smrnice pedevm upravuje pstup k odkodnn v peshraninch situacch a to


takovm zpsobem, aby administrativa spojen s dost ob co nejmn zatovala.
lensk stty mus zajistit, aby ob mohla podat dost o odkodnn v lenskm
stt bydlit, i kdy byl trestn in spchn v jinm lenskm stt. Za tm e-
lem jsou lensk stty povinny urit jeden nebo vce orgn (subjekt) pslunch
k pijet dosti (tzv. asistenn orgny) a k rozhodovn o dostech (tzv. rozhodu-
jc orgny).26

Obdobn jako mluva o odkodnn, i Smrnice stanov informan povinnost


lenskch stt. lensk stty zajist jakmkoli zpsobem, kter povauj za vhodn,
aby mli potenciln adatel o odkodnn pstup k nezbytnm informacm o mo-
nostech podat o odkodnn. adateli poskytne pomoc asistenn orgn. Pomoc
spov v poskytnut informace o monosti podat o odkodnn i formule dos-
ti. Na dost obti poskytne asistenn orgn t obecn pokyny a informace o tom,
jak by dost mla bt vyplnna a jak podklady mohou bt poadovny. Asistenn
orgn ped dost a veker podklady co nejrychleji rozhodujcmu orgnu. Po pije-
t dosti rozhodujc orgn co nejdve asistennmu orgnu a adateli sdl a) jmno
kontaktn osoby nebo nzev tvaru pslunho k vyzen vci; b) potvrzen pjmu
dosti; c) pokud je to mon, uveden piblin doby, ve kter bude rozhodnut
o dosti pijato. V ppad poteby poskytne asistenn orgn adateli obecn pokyny
pi plnn jakhokoliv poadavku na doplujc informace od rozhodujcho orgnu.
Smrnice upravuje t ppadn vslech adatele, pop. jin osoby (l. 9). Rozhodu-
jc orgn zale v souladu s vnitrosttnmi prvnmi pedpisy adateli a asistennmu
orgnu co nejdve po jeho pijet rozhodnut o dosti o odkodnn. K jazyku infor-
mac mezi orgny srov. l. 11. Sluby, kter poskytuje asistenn orgn, nezakldaj
dn nrok na hradu poplatk nebo nhradu nklad vi adateli nebo rozhoduj-
cmu orgnu. Jinmi slovy, sluba asistennho orgnu neme bt zpoplatnna. For-
mule dost a veker dokumentace jsou osvobozeny od ovovn nebo jinch
obdobnch formalit.

lnek 12 Smrnice se vztahuje na vnitrosttn systmy odkodnn a poaduje,


aby pravidla pro pstup k odkodnn v peshraninch situacch fungovala na zkla-
d platnch systm lenskch stt pro odkodnn obt nsilnch trestnch in
spchanch na jejich zem. Vechny lensk stty t zajist, aby jejich vnitrosttn

25 vodn st Smrnice Rady Evropsk Unie 2004/80/ES ze dne 29. 4. 2004 o odkodovn obt trest-
nch in, kter byla publikovna v ednm vstnku EU, L 261, 6. 8. 2004, s. 15.
26 V R je asistennm i rozhodujcm orgnem Ministerstvo spravedlnosti R, Odbor odkodovn
(http://ec.europa.eu/justice_home/judicialatlascivil/html/cv_information_cs.htm?countrySession=16&).

80
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 81

pedpisy stanovily existenci systmu odkodnn obt nsilnch trestnch in sp-


chanch na jejich zem, kter zaruuje spravedliv a pimen odkodnn obt.

lensk stty jsou povinny uvst v innost prvn a sprvn pedpisy nezbytn pro
dosaen souladu s citovanou smrnic s vjimkou l. 12 odst. 2 do 1. ledna 2006.
O tom, e se sttm neda termn dodret, svd i zen ped ESD.27

C. Soulad esk prvn pravy se zvazky vyplvajcmi z mluvy o odkodov-


n a Smrnice by ml bt zajitn zkonem . 209/1997 Sb., o poskytnut penit
pomoci obtem trestn innosti a o zmn a doplnn nkterch zkon, ve znn
pozdjch zmn a doplnn. Ji v dob svho pijet byl zkon koncipovn tak, aby
byl v souladu s poadavky plynoucmi z Evropsk mluvy o odkodovn obt nsil-
nch trestnch in z 24. 11. 1983. Smrnice Rady Evropsk Unie 2004/80/ES ze dne
29. 4. 2004 o odkodovn obt trestnch in byla do zkona promtnuta novelou
v roce 2006 (zkon . 204/2006 Sb.).

Podle citovanho zkona se obt rozum fyzick osoba, kter v dsledku trestn-
ho inu vznikla koda na zdrav. Za ob se povauje i osoba pozstal po obti, kter
v dsledku trestnho inu zemela, byla-li rodiem, manelem nebo dttem zemel-
ho a souasn v dob jeho smrti s nm ila v domcnosti, nebo osoba, kter zemel
poskytoval nebo byl povinen poskytovat vivu. Vymezen pojmu obti m vznam
pro uren okruhu osob, kter se poskytuje penit pomoc. Ve srovnn s mluvou
a Smrnic je penit pomoc poskytovna irmu okruhu osob ne je nezbytn nutn.
Pomoc bude poskytnuta toti nejen obti nsilnho trestnho inu, ale jakhokoliv
(i nedbalostnho) trestnho inu, v dsledku jeho spchn dolo ke kod na zdrav
nebo ke smrti.

Vechna dal ustanoven zkona vychzej z princip mluvy o odkodovn


a Smrnice jsou s nimi v souladu.

V. ROZHODNUT EVROPSKHO SOUDNHO DVORA


TKAJC SE PROBLEMATIKY OBT

V posledn sti pspvku si pipomeneme rozhodnut Evropskho soud-


nho dvora (dle jen ESD), kter se dotkla nebo se pmo zabvala prvy obt trest-
nho inu.

A. Prvnm rozsudkem, ve kterm se ESD dotkl prv obt, byl rozsudek ve vci
Cowan (C 186/87 ze dne 2. 2. 1989). Otzka postaven obti je zde spe podrun.
ESD v tomto rozsudku aplikoval princip zkazu diskriminace. Obsahov se rozsudek

27 Nap. Rozsudek ve vci Komise ES vs. eck republika (C-26/07); rozsudek ve vci Komise ES vs. Ital-
sk republika (C-112/07).

81
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 82

tedy spe tk oprvnn pijmat slubu a dv odpov na otzku, zda oban jed-
noho smluvnho sttu m v jinm lenskm stt nrok na pln zrovnoprvnn
s tuzemci.28
Britsk sttn oban I. W. Cowan byl bhem svho turistickho pobytu v Pai
v roce 1985 u vchodu ze stanice metra pepaden, okraden a tce zrann. Pachatel
inu nebyl zjitn. Francouzsk trestn d ( 706-3) umouje odkodnn ze strany
sttu, jestlie ho nelze zskat z jinch zdroj. Pokud vak jde o cizince, mohou vzn-
et nrok pouze za pedpokladu, e mezi Franci a jejich domovskm sttem existuje
vzjemnost. Pan Cowan vznesl nrok, akoliv neexistovala dn smlouva mezi Fran-
ci a Velkou Britni, kter by zajiovala vzjemnost. Pitom se odvolval na l. 7
(resp. 12) Smlouvy o Evropskm hospodskm prostoru a tvrdil, e efektivn vyu-
vn svobody slueb pedpokld zrovnoprvnn vech oban Spoleenstv. Pot
francouzsk odkodovac komise peruila zen a pedloila pedbnou otzku
ESD, kter dospl k tomuto zvru:
Zkaz diskriminace obsaen v l. 7 (resp. 12) Smlouvy je teba vykldat tak,
e (s ohledem na osoby, jejich svoboda cestovn do lenskho sttu, konkrtn
jako pjemce sluby, je zaruena komunitrnm prvem) lensk stt neme
init poskytovn sttn kompenzace za jmu zpsobenou v tomto stt obti
trestnho inu zvislou na tom, e jsou jeho sttnmi pslunky, e maj povolen
trval pobyt na jeho zem nebo e jsou obany sttu, se kterm byla uzavena
dohoda o vzjemnosti.

