ACTA

UNIVERSITATIS
CAROLINAE

IURIDICA 4/2013
IU R I D I CA
4/2013

UNIVERZITA KARLOVA VPRAZE

NAKLADATELSTV KAROLINUM
2014
Toto slo vychz vrmci programu rozvoje vdnch oblast na Univerzit Karlov (P04)
Institucionln a normativn promny prva vevropskm a globlnm kontextu.

Univerzita Karlova v Praze, 2014

ISSN 0323-0619
 OBSAH

Jan Kudrna: Pedmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

I. INTEGRAN USTANOVEN VSTAVNM SYSTMU ESK REPUBLIKY,

TEORIE APRAXE

Ji Zemnek: Meze stavn autonomie vevropskm vcerovovm svazku. . . . . . . . . . . . 11

Petr Mlsna: Pprava, vznik aproblmy spojen seuronovelou stavy R. . . . . . . . . . . . . . 33
Ji Georgiev: Potebuje stava esk republiky dal euronovelu?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59
Jan Kudrna: Nutnost novelizovat stavu jako jeden zdsledk Lisabonsk smlouvy. . . . . . 73
Ondej Preuss: Pezkum smlouvy podle l. 10a asuverenita esk republiky. . . . . . . . . . . . 79
Jan Grinc: Projednvn zleitost Evropsk unie vSentu po Lisabonsk smlouv:
zhodnocen dosavadn praxe apodnty do budoucna. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95
Jindika Syllov: Pijet euronovely alisabonsk novely jednacho du Poslaneck
Snmovny (zdroje, okolnosti azkladn obsah integranch ustanoven) . . . . . . . . . . . . . . 125
Michal Pohl: Snmovn praxe vkonu kontroly dodrovn zsady subsidiarity
vsekundrnm prvu EU. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143
Martin Kavna, Eva Tetourov: Kedvma interpretanm problmm
euronovel jednacho du Poslaneck snmovny (institut vyjden
Poslaneck snmovny, institut projednn nominac). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153
Daniela Mazancov Duplkov: Aplikace vybranch procedur primrnho prva
vpraxi Poslaneck snmovny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165

II. INTEGRAN USTANOVEN VSTAVNCH SYSTMECH

VYBRANCH EVROPSKCH ZEM

Vra Jirskov: Spolkov republika Nmecko vprocesu evropsk integrace. . . . . . . . . . . . . 175

Milue Kindlov: Zakotven pozice evropskho prva ve Spojenm krlovstv . . . . . . . . . . . 201
Marin Giba: Adaptcia stavnho systmu Franczska na Eurpsku integrciu. . . . . . . . . . 231
Martina Jnokov: stava Slovenskej republiky alenstvo Slovenskej republiky
vEurpskej nii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 249
Aleksandra Kustra: Integran pedpisy vrakouskm stavnm systmu. . . . . . . . . . . . . . . . 265
Piotr Uzibo: Integran klauzule vstavnm systmu Polsk republiky. . . . . . . . . . . . . . . . 283
Gediminas Mesonis: The Relation Between National Law And EU Law:
The Lithuanian Case. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 301
Grdos-Orosz Fruzsina: The Constitutional and Statutory Framework
of the Application of EU Law in Hungary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 315
AUTOI

Grdos-Orosz Fruzsina, Ph.D.

JUDr. Ji Georgiev, Ph.D.
JUDr. Marin Giba, Ph.D.
Mgr. Jan Grinc
JUDr. Martina Jnokov, Ph.D.
JUDr. Vra Jirskov, CSc.
Mgr. Martin Kavna
JUDr. Milue Kindlov, M.Jur., Ph.D.
JUDr. Jan Kudrna, Ph.D.
Dr. Aleksandra Kustra
JUDr. Daniela Mazancov Duplkov
Gediminas Mesonis
JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
Mgr. Michal Pohl
JUDr. Ondej Preuss
JUDr. Jindika Syllov, CSc.
Mgr. Eva Tetourov
Dr. Piotr Uzibo
JUDr. Ing. Ji Zemnek, CSc.
 PEDMLUVA

Aktuln slo asopisu Acta Universitatis Carolinae Iuridica, kter dost-

vte do rukou, m za cl vnovat pozornost jedn ze zsadnch prvnch otzek dnen
doby. Tou je zleitost vzjemn vazby vnitrosttnho aevropskho prva, nebo zjin-
ho, obecnjho hlu pohledu propojen hodnot suverenity aintegrace.
Tato otzka je na evropskm kontinentu aktuln ji velmi dlouho. Je dna od oka-
miku vzniku duality moci, kdy se proti moci sttu objevila konkurenn moc integrujc
na nadsttn rovni. Historicky se vechny kesansk stty usilujc osvrchovanou
moc musely ve vt nebo men me vyrovnvat saspiracemi papee akatolick crk-
ve omocenskou dominanci nad nimi. Vnaem regionu se navc vrznch obdobch
jednalo tak osil ryze svtsk, ztlesnn osobou mskho krle i csae. Nejedn
se tedy ozleitost novou. Pozdji mnc se svt jen zvraznil skutenost, e dn
stt neme fungovat zcela suvernn, bez interakc se svmi sousedy adalmi leny
mezinrodnho spoleenstv.
Princip suverenity jako nstroj zajitn aposlen sttn existence nutn zaal podl-
hat zmnm. Ve svt, kter je stle vc propojen vzjemnmi vazbami rznho druhu,
mus suverenita zskat tak jin obsah, m-li slouit stle jako nstroj chrnc, anikoliv
oslabujc sttn existenci. Vokamiku, kdy dn stt nen vlastnmi silami nezvisle
na ostatnch schopen zajiovat sv zjmy, mus bt nutn suverenita doplnna odal
prvek, kterm je nutnost spoluprce azapojen sttu do vzjemn mezinrodn koope-
race, kdy pouze na tto rovni mohou bt sttn zjmy zajitny.
To vak nen mon bez pslunho stavnho zmocnn, m-li platit princip svrcho-
vanosti sttu vrmci demokratickch republik, ale tak lidu alespo jako zkladn
vchodisko.
Na evropskm kontinentu je situace vtomto smru vposlednch edesti letech jet
vraznj. Roziovn aprohlubovn procesu evropsk integrace otevr stle nov
otzky promny arealizace sttn suverenity. Sohledem na ve uveden podlhaj
zmnm tak stavn dy jednotlivch zem Evropsk unie, vetn esk republiky.
Jak se ukazuje vposlednch letech, nejedn se zdaleka oproces uzaven. Naopak,
jsme svdky roziovn se integrace au spoluprce vdalch oblastech.
Autoi, kte se podleli na pprav tohoto sla asopisu Acta Universitatis Caroli-
nae Iuridica, jsou pesvdeni, e naznaen otzky si zasluhuj odpovdajc pozornost.

7
Nen vyloueno, e stvajc stavn azkonn rmec upravujc vztah eskho prvn-
ho du aprva Evropsk unie bude muset bt doplnn.
lnky obsaen vtomto sle se sna bt pspvkem do takov diskuze. Prvn st
je vnovna aktulnm problmm propojen eskho prvnho du sprvem Evropsk
unie, vetn vah de lege ferenda. Druh st popisuje pstup kevropsk integraci
asto dosti rozdln ajeho aktuln problmy vevybranch sttech Evropsk unie.
Jejich vbr byl veden zjmem zahrnout jednak nejvznamnj lensk stty (Britnie,
Francie aNmecko), ovlivujc velmi vrazn podobu evropsk integrace, jednak stty
nleejc do regionu stedn Evropy, kter maj velmi podobnou historickou zkuenost
sintegranmi procesy, atak jednotliv men vliv uvnit Evropsk unie.
Vm, e se popsan zmr podailo naplnit.

JUDr. Jan Kudrna, Ph.D.

8
 I. INTEGRAN USTANOVEN
VSTAVNM SYSTMU ESK REPUBLIKY,
TEORIE APRAXE
2013 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 1131

MEZE STAVN AUTONOMIE

VEVROPSKM VCEROVOVM SVAZKU
JI ZEMNEK*

I. VYMEZEN PROBLMU

Vdob, kdy mtka spravedlnosti u nekon na hranici nrodnho sttu,

nejsou autonomie avlunost i kompetenn pravomoc postaujc charakteristi-
kou jeho stavnho podku. Vyvj-li se integran projekt, do nho se stty zapojuj
penesenm nkterch svch svrchovanch pravomoc, od vn-sttn smluvn entity
smrem ke struktue stavnsmluvn sprvky utvejc se polis, dostv se autonomie
gravitanho centra tohoto projektu (tj. jeho normotvorn avkladov neodvozenost)
do konkurennho vztahu sautonomi lenskch stt (competing autonomies1). Stet
tchto nrok m dv roviny.
Zpohledu lenskch stt ajejich oban se jedn vprvn ad openastaven do-
mcch rozhodovacch proces tak, aby umonily pln vyuit potencilu spolenho
vkonu penesench pravomoc, tedy zhodnocen vlastn svrchovanosti prostednic-
tvm rozhodnut, pijmanch na nadsttn rovni. Teprve vdruh ad, toti jako jeden
zpedpoklad naplnn tohoto cle, je stet autonomnch nrok zrove tak vzvou
ke korektue hierarchicky vrcholnho postaven stavy vdomcm prvnm du ajeho
garanta stavnho soudu, resp. vzvou kformulovn modu operandi, vjakm maj
sttn orgny nakldat sprvem Unie jako se soust souboru vnitrosttn zvaznch
norem, svbytnm zpsobem pilennou knormm domcho pvodu. Tzn. vzvou
kredefinici nkterch stavnch pravidel azsad tak, aby umoovaly podlet se na ze-
m danho sttu na vkonu veejn moci Unie, zajiovat difzn kontrolu souladu vni-
trosttnho prva sunijnm, zkrtka plnit svj evropsk mandt. Unijn Smlouvy zde
tedy psob jako paraleln stava, odvodujc shora uveden oznaen integranho
projektu jako stavnsmluvn. Pro tyto koly sttu by mlo vytvet potebn prostor
stavn integran zmocnn, kter m tedy nejen stavnochrannou roli (poukazuje
na explicitn i implicitn meze pehodnocen nrodn autonomie), ale pedevm roli

* Autor je Jean Monnet Professor of European Law na Prvnick fakult Univerzity Karlovy vPraze asoud-
cem stavnho soudu esk republiky.
1 BARENTS, Ren: The Autonomy of Community Law. Den Haag, 2004.

11
unijn legitimizan (vyjaduje vli stavodrce na plnm adnm vkonu unijnch
pravomoc).2
Zpohledu Unie ajejch oban je autonomie unijnho rozhodovn pedpokladem
efektivnho ajednotnho vkonu j svench pravomoc. Efektivnho jednak potud, e
j dovoluje nezvisle na lenskch sttech (tj. bez asti jejich orgn vlegislativnm
procesu) posoudit rozsah auskutenit obsah normotvorn innosti jako vlastn politick
agendy, jednak tm, e povinnost Unie respektovat pi tom (jej autonomii omezujc)
nrodn identitu arozmanitost lenskch stt eliminuje riziko jednostrannch zmn
i neplnn zvazk tchto stt. Jednotn vkon svench pravomoc je zajiovn
jednak autonomnmi nstroji apravidly Unie pro pezkum legality apro vnitrosttn
aplikaci jejch rozhodnut (obligatorn pravomoc Soudnho dvora, zsady pmho vni-
trosttnho inku apednosti apod.), jako iautonomn (hodnotcm srovnvnm)
ze spolench stavnch tradic lenskch stt odvozovanch obecnch zsad prva
Unie.
Evropsk stavn prvo jako soubor nrodnch aunijnch pravidel pro souit plu-
rality prvnch d uvnit vcerovovho uspodn hled een konkurennho
vztahu mezi rovnmi autonomie na rozhran mezi nimi,3 vyuitm prostedk unij-
nho anrodnho stavnho soudnictv, pedevm vodpovdi na otzku, kdo m mt
posledn slovo, vzniknou-li kvli nejednoznanmu vymezen svench pravomoc
pochybnosti ojejich rozsahu. Vsledek tohoto sil vak zstv za oekvnm, nebo
se dosud zpravidla vyznauje sebepotvrzovnm vlastnch pozic kad ze stran sporu.
Typickm pkladem takovho pstupu je nzor, e jako ultima ratio mohou vtakovm
sporu vystupovat autonomn pouze lensk stty jako pvodci Smlouvy, ojej vklad
se jedn, anikoliv Soudn dvr, kter zde autonomii nem, nebo by si pisvojoval tzv.
kompetenn pravomoc, co je zprvn logickho istavnho hlediska nemon
Pokud by tomu tak bylo, mla by EU charakter sloenho sttu.4 Zdruh strany lze
poukzat na nkter rozhodnut Soudnho dvora vkompetennch otzkch, oznaovan
za spornou tvr judikaturu.5
Tenorem tto stati je tvrzen, e vpluralitn stavn situaci, kde prvn akty jedn
rovn (Unie) jsou obdaeny aplikan pednost ve vnitrosttnm prvnm prosted,
zatmco druh rove (lensk stty) disponuje tzv. kompetenn pravomoc, nen kon-
tradiktorn (silov) zpsob een konkurennho vztahu jejich autonomie dostaten
efektivn. Pozornost je proto vnovna hledn jeho soft-vystn, kter me lpe
zohlednit rznost nrodnch prvnch kultur ispecifik prvn kultury evropsk. Prostor
pro dialog, kter by odkryl monosti nalezen vzjemn pijatelnch mez autonomie

2 Jan Filip pouv pro oznaen tchto funkc integranho zmocnn pojm supreman, kolizn
akompetenn klauzule vstavnm podku R, viz: FILIP, Jan: Kformulaci evropskch klauzul
vstavnm prvu. asopis pro prvn vdu apraxi, 2010, . 3, s. 217224.
3 Podobn kol e nap. kolizn normy mezinrodnho prva soukromho nebo klasick mezinrodn soud-
nictv.
4 T, Vladimr SEHNLEK, David CHARVT, Radim: Vybran otzky psoben prva Evropsk
unie ve sfe eskho prvnho du. Spisy Prvnick fakulty Masarykovy univerzity vBrn, Svazek 385,
2011, s. 20. Muselo by se jednat oshodu patrn mezi stavnmi soudy vech lenskch stt ohledn
vkladu dan kompetenn otzky, co je ale vpraxi sotva dosaiteln; jinak by hrozilo rozdroben jednot-
nho zkladu pravomoc Unie.
5 T, Vladimr SEHNLEK, David CHARVT, Radim: op. cit., s. 158170, spklady tam uvd
nmi.

12
nrodnho aunijnho rozhodovn akontroly dodrovn tchto mez akter posky-
tuj standardn nstroje evropskho prva, pedevm zen opedbn otzce podle
l. 267 SFEU, vak nen nktermi vrcholnmi vnitrosttnmi soudy dostaten vyu-
vn,6 jednak je limitovn rmcem kazuistickho pstupu tohoto institutu. Vtto situaci
by pozornosti prvn teorie nemlo ujt zkoumn potencilu odpovdnho stavnho
pluralismu (responsive pluralism), vyvaujcho prosazovn vlastn autonomie jejm
sebeomezovnm (embedded autonomy). Neutrln, tj. ani bychom stranili jedn
zrovn, majce na zeteli hlavn spolen zjem stabilitu celku evropskho stavnho
uspodn, lze vyslovit tezi opoteb vzjemn normativn prostupnosti prvnch d,
kter tento svazek tvo, tj. jejich schopnosti vstebat prnik normativnch impulz po-
chzejcch zjinho zdroje aschopnosti reflexe externch ink vlastnch rozhodnut.7
Oteven (kooperativn) sttnost, tj. vlastnost sttn formy pijmat idvat nor-
mativn podnty ve vztahu ke svmu okol, se stala jednou ze zkladnch funkc sttu
vepoe, kdy stt ji nedoke spotebnou efektivnost samostatn zajistit nkter jin
sv zkladn funkce.8 Relativizovna je vak tak autonomie nadsttnho centra, vznik-
l na zklad sven svrchovanch pravomoc, kter nem jen schopnost lenskm
sttm normativn podnty zvazn udlovat, ale je tak na normativn interakci snimi
bytostn odkzno. Tvar stavnch integranch zmocnn, nastavujcch poadavky na
vysloven souhlasu spenosem pravomoc asjeho vnitrosttnmi dsledky, vypovd
otypu normativn prostupnosti danho prvnho du. Ten se li podle toho, zda stav-
n autorizace bu obecnm zpsobem apriorn nestanov vvoji integranho procesu
meze zhlediska jeho intenzity nebo kad dal penos pravomoc podmiuje pijetm
specilnho novho zmocnn, zda je orientovna konzervativn na kontrolu dodrovn
rovnocennch hodnotovch mtek, kjakm se stava sama hls, ina nadsttn rovni
nebo akcentuje spe prosazen uritch programovch cl astrukturlnch zmr pi
uskuteovn unijnch politik. Prostupnost prvnho du Evropsk unie ve vztahu
knormativnm podntm pichzejcm zrovn prvnch d lenskch stt pop.
zprva mezinrodnho pak peduruj odkazy, obsaen ve Smlouvch avrozsudcch
Soudnho dvora, na zsady, prvn pedpisy azvyklosti lenskch stt.

6 Srov. nap. neujasnn pstup stavnho soudu R ktomuto procesnmu institutu prva EU, jak jej de-
monstroval naposledy svm nlezem ve vci Pl. S 5/12 Slovensk dchody XVII.
7 Angl. permeability. Aby nedolo knedorozumn: nejedn se osamovoln anekontrolovateln prolnn
unijnho prva jako systmu nadazenho spmmi deroganmi inky do systmu prva vnitrosttnho,
nebo kad znich pochz zjinho normativnho zdroje aprofil jejich prostupnosti je dn prv na tomto
zklad; shodn viz Jan KUDRNA In ZEMNEK, Ji akol.: Tvorba aimplementace prva EU zpohledu
vnitrosttnho. Praha: Metropolitan University Prague Press, 2012, s. 155.
8 Stephan Hobe tmto pojmem oznauje odvrcen od omnipotence sttu. Viz HOBE, Stephan: Der offene
Verfassungsstaat zwischen Souvernitt und Interdependenz. Berlin: Duncker & Humbolt, 1998, s.409.
Nmeck Spolkov stavn soud pak dobrovoln, vzjemn arovnoprvn spojen, zajiujc mr apo-
silujc monosti politickho rozhodovn spolenm koordinovanm jednnm (rozsudek ve vci 2 BvE
2/08 aj. Lisabonsk smlouva); srovnvac pehled nrodnch zprv ktmatu oteven sttnost viz von
BOGDANDY, Armin CRUS VILLALN, Pedro HUBER, Peter M. et al.: Handbuch Ius Publicum
Europaeum, Band II. Heidelberg, 2008, 1426; ksituaci vzemch stedn avchodn Evropy srov.
nap. HOFMANN, Mahulena: Von der Transformation zur Kooperationsoffenheit? Die ffnung der Re-
chtsordnungen ausgewhlter Staaten Mittel- und Osteuropas fr das Vlker- und Europarecht. Heidelberg:
Springer, 2009; naproti tomu SCHMITT, Carl: Verfassungslehre. 1928, s. 371, oznaoval uzavenost jako
typickou vlastnost sttu pojmem Impermeabilitt.

13
 II. VNITROSTTN ZVAZNOST UNIJNHO PRVA
JAKO OMEZEN NRODN STAVN AUTONOMIE

Vroce 2013 uplynulo 50 let od pelomovho rozsudku Soudnho dvora

Evropskho spoleenstv ve vci 26/62 Van Gend & Loos,9 kter piznal l. 12 Smlouvy
EHS pm vnitrosttn inek vi jednotlivci. Vrozporu se stanoviskem generlnho
advokta Karla Roemera atehdy pevldajc mezinrodn-smluvn prax Soudn dvr
dal tak jednotlivci prvo dovolat se tohoto ustanoven ped vnitrosttnm soudem proti
obsahov mu konkurujcmu zkonu lenskho sttu, nesluitelnmu se Smlouvou.10
Tm odstartoval zsadn obrat vevropskm stavnprvnm mylen. Poukazem na
el, celkov kontext aznn tto Smlouvy odvodnil vznik novho prvnho du
mezinrodnho prva, vjeho prospch lensk stty omezily, by jen ve vymezench
oblastech, sv suvernn prva. Postupn pln emancipace komunitrnho prva vi
recepnm normm prva vnitrosttnho, zaloen na autonomn (vcezdrojov) povaze
jeho pramene, tedy na smlouv integranho, nikoliv bnho typu, byla poslze n-
sledovna faktickm vydlenm komunitrnho prva dky jeho normativn sobsta-
nosti zvlivu prva mezinrodnho na vnitn pomry Spoleenstv. Soudn dvr se
nerozpakoval oznait prvn d Spoleenstv jako integrovan do prvnho systmu
lenskch stt,11 co se stalo pedmtem dezinterpretac.12
Pi oputn mezinrodnprvnho vzorce uspodn vnitnch pomr Spoleenstv
ajeho nahrazen svbytnm modelem komunitrnprvn-stavnm byl Soudn dvr
veden velmi dslednm pstupem ke sv obligatorn pravomoci zajiovat dodrov-
n prva pi vkladu aprovdn Smluv.13 Zvlt pokud vezmeme vvahu vysokou
mru abstrakce komunitrnch ustanoven, kn tyto zmny zpravidla vedly, akter
kladla velk nroky na interpretaci, pop. poskytovala nemal prostor kuven pi pi-
jmn implementanch opaten na vnitrosttn rovni srizikem naruen soudrnosti
komunitrnho prva, byl postup Soudnho dvora pochopiteln. Ve svtle zmn, kter
komunitrn prvo muselo podstoupit vdsledku reviznch smluv pijatch pro poteby
prohlubovn politickho rozmru integranho procesu aroziovn lensk zklady
ES/EU, lze tlak Soudnho dvora na bezvhradnost zvazk lenskch stt avylouen
09 Ze dne 5.2.1962, SbSD 1963, s. 1.
10 Monost bezprostedn zvaznosti mezinrodn smlouvy pro jednotlivce jako adresta jejch pravidel pi-
poutl u Hans Kelsen, nebo se nep samotn povaze mezinrodnho prva ame vyplvat zvkladu
konkrtnho smluvnho pravidla, viz KELSEN, Hans: Les rapports de systeme entre le droit interne et le
droit international public. RCADI, 1926, Vol. 14, s. 284 a286. Na rezonanci tto Kelsenovy mylenky
vdanm rozsudku Soudnho dvora upozoruje Ji Malenovsk, viz MALENOVSK, Ji: 60 let Ev-
ropskch spoleenstv: od francouzskho supranacionlnho smluvnho projektu kjeho nmeckmu
podstavnmu provdn. Prvnk, 2012, . 7, s. 682.
11 Zejmna rozsudky ESD ve vci 6/64 Costa v. ENEL, SbSD 1964, s. 1141 aC-106/77 Simmenthal, SbSD
1978, s. 629; srov. zhodnocen vznamu tto judikatury pro zmnu vztahu mezinrodnho avnitrosttnho
prva abudovn prvn doktrny Soudnho dvora in MADURO, Miguel Poairez AZOULAI, Loc (eds.):
The Past and Future of EU Law. The Classics of EU Law Revisited on 50th Anniversary of the Rome Tre-
aty. Oxford: Hart Publishing, 2010, kap. IaII.
12 Jet vce ne vklad asimilujc (stavn konformn), potlaujc autonomn reim vnitrosttn aplika-
ce komunitrnho prva, napchal kodu opan extrm bezbeh euro-konformn vklad domcho
prvnho du, kter nedbal zklad stavnho systmu (nrodn identity) avedl kprojevm rezistence
vpodob hrozeb stavnmi vhradami vi zsad pednosti komunitrnho prva, kter jsou pleitostn
vyslovovny nktermi vrcholnmi vnitrosttnmi soudy, avak dosud vesms (sjedinou, svm vznamem
marginln vjimkou viz pozn. 4) nenaplnny.
13 Dnes l. 19 odst. 1 SEU.

14
jakchkoliv jejich krok, kter by smovaly kjednostrannmu omezen tchto zvaz-
k akoslaben innho ajednotnho uplatovn komunitrnho prva, oznait za
odvodnn. Srozumitelnm se ale pozdji stal protitlak ze strany vnitrosttnho prva,
zbavenho stavnch mechanism obrany (pouit nstroj pro recepci mezinrodnho
prva) proti ppadnmu destruknmu vlivu akt supranacionlnho normotvrce, do-
kud na jeho rovni nebyly, pop. dosud nejsou vybudovny potebn zruky, napklad
srovnateln standard zkladnch prv, plnohodnotn funkn pezkum legality, inn
kontrola dodrovn zsad subsidiarity aproporcionality, koncepn pstup krestruk-
turalizaci legislativnch celk apod.14
Soudy lenskch stt proto zprvu nemly zpravidla problm pijmout zsadu p-
mho vnitrosttnho inku, pokud jej uplatnn znamenalo pouze povinnost aplikovat
komunitrn normu vexistujc mezee domcho prvnho du.15 Naproti tomu pijet
zsady pednosti, kter znamenalo povinnost neaplikovat platnou vnitrosttn normu
(zejmna jednalo-li se onormu stavn) vdsledku jejho rozporu snormou komunitr-
n auvolnit tak prostor pro aplikaci prv normy komunitrn, se prosazovalo obtnji,
dolo knmu postupn avad ppad dosud jen svhradami (viz dle). Krom Nizo-
zem aLucemburska, kde doktrna pednosti mezinrodnch smluv zdomcnla u ped
pijetm mskch smluv (1957), potkaly se vnitrosttn soudy ostatnch zakldajcch
stt sabsenc jasnho stavnho pokynu aelily poadavku bezprecedentn stavn
kreativity.16 Postoj politickch instituc vtehdejchlenskch sttech kvnitrosttnm
projevm autonomie komunitrnho prva byl svjimkou prvn reakce vld Nizoze-
m aBelgie17 nevrazn, co lze zajist pipsat zsadnmu osvojen si evropskho
mandtu vnitrosttnmi soudy, knmu dolo. Stty pozdji pistoupiv musely ak-
ceptovat zsady pmho inku apednosti automaticky jako implicitn soust pstu-
povho acquis communautaire, co se avak nkdy neobelo bez zsahu do stavy18
nebo stavn judikatury, zvlt vzemch sdualistickou tradic.19 Komunitrnmu prvu
je tak vlenskch sttech poskytovn zvltn stavn status, odlin od mezinrodnho
prva.

14 MALENOVSK, Ji: op. cit., s. 685686, mluv ovoluntaristick definici autonomnho reimu Spole-
enstv, kterou podal Soudn dvr, aojeho marnm pokusu zbavit komunitrn prvo dikttu spojenho
srecepc mezinrodnho prva.
15 Francouzsk Sttn rada zila pozdji svj pvodn odmtav postoj ke zruen sprvnho rozhodnut
vdsledku smrnice ES ve znm vci Cohn-Bendit (1978); nmeck Spolkov finann dvr pak opustil
podobnou pozici vrozsudku Kloppenburg (1987).
16 Prkopnkem byl belgick Kasan soud ve vci Le Ski (1971), ve Francii pak Kasan soud ve vci Caf
Jacques Vabre (1975),
17 Jak uvd Franz MAYER In MADURO, Miguel Poirez AZOULAI, Loc (eds.): The Past and Future of
EU Law. The Classics of EU Law Revisited on 50th Anniversary of the Rome Treaty. Oxford: Hart Pub-
lishing, 2010, s.18, vldy obou zem zprvu spatovaly ve vyzdvien jednotlivce na rove aktra evropsk
integrace oslaben vlastn kontroly nad aplikac evropskho prva azpochybovaly pravomoc Soudnho
dvora vyslovovat se kotzce jeho pednosti.
18 Srov. nap. l. 28 stavy eck republiky opednosti mezinrodnch smluv, kter jsou soust vnitrostt-
nho prva, za podmnky vzjemnosti.
19 Srov. l. 29 odst. 5 stavy Irsk republiky nebo stavn nlez britsk Snmovny lord ve vci Factortame
II (1991).

15
 III. EVROPSK VCEROVOV DIALOG OMEZCH
STAVN AUTONOMIE

Nabz se ale tak mn odevzdan vysvtlen chovn nrodnch politic-

kch reprezentac, kter vychz zuvdomn si spolenho zjmu na ochran vsled-
k integranho procesu jako nadazenho partikulrnmu zjmu na zachovn dvj
exkluzivity vlastn stavy: vylouen aplikace vlastn prvn normy ve prospch nor-
my unijn se chpe jako cena, kterou je nutn zaplatit, maj-li bt prvn normy vech
stt vsouladu se spolenmi evropskmi pravidly anem-li dojt kohroen plnho
arovnho psoben unijnho prva vi vem jeho astnkm.20 Vylouenm aplikace
vlastn prvn normy se lensk stt podl na systmu zruk funkceschopnosti unijn-
ho prvnho du sgarannmi inky nejen vi jeho nadsttn sloce, nbr tak
apedevm vi ostatnm lenskm sttm. Naopak, poruen povinnosti neaplikovat
vlastn prvn normu odporujc norm unijn ohrouje nejen fungovn supranacionln
sloky systmu, ale tak apedevm je tokem na ostatn lensk stty.21 Pestoe
nprava poruen tto povinnosti je institucionalizovna (multilateralizovna) zapo-
jenm Komise, pop. Soudnho dvora22 apouitm spolench pravidel odpovdnosti
lenskho sttu za kodu zpsobenou jednotlivci,23 anikoliv uplatovna bezprostedn
(bilaterln) mezi lenskmi stty,24 nelze tento rozmr pehldnout ani ve vyjdench
Soudnho dvora kzsad loajln spoluprce25 coby dcho principu konstituciona-
lizace Smluv: povinnosti vyplvajc ze zsady loajality maj mnohostrannou podobu,
vetn dimenze mezi lenskmi stty navzjem.26
Toto vysvtlen pot se schopnost lenskch stt pestoe funguj (srozdlnou
intenzitou) vhierarchickm paradigmatu suverenity vyrovnat se sodlinm stav-
nm fundamentem, na nm je zaloeno vcerovov uspodn Evropsk unie, kter
je pluralitn aheterarchick. Stet mezi obma koncepcemi se projevil ve viditeln
podob pedevm vrovin procesn, votzce nastaven mechanismu kontroly dlby
pravomoc, jinak eeno vkompetennch sporech. Vystil zatm vrzn institucionln
alternativy een, sahajc od rozen stvajc posudkov pravomoci Soudnho dvora,
pes zzen smenho orgnu pro pedbn pezkum unijnch akt zhlediska doktrny
ultra vires za asti politickch pedstavitel lenskch stt a po vytvoen pln judi-
cializovanho kompetennho tribunlu, oddlenho od Soudnho dvora.27

20 De WITTE, Bruno: Direct Effect, Supremacy and the Nature of the Legal Order. In CRAIG, Paul de
BRCA, Grine (eds.): The Evolution of EU Law. Oxford: Oxford University Press, 1999, s. 195.
21 Tom DUMBROVSK ve sv disertan prci Soudcovsk tvorba prva. Srovnn Evropskho soudnho
dvora sNejvym soudem USA, PF UK, 2012, s. 8792 pit tuto charakteristiku evropskho stavnho
systmu federalistickm zkladm evropsk integrace.
22 zen onesplnn povinnosti ze Smluv podle l. 258260 SFEU.
23 Judikatura ESD Francovich, Brasserie du Pecheur ad.
24 Uplatnn institut mezinrodnho prva jako svpomoc i odvetn opaten je vdsledku speciality unij-
nho prva vyloueno (l. 5 Vdesk mluvy oprvu mezinrodnch smluv).
25 l. 4 odst. 3 SFEU.
26 CURTIN, Deidre DEKKER, Ige: The Constitutional Structure of the European Union: Some Reflections
on Vertical Unity-in-Diversity. In walker, Neil LYONS, Carole BEAUMONT, Paul (eds.): Convergen-
ce and Divergence in European Public Law. Oxford: Hart Publishing, 2002, s. 70.
27 BELLING, Vojtch MAL, Jan PTROV, Lenka: Kontrola dlby pravomoc vEU se zetelem ke
kompetennm excesm. Praha: SP AV R, 2010, s. 146155.

16
 M-li bt souit mezi obma modely trvale udriteln, mus bt dosaena zsadn
shoda mezi jejich nositeli ozpsobu een vzjemnch konflikt. Ktakov shod me
dojt pouze vprosted mnohostrannho dialogu, kter bude zahrnovat nejen otzky
aplikace prva, ale iotzky opovaze amezch autonomie normativnch celk na jed-
notlivch rovnch systmu avjejich vzjemn interakci. Takov interakce nem pouze
vertikln rozmr - mezi orgny sttn moci asupranacionlnmi institucemi, ale tak
rozmr horizontln mezi orgny jednotlivch lenskch stt navzjem.
Prvn vertikln rozmr evropskho stavnho dialogu se projevuje nap. vpo-
dob tvorby obecnch prvnch zsad Soudnm dvorem na bzi hodnotcho srovnvn
stavnch tradic spolench lenskm sttm, zptnho uplatovn zkladnch prv,
konstituovanch takto na unijn bzi, vi lenskm sttm (tzv. pevrcen Solange),28
vpodob kontrolnho mechanismu dodrovn zsad subsidiarity aproporcionality po-
dle Protokolu . 2, pipojenho kLisabonsk smlouv, typicky pak vzen opedbn
otzce podle l. 267 SFEU. Ppadem normativn interakce vertiklnho typu je tak
poadavek lidskoprvn ochrany vi unijnmu aktu provdjcmu rezoluci Rady bez-
penosti OSN.29
Druhm, zatm mn rozvinutm, horizontlnm rozmrem evropskho stavnho
dialogu (tj. interakce mezi vnitrosttnmi orgny jednotlivch lenskch stt) je nap.
doktrna acte clair, kter tvo vjimku zpovinnosti vnitrosttnho soudu poslednho
stupn pedloit pedbnou otzku Soudnmu dvoru vppad, e mj. judikatura soud
jinch lenskch stt u odstranila dvodn arozumn pochybnosti ohledn platnosti
i vkladu normy unijnho prva, je pvodn dan vnitrosttn soud zvaoval. Pat-
sem dle iposouzen stavu ochrany zkladnch prv vpartnerskm stt, piem
ppadn zjitn nedostatenosti takov ochrany zakld nejen oprvnn, ale ipovin-
nost posuzujcho orgnu upustit od plnn zvazku vyplvajcho zurit unijn normy
(tzv. horizontln Solange).30 Horizontln interakc prvnch systm je ivytven
nzorovch koalic mezi lenskmi stty kprosazovn spolench hodnotovch aargu-
mentanch pstup vprvnch zleitostech Unie, apod.31 Zvltn pozornost zasluhuj
nkter rozhodnut nrodnch stavnch soud, kter pebraj argumentaci soudu jinho
sttu (asto nmeckho Spolkovho stavnho soudu), avak vzhledem kodlin kon-
cepci stavnho zkladu lenstv vEvropsk unii se j nedok dret dsledn.

28 Srov. kritick hodnocen Jany ONDEJKOV: Nov mechanismy ochrany lidskch prv vEvropsk unii
jako douc cl, ale nedouc prostedek: nkolik poznmek ktzv. Heidelberskmu nvrhu. In Pojem
ateorie lidskch prv. PFUK, ada Studie lidskch prv, 2013, . 1, s. 3040.
29 Rozsudek Soudnho dvora ve spojench vcech C-402/05 P aC-415/05 P Kadi, SbSD 2008, s. I-6351,
b. 326, kter zruil pedchoz rozsudek Tribunlu, omezujc referenn kritrium pezkumu unijnho aktu
pouze na ius cogens mezinrodnho prva.
30 CANOR, Iris: Solange horizontal Der Schutz der EU-Grundrechte zwischen Mitgliedstaaten. ZaRV,
2013, Vol. 73, s. 249294.
31 Ktomu PERNICE, Ingolf: Die horizontale Dimension des europischen Verfassungsverbundes. In Fest-
schrift Jrgen Meyer. Ulm: Nomos, 2006, s. 359 an.

17
 IV. NORMATIVN PROSTUPNOST JAKO VRAZ
SEBEREFLEXE STAVNHO PODKU

Je proto namst zabvat se integranmi zmocnnmi vstavch lenskch

stt se zetelem kprofilu, vjakm se stav ke kooperativn sttnosti anormativn pro-
stupnosti. Otevenost prvnho du je ovlivovna setrvanou zvislost na pedchze-
jcm (ped vstupem do EU) vlunm avrcholnm postaven nrodnch stav. Tato se-
trvanost se promt do nov situace, kde vkon suverenity je sdlen vrmci vn-sttn
entity. To vytv jist napt. Analyzovat by bylo rovn teba klauzule, kter nastavuj
normativn prostupnost prvnho du Unie, ato jak zhlediska forem podporujcch
jednotu tohoto systmu, tak ispihldnutm kformm respektujcm nrodn identitu
lenskch stt, kter je jako projev jejich stavn rozmanitosti poadavkem jednoty
unijnho prva atakovna.32 Ustlen tvaru vcerovovho prvnho uspodn je pak
vsledkem konfrontace zjednoduen eeno suverenistickho afederalistickho
modelu koexistence mezi jednotlivmi soustmi tohoto uspodn. Tato koexistence
je pedurena mrou vzjemn normativn prostupnosti, zakdovan vtchto nrod-
nch integranch zmocnnch i klauzulch Smluv ajejich stavnsoudn interpretaci.
Nem-li evropsk prvn pluralita vst kpouhmu paralelismu prvnch d, jed-
notliv uplatujcch nroky na normativn autonomii na kor soudrnosti celku, nbr,
naopak, psobit jako jeho stabilizujc faktor, mus bt postult obsahov ahodnotov
prostupnosti projevem sebereflexe stavnho podku. Sebereflex se tu rozum schop-
nost (nrodnho iunijnho) stavnho podku chovat se jako faktor, kter spoluutv
prosted pro ostatn astnky systmu apedjm externality svch rozhodnut (do-
pady na ostatn), vetn schopnosti zabudovat do svho rozhodovn ppadn sebe
omezen sv autonomie avli kspolenmu een, kter jsou pro fungovn systmu
jako celku nezbytn.33 Takov sebereflexe (lernende Anpassung) neme vak bt
bezbeh, nebo iomezen vlastn normativn autonomie je zpravidla podmnno za-
chovnm esencilnch prvk danho stavnho podku, jakmi jsou jeho legitimita
nebo zsada prvnho sttu.34

V. OTZKA SUVERENITY

Protiplem oteven sttnosti anormativn prostupnosti nrodnch prv-

nch d je tradin koncepce suverenity vjejch nejrznjch odstnech: jako v-
lunost veejn moci smrem dovnit anezvislost navenek, jako prvn neomezi-
teln (absolutn) moc bodinovskho, hobbesovskho, hegelovskho, jellinekovskho
i schmittovskho raen, jako prerogativum nroda/lidu nebo sttu/parlamentu apod.
Pestoe lze vsouvislosti snedvnmi nznaky institucionln reformy Evropsk unie
pozorovat vstavnsoudn praxi nkterch zavedench zpadoevropskch demokraci
32 Vzhledem komezenmu rozsahu tohoto pspvku bylo nutno tuto rovinu zkoumn penechat samostatn
studii.
33 PETERS, Anne: Elemente einer Theorie der Verfassung Europas. Berlin: Duncker & Humbolt, 2001, s.287.
34 WENDEL, Mattias: Permeabilitt im europischen Verfassungsrecht. Tbingen: Mohr Siebeck, 2011,
s. 910.

18
jistou renezanci tmatu suverenity,35 kter je doprovzena pozornost nauky36 avdn
medializovna, tendence kredefinovn tradin koncepce suverenity na pozad stav-
npluralitn skutenosti dopodoby pozdn37 nebo sdlen38 suverenity je zeteln.
Dl pozbyt samostatnho vkonu svrchovanch pravomoc apovinnost podrobit se
rozhodnutm Unie ppadn iproti sv vli mus bt peveny, nebo alespo kom-
penzovny celkovou bilanc vhod ztchto omezen vyplvajcch, pinejmenm pak
zachovnm monosti disponovat svou suverenitou vobou smrech, vetn monosti
nvratu do pvodnho stavu.39
Pojmov mnohoznanost azn plynouc prvn nejistota vak paralyzuj snahu ono-
vou definici suverenity do t mry, e lze doporuit na dal upesovn normativnho
vznamu tohoto principu vkontextu evropsk stavn plurality radji rezignovat ana-
msto nj mluvit radji oautonomii jako pojmu instrumentalizovanm, aproto lpe
uchopitelnm. Praxe lenskch stt aj doprovzejc odborn diskuze ale sktaj jin
obrzek,40 co nelze ztrcet se zetele. Prv princip suverenity, rozdln zakoenn
vstavnch tradicch lenskch stt Evropsk unie, dosud nepehldnutelnm zpso-
bem poznamenv prostor akonkrtn projevy nrodn stavn autonomie ve vztahu
knormativn autonomii Evropsk unie, jak pedstavuj integran zmocnn propenos
pravomoc na nadsttn entitu, jeho podmnky ameze.

VI. NASTAVEN MEZ NORMATIVN AUTONOMIE

VNRODNCH INTEGRANCH ZMOCNNCH

1. ZPOHLEDU SYSTEMATIKY STAVY

Vznamnm ukazatelem mry prosazovn nebo sebeomezen autonomie lenskho

sttu je systematick umstn integranho zmocnn vstav, zvlt ve vztahu kusta-
noven osuverenit.
Bezprostedn nvaznost integranho zmocnn na klauzuli osuverenit me rela-
tivizovat jej vznam, jako je tomu v 1 odst. 3 finsk stavy.41 Vkonkrtnm kontextu
me ale takov nvaznost signalizovat ivli stavodrce kupevnn suverenity na
kor normativn prostupnosti prvnho du, jako ktomu dolo nap. zaazenm l. 34
openosu vkonu moci na nadsttn rove hned za l. 33 osuverenit do belgick
stavy; tento krok stavodrce je vykldn jako projev tradin koncepce suverenity
35 Jejm nejvraznjm projevem byl rozsudek nmeckho Spolkovho stavnho soud ve vci Lisabonsk
smlouva (viz pozn. 6), znovuobjeven tohoto principu vzemch stedn avchodn Evropy potkem
90. let mlo zcela odlin dvody (memento minul totalitn zkuenosti).
36 Nap. GRIMM, Dieter: Souvernitt Herkunft und Zukunft eines Schlsselbegriffes. Berlin: Berlin Uni-
versity Press, 2009; SCHLIESKI, Ulrich: Souvernitt und Legitimitt von Herrschaftsgewalt. Tbingen:
Mohr Siebeck, 2004.
37 WALKER, Neil: Late Sovereignty in the European Union. In WALKER, Neil (ed.): Sovereignty in Tran-
sition. Oxford: Hart Publishing, 2003, s. 6.
38 Za sml bv povaovno obiter dictum eskho stavnho soudu ze dne 26.11.2008 ve vci Pl. S
19/08 Lisabonsk smlouva I, body 104, 105 a108.
39 T, Vladimr SEHNLEK, David CHARVT, Radim: op. cit., s. 24.
40 WENDEL, Mattias: op. cit., s. 103.
41 OJANEN, Tuomas: The Impact of EU Membership on Finnish Constitutional Law. European Public Law,
2004, Vol. 10, s. 538 an.

19
anikoliv jako jej relativizace.42 Podobn zvr lze uinit ive vztahu kl. 3 a3a slo-
vinsk stavy.43
Naproti tomu systematick zaazen zmocovacho ustanoven openosu pravomo-
c mimo pm kontext ustanoven osuverenit asto ukazuje na zmr stavodrce
vyhnout se omezujcm i naopak roziujcm dsledkm zvolenho een pro rozsah
nrodn stavn autonomie. Tak tomu bylo nap. ve Francii zaazenm nov Hlavy XV
do stavy vdsledku prvnho maastrichtskho rozhodnut stavn rady, kter vyhradila
prvu Unie zvltn stavn status, dovolujc zemi astnit se Evropsk unie, ani byla
dotena nrodn suverenita nleejc lidu aumstn stavy na vrcholu prvnho
du.44 VEstonsku bylo nesystmov zakotven integran klauzule do samostatn-
ho stavnho zkona diktovno obtnou politickou prchodnost zmny i doplnn
klauzule 1 stavy osuverenit, vyadujc schvlen vreferendu. Polsk stava ob-
sahuje integran zmocnn l. 90 odst. 1 vHlav III Prameny prva anikoliv vHlav
Iozkladech sttu, ato zobavy ped monm vyprzdnnm suverenity, pokud by byla
prostupnost prvnho du zdraznna jako stavn princip.45
Avak ani tam, kde je integran zmocovac klauzule systematicky zalenna do
kontextu ustanoven osuverenit,46 nen tomuto ustanoven vznamov pln rovno-
cenn; jako sebeomezen sttu je spe jednm zprojev suverenity, ne jejm dlm
popenm asvd osetrvan sle principu suverenity ivsituaci post-nacionlnho
poadavku oteven sttnosti.47
stavnochrann funkce integranch zmocnn se stt od sttu li vzvislosti na
tom, zda kompetenn, resp. hodnotov meze sn spojovan avizuj bu pmou, nebo
implicitn (materiln) zmnu stavy anebo zcela zakazuj zmnu stavy, kter by zna-
menala pekroen tchto mez.

2. ZPOHLEDU PPUSTNOSTI STAVNCH ZMN SPOJENCH

SE SMLOUVAMI UNIE

Zsadnm ukazatelem mry normativn prostupnosti prvnho du len-

skho sttu Unie je nastaven integranho zmocnn zhlediska uchovn stavnch
hodnot, pop. ppustnho rozsahu penench pravomoc (materiln ohnisko).48

42 De WITTE, Bruno: Do Not Mention the Word: Sovereignty in Two Europhile Countries: Belgium and the
Netherlands. In WALKER, Neil (ed.): cit. d., s. 355.
43 POGANIK, Miha STARMAN, Marko VEHAR, Primoz.: Slovenia. In KELLERMANN, Alferd E. et
al. (eds.): The Impact of EU Accession on the Legal Orders of New Member States and (Pre-) Candidate
Countries. Den Haag: T. M. C. Asser Press, 2006, s. 183.
44 Rozhodnut stavn rady ve vci Lisabonsk smlouvy, no. 2007-560 DC ze dne 20.2.2007, bod 7; srov.
MEJKAL, Viktor. In ZEMNEK, Ji akol.: op. cit., s. 139.
45 MIK, C.: State Sovereignty and European Integration: Public International Law and Constitutional Law in
the Polish Context. In WALKER, Neil (ed.), cit. d., s. 398; BIERNAT, Stanisaw: Offene Staatlichkeit. In
von BOGDANDY, Armin CRUZ VILLALN, Pedro HUBER, Peter M., op. cit., 21, marg. . 4.
46 Nap. l. 1 a11 stavy Italsk republiky, l. 3 odst. 1 a7 odst. 6 stavy Portugalsk republiky nebo l. 1
a7 odst. 2 stavy Slovensk republiky.
47 Sem pat il. 10a ve vztahu kl. 1 stavy esk republiky; stavn soud R se vak dokzal vymanit
ztradinho pojet suverenity apihlsil se kpojet, jeho titm je vdom sebeomezen moci, akcepto-
vn du vyho celku na bzi dobrovoln volby, principu subsidiarity apedem dohodnutch podmnek
kontroly vkonu sdlen suverenity nlez ve vci Lisabonsk smlouva I, body 98108 (pozn. 35).
48 Nejznmjm je tzv. Bestandssicherung, resp. Ewigkeitsklausel l. 79 odst. 3 nmeckho Zkladnho
zkona; za jej obdobu pokld esk stavn soud l. 9 odst. 2 stavy (podstatn nleitosti demo-

20
Ikdy vpevn vtin stav takov vslovn klauzule chyb, jsou nezdka nahrazo-
vny judikaturou stavnch soud.49 Bez ohledu na konkrtn podobu integran auto-
rizace zda je formulovna jako omezen, penesen/sven i spolen vkon
pravomoc sleduje hledisko (ne)zmnitelnosti ochranu stavnho podku ped jeho
vyprzdnnm na zklad blanketnch klauzul, vzdn se tzv. kompetenn pravomoci
sttu nebo devalvace jeho hodnotov identity alze je proto nazvat defenzvn stra-
tegi. M vyvaovat dynamiku manvru spojenho se vstupem do Unie, pokud je
zaloen na obecn formulovan stavn autorizaci, pouiteln ipro budouc zmny
adoplnn Smluv,50 na rozdl od stavnch autorizac statick povahy, kter jsou pij-
mny ad hoc pi kad zmn adoplnn Smluv, bu automaticky,51 nebo knaplnn
poadavku pedchozho nlezu stavnho soudu.52
Hledisko (ne)zmnitelnch stavnch hodnot je ureno jako zvazn vodtko pro
postup vnitrosttnch orgn pi revizi SmluvEvropsk unie. Naproti tomu poadavky,
podmiujc aplikaci integran klauzule dodrovnm stejnch i funkn rovnocen-
nch strukturlnch princip ze strany Unie, na jakch je zaloen domc stavn po-
dek, kter maj prostupovat znrodn rovn do unijnho prva,53 je mono oznait
za ofenzvn strategii. Ob strategie pi tom psob jako nepm omezen autonomie
supranacionln moci Evropsk unie.

2.1 PROCESN STRNKA STAVNCH ZMN

Vprvnm ppad plat pm mra: m psnj jsou obecn podmn-

ky stavn zmny, tm nronj poadavky klade integran klauzule na vnitrosttn
schvalovn (ratifikaci) zmn Smluv, roziujcch profil prostupnosti prvnho du.
Poadavky na pekonn tto bariry sdlej obvyklou stavnprocesn kulturu parla-
mentnho hlasovn asahaj od absolutn vtiny54 pes rzn vtiny kvalifikovan55

kratickho prvnho sttu), jej normativn obsah vak ponechv oteven viz jeho nlezy ve vcech
Pl. S 50/04 Cukern kvty II, Lisabonsk smlouva I., Slovensk dchody XVII (pozn. 35, 4) aj., kde ml
pleitost se ktomu vyjdit; kvli rozdln funkci takovchto stavnch klauzul je ale jejich typologie
obtn.
49 Ten poukazuje asto na stav imanentn omezen transferu pravomoc, jako vppad doktrny controli-
miti podle nlezu italskho stavnho soudu ve vci 183/1973 Frontini, vnlezu panlskho stavnho
soudu ve vci DTC 1/2004 stavn smlouva, polskho nlezu ve vci Az. K18/04 Smlouva opistoupen
nebo veskm nlezu Cukern kvty II.
50 Pkladem je l. 23 odst. 1 vta druh ZZ, odvolvajc se na el penesen vsostnch prv na Unii
ast Nmecka na uskutenn sjednocen Evropy (Zur Verwirklichung eines vereinten Europas),
nezpochybniteln dal politickou vahou (Europafreundlichkeit), kjejmu zvratu (vystoupen zUnie)
by mohlo dojt jen za mimodnch okolnost ave specifick prvn situaci (viz lisabonsk nlez Spol-
kovho stavnho soudu).
51 Irsk stavn praxe (l. 29).
52 Francouzsk stavn praxe (Hlava XV).
53 Nap. tzv. Strukturgestaltungsklausel l. 23 odst. 1 ZZ nebo obdobn ustanoven Kapitoly 10 l. 5 stavy
vdskho krlovstv i l. 23 odst. 3 stavy eck republiky.
54 Nap. podle l. 93 ve spojen sl. 81 odst. 2 stavy panlskho krlovstv sta ksouhlasu sreviz Smlou-
vy, j dochz kpenesen pravomoc na Evropskou unii, pijet tzv. organickho (tj. stavu provdjcho)
zkona vtinou vech poslanc doln komory (Kongresu).
55 3/5 vtina vech poslanc je nutn nap. na Slovensku (l. 84 odst. 4 ve spojen sl. 7 odst. 2 stavy)
avesk republice (l. 39 odst. 4 ve spojen sl. 10a odst. 2 stavy, spolu s3/5 ptomnch sentor
asalternativou stavnho zkona oreferendu); 2/3 vtinu pedepisuj nap. stavy Lucemburska (l. 37
odst. 2 ve spojen sl. 49bis), Rakouska (l. 44 odst. 1 ve spojen sl. 50) nebo Polska (l. 90 odst. 2),
piem vobou posledn uvedench ppadech je nutn ptomnost nadpolovin vtiny poslanc; vn-
kterch dvoukomorovch parlamentech se kvrum pro hlasovn pot ze spojen obou komor, jako nap.

21
a po obligatorn referendum.56, 57 Jako pekky dal integrace jsou pekonateln poli-
tickou cestou na zklad pesvdiv racionln argumentace apod. Zhlediska unijnho
prva psob vysok stavnprocesn nroky na ratifikaci Smluv pzniv na vnmn
jeho demokratick legitimity ve vnitrosttnm prvnm prosted, nebo parlamentn
procedury na nrodn rovni jsou spolu slegislativn funkc Evropskho parlamentu
asprvky pm evropsk demokracie soust zkladu legitimity prva Evropsk unie.
Tm tak ve vsledku usnaduj normativn prostupnost domcho prvnho du ve
vztahu kunijnmu prvu.

2.2 NEZMNITELN USTANOVEN STAVNHO PODKU

Naproti tomu, pokud je poadavek nezmnitelnosti uritch ustanoven stavnho

podku (hodnotov materiln ohnisko, zachovn uritch svrchovanch pravomoc
sttu)58 vtaen mezi podmnky integranho zmocnn, nar prostupnost domcho
prvnho du na obtn pekonatelnou pekku. Jestlie stavodrce normativn ob-
sah zkazu takovch stavnch zmn sm neupesnil, ponechal jeho ppadnou specifi-
kaci politickmu procesu (bnmu zkonodrci), ale pleitosti kzaplnn tto me-
zery se chopila interpretan praxe (stavn soudnictv), me to zablokovat interakci
mezi nrodn anadsttn rovn.
Justiciabilita stavn nezmnitelnosti jako podmnky integranho zmocnn se
vminulosti ukzala schdnou voblasti lidskch prv dky schopnosti Soudnho dvo-
ra dotvet komunitrn prvo jako systm prostupn vi impulzm, pichzejcm
ze spolench stavnch tradic lenskch stt vpodob obecnch prvnch zsad.59
Justiciabilita jedn zhlavnch nezmnitelnch strukturlnch zsad stavnho pod-

vRumunsku (l. 148 odst. 1 a3); 3/4 vtinu vyaduje stava vdskho krlovstv (Kapitola 10 l. 5 a6)
a5/6 vtinu pak stava Dnskho krlovstv ( 20 odst. 2), je me bt nahrazena alternativou referenda
( 42 odst. 6). VNmecku je 2/3 vtina nutn, jen dochz-li ke zmn nebo doplnn ZZ nebo kumonn
takov zmny i doplnn (l. 79 odst. 2 ve spojen sl. 23 odst. 1 tet vta ZZ), jinak posta kpijet
tzv. Zustimmungsgesetz prost vtina. Penos pravomoc na Evropskou unii tm ale nen ponen do
podstavn roviny, nebo integran zmocnn zde psob jako pka (Hans Peter Ipsen), umoujc pro-
vst zsah do stavy bnm zkonem parlamentu, ani by se tm zil rozmr otevenosti prvnho du
vi psoben unijnho prva. Vstinou charakteristiku dvojho materilnho iprocesnho vznamu
integranho zmocnn vnmeckm ZZ podv Ingolf Pernice: [Integrationsermchtigung] ist der Hebel
zur supranationalen Verfassungsgebung, der dem einfachen Gesetz die Kraft gibt, in Bezug auf innerstaa-
tlich zugeteilte Kompetenzen materiell verfassungsndernd zu wirken. In Gemeinschaftsverfassung und
Grundgesetz. Grundlagen, Bestand und Perspektiven. NJW, 1990, s. 2411. Odtud je zejm, e nmeck
stavn prvo nevnm jako problm pijmout dvoucestnou povahu integranho zmocnn: jednak jako
evropsko-stavodrnho aktu, zrove ijako aktu domc stavn zmny, co je pznivm pedpokladem
prostupnosti domcho prvnho du, ani by se oslabovala ochrana jeho hodnotovho stavnho jdra.
Vpodobnm smyslu se vyjdil iitalsk stavn soud ve vci 183/1973 Frontini.
56 Vedle specifickho irskho modelu (l. 46 odst. 2 ve spojen sl. 29 stavy) podmiuj nap. stavy po-
baltskch zem zmnu svch zkladnch zsad konnm referenda ( 162 stavy Estonsk republiky, l. 77
stavy Lotysk republiky, l. 148 odst. 2 stavy Litevsk republiky).
57 Pehled tchto schvalovacch procedur viz WENDEL, Matthias: op. cit, s. 230266.
58 Vedle shora citovanho l. 79 odst. 3 ZZ, kter odkazem na l. 20 nepipout mj. zmnu demokratick,
sociln aspolkov povahy sttu, volebnho prva nebo tak prva kadho na odpor arovn ji zmio-
vanho l. 9 odst. 2 stavy esk republiky zakazujcho zmnu podstatnch nleitost demokratickho
prvnho sttu, vyluuj nap. l. 89 odst. 5 stavy Francouzsk republiky, l. 139 stavy Italsk republi-
ky al. 110 odst. 1 stavy eck republiky zmnu republiknsk formy sttu, podobn jako l. 288 stavy
Portugalsk republiky al. 152 odst. 1 a2 stavy Rumunsk republiky.
59 Roli judikatury nmeckho Spolkovho stavnho soudu Solange pi rozvoji vlastnho lidskoprvnho
standardu Spoleenstv zde neteba ble rozvdt; ada dalch stavnch soud, jak znmo, tuto argumen-
tan linii pozdji pijala za svou.

22
ku vldy prva ve vznamu zkazu jednn ultra vires byla ovena vsouvislosti
sstavn kontrolou nmeckho zmocovacho zkona Spolkovm stavnm soudem,
kter potvrdil autoritu Soudnho dvora: pokud jm provdn pezkum legality akt
komunitrnho prva, vyboujcch zrmce pravomoc Spoleenstv (tzv. ausbrechen-
de Rechtsakte) je prokazateln funkn, dal pezkum vnitrosttnm soudem ztitulu
ochrany nrodn normativn autonomie je nadbyten apozice vnitrosttnho soudu
je tedy pouze komplementrn (Restkompetenz).60 Oba tyto typy stavnch nmitek
nepekej stavnsoudnmu dialogu nap Uni (viz shora). Naopak, staly se tmaty,
jejich zpracovn pisplo kvyprofilovn mez nrodn aunijn autonomie ajejich
normativn prostupnosti.
Naproti tomu, justiciabilita neomezitelnho okruhu pravomoc, pokldanch za nut-
nou podmnku zachovn suvernn sttnosti vyplvajc zprincipu demokracie, kter
byla uplatnna nmeckm Spolkovm stavnm soudem opt vrmci zen okontrole
stavnosti zmocovacho zkona (nderungsfeste Integrationsgrenzen),61 nebyla ak-
ceptovna (od r. 2009) ani ze strany Soudnho dvora, ani dalmi vrcholnmi vnitro-
sttnmi soudy. Jeliko apodiktick povaha tto stavn nmitky, zatiujc se nrodn
identitou, stanov pedem ajednostrann limity pro celounijn debatu (pedevm mezi
parlamenty aorgny vkonn moci) ootzce finality integranho procesu, resp. per-
spektivy dalho sjednocovn Evropy, je jej reln pnos kupesnn mez nrodn
aunijn autonomie anormativn prostupnosti obou rovn omezen. stavnsoudn
pezkum mez uven zkonodrce, autorizovanho integranm zmocnnm kpeno-
su pravomoc, zde byl proveden mimo systmov kontext, vnm je nmeck stavn
podek zakotven, anevzal vvahu shora zmnn externality.
Je-li poteba limitovat evropsk integran proces zvnjku diktovna odlinostmi
jeho demokratick legitimity (zejmna nestejnou vahou volebnho hlasu unijnch ob-
an do Evropskho parlamentu), kter nekopruje demokratick standardy nrodnho
sttu (alespo formln rovn volebn prvo oban do vnitrosttnho parlamentu), jak
Spolkov stavn soud uvedl, pak lze oekvat vlogice pedchozch stavnch n-
mitek reakci na nadsttn rovni, je posl demokratickou legitimitu aodpovdnost
unijnch instituc. Nakolik je takov poslen transnacionln demokracie (sprvky po-
litick soute, zhlediska formy, ale nikoliv nutn typu nrodnho sttu) uskuteniteln
vrmci stvajcch Smluv, nebude vyadovat na nrodn stavn rovni novou aplikaci
integranho zmocnn, tm mn pak jeho penastaven. Otom, zda by takov posun
smrem kposlen principu demokracie vEvropsk unii pekroil rmec stvajcch

60 Judikatura vychzejc zmaastrichtskho rozsudku Spolkovho stavnho soudu, rovn nsledovan

dalmi stavnmi soudy.
61 Uinil tak opt ve svm dobe znmm, ale stle kontroverzn pijmanm nlezu ze dne 30.6.2009 ve
vci Lisabonsk smlouvy (2 BvE 2/08, BVerfGE 123, s. 267 an.), kdy vbod 246 uvedl: [Die euro-
pische Integration drfe] nicht so verwirklicht werden, dass in den Mitgliedstaaten kein ausreichender
Raum zur politischen Gestaltung der wirtschaftlichen, kulturellen und sozialen Lebensverhltnisse mehr
bleibt. Dies gilt insbesondere fr Sachbereiche, die die Lebensumstnde der Brger, vor allem ihren von
den den Grundrechten privaten Raum der Eigenverantwortung [] im parteipolitisch und parlamentarisch
organisiertem Raum einer politischen ffentlichkeit diskursiv entfalten. Zu wesentlichen Bereichen de-
mokratischer Gestaltung gehren unter anderem [Staatsbrgerschaft, zivile und milittische Gewaltmono-
pol, Kreditaufnahme, Freiheitsentzug in der Strafrechtspflege, Vefgung ber die Sprache, Familien und
Bildungverhltnisse. Meinungs-, Presse- und Versammlungsfreiheit, das religise und weltanschauliche
Bekenntnis] (zvraznno autorem).

23
Smluv avyadoval by stavn reformy vlenskch sttech, je teba vst nejprve celo-
evropskou diskuzi, vetn zapojen informovan veejnosti. Jejm inspiranm zdrojem
mohou bt zejmna ji pedloen nvrhy zmn, spojen spekonnm stvajc insti-
tucionln asymetrie evropsk hospodsk amnov unie. Jednostrann pedjmn z-
vru olimitech rozvoje demokracie mimo struktury sttn moci (jenseits des Staates),
jak jej pedvedl Spolkov stavn soud ve svm lisabonskm nlezu,62 jejich pekro-
en by jako stavn-revolun in vyadovalo velidov souhlas, vak coby vraz jeho
defenzvn strategie (viz shora) spe od takov diskuze odrazuje.

3. RESTRIKTIVN VKLAD STAVNHO OHNISKA AKOMPETENNCH

LIMIT VKONTEXTU INTEGRANCH ZMOCNN

Kadopdn je namst, aby judikatura stavnch soud zaujmala kne-

zmnitelnm stavnm principm atzv. neomezitelnm kompetennm normm nrod-
nch stav krajn zdrenliv odstup akjej ppadn ingerenci dochzelo jen ve smyslu
ultima ratio se zvltnm zetelem kzsadn povaze chrnnch stavnch norem. P-
kladem takovho postoje je restriktivn zachzen francouzsk stavn rady sustano-
venm l. 89 odst. 5 stavy, brncm nvratu zem kmonarchii, ktermu je pipiso-
vna nadstavn povaha (supra-constitutionalit). Aby se nedotkla zsady dlby moci
tmto ustanovenm zakotven, prohlsila se dokonce za nepslunou kpreventivnmu
posouzen stavnosti uvozovacho zkona kMaastrichtsk smlouv oEvropsk unii,
kter byla pijata vreferendu.63 Podobn pstup zaujala judikatura anauka ivdalch
zemch.64 Zdrenlivost prokzal iesk stavn soud ve svm nlezu oEurozatykai,65
kdy odmtl uznat stavn zkaz nikdo nesm bt nucen koputn sv vlasti66 jako
dajnou soust nrodn identity za pekku integrace voblasti trestnho prva pro-
cesnho, odstranitelnou jen stavn novelizac, kter by teprve otevela prostor ktrans-
pozici pslunho rmcovho rozhodnut Unie do eskho trestnho du.67 Namsto
toho interpretoval tento zkaz pomoc metody historickho vkladu.
Jet zetelnji vynik osamocenost nroku Spolkovho stavnho soudu na judika-
torn uren oblast nrodnch pravomoc, tvocch nezmniteln limity evropsk inte-
grace, na pozad eskho stavnho nlezu ve vci Lisabonsk smlouva II.68 Pestoe
stovatel (skupina sentor) jako iprezident V. Klaus jako astnk zen dali,
aby stavn soud po vzoru Spolkovho stavnho soudu aktivisticky sestavil katalog

62 Tamt.
63 Rozhodnut z23. 9. 1992 no. 92-313 DC Maastricht III, Rec. S. 94; ZILLER, Jacques: Sovereignty in
France: Getting Rid of the Mal de Bodin. In WALKER, Neil (ed.): Sovereignty (pozn. 34), s. 273.
64 CARTABIA, Marta: The Legacy of Sovereignty in Italian Constitutional Debate. In WALKER, Neil (ed.):
op. cit., s. 316; vrazn restriktivn postoj knezmnitelnm stavnm klauzulm maj mj. tak vec-
ku, viz ILIOPOULOS-STRANGAS, Julia: Offene Staatlichkeit. In von BOGDANDY, Armin CRUS
VILLALN, Pedro HUBER, Peter M.: op. cit., 16, marg. . 43 an.; nebo vPortugalsku, viz POIARES
MADURO, Miguel: EU Law and National Constitutions (nepublikovan text pro: BIICL (ed.): F.I.D.E.
XX Congress London, Vol. I, 2002); nebo vRumunsku DUCULESCU, Victor RUXANDRA, Adam:
Romania. In KELLERMANN, Alfred E. et al. (eds.): op. cit., s. 118 an.
65 Nlez ze dne 3. 5. 2006 ve vci Pl. S 66/04, . 434/2006 Sb.
66 l. 14 odst. 4 Listiny zkladnch prv asvobod.
67 ZEMNEK, Ji: Eurozatyka proel ped stavnm soudem. Jurisprudence, 2006, s. 47.
68 Nlez ze dne 3. 11. 2009 ve vci Pl. S 29/09.

24
nepenositelnch pravomoc,69 dostalo se jim jednoznanho odmtnut: uren ppad-
nch limit je teba penechat zkonodrci, nebo se jedn opolitickou otzku, kter
mu dv vtom smyslu irokou mru uven; odpovdnost za takov rozhodnut nelze
penet na stavn soud, kter se nect bt zmocnn kapriornmu formulovn obsahu
suverenity sttu resp. materilnho ohniska stavnho podku vabstraktnm kontextu
danho ppadu; opan postup by mohl podvzat pozdj specifikaci tchto kategori
na zklad ppad, kter bude eit vbudoucnu.70

VII. TZV. DEMOKRATICK DEFICIT UNIE ZHLEDISKA

INTEGRANCH ZMOCNN: MTUS AREALITA

Hodnocen stavu aperspektiv demokracie vEvropsk unii jako struktu-

rlnho deficitu, kter pi vkonu penesench pravomoc zbavuje obany zkladnho
stavnho prva sebeuren pi zastupovn jejich zjm (Evropsk parlament nere-
prezentuje jednotliv obany Unie, ale skupiny oban jednotlivch lenskch stt,
ustaven Evropsk komise nen pmm vsledkem politick soute71) aje imanentn
slabinou nadsttn integrace, vedlo nmeck Spolkov stavn soud ke skeptickmu
zvru ohledn zpsobilosti Unie inn obhajovat vtchto oblastech jejich zjmy.
Ztoho krtkou cestou dovodil, e stejn jako princip demokracie, ani ostatn hodnoty,
knim se Unie jako kevropsk stavn identit hls72 vetn rovn jejich ochrany,
nejsou toton (funkn ekvivalentn) shodnotami arovn ochrany, poskytovanmi
Zkladnm zkonem. Jeliko prvn ainstitucionln systm Unie nedosahuje demokra-
tickho ahodnotovho standardu nmeck stavy, jedinm plnohodnotnm garantem
vsostnch prv spojench snmeckou stavn identitou, jejich vkon jedodrovnm
tohoto standardu podmnn, tak zstv pouze nmeck Parlament. Penesen tch-
to prv na Unii by podle Spolkovho stavnho soudu vedlo kvyprzdnn sttnosti
(Entstaatlichung), aje proto neppustn.
Toto hodnocen pedevm vedle toho, e je vsledkem extenzivnho vkladu pod-
mnek integranho zmocnn podle l. 23 ZZ zcela ignoruje autonomii unijnho pr-
va, jeho normativn obsah nelze pomovat hledisky prva vnitrosttnho ani vykldat
zpsobem konformnm snrodn stavou. Nepihl ale tak kjinakosti paradigmatu,
69 Body 49, 51 a 56 nlezu. Tendenn zmr tohoto nvrhu zbrzdit evropsk integran proces, skryt za
starost oudren svrchovanosti eskho sttu, se provalil poukazem protistrany (vlda R) na Politick
memorandum, pipojen vlednu 1996 kesk pihlce olenstv vEvropsk unii, vnm se tehdej
vlda veden prv V. Klausem jasn pihlsilake koncepci sdlench pravomoc jako nutnmu dsledku
pistoupen. Snaha prezidenta tuto koncepci nsledn zpochybnit se proto ukzala jako nevrohodn.
70 Body 110112 nlezu.
71 Jak uvedl Spolkov stavn soud vbod 246 svho lisabonskho nlezu (pozn. 61), sjednocovn Evropy
nesm znemonit ivotn podmnky oban im parteipolitisch and parlamentarisch organisierten Raum
einer politischen ffentlichkeit diskursiv entfalten. Podle l. 17 odst. 7 SEU Evropsk rada navrhne
kvalifikovanou vtinou kandidta na funkci pedsedy Komise spihldnutm kvolbm do Evropskho
parlamentu, kter pak mus zskat absolutn vtinu hlas jeho len. Snvrhem na nominaci kandidt
na pedsedu Komise vrmci pedvolebn kampan do Evropskho parlamentu 2014 jednotlivmi politic-
kmi stranami, kter by do procesu ustaven Komise vnesla prvek soute, vystoupil Matthias Kumm na
konferenci vEvropskm univerzitnm institutu ve Florencii vkvtnu 2012, viz Democratic Governance of
The Euro: Two Practical Suggestions, http://www.verfassungsblog.de [cit. 23.5.2012], pozdji byl pevzat
ido oficilnch sdlen pedstavitel Unie.
72 l. 2 SEU.

25
legitimizujcho unijn rozhodovac proces, kter nutn neznamen snen demokratic-
k odpovdnosti. Na zklad stavnho integranho zmocnn dochz spolu sdlm
penesenm pravomoc kpenesen jen sti legitimizanho etzce, jeho prvotnm
zdrojem stejn jako ujeho nrodn sloky zstv oban. Vsledn legitimita nor-
motvornho procesu Unie je tedy sloena ze dvou pil: unijnho, tvoenho (obany
pmo volenm) Evropskm parlamentem aKomis jemu odpovdnou, anrodnho,
tvoenho pedstaviteli lenskch stt vEvropsk rad aRad EU slegitimitou od-
vozenou od pslunch vnitrosttnch parlament pop. forem pm demokracie.73
Tyto pile jsou vzjemn komplementrn ateprve vsoutu obou paralelnch st
je legitimizan etzec opt kompletn, neperuen. Kdn ztrt demokratickho
mandtu, udlenho obany volebnm aktem orgnm veejn moci (nrodnmu resp.
Evropskmu parlamentu) tedy nedochz. Vvahu je teba rovn vzt, e nerovnost vo-
lebnho prva unijnch oban do Evropskho parlamentu, dan zsadou tzv. degresivn
proporcionality pi rozdlen poslaneckch mandt mezi lensk stty, je zsti korigo-
vna skutenost, e oban zlidnatch zem (tj. srelativn slabm voliskm hlasem)
mohou volit vzemi mn lidnat (tj. srelativn silnjm voliskm hlasem), pokud
tam maj trval pobyt; podl takto usazench migrant na celkovm potu eurovoli
je ale dosud nzk.74 stavn autorizace penesen nkterch pravomoc na vn-sttn
rove nezbavuje orgny sttu stavn povinnosti kompenzovat rozdly vdemokratick
legitimit aodpovdnosti na tto rovni poslenm vlastnch kontrolnch nstroj.
To dl koneckonc vpo-lisabonskm obdob inmeck Spolkov snm, vdy
kdy projednv mandt vldy pro zasedn Evropsk rady, aSpolkov stavn soud,
kdy provuje nepmo, na zklad stavnch (lidskoprvnch) stnost sluitelnost
mezinrodnsmluvnch nstroj (Fiskln smlouva, Smlouva oEvropskm stabiliza-
nm mechanismu aj.) se Zkladnm zkonem.75 Tato opaten, kter in lensk stty
kpekonn finann krize bez asti Evropskho parlamentu aKomise, se bezpochyby
dotkaj nrodn rozpotov autonomie. Zpsob, jakm Spolkov stavn soud tuto
autonomii jako soust nmeck nrodn identity ste, je vce ne pozoruhodn, nebo
se zakld na inovovanm vkladu klauzule onezmnitelnosti zkladnch stavnch
princip ahodnot (l. 79 odst. 3 ZZ) jako podmnek integranho zmocnn76 ana i-
rok aktivn procesn legitimaci kzahjen takovho zen. Me se ho dovolat ka-
d nmeck oban, protoe jeho prvo sebeuren jako zkladn stavn prvo podle
l. 38 ZZ je shora zmnnm demokratickm deficitem Evropsk unie vsouvislosti
se zsahem do nrodn rozpotov autonomie doteno.77
Pojet nrodn identity akontroly respektovn nezmnitelnch stavnch klauzul
podle Spolkovho stavnho soudu mn stavn dlbu moci vjeho prospch akti
73 l. 10 SEU.
74 Podle roenky Eurostatu in unijn prmr oban usazench vjinm lenskm stt 2,7 % (celkem
13613000), piem nap. vesk republice m tento daj hodnotu 1,4 % (151000) avNmecku 3,4 %
(2745000), viz http://eurostat.ec.europa.eu.
75 Srov. koment tohoto nlezu, nap.: CLASSEN, Claus Dieter: Legitime Strkung des Bundestages oder
verfassungsrechtliches Prokrustesbett? JZ, 2009, No. 18, s. 881889.
76 Viz pozn. 44.
77 MALENOVSK, Ji: op. cit, si na stran 707 vm absence bnho postupu nvrh na abstraktn
pezkum stavnosti zkon pijmanch vsouvislosti smezinrodnmi smlouvami ze strany aktivn legi-
timovanch orgn sttn moci, kter je nahrazovn opravnm prostedkem srysy actio popularis, co de
facto posouv hranice dlby moci ve prospch stavnho soudu na kor zkonodrce.

26
zkonodrce (stavodrce). Stm je ale spojeno iposlen vlivu nmeckho parlamentu,
usmrovanho vc ne kdy jindy stavn judikaturou, na stanoviska vldy votzkch
revize Smluv. To sice zprvu komplikuje jej vchoz pozici pro jednn sostatnmi len-
skmi stty, snaz nsledn prchodnost dosaench mezivldnch ujednn domcm
politickm schvalovacm procesem autoritu nmeck vldy vtchto jednnch ale spe
upevuje.78 Nezamlenm vsledkem tohoto pojet pak je, e umouje lpe elit po-
stupu exekutivnho federalismu, knmu se vldy lenskch stt pod thou okolnost,
zvlt finann krize, asto uchyluj, vrozporu sodpovdnost, kterou jim ukldaj
jejich pslun nrodn stavn zmocnn efektivn vyuvat integranho potencilu
Evropsk unie.79 Nelze vak pitom pehldnout, e vedle interinstitucionlnch vnitro-
nmeckch konflikt, kter pojet Spolkovho stavnho soudu zakld, dochz tak
kposlen druhho pile legitimity Unie (dslednj parlamentn kontrolou vldnch
pedstavitel vEvropsk rad avRad EU), ovem za cenu omezen prostoru pro auto-
nomn rozvoj prva Unie vdsledku extenzvnho vkladu vnitnch limit integran
klauzule. Nepomr mezi principy demokracie aefektivity vnormotvornm procesu
Evropsk unie se tak zmenuje, avak smrem dol.

VIII. ZVRY

1. esk stavn soud neshledal pi vkladu dsledk pouit integranho zmocnn

podle l. 10a stavy pro stavn podek R dvod zsadn zpochybnit demokratickou
legitimitu aodpovdnost orgn Unie kvkonu j svench pravomoc. Ocenit mono
jeho jasn postoj kdan otzce zejmna vnlezu Lisabonsk smlouva II,80 vnm se
emancipoval od nzoru nmeckho Spolkovho stavnho soudu, jeho argumentaci
na podporu stavnch vhrad vi absolutn povaze principu pednosti komunitrnho
prva voblasti zkladnch prv akontroly jednn Unie zhlediska doktrny ultra vires
pitom dve pevzal. Nepiklonil se proto kjeho nmitce nedostatenosti unijnch zruk
respektovn nmeck stavn identity, jej soust by ml bt katalog neomezitelnch
svrchovanch pravomoc, jak on sodvolnm na demokratick deficit Unie ako-
nenou odpovdnost nmeckho Parlamentu za integran proces rozhodl Spolkov
stavn soud krtce pedtm.81
Na druh stran, nelze ne souhlasit s kritickm hodnocenm pklonu eskho
stavnho soudu kuvedenm stavnm vhradm, dajn ohroujcm zklady mate-
riln chpan stavnosti apodstatn nleitosti demokratickho prvnho sttu, jako
neppadn analogie, aktivistick npodoby i ukzce dramatick neusazenosti
[jeho] unijn judikatury. Stejn vhrada, kter vzemi sestabilizovanmi prvnmi
ademokratickmi pomry (Nmecko) me mt sv opodstatnn, psob pinejmenm
znan nevrohodn vzemi, kter tohoto stdia vmnohm dosud nedoshla. Sohledem

78 Mluvit proto jen ooslabovn negocian pozice vldy, jak in Ji Malenovsk sodvolnm na Thoma-
se von Danwitze, nen pln vstin (tamt, s. 705).
79 Skutenost ovem je, e je to prv nmeck vlda, kter nezdka prosazuje intergovernmentln metodu
se zapojenm exekutivy Unie jako efektivn zpsob een sloitch situac.
80 Pozn. 68.
81 Pozn. 61.

27
na zvanost dsledk naplnn takov vhrady, kter stavn soud avizoval vyslo-
ven neposlunosti vi zvazku aplikovat unijn pedpis, je zarejc zejmna igno-
rovn procesnch podmnek (poloen pedbn otzky Soudnmu dvoru), kter by
mu dovolily dospt ktakovmu kroku pezkoumatelnm apedvdatelnm postupem.
Interpretace integranho zmocnn podle l. 10a stavy zpsobem, kter vtakovm
ppad nabd kjednostrannmu znovunabyt penesench pravomoc eskou republi-
kou je nejen vzvou kporuen l. 1 odst. 2 stavy, kter ukld vnitrosttnm orgnm
dodrovat zvazky vyplvajc pro R zmezinrodnho prva, ale je tak poruenm
Smlouvy.82
2. Smlouva pipout zmny nebo peruen provdn unijnho prva pouze postu-
pem stanovenm Smlouvou samotnou (erga omnes) anikoliv nad tento rmec izdvo-
d, jak zn obecn mezinrodn prvo.83 Zjitn, e procesn nstroje institucionlnho
systmu Unie knprav vzniklho protiprvnho stavu se vdanm konkrtnm ppad
staly prokazateln nefunknmi, aje proto za tchto zcela mimodnch okolnos-
t nutno (nikoliv jen mono) postupovat odchyln, by bylo lze ppadn uinit a po
marnm vyerpn vech prostedk soudnho dialogu, kter Smlouva zvazn stano-
v.84 Ani pro tuto extrmn nepravdpodobnou situaci ale stavn integran zmocnn
neopravuje postup vnitrosttnch orgn, aby pekroily pouh odmtnut aplikovat
prvn pedpis Unie, nesluiteln se Smlouvou. Dl obnoven nrodn normotvorn
autonomie vpodob vydn aaplikace pedpisu vnitrosttnho prva, nahrazujcho
neaplikovan pedpis Unie, tmto zpsobem nastat neme.85 Takov znovunastolen
svrchovan pravomoci by odporovalo povaze operace, spojen spenosem pravomoci
na Unii.
Tato operace nen pouhm svazkem individulnch akt, projevujcch vli jednot-
livch vysokch smluvnch stran bt vzny Smlouvou, jako je tomu pi uzavrn
bnch mezinrodnch smluv. Aplikace integranch zmocnn, kter reflektuj rzn
pstupy kpodmnkm, za nich me dojt komezen nrodn stavn autonomie atd.,
je zhlediska evropskho prva zrove spolenm stavodrnm aktem lenskch stt
jako kolektivnho stavodrce, konstituujcm ve form mezinrodn smlouvy inte-
granho typu nadsttn subjekt svlastn normativn autonomi, jen pln ve vymeze-
nch oblastech vi obanm adu stavnch funkc (ve vcnm, kvalitativnm smyslu).
Jeliko tyto vymezen oblasti pravomoc Unie zahrnuj nejen izolovan otzky spe-
shraninm rozmrem, ale iprezov principy jdouc nap prvnmi dy lenskch
stt86 aucelen domny spolench politik (high politics),87 pln Unie adu stavnch

82 MALENOVSK, Ji: op. cit., s. 715, 717; podobn nap. iSADURSKI, Wojciech: Solange, chapter 3:
Constitutional Courts in Central Europe Democracy European Union. ELJ, 2008, Vol. 14, Iss. 1, s. 1
an.; SAJ, Andrs: Learning Co-operative Constitutionalism the Hard Way: the Hungarian Constitutional
Court Shying Away from EU Supremacy. ZSE, 2004, Vol. 2, No. 3, s. 351 an.
83 Vdesk mluva osmluvnm prvu, st V, vetn l. 62 opodstatn zmn pomr.
84 Prohlenm za neplatn podle l. 267 SFEU, pokud pedtm nebyl vrmci zen opezkumu legality
prvn akt Unie zruen podle l. 263 SFEU, nebylo rozhodnuto okvalifikovan neinnosti orgnu Unie
podle l. 265 SFEU apod.
85 Jedin monost znovunabyt svrchovanch pravomoc je vystoupen lenskho sttu zUnie podle l. 50
SEU stejnm postupem, jakm dolo kjeho vstupu (actus contrarius).
86 Napklad zkaz diskriminace na zklad sttn pslunosti, jednotn zsady odpovdnosti sttu za kodu,
vetn tzv. legislativnho bezprv nebo unijn standard ochrany zkladnch prv.
87 Napklad spolenou obchodn politiku, soutn politiku nebo mnovou politiku.

28
funkc tak vkvantitativnm smyslu. Pestoe zformlnho hlediska Unie nem nkter
vznamn pravomoci charakteristick pro sttn tvary (sankn opaten trestn povahy,
veejn podek, statusov otzky osob, rozpotov pravomoc), prostor, kter opaten-
mi svch politik lenskm sttm vtchto oblastech nepmo vymezuje, dovoluje uinit
zjitn, e vpenesenm smyslu izde fakticky pln urit stavn funkce.
Tak napklad, lensk stty nejene musej bdt nad tm, aby poruovn unijnho
prva bylo sankcionovno za stejnch hmotnprvnch iprocesnch podmnek jako
poruovn vnitrosttnho prva podobn povahy adleitosti, ale jimi uplatovan
sankce musej mt efektivn, pimenou aodrazujc povahu.88 To znamen, e po-
stih poruitele unijnho prva bude ppadn ipsnj, ne by odpovdalo vnitrosttn
sankci, pokud ta se uke jako nedostaten. Podobn podmnky, kter Unie stanov pro
erpn strukturlnch fond, znamenaj tak dalekoshl rozpotov omezen na vnitro-
sttn rovni (spolufinancovn zveejnch rozpot apod.), e mluvit jet onrodn
rozpotov autonomii vtomto kontextu postrd opodstatnn.
3. Vtom smyslu se vvodu tto stati hovoilo oUnii jako stavnsmluvn struk-
tue: revizn Smlouva je nejen aktem mezinrodnho prva, ale ikolektivnm stavo-
drnm aktem. Pi jeho pijet nejsou lensk stty pny smluv jednotliv, oddlen,
kad sm za sebe, ale jejich konn je podmnno pedchozm souhlasem orgnu
Unie Evropsk rady (danm prostou vtinou, pop. se souhlasem Evropskho par-
lamentu) aj vymezenm mandtem pro mezivldn konferenci podle l. 48 odst. 3
SEU. Toto omezen evropsk stavodrn iniciativy lenskch stt krevizi Smlouvy
(odst. 2) jasn ukazuje na vzjemnou zvislost (komplementrn vztah) mezi jednotliv-
mi rovnmi evropskho stavnho uspodn nrodn aunijn (Teilverfassungen).
Pro revize Smlouvy, pijman zjednoduenm postupem podle l. 48 odst. 6 a7 SEU
(rozhodnutm Evropsk rady po konzultaci, pop. se souhlasem dalch orgn Unie),
to plat tm sp.
4. Nmitka, e absence kompetenn pravomoci uUnie, kter je jednm ze z-
kladnch znak suvernnho sttu, znemouje piznat unijnmu prvnmu du stavn
dimenzi, se zakld na ryze formlnm argumentu (law in books) aopomj skuten
stav vc (living law). Unie toti vykonv ipravomoci, kter lensk stty samo-
statn nikdy vykonvat nemohou, jako nap. zajitn jednotn evropsk znmkoprvn
ochrany pro sv obany, nedliteln platn vcelm prvnm prostoru Unie (pi paralel-
nm zachovn autonomn ochrany podle vnitrosttnch pedpis). Takovou pravomoc
lensk stty jednotliv nemly, nemohly ji proto na zklad integranho zmocnn
ani na Unii penst (je neodvozen), take m originln unijn pvod. Podobn
vytvoen (zEurojustu) adu evropskho veejnho alobce podle l. 86 SFEU pro boj
proti trestnm inm pokozujcm nebo ohroujcm finann zjmy Unie (nazenm
Rady EU po obdren souhlasu Evropskho parlamentu pop. vreimu poslen spo-
luprce) bude znamenat zaloen originln nadsttn trestnprvn pravomoci, kterou
lensk stty zpovahy vci rovn nemly, pouze dosud suplovaly Unii vtto funkci
vlastnmi sttnmi alobci. Komezen svrchovanosti lenskch stt nedochz, penos

88 Rozsudek Soudnho dvora ve vci 68/88 Komise v. ecko, SbSD 1989, s. 2965.

29
pravomoci pro tuto speciln pechodovou (passerelle) klauzuli vLisabonsk smlouv
na zklad stavnho integranho zmocnn je proto prvn fikc.
5. Zdroj zvaznosti prva Evropsk unie je dvoj stavnsmluvn, dvoj je logic-
ky tak posouzen konkurennho vztahu mezi normativn autonomi na nrodn ana
unijn rovni. Dosavadn vvoj tohoto vztahu potvrzuje poznatek, e sebepotvrzovn
vlastn vlunosti pi een napt, kter znj plyne, vede kantagonismu, pro fun-
govn evropskho stavnho prostoru kontraproduktivnmu. Pi prosazovn (by jen
soft aplikan) pednosti unijnho prva soudn (hard) cestou je dleit, aby
fungoval mezisoudn dialog vyuvn procesnho institutu zen opedbn otzce
ivrcholnmi (stavnmi) soudy lenskch stt. Vtom smru je pionrskm ansledo-
vnhodnm poinem vzva skupiny 33 nmeckch soudc aprofesor prva vreakci
na lisabonsk nlez Spolkovho stavnho soudu, aby tento soud provdl pezkum
sluitelnosti prvnch akt Unie snmeckou stavn identitou (Identittskontrolle),
kterho se domh, pouze ve spoluprci se Soudnm dvorem (Kooperationsverhlt-
nis). Sohledem na autoritu, kterou Spolkov stavn soud vEvrop m, je teba eli-
minovat riziko eskalace konfliktu mezi soudy pedevm tm, e Soudn dvr dostane
nejprve pleitost posoudit pochybnosti Spolkovho stavnho soudu apoppad svoji
judikaturu upesnit nebo modifikovat. Proto tato vzva obsahovala ilegislativn nvrh
na zakotven povinnosti pedloit vppad takov pochybnosti pedbnou otzku do
zkona oSpolkovm stavnm soudu.89
6. Druhm poznatkem je tedy zjitn, e inn apitom evropsky ne-destruktiv-
n obhajoba mez nrodn stavn autonomie vyaduje vysokou mru soudcovsk zdr-
enlivosti, schopnosti pedjmat externality vlastnch rozhodnut, zkrtka sebereflexi.
Nejedn se onemstn deftismus, rezignaci i poraenectv, ale opedchzen vzniku
ppadnch vtch kod, kter by eventuln mohly nastat vdsledku zcela unilate-
rlnho postupu.90 Ten ssebou nese hrozbu ztrty monosti plnho vyuit potencilu
spolenho vkonu penesench pravomoc, tedy zhodnocen vlastn svrchovanosti pro-
stednictvm rozhodnut, pijmanch na nadsttn rovni. Sprvnou aplikac stavnho
integranho zmocnn je proto jen takov, kter m na zeteli nikoliv pouze jednostran-
n prosazen vlastnch autonomnch nrok, ale tak potebu neutralizace napt mezi
obma rovnmi, tj. aplikaci vtomto smyslu eurokonformn. (Rozhodujcm polem
prevence vzniku tchto napt je ale politick sfra, tj. tvorba sekundrnch pedpis
unijnho prva, kde se vzjemn interakce mezi nrodn anadnrodn rovn ve stdiu
ppravy legislativnch nvrh Unie [nemluv ovmn stanovisek mezi jednotlivmi
vnitrosttnmi parlamenty na bzi COSAC] dosud omezuje na zsadu subsidiarity.)

89 Tento nvrh na doplnn 13a BVerfGG zn: Ist in einem Verfahren vor dem Bundesverfassungsge-
richt die Auslegung der vertraglichen Grundlagen der Europischen Union oder die Gltigkeit und die
Auslegung der Handlungen der Organe, Einrichtungen oder sonstigen Stellen der Europischen Union
entscheidungserheblich, ist das Bundesverfassungsgericht zur Vorlage dieser Frage an den Gerichtshof der
Europischen Union verpflichtet (viz http://www.whi-berlin.eu, Aktuell, Material 01/09).
90 Za jistou mezinrodn blam lze oznait postup eskch orgn votzce vyrovnvacho pdavku vkau-
ze tzv. slovenskch dchod: vreakci na rozsudek Soudnho dvora ve vci C-399/09 Landtov nejprve
Parlament novelou zkona odchodovm pojitn vslovn zakzal (!) tento pdavek (omezen nlezy
stavnho soudu jen na obany R aprohlen proto Soudnm dvorem za nesluiteln se Smlouvou)
vyplcet, aby po nlezu stavnho soudu ve vci Slovensk dchody XVII (pozn. 6), kter se od rozsudku
Soudnho dvora distancoval (akt ultra vires!), jej vzkonn form do eskho prvnho du opt vrtil
(tentokrt u bez omezen jen na obany R).

30
 7. Vzjemn stavn tolerance (Joseph Weiler) neznamen vzdt se nroku na ochra-
nu nrodn identity ve smyslu materiln chpan stavnosti. Materiln ohnisko
stavy vak neme bt prostedkem renacionalizace beranidlem, kter prolamuje
stavn pomry vrmci unijnho svazku, budovan postupn vprbhu vvoje inte-
granho procesu. Notabene, pokud by se ochrana demokratick prvn sttnosti bizar-
nm zpsobem dovolvala pvodnho antitotalitnho elu klauzule onezmnitelnch
stavnch principech ahodnotch ainila hypotetick soudy ohledn stavu dodrovn
tchto princip ahodnot vEvropsk unii. Jej prvn ainstitucionln systm je nastaven
na vzjemnou hodnotovou stabilizaci i konvergenci.91 Kontrola nad respektovnm
mez penosu pravomoc je spolenm kolem vech orgn jak na rovni evropsk, tak
ina rovni vnitrosttn.92 Bude-li esk republika dodrovat vlastn stavn podek,
pozastaven prv vyplvajcch pro ni zlenstv vEU nepichz vvahu []. Existence
tchto hodnot na rovni EU, jako iopaten kjejich ochran jsou naopak dkazem
posilujcm ty nzory, je argumentuj vzjemnou kompatibilitou apodprnost obou
systm, vnitrosttnho iunijnho, ato vnejdleitj oblasti, dotkajc se samotn
podstaty prva aspravedlnosti.93

THE LIMITS OF CONSTITUTIONAL AUTONOMY

IN THE EUROPEAN MULTILEVEL COMMUNITY

Summary

The law-making autonomies of the national and supranational levels are within the plural
European constitutional environment mutually competing. To neutralize some desructive by-effects of this
competition for the application of Union law requires from judicial authorities of each party aself-restraint
behaviour, including the reflexion of externalities of its own desicions. The integration authorizations in
national constitutions should have to be interpreted in this light, too. Any objections of constitutional courts,
refering to unavoidable material core of the respective constitutional order, should be, first, preceded by
making the Court of Justice EU aware of them through preliminary ruling, giving it the opportunity to specify
or modify its case law. No unilateral approach will be feasible. Otherwise the European constitutiomal dialog
(Verfassungsgerichtsverbund), acommon instrumentality guaranteeing the cohesion of the whole system
in apolitically turbulent developments, could not function properly.

Key words: EU law, interation authorizations, constitutional autonomy, multilevel constitutional pluralism,
constitutional courts, Court of Justice EU, sovereignty, co-operative statehood, normative permeability, Treaty
of Lisbon

Klov slova: prvo Evropsk unie, integran zmocnn, stavn autonomie, vcerovov stavn plura
lismus, stavn soudy, Soudn dvr EU, suverenita, kooperativn sttnost, normativn prostupnost, Lisabonsk
smlouva

91 Vedle ji zmiovanch procesnch nstroj ke kontrole legality akt Unie je nutno uvst il. 7 SEU,
umoujc kontrolu dodrovn hodnot Unie ze strany lenskch stt.
92 Nlez stavnho soudu R ve vci Lisabonsk smlouva I(pozn. 38), bod 140.
93 Tamt, bod 209.

31
2013 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 3357

PPRAVA, VZNIK APROBLMY SPOJEN

SEURONOVELOU STAVY R
PETR MLSNA*

I. VOD: KATEGORIZACE MEZINRODNCH SMLUV

PODLE STAVY R

stava R upravuje vlnku 10 postaven mezinrodnch smluv prezi-

dentsk povahy, tj. smluv, kter zhlediska vnitrosttn pravy vyaduj ke sv ratifikaci
vysloven souhlasu obou komor Parlamentu. Vlnku 10 stavy R se stanov, e vy-
hlen mezinrodn smlouvy, kjejich ratifikaci dal Parlament souhlas ajimi je esk
republika vzna, jsou soust prvnho du. Souasn se zde upravuje takaplikan
pednost tchto smluv ped zkonem stm, e stanov-li mezinrodn smlouva nco
jinho ne zkon, pouije se mezinrodn smlouva. Okruh mezinrodnch smluv, kje-
jich ratifikaci je teba souhlas obou komor Parlamentu, je vymezen vlnku 49 stavy
R. Jedn se omezinrodn smlouvy:

a) upravujc prva apovinnosti osob,

b) spojeneck, mrov ajin politick,
c) znich vznik lenstv esk republiky vmezinrodn organizaci,
d) hospodsk, je jsou veobecn povahy,
e) odalch vcech, jejich prava je vyhrazena zkonu.

stava R krom toho upravuje ijednu zvltn kategorii mezinrodnch smluv

oznaovanch jako smlouvy integran, ato vlnku 10a stavy R, kter stanov,
e:

1. mezinrodn smlouvou mohou bt nkter pravomoci orgn esk republiky peneseny

na mezinrodn organizaci nebo instituci, a
2. k ratifikaci uveden mezinrodn smlouvy je teba souhlasu Parlamentu, nestanov-li
stavn zkon, e kratifikaci je teba souhlasu danho vreferendu.

* Autor je odbornm asistentem na katede stavnho prva Prvnick fakulty Univerzity Karlovy. Nzory
uveden vtomto lnku jsou osobnmi nzory autora.

33
 Podle l. 39 odst. 4 stavy R plat, e ksouhlasu kratifikaci takov mezinrodn
smlouvy je teba souhlasu tptinov vtiny vech poslanc atptinov vtiny p-
tomnch sentor, piem vjimku pedstavuj pouze ppady, kdy by se podle zvlt-
nho stavnho zkona nahrazoval souhlas Parlamentu souhlasem danm vreferendu.1
Ustanoven lnku 10a stavy R, akoliv primrn motivac kjeho pijet byl vstup
esk republiky do Evropsk unie, je formulovno obecn, co je jeho vhodou oproti
etnm zahraninm stavm.2 Zcela zmrn tak stava R nikde nepouv pojem
Evropsk spoleenstv ani Evropsk unie. lnek 10a stavy R je koncipovn
tak, aby se mohl aplikovat na penesen nkterch pravomoc orgn esk republiky
vpodstat na jakoukoliv mezinrodn organizaci nebo instituci. Zpovahy vci by se
ve smyslu l. 10a stavy R mlo jednat omezinrodn organizaci jin ne nevldn
povahy.
Jako mezinrodn smlouvy podle l. 10a stavy R byly doposud vesk republice
klasifikovny nsledujc mezinrodn smlouvy:
1. Smlouva mezi Belgickm krlovstvm, Dnskm krlovstvm, Spolkovou republi-
kou Nmecko, eckou republikou, panlskm krlovstvm, Francouzskou repub-
likou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburskm velkovvodstvm, Nizozemskm
krlovstvm, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou,
vdskm krlovstvm, Spojenm krlovstvm Velk Britnie aSevernho Irska (len-
skmi stty Evropsk unie) aeskou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou
republikou, Lotyskou republikou, Litevskou republikou, Maarskou republikou, Re-
publikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou
opistoupen esk republiky, Estonsk republiky, Kypersk republiky, Lotysk re-
publiky, Litevsk republiky, Maarsk republiky, Republiky Malta, Polsk republiky,
Republiky Slovinsko aSlovensk republiky kEvropsk unii (tzv. Atnsk smlouva),
vyhlen pod .44/2004 Sb. m. s.; jedn se prozatm ojedinou mezinrodn smlou-
vu, kjej ratifikaci byl dn souhlas vreferendu;3
2. msk statut Mezinrodnho trestnho soudu, vyhlen pod . 84/2009 Sb. m.s.;
3. Lisabonsk smlouva pozmujc Smlouvu oEvropsk unii aSmlouvu ozaloen
Evropskho spoleenstv, vyhlen pod . 111/2009 Sb. m. s.;
4. Protokol, kterm se mn Protokol opechodnch ustanovench, pipojen ke Smlou-
v oEvropsk unii, ke Smlouv ofungovn Evropsk unie ake Smlouv ozaloe-
n Evropskho spoleenstv pro atomovou energii, podepsan dne 23.ervna 2010
vBruselu.
stava na zklad lnku 10a tedy umouje, aby esk republika mezinrodn
smlouvou penesla na mezinrodn organizaci nkter, nikoliv vechny, atributy vko-
nu sv psobnosti svrchovanho sttu. Otzkou limitace sttu pi penosu pravomoc
orgn esk republiky na mezinrodn organizaci i instituci ve smyslu l. 10a stavy

1 Vppad jinch mezinrodnch smluv, ne jsou smlouvy podle l. 10a stavy R, stavodrce monost
konn referenda nepedpokldal, ikdy ji nelze kategoricky vylouit.
2 MLSNA, P.: Reflexe komunitrnho prva vstavch stedoevropskch stt. asopis pro prvn vdu
apraxi, 2008, . 1, s. 2230.
3 Viz stavn zkon . 515/2002 Sb., oreferendu opistoupen esk republiky kEvropsk unii aozmn
stavnho zkona . 1/1993, stava esk republiky, ve znn pozdjch stavnch zkon.

34
R se zabval stavn soud pedevm ve svch nlezech kLisabonsk smlouv.4
Penesen nkterch atribut svrchovanosti vak neznamen penesen svrchovanosti
jako takov, pen se vdy pouze urit, omezen apesn vymezen st pravomoc,
kter by jinak vykonvaly orgny sttn moci esk republiky. Penos se me tkat n-
kterch pravomoc moci zkonodrn, vkonn isoudn. Limity pro penos pravomoc
jsou dny stavnm podkem esk republiky, pedevm pak materilnm ohniskem
(materilnm jdrem) stavy,5 vyjdenm vl.9 odst. 2 stavy R, kter zakazu-
je zmny podstatnch nleitost demokratickho prvnho sttu. Zdrojem suverenity
penen moci nadle zstv lid esk republiky ajejm nositelem esk republika.
Tomu odpovd tak monost penst pouze nkter, by stavou R nespecifikovan
pravomoci, jinak eeno penst tedy vkon pouze sti psobnosti eskch stavnch
orgn. Navc je penos pravomoc vdy podmnn, nevznik jm dn nov i ijen
sdlen suverenita aesk republika se me kdykoliv rozhodnout, opt na zklad vle
lidu avsouladu smezinrodnm prvem, e si pravomoci, kter penesla na mezin-
rodn organizaci nebo instituci, vezme zpt azane je opt vykonvat prostednictvm
svch orgn.
Vobecn rovin lze konstatovat, e imezinrodn smlouvy ve smyslu l.10a stavy
R budou spadat do obecnho reimu lnku 10 stavy R, tedy e budou soust
prvnho du abude jim piznna aplikan pednost ped zkonem. Tyto smlouvy,
oznaovan nkdy cum grano salis jako smlouvy integran, toti vpodstat vyka-
zuj atributy mezinrodnch smluv podle l. 10 stavy R. Jedin obt me nastat
vppad, kdy souhlas kratifikaci nebyl dn Parlamentem, nbr vreferendu, nebo
vtakovm ppad nen formln splnn poadavek l. 10 stavy R, aby se jednalo
osmlouvu, kjej ratifikaci dal souhlas Parlament. Tento problm vak jist lze pe-
konat vkladem. Pokud stava pedpokld monost konat osmlouvch podle l. 10a
stavy R referendum, pak se jedn olex specialis vi obecn prav podle l. 10 a49
stavy R. Vppad mezinrodnch smluv, ne jsou smlouvy podle l. 10a stavy
R, stavodrce monost konn referenda nepedpokldal, ikdy ji samozejm nelze
vylouit na zklad nepm novely stavy.6 Uvme-li, e ke konn referenda by bylo
nutn pijet stavnho zkona, ad hoc i obecnho, pak ztoho lze za poit argumentu
aminore ad maius dovodit, e imezinrodn smlouva, kjej ratifikaci by dal namsto
Parlamentu souhlas lid vreferendu, bude soust prvnho du ve smyslu l. 10 sta-

4 Nlez Pl. S 19/08, vyhlen pod . 446/2008 Sb., anlez Pl. S 29/09, vyhlen pod .387/2009 Sb.
5 Ble ktomu nap. OROSZ, L. SVK, J. BALOG, B.: Zklady terie kontitucionalizmu. Bratisla-
va: EUROKDEX, 2011; WINTERHOFF, C.: Verfassung Verfassunggebung Verfassungsnderung.
Tbingen: Mohr Siebeck, 2007; HOLLNDER, P.: Filosofie prva. Plze: Ale enk, 2006; HOLLN-
DER, P.: Zklady veobecn sttovdy. Plze: Ale enk, 2009; MLSNA, P.: Imanentn meze garantujc
existenci Spolkovho stavnho soudu na pozad prvn sly jeho rozhodnut. Prvnk, 2006, . 9.
6 Podobn ppady nepmch novel stavy R pedstavuj zejmna stavn zkony ozkrcen volebnho
obdob, ktermi jsou stavn zkon . 69/1998 Sb., ozkrcen volebnho obdob Poslaneck snmovny,
astavn zkon . 195/2009 Sb., ozkrcen ptho volebnho obdob Poslaneck snmovny. Ji prvn
ztchto stavnch zkon vyvolal ostr kritiky odborn veejnosti avahy oppustnosti takovho ee-
n viz nap. HOLLNDER, P.: Materiln ohnisko stavy adiskrece stavodrce. Prvnk, 2005, . 4.
Podobn idruh ztchto stavnch zkon vyvolal polemiku viz KHN, Z.: Je stavn zkon ozkr-
cen volebnho obdob Poslaneck snmovny protistavn? Jin prvo [online], 2009, dostupn z: http://
jinepravo.blogspot.com/2009/05/je-ustavni-zakon-o-zkraceni-volebniho.html.

35
vy R. Nelze toti opomenout, e zdrojem veker sttn moci je lid aorgny moci
zkonodrn, vkonn asoudn jsou pouze vykonavateli tto moci.7
Vprbhu projednvn vPoslaneck snmovn bylo zpvodnho vldnho nvrhu
euronovely stavy R vyputno ustanoven, je mlo stanovit, e stavn podek,
mezinrodn smlouvy, kter jsou soust prvnho du amaj pednost ped zkonem,
ajin prvn pedpisy nelze vykldat apouvat zpsobem nesluitelnm se zvazky
vyplvajcmi zlenstv esk republiky vmezinrodn instituci podle l. 10a stavy
R.8 Ve vldnm nvrhu euronovely stavy R se tak ji neobjevilo ustanoven, ob-
saen vnvrhu zroku 1999, podle nho mlo platit, e pokud to stanov mezinrodn
smlouva podle l. 10a stavy R, je prvo takov mezinrodn organizace bezprosted-
n zvazn am pednost ped prvem esk republiky.9 Uveden otzky, smujc
pedevm kstavnmu zakotven povinnosti eurokonformnho vkladu, respektive
kvytvoen stavnho zkladu pro vnitrosttn psoben unijnho prva, proto musely
bt teprve nsledn eeny soudn judikaturou.10 Jak ktto otzce uvedl stavn soud:

[Je] nepochybn, e pistoupenm R kES, resp. EU, dolo kzsadn zmn uvnit eskho
prvnho du, nebo tmto okamikem R pevzala do svho vnitrosttnho prva celou masu
evropskho prva. Tedy bezpochyby dolo konomu posunu prvnho prosted, tvoenho
podstavnmi prvnmi normami, kter nutn mus ovlivovat nahlen celho dosavadnho
prvnho du, vetn stavnch princip azsad, to ve ovem za pedpokladu, e faktory, je
ovlivuj vnitrosttn prvn prosted, nejsou samy osob vrozporu sdemokratickou prvn
sttnost, resp. vklad tchto faktor nesm vst kohroen demokratick prvn sttnosti.
Takov posun by byl vrozporu sl. 9 odst. 2, resp. l. 9 odst. 3 stavy R.11

Na novou pravu l. 10a stavy R navzala jet prava obsaen l. 10b stavy
R. Vlda podle nj m pravideln apedem informovat Parlament ootzkch souvi-
sejcch se zvazky vyplvajcmi zlenstv esk republiky vmezinrodn organizaci
nebo instituci. Informan povinnost je nutno aplikovat vi obma komorm Parlamen-
tu, tedy vi Poslaneck snmovn iSentu.12 Nejedn se zde primrn ovkon kont-
roln lohy vi vkonn moci, kter by psluela spe Poslaneck snmovn, nbr
okontrolu nad vkonem penesen zkonodrn pravomoci, nleejc Parlamentu jako
celku.13 Komory Parlamentu se vyjaduj kpipravovanm rozhodnutm takov mezi-
nrodn organizace nebo instituce zpsobem, kter stanov jejich jednac dy.14 stava

7 lnek 2 odst. 1 stavy R.

8 Pvodn navrhovan l. 10b podle snmovnho tisku . 884/0 (Poslaneck snmovna, III. volebn obdob,
2001).
9 lnek 10a odst. 2 podle snmovnho tisku . 208/0 (Poslaneck snmovna, III. volebn obdob, 1999).
10 Jedn se zejmna otyto nlezy stavnho soudu: cukern nlez Pl. S 50/04, vyhlen pod . 154/2006
Sb.; nlez keurozatykai Pl. S 66/04, vyhlen pod . 434/2006 Sb.; lisabonsk nlez Pl. S 19/08,
vyhlen pod . 446/2008 Sb.
11 Nlez Pl. S 50/04.
12 Shodn SYLLOV, J.: Parlamentn pravomoci vzkonodrnm procesu avstup do EU. In JIRSKO-
V, V. SUCHNEK, R. (eds.): Pocta prof. JUDr. Vclavu Pavlkovi, CSc., k70. narozeninm. Praha:
Linde, 2004, s. 286.
13 Ibid, s. 290.
14 Jednac dy komor Parlamentu byly vnvaznosti na pistoupen esk republiky kEU skuten nove-
lizovny, ato jednac d Poslaneck snmovny zkonem . 282/2004 Sb., innm od 7. kvtna 2004,
ajednac d Sentu zkonem . 172/2004 Sb., innm od 1. kvtna 2004. Nvrh na novelu jednacho
du Poslaneck snmovny byl pedloen skupinou poslanc jako snmovn tisk . 337/0 (Poslaneck sn-

36
R dle pedpokld, e dosud nepijat zkon ozsadch jednn astyku obou komor
mezi sebou, jako inavenek, me svit vkon psobnosti komor vyjadovat se kpi-
pravovanm rozhodnutm mezinrodn organizace nebo instituce podle l. 10a stavy
R spolenmu orgnu obou komor. Do pijet takov pravy se ob komory vyjaduj
kpipravovanm rozhodnutm mezinrodn organizace nebo instituce ve smyslu l. 10a
stavy R samostatn, ato podle svch jednacch d. Ve vztahu kl. 10b stavy
R je vak nepopirateln pedevm jeho unijn rozmr, zatmco napklad ve vztahu
kprovdn mskho statutu Mezinrodnho trestnho soudu akpenosu pravomoc
na Mezinrodn trestn soud je toto ustanoven zpovahy vci nepouiteln. Mezinrodn
trestn soud je orgnem aplikace prva anevyvj dnou normotvornou innost.15 Je
toti nepochybn, e rozhodnutmi, knim by se ml Parlament vyjadovat, ml sta-
vodrce na mysli rozhodnut prvotvorn, tj. rozhodnut inn voblasti normotvorby,
nikoliv judiciln rozhodnut, unich je jejich pipomnkovn ped jejich vynesenm
principieln vyloueno.
Otzkou limitace sttu pi penosu pravomoc orgn esk republiky na mezin-
rodn organizaci i instituci ve smyslu l. 10a stavy R se zabval stavn soud pe-
devm ve svm nlezu kLisabonsk smlouv.16 Vobecn rovin je ktm otzkm
velice inspirativn tak nlez nmeckho Spolkovho stavnho soudu kLisabonsk
smlouv z30. ervna 2009.17

II. PPRAVAEURONOVELY STAVY R

Vroce 2000 byla kproblematice novely stavy R vsouvislosti sped-

pokldanm vstupem R do EU zzena smen pracovn komise, sloen ze zstupc
parlamentnch politickch stran, vldy aodbornk na danou problematiku.18 innost
tto komise vystila vroce 2001 ve vldn nvrh novely stavy R, oznaovan t
jako euronovela stavy R, kter vlda pedloila Poslaneck snmovn dne 22. bez-
na 2001 jako snmovn tisk 884 (Poslaneck snmovna Parlamentu, 3.volebn obdob,
2000).
Vldn nvrh sledoval dv rzn problematiky. Krom obecn otzky dodrovn
mezinrodnch zvazk esk republiky to byla problematika souvisejc sintegrac

movna Parlamentu, IV. volebn obdob, 2003). Nvrh novely jednacho du Sentu, kter byl projednvn
jako snmovn tisk . 387/0 (Poslaneck snmovna Parlamentu, IV. volebn obdob, 2003), byl nvrhem
Sentu. Viz SVOBODOV, M.: Zkonn prava souinnosti Parlamentu avldy vevropskch zleitos-
tech. Sprvn prvo, 2005, .2, s. 95. Ktmu viz PTROV, L.: Euronovela jednacho du Poslaneck
snmovny ianua reserata? Prvnk, 2005, . 7. Historie se opakovala ivppad novely jednacch d
pijatch vsouvislosti sratifikac Lisabonsk smlouvy zkonem . 162/2009 Sb. (snmovn tisk 742/0,
Poslaneck snmovna, V. volebn obdob, 2009).
15 MALENOVSK, J.: Znovu knavrhovan ratifikaci mskho statutu eskou republikou. Prvn rozhle-
dy, 2007, . 22, s. 808809.
16 Pl. S 19/08, vyhlen pod . 446/2008 Sb.
17 MLSNA, P.: Souvernitt und Staatlichkeit der Bundesrepublik Deutschland und der Tschechischen Re-
publik vor dem Hintergrund des Vertrags von Lissabon. Acta Universitatis Carolinae. Studia territorialia,
2010, . 34, s. 95140
18 Viz KYSELA, J. KHN, Z.: Aplikace mezinrodnho prva po pijet tzv. euronovely stavy R. Prvn
rozhledy, 2002, .7, s. 302. Vum tmu pipravujcm text nvrhu psobili Ji Malenovsk, Ji Zem-
nek, Jan Kysela azprvu t Vt Schorm.

37
esk republiky do mezinrodnch instituc, na kter je penen vkon nkterch pra-
vomoc orgn esk republiky, piem byla sledovna integrace do Evropsk unie.
Prvn st vldnho nvrhu do znan mry vychzela ze zamtnutho nvrhu vldy
podle snmovnho tisku . 208 zroku 1999.
Po vzoru stavy Polsk republiky19 zroku 1997 a, jak uvd dvodov zprva, tak
po vzoru vcarsk stavy20 zroku 1999, inn od1.ledna 2000, bylo vlnku 1
stavy R navreno doplnit zcela nov odstavec, podle kterho by platilo, e esk
republika dodruje pravidla mezinrodnho prva azvazky, kter pro ni zmezinrod-
nho prva vyplvaj. lo vpodstat ojinou formulaci toho, co obsahoval ji pedcho-
z vldn nvrh zroku 1999, tedy stavn uznn existence mezinrodnho prva, ato
vetn mezinrodnprvnch obyej (arg. formulac pravidla mezinrodnho prva),
ani by se vak staly pramenem vnitrosttnho prva ve formlnm smyslu. lo by pouze
opokyn adresovan sttnm orgnm, vetn Parlamentu, pro jejich innost.21 Parla-
mentu byla vnvrhu pedestena jet dal dv variantn znn obecnho ustanoven
ododrovn mezinrodnprvnch zvazk.22
Nejvznamnj zmna byla navrhovna vlnku 10 stavy R, opt do znan
mry ovlivnn vldnm nvrhem zroku 1999. Do budoucna mly bt vechny vyhle-
n mezinrodn smlouvy, sjejich ratifikac vyslovil souhlas Parlament ajimi je esk
republika vzna, soust prvnho du spednost ped zkony, svjimkou mezin-
rodnch smluv nebo jejich jednotlivch ustanoven, kter provedl Parlament zkonem.23
Vtomto ustanoven byl oproti pedchozmu nvrhu patrn znan posun vtom, e
nebyla vslovn stanovena povaha self-executing jako podmnka inkorporace smlouvy
do vnitrosttnho prvnho du. Nebylo toti mon vylouit, e Parlament provede
zkonem iustanoven povahy self-executing, kter takov proveden nutn nevyaduje.
Bylo-li by takov proveden nepesn, a ji nechtn i zmrn, mohla by tm bt
takov smlouva zvnitrosttnho pouit de facto vylouena. Takov proveden by
zejm mohl stavn soud zruit napklad pro rozpor snavrhovanm lnkem 1 odst. 2
stavy R, ne vak prorozpor stakto provedenou smlouvou samou. Parlament na-
opak zrznch pohnutek vbec nemus provst ustanoven, kter samo osob nen
zpsobil kpm pouitelnosti, nebo ho me provst seznanm asovm odstupem.
Paradoxn by takov pmo nepouiteln ustanoven bylo bez monho praktickho
dopadu soust eskho prvnho du spednost ped zkonem, ato a dodoby,
19 Podle lnku 9 stavy Polsk republiky plat: Polsk republika dodruje mezinrodn prvo, kter ji
zavazuje. Pevzato zpublikace PAVLEK, V. akol.: Transformace stavnch systm zem stedn av-
chodn Evropy, 1. st. Praha: Vodn, 1999, s. 242 an.
20 lnek 5 odst. 4 vcarsk stavy stanov: Federace akantony dodruj mezinrodn prvo.
21 Nabz se srovnn nap. slnkem 25 Zkladnho zkona Spolkov republiky Nmecko (Grundgesetz),
podle kterho obecn pravidla mezinrodnho prva jsou soust spolkovho prva, maj pednost ped
zkony azakldaj bezprostedn prva apovinnosti obyvatel zem Spolku. Praxe jim piznv pednost
ped obyejnmi zkony.
22 Viz dvodov zprva kbodu 1 vldnho nvrhu snmovn tisk . 884 (Poslaneck snmovna Parlamentu,
III. volebn obdob, 2000):
Varianta 1: esk republika respektuje/dodruje zvazky vyplvajc pro ni zmezinrodnho prva.
Varianta 2: esk republika respektuje pravidla mezinrodnho prva adodruje zvazky, kter pro ni
zmezinrodnho prva vyplvaj.
23 lnek 10 stavy R podle vldnho nvrhu novely znl: Vyhlen mezinrodn smlouvy, sjejich
ratifikac vyslovil souhlas Parlament ajimi je esk republika vzna, jsou soust prvnho du
amaj pednost ped zkonem, svjimkou mezinrodnch smluv nebo jejich jednotlivch ustanoven, kter
Parlament provedl zkonem.

38
ne by ho Parlament provedl zkonem, anaopak po tomto proveden by toto postaven
ztratilo. Pokud zpedchzejcho vldnho nvrhu nebylo jasn, kdo posoud pmou
aplikovatelnost mezinrodn smlouvy, zaktulnho nvrhu ji bylo zcela patrn, e to
bude zviset vlun na zkonodrci, anikoli na soudech. Vtomto smru bylo mono
navrhovan znn povaovat za znan problematick. Podobn postoj knmu ostatn
zaujaly iVbor proevropskou integraci astavnprvn vbor, kterm byl nvrh vPo-
slaneck snmovn pikzn kprojednn.
Nvrh obsahoval vevztahu klnku 10 stavy R jet dal tyi variantn znn:

Varianta 1
Ratifikovan avyhlen mezinrodn smlouvy, snimi vyslovil souhlas Parlament ajimi je
esk republika vzna, jsou soust prvnho du amaj pednost ped zkonem vrozsahu,
vnm Parlament neprovedl jejich ustanoven zkonem.
Varianta 2
Ratifikovan avyhlen mezinrodn smlouvy, snimi vyslovil souhlas Parlament ajimi je
esk republika vzna, jsou soust prvnho du amaj pednost ped zkonem.
Varianta 3
(1) Vyhlen mezinrodn smlouvy, kjejich ratifikaci dal Parlament souhlas ajimi je esk
republika vzna, jsou soust prvnho du amaj platnost zkona; vppad rozporu
mezinrodn smlouvy se zkonem se pouije mezinrodn smlouva.
(2) Vyhlen mezinrodn smlouvy, kjejich ratifikaci dal Parlament souhlas ajimi je esk
republika vzna, nebo jejich jednotliv ustanoven upravujc lidsk prva asvobody, jsou
soust prvnho du amaj pednost ped zkonem.
Varianta 4
(1) Vyhlen mezinrodn smlouvy, sjejich ratifikac vyslovil souhlas Parlament ajimi
je esk republika vzna, jsou soust prvnho du amaj pednost ped zkonem,
svjimkou mezinrodnch smluv nebo jejich jednotlivch ustanoven, kter Parlament
provedl zkonem.
(2) Pokud je zkon vrozporu smezinrodn smlouvou, kter je soust prvnho du akte-
r m pednost ped zkonem, pouije se pi rozhodovn ustanoven tto mezinrodn
smlouvy.

Mezinrodn smlouvy olidskch prvech azkladnch svobodch podle nvrhu

pichzely osv dosavadn vsadn postaven. Nejene ksouhlasu sjejich ratifikac
nadle nemlo bt teba souhlasu kvalifikovan vtiny, ale stavn soud podle n-
vrhu pichzel omonost ruit prvn pedpisy (vetn zkon) pro rozpor stmito
mezinrodnmi smlouvami. Stejn jako pedchoz vldn nvrh zroku 1999 obsahoval
itento nvrh monost, aby stavn soud ruil ustanoven prvnch pedpis, budou-li
vrozporu sjednotlivm ustanovenm olidskch prvech asvobodch vmezinrodn
smlouv, kter je soust prvnho du am pednost pedzkonem. Takovmi usta-
novenmi mezinrodn smlouvy ml bt podle nvrhu novely soudce stavnho soudu
pi svm rozhodovn vzn. Ve vztahu ktmto ustanovenm je vhodn zmnit jedno
zvariantnch een znn lnku 10 stavy R, podle kterho sice vechny vyhlen
asesouhlasem Parlamentu ratifikovan mezinrodn smlouvy, zvazn pro R, mly
bt soust prvnho du, avak pouze smlouvy i ustanoven upravujc lidsk prva
asvobody mly mt pednost ped zkonem aostatn smlouvy by mly platnost zkona
39
spednost ped zkonem toliko vppad rozporu zkona asmlouvy. Takov een
vak bylo lze povaovat za neastn, protoe by opt pinelo celou adu nejasnost,
mimo jin sohledem na formulace obsaen vjinch bodech nvrhu.
Vldn nvrh pinesl vsouvislosti se zamlenou generln inkorporac prezident-
skch mezinrodnch smluv t novou kompetenci stavnho soudu, spovajc vped-
bn kontrole souladu mezinrodnch smluv sstavnm podkem, ato ped ratifikac
mezinrodn smlouvy. Ztoho dvodu bylo navreno, aby mlo rozhodnut stavnho
soudu24 deklaratorn povahu aabykonstatovn stavnho soudu oprotistavnosti me-
zinrodn smlouvy brnilo ratifikaci takov smlouvy, dokud nebude vysloven nesoulad
odstrann. Sjinou monost pezkumu stavnosti mezinrodnch smluv, nap. ve form
nslednho pezkumu stavnosti mezinrodnch smluv po jejich ratifikaci, nvrh ne-
potal.
Ve vztahu kobecnm soudm bylo navreno, aby byl soudce vzn tak mezinrod-
n smlouvou spednost ped zkonem.25 Pokud by soudce dospl kzvru orozporu
zkona se smlouvou spednost ped zkonem, rozhodl by sm tak, e by zkon vdan
vci nepouil adal pednost mezinrodn smlouv, kterou by byl vzn pi rozhodovn.
Ve srovnn spedchozm vldnm nvrhem zroku 1999 lze takov een povaovat
za vrazn pesnj, nebo pvodn nvrh zroku 1999 takov ustanoven vslovn
neobsahoval, pestoe podle dvodov zprvy sledovala vlda stejn cl.
Vldn nvrh pojmal zcela nov tak lnek 49 stavy R, kter taxativn stanov
mezinrodn smlouvy, kter vyaduj ke sv ratifikaci souhlasu Parlamentu, ato sou-
hlasu obou jeho komor.26 Zstavy R se tedy navrhovalo odstranit analogii se zko-
nodrnm procesem. Navren prava l. 52 stavy R ji nepojednvala oprvnch
dsledcch publikace mezinrodn smlouvy, nebo bylo navreno stanovit, ezpsob
vyhlen mezinrodn smlouvy stanov zkon.27
Nvrh novho lnku 10b stavy R expressis verbis pedpokldal, e stavn po-
dek, mezinrodn smlouvy, kter jsou soust prvnho du amaj pednost ped
zkonem, zkony ajin prvn pedpisy, nebude mon vykldat apouvat zpso-
bem nesluitelnm se zvazky vyplvajcmi zlenstv R vmezinrodn instituci, na
kterou jsou peneseny nkter pravomoci stavnch orgn, kemu by mohlo dojt
mezinrodn smlouvou, sjej ratifikac vyslovil Parlament souhlas stejnou vtinou,
jak je vyadovna kpijet stavnho zkona, poppad odsouhlasenou ve velidovm
hlasovn (referendu).
Narozdl od pedchozho vldnho nvrhu zroku 1999 obsahoval tento vldn nvrh
tak pechodn ustanoven, podle kterho mlo bt stanoveno, e ratifikovan avyhl-
en mezinrodn smlouvy olidskch prvech azkladnch svobodch,28 kter se pro
eskou republiku staly zvaznmi pede dnem innosti navren pravy, by nadle
zstaly soust prvnho du amly by pednost ped zkonem. Ostatn mezinrodn
24 Viz vldn nvrh novely zkona . 182/1993 Sb., obsaen ve snmovnm tisku . 885, PS, 3. volebn
obdob, azkon ze dne 11. ledna 2002, . 48/2002 Sb., kterm se mn zkon . 182/1993 Sb., ostavnm
soudu, ve znn pozdjch pedpis, kter ztohoto nvrhu vzeel.
25 Podle ve citovan varianty 3 nvrhu lnku 10 stavy R by to byla pouze ustanoven olidskch pr-
vech asvobodch obsaen vmezinrodn smlouv.
26 Vldou navren vet byl takt ovlivnn pravou podle lnku 89 odst. 1 stavy Polsk republiky.
27 MLSNA, P. KNNEK, J.: Mezinrodn smlouvy veskm prvu. Praha: Linde, 2009, s. 268300.
28 Jedn se olidskoprvn smlouvy podle pvodnho lnku 10 stavy R.

40
smlouvy ztho obdob mly mt podle navrenho pechodnho ustanoven pednost
ped zkonem pouze tehdy, pokud by tak stanovil zkon.29 Takto navren rozliovn
lidskoprvnch aostatnch mezinrodnch smluv, kter jsou pro eskou republiku z-
vazn zdvj doby, vak bylo neopodstatnn ave svm dsledku by do prvnho
du vneslo dal potencionln nepehlednost, pramenc mimo jin iznepehlednosti
odkazovacch ustanoven rozptlench vcel ad jednoduchch zkon, kter jsou
navc mnohdy znan rozdln formulovna.30 Vldn nvrh pedpokldal, e by tato
odkazovac ustanoven zstala inadle aktuln ave vazb na navren pechodn usta-
noven by vyvolvala pomrn zvan prvn dsledky, nebo by jimi byla podmnna
inkorporace mezinrodnch smluv do vnitrosttnho prva ve smyslu stavy R.
Lze konstatovat, e vldn nvrh obsaen ve snmovnm tisku . 884 pedstavoval,
ipes nkter sv nejasn asporn momenty, vrazn posun prvn pravy ke standard-
nmu een obvyklmu vjinch sttech. Je vak teba pipomenout, e ped jeho pi-
jetm nebyla provedena dn analza mezinrodnprvnch zvazk R, nap.sohle-
dem na jejich soulad sstavnm podkem esk republiky.
Spolu snvrhem zmn stavy R byl vldou Parlamentu pedloen souasn vldn
nvrh novely zkona ostavnm soudu, reagujc nanavrhovan zmny ustanoven
ostavnm soudu vstav R, ato jako snmovn tisk . 885 (Poslaneck snmovna
Parlamentu, 3. volebn obdob).
Nvrh novely stavy R byl nakonec Poslaneckou snmovnou schvlen, by sn-
ktermi pomrn zsadnmi zmnami, dne 3. ervence 2001, Sentem pak 19.jna
2001. Prezident republiky jej podepsal dne 30. jna 2001. Kjeho vyhlen dolo dne
9. listopadu 2001 vstce 149 Sbrky zkon, ato pod slem 395/2001 Sb., ivodbor-
n veejnosti se pro nj vak vilo pedevm oznaen euronovela stavy R Nov
prava nabyla innosti dnem 1. ervna 2002. Souvisejc novela zkona ostavnm
soudu podle snmovnho zisku .885 se stala zkonem . 48/2002 Sb., kter nabyl
innosti ktmu datu jako euronovela stavy R.

III. VAHA OZPTN PSOBNOSTI EURONOVELY STAVY R

Jak bylo uvedeno, schvlen podoba euronovely stavy R ji nezahr-

novala vldou pvodn navrhovan pechodn ustanoven, kter by upravilo postave-
n mezinrodnch smluv veskm prvnm du, kter se pro eskou republiku staly
zvaznmi jet ped pijetm euronovely stavy R. Velmi zhy byla tato skutenost
podrobena ostr kritice Vclavem Pavlkem,31 jen ostatn na absenci pechodnho
29 Protoe je takto vylouena pouze jejich pednost ped zkonem, domnvm se, e ityto smlouvy by podle
tohoto nvrhu byly soust prvnho du za splnn podmnek l. 10 stavy R, pouze by nebyla upes-
nna jejich prvn sla.
30 Podrobnji ktomu MIKULE, V.: Vnitrosttn platnost mezinrodnch smluv, na kter se nevztahuje l. 10
stavy. Acta Universitatis Carolinae Iuridica, 1997, . 1, s. 6572.
31 PAVLEK, V.: Osubjektech prv asvobod vListin, oprincipech pirozenoprvnch avztahu kstav-
nmu zkonu . 395/2001 Sb. In DANK, B. IMEK, D. (eds.): Deset let Listiny zkladnch prv
asvobod vprvnm du R aSR. Brno: Masarykova univerzita vBrn, Mezinrodn politologick stav,
2001, s. 9194. Zlnku je patrn ikritika samotnho monistickho pstupu. V.Pavlek zde upozoruje,
e parlament sv rozhodnut uinil vdob, kdy je mezinrodn prvo znan rozkolsan, ato vetn
prva smluvnho.

41
ustanoven poukzal u vroce 1999 vsouvislosti spedchzejcm vldnm nvrhem
podle snmovnho tisku . 208.32 Prv tato dvj kritika vedla upozdjho vldnho
nvrhu podle snmovnho tisku .884 kzapracovn pechodnho ustanoven, kter
bylo poslze doporueno kvyputn stavnprvnm vborem Poslaneck snmov-
ny jako nadbyten. Rozhodnut Poslaneck snmovny nezakotvit vrmci euronovely
stavy R pechodn ustanoven vychzelo mj. ze snahy uinit bezpedmtnmi od-
kazy na mezinrodn smlouvy, je jsou hojn anejednotn upraveny vrznch zko-
nech.33
Vclav Pavlek pitom uvd argumenty, kter se nyn pokusm shrnout. Kamenem
razu se podle nj stv vraz Parlament obsaen vnovm l. 10 stavy R. Velmi
dleitou skutenost zde pedstavuje, e se jedn oParlament svelkm P, anikoliv
oparlament smalm p. Zatmco pod pojem parlament lze podadit vzsad jak-
koli zkonodrn sbor, Parlament svelkm P pedstavuje konkrtn eskou stavn
instituci. Pitom nzev Parlament se jako oficiln oznaen zkonodrnho sboru
objevuje a od roku 1993 vstav R. Dvj zkonodrn sbory mly nzvy jin.
Pojem Parlament je potom vymezen vl. 15 odst. 2 stavy R. Podle tohoto ustanoven
je Parlament tvoen dvma komorami, ato Poslaneckou snmovnou aSentem. Dnem
innosti stavy R se esk nrodn rada stala Poslaneckou snmovnou, jej funkn
obdob skonilo dnem 6.ervna 1996. stavou pedpokldan Prozatmn Sent nebyl
nikdy zzen, funkci Sentu vykonvala Poslaneck snmovna a do listopadu 1996.
Vjednom prvnm pedpisu me mt kad vraz jen jeden vznam, uvd Vclav
Pavlek stm, e to je minimln poadavek prvn kultury vlegislativn oblasti.34
Dsledek je ale podle nho takov, e na ty mezinrodn smlouvy, se ktermi vyslovil
souhlas jin zkonodrn sbor ne Parlament ve smyslu l. 15 odst. 2 stavy R, se
nov l. 10 stavy R nevztahuje. Pechodn ustanoven, kter by tento dsledek zhoji-
lo, vstavnm zkon . 365/2001 Sb. chyb. To by ale znamenalo, e soust prvnho
du po 1. ervnu 2002 pestala bt icel ada mezinrodnch smluv olidskch prvech
azkladnch svobodch. Namtkou lze uvst oba Pakty, evropskou mluvu oochran
lidskch prv azkladnch svobod, mluvu oprvech dtte apod. Tato argumentace
vychz zjazykovho asystematickho vkladu. Kdyby tomu tak skuten bylo, pmr
dsledk euronovely stavy R, kter Vclav Pavlek in kstavnmu dekretu presi-
denta republiky . 11/1944 . vst. sl., oobnoven prvnho podku, by byl zcela na
mst stm, e stavn zkon .395/2001 Sb. nereaguje na nacismus adobu nesvobody.
Naopak by vylouen lidskoprvnch smluv zeskho prva pedstavovalo katastrofu,
ato nejen prvn, ale ipolitickou. Ve uveden nzor vak vesms nebyl akceptovn.
Kjeho vyvrcen byla snesena ada protiargument.

32 PAVLEK, V. akol.: Suverenita aevropsk integrace. Praha: Vodn, 1999, s. 309 an. Na stejn problm
upozoroval iKYSELA, J.: Vldn nvrh novely stavy. Prvn rozhledy, 1999, . 7, s.11.
33 MIKULE, V.: Vnitrosttn platnost mezinrodnch smluv, na kter se nevztahuje l. 10 stavy. Acta Uni-
versitatis Carolinae Iuridica, 1997, . 1, s. 6572; PAUKNEROV, M.: Otzka klauzul opednostn
aplikaci mezinrodnch smluv. Acta Universitatis Carolinae Iuridica, 1997, . 1, s. 7378.
34 Ostatn iLegislativn pravidla vldy vl. 40 odst. 1 stanov: Prvn pedpis mus bt terminologicky
jednotn. Zrove je teba dbt souladu sterminologi pouitou vnavazujcch asouvisejcch prvnch
pedpisech rzn prvn sly.

42
 Napklad Ji Malenovsk, jeden zduchovnch otc euronovely stavy R, uvd
nsledujc argumenty.35 lnek 10 stavy R je systematicky zaazen do hlavy prv-
n stavy R Zkladn ustanoven. Prv tato ustanoven se vztahuj khodnotm,
kter mnohdy historicky pesahuj asov rmec stavy R. Zdefinice ,Parlamentu
vhlav druh (l. 15 odst. 2) nelze prima faciae usuzovat na stejn vznam stejnho
vrazu vhlav prvn, je hlav druh vstav R pedchz. Rovn vli stavodrce
kvylouen dvjch mezinrodnprvnch zvazk nelze znieho dovodit. Ostatn
ipodle l. 5 odst. 2 recepnho stavnho zkona .4/1993 Sb. pebr esk republika
eskoslovensk zvazky podle mezinrodnho prva, svjimkou zvazk spojench
vlun szemm Slovensk republiky. Argumentem me bt inov l. 1 odst. 2
stavy R ododrovn zvazk podle mezinrodnho prva. Tak dal argumenty
vychzej zkontinuity esk republiky seskoslovenskm sttem, kdy nap. podle l. 3
odst. 1 st. zkona .4/1993 Sb. pevzala esk nrodn rada psobnost Federlnho
shromdn SFR. Pouitm argumentu ad absurdum pak Ji Malenovsk odmt, e
by mezinrodn smlouva, kter eskou republiku zavazuje podle mezinrodnho prva,
nebyla soust prvnho du jenom proto, e sn nevyslovil souhlas esk Parlament,
ale nkter zdvjch eskoslovenskch zkonodrnch sbor. Naopak pozdj dl
zmny zobdob po 1. lednu 1993 by paradoxn u soust prvnho du byly. Zd-
vodov zprvy ize zznam zjednn Parlamentu jednoznan vyplv, e stavo-
drce neml vdnm ppad vli zpsobit nsledky uvdn Vclavem Pavlkem,
tedy vyjmout zprvnho du mezinrodn smlouvy olidskch prvech azkladnch
svobodch. stavodrce neml pochyb, e monistick inkorporan ustanoven podle
stavnho zkona . 395/2001 Sb. bude psobit neprav retroaktivn, ato nejenom do
roku 1993, aleido dob existence eskoslovenska, pokud byly doten mezinrodn
zvazky st. zkonem . 4/1993 Sb. recipovny. Ji Malenovsk navc uvd argument
stand still jako nepsan pravidlo stavnch garanc lidskch prv. Podle nj se od ji
jednou piznanch prv ned odstoupit.
Dal zajmav argumenty svdc prvnmu nstupnictv Parlamentu za eskoslo-
vensk zkonodrn sbory pidvaj Jan Kysela aZdenk Khn.36 Operuj pitom opt
sl. 3 odst. 1 stavnho zkona .4/1993 Sb., prbhem jednn Parlamentu, l.106
odst. 1 a2 stavy R. Dle pipomnaj, e usnesen NR .5/1993 Sb. deklaruje vli
esk republiky, e dn vklad prvnch pedpis nezpochybn kontinuitu zkono-
drn moci podle stavnho zkona .4/1993 Sb., atak pipomnaj, e astnkem
zen ozruen zkon ped stavnm soudem je Parlament itehdy, jedn-li se ozkon
zobdob ped1.lednem 1993. Dle uvdj, e podle 108 zkona . 90/1995 Sb.,
ojednacm du Poslaneck snmovny, veznn pozdjch pedpis, apodle 116
zkona . 107/1999 Sb., ojednacm du Sentu, se postupuje itehdy, je-li odstupovno
odmezinrodn smlouvy, se kterou byl vysloven souhlas ped vznikem esk republiky.
Rovn vldn Zprva ozajitn plnn mezinrodnch smluv sjednanch ped in-
nost stavnho zkona . 395/2001 Sb. uvd vploze jako mezinrodn smlouvy podle

35 Viz MALENOVSK, J.: Postaven mezinrodnch smluv olidskch prvech veskm prvu po 1. ervnu
2002. Prvnk, 2002, . 9, s. 917932.
36 KYSELA, J. KHN, Z.: Aplikace mezinrodnho prva po pijet tzv. euronovely stavy R. Prvn
rozhledy, 2002, . 7, s. 305306.

43
novho l. 10 stavy R imezinrodn smlouvy, kter byly zvazn ji pro eskoslo-
vensko.
Zvr je takov, e nelze pochybovat oneprav zptn psobnosti inkorporanch
ink novho l. 10 stavy R.37 Zmnn neprav retroaktivita jde pitom iped
1. leden 1993, kdy se poprv veskm prvu objevil vraz Parlament jako oficiln
nzev zkonodrnho sboru esk republiky.38 Tomu odpovd tak aktuln legisla-
tivn technika vppad odkazovacch ustanoven na mezinrodn smlouvy vbnch
zkonech, kde je pi odkazu na mezinrodn smlouvy podle l. 10 stavy R pojedn-
vno omezinrodnch smlouvch, kter jsou soust prvnho du.

IV. MEZINRODN SMLOUVY OLIDSKCH PRVECH

AZKLADNCH SVOBODCH VE SVTLE NLEZU
STAVNHO SOUDU . 403/2002 Sb.

Po pijet euronovely stavy R se zdlo, e se zvltn kategorie mezi-

nrodnch smluv olidskch prvech azkladnch svobodch stala zhlediska platnho
stavnho textu pekonanou avpodstat obsolentn kategori, kter bude vzbuzovat
zjem toliko prvn historie. Pokud odhldneme od mezinrodnch smluv podle l. 10a
stavy R, jimi jsou peneny nkter pravomoci orgn esk republiky na mezi-
nrodn organizaci nebo instituci, pak lze konstatovat, e stava R po materiln ani
procesn strnce nein dnho rozdlu mezi jednotlivmi kategoriemi mezinrodnch
smluv, kter jsou podle l. 10 stavy R inkorporovny do prvnho du. Tak sohle-
dem na skutenost, e vrmci euronovely nebylo pijatou pvodn vldou navren
pechodn ustanoven, bylo zejm, e ani vrmci intertemporlnch ink stavy
R po euronovele ji nikterak nerozliuje mezi lidskoprvnmi aostatnmi mezin-
rodnmi smlouvami.39 Oto vt rozarovn odborn veejnosti vyvolal stavn soud
svm nlezem Pl. S 36/01, vyhlenm ve Sbrce zkon pod . 403/2002 Sb., jm
samostatnou kategorii mezinrodnch smluv olidskch prvech azkladnch svobodch
spolu sjejich specifickm postavenm veskm prvnm du vrtil zpt do hry, ato
vsouvislosti sreinterpretac aextenz pojmu stavn podek.
Pojem stavn podek, kter dn dvj stavn pedpisy nepouvaly, zavedla
stava R hned od svho pijet dne 16. prosince 1992, piem lze ci, e nov zave-

37 Tento zvr, by ponkud opatrn, pipout rovn Vladimr MIKULE In SLDEEK, V. MIKULE,
V. SYLLOV, J.: stava esk republiky koment. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 8081; shodn t
Zdenk KHN In GERLOCH, A. KYSELA, J. KHN, Z. et al.: Teorie apraxe tvorby prva. Praha:
ASPI Wolters Kluwer, 2008, s. 259262.
38 Neprav zptn psobnost pitom je vprvnm stt ppustn. Jak uvedl stavn soud, zaneppustnou
retroaktivitu by bylo mono povaovat pouze ppady tzv. prav zptn psobnosti, kdy nov prvn prava
mn sm vznik uritho prvnho vztahu nebo nsledky prvnho vztahu, kter nastaly ped dnem jej
innosti. Viz nlez stavnho soudu Pl. S 31/94, vyhlen pod . 164/1995 Sb.
39 Pvodn navren pechodn ustanoven keuronovele stavy R mlo stanovit:
(1) Ratifikovan avyhlen mezinrodn smlouvy olidskch prvech azkladnch svobodch, kter se
staly pro eskou republiku zvaznmi pede dnem innosti tohoto stavnho zkona, jsou soust prv-
nho du amaj pednost ped zkonem.
(2) Jin mezinrodn smlouvy, kter se staly pro eskou republiku zvaznmi pede dnem innosti tohoto
stavnho zkona, maj pednost ped zkonem, pokud zkon tuto pednost stanov.
Viz l. II snmovnho tisk . 884 (Poslaneck snmovna Parlamentu, III. volebn obdob, 2000).

44
den pojem se uodborn veejnosti nesetkal splinm nadenm.40 lnek 112 odst.1
stavy R jej vymezil tak, e stavn podek esk republiky tvo tato stava,
Listina zkladnch prv asvobod, stavn zkony pijat podle tto stavy astavn
zkony Nrodnho shromdn eskoslovensk republiky, Federlnho shromdn
eskoslovensk socialistick republiky aesk nrodn rady upravujc sttn hrani-
ce esk republiky astavn zkony esk nrodn rady pijat po 6.ervnu 1992.
Snov zavedenm pojmem stavnho podku se nicmn vstav R pvodn pra-
covalo velmi nedsledn, kdy byl krom zmnnho lnku 112 odst. 1 pouit pouze
vlnku 3 stavy R, ato vsouvislosti sListinou zkladnch prv asvobod. Teprve
euronovela stavy R rozila pouvn pojmu stavn podek do dalch ustanoven
stavy R, ato konkrtn do l. 87 odst. 1 psm. a), b), l. 87 odst. 2, l. 88 odst. 2
al. 89 odst. 2 stavy R,41 tedy do ustanoven tkajcch se stavnho soudu. Vyme-
zen pojmu stavn podek obsaen vlnku 112 odst. 1 stavy R pitom zstalo
euronovelou zcela nedoteno. Ji bylo naznaeno, e samotn pojem stavn podek
nebyl zejm stavodrcem zvolen pli astn. Teorie toti pro oznaen tho pou-
v pojmu stavn d, zatmco stavn podek zahrnuje nejen stavn zkony, ale
idal prvn pedpisy arovn ifaktick vztahy ve spolenosti existujc.42 Podobn
vminulosti ml pojem prvn podek ir vznam ne prvn d.43
A do roku 2002 se vodborn literatue neobjevil nzor, e by vet pedpis tvo-
cch stavn podek ve smyslu stavy R nebyl taxativnm vtem. Nikdy nebylo
zpochybnno, e se jedn onumerus clausus. Prv tento argument byl tak asto po-
uvn vdvjch diskuzch oprvn sle mezinrodnch smluv olidskch prvech
azkladnch svobodch. Pitom vymezen tohoto pojmu je vstav R dostaten
urit. Znvrhu euronovely stavy R lze bez vtch problm dovodit, e ani vlda
jako jej pedkladatel nemla pochybnost, e mezinrodn smlouvy olidskch prvech
azkladnch svobodch nejsou soust stavnho podku. Historick vklad vzniku
euronovely stavy R nm stejn nzor potvrd iusamotnho stavodrce.44 Pesto se
vak od roku 2002 nazrn naobsah pojmu stavn podek vrazn zmnilo, kdy se
oto zaslouil stavn soud ji zmnnm nlezem ze dne 25. ervna 2002, vyhlenm
pod .403/2002 Sb.
Vodvodnn nlezu . 403/2002 Sb., kterm zruil nkter ustanoven zkona
.328/1991 Sb., okonkursu avyrovnn, ve znn pozdjch pedpis, vyuil stavn
soud pleitost kvyjden svho nzoru na praktick dsledky euronovely stavy
R. Rozhodn tm ale nepispl kujasnn nkterch spornch moment euronovely
stavy R, naopak vyvolal jen dal otaznky, ato nejen ohledn euronovely samotn,

40 HEBEJK, J.: stavn podek esk republiky. Prvnk, 1993, . 5.

41 Izde vak lze hovoit ourit nedslednosti pi prci spojmem stavn podek. Nap. l. 33 odst. 2
stavy R. Odhldnme t od toho, e l. 112 odst. 1 hovo ostavnm podku esk republiky,
zatmco na ostatnch mstech stavy, kter lnek 112 pedchzej, se hovo pouze ostavnm podku.
42 HEBEJK, J.: stavn podek esk republiky. Prvnk, 1993, . 5, s. 441442; rovn GERLOCH, A.
HEBEJK, J. ZOUBEK, V.: stavn systm esk republiky. Praha: Prospektrum, 2002, s. 70.
43 Viz stavn dekret presidenta republiky . 11/1944 . vst. sl., oobnoven prvnho podku.
44 Je vak pravdou, e historick vklad mnohdy splynutm asu ztrc svou vhu ae obsah, vznam asmy-
sl prvn normy se sohledem na spoleensk pomry me vprbhu asu mnit, ikdy samotn psan
text konkrtnho ustanoven nedoznal dnch zmn.

45
ale ostavnch limitech vkladu stavy vbec.45 Vodvodnn nlezu stavnho soudu
se mimo jin uvd:

stavn zakotven veobecn inkorporan normy, a tm pekonn dualistick koncepce

vztahu prva mezinrodnho aprva vnitrosttnho, nelze interpretovat ve smyslu odstrann
referennho hlediska ratifikovanch avyhlench mezinrodnch smluv olidskch pr-
vech azkladnch svobodch pro posuzovn vnitrosttnho prva stavnm soudem, ato
sderoganmi inky. Proto rozsah pojmu stavnho podku nelze vyloit toliko sohledem
na ustanoven l. 112 odst. 1 stavy, nbr ivzhledem kustanoven l. 1 odst. 2 stavy,
ado jeho rmce zahrnout iratifikovan avyhlen mezinrodn smlouvy olidskch prvech
azkladnch svobodch.

stavn soud zde tedy jednoznan vyjdil, e vet stavnho podku proveden
vstav R povauje toliko za demonstrativn ae soust stavnho podku tvo
nejenom stavn zkony vypoten vl. 112 odst. 1 stavy R, vetn Listiny zklad-
nch prv svobod, ale rovn mezinrodn smlouvy olidskch prvech azkladnch
svobodch, inkorporovan do eskho prvnho du ji podle dvj prvn pravy.
Toto pelomov rozhodnut odvoduje stavn soud mimo jin odkazem na lnek 9
odst. 2 stavy R, podle kterho je zmna podstatnch nleitost demokratickho
prvnho sttu neppustn. stavn soud vtto souvislosti uvd: Vneppustnosti
zmny podstatnch nleitost demokratickho prvnho sttu je obsaen ipokyn stav-
nmu soudu, dle kterho dnou novelu stavy nelze interpretovat vtom smyslu, e by
jejm dsledkem bylo omezen ji dosaen procedurln rovn ochrany zkladnch
prv asvobod. Nlez stavnho soudu se poslze vyjaduje t kvkladu lnku 95
odst. 2 stavy R, upravujcho vzanost soudc obecnch soud zkonem amezin-
rodn smlouvou, kter je soust prvnho du, kdy uvd, e je nutno l.95 odst. 2
stavy interpretovat vtom smyslu, e je povinnost obecnho soudu pedloit stav-
nmu soudu kposouzen rovn vc, vn dojde kzvru, e zkon, jeho m bt pi
jejm een pouito, je vrozporu sratifikovanou avyhlenou mezinrodn smlouvou
olidskch prvech azkladnch svobodch. Jinmi slovy tedy podle stavnho soudu
nemohou obecn soudy, ato ani ty vrcholn, dospj-li kzvru, e prvn pedpis, kter
by jinak byl pro rozhodnut ve vci pouiteln, je vrozporu smezinrodn smlouvou
olidskch prvech azkladnch svobodch, vyjt zpravy aplikan pednosti avc
posoudit arozhodnout samy. stavn soud pedpokld, e obecn soudy budou postu-
povat stejn, jako by shledaly rozpor sstavnm zkonem, tedy e vc pedlo kposou-
zen stavnmu soudu. Vliteratue jsou pitom zdokumentovny ppady, kdy uveden
nzor stavnho soudu, vysloven vnlezu . 403/2002 Sb., nebyl akceptovn akdy
obecn soud dovodil aplikan pednost lidskoprvn smlouvy ve smyslu l. 10 stavy
R, ani by vc pedloil stavnmu soudu ve smyslu l. 95 odst. 2 stavy R.46

45 KHN, Z. KYSELA, J.: Je stavou vdy to, co stavn soud ekne, e stava je? asopis pro prvn
vdu apraxi, 2002, .3, s. 199 an.
46 Pavel Molek uvd pinejmenm rozsudek Nejvyho sprvnho soudu ze dne 4. bezna 2004, .j. 5
A145/2001-58, tkajc se aplikan pednosti evropsk mluvy oochran lidskch prv azkladnch
svobod, nebo rozsudek tho soudu ze dne 4. srpna 2005, .j. 2 Azs 343/2004-56, tkajc se aplikan
pednosti enevsk mluvy oprvnm postaven uprchlk zroku 1951 viz KHN, Z. BOBEK, M.