B. V rozsudek ve vci Pupino (C-105/03 ze dne 16. 6. 2006) se ESD zabval vkla-
dem lnk 2, 3 a lnku 8 odst. 4 rmcovho rozhodnut Rady 2001/220/SVV ze
dne 15. bezna 2001 o postaven obt v trestnm zen.
Proti M. Pupino bylo zahjeno trestn zen za to, e spchala nkolik delikt zne-
uit kzeskch prostedk na nkterch svch cch, v rozhodn dob mladch
pti let, zejmna tm, e je mla pravideln bt, hrozit jim, e jim pod sedativa, e jim
zalep sta nplast, a brnit jim v odchodu na toaletu. Krom toho, e spchala delikt
zvanho ublen na zdrav, kdy jednomu ze svch k zasadila rnu, je mu
zpsobila lehk otok v eln oblasti. V italskm prvu se trestn zen skld ze dvou
oddlench fz. V prbhu prvn fze, kterou je fze pedbnho vyetovn, sttn
zstupce vyhledv a shromauje pod dohledem soudce povenho pedbnm
vyetovnm dkazn materily, na zklad kterch posoud, zda je teba zastavit st-
hn anebo navrhnout, aby byl dotyn obalovn ped trestnm soudem. Ppadn roz-
hodnut o obalob proti obvinnmu otvr druhou fzi zen, zvanou fze hlavnho
len. Obecn teprve v prbhu tto fze dochz k provdn dokazovn z iniciativy
stran za respektovn zsady kontradiktornosti. Z tohoto pravidla existuj nicmn
vjimky, kter jsou upraveny v lnku 392 tr. du a kter umouj na zklad roz-
hodnut soudce povenho pedbnm vyetovnm provst pedbn proveden
dkazu za respektovn zsady kontradiktornosti v prbhu fze pedbnho vyet-
ovn prostednictvm zen mimo hlavn len k pedbnmu proveden dkazu.

28 Srov. Tich, L. a kol. Dokumenty ke studiu evropskho prva. Praha: Linde, 1999.

82
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 83

Takto shromdn dkazy maj stejnou dkazn hodnotu jako dkazy shromdn
pi druh fzi zen. lnek 392 odst. 1a tr. du zavedl monost pout toto zen
mimo hlavn len, pokud se jedn o proveden vslechu obt nkterch taxativn
stanovench delikt (sexuln delikty a delikty se sexulnm podtextem) mladch
estncti let, i kdy se nejedn o ppady stanoven v odstavci 1 tohoto lnku. V pro-
jednvan vci podal sttn zstupce soudce povenho pedbnm vyetovnm,
aby zajistil prostednictvm zen mimo hlavn len k pedbnmu proveden dka-
z na zklad l. 392 odst. 1a tr. du vpov osmi dt, svdk a obt delikt,
z nich je M. Pupino obvinna, z dvodu, e proveden dkaz nelze odloit a do
kontradiktornho jednn z dvodu velmi nzkho vku svdk a nevyhnutelnch
zmn jejich psychologickho stavu, jako i ppadnho procesu psychologickho
potlaen. Sttn zstupce rovn poadoval, aby bylo dokazovn provedeno za
zvltnch podmnek stanovench v l. 398 odst. 5a tr. du, na zklad kterch pro-
bh vslech ve specilnm zazen za podmnek, kter chrn dstojnost, soukrom
a duevn vyrovnanost dotench nezletilch, ppadn i za zapojen znalce v oboru
psychologie, a to z dvodu citlivho charakteru a zvanosti skutk, jako i z dvodu
obt spojench s nzkm vkem obt. Maria Pupino podala proti tomuto nvrhu
nmitky, uplatujc, e nespad pod dn z ppad uvedench v l. 392 odst. 1
a 1a tr. du. Podle soudce pedkldajcho pedbnou otzku by ml bt nvrh stt-
nho zstupce zamtnut s ohledem na doten vnitrosttn prvn ustanoven. Soudce
poven pedbnm vyetovnm ml za to, e bez ohledu na existenci i neexi-
stenci pmho inku prvnch pedpis Spoleenstv mus vnitrosttn soudce
vykldat sv vnitrosttn prvo ve svtle litery a ducha ustanoven prva Spoleen-
stv a pocioval pochybnosti ohledn sluitelnosti l. 392 odst. 1a a l. 398 odst. 5a
tr. du s lnky 2, 3 a 8 rmcovho rozhodnut v tom rozsahu, v nm tato ustanoven
uvedenho du omezuj monost, aby se soudce poven pedbnm vyetovnm
uchlil k pedbnmu proveden dkaz a zvltnm podmnkm shromaovn
a uren dkaz, pouze na sexuln delikty a delikty se sexulnm podtextem, rozhodl
se peruit zen a podat Soudn dvr, aby rozhodl o dosahu lnk 2, 3 a 8 rmco-
vho rozhodnut. Evropsk sodn dvr dospl k zvru, e
lnky 2, 3 a l. 8 odst. 4 rmcovho rozhodnut Rady 2001/220/SVV ze dne
15. bezna 2001 o postaven obt v trestnm zen, mus bt vykldny v tom
smyslu, e vnitrosttn soud mus mt monost umonit dtem nzkho vku, kter,
jako je tomu ve vci v pvodnm zen, tvrd, e byly obmi patnho zachzen,
uinit vpov za podmnek umoujcch zaruit tmto dtem pimenou ro-
ve ochrany, napklad mimo veejn soudn jednn a ped jeho konnm.
Vnitrosttn soud je povinen vzt v vahu vechna pravidla vnitrosttnho
prva a vykldat je v co nejvtm monm rozsahu ve svtle znn, jako i elu
uvedenho rmcovho rozhodnut.

C. Rozsudek ESD ve vci DellOrto (C-467/05 ze dne 26. 6. 2007) se tak tk


rmcovho rozhodnut Rady 2001/220/SVV ze dne 15. bezna 2001 o postaven obt
v trestnm zen. ESD zde eil klovou otzku, zdali me bt obt ve smyslu
rmcovho rozhodnut i prvnick osoba.

83
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 84

Trestn zen bylo zahjeno proti G. DellOrto a dalm obalovanm za skutky,


kter zakldaj trestn in zkreslovn daj o hospodaen spolenost (zkreslen et-
nch knih, zpis nebo jinch doklad), proveden rovn za elem spchn trestnch
in tk zpronevry a nezkonnho financovn politickch stran. Mezi osobami
postienmi tmito trestnmi iny je vcero spolenost, kter nle do italsk skupi-
ny ENI, mezi nimi je i spolenost Saipem SpA (dle jen Saipem), kter jako poko-
zen uplatnila nrok na nhradu kody v rmci tohoto trestnho zen. G. DellOrto si
podle rozhodnut pisvojil stku 1.064.069,78 eur patc spolenosti Saipem, stku,
kter byla italskmi soudnmi orgny zajitna bhem trestnho zen. Hlavnm a kon-
krtnm clem takovho zajiovacho opaten je zejmna zaruit uspokojen oban-
skoprvnch zvazk vyplvajcch z trestnho inu. V uvedenm trestnm zen byl
soudcem vydn rozsudek, kter se stal pravomocnm, kterm se ukld trest na zkla-
d lnku 444 tr. du, toti prostednictvm tak zvanho narovnn. Uvedenm roz-
sudkem byl G. DellOrto podmnn odsouzen k trestu odnt svobody a k penit-
mu trestu. Ohledn zajitn stky nebylo nic stanoveno. Spolenosti Saipem byla
uveden stka vrcena vydnm usnesen dotynho soudce. Toto usnesen bylo zru-
eno rozsudkem Nejvyho kasanho soudu, nebo v pvodnm rozsudku nebylo
ohledn zajitn stky nic stanoveno a trestn soud tedy neml pravomoc, aby vr-
cen stky spolenosti Saipem nadil. Po vydn rozsudku podal G. DellOrto
dotynho soudce, aby spolenosti Saipem nadil, aby dotenou stku tentokrt vr-
tila ona, vzhledem k tomu, e by tato stka mohla znovu bt pedmtem zajitn
pedtm, ne bude rozhodnuto o jejm ppadnm vrcen. Podle G. DellOrto je k pi-
jet tohoto rozhodnut podle l. 263 odst. 3 tr. du pslun obanskoprvn soudce,
jeliko se jedn o spor o vlastnictv uveden stky. Soudce poven pedbnmi
etenmi nadil usnesenm pedn spisu obanskoprvnmu soudu a ve zbytku
dost G. DellOrto zamtl. Usnesen bylo zrueno rozsudkem Nejvyho kasanho
soudu, kter vc vrtil tmu soudci. Podle uvedenho rozsudku, pokud je spor
o vlastnictv zajitnho majetku v souladu s l. 263 odst. 3 tr. du vyeen oban-
skoprvnm soudcem v rmci incidennho zen, nezbavuje to trestnho soudce p-
slunosti k pijet opaten tkajcch se schovy uvedenho majetku a do okamiku,
kdy je spor o jeho vlastnictv vyeen, take soudce poven pedbnmi etenmi
je pslun k pijet vhodnch opaten za elem konkrtnho zajitn stky, kter
byla mezitm vrcena Saipem. Soud ve vrcen vci ml za to, e nen sporu o vlast-
nictv zajitn stky, ale e mu v jejm vrcen brn pekka ryze procesn pova-
hy, jeliko se otzka tk pravomoci soudce pslunho ve vykonvacm zen pi-
jmout rozhodnut o takovm vrcen zajitnch stek po vydn rozsudku o uloen
trestu na zklad lnku 444 tr. du, nebo soudce pslun ve vykonvacm zen
nem pravomoc rozhodovat v oblasti vrcen zajitnho majetku obti po vydn roz-
sudku. Soud se v tto souvislosti te ESD na pouitelnost zsad stanovench v ln-
ku 2 a lnku 9 rmcovho rozhodnut. Zejmna se te, zda jsou uveden lnky rm-
covho rozhodnut pouiteln z hlediska jejich osobn psobnosti, pokud je obt
nikoliv fyzick osoba, ale prvnick osoba. ESD dospl k tomuto zvru:
Rmcov rozhodnut Rady 2001/220/SVV ze dne 15. bezna 2001 o postaven
obt v trestnm zen mus bt vykldno v tom smyslu, e v rmci trestnho

84
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 85

zen a konkrtnji v rmci vykonvacho zen probhajcho po vydn kone-


nho odsuzujcho rozsudku, stejn jako v pvodnm zen, pojem ob ve
smyslu tohoto rmcovho rozhodnut nezahrnuje prvnick osoby, kter utrply
kodu pmo zpsobenou konnm i opomenutm, je poruuje trestnprvn
pedpisy lenskho sttu.