46
 Kuvdnm nzorm stavnho soudu, kter bezprostedn vyvolaly velice ostrou
polemiku svtinov odmtavou reakc odborn veejnosti,47 lze mt znan vhrady.
Za prv nelze apriori pedpokldat, e obecn soudy nebudou samy schopny zajistit
innou ochranu zkladnch prv asvobod podle mezinrodnch smluv ae tud dojde
komezen procedurln rovn ochrany zkladnch prv asvobod. stavn soud dle
argumentuje, ena zklad argumentu reductionis ad absurdum nelze pisuzovat sta-
vodrci vpoloze elu stavn novely vli vytvoit nim neodvodnnou procedurln
nerovnost mezi zkladnmi prvy asvobodami podle Listiny zkladnch prv asvobod
na stran jedn amezinrodnch smluv olidskch prvech azkladnch svobodch
nastran druh. Stejn vak lze argumentovat iobrcen, protoe nen ani dvod, pro
by se mla stavodrci pipisovat vle zaloit rozdlnou procedurln ochranu zvazk
podle mezinrodnch smluv lidskoprvnch ajinch. pln odstrann ochrany zklad-
nch prv asvobod podle mezinrodnch smluv by zcela jist zaloilo rozpor sl. 9
odst.2 stavy R, ale penesen takov ochrany zstavnho soudu nasoudy obecn za
poruen podstatnch nleitost prvnho sttu prost povaovat nelze. Takov zmna
by se nedotkla obsahu ochrany poskytovan zkladnm prvm asvobodm, kter ex
constitutione jsou pod ochranou soudn moci, ale pouze zpsobu tto ochrany, kter by
nutn nemusel bt hor ne dosavadn zpsob. Istava R vlnku 4 stanov, e lid-
sk prva asvobody jsou pod ochranou soudn moci jako celku, tedy nejen samotnho
stavnho soudu.48 Samotn rozsah pravomoc stavnho soudu nelze povaovat za
podstatnou nleitost demokratickho prvnho sttu, tedy za soust materilnho oh-
niska stavy, jemu stava R zaruuje absolutn rigiditu. Podstatnou nleitost podle
l.9 odst.2 stavy R nesporn bude sama existence stavnho soudnictv bez ohledu
na konkrtn rozdlen kompetenc vrmci soudn moci pi jeho realizaci.49 Kritriem
bude pouze inn fungovn soudn kontroly stavnosti. Uveden plat ipro vnmn
novho l. 1 odst. 2 stavy R. Ani zde toti penesen procedurln ochrany na obecn
soudy nevytv prostor pronerespektovn zvazk vyplvajcch pro eskou repub-
liku zmezinrodnho prva.
Ji Malenovsk postup stavnho soudu, jeho soudcem vdob vydn uvedenho
nlezu byl, obhajuje avsouvislosti sl. 1 odst. 2 stavy R uvd:

POLK, R. (eds.): Judikatura aprvn argumentace, Teoretick apraktick aspekty prce sjudikaturou.
Praha: Auditorium, 2006, s.210.
47 Viz KHN, Z. KYSELA, J.: Je stavou vdy to, co stavn soud ekne, e stava je? asopis pro prv-
n vdu apraxi, 2002, . 3; FILIP, J.: Nlez . 403/2002 Sb. jako rukavice hozen stavodrci stavn sou-
dem. Prvn zpravodaj, 2002, . 11; PAVLEK, V.: Teoretick koncepce stavy R. In Deset let stavy
esk republiky. Praha: Eurolex Bohemia, 2003; MALENOVSK, J.: Euronovela stavy: stavn ine-
nrstv stavodrce nebo stavnho soudu i obou? In Deset let stavy esk republiky. Praha: Eurolex
Bohemia, 2003; HOLLNDER, P.: Dotven stavy judikaturou stavnho soudu. In Deset let stavy
esk republiky. Praha: Eurolex Bohemia, 2003; HOLEEK, M.: Nad destm vrom pijetm stavy
R. In Deset let stavy esk republiky. Praha: Eurolex Bohemia, 2003; KHN, Z.: Samovykonatelnost,
pm innost ankter teoretick otzky aplikace mezinrodnch smluv ve vnitrosttnm prvu. Prvnk,
2004, . 5; SLDEEK, V. MIKULE, V. SYLLOV, J.: stava esk republiky koment. Praha:
C. H. Beck, 2007; WAGNEROV, E.: Prvn sla mezinrodnch smluv olidskch prvech vdomcm
prvnm du. Jin prvo [online], 2007, dostupn z: http://jinepravo.blogspot.com/2007/11/prvn-sla-me-
zinrodnch-smluv-o-lidskch.html.
48 Viz l. 4 stavy R: Zkladn prva asvobody jsou pod ochranou soudn moci.
49 Oproti vgnmu vyjden vesk stav je mnohem konkrtnj nap. Zkladn zkon SRN, jeho l. 79
odst. 3 zn: Zmna tohoto zkona, kter by se dotkla rozdlen Spolku na zem, zsadnho spolupsoben
zem pi zkonodrstv nebo zsad stanovench vlncch 1 a20 je neppustn.

47
 Preventivnost jeho zsahu (stavnho soudu) spov vtom, e je oprvnn ke svmu dero-
ganmu zkroku ji ve chvli, kdy on sm dospje kzvru, e mezinrodn prvn zva-
zek R byl poruen, nikoli, a ktakovmu nzoru (zvaznmu i doporuujcmu) dospje
mezinrodn soud i parajudiciln orgn, jen je povoln rozhodovat oporuen na zklad
mezinrodnho prva. Je pitom nepochybn, e stavn soud bude pi svm konstatovn
oporuen mezinrodnho zvazku vychzet zustlen judikatury tchto orgn, konen
sudek si vdan vci uin ale sm.50

Stm se vzsad lze ztotonit. Uveden vklad stavnho soudu tm vak roz-
hodn obhjen nen. Rovn dal soudci stavnho soudu zvr vyplvajc znlezu
.403/2002 Sb. obhajuj, co je logick, protoe vdan vci nebylo uplatnno dn se-
partn vtum. Lze odkzat napklad na stat Pavla Hollndera nebo Miloe Holeka.51
Nelze ale opomenout, e souhlas smezinrodnmi smlouvami olidskch prvech
azkladnch svobodch ji podle stavy R nebude vyslovovn stavn tptinovou
vtinou. Akoliv tedy tvo, jak judikoval stavn soud, soust stavnho podku,
vParlamentu se onich bude rozhodovat vtinou prostou. Nebo se souasn iposu-
ne vklad ustanoven l. 39 odst. 2 a4 stavy R? To asi bude st mon, protoe
odchylky od vtiny nutn kpijet usnesen podle l. 39 odst. 2 me stanovit pouze
ajedin stava R.Podle odstavce 4 tho lnku je pak kvalifikovan stavn vt-
ina krom vysloven souhlasu smezinrodn smlouvou, kterou se penej pravomoci
eskch orgn na mezinrodn organizaci nebo instituci, nutn u jen kpijet stav-
nho zkona.

V. PROBLM KLASIFIKACE INTEGRANCH

MEZINRODNCH SMLUV PODLE l. 10a STAVY R

Od pijet euronovely stavy R petrvv problm tkajc se klasifika-

ce mezinrodnch smluv podle l. 10a stavy R. Zjednoduen eeno, zda m bt
jakkoliv mezinrodn smlouva, ojej zmnu se jedn, klasifikovna jako mezin-
rodn smlouva podle l. 10a stavy R nebo m bt ukad takov zmny integran
mezinrodn smlouvy vyhodnoceno materiln, zda dochz kpenosu pravomoc na
mezinrodn organizaci i instituci, apokud nikoliv, zda lze postupovat pi vysloven
souhlasu sratifikac zmny mezinrodn smlouvy vyadovat vParlamentu jin kvrum
pi hlasovn, ne tomu bylo vppad nosn mezinrodn smlouvy, je je soust
primrnho prva. Praxe vR je vtomto ohledu velmi pestr.
Pi schvalovn Protokolu ouplatovan Listiny zkladnch prv Evropsk unie
vesk republice vlda na svm zasedn dne 31.srpna 2011 schvlila usnesenm
. 654 nsledujc kvalifikaci tohoto smluvnho instrumentu:

50 MALENOVSK, J.: Euronovela stavy: stavn inenrstv stavodrce nebo stavnho soudu i
obou? In Deset let stavy esk republiky. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 187188.
51 HOLLNDER, P.: Dotven stavy judikaturou stavnho soudu. In Deset let stavy esk republiky.
Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 122139; HOLEEK, M.: Nad destm vrom pijetm stavy R.
In Deset let stavy esk republiky. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 1822.

48
 Protokol pedstavuje mezinrodn smlouvu tzv. prezidentsk kategorie, kjej ratifikaci
prezidentem republiky je vsouladu sl. 49 psm. e) stavnho zkona .1/1993 Sb., stava
esk republiky, ve znn pozdjch zmn (dle jen stava) nezbytn souhlas obou komor
Parlamentu R. Po jeho podpisu bude proto pedloen Parlamentu R kvysloven souhlasu
kjeho ratifikaci. Po strnce materiln neznamen ratifikace Protokolu penos pravomoc
orgn R na mezinrodn organizaci ve smyslu l. 10a stavy. Po strnce formln se jedn
ozmnu zakldacch smluv. Vposledn fzi bude Protokol pedloen kratifikaci prezidentu
republiky.

Zcitace je zejm, e vlda Protokol ouplatovn Listiny zkladnch prv Evropsk

unie vesk republice vyhodnotila jako smlouvu podle l. 49 stavy R.
Naopak pokud jde oProtokol oobavch irskho lidu tkajcch se Lisabonsk smlou-
vy, pak vtomto ppad se vlda shodla na tom, e tento Protokol je teba posuzovat
jako mezinrodn smlouvu podle l. 10a stavy R. Ve strunosti se pokusm shrnout
argumenty, kter ktomu vldu vedly.
Ikdy Protokolem oobavch irskho lidu tkajcch se Lisabonsk smlouvy nedo-
chz ksamotnmu penosu dalch pravomoc orgn R na Evropskou unii, je teba
respektovat integritu mezinrodnch smluv pijejich pozdjch zmnch co do proces-
nho reimu jejich schvalovn. Vzhledem ktomu nelze ani pojem penos pravomoc
uveden vl. 10a stavy R vykldat tak, e se mus jednat openos nov originrn
pravomoci esk republiky na mezinrodn organizaci, nebo uveden pojem zahrnuje
t zmnu zpsobu vkonu takto ji vminulosti penesen pravomoci. Pro reim podle
l. 10a stavy R hovo skutenost, e Protokol oobavch irskho lidu tkajcch se
Lisabonsk smlouvy pedstavuje po formln strnce zmnu zakldacch smluv, kter
vymezuj kompetenn d Evropsk unie abyly vR ratifikovny postupem dle lnku
10a stavy R nebo vreferendu. Souhlas spenosem pravomoc byl za eskou repub-
liku dn za uritch podmnek, sjednanch vmezinrodn smlouv, nsledn zmna
takov mezinrodn smlouvy zpsobem, kter nebyl ve smlouv pedvdn, resp. nemu-
sel bt astnky pi vnitrosttnm ratifikanm procesu vnmn, se vce i mn dotk
tak okolnost, za nich byla pravomoc esk republiky namezinrodn organizaci i
instituci penesena. Parlament svm souhlasem ke zmn i doplnn jakkoli mezi-
nrodn smlouvy podle l. 10a stavy R deklaruje, e snovm zpsobem anovmi
podmnkami vkonu pravomoc souhlas, co lze jasn uinit jedin stejnou procedurou
jako pi prvotnm rozhodnut otom, e urit pravomoci esk republiky budou na
mezinrodn organizaci i instituci peneseny.
Otzka, zda projednvan zmna i doplnn mezinrodn smlouvy m nebo nem
faktick dopad navkon ji dve penesench pravomoc, je nepodstatn, nebo me
bt ovlivnna subjektivnmi aspekty avneposledn ad me vprbhu asu dojt
keskutenostem, nap. vdsledku rozhodovac innosti Soudnho dvora Evropsk unie,
kter nemus korespondovat spvodnm subjektivnm vnmnm mezinrodn smlouvy
jako smlouvy, je se penosu pravomoc ani nepmo nedotk. Sohledem na formu me-
zinrodn smlouvy toti nelze apriori vylouit, e jejm prostednictvm neme dojt
ke zmn vkonu penesench pravomoc, ato ipes deklaratorn charakter ustanoven
Protokolu oobavch irskho lidu tkajcch se Lisabonsk smlouvy. Akoli Protokol
oobavch irskho lidu tkajcch se Lisabonsk smlouvy m primrn charakter vy-
49
svtlujcch ujitn, nelze opomenout jeho zsadn vznam pi interpretaci zakldacch
smluv, kdy jeho zahrnutm do systmu primrnho prva EU bude pro Soudn dvr Ev-
ropsk unie vpslunch pasch pedstavovat zvazn vodtko pro vklad primrnho
prva aomezen pro jeho prvn vahy. Pestoe proklamovanm zmrem Protokolu
oobavch irskho lidu tkajcch se Lisabonsk smlouvy bylo objasnit, avak nikoli
zmnit obsah ani pouit primrnho prva, je teba zdraznit, e skutenost, zda se tak
vskutku pijetm Protokolu oobavch irskho lidu tkajcch se Lisabonsk smlouvy
stane, ji nele vjejich rukou anelze dan tvrzen relevantnm zpsobem zaruit. Poa-
davek na klasifikaci Protokolu oobavch irskho lidu tkajcch se Lisabonsk smlouvy
podle l. 10a stavy R je tak ivsouladu sprincipem prvn jistoty, kter pat mezi
podstatn nleitosti kadho demokratickho prvnho sttu.
Vzhledem ktmto argumentm se jev konzistentnm aargumentan logickm p-
stup, kdy Lisabonsk smlouva, kter sama byla vyhodnocena jako mezinrodn smlouva
dle l. 10a stavy R, je nsledn doplovna osamostatn Protokol oobavch irskho
lidu tkajcch se Lisabonsk smlouvy, jen by tak ml bt rovn vyhodnocen jako
mezinrodn smlouva dle l. 10a stavy R.
Ustanoven l. 10a stavy R dle nelze chpat toliko na zklad jazykovho v-
kladu, ale je teba respektovat smysl danho ustanoven atak vy mru stability tch
mezinrodnprvnch zvazk, snimi souvis penesen nkterch pravomoc na me-
zinrodn organizaci nebo instituci. Poadavkem na vysloven souhlasu podle l. 10a
stavy R stavodrce jasn deklaruje vt vhu, kterou tmto mezinrodnm smlou-
vm pikld. Poadavek na souhlas kvalifikovan vtiny vobou komorch Parlamen-
tu vsob nese tak prvek ochrany nzorovch menin.
Prvn zvazn nzor na kvalifikaci mezinrodn smlouvy me dt pouze stavn
soud. Nicmn vzhledem ktomu, e vlda, a mezinrodn smlouvu sjednv, nem
podle souasn prvn pravy aktivn legitimaci kzahjen zen ostavn konformi-
t mezinrodnch smluv, je postup psnj procedurou ivzjmu legitimn procesn
opatrnosti. Ikdy je pravdou, e ppadn nevhodn klasifikace jakkoli mezinrodn
smlouvy podle l. 10a stavy R me bt pedmtem kritiky, nicmn vysloven
souhlasu kratifikaci mezinrodn smlouvy vy tzv. kvalifikovanou stavn vtinou
st me vst kspnmu zpochybnn celho ratifikanho procesu.
Nad rmec toho je teba zohlednit princip procesn ekvivalence, podle nho zmny
mezinrodn smlouvy zsadn podlhaj stejnm procesnm poadavkm jako jej pi-
jet. Souhlas sratifikac Lisabonsk smlouvy byl dn za uritch podmnek, tyto pod-
mnky se mn pipojenm Protokolu oobavch irskho lidu tkajcch se Lisabonsk
smlouvy. Zdvodu prvn jistoty, legitimity rozhodovn astability mezinrodnch z-
vazk esk republiky bylo proto douc, aby byl souhlas kratifikaci vysloven vsou-
ladu sl. 39 odst. 4 stavy R. Vtomto kontextu je teba rovn uvst, e Protokol
je zprocedurlnho hlediska pijmn dnm postupem pro pijmn zmn vsouladu
spravidly Lisabonsk smlouvy.
Pi vkladu prva Evropsk unie nen mon odhldnout tak odjeho mezinro-
dnprvn povahy. Vsouladu slnkem 31 Vdesk mluvy osmluvnm prvu plat,
e mezinrodn smlouva mus bt vykldna vdobr ve, vsouladu sobvyklm v-
znamem, kter je dvn vrazm ve smlouv vjejich celkov souvislosti, arovn

50
spihldnutm kpedmtu aelu smlouvy. Tato zsada byla potvrzena ikonstantn
judikaturou Soudnho dvora EU. Konkrtn lze odkzat na rozsudek ve vci C-199/08
Erhard Eschig proti UNIQA Sachversicherung AG, vnm Soudn dvr judikoval:
[] je teba pipomenout ustlenou judikaturu Soudnho dvora, podle kter je pro
vklad ustanoven prva Spoleenstv teba vzt do vahy nejen jeho znn, aleijeho
kontext acle sledovan prvn pravou, jej je soust.52 Protokol oobavch irskho
lidu tkajcch se Lisabonsk smlouvy tedy bude mt dopad na vklad primrnho pr-
va.53 Jednotliv formulace Protokolu oobavch irskho lidu tkajcch se Lisabonsk
smlouvy jsou smovny ikostatnm lenskm sttm, nejenom ve vztahu kIrsku.
Protokol oobavch irskho lidu tkajcch se Lisabonsk smlouvy m tedy obecnj
povahu ne pouze een obav irskho lidu, anelze proto bez dalho vylouit dopad
na penos pravomoc.54
Vtto problematice se rozchz tak praxe vjednotlivch lenskch sttech Ev-
ropsk unie. Pro lep pehled pikldm tabulku, jak vppad Protokolu oobavch
irskho lidu tkajcch se Lisabonsk smlouvy budou postupovat jednotliv stty.
Zvrem je teba zdraznit, e rozhodnut oklasifikaci pedkldanho Protokolu
oobavch irskho lidu tkajcch se Lisabonsk smlouvy jako mezinrodn smlouvy
podle l. 10a stavy R nen nevznamn, nebo se jm do budoucna vytvoila stavn
praxe, kter me mt znan vznam. Jasn precedent po vstupu Lisabonsk smlouvy
vplatnost dosud vytvoen nebyl, jak dokld nsledujc pehled.

DOSAVADN ZMNY ZAKLDACCH SMLUV EU

OD VSTUPU LISABONSK SMLOUVY VPLATNOST55

1. Protokol, kterm se mn Protokol (. 36) opechodnch ustanove-

nch, pipojen keSmlouv oEvropsk unii, Smlouv ofungovn Evropsk unie
aSmlouv ozaloen Evropskho spoleenstv pro atomovou energii, vsouvislosti
spechodnmi opatenmi tkajcmi se sloen Evropskho parlamentu (tzv. pa-
nlsk protokol zajiujc naven potu poslanc EP)
Vatek zpedkldac zprvy pro jednn vldy knvrhu na sjednn tohoto proto-
kolu:

Protokol pedstavuje mezinrodn smlouvu tzv. prezidentsk kategorie, kter vyaduje ra-
tifikaci prezidentem republiky. Pestoe Protokolem samotnm nedochz kpenosu novch
pravomoc orgn esk republiky na Evropskou unii, mn se jm mezinrodn smlouva,
konkrtn Lisabonsk smlouva,56 kterou byly nkter pravomoci orgn esk republiky na

52 Rozsudek Soudnho dvora ze dne 10. z 2009 ve vci C-199/08, Erhard Eschig proti UNIQA Sachversi-
cherung AG, Sbrka soudnch rozhodnut [2009], s.I-08295, bod 38.
53 Protokol me mt napklad dopad na vklad lnku 352 Smlouvy ofungovn EU.
54 Jen pro ilustraci je vhodn doplnit, e vRakousku ji byl Protokol oobavch irskho lidu tkajcch se
Lisabonsk smlouvy ratifikovn obma komorami rakouskho parlamentu, ato kvalifikovanou vtinou,
kter je rakouskou stavou vyadovna umezinrodnch smluv, ktermi se mn smluvn zklad EU.
55 Svjimkou Smlouvy opistoupen Chorvatska kEU (. vst. L 112, 24.4.2012, s. 10), un nebylo
sporu ohledn jej kvalifikace jako mezinrodn smlouvy dle l. 10a stavy R.
56 Protokolem se pmo mn Protokol (. 36) opechodnch ustanovench, kter byl Lisabonskou smlouvou
pipojen ke Smlouv oEvropsk unii, Smlouv ofungovn Evropsk unie aSmlouv ozaloen Evrop-
skho spoleenstv pro atomovou energii.

51
Tabulka: Postup jednotlivch lenskch stt EU ve vci Protokolu oobavch irskho
lidu tkajcch se Lisabonsk smlouvy
lensk Bude Protokol Jakou vtinou Poznmka
stt schvalovn stej- bude vparla-
nm zpsobem mentu Protokol
jako Lisabonsk schvalovn?
smlouva?
Finsko Ne Prost Lisabonsk smlouva byla schvlena
stavn vtinou.
Irsko Ne Prost Lisabonsk smlouva byla schvlena
vreferendu; pi parlamentnm projed-
nvn nen jin ne prost vtina.
Nmecko Ne Prost Lisabonsk smlouva vyadovala 2/3
vtinu dle l. 79 odst. 2 Zkladnho
zkona.
Nizozemsko Ne Protokol bude schvalovn tichou
procedurou, apriori nevyadujc
hlasovn vParlamentu, na rozdl od
schvalovn Lisabonsk smlouvy.
Polsko Ne Prost Lisabonsk smlouva vyadovala
stavn vtinu.
Slovensko Ne Prost Dle klasifikace Slovensk republiky
se nejedn omezinrodn smlouvu
penejc na EU pravomoci, kter by
vyadovala stavn vtinu.
Slovinsko Ano Prost Integran mezinrodn smlouvy jsou
schvalovny 2/3 vtinou, nicmn
Protokol ani Lisabonsk smlouva
nebyly takto vyhodnoceny.
Spojen Ano Prost Od roku 2011 se ovem na zmny
krlovstv zakldacch smluv EU aplikuj nov
pravidla (European Union Act 2011),
podle nich smlouvy zakldajc penos
pravomoc podlhaj referendu. Lze
si klst otzku, jak by podle tchto
pravidel byla posouzena Lisabon-
sk smlouva. Protokol byl nicmn
vyhodnocen jako smlouva nevyadujc
referendum.
vdsko Ne Prost Lisabonsk smlouva vyadovala
3/4 vtinu.
Maarsko Ano stavn
Rumunsko Ano stavn Procesn ekvivalence Protokol modi-
fikuje zakldac smlouvy.

52
Belgie Ano Prost Nerozliuje mezi jednotlivmi mezi-
nrodnmi smlouvami, m pro n tud
pouze jednu proceduru.
Estonsko Ano Prost Pouze zmny smluv osttnch hrani-
cch vyaduj schvlen kvalifikovanou
parlamentn vtinou.
Itlie Ano Prost Nerozliuje mezi jednotlivmi mezi-
nrodnmi smlouvami, m pro n tud
pouze jednu proceduru.
Kypr Ano Prost Nerozliuje mezi jednotlivmi mezi-
nrodnmi smlouvami, m pro n tud
pouze jednu proceduru.
Litva Ano Prost Pouze zmny smluv osttnch hrani-
cch vyaduj schvlen kvalifikovanou
parlamentn vtinou.
Portugalsko Ano Prost Nerozliuje mezi jednotlivmi mezi-
nrodnmi smlouvami, m pro n tud
pouze jednu proceduru.

Evropskou unii peneseny akter proto byla eskou republikou ratifikovna jako smlouva
podle l. 10a stavnho zkona . 1/1993 Sb., stava esk republiky, ve znn pozdjch
zmn (dle jen stava). Protokolem pedpokldan zmna spov vmodifikaci sloe-
n Evropskho parlamentu sdsledky pro pomr zastoupen oban jednotlivch lenskch
stt, co lze povaovat za zmnu zpsobu vkonu pravomoc penesench na Evropskou
unii. Sohledem na stanovisko ministra apedsedy Legislativn rady vldy byl uinn vldou
zvr, e uveden skutenosti odvoduj stavn-prvn kvalifikaci Protokolu jako mezin-
rodn smlouvy podle l. 10a stavy, kjej ratifikaci je zapoteb souhlasu Parlamentu esk
republiky, nestanov-li stavn zkon, e kratifikaci je teba souhlasu danho vreferendu.
Jeliko stavn zkon neukld vtomto ppad konn referenda, bude Protokol pedloen
kvysloven souhlasu kratifikaci Parlamentu esk republiky, jen dle l. 39 odst. 4 stavy
bude rozhodovat tptinovou vtinou vech poslanc atptinovou vtinou ptomnch
sentor. Po vysloven souhlasu obou komor Parlamentu esk republiky bude Protokol ped-
loen kratifikaci prezidentu republiky.

2. Rozhodnut Evropsk rady, kterm se mn lnek 136Smlouvy ofungovn

Evropsk unie, pokud jde omechanismus stability pro lensk stty, jejich mnou
je euro
Vatek zpedkldac zprvy pro jednn vldy knvrhu na pijet aschvlen to-
hoto rozhodnut:

Pijat Rozhodnut bude vobou komorch Parlamentu projednvno obdobn jako mezin-
rodn smlouva. Rozhodnutm nedochz krozen pravomoci (resp. psobnosti) sven Unii
zakldacmi smlouvami EU. Jak vyplv zve uvedenho, clem zmny l. 136 SFEU je
toliko umonit vznik ESM. Samotn mechanismus vak bude vytvoen mezivldn dohodou
mezi stty eurozny, kterou tyto sjednaj ve vlastn mezinrodn prvn kapacit (nebude

53
 vytven aktem pijmanm institucemi Unie). Vlda nicmn vtomto specifickm ppad
shledv potebu hledat ir politick konsensus, aproto se domnv, e ob komory Parla-
mentu R by mly rozhodovat osouhlasu ke schvlen Rozhodnut prezidentem republiky
tzv. kvalifikovanou vtinou, tj. tptinovou vtinou poslanc atptinovou vtinou p-
tomnch sentor.

Rozhodnut bude nsledn pedloeno prezidentu republiky ke schvlen, kter je

dle ustlen praxe obdobou aktu ratifikace umezinrodnch smluv prezidentskho typu.
Schvlenm Rozhodnut prezidentem republiky budou dokoneny vnitrosttn schvalo-
vac postupy R, oem vlda vyrozum Generlnho tajemnka Rady.

3. Protokol ouplatovn Listiny zkladnch prv EU vR

Vatek zpedkldac zprvy pro jednn vldy knvrhu na sjednn tohoto proto-
kolu:

Protokol pedstavuje mezinrodn smlouvu tzv. prezidentsk kategorie, kjej ratifikaci

prezidentem republiky je vsouladu sl. 49 psm. e) stavnho zkona . 1/1993 Sb., stava
esk republiky, ve znn pozdjch zmn (dle jen stava) nezbytn souhlas obou komor
Parlamentu R. Po jeho podpisu bude proto pedloen Parlamentu R kvysloven souhlasu
kjeho ratifikaci. Po strnce materiln neznamen ratifikace Protokolu (ani in posse) penos
pravomoc orgn R na mezinrodn organizaci ve smyslu l. 10a stavy. Po strnce forml-
n se jedn ozmnu zakldacch smluv. Vposledn fzi bude Protokol pedloen kratifikaci
prezidentu republiky.

Shrnuto, tzv. panlsk protokol onaven potu len Evropskho parlamentu byl
schvalovn kvalifikovanou vtinou zdvodu, e pevldl nzor, e modifikaci sloen
Evropskho parlamentu lze povaovat za zmnu ve zpsobu vkonu pravomoc pene-
sench na Evropskou unii. URozhodnut Evropsk rady ozmn l. 136 SFEU, pokud
jde omechanismus stability pro lensk stty, jejich mnou je euro, byla zdraznna
specifinost ppadu akvalifikovan vtina byla zvolena vzhledem ktomu, e vlda
shledala potebu hledat ir politick konsensus.
Pokud jde oProtokol oobavch irskho lidu tkajcch se Lisabonsk smlouvy,
vlda R se piklonila usnesenm ze dne 10. dubna 2013 . 243 kpojet procesn ekvi-
valence vppad jakchkoliv zmn primrnho prva, jinak eeno uvech zmn zakl-
dacch smluv by se vbudoucnosti mlo postupovat vreimu l. 10a stavy R.57 By
pi tomto rozhodovn pevilo formln kritrium aopatrnost, nelze vdnm ppad
zpochybnit, e tento precedent povede ke zven prvn jistoty nejenom pro vldu, jak
klasifikovat mezinrodn smlouvy mnc primrn prvo, ale ipro Parlament, nebo
dojde keliminaci rizika rozdlnho postupu pi vysloven souhlasu sratifikac mezin-

57 Usnesen vldy ze dne 10. dubna 2013 . 243: Vlda souhlas sstavnprvn kvalifikac Protokolu
oobavch irskho lidu tkajcch se Lisabonsk smlouvy (dle jen ,Protokol) jako mezinrodn smlou-
vy tzv.prezidentsk kategorie podle l. 10a stavnho zkona . 1/1993 Sb., stava esk republiky, ve
znn pozdjch zmn adoplnn (dle jen ,stava), jej schvlen vobou komorch Parlamentu esk
republiky pedpokld souhlas sratifikac tptinovou vtinou vech poslanc atptinovou vtinou
ptomnch sentor podle l.39 odst. 4 stavy.

54
rodn smlouvy vjednotlivch komorch Parlamentu. Zda to bylo sprvn rozhodnut,
uke teprve budoucnost.

VI. ZVR INTEGRAN MEZINRODN SMLOUVY

ASUVERENITA

Clem tohoto pspvku bylo poukzat na nkter zapomenut skutenosti

tkajc se vzniku apprav euronovely stavy R. Nkter ztchto problm petr-
vvaj do dnen doby, nkter stavn problmy spojen spostavenm mezinrodnch
smluv veskm prvnm du se novelou stavy R . 395/2001 Sb. podailo odstranit.
Mezinrodn smlouvy se stvaj soust eskho prvnho du, jsou-li kumulativn
splnny tyi zkladn podmnky stanoven vhypotze l. 10 stavy R, konkrtn
semusjednat omezinrodn smlouvy, kjejich ratifikaci dal souhlas Parlament, prezi-
dent je poslze ratifikoval, staly se pro eskou republiku zvaznmi abyly vyhleny
zpsobem, kterstanov zkon.58
Ustanoven lnku 10a bylo do stavy R zapracovno tak euronovelou stavy
R, nicmn pojem euronovela nen pesn oznaen, jeliko novelizace stavy R
ve svtle pistoupen kEU obsahuje obecn principy tkajc sepistupovn kzvaz-
km esk republiky.59 Vsouladu sl. 10a odst. 1 stavy R mohou bt nkter
pravomoci orgn esk republiky peneseny na mezinrodn organizaci nebo insti-
tuci. Peneseny tedy nemohou bt pravomoci vechny, nbr jen pravomoci nkter.60
Kpovaze penesen pravomoc stavn soud R uvd, e je prv podstatou penosu
pravomoc orgn esk republiky to, enamsto Parlamentu (ale idalch orgn
esk republiky) tyto pravomoci vykonv mezinrodn organizace, na kterou tyto pra-
vomoci byly peneseny.61
Penesen nkterch pravomoc na mezinrodn organizace nebo instituce pin
otzky tkajc se monho omezen sttn suverenity. Vtto souvislosti lze odkzat na
nlezy stavnho soudu R, konkrtn nlez Pl. S 29/09, podle kterho suverenita
sttu nen vmodernm demokratickm prvnm stt elem sama osob, tedy izo-
lovan, nbr je prostedkem knaplovn zkladnch hodnot, na kterch konstrukce
demokratickho prvnho sttu stoj adle penesen uritch kompetenc sttu, kter
vyvr ze svobodn vle suverna abude nadle vykonvno za jeho asti pedem
dohodnutm, kontrolovanm zpsobem, nen pojmovm oslabenm svrchovanosti, ale
me naopak ve svch dsledcch znamenat jejposlen ve spolenm postupu integro-
vanho celku.62
Jak vak souasn konstatoval stavn soud vnlezu Pl. S 19/08, zstavn-
prvnch mez penosu pravomoc obsaench vlnku 10a stavy vak dle vyplv
58 MLSNA, P. KNNEK, J.: Mezinrodn smlouvy veskm prvu. Praha: Linde, 2009, s. 180.
59 Ktomu ble: EJVL, M. akol.: Aplikace prva EU vesk republice Vybran problmy. Praha: stav
sttu aprva AV R, 2009, s. 67.
60 Ktomu t nlez Pl. S 19/08, body 97, 109.
61 Nlez Pl. S 29/09, bod 136.
62 Nlez Pl. S 29/09, bod 147; t nlez Pl. S 19/08, bod 100: Monost utvoit takovou svobodnou vli
sttu kopakovan prav urit kompetence tak nen projevem nedostatenosti suverna, nbr jeho pln
svrchovanosti.

55
poteba zetelnj ohranienosti (atedy iuritosti arozpoznatelnosti) penesench
pravomoc, spolu sdostatenou kontrolou, kterou nad penenm pravomoc me
eskrepublika jako svrchovan stt vykonvat.63 Zmnn poteba zeteln ohra-
nienosti penesench pravomoc vak neznamen, e by tyto pravomoci musely bt
definovny detailnm zpsobem. lnek 10a stavy R by neml bt omezovn jen na
novou smluvn delegaci, alenajakkoliv zmny komplexnch podmnek tto delegace.64
Pi posuzovn, zda dochz kpenosu pravomoc na mezinrodn organizaci nebo in-
stituci vsouladu slnkem10astavy R, je souasn nutno pihlet nejen kpovaze
aobsahu tchto pravomoc, ale ike zpsobu, jakm jsou tyto pravomoci mezinrodn
organizac vykonvny.65 Pitom souasn plat, e vet pravomoc, kter jsou me-
zinrodn smlouvou peneseny na mezinrodn organizaci nebo instituci, nemus bt
taxativn nebo vslovn.
stava R nepedpokld automatick vypsn referenda kratifikaci integran me-
zinrodn smlouvy.66 Tento vklad potvrdil istavn soud, kdy konstatoval, e pro
proces ratifikace mezinrodnch smluv podle l. 10a stavy nebyl pijat obecn stavn
zkon avolba (referendem nebo souhlasem obou komor Parlamentu) je nadle pro
vechny budouc ppady vrukch zkonodrnho sboru.67 Vsouladu sl.39odst. 4
stavy R potom plat, e kpijet stavnho zkona asouhlasu kratifikaci mezin-
rodn smlouvy uveden vl. 10a odst. 1 stavy R je teba souhlasu tptinov vt-
iny vech poslanc atptinov vtiny ptomnch sentor. stavnm zkonem je
mon vyadovat namsto souhlasu kratifikaci danho Parlamentem R souhlas dan
vreferendu.68 Je tedy na vli zkonodrce, jakm zpsobem probhne ppadn pro-
ces ratifikace mezinrodn smlouvy na vnitrosttn rovni. Jak vak ukazuje dosavadn
praxe, dvodem pro volbu ratifikan procedury nemus bt pouze formln posouzen
obsahu mezinrodn smlouvy, ale ipoteba nalzt ir politick konsensus. Je tedy teba
odliovat proces ratifikace ve smyslu mezinrodnho prva69 od vnitrosttn ratifikace,
kter je podmnkou pro to, aby semezinrodn smlouva stala soust eskho prvnho
du. Povinnost sttu bt vzn mezinrodn smlouvou aplnit ji vdobr ve70 je vz-
na a na vstup mezinrodn smlouvy vplatnost, tedy nikoliv na jej podpis. Vsouladu
slnkem 18 Vdesk mluvy vak plat, e pokud stt smlouvu podepsal, je povinen
se ped vstupem smlouvy vplatnost zdret jednn, kterm by mohl mait pedmt
ael mezinrodn smlouvy.
Stvajc znn stavy R tkajc se mezinrodnch smluv pijat euronovelou
stavy R bylo jist vraznm posunem, nicmn dodnes petrvvaj problematick

63 Nlez Pl. S 19/08, bod 134.

64 KYSELA, J.: Mezinrodn smlouvy podle l. 10a stavy po lisabonskm nlezu stavnho soudu.
InGERLOCH, A. WINTR, J. (eds.): Lisabonsk smlouva astavn podek R. Plze: Ale enk,
2009, s. 52.
65 Viz nlez stavnho soudu R, Pl. S 29/09: Zhlediska stavnho podku esk republiky avrmci
nho zejmna se zetelem na materiln ohnisko stavy je vznamn nikoli toliko vlastn text aobsah
Lisabonsk smlouvy, nbr ijej budouc konkrtn aplikace.
66 KLMA, K. akol.: Koment kstav aListin. Plze: Ale enk, 2005, s. 108.
67 Pl. S 29/09, bod 104; Pl. S 19/08, bod 212.
68 KLMA, K. akol.: Koment kstav aListin. Plze: Ale enk, 2005, s. 108.
69 Ktomu viz l. 2 odst.1 psm. b) Vdesk mluvy, dle kterho je ratifikace definovna jako mezinrodn
kon, jm stt projevuje na mezinrodnm poli svj souhlas stm, e bude vzn mezinrodn smlouvou.
70 Jedn se ozsadu pacta sunt servanda zakotvenou vlnku 26 Vdesk mluvy.

56
body, jako je napklad postup pi klasifikaci integranch mezinrodnch smluv podle
l. 10a stavy R nebo mezinrodnch smluv olidskch prvech azkladnch svobo-
dch. Zejmna prvn problm je een vase avdohledn dob se jm bude zabvat
Parlament R, jak jsem nastnil vtomto lnku. Problm integranch mezinrodnch
smluv je neodmysliteln spojen isproblmem definice suverenity sttu vpozdn mo-
dern dob apostojem modernho sttu ksuverenit jako defininmu znaku sttu. Pro-
blm spojench smezinrodnmi smlouvami podle l. 10a stavy R je cel ada,
aproto ns vbudoucnosti ek een idalch otzek, kterm se tento lnek nevnuje.

PREPARATION, FORMATION AND PROBLEMS ASSOCIATED

WITH THE EURO-AMENDMENT OF THE CONSTITUTION
OF THE CZECH REPUBLIC

Summary

This article is dedicated to the problems of preparation and formation of the amendment of
the Constitution of the Czech Republic No. 395/2001 Sb. (Coll.), which is branded aeuro-amendment
of the Constitution of the CR. Essence of this amendment of the Constitution of the CR was comprehensive
embedding and position of international treaties in the Czech legal system. One particular category of
international treaties on human rights and fundamental freedoms was abolished and new unified conditions
were created, by meeting of which an international treaty becomes apart of the legal system with application
priority before alaw. Main focus of this article are the problems of international treaties on integration by the
article 10a of the Constitution of the CR, through the power of which some of the authority of the bodies of
the CR are transferred to an international organization or institution. International treaties on integration are
very difficult to classify. The key question is, when the transfer of authority to an international organization
occurs and whether aconstitution maker is able to identify this moment at all. The problem of interpretation
of international treaties by the article 10a of the Constitution of the CR consists of aquestion whether, during
their ratification, one should follow apurely formal procedure in accordance with the principle of procedural
equivalence, or whether one should judge each particular international treaty, albeit mostly only on purely
hypothetical level, to find out whether it constitutes atransfer of authority or achange of conditions for
execution of authority, which the Czech Republic already has transferred to an international organization.
The article also presents acomparative overview on what way the international treaties on integration are
adopted in individual member states of the European Union. As an addition, this article also deals with the
ruling of the Constitutional Court No. 403/2002 Sb. (Coll.), by which the Constitutional court extended
interpretation of constitutional order on international treaties on human rights and fundamental freedom.
The Constitutional Court has been using this category of international treaties as areference criterion for
judgement on constitutionality of laws and legal provisions till present. More detailed analysis of international
treaties on integration also raises issue of definition of sovereignty of amodern state and its changes within
integrating Europe. On the margins, this article also brings judicature of the Constitutional Court regarding
position and judgement on the Lisbon treaty.

Key words: International treaties by the article No. 10a of the Constitution of the Czech Republic, international
treaties on human rights and fundamental freedoms, European Union, classification of international treaties
according to the Constitution of the Czech Republic, formation and preparation of the amendment of the
Constitution No.395/2001Sb.(Coll.)

Klov slova: mezinrodn smlouvy podle l. 10a stavy R, mezinrodn smlouvy olidskch prvech
azkladnch svobodch, Evropsk unie, klasifikace mezinrodnch smluv podle stavy R, vznik apprava
novely stavy . 395/2001 Sb.

57
2013 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 5972

POTEBUJE STAVA ESK REPUBLIKY

DAL EURONOVELU?
JI GEORGIEV

I.

Povaha Evropsk unie jakoto zkho spoleenstv stt,1 kter svm

mezinrodnsmluvnm zkladem neumouje zaazen pod charakteristiku federlnho
tvaru, avak souasn vduchu principu supranacionality pekroilo horizont bn
mezinrodn organizace, as od asu dv podnt kvahm, zda nen na ase zvit
revizi souasnch evropskch ustanoven stavy R. Pipomeme, e potebn z-
klad pro lenstv esk republiky vEvropsk unii poloila tzv. euronovela stavy ji
ped vce ne deseti lety.2 Od t doby nejenom, e dolo ksamotnmu pistoupen esk
republiky do rmce zmnnho integranho uskupen, ale byla tak po nespnm
pokusu se Smlouvou ostav pro Evropu pijata revize stvajcch zakldacch smluv
vpodob Lisabonsk smlouvy.
Zkuenost lenskho sttu sfungovnm rozhodovacch mechanism inov nastave-
n konfigurace institucionlnho soukol Unie pedstavuj jist faktory ospravedlujc
diskusi omon zmn evropskch ustanoven stavy R. Takovto revize by vak
patrn byla nejen dsledkem reflexe vvoje na unijn rovni, ale tak by zohlednila judi-
katuru stavnho soudu R, jeho rozhodnut ve vci cukernch kvt, eurozatykae i
Lisabonsk smlouvy dld cestu pesnjmu vymezen vztahu mezi nrodnm prvnm
dem (resp. stavnm podkem) aunijnm prvem.

II.

Zhlediska prvn zmiovanho kritria, tedy zmn smluvnho zkladu Spo-

leenstv, nelze nicmn vsouasn dob jakoukoli poptvku po reformulaci ustanoven
stavy R vysledovat. Prvnm dvodem me bt pomrn obecn formulace pslu-

1 Nmeck Spolkov stavn soud pouv konsekventn pojem Staatenverbund odliujc charakter Ev-
ropsk unie od pouhho spolku stt (Staatenbund), ani by souasn spoleenstv perostlo do podoby
spolkovho sttu (Bundesstaat). Ktomuto dle rozhodnut BVerfGE 89,155 ve vci Maastricht.
2 stavn zkon . 395/2001 Sb. ze dne 18. jna 2001. Srovnn esk pravy sdalmi novmi lenskmi
stty pin MLSNA, P.: Reflexe komunitrnho prva vstavch stedoevropskch stt. asopis pro
prvn vdu apraxi, 2008, . 1, s. 2230.

59
nch ustanoven stavy. Dalm dvodem je ale patrn tak skutenost, e Lisabon-
sk smlouva ve svm dsledku ave svm faktickm psoben neznamenala zhlediska
stavnho prva lenskch stt zsadn posun smrem kfederlnmu sttnmu tvaru.
Polisabonsk vvoj navc vkontextu hospodsk krize podtrhl problematinost tako-
vto predikce.
Revize primrnho prva je ostatn natolik obtnm krokem, e svjimkou n-
kolika dlch zmn, zsti realizovanch cestou tzv. zjednoduen zmny smluv, se
vppad skuten podstatnch promn evropsk integrace vposlednm obdob spe
setkvme spostupem sjednvn mezinrodnch smluv mimo rmec primrnho prva
Unie. Jak Smlouva ozzen Evropskho mechanismu stability (dle Smlouva oESM),
tak Smlouva ostabilit, koordinaci asprv vhospodsk amnov unii (dle Fiskl-
n pakt) byly sjednny coby samostatn instrumenty vmezinrodnsmluvn kapacit
lenskch stt,3 ato vpodob, kter podle nkterch nzor dokonce mohla vyvolat
pochybnosti nad souladem tchto krok splatnm primrnm prvem, skterouto po-
chybnost se vrozsahu danm pedbnou otzkou musel vyrovnat iSoudn dvr EU.4
Ve Spolkov republice Nmecko pak vyvolalo pozornost zen, vnm se Spolkov
stavn soud (sobdobnm vsledkem jako Soudn dvr EU) zabval otzkou, zda jsou
dan smlouvy sluiteln se Zkladnm zkonem.5 Za tto situace, kdy se vdsledku
oiven mezivldn metody rozhodovn mimo rmec evropskho prva naopak sp-
e hovo onvratu lenskch stt vroli vdch aktr integranho procesu,6 pak
poteba revize stavnprvnho zkladu potebnho pro plnohodnotnou ast esk
republiky na unijnm integranm projektu ze zornho hlu pohledu danho souasnou
podobou zakldacch smluv Unie nen otzkou dne.

3 Ztohoto dvodu ponechvme stranou problematiku tzv. finann stavy, jej pijet vR, kter navc
nen smluvn stranou Fisklnho paktu, nen bezprostedn spojeno sezvazky ztto smlouvy.
4 Srov. rozhodnut ve vci Pringle (C-370/12) z27. listopadu 2012, vnm Soudn dvr EU konstatoval, e
lnek 4 odst.3 SEU, lnek 13 SEU, l.2 odst.3 SFEU, l.3 odst.1 psm. c) aodst.2 SFEU, lnky 119
SFEU a 123 SFEU, lnky 125SFEU a 127 SFEU ani obecn zsada inn soudn ochrany nebrn
tomu, aby mezi sebou lensk stty, jejich mnou je euro, uzavely takovou smlouvu, jako je Smlouva
ozzen Evropskho mechanismu stability mezi Belgickm krlovstvm, Spolkovou republikou Nmecko,
Estonskou republikou, Irskem, eckou republikou, panlskm krlovstvm, Francouzskou republikou,
Italskou republikou, Kyperskou republikou, Lucemburskm velkovvodstvm, Maltou, Nizozemskm kr-
lovstvm, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou
aFinskou republikou, uzaven vBruselu dne 2.nora 2012, ani ratifikaci tto smlouvy tmito lenskmi
stty.
5 Rozhodnut Spolkovho stavnho soudu z12. z 2012 (2 BvR 1390/12) potvrdilo, e rmec finannch
zvazk ze Smlouvy oESM nelze ve vztahu kSRN pekroit bez svolen nmeck strany. Souasn pod-
trhlo vznam informan povinnosti vldy vi Spolkovmu snmu aSpolkov rad.
6 Ktomuto fenomnu nap. BELLING, V.: Finann krize anvrat suverna: Nkolik mylenek ke stto-
prvnmu kontextu Fisklnho paktu. AUC Iuridica, 2012, . 1, s. 721. Jist zajmav hodnocen pozice
esk republiky aSpojenho krlovstv, kter se kFisklnmu paktu zatm nepipojily (tato opce nicmn
zstv dle l. 15 Fisklnho paktu otevena), podv Frank Schorkopf, kdy vdanm kontextu oznauje
ob zem za kerneuropische Mitgliedstaaten mit einem selbstbewussten Eigensinn fr politische Frei-
heit. Souasn tvrd, e britsk odpor ke zmn smluv nebyl dostatenm dvodem, pro nerespektovat
odlin mnn avydat se cestou mezivldnho een mimo smlouvy. Dle SCHORKOPF, F.: Europas
politische Verfasstheit im Lichte des Fiskalvertrages. Zeitschrift fr Staats- und Europawissenschaften,
2012, No. 1, s. 129, zde s. 20.

60
 III.

Pokud bychom za bernou minci tchto vah ovem vzali judikaturu stav-
nho soudu R, kter vkontextu konkrtnch podn formuluje doktrinln vztah stav-
nho podku esk republiky aevropskho prva, ato jak sekundrnho, tak primrn-
ho, nelze jistou oprvnnost vah opoteb zmn vstavnm textu pauln odmtnout.
Nen jist smyslem tohoto pojednn detailn rozebrat jednotliv evropsk nlezy
stavnho soudu R.7 Pesto vak vdan souvislosti stoj za zmnku, e stavn soud
R vpodstatnch rysech postupn pijal za sv nkter postoje Spolkovho stavnho
soudu8 ve vztahu kevropskmu prvu ajeho psoben vnrodnm prvnm du stm,
e je pochopiteln pizpsobil esk stavn realit pi vdom skutenosti, e vztah
nrodnho amezinrodnho prva nem, na rozdl od Spolkov republiky Nmecko,
vesk republice dualistickou povahu.
Toto pibliovn bylo ovem postupn. Vrozhodnut kcukernm kvtm stavn
soud konstatoval, e komunitrn prvo vsouasnosti prozauje do stavnho podku
esk republiky9 aponkud nepesn uvedl, e pistoupenm kEvropsk unii esk
republika penesla st sv svrchovanosti na tuto mezinrodn organizaci. Jet v-
raznji otevel dvee psoben evropskho prva vstavnm podku esk republiky
piklonnm se ktezi, e lnek 10a (nikoli lnek 10) stavy R otevr vnitrosttn
prvn d pro psoben komunitrnho prva vetn pravidel tkajcch se jeho ink
uvnit prvnho du R.10 Jak pomrn vstin konstatuje Ji Zemnek, nevypo-
dal se nicmn stavn soud ve svm obiter dictum sprotiargumenty vdnm ppad
dostaten, kdy se nezabval ani otzkou vzjemnho vztahu obou ustanoven (l. 10a
jako lex specialis kl. 10?).11 Dalekoshl inky, kter by takovto konstatovn
vdob intensifikace psoben evropskho prva ajeho rostoucho objemu mohlo mt
vetn poven pravidel evropskho prva na rove stavnch norem si nicmn
soud uvdomil adan zvan dsledky vtomto adalch svch rozhodnutch nepi-
pustil.
Ji vrozhodnut kcukernm kvtm toti stavn soud odmtl doktrnu absolutn
pednosti evropskho prva apotvrdil postaven esk republiky coby originlnho
nositele suverenity, kter podmnn propjuje nkter vsostn prva kjejich
spolenmu vkonu na unijn rovni. Tmto rozhodnutm souasn soud poskytl jist
vodtko pro posuzovn unijnho sekundrnho prva ppadn dalch akt odvoze-

7 Pehled tchto rozhodnut podv publikace Naddy IKOV: Evropsk aesk prvo, jejich vzjemn
pomr vjudikatue stavnho soudu. Praha: Linde, 2010.
8 Ktomuto podrobnji pspvky ve sbornku KUST, J. (ed.): Evropsk inspirace zKarlsruhe. Praha: OEZ,
2009.
9 Pl. S 50/04 z8. bezna 2006.
10 Danou tezi hjili KHN, Z. KYSELA, J.: Na zklad eho bude psobit komunitrn prvo veskm
prvnm du? Prvn rozhledy, 2004, . 1, s. 2327, resp. KHN, Z.: Jet jednou kstavnmu zkladu
psoben komunitrnho prva veskm prvnm du. Prvn rozhledy, 2004, . 10, s. 395397. Opa-
n stanovisko konzistentn hjil Ji MALENOVSK: Mezinrodn smlouvy podle l. 10a stavy R.
Prvnk, 2003, . 9, s. 841849; i Ve vci stavnho zkladu psoben komunitrnho prva uvnit R
nebylo eeno posledn slovo. Prvn rozhledy, 2004, . 6, s. 227229. Podrobn se tto debat amonm
dsledkm zvolenho een tak vnuje monografie BOBEK, M. BZA, P. KOMREK, J.: Vnitro-
sttn aplikace prva Evropsk unie. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 436nn.
11 ZEMNEK, J.: Oteven stavnho podku komunitrnmu prvu potvrzeno, nikoli vak nekontrolova-
teln. Jurisprudence, 2006, . 5, s. 4751, zde s. 50.

61
nch zautority prva primrnho. Vkon propjench pravomoc mus bt sluiteln
suchovnm zklad sttn suverenity anesm ohroovat samotnou podstatu ma-
terilnho prvnho sttu. Implicitn se stavn soud souasn pihlsil kdoktrn
Solange II.
Zsadn vznam vak mlo irozhodnut tkajc se evropskho zatkacho rozkazu.
Vnm soud jednak dovodil povinnost eurokonformnho vkladu nrodnch prvnch
pedpis tak, aby je-li takovto vklad mon nedolo ke kolizi prvnch d.
Zrove vnvaznosti na pochybnosti, kter by mohly vzniknout vdsledku diskuse
probhajc nad psobenm evropskho prva vnrodnm prvnm du, zaujal takov
stanovisko, znho lze vrozsahu penesench pravomoc dovodit pednost evropskch
norem ped zkonem, atedy zaloen pravomoc unijnch orgn pslunou mezin-
rodn smlouvou, nikoli vak usuzovat, e penesenm pravomoc dochz samo osob
kpekonn kolidujcch ustanoven stavnho podku.12
Takovto zvr, kter by bylo mono formulovat vnvaznosti na poadavek kvali-
fikovan (stavn vtiny) potebn kpijet zmn primrnho prva, by znamenal, e
vechna (asto velmi technick) ustanoven zakldacch smluv maj po formln strnce
kvalitu stavnch norem. Navc by po obsahov strnce vppad redukce referen-
nho hlediska na tzv. materiln jdro stavy ztrcel pezkum souladu mezinrodnch
smluv sstavnm podkem smysl, mlo-li by bt vsledkem takovho pezkumu zho-
jen zjitnho rozporu vsouladu sl. 89 odst. 3 stavy R. stavn soud tedy logicky
dovodil pravomoc stavodrce, aby vppad chystanho achtnho pijet zvazku
pmo kolidujcho snormou stavnho podku dolo ke zhojen takovho nedostatku
reviz stavnho textu (srov. body 78 a82 odvodnn pedmtnho nlezu).13
Vrozhodnut kevropskmu zatkacmu rozkazu stavn soud sice (na rozdl od
nmeckho14 i polskho stavnho soudu15) nezruil implementan normu auped-
nostnil eurokonformn vklad ustanoven Listiny zkladnch prv asvobod ped poa-
davkem na explicitn zmnu jejho lnku 14 odst. 4, nicmn na druh stran potvrdil,
e sttn suverenita trv ivEU. Odmtl tak doktrnu absolutn pednosti evrop-
skho prva (by zde podle nzoru disentujc soudkyn Eliky Wagnerov souasn
dostaten nezohlednil skutenost, e implementovan rmcov rozhodnut je aktem
tetho pile evropskho prva, kde ipes zvazek loajln spoluprce lenskch stt
zstv zachovna jejich pravomoc).
Podle Ulricha Hufelda zheidelbersk university tak bylo mono ji po ve zmn-
nch nlezech stavnho soudu konstatovat, e vhrada sttn suverenity m ve vztahu
kevropskmu prvu veskch pomrech ti zkladn komponenty: vhradu hierarchie
(mezinrodn smlouva m pednost ped zkonem, nikoli ped stavou), vhradu kvan-
tity (penst lze jen nkter pravomoci orgn R) avhradu pezkumu (stavn soud
pezkoumv, zda akt unijnho prva nen vydn ultra vires, vzloze si pak ponechv
12 Srov. vak kritiku tohoto pstupu vpspvcch J. KYSELY aR. KRLE ve sbornku GERLOCH, A.
WINTR, J. (eds.): Lisabonsk smlouva astavn podek R. Plze: Vydavatelstv anakladatelstv Ale
enk, 2009.
13 Dle srov. argumentaci vPl. S 66/04 z3. kvtna 2006, kde stavn soud piznv, e cestou pm nove-
lizace stavnho textu se vsouvislosti spijetm evropskho zatkacho rozkazu vydala Francie, Lotysko
i Slovinsko.
14 Rozhodnut Spolkovho stavnho soudu BVerfGE 113, 273 z18. ervence 2005.
15 Rozhodnut polskho stavnho tribunlu P 1/05 z27. dubna 2005.

62
vduchu doktrny Solange IaII rezervn pravomoc posouzen ochrany zkladnch prv
zhlediska standardu, kter je obanm zaruen vstavnm podku R).16
Nkter stle oteven otzky nsledn zodpovdl i vyjasnil stavn soud R
vesvm lisabonskm nlezu. Jednak potvrdil vhradu hierarchie tm, e referennm
hlediskem pezkumu uinil stavn podek jako celek, nikoli pouze tzv. materiln
jdro stavy,17 jeho vyjden vplatnm stavnm prvu esk republiky pece je-
nom zstv ivporovnn stzv. klauzul vnosti nmeckho Zkladnho zkona ve
stnu doktrinln interpretace vznamu lnku 9 odst. 2 stavy R. Dle stavn soud
pi tto pleitosti explicitn potvrdil vhradu pezkumu vduchu doktrny Maastricht
aSolange, piem si neuzavel dvee pro pezkum zpsobu interpretace ustanoven Li-
sabonsk smlouvy vbudoucnosti. Na druh stran na rozdl od Spolkovho stavnho
soudu vjeho lisabonskm nlezu18 nevyhovl poadavku na bli uren materilnch
hranic penosu pravomoc (vhrada kvantity) ani nestanovil procesn podmnky vyuit
tzv. evolutivnch klauzul, kter by bez pijet navazujcch ustanoven nemohly bt
vyuity bez pochybnost ozachovn kompetenn kompetence esk republiky, resp.
pekroen rmce danho monostmi penosu pravomoc dle lnku 10a stavy esk
republiky.19
Druh ze zmnnch nedostatk byl nicmn aktto zleitosti se vdalm
textu vrtme zhojen aktivitou parlamentnch komor, zvlt Sentu, zjeho podntu
byla vsouvislosti sratifikac Lisabonsk smlouvy schvlena izmna jednacho du
obou parlamentnch komor. Tato novela mj. do prvnho du esk republiky zavedla
institut tzv. vzanho mandtu, i lpe eeno kompenzan klauzule, je vsouvislosti
svraznm rozenm tzv. evolutivnch ustanoven vLisabonsk smlouv podmni-
la budouc zmny odehrvajc se na hranici kompetennho rmce Unie pedchozm
souhlasem obou parlamentnch komor. Tm byl kompenzovn souvisejc bytek mezi-
nrodnsmluvn kapacity eskho zkonodrnho sboru dan absenc ratifikace zmny
smlouvy, kn by jinak muselo dojt.20
Zdalch rozhodnut stavnho soudu je teba vkontextu danho pojednn pipo-
menout tak nlez stavnho soudu ve vci tzv. esko-slovenskch dchod, vnm
stavn soud vpraxi uplatnil maastrichtskou doktrnu Spolkovho stavnho soudu
ovyboujcm prvnm aktu azruil pedchzejc rozhodnut vnitrosttnch soud
vdan vci.21 Dle stavnho soudu nelze ne vsouvislosti sdopady rozsudku ESD ze
dne 22. ervna 2011 . C-399/09 na obdobn ppady konstatovat, e vjeho ppad
dolo kexcesu unijnho orgnu, ksituaci, vn akt orgnu Evropsk unie vyboil zpra-

16 HUFELD, U.: Staatliches Europaverfassungsrecht in Tschechien. Die Grundlagen und der Richterspruch
zum Europischen Haftbefehl. Jahrbuch fr Ostrecht, 2007, Vol. 48, s. 263278, veskm pekladu Jana
Grince publikovno vasopise pro prvn vdu apraxi 4/2008.
17 Srov. bod 84 a85 lisabonskho nlezu (Pl. S 19/08 z26. listopadu 2008).
18 Body 252260 lisabonskho nlezu Spolkovho stavnho soudu z30. ervna 2009 (2 BvE 2/08).
19 Srov. body 153 a165167 rozhodnut Pl. S 19/08.
20 Tato zmna jednacch d obou komor byla pijata jako zkon . 162/2009 Sb. ze dne 6. kvtna 2009.
Kpojmu kompenzan klauzule dle KYSELA, J.: Lisabonsk novely jednacch d obou komor Parla-
mentu R. In ZEMNEK, J. (ed.): The Effect of the Treaty of Lisabon upon the Czech Legal Order. Praha:
MUP, 2009, s. 5068, zde s. 65.
21 Rozhodnut Pl. S 5/12 z31.1.2012.

63
vomoc, kter esk republika podle l. 10a stavy na Evropskou unii penesla.22
Jakkoli kritika Jana Komrka na adresu rozhodnut stavnho soudu vdan vci byla
jist pemrtn,23 skutenost zstv, e nlez stavnho soudu reagujc na kauzu
Landtov probhajc ped Soudnm dvorem EU nebyl pijat jednoznan, co ostatn
nen nijak pekvapiv. Na rozdl od zruen implementan normy, tedy aktu odehr-
vajcho se na domcm poli ve vztahu kvnitrosttnmu pedpisu, co nen jev zcela
neobvykl,24 zde stavn soud zashl do rmce jinho (unijnho) prvnho du, do-
pustil se tedy pesahu, kter bv obas vodborn literatue konstatovn vppad
vkladu obecnch zsad prvnch Soudnm dvorem EU ve vztahu knrodnm prvnm
pedpism,25 nen vak doloen uvrcholnch nrodnch soudnch instituc ve vztahu
kprvu evropskmu. Stejn tak, jako bylo kritizovno rozhodnut stavnho soudu R
ve vci esko-slovenskch dchod, by mohlo bt zopanho hlu pohledu pedmtem
kritiky rozhodnut Spolkovho stavnho soudu ve vci Honeywell, vnm naopak n-
meck stavn soud ipes nikoli marginln odborn stanoviska ve prospch takovhoto
pstupu26 maastrichtskou doktrnu na rozhodnut Soudnho dvora EU vkauze Mangold
neaplikoval anaopak si stanovil nov podmnky, kter jej vyuit vbudoucnosti ztu-
j.27 Vtka, e se stavn soud R nepokusil najt kompromisn een anepostupoval
jakousi kooperativn cestou dialogu se Soudnm dvorem EU, se nm zd lich, jeliko
soudn orgn nen tlesem, jeho kolem by bylo hledn (politickho) kompromisu.
Takovto loha nle exekutiv i zkonodrnmu sboru, kter jsou skuten schopny
vdan kauze najt een uspokojujc poadavky obou soudnch instituc (stavnho
soudu iSoudnho dvora EU) apochopiteln t osob oprvnnch ve vci samotn.28
Jednm zaspekt kauzy tzv. esko-slovenskch dchod pitom byla iproblematika
poloen pedbn otzky Soudnmu dvoru EU dle l. 267 Smlouvy ofungovn EU,
tedy varianta, kdy by stavn soud ped vynesenm rozhodnut takto zvanho dopadu
poloil vzen opedbn otzce dotaz, kter by umonil Soudnmu dvoru specifiko-

22 Jeliko se jednalo oprvn ppad uplatnn doktrny ovyboujcm prvnm aktu vpraxi, vzbudilo roz-
hodnut stavnho soudu pozornost iza hranicemi esk republiky dle koment Roberta ZBRALA
vCommon Market Law Review, 2012, No. 4, s. 14751492.
23 Srov. Komrkv pspvek Playing With Matches: The Czech Constitutional CourtsUltra Vires Revolu-
tion, publikovan na webu Verfassungsblog vnoru 2012.
24 Pipomeme ji citovan rozhodnut polskho stavnho tribunlu anmeckho Spolkovho stavnho
soudu kevropskmu zatkacmu rozkazu nebo rozhodnut, jimi nejen esk (Pl. S 24/10 z22. bezna
2011) arumunsk stavn soud, ale tak nmeck Spolkov stavn soud (1 BvR 256/08 z2. bezna 2010)
zruily zhlediska poadavk domcho stavnho podku vadnou implementaci smrnice ouchovv-
n daj vtelekomunikanm styku 2006/24/ES. Pinejmenm vrumunskm ppad se lze domnvat,
e byly zpochybnny nejenom aspekty spojen simplementan normou, ale pmo zvazek vyplvajc
zunijnho prva. Dle srov. DURICA, J.: Directive on the Retention of Data on Electronic Communication
in the Rulings of the Constitutional Courts of EU Member States and Efforts for its Renewed Implemen-
tation. The Lawyer Quarterly, 2013, No. 2, s. 143158.
25 Naposledy vak srov. t kontroverzi nad vkladem pojmu oblast psobnosti uListiny zkladnch prv
EU vrozhodnut Soudnho dvora EU ve vci Akerberg Fransson (C-617/10) z26. nora 2013.
26 Ktakovmuto postupu se klonil mj. prof. Rudolf STREINZ coby spoluautor publikace Mangold als
ausbrechender Rechtsakt. Mnchen: Sellier, 2009.
27 Rozhodnut Spolkovho stavnho soudu 2 BvR 2661/06 z6. ervence 2010. Dle koment PAYAN-
DEH, M.: Constitutional review of EU law after Honeywell: Contextualizing the Relationship between
the German Constitutional Court and the EU Court of Justice. Common Market Law Review, 2011, Vol.
48, s. 938.
28 Kmonosti stavn konformnho een situace tzv. esko-slovenskch dchod srov. pojednn PTRO-
V, L.: The Judgment of the Czech Constitutional Court in the Case Slovak Pensions. The Lawyer
Quarterly, 2013, No. 2, s. 86101.

64
vat podmnky, zanich by bylo poskytnut dorovnn slovenskch dchodu (pi vdom
rozpotovch limit) zhlediska unijnho prva akceptovateln. Takovouto variantu by
patrn J. Komrek i M. Bobek preferovali,29 na druh stran vak stavn soud adle
autora tohoto pojednn zdobrch dvod tuto monost vrozhodnut Pfizer odmtl.30
Jist, zhlediska pragmatickho ten, kdo klade otzku, me patrn vjistm smyslu
nasmrovat odpov, resp. me zabrnit, aby se nkdo jin nezeptal mn astnm
zpsobem, co by mohl bt racionln dvod knastolen takovto praxe. Na druh
stran vak stoj za povimnut, e mezi lenskmi zemmi Unie se podobnou cestou
ze stt, kter disponuj stavnm soudem, vydala pouze men st stavnch soud.31
Pokud si uvdomme, jakou roli od prvnho doloenho ppadu vroce 1961 tento druh
zen pro emancipaci Spoleenstv ajeho Soudnho dvora prv ve vztahu knrodnmu
stavnmu podku lenskch stt sehrl, je takovto zdrenlivost vce ne na mst.32
Jeliko kolem stavnho soudu je kontrola stavnosti, jsou referennm rmcem
pezkumu normy stavnho podku R. Podle stavnho soudu komunitrn prvo
nen soust stavnho podku, aiproto nen stavn soud pslun ktomu, aby toto
prvo vykldal.33 Zstv tak oprvnnm, zapodmnek danch primrnm prvem
Unie nkdy ipovinnost obecnch i sprvnch soud, aby vkonkrtnch ppadech
poloily pedbnou otzku Soudnmu dvoru EU. Obdobnou roli vak vzhledem kjeho
specifick funkci nelze pisuzovat stavnmu soudu ten by neml bt ve sv rozho-
dovac praxi determinovn stanoviskem soudn instituce, kter navc ani nen speciali-
zovna na ppady tkajc se namtanho poruovn zkladnch prv asvobod. Pokud
bychom se zamili na soudn soustavu esk republiky, tak zvrcholnch instanc obec-
nho asprvnho soudnictv zatm vpedkldn pedbnch otzek Soudnmu dvoru
EU vynik zvlt Nejvy sprvn soud.34

IV.

Dve, ne se pokusme ve svtle dosavadnch rozhodnut stavnho soudu

doktrinln upesujcch vztah nrodnho aunijnho prvnho du reagovat na otz-
ku, zda je potebn pm euronovela stavy R, mli bychom se pokusit pohldnout

29 Srov. BOBEK, M. KOMREK, J. PAZDER, J. M. GILLIS, M.: Pedbn otzka vkomunitrnm

prvu. Praha: Linde, 2005, s. 221.
30 Rozhodnut II. S 1009/08 ze dne 8. ledna 2009.
31 Vedle rakouskho abelgickho se jedn iodva soudy znovch lenskch zem (Malta, Litva) apak tak
ostavn soud panlsk aitalsk vppad tchto dvou meme jist hovoit oinstitucch, jejich roz-
hodovac praxe ve vztahu kevropskmu prvu psobila inspirativn ivi jinm lenskm sttm (nap. se
jedn oodliovn aplikan pednosti evropskho prva od hierarchick nadazenosti, je pslu normm
stavnm).
32 Dle HRETH, M.: Die Selbstautorisierung des Agenten. Der Europische Gerichtshof im Vergleich zum
U.S. Supreme Court. Baden-Baden: Nomos, 2008, s. 98nn.
33 Vtto souvislosti si nelze odpustit poznmku, e ppadn paralely mezi mezinrodnmi smlouvami olid-
skch prvech, jejich ustanoven vinterpretan praxi stavn soud R vthl do rmce stavnho podku
(srov. rozhodnut Pl. S 36/01 z25. ervna 2002, publikovan jako . 403/2002 Sb.), aintegranmi me-
zinrodnmi smlouvami dle l. 10a by byla zavdjc avzhledem kodlinosti evropskho prva od prva
mezinrodnho obtn obhajiteln.
34 Pro pehled srov. kapitolu 4 publikace MAL, J. akol.: esk republika vEvropsk unii (20042009).
Institucionln aprvn aspekty lenstv. Praha Plze: SP AV R aVydavatelstv anakladatelstv Ale
enk, 2009.

65
ztho hlu pohledu na klov stavn i meme-li si dovolit pout takov pojem
organick zkony platn vesk republice.35 Vdanm ohledu se pi projednvn n
vrh Sentu aposlze skupiny sentor na pezkum Lisabonsk smlouvy ped stavnm
soudem objevila otzka, zda je sohledem na rozdly mezi subjekty legitimovanmi dle
71a zkona . 182/1993 Sb., ostavnm soudu, kpodn nvrhu na posouzen souladu
mezinrodn smlouvy sstavnm zkonem podle l. 87 odst. 2 stavy mono pohlet
na takovto zen jakoto zen sporn i nesporn scelou adou dsledk, kter by
takovto kvalifikace mla. stavn soud se tehdy nepiklonil ktezi prof. Jana Filipa,
kter pohlel na dan druh zen prizmatem zen spornho.36
Zprobhnuv kauzy Lisabonsk smlouvy ped stavnm soudem je zejm, e nelze
odmtnout jako neoprvnnou vahu de lege ferenda oodlien postaven parlamentn
komory ped hlasovnm ovysloven souhlasu od pozice pehlasovanch sentor, kte
mohou podat vzen ote smlouv onco pozdji argumentan zcela jinak akji-
nmu petitu orientovan nvrh. Parlamentn komora patrn podv nvrh na pezkum
pi vdom, e potvrd-li stavn soud stavn konformitu mezinrodn smlouvy, tak
eufemisticky eeno nen vyloueno, e sratifikac smlouvy nsledn vyslov souhlas.
Rovn prezident, kter smlouvu ostatn sjednal i kjejmu sjednn zmocnil vldu,
je dle nzoru stavnho soudu povinen smlouvu bez zbytenho odkladu ratifikovat,
nen-li konstatovn jej rozpor sstavnm podkem R.37 Prv sohledem na vpraxi
se vyskytnuv pochybnosti by bylo vhodn zvit novelizaci pslun pravy obsa-
en vzkonu ostavnm soudu tak, aby bylo ve srovnn spravou platnou vjinch
lenskch sttech38 odlieno zpovahy rozdln postaven jednotlivch navrhovatel
vtomto druhu zen.

V.

Pokud bychom zhlediska doposud probhnuvch zen ped stavnm

soudem, je se tkala vztahu nrodnho prvnho du aunijnho prva, aznich vze-
lch rozhodnut mli identifikovat vdanm ohledu nejvt doktrinln slabinu na
stran stavnho soudu, tak se dle nzoru autora tohoto pojednn jedn onazrn
na problematiku kompetennho du. Otaznky zde vak zasahuj jet hloubji, do
souvisejc problematiky zdroj legitimity rozhodovn vUnii. Na rozdl od mnohdy
mdnch, avak zpravidla logicky nekonsekventnch teori dvoj legitimity (dual legi-
timacy) lze oprvnn usuzovat, e pro psoben orgn veejn moci na zem esk

35 Zpdy Stl komise Sentu pro stavu R aparlamentn procedury vzel sentn nvrh novely stavy
R potal vroce 2001 suvedenm tohoto pojmu do eskho prvnho du pi souasnm rozen okru-
hu pedpis zahrnutch vlnku 40 stavy.
36 Srov. reakci FILIP, J.: Nlez stavnho soudu kLisabonsk smlouv zpohledu stavnho prva. asopis
pro prvn vdu apraxi, 2008, . 4, s. 305315 atext WINTR, J.: Prvn rozhodnut stavnho soudu
ostavnosti mezinrodn smlouvy. Jurisprudence, 2009, . 1, s. 2131.
37 Body 119 a120 rozhodnut Pl. S 29/09 z3. listopadu 2009. Kdalm aspektm KYSELA, J. ON-
DEJEK, P. ONDEJKOV, J.: Proces vnitrosttnho projednvn mezinrodnch smluv vR. 2.
st. Problmy stvajc pravy apraxe. asopis pro prvn vdu apraxi, 2010, . 3, s. 224238, zde zvl.
s. 234nn.
38 Srov. KUST, J. PTROV, L. Lisabonsk smlouva apedbn kontrola stavnosti mezinrodnch
smluv. Prvnk, 2008, . 5, s. 473504.

66
republiky je vchoz zdroj legitimity odvozovn zprincipu suverenity lidu.39 Parla-
mentn reprezentace nebo lid sm vreferendu me rozhodnout openosu nkterch
pravomoc na mezinrodn organizaci. Tm je pomrn jasn dna hierarchie prvnch
norem na eskm zem, bez ohledu na vpraxi se uplatujc aplikan pednost evrop-
skho prva. Sdikc stavy, kter ostatn stejn jako stavy dalch novch lenskch
stt novelizovan vsouvislosti spistoupenm do Evropsk unie hovo pouze openo-
su jednotlivch pravomoc,40 je tud obtn sluiteln these opostoupen sti sttn
svrchovanosti,41 co je ostatn kon, kter je pojmov vylouen.
Nejene pro takovto zvry nelze nalzt oporu vstavnm textu. Podobn sudek
toti nekoresponduje ani stm, jak kpojmu suverenity pistupuje nap. Spolkov stav-
n soud, kjeho rozhodovac praxi m jinak ve vztahu kunijnmu prvu stavn soud
R blzko. Pinejmenm od maastrichtskho nlezu Spolkov stavn soud jednozna-
n odliuje pojem suverenity od penosu vsostnch prv, vychzeje pitom zlogicky
konsekventn pedstavy ovkonu politickch prv nmeckho lidu (volebn prvo), od
nho se odvj konstatovn, e nelze na stran Spolkovho snmu pipustit vyprzdn-
n prostoru pro rozhodovn oklovch otzkch na nrodn rovni. Podobn jasnm
zpsobem rozliuje penos svrchovanch prv na Evropskou unii od suverenity samotn
tak francouzsk stavn rada. Zjej dosavadn praxe lze vyvodit zvr, e zhlediska
francouzskho stavnho podku je suverenita vlastnost moci pln vykonvan jm-
nem nroda, resp. lidu. Omezit ji nelze, nebo by dolo kprolomen hodnot, na kterch
spov demokratick spolenost. Ztohoto zvru vyplv, e zsada pednosti unij-
nho prva nezakld novou hierarchii norem, ale je jen nrodn stavou akceptovanou
kolizn normou.42
Vdanm ohledu proto nepekvap, e prezident republiky ve svm vyjden kn-
vrhu skupiny sentor smujcmu kpezkumu stavnosti Lisabonsk smlouvy zpo-
chybnil smysl teze osdlen suverenit. Vtto souvislosti nicmn mon trochu
zaniklo, e stavn soud R se ktto tezi, kter jist me mt smysl vpolitologickm
diskursu, nepihlsil, pouze konstatoval, e Evropsk unie pokroila zdaleka nejvce
vkonceptu sdlen ,slit suverenity (pooled sovereignty) aji dnes vytv entitu sui
generis, kter tko snese zaazen do klasickch sttovdnch kategori.43 Jeliko ve
svch zvrech prvn idruh lisabonsk nlez jinak akceptoval maastrichtskou doktrnu
Spolkovho stavnho soudu, nemuselo nad touto pouhou zmnkou (nikoli vyjdenm
pesvden apihlenm se) panovat vraznj znepokojen.

39 Podrobn a dosud v esk literatue nejdkladnji k tmto otzkm BELLING, V.: Legitimita moci
vpostmodern dob. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 125nn.
40 Polsk stava hovo openosu kompetence vuritch vcech (l. 90, odst. 1), slovensk dokonce pouze
openosu vkonu sti svch prv (l. 7 odst. 2). Podrobn t MLSNA, P.: Reflexe komunitrnho
prva, passim.
41 Srov. ji citovan rozhodnut stavnho soudu R kcukernm kvtam, podobn vak tak tzv. druh
lisabonsk nlez (Pl. S 29/09 z3. listopadu 2009) vbodu 147.
42 Podrobnji kfrancouzsk stavn doktrn ZEMNEK, J. akol.: Tvorba aimplementace prva EU zpo-
hledu vnitrosttnho. Praha: MUP, 2012, s. 112nn., zde zvl. s. 117 a121. Podrobn se francouzsk stavn
teorii apraxi vnuje vad svch studi t Jan Mal srov. nap. kdanmu tmatu kolektivn monografii
BELLING, V. MAL, J. PTROV, L.: Kontrola dlby pravomoc vEU se zetelem ke kompetennm
excesm. Praha Plze: SP AV R aVydavatelstv anakladatelstv Ale enk, 2010, zde s. 45nn.
43 Pl. S 19/08, zde bod 104.

67
 VI.

Na druh stran je vak nmitka, e se stavn soud nevypodal po-

drobnji sotzkou kompetennho rmce materilnch iprocesnch limit penosu
pravomoc, patrn oprvnn, piem tento nedostatek vynikne zejmna ve srovnn
slisabonskm nlezem Spolkovho stavnho soudu. Ten se jednak vymezil vi ri-
ziku vyprzdnn rozhodovacho pole pro nrodnho zkonodrce, piem definoval
oblasti prvn regulace, kde je pedporozumn na nrodn rovni obzvlt siln (nap.
trestnprvn zleitosti, kolstv apod.), ale navc samotn zpsob penosu pravomoc
chpe jednoznan jako omezen jednotliv zmocnn (begrenzte Einzelermchtigung),
ktermu se pli voln formulovan kompetenn ustanoven Lisabonsk smlouvy mo-
hou vymykat.
Oproti tomu pi benevolentnm nhledu, kdy esk stavn soud zjevn nespatoval
riziko blanketn povahy norem ani uvoln formulovanch evolutivnch klauzul (zejm.
zjednoduenho postupu pro pijmn zmn smlouvy dle lnku 48 odst. 6 Smlouvy
oEU44 adoloky oflexibilit dle l. 352 Smlouvy ofungovn EU45), nemohlo vesk
republice dojt kprolnut nhledu mezi na jedn stran moc zkonodrnou avkonnou,
kter vdsledku vlastn zkuenosti zastvaly obezetnj stanovisko, amoc soudn na
stran druh.
Prv problematika tzv. kompetenn kompetence lenskho sttu aobava ze zne-
jasnn hranice Unii svench pravomoc stla vpozad sentnho podn Lisabonsk
smlouvy kpezkumu stavnm soudem, ostatn resonovala ji dve veznn 17 nvr-
hu stykovho zkona pedloenho Poslaneck snmovn vz 2008. Jeliko odpov
stavnho soudu46 neposkytla bli vodtka keen tto problematiky, vzela inicia-
tiva opt zparlamentn pdy. Parlament (azvlt jeho horn komora) si uvdomil, e
ipes rtorick zdraznn role nrodnch parlament vl. 12 Smlouvy oEU pin
Lisabonsk smlouva vreln situaci spe riziko oslaben jejich role.47 Na jedn stran
tm, e vha parlamentnho mandtu svenho vld se za situace rozen hlasovn
kvalifikovanou vtinou vRad oslabuje (lensk stt me bt pehlasovn), na druh
stran zaveden dynamickch evolutivnch klauzul umouje pijmat opaten (mnit
i doplovat dikci zakldacch smluv) bez jejich formln zmny spojen sratifikac

44 Kl. 48 odst. 6 Smlouvy oEU Spolkov stavn soud k: Die Tragweite der Ermchtigung zur nde-
rung von Bestimmungen des TeilsIII des Vertrags ber die Arbeitsweise der Europischen Union ist nur
eingeschrnkt bestimmbar und in materieller Hinsicht fr den deutschen Gesetzgeber kaum vorhersehbar
(bod 311 lisabonskho nlezu BVerfG, 2 BvE 2/08 z30. ervna 2009).
45 Vbodu 328 citovanho lisabonskho nlezu ke klauzuli flexibility Spolkov stavn soud konstatuje:
Die Vorschrift stt im Hinblick auf das Verbot zur bertragung von Blankettermchtigungen oder zur
bertragung der Kompetenz-Kompetenz auf verfassungsrechtliche Bedenken, weil es die neu gefasste
Regelung ermglicht, Vertragsgrundlagen der Europischen Union substantiell zu ndern, ohne dass ber
die mitgliedstaatlichen Exekutiven hinaus gesetzgebende Organe konstitutiv beteiligt werden mssen.
46 Srov. body 153 a165167 lisabonskho nlezu Pl. S 19/08. Vtzv. druhm lisabonskm nlezu (Pl. S
29/09) stavn soud potvrdil sv stanovisko, e limity penosu pravomoc je teba ponechat na zkonodrci
(bod 111).
47 Tuto skutenost jasn pojmenoval Spolkov stavn soud (srov. jeho zvry kevolutivnm klauzulm
atak bod 293 lisabonskho nlezu BVerfG, 2 BvE 2/08 z30. ervna 2009), piem ratifikaci Lisabonsk
smlouvy vSRN podmnil doprovodnm zkonodrstvm pijetm vnitrosttn prvn pravy posilujc
postaven Spolkovho snmu aSpolkov rady. Dle GRDITZ, K. F. HILLGRUBER, C.: Volkssouvere-
nitt und Demokratie ernst genommen Zum Lissabon-Urteil des BVerfG. JuristenZeitung, 2009, No. 18,
s. 872881.

68
vzkonodrnm sboru. Ppadn monost parlamentu vetovat vyuit nkterch pecho-
dovch klauzul (l. 48 odst. 7 Smlouvy oEU nebo l. 81 odst. 3 Smlouvy ofungovn
EU) neme plnohodnotn nahradit proceduru souhlasu.
Tzv. vzan mandt (resp. klauzule kompenzujc bytek mezinrodnsmluvn
kapacity lenskch stt ajejich parlament vdsledku zaveden evolutivnch klau-
zul) spojen svyjdenm aktivnho souhlasu obou parlamentnch komor svyuitm
evolutivnch ustanoven zakldacch smluv Unie byl zaveden novelou jednacch d
obou parlamentnch komor. Zvolen een vzsad pokrv vtinu zmnnch dy-
namickch ustanoven (zejmna doloku oflexibilit dle l. 352 Smlouvy ofungovn
EU, obecnou adl pechodov klauzule) aumouje tak parlamentu vyjdit souhlas
spechodem na rozhodovn kvalifikovanou vtinou vRad i zavedenm tzv. dnho
legislativnho postupu, resp. pijetm opaten nezbytnho kdosaen cl sledovanch
smlouvami vevropskch politikch tehdy, kdy zakldac smlouvy neposkytuj nezbyt-
n pravomoci. Jeliko se jedn omnoinu pedem seznatelnch ppad (pechodov
klauzule), resp. nedochz kpenosu nov kompetence, rozhoduj parlamentn komory
prostou vtinou, presumujce, e kpenosu pravomoc dolo vdob pijet Lisabonsk
smlouvy.
Vppad zjednoduenho postupu zmny smluv dle l. 48 odst. 6 vzan mandt
zaruuje souhlas komory sezjednoduenm postupem pi sjednvn zmny nkterho
zustanoven sti tet Smlouvy ofungovn Evropsk unie, kter se tkaj vnitnch po-
litik Unie. Takovmto zpsobem (rozhodnut Evropsk rady) dojednan zmna primr-
nho prva je poslze na parlamentn pd projednvna (obdobn) jako mezinrodn
smlouva.48 Per analogiam lze usoudit, e totonm zpsobem (tedy formou vysloven
souhlasu obou komor Parlamentu R sratifikac) by se postupovalo iudalch rozhod-
nut Evropsk rady i Rady, jimi je mnna i doplovna dikce zakldacch smluv,
akjejich platnosti je teba schvlen lenskmi stty vsouladu sjejich stavnmi
pedpisy.49
Pstup parlamentnch komor avldy zvolen vsouvislosti sevolutivnmi klauzule-
mi vhodn koresponduje sdoktrinln dobe zdvodnnm lisabonskm nlezem Spol-
kovho stavnho soudu avzsad odpovd een, knmu se vsouvislosti sratifikac
Lisabonsk smlouvy odhodlalo Nmecko, Irsko i vpodob vskutku komplexn pravy
Velk Britnie.50 Jedin pochybnosti, kter lze de lege ferenda vznet, se tkaj nkte-
rch ustanoven voblasti trestnho prva, unich me vzejt pochybnost odostaten
uritosti penosu pravomoc pi ratifikaci Lisabonsk smlouvy. Jedn se orozhodnut
ouren dalch aspekt trestnho zen, unich m dojt ke stanoven minimlnch
pravidel pro usnadnn policejn ajustin spoluprce speshraninm rozmrem (l. 82
odst. psm. d Smlouvy ofungovn EU), uren dalch oblast trestn innosti, kde

48 Srov. ustanoven 109l odst. 2 zkona . 90/1995 Sb., ojednacm du Poslaneck snmovny, a 119o
zkona . 107/1999 Sb., ojednacm du Sentu.
49 Jedn se ozmny dle l. 42 odst. 2 Smlouvy oEU (spolen obrana), alnk 25 odst. 2 (rozen prv
oban EU), 218 odst. 8 pododstavec 2 vta druh (pistoupen Unie kEvropsk mluv oochran lid-
skch prv azkladnch svobod), 223 odst. 1 pododstavec (pravidla voleb do Evropskho parlamentu),
262 (pravomoc Soudnho dvora EU ve vcech duevnho vlastnictv) a311 odst. 3 (systm vlastnch zdroj
financovn Unie) Smlouvy ofungovn EU ve znn Lisabonsk smlouvy.
50 Ktomuto srov. doslov zpera autora tohoto pojednn kmonografii BELLING, V.: Legitimita moci,
s. 165nn.

69
mohou bt stanovena minimln pravidla tkajc se vymezen trestnch in asank-
c voblastech mimodn zvan trestn innosti speshraninm rozmrem (l. 83
odst. 1 Smlouvy ofungovn EU), pop. vytvoen adu evropskho veejnho alobce
dle l. 86 odst. 1 Smlouvy ofungovn EU.51 Zde by zaveden vzanho mandtu vbu-
doucnosti pisplo kzven prvn jistoty nad posouzenm, zda je pslun rozhodnut
pokryto penosem pravomoc danm ratifikac Lisabonsk smlouvy, i nikoli.52 Ppad-
n zjitn, e se zhlediska eskho stavnho podku openos pravomoc vskutku
jedn, by ostatn automaticky neznamenalo zmaen sil lenskch stt i Unie jako
celku. Pslun zmr by toti mohl bt realizovn (co je zvlt vppad evropskho
prokurtora dokonce navc pravdpodobn) cestou poslen spoluprce zainteresova-
nch stt.

VII.

Pot, co jsme se zabvali problematikou mon novelizace organickch

zkon, tedy zkona ostavnm soudu ajednacch d obou komor, nezbv ne se
vrtit kotzce, je stla na zatku tohoto pojednn. Existuje njak dvod koteven
samotn stavy esk republiky, kpijet jej druh euronovely? Dle soudu autora
tohoto textu takov dvod, dvod nezhojiteln jinou cestou, existuje. Paradoxn se
netk zmnn kvality evropsk integrace, jej pemny na federln tvar, ale souvis
naopak se smluvnm zkladem Spoleenstv. Pesnji eeno snedostaten vyjasn-
nm pojmem pravomoci. Vzhledem kad otevench otzek, kter stmto problmem
souvis, lze povaovat za pravdpodobn, e se kpedmtn zleitosti stavn soud
R ve sv rozhodovac praxi jet vrt. Pedevm proto, e problematika posouzen
pojmu pravomoci ji vyvolala odborn diskuse nap. pi posuzovn, zda ratifikace na-
vazujcch zmn Lisabonsk smlouvy nutn spad do rmce mezinrodnch smluv podle
l. 10a stavy R, i nikoli. Na problm vymezen pojmu pravomoci ostatn upozornil
Jan Kysela zhy po zveejnn nlezu stavnho soudu R kLisabonsk smlouv.53
Jeliko vak stavn soud ve svm lisabonskm nlezu jasn konstatoval, e nehod-
l suplovat lohu stavodrce i zkonodrce, lze povaovat nejen za pimen, ale
dokonce pmo za vhodn, aby nvrh een vzeel zjinho ne soudnho prosted. Ta-
kovto een by nespovalo vzkonnm vymezen pojmu pravomoci, nbr vnovm
konsekventnm uchopen kompetennho rmce pi jasnm vdom skutenosti, e au-
torita psoben unijnho prva se odvj od stavnho zmocnn tak, jak je formulovno
vl. 10a stavy. Takovto stavn zmna by na jedn stran podtrhla vznam stavy
R (eventueln iListiny zkladnch prv asvobod) coby hierarchickho zkladu v-
stavby prvnho du na zem esk republiky, nap. tm, e by stejn jako vpolskm
51 Dle ktto vaze BZA, P. VARC, M.: Komunitarizace trestnho prva vLisabonsk smlouv ajej
(ppadn) reflexe vprvnm du esk republiky. Trestnprvn revue, 2009, . 6, s. 161171.
52 Vppad zzen funkce evropskho veejnho alobce pot ivldn Strategie psoben R vEU sana-
lzou pedkldanho nvrhu, tj. vyhodnocenm, zda jsou parametry novho adu pokryty penosem pra-
vomoc danm Lisabonskou smlouvou (srov. s. 22 uveden Strategie).
53 KYSELA, J.: Mezinrodn smlouvy podle l. 10a stavy po lisabonskm nlezu stavnho soudu.
In GERLOCH, A. WINTR, J. (eds.): Lisabonsk smlouva astavn podek R. Plze: Vydavatelstv
anakladatelstv Ale enk, 2009, s. 4961.

70
ppad byla stava R vslovn oznaena za normu nejvy prvn sly. Vedle toho
by za elem prvn jistoty apehlednosti mla bt explicitn vtle stavy esk
republiky potvrzena skutenost, e zmny zakldacch smluv se odehrvaj rovn vre-
imu l. 10a stavy R. Pi nejasnm uchopen pojmu pravomoci vdosavadn judi-
katue adoktrn by tak mla bt naznaenou cestou kodifikovna praxe, kter ostatn
vykrystalizovala vprocesu schvalovn zmn Lisabonsk smlouvy, a u sejednalo
otzv. panlsk protokol mnc Protokol . 36 Lisabonsk smlouvy opechodnch
ustanovench sohledem na sloen Evropskho parlamentu, dle zmnu lnku 136
Smlouvy ofungovn Evropsk unie nebo vnejnovj dob Protokol oobavch irskho
lidu tkajcch se Lisabonsk smlouvy (tzv. irsk zruky).
Knzoru, e zmny zakldacch smluv je teba potvrzovat kvalifikovanou vtinou,
se vuplynulch letech piklonila exekutiva, kdy pevil nzor adu vldy nad pozic
pvodn hjenou Ministerstvem zahraninch vc R: Formln pstup byl tedy uped-
nostnn ped pstupem materilnm, kter by si vyadoval vdy vkonkrtnm ppad
zvit, zda dochz ratifikac zmny smlouvy knovmu penosu pravomoc. Kvolb
ryze formlnho pstupu jist pisplo jak mon riziko spor, kter by vppad vyu-
it hlasovn prostou vtinou mohly nastat akter by tak mohly samotnou ratifikaci
cestou zahjen zen osouladu mezinrodn smlouvy sstavnmi zkony ped stav-
nm soudem spe zdrovat, tak ipesvden, e pi diskusi omezinrodnch normch
aplikovanch na eskm zem pednostn ped zkonem je teba hledat ir politick
konsensus, tedy isouhlas zpravidla pesahujc rmec vldnch stran.54 Ktmu nzoru
se ovem dlouhodob piklnla iStl komise Sentu pro stavu R aparlamentn
procedury, kter vdanm ohledu stavla na tzv. principu procesn ekvivalence.55 Prv
shoda mezi exekutivou alegislativou by tud mohla vst kpetrifikaci dan zvyklosti
formou zmny stavnho textu. Jednalo by se ostatn oken pklad situace, kdy jsou
zmny stavy dovrenm postupn krystalizujc praxe, anikoli vsledkem dl reflexe
konkrtn situace i momentln politick preference.

DOES THE CZECH CONSTITUTION NEED ANEW EU-AMENDMENT?

Summary

Not the rare changes in the EU primary law after the ratification of the Lisbon Treaty, but the
crystallizing doctrine of the Czech Constitutional Court could introduce the decisive incentive for anew EU-
amendment of the Czech Constitution. Certainly, several relating issues can be dealt with possible amendments
to organic laws in the Czech legal order. E.g. an amendment to the Constitutional Court Act could precise the
conditions of proceedings on theconformity with constitutional acts of international treaties under articles 10a
and 49of theConstitution at the Constitutional Court. Moreover, accompanying new provisions of Standing
Rules of both parliamentary chambers could address those self-amending (dynamic) clauses of the Lisbon

54 Srov. zde argumentaci vldy pi parlamentnm projednvn rozhodnut Evropsk rady, kterm se mn
l. 136 Smlouvy ofungovn EU.
55 Podrobnji stanovisko Stl komise Sentu pro stavu R aparlamentn procedury kvldnmu nvrhu na
vysloven souhlasu kratifikaci Rozhodnut Evropsk rady, kterm se mn l. 136 Smlouvy ofungovn
Evropsk unie, pokud jde omechanismus stability pro lensk stty, jejich mnou je euro, z3. srpna 2011,
nebo usnesen te komise kzatm posledn dl zmn primrnho prva, kterou rovn dle pevaujcho
nzoru nedochz kpenosu pravomoc (tzv. irsk zruky) z11. ervna 2013.

71
Treaty that still need strengthened parliamentary control. This amendment to the Standing Rules should enable
an evaluation of transfer of powers given by the ratification of the Lisbon Treaty in atime when aconcrete
secondary draft act is proposed under the primary law authorisation. Furthermore, the existing judgments
of Constitutional Court provide guidelines that should be reflected and simultaneously make the legislator
decide on issues relating to the sovereignty of the state, hierarchy of legal provisions and the definition of
some basic conditions of delegation of powers. Therefore, the constitutional provisions should be amended in
such away that would confirm the supremacy of the Czech Constitution as the Polish constitutional provision
(article 8/1) already does on one hand, and - at the same time state that not only transfers of powers by
international treaties but the future changes of these treaties are subject to the ratification according to the
article 10a of the Czech Constitution. This formal approach would enable to avoid any disputes relating to
the notion of delegation of powers and provide an overwhelming support for integration process at the level
of parliamentary representation.

Key words: sovereignty, constitution, Constitutional Court, European Union, Lisbon Treaty, delegation of
powers, treaty revisions

Klov slova: suverenita, stava, stavn soud, Evropsk unie, Lisabonsk smlouva, penos pravomoc,
zmna smluv

72
2013 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 7377

NUTNOST NOVELIZOVAT STAVU JAKO JEDEN

ZDSLEDK LISABONSK SMLOUVY
JAN KUDRNA*

I. VODEM KOTZCE SUVERENITY ASTAVNOSTI

Vchodiskem stavnho systmu esk republiky jsou hodnoty konstitu-

cionalismu. Tedy prvn filozofickho smru povaujcho svobodu jednotlivce za kl-
ovou hodnotu zasluhujc mimodnou ochranu, do n je mono legitimn zashnout
pouze tehdy, jestlie to je nezbytn pro zajitn fungovn spolenosti. Dal zhodnot,
na nich konstitucionalismus stoj, je limitovan veejn moc. Limitovan proto, e je
jednm zfaktor, kter svobodu jednotlivce ohrouj. Mimodn vznamnou je pro
konstitucionalismus dle zsada suverenity lidu. Toto lze shrnout tak, e podle kon-
stitucionalistickch idej si m lid svobodn stanovovat pravidla, jimi bude vzn.
Demokraticky vytvoen prvn d pitom mus vychzet zliberlnho pojet lidskch
prv alimitovan veejn moci podlhajc jak kontrole ze strany lidu, tak ize strany
jednotlivce.
Tato pravidla jsou zakotvena vstav, zkladn norm urujc limity pro zbytek
prvnho du. Konstitucionalismus je tak spojen tak sideou hierarchickho uspo-
dn prvnch norem, kter tak maj bt navzjem nerozporn. Ppadn rozpor, kter
je vpraxi nevyhnuteln, vyaduje mechanismy, kter jej umon odstranit. Na nejvy
rovni se jedn ostavn soudnictv, jeho zkladnm kolem je jednak chrnit stavn
garantovan prva jednotlivce, jednak odstraovat zprvnho du ty normy, kter by
odporovaly stav.1
Ze vech tchto zsad od samho potku sv platnosti vychz tak stava es-
k republiky (dle jen stava). Najdeme je vyjden jednak vpreambuli kstav,
jednak vjednotlivch ustanovench stavy. Jedn se pedevm ojej l. 2 odst. 1 a2
(suverenita lidu), l. 3 (stavn zakotven lidskch prv asvobod) al. 87 (stavn
soud jako orgn ochrany stavn zaruench prv asvobod, ale tak stavy ped jejm
poruenm ze strany zkonodrce).
Popsan vchodisko bylo zachovno i v okamiku, kdy stavnm zkonem
.395/2001Sb., tzv. euronovelou stavy, dolo kdefinitivnmu prolomen konceptu
* Autor je odbornm asistentem katedry stavnho prva Prvnick fakulty Univerzity Karlovy ame bt
kontaktovn prostednictvm emailu: kudrnaj@prf.cuni.cz.
1 zkou souvislost spojen vzniku stavnho soudnictv sprosazovnm idej konstitucionalismu dobe do-
kumentuje klasick ppad Marbury versus Madison.

73
jednoohniskovho hierarchicky uspodanho prvnho du avraznmu poslen prv-
k polycentrismu.
stavodrce na zmnnou situaci spovajc vzakotven inkorporan klauzule do
stavnho podku na jejm zklad jsou soust prvnho du inormy mezinrod-
nho prva, kter ale vzhledem kjejich povaze lze jen tko jednostrann ruit rozhod-
nutm stavnho soudu zareagoval tak, e stavnmu soudu svil novou pravomoc
spovajc vpreventivn kontrole mezinrodnch smluv jet ped jej ratifikac.
Tmto opatenm zakotvenm v l. 87 odst. 2 stavy a v 71a71e zkona
.182/1993Sb. ostavnm soudu (dle jen zkon ostavnm soudu), vplatnm
znn, byly vytvoeny pedpoklady pro to, aby se zamezilo rozporu mezi jednotlivmi
prameny prva vesk republice. Azejmna aby nenastala situace, kdy by nkter
zprvnch norem odporovala stavnmu podku avzhledem ke sv zvltn povaze
byla fakticky vylouena zpezkumu stavnm soudem.
Pomoc tohoto mechanismu bylo zrove nepmo zajitno zachovn principu su-
verenity lidu, by spe ve form dal pojistky anstroje kontroly nad innost vldy,
ppadn prezidenta republiky. Zprincipilnho hlediska tedy byly zachovny zkladn
teze demokratickho prvnho sttu, vnm si lid sm uruje prvn pravidla aexistuje
monost, jak odstranit eventuln rozpor zejmna mezi stavnm podkem adalmi
prameny prva.

II. OCHRANA STAVNOSTI PO LISABONSK SMLOUV

Tzv. euronovela stavy stanovila podmnky nejenom pro postaven me-

zinrodnch smluv vprvnm du esk republiky, ale tak urila vztah prva Ev-
ropsk unie (dle tak evropsk prvo) aprvnho du esk republiky. Pokud se
jedn onormy primrnho prva, zstala zachovna monost jejich kontroly zhlediska
stavnosti, nebo kpenosu pravomoc na Evropskou unii dochzelo cestou mezinrod-
nch smluv. Preventivn kontrola jejich souladu sstavnm podkem tedy byla mon,
atak kn dvakrt dolo, ato vppad Lisabonsk smlouvy. Pokud se jedn odal-
prameny evropskho prva, staly se pedmtem zen ped stavnm soudem, ato
srznm vsledkem.2
Situace se zmnila sLisabonskou smlouvou. Ta toti ve svm l. 48 pot se dvma
procedurami, jimi me bt mnna dnou azjednoduenou. Prv znich nemn
nic na vnitrosttn procedue schvalovn azahrnuje tedy tak monost preventivn
kontroly stavnosti navren zmny. Oproti tomu procedura zjednoduen, zakotven
vl. 48 odst. 6 a7, pot ssten odlinm postupem. Pravidla uveden vodst. 6
sice hovo oschvalovn lenskmi stty podle jejich stavnch pravidel, ale schvleno
m bt rozhodnut Evropsk rady, nikoliv smlouva nebo zmna smlouvy, jak je na-
opak stanoveno pro ppad dn procedury zmn.3 Ustanoven odst. 7 se schvalovnm
2 Smyslem tohoto pspvku nen analyzovat otzku, za jakch okolnost mohou bt pedpisy evropskho
prva zrueny stavnm soudem. Klov je skutenost, e se mohou stt pedmtem zen.
3 Viz tak 109l zkona . 90/1995 Sb. ojednacm du Poslaneck snmovny, vplatnm znn, a 119o
zkona . 107/1999 Sb. ojednacm du Sentu, vplatnm znn. Ob pslun ustanoven jednacch d
hovo ovysloven souhlasu srozhodnutm Evropsk rady.

74
lenskmi stty nepotaj vbec, dvaj jejich parlamentm pouze estimsn lhtu
na eventuln uplatnn prva veta.
To znamen, e ustanoven l. 48 odst. 6 a7 Smlouvy oEvropsk unii (dle jen
SES), ppadn ve spojen s l. 352 Smlouvy o fungovn Evropsk unie (dle
jen SFEU) jsou svou povahou blanketn normou, kter otevr monost penosu pra-
vomoc lenskho sttu na orgny Evropsk unie, respektive zmnu pravidel fungovn
orgn Evropsk unie takovm zpsobem, kter vppad esk republiky vyazuje
zpouit stavn pravidla dan pro zmnu smluv.
Problematinost tohoto blanketnho ustanoven byla sten zejm od samho po-
tku. Vppad postupu podle l. 48 odst. 7 SES je participace parlament lenskch
stt Evropsk unie zajitna prostednictvm monosti uplatnit ve lht esti msc
veto vi navrenmu rozhodnut. Pokud nen veto uplatnno vtto lht dnm par-
lamentem lenskho sttu, je Evropsk rada oprvnna navren rozhodnut pijmout.
Co znamen zmnu pravidel fungovn orgn Evropsk unie. Takov zmna vko-
nenm dsledku znamen zmnu pravomoc azmnu postaven lenskho sttu vi
Evropsk unii.
Popsan mechanismus od samho potku budil tak urit pochybnosti ohledn
toho, nakolik bude moci Parlament esk republiky tuto monost vyut azda nemohou
nastat okolnosti, kdy by tuto pravomoc uplatnit nemohl. Vppad Poslaneck sn-
movny me problm nastat vppad jejho rozputn, bhem nho by mohla marn
uplynout dan lhta. Naproti tomu Sent me bt ve znevhodnnm postaven proto,
e nem dn bezprostedn vliv na vldu ajej politiku.
Pedevm ziniciativy Sentu byl pipraven nvrh jednacch d,4 kter zajistil par-
lamentn kontrolu nad vldou pi eventulnm uplatnn zjednoduen procedury zmn
podle l. 48 odst. 6 a7 SES. Kontrola byla zajitna tm, e souhlas vldy vEvropsk
rad, jak snm pot zjednoduen procedura zmn, byl podmnn pedchozm sou-
hlasem vobou komorch Parlamentu esk republiky. Voln mandt vldy smonost
veta ze strany parlament lenskch stt byl cestou vlastn vnitrosttn pravy zmnn
na vzan mandt vldy, jeho obsah uruj parlamentn komory.
Mechanismus pedpokldan Lisabonskou smlouvou takovou modifikaci unese.
Zrove jejm prostednictvm dolo kvyeen nkterch otevench problm. Tm
by napklad mohlo bt marn uplynut asu vppad, kdy by byla rozputna Posla-
neck snmovna. Podle nov pijat vnitrosttn pravy by fakt rozputn Poslanec-
k snmovny znamenal nemonost vysloven pedbnho souhlasu kjednn vldy
ouplatnn zjednoduen procedury zmn vorgnech Evropsk unie, m by dolo
kautomatickmu odloen a do okamiku, kdy by nov Poslaneck snmovna vc
projednala avyslovila svj nzor. Zrove dky tto prav nehroz, e by Parlamentu
esk republiky mohla marn uplynout estimsn lhta uren kuplatnn eventul
nho veta. Cenou za tuto jistotu na stran esk republiky je ovem potenciln zpo-
malen jednn na rovni Evropsk unie. Zjednoduen procedura tak nemus bt vdy
procedurou skuten jednodu nebo rychlej.

4 Knkterm dopadm Lisabonsk smlouvy na podobu jednacch d ajejich dsledk viz nap.: KUDR-
NA, Jan: Lisabonsk smlouva ajej vliv na dlbu moci vesk republice. In GERLOCH, Ale WINTR,
Jan (eds.): Lisabonsk smlouva astavn podek. Plze: Ale enk, 2009, s. 7382.

75
 Nkter problmy vak zstaly nevyeeny. Vprv ad se jedn ootzku, jakou
vtinou m bt vysloven souhlas snvrhem rozhodnut pedloenho Evropskou radou
ke schvlen ve zjednoduen procedue. Nabz se dv monosti bu tak lze init jako
vppad zkona i mezinrodn smlouvy podle l. 10 stavy, nebo tak jako vppad
stavnho zkona i mezinrodn smlouvy podle l. 10a stavy.
Teoreticky mon je tedy jak nadpolovin vtina zptomnch, tak ivtina stav-
n. Prv varianta vak m sv slabiny. Lze mt pochybnosti, zda lze dokument, kter
ke svmu schvlen vyadoval stavn vtinu, zmnit vtinou ni. Zde je mon
argumentovat, e souhlas tmto postupem byl vdom dn pedem, ato stavn vti-
nou. Nicmn podobn blanketn zmocnn by vedlo ktomu, e stavodrce by ztratil
kontrolu nad zleitostmi, kter spadaj do jeho psobnosti.
Na podporu tvrzen, e ke zmn cestou zjednoduen procedury je teba kvalifiko-
van vtiny, lze uvst dal argumenty. Kad zmna primrnho prva Evropsk unie
je mimodn zvanou zleitost, kter ze sv podstaty potebuje ir konsensus.
stavn vtina je nstrojem, pomoc nho jej lze doshnout. Vhistorii esk repub-
liky nemla dn zjejch vld podporu dosahujc stavn vtiny. To znamen, e na
rozhodovn ovcech podmnnch takovou vtinou se nutn musela podlet iopo-
zice, co znamen, e pijat rozhodnut petrv izmnu rol mezi vldou aopozic.
Dalm dvodem, pro je vhodnj uplatnit psnj proceduru zmn, je nepedv-
datelnost dopad schvlench zmn. Evropsk unie ajej orgny, jako ivztahy mezi
nimi, se stle strukturln vyvjej. Zdvodu tohoto dynamickho vvoje je na mst
jist pedbn opatrnost.
Parlamentn praxe se tak vydala druhou popsanou cestou, kdy pevil nzor a-
du vldy esk republiky ohledn procesn ekvivalence nad nzorem zastvanm Mi-
nisterstvem zahraninch vc esk republiky.
Zcela nevyeen je vak problm vylouenho pezkumu stavnosti nvrhu rozhod-
nut pedloenho vrmci zjednoduen procedury zmn. Jak stava vl. 87 odst. 2,
tak izkon ostavnm soudu v 71a pedpokld pouze posouzen souladu mezin-
rodn smlouvy sstavnm podkem. Zjednoduen procedura zmn ale spov prv
vtom, e nen schvalovna nov mezinrodn smlouva. Pezkum stavnosti nvrhu roz-
hodnut Evropsk rady je tedy stvajc pravou, jak na stavn, tak ina zkonn rovni
vylouen. Pitom vak, jak ji bylo uvedeno ve, mohou nastat pochybnosti ohledn
dopad navrenho rozhodnut na stavn podek esk republiky.

III. ZVR

Jestlie otzka, jakou vtinou m bt vysloven souhlas snavrenm roz-

hodnutm Evropsk rady pedloenm vrmci zjednoduen procedury zmn, byla
spn vyeena prax, problm vylouen pedbn kontroly stavnosti takovho
nvrhu nelze vyeit jinak, ne zmnou stvajc pravy. Ato jak na stavn, tak ina
zkonn rovni.
Domnvm se, e takov zmna je vce ne douc adynamick vvoj strukturln
podoby Evropsk unie jej potebu jet zdrazn. Vylouit nelze ani dal zmny sta-

76
vy, kter by zohlednily zintenzivujc se spoluprci uvnit Evropsk unie, kter nabr
asto nov formy, nam stavnm podkem nepedvdan.

THE NEED TO AMEND THE CZECH REPUBLICSCONSTITUTION

AS ARESULT OF THE LISBON TREATY

Summary

The article deals with the problem of the preventive constitutional review of the primary
European law, especially of the amendments to the Treaties establishing the European Union. In the year
2001 the Czech RepublicsConstitution was amended by aconstitutional law, under which every international
treaty was allowed to be reviewed by the Constitutional Court before its ratification. After approximately one
decade of complex and generally complicated process of enlarging and deepening the European integration
the Lisbon Treaty was prepared, signed and ratified by the EU member states. On the favour of more flexible
changing and amending of the Lisbon Treaty a special procedure was introduced. Except the ordinary
revision procedure asimplified procedures are according to the art. 48 par. 6, 7 allowed. From the point of
view of the preventive constitutional review in the Czech Republic the simplified revision procedure means
ablank cheque. The problem is the revision of the Treaties under the simplified procedure is not done by
an international agreement. According to the Czech constitutional law the preventive review is allowed just
in the case of international agreements. Thus the Constitutional Court of the Czech Republic cannot review
the decisions adopted in the simplified revision procedure. Such asituation is not desired as the changes of
the Treaties may have asignificant impact on the position of the EU member states. Therefore the Constitution
of the Czech Republic as the law on the Constitutional Court should be changed to allow the preventive
constitutional review of all revisions of the Treaties.

Key words: constitution, Czech Republic, European Union, European law, constitutional court, constitutional
review, simplified revisions procedure

Klov slova: stava, esk republika, Evropsk unie, evropsk prvo, stavn soud, kontrola stavnosti,
zjednoduen procedura zmn

77
2013 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 7994

PEZKUM SMLOUVY PODLE l. 10a

ASUVERENITA ESK REPUBLIKY
ONDEJ PREUSS*

Domnvm se, e opravdu neexistuje dn zkratka ksuverenit.

Paul Bremer

I. VODEM

ijeme vglobalizovanm ainternacionalizovanm svt. Co vak tato

frze ve skutenosti znamen? Vdnenm svt mnohem vce ovlivuj udlosti vza-
hrani domc vvoj aovlivuj ho ve vech aspektech: politickch, ekonomickch
ikulturnch.1 Nai realitu pak ztohoto hlediska samozejm nejvce utv udlosti
arozhodnut souvisejc snam lenstvm vEvropsk unii.
Prvo pirozen tuto situaci reflektuje, ato poslednch nkolik desetilet velmi inten-
zivn. Zsadnm momentem vtomto smru bylo pijet stavnho zkona . 395/2001
Sb. tzv. Euronovely esk stavy, kter mla obohatit do t doby tzv. chudokrevn2
esk stavn podek onstroj umoujc spoluprci vrmci mezinrodn organizace.
stavodrce si byl vdom ve naznaenho bitkho mezinrodnho vvoje, globaliza-
ce apotebnosti mezinrodn kooperace akoordinace asnail se tedy umonit eskmu
sttu prohloubit sv zapojen vmezinrodnm pedivu vztah, zvazk azjm.
Nicmn a se jevila mezinrodn spoluprce nejen ekonomicky nevyhnuteln,
pesto esk stavodrce neopomnl zakotvit zrove iochranu eskho stavnho
podku, respektive celho prvnho du aumonil pezkum mezinrodnch smluv
stavnm soudem. Meme tedy hovoit onstroji ochrany suverenity vpenesenm
slova smyslu.
Tento nov institut vak takka okamit zaal provokovat kontroverzn otzky ane-
jasnosti. Prvn kontroverz je vymezen okruhu smluv, kter podlhaj kontrole stavn
konformnosti. Pezkumu ex constitutionem podlhaj fakultativn mezinrodn smlou-

* Autor je internm doktorandem na katede stavnho prva Prvnick fakulty Univerzity Karlovy.
1 Pklady mohou bt eck i kypersk krize, kter vedly kpdm nkolika vld vEU (nap. Slovensko:
2011) adalm otesm. Viz ktomu nap. RADY, Dina Abdel Moneim: Greece Debt Crisis: Causes,
Implications And Policy Options. Academy Of Accounting & Financial Studies Journal, 2012, No. 16.
2 Pojem Jiho Malenovskho. Viz MALENOVSK, Ji: stavn soud R amezinrodn prvo. Prvnk,
2000, . 2, s. 105130, s. 130

79
vy podle l. 49 stavy (zejmna smlouvy zakldajc prva apovinnosti) asmlouvy
podle lnku 10a stavy, na n se tato prce sousted (smlouvy penejc pravomoci
R na mezinrodn organizace). Kter smlouvy jsou vak ve skutenosti smlouvy podle
l. 10a stavy nen vpraxi jednoznan. Druhm bodem je referenn kritrium, podle
kterho m S rozhodovat. Je vzn pouze stavnm podkem vymezenm vl. 112
stavy? Tetm problmem je rozsah pezkumu mezinrodn smlouvy. Lapidrn vyj-
deno otzkou, zda se m S zabvat celou smlouvou i jen ustanovenmi zpochybo-
vanmi nvrhem na pezkum. Konen tvrtm amon klovm zlomem me bt
zejmna vppad smluv dle l. 10a stavy otzka obsahu pezkumu. Jde ovymezen
suverenity sttu, kter pedv st svch pravomoc nadnrodn organizaci.
Jsou tu vak idal drobnj kontroverze. Jakou vtinou by ml S rozhodnout?
Jak zabrnit prezidentovi republiky obejt skupinu zkonodrc chystajc se rozporovat
ji schvlen smlouvy? Jakm zpsobem by vbec stavn soud ml smlouvu vykl-
dat? Nebo napklad, jak se vypodat sabsenc oficilnho eskho znn mezinrodn
smlouvy?
Na tyto otzky nm sten daly odpov Lisabonsk nlezy stavnho soudu.3
Ovem napklad otzka nutn vtiny zstv nezodpovzena, nebo nlezy velmi
siln podpoili vichni stavn soudci, co utakto dleitch otzek nebv zvykem
ainkter dal otzky zstvaj znan oteven.

II. MEZINRODN SMLOUVA PODLE l. 10a

Mezinrodn smlouva jako takov je definovna ve Vdesk mluv

osmluvnm prvu, bibli mezinrodnho prva zroku 1969 (dle jen Vdesk mlu-
va),4 je je pro eskoslovensko zvazn a od roku 1987 (vyhlena ve Sbrce zko-
n . 15/1988 Sb.). Smlouva je podle n mezinrodn dohoda, uzaven mezi stty
psemnou formou, dc se mezinrodnm prvem, sepsan vjedin nebo ve dvou i
vce souviscch listinch, a je jej nzev jakkoliv.5 Definice je to tedy pomrn irok
aobecn.
Dleit je, e mezinrodn smlouva je pramen zvazn. Aplikuje ji Mezinrodn
soudn dvr, zaloen pod patronac OSN ana zklad Charty OSN vroce 1945.6 Stty,
kter platn sjednaly svj mezinrodnprvn zvazek, pak nemohou tento zvazek,
nejen podle Vdesk mluvy, neplnit sodkazem na sv vnitrosttn prvo.7 To je tak
jeden znejpodstatnjch dvod zaveden kontroly stavnosti mezinrodnch smluv
atak jeho konstrukce jako kontroly pedbn tak, aby psobila jako jaksi filtr nepro-
poutjc do prvnho du sttu problematick aneaplikovateln smlouvy.
esk prvo zn vzsad ti druhy mezinrodnch smluv: Smlouvy prezidentsk,
vldn aresortn. Toto dlen je open zejmna orozhodnut prezidenta republiky ze

3 Nlezy sp. zn. Pl. S 19/08 asp. zn. Pl. S 29/09

4 Viz ZEMNEK, Ji: Pedbn kontrola stavnosti mezinrodnch smluv. Parlamentn zpravodaj, 2002,
. 4, s. 17
5 Vdesk mluva osmluvnm prvu. l. 2. odst.1, psmeno a).
6 Statut Mezinrodnho soudnho dvora. l. 38.
7 Vdesk mluva osmluvnm prvu. l. 27.

80
dne 28. dubna 1993, vyhlenho pod . 144/1993 Sb. (dle jen rozhodnut openo-
su), ovem m oporu ivna prvn vd atradici.
Kritriem dlen smluv je zejmna procedura jejich schvalovn. Smlouvy, kter
podlhaj souhlasu Parlamentu R aratifikaci jsou povaovny za smlouvy prezident-
sk. To jsou prv smlouvy podle l. 10a al. 49 stavy, vymezen obsahov, nap.
upravujc prva apovinnosti osob i hospodsk, spojeneck, mrov (nkdy se vy-
mezen zbyten pekrv).
Smlouvy, kter nepodlhaj ratifikaci, jsou pak smlouvy vldn svjimkou smluv,
kter svm vznamem nepesahuj rmec psobnosti stednch sprvnch ad, pi-
em pak jde osmlouvy resortn.8
Zkon . 182/1993 Sb., ostavnm soudu R (ZS), hovo pouze osmlouvch
podle l. 10a al. 49 stavy. stavn soud se tedy neme zabvat smlouvami vldn-
mi aresortnmi. To vak podle veho nevad, jeliko smlouvy vldn aresortn nejsou
soust eskho prvnho du, co vyplv ze znn l. 10 stavy po euronovele,
kter stanov, e smlouvy, kjejich ratifikaci dal Parlament souhlas ajimi je esk
republika vzna, jsou soust prvnho du. Tedy dovodme vkladem zopaku, e
ostatn smlouvy nejsou.9
Jak smlouvy jsou vak smlouvami podle l. 10a? Prvn odstavec tohoto lnku
stavy stanov: Mezinrodn smlouvou mohou bt nkter pravomoci orgn esk
republiky peneseny na mezinrodn organizaci nebo instituci.
S ve svm prvnm Lisabonskm nlezu pouze lakonicky konstatoval, e podle
bodu . IV pedkldac zprvy vldy se jedn osmlouvu podle l. 10a odst. 1 stavy
esk republiky, ve znn pozdjch pedpis, nebo na jejm zklad nabv EU n-
kter nov pravomoci avnkterch ppadech se pechz od jednomyslnosti khlasov-
n kvalifikovanou vtinou. Zrove se jedn osmlouvu tzv. prezidentsk kategorie,
kter vyaduje ratifikaci prezidentem republiky.10 Nicmn nap. vbod 167 citovanho
nlezu tuto mylenku S pece jen rozvj adokresluje.11
Vzsad vak pebral soud vLisabonskm zen argumentaci vldy apracuje scha-
rakterem smlouvy, jako smlouvy podle l. 10a, jako sfaktem.12

8 Jak pe J. Kysela: Tyto smlouvy ji nepodlhaj ratifikaci, jakkoliv se zstavy zd, e ratifikace je univer-
zln zpsob vstupu do smluvnho zvazku, zvolen stavodrcem zpestej palety nabzen mezinrodnm
prvem. KYSELA, Jan: Parlamentn projednvn mezinrodnch smluv po novele stavy. Parlamentn
zpravodaj, 2002, . 4, s. 1516, s. 15.
9 Viz tak ASTN, Vt: Mezinrodn smlouvy vldn aresortn: vnitrosttn zvaznost. Veejn sprva
[online], 2005 [cit. 2.2.2014], . 26, s. pl. IIII, dostupn z: http://web.mvcr.cz/archiv2008/2003/casopisy
/vs/0526/pril1_info.html.
10 Viz bod 66. nlezu . Pl. S 19/08
11 Bod 167. nlezu . Pl. S 19/08: Za druh, je teba zajistit kontrolu rozhodnut pijatho na zklad
lnku 48 odstavce 6, 2. pododstavce, stavnm soudem esk republiky zhlediska souladu takovho
rozhodnut sstavnm podkem. Na rozdl od rozhodnut podle odstavce 7, kde se pouze mn zpsob
hlasovn (aobsah zmny tedy lze posoudit ji vtomto okamiku, kdy jsou pravomoci peneny), rozhod-
nutm podle odstavce 6 se mn substantivn ustanoven Smluv. Je tedy nutn umonit kontrolu tto zmny
zhlediska ustanoven stavnho podku esk republiky stavnm soudem, aby byly respektovny limity
penesen pravomoc ve smyslu lnku 10a stavy. Pouze tak lze garantovat, e penesenm pravomoc,
ke ktermu dochz podle lnku 48 odstavce 6 ji okamikem pijet Lisabonsk smlouvy, nedv esk
republika monost pijmout na zklad tohoto ustanoven rozhodnut, kter by bylo vrozporu sstavnm
podkem eskho sttu.
12 Viz ktomu KYSELA, Jan: Mezinrodn smlouvy podle l. 10a stavy po lisabonskm nlezu stav-
nho soudu. In GERLOCH, Ale WINTR, Jan (ed.): Lisabonsk smlouva astavn podek R. Praha:
Nakladatelstv avydavatelstv Ale enk, 2009, s. 51n.

81
 Je zejm, e definice pslunch smluv se odvj od penosu pravomoci. Pokud
tedy vymezme pojem pravomoci, mli bychom jednodue vymezit idan smlouvy.
Obecn vak plat, e otzka pravomoci apsobnosti, ppadn kompetence pat kv-
bec nejsloitjm prvnm problmm anebyla dosud naprosto uspokojiv vyeena.
Pro ely l. 10a stavy vak navrhuji nejir monou definici, tedy e pravomoc
je oprvnn vydvat zvazn prvn akty. Pokud tedy R penechv mezinrodn or-
ganizaci vydvn obecnch norem, sprvnch rozhodnut i soudnch rozsudk, vdy
pjde openesen pravomoci. Jeliko jde vdy zpovahy vci obianco poven, je od-
vodnn izven pe otakov institut, kter se mimo jin projevuje ivpoadovan
kvalifikovan vtin. Navazujc otzkou vztahu mezi takovm penesenm asamot-
nm stavnm podkem se zabv dal bod.
Zajmavou je vak tak podotzka, kterou si klade Jan Kysela, zda lze penet jen
existujc pravomoci i ipravomoci potenciln.13 Dle mho nzoru nen na tuto otzku
jednoznan odpov apatrn bude teprve vyeena prax. Na jedn stran potenciln
pravomoci vznikaj na zklad pvodnch pravomoc ajsou tedy od nich odvozen. Na
druh stran ratifikace pracuje skonkrtnm okruhem pravomoc anelze ji absurdn
vyprazdovat.

III. PROCES PEZKUMU SMLOUVY DLE l. 10a

AJEHO SPECIFIKA

stavn soud jako esk orgn kontroly stavnosti je nadn pravomoc

posuzovat soulad mezinrodnch smluv sstavnm podkem. prava zen okontrole
mezinrodnch smluv je krom stavy samotn, vtlena do ZS ato konkrtn do
druhho oddlu druh hlavy zkona.14 Oddl nese nzev zen osouladu mezinrod-
nch smluv podle l. 10a al. 49 stavy sstavnmi zkony aji to sebou pin dal
kontroverze.
Nvrh na pezkum me kS postupn pednst komora Parlamentu R, skupina
zkonodrc aprezident republiky. S pak rozhodne nlezem vplnu vech patnc-
ti soudc osouladu, piem jeho negativn stanovisko brn ratifikaci mezinrodn
smlouvy. Bli prava vak nen jednoduch aje pomrn problematick.
Jedn se vzsad oobdobu klasickho abstraktnho pezkumu prvnch norem. Nic-
mn na rozdl od nj el nkolika zsadnm nejasnostem, kter se dotkaj samotn
podstaty tto procedury.
Dle Jana Wintra meme upezkumu smlouvy podle l. 10a stavy vyjt ze t
monch odlinch stanovisek, kter kad posouv proces pezkumu jinm smrem:

1. Smlouva nesm odporovat dnmu ustanoven stavy ani jin sti stavnho podku;
pokud knesouladu dojde, mus bt odstrann explicitn novelou stavy.

13 KYSELA, Jan: op. cit., s. 56.

14 Nae prvo se tak vskutku pout na neprobdan pole, jak pe Jan Filip ve svm lnku. Viz FILIP, Jan:
Parlament apreventivn kontrola mezinrodnch smluv stavnm soudem. Parlamentn zpravodaj, 2002,
. 4, s. 8.

82
 2. Smlouva nesm odporovat dnmu ustanoven stavy ani jin sti stavnho podku,
svjimkou kompetennch ustanoven. Kolize skompetennmi ustanovenmi (zejmna
jde ol. 15 odst. 1, l. 43, l. 49, l. 63 odst. 1 psm. b), c), l. 67 odst. 1, l. 80 odst. 1,
l. 81 al. 98 odst. 1 stavy) je stavn piputna l. 10a stavy.
3. Smlouva implicitn mn stavu, stv se de facto soust stavnho podku, proto je
pezkoumvna pouze jej kolize snezmnitelnmi podstatnmi nleitostmi demokra-
tickho sttu podle l. 9 odst. 2 stavy (nemohou-li je esk orgny zmnit, nemohou ani
penst pravomoc je zmnit), ppadn t se zkladnm postultem svrchovanosti sttu
podle l. 1 odst. 1 stavy.15

Lze se spolen sJanem Wintrem piklonit kdruh ztchto pedloench variant.

IJan Kysela hovo oimplicitn novele stavy prv vkompetenn oblasti.16 Ji Ma-
lenovsk se pak vtto souvislosti ztrochu odlinch pozic pozastavuje nad stejnm
pstupem stavnho soudu ke smlouvm podle l. 10 al. 10a stavy apt se jak el
m odlin kvalifikovan vtina pro jejich schvlen.17
Koherentn zvr nabz opt Jan Wintr, kdy dovozuje, e lze nabt dojmu, e bude
rozdl mezi posuzovnm mezinrodnch smluv podle l. 10 a49 stavy na stran jed-
n amezinrodnch smluv podle l. 10a stavy na stran druh. Klasick smlouvy
podle l. 10 a49 stavy nesmj odporovat dnmu ustanoven stavy nebo jin sti
stavnho podku, to je zejm. Smlouvy podle l. 10a stavy ovem dle jeho nzoru
implicitn mn stavu, proto minimln tam, kde ktto implicitn novele dochz,
nen domnl rozpor mezi smlouvou astavou skutenm rozporem, protoe je kryt
stavnm zmocnnm vl. 10a stavy.18
Takov zvr samozejm iodvoduje kvalifikovanou vtinu pi pijet pslun
smlouvy avymezuje imantinely pro pezkum smlouvy stavnm soudem. Narme
zde nicmn na otzku referennho rmce pezkumu eenou vdalm oddle. Nicmn
lze se na vc dvat jet zjednoho hlu. Smlouvy dle l. 10a vbec nemusme povaovat
za soust eskho prvnho du (nato stavnho podku) ameme argumentovat,
e jsou pouze soust du evropskho.

IV. REFERENN RMEC PEZKUMU

Vesk teorii apraxi je referenn rmec pezkumu pomrn spornou

otzkou. l. 87 odst. 2. stavy stanov, e stavn soud dle rozhoduje osouladu
15 WINTR, Jan: Prvn rozhodnut stavnho soudu ostavnosti mezinrodn smlouvy. Jurisprudence, 2009,
. 1, s. 28
16 KYSELA, Jan: op. cit., s. 54. Jan Wintr dodv jasn pklad: Smlouva podle l. 10a stavy je implicitn
novelou stavy minimln vtom ohledu, e se zuuj pravomoci nkterch orgn esk republiky, ani
se to ovem vslovn projevuje vtextu stavy. Podle l. 15 stavy zkonodrn moc vesk republice
nle Parlamentu. Podle l. 249 al. 251 Smlouvy ozaloen ES, vplatnm znn, kn esk republika
pistoupila Smlouvou opistoupen (. 44/2004 Sb. m. s.), vak de facto zkonodrn moc vesk repub-
lice nle t Rad ES spolen sEvropskm parlamentem, pinejmenm pokud jde onazen ES. Zjevn
se ale nejedn oporuen l. 15 stavy, orozpor Smlouvy ozaloen ES sstavnm podkem R, protoe
pravomoc Parlamentu byla na orgny ES penesena stavou pedvdanm apedepsanm zpsobem.
17 MALENOVSK, Ji: Evropsk nlezy amezinrodnprvn zklady prva ES/EU: stavn soud R
iesk nauka pokrauj vzastelovn. Soudn rozhledy, 2009, ro. 15, . 8, s. 284.
18 WINTR, Jan: Prvn rozhodnut stavnho soudu ostavnosti mezinrodn smlouvy. Jurisprudence, 2009,
. 1, s. 27.

83
mezinrodn smlouvy podle l. 10a al. 49 sstavnm podkem. Pojem stavn
podek je pak vymezen vl. 112 odst. 1 stavy. Je tedy zdnliv jasn, sm S me-
zinrodn smlouvu pomuje. zen ped S je sice vZS nadepsno zen osouladu
mezinrodnch smluv podle l. 10a al. 49 stavy sstavnmi zkony, nikoliv stavnm
podkem. Tato nesrovnalost vak nen zsadn, kdy uvme, e 71d odst. 3. ZS
zn: Pi rozhodovn posuzuje stavn soud obsah mezinrodn smlouvy zhlediska
jejho souladu sstavnm podkem.
Pokud tuto nesrovnalost pekrome, objev se dal. Podle Vladimra Balae je
zhadou, pro zavzat soudce pouze stavnm podkem. Odpovd si vak analzou
rozsahu pojmu stavn podek.19 Do vahy by tedy pipadlo vyloit pojem stavn
podek ponkud extenzivn, nikoliv taxativn. Tak, jak to udlal S ve slavnm nle-
zu Pl. S 36/01 ve vci odmny anhrady vdaj sprvce konkursn podstaty ze dne
25.6.2002, kdy do rmce stavnho podku zahrnul ratifikovan avyhlen mezin-
rodnch smlouvy olidskch prvech azkladnch svobodch. Dokonce bychom tedy
mohli dovodit, e referennm rmcem pezkumu mezinrodnch smluv jsou ijin me-
zinrodn smlouvy olidskch prvech azkladnch svobodch. Koment Jana Filipa
akol. vak trv na tom, e je obtn mysliteln, aby kritriem hodnocen mezinrodn
smlouvy byla jin mezinrodn smlouva.20
Samotn stavn soud si vtto souvislosti klade jinou otzku. Tedy zda je referen-
nm kritriem stavn podek jako celek, anebo toliko materiln ohnisko stavy.21
Nakonec stavn soud uil jako referenn hledisko stavn podek esk republiky
jako celek.22 Nevyjdil se vak pmo krozsahu stavnho podku avpraxi stejn
argumentoval zejmna jeho ohniskem.
Jako jeden z argument pro tento zvr meme uvst mylenku stavnho soudce
Vojena Gttlera, e ppadn rozpor lze odstranit zmnou stavy, nikoliv vak jejho
ohniska, kter je nezmniteln.23 Tm se napluje smysl zen, tedy identifikace pro-
tistavnch ustanoven ve smlouv. Nkte odbornci vak tento vklad zpochybuj
stm, e by ppadn nelo opozbyt smyslu pezkumu ae pezkum umouje odhalit
prv onen neodstraniteln nesoulad!24 Nicmn naopak rozshl referenn rmec je
tak zpochybovn isodkazem na cukern nlez (S sp. zn. Pl. 50/04 z8.3.2006),
kde byl podle nkterch vklad chpn mnohem eji.25
Domnvm se, e je mon piklonit se kextenzivnmu vkladu auznat fakt, e je
S vzn stavnm podkem jako celkem, zejmna jeho materilnm ohniskem, avak
vetn mezinrodnch smluv olidskch prvech azkladnch svobodch, kter ostatn

19 BALA, Vladimr: Co novho pinesla euronovela stavy R. Parlamentn zpravodaj, 2002, . 4, s. 13.
20 FILIP, Jan HOLLNDER, Pavel IMEK, Vojtch: Zakon oUstavn m soudu: koment. Praha:
C. H. Beck, 2001, s. 467.
21 Pl. S 19/08 bod 71.
22 Pl. S 19/08 bod 88, ale ibod 94 a215.
23 GTTLER, Vojen. Kotzkm souladu Lisabonsk smlouvy sstavnm podkem R se zamenm na
proceduru, uvaovan varianty azvolen zkladn vchodisko obsahovho pezkumu smlouvy. In GER-
LOCH, Ale WINTR, Jan (ed.): Lisabonsk smlouva astavn podek R. Praha: Nakladatelstv avy-
davatelstv Ale enk, 2009, s. 14.
24 Viz KRL, Richard. Glosa kreferennmu hledisku pro pezkum souladu Lisabonsk smlouvy sstavou
R. In GERLOCH, Ale WINTR, Jan (ed.): Lisabonsk smlouva astavn podek R. Praha: Nakla-
datelstv avydavatelstv Ale enk, 2009, s. 70.
25 Konkrtn jde olnky stavy 10a odst. 1, 1 odst. 1 a9 odst. 2. Viz tamt, s. 69.

84
nkdy opravdu mohou tvoit ist materilnho ohniska tak, jak je dnes pevn ch-
pno (nikoliv vak ve formlnm slova smyslu). Nicmn je t spe mon opatrn
souhlasit spedsedou S Pavlem Rychetskm, e dn st evropskho (komunitr-
nho) prva ani zkladn smlouvy zatm netvo soust stavnho podku R jako
referenn kritrium.26 Samozejm vak takov zvr nen vase nepromnliv, neb
zde sledujeme zejmna materii, nikoliv formu.27
Jak bylo uvedeno, S se tedy piklonil kzvru, e MS je nutn pomovat celm
stavnm podkem. Ve skutenosti vak tento zvr nen pln pesn sodkazem na
argumentaci vminul kapitole. S nekonstatoval rozpor Lisabonsk smlouvy l. 15
stavy, kter stanov, e zkonodrn moc vesk republice nle Parlamentu. Tm
podle Jana Wintra vlastn aproboval dosavadn stavn praxi, podle kter smlouva po-
dle l. 10a stavy implicitn mn kompetenn ustanoven stavy, ani by bylo te-
ba vstavnm textu vslovn zit kupkladu rozsah zkonodrn moci Parlamentu.
Smlouva podle l. 10a stavy tedy nesm odporovat dnmu ustanoven stavy ani
jin sti stavnho podku, svjimkou kompetennch ustanoven, ostatn jak ji bylo
naznaeno ve.28
Stouto otzkou souvis iproblm samotnho vkladu mezinrodn smlouvy. Od-
bornci se vak vesms shoduj, e by S ml vykldat mezinrodn smlouvu podle
pravidel mezinrodnho, nikoliv vnitrosttnho prva.29 Stm lze vrmci vylouen p-
padnch pozdjch vkladovch nejasnost souhlasit.

V. ROZSAH PEZKUMU

Nejpalivjm problmem procesn pravy kontroly mezinrodnch smluv

veskm prvnm du je uren rozsahu pezkumu avlastn izpsob rozhodnut.
Vvodu ktomuto tmatu nutno souhlasit sJanem Kyselou adalmi, e bylo velmi
neastn, e prvn smlouvou pezkoumanou vzen osouladu byla smlouva Lisabon-
sk, smlouva velmi rozshl, navc podle l.10a stavy.30 To ovlivnilo pstup S, kter
je nastnn ne.
Analogicky jako vzen oabstraktn kontrole norem podle prvnho oddlu druh
hlavy ZS se S ct bt vzn rozsahem nvrhu na zahjen zen, co znamen, e
26 RYCHETSK, Pavel: Vliv pistoupen R kEU na judikaturu S. In POSPIL Ivo KOKE, Marin
(ed.): In dubio pro libertate. Pocta Elice Wagnerov upleitosti ivotnho jubilea.Brno: Masarykova
univerzita, 2009, s. 167.
27 Ztohoto hlediska je perspektivn zejmna Listina zkladnch prv EU. Ktto problematice viz BE-
LLING, Vojtch: Supranational Fundamental Rights or Primacy of Sovereignty? Legal Effects of the So-
-Called Opt-Out from the EU Charter of Fundamental Rights. European Law Journal, 2002, Vol. 18, No. 2.
A zvry vtomto lnku jsou ji sten ESD pekonan.
28 WINTR, Jan: Prvn rozhodnut stavnho soudu ostavnosti mezinrodn smlouvy. Jurisprudence, 2009,
. 1, s. 28.
29 Nap. MALENOVSK, Ji: stavn soud R amezinrodn prvo. Prvnk, 2000, . 2, s. 112.
30 Nap. KYSELA, Jan: Mezinrodn smlouvy podle l. 10a stavy po lisabonskm nlezu stavnho
soudu. In GERLOCH, Ale WINTR, Jan (ed.): Lisabonsk smlouva astavn podek R. Praha: Na-
kladatelstv avydavatelstv Ale enk, 2009, s. 50. Pokud jde ofakt, e lo oprvn smlouvu podrobenou
kontrole, musme pipomenout, e zde byl jedin dal pokus vyut tento institut (Pl. S 1/04), kdy se
skupina poslanc KSM snaila doshnout kontroly Pstupov smlouvy kEU, le jejich nvrh byl od-
mtnut, nebo skupina poslanc jej podala a po t, kdy prezident republiky smlouvu opistoupen esk
republiky kEvropsk unii ratifikoval.

85
jeho pezkum se koncentruje jen na ta ustanoven mezinrodn smlouvy, jejich soulad
sstavnm podkem navrhovatel vslovn zpochybnil atuto pochybnost, ve snaze
unst bemeno tvrzen, podepel stavnprvnmi argumenty (tedy vrozsahu kvalifi-
kovanho nvrhu).
Je to vak sprvn stanovisko? Sent iprezident tuto tezi ve svch vyjdench vprv-
nm zen osouladu Lisabonsk smlouvy zpochybuj. Prezident ve svm vyjden za-
stv nzor, e S je povoln posoudit nejen ustanoven Lisabonsk smlouvy zmnn
vnvrhu Sentu, ale ijej soulad scelm stavnm podkem, ato ve vech souvislos-
tech. Prv to je podle nj smyslem zen osouladu mezinrodnch smluv podle l. 10a
a49 stavy sstavnm podkem.31 Je pravdou, e pokud by ml S meritorn chrnit
podstatn nleitosti demokratickho prvnho sttu, ml by se snait svou judikaturou
spe jet rozvinout tento prezidentv nzor apodobn jako vzen onestavnosti
stavnho zkona rozit svou pozornost nad navrhovan rozpor.
Ustanoven 71e ZS, nadepsan Nlez ajeho prvn nsledky, ve svm prvnm
odstavci stanov: Dojde-li stavn soud po provedenm zen kzvru, e mezinrodn
smlouva je vrozporu sstavnm podkem, vyslov tento nesoulad nlezem; vnlezu
uvede, se kterm ustanovenm stavnho podku je mezinrodn smlouva vrozporu.
Tento odstavec nepin dn interpretan tkosti, S autoritativn ozna usta-
noven, kter brn ratifikaci. Odstavec druh je, vak zd se podstatnj. Zn takto:
Dojde-li stavn soud po provedenm zen kzvru, e mezinrodn smlouva nen
vrozporu sstavnm podkem, rozhodne nlezem, e ratifikace mezinrodn smlouvy
nen vrozporu sstavnm podkem.
S zde m pomrn sloitou pozici. Ml by svm autoritativnm nlezem stanovit,
e pedloen smlouva nen vrozporu sstavnm podkem, nikoliv, e rozporova-
n ustanoven jsou vsouladu sstavnm podkem. Koment kZS od Jana Filipa
akol. vak zastv stejn nzor, kjakmu dopl S. Systematickm ateleologickm
vkladem lze podle nj dospt kzvru, e se bude teba nadle dret stanoviska S
stran vzanosti petitem nvrhu. Jako argumenty pedkld zejmna fakt, e by to byla
obtn splniteln loha S, zablokovn dalch nvrh aproblm konkretizace.32 Jan
Filip opan nzor povauje se zetelem na el zen za st pichzejc do vahy.33
Koment bval stavn soudkyn Eliky Wagnerov aspol. pedkld dv mon
varianty een. Prvn varianta pedpokld, e by S ml bt vzn nvrhem aakoliv
by ve vroku konstatoval nerozpornost ratifikace smlouvy sstavnm podkem, ve
skutenosti by provdl pezkum pouze t sti smlouvy, kter byla nvrhem napade-
na. Druh varianta pedpokld dv fze. S se vypod snvrhem apak prima facio
isostatnmi ustanovenmi, tzv. zbytkov pauln pezkum.34 Jan Kysela ktomu
poznamenv, e S se nevyhnul obecnmu posouzen Lisabonsk smlouvy, co do tvr-

31 Pl. S 19/08 bod. 16.

32 FILIP, Jan HOLLNDER, Pavel IMIEK, Vojtch: Zakon oUstavnim soudu: koment. Praha:
C. H. Beck, 2007, s. 483.
33 FILIP, Jan: Lisabonsk smlouva za branami stavnho soudu. Parlamentn zpravodaj, 2008, .10, s. 3.
34 WAGNEROV, Elika a kol.: Zkon o stavnm soudu s komentem. Praha:ASPI Wolters Klu-
wer,2007, s. 312.

86
zenho zpochybnn zkladnch charakteristik R, take jaksi povechn posouzen
nad rmec dlch vtek navrhovatele provedl ji vprvnm zen osouladu.35
Jak je uvedeno ive, S se jasn stav na stranu prvn varianty. Vprvnm lisabon-
skm nlezu to zazn jasn:

Pokusu oplnost stavnho pezkumu, nota bene sdsledky pekky rei iudicatae, ato ze-
jmna urozshlch normativnch text, brn argument noetick (noeticky nesplniteln);
argument normativn se pak zakld na tom, e stavn prava izkonn prava koncipuj
stavn soud do postaven soudu, anikoli vkladovho msta. stavn soud esk re-
publiky je soudnm orgnem ochrany stavnosti, je orgnem rozhodovacm, anen instituc
poskytujc jakkoli stanoviska i dobrozdn.36

Ostatn toto stanovisko zopakoval vliteratue istavn soudce Vojen Gttler, podle
nho by povechn pezkum nebyl serizn, nebyl by fr.37
Co jinho je vak cel pezkoumn smlouvy ped jej ratifikac ne svho druhu
dobrozdn? Jak je mon ochrnit podstatn nleitosti demokratickho prvnho st-
tu, pokud S striktn sleduje pouze navrhovan rozpory? Je mon souhlasit, e by
lo ovelmi obtn kol, ovem zdaleka ne onoeticky nesplniteln. Vmnoha zemch
takto pezkum funguje.38 Navc zde sice vznik rei iudicata (kter se me stt velmi
podstatnou anutnou), ovem nikoliv, co do vztahu kindividulnm stavnm stnostem
ex post.39 Tyto individuln stnosti pak mohou hrt ikompenzan roli.40 Samotn
S pak sv stanovisko trochu zmrnil, kdy vdruhm Lisabonskm nlezu neshledal
dvody kapriornmu odmtnut pezkumu Lisabonsk smlouvy jako celku, pokud jsou
vtomto smru navrhovatelem vzneseny relevantn stavnprvn argumenty.41 Stle
vak jasn preferuje vzanost nvrhem.
Prezident ve svm vyjden proklamuje, e odvodnn nvrhu, resp. vyjden
astnk maj zhlediska zen pouze ten prvn vznam, e je teba se sjejich tvrze-
nmi, nmty apochybnostmi vypodat vodvodnn nlezu. Fakt, e by se takto za-
brnilo dalm ppadnm stnostem (zejmna skupiny poslanc asentor), je ipodle
prezidenta vdsledku absurdn.42 Nelze ne vzsad souhlasit. Pro chrnit prvo
dalch astnk zen ze zkona jimi jsou parlament iprezident ( 71c ZS) ,
kdy sv argumenty mohou vyjdit bhem zen zahjenm kmkoliv znich. Jedin
racionln argument je mon vynechn skupiny poslanc i sentor, kte jsou legi-

35 KYSELA, Jan: Mezinrodn smlouvy podle l. 10a stavy po lisabonskm nlezu stavnho soudu.
GERLOCH, Ale WINTR, Jan (ed.): Lisabonsk smlouva astavn podek R. Praha: Nakladatelstv
avydavatelstv Ale enk, 2009, s. 51.
36 Pl. S 19/08 bod 75.
37 GTTLER, Vojen. Kotzkm souladu Lisabonsk smlouvy sstavnm podkem R se zamenm na
proceduru, uvaovan varianty azvolen zkladn vchodisko obsahovho pezkumu smlouvy. In GER-
LOCH, Ale WINTR, Jan (ed.): Lisabonsk smlouva astavn podek R. Praha: Nakladatelstv avy-
davatelstv Ale enk, 2009, s. 19.
38 Pkladem me bt zejmna Francie.
39 Pl. S 19/08 bod 84.
40 Citovno podle pspvku Jiho Zemnka Poteba provzanosti Lisabonsk smlouvy sstavnm pod-
kem vnlezu stavnho soudu R ze dne 26. 11. 2008 na konferenci Vliv Lisabonsk smlouvy na esk
prvn d, uskutenn vPraze 27.3.2009.
41 Pl. S 29/09 bod 109.
42 Pl. S 19/08 bod 16.