VI. ZVREM

Proces europeizace se nevyhb ani problematice obt trestnch in.


Na postaven obt, rozsah jejich prv a ochranu jejich zjm m vliv, jak innost Rady
Evropy, tak i orgn ES (EU). Prvn zvazn dokumenty maj podobu mluv, pokud
jde o Radu Evropy, smrnic a rmcovch rozhodnut, pokud jde o evropsk prvo.
Europeizace je zamena pedevm na dv oblasti. Mn problematickou se zd
bt oblast odkodovn obt nsilnch trestnch in. Zde je teba pipomenout
Evropskou mluvu o odkodovn obt nsilnch trestnch in z roku 1983
a Smrnici Rady EU z roku 2004. Zvazky jsou formulovny urit a konkrtn. Prob-
lematitj je otzka postaven obt v trestnm zen. Z odlinosti prvnch prav
jednotlivch stt plyne nesnz v hledn konsensu z hlediska obsahu zvazk. Prv-
nm nstrojem harmonizace je Rmcov rozhodnut Rady EU o postaven obti v trest-
nm zen z roku 2001. Zvazky jsou proto formulovny mn urit a konkrtn, pi-
poutj vt mnostv vjimek.
esk prvn prava je v souladu se zvazky v oblasti odkodovn obt, naopak
transpozice rmcovho rozhodnut nen bezproblmov. Deficit je zejmna v rozsahu
informan povinnosti ze strany sttu (l. 4), v omezen nkterch prv obt pouze na
ty, kter vystupuj v trestnm zen v pozici svdka (l. 8), v nedostaten reflexi sku-
tenosti, e obt je cizinec (nap. l. 11). Pitom prv zvazky vyplvajc z rmco-
vho rozhodnut jsou podrobeny kontrole, o em svd i rozhodnut Evropskho
soudnho dvora (zejmna rozsudky ve vci Pupino a ve vci DellOrto). Bude proto
nutn uvst nae zkonodrstv do souladu s rmcovm rozhodnutm.

THE IMPACT OF EUROPEISATION ON THE VICTIMS POSITION


IN CRIMINAL PROCEEDINGS

Summary

The problems of dealing with crime victims are covered in the Process of europeisation. The
activities of the Council of Europe and of authorities of the EU affect the victims position in criminal
proceedings, the extent of their rights and the protection of their interests. Under the resolutions of the
Council of Europe, agreements (conventions) are the only form of legally binding documents. In matters of
EU law, directives and framework decisions are the only instruments applicable to regulating the rights and
interests of crime victims.
Europeisation is focused on two areas. The less problematic one seems to be the sphere of compensation
of victims of violent crimes. Here it is necessary to keep in mind the European convention on the
compensation of victims of violent crimes from the year 1983 and the Directive of EU Council relating to

85
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 86

compensation to crime victims from the year 2004. The obligations are formulated definitely and
specifically. The question of victims position in criminal proceedings is more problematic. The diversity of
legal regulations in each particular state results in the problem of finding consensus regarding this topic. The
legal instrument of harmonisation in this topic is the framework decision of EU Council on the standing of
victims in criminal proceedings from the year 2001. The obligations are formulated less certainly and
specifically, as they permit more exceptions.
The Czech legal regulation is in harmony with obligations both the Council of Europe and EU law
regarding the compensation of victims. On the contrary the transposition of the framework decision on
victims standing isnt without problems. In particular, there are differences between Czech law and the
framework decision in numerous areas: 1) Czech law doesnt require state authorities to provide victims as
much information as set forth in the framework decision (art. 4); 2) Czech law restricts the victims rights
more than in the framework decision, by limiting certain rights only to victims, who are in the position of
witness (art. 8); 3) Czech law is silent on the issue of specific rights of foreign victims, whereas framework
decision lays down guidelines for such rights (art. 11). The European institutions may check whether the
Czech law adopts the regulation and obligations arising from the framework decision. The European Court
of Justice has previously adjudicated situations regarding harmonisation of EU laws in other foreign
countries (especially judgement on the merits Pupino and on the merits DellOrto). It is necessary to make
our legislation in conformity with the framework decision.

Key words: Europeisation and victims of crime; the compensation of victims; the standing of victims in
criminal proceedings; the judgement of the European Court of Justice on the merits Pupino; the judgement
of the European Court of Justice on the merits DellOrto; the act of victims compensation in the Czech
republic; the European convention on the compensation of victims of violent crimes.

86
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 87

2008 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 2 PAG. 8799

EVROPSK ZATKAC ROZKAZ

JI HERCZEG

VOD

Mylenka nahradit formln extradin zen zjednoduenm pedvnm


osob mezi lenskmi stty EU se objevuje ji v materilu Corpus Juris. V porovnn
s Corpem Juris pak zaujme pedevm rychlost, s jakou byl projekt evropskho zat-
kacho rozkazu realizovn. Tato rychlost byla mon jednak dky politick podpoe
Evropsk rady v otzkch nahrazen extradinch procedur pedvnm, a zejmna pak
chpnm pedvn jako jednoho z klovch opaten v boji proti terorismu, kter se
zejmna po tocch z 11. 9. 2001 stal mimodn aktulnm.
Skutenost, e se evropsk zatkac rozkaz podailo prosadit, je o to pekvapivj-
, e u pedchozch dvou extradinch mluv vypracovanch v rmci EU, tj. mluvy
o zjednoduenm vydvacm zen mezi stty EU z 10. 3. 1995 a mluvy o vydv-
n mezi lenskmi stty EU z 27. 9. 1996, se objevily znan problmy s ratifikac.
Zd se, e pouit zcela novho, by radiklnjho, een je pro lensk stty pija-
telnj ne vznamn zsahy do institutu extradice.1
I kdy byl evropsk zatkac rozkaz zaazen do kontextu boje proti terorismu, sou-
asn tuto oblast pesahuje, nebo se vztahuje i na jin druhy trestn innosti zven
poteba boje proti terorismu zde spe urychlila vvoj. Vsledkem tohoto vvoje se
stalo Rmcov rozhodnut o evropskm zatkacm rozkazu a pedvacch postupech
mezi lenskmi stty ze 13. 6. 2002.2 Na rozdl od extradice je prava evropskho
zatkacho rozkazu charakterizovna tmito prvky:
aplikace principu vzjemnho uznvn, kter se projevuje v obecn povinnosti len-
skch stt evropskmu zatkacmu rozkazu vyhovt, pokud s nejedn o nkter
z obligatornch nebo fakultativnch dvodu pro odmtnut
pm spoluprce justinch orgn lenskch stt
krt lhty pro pedn
vrazn oslaben poadavku oboustran trestnosti

1 Polk, P. Evropsk zatkac rozkaz. Prvn frum 2004, . 2, s. 76.


2 Rmcov rozhodnut rady ze dne 13. 6. 2002 o evropskm zatkacm rozkazu a postupech pedvn
mezi jednotlivmi lenskmi stty (2002/584/JVV).

87
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 88

vydvn vlastnch oban


zapojen dal orgn : Europol, Evropsk justin s, SIS

VCHOZ PRINCIPY

Evropsk zatkac rozkaz je postaven na principu vzjemn dvry.


Jedn se pedevm o dvru ve strukturu a fungovn justinch systm lenskch
stt a schopnost vech lenskch stt zajistit spravedliv proces. Tento princip
potvrdil i Soudn dvr Evropskch spoleenstv, kdy konstatoval: lensk stty
maj vzjemnou dvru ve sv systmy trestn justice a kad z nich uznv trestn
prvo inn v jinm lenskm stt, i kdy by pi aplikaci vlastnho prva dospl
k jinmu vsledku.3
Evropsk zatkac rozkaz je prvnm konkrtnm institutem realizujcm princip
vzjemnho uznvn na poli trestnho prva. Tento princip v rmci prostoru svo-
body, bezpenosti a spravedlnosti zavedenho Amsterodamskou smlouvou smuje
k nahrazen tradinch vztah zaloench na spoluprci, kter dosud pevaovaly,
systmem volnho pohybu rozhodnut justinch orgn v trestnch vcech, a to jak
rozhodnut ve vci sam, tak ostatnch rozhodnut. Zmnn princip odr skutenost,
e rozhodovn justinch orgn se me dostaten prun pizpsobit podmnkm
volnho pohybu osob jen tehdy, kdy na voln pohyb osob nave voln pohyb roz-
hodnut, tedy vzjemn uznvn rozhodnut.
Evropsk zatkac rozkaz je svho druhu fikc jednotnho sttnho zem, nebo
justin orgn jednoho lenskho sttu rozhoduje o vkonu rozhodnut justinho
orgnu jinho lenskho sttu, kter je na jeho zem bez dalho inn, a na zkla-
d jeho rozhodnut, kter je vzno pouze na prvn definovan kritria a je oprot-
no od politickch a administrativnch prvk, dochz k pedn osoby z zem jedno-
ho lenskho sttu na zem jinho lenskho sttu pro ely trestnho zen nebo
vkonu trestu. Tato fikce jednotnho sttnho zem je samozejm omezena elem,
jemu slou, lensk stty zstvaj samostatnmi suvernnmi stty, definovanmi
mj. vlastnm sttnm zemm, a pedn na zklad evropskho zatkacho rozkazu je
v mnoha smrech postaveno na stejnch zsadch jako extradice, ovem modifiko-
vanch principem vzjemn dvry, kter nachzej sv uplatnn zejmna pi roz-
hodovn justinho orgnu vykonvajcho sttu o vkonu evropskho zatkacho
rozkazu.
Princip justin kontroly se projevuje jednak v tom, e evropsk zatkac rozkaz
je rozhodnutm justinho orgnu, jednak v tom, e podle odstavc 8 a 9 preambule
Rmcovho rozhodnut mus rozhodnut o vkonu evropskho zatkacho rozkazu
podlhat dostaten kontrole, kter je zaruena tm, e rozhodnut o pedn in jus-
tin orgny sttu, v nm byla poadovan osoba zatena, piem role stednch
orgn je omezena pouze na praktickou a administrativn pomoc.

3 Judgment of the Court of 11 February 2003, Criminal proceedings against Hseyin Gztok (C-187/01)
and Klaus Brgge (C-385/01).

88
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 89

Princip ochrany lidskch prv je stanoven v odstavcch 12 a 13 preambule Rm-


covho rozhodnut. Konkrtn se jedn o zkladn prva a principy vymezen ln-
kem 6 Smlouvy o EU. Evropsk unie respektuje zkladn lidsk prva, kter zajiuje
Evropsk mluva o ochran lidskch prv a zkladnch svobod z roku 1950 a kter
vyplvaj z stavnch tradic spolench vem lenskm sttm, jako veobecn prv-
n zsady, dle o zkladn prva a principy definovan v Chart zkladnch prv EU.
Princip ochrany lidskch prv se u evropskho zatkacho rozkazu odr zejmna
u ustanoven o prvu na obhjce, lhtch pro pedn a v tom, e je vyloueno ped-
n do sttu, v nm hroz vn nebezpe, e pedan osoba bude vystavena trestu
smrti, muen nebo jinmu poniujcmu zachzen nebo trestu. dn ustanoven
Rmcovho rozhodnut pitom nelze vykldat tak, e je zakzno odmtnut pedn
osoby v ppad, e jsou na zklad objektivnch element dny dvody vit, e
evropsk zatkac rozkaz byl vydn za elem trestnho sthn a potrestn osoby
z dvodu jejho pohlav, rasy, nboenstv, etnickho pvodu, nrodnosti, jazyka, poli-
tickch nzor, sexuln orientace, nebo e postaven tto osoby me bt z tchto
dvod zhoreno.
Poslednm z vchozch princip evropskho zatkacho rozkazu je princip ochra-
ny osobnch daj, kter stle vce pronik i do oblasti mezinrodn prvn pomoci
v trestnch vcech v irm smyslu.

DEFINICE EVROPSKHO ZATKACHO ROZKAZU

Podle lnku 1 odstavce 1 Rmcovho rozhodnut je evropsk zatka-


c rozkaz rozhodnut vydan justinm orgnem lenskho sttu s clem zaten
a pedn poadovan osoby jinm lenskm sttem za elem trestnho sthn nebo
vkonu nepodmnnho trestu odnt svobody. Evropsk zatkac rozkaz vydan p-
slunm justinm orgnem lenskho sttu nen pmo vykonateln na zem jin-
ho lenskho sttu. Nen tedy mon, aby pouze na zklad evropskho zatkacho
rozkazu byl nkdo zaten a bez dalho vnitrosttnho rozhodnut pedn do jinho
lenskho sttu. Z principu justin kontroly vyplv, e soudn orgn lenskho
sttu, ve kterm byla hledan osoba zatena mus vdy pijmout rozhodnut o jejm
pedn.4
lensk stty vykonaj evropsk zatkac rozkaz na zklad zsady vzjemnho
uznvn a v souladu s ustanovenmi tohoto rmcovho rozhodnut. Evropsk zatka-
c rozkaz justin orgn pot, co jej vyd, me sm pmo pedat pslunmu justi-
nmu orgnu jinho sttu (l. 9 odst. 1). Kter z justinch orgn vykonvajcho sttu
je pslun, zjist justin orgn sttu, kter evropsk zatkac rozkaz vydal, pro-
stednictvm Evropsk justin st (l. 10 odst.1). Justin orgn poadujc pedn
osoby tak me uinit zznam v Schengenskm informanm systmu (SIS) podle
lnku 95 Provdc mluvy. Tento zznam je postaven narove evropskmu zatka-
cmu rozkazu. Dle me bt evropsk zatkac rozkaz pedn prostednictvm zabez-

4 Kloukov, S. Evropsk zatkac rozkaz. Sttn zastupitelstv 2004, . 1, s. 3.

89
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 90

peenho telekomunikanho systmu Evropsk justin st, nebo nelze-li vyut slu-
eb SIS, prostednictvm Interpolu (l. 10).
Evropsk zatkac rozkaz vydan v jednom lenskm stt tedy vyvolv bezpro-
stedn inky v jinm lenskm stt, kde pmo na jeho zklad me dojt k zate-
n poadovan osoby. O tom, zda bude poadovan osoba na zklad evropskho zat-
kacho rozkazu tak pedna, rozhodne justin orgn vykonvajcho sttu ve lhtch
a za podmnek stanovench Rmcovm rozhodnutm.

HMOTNPRVN PODMNKY PEDN

Pedmtn Rmcov rozhodnut je stejn jako extradin smlouvy posta-


veno na zsad reciprocity, kter je bezprostedn spojena jak s podstatou extradice,
tak s podstatou pedn. Reciprocita je rovn vyjdena v principech vzjemn dv-
ry a vzjemnho uznvn.
Rmcov rozhodnut vymezuje trestn iny, na kter se vztahuje evropsk zatka-
c rozkaz (extradin trestn iny). in tak tzv. eliminan metodou, tj. stanovenm
trestnch in, u kterch je pedn vyloueno. Podle l. 2 odst. 1 lze evropsk zat-
kac rozkaz vydat jen v ppadech jednn, kter lze podle prva vystavujcho len-
skho sttu potrestat trestem odnt svobody nebo ochrannm opatenm spojenm
s odntm osobn svobody s horn hranic sazby v dlce nejmn 12 msc, nebo byl-li
ji rozsudkem uloen trest nebo nazeno ochrann opaten, v ppad trestu nebo
ochrannho opaten v dlce nejmn ty msc.5
Rmcov rozhodnut nestanov, e by pedn bylo vyloueno u trestnch in
politickch, vojenskch a fisklnch, kter pedstavuj tradin pekku extradice.
Dky tmto rozdlm dochz k podstatnmu rozen mnoiny trestnch in, na
kter se vztahuje evropsk zatkac rozkaz a monost pedn, oproti mnoin extra-
dinch trestnch in. Zejmna zruen kategori politickch, vojenskch a fisklnch
trestnch in je takka revolunm poinem.
K dalm podstatnm zmnm oproti extradici dolo u evropskho zatkacho roz-
kazu ve formulaci zsady oboustrann trestnosti (spovajc v poadavku, aby jed-
nn, pro kter m bt pedn uskutenno, bylo trestn jak v doadujcm, tak v do-
danm stt). lnek 2 odstavec 2 Rmcovho rozhodnut vyjmenovv ticet dva
druh trestn innosti, u nich za podmnky, e prvo lenskho sttu, jeho justin
orgn evropsk zatkac rozkaz vydal, za n stanov trest odnt svobody s horn hra-
nic trestn sazby nejmn ti roky, nebude pi pedn na zklad evropskho zatka-
cho rozkazu vyadovna oboustrann trestnost skutku.
Jedn o tyto druhy trestn innosti: ast na zloinnm spolen, terorismus,
obchod s lidmi, pohlavn vykoisovn dt a dtsk pornografie, nedovolen obchod
s omamnmi a psychotropnmi ltkami, nedovolen obchod se zbranmi, stelivem

5 Stejnmi hranicemi trestn sazby odnt svobody i vmry trestu jsou bagateln trestn iny vyloueny
i z extradice v Evropsk mluv o vydvn z roku 1957, kde vak podmnka horn hranice sazby odn-
t svobody nejmn jeden rok mus bt splnna jak v doadujcm, tak v dodanm stt.