87
timovni podle 71a ZS ajejich prvo by tedy rozhodnutm ocel smlouv mohlo
bt zkrceno.43
To vak nen argument zsadn. Je sice pravda, e skupina poslanc asentor je
znevhodnna, ovem mnohem vt znevhodnn je ek vtakovm scni, kdy je
obejde prezident. Ten toti nem dnou lhtu na ratifikaci ateoreticky me schv-
lenou smlouvu ratifikovat prakticky okamit po vysloven souhlasu druh zkomor
parlamentu. Tm ned anci skupin zkonodrc na podn nvrhu.44 To je dle mho
nzoru velk problm souasn pravy, anikoliv to, e by se mli postupn vyjadovat
vichni mon navrhovatel. Primrn jde pece oto, smlouvu podrobit pezkumu, ani-
koliv oto, kdo nvrh na jej pezkum ped S pednese.
Naopak zde vznik nebezpe, kter si patrn S pln neuvdomil. Cel zen osou-
ladu mezinrodnch smluv me bt zneuito kzamezen ratifikace naprosto konform-
n smlouvy, pouhm neustlm optovnm navrhovnm dalch adalch rozpor.
stavn soud by pak vdy jen vyhlsil soulad vdan partikulrn otzce, smlouva by
vak tm neomezenou dobu nemohla bt ratifikovna, piem tento scn pipad
vvahu zejmna ve vztahu kprezidentovi republiky, kter nen vzn dnou lhtou
kratifikaci po vysloven souhlasu obou komor parlamentu, ato zejmna vsouvislosti
sosamostatnnm prezidenta po zaveden pm volby akauze Amnestie prezidenta
Klause.45 Jan Filip to sten pedpovdal ji vpedstihu ka, e ve spornch ppa-
dech by tak mohlo bt zen ped S vyuito jako doasn odloen een.46 To je vak
naprosto mimostavn postup, kter by velmi citeln poznamenal eskou politickou
iprvn kulturu iobraz vzahrani.
Tuto obavu bohuel podtrhl iS: Prima vista lze tedy usuzovat, e eventuln nov
nvrh na pezkum tto identick Lisabonsk smlouvy by zejm byl ve vztahu kdnes na-
padenm ustanovenm blokovn pekkou rei iudicatae. To vak mus posoudit stavn
soud teprve tehdy, jestlie bude nov nvrh skuten podn; lze pedeslat, e otzku rei
iudicatae je pro takov ppad namst interpretovat restriktivn.47
Tak se tak stalo vnlezu Lisabon II., kdy S podle oekvn dovodil, e je mon
napadnout istejn ustanoven snovou argumentac.48 Nicmn dle tvrd, e tyto zvry
neznamenaj, e se ppadnm nslednm navrhovatelm (i ppadnm astn-
km dalch zen) umouje znovu aznovu zpochybovat stavnm soudem ji jednou
vnlezu vysloven zvry ae S nen mstem pro nekonc polemiky, okter
se sna nkte astnci.49
stavn soud se tedy vydal dle mho nzoru na strastiplnou cestu, okter se do-
mnv, e j m prolapanou vzen oabstraktn kontrole stavnosti. Vtina teoretik
stoj za nm,50 ovem nsledky mohou bt jet velmi nepedvdan. Mon een je
43 Pl. S 19/08 bod 71.
44 Viz tak usnesen S Pl. S 1/04 apoznmka pod arou 30.
45 S sice stanovil uritou lhtu ve svm druhm Lisabonskm nlezu (viz bod 116: povinnost prezidenta
republiky bez zbytenho odkladu ratifikovat), ta je vak kontroverzn avdsledku kauukov.
46 FILIP, Jan: Parlament apreventivn kontrola mezinrodnch smluv stavnm soudem. Parlamentn zpra-
vodaj, 2002, . 4, s. 10.
47 Pl. S 19/08 bod 78.
48 Pl. S 29/09, zejmna bod 98.
49 Pl. S 29/09 bod 99 a100.
50 Viz nap. Zdenk Khn, kter konstatuje: Zvr S, e se sousted pouze na Sentem napaden sti je
podle mne zcela pesvdiv asprvn. Cit. podle KHN, Zdenk: Nlez ve vci Lisabonsk smlouvy I.

88
pitom nasnad. Jan Knnek navrhuje piznat postaven vedlejho astnka ostatnm
monm navrhovatelm, tedy tm, kdo konkrtn zen nezahjili.51 Tak by opravdu
mohlo dojt knaplnn elu zen asmlouva by mohla bt pezkoumna jen jednou.
Piblili bychom se zmru stavodrce ahlavn by se S nemusel pozdji odklnt od
sv judikatury vsouvislosti sochranou materilnho ohniska stavy, kdy by vnvrhu
nebyla konkretizovna.

VI. OBSAH PEZKUMU, SUVERENITA

ALISABONSK SMLOUVA

Lisabonsk smlouva, nkdy nazvna smlouvou Reformn, byla podeps-

na 13. prosince 2007 vportugalskm hlavnm mst jako smlouva snemalmi cli
reformovat Evropsk spoleenstv anahradit nespn koncept tzv. Smlouvy ostav
pro Evropu.52 Soust eskho prvnho du se stala po ratifikaci prezidentem repub-
liky ode dne 1.12.2009.53 Tato velmi rozshl ado jist mry revolun54 novelizace
evropskho primrnho prva dala S monost vyjdit se kzkladnm otzkm vztahu
mezinrodnho astavnho prva, jako ikochran podstatnch nleitost demokra-
tickho prvnho sttu i obsahu pojmu materiln jdro stavy.
Vsouvislosti stmito nlezy se akcentovaly otzky, zda se S nestv tet ko-
morou parlamentu azda se nepout na tenk led politickho boje, jak je mu to prv
vsouvislosti smeritorn kontrolou mezinrodnch smluv pedvdno.55 Lze konstatovat,
e stavn soud pistoupil kvlastnmu meritornmu rozboru obsahu Lisabonsk smlou-
vy peliv asodstupem. Snail se vypodat popoad se vemi argumenty navrhova-
tel aprezidenta (zejmna votzce obecn pechodov klauzule (passerelle) zakotven
vl. 48 Smlouvy oEvropsk unii adoloky flexibility dle l. 352 Smlouvy ofungovn
EU, ovem isEvropskou listinou zkladnch prv). S mon opravdu ctil potebu
suplovat neexistenci dvjho pezkumu stavnosti pstupov smlouvy R kEU, tak
jak pe Zdenk Khn.56

obecn otzky. Jin prvo [online], 2008, dostupn z: http://jinepravo.blogspot.com/2008/12/nlez-ve-vci-

-lisabonsk-smlouvy-i-obecn.html [cit. 2.2.2014].
51 KNNEK, Jan. Nkolik poznmek kzen osouladu mezinrodnch smluv sstavnm podkem ve
svtle nlezu S kLS. In GERLOCH, Ale WINTR, Jan (ed.): Lisabonsk smlouva astavn podek
R. Praha: Nakladatelstv avydavatelstv Ale enk, 2009, s. 67.
52 Nkdy nazvna Smlouva zakldajc stavu pro Evropu.
53 Viz sdlen MZV opedpisu . 111/2009 Sb. m. sze dne 1.12.2009.
54 Nicmn nen zase revolun pli. Vychz ze Smlouvy zakldajc stavu pro Evropu, kter slovy pro-
fesora J.J. Thromma vpedmluv ke komentovanmu vydn tto smlouvy nen omoc vce ne dal
pizpsoben unijnch smluv souasn politick realit. Viz SYLLOV, Jindika: stava pro Evropu:
koment. Praha: C. H. Beck, 2005, s. IX.
55 Jan Filip varuje: Je zde rovn nebezpe, e S bude vstupovat do stetu mezi vldou aopozic asm se
tak stane politickou silou, kter by ji nebyla pod kontrolou, co nen vsouladu se zsadou demokratic-
kho prvnho sttu. Viz. FILIP, Jan: Parlament apreventivn kontrola mezinrodnch smluv stavnm
soudem. Parlamentn zpravodaj, 2002, . 4, s. 9.
56 KHN, Zdenk: Kauza Lisabonsk smlouvy II. Vklad pojmu suverenita. Jin prvo [online], 2008 [cit.
2.2.2014], dostupn z: http://jinepravo.blogspot.com/2008/12/kauza-lisabonsk-smlouvy-ii-vklad-pojmu.
html.

89
 Nejpodstatnj je vak zvr, e stavn soud se pohybuje vpomrn modernm
pojet suverenity asvrchovanosti.57 Na obranou metodu sentu asentor odpovdl
oboustrannm vidnm pedloen mezinrodn smlouvy arozhodl se PNDPS chrnit
nikoliv uzavenm se do sebe, ale naopak otevenm pstupem.58
S dovozuje, e zmodernho stavnprvnho pohledu tedy nemus svrchovanost
(suverenita) znamenat pouze nezvislost sttn moci na jakkoli jin moci, ato jak
navenek (voblasti mezinrodnch vztah), tak ive vnitnch vcech.59 Takto dnes ji
(pravdpodobn) nen suverenita chpna vdn tradin demokratick zemi, astricto
sensu by pak nesploval znaky suverenity dn stt vetn USA.60 Naopak fenomn
tzv. slabch stt, vlek aterorismu siln nahlodv nroky inn na suverenitu vdne-
nm svt.61 Ji vroce 1992 generln tajemnk OSN Butrus Butrus-Ghl prohlsil, e
as absolutn abezvjimen suverenity pominul, piem teorie vtomto ppad
nikdy neodpovdala realit.62
Vpodobnm duchu pe iVladimr Bala, kdy poznamenv, e snebvalm rs-
tem vzjemnch styk auvdomn si tohoto procesu, majce na zeteli stl celosv-
tov soupeen, nemohou ani nejmocnj stty zstat zcela svrchovanmi.63 stavn
prvo ajeho vklad neme bt odtreno od reality, ato plat iopojmu suverenity i
svrchovanosti.
S proto cituje idal modern definici suverenity: Pro stt, kter se nachz vts-
nm, navzjem zvislm systmu, praktick suverenita spov vtom, bt chpn jako
hr, ktermu sousedn stty naslouchaj, snm aktivn jednaj ajeho nrodn zjmy
jsou brny vpotaz.64
S i navrhovatel se tolik zabvaj suverenitou, jeliko je to zvlt pro men-
zem stedn Evropy historicky velmi dleit pojem, ato zejmna vmezinrod-
n oblasti, tedy ive vztahu mezinrodnho avnitrosttnho prva. Suverenita vtomto
smyslu je vak pojem relativn nov ameme j jet dlit na vnitn avnj, m-
eme j chpat pozitivn inegativn.65 Meme tak rozvjet dal adal konstruk-

57 Pojem suvernity je samozejm jednm znejsloitjch sttovdeckch pojm. Viz ktomu nap. HEN-
KIN, Louis: That S Word: Sovereignity, and Globalization, and Human Rights, Et Cetera. Fordham
Law Review, 1999, Vol. 68, No. 1; nebo PHILPOTT, Daniel: Ideas and the Evolution od Sovereignity. In
HASHMI, Sophail H. (ed.): State Sovereignity Change And Persistance In International Relations. Penn
State Press, 1997.
58 Pojmy podle pspvku Jiho Zemnka Poteba provzanosti Lisabonsk smlouvy sstavnm podkem
vnlezu stavnho soudu R ze dne 26. 11. 2008 na konferenci Vliv Lisabonsk smlouvy na esk prvn
d, uskutenn vPraze 27.3.2009
59 HENDRYCH, Duan akol.: Prvnick slovnk. 2. vydn. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 1007
60 Pl. S 19/08 bod 107.
61 Viz Ludsin 107.
62 Citovno podle JACKSON, John H.: Sovereignity-Modern: ANew Approach to an Outdated Concept. Am
J. Intl. L., 2003, Vol. 97, s. 787.
63 BLAHO, Josef KLMA, Karel BALA, Vladimr. Srovnvac stavn prvo. Praha:ASPI,2003,
s. 367
64 Citovno podle: CALLEO, David P.: Rethinking EuropesFuture. Oxford: Princeton university press,
2001, s. 141, tak jak ho cituje S, Pl. S 19/08 bod. 107. Toto pojet je vak nkdy kritizovno stm,
e zcela str rozdl mezi plnohodnotnmi stty a,polostty, jako jsou protektorty, vazalsk stty,
kapitulan reimy i mandty. Viz KRTK, Petr: Lisabonsk smlouva versus modern prvn stt.
GERLOCH, Ale WINTR, Jan (ed.): Lisabonsk smlouva astavn podek R. Praha: Nakladatelstv
avydavatelstv Ale enk, 2009, s. 209.
65 HOLLNDER, Pavel. Suvernita sttu (paradoxy aotaznky). GERLOCH, Ale WINTR, Jan (ed.):
Lisabonsk smlouva astavn podek R. Praha: Nakladatelstv avydavatelstv Ale enk, 2009, s. 88,
resp. 91.

90
ce.66 Meme suverenitu pojmat jako faktick stav, nebo juristicky jako existenci sttu
vjeho hranicch aneruen vkon stavn moci na jeho zem vi vem subjektm
arespekt ostatnch stt.67 Podstatn vak je, uvdomit si provzanost dnen suverenity
smezinrodnm spoleenstvm isostatnmi stty.
Hallie Ludsin pin dal zajmavou definici suverenity, kterou by patrn mohl
akceptovat istavn soud. Suverenita je dle nj mechanismus, jak organizovat domc
azahranin politiku tak, aby byla chrnna aposilovna ochrana zjmu lidu aobecn
blaho.68
Jak je vak relace suverenity avztahu mezinrodnho astavnho prva? Nkte
teoretici tvrd, e suvernem je, pokud vbec, toliko stava samotn.69 stava je oprav-
du vyjdenm suverenity sttu aS ve svch lisabonskch nlezech jej do jist mry
sebeomezenou suverenitu potvrzuje. S dle dovozuje, e penesen uritch kompe-
tenc sttu, kter vyvr ze svobodn vle suverna abude nadle vykonvno za jeho
asti pedem dohodnutm, kontrolovanm zpsobem, nen pojmovm oslabenm svr-
chovanosti, ale me naopak ve svch dsledcch znamenat jej poslen ve spolenm
postupu integrovanho celku.70
Podstatn tak je, e kompetenn kompetence zstv sttm. To je mez, za kte-
rou nelze jt. Je namst spolen sS znovu pipomenout dvnou mezinrodnprvn
zsadu monho sebeomezen suverna, jen jedin je oprvnn zvit samotnou mru
omezen, ktermu se vmezinrodnm prosted pi respektovn principu pacta sunt
servanda vystav. Stt je tedy stle suvernem, kter navc me zunie ivystoupit
azbavit se tak ppadnch nechtnch tlak, co S zvraznil vbod 106 svho nlezu.
Vzhledem ktomu, e ppadn vystoupen ped Lisabonem by bylo pinejmenm
problematick, je tato nov monost jednm z argument pro jej hodnocen, jako stav-
n-konformn apnosn ico do zachovn sttn suverenity.71
Vtto souvislosti je mon doplnit, e Lisabonsk smlouva krom formln pravy
vystoupen zEU pin iposlen nrodnch parlament lenskch stt avrazn po-
slen Evropskho parlamentu. Ten je podle Lenky Ptrov vtzem Lisabonsk smlou-

66 Napklad decizionistick koncept Carla Schmitta adeliberativn pojet Jrgena Habermase. Ke Schmitto-
vi, tomuto intelektulnmu sabotrovi Vmarsk republiky viz McCONKEY, Michael: Anarchy, Sove-
reignty, and the State of Exception: SchmittsChallenge. Independent Review, 2013, Vol. 17, No. 3.
67 KLMA, Karel: Teoretick pojet suverenity sttu, stavn prvn vchodiska. In GERLOCH, Ale WIN-
TR, Jan (ed.): Lisabonsk smlouva astavn podek R. Praha: Nakladatelstv avydavatelstv Ale
enk, 2009, s. 123.
68 LUDSIN, Hallie: Returning Sovereignty to the People. Vanderbilt Journal of Transnational Law, 2013,
Vol. 46, No. 1, s. 99.
69 BCKENFRDE, E. W.: Staat, s. 129130. Citovno podle HOLLNDER, Pavel: Suvernita sttu (pa-
radoxy aotaznky). In GERLOCH, Ale WINTR, Jan (ed.): Lisabonsk smlouva astavn podek R.
Praha: Nakladatelstv avydavatelstv Ale enk, 2009, s. 94.
70 Pl. S 19/08 bod 108.
71 Vnvrhu skupiny sentor ze dne 29.9.2009 je vbod 58 srovnvna prava vystoupen zEU sliberl-
nj pravou vystoupen ze SSSR (sic!). Vbod 140 pak sentoi dovozuj, e nov prava vystoupen ve
skutenosti monost vystoupit zUnie nezavd, ale pouze potvrzuje, anadto ji podmiuje sjednnm doho-
dy opodmnkch vystoupen; to umouje vytvet na odchzejc lensk stt siln politick tlak, aby si
sv rozhodnut jet rozmyslel. Stm lze sten souhlasit, nicmn zvr sentor, e zUnie bylo mon
vystoupit ped innost Lisabonsk smlouvy, nen obecn pijman. Viz ZBRAL, Robert. Jednostrann
vystoupen zEU vLS jako posledn pojistka suverenity nrodnch stt? In GERLOCH, Ale WINTR,
Jan (ed.): Lisabonsk smlouva astavn podek R. Praha: Nakladatelstv avydavatelstv Ale enk,
2009, s. 147.

91
vy.72 Demokratick deficit, dlouho pro ES pznan, se tak sLisabonskou smlouvou
umenuje.
Zsadn poznmkou pak jet mus bt, e suverenita vlastn nenle sttu jako
takovmu, ale naopak jeho lidu. Stty, respektive jejich vldy se za n nemohou scho-
vvat.73 Takto pojman suverenita nm iodpovd na rozpor mezi suverenitou vnitn
avnj. Ob toti ve vsledku dr lid.
Lisabonsk smlouva tedy vdnm ppad nepin njak zotroen lenskch
stt ani jejich suvernnch lid,74 spe lze tento vztah povaovat za dobrovoln,
vzjemn prospn zvazek, kter vppad pochybnost na stran suvernnho sttu
me bt zpetrhn. Pavel Hollnder, mstopedseda S, ktomuto poznamenv, e
ztrta suverenity se nerovn ztrt svobody.75 Ani ke ztrt suverenity vak nedochz
aobecn pijman nhled na vztah mezinrodnho astavnho prva dostal konkrt-
nj obrysy, kdy na jednu stranu byla oputna neudriteln vize absolutn suverenity,
ovem na druhou stranu bylo potvrzeno, e je to pod esk republika ajej lid, kdo
je pnem smluv schopnm mnit izpetrhat sv mezinrodn zvazky. To nic nemn
na stanovisku S, e mezinrodn zvazek, kter by ml popt podstatn nleitosti
demokratickho prvnho sttu je neppustn.
Je to stle stava esk republiky, kter je suvernn, ovem je samozejm vzan
sama sebou, resp. svmi ustanovenmi vtlujcmi mezinrodn zvazky do eskho
prvnho du.
Navc se zd, e S se od svho Lisabonskho rozhodnut spe posunul smrem
kvtmu drazu na kontrolu mezinrodnch, resp. unijnch akt. Tento posun je velmi
rzn symbolizovn stle probhajc kauzou tzv. Slovenskch dchod.76 Vjednom ze
svch pednch nlez vtto vci (sp. zn. Pl. S 5/12 ze dne 31.1.2012) ktomu S
obrn uvedl:

nelze na nroky oban esk republiky plynouc ze socilnho zabezpeen do doby

31.12.1992 vzthnout evropsk prvo, avychzeje zprincipu explicitn vyslovenho
stavnm soudem vnlezu sp. zn. Pl. S 18/09, nelze ne vsouvislosti sdopady rozsudku
ESD ze dne 22. 6. 2011 . C-399/09 na obdobn ppady konstatovat, e vjeho ppad dolo
kexcesu unijnho orgnu, ksituaci, vn akt orgnu Evropsk unie vyboil zpravomoc,
kter esk republika podle l. 10a stavy na Evropskou unii penesla, kpekroen rozsahu
svench kompetenc, kpostupu ultra vires.

72 Citovno podle odpovdi Lenky Ptrov na jednu zotzek na konferenci Vliv Lisabonsk smlouvy na
esk prvn d, uskutenn vPraze 27.3.2009
73 LUDSIN, Hallie: Returning Sovereignty to the People. Vanderbilt Journal of Transnational Law, 2013,
Vol. 46, No. 1, s. 113. Hallie Ludsin tuto koncepci velmi barvit rozvj nap. spoukazem na nedvnou
Lybijsou krizi apd nelegitimn vldy Muammara Kaddfho, kter prv ztratila nrok na to zaklnat
se suverenitou, neb lid si toto prvo pechodn osvojil sm.
74 Tyto pojmy asto vypadaj tm nepatin, nicmn vzsad sprvn vymezuj to, co m autor na mysli.
75 Citovno podle pspvku Jiho Zemnka Poteba provzanosti Lisabonsk smlouvy sstavnm pod-
kem vnlezu stavnho soudu R ze dne 26. 11. 2008 na konferenci Vliv Lisabonsk smlouvy na esk
prvn d, uskutenn vPraze 27.3.2009
76 Jan Komrek dokonce hovo ponkud expresivn oatomov bomb. KOMREK, Jan: VJotov vy-
buchla atomov bomba. Jin prvo [online], 2012 [cit. 1.10.2012], dostupn z: http://jinepravo.blogspot.
cz/2012/02/v-jostove-vybuchla-atomova-bomba.html.

92
 S tedy vzsad pekroil Rubikon apustil se do, vEvrop nevdanho, souboje
sSD EU. Oznaen evropskho aktu, jako ultra vires by ml bt a posedn nstroj, jak
chrnit materiln ohnisko esk stavy, respektive jej suverenitu.77 Na druh stran
je pravdou, e vklad SD EU je mnohdy velmi tvr aexpanzivn, co by ve vsledku
mohlo popt nastolen vyven sil.

VII. ZVR

elem zaveden kontroly stavnosti mezinrodnch smluv je, aby psobi-

la jako jaksi filtr, nepropoutjc do prvnho du sttu problematick aneaplikova-
teln smlouvy. Tento filtr by ml bt nejjemnj prv usmluv podle l. 10a stavy. Jde
toti osmlouvy implicitn mnc stavn podek vjeho kompetennch ustanovench.
Referennm rmcem by pak ml bt stavn podek jako celek, nikoliv pouze jeho
materiln jdro, ovem prv svjimkou nkterch kompetennch ustanoven, kter
zlogiky vci mus ustoupit.
stavn soud by ml zvit svj pstup kotzce rozsahu pezkumu. Zatm S po-
stupuje tak, e pezkoumv vzsad pouze ustanoven zpochybovan nvrhem na
pezkum. Tento postup nen dle mho nzoru sprvn aS by se ml povechn vypo-
dat se smlouvou jako celkem, aby dostl elu pezkumnho zen.
Konen mon nejvce klovou otzkou me bt zejmna vppad smluv dle
l. 10a stavy otzka obsahu pezkumu. Jde ovymezen suverenity sttu, kter pedv
st svch pravomoc nadnrodn organizaci.
Otzku pomru mezinrodnho avnitrosttnho prva lze vtomto kontextu pene-
sen chpat jako svrznou kolektivn hru tak, jak tvrd prof. Malenovsk, je probh
na hiti zvanm prvo aj se astn dv drustva. Jedno tvo tvrci, adresti avdci
vnitrosttnho prva, druh tvo tvrci, adresti avdci mezinrodnho prva. Kad
kolektivn hra pedpokld souhru (vzjemn vztahy akontakty) uvnit kadho zdru-
stev, ale ivzjemnou interakci obou drustev.78
Suverenita vak nenle sttu jako takovmu, ale jeho lidu. Stty, respektive jejich
vldy se za n nemohou schovvat.79 Takto pojman suverenita nm iodpovd na
rozpor mezi suverenitou vnitn avnj. Ob toti ve vsledku dr lid, kter tak dispo-
nuje ikonenou kompetenn kompetenc, co je nejzaz hranice, kam me transfer
pravomoc dle l. 10a dospt. Zde svou lohu stavn soud naplnil.

77 Vce ktomu viz ZBRAL, Robert: Czech Constitutional Court, Judgment of 31 January 2012, Pl. s 5/12:
ALegal Revolution or Negligible Episode? Court of Justice Decision Proclaimed Ultra Vires. Common
Market Law Review, 2012, Vol. 49, s. 118.
78 MALENOVSK, Ji. Mezinrodn prvo veejn: jeho obecn st apomr kjinm prvnm systmm,
zvlt kprvu eskmu. 5. podstatn upr. adopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 407.
79 LUDSIN, Hallie: Returning Sovereignty to the People. Vanderbilt Journal of Transnational Law, 2013,
Vol. 46, No. 1, s. 113.

93
 JUDICIAL REVIEW OF INTERNATIONAL TREATIES UNDER ARTICLE 10a
AND SOVEREIGNTY OF CZECH REPUBLIC

Summary

This article deals with system of examination of international treaties by Czech Constitutional
Court (CC) and mainly with examination of international treaties transferring powers of Czech Republic to
the international body (treaties under Article 10a of Czech Constitution). The competence of CC to review
international obligations of Czech Republic was introduced by constitutional novel in 2001 as preparation
to forthcoming EU membership of Czech Republic and globalization of our world. The form of the review
raised several basic questions immediately (and especially after the so-called Lisbon decision concerning
Treaty of Lisbon). For example the very definition of international treaties under Article 10a of the Czech
Constitution, the scope of the review and of course the question of content of the review, of the sovereignty
of Czech Republic. The article is divided into several parts which examine procedural and material problems
relating to the question. It seems to the author, that CC has modern and well prepared view on the notion
of sovereignty, nevertheless on the other side; its approach to procedural question relating to this issue is
controversial and proofless.

Key words: review of the international treaties, treaties according the art. 10a of the Constitution, Constitutional
court, sovereignty

Klov slova: pezkum mezinrodnch smluv, smlouvy podle l. 10a stavy, stavn soud, suvernita

94
2013 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 95124

PROJEDNVN ZLEITOST EVROPSK

UNIE VSENTU PO LISABONSK SMLOUV:
ZHODNOCEN DOSAVADN PRAXE
APODNTY DO BUDOUCNA
JAN GRINC*

I. VOD

Zapojen vnitrosttnch parlament do zleitost Evropsk unie m vje-

jch lenskch sttech dva prvn zklady. Jednm znich je vnitrosttn prvo, zpravidla
stava, druhm potom samo prvo EU (obecn zejm. l. 12 Smlouvy oEU SEU).
Prvo EU vychz voblasti sv psobnosti ze zsady rovnho postaven obou komor
(postupovn dokument orgny EU, kontrola dodrovn zsady subsidiarity), nebo
takovou koncepci svm mlenm pinejmenm umouje (nap. zjednoduen zmna
smluv). Tak esk stavn prava, l. 10a al. 10b stavy, vychz podobn jako ve
vcech ratifikace mezinrodnch smluv zrovnosti obou komor. Pro Sent, jako komoru
druhou aslab, se tm otevr vznamn pole psobnosti.
Uvedenmu odpovd iprava obsaen vjednacch dech, kter provd l. 10b
stavy azrove navazuje na instituty unijnho prva. Pro Sent je to zejmna st dva-
nct zkona . 107/1999 Sb., ojednacm du Sentu (JS), kter byla do jednacho
du doplnna pi vstupu do EU zkonem . 172/2004 Sb. Dosud byla jedenkrt nove-
lizovna, ato zkonem . 162/2009 Sb. vsouvislosti spijetm Lisabonsk smlouvy.
Nejednalo se vak ozsadn revizi dosavadnch procedur, nbr spe ojejich doplnn
novmi postupy anstroji navazujcmi na zmny, kter Lisabonsk smlouva pinesla.1
elem tohoto pspvku je piblit prvn pravu projednvn zleitost Evrop-
sk unie vSentu Parlamentu esk republiky azhodnotit jej dosavadn praktickou
aplikaci. Nejprve se obecn zamysl nad faktory, kter ovlivuj aktivitu Sentu vz-
leitostech EU. Pot se bude zabvat praktickmi zkuenostmi sjednotlivmi proce-
* Autor je doktorandem na katede stavnho prva Prvnick fakulty Univerzity Karlovy akonzultantem
Vboru pro zleitosti EU Sentu Parlamentu esk republiky. Tento pspvek neprezentuje oficiln
postoje Sentu, jeho orgn nebo Kancele Sentu avyjaduje pouze nzory autora. Autor dkuje za
konzultace adlouhodobou spoluprci pracovnkm Oddlen pro EU Kancele Sentu. Tento lnek byl
vypracovn vrmci programu PRVOUK 06, Veejn prvo vkontextu europeizace aglobalizace.
1 Podrobn ke genezi prvn pravy KYSELA, Jan: Prvn ainstitucionln rmec psoben Parlamentu
vpodmnkch lenstv R vEvropsk unii. asopis pro prvn vdu apraxi. 2004, . 2, s. 8396. KY-
SELA, Jan: Implementace Lisabonsk smlouvy vpravidlech jednn Parlamentu R. asopis pro prvn
vdu apraxi, 2010, . 1, s. 4051. Vazb novely na pezkum stavnosti Lisabonsk smlouvy avztah mezi
Parlamentem avldou se vnuje ONDEJKOV, Jana: Strengthening the Role of National Parliaments
by the Constitutional Courts of the Central European Member States. In CZECHOWSKA, Lucyna OL-
SZEWSKI, Krzysztof: Central Europe on the Threshold of the 21st Century: Interdisciplinary Perspecti-
ves on Challenges in Politics and Society. Newcastle upon Tyne: Cambridge Scholars, 2012.

95
durami podle unijnho nebo vnitrosttnho prva avzvru t podnty kmonmu
zlepen nebo zmnm. Pozornost bude soustedna pedevm na prvn pravu apraxi
vobdob po vstupu Lisabonsk smlouvy vplatnost (1. 12. 2009), nebo pedchoz vvoj
byl pehledn shrnut ve starch textech.2

II. MRA AKTIVITY SENTU PI PROJEDNVN

ZLEITOST EU AFAKTORY, KTER JI OVLIVUJ

Sent Parlamentu esk republiky je obecn povaovn za jednu znejak-

tivnjch parlamentnch komor, pokud jde oprojednvn zleitost EU.3 Je tomu tak
proto, e vpotu usnesen kevropskm dokumentm zaslanch kadoron Evropsk
komisi vrmci pedbn kontroly legislativnho procesu se Sent setrvale pohybuje
okolo tetho msta mezi vemi parlamentnmi komorami.4 Projednvn nvrh prv-
nch akt akomunikanch dokument vydvanch orgny EU, pedevm Komis,
skuten pedstavuje tit innosti Sentu vzleitostech EU. Uveden statistika
vak neme bt brna za jednoznan ukazatel aktivity vnitrosttnch parlament, ne-
bo metody jejich innosti jsou pestr ane vdy je lze pomovat nebo kvantifikovat.5
Vypovdajc je ale isrovnn evropsk avnitrosttn innosti Sentu. Evropsk tisky
pedstavuj od vstupu do EU 2030 % zcelkovho potu sentnch tisk vjednotlivch
funknch obdobch, piem tendence je spe vzestupn (viz tabulku 1 na konci textu).
To je dosti vysok slo, vezmeme-li vpotaz, e Sent projednv vrmci legislativnho
procesu veker nvrhy zkon, kter zskaj souhlas Poslaneck snmovny, svjimkou
zkon osttnm rozpotu.
Zamen Sentu na evropskou problematiku me bt vnmno pedevm jako
pspvek khledn (dalho) smyslu druh komory, kter je stejn jako Poslaneck
snmovna reprezentantem lidu anikoli zemnch korporac (lensk stty federace, re-
giony) nebo jinch specifickch skupin azjm ve stt. Sent takto me kompenzovat
sv slab postaven vbnm legislativnm procesu, poslit svou politickou autonomii
aprofilovat se na problematice, na jej hlub asoustavn sledovn obvykle dolnm
komorm nezbv mnoho asu. Me kompenzovat ni mru aktivity Poslaneck sn-

2 Nap. UCHMAN, Jaroslav: Evropsk agenda vParlamentu R: demokratick deficit nahrazovn alter-
nativnm deficitem. In GERLOCH, Ale KYSELA, Jan: Tvorba prva vesk republice po vstupu do
Evropsk unie. Praha: ASPI, 2007; GEORGIEV, Ji: Parlamentn kontrola agendy Evropsk unie vSen-
tu. 4. vyd. Praha: Kancel Sentu Parlamentu R, 2010.
3 Nejnovji STRELKOV, Alexander: Searching for the right tool in abrand new toolbox: Comparing factors
of effective parliamentary scrutiny of EU affairs after the Treaty of Lisbon. OPAL Online Paper Series
[online], 2012, . 3 [cit. 14.6.2013], dostupn z: http://www.opal-europe.org/tmp/Opal%20Online%20
Paper/3.pdf.
4 Srov. vron zprvy Komise ovztazch svnitrosttnmi parlamenty. Vztahy sparlamenty lenskch st-
t: Stanoviska parlament jednotlivch zem avyjden Komise [online]. Evropsk komise, 2013 [cit.
14.6.2013], dostupn z: http://ec.europa.eu/dgs/secretariat_general/relations/relations_other/npo/index
_cs.htm.
5 Alternativou projednvn dokument apijmn stanovisek adresovanch Komisi, vld, pop. jinm
orgnm je pedevm projednvn nebo pmo udlovn mandtu lenm vldy na jednn Rady. Vta-
kovm ppad se parlament kdokumentu vyjaduje zpravidla nikoli hned po jeho vydn, ale a ve chvli,
kdy se jm zabv Rada (zejmna ve sv legislativn roli). Vyjden parlamentu pak smuje pouze vi
vld, nikoli vi Komisi. Podrobnji viz rozlien dokumentovho amandtovho posuzovn, nap.
KARLAS, Jan: Nrodn parlamenty akontrola zleitost EU: typologick perspektiva. Stedoevropsk
politick studie, 2012, . 4, s. 300324.

96
movny aabsenci evropskch tmat na jejch plenrnch schzch. Tyto mon aspirace,
jim lze aktivitu Sentu pitat, jsou obdobn situaci nkterch jinch druhch komor.6
Stimuluje je ostatn iji zmiovan zsadn rovn postaven Sentu aPoslaneck sn-
movny vevropskch zleitostech.7
Tam, kde prvo EU pedpokld rozhodnut vnitrosttnho parlamentu (souhlas se
zmnou smluv, prvo veta upechodovch klauzul, odvodnn stanovisko vrmci
kontroly subsidiarity), m hlas Sentu stejnou vhu jako postoj Poslaneck snmovny.
Pro vyjden komor kpipravovanm prvnm aktm EU plat, e podle 109a odst. 5
zkona . 90/1995 Sb., ojednacm du Poslaneck snmovny (JPS), je vlda po-
vinna zohlednit postoj Poslaneck snmovny pi formulaci svho stanoviska, zatmco
jednac d Sentu dn obdobn ustanoven neobsahuje apouze ukld pedsedovi
Sentu povinnost vldu informovat ovsledku projednn ( 119g odst. 2 JS).8 Prvn
je zjevn, e nezohlednn stanoviska Poslaneck snmovny vldou bude na rozdl od
nezohlednn stanoviska Sentu poruenm zkona. Nen vak zejm, co pesn zname-
n povinnost zohlednit. Zda to je bezpodmnen povinnost uvst stanovisko vldy do
souladu se stanoviskem Poslaneck snmovny, nebo jde spe opovinnost znovu promy-
slet vldn stanovisko, vypodat se sargumenty Snmovny, vmaximln mon me
knim pihldnout, bt pipravena na Rad ustoupit zpozic, kter Poslaneck snmovna
nepodpoila apod. Vkadm ppad JPS neposkytuje Poslaneck snmovn dn
prostedek, jak tuto povinnost vynucovat, nad rmec vysloven nedvry, ke ktermu
ovem me Poslaneck snmovna pistoupit kdykoli ibez tohoto prvnho dvodu
akter je vbnch situacch pli silnou, aproto nepouitelnou sankc.9 Vl. 6 odst. 8
smrnice vldy opostupu pi zasln nvrh legislativnch akt ES/EU amateril Ev-
ropsk komise Poslaneck snmovn Parlamentu esk republiky aSentu Parlamentu
esk republiky10 (smrnice vldy ozasln dokument EU) vlda intern zavzala
ministerstva ajin orgny sttn sprvy jako gestory jednotlivch nvrh prvnch akt
EU kzohlednn stanovisek obou komor Parlamentu. Tm se pihlsila kvkladu, e
povinnost zohlednit je spe typovm pojmem ponechvajcm vld znan manv-

6 Srov. ji KYSELA, Jan: Aktuln kroli druhch komor vprocesu evropsk integrace. asopis Sent,
2001, . 2, s. 2426. Vkontextu kontroly dodrovn zsady subsidiarity t NEUHOLD, Christine
STRELKOV, Alexander: New opportunity structures for the unusual suspects? Implications of the Early
Warning System for the role of national parliaments within the EU system of governance. OPAL Online
Paper Series [online], 2012, . 4 [cit. 14. 6. 2013], dostupn z: http://www.opal-europe.org/tmp/Opal%20
Online%20Paper/4.pdf.
7 Sent oproti Poslaneck snmovn nen zapojen zejm. do projednvn personlnch nominac esk re-
publiky do nkterch orgn ainstituc EU. Krozdlm vprav pravomoc obou komor viz UCHMAN,
Jaroslav: cit. dlo, s. 179.
8 Nap. KUDRNA, Jan: Lisabonsk smlouva ajej vliv na dlbu moci vesk republice. In GERLOCH,
Ale WINTR, Jan: Lisabonsk smlouva astavn podek R. Plze: Ale enk, 2009, s. 74; nebo
UCHMAN, Jaroslav: cit. dlo, s. 179 tuto odlinost akcentuj, ale neuvdj jej praktick dopady.
9 Na to ostatn upozoruje KYSELA, Jan: l. 10b. In KLMA, Karel akol.: Koment kstav aListin.
1. dl. 2. vydn. Plze: Ale enk, 2009, s. 177178. MOLEK, Pavel: l. 10b. In BAHOV, Lenka
FILIP, Jan MOLEK, Pavel et al.: stava esk republiky. Koment. Praha: Linde, 2010, s. 225227
uvd t mon odpor Parlamentu pi pijmn transpozinch pedpis, pi jejich vyjednvn vlda
stanovisko Parlamentu nezohlednila. Domnvm se, e toto nelze vbec povaovat za legitimn sankn
nstroj, nebo neinnost sttnch orgn pi transpozici je poruenm prva EU, za n mohou bt len-
skmu sttu ukldny ipokuty, kter vkonenm dsledku nepostihnou vldu, nbr obany.
10 Ploha 3 kusnesen vldy . 680 ze dne 7. 6. 2006. Viz Informan systm pro aproximaci prva: Portl
ISAP [online]. ad vldy R, 2011 [cit. 14.6.2012]. Dostupn z: http://isap.vlada.cz/homepage2.nsf
/pages/esd/$file/zasilani.pdf.

97
rovac prostor, nebo vopanm ppad by si tko ukldala potenciln nesplnitelnou
povinnost zohlednit dv stanoviska, kter mohou bt zcela protichdn. Jakkoli je tedy
zejm, e pozice vldy by se vpraxi nemly dostvat do vraznho rozporu zejmna
spozicemi Poslaneck snmovny (zskala-li vlda jej dvru), zprvnho hlediska jsou
monosti obou komor obdobn omezen. Rozpor stanovisek komor pak vld umouje
vybrat si to, kter j vyhovuje lpe.11
Aktivit Sentu nepochybn napomh i skutenost, e postoj k Evropsk unii
aevropsk politika nepat mezi tmata, ohledn kterch by panoval konsensus vech
silnch politickch proud. Tyto tpc linie vsystmu politickch stran arovn pe-
vaujc postoj oban kEU tak ovlivuj mru parlamentn aktivity vzleitostech
EU.12 Vobdobch, kdy jsou vSentu avPoslaneck snmovn opan naladn poli-
tick vtiny, me Sent svmi vstupy poskytovat vld strukturovanou politickou
oponenturu kjej evropsk politice.
ISent se vak potk sfaktory, kter lze oznait za pekky vt aktivity vnitro-
sttnch parlament vzleitostech EU. Pi jejich zkoumn se obvykle uvd jako hlav-
n problm nzk zjem len parlamentu. Ten je dn sloitost evropsk problematiky,
nezjmem veejnosti amdi ve srovnn svnitropolitickmi tmaty, podcennm rel-
nho vznamu evropsk politiky, jako inespokojenost a frustrac znzk innosti
nstroj, kter maj parlamenty kdispozici.13 Domnvm se, e vppad Sentu me
navc sehrvat negativn roli ivolebn systm. Vzemn malch jednomandtovch
obvodech patrn evropsk tmata nebudou tmi, kter jednotlivm kandidtm vyhraj
volby. Oproti pomrnmu volebnmu systmu, kter alespo teoreticky umouje di-
verzifikovat kandidtn listiny izhlediska specializace jednotlivch kandidt, je tak
snena pravdpodobnost, e budou zvoleni kandidti, kte se hodlaj na evropskou
problematiku zamit. Odrazem toho me bt skutenost, e Vbor pro zleitosti EU
nepat mezi ty orgny Sentu, kter by se potkaly spetlakem zjmu olenstv. Tak
krtk dvoulet funkn obdob Sentu by mohlo vst kproblmm, pokud by doch-
zelo kastm avraznm obmnm ve sloen klovch vbor akjejich personln
diskontinuit. To vak zatm nepozorujeme aestilet mandt jednotlivch sentor
naopak napomh jejich socializaci vevropskch zleitostech apedvn institucio-
nln pamti.
Vnvaznosti na ve een si musme nutn poloit otzku, nakolik je innost
Sentu efektivn ajak je jej reln dopad. Ktomu se vrtme upopisu jednotlivch
procedur.

11 UCHMAN, Jaroslav: cit. dlo, s. 182.

12 Nejedn se ojev specifick pouze pro R. Srov. MAYER, Martina: Die Europafunktion der nationalen
Parlamente in der Europischen Union. Tbingen: Mohr Siebeck, 2012, s. 506 ansl.
13 Pehledn nap. MAYER, Martina: cit. dlo, s. 527532.

98
 III. JEDNOTLIV PRAVOMOCI SENTU VZLEITOSTECH
EVROPSK UNIE AJEJICH PRAKTICK UPLATOVN

Koncepce pravy projednvn zleitost EU vjednacm du Sentu je

zaloena na vznamn koordinan azasteujc roli vboru povenho projednv-
nm nvrh legislativnch akt azvaznch opaten orgn EU, tzv. povenho vboru
( 119a odst. 2 JS). Jejm projevem je iskutenost, e poven vbor vede evidenci
dokument EU, kterou zpstupuje ostatnm orgnm Sentu asentorm ( 119b
JS), aprvo poslanc Evropskho parlamentu zvolench vR astnit se schze
povenho vboru sporadnm hlasem ( 119c JS), kter je vak vyuvno jen spo-
radicky Na rozdl od pravy vJPS se ale a na jednu vjimku ( 119h JS) za usne-
sen Sentu povauje pouze usnesen jeho plna, nikoli usnesen povenho vboru.
Povenm vborem je jednak Vbor pro zleitosti EU (VEU), jeho psobnost je
zbytkov, ajednak Vbor pro zahranin vci, obranu abezpenost (VZVOB), jeho
psobnost je omezena na zleitosti spolen zahranin abezpenostn politiky, tedy
bvalho druhho pile.14 Ostatn vbory nebo komise Sentu jsou do projednvn
zleitost EU zapojeny zpravidla tak, e na dost povenho vboru zaujmaj stano-
viska kvybranm evropskm tiskm ( 119d odst. 4 JS).
Zpovench vbor nepochybn hraje vraznj roli VEU. innost VZVOB lze
zhlediska kvantity iprvn apolitick zvanosti projednvanch otzek oznait za
okrajovou. A do roku 2010 byl pitom VZVOB povenm vborem ipro oblast po-
licejn ajustin spoluprce vtrestnch vcech (bval tet pil). Vdsledku zmny
charakteru integrace vtto oblasti ze spe mezivldn na spe supranacionln (tzv.
komunitarizace tetho pile) proveden Lisabonskou smlouvou byla tato agenda sv-
ena VEU. VZVOB od samho potku projednval jen jednotky dokument orgn
EU ron apo roce 2010 dn dokument neprojednal. Oinnosti VZVOB se proto
vdalm textu zmnme jen okrajov.
Stejn jako jin parlamentn komory m iSent kdispozici vlastn odborn admini-
strativn zzem, kter mu projednvn evropskch zleitost usnaduje. Oddlen pro
EU Kancele Sentu (OEU) m stabiln sedm pracovnk vetn stl zstupkyn
Sentu vBruselu. Vedle toho maj oba poven vbory svho konzultanta.
Pravomoci Sentu vzleitostech EU je pomrn obtn strukturovat pro ely
pehlednosti vkladu. Dal text bude lenn nsledujcm zpsobem: (1) projednvn
nvrh legislativnch akt, nvrh zvaznch opaten ajinch dokument orgn EU
astanovisek vldy knim, (2) preventivn kontrola dodrovn zsady subsidiarity, (3)
rozhodovn ozjednoduen zmn tet sti Smlouvy ofungovn Evropsk unie
(SFEU), (4) pedchoz souhlas Sentu snktermi rozhodnutmi innmi vorgnech
Evropsk unie, (5) aloba tkajc se poruen zsady subsidiarity legislativnm aktem
Evropsk unie, (6) zprvy ainformace podvan vldou, (7) jednn ojinch vldnch
dokumentech tkajcch se zleitost EU. Jsem si vdom, e tato struktura neodpovd
systematice jednacho du ani relativnmu vznamu jednotlivch pravomoc nebo me
zvaznosti usnesen Sentu vjednotlivch procedurch (zde by musely bt na prvnm
14 Viz naposledy 11. usnesen Sentu v9. funknm obdob ze dne 21. 11. 2012 knvrhu na zzen vbor
akomis Sentu.

99
mst zmny primrnho prva apedchoz souhlasy, kde Sent vzsad spolurozho-
duje). Vychz zasov posloupnosti uplatovn jednotlivch pravomoc ve vztahu
krozhodovacm procesm na rovni EU po pedloen nvrhu legislativnho aktu,
pop. vydn jinho dokumentu orgny EU (1, 2), ped pijetm konenho rozhodnut
na evropsk rovni (3, 4), po vstupu legislativnho aktu vplatnost (5) piem na
zvr (6, 7) jsou zaazeny pravideln nebo opakujc se informace azprvy podvan
vldou aprojednvn jinch vldnch dokument.

1. PROJEDNVN NVRH LEGISLATIVNCH AKT, NVRH

ZVAZNCH OPATEN AJINCH DOKUMENT ORGN EU
ASTANOVISEK VLDY KNIM

1.1 OKRUH PROJEDNVANCH DOKUMENT

Zdaleka nejvt st innosti Sentu vevropskch zleitostech se zam-

uje na pedbnou kontrolu evropskho legislativnho procesu. V5. a 8. funknm ob-
dob (podzim 2004 podzim 2012) Sent zahjil projednvn celkem 584 evropskch
dokument, co pedstavuje vprmru 73 ron.
Jednac d Sentu vychz ztoho, e m-li se Sent vyjadovat kpipravovanm roz-
hodnutm EU (l. 10b odst. 2 stavy), mus jej onich vlda informovat, tj. postoupit mu
nvrhy tchto rozhodnut, ato jak nvrhy legislativnch akt15 [ 119a odst. 1 psm. e)
JS], tak invrhy zvaznch opaten vrmci spolen zahranin abezpenostn poli-
tiky, pop. ijin dokumenty ( 119a odst. 2 JS). Vzhledem ktomu, e Sent nedispo-
nuje odbornm zzemm srovnatelnm sministerstvy adalmi orgny moci vkonn,
m mu vlda knvrhm legislativnch akt pedkldat isv pedbn stanoviska, aby
mohl lpe posoudit obsah adopady pipravovanch rozhodnut [ 119a odst. 1 psm. f)
JS], jako iaktuln informace astanoviska ktmto nvrhm ( 119a odst. 2 JS).
Vedle toho me Sent projednvat idal dokumenty postoupen mu pmo orgny
EU ( 119a odst. 3 JS). Jedn se zejmna otzv. komunikan dokumenty, kter zpra-
vidla pedznamenvaj nebo doprovzej nvrhy prvnch akt EU (zelen knihy, bl
knihy, sdlen, zprvy, ale t prvn nezvazn doporuen astanoviska podle l. 288
SFEU). Vkomunikanch dokumentech se zpravidla Komise pokou identifikovat pro-
blmy vuritch oblastech, zhodnotit dosavadn innost EU alenskch stt, shrnout
nzory zainteresovanch subjekt anastnit varianty dalho vvoje. Tm zrove son-
duje postoje lenskch stt vetn jejich ppadn ochoty penechat pravu uritch
otzek Unii. Pvodn se jednalo zejmna odokumenty uveden vl. 1 Protokolu olo-
15 Je otzkou, co pesn rozum JS nvrhem legislativnho aktu. Tento pojem nikde nedefinuje. Po Li-
sabonsk smlouv obsahuje pojem legislativn akt pmo evropsk prvo, kter jm rozum prvn akt
pijat legislativnm postupem (l. 289 odst. 3 SFEU; ktomu podrobnji SVOBODOV, Magdalna: l.
289. In SYLLOV, Jindika PTROV, Lenka PALDUSOV, Helena akol.: Lisabonsk smlouva.
Koment. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 289 ansl.). Soust jednacho du byl ale ji od roku 2004.
Domnvm se, e za legislativn akt ve smyslu sti dvanct JS je teba povaovat prvn zvazn akt
EU mimo oblast spolen zahranin abezpenostn politiky (tam JS hovo ozvaznm opaten), jeho
pijmn se na rovni Unie astn Rada (nebo smyslem projednn nvrhu legislativnho aktu Sentem
je zaujet stanoviska vi vld). Pjde tedy onazen, smrnice arozhodnut ve smyslu l. 288 SFEU
svjimkou akt vydvanch Komis jako provdcch nebo vpenesen psobnosti na zklad l. 291
al. 292 SFEU. Tm tento pojem vpodstat splv spojmem legislativnho aktu vprvu EU.

100
ze vnitrosttnch parlament pipojenho kAmsterdamsk smlouv, souasn vymezen
vl. 1 Protokolu (. 1) oloze vnitrosttnch parlament vEvropsk unii pipojenho
kzakldacm smlouvm (Protokol . 1) je ponkud ir. Tak ktmto dokumentm je
vlda povinna pedloit sv stanovisko, avak pouze na dost Sentu nebo povenho
vboru ( 119a odst. 2 JS).
Koncepce jednacho du tedy zpotku vychzela ztoho, e Sent bude zskvat
informace pevn od vldy ajeho usnesen kevropskm zleitostem budou adreso-
vna vld, patrn ve form vyjden postoje kvldnmu stanovisku. Tento stav vak
zhy po vstupu do EU modifikovala tzv. Barrosova iniciativa, vn Komise vyjdila
mysl pedkldat nov nvrhy adokumenty ke konzultaci pmo nrodnm parlamen-
tm avyzvat je kodpovdi sclem zlepit proces formulace politiky.16 Komise tedy
sama zaala zpstupovat vnitrosttnm parlamentm irok okruh dokument azro-
ve je vyzvala, aby sv stanoviska ktmto dokumentm zaslaly (tak) j stm, e na
n bude odpovdat. Toto se oznauje jako politick dialog mezi Komis avnitrosttnmi
parlamenty. Na iniciativu Komise reagoval Sent nejprve formou autonomnho usnese-
n,17 vnm stanovil, e se pi projednvn dokumentu postoupenho pmo orgny EU
postupuje obdobn podle ustanoven oprojednvn dokument postupovanch vldou,
avyjasnil nkter dal otzky. Uveden usnesen se stalo zkladem pro legislativn
pravu tchto otzek lisabonskou novelou jednacho du ( 119i a 119j JS).
Vsouasnosti m tedy Sent kdispozici dv oficiln cesty, jimi knmu putuj do-
kumenty orgn EU, dva druhy monch adrest svch usnesen (vlda aorgny EU)
atak nkolik variant procesnch pravidel: (1) Zklad pro projednvn dokument EU,
zejmna nvrh legislativnch akt, tvo 119d, 119f a 119g JS. (2) Pro urgentn
ppady lze pout t zkrcen jednn podle 119h JS. (3) Pro jednn vboru pov-
enho oblast spolen zahranin abezpenostn politiky plat vrmci ve eenho
speciln prava 119e JS (vi 119d JS). (4) Speciln pravu pro projednvn
dokument postoupench pmo orgny EU obsahuj 119i a 119j JS (vi 119d
a 119h JS).

1.2 VBR DOKUMENT KPROJEDNN

Sentu je ron dorueno okolo 40000 evropskch dokument (vprvnch letech po

pistoupen to bylo jen 25 a 30000). Ztohoto mnostv vybr OEU vechny nvrhy le-
gislativnch akt plus dal dokumenty hodn pozornosti, kter pak anotuje vtdennm
Pehledu nvrh legislativnch akt, zvaznch opaten akomunikanch dokument
Evropsk unie.18 Tento pehled se rozesl vem sentorm. Ron do nj bv zaa-
zeno aanotovno okolo sedmi set dokument, znich je vybrna kprojednn zhruba
desetina.
Podle 119d odst. 1 JS m poven vbor na nvrh svho pedsedy rozhodnout,
zda nvrh legislativnho aktu vezme bez projednn na vdom. Nen-li nvrh legisla-
16 Sdlen Komise Evropsk rad Program pro obany Dosaen vsledk pro Evropu. KOM (2006) 211, s. 9.
17 180. usnesen Sentu v6. funknm obdob ze dne 19. 7. 2007 knvrhu podrobnjch pravidel jednn
Sentu odokumentech postoupench Sentu pmo orgny Evropsk unie.
18 Tdenn pehledy lze vyhledat vdatabzi sentnch tisk (sekce Sentn tisky EU) na internetov strnce
Sentu.

101
tivnho aktu vzat bez projednn na vdom, ur pedseda povenho vboru zad
jeho len zpravodaje. Tm je zahjeno projednvn nvrhu (stv se znj sentn
evropsk tisk).
Nvrh pedsedy VEU se zpravidla zakld na konzultaci sOEU. Kterkoli sentor
me pedsedu VEU neformln podat ovybrn uritho nvrhu kprojednvn
anen patrn dvod, pro by mu nemlo bt vyhovno. Vpraxi se to ale nedje. len
VEU samozejm me na jednn vboru podat pozmovac nvrh knvrhu usnesen
ovbru legislativnch akt kprojednn. Itoho je vpraxi vyuvno jen vjimen.
J. uchman upozoruje na to, e podle 119a odst. 1 psm. f) JS je vlda povinna
pedkldat Sentu spolu snvrhy legislativnch akt tak sv pedbn stanoviska,
avak nein tak.19 Pedbn stanoviska by dodanmu vboru slouila jako dal
podklad pro rozhodovn ovbru nvrh kprojednn. Napklad unvrhu legislativ-
nho aktu, kter by VEU vybral kprojednn spe zdvodu pedbn opatrnosti ne
zjasnho politickho zjmu, by pedbn stanovisko vldy mohlo bt argumentem pro
vzet nvrhu bez projednn na vdom, pokud by konstatovalo, e nvrh nen zhlediska
R problematick. Vznam dokumentu je vak zpravidla VEU schopen posoudit sm
spomoc odbornho apartu Kancele Sentu ado urit mry je schopen ianticipovat
pozici vldy. Na stran Sentu tak nevznik vrazn informan deficit.
atrv tzv. parlamentn vhrada podle 119d odst. 2 JS: len vldy se neme
a do ukonen projednvn vSentu astnit rozhodovn Rady otakovm nvrhu.
To ale neplat, neukon-li Sent projednvn nvrhu vosmitdenn lht podle l. 4
Protokolu . 1. prava obsaen v 119d odst. 2 JS tak vzsad jen pekld zkaz
adresovan unijnm prvem Rad do vnitrosttnho prva jako zkaz adresovan vld.
l. 4, posledn vta Protokolu . 1 navc zakotvuje jet desetidenn lhtu, kter mus
uplynout mezi zaazenm nvrhu legislativnho aktu na poad jednn Rady apijetm
jejho postoje.
Pi rozhodovn ovbru dokument kprojednn je zvaovn jednak jejich vznam
adopad pro R ajednak t specializace azjem jednotlivch len povenho v-
boru nebo aktivnch sentor zjinch vbor. Mezi frekventovan tmata tak pat mj.
energetika, ivotn prosted, doprava, ale t otzky dotkajc se sociln politiky nebo
trestnho prva. Pinejmenm vposlednch dvou letech evropskm tmatm do znan
mry dominuj ekonomick otzky (hospodsk amnov unie, regulace finannho
sektoru, dan aj.), kter jsou jak vznamn, tak vmnoha ppadech ivnitrosttn poli-
ticky konfliktn.
Pokud jde otypy dokument vybranch kprojednn, lehce pevauj dokumenty
komunikan (51 %) nad nvrhy legislativnch akt (45 %) amezivldnmi ajinmi
dokumenty (4 %). Zhlediska dopadu na obany R jsou samozejm nejvznamnj
nvrhy legislativnch akt. Zamen VEU na komunikan dokumenty je dno snahou
sledovat nejen konkrtn legislativu, ale idlouhodobj koncepce evropsk politiky,
aje-li teba, vyjdit postoj jet vpedlegislativn fzi.
Zdvodu racionalizace innosti Sent svm usnesenm pijatm na zklad 1 odst. 2
JS umonil na zklad hlasovn slouit rozpravu ahlasovn ke dvma nebo vce

19 UCHMAN, Jaroslav: cit. dlo, s. 186.

102
vcn souvisejcm dokumentm Evropsk unie, ato jak vplnu, tak ive vborech.20
Sent tak me najednou projednvat soubory legislativnch anelegislativnch doku-
ment koncipovan samotnou Komis jako balky (typicky se jedn okomplexn re-
vize rznch politik Unie, nedvno nap. 4. eleznin balek). Sluovn projednvn
ahlasovn je pinou rozdlu mezi potem dokument projednanch plnem apotem
usnesen adresovanch Komisi (viz tabulku 2 na konci textu).

1.3 LHTY RELEVANTN PRO PROJEDNVN NVRH LEGISLATIVNCH AKT EU

Parlamentn projednvn nvrh legislativnch akt je vzno lhtami

zakotvenmi vprvu EU. Projednvn nvrhu Radou me podle l. 4 Protokolu . 1
zat nejdve osm tdn po jeho zpstupnn vnitrosttnm parlamentm vednch
jazycch EU, tj. rozesln posledn jazykov verze. Vtomto asovm seku by tedy
mlo dojt mezi sttnmi orgny kvyjasnn pozice, kterou bude lensk stt zastvat.
Pouze vte lht me Sent pijmout tzv. odvodnn stanovisko orozporu nvrhu se
zsadou subsidiarity, co vyplv zl. 6 Protokolu (. 2) opouvn zsad subsidiarity
aproporcionality pipojenho kzakldacm smlouvm (Protokol . 2).
Rytmus innosti Sentu ajeho orgn tuto rmcovou lhtu nereflektuje. Je navzn
na vnitrosttn legislativn proces aje vzsad diktovn ticetidenn lhtou, kterou
m Sent podle l. 46 odst. 1 stavy kprojednn nvrhu zkona po jeho postoupen
Poslaneckou snmovnou. Termny schz odbornch vbor iplna jsou zvisl na
vstupech ze schz Poslaneck snmovny amlokdy se pizpsobuj lhtm unvrh
evropskch legislativnch akt, kter jsou Sentu doruovny prbn ado vnitrostt-
nho cyklu nezapadaj. To vede kvtm i menm zpodnm. Zatmco ve vztahu kza-
azen nvrhu na poad jednn Rady nepedstavuje pekroen lhty zsadn problm,
nebo evropsk legislativn proces bv pomrn zdlouhav aje mon do nj vstoupit
isnkolikatdennm zpodnm, pro pijet odvodnnho stanoviska je dodren lhty
zcela nezbytn.
Jednac d Sentu obsahuje samostatn systm lht pro projednvn, kter je za-
men na dodren osmitdenn lhty stanoven prvem EU.
Podle 119d odst. 1 JS m poven vbor rozhodnout oprojednn nvrhu le-
gislativnho aktu do pti pracovnch dn pot, co mu byl nvrh doruen. Ani tato lhta
vpraxi nen dodrovna, nebo VEU se neschz kad tden, nbr obvykle jen jednou
za dva a ti tdny, piem oprojednn vybranch dokument rozhoduje souhrnnm
usnesenm na zatku kad schze (usnesen kdoporuen pedsedy vboru zabvat
se nvrhy nkterch legislativnch akt EU).
Na rozhodnut VEU oprojednn nvrhu legislativnho aktu navazuje lhta, kterou
m vlda podle 119d odst. 3 JS na poskytnut informace (stanoviska) kprojednva-
nmu nvrhu. Tato lhta je trnctidenn ab od okamiku doruen dosti pove-
nho vboru otuto informaci vld, tj. od doruen usnesen VEU ovbru dokument
kprojednn. Podle l. 6 odst. 1 smrnice vldy ozasln dokument EU m vak
gestor (ministerstvo nebo jin sprvn ad) zpstupnit povenmu vboru stanovisko
20 477. usnesen Sentu v7. funknm obdob ze dne 22. 4. 2010 knvrhu podrobnjch pravidel jednn
Sentu ovcn souvisejcch dokumentech Evropsk unie.

103
vldy do 10 pracovnch dn od pijet gesce, piem nehraje roli, zda byl pslun
nvrh Sentem vbec vybrn kprojednn. Vzhledem ktomu, e kpijet gesce sta-
nov l. 4 smrnice dvoudenn lhtu od doruen dokumentu vld, uplyne lhta pro
dodn vldn informace podle smrnice zpravidla dve ne lhta zkonn, nebo se
na ni nepenej zpodn vznikl vSentu pi rozhodovn oprojednn jednotlivch
nvrh. Me ji zdret nanejv spor ogesci vrmci vldy. Lhtu stanovenou smrnic
lze povaovat za dostaujc, je-li gestorem dodrena. To se ne vdy poda, zejmna
usloitch arozshlch prvnch prav. Vtakovm ppad je zhodno vyvarovat se
zejmna situac, kdy stanovisko vldy podrob nvrh legislativnho aktu zdrcujc kri-
tice, avak uin tak se znanm zpodnm, take Sent, by by byl argumenty vldy
pesvden, ji nebude schopen vas pijmout nap. odvodnn stanovisko orozporu
nvrhu se zsadou subsidiarity.
Zatmco onvrhu legislativnho aktu doruenm Sentu mus VEU rozhodnout vdy
(bu jej projedn, nebo jej vezme bez projednn na vdom), zkomunikanch doku-
ment rozhodne pouze otch, kter chce projednat. Vlda knim zpracovv stanovisko
pouze na zklad dosti povenho vboru apodle l. 6 odst. 1 smrnice vldy oza-
sln dokument EU na to m lhtu 14 pracovnch dn od doruen dosti.21 Pi pro-
jednvn komunikanch dokument, na jejich vydn navazuje nanejv konzultace
akter zpravidla vdu msc a let pedchzej legislativnm nvrhm, toti nehroz
nebezpe zprodlen.
Pro rozhodovn VZVOB oprojednn nvrh zvaznch opaten vrmci spolen
zahranin abezpenostn politiky se pouije speciln prava 119e JS, kter je
vnkolika ohledech odlin: Vlda zde m pedevm povinnost podat informaci kpro-
jednvanmu nvrhu bez zbytenho odkladu po doruen dosti povenho vboru.
prava 119d JS se pouije subsidirn.22

1.4 PODKLADY PRO PROJEDNVN DOKUMENT EU

Podkladem pro jednn Sentu ajeho orgn odokumentech orgn EU

je jednak samotn evropsk dokument (vppad nvrhu legislativnho aktu opaten
idvodovou zprvou), jednak informace (stanovisko/rmcov pozice) vldy knmu
ajednak tzv. informace OEU. Ta m ti sti: (1) shrnut obsahu dokumentu ajeho
zasazen do kontextu evropsk politiky ajinch dokument, kter Sent projednal,
(2) shrnut postoj zastnnch aktr, tedy zejmna pozice vldy, pedbnch pozic
Evropskho parlamentu aRady (tj. ostatnch lenskch stt) astanovisek zaujatch
ji kdokumentu jinmi parlamentnmi komorami, (3) zhodnocen dokumentu (avld-
n pozice knmu) adoporuen tkajc se jeho projednvn, tj. mon podnty do
diskuze, otzky, knim by se Sent mohl vyjdit vusnesen, pop. varianty vyjden

21 Je otzkou, zda vtomto ohledu nen smrnice vrozporu sjednacm dem Sentu, podle kterho by mla
platit spe lhta 14 kalendnch dn ( 119j ve spojen s 119d odst. 3 JS).
22 Pedevm to znamen, e iVZVOB me podat ostanovisko jin orgn Sentu podle 119d odst. 4
JS. Ktomu viz dle. Parlamentn vhrada podle 119d odst. 3 JS zde patrn nepipad vvahu, nebo
ji pro oblast spolen zahranin abezpenostn politiky nepedpokld ani samo prvo EU (l. 4 Protokolu
. 1); nepijmaj se vn toti legislativn akty.

104
smonou argumentac. Na zklad tchto podklad zpravodaj vboru vypracuje svou
zprvu anvrh usnesen.
Je pirozen, e nejpodrobnj rozbor dokumentu ajeho ekonomickch, politic-
kch aprvnch dopad na eskou republiku je schopna poskytnout vlda (jednotliv
gestoi). Ta vak zrove kdokumentu zaujm urit stanovisko, ojeho sprvnosti
chce Sent pesvdit. Nelze tedy oekvat, e by nastiovala vechny mon pohledy
na dokument, nebo nabzela protiargumenty ke sv pozici. Pidan hodnota informace
OEU m proto dle mho nzoru spovat pedevm vsamostatnm anestrannm zhod-
nocen jak dokumentu, tak ipozice vldy ave vytipovn zkladnch otzek, na n by
se mohlo soustedit projednvn dokumentu Sentem. Druhou vraznou pednost in-
formace OEU je jej jednotn styl ve srovnn sasto dosti rozdln pojatmi stanovisky
jednotlivch gestor, pokud jde ojejich hloubku irozsah.

1.5 DODN JINHO ORGNU SENTU OSTANOVISKO

Podle 119d odst. 4 JS me poven vbor podat orgn Sentu, kte-

r by byl vcn pslun, jednalo-li by se onvrh zkona, ostanovisko kprojednvan-
mu nvrhu legislativnho aktu ve lht dohodnut pedsedou povenho vboru sped-
sedou dodanho vboru. Ktomu dochz zhruba upoloviny dokument vybranch
kprojednn, ato zpravidla utch nejvznamnjch nebo politicky kontroverznch.
Vdrtiv vtin ppad je dokument projednvn pouze jednm dodanm orgnem
(vborem nebo stlou komis). Ve vrazn vtin ppad se poven vbor obracel
sdost ostanovisko bu na Vbor pro hospodstv, zemdlstv adopravu (byl do-
danm vborem ve 39 % ppad), vetn jeho Podvboru pro dopravu aPodvboru
pro energetiku, nebo na Vbor pro zemn rozvoj, veejnou sprvu aivotn prosted
(29 %). Na tom nen nic pekvapivho. Odpovd to jak i zbru obou uvedench
vbor, tak ipovaze aintenzit kompetenc EU vjimi pokrytch oblastech (ve srovnn
napklad se zdravotnictvm asociln politikou). Vposlednch dvou letech se podl
tchto vbor na celkovm potu tisk projednanch dodanmi orgny sniuje, nebo
jsou ve vt me zapojovny dal vbory. Podrobnji viz tabulku 3 na konci textu.
Vzhledem kobrovskmu objemu evropsk agendy nen reln, aby se j VEU pi
projednvn nvrh legislativnch akt akomunikanch dokument EU zabval zcela
sm. Pro skuten efektivn aodbornou parlamentn kontrolu evropskho legislativnho
procesu je nezbytn zapojen sektorovch vbor.23 To by mlo bt zaloeno na uvdo-
mn si, e evropsk politika nen tot jako zahranin politika, nebo bezprostedn
azsadn ovlivuje obany lenskch stt aostatn ivnitrosttn legislativu. Evropsk
vbor pak me plnit spe zasteujc i koordinan lohu. Naplnn tchto tez vak
nar na nkolik pekek.
Pedevm je to opt problm nezjmu i neaktivity vtomto ppad sektorovch
vbor. Jakkoli VEU svm usnesenm vzsad ukld dodanmu vboru povinnost
dokument projednat, bez skutenho zjmu ze strany dodanho vboru ajeho zpra-
vodaje hroz, e se zprojednn stane formalita, kter nem pro formulaci stanoviska
23 Alternativou je vytvoen velkho evropskho vboru snkolika sektorovmi podvbory (britsk Snmov-
na lord). To by vak vSentu vzhledem knzkmu potu jeho len bylo dosti nepraktick.

105
Sentu velkou pidanou hodnotu apouze prodlou cel proces. Vpraxi se proto pedse-
da VEU nejprve neformln dote dotenho orgnu, zda by ml zjem dokument pro-
jednat, avppad kladn reakce jej na sv nejbli schzi vrmci usnesen ovbru
dokument kprojednn pod ostanovisko. Nkdy je dodn provdno zptn a
na dal schzi, nen-li stanovisko potenciln dodanho orgnu znmo vokamiku,
kdy VEU vybr dokument kprojednn.
Problmem je tak as. Pod-li poven vbor ostanovisko jin orgn Sentu,
je tm jist, e za bnho chodu vc nebude projednvn dokumentu dokoneno
vosmitdenn lht pro kontrolu subsidiarity. Praxe VEU od potku rezignovala na
stanovovn (domlouvn) lht kprojednn dodanm orgnm, nebo vokamiku
rozhodnut ozabvn se dokumentem zpravidla nen zejm, kdy bude dodna infor-
mace vldy avypracovna informace OEU avjakm asovm horizontu by mohlo
dokument projednat plnum Sentu. Aby projednn dodanm orgnem vbec mohlo
mt smysl, neme bt stanoven lhta ibenin. Dle mho nzoru by lhty pro stano-
viska dodanch orgn mly smysl pouze vppad, e by vSentu patrn vrmci
organizanho vboru probhala plnovit koordinace projednvn nvrh legislativ-
nch akt od jejich vbru a po usnesen plna sclem dodrovat osmitdenn lhtu.
Efekt zapojen dodanch orgn konen limituje ito, e nemaj svj vlastn od-
born apart. Pi projednvn evropskch tisk vyuvaj tyt intern podklady jako
poven vbor (informaci OEU) anedostv se jim tedy zsadn jinho expertnho
pohledu zamenho ist na agendu danho orgnu. To samozejm klade vy nroky
na zpravodaje dodanho orgnu.
Jednn dodanho orgnu se astn zstupce vldy. Vstupem zjednn je stano-
visko adresovan povenmu vboru. Me samozejm nastat isituace, e dodan
orgn dn stanovisko nezaujme nebo se usnese na tom, e dokument by ml bt pouze
vzat na vdom.

1.6 JEDNN POVENHO VBORU

Jednn oevropskm dokumentu vpovenm vboru upravuje 119f

a 119j JS. Projednn je zaloeno na komunikaci mezi vborem azstupcem vldy,
avak vbor me pizvat ijakkoli dal osoby, uzn-li to za vhodn, vetn pedsta-
vitel orgn EU. Zstupce vldy (zpravidla nmstek ministra nebo vrchn editel) m
dokument odvodnit, i spe pedstavit, nebo samozejm nen jeho pvodcem,
ashrnout vldn pozici knmu. Vostatnm je prava projednvn standardn.
Vstupem zjednn povenho vboru me bt bu usnesen ovzet dokumentu
na vdom, m jeho projednvn kon, nebo pijet doporuen pro vyjden Sentu
(plna) kdokumentu. Stanoviska dodanch orgn nejsou pro poven vbor vd-
nm smyslu zvazn. Vpraxi vak nepochybn maj svou politickou vhu apoven
vbor znich vdrtiv vtin ppad vychz pi formulaci svho doporuen, nebo je
dokonce doslovn i jen sdrobnmi pravami pejm. Vzhledem ktomu, e ozaujet
stanoviska je zpravidla podn jen jeden orgn Sentu, nedochz ksituacm, kdy
by se poven vbor musel vypodat se dvma nebo vce protichdnmi stanovisky
dodanch orgn.

106
 Projednvn evropskch dokument na VEU se pinejmenm vposlednch letech
vyznauje snahou ozaujmn vyvench aspe kompromisnch postoj, kter budou
vychzet zpozic zastvanch Sentem dlouhodobji abudou akceptovny plnem. Plat
to iunkterch politicky kontroverznch pedloh.24 Pozmovac nvrhy knvrhm
usnesen pedkldanm zpravodajem nejsou pli ast aobvykle bvaj spe technic-
kho i stylistickho charakteru (tento aspekt je uusnesen kevropskm dokumentm
zcela zsadn, viz dle). Hlasovn vboru je zpravidla jednomysln.
Statistika ukazuje, e poven vbory postupuj plnu sdoporuenm pro vyjden
Sentu zhruba 60 % projednanch nvrh legislativnch akt, ale jen 40 % projedna-
nch komunikanch dokument (viz tabulku 4 na konci textu). Komunikan doku-
menty jsou astji projednvny spe pro informaci len vboru audren pehledu
ooblastech, jim vbor vnuje dlouhodob pozornost, ane vdy je potebn se knim
vyjadovat. Projednvn evropskch dokument ostatn pln pro Parlament tak in-
forman funkci. Poet dokument postoupench plnu vpomru kcelkovmu potu
projednanch dokument se postupn zvyuje (viz tabulku 2 na konci textu).

1.7 JEDNN PLNA SENTU

Jednac d pamatuje na to, aby projednn dokumentu plnem nsledovalo

co nejdve po projednn vpovenm vboru. Podle 119f odst. 3 JS pedseda Se-
ntu zaad dokument, knmu poven vbor pijal doporuen kvyjden Sentu,
na poad nejbli schze ajde-li onvrh legislativnho aktu, kter je projednvn se
zetelem kosmitdenn lht, po kterou trv parlamentn vhrada, je pedseda Sentu
povinen schzi svolat tak, aby byla zahjena nejpozdji tetho dne ped uplynutm tto
lhty.
Zaazen projednanho dokumentu na poad nejbli schze plna zpravidla nen
problm. Nebrn ale nslednmu vyazen evropskch tisk zpoadu schze vjejm
prbhu (zdvodu asovho skluzu), co je bohuel pomrn astou prax. Ke svol-
vn schz plna tak, aby byly dodreny lhty stanoven prvem EU, vak nikdy nedo-
chzelo. To znemouje zejmna pijmn odvodnnch stanovisek vrmci kontroly
subsidiarity.
Zaazen nkterho evropskho dokumentu na poad schze plna me pedsedovi
Sentu podle 119g odst. 1 JS navrhnout tak skupina 17 sentor. Me tak ale
uinit jen ped pijetm zvrenho usnesen povenho vboru. Pokud tedy pove-
n vbor vezme dokument na vdom, nen mon toto rozhodnut zvrtit aSent se
kdokumentu ji neme vyjdit. Toto oprvnn umouje skupin sentor znan
urychlit proces projednvn dokumentu, nebo pot speskoenm projednn vpo-
venm vboru. Izde pitom plat povinnost pedsedy Sentu svolat schzi tak, aby
byla dodrena lhta podle evropskho prva. Jedn se tedy omechanismus vyuiteln

24 Srov. nap. stenozznamy zprojednvn sentnch tisk N 006/09 (nvrh smrnice Evropskho parla-
mentu aRady ozlepen genderov vyvenosti mezi leny dozor rady/nevkonnmi leny sprvn rady
spolenost kotovanch na burzch aosouvisejcch opatench) aN 019/09 (nvrh smrnice Evropskho
parlamentu aRady osbliovn prvnch asprvnch pedpis lenskch stt tkajcch se vroby, ob-
chodn pravy aprodeje tabkovch asouvisejcch vrobk) na 6. schzi Sentu v9. funknm obdob
dostupn na internetov strnce Sentu.

107
uprioritnch nvrh, zejmna pokud by sentn vtina uvaovala opijet odvodn-
nho stanoviska. Zrove umouje peklenout situaci, kdy poven vbor zdvodu
nzorovch rozpor nepijme kdokumentu dn usnesen. Domnvm se, e vtako-
vm ppad je stle mon zaadit tisk na poad schze plna na zklad nvrhu sku-
piny 17 sentor, nebo poven vbor zkrtka nepijal kdokumentu dn zvren
usnesen, akoli jeho projednvn ji ukonil.25 Toto prvo skupiny sentor zatm nen
vpraxi vbec vyuvno.
Obecn lze ci, e projednn dokumentu plnem Sentu m vpraxi vznam spe
jako kontrola vstup povench vbor. Svjimkou nkolika mlo politicky kon-
troverznch tisk se do rozpravy pihls nanejv jeden i dva sentoi. Zpravidla zde
nedochz kpodrobn debat oobsahu nvrhu anezasahuje se do usnesen pijatch
povenm vborem. Stanoviska dodanch vbor sama osob nejsou pedmtem
jednn i hlasovn plna. Pokud se ale li od doporuen VEU, mohou se stt zkla-
dem alternativnho nvrhu vyjden Sentu. Ive fzi projednn plnem me Sent
vzt dokument na vdom, neuinil-li tak ji poven vbor.

1.8 ZKRCEN JEDNN ONVRZCH LEGISLATIVNCH AKT

Ustanoven 119h JS umouje zkrcen jednn onvrzch legislativ-

nch akt.26 Pouije se vppad, e je nvrh legislativnho aktu oznaen za nalhav
azrove vlda pod ojeho ozkrcen projednn. Vtomto reimu neplat parla-
mentn vhrada aveker kony se provdj bez zbytenho odkladu. Pijme-li pove-
n vbor doporuen pro vyjden plna, zale jej pmo vld. Usnesen vboru se tak
povauje za vyjden Sentu. Zrove snm jsou seznmeni vichni sentoi. Plnum
vak neme usnesen vboru zbavit ink i revokovat.27
Zsadn otzkou je, km m/me bt nvrh legislativnho aktu oznaen za nalha-
v. Domnvm se, e se vppad 119h odst. 1 JS jedn oodkaz na l. 4 vtu druhou
Protokolu . 1 (aobdobn ustanoven pedchozho protokolu pipojenho kAmsterdam-
sk smlouv), kter umouje pedkladateli legislativnho nvrhu (tj. nejastji Komisi)
nebo Rad oznait urit nvrh za nalhav azkrtit tak osmitdenn moratorium pro
projednn nvrhu vparlamentech. Sama vlda tedy podle mho nzoru neme onal-
havosti nvrhu rozhodnout.28 Pokud tak ale uin Komise nebo Rada, mus vlda uvit,

25 Uveden situaci je snad mono pedejt itm, e pi nejist podpoe navrhovanho doporuen bude na po-
venm vboru podn nvrh, aby vbor nezaujal kdokumentu vcn stanovisko, ale pesto jej doporuil
plnu kvyjden (otomto nvrhu by se muselo hlasovat jako oposlednm).
26 Vztaen tohoto postupu ina nelegislativn dokumenty na zklad 119j JS povauji za vylouen, nebo
tyto dokumenty nemaj mt dn prvn inky ana jejich projednn vparlamentech nenavazuje dn
dal rozhodovac postup. Proto lze st hovoit ojejich ppadn nalhavosti. Nkter komunikan
dokumenty se vak mohou stt pedmtem jednn Evropsk rady, kter na jejich zklad me pijmout
zvan politick rozhodnut. Ktomu viz st III.6 tohoto textu.
27 Dvodov zprva knvrhu zkona . 172/2004 Sb. ktomu uvd: Jeliko jsou ostanovisku pove-
nho vboru informovni prostednictvm pedsedy Sentu vichni sentoi, mohou se proti jeho usnesen
ohradit zaazenm zvltnho bodu na poad nejbli schze Sentu. To sice ji nebude mt bezprostedn
dopad na jednn vldy, me vak jt ovn podnt kdkladnjm konzultacm sdalmi orgny Sentu,
sentorskmi kluby atd.
28 GEORGIEV, Ji: Psobnost Parlamentu votzkch zahranin abezpenostn politiky. Evropsk agenda.
In SYLLOV, Jindika KOL, Petr KYSELA, Jan et al.: Parlament esk republiky. 2. vyd. Praha:
Linde, 2008, s. 331332 odlin uvd, e jde onvrhy oznaen jako nalhav vldou.

108
zda bude poadovat zrychlen projednn nvrhu Sentem. Vzhledem ktomu, e orgny
EU monost danou Protokolem . 1 nevyuvaj, nebyla dosud vyuita ani procedura
podle 119h JS.
Velmi vznamnou otzkou je forma sentnch usnesen kevropskm dokumentm.
Pstupy vnitrosttnch parlament jsou rzn od podrobnch zprv shrnujcch sou-
vislm textem obsah nvrhu, prbh avsledek projednn a po klasick usnesen
vbodech vyjadujcch teze jejich stanoviska. Tuto posledn zmnnou variantu prakti-
kuje iSent. Pi formulaci svch usnesen mus mt na pamti, kdo je jejich adrestem
ajak je jejich el.
Primrnm adrestem vech usnesen Sentu je vlda ( 119g odst. 2 JS). Na z-
klad Barrosovy iniciativy jm vak me bt iKomise, pop. idal orgny, zejmna
Evropsk parlament ( 119i odst. 1 JS). Sent pijm kjednotlivm dokumentm
vdy pouze jedno usnesen uren pro vnitrosttn ievropskou rove. Tm vechna
sv usnesen tak adresuje jak vld, tak iKomisi.
Ve vztahu kvld je zejm, e elem usnesen je kontrolovat jej pozici abu se
pokusit ji usmrnit, nebo vppad vcn shody poskytnout vld podporu pro jednn
vRad. Ve vztahu ke Komisi by mlo bt smyslem pedevm poskytnut zptn vazby
apekonn uritho odtren Komise od vnitrosttnch parlament, kter vede na stran
Komise kizolovan tvorb jej politiky ana stran parlament ajejich oban kpocitu,
e politiku Komise nemohou nijak ovlivnit.29
Sent vusnesench vyjaduje svj postoj kprojednvanmu dokumentu, kter me
anemus bt vjednotlivch bodech shodn spostojem vldy. Zejmna vposlednch
letech zpravidla neformuluje body usnesen tak, e by komentovaly pmo vldn pozici,
nebo tu Komise pochopiteln nem kdispozici. Podoba sentnch usnesen mus bt
podzena zejmna jejich maximln sdlnosti asrozumitelnosti pro supranacionln or-
gn, kter se procesu jejich pijmn neastn anemus bt obeznmen ani srelevant-
nm vnitrosttnm prvnm aspoleenskm kontextem (by to by mlo bt pi jakkoli
legislativn innosti Komise jejm prvnm kolem). Kvalita odezvy ze strany Komise je
zvisl tak na rovni formulace pspvku Sentu to, co me bt ve vztahu kvld
zjevn zkontextu, me bt pro Komisi tko pochopiteln ana neurit vyjden
Sentu lze oekvat spe neuritou odpov. Proto je nezbytn vedle tez, zejmna po-
lemickch (Sent nesouhlas), uvst idvody aargumenty, kter knim Sent vedou
( nebo), klst Komisi konkrtn dotazy, poadovat vyjasnn konkrtnch prvk
nvrhu apod. Mon je ipopis zmn, kter by podle nzoru Sentu mly bt vnvrhu
legislativnho aktu uinny.

1.9 DOPADY USNESEN SENTU NA POSTOJE VLDY

Pokud jde odopady usnesen Sentu na pozice vldy, ty jsou pravidel-

n vyhodnocovny Oddlenm pro EU ve zvltnch vronch zprvch.30 Pokud jde
29 LINDSETH, Peter: Power and Legitimacy. Reconciling Europe and the Nation State. New York: Oxford
University Press, 2009, zejm. s. 233 ansl., hovo orozpojen demokratick legitimity akompetenc
(democratic disconnect).
30 Sent PR: Studie dopad usnesen Sentu na postoje vldy [online]. Sent PR: 2013 [cit. 14.6.2012],
dostupn z: http://senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/web/dopady_usneseni.

109
oobecn trendy, lze souhlasit sposledn vron zprvou, podle kter lze pozorovat
relativn soulad pozic Sentu avldy kcel ad dokument pokrvajcch rzn sek-
torov politiky EU (energetika, ivotn prosted, vda, vzkum ainovace, roziovn
EU, obchodn politika, kohezn politika i spolen zemdlsk politika), kter me
svdit oschopnosti nalzt shodu ohledn zastvanch priorit sohledem na zjmy
esk republiky vEU, kdy pozice Sentu jako jedn znejaktivnjch parlamentnch
komor vEU me vld R slouit jako podprn argument pi vyjednvn na Rad
i Evropsk rad. Na druhou stranu vak Sent vzhledem ksouasnmu politickmu
sloen obou orgn vyjaduje jasn nesouhlasn stanoviska knkterm koncepnm
otzkm zapojen esk republiky do evropskho integranho procesu (zapojen R do
dan zfinannch transakc, vcelet finann rmec, fiskln pakt aj.).31
Dleitm aspektem komunikace Sentu svldou je jej asov rozloen.32 Sent se
knvrhm legislativnch akt vyjaduje na potku evropskho legislativnho procesu,
vjeho prbhu me nvrh doznat vznamnch zmn avyvolat inutnost zaujet no-
vho postoje vldy. To otevr otzku dalho zapojen parlamentu.
Proto poven vbor ve vybranch ppadech vsouladu s 119a odst. 2 JS d
vldu oinformace oaktulnm stavu projednvn nkterch zvanch dokument.
Vposledn dob tak uinil unvrh tkajcch se systm pojitn vklad aeen
padku vrovch instituc, onich se vedou intenzivn jednn akter mohou mt
vrazn dopady na veejn rozpoty. Nic pitom nebrn Sentu zaujmout vdalm
prbhu evropskho legislativnho procesu nov stanovisko adresovan vld. Smysl
by to mlo zejmna na podporu jej vyjednvac pozice.

1.10 DOPADY USNESEN SENTU NA POSTOJE EVROPSK KOMISE

Vliv usnesen Sentu na Komisi lze odhadovat jet obtnji ne vppad

vldy. Zde je teba si uvdomit, e Sent je pouze jednou ze tyiceti parlamentnch
komor vlenskch sttech EU, by je ve srovnn sjinmi velmi aktivn. J. uchman
vak stejn jako jin autoi sprvn poukazuje, e m-li komunikace mezi parlamenty
aKomis pekroit pouh symbolick vznam, mus Komise ukzat, e stanoviska par-
lament bere vpotaz azohleduje je pi sv innosti.33
Komise vrmci politickho dialogu zasl Sentu reakce na jeho usnesen, ato zpra-
vidla nkolik msc pot, co je od Sentu obdr. Reakce jsou zveejovny ina inter-
netov strnce Sentu ujednotlivch evropskch tisk. Tyto reakce jsou projednvny
povenm vborem, co je vposledn dob zpravidla doprovzeno vrazy frustrace
sentor nad formlnost a bezobsanost reakc Komise.
Tento stav m mnoho iobjektivnch aneodstranitelnch pin, napklad ji zmi-
ovan vysok poet parlamentnch komor, kter se mohou kdokumentu vyjdit,

31 ODDLEN PRO EVROPSKOU UNII: Usnesen Sentu knvrhm legislativnch akt akomunikanm
dokumentm EU vroce 2012: Pedbn vyhodnocen jejich dopadu na postoje vldy [online], s. 4 ansl.
In Sent PR: Studie dopad usnesen Sentu na postoje vldy [online], 23. 4. 2013 [cit. 14.6.2013],
dostupn z: http://senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/web/dopady_usneseni.
32 Srov. UCHMAN, Jaroslav: cit. dlo, s. 186.
33 UCHMAN, Jaroslav: cit. dlo, s. 184. Srov. t JANI, Davor: The Barroso Initiative: Window Dre-
ssing or Democracy Boost? Utrecht Law Review, 2012, No. 1, s. 7891.

110
aztoho plynouc nemonost zavdit se vem rozdlnm nzorm. To vak nein
neuspokojivou praxi Komise mn problematickou. Komise zejm vychz ztoho, e
vppad komunikanho dokumentu nastiujcho mon budouc legislativn kroky je
skutenou odpovd Komise na vyjden vnitrosttnch parlament a samotn nvrh
legislativnho aktu, nebo teprve jm Komise skonenou platnost rozhodne otom,
kterou zuvaovanch cest se vyd. Na vyjden parlament knvrhm legislativnch
akt pak Komise reaguje spe zdrenliv proto, e vokamiku, kdy tyto reakce zasl,
ji probh evropsk legislativn proces aKomise se obv, e by podkopvala svou
vyjednvac pozici vi Evropskmu parlamentu aRad, pokud by vreakci na nkter
vnitrosttn parlament uvedla nco jinho, ne co bylo vzsad ji obsahem dvodov
zprvy.34
Domnvm se, e takov pstup nen vhodn. Komise by mla hledat pinejmenm
kompromis mezi prosazenm svch cl areflex nmitek ze strany vnitrosttnch parla-
ment. Vkadm ppad by mla bt schopna vcn reagovat na argumenty vznesen
parlamenty nad rmec asto velmi obecnch aneverifikovatelnch tez vdvodov
zprv.35
Je zjevn, e vppad nvrh legislativnch akt Komise nem mnoho monost,
jak zohlednit stanoviska vnitrosttnch parlament (to je vtto fzi u spe na Rad,
ppadn na Evropskm parlamentu). Me se samozejm rozhodnout, e nvrh sth-
ne apepracuje, ale to nebv obvykl. Nabz se tedy vaha, e vstup vnitrosttnch
parlament me mt vi Komisi nejvt efekt jet vpedlegislativn fzi, tedy pi
projednvn komunikanch dokument.36 Ito je dvodem pro zvenou pozornost
Sentu vi takovm koncepnm materilm. Ivyjden parlamentu knvrhu legis-
lativnho aktu ale me mt vliv na budouc legislativn innost Komise vte nebo
souvisejc oblasti.
Jako pozitivn pklad, kdy Komise promtla stanovisko obsaen vusnesen Sentu
(apodporujc vldn pozici) do konen podoby legislativnho nvrhu, me slouit
nvrh nazen Rady na spolenou organizaci obchodu svnem aozmn nkterch
nazen.37

1.11 PROJEDNVN NKTERCH PRAVIDELNCH

KOMUNIKANCH DOKUMENT

Zvltn pozornost vnuje Sent nkterm kadoron vydvanm komu-

nikanm dokumentm Komise obecnho charakteru. Pedevm je to pracovn pro-
gram Komise, kter obsahuje seznam astrun popis legislativnch anelegislativnch
iniciativ, je hodl Komise vnadchzejcm roce vydat. Sent ktomuto dokumentu

34 Rozhovor spracovnkem Evropsk komise zabvajcm se vztahy svnitrosttnmi parlamenty, Praha,

20.3.2013.
35 Tak ji 488. usnesen Sentu v6. funknm obdob ze dne 18. 9. 2008.
36 Vtomto duchu se neoficiln vyjaduj inkte pracovnci Evropsk komise; rozhovor, Trevr, 10. 5. 2012.
37 Sentn tisk N 042/06, 233. usnesen Sentu v6. funknm obdob ze dne 31. 10. 2007. Kprbhu procesu
viz ODDLEN PRO EVROPSKOU UNII: Usnesen Sentu knvrhm legislativnch akt akomuni-
kanm dokumentm EU vroce 2007: Pedbn vyhodnocen jejich dopadu na postoje vldy [online],
s. 68 ansl. In Sent PR: Studie dopad usnesen Sentu na postoje vldy [online], 23. 4. 2008 [cit.
14.6.2013], dostupn z: http://senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/web/dopady_usneseni.

111
pravideln pijm usnesen, vnm se pokou pro svou intern potebu identifikovat
pedlohy hodn zvltn pozornosti, ato isohledem na zsadu subsidiarity. Tato usne-
sen jsou neformln postupovna ostatnm parlamentm. Abstraktnost anotac, kter
seznam pipravovanch nvrh legislativnch akt doprovzej, vak znemouje init
vtomto smru dalekoshl zvry.
Sent tak projednv vron zprvy Komise ovztazch svnitrosttnmi parlamenty
apijm knim rozshlej usnesen, vnich se ktmto otzkm vyslovuje ze svho
pohledu, reaguje na podnty uveden Komis ve zprvch appadn t pin vlastn
podnty ke zlepen stvajc praxe (vetn koordinace mezi vnitrosttnmi parlamenty
prostednictvm meziparlamentnch konferenc). Ani utchto dokument vak bohuel
od Komise nepichzej obrnj reakce.

2. PEDCHOZ KONTROLA DODROVN ZSADY SUBSIDIARITY

Na rozdl od nkterch jinch parlament neupravuje jednac d Sen-

tu dnou zvltn proceduru pro projednn nvrhu legislativnho aktu EU zhlediska
jeho souladu se zsadou subsidiarity. Je tedy teba postupovat podle bnch procedur,
jejich asov omezen byla popsna ve. Odvodnn stanovisko mus bt pijato
vosmitdenn lht podle l. 6 Protokolu . 2. Otzka asu je zde tedy klov.
Samotn obsah zsady subsidiarity vprvu EU azpsob posuzovn nvrh ztohoto
hlediska je pomrn sloitou problematikou, kter pesahuje rmec tohoto textu.38 Po-
souzen souladu nvrh legislativnho aktu se zsadou subsidiarity, resp. upozornn na
jeho mon nesoulad stouto zsadou, je (tam, kde je to relevantn) soust informace
OEU nebo samostatnho dokumentu vypracovvanho na samotnm potku projedn-
vn dokumentu Sentem, nkdy iped obdrenm stanoviska vldy, kter tak me na
rozpor se zsadou subsidiarity upozornit. Vzhledem kdosavadn sentn praxi se vak
tk jen minimlnho potu nvrh.
Pestoe se vak kontrola subsidiarity do znan mry sousted na predikci dopad
aprvn aspekty, rozhodnut opijet odvodnnho stanoviska je rozhodnutm politic-
km. Odvodnn stanovisko Sentu nem zvltn formu. Jedn se obn usnesen,
kter vak konstatuje, e Sent pijm odvodnn stanovisko, auvd t dvody,
pro je dle nzoru Sentu pedmtn nvrh legislativnho aktu vrozporu se zsadou
subsidiarity.
Sent doposud pijal jedin odvodnn stanovisko, ato knvrhu smrnice Evrop-
skho parlamentu aRady opodmnkch vstupu apobytu sttnch pslunk tetch
zem za elem seznnho zamstnan.39 Vtto postupn se rozvjejc form kontroly
evropskho legislativnho procesu tak pat mezi nejmn aktivn parlamentn komory.

38 Ktomu viz nap. GEORGIEV, Ji: Princip subsidiarity vprvn teorii apraxi. Grundsatz der Subsidiaritt
in der Rechtstheorie und Praxis. Praha: CEVRO, 2007; PIEPER, Ulrich: Subsidiaritt. Ein Beitrag zur
Begrenzung von Gemeinschsftskompetenzen. Kln, Berlin, Bonn, Mnchen: Heymann, 1994; MELLEIN,
Christine: Subsidiarittskontrolle durch nationale Parlamente. Eine Untersuchung zur Rolle der mitg-
liedstaatlichen Parlamente in der Architektur Europas. Baden Baden: Nomos, 2007. KIIVER, Philipp:
The Early Warning System for the Principle of Subsidiarity. Constitutional Theory and Empirical Reality.
London, New York: Routledge, 2012.
39 Sentn tisk N 126/07 a562. usnesen Sentu v7. funknm obdob ze dne 22. 9. 2010.

112
 Pijet odvodnnho stanoviska bylo zvaovno ivjinch ppadech. Bylo tomu
tak zejmna unvrhu nazen Rady ovkonu prva na kolektivn akci vrmci svobody
usazovn avolnho pohybu slueb,40 kter vedl kzatm jedin aktivaci mechanismu
tzv. lut karty podle Protokolu . 2. Vtomto ppad Sent nedokonil projednn
nvrhu vosmitdenn lht. Sv usnesen sice oznail za odvodnn stanovisko, ale
zrove konstatoval, e jej pijm opodn. Komise ve sv reakci paradoxn hovo-
ila oodvodnnm stanovisku Sentu, akoli se zhlediska Protokolu . 2 vzhledem
knedodren stanoven lhty oodvodnn stanovisko jednat nemohlo. Naposledy pak
VEU doporuoval Sentu pijet odvodnnho stanoviska knvrhu smrnice oeen
problm vrovch instituc. Tento tisk vak nsledn pes nvrh podan pedsedou
VEU nebyl zaazen na poad nejbli schze Sentu avokamiku, kdy byl plnem
projednn, ji lhta pro kontrolu subsidiarity vyprela.41
Dvodem ve shrnutho pstupu Sentu ke kontrole subsidiarity me bt ved-
le obecnch pekek (nzk zjem, celkov slabost procedury kontroly subsidiarity)
ivnmn tohoto nstroje jako euroskeptickho i negativistickho, nekonstruktivnho.
Zle ale pouze na zpsobu, jakm je pouvn. Kontrola subsidiarity se zamuje na
otzku dnho vkonu pravomoc svench lenskmi stty Evropsk unii. Ta by
mla bt vpoped zjmu vnitrosttnch parlament, nebo pedevm jejich pravomoci
byly na Evropskou unii ijejich rozhodnutm peneseny alensk stty vi svm ob-
anm odpovdaj za to, jak jsou tyto pravomoci vykonvny. Odvodnn stanovisko
pak vbec nemus bt vnmno jako pouh blokace nebo odmtn evropsk politiky i
integrace. Odvodnn stanoviska mus obsahovat argumenty, onich se postoj parla-
mentu opr. Zsadn je proto jejich pesvdivost, co by mlo minimalizovat pijmn
odvodnnch stanovisek, ale ijejich praktick dopady tam, kde oporuen zsady sub-
sidiarity nelze uvaovat. Odvodnn stanoviska nepochybn mohou obsahovat ikon-
struktivn nvrhy zmn, kter by pipravovan prvn akt uvedly se zsadou subsidiarity
do souladu. Konen je teba mt na pamti, e procedura kontroly subsidiarity zprv-
nho hlediska nen konstruovna jako kolektivn parlamentn veto legislativnho nvrhu,
ale pestavuje spe urit strukturovan dialog mezi parlamenty aKomis, resp. vdal
fzi iRadou aEvropskm parlamentem.

3. ROZHODOVN OZJEDNODUEN ZMN TET STI SMLOUVY

OFUNGOVN EVROPSK UNIE

Rozhodovn ozmnch smluvnho zkladu evropsk integrace, zejmna

pak osven pravomoc Evropsk unii, je jist jdrem psobnosti vnitrosttnch parla-
ment vevropskch zleitostech. Nen vak vc kadodenn praxe avppad zm-
ny zakldacch smluv dnm zpsobem, tj. novou mezinrodn smlouvou, spad pod
stavn procedury projednvn mezinrodnch smluv. Proto se vtto sti zamme
pouze na novinku, kterou pinesla Lisabonsk smlouva, na tzv. zjednoduen postup pro
40 Sentn tisk N 160/08.
41 Sentn tisk N 167/08 (nvrh smrnice Evropskho parlamentu aRady, kterou se zakld rmec pro
ozdraven aeen problm vrovch instituc ainvestinch spolenost akterou se mn smrnice
Rady 77/91/EHS a82/891/ES, smrnice 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES
a2011/35/ES anazen (EU) . 1093/2010).

113
pijmn zmn zakldacch smluv, pesnji jen sti tet SFEU (l. 48 odst. 6 SEU). Pi
tomto postupu je svoln mezivldn konference za elem vypracovn apijet zmny
nahrazeno rozhodnutm Evropsk rady, ovem pi zachovn poadavku nsledn vni-
trosttn ratifikace.
Jednac d Sentu na tento mechanismus reaguje dvma ustanovenmi. Jednak pod-
miuje hlasovn vldy vEvropsk rad pro pijet takovho rozhodnut pedchozm
souhlasem Sentu [ 119k psm. b) JS] ajednak stanov, e pijat rozhodnut Sent
projedn jako mezinrodn smlouvu ( 119o JS). Tato dvoufzovost42 projednvn
zjednoduen zmny smluv se me jevit jako nadbyten anesystematick.43 Dv
toti Sentu mnohem silnj postaven, ne jak m pi projednvn mezinrodnch
smluv.44 Sent si me podmiovnm svho souhlasu vynutit zmnu rozhodnut jet
ve fzi jeho ppravy, co me bt innj ne nsledn nevysloven souhlasu srati-
fikac tohoto rozhodnut.
Uveden procedura skt urit skal, nebo zatmco pedchoz souhlas podle
119k psm. b) JS Sent vyslovuje vtinou ptomnch sentor, pro vysloven sou-
hlasu sratifikac rozhodnut me bt podle l. 10a stavy potebn tptinov vtina
ptomnch sentor. Udlen pedchozho souhlasu tedy jet nemus bt zrukou n-
sledn hladk ratifikace.
Zajmav je tak otzka, jakmi vtinami m Parlament vyslovovat souhlas srati-
fikac zjednoduen zmny smluv zda podle l. 49, nebo podle l. 10a stavy. Mon
odpov by se podvala pmo zl. 48 odst. 6 SEU, podle kterho zjednoduenou zm-
nou smluv nelze rozit pravomoci sven Unii smlouvami. Vklad tohoto ustanoven
orgny EU je vak oteven45 aovnitrosttn klasifikaci tchto akt by mly rozhodovat
stavn orgny. Proto by nebylo vhodn pistupovat na tezi, e zjednoduen zmna
smluv neme nikdy znamenat penos pravomoc orgn esk republiky. Nabzej se
tak dv hlavn vkladov varianty: materiln pojet, podle kterho se ukad zmny
smluv posoud, zda dochz kpenosu (dalch) pravomoc orgn R na Evropskou
unii, nebo formln pojet zaloen na pravidle, e zmnu mezinrodn smlouvy ratifiko-
van podle l. 10a stavy lze ratifikovat opt jen podle l. 10a stavy.46 Formln pojet
umouje zohlednit skutenost, e ibez penosu dalch pravomoc me dojt kpod-
statn zmn podmnek vkonu tch stvajcch (pistoupen novho lenskho sttu,
zmna zpsobu hlasovn vRad, zmna vpotu poslanc Evropskho parlamentu,
rozen okruhu nstroj vrmci ji penesench nap. ivlunch pravomoc). Vlda
doposud pedkldala Parlamentu vechny zmny zakldacch smluv kodsouhlasen po-

42 Ve skutenosti se potenciln jedn otfzovost, nebo nvrh rozhodnut Evropsk rady podle l. 48
odst. 6 SEU me Sent projednat tak ihned po jeho pedloen vrmci bnho projednvn dokument
EU.
43 Kokolnostem jejho pijet KYSELA, Jan: Implementace, s. 47.
44 Do sjednvn mezinrodnch smluv obecn nen Parlament zapojen. Vyjaduje se a ve fzi ratifikace.
Vppad dn zmny zakldacch smluv by se jeho zstupci astnili konventu, byl-li by svoln (l. 48
odst. 3 SEU).
45 Rozsudkem ve vci C-370/12 Pringle v. Irsko Soudn dvr potvrdil, e je oprvnn posuzovat soulad
rozhodnut Evropsk rady ozjednoduen zmn smluv stmto ustanovenm.
46 Srov. pslunou st dvodov zprvy kzkonu . 162/2009 Sb. aKYSELA, Jan: Mezinrodn smlouvy
podle l. 10a stavy po lisabonskm nlezu stavnho soudu. In GERLOCH, Ale WINTR, Jan: cit.
dlo, s. 5152. Nastnn otzka je mnohem sloitj, avak pesahuje tma tohoto pspvku.

114
dle l. 10a stavy,47 by srznou argumentac. Tento postoj nebyl Sentem zpochyb-
ovn.

4. PEDCHOZ SOUHLAS SENTU SNKTERMI ROZHODNUTMI

INNMI VORGNECH EVROPSK UNIE

4.1 VZNAM PRVN PRAVY

Ustanoven 119k a 119n JS pedstavuj reakci na nkter tzv. evolu-

tivn, pechodov i sebenovelizan (self-amending) ustanoven Lisabonsk smlouvy.
Ta umouj orgnm EU zmnit podmnky vkonu kompetenc na evropsk rovni
ve smyslu poslen supranacionlnch prvk, ani by muselo dojt kformln zmn
smluv. Evropsk rada i Rada tak me jednomysln rozhodnout, e pi vkonu urit
kompetence Unie se vbudoucnu namsto smlouvami pedepsan jednomyslnosti bude
vRad rozhodovat kvalifikovanou vtinou, nebo se namsto legislativn procedury,
vn je Evropsk parlament pouze konzultovn, pouije procedura, vn spoluroz-
hoduje. Odlinm ppadem, zaazenm vak jednacm dem do stejn kategorie, je
tzv. doloka flexibility (l. 352 SFEU), kter umouje Unii vjednotlivch ppadech
obejt nedostatek kompetence kpijet uritho prvnho aktu.
Jedn se oprlomy do bnho postupu zmny zakldacch smluv, kter vyaduje
sjednn aratifikaci nov mezinrodn smlouvy lenskmi stty, atm isouhlas parla-
mentu, jen je takto obejit. Jakkoli formy zapojen vnitrosttnch parlament do tchto
procedur tak pouze kompenzuj oslaben jejich kontroly nad zakldacmi smlouvami.
Uplatnn tchto procedur je pak pln zvisl na vyuvn evolutivnch klauzul Uni.
Kompenzan ustanoven obsahuje iprvo EU, kter ve dvou ppadech svuje vni-
trosttnm parlamentm prvo veta proti rozhodnutm ovyuit pechodovch klauzul
(l. 48 odst. 7 SEU, resp. l. 81 odst. 3 SFEU), kter je teba uplatnit vestimsn lht
od postoupen nvrhu rozhodnut vnitrosttnm parlamentm (pot me Evropsk rada,
resp. Rada rozhodnut pijmout). prava obsaen vJS zachz zhlediska intenzity
irozsahu tto kompenzace jet dle. Kprvu veta (kde mlen znamen souhlas parla-
mentu) dopluje podmnku pedchozho souhlasu Sentu shlasovnm zstupce R pro
pijet tohoto rozhodnut vEvropsk rad i Rad (kde mlen znamen nesouhlas parla-
mentu). Tuto podmnku klade iunkterch dalch evolutivnch ustanoven zakldacch
smluv, kde smlouvy samy zapojen vnitrosttnho parlamentu neupravuj (l. 31 odst. 3
SEU, l. 153 odst. 2, l. 192 odst. 2, l. 312 odst. 2 al. 333 odst. 1 a2 SFEU). Umo-
uje tak Sentu na tyto mechanismy dohldnout. Smyslem prvn pravy je, aby Sent

47 Jednalo se odv dn zmny (sentn tisk . 312 ze 7. funknho obdob, vldn nvrh, kterm se ped-
kld Parlamentu esk republiky kvysloven souhlasu sratifikac Protokol, kterm se mn Protokol
opechodnch ustanovench, pipojen ke Smlouv oEvropsk unii, ke Smlouv ofungovn Evropsk
unie ake Smlouv ozaloen Evropskho spoleenstv pro atomovou energii, podepsan dne 23. ervna
2010 vBruselu, asentn tisk . 89 z9. funknho obdob, vldn nvrh, kterm se pedkld Parlamentu
esk republiky kvysloven souhlasu sratifikac Protokol oobavch irskho lidu tkajcch se Lisabonsk
smlouvy) ajednu zjednoduenou (sentn tisk . 82 z8. funknho obdob, vldn nvrh, kterm se ped-
kld Parlamentu esk republiky kvysloven souhlasu sratifikac Rozhodnut Evropsk rady, kterm
se mn lnek 136 Smlouvy ofungovn Evropsk unie, pokud jde omechanismus stability pro lensk
stty, jejich mnou je euro).

115
vyslovil souhlas skonenou podobou rozhodnut, kter m bt pijato. Proto vppad,
e by jet po udlen souhlasu dolo ke zmn nvrhu rozhodnut (nap. pmo na
jednn Rady), by nezbylo vld ne ped konenm hlasovnm zskat souhlas znovu.

4.2 VYSLOVOVN PEDCHOZHO SOUHLASU SNVRHY PRVNCH AKT

ZALOENMI NA TZV. DOLOCE FLEXIBILITY

Krom ji zmnn zjednoduen zmny smluv (l. 48 odst. 6 SEU) byla

procedura pedchozho souhlasu vyuita zatm jen vsouvislosti sdolokou flexibili-
ty [ 119k psm. d) JS].48 Ta umouje Unii pijmout opaten nezbytn kdosaen
nkterho zcl stanovench smlouvami ivppad, e ktomu Unie nem nezbytn
pravomoci. Soust evropskho prva byla ji ped Lisabonskou smlouvou, kter jen
rozila jej psobnost. prava pedchozho souhlasu Sentu snvrhem prvnho aktu
zaloenm na doloce flexibility je zvltn vtom, e se zakt pijmanch na zklad
l. 352 SFEU nevztahuje na ty, kter jsou opatenmi nezbytnmi pro fungovn vnit-
nho trhu. Smyslem tto vjimky je, aby pedchozmu souhlasu nepodlhaly akty, kter
bylo mon na zklad doloky flexibility pijmat ji vjejm znn ped vstupem Lisa-
bonsk smlouvy vplatnost, kdy se vztahovala prv jen na oblast vnitnho trhu.49 Toto
rozlien m dnes ji jen vnitrosttn vznam. Komise nem dn dvod unvrh po-
dle l. 352 SFEU uvdt, zda se jedn onvrhy nezbytn pro fungovn vnitnho trhu.
Podazen nvrhu pod 119k psm. d) JS se stalo spornm vppad nvrhu na-
zen Rady, kterm se pro obdob 20142020 zakld program Evropa pro obany.50
Tento nvrh upravoval program financovn aktivit obansk spolenosti na podporu
evropskho povdom formou grant aveejnch zakzek. Jednalo se tedy oopaten
ryze podprnho charakteru, kter se vnitnho trhu zvlt netkalo anepochybn ne-
bylo nezbytn pro jeho fungovn. Vlda zprvu ve stanovisku pro Parlament zastvala
nzor, e tento nvrh pedchozmu souhlasu nepodlh, nebo navazuje na pravu, kter
byla pijata na zklad doloky flexibility ped Lisabonskou smlouvou. Nakonec vak
vnvaznosti na usnesen pijat pi projednn tohoto tisku sentnm VEU51 pistoupila
na opan vklad. VEU vuvedenm usnesen uvedl, e otzku, zda se ve smyslu 119k
psm. d) JS jedn oopaten nezbytn pro fungovn vnitnho trhu, je teba posuzovat
vdy podle obsahu navrhovanho opaten, bez ohledu na prvn zklad aktu, na kter
navrhovan opaten ppadn navazuje. Piny tohoto postoje tkv vtom, e pedli-
sabonsk doloka flexibility byla unijnmi orgny vykldna velmi voln, prv co se

48 Jednalo se osentn tisky z8. funknho obdob . 121, nvrh nazen Rady oelektronickm zveejovn
ednho vstnku Evropsk unie, . 365, nvrh nazen Rady kterm se na obdob 20142020 zavd
program Evropa pro obany, . 379, nvrh rozhodnut Rady, kterm se stanovuje vcelet rmec pro
Agenturu Evropsk unie pro zkladn prva na obdob 20132017, a. 436, nvrh nazen Rady, kterm se
roziuje pouitelnost nazen Rady (EU) ./2012 oprogramu vmny, pomoci aodbornho vzdlvn
za elem ochrany eura proti padln (program Pericles 2020) na nezastnn lensk stty. Sent
projednal idal nvrhy legislativnch akt zaloen na l. 352 SFEU, dn znich vak zatm nedospl
do stdia, kdy by vlda dala Sent opedchoz souhlas.
49 Viz bval l. 308 Smlouvy ozaloen Evropskho spoleenstv apslunou pas dvodov zprvy
kzkonu . 162/2009 Sb.
50 Sentn tisk N 132/08.
51 Viz 216. usnesen VEU v8. funknm obdob ze dne 22. 2. 2012.

116
te podmnky, e se mus jednat oopaten nezbytn vrmci spolenho trhu.52 Do-
konce iSoudn dvr podmnku souvislosti se spolenm trhem vnkterch ppadech
zcela oteven pomjel.53 Vpraxi tak byla na jejm zklad pijmna iopaten, kter
se spolenm trhem vzsad nesouvisela.54 Rozen psobnosti doloky flexibility
proveden Lisabonskou smlouvou proto me bt vnmno ijako pizpsoben prvn
pravy faktickmu stavu. To vak neznamen, e dosavadn spornou praxi je teba bez
dalho aprobovat apenst do vnitrosttnho prva ae pedlohy obsahov navazujc
na ty nebo obdobn tm, kter ji byly vminulosti pomoc doloky flexibility pijaty
aunich se zjevn nejednalo oopaten nezbytn pro fungovn vnitnho trhu, nemo-
hou nyn podlhat pedchozmu souhlasu Sentu. Vznam pedchozho souhlasu Sentu
podle 119k psm. d) JS spov vkontrole nad unijnmi akty, kjejich pijet nebyla
Unii svena vslovn pravomoc (ve smyslu vymezen povahy avcn psobnosti mo-
n regulace) ajejich pijet tak nemohl Sent pi ratifikaci Lisabonsk smlouvy ped-
pokldat, svjimkou tch, kter jsou skuten nezbytn pro fungovn vnitnho trhu.
Na podporu vkladu zastvanho VEU lze uvst idal argumenty: pravidlo restrik-
tivnho vkladu vjimky [vtomto ppad dovtku 119k psm. d) JS], preferenci
vkladu, kter umouje uplatnn kompetence dotenho orgnu (vtomto ppad Se-
ntu) ped vkladem, kter jej uplatnn vyluuje,55 atak povahu pedchozho souhla-
su jako kontrolnho nstroje Sentu vi vld, ukterho by mla bt pi vkladovch
nejasnostech upednostnna spe ir psobnost.
Spe zuujc vklad poadavku pedbnho souhlasu lze zaloit prakticky jen od-
kazem na pedlisabonskou praxi Komise, j vak zve uvedench dvod nepovauji
za dostaten argument. Zpraktickho hlediska by mohlo pi irokm vkladu pravo-
moci Sentu hrozit jeho peten projednvnm velkho mnostv nedleitch ped-
loh. Toto riziko se ale vzhledem knzkmu potu nvrh podle l. 352 SFEU vydanch
Komis neukazuje jako reln, ato ani do budoucna. Lisabonsk smlouva vytvoila pro
celou adu otzek eench vminulosti pomoc doloky flexibility samostatn prvn
zklady. Komise navc vykld kompetenn ustanoven smluv velmi extenzivn, ato
itak, aby se upotenciln problematickch nvrh vyhnula poadavku jednomyslnho
rozhodovn Rady, kter je obsaen ivl. 352 SFEU. Ikdyby vak knrstu agendy
Sentu vtto oblasti dolo, nebylo by mon eit jej kreativnm vkladem jednacho
du pisuzujcm slovm opaten nezbytn pro fungovn vnitnho trhu vznam
opaten nepodstatn, nezajmav i nekonfliktn, ato ppadn jen po ednick linii.

52 Srov. nap. STREINZ, Rudolf: Art. 308 EGV. In STREINZ, Rudolf: EUV/EGV, Kommentar: Vertrag ber
die Europische Union und Vertrag zur Grndung der europischen Gemeinschaft. Mnchen: C. H. Beck,
2003, s. 2546. CRAIG, Paul DE BRCA, Grainne: The Evolution of EU Law. Oxford: Oxford University
Press, 2011, s. 226.
53 Viz nap. stanovisko 2/94 kotzce monosti pistoupen Spoleenstv kEvropsk mluv oochran lid-
skch prv azkladnch svobod na zklad stavu zakldacch smluv vroce 1994, bod 29.
54 Okruh prvnch akt pijatch doposud na zklad doloky flexibility je obsahov znan rozmanit aza-
hrnuje inkter velmi vznamn pedpisy, nap. nazen Rady (ES) . 6/2002 ze dne 12. prosince 2001
o(prmyslovch) vzorech Spoleenstv, nazen Rady (ES) . 2157/2001 ze dne 8. jna 2001 ostatutu
evropsk spolenosti (SE), nazen Rady (ES) . 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 okontrole spojovn
podnik, soubor prvnch akt tkajcch se civiln ochrany, ale isankn aprotiteroristick opaten zasa-
hujc do oblasti spolen zahranin abezpenostn politiky.
55 Vsituaci, kdy mezi subjekty, aplikujcmi stavu, dochz ke sporu ovklad uritho ustanoven, nutno
tento eit ve prospch monosti uplatnn stavn pravomoci, j se dan ustanoven tk Nlez stav-
nho soudu sp. zn. Pl. S 33/97 ze dne 17. 12. 1997.

117
 Lze si vak patrn pedstavit novelu jednacho du, kter by stanovila, e podmnka
pedchozho souhlasu se neuplatn, pokud stm Sent vyslov souhlas pi projednv-
n nvrhu prvnho aktu vbn procedue podle 119d ansl. JS (viz st III.1).
Prv projednn nvrhu prvnho aktu po jeho vydn by ostatn mlo slouit ktomu,
aby Sent ppadn vld vymezil, za jakch podmnek je ochoten pedchoz souhlas
udlit (co samozejm nevyluuje udlen souhlasu ivppad, e Sentem stanoven
podmnky splnny nebudou). Tak proto VEU vybr kprojednn podle 119d JS
vechny nvrhy zaloen na l. 352 SFEU.

4.3 PROCESN PRAVA

Navazujc procesn pravidla ke vem ppadm vyslovovn pedchozho

souhlasu stanov 119l a 119n JS.
Za pozornost stoj, e podle 119n JS me Sent blokovat vyuit pechodov
klauzule inad rmec estimsn lhty stanoven l. 48 odst. 7 SEU al. 81 odst. 3
SFEU pro uplatnn parlamentnho veta, ato dokud neudl vld souhlas skladnm
hlasovnm vEvropsk rad i Rad (kde se vyaduje jednomyslnost). Lze si klst otz-
ku, zda takov vnitrosttn prava nen vrozporu sprvem EU. Jestlie evropsk prvo
stanov, jakm zpsobem avjak lht mohou parlamenty pijet uritho rozhodnut
zabrnit, je mon ktto prav doplovat jet dal mechanismy, kter umon par-
lamentu rozhodnut blokovat ipo uplynut takov lhty? Domnvm se, e to mon
je. Marn uplynut lhty pro parlamentn veto toti jet neznamen, e zstupci vld
lenskch stt mus rozhodnut pijmout (pop. e by rozhodnut bylo pijato automa-
ticky),56 co otevr prostor pro vnitrosttn pravu sjakmkoli obsahem.
Ji zmnna byla mon dvoufzovost projednvn nvrh zaloench na doloce
flexibility (po vydn nvrhu bn projednn podle 119d JS, po dosaen shody
na konenm znn nvrhu rozhodovn opedchozm souhlasu podle 119k JS).57
Problematick je dosavadn sentn praxe projednvn vldnch nvrh na vyslo-
ven pedchozho souhlasu. Dosud se ve vech ppadech postupovalo tak, e nvrh byl
pikzn nkolika vborm (piem VEU byl uren za garann vbor), jako by se
jednalo obn sentn tisk. Z 119l odst. 2 JS ovem jednoznan plyne, e vld-
n nvrh na vysloven pedchozho souhlasu m bt projednn povenm vborem58
aodborn vbory maj bt do projednn zapojeny jen na zklad dodn povenm
vborem. Vpraxi pouvan postup umouje paraleln projednn tisku vce vbory

56 Tento argument me bt ponkud oslaben vppad rozhodovn podle l. 48 odst. 7 SEU, kde je inici-
torem vyuit pechodov klauzule Evropsk rada (pododstavec tet), kter by se na nm tedy zejm
mla jednomysln shodnout ji na potku procesu. Svhradou nesouhlasu nkterho parlamentu nebo
zmny pomr (ovem vetn zmny politickch pomr vlenskm stt) tak zejm nen dvod, pro
by pi konenm rozhodovn Evropsk rady nkter stt svj souhlas odpral. (Jin je situace podle l. 81
odst. 3 SFEU, kdy Rada rozhoduje na nvrh Komise.) To vak konen rozhodovn zstupce lenskho
sttu vEvropsk rad zprvnho hlediska nijak nelimituje.
57 Toto dvoufzov projednn je samozejm mon iunvrh rozhodnut podle jinch evolutivnch ustano-
ven. Obsah tchto rozhodnut je ale pomrn jednoznan determinovn ji pslunou evolutivn klauzul.
Nanejv se tedy vymez oblast, vn dojde kpechodu zjednomyslnosti na kvalifikovanou vtinu apod.
Nen zde tedy vzsad oem jednat.
58 Tm je podle ji citovanho 11. usnesen Sentu z9. funknho obdob VEU svjimkou souhlasu sroz-
hodnutm podle l. 31 odst. 3 SEU [ 119k psm. a) JS], kter spad do oblasti sven VZVOB.

118
namsto sriovho (dodan vbor apot poven vbor), co me celou procedu-
ru urychlit, avak je to vrozporu sjednacm dem. Jinou otzkou je reln vznam
projednvn pedchozho souhlasu podle 119k psm. d) JS vodbornch vborech
vppad, kdy vnvrhu legislativnho aktu ji jednou Sentem projednanm nebyly
provedeny dn vcn zmny (aSent ani dn zmny nepoadoval). Vtakovch
ppadech se projednn pedchozho souhlasu ve vborech stv pouhou formalitou.

5. ALOBA TKAJC SE PORUEN ZSADY SUBSIDIARITY

LEGISLATIVNM AKTEM EVROPSK UNIE

prava obsaen v 119p a 119s JS navazuje na l. 8 Protokolu . 2,

kter umouje lenskm sttm jmnem svho parlamentu podvat aloby na neplat-
nost prvnho aktu Unie zdvodu poruen zsady subsidiarity. Pstup ktomuto insti-
tutu se vlenskch sttech rzn. Zkladnm rozdlem je, zda je iniciace aloby chpna
jako rozhodnut parlamentn vtiny, nebo jako kontroln prvo parlamentn meniny
(Francie, nmeck Spolkov snm). Nkter stty chpou alobu jako zvazn rozhod-
nut parlamentu, kter je vlda povinna vykonat, jin spe jako politick podnt vi
vld (Portugalsko). Nkter stanov pmou ast zstupc parlamentu vzen, jin
potaj se zastupovnm stanoviska parlamentu vldou.
Jednac d umouje Sentu iniciovat tuto alobu zcela samostatn rozhodnutm
vtiny anepiznv vld vtomto procesu dn spolurozhodovac oprvnn. Do-
konce pedpokld ast zstupce Sentu na zen ped Soudnm dvorem, vnm vak
me samostatn (ato inesouhlasn salobou) vystupovat ivlda. To me bt pon-
kud problematick, nebo lensk stt pak vzen hovo dvojm hlasem. Je vak teba
mt na vdom, e se zde jedn osoudn pezkum prvnho aktu, nikoli okontradiktorn
spor.
Sent doposud alobu oporuen zsady subsidiarity neinicioval aneuinila tak ani
dn jin parlamentn komora. Je tomu tak patrn iproto, e tato aloba nen vzhledem
kvelmi zdrenlivmu postoji Soudnho dvora EU kzsad subsidiarity astylu jeho roz-
hodovn in dubio pro communitate59 povaovna za prostedek, kter by ml zvltn
pidanou hodnotu oproti ji zavedenm alobm na neplatnost podvanm lenskmi
stty.

6. PROJEDNVN PRAVIDELNCH ZPRV AINFORMAC VLDY

Podle l. 119 odst. 1 je vlda vedle ji zmnnch informac ke konkrtnm

dokumentm orgn EU povinna pravideln pedkldat Sentu nkter dal zprvy
ainformace: zprvu ovvoji EU vuplynulm obdob aojejm dalm rozvoji [psm. a)],
zprvu opejmn zvazk vyplvajcch zlenstv vEU do prvnho du [psm. b)],
pedbnou informaci vldy opoadu jednn Evropsk rady anslednou informaci
59 Srov. zejm. TLAMYCHA, Jan: Soudn pezkoumatelnost principu subsidiarity vEU. In GEORGIEV, Ji:
Princip subsidiarity, s. 91105. ESTELLA, Antonio: The EU Principle of Subsidiarity and its Critique.
Oxford/New York: Oxford University Press, 2002, s. 151 ansl. Vposledn dob vak ze strany nkterch
vnitrosttnch parlament vahy ovyuit tto pravomoci zaznvaj, pedevm vsouvislosti snkdy zcela
formlnm apanelov sestavenm odvodnnm souladu se zsadou subsidiarity vnvrzch Komise.

119
ojeho vsledcch [psm. c)] akonen informaci ozahjen aprbhu jednn ozmn
smluv, na nich je zaloena Evropsk unie [psm. d)].
Ztchto dokument, kter projednv plnum, jsou patrn nejvznamnj informa-
ce vldy opoadu jednn aovsledcch Evropsk rady. Prv pi tchto pleitostech
se na plnu Sentu odehrvaj obecnj diskuze oevropsk politice vldy. Pestoe to
nen jednacm dem vslovn eeno, vlda pi informacch ped Evropskou radu ne-
prezentuje pouze poad jednn, ale ipozici (mandt) se kterou jej pedseda na jednn
vyr.
Vzhledem ktomu, e Sent si neme vynutit ast lena vldy na sv schzi (l. 38
stavy), dochz asto ktomu, e informaci prezentuje jakkoli ministr, kter je prv
kdispozici, avak jednn Evropsk rady se vbec neastn, take jeho informace
jsou zprostedkovan anepli podrobn, co nsledn ztuje veden vcn debaty
se Sentem.
Dalm problmem je, e Evropsk rada nkdy zveejuje zsadn podklady svho
jednn a na posledn chvli, na co navazuje formulace vldnch pozic. Aby bylo pro-
jednn informace vldy ped Evropskou radou skuten efektivn, muselo by se konat
ideln den ped jednnm Evropsk rady.
Pedbnm anslednm informacm oschzch Evropsk rady zaal vposledn
dob vnovat vy pozornost iVEU azahjil jejich systematitj projednvn sc-
lem pipravovat jejich projednn na plnu, nebo vppad informac pedbnch vy-
slechnout aktulnj zprvu vldy tsn ped konnm Evropsk rady. Vtto souvislosti
stoj za pozornost usnesen VEU, kter se kriticky vyjdilo ktomu, e nkter zsadn
koncepn dokumenty jsou projednvny Evropskou radou jenom nkolik mlo dn po
jejich zveejnn, co znemouje vst onich na vnitrosttn rovni dkladnou debatu
se zapojenm parlamentu, dve ne knim Evropsk rada pijme politicky zvazn z-
vry.60
Nad rmec ve uvedenho me Sent samozejm poadovat po vld jakkoli
dal informace ootzkch souvisejcch se zvazky vyplvajcmi zlenstv R vEU
( 119a odst. 1 JS). Na tomto zklad se Sent me zabvat tak jednnm Rady
EU. Tak in pedevm VZVOB, kter vposlednch dvou letech projednal nkolik
informac vldy (Ministerstva zahraninch vc) ojejch pozicch kaktulnm otzkm
zaazenm na poad jednn Rady EU pro zahranin vci (FAC).

7. EVROPSK SEMESTR

Specifickm kadoronm procesem sloucm ke koordinaci hospod-

skch politik lenskch stt EU je tzv. evropsk semestr, kter je soust tzv. paktu
stability arstu61 aprobh od roku 2011. Komise vyd na pelomu roku ron analzu
rstu, vn vymez hlavn smry hospodsk politiky EU aeurozny. Nsleduje pro-
jednn vEvropsk rad aEvropskm parlamentu vetn akc podanch orgny EU
ipro leny vnitrosttnch parlament. Na jae pak vldy lenskch stt pijmou (na

60 25. usnesen VEU v9. funknm obdob ze dne 12. 12. 2012.
61 Konkrtn je upraven vnazen Rady . 1466/97 oposlen dohledu nad stavy rozpot anad hospod-
skmi politikami aoposlen koordinace hospodskch politik. Vychz ze souasnho l. 121 SFEU.

120
vldn rovni) nrodn programy reforem aaktualizovan konvergenn programy. Na
jejich zklad Komise vypracuje doporuen pro doporuen Rady uren jednotlivm
sttm avyjadujc se kobma programm. Tato doporuen pak vervnu aervenci
politicky schvl Evropsk rada apijme Rada EU. Doporuen by se nsledn mla na
podzim promtnout do rozpotovho procesu vlenskch sttech ado legislativnch
reforem navrhovanch jejich vldami. Akoli je evropsk semestr pouze nezvaznou
koordinac otzek, kter jsou vkompetenci lenskch stt, zanaj mu vnitrosttn
parlamenty vnovat zaslouenou pozornost.
Sent zaal vrmci evropskho semestru projednvat postupn ron analzu rstu
(evropsk tisk), konvergenn program anrodn program reforem (bn tisky) atak
doporuen pro doporuen Rady uren esk republice (evropsk tisk). Zatmco do-
kumenty EU spe jen komentuje, pop. uvd, kter doporuen znich povauje za
prioritn pro R, kvldnm programm se ivdsledku rozdlnho politickho sloen
vldy aSentu stav dosti kriticky azpravidla je svm usnesenm odmt (by takov
usnesen nem dn prvn ani politick dsledky) apijm knim obshlej kritick
koment.62
Vzhledem ktomu, e vroce 2013 probh teprve tet evropsk semestr, vnitrosttn
procedury teprve krystalizuj, ato zejmna vneformln rovin komunikac mezi vl-
dou aSentem. Vroce 2013 napklad sentn vbory projednaly informaci Ministerstva
financ opprav aktualizace konvergennho programu na VEU jet ped jeho schv-
lenm vldou, je zde monost asti sentor na politickch aexpertnch jednnch pi
pprav obou program aj. Evropsk semestr, zejmna pprava vldnch program, je
do znan mry vc vnitrosttnch politickch rozhodnut, aproto by do nj mly bt
rozhodujcm zpsobem zapojeny hospodsk adal relevantn vbory. Charakteris-
tickm rysem evropskho semestru je jeho pomrn podrobn asov rozvrh stanoven
zevropsk rovn. To sice znamen, e parlamenty maj na projednn jednotlivch do-
kument pomrn mlo asu, na druhou stranu vak mohou projednvn tchto doku-
ment pomrn spolehliv naplnovat. Lze tedy uvaovat ovytvoen uritho standar-
dizovanho postupu projednvn na vnitrosttn rovni (takto kevropskmu semestru
pistoupil napklad dnsk parlament) appadn iozvltn legislativn prav.
Procesm vrmci evropskho semestru vak bude teba vnovat vt pozornost
iproto, e se zejmna vposlednm roce objevuj vahy oposilovn jejich zvaznosti
avynutitelnosti.

IV. ZVREN POZNMKY

Sent vnuje projednvn evropskch zleitost pomrn velkou pozor-

nost. Akoli nelze ci, e by evropsk agend vR dominoval, ana rozdl od jinch
parlamentnch komor lenskch stt EU zpochopitelnch dvod nelze hovoit ani
ojeho politick pevaze nad vldou pi utven evropsk politiky, nepochybn zde
nalezl vznamn pole psobnosti. Nerezignoval na parlamentn kontrolu evropskch
62 Viz usnesen ksentnm tiskm vrmci evropskho semestru 2011: K032/08, 79 a83 z8. funknho
obdob; aevropskho semestru 2012: K132/08, 339, 369 aJ 172/08 z8. funknho obdob.

121
zleitost asna se vi vld ivi orgnm EU prosazovat to, co povauje za zjem
esk republiky ajejch oban.
Pesto je zve uvedenho zejm, e je co zlepovat. Vtina nedostatk i pro-
blm naznaench vtomto pspvku m sv een, ke kterm by vedla bu zmna
sentn praxe, nebo zmna jednacho du Sentu. Vdy vak zle pedevm na tom,
kolik sentor se reln hodl evropskou problematikou zabvat ado jak hloubky.
Vtto souvislosti se otevr vznamn prostor ive spoluprci sostatnmi vnitrosttnmi
parlamenty, nebo spojenmi silami mohou parlamenty doshnout iprav praxe, pop.
iprvn pravy na evropsk rovni. Otzka aktivit Sentu vmeziparlamentn spoluprci
vak pesahuje zamen tohoto textu.
Zkladnm faktorem, snm je teba pro innost Sentu do budoucna potat, je
narstajc objem avznam evropsk normotvorby.63 Nem-li proto dojt kpeten
VEU, je teba dle racionalizovat proces vbru aprojednvn evropskch dokument.
Nabz se napklad prioritn projednvn tch nejzvanjch nvrh legislativnch
akt namsto vzsad postupnho projednvn vech dokument podle toho, kdy byly
Sentu dorueny. Pozitivn by bylo ivt zapojen dodanch orgn, jejich stano-
viska by mohl VEU pouze schvalovat. Zhlediska zmn jednacho du lze uvaovat
ovynechn asto jen formlnho projednn evropskch tisk plnem Sentu. Bylo by
mon jednac d novelizovat vtom smyslu, e za stanovisko Sentu by se vzsad
povaovalo stanovisko povenho vboru, ledae by sm poven vbor doporuil
projednn dokumentu plnem (zejmna zdvodu jeho politickho vznamu, vcnho
rozporu nzoru VEU snzorem dodanho orgnu, nebo vraznjho rozporu vrmci
VEU), nebo by to vurit dob navrhla skupina sentor. Tm by byla zajitna kon-
trola innosti povenho vboru avppadech vnitropoliticky nekonfliktnch by se
zrove vrazn zkrtila doba projednvn dokumentu.
Kuven je dle standardizace postupu projednvn dokument vrmci evropsk-
ho semestru, ato zejmna za elem asov koordinace, aby Sent do tohoto procesu
vstupoval vokamiku, kdy me jeho jednotliv fze ovlivnit. Toho lze doshnout
inastavenm vhodn praxe. Pokud by mlo dojt na legislativn zmny, byla by nezbytn
koordinace sPoslaneckou snmovnou.
Vsouvislosti sdalm postupem evropsk integrace mohou pijt izcela nov sku-
tenosti, kter si vynut dal pravy projednvn zleitost EU vSentu, ato zejmna
vsouvislosti srznmi nvrhy na u azvaznj koordinaci hospodskch politik
lenskch stt. Vposledn dob se takovm podntem pro hlub reflexi lohy vnitro-
sttnch parlament vEU stalo napklad sdlen Komise Nvrh prohlouben askuten
hospodsk amnov unie: zahjen evropsk diskuse.64

63 Vroce 2014 by vak pece jen mohlo dojt kuritmu poklesu legislativn aktivity, nebo se budou konat
volby do Evropskho parlamentu abude se ustavovat nov Komise.
64 Dokument KOM(2012) 777, sentn tisk K011/09.

122
Tabulka 1: Poty evropskch ajinch sentnch tisk vjednotlivch funknch obdo-
bch Sentu
5. FO 6. FO 7. FO 8. FO
celkem
(20042006) (20062008) (20082010) (20102012)
evropsk tisky 103 138 141 202 584
ostatn tisky 405 363 383 449 1600
celkem 508 501 524 651 2184

Tabulka 2: Poet dokument orgn EU projednanch jednotlivmi orgny aplnem

Sentu apoet usnesen postoupench Sentem Komisi vjednotlivch letech
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 celkem
dok. projednan
dodanmi 20 5 29 36 60 32 43 44 269
orgny
dok. projednan
57 42 52 62 87 62 87 106 553
pov. vbory
dok. projednan
12 16 24 28 34 32 54 69 269
plnem
usnesen postou-
0 3 9 13 30 30 43 45 177
pen Komisi

Tabulka 3: Poty evropskch dokument, knim jednotliv dodan orgny Sentu

zaujaly stanovisko podle 119d odst. 4 JS
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 celkem
VHZD 4 1 12 18 18 18 17 21 109
VZP 6 4 4 13 29 9 7 10 82
PV 6 1 4 1 9 4 25
VZSP 1 2 1 3 1 4 4 16
VVVK 3 1 1 1 1 9 16
jin orgny 1 3 3 10 5 7 4 33
celkem 21 5 23 39 61 35 45 52 281

123
Tabulka 4: Druhy evropskch sentnch tisk projednan povenmi vbory/plnem
vjednotlivch letech
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 celkem
nvrhy legisla-
27/7 18/9 12/7 26/20 33/17 27/14 32/23 73/50 238/147
tivnch akt
komunikan
28/5 22/7 35/15 32/6 46/14 34/17 54/31 31/18 284/113
dokumenty
mezivldn
2/0 2/0 3/2 4/2 7/3 1/1 19/6
dokumenty
jin 2/0 1/0 1/0 2/1 6/1

EUROPEAN UNION AFFAIRS SCRUTINY IN THE SENATE

AFTER THE LISBON TREATY: AN EVALUATION OF THE PRESENT PRACTICE
AND SUGGESTIONS FOR THE FUTURE

Summary

Senate of Parliament of the Czech Republic counts among the most active parliamentary
chambers in the scrutiny of European affairs. This article first shortly presents possible reasons why. Main
part of the article then concentrates on the various procedures of European affairs scrutiny in the Senate. It
describes the relevant legal provisions in the Rules of Procedure of the Senate, as amended following the
entry into force of the Lisbon Treaty, and Senatespractice in their interpretation and application. Among
the problems identified stand out the delays in delivering Senatesopinions caused by acomplicated scrutiny
procedure and alow priority of EU scrutiny in the Senatesschedule. Last part of the article summarises
practices and rules the change of which may be considered in order to improve the effectiveness of the
scrutiny.

Key words: national parliaments, European Union, Lisbon Treaty, parliamentary scrutiny, subsidiarity,
political dialogue, flexibility clause, Senate, rules of procedure, standing orders

Klov slova: vnitrosttn parlamenty, Evropsk unie, Lisabonsk smlouva, parlamentn kontrola,
subsidiarita, politick dialog, doloka flexibility, Sent, jednac d

124
2013 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 125141

PIJET EURONOVELY ALISABONSK NOVELY

JEDNACHO DU POSLANECK SNMOVNY
(ZDROJE, OKOLNOSTI AZKLADN OBSAH
INTEGRANCH USTANOVEN)
JINDIKA SYLLOV*

I. PRAVOMOCI POSLANECK SNMOVNY

PODLE l. 10b STAVY JAKO NHRADA
ZA DELEGACI JEJCH LEGISLATIVNCH FUNKC
NA ORGNY EVROPSK UNIE

Snmovn vbor odpovdn za evropsk zleitosti se po uritm pocho-

pitelnm vhn rozhodl jet ped nabytm platnosti vstupu esk republiky do Evrop-
sk unie iniciovat zkonnou pravu kproveden l. 10b stavy. Pedstavy obudouc
innosti vboru byly sice rmcov jasn,1 propracovan ale nebyly nkter praktick
zleitosti. Neznmm faktorem bylo zejmna to, jakm zpsobem bude fungovat po
vstupu do Unie vlda aj podzen tvary, zejmna pak ad vldy. Rovn rozdlen
pravomoc na ministersk rovni bylo zpotku nejasn pedevm pak rozlenn
koordinanch pravomoc mezi Ministerstvem zahraninch vc aadem vldy. Ne-
jasn bylo rovn postaven odboru kompatibility, psobcho dosud vtvaru adu
vldy.
Poslanci integranho vboru2 byli doposud zvykl na vborov rovni na dv z-
kladn innosti.3 Za prv na kontrolu sluitelnosti kontinuln podvanch vldnch
nvrh zkon zhlediska prva EU (tato innost vyadovala spoluprci sodborem
kompatibility adu vldy aspslunm ministerstvem, odpovdnm za vldn nvrh),
za druh na kontrolu vyjednvn vstupu (vtto oblasti spolupracoval vbor zejmna
shlavnm vyjednavaem pstupov smlouvy atedy sMinisterstvem zahraninch vc
jako garantem vyjednvn).
Pro novou situaci po vstupu do Unie si poslanci nedovedli dostaten pedstavit
praktick proveden kontroly politiky vldy na poli EU ve vborech avplnu Po-
slaneck Snmovny. Panovaly obavy ze zahlcen evropskho vboru pichzejcmi

* Autorka je editelkou Parlamentnho institutu PR aodbornou asistentkou na katede stavnho prva

Prvnick fakulty Univerzity Karlovy.
1 Poslanci byli podrobn informovni okomparativn srovnatelnch innostech partnerskch vbor sta-
rch len Evropsk unie, ato jak prostednictvm sluebnch vjezd, tak prostednictvm komparativ-
nch studi aodbornch lnk.
2 Nzev Snmovnho vboru byl do vstupu do EU Vbor pro evropskou integraci.
3 Kparlamentn kontrole vldy vpedvstupnm obdob srov. ZRAL, M.: Kontrola vldy Poslaneckou
Snmovnou vprocesu integrace esk republiky do Evropsk unie. Prvnk, 2004, . 7, s. 633649.

125
dokumenty EU. Na druh stran se poslanci obvali nezjmu plna, pokud by bylo do
plna postupovno pli unijnch zleitost. Dosavadn plenrn praxe schvalovn
mezinrodnch smluv, znich vechny prezidentsk smlouvy prochzej plnem apo-
tkaj se snezjmem azejmna odsouvnm vplenrnm programu (apesouvnm na
dal schze), byla dostatenm varovnm ped zahlcenm plna unijnmi zleitostmi.
Pokud by se evropsk zleitosti vplnu odsouvaly, znamenalo by to, e dojde na jejich
projednvn a vokamiku, kdy by u na evropsk rovni mohla bt vc rozhodnuta,
co by mohlo jet dle degradovat plenrn zjem ounijn vznamn rozhodovn.
Druhm faktorem, kter vedle ve popsanch praktickch obav ovlivnil podobu
euronovely jednacho du Poslaneck snmovny, byla politick konstelace vkomoe
pi pijmn euronovely jednacho du.4 Ta byla pzniv pro vznik silnch kontrolnch
pravomoc nov koncipovanho unijnho vboru vi vld. Byla polovina volebnho
obdob Poslaneck snmovny, ve kterm vldla stedo-levicov vlda svelmi tsnou
vtinou. Pravice vrmci postaven siln opozice mohla lehce usilovat oco nejvestran-
nj kontrolu evropskho rozhodovn vRad i Evropsk rad. Pedsedou unijnho
vboru byl Pavel Svoboda, len men vldn strany Unie svobody. lenem vboru byl
ipozdj pedseda vldy Petr Neas. Postupu uvaovn opravomocech aintenzit
prce vboru odpovdaly rznorod varianty novelizace jednacho du. Novela byla
nakonec pijata jako . 282/2004 Sb.5 Po zevrubn analze zpadoevropskch jednacch
d vznikla piblin vborov shoda vtom, e je teba upravit nkolik druh vboro-
vch aplenrnch pravomoc, kter odpovdaj stavnmu rmci zakotven kontrolnch
pravomoc Poslaneck snmovny podle l. 10b stavy.
Prvnm prvkem kontrolnch pravomoc podle euronovely stavy je povinnost vldy
pravideln apedem informovat Snmovnu ootzkch souvisejcch se zvazky vypl-
vajcmi zlenstv. Tento institut poskytoval pro ely jednacho du velkou monost
rznorodch interpretac avjejich rmci rzn proveden stavnho ustanoven. Otz-
kami souvisejcmi se zvazky vyplvajcmi zlenstv se toti me rozumt jakko-
liv innost orgn Unie, prostednictvm n se pipravuj, rozpracovvaj, vykldaj
azejmna pijmaj akty, kter obsahuj zvazky (na tomto mst ve smyslu povinnosti)
lenskch stt. Vyloueny nejsou ani informace opovinnostech u existujcch na-
pklad vzniklch dve arovn zleitosti spojen sjejich vykonvnm, aplikac,
vkladem, sankcionovnm atd. Informace souvisejc se zvazky neznamenaj jen in-
formace ovzniku sekundrnch zvazk (tj. povinnost vznikajcch prostednictvm
vkonu pravomoc mezinrodn instituce, tedy Unie). Tkaj nebo mohou se tkat ine-
zvazn i politick ppravy budoucch zvazk spovajcch ve zmn mezinrodn
smlouvy, kterou byly peneseny pravomoci na mezinrodn entitu akter se pipravuje
vorgnech mezinrodn entity. Urit vodtko pro zkonn proveden tohoto ustanoven
znamenala slova pravideln apedem. Jejich spojen vytvelo rmec pro interpretaci,
kter by znamenala pravideln informovn (napklad jednou za msc) ovem, co se
vuritm asovm seku vEvropsk unii stalo ijak nsledky budou mt vtto dob

4 Srov. PTROV, L. COXOV, M.: Parlamentn kontrola agendy EU. Vbor pro evropsk zleitosti,
2005.
5 Nvrh byl pedloen pedsedou Vboru pro evropskou integraci Pavlem Svobodou, poslanci Vladimrem
Latvkou, Liborem Roukem aJaroslavem Lobkoviczem, Snmovn tisk 337, 4. volebn obdob.

126
pipravovan zvazky pro R ijak nsledky bude mt ppadn nesplnn zvazk.
Informace mla bt zrove podna pedem, tedy dve, ne zstupce vldy nebo ji-
nho orgnu R ovci rozhodne. Takto zdnliv jednodue koncipovanou proceduru
nen mono vzhledem ki unijnho rozhodovn vytvoit, zejmna ztoho dvodu,
e neexistuje dn pedstavitel vldy, kter by byl schopen dochzet do Parlamentu
apravideln informovat ovem podstatnm, co se vorgnech Unie dje.
Ztohoto dvodu bylo teba stavn povinnost vldy uritm zpsobem strukturovat.
Vvahu pipadala takov systemizace povinnosti informovat, kter by urila, kter
orgn vldy je povinen kterou st stavn dan povinnosti splnit. Podle tto logiky
ml jednac d stanovit, e pedseda vldy informuje pravideln ojednnch Evropsk
rady, ministi ojednnch Rady (vdy ped jednnm pslun formace Rady) pop.
zstupce R vCOREPERu osv innosti. Pesto itakto by zbvala ada exekutivnch
initel, kte by osv pravomoci vUnii informace Snmovn nepinesli. Vynechna
by byla rovn informace oinnosti Komise6, pop. Evropskho parlamentu, jejich
innost atedy ijejich dokumenty rozhodn souvis se zvazky apovinnostmi, vzni-
kajcmi pro eskou republiku. Krom toho by jet zbvalo informovat otom, zda
esk republika pln zvazky, kter na sebe za urit asov sek vzala (informace
oimplementaci sekundrnho prva EU ainformace oppadnch zench vppad
nedostaten implementace osankcch za nedostatenou implementaci). Takto iroce
koncipovan proveden institutu povinnosti informovat nebylo povaovno za reali-
zovateln. Bylo nutno vybrat zstavn nabzench jen takov informace, kter by vlda
byla nucena poskytnout, kter by byly pro Poslaneckou snmovnu relevantn azrove
prakticky obshnuteln.
Pro vbr pravomoc podle lnku 10b odst. 1 stavy byl pouit zejmna druh
odstavec tho stavnho lnku, pestoe spolu prvn tyto stanoven pravomoci ne-
souvisej. Druh odstavec vyjaduje pravomoc Poslaneck snmovny se vyjadovat
6 Krom ppravnch dokument kbudouc legislativ, tzv. blch azelench knih, zpracovv Komise
dal druhy prvn nezvaznch dokument. Nkter znich jsou upraveny prvem, jin jsou iniciativnho
charakteru, jin hodnot provdn sekundrnho prva nebo souhnn urit politiky vetn souvislost ze
zahranin politikou. Zde pro nzornost uvdme pklady zdokument zaslanch parlamentm vobdob
nor a kvten 2013:
Sdlen Komise Pprava na evropsk volby konan vroce 2014: poslen jejich demokratickho
aefektivnho prbhu COM(2013) 126 final
Zprva Komise Opokroku na cest ke skutenmu obanstv EU vletech 20112013, COM(2013)
270 final
Zprva Komise Zprva ouplatovn Listiny zkladnch prv Evropsk unie za rok 2012 COM(2013)
271 final
Sdlen Komise Monitorovac zprva oppravch Chorvatska na pistoupen, COM(2013) 171 final
Zprva Komise opekkch obchodu ainvestic (2013) COM(2013) 103 final
Sdlen Komise Zlepovn vivy matek adt prostednictvm vnj pomoci: rmec politiky EU,
COM(2013) 141
Sdlen Komise Srovnvac pehled EU osoudnictv - Nstroj podpory efektivnho soudnictv arstu
COM(2013) 160 final
Zprva Komise ofungovn memoranda oporozumn tkajcho se prodeje padlanho zbo pes
internet COM(2013) 209 final
Sdlen Komise tkajc se uplatovn smrnice onekalch obchodnch praktikch Dosaen vysok
rovn ochrany spotebitele, budovn dvry ve vnitn trh COM(2013) 138 final
Sdlen Komise Vsledky hloubkovch pezkum na zklad nazen (EU) . 1176/2011 oprevenci
anprav makroekonomick nerovnovhy COM(2013) 199 final
Zprva Komise ozrukch krytch souhrnnm rozpotem stav k30. ervnu 2012, COM(2013) 211
final
Zprva Komise Zprva opokroku voblasti energie zobnovitelnch zdroj, COM(2013) 175 final
127
kpipravovanm rozhodnutm vorgnech Evropsk unie (piem rmec pedmtu
povinnosti vldy informovat je ir ne pravomoc komor se vyjadovat). Pro ely
jednacho du tedy byly vybrny zstavou nabzench pravomoc ohledn zvazk
esk republiky jen nkter, zejmna pak ty, kter se tkaj preventivn kontroly rozho-
dovac innosti orgn Evropsk unie.
Prvn oblast pozornosti Snmovny se podle jednacho du mly stt dokumen-
ty, kter pijmaj orgny Evropsk unie jako dokumenty sekundrn (kter provdj
legislativn pravomoci orgn Evropsk unie), aznich vechny dokumenty prvn
zvaznho charakteru. Ustanoven 109a odst. 1 jednacho du Poslaneck snmovny
upravuje nvrhy akt Evropsk unie, kter je vlda povinna pedloit (pedkld)
vboru pro evropsk zleitosti. Nvrhy ostatnch (jinch) dokument (ustanoven
m na mysli zejmna zelen abl knihy jako ppravn dokumenty ksekundrnmu
prvu nebo politick dokumenty nebo provdc, zejmna hodnotc dokumenty Komi-
se sekundrnmu prvu) nemus, ale mohou bt vldou pedloeny. Ustanoven 109a
odst. 2 jednacho du Snmovny stanov, e dokumenty mus bt projednny vbo-
rem bez zbytenho odkladu. Zformulace nen zcela jasn, zda vechny dokumenty,
kter jsou vldou pedloeny, mus bt vborem bez zbytenho odkladu projednny.
Tato nejasnost pravy byla zmrn. Vdob pijmn novely jednacho du nebyla
znma podoba informanho systmu, kter poskytne vboru aSnmovn informace
onvrzch akt nebo ojinch dokumentech. Nevdlo se, zda dokumenty budou dis-
tribuovny pes vldu, nebo zda je bude mono ve Snmovn pijmat pmo zorgn
Evropsk unie. Nicmn u pi tvorb novely jednacho du bylo zeteln, e pokud
chce Snmovna zachovat vlastn autonomii pi kontrole unijnch innost vldy, bude
si muset zachovat prvo na vbr dokument, kter bude vbor nebo jin snmovn
orgny ve skutenosti projednvat pop. se knim vyjadovat.
Ana druhou stranu pokud bude vbor chtt kontrolovat vldu efektivn, bude
potebovat znt pedbn stanovisko vldy ktm dokumentm, kter si kprojednn
vybere. Jinak by nebylo mono uspodat ve vboru smysluplnou rozpravu kped-
kldanmu dokumentu azejmna jej vystn by nebylo komu bezprostedn pedat.
Nakonec vminulch letech probhajc vborov praxe ponkud pozmnila zkon-
nou pravu. Evropsk systm doruovn dokument (extranet EU) byl vdob vzniku
euronovely zpstupovn apot byl aje pstupn pmo pracovnkm aposlancm
ze Snmovny. Ztohoto dvodu se vlda nemus zabvat doruovnm dokument do
Parlamentu anemus pracn rozliovat ve smyslu jednacho du, zda se jedn onvrh
akt EU nebo ojin dokument (ukterho nen podle jednacho du zasln vldou
obligatorn). Snmovn vbor sm provd vbr zdokument,7 kter oznm vld,
ata zpracuje informaci osvm pedbnm stanovisku.8 Vbor pitom vpraxi pli
nerozlioval adodnes nerozliuje, zda se jedn odokument spovajc vnvrhu aktu
nebo zda se jedn odokument jinho charakteru, tedy dokument, kter nen zaten
ze strany vldy obligatorn povinnost (podle souasnho znn Smrnice vldy, kter

7 Odborn literatura si vm toho, e pro vbr dokument je dleit pozice pedsedy vboru, kter m
tm neomezenou pedbnou diskreci. KRL, D.: esk parlament aevropsk agenda: Od pkov
Renky kPopelce? In esk aslovensk parlament po lisabonsk smlouv. Praha: Europeum, 2010, s. 20.
8 l. 5 Smrnice vldy.

128
reaguje na jednac d PS, vlda poskytuje pedbn stanovisko knvrhu kadho
legislativnho aktu).9
Vbor stanov zpravodaje, vyslechne vyjden zstupce vldy,10 zpracuje ausnese-
nm schvl sv stanovisko. Vbor me doporuit projednn dokumentu plnu pop.
postoupit dokument vcn pslunmu vboru.11 Oba posledn jmenovan instituty v-
bor dosud pouv velmi skromn, vomezenm potu ppad, kpodrobnostem tchto
procedur viz ne.12
Formulace jednacho du dle stanov, e pokud nen dokument, pesnji vborov
usnesen knmu, zaazeno do jednn nejbliho plna Snmovny,13 je usnesen vbo-
ru pro evropsk zleitosti povaovno ze zkona ( 109a odst. 4) za stanovisko, tedy
za usnesen (dle zkona ojednacm du za vyjden) Snmovny ve smyslu l. 10a
stavy. Tato zkonn fikce ve skutenosti umouje plynul projednvn evropskch
dokument. Pokud by tato prava nebyla pijata nebo nebyla akceptovna,14 bylo by
prakticky nemon ze strany orgn Poslaneck snmovny pravideln avas usnesenm
reagovat na vt mnostv dokument, kter jsou do Snmovny dodny.15
Jednac d stanov, e usnesen Snmovny knvrhu Unie je zaslno vld, kter
je zohledn pi formulaci svho stanoviska pro jednn vorgnech Evropsk unie.
Vklad zkonn povinnosti vldy zohlednit usnesen vboru nebo Snmovny, kter
je formulovna v 109a odst. 5 jednacho du, je obtn. Je teba jej pinejmenm
vykldat tak, e vlda vezme stanovisko komory na vdom ajedn pi rozhodovn
opedmtnm aktu se znalost aspihldnutm16 kobsahu usnesen Snmovny. Po-
vinnost zohlednit vak neznamen povinnost vldy rozhodovat tak, e nijak neporu

9 Vnkterch ppadech je pro vbor efektivnj jednat co nejdve oppravnch dokumentech azamit
svou pozornost na ovlivnn vldy vasnch fzch pedppravy legislativnho aktu pop. mezinrodn
smlouvy. Rovn vznamn me bt projednn ppravnch dokument pro zmny primrnho prva
vetn pstupu novch kandidtskch stt nebo pro rozhodnut Evropsk rady.
10 Jednac d stanov pouze, e dokumenty pedkld Snmovn vlda. Ztoho se ned dovodit, e pi pro-
jednn dokumentu ve vboru mus bt ptomen len vldy, adokonce ani e pi projednn dokumentu
mus bt njak zstupce vldy ptomen. Pokud vbor nepoaduje ad hoc ptomnost lena vldy podle
109b jednacho du Snmovny, posta ptomnost jinho zstupce vldy. Praxe vboru pro evropsk
zleitosti si obvykle vysta spovenm zstupcem vldy, kterm je obvykle zstupce ministerstva, kter
je gestorem nvrhu sekundrnho pedpisu, ve smyslu smrnice vldy.
11 Jin vbor me dokument EU projednat zvlastn iniciativy itehdy, kdy mu nebyl vborem pro evropsk
zleitosti doporuen.
12 Kpraxi srov. SYLLOV, J. et al.: Parlament esk republiky. Praha: Linde, 2008, s. 330. Dle tak KO-
L, P. KYSELA, J. SYLLOV, J. a kol.: Parlament esk republiky. Praha: Leges, 2013.
13 Za nezaazen na plnum se povauje iskutenost, pokud je dokument vyazen zprogramu nejbli sch-
ze, podle 109a odst. 4 jednacho du Poslaneck snmovny. Nvrh na zaazen do plna me uinit
kdokoliv, kdo m prvo dvat nvrhy na projednn vci, vslovn je tato monost svena jednacm dem
ivld.
14 Vpraxi je zkonn fikce vldou akceptovna, ikdy je zhlediska stavnprvnho problematick, forml-
n nesluiteln sl. 10b stavy, kter stanov, e se kpipravovanm rozhodnutm vyjaduj komory.
Kpodrobnostem viz sti publikace ve. Obdobnou prvn konstrukci neobsahuje euronovela Sentu,
proto nen usnesen sentnho vboru formln povaovno za usnesen Sentu. Vpraxi se vak rozdly
straj, nebo vlda bere vvahu usnesen obou komor iusnesen obou evropskch vbor, apokud je to
zvan, iusnesen jinch vbor.
15 asov pote sprojednvnm evropskch dokument pop. dalch evropskch otzek vplnu souvis
nejen snedostatenm zjmem plna, ale zejmna sharmonogramem jednn plna Snmovny. Plenrn
schze se konaj vdy po dva tdny, pot nsleduje ttdenn plenrn pestvka, kdy se konaj jin sn-
movn aktivity. Tato petritost zpsobu snmovnho jednn zpsobuje, e nen mono zajistit vasn
(tedy podle primrnho prva EU vktomu vyhrazen dob) pijet plenrnho stanoviska.
16 Mra pihldnut nen pedepsna, nemla by vak bt nulov, zejmna pokud ustanoven pouv slovo
formulace.

129
stanovisko vboru. Pokud je tedy usnesen Snmovny i vboru tak psn ajasn (co
se nestv asto), e nedoporu pijet navrhovanho aktu nebo e doporu uritou
definovanou zmnu navrhovanho aktu, nem vlda pmou povinnost usnesen splnit,
m pouze povinnost vzt usnesen komory vvahu pi svm rozhodovn oznn man-
dtu, kter udluje zstupci esk republiky pro jednn unijnho orgnu apmo pi
rozhodovn vunijnm orgnu.
Povinnost vldy zohlednit usnesen komory byla zvolena jako kompromis vzhle-
dem kpravomocem, kter maj parlamentn komory vi vld vrznch lenskch st-
tech Evropsk unie. Jen vjimen maj vlenskch sttech nkter parlamenty pravo-
moc rozhodovac, co znamen, e usnesen parlamentu mus bt vldou prosazovno;
vlda nesm vRad hlasovat proti nmu (tzv. vzan i zvazn mandt ppad Dnska
aFinska). Vnkterch sttech maj parlamenty pravomoc vi vld jen konzultan
avjinch pouze informativn. esk pstup zvolil metodu konzultan, nicmn slovo
zohlednit dv urit monosti volat ppadn vldu kstavn odpovdnosti, pokud
by dnm zpsobem pi vyjednvn nereflektovala stanovisko komory azpsobila by
pijet aktu, kter je podle pijatho stanoviska Poslaneck snmovny nesprvn.
Kpravomocem vboru ohledn unijnch dokument je teba pidat ipravomoci sta-
noven vustanoven 109b jednacho du Snmovny. Vuvedenm ustanoven se
nejlpe odr sten bezradnost pi pprav euronovely. Poslanci stli oto, aby je
ministi informovali ojednnch Rady, ale zrove se obvali plin kvantity prce,
kter by na vboru spovala. Proto bylo stanoveno, e vbor me podat, aby se
ministr dostavil do vboru ped jednnm Rady, kter se astn. Mohlo by se tak stt
napklad vdy, pokud bude na jednn Rady projednvn dokument, knmu vbor
pijal usnesen. Pak by ale muselo bt jednn vboru pro evropsk zleitosti pli
ast. Krom toho unvrh, ukterch je uzavena vpracovnch skupinch Rady shoda,
nem esk ministr u dnou monost aktuln znn nvrhu vRad ovlivnit. Proto by
nebylo efektivn jej do snmovnho vboru ped jednnm Rady pivolvat. Ve skute-
nosti se povinnost ministra nebo jeho zstupce17 dostavit se do vboru ped jednnm
Rady spojuje vjeden istitut sprojednvnmdokument, kter vbor projednv ve
smyslu 109a jednacho du, co pravdpodobn nebylo pvodn zamleno. Pokud
se vbor hodl uritm dokumentem zabvat, je pozvn zstupce exekutivy na jeho
vborov projednn. Suritou dvkou prvn nejistoty je mono pot na tut aktivitu
aplikovat ustanoven 109b odst. 3, podle kterho vlda nezaujme konen stanovisko
pi svm jednn vRad, dokud nebude dokonen18 postup informovn osvm kone-
nm postoji.19 Toto ustanoven je teba povaovat za vznamnou monost, jak ovliv-
nit ze strany Snmovny rozhodnut ministra, kter je povinen informovat okonenm

17 Jednac d vsouladu scitan povinnost len vldy podle l. 38 odst. 2 stavy umouje vydat si
ast pmo lena vldy, nicmn vpraxi se tato pravomoc vboru uplatuje spe vjimen, vbor je
obvykle srozumn svystoupenm povenho zstupce vldy.
18 Svjimkou urgentnch nvrh podle 109b odst. 3 jednacho du Poslaneck Snmovny. Podle protokolu
oloze nrodnch parlament SEU/SES ve znn vdob pstupu byl umonn as na parlamentn vhra-
du ustanovenm, kter stanovilo, e nen mon zaadit nvrh legislativnho aktu na poad jednn Rady,
dokud neuplyne estitdenn lhta od jeho postoupen Rad avldm lenskch stt.
19 Tomuto institutu se nkdy k parlamentn vhrada, co je pojem srozumiteln ipro dal lensk stty,
kter maj rozdln vztahy mezi vldou aparlamentem, aznamen, e zstupce lenskho sttu neme
vpslunm orgnu EU rozhodnout, ne parlamentn vhrada pomine.

130
postoji vldy. Podle nj je mon ministrovi rozhodovn vRad zcela zablokovat.20
Tato pravomoc vak nebyla dosud nikdy takto oste (tedy jako tzv. vhrada) vldou ani
vborem interpretovna ani aplikovna. Vpraxi vbor pijm stanovisko tak, aby zbyl
dostatek asu na ppravu postoje vldy ped tm, ne je pslun nvrh EU projedn-
vn vRad.21 Zhlediska praxe vldy je teba osvtlit nkter pojmy. Pojem, kter vlda
pouv, je pojem rmcov pozice. Tento pojem je synonymem stanoviska pro Parla-
ment. Jinm pojmem je mandt vldy pro zasedn formac Rady. Zatmco rmcov
pozice je urena Parlamentu, mandt je uren pmo pro jednn zstupce vldy R
vunijnm orgnu azohleduje napklad ipedchoz usnesen komor.22
Aby bylo uinno zadost formulaci jednacho du Poslaneck snmovny otom, e
se len vldy astn jednn vboru ped apo jednn Rady, pokud oto vbor pod,
obsahuje Smrnice vldy pokyn lenu vldy kasti vboru na jeho dost. len vldy
m vtomto ppad povinnost podat informaci omandtu vldy, kter dostal pro jed-
nn Rady (rozum se zejmna mandtu vldy kdokumentm, kter vbor projednval
aknim se usnesl). Nicmn dosti vboru jsou vtomto smru dk, kontrola minis-
tr se vtinou vyerpv pijetm usnesen vboru. Pokud m vbor mimodn zjem
ovsledek jednn Rady aoto, jak zn konen nvrh legislativnho aktu, kter ped
tm vbor projednval aknmu se usnesl, poppad jak se vyvj zpracovn pprav-
nch dokument pi pprav njakho legislativnho aktu, usn se vbor na vzv
vi zstupci vldy, aby nadle informovala vbor ovvoji nvrhu vunijnch orgnech.
Krom dokument EU appravy jednn Rady se euronovela jednacho du Posla-
neck snmovny zabvala rovn projednnm personlnch nominac na evropskho
komisae, soudce Evropskho soudnho dvora anominace do orgn EIB aEBRD za
eskou republiku. Pro tuto kontroln pravomoc ze strany Snmovny neexistuje spe-
cifick podklad vstav. Nicmn stejn jako ostatn sti euronovely pat tato par-
lamentn innost rovn do snmovn pravomoci spovajc vparlamentn kontrole
vldy, kter vyplv zjinch ustanoven stavy23 azcelkov parlamentn formy vldy
vesk republice. Vlda m nvrhy na jmenovn uvedench funkcion EU auve-
dench bank (kter jsou samostatnmi prvnickmi osobami) ve sv pravomoci jako

20 Smrnice vldy opostupu pi zasln nvrh legislativnch akt ES/EU amateril Evropsk komise
Poslaneck Snmovn, ploha . 3 usnesen vldy, 680/2006. Dle jen Smrnice vldy. Tato smrnice
stanov, e pokud gestor obdr rozhodnut nkter zkomor Parlamentu, e se pslunm dokumentem
bude zabvat, uplatn pi jednn vrmci Rady parlamentn vhradu. Obdren stanovisko Parlamentu
gestor zohledn ve vech nsledujcch podkladech astanoviscch pro jednn vrmci EU, vetn mandt
pro zasedn formac Rady.
21 Vznamnm vldou zavedenm institutem, kter jednac d ani dn jin prvn pedpis nezmiuje, je
rmcov pozice vldy esk republiky. Jak bylo uvedeno ve, jednac d Snmovny obsahuje pouze
pojem postoj. Ustanoven jednacho du zavd povinnost ministra pozvanho do vboru ped jednnm
Rady na podn vboru vysvtlit postoj vldy, tedy to, jak stanovisko kunijnmu nvrhu hodl vlda
vRad zastvat. Termn rmcov pozice je iroce pouvn vpraxi, nen obsaen ani vjednacm du,
ani ve Smrnici vldy. Pravdpodobn je teba povaovat pojem postoj zjednacho du Poslaneck
Snmovny za synonymum pro stanovisko vldy knvrhu legislativnho aktu podle Smrnice vldy.
Jednac d pitom umouje projednat postoj vuzavenm jednn. Kpojmm srovnej publikaci vboru
pro evropsk zleitosti: Parlamentn kontrola agendy EU. Praha: Kancel Poslaneck Snmovny PR,
2005.
22 Ztotonn pojm rmcov pozice, postoj amandt m prvn vznam pro to, kter informace m vbor
prvo od vldy zskat, zda informace opozici, i omandtu. Vpraxi vak kdnm sporm nedochz,
vzhledem ktomu, e se vldn zstupce sna informovat poslance na zklad jejich dotaz akpotebm
usnesen vboru.
23 l. 68 odst. 1 stavy: Vlda je odpovdn Poslaneck Snmovn.

131
zstupce sttu vRad. Vbor m prvo projednat nvrhy na nominace dve, ne onich
vlda pijme konen rozhodnut. To znamen, e pokud vbor vc neprojedn, nesm
vlda pijmout konen rozhodnut ani pedloit nvrh nebo onm hlasovat vRad.
Vcn usnesen vboru nemus vlda ani zohlednit, pokud by vak dolo krozporu
mezi usnesenm vboru avldou, mohl by vbor iniciovat voln vldy kodpovdnosti
(interpelace, vysloven nedvry nebo odmtnut vysloven dvry).24

II. CO VEURONOVELE JEDNACHO DU

POSLANECK SNMOVNY CHYBLO

Ppravy euronovely nereflektovaly vechny snmovn innosti nebo pra-

vomoci, kter ustanoven l. 10b stavy teoreticky zahrnovalo. Tvrci snmovnho
nvrhu se soustedili jen na zjejich hlediska nejdleitj pravomoci tedy na pedpro-
jednn primrnho asekundrnho prva Unie. Druhou oblast byla monost kontroly
jednn ministr vRad. Jednac d neobsahuje pravomoc Snmovny kontrolovat, jak
celkov vlda implementuje zvazky, kter u na sebe esk republika vzala, zejm-
na pak prostednictvm sekundrnho prva EU. Alternativa jednacho du (kterou se
vbor pro evropskou integraci zpotku pi vzniku euronovely jednacho du rovn
zabval) obsahovala ustanoven, podle kterho je vlda povinna pedloit Snmovn
kad rok zprvu vldy oplnn zvazk vzniklch na zklad lenstv esk republiky
vEvropsk unii. Tato zprva mla umonit Poslaneck snmovn zjiovat, nakolik
byla vlda schopna evropsk prvo zalenit do naeho prvnho du vas adn, jak to
poaduj jednotliv sekundrn pedpisy. Navren ustanoven pedpokldalo plenrn
rozpravu ozpodnch vimplementaci sekundrnho prva (zpodn pravideln peli-
v kontroluje Komise), co by zahrnovalo irozpravu ozench, kter jsou proti esk
republice zdvodu neimplementace nebo nesprvn implementace vedena. Na rozdl
od Sentu vak poslanci jako navrhovatel tuto ppadnou snmovn kontroln innost
do nvrhu euronovely nezaadili. Vpraxi tyto informace vbor pro evropsk zleitosti
m, vlda na zklad Smrnice tyto informace poskytuje.
Dle alternativa euronovely jednacho du obsahovala podrobnj ustanoven
otom, jak akdy se maj projednvat akty, vznamn pro budouc celkov fungovn in-
stituc zajiujcch evropskou integraci. Tm se mohly rozumt zejmna pipravovan
zmny zakldacch smluv nebo otzky pistoupen novch lenskch stt nebo otzky
kontroly poruen demokratickch zklad ze strany lenskch stt. Problematikou,
kterou nemlo jist toto ustanoven na mysli, ale kterou by bvalo pokrylo, by byla
ivedlej smluvn prava pravomoc Unie jinmi smlouvami (dnes nap. tzv. fiskl-
n pakt), otzky nedodren anestandardn interpretace zakldacch smluv orgny EU
apod. Je ovem zejm, e tyto zleitosti je mono projednat ve snmovn ina zklad
ustanoven 109a jednacho du, zleitost je mono kdykoliv postoupit plnu atmto

24 Podrobnji aknovele formulace viz ne.

132
zpsobem se sjejich vznamem na pd Snmovny vyrovnat vetn ppadnch sn-
movnch pokyn, kter je mono smovat vi vld.25
Euronovely jednacch d dle neobsahovaly26 kontrolu vystupovn nebo pesnji
eeno zastupovn esk republiky vzench uSoudnho dvora Evropsk unie, pop.
projednvn ppadn pravideln souhrnn zprvy zstupce esk republiky uSoudn-
ho dvora. Tyto pravomoci teoreticky bezprostedn vyplvaj zl. 10b stavy, tedy e
vlda pravideln apedem informuje Parlament ootzkch, souvisejcch se zvazky
vyplvajcmi zlenstv. Jde oto, e zen uSoudnho dvora je obrazem toho, nakolik
se esk republika sunijnmi zvazky vyrovnala arovn jak zstupce esk republiky
brn zjmy esk republiky.27 Vpraxi vak zstupce esk republiky jednou ron
informuje vbor pro evropsk zleitosti osv innosti aozench, vnich je esk
republika astnkem.

III. POZNMKY KPRAXI VBORU

PRO EVROPSK ZLEITOSTI
PO PIJET EURONOVELY JEDNACHO DU

Praxe vboru po pijet euronovely demonstrovala, e kontrolu vldy

je teba smovat oboustrannm smrem, pokud jednm smrem rozumme kontrolu
specifickch akt adruhm kontrolu veobecn politiky Unie. Ukzalo se, e je teba
kontrolovat jak pipravovanou sekundrn legislativu, tak ppravu vznamnch politic-
kch zmn, kter nejsou sice zatm legislativn reflektovny, ale pinej impulzy pro
budouc smovn Unie isekundrn legislativy.
Vborovm nstrojem, kter nebyl vslovn ustaven veuronovele jednacho du,
byla kontrola nebo reflexe (nsledn seznmen) vboru sjednnm Evropsk rady.
Akoliv nebylo slovo Evropsk rada uvedeno ani veuronovele, ani valternativnch
nvrzch, kter euronovelu doprovzely, ukzala se tato innost tedy innost vboru
spovajc vkontrole pipravovanch zvr Evropsk rady avkontrole innosti ped-
sedy vldy vEvropsk rad jako jeden zneinnjch zpsob zapojen Poslaneck
snmovny do veobecnho proudu unijnho rozhodovn.
Vbor pro evropsk zleitosti se ve sv innosti vobdob od vstupu do EU do kon-
ce destch let tetho tiscilet soustedil na projednvn sekundrnch legislativnch
dokument vetn dokument nezvaznch i ppravnch ana celkovou politiku EU.
Komplikovan pstup ml snmovn vbor pro evropsk zleitosti kdokumentm,
kter jsou soust Spolen zahranin abezpenostn politiky Unie. Euronovela jedna-
cho du Snmovny dokumenty ztohoto oboru dnm zvltnm zpsobem neupravo-
vala. Pedstih legislativn zmny jednacho du Snmovny ped skutenou vborovou
prax zpsobil, e nebyla vas rozpoznna specifika dokument ze zahranin abezpe-
nostn oblasti. Jejich zvltnosti spovaj (zejmna) vtom, e zahranin abezpenostn
25 Euronovela jednacho du Sentu byla vtomto smru podstatn podrobnj, srov. 119a jednacho du
Sentu ajin msta tto publikace.
26 Adosud neobsahuj.
27 Viz Statut vldnho zmocnnce pro zastupovn esk republiky ped Soudnm dvorem Evropsk unie ve
znn usnesen vldy . 113 ze dne 4. nora 2004 ausnesen . 382 ze dne 24. kvtna 2010.

133
politika je tvoena nikoliv dlouho pipravovanmi akty legislativnho charakteru, ale
spe innostmi zaloenmi na praktickch opatench srychlou a okamitou innos-
t. Ztohoto dvodu nebyly snmovn zpsoby, vyvinut pro kontrolu vldnch postoj
vRad ve spoluprci svldou, dostaten pizpsobeny rychlmu sledu zahraninch
nebo bezpenostnch akc, kter jsou navc asto pipravovny vutajenm reimu. V-
bor pro evropsk zleitosti tak nebyl vcn pipraven na zahraninpolitickou pro-
blematiku.
Ztohoto dvodu se soustedila kontrola Spolen zahranin abezpenostn poli-
tiky spe do jednn zahraninho vboru, ikdy ani tam j nebyl vnovn dostatek
pozornosti.28 To, e se pprava nvrhu voblasti SZBP vase rychle mn afinalizuje,
reflektuje vlda ve ve citovan Smrnici vldy tm, e se poskytuje vboru jen prvn
postoj vldy.29

IV. ZDROJE ZPSOBU TRANSPOZICE LISABONSK SMLOUVY

DO JEDNACHO DU POSLANECK SNMOVNY

Lisabonsk smlouva pispla ve svm textu ke vzniku detailizovanch

monost kontroly unijn politiky ze strany nrodnch parlament. Protokol . 1 olo-
ze vnitrosttnch parlament vEvropsk unii pipojen kLisabonsk smlouv se stal
zkladem pro vznik zvltnch procedur, kter mohou nrodn parlamenty vyut. Jm
uveden parlamentn nstroje je mono klasifikovat do dvou zkladnch skupin.
Prvn skupina nstroj nrodnch parlament pat do skupiny pvodnch kontrol-
nch pravomoc nrodnch parlament vi dokumentm pipravovanm vorgnech
Evropsk unie. Tato skupina nstroj vyvrala pvodn teoreticky jednak ztoho, e
nrodn parlamenty mus mt kontroln pravomoc vi vlastn vld, jednak ztoho,
e parlamentm mus zstat alespo sten kontrola vi legislativnm aktivitm,
kter byly zakldajcmi smlouvami delegovny na orgny Unie. Protokol . 1 vpolisa-
bonskm znn dv povinnost postupovat nvrhy legislativnch akt nrodnm parla-
mentm, stejn tak jako zelen abl knihy adal legislativn dokumenty. A do pijet
Lisabonsk smlouvy nebyla kontrola unijnch nvrh ze strany nrodnch parlament
nijak strukturovna, zeho vyplval vznik rznorodch nmitek vi nvrhm, kter
nebylo mono njakm zpsobem mezi parlamenty sjednotit, ansledn nebylo nemo-
n legislativu jen ze strany parlament zabrzdit (pokud nebyla nrodnm parlamentem
ovlivnna pmo vlda lenskho sttu). Podle Lisabonsk smlouvy se maj nrodn
parlamenty monost sjednotit na nmitkch uritho druhu proti unijnmu nvrhu; pot
je mohou uplatnit pmo vi orgnm EU. Zkladn verifikace oprvnnosti pravomo-
c mezi Uni anrodnmi stty voblasti sdlench pravomoc zvis podle primrnho
prva EU na tom, zda je urit pravomoc vykonvan na rovni Unie pnosn pro tu
kterou vcnou oblast, tedy zda jej regulace na celounijn rovni je zhlediska innosti
optimln. Pokud tomu tak nen, je nezbytn podle primrnho prva nechat regulaci na

28 Vbr dokument SZBP ml kdispozici zahranin vbor vpravidelnch intervalech, jeho zjem byl co
do frekvence stdav.
29 Smrnice vldy opostupu zasln, tj. ploha . 3 kusnesen vldy 680/2006.

134
nrodn nebo ni rovni, ato podle l. 5 Smlouvy oEvropsk unii.30 Podle Protokolu
. 2 opouvn zsad subsidiarity aproporcionality vlisabonskm znn se mohou
vechny nrodn parlamenty nebo jejich komory obrtit na orgny EU se stanoviskem,
e pedloen legislativn nvrh je vrozporu sprincipem subsidiarity. Lhta na pedlo-
en stanoviska je 8 tdn od postoupen nvrhu.31
Druh skupina nstroj nrodnch parlament vyvr rovn zkontroly sekundr-
nho prva, ale jej vyuit nesmuje do fze ppravy prvnho aktu na pd Unie, ale
do fze implementace, pop. aplikace unijnho aktu. Podle Protokolu opouvn zsad
subsidiarity je zajitna monost nrodnch parlament iniciovat alobu pro nedodren
subsidiarity pot, kdy akt vstoup vplatnost. alobu pak m pedat Soudnmu dvoru
EU lensk stt.32
Krom Protokolu oloze nrodnch parlament nabdla Lisabonsk smlouva n-
kter dal monosti, kter mohou nrodn parlamenty pi pedbn kontrole unijnch
aktivit vyut.33 Lisabonsk smlouva obsahuje vt poet tzv. sebenovelizanch (evo-
lutivnch) apechodovch klauzul, jimi se rozum ustanoven primrnho prva, kter
dvaj pravomoc rozit funkce nebo ulehit rozhodovac proceduru34 orgn Evropsk
unie vurit omezen vcn nebo procesn oblasti jinak ne prostednictvm dn
zmny primrnho prva doprovzenou ratifikac vemi lenskmi stty. Klauzule obsa-
huj vzjemn od sebe odlin procedury, do nich jsou nrodn parlamenty zapojeny.35
Tm se zmruje nedodren sloit procedury zmny primrnho prva, vn hraj
nrodn parlamenty nezastupitelnou roli, asto prostednictvm rozhodovn kvalifiko-
vanmi vtinami (nebo dokonce spouitm referenda). Obecn lze stanovenou ast
nrodnch parlament pi aplikaci tchto klauzul zjednoduen popsat jako ast ve
form potencilnho vyjden nesouhlasu (veta), kter zabrn pouit klauzule orgny
Unie. Pkladem je zhlediska zvanosti uplatnn nejvznamnj klauzule podle l. 47
odst. 7 SEU, spovajc viniciativ kpijet vtinovho hlasovn vRad msto hla-
sovn jednomyslnho. Oiniciativ iposlze ojejm pijet rozhoduje jednomysln
Evropsk rada. Podle primrnho prva se iniciativn rozhodnut Evropsk rady mus
oznmit nrodnm parlamentm. Vyslov-li aspo jedna zkomor nrodnch parlament
nesouhlas, rozhodnut opijet iniciativy ozmn procedury hlasovn vRad se vEv-
ropsk rad nesm pijmout.

30 l. 5 odst. 3 SEU: Podle zsady subsidiarity jedn Unie voblastech, kter nespadaj do jej vlun pra-
vomoci, pouze tehdy ado t mry, pokud cl zamlen innosti neme bt dosaeno uspokojiv lenskmi
stty na rovni stedn, regionln amstn, ale spe jich, zdvodu jejho rozsahu i ink, me bt lpe
dosaeno na rovni Unie. Odst. 4: Podle zsady proporcionality nepekro obsah ani forma innosti
Unie rmec toho, co je nezbytn pro dosaen cl Smluv.
31 Podrobnosti na jinm mst tto publikace. Rovn viz SYLLOV, J. PTROV, L. PALDUSO-
V, H. akol.: Lisabonsk smlouva. Koment. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 36.
32 Nen unijnm prvem ureno, zda vlda mus parlamentem navrenou alobu SD podat.
33 Nov pravomoci nrodnch parlament podle protokol Lisabonsk smlouvy nen mono povaovat za
absolutn zven jejich role pi tvorb unijnho prva. Je teba je posuzovat jen jako vyrovnn toho, e
zjednoduenm zmny uritch ustanoven pily osvou roli jako subjektu rozhodujcm ovzniku (azm-
nu) mezinrodn smlouvy.
34 Jedn se opechod zrigidnj rozhodovac procedury do flexibilnj, typicky zjednomyslnho hlasovn
vRad kvtinovmu hlasovn vRad.
35 Rovn pedlisabonsk znn SEU/SES obsahovalo urit velmi omezen mnostv sebenovelizanch
klauzul.

135
 Dalm nstrojem, kterm byly nrodn parlamenty aktivizovny prostednictvm
Lisabonsk smlouvy, byla procedura obecn zjednoduen zmny zakldacch smluv.
l. 48 odst. 6 Smlouvy oEvropsk unii stanov, e je mono zjednoduen novelizovat
st tet SFEU, pokud se neroziuj pravomoci sven Unii zakldacmi smlouvami.
Zjednoduen procedura zmny mus bt schvlena lenskmi stty vsouladu sjejich
stavnmi pedpisy. Zuvedenho je zejm, e toto ustanoven je pouze zdnlivm
aktivizovnm nrodnch parlament, protoe pi ppadn dn zmn zakldacch
smluv je jejich ast pi ratifikaci stejn nezbytn. Primrn prvo umouje, aby n-
rodn prvn d sm upravil, jakm zpsobem budou nrodn parlament ajeho komory
do zjednoduen zmny Smluv zapojeny, ztoho vyplv, e je mono zvolit mn
rigidn proceduru, ne kter je upravena pro schvalovn klasickch zmn integranch
smluv.
Problematika sebenovelizanch apechodovch klauzul aproblematika zjedno-
duen zmny smluv byla ped schvlenm Lisabonsk smlouvy velmi iv probrna
zejmna ve Velk Britnii. Britsk parlament vytvoil prostednictvm zkona intern
parlamentn procedurln systm, kterm hodlal zabrnit tomu, e by nkter z klau-
zul nebo zjednoduen zmna smluv byla pouita, ani by otom byla Doln snmovna
zpravena, resp. ani by byla dostaten upozornna. Ztohoto dvodu bylo pijato usta-
noven, kter zavazovalo britskou vldu kpovinnosti zskat si pro pouit kad klau-
zule vEvropsk rad nebo Rad aktivn preventivn souhlas Doln snmovny. Tm bylo
dosaeno, e ksouhlasu Velk Britnie je teba aktivnho souhlasu Doln snmovny,
nesta tedy (pasivn) neschvlen nesouhlasu. Zkon European Union (Amendment)
Act zr. 2008 stanov: Ministr Koruny nesm hlasovat pro nebo jinak podpoit rozhod-
nut ztch, kter jsou nsledn uvedeny, pokud nebyl dn souhlas parlamentu ve smy-
slu tchto ustanoven.36 Vedle evolutivnch apechodovch klauzul podmnil zkon

36 Zuvedenho zkona, l. 6: Parliamentary control of decisions (1) AMinister of the Crown may not vote
in favour of or otherwise support adecision under any of the following unless Parliamentary approval has
been given in accordance with this section
(a) Article 48(6) of the Treaty on European Union (simplified revision procedure),
(b) Article 48(7) of that Treaty (adopting qualified majority voting or applying ordinary legislative proce-
dure: general),
(c) the provision of Article 31(3) of that Treaty (Common and Foreign Security Policy) that permits the
adoption of qualified majority voting,
(d) the provision of Article 81(3) of the Treaty on the Functioning of the European Union (family law) that
permits the application of ordinary legislative procedure in place of special legislative procedure,
(e) the provision of Article 153(2) of that Treaty (social policy) that permits the application of ordinary
legislative procedure in place of special legislative procedure,
(f) the provision of Article 192(2) of that Treaty (environment) that permits the application of ordinary
legislative procedure in place of special legislative procedure,
(g) the provision of Article 312(2) of that Treaty (EU finance) that permits the adoption of qualified majo-
rity voting,
(h) the provision of Article 333(1) of that Treaty (enhanced cooperation) that permits the adoption of
qualified majority voting, or
(i) the provision of Article 333(2) of that Treaty that permits the application of ordinary legislative proce-
dure in place of special legislative procedure.
(2) Parliamentary approval is given if
(a) in each House of Parliament aMinister of the Crown moves amotion that the House approves Her
MajestysGovernmentsintention to support the adoption of aspecified draft decision, and
(b) each House agrees to the motion without amendment.
(3) The motions under subsection (2) in respect of adraft decision (Draft Decision 1) may include
provision (disapplication provision) disapplying subsection (1) in respect of any later draft decision
which aMinister of the Crown may certify as an amended version of Draft Decision 1; and

136
souhlas zstupce Velk Britnie parlamentnm souhlasem ivppad hlasovn vRad
osekundrnm pedpisu pijatm na prvnm zklad lnku 352 SFEU, tedy podle
tzv. klauzule flexibility.37 (Tato klauzule byla podle Lisabonsk smlouvy rozena
imimo politiky vnitnho trhu.) Nov je podrobena kontrole ze strany nrodnch parla-
ment Komise m vi nim upozorovac povinnost (l. 352 odst. 2 SFEU).38
Rovn Nmecko bylo nedviv vi ve uvedenm klauzulm zkladnch smluv.
Jednac d Spolkovho snmu39 pistoupil podobn jako Velk Britnie kposlen kon-
trolnch pravomoc Spolkovho snmu aSpolkov rady, aby odpovdl na lisabonsk
pokusy ozjednoduen integranch procedur. Nicmn konen vyeen pochybnost
ohledn vztahu mezi zkonodrnou moc Nmecka aevropskmi zleitostmi uril
a vr. 2009 Spolkov stavn soud. Formuloval prvn vty, kter podmnily aplikaci
klauzul zvenm pravomoc Spolkovho snmu. Zkladn vta zn takto:

Pokud lensk stty utvej smluvn prvo tak, e pi zsadnm zachovn platnosti principu
sven pravomoci me dojt ke zmn smluvnho prva bez procesu ratifikace, nle vedle
spolkov vldy izkonodrnm sborm pi jejich spolupsoben zvltn odpovdnost, kter
mus vNmecku vnitrosttn dostt poadavkm l. 23 odst. 1 Zkladnho zkona (odpovd-
nost za integraci) akter me bt poppad vymhna vzen ped stavnm soudem.40

Pokud se tk esk republiky, lisabonsk novela jednacho du Poslaneck sn-

movny vychzela zeuronovely; dodala kn nkter nov snmovn procedury vn-
vaznosti na kontext dosavadnch institut. Jej zkladn inspirac byly prv pedpisy
avchodiska, uplatnn vnormch Velk Britnie aNmecka.

(a) if Parliamentary approval is given in accordance with subsection (2), any disapplication provision
agreed to by both Houses shall have effect, and
(b) an amendment to omit the disapplication provision shall be ignored for the purposes of deciding under
subsection (2) whether amotion has been agreed to without amendment.
37 Taen britskho parlamentu proti zvyovn pravomoc EU vyvrcholilo vr. 2011 za konzervativn vldy
pijetm zkona European Union Act 2011, jeho hlavnm pedmtem je povinnost referenda pi kadm
transferu pravomoc na EU. Krom toho pro el pouit kad zjednoduen zmny nebo pechodov
klauzule primrnho prva EU poaduje tento zkon pouit aktu britskho parlamentu. Tm se zpsnila
procedura souhlasu podle ve citovanho aktu 2008. European Union Act 2011 obsahuje krom toho
vl. 18 jet novou klauzuli suverenity, kter (teoreticky) zabrauje rozen pm pouitelnosti unijnho
prva: Directly applicable or directly effective EU law (that is, the rights, powers, liabilities, obligations,
restrictions, remedies and procedures referred to in the section 2 (1) of the European Communities Act
1972) falls to be recognized and available in law by virtue of that Act or where it is required to be recogni-
zed and available in law by virtue of any other Act.
38 Vnitrosttn parlamenty pak mohou reagovat postupem upravenm pro aplikaci princip subsidiarity, tedy
maj monost uplatnit postupy stejn jako pi pijmn jinch nvrh legislativnch akt, zejmna se mo-
hou usnst oporuen principu subsidiarity ohledn sekundrnho aktu vetn aplikace klauzule flexibility.
Pojistkou proti zneuit klauzule flexibility je zkaz harmonizanho pedpisu pijatho na prvnm zklad
tto klauzule.
39 Srov. jinou st tto publikace, analyzujc ppad Nmecka.
40 Prvn vty Spolkovho stavnho soudu pokrauj: Zkona ve smyslu l. 234 odst. 1 vty druh Zklad-
nho zkona nen teba, pokud se dl pechodov klauzule omezuj na oblasti, kter jsou ji dostaten
ureny Lisabonskou smlouvou apedem nestanov prvo nrodnch parlament tyto zmny odmtnout.
Ivtchto ppadech je ovem povinnost Spolkovho Snmu, apokud jsou dotena zkonodrn oprvnn
zem, iSpolkov rady jinm vhodnm zpsobem dbt odpovdnosti za integraci In Rozsudek Spolkov-
ho stavnho soudu Lisabon, sp. zn. 2 BvE 2/08 ze dne 30. 6. 2009. Citovno podle pekladu vpublikaci
Evropsk inspirace zKarlsruhe. Praha: OEZ adu vldy R, 2009, s. 63.

137
 V. OBSAH LISABONSK NOVELY JEDNACHO DU
POSLANECK SNMOVNY

Lisabonsk novela jednacho du Poslaneck snmovny byla navrena

jako poslaneck nvrh poslanc Marka Bendy, Zdeka Jinskho, Stanislava Grospi-
e, Jana Kasala, Kateiny Jacques, Evy Dundkov, Jana Hamka aVclava Exne-
ra.41 Jednalo se onvrh zkona, kter obsahoval jak novelu jednacho du Poslaneck
snmovny, tak novelu jednacho du Sentu. Ztoho vyplvalo, e se nvrh zkona
musel projednvat procedurou podle l. 40 stavy, kter vyluuje pehlasovn Sentu
aumouje pekroit libovoln ticetidenn lhtu pi projednvn vSentu. Nvrh byl
podn na jae vr. 2009, tedy jet ped ratifikac Lisabonsk smlouvy ze strany prezi-
denta republiky, ale po schvlen Lisabonsk smlouvy vPoslaneck snmovn, nikoliv
vak vSentu. Nvrh obou jednacch d byl schvlen Parlamentem 6. 5. 2009.42
VPoslaneck snmovn byl nvrh projednn zrychlenou procedurou podle 90 odst. 4
abyl snm vysloven souhlas u vprvnm ten. Dvod urychlen ppravy nvrhu
izrychlen procedury byl podobn. Poslaneck snmovna si chtla podobn jako
to uinil parlament ve Velk Britnii zajistit dostatek pravomoc jet ped tm, ne
nabyde Lisabonsk smlouva platnost. Na druhou stranu se snaila podpoit ratikifaci
Lisabonsk smlouvy. Nvrh novely obou jednacch d tak reagoval na prvn nlez
stavnho soudu ohledn Lisabonsk smlouvy. vod do situace prvn ifaktick pre-
zentoval vobecn rozprav plna jeden znavrhovatel poslanec Marek Benda:

Tak jak bylo vtto Snmovn ji opakovan upozornno, vprbhu projednvn Lisabonsk
smlouvy dolo ksituaci, e za prv Lisabonsk smlouva upravuje nkter kompetence vnit-
rosttnch parlament pmo ve vztahu kEU, a u je to veto unkterch rozhodnut, aloba
kEvropskmu soudnmu dvoru i pm komunikace spolitickmi orgny EU. Toto jsou
vci, kter pmo bezprostedn vyplvaj zLisabonsk smlouvy amus bt vobou jednacch
dech upraveny. Pokusili jsme se ve shod se Sentem ase sentn stavn komis, kter
nvrh projednala avzala na vdom, dojt keen, kter bude symetrick. Ob komory budou
mt stejn postaven, protoe se de facto jedn omezinrodn smlouvy, ukterch by vkad
situaci mly mt komory rovnocenn postaven.43

Kratifikaci Lisabonsk smlouvy poslednm lenskm sttem dolo podpisem ratifi-

kanch listin prezidentem esk republiky Vclavem Klausem dne 3. 11. 2009. Vtento
den (znovu) osluitelnosti Lisabonsk smlouvy sstavou esk republiky rozhodl ve
svm druhm nlezu stavn soud.44
41 Snmovn tisk . 742 vV. volebn obdob. Navrhovateli byli symbolicky zstupci vech parlamentnch
politickch stran. Zkon vyhlen jako . 169/2009 Sb.
42 Prezident Vclav Klaus zkon ani nepodepsal, ani nevrtil. Ztohoto dvodu nen znn zkona pre-
zidentem republiky podepsno. Nabylo platnosti bez jeho podpisu vyhlenm ve Sbrce zkona jako
. 169/ 2009 Sb.
43 Stenografick zpis 19. 3. 2009 pokrauje: Souasn bych chtl odvodnit, e reim podle 90 jsme zvo-
lili prv proto, aby nedochzelo kzsahm do nvrhu novel obou jednacch d, protoe jsou vyveny
tak, aby ob komory byly pipraveny snimi souhlasit, aprotoe vzhledem ktomu, e vPoslaneck Sn-
movn u Lisabonsk smlouva prola, Sent naopak dal najevo, e dokud nebudou novely jednacch d,
Lisabonskou smlouvu neschvl. Kvli urychlen monosti schvlit Lisabonskou smlouvu se domnvme,
e by mlo bt urychleno iprojednvn tohoto tisku aml by bt schvlen vjednom ten.
44 Vplatnost vstoupila Lisabonsk smlouva dne 1. 12. 2009.

138
 Prvnm bodem novelizace jednacho du bylo vslovn zalenn kontroly sub-
sidiarity do dosavadn innosti snmovnho vboru pro evropsk zleitosti. Zatmco
dosavadn znn neurovalo, jakou formu aobsah me nebo m mt usnesen vboru
nebo Snmovny, vnovele byla upravena zvltn procedura pro pijet odvodnn-
ho stanoviska ve smyslu, e nvrh aktu Evropsk unie poruuje zsadu subsidiarity.
ZProtokolu . 2 je zejm, e posuzovn subsidiarity ze strany nrodnch parlament
se me tkat jen nvrh legislativnch akt, pesnji eeno, jen posouzen tchto akt
jako poruujcch zsadu subsidiarity me mt prvn nsledky, kter pedpokld pro-
tokol. Novela v 109a odst. 6 stanov, e pokud usnesen vboru obsahuje vas pijat
aodvodnn stanovisko uvdjc, e nvrh aktu EU poruuje zsadu subsidiarity,
postoup pedseda Snmovny usnesen neprodlen vld, pedsedovi Sentu aorgnm
Evropsk unie. Lhta pro vas pijat odvodnn stanovisko se d podle pmo
zvaznho primrnho prva EU, tedy podle protokolu . 2. Ten vl. 6 uvd, e lhta
pro stanovisko je osm tdn ode dne postoupen nvrhu legislativnho aktu vednch
jazycch Unie. Hlasovn ostanovisku subsidiarity nem ve vboru ani vplnu dn
zvltn vtiny, rozhoduje se tedy nadpolovin vtinou ptomnch poslanc. Ipro
usnesen oporuen subsidiarity plat, e pokud se vas neusnese plnum, povauje se
usnesen vboru za vyjden plna (tedy usnesen cel) Snmovny.
Druhm bodem novelizace je zen opodn aloby Soudnmu dvoru Evropsk unie
tkajc se poruen subsidiarity nkterm legislativnm aktem. Podle primrnho prva
je mono zvolit dva zkladn zpsoby prvn pravy. Prvnm je podn aloby, okterm
rozhodne pmo zkonodrn komora nebo cel parlament, druh zpsob spov vroz-
hodnut komory (nebo parlamentu) opedn aloby jinm sttnm orgnm (typicky
vld), kter za lensk stt rozhodnou opodn nebo nepodn aloby Soudnmu dvoru
EU. esk republika koncipovala monost podn aloby tak, e ji me podat kad
parlamentn komora (plnum komory) sama, pi bn hlasovac procedue vkomoe.
Vlda je podle jednacho du Poslaneck snmovny povinna pedat alobu na neplat-
nost podle l. 263 SFEU (vlda pedlo alobu bez zbytenho odkladu Evropskmu
soudnmu dvoru). esk vnitrosttn prava tmto uinila azparlamentn komory ak-
tivn legitimovanho alobce vi Soudnmu dvoru EU. Opodn aloby se hlasuje
vplnu Snmovny bnou vtinou,45 omezena je pouze iniciativa kpodn aloby
nvrh me vkomoe iniciovat nejmn 41 poslanc. Iniciativa mus bt provzena
konenm znnm aloby. Tato prvn prava dv Poslaneck snmovn znanou pra-
vomoc, nicmn obsahuje inkter vce i mn skryt brzdy. Krom vysokho potu
poslanc kiniciativ je brzdou proti zahzej zen uSoudnho dvora iustanoven,
kter neumouje alobu po jejm podn do Poslaneck snmovny pi projednvn ve
Snmov zmnit. Pokud by se Snmovna chtla usnst na zmn formulace aloby, je
mono ustanoven jednacho du vykldat tak, e by musela bt podna aloba nov
( 109d a 109e). Formulace jednacho du nen zcela jasn, za uritch podmnek by

45 Protokol nijak neupravuje to, e mus oalob nrodn parlamentn komory rozhodnout vtina komory,
ani jak vtina i menina to me bt. Rovn je otevena monost, e lensk stt uprav jinm zp-
sobem vzjemn vztahy komor, napklad tak, e alobu navrhuje jen doln komora. Napklad nmeck
Spolkov Snm rozhoduje opodn aloby meninou. Viz jin pas publikace.

139
bylo mono pravomoc komory na zmnu aloby ztextu extenzivnm vkladem vyvodit
adovolit vplnu ozmn hlasovat.46
Tetm bodem jednacho du je zaveden institutu pedchozho souhlasu Snmovny
sve uvedenmi rozhodnutmi tkajcmi se evolutivnch apechodovch klauzul
aklauzule flexibility podle Lisabonsk smlouvy. Jednac d proceduru vpodstat sjed-
notil pro vechny vvahu pichzejc ppady (podle britskho vzoru zr. 2008), ikdy
na unijn rovni jde oproceduru rozdlnou. Pouze pokud se tk lhty na projednn,
pizpsobil se jednac d primrnmu prvu EU ( 109j odst. 7), jinak mus Snmovna
rozhodnout bez zbytenho odkladu. Sjednocen procedury spov vtom, e vlda
je povinna vdy nvrh na pedchoz souhlas sama pedloit, Snmovna mus na jej
nvrh vc obligatorn projednat ahlasovat.47 Ped jednnm plna mus ovci jednat
rovn obligatorn vbor pro evropsk zleitosti, vusnesen by ml doporuit, zda m
Snmovna pedchoz souhlas vyslovit, i nikoli.48 Pedseda Snmovny je povinen vc
pedloit na nejblim plnu od podn vldy. Pokud by ani takto nebylo mono usnst
se vas, je pedseda Snmovny povinen svolat plenrn schzi tak, aby bylo mono
pijmout usnesen vas. Hlasuje se jen opedchozm souhlasu nebo ozamtnut nvrhu
na pedchoz souhlas.49 Pokud m zamtnut souhlasu nsledky pedpokldan primr-
nm prvem EU, je teba informovat neodkladn uveden orgny EU. Pokud nikoliv,
je informovn jen Sent avlda. Pro vldu m zamtnut souhlasu takto formulovan
nsledky: Bez pedchozho souhlasu nelze za eskou republiku vyslovit pi hlasovn
souhlas50 Podrobnosti vkladu jsou obsaeny vnsledujcch stech tto publikace.
tvrtm bodem jednacho du Poslaneck snmovny je vysloven pedchozho sou-
hlasu vprocedue zjednoduen zmny primrnho prva (l. 48 odst. 6 SEU). Vtomto
ppad vychz logika pedchozho souhlasu zmylenky, e se m zabrnit tomu, aby
nebyl Parlament postaven ped hotovou vc. Jinak zjednoduen zmna primrnho pr-
va vstoup sice vplatnost a po schvlen lenskmi stty vsouladu sjejich stavnmi
pedpisy, co vesk republice znamen (zatm)51 se souhlasem Parlamentu apo rati-
fikaci prezidenta republiky,52 ovem do Parlamentu se zjednoduen zmna dostv a

46 Dvodov zprva kpslunmu ustanoven: Vslovn se stanov, e vpslunm usnesen Snmovny m

bt obsah aloby uveden. Vpraxi by se napklad mohlo jednat onedlnou plohu usnesen. Jednac d
Snmovny upravuje ipoven svho zstupce pro jednn uSoudnho dvora, vetn toho, e jeho mandt
stejn jako nvrh trv, ipokud uplyne volebn obdob Poslaneck Snmovny.
47 Zdvodov zprvy: Pestoe vlda pedkld nvrh na vysloven pedchozho souhlasu obligatorn,
neznamen to, e by vdy musela mt kpslunmu nvrhu rozhodnut orgnu Evropsk unie kladn sta-
novisko. Ivppad, e ob komory pedchoz souhlas udl, nen tm zaloena povinnost vldy (exekutivy)
vyslovit pi hlasovn vorgnech Evropsk unie snvrhy rozhodnut souhlas. Me nastat isituace, kdy
bude vdob hlasovn onvrhu rozhodnut vorgnech Evropsk unie vesk republice vldnout ji jin
vlda (sjinm stanoviskem), ne byla ta, kter nvrh na vysloven pedchozho souhlasu Snmovn ped-
loila.
48 Ikdy vbor vc neprojedn nebo nepijme usnesen, je teba vc zaadit do programu plna.
49 Je mono dt ze strany poslanc nvrh na odroen. Obligatorn hlasovn jen osouhlasu neznamen, e
Snmovna nesm pijmout doprovodn usnesen.
50 109i snmovnho jednacho du.
51 Nen vyloueno, e vbudoucnu bude tato procedura upravena zkonem zvltnm zpsobem, jak to pri-
mrn prvo EU umouje.
52 Lisabonsk novela snmovnho jednacho du uvd: Pi projednn nvrhu vldy ve Snmovn se uij
ustanoven upravujc projednvn mezinrodnch smluv obdobn. 109l odst. 1. Dvodov zprva kt-
mu: Vychz se ze skutenosti, e pi absenci jin vslovn pravy vstav se rozhodnut Evropsk rady
podle l. 48 odst. 6 Smlouvy oEvropsk unii ozmn ustanoven sti tet Smlouvy ofungovn Evropsk
unie zvnitrosttnho hlediska pojm jako atypicky sjednan mezinrodn smlouva. Pedpokld se proto

140
vmomentu, kdy ji jednomysln odsouhlasila Evropsk rada. Tm je Parlament postaven
do nevhodnho postaven. Ztohoto dvodu Snmovn jednac d vyaduje pedchoz
souhlas ped jednnm Evropsk rady, aby bylo mono nzor Poslaneck Snmovny
penst na jednn Evropsk rady.
Pokud je zjednoduen zmna primrnho prva vEvropsk rad pijata, hlasuje
on Poslaneck Snmovna ve skutenosti znovu, jako omezinrodn smlouv ped
prezidentskou ratifikac.

ADOPTION OF THE EURO-AMENDMENT AND LISBON-AMENDMENT

OF THE RULES OF PROCEDURE OF THE CHAMBER OF DEPUTIES
(SOURCES, CIRCUMSTANCES AND BASIC CONTENT OF THE PROVISIONS
ON INTEGRATION)

Summary

European Affairs Committee of the Czech Chamber of Deputies focused its activities during
the period from entry into the EU on the debates of secondary legislative documents, including preliminary or
non-binding papers and on the overall EU policy. The similar practice in all the national parliaments dispersed
into various objections to drafts, which could not be united and validly reflected in the EU institutions. After
the Lisbon, national parliaments may unite on the objection of subsidiarity. All national parliaments have the
power to turn to the EU institutions with their view that alegislative proposal contravenes the principle of
subsidiarity. The (so called Lisbon) amendment of the Rules of Procedure of the Czech Chamber of Deputies
adopted the specific procedure for the adoption of areasoned opinion on subsidiarity. The opinion must
be accepted by the plenary, or by the committee (if the draft does not go to the plenary). Other parts of the
Rules of Procedure amendment include other procedures, provided by the Protocol of subsidiarity. The most
important part of the amendment was the implementation of procedures according to evolutionary clauses.
Similar as according to the British Act the Czech Chamber of Deputies (and also the Senate) must give explicit
prior consent of evolutionary clauses, simplified revision procedures, and in addition, the flexibility clause.

Key words: simplified revision, flexibility clause, reasoned opinion, evolutionary clause

Klov slova: zjednoduen zmna, ustanoven oflexibilit, odvodnn stanovisko, ustanoven obudouc
zmn

zcela analogick vnitrosttn schvalovac procedura, jako pi vyslovovn souhlasu sratifikac ,bnch
mezinrodnch smluv.

141
2013 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 143152

SNMOVN PRAXE VKONU KONTROLY

DODROVN ZSADY SUBSIDIARITY
VSEKUNDRNM PRVU EU
MICHAL POHL*

I. ZSADA SUBSIDIARITY VPRVU EU

Zsada subsidiarity byla vprimrnm prvu EU ptomna, by ne explicit-

n, ji od novelizace proveden Jednotnm evropskm aktem. Jednotn evropsk akt
vl. 130r odst. 4 omezil innost Spoleenstv voblasti ochrany ivotnho prosted pou-
ze do t mry, do jak me bt lpe vykonvan na rovni spoleenstv ne na nrodn
rovni. Explicitn vyjden nalezla zsada subsidiarity a vMaastrichtsk smlouv, ve
kter tato zsada pozbyla omezen pouze co do vztahu kpolitice ivotnho prosted, ale
byla konstruovna jako obecn stavn princip. Vrmci pijet Amsterdamsk asmlou-
vy byla aplikace tto zsady ble vymezena vdodatkovm protokolu opouit zsad
subsidiarity aproporcionality.1
VLisabonsk smlouv je zsada subsidiarity, jako jedna ze zkladnch zsad EU,2
formulovan vl. 5 Smlouvy oEU. Podle tto zsady EU jedn voblastech, kter
nespadaj do jej vlun pravomoci, pouze tehdy ado t mry, pokud cl zamlen
innosti neme bt dosaeno uspokojiv lenskmi stty na rovni stedn, regionln
i mstn, ale spe jich, zdvodu jejho rozsahu i ink, me bt lpe dosaeno na
rovni Unie. Toto ustanoven je ble rozvedeno vprotokolu (. 2) opouvn zsad
subsidiarity aproporcionality (dle jen protokolu). Podle l. 1 jsou orgny EU povinny
neustle dbt na dodrovn zsady subsidiarity.
Krom toho, e orgny Unie jsou povinny tuto zsadu uplatovat ve smyslu l. 1
protokolu, tato zsada rovn ve smyslu l. 4 ansl. protokolu (. 2) pedstavuje osu,
kolem n je vytvoen systm kontroly legislativnch akt EU vnitrosttnmi parlamen-
ty. Protokol . (2) rozliuje dva typy kontrolnch mechanism nrodnch parlament,
pokud jde ododrovn zsady subsidiarity. Prvnm mechanismem je systm vasnho
varovn (tzv. mechanismus lutch karet). Druhm mechanismem, kterm se vak
tento lnek zabvat nebude, je prvo aktivn legitimace lenskho sttu podat jmnem
* Autor je konzultantem Parlamentnho institutu adoktorandem PF UK. Podkovn nle pracovnicm se-
kretaritu vboru pro evropsk zleitosti aParlamentnho institutu, zejmna E. Kubkov, E. Hadravov
aK. Havrnkov za pomoc pi zpracovn dokumentace.
1 CONSTANTIN, M. S. Rethinking Subsidiarity and the Balance of Powers in the EU in Light of the Lisbon
Treaty and Beyond. CYELP, 2008, Vol. 4, s. 4.
2 Ble viz SYLLOV, J. PTROV, L. PALDUSOV, H. a kol.: Lisabonsk smlouva. Praha:
C. H. Beck, 2010, s. 2339

143
svho vnitrosttnho parlamentu (i jeho komory) alobu tkajc se poruen zsady
subsidiarity. Krom kontroly subsidiarity zaloen na ustanovench primrnho prva
byla kontrola dodrovn tto zsady rovn stedobodem tzv. Barrosovy iniciativy.
Barrosova iniciativa byla zahjena vroce 2006, kdy Komise vyjdila prostednictvm
svho pedsedy sv odhodln postupovat legislativn dokumenty EU pmo nrodnm
parlamentm. Clem tto iniciativy bylo navzat avst irok politick dialog snrod-
nmi parlamenty olegislativnch nvrzch co do jejich souladu se zsadami sven,
subsidiarity, proporcionality apolitick odpovdnosti.3 Avak jet ped zahjenm tto
iniciativy pistoupily vroce 2004 nrodn parlamenty kautonomn spolen kontrole
vybranch nvrh legislativnch akt zhlediska jejich sluitelnosti se zsadou subsidia-
rity vrmci tzv. subsidiarity check.4
Pokud jde omechanismus vasnho varovn, jeho prvnm zkladem jsou l. 5
al. 12 psm. a) ab) SEU, protokol oloze nrodnch parlament vEU aprotokol
opouvn zsad subsidiarity aproporcionality. Podle l. 12 psm. a) SEU jsou nrodn
parlamenty orgny Unie informovny ohledn nvrh legislativnch akt EU. Podle
l. 12 psm. b) SEU nrodn parlamenty zajiuj dodrovn zsady subsidiarity vrm-
ci unijnho legislativnho procesu. Podrobn prava parlamentn kontroly dodrovn
zsady subsidiarity je vymezena ve shora zmnnch protokolech.
Nvrhy legislativnch akt (tj. nvrhy Komise, podnty skupiny lenskch stt,
podnty EP, dosti SDEU, doporuen Evropsk centrln banky i doporuen Ev-
ropsk banky pro obnovu arozvoj) jsou podle l. 2 protokolu (. 1) oloze nrodnch
parlament vEU al. 4 protokolu (. 2) opouvn zsad subsidiarity aproporcionality
zaslny nrodnm parlamentm souasn jako normotvrci Unie. Nrodn parlamenty,
resp. jednotliv komory, podle l. 2 protokolu (. 2) mohou ve lht osmi tdn zaslat
pedsedm Rady, Evropskho Parlamentu i Komise odvodnn stanovisko, ve kterm
uvedou, pro usuzuj, e je dan nvrh vrozporu sprincipem subsidiarity. Vkadm
ppad by instituce, odkud nvrh legislativnho aktu pochz, mla vzt na vdom
nmitky vysloven vodvodnnch stanoviscch. Pokud je dosaen dostaten poet
hlas (odvodnn stanovisko jedn zkomor pedstavuje jeden hlas, vppad dvouko-
morovch parlament, vppad jednokomorovho parlamentu odvodnn stanovisko
pedstavuje dva hlasy) jednotlivch komor i parlament ve smyslu l. 7 protokolu
(. 2), jsou zahjeny variantn dv zvltn procedury, vzvislosti na potu tchto hlas.
Podle l. 7 odst. 2 protokolu (. 2) pi dosaen jedn tetiny hlas (vppad aktu
podle . 76 Smlouvy ofungovn EU posta tvrtina hlas) je udlena tzv. lut karta.
Komise mus nvrh pezkoumat. Po pezkoumn navrhovatel me rozhodnout, e
nvrh zachov, zmn i sthne, vkadm ppad mus sv rozhodnut odvodnit.
Pi dosaen prost vtiny vech hlas je udlena tzv. oranov karta (l. 7 odst. 3
protokolu (. 2)). Podobn jako vppad udlen lut karty, mus Komise nvrh pe-
zkoumat (vrmci dnho legislativnho procesu). Komise se pot rozhodne, zda nvrh
zachov, zmn i sthne. Vppad, e nvrh zachov, mus zpracovat odvodnn
stanovisko, vnm uvede, pro se domnv, e je dan nvrh vsouladu sprincipem

3 JANI, D.: The Barroso Initiative: Window Dressing or Democracy Boost? Utrecht Law Review, 2012,
Vol. 8, s.80.
4 AKRT, F.: Lisabonsk smlouva anrodn parlamenty. Jurisprudence, 2010, . 4, s. 12.

144
subsidiarity. Toto sv stanovisko aodvodnn stanoviska nrodnch parlament ped-
lo EP aRad, kter ped ukonenm 1. ten mohou 55% vtinou rozhodnout otom,
e legislativn nvrh nebude dle zvaovn.
Ustanovenm primrnho prva, kter upravuj vkon parlamentn kontroly zsady
subsidiarity lze bezesporu piznat pm inek, nicmn zpraktickch dvod jsou
tato pravidla provedena tak nrodnmi prvnmi dy. Vrmci eskho prvnho du
je kontrola subsidiarity ze strany Poslaneck snmovny pokud jde omechanismus vas-
nho varovn upravena v109a odst. 6zk. . 90/1995 Sb., ojednacm du Poslanec-
k snmovny.
Rozsah kontroly subsidiarity nen, oproti pedchozmu znn, z protokolu zce-
la zejm.5 Z doktrinlnho hlediska existuj dva zkladn zpsoby pojet kontroly
subsidiarity zk airok. irok, extenzivn pojet kontroly subsidiarity neomezuje
obsah odvodnnho stanoviska striktn na vahy osubsidiarit, ale zahrnuje do nich
rovn iargumenty souvisejc sprvnm zkladem i proporcionalitou, nebo vprak-
tick rovin nelze, podle proponent tohoto pojet, tyto vahy striktn oddlovat.6
zk, restriktivn pojet kontroly subsidiarity naopak omezuje obsah odvodnnho
stanoviska pouze na argumenty tkajc se subsidiarity. Zastnci tohoto pojet vych-
zej pedevm zfunkn, strukturln atextuln interpretace kontroly subsidiarity.7
Argumentuj, e unijn orgny jsou lpe uzpsobeny ke kontrole problematiky prvnho
zkladu i proporcionality, aproto je zhlediska institucionlnho uspodn vhodnj
tmto orgnm penechat kontrolu (funkn argument), nehled na zven kompliko-
vanosti unijnho legislativnho procesu vppad irokho pojet kontroly subsidiarity
(strukturln argument).

II. KONTROLA ZSADY SUBSIDIARITY

VPOSLANECK SNMOVN

Ve snmovn praxi kontrola subsidiarity nvrhu legislativnch akt pro-

bh vrmci standardnho projednvn dokument EU ve smyslu 109a jednacho
du Snmovny. Soust tto kontroly, kterou vykonv zpravidla vbor pro evropsk
zleitosti, je spoluprce sodbornm apartem Kancele Poslaneck snmovny.8 Toto
odborn zzem tvo Parlamentn institut, resp. jeho oddlen zleitost EU (dle jen
OZEU). Odborn konzultant oddlen zleitost EU pedbn zpracovv tzv. sta-
novisko Parlamentnho institutu (ve slangu Parlamentnho institutu se stanovisko ozna-

5 Protokol opouvn zsad subsidiarity aproporcionality pipojen kAmsterdamsk smlouv na rozdl

od post-lisabonsk pravy obsahoval podrobnj aplikan kritria anegativn vymezil pouit zsady
subsidiarity.
6 KIIVER, P. The Conduct of Subsidiarity Checks of EU Legislative Proposals by National Parliaments:
Analysis, Observations and Practical Recommendations. ERA Forum, 2011 [cit. 31.8.2013], Vol. 12, s. 2,
dostupn z: http://ssrn.com/abstract=1968354; i vRITZER, C. RUTTLOFF, M. LINHART, K.: How
to Sharpen aDull Sword: The Principle of Subsidiarity and its Control. German Law Journal, 2006, Vol. 7,
s. 737738.
7 GRANAT, K. FABBRINI, F.: Yellow Card, but No Foul: The Role of the National Parliaments under the
Subsidiarity Protocol and the Commission Proposal for an EU Regulation on the Right to Strike. Common
Market Law Review, 2013, Vol. 50, Iss. 1, s. 121122.
8 Viz l. 18 Organizanho du Poslaneck snmovny.

145
uje jako koilka) kdanmu nvrhu aktu EU. Stanovisko se zpracovv ve spoluprci
sposlancem, ktermu byl dokument pidlen jako zpravodaji. Stanovisko me bt po-
slze plohou usnesen projednanho dokumentu. Soust stanoviska je rovn zhod-
nocen subsidiarity. Akoliv pi zpracovn stanoviska dochz ke spoluprci experta se
zpravodajem kdanmu nvrhu, stanovisko sam je vsledkem nezvislho posouzen
konzultanta vrmci jeho odbornosti. Spoluprce je zpravidla omezena na konzultaci
nvrhu usnesen vboru ohledn projednvanho nvrhu aktu. Na vydn dochz
tak kekonzultacm expert sposlanci oodbornch aspektech danho nvrhu, nebo
poslanci, azejmna ti, co jsou leny vboru prvn volebn obdob, pirozen nedispo-
nuj rozshlou expertn znalost prva EU. Zkuen poslanci zpravodajov, kte jsou
leny vboru ji vce volebnch obdob, takovto konzultace zpravidla nevyaduj ake
konzultacm se uchyluj pouze ve vjimench nalhavch ppadech.
Stanovisko Parlamentnho institutu shrnuje podstatn skutenosti vztahujc se kn-
vrhu dokumentu EU jedn se oodvodnn, pedmt aobsah dokumentu, piem
se zabv rovn rmcovou pozic vldy aindikuje stav projednvn dokumentu vor-
gnech EU. Stanoviska Parlamentnho institutu bvaj vtinou spe popisn, nicm-
n vppadech zetele hodnch je soust tak hlub prvn rozbor, vetn ppadn
komparace aanalza souladu danho nvrhu se zsadou subsidiarity i proporcionality.
Expertn posouzen souladu nvrhu aktu azsady subsidiarity pin vpraxi zsadn
otzky, zejmna pokud jde oingerenci odbornho apartu bez politickho mandtu do
zleitost ryze politickch, i jinak eeno, prvnho posouzen otzek, kter by mly
bt pedmtem politickho rozhodovn. Jde oto, e hodnocen souladu nvrhu aktu se
zsadou subsidiarity je vrmci mechanismu pedbnho varovn koncipovno jako
zleitost politickho rozhodnut parlamentnch komor, piem prvn aspekty jsou od-
sunuty do pozad ado poped zpravidla vystupuj pouze vppad, e test subsidiarity
extenzivn zahrnuje iposouzen prvnho zkladu (pravomoci EU) i proporcionality.
Od pijet Lisabonsk smlouvy byla Poslaneckou snmovnou, resp. Vborem pro
evropsk zleitosti pijata ti odvodnn stanoviska ve smyslu Protokolu . 2. Krom
tchto stanovisek byla pijata vborem cel ada (celkem deset) usnesen, kter sice
shledala nesoulad nvrhu aktu se zsadou subsidiarity, nicmn nesplnila podmnky pro
odvodnn stanovisko ve smyslu l. 6 Protokolu . 2. Ztto skupiny se zde budeme
zabvat usnesenm pijatm ve vci nvrhu nazen Monti II.

III. NVRH SMRNICE OSEZNNM ZAMSTNVN9

Prvnm odvodnnm stanoviskem otom, e nvrh aktu EU nen vsoula-

du sprincipem subsidiarity, pijatm bhem platnosti Lisabonsk smlouvy, bylo usne-
sen vboru pro evropsk zleitosti knvrhu smrnice Evropskho parlamentu aRady
opodmnkch vstupu apobytu sttnch pslunk tetch zem za elem seznnho
zamstnn (dokument Rady . 12208/10 KOM(2010) 379 vkonenm znn). Stano-
visko Parlamentnho institutu dovodilo, e:

9 Viz usnesen vboru pro evropsk zleitosti . 20 ze 4. schze konan dne 7. jna 2010.

146
 Znastaven parametr tzv. seznnho zamstnvn vnvrhu je vidt reflektovn specifik
nkterch pracovnch trh, kter se vak odliuj napklad od specifik uns hojn vyuvan
prce ve stavebnictv. Nvrh vychz ztoho, e pouze jm me bt situace eena, zatmco
fungujc systm nap. krtkodobho zamstnvn uns dokazuje, e situace se seznnm
zamstnvnm me bt dostaten eena na vnitrosttn rovni. Nvrh tak nedostaten
pojednv ofinannch dopadech (pedevm voblasti socilnho zabezpeen) do systm
jednotlivch lenskch stt abez odpovdajcho zdvodnn upednostuje een formou
legislativnho aktu oproti monostem koordinanm apodprnm, kter se keen tto pro-
blematiky tak nabzej.

Jak je zformulace zjevn, stanovisko se neomezilo pouze na aspekty souvisejc

sprincipem subsidiarity, ale dotk se rovn nedostatenho proveden finannho
vkazu nvrhu asouladu nvrhu sprincipem proporcionality. Zeteln je rovn zaujet
pomrn pkrho postoje khodnocen souladu nvrhu sprincipem subsidiarity, ani by
byly zmnny eventueln okolnosti svdc souladu nvrhu stouto zsadou, obsaen
nap. vargumentaci Komise. Usnesen vboru pijalo stanovisko za sv. Vbor pro
evropsk zleitosti se usnesl, e:

po projednn Nvrhu smrnice Evropskho parlamentu aRady opodmnkch vstupu

apobytu sttnch pslunk tetch zem za elem seznnho zamstnn aspihldnutm
kproblematice, kterou tento zaml upravit, doel knzoru, e zpohledu esk republiky
tento nvrh nen vsouladu se zsadou subsidiarity ztoho dvodu, e situace pracovnk ze
tetch zem, kte maj vmyslu skuten seznn pracovat vesk republice, je eiteln
ji podle existujc legislativy. Navc pi srovnn odlinost vyuvanch forem seznnch i
jinak asov omezench prac vrmci Unie je vbor pesvden, e nvrh postrd pidanou
hodnotu.

Toto usnesen bylo nsledn postoupeno jako odvodnn stanovisko vsouladu

sl. 6 Protokolu . 2 Lisabonsk smlouvy pedsedm Evropskho parlamentu, Rady
aKomise.

IV. NVRH SMRNICE OGENDEROVCH KVTCH10

Druhm odvodnnm stanoviskem otom, e nvrh aktu EU nen vsoula-

du sprincipem subsidiarity, bylo usnesen vboru knvrhu smrnice Evropskho parla-
mentu aRady ozlepen genderov vyvenosti mezi leny dozor rady/nevkonnmi
leny sprvn rady spolenost kotovanch na burzch aosouvisejcch opatench (kd
dokumentu 16433/12, KOM(2012) 614 vkonenm znn). Stanovisko Parlamentnho
institutu dosplo kzvru, e:

oprvnn pijmat pozitivn opaten kuplatnn zsady rovnho zachzen je podle usta-
noven l. 157 odst. 4 vslovn zmnno vsouvislosti slenskmi stty. Ustanoven reflektuje
politickou citlivost oblasti pijmn pozitivnch opaten aumouje lenskm sttm, aby
vn vykonvaly svou pravomoc se zetelem ke svmu kulturnmu, historickmu aprvnmu
10 Viz usnesen . 274 vboru pro evropsk zleitosti z39. schze konan dne 6. prosince 2012.

147
 vvoji. Nen tak bez relevance vaha, zda prava na celounijn rovni me vbec tyto fe-
nomny (nap. rozdly vdualistickm/monistickm modelu akciovch spolenost, charakter
prvnho vztahu lena vkonnch/dozorch orgn akciovch spolenost atd.) dostaten
reflektovat azda se harmonizac tto oblasti pli nevzdaluje relnm potebm spolenost,
kter vychzej zodlinch sociokulturnch reli jednotlivch lenskch stt.

Toto opatrn negativn stanovisko je doplnno argumenty Komise, kter jimi dovo-
zuje sluitelnost nvrhu sprincipem subsidiarity:

Evropsk komise nutnost zaveden povinnch kvt na celounijn rovni hj tvrzenm,

e jedin celounijn prava me omezit nedouc sout lenskch stt voblasti rovnho
zachzen (tzv. race to the bottom) apodpoit dosud vhajc lensk stty, kter maj obavu
zpijet nrodnch pozitivnch opaten zdvodu monho znevhodnn vlastnch spole-
nost.

Vbor pro evropsk zleitosti ve svm usnesen shledal, e nvrh aktu je vrozporu
se zsadou subsidiarity:

Ve shod svldou R se vbor pro evropsk zleitosti domnv, e nvrh smrnice je

vrozporu sprincipem subsidiarity, nebo pijet pozitivnch opaten by vsouladu slnkem
157 odst. 4 SFEU mla bt pijmna co nejble obanm, vtomto ppad na rovni len-
skch stt.

Ivtomto ppad je tak patrn, jak blzko m vpraxi kontrola zsady subsidiarity
kproblematice prvnho zkladu, nebo vbor pro evropsk zleitosti vrmci testu
poukazuje na jin prvn zklad, ne na jakm byl nvrh smrnice postaven (tj. l. 157
odst. 3 SFEU).

V. NVRH TABKOV SMRNICE11

Zatm poslednm odvodnnm stanoviskem je usnesen vboru pro

evropsk zleitosti knvrhu smrnice Evropskho parlamentu aRady osbliovn
prvnch asprvnch pedpis lenskch stt tkajcch se vroby, obchodn pra-
vy aprodeje tabkovch asouvisejcch vrobk KOM(2012) 788 vkonenm znn.
Vpsemnm stanovisku Parlamentnho institutu se jeho autoi omezili na zmnku, e se
otzkou subsidiarity zabval ve skutkov obdobnm ppad Soudn dvr EU ae roz-
por shledn nebyl. Zajmav bezesporu je, e stanovisko Parlamentnho institutu bylo
na zklad upesujcho dotazu lenky vboru pedneseno jeho zstupkyn (zstupce
Parlamentnho institutu je pravideln ptomen na jednn) bhem projednvn tohoto
dokumentu. Podle jejho tvrzen Parlamentnho institutu neshledal nvrh aktu vrozpo-
ru se zsadou subsidiarity; jedinm identifikovanm problmem byla irok delegace
pravomoci provdt smrnici na Komisi.12
11 Viz usnesen vboru pro evropsk zleitosti . 282 z41. schze konan dne 24. ledna 2013.
12 Viz audiozznam zjednn vboru pro evropsk zleitosti z41. schze konan dne 24. ledna 2013
(1:321:34), dostupn na sekretaritu vboru.

148
 Vbor se sodbornm stanoviskem Parlamentnho institutu neztotonil apijal od-
vodnn stanovisko oporuen zsady subsidiarity. VEZ vnm deklaroval, e toto sta-
novisko pijm

zdvodu poruen principu subsidiarity, jeliko m za to, e cle smrnice je mon uspo-
kojiv doshnout prostednictvm innost vyvjench na rovni jednotlivch lenskch stt.
Pijmn opaten voblasti ochrany zdrav by mlo respektovat rozdly mezi lenskmi stty
amlo by vintencch l. 168 odst. 7 SFEU probhat co nejble obanm, tedy na rovni
nrodnch stt.

Je patrn, e dolo kzahrnut problematiky prvnho zkladu do testu subsidiarity,

nebo nvrh byl zaloen na l. 114 SFEU, nikoliv na l. 168 odst. 7 SFEU. Vtomto
ohledu je rovn relevantn koment ptomnho sttnho tajemnka pro evropsk zle-
itosti adu vldy R Vojtcha Bellinga uinn bhem jednn vboru. Sttn tajem-
nk vyjdil sv pesvden, e otzky tkajc se hodnocen subsidiarity nemohou bt
pedmtem expertnho posouzen, na rozdl od otzek souvisejcch sprvnm zkladem
i rozsahem kompetenc EU.13

VI. NVRH NAZEN MONTI II.14

Akoliv vppad nvrhu nazen Rady ovkonu prva na kolektivn akci

vrmci svobody usazovn avolnho pohybu slueb (KOM(2012) 130 vkonenm
znn), tzv. Monti II, nebylo vborem pijato usnesen obsahujc odvodnn stano-
visko onesouladu sprincipem subsidiarity, pesnji eeno nebylo pijato ve stanoven
lht, je vhodn se otomto nvrhu vtto souvislosti zmnit. Jedn oprozatm jedin
dokument, jemu byla ze strany nrodnch parlament udlena lut karta vrmci
mechanismu vasnho varovn.
Nvrh Nazen Monti II patil vpslunm funknm obdob Komise zhlediska
dopad na systmy zkladnch prv lenskch stt ze vech nvrh legislativnch akt
politicky mezi nejatraktivnj. Vbor pro evropsk zleitosti mu vak nevnoval ta-
kovou pozornost, jakou by si zaslouil.15 VEZ nevyuil lhtu 8 tdn pro formulovn
odvodnnho stanoviska, piem dokument projednal a 11. ervence 2012, tedy bez-
mla tyi msce pot, co byl dokument doruen Poslaneck snmovn (tj. 26. bezna
2012). Svj nesouhlas sdokumentem vyjdilo ve lht celkem 12 parlament i komor
lenskch stt pedstavujcch 19 hlas abyla tak tomuto nvrhu udlena lut karta,
kdy byly splnny podmnky podle l. 7 Protokolu . 2.
Parlamentn institut zpracoval ksubsidiarit nvrhu pomrn obshl stanovisko:

13 Viz audiozznam zjednn vboru pro evropsk zleitosti z41. schze konan dne 24. ledna 2013
(2:102:12), dostupn na sekretaritu vboru.
14 Viz usnesen Vboru pro evropsk zleitosti . 234 z32. schze konan dne 11. ervence 2012.
15 Urit deficit bdlosti je vboru pro evropsk zleitosti je vytn ivodborn literatue. Vbor je nap.
oznaovn jako pkov Renka viz KRL, D.: esk parlament aevropsk agenda: Od pkov
Renky kPopelce? esk aslovensk parlament po Lisabonsk smlouv. Praha: EUROPEUM, 2010.
Vtomto ppad se vak lze domnvat, e lo ospe vjimen selhn pozornosti apartu tch politickch
stran, kter by mly mt zjem na innm prosazovn socilnch prv vrmci EU.

149
 Naopak jako problematick zhlediska principu subsidiarity se jev ustanoven l. 3 nvrhu
nazen. Ten ukld lenskm sttm povinnost zajistit pstup kalternativnm mechanismm
een kolektivnch spor za situace, kdy tyto spory jsou nsledkem vkonu prva na kolek-
tivn akci vnadnrodnch situacch i vsituacch speshraninm prvkem, vetn (zejmna)
uplatovn smrnice ovysln pracovnk vrmci poskytovn slueb.
Problematinost navrhovan pravy se skv nejen ve svtle ustanoven l. 153 odst. 5
SFEU, kter zapovd harmonizaci nrodnch prav, co se te prva na stvku, ale tak
vperspektiv l. 146, l. 152 i l. 155 SFEU, kter zdrazuj respekt Unie alenskch
stt kpestrosti nrodnch prav tkajcch se prmyslovch vztah. Do vahy je rovn
teba vzt znn l. 352 odst. 4 SFEU, kter zapovd pijmat opaten harmonizujc prvn
pedpisy voblastech, kde to Smluvn ustanoven vyluuj (by za harmonizujc druh prvnho
pedpisu je primrn povaovna smrnice, nvrh nazen oividn vykazuje rovn znaky
harmonizujcho pedpisu).
Zve uvedenho plyne, e vrovin primrnho prva si je EU vdoma, e nrodn syst-
my prmyslovch vztah jsou ve sv podstat uniktn avzhledem kprovzanosti snrodn-
mi systmy politickho uspodn by mly bt jakkoliv unijn zsahy do pravy kolektivn-
ho vyjednvn nad urit rmec omezeny i zcela vyloueny.
Azatmco oblast tkajc se vkonu prva na stvku, je je pedmtem ustanoven l. 2,
byla do sfry kompetence EU atrahovna prostednictvm judikatury SDEU, tak ooblasti,
kter je pedmtem pravy l. 3, se tot ci ned, by itento lnek by mohl mt rovn
pvod vjednom zfragment rozhodnut SDEU tkajcho se Laval-kvarteta. Vrozsudku ve
vci Viking SDEU oznail prv vyuit alternativnch mechanism spor prv za jedno
zkritri pro posuzovn kolektivn akce zhlediska principu proporcionality. Navrhovan
prav tak zcela nelze upt racionln jdro vtom smyslu, e pokud by byla pijata, mohla
by onco pispt kezven prvn jistoty odbor sohledem na eventuln soudn pezkum
proporcionality jejich kolektivnch akc. Nicmn ipes tuto pravu by samozejm nebylo
zarueno, e SDEU shled, e kolektivn akce nen vsouladu sprincipem proporcionality ina
zklad jinho kritria. Jako vhodnj by se tak jevila spe komplexn procedurln prava,
kter by jasn stanovila pravidla, po jejich dodren by byl vylouen hmotn prvn pezkum
ze strany soud, nicmn takto dalekoshl zsahy do prmyslovch vztah by se zcela urit
setkaly se zamtavm postojem vech zainteresovanch subjekt.
Ipes tento argument, kter kadopdn Komise ani nezmiuje, lze konstatovat, e zn-
vrhu zcela jasn nevyplv, e by Evropsk komise prokzala, e navrhovan prava, pede-
vm ta vl. 3, me bt pijata na prvnm zklad uvedenm vl. 352 SFEU ae se na ni
nevztahuje omezen l. 153 odst. 5 SFEU vkombinaci se zkazem uvedenm vl. 352 odst.4.
Podle zsady subsidiarity zakotven vl. 5 SEU plat, e Unie jedn voblastech, kter
nespadaj do jej vlun pravomoci, pouze tehdy ado t mry, pokud cl zamlen innosti
neme bt dosaeno uspokojiv lenskmi stty na rovni stedn, regionln i mstn, ale
spe jich, dvodu jejho rozsahu i ink, me bt dosaeno lpe na rovni Unie. Podle
Protokolu . 2 opouvn zsad proporcionality asubsidiarity plat, e kad orgn (EU)
neustle db na dodrovn tchto zsad vymezench vl. 5 SEU. Nvrhy legislativnch ped-
pis maj obsahovat podle Protokolu . 2 rovn zevrubn informace, kter by mly umonit
posouzen nvrhu co do souladu sprincipem proporcionality.
Na zklad shora uvedenho se lze domnvat, e Unie neprokzala, e navrhovan pra-
va vrozsahu l. 3 je vsouladu stmto principem, piem lze konstatovat, e navrhovan
prava vzsad nijak nee problmy, kter pedestela judikatura SDEU. Anaopak ispi-
hldnutm kdotenm ustanovenm primrnho prva, zejmna pak l. 153 odst. 5 SFEU,
se lze domnvat, e regulaci vztah mezi socilnmi partnery by bylo spihldnutm kjejich

150
 specifikm vhodn ponechat na nrodn rovni. Podobn jako vppad l. 2 ivppad l. 3
plat, e prava nem elementrn podporu ani uzstupc zamstnanc ani zamstnavatel,
piem podpora od tchto subjekt je vppad pedpisu, kter se zsadnm zpsobem dotk
jejich vztah, velice dleit.

Ze stanoviska je patrn, e Parlamentn institut interpretoval problematiku zsadu

subsidiarity extenzivnm zpsobem, kdy do svch vah zahrnul tak problematiku
vhodnho prvnho zkladu. Vbor pro evropsk zleitosti se usnesl, e shledv
nvrh nazen Rady ovkonu prva na kolektivn akci vrmci svobody usazovn
avolnho pohybu slueb KOM(2012) 130 vkonenm znn vrozsahu l. 3 vrozporu
se zsadou subsidiarity. Zformulace usnesen je zeteln, e vbor vnm rezignoval
na alespo rmcov odvodnn, vem shledv rozpor navrhovan pravy se zsadou
subsidiarity. Dvod je nasnad vzhledem ktomu, e ji uplynula protokolem sta-
noven osmitdenn lhta, nemohlo usnesen nabt formy odvodnnho stanoviska
azpsobit nsledky snm spjat podle protokolu. Zusnesen vboru se tak marnm
uplynutm lhty stal nstroj politickho dialogu mezi Komis aPoslaneckou snmov-
nou, aproto nebylo ji nezbytn formulovat odvodnn jako jednu znleitost od-
vodnnho stanoviska.

VII. PRAKTICK ZJITN

Zkvalitativn analzy snmovn kontroly subsidiarity plyne nkolik zji-

tn. Za prv lze ci, e Snmovna, resp. vbor pro evropsk zleitosti, kter kontrolu
subsidiarity zpravidla provd, ji vykonv na zklad politickho mandtu svch len
autonomn, bez ohledu na odborn stanoviska apartu Kancele Poslaneck snmovny.
To vyplv nap. zusnesen, je se tkalo tabkov smrnice, kdy vbor vznamnou
vtinou svch len dovodil, e navrhovan prava je vrozporu sprincipem subsi-
diarity. Rozhodovn osubsidiarit nvrhu je tak vsouladu cli schmatu uvedenho
vSEU aprotokolech vhradn politickou vc, nicmn, jak bude ne uvedeno, nen
zcela prosto prvnch konsiderac, kter, sice ne vdy, ale asto vyaduj podprnou
innost odbornho apartu.
Za druh lze konstatovat, e Snmovna, resp. vbor pro evropsk zleitosti zvolil
pi kontrole subsidiarity jej ir vymezen. Vpezkumu se neomezuje restriktivn pou-
ze na poruen ustanoven l. 5 SEU, ale rovn zahrnuje do tohoto testu vahy okom-
petenci (prvnm zklad) aproporcionalit. To vyplv zejmna zusnesen knvrhu
tabkov smrnice, smrnice ogenderovch kvtch aznazen Monti II.16
Striktn oddlovn problematiky prvnho zkladu asubsidiarity avykldn kon-
troly subsidiarity restriktivnm zpsobem se na prvn pohled sice jev jako puristicky
sprvn, nicmn nese vsob urit rizika. Jako dleit se jev pouit extensivnho
testu subsidiarity vppad volby nesprvnho prvnho zkladu, kdy restriktivn pojet
postrd smysl, nebo pokud nen dna pravomoc, pak orozsahu jejho vkonu nen
teba ani diskutovat. Je tak otzkou, zda kontrola subsidiarity by za okolnosti nesprvn
16 Stejn pstup zvolil vrmci svch odbornch stanovisek iodborn apart Parlamentnho institutu.

151
volby prvnho zkladu nepedstavovala pouhou legitimizan fasdu, za ni by se scho-
vvala expanze EU do oblast, ve kterch j nebyla svena pravomoc. vahy oprvnm
zklad i proporcionalit nvrhu by vak mly bt spe podprn tak, aby nebyla
vytracena pvodn podstata kontroly subsidiarity.
Extenzivn pojet testu subsidiarity by mohlo bt chpno rovn jako posilovn
autority nrodnho zkonodrce vi Komisi. To souvis tak saktuln otzkou, zda by
Komise mla bt arbitrem nleitho zdvodnn odvodnnch stanovisek. Vppad
udlen lut karty nvrhu nazen Monti II, Komise ve svm zdvodnn,17 vnm
parlamentm lenskch stt vysvtlovala staen tohoto nvrhu, deklarovala, e nvrh
nebyl staen zdvodu jeho nevyhovn poadavkm zsady subsidiarity, nebo od-
vodnn stanoviska neobsahovala dostaten argumenty, pro nevyhovuje zsad subsi-
diarity (ani by to sama dkladn odvodnila), ale proto, e se za dan situace jev nvrh
jako politicky neprchodn. Nelze se tak zbavit dojmu, e si Komise pokusila fakticky
vyhradit prvo sama rozhodovat oform aobsahu odvodnnch stanovisek. Vymezen
hit na samm potku postlisabonskho procesu azaloen praxe extenzivnho pojet
kontroly subsidiarity by se vtomto kontextu mohlo jevit jako vhodn nstroj, jak tmto
snahm ze strany Komise pedchzet.
Na druhou stranu extenzivn pojet kontroly subsidiarity, zejmna problematika
kompetenc EU i prvnho zkladu nvrhu legislativnho aktu, vyaduje uritou ro-
ve znalosti prva EU. Asistence odbornho prvnho apartu se me zkonodrci jevit
jako potebn. Pvodn politick koncept zsady subsidiarity ajej kontroly by se tmto
zpsobem mohl dostat mimo zamlen rmec, aotevt tak dvee expanzi expertnho
elementu.

ON THE HOUSE OF DEPUTIES PRACTICE IN THE FIELD OF CONTROL

OF THE PRINCIPLE OF SUBSIDIARITY IN THE SECONDARY LAW OF THE EU

Summary

This article describes the process of parliamentary control of EU legislative proposals

regarding their conformity with the principle of subsidiarity (so called early warning system) in the
Chamber of Deputies. It also provides thorough analysis of the opinions of the Committee on European Affairs
of the Chamber of Deputies, in which EU Affairs Committee found EU legislative proposals incompatible
with above mentioned principle. The paper also discusses some criteria for reasoned opinions from national
parliament; it focuses mainly on extensive/restrictive notion of reasoned opinions.

Key words: national parliaments, European Union, early warning system, yellow card, subsidiarity, reasoned
opinion

Klov slova: nrodn parlamenty, Evropsk unie, systm vasnho varovn, lut karta, subsidiarita,
odvodnn stanovisko

17 Viz dopis mstopedsedy Komise Maroe evcovie pedsedkyni Poslaneck snmovny ze dne 12. z
2012 (ARES (2012) 1085907).

152
2013 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 153164

KEDVMA INTERPRETANM PROBLMM

EURONOVEL JEDNACHO DU POSLANECK
SNMOVNY (INSTITUT VYJDEN POSLANECK
SNMOVNY, INSTITUT PROJEDNN NOMINAC)
MARTIN KAVNA, EVA TETOUROV*

I. VOD

Jednac d Poslaneck snmovny (dle jen jednac d) byl ve vcech

projednvn zleitost Evropsk unie dvakrt novelizovn, ato zkonem . 282/2004
Sb. (tzv. euronovela), kter do jednacho du vloil novou st patnctou AProjedn-
vn zleitost Evropsk unie ( 109a a 109c), ansledn zkonem . 162/2009 Sb.
(tzv. Lisabonsk novela), kter tuto st jednacho du komplexn novelizoval (nove-
lizoval 109a, 109c avloil nov ustanoven 109d a 109l).
Ne uveden lnek se zabv vkladovou otzkou, zda jednac d, event. stava,
umouje plnu Poslaneck snmovny revokovat takov usnesen vboru, ukterho
plat prvn fikce (v 109a odst. 4 jednacho du), e se usnesen povauje za vy-
jden Snmovny. Vedle toho se uveden lnek zabv idalm nemn dleitm
vkladovm aspektem ve vztahu keuronovelm, ato otzkou vznamu arelevance
usnesen vboru pro evropsk zleitosti pi projednvn personlnch nominac vldy
do orgn EU ( 109c jednacho du). Konkrtn pak autoi posuzuj, zda vlda me
personln nominaci schvlit dve, ne dojde kplnmu ukonen projednvn nomi-
nace ve Snmovn.
Vzhledem ktomu, e parlamentn prvo je natolik specifick, e jeho pramenem nen
pouze legislativn text jednacho du, event. text stavy, ale rovn ustlen praxe
parlamentn komory ajejch orgn,1 je vhodn pro ely vkladu velmi podrobn
posoudit idosavadn aplikan praxi Poslaneck snmovny. Stejn tak se tento lnek
zamuje ina hledisko unijnho prva azvauje proto otzku vhodnho eurokonform-
nho vkladu pedmtnch ustanoven.

* Martin Kavna je odbornm konzultantem Parlamentnho institutu alektorem stavnho prva na Anglo-
-Americk vysok kole. Eva Tetourov je odbornou konzultantkou Parlamentnho institutu a doktorand-
kou PF UK.
1 WINTER, J.: esk parlamentn kultura. Praha: Auditorium, 2010.

153
 II. USNESEN VBORU PRO EVROPSK ZLEITOSTI
JAKO VYJDEN POSLANECK SNMOVNY
(109aodst. 4 JEDNACHO DU)

Vbor pro evropsk zleitosti projednv nvrhy akt ajinch dokumen-

t EU vsouladu sustanovenm 109a odst. 2 jednacho du aktmto vcem pij-
m usnesen. Alternativn me vbor pro evropsk zleitosti postoupit nvrh aktu
nebo jinho dokumentu EU jinmu vcn pslunmu vboru kprojednn apijet
usnesen. Pedseda vboru pro evropsk zleitosti, resp. pedseda vcn pslunho
vboru, ktermu byla vc postoupena, postoup usnesen vboru ve vci nvrhu akt
ajinch dokument EU pedsedovi Snmovny podle ust. 109a odst. 2. Do 8 dn od
pijet tohoto usnesen vborem me pedseda vboru podat pedsedu Snmovny
ojeho zaazen na poad nejbli plenrn schze Snmovny; ozaazen usnesen na
poad schze Snmovny me podat ivlda. Ustanoven 109a odst. 4 pak stanov,
e nebylo-li usnesen vboru, vsouladu sodstavcem 109a odst. 3 nebo 46 odst. 4
psm. c), zaazeno na poad nejbli schze, nebo jestlie otomto zaazen nerozhodla
Snmovna vsouladu s 54 odst. 4 a 6, povauje se za vyjden Snmovny.
Vaplikan praxi vyvstala otzka, zda takov usnesen vboru pro evropsk zle-
itosti, resp. takov usnesen jinho vcn pslunho vboru, ukterho plat prvn
fikce, e se povauje za vyjden Snmovny (souhrnn dle jen usnesen vboru), me
bt insledn revokovno usnesenm (plna) Snmovny. Tato vkladov otzka ve
vztahu kustanovenm jednacho du, kter upravuj projednvn zleitost Evropsk
unie, m nepochybn dv dimenze, jednak unijn, jednak stavnprvn, ze kterch je
nutn vychzet pi formulaci vhodnho vkladu jednacho du ktto otzce.

1. UNIJN DIMENZE

Vunijn rovin plat, e ve uveden usnesen vboru pedstavuje formu

zapojen Poslaneck snmovny jako komory parlamentu do innosti Evropsk unie, a
u nepmo prostednictvm vldy (vlda zohledn usnesen pi formulaci svho stano-
viska pro jednn vorgnech EU 109a odst. 5), nebo pmo ve smyslu Protokolu
. 1 a2 kSEU, SFEU aSESAE (orgny EU pihlej kodvodnnmu stanovisku
vnitrosttnho parlamentu kotzce proporcionality asubsidiarity, event. na zklad
odvodnnch stanovisek vnitrosttnch parlament je nvrh aktu EU pezkoumn dle
procedury pro lutou i oranovou kartu, jak je popsno ne).
Jak je uvedeno ve, ustanoven 109a odst. 5 jednacho du stanov, e usnesen
je zaslno vld, kter ho zohledn pi formulaci svho stanoviska pro jednn vor-
gnech Evropsk unie. Pokud bylo usnesen vboru zohlednno vldou pi jednnch
vorgnech Evropsk unie ansledn by bylo plnem Snmovny revokovno, bude
takov revokace (za pedpokladu, e by byla platn) tak muset bt zohlednna vldou
vpozdj fzi vyjednvn, co me psobit praktick komplikace vlegislativnm
procesu EU. Jakkoli zmna ji pijatho usnesen vboru (revokace, nahrazen jinm
usnesenm pokud by takov krok byl mon) bude mt nepm dopad do postupu
vyjednvn vldy vorgnech EU, atedy ido unijnho legislativnho procesu.

154
 Ustanoven 109a odst. 6 jednacho du stanov, e pokud usnesen vboru obsa-
huje vas pijat aodvodnn stanovisko uvdjc, e nvrh aktu EU poruuje zsadu
subsidiarity, postoup pedseda Snmovny usnesen vld, pedsedovi Sentu, pedsedo-
vi Evropskho parlamentu, pedsedovi Rady apedsedovi Evropsk komise. Pedmtn
ustanoven navazuje na l. 3 Protokolu (. 1) oloze vnitrosttnch parlament vEvrop-
sk unii na l. 6 a7 Protokolu (. 2) opouvn zsad subsidiarity aproporcionality. Po-
dle l. 6 odst. 1 Protokolu . 2 Evropsk parlament, Rada, Komise, event. skupina len-
skch stt EU, Soudn dvr, Evropsk centrln banka nebo Evropsk investin banka,
pochz-li od nich nvrh legislativnho aktu, pihlej kodvodnnm stanoviskm,
kter vydaly vnitrosttn parlamenty nebo komora nkterho ztchto vnitrosttnch
parlament. Vppad, e vce vnitrosttnch parlament vyd odvodnn stanovisko
kdanmu nvrhu prvnho aktu EU, uplatn se zvltn postupy pro tzv. lutou aoran-
ovou kartu dle l.6odst. 2 a3 Protokolu . 2. Komise (resp. navrhovatel prvnho aktu
EU), zejmna mus nvrh pezkoumat ansledn rozhodnout otom, e nvrh zachov,
zmn nebo sthne. Vppad vystaven tzv. oranov karty vnitrosttnmi parlamenty
plat, e pokud se Komise rozhodne nvrh zachovat, me 55% len Rady nebo Ev-
ropsk parlament vtinou odevzdanch hlas pijmout stanovisko, e nvrh nen vsou-
ladu se zsadou subsidiarity, avtakovm ppad nen legislativn nvrh dle zvaovn.
Pokud by usnesen vboru podle 109a odst. 2 jednacho du (kterm by vbor
pijal odvodnn stanovisko uvdjc, e nvrh aktu EU poruuje zsadu subsidiarity)
bylo povaovno za vyjden Snmovny jako celek (vsouladu sustanovenm 109a
odst. 4), jakkoli jeho pozdj revokace i zmna usnesenm (plna) Snmovny by
ve vztahu kunijnm orgnm pedstavovala zmnu odvodnnho stanoviska komory
vnitrosttnho parlamentu. Takov zmna (pokud by podle vnitrosttnho prva byla
platn), by mla pm azmaten dopad na unijn legislativn proces ve vci kontroly
subsidiarity aproporcionality. Revokace (zmna) odvodnnho stanoviska vnitrostt-
nho parlamentu nen jakkoli pedpokldna vProtokolu . 1 ani vProtokolu . 2.

2. STAVNPRVN DIMENZE

Monost revokace usnesen Poslaneck snmovny onvrhu zkona vrm-

ci vnitrosttnho legislativnho procesu byla dve posuzovna stavnm soudem vn-
lezu publikovanm pod . 476/2002 Sb. Vprojednvan vci Poslaneck snmovna
argumentovala ped stavnm soudem, e a do ukonen legislativnho procesu ve
Snmovn (nvrh zkona nebyl postoupen ani Sentu, ani prezidentu republiky kpod-
pisu) je cesta krevokaci schvalovacho usnesen aknovmu projednn zkona ote-
vena. stavn soud tuto argumentaci odmtl anaopak konstatoval, e vparlamentn
demokracii vychzej politick rozhodnut zvle vtiny vyjden svobodnm hlaso-
vnm vorgnech Parlamentu piem ustaven vtiny pro pijet rozhodnut mohou
bt promnliv vprbhu asu. Je nezbytn proto chrnit vznikl vtiny, tj. jejich dve
pijat rozhodnut, ato sohledem na hlediska znak prvnho sttu, mezi kter pat
ihledisko stlosti prvnch akt. Samotn skutenost, e schvlen nvrh zkona nebyl
postoupen Sentu i prezidentu republiky kpodpisu neme dle stavnho soudu od-
vodnit revokaci schvalovacho usnesen Poslaneck snmovny. Naopak dle stavnho

155
soudu okamik, kdy rozhodovac proces vdan fzi zkonodrnho procesu pijetm
rozhodnut nezvratn skonil, je nejen pro legalitu pijatho rozhodnut, ale tak pro
jeho stlost natolik vznamn, e jm dan hranice je stavn nepekroiteln, ajako
takov svou podstatou m brnit vzniku potencilnho nebezpe usurpace moci, kter
Poslaneck snmovn nepslu.

3. VKLAD JEDNACHO DU

Vppad usnesen vboru, ukterho nastala prvn fikce, e se povauje

za vyjden Snmovny (dle ust. 109a odst. 4), je nutn zkoumat, zda se jedn ostav-
n nepekroitelnou ukonenou fzi zkonodrnho procesu.
Usnesen vboru nepochybn pedstavuje uritou fzi zkonodrnho procesu, by
se primrn jedn ozkonodrn proces unijn, vjeho rmci m vnitrosttn parlament
zcela specifickou lohu vymezenou vnitrosttnm prvem (jednacm dem) iunijnm
prvem (Protokolem . 1 a2). Vnitrosttn parlament se astn unijnho zkonodrnho
procesu nepmo (vlda zohleduje usnesen pi formulaci svho stanoviska pro jednn
vorgnech EU) ipmo (vppad vydn odvodnnho stanoviska onerespektovn
zsady proporcionality asubsidiarity). Citovan prvn zvry stavnho soudu lze pro-
to aplikovat na projednvn zleitost Evropsk unie Poslaneckou snmovnou, nebo
se jedn orozhodovn vurit fzi (unijnho) zkonodrnho procesu.
Takov usnesen vboru rovn pedstavuje nezvratn ukonenou fzi zkonodr-
nho procesu. Zhlediska vnitrosttnho prva se pro vklad jev bt klov ustanoven
109b odst. 3 jednacho du, kter stanov, e: Svjimkou akt nebo jinch doku-
ment znan nalhavosti vlda nezaujme konen stanovisko pi svm jednn vRad,
dokud nebude dokonen postup ve Snmovn podle pedchozch odstavc. Jestlie tedy
vbor pijal takov usnesen, ukterho nastala prvn fikce, e se usnesen povauje
za vyjden Snmovny, pak se nepochybn jedn odokonen postup ve Snmovn
ve smyslu 109b odst. 3. Zhlediska unijnho prva se pak pro vklad jev bt klov
Protokol . 2, kter mj. vymezuje proceduru aplikovatelnou na tzv. lutou aoranovou
kartu, piem unijn prvo vbec nepedpokld monost, e by ji sdlen odvod-
nn stanovisko vnitrosttnho parlamentu mohlo bt pozdji revokovno i zmn-
no. Je zejm, e pozdj revokace i zmna odvodnnho stanoviska vnitrosttnho
parlamentu i jeho komory by nepochybn vnesla zsadn nejistotu ido navazujcho
unijnho zkonodrnho procesu.
stavn konformn vklad ustanoven 109a odst. 4 jednacho du vede ke stejn-
mu zvru, jako ppadn aplikovan eurokonformn vklad (kter je tak relevantn,
nebo se jedn oast vnitrosttnho parlamentu na unijnm zkonodrnm procesu).
Takov usnesen vboru, ukterho nastala prvn fikce, e se povauje za vyjden
Snmovny, pedstavuje ukonenou fzi (unijnho) zkonodrnho procesu aneme
bt pozdji Snmovnou ani vborem revokovno i zmnno. Vopanm ppad by se
jednalo oporuen stavn nepekroitelnho poadavku stlosti prvnch akt adve
pijatch rozhodnut, kter odrej parlamentn vtinu vdanm ase, asouasn by
se jednalo opostup, kter nen pedpokldn unijnm prvem akter by do dalho
unijnho zkonodrnho procesu vnesl zsadn prvek nejistoty.

156
 III. INTERPRETACE APRAXE PROJEDNVN
PERSONLNCH NOMINAC DO ORGN EVROPSK UNIE
VPOSLANECK SNMOVN (109cJEDNACHO DU)

Ustanoven 109c jednacho du upravuje projednvn personlnch

nominac do orgn Evropsk unie za eskou republiku na pd Poslaneck snmov-
ny. Toto ustanoven bylo do jeho textu vlenno euronovelou jednacho du vpodob
zkona . 282/2004 Sb., reagujcho na vstup esk republiky do Evropsk unie. Od
t doby bylo znn tohoto ustanoven jednou zmnno, ato zkonem . 162/2009 Sb.,
kter pedstavoval druhou euronovelu jednacho du, reagujc na pijet Lisabonsk
smlouvy. Ustanoven 109c jednacho du stanov: (1) Vlda pedkld vboru pro
evropsk zleitosti kprojednn personln nominace na evropskho komisae, soudce
Evropskho soudnho dvora anominace do orgn EIB aEBRD za eskou republiku.
(2) Personln nominace do orgn Evropsk unie se ve Snmovn projednaj dve, ne
onich vlda pijme konen rozhodnut.
Lisabonsk novela snmovnho jednacho du publikovan jako zkon . 162/2009 Sb.
pozmnila znn odstavce 2 za elem zpesnn dosavadn prvn pravy. Pvodn
znn Personln nominace do orgn Evropsk unie vbor pro evropsk zleitosti
projedn dve, ne onich vlda pijme konen rozhodnut bylo zmnno tak, aby
reflektovalo skutenost, e projednn personlnch nominac do orgn Evropsk unie
se vPoslaneck snmovn nutn neomezuje pouze na jednn vboru pro evropsk zle-
itosti. Podle dvodov zprvy ktto novele me vsouladu s 109a odst. 3 jednacho
du toti dojt ktomu, e pslun usnesen vboru bude zaazeno na poad nejbli
schze Poslaneck snmovny ave vci tak bude inn nejen vbor pro evropsk zle-
itosti, nbr iplnum Poslaneck snmovny. Zplatnho znn tohoto ustanoven by
tak mlo bt vce patrn, e personln nominace do orgn Evropsk unie maj bt
projednny vPoslaneck snmovn jako celku dve, ne onich vlda pijme konen
rozhodnut. Toto znn rovn pln odpovd fikci obsaen vustanoven 109a odst. 4
jednacho du, kter k, e nen-li usnesen vboru pro evropsk zleitosti vsouladu
sodstavcem 3 tohoto ustanoven zaazeno na poad nejbli schze, povauje se za
vyjden cel Poslaneck snmovny.
Ustanoven 109c jednacho du dv vboru pro evropsk zleitosti pravomoc
projednvat personln nominace vldy na nkter funkce vorgnech EU. Jedn se
ofunkci evropskho komisae za eskou republiku, funkci soudce Soudnho dvora
aTribunlu za eskou republiku afunkce vorgnech Evropsk investin banky aEv-
ropsk banky pro obnovu arozvoj. Vybran kandidty nominuje vppad esk re-
publiky vlda. Nsleduje pslun schvalovac procedura vorgnech EU, kter se d
procesnmi pedpisy pro funkci, kter je momentln obsazovna. Kandidt nomino-
van lenskm sttem me bt ze strany EU ve vech uvedench ppadech odmtnut.
Jak je konkrtn role vboru pro evropsk zleitosti vcelm procesu ajakou re-
levanci m usnesen, kter knominaci danch kandidt pijme, jednac d dle neu-
pesuje. Vppad projednvn nvrh akt ajinch dokument EU stanov jednac
d vustanoven 109a odst. 5, e vlda zohledn usnesen Snmovny nebo usnesen
vbor pi formulaci svho stanoviska pro jednn vorgnech Evropsk unie. Vp-

157
pad projednvn personlnch nominac podle 109c vak jednac d vld dnou
podobnou povinnost nestanov. Zformulace odstavce 2 tohoto ustanoven se ve
Snmovn projednaj dve, ne onich vlda pijme konen rozhodnut lze dovodit, e
ivtomto ppad by mla vlda ke stanovisku vboru pro evropsk zleitosti i plna
Poslaneck snmovny uritm zpsobem pihldnout. Neznamen to vak, e je jm
vzna. Definitivn rozhodnut za eskou republiku in vlda. Vppad, e nebude
akceptovat usnesen vboru i plna Poslaneck snmovny, mus vak potat stm, e
se vystavuje nstrojm odpovdnosti vi Poslaneck snmovn, zejmna nebezpe
vysloven nedvry.2
Interpretan otzkou rovn je, co znamen pojem projednn. Podle jazykovho
vkladu by mohlo stait, aby se onominaci vPoslaneck snmovn jednalo, apokud
se tak stalo, mohla by vlda onominaci definitivn rozhodnout, a u toto jednn do-
padlo jakkoli tedy napklad ivppad odroen vci i jejho postoupen na plnum.
Podvme-li se vak na ustanoven 109c zkomplexnjho pohledu, dojdeme spe
kzvru, e vlda me onominaci rozhodnout a tehdy, kdy je jej projednvn Po-
slaneckou snmovnou ukoneno.3 Tohoto vkladu se dr tak praxe.
Zamme-li se na aplikaci tohoto ustanoven vpraxi, lze vminulosti vysledovat
nkter ppady, kdy bylo nutn se otzkou jeho vkladu zabvat podrobnji. Typicky
napklad vppad nominace na soudce Tribunlu EU za eskou republiku, jej pro-
jednvn probhlo vPoslaneck snmovn vroce 2013. Vnsledujcm textu bude
popsna cel procedura, kter pedchzela finln nominaci pslunho kandidta ze
strany esk republiky, vetn reakce EU adalho vvoje.
Pravidla pro vbr kandidt na funkci soudce Soudnho dvora Evropsk unie jsou
upravena vnitnm pedpisem vldy usnesenm vldy . 525 z13. ervence 2011. Podle
tohoto dokumentu vyhlauje vbrov zen na kandidta na funkci soudce minister-
stvo spravedlnosti, ato nejpozdji 15 msc ped pedpokldanm koncem funknho
obdob stvajcho soudce. Vbrov zen je zahjeno veejnou vzvou kpedkldn
kandidatur, kter se uveejuje na internetovch strnkch ministerstva aoznamuje se
soudm, sttnm zastupitelstvm adkanm prvnickch fakult veejnch vysokch
kol vesk republice. Jednotliv kandidti pak pedkldaj sv kandidatury minister-
stvu ve lht stanoven ve vzv. Tato lhta mus init minimln 1 msc.
Podle l. 3 usnesen vldy mus bt kandidt na funkci soudce sttnm obanem
esk republiky, mus bt bezhonn, mus mt vysok morln charakter, ukonen
vysokokolsk magistersk vzdln aprvn praxi po dobu nejmn deseti let, mus
sktat zruky nezvislosti anestrannosti pi vkonu funkce soudce po ppadnm jme-
novn apochopiteln mus mt tak dostaten znalosti prva Evropsk unie, zejmna
judikatury Soudnho dvora Evropsk unie, aktivn ovldat francouzsk jazyk adal
zednch jazyk Evropsk unie mimo svj matesk jazyk. Zpsob prokzn splnn
tchto poadavk by mlo ministerstvo upesnit ve ve zmnn vzv.

2 SYLLOV, J. a kol.: Proces sestavovn Evropsk komise Informan podklad pro VEZ [online].
Praha: Parlamentn institut, 2009 [cit. 6. 9. 2013]. Dostupn z: http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?
idd=58542.
3 Tamt.

158
 Po skonen lhty kpedkldn kandidatur je svolna speciln devtilenn vbro-
v komise, kter m povinnost do dvou msc zpedloench dost vybrat vhodnho
kandidta. leny tto komise jsou podle usnesen vldy nsledujc funkcioni: ministr
spravedlnosti, kter je souasn tak pedsedou komise, ministr zahraninch vc, vld-
n zmocnnec pro zastupovn esk republiky ped Soudnm dvorem Evropsk unie,
pedseda stavnho soudu, pedseda Nejvyho soudu, pedseda Nejvyho sprvnho
soudu. Dle pak jeden len jmenovan ministrem spravedlnosti, jeden len jmenovan
pedsedou esk advoktn komory ajeden len jmenovan dkany prvnickch fakult
vesk republice. Jednn komise svolv jej pedseda, kter jet pedtm pezkou-
m pedloen kandidatury anavrhne vyazen tch uchaze, kte podle jeho nzoru
zjevn nespluj ve popsan poadavky. Pokud dn len komise nevznese vuren
lht proti vyazen tchto kandidatur nmitky, komise knim dle nepihl. Zbyl kan-
didti se astn pohovoru skomis, bhem nho maj bt komplexn proveny ped-
poklady pro vkon funkce soudce azjitna jejich motivace. Komise si vrmci tohoto
pohovoru me od kandidt vydat doplujc dokumenty ame rovn rozhodnout
ododatenm oven jejich jazykovch pedpoklad pro vkon funkce. Na zklad
toho pak vybere nejvhodnjho kandidta aprvnho adruhho nhradnka. Osvm
postupu sepe zpis, ve kterm uvede dvody svho rozhodnut.
Vsouladu s 109c jednacho du pak ministr spravedlnosti pedlo seznam se jm-
nyvybranho kandidta ajeho nhradnk snmovnmu vboru pro evropsk zleitosti
kprojednn. Pro informaci se tento seznam pedkld tak sentnmu vboru pro z-
leitosti Evropsk unie, kter vak personln nominace na tyto funkce neprojednv.
Po projednn navrench kandidt Poslaneckou snmovnou4 pedlo ministr spra-
vedlnosti vld ke schvlen nvrh na nominaci kandidta vybranho komis. Usnesen
vldy je vppad projednvn nominac na funkce soudc Soudnho dvora Evropsk
unie ponkud konkrtnj ne samotn jednac d,5 kdy stanov, e by vlda pi po-
suzovn nvrhu vybranho kandidta mla zohlednit vsledky projednn vPoslaneck
snmovn. Pesto vak plat, e definitivn rozhodnut je na vld. Pokud vlda vybra-
nho kandidta neschvl, vbrov zen by se dle l. 8 usnesen vldy mlo opakovat.
Schvlenou nominaci oznm ministr zahraninch vc Generlnmu sekretaritu Rady.
Vsrpnu 2013 ml skonit estilet mandt dosavadn soudkyni Tribunlu EU za
eskou republiku prof. Iren Peliknov. Vsouladu sve popsanmi pravidly vldn-
ho usnesen tak ministr spravedlnosti 16. kvtna 2012 vyhlsil vbrov zen na tuto
pozici stermnem pro podn kandidatur do 15. srpna 2012. Ministerstvo spravedlnosti
obdrelo celkem dv pihlky kandidt, kte splnili veker formln poadavky
prof. JUDr. Ireny Peliknov, DrSc., stvajc soudkyn Tribunlu, aJUDr. PhDr. Petra
Mlsny, Ph.D. Tito kandidti byli pozvni kpohovoru ped ve popsanou vbrovou
komisi, jej zasedn probhlo 1. jna 2012. Jejmi leny byli ministr spravedlnosti
apedseda komise JUDr. Pavel Blaek, nmstek ministra zahraninch vc JUDr. Vla-
dimr Galuka, vldn zmocnnec pro zastupovn esk republiky ped Soudnm dvo-
rem EU JUDr. Martin Smolek, Ph.D., LL.M., pedseda stavnho soudu JUDr. Pavel
Rychetsk, pedsedkyn Nejvyho soudu JUDr. Iva Broov, pedseda Nejvyho
4 Viz vklad kustanoven 109c jednacho du uveden ve.
5 Viz vklad kustanoven 109c jednacho du uveden ve.

159
sprvnho soudu JUDr. Josef Baxa, nmstek ministra spravedlnosti Mgr. Frantiek
Korbel, Ph.D., pedseda esk advoktn komory JUDr. Martin Vychope a dkan
Prvnick fakulty Univerzity Karlovy prof. JUDr. Ale Gerloch, CSc. Bhem poho-
voru uvedli kandidti svou motivaci pro zastvn tto funkce aodpovdali na dotazy
jednotlivch len komise, kter se tkaly judikatury Tribunlu arole eskho soudce
vtto instituci. Vnvaznosti na to komise vtinou svch hlas (7:2) rozhodla, e
kandidtkou na funkci soudce Tribunlu vrmci Soudnho dvora Evropsk unie bude
navrena stvajc soudkyn Tribunlu prof. Peliknov ajejm prvnm nhradnkem
pak dr. Mlsna.
Tento nvrh byl vsouladu sl. 7 usnesen vldy a 109c jednacho du ped-
loen kprojednn snmovnmu vboru pro evropsk zleitosti apro informaci byl
zasln tak sentnmu vboru pro zleitosti Evropsk unie. Snmovn vbor zaadil
projednvn tohoto bodu na program 37. schze, kter se konala 22. listopadu 2012.
Po vyslechnut souhrnn informace oprovedenm vbrovm zen zst zstupkyn
ministerstva spravedlnosti Mgr. et Mgr. Zuzany Fierov dostali oba kandidti prostor,
aby prezentovali sv pedstavy opotencilnm budoucm psoben ve funkci soudce
Tribunlu. Nsledn byl dn prostor ptomnm poslancm, kte se dotazovali nap-
klad na kritria vbrovho zen na funkci soudce Soudnho dvora EU, na jazykov
reim Tribunlu aproblmy sdlkou zen, na nzor obou kandidt na ppadnou
federalizaci Evropsk unie, na lenstv prof. Peliknov vpolitickch stranch ana jej
postoj knovmu obanskmu zkonku i na to, jak by oba kandidti chtli vrmci
limit tto funkce prosazovat zjmy esk republiky.6
Po skonen rozpravy byl mstopedsedou vboru pednesen nvrh, aby se lenov
vboru vyjdili kobma kandidtm prostednictvm tajn volby. Tento nvrh byl
ptomnmi poslanci schvlen. Vtajnm hlasovn vbor jednomysln vyjdil podporu
dr. Mlsnovi. Pedseda vboru nsledn konstatoval, e vsledek tajn volby znamen
pijet usnesen, kterm vbor pro evropsk zleitosti doporuuje vld R nominovat
na funkci soudce Tribunlu dr. Mlsnu.7
Tento postup byl ve srovnn spedchozmi zkuenostmi pomrn nestandardn,
nikoli vak vpmm rozporu sjednacm dem. Srovnme-li ho spostupem pi posled-
nm projednvn nominace kandidta na funkci soudce Soudnho dvora, lze zde spato-
vat urit rozdly. Projednvn tohoto bodu probhlo na 22. schzi vboru pro evropsk
zleitosti dne 16. listopadu 2011. Vprv ad si lze povimnout skutenosti, e pi
projednvn tto nominace byl na schzi vboru pro evropsk zleitosti pozvn pouze
vtzn kandidt, kterho doporuila devtilenn vbrov komise, nikoli tak jeho
nhradnk. Tmto kandidtem byl dosavadn soudce Soudnho dvora prof. JUDr. Ji
Malenovsk, CSc. Projednvn jeho nominace probhlo ve vboru opoznn pru-
nji, ne vppad popsanm ve.8 Prof. Malenovsk vnkolika bodech shrnul svou
dosavadn profesn kariru anastnil sv pedstavy odalm psoben ve funkci soudce
Soudnho dvora EU. Vzhledem ktomu, e ze strany poslanc nebyly na tohoto kandi-
dta dn dotazy, navrhl pedseda vboru usnesen, kterm vbor pro evropsk zle-

6 Zpis zjednn vboru pro evropsk zleitosti Poslaneck snmovny . 37 (2012).

7 Usnesen vboru pro evropsk zleitosti Poslaneck snmovny . 258 (2012), hlasovn 14-0-0.
8 Zpis zjednn vboru pro evropsk zleitosti Poslaneck snmovny . 22 (2011).

160
itosti schvaluje nvrh na jmenovn prof. Malenovskho kandidtem na funkci soudce
Soudnho dvora EU. Tento nvrh byl veejnm hlasovnm jednomysln pijat avbor
tak doporuil tohoto kandidta ke schvlen vldou R, kemu tak nsledn dolo.9
Vrtme-li se zpt kve popsanmu ppadu nominace kandidta na funkci soudce
Tribunlu, vnvaznosti na pijet usnesen vboru pro evropsk zleitosti byl nvrh na
schvlen nominace vybran kandidtky zasln ministerstvem spravedlnosti vld R
kpijet konenho rozhodnut. Soust tohoto nvrhu bylo tak protichdn stanovis-
ko vboru pro evropsk zleitosti pijat na zklad 109c jednacho du. Vlda R
nominaci projednala na svm zasedn 9. ledna 2013, avak, pro nkoho mon pekva-
piv, nvrh na nominovn stvajc soudkyn Tribunlu prof. Peliknov neschvlila.
Jak bylo uvedeno ve, pro tento ppad stanov l. 8 odst. 3 usnesen vldy, e pokud
vlda nvrh kandidta vybranho odbornou komis neschvl, vbrov zen se opaku-
je. Skutenost vak byla jin. Ministerstvo spravedlnosti vreakci na rozhodnut vldy
pedloilo nov nvrh, ve kterm doporuilo upustit od vyhlen novho vbrovho
zen aschvlit nominaci nhradnho kandidta dr. Mlsny. Tento krok odvodnilo mi-
nisterstvo asovou tsn apotebou urychlen notifikace nominovanho kandidta Gene-
rlnmu sekretaritu Rady, stejn jako odkazem na vsledek projednn kandidatury ve
vboru pro evropsk zleitosti Poslaneck snmovny. Ktomuto je ovem nutno dodat,
e mandt dosavadn soudkyn prof. Peliknov sice ml skonit 31. srpna 2013, avak
podle l. 5 statutu Soudnho dvora EU10 ... zastv kad soudce svou funkci, dokud se
j neujme jeho nstupce. Prof. Peliknov by tak mohla vTribunlu prozatmn psobit
ipo uplynut svho mandtu, ato a do doby, ne by zdnho vbrovho zen vzeel
jej nstupce aujal se tto funkce. Krom toho odporoval tento postup ve popsanm
vldnm pravidlm pro vbr kandidta na funkci soudce Soudnho dvora EU, podle
nich mlo bt vyhleno nov vbrov zen. Postaven prvnho nhradnka ml mt
podle internho usnesen vldy dr. Mlsna pouze pro ppad, e by se prof. Peliknov
do okamiku jejho schvlen vldou znjakho dvodu kandidatury vzdala, ppadn
by pestala splovat poadavky uveden vl. 3 usnesen vldy.11 dn ztchto sku-
tenost ovem nenastala. Pesto byl zmnn nvrh vldou R dne 27. nora 2013
schvlen12 akandidtem na funkci soudce Tribunlu za eskou republiku se tak stal
dr. Mlsna.
Co se te schvalovac procedury vorgnech EU, navren soudci jsou jmenovni
do funkce na zklad spolen dohody vld lenskch stt.13 Jet pedtm se vak
podle l. 255 SFEU kvhodnosti kandidta na tuto funkci mus vyjdit speciln vbor
sloen ze sedmi osob vybranch zbvalch len Soudnho dvora aTribunlu, len
nejvych vnitrosttnch soud aobecn uznvanch prvnk. Jednu znich pak navr-
huje Evropsk parlament. Sloen vboru mus bt vyven jak po strnce geografick,
tak po strnce rznorodho zastoupen odlinch prvnch systm lenskch stt. C-
lem l. 255 SFEU bylo zvit tlak na kvalitn vbr kandidt ze strany lenskch stt

9 Usnesen vboru pro evropsk zleitosti Poslaneck snmovny . 155 (2012), hlasovn 6-0-0.
10 Protokol . 3 ke Smlouv ofungovn Evropsk unie.
11 Usnesen vldy esk republiky . 525/2011, l. 6 odst. 8.
12 Usnesen vldy esk republiky . 150/2013.
13 Viz l. 253 a254 Smlouvy ofungovn Evropsk unie.

161
aeliminovat politick vlivy, kter cel proces provzej.14 Vbor by ml bt jakousi po-
jistkou, e soudci budou vjednotlivch lenskch sttech vybrni peliv avsouladu
se vemi procedurlnmi pravidly ae jejich kandidti opravdu budou splovat vechny
nezbytn pedpoklady pro vkon tto funkce.
Konkrtn sloen vboru stanov rozhodnut Rady 6177/10 z24. nora 2010 pijat
na zklad l. 255 SFEU.15 Rozhodnut Rady 6176/10 ztho dne pak upravuje pravidla
pro jeho fungovn. Tento dokument je vak pomrn strun aojeho fungovn vpraxi
toho tud vme velmi mlo. Jednn vboru jsou toti neveejn. Zpravidel vyplv,
e jakmile vlda lenskho sttu navrhne svho kandidta, Generln sekretarit Rady
postoup nominaci pedsedovi vboru, kter si me od lenskho sttu vydat poskyt-
nut dodatench informac. Vppad, e je navren kandidt, kter neobhajuje svj
mandt, uspod vbor neveejn slyen, vrmci nho dostane kandidt prostor se
vboru pedstavit. Vbor pak kandidtovi pokld otzky, na zklad kterch ovuje,
zda spluje poadavky pro vkon tto funkce. Vnvaznosti na toto slyen pak vbor
zaujme knavrenmu kandidtovi stanovisko, kter rozele vem vldm lenskch
stt (vhradn jim).16 Ve stanovisku vbor uvede veker dvody, kter ho vedly kv-
slednmu rozhodnut. Vldy lenskch stt pak mohou, ale nemus toto stanovisko
zohlednit pi svm rozhodovn.
Vzhledem ktomu, e stanovisko vboru je neveejn, meme pouze spekulovat
otom, co je hlavnm pedmtem pozornosti vboru ajak jsou jeho kritria pro vbr
soudce Soudnho dvora EU. Urit vodtka lze vak vysledovat zjeho zprv odosavad-
n innosti, kter byly publikovny zatkem roku 201117 azatkem roku letonho18
i znkterch veejnch vyjden jeho len.19 Ob zprvy uvd vet zkladnch
kritri, ke kterm vbor bhem uplynulch t let pihlel. Pat sem zejmna odbor-
nost kandidta, profesn zkuenosti, schopnost vykonvat funkci soudce, zruky ne-
zvislosti anestrannosti kandidta ajazykov schopnosti vetn schopnosti pracovat
vmezinrodnm prosted. Zhlediska nominace dr. Mlsny je vzhledem kjeho relativn
nzkmu vku pro ns zajmav zejmna kritrium profesnch zkuenost. Vbor ve sv
prvn zprv toti uvd, e vppad nominac na funkci soudce Tribunlu se vyaduje
odborn praxe vdlce minimln 12 a 15 let, co je jet vce, ne poaduj vldn

14 SYLLOV J. PTROV L. PALDUSOV H. a kol.: Lisabonsk smlouva. Koment. Praha:

C.H.Beck, 2010.
15 Vbor byl jmenovn na dobu 4 let ve sloen: Jean-Marc Sauv (pedseda), Peter Jann, Lord Mance, Tor-
ben Melchior, Pter Paczolay, Ana Palacio Vallelersundi aVirpi Tiili.
16 Na dost pedsednictv me rovn pedseda vboru toto stanovisko prezentovat zstupcm vld len-
skch stt na jejich setkn vrmci Rady. Doposud vak ktomuto postupu nedolo.
17 Activity Report of the Panel Provided for by Article 255 of the Treaty on the Functioning of the European
Union (6509/11) [online]. 2011 [cit. 6.9.2013]. Dostupn z: http://register.consilium.europa.eu/pdf/en/11
/st06/st06509.en11.pdf.
18 Activity Report of the Panel Provided for by Article 255 of the Treaty on the Functioning of the European
Union (5091/13) [online]. 2011 [cit. 6.9.2013]. Dostupn z: http://register.consilium.europa.eu/pdf/en/13
/st05/st05091.en13.pdf.
19 MANCE, L.: The Nomination of Judges to the Court of Justice of the European Union and the Europe-
an Court of Human Rights. Network of the Presidents of the Supreme Judicial Courts of the European
Union [online]. 2013 [cit. 6.9.2013]. Dostupn z: http://www.network-presidents.eu/news/newsletter
-march-2013. Seznam nkterch dalch publikac len vboru je soust plohy ke druh zprv ojeho
innosti.

162
pravidla pro vbr kandidta (tj. 10 let).20 Na tomto poadavku vbor trv, ledae by
kandidt, kter poadovanou dlku odborn praxe nespluje, vbor pesvdil svmi
mimodnmi odbornmi znalostmi. Co se te jazykovch schopnost, vyaduje se
vborn znalost francouztiny, kter je pracovnm jazykem Tribunlu.
Mon prv ztchto dvod bylo knominaci dr. Mlsny nakonec vydno stanovisko
negativn. Vbor tak doporuil vldm lenskch stt jeho kandidaturu zamtnout.
Vboru vak mohla vadit tak pomrn nestandardn procedura, na zklad kter byl
vldou R nominovn, i jeho plin politick angam. Na riziko neschvlen tohoto
kandidta vborem upozorovalo tak ministerstvo spravedlnosti ve sv pedkldac
zprv tkajc se jeho nominace, kde zdraznilo, e sohledem na praxi vboru21 nelze
vylouit monost, e nebude vydno kladn stanovisko. Uritm signlem ktomuto
vsledku mohl bt tak dopis pedsedy Tribunlu Marca Jaegera adresovan vldm
lenskch stt, ve kterm dal lensk stty oto, aby sv zstupce vTribunlu m-
nily jen vjimen, protoe kad stdn na mst soudce mimo jin pin prtahy
vrozhodovac innosti soudu.22
Co se te dalho vvoje, vlda R mla vtto fzi dv monosti. Bu mohla
inadle prosazovat dr. Mlsnu jako svho kandidta apesvdit ojeho kvalitch vl-
dy ostatnch lenskch stt, kter by jeho kandidaturu ipes nesouhlasn stanovisko
vboru podle l. 255 SFEU mohly schvlit,23 nebo mohla prostednictvm ministerstva
spravedlnosti vypsat nov vbrov zen anominovat kandidta jinho. Cel ve
popsan procedura by se tak vtomto ppad musela opakovat. Otzkou vak zstvalo,
zda by vbec bylo mon nov vbrov zen uskutenit vzhledem krozhoen n-
kterch len komise znerespektovn internch procedurlnch pravidel pro nominaci
soudc Soudnho dvora EU vldou (pedsedov stavnho soudu, Nejvyho soudu
aNejvyho sprvnho soudu dokonce napsali vld dopis, ve kterm dali ovysvt-
len jejho postupu).
Vlda R tak nakonec vykala na rozhodnut Konference zstupc vld lenskch
stt, kter se na jmenovn navrenho kandidta podle oekvn rovn neshodla.
Na mst tedy bylo nominovat kandidta novho. Vzhledem ktomu, e se vuplynulm
ase zcela zmnilo personln apotamo ipolitick sloen vldy R,24 vypodalo se
ministerstvo spravedlnosti stmto problmem pekvapiv velmi jednodue. Sodkazem
na dve vydan rozhodnut vbrov komise toti optovn pedloilo vld R nvrh
na schvlen pvodn navren kandidtky prof. Peliknov. Nov vlda navzdory p-
vodnmu negativnmu stanovisku tento nvrh svm usnesenm ze dne 24. ervence 2013
schvlila.25 Vzhledem kdlouholetmu psoben prof. Peliknov ve funkci soudkyn
Tribunlu probhl nsledn schvalovac proces na rovni EU bez jakchkoli probl-
m aprof. Peliknov tak nakonec bude eskou republiku vTribunlu reprezentovat
ivdalm funknm obdob.
20 Vppad nominac na funkci soudce Soudnho dvora poaduje vbor odbornou praxi vdlce minimln
20 let.
21 Klednu 2013 vbor posoudil celkem 43 nominac, znich 5 skonilo vydnm negativnho stanoviska.
22 BROLK, T.: Konec soudce Mlsny: Evropa nechce, koho j nabzme, aco te stm. Respekt, 2013, . 21,
s.21.
23 Dosud se vak nco takovho jet dnmu lenskmu sttu nepodailo.
24 Vervenci 2013 vystdala Neasovu vldu vlda Jiho Rusnoka.
25 Usnesen vldy esk republiky . 554/2013.

163
 IV. ZVR

Na zklad posouzen relevantnch vnitrosttnch iunijnch vkladovch

hledisek, vetn ustlen praxe Poslaneck snmovny, lze konstatovat nsledujc zv-
ry kposuzovanm aspektm obou euronovel jednacho du.
Usnesen vboru, ukterho nastala prvn fikce, e se povauje za vyjden Sn-
movny ( 109a odst. 4 jednacho du), pedstavuje ukonenou fzi vnitrosttnho
iunijnho zkonodrnho procesu aneme bt pozdji Snmovnou ani vborem revo-
kovno i zmnno. Toto usnesen mus vlda zohlednit.
Uprojednvn personlnch nominac podle 109c jednacho du nem vlda
povinnost zohlednit usnesen vboru, resp. Snmovny jako celku. Lze vak konstato-
vat, e vlda nesm onominaci definitivn rozhodnout, dokud nebylo jej projednvn
Snmovnou definitivn ukoneno.

THE EU AMENDMENTS TO THE RULES OF PROCEDURE OF THE CHAMBER

OF DEPUTIES AND TWO ISSUES FOR INTERPRETATION (THE NOTION
OF AREPRESENTATION OF THE CHAMBER OF DEPUTIES
AND THE QUESTION OF DELIBERATION OF EU STAFF NOMINATIONS)

Summary

The first part of the article deals with the theoretical question of whether the Constitution of
the Czech Republic and the Rules of Procedure of the Chamber of Deputies allow the plenary of the Chamber
of Deputies to revoke aresolution of the Committee for European Affairs which had been adopted in relation
to proposed EU legislation (where the Rules of Procedure provide for the existence of alegal fiction that such
acommittee resolution is, under certain circumstances, considered to be arepresentation of the Chamber
of Deputies as awhole). This is particularly important in relation to the yellow and orange flag procedures
in EU law in relation to alleged breaches of the principle of subsidiarity.The second part of the article deals
with the powers of the Chamber of Deputies to deliberate staff nominations to European Union bodies.
The theoretical part is devoted to the interpretation of the relevant provisions of the Rules of Procedure of
the Chamber of Deputies and problematic issues. Following this, the article describes the application of these
provisions using the example of the deliberation of the nomination of the candidate for General Court judge
by the Committee for European Affairs, which took place in November 2012. The article further describes the
procedure preceding the discussion in the Chamber of Deputies and the procedure which follows, including
the response of the European Union and future prospects.

Key words: Constitution, Rules of Procedure, Subsidiarity, Staff nominations, European Union, Constitutional
Court, art. 255 TFEU

Klov slova: stava, jednac d, subsidiarita, personln nominace, Evropsk unie, stavn soud, l. 255
SFEU

164
2013 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 165172

APLIKACE VYBRANCH PROCEDUR

PRIMRNHO PRVA VPRAXI
POSLANECK SNMOVNY
DANIELA MAZANCOV DUPLKOV*

I. APLIKACE SNMOVN PROCEDURY PRO ZJEDNODUEN

POSTUP PIJMAN ZMN PRIMRNHO PRVA EU

Smlouva o Evropsk unii ve znn Lisabonsk smlouvy, je vstoupila

vplatnost dne 1. prosince 2009, obsahuje pravu nkolika monost revize primrnho
prva EU. Zkladnm zpsobem je pedevm dn postup revize primrnho prva,
jen je upraven vl. 48 odst. 2 odst. 5 SEU. Ztitulu zjednoduen azrychlen revize
primrnho prva upravuje Lisabonsk smlouva tak jako jednu zalternativ zjednodue-
n pijmn zmn sti tet Smlouvy ofungovn Evropsk unie ve znn Lisabonsk
smlouvy podle l. 48 odst. 6 SEU.
Clem tto sti nen teoreticky pojednvat omonostech revize primrnho prva,
ale zabvat se aplikac tohoto ustanoven vpraxi Poslaneck snmovny. Vsouvislosti
sevstupem Lisabonsk smlouvy vplatnost dolo kpomrn rozshl novelizaci jejho
jednacho du, ato zejmna sdrazem na projednvn evropskch zleitost. Pro
demonstraci snmovnch procedur pi pouit zjednoduenho postupu pro pijmn
zmn poslou nvrh, jeho zmrem byla novelizace l. 136 SFEU. Impulsem ktto
zmn byla snaha ozajitn finann stability lenskch stt EU, kter jsou zrove
soust eurozny azaveden tzv. Evropskho stabilizanho mechanismu.

1. PROCES PROJEDNVN NVRHU NA EVROPSK ROVNI

Monost revize smluvnho rmce EU byla poprv zmnna vzvrech Ev-

ropsk rady,1 je se konala ve dnech 28. a29. jna 2010. Na tomto zasedn se astnci
shodli na poteb zaveden stlho krizovho mechanismu, jeho clem bude zajitn
finann stability eurozny jako celku. Soust zvr bylo tak poven pedsedy Ev-
ropsk rady kzahjen konzultac ohledn pravy Smlouvy sjednotlivmi leny Evrop-
sk rady. Tato problematika byla dle diskutovna na nsledujcm zasedn Evropsk

* Autorka pracuje vParlamentnm institutu.

1 Zvry Evropsk rady, 28. a29 jna 2010. pln znn zvr je dostupn on-line zde: http://register
.consilium.europa.eu/pdf/cs/10/st00/st00025-re01.cs10.pdf [cit. 24.5.2013].

165
rady,2 konanm ve dnech 16. a17. prosince 2010, na kterm se lensk stty definitivn
shodly na poteb pozmnn SFEU, ato prostednictvm tzv. zjednoduenho postupu
pro pijmn zmn dle l. 48 odst. 6 SEU. Soust zvr je tak nstin asovho har-
monogramu, podle nho by nsledujc konzultace akonkrtn kroky mly probhat.
Podle tohoto harmonogramu mlo do konce roku 2012 dojt kdokonen vnitrosttnch
schvalovacch postup navazujcch na uveden rozhodnut Evropsk rady tak, aby roz-
hodnut mohlo vstoupit vplatnost dne 1. ledna 2013.

2. VYSLOVEN PEDCHOZHO SOUHLASU SNMOVNY

Jednac d Poslaneck snmovny upravuje dv fze kontroly vldy pi

realizaci zjednoduenho postupu revize primrnho prva dle l. 48 odst. 6 SEU.
Vprvnm ppad se jedn ouskuteovn tzv. kontroly ex ante, tj. prostednictvm
vysloven pedchozho souhlasu Snmovny podle 109ipsm. b) jednacho du. Bez
vysloven tohoto souhlasu Snmovnou nelze za eskou republiku vyslovit pi hlasovn
vEvropsk rad souhlas pi rozhodovan podle l. 48 odst. 6 SEU. Udlen pedchozho
souhlasu m zejmna vnitrosttn inky, na evropsk rovni se projev a zprostedko-
van. Prbh projednvn tkajc se vysloven pedchozho souhlasu je upraven 109j
a 109k jednacho du.
Podle tchto ustanoven je vlda esk republiky povinna pedloit nvrh na vy-
sloven pedchozho souhlasu Snmovny bez zbytenho odkladu, m umon jeho
vasn projednn, piem tak uin nejpozdji vden oznmen nvrhu rozhodnut
orgnu Evropsk unie nrodnm parlamentm, ato podle stanovenho postupu. Vlda
nvrh pedlo spolu se souasnm znnm dotench ustanoven, svyznaenm navr-
hovanch zmn adoplnn. Dle je vlda povinna pedloit svoje stanovisko knvrhu
rozhodnut orgnu Evropsk unie ake zmnm, kter takov nvrh obsahuje. Nvrh
na vysloven pedchozho souhlasu ktomuto konkrtnmu nvrhu vlda pedloila dne
22. nora 2011 pedsedkyni Poslaneck snmovny (Vldn nvrh, kterm se pedkld
Parlamentu esk republiky kvysloven pedchozho souhlasu podle 109i psm. b)
zkona . 90/1995 Sb., ojednacm du Poslaneck snmovny, ve znn pozdjch
pedpis, a 119k psm. b) zkona . 107/1999 Sb., ojednacm du Sentu, ve zn-
n pozdjch pedpis, nvrh Rozhodnut Evropsk rady, kterm se mn lnek 136
Smlouvy ofungovn Evropsk unie, pokud jde omechanismus stability pro lensk
stty, jejich mnou je euro, snmovn tisk . 265-E),3 kter jej neprodlen doruila
vem poslancm apikzala vboru pro evropsk zleitosti nvrh projednat.
Vbor pro evropsk zleitosti nvrh vldy projednal apijal usnesen, vnm do-
poruil, aby Snmovna vyslovila pedchoz souhlas snvrhem Rozhodnut Evropsk
rady, kterm se mn lnek 136 Smlouvy ofungovn Evropsk unie, pokud jde ome-
chanismus stability pro lensk stty, jejich mnou je euro. Soust rozhodnut je
doplujc usnesen ukldajc vld, aby vppad nutnosti jednat opozmovacm
2 Zvry Evropsk rady, 16. a17. prosince 2010. pln znn zvr je dostupn on-line zde: http://register
.consilium.europa.eu/pdf/cs/10/st00/st00030.cs10.pdf [cit. 24.5.2013].
3 Poslaneck snmovna, 6. obdob, 20102013, Snmovn tisk 265-E, Nvrh Rozhodnut Evropsk rady
ozmn Sml. ofungovn EU. Pehled projednvn snmovnho tisku . 265-E je dostupn on-line zde:
http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=6&T=265 [cit. 11.6.2013].

166
nvrhu usilovala delegace esk republiky onalezen kompromisnho een, kter se
nebude podstatnm zpsobem odchylovat od pvodn navrhovanho textu rozhodnut,
bude vsouladu se zkladnmi liniemi pro zzen mechanismu obsaenmi vProhl-
en Euroskupiny ze dne 28. listopadu 2010 abude vsouladu sl. 48 odst. 6 SEU.4
Projednn nvrhu vborem ani pijet usnesen nen pro projednn nvrhu vplnu
nezbytn, jeliko jednac d v 109j odst. 5 vslovn stanovuje, e: nvrh vldy lze ve
Snmovn projednat ivppad, e vbor ve stanoven lht usnesen nepijme. Ped-
sedkyn Snmovny zaadila nvrh vldy na poad nejbli schze Snmovny, je se
konala 16. bezna 2011. Podle jednacho du se kprojednn nvrhu kon pouze jedin
rozprava, tj. neprobh nejdve rozprava obecn ansledn podrobn jako uostatnch
bod programu. Vrozprav knvrhu je mon podat pouze nvrh na zamtnut nebo
na odroen jeho projednvn. Po ukonen rozpravy se Snmovna usn, zda sped-
loenm nvrhem vyslovuje aktivn souhlas, usnesenm podle l. 39 odst. 2 stavy.
Vppad, e by Poslaneck snmovna nevyslovila snvrhem vldy souhlas, resp. by
tento nvrh zamtla, vlda by nsledn nemohla vyslovit souhlas snvrhem rozhodnut
vrmci Evropsk rady. Jedn se okoncepci vzanho mandtu.
Vppad, e Snmovna vyslov souhlas snvrhem vldy (tj. udl vld tzv. ped-
choz souhlas ped hlasovnm vEvropsk rad), je pot ji jen na rozhodnut vldy,
jestli snvrhem na zmnu Smluv na zasedn Evropsk rady bude souhlasit, i nikoliv.
Ovem vppad, e by Snmovna nevyslovila snvrhem vldy souhlas, je vlda tmto
rozhodnutm vzna aneme vyslovit pi hlasovn vEvropsk rad souhlas. Tento
nzor je zrove podpoen ve zvltn sti dvodov zprvy kesnmovnmu tisku
. 742,5,6 jen obsahuje novelu jednacho du vsouvislosti se vstupem Lisabonsk
smlouvy vplatnost, kter uvd, e ivppad, e ob komory pedchoz souhlas udl,
nen tm zaloena povinnost vldy (exekutivy) vyslovit pi hlasovn vorgnech Evrop-
sk unie snvrhy rozhodnut souhlas.
Obecn za problematick bod pravy tkajc se vysloven pedchozho souhlasu
me bt povaovno vymezen ppad, kdy je vlda povinna dat Poslaneckou sn-
movnu ovysloven pedchozho souhlasu. Vppad striktnho zkho gramatickho
vkladu 109i jednacho du, by vlda mla pedloit nvrh na vysloven pedchozho
souhlasu pouze tehdy, kdy snvrhem plnuje na jednn Evropsk rady vyslovit sou-
hlas. Vppad, e vlda m vplnu vyjdit nesouhlas na jednn Evropsk rady, tak
nemus pi pouit zkho gramatickho vkladu dat ovysloven pedchozho souhla-
su Poslaneckou snmovnu. Tento postup by se uplatnil rovn tehdy, pokud by se vlda
hodlala hlasovn vEvropsk rad zdret. Pokud vlda snvrhem nesouhlas nebo se
hlasovn zdr, nevyplv pi zkm gramatickm vkladujednacho du jej explicit-
n povinnost dat opedchoz souhlas. Tento striktn gramatick vklad, podle nho je

4 Poslaneck snmovna, usnesen vboru pro evropsk zleitosti . 75 z11. schze konan dne 24. nora
2011. Usnesen vboru pro evropsk zleitosti je dostupn on-line zde: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt
.sqw?o=6&ct=265&ct1=1 [cit. 27.5.2013].
5 Poslaneck snmovna, 6. obdob, 20102013, Snmovn tisk 742, Novela z. ojednacm du Poslaneck
snmovny. Pehled projednvn snmovnho tisku . 742 je dostupn on-line zde: http://www.psp.cz/sqw
/historie.sqw?o=5&T=742 [cit. 11.6.2013].
6 Dvodov zprva ksnmovnmu tisku . 742, Novela z. ojednacm du Poslaneck snmovny. Dvodov
zprva ktisku . 742 je dostupn on-line zde: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=742&CT1=0
[cit. 13.6.2013].