90
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 91

a vbuninami, korupce, podvody vetn podvod postihujcch zjmy Evropskch spo-


leenstv, pran vnos z trestn innosti, padln mny vetn eura, potaov trest-
n innost, trestn iny proti ivotnmu prosted, vetn nedovolenho obchodu
s ohroenmi druhy ivoich a ohroenmi druhy a odrdami rostlin, napomhn pi
nedovolenm pekroen sttn hranice a nedovolenm pobytu, vrada, tk ublen
na zdrav, nedovolen obchod s lidskmi orgny a tknmi, nos, omezovn osobn
svobody a bran rukojm, rasismus a xenofobie, organizovan nebo ozbrojen loupe,
nedovolen obchod s kulturnmi statky, vetn staroitnost a umleckch dl, podvod,
vydrn a vymhn penz za ochranu, vroba padlk a nedovolench napodobenin,
padln veejnch listin a obchodovn s nimi, padln platebnch prostedk, nedo-
volen obchod s hormonlnmi ltkami a jinmi prostedky na podporu rstu, nedovo-
len obchod s jadernmi a radioaktivnmi materily, obchod s odcizenmi vozidly, zn-
silnn, hstv, trestn iny spadajc do pslunosti Mezinrodnho trestnho soudu,
nos letadla nebo plavidla, sabot.
Rada EU me jednomyslnm rozhodnutm po konzultaci s Evropskm parlamentem
tento seznam rozit o dal druhy trestn innosti (l. 2 odst. 3). U ostatnch druh trest-
n innosti me bt pedn vzno na podmnku, e jednn, pro kter byl evropsk
zatkac rozkaz vydn, je ve vykonvajcm stt trestnm inem (l. 2 odst. 4).
Rmcov rozhodnut ukld obecn povinnost lenskm sttm evropskmu zat-
kacmu rozkazu vyhovt a hledanou osobu pedat do doadujcho lenskho sttu.
Odmtnout vkon evropskho zatkacho rozkazu je mono jen z dvod, kter Rm-
cov rozhodnut stanov. Dvody pro obligatorn odmtnut vkonu evropskho
zatkacho rozkazu jsou stanoveny v l. 3. Podle tohoto ustanoven justin orgn
lenskho sttu, kter m vykonat zatkac rozkaz, odmtne vykonat evropsk zat-
kac rozkaz v tchto ppadech:
pokud se na trestn in, pro kter je zatkac rozkaz vydn, vztahuje ve vykonvaj-
cm lenskm stt amnestie, pokud byl tento stt pslun ke sthn tohoto trestn-
ho inu podle svho vlastnho trestnho prva;
pokud m vykonvajc justin orgn informace, e vydan osoba byla pravomoc-
n odsouzen za stejn in lenskm sttem za pedpokladu, e v ppad odsouzen
byl trest vykonn, prv je vykonvn nebo podle prva lenskho sttu, ve kterm
byl vynesen rozsudek, ho ji nelze vykonat;
pokud osoba, na ni byl evropsk zatkac rozkaz vydn, nen podle prva vykon-
vajcho sttu vzhledem ke svmu vku trestn odpovdn za jednn, pro kter je
zatkac rozkaz vydn.
Dvody, pro kter je mon fakultativn odmtnout vkon evropskho zatka-
cho rozkazu jsou uvedeny v l. 4. Podle tohoto ustanoven me vykonvajc jus-
tin orgn me odmtnout vkon evropskho zatkacho rozkazu:
pokud jednn, pro kter byl vydn evropsk zatkac rozkaz, nepedstavuje trestn
in podle prva vykonvajcho lenskho sttu; avak v ppad dan, poplatk, cel
nebo mny nelze odmtnout vkon evropskho zatkacho rozkazu z toho dvodu, e
prvo vykonvajcho lenskho sttu neukld tent druh dan, poplatk nebo cel
nebo neobsahuj stejnou pravu, pokud jde o dan, poplatky, cla a mny, jako prvo
vystavujcho sttu;

91
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 92

pokud osoba, na ni se vztahuje evropsk zatkac rozkaz, je ve vykonvajcm len-


skm stt sthna za stejn in, jako je trestn in, pro kter byl evropsk zatkac
rozkaz vydn;
pokud justin orgny vykonvajcho lenskho sttu rozhodly bu nezahjit
trestn sthn kvli trestnmu inu, pro kter byl evropsk zatkac rozkaz vydn,
nebo zastavit takov zen, nebo byl-li v lenskm stt vynesen proti vydan
osob za stejn jednn pravomocn rozsudek, kter zamezuje dalmu trestnmu
sthn;
jsou-li trestn sthn vydan osoby nebo vkon trestu podle prva vykonvajcho
lenskho sttu promleny a jednn spad do pravomoci tohoto lenskho sttu na
zklad jeho vlastnho trestnho prva;
pokud m vykonvajc justin orgn informace, e vydan osoba byla pravomoc-
n odsouzena za stejn in tetm sttem, za podmnky, e v ppad odsouzen byl
trest vykonn, prv je vykonvn nebo podle prva sttu, kter vynesl rozsudek, ho
ji nelze vykonat;
byl-li evropsk zatkac rozkaz vydn za elem vkonu trestu odnt svobody nebo
ochrannho opaten spojenho s odntm osobn svobody, vydan osoba se
zdruje ve vykonvajcm lenskm stt, je jeho sttnm pslunkem nebo zde m
trval bydlit a tento stt se zave provst vkon trestu odnt svobody nebo
ochrannho opaten spojenho s odntm osobn svobody v souladu se svm vnitro-
sttnm prvem.
Dle je mono vkon evropskho zatkacho rozkazu odmtnout, vztahuje-li se
evropsk zatkac rozkaz na trestn iny, kter byly podle prva vykonvajcho len-
skho sttu spchny zcela nebo zsti na zem vykonvajcho lenskho sttu nebo
na mst, kter se za toto zem povauje, nebo kter byly spchny mimo zem
vystavujcho lenskho sttu a prvo vykonvajcho lenskho sttu neumouje st-
hn za stejn trestn iny, byly-li spchny mimo jeho zem.

ZEN O PEDN

Uren justinch orgn oprvnnch vydat evropsk zatkac rozkaz,


justinch orgn oprvnnch vykonat evropsk zatkac rozkaz a stednch orgn
ponechv Rmcov rozhodnut na prvnch dech lenskch stt (l. 6, 7).
Obsahov nleitosti evropskho zatkacho rozkazu jsou v lnku 8 stanoveny
obdobn jako u dosti o vydn (formul evropskho zatkacho rozkazu je p-
lohou Rmcovho rozhodnut). Evropsk zatkac rozkaz mus bt peloen do
ednho jazyka vykonvajcho sttu nebo do jinho jazyka akceptovanho tmto
sttem.
Je-li vydan osoba zatena, vykonvajc justin orgn ji v souladu se svm
vnitrosttnm prvem informuje o evropskm zatkacm rozkazu a jeho obsa-
hu, a rovn o tom, e me souhlasit s pednm vystavujcmu justinmu org-
nu. Vydan osoba, kter je zatena za elem vkonu evropskho zatkacho
rozkazu, m v souladu s vnitrosttnm prvem vykonvajcho lenskho sttu