167
vlda povinna dat Poslaneckou snmovnu pouze vppad jejho aktivnho souhlasu
na jednn Evropsk rady, vak nen jedin mon. Ze zvltn sti dvodov zprvy
je mon vyst tak jin el komentovanho ustanoven, ato, e vlda obligatorn
pedkld nvrh na vysloven pedchozho souhlasu Poslaneck snmovn. Ze zvltn
sti dvodov zprvy: obecn ve vztahu ke vem nvrhm rozhodnut podle 109i
plat, e nvrh na vysloven pedchozho souhlasu by vlda mla Snmovn pedkldat
vdy nen ponechno na uven vldy, zda takov nvrh pedlo. Zuvedenho lze
usoudit, e zmrem tvrce zkona bylo, aby vlda pedkldala nvrh na vysloven
pedchozho souhlasu povinn, ato ivppad, e snvrhem rozhodnut ozmn vech
nebo sti ustanoven sti tet SFEU nesouhlas, nebo se hlasovn zdr. Vppa-
d pouit elovho vkladu existuj dv monosti. Prvn monost je, e vlda mus
nvrh ovysloven pedchozho souhlasu pedkldat Poslaneck snmovn jen tehdy,
kdy hodl vyslovit snvrhemna zasedn Evropsk rady souhlas, nebo kdy se hodl
hlasovn zdret. Druhou monost je, e vlda mus nvrh pedkldat obligatorn vdy,
ikdy nechce pro zmnu hlasovat.
Evropsk rada pijala definitivn rozhodnut opijet nvrhu na zasedn, kter se
uskutenilo ve dnech 24.26. bezna 2011,7 tzn. pouze 10 dn pot, co Snmovna
vyslovila pedchoz souhlas stmto nvrhem. Jedn se orozhodnut Evropsk rady
. 2011/199/EU ze dne 25. bezna 2011, kterm se mn lnek 136 Smlouvy ofungo-
vn Evropsk unie, pokud jde omechanismus stability pro lensk stty, jejich mnou
je euro. Jednac d Poslaneck snmovny neupravuje monost, kter nastane vppad,
e Snmovna by se nvrhem na vysloven pedchozho souhlasu vbec nezabvala,
resp. projednvn nvrhu peruila. Vtomto ppad by vlda nemohla souhlas na
jednn Evropsk rady vyslovit, atm by dolo kzablokovn projednn dotenho
nvrhu na evropsk rovni, jeliko znn l. 48 odst. 6 SEU pedpokld kpijet roz-
hodnut jednomyslnost Evropsk rady. Zuvedenho vyplv, e Poslaneck snmovna
disponuje monost zablokovat rozhodnut Evropsk rady na neomezenou dobu, pi-
em jednac d neobsahuje pravu, je by takovmu postupu mohla zamezit. Ovem
vrmci hlasovn Evropsk rady se dle l. 235 SFEU uplatuje institut tzv. konstruktiv-
n absence, tzn. zdren se hlasovn ptomnch len Evropsk rady nen pekkou
pijet jejho usnesen vyadujcho jednomyslnost. Zuvedenho lze dovodit, e zdren
se hlasovn vldy vppad absence pedchozho souhlasu Poslaneck snmovny by
tedy nemuselo mt za nsledek nemonost pijet rozhodnut na evropsk rovni, ale
sp by mlo vnitrosttn politick rozmr. Zvnitrosttnho hlediska se vak ned oe-
kvat, e by vlda nehlasovala vEvropsk rad vppad, pokud by bylo zablokovn
vci vPoslaneck snmovn pznakem odporu Snmovny proti rozhodnut Evropsk
rady. Vtomto ppad by vlda mohla elit vyvozen odpovdnosti vi Snmovn.
Vlda by se pravdpodobn zdrela jen vtom ppad, pokud by stmto postupem byla
Snmovna srozumna.

7 Rozhodnut . 2011/199/EU ze dne 25. bezna 2011, kterm se mn lnek 136 Smlouvy o fun-
govn Evropsk unie, pokud jde o mechanismus stability pro lensk stty, jejich mnou je
euro. Rozhodnut je dostupn on-line zde: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri
=OJ:L:2011:091:0001:01:CS:HTML [cit. 27.5.2013].

168
 3. VYSLOVEN SOUHLASU SNMOVNY SROZHODNUTM EVROPSK RADY

Jak je ji ve uvedeno, rozhodnut ozjednoduen zmn pijat podle

l. 48 odst. 6 SEU me vstoupit vplatnost a po ukonen vnitrosttnho schvalo-
vacho procesu ve vech lenskch sttech EU. Pro Poslaneckou snmovnu je tento
schvalovac proces upraven v 109l jednacho du, jen upravuje vysloven souhlasu
Snmovny srozhodnutm Evropsk rady ozmn ustanoven sti tet SFEU. Jedn
se tedy otzv. ex post kontrolu vldy pi realizaci l. 48 odst. 6 SEU, kter nsleduje po
rozhodnut Evropsk rady. Nvrh na vysloven souhlasu srozhodnutm Evropsk rady
pedloila Poslaneck snmovn vlda (konkrtn ministerstvo zahraninch vc) dne
18. kvtna 2011 (snmovn tisk . 348-E8). Dle 109l odst. 2 vta tet jednacho du se
pro projednn nvrhu vldy ve Snmovn obdobn pouij ustanoven uren kpro-
jednvn mezinrodnch smluv, jeliko se jedn oatypicky sjednanou mezinrodn
smlouvu.
Problematickm bodem tohoto ustanoven bylo stanoven hlasovac procedury, resp.
uren hlasovac vtiny potebn keschvlen pedloenho rozhodnut Evropsk rady.
Pro projednvn nvrhu ve Snmovn byly zvaovny dv varianty. Dle prvn varianty
by tento nvrh ml bt schvalovn jako pi schvalovn bnch mezinrodnch smluv
(l. 10 al. 49 stavy), tj. podle l. 39 odst. 2 stavy (kratifikaci je poteba prost
vtiny). Veprospch tto varianty svdilo iznn l. 48 odst. 6 SEU, je stanovu-
je, e rozhodnut podle druhho pododstavce nesm rozit pravomoci sven Unii
Smlouvami, co vyluuje aplikaci pravy obsaen vl. 10a odst. 1 stavy, kter
pojednv otransferu pravomoc (tj. ppad, kdy zmnou Smluv dochz kpesunu
pravomoc mezi eskou republikou aEvropskou uni), atud by vtakovm ppad
kratifikaci byla nezbytn tptinov vtina vech poslanc podle l. 39 odst. 4 stavy.
Zprimrnho prva tedy vyplv, e pokud jsou zmny uskuteovny zjednoduenm
postupem podle l. 48 odst. 6 SEU, nemlo by se zhlediska interpretace primrnho
prva jednat ozmny roziujc pravomoci EU. Pedkladatel ve sv pedkldac zprv
pro Parlament9 uvd: Rozhodnutm nedochz krozen pravomoc (resp. psob-
nosti) sven Unii zakldacmi smlouvami EU. Vlda nicmn vtomto specifickm
ppad shledv potebu hledat ir politick konsensus, aproto se domnv, e ob
komory Parlamentu by mly rozhodovat osouhlasu ke schvlen rozhodnut preziden-
tem tzv. kvalifikovanou vtinou Ztohoto dvodu byl pedmtn nvrh rozhodnut
schvalovn Snmovnou na zklad druh varianty, tzn. tptinovou vtinou vech
poslanc. Pravdpodobn se jedn ojeden zdvod, pro byl tento nvrh ve Snmovn
projednvn dle ne rok. Rozhodnut Evropsk rady bylo Snmovnou schvleno a
5. ervna 2012, co bylo vak jet vsouladu sharmonogramem Evropsk rady, kter
byl obsaen vjejm rozhodnut.

8 Poslaneck snmovna, 6. obdob, 20102013, Snmovn tisk 348-E, Rozhodnut Evropsk rady zmna
l. 136 Sml. ofungovn EU. Pehled projednvn snmovnho tisku . 348-E je dostupn on-line zde:
http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=6&t=348 [cit. 11.6.2013].
9 Pedkldac zprva pro Parlament je dostupn on-line zde: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw
?o=6&ct=348&ct1=0 [cit. 27.5.2013].

169
 II. APLIKACE SNMOVN PROCEDURY PEDBNHO
SOUHLASU VPPAD l. 352 SFEU

Doloka flexibility tedy l. 352 SFEU pedstavuje veobecn zmocnn,

je se pouije vppad, kdy se EU nedostv ve Smlouvch nezbytnch pravomoc
kdosaen nkterho zcl stanovench smluvnm rmcem. Ppadnou aplikaci tto
pravy SFEU podmiuje splnnm rznch podmnek aomezen, mezi kter se ad
tak napklad povinnost Komise upozornit vnitrosttn parlamenty na vechny nvrhy,
jejich prvnm zkladem bude l. 352 SFEU.
Pijet nvrhu prvnho aktu, jen je zaloen na doloce flexibility, Radou je vesk
republice podmnno vyslovenm pedchozho souhlasu Parlamentem. Prostednictvm
aplikace tohoto institutu dochz kefektivn parlamentn kontrole nad vldnmi akti-
vitami, na zklad kter mus vlda ped jednnm Rady, na jejm zasedn m dojt
kpijet danho nvrhu, pedloit nvrh na vysloven pedchozho souhlasu Parlamentu
( 109i psm. f) jednacho du).
Od vstupu Lisabonsk smlouvy vplatnost vydala Komise osm nvrh legislativnch
akt, jejich jedinm prvnm zkladem je l. 352 SFEU. Ztoho vyplv, e iPo-
slaneck snmovna by se mla zabvat stejnm potem vldnch dost ovysloven
pedchozho souhlasu. To, vak neodpovd skutenosti. Souasnou praxi vyslovovn
tohoto souhlasu je mon rozdlit do t skupin, kter vrmci dosavadn praxe vyvstaly.
Prvn skupinu pedstavuj nvrhy, kdy vbor pro evropsk zleitosti aplnum nvrh
vldy na vysloven pedchozho souhlasu projedn adosti vyhov. Tento postup stan-
dardn probhl prozatm upti dokument.10 Pokud se tk projednvn tchto nvrh
vrmci vboru pro evropsk zleitosti, lze konstatovat, e tyto nvrhy se nachzely
pouze vokrajovm zjmu len vboru ajejich projednn nevzbudilo zvltn zjem.
Knkterm dokumentm nebyla vedena dn rozprava, nebo jen velmi omezen. Bylo
tomu tak proto, e ve vtin ppad se vcn jednalo otechnick zleitosti. Nejvt-
zjem vzbudil nvrh nazen tkajc se zaveden programu Evropa pro obany.
Vrmci jednn plna nebyla kdnmu ztchto dokument vedena diskuse avl-
d byl vysloven pedchoz souhlas bez jakhokoliv bliho nebo hlubho projednn
monch dopad nebo dsledk pedmtnch dokument. Pokud se tk konkrtn
hlasovn vplnu, pouze ve dvou ppadech hlasoval jeden zposlanc proti vysloven
tohoto souhlasu (vppad snmovnho tisku . 705 a. 828), zatmco zbvajc ptom-
n poslanci hlasovali pro (nikdo se hlasovn nezdrel). Zuvedenho je zejm, e zjem

10 Jedn se otyto dokumenty:

nvrh NAZEN RADY, kterm se mn nazen (EHS, Euratom) . 354/83 ooteven historickch
archiv Evropskho hospodskho spoleenstv aEvropskho spoleenstv pro atomovou energii ve-
ejnosti, KOM/2012/0456, snmovn tisk . 901-E;
nvrh NAZEN RADY, kterm se roziuje pouitelnost nazen Rady (EU) . /2012 oprogramu
vmny, pomoci aodbornho vzdlvn za elem ochrany eura proti padln (program Pericles
2020) na nezastnn lensk stty, KOM/2011/0910, snmovn tisk . 828-E;
nvrh NAZEN RADY, kterm se na obdob 20142020 zavd program Evropa pro obany,
KOM/2011/0884, snmovn tisk . 705-E;
nvrh ROZHODNUT RADY, kterm se stanovuje vcelet rmec pro Agenturu Evropsk unie pro
zkladn prva na obdob 20132017, KOM/2011/0880, snmovn tisk . 726-E;
nvrh NAZEN RADY o elektronickm zveejovn ednho vstnku Evropsk unie,
KOM/2011/0162, snmovn tisk . 385-E.

170
poslanc vykonvat kontrolu vldy prostednictvm institutu pedchozho souhlasu je
mal, resp. vpraxi zatm tm nen tato kontrola ani provdna.
Druhou skupinu pedstavuj nvrhy, kdy vlda dlouhodob nepodala ovyslove-
n pedchozho souhlasu, piem ktto skutenosti dojt pravdpodobn mlo. Tato
situace nastala v rmci projednvn dvou dokument, a to nvrhu nazen Rady,
kterm se zavd systm finann pomoci lenskm sttm, jejich mnou nen euro
(KOM/2012/0336) anvrhu nazen Rady ostatutu evropsk nadace (KOM/2012/035).
Jedn se onvrhy, kter byly Komis vydny 8. nora 2012, resp. 22. ervna 2012,
tzn. uobou dokument se jedn odobu minimln jednoho roku,11 piem dle 109j
jednacho du je vlda povinna pedloit nvrh na vysloven pedchozho souhlasu
Snmovny bez zbytenho odkladu tak, aby umonila jeho vasn projednn ve Sn-
movn; nejpozdji tak uin vden oznmen nvrhu rozhodnut orgnu Evropsk unie
parlamentm lenskch stt postupem pedepsanm prvem Evropsk unie. Je zej-
m, e takto formulovan poadavek je prakticky nerealizovateln, jeliko ve vtin
ppad se jedn onvrhy legislativnch akt pochzejcch od Komise, kter podle
Protokolu oloze vnitrosttnch parlament postupuje Komise pmo parlamentm
lenskch stt, ato ve stejn asov okamik jako Evropskmu parlamentu aRad,
piem vlda je obdr teprve po jejich postoupen Rad. Krom toho je nezbytn, aby
vlda zaujala knvrhu sv stanovisko, kter je nedlnou soust nvrhu na vysloven
pedchozho souhlasu dle 109j odst. 2 jednacho du. Nicmn vtomto ppad je
nezbytn zdraznit, e jednac d operuje tak stermnem bez zbytenho odkladu,
piem skuten stoj za uven, zda doba jednoho roku me bt povaovna za
naplujc vznam tohoto slovnho spojen.
Na druhou stranu je tak nezbytn zmnit, e nvrhy, jejich prvnm zkladem je
l. 352 SFEU, mohou vrmci projednvn vevropskch orgnech jet doznat zmn
apraktitj se me jevit vykat spedloenm dosti opedchoz souhlas. Je tedy
mon konstatovat, e pi aplikaci tto pravy dochz krozporu mezi tm, co je mon
povaovat za praktick, atm, co stanovuje jednac d. Sohledem na toto konstatovn
je nutn vyvarovat se situace, kdy by otzka praktinosti mla slouit jako zminka
knepedloen dosti ovysloven pedchozho souhlasu zjinho dvodu.
Tet skupinu pedstavuj nvrhy, kdy dolo knepedloen dosti ovysloven ped-
chozho souhlasu vldou, ikdy se jednalo onvrh, jeho jedinm prvnm zkladem
byl l. 352 SFEU. Konkrtn se jedn onvrh nazen Rady ovkonu prva na ko-
lektivn akci vrmci svobody usazovn avolnho pohybu slueb (KOM/2012/0130).
Vtomto ppad vlda jednala vezjevnm rozporu se zkonnou pravou obsaenou
vjednacm du, kter vld neposkytuje monost vbru, zda nvrhpedlo Poslanec-
k snmovn i nikoliv. Idvodov zprva knvrhu novely jednacho du vsouvislosti
se vstupem Lisabonsk smlouvy vplatnost (snmovn tisk . 742) ve sv zvltn sti
uvd, e obecn ve vztahu ke vem nvrhm rozhodnut podle 109i plat, e nvrh
na vysloven pedchozho souhlasu by vlda mla Snmovn pedkldat vdy nen
ponechno na uven vldy, zda takov nvrh pedlo.12 Tato skutenost nezstala
bez povimnut ani vrmci projednvn pedmtnho nvrhu nazen vborem pro
11 Aktuln ke dni 13. ervna 2013.
12 Viz poznmka . 6.

171
evropsk zleitosti, jen ve svm usnesen zdraznil, e nvrhu nelze bez pedchozho
souhlasu Poslaneck snmovny podle 109i jednacho du za eskou republiku vy-
slovit pi hlasovn vRad souhlas.13 Vrmci tto skutenosti se naskt tak otzka
monosti blokovn projednvn nvrhu na evropsk rovni vldou, ikdy konkrtn
se ji nejedn opedmtn nvrh, jeliko ten byl Komis staen, ale zobecnho pohledu
lze uvst, e vlda by nepedloenm dosti ovysloven pedchozho souhlasu mohla
blokovat jeho schvlen na evropsk rovni aargumentovat nutnost obdren ped-
chozho souhlasu od Parlamentu, co je mon povaovat svm zpsobem za obdobu
parlamentn vhrady (l. 109b odst. 3 jednacho du).
Rozlien mezi druhm atetm bodem spov vsouasn dob ve skutenosti, e
udokument obsaench ve druhm bod lze jet oekvat pedloen dosti vldy
ovysloven pedchozho souhlasu, zatmco udokumentu obsaenho vbod tetm
kpedloen dosti ze strany vldy vbec nedolo, ikdy asov prostor ktomu ne-
sporn byl (nvrh byl Komis zveejnn dne 23. bezna 2012 avborem pro evropsk
zleitosti projednn dne 11. ervence 2012). Nicmn jednac d nestanovuje pro
toto jednn dn prostedek nebo opaten, kter by clilo na zamezen obchzen tto
povinnosti vldou. Jedin mon vynucovac krok je zaloen naodpovdnostnm
vztahu vldy vi Poslaneck snmovn podle l. 68 odst. 1 stavy.

THE APPLICATION OF SELECTED PROCEDURES IN THE PRACTISE

OF THE HOUSE OF DEPUTIES

Summary

This article describes the simplified revision procedure (Article 48 paragraph (6) TEU) and
its application by the Chamber of Deputies. For abetter understanding of this process, the article applies this
procedure to the amendment of Article 136 of the TFEU regarding the European Stability Mechanism. The
second part of this article deals with the flexibility clause (Article 352 TFEU) and deliberation of drafts based
on this legal regulation. The Chamber of Deputies is involved in the both of these processes, as it needs to
express prior consent. Without the consent of the Chamber, the Czech Republic may not vote on adecision
in the European Council when deciding on the amendment of the provisions pursuant to Article 48 paragraph
(6) of the TFEU and in the Council when deciding on appropriate measures to attain the objectives laid down
in the founding treaties of the European Union pursuant to Article 352 of the TFEU.

Key words: national parliaments, European Union, simplified revision procedure, flexibility clause, prior
consent, Rules of Procedure of the Chamber of Deputies, Committee for European Affairs

Klov slova: vnitrosttn parlamenty, Evropsk unie, zjednoduen postup pro pijmn zmn, doloka
flexibility, pedchoz souhlas, jednac d Poslaneck snmovny, vbor pro evropsk zleitosti

13 Poslaneck snmovna, usnesen vboru pro evropsk zleitosti . 234 z32. schze konan dne 11. er-
vence 2012. Usnesen vboru pro evropsk zleitosti je dostupn on-line zde: http://www.psp.cz/sqw/text
/text2.sqw?idd=122840 [cit.11.6.2013].

172
 II. INTEGRAN USTANOVEN
VSTAVNCH SYSTMECH
VYBRANCH EVROPSKCH ZEM
2013 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 175200

SPOLKOV REPUBLIKA NMECKO

VPROCESU EVROPSK INTEGRACE
VRA JIRSKOV

Spolkov republika Nmecko patila v 50. letech k zakldajcm le-

nm vech t prvotnch forem evropsk integrace. Prvnm realizovanm krokem se
stala Smlouva oEvropskm spoleenstv uhl aoceli (ESUO-Montnn unie) ze dne
18. dubna 1951 uzaven vPai mezi SRN, Franci, Itli azemmi Beneluxu na
padest let.1 Podnt kjejmu uzaven pochzel pedevm od tehdejho francouzsk-
ho ministra zahraninch vc R. Schumana, podporovanho francouzskm politikem
aekonomem J. Monnetem. Sohlasem se setkal tento pln ale iudalch evropskch
politik, jako byl K. Adenauer vNmecku2 nebo italsk ministersk pedseda A. de
Gasperi. VPreambuli smluvn strany mimo jin prohlaovaly jako politick cl sv
odhodln nahradit stalet soupeen sjednocenm svch zkladnch zjm, vybudovat
zzenm hospodskho spoleenstv zklady irho ahlubho spoleenstv mezi n-
rody, je dlouho dlily krvav konflikty apoloit zklady instituc zpsobilch dit jejich
osud, napt spolen.
Spolkov republika se vt dob nachzela ve zvltnm mezinrodnprvnm posta-
ven. Byla sice formln konstituovna 23. kvtna 1949, kdy na slavnostnm zasedn
Parlamentn rady byl vyhlen Zkladn zkon, avak nejednalo se oakt suvernnho
sttu, nebo na jejm zem vykonvaly svrchovanou moc nadle vtzn zpadn moc-
nosti. Od dubna 1949 se dily tzv. okupanm statutem.3 Jeho ustanoven byla zmr-

1 Po uplynut tto lhty 23. ervence 2002 pevzala jej koly Evropsk spoleenstv.
2 Nmeck kancl pomoval ideu sjednocovn Evropy pedevm ivotnmi zjmy svho sttu. Od po-
vlenho spojenectv evropskch stt si tak sliboval jednak spolen postup pi odvracen hrozby ne-
bezpe ze strany Sovtskho svazu, ale iinn prostedek, jak optovn nastartovat vlkou rozvrcen
nmeck hospodstv. Srov. ktomu SCHUKRAFT, C.: Die Anfnge deutscher Europapolitik in den 50er
und 60er Jahren: Weichenstellungen unter Konrad Adenauer und Bewahrung des Status quo unter sei-
nen Nachfolgern Ludwig Eduard und Kurt Georg Kiesinger. In MILLER-BRANDECK-BOCQUET, G.
et al. Deutsche Europapolitik von Konrad Adenauer bis Bernard Schrder. Opladen: leske+budrich, 2002,
s. 17n.
3 Na zklad okupanho statutu byly Vysok spojeneck komisi vlun vyhrazeny takov kompetence,
jako jsou odzbrojen ademilitarizace, restituce areparace, zahranin vci, dozor nad zahraninm obcho-
dem adevizovm hospodstvm, stejn jako kontrola prmyslu vPor. Nmeck orgny mohly vtchto
vcech konat jen se souhlasem pedstavitel okupanch mocnost stm, e pokud by to bylo nezbytn pro
bezpenost nebo zachovn demokratick vldy vNmecku i pro plnn mezinrodnch zvazk svch
vld, mohla bt veker oprvnn nmeckm adm zcela nebo sten odata (bod 3). Srov. ble
HAJDU, V. LSKA, L. NEJDREK, A.: Nmeck otzka 19451963. Dokumenty amaterily. Praha:
NPL, 1964, s. 213.

175
nna reviz zbezna 1951,4 co vmnohm souviselo se zmnnmi mezinrodnmi
podmnkami asvahami ovytvoen Evropskho obrannho spoleenstv, na kterm se
chtlo Nmecko aktivn podlet, co vak narazilo na odpor pedevm francouzskho
parlamentu.
Ve zmnn Montnn unie si kladla za cl postupn vytvet pedpoklady, kter
zajist nejracionlnj dlbu vroby na co nejvy rovni produktivity, pi udren
nepetrit zamstnanosti aani by vhospodstv lenskch stt byly vyvolvny
zkladn dlouhodob poruchy (l. 2). Ztoho dvodu byla uvnit spolenho trhu od-
stranna cla, kontingenty, zvltn tarify asubvence na uhl aocel. Stala se ale souasn
ivhodnm prostedkem, jak postupn navrtit Spolkov republice Nmecko statut su-
vernnho sttu, kdy mezinrodn kontrola prmyslu vPor, jednostrann vyhlen
zpadnmi okupanmi mocnostmi,5 se ukzala bt trvale neudriteln amla tak bt
vlastn nahrazena kontrolou vykonvanou tmto spoleenstvm.
msk smlouvy z25. bezna 1957, ktermi byly zaloeny Evropsk hospodsk
spoleenstv (EHS) aEvropsk spoleenstv atomov energie (EUROATOM) ji po-
depisuje SRN jako nezvisl stt. Okupan reim Nmecka byl ukonen Smlouvou
ovztazch mezi temi mocnostmi aSRN vroce 1955.6 Euratom ml slouit rozvoji
avyuit atomov energie kmrovm elm. Tomuto elu mla bt podzena vm-
na vsledk bdn, spoluprce vdc izizovn vdeckch zazen kvyuit atomov
energie. Smlouva oEHS ve svm vodnm prohlen deklaruje rozhodnut zaklda-
jcch zem poloit zklady stle uho svazku evropskch nrod, stejn jako vli
zachovat aupevnit tmto spojenm svch zdroj mr asvobodu svzvou kostatnm
nrodm Evropy, kter jejich idel sdlej, aby se kjejich sil pipojily. Khlavnm
clm EHS pvodn patilo sbliovn hospodsk politiky lenskch stt (vetn
zemdlstv adopravn politiky), co ml bt pedpoklad kzajitn harmonickho roz-
voje hospodskho ivota uvnit Spoleenstv pi souasnm odstraovn pekek,
je by brnily volnmu pohybu zbo, pracovnch sil, slueb akapitlu.
Na rozdl od Montnn unie aEuratomu, kter pokrvaly sice dleit, ale peci jen
dl oblasti hospodstv (uhl, ocel, atomovou energii), mlo EHS povahu komplexn,
piem vprbhu dalch let se jeho kompetence oproti pvodnm dle roziovaly.

4 Srov. tamt, s. 286. Tzv. mal revize okupanho statutu vyhlen Vysokou spojeneckou komis vsou-
vislosti se zkoumanou otzkou pedevm stanovila, e zahranin zleitosti, vetn mezinrodnch do-
hod uzavench Nmeckem nebo jeho jmnem vyhrazen pedstavitelm okupanch mocnost budou
vykonvny tak, aby umonily Spolkov republice udrovat mezinrodn vztahy scizmi zemmi vplnm
rozsahu sluitelnm spoadavky bezpenosti, sjinmi vyhrazenmi pravomocemi azvazky okupanch
mocnost, souviscmi sNmeckem (II.).
5 Srov. ktomu nap. Memorandum osprv Por, Porn aSrska areorganizaci Nmecka, pedloen
francouzskou delegac paskmu zasedn Rady ministr zahraninch vc 25. dubna 1946. Tamt,
s. 112114.
6 Smlouva byla pipravena zprvu s ohledem na monost vytvoen Evropskho obrannho spoleen-
stv vroce 1951, uzavena byla 26. kvtna 1952, zmnna byla vsouvislosti spijetm SRN do NATO
25. jna 1954, vplnm rozsahu vstoupila vplatnost 5. kvtna 1955. Kukonen okupanho reimu nap.
STERN, K. Das Staatsrecht der Bundesrepublik Deutschland. Die geschichtlichen Grundlagen des Deu
tschen Staatsrecht. Band V. Mnchen: C. H. Beck, 2000, s. 1388n.

176
 I. HISTORICK KONTEXT STAVN REGULACE
INTEGRANCH USTANOVEN VZKLADNM ZKON

Zkladn zkon SRN vznikl za mimodnch okolnost. Iniciativa kjeho

pijet vzela od vld t zpadnch mocnost (USA, Velk Britnie aFrancie), je ji
sdlily pedsedm vld jedencti nmeckch zem prostednictvm svch vojenskch
komisa. Zrove byly tak vymezeny obsahov poadavky na novou stavn pravu
izpsob jejho pijet.7
Ikdy se mlo jednat jen oprovizorn een platn do doby znovusjednocen
Nmecka, ve skutenosti lo, co do obsahu iformy, oplnohodnotn text, srovnateln
spovlenmi stavami ostatnch zpadoevropskch stt. Kjeho vypracovn byla
povolna Parlamentn rada, jej lenov byli zvoleni vprbhu srpna 1948 zemskmi
snmy zad profesionlnch politik, prvnk ilen akademick obce. Parlamentn
rada schvlila Zkladn zkon symbolicky dne 8. kvtna 1949 upleitosti 4. vro
kapitulace Nmecka, kdy pro nj odevzdalo svj hlas 53 jejch len, zatmco 12 jich
bylo proti.8 Nsledn dali souhlas ivojent guverni. Souhlas nmeckho lidu byl
namsto pvodn zamlenho hlasovn vreferendu zajitn naplnnm poadavku
akceptace alespo dvou tetin zemskch snm. Vraznou vtinou se Zkladnm z-
konem souhlasily vechny, svjimkou snmu Bavorska.9
Zpvodnho textu Preambule Zkladnho zkona vyplvaly pro SRN vzsad dva
hlavn cle, ktermi bylo vedle znovusjednocen Nmecka: Veker nmeck lid je vy-
zvn, aby svobodnm sebeurenm dokonil jednotu asvobodu Nmecka, t pihlen
se kmylence sjednocen Evropy. stavodrce zde toti vslovn uinil prohlen,
sodvolnm se na svoji odpovdnost ped Bohem alidmi, prodchnut vl zachovat
svoji nrodn asttn jednotu aslouit jako plnoprvn len ve spojen Evrop svtov-
mu mru, kter nsledn bylo nesetnkrt pipomnno jako zvazek sttu zapojit se
aktivn do proces evropsk integrace.
Vminulosti vrznch etapch stavnho vvoje byly tyto zvazky sttu akcento-
vny srznou intenzitou, nakonec pevil doktrinrn vklad, kter pisuzoval obma
stavnm clm Spolkov republiky Nmecko vzsad stejnou vhu stm, e konec
konc a zapojenm celho Nmecka do sjednocen Evropy me dojt kjeho znovu-
sjednocen.
Prvn zuvedench cl byl naplnn pistoupenm Nmeck demokratick repub-
liky kSRN na zklad pvodnho l. 23 Zkladnho zkona pot, co byly vprbhu
roku 1990 schvleny ti smlouvy mezi SRN aNDR ovytvoen mnov, hospod-
sk asociln unie, oobnoven jednoty Nmecka (Sjednocovac smlouva) aopprav
aproveden prvnch celonmeckch voleb Spolkovho snmu.

7 Srov. tzv. Frankfurtsk dokument . 1 z1. ervence 1948.

8 Ble nap. FELDKAMP, M. F.: Der Parlamentarische Rat 19481949. Die Enstehung des Grundgesetzes.
Gttingen: Verlag Vandenoeck & Ruprecht, 1998.
9 Zposlanc bavorskho zemskho snmu 101 hlasovalo proti, 63 hlasy byly pro a9 poslanc se hlasovn
zdrelo. Nsledn ovem vtina 97 poslanc souhlasila, sodvolnm se na l. 144 Zkladnho zkona,
stm, e se uznv prvn zvaznost tohoto stavnho dokumentu ipro Bavorsko (6 hlas bylo proti tomuto
usnesen a70 poslanc se hlasovn zdrelo).

177
 Zhlediska mezinrodnho prva posvtily sjednocen Nmecka tyi vtzn moc-
nosti (Francie, Velk Britnie, USA aSSSR) ve zvltn smlouv sobma nmeckmi
stty z12. z 1990. Stalo se tak vsouladu se zbytkovou vhradou ohledn jejich prv
aodpovdnosti vi Berlnu acelmu Nmecku uinnou vsouvislosti sposkytnutm
garance suverenity obou nmeckch stt.
Pokud jde odruh zcl sttu uvedench vPreambuli Zkladnho zkona slouit
jako rovnoprvn len sjednocen Evropy svtovmu mru, jednalo se nepochybn
opromylenou reakci stavodrce na udlosti evropsk historie prvn poloviny 20. sto-
let. Hokou zkuenost bylo, e klasick nrodn stt vklov otzce zajitn mru
opakovan selhval, piem prv Nmecko mlo na tchto selhnch svj nezane-
dbateln podl.
Proto nkter lnky Zkladnho zkona opakovan akcentuj zjem na budovn
stavnho du sttu vlun vmrovch podmnkch, nap. l. 1 odst. 2,10 l. 9
odst. 211 nebo l. 26 odst. 1.12 Konkrtnm normativnm vyjdenm ideje asti SRN
vmrov, sjednocen Evrop se vak stal l. 24, kter ml usnadnit vytven mezin-
rodnch orgn, je by psobily na zem lenskch stt kobstarn spolench zlei-
tost, je vak doposud patily vlun do psobnosti nrodnch suvern.13 Vprbhu
dalch let byl l. 24 ne zcela pesn oznaovn za integran pku, nebo do 90. let
20. stolet byl zkladnm stavnm ustanovenm, je umoovalo zapojen SRN (nejen)
do evropskho integranho procesu.
Hlavn smysl stavn pravy obsaen vl. 24 spoval vtom, e: a) umonil zko-
nem Spolku penst svrchovan prva sttu na mezisttn tvary; b) dle umonil
zapojen SRN do systmu vzjemn kolektivn bezpenosti, piem zajitn mrovho
atrvalho du vEvrop amezi nrody svta ospravedluje omezen svrchovanch prv
SRN; stavnm pkazem pro pravu mezisttnch spor se souasn stalo pistoupen
kmluv oveobecnm, plnm, zvaznm mezinrodnm rozhodm zen.
Ikdy je na prvn pohled zejm, e l. 24 nepedstavuje klasickou evropskou klau-
zuli, jak jsou znm znkterch pozdjch evropskch stav (ani takovou nemohl
bt u vzhledem kdob, ve kter byl formulovn), spolu zejmna sl. 25 Zkladnho
zkona, jen se stal stavnm zkladem prniku mezinrodnho prva do prva nmec-
kho,14 vedla uveden ustanoven kdovozen koncepce oteven sttnosti vi me-
zinrodnmu spoleenstv.15 Navc uvdomn si nezbytnosti eit spolen problmy,
i dokonce problmy globln povahy, je pesahuj tsn hranice jednotlivch stt,
uinilo postupn aktuln jet intenzivnj mezinrodn spoluprci vnejrznjch ob-
lastech, tj. daleko nad rmec pvodn zdraznnho zajitn mru.

10 l. 1 odst. 2: Nmeck lid proto uznv nedotknuteln anezciziteln lidsk prva za zklad kadho
lidskho spoleenstv, mru aspravedlnosti na svt.
11 l. 9 odst. 2: Sdruen, jejich el nebo innost odporuj trestnm zkonm nebo sdruen, kter jsou
namena proti stavnmu podku nebo proti mylenkm dorozumn mezi nrody, jsou zakzna.
12 l. 26 odst. 1: Jednn, kter byla uinna abyla pijata smyslem ruit mrov souit nrod, zvlt
pipravovat veden ton vlky, jsou protistavn. Jsou trestn.
13 Srov. nap. SACHS, M. (Hrsg.): Grundgesetz. Kommentar. 6. Auflage. Mnchen: C. H. Beck, 2011, s. 941.
14 l. 25: Obecn pravidla mezinrodnho prva jsou soust spolkovho prva. Maj pednost ped zkony
azakldaj bezprostedn prva apovinnosti obyvatel zem Spolku.
15 Ble ktomu DI FABIO, U.: Das Recht der offenen Staaten. Grundlinien einer Staats- und Rechtstheorie.
Tbingen: Mohr Siebeck, 1998; VOGEL, K.: Die Verfassungsentscheidung des Grundgesetzes fr die
internationale Zusammenarbeit. Tbingen: Mohr Siebeck, 1964, s. 42.

178
 Do stavn novely zroku 1992 byla povaovna Evropsk spoleenstv bez vhrad
za pklady mezisttnch tvar, na kter SRN penesla sv svrchovan prva podle
l. 24 odst. 1 Zkladnho zkona. Mezi dalmi konkrtnmi pklady faktickho uplat-
nn tohoto stavnho ustanoven lze uvst kupkladu Evropskou agenturu pro jadernou
energii zaloenou Smlouvou ozzen bezpenostn kontroly voblasti jadern energie
zroku 1957 nebo Evropskou patentovou organizaci podle Smlouvy oudlovn evrop-
skch patent zroku 1973, ppadn t Mezinrodn soudn dvr vHaagu.16
Takovou povahu vak nemaj mezinrodn organizace jako je Organizace spojench
nrod i Interpol, na n sv svrchovan prva SRN nepenesla. Jin ppady byly
natolik sporn, e vyadovaly rozhodnut Spolkovho stavnho soudu, jak tomu bylo
kupkladu vppad lenstv SRN vNATO.17
Zkladn zkon me bt za splnn nkolika stavnch podmnek zmnn. Podle
l. 79 odst. 1 me bt jeho pm novelizace formln provedena vzsad pouze spol-
kovm zkonem, kter vslovn mn nebo dopluje znn Zkladnho zkona. Podle
odborn literatury by ipro SRN mlo platit tot, co pro jin prvn stty, nebo se tak
m dt jen tehdy, kdy je teba stavn pravu pizpsobit zmnnm spoleenskm
pomrm.
Pro pijet takovho spolkovho zkona je teba souhlasu dvou tetin len Spol-
kovho snmu advou tetin hlas Spolkov rady (l. 79 odst. 2), co znamen, e na
proveden takov zmny se mus podlet ialespo st parlamentn opozice, tj. pokud
m vce ne tetinu hlas. Od bnch zkon se tak zkon, kter vslovn mn nebo
dopluje znn Zkladnho zkona, odliuje jednak pedepsanm zpsobem schvle-
n (kvalifikovanou vtinou jak ze vech poslanc Spolkovho snmu, tak izlen
Spolkov rady), ale t postavenm vprvnm du Nmecka, kdy zkonodrstv je
vzno stavnm dem (l. 20 odst. 3) aSpolkovmu stavnmu soudu nle pezkum
sluitelnosti spolkovho nebo zemskho prva se Zkladnm zkonem (l. 93 odst. 1).
Nepekroitelnm limitem pro ppadn zsah do Zkladnho zkona je tzv. klauzu-
le vnosti. Podle l. 79 odst. 3 je neppustn takov zmna Zkladnho zkona, kter
by se dotkla rozdlen Spolku na zem, zsadnho spolupsoben zem pi zkonodrstv
nebo stavnch zsad obsaench vl. 1 al. 20 Zkladnho zkona. Zprocesnho hle-
diska se zkonodrn proces d ustanovenmi l. 7678 al. 82.
Od roku 1949 byl Zkladn zkon novelizovn ji tm edestkrt.18 Vcn knej-
vznamnjm zsahm do jeho textu patila stavn prava ve vci obrany sttu, nou-
zov zkonodrstv, reformy federalismu, stm souvisejc pesuny kompetenc mezi
Spolkem aspolkovmi zemmi ajejich finann zajitn, stejn jako nov stavn
regulace, j si vydalo sjednocen Nmecka.
Nmeck stavodrce vak aktivn reagoval ina rozvjejc se proces evropsk
integrace. Do 90. let 20. stolet byla pevn hospodsk spoluprce evropskch st-

16 Podrobnj pehled srov. nap. RANDELZHOFER, A. In MAUNZ, T. DRING, G. (Hrsg.): Grund-

gesetz. Kommentar. Loseblattsammlung seit 1958. 69. Auflage. Mnchen: C. H. Beck, 2013, Art. 24(1),
Rdn. 173.
17 Ktomu srov. BVerGE, 68, 1 (93n.); 77, 120 (232).
18 Posledn zkon, kterm se mnil Zkladn zkon vroce 2009, byl vpoad padest sedm abyla jm
provedena II. etapa reformy federalismu, kter se zamila na een finannch vztah mezi Spolkem
azemmi (BGBl. IS. 2248).

179
t zstavnho hlediska dostaten pokryta ve uvedenm l. 24 Zkladnho zkona,
kter umooval jak penos svrchovanch prv na ble neuren mezisttn tvary, tak
ippadn zapojen SRN do systmu vzjemn kolektivn bezpenosti smonm n-
sledkem omezen svrchovanch prv za elem zachovn mru. Vuveden dob dolo
vedle toho jen ke tem dlm zsahm do textu Zkladnho zkona, je souvisely se
sjednocovnm evropskch stt. Dva ppady se tkaly pipravovanho, by nsledn
nerealizovanho Evropskho obrannho spoleenstv, je bylo pedmtem vroce 1954
do Zkladnho zkona pidanho l. 142a (BGBl. IS. 45),19 kter byl ovem vroce
1968 opt zruen (BGBl. IS. 709). Vedle toho dolo vroce 1969 vsouvislosti stehdej
finann reformou ike zmn l. 108, kdy vedle cel, finannch monopol, spolko-
vm zkonem upraven spotebn dan, vetn dovozn dan zobratu, nov ipoplatky
vrmci Evropskch spoleenstv jsou spravovny spolkovmi finannmi ady (BGBl.
IS. 359).
l. 24 Zkladnho zkona postupn doplnn upesujc judikaturou Spolkovho
stavnho soudu, kter plnil roli zmocovacho ustanoven pro penos pravomoc sttu
mimo jeho hranice, pln dostaoval pro ppady, kdy na supranacionln organizace,
knim Evropsk spoleenstv nepochybn nleela, byla penena jednotliv svrcho-
van prva, navc formln pomrn jednoduchou cestou bnho spolkovho zkona.
Zvan pochybnosti vyvstaly vokamiku, kdy se vsouvislosti spijetm Maas-
trichtsk smlouvy mla zmnit prvn povaha Evropskch spoleenstv jejich trans-
formac vEvropskou unii, adle mly bt rozeny jej koly kupkladu vytvoenm
spolen zahranin abezpenostn politiky, vetn u spoluprce lenskch zem
voblasti justice avnitnch zleitost. Spornm se zdlo bt pedevm to, zda jed-
noduch prava obsaen vl. 24 odst. 1 tvo nadle dostaten stavn zklad, kdy
navc penesen svrchovanch prv na mezisttn tvar povede vbudoucnosti nejen ke
ztrt kompetenc Spolku, ale ikhlubm vnitrosttnm pesunm kompetenc, je se
pmo dotkaj t spolkovch zem. Nalhavou otzkou stavn povahy pak bylo, zda
vtakovch ppadech m mt zkon, kterm jsou penena svrchovan prva, formu
zkona mncho Zkladn zkon, anebo zda l. 24 odst. 1 pedstavuje lex specialis
kl. 79, avtom ppad by izde dostaovala forma bnho zkona.20
Na konci roku 1991 schvlil Spolkov snm ansledn iSpolkov rada shodn usne-
sen ozzen Spolen stavn komise, kter mla pipravit nvrh revize Zkladnho
zkona. Vkomisi byly oba stavn orgny zastoupeny paritn, piem jejm hlavnm
kolem bylo reagovat na sjednocen Nmecka avyrovnat se sjeho stavnmi dopady.21
Vzhledem ktomu, e Nmecko vt dob stlo bezprostedn ped pijetm Smlouvy
oEU, byla tato komise t povena zabvat se zmnami doucmi kuskutenn
19 l. 142a konstatoval, e ustanoven Zkladnho zkona nejsou v rozporu se smlouvami uzavenmi
26. a27. kvtna vBonnu avPai ozaloen Evropskho obrannho spoleenstv. Od vytvoen pedpo-
kldan evropsk armdy si SRN slibovala monost znovuvyzbrojen ansledn iukonen okupanho
statutu. Ktmto smlouvm vak nedal vroce 1954 souhlas francouzsk parlament, zejm izobavy nad
ztrtou kontroly nad francouzskou armdou. SRN se stala suvernnm sttem orok pozdji, po vstupu do
NATO mohla ivyzbrojit armdu.
20 MAUNZ, T. ZIPPELIUS, R.: Deutsches Staatsrecht. Ein Studienbuch. 29. Auflage. Mnchen: C. H.
Beck, 1994, s. 417.
21 Beschlsse der Gemeinsamen Verfassungskommission von Bundestag und Bundesrat vom 26. 6.
und15.10.1992 sowie Bericht der Gemeinsamen Verfassungskommission von Bundestag und Bundesrat
vom 5.11.1993 (BT-Drucks. 12/6000, S.19ff.).

180
Evropsk unie. Pipraven nvrhy ve vci evropsk integrace stavodrce pod tlakem
asu vyal zkomplexn zprvy komise, vpodstatnch stech je akceptoval22 avtom-
to smyslu 38. zkonem ke zmn Zkladnho zkona z21. prosince 1992 (BGBl. I
S. 2086) rozil adoplnil stavn regulaci tak, aby byly vytvoeny nezbytn podmnky
pro aktivn podl Nmecka vnov fzi evropsk integrace.
Do Zkladnho zkona byl stavn novelou pedevm zaazen nov l. 23, tzv. ev-
ropsk, kter sice vychz zdosavadn koncepce penosu svrchovanch prv, tak jak
ji byla vobecn rovin znma zl. 24, avak zde se jedn ookolnosti penosu svr-
chovanch prv vlun na Evropskou unii vdob po pijet Maastrichtsk smlouvy.
Pouit l. 24, kter zstal nadle soust Zkladnho zkona, tak bylo vznamn re-
dukovno jen na ty ppady, kter pmo nesouvis sevropskm integranm procesem.
Hlavn smysl novho l. 23 pak spov vtom, e upesuje cesty aprostedky knapl-
nn deklarovanho cle sttu, kterm je vedle povinnosti zachovvat mr (l. 24 odst. 2
al. 26), ochrany ivotnho prosted (l. 20a) ado roku 1990 to bylo t sjednocen
Nmecka, nadle rovnoprvn lenstv Nmecka ve sjednocen Evrop. Nov stav-
n prava zpsuje procesn podmnky penosu svrchovanch prv nmeckho sttu na
EU, stanov materiln limity takovho penosu, stejn jako zakotvuje spolupsoben
Spolkovho snmu aspolkovch zem prostednictvm Spolkov rady na zleitostech
EU, stejn jako vymezuje roli spolkov vldy vtchto vcech. Zrove je zde obsaen
odkaz na zkon, jen m tyto vztahy ble upravit.
Uveden stavn novela se ale dotkla inkolika dalch ustanoven Zkladnho zko-
na vsouvislosti se zakotvenm volebnho prva oban EU, zzenm specilnch org-
n Spolkovho snmu aSpolkov rady pro zleitosti EU, poslenm prv spolkovch
zem i monosti penesen kol aoprvnn spolkov mnov acedulov banky na
Evropskou stedn banku.23
Pro plnost dodejme, e inkter nsledujc dl stavn novely souvisely slen-
stvm Nmecka vEU. Tak kupkladu vroce 1993 bylo po boulivch diskusch ome-
zeno ustanoven l. 16a, jen je vnovn prvu azylu. Podle zmnn pravy se neme
mimo jin dovolvat prva azylu zdvodu politickho pronsledovn dn osoba,
kter pichz zlenskho sttu Evropskch spoleenstv (BGBl. IS. 1002). Dal
zustanoven I. hlavy Zkladn prva bylo zmnno vroce 2000. Jednalo se ol. 16
odst. 2, jen upravuje zkaz vydn Nmce do ciziny. Tato stavn zsada byla toti do-
plnna ovhradu, podle kter pi uplatnn zkladnch zsad prvnho sttu, lze zko-
nem upravit odchyln vydn osob lenskmu sttu Evropsk unie nebo Mezinrodnmu
soudnmu dvoru (BGBl. IS. 1633).24 Lidskoprvn rozmr m izsah zroku 2000 do
l. 12a oslub vozbrojench silch. Pvodn stavn prava zroku 1968 pipoutla,
22 Gesetzesentwurf der Bundesregierung vom 2.10.1992 (BT-Drucks. 12/3338).
23 Ktomu SCHOLZ, R.: Europische Union und Verfassungsreform. Neue Juristische Wochenschrift, Heft
27/1993, s. 1690n.
24 Zanedlouho pot schvaluje Rada EU rmcov rozhodnut z13. ervna 2002 oevropskm zatkacm roz-
kaze. Jeho implementace do nmeckho prvnho du nebyla prosta problm, kdy prvn zkon zroku
2004 Spolkov stavn soud prohlsil vsouvislosti spodanou stavn stnost proti vydn nmeckho
obana do panlska za nestavn pro nedostaten etrn zohlednn stavnch garanc zkladnch prv
ze strany zkonodrce (2 BvR 2236/04). Platnou prvn pravou je zkon oevropskm zatkacm rozkaze
z25. ervence 2006 (BGBl. IS. 1721). Ktomu ble HEGER, M.: Der europische Haftbefehl: Zur Um-
setzung europischen Vorgaben in Deutschland. Zeitschrift fr Internationale Strafrechtsdogmatik, Heft
5/2007, s. 223n.

181
aby tuto slubu vykonvaly za stavnch podmnek ieny, avak vslovn jim byla
zakzna sluba se zbran (odst. 4, 2. vta). Evropsk soudn dvr ve vci Tanja Kreil
dovodil vlednu 2000 rozpor tohoto stavnho ustanoven se zkladn zsadou unijnho
prva, asice sprincipem rovnho zachzen smui ienami. Nmecko vdsledku
toho pizpsobilo nejen svoji zkonnou pravu, ale ivZkladnm zkon prohlsilo, e
sluba se zbran je pro eny dobrovoln (BGBl. IS.1755).
Soubn svelkm projektem dokonenm vroce 2006 anazvanm reforma fede-
ralismu, kter ml optimalizovat stavn rozdlen kompetenc mezi Spolek azem,
byl kompromisn stanoven ipomr, vjakm ponese Spolek avjakm spolkov zem
ppadnou finann zt, nebude-li ze strany Nmecka vi EU dodren zvazek kroz-
potov discipln, bude-li poruen pakt ostabilit nebo nedojde-li kimplementaci unij-
nch smrnic. Vtakovm ppad jde kti Spolku 65 % akti spolkovch zem 35 %
zuloench sankc. Ve spolkovch zemch pak jde 35 % kti obyvatelstva a65 % za
tm, kdo poruen zpsobil (l. 104a odst. 6 al. 109 odst. 5).
Jen kdrobnm upesnnm vtextu Zkladnho zkona dolo vroce 2008 vsouvis-
losti spijetm Lisabonsk smlouvy. Tkalo se to monho rozen psoben vboru
pro zleitosti EU zizovanho Spolkovho snmu (l. 45) adle snen potu aktivn
legitimovanch poslanc Spolkovho snmu zpvodn jedn tetiny na jednu tvrtinu
vppad, e se chtj obrtit na Spolkov stavn soud vpochybnostech ve vci slui-
telnosti spolkovho i zemskho prva se Zkladnm zkonem (l. 93 odst. 1, bod 2).
Podprn byl argument platnch smrnic ES vyuit ji vroce 1992 vsouvislos-
ti sstavnm zakotvenm monosti privatizace leteck dopravy vl. 87d (BGBl. I
S. 1254), obdobn jako orok pozdji, kdy lo ostavn oteven prostoru pro privati-
zaci eleznic (BGBl. IS. 2089). Vroce 2009 byl l. 87d rozen vslovn omonost,
e leteckou dopravu mohou zajiovat tak zahranin leteck spolenosti, pokud jsou
ppustn podle prva ES (BGBl. IS. 2247).

II. PLATN STAVN PRAVA ASTI SRN

NA ROZVOJI EVROPSK UNIE

Klovm ustanovenm, kter pro obdob po schvlen Maastrichtsk

smlouvy stanovilo pro SRN zsady a rmec integrace, se stal nov formulovan
l. 23.25 Ten pedevm zakotvil, jakm zpsobem api zachovn jakch stavnch
limit me Nmecko vbudoucnosti penet sv svrchovan prva na EU. Ve vztahu
kdosavadnmu l. 24, kter upravuje penos svrchovanch prv na mezisttn tvary,
pedstavuje l. 23 pravu speciln, je se pouije vlun vtch ppadech, jedn-li
se openos svrchovanch prv na EU. Nadle ovem plat, e mohou bt pene-
na nikoli vechna, ale jen jednotliv svrchovan prva, kter mus bt vpslunch

25 Pvodn l. 23 Zkladnho zkona, tzv. sjednocovac, vzal psobnost tohoto stavnho pedpisu na
zem jedencti spolkovch zem aVelkho Berlna, kter se po II. svtov vlce nachzely pod okupan
sprvou zpadoevropskch mocnost. Vostatnch stech Nmecka bude uveden vplatnost po jejich pi-
stoupen. To se stalo tzv. Sjednocovac smlouvou z31. srpna 1990, aproto jej l. 4 sinnost od 3. jna
1990 uveden l. 23 zruil.

182
smlouvch dostaten urena, piem kompetence kompetenc mus bt zachovna
lenskm sttm.26
Vzhledem ktomu, e ji vminulosti Spolkov stavn soud vyloil, e neodvratnm
dsledkem penesen svrchovanch prv je souasn tak oteven se vnitrosttnho
prvnho du prvu ES, kter vtomto ppad m pednostn postaven, bylo zjmem
nmeckho stavodrce, zejmna vsouvislosti spijetm Maastrichtsk smlouvy, je
pedstavovala kvalitativn nov stupe vrozvoji evropsk integrace, dostaten pro-
cesn ihmotn prvn zajistit nmeck stt proti svvolnmu vprodeji jeho svrcho-
vanch prv.
Pvodn, vPreambuli vyjden cl usilovat osjednocenou Evropu nejen zstal ne-
zmnn, ale stavodrce se knmu vl. 23 odst. 1 znovu vslovn pihlsil: Pro
uskutenn sjednocen Evropy se astn Spolkov republika Nmecko na rozvoji Ev-
ropsk unie
Zformlnho hlediska byly l. 23 zpsnny poadavky na proveden penosu
svrchovanch prv jednak tm, e nadle tak lze uinit sice spolkovm zkonem, avak
sobligatornm souhlasem Spolkov rady. Pokud by ovem byly doteny smluvn z-
klady EU nebo by mlo dojt ke srovnatelnm pravm Zkladnho zkona nebo jeho
doplnn co do obsahu, kter by takov zmny nebo doplky umonily, plat podmnky
l. 79 odst. 2 a3, tj. je formln nutn souhlas dvou tetin len Spolkovho snmu
advou tetin Spolkov rady (odst. 1).
Materiln hranice evropsk integrace jsou pro Nmecko dny jednak poadavky
na strukturu aprincipy, kter mus splovat adodrovat EU adle ivtchto ppadech
zvaznou stavn klauzul vnosti, je obsahuje instituty, jejich zmna je zhlediska
nmeckho stavodrce neppustn (l. 79 odst. 3). Pokud jsou toti tyto oblasti vyaty
zdispozice samotnho stavodrce, nemohou bt ani peneseny na EU.
Tzv. klauzule zajiujc nleitosti obsahu struktury poaduje jako pedpoklad pe-
nosu svrchovanch prv na EU, aby tato psobila na zsadch demokracie, prvnho
sttu, na socilnch afederativnch zsadch, dodrovala princip subsidiarity aza-
ruovala ochranu zkladnch prv srovnatelnou stou, jak je garantovna Zkladnm
zkonem (l. 23 odst. 1).27
Kompetence krozhodnutm ve vcech integrace nle zsadn Spolku aje zejm,
e se na nich podlej ty spolkov orgny, je maj pslun oprvnn vi zahra-
ni. Jedn se zejmna ospolkovho prezidenta aspolkovou vldu, piem pokud
jde ospolupsoben zkonodrnch sbor, jde pitom vrazn nad rmec, ve kterm
psob bn votzkch zahranin politiky.28 Orgnem, kter nese odpovdnost za
zastupovn Nmecka na rovni EU, je spolkov vlda. Sohledem na stle se roziu-
jc normotvorbu EU ave snaze vyvit pozice mezi moc vkonnou pedstavovanou
spolkovou vldou amoc zkonodrnou, upravuje l. 23 vodst. 36 Zkladnho zkona
spolupsoben vzleitostech EU jak Spolkovho snmu, tak ivzhledem kmon

26 CLASSEN, C. D. In v. MANGOLDT, H. KLEIN, F. STARCK, C.: Das Bonner Grundgesetz. Kommen-

tar. Mnchen: Verlag Franz Valen, 2000, s. 438439.
27 HERDEGEN, M.: Die Belastbarkeit des Verfassungsgefges auf dem Wege zur Europischen Union.
Europische Grundrechte Zeitschrift, 1992, s. 589n.
28 SACHS, M. (Hrsg.): Grundgesetz. Kommentar. 3. Auflage. Mnchen: C. H. Beck, 2003, l. 23, Rd. 90.

183
ztrt kompetenc t spolkovch zem ispolupsoben Spolkov rady, jejm prosted-
nictvm se podlej zem t na zleitostech EU (l. 50).29
Odtud vyplv kupkladu povinnost spolkov vldy obshle aco nejdve infor-
movat Spolkov snm aSpolkovou radu (l. 23 odst. 2).30 Uveden informan po-
vinnost je povaovna za nutn pedpoklad ktomu, aby stavn orgny mly monost
realizovat Zkladnm zkonem garantovan spolupsoben vzleitostech EU aztoho
dvodu je tak tato povinnost interpretovna znan iroce. Zrove spolkov vlda
dv Spolkovmu snmu pleitost kzaujet stanoviska, ato ped vlastn spoluprac
na prvnch aktech EU, ana tato stanoviska m brt spolkov vlda pi jednn zetel
(odst. 3).
Spolkov rad je stavn garantovno spolupsoben vdy, jakmile by mla spo-
lupsobit na odpovdajcm vnitrosttnm opaten nebo pokud by pro n byly zem
vnitrosttn pslun (odst. 4).
Spolkov zem maj zarueno spolupsoben prostednictvm Spolkov rady vdy,
kdy jsou doteny jejich zjmy, piem jde-li ozvazn zsah do zkonodrn p-
sobnosti zem, do uspodn jejich orgn nebo do jejich sprvnho zen, chpe se
nzor Spolkov rady vtchto vcech pi tvorb spolkov vle jako rozhodujc, ato
ipes zachovn celosttn odpovdnosti Spolku (odst. 5). stavnm pravidlem je t,
e ve vcech, je mohou vst ke zven vdaj nebo snen pjm Spolku, je nutn
souhlas spolkov vldy.
Pokud by mlo dojt kzvanmu zsahu do vlunch zkonodrnch pravomoc
zem, pak m bt podle odst. 6 vkon prv, kter psluej SRN jako lenskmu sttu
EU, penesen na zstupce zem, jeho jmenuje Spolkov rada. Vkon tchto prv usku-
teuje za asti ase souhlasem spolkov vldy (odst. 6).
Vzvru l. 23 je uvedeno odkazovac zmocnn kvydn zkona, jen vyaduje
souhlas Spolkov rady, jeho smyslem je ble upravit stavn zakotven vztahy spo-
lupsoben ve vcech EU.
Spolu se zakotvenm novho l. 23 byl Zkladnm zkonem zzen obligatorn or-
gn Spolkovho snmu, kterm se stal vbor pro zleitosti EU. Spolkov snm je
zrove oprvnn jej zmocnit, aby hjil jeho prva podle l. 23 vi spolkov vld
(l. 45). Spolkov rad byla piznna monost vytvoit tzv. evropskou komoru pro z-
leitosti EU, piem jej rozhodnut maj stejnou platnost jako rozhodnut Spolkov
rady (l. 52 odst. 3a).
Podle l. 88 mohou bt koly aoprvnn Spolkem zzen mnov acedulov ban-
ky peneseny na Evropskou stedn banku, kter je nezvisl azavzna pednostn-
mu cli zajitn cenov politiky.

29 Zstv pitom zachovna zsada vyplvajc zrozdlen kompetenc mezi Spolek azem obsaen
vl. 32 odst. 1 Zkladnho zkona, podle kter je vc Spolku pe ovztahy kcizm sttm. Srov.
SACHS, M. Das parlamentarische Regierungssystem und der Bundesrat-Entwicklungsstand und Reform-
bedarf. In DOLZER, R. SACHS, M. WRTENBERG, T. et al.: Das parlamentarische Regierungssys-
tem und der Bundesrat-Entwicklungsstand und Reformbedarf. Rechtliche Optimierungsangebote oder
Rahmensetzungen fr das Verwaltungshandeln? Berlin: W. de Gruyter, 1999, s. 67n.
30 Kobsahu arozsahu informan povinnosti spolkov vldy nap. CLASSEN, C. D. In v. MANGOLDT, H.
KLEIN, F. STARCK, C.: Das Bonner Grundgesetz. Kommentar. Mnchen: Verlag Franz Valen, 2000,
s. 493494.

184
 Institut obanstv EU asnm Maastrichtskou smlouvou zaruen prva se promtly
do l. 28 odst. 1, 3. vta, na zklad kterho maj sttn pslunci lenskho sttu ES
aktivn ipasivn volebn prvo pi volbch vokresech avobcch.
Vroce 2006 byl l. 23 novelizovn vsouvislosti svypotenm oblast vlunch
zkonodrnch oprvnn spolkovch zem, asice pokud jde okoln vzdln, kulturu
nebo rozhlasov vysln, isgaranc spolupsoben vEU zstupce zem jmenovanho
Spolkovou radou (BGBl. IS. 2034). Novelou zroku 2008 (BGBl. IS. 1926) zskaly
Spolkov snm aSpolkov rada prvo napadnout prvn akt EU pro poruen principu
subsidiarity alobou uEvropskho soudnho dvora (odst. 1a).
Ikdy evropsk l. 23 Zkladnho zkona znamenal nesporn kvalitativn posun
vstavn regulaci podmnek, za kterch se Nmecko astn evropskch integranch
proces, rzn nzory na jednotliv kroky inn vtto souvislosti, je zaznvaly ji
vprbhu jeho pprav, nadle petrvvaly ipo jeho pijet. Spory byly vedeny pevn
odvou otzkch. Za prv, konkrtn kter zmny zakldacch smluv vyaduj souhlas
Spolkovho snmu aSpolkov rady ve form spolkovho zkona schvalovanho dvou-
tetinovou vtinou, kdy podle dikce l. 23 m jt ozmny jejich smluvnch zklad
asrovnateln pravy, jimi se tento Zkladn zkon mn nebo dopluje ve svm obsahu
nebo jimi se takov zmny nebo doplky umouj. Za druh, zda souhlas se smlou-
vou, j jsou pijmny nov lensk stty, podlh stavnmu reimu l. 23 odst. 1,
anebo dostauje postup podle l. 59 odst. 2, podle nho ke smlouvm (mezinrodnm),
kter upravuj politick vztahy Spolku nebo se vztahuj na pedmty spolkovho zkono-
drstv, je teba souhlasu nebo spolupsoben sbor, jim pslu spolkov zkonodr-
stv ve form spolkovho zkona. Pokud nejde ozde uveden ppady, me vkonn
moc takovou smlouvu uzavt bez asti zkonodrce.
Vpraxi se vyvinulo pravidlo, e souhlas SRN ke zmnm smlouvy vzsad pod-
lh stejnm vnitrosttnm podmnkm, za jakch byla smlouva pvodn uzavena.
Vjimka je mon jen ve zvltnch ppadech, kdy pvodn smlouva obsahuje zvltn
ustanoven kproveden zmn zjednoduenm zpsobem. Ztoho konec konc vychz
inavazujc zkonn prava, pedevm pak tzv. zkon oodpovdnosti za integraci
zroku 2009.
Byla to zejmna spolkov vlda, kter se opakovan sna vpedkldacch zprvch
ke smlouvm dotkajcm se EU interpretovat l. 23 odst. 1 restriktivn,31 tj. vyhnout
se nutnosti doshnout ve Spolkovm snmu iSpolkov rad stavn vtiny, ato vzdor
tomu, e Spolkov stavn soud ji vroce 1981 jednoznan judikoval, e penesen
svrchovanch prv zpsobuje zsah do stavnprvn stanovenho uspodn kompe-
tenc atm materiln stavn zmnu.32

31 Konkrtn pklady srov. in GEIGER, R.: Unaufgelste Widersprche im Europa-Artikel des Grundgese-
tzes Zur nderung und Erweiterung der Europischen Union gem Art. 23 Abs. 1 GG. In GRAM-
LICH, L. (Hrsg.) Zwischen Legitimation und Effektivitt zur Rolle des Parlaments im Bereich des auen
politischen Handelns. Chemnitz: Verlag der GUC m. b. H., 2006, s. 46, 49, 50, 53.
32 BVerfGE 58, 1 (36) Eurocontrol I.

185
 III. NAVAZUJC ZKONN PRAVA, JEJ APLIKACE
VINNOSTI VYBRANCH SPOLKOVCH ORGN
APM AST SPOLKOVCH ZEM

Uveden l. 23 Zkladnho zkona bezprostedn provd nkolik specil-

nch spolkovch zkon, piem platnho znn tchto zkon bylo dosaeno ve dvou
legislativnch krocch. Spolkov stavn soud ve svm rozhodnut zervna 2009 sice
konstatoval, e Lisabonsk smlouva je vsouladu se Zkladnm zkonem, avak pr-
vodn provdc zkon33 kn prohlsil Spolkov stavn soud za nestavn vzhledem
ktomu, e je vrozporu sl. 38 odst. 1 al. 23 odst. 1 Zkladnho zkona, nebo prva
Spolkovho snmu aSpolkov rady podlet se na zleitostech EU nejsou dostaten
upravena.34 Demokratick deficit spoval podle Spolkovho stavnho soudu vtom,
e Spolkov snm stejn jako Spolkov rada nemly dostaten zabezpeen podl na
spolurozhodovn, pokud by spolkov vlda schvalovala zmnu jednotlivch lnk Li-
sabonsk smlouvy nadle ve zjednoduenm zen. Dvodem kodmtnut provdcho
zkonodrstv tak nebyla nedostaten prva Spolkovho snmu aSpolkov rady pi
prosazovn evropskho sekundrnho prva, ale jejich nedostaten zruky vppad
zmn prva primrnho. Vnvaznosti na Lisabonskou smlouvu, kter vstoupila vplat-
nost 1. prosince 2009, Spolkov snm nov strukturoval prvn pravu j provzejcch
pedpis, ktermi se d parlamentn spolupsoben ve vcech EU.
Zplatnch provdcch prvnch pedpis se vprvn ad jedn ozkon ospolu-
prci spolkov vldy aSpolkovho snmu vzleitostech Evropsk unie ze 4. er-
vence 2013 (BGBl. IS. 2170),35 kter upravuje detaily stavn nastavench vztah
mezi vrcholnm exekutivnm orgnem aparlamentem, piem oproti pedchoz prvn
prav bylo psoben Spolkovho snmu vrazn posleno.36
Tento zkon kupkladu upesuje stavn pojem zleitosti EU vtom smyslu, e
se jedn pedevm ozmny smluv aodpovdajc zmny na rovni primrnho prva,
adle oakty aplikace prva EU amezinrodn smlouvy amezisttn ujednn, pokud
dopluj prvo EU nebo knmu maj jinak bli vztah ( 1 odst. 2).
Podrobn jsou zde zakotveny zsady, ktermi se d spolkov vlda pi plnn z-
konn oznamovac povinnost vi Spolkovmu snmu ( 3), ppadn jeho vboru
pro zleitosti EU. Ze zkona vyplv, e Spolkovmu snmu jsou pedvny vzsad
vechny spolkov vld postoupen dokumenty orgn ainstituc EU, zprvy stlho
zastoupen SRN adal iniciativy, stanoviska, konzultan pspvky, programov nvr-
hy avysvtlen spolkov vldy pro orgny EU iodpovdajc materily lenskch stt.
Souasn spolkov vlda podv Spolkovmu snmu pravideln, pinejmenm kad
tvrtlet zprvy, kter vas upozoruj na aktuln politick vvoj vzleitostech EU
( 4 odst. 5). Uren nvrhy ainiciativy EU ( 5) sprvodnm dopisem spolkov vldy,

33 Zkon orozen aposlen prv Spolkovho snmu aSpolkov rady vzleitostech EU (BT-Drucks.
16/8489 z11. bezna 2008).
34 BVerfGE 123, 267.
35 Tento spolkov zkon zruil pvodn zkonnou pravu z12. bezna 1993 (BGBl. I. S. 311).
36 Ktomu SILBERHORN, T.: Zur Rolle des Deutschen Bundestages nach dem Lisabon-Urteil des Bundes-
verfassungsgerichts. In BAUS, R. T. BORCHARD, M. KRINGS, G. (Hrsg.): Europische Integration
und Deutsche Verfassungsidentitt. Berlin: Konrad-Adenauer-Stiftung, 2010, s. 137146.

186
jen spluje zkonem stanoven obsah vrozmez dvou tdn doplnn zprvou spol-
kov vldy zohledujc sluitelnost nvrhu se zsadou subsidiarity aproporcionality
jsou projednvny ve vborech Spolkovho snmu ( 6 odst. 1 a2). Zvltn prava je
vnovna spolen zahranin abezpenostn politice aspolen bezpenostn aobran-
n politice ( 7).
Spolkov snm m prvo zaujmout kuvedenm otzkm stanovisko, piem pokud
tak uin, bere je spolkov vlda za zklad svch jednn. Odohodnutm zvrenm
znn pak neprodlen psemn informuje Spolkov snm, zvlt pak oprosazen jeho
stanoviska ( 8 odst. 5). Pedmtem zkonn pravy je ale t postup pi jednn opi-
stoupen kEU novho sttu, stejn jako postup pi provdn zmn smluvnch zklad
EU ( 9), i zaveden eura vlenskm stt EU ( 9a). Navc dosavadn pravidla, kter
vyadovala pouze dohodu ospoluprci mezi spolkovou vldou aSpolkovm snmem
byla zmnna zakotvenm poadavku na jejich zkonnou formu. Aktivita Spolkovho
snmu vtto oblasti se tak vrazn zvila.
Jdro dalho zkona orozen aposlen prv Spolkovho snmu aSpolkov
rady vzleitostech EU z22. z 2009 (BGBl. IS. 3022) pedstavuje zkon ood-
povdnosti za integraci Spolkovho snmu aSpolkov rady vzleitostech EU,
kter reguluje na jedn stran ast Spolkovho snmu aSpolkov rady pi zmnch
primrnho prva, je nepodlhaj obvyklmu ratifikanmu procesu, adle vppadech,
kdy jsou roziovny kompetence EU ( 7), na stran druh jsou zde stanoveny limity
azvazn postupy pro zstupce Nmecka vRad EU. Pedmtem zkonn pravy je
t ast nmeckho parlamentu, jedn-li se opistoupen kEU, ppadn jde-li ozjed-
noduen zen. Vsouladu spoadavkem Spolkovho stavnho soudu vyaduje zkon
oodpovdnosti za integraci ksouhlasu zstupce Nmecka krozhodnutm vRad EU
ve zjednoduenm zen osmlouv pedchoz spolkov zkon se souhlasem Spolkov
rady podle l. 23 Zkladnho zkona. To se tk zejmna tch politik, kter podlha-
ly dosud jednomyslnmu schvlen, anov onich bude rozhodovno vtinou hlas
vRad. Je tak t vyhovno poadavku Spolkovho stavnho soudu po politick
odpovdnosti srovnateln sratifikanm procesem.37
Spolu stm dolo t ke zmn zkona ovolb soudc aderoganm ustanovenm
byl zruen dosud platn zkon orozen aposlen prv Spolkovho snmu aSpolkov
rady vzleitostech EU zroku 2005.
Dl zmnu pedstavoval zkon oproveden zmny Zkladnho zkona, j si
vydala ratifikace Lisabonsk smlouvy z1. prosince 2009 (BGBl. IS. 3822). Zvc-
nho hlediska doplnil ve uveden zkon oodpovdnosti za integraci oinstitut aloby
ve vci subsidiarity ( 12), kterou pod Spolkov snm na zklad iniciativy jedn
tvrtiny svch len. Souasn mus bt vpodn jasn uvedeno, pokud jedna tvrtina
len Spolkovho snmu spodnm takov aloby nesouhlas. Zkon pipout, aby
Spolkov rada ve svm jednacm du zakotvila zpsob, jakm se ktakov alob pi-
poj. Pochopiteln je, e orgn, kter vyvolal alobu nebo se kn pipojil, pebr ast
na veden dotenho procesu ped Evropskm soudnm dvorem.

37 Srov. GRNING VON THNA, S.: Die neuen Begleitgesetze zum Vertrag von Lisabon aus Sicht des
Deutschen Bundestages offene Fragen und neuen Herausforderungen. Integration, Heft 4/2010, Oktober
2010, s. 324n.

187
 Soubn stm dolo ike zmn zkona oSpolkovm stavnm soudu, podle kter
aktivn legitimac kpodn nvrhu ve vci pochybnost osluitelnosti spolkovho nebo
zemskho prva se Zkladnm zkonem nebo sluitelnosti zemskho prva sprvem
spolkovm, je nadna spolkov vlda, zemsk vlda nebo namsto dosavadn tetiny
nov tvrtina len Spolkovho snmu.
Specializovanm orgnem Spolkovho snmu, vnm se pevn sousteuj de-
baty opolitickch otzkch souvisejcch sevropskou integrac, je vbor pro zlei-
tosti EU,38 zizovan jako jeden zmla orgn Spolkovho snmu obligatorn na
zklad l. 45 Zkladnho zkona. Ble jeho postaven ainnost rozvd jednac d
Spolkovho snmu v 93b.
Vbor pro zleitosti EU je svou povahou vborem prezovm, jen se zabv
pedevm projednvnm nvrh orgn EU znejrznjch oblast innost ana tomto
zklad ppadn pipravuje nvrhy rozhodnut pro plnum Spolkovho snmu. Je mu
pisuzovna t role integran, nebo mu je sveno jednn ootzkch EU strategick
povahy, knim nle kupkladu institucionln reforma, roziovn EU odal leny,
i spoluprce snrodnmi parlamenty lenskch stt EU.
Jako kad zparlamentnch vbor je itento vbor vprvn ad poradnm ainici-
ativnm orgnem Spolkovho snmu, jen pipravuje nvrhy adoporuen pro jednn
plna, avak kjeho specifickm znakm nle kupkladu ito, e za uritch podmnek
me vykonvat oprvnn Spolkovho snmu aformulovat jeho jmnem stanoviska
vi spolkov vld ve smyslu l. 23 odst. 3 Zkladnho zkona. koly, vyplvajc
zlenstv SRN vEU aprojednvn pslunch dokument EU zaazuj do svho
programu svt i men intenzitou vechny vbory Spolkovho snmu, avak kup-
kladu pouze vbor pro zleitosti EU me pipojovat kjejich zvrm pro plnum sv
doplovac nvrhy.
V17. volebnm obdob Spolkovho snmu (20092013) bylo leny vboru pro z-
leitosti EU 35 poslanc Spolkovho snmu astejn poet jejich zstupc. Parlamentn
politick strany byly ve vboru zastoupeny paritn, tj. CDU/CSU 14 leny, SPD 8,
FDP 5, Levice 4 aSpojenectv/Zelen tak 4 poslanci.39 Na prci vboru se podl tak
16 len Evropskho parlamentu zvolench za SRN jako tzv. lenov sprvem spo-
lupsobit. Ti sice nemaj prvo hlasovat, ale svoj ast na prci vboru jsou zrukou
zk spoluprce mezi zkonodrnmi sbory na nrodn aevropsk rovni. Na vbor
pro zleitosti EU jsou pravideln zvni t zstupci instituc aorgn EU, tj. lenov
Evropsk komise, editel agentur EU, zstupci Europolu aj., aby byli lenov vboru
informovni oaktulnm dn ve strukturch EU.
Za koordinaci pstupu keen otzek evropsk integrace nese vNmecku odpo-
vdnost pedevm spolkov vlda.40 Jej lenov jednak zastupuj SRN vRad EU
adle to je prv ona, je uvd zmry arozhodnut EU do vnitropolitickho kontextu.
Kzajitn tchto kol se pod vedenm spolkov vldy vyvinuly vrmci sttn sprvy

38 Od roku 1987 zizoval Spolkov snm podvbor pro zleitosti Evropskch spoleenstv pi svm zahra-
ninm vboru.
39 http://www.bundestag.de/bundestag/ausschuesse17/a21/mitglieder.html [navtveno 29. 4. 2013].
40 BEICHELT, T.: Deutschland und Europa. Die Europisierung des politischen Systme. Wiesbaden: VS
Verlag fr Sozialwissenschaften, s. 207244.

188
dostaten efektivn koordinan mechanismy, do nich jsou zapojovna jak jednotliv
ministerstva, tak ispecializovan orgny agrmia zizovan pi spolkov vld.
Vzhledem ktomu, e elem Evropskch spoleenstv bylo pvodn pedevm hos-
podsk spojenectv lenskch stt, do konce 80. let minulho stolet hrlo rozhodu-
jc roli pi koordinovn evropskch zleitost vNmecku ministerstvo hospodstv
spolu sministerstvem zahrani. Sroziovnm okruhu prv penesench zlenskch
stt na EU ase zmnou elu, ktermu dnes slou tato supranacionln organizace, je
do een otzek evropskho rozmru zapojovn stle vt poet orgn sttn sprvy.
Spolkov vlda toti pi projednvn nvrh nazen asmrnic vRad avdalch
orgnech potebuje znt odsouhlasenou ajednotnou nmeckou pozici kprojednvanm
nvrhm. Tha odpovdnosti za koordinaci celho procesu, znho se rod vnitrosttn
stanovisko ke konkrtnmu evropskmu nvrhu, spov na vcn pslunm minis-
terstvu,41 kter informuje Spolkov snm iSpolkovou radu, pizvv kasti dal mi-
nisterstva ana zvr pipravuje podklady pro pedstavitele spolkov vldy pro jednn
vBruselu. Je kolem azjmem spolkov vldy, formulovat jednoznan vyjednvac
pozici pro jednn vRad.
Ktomu pispv iprce nkterch dalch orgn zizovanch spolkovou vldou.
Vznamn msto mezi nimi zaujm vbor sttnch tajemnk pro evropsk otz-
ky,42 jen nastupuje vokamiku, kdy ministerstva nedoshnou shody onvrhu Komi-
se. Po zven rozdlnch stanovisek ministerstev pijme vbor rozhodnut. Pedsedou
vboru je sttn ministr pro Evropu Spolkovho ministerstva zahrani, kter je pravi-
deln pizvvn na schze spolkov vldy.
Dalm ze zainteresovanch grmi je kruh vedoucch oddlen pro Evropu, kte
se schzej pravideln kad tyi tdny apedsedaj mu zstupci ministerstva zahrani
ahospodstv. Na tto rovni jsou mapovny rozdln nzory na vc jednotlivch mi-
nisterstev ajsou hledna een pro jednn vboru sttnch tajemnk. Stejn tak slou
toto shromdn kidentifikaci rozdlnch pozic dalch lenskch stt EU.
Povenci pro Evropu psobc na jednotlivch ministerstvech se neschzej pravi-
deln, jejich schzky jsou svolvny podle poteby. Jsou jimi pevn vedouc refert
pslunch na ministerstvech pro koordinaci evropskch zleitost, kte se na setk-
nch vnuj vyjasovn jednotlivost, stejn jako zleitost pevn technick povahy.
Povenci pro EU psob ina nmeckch velvyslanectvch uvnit EU akjejich kolm
nle prostednictvm ministerstva zahrani pinet informace ovyjednvacch pozi-
cch jednotlivch lenskch stt EU kprojednvanm nvrhm.
Ikdy to je vzsad spolkov vlda, kdo je za Nmecko partnerem pro vyjednvn
sEvropskou uni, vsouasnosti se ji cel ada kompetenc EU nedotk vlun Spol-
ku, ale vznamn zasahuje do oblast, je podle rozdlen kompetenc ve spolkovm
stt, kterm SRN je, nle i nleely subjektm nmeck federace, tj. spolkovm

41 Vzhledem kagendm EU se na ppravch jednotlivch stanovisek nejastji podlej Spolkov minister-

stvo pro hospodstv atechnologie, Spolkov ministerstvo financ, Spolkov ministerstvo pro ochranu
spotebitel, vivu azemdlstv i Spolkov ministerstvo vnitra. Je teba ale dodat, e vsouasnosti jsou
soust organizan struktury vech spolkovch ministerstev pinejmenm zvltn referty apovenec
pro EU.
42 Ble nap. GRNHAGE, J.: Entscheidungsprozesse in der Europapolitik Deutschlands. Von Konrad
Adenauer bis Gerhard Schrder. Baden-Baden: Nomos, s. 87n.

189
zemm. Ty jsou tak ve stle vt me stouto skutenost konfrontovny, nebo na jedn
stran iony mus provdt nazen asmrnice EU ve svm zkonodrstv, na druh
stran se sprohlubujc se evropskou integrac zuuj jejich vlastn kompetence apro-
stor pro rozhodovn.
Ivzhledem ktomu, e spolkov uspodn je podle Zkladnho zkona nezmnitel-
nou stavn hodnotou, je trvalm diskusnm tmatem obava spolkovch zem zohroe-
n apostupnho vyprzdnn jejich vlastn sttnosti tm, jak postupn budou jim sven
kompetence ve stle vt me peneny na EU. Tk se to zejmna takovch oblast,
jako je vzdln akultura, policie, mstn samosprva, regulace volebnho prva na
rovni spolkovch zem, regionlnho hospodstv, agrrn politiky, vdy avzkumu
ado jist mry iochrany ivotnho prosted. Legitimn je proto sil spolkovch zem
kompenzovat uveden ztrty kompetenc roziovnm jejich monost spolupodlet se
na rozhodovn aovlivovn pozic Nmecka ina evropsk rovni.
Bez problm pro spolkov zem nen ani penen spolkovch kompetenc na
EU, nebo itoto pociuj oprvnn jako sv oslaben. Zkladn zkon jim toti garan-
tuje adu monost, jak, prostednictvm Spolkov rady, chrnit svoje zjmy. Uvst lze
kupkladu prvo zkonodrn iniciativy Spolkov rady (l. 76 Zkladnho zkona),
jej prvo zaujmat stanovisko knavrhovanm spolkovm zkonm (l. 76 odst. 2),
nezbytn souhlas Spolkov rady knkterm zkonm, stejn jako prvo vyvolat zzen
zprostedkovacho vboru ke sjednocen nzor Spolkovho snmu aSpolkov rady
kprojednvanm nvrhm zkon (l. 77 odst. 2 a3). Dojde-li kpenosu svrchovanch
prv na EU, vechna tato prva spolkovch zem realizovan prostednictvm Spolkov
rady zanikaj.
Pijet novho l. 23 Zkladnho zkona jako dsledku schvlen Maastrichtsk
smlouvy povaovaly spolkov zem za svj dl spch, nebo jm dolo ke zeteln-
mu stavnmu poslen pozic Spolkov rady vevropskch zleitostech. Nkte kritici
hodnotili toto een pesto jako nedostaten, kdy namtali, e Spolkov rada je pes
sven oprvnn ke spolupsoben vevropskch zleitostech inadle pedevm or-
gnem Spolku avpochybnostech by byla povinovna chrnit pedevm zjmy Spolku,
anikoli dl zjmy spolkovch zem. Navc vzhledem kjejmu sloen se jedn oorgn
zastupujc zemsk vldy anikoli parlamenty spolkovch zem, co me ospravedlo-
vat zvr obudovn aposilovn tzv. exekutivnho federalismu.43
Spolupsoben vevropskch zleitostech ze strany spolkovch zem prosted-
nictvm Spolkov rady vsouasnosti upravuje l. 23 odst. 2 a47 Zkladnho zkona,
jeho obsah ble rozvd jednak dal spolkov zkony atak ujednn mezi Spolkem
aspolkovmi zemmi. Konkrtn se jedn oji ve uveden zkon oodpovdnosti
za integraci vsti vnovan Spolkov rad ( 1, 10 azejmna 13) adle zkon
ospoluprci mezi Spolkem azemmi vzleitostech Evropsk unie z12. bezna
1993 (BGBl. IS. 313) ve znn l. 1 zkona z22. z 2009 (BGBl. IS. 3031).
Zuvedench prvnch pedpis vyplv vprvn ad podrobn regulovan arozsh-
l povinnost spolkov vldy vas avzsad psemn informovat Spolkovou radu
ovech nvrzch EU. Prameny uvdj, e je takto postupovno Spolkov rad ron
43 TLLER, A.: Die Rechtsstellung der Lnder und des Bundesrates im Proze der politischen Willensbil-
dung in Angelegenheiten der Europischen Union. Gttingen, Verlag Jura Diss., 1999, s. 257258.

190
piblin 18 tisc nejrznjch dokument, znich 500 pedstavuj nvrhy zpsobil
kprojednn, aznich kolem 160 je skuten ve vborech avplnu Spolkov rady pro-
jednvno.44 Jet aktivnj roli hraje Spolkov rada tehdy, kdy se pmo podl na
stanoven vyjednvac pozice Nmecka vorgnech EU, kemu dochz vdy, kdy je
j garantovno spolupsoben ve vnitrosttnch zleitostech anebo jsou-li vnitrosttn
vdan vci pslun spolkov zem.
Vliv spolkovch zem m odstupovanou rznou intenzitu vzvislosti na tom, do
jak mry jsou doteny jejich zjmy nebo psobnost. Me tak jt oast na jednnch
ke stanoven nmeck vyjednvac pozice, pokud Spolkov rada me ovlivovat re-
levantn vnitrosttn opaten nebo jsou vnitrosttn pslun spolkov zem. Jestlie
by byly doteny podstatn zjmy spolkovch zem, pak se takovch jednn maj prvo
astnit pmo zstupci zem. Konen me bt veden vyjednvn peneseno vslov-
n na zem (jejich zstupce) utch nvrh EU, je se dotkaj vc ve vlun zkono-
drn pravomoci zem voblasti kolskho vzdln, kultury nebo rozhlasu.
Na stanoviska Spolkov rady vuvedench ppadech m spolkov vlda brt ohledy,
ovem rozhodujc vhu maj tato stanoviska tehdy, tkaj-li se vlunch zkonodr-
nch pravomoc zem, zzen jejich ad anebo jejich sprvnho zen.
Vmnoha smrech kposlen nrodnch parlament avtomto smyslu iSpolkov
rady vi EU dolo pijetm Lisabonsk smlouvy spolu spiznnm etnch zvazk
EU ohledn pm informovanosti nrodnch parlament.
Podrobnosti tkajc se uvedench vztah jsou ble rozvedeny vujednn mezi
spolkovou vldou avldami zem oprav dalch jednotlivost spoluprce me-
zi Spolkem azemmi vzleitostech EU ( 9 vta 2. zkona ospoluprci mezi
Spolkem azemmi vzleitostech EU) z10. ervna 2010 adle t ujednn mezi
Spolkem azemmi oinformovn Spolkov rady prostednictvm spolkov vldy
podle 5 odst. 1 vta 3. zkona opevzet zruk vrmci evropskho stabilizanho
mechanismu z24. ledna 2012.
koly Spolkov rady, ale ijej prva vsouvislosti svyizovnm zleitost EU in-
stitucionln zajiuj zvl ktomuto elu Spolkovou radou zizovan orgny. Pat
knim zejmna vbor pro otzky EU, kter je pslun kprojednn vech dokument
Rady aKomise, je maj vznam pro spolkov zem, a ji se jedn ovlastn nvrhy
normativnch akt nebo jim pedchzejc podkladov materily. Vcn mohou zahrno-
vat irokou klu otzek souvisejcch svnitrosttnmi kompetencemi zem, kupkladu
od zemdlstv pes sluby, regulaci platebnho styku a po dopravu. Pi svm jednn
vychz vbor pro otzky EU zpravidla zpodklad postoupench mu vcn pslu-
nmi vbory Spolkov rady. Vrmci projednvn jednotlivch dokument posuzuje
vbor jejich oporu vdosavadnm prvu EU, zvauje dodrovn princip subsidiarity
apimenosti, ppadn bere t vvahu, zda stanovisko Spolkov rady vuveden
zleitosti je pro spolkovou vldu rozhodujc podle ustanoven zkona oodpovdnosti
za integraci.
Vroce 1993 zskala Spolkov rada prvo zdit si pro zleitosti EU jako fakultativn
orgn Evropskou komoru. Ta vystupuje jmnem Spolkov rady ame ve vjime-
44 http://www.bundesrat.de/cln_320/nn_9542/DE/struktur/aufgaben/mitwirkung-eu/mitwirkung-eu.html
?__nnn=true [navtveno 14. dubna 2013].

191
nch ppadech nahradit usnesen jejho plna. Oprvnna ktomu je tehdy, pokud je
nezbytn nutn rychl reakce Spolkov rady ata se prv neschz, anebo je do progra-
mu zaazen bod tkajc se evropskch zleitost, kter vak byl oznaen za dvrn.
Ve srovnn svborem pro otzky EU m Evropsk komora slab postaven. Spol-
kov rada se toti schz vpravidelnch msnch intervalech, co je frekvence pim-
en dlouh, aby se materily EU mohlo zabvat samotn plnum.
lenov Evropsk komory jsou pedstaviteli spolkovch zem, piem jsou zacho-
vny pi jejm sloen pomry odpovdajc politickmu sloen Spolkov rady. Podle
shodnch pravidel, jak jsou uplatovna pi hlasovn ve Spolkov rad, se postupuje
ivEvropsk komoe.
Navenek, tj. nap. na pd Rady nebo vnejrznjch poradnch komisch EU, me
vystupovat ppadn izstupce spolkovch zem tehdy, jestlie Spolkov rada m-
e spolupsobit pi odpovdajcch vnitrosttnch opatench. Pokud by se vak nvrhy
tkaly pedmt ve vlun zkonodrn psobnosti spolkovch zem (oblast kolsk-
ho vzdln, kultury nebo rozhlasu), je povovn celkovm vedenm jednn vorg-
nech EU pmo zstupce zem jmenovan Spolkovou radou.
Zlenstv vEU vyplvaj jist oprvnn jak lenskm sttm, tak iobanm EU.
Do prvnho du SRN se pak promtaj ivsouvislosti svolbou poslanc Evropskho
parlamentu. Mezi jeho leny je zastoupeno svmi poslanci vech 28 lenskch stt
EU stm, e podle Aktu opmch volbch z20. z 1976 mus stty dodret nkter
spolen principy, jako jsou napklad veobecn, pm, svobodn atajn volby, sys-
tm pomrnho zastoupen smaximln 5% uzavrac klauzul i nesluitelnost zde
uvedench funkc.45 Vdalm je vc lenskch stt, jak rozhodnou oform azpsobu
voleb svch zstupc. Kesla jsou mezi lensk stty od potku rozdlovna podle pra-
vidla tzv. degresivn proporcionality stm, e vt zem maj vce zstupc ne zem
men, piem souasn jsou mal stty zvhodnny ve vztahu kpotu obyvatel.46
Vtto souvislosti je proto vprvn ad teba zmnit zkon ovolb poslanc Ev-
ropskho parlamentu ze Spolkov republiky Nmecko (evropsk volebn zkon)
z8. bezna 1994 (BGBl. IS. 423) vplatnm znn. Podle nj je 99 poslanc za SRN vo-
leno ve veobecnch, pmch, rovnch atajnch volbch na dobu pti let ( 1). Hlasy
voli jsou pevdny na mandty proporcionlnm volebnm systmem metodou vo-
lebnho sla s5% uzavrac klauzul.47 Volebnm zemm je cel SRN. Aktivn volebn

45 Zvazn je t Smrnice Rady 93/109/ ze 6. prosince 1993, kter upravuje modality ajednotlivosti pi
vkonu aktivnho apasivnho volebnho prva pi volbch do Evropskho parlamentu pro obany EU, kte
ij vlenskm stt, jeho nejsou sttnmi obany.
46 Kupkladu Nmecko jako nejlidnatj zem EU (80,3 mil. obyvatel) bylo od voleb vroce 1990 zastou-
peno stabiln 99 poslanci, tj. vsouasnosti jeden zde zvolen poslanec reprezentuje piblin 811 tis.
obyvatel. Pi poslednch volbch vroce 2009 zskala kupkladu CDU 8,1 mil. hlas ana jejich zklad
34 mandt, tj. na zskn jednoho mandtu bylo zapoteb piblin 238 tis. voliskch hlas. Naproti
tomu slovensk KDH zskalo ve stejnch volbch 90 tis. hlas ana jejich zklad 2 mandty, tj. kzisku
1 mandtu strana potebovala 45 tisc hlas. Slovensk republika m 5,43 mil. obyvatel ana svm zem
vol 13 poslanc Evropskho parlamentu.
47 Spolkov snm rozhodl vervnu 2013 osnen tto hranice na 3%. Stalo se tak vreakci na zruen 5%
uzavrac klauzule pro volby do Evropskho parlamentu vlistopadu 2011 (BVerG rozhodnut z9. 11. 2011
2 BvC 4/10). Ten ji shledal rozpornou sstavnm principem rovnosti pi volbch arovnost anc politic-
kch stran. Vzpt po zmn volebnho zkona se ale pravicov extrmistick NPD obrtila salobou na
Spolkov stavn soud.

192
prvo je piznno jednak Nmcm ve smyslu l. 116 odst. 1 Zkladnho zkona,48 kte
doshli vden voleb vku 18 let, maj nejmn 3 msce bydlit vSRN nebo vlenskm
stt EU anebyli zbaveni volebnho prva ( 6). Za obdobnch podmnek nle aktivn
volebn prvo iostatnm obanm EU. Voliteln je kad Nmec idal oban EU, kter
doshl vku 18 let abydl vSRN ( 6b).
Prvo navrhovat kandidty maj politick strany adal sdruen, kter maj organi-
zovan leny, astn se na tvorb politick vle aspolupsob ve volench zastupitel-
stvech ( 8). Ty subjekty, kter chtj podat kandidtn listinu pro jednotlivou spolkovou
zemi anejsou po poslednch volbch zastoupeny vEvropskm parlamentu, Spolkovm
snmu nebo zemskm snmu vlastnmi kandidty nepetrit alespo pti poslanci,
mus osvdit sv prvo podat kandidtn listinu petic spodpisy tisce oprvnnch
voli ( 9). Kandidtn listinu mus pedem schvlit ktomu oprvnn shromdn
zstupc, resp. len dan politick strany. Na kandidtce me bt spolu suchazeem
uveden t jeden nhradnk. Listiny jsou podvny zemskmu, ppadn spolkovmu
vedoucmu voleb ( 11).
Voli na spolenm hlasovacm lstku, kde jsou uvedeny vechny kandidujc sub-
jekty apoad jejich prvnch deseti kandidt, ozna jednoznan kkem nebo jinm
zpsobem, kter kandidtce dv svj hlas ( 16). Zkon pipout t monost kore-
spondennho hlasovn. Soust zkona je iprava vzniku azniku mandtu, nastu-
povn nhradnk anklad na volby hrazench ze sttnho rozpotu.
Podrobnosti vztahujc se kvolebnm orgnm, pprav aprbhu voleb (nap.
volebn okrsky, seznamy voli, volisk prkazy, kandidtn listiny, zpsob amsto
hlasovn, zjiovn avyhlaovn vsledk) reguluje jednac d evropskch voleb
z2. kvtna 1999 (BGBl. I. S. 957). Pspvek za odevzdan hlasy voli je politic-
km stranm vyplcen podle zkona opolitickch stranch z31. ledna 1994 (BGBl.
IS. 149).49
Poslednm zpedpis bezprostedn se vztahujcch kproblematice voleb do Evrop-
skho parlamentu vSRN je zkon oprvnch vztazch len Evropskho parlamen-
tu ze Spolkov republiky Nmecko (zkon oevropskch poslancch) z6. dubna 1979
(BGBl. IS. 413) vplatnm znn. Zakotvuje vedle podmnek vzniku azniku mandtu
poslanc Evropskho parlamentu zruky jejich imunity, indemnitu aprvo odmtnout
svdectv, dle stanov pravidla nesluitelnosti ad, funkc amandt slenstvm
vEvropskm parlamentu amateriln poitky, je jeho poslancm nleej.
Pi zatm poslednch volbch vroce 2009 bylo zvoleno 736 poslanc Evropskho
parlamentu stm, e na zklad Lisabonsk smlouvy byl jejich poet rozen na 754.
Dalch 18 poslanc se ujalo sv funkce vprbhu prosince roku 2011.50 Je do jist
mry paradoxem, e akoli reln stoup vliv Evropskho parlamentu na rozhodovac
procesy EU, je na druh stran setrvalm trendem klesajc ast voli pi volbch jeho
poslanc. Situace vNmecku, kde mezi lety 1979, kdy byl Evropsk parlament poprv

48 Podle l. 116 odst. 1 je Nmcem ve smyslu Zkladnho zkona svhradou dal zkonn pravy ten, kdo
m nmeckou sttn pslunost nebo jako uprchlk nebo vyhnanec nmeck nrodnosti nebo jako manel
nebo potomek byl pijat na zem Nmeck e podle stavu k31. prosinci 1937.
49 Srov. ktomu zejmna 18 uvedenho zkona. Ostatn politick sdruen maj tento finann pspvek
zaruen 28 evropskho volebnho zkona.
50 Vnsledujcch volbch vroce 2014 bude podle l. 14 odst. 2 Smlouvy oEU obsazeno 751 kesel.

193
volen pmo, arokem 2009, poklesla ast voli z65,7 % na 43,3 %, se tak zsadn
neli od prmrnch daj oabsentismu voli vrmci cel Evropsk unie.
Po volbch vroce 2009 si rozdlily nmeck politick strany mandty vEvropskm
parlamentu nsledujcm zpsobem: koalice CDU/CSU zskala 42 mandty (znich CSU
8), SPD 23, Zelen 14, FDP 12 aLevice 8 mandt. Vechny uveden politick strany
jsou soust jim svtonzorov blzkch evropskch politickch stran aastn se tak
prce pti ze sedmi frakc dnes existujcch na pd Evropskho parlamentu. Nmecko
nem zastoupen jen mezi Evropskmi konzervativci areformisty ave frakci Evropa
svobody ademokracie. dn zposlanc zvolench vNmecku nestoj vsouasnosti
mimo politickou frakci. Zvrem dodejme, e ve druh polovin 7. volebnho obdob
(od 17. ledna 2012) vystdal vpedsednictv Evropskho parlamentu Jerzyho Buzka
nmeck politik Martin Schulz.

IV. JUDIKATURA SPOLKOVHO STAVNHO SOUDU

AEVROPSK INTEGRACE

Vuplynulch desetiletch si Spolkov stavn soud vydobyl svoj judikatu-

rou velmi silnou pozici ato dokonce evropskho rozmru, kter je nesrovnateln spo-
stavenm kterhokoli soudnho orgnu jinho lenskho sttu EU. Nepochybn to bylo
dno jednak tm, e Nmecko stlo od potku vprvn linii zem, je zsadn ovlivuj
dal vvoj abudoucnost evropsk integrace adle svoji roli hrla iskutenost, e
Spolkov stavn soud byl seleznou pravidelnost povolvn krozhodnutm, vnich
posuzoval stavn konformitu fakticky vech dleitch krok, jimi se mnila povaha
arysy ES/EU jako supranacionln organizace sui generis.
Vrozhodovac praxi Spolkovho stavnho soudu lze rozpoznat ti zkladn linie,
kter sleduj jednotliv aspekty adopady evropskho integranho procesu. Jedn se
opimenou ochranu zkladnch prv na evropsk rovni, demokratick obsah aza-
jitn integranho procesu api ostanoven jasnch hranic, pokud jde orozdlen
kompetenc aodpovdnosti mezi EU alensk stty.
Zhlediska sttoprvnho posuzovn mla zprvu zvltn vznam skutenost, e
prvo Evropskch spoleenstv bylo zvazn pro subjekty nachzejc se pod zemn
svrchovanost SRN pmo, bez nutnosti jeho peveden prostednictvm akt nmeckch
sttnch orgn. Spolkov stavn soud toto potvrdil vroce 1967 (BVerfGE 22, 293),
kdy uvedl: Samo Spoleenstv nen sttem, ani spolkovm sttem. Je vprocesu po-
kraujc integrace Spoleenstvm zvltnho druhu, je mezisttnm tvarem ve smyslu
l. 24 odst. 1 Zkladnho zkona, na nj Spolkov republika Nmecko stejn jako
ostatn lensk stty penesla urit prva. Tm vznikla nov veejn moc, kter je
vi sttn moci jednotlivch lenskch stt samostatn anezvisl; jej akty proto
nepotebuj od lenskch stt ani potvrzen (ratifikaci), ani jimi nemohou bt zrueny.
Stejnou mylenku pozdji Spolkov stavn soud rozvinul tak, e: Ratifikac Smlou-
vy oEHS vznikl vsouladu sl. 24 odst. 1 Zkladnho zkona samostatn prvn d
EHS, kter psob dovnit vnitrosttnho prvnho du aje aplikovn nmeckmi sou-
dy (BVerfGE 31, 145).

194
 Pokud jde oochranu zkladnch prv, plyne zjudikatury Spolkovho stavnho
soudu poadavek na rove jejich ochrany vevropskm prostoru, je mus bt vzsad
srovnateln sochranou zaruenou nmeckm prvnm dem, piem zachovn jejich
podstaty je vdy nezbytn nutn. Spolkov stavn soud sice od potku uznval ped-
nost prva Spoleenstv, ikdy se zprvu aktivn zasazoval ojedinou vjimku, asice ve
vztahu kzkladnm prvm.
To ovem podle Spolkovho stavnho soudu neznamenalo, e ochrana zkladnch
prv zaruen vES mus odpovdat t nmeck ve vech aspektech jejich zakotve-
n ainterpretace tak, jak vyplvaj znmeckho katalogu zkladnch prv. Spolkov
stavn soud by zashl jen vtom ppad, kdyby celkov rove zkladnch prv vEU
poklesla natolik, e by nebyl zachovn jejich podstatn obsah, co je ovem vdy vc
konkrtnho posouzen.
Proto se tak Spolkov stavn soud dokonce ctil bt vroce 1974 povoln pe-
zkoumvat supranacionln sekundrn prvn akty sohledem na jejich sluitelnost se
Zkladnm zkonem, akoli se nejednalo onmeck prvn akty, potud, pokud nebude
na unijn rovni zaruena ochrana vzsad srovnateln snmeckm stavnm stavem
(Solange I, IBVerfGE 37, 271).
Vroce 1986 toto sv rozhodnut Spolkov stavn soud vak revidoval avylouil sv
psoben vppadech poruen zkladnch prv na zklad sekundrnho prva ES, po-
kud na rovni Spoleenstv je vpodstatnm plnohodnotn ochrana tchto prv zaruena
orgny Spoleenstv, jako je kupkladu Evropsk soudn dvr (Solange II BverfGE
73, 339).
Vrozsudku ve vci Maastrichtsk smlouvy zroku 1993 (BVerfGE 89, 155) prohlsil
Spolkov stavn soud, e vykonv soudnictv pi aplikaci sekundrnho prva ve vzta-
hu kooperace sEvropskm soudnm dvorem, piem jestlie Evropsk soudn dvr
garantuje ochranu zkladnch prv vkadm jednotlivm ppad na celm zem EU,
me se Spolkov stavn soud omezit na generln zruku nedotknutelnho standardu
zkladnch prv.
Zsadn vznam m rozsudek ve vci Lisabonsk smlouvy z roku 2009, jm
Spolkov stavn soud zstavnho hlediska posvtil rozen kompetenc ilegitimitu
jednn EU, nebo je shledal stavn konformnmi. Byla tak potvrzena otevenost Z-
kladnho zkona vi prohlubujc se evropsk integraci, piem za klov kritrium
zde povauje Spolkov stavn soud demokratick princip, vzhledem ktomu, e z-
vazn rozhodnut vztahujc se kveejn sfe mus vychzet ze svobodn vle vtiny
lidu. Nmeck ast na integranch procesech je tedy demokraticky legitimovna do
t mry, pokud je proces integrace celkov dostaten pedvdateln. Vsouvislosti stm
bylo vak t rozhodnuto, e nedostaten zaruena jsou prva spoluasti Spolkovho
snmu aSpolkov rady vprovdcch zkonech kLisabonsk smlouv.
Zatm poslednm zvelkch rozhodnut Spolkovho stavnho soudu je rozsudek
ve vci pistoupen Nmecka kSmlouv oevropskm stabilizanm mechanismu
akfisklnmu paktu, je jsou vobou ppadech opaten, kter maj poslouit kz-
chran finann kriz ohroenho eura. Podntem kjednn Spolkovho stavnho soudu
byla tentokrt stavn stnost podpoen 35 tisci podpisy oban, kte byli vedeni
obavou, e zamlen opaten kzchran eura znamenaj pro Nmecko ztrtu kontroly

195
volench poslanc nad danmi nmeckch oban, kdy onich budou nadle rozho-
dovat nevolen evropsk orgny. Zrozsudku Spolkovho stavnho soudu vyplv,
e uveden smlouva nenar na limity Zkladnho zkona za podmnky, e nmeck
zruky nepekro avizovanch 190 mld. eur bez dalho jasnho souhlasu parlamen-
tu anmet zstupci mus ovech krocch pravideln informovat nmeck poslance
(2BvR 2134/92).
Jak ale vyplv zvvoje udlost (aje si toho vdom zejm iSpolkov stavn
soud), dalm souvisejcm stavnm problmem me bt postup Evropsk centrln
banky, kter zaala bez omezen nakupovat dluhopisy zadluench stt, piem vta-
kovm ppad by mohlo vkonenm dsledku Nmecko ruit za mnohem vt objem
penz, ne kter uvedl Spolkov stavn soud jako limit Evropskho stabilizanho
mechanismu, ato bez vslovnho schvlen parlamentu.

V. NMECKO ABUDOUCNOST EVROPSK INTEGRACE

Diskuse obudoucnosti Evropy veden srznou intenzitou aodvahou pat

dlouhodob ke havm tmatm na politick scn Nmecka. est destek let probha-
jcch proces evropsk integrace dosud plynulo ve znamen realizace jejho hlavnho
smyslu, jm bylo sil zajistit Evrop hospodsk rozkvt, kter automaticky povede
kzachovn mru na celm kontinent.
Postupnmi kroky dochzelo kprohlubovn integranch proces zamench p-
vodn vlun na oblast hospodskou, aby se nsledn EU stala t ambiciznm pro-
jektem politickho sjednocen. Obdobn taktika byla pouita, ipokud jde oroziovn
potu lenskch stt, knmu t dolo vnkolika vlnch, a po spojen souasnch
27 evropskch zem. Vechny tyto procesy organizovaly adily politick elity stva-
jcch lenskch stt, ale itch zem, kter usilovaly opistoupen, na druh stran se
na nich podlela evropsk byrokracie aorgny ES/EU. Ve sv vtin stmto stavem
souhlasili isamotn oban, kterm vyhovovala politick stabilita, vtali rostouc ivot-
n rove ivhody plynouc jak zodstrann hranic mezi stty, tak izjednotn prvn
pravy vrmci penesench kompetenc znrodnch stt na evropsk orgny.
Mezi vizioni nastiujcmi vzdlenj cle, jich m bt prostednictvm sjed-
nocen Evropy dosaeno, bv vNmecku obvykle uvdn Walter Hallstein, vroce
1958 prvn pedseda Komise EHS ajeho vzletn slov: Odstrann nroda je evrop-
sk idea!, stejn jako bval ministr zahraninch vc Joschka Fischer. Ten ve svm
projevu vkvtnu 2000 na Humboldtov univerzit vBerln spatoval dal pirozen
vvoj Evropy od svazku stt kfederaci. Zrove zdraznil, e jeho nvrhy ne-
znamenaj odstrann nrodnho sttu. Nebo pro finln subjekt federace bude nrodn
stt se svmi kulturnmi ademokratickmi tradicemi nenahraditeln, aby legitimoval
lidmi vplnm objemu akceptovanou unii oban astt. Toto km prv sohledem na
nae ptele ve Velk Britnii, nebo vm, e pojem federace je slovem, kter vyvolv
podrdn. Ale dosud m jin pojem nenapadl.51
51 FISCHER, J.: Vom Staatenverbund zur Fderation Gedanken ber die Finalitt der europischen Integra-
tion. Rede am 12. Mai 2000 in der Humboldt-Universitt in Berlin. Dostupn z: http://www.auswaertiges
-amt.de/www/de/infoservice/download/pdf/reden/2000/r000512a.pdf [navtveno 18. 4. 2013].

196
 Vobdobnm duchu vystoupil tak spolkov prezident Joachim Gauck pi sv n-
vtv Bruselu vdubnu 2012, kdy poadoval dt neomezen ano Evrop asilnmu
srstn EU. Jako Evropa jsme siln, jako nrodn stty ji nejsme dostaten siln.
Maj to bt podle nj racionln dvody, pro kter se mus stty vzdvat dalch kom-
petenc stm, e viz budoucnosti jsou Spojen evropsk stty. Souasn spolkov
prezident uvedl, e za nutnost povauje vce spoluprce, souhlasu ajasnost, pokud jde
oinstance. Jin cesta neexistuje, nebo jednotliv stty ji nemaj renom ahos-
podskou apolitickou slu na to, aby je ve velkch mocenskch centrech tohoto svta
brali na vdom.52
Sice meninov, ikdy t vdy ptomn byly ajsou hlasy nmeckch euroskep-
tik, kte se negativn vymezuj vi EU jako celku, i alespo jejm jednotlivm
institutm nebo agendm. Popraj kupkladu znan ekonomick vhody dosaenho
stupn sjednocen pro Nmecko, hroz nebezpem absolutn ztrty suverenity sttu
atm inrodn identity, vyjaduj obavy znedostatku demokratick legitimity orgn
EU i chybjc sociln orientace vkonn EU.
Je vak nepochybn, e na jednotnm prvnm prostoru vrmci EU, bez nho si
lze jen tko pedstavit plynul abezporuchov fungovn spolenho trhu, Nmecko
jednoznan dlouhodob profituje, nebo kupkladu pes 60% jeho zahraninho ob-
chodu se realizuje vlenskch sttech EU. Znalci pomr vtto souvislosti zrove
upozoruj, e na souasn rozdlen kompetenc mezi EU alensk stty nelze nahlet
jako na navdy dan dogma, zvl kdy ze SRN, jako izkadho jinho spolkovho
sttu jsou znmy ppady pesun jednotlivch kompetenc zjedn rovn vldnut na
druhou.53
Vnmeckch diskusch na druh stran ale zaznvaj opakovan ivhrady ktomu,
e vzemi ije 17% oban EU, avak vEvropskm parlamentu m Nmecko mezi
jeho poslanci jen 13% hlas, obdobn do rozpotu EU pispv 20% pjm, avak jen
12% dostv po perozdlen nazpt. Vprmru tak odvd Nmci EU kolem 87 za
kadho svho obyvatele. To jsou obvykl argumenty, kter maj dokazovat nerovnost
anespravedlnost Unie. mysln jsou tak opomjeny principy podmiujc funknost
kad federace, co je ochrana mench subjekt asolidarita stmi slabmi, mimocho-
dem oboj dobe znm aprovdn vrmci spolkovho uspodn Nmecka.54
Problematiku EU zaadily do svch aktulnch volebnch program ivechny do-
savadn parlamentn politick strany, by sponkud odlinmi akcenty.55 CDU/CSU se
definuj jako proevropsk strany azdrazuj klov msto Nmecka jako stabilizan
kotvy amotoru rstu EU stm, e by zbytek Evropy ml bt vlastn hospodsky,
finann ikulturn stejn, jako je dnes Nmecko. Odmtaj centralistickou Evropu aza
cl si stanovily spolen evropsk pracovn trh arovn dan pro podnikatele vrmci
EU. Jak ale kriticky pipomn Die Welt, Angela Merkelov sice na potku roku 2012
vlnku otitnm vbritskch novinch Guardian horovala pro politickou Unii, pene-
sen vce prv na Komisi, kter by pak mohla jednat jako evropsk vlda, apro poslen
52 Spiegel Online, 17. 4. 2012.
53 KHNHARDT, L.: Die zweite Begrndung der europischen Integration-Essay. Das Parlament. Aus Po-
litik und Zeitgeschichte, 2010, Nr. 18.
54 Tamt.
55 Nap. http://www.tagesschau.de/wahl/parteien_und_programme/programmvergleich-europa100.html.

197
evropskho parlamentarismu sRadou sloenou zpedsed vld lenskch zem jako
svho druhu druhou komorou. Pi nedvnm hledn een krize eura vak smovaly
kroky spolkov kanclky pesn opanm smrem, asice kodstaven od moci Ev-
ropskho parlamentu akdohodm mezi vldami lenskch stt za pomoci Evropsk
centrln banky avyuit Evropskho stabilizanho mechanismu.56
SPD se ve svm programu hls ktransnacionln demokracii aoproti studen
konkurujc si Evrop chce budovat Evropu jednajc sociln odpovdn. Kj prosa-
zovanm institucionlnm reformm pat promna Komise ve vldu volenou akontro-
lovanou Evropskm parlamentem, vjeho druh rovnoprvn komoe by zstupci vld
lenskch stt hjili jejich zjmy.
Pro FDP je dlouhodobm clem evropsk spolkov stt legitimovan evropskm
lidovm hlasovnm stm, e na cest kpolitick unii spevnmi federativnmi zsada-
mi poaduje jet vt koordinaci hospodsk politiky zem EU. Iona se zasazuje za
dvoukomorov parlament, piem Rada EU by mla mt pedevm funkci vyvaujc
akontroln.
Levice se zasazuje ozsadn politickou promnu EU, kdy namsto konkurence atr-
nho hospodstv se m prioritou stt sociln orientovan sttnost. Nrodn parla-
menty nemaj bt zbavovny svch pravomoc, stejn jako Komise nem kontrolovat
asankcionovat rozpotovou politiku lenskch stt. Vce prv m bt garantovno
Evropskmu parlamentu, ale ievropskm veejnoprvnm sdlovacm prostedkm.
Spojenectv 90/Zelen vid jako pirozenou reakci vase prohlubujc se globalizace
posilovn role Evropy stm, e clem nem bt nmeck Evropa, ale evropsk Nmec-
ko. Evropsk parlament by ml iniciovat zkony avolit pedsedu Komise, nezbytnost
spatuje strana vpodpoe aroziovn evropskch obanskch inciativ.
Vpedvolebn kampani provzejc ppravu voleb do Spolkovho snmu vroce
2013, upoutal znanou pozornost nov politick subjekt, kterm se stala Alternativa
pro Nmecko (AfD), pedstaven vnoru 2013. Jej zakladatel profesor ekonomie
Bernd Lucke uril stran jako hlavn cl zasadit se oukonen nmeckch plateb do z-
chrannch euro balk, vystoupen zeuro zny aznovuzaveden nrodnch mn. EU by
mla zstat zachovna jako spojenectv suvernnch stt se spolenm vnitnm trhem
stm, e nkter ji penesen na EU zkonodrn pravomoci by mly bt navrceny
zpt nrodnm parlamentm. Nepekroitelnou podmnkou ppadnho postoupen dal-
ch svrchovanch prv lenskch stt na EU by mlo bt vdy upodn referenda
otto otzce.
Vparlamentnch volbch se AfD podailo dky shromdnm podpism voli
postavit kandidtn listiny ve vech spolkovch zemch, jej kandidti se navc uchzeli
omandt ive 158 z299 jednomandtovch volebnch obvod. Ve Spolkovm snmu
vak poslanci AfD nezasedli, nebo se jim tsn nepodailo pekonat uzavrac klauzuli,
kdy zskali podporu 4,7% nmeckch voli. Lep vsledky vykzala AfD vnovch
spolkovch zemch.
Vlt roku 2012 zadaly noviny Welt am Sonntag institutu pro vzkum veejnho
mnn Infratest przkum veejnho mnn tkajc se pedstav odalm smovn

56 Die Welt, 24. 6. 2013.

198
EU. Podle jeho vsledk si plo 43% Nmc siln politick ahospodsk srstn
evropskch stt atm polovina zdotzanch oban souhlasila stm, aby se EU dle
rozvjela ve smru Spojench evropskch stt. Tyto nzory nejvce rezonovaly mezi
stoupenci strany Zelench (55 %), nejmen podporu mly mezi pznivci Pirtsk stra-
ny (proti bylo 67 %). Vce ne polovina astnk (51 %) tohoto przkumu vak takov
srstn odmtla, jet onco vt poet Nmc odmtl pedn dalch svrchovanch
prv Bruselu, by by mla poslouit kzchran eura.57
Nedvn vvoj udlost odsunul do pozad hypotetick vahy ovzdlen budouc-
nosti EU ado jist mry zpochybnil doposud zastvanou tezi spojovanou sevropskou
integrac, e toti spolen trh lensk stty sjednocuje. Celosvtov ariskantn psobe-
n finannch trh toti svmi dopady psob destrukn na cel projekt EU aspojenec-
tv zem veurozn zvl. Krize eura vythla na svtlo staronov stereotypy kupkla-
du otom, e Nmci chtj za kadou cenu dominovat Evrop, zatmco obyvatel jinch
stt jsou ln azkorumpovan. Jednoty je tak obvykle dosahovno jen vtom, e mnit
se maj ti druz, ae vlastn neexistuje obecn akceptovan jedin een tto krize.
Vedle stoupenc evropskch zchrannch val, je vznikly jako zvltn prvn
konstrukce, za jejich pomoci lze obchzet nkter pekky vyplvajc ze zakldaj-
cch smluv, jsou teoreticky zvaovny idal varianty budoucho vvoje. Nejmn
pravdpodobnou se zd bt pedstava, e se cel situace vye sama od sebe pouhm
plynutm asu aeuro zna beze zmn pekon tkou recesi. Nejpravdpodobnj se
zd bt cesta kpekonvn rozdl vkonkurenceschopnosti avkonnosti lenskch
zem nasazenm tvrdch spornch opaten garantovanch Evropskou centrln ban-
kou arozevenm zchrannho detnku, jen pedstavuje Evropsk stabilizan me-
chanismus. Navrhovan jsou ale iscne regulovanho idivokho vystoupen jednotli-
vch stt zeurozny ajejich nvrat knrodnm mnm, ppadn zaveden jet jedn
paraleln spolen mny, i dokonce pd eura.58 Hranin hodnotou destrukce evropsk
integrace by mlo bt ipodle mnohch euroskeptik zachovn spolenho trhu asnm
spojenho pohybu kapitlu, zbo, slueb aosob.
Hlas rozumu vel, e pokud se m projekt evropskho sjednocen dle rozvjet, je
zejmna na mst opustit nyn dominantn pstup konfrontan anahradit jej, jakkoli se
to zd bt obtn, eenmi zaloenmi na kooperaci mezi lenskmi stty. Nezbytn
je nov dohoda, kter bude brt ohledy na pedstavy azjmy vech partner.59 Trvajc
finann aekonomick krize me skonit a tehdy, budou-li reformn sporn kroky
smujc kjejmu pekonn uvedeny do rovnovhy sopatenmi pro rstov politiky.
Vstavnprvn rovin vyvolaly navc jist znepokojen nznaky zokruhu soudc
Spolkovho stavnho soudu, kte se domnvaj, e proces evropsk integrace zejm
dospl do bodu, kdy nar na samotn hranice monost Zkladnho zkona. Jest-
lie toti mly doposud rozhodnut oosudu evropsk integrace, ato a ji jde orychlost
provdnch zmn i jejich obsah, vhradn vrukou lensk stty, potom tlak, jak je
na nkter znich vsouasnosti vyvjen vsouvislosti sdopady hospodsk amnov
57 Die Welt, 30. 6. 2012.
58 NEUERER, D.: Der Traum vom Euro-Ausstieg. Handelsblatt, 17. 5. 2013.
59 SPECK, U.: Als Hegemon hat Deutschland keine Chance. Der Tagespiegel, 11. 5. 2013, dostupn z: http://
www.tagesspiegel.de/meinung/zukunft-der-europaeischen-union-als-hegemon-hat-deutschland-keine
-chance/8189920.html.

199
krize spolu se zavdnm supranacionlnch kontrolnch adaovch opaten, hrani
se ztrtou svobody jejich jednn. Odtud pak pramen iobava ze strukturln zmny
samotn podstaty sttnosti apliv provdnho opoutn princip stavnch zklad
vlastnch jednotlivm lenskm sttm.60
Proces evropsk integrace se zejm nachz na rozcest, znho se nabz dv z-
kladn vchodiska. Jedno znich spov vpokraovn celho projektu, vjeho pro-
hlubovn, zdokonalovn a kvytvoen politick unie, druh znich by znamenalo
piznn si jeho selhn areinkarnaci pvodn podoby nrodnch stt.

THE FEDERAL REPUBLIC OF GERMANY

IN THE EUROPEAN INTEGRATION PROCESS

Summary

The Federal Republic of Germany was one of the founding members that was at the beginning
of European integration from the middle of the last century. In the Basic Act is based European integration as
the target of the state that is Germany strongly comitted in its implementation. The constitutional arrangement
in the Integration Article 23 is distributed in anumber of implementing laws which provide role of the
supreme state institutions in these processes. The Federal Constitutional Court takes between them important
place by its jurisprudence that goes beyond the German state.

Key words: constitution, integration provisions, EU law, Germany, constitutional court, judicial review, EU
Membership, accession, sources of law

Klov slova: stava, integran ustanoven, evropsk prvo, Nmecko, stavn soud, kontrola stavnosti,
lenstv vEU, pstoupen, prameny prva

60 Ble NETTESHEIM, M.: Wo endet das Grundgesetz? Verfassungsgebung als grenzberschreitender

Prozess. Der Staat, 2002, Band 51, Heft 3.

200
2013 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 201230

ZAKOTVEN POZICE EVROPSKHO PRVA

VE SPOJENM KRLOVSTV
MILUE KINDLOV*

I. POPIS STAVN SITUACE

Popisujeme-li uvybranch lenskch stt EU, jakm zpsobem stavn

oetily sv lenstv vn, resp. jakm zpsobem se evropsk prvo integrovalo do vni-
trosttnho prvnho prosted, zanme zpravidla ujejich zkladnho stavnho doku-
mentu. Ppad Spojenho krlovstv je ale zvltn.
Od potku toti narme na problm, e nen lehk ci, jakou m Spojen kr-
lovstv vlastn stavu aco ji pesn tvo. Klasick tvrzen, e Spojen krlovstv m
stavu nepsanou, je ponkud zavdjc, protoe znan st nejvznamnjch pra-
men stavnho vznamu je psan. Podobn zavdjc je tedy itvrzen, e Spojen
krlovstv nem psanou stavu. asto se takovmi slovy spe popisuje stav, e nem
stavu kodifikovanou vjednom i vcero dokumentech, jak je pravidlem vnaprost vt-
in stt dnenho svta.1 Pi pouit uns pouvan prvnteoretick terminologie je
asi nejpesnj tvrzen, e Spojen krlovstv nem stavu ve formlnm smyslu. Nem
tedy zkladn prvn dokument, kter se nazv stavou nebo nese jin obdobn
oznaen.2 Jistm zdvodnnm je skutenost, e vdobch vzniku prvnch modernch
stav na americkm aevropskm kontinentu vdruh polovin osmnctho stolet, kter
byly vsledkem avrazem revoluc proti starm podkm astly na mylence suvere-
nity lidu, ji mlo Spojen krlovstv svou revoluci, tzv. Slavnou revoluci vroce 1688,
dvno za sebou. Vn lo sice ofundamentln zmnu vpomru moci mezi anglickm
parlamentem amonarchou ve smru jasn pevahy prvnho nad druhm, ale formln
se suvern nemnil avduchu kontinuity stle zstvala nositelem suverenity instituce
King-in-Parliament, tedy krl, Snmovna obecnch aSnmovna lord spojen vjedno
tleso.3 Idea suverenity lidu, ikdy zcela pln neabsentovala, urit nebyla rozhoduj-

* Autorka je odbornou asistentkou na katede stavnho prva Prvnick fakulty Univerzity Karlovy.
1 Viz nap. zposledn doby LEYLAND, P.: The Constitution of the United Kingdom. AContextual Analysis.
Oxford and Portland (Oregon): Hart Publishing, 2007, s. 12 nebo TURPIN, C. TOMKINS, A.: British
Government and the Constitution. Cambridge: Cambridge University Press, 2011, s. 161.
2 Takto nap. FILIP, J. SVATO, J.: Sttovda. Praha: Wolters Kluwer, 2011, s. 85. Jedinou stavou ve
formlnm smyslu byl vanglick historii tzv. Instrument of Government vdob Olivera Cromwella.
3 Ke smyslu pro udrovn kontinuity, mnohdy iza pouit stavnch fikc, srovnej pohled Bohumila BAXY
na britsk parlament vjeho Parlament, Studie srovnvac, dl I. Praha: Bursk & Kohout, 1913, s. 14.

201
c. Jako vmnoha jinch ppadech tkajcch se britsk stavnosti se jednalo ostav, kdy
forma zstala, ale mnil se jej obsah.
Nem-li Spojen krlovstv stavu formln, podvejme se na jeho stavu mate-
riln, tedy na soubor norem stavnho vznamu. Zpsanch prvnch pramen jsou
to zejmna vybran zkony tkajc se zkladnch vztah ve stt, jako nap. Zkon
olidskch prvech zroku 1998 i tzv. devolun zkony ve vztahu ke Skotsku, Walesu
aSevernmu Irsku ztho roku. Ve Spojenm krlovstv se tradin neodliuj zkony
stavn azkony bn, unich by byl rozdl zhlediska nutnho dosaen jin pede-
psan legislativn vtiny. Pro vechny zkony plat pravidlo schvalovn prostou vt-
inou. Pesto se vak stermnem stavn zkony pomrn asto operuje ve vznamu
nejvznamnjch zkon upravujcch stavn otzky apracuje snm ijudikatura, jak
uvidme dle vtextu.4 Kpramenm stavy se mohou adit iprvn pedpisy vydvan
exekutivou, pijat na zklad zkona nebo vjimen na zklad prerogativy (sub-
ordinate legislation), pokud se zabvaj otzkami stavnho vznamu, nap. voblasti
organizace vldy aministerstev.5
Do britsk stavy se ad inormy nepsan, asice zejmna relevantn pravidla i prin-
cipy common law (prva vytvenho arozvjenho soudci vrmci soudnch ppad).
Dle sem pat krlovsk prerogativy, dodnes existujc avznamn pravomoci britsk-
ho monarchy (nap. jmenovn premira, odvolvn ministr, udlovn d atitul,
atd.), kter jsou ale zpevn sti vykonvny premirem i jinmi leny vldy.
Charakteristickm prvkem britsk stavy je krom skutenosti, e je zvelk sti
tvoena nepsanmi prameny, tak fakt, e obsahuje nejen prameny prvn, ale tak
prameny ve Spojenm krlovstv zpravidla povaovan za neprvn, kter jsou pes-
to do pojmu britsk stavy veobecn zaazovan a maj velk vznam. Tk se to
pedevm stavnch konvenc.6 Jak uvd Peter Leyland ve sv analze, stava Spo-
jenho krlovstv se oproti jinm vyznauje prv tm, jak ohromn st stavnho
ivota je regulovna konvencemi. Ty se mohou pizpsobit mncm se podmnkm,
aumouj tak, aby se stava dle vyvjela.7 Zejmna vkon krlovskch prerogativ
je ovldn celou adou zsadnch konvenc, znich asi nejvznamnj je ta, e a na
vjimky jedn monarcha vdy podle rady premira avldy. Suritm zjednoduenm
je mon ct, e Spojen krlovstv je konstitun parlamentn monarchi zvelk s-
ti prv dky existujcm konvencm, kter usmruj aohraniuj innost stavnch
orgn.
Zkladnm principem, nkdy nazvanm doktrnou, stavnho systmu, je princip
parlamentn suverenity ve smyslu prvn neomezen moci westminsterskho parlamen-

4 Viz nap. dicta soudce Lawse vppadu Thoburn vSunderland City Council [2002] EWHC 195 (Admin),
podle nho me bt ustanoven takovho stavnho zkona zrueno jen vslovn vyjdenm myslem
zkonodrce, anikoli implicitn.
5 TURPIN, C. TOMKINS, A.: op. cit., s. 168.
6 Ble viz nap. BARNETT, H.: Constitutional and Administrative Law. Abingdon: Cavendish Publishing
Limited, 2003, kap. 1. Kpojmu stavnch konvenc ve Spojenm krlovstv ajinch zemch Commonweal-
thu viz nap. KINDLOV, M.: stavn zvyklosti jako soust stavy (komparace commonwealthskho
pstupu ajudikatury stavnho soudu R) In KLMA, K. JIRSEK, J. (eds.): Pocta Jnu Gronskmu.
Praha: Vydavatelstv anakladatelstv Ale enk, s.r.o., 2008, s. 300 an.
7 LEYLAND, P.: op. cit., s. 20.

202
tu. Podle ortodoxnho pstupu8 znamen tento princip, e (1) Parlament m pravomoc
pijmout i zruit jakkoli zkon, ato bez jakchkoli prvnch (nikoli vak politickch)
limit; (2) plat tzv. princip implicitnho zruen (implied repeal), tedy zsada, e no-
vj zkon pev nad zkonem dvjm, ato bez poteby vslovnho ustanoven
vnovm zkonu ozruen (zmn) ustanoven pedchoz legislativy, a(3) nikdo, tedy
ani soudy, nem pravomoc prvn zpochybnit platnost zkona pijatho westminster-
skm parlamentem.9 Toto ortodoxn vymezen principu parlamentn suverenity je vak
vsouasn dob pod stle vtm tlakem, jak bude zejm izdalho textu.
Sprincipem parlamentn suverenity souvis tak uplatnn dualistickho pstupu ke
vztahu vnitrosttnho amezinrodnho prva voblasti mezinrodnch smluv. Mezin-
rodn smlouvy, jich je Spojen krlovstv stranou, mohou ve vnitrosttnm prosted
psobit alze se jich domhat jen tehdy, jestlie byly recipovny zkonem. Uzavrn
mezinrodnch smluv je toti vykonvno Korunou, resp. vldou na zklad krlovsk
prerogativy abez poadavku zkonn recepce kjejich vnitrosttn aplikaci by vlda
mohla parlament do znan mry obchzet.10 Smlouvy, kter nebyly recipovny, ale
Spojen krlovstv mezinrodnprvn zavazuj, lze vak pout nap. pi interpretaci
nejednoznanch ustanoven domcho prva.
Tolik kvchozm charakteristikm britsk stavy. Pedevm doktrna parlamentn
suverenity je faktorem, kter nen mon pi analze pozice prva Evropsk unie ve
Spojenm krlovstv pominout.
kolem tto stati je strun popsat historick okolnosti vstupu Spojenho krlovstv
do Evropskch spoleenstv (dle tak jen ES) vroce 1973 anastnit dal legislativn
vvoj souvisejc se zmnami zakldajcch smluv. Pot se zamme na popis dvou
hlavnch zkon tkajcch se zakotven pozice prva EU ve Spojenm krlovstv, asice
Zkona oEvropskch spoleenstvch zroku 1972 (dle tak jen ZES) aZkona oEv-
ropsk unii zroku 2011 (dle tak jen ZEU). Dle bude pozornost vnovna pedevm
institucionlnmu zajitn kontroly nvrh nov evropsk legislativy ajinch doku-
ment souvisejcch sEU vrmci obou komor parlamentu. Nsledn se budeme zabvat
problematikou aplikace evropskho prva soudy. Ped zvrenm zhodnocenm pak
strun nastnme aktuln diskuse tkajc se vztahu Spojenho krlovstv kEU apro-
blematiky Zkona oEvropsk unii.

8 Ortodoxn pstup je spojovn zejmna sklasikem britskho stavnho prva Albertem Vennem Diceym
ajeho proslulm vodem do studia prva stavy (The Introduction to the Study of the Law of the Consti-
tution) poprv vydanm vroce 1885 asmnoha dalmi edicemi vprbhu dalch destek let. Paradox je
vak vtom, e sm Dicey sv nzory pozdji dost radikln zmnil, kdy poznal, e sla politickch pra-
videl astavnch mechanism, kter povaoval pro legitimitu parlamentn suverenity za klov, slbne.
Ktomu viz vborn lnek WEILL, R.: Dicey Was Not Diceyan. Cambridge Law Journal, 2003, No. 2,
s. 474.
9 Takto je princip parlamentn suverenity rozveden nap. vLEYLAND, P.: op. cit., s. 37 an.
10 Nap. LOVELAND, I.: Constitutional Law, Administrative Law, and Human Rights, Acritical introduc-
tion. Oxford: Oxford University Press, 2006, s. 3536. Vroce 2010 byla pijata zkonn prava parla-
mentn kontroly ratifikace mezinrodnch smluv, dc se do t doby stavnmi konvencemi (zejmna
tzv. Ponsonbyho pravidlo), viz st druh Constitutional Reform and Governance Act 2010 (ble nap.
TURPIN, C. TOMKINS, A.: op. cit., s. 490).

203
 II. HISTORICK KONTEXT VSTUPU SPOJENHO KRLOVSTV
DO ES, PIJET ZES ADAL LEGISLATIVY

Vletech bezprostedn po 2. svtov vlce existovaly plny tehdejho

britskho ministra zahraninch vc Ernesta Bevina na intenzivnj zpadoevropskou
spoluprci, ale vdomcm prosted se neujaly anenabyly dnou uritj podobu.
Od konce roku 1949 se britsk politika vymezovala negativn vi jakkoli posle-
n integraci, kter by obnela nadnrodn element, co vznamn ovlivnilo jej dal
smovn.11
Kdy se na zklad znmho Schumanova prohlen zkvtna 1950 zaaly vytvet
plny na vytvoen Evropskho spoleenstv uhl aoceli (dle jen ESUO, zaloenho
Paskou smlouvou zroku 1951), rozhodla se britsk vlda jednn neastnit azstat
mimo struktury vznikajcho spoleenstv. Podle nkterch analz se jednalo orozhod-
nut, kter ve svch dsledcch znamenalo vzdn se vedoucho postaven Spojenho
krlovstv vEvrop.12 Obdobn se podcenila iast na jednn tzv. Spaakova vboru,
kter byl vytvoen na zklad messinsk konference esti lenskch stt ESUO vroce
1955 akter se zabval plny vedoucmi kpozdjmu vzniku Evropskho hospod-
skho spoleenstv aEuroatomu (zaloench mskmi smlouvami zroku 1957). Spo-
jen krlovstv se sice vprvnch mscch jednn vboru astnilo, ale zastupoval ho
pouze vy ministersk ednk.13 Vjnu 1955 pak jednn opustilo pln.14
Navzdory pvodnm britskm oekvnm evropsk spoleenstv fungovala adala
se povaovat za spch. Tento fakt spolen se skutenost, e Spojen krlovstv stle
hledalo po ztrt impria svou roli ve svt,15 pociovalo pokles svho politickho vlivu
apotebovalo oivit hospodstv, vedl kpostupnmu pehodnocen britsk evropsk
politiky.
Poprv Spojen krlovstv podalo opistoupen vroce 1961, ale jeho snahu zvrti-
lo vroce 1963 francouzsk veto Charlese de Gaullea, kter se mimo jin obval mon
anglo-americk dominance vEvrop. Tot se opakovalo vroce 1967.16 Vroce 1970,
za premirstv Edwarda Heatha, se negocian proces obnovil (tehdy ji Francii vedl
Georges Pompidou) aroku 1972 dolo kpodepsn pstupov smlouvy. Krom Spoje-
nho krlovstv tehdy pistoupilo tak Dnsko aIrsko.
Vdomc debat otom, zda je pistoupen pro Spojen krlovstv vhodn i ne,
vak nepanovala shoda anzory se liily imezi pedstaviteli tch politickch stran.
Pro nkter oponenty pistoupen ml bt pro Spojen krlovstv prvotn vztah kzemm
Commonwealthu akUSA, anikoli k Evropskm spoleenstvm, kter znamenala ci-
teln omezen vlastnch pravomoc. Vdebat znl iargument parlamentn suverenitou.

11 COOPER, R.: Britain and Europe. International Affairs, 2012, Vol. 88, No. 6, s. 1191.
12 Vtomto duchu viz nap. DELL, E.: The Schuman Plan and the British Abdication of Leadership in Europe.
Oxford: Clarendon Press, 1995.
13 COOPER, R.: op. cit., s. 1191.
14 Namsto integrace do tchto evropskch spoleenstv zaloilo vroce 1960 Spojen krlovstv ankolik
dalch stt Evropsk sdruen volnho obchodu, kter vak nemlo jednotn extern celn tarif ani nad-
nrodn orgny.
15 Viz slova Deana Achesona, bvalho americkho ministra zahraninch vc, vproslovu ve West Pointu
5. prosince 1962, zmiovna vCOOPER, R.: op. cit., s. 1202.
16 LOVELAND, I.: op. cit., s. 441.

204
Tvrdilo se nejen, e zvazky spojen slenstvm aaplikac evropskho prva jsou pro
Spojen krlovstv celkov nevhodn, ale dokonce, e je stavn nemon tmto z-
vazkm dostt, protoe podle domcch stavnch princip nen mon do budoucna
omezit legislativn pravomoc britskho parlamentu asoudy mus vnitrosttn zkony
respektovat.17
Jet ped pistoupenm Spojenho krlovstv kEvropskm spoleenstvm se usku-
tenil pokus zabrnit pistoupen soudn cestou. Vppadu Blackburn vAttorney Gene-
ral se pan A.R.Blackburn domhal vydn soudnho prohlen, e pokud vlda pode-
pe mskou smlouvu, vzd se sti suverenity Koruny vParlamentu, ato nevratn
aprotiprvn. Lord Denning, pedseda Apelanho soudu, se vak sodkazem na dosud
probhajc jednn opistoupen azejmna na soudn nepezkoumatelnost vkonu kr-
lovsk prerogativy voblasti uzavrn mezinrodnch smluv odmtl vc zabvat, stejn
jako oba dva dal soudci. Jako pedasn odmtl isoudn posouzen, jestli parlament,
vppad e schvl zkon zprostedkujc psoben komunitrnho prva, tm me
omezit budouc parlamenty.18
Proces pistoupen ml zhlediska vnitrosttnho rozhodovacho postupu dva klo-
v kroky, asice (1) hlasovn ve Snmovn obecnch opijet podmnek pstupov
smlouvy a(2) hlasovn opijet nvrhu Zkona oEvropskch spoleenstvch (Euro-
pean Communities Act, dle jen ZES), kter ml oetit psoben evropskho prva ve
Spojenm krlovstv. Konzervativn Heathova vlda uspla vobou fzch. Vprvn j
vznamn pomohla skutenost, e ada opozinch labourist hlasovala ve Snmovn
obecnch proti instrukcm sv strany hlasovat proti (instrukce mly dokonce podobu
tzv. three line whip, mly tedy nejvy prioritu). Pi schvalovn nvrhu ZES ji byli
labourist ve snmovn disciplinovanj. Pesto se vld podailo nvrh zkona vobou
komorch parlamentu prosadit.19 ZES nabyl innosti 1. ledna 1973.
Oproti situaci vDnsku, Irsku aNorsku20 se ped vstupem Spojenho krlovstv
do Evropskch spoleenstv nekonalo dn referendum. Labouristick strana vak ve
svch pedvolebnch manifestech vroce 1974 pislbila, e vppad svho vtzstv
bude trvat na jednn ozmn podmnek lenstv vES ae se lid budou moci kotzce
lenstv vyjdit, ato bu pi dalch veobecnch volbch, nebo formou referenda.21
Vkomplikovan politick situaci, po dvojch veobecnch volbch vroce 1974 (vobou
vyhrli tsn labourist) vak nebylo konn dalch voleb politicky reln, aproto se
pistoupilo kreferendu.22 Na jae 1975 skonila vlda renegocian jednn sES ado-
poruila volim hlasovat pro trvajc lenstv. Referendum se konalo 5. ervna 1975.
Pi 65% volebn asti hlasovalo pro setrvn vES 67,2% voli.23
Vpozdjch letech byly tak, jak postupovala evropsk integrace pijaty dal-
evropsk zkony, kter novelizovaly ZES (European Communities (Amendment)

17 Tamt.
18 [1971] 2 All ER 1380.
19 LOVELAND, I.: op. cit., s. 444.
20 VNorsku lid vstup do ES vreferendu konanm vz 1972 odmtli.
21 The Labour Party Manifesto: Let Us Work Together LaboursWay out of the Crisis, dostupn na: http://
politicsresources.net/area/uk/man/lab74feb.htm aThe Labour Party Manifesto: Britain Will Win with La-
bour, dostupn na: http://politicsresources.net/area/uk/man/lab74oct.htm [cit. 2. 2. 2014].
22 LOVELAND, I.: op. cit., s. 447.
23 TURPIN, C., TOMKINS, A.: op. cit., s. 545.

205
Acts).24 Lisabonskou smlouvu pak do vnitrosttnho prva promtl European Union
(Amendment) Act z roku 2008. Podle tohoto zkona bylo k ratifikaci mezinrodn
smlouvy mnc tzv. zakldajc smlouvy postupem dle l. 48 odst. 2 a 5 Smlouvy
oEU (dle jen SEU) (tedy spouitm dnho postupu pro pijmn zmn) poteba
souhlasu zkonem.25 Dle tak zakotvil podmnku souhlasu obou komor parlamentu
pro to, aby ministr mohl hlasovat prorozhodnut Evropsk rady nebo Rady uinn na
zklad specificky vyjmenovanch ustanoven vSEU aSmlouvy ofungovn EU (dle
jen SFEU), nebo takov rozhodnut jinak podpoil (jednalo se orozhodnut dle l. 48
odst. 6 a7 SEU, l. 31 odst. 3 SEU al. 81 odst. 3, l. 153 odst. 2, l. 192 odst. 2, l.
312 odst. 2 al. 333 odst. 1 a2 SFEU).26
Podstatn psnj podmnky vnitrosttnho schvalovn smluv mncch SEU
aSFEU aady dalch rozhodnut tkajcch se Evropsk unie vak nastavil a Zkon
oEvropsk unii zroku 2011, kter zsti zruil ustanoven ve uvedenho zkona
zroku 2008. Pozornost mu bude vnovna vdal sti.
Zvrem je teba doplnit, e se na Spojen krlovstv uplatuj vnkterch oblastech
zvltn reimy, vyjednan vprbhu doby jeho pedstaviteli jako podmnka britskho
souhlasu se zmnami zakldajcch smluv (vsouasnosti zejmna zvltn reim ve
vztahu kprovdn nkterch opaten vprostoru svobody, bezpenosti aprva, vetn
oblastitzv. Schengenskho acquis27; vjimka ztet fze EMU, tedy zejmna nepijet
eura28 azvltn prava ve vztahu kListin zkladnch prv EU29). Spojen krlovstv,
podobn jako esk republika, nepodepsalo tzv. Fiskln mluvu (Smlouvu ostabilit,

24 Jedn se oEuropean Communities (Amendment) Act 1986, 1993, 1998 a2002. Tyto tyi zkony zajistily
vnitrosttn innost Jednotnmu evropskmu aktu aMaastrichtsk, Amsterdamsk aNicesk smlouv.
25 European Union (Amendment) Act 2008, paragraf 5.
26 European Union (Amendment) Act 2008, paragraf 6, kter byl pozdji zruen vdsledku European Union
Act 2011. Tmto zkonem se jako jednm zinspiranch zdroj lisabonskch novel jednacch d komor
Parlamentu R zabv KYSELA, J.: Implementace Lisabonsk smlouvy vpravidlech jednn Parlamentu
R. asopis pro prvn vdu apraxi, 2010, . 1, s. 45.
27 Viz protokoly . 19, 20, 21 a36 kSEU aSFEU. Knim zejm. zprva Vboru pro Evropskou unii ve Sn-
movn lord odopadu Lisabonsk smlouvy (The Treaty of Lisbon: an impact assessment, Volume 1: Re-
port, 2008, zejmna s. 161 an., dostupn na: http://www.publications.parliament.uk/pa/ld200708/ldselect
/ldeucom/62/62.pdf [cit. 2. 2. 2014]), dle TZIDKIYAHU, M. S.: Opt-Outs in the Lisbon Treaty: What Di-
rection for Europe la carte? European Journal of Law Reform, 2008, Vol. 10, No. 497; FAHEY, E.: Swi-
mming in aSea of Law: Reflections on Water Borders, Irish (-British)-Euro Relations and Opting-Out and
Opting-In After the Treaty of Lisbon. Common Market Law Review, 2010, Vol. 4, No. 3 aHINAJEROS,
A. PEERS, S. SPENCER, J. R.: Opting out of EU Criminal Law: What is Actually Involved? Centre
for European Legal Studies, Faculty of Law, University of Cambridge, Working Paper, New Series, No. 1
[cit. 2.2.2014], dostupn na: http://www.statewatch.org/news/2012/oct/eu-cels-uk-opt-out-crim-law.pdf.
28 Viz protokol . 15 kSEU aSFEU.
29 Viz protokol . 30 kSEU aSFEU. Knmu srovnej nap. PERNICE, I.: The Treaty of Lisbon and Funda-
mental Rights aBARNARD, C.: The Opt-Out for the UK and Poland from the Charter of Fundamental
Rights: Triumph of Rhetoric over Reality? Oboj In GRILLER, S. ZILLER, J. (eds.): The Lisbon Treaty:
EU constitutionalism without aconstitutional treaty? Wien: Springer Wien New York, 2008, s. 244 an.,
resp. 257 an. Srovnej izprvu Vboru pro Evropskou unii ve Snmovn lord, op. cit. vpozn. . 26, s. 101
an.; zesk literatury zabvajc se tmto protokolem, vn se zsti e irelevance tzv. esk vjimky,
viz nap. TURMA, P.: Zvaznost Charty zkladnch prv pro R vzhledem ktzv. vjimce (opt-out).
Prvn rozhledy, 2010, . 6, s. 191 an.; KOMREK, J.: esk vjimka zListiny zkladnch prv Evrop-
sk Unie. Prvn rozhledy, 2010, . 9, s. 322 an.; CHMEL, M. SYLLOV, J.: Listina zkladnch prv
Evropsk unie aesk vjimka zListiny. Praha: Parlamentn institut, studie 3.081, listopad 2009 [cit.
2.2.2014], dostupn na: www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=59998; PTROV, L.: Listina zkladnch
prv Evropsk unie aIKOV, N.: Listina (Charta) zkladnch prv EU, zvltnosti jej aplikace av-
hledy do budoucna. Oboj In GERLOCH, A. TURMA, P. (eds.): Ochrana zkladnch prv asvobod
vpromnch prva na potku 21. stolet veskm, evropskm amezinrodnm kontextu. Praha: Audito-
rium, 2011, s. 439, resp. 447.

206
koordinaci asprv vhospodsk amnov unii) zbezna 2012, kter byla uzavena
jako mezinrodn smlouva mezi 26 lenskmi stty EU (viz ne).

III. ROZBOR ZKONA OEVROPSKCH SPOLEENSTVCH

ZROKU 1972 AZKONA OEVROPSK UNII ZROKU 2011

1. ZKON OEVROPSKCH SPOLEENSTVCH ZROKU 1972

Za zklad psoben evropskho prva ve Spojenm krlovstv je povaovn para-

graf 2 ZES, kter stanov:30

2. (1) Vechna prva, pravomoci, odpovdnosti, zvazky aomezen, as od asu vytvoen

Smlouvami, nebo na jejich zklad, avechny prostedky npravy apostupy as od asu sta-
noven Smlouvami nebo na jejich zklad, kterm m bt bez dalch legislativnch opaten
piznn vsouladu se Smlouvami prvn inek ve Spojenm krlovstv nebo zde maj bt apli-
kovny, jsou prvem uznny avprvu dostupn, atedy vynucovan, dovolen adodrovan;
vraz vynutiteln unijn prvo (enforceable EU right) aobdobn vrazy odkazuj ktomu,
kemu se vztahuje tento odstavec.
(2) Pokud ploha 2 tohoto zkona nestanov jinak, me kdykoli po jeho pijet Jeho vsost
formou Pkazu vRad (Order in Council) nebo uren ministr i ministerstvo formou p-
kazu, pravidel, nazen i programu (order, rules, regulations or scheme) uinit opaten
(a) za elem proveden jakhokoli unijnho zvazku Spojenho krlovstv, nebo umonn
proveden jakhokoli takovho zvazku, nebo umonn vkonu jakchkoli prv nleej-
cch i vbudoucnu nleejcch Spojenmu krlovstv podle Smluv nebo na jejich zklad;
nebo
(b) za elem een zleitost vyvolanch jakmkoliv takovm zvazkem i prvy i naby-
tm innosti nebo pouitm odstavce 1, nebo vsouvislosti snimi;
api vkonu jakkoli zkonn pravomoci i povinnosti, vetn jakkoli pravomoci vydvat
pokyny nebo pijmat prvn pravu ve form pkaz, pravidel, nazen nebo jinho podz-
konnho pedpisu, m mt osoba, j byla takov pravomoc i povinnost svena, na zeteli
ely EU ajakkoli zvazek i prva ve uveden. Vraz uren ministr i ministerstvo
vtomto odstavci znamen ministr Koruny nebo vldn ministerstvo uren as od asu P-
kazem vRad ve vztahu kjakkoli zleitosti nebo za jakmkoliv elem, ale za splnn
omezen nebo podmnek (pokud takov jsou), specifikovanch takovm Pkazem vRad
(4) Opaten, kter me bt uinno podle odstavce 2, zahrnuje, nestanov-li ploha 2 zkona
jinak, jakkoli opaten (jakhokoli rozsahu), kter lze uinit zkonem parlamentu (Act of
Parliament), ajakkoli prvn ustanoven, nyn i vbudoucnosti pijat, krom ustanoven
obsaench vtto sti tohoto zkona, m bt vykldno apsobit vsouladu spedchozmi
ustanovenmi tohoto paragrafu; avak, nestanov-li zkon pijat po tomto zkonu jinak, p-
loha 2 se vztahuje napravomoc vydat Pkazy vRad nebo pkazy, pravidla, nazen nebo
programy, piznanou tmto ansledujcmi odstavci tohoto zkona.

30 Znn relevantnch ustanoven ZES je uvedeno vautorin pekladu. Peklad odpovd innmu, tedy
nikoliv pvodnmu znn zkona ajsou vnm reflektovny zmny vyvolan Legislative and Regulatory
Reform Act 2006 aEuropean Union (Amendment) Act 2008.

207
 Paragraf 2 odst. 1 ZES inkorporoval pmo pouiteln ainn evropsk prvo.
Odst. 2 pak stanovil pravomoc Koruny, resp. ministr i ministerstev pijmat klu
podzkonnch prvnch pedpis tam, kde je to poteba kimplementaci ostatnho ev-
ropskho prva. Jak vyplv zodst. 4, je tato pravomoc irok, protoe zahrnuje ipi-
jmn pedpis voblastech, kter jinak nleej parlamentu, krom ppad vyatch
plohou 2 zkona (nap. je vyloueno takto ukldat i zvyovat dan nebo pijmat
retroaktivn prvn pravu). Akoliv je nkdy kimplementaci evropskho prva pouita
pmo forma zkona, podzkonn forma je vyuvna astji.31
Zhlediska pojet parlamentn suverenity je klov ustanoven vodst. 4 otom, e
jakkoli prvn ustanoven, nyn i vbudoucnosti pijat m bt vykldno apso-
bit vsouladu spedchozmi ustanovenmi tohoto paragrafu. Na prvn pohled mon
nenpadn ustanoven vnitrosttn zakotvuje pednost evropskho prva ped domcm
prvem. Tento princip je jet umocnn znnm paragrafu 3 odst. 1 ZES, kter odkazuje
na zvazn charakter judikatury Soudnho dvoru EU apodle nho:

3. (1) Pro ely vech prvnch zen je jakkoli otzka ohledn smyslu i inku jakkoli
ze Smluv, nebo ohledn platnosti, smyslu nebo inku jakhokoli unijnho nstroje (EU in-
strument) povaovna za otzku prvn (a, pokud nen pedloena Evropskmu soudu, m
bt jako takov rozhodnuta vsouladu srelevantnm rozhodnutm Evropskho soudu nebo
principy jm stanovenmi).

Tmto ustanovenm zkonodrce potvrdil, e judikatura Soudnho dvoru EU (dve

Evropskho soudnho dvoru), vetn jejho trvn na pednosti evropskho prva, m
bt uznna vnitrosttnmi orgny.

2. ZKON OEVROPSK UNII ZROKU 2011

Pro vztah Spojenho krlovstv kEU alatentn ipro monou reformulaci

nkterch zkladnch koncept britskho konstitucionalismu je klov Zkon oEv-
ropsk unii pijat vroce 2011. Tento zkon legislativn oetuje vybran cle koalin
vldy veden Davidem Cameronem formulovan ve vldnm programovm prohlen
The Coalition: Our Programme for Government.32 Vnm se vlda zavzala zajistit,
e vprbhu dalho volebnho obdob nedojde kdnmu dalmu penosu suvere-
nity nebo pravomoc [na EU] [ae] kad navrhovan budouc smlouva, kter
by pesouvala oblasti pravomoci nebo kompetenc, bude pedmtem referenda [ae]
kvyuit kad pechodov klauzule bude vyadovn zkon. ZEU zsti zruil pvod-
n zkon promtajc Lisabonskou smlouvu do vnitrosttnho prva anastolil znan
psnj prvn pravu vnitrosttnho schvalovn zmn SEU aSFEU amnoha dalch
rozhodnut pijmanch vEU. Zsadn zmnou je vad ppad zaveden poadavku
schvlen vobligatornm referendu.
Ve vztahu krznm kategorim rozhodnut tkajcch se EU rozliuje ZEU ti z-
kladn druhy vnitrosttn schvalovac procedury, asice (1) schvlen zkonem azrove

31 TURPIN, C. TOMKINS, A.: op. cit., s. 342.

32 Dostupn na: https://www.gov.uk/government/publications/the-coalition-documentation [cit. 2.2.2014].

208
schvlen vreferendu; (2) schvlen zkonem; (3) schvlen parlamentem bez poteby
pijet zkona. Protoe je ZEU vsouasnosti jednou znejstriktnjch prav tohoto
druhu vrmci prvnch d lenskch stt EU, bude popsn podrobnji, ato zejmna
ve vztahu kprvnmu druhu schvalovac procedury.33

3. SCHVLEN ZKONEM AZROVE SCHVLEN VREFERENDU

Tomuto schvalovacmu procesu vzsad podlh mezinrodn smlouva,

kter mn nebo nahrazuje SEU i SFEU (cestou dnho postupu pro pijmn zmn)
adle rozhodnut Evropsk rady mnc SFEU podle l. 48 odst. 6 SEU (cestou zjedno-
duenho postupu pro pijmn zmn).34 Vprvnm ppad je pijet zkona asouhlas
vyjden vreferendu nutnou podmnkou kratifikaci smlouvy, ve druhm ktomu, aby
ministr mohl potvrdit schvlen pslunho rozhodnut Evropsk rady Spojenm kr-
lovstvm.
Ne kad takov smlouva nebo rozhodnut ale poadavku schvlen vreferendu pod-
lh. Situace, kdy je referendum nezbytn, stanov na jednom mst pro oba typy zmny
(smlouvou irozhodnutm Evropsk rady) paragraf 4 ZEU, ikdy zejm ne vechny
tam pedpokldan situace pipadaj vvahu pro ob skupiny zmn.35 Paragraf 4 odst. 1
ZEU ad mezi situace, kter vyaduj schvlen vreferendu:
rozen cl EU ve smyslu l. 3 SEU;
udlen nov nebo rozen stvajc vlun, sdlen i podprn (koordinan,
doplujc) psobnosti EU;36
rozen psobnosti EU ve vztahu ke koordinaci hospodskch politik apolitik
zamstnanosti ave vztahu kespolen zahranin abezpenostn politice;
udlen pravomoci instituci i orgnu EU stanovit poadavek vi Spojenmu kr-
lovstv nebo mu uloit povinnost, nebo zruen omezen takov pravomoci instituce
i orgnu EU;
udlen nov i rozen pravomoci instituci i orgnu EU uloit sankce vi Spo-
jenmu krlovstv;
zmnu ustanoven SEU nebo SFEU uvedenho vploze 1 ZEU, kterou se odstrauje
poadavek jednomyslnosti, konsensu nebo dohody;

33 ZEU vparagrafu 9 obsahuje ispeciln pravu schvalovn ve vztahu kasti Spojenho krlovstv na
opatench pijatch vrmci pt hlavy tet sti SFEU (prostor svobody, bezpenosti aprva), kde
se uplatuje ve vztahu ke Spojenmu krlovstv zvltn reim dle protokolu . 21 pipojenho kSEU
aSFEU.
34 Podle l. 48 odst. 6 SEU me Evropsk rada na zklad nvrhu vldy lenskho sttu, Evropskho par-
lamentu nebo Rady pijmout rozhodnut ozmn ustanoven sti tet SFEU (vnitn politiky ainnosti
Unie). Rozhodnut nabyde platnosti po schvlen lenskmi stty vsouladu sjejich stavnmi pedpisy.
35 Vsouladu sl. 48 odst. 6 SEU se rozhodnut Evropsk rady me tkat jen zmny ustanoven sti tet
SFEU azrove nesm takovm rozhodnutm dojt krozen pravomoci EU. Viz ble GORDON, M.
DOUGAN, M.: The United KingdomsEuropean Union Act 2011: Who Won the Bloody War Anyway?
European Law Review, 2012, Vol. 37, No. 1, s. 11. Ktomu vak srovnej ikritick koment vCRAIG, P.:
The European Union Act 2011: Locks, Limits and Legality. Common Market Law Review, 2011, Vol. 48,
No. 6, s. 1890 an. (dle CRAIG, P.: op. cit., 2011)
36 Podle paragrafu 4 odst. 2 ZEU znamen rozen psobnosti tak odstrann jejho existujcho omezen.
Nap. by lo osituaci, kdy by ml bt zruen Protokol . 21 opostaven Spojenho krlovstv aIrska
sohledem na prostor svobody, bezpenosti aprva pipojen kSEU aSFEU (viz Vysvtlujc poznmky
kZEU: European Union Act 2011, Explanatory Notes, [cit. 2.2.2014], dostupn na: http://www.legislation
.gov.uk/ukpga/2011/12/notes/contents, dle jen Vysvtlujc poznmky).

209
 zmnu l. 31 odst. 2 SEU (rozhodnut voblasti spolen zahranin abezpenostn
politiky, kde se uplatuje hlasovn kvalifikovanou vtinou), kter odstrauje nebo
mn ustanoven umoujc lenu Rady postavit se proti pijet nkterho rozhod-
nut kvalifikovanou vtinou;
akonen, zmnu vzkon vypotench specifickch ustanoven SFEU,37 kter od-
strauje nebo mn ustanoven umoujc lenu Rady zajistit pozastaven dnho
legislativnho postupu ve vztahu knvrhu legislativnho aktu.

Pokud se vkonkrtnm ppad nejedn osituaci pedpokldanou paragrafem 4 odst. 1

ZEU, referendum se konat nemus asta jen pijet zkona. Referendum se nemus
konat ani tehdy, kdy ovyjmenovan ppad sice jde, ale znamen to jen kodifikaci
zabhnut praxe vkonu existujc psobnosti podle SEU i SFEU, nebo se zmna tk
jinch lenskch stt, ane Spojenho krlovstv,38 akonen vppad smlouvy opi-
stoupen novho lenskho sttu.39
Vedle mezinrodn smlouvy mnc i nahrazujc SEU nebo SFEU arozhodnut
Evropsk rady podle l. 48 odst. 6 SEU, kter za ve uvedench okolnost vyaduj
ke schvlen pijet zkona isouhlas vyjdenvreferendu, existuje jet dal skupina
specificky vypotench rozhodnut podle SEU aSFEU, unich se uplatn stejn pod-
mnka dvojho schvalovn.40 Li se od pedchozch dvou skupin vtom, e vjejich
ppad se referendum mus za vech okolnost konat; nejsou stanoveny dn vjim-
ky, kter by napklad zohlednily relativn vznam pslunho rozhodnut pro Spojen
krlovstv, i mru pravdpodobnosti, sjakou m rozhodnut anci vRad vbec projt,
atd., co bv asto podrobovno kritice.41
Bez pedchozho vnitrosttnho schvlen nvrhu rozhodnut zkonem atak vre-
ferendu nesm ministr hlasovat pro pijet pslunho rozhodnut vEvropsk rad nebo
Rad, ani ho jinak podporovat.42
Rozhodnut, okter se jedn, lze rozdlit do dvou kategori. Zaprv jsou to rozhod-
nut tkajc se zmn pravidel unijnho hlasovn, zadruh rozhodnut, kter jsou svou
povahou pro Spojen krlovstv ajeho vztah kEU klov arelativn nezmniteln.
Do prvn kategorie pat:
rozhodnut podle l. 31 odst. 3 SEU umoujc rozen monosti rozhodovn
Rady kvalifikovanou vtinou voblasti spolen zahranin abezpenostn politiky;
rozhodnut podle l. 48 odst. 7 SEU (tj. podle tzv. obecn pechodov klauzule),
kterm se ve vztahu kustanovenm uvedenm vploze 1 ZEU roziuje hlasovn
37 l. 48, l. 82 odst. 3 al. 83 odst. 3 SFEU.
38 Tento ppad se uplatnil pi schvalovn rozhodnut Evropsk rady z25. bezna 2011 ozmn l. 136
SFEU vsouvislosti svytvoenm Evropskho stabilizanho mechanismu, viz European Union (Approval
of Treaty Amendment Decision) Act 2012.
39 Paragraf 4 odst. 4 ZEU. Ve vztahu ke schvalovn rozhodnut Evropsk rady podle l. 48 odst. 6 SEU navc
plat, e jedn-li se orozhodnut, kterm se udluje instituci nebo orgnu EU pravomoc stanovit poadavek
vi Spojenmu krlovstv nebo mu uloit povinnost (poppad se odstrauje omezen takov existujc
pravomoci), nebo orozhodnut, kterm se j udluje nov i rozen pravomoc ukldat Spojenmu kr-
lovstv sankce, pak se referendum nevyaduje, jestlie zkon, kterm se vyslovuje souhlas spslunm
rozhodnutm, stanov, e dsledky nejsou pro Spojen krlovstv vznamn (paragraf 3 odst. 4 ZEU).
40 Paragraf 6 ZEU.
41 Viz nap. CRAIG, P.: op. cit. 2011, s. 1897.
42 Paragraf 6 odst. 1 ZEU. Ponkud odlin postup si vyaduje ppad podle odst. 2 (rozhodnut ohledn
vytvoen spolen obrany). Viz Vysvtlujc poznmky, odst. 73.

210
 Rady kvalifikovanou vtinou, nebo se zvltn legislativn postup vyadujc jedno-
mysln hlasovn Rady nahrazuje dnm legislativnm postupem;
rozhodnut podle l. 153 odst. 2 al. 192 odst. 2 SFEU (voblasti sociln politiky
aivotnho prosted), kter by umonila nahrazen zvltnho legislativnho postupu
dnm legislativnm postupem;
rozhodnut podle l. 312 odst. 2 SFEU (voblasti financ EU), kter by umoovalo
rozhodovn kvalifikovanou vtinou;
rozhodnut podle l. 333 odst. 1 SFEU (voblasti poslen spoluprce), kter umo-
uje hlasovn kvalifikovanou vtinou vRad ve vztahu kustanovenm uvedenm
vploze 1 ZEU, jestlie se Spojen krlovstv astn takov poslen spoluprce;
rozhodnut podle l. 333 odst. 2 SFEU (voblasti poslen spoluprce), kter umo-
uje nahrazen zvltnho legislativnho postupu vyadujcho jednomyslnost hla-
sovn vRad legislativnm postupem dnm ve vztahu kustanovenm uvedenm
vploze 1 ZEU, ato opt jestlie se Spojen krlovstv takov poslen spoluprce
astn.

Do druh kategorie rozhodnut, kter podlhaj schvlen zkonem ivreferendu,

pat:
rozhodnut podle l. 42 odst. 2 SEU ohledn vytvoen spolen evropsk obrany;
rozhodnut podle l. 86 odst. 1 SFEU tkajc se asti Spojenho krlovstv vadu
evropskho veejnho alobce;
rozhodnut podle l. 86 odst. 4 SFEU orozen pravomoc adu evropskho ve-
ejnho alobce, pokud bude Spojen krlovstv astnkem;
rozhodnut podle l. 140 odst. 3 SFEU opijet eura;
rozhodnut podle l. 4 Schengenskho protokolu, kter by odstranilo jakoukoli hra-
nin kontrolu Spojenho krlovstv.

4. SCHVLEN ZKONEM

Podmnce schvlen zkonem podlh zaprv mezinrodn smlouva mnc

i nahrazujc ustanoven SEU nebo SFEU arozhodnut Evropsk rady mnc SFEU
zjednoduenm postupem pro pijmn zmn podle l. 48 odst. 6 SEU, pokud se ne-
jedn oppad stanoven vparagrafu 4 odst. 1 ZEU, anen unich tedy vyadovno
zrove schvlen vreferendu. Dle je to vsituaci, kdy se uplatn nkter vjimka znut-
nosti konn referenda spovajc vtom, e zmna smlouvy znamen jen kodifikaci
zabhnut praxe podle SEU i SFEU, e se tk jen jinch lenskch zem i se jedn
opstupovou smlouvu novho lenskho sttu.43
Krom toho se ale poadavek schvlen zkonem uplatn ve vztahu kad dalch
podstatnch rozhodnut. Pro vechna plat, e jsou vEvropsk rad i Rad schvalovna
jednomysln, akad lensk stt je tedy me zablokovat. ZEU pedpokld vtomto
kontextu dv odlin situace.

43 Podobn je schvlen zkonem (anikoli ireferendum) poadovno ve vztahu krozhodnut Evropsk rady
podle l. 48 odst. 6 SEU za podmnek uvedench vparagrafu 3 odst. 4 ZEU (ble viz poznmka pod arou
. 39).

211
 Zaprv, ministr nesm potvrdit souhlas Spojenho krlovstv svybranou skupinou
rozhodnut, pokud nebylo takov rozhodnut schvleno zkonem (tj. zkon potvrzuje
rozhodnut, snm ji dve na jednn Rady Spojen krlovstv pedbn souhlasi-
lo).44 Jedn se nap. orozhodnut podle l. 25 SFEU opijet ustanoven kposlen nebo
rozen prv oban EU i podle l. 223 odst. 1 SFEU oustanovench nezbytnch
pro volbu len Evropskho parlamentu konanch jednotnm postupem nebo podle
spolench zsad.45
Zadruh, ministr nesm hlasovat pro pijet uritch rozhodnut vRad nebo Evrop-
sk rad, nebo je jinak podporovat, jestlie jejich nvrh nebyl nejprve schvlen zko-
nem. Mezi takov rozhodnut pat nap. rozhodnut podle l. 17 odst. 5 SEU ozmn
potu len Evropsk komise, rozhodnut podle obecn pechodov klauzule vl. 48
odst. 7 SEU (ve vztahu kjinm ustanovenm ne ta, kter jsou vytena vploze 1
ZEU), kter bu zavd hlasovn kvalifikovanou vtinou, nebo nahrazuje zvltn
legislativn postup vyadujc jednomysln hlasovn Rady legislativnm procesem d-
nm. Nle sem nap. irozhodnut podle l. 64 odst. 3 SFEU oopaten, kter voblasti
liberalizace pohybu kapitlu zado tetch zem znamen vprvu EU krok zpt.

5. SCHVLEN PARLAMENTEM BEZ POTEBY PIJET ZKONA

Mrnj formou schvalovacho procesu podle ZEU je proces schvalovn

podntu (motion) ministra, vnm ob komory parlamentu d, aby vyslovily souhlas
se zmrem vldy podpoit pijet uritho nvrhu rozhodnut. Je nutn souhlas obou
komor parlamentu aje vylouen nvrh rozhodnut bhem projednn vparlamentu
mnit.46 Bez souhlasu nesm ministr hlasovat pro pijet uritho rozhodnut vRad
nebo ho jinak podporovat. Tomuto schvalovacmu procesu podlh nap. rozhodnut
podle l. 56 SFEU orozen zkazu omezen volnho pohybu slueb ina pslunky
tetch zem usazench vEU, rozhodnut podle l. 252 SFEU ozven potu generl-
nch advokt nebo podle l. 257 SFEU ozzen specializovanch soud pipojench
kTribunlu. Spad sem irozhodnut podle obecn pechodov klauzule vl. 48 odst. 7
SEU, kter ve vztahu kustanovenm SFEU zavd dn legislativn postup namsto
zvltnho legislativnho postupu, kter ale nevyaduje vRad jednomyslnost.47
Obdobn je poteba tto formy parlamentnho schvlen ktomu, aby mohl ministr
potvrdit souhlas Spojenho krlovstv srozhodnutm podle l. 218 odst. 8 SFEU ohled-
n pistoupen Unie kEvropsk mluv olidskch prvech vsouladu sl. 6 odst. 2
SEU.48

6. SCHVLEN ROZHODNUT PODLE l. 352 SFEU (KLAUZULE FLEXIBILITY)

ZEU jet obsahuje speciln ustanoven tkajc se schvalovn rozhod-

nut na zklad tzv. klauzule flexibility vSFEU. Ministr podle nho nesm hlasovat pro
44 Paragraf 7 odst. 1 ZEU.
45 Paragraf 7 odst. 2 ZEU.
46 Paragraf 10 odst. 5 ZEU.
47 Paragraf 10 odst. 13 ZEU.
48 Paragraf 10 odst. 4 ZEU.

212
takov rozhodnut, poppad ho jinak podporovat, ani by jeho nvrh byl schvlen
zkonem. Vurgentnch ppadech ale nen poteba schvlen formou zkona asta, aby
ob komory parlamentu schvlily podnt ministra dajcho je oodsouhlasen myslu
vldy podpoit navrhovan rozhodnut. Konen, uplatn-li se jedna zpti vZEU ble
urench vjimek, posta pouze sdlen ministra pedloen obma komorm, kter
obsahuje nvrh pslunho rozhodnut aprohlen otom, e je naplnna nkter zv-
jimek.49

7. PARAGRAF 18 ZEU

Vprogramovm prohlen vldy veden Davidem Cameronem budil od

potku pozornost mysl pijmout zkon, kter by voblasti vztahu kEU stvrdil trvn
konen suverenity (ultimate sovereignty) westminsterskho parlamentu.50 Nakonec
byla zvolena cesta zalenit pslun ustanoven do pipravovanho ZEU.
Ten vparagrafu 18 obsahuje speciln klauzuli, kter je zdvodu ve uvedenho
nkdy (svhradami) nazvna klauzul suverenity. Uvd se vn, e:

Pmo pouiteln nebo pmo inn prvo Evropsk unie je ve Spojenm krlovstv uzna-
n avprvu pouiteln jen na zklad [Zkona oEvropskch spoleenstvch], poppad tam,
kde jsou jeho uznn aprvn pouitelnost vyadovny na zklad jinho zkona.

Paragraf 18 je povaovn za deklaratorn ustanoven, kter vpodstat potvrzuje

dualistick pstup Spojenho krlovstv votzce vztahu vnitrosttnho prva aprva
mezinrodnch smluv, vetn klovch smluv EU. Zkonem, kter zprostedkovv
vnitrosttn psoben prvm apovinnostem znich vyplvajcm, je pedevm ZES.
Akoliv se opolitickm istavn teoretickm vznamu paragrafu 18 ile spekulu-
je, uvd se nejastji, e jeho smyslem je obrana proti dvojmu monmu riziku. Za
prv poskytuje jasn odmtnut mylenky oprvu EU jako novm vym autonom-
nm prvnm du, kter se stal integrln, na zkon nezvislou soust prvnho
systmu Spojenho krlovstv, kter se na zklad jurisprudence Soudnho dvoru
objevila, ikdy nespn, ivzench ped domcmi soudy.51 Zadruh me po-
slouit jako protiargument proti tvrzenm nkterch zastnc koncepce tzv. stavnosti
zaloen na common law (common law constitutionalism), podle nich je na zklad
common law ZES zkonem stavnho charakteru, anelze na nj aplikovat princip im-
plicitnho zruen (vrozporu stm, jak se kvci stav ortodoxn vyjden parlamentn
suverenity).52

49 Paragraf 8 ZEU.
50 Vldn programov prohlen The Coalition: Programme for Government, s. 19.
51 Viz Vysvtlujc poznmky, odstavce 120 a121 (sodkazem na ppad Thoburn, viz poznmka pod arou
. 83).
52 GORDON, M. DOUGAN, M.: op. cit., s. 8.

213
 IV. EVROPSK ZLEITOSTI VE VLD APARLAMENTU

1. INSTITUCIONLN POHLED

lenstv vEvropsk unii znamenalo pro sprvu Spojenho krlovstv jen

mlo vraznjch institucionlnch zmn aplnn agendy, kterou lenstv vrznch
odvtvch pineslo, zpravidla pipadlo ji existujcm institucm vexekutiv, zejmna
rznm ministerstvm.53 Ve vld nle evropsk otzky obecn do gesce Ministerstva
zahrani (Foreign and Commonwealth Office) avjeho rmci spadaj do psobnosti
sttnho ministra pro Evropu (Minister of State for Europe), tedy jednoho zjuniornch
ministr podzench ministru zahraninch vc (Secretary of State for Foreign and Co-
mmonwealth Affairs). Vrmci Kabinetu, tedy vldy vum slova smyslu, pak existuje
vbor pro evropsk zleitosti veden ministrem zahraninch vc.
Pro ely parlamentn kontroly pipravovan evropsk legislativy ajinch akt, ja-
ko ipro monitorovn postoj ministr pi jednnch vinstitucch EU zdily ob ko-
mory parlamentu sv specializovan evropsk vbory. Jejich innost dopluje ostatn
tradin parlamentn zpsoby kontroly vldy (zejm. interpelace, eten vrmci parla-
mentnch vbor i debaty vplnu).
Ve Snmovn obecnch je to Vbor pro kontrolu evropskch zleitost (Europe-
an Scrutiny Committee), vjeho psobnosti je analyzovat irokou klu dokument
tkajcch se EU, sdlovat stanoviska ohledn jejich prvnho apolitickho vznamu
advat doporuen ohledn dalho vhodnho posuzovn. Vbor tak pravideln sle-
duje innost Rady astanoviska ministr pi jejch jednnch aobecn monitoruje vvoj
vrmci EU zhlediska prvnho, politickho ainstitucionlnho, pedevm sohledem
na dsledky pro Spojen krlovstv aSnmovnu obecnch.54
Protjkem Vboru pro kontrolu evropskch zleitost je ve Snmovn lord Vbor
pro Evropskou unii (European Union Select Committee). Jeho kolem je tak obecn
sledovat aposuzovat dokumenty tkajc se EU ped tm, ne onich bylo rozhodnuto,
asvmi etenmi ovlivovat stanoviska vldy ve vztahu kjednnm vinstitucch EU
avrmci odpovdnosti vldy vi parlamentu ji tak na tomto poli kontrolovat. Vbor
pro Evropskou unii m ksob piazen podvbory vnujc se vybranm specializo-
vanm oblastem, nap. podvbor pro ekonomick afinann otzky nebo podvbor
pro vnitn vci, zdrav avzdln. Poet podvbor se me mnit (vroce 2013 jich
bylo 6). Vbor pln zasteujc akontroln roli vi podvborm adohl na jejich
innost, schvaluje jimi vypracovan zprvy azabv se tmaty, kter jdou nap spe-
cializacemi podvbor.55
Mnostv agendy ahloubka posuzovn se vobou evropskch vborech li. Zatmco
snmovn Vbor pro kontrolu evropskch zleitost zpracovv zprvu ohledn zhruba
53 TURPIN, C. TOMKINS, A.: op. cit., s. 337.
54 Viz strnka vboru na strnkch britskho parlamentu dostupn on-line na: http://www.parliament.uk/business
/committees/committees-a-z/commons-select/european-scrutiny-committee/ [cit. 2.2.2014] ashrnut ko-
l vboru vThe European Scrutiny System in the House of Commons, s. 8, dostupn on-line na: http://
www.parliament.uk/documents/commons-committees/european-scrutiny/ESC%20Guide%20Revised%20
2012.pdf [cit. 2.2.2014].
55 Viz strnka vboru na strnkch britskho parlamentu dostupn on-line: http://www.parliament.uk/business
/committees/committees-a-z/lords-select/eu-select-committee [cit. 2.2.2014].

214
500 dokument ron azprvy podv ve velmi krtkm asovm horizontu (asto
1 tden), Vbor pro Evropskou unii ve Snmovn lord jedn mnohem selektivnji
azprvy vjeho rmci produkovan jsou velmi podrobn akvalitn, apo zsluze vysoce
oceovan (viz nap. zprva odopadu Lisabonsk smlouvy).56
Vedle tchto zvltnch parlamentnch vbor se samozejm sproblematikou EU ve
sv innosti setkaj ijin vbory vobou komorch. Ukzkou, kdy jin ne evropsk
vbor, e dleit zleitosti na poli EU, je nap. vervnu 2013 publikovan podrobn
zprva Vboru pro zahranin zleitosti (ve Snmovn obecnch) zabvajc se pro-
gramem britsk vldy ohledn budoucnosti EU.57 Plat tak, e snmovn Vbor pro
kontrolu evropskch zleitost me podat jin vbor osdlen stanoviska ohledn
uritho zkoumanho dokumentu tkajcho se oblasti, j se dan vbor zabv. Za
dleit jsou vtomto ohledu povaovny ineformln zpsoby spoluprce.58
Pro informovanost parlamentu ohledn dn na rovni EU je velmi dleit tzv. Kan-
cel nrodnho parlamentu (National Parliament Office) se sdlem vBruselu, kter byla
zzena vroce 1999. Jej hlavn lohou je bt oima auima Vboru pro kontrolu
evropskch zleitost aVboru pro Evropskou unii, jako iostatnch vbor tam, kde
je to poteba. Pln dleitou funkci izhlediska parlamentn diplomacie ve vztahu kin-
stitucm EU aparlamentm ostatnch lenskch stt.59

2. PROCESN POHLED

Jak vyplv nejen zpedchozch odstavc, je parlamentn kontrola zlei-

tost vztahujcch se kEvropsk unii povaovna za velmi zsadn atomu odpovd jej
propracovan systm.60
Zprocesnch pedpis upravujcch psobnost obou evropskch vbor vyplv,
jak dokumenty tkajc se EU je nutn parlamentu pedloit. Ve vld za tuto agendu
asn souvisejc koly odpovd ad Kabinetu, kter vbr pslunch dokumen-
t konzultuje sministerstvy atajemnky evropskch vbor. Do 10 pracovnch dn
od uloen dokumentu vparlamentu mus vlda pipravit apedloit tzv. vysvtlujc
memorandum (explanatory memorandum), vnm pope obsah dokumentu, procesn

56 Viz dokument The European Scrutiny System in the House of Commons, s. 18, dostupn on-line na: http://
www.parliament.uk/documents/commons-committees/european-scrutiny/ESC%20Guide%20Revised%20
2012.pdf [cit. 2.2.2014] a10. zprva Vboru pro Evropskou unii vrmci zasedn parlamentu 20072008,
HL 62: The Treaty of Lisbon: An Impact Assessment, dostupn on-line na: http://www.publications.parliament
.uk/pa/ld200708/ldselect/ldeucom/62/62.pdf [cit. 2.2.2014].
57 1. zprva Vboru pro zahranin zleitosti vrmci zasedn parlamentu 20132014, HC 87: The Future
of the European Union: UK Government Policy; dostupn on-line na: http://www.publications.parliament
.uk/pa/cm201314/cmselect/cmfaff/87/87.pdf [cit. 2.2.2014].
58 Viz dokument The European Scrutiny System in the House of Commons, dostupn on-line na: http://www
.parliament.uk/documents/commons-committees/european-scrutiny/ESC%20Guide%20Revised%20
2012.pdf [cit. 2.2.2014]. Vpedchoz verzi tohoto dokumentu zroku 2010 se uvdlo, e izdvodu a-
sov tsn vbor d osdlen stanoviska velmi zdka (vpotu jednotek ppad), ae mnohem vt v-
znam maj neformln cesty komunikace (viz http://www.parliament.uk/documents/commons-committees
/european-scrutiny/ESC%20Guide%20Revised%202010.pdf [cit. 2.2.2014], s. 17).
59 Viz http://www.parliament.uk/mps-lords-and-offices/offices/bicameral/npo/npo-role/ [cit. 2.2.2014].
60 Nejlepm zdrojem informac jsou vtomto ohledu webov strnky obou vbor, kde jsou kdispozici
ipslun procesn pedpisy (viz odkazy vpozn. 54 a55). Zakademick literatury zposledn doby mono
odkzat na McKAY, W. JOHNSON, C. W.: Parliament and Congress, Representation & Scrutiny in the
Twenty-First Century. Oxford: Oxford University Press, 2012, s. 24 an.

215
zpsob jeho schvalovn, vznam pro prvn d Spojenho krlovstv, finann dopady,
atd., azejmna vyjd sv stanovisko knmu.61
Vbor pro kontrolu evropskch zleitost prvn zkoum, jestli je dokument poli-
ticky nebo prvn vznamn. Vppad, e je dokument shledn nedleitm, dl se
nepezkoumv. Vbor tak posuzuje, jestli m dostatek informac pro sv rozhodnut.
M prvo si od vldy vydat dal psemn informace, nebo vppad poteby mini-
stra osobn vyslechnout (jednn je veejn). Pokud to povauje za vhodn, bude se
odokumentu vst debata, ato bu vjednom ze t tzv. evropskch vbor (European
Committees), nebo vplnu snmovny. Kprojednn dokumentu vplnu snmovny je
ale poteba souhlas vldy (jinak se debata kon vevropskm vboru), atakov pro-
jednn se tk jen minima ppad.
Tyto tzv. evropsk vbory (kter je nutn odliit od Vboru pro kontrolu evrop-
skch zleitost) jsou specializovan na urit vcn oblasti. Kad m 13 len, kte
jsou jmenovni zlen Snmovny obecnch ad hoc pro debatu ouritm dokumentu
(skupin dokument). astnit se debaty apispt do diskuse mohou vichni lenov
Snmovny obecnch, ale hlasovat mohou jen lenov pslunho evropskho vboru.62
Ve Snmovn lord provd prvn relevantn filtr mezi dokumenty, kter podlhaj
pezkumu ajsou pedloeny Vboru pro Evropskou unii, jeho pedseda. Ten sv roz-
hodnut pijm se znalost doporuen pslunch pracovnk vboru (tajemnci, prv-
n apolitit poradci). Na zklad posouzen pedsedy vboru se bu dokument dl ne-
zkoum, nebo se sice nezkoum, ale je pro informaci pedn relevantnmu podvboru,
nebo je podvboru pedn kdalmu eten. Vposledn uvedenm ppad pokrauje
tedy kontrola ve vybranm podvboru (vppad irch tmat provd kontrolu sm
Vbor). Podvbor me po svm posouzen oznait dokument za projednan (cleared),
nebo kontrolu jet neukonit. Pokud se rozhodne veten pokraovat, m prvo po-
dat ministra ododn dalch potebnch informac, pop. ktmatu zorganizovat dal
jednn nebo vppad pro Spojen krlovstv velmi dleitch otzek provst
tzv. pln eten (full inquiry). Vjeho rmci se vyhlauje vzva pro pedkldn vyjd-
en vech zainteresovanch subjekt, kon se slyen ministr i jinch osob, nebo je
mon provst imstn eten, tam kde je to vhodn. Zprvy vypracovan podvbory
schvaluje vbor, kter je me doporuit kprojednn vplnu Snmovny lord. Ve
spoluprci svldn administrativou se potom hled vhodn as pro jednn.
Ob komory parlamentu schvlily zvltn usnesen (tzv. scrutiny reserve resoluti-
ons), podle nich nesm ministr pi jednnch Rady aEvropsk rady souhlasit snvr-
hem legislativnho aktu nebo jinho vtchto usnesench ble urenho dokumentu,
dokud neskonilo eten ve Vboru pro kontrolu evropskch zleitost aVboru pro
Evropskou unii, resp. dokud neprobhly doporuen debaty anebylo pijato souhlas-
n usnesen snmoven.63 Pouze ve vjimench ppadech (nap. ohroen nrodnch

61 Velice podrobn popisuje zapojen ministerstev do parlamentn kontroly dokument tkajcch se EU

manul vydan adem Kabinetu vkvtnu 2013, dostupn on-line na: http://europeanmemoranda.cabi-
netoffice.gov.uk/files/content/parliamentary-scrutiny-departments-1306.pdf [cit. 2.2.2014].
62 Vroce 2013 provdl Vbor pro kontrolu evropskch zleitost podrobn eten ohledn vlastnho kon-
trolnho systmu.
63 House of Commons Scrutiny Reserve Resolution ze 17. listopadu 1998 aHouse of Lords Scrutiny Reserve
Resolution z16. bezna 2010. Ve Snmovn obecnch plat, e kon-li se debata opslunm dokumentu

216
zjm) me ministr podle tchto usnesen vyjdit souhlas, ikdy dosud eten ne-
skonilo.64
Vbor pro kontrolu evropskch zleitost iVbor pro Evropskou unii pln dleitou
roli tak vrmci kontroly dodrovn principu subsidiarity podle Protokolu . 2 kLi-
sabonsk smlouv. Aby se dodrela protokolem stanoven osmitdenn lhta pro za-
sln odvodnnch stanovisek uvdjcch, pro Snmovna obecnch nebo Snmovna
lord m zato, e pslun nvrh legislativnho aktu neodpovd principu subsidiarity,
me se postup kontroly nvrhu aktu ve snmovnch vppad poteby pizpsobit.
Ob komory ji nkolikrt kzasln odvodnnho stanoviska pistoupily (vposledn
dob nap. ob ve vztahu knvrhu smrnice Evropskho parlamentu aRady ozlepen
genderov vyvenosti mezi leny dozor rady/nevkonnmi leny sprvn rady spo-
lenost kotovanch na burzch aosouvisejcch opatench).

V. APLIKACE EVROPSKHO PRVA SOUDY

Ztextu ZES plyne, e myslem zkonodrce bylo, aby tento zkon psobil
nejen ve vztahu kvnitrosttn legislativ pijat ped nabytm innosti ZES (co zhle-
diska parlamentn suverenity neinilo problm), ale iklegislativ budouc. Znamenalo
to tedy, e ivbudoucnosti pijat zkony se maj sklonit ped ZES apotamo ped
pednost evropskho prva. Otzkou, kter vyvstala, bylo, jakm zpsobem se ktakov
prav postav (maj postavit) soudy. Na jedn stran byl mysl parlamentu vyjden
vZES zeteln. Na stran druh, ztradinho vymezen doktrny parlamentn suvere-
nity vyplv, e parlament neme omezit sv nstupce (budouc parlamenty) asoudy
nemohou zpochybnit platnost zkona amaj nsledovat vli parlamentu vyjdenou
vpozdjm zkonu.
Jet ped innost ZES se nkte vznamn soudci mimo soudn lavici vyslovili,
e vsituaci konfliktu mezi komunitrnm prvem azkonem pijatm po ZES budou
muset upednostnit zkon, protoe to vyaduje suverenita parlamentu.65 Takov teze
samozejm vyvolvaly pochybnosti otom, jak azda vbec se prosad princip pednosti
evropskho prva.
Cesta kjeho prosazen byla postupn. Vraznm nstrojem byla nikoli pekvapi-
v soudn interpretace. Ilustrujcm pkladem je ppad Macarthys Ltd vSmith, ato
zejmna pstup lorda Denninga, kter, a votzce interpretace vrmci soudnho panelu
Odvolacho soudu vmenin, nastavil smr, kterm se soudy do budoucna vtinov
vydaly.66

vjednom ze specializovanch evropskch vbor, pak jeho usnesen neznamen konec eten, ale je
poteba usnesen cel snmovny.
64 Samozejm je ale nutn vnmat omezen plynouc ze Zkona oEvropsk unii.
65 Lord DIPLOCK: The Common Market and the Common Law. Law Teacher, 1972, Vol. 6, No. 3. Ji po
vstupu do ES podpoil tento nzor iLord Denning, tehdej pedseda Apelanho soudu (Court of Appeal),
vppadu Felixstove Dock and Rly vBritish Transport Docs Board [1976] 2 CMLR 655, kde mimo jin
vyvstala otzka monho konfliktu mezi tehdy pipravovanm zkonem apravidly hospodsk soute
podle msk smlouvy. Nicmn, ji po dvou letech svj nzor zmnil (ostatn to se stalo iulorda Diploc-
ka), ble viz Shields vE Coombes (Holdings) Ltd [1978] WLR 1408 aLe SUEUR, A. SUNKIN, M.
MURKENS, J.: Public Law: Text, Cases and Materials. Oxford: Oxford University Press 2013, s. 826 an.
66 [1979] 3 All ER 325.

217
 Pan Smithov byla zamstnankyn spolenosti Macarthys ajej mzda byla ni, ne
jakou dostval za stejnou prci jej musk pedchdce. Podle n se jednalo oporuen
tehdejho l. 119 SES (dnes l. 157 SFEU) upravujcho zsadu stejn odmny mu
aen za stejnou nebo rovnocennou prci. Podle spolenosti Macarthys se ml na vc
aplikovat domc zkon zkon oplatu ve znn zkona odiskriminaci podle pohlav
(pijatho vroce 1975), kter podle jejho nzoru zakazoval pouze odlin zachzen
vppad osob zamstnanch souasn, anikoli ipo sob. Lord Denning pipustil, e
pi vkladu zkona dle jeho obvyklho smyslu by ml rozhodnout ve prospch zamst-
navatele. Zrove ale uvedl, e zkon je poteba interpretovat nikoli doslovn, ale tak,
aby byl vsouladu se smyslem nediskrimace podle komunitrnho prva:

Pi vkladu naeho zkona mme prvo se podvat na Smlouvu jako na pomcku kjeho v-
kladu: adokonce ne jako na pomcku, ale jako na pevaujc slu. Pokud by se pi pozornm
eten zjistilo, e nae legislativa m nedostatky nebo je nekonsistentn skomunitrnm
prvem vdsledku jakhosi pehldnut [tvrc zkona] potom je na zvaznou po-
vinnost dt pednost komunitrnmu prvu. To je dsledek paragrafu 2 odst. 1 a4 Zkona
oEvropskch spoleenstvch.67

Dal dva soudci, kte rozhodovali vedle lorda Denninga, upednostovali vklad
zkona podle jeho obvyklho smyslu. Domnvali se, e by takto vykldan mohl bt
vrozporu sl. 119 SES. Pokud by tomu tak bylo, mla podle nich dostat pednost pm
aplikace Smlouvy ne petven smyslu britskho zkona. Nakonec se soud rozhodl
poloit pedbnou otzku Soudnmu dvoru, aby posoudil, jestli se pslun ustanove-
n SES vztahuje jen na prci vykonvanou souasn, nebo ipo sob. ESD se piklonil
kirmu vkladu aOdvolac soud rozhodl ve prospch pan Smithov.
Lord Denning se vppadu vyjdil obiter ikhypotze myslnho pijet zkona
odporujcho komunitrnmu prvu:

A do tto chvle jsem pedpokldal, e kdykoliv n parlament pijm zkon, m mysl

plnit sv zvazky podle Smlouvy. Pokud by ale pila doba, kdy by n parlament clen pijal
zkon smyslem odstoupit od Smlouvy nebo kterhokoli jejho ustanoven anebo mysln
jednat vrozporu sn auvedl to vslovn potom si myslm, e by bylo povinnost naich
soud dit se zkonem naeho Parlamentu.68

Podle nkterch koment tohoto rozhodnut dolo psobenm paragrafu 2 odst. 1

a4 ZES kstenmu omezen parlamentu, protoe pokud se pstup soudce Denninga
uzn za sprvn, tak parlament, pokud by vbudoucnu chtl pijmout zkon smyslem
odchlit se od evropskho prva, musel by to ci vslovn, implicitn by to nestailo
(tj. musel by splnit urit extra poadavek na formu zkona).69
Snmovna lord vnsledujcch soudnch ppadech, jako nap. vppadu Garland
vBritish Rail Engineering Ltd, vcemn potvrdila interpretan pstup lorda Denninga

67 [1979] 3 All ER 325, s. 329.

68 Ibid.
69 Viz nap. ALLAN, T. R. S.: Parliamentary Sovereignty: Lord DenningsDexterous Revolution. Oxford
Journal of Legal Studies, 1983, Vol. 3, No. 22, s. 25.

218
vMacarthys.70 Lord Diplock uvedl, e vnitrosttn zkon m bt vykldn souladn
sprvem komunitrnm iza cenu velkho odchlen se od bnho vznamu textu
normy (however wide adeparture from the prima facie meaning of the language of the
provision might be needed in order to achieve consistency).71
Zajitn sluitelnosti domcho zkona sevropskm prvem cestou interpretace
vak nestailo vsrii ppad tkajcch se spolenosti Factortame (adalch spolenos-
t vobdobnm postaven). Jednalo se orybskou spolenost zaloenou aregistrovanou
podle britskho Zkona onmonm obchod zroku 1894, kter jako takov mla prvo
rybait vbritskch vodch (ajej lovky se zapotvaly do britskch rybch kvt). Vt-
ina jejch spolenk aeditel vak byli panl. Roku 1988 byl schvlen nov Zkon
onmonm obchod, kter sclem ochrnit britsk ekonomick zjmy zsadn zpsnil
podmnky registrace lod oprvnnch krybaen vtamjch vodch. Tyto podmnky se
tkaly obanstv, domicilu apobytu astrun eeno vyadovaly skuten apodstatn
vztah ke Spojenmu krlovstv, resp. vtinov britsk charakter spolenosti. Lod,
kter byly registrovan na zklad dvj legislativy, se musely zaregistrovat znovu,
jene dn ze panlskch lod ji podmnky registrace nesplnila.
Factortame se obrtila na soud stvrzenm, e podmnky stanoven Zkonem oob-
chodnm lostvu zroku 1988 odporuj jejm pmo innm prvm podlekomuni-
trnho prva (mimo jin prvm plynoucm ze zkazu diskriminace na zklad sttn
pslunosti). Divizn soud vrmci QueensBench Division Vrchnho soudu poloil
ohledn vznamu pslunch komunitrnch norem pedbnou otzku Soudnmu
dvoru, ale jej vyzen mlo trvat mon a 2 roky. Protoe by do vydn konenho
rozhodnut ve vci nemohla spolenost vbritskch vodch rybait ahrozila j tedy
vrazn jma, rozhodl se na zklad dosti spolenosti Factortame vydat zrove
pedbn opaten kochran tvrzench prv alobc. Vnm nadil ministrovi, aby
nov registran podmnky a do vydn konenho rozhodnut ve vztahu kalobcm
neuplatoval. Odvolac soud ale toto pedbn opaten zruil aspolenost se odvolala
ke Snmovn lord.
Snmovna lord dala za pravdu Odvolacmu soudu, e podle vnitrosttnho prva je
vydn takovho pedbnho opaten neppustn, ato pedevm zdvodu domnnky
sluitelnosti zkona skomunitrnm prvem, pokud se neproke opak, atak zdvodu,
e domc prvo neuznv pravomoc soudu vydat pedbn opaten vi Korun (mi-
nistrovi).72 Zvila ale tak, jestli komunitrn prvo neobsahuje princip, podle nho
mus vnitrosttn soud poskytnout innou pedbnou ochranu osob, kter tvrd, e j
zkomunitrnho prva plynou urit pmo inn prva, akoliv ta dosud nebyla pro-

70 [1983] 2 AC 751.
71 [1983] 2 AC 771. Macarthys iGarland se tkaly vztahu domcho prva apmo innho komunitrnho
prva. Ovem itam, kde se jednalo oustanoven vnitrosttnho prva pijatho sclem zajistit soulad
skomunitrn smrnic, se interpretan postupovalo obdobn. Pslun domc norma mla bt teleolo-
gicky vykldna tak, aby odpovdala komunitrnmu prvu, ato itehdy, pokud to vyadovalo odchlen
se od jejho doslovnho znn (viz Pickstone vFreemans plc [1989] AC 66 aLitster vForth Dry Dock
and Engineering Co Ltd [1990] 1 AC 546). Po rozsudku Evropskho soudnho dvoru ve vci Marleasing
zaaly britsk soudy vykldat domc legislativu souladn scli smrnice, ipokud pslun norma nebyla
pijata vmyslu smrnici provst nebo j pedchzela, ovem svdomm, e Marleasing nevyaduje, aby
se dopustily zkreslovn vznamu vnitrosttn normy (viz nap. Webb vEMO Air Cargo [1992] 4 All ER
929).
72 Tato pravomoc byla vnitrosttn potvrzena a vppadu M vHome Office [1994] 1 AC 377.

219
kzna, ato navzdory ustanovenm prva domcho. Obrtila se spedbnou otzkou
na Soudn dvr.73
Ten ve sv odpovdi vyel zpoteby pln ajednotn aplikace pmo pouitelnho
komunitrnho prva ve vech lenskch sttech, zprincipu pednosti komunitrnho
prva azprincipu spoluprce. Uvedl, e vnitrosttn soud je povinen nedbat domc
normy, kter, tebas ijen doasn, me zabrnit innmu provdn komunitrn-
ho prva.74 Snmovna lord tedy nakonec vydala pedbn opaten proti ministrovi
zakazujc mu uplatovat pslun podmnky tkajc se pobytu adomicilu ve vztahu
kpslunkm jinch lenskch stt.75 Podmnka sttn pslunosti byla ji pedtm
ve vztahu kpslunkm ostatnch lenskch stt suspendovna vreakci na vydn
jinho, dvjho pedbnho opaten Soudnm dvorem vrmci zen vedenho Ev-
ropskou komis proti Spojenmu krlovstv.76
Rozsudek Snmovny lord, stejn jako rozsudek Soudnho dvoru, vyvolaly ve
Spojenm krlovstv boulivou odmtavou odezvu vnejvych politickch kruzch,
zejmna utehdej ministersk pedsedkyn Margaret Thatcherov. Vrozhodnut Sn-
movny lord lord Bridge ale odmtl tvrzen, kter povaovala rozsudek Soudnho dvo-
ru za nov anebezpen zsah komunitrnch instituc do suverenity parlamentu,
auvedl, e:

[j]estlie nadazenost prva Spoleenstv nad nrodnm prvem lenskch stt nebyla
vdy Smlouv ozaloen Evropskho hospodskho spoleenstv vlastn, pak byla jist sou-
st jurisprudence Soudnho dvoru dlouho pedtm, ne Spojen krlovstv ke Spoleen-
stv pistoupilo. Jakkoliv omezen suverenity, kter parlament pijal, kdy schvlil Zkon
oEvropskch spoleenstvch, bylo tedy zcela dobrovoln. Nen vbec nic novho nauznn
nadazenosti norem komunitrnho prva vtch oblastech, vnich se uplatuj, atrvn na
tom, e voblasti ochrany prv plynoucch zkomunitrnho prva nesm normy vnitrosttnho
prva brnit nrodnm soudm ve vydn pedbnho opaten, nen nic vc ne logick
uznn takov nadazenosti.77

Soudn dvr poslze posoudil ipedbnou otzku pedloenou mu Diviznm sou-

dem akonstatoval, e nastaven podmnek sttn pslunosti, pobytu adomicilu podle
pslunho zkona je vrozporu skomunitrnm prvem.78 Po vydn nslednho de-
klaratornho rozhodnut Diviznho soudu pak byly provedeny kroky kzajitn soula-
du prvn pravy srozhodnutm.79 Vyvrcholenm cel sgy pak bylo piznn nhrady
kody spolenosti Factortame aostatnm alobcm za to, e vprbhu zen nesmli
73 R vSecretary of State for Transport, ex p. Factortame Ltd (No. 1) [1990] 2 AC 85.
74 Rozsudek ze dne 19.6.1990, The Queen vSecretary of State for Transport, ex parte: Factortame Ltd and
others, C-213/89, [1990] ECR I-2433.
75 Factortame Ltd vSecretary of State for Transport (No. 2) [1991] 1 AC 603. Odvodnn bylo zveejnno
a vjnu 1990, ale samotn pedbn opaten bylo vydno ji vervenci 1990.
76 Commission vUnited Kingdom, C-246/89R, [1989] ECR 3125. Viz Merchant Shipping Act 1988 (Amend
ment Order) 1989 (SI 1989/2006).
77 Factortame Ltd vSecretary of State for Transport (No. 2) [1991] 1 AC 603, s. 658.
78 Rozsudek ze dne 21.7.1991, The Queen vSecretary of State for Transport, ex parte Factortame Ltd and
others, C-221/89, [1991] ECR I-3905. Srovnej t rozsudek ze dne 4.10.1991, Commission vUnited Kin-
gdom, C-246-89, [1991] ECR 4585 (konen rozsudek vzen, vnm bylo vydno pedbn opaten
vpozn. . 76).
79 Merchant Shipping (Registration, etc.) Act 1993 aMerchant Shipping (Registration of Ships) Regulations
1993 (SI 1993/3138).

220
vbritskch vodch rybait (ivtto zleitosti byla pedloena pedbn otzka Soud-
nmu dvoru).80
Po kauze Factortame bylo zejm, e jsou britsk soudy pipraveny rozhodnout one-
aplikaci ustanoven vnitrosttnho zkona tehdy, pokud je to vzjmu inn ochrany
prv podle komunitrnho prva. Tento postoj byl dle potvrzen vppadu R vSecretary
of State for Employment, ex p Equal Opportunities Commission, vnm Snmovna
lord (nyn ji bez poloen pedbn otzky Soudnmu dvoru) vydala deklaratorn
rozhodnut onesluitelnosti pslunho zkona skomunitrnm prvem. Navc zde
bylo konstatovno, e pravomoc vydat takov rozhodnut pslu inim soudm.81
Dal ppady pak potvrdily, e ni soudy takovou pravomoc nevhaj uplatnit.82
Vprvn dekd jednadvactho stolet upoutal ve Spojenm krlovstv pozornost
ppad Thoburn vSunderland City Council, nkdy pezdvan ppad metrickch mu-
ednk.83 Jedn se oppad ec postih prodejc, kte odmtali pi prodeji pouvat
metrick jednotky namsto starch imperilnch jednotek (libry aunce). Obligatorn
pouvn metrickch jednotek bylo zavedeno novelou Zkona o vahch a mrch
zroku 1985, provedenou podzkonnm pedpisem vroce 1994 sclem provst zvazek
plynouc zkomunitrn smrnice. alobci mimo jin argumentovali, e tento zkon,
do pslun novely umoujc pouvn obou mrnch soustav, implicitn zruil pra-
vomoc vydvat podzkonn prvn pedpisy kprovdn evropskho prva na zklad
paragrafu 2 odst. 2 ZES. Sprvn soud sloen ze dvou soudc, znich jeden byl uzn-
van soudce Laws, tvrzen alobc odmtl. Laws se vak obecnji vyjdil kevztahu
mezi vnitrosttnm aevropskm prvem atak kpovaze domcch zkon. Jeho slova,
akoliv nebyla pronesena soudcem zvrcholn soudn instituce ajet ktomu mla
zvtiny povahu obiter dictum, se ji stala pravidelnou soust kapitol uebnic brit-
skho stavnho prva. Uvedl, e pomr vnitrosttnho aevropskho prva neuruje
judikatura Soudnho dvoru, ale e podmnky legislativn svrchovanosti parlamentu
nutn zstvaj vrukou Spojenho krlovstv ae vztah domcho aevropskho prva
uruje common law ve svtle parlamentn legislativy.84
Podle jeho nzoru modifikovalo common law tradin pohled na parlamentn suvere-
nitu avnedvn dob umonilo nebo spe vytvoilo, vjimky zdoktrny oimplicitnm
zruen.85 Povauje toti tuto doktrnu za vtvor samotnho common law, aproto jm
me bt izmnna. Uvd, e pro uritou kategorii zkon, kter souhrnn nazv
stavnmi zkony, se tato doktrna nepouije. Jako podporu pro sv tvrzen ovvoji
soudcovskho prva uvd, e Snmovna lord podle nj vppadu Factortame de facto
uznala, e pslun ustanoven ZES, na jejich zklad evropsk prvo ve Spojenm
krlovstv psob, nelze zruit (zmnit) budouc legislativou implicitn (jak by to tvrdil

80 Rozsudek ze dne 5.3.1996, Brasserie du Pcheur SA vBundesrepublik Deutschland and The Queen
vSecretary of State for Transport, ex parte: Factortame Ltd and others, C-46/93 aC-48/93, [1996] ECR
I-01029 arozsudek Snmovny lord R vSecretary of State for Transport, ex p Factortame Ltd and others
[2000] 1 AC 524.
81 R vSecretary of State for Employment, ex p Equal Opportunities Commission [1995] 1 AC 1.
82 NICOL, D.: Disapplying with Relish? The Industrial Tribunals and Acts of Parliament. Public Law, 1996,
s.579589.
83 Thoburn vSunderland City Council [2003] QB 151.
84 Ibid., bod 59.
85 Ibid., bod 60.

221
ortodoxn pstup parlamentn suverenity). Podobn odkazuje na rozsudky Snmovny
lord ve vznamnch lidskoprvnch ppadech, kde soudci oznaili urit prva za fun-
damentln avyjdili pesvden, e jakkoli omezen takovch prv, kter parlament
zaml, mus bt vzkon stanovena zcela jasn, aby je soudy respektovaly. Vyvozuje
ztoho, e oproti klasick tezi, e britsk stava nezn dlen na zkony obyejn az-
kony stavn, tyto dv odlin kategorie existuj.
Mezi stavn zkony ad krom ZES tak nap. Magnu Chartu, Listinu prv zroku
1689, Zkon olidskch prvech zroku 1998 nebo devolun zkony ztho roku.
Shrnuje, e pro uznn zruen stavnho zkona nebo pro uznn njakho zsadnho
zsahu do fundamentlnch prv soudy vyaduj splnn psnho testu: tmto testem
projde jen vslovn formulace vpozdjm zkonu, nebo slova tak urit, e ojinm
zvru neme bt vbec dnch pochyb.86
Abychom se vak vrtili ist do kontextu pomru vnitrosttnho aevropskho pr-
va, tak podle Lawse je sprvn analza tohoto vztahu nsledujc:

1. Vechna urit prva azvazky, kter prvo EU vytv, jsou inkorporovna ZES do naeho
vnitrosttnho prva azaujmaj nejvy msto: tj. cokoli, co je vnaem substantivnm prvu
stmito prvy azvazky nesluiteln, se ru nebo mus bt zmnno, aby byl rozpor odstra-
nn. To se tk i primrn legislativy. 2. ZES je stavnm zkonem, neme bt tedy impli-
citn zruen. 3. Pravdivost tvrzen ad 2 se odvozuje nikoli zprva EU, ale ist zanglickho
prva:87 to common law uznv kategorii stavnch zkon. 4. Fundamentln prvn zklad
vztahu Spojenho krlovstv kEU spov na vnitrosttnch, ane evropskch, pravomocech.
Vppad, kter se bezpochyby vrelnm svt nikdy nestane, e by njak evropsk opaten
bylo shledno jako odporujc zkladnmu nebo stavnmu anglickmu prvu, vyvstala by
otzka, jestli by obecn slova ZES mohla takov opaten inkorporovat a [nadat ho monos-
t pekonat domc prvo]. Myslm, e rovnovha, kterou tyto tyi body vytvej, napluje
jak patinou svrchovanost komunitrnho prva, tak patinou svrchovanost parlamentu Spo-
jenho krlovstv. Tou prvn mm na mysli svrchovanost substantivnho komunitrnho prva.
Tou druhou svrchovanost prvnho zkladu, vrmci nho jsou ona substantivn ustanoven
nadna pednost. Prvn je zajitna body 1 a2. Druh je zajitna body 3 a4.88

Dicta soudce Lawse jsou uritou britskou variac na tma potenciln resistence vni-
trosttnch prvnch systm lenskch stt EU proti absolutn pednosti prva EU.

1. DOKTRINRN POHLED NA SOUDN UZNN PEDNOSTI PRVA EU

Existuj doktrinrn rozpory ohledn otzky, jakm zpsobem byla ped-

nost evropskho prva vi vnitrosttnmu prvu, resp. zejmna domcm zkonm, do-

86 For the repeal of aconstitutional Act or the abrogation of afundamental right to be effected by statute, the
court would apply this test: is it shown that the legislaturesactual not imputed, constructive or presumed
intention was to effect the repeal or abrogation? Ithink the test could only be met by express words in
the later statute, or by words so specific that the inference of an actual determination to effect the result
contended for was irresistible. The ordinary rule of implied repeal does not satisfy this test. Accordingly,
it has no application to constitutional statutes. Ibid., odst. 63.
87 Pravdpodobn mnno prva Spojenho krlovstv.
88 Thoburn vSunderland City Council [2003] QB 151, odst. 69 a70.

222
clena. Colin Turpin aAdam Tomkins vkomenti krozsudku Snmovny lord ve vci
Factortame (. 2) uvdj, e je lze rozdlit do dvou hlavnch tbor.89 Vtchto rozpo-
rech se projevuje obecnj problm, asice jak nazrat na pvod apovahu parlamentn
suverenity (jak je jej zklad azeho plyne povinnost soud respektovat zkon).
Prvn tbor je pedstavovn nzorem vyslovenm sirem Williamem Wadem, kter
skutenost, e soudy akceptovaly, e ZES zroku 1972 pevil nad Zkonem onmo-
nm obchodu zroku 1988, oznail za stavn revoluci (pinejmenm vtechnickm
smyslu). Parlament roku 1972 spn omezil parlament roku 1988.90 Podle nho je
parlamentn suverenita nejen zvltnm pravidlem common law, ale zrove vrcholnou
politickou skutenost. Pokud soudy uznaj zmnn politick okolnosti (vtomto ppa-
d vzsad loajln lenstv vEvropskch spoleenstv), zmn se ipojet parlamentn
suverenity. Parlament sm ji zmnit neme, zmnit ji mohou jen soudy, kter vtomto
ppad jednaj na hranicch prvnho systmu.91
Jinm pohledem je pohled evolun, spojen se jmny jako sir John Laws acam-
bridgesk profesor Trevor Allan. Akoliv se jejich postoje zcela neshoduj, oba zd-
razuj, e rozsudek ve vci Factortame nebyl nim dramatickm. Podle Lawse se
jednalo odal ppad ukazujc, e soudy vuritch vcnch oblastech uznaj zmnu
prvn pravy jen tehdy, kdy je ustanoven vpozdjm zkonu vtomto ohledu zcela
explicitn (jako nap. pi ukldn dan nebo pi pijmn retroaktivn pravy). Podob-
n by zmna i zruen pslunch ustanoven ZES musela bt pozdjm zkonem
provedena vslovn.92 Profesor Allan zase zdrazuje pojet common law jako rezer-
voru morlnch princip reflektujcch zkladn hodnoty aprva ve spolenosti aroli
soud pi interpretaci aochran tchto princip jaksi common law stavy. Uvd,
e [j]eliko je poadavek soudcovsk poslunosti vi zkonm principem common
law, je jeho povaha arozsah zleitost sudku (reason) vedenho nam chpnm
stavy jako celku. Podle nho Snmovna lord vrozsudku Factortame pouze urila,
co stavn podek vnov situaci poadoval.93 Ktomuto evolunmu tboru bychom
mohli piadit ioxfordskho profesora P. Craiga. Ten vslovn odmt Wadeovo tvrzen

89 TURPIN, C. TOMKINS, A.: op. cit., s. 351 an.

90 WADE, W.: Sovereignty: Revolution or Evolution? Law Quarterly Review, 1996, Vol. 112, No. 568.
91 Autoi jako Wade pi vahch oparlamentn suverenit vychzej zhistorickch okolnost jejho vzniku.
Slavn revoluce vroce 1688, kter je vtomto ohledu obecn povaovna za rozhodujc moment, se
skldala zady akt dle tehdejho prva neleglnch. Soudy vak tyto akty uznaly. Zklad parlamentn
suverenity je tedy ipolitick. Wade uvd, e pravidlo poslunosti soud je vuritm smyslu pravidlem
common law, ale vjinm smyslu je vrcholnou politickou skutenost (ultimate political fact), na n
spov cel legislativn systm. Legislativa vd za svou autoritu tomuto pravidlu atoto pravidlo nedlu
za svou autoritu legislativ. ci, e Parlament me toto pravidlo zruit, je jako postavit povoz ped kon
[toto pravidlo] je jedinen vtom, e parlament ho neme zmnit me se zmnit jen revoluc, nikoli
zkonem: spov vrukou soud adn parlamentn zkon jim ho neme vzt. [V] posledn instanci je
vdy na soudech, aby ekly, co je platnm zkonem (WADE, H. W. R.: The Basis of Legal Sovereignity.
Cambridge Law Journal, 1955, Vol. 13, No. 172, 1955, s. 187). Na teorii W. Wadea navzal mimo jin
iH. L. A. Hart, kter ale trvn zkladnch pravidel prvnho systmu, vetn parlamentn suverenity, ve
nikoli pouze na jejich akceptaci soudy, ale na konsensus vtiny prvnch initel, ato ve vech slokch
dlby moci (HART, H. L. A.: Pojem prva. Praha: Prostor, 2004, kap. 10).
92 LAWS J.: Law and Democracy. Public Law, 1995, Vol. 72, s. 89.
93 Oba citty ALLAN, T: Parliamentary Sovereignty: Law, Politics, and Revolution. Law Quarterly Review,
1997, Vol. 113, No. 443, jsou uvedeny vTURPIN, C. TOMKINS, A.: op. cit., s. 353. Teorii profesora
Allana se ble vnuji ve sv stati Koncept vldy prva (rule of law) vkontextu parlamentn suverenity ve
Spojenm krlovstv In SUCHNEK, R. JIRSKOV, V. (eds.): Pocta Prof. JUDr. Vclavu Pavl-
kovi, CSc. k70. narozeninm. Praha: Linde, 2004.

223
ostavn revoluci auvd, e soudci pi rozhodovn vkauze Factortame nejednali,
jako kdyby rozhodovali na hranicch prvnho systmu, ale rozhodovali principiln,
na zklad normativnch argument, pro m Spojen krlovstv respektovat zvazky
zlenstv vEU. Podle nj se nelze na parlamentn suverenitu dvat jako na apriori
danou moc parlamentu ajej ppadn meze maj bt zaloeny na normativnch argu-
mentech, kter se mohou vprbhu doby mnit.94

2. SHRNUT

Navzdory tmto doktrinrnm nejasnostem je zve uvedenho pehle-

du nejvznamnj judikatury zeteln, e britsk soudy uznvaj pednost evropskho
prva ped prvem vnitrosttnm. Jsou pipraveny vykldat normy domcho prva eu-
rokonformn appadn irozhodnout oneaplikovn domcho zkona nesluitelnho
sevropskm prvem, akoliv prvotn komente byly vtomto ohledu odmtav. Pstup
Snmovny lord (dnes Nejvyho soudu) je zhlediska respektu kprvu EU po celou
dobu lenstv povaovn vnaprost vtin za loajln anekritick.95
Je zejm, e parlament me rozhodnout ovystoupen Spojenho krlovstv zEU
azruen ZES ae soudy by takovou zmnu zcela jist akceptovaly. Zajmavj je
otzka, jestli by soudy respektovaly zkon, kter by se explicitn odchyloval od ev-
ropskho prva (bylo by eeno, e se m aplikovat navzdory ustanovenm ZES), ale
Spojen krlovstv by stle jet bylo lenem Unie. Zde u si komenttoi nejsou pln
jist pravdpodobn by soudy rozhodly vsouladu stakovm zkonem, ale je mon
ivarianta, e by konstatovaly, e po dobu lenstv si nen mon vybrat, kter zvazky
plnit akter nikoli, azkon by tedy nerespektovaly.96

VI. AKTULN DISKUSE

Pro svj vznam je lenstv vEvropsk unii asnm souvisejc tmata

vpodstat neustle pedmtem politick debaty ve Spojenm krlovstv. Podobn jsou
tyto zleitosti kontinuln pod drobnohledem stavnch prvnk.

1. POLITICK ROVINA

Pokud bychom se nejprve zamili na aktuln een problmy vrovi-

n politick, pak zkladn okruh nejobecnjch otzek, kter se e ajsou vzjemn
propojen, je: jakm zpsobem se vyvj abude vyvjet evropsk integrace, jak doclit
toho, aby mlo Spojen krlovstv co mon nejvt reln vliv na utven podoby
Evropsk unie, ajakou podobu bude mt (m mt) vzvislosti na tchto faktorech len-
stv Spojenho krlovstv vn.
Referennmi body vtto diskusi jsou, mimo jin, (1) odmtnut Spojenho krlov-
stv souhlasit na jednn Evropsk rady vprosinci roku 2011 splny na zmnu primrn-
94 Viz CRAIG, P.: Britain in the European Union. In JOWELL, J. DAWN, O. (eds.): The Changing Con-
stitution. Oxford: Oxford University Press, 2007, s. 98 an. (dle CRAIG, P.: op. cit., 2007).
95 ANDERSON, D.: The Law Lords and the European Courts. In Le SUEUR, A. (ed.): Building the UKsNew
Supreme Court. Oxford: Oxford University Press, 2004, s. 204.
96 CRAIG, P.: op. cit., 2007, s. 96.

224
ho prva zavedenm novch opaten voblasti rozpotov odpovdnosti, kter nakonec
vystilo vpijet tzv. Fiskln mluvy mimo rmec EU abez asti Spojenho krlov-
stv vbeznu 2012 a(2) projev ministerskho pedsedy Davida Camerona pednesen
vlednu 2013 vlondnsk centrle vlivn americk mediln organizace Bloomberg.97
1. Uzaven Fiskln mluvy mezi 26 lenskmi stty EU bylo nhradnm eenm
pot, co se na ve zmnnm jednn Evropsk rady nepodailo pro nesouhlas Spo-
jenho krlovstv domluvit na zahrnut pslunch opaten do smluv EU. Spojen
krlovstv tehdy podmiovalo svj souhlas akceptac uritch podmnek, kter pova-
ovalo za podstatn pro ochranu svch ekonomickch zjm. Byly zdeobavy, e by
u rozpotov ahospodsk politika zem Eurozny pokud by se realizovala na
bzi evropskch smluv mohla potenciln vst kesnadnjmu prosazovn zjm
Eurozny ivoblastech jednotnho trhu (spilling over effect), aproto Spojen krlovstv
dalo urit pojistky.98 Skutenost, e se nepodailo dohody na jednn doshnout, je
ale nktermi komenttory pisuzovna ine zcela dostaten diplomatick pprav ze
strany Spojenho krlovstv na tato jednn.99
Ani bychom zachzeli do podrobnost, je poteba uvst, pro je nesouhlas Spoje-
nho krlovstv vtomto ppad ansledn vvoj povaovn za dleit moment pro
politickou reflexi. Zprva Vboru pro zahranin zleitosti ve Snmovn obecnch
povauje za klov dva dlouhodobj dsledky veta.
Jde pedn oto, e uzaven Fiskln mluvy mimo rmec prva EU potvrdilo, e
ostatn lensk stty, kter se chtj zapojit do njak formy u spoluprce, jsou pipra-
ven, pokud je to vjejich zjmu, vyut jinch prvnch monost ne zmny smluv EU,
ajednat tedy bez Spojenho krlovstv. Obecnj dopady, kter ztoho mohou plynout,
jsou rzn ajejich reln sla je spekulativn (nap. poslen vnmn dalho vzdalov-
n Spojenho krlovstv od evropskho projektu, nevole ostatnch zem kstupkm
vzjmu Spojenho krlovstv pi dalch jednnch, riziko astjho pedjednvn
spolench pozic bez asti Spojenho krlovstv, atd.). Spekulativn jsou mimo jin
proto, e vcel ad aspekt je Spojen krlovstv pro Unii stle jednm zklovch
stt, co samozejm jeho vyjednvac pozici obecn posiluje.100
Dle, jeliko je pravdpodobn, e se integrace zem Eurozny bude vbudoucnu
jet prohlubovat, vytv to nejistotu ohledn monosti dostaten chrnit zjmy Spo-
jenho krlovstv voblasti jednotnho trhu pi uplatnn pravidla hlasovn kvalifikova-
nou vtinou. To me vst ksil ozpsnn hlasovac procedury vtto oblasti (a, jak
zprva zdrazuje, kvraznmu posunu vpostoji, kter Spojen krlovstv zaujm
od Jednotnho evropskho aktu zroku 1986).101
2. Ve uvedench problm se David Cameron pmo i nepmo dotkl ive svm
mediln znan sledovanm projevu vlondnsk centrle americk spolenosti Blo-
omberg 23. ledna 2013.102 Vyel vnm zet problm, se ktermi se Unie mus vy-
97 Tyto dv udlosti jsou zdraznny nap. ve zprv Vboru pro zahranin zleitosti ve Snmovn obec-
nch zroku 2013, zabvajc se analzou souasn britsk politiky vi EU, viz poznmka pod arou . 57
(dle jen Zprva).
98 Zprva, s. 26.
99 Zprva, s. 27.
100 Zprva, s. 31, 32 a70.
101 Zprva, s. 31 an.
102 Dostupn on-line na: https://www.gov.uk/government/speeches/eu-speech-at-bloomberg [cit. 2.2.2014].

225
podat. Skriz vEurozn, skriz evropsk konkurenceschopnosti aspropast mezi
Uni ajejmi obany. Zamil se pak na ti ir oblasti: reformu EU, pozici Spojenho
krlovstv vEU ana otzku referenda osetrvn vUnii.
Jako hlavn principy podle nho nezbytn reformy Evropsk unie uvd tyto zsa-
dy: konkurenceschopnost (draz na EU = hlavn jednotn trh); flexibilita (monost
apodpora rozmanitosti vme integrace); monost navracen pravomoc zpt lenskm
sttm (vsouladu spslibem vLaekensk deklaraci obudoucnosti Evropsk unie);
demokratick odpovdnost (vt role nrodnch parlament vrmci EU) aslunost/
spravedlnost (fairness, aby prvn prava Eurozny byla slun kjejm lenm inele-
nm). Ve vztahu ke Spojenmu krlovstv pak e potebu dt lidu monost vyjdit se,
jestli si pej vUnii zstat, nebo ne. Zrove ale uvd, e jet nepiel ten sprvn as,
protoe nejdv je poteba vdt, na em Unie je ajak bude vypadat po krizi Eurozny.
Proto ve svm pedvolebnm programu pro volby vkvtnu 2015 konzervativn strana
pod omandt koteven jednn onov pozici Spojenho krlovstv vEU, apokud
volby vyhraje, zahj pslun jednn. Ta by mla bt dokonena do plky volebnho
obdob (tj. do konce roku 2017). Stejnou lhtu pak stanovil ipro konn referenda. Pro
plnost vak dodejme, e souasn koalin partner konzervativc, liberln demokrati,
nejsou konn referenda naklonni.
Vsouasn dob probh vldn pezkum rozdlen psobnosti mezi EU alenskmi
stty vrznch vcnch oblastech aanalza jeho konkrtnho dopadu na Spojen kr-
lovstv (Review of the Balance of Competences). Pezkum m trvat do podzimu 2014
am slouit jako zdroj informac pro objektivn posouzen akritiku rozdlen psobnos-
t.103 Byly vyzvny ijin lensk stty, aby kpezkumu pisply se svmi zkuenostmi.
Idea je takov, e by se cel pezkum mohl stt soust jaksi ir analzy situace ze
strany lenskch stt. Zd se vak, e reakce je prozatm spe rozpait.104

2. STAVNPRVN ROVINA

Ikdy je pochopiteln znan uml oddlovat od sebe rovinu politickou

astavnprvn, pro ely analzy je to vhodn een. Tak jako jinde izde plat, e
otzky een na poli stavnho prva ateorie maj do politiky ivtomto ppad velmi
vznamn pesah.
Centrem pozornosti vaktulnch diskusch je, ato zmnoha hl pohledu, Zkon
oEvropsk unii zroku 2011. ZEU byl motivovn pociovanou potebou zajistit, aby
nedochzelo kdalmu pesunu moci na Evropskou unii bez dkladnho domcho
schvalovacho procesu, mnohem psnjho vporovnn spedchoz pravou. Jak zn-
mo, podobn vahy vedly po schvlen Lisabonsk smlouvy kpijet novch prvnch
prav ivjinch lenskch sttech vetn esk republiky.
Poprv vhistorii Spojenho krlovstv zkonodrce do tohoto procesu zapojil imy-
lenku celosttnch referend vtak rozshlm mtku. Akoliv jsou motivace kposlen
103 Zkladn parametry pezkumu lze nalzt on-line na strnkch vldy https://www.gov.uk/review-of-the
-balance-of-competences [cit. 2.2.2014].
104 Vervnu 2013 byla situace takov, e zapojen pislbily Itlie avdsko, vtina ostatnch stt (zejmna
Francie aNmecko) odmtla stm, e se jedn ovnitrosttn agendu Spojenho krlovstv. Svj vlastn
pezkum provd Nizozem (viz Zprva, s. 56).

226
pm demokracie legitimn apochopiteln, jejich konkrtn proveden vZEU je adou
pozorovatel kritizovno jako pehnan. Zkon je podrobovn kritice izjinch hledisek.
Vdalch odstavcch nastnme nkter vhrady tkajc se obsahu zkona ajeho
dopad. Vedruh linii se pak zamme na diskuse omonosti nerespektovn nebo
zruen zkona auvidme, jakou roli zde hraje koncept parlamentn suverenity.

1. Je bn, e existuj spory ointerpretaci ustanoven zkon avtomto ohledu nen

ZEU vjimkou. Nap. ve vztahu kparagrafu 4 zkona, kter zakotvuje situace, kdy se
aktivuje povinnost konat ozmn SEU aSFEU novou smlouvou nebo rozhodnutm
Evropsk rady podle l. 48 odst. 6 SEU referendum, vyvolv pochybnost, jak se bu-
dou interpretovat ustanoven orozen ji existujc psobnosti EU. Problm spov
vtom, e rozhodnout, jestli krozen dochz nebo ne, zvis na me abstrakce, jak
vymezenou existujc psobnost definujeme.105
Obecnj problm, kter vodbornch diskusch zaznv, je, jestli me ZEU (i
obecn lensk stt) podmnit schvlen uritch rozhodnut na rovni EU tak nronou
vnitrosttn schvalovac procedurou itam, kde stm text evropskch smluv nepot
(tj. vppad ZEU nap. rozhodnut uveden vparagrafu 6). Pokud vynechme va-
riantu nslednho schvalovn pot, co konen rozhodnut vorgnech EU ji bylo
pijato, kter je prakticky jasn vylouen, zstv varianta schvalovn ped pijetm
evropskho rozhodnut. Vpodmnkch Spojenho krlovstv vtomto ohledu zcela jasn
kritizuje ZEU profesor Craig, podle nho podobn pravy koliduj sprvem EU. Ve
strunosti: neuznv argument, podle nho je vc vnitrosttnho zkonodrce, jak si
ppadn schvalovac procesy uprav am je podmn. Argumentuje jak textem Lisa-
bonsk smlouvy ahistori jej ppravy, tak nap. argumentem ad absurdum (monost
podmnit souhlas nerelnmi podmnkami, apod.). Navc je pesvden otom, e jeli-
ko m Soudn dvr pravomoc interpretovat evropsk prvo, tak by mohl pezkoumat,
jestli je nastaven vnitrosttnho schvalovacho procesu vsouladu sevropskmi smlou-
vami. Politick aekonomick dsledky poadavku konn vnitrosttnho referenda pi
schvalovn tak rozshl kategorie akt, jako pedpokld ZEU, jsou samozejm vel-
mi vrazn ato nejen vkontextu samotnho Spojenho krlovstv, ale ive vztahu
kEvropsk unii (riziko znanho prodluovn jednn ivrelativn mn vznamnch
bodech, atd.).106
Kproblmu spojenmu sobligatornost referenda ve velkm mnostv ppad ped-
pokldanch ZEU pistupuje jet dal faktor, asice e ZEU nestanov poadavek mi-
105 Viz CRAIG, P.: op. cit., 2011, s. 1889. Craig tak upozoruje na problm vztahu paragraf 3 (rozhodnut
Evropsk rady podle l. 48 odst. 6 SEU) a4 (piem je dleit zdraznit, e paragraf 4 je prima facie
aplikovateln jak na zmny novou smlouvou, tak zmny vdsledku rozhodnut Evropsk rady podle l. 48
odst. 6 SEU). Akoliv vsouladu sl. 48 odst. 6 SEU rozhodnut Evropsk rady nesm rozit pravomoci
(vanglick verzi se ale pouv vraz competences, tedy psobnosti) sven Unii, paragraf 4 je postaven
tak, e zvelk sti aktivuje referendum vsituaci, kdy dochz krozen psobnosti EU. Je zde tedy ur-
it pnut, kter me vst kinterpretanm sporm. Paul Craig uvd, e pokud premir nebude souhlasit
srozhodnutm Evropsk rady, paragraf 3 (ani 4) ZEU vbec do hry nepijde. Pokud ale bude stakovm
rozhodnutm souhlasit avsouladu se SEU tvrdit, e nedochz krozen psobnosti EU, paragraf 3 ani
4 se opt vnaprost vtin ppad neuplatn. Profesor Craig dochz kzvru, e paragraf 4 ve vztahu
krozhodnut Evropsk rady se me aplikovat jen tehdy, kdy premir rozhodnut vEvropsk rad sice
odsouhlas, ale vdomcch podmnkch potom trv na tom, e krozen psobnosti EU dochz. Tato
situace by samozejm nesla komplikovan prvn ipolitick dsledky (s. 1892 an.).
106 CRAIG, P.: op. cit., 2011, s. 1894 an.

227
nimln volisk asti pro platnost referenda. To je sice zuritho hlu pohledu pocho-
piteln arozumn, ale zrove existuje reln riziko, e negativn vsledek referenda pi
minimln asti voli me zablokovat schvalovac proces na celoevropsk rovni.107

2. Tento vrazn zpomalovac ablokovac potencil ZEU je poteba vnmat ive

svtle obecnjch vah osmovn vztahu Spojenho krlovstv aEU. Pro nkter
pedstavuje pijet ZEU vtomto ohledu skuten pedl vdomc politice vi EU.108
Pedevm pro ty, kte zkon kritizuj, je dleit otzka, kterou domc stavn
teorie nastolila, asice jestli je mon, aby parlament zkon nerespektoval apslun
rozhodnut tkajc se EU, kter by podle ZEU vyadovalo ischvlen vreferendu,
schvlil jen cestou zkona.109
Podvme-li se na vc ist zhlediska prvnho, pak vsouladu sortodoxnm p-
stupem kchpn parlamentn suverenity by to bylo mon. Parlament, kterho jeho
pedchdce neme omezit ani co obsahu zkon, ani co do procedury pijet, by pijal
nov zkon, kterm by vyjdil souhlas spslunm rozhodnutm, referendum by se
nekonalo asoudy by zkon musely respektovat.
Nicmn je pravdpodobn, e ortodoxn chpn parlamentn suverenity je vur-
itm ohledu vc minulosti. Vppadech, kter soudy vposlednch letech eily, se
objevila vznamn dicta, kter podpoila vahy nkterch teoretik otom, e parlament
sice neme omezit budouc parlamenty zhlediska obsahu zkon (substantivn), ale
me jim stanovit jist procedurln omezen jako nap. schvlen kvalifikovanou vt-
inou, potvrzen vreferendu apod. (tzv. manner and form argument nebo tak nov
pohled na suverenitu).110 Podle tohoto nhledu tedy ZEU parlament procedurln ome-
zil, parlament mus ZEU respektovat asoudy by poadavek referenda mohly vynutit.111
Neznamen to ale, e by ZEU nemohl bt zruen, protoe tomu nebrn ani tzv. nov
pohled na suverenitu.
Parlament m tedy zprvnho hlediska zejm voln ruce ame ZEU derogo-
vat (nebo vrazn novelizovat). Tm se me od procedurlnho omezen stanovenho
vZEU zcela i sten oprostit. Uritm zpochybnnm vak me bt teoretick
nmitka, e to, co neme parlament udlat jednm tahem (nerespektovat ZEU api-
jmout zkon schvalujc rozhodnut tkajc se EU bez konn referenda), neme udlat
ani tahy dvma (nejprve zruit ZEU, aby se zbavil povinnosti ZEU respektovat). ZEU
sm osob neobsahuje ustanoven, e by jeho zruen nebo zmna vyadovaly souhlas
vreferendu, azd se tedy, e zkonodrce neml vmyslu tmto ZEU zrigidnit. Ka
dopdn je to ponkud oteven otzka, ve kter mohou hrt roli inormativn vahy
oppustnosti zptvzet monosti lidu vyjdit se ktakovm otzkm bez toho, ani by
ktomu dal svj souhlas.

107 GORDON, M. DOUGAN, M.: op. cit., s. 21.

108 Viz nzor zmnn ve Zprv, s. 62.
109 Podrobn se touto otzkou zabv nap. GORDON, M. DOUGAN, M.: op. cit.
110 Vteoretick rovin rozpracovali tuto tezi nap. I. Jennings, R.V.F.Heuston, G.Marshall, J.D.B.Mitchell,
S.A.de Smith, J.Goldsworthy adal. Vraz nov je u hodn nepesn, protoe nap. Jennings se jm
zabval od 50. let 20. stolet. Nejvce relevantn rozhodnut je ztohoto hlediska rozsudek Snmovny lord
ve vci R. (on the application of Jackson) vAttorney General [2005] UKHL 56.
111 Ktomuto se klon nap. iGORDON, M. DOUGAN, M.: op. cit., s. 18 an. azmiuje ho iCRAIG, P.:
op. cit., 2011, s. 1902.

228
 Dostupn analzy apodklady potvrzuj, e dominantnm nzorem vsouasnosti je,
e parlament ZEU zruit me, ato bez konn referenda. Bylo by vak zejm poteba,
aby derogace byla vslovn. Pokud by se parlament rozhodl zkon jako takov neruit,
ale vindividulnm ppad postupovat bez konn referenda, musel by opt vpslu-
nm zkon vslovn uvst, e se pro tento ppad ZEU neuplatn.112 Jinak je riziko
zpochybnn platnosti zkona znan pravdpodobn.
Ve uveden vahy se zamily na pohled prvn. Je jasn, e zpolitickho hlediska
je situace vrazn jin ae kad snaha vldy aparlamentu postupovat mimo poa-
davky ZEU, pop. ho zruit i njak vrazn novelizovat smrem ke snen monosti
referend, bude velmi problematick.
Vsouasnosti ob hlavn politick strany, jak konzervativci, tak labourist, ZEU
podporuj aprohlsily, e vppad svho zvolen ve volbch vroce 2015 zkon ruit
nehodlaj. Ministr zahrani W. Hague onm dokonce prohlsil, e se stal soust
nepsan stavy Spojenho krlovstv.113

VII. ZHODNOCEN

David Cameron vvodn pasi svho ve zmnnho projevu vstin

popsal pozad vztahu Brit kotzkm evropsk integrace:

Vm, e na Spojen krlovstv se nkdy hled jako na hdavho adocela tvrdohlavho lena
rodiny evropskch nrod. Je pravdou, e nae poloha utvela nai psychiku. Mme pova-
hu ostrovnho nroda nezvislou, pmou, vnivou vobran na suverenity. Nememe
zmnit toto britsk ctn onic vc, ne meme vysuit English Channel. Kvli tomuto ctn
pichzme do Evropsk unie snastavenm mysli, kter je vc praktick ne emocionln. Pro
ns je Evropsk unie prostedkem kcli prosperit, stabilit, pstavu svobody ademokracie
jak vEvrop, tak za jejmi behy anikoli clem sama osob. Trvale se ptme: Jak? Pro?
Kjakmu cli?

Navzdory tomuto tvrzen, kter vmnohm osvtluje spe euroskeptick naladn

Spojenho krlovstv, je poteba ci, e vbn praxi je prvo EU respektovno. Soudy
tv tv doktrn parlamentn suverenity, kter byla aalespo vuritm ohledu stle
jet je knonem domcho stavnho prva, uznaly pednost prva EU. Snad jen slova
soudce Lawse vppadu Thoburn je mon povaovat za uritou analogii rozhodnut
soud vnkterch jinch lenskch sttech otom, kde le hranice akceptovatelnosti
pednosti prva EU ped zkladnmi hodnotami domcch stav. Nejedn se ale oroz-
hodnut vrcholnho soudu, pslun pase jsou jen obiter dicta, ajsou mnohem spo-
ej, ne jak se snimi setkvme vppad soud jinch lenskch stt, vetn esk
republiky.

112 Potebn vslovn derogace, resp. ustanoven oneuplatnn ZEU pro dan ppad by odpovdaly itomu,
e ZEU zejm spad do kategorie stavnch zkon dle rozhodnut Thoburn (poznmka pod arou . 83).
113 Zprva, s. 62. Obecn ke stavu diskuse otomto tmatu srovnej lnky vrmci Symposium: The Changing
Landscape of British Constitutionalism, 9 International Journal of Constitutional Law 1, 2011.

229
 Zhlediska vztahu Spojenho krlovstv kEU se vsouasnosti velk otaznk vzn
nad dopadem Zkona oEvropsk unii zroku 2011, protoe jeho aplikace bude pravd-
podobn pinet prvn ipolitick obte.
Tento zkon byl pijmn, mimo jin, jako potvrzen suverenity parlamentu azd-
raznn toho, e se prvo EU ve Spojenm krlovstv uplatuje kvli vli parlamentu
vyjden pedevm vZkon oEvropskch spoleenstvch. Zapojenm obligatornho
referenda do schvalovn velk ady rozhodnut tkajcch se EU se ale vrazn zvila
irole pmho rozhodovn voli. Odhldneme-li te od problm, kter to me pi-
nst akter byly nastnny ve, je tento faktor zajmav jet zjednoho, obecnjho
adlouhodobjho hlediska. Pokud bude Zkon oEvropsk unii respektovn aneek
ho brzk zruen (azd se, e politickou podporu stle m), pak je mon, e bude klesat
autorita rozhodovn parlamentu. To by vkombinaci svlivem, kter projevuje Zkon
olidskch prvech zroku 1998 aistm souvisejc emancipac soudc vi parlamentu
mohlo vst kjet mnohem vraznjm zsahm do konceptu parlamentn suverenity,
ne jak se to stalo dosud vlivem pednosti prva EU.

THE LEGAL BASIS AND APPLICATION OF EU LAW IN THE UNITED KINGDOM

Summary

The United Kingdom joined the European Communities in 1973, after two former unsuccessful
attempts vetoed by France. In harmony with the UKsdualist approach towards the relationship between
treaties and domestic law, the legal basis of EC/EU law application in the UK is the European Communities
Act 1972 and its later amendments. From the beginning, the cardinal issue for courts applying EC/EU law
has been how to accommodate obligations stemming from this legal system, especially the respect for the
principle of EC/EU law precedence over domestic law, with principles forming the doctrine of parliamentary
sovereignty pursuant to which, inter alia, courts have to obey the latest expression of parliamentary will in
an Act of Parliament. There are some doctrinal disagreements as to how UK courts have managed to assert
the precedence of EC/EU law. Generally, their reputation of EC/EU law application has been considered
high. In 2011, the European Union Act was enacted which substantially modifies the procedure of domestic
control over awide scale of decisions pursuant to the Treaty on the European Union and the Treaty on the
Functioning of the European Union, which either shift the division of competences/powers in the EU or
otherwise influence the position of the UK in away considered important by the Act. The most fundamental
change has been the introduction of arequirement of holding an obligatory referendum in agreat number
of cases and treating the consent of the electorate in the referendum as acondition for domestic approval of
aparticular EU related decision. The Act has come in for criticism from some commentators for its excessive
use of referenda and for some other aspects, too. The impact of EC/EU law application on the doctrine of
parliamentary sovereignty has been far-reaching. In the context of fundamental changes in the domestic
constitution during the last decades (inter alia the adoption of the Human Rights Act 1998), it may be that the
remaining principles of this doctrine face arisk of further curtailment.

Key words: United Kingdom, EU law, parliamentary sovereignty, European Communities Act 1972, European
Union Act 2011

Klov slova: Spojen krlovstv, prvo EU, parlamentn suverenita, Zkon oEvropskch spoleenstvch
zroku 1972, Zkon oEvropsk unii zroku 2011

230
2013 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 231248

ADAPTCIA STAVNHO SYSTMU

FRANCZSKA NA EURPSKU INTEGRCIU
MARIN GIBA*

I. VOD

Eurpska integrcia je pojem, ktor je dnes u benou sasou prvneho,

ekonomickho aj politickho slovnka. Vuom zmysle eurpskou integrciou mono
chpa procesy, ktor prebehli aprebiehaj na rovni bvalch Eurpskych spoloen-
stiev asasnej Eurpskej nie. Pojem by vak bolo prpustn chpa aj virom zmys-
le apokry nm vetky spolon prvne apolitick postupy, ktor vpovojnovom obdob
prebehli najskr vzpadnej Eurpe apostupne sa knim pripojili aj tty bvalho
Vchodnho bloku. Vtom prpade by pod pojem eurpska integrcia okrem Eurp-
skej nie spadala najm Rada Eurpy acel problematika eurpskeho systmu ochrany
udskch prv. Vzhadom na stle uie prepojenia medzi Eurpskou niou aRadou
Eurpy by bolo celkom legitmne skma eurpsku integrciou aj vtejto rovine. Avak
sprihliadnutm na rku problematiky avsnahe zachovaprimeran rozsah tohto ln-
ku nepovaujeme za mon zahrn do tie vzah franczskeho stavnho prva keu-
rpskemu systmu ochrany udskch prv. Zkapacitnch dvodov sa taktie nebudeme
venova tematike vzahu obianstva Eurpskej nie kfranczskemu ttnemu obian-
stvu1. Nepochybne by ilo ozaujmav tmu, ktor by si vak kvli svojej komplexnosti
zasluhovala skr samostatn lnok. Sstredme sa iba na vzah Franczska keurpskej
integrcii vuom zmysle, teda kprvu bvalch Eurpskych spoloenstiev aEurp-
skej nie. Tento vzah budeme skma vtroch rovinch, zktorch prv bude historick
aorientovan na priblenie podstatnch faktorov, vkontexte ktorch treba vnma
vzah Franczska keurpskej integrcii, pretoe predstavuj takpovediac genzu tejto
dlhej azloitej cesty (I). Valej asti analyzujeme adaptciu franczskeho stavnho
systmu na eurpsku integrciu. Veobecne plat, e tto adaptcia sa vprincpe me
uskutoni dvoma spsobmi, ktor s asto vzjomne podmienen. Ide na jednej strane
onovelizciu stavy, na druhej strane oaktivitu orgnov stavnho sdnictva. Tmto
* Autor vroku 2010 spene obhjil doktorsk dizertan prcu zoblasti porovnvacieho stavnho prva
aeurpskeho prva na Universit Panthon-Assas vPari (Sorbonne) aje lenomkatedry stavnho pr-
va Prvnickej fakulty Univerzity Komenskho vBratislave. Jeho email je: marian.giba@flaw.uniba.sk.
1 Pozri naprklad: DAVID, Franck: La citoyennet de lUnion, statut fondamental des ressortissants des tats
membres. RTDE, 2003, s. 561578; DUCHESNE, Sophie: Citoyennet la franaise, coll. Acadmique,
Paris, Presses de Sciences Po, 1997, s. 329; GOHIN, Olivier: Nation et suffrage. In ICES: Que reste-t-il
de la Nation dans la Constitution? Paris: ditions Cujas, 2008, s. 115134.

231
dvom monostiam bud zodpoveda aj zvyn dve asti tohto lnku. Analyzujeme
vnich, ako sa keurpskej integrcii postavila franczska stavodarn moc (II) abude-
me tie skma postoj, ktor knej zaujalo franczske stavn sdnictvo (III).

II. HISTORICKO-POLITICK VCHODISK VZAHU

FRANCZSKA KEURPSKEJ INTEGRCII

Ako je znme, eurpska integrcia je od zaiatku primrne zaloen na

mylienke spolonho vkonu niektorch prvomoc (kompetenci) viacermi ttmi,
o predpoklad ich presun na spolon intitcie na zklade shlasu zastnench t-
tov. Vsasnosti sa vak u eurpska integrcia neobmedzuje iba na presuny kompe-
tenci. Vjej rmci toti jestvuj aj alie roviny afenomny, ktor na jednej strane
prehlbuj integrciu,2 na druhej zkonite vyvolvaj diskusie opostaven lenskch
ttov anajm oich suverenite. Mme na mysli predovetkm obianstvo Eurpskej
nie aprva snim svisiace.
Franczska doktrna u dlho pred formlnym vytvorenm Eurpskej nie tvrdila, e
je nespochybniten, e komunitrny systm psob dos originlne,3 m chcela da
najavo jeho odlinos od truktr amechanizmov vlastnch tradinmu medzinrodn-
mu prvu. Sistou dvkou zjednoduenia mono poveda, e originalita eurpskej inte-
grcie spova vo dvoch zkladnch bodoch: na jednej strane vnejednoznanej prvnej
povahe Eurpskej nie, ktorej stavnoprvny rozmer je stle diskutovan,4 ana druhej
strane vproblematickom rozliovan medzi komunitrnou amedzivldnou rovou
spoluprce, ktor sa navzjom prelnaj.
Je zbyton pripomna, e Franczsko patr medzi tty, ktor stli pri prvopoi-
atkoch eurpskej integrcie ae bolo jednm zjej rozhodujcich aktrov. Ke vp-
desiatych rokoch vznikli tri Eurpske spoloenstv,5 boli vytvoren ako medzinrodn
organizcie. Je vak znme, e Robert Schuman vo svojej slvnej deklarcii z9. mja
1950 povaoval u samotn vytvorenie prvho znich, Eurpskeho spoloenstva uhlia
aocele, za prv etapu eurpskej Federcie. Otematike federcie vtom ase vne
2 Zaujmavm prpadom je vtejto oblasti eurpsky zatkac rozkaz. Bliie pozri: HAMUK, Ondrej:
Eurozatyka, ti stavn soudy adominance prva Evropsk unie. Olomouc:Iuridicum Olomoucense,
2011, s.132.
3 BOULOUIS, Jean: propos de la fonction normative de la jurisprudence. Remarques sur luvre jurispru-
dentielle de la Cour de Justice des Communauts Europennes. In Mlanges Marcel Waline, diel 1. Paris:
LGDJ, 1974, s. 150.
4 Pozri: ALK, Tom: stavnoprvna povaha Eurpskej nie. Justin revue, 2013, s. 783815; KLMA,
Karel akol.: Evropsk prvo. Plze: Ale enk, 2011, s. 6280; PROCHZKA, Radoslav: Eurpska nia
ako ttny zvzok. Justin revue, 2005, s. 96103; JIRSKOV, Vra: stavn podmnky pistoupen
kEU vzemch stedn avchodn Evropy. In stavn poriadok Eurpskej nie ajeho vplyv na stavu
azkony lenskch ttov. Bratislava: Prvnick fakulta Univerzity Komenskho, 2007, s. 5665.
5 Povaujeme za vemi podstatn pripomen, e po vytvoren Eurpskeho spoloenstva uhlia aocele
(ESUO), na zklade Parskej zmluvy z18. aprla 1951 malo by druhm integranm krokom Eurpske
obrann spoloenstvo. Malo vznikn na zklade zmluvy podpsanej vPari 27. mja 1952, avak jej ra-
tifikciu zablokoval franczsky Parlament 30. augusta 1954. Pri rozbore franczskeho postoja keurpskej
integrcii treba ma tto skutonos vdy na pamti. Ete pred krachom projektu Eurpskeho obrannho
spoloenstva sa vo franczskej doktrne vyskytli nzory, e ratifikcia Parskej zmluvy z27. mja 1952
by mala za nsledok vznik novej stavy, apreto by sa shlas na jej ratifikciu mal udeli nie benm, ale
stavnm zkonom. Pozri: Konzultcia iestich profesorov verejnho prva kEurpskemu obrannmu
spoloenstvu, Le Monde, 2.jn1954, nanovo publikovan in Droits, 1992, Vol. 16, s. 102111.

232
diskutovala aj franczska politick scna, vrtane RPF,6 ktorho vedenie rozhodujcou
mierou prispelo knespechu projektu Eurpskeho obrannho spoloenstva aneskr
malo zohra kov lohu pri vytvran stavy V. republiky. Tieto okolnosti na strane
Franczska predurili nielen al vvoj eurpskej integrcie, ale aj stavn usporiada-
nie V. republiky vroku 1958.
Kee napokon previl konfederatvny, ie medzinrodnoprvny model Eurp-
skych spoloenstiev, nijak stavn novela nebola vo Franczsku pred ich zaloenm
nutn ani realizovan azakladajce zmluvy boli ratifikovan vexistujcom prvnom
stave. o sa tka prvneho reimu, ktormu vo Franczsku Spoloenstv podliehali,
za IV. republiky to bola hlava IV stavy z27. oktbra 1946, ako aj odseky 14 a15 jej
preambuly, teda prava klasickch medzinrodnch zvzkov. Situcia nebola in ani
vroku 1958, po prijat stavy V. republiky, ktorej hlava VI je venovan medzinrod-
nm zmluvm adohodm. Komunitrne zmluvy (tmto pojmom chpeme zmluvy na
rovni Eurpskych spoloenstiev aEurpskej nie) vo Franczsku vdy boli astle s
dojednvan, ratifikovan, prpadne kontrolovan zhadiska sladu sstavou vzmysle
jej lnkov 52, 54 a55, ateda ich reim sa nijako neli od reimu vetkch ostatnch
medzinrodnch dohd. Okrem toho, spomienka na Eurpske obrann spoloenstvo
viedla vroku 1958 tvorcov stavy, ktormi boli vprvom rade Charles de Gaulle aMi-
chel Debr, kuritej opatrnosti. T sa prejavila najm vo formulcich tkajcich sa
obrany, o sa d chpa ako snaha chrni ttnu suverenitu smyslom ju ozdravi pre
sasnos a() zarui pre budcnos.7
Netreba vak pripomna, e Sdny dvor Eurpskych spoloenstiev si vemi rchlo
osvojil federalistick zmanie, ktor sa prvkrt vrazne prejavilo vrozsudku Costa
c/ENEL zroku 1964. Jeho formulcie sa stali a notoricky znmymi ajeho alia roz-
hodovacia innos vdy len potvrdzovala aprehlbovala tto lniu.8 Sdny dvor sa teda
zaal sprva ako federlny stavn sd vychdzajc zprincpu, e kad komunitrna
norma m prednos pred kadou vntrottnou normou.
pecifick charakter komunitrneho prva, presaden Sdnym dvorom, ansledne
uznan doktrnou, dlho nenachdzal formlne vyjadrenie vstavnom prve lenskch
ttov. Vo Franczsku sa to zmenilo a sMaastrichtskou zmluvou, po ktorej bola do
stavy vlenen nov hlava XV nazvan OEurpskych spoloenstvch aEurpskej
nii.9 Franczsky stavodarca tm po tyroch desaroiach dal najavo, e je potrebn
rozliova medzi komunitrnym prvom amedzinrodnm prvom verejnm.
Dodatonm problmom, ktor vznikol po vytvoren Eurpskej nie apretrvva aj
po reformch uskutonench Lisabonskou zmluvou, je skutonos, e pojem nia bol
od svojho zavedenia ir ako pojem Spoloenstv. Samotn Maastrichtsk zmluva za-
kotvila, e nia sa zaklad na Spoloenstvch, ktor vak dopaj politiky aformy

6 Rassemblement du peuple franais (Zhromadenie franczskeho udu) politick strana, ktor vroku
1947 zaloil Charles de Gaulle. Bliie pozri, GOHIN, Olivier. Le RPF et la construction europenne. In
De Gaulle et le RPF (19471955). Paris: Armand Colin, 1998, s. 541556.
7 GOHIN, Olivier: Construction europenne et Constitution franaise : lapport de Michel Debr. RFDC,
2002, s. 503513.
8 ESD, rozh. Costa c/ENEL, 15. jl 1964, Zb. s. 1141; ESD, rozh. Komisia c/Taliansko, 11. Aprl 1978,
Zb. s.879; ESD, rozh. Komisia c/Belgicko, 6. mj 1980, Zb. s. 1473; ESD, rozh. Simmenthal, 9. marec
1978, Zb. s.629.
9 stavn zkon . 92-554 z25. jna 1992.

233
spoluprce ustanoven touto zmluvou.10 Po zaloen Eurpskej nie Spoloenstv
spadali len do prvho zjej troch vtedajch pilierov, zatia o zvyn dva mali medzi-
vldnu, nie komunitrnu povahu. Kee prv pilier fungoval na odlinch princpoch
ako zvyn dva, nebolo anie je mon vloi znamienko rovnosti medzi pojmy nia
aSpoloenstv, hoci ich lensk tty boli vdy tie ist. Zrove poznamenajme, e ani
vase existencie trojpilierovho systmu nebolo celkom presn tvrdi, e prv pilier
obsahuje prvo Spoloenstiev adruh dva prvo nie. Aj prvo Spoloenstiev bolo
toti prvom nie, ktor vsebe Spoloenstv zahala. Lisabonsk zmluva formlnym
zruenm pvodnho Spoloenstva terminologick nejasnosti ete prehbila. Sohadom
na viac ne polstoron existenciu Eurpskych spoloenstiev avsnahe dra sa ustle-
nej terminolgie napriek tomu budeme pouva prvlastok komunitrny na oznaenie
vetkho, o sa nachdza vkompetencich postlisabonskej Eurpskej nie.
Na strane druhej, problm je nielen terminologick, ale tie hmotnoprvny, lebo
hranice medzi tm, o je komunitrne ao medzivldne, neboli anie s vEurpskej
nii ani jasne vymedzen ani nepriestupn. Okrem toho, po Maastrichtskej zmluve na-
sledovali zmluvy alie, ktormi sa presvali nov kompetencie zdruhho atretieho
piliera do prvho, m nadobdali komunitrnu povahu. Vleovanie novch oblast do
prvho piliera vak nielene posilovalo prvomoci komunitrnych intitci ateda
oslabovalo prvomoci intitci vntrottnych ale tie spsobilo vrazn nrast he-
terogenity prvho piliera, do ktorho sa takto dostvalo m alej tm viac oblast bez
akhokovek hospodrskeho rozmeru, ktor navye ani zaleka nepodliehali rovna-
kmu prvnemu reimu vrmci prvho piliera.11 Jednotnos prvneho reimu prvho
piliera sa tm rozbila natoko, e zaveden zvltnosti u bolo mon odliova od toho,
o franczska doktrna niekedy nazva veobecn komunitrne prvo.12 Repektova-
nie komunitrnych aktov je vyntiten cestou Sdneho dvora, km vmedzivldnych
oblastiach je jeho psobnos vzsade vylen, avak op treba poznamena, e na
zklade Amsterdamskej zmluvy Sdny dvor vrazne prenikol do zleitost bvalho
druhho piliera.13 Vdsledku toho, niektor nekomunitrne oblasti14 sa vskutonos-
ti javia ako vemi mlo oddelen od komunitrnych mechanizmov. Sdny dvor m
tie vemi dobr postavenie na to, aby sm rozhodoval oprslunosti uritch otzok
kjednej alebo druhej kategrii, najm ak sa otzka nachdza na rozhran. Vo vzahu
kFranczsku sa to ukzalo naprklad vroku 1997 vzleitosti nazvanej jahodov
vojna, ke Franczsko doasne obmedzilo von pohyb tovaru ansledne sa snailo
unikn kompetencii Sdneho dvora nmietkou ochrany svojho verejnho poriadku.

10 ZE, bval l. 1, ods. 3.

11 Ako prklad mono uvies ustanovenia ohospodrskej amenovej politike. Poas medzivldnej konferen-
cie vroku 1991 sa najskr uvaovalo ouzavret osobitnej zmluvy za elom pravy tejto problematiky,
nakoniec sa vak rozhodlo ojej zalenen do Zmluvy ozaloen Eurpskeho spoloenstva. Do tejto zmluvy
sa tak dostala problematika scelm radom zvltnost, ako naprklad neexistencia smernice i posilnen
loha Eurpskej centrlnej banky na kor Komisie. Pozri tie: DUTRIAUX, Yves: Le trait sur lUnion
europenne. Paris: Armand Colin, 1992, s. 59.
12 Naprklad: BLUMANN, Claude: Quelques rflexions sur la notion de communautarisation dans le cadre
de lUnion europenne. In Mlanges Philippe Ardant. Paris: LGDJ, 1999, s. 6176.
13 Poda l. 35 Zmluvy oEurpskej nii ilo najm osankcionovanie rmcovch rozhodnut aorieenie
interpretanch aaplikanch problmov pri uritch aktoch.
14 Pozri tie: LINDENTHAL, Robert: Klauzula flexibility priestor pre rozirovanie prvomoc Spoloen-
stva? Justin revue, 2007, s. 485496.

234
Sdny dvor vak na to nebral ohad ausdil, e aj zleitosti verejnho poriadku musia
by interpretovan vslade skomunitrnym prvom, obzvl ke mu ohrozi tak
zkladn princp ako von pohyb tovaru. o je ete dleitejie, Sdny dvor sm seba
prehlsil za prslun pre posudzovanie toho, i je alebo nie je vtakom prpade verejn
poriadok vykladan sprvne.15

III. POSTOJ FRANCZSKEJ STAVODARNEJ MOCI

KEURPSKEJ INTEGRCII

Po vstupe Maastrichtskej zmluvy do platnosti sa u nedalo naalej pova-

ova Eurpske spoloenstv za klasick organizcie medzinrodnho prva verejnho.
Vroku 1992 vo Franczsku dolo kprvej stavnej novele vyvolanej eurpskou integr-
ciou, ktorou sa spustil dlh sled alch stavnch zmien zktorch niektor dokonca
nikdy nenadobudli innost.16 Vetky tieto novely vyplynuli zaktivity stavnej rady,
ktor skontatovala protistavnos vetkch komunitrnych zmlv od Maastrichtskej
po Lisabonsk (svnimkou Zmluvy zNice, ktor jej nebola predloen na kontrolu).
Ke stavn rada skontatovala neslad medzi Maastrichtskou zmluvou afranc-
zskou stavou,17 jej novelizcia sa stala nutnm predpokladom pre udelenie shlasu
na ratifikciu tejto zmluvy. Novela bola schvlen 25. jna 1992. Do stavy sa ou
zaradila nov hlava XV obsahujca p lnkov (88-1 a 88-5) anazvan OEurp-
skych spoloenstvch aEurpskej nii. Sasn nzov hlavy XV je OEurpskej nii
aobsahuje lnky 88-1 a 88-7.
Nov ustanovenia zanali lnkom 88-1, ktor stavodarca formuloval nasledovne:
Republika participuje na Eurpskych spoloenstvch ana Eurpskej nii, tvorench
ttmi, ktor sa vzmysle zakladajcich zmlv slobodne rozhodli vykonva spolone
niektor zo svojich kompetenci. U prv pohad na toto ustanovenie naznauje, e
stavodarca sa sna etri ttnu suverenitu zdraznenm, e svojich kompetenci sa
lensk tty nevzdvaj, len vykonvaj spolone niektor znich, priom toto svoje
rozhodnutie uinili slobodne. Okrem toho, na pouit pojmu kompetencie vidno, e
franczsky stavodarca je vroku 1992 zdranlivej ako vroku 1946, ke vodseku 15
preambuly vtedajej stavy hovoril nie oobmedzeniach kompetenci, ale oobmedzeni-
ach suverenity. Kompetencie iste svisia so suverenitou ttu. Zdrazujeme, e poda
nho nzoru suverenita nie je deliten ae presuny prvomoc urite nie s presunmi
suverenity ani jej asti. Naopak, schopnos presva prvomoci je prejavom suverenity.
Avak treba si poloi otzku, kam a presuny prvomoc mu zjs bez toho, aby su-
verenitu ttu zniili vjej samotnom princpe, ako to u dvno vo franczskej doktrne
povedal Raymond Carr de Malberg18.

15 ESD, rozh. Komisia c/Franczsko, 9. december 1997, Zb. s. 4449.

16 Ide naprklad ohlavu XV stavy nazvan OEurpskej nii, ktor priniesol stavn zkon z1. marca
2005. Ten mal nadobudn innos sasne so Zmluvou ostave pre Eurpu, komu nikdy nedolo.
17 st. rada fr., rozh. . 92308 DC, Maastricht I, Zb. s. 55.
18 CARR DE MALBERG, Raymond: Contribution la thorie gnrale de ltat, diel 1. Paris: Sirey, 1920,
reed. Dalloz: 2004, s. 89.

235
 Veobecn formulcia lnku 88-1 sa do stavy dostala na zklade parlamentnho
pozmeovacieho nvrhu apripisoval sa jej viac-menej symbolick vznam. Vdoktrne
sa ete aj desaroie po jeho prijat objavovali nzory, e u nielen republika je vlene-
n do Eurpskej nie, ale aj Eurpska nia sa vleuje do republiky19 prostrednctvom
jej stavy ae toto ustanovenie psob ako stavn zpis franczskeho lenstva vEu-
rpskej nii, asasne ako franczsky prspevok kdefincii Eurpskej nie.20 Otchto
apodobnch hodnoteniach lnku 88-1 sa ned poveda, e by mu okrem symbolickho
vznamu ktor nepochybne m prikladali aj vek normatvny dosah. Napriek tomu
franczska stavn rada vo svojej neskorej judikatre pripsala tomuto ustanoveniu
mimoriadne dleit prvny vznam, ktor analyzujeme niie.
Od svojho zavedenia vroku 1992 bol lnok 88-1 viackrt preformulovan nsled-
nmi stavnmi novelami pod vplyvom vvoja eurpskej integrcie. Takto bol do
vlenen, akrtko nato zneho odstrnen, odkaz na eurpsku stavu. Dotkla sa ho
aj novela zo 4. februra 2008, na zklade ktorej sa do dostal odkaz na Lisabonsk
zmluvu. Napriek spomnanm zsahom si vak lnok 88-1 po cel as zachoval svoj
veobecn rz.
Ustanovenia lnkov 88-2 a 88-7 maj konkrtnejiu povahu, tkaj sa toho, o
by sme mohli oznai za prnosy eurpskej integrcie od Maastrichtskej zmluvy adaj
sa chpa ako ist forma ochrany ttnych zujmov pred tmito prnosmi. lnok 88-2
sa zaober presunmi kompetenci na intitcie Eurpskej nie. Kee sa Franczsko
(na rozdiel naprklad od eskej republiky alebo Slovenska) nerozhodlo pre veobec-
n formulciu, ale pre konkrtny taxatvny vpoet presvanch kompetenci, lnok
88-2 sa viackrt menil. Najskr, pod vplyvom Maastrichtskej zmluvy asvslovnou
podmienkou reciprocity, umonil iba presuny kompetenci tkajcich sa vytvorenia
eurpskej hospodrskej amenovej nie, ako aj ustanovenia pravidiel oprekraovan
vonkajch hranc lenskch ttov Eurpskeho spoloenstva, postupne sa vak rozril
tie oustanovenie pravidiel ovonom pohybe osb aooblastiach snm svisiacich21.
Napokon vom stavodarca zakotvil, e zkon ustanov pravidl na vykonanie aktov
prijatch na zklade Zmluvy oEurpskej nii vsvislosti seurpskym zatykaom.22
Ratifikciou Lisabonskej zmluvy ostala posledne citovan formulcia jedinm textom
vlnku 88-2, ostatn boli pre obsoltnos zruen.
lnok 88-3 dva obanom Eurpskej nie spobytom vo Franczsku prstup kak-
tvnemu apasvnemu volebnmu prvu vo franczskych komunlnych vobch. Po-
dobne ako lnok 88-2, aj lnok 88-3 podmieuje svoje inky reciprocitou. Vo svetle
judikatry Sdneho dvora je vak znme, e podmienka reciprocity nem vkomunitr-
nom prvnom systme miesto, hoci plne zodpoved koncepcii monizmu, ktor fran
czska stava zaviedla vroku 1946 aoptovne potvrdila vroku 1958. Trvanie na tejto
podmienke teda mono chpa ako urit konzervativizmus franczskej stavodarnej
moci, ktor nie je pripraven vzda sa tejto podmienky vlastnej medzinrodnmu prvu,
napriek tomu, e jej praktick uplatnenie je vemi obmedzen, ak nie rovno iadne.
19 CHALTIEL, Florence. Les bases constitutionnelles du droit communautaire. In Mlanges Pierre Pactet,
Paris: Dalloz, 2003, s. 551552.
20 Ibid., s. 557.
21 stavn zkon . 99-49 z25. janura 1999, prijat na umonenie ratifikcie Amsterdamskej zmluvy.
22 stavn zkon . 2003-267 z25. marca 2003.

236
 lnok 88-4 zaviedol vroku 1992 do franczskej stavy povinnos vldy predkla-
da parlamentnm komorm nvrhy aktov Eurpskych spoloenstiev, ktor knim mohli
zaujma uznesenia.23 Pvodn formulcia lnku 88-4 sa uchlila kpojmu nvrhy
komunitrnych aktov obsahujce ustanovenia legislatvnej povahy. Pojem aj cel prv
odsek lnku 88-4 sa nsledne niekokokrt zmenil a do sasnej podoby, ktor usta-
novuje, e vlda predklad Nrodnmu zhromadeniu aSentu nvrhy eurpskych
legislatvnych aktov ajostatn nvrhy aktov Eurpskej nie, ato od ich podania Rade
Eurpskej nie. Ide tu opomerne iroko formulovan ustanovenie, ktor sa tie vracia
kmedziasom opustenmu prvlastku legislatvny.
Druh odsek lnku 88-4 dva parlamentnm komorm monos prijma eurpske
uznesenia, ktor sa mu tka nielen nvrhov aktov Eurpskej nie, ale tie kadho
dokumentu pochdzajceho od intitcie Eurpskej nie. Franczskemu parlamentu sa
tak otvra cesta vyslovova sa nielen kprerokvanm nvrhom aktov Eurpskej nie,
ale vpodstate ku vetkm oblastiam, ktor sa tkaj innosti nie. Odsekom 3 ln-
ku 88-4 sa voboch parlamentnch komorch zriauje vbor pre eurpske zleitosti.
Istou formou rozvinutia anadviazania na toto ustanovenie s lnky 88-6 a88-7. S
stavnm odrazom posilnenej lohy nrodnch parlamentov, ktor vyplynula zLisa-
bonskej zmluvy. Upravuj postupy, ktormi franczsky parlament me kontrolova
dodriavanie princpu subsidiarity anapda akty prijman na rovni intitci Eu-
rpskej nie pred jej Sdnym dvorom. Obe komory s si vtejto oblasti rovn akad
znich me kona samostatne. Spolon postup oboch komr sa vak vyaduje, ak sa
chce franczsky parlament postavi proti zmene pravidiel prijmania aktov vtaxatvne
stanovench oblastiach.
Osobitn povahu m lnok 88-5 stavy. Kedysi zneho vyplvalo, e opristpen
novho ttu kEurpskej nii sa vo Franczsku vyaduje referendum. Sasn znenie
tohto lnku vak po novelizcii umouje namiesto referenda rozhodn kvalifikova-
nou vinou vkadej parlamentnej komore, ktor sa mus ete potvrdi kvalifikovanou
vinou na spolonej schdzi oboch snemovn. Pre plnos dodvame, e pohntkou
zavedenia tejto stavnej pravy bola predstava monho budceho pristpenia Turecka
kEurpskej nii.

IV. POSTOJ FRANCZSKEHO STAVNHO SDNICTVA

KEURPSKEJ INTEGRCII

Pred samotnm rozborom postojov franczskeho stavnho sdnictva

keurpskej integrcii s nutn dve predben poznmky. Prv vyplva zosobitho
charakteru franczskeho sdneho systmu: sben existencia veobecnho asprvne-
ho sdnictva avye polstoron existencia stavnej rady maj za nsledok, e viacero
vysokch sdnych orgnov, medzi ktormi neexistuje hierarchia, sa me dosta do

23 Bliie pozri GAILLARD, Maurice: Le retour des rsolutions parlementaires. La mise en uvre de lar-
ticle 88-4 de la Constitution. RFDC, 1993, s. 707740; pozri tie BIGAUT, Christian: Lassociation du
Parlement franais au processus dlaboration des normes communautaires. Revue administrative, 28. fe-
brur 1994, s. 29.

237
situcie, e vrmci svojej psobnosti definuj hierarchiu prvnych noriem aovplyv-
uj tak fungovanie celho prvneho systmu. Okrem stavnej rady to plat najm pre
ttnu radu, ktor me od vzniku autonmnych nariaden vroku 1958 konfrontova
prvny predpis priamo sstavou ateda sa dosta do postavenia stavnho sdu i
u ide okontrolu stavnosti nariadenia,24 alebo dokonca medzinrodnej zmluvy.25 alej
treba uvies, e medzi judikatrou najvych franczskych sdnych orgnov neexis-
tuj pevn hranice, ale naopak, najm vo vzahu stavnej attnej rady spoahlivo
funguje vzjomn ovplyvovanie sa.26 Vdsledku toho vo Franczsku pojem stavn
sdnictvo presahuje pojem stavnej rady aokrem nej me poda okolnost zaha
aj ttnu radu aKasan sd.
Druh poznmka je, e judikatra skomunitrnym rozmerom je vo Franczsku
omnoho bohatia nielen preto, e je sasou eurpskej integrcie od zaiatku ae
tam existuj tri vysok sdne orgny, ktor judikatru tvoria, ale tie preto, e zsahy
stavnej rady do procesu ratifikcie komunitrnych zmlv s vo Franczsku pravidlom.
Po tchto poznmkach je mon analyzova reakcie franczskych sdnych orgnov
na eurpsku integrciu. Vzhadom na rozsah matrie sa budeme najskr zaobera po-
stojom sdnych orgnov voi primrnemu prvu (1),nsledne preskmame ich postoj
ksekundrnemu prvu (2).

1. POSTOJ STAVNHO SDNICTVA KPRIMRNEMU PRVU

Pod pojmom primrneho prva je potrebn chpa zakladajce zmluvy,

atie nepsan prvne princpy Eurpskej nie. Kee zmluvy podliehaj priamej kon-
trole vntrottnych stavnch sdov, bude sa treba sstredi najm na ne.
o sa tka franczskej stavnej rady, tej priznva prvomoc kontrolova stavnos
medzinrodnch zvzkov lnok 54 stavy, ato na nvrh prezidenta republiky, pred-
sedu vldy apredsedov oboch parlamentnch komr. Od stavnej novely z25. jna
1992 s aktvne legitimovan aj lenovia oboch snemovn, ato vpote najmenej es
desiat. Treba poveda, e prakticky cel okruh tejto sdnej agendy je tvoren prve
zmluvami svisiacimi seurpskou integrciou. Po tyri desaroia teda musela stavn
rada definova arozvja svoj postoj vo vzahu kEurpskym spoloenstvm aneskr
kEurpskej nii, o nebolo zprvneho hadiska jednoduchou zleitosou.27
Prv rozhodnutie stavnej rady ozakladajcich zmluvch bolo vydan 19. jna
1970 atkalo sa Luxemburskej zmluvy.28 Jeho vznamnm prnosom bolo naznaenie
zaradenia preambuly stavy zroku 1958 do takzvanho bloku stavnosti,29 o rade
umonilo odobri obmedzenia ttnych kompetenci na zklade ustanoven preambuly

24 Naprklad t. rada fr., 26. jn 1959, Syndicat gnral des ingnieurs-conseils, Zb. s. 394.
25 Naprklad t. rada fr., 3. jl 1996, Kon, Zb. s. 255.
26 Bliie pozri VEDEL, Georges: Rflexions sur quelques apports de la jurisprudence du Conseil dtat
la jurisprudence du Conseil constitutionnel. In Mlanges Ren Chapus. Paris: Montchrestien, 1992,
s. 647671.
27 Pozri naprklad GAA, Patrick: Le Conseil constitutionnel et lEurope. In Mlanges Louis Favoreu. Paris:
Dalloz, 2007, s. 12791290.
28 st. rada fr., rozh. . 70-39 DC z19. jna 1970, Zb. s. 15.
29 Bliie pozri: LUCHAIRE, Franois. Le Conseil constitutionnel et la protection des droits et liberts du
citoyen. In Mlanges Marcel Waline. Paris: LGDJ, 1974, s. 563574.

238
stavy zroku 1946. Tto argumentcia doviedla stavn radu kzveru, e Luxembur-
sk zmluva nepredstavuje ohrozenie zkladnch podmienok vkonu ttnej suvereni-
ty, o je slovn spojenie, ktor bude stavn rada vbudcnosti pravidelne opakova.
Ke 20. septembra 1976 Eurpske spoloenstv prijali rozhodnutie opriamej vobe
poslancov Eurpskeho parlamentu, vyvstala otzka, i prve tento krok nie je ohroze-
nm ttnej suverenity Franczska. Priama voba orgnu, bez ohadu na to akho, toti
vrazne posiluje jeho politick legitimitu. Problm sa teda op dostal pred stav-
n radu, ktor ho vyrieila hne potom, ako pomerne extenzvnym vkladom pojmu
medzinrodn zvzok poda lnku 54 stavy potvrdila svoju prslunos vo veci
kona ausdila, e za medzinrodn zvzok mono povaova aj rozhodnutie prijat
medzinrodnou organizciou.30
Vo svojom rozhodnut31 stavn rada odmietla akkovek svislos medzi ttnou
suverenitou aEurpskym parlamentom: suverenita, definovan poda rady len vlnku
3 franczskej stavy, tak vo svojom zklade ako vo svojom vkone me by jedine
ttna. Tm pdom, za vykonvateov ttnej suverenity mono povaova vhradne
zstupcov franczskeho udu volench vrmci intitci republiky. Zavedenie priamej
voby Eurpskeho parlamentu nem za nsledok ani vznik suverenity ani vznik inti-
tci, ktorch povaha by bola nezluiten srepektovanm ttnej suverenity. Po tch-
to kategorickch tvrdeniach bolo prirodzen, e stavn rada nezistila rozpor medzi
touto zmenou vrmci Eurpskych spoloenstiev afranczskou stavou. Pripomenula
vak, e sstavou by bol vrozpore iaston alebo pln presun ttnej suverenity
na Spoloenstv. Pouit formulcia psob vak dos nevhodne, nakoko mono legi-
tmne zastva nzor, e deli i zdiea sa ned suverenita, iba prvomoci.
Ke stavn rada potvrdzuje stavnos medzinrodnej zmluvy, dos vrazne ak-
centuje podmienku reciprocity azdrazuje tie monos vypovedania zmluvy, ktor
je vjej oiach zrukou suverenity. To sa ukzalo nielen pri komunitrnych zmluvch,
ale aj pri zmluvch medzinrodnho prva verejnho, kde stavn rada tie pouva
pojem zkladn podmienky vkonu ttnej suverenity.32 Avak vo svetle judikat-
ry Sdneho dvora podmienka reciprocity nem vznam avypovedanie medzinrodnej
zmluvy je tie dos iluzrne, najm ak poda Sdneho dvora s presuny kompetenci
nezvratn. stavn rada vak do uritej miery korigovala svoj postoj pri prleitosti
kontroly zkona umoujceho ratifikciu Schengenskej dohody zo 14. jna 1985. Ten-
to zkon jej na kontrolu predloili lenovia Parlamentu astavn rada potvrdila jeho
slad sstavou. Ete stle zdrazujc reciprocitu stavn rada predsa len pripustila,
e neexistencia vslovnho ustanovenia ovystpen sa sama osebe ned povaova za
vzdanie sa suverenity.33
Podpis Maastrichtskej zmluvy vroku 1992 nielen znamenal prechod knovej etape
eurpskej integrcie, ale dal za vznik aj prvmu negatvnemu rozhodnutiu pri kontrole
stavnosti medzinrodnej zmluvy vo Franczsku. Ak pred vytvorenm Eurpskej nie

30 Pozri FAVOREU, Louis PHILIP, Loc: Les grandes dcisions du Conseil constitutionnel. 14. vyd. Paris:
Dalloz, 2007, s. 143.
31 st. rada fr., rozh. . 76-71 DC z30. decembra 1976, Zb. s. 15.
32 Naprklad: st. rada fr., rozh. . 85-188 DC z22. mja 1985, Zb. s. 15, oiestom dodatkovom protokole
kEurpskemu dohovoru oochrane udskch prv.
33 st. rada fr., rozh. . 91-294 DC z25. jla 1991, Zb. s. 91.

239
sa integrcia obmedzovala vzsade na presuny kompetenci vhospodrskej oblasti,
od roku 1992 u nie je dovolen pochybnos34 otom, e prekrauje ekonomick
horizonty. Na jednej strane vidno, e medzi prenesen kompetencie sa dostva oraz
viac oblast pomerne citlivch vo vzahu ksuverenite, najm spravodlivos i vzov
politika. Na strane druhej mono pozorova existenciu mechanizmov, ktor si sce ne-
vyaduj iadne kompetenn presuny, predsa sa vak vrazne dotkaj ttnej suvere-
nity i, povedan slovami stavnej rady, zkladnch podmienok jej vkonu. Ide najm
oobianstvo Eurpskej nie aovolebn prvo prslunkov inch jej lenskch ttov,
ktor sa knemu viae.
Po posden Maastrichtskej zmluvy stavn rada nala tri protistavn body: aktvne
apasvne volebn prvo obanov Eurpskej nie pri komunlnych vobch, ustanove-
nia tkajce sa hospodrskej amenovej nie azruenie jednomysenosti pri rozhodnu-
tiach ovzovej politike, zaveden na obdobie po 1. januri 1996. Pri zvynch astiach
zmluvy sa stavn rada odvolala na stle platn preambulu stavy zroku 1946 aznej
plyncu zsadu Pacta sunt servanda. To jej umonilo kontatova, e repektovanie
ttnej suverenity nebrni tomu, aby Franczsko pod podmienkou reciprocity prijmalo
medzinrodn zvzky vmysle podiea sa na vytvoren arozvoji stlej medzinrod-
nej organizcie sprvnou subjektivitou arozhodovacmi prvomocami vyplvajcimi
zpresunov prvomoc odshlasench lenskmi ttmi.
Poda franczskej stavnej rady sa teda presuny kompetenci vjadre nevyluuj
so zachovanm ttnej suverenity. Vo svojej judikatre vak nenaznauje, i pri presu-
noch kompetenci existuj nejak hranice, ktorch prekroenie by u suverenitu ohrozi
mohlo. Napriek tomu po rozhodnut oMaastrichtskej zmluve vznamn franczsky
kontitucionalista Louis Favoreu poznamenal, e odteraz veda seba existuj dve sta-
vy: Prv zodpoved tradinej koncepcii ttnej suverenity ajej nedelitenho vkonu
zstupcami franczskeho udu, druh zavdza mylienku delenej suverenity alenskho
ttu patriaceho kiriemu celku kvzi federlneho typu.35
Vsvislosti spresunmi kompetenci franczski sentori rchlo vyuili monos,
ktor im priniesla stavn novela z25. jna 1992 rozirujca okruh aktvne legitimo-
vanch subjektov pri konan oslade medzinrodnho zvzku sfranczskou stavou.
Nanovo nastolili problm Maastrichtskej zmluvy pred stavnou radou sotzkou, kam
a mu zjs stavn novely prinajce postupn toky na zkladn podmienky v-
konu ttnej suverenity akde sa nachdza hranica, za ktorou u presuny kompetenci,
tkajce alebo netkajce sa tchto podmienok () poved kzmene povahy ttu.36
stavn rada vak vo svojom rozhodnut,37 nazvanom Maastricht II, nechala otzku
nezodpovedanou zdvodu, e vnej nelo oto, i si ratifikcia zmluvy vyaduje alebo
nevyaduje predben zmenu stavy. Knutnej zmene stavy u dolo 25. jna 1992
arada nmietky sentorov ako celok zamietla. Predsa vak je zaujmav, e bola ochot-
n sa zmluvou op zaobera apripustila teda monos viacnsobnej kontroly jednho
atoho istho medzinrodnho zvzku za predpokladu, e sa nastolia in nmietky.
34 GOYARD, Claude: Que reste-t-il de la souverainet? In Mlanges Dmitri Georges Lavroff. Paris: Dalloz,
2005, s. 381389.
35 FAVOREU, Louis: Le Figaro, 22. aprl 1992.
36 radn list Franczskej republiky z3. septembra 1992, s. 12107.
37 st. rada fr., rozh. . 92-312 DC z2. septembra 1992, Maastricht II, Zb. s. 76.

240
 Tretie podanie pred stavnou radou sa Maastrichtskej zmluvy tkalo len nepriamo,
kee bolo namieren proti zkonu, ktorm sa udeoval shlas na jej ratifikciu. Pre-
toe vak bol tento zkon prijat vreferende, stavnej rade stailo len doslova zopa-
kova svoju stariu judikatru,38 zktorej plynie, e nie je prslun skma stavnos
referendovch zkonov.
Na rozhodnut Maastricht Ividno, e franczske stavn sdnictvo opa pojem
presuny suverenity, ktor pouvalo predtm,39 auprednostuje pojem presuny
kompetenci. Prv formulciu doktrna dos kritizovala nielen pre nejasnos, ale tie
preto, e presuny existovali aj pred rokom 1992 vdsledku inkov zakladajcich
zmlv asekundrneho prva.40 Pojem presuny kompetenci je adekvtnej aj zhadis-
ka defincie suverenity ako najvyej moci vtte.
Amsterdamsk zmluva priniesla alie presuny ttnych prvomoc apriniesla aj
alie kontatovanie protistavnosti zo strany stavnej rady na adresu komunitrnych
zmlv.41 Protistavnos Amsterdamskej zmluvy spovala vzruen pravidla jedno-
mysenosti voblasti vz, azylu, imigranej politiky avonho pohybu osb po uplynut
prechodnej doby piatich rokov od nadobudnutia platnosti tejto zmluvy. Vrozhodnut sa
stavn rada celkom jasne vyslovila odvodoch, pre ktor mono komunitrnu zmluvu
povaova za protistavn: bu me s opresun kompetenci nad rmec stavnho
zmocnenia, vtomto prpade lnku 88-2, alebo me s ozmenu spsobu vkonu
u prenesench kompetenci, o bol presne tento prpad. Prechod od jednomysenho
kvinovmu rozhodovaniu vyadoval iba jednomysen rozhodnutie Rady ministrov
Eurpskej nie bez toho, aby bolo nutn pristupova kratifikcii, ateda bez toho, aby
bolo mon kontrolova stavnos takhoto postupu. Vtom videla stavn rada ohro-
zenie zkladnch podmienok vkonu ttnej suverenity.
Ke to zhrnieme, franczska stavn rada usudzuje, e km s rozhodnutia pri-
jman jednomysene, ttna suverenita nie je ohrozen. Ohrozen vak by me od
chvle, ke sa rozhodnutia prijmaj vinovo, ato vzvislosti od oblast, oktor ide.
Bez snahy podrobne tto vec rozobera vak poznamenvame, e aj pri jednomysenom
rozhodovan ide ovkon komunitrnej kompetencie komunitrnym orgnom, nie ov-
kon ttnej kompetencie ttnym orgnom. D sa sce shlasi stm, e jednomysen
rozhodovanie dva ttu urit zruky ochrany jeho zkladnch zujmov, zato ho vak
ete nemono povaova za uholn kame stavnosti,42 ktor sm osebe zachrni
suverenitu lenskho ttu.43
Zmluva zakladajca stavu pre Eurpu podpsan vRme 29. oktbra 2004 mala za
nsledok vydanie jednho znajpozoruhodnejch azrove najdiskutabilnejch roz-
hodnut franczskej stavnej rady.44 Preto si zasli osobitn pozornos napriek tomu,

38 st. rada fr., rozh. . 62-20 DC zo 6. novembra 1962, Zb. s. 27.

39 st. rada fr., rozh. . 76-71 DC, op. cit.
40 Naprklad: PACTET, Pierre: La dsacralisation progressive de la Constitution de 1958. In Mlanges Pierre
Avril. Paris: Montchrestien, 2001, s. 389399.
41 st. rada fr., rozh. . 97-394 DC z31. decembra 1997, Zb. s. 344.
42 LUCHAIRE, Franois: Le Trait dAmsterdam et la Constitution. RDP, 1998, s. 345.
43 Porovnaj HAQUET, Arnaud: La (re)dfinition du principe de souverainet. Pouvoirs, 2000, No. 94,
s. 141153.
44 st. rada fr., rozh. . 2004-505 DC z19. novembra 2004, Zb. s. 173.

241
e eurpska stava zaznamenala nespech vo franczskom aholandskom referende
vmji ajni 2005, o malo za nsledok jej definitvny koniec.
Tento dokument bol formlne vypracovan apodpsan ako medzinrodn zmluva.
Materilne vak obsahoval definin prvky stavy: organizciu verejnej moci azruky
prv aslobd. Za sebou mal originrnu stavodarn moc Eurpskej nie, zloen zo
shrnu stavodarnch moc jej lenskch ttov.45 stavn rada sa pridrala formlne-
ho kritria azaradila tento dokument medzi zmluvy medzinrodnho prva verejnho
podliehajce reimu lnku 55 franczskej stavy. Pripomenula najm monos vypo-
vedania zmluvy, ako aj jej lnok I-5 hovoriaci onrodnej identite lenskch ttov.
Na zklade toho stavn rada vslovne zdraznila, e nzov zmluvy si nevyaduje
pripomienky ohadom stavnosti ae nem vplyv na existenciu franczskej stavy
ana jej miesto na vrchole vntrottneho prvneho poriadku.
Celkom prv pripomienka, ktorej sa vsvislosti stmito formulciami ned ubrni,
je, e vmonistickom tte ktorm je Franczsko od roku 1946 je ak hovori
ovntrottnom prvnom poriadku. Prvny monizmus toti vsebe nutne zaha exis-
tenciu jedinho prvneho poriadku, hoci sa me sklada znoriem tak internho ako
externho pvodu. Ztohto uhla pohadu pouitie pojmu vntornho prvneho poriadku
nepsob primerane, najm ak stavn rada hne nato kontatuje, e zaradenm lnku
88-1 do stavy, poda ktorho republika participuje na Eurpskych spoloenstvch
aEurpskej nii, franczsky stavodarca potvrdil existenciu komunitrneho prvne-
ho poriadku, ktor je integrovan do prvneho poriadku vntrottneho aodlin od
prvneho poriadku medzinrodnho. Toto je formulcia, oktorej by sa temer iadalo
poveda, e odsva monizmus nie vprospech dualizmu, ale trializmu, kee kontatuje
nielen existenciu vntrottneho amedzinrodnho, ale ete aj komunitrneho prvneho
poriadku, ktor m by od oboch odlin.
Ak bolo veurpskej stave ustanovenie zsadnho vznamu, potom nm bol nepo-
chybne lnok I-6: stava (eurpska) aprvo prijat intitciami nie () m pred-
nos pred prvom lenskch ttov. Je kurizne, e vom stavn rada protistavnos
nevidela aimplicitne odmietla mylienku federlneho ttu opierajc sa olnok I-5
stavnej zmluvy. Vo vzahu kjej lnku I-6 len stroho kontatovala, e tento lnok
nepriznva princpu prednosti in vznam, ne ten, ktor mu bol u dvno vlastn.
Vznam, ktor mu bol u dvno vlastn, je ten, ktor mu dal Sdny dvor vo svojej
judikatre. Mono vak vidie urit rozdiel medzi zsadou ustanovenou sdnym org-
nom, ktor formlne nie je nadraden nrodnm sdnym orgnom aktorho judikatra
me by teoreticky korigovan tak nrodnmi sdmi ako aj nm samotnm azsadou
ustanovenou ierne na bielom medzinrodnou zmluvou, ratifikovanou vetkmi zmluv-
nmi stranami so vetkmi inkami, ktor ratifikcia prina. Kvli tomu je tto as
rozhodnutia stavnej rady prinajmenom diskutabiln.
Keby sme argumentciu stavnej rady vtomto rozhodnut chceli zhrn mierne
prkro, vychdza znej toto: existuj tri odlin prvne poriadky, ato vntrottny, me-
dzinrodn akomunitrny. Komunitrny poriadok je odlin, ale je integrovan do

45 GOHIN, Olivier: La nature juridique de la nouvelle Union europenne. In GOHIN, Olivier PCHEUL,
Armel (ed.): La nouvelle Union europenne. Approches critiques de la Constitution europenne, coll.
Combats pour la libert de lesprit. Paris: Franois-Xavier de Guibert, 2005, s. 7189.

242
vntrottneho, pred ktorm m zrove prednos. Na vrchole vntrottneho poriad
ku do ktorho je ten komunitrny integrovan am pred nm sasne prednos stoj
franczska stava, ktorej postavenie nie je nijako ovplyvnen prednosou komunitr-
neho prvneho poriadku pred vntrottnym. Nezmyselnos celej kontrukcie je zrej-
m adokazuje, akm akostiam je stavn rada vystaven, ke m zosladi ttnu
suverenitu spostupom eurpskej integrcie, ktorej chod nechce brzdi. stavn rada
vjedinom rozhodnut vyslovila dve veci, zktorch prv vyluuje druh aasou dok-
trny bola obvinen zhrania dvojakej hry.46
alie rozhodnutie stavnej rady oprimrnom prve sa tka Lisabonskej zmluvy
anesie sa vlnii rozhodnutia oeurpskej stave. Ete vobdob, ke ratifikcia Li-
sabonskej zmluvy nebola ist, si vyiadala novelizciu franczskej stavy, nakoko
stavn rada op bola nten kontatova protistavnos. Novela bola prijat 4. feb
rura 2008 ainnos nadobdala na etapy, vzvislosti od ratifikcie i neratifikcie
Lisabonskej zmluvy.
stavn rada vo svojom rozhodnut47 odhalila rad protistavnch bodov spovaj-
cich tak vpresunoch novch kompetenci ako aj vzmene spsobu ich vkonu vsvis-
losti sposilnenm vinovho rozhodovania na kor jednomysenosti. Podobne ako
rozhodnutie oeurpskej stave, aj tento judikt zpohadu hierarchie prvnych noriem
potvrdzuje primt franczskej stavy ajej miesto na vrchole vntrottneho prvneho
poriadku, ktor vsebe zaha komunitrne zloky. Toto tvrdenie vak tento krt psob
ako lepie podloen, lebo Lisabonsk zmluva, na rozdiel od predchdzajcej, nevy-
stupuje ako stavn anajm vslovne nezakotvuje prednos komunitrneho prva pred
vntrottnym prvom ako celkom. Aj preto tento judikt mohla franczska doktrna
prija ako nvrat ksuverenite lenskch ttov, ktor umouje prvne vstreba poli-
tick krzu spsoben Eurpskou niou vroku 2004.48
o sa tka franczskych sprvnych aveobecnch sdov, je zjavn, e ich postoje
kprimrnemu prvu sa nes presne vduchu stanovsk, ktor zaujala apotvrdila stav-
n rada. Tak ttna rada ako aj Kasan sd uznvaj podstavn charakter medzi-
nrodnch zvzkov, ateda primt franczskej stavy vrmci vntornho prvneho
poriadku. Sta pripomen, e tento koncept vyplva uttnej rady najm zrozsudkov
Kon49 aSarran,50 ktorch princpy rada potvrdila osobitne vo vzahu ku komunitrne-
mu prvu.51 To vjej oiach nepredstavuje iadnu vnimku aneme teda ma prednos
pred franczskou stavou. Rovnak princp potvrdil Kasan sd,52 aj ke ho vyjadril
len vo vzahu kmedzinrodnmu prvu verejnmu avyhol sa tomu, aby povedal, i sa
aplikuje aj na komunitrne prvo.

46 ROUVILLOIS, Frdric: Le contrle de constitutionnalit du trait : le double jeu du Conseil constitutio-

nnel. In GOHIN, Olivier PCHEUL, Armel (ed.), La nouvelle Union europenne. Approches critiques
de la Constitution europenne, op. cit., s. 1729.
47 st. rada fr., rozh. . 2007-560 DC z20. decembra 2007, Zb. s. 459.
48 GOHIN, Olivier: Conseil constitutionnel et Trait de Lisbonne : vite, claire et bien. JCP A, 2008, s. 18.
49 t. rada fr., 3. jl 1996, Kon, op. cit.
50 t. rada fr., 30. oktber 1998, Sarran, Levacher et autres, Zb. s. 369.
51 t. rada fr., 3. december 2001, Syndicat national de lindustrie pharmaceutique, Zb. s. 624.
52 Kasan sd, 2. jn 2000, Pauline Fraisse, Bull. No. 4, s. 7.

243
 2. POSTOJ STAVNHO SDNICTVA KSEKUNDRNEMU PRVU

Ako je znme, sekundrne prvo Eurpskej nie me by priamo vy-

konaten, ak m formu nariadenia, alebo me pre svoju vykonatenos vyadova
implementan akt na rovni lenskho ttu. Kee Sdny dvor je jedinm orgnom
prslunm priamo skma regulrnos komunitrnych aktov, vntrottne sdy s
zprocesu ich priamej kontroly vylen. Napriek tomu si mono poloi otzku, i by
vntrottny sd prostrednctvom kontroly implementanho aktu nemohol konfronto-
va eurpsku smernicu sstavou, hoci len nepriamo. Vo Franczsku bol tento problm
vyrieen vdobe nie a tak dvnej, ato vprospech stavy.
Stalo sa tak vroku 2004 aautorom rieenia bola stavn rada. T u vroku 1977
tvrdila, e dopady deby kompetenci medzi komunitrne anrodn orgny () s iba
dsledkom medzinrodnch zvzkov, ktor Franczsko prijalo aktor sa tm dostali
do rmca lnku 55 stavy.53 Ztoho sa dal vyvodi zver, e vntrottny sd me
vzsade kontrolova komunitrne prvo, ktor stavn rada vtom ase ete neodliuje
od medzinrodnho prva verejnho. Vo svojom rozhodnut z10. jna 2004 vak stav-
n rada zachdza vrazne alej, ke tvrd, e na zklade lnku 88-1 stavy trans-
pozcia komunitrnej smernice do vntrottneho prva je stavne uloen povinnos,
ktorej nesplnenie me ospravedlni len vslovn opan ustanovenie stavy.54
Tento vrok m zsadn vznam, ato vo viacerch ohadoch. Po prv, franczske
stavn sdnictvo konene pripa osobit charakter komunitrneho prva, ktor treba
odliova od medzinrodnho prva verejnho. Toto rozlenie sudca urobil na zklade
stavnej pravy zavedenej novelou z25. jna 1992, ktor vase citovanho rozhodnutia
z30. decembra 1977 ete neexistovala.
Po druh, lnok 88-1 franczskej stavy dostva vaka interpretcii sdu sku-
ton prvnu npl, sktorou nepotali ani autori pozmeujceho nvrhu, ktorm sa
tento lnok svojho asu do stavy dostal. Teraz sa naozaj stva stavnm ukotvenm
zaruujcim inky komunitrneho prva vo franczskom vntrottnom prve55 aje
spsobil vtchto vzahoch hra odteraz rozhodujcu lohu.
Po tretie, skutonos, e transpozciu smernice prikazuje samotn stava, ktor je-
din jej me vslovnm konkrtnym ustanovenm zabrni, jednoducho znamen, e
franczska stava m vyiu prvnu silu ako sekundrne komunitrne prvo.
lnok 88-1 sa tak stva veobecnm ustanovenm zakladajcim prslunos Fran
czska kEurpskym spoloenstvm akEurpskej nii, kee na stavnej rovni prika-
zuje transpozciu komunitrnych aktov. Avak vprpade, e by transpozcia narazila na
konkrtnu stavn pravu aohrozila by naprklad nm zaruen slobodu, stavn rada
by postupovala poda zsady Lex specialis derogat generali azruila by transpozin
zkon pre protistavnos.56 Pokia ide opovahu konkrtneho ustanovenia, ktor by

53 st. rada fr., rozh. . 77-90 DC z30. decembra 1977, Zb. s. 44.
54 st. rada fr., rozh. . 2004-496 z10. jna 2004, Zb. s. 101.
55 ROSSETO, Jean: op. cit., s. 448449.
56 Porovnaj GOHIN, Olivier: komentr kst. rada fr., rozh. . 2004-496 z10. jna 2004, JCP A,2004,
s.12631266.

244
brnilo transpozcii, pripa sa, e mus s nie osdom vytvoren kontrukciu, ale
ovslovn stavn lnok zahrnut v,bloku stavnosti.57
Striktn defincia, ktor stavn rada vytvorila vo vzahu ktejto vhrade stav-
nosti58 vak naznauje, e sa nebude pouva asto, najm pri uvedomen si faktu,
e samotn stavn rada 30. decembra 1977 rozhodla, e vntrottny akt, ktor len
vyvodzuje nevyhnutn dsledky zuzavretch medzinrodnch zvzkov nie je mon
stavnoprvne spochybova. lnok 88-1 stavy tento star zver len podporuje. Ako
prklad aktu, ktor by sa spochybni nedal, je mon si predstavi transpozin zkon,
ktor doslovne preber jasn anepodmienen ustanovenia komunitrnej smernice. Na-
priek tomu vak plat, e stavn rada me vnimone nepriamo kontrolova regulr-
nos sekundrneho komunitrneho prva.59 Aj tu teda mono pozorova otvorene pro-
tikladn postoj franczskych sdov voi Sdnemu dvoru, ktor kategoricky odmieta, e
by nrodn sdy mohli vyhlsi komunitrny akt za neplatn,60 ako aj to, e by mohli
zabrni jeho aplikcii sodvolanm sa na vntrottne prvo, vrtane stavnho.61
Po tomto rozhodnut stavnej rady franczska doktrna sprvne vyctila,62 e aj tt-
nej rade sa oskoro naskytne prleitos vyjadri sa knepriamej kontrole sekundrneho
komunitrneho prva vsitucii, ke sa transpozcia vykonva aktom vkonnej moci.
Prslun rozhodnutie ttnej rady uzrelo svetlo sveta 8. februra 200763 azaradilo sa
do lnie vyie citovanch judiktov Nicolo, Kon aSarran, azrove judiktu stav-
nej rady z10. jna 2004. ttna rada vo svojom rozsudku taktie prijala kompetenciu
kontrolova stavnos vntrottneho transpozinho aktu vydanho vkonnou mocou,
ato dokonca aj vprpade, e by tento len vslovne preberal pojmy smernice. In pove-
dan, ttna rada zachdza ovea alej ako stavn rada. Zrove vak pozoruhodnm
spsobom prejavuje vu spolupracova pri kontrole aktu so Sdnym dvorom, o je
vemi originlne rieenie.
ttna rada zana potvrdenm judikatry stavnej rady azdraznenm, e transpo-
zcia smernice je vo Franczsku stavou uloen povinnos. Podotkame, e vzhadom
na debu kompetenci medzi zkonodarn avkonn moc zaveden stavou V. repub-
liky avzhadom na existenciu autonmnych nariaden, ktor znej vyplynula, ttna
rada je pri kontrole transpozinho nariadenia vrovnakej situcii, ako stavn rada pri
kontrole transpozinho zkona: kontrolovan akt konfrontuje priamo sstavou. ttna
rada vak uvdza, e skr, ako pristpi ku kontrole aktu vo vzahu knejakmu prin-
cpu obsiahnutmu vo franczskej stavnej prave, mus skma, i podobn princp
existuje aj vkomunitrnom prve ai by mohol vzhadom na svoju povahu ana svoje
dosahy vyplvajce zaktulnej judikatry komunitrnych sdov zarui repektovanie
namietanho (franczskeho) stavnho princpu.