92
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 93

prvo na prvnho zstupce a tlumonka. Hledan osoba tak m tyto zkladn


prva (l. 11):
1. prvo na obhajobu,
2. prvo na tlumonka,
3. prvo na informace o evropskm zatkacm rozkazu a jeho obsahu.
Justin orgn vykonvajcho sttu dle rozhodne podle svho prva o vazb poa-
dovan osoby. Poadovan osoba me bt podle prva vykonvajcho sttu z vazby
podmnn proputna, jestlie pslun orgn vykonvajcho sttu uin opaten,
kter se jev jako dostaten k tomu, aby poadovan osoba neuprchla. Dobu vazby
vykonan v souvislosti s realizac evropskho zatkacho rozkazu nutno zapotat do
celkov doby vazby nebo trestu odnt svobody ve stt, kter evropsk zatkac roz-
kaz vydal (l. 26).
V zen o pedn se uplatuje zsada speciality. Podle l. 27 odst. 2 neme bt
pedan osoba trestn sthna, odsouzena nebo jinak zbavena osobn svobody pro jin
trestn in spchan ped jejm pednm ne pro ten, pro kter byla pedna. Toto
ustanoven se nepouije v tchto ppadech:
a) neopustila-li vydan osoba zem lenskho sttu, ktermu byla pedna, ve lht
do 45 dn od svho konenho proputn, i kdy k tomu mla pleitost, nebo vr-
tila-li se na zem tohoto sttu pot, co ho opustila;
b) trestn in nelze potrestat trestem odnt svobody nebo ochrannm opatenm spo-
jenm s odntm osobn svobody;
c) trestn zen nevede k uplatnn opaten omezujcho osobn svobodu;
d) mohl-li by osob bt uloen trest nebo opaten, kter nezahrnuj odnt osobn svo-
body, zejmna penit trest nebo opaten msto tohoto trestu, i kdy tento trest
nebo opaten mohou omezit jej osobn svobodu;
e) pokud osoba souhlas s pednm a poppad se souasn zekla uplatnn zsady
speciality.
Pro rozhodnut justinho orgnu vykonvajcho sttu o vkonu evropskho zatka-
cho rozkazu, jako i pro nsledn pedn poadovan osoby jsou stanoveny lhty (l. 17
a 23). V ppad, e poadovan osoba s pednm souhlas, je to deset dn od udlen sou-
hlasu. Jinak je teba rozhodnut uinit do edesti dn od zaten poadovan osoby. Tyto
lhty lze vjimen prodlouit. Jakkoli odmtnut vykonat evropsk zatkac rozkaz
mus bt odvodnno. Poadovan osoba mus bt pedna co nejdve po konenm roz-
hodnut o vkonu evropskho zatkacho rozkazu, nejpozdji do deseti dn po tomto
rozhodnut. Prodlouen tto lhty je mon pouze z dvod, kter brn pedn a kter
jsou mimo kontrolu lenskch stt, a z vnch humanitrnch dvod (napklad z d-
vodu vnho nebezpe pro ivot nebo zdrav poadovan osoby). Jinak po uplynut tto
lhty mus bt poadovan osoba z vazby proputna, nen-li pedn realizovno.

ESK REPUBLIKA

esk republika na zklad svho pistoupen k EU byla povinna imple-


mentovat evropsk zatkac rozkaz k datu pistoupen, tedy k 1. 5. 2004, jako soust

93
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 94

acquis EU. Novela trestnho zkona a trestnho du, obsahujc mj. i ustanoven vnit-
rosttn provdjc Rmcov rozhodnut, byla pipravena vas, ovem vyvolala roz-
shlou politickou debatu, v jejm dsledku byly pedmtn novely pijaty a k datu
1. 11. 2004.
Pvodn vlda esk republiky, souasn s nvrhy shora uvedench novel, navrhla
t novelizaci lnku 14 Listiny, vloenm odstavce ptho, kter ml znt: Oban me
bt pedn lenskmu sttu Evropsk unie k trestnmu sthn nebo k vkonu trestu
odnt svobody, pokud to vyplv ze zvazk esk republiky jako lenskho sttu
Evropsk unie, kter nelze omezit ani vylouit. Nvrh novely Listiny byl Poslaneckou
snmovnou zamtnut dne 2. 4. 2004. Pot byly uveden novely tr. zkona (. 537/2004 Sb.)
a tr. du (. 539/2004 Sb.) pijaty Poslaneckou snmovnou i proti vetu prezidenta
republiky, kter argumentoval jejich protistavnost.6
Pedmtn novela tr. zkona i tr. du byla t pedmtem stnosti k stavnmu soudu
esk republiky.7 Skupina poslanc Poslaneck snmovny Parlamentu esk republiky
a skupiny sentor Sentu Parlamentu esk republiky podala stavnmu soudu nvrh
na zruen 21 odst. 2 tr. zkona a 403 odst. 2 , 411 odst. 6 psm. e), 411 odst. 7
a 412 odst. 2 tr. du. Podle navrhovatel je napaden prava v rozporu s
(1) l. 14 odst. 4 Listiny, podle nho oban nesm bt nucen k oputn sv vlasti,
(2) l. 39 Listiny, podle kterho: jen zkon stanov, kter jednn je trestnm inem
a jak trest, jako i jin jmy na prvech nebo majetku, lze za jeho spchn uloit.
Plnum stavnho soudu nvrh na zruen 21 odst. 2 tr. zkona a 403 odst. 2,
411 odst. 6 psm. e), 411 odst. 7 a 412 odst. 2 tr. du zamtlo.8 stavn soud
v odvodnn uvedl, e z lnku 1 odst. 2 stavy R, ve spojen s principem spolu-
prce, stanovenm l. 10 Smlouvy ES, vyplv stavn princip, podle nho maj bt
domc prvn pedpisy, vetn stavy, interpretovny souladn s principy evropsk
integrace a spoluprce komunitrnch orgn a orgn lenskho sttu. Pokud tedy
existuje nkolik interpretac stavy, jej soust je Listina zkladnch prv a svobod,
piem jen nkter z nich vedou k dosaen zvazku, kter pevzala esk republika
v souvislosti se svm lenstvm v EU, je nutno volit vklad, kter podporuje realiza-
ci tohoto zvazku, a nikoli vklad, kter tuto realizaci znemouje.

Ad 1) Rozpor s l. 14 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod


Dle stavnho soudu nen opodstatnn tvrzen navrhovatel, e by vnitrosttnm
pijetm Evropskho zatkacho rozkazu byl naruen trval vztah mezi obanem a st-
tem. Oban pedan k trestnmu zen do lenskho sttu EU zstv, i v dob trvn
tohoto zen, pod ochranou eskho sttu. Evropsk zatkac rozkaz umouje toliko
asov omezen pedn obana k jeho sthn v lenskm stt EU pro konkrtn
vymezen skutek, piem po skonen tohoto zen mu nic nebrn vrtit se zpt na

6 K tomu srov. Vantuch, P. Evropsk zatkac rozkaz. Prvn rdce 2004, . 4, s. 61.
7 Rovn ve Spolkov republice Nmecko byl zkon provdjc rmcov rozhodnut pedmtem stavn
stnosti. Spolkov stavn soud dne 18. 7. 2005 zruil zkon o evropskm zatkacm rozkazu, co pi-
neslo adu problm. Nov provdc zkon (zkon mezinrodn prvn pomoci v trestnch vcech
IRG) nabyl innosti a 2. 8. 2006.
8 Nlez stavnho soudu R ze dne 3. 5. 2006, Pl. S 66/04.

94
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 95

zem R. Oban m prvo se brnit proti opatenm orgn innch v trestnm ze-
n, pi pedn podle Evropskho zatkacho rozkazu, opravnmi prostedky, nevyj-
maje z toho ani ppadnou stavn stnost.
Ustanoven l. 14 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod, podle jeho vty prv
m kad oban prvo na svobodn vstup na zem republiky, a podle vty druh
oban neme bt nucen k oputn sv vlasti, zcela jist znemouje vylouit esk-
ho obana ze spoleenstv oban esk republiky, jako demokratickho sttu,
k nmu ho ve pouto sttnho obanstv. Ze samotnho textu l. 14 odst. 4 Listiny
zkladnch prv a svobod nelze, bez dalch argument, jednoznan odpovdt, zda
a nakolik vyluuje asov omezen pedn obana do lenskho sttu EU pro tam
probhajc trestn zen, pokud m prvo se po skonen tohoto zen vrtit do vlas-
ti. Jazykov vklad termnu nucen k oputn vlasti toti me obshnout i takov-
to relativn krtkodob pedn obana k trestnmu zen do zahrani.
stavn soud poukzal na historick motivy pijet. Ustanoven lnku 14 odst. 4 vty
druh Listiny zkladnch prv a svobod se poprv objevilo v rmci l. 15 odst. 2 nvrhu
Listiny zkladnch prv a svobod, ve zprv stavn prvnch vbor Snmovny lidu
a Snmovny nrod, ze dne 7. ledna 1991. Zkuenost se zloiny komunistickho reimu
hrla, pi utven Listiny zkladnch prv a svobod, nepominutelnou roli. Tuto roli
sehrla i pi tvorb souasnho l. 14 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod, na pe-
lomu let 1990 a 1991, tehdy jet zcela nedvn zkuenost, spojen zejmna s akc
Asanace, pi n komunistick reim nutil nepohodln osoby k oputn republiky.
Historick vklad tedy svd pro to, e ustanoven l. 14 odst. 4 Listiny zkladnch prv
a svobod se nikdy netkalo extradice.
Jsou-li et oban poivateli vhod, spojench se statutem obanstv EU, je
v tomto kontextu pirozen, e s tmito vhodami je nutno akceptovat t jistou mru
odpovdnosti. Vyetovn a potrn trestn innosti, k n dochz v evropskm pro-
storu, nen mono spn realizovat v rmci jednotlivho lenskho sttu, ale vya-
duje irokou mezinrodn spoluprci. Vsledkem tto spoluprce je nahrazen dvj-
ch procedur vydvn osob podezelch z trestnch in novmi efektivnjmi
mechanismy, reflektujcmi relie 21. stolet. Souasn standard ochrany zkladnch
prv uvnit Evropsk unie nezavdv, podle stavnho soudu, dn piny se domn-
vat, e tento standard ochrany zkladnch prv, skrze uplatovn princip z nich ply-
noucch, m ni kvalitu ne ochrana poskytovan v R.
Pi nalzn objektivnho vznamu l. 14 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod
nelze tyto skutenosti pominout. Nen v souladu s principem objektivnho teleologic-
kho vkladu, reflektujcho realitu souasn EU, zaloen na vysok mobilit oba-
n v rmci celho unijnho prostoru, aby l. 14 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svo-
bod byl vykldn tak, e neumouje ani asov omezen pedn obana do jinho
lenskho sttu za elem trestnho zen o trestnm inu spchanm tmto obanem
v tomto stt, pokud je garantovno, e po skonen trestnho zen bude, na vlastn
dost, pedn zpt do R k ppadnmu vkonu trestu (srov. 411 odst. 7 tr. du).
asov omezen pedn obana k trestnmu zen, probhajcmu v jinm lenskm
stt EU, podmnn jeho nslednm optovnm pednm do vlasti, tedy nen
a neme bt nucenm k oputn vlasti ve smyslu l. 14 odst. 4 Listiny zkladnch