57 Cahiers du Conseil constitutionnel . 17, 2004.

58 GOHIN, Olivier: Conseil constitutionnel et Constitution europenne: les trois constradictions.
JCP A,2004, s. 1708.
59 Pozri tie BLACHR, Philippe PROTIRE, Guillaume: Le Conseil constitutionnel, gardien de la Con-
stitution face aux directives communautaires. RFDC, 2007, s. 123144.
60 ESD, 22. oktber 1987, Foto Frost, Zb. s. 4099.
61 ESD, 11. aprl 1978 a6. mj 1980, op. cit.
62 GOHIN, Olivier: komentr kst. rada fr., rozh. . 2004-496 z10. jna 2004, op. cit., s. 1265.
63 t. rada fr., 8. februr 2007, Socit Arcelor Atlantique et Lorraine et autres.

245
 Vtomto smere mu nasta len dve situcie: bu takto princp komunitrneho
prva existuje, alebo neexistuje. Ak existuje, potom je na ttnej rade, aby posdila,
i samotn transponovan smernica je vslade skomunitrnym prvom. Ojej slade
snm me rozhodn aj samotn ttna rada ak neexistuj vne akosti. Tmto by
potvrdila regulrnos transpozinho aktu anepriamo aj slad transponovanej smernice
sfranczskou stavou. Keby vak ttna rada usdila, e smernica nie je vslade sko-
munitrnym prvom, alebo keby otom mala pochybnos, obrtila by sa sprejudicilnou
otzkou na Sdny dvor, ktor jedin me zrui komunitrny prvny akt.64 Keby vak
nastala druh monos, asce e by neexistoval vkomunitrnom prve princp kore-
pondujci namietanmu franczskemu stavnmu princpu, ttna rada vyhlasuje, e
vtakom prpade prinle (franczskemu) sprvnemu sdu priamo skma stavnos
napadnutch ustanoven transpozinho nariadenia. Netreba dodva, e ttna rada
by skmala tento akt poda tradinch postupov, vslade snrodnm prvom, ateda
pri dodran franczskej stavy.
Iste je nutn pripusti, e tento typ kontroly pred ttnou radou nie je povolan
kona sa oni astejie, ako kontrola transpozinch zkonov pred stavnou radou,
ato zniekokch dvodov: po prv, princpy komunitrneho prva u dnes pokrvaj
prakticky vetky sfry innosti Eurpskej nie abolo by asi ak njs tak princp,
ktor existuje vhradne vo franczskom stavnom prve. Po druh, je mon si pred-
stavi situcie, vktorch bude vemi ak posdi, i je ten alebo ten stavn princp
plne adostatone chrnen princpom komunitrnym, alebo i s komunitrne zruky
vdanom prpade postaujce, alebo nie. Napriek tmto potencilnym akostiam vak
treba uzna, e vpredmetnom judikte ttna rada zaviedla pevn, hoci dos teoretick
ochranu franczskych stavnch princpov proti prpadnm chylkm, ktor by prvo
Eurpskej nie mohlo pri svojej technokracii vyprodukova. tl, ktorm ttna rada
svoj rozsudok formulovala, umouje shlasi snzorom, e tento judikt znamen
obrann lniu, ale zrove otvra nov priestor pre dialg.65
Vcelkovom shrne teda vidno, e hoci judikatra franczskych sdnych orgnov
repektuje komunitrne prvo, predsa len postupuje, nakoko me, vduchu forml-
nej prednosti franczskej stavy pred tmto prvom. iada sa vak poznamena, e
repektovanie stavy ako najvyej normy pozitvneho prva nie je iba vecou sdnych
orgnov: snai by sa o mali vetky stavn orgny, prezident republiky avlda na pr-
vom mieste. Franczska stava samotn vyjadruje tento imperatv celkom jednoznane
vo svojom lnku 5: prezident republiky bdie nad dodriavanm stavy. Prezident
tie dojednva aratifikuje medzinrodn zmluvy66 ana ochranu stavy astavnosti
disponuje vznamnmi prvomocami, najm monosou obrti sa na stavn radu
vprpade pochybnost ostavnosti zkona, ktor m promulgova, alebo medzinrod-
nho zvzku, ktor m ratifikova.67 Netreba zabda ani na extrmny prpad ln-
ku 16, ktor franczskej hlave ttu dva monos uja sa mimoriadnych prvomoc

64 ESD, 22. oktber 1987, Foto Frost, op. cit.

65 SCHRAMECK, Olivier: Rflexions sur larrt Arcelor. In Mlanges Jean Gicquel. Paris: Montchrestien,
2008, s. 545.
66 st. fr., l. 52, ods. 1.
67 st. fr., l. 54 al. 61.

246
scieom zabezpei dodriavanie stavy. Vyplva to rovnako zodseku 3 lnku 16 ako
aj zodseku 4 lnku 89.

V. ZVER

Vpostoji Franczska keurpskej integrcii mono od jej zaiatku a po

sasnos bada konzervativizmus azdranlivos, ktor mono oznai za kontanty
tohto postoja. Nepochybne to vyplva ztoho, e Franczsko ako tt nepretrite exis-
tuje u tiscroie aza tto dlh dobu zailo vemocensk postavenie, vek vzostupy aj
hlbok pdy. Ztohto pohadu je plne prirodzen, e Franczsko len vemi obozretne,
opatrne avhavo pristupuje ku vetkmu, o ovplyvuje jeho suverenitu. Tento jeho
postoj je vostrom kontraste sprstupom viny ttov strednej avchodnej Eurpy,
najm tch mench, ktor nadene azva bez diskusie prijmaj vetko, o eurpska
integrcia prina.
Trvalo tyridsa rokov, km franczsky stavodarca otvorene vpustil eurpsku
integrciu do textu stavy. Urobil to vemi opatrne azvolil radej cestu podrobnch
ataxatvnych formulci, ktor mala prirodzene za nsledok dlh sled noviel spsobe-
nch prehlbovanm integrcie. Napriek tomu vak aj vtejto oblasti mono pozorova
jav, ktor je pre Franczsko celkovo vemi typick: texty s strun aaktivita sdnych
orgnov bohat. Hoci postoje najvych franczskych sdnych orgnov voi primr-
nemu prvu Eurpskej nie neunikaj kritike, vidno, e s opan ako postoj Sdne-
ho dvora, ktor svojho asu oznail Zmluvu ozaloen Eurpskeho hospodrskeho
spoloenstva za zkladn stavn listinu68 komunitrneho prva, o je poda asti
franczskej doktrny jasnm dkazom federalistickch apirci tohto sdneho org-
nu.69 Odolvanie franczskych sdov takejto optike je pochopiten askutonos, e sa
opieraj ofranczske stavn prvo, je logick aplne zapad do tradine rezervovanho
prstupu Franczska keurpskej integrcii. Nemono pritom tvrdi, e by franczske
sdy eurpskej integrcii brnili. Snaia sa vak aspo formlne zotrva na princpe
prednosti stavnho prva pred vetkmi ostatnmi prvnymi normami.
Pre plnos dodajme, e rezervovan prstup franczskych ttnych orgnov kinte-
grcii koreponduje srezervovanosou, ktor voi nej prinajmenom za posledn dve
desaroia prechovva franczsky ud. Ten najskr vreferende vroku 1992 udelil
shlas na ratifikciu Maastrichtskej zmluvy vinou 50,5 % proti 49,5 % avroku 2005
jasne odmietol eurpsku stavu.

68 ESD, 23. aprl 1986, Les Verts c/ Parlement, Zb. s. 1339.

69 Pozri: ALLAND, Denis. la recherche de la primaut du droit communautaire. Droits, 2007, s. 109125.

247
 THE ADAPTATION OF THE FRENCH CONSTITUTIONAL SYSTEM
TO THE EUROPEAN INTEGRATION

Summary

The paper analyses the position of France towards the european integration. It is focused on
the European Union and former European Communities law. The article is divided into three parts. In the first
one, some historical aspects are stressed to explain the reasons of arather conservative approach that France
has had from the beginning of the integration and that is still very typical for this member state of the Union.
The second part brings an analysis of the French constitutional texts related to the european integration.
It presents the position of the French constitutional power and the rich evolution of the constitutional text
caused by the activity of the French constitutional justice. The third and the most essential part of the paper is
dedicated to the position held by the French judicial institutions towards the european law as it was the judicial
power who has achieved the adaptation of the French constitutional system on the european integration. There
is arich jurisprudence concerning the primary as well as the secondary european law. Therefore, the paper
deals with some essential points concerning the relation of France and the European Union that have been
fixed by the French judge.

Key words: France, European Union, european integration, revision of Constitution, constitutional power,
judicial power

Klov slova: Francie, Evropsk unie, evropsk integrace, zmna stavy, stavodrn moc, soudn moc

248
2013 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 249264

STAVA SLOVENSKEJ REPUBLIKY ALENSTVO

SLOVENSKEJ REPUBLIKY VEURPSKEJ NII
MARTINA JNOKOV*

I. VOD

Od svojho vzniku vroku 1993 sa Slovensk republika stala lenom via-

cerch medzinrodnch organizci1 ato bez toho, aby stava Slovenskej republiky
. 460/1992 Zb. (alej len stava) tto skutonos osobitnm spsobom upravovala.
A vsvislosti so snahami olenstvo vEurpskych spoloenstvch (alej len ES)
avEurpskej nii (alej len E alebo nia) sa zaali rozvja diskusie otom,
e stava vaktulnom znen nepredvda vznik lenstva SR vtakchto integranch
zoskupeniach ato hlavne vzhadom na skutonos, e ide opecifick nadnrodn
organizcie zaloen na prenose prvomoc zrovne lenskch ttov, sm je spojen
dobrovon obmedzenie suverenity lenskch ttov.2
Mylienka onevyhnutnosti vytvorenia stavnch predpokladov pre lenstvo vES
avE bola pravdepodobne reakciou na prax lenskch ttov ES/E, zktorch pre-
van vina mala tzv. eurolnky obsiahnut vsvojich stavch. Europeizcia
ich stav sa uskutonila bu vmomente pristpenia kES/E (napr. vprpade Rakska,
Fnska alebo vdska), alebo vsvislosti sratifikciou Maastrichtskej zmluvy prpadne
niektorej zjej revzi (napr. Nemecko, Franczsko, rsko alebo Portugalsko).3
Sasne vak existuj aj lensk tty, vstavch ktorch by sme zmienku oE
hadali mrne (napr. Holandsko alebo Luxembursko). Neznamen to, eby tieto tty
nepovaovali za potrebn stavn upravenie ich psobenia vrmci ES/E. Ich stavy
vak maj ustanovenia tkajce sa medzinrodnho prva, pod ktor je mon zahrn
aj Eurpsku niu (napr. l. 92 stavy Holandska alebo l. 49bis stavy Luxemburska,
ktor upravuj monos prenosu prvomoc resp. ich vkonu na organizcie medzin-
rodnho prva verejnho). Prkladom tchto ttov sa vak SR nemohla inpirova, pre-

* Autorka je lenkou stavu eurpskeho prva aoddelenia medzinrodnho prva Prvnickej fakulty Uni-
verzity Pavla Jozefa afrika vKoiciach ajej email je: martina.janosikova@upjs.sk.
1 Naprklad od 1. janura 1993 je Slovensk republika lenom OSN aOBSE, 30. jna 1993 sa stala len-
skm ttom Rady Eurpy.
2 Kproblematike prvomoci nie pozri napr. MAZK. J. JNOKOV, M.: Lisabonsk zmluva. stav-
n systm asdna ochrana. Bratislava: IURA EDITION, 2011, s. 119138.
3 Vtejto svislosti bliie pozri LEVADE. A.: La prise en compte spcifique de lUnion europenne par les
constitutions nationales. In MATHIEU, B. VERPEAUX, M. MLIN-SOUCRAMANIEN, F. (edit.):
Constitution et construction europenne. Paris: Dalloz, 2006, s. 27.

249
toe text stavy vpredvstupovom obdob len vminimlnej miere reflektoval existenciu
medzinrodnho prva4 aneobsahoval veobecn recepn normu.5

II. SLOVENSK DISKUSIA OPOTREBE

INTEGRANCH LNKOV VSTAVE

Slovensk odborn verejnos sa potrebe vytvorenia stavnch predpokla-

dov na vstup do ES aE zaala detailnejie venova vroku 1999.
Poda Kreska6 vstup do tchto integranch zoskupen by nebol realizovaten bez
nevyhnutnch stavnch zmien. Prochzka7 definoval dve takto nevyhnutn zmeny.
Prvou mala by zmena l. 7 stavy, ktor vsvojom pvodnom znen obsahoval len mo-
nos vstupu Slovenskej republiky do ttneho zvzku sinmi ttmi. Toto ustanovenie
sa malo upravi tak, aby obsahovalo aj zmocnenie kiastonej delegcii zvrchovanosti
na nadnrodn E. Druh zmena sa mala dotkn pravy postavenia medzinrodnch
zmlv vhierarchii prameov prva, pretoe l. 11 stavy garantoval podmienen pred-
nos pred zkonmi len pre medzinrodn zmluvy oudskch prvach azkladnch
slobodch.
Okrem zmien vstave, ktor boli nevyhnutn na vstup do ES aE, upozornil Pro-
chzka8 aj na potrebu takch zmien stavy, ktor bud reagova na dsledky vstupu
SR do E na prvny poriadok SR. Do tejto skupiny zaradil potrebu stavnho defino-
vania prvnej sily ainkov sekundrneho komunitrneho prva, zmenu prvomoc
stavnho sdu SR (alej len stavn sd) vsvislosti skontrolou veobecne z-
vznch prvnych predpisov, spresnenie kompetenci predsedu vldy alebo prezidenta
vsvislosti so zastupovanm SR vEurpskej rade atie zmeny stavy reagujce na
intitt obianstva nie upraven vZmluve ozaloen Eurpskeho spoloenstva.

III. EURONOVELA

Novelizcia stavy, ktor reagovala na integran ambcie SR, sa usku-

tonila stavnm zkonom . 90/2001 Z.z.9 (alej len euronovela). Dvody vedce

4 stava vsvojom pvodnom znen upravovala vsvislosti smedzinrodnm prvom len podmienen
prednos medzinrodnch zmlv oudskch prvach azkladnch slobodch pred zkonom (l. 11),
psobnos Nrodnej rady SR (l. 86 psm. e/), prezidenta (l. 102 psm. a/) avldy (l. 119 psm. f/)
vsvislosti sdojednvanm, uzatvranm aratifikciou medzinrodnch zmlv, prvomoc stavnho
sdu kontrolova slad veobecne zvznch prvnych predpisov smedzinrodnmi zmluvami (l. 125
psm. e/), viazanos sudcov medzinrodnmi zmluvami, ale len ak to ustanov stava alebo zkon (l. 144
ods. 2) aprechod prv apovinnost zmedzinrodnch zmlv, ktormi bola viazan esk aSlovensk
Federatvna Republika (l. 153).
5 Kvzahu medzinrodnho avntrottneho prva vpvodnom texte stavy bliie pozri KLUKA, J.:
Ostavnej prave vzahu medzinrodnho avntrottneho prva. Justin revue, 1999, ro. 51, . 4, s. 2.
6 KRESK, P.: Poznmky kobsahu stavy Slovenskej republiky aobsahovmu zameraniu u uskutone-
nch izmanch zmien stavy. Justin revue, 1999, ro. 51, . 4, s. 1012.
7 PROCHZKA, R.: Novela stavy SR aintegran silie Slovenskej republiky. Justin revue, 1999,
ro. 51, .89, s. 19.
8 Dielo citovan vpoznmke . 7.
9 stavn zkon . 90/2001 Z.z. bol prijat 23. februra 2001 anadobudol innos 1. jla 2001.

250
ktejto euronovele apozadie jej prprav popisuje Orosz,10 poda ktorho malo s p-
vodne otzv. mal novelu stavy, ktor by reagovala len na najnaliehavejie problmy
stavnho textu. Nakoniec sa vak realizovala ovea iria koncepcia novely zahajca
aj integran problematiku.
Zpohadu budceho lenstva vnii boli vznamn dve oblasti zmien vtexte stavy.
Prvou bola oblas tkajca sa prenosu prvomoc (1) adruhou bola oblas tkajca sa
zabezpeenia koexistencie prvneho poriadku ES/E svntrottnym prvom vsla-
de sprincpmi vyplvajcimi zjudikatry Sdneho dvora (2). Okrem toho meme
identifikova aj tretiu skupinu zmien, ktor u nesviseli svytvorenm predpokladov
na lenstvo vnii, ale boli uskutonen za elom prispsobenia stavy konkrtnym
prvam plyncim zprva nie (3).

1. MONOS PRENOSU PRVOMOC

o sa tka prenosu prvomoc, do l. 7 stavy bol zaraden nov odsek 2,

ktor upravuje monos prenosu vkonu asti prv na Eurpske spoloenstv aEurp-
sku niu ato medzinrodnou zmluvou, ktor bola ratifikovan avyhlsen spsobom
ustanovenm zkonom, alebo na zklade takejto zmluvy. Vporovnan sstavami inch
lenskch ttov ide vzsade otandardn pravu monosti zverenia prvomoci ttu
Eurpskej nii. pecifickos slovenskej pravy spova vtom, e sa nejedn oprenos
samotnch prv, ale len oprenos ich vkonu. Sasne vak treba doda, e to nie je
plne originlne rieenie, pretoe prenos vkonu prvomoc anie samotnch prvomoc
predpoklad napr. aj l. 34 belgickej stavy alebo l. 49bis luxemburskej stavy.
alie pecifikum l. 7 ods. 2 stavy spova vtom, e je presne definovan subjekt,
ktormu me by zveren vkon prv patriacich Slovenskej republike.
Zdikcie l. 7 ods. 2 alej vyplva, e na jeho zklade neme djs kprenosu v-
konu vetkch prv, ktormi disponuje Slovensk republika, ale len kprenosu vkonu
asti tchto prv. Prve vtejto svislosti vznik otzka vzahu l. 7 ods. 2 kl. 7 ods. 1
stavy, ktor umouje vstup SR do ttneho zvzku sinmi ttmi, priom rozhodn
otom sa mus stavnm zkonom potvrdenm referendom.
stavn sd sa u zaoberal otzkou, i Eurpska nia nie je ttnym zvzkom,
vdsledku oho by rozhodnutie oprenose vkonu prvomoc spadalo pod reim l. 7
ods. 1 stavy. Ilo okonanie osanosti veden pod spisovou znakou II. S 171/05,
ktor sviselo sratifikciou Zmluvy zakladajcej stavu pre Eurpu.11 Poda saova-
teov Slovensk republika touto zmluvou vstupovala do ttneho zvzku vzmysle l. 7
ods. 1 stavy akee otejto zmluve nebolo rozhodnut stavnm zkonom snsled-
nm referendom, bolo poruen ich zkladn prvo zastova sa na sprve verejnch
vec priamo. Aj ke stavn sd nevyuil prleitos dan touto sanosou objasni
obsah nie celkom astne pouitho pojmu ttny zvzok vl. 7 ods. 1 stavy, predsa
len jeho rozhodnutie obsahuje dleit zver zhadiska stavnho vnmania medzi-

10 OROSZ, L.: Poznmky knovele stavy Slovenskej republiky. Prvnk, 2001, ro. 140, . 10, s. 969991.
11 Podrobnejia analza tohto rozhodnutia sa nachdza napr. vJNOKOV, M.: Problmy vzahov medzi
Sdnym dvorom Eurpskych spoloenstiev astavnm sdom Slovenskej republiky astavnm sdom
eskej republiky. Bratislava: IURA EDITION, 2009, s. 6874.

251
nrodnch zmlv, ktormi Slovensk republika prena vkon asti svojich prv na
ES/E. Poda stavnho sdu vetky alie akty akony, ktor Slovensk republika
urob vrmci relevantnch zvzkov sEurpskymi spoloenstvami aEurpskou niou,
treba zhadiska schvaovacieho procesu podriadi stavnej norme obsiahnutej vl. 7
ods. 2 prvej vety stavy. Na tom ni nemen, ak by aj ilo oakt, ktor men kvalitatvne
parametre spoluprce medzi lenmi uvedenho zoskupenia, ako to je vprpade Zmluvy.
Zuvedenho vyplva, e bez ohadu na charakter Eurpskej nie vstupom Slovenskej
republiky do Eurpskej nie ani akmikovek almi konmi iniciovanmi i u Eurp-
skou niou, alebo Slovenskou republikou neme nasta stav, ktor by bol vprinnej
svislosti selom aobsahom ustanovenia l. 7 ods. 1 stavy.
Zuvedench zverov stavnho sdu vyplva, e akkovek zmluva uzavret Slo-
venskou republikou, ktor bude nadvzova na jej lenstvo vEurpskej nii, sa neme
dosta pod aplikciu lnku 7 ods. 1 stavy, teda ani prpadn zmluva, vktorej by t-
ty vslovne uviedli, e ou medzi sebou zakladaj ttny zvzok snzvom Eurpska
nia. Samozrejme, pravdepodobnos uzavretia takejto zmluvy je vemi nzka. Ak vak
vezmeme do vahy, e stavn sd vnleze vo veci II. S 171/05 sasne pripustil,
e Eurpska nia smeruje kttnej forme, tak vspojen spredchdzajcim zverom
to znamen, e jednho da sa obania Slovenskej republiky mu ocitn vttnom
zvzku sinmi ttmi ato bez toho, aby mohli vyui stavou dan monos vyjadri
sa ktejto otzke vreferende.

2. KOEXISTENCIA PRVNEHO PORIADKU ES/E

SVNTROTTNYM PRVOM

o sa tka stavnho zabezpeenia koexistencie prvneho poriadku ES/

E svntrottnym prvom, tto problematiku je treba rozdeli na dve asti korepon-
dujce deleniu prva ES/E na primrne asekundrne prvo.

2.1 VZAH KPRIMRNEMU PRVU E

Otzka vzahu primrneho prva ES/E avntrottneho prva bola veuronovele

rieen vrmci pravy vzahu Slovenskej republiky kmedzinrodnmu prvu. Ako
sme u uviedli, stava vsvojom pvodnom znen bola vtejto oblasti skpa na slo-
v. Vzah kmedzinrodnmu prvu bol a do euronovely hodnoten ako umiernene
dualistick, kee stava zabezpeovala prednos len jednej skupine medzinrodnch
zmlv pred zkonom ato medzinrodnm zmluvm oudskch prvach azkladnch
slobodch, avak len zapredpokladu, e tieto zmluvy zabezpeovali v rozsah stav-
nch prv aslobd. In medzinrodn zmluvy mohli by prednostne aplikovan len na
zklade osobitnch klauzl obsiahnutch vjednotlivch zkonoch.12
Dualistick koncepcia vzahu medzinrodnho avntrottneho prva, ktorej znaky
stavn prava a do euronovely vykazovala, by vak mohla ohrozi plnenie zvzkov,

12 JANKUV, J.: Postavenie medzinrodnch zmlv vprvnom poriadku Slovenskej republiky. In Teria apli-
kcie medzinrodnej zmluvy ako nstroja prvnej regulcie na nrodnej, medzinrodnej akomunitrnej
rovni Trnava, 24.9.2009. Trnava: Trnavsk univerzita vTrnave, 2009, s. 31.

252
ktor by Slovensk republika na seba prevzala pristpenm kES/E. Sdny dvor toti
vsvojej judikatre presadzuje princp komunitrneho monizmu, sktorm svisia prin-
cpy prednosti apriamej aplikovatenosti prva nie na rovni lenskch ttov. Prve
ztohto dvodu povaujeme pravu vzahu vntrottneho prva amedzinrodnho
prva za dleit aj zpohadu prva nie.
Vrmci novelizcie stavy bol l. 1 doplnen onov odsek 2, vzmysle ktorho
Slovensk republika uznva adodriava veobecn pravidl medzinrodnho prva,
medzinrodn zmluvy, ktormi je viazan, asvoje alie medzinrodn zvzky. Poda
Jankuva je mon toto ustanovenie povaova za zkladn recepn normu.13 Stm-
to zverom sa vak nememe plne stotoni, pretoe l. 1 ods. 2 neprehlasuje nor-
my medzinrodnho prva za sas slovenskho prvneho poriadku aako vyplynie
znasledujcich ast tohto prspevku, prednos pred vntrottnym prvom, ktor je
povaovan za prostriedok na plnenie zvzkov plyncich zmedzinrodnho prva,
je stavou garantovan len niektorm skupinm medzinrodnch zmlv.14
Aj po euronovele stavy naalej chba vstavnom texte prehlsenie otom, e sa
normy medzinrodnho prva stvaj sasou slovenskho prvneho poriadku.15
Napriek tomu je mon kontatova, e euronovela vytvorila priestor pre monistick
rieenie vzahu irieho okruhu medzinrodnch zmlv avntrottneho prva. Pod-
kladom pre toto tvrdenie je l. 7 ods. 5, vzmysle ktorho maj medzinrodn zmluvy
oudskch prvach azkladnch slobodch, medzinrodn zmluvy, na ktorch vykona-
nie nie je potrebn zkon, amedzinrodn zmluvy, ktor priamo zakladaj prva alebo
povinnosti fyzickch alebo prvnickch osb, prednos pred zkonom.
Primrne prvo nie je bez vch problmov mon zaradi medzi medzinrodn
zmluvy, na ktorch vykonanie nie je potrebn zkon atie medzi medzinrodn zmluvy,
ktor priamo zakladaj prva alebo povinnosti fyzickch osb alebo prvnickch osb.
Uvedomujeme si, e vtejto otzke sa rozchdzame snzorom stavnho sdu vyjadre-
nm vnleze PL. S 3/09 z26. janura 2011, poda ktorho je Zmluva ofungovan
Eurpskej nie nepochybne prvne zvznm aktom nie ateda jej prednos pred z-
konmi sa odvodzuje zl. 7 ods. 2 stavy, ktormu sa budeme venova vasti tkajcej
sa sekundrneho prva nie. Domnievame sa vak, e pojem prvne zvzn akty
nie oznauje prvne akty vytvoren samotnou niou, respektve jej intitciami aor-
gnmi, ato na zklade prvomoc, ktor na niu preniesli lensk tty. Primrne prvo
je vak tvoren medzinrodnmi zmluvami, ktorch autormi s tty anie samotn
nia. Preto je potrebn odvodzova prednos primrneho prva zl. 7 ods. 5 stavy.
Nakoniec, existuje aj praktick dkaz osprvnosti tohto zveru. Ide ooznmenie Mi-
nisterstva zahraninch vec . 185/2004 Z.z. tkajce sa zmluvy opristpen kE.
Vtomto oznmen sa uvdza, e Nrodn rada vyslovila shlas sratifikciou asasne
rozhodla, e ide omedzinrodn zmluvu poda l. 7 ods. 5 stavy, ktor m prednos

13 Dielo citovan vpoznmke . 12, s. 32.

14 Kritiku skutonosti, e euronovela neriei vzah kmedzinrodnmu prvu vo veobecnosti, ale vyber si
len urit skupinu medzinrodnch zmlv pozri napr. vKLUKA, J.: Kdvom otzkam medzinrodnho
prva vnvrhu stavnho zkona skupiny poslancov Nrodnej rady Slovenskej republiky. Justin revue,
2001, ro. 53, . 1, s. 1.
15 Jedinou vnimkou je l. 154c zaveden euronovelou reagujci na zruenie l. 11, ktor garantoval pod
mienen prednos medzinrodnch zmlv oudskch prvach azkladnch slobodch pred zkonom.

253
pred zkonmi. Rovnak situcia sa opakovala voznmen . 486/2009 Z.z. tkajcom
sa Lisabonskej zmluvy.
Potvrdenm princpu prednosti pre urit skupiny medzinrodnch zmlv s aj euro-
novelou precizovan l. 125 a144 ods. 1 stavy. o sa tka l. 125 stavy, ten upravuje
konanie oslade prvnych predpisov pred stavnm sdom. Vrmci tohto konania
me stavn sd posudzova aj slad zkonov smedzinrodnmi zmluvami, skto-
rmi vyslovila shlas Nrodn rada Slovenskej republiky (alej len nrodn rada).
Skupiny medzinrodnch zmlv, ktor si pred ratifikciou prezidentom vyaduj shlas
nrodnej rady, s definovan vl. 7 ods. 4 stavy aokrem inho tu patria vetky skupiny
medzinrodnch zmlv, ktor maj vzmysle l. 7 ods. 5 stavy prednos pred zko-
nom. Tmto spsobom sa medzinrodn zmluvy, sktormi vyslovila shlas nrodn
rada, dostali vhierarchii prameov prva medzi stavu astavn zkony na jednej
strane azkony na strane druhej.16
o sa tka l. 144 ods. 1 stavy, ten upravuje pramene prva, ktormi s sudcovia pri
rozhodovan viazan. Medzi tieto pramene patria aj medzinrodn zmluvy poda l. 7
ods. 2 stavy (teda medzinrodn zmluvy, ktormi Slovensk republika prena vkon
asti svojich prv na ES/E) amedzinrodn zmluvy poda l. 7 ods. 5 stavy (teda
medzinrodn zmluvy, ktor maj prednos pred zkonom). Prkaz na priamu viazanos
sudcov veobecnch sdov tmito medzinrodnmi zmluvami je vlastne prostriedkom
na zabezpeenie ich prednosti deklarovanej vl. 7 ods. 5 stavy.17 Domnievame sa,
e osobitn odkaz na l. 7 ods. 2 stavy vl. 144 ods. 1 stavy je nadbyton, pretoe
ako sme u uviedli, zmluva, ktorou dochdza kprenosu vkonu asti prv na ES/E je
prednostnou zmluvou vzmysle l. 7 ods. 5 stavy.
l. 144 stavy vak prina aj jeden pecifick problm. Jeho druh odsek toti
obsahuje prkaz pre sudcu, ktor sa domnieva, e veobecne zvzn prvny predpis
odporuje medzinrodnej zmluve poda l. 7 ods. 5 stavy (prednostn medzinrodn
zmluvy medzi ktor patria aj zmluvy tvoriace primrne prvo nie), aby preruil kona-
nie apodal stavnmu sdu nvrh na zaatie konania oslade prvnych predpisov. Tm
sa poda nho nzoru dostva toto ustanovenie do rozporu sprincpom Simmenthal
vytvorenm Sdnym dvorom vsvislosti sprednosou prva nie. Podstatou tohto
princpu, ktor poda Sdneho dvora vychdza znutnosti zabezpei pln innos
prva nie, je poiadavka, aby vntrottny sudca aplikujci vrmci svojej prvomo-
ci ustanovenia prva nie ponechal na zklade vlastnho rozhodnutia neaplikovan
vetky ustanovenia vntrottneho prva, ktor s vrozpore sprvom nie, ato bez
toho, aby iadal alebo akal na ich zruenie legislatvnou cestou alebo akmikovek
stavnmi procedrami.18
Veobecn sd sa tak nachdza vnezvideniahodnej situcii. Na jednej strane po-
iadavka vyplvajca zjudikatry Sdneho dvora, aby vprpade, e zist rozpor medzi

16 Treba vak sasne uvies, e nie vetky medzinrodn zmluvy, ktor s vaka l. 125 stavy umiestnen
vhierarchii vntrottneho prva za stavou astavnmi zkonmi, maj prednos pred zkonmi vzmysle
l. 7 ods. 5 stavy.
17 KLUKA, J.: Miesto aprava medzinrodnho prva vstave Slovenskej republiky. Justin revue,
2002, ro. 54, . 4, s. 387.
18 Rozsudok Sdneho dvora z9. marca 1978, Amministrazione delle Finanze dello Stato proti Simmenthal
SpA., 106/77, Zb. s. 00629, bod 24.

254
vntrottnou pravou apravou plyncou zprva nie, uprednostnil aplikciu prva
nie, ana druhej strane stavn poiadavka pre t ist situciu prerui konanie aob-
rti sa na stavn sd, aby rozpor kontatoval on. Dve povinnosti, ktorm sa urite
ned vyhovie sasne. Splnenie prvej povinnosti automaticky znamen znemonenie
splnenia druhej, priom to plat aj opane.
Do vahy prichdzaj tri mon postupy pre sudcu, ktor sa domnieva, e napadnut
veobecn prvny predpis je vrozpore sprimrnym prvom nie:
a) me poda nvrh na stavn sd na zaatie konania oslade prvnych predpisov,
alebo
b) me bez alieho uplatni princp Simmnethal arozhodn vo veci spouitm
prvneho pravidla prva nie namiesto vntrottneho prva, ktor odporuje prvu
nie, alebo
c) me predloi prejudicilnu otzku Sdnemu dvoru otom, i prvo nie nebrni
vntrottnej prvnej norme, ktor sa m poui vkonan voveci samej, so zmerom
oprie svoje rozhodnutie vo veci samej oodpove Sdneho dvora.

Vznik vak otzka, i vetky tri monosti s sasne vslade svntrottnym pr-
vom aj prvom nie. Pri prvom rieen vidme problm vtom, e takto postup je
vlastne popretm princpu Simmenthal. Krieeniu by mohol prispie samotn stavn
sd ato tak, e by vprpade postupu sudcu poda l. 144 ods. 2 stavy odmietol svoju
prvomoc sohadom na princp Simmenthal, ktor veobecnmu sdu prikazuje, aby
sm zhodnotil, i rozpor existuje avprpade jeho existencie, aby ex offo pouil prvo
nie ato bez toho, aby rozporn vntrottny zkon bol zruen vkonan pred stav-
nm sdom.
Riziko druhho rieenia vidme vtom, e ak veobecn sd, proti rozhodnutiu kto-
rho nie je prpustn iaden opravn prostriedok ani in prostriedok prvnej ochrany,
uplatn princp Simmnethal aastnk konania pod sanos poda lnku 127 ods. 1
stavy, tvrdiac, e bolo poruen jeho zkladn prvo na sdnu ochranu poda lnku 46
ods. 1 stavy, pretoe prvnym zkladom rozhodnutia veobecnho sdu malo by
vntrottne prvo anie prvo nie, potom sa otvra otzka, ako stakou sanosou
nalo stavn sd. Me stavn sd odmietnu aplikciu princpu Simmenthal, zrui
napadnut konen rozhodnutie veobecnho sdu auloi mu vzvznom prvnom
nzore aplikova vntrottne prvo sargumentom, e vntrottna norma nie je vroz-
pore sprvom nie?
Ako prvne najistej sa jav tret postup. Veobecn sd vrmci urovania prv-
neho zkladu pre svoje konen rozhodnutie predlo prejudicilnu otzku Sdnemu
dvoru. Jej zodpovedanie uzavrie procesn monosti na skmanie sladov akolzii me-
dzi vntrottnym prvom aprvom nie.19
Rozoberan l. 144 ods. 2 stavy nm ponka prklad rozporu sprvom nie na
stavnej rovni. Vtejto svislosti treba uvies, e Sdny dvor na prednos prva nie
nazer irie avyaduje ju nielen vo vzahu kzkonom (tak ako ju garantuje l. 7 ods. 5

19 Ktejto problematike bliie pozri JNOKOV, M.: Problmy vzahov medzi Sdnym dvorom Eu-
rpskych spoloenstiev astavnm sdom Slovenskej republiky astavnm sdom eskej republiky.
Bratislava: IURA EDITION, 2009, s. 6264.

255
stavy), ale aj vo vzahu kstavm lenskch ttov. Ako vak kontatuje Kluka, sta-
vy ttov vprevanej miere nerieia stav konfliktu stavnho textu smedzinrodnou
zmluvou, skr rieia to, ako dosiahnu nekonfliktn stav.20
Ako prostriedok na dosiahnutie takhoto bezkonfliktnho stavu zaviedla euronovela
monos predbenej kontroly stavnosti tch medzinrodnch zmlv, na ktorch ratifi-
kciu je potrebn shlas nrodnej rady (l. 125a stavy). Kontatovanie rozporu medzi
dojednanou medzinrodnou zmluvou astavou zo strany stavnho sdu je prek-
kou ratifikcie medzinrodnej zmluvy. Monos iniciova toto konanie pred stavnm
sdom zatia nebola vyuit ani raz. Teda ani vprpade zmluvy opristpen kE, ani
vprpade stavnej zmluvy aani vprpade Lisabonskej zmluvy. Jednou zmonch pr-
in nevyuitia tejto monosti je poda Mazka zko definovan skupina subjektov, ktor
m nvrhov iniciatvu (nvrh me poda len prezident alebo vlda).21

2.2 VZAH KSEKUNDRNEMU PRVU E

Vrmci euronovely stavy sa slovensk stavodarca rozhodol zadefinova

aj vzah ksekundrnemu prvu nie atak vloil do l. 7 ods. 2 stavy, ktor vprvej
vete obsahuje oprvnenie na prenos vkonu asti prv Slovenskej republiky na ES/E,
aj ustanovenie oprednosti prvne zvznch aktov ES aE pred zkonmi Slovenskej
republiky.
Deklarovan prednos prvne zvznch aktov ES aE pred zkonmi vak nie je
zabezpeen takm spsobom, ako je tomu vprpade medzinrodnch zmlv poda
l. 7 ods. 5 stavy, teda prostrednctvom l. 125 stavy (konanie oslade prvnych
predpisov pred stavnm sdom) al. 144 ods. 1 stavy (pramene, ktormi s viazan
sudcovia pri rozhodovan).
Spsob, ktorm sa stavodarca rozhodol deklarova prednos sekundrneho pr-
va nie pred zkonmi, prina viac otzok ako rieen. Nevhodne bol pouit pojem
prvne zvzn akty ES aE, hlavne ke zoberieme do vahy skutonos, e vase
euronovely sa prvo nie skladalo zdvoch ast ato zkomunitrnej aniovej apred-
nos bola tradine spjan len saktmi komunitrneho prva. Slovensk republika vak
dobrovone garantovala aj prednos prvnych aktov niovho prva.
al problm formulcie prednosti sekundrneho prva nie pred zkonmi sa tka
asovch inkov ustanovenia l. 7 ods. 2 stavy. Euronovela stavy toti nadobudla
innos 1. jla 2001, teda takmer tri roky pred vznikom lenstva Slovenskej republiky
vE. Slovensk republika tak garantovala prednos pred jej zkonmi prvne zvznm
aktom medzinrodnej organizcie, ktorej lenom ete nebola.22 Tento paradox neme
zmierni ani zvzok zbliova svoj prvny poriadok sprvom nie, ktor na seba
prevzala Slovensk republika vl. 69 Eurpskej dohody opridruen uzatvorenej me-
20 KLUKA, J.: Ostavnej prave vzahu medzinrodnho avntrottneho prva. Justin revue, 1999,
ro. 51, . 4, s. 5.
21 MAZK, J.: Preskmanie sladu Zmluvy zakladajcej stavu pre Eurpu sstavou Slovenskej republi-
ky. (vaha okonan, ku ktormu nedjde). In Zmluva ostave pre Eurpu astavy lenskch ttov E:
zbornk zmedzinrodnej konferencie 7.8. aprla 2005 vBratislave. Bratislava: Bratislavsk vysok kola
prva, 2005, s. 21.
22 Kvkladu prednosti garantovanej vl. 7 ods. 2 stavy pozri napr. DRGONEC, J.: stava Slovenskej
republiky. Komentr. amorn: Heurka, 2004, s. 8587.

256
dzi Eurpskymi spoloenstvami aich lenskmi ttmi na jednej strane aSlovenskou
republikou na druhej strane.

3. PRISPSOBENIE STAVY KONKRTNYM PRVAM PLYNCIM ZPRVA NIE

Euronovelou stavy dolo aj kprave niektorch jej ustanoven, ktor by

sa mohli dosta do rozporu sprvom nie. Ako prklad uvdzame l. 30 ods. 1 stavy,
ktor pvodne upravoval len prvo obanov zastova sa na sprve vec verejnch
ato priamo alebo slobodnou vobou svojich zstupcov. Euronovela zruila podmiene-
nie volebnho prva obianstvom, ke priznala volebn prvo aj cudzincom strvalm
pobytom na zem Slovenskej republiky. Ich volebn prvo je obmedzen na voby do
orgnov samosprvy obc ado orgnov samosprvy vych zemnch celkov. Tto
zmena zabezpeila zosladenie stavnho textu sintittom obianstva nie, ktor
bol vtom ase upraven vZmluve ozaloen Eurpskeho spoloenstva. Jedno zprv,
ktor tvoria obsah obianstva nie, je prvo obana nie voli aby volen vo vo-
bch do Eurpskeho parlamentu avo vobch do orgnov samosprvy obc vlenskom
tte, vktorom m bydlisko ato za rovnakch podmienok ako ttni prslunci tohto
ttu. Pri porovnan l. 30 ods. 1 stavy aprvnej pravy obianstva nie vprimrnom
prve nie zistme, e stavn prava ide nad rmec poiadaviek plyncich zprva
nie, pretoe volebn prvo nepriznva len obanom nie strvalm pobytom na zem
Slovenskej republiky, ale vetkm cudzincom spajcim podmienku trvalho pobytu.
Ako al prklad prispsobovania konkrtnych lnkov stavy poiadavkm ply-
ncim zprva nie sa zvykne uvdza zmena l. 23 ods. 4 stavy, ktor spova vod-
strnen zkazu vyda obana inmu ttu. Tmto spsobom sa mal zabezpei slad
srmcovm rozhodnutm 2002/584/JVV oeurpskom zatykai apostupoch odovzd-
vania osb medzi lenskmi ttmi.23 Je nespochybniten, e vaka tejto zmene sa
Slovensk republika vyhla podobnm problmom, ako malo seurpskym zatykaom
napr. Posko.24 Ako vak vysvetli, e rmcov rozhodnutie bolo prijat a po eurono-
vele slovenskej stavy? Vskutonosti, ako uvdza Orosz, svisela zmena l. 23 ods. 4
stavy so zriadenm Medzinrodnho trestnho tribunlu.25

IV. POSILOVANIE POZCIE NRODNEJ RADY

VOTZKACH EURPSKEJ NIE

Vo vemi krtkom asovom obdob po vstupe Slovenskej republiky do

Eurpskej nie bol prijat stavn zkon . 397/2004 Z.z. ospoluprci Nrodnej rady
Slovenskej republiky avldy Slovenskej republiky vzleitostiach Eurpskej nie
(alej len stavn zkon . 397/2004 Z.z.). Tento stavn zkon bol plne vslade
strendom odstraovania deficitu demokracie vrmci nie prostrednctvom posilova-

23 Pozri napr. ZEMAN, J.: Pistoupen kEU anutnost provdn stavnch zmn. Brno: Masarykova univer-
zita, 2009, s. 82.
24 Pozri rozhodnutie poskho stavnho sdu (PL) P 1/05 z27. aprla 2005.
25 OROSZ, L.: Poznmky knovele stavy Slovenskej republiky. Prvnk, 2001, ro. 140, . 10, s. 974.

257
nia vplyvu vntrottnych parlamentov na rozhodovanie ozleitostiach tkajcich sa
Eurpskej nie. Tento trend sa vrazne prejavil aj vposlednej riadnej revzii primrneho
prva, ktorm bola Lisabonsk zmluva. Treba vak sasne doda, e vtomto prpade
sa nejedn ootzku, ktorej stavn rieenie by bolo predpokladom vzniku lenstva ttu
vnii. Nie je to prvna prava, ktorej existenciu od lenskho ttu vyaduje prvo
nie. Je na rozhodnut ttu, i si tto otzku uprav na vntrottnej rovni.
stavn zkon . 397/2004 Z.z. zaviedol informan povinnos vldy voi nrodnej
rade vo vzahu knvrhom prvne zvznch ainch aktov ES/E akzleitostiam
svisiacim slenstvom Slovenskej republiky vE. Vlda je povinn sasne snvrhmi
aktov ES/E predloi aj nvrh stanoviska Slovenskej republiky ktmto nvrhom.
Nrodn rada zskala stavnm zkonom . 397/2004 Z.z. oprvnenie udeova lenovi
vldy imperatvny mandt vsvislosti so stanoviskom, ktor m len vldy prezentova
pri zastupovan Slovenskej republiky vprslunej intitcii ES/E.
Nezodpovedanou otzkou zostva, preo nebola problematika vplyvu nrodnej rady
na rozhodovanie ozleitostiach nie rieen u veuronovele stavy. Tento stavn
zkon je Oroszom hodnoten ako al prejav neiaducej praxe prijmania stavnch
zkonov, na ktorch prijatie stava nesplnomocuje. Orosz tie upozoruje na priamy
rozpor l. 2 ods. 2 stavnho zkona . 397/2004 Z.z. sstavou. Uveden ustanovenie
toti umouje, aby nrodn rada preniesla oprvnenie schvaova zvzn stanovisk
pre vldu alebo jej lenov na jeden zo svojich vbor.26 stava vak neobsahuje stavn
normu, ktor by zakladala zodpovednos lena vldy voi vboru nrodnej rady (sta-
va predpoklad len zodpovednos vo vzahu knrodnej rade ako celku) aani stavn
normu, ktor by vslovne umoovala prslunmu vboru nrodnej rady prijma sta-
novisk zvzn pre prslunho lena vldy.27

V. LISABONSK ZMLUVA APOTREBA STAVNCH ZMIEN

Lisabonsk zmluva, ktor mala predstavova vchodisko zkrzy, vktorej

sa ocitla Eurpska nia po ratifikanch problmoch spojench so Zmluvou zakladaj-
cou stavu pre Eurpu, bola Slovenskou republikou ratifikovan bez vch problmov
adiskusi, oho dkazom je aj to, e nebola vsvislosti sou vyuit monos predbe-
nej kontroly stavnosti vzmysle l. 125a stavy.
Napriek tomu sa domnievame, e minimlne dve otzky si zaslia zamyslenie sa
nad tm, i stavn text je dostaton vo svetle zmien vykonanch vprimrnom prve
Lisabonskou zmluvou. Prvou otzkou je otzka novej prvnej povahy Charty zklad-
nch prv Eurpskej nie (1) adruhou je otzka upravenia vntrottneho schvaovania
rozhodnutia Eurpskej rady, ktorm dochdza kzmene tretej asti Zmluvy ofungovan
Eurpskej nie (2). Vsvislosti sLisabonskou zmluvou asjej tendenciami posilnenia

26 Oprvnenie bolo prenesen na Vbor pre eurpske zleitosti ato zkonom . 253/2005 Z.z., ktor nove-
lizoval zkon . 350/1996 Z.z. orokovacom poriadku Nrodnej rady Slovenskej republiky.
27 OROSZ, L.: stavn systm Slovenskej republiky veobecn charakteristika, hodnotenie, perspektvy.
In stavn systm Slovenskej republiky (doteraj vvoj, aktulny stav, perspektvy). Koice: Univerzita
Pavla Jozefa afrika vKoiciach, 2009, s. 81.

258
vplyvu vntrottnych parlamentov na zleitosti Eurpskej nie sa objavili aj snahy
onovelizciu stavnho zkona . 397/2004 Z.z. (3).

1. CHARTA ZKLADNCH PRV EURPSKEJ NIE AJEJ VNMANIE STAVOU

Charta zkladnch prv Eurpskej nie (alej len Charta) nemala nikdy
podobu klasickej medzinrodnej zmluvy uzavretej medzi ttmi. Jej text bol vypraco-
van Konventom, ozvolan ktorho rozhodla vroku 1999 Eurpska rada. Podpsan
avyhlsen bola 7. decembra 2000 na zasadnut Eurpskej rady vNice, nie vak len-
skmi ttmi, ale Eurpskym parlamentom, Radou aKomisiou.
Vpodobe zroku 2000 Charta sce nemala zvzn charakter, ale netreba zabda,
e viacer zo zkladnch prv vnej obsiahnutch boli Sdnym dvorom oznaen za
veobecn zsady prva nie aako tak boli samozrejme zvzn, vzahoval sa na nich
princp prednosti pred prvom lenskho ttu asdy lenskch ttov ako aj Sdny
dvor Eurpskej nie boli povinn poskytn im ochranu. Ako prklad meme uvies
zsadu innej sdnej ochrany, ktor Sdny dvor Eurpskej nie oznail za veobecn
zsadu prva Spoloenstva vyplvajcu zstavnch tradci spolonch vetkm len-
skm ttom28 aktor nala vyjadrenie vl. 47 Charty.
Prvm pokusom doda Charte prvne zvzn charakter bola Zmluva zakladajca
stavu pre Eurpu, ktor priamo do svojho textu prebrala text Charty. Pri Lisabonskej
zmluve u lensk tty zvolili in techniku. Do textu zmluvy zaradili len kontato-
vanie, e Charta, ktor bola optovne slvnostne vyhlsen 12. decembra 2007, teda
de pred podpisom Lisabonskej zmluvy, m rovnak prvnu silu ako zmluvy (tak l. 6
ZE).
o vak rozumie pod formulciou rovnak prvna sila ako zmluvy? Domnie-
vame sa, e tty prostrednctvom tohto odkazu priznali Charte rovnak postavenie
vrmci hierarchie prameov prva nie, ako m primrne prvo arovnako tak rovnak
inok, ako m primrne prvo vo vzahu kprvnym poriadkom lenskch ttov. To
znamen, e Charta m aplikan prednos vprpade rozporu svntrottnym prvom,
m priamy inok aje priamo aplikovaten tak ako zakladajce zmluvy. Treba vak
upriami pozornos na l. 51 ods. 1 Charty upravujci rozsah jej psobnosti, vzmysle
ktorho je Charta zvzn pre lensk tty len vtedy, ke vykonvaj prvo nie.
Vdsledku toho, ako sprvne vyplva zjudikatry stavnho sdu, je zbyton napr.
vsanostiach poda l. 127 stavy namieta poruenie zkladnch prv vyplvajcich
zCharty, ak vdanom prpade neexistuje iaden svis sprvom nie.29
Poda nho nzoru l. 6 ZE vpodstate zaviedol vsvislosti sChartou fikciu me-
dzinrodnej zmluvy. Sme si vedom, e ide otermn, ktor nenjdeme vo Viedenskom
dohovore ozmluvnom prve. Domnievame sa vak, e najvstinejie vyjadruje sku-
tonos, e Charta m prvne inky medzinrodnej zmluvy, hoci nebola prijat spso-
bom, ktor je medzinrodnm prvom predpsan pre uzavieranie zmlv anasledujce
kony ttov (l. 6 a 25 Viedenskho dohovoru ozmluvnom prve).

28 Rozsudok Sdneho dvora z15. mja 1986, Johnston (222/84, Zb. 1651, bod 18).
29 Ktomu pozri napr. uznesenie stavnho sdu z22. marca 2012 sp. zn. IV. S 160/2012 alebo nlez stav-
nho sdu z13. aprla 2011 sp. zn. III. S 322/2019.

259
 Ak teda Chartu vnmame ako fikciu medzinrodnej zmluvy, tak sme toho nzoru, e
stava poskytuje dostaton prvny zklad na to, aby sa vslovenskom prvnom poriad-
ku mohli prejavi jej inky tak, ako sa na to Slovensk republika zaviazala ratifikciou
Lisabonskej zmluvy. Prednos pred zkonmi Charte zaruuje l. 7 ods. 5 tak ako je to
vprpade zmlv tvoriacich primrne prvo nie. alm dsledkom fikcie Charty ako
medzinrodnej zmluvy je skutonos, e me sli ako referenn kritrium vkonan
oslade prvnych predpisov pred stavnm sdom poda l. 125 stavy atie vkonan
osanostiach poda l. 127 ods. 1 stavy. Voboch prpadoch vak treba zobra do
vahy l. 51 ods. 1 Charty, vzmysle ktorho je Charta pre lensk tty zvzn len
vtedy, ke vykonvaj prvo nie. Zdoteraz podanch sanost poda l. 127 ods. 1
stavy vyplva, e tto skutonos, si saovatelia neuvedomuj dostatone. Nakoniec
poslednm dsledkom fikcie Charty ako medzinrodnej zmluvy je skutonos, e za-
vzuje sudcov pri vkone ich funkcie vzmysle l. 144 stavy. Zd sa, e niektor sdy
vyieho stupa sa u zvznm charakterom Charty zaali zaobera.30

2. PROCEDRA SCHVAOVANIA ROZHODNUTIA EURPSKEJ RADY

Vzmysle l. 48 ods. 6 ZE me Eurpska rada svojm jednomysenm

rozhodnutm zmeni tretiu as ZFE nazvan Vntorn politiky ainnosti nie. Ta-
kmto rozhodnutm vak nesmie djs krozreniu prvomoc, ktor lensk tty pre-
niesli zmluvami na Eurpsku niu. innos rozhodnutia Eurpskej rady je podmiene-
n jeho schvlenm lenskmi ttmi vslade sprslunmi stavnmi poiadavkami.
Podobn podmienenie innosti rozhodnutia intitcie nie jeho schvlenm len-
skmi ttmi vslade sich stavnmi poiadavkami sa nachdza aj valch ustano-
veniach primrneho prva ato konkrtne vl. 42 ods. 2 ZE vsvislosti srozhodnutm
Eurpskej rady ospolonej obrane, vl. 25 ZFE vsvislosti srozhodnutm Rady
oposilnen alebo doplnen prv obanov nie, vl. 218 ods. 8 vsvislosti srozhod-
nutm Rady odohode opristpen kDohovoru oochrane udskch prv azkladnch
slobd, vl. 223 ZFE vsvislosti sopatreniami Rady tkajcimi sa volieb do Eurp-
skeho parlamentu, vl. 262 ZFE vsvislosti srozhodnutm Rady oprevode prvo-
moc na Sdny dvor vsporoch tkajcich sa duevnho vlastnctva anakoniec vl. 311
ZFE vsvislosti srozhodnutm Rady upravujcim systm vlastnch zdrojov nie.
Vo vetkch uvedench prpadoch ide ovnimku zo veobecnho pravidla, vzmysle
ktorho sa akty intitcii aorgnov nie u nsledne na vntrottnej rovni neschva-
uj. Dvodom tejto vnimky je skutonos, e uveden ustanovenia primrneho prva
predpokladaj zmenu zmlv, ktor medzi sebou uzavreli tty, aktom intitcie nie.
Preto si tty ete ponechali tto formu poslednej kontroly, ktor im dva priestor na
prpadn zapojenie vntrottnych parlamentov do rozhodovania. Nie je vylen ani
monos, e sa lensk tt rozhodne pre priame zapojenie obanov prostrednctvom
referenda.
stava vak neobsahuje iadne pravidl pre schvaovanie rozhodnut Eurpskej rady
alebo inch intitci nie. Kee Eurpska rada u vyuila monos dan l. 48 ods. 6

30 Dkazom je naprklad rozsudok Krajskho sdu vPreove, sp. zn. 3 Co 109/2010 z9. marca 2011.

260
a25. marca 2011 prijala rozhodnutie . 2011/199/E, ktorm sa men adopa l. 136
ZFE vsvislosti smechanizmom pre stabilitu pre lensk tty, ktorch menou je
euro (alej len rozhodnutie Eurpskej rady 2011/199),31 mme monos sledova na
konkrtnom prklade, akm spsobom Slovensk republika toto rozhodnutie schvlila
avyrovnala sa tak so situciou, ke neexistuje poadovan prvna prava.
Vlda predloila rozhodnutie Eurpskej rady 2011/199 nrodnej rade za elom
vyslovenia shlasu stmto rozhodnutm vzmysle l. 86 psm. d) stavy, ktor zveru-
je do psobnosti nrodnej rady vyslovovanie shlasu sratifikciou niektorch skupn
medzinrodnch zmlv. Vlda vpredkladacej sprve zdvodnila tento postup tm, e
rozhodnutie Eurpskej rady 2011/199 m za cie zmenu prezidentskej medzinrodnej
zmluvy (Zmluva ofungovan Eurpskej nie), apreto je pri jeho vntrottnom schva-
ovan nevyhnutn dodra postup identick ako vprpade prezidentskej medzinrodnej
zmluvy.
Nrodn rada vyslovila shlas uznesenm . 25 z15. mja 2012 asasne roz-
hodla, e predmetn rozhodnutie predstavuje medzinrodn zmluvu, ktor m poda
l. 7 ods. 5 stavy prednos pred zkonmi. Nsledne bolo rozhodnutie Eurpskej rady
2011/199 predloen prezidentovi, ktor ho ratifikoval 30. mja 2012.
Kee predmetn rozhodnutie bolo vuznesen nrodnej rady explicitne oznaen za
medzinrodn zmluvu, malo by ete vyhlsen vZbierke zkonov uverejnenm ozn-
menia Ministerstva zahraninch vec Slovenskej republiky, ktorho sasou malo
by aj pln znenie rozhodnutia Eurpskej rady 2011/199. Vzmysle 1 ods. 1 zk.
. 1/1993 Z.z. oZbierke zkonov Slovenskej republiky sa toti medzinrodn zmluvy
vyhlasuj uverejnenm vZbierke zkonov. Vyhlsenie vZbierke zkonov je vzmysle
l. 7 ods. 5 stavy podmienkou prednosti medzinrodnej zmluvy pred zkonmi. Kee
zatia kuverejneniu rozhodnutia Eurpskej rady 2011/199 vZbierke zkonov nedolo,
neme ma toto rozhodnutie prednos pred zkonmi, aj ke nrodn rada vsvojom
uznesen tto skutonos kontatovala.
Domnievame sa, e zvolen postup schvlenia rozhodnutia Eurpskej rady 2011/199
vpodmienkach Slovenskej republiky bol vzujme neblokovania tohto rozhodnutia jedi-
nou monou reakciou na neexistenciu vslovnej prvnej pravy vslovenskom prvnom
poriadku. Nebol vak dotiahnut do plnho konca vzhadom na chbajcu publikciu
rozhodnutia Eurpskej rady 2011/199 vZbierke zkonov.
Zhadiska stability prvneho systmu ajeho predvdatenosti atie vzhadom na
skutonos, e l. 48 ods. 6 ZF nie je jedinm ustanovenm primrneho prva, ktor
poaduje vntrottne schvlenie aktu intitci alebo orgnov nie, by vak bolo ia-
duce, aby bola uskutonen zmena stavy, vrmci ktorej by bol zadefinovan spsob
schvaovania aktov intitci alebo orgnov nie, ak to poaduj medzinrodn zmluvy
avsvislosti stm by boli upraven aj ustanovenia stavy oprvomoci nrodnej rady
(l. 86 stavy) aprezidenta Slovenskej republiky (l. 102 stavy). Vyhli by sme sa
tak spornm otzkam, ktor by mohli vbudcnosti vznikn, ako je naprklad otzka

31 Platnos rozhodnutia Eurpskej rady 2011/199 bola medziasom skman Sdnym dvorom na zklade
prejudicilnej otzky rskeho sdu. Ilo okonanie vo veci C-370/12, vktorom Sdny dvor rozsudkom
z27.novembra2012 kontatoval, e nebola odhalen iadna skutonos, ktor by mohla ma vplyv na
platnos predmetnho rozhodnutia.

261
predbenej kontroly stavnosti aktu intitci alebo orgnov nie vzmysle l. 125a
stavy.

3. SNAHA ONOVELIZCIU STAVNHO ZKONA . 397/2004 Z.z.

lnok 12 ZE vznen po Lisabonskej zmluve predpoklad prspevok

vntrottnych parlamentov kdobrmu fungovaniu Eurpskej nie. Vtejto svislosti
odkazuje l. 12 ZE okrem inho na Protokol olohe nrodnch parlamentov vEu-
rpskej nii, ktor zaklad informan povinnos intitci nie voi vntrottnym
parlamentom najm vsvislosti stvorbou legislatvnych aktov, ana Protokol ouplato-
van zsad subsidiarity aproporcionality, ktor upravuje kontroln oprvnenia vntro
ttnych parlamentov vsvislosti stmito zsadami, medzi ktor patr aj monos
vntrottneho parlamentu iniciova alobu oneplatnos legislatvneho aktu zdvodu
poruenia zsady subsidiarity.
Prve smonosou aloby oneplatnos legislatvneho aktu svis snaha onoveli-
zciu stavnho zkona . 397/2004 Z.z. Ako sme u uviedli, vntrottny parlament
me podanie takejto aloby len iniciova, ale samotn alobu podva vmene parla-
mentu lensk tt vslade sjeho prvnym poriadkom. Preto sa predkladatelia nvrhu
novely stavnho zkona . 397/2004 Z.z. domnievali, e bude potrebn identifikova
orgn, ktor bude alobu vmene nrodnej rady podva aupravi vzah tohto orgnu
knrodnej rade. Poda navrhovanej novely mala by tmto orgnom vlda, ktor mala
by rozhodnutm nrodnej rady opodan aloby vo veci poruenia zsady subsidiarity
legislatvnym aktom viazan aalobu mala predloi Sdnemu dvoru bez zbytonho
odkladu.
Okrem prav svisiacich so alobou oneplatnos legislatvneho aktu navrhovali
predkladatelia novely stavnho zkona . 397/2004 Z.z. aj precizciu l. 1 ods. 1 tohto
stavnho zkona, ktor definuje, ktor dokumenty m vlda povinnos predklada
nrodnej rade. Navrhovali zaradi medzi ne aj nvrhy na pouitie postupu poda l. 48
ods. 7 ZE, ktor upravuje zjednoduen revzny postup. Poda nho nzoru tto
prava nie je potrebn, pretoe povinnos informova nrodn parlamenty oiniciatve
Eurpskej rady poui zjednoduen revzny postup je upraven priamo vl. 48 ods. 7
ZE.
Vkonenom dsledku sa stavn zkon . 397/2004 Z.z. nepodarilo novelizova,
kee sa nenala stavn vina, ktor by nvrh novely podporila. Po osemnstich
mesiacoch od momentu nadobudnutia platnosti Lisabonskej zmluvy dolo len kzmene
zkona . 350/1996 Z.z. orokovacom poriadku Nrodnej rady zkonom . 187/2011
Z.z., ktor doplnil psobnos vboru pre eurpske zleitosti avloil nov 58b tka
jci sa aloby vo veci poruenia zsady subsidiarity legislatvnym aktom Eurpskej
nie. Toto nov ustanovenie obsahuje aj viazanos vldy uznesenm nrodnej rady opo-
dan aloby apovinnos vldy bezodkladne predloi alobu Sdnemu dvoru, tak ako
to predpokladala navrhovan novela stavnho zkona . 397/2004 Z.z.

262
 VI. ZVER

Vrmci veobecnho zhodnotenia stavy Slovenskej republiky zpoha-

du lenstva Slovenskej republiky vEurpskej nii je mon kontatova, e stava
vzsade nekladie iadne prekky lenstvu vtomto nadnrodnom zoskupen avytvra
predpoklady pre plnenie zvzkov, ktor pre Slovensk republiku ztohto lenstva vy-
plvaj.
Tmto zverom samozrejme nechceme kontatova, e stavn prava danej pro-
blematiky je idelna. Identifikovali sme viacero teoretickch problmov, medzi nimi
naprklad prkaz pre vntrottneho sudcu plynci zl. 144 ods. 2 stavy, aby vprpade
rozporu veobecne zvznho prvneho predpisu sprimrnym prvom nie preruil
konanie apodal stavnmu sdu nvrh na zaatie konania oslade prvnych predpisov.
Tto stavou stanoven povinnos povaujeme za rozporn sprincpom Simmenthal.
alm problmom je nepresn, nepln avpodstate zbyton prava prednosti
sekundrneho prva nie pred zkonmi. Jej nepresnos spova vpouit nejasnho
pojmu prvne zvzn akty nie, jej neplnos napr. vnezabezpeen viazanosti sud-
cov sekundrnym prvom nie azbytonos vtom, e prednos sekundrneho prva
vyplva zo samotnho prva nie.
Ako problematick sa nm jav aj neexistencia stavnej pravy schvaovania roz-
hodnut Eurpskej rady, ktormi dochdza krevzii primrneho prva nie. Aj ke
tento nedostatok bol vpraxi vyrieen pouitm analgie, domnievame sa, e tto pro-
blematika predstavuje najhorcejieho kandidta na stavn pravu vprpade nove-
lizcie stavy.
Prpadn novelizcia stavy by mala zaha aj pravu monosti nrodnej rady
iniciova podanie aloby na Sdny dvor oneplatnos prvneho aktu nie zdvodu
poruenia zsady subsidiarity aviazanos vldy takmto rozhodnutm nrodnej rady.
Domnievame sa toti, e tto problematika by nemala by rieen len na rovni zkona,
alekee ide ostavn matriu, mala by by rieen vrmci definovania psobnosti
avzjomnch vzieb stavnch orgnov vstave.
Vsvislosti snovelizciou stavy vak shlasme snzorom Orosza, e je treba
njs kompromis medzi poiadavkou stability stavnho textu apokusom oskvalitne-
nie stavy prostrednctvo alej novelizcie.32

CONSTITUTION OF THE SLOVAK REPUBLIC AND THE MEMBERSHIP

OF THE EUROPEAN UNION

Summary

The contribution is aimed at the constitutional preconditions of the full membership of the
Slovak republic in the European Union. At the same time the author deals with the constitutional provisions
of these prerequisites which provide for fulfilment of duties and obligations of the Slovak republic stemming

32 OROSZ, L.: stavn systm Slovenskej republiky veobecn charakteristika, hodnotenie, perspektvy.
In stavn systm Slovenskej republiky (doteraj vvoj, aktulny stav, perspektvy). Koice: Univerzita
Pavla Jozefa afrika vKoiciach, 2009, s. 103.

263
from that membership. All the connected provisions are the results of the amendments to the Constitution
effectuated by the constitutional statute n. 90/2001 of the Collection of laws. Further research is focused
on the constitutional statute n. 397/2004 of the Collection of laws on the cooperation between the National
Parliament of the Slovak republic and the Government of the Slovak republic regarding the matters of the
European Union. This constitutional statute provides for consequences of the memberships in the European
Union on the relationship of two constitutional organs the parliament and the government. Finally, the
author explores the quality of the constitutional provisions concerning the membership of the Slovak republic
in the European Union in relation to the amendments to the primary EU law after the Lisbon Treaty.

Key words: Constitution of the Slovak republic, European Union, transferral of competences, primacy,
international treaties, Charter of the Fundamental Rights of the European Union

Kov slov: stava Slovenskej republiky, Eurpska nia, prenos prvomoc, prednos, medzinrodn
zmluvy, Charta zkladnch prv Eurpskej nie

264
2013 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 265282

INTEGRAN PEDPISY
VRAKOUSKM STAVNM SYSTMU
ALEKSANDRA KUSTRA*

I. VODEM

Rakousk prvn systm tvo zhlediska pramen stavnho prva zvltn

ppad. Rakouskou stavu vmaterilnm smyslu netvo pouze stavn zkon zroku
1920, ale tak cel ada dalch normativnch akt, nebo dokonce jednotlivch usta-
noven nachzejcch se vzkonech, kter byly stavodrcem nadny nejvy prvn
silou. Tento stav je dsledkem povlench vld velkch koalic, kter vparlamentu
disponovaly vtinou umoujc zmny stavy iposilovn vybranch zkon nebo
jejich ustanoven vzjmu zajitn jejich ochrany ped kontrolou jejich stavnosti.
Na zklad l. 50 odst. 3 Spolkovho stavnho zkona zroku 1920 (dle jen sta-
va) mohou rovn mezinrodn smlouvy jako celek anebo jejich jednotliv ustano-
ven zskat slu stavnho zkona. Tto monosti bylo vRakousku vyuito jet ped
jeho pistoupenm kEvropsk unii pi ratifikaci evropsk mluvy oochran lidskch
prv azkladnch svobod. stavn slu zskala tak Listina zkladnch prv Evrop-
sk unie (dle jen Listina EU). Dokladem toho jsou rozhodnut stavnho soudn-
ho dvora (dle jen SD) ze dne 14.bezna 2012 ve vcech spis. zn. U466/11-18
aU1836/11-13, vnich SD uznal zkladn prva zaruen Listinou EU za stavn
prva vtom smyslu, e je mon se jich dovolvat prostednictvm stavn stnosti.1
Naproti tomu primrn prvo EU, svjimkou Lisabonsk smlouvy, ikdy byly ratifiko-
vny stavnm zkonem, nemaj stavn slu anebyly zahrnuty do tzv. stavnho bloku
neboli stavy vmaterilnm smyslu.2
Rakousk stava vl. 44 pot se dvma zpsoby zmny, vzvislosti na tom, zda
novelizace bude stenou nebo plnou zmnou. Ke schvlen sten zmny sta
podle l.44 odst. 1 zskn kvalifikovan 2/3 vtiny hlas vNrodn rad za asti
alespo 1/2 vech jejch len. Vppad, kdy by zmna omezovala pslunost zem
voblasti zkonodrstv nebo vkonn moci je teba vsouladu sodst. 2 souhlas 2/3 vti-
* Autorka je asistentkou na katede stavnho prva Fakulty prva asprvy Univerzity Mikule Koper-
nka vToruni ame bt kontaktovna prostednictvm emailu: a_kustra@law.umk.pl. lnek peloil
JUDr. Jan Kudrna, Ph.D.
1 Viz WRBEL, W.: Karta Praw Podstawowych jako cz krajowych porzdkw konstytucyjnych. Euro-
pejski Przegld Sdowy, erven 2012, s. 1.
2 Viz PAWOWSKI, Sz.: Zmiany Konstytucji Austrii jako wyraz jej europeizacji. In Europeizacja konsty-
tucji pastw Unii Europejskiej. Warszawa 2011, s. 55.

265
ny Spolkov rady vysloven za asti alespo poloviny vech jejch len. Zustanoven
odst. 3 dle vyplv, e ke schvlen celkov zmny stavy je navc poteba proveden
celosttnho referenda. Pi schvalovn sten zmny stavy me tak dojt kprove-
den referenda, ale pouze tehdy, jestlie oto pod alespo jedna tetina len Nrodn
nebo Spolkov rady. Referendum, okterm hovo l. 44 odst. 3 stavy, m bez ohledu
na to, zda se tk sten nebo pln zmny stavy charakter ratifikan. Provdn
je podle l. 42 stavy po skonen legislativnho procesu, tedy po schvlen usnesen
Nrodn rady ajeho potvrzen Spolkovou radou.3
Integran ustanoven rakousk stavy jsou tvoen pedpisy spolkovho stavnho
zkona ze dne 5. kvtna 1994 opistoupen Rakouska kEvropsk unii aoddlu B Ev-
ropsk unie al. 9 odst. 2 al. 50 rakousk stavy.

II. HISTORICK KONTEXT: INTEGRAN USTANOVEN

OBSAEN VRAKOUSK STAV ZROKU 1920
JAKO NEDOSTATEN STAVNPRVN ZKLAD
PRO PISTOUPEN KEU

Pi popisu historickho kontextu, vnm dolo kzahrnut integranch

ustanoven do rakouskch stavnch pedpis je teba zmnit, e zem pistoupila kEU
teprve vroce 1995. Pomrn pozdn pistoupen bylo zpsobeno pedevm povlenm
zvazkem Rakouska zachovat vnou neutralitu.
Rozpad SSSR, obnoven demokracie ve sttech stedn Evropy, jako iznan poli-
tick destabilizace vbezprostednm sousedstv Rakouska (vlky vJugoslvii, rozdle-
n eskoslovenska, konfliktn charakter slovensko-maarskch vztah) vedly nakonec
ktomu, e lenstv vEvropskch spoleenstvch (dle jen ES) se pro Rakousko stalo
nejenom politickm clem, ale tak clem strategickm, tkajcm se politick avojen-
sk bezpenosti zem.4
Formln dost o pijet do skupiny lenskch stt ES Rakousko podalo dne
14.ervence 1989. Dalm dleitm krokem bylo podepsn mluvy mezi stty ES
aEFTA (vetn Rakouska) ovytvoen Evropskho hospodskho prostoru (dle jen
EHP), kemu dolo vportugalskm Portu 2. kvtna 1992. Tato skutenost mla
znan vznam zhlediska pstupovho procesu Rakouska, nebo ast vEHP zname-
nala nutnost pijet kolem 60 % acquis communautaire. Tmto zpsobem byla cel ada
otzek spojench suplatovnm norem spoleenstv vprvnm du Rakouska vye-
ena jet ped formlnm pistoupenm zem kES.5 Pouh rok od vytvoen EHP byla
3 Zl. 42 odst. 2 a3 vyplv, e takov potvrzen me bt uinno imlky. l. 42 odst. 3 stanov, e
takov nmitky mus bhem 8 tdn po pedloen usnesenho zkona Spolkov rad jej pedseda p-
semn pedloit Nrodn rad aodst. 4 stanov, e rozhodne-li Spolkov rada nepodat nmitky nebo
nebyly-li ve lht stanoven vodst. 3 odvodnn nmitky podny, usnesen zkon se podepe avyhls.
Citovno dle KLOKOKA, Vl. WAGNEROV, E.: stavy stt Evropsk unie. Praha: Linde, 1997,
s. 447448.
4 Viz nap. ALEKSANDER, J.: Przysze czonkostwo Austrii we Wsplnocie Europejskiej. (Wybrane pro-
blemy prawne). Pastwo iPrawo, 1993, . 11, s. 86. Nebo tak KHOL, A.: Konturen einer neuen Si-
cherheitspolitik. Von der Neutralitt zur Solidaritt. sterreichisches Jahrbuch fr Politik 1992. Wien,
1993, s. 47 ansl.
5 ALEKSANDER, J.: cit. d., s. 87.

266
zahjena pstupov jednn sRakouskem, kter byla velmi rychle zavrena (pstupov
smlouvy byly sjednny bhem jednoho roku).6
Za zmnku stoj, e rakousk stava zroku 1920, ve znn zroku 1929, byla dok-
trnou tradin hodnocena jako norma oteven vi mezinrodnmu prvu.7 Otzky
vztah mezi vnitrosttnm amezinrodnm prvem ped pstupem Rakouska kEU
upravovaly lnky 9 a50 stavy.
lnek 9 ve svm pvodnm znn stanovil, e veobecn uznan normy mezin-
rodnho prva se povauj za soust spolkovho prva.8 lnek 50 uvdl, e poli-
tick sttn smlouvy ajin smlouvy, pokud tyto mn nebo dopluj zkony apokud ne-
spadaj pod l. 16 odst. 1, lze uzavrat pouze se souhlasem Nrodn rady. Pokud takov
sttn smlouvy upravuj vci samostatn psobnosti zem, potebuj t souhlas Spolkov
rady. Pi schvalovn sttn smlouvy spadajc pod odst. 1 se me Nrodn rada usnst
na tom, e kproveden smlouvy bude vydn zkona. Na usnesen Nrodn rady podle
odst. 1 a2 se vztahuje l. 42 odst. 1 a 4, apokud se mn nebo dopluje sttn smlouvou
stavn prvo, pouije se pimen l. 44 odst. 1 a2; vusnesen podle odst. 1, kterm
se schvaluj sttn smlouvy nebo takov ustanoven, obsaen ve sttnch smlouvch,
mus bt vslovn uvedeno, e se jm mn stava.9
Uveden ustanoven byla zpotku interpretovna vduchu monismu, ale vprbhu
asu dolo ktomu, e zaala pevaovat koncepce dualistick sodkazem na to, e dn
prvn akty majc pvod vzahrani nemohou na zem spolku psobit bez toho, aby
pro to mly njak stavnprvn zklad.10
Tento vklad stavy vznamnm zpsobem ztoval podlen se na integranch
procesech. Proto tak vroce 1981 dolo krozhodnut vloit do l. 9 stavy druh od-
stavec stanovc, e zkonem nebo sttn smlouvou schvlenou podle l. 50 odst. 1
lze penet jednotliv vsostn prva Spolku na mezisttn instituce ajejich orgny
alze upravit innost orgn cizch stt uvnit zem, jako iinnost rakouskch orgn
vzahrani vrmci mezinrodnho prva.11
Podle myslu stavodrce ml l. 9 odst. 2 plnit roli tzv. integran pky.12 Nic-
mn schvlen znn tohoto ustanoven el, za kterm byla novelizace pedkldna,
nesplnilo.
Nvrh novely stavy pedloen Nrodn rad vldou vroce 1981 implicitn umo-
oval penos pravomoc nejenom Spolku, ale tak lenskch zem. Vprbhu prac ve
Spolkov rad vak dolo kt vhrad, e penos se bude moci tkat pouze pravomoc
Spolku. Toto omezen bylo vsledkem obav lenskch zem ztoho, e by Spolek mohl
penet jejich pravomoci ve prospch mezinrodnch organizac bez toho, e by se na
rozhodovn otakovm penosu mohly inn podlet. Spolkov rada podvala schv-
6 Tamt.
7 Tamt. Nebo tak HLINGER, Th.: Der vlkerrechtlicher Vertrag im staatlichen Recht. Wien, 1973.
8 Vsouasnosti se jedn ol. 9 odst. 1 rakousk stavy. Citovno dle KLOKOKA, Vl. WAGNERO-
V, E. stavy stt Evropsk unie. Praha: Linde, 1997, s. 421.
9 Citovno dle KLOKOKA, Vl. WAGNEROV, E. stavy stt Evropsk unie. Praha: Linde, 1997,
s. 452.
10 Viz HLINGER, Th. Verfassungsrechtliche Aspekte eines Beitritts sterreichs zu den EG. Wien, 1988,
s. 6. Cit. dle ALEKSANDER, J.: cit. d., s. 8788 apoznmka . 13.
11 Citovno dle KLOKOKA, Vl. WAGNEROV, E. stavy stt Evropsk unie. Praha: Linde, 1997,
s. 421.
12 Nen take nhodou, e popisovan lnek je npadn podobn l. 24 Zkladnho zkona SRN.

267
len pozmovac nvrh jako vtzstv ideje federalismu, ale vpraxi to znamenalo,
e rozsah pravomoc, kter budou moci bt podle stavy peneseny, bude pli mal.
lnek 9 odst. 2 tedy nemohl plnit funkci integran pky vprocesu pistupovn
Rakouska kEU.13 Dalm dsledkem tto skutenosti byla nezbytnost proveden nov
zmny stavy pedtm, ne Rakousko ratifikovalo pstupovou smlouvu.
Politici ipedstavitel prvn teorie pitom poukazovali na to, e ratifikace zakl-
dacch smluv Spoleenstv, stejn jako pstupov smlouvy, by mla bt provedena
stejnm zpsobem, jako celkov zmna stavy. Takov vklad vak neml jasnou oporu
ve znn l. 50 stavy, kter ve svm odst. 3 odkazuje pouze na l. 44 odst. 1 a2. l-
nek 44 odst. 3 neobsahuje definici celkov zmny stavy, ani neuvd katalog zvlt
chrnnch stavnch pedpis, jejich zmna nebo zruen by vyadovaly postup dle
l. 44 odst. 3 stavy.
Podle zmru tvrc stavy zroku 1920 mla znamenat celkov zmna stavy n-
vrat Rakouska kmonarchickmu sttnmu zzen14 nebo schvlen nov stavy (pln
formln zmna).15 stavn soudn dvr ve sv judikatue tkajc se kontextu l. 44
odst. 3 nicmn rozvinul doktrnu tzv. helnch kamen rakousk stavy. Podle n ka-
d zmna stavy majc vliv na zkladn zsady stavnho systmu mus bt projedn-
vna jako celkov zmna stavy.
Zjudikatury stavnho soudnho dvora vyplv katalog osmi zsad tvocch zkla-
dy rakouskho stavnho systmu. Jsou to: zsada demokracie, prvnho sttu, fede-
ralismu, republiknskho sttnho zzen, parlamentarismu, trojdlnosti moci, zsada
ochrany zkladnch prv azsada kontroly stavnosti. Navc, ikdy vodborn literatue
byly vi monosti piznat mezinrodn smlouv status zmny cel stavy vzneny
nmitky,16 zdosavadn judikatury stavnho soudnho dvora vyplvalo, e pistoupen
kmezinrodn smlouv nebo tak mezinrodn organizaci me bt spojeno sprocedu-
rou odpovdajc celkov zmn stavy.17 stavn soudn dvr uvedl, e pi rozhodov-
n, zda vkonkrtnm ppad nastupuje nutnost aplikovat uvedenou proceduru, je teba
vzt vvahu nejenom liberln znn smluvnch ustanoven, ale tak budouc dsledky,
jak mohou tato ustanoven vyvolat.18
Vanalze pipraven Oddlenm stavnho prva adu kancle bylo toto stano-
visko tak zaujato. Bylo poukzno na to, e clem l. 44 odst. 3 stavy bylo zajitn
ratifikace referendem kad celkov zmny stavy, co vyluuje nezbytnost vslovnho
odkazu do l.44 odst. 3 v. 50 odst. 3 stavy.19
Podmnka analyzovat rovn dsledky, jak me mezinrodn smlouva pinst
vbudoucnu, podporovala zvr, e pstupov smlouva azakldac smlouvy maj bt
uznny jako smlouvy vyadujc aplikaci zpsobu schvalovn podle l. 44 odst. 3
stavy. Tak stanovisko tak zaujala spolkov vlda ve svm prohlen tkajcm se
pistoupen Rakouska kEU. Vtomto dokumentu vlda zanalyzovala zejmna dopady,
13 Viz SEIL-HOHENVELDERN, I. Constitutional Problems Involved in AustriasAccession to the EU.
Common Market Law Review, 1992, No. 35, s. 727728.
14 SEIL-HOHENVELDERN, I.: cit. d., s. 729.
15 ALEKSANDER, J.: cit. d., s. 89.
16 HLINGER, Th.: cit. d., s. 44 ansl.
17 Viz nap. rozhodnut SD ze dne 14. jna 1988 VfGH 14.10.1988, SGl.11.500.
18 Viz rozhodnut citovan ve.
19 Viz ALEKSANDER, J.: cit. d., s. 89.

268
jak me mt pro stavn systm zem pistoupen knadnrodn organizaci, adola
kzvru, e vdsledku pistoupen kEU projdou zmnou zsady federalismu, demo-
kracie aprvnho sttu.20

III. AKTULN STAVN PRAVA

Dne 5. kvtna 1994 rakousk parlament schvlil spolkov stavn zkon

opistoupen Rakouska kEvropsk unii. Tento stavn zkon se skld pouze ze tech
lnk ajeho zkladn funkc je vysloven souhlasu na stavn rovni suzavenm p-
stupov smlouvy. Vsouladu sprocedurlnmi podmnkami stanovenmi vl. 44 odst. 3
stavy bylo jeho nabyt innosti podmnno jet schvlenm vreferendu, kter se
konalo 12. ervna 1994. Vsledek referenda, vnm svj souhlas vyslovilo 66, 58%
hlasujcch, kte platn odevzdali hlasy, rozhodl otom, e schvlen stavn zkon
vstoupil vivot.
Vsouladu sl. I. stavnho zkona vokamiku vysloven souhlasu lidem stouto nor-
mou zskaly pslun orgny stavn zmocnn kuzaven pstupov smlouvy sjednan
podle podmnek potvrzench na pstupov konferenci konan dne 12. dubna 1994.
lnek II. stanovil, e sttn smlouva opistoupen Rakouska kEvropsk unii me
bt uzavena jedin se souhlasem Nrodn rady aSpolkov rady. Pslun ustanoven
vyaduj vkadm ppad ptomnost alespo jedn poloviny vech len avtinu
dvou tetin odevzdanch hlas.
Vsouladu sl. III. bylo spolkov vld sveno proveden schvlenho stavnho
zkona. Toto ustanoven znamenalo zmocnn vldy kpodepsn pstupov smlouvy
ansledn jej pedloen parlamentu ke schvlen.
Spolkov stavn zkon tedy tvo vRakousku stavn zklad pistoupen zem
kEU.
innost pstupov smlouvy k1. lednu 1995 se pekryla skoncem legisvakann
lhty zmnnho stavnho zkona.
stavodrce se rozhodl vloit do prvn sti stavy zroku 1920, po titulu Azahrnuj-
cm vodn ustanoven, titul B nazvan Evropsk unie. Vnm nedolo, a na vjimku
l. 9 odst.2, kvloen dal integran pky, neboli pedpisu umoujcho penos
pravomoc ve prospch EU, protoe ji dve bylo rozhodnuto brt jako stavn zklad
pistoupen kEU stavn zkon z5. kvtna 1994.
Nov zaloen stavn regulace se nyn skld z11 lnk l. 23a23k.21 Usta-
noven titulu B rakousk stavy jsou neobvykle detailn. Cel ada otzek upravench

20 Stoj za to uvst, e smlouvu opistoupen kEHP vlda ocenila odlinm zpsobem. Ikdy se vodborn
literatue objevily nzory, e smlouvu oEHP je teba hodnotit jako totln zmnu stavy, vlda zaujala
stanovisko, e se jedn pouze oprovizorn een, kter bude uplatovno pouze do t doby, ne Rakousko
pistoup kEU. Ve sv argumentaci vlda uvdla rozdly mezi tm, jakm zpsobem EHP aEU tvo sv
prvn pedpisy ajakm zpsobem lensk stty vtchto vcech vyjaduj svj souhlas, stejn jako rozdl
ve vcnm zamen smlouvy oEHP vporovnn se smlouvami oES. Vdsledku toho byla smlouva
oEHP schvlena procedurou podle l. 50 odst. 3 vsouvislosti sl. 44 odst. 1. Tmto zpsobem byla
smlouva oEHP uznna jako smlouva mnc, ale pouze sten, stavu. Viz ALEKSANDER, J.: cit. d.,
s. 8990.
21 Pvodn jich bylo pouze est, jednalo se ol. 23a23f.

269
vtchto pedpisech by mohla bt upravena na zkonn rovni. Nicmn kazuistinost
tto pravy je zjistch hledisek odvodnn.
lnek 23a a23b popisuje zpsob volby astatus rakouskch zstupc vEvropskm
parlamentu.22 lnek 23a odst. 1 vpvodnm znn stanovil zsady voleb do Evropsk-
ho parlamentu (volby rovn, pm, pomrnm systmem, hlasovn tajn aosobn),
dle stanovil, e aktivn volebn prvo nle mum ienm, kte ped 1. lednem
volebnho roku doshli vku 18 let, maj rakousk sttn obanstv anejsou vsouladu
sprvem EU zbaveni volebnho prva anebo maj sttn obanstv jinho lenskho
sttu EU ajsou oprvnni hlasovat vsouladu sprvem EU.
Odstavec druh stanovil, e na zem Rakouska bude jeden volebn obvod. Podle od-
stavce tetho podmnkou piznn pasivnho volebnho prva bylo dosaen vku 19 let
ped 1. lednem volebnho roku. Odstavec tvrt zavedl zsadu, podle n me dojt ke
zbaven aktivnho nebo pasivnho volebnho prva do Evropskho parlamentu pouze
na zklad rozhodnut soudu. Odstavec pt uril orgn odpovdajc za regulrnost
konanch voleb avodstavci estm dolo ke sven veden voliskch seznam obcm.
Vroce 2003 dolo ke zmn l. 23a odst. 1 a3. Zmna spovala vtom, e volebn
prvo bylo podmnno dosaenm stanovenho vku nejpozdji ke dni voleb anikoliv
jako dve ped 1. lednem volebnho roku. Tato zmna byla spojena svelmi irokou
novelizac rakouskho volebnho prva.
Vroce 2007 dolo ke snen vkovho censu atomu pizpsoben l. 23a nyn po-
t stm, e aktivn volebn prvo do Evropskho parlamentu nle osobm, kter ke
dni voleb doshly vku 16 let (odst. 1) apasivn volebn prvo osobm, kter doshly
vku 20 let (odst.3).
Novelizovan byl rovn l. 23a odst. 4. Vsouasnm znn stanov, e vppad
voleb do Evropskho parlamentu maj bt pimenm zpsobem pouity stavn ped-
pisy regulujc volby do Nrodn rady. Tento odkaz umouje hlasovat koresponden-
nm zpsobem. Odstavce 5 a6 byly zrueny.23
lnek 23b upravuje otzky asti ve volbch osob zamstnanch ve veejnch slu-
bch (odst. 1), zavd nesluitelnost funkc poslance Evropskho parlamentu afunkc
uvedench vstav, apipout sluitelnost funkce poslance Evropskho parlamentu se
zamstnnm vysokokolskho uitele (odst. 2). Vroce 2001 dolo kredakn prav
tohoto ustanoven, kdy vraz vysokokolsk uitel byl nahrazen vrazem univer-
zitn uitel.24
lnek 23c upravuje spolupodlen se Rakouska na procedue obsazovn jednotli-
vch orgn Evropsk unie.25
lnek 23d e pravomoci spolkovch zem vrozhodovn spojench sintegrac
vrmci ES aEU. Obsah tohoto ustanoven nikoliv nhodn pipomn monstrzn kon-
strukci l. 23 Zkladnho zkona SRN. Nesmme zapomenout na pro oba stty spolen
22 lnek 23a byl dvakrt novelizaovan (vroce 2003 a2007), zatmco znn lnku 23b nebylo mnno.
23 Viz PAWOWSKI, Sz.: cit. d., s. 46.
24 Tamt, poznmka . 57.
25 Toto ustanoven bylo zmnno teprve novelou vroce 2010, kter pizpsobila rakouskou stavu poadav-
km Lisabonsk smlouvy. Vsouladu snvrhy akademik tehdy dolo ke zmn formulace souinnost
vldy pi ustanovovn na navrhovn kandidt na leny orgn, nebo vlda pmo nejmenuje leny
orgn EU. Zmny byly navc poteba tak sohledem na zmnu nzv orgn EU. Viz PAWOWSKI,
Sz.: cit. d., s. 47.

270
zemn uspodn. Rakousk spolkov zem vokamiku pistoupen kEU vyuvaly
zkuenost nmeckch spolkovch zem zjejich boje ostavn zakotven jejich pod-
lu na tvoen tzv. evropsk politiky. Protoe si rakousk spolkov zem uvdomovaly
nebezpe vyplvajc zabsence jasnho zakotven prva participace na rozhodovn
vtzv. evropskch zleitostech, snaily se jet ped pistoupenm kEU ozakotven
pro sebe jak nejvhodnjch oprvnn vstavnm zkonu.
Do roku 1992 mly spolkov zem zajitn vl. 10 odst. 3 stavy jedin prvo
pedkldat spolkov vld sv stanoviska vrozhodovacm procesu tkajcm se ES.
Vlda ale nebyla tmito stanovisky vzna. Vroce 1992 byla provedena novelizace
stavy, kter stanoviska zem vzleitostech spadajcch do jejich psobnosti uinila
pro vldu zvaznmi. Vlda mohla postupovat vrozporu stakovm stanoviskem pou-
ze tehdy, jestlie to bylo nezbytn zdvod vyplvajcch zintegran azahranin
politiky. Dne 12. bezna 1992 byla mezi spolkem azemmi na zklad l. 15a stavy
uzavena dohoda, kter konkretizovala novou stavn pravu. Tato dohoda nabyla in-
nosti dne 26. prosince 1992.26
Nyn, vsouladu sl. 23d m spolek povinnost informovat zem ovech zmrech
vrmci EU, kter se tkaj psobnosti zem nebo, jak to popisuje stava, zjinch d-
vod, kter jsou pro n dleit. Souasn m spolek povinnost zajistit zemm monost
vyjdit sv stanovisko vdan vci. Sv stanoviska zem pedvaj adu kancle.
lnek 23d zaruuje urit oprvnn zskvat informace avyjadovat sv stano-
viska tak obcm, kdy stanov, e oprvnn zem nle rovn obcm vtom rozsahu,
vjakm se dan zleitost dotk psobnosti obc nebo je zjinch dvod pro obce
dleit.
lnek 23d odst.2 ve znan me opakuje een pijat pi novelizaci stavy vroce
1992. Stanov pmo, e pokud zem pedstav vld jednotn stanovisko vzleitosti
spadajc do jejich psobnosti, je spolek tmto stanoviskem vzn, svjimkou ppadu,
kdy odchlen se od nj je nezbytn sohledem na zahraninpolitick nebo integran
dvody. Vtakovm ppad m spolek povinnost neodkladn zem informovat odvo-
dech svho postupu.
Odstavec tet obsahuje pravu velmi podobnou l. 23 odst. 6 Zkladnho zkona
SRN. Rakousk stava stanov, e tk-li se zmr vrmci Evropsk unie tak zlei-
tost, v nich je zkonodrstv vc zem, me spolkov vlda penst ast na tvorb
vle vRad na zstupce, kterho zem jmenovit vybraly. Tato pravomoc se uskuteuje
za asti pslunho lena spolkov vldy avdohod snm. Na takovho pedstavitele
zem se vztahuje odst. 2. Tento pedstavitel zem je pitom ve vcech spolkovho zko-
nodrstv odpovdn Nrodn rad, vzleitostech zemskho zkonodrstv zemskm
snmm podle l. 142.27
Odstavec tvrt l. 23d odkazuje na dohodu mezi spolkem azemmi uzavenou na
zklad l. 15 odst. 1, m pokrauje veen pijatm vroce 1992. Vodstavci ptm
je stanoveno, e zem maj povinnost uinit opaten, je jsou vrmci jejich samostatn

26 Vce na toto tma viz ALEKSANDER, J.: cit. d., s. 94.

27 Citovno dle KLOKOKA, Vl. WAGNEROV, E. stavy stt Evropsk unie. Praha: Linde, 1997,
s. 441.

271
psobnosti potebn kproveden prvnch akt evropsk integrace.28 Dle je stano-
veno, e jestlie nkter zem tuto povinnost zavas nespln azjist-li to soud vrmci
Evropsk unie jako povinnost zanedbanou Rakouskem, pechz psobnost ktakovm
opatenm, zvlt kvydn potebnch zkon, na spolek.29 Nicmn takov opaten
pozbude platnosti, jakmile zem uin potebn opaten.30
Lisabonsk novela stavy zmnila znn l. 23e a23f stavy adoplnila nov lnky
23g23k. Vpvodn verzi upravoval l. 23e otzku spoluasti parlamentu avldy
vrmci plnn kol spojench slenstvm vEU, azejmna votzce vypracovvn
stanovisek vldy ve vci jednn ahlasovn vRad EU.31
Podle l. 23e odst. 1 m pslun ministr povinnost neprodlen informovat Nrodn
aSpolkovou radu ovech zmrech vrmci EU aumonit obma komorm parlamentu
zaujmout sv stanoviska. Jedn se ovechny zmry, vsouvislosti snimi existuje nut-
nost nebo monost inn rozhodnut na rovni EU. Informan povinnost tedy zahrnuje
krom jinho vechny legislativn procedury EU, onich mus bt vsouladu sprvem
EU nrodn parlamenty informovny.
Podle odstavce druhho tho lnku pslun ministr jasn informuje Nrodn
aSpolkovou radu onvrhu usnesen Rady EU nebo Evropsk rady tkajc se zmny
zpsobu hlasovn zmny jednomyslnho hlasovn na vtinov nebo pechod ze
zvltn legislativn procedury na bnou. Takov informace mus bt podna vase,
kter umon komorm parlamentu zaujet postoje.
Vppad, kdy rozhodnut na rovni EU m vystit ve vydn zvaznho prvnho
aktu EU zasahujcho do stavou upraven materie, je Nrodn rada oprvnna kvydn
zvaznho stanoviska, od nho se me pslun ministr vprbhu vyjednvn nebo
hlasovn vEU odchlit pouze tehdy, jestlie to je nezbytn sohledem na zahranin
aintegran politiku zem, ato po pedchozm informovn Nrodn rady otakovm
zmru anovm vyslechnut Nrodn rady. Jestlie je vak rozhodnut ovydn tako-
vho prvnho aktu EU spojeno snutnost vydn stavnho zkona, potom se pslun
ministr me od stanoviska Nrodn rady odchlit pouze tehdy, pokud ona ve stanove-
nm termnu nevyjd nesouhlas. Vobou ppadech mus pslun ministr podle . 23e
odst. 3 stavy Nrodn rad zdvodnit, pro jej stanovisko nedodrel.
Podle l. 23e odst. 4 me sv stanovisko pslunmu ministrovi pedat tak Spol-
kov rada. Potom je jm ministr vzan vprbhu vyjednvn ahlasovn, ale pouze
vppad nvrh akt EU, kjejich realizaci by bylo nezbytn schvlit stavn zkon,
vjeho schvalovac procedue m Spolkov rada zsadn pravomoci.32
Na zklad lisabonsk novely byl obsah l. 23f penesen do l. 23j. Vnyn platnm
znn l. 23f odst. 1 je zaloeno prvo Nrodn aSpolkov rady vykonvat pravomoci
28 Ibid.
29 Ibid.
30 l. 23d byl zmnn tzv. lisabonskou novelou. Tyto zmny vak mly vhradn jazykov charakter. stavo-
drce rovn rozhodl, e pedstavitelem zem ve Spolkov rad me bt vlun pslunk zem (zmna
l.23 odst.3 stavy). Srovnej PAWOWSKI, Sz.: cit. d., s. 47.
31 Stoj za to zdraznit, e l. 23e byl ped lisabonskou novelou zmnn celkem tikrt. Prvn zmna se tkala
poslen postaven Spolkov rady vrmci spoluprce parlamentu svldou vzleitostech EU. Dal zmny
mly povahu jazykovch prav. Srovnej PAWOWSKI, Sz.: cit. d., s. 48.
32 Vpvodn verzi l. 23e stanovil, e Nrodn rada me pedat pslunmu ministrovi stanovisko, kterm
ho zavazuje ke stanovenmu zpsobu jednn ahlasovn vorgnech EU. Odstoupen od takovho stano-
viska mohlo nastat pouze zdvod spovajcch vzahranin nebo integran politice.

272
nrodnch parlament, jak jsou zakotven vprimrnm prvu EU. Podle odstavce druh-
ho na potku roku kad ministr informuje ob komory parlamentu opedpokldanch
innostech Rady aKomise aoplnovanm rakouskm postoji vi nim. Podle odstavce
tetho me dal informan povinnosti stanovit zkon. Naproti tomu odstavec tvrt
dv obma komorm parlamentu monost vyjdit sv oekvn vi zmrm EU
ainformovat onich orgny EU.
lnek 23g stavy upravuje prvo obou komor parlamentu (odst. 1 a2) a prosted-
nictvm Spolkov rady prvo zemskch snm (odst. 3) vznst stnost proti nvrhu
aktu EU zdvodu poruen zsady subsidiarity. Sv vhrady me vznst kad komora
samostatn anezvisle na druh.
lnek 23h ve svm odstavci prvnm stanov, e ob komory parlamentu jsou nez-
visl tak ve vyuvn svho prva vznst stnost Soudnmu dvoru EU zdvodu na-
ruen zsady subsidiarity prvnm aktem EU. Podle odstavce druhho takovou stnost
Soudnmu dvoru EU pedv ad spolkovho kancle.
lnek 23i stanov zpsob hlasovn zstupce Rakouska vEvropsk rad nebo Rad
EU vppad uplatnn tzv. pechodov klauzule pedpokldan Smlouvou oEU (dle
jen SEU) aSmlouvou ofungovn EU (dle jen SFEU). Podle odstavce prvn-
ho me rakousk len Evropsk rady vyjdit souhlas spouitm obecn pechodov
klauzule (l.48 odst.7 SEU) pouze tehdy, kdy ktomu byl zmocnn Nrodn radou
se souhlasem Spolkov rady. Ob komory vyjaduj sv stanovisko vtinou 2/3 hlas
za asti nejmn 1/2 vech svch len, tedy stavn vtinou. Odstavec druh po-
pisovanho lnku stanov, e vppad, kdy prvo EU dv nrodnm parlamentm
prvo veta vi tmto nvrhm nebo vi nvrhu pechodu zprocedury jednomyslnho
schvalovn do procedury schvalovn vtinovho nebo vppad nvrhu pejt ze
zvltn legislativn procedury na bnou, me Nrodn rada se souhlasem Spolkov
rady odmtnout takov nvrh vtermnu stanovenm prvem EU.
Podle odstavce tetho potebuj nov usnesen Rady EU, ktermi jsou vytveny
nov kategorie vlastnch prostedk EU, vyaduj ke sv platnosti souhlas Nrodn rady
potvrzen Spolkovou radou. lnek 50 odst. 4 stavy se vtakovm ppad pouije pi-
men. To znamen, e ob komory se usnej 2/3 vtinou za asti aspo 1/2 vech
svch len. Usnesen Rady EU tkajc se jinch zleitost spojench svlastnmi
zdroji EU vyaduj pouze souhlas Nrodn rady. Vtakovm ppad se pouije pim-
en l. 23 odst. 2 stavy.
Podle odstavce tvrtho jsou usnesen Evropsk rady aRady EU, kde byl uplatnn
l. 50 odst. 4 stavy, podle l. 23i odst. 5 na zklad usnesen Nrodn aSpolkov rady
publikovny voficiln sbrce prvnch pedpis.
Jak ji bylo zmnno, pvodn byly zsady asti Rakouska vdvjm II. pili
EU upraveny l. 23f. Nyn je tato problematika obsaena vl. 23j. Obsah dvjho
l. 23f byl rozen vsouvislosti spijetm Amsterdamsk smlouvy, kter prohloubila
spoluprci voblasti bezpenostn azahranin politiky, jako ipolicejn avojensk
spoluprce vtrestnch vcech. Tato zmna byla provedena novelou vroce 1998. Dal
novelizace zmiovanho l. 23f probhla vroce 2001 vsouvislosti spijetm smlouvy
zNice. Tehdej zmny vak mly podobu pouze jazykovch prav.

273
 Penesen popisovan regulace zl. 23f do l. 23j probhlo vsouvislosti sratifikac
Lisabonsk smlouvy, kter si vydala velkou novelu titulu B rakousk stavy.
Podle l. 23j se Rakouskou podl na spolen zahranin abezpenostn politice
EU, zejmna dodrovnm arozvjenm zsad Charty Spojench nrod. Takov ast
zakld podlen se Rakouska vplnn kol podle l. 43 odst. 1 SEU (uskuteovn
civilnch ivojenskch mis sclem zachovn mru, pedchzen konfliktm aposilo-
vn mezinrodn bezpenosti, vsouladu sChartou Spojench nrod, atak uplatnn
opaten spovajcch vpozastaven, omezen nebo peruen hospodskch afinan-
nch vztah za elem vytvoen spolen obrany) avtomto ppad se pimen uplat-
n l. 50 odst. 4 stavy (rozhodnut Evropsk rady bude pijato, pokud snm vyjd
souhlas Nrodn iSpolkov rada vtinou 2/3 hlas za asti aspo 1/2 svch len).
Ve vztahu kjinm rozhodnutm Evropsk rady nebo Rady EU pijmanm vrm-
ci spolen zahranin abezpenostn politiky (odst. 2) se pouije pimen l. 23e
odst. 3 rakousk stavy (vzanost pedstavitele Rakouska vRad usnesenm Nrodn
rady, smonost odstoupen od nj).33 Rozhodnut oprovdn mis mimo EU spova-
jcch ve vojenskm poradenstv apodpoe, pedchzen konfliktm audrovn mru,
ozbrojench mis sloucch krizovmu zen, vetn obnovovn mru astabilizanch
operac po skonen konflikt, atak rozhodnut pijman vppadech podle l. 42
odst. 2 SEU tkajcch se postupnho vymezen spolen obrann politiky Unie, jsou
inna takovm zpsobem, e Rakousko vRad zastupuje kancl po dohod sminist-
rem pslunm vzahraninch vcech (odst. 3). Souhlas skroky innmi podle l. 23j
odst. 3 rakousk stavy, jestlie na jejich zklad Rakousko na sebe bere zvazek vyslat
do zahrani vojensk jednotky nebo jednotliv osoby, me bt udlen za podmnky
dodren procedury stanoven jinmi stavnmi pedpisy (odst. 4).34
prava obsaen vtomto ustanoven je mimodn dleit sohledem na stavn z-
sadu neutrality rakouskho sttu. Jet ped pistoupenm kEU rakousk vlda zdraz-
ovala pipravenost pistoupit kEU na zklad SEU bez jakchkoliv vhrad. Na druhou
stranu rezignace ze statusu sttu vn neutrlnho by zpsobilo celou adu problm
stavnprvnho charakteru. Vzjmu vyhnut se tomuto hlavolamu bylo rozhodnuto,
jak to popisuje J. Aleksander, piklonit se kpragmatickmu een spovajcmu vpi-
jet vech ustanoven SEU asouasn zachovat charakteristickou rakouskou neutralitu,
ale vpozmnn podob.35
lnek 23j je tedy teba vnmat jako ustanoven ve znanm stupni modifikujc
radikalismus zsady zachovvn neutrality Rakouskem. lnek 23k stavy zmocuje
kprav zvltnch otzek tkajcch se spoluprce parlamentu avldy vzleitostech
EU (l. 23e, l. 23f odst. 1, 2 a4, al. 23f a 23j) zkonem nebo jednacch dech ko-
mor parlamentu (odst. 1). Psobnost Nrodn rady me vykonvat jej Hlavn komise,
kter me dle svou psobnost penst na svou stlou podkomisi. Podle l. 23k odst. 2

33 Viz PAWOWSKI, Sz.: cit. d., s. 50.

34 stavn pedpisy, okterch se hovo vl. 23j odst. 4 stavy, jsou ustanoven stavnho zkona ospolupr-
ci asolidarit pi vysln vojenskch jednotek aosob do zahrani, vplatnm znn: Bundesverfasssungs-
gesetz ber Kooperation und Solidartitt bei der Entsendung von Einheiten und Einzelpersonen in das
Ausland (KSE-BVG), BGBl. 1997/38.
35 Viz ALEKSANDER, J.: cit. d., s. 89, poznmka . 20.

274
me bt takov penos kdykoliv odvolan. Podobn podle odst. 3 me bt psobnost
Spolkov rady penesena na odpovdajc komisi.36
Jak uvd Sz. Pawowski, krom podrobnho oddlu oEvropsk unii je mon najt
vrakousk stav tak rozptlen ustanoven tkajc se lenstv Rakouska vEU.37
Takovm ustanovenm je l. 9a stavy upravujc otzky organizace obrany zem, vet-
n vojensk sluby mu. Na zklad novelizace zroku 1998, pedchzejc co je
nutn zdraznit rozhodnut Evropskho soudnho dvora ve vci Tanja Kreil,38 byla
umonna vojensk sluba en.
lnek 10 oznauje problematiku voleb do Evropskho parlamentu za zleitost
regulovanou spolkovm prvem. lnek 26e upravuje problematiku organizace voleb,
vetn voleb do Evropskho parlamentu. lnek 30 odst. 3 naizuje podporu parlament-
n innosti poslanc Evropskho parlamentu azajiuje jim administrativn podporu.
lnky 59, 92 a122 stanov zkaz sluitelnosti mandtu poslance Evropskho parla-
mentu slenstvm vNrodn aSpolkov rad, funkc vNejvym soudu apedsedy
Nejvyho kontrolnho adu. lnek 117 odst. 2 stavy upravuje otzky aktivnho
apasivnho volebnho prva oban EU ve volbch obecnch zastupitelstev. Toto usta-
noven pipout monost zaveden cenzu ronho domicilu. lnek 141 stavy stanov,
e stavn soudn dvr je oprvnn rozhodovat ostnostech na prbh voleb do Ev-
ropskho parlamentu (odst. 1 psm. a), na nvrh 11poslanc Evropskho parlamentu
zvolench vRakousku rozhoduje oztrt mandtu poslance Evropskho parlamentu
zvolenho na zem republiky (odst. 1 psm. c) auruje, jak dsledky bude mt podan
volebn stnost (odst. 2). Dle lnek 142 odst. 1 stavy stanov, e stavn soudn
dvr rozhoduje oobvinnch tkajcch se stavn odpovdnosti nejvych sttnch
orgn. Podle l. 142 odst. 2 stavy me bt takov obvinn vzneseno Nrodn radou
nebo zcela totonch usnesen vech zemskch snm proti pedstaviteli Rakouska
vRad.39
Pistoupen Rakouska kEU vedlo ktomu, e urit stavn pedpisy bu ztratily
svou zvaznost na zklad desuetudo anebo se staly bezpedmtn. Pkladem ustanove-
n, kter teorie uvd jako bezpedmtn po pistoupen Rakouska kEU, je l. 4 odst. 1
stavy stanovc, e Rakousko tvo jednotn mnov, hospodsk aceln prostor. Teo
rie navc zdrazuje, e vzhledem ke vstupu Rakouska do eurozny se uveden usta-
noven stalo ve vztahu kmnovmu prostoru bezpedmtnm. Uplatovan tak nen
stavn zkaz hospodsk integrace sNmeckem, vyplvajc zustanoven Versailles-
k aSt. Germainsk smlouvy. Stejn tak zkaz vstupu na zem Rakousk republiky
aprjezd pes ni pro leny Habsbursko-Lotrinsk dynastie ( 2 Habsuburgergesetz),
kte nesloili psahu vrnosti republice.40
Otzky lenstv Rakouska vEU se tkaj tak urit ve formlnm slova smyslu
odlin od stavy stavn zkony. Pkladem takov normy je spolkov stavn zkon
z21. nora 1997 ospoluprci asolidarit pi vysln jednotek afyzickch osob za

36 Viz PAWOWSKI, Sz.: cit. d., s. 51.

37 Tamt.
38 Rozhodnut Evropskho soudnho dvora ve vci C 285/98.
39 Viz PAWOWSKI, Sz.: cit. d., s. 5152.
40 Tamt, s. 53 nebo tak HLINGER, Th.: Verfassungsrecht. Wien: 2009, s. 57.

275
hranice, kter stanov podmnky apostupy vysln vojska za hranice vrmci spolen
politiky bezpenosti.
Na konec je dobr zdraznit, e jistou zvltnost rakouskho systmu pramen pr-
va jsou ustanoven zakotven vbnch zkonech, kter zskaly stavn slu tzv. Ver-
fassungsbestrimmungen. Nkter z takovch pedpis se tkaj lenstv Rakouska
vEU nap. 5 zkona osoudn spoluprci vtrestnch vcech slenskmi stty,41
umoujc proveden eurozatykae vydanho proti obanovi Rakouska.42

IV. PODSTAVN PRVN REGULACE

Sohledem na zmnnou specifinost rakouskho prvnho systmu vtina

pedpis upravujcch lenstv Rakouska vEU m stavn slu. Jako pklad nemno-
hch pedpis osle zkona je mon uvst dv plohy kjednacmu du Nrodn
rady,43 kter maj formu zkona atkaj se zpsobu vkonu oprvnn piznanch ra-
kouskmu parlamentu ve smluvnm prvu EU44 aspojench sast Rakouska vEv-
ropskm stabilizanm mechanismu.45

V. PARLAMENTN AVLDN PRAXE

Pravomoci nrodnch parlament spojen slenstvm vEU vykonvaj

vrakouskm parlamentu pslun komise. Velk komise Nrodn rady ajej Stl pod-
komise pro zleitosti Evropsk unie aKomise EU ve Spolkov rad.
Uveden komise mohou pedat konkrtn nvrh aktu EU isv pipomnky plenr-
nmu jednn pslun komory parlamentu. Rozhodnut ouplatnn prvnch nstroj
pedpokldanch vppad naruen zsady subsidiarity nle cel komoe. Rozhod-
nut je pijmno formou usnesen na plenrn schzi.
Velk komise Nrodn rady se skld z27 len ustanovovanch na potku voleb-
nho obdob poslaneckmi kluby podle zsady proporcionality. Pedsedou Velk komise
je pedseda Nrodn rady. Dva mstopedsedov komory pln funkce mstopedsed
komise. Komise se obvykle schz ke svmu jednn dvakrt vmsci. Jednn jsou
uzaven. Jednn komise se mohou, bez hlasovacho prva, astnit rakout poslanci
Evropskho parlamentu.
Psobnost Nrodn rady vzleitostech tkajcch se EU stanov ji popsan l. 23e
stavy.

41 Bundesgesetz ber die Jusitzielle Zusammenarbeit in Strafsachen mit den Mitgliedstaaten der Europi
schen Union, BGBl. 2004/36.
42 Viz PAWOWSKI, Sz.: cit. d., s. 53.
43 Bundesgesetz vom 4. Juli 1975 ber die Geschftsordnung des Nationalrates (Geschftsordnungsgesetz
1975), BGBl Nr 410/1975.
44 Bestimmungen fr den Umgang mit und die Verteilung von Vorlagen, Dokumenten, Berichten, Informati-
onen und Mitteilungen zu Vorhaben im Rahmen der Europischen Union (Verteilungsordnung-EU VO-
-EU).
45 Bestimmungen fr die Unterrichtung und den Umgang mit Vorlagen, Dokumenten, Berichten, Informatio-
nen und Mitteilungen im Rahmen des Europischen Stabilittsmechanismus (ESM-Informationsordnung).

276
 Komise Evropsk Unie Spolkov rady m 14 len. Na rozdl od Velk komise N-
rodn rady jsou jednn tto komise veejn. Stejn jako vppad komise prvn komory
parlamentu izde se mohou jednn astnit rakout poslanci Evropskho parlamentu,
ato sporadnm hlasem.
Ob komise aktivn vyuvaj sv pravomoci.46
Pokud se jedn opraktickou strnku fungovn rakousk vldy vrmci EU, je te-
ba uvst, e stava vslovn vldu ajej leny neuvd jako orgny pslun kasti
vRad EU nebo Evropsk rad, ale l. 73 odst. 3 stavy upravuje pouze otzku zastu-
povn pslunho ministra na jednnch Rady EU, astm spojenou otzku zmocnn
kjednn ahlasovn.
Nakolik je nesporn ast len vldy vRad EU, natolik existuj pochybnosti
ohledn asti spolkovho prezidenta na jednnch pedsed vld ahlav stt vrmci
Evropsk rady. Jak uvd Sz. Pawowski, analza psobnosti prezidenta akancle vede
kzvru, e kancl je zhlediska stavy peduren ktomu, aby se astnil Evropsk
rady. Prezident toti nen vybaven dostatenmi vnitrosttnmi pravomocemi, pomoc
nich by mohl spoluutvet politiku sttu, aby mohl na jednnch Evropsk rady rozho-
dovat osmru dalho rozvoje EU.47
Rakousko dosud dvakrt pedsedalo Evropsk unii, ato vletech 1998 a2006.
Je teba tak pipomenout, e vroce 2000 kdy do rakousk vldy vstoupila pra-
vicov-populistick Svobodn strana Rakouska (FP) J. Haidera trnct dalch teh-
dejch stt EU uvalilo na Rakousko diplomatick sankce spovajc ve zmraen
diplomatickch vztah na dobu osmi msc. Hospodsk vztahy nebyly doten.

VI. JUDIKATURA STAVNHO SOUDNHO DVORA

Specifinost rakouskho systmu pramen stavnho prva zpsobuje, e

vRakousku neexistuj vt problmy se zajitnm pm aplikace apednosti unijnm
pedpism. Je to patrn tak zrozhodovac innosti SD, kter soustavn potvrzuje
soudm uloenou povinnost aplikovat unijn prvo vsouladu se zsadami vyplvajcmi
ze zakldacch smluv ajudikatury SDEU. Prvo EU primrn, jako isekundrn m
vRakousku zajitnou pednost pi aplikaci ped prvem domcm, vetn stavnch
pedpis.48 Tato teze byla vyjdena rakouskm SD ji vroce 1997 vrozhodnut, kter
vzbudilo dosti velkou pozornost vtzv. vci veterinrnch studi.49 Tehdy SD rozhodl,
e kad orgn veejn moci, kter m rozhodovat vsoudnm nebo sprvnm zen,
je povinen dodrovat zsadu pednosti prva spoleenstv. Souasn SD potvrdil, e
toto se tk rovn jeho samotnho pi rozhodovn oindividuln stnosti posuzuje
zkonnost innosti orgnu veejn moci.50 Vroce 2003 SD pi rozhodovn vzlei-
46 MIKLIN, E.: OPAL Country Reports, The Austrian Parliament and EU Affairs. 2012 [cit. 19.8.2013],
dostupn na: http://www.opal-europe.org/tmp/Country%20reports/Country%20report_Austria.pdf.
47 Viz PAWOWSKI, Sz.: cit. d., s. 52 nebo tak HLINGER, Th.: Verfassungsrecht. Wien, 2009, s. 103.
48 Viz STOLZLECHNER, H.: Einfhrung in das ffentliche Recht. Wien, 2007, s. 45, dle tak HLINGER,
Th.: Verfassungsrecht. Wien, 2009, s. 97.
49 Rozhodnut ze dne 26. ervna 1997, spis. zn. B 877/96.
50 Viz BANASZKIEWICZ, B. BOHDANOWICZ, P.: Relacje midzy prawem konstytucyjnym aprawem
wsplnotowym w orzecznictwie sdw konstytucyjnych pastw Unii Europejskiej. Biuro Trybunau Kon-

277
tosti zveejovn pjm veejnch initel, tzv. vc Rechnungshof,51 dodal, e povin-
nost SD je zohledovn zsady pednosti tak vsituaci, kdy je vrozporu sunijnm
prvem rakousk stavn zkon.52 Pednost unijnch pedpis ped stavnmi pedpisy
je vak podmnn, prv toti mus bt vsouladu se zkladnmi stavnmi zsadami
(tzv. Integrationsschranken), protoe zmna stavy, kn dolo na zklad stavnho
zkona zroku 1994, nezahrnuje souhlas spozdjmi modifikacemi, nebo, jinmi slovy,
poruenm tchto zsad.
Rakousk SD pvodn neml monost provdt kontrolu stavnosti prva EU.
Pravdou je, e na zklad l. 140a stavy byl schopen kontrolovat soulad mezinrod-
nch smluv sstavou anebo zkonem, nicmn teorie zdrazovala, e vvahu vtomto
kontextu pichz pouze kontrola stavnosti mezinrodnch smluv uzavench podle
l. 50 stavy anebo tak smluv, kter jsou vsystmu zdroj prva rovn nazenm
(l. 140a vsouvislosti sl. 139 stavy). Vroce 2008 byl nicmn l. 50 stavy zmnn
apmo vnm byly uvedeny tak smlouvy, na jejich zklad byly zmnny zklady
EU. Znamenalo to jejich zaazen do kategorie smluv vyjmenovanch l. 140a stavy,
atedy svench pezkumu SD.53
Tato zmna prvnho stavu byla vyuita tak oprvnnmi subjekty, kdy dolo kpo-
dn individulnch stnost, kzen okontrole stavnosti Lisabonsk smlouvy.
Jet ped ratifikac Lisabonsk smlouvy Rakouskem vroce 2008 byly SD po-
dny dv individuln stnosti. Stovatel vnich zpochybovali pedpis zmocujc
kproveden ratifikaci stm, e vede kpijet mezinrodn smlouvy provdjc ve sku-
tenosti plnou zmnu stavy, kn je teba provst podle rakousk stavy referendum.
Usnesenm z30. z 2008 rakousk SD ob stnosti oznail za neppustn stm, e
individuln stnosti nemohou napadat ani akt ratifikace, ani pedpis, kter ratifikaci
umonil (zde se jednalo ousnesen Nrodn rady ze dne 9. dubna 2008). Uvedl, e ani
zl. 140 nebo 140a stavy, ani zdnho jinho pedpisu stavn sly nelze dovodit p-
slunost SD kprohlen protistavnosti ratifikace mezinrodn smlouvy. SD rovn
vylouil monost proveden kontroly stavnosti mezinrodn smlouvy ped jej publika-
c ve Spolkov sbrce zkon aped jej innost.54 Tyto sv zvry SD zopakoval
vusnesen z11. bezna 2009.55
Usnesenm z12. ervna 2010 rakousk SD rovn odmtl individuln stnost
podanou ji po ratifikaci Lisabonsk smlouvy, kter smovala proti samotn mezin-
rodn smlouv. Zajmav bylo, e stovateli bylo 37 poslanc rakousk Nrodn rady.
Rozhodli se pro tento zpsob iniciovn stavn kontroly, kdy se jim pedtm nepoda-
ilo zskat stanoven poet podpis (alespo jedna tetina vech len Nrodn rady)
pod nvrh na zahjen abstraktn kontroly.56 Podle l. 140 odst. 1 vta druh stavy
vtakovm ppad aktivn legitimace nle kadmu stovateli, jestlie proke, e

stytucyjnego, Zesp Orzecznictwa iStudiw, 2006 [cit. 20.8.2013], s. 11, dostupn na: http://www
.trybunal.gov.pl/epublikacje/download/EUROPA_2006.pdf.
51 Rozhodnut ze dne 28. listopadu 2003, spis. zn. KR 1/00.
52 BANASZKIEWICZ, B. BOHDANOWICZ, P.: cit. d., s. 18.
53 Viz PAWOWSKI, Sz.: cit. d., s. 5556.
54 BANASZKIEWICZ, B. BOHDANOWICZ, P.: cit. d., s. 29.
55 Spis. zn. G 149/04, SV 5/08.
56 WENDEL, M.: Lisbon before the Courts: Comparative Perspective. 2011 [cit. 21.8.2013], s. 15, dostupn
na: http://www.idee.ceu.es/Portals/0/Publicaciones/Lisbon-before-the-Courts.pdf.

278
dan prvn pedpis vkrauje do jeho prvn sfry avppad protistavn pravy, zda
j navc naruuje.57
Podle nzoru stovatel dolo knaruen jejich stavnho prva astnit se celo-
sttnho referenda apenos pravomoc ve prospch EU, knmu dolo po ratifikaci Li-
sabonsk smlouvy, zpsobilo omezen jejich prv apovinnost jako poslanc rakousk
Nrodn rady.58 SD doel kzvru, e stovatel neprokzali dostaten, e naruen
prv se jich tk bezprostedn. Uvedl rovn, e akoliv vrakouskm stavnm prvu
existuje subjektivn prvo astnit se vyhlenho referenda, neznamen to, e ztohoto
prva lze vyvodit prvo na vyvoln referenda vdan vci. Dle normy tkajc se v-
lun vkonu sttnch funkc nenaruuj prvn sfru osob, kter tyto funkce zastvaj.
Jedin tehdy, kdyby Lisabonsk smlouva nebo jej jednotliv ustanoven naruovaly
stavou chrnn pedpisy upravujc prvn postaven poslanc, jako jsou nap. zsady
volnho mandtu nebo parlamentn imunita, bylo by mon hovoit onaruen prvn
sfry poslanc Nrodn rady. Ztohoto dvodu byly individuln stnosti oznaen jako
neppustn avkonenm dsledku odmtnut.
Do dneka neexistuje rozhodnut rakouskho SD, kter by se tkalo pmo apliko-
vanho pedpisu sekundrnho prva EU. stava nedv jasn prvn zklad kprove-
den takov kontroly. Navc teorie m za to, e dokonce vppad vydn takovho aktu
ultra vires by SD nemohl rozhodnout ojeho nestavnosti astanovit, e ztrc innost.
Povinnost odmtnut aplikovn takovho pedpisu aoznaen ho za neplatn ex tunc
le na jinch orgnech rakouskho sttu.59
Rakousk SD je naproti tomu oprvnn zkoumat rakousk prvo implementujc
prvo EU. Ve sv judikatue odkazuje na zsadu dvoj vzanosti zkonodrce (Grund-
satz der doppelten Bindung), ato jak prvem EU, tak irakouskou stavou. Zkonodrce
mus naplovat stavn pedpisy, dokud neporuuje pedpisy prva EU. Vppad stetu
tchto dvou standard zkonodrce ve prvo EU (pi zohlednn tzv. Integration-
schranken).60
Rakousk SD je jednm ztch stavnch soud, kter aktivn vyuvaj pedbn
otzky apovauje se za soud ve smyslu l. 267 odst. 3 SFEU. Poprv SD poloil
pedbnou otzku vroce 1999, tedy tyi roky od pistoupen Rakouska kEU. Stalo
se to vprbhu rozhodovn ppadu spis. zn. B 2251/97, kdy se jednalo oindividuln
stnost spolenosti Adria-Wien Pipeline. Pedmtem stnosti bylo rozhodnut daov-
ho orgnu druh instance vKorutansku, kter potvrdil rozhodnut orgnu prvn instance
odmtajc vrcen dan nepmo zapotan do ceny elektrick energie vyuit stova-
telem ktransportu ropy.61
Dal pedbn otzky byly poloeny SD vppadech probhajcch podle rznch
zen ane vdy se tkajcch hierarchickho souladu norem.

57 BANASZKIEWICZ, B. BOHDANOWICZ, P.: cit. d., s. 34.

58 Viz WENDEL, M.: cit. d., s. 15.
59 Viz PAWOWSKI, Sz.: cit. d., s. 56.
60 Tamt, s. 57.
61 Skutkov stav je popsn na zklad BANASZKIEWICZ, B. BOHDANOWICZ, P.: cit. d., s. 2022.
Por. t: JEDLICZKA, U.: The Austrian Constitutional Court and the European Court of Justice. Vienna
Journal of International Constitutional Law, 2008. Vol. 2, No. 4, s. 301302.

279
 Druh pedbn otzka byla rakouskm SD zformulovna vji zmnnm ppa-
du spis. zn. KR 1/00 probhajc vzen podle l. 126a stavy.62
Ppad spis. zn. WI 14-9963 byl tetm, kde byl vyuit l. 267 SFEU. Jednalo se
ostnost skupiny voli zpochybujcch vsledek voleb valn hromady Zamstna-
neck komory Voralberska konanch vroce 1999, pedevm co do rozdlen mandt
pslunou volebn komis.64
Vkontextu problematiky pedbn otzky je vhodn tak uvst, e rakousk SD,
podobn jako nap. nmeck Spolkov stavn soud nebo esk stavn soud, rozho-
duje tak ostavnch stnostech tkajcch se poruen prva na zkonnho soudce
vdsledku nepoloen pedbn otzky soudem posledn instance. Narozdl od n-
meckho Spolkovho stavnho soudu rakousk SD netvo samostatn standardy
kontroly vtto oblasti aodvolv se na ustlenou judikaturu SD EU.65

VII. AKTULN PROBLMY SOUVISEJC SE SOUASNOU

DISKUZ ODAL PODOB INTEGRACE EU

VRakousku vsouasn dob nen vedena hlub diskuze tkajc se dal-

podoby integrace EU. Rozvinut soubor integranch ustanoven na stavn rovni
zpsobuje, e vtina otzek ji byla vyeena. Ppadn zmny, vyvolan eventulnmi
novelizacemi zakldacch smluv, jsou provdn cestou zmn stavy.

VIII. ZVREN VAHY

Vrmci shrnut dosavadnho vkladu je teba zdraznit, e sohledem na

specifinost rakouskho systmu pramen prva jsou integran ustanoven vRakousku
velmi rozshl. Na prvnm mst jsou tvoen ustanovenmi spolkovho stavnho z-
kona ze dne 5. kvtna 1994 opistoupen Rakouska kEU, ana druhm mst pedpisy
rakousk stavy, titulu B (Evropsk unie), l. 9 odst. 2 al. 50. Vrakousk stav ve
formlnm slova smyslu existuje ale ada dalch odkaz smrem kEU aotzku len-
stv Rakouska vEU upravuj rovn ustanoven jinch akt stavn sly, jako iurit
ustanoven ostavn sle umstn vbnch zkonech.
Ve vztahu kstav ve formlnm smyslu je vhodn zdraznit, e vintencch sta-
vodrce ml l. 9 odst. 2 stavy plnit lohu tzv. integran pky, ale zdrenliv znn
toho ustanoven nedovolujc penos pravomoc zem zabrnilo tomuto cli. Absence
integran pky vstav ve formlnm slova smyslu zpsobila, e byl pijat stavn
zkon, kter dal stavnprvn zklad pro uzaven pstupov smlouvy Rakouskem.

62 lnek 126a dv rakouskmu SD pravomoc rozhodovat spory tkajc se pslunosti Nejvyho kon-
trolnho adu (Rechnungshof), jestlie dojde ke sporu mezi adem akontrolovanm subjektem.
63 Ppad skonil rozhodnutm vydanm 3. prosince 2003.
64 lnek 141 odst. 1 dv SD pravomoci typick pro volebn soud. Vsouladu suvedenm pedpisem
SD rozhoduje ve vcech stnost na volbu spolkovho prezidenta, zastupitelskch orgn, Evropskho
parlamentu areprezentanch orgn hospodskch komor zaloench zkonem.
65 Viz NAVRTILOV, M.: The Preliminary Ruling before the Constitutional Courts, s. 4, dostupn na:
http://www.law.muni.cz/sborniky/dp08/files/pdf/mezinaro/navratilova.pdf [cit. 21.8.2013].

280
 Titul B stavy Rakouska zaveden vsouvislosti spistoupenm dkladnji upravil
otzky lenstv vEU. Pvodn se tento titul skldal zesti lnk, ale ratifikace dal-
ch smluv mncch zakldac smlouvy vyadovala novelizaci anyn titul B obsahuje
jedenct nezvykle detailnch arozvinutch lnk (l. 23a23k). Kazuistinost tchto
ustanoven je spojen sji zmnnou specifinost rakouskho systmu pramen prva
afederln strukturou Rakouska vyadujc zakotven na stavn rovni dlby psob-
nosti mezi spolek azem pi tvoen tzv. evropsk politiky Rakouska.
Dsledkem rozvinut stavn pravy je absence vtch kontroverz tkajcch se
zajitn pednosti pi aplikaci prva EU. Potvrzuje to judikatura rakouskho SD, vn
je dsledn zdrazovan soudm uloen povinnost aplikovat prvo EU vsouladu
se zsadami vyplvajcmi ze zakldacch smluv azjudikatury SD EU. Ve vztahu ke
kontroverzn otzce kontroly stavnosti prva EU je teba pipomenout, e vroce 2008
schvlen zmna l. 50 stavy pipustila monost provdn takov kontroly, pokud jde
osmlouvy mnc zakldac smlouvy EU. Rakousk SD rovn zkoum stavnost do-
mcch prvnch pedpis implementujcch prvo EU (pedevm smrnice), ale nem
danou monost provdt kontrolu sekundrnho prva.

CONSTITUTIONAL REGULATION OF THE EU MEMBERSHIP IN AUSTRIA

Summary

The present elaboration analyzes the constitutional regulation of Austrias membership

in the EU. Austrian legal system has quite specific system of the sources of constitutional law. Austrian
constitution in the material (non-formal) sense has been formed not only by the Constitutional Act of
1920, but by anumber of other legal acts and even by individual provisions contained in the laws that have
gained constitutional status. Because of this specificity of Austrian system of sources of law, constitutional
provisions regarding european are very complex. The integration provisions in Austrian constitution (in broad
meaning) are: provisions of Federal Constitutional Law on the accession of Austria to the EU enacted on May
5th 1994, provisions of the Title B, article 9 paragraph 2 and article 50 of Constitutional Act of 1920 and
finally provisions of other acts of constitutional status as well as certain provisions of ordinary legislation
with constitutional status which regulate the Austrian membership in the EU. Article 9 paragraph 2 of the
Constitutional Act of 1920 was meant to act as the so-called Integrationshebel. However, finally adopted
wording of this provision jeopardized this goal, since is does not permit to transfer competences of states
(Lnder). Therefore the Title B of the Constitution of Austria had to be introduced. It has enabled the accession
to the EU and regulated Austrian membership in the EU. Originally the Title B contained six provisions, but
subsequent ratifications of reform treaties required amendments of the original text. Currently Title B contains
eleven extremely detailed and complex articles (Articles 23a23k). Casuistry of this regulation results from
the above mentioned peculiarity of Austrian system of sources of law and the federal regime of the country.
The consequence of extensive constitutional regulation is the lack of controversies regarding the primacy
of EU law in Austrian legal system. This has been confirmed by the case law of the Austrian Constitutional
Tribunal, which has also consistently emphasized that it is national courts task to apply and ensure EU law
in accordance with the principles of the founding treaties and the jurisprudence of the ECJ. With regard
to the controversial issue of the constitutional review of the EU law, it should be noted that in 2008 an
amendment of Article 50 of the Constitutional Act of 1920 was introduced, which provided for the possibility
of constitutional review of the changing treaties. The Austrian Constitutional Tribunal has also examined the
constitutionality of national legislation implementing the EU law (mainly directives). However, there is no
legal basis to review the secondary legislation of the EU.

281
Key words: constitution, integration provisions, EU law, Austria, constitutional court, judicial review, EU
Membership, accession, sources of law

Klov slova: stava, integran ustanoven, evropsk prvo, Rakousko, stavn soud, kontrola stavnosti,
lenstv vEU, pistoupen, prameny prva

282
2013 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 283299

INTEGRAN KLAUZULE VSTAVNM

SYSTMU POLSK REPUBLIKY
PIOTR UZIBO*

I. VOD

Po systmovch zmnch, knim dolo na pelomu 80. a90. let, se stalo

jednou zpriorit polsk zahranin politiky zapojen Polsk republiky do struktur Ev-
ropskch spoleenstv apo vzniku Evropsk unie (dle jen EU) pistoupen kn.1
Kroky byly vtomto smru inny nejenom voblasti politicko-ekonomick, ale tak
voblasti prvn. Proto se tak bhem nkolikaletch prac na pprav novho uspo-
dn sttu stala zleitost vytvoen prvnho zkladu pro pistoupen kEvropsk
unii jednou ze zkladnch otzek, kter mly bt prvn regulovny.2 Vsledkem byly
pedpisy stavy Polsk republiky zroku 1997,3 kter se mly stt zkladem pijet
budouc pstupov smlouvy ve zvltn procedue zajiujc co nejsilnj legitimaci
tohoto procesu. Tyto pedpisy souvisely pedevm znezbytnost penesen cel ady
pravomoc vykonvanch dosud sttnmi orgny avbudoucnu majc bt vykonvan
orgny Unie. Takto stanoven stavn procedura se stala zkladem ratifikace smlouvy,
na zklad kter se Polsko stalo vroce 2004 lenem EU.4
Je dobr ji vodu pipomenout, e zmnn stavn een vzleitosti penosu
pravomoc nebylo od svho zaveden vroce 1997 ani vnepatrnm smru zmnno.
Neznamen to samozejm, e nebyly inny pokusy pizpsobit stavu potebm m-

* Autor je lenem katedry stavnho prva apolitickch instituc Fakulty prva asprvy Gdask uni-
verzity ame bt kontaktovn prostednictvm emailu: sekretariat01@prawo.ug.edu.pl. lnek peloil
JUDr. Jan Kudrna, Ph.D.
1 Viz JABOSKI, M.: Polskie referendum akcesyjne. Wrocaw, 2007, s. 135136.
2 Viz BARCZ, J.: Konstytucyjnoprawne problemy stosowania prawa Unii Europejskiej w Polsce w wiet-
le dotychczasowych dowiadcze pastw czonkowskich. In KRUK, M. (ed.): Prawo midzynarodowe
iwsplnotowe w wewntrznym porzdku prawnym. Warszawa, 1997, s. 204.
3 stava Polsk republiky ze dne 2. dubna 1997, publikovna jako Dz.U. 1997, Nr 78, poz. 483.
4 Smlouva mezi Belgickm krlovstvm, Dnskm krlovstvm, Spolkovou republikou Nmecko, eckou
republikou, panlskm krlovstvm, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucembur-
skm velkovvodstvm, Nizozemskm krlovstvm, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou,
Finskou republikou, vdskm krlovstvm, Spojenm krlovstvm Velk Britnie aSevernho Irska
(lenskmi stty Evropsk unie) aeskou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lo-
tyskou republikou, Litevskou republikou, Maarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou,
Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou opistoupen esk republiky, Estonsk republiky, Kyper-
sk republiky, Lotysk republiky, Litevsk republiky, Maarsk republiky, Republiky Malta, Polsk re-
publiky, Republiky Slovinsko aSlovensk republiky kEvropsk unii, podepsan vAtnch dne 16. dubna
2003. VPolsku publikovna jako Dz.U. 2004, Nr 90 poz. 864.

283
nc se EU, zejmna pokud jde ostavn zakotven zmn vyplvajcch zLisabonsk
smlouvy.5 dn ztchto pokus ale nezskaly podporu len parlamentu, co do zna-
n mry in polskou regulaci neodpovdajc aktulnmu prvnmu stavu evropskho
prva. Nicmn od okamiku innosti stavy Polsk republiky byly provedeny mnoh
zmny na rovni podstavn, kter reln zmnily nejenom postaven sttnch orgn,
zejmna parlamentu, ale tak mnoh prvky spojen stvorbou nebo aplikac prva,6
ikdy tyto zmny jen vmal me reaguj na problematiku prohlubujc se integrace
vrmci EU. Proto tak zdvodu soustedn se vdal sti lnku na platnou prvn
pravu vPolsk republice tkajc se roziovn integrace, vt st ve uvedench
norem nebude pedmtem proveden analzy.

II. HISTORICK KONTEXT

Systmov transformace vPolsk republice, kter zaala vroce 1989, pi-

nesla mnoh vzvy pro nositele moci. Jak ji bylo zmnno vvodu, jednm zhlavnch
kol, akceptovanm vemi vznamnmi politickmi silami vzemi, se stala pprava
zklad, jak prvnch, tak ihospodskch, pro pistoupen Polska do Evropskch spo-
leenstv apozdji do EU. Bylo to spojen nejenom snutnost pizpsoben nrodnho
prva evropskm normm, ale tak svytvoenm prvnch pedpoklad pro takov pi-
stoupen spojen suritm penosem pravomoc ve prospch mezinrodnch (nadn-
rodnch) orgn nachzejcch se mimo psobnost nrodnho sttu. Dsledkem toho
byla nutnost upravit stavu tak, aby umoovala penesen sti sttnch pravomoc
ven. Ikdy nepadlo rozhodnut novelizovat tehdy platn, azpovahy vci provizorn
stavn podek, zahjen ppravnch prac nad novou stavou bylo vynikajc plei-
tost upravit vn problematiku spojenou sevropskou integrac apedevm podmnky
zmiovanho penosu pravomoc ajeho proceduru.
Akoliv nezbytnost podobn pravy byla vnmna, pedevm pedstaviteli akade-
mick sfry, politici se kn hlsili onco mn zeteln. Symptomatickm je, e mezi
nvrhy stavy pedloenmi Nrodnmu shromdn pouze jeden znich pedpokldal
zvltn prvn pravu, kterou by bylo mon oznait jako integran klazuli.7 Ostatn
nvrhy neodliovaly pstupov smlouvy jako zvltn druh mezinrodnch smluv, co
znamenalo, e jejich podpis apozdj ratifikace mly probhat podle obecnch zsad.
Zmnnm projektem pedpokldajcm ona zvltn ustanoven tkajc se tto katego-
rie mezinrodnch smluv byl nvrh stavy pedloen prezidentem Lechem Wasou.
Podle obsahu ustanoven l.16 odst.3 zkon me vyslovit souhlas spodpisem mezi-
nrodn smlouvy, kter zmocuje mezinrodn (nadnrodn) organizaci nebo instituci
kvkonu stanovench pravomoc vyhrazench stavou orgnm moci zkonodrn

5 Lisabonsk smlouva mnc Smlouvu oEvropsk unii aSmlouvu zakldajc Evropsk spoleenstv, sjed-
nan vLisabonu dne 13. prosince 2007, vPolsku publikovna jako Dz.U. 2009, Nr 203, poz. 1569.
6 Pedevm se zde jedn otzv. kooperan zkon, neboli zkon ze dne 8. jna 2010 ospoluprci Rady
ministr se Sejmem aSentem vzleitostech spojench slenstvm Polsk republiky vEvropsk unii,
publikovan jako Dz.U. 2010, Nr 213, poz. 1395.
7 Viz JABOSKI, M.: cit. d., s. 137.

284
avkonn.8 Souasn zkon ratifikujc takovou smlouvu vyaduje ke svmu schvlen
vtinu 3/5 hlas. Navren pedpis ale vyvolval nkolik vnch pochybnost. Za
prv znj jasn vyplvalo, e penos pravomoc se mohl tkat vlun tch zpravo-
moc, kter le vpsobnosti orgn moci zkonodrn avkonn, co znamenalo, e
nebylo by mon penst pravomoci nleejcch soudn moci, co by vkontextu rozi-
ujc se psobnosti soudnch orgn Unie bylo teba posoudit jako nvrh nevhodn. Za
druh nebylo jasn, zda se navren kvalifikovan vtina hlas mla tkat hlasovn
vSejmu nebo tak vSentu. Sohledem na obsah l. 35 tho nvrhu, kter stanovil, e
komory schvaluj zkony absolutn vtinou hlas za ptomnosti pinejmenm polovi-
ny vech svch len, pokud stava nevyaduje kvalifikovanou vtinu, je teba soudit,
e zmnn vtina mla bt vppad ratifikanho zkona dosaena vobou komorch.
Konen zatet, zvltn bylo ustanoven, e zkon m vyslovit souhlas spodpisem
mluvy penejc pravomoci vyhrazen stavou moci zkonodrn avkonn. Z-
sadn otzka se tedy tk toho, zda by bylo nezbytn schvlen dvou zkon jednoho
umoujc podpis pstupov smlouvy adruhho dovolujcho jej ratifikaci anebo by
stailo schvlen jednoho zkona. Sohledem na racionlnost zkonodrce, atak sohle-
dem na to, e nen mon dvat stejn vznam dvma rznm termnm, je teba dojt
kzvru, e tu jde odva rzn zkony stm, e pouze ten druh, vyslovujc souhlas
sratifikac, je schvalovan kvalifikovanou vtinou hlas.
Pesto, e pouze jeden znvrh stavy obsahoval ustanoven, kter mohou bt uzna-
n za integran klauzuli, u vdalch fzch prac na souasn stav Polsk repub-
liky bylo mon vidt pesvden onutnosti jejho zakotven vtomto pedpisu. Prvn
pln variantn nvrh nov stavy9 pedpokldal dv monosti pravy tto otzky, ave
skutenosti jednu variantu, nebo druhou monost bylo nezakotvit vstav monost
penosu pravomoc na mezinrodn nebo nadnrodn organizaci. Prvn varianta navrho-
vanho l. 75 stanovila, e na zklad mezinrodn smlouvy me bt vkon nkterch
pravomoc sttnch orgn penesen na mezinrodn nebo nadnrodn organizaci.
Zrove byly pedpokldan dv monosti vyjden souhlasu sratifikac takov smlou-
vy. Prvn znich pedpokldala, e se tak m stt formou organickho zkona. Druh
monost (oznaovan jako prvn varianta) uvdla, e zkon vyjadujc souhlas sra-
tifikac takov smlouvy by vyadoval schvlen vtinou 2/3 hlas za asti nejmn
poloviny vech poslanc. VSentu by byla vyadovna ji jen bn** vtina hlas.
Zdraznit je teba tak skutenost, e tato monost zahrnovala tak eventuln schva-
lovn cestou referenda. Referendum vak mohlo nastoupit a po schvlen pslunho
zkona parlamentem.10 Dal variantn nvrh nov stavy, pipraven stavn komis
dne 26. ledna 199511 dnm zpsobem nemnil ve popsan nvrh.

8 Nvrh (tisk NS . 1) podepsan prezidentem Polsk republiky Lechem Wasou apedloen dne 6. kvtna
1994. Viz CHRUCIAK, R. (ed.): Projekty konstytucji 19931997. Cz I. Warszawa, 1997.
9 Nvrh pipraven podkomisemi stavn komise apedloen dne 20. ledna 1995, viz CHRUCIAK, R.
(ed.): Projekty konstytucji 19931997. Cz II. Warszawa, 1997.
** Bn vtina je vpolskm stavnm systmu dosaena tehdy, kdy pro nvrh je vce hlas ne proti nmu,
ale stm, e hlasy tch, kte se zdreli, nejsou potny. Absolutn vtina znamen nutnost zskat vce
hlas, ne je poet hlas proti azdrevch se (pozn. pekl.).
10 Podobn JABOSKI, M.: cit. d., s. 141142.
11 pln variantn nvrh stavy Polsk republiky, viz CHRUCIAK, R. (ed.): Projekty konstytucji
19931997. Cz II. Warszawa, 1997.

285
 Zmny se vak objevily vplnm nvrhu z16. ledna 1997,12 vnm se stavn ko-
mise definitivn vyslovila pro zakotven integran klauzule.13 Ustanoven l. 85 tohoto
nvrhu bylo do znan mry toton spedchozm nvrhem integran klauzule. Po-
tal tak sdvoj cestou vyjden souhlasu sratifikac mezinrodn smlouvy, na jejm
zklad by Polsk republika penesla nkter pravomoci sttnch orgn mezinrodn
organizaci nebo mezinrodnmu orgnu. Volba zpsobu ratifikace mla bt svena
Sejmu, kter se mohl rozhodnout pro sven schvlen zkona umoujcho ratifi-
kaci Sejmem aSentem, piem kad zkomor by tak musela uinit kvalifikovanou
vtinou 2/3 hlas za asti alespo jedn poloviny vech svch len, anebo se mohl
rozhodnout pro schvlen ratifikace takov smlouvy cestou celosttnho referenda. Je
teba zdraznit, e obsah tohoto ustanoven ji nebyl mnn vznamnjm zpsobem,
svjimkou peslovn jednotlivch lnk.14 Vdsledku toho vyhlen text stavy
obsahoval integran klauzuli vtm identick podob.

III. ROZBOR STAVN PRAVY

Zakotven do stav pedpis umoujcch penos pravomoc na mezin-

rodn nebo nadnrodn organizace je eenm charakterizujcm souasn konstituciona-
lismus. een tohoto typu meme nalzt nejenom na evropskm kontinentu,15 ale tak
mimo nj, eho jsou nejlepm dokladem jihoamerick stty.16 Ostatn vaha ojejich
nezbytnosti je teori podporovna. Stoj za to pipomenout slova A. Baabana, kter pro-
hlsil, e jednou ze zkladnch funkc stavy je zjedn strany definovn neomeziteln
sti suverenity sttu azdruh uveden zpsob nebo monost, pomoc nich mohou
bt navenek penesen pravomoci nenlec do ve uvedenho jdra suverenity.17
Meme ci, e een platn polsk stavy vpln me realizuj uvedenou mylenku.
Zkladn hodnotou stavn regulace obsaen vl. 90 stavy je jej univerzln cha-
rakter. Vyplv to ze skutenosti, e zpsob penesen takovch pravomoc se netk
vlun jejich penosu ve prospch Evropsk unie, ale potenciln ive prospch jinch
mezinrodnch orgn nebo organizac. Dle mho nzoru je teba toto een uznat za
optimln, protoe nestanov jednoznan eventuln priority nositel sttn moci ve
vci integrace, vetn jinch struktur, ne jsou struktury unijn.
Normativn analzu je vhodn zat od stanoviska, e l. 90 odst. 1 upravuje vobec-
n rovin monost penosu pravomoc. Vsouladu sjeho znnm Polsk republika me

12 Nvrh schvlen stavn komis Nrodnho shromdn uveden ve zprv Komise onvrhu stavy
Polsk republiky (tisk NS . 14). Viz CHRUCIAK, R. (ed.): Projekty konstytucji 19931997. Cz II.
Warszawa, 1997.
13 Viz WJTOWICZ, K.: Prawo midzynarodowe iwsplnotowe w krajowym porzdku prawym wedug
projektu Konstytucji RP. In DZIAOCHA, K. PUA A. (eds.): Projekt Konstytucji Rzeczypospolitej
Polskiej w wietle bada nauki praw konstytucyjnego. Gdask, 1998, s. 113.
14 Vtextu stavy schvlenm Nrodnm shromdnm se stal l. 89 apo schvlen pozmovacch nvrh
pedloench prezidentem republiky l. 90.
15 Viz WJTOWICZ, K.: cit. d., s. 112113.
16 LEN LI, J. M.: Regional Integration Process in South America: Analysis of Institutions and Policies of
Regional Integration under the EU Framework. Hamburg, 2011, s. 40.
17 BAABAN, A.: Funkcje konstytucji. In TRZCISKI, J. (ed.): Charakter istruktura norm konstytucji.
Warszawa, 1997, s. 1112.