95
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 96

prv a svobod. Obdobn lze upozornit na pravu, podle n oban R nebo osoba
s trvalm pobytem v R bude pedn k vkonu trestu odnt svobody nebo ochrann-
ho len nebo ochrann vchovy do jinho lenskho sttu Unie jen se svm souhla-
sem ( 411 odst. 6 psm. e) tr. du). Z toho plyne, e bez svho souhlasu nebude do
zahrani k vkonu trestu odnt svobody nikdo pedn.
Prvo obana na ochranu ze strany sttu se projevuje dle stavnho soudu mj.
v tom, e by dolo k poruen l. 14 odst. 4 , ve spojen s l. 36 odst. 1 Listiny zklad-
nch prv a svobod a l. 6 odst. 1 mluvy, pokud by oban byl pedn k trestnmu
zen do sttu, kde by standardy trestnho zen nesplovaly poadavky kladen na
trestn zen eskm stavnm podkem, nap. v situaci, kdy by bylo reln ohroe-
no prvo obana na spravedliv proces (l. 36 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svo-
bod), ppadn kdy by oban mohl bt vystaven muen nebo jinmu nelidskmu nebo
poniujcmu zachzen nebo trestu (l. 3 mluvy, l. 7 odst. 2 Listiny zkladnch prv
a svobod). Tak tomu ovem v ppad Evropskho zatkacho rozkazu nen.
stavn soud vslovn poukzal na skutenost, e vechny lensk stty EU jsou
signati Evropsk mluvy o ochran lidskch prv a svobod. Proto neme bt oban
vznamnji doten na svch prvech tm, e o jeho trestn vci bude rozhodovno
v jinm lenskm stt Unie, nebo kad lensk stt EU je vzn standardem ochra-
ny lidskch prv, kter je ekvivalentn standardu vyadovanmu v esk republice,
piem prvn dy vech lenskch stt jsou postaveny na hodnotch, k nim se n
stt pihlsil teprve po roce 1989. esk Listina zkladnch prv a svobod toti rovn
vychz z Evropsk mluvy o ochran lidskch prv a svobod.
Za jistou pojistku, zaruujc ochranu eskho obana na stavn-prvn rovni, lze
povaovat ustanoven 377 tr. du, podle nho dosti orgnu cizho sttu nelze
vyhovt, jestlie by jejm vyzenm byla poruena stava R nebo takov ustanove-
n prvnho du esk republiky, na kterm je teba bez vhrady trvat, anebo jestlie
by vyzenm dosti byl pokozen jin vznamn chrnn zjem esk republiky.
Tento princip, obsaen v hlav dvact pt, oddlu prvm tr. du (oznaenm jako
obecn ustanoven), se tedy vztahuje jak na klasick zen vydvac podle oddlu dru-
hho, tak na zen o pedn osoby mezi lenskmi stty EU na zklad Evropskho
zatkacho rozkazu, podle oddlu tetho te hlavy. I kdy je toto ustanoven trestn-
ho du uvozeno marginln rubrikou ochrana zjm sttu, lze zejmna z textu jeho
prvn vty dovodit, e se bude jednat zejmna o zjem sttu na tom, aby nedolo
k poruen zkladnch prv eskch oban, zakotvench v stavnm podku R,
jeho nedlnou soust je i Listina zkladnch prv a svobod ( jestlie by jejm vy-
zenm byla poruena stava R nebo takov ustanoven prvnho du esk repub-
liky, na kterm je teba bez vhrady trvat).
Osob, kter m bt pedna do jinho sttu EU, je zachovno prvo podat proti p-
slunm opatenm orgn innch v trestnm zen stnost, kter m odkladn inek
( 411 odst. 5 tr. du), a eventuln t stavn stnost, piem po dobu, bhem n
stavn soud rozhoduje, lhty k pedn osoby neb ( 415 odst. 3 tr. du). Tmito
ustanovenmi je zachovna ochrana obana, ppadn i jin osoby, kter m bt pedna
k trestnmu zen, a souasn je zachovna podmnka, e v dsledku pedn vydan
osoby nebude v individulnm ppad doten stavn podek esk republiky.

96
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 97

Dle stavnho soudu tak nen opodstatnn tvrzen, e by vnitrosttn pravou


Evropskho zatkacho rozkazu byl naruen vztah mezi obanem a sttem. Oban pe-
dan k trestnmu zen do lenskho sttu EU zstv, i v dob trvn trestnho ze-
n, pod ochranou eskho sttu. Evropsk zatkac rozkaz umouje toliko asov
omezen pedn obana pro jeho sthn v lenskm stt Unie, pro konkrtn vyme-
zen skutek, piem po skonen tohoto trestnho zen mu nic nebrn vrtit se zpt
(event. k vkonu trestu na zem esk republiky). Trestn d specifikuje dvody, za
kterch k pedn osoby do jinho lenskho Unie nedojde (zejm. 411). Oban m
prvo brnit se, proti opatenm orgn innch v trestnm zen, opravnmi pro-
stedky, kter maj odkladn inek (viz 411 odst. 5 tr. du), nevyjmaje ani p-
padnou stavn stnost. V ppad, kdy by pednm obana dolo k poruen stav-
nho podku, k pedn obana nedojde.

Ad 2) Rozpor s l. 39 Listiny zkladnch prv a svobod


stavn soud se neztotonil s argumentac navrhovatel, kte tvrd, e 412 odst. 2
tr. du je v rozporu s l. 39 Listiny zkladnch prv a svobod, protoe tato prava
nijak nedefinuje trestn iny, nevyadujc oboustrannou trestnost. Pokud by se jedna-
lo o hmotnprvn pedpis, zakotvujc trestnost jednn zpsobem, jakm to in
412 odst. 2 tr. du, tedy jen jeho pojmenovnm bez jakkoliv zkonn definice,
dolo by jist k rozporu s l. 39 Listiny zkladnch prv a svobod. stavn soud ovem
vychz ze skutenosti, e 412 odst. 2 tr. du nen ustanovenm hmotnprvnm, ale
procesnprvnm. Pedn podle Evropskho zatkacho rozkazu jet nen uloenm
trestu ve smyslu l. 39 a l. 40 Listiny zkladnch prv a svobod.
Osoby podezel ze spchn trestnho inu a pedan podle Evropskho zatkac-
ho rozkazu nebudou sthny pro trestnou innost podle 412 odst. 2 tr. du, ale trest-
n zen bude vedeno pro trestn iny vymezen v hmotnm prvu vyadujcho sttu
EU. Zkonn vpoet trestnch in v 412 odst. 2 tr. du (l. 2 odst. 2 Rmcovho
rozhodnut), slou toliko k procesnmu postupu soudu. esk soud toti v ppad, e
orgn vyadujcho sttu ozna v Evropskm zatkacm rozkazu chovn pedvan
osoby jako jedno z jednn uvedench v 412 odst. 2 tr. du, resp. l. 2 odst. 2 Rm-
covho rozhodnut, nezjiuje trestnost takovho inu podle prva esk republiky.
Pijet 412 tr. du tedy nem za nsledek, e by se trestn prvo vech lenskch
zem EU stalo aplikovatelnm na zem R. Znamen toliko, e esk republika
napomh ostatnm lenskm sttm EU pi prosazovn jejich trestnho prva. Na
osoby v esk republice (obany, osoby s trvalm pobytem a ostatn osoby bn se
na jejm zem nachzejc) tedy ustanoven 412 tr. du neklade povinnost znt
trestn prvo vech zem EU.
Vet trestnch in v 412 odst. 2 tr. du, resp. l. 2 odst. 2 Rmcovho roz-
hodnut, obecn odpovd jednnm, kter jsou trestn i podle eskho prva, by tomu
nemus pesn odpovdat nzev pslunho trestnho inu. Vet trestnch in, kter
nevyaduj oboustrannou trestnost, nen dn proto, e by se pedpokldalo, e nkter
z tchto jednn nen trestnm inem v ktermkoli z lenskch stt, nbr prv na-
opak, e jde o jednn, kter, s ohledem na sdlen hodnoty, jsou trestn ve vech len-
skch zemch EU. Dvodem tohoto vtu je uspen vyzen Evropskho zatkacho

97
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 98

rozkazu, protoe odpadne procedura zjiovn trestnosti takovho inu podle eskho
prva. Navc, pijetm tohoto Rmcovho rozhodnut kad lensk stt EU vyjdil
svj souhlas s tm, e vechna trestn jednn, spadajc do takto obecn definovanch
kategori budou tak trestn sthna.
Oputnm principu oboustrann trestnosti ve vztahu k lenskm sttm EU R
nijak neporu princip legality. Obecn eeno, poadavek oboustrann trestnosti
me bt, jako pojistka, oputn ve vztahu mezi lenskmi stty EU, kter maj
dostatenou rove vzjemnho sblen hodnot a vzjemn dvry, jedn se o demo-
kratick reimy dodrujc principy rule of law a jsou vzny povinnost tento prin-
cip dodrovat. Je to pesn ta situace, kdy rove sbliovn mezi 25 lenskmi stty
EU doshla takov mry vzjemn dvry, e u nect potebu lpt na principu obou-
strann trestnosti.
Pedn eskho obana nebo jin osoby, oprvnn se zdrujc na zem R, za
elem jeho trestnho sthn do jinho lenskho sttu EU, bude pravideln pipadat
v vahu pouze tehdy, pokud k jednn, znamenajcmu spchn trestnho inu, dolo
nikoli v esk republice, ale v jinm lenskm stt Unie. Pokud dojde ke spchn trest-
nho inu dlem v zahrani, dlem v R, bude pipadat v vahu trestn sthn v esk
republice. Tm vznikne pekka pro pedn dan osoby k trestnmu zen do zahrani-
[srov. 411 odst. 6 psm. d) tr. du], pokud nebude, s ohledem na povahu danho jed-
nn, elnj sthn v jinm lenskm stt EU, nap. proto, e v tomto stt je rozho-
dujc dkazn materil, skutek se odehrl pevn v tomto stt, atp.

ZVR

Prvn prava evropskho zatkacho rozkazu byla na rovni EU pijata


ve form rmcovho rozhodnut, tedy nstroje mezivldn spoluprce ve III. pili EU,
podmnnho jednomyslnm pijetm vemi lenskmi stty a vyadujcho pijet
vnitrosttn provdc legislativy v jednotlivch lenskch sttech. Rmcov rozhod-
nut nem pm inek. elem rmcovho rozhodnut je sbliovn prvnch
a sprvnch pedpis lenskch stt. Rmcov rozhodnut jsou zvazn pro lensk
stty co do vsledku, kterho m bt dosaeno, piem volba forem a prostedk se
ponechv vnitrosttnm orgnm. Rmcovho rozhodnut se nelze, bez vnitrosttn-
ho proveden, dovolvat proti fyzickm nebo prvnickm osobm. Rmcov rozhod-
nut tedy mus bt provedeno vnitrosttnmi prvnmi akty.
Z tto povahy rmcovho rozhodnut vyplvaj i problmy, kter evropsk zatka-
c rozkaz pinesl. Jedn se o konkrtn aplikan problmy se zamenm na zsadu
oboustrann trestnosti. Podstatnou zmnou proti extradici je u evropskho zatkacho
rozkazu formulace zsady oboustrann trestnosti (spovajc v poadavku, aby jedn-
n, pro kter m bt extradice i zde u evropskho zatkacho rozkazu pedn usku-
tenno, bylo trestn jak v doadujcm, tak v dodanm stt). Rmcov rozhodnu-
t vyjmenovv ticet dva druh trestn innosti, u nich za podmnky, e prvo
lenskho sttu, jeho justin orgn evropsk zatkac rozkaz vydal, za n stanov
trest odnt svobody s horn hranic trestn sazby nejmn ti roky, nebude pi pedn

98
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 99

na zklad evropskho zatkacho rozkazu vyadovna oboustrann trestnost skutku.


U ostatnch druh trestn innosti me bt pedn vzno na podmnku, e jednn,
pro kter byl evropsk zatkac rozkaz vydn, je ve vykonvajcm stt trestnm
inem. Ukazuje se, e nkter trestn iny jsou vymezeny pli iroce (nap. pota-
ov kriminalita), e pi implementaci do nrodnch prvnch d dochz k rozdl-
nmu vymezen jednn, kter nevyaduje oboustrannou trestnost.

THE EUROPEAN ARREST WARRANT

Summary

According to the Conclusions of the Tampere European Council of 15 and 16 October 1999,
and in particular point 35 thereof, the formal extradition procedure should be abolished among the Member
States in respect of persons who are fleeing from justice after having been finally sentenced and extradition
procedures should be speeded up in respect of person suspected of having committed an offence.
The European arrest warrant provided for in this Framework Decision is the first concrete measure in the
field of criminal law implementing the principle of mutual recognition which the European Council referred
to as the cornerstone of judicial cooperation.
The European arrest warrant is a judicial decision issued by a Member State with a view to the arrest and
surrender by another Member State of a requested person, for the purp oses of conducting a criminal
prosecution or executing a custodial sentence or detention order. Member States shall execute any European
arrest warrant on the basis of the principle of mutual recognition and in accordance with the provisions of
this Framework Decision.

Key words: European arrest warrant, extradition procedure, judicial cooperation, criminal Prosecution,
Framework Decision

99
zlomIuridica2_2008 10.11.2008 10:15 Strnka 100

ACTA
UNIVERSITATIS
CAROLINAE

IURIDICA 2/2008

VYBRAN OTZKY EUROPEIZACE


TRESTNHO PROCESU

prof. JUDr. Pavel turma, DrSc. (pedseda)


prof. JUDr. Alena Wintrov, CSc. (mstopedsedkyn)
Blanka Jandov (tajemnice)

doc. PhDr. JUDr. Ilona Baantov, CSc., prof. JUDr. Miroslav Blina, CSc.,
prof. JUDr. Stanislava ern, CSc., doc. JUDr. Jaroslav Drobnk, CSc.,
prof. JUDr. Marie Karfkov, CSc., doc. JUDr. Vladimr Kindl,
prof. JUDr. Zdenk Kuera, DrSc., prof. JUDr. Vclav Pavlek, CSc.,
prof. JUDr. Ji vestka, DrSc., prof. JUDr. PhDr. Michal Tomek, DrSc.,
prof. JUDr. Petr Trster, CSc., JUDr. Marie Vanduchov, CSc.

Extern:
prof. JUDr. Ji Boguszak, DrSc. (Praha), prof. Dr. hab. Wladyslaw Czaplinski (Varava),
doc. JUDr. Taisia ebiov, CSc. (Praha), prof. JUDr. Jan Filip, CSc. (Brno),
prof. Dr. Michael Geistlinger (Salzburg), prof. JUDr. Pavel Hollnder, DrSc. (Brno),
prof. JUDr. Mahulena Hofmann, CSc. (Giessen/Heidelberg),
prof. JUDr. Dalibor Jlek, CSc. (Brno/Bratislava), Dr. Kaspar Krolop (Berln),
prof. JUDr. Jan Musil, CSc. (Brno), prof. JUDr. Jn Svk, CSc. (Bratislava),
JUDr. Peter Tomka, CSc. (Haag), prof. JUDr. Helena Vlkov, CSc. (Plze/Praha),
doc. JUDr. Ladislav Vojek, CSc. (Brno/Bratislava)
prof. dr. Miroslav Vitz (Subotica)

Prorektor-editor: prof. PhDr. Mojmr Horyna


Vdeck redaktor: prof. JUDr. PhDr. Michal Tomek, DrSc.
Recenzovali: prof. JUDr. Dagmar Csaov, DrSc.
prof. JUDr. dr. h. c. Jan Musil, CSc.
Oblku navrhla Jarmila Lorencov
Graficky upravila Kateina ezov
Vydala Univerzita Karlova v Praze
Nakladatelstv Karolinum, Ovocn trh 3, 116 36 Praha 1
Praha 2008
Sazba a zlom DTP Nakladatelstv Karolinum
Vytiskla tiskrna Nakladatelstv Karolinum
Periodicita 4x/rok
Vydn 1. Nklad 300 vtisk

ISSN 0323-0619