286
na zklad mezinrodn smlouvy penst na mezinrodn organizaci nebo mezinrodn
orgn pravomoci sttnch orgn vnkterch zleitostech. Zobsahu tohoto ustano-
ven je mon vyvodit pinejmenm nkolik zsadnch zvr.
Zaprv znj jednoznan vyplv, e penos pravomoc ven je mon jedin na
zklad mezinrodn smlouvy. Vyluuje to monost penosu na zklad jakhokoliv
jinho normativnho aktu, pedevm ve form vlunho uplatnn nrodnho prva.18
Vylouen je tedy proveden jednostrannho pesunu pravomoc na jin subjekty, co
vyplv nejenom ze zsad stavy, ale je tak zcela racionln, kdy penos vyaduje
tak souhlas tch subjekt, kter by mly pravomocemi disponovat.
Zadruh, penos pravomoc se me tkat vlun dvou subjekt mezinrodnch
organizac amezinrodnho orgnu. Rozlien tchto dvou subjekt m zsadn souvis-
lost zjejich rozlienm na poli mezinrodnho prva. Vtto souvislosti je mon mt
urit pochybnosti spojen scharakterem Evropsk unie zdvod jej specifinosti, ato
jak ped zsknm prvn subjektivity podle mezinrodnho prva, tak inyn. Nicmn
jej pojmn jako subjektu sui generis nic nemnilo na tom, e byla aje formou mezi-
nrodn organizace, ikdy ve znan me majc nkter znaky jak konfederace, tak
dokonce ifederace.19 Vdsledku toho se objevuje otzka, zda vppad eventulnho
pemnn se Unie ve federaci zmnn penos pravomoc bude inadle aktuln nebo
zda bude teba jej uznat za vyhasl zdvodu absence subjektu kjejich vkonu asou-
asn provst novou pravu voblasti dlby psobnosti apravomoc, co by samozejm
souasn vyadovalo proveden pslunch novelizac stavy Polsk republiky vtto
oblasti, nyn u jako stavy lenskho sttu federace. Podle mho nzoru druh uveden
postup se zd bt oividnm, pinejmenm za souasnho normativnho stavu.
Konen zatet, klov vznam m rozhodnut stavodrce, e penos se me
tkat pouze nkterch pravomoc. Stanov to obecn zkaz plnho pedn pravomoc
mezinrodnm orgnm. Nicmn rozsah pravomoc, kter mohou bt na zklad uve-
denho pedpisu peneseny, nebyl dnm zpsobem zpesnn, co vede kzvru, e
peneseny mohou bt vechny pravomoci sttnch orgn, kter nebyly vslovn jim
piznny stavou. Vppad posledn uvedench by jejich penos vyadoval nejdve
zmnu stavy, jak jednoznan vyplv zlogiky systmu pramen prva Polsk repub-
liky vychzejcho zprimtu stavy. Takov postup nen dnm zpsobem zakzn.
Ana konec, zatvrt, stava rovn stanovila, e penos pravomoc se m tkat v-
lun pravomoc sttnch orgn, co me vpraxi psobit problmy vsituaci, kdy se
takov penos m tkat pravomoc nleejcch jinm ne sttnm orgnm, pedevm
orgnm samosprv.
Samotn podoba stavn regulace nedv dn pochybnosti, e zmny spojen sra-
tifikac mezinrodn smluv vedoucch kpenosu pravomoc ze zem za jeho hranice se
tkaj vlun procedury ratifikace takovch smluv, nebo ve zbytku na rovni stavy
neexistuj dn odlinosti. Zklady tto procedury jsou stanoven vdalch odstavcch
l. 90 stavy. Nejdleitjm prvkem je povinnost vyslovit souhlas sratifikac takov

18 K. Wojtyczek nicmn zdrazuje, e je mon penos pravomoc normou vydanou na zklad ratifiko-
van smlouvy, bez nutnosti uplatnit proceduru stanovenou l. 90 stavy. Viz WOJTYCZEK, K.: Wpyw
Traktatu zLizbony na ustrj Polski. Przegld Sejmowy, 2010, nr 4, s. 32.
19 Viz WINCZOREK, P.: Konstytucja aprawo wsplnotowe. Pastwo iPrawo, 2004, nr 11, s. 8.

287
smlouvy prezidentem republiky. Dleit je, e procedura vysloven takovho souhlasu
se vznamn li od schvalovac procedury smluv nepenejcch pravomoci sttnch
orgn. Klov vznam m to, e vysloven souhlasu me bt vyjdeno dvojm zp-
sobem, piem ovbru rozhoduje Sejm absolutn vtinou hlas za asti alespo
jedn poloviny vech poslanc.20 Dleitou otzkou tak je stanoven toho, zda uveden
smlouva pen pravomoci na mezinrodn orgn nebo organizaci. stavn prava nen
vtto vci zcela urit, ikdy je mon ci, e rozhodnut vtto vci nle tomu, kdo
je odpovdn za podepsn smlouvy aza veden zahranin politiky, tedy Rad ministr.
Prvnm zpsobem vysloven souhlasu sratifikac pstupov smlouvy je aplikace
parlamentn procedury, kter me bt uznna jako procedura hlavn. Hovo pro to
systematika stavy vzhledem ktomu, e tato procedura vdvjm, druhm odstavci
popisovanho lnku. Podle nj je zkon vyslovujc souhlas sratifikac mezinrodn
smlouvy penejc pravomoci schvalovn Sejmem dvoutetinovou vtinou hlas za
asti alespo jedn poloviny vech poslanc aSentem dvoutetinovou vtinou hlas
za asti alespo jedn poloviny vech sentor. Je to vznamn rozdl, nebo norml-
n jsou zkony schvalovny obma komorami bnou vtinou hlas. Zaveden kvalifi-
kovan vtiny vobou komorch nejenom zvyuje postaven takovho druhu prvnho
pedpisu (ikdy nemn jeho prvn slu), ale zrove zpovahy vci vede knutnosti
dohody politickch sil tvocch vldn koalici pinejmenm sst opozice, co vede
kjist form realizace kontroly parlamentu nad vldou. Vyplv to ze skutenosti, e
prv vkonn moc je vPolsku odpovdn za veden zahranin politiky, vetn pode-
psanch zahraninch smluv.
Jak jsem ale uvdl, zvltn parlamentn procedura nen jedinou cestou vedouc
kvysloven souhlasu sratifikac mezinrodn smlouvy. Ustanoven l. 90 odst. 3 jas-
n stanov, e souhlas sratifikac mezinrodn smlouvy popisovanho typu me bt
vysloven vcelosttnm referendu.21 Vtomto poslednm ppad se pro takov referen-
dum pouij stavn pedpisy tkajc se referenda ve vci zsadnho vznamu pro stt.
Znamen to, e na stavn rovni nebyla zakotvena dn zvltn pravidla pro tento
typ lidovho hlasovn. Ve vsledku me bt pstupov referendum vyhleno jak
Sejmem, tak prezidentem se souhlasem Sentu. Na tomto mst je vhodn upozornit, e
pinejmenm teoreticky je mon souasn vyhlen referenda obma oprvnnmi
subjekty, co je pravdpodobn vsituaci, kdy vtina vprvn komoe bude odlin od
politick orientace prezidenta avtiny vdruh komoe parlamentu.22 Podle mho nzo-
ru monost vyhlen dvou referend vtoton zleitosti je jistou vadou stavn pravy,
kter me vst kproblmm vppad, kdy by vsledky referend byly odlin. Proto je
tak patn, e nebylo zavedeno pravidlo, podle kterho by rozhodnut Sejmu oschva-

20 Jak bylo vodborn literatue kritizovno, vkrajnm ppad se me jednat pouze o116 poslanc. Viz
SOKOLEWICZ, W.: Ustawa ratyfikacyjna. In KRUK, M. (ed.): Prawo midzynarodowe iwsplnotowe
w wewntrznym porzdku prawnym. Warszawa, 1997, s. 123.
21 Oteven je, zda tento zpsob me bt uznan za rovnocenn nebo za zvltn. Viz KDZIA, Z.: Opinia
w sprawie wybranych aspektw ratyfikacji umowy midzynarodowej. Przegld Sejmowy, 2009, nr 1,
s. 179180.
22 Jak se ukzalo vposlednch letech, takov situace nen jen hypotetick, nebo kn dolo vroce 2007 po
rozpadu koalice Prva aspravedlnosti (PiS), Samoobrony aLigy polskch rodin (LPR).

288
lovn smlouvy cestou referenda automaticky znamenalo jeho vyhlen.23 Je teba
dodat, e podmnkou vysloven souhlasu sratifikac smlouvy penejc pravomoci je
nejenom schvlen takovho nvrhu vtinou hlasujcch, kte odevzdali platn hlasy,
ale tak ast na hlasovn vce ne poloviny oprvnnch osob. Vopanm ppad
vsledek takovho referenda nebude zvazn, co mus znamenat nevysloven souhlasu
sratifikac ve uveden smlouvy. Tko by ale bylo mono tvrdit, e vtakovm ppa-
d dolo kodmtnut svyslovenm souhlasu, nebo by to (ne)ast na hlasovn inilo
totonou sppadem, kdy by oban vzvaznm referendu ratifikaci odmtli.24 Ob
tyto situace se od sebe zsadnm zpsobem li. Proto tak jedin mon interpretace
dsledk nedosaen minimln vyadovan asti na hlasovn mus vst kzvru, e
vtakovm ppad dochz knvratu do fze vbru procedury, vn m bt souhlas
vyjden, co otevr Sejmu monost uplatnit parlamentn proceduru, nevyluujc ale
tak monost novho vyhlen referenda vdan vci.25
Stoj za to se zamyslet tak nad formou referendlnho rozhodnut. Jde oto, zda
vysloven souhlasu sratifikac vreferendu znamen schvlen referendlnho zko-
na zmocujcho hlavu sttu kratifikaci mezinrodn smlouvy. Odpov na takovou
otzku mus bt jednoznan negativn. Neexistuje dn prvn podklad pro tvrzen,
e rozhodnut vreferendu m podobu zkona. Za prv stavodrce vl. 90 odst. 3 v-
slovn unik uit slova zkon, co ukazuje na to, e se jedn jedin oakt nahrazujc
zkon, stmi sammi dsledky, akoliv nem jeho formu, ani formu jinho prvnho
aktu. Za druh pro takov vklad hovo skutenost, e polsk stavn podek nezn
referendln zkony, co znamen, e jejich zaveden by vyadovala jasnho pedpisu
ostavn sle, kter by zavedl vjimku ztohoto pravidla ajak ji bylo uvedeno, tuto roli
neme plnit l. 90 odst. 3 stavy.
Problmy vyvolvaj tak dsledky vysloven souhlasu bez ohledu na formu, vn
knmu dojde sratifikac mezinrodn smlouvy penejc pravomoci ven. Tkaj
se odpovdi na otzku, zda prezident m povinnost ratifikovat takovou mezinrodn
smlouvu nebo zda se jedn ojeho prvo, kter me, ale nemus vyut. Zdvodu ne-
existence zvltnch ustanoven je teba vychzet ze znn l. 133 odst. 1 bod 1 stavy
stanovcho, e prezident ratifikuje avypovd mezinrodn smlouvy. Jazykov vklad
by mohl vst kzvru, e uit oznamujc zpsob zavazuje prezidenta kproveden
ratifikace. Takov vklad by ale nebyl pln. Pedevm mu odporuje vymezen kol
uloench polsk hlav sttu, pedevm zvazek stt na stri suverenity abezpe-
nosti sttu, anenaruitelnosti anedlitelnosti jejho zem (l. 126 odst. 2 stavy).
Pi plnn tohoto kolu prezident mus disponovat monostmi odmtnut proveden ra-
tifikace pinejmenm vppad tch mezinrodnch smluv, kter by vedly knaruen
uvedench hodnot podlhajcch jeho ochran.26 Vdsledku toho je teba dojt kzvru,
e ratifikace mezinrodnch smluv, vetn mluv pedpokldajcch penos pravomoc,
23 Podobn JABLOSKI, M.: Referendum oglnokrajowe w polskim prawie konstytucyjnym. Wrocaw,
2001, s.9091.
24 Viz GEBETHNER, S.: Referendum akcesyjne. Potrzebne jest przyzwolenie zapisane w konstytucji.
Rzeczpospolita, nr 64, ze dne 17. bezna 2003.
25 UZIBO, P. Prawna regulacja instytucji referendum oglnokrajowego w Polsce (wybrane zagadnienia).
Studia Europejskie WSMSGiP, 2004, sv. XIII, s. 215.
26 M. Grzybowski navc tvrd, e koly prezidenta ho zavazuj kzaujet postoje vkadm ppad, kdy
existuje zmr penst pravomoci sttnch orgn () ped schvlenm zkona vyslovujcho souhlas

289
je prvem hlavy sttu anikoliv jeho povinnost,27 co by znj inilo pouze uritho
stavnho note.28
Slu se dodat, e odlin vypadaj oprvnn prezidenta ve vztahu ksamotnmu
zkonu, kter ho zmocuje kratifikaci mezinrodn smlouvy ve uvedenho typu.
Vtomto ppad je teba dojt kzvru, e nedisponuje prvem veta vi takovmu
zkonu. Pro takov zvr hovo pedevm argumenty vyplvajc zpedpokladu raci-
onality stavodrce. Jestlie zkon vyslovujc souhlas sratifikac ke svmu schvlen
vyaduje kvalifikovanou vtinu 2/3 hlas za asti alespo poloviny vech poslanc,
bylo by nelogick uznn monosti dat prvn komoru onov hlasovn, kdy kpe-
hlasovn prezidentova veta je zapoteb 3/5 hlas za asti alespo poloviny vech
poslanc, neboli vtinou ni, ne vprvnm ppad.29 Nic ale nebrn tomu, aby ped
podpisem takovho zkona, stejn jako ped ratifikac zmiovan mezinrodn smlouvy,
prezident podal nvrh stavnmu tribunlu na pezkoumn jejich souladu sstavou,
avppad zkona navc smezinrodnmi smlouvami.30 Neexistuj toti dn stavn
pedpisy, kter by mohly bt uznan jako vjimka zpravidla, podle nho hlava sttu
me podvat nvrhy na preventivn kontrolu stavnosti.

IV. ROZBOR PODSTAVNCH PRVNCH PEDPIS

Obecnost stavn pravy tkajc se monosti penosu pravomoc ve pro-

spch mezinrodnch orgn nebo organizac vedla ktomu, e tyto otzky musely bt
doeeny na rovni podstavnch prvnch pedpis. Pipomnm, e se tak nestalo
jednm zkonem, ale nvaznost na l. 90 stavy meme nalzt vnkolika normativ-
nch aktech. Nicmn ne vechny otzky tkajc se procedury podepisovn aratifikace
mezinrodnch smluv pedpokldajcch penos pravomoc byly vpln me upraven.
Pedevm je tu teba upozornit na nedokonalost zkona omezinrodnch smlou-
vch,31 kter nestanov jednoznan zpsob vbru procedury ratifikace mezinrodn
smlouvy vzvislosti na jejm obsahu. Stanov pouze vl. 15 odst. 3, e pedloen
mezinrodn smlouvy prezidentovi Polsk republiky kratifikaci me dojt po zskn
souhlasu dle l. 89 odst. 1 al. 90 stavy Polsk republiky bez toho, e by uril, kdo
je oprvnn provst vbr procedury, pomoc n bude takov souhlas zskn. Jednak je

sratifikac nebo ped rozhodnutm vyhlsit vtto vci referendum. Viz GRZYBOWSKI, M.: Pozycja
ustrojowa Prezydenta RP w dobie integracji europejskiej. Pastwo iPrawo, 2008, nr 8, s. 67.
27 Podobn ZUBIK, M.: Opinia w sprawie wybranych aspektw ratyfikacji umowy midzynarodowej. Prze-
gld Sejmowy, 2009, nr 1, s. 115; BANASZAK, B.: Prawo konstytucyjne. Warszawa: 2012, s. 489. Odlin
SARNECKI, P.: Uwagi do art. 133 Konstytucji. In GARLICKI, L. (ed.): Konstytucja Rzeczypospolitej
Polskiej. Komentarz, t. I. Warszawa, 1999, s. 2. ZWitkowski naproti tomu upozoruje na monost mno-
hamsnho odkldn ratifikace, viz WITKOWSKI, Z.: Prezydent Rzeczypospolitej Polskiej. In WIT-
KOWSKI, Z. (ed.): Prawo konstytucyjne. Toru, 2009, s. 405.
28 Je mon setkat se snzory, e takovm notem se prezident stv vppad vysloven souhlasu srati-
fikac cestou referenda, ato sohledem na to, e rozhodnut je uinno kolektivnm nositelem suverenity.
Viz KUBUJ, K.: Opinia w sprawie wybranych aspektw ratyfikacji umowy midzynarodowej. Przegld
Sejmowy, 2009, nr 1, s. 162; BANASZAK, B.: Prawo konstytucyjne. Warszawa: 2012, s. 489.
29 Opan nzor zastv M. Zubik stm, e zkon m bt schvalovn znovu tm samm zpsobem. VizZU-
BIK,M.: cit. d., s. 152153.
30 Podobn GRZYBOWSKI, M.: cit. d., s. 89.
31 Zkon omezinrodnch smlouvch ze dne 14. dubna 2000, vplatnm znn, publikovan jako Dz.U. 2000,
Nr39, poz. 443.

290
mimo pochybnosti, e tak in Rada ministr, nebo subjektem disponujcm vlunou
zkonodrnou iniciativou ve vci vysloven souhlasu sratifikac mezinrodn smlouvy,
co vyplv zjejch povinnost tkajcch se veden zahranin politiky.32 Ostatn bez-
prostedn to vyplv tak znazen vydanho kproveden zkona omezinrodnch
smlouvch.33
Klov vznam vrozvinut procesnch prvk stavn pravy m nicmn zkon
ocelosttnm referendu.34 Krom zopakovn pravy obsaen vstav, okterch
byla e ji dve, e nkolik zsadnch problm, kter se objevuj na stavn rovni.
Zaprv stanov jasn, e je to pedseda Rady ministr, kdo informuje marlka Se-
jmu opodepsn smlouvy, jej ratifikace vyaduje souhlas zpsobem pedpokldanm
l. 90 stavy. Souasn stakovm oznmenm pedseda Rady ministr pedv Sejmu
text takov smlouvy splohami. Na tomto mst pipomnm, e zkon neukld po-
vinnost zrove pedloit nvrh zkona vyslovujcho souhlas sratifikac. Nicmn m
to sv odvodnn, protoe teprve po rozhodnut Sejmu, jakm zpsobem bude souhlas
sratifikac smlouvy vyslovovn, bude patrn, zda je takov nvrh potebn. Vyplv to
ztoho, e jak bylo uvedeno dve vppad volby schvalovn referendem souhlas
suverna nahrazuje zkon. Vdsledku toho teprve rozhodnut pro parlamentn zpsob
schvalovn zavazuje vldu krealizaci pslun legislativn iniciativy. Ktomu je nutn
dodat, e prv ztohoto dvodu ovsledku vbru zpsobu schvalovn informuje mar-
lek Sejmu nejenom prezidenta amarlka Sentu, ale tak pedsedu Rady ministr.
Zkon ocelosttnm referendu tak jasn stanovil, co ostatn vyplv zstavy,
e pstupov referendum me bt vyhleno Sejmem,35 jako iprezidentem se sou-
hlasem Sentu. Vtto souvislosti je teba kriticky ohodnotit absenci zkonnho vzoru
otzky pro referendum, kdy vzhledem kdve popsan monosti vyhlen dvou refe-
rend vjedn vci zaveden takovho vzoru by minimalizovalo riziko poloen otzky
rznm zpsobem. Souasn prvn prava umouje poloen zmnnch otzek ve
vci vysloven souhlasu sratifikac jedn smlouvy rznm zpsobem, ato pesto, e
podle stavy takov otzka mus obsahovat dva prvky oznaen smlouvy, kter se
referendum tk, askutenost, e hlasujc souhlas sjej ratifikac.36 Jak se ukzalo,
vpraxi byla piputna daleko obecnj otzka, co je dle mho nzoru zstavnho
hlediska pinejmenm pochybn.37
Konen tak zmnn zkon jasn vyeil ve popsan problm ink pstupo-
vho referenda vppad nedosaen asti vyadovan ve vi pinejmenm 50 %

32 Viz SOKOLEWICZ, W.: Opinia w sprawie wybranych aspektw ratyfikacji umowy midzynarodowej.
Przegld Sejmowy, 2009, nr 1, s. 171; BALICKI, R.: Opinia w sprawie ratyfikacji traktatu zLizbony. Pr-
zegld Sejmowy, 2009, nr 2, s. 127128; SKOTNICKI, K.: Opinia w sprawie ratyfikacji traktatu zLizbony.
Przegld Sejmowy, 2009, nr 2, s. 152. Odlin WINCZOREK, P.: Opinia w sprawie ratyfikacji traktatu
zLizbony. Przegld Sejmowy, 2009, nr 2, s. 125; BANASZAK, B.: Opinia w sprawie ratyfikacji trakta-
tu zLizbony. Przegld Sejmowy, 2009, nr 2, s. 132.
33 Viz 8 odst. 2 bod. 1 nazen Rady ministr ze dne 28. srpna 2000 ve vci proveden nkterch ustanoven
zkona omezinrodnch smlouvch, publikovan jako Dz. U. 2000, Nr 79, poz. 891.
34 Zkon ocelosttnm referendu ze dne 14. bezna 2003, vplatnm znn, publikovan jako Dz. U. 2003,
Nr 57, poz. 507.
35 Vppad pstupovho referenda tak me uinit vlun zvlastn iniciativy, viz l. 71 odst. 2 zkona
ocelosttnm referendu.
36 Viz KDZIA, Z.: cit. d., s. 183.
37 Vpstupovm referendu vroce 2003 otzka znla: Souhlaste spistoupenm Polsk republiky kEvrop-
sk unii?

291
osob oprvnnch khlasovn. Jak stanov vta prvn l. 75 zkona ocelosttnm refe-
rendu, jestlie vsledek referenda ve vci vysloven souhlasu sratifikac mezinrodn
smlouvy nen zvazn, Sejm me znovu rozhodnout ve vci volby zpsobu vysloven
souhlasu sratifikac tto smlouvy.38 Tmto zpsobem me Sejm optovn rozhod-
nout odalm referendu vt vci anebo se rozhodnout pro schvlen parlamentem.39
Naproti tomu vppad pekroen uveden asti na hlasovn kladn vsledek refe-
renda dv prezidentovi monost ratifikovat smlouvu penejc pravomoci, zatmco
negativn vsledek znamen, e prezident souhlas kratifikaci takov smlouvy nezskal
ajej ratifikace vdan podob nen mon.
Krom uvedench dvou zkon m prava rozvjejc stavn rmec integran klau-
zule fragmentrn povahu. Pedevm pitahuje pozornost pln absence pslunch
ustanoven vjednacm du Sejmu, kter neobsahuje dnou zvltn pravu tkajc se
procedury vbru zpsobu vysloven souhlasu sratifikac smlouvy penejc nkter
pravomoci, ani pravu schvalovn zkona vyslovujcho souhlas jej ratifikac. Je tedy
nutn dojt knzoru, e se vtchto ppadech uplatuje bn legislativn postup sod-
linost tkajc se kvalifikovan vtiny aodpovdajcm zpsobem ustanoven tkajc
se vyhlen referenda. Podobn je ostatn situace vSentu, jeho jednac d vtchto
otzkch rovn neobsahuje dn ustanoven odlin od bnho legislativnho postu-
pu. Tak je teba dodat, e odpovdajc ustanoven chybj rovn vpedpisech upra-
vujcch innost Rady ministr, vetn jejho jednacho du, atak, co je nesmrn
dleit, vkooperanm zkonu, kter ml upravovat vztahy mezi vkonnou azko-
nodrnou moc vevropskch zleitostech.

V. UPLATOVN INTEGRAN KLAUZULE VPRAXI

Integran klauzule zakotven l. 90 stavy u nala sv uplatnn vpraxi.

Navc dvoj uplatnn ratifikace smluv penejcch nkter pravomoci vedlo ktomu,
e u byly vyuity oba zpsoby vysloven souhlasu sratifikac takov smlouvy. Vpr-
vm ppad, kdy lo opstupovou smlouvu, bylo dokonce provedeno referendum za
elem jejho schvlen vyhlen prezidentem. Naproti tomu vdruhm ppad tka-
jcm se souhlasu sratifikac Lisabonsk smlouvy byla vybrna parlamentn cesta. Je
vhodn uvst, e vobou ppadech se to neobelo bez politickch kontroverz.
Je teba tak zdraznit, e krom zmnnch ppad, kdy dolo kaplikaci integran
klauzule, probhla diskuze onutnosti jejho uplatnn tak vjinch ppadech. Napo-
sledy se to tkalo ratifikace pstupov smlouvy Chorvatska. Pravdou je, e nakonec
bylo rozhodnuto, e vtomto ppad nedochz kpenosu pravomoc Polsk republiky
ve prospch jinch subjekt mezinrodnho prva, co ostatn bylo uvedeno vdvo-

38 Pi tto pleitosti je vhodn upozornit, e diskutabiln je pouit referendlnho zpsobu schvlen vp-
pad, e nespchem skon schvalovn ratifikace vparlamentu. Viz WINCZOREK, P.: Opinia w sprawie
wybranych aspektw ratyfikacji umowy midzynarodowej. Przegld Sejmowy, 2009, nr 1, s. 177. Odlin
SKOTNICKI, K.: Opinia w sprawie projektu ustawy ozmianie ustawy oreferendum oglnokrajowym.
Przegld Sejmowy, 2009, nr 2, s. 161.
39 Viz DZIAOCHA, K.: Uwagi do art. 90. In GARLICKI, L. (ed.): Konstytucja Rzeczypospolitej Polskiej.
Komentarz. Tom I. Warszawa, 1999, s. 9.

292
dov zprv kvldnmu nvrhu zkona,40 ale, ato stoj za pozornost, neobelo se to
bez diskuz. st akademik upozorovala, e pesto, e pstup se tk pijet novho
lenskho sttu, jistm zpsobem dopad na pravomoci sttnch orgn. Podle nzoru
R. Piotrowskho ratifikace mezinrodnch smluv tkajcch se lenstv vtakto zvltn
organizaci vyaduje uplatnn procedury stanoven l. 90 stavy, kter ve vztahu kor-
ganizaci vykonvajc st pravomoc sttnch orgn nem bt aplikovn vjimen,
ale m stanovit zkladn pravidlo, protoe to bylo smyslem jeho zakotven do stavy
Polsk republiky.41 Vsouvislosti stm zmna sloen EU znamen zmnu subjektu,
vjeho prospch jsou peneny pravomoci, atm zpsobem izmnu penosu jako tako-
vho, co vzhledem kinnosti ji provedenho penosu vyaduje uplatnn procedury
analogick t, kter umonila ratifikaci Lisabonsk smlouvy,42 atedy t, kter vyplv
zl. 90 stavy.
Podobn nzor zastv tak A. Grzelak uvdjc, e Rada ministr neuvedla dn
argumenty odvodujc, e integran klauzule nemus bt aplikovna, krom zmnky,
e nebyla aplikovna vppad pstupovch smluv Bulharska aRumunska.43 Zkladn
argumentem hovocm pro uplatnn integran klazule uveden autorkou byla my-
lenka, potvrzen tak stavnm tribunlem, e penos pravomoc, okterch se hovo
vl. 90 stavy, zahrnuje nejenom pravomoci hmotnprvn, ale tak zleitosti spojen
sjejich vkonem, vetn ustanovovn pravidel podlen se na jejich innosti pi vko-
nu jim pedan moci.44 Vtomto ppad zmna spovala pinejmenm vodlinm
rozdlen mst vEvropskm parlamentu ase zmenenm sly polskho hlasu vRad.
Je teba si ale povimnout, e mezi akademiky zaznvaly tak nzory opan, upo-
zorujc pedevm na hmotnprvn podstatu penosu pravomoc, knmu podle nich,
vtomto ppad nedochz azmny procedurlnho charakteru nejsou natolik vznam-
n, aby se dalo mluvit openosu pravomoc.45
Problm procedury vyslovovn souhlasu spstupovmi smlouvami nebyl jedinm
vsouvislosti saplikac integran klauzule. Hlasy tkajc se potebnosti uplatnn to-
hoto postupu se objevily rovn vppad ratifikace rozhodnut Evropsk rady ozmn
l. 136 SFEU ve vztahu kzaveden evropskho stabilizanho mechanismu.46 Navc
je teba upozornit, e postup popsan l. 90 stavy se netk pouze penosu pravomoc
ve prospch EU, ale tak jinch mezinrodnch orgn aorganizac. Proto jet ped
pistoupenm Polska kEU nkte pedstavitel prvn vdy zastvali nzor, e iratifi-
40 Tisk Sejmu . 460, VII. volebn obdob.
41 PIOTROWSKI, R.: Opinia na temat trybu ratyfikacji traktatu dotyczcego przystpienia Republiki Chor-
wacji do Unii Europejskiej. Zeszyty Prawnicze BAS, 2012, nr 3, s. 115.
42 Tamt, s. 116.
43 GRZELAK, A.: Opinia na temat trybu ratyfikacji traktatu dotyczcego przystpienia Republiki Chorwacji
doUnii Europejskiej. Zeszyty Prawnicze BAS, 2012, nr 3, s. 9596.
44 Tamt, s. 104.
45 KOZOWSKI, A.: Opinia na temat trybu ratyfikacji traktatu dotyczcego przystpienia Republiki Chor-
wacji do Unii Europejskiej Zeszyty Prawnicze BAS, 2012, nr 3, s. 111; CZACHR, Z.: Opinia na temat trybu
ratyfikacji traktatu dotyczcego przystpienia Republiki Chorwacji do Unii Europejskiej. Zeszyty Prawnicze
BAS, 2012, nr 3, s. 8586.
46 Viz KUBUJ, K.: Opinia w sprawie decyzji Rady Europejskiej zdnia 1617 grudnia 2010 r. dotyczcej
zmiany art. 136 Traktatu ofunkcjonowaniu Unii Europejskiej, w szczeglnoci procedury jej stanowienia
w UE oraz procedury jej ratyfikacji. Przegld Sejmowy, 2012, nr 2, s. 163. MIK, C.: Opinia w sprawie
decyzji Rady Europejskiej zdnia 1617 grudnia 2010 r. dotyczcej zmiany art. 136 Traktatu ofunkcjono-
waniu Unii Europejskiej, w szczeglnoci procedury jej stanowienia w UE oraz procedury jej ratyfikacji.
Przegld Sejmowy, 2012, nr 2, s. 175176.

293
kace mskho statutu Mezinrodnho soudnho dvora mla bt vroce 2001 provedena
stejnm zpsobem.47 Pes takov nzory padlo rozhodnut ratifikovat tuto smlouvu po-
stupem dle l. 89 stavy, atedy formou zkona schvlenho bnou procedurou, co dle
mho nzoru nebylo sprvn, nebo l. 90 stavy m bt aplikovan vkadm ppad,
kdy dochz kpenosu pravomoc, by by se jednalo ojednotliv ppad.

VI. STAVN TRIBUNL ALENSTV POLSKA

VEVROPSK UNII

Otzky spojen sprocesem pistoupen Polsk republiky kEvropsk unii

se staly od samho potku pedmtem rozhodovn stavnho tribunlu (dle jen T
nebo Tribunl). Pedevm se jednalo odv zleitosti opravu ratifikan pro-
cedury vpodstavnch prvnch pedpisech apedevm oproblematiku vztahu mezi
nrodnm prvem, zejmna stavou Polsk republiky, aprvem unijnm. Nestalo se
nhodou, e prvn zleitost byla pedmtem rozhodovn vdob, kdy dochzelo kpi-
stoupen, zatmco otzky vztah mezi prameny nrodnho aunijnho prva se objevova-
ly tak vpozdjm obdob, eho pkladem mohou bt tak otzky tkajc se rozsahu
psobnosti stavnho tribunlu ve vztahu ksekundrnm pramenm prva EU, kter
nevyplv zstavn pravy.
Zkladnm problmem, kter byl een Tribunlem ve vci tkajc se procedury
ratifikace pstupov smlouvy, se stala otzka souladu zkona ocelosttnm referendu
sustanovenm l. 90 odst. 3 stavy, atedy ink referenda, kterm m bt vysloven
souhlas sratifikac smlouvy penejc ven nkter pravomoci sttnch orgn. Tato
otzka byla eena vrozhodnut spis. zn. K11/03, vnm Tribunl zmnil nkolik v-
znamnch problm souvisejcch stakovm pstupovm referendem.
Zaprv se odvolal na systematiku l. 90 ajasn se vyjdil, e procedura schva-
lovn referendem je sekundrn vi primrn procedue parlamentn. 48 Tm tuto
proceduru tak T uznal jako vjimen postup vrmci obecn zsady, podle kter je
souhlas sratifikac smlouvy penejc pravomoci vyslovovn zkonem schvlenm
parlamentem zvltn procedurou.
Za druh T rozhodl tak ve vci nedosaen zkonem vyadovan asti vrefe-
rendu nutn ktomu, by jeho vsledek byl zvazn. Sprvn doel kzvru, e jestlie
vsledek referenda nebude zvazn proto, e se referenda zastnila mn ne polovina
oprvnnch osob, potom nezvisle na potu osob hlasujcch pro nebo proti vysloven
souhlasu sratifikac nebude toto referendum mt dn inky. Takov referendum me
mt vznam pouze konzultan. Nezvazn referendum m charakter spe lidov kon-
zultace. Takov referendum je teba vnmat jako odmtnut suverna samotnho nvrhu
referendum vdan vci konat.49 Dsledkem tto vahy bylo potvrzen, e ustanoven
zkona ocelosttnm referendu odkazujc zpt kvbru procedury schvalovn takov
smlouvy jsou vsouladu sstavou Polsk republiky.

47 Viz KARSKI, K.: Problem ratyfikacji Statutu MTK (W odpowiedzi na polemik M. Pachty iA.Wyro-
zumskiej). Pastwo iPrawo, 2001, nr 7, s. 90.
48 Rozhodnut ze dne 27. kvtna 2003, OTK ZU 2003, Nr 53A, poz. 43.
49 Tamt.

294
 Tribunl se vyjdil rovn kotzce monho rozsahu pravomoc penench ve
prospch mezinrodn organizace nebo orgnu. Vrozhodnut spis. zn. K18/04 zd-
raznil, e penosem pravomoc vnkterch ppadech mus bt chpno jako zkaz
penesen vech pravomoc danho orgnu, stejn tak jako zkaz penesen pravomoc
vcel psobnosti, jako ipenos pravomoc vzleitostech charakterizujcch zamen
danho orgnu sttn moci. Tribunl dodal, e penos mus bt proveden preciznm
zpsobem aneme zpsobit situaci, vn by ponechn nkterch pravomoc vrukou
sttnch orgn mlo pouze zdnliv charakter majc vytvoit uritou fasdu zakrva-
jc skutenost, e peneseny byly vechny pravomoci. Za upozornn stoj, e vroz-
hodnut spis. zn. K15/04 si Tribunl poviml, e oznaovn pjemce pravomoc, tedy
EU jako nadnrodn organizace anikoliv organizace mezinrodn, nem dn prvn
zklad, kdy prv Unie (aSpoleenstv) spluj stavn kritria takovch (tj. mezi-
nrodnch pozn. autora) organizac.50 Ivtomto ppad je teba souhlasit snzorem
Tribunlu, e pes nkter zvltn rysy se jedn oorganizaci vytvoenou podle zsad
charakteristickch pro mezinrodn organizace.
Konen mimodn vznam pro uplatovn integran klauzule m stanovisko
Tribunlu vyjden vrozhodnut spis. zn. K32/09 tkajcm se souladu Lisabonsk
smlouvy sstavou. Tribunl vnm vrazn prohlsil, e l. 90 stavy neme bt ch-
pan tak, e svj vznam vyerpv po sv jednorzov aplikaci. Vklad tohoto druhu
by vyplval zvahy, e penos pravomoc Lisabonskou smlouvou ve prospch Evropsk
unie m jednorzov charakter aotevr cestu dalmu penosu, tentokrt ji bez spln-
n podmnek stanovench l. 90. () Ustanoven l. 90 mus bt aplikovny vppad
zmn smluvnch ustanoven stanovcch podstatu Evropsk unie, knim dochz jinm
zpsobem, ne mezinrodn smlouvou, pokud tyto zmny vedou kpenosu pravomoc
ve prospch Evropsk unie.51 Tmto odvolnm se smyslu l. 90 Tribunl provedl jeho
vrazn roziujc vklad, kdy uvedl, e procedura obsaen vtomto pedpisu m
bt uplatnna tak vppadech jinho penosu pravomoc, ne na zklad mezinrodn
smlouvy, co je teba hodnotit kladn, nebo takov postoj jednoznan brn penosu
pravomoc spominutm zvltn procedury vyplvajc zstavy.
Druhm dve zmnnm problmem eenm vjudikatue stavnho tribunlu byl
vztah unijnho jak primrnho, tak isekundrnho anrodnho prva, zde pedevm
stavy Polsk republiky. Nelze si nevimnout, e zde byla rozhodnut Tribunlu ve
znan me inspirovna rozhodnutmi Spolkovho stavnho soudu vKarlsruhe. Ji
vpedvstupnm obdob Tribunl uvedl, e dsledkem pidruen kEU je zvazek vy-
kldat platn prvo takovm zpsobem, kter bude slouit zajitn co nejvtho soula-
du (rozhodnut spis. zn. K27/99).52 Vpozdjm rozhodnut (spis. zn. K2/02) stanovil
dv podmnky pro provdn takovho pznivho vkladu. Tk se to monosti jejich
uplatnn tehdy, kdy nrodn prvo nestanov vrazn jin een problmu akdy
souasn existuje vce ne jedna monost vkladu, potom je teba vybrat takov, kter
je nejbli pojet acquis communautaire.53 Ostatn stoj za to pipomenout, e prov-

50 Rozhodnut ze dne 31. kvtna 2004, OTK ZU 2004, Nr 5A, poz. 47.
51 Rozhodnut ze dne 24. listopadu 2010, OTK ZU 2010, Nr 9A, poz. 108.
52 Rozhodnut ze dne 28. bezna 2000, OTK ZU 2000, Nr 2, poz. 62.
53 Rozhodnut ze dne 28. ledna 2003, OTK ZU 2003, Nr 1A, poz. 4.

295
dn takovho pznivho vkladu je vjudikatue SDEU (dve ESD) pokldno za
povinnost lenskch stt.54
Situace se do jist mry zmnila u po pistoupen Polska kEU. Bylo to spojeno
pedevm spodzenm polskho prva prvu unijnmu, jak primrnmu, tak isekun-
drnmu. Tribunl se tomu vnoval vrozhodnut spis. zn. K18/04, kdy mj. zdraznil
primt stavy Polsk republiky ve vztahu kprvu EU. Prohlsil, e vl. 91 zakotven
aplikan pednost mezinrodnch smluv ratifikovanch na zklad zkonnho zmocnn
nebo zmocnn danho rozhodnutm celosttnho referenda (podle l. 90 odst. 3), mezi
nimi smluv openosu pravomoc vnkterch zleitostech, ped ustanovenmi zko-
na vppad jejich vzjemnho rozporu nevede bezprostedn (ato vdnm smru)
kuznn analogick pednosti tchto smluv ped stavou. stava zstv zdvodu
sv zvltn sly nejvym prvem Polsk republiky ve vztahu ke vem smlouvm
vcm Polskou republiku. Tk se to tak ratifikovanch mezinrodnch smluv ope-
nosu pravomoc vnkterch zleitostech.55 Tribunl ale neodstoupil od pipomenut
nutnosti vykldat stavu zpsobem pznivm evropsk integraci (rozhodnut spis.
zn. K24/04).56
Je teba dodat, e ve uveden nzory na nadazenost postaven stavy Polsk
republiky Tribunl opakoval ipozdji. Nejlepm pkladem je stanovisko vdve zm-
nnm rozhodnut spis. zn. 32/09, e ani l. 90 odst. 1, ani l. 91 odst. 3 nemohou bt
zkladem pro penos mezinrodn organizaci (nebo jejmu orgnu) pravomoci vytvet
prvn pedpisy nebo init rozhodnut, kter by byly vrozporu sstavou Polsk repub-
liky. Zmnn ustanoven zejmna nemohou poslouit kpenosu pravomoc, kter by
vedl ktomu, e by Polsk republika nemohla fungovat jako suvernn ademokratick
stt. Tmto tak primt stavy Polsk republiky nad normami unijnho prva, jak pri-
mrnmi, tak isekundrnmi, inadle tvo vkladovou linii polskho stavnho soudu.

VII. AKTULN PROBLMY ASOUASN DISKUZE

ODAL FORM INTEGRACE EVROPSK UNIE

Zkladnm problmem tkajcm se integran klauzule je v polskm

stavnm podku otzka proveden novelizace stavy Polsk republiky, co je mimo-
dn vznamn po nabyt innosti Lisabonsk smlouvy, ikdy vakademick sfe se
objevovaly nzory opoteb euronovely stavy dve.57 Nen pochyb otom, e podpis
tto smlouvy vedl kzahjen prac smujcch kproveden takov novelizace. Jak uvd
R. Chruciak, klovm momentem, kdy dolo kpechodu zfze diskuz onutnosti
zmn do fze pprav nvrh, byla konference uspodan k12. vro nabyt innos-
ti stavy Polsk republiky, bhem n prezident*** B.Komorowski zmnil nalhavou

54 BIERNAT, S.: Prawo Unii Europejskiej aKonstytucja RP iprawo polskie kilka refleksji. Pastwo iPra-
wo, 2004, nr11, s. 22.
55 Rozhodnut ze dne 11. kvtna 2005, OTK ZU 2005, Nr 5A, poz. 49.
56 Rozhodnut ze dne 12. ledna 2005, OTK ZU 2005, Nr 1A, poz. 3.
57 Vce viz WINCZOREK, P.: Konstytucja RP aprawo, s. 34.
*** Tehdy ve funkci marlka Sejmu (pozn. pekl.).

296
potebu jej euronovelizace.58 Vsledkem tohoto prohlen bylo pedloen nvrhu
zmn stavy, kemu ale dolo a rok od uvedenho vystoupen.59 Krom nvrhu zm-
ny vpostaven Polsk nrodn banky navren novelizace potala se zavedenm novho
oddlu Xa, kter se ml tkat lenstv Polska vEvropsk unii.
Ve vci penosu pravomoc ve prospch mezinrodn organizace nebo orgnu mlo
dojt ke zruen l. 90 stavy azaveden pslunch ustanoven do oddlu Xa, co u
samo osob zasluhuje kritiku, nebo by to znamenalo, e ppadn penos pravomoc na
jin subjekty mezinrodnho prva by musel probhat normln procedurou, jako vp-
pad jinch smluv vyadujcch souhlas sratifikac cestou zkona. Je obtn pijmout
mylenku, e popsan zmna by mla mt za nsledek vylouen podobnho penosu.60
Naproti tomu, pokud jde o zpsob vysloven souhlasu s ratifikac mezinrodn
smlouvy penejc pravomoci nrodnch orgn vnkterch zleitostech na EU,
byly navreny dv vznamn zmny. Zaprv zkon vyslovujc takov souhlas ml
bt schvalovan Sejmem aSentem, ale pouze vprv komoe kvalifikovanou vtinou
2/3 hlas za asti alespo poloviny vech poslanc. VSentu mla naproti tomu sta-
it absolutn vtina hlas. Zadruh prezidentsk nvrh potal se zruenm minimln
asti vreferendu, co znamenalo, e ksouhlasu sratifikac by staila vtina hlasuj-
cch (vce hlas pro ne proti azdrevch se dohromady), co znamenalo, e takov re-
ferendum by mlo podobu referenda ratifikanho referenda ve vci novelizace stavy.61
Je teba dodat, e nvrh bral vvahu rovn stanovisko stavnho tribunlu, podle
nj mla bt uplatovna analogick procedura vppad aplikace tzv. pechodov
klauzule, tedy ke zmn ustanoven smluv tvocch zklady Evropsk unie jinm zp-
sobem, ne cestou mezinrodn smlouvy, pokud takov zmna vede kpenosu pravomo-
c ve prospch Evropsk unie (l. 227d nvrhu). Podrobnosti vtto vci ml stanovit
zkon. Konen tak tm samm zpsobem mlo bt postupovno ve vci vystoupen
zEU.
Prezidentsk nvrh nebyl jedinm pedloenm nvrhem obsahujcm ustanoven
tkajc se EU, kter byl Sejmu pedloen. Vt sam dob byl pedloen rovn nvrh
poslanc Prva aSpravedlnosti (PiS), jeho clem bylo rovn zaveden oddlu Xa
regulujcho penos pravomoc.62 Vznamn bylo, e se neomezoval pouze na penos
pravomoc ve prospch EU. Souasn tak rozhodn zpsoval pravidla, podle nich
mohlo ktakovmu penosu dojt. Stanovil, e penesen takovch nkterch pravomo-
c se me tkat zejmna vydvn prvnch pedpis nebo rozhodnut zvaznch na
zem Polsk republiky. Souasn stanovil, e penesen tchto pravomoc se neme
dt ve prospch organizace nebo orgnu, jejich uspodn nebo innost neodpovd
stavnm zsadm aclm Polsk republiky, atak neme odebrat Polsk republice
prvo od takovho penosu pravomoc odstoupit. Je teba piznat, e splnn nkterch
zuvedench podmnek me bt vc subjektivnho posuzovn.

58 CHRUCIAK, R.: Prace konstytucyjne w latach 20082011. Warszawa, 2013, s. 59.

59 Tisk Sejmu . 3598, VI. volebn obdob.
60 Viz JASKIERNIA, J.: Projekt klauzuli integracyjnej do Konstytucji RP. Pastwo iPrawo, 2011, nr 1,
s. 78.
61 Problmu chybjc legitimace referenda bez stanoven minimln asti vnuje pozornost JASKIER-
NIA, J.: cit. d., s. 910.
62 Tisk Sejmu . 3687, VI. volebn obdob.

297
 Urit zmny se mly dotknout tak procedury vyslovovn souhlasu sratifikac
smlouvy penejc uveden pravomoci. Vzsad se mlo jednat oparlamentn zpsob,
toton sdosavadnm, kter mohl bt nahrazen referendem, piem Sejm nejenom
zskval prvo volby, ale tak rozhodnut ovyhlen referenda. Neschvlen nvrhu na
vyhlen referenda znamenalo nutnost aplikace parlamentn procedury. Zracionlnho
hlediska se jednalo ovhodn een, protoe by eliminovalo dve popsan riziko vyhl-
en dvou referend ve vci vysloven souhlasu sratifikac jedn mezinrodn smlouvy.
V prbhu parlamentnch prac na zmnnch nvrzch byl pipraven jednotn
nvrh,63 kter pedpokldal rozvrstven integran klauzule vzvislosti na tom, zda
se penos pravomoc ml dt vprospch EU nebo jinho subjektu. Vppad druhm
ml bt aplikovn upraven l. 90 stavy, podle nj by souhlas sratifikac pslun
smlouvy mohl bt dn pouze parlamentn procedurou, ato podle dosavadnch zsad.
Naproti tomu vppad ratifikace mezinrodn smlouvy, na zklad kter by EU byla
zmocnn vykonvat pravomoci orgn veejn moci, ml bt uplatnn dosavadn zp-
sob vysloven souhlasu sratifikac, pouze penesen do l. 227b aumstn voddlu
Xa nazvanm lenstv Polsk republiky vEvropsk unii. Vppad zmny obsahu
takov smlouvy jednomyslnm rozhodnutm orgnu EU by svj souhlas musel vyslo-
vit prezident, ato po pedchozm souhlasu vyjdenm zkonem, piem podrobnosti
celho postupu ml stanovit zkon.
Je nutn uvst, e vdsledku chybjc politick shody akonce volebnho obdob
tento nvrh nebyl schvlen askonil vsouladu se zsadou diskontinuity parlamentnch
prac,64 piem vnovm volebnm obdob nebyl znova pedloen, stejn jako dosud
dn jin nvrh zmny stavy.

VIII. ZVREN VAHY

Vrmci shrnut je teba zdraznit, e zaveden integran klauzule do pol-

skho stavnho systmu bylo sprvnm krokem, kter dovolil zachovat silnj kon-
trolu suverna nad procesy penen pravomoc ve prospch subjekt mezinrodnho
prva. Tato kontrola me bt suvernem provdna pedevm prostednictvm jeho
demokraticky zvolench zstupc vSejmu avSentu, ale zvle poslanc me ovy-
sloven souhlasu rozhodovat tak sm. Ostatn oba zpsoby vysloven souhlasu sratifi-
kac ji byly vpraxi spn uskutenny. Nicmn procesy spojen se zmnou struk-
tury uspodn Evropsk unie vyaduj urychlen pizpsoben obsahu stavy Polsk
republiky nov situaci. Zdvodu rigidity stavy nebyla dosud pslun novela pijata
anen zejm, zda se j poda schvlit vdohledn budoucnosti, u proto, e vtto vci
jsou patrn znan rozdly mezi hlavnmi silami na polsk politick scn. Klov se
zd bt nalezen kompromisu, kter dovol na proveden patin zmny, kter nejenom
oteve monost dobrho fungovn Polska ve strukturch EU, ale souasn neuzave
monost penosu nkterch pravomoc ve prospch jinch mezinrodnch orgn nebo
organizac, pi souasnm zachovn zkladnch atribut sttn suverenity.
63 Tisk Sejmu . 4450, VI. volebn obdob.
64 CHRUCIAK, R.: Prace konstytucyjne w latach 20082011. Warszawa, 2013, s. 150153.

298
 THE INTEGRATION CLAUSE IN THE SYSTEM OF GOVERNMENT
OF THE REPUBLIC OF POLAND

Summary

The integration of The Republic Of Poland with the European Union caused that the
integration clause was introduced to the Polish Constitution 1997. The clause had two purposes. The first one
concentrated on the protection of state sovereignty, the second created conditions for delegating apart of
competences of the states authorities for the institution of the EU. Must be stressed that the integration clause
took general nature, not to apply only to the EU. In accordance with its contents the Republic of Poland may,
by virtue of international agreements, delegate to an international organization or international institution
the competence of state authorities in relation to certain matters. It is important, however, is that the process
of ratification of such an agreement is more complicated than the normal one. The President shall ratify that
kind of international agreement only with the prior consent granted by statute or nationwide referendum.
The statute, granting consent for ratification of that international agreement shall be passed by the Sejm by
atwo-thirds majority vote in the presence of at least half of the statutory number of Deputies, and by the
Senate by atwo-thirds majority vote in the presence of at least half of the statutory number of Senators. It
should be added that this constitutional procedure has been explained by subconstitutional laws, and was the
subject of the Constitutional Court jurisdiction. The integration clause has been used twice in practice. In
that procedure were ratified the Treaty of Accession 2003 and the Treaty of Lisbon 2007. It is important the
entry into force of the Treaty of Lisbon was the immediate impetus for the initiation of the change in shape
of the constitutional provision. New regulations were adjusted the Constitution to the new shape of the EU
legal system, but because of the lack of political consensus constitutional amendments ware not enacted. The
problem of so called European amendments remains open to this day.

Key words: integration clause, ratification of international treaty, European Union, delegation of the
competence, constitution and EU law

Klov slova: integran klazule, ratifikace mezinrodn smlouvy, Evropsk unie, penos pravomoc, stava,
evropsk prvo

299
2013 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 301314

THE RELATION BETWEEN NATIONAL LAW

AND EU LAW: THE LITHUANIAN CASE
GEDIMINAS MESONIS*

I. INTRODUCTION

When analysing the relation between national law and EU law in the con-
text of national law of the Republic of Lithuania, it is expedient, first of all, to mention
the circumstances of Lithuaniasaccession to the European Union and the legal regula-
tion valid at the time of accession.
On 16 September 2003, the Seimas (Parliament) of the Republic of Lithuania ratified
the Treaty on Accession of the Republic of Lithuania and other states to the European
Union that was signed on 16 April 2003 in Athens. Under this Treaty, on 1 May 2004,
the Republic of Lithuania became aMember State of the European Union.
Before signing and ratifying this Treaty, as well as after its ratification, there occurred
an academic discussion about the place that EU law would take in the legal system of
Lithuania after its becoming an EU Member State and about whether amendments to the
Constitution were necessary in order clearly to define the status of EU law.
From the very beginning of the discourse it is necessary to note that, under
Paragraph 3 of Article 138 of the 1992 Constitution of the Republic of Lithuania,
international treaties ratified by the Seimas of the Republic of Lithuania shall be acon-
stituent part of the legal system of the Republic of Lithuania. While construing this
norm, the Constitutional Court has held that the international treaties ratified by the
Seimas acquire the power of the law (the Constitutional Courtsconclusion of 24 Jan-
uary 1995, the ruling of 17 October 1995, the decisions of 25 April 2002 and 7 April
2004). In addition, it needs to be noted at once that this jurisprudential provision cannot
be construed as meaning that, purportedly, the Republic of Lithuania may disregard its
international treaties, if adifferent legal regulation is established in its laws or consti-
tutional laws than that established by international treaties. Quite to the contrary, the
principle entrenched in the Constitution that the Republic of Lithuania observes inter-
national obligations undertaken on its own free will and respects universally recognised
principles of international law implies that in cases when national legal acts (inter alia

* Gediminas Mesonis, Justice of the Constitutional Court of the Republic of Lithuania.

301
laws or constitutional laws) establish the legal regulation which competes with that
established in an international treaty, then the international treaty is to be applied (the
Constitutional Courtsruling of 14 March 2006).
Thus, under the Constitution, the international treaties ratified by the Seimas acquire
the power of law, whilst in the situations when there is an inconsistency between the
national regal regulation and the legal regulation consolidated in an international trea-
ty, the international treaty must be applied. Consequently, under the monistic doctrine
of the relation between international and national law that was chosen in Lithuania,
international treaties, including the ratified international treaties in connection with
Lithuaniasaccession to the European Union, which constitute primary law of the Euro-
pean Union, were to become aconstituent part of the legal system of Lithuania, whereas
in case of an inconsistency between the legal norms consolidated in those treaties and
national legal acts, the provisions of the international treaty had to be applied.
Irrespective of the aforesaid constitutional regulation that, among other things, took
account of the specific character of the EU legal system. including the fact that the new
legal order (EU) created on the grounds of the founding treaties is recognised as, by
its nature, different from international law,1 in some aspects was also not regarded as
asufficient oneneither the Constitution nor other national legal acts contained any
provisions defining the place and power of EU secondary law, international agreements
concluded by the EU and judgments of the EU Court of Justice in the system of national
law. Therefore, it was resolved that in order properly to define the relation between EU
law and national law, it is necessary to adopt corresponding amendments to the consti-
tutional legal regulation.

II. THE CONSTITUTIONAL ACT ON MEMBERSHIP

OF LITHUANIA IN THE EUROPEAN UNION

In the absolute majority of democratic states it is understood that the Con-

stitution is alegal act of supreme power in the system of legal acts of each country.2
Likewise, in Lithuania the Constitution has the supreme juridical power as well. There-
fore, on 13 July 2004, in order to make the membership of the Republic of Lithuania in
the EU legally faultless, the Seimas supplemented the Constitution by the Constitutional
Act of the Republic of Lithuania on Membership of the Republic of Lithuania in the
European Union by the Law on Supplementing the Constitution of the Republic of
Lithuania with the Constitutional Act On Membership of the Republic of Lithuania in
the European Union and Supplementing Article 150 of the Constitution of the Republic
of Lithuania (hereinafteralso the Constitutional Act). The Constitutional Court of the
Republic of Lithuania has noted in its jurisprudence that namely by this Constitutional
Act the membership of the Republic of Lithuania in the European Union was constitu-

1 CRAIG, Paul DE BURCA, Grinne: EU Law. Text, Cases and Materials. Third edition. Oxford: Oxford
University Press, 2011, p. 277.
2 MESONIS, Gediminas: Presidents of the Baltic States in aComparative Context: Elections and Powers.
Acta Universitatis Carolinae Iuridica, 2011, No. 4, p. 76.

302
tionally confirmed (the Constitutional Courtsrulings of 13 December 2004,3 14 March
2006,4 and 15 March 20115).
According to Article 150 of the Constitution, the Constitutional Act On Membership
of the Republic of Lithuania in the European Union of 13 July 2004 is aconstituent
part of the Constitution of the Republic of Lithuania.
In this context it is noteworthy that the Constitutional Court of the Republic of Lith-
uania has held more than once that the Constitution is an integral legal act the principles
and norms whereof constitute aharmonious system. Thus, the Constitutional Act has
become aconstituent part of the Constitution that is an integral legal act. As seen from
its Preamble, this Constitutional Act was adopted while executing the will of the citizens
of the Republic of Lithuania expressed in the referendum on the membership of the
Republic of Lithuania in the European Union, held on 1011 May 2003. This Act was
adopted while having assessed, among other things, that the European Union respects
human rights and fundamental freedoms and that the Lithuanian membership in the Eu-
ropean Union will contribute to amore efficient securing of human rights and freedoms,
also seeking to ensure afully-fledged participation of the Republic of Lithuania in the
European integration as well as the security of the Republic of Lithuania and welfare
of its citizens, thus, in essence, while assessing the integration into the European Union
as aconstitutional value. Attention is to be paid to the fact that the Preamble of the
Constitutional Act takes account of the fact that the European Union respects national
identity and constitutional traditions of its Member States. Thus, among other things,
the importance of the constitutional traditions and national identity of Member States
in the context of EU integration is also emphasised.
According to Paragraph 1 of the Constitutional Act, the Republic of Lithuania as
aMember State of the European Union shall share with or confer on the European
Union the competences of its State institutions in the areas provided for in the founding
Treaties of the European Union and to the extent it would, together with the other Mem-
ber States of the European Union, jointly meet its membership commitments in those
areas as well as enjoy the membership rights.
This provision is designated for defining, on the constitutional level, the relation
of the Republic of Lithuania as aMember State of the European Union with the EU
in the context of delegation of competencies of state institutions. One needs to em-
phasise that the formula shall share with or confer on used in the Constitutional Act
essentially confirms that fact that one has chosen the model that in the legal literature
is called the Belgian-German model, where part of the competence is delegated to EU
institutions, however, the sovereign state powers are not limited, but the ultimate source
of power rests on the national level.6 In addition, the competence is delegated only in
the areas clearly provided for in the EU founding treaties, by additionally emphasising
that the delegation of competence is possible only inasmuch as it is necessary to car-
ry out the common obligations of Member States in the areas provided for in the EU
3 Available online: http://www.lrkt.lt/dokumentai/2004/r041213.htm [cit.21.8.2013].
4 Available online: http://www.lrkt.lt/dokumentai/2006/d060314c.htm [cit.21.8.2013].
5 Available online: http://www.lrkt.lt/dokumentai/2011/r110511.htm [cit.21.8.2013].
6 JARUKAITIS, Irmantas: Adoption of the Third Constitutional Act and Its Impact on National Constitu-
tional System. Teis: mokslo darbai. Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla, 2006, pp. 2237: 25.

303
founding treaties and to make use of the membership rights. Thus, this legal regulation
consolidates the constitutional bases for sharing the competence of state institutions or
conferring this competence on the EU.
In the context of the relation between national law and EU law, the provisions of
Paragraph 2 of the Constitutional Act are of utmost importance. According to this para-
graph, the norms of EU law shall be aconstituent part of the legal system of the Republic
of Lithuania; where it concerns the founding Treaties of the European Union, the norms
of EU law shall be applied directly, while in the event of collision of legal norms, they
shall have supremacy over the laws and other legal acts of the Republic of Lithuania.
Thus, under Paragraph 2 of the Constitutional Act, EU law norms, i.e. both EU pri-
mary and secondary law became aconstituent part of the national legal system. Namely
by these provisions EU law was recognised, on aconstitutional level, apart of the na-
tional legal system, i.e. EU law was incorporated into the national legal system. In this
context it is important to note that the legitimising of EU law is to be derived namely
from the Constitutional Act as aconstituent part of the national Constitution, i.e. name-
ly the provisions of the Constitution created the legal ground for application of EU law
in Lithuania.
These provisions of the Constitutional Act recognised and consolidated on the con-
stitutional level also the principles of EU lawthose of direct application of norms of
EU law and of superiority of EU law, thus, these principles were essentially awarded
the status of constitutional principles. The relation between the norms of national law
and those of EU law was defined as wellthe rule of solution of collision of legal
norms was consolidated: in case of collision between the EU law norms arising from
the founding Treaties of the EU and the norms of national law, such norms of EU law
have supremacy over the legal norms consolidated in laws and other legal acts of the
Republic of Lithuania.
In Lithuania, the Constitutional Court formulates the official constitutional doctrine,
namely this court has the right and duty to interpret the provisions of the national Con-
stitution.7 While interpreting the provisions of the Constitutional Act, the Constitutional
Court has emphasised that the Constitution consolidates not only the principle that in
cases when national legal acts establish the legal regulation which competes with that
established in an international treaty, then the international treaty is to be applied, but
also, in regard of European Union law, establishes expressis verbis the collision rule,
which consolidates the priority of application of European Union legal acts in the cases
where the provisions of EU law arising from the founding Treaties of the European
Union compete with the legal regulation established in Lithuanian national legal acts
(regardless of what their legal power is), save the Constitution itself (the ruling of
14 March 2006,8 as well as the rulings of 21 December 2006,9 4 December 200810).
One needs to emphasise that Paragraph 2 of the Constitutional Act does not con-
solidate any absolute supremacy of EU law over the norms of national law (when one
7 MESONIS, Gediminas: Konstitucijos interpretavimo metodologiniai pagrindai [The Methodological
Grounds of Interpretation of the Constitution]. Vilnius: Registr centras, 2010, pp. 7588.
8 Available online: http://www.lrkt.lt/dokumentai/2006/d060314c.htm [cit.21.8.2013].
9 Available online: http://www.lrkt.lt/dokumentai/2006/r061221.htm [cit.21.8.2013].
10 Available online: http://www.lrkt.lt/dokumentai/2008/r081204.htm [cit.21.8.2013].

304
takes account of the fact that Paragraph 1 of the Act enshrines the principle of partial
transfer of competence of state institution to or sharing this competence with the EU):
the supremacy of norms of EU law is to be related only with those norms of EU law,
which arise from the founding Treaties of the EU, i.e. the norms adopted only in the
areas in which the Republic of Lithuania, as aMember State of the EU, to certain extent
shares with or confers on the European Union the competences of its state institutions.
While assessing the legal significance of the provisions of the Constitutional Act,
especially those of Paragraph 2 thereof, from the perspectives of the relation between
national law and EU law, one is to emphasise that these provisions not only defined the
relation between the EU law and national law, the rule of solution of collision between
the legal norms of the EU and those of national law, but also created the ground for
incorporating EU law, including the main principles of the latter, into the national legal
system. Meanwhile, after the Constitutional Act had been adopted, state institutions
not only had aduty to apply EU legal acts, but also aduty to adopt national legal acts
harmonised with norms of EU law and to interpret the norms of national law in harmony
with the legal regulation of the EU, whereas courts had the right and, in certain cases,
aduty, when there were doubts regarding interpretation and validity of EU secondary
law, to apply to the EU Court of Justice, also, in case of collision between national law
and norms of EU law, to apply EU law.
Thus, upon adoption of the Constitutional Act, which is aconstituent part of the Con-
stitution, EU law became apart of the Lithuanian legal system, however, even though
the principles of EU law as well as the rule of collision of legal norms had been consol-
idated, however, in reality there occurred some problematic aspects of legal technique
and legal adjustment in the course of implementing EU law in Lithuania and continually
deciding on the relation between national law and EU law.
On the other hand, it is possible to pay attention to the fact that namely the unique
character of the European integration changes Kelsensconcept of the pyramid of law,
which is well-known to every lawyer, where the constitution, because of its legal pow-
er, is on the top. However, even the constitutional courts that recognise this fact must
seek an interpretational balance. For example, the Constitutional Court of Germany,
while deciding on the compliance of the Lisbon Treaty with the Constitution of Ger-
many, showed its own attitude to the subordination of those legal acts. On the other
hand, the scientific legal doctrine noticed that aformal recognition of the supremacy
of the Constitution did not allow unconditionally to ignore the Lisbon Treaty, but made
the Constitutional Court of Germany to look for abalance.11 The aforesaid Belgian-Ger-
man model is not the only one. In this context it is possible to mention the experience
in this sphere gained by another Baltic State, Estonia, aMember State of the European
Union. The Republic of Estonia established the priority of the primary and secondary
law of the European Union over national law.12 In 2006, the Supreme Court of the Re-
public of Estonia held that divides or inconsistencies between national law and EU law
11 DOUKAS, Dimitrios: The verdict of the German Federal Constitutional Court on the Lisbon Treaty: Not
guilty, but dont do it again! European Law Review, 2009, Vol. 34, No. 6, p. 888.
12 KERIKME, Tanel: Estonia in the European Legal System: Protection of the Rule of Law Through Con-
stitutional Dialogue. Available online: http://e-ait.tlulib.ee/51/2/kerikmae_tanel2.pdf [cit.21.8.2013],
pp. 3435.

305
were possible only in the form of grammatical expression. It means that even in case of
aclear difference of grammatical expression of norms, Estonia obligated to eliminate
that grammatical conflict by interpretation of law. It is possible to recognise that it
is not only arather rational method of solution of legal problems, but also the fact that
Estonia, having chosen such amodel, in no way lost its national dignity, nor did it
become less sovereign than, for instance, Belgium. When the problem of the relation
between national law and EU law is decided, then, in fact, the issue of the hierarchy of
legal acts is tackled. Meanwhile, the scientific legal doctrine unequivocally states that
the hierarchy debate, which has been going on for decades, has not yet lead to any final
answers.13 However, this issue has not yet had any final and non-appealable conclusions
both in the scientific legal doctrine and in various EU countries.

III. EU LAW IN THE JURISPRUDENCE

OF THE CONSTITUTIONAL COURT OF THE REPUBLIC
OF LITHUANIA

In the course of ensuring the supremacy of the Constitution in the Lithua-

nian legal system, an exceptional role falls upon the Constitutional Court which, after
the European model of constitutional review had been chosen, was assigned with atask
to decide whether laws and other acts are not in conflict with the Constitution and to
submit acorresponding conclusion in case of finding aconflict.14 Under Paragraph 1
of Article 102 of the Constitution, the Constitutional Court shall decide whether the
laws and other acts of the Seimas are not in conflict with the Constitution and whether
the acts of the President of the Republic and the Government are not in conflict with
the Constitution or laws. Since the constitutional review is an exceptional jurisdiction
exercised by an independent constitutional body and the Constitutional Court ensures
the supremacy of the Constitution in the legal system and administers constitutional
justice,15 while analysing the place of EU law in the Lithuanian legal system, including
the aforesaid problematic aspects of definition of this relation, it becomes especially
important to take account of the doctrine of the Constitutional Court.
First of all, it needs to be noted that Paragraph 1 of Article 6 of the Constitution pro-
vides that the Constitution shall be an integral and directly applicable act, whereas under
Paragraph 1 of Article 7 of the Constitution, any law or other act, which is contrary to
the Constitution, shall be invalid. While assessing the relation of these provisions of the
Constitution with the norms entrenched in the Constitutional Act, one is to pay atten-
tion to the fact that Article 7 of the Constitution, which consolidates expressis verbis

13 BOSSUYT, Marc VERRIJDT, Willem: The Full Effect of EU Law and Constitutional Review in Bel-
gium and France after the Melki Judgment. European Constitutional Law Review, 2011, Vol. 7, Iss. 3.,
p. 363.
14 JARAINAS, Egidijus: The Control of Constitutionality of Legal Acts and the Establishment of the
Constitutional Court in Lithuania. Constitutional Justice in Lithuania. Vilnius: The Constitutional Court
of the Republic of Lithuania, 2003, pp. 339: 25.
15 LAPINSKAS, Kstutis: The Constitutional Court of the Republic of Lithuania in the System of State Insti-
tutions. Constitutional Justice in Lithuania. Vilnius: The Constitutional Court of the Republic of Lithuania,
2003, pp. 4073: 49.

306
the supreme power of the Constitution in the Lithuanian legal system, is in Chapter
Iof the Constitution, the provisions whereof, under Paragraph 2 of Article 148 of the
Constitution, may be altered only by referendum, whereas the Constitutional Act was
adopted by the Seimas.
One can recall the fact that the Constitutional Court of the Republic of Lithuania
has held that the Constitution is alegal act of supreme legal power, it is supreme law
and the measure of lawfulness and legitimacy of all other legal acts (the Constitutional
Courtsruling of 13 December 200416). Thus, in view of such jurisprudence formulated
by the Constitutional Court, it would be logical to state that the principle of supremacy
of the Constitution must be interpreted as meaning that the juridical power of the Con-
stitution always has apriority over other legal acts, therefore, any other legal act may
be assessed in the context of its compliance with the Constitution.
Thus, the Constitution is the legal act of supreme legal power, which lays the foun-
dations for the legal system of the country, whilst any legal regulation, thus, in such
acase EU law as well, must be in line with the Constitution. In this context one is also to
note that, when the Constitutional Court investigates whether acertain act (part thereof)
is not in conflict with the Constitution, it investigates the compliance of that act (part
thereof) not only with acertain provision of the Constitution, but with the Constitution
as awhole.17 Consequently, according to the aforesaid rule, the legal regulation must be
in compliance with the overall constitutional legal regulation.
It has been mentioned that the Constitutional Court of the Republic of Lithuania,
while interpreting the provisions of Paragraph 2 of the Constitutional Act, also held that,
with regard to EU law the collision rule was established expressis verbis entrenching the
priority of application of legal acts of the European Union in cases when the provisions
of EU law, arising from the founding Treaties of the European Union, compete with the
legal regulation established in national legal acts of Lithuania (regardless of their legal
power), with the exception of the Constitution itself.
Thus, while assessing the place of EU law in the Lithuanian legal system, the Con-
stitutional Court emphasised the supremacy of the Constitution as alegal act of supreme
legal power over inter alia EU law as well. In this context it needs to be emphasised
that, according to the constitutional doctrine, the Constitutional Courtsrulings are
sources of law which de facto (since it is not concretely specified expressis verbis)
are of the same importance as provisions of the Constitution itself.18 Consequently,
even though the EU Court of Justice has emphasised that the Community law enjoys
supremacy over national law, including the Constitution of arespective country, and the
basic rights entrenched in that Constitution (e.g., Internationale Handelsgesellschaft,
C-11/70), however, the Constitutional Courtsdoctrine has not confirmed any uncon-
ditional supremacy of EU law, but underlined the status of the national Constitution as
alegal act of supreme legal power. It is noteworthy that this practice of the Constitution-
al Court of Lithuania is not very much different from that of other Constitutional Courts
16 Available online: http://www.lrkt.lt/dokumentai/2004/r041213.htm [cit. 21.8.2013].
17 SINKEVIIUS, Vytautas: The Jurisdiction of the Constitutional Court. Constitutional Justice in Lithua-
nia. Vilnius: The Constitutional Court of the Republic of Lithuania, 2003, pp. 91122: 92.
18 KRIS, Egidijus: The Constitutional Court and Interpretation of the Constitution. Constitutional Justice
in Lithuania. Vilnius: The Constitutional Court of the Republic of Lithuania, 2003, pp. 205321: 223.

307
of EU Member, therefore, sometimes dual nature of supremacy of EU law is recognised,
regardless of the monistic approach of the EU Court of Justice.19
Consequently, based upon the provisions of the Constitution and the relevant con-
stitutional doctrine, the supremacy of EU legal provisions, inter alia also those arising
from the founding Treaties of the EU, is possible only in respect of laws and other legal
acts of the Republic of Lithuania, but not in respect of the Constitution thereof. Howev-
er, when analysing, in that regard, the relationship between EU law and national law, it
is also important to take into consideration the influence of EU law on the interpretation
of the Constitution and on the constitutional doctrine formulated by the Constitutional
Court.
As mentioned, the Constitutional Act is aconstituent part of the Constitution, by
means of which EU law is incorporated into the Lithuanian national legal system,
whereas the Constitution is an integral legal act, the provisions and principles enshrined
wherein constitute aharmonious system; thus, the provisions and principles of the Con-
stitution are to be interpreted also in the context of EU law. The Constitutional Court
has likewise noted more than once that the jurisprudence of the EU Court of Justice, as
asource of construction of law, is equally important for the construction and application
of Lithuanian law (inter alia the Constitutional Courtsrulings of 21 December 2006,20
15 May 2007,21 4 December 200822 and 27 March 200923).
It needs to be noted that from the Constitutional Courtsdoctrine it is clear that, while
deciding regarding the constitutionality of provisions of national legal acts, account is
also taken of the related EU legal regulation. It is true that the provisions of EU legal
acts are, as arule, cited as acontext, elucidating the national legal regulation, or as cer-
tain aspects, supplementing the reasoning concerning the constitutionality of respective
national legal norms. Nonetheless, the said practice of referring to EU legal norms may
not be exceptionally assessed as having no influence on the investigation into constitu-
tionality of national legal regulation. Such aconclusion can be partly proved by the fact
that in the course of considering the constitutional justice case regarding the compliance
of the provisions of the Republic of Lithuania Law on Electricity with the Constitution,
by its decision of 8 May 2007,24 the Constitutional Court applied to the EU Court of
Justice (at that time referred to as the Court of Justice of European Communities) for
apreliminary ruling on the interpretation of the provisions of the directive. The Con-
stitutional Court, while applying to the EU Court of Justice, noted that the impugned
provision of the law, which had been passed while implementing the directive, must be
interpreted in the context of the legal regulation established in that directive. Thus, the
said application to the EU Court of Justice confirms the significance of EU legal norms
in deciding on the constitutionality of provisions of national legal acts as well as the fact
that the application and interpretation of EU law is of great importance in the course of

19 CRAIG, Paul DE BURCA, Grinne: EU Law. Text, Cases and Materials. Third edition. Oxford: Oxford
University Press, p. 315.
20 Available online: http://www.lrkt.lt/dokumentai/2006/r061221.htm [cit.21.8.2013].
21 Available online: http://www.lrkt.lt/dokumentai/2007/r070515.htm [cit.21.8.2013].
22 Available online: http://www.lrkt.lt/dokumentai/2008/r081204.htm [cit.21.8.2013].
23 Available online: http://www.lrkt.lt/dokumentai/2009/d090325.htm [cit.21.8.2013].
24 Available online: http://www.lrkt.lt/dokumentai/2007/d070508.htm [cit.21.8.2013].

308
conducting the review of constitutionality of national legal norms by the Constitutional
Court. It is recognised that the Constitutional Courtscase law shows the Courtspos-
itive attitude towards EU law, making it possible to maintain that the Courtscase-law
recognises at least relative autonomy of EU law.25
Alongside, it needs to be noted that the official constitutional doctrine formulated
previously, prior to the incorporation of EU law into the national legal system, may be
corrected, while its provisionsreinterpreted. Change of constitutional jurisprudence
is aform of expression of the concept living Constitution26. The practice of constitu-
tional justice in other foreign states has undergone that type of change.
The Constitutional Court of the Republic of Lithuania has noted that reinterpretation
of provisions of the official constitutional doctrine (correction of the official constitu-
tional doctrine) is (or can be) necessary inter alia in those case when amendments to
respective articles (paragraphs thereof) of the Constitution have been made. Upon the
entry into force of an amendment to the Constitution, which alters (or repeals) any of
the provisions of the Constitution on the basis of which (i.e. in the course of interpretation
of which) the previous official constitutional doctrine was formulated (in respect of the
respective issue of the constitutional legal regulation), the Constitutional Court enjoys,
under the Constitution, the exceptional powers to hold as to whether, while interpreting
the Constitution, one may still refer (and to what extent), or may no longer refer (and to
what extent), to the official constitutional doctrine formulated on the basis of the previ-
ous provisions of the Constitution (the Constitutional Courtsrulings of 13 May 2004,27
16 January 200628 and 24 January 200629). In addition, reinterpretation of statements
of the official constitutional doctrine (correction of the official constitutional doctrine)
may also be necessary when such an amendment to the Constitution is made (acertain
provision of the Constitution is changed or repealed, or anew provision is consolidated
in the Constitution) so that the content of the overall constitutional legal regulation is
corrected in substance, although the specific provision of the Constitution, on the basis
(i.e. in the course of interpretation) of which the previous official doctrine was formu-
lated in respect of acertain issue of the constitutional legal regulation, is formally not
changed.
Thus, if, in the course of deciding regarding the constitutionality of national legal
provisions anecessity emerged to reinterpret the previously formulated provisions of
the constitutional doctrine, apossibility of doing so would exist provided that the said
necessity emerged as aresult of the amendment to the Constitution whereby the content
of the overall constitutional regulation would be corrected.
Consequently, although the Constitution is the legal act of supreme power, which
enjoys superiority inter alia over EU law, the provisions of the Constitution are to be in-

25 JARUKAITIS, Irmantas: Europos Sjunga ir Lietuvos Respublika: konstituciniai narysts pagrindai [The
European Union and the Republic of Lithuania: The Constitutional Grounds of the Membership]. Vilnius:
Justitia, 2011, p. 508.
26 MESONIS, Gediminas: The Lessons of the Development of the Concept of the First Amendment of the
United States Constitution in Constitutional Jurisprudence. Konstitucin jurisprudencija, 2012, Vol. 26,
No. 2, pp. 308309.
27 Available online: http://www.lrkt.lt/dokumentai/2004/r040513.htm [cit.21.8.2013].
28 Available online: http://www.lrkt.lt/dokumentai/2006/r060116.htm [cit.21.8.2013].
29 Available online: http://www.lrkt.lt/dokumentai/2006/r060124.htm [cit.21.8.2013].

309
terpreted not only in the context of all provisions of the Constitution, as an integral legal
act, including the Constitutional Act as well, but also, to acertain extent, in the context
of EU law. It is, however, of importance to note that the scope and legal significance of
that interpretation are not clearly defined.

IV. THE INCORPORATION OF EU SECONDARY LAW

INTO THE LEGAL SYSTEM OF LITHUANIA

While analysing the relationship between the national law and EU law,
it is also expedient to discuss, at least in brief, the problems arising in the course of
transferring the provisions of acts of EU secondary law to the national legal system and
aligning national legal norms with the directly applied acts of EU secondary law. The
said problems manifest themselves most clearly upon assessing the jurisprudence of
the EU Court of Justice in the cases partly related to the alignment of provisions of the
Lithuanian national law with EU legal norms, i.e. in cases wherein Lithuanian courts
applied for preliminary rulings as well as in cases against Lithuania regarding its failure
to fulfil acertain obligation.
As it is clear from the procedural decisions of the EU Court of Justice adopted
subsequent to applications of Lithuanian courts for preliminary rulings, while deciding
cases, the national courts experience problems as regards the interpretation of national
legal norms in line with the norms of EU law. It needs to be noted that national courts,
as arule, apply to the EU Court of Justice for apreliminary ruling in the cases where
national legal norms consolidate adifferent legal regulation if compared to EU legal
norms, therefore, while seeking to interpret the differing regulation in line with EU
law, it is necessary to take into account an interpretation of respective EU legal norms
provided by the EU Court of Justice. It needs to be noted that the Court of Justice of the
EU more often than not, while answering the questions referred to it and while indirectly
pronouncing its view on the alignment of national legal norms with EU law, discloses
the non-alignment of Lithuanian national legal norms with EU law.
For example, in its judgement of 11 July 2008 (case No. C-2007/08), the EU Court
of Justice, when ruling as to how the provisions of acertain regulation concerning cul-
tivation of hemp must be interpreted, pointed out that certain provisions consolidated in
the Lithuanian national legal regulation violate the common organisation of the market
in the hemp sector and that, by means of them, one seeks no common objective other
than one sought by the common organisation of the market in that sector. In that judge-
ment, while giving answers to the questions indicated by the national court, it was held
that the regulation under interpretation precludes such anational act that was at that
time adopted and applied in Lithuania. In another case, the EU Court of Justice, while
giving answers to the questions referred to it regarding the interpretation of the provi-
sions of certain directives, emphasised that such legal regulation that was established in
Lithuania, upon transferring the provisions of the directive in question concerning the
assessment of the effects of certain plans and programmes on the environment, is not
possible, also that it denies the general principles consolidated in the directive and jeop-

310
ardizes the fundamental objective of the directive, whereas the Member State, by having
adopted such legal regulation as established in the national law, has possibly exceeded
the limits of its discretion to choose means of legal regulation (judgement of 22 Sep-
tember 2011 in case No. C-295/10). Meanwhile, in its judgement of 11 September 2008
(case No. C-274/07), the EU Court of Justice, while deciding, subsequent to the action
brought by the European Commission (at that time referred to as the Commission of
European Communities), regarding the failure of Lithuania to fulfil its obligations, de-
clared that, by not ensuring in practice that authorities handling emergencies are, to the
extent technically feasible, given caller location information for all callers to the single
European emergency call number 112 when public telephone networks are used, the
Republic of Lithuania failed to fulfil its obligations under the provisions of the Univer-
sal Service Directive.
The indicated examples attest to the problems that arise in the course of transferring
the provisions of directives into the Lithuanian national law and aligning the national
legal acts with the directly applied EU secondary law. In this context it also needs
to be noted that, besides the aforementioned aspects, one more problem occursthe
provisions of directives are, more often than not, transferred into national law by being
directly copied, i.e. not only without using the discretion granted to the state, but also
without taking any account of the specific features of the already applied national legal
regulation, although such apossibility is provided for by the provisions of adirective,
as aresult of which additional problems arise in applying the provisions of EU legal acts
and interpreting the provisions of the national legal acts in line with EU law.
Thus, although the provisions of acts of EU secondary law are transferred into na-
tional law and the norms of national law are sought to be aligned with the directly
applicable acts of EU secondary law, the desired objective is, nonetheless, in practice,
often not achieved when carrying out those actions, which is, in part, also proved by the
jurisprudence of the EU Court of Justice.

V. NATIONAL LAW V. EU LAW: ASPECTS OPEN TO DEBATE

It needs to be noted that, in addition to the already mentioned debatable

aspects of the relationship of EU law with national law, and particularlywith the
provisions of the Constitution and the extent of interpretation of provisions of the Con-
stitution with respect to EU law, there are more problematic aspects pertaining to the
relationship between EU law and national law, the most important of which are to be
linked with the separation of the review of constitutionality of national legal acts from
the review of lawfulness (constitutionality) of EU legal acts as well as with the relation-
ship between these two latter issues.
First of all, attention is to be drawn to the fact that even based on the provision that
the review of lawfulness of EU legal acts is ascribed to the jurisdiction of the EU Court
of Justice, whereas the constitutionality of national legal acts is investigated by the
Constitutional Court, the jurisdiction of both these courts may not be entirely separated.
Although it is generally outside any dispute that the Constitutional Court does not carry

311
out the ex ante review of constitutionality of EU law (in this case we speak only about
ex post constitutional review) and in the majority of cases it is accepted that the review
of secondary EU law is not ascribed to the jurisdiction of the Constitutional Court either,
the Constitutional Court, while exercising the review of national legal acts implement-
ing EU legal acts, virtually conveys its views not only as regards the constitutionality
of the said provisions of anational legal act, but, in part and indirectly, also as regards
the constitutionality of EU legal acts.
In this context it also needs to be noted that even the provisions consolidated in
the constitutions of democratic states and related to fundamental human rights may
vary, with constitutional systems being different, respectively, so, as aresult, it may be
even impossible to compare them.30 Therefore, the aforementioned aspects related to
the review of constitutionality of national legal acts and lawfulness of EU legal acts,
respectively, may, in certain cases and in the context of the Lithuanian legal system so
far only at the theoretical level, be of particular importance while seeking to ensure an
adequate relationship between the national law and EU law.
It needs to be noticed that the said circumstance is of topical concern when EU le-
gal acts are implemented (i.e. directives are transferred into the national legal system)
literallyby directly transferring the text of an EU legal act into anational legal act.
Since in Lithuania, as mentioned before, the provisions of directives are particularly
often transferred into the legal system by copying them literally, aquestion arises as
to whether, when the Constitutional Court carries out the review of constitutionali-
ty of provisions of such national legal acts, one does not at the same time assess the
compliance of respective norms of EU legal acts with the Constitution, either. Such an
assessment, where it is made, is definitely an indirect one; however, taking account of
arather strict separation between the jurisdictions of national constitutional courts and
the EU Court of Justice, adoubt may, nonetheless, arise as regards the feasibility of
such an assessment.
At the same time, it needs to be noted that, as the circle of the legal relations regu-
lated by EU law is widening and the area of application of EU legal acts is expanding,
more national legal acts are being increasingly adopted to implement EU secondary
law (only those legal acts that are not applied directly and must be implemented upon
transferring the provisions thereof into the national legal system), therefore, if the Con-
stitutional Courtsjurisdiction to investigate the constitutionality of such legal acts was
denied, the Constitutional Courtspowers would be extremely limited. It also needs
to be emphasised that in the situation at issue we speak specifically about an investi-
gation into the compliance of provisions consolidated in anational legal act with the
Constitution, which in all cases falls namely under the national Constitutional Courts
jurisdiction.
In this context it needs to be noted that in the course of exercising the jurisdiction
ascribed to it and giving preliminary decisions as well as procedural decisions regarding
non-fulfilment of acertain obligation, the EU Court of Justice, also, in part, pronounces
its position regarding the alignment of national legal norms with EU legal provisions
30 ZUCCA, Lorenzo: Constitutional Dilemmas. Conflicts of Fundamentals Legal Rights in Europe and the
USA. Oxford: Oxford University Press, 2007, p. 69.

312
and the interpretation of those norms, which, in principle, falls under the jurisdiction of
national courts. Thus, there is aground to believe that even in the event of strict separa-
tion between the jurisdictions of the EU Court of Justice and the Constitutional Court,
these jurisdictions may not, in this regard, be entirely separated.
It is also obvious that, although national courts have aduty to interpret law in line
with EU legal norms and, in circumstances of establishing that anational legal act is in
conflict with EU legal norms, to apply an EU legal norm, the said national legal provi-
sions must be removed from the national legal system. However, asituation is possible
where, upon establishing by anational court that aparticular national legal norm is not
applicable, whereas arespective EU legal norm is applicable, the said national legal
norm is not removed from the national legal system and there is apossibility that it
will continue to be applied. In that case, legal debates may arise as to the procedure for
removing the said legal norms from the national legal system if the legislator undertakes
no active measures.
It is also important that the inconsistency of anational legal norm with EU legal
norms may become evident not only in the circumstances when acourt considers acon-
crete dispute. Meanwhile, in the absence of aconcrete legal dispute, with the legislator
undertaking no active measures to remove certain national legal norms that are not in
line with EU law from the legal system of Lithuania, asituation would occur where
the said legal norms would remain valid, though this would be compatible with neither
EU law, nor the principles consolidated in the Constitutional Act. The problem under
discussion turns to be of particular topical concern when one considers that the Con-
stitutional Court may not decide on the constitutionality of anational legal norm in the
aspect that it is incompatible with EU legal norms.
The present discussion has distinguished only certain more topical aspects, which are
open to debate, in respect of the relationship between EU law and national law, however,
the forthcoming application of EU law will, as it is likely, reveal more new problems
of no lesser importance.

VZTAH MEZI VNITROSTTNM A EVROPSKM PRVEM:

LITEVSK PPAD

Shrnut

I kdy byly vztahy mezi nrodnm prvem a prvem EU v Litv vyeeny pijetm stavnho
zkona, v praxi nicmn pokrauj diskuze a sporn situace se neustle objevuj. Ve sv judikatue stavn
soud Litevsk republiky uznal dleitost evropskho prva, ale souasn uvedl, e pednost norem evropskho
prva (vetn zakldacch smluv) plat pouze ve vztahu k zkonm a pedpism ni prvn sly, nikoliv ve
vztahu k stav. Ustanoven sekundrnho prva EU jsou implementovna do nrodnho prva. V praxi se
objevuj nejenom drobnj, ale i zsadn problmy v rmci tohoto procesu, kdy se objevuje nutnost ruit
zsadn prvn normy pro jejich nesoulad s prvem EU. I kdy tedy pot, co se Litva stala lenskm sttem
EU, byl vztah mezi nrodnm a evropskm sttem upraven na stavn rovni a dleitost evropskho prva
byla opakovan zdraznna stavnm soudem Litevsk republiky, prochz tento vztah neustlmi zmnami
a stle pokrauj doktrinln a interdisciplinrn diskuze o tom, jakm zpsobem aplikovat evropsk smlouvy
lpe a pesnji.

313
Klov slova: Evropsk unie, Litva, evropsk prvo, pednost, nrodn prvo, integrace, stava

Key words: European Union, Lithuania, European law, priority, national law, integration, constitution

314
2013 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 315314

THE CONSTITUTIONAL AND STATUTORY

FRAMEWORK OF THE APPLICATION
OF EU LAW IN HUNGARY
GRDOS-OROSZ FRUZSINA*

Participation is not an end in itself; it must

promote human rights, welfare and security.1

Hungary acceded to the European Union in 2004.2 At the time of its acces-
sion, the goal was clearly to achieve perfect coherence of the Hungarian legal system
and the law of the European Union (harmonisation of law3). As astarting point of creat-
ing this coherence, Parliament amended the Constitution and added anew Article 2/A.4
By virtue of treaty, the Republic of Hungary, for the purposes of its participation
as aMember State in the European Union, may exercise certain constitutional powers
jointly with other Member States to the extent necessary in connection with the rights
and obligations conferred by the treaties on the foundation of the European Union and
the European Communities (hereinafter referred to as the European Union); these
powers may be exercised independently or through the institutions of the European
Union. 5
The new Fundamental Law, which has been in effect since 1 January 2012, states in
Section E) paragraph (1) that Hungary shall contribute to the creation of European uni-
ty, in pursuit of the greatest freedom, well-being and security for the peoples of Europe.
Paragraph (2) adds that [b]y virtue of treaty, Hungary, for the purposes of its participa-
tion as aMember State in the European Union, may exercise certain powers granted by
the Fundamental Law jointly with other Member States, through the institutions of the
European Union, to the extent necessary in connection with the rights and obligations
conferred by the founding treaties. Paragraph (3) states that [t]he law of the European
Union may stipulate agenerally binding rule of conduct subject to the conditions set out

* Research fellow at the Hungarian Academy of Sciences, Center for Social Research, Institute for Legal
Studies.
1 Decision 145/2010 (VII. 14.) AB, ABH 2010.
2 In this paper, Iwill use the terms Community law (EC Treaty) and EU law (TEU, TFEU) according
to chronology, with regard to the effective date of the Treaty of Lisbon (31 December 2009).
3 For more information about this, see KENDE, T. SZCS, T. (eds.): Eurpai Kzjog s politika [European
Public Law and Policy]. Budapest: Complex, 2006, pp. 775789.
4 Not all agreed in scholarship that this constitutional amendement was an ultimate necsesity for accession.
See e.g. KECSKS, L.: Az EU-Csatlakozs magyar alkotmnyjogi problmi [Constitutional Law Issues
of HungarysAccession to the EU]. Magyar Tudomny, 2006, Iss. 9. pp. 10811082.
5 See KENDE, T. SZCS, T., pp. 769775 on the interpretation of Article 2/A.

315
in paragraph (2). And paragraph (4) of this Section stipulates that [t]he authorisation
to recognise the binding nature of an international agreement referred to in paragraph
(2) shall require atwo-thirds majority of the votes of the Members of Parliament.6
In the next couple of pages, Iwill describe how the Constitutional Court, by inter-
preting the Constitution and the Fundamental Law partly due to alack of relevant
petitions , has refrained from giving an exact definition of the extent of state powers
conferred on the European Union. Therefore the Constitutional Court also refrained
from determining the consequences of EU accession as to the relationship between
Hungarian and EU law, and in particular to the role of the Fundamental Law in the new
system and to the detailed tasks of the Hungarian entities applying the Hungarian and
EU law (1).
While with Treaty of Lisbon, legal instruments on the level of Hungarian legislation
concerning legal harmonisation and the area of Hungarian participation in the adoption
of EU law, provide more or less clear guidelines (2), public administrative authori-
ties and courts (at least according to legal literature assessing the situation) have only
non-binding statements of position issued by courts at the supreme level to rely on when
facing issues related to the application of EU law (3). Legal scholarship evaluate the
constitutional situation quite diversely, however all emphasize acertain need for general
identification of the core of sovereignty (3). My aims are primarily descriptive and an-
alytical, however in part (4) Igive apossible solution for how the Constitutional Court
should act in case of petitions referring to the unconstitutionality of EU law.

I. THE FRAMEWORK ESTABLISHED

BY THE CONSTITUTIONAL COURT

1. THE CONSTITUTION AND THE FUNDAMENTAL LAW

AS THE STARTING POINT

The oft-criticized7 EU clause of the Constitution textually did not help

much the Constitutional Court in answering constitutional issues raised by the petitions
because this clause focuses on the criteria of accession rather than the consequences of
it.8 Although the Constitutional Court did not limit the scope of its examination under
Article 2/Aof the Constitution to issues with direct impact on the original transfer of
sovereignty,9 it in effect restricted its authority regarding such issues. Possibly, this

6 See Decision 22/2012 (V. 11.) AB in connection with this, which, under the Courtspower of abstract
interpretation of the Fundamental Law, resolved what treaties fall within the scope of this Section with
regard to the most recent act of transfer of powers.
7 For asummary, see VRS, I.: Csoportkp Laokoonnal: Amagyar jog s az Alkotmnybrsg vvdsa
az eurpai joggal. Budapest: MTA TK Jogtudomnyi Intzet, 2012, p. 95111. [Laocoon Group Photo:
The Hungarian Law and Constitutional Adjudication in the Light of European Law].
8 In alarge number of countries whose relevant constitutional rules are similar, constitutional courts adopted
decisions discussing this set of issues much more exhaustively, e.g. Germany, Italy, Spain or the Czech
Republic.
9 Prior to the accession the Constitutional Court analysed the possibility of limiting sovereignty in the fo-
llowing decisions: Decision 36/1999 (XI.26.) AB, ABH 1999 320, 322; Decision 5/2011 (II. 28.) AB, ABH

316
cautious stance was partly aresult of the fact that before 2012 the Constitutional Court
basically did not examine judicial practice from other aspects neither.10
Article 6 paragraph (4) of the Constitution declared that [t]he Republic of Hungary
shall contribute to the creation of European unity, in pursuit of the greatest freedom,
well-being and security for the peoples of Europe.
The corresponding regulations of the new Fundamental Law are definitely of consol-
idating nature as, beyond some linguistic fine-tuning, the Fundamental Law only adds
one new rule to the version in the previous Constitution: that the law of the European
Union may set generally applicable rules of conduct. The fact that the EU may adopt
such rules was recognised by court practice before: Article 2/Aparagraph (1) of the
Constitution, by limiting the exclusive power of legislation, allows Community law
adopted pursuant to the founding treaties of the European Union to grant rights to and
impose obligations on persons under the sovereignty of aMember State without asep-
arate legal act of the Member State.11
This means that the above-mentioned supplementary sentence of the Fundamental
Law is in effect the codification of the practice of Hungarian courts (developed pursuant
to the basic principles of Community law) with the purpose of raising this characteristic
of EU law to aconstitutional level in domestic law. It is not yet known whether this sen-
tence will provide sufficient legal grounds to allow the Constitutional Court to examine
with abroader scope the relationship between national law (including the Fundamental
Law) and EU law.
According to the commentary of Section E) of the Fundamental Law:

The European Union has an independent legal system established by international treaties, and
under EU law it is possible to define rights and obligations directly for persons and entities,
and some rules are directly applicable in the territory of the Member States. As HungarysEU
membership has asignificant impact on the order and framework of exercising public power
in Hungary, and as EU law very much determines the rights and obligations of Hungarian
persons and entities, it is necessary for the Fundamental Law to provide aspecific authori-
sation for exercising powers within the framework of the European Union (under organising
principles affecting the entire Fundamental Law). [This rule] allows Hungary to exercise
some of its powers through the institutions of the European Union as aMember State of the
European Union. The relevant specific powers must be identified by an international treaty,
but the extent of exercising powers through the institutions of the European Union may not
exceed the extent necessary with regard to the international treaty, and may not involve more
powers than those the Hungarian state has under the Fundamental Law.12

2001, 86, 89; Decision 1154/B/1995 AB, ABH 2001. 823, 826, 828; Decision 30/1998 (VI. 25.) AB, ABH
1998, 220.
10 The Constitutional Court has been reviewing law unity decisions of the Supreme Court (Curia as of 1 Ja-
nuary 2012) since 2005 (see Decision 42/2005 (XI. 14.) AB) and since 1 January 2012 it has been possible
for the Constitutional Court to review court decision on the basis of constitutional complaints even in cases
when unconstitutionality is not caused by the the application of unconstitutional laws.
11 (Supreme Court, Mfv.II.10.921/2005, BH+ 2006.422).
12 The authorstranslation.

317
 2. THE BASIC FINDINGS OF CONSTITUTIONAL COURT DECISIONS
AND THEIR CRITICISM IN LEGAL LITERATURE.

The Constitutional Court has been focusing on two fundamental issues

concerning its findings. First, it interpreted Article 2/Ain conjunction with Article 2
paragraph (1)13 on the rule of law in order to consider the extent of conferring powers
on the EU, and second, it interpreted certain rules of EU law and of rules of domestic
law originating from EU law to find their place in Hungarian law and to define the char-
acteristics and, in particular, the boundaries of possible constitutional review.
Regarding the relationship between domestic law and EU law, the position of the
Constitutional Court is quite inconsistent, even concerning fundamental issues, which
inconsistency is evidenced by the numerous dissenting opinions and concurring reason-
ings. This may partly be aresult of the fact that the relationship between Hungarian law
and international law and also the possibility of constitutional review of international
law are somewhat uncertain in Hungarian law.14
The dilemmas of constitutionality review before the accession were clearly shown by
the constitutionality review of Article 62 of the Association Agreement Hungary made
with the European Communities, also known as the Europe Agreement (Act Iof 1994).
In Decision 30/1998 (VI. 25.) AB15 the Constitutional Court defined constitutionality
criteria for the interpretation of prohibitions under competition law. The essence of these
conditions was that the authority applying the law was not authorised to apply directly
the application criteria referring to or included in Community law because at the time
the decision was made by the Court, the Republic of Hungary had not yet become
aMember State of the European Union, and conflict of laws principles could not be
cited either to allow Hungarian authorities to apply Community law criteria directly.16
After the date of Hungarysaccession, the first Constitutional Court decision discuss-
ing the relationship between EU law and domestic law was Decision 17/2004 (V. 25.)
AB. The Decision established the unconstitutionality of some provisions of the Act
on carrying agricultural surplus stocks for commercial purposes.17 In his petition for
establishing unconstitutionality, the President of the Republic raised constitutionality
concerns about anumber of provisions in the Act. The Act was passed for the purpose of
implementing anumber of regulations of the Commission. The petition underlined that
the objections relate to provisions the contents of which are not established by Commu-
nity law, therefore they rather qualify as products of the legislation of the Member State.
For this reason, Article 2/Aof the Constitution was not applicable.18 The Constitutional

13 Article 2 paragraph (1) The Republic of Hungary is an independent and democratic state under the rule of
law.
14 VRS, I.: Laokoon and SULYOK, G.: Anemzetkzi szerzdsek alkotmnyossgi vizsglata In Az
Alkotmny Kommentrja [Commentary to the Constitution]. Budapest: Szzadvg, 2009.
15 ABH 1998, 220, with reference to Decisions 53/1993 (X.13.) AB and 4/1997 (I.22.) AB, which also ana-
lyse the relationship between international law and Hungarian law.
16 VRS, I.: Az EU-csatlakozs alkotmnyjogi, dogmatikai s jogpolitikai aspektusai [The Constitutional
Law, Dogmatic and Legal Policy Aspects of EU Accession]. In CZUCZAI, J. (ed.): Jogalkots, jogalkal-
mazs haznk EU- csatlakozsnak kszbn [Legislation and Application of Law on the Eve of Hunga-
rysAccession to the EU]. Budapest: KJK-Kerszv, 2003, p. 47.
17 ABH 2004, 328.
18 The petition is available on the website http://www.keh.hu.

318
Court agreed with this opinion and did not establish general guidelines on how Com-
munity law should be managed in the Hungarian constitutional legal order; instead, it
restricted the scope of its examination to the constitutionality review of statutory rules
adopted in domestic law.
According to Andrs Saj, if one reads between the lines, it may be concluded on
the basis of the decision that according to the Constitutional Court the essence of the
cooperation with the European Union is an unconditional acceptance of the direct effect
of EU Regulations.19 In Andrs Jakabsopinion, the position of the Constitutional Court
rather (and correctly) suggests only that the two legal regimes, EU law and Hungarian
law, should be handled separately and, if necessary, the rule under domestic law im-
plementing the EU legislation must be reviewed on the basis of the provisions of the
Constitution.20
The various opinions relating to the interpretation of Decision 17/2004 (V. 25.) AB
include anotion according to which the Constitutional Courtsdecision unambiguously
declares that it is authorised to review and annul aHungarian law implementing Com-
munity legislation. This means that, similarly to some other states bodies responsible
for constitutionality review, the Hungarian Constitutional Court does not recognize it
either that Community law has unconditional supremacy over domestic law.
Arelevant objection to this reading of the decision is that this way annulling EU
laws would mean beyond doubt that Hungary would not be able to comply with its ob-
ligations to the European Union, which would in turn violate Article 2/Aand Article 6
paragraph (4) of the Constitution itself.21 While it is agenerally accepted principle in
legal literature that aconstitutional court of aMember State may not declare apiece of
secondary Community legislation unconstitutional,22 the nature of domestic legislation
implementing EU law from the aspect of constitutionality review is highly disputed.
Evidently, the range of interpretations of Decision 17/2004 (V. 25.) AB is quite broad.
Although it was an excellent opportunity to draw general and unambiguous conclusions
about the relationship between domestic law and EU law, the decision did not include
the ambitious and large-scale analysis of constitutional law as many expected. Different
legal arguments may be cited in connection with the Constitutional Courtspower to
examine primary and secondary legislation of the European Union.
One thing is clear: it is not possible to avoid the dilemma of precedence of appli-
cation in practice. However, if the applicable sets of norms conflict in agiven case,
achoice must be made whether one treats Hungarian law and EU law as coexisting legal
systems or one wants to lay the theoretical foundation of the conclusion that EU law is
part of Hungarian law. According to the latter approach, the decision is about more than
the precedence of application: it would lead to aconclusion that one rule is superior to
the other in the Hungarian hierarchy of norms.
19 SAJ, A.: Mirt nehz tantrgy az egyttmkd alkotmnyossg [Why Cooperative Constitutionalism Is
aDifficult Subject]. In SAJ, A. (ed.): Alkotmnyossg amagnjogban [Constitutionality in Private Law].
Budapest: Complex, 2006, pp. 97101.
20 JAKAB, A.: Amagyar jogrendszer szerkezete [The Structure of the Hungarian Legal System]. Budapest:
Dialog-Campus, 2007, pp. 250252.
21 See KENDE, T. SZCS, T., pp. 774775.
22 VRNAY, E.: Az Alkotmnybrsg s az Eurpai Uni joga [The Constitutional Court and the Law of
the European Union]. Jogtudomnyi Kzlny, 2007, Iss. 10, p. 428.

319
 Another relevant decision for this topic is Decision 744/B/2004 AB on the unconsti-
tutionality of Section 12 of Act XXIV of 2004 on firearms and ammunition. The Act of
Parliament under review in the case transposed aDirective into Hungarian law, namely
Council Directive 91/477/EEC on control of the acquisition and possession of weapons.
However, the Constitutional Court limited its examination to the constitutionality of
aHungarian law adopted on the basis of the Directive, and discussed neither the validity
of the Directive nor the appropriateness of the implementation. Anumber of experts also
criticized the decision because the Constitutional Court had failed to take into account
the EU law aspects of the case, that is, it did not examine the implemented law by taking
into account the underlying Directive or the relevant EU legal policy.23
In the petition that led to Decision 1053/E/2005 AB, the petitioner challenged
Act XXXIV of 1991 on activities of organising gambling and Act LVIII of 1997 on
economic advertising because, in the petitionersopinion, Parliament failed to fulfil
its obligations under Article 20 of the EC Treaty (currently Article 4(3) of the TEU).
The case focused on the legislatorsdecision to leave unchanged the regulations on the
sale of gambling organised abroad in Hungary and the related advertising activities, or
to make them more stringent after the accession date. According to the petitioner, this
violated the provision of the EC Treaty on the free movement of services, which in turn
violated Article 2/Aparagraph (1) of the Constitution.
In the Constitutional Courtsopinion, the so-called accession clause in Article 2/A
of the Constitution defines the conditions and framework for the Republic of Hunga-
rysmembership in the European Union and also the place of Community law in the
system of sources of law in Hungary. The Constitutional Court pointed out that no spe-
cific obligation to adopt legislation derives from this rule of the Constitution.
In agreement with the relevant legal literature,24 it should be added that this decision
did not help much in resolving uncertainties developed in the practice of the Constitu-
tional Court. It stayed still unknown how the accession clause defined the position of EU
law within the sources of Hungarian law or the framework of cooperation in connection
with the conferring of powers.
In his dissenting opinion, Pter Kovcs, a member of the Constitutional Court
presents avery specific vision about the competence of the Constitutional Court. He
declares that [t]he petitioner identified an omission in connection with the EC Treaty,
asui generis international treaty with anumber of elements that are directly applicable
in Hungary. As it is within the powers of the Court of Justice of the European Commu-
nities to provide an authentic interpretation and to apply EU law (Community law), it
may be declared as amatter of principle that it may only be examined by the Consti-
tutional Court whether the legislator has violated its duties arising from the so-called
primary law or the so-called secondary legislation if aconstitutional right is directly
threatened. As in the European integration it is the Court of Justice of the European

23 VRS, I.: Eurpai jog-magyar jog: konkurencia vagy koegzisztencia? [EU Law and Hungarian Law:
Competition or Coexistence?]. Jogtudomnyi Kzlny, 2011, p. 373.
24 For adetailed critical analysis of this section of the decision, see DEZS, M. VINCZE, A.: Magyar al-
kotmnyossg az eurpai integrciban [Constitutionality in Hungary within the Framework of European
Integration]. 2nd edition, manuscript. Budapest: HVG-Orac, 2006. The book provides acritical analysis
of all Constitutional Court decisions that have relevance concerning this topic.

320
Communities that has the exclusive right to provide authentic interpretation of EU law
(Community law), the Constitutional Court would exceed its inherent powers if it was
examining whether duties under EU law (Community law) could be interpreted in away
that it would fall within the Constitutional Courtsscope of competence to establish that
the state had violated anorm under EU law (Community law).
Decision 72/2006 (XII. 15.) AB (ABH 2006, 578.) on the fee for on-call duty did
not go further regarding the analysis of this issue. In the given case, ordinary courts,
with reference to the European Court of Justicesinterpretation of the law, refused to
apply Hungarian laws violating Community law. In its examination of constitutionality,
the Constitutional Court did not examine this conduct of the courts but nevertheless an-
nulled the Hungarian legal regulations violating Community law. The twist of the case
was, however, that these laws were not annulled because they violated Community law
but because they conflicted with the Hungarian Constitution.25
In his concurring reasoning, Pter Kovcs explained that in his opinion this case
would have been suitable for the Court to establish aprecedent, even without adoc-
trinal definition, on how the relationship between Hungarian law and Community law
should be handled. Pter Kovcs underlines that this particular case could have been
solved with ease if the Constitutional Court had made adecision on the place of Com-
munity legislation within the hierarchy of sources of law in Hungary. The essence of
his arguments is that if aDirective is directly applicable, its position in the Hungarian
legal system would be equivalent to aRegulation, i.e. it would have the rank of an Act
of Parliament. However, it would be considered lex specialis, meaning that it would
have precedence in application over domestic laws. Therefore, directly applicable EU
law would enjoy asuperior position in the hierarchy of norms (authorsnote: and, natu-
rally, would also have the precedence of application) both against laws inferior to Acts
of Parliament and against Acts of Parliament. As Kovcs puts it, Hungarian laws that
contradict directly applicable EU law do not have any legal effect; they barely exist.
According to him, when the Constitutional Court makes its decision, it should be taken
into account that in areas of Community competence the institutions of the Community
determine the law and, in effect, it is never the constitutional courts of the Member
States but the European Court of Justice that has the power to resolve legal disputes
affecting integration-related duties.
In Decision 32/2008 (III. 12.) AB on the European Arrest Warrant, the Constitutional
Court confirmed that the legal system of the European Union is an independent legal
system despite its origin in international law, thus the Constitutional Court does not
consider the so-called primary law, i.e. the founding and amending treaties of the Euro-
pean Union, as international treaties although they were adopted as treaties (Decision
1053/E/2005 AB, ABH, 2006, 1824, 1828) and these treaties as primary legislation and
the Directive as secondary legislation are part of domestic law as parts of Community
law, as Hungary has been amember of the European Union since 1 May 2004. As far
as the competence of the Constitutional Court is concerned, Community law does not

25 VRNAY, E.: op. cit., p. 436.

321
qualify as international law as defined in Article 7 paragraph (1) of the Constitution.
[Decision 72/2006 (XII.15.) AB, ABH 2006, 819, 861]
The basic hypothesis of Attila Vinczescriticism of this decision is that although
the Constitutional Court seems to declare in all of its relevant decisions that it does not
handle EU law as international law, it is unclear what the consequences of this statement
are. This is because the acontrario argument does not help us interpret EU law within
the Hungarian constitutional framework.26
Decisions 8/2011 (II. 18.) AB and 29/2011. (IV. 7.) AB made unsuccessful attempts
at defining the relationship between EU law and Hungarian law.27 According to the
Constitutional Courtsrelevant decisions, the Constitutional Court has no competence
to examine whether or not aparticular law violates Community law. The Constitutional
Court has therefore rejected such petitions citing lack of competence. This decision
seems to suggest that the Constitutional Court would rather handle EU law and the Hun-
garian legal system as separate sets of laws. And it would examine rules of EU origin
but adopted in the form of domestic legal acts through its regular constitutionality tests.
Decision 143/2010 (VII. 14.) offers the most comprehensive interpretation of Ar-
ticle 2/Aof the Constitution. The petitioner requested the subsequent examination of
the unconstitutionality and also the annulment of the Act of Parliament implementing
the Treaty of Lisbon amending the Treaty on European Union and the Treaty establish-
ing the European Community. In the petitionersopinion, certain rules of the Treaty of
Lisbon restricted Hungaryssovereignty to an extent that, if their binding nature was
recognized, the Republic of Hungary would no longer qualify as an independent state
governed under the rule of law.
The Constitutional Court conducted asubstantive constitutionality review and the
final conclusion of this review was that the Act of Parliament promulgating the Treaty
of Lisbon is not unconstitutional because the constitutions of the Member States can still
exercise control over the operation of the European Union. The principles of subsidiar-
ity and proportionality would remain, and they ensure that the parliaments of Member
States would still have the power to review draft legislation. Also, Member States would
have the right to initiate an action for annulment and citizens could turn to the institu-
tions of the EU through acitizens initiative. Also, the Charter of Fundamental Rights,
which safeguards basic rights, now has the same value as the treaties.28
Although Lszl Blutman had recognised the Constitutional Courtsefforts to es-
tablish aconstitutionality standard, he stated in his commentary of the decision that
any review of the characteristics referred to above means aquite negligible control of

26 For more information about the decision, see: VINCZE, A.: Az Alkotmnybrsg esete az Uni ltal
kttt nemzetkzi szerzdsekkel [The Constitutional CourtsAffair with International Treaties Made by
the European Union]. Eurpai jog, 2008, Vol. 4, pp. 2734.
27 In the Decision, the Constitutional Court examined the constitutionality of certain provisions of Act LVIII
of 2010 on the legal status of government officials and Act XXIII of 1992 on civil servants. The petitioners
cited, in connection with the alleged violation of the requirement of social partnership, Articles 27 and 28
of the Charter of Fundamental Rights of the European Union, which was implemented by Act CLXVIII
of 2007 on the entry into force of the Treaty of Lisbon amending the Treaty on European Union and the
Treaty establishing the European Community, and in connection with termination without cause, they cited
Articles 27, 28 and 30 of the Charter of Fundamental Rights.
28 Section IV.2.5 of the Decision.

322
constitutionality.29 In his opinion, the Hungarian Constitutional Court, similarly to the
Germans ruling on the Treaty of Lisbon, should have discussed in detail whether
the Hungarian state indeed confers, under Article 2/Aof the Constitution, the power on
the EU to establish new EU competences.30
In this case, the Constitutional Court, as an explanation to the theoretical possibility
of reviewing the Treaty of Lisbon already in effect, included in the decision the thought
that if the Constitutional Court found an Act of Parliament implementing such atreaty
(i.e. atreaty amending the founding and amending treaties of the European Union) un-
constitutional, the decision of the Constitutional Court establishing unconstitutionality
may not have an effect on the Republic of Hungarysduties as aMember State of the
European Union. The result of the Constitutional Courtsdecision is that the legislator
must create asituation in which the Republic of Hungary is able to fully comply with
its duties under EU law without violating the Constitution.
According to the dissenting opinion of Pter Paczolay and Mikls Lvay:

[b]y virtue of Article 2/Aparagraph (1) of the Constitution, the undertaking of duties under
the countrysEU membership, the terms of participation as amember and the joint exercising
of competence are only possible if an international treaty is made, therefore the possibility of
subsequent constitutionality review of such international treaties and the Acts of Parliament
implementing them in national law cannot be excluded. However, the time available for this
is limited: constitutionality review may only take place during the period between the promul-
gation of the incorporating Act of Parliament and the effective date of the fundamental treaty.
This is because an international treaty affecting the fundamentals of the relationship between
the European Union and its Member States is, as apart of EU law, of sui generis nature and,
after its effective date, as opposed to other international agreements, it impacts Hungarian law
in accordance in the unique legal environment of EU law, which is regulated by its autono-
mous basic principles. After it has taken effect, afundamental treaty slips out from the Act
of Parliament incorporating it into domestic law and starts to lead its own life in domestic law
independently from the Hungarian legislator. Therefore, as fundamental treaties receive their
legal effect differently under domestic law, this denies the Constitutional Court the power to
carry out asubsequent constitutionality review. () This reasoning, however, does not contra-
dict the notion that Hungarian Acts of Parliament or decrees interpreting secondary legislation
may be reviewed from the aspect of constitutionality because, for these purposes, it is not the
legal act of the European Union but the work of the Hungarian legislator that is reviewed.

Andrs Bragyova did not join this dissenting opinion but drafted his own declaring
that the constitutionality of the Hungarian Act of Parliament implementing the Treaty
of Lisbon could have been reviewed substantively by the Constitutional Court before
the effective date of the Treaty of Lisbon. For this reason, the procedure of the Consti-
tutional Court should have been closed as the petition had lost its purpose.
Lszl Trcsnyi highlighted in his own dissenting opinion that:

it is essential that the transfer of competence under Article 2/Aof the Constitution has its
limits, and for this reason the supremacy of Community law is somewhat restricted. () In
29 BLUTMAN, L.: op. cit., p. 98.
30 BLUTMAN, L.: op. cit., p. 99.

323
 his view, it is also important that this rule of the Constitution only allows the joint exercising
of certain constitutional powers. This means that the joint exercising of powers is limited
to powers Hungarian public authorities themselves are allowed to exercise under the Consti-
tution.31

It seems evident that the members of the Constitutional Court could hardly agree
on aminor issue such as whether the Constitutional Court had the right to examine the
contents of the Act of Parliament implementing the Treaty, i.e., from what point primary
EU law becomes sacrosanct. The notion the Constitutional Court used as astarting
point, namely that EU law is not international law, made it even more challenging to
discuss this issue.
Lszl Blutmansassessment of the decision in legal literature, similarly to that of
Imre Vrs, points out that the source of confusion in handling EU law from the aspect
of constitutionality is quite likely the approach of constitutional law to international
law. The instantly identifiable paradox about EU law is, of course, that the Hungar-
ian Constitution provides ageneral authorisation concerning Hungarysmembership
of such an association of nations whose own legislation demands supremacy over the
Constitution or the Fundamental Law.32 However, in Hungarian law, the supreme rule is
the Constitution (the Fundamental Law).33 It is adeeper issue that while Hungarian law
has adualist approach towards international law, in the case of EU law, the Hungarian
Constitutional Court must deal with asui generis legal system. And the Hungarian Con-
stitutional Court encounters the problem that, due to the nature of EU law, some legal
acts of the European Union define mandatory rules of conduct with monist methods,
i.e. without implementation, while other legal acts achieve the same through alegal act
adopted by the Hungarian legislator. Due to this unwanted mixture of the monist and
dualist approaches and as the theoretical background has not been clarified yet, the Con-
stitutional Court is unable to define without controversy which legal acts affecting EU
law it is allowed to review (and what types of review it may use) and how it can take into
consideration that aparticular law originates from EU law and has such acharacter.34
As the theoretical and dogmatic foundations are ambiguous, the Constitutional
Court, when evaluating former petitions, has escaped to using avery formalist ap-
proach (implemented law is Hungarian law, and may be reviewed from the aspect of
constitutionality; non-implemented EU law may not be reviewed). However, this overly
simplified approach is insufficient to answer the fundamental questions concerning the
status of EU law.
31 See in connection with this decision: BLUTMAN, L.: Reagls az els szm vitaindtjra AMagyar
Lisszabon-hatrozat: Befejezetlen szimfnia Luxemburgi hangnemben [Reaction to the First Issues Ar-
ticle That Sparked aDebate the Hungarian Lisbon Ruling: Unfinished Symphony with aLuxembourgish
Tone]. Alkotmnybrsgi Szemle, 2010, Vol. 2, pp. 9099.
32 SKOURSIS, V.: Az Eurpai Uni Brsga elnknek amagyar Alkotmnybrsg 20 ves fennllsnak
alkalmbl tartott nemzetkzi tudomnyos konferencin tartott beszde [The President of the European
Court of JusticesSpeech at the International Scientific Conference Celebrating the 20th Anniversary
of the Establishment of the Hungarian Constitutional Court]. Alkotmnybrsgi Szemle, 2010, Vol. 1.,
pp. 142148.
33 BLUTMAN, L. CHRONOWSKI, N.: Az Alkotmnybrsg s akzssgi jog: alkotmnyjogi para-
doxon csapdjban [The Constitutional Court and Community Law: Trapped in the Constitutional Law
Paradox]. Eurpai Jog, 2007, Vol. 2, p. 3.
34 BLUTMAN, L.: op. cit., p. 91.

324
 In its decision on the Treaty of Lisbon, the Constitutional Court explains that it is
not authorised to interpret EU law because it is the task of the courts and, ultimately, of
the European Court of Justice. The Constitutional Court may only interpret laws on the
basis of the Hungarian Constitution or Fundamental Law, but these means are not suit-
able for assessing EU law. As this is also avalid opinion, it is indeed unknown how the
constitutional law paradox of the coexistence of EU law and Hungarian constitutional
law could be theoretically resolved. However, it should be noted here that not even the
President of the European Court of Justice believes that the European Court of Justice
is the only tribunal allowed to provide an authentic interpretation of EU law. When
applying EU law, in addition to ordinary courts, constitutional courts may also analyse
the current content of the legal act; in fact, it is indispensable for them to apply EU law.
Souris believes common rules should be taken into account not only by ordinary
courts but, in the case of certain constitutionality issues, by the constitutional courts,
too. It is essential for actual interpretation that the Constitutional Court must use diverse
methods to construe the varied and diverse EU law and must use aunique constitu-
tionality test to contrast it with the rules of the Fundamental Law. Also, in the spirit of
cooperative constitutionalism, it may turn to the European Court of Justice and request
apreliminary ruling if it believes that the rule under scrutiny violates the constitutional
traditions common to the Member States.35
Attila Vincze believes that the procedure of the European Court of Justice may lead
to the invalidity of the EU rule, directly applicable or which adomestic law is based
on, but the Constitutional Court may also declare the rule unconstitutional without
annulling it. However, in the course of the constitutionality review (focusing on the
legitimate goal of the legislator, proportionality, necessity etc.), it may not disregard
the objectives of the EU. In Vinczesopinion, the Constitutional Court could exercise
its authority to establish omission in certain cases, which could possibly resolve the
issue of constitutionality review of EU law in practice in alarge number of cases. It will
help cooperation of the Constitutional Court turns to the European Court of Justice and
request apreliminary ruling if issues of law under primary or secondary EU legislation
fundamentally impact the assessment of the constitutionality dilemma.36

II. HUNGARYSPARTICIPATION IN THE EUSLEGISLATIVE

ACTIVITY AND LEGAL HARMONISATION

In addition to the Fundamental Lawsprovision on sovereignty transfer,

Article 19 of the Fundamental Law regulates the cooperation between the Govern-
ment and Parliament concerning decision-making within the EU. Parliament may ask
the Government for information on its position to be adopted in the decision-making
process of the European Unionsinstitutions operating with the Governmentsparti-

35 SKOURSIS, V.: op. cit., p. 148.

36 TRCSNYI, L. CSINK, L.: Alkotmny v. kzssgi jog: Az Alkotmnybrsg helye az Eurpai Uni
ban [Constitution vs. Community law: The Constitutional Court in the European Union]. Jogtudomnyi
Kzlny, 2008, Vol. 2, pp. 6369.

325
cipation, and may express its position about the draft on the agenda in the procedure.
In the European Unionsdecision-making process, the Government shall act on the
basis of Parliamentsposition. According to the detailed commentary of the Bill of
the Fundamental Law of Hungary (T/2627), [i]n the institutions of the EU operating
with the participation of national governments, the representatives of the executive
branch very often adopt aposition concerning issues that fall within the competence of
the legislative branch at aMember State level. The purpose of the rule is, therefore, to
mitigate this shift of power between the two parties (compared to their traditional roles
on adomestic level).

1. HUNGARYSPARTICIPATION IN THE EUSLEGISLATIVE ACTIVITY

Protocol (No 2) of the Treaty of Lisbon on the application of the principles

of subsidiarity and proportionality provides more opportunities for Member States par-
liaments than previously to review draft EU legislation. Articles 6 and 7 of the Protocol
allow Member States to voice their opinion on aproposed legal act of the EU as early as
when it is still just aproposal of the Commission (apriori). When the relevant decision
within the EU is made, the Government informs Parliament of the decision and of any
differences from Parliamentsposition.37
The subsidiarity examination of draft legislation is closely connected to the coopera-
tion procedure of Parliament and Government for the purpose of developing the position
of the Member State concerning draft legislation of EU institutions that operate through
the involvement of national governments. Also, in relation to subsidiarity examinations,
Article 8 of Protocol (No. 2) declares that an action for annulment may be brought
against already enacted legislation before the European Court of Justice (aposteriori).
In Decision 143/2010 (VII.14.) AB, the Constitutional Court established on the basis
of this fact and as described above that these procedures provide guarantees for Parlia-
mentsactive and originator role in supervising the necessary extent of sovereignty
transfer.38 The difficulty of interpreting this declaration is due to the fact that it is dis-
puted who ultimately decides what the necessary extent of sovereignty transfer is if
the European Court of Justice has the final word concerning the interpretation of EU
objectives and competence.39
Aquestion emerges in connection with sovereignty transfer: how does Hungary par-
ticipate in the European Unionsdecision-making activities and what parliamentary and
governmental cooperation mechanisms are in place? The administrative management
of Hungarysparticipation in the activities of the European Union is acomplex task.40
Hungarysparticipation in the European Unionsdecision-making activities and the
37 Kzigazgatsi Szakvizsga, Kl-s Biztonsgpolitikai gazat [Public Administration Examination, Fore-
ign Policy and Security Policy Division]. Nemzeti Kzszolglati s Tanknyv Kiad, Budapest, 2013
[cit. 2.2.2014], available at: http://vtki.uni-nke.hu/downloads/szv/Tankonyvek2013/valaszthato/print
/kul-es-biztonsagpolitikai-agazat2013_print.pdf, pp. 7273.
38 Decision 143/2010 (VII. 14.) AB, ABH 2.5.
39 For more information about this topic, see the discourse described in the third part of this paper.
40 For an up-to-date summary of the procedure, see: Kzigazgatsi Szakvizsga, Kl-s Biztonsgpolitikai ga-
zat [Public Administration Examination, Foreign Policy and Security Policy Division]. Nemzeti Kzszol-

326
related intra-governmental coordination activities are regulated by Government Reso-
lution 1169/2010 (VIII. 18.). It is the responsibility of the European Inter-Ministerial
Coordination Committee and its expert groups, the meetings of public administration
state secretaries, the Minister of Foreign Affairs and the Government to adopt Hunga-
rysposition for the negotiations, and also to prepare for carrying out, to coordinate and
to supervise tasks related to Hungarysmembership. The Inter-Ministerial Commit-
teesjob is to adopt the negotiating position related to the EUslegislative activities, and
to discuss the Governmentsdraft proposals in connection with EU policies and tasks
related to HungarysEU membership.
The Minister of Foreign Affairs notifies Parliament of any draft EU legislation that
has particular relevance for Hungary. The rules of cooperation between the Govern-
ment and Parliament concerning EU affairs are regulated by Chapter VI of Act XXXVI
of 2012 on Parliament (Parliament Act) and Chapter Vof Parliamentary Resolution
no. 40/1994 (IX. 30.) OGY (Parliamentary Resolution).
According to Section 15 paragraph (1) of the Fundamental Law, the Government
is responsible for the foreign policy related activities of Parliament. In the Hungar-
ian Parliament, oral and written interpellations concerning foreign policy issues are
acommon phenomenon. However, special rules apply to the cooperation between the
Government and Parliament in connection with European Union affairs. Parliament is
authorised to supervise the Governmentsactivities in those institutions of the EU that
operate through the involvement of governments; Parliament may delegate this power
to astanding committee. Parliament also has the right to be informed and consulted.
Under the consultation procedure, the Government sends all EU legislative drafts,
proposals and documentation that are on the agenda of the decision-making process
of any EU institution that operates through the involvement of national governments.
The Government highlights those drafts that in its opinion fall within the scope of Par-
liamentsroles and competence, and in particular those whose subject-matter must be
regulated by acardinal law according to the Fundamental Law, and those that contain
provisions conflicting with statutes currently in effect. The Government must also high-
light drafts that, in its view, are particularly significant for Hungary and therefore should
be discussed during asession of Parliament.
Parliament may request the Government concerning any draft EU legislation to in-
form Parliament of the position it wishes to adopt and represent. In connection with such
drafts, Parliament may issue astatement of position indicating those considerations that,
according to Parliament, should be taken into account during the decision-making pro-
cess of the EU. The Government has discretionary powers to decide what position it will
adopt in the decision-making process except for questions concerning which Parliament
has issued astatement of position.
According to the Parliament Act, EU affairs are managed by astanding committee; it
is currently called Committee of European Affairs. The roles of the Committee include
that it may make adecision in Parliamentsstead concerning European Union affairs.
It checks compliance with EU duties and maintains contact with domestic and foreign

glati s Tanknyv Kiad, Budapest, 2013 [cit. 2.2.2014], available at: http://vtki.uni-nke.hu/downloads
/szv/Tankonyvek2013/valaszthato/print/kul-es-biztonsagpolitikai-agazat2013_print.pdf, pp. 7273.

327
governmental and non-governmental organisations in connection with the cooperation
between Hungary and the EU.
The Committee also checks whether the principle of subsidiarity is respected in
connection with the European Commissionsdraft legislation as required by the relevant
rules of the EU. If the Committee assumes that the principle has been violated, it must
inform the Speaker of Parliament and submit aproposal with commentary to Parlia-
ment; according to this proposal, Parliament should request the Government to bring
an action before the Court of Justice of the European Union under Article 263 TFEU.
The Government may reject this proposal. In line with the above, it is also the duty of
the Committee of European Affairs to adopt aposition on the Governmentsposition.

2. THE EVALUATION OF EVERYDAY PRACTICE

In this subpart, Iwill discuss in anutshell the characteristics of the practi-

cal cooperation between the Hungarian Parliament and Government, how the principle
of subsidiarity appears in the agenda of Parliament and before the Parliamentary Com-
mittee of European Affairs. The power of the Member States parliaments to examine
subsidiarity and proportionality has been regulated basically since the effective date of
Act LIII of 2004 on the cooperation activities of the Government in European Union
related affairs, which was passed as aresult of the Maastricht Treaty. The Treaty of Lis-
bon raised fundamentally the level of influence by the Member States parliaments, but
subsidiarity examinations have arelatively long history in the Hungarian Parliament.41
The regulatory framework allows all pieces of draft EU legislation presented to Parlia-
ment to be examined under asubsidiarity examination procedure. For this reason, the
conciliation procedure (which is basically designed to enable Parliament to influence
the position of the Government concerning EU affairs and thus to have an impact on
decision-making in the EU) and the apriori subsidiarity procedure overlap in practice.
The Committee of European Affairs, pursuant to the Standing Orders and through acon-
ciliation procedure, has examined the issue of subsidiarity for more than 100 pieces of
draft EU legislation since 2004. That there is not only ashort timely, but also astrong
practical overlap between the two types of procedure may be aresult of the fact that
before the Treaty of Lisbon subsidiarity examinations were carried out within the frame-
work of conciliation procedures.42
According to Csaba Gergely Tams, amember of the Parliamentary Committee for
European Affairs, subsidiarity examinations in Hungary are carried out in acentralized
and selective manner because, of the hundreds of pieces of draft legislation on the agen-
da of any six-month Presidency of the Council of the European Union, the Committee
only selects afew for examination and the findings of the examination are only put in
practice if considerable political support is available.43

41 TAMS, Cs. G.: j lehetsgek anemzeti parlamentek eltt? Aszubszidiarits elvnek unis s hazai
szablyozsrl [New opportunities for national parliaments? About the regulation of the subsidiarity
principle in Hungary and abroad]. Eurpai Tkr, 2010, Vol. 7, p. 7.
42 TAMS, Cs. G.: j lehetsgek [New opportunities], pp. 1819.
43 TAMS, Cs. G.: j lehetsgek [New opportunities], p. 21.

328
 Tams and Marcell Br (head of division at the State Secretary for Public Ad-
ministrationsOffice at the Ministry of Public Administration and Justice) published
acomprehensive and comparative paper on the practice of the conciliation procedure
between 2006 and 2010. The two authors point out that in aconciliation procedure the
primary task of the Government is to provide information to Parliament and that Par-
liamentsresolution passed in the procedure concerns the Governmentsposition and
not the draft legislation. Since 2004, the information flow between these two parties has
been more or less done in accordance with the relevant rules, but nonetheless few num-
ber of conciliation procedures were initiated in the past and also since November 2010,
i.e. since the new Government took office. In some of these procedures, Parliament did
adopt aposition.44
Another characteristic of the legal regulation is that Parliament does not give aman-
date for the negotiations, which means that it may not require the Government to vote
one way or the other in the Council. Instead, the applicable rules simply presume that
the two branches cooperate and exchange information continuously.45 In mid-2012,
Tams believed, with regard to the amended rules and the lessons of the Hungarian
Presidency, that the new rules had no substantial effect on the practice of the concilia-
tion procedure.46

3. LEGAL HARMONISATION

It is necessary to discuss the issue of legal harmonisation in this paper

because the possibility of constitutionality review of Hungarian law, according to the
Constitutional Courtsapproach presented above, is fundamentally determined by the
way EU law appears in Hungarian law.
The most recent relevant decision is Decision 32/2012 (VII. 4.) AB stating that when
interpreting the content of the right to free choice of profession and employment, the
Constitutional Court may not disregard EU legislation and the relevant case law of
the European Court of Justice. The decision of the Constitutional Court cites Section
E) paragraph (2) of the Fundamental Law and those decisions of the Constitutional
Court in which the Court has taken into account the law of the EU.47 The Constitu-
tional Court points out that Act CXXX of 2010 on legislation [in Section 2 paragraph

44 TAMS, Cs. G.: Az egyeztetsi eljrsrl amdosult szablyozsra s amagyar EU elnksgi tapasztala-
tokra tekintettel [About the conciliation procedure with regard to the amended regulations and the lessons
of the Hungarian presidency]. Eurpai Jog, 2012, Vol. 4, pp. 3234.
45 TAMS and BR: p. 27. The Committeeswebsite offers asummary of pending procedures and pro-
cedures closed during the time of past parliaments. Available at: http://www.parlament.hu/internet/plsql
/ogy_biz.keret [cit. 2.2.2014].
46 TAMS, Cs. G.: Az egyeztetsi eljrsrl amdosult szablyozsra s amagyar EU elnksgi tapasztala-
tokra tekintettel [About the conciliation procedure with regard to the amended regulations and the lessons
of the Hungarian presidency]. Eurpai Jog, 2012, Vol. 4, p. 30.
47 EU law was taken into account in the following decisions: Decision 1304/B/2007 AB on waiting lists
(ABK 2010, 1778), Decision 94/B/2000 AB on damage caused by legislation (ABK 2002, 1098), Decision
942/B/2001. AB on the admission of attorneys to the bar association (ABH 2004, 1561). The fundamental
freedoms of the EU were cited in Decision 84/B/2001 AB concerning the definition of economic activities
(ABH 2008, 1804), in Decision 74/2006 (XII. 15.) AB concerning the requirements of the issue of paid
leave (ABH 2006, 870), in Decision 37/2000 (X. 31.) AB and in Decision 23/2010 (III. 4.) AB concerning
advertising as aservice and advertising media as aproduct (ABH 2000, 293; ABH 2010, 101).

329
(4) item c), Section 18 paragraph (2) and Section 20], Government Decree 302/2010
(XII.23.) on the tasks of legislative preparation for the purpose of ensuring compliance
with the law of the European Union, and Minister of Justice and Law Enforcement
Decree no. 61/2009 (XII.14.) IRM on the drafting of legislation (Sections 88 to 97)
require the legislator to check whether the drafted law is consistent with the law of the
European Union. The harmonisation clause, atext verifying the above, must be included
among the closing provisions of the enacted law. According to Section 88 paragraph (3)
of Minister of Justice and Law Enforcement Decree 61/2009 (XII.14.) IRM, if multiple
laws are adopted to ensure compliance with apiece of EU law, each affected law must
include aseparate harmonisation clause to verify compliance.48
In addition to the adoption and amendment of laws for the purpose of ensuring their
consistency with EU law, in Hungarian legal history it even occurred once that the
Constitution had to be amended as aresult of adecision of the Constitutional Court to
make sure Hungarian law would meet the agreed EU requirements even at its supreme
constitutional level.49
Therefore the compliance of a law with EU requirements must be monitored
throughout the entire legislative process, the commentary of the law must specify the
EU origin of the legislative policy and, if it is required by EU law, the draft must be sent
for preliminary consultation to the institutions and the other Member States of the EU.
However, the Constitutional Courtspractice after the effective date of the Fundamental
Law confirmed that it does not fall within the scope of competence of the Constitutional
Court to examine whether agiven Hungarian law is consistent with EU law50 and Par-
liament has no duty to monitor in an organised fashion the Governmentswork related
to legal harmonisation. It is little wonder that legal literature heavily criticises the Gov-
ernmentspractice that has evolved due to alack of supervision. In the following part,
Iwill briefly describe what options ordinary courts have if they, while applying the law,
establish that aHungarian law is against EU law.

III. THE ASSESSMENT OF LEGAL LITERATURE

ANALYSING THE RELATIONSHIP
BETWEEN HUNGARIAN LAW AND EU LAW

In the following part, I will show relevant legal literatures criticism

concerning the extent of sovereignty transfer and, consequently, the criticism of the
relationship of the two legal systems and the most important points of debate from
the aspect of constitutional law. In addition, for information purposes only, Iwill de-
scribe how Hungarian courts solve the problem of applying EU law.

48 Reasoning [43].
49 HOLLN, M.: Abolition of Double Criminality and the Principle of Nullum Crimen Sine Lege. To Imre
A. Wiener (ed. Katalin Ligeti). Proceedings of the AIDP Regional Conference Celebrating 30 Years of
Finnish-Hungarian Criminal Law Seminars, Gyarmatpuszta, (Hungary): 30 April 2009 May 2009. Nou-
velles tudes pnales No. 22. AIDP-rs, Paris, 2010, pp. 99105.
50 Order no. 3225/2012. (IX. 17.) AB of the Constitutional Court [12].

330
 1. CRITICISM IN LEGAL LITERATURE OF THE RELATIONSHIP
BETWEEN HUNGARIAN LAW AND EU LAW AND THE POSSIBLE
TRANSFER OF SOVEREIGNTY

We know very little from aHungarian viewpoint about the assessment of

the accession clause of the Constitution and the Fundamental Law, the interpretation
of these clauses, and thus about the extent of the transfer of competence and finally,
in abstracto, about the relationship between Hungarian law and EU law. According to
Sadurski, an important foreign analyst of Hungarian legal practice, the Hungarian Con-
stitutional Court, similarly to the Federal Constitutional Court of Germany, appears to
be adopting astance of protecting the primacy of the constitution of the Member State.
This stance, however, is more cautious than that of the Italian or German constitutional
courts, but it still seems that the Hungarian court does not accept the supremacy of
Community law in all cases and unconditionally.51 According to Andrs Jakab, such
attempts are destined to fail. The paradox is that so far the Member States constitutional
courts have developed their position on the basis of an assumption that Member States
are sovereign, the European Union requires sovereignty for itself through its sui gener-
is legal system. (The European Union is working on improving democratic processes
because it wishes to gain apower similar to the popular sovereignty of Member States.)
Arecent piece of the relevant legal literature is the inaugural lecture of Imre Vrs,
aformer member of the Constitutional Court, and member of the Academy of Sciences.
He provided asummary of the various positions in legal literature with acritical attitude.
In addition, he made aproposal seeking to provide acomplete and coherent solution to
issues left open by the Constitutional Court. According to Vrs, the accession clause
allows aseparate body of law52 to enter Hungarian law. (Authorsnote: it may lead to an
interpretation contradicting this position if it is pointed out that the so-called EU clause
allows the joint exercising of powers, which emphasizes the limits on the transfer of
powers and at the same time stresses the normative nature of cooperation cooperation
in the strict sense of the word.) This influx of EU law is controversial, however, as
explained by the European Court of Justice in the Costa v. E.N.E.L. case and in its wake
by the Hungarian Constitutional Court: EU law has become an integral part of the law of
the Member States and EU law is part of national law. Rather, the legal systems define
rules of conduct jointly and in asingle coherent order: EU law is (should be) adirectly
applicable law in the Republic of Hungary by virtue of an integration clause, aspecific
rule of the Constitution, and this clause should grant aprecedence of application in the
case of aconflict of substance.53
According to Vrs assessment, the Constitutional Courtspractice of refraining
from reviewing EU law from the aspect of constitutionality is correct, and this opinion
is shared by nearly all analysts of Constitutional Court practice. However, Vrs be-

51 SADURSKI, W.: Rights Before Courts: AStudy of Constitutional Courts in Central-Eastern Europe.
Dordrecht: Springer, 2005, p. 146.
52 The term body of law seems more appropriate concerning EU law than legal system because, as shown
by Imre Vrs in other parts of the paper, EU law is much more heterogeneous from the aspect of legal
policy than any domestic law.
53 VRS, I.: op. cit., 2011, pp. 396399.

331
lieves that for the purpose of doctrinal clarity the Constitutional Court should develop
asovereignty protection test that would define the inviolable core part of Hungarian
constitutionality, which must be kept free from the legal effects of the EU.54 This would
set the ultimate boundaries of sovereignty and state power transfer, and it would also
define the relationship between EU law and Hungarian law in specific issues.
Jakab notes that it is easier to define the essential, non-transferable core part of state
sovereignty and thus the maximum extent of sovereignty transfer than to define the
extent of state powers that may be jointly exercised with the European Union because
it is well-known that in EU law the separation of powers between Member States and
the European Union is not regulated by asingle rule but instead there are countless
rules scattered in the acquis determining what the institutions of the European Union
are authorised to do. Therefore, neither the form nor the content of EU competence is
fixed. Another problem is that, even if the extent of the transfer of powers on the EU
is explicitly defined, it is still unknown which side should have the last word in certain
areas. The European Union is authorised to take advantage of loopholes in the founding
treaties (in particular by Article 352 TFEU, formerly Article 308 of the EC Treaty).55
In the course of its activities of developing the law, the European Court of Justice
interprets Member States authorisations broadly, which is intensified by the fact that the
powers of the European Court of Justice were defined based on their objectives and not
their subject-matter, with regard to the creation and further development of the common
market. Therefore, ultimately, viewed from the side of the European Union, anything
can be considered part of the EUscompetence that promotes the reaching of the com-
mon objectives.56 According to Jakabstrain of thought, it is aconflict yet to be resolved
that while the basic doctrine of the accession clause of the Fundamental Law is that the
state will only yield power to the European Union to the extent necessary in connec-
tion with the rights and obligations conferred by the treaties on the foundation, EU law
states that it is up to the European Court of Justice what this necessary extent means,
because, to determine this, the objectives of Community law need to be interpreted.57
Pl Sonnevend and Andrs Bragyova, in contrast with Jakabsopinion, argue that
ultimately it is the task of the Constitutional Court to determine the boundaries of power
transfer as it follows from Article 2/A(authorsnote: and, similarly, from Section E) of
the Fundamental Law) that while exercising the powers of the EU, the Member States
supposedly act jointly, even if the decisions are made in reality by EU institutions
independent from Member States. The obligation of acting jointly means that EU law
may not separate itself from the law of the Member States; therefore, according to the
democratic legitimation and the authorisation principles, the ultimate source of the EU
acquis is the Member States constitutions. For these reasons, the Member Statescon-
stitution must be relied on regarding regulatory issues that may not be given up to the
European Union on the basis of the remaining core of sovereignty.58

54 VRS, I.: op. cit., 2011, p. 399.

55 JAKAB, A.: op. cit., 2007, p. 236.
56 Ibid.
57 Ibid., p. 249.
58 SONNEVEND, P.: Alapvet jogaink acsatlakozs utn. [Our fundamental rights after the accession].
Fundamentum, 2003, Vol. 2, pp. 2737.

332
 The Constitutional Courtspractice left the issue open whether sovereignty transfer
is carried out by the Constitution or the Fundamental Law or it is automatically trans-
ferred by Hungarysaccession to the European Union. The founding treaties determine
what powers may be exercised by the European Union, i.e. de facto by the Member
States collectively. According to some opinions, Parliament defined the extent of sover-
eignty transfer at the time Hungary acceded to the founding treaties. For these reasons,
Hungary could not participate for instance in an amendment of the founding treaties if
the amendment granted discretionary powers to the institutions of the EU to deprive
Member States of their powers.59
Also, Tams Kende believes that the Constitution only allows such powers to be
transferred that the Hungarian state actually has (nemo plus iuris principle), therefore
it is not possible to authorise the EU to adopt unconstitutional legislation. Such amove
would mean that the EU has exceeded its competence, and would be unacceptable for
the Hungarian state. If this interpretation is accepted, it seems problematic that the
Hungarian Constitutional Court has no power to review the constitutionality of directly
applicable legal acts of the EU (through ultra vires tests focusing on whether compe-
tence has been exceeded).
Ern Vrnay proposes that in the case of arule implementing EU law the Constitu-
tional Court could examine whether the disputed Hungarian law actually transposes the
content of aDirective of Community law (in this case, no constitutionality review would
be possible) or includes rules that the Directive intentionally allows the legislator of the
Member State to determine. In the latter case, actual review of constitutionality would
be allowed, but in addition to tests of fundamental rights or other tests, the interests of
the European Union as an objective of regulation must also be taken into account.60 In
Vrnaysopinion, it is possible in principle that the Constitutional Court does not find
the level of fundamental right protection offered by the EU sufficient, and therefore
chooses to review the implementing legislation. However, the test method may not be
the same in this case either as the constitutionality/fundamental right test because the
cooperation obligation imposed on Member States must be taken into account. This
obligation may be fulfilled either by adopting the French solution that the Constitutional
Court only offers remedies if the violation of afundamental right is exceptionally seri-
ous, or by following the German way of only dealing with cases if it can be established
that the protection of fundamental rights under Community law is reduced.61
The uncertainties of the practice of the Constitutional Court concerning the suprem-
acy of Community law and the consequences of this are reflected in legal literature.
Citing Fritz Rittner62 and Peter Haberle,63 Imre Vrs writes that the supremacy of
Community law raises issues concerning Member States constitutions primarily be-
cause the European Union is an intergovermental supranational entity that is evolving

59 See KENDE, T. SZCS, T.: op. cit., 2006, pp. 771772.

60 VRNAY, E.: op. cit., p. 432.
61 Ibid.
62 RITTNER, F. Az Eurpai Uni tja aszvetsgi llam fel. [The road of the European Union towards
afederal state]. Jogtudomnyi Kzlny, 2006, p. 286.
63 HABERLE, P.: Eurpa mint formld alkotmnyos kzssg [Europe as an emerging constitutional
community]. Jogtudomnyi Kzlny, 2001, Vol. 10, p. 432.

333
constantly.64 While some authors believe that Community law is clearly superior even
to constitutions of Member States,65 others have amore subtle approach and do not
exclude the possibility of granting asupervisory role to the constitutional courts of
Member States under the constitution, but only if rules on the transfer of power66 or
rules representing the essential core of the Constitution are violated.
Lszl Kecsks uses the concept of sovereignty as astarting point and attempts to
provide an overview of the relationship between Community law and the Hungarian
Constitution. In his opinion, it would make the definition of sovereignty more accurate
if Parliament resolved that the constitution needs to be amended for further transfer of
powers. In addition, it should be defined in what areas the amendment of the constitu-
tion and thus the transfer of powers are forbidden.67 In contrast, Jakab is of the opinion
that the supremacy of Community law is particularly relevant for Hungary because at
the time of accession Hungary accepted the acquis communautaire in its entirety, which
includes the practice of the European Court of Justice and thus the principle of suprem-
acy. In the hierarchy of the sources of law, decisions of constitutional courts which
possibly, following its Italian and German counterparts practice, define the inviolable
core of constitutional law that may not be transferred to the European Court are legal
acts on the same level as Acts of Parliament, which means that, according to the Euro-
pean Court of Justice, Community law is superior to them, too.

2. REFLECTIONS IN LEGAL LITERATURE ON THE APPLICATION OF EU LAW

BY ORDINARY COURTS

Before Hungarysaccession to the European Union, Zoltn Lomnici, now

former President of the Supreme Court, outlined while still in office, how the supremacy
of Community law may be ensured on the basis of the earlier court practice and what
preparatory tasks need to be carried out. He noted that the job of Hungarian courts is
made more difficult by the fact that they had to take into account the judicial practice of
the European Court of Justice because, in the Europe Agreement, Hungary had agreed
to carry out legal harmonisation by adopting both the law of the European Union and
the decisions of the European Court of Justice.68 In Lomnicisopinion, the changes
were partly caused by the fact that the protection of human rights had to be given more
attention of adifferent nature.69

64 VRS, I.: op. cit., 2003, p. 51.

65 JAKAB, A.: op. cit., 2007.
66 CHRONOWSKI, N. NEMESSNYI, Z.: Alkotmnybrsg-Eurpai Brsg: felleti feszltsg [Con-
stitutional Court vs. the European Court of Justice: surface tension]. Eurpai jog, 2004, Vol. 3, p. 27.
67 KECSKS, L.: Apolgri jog fejldse akontinentlis Eurpa nagy jogrendszereiben [The Development of
Civil Law in the Most Important Legal Systems of Continental Europe]. Budapest-Pcs: Dialg-Campus,
2004, p. 1087. It is worth it to compare this thought with Kelsenstheses of sovereignty. According to the
book, these may be the starting point for Kecsks: If something is sovereign, it means it must be considered
total order, and it is expected have an answer to all life situations. Astate may be recognized as sovereign if
its legal system meets two criteria. One criterion is that nothing may be higher than the law of the sovereign
state, not even international law. It follows from this that no two sovereigns may exist at the same time.
See KELSEN, H.: Az llamelmlet alapvonalai [The General Theory of State] (translated into Hungarian
by Gyula Mor). Budapest, 1977, p. 50.
68 VRS, I.: op. cit., 2003, p. 81.
69 Ibid.

334
 In the first part of the paper, Idiscussed that Section E) of the effective Fundamental
Law rather provides for asovereignty transfer in connection with the accession, but
by simple means of interpretation no real conclusions can be drawn about the disputed
issues of the application of EU law in Hungary, and the decisions of the Constitutional
Court provide very little guidance.70 This shows that ordinary courts can primarily rely
on the decisions of the European Court of Justice concerning precedence of application,
direct effect and interpretation in conformity.71
Nevertheless, what must have become clear for ordinary courts on the basis of the
relevant decisions of the Constitutional Courts that aHungarian law violating EU law
is not to be considered unconstitutional automatically. The task of resolving any conflict
between aHungarian rule and EU law will still be reserved for ordinary courts. The
task of ensuring uniformity of the law in connection with this was carried out by the
Supreme Court after accession through statements of position.
According to Flra Fazekas summary, ordinary courts have the following duties in
connection with the application of EU law: efficient enforcement of claims made under
Community law, ex officio application of Community law if necessary, the interpreta-
tion of national law in conformity with Community law, disregarding national law if it
violates Community law, and requesting apreliminary ruling from the European Court
of Justice. She believes these duties derive from the loyalty clause in Article 10 of
the EC Treaty and the European Court of Justicesrelated case-law, the requirement
of uniform and efficient application, and the primacy of Community law72 and she
concludes that despite the issues on aconstitutional law level, ordinary courts apply the
Community acquis more or less in line with this set of requirements.

IV. CONCLUSION

There are more than 50 procedures pending against Hungary before the
European Court of Justice based on actions brought by the European Commission.
Some of these affect the Fundamental Law of Hungary, the cardinal laws or other laws
adopted on the basis of the Fundamental Law.73 Although it is of little legal relevance,

70 Similarly to the German, French and Italian constitutional courts but unlike the Hungarian one, the Czech
constitutional court also defined, in its sugar quota ruling, the tasks of ordinary courts and the con-
stitutional court concerning the enforcement of Community law. For adetailed analysis of the ruling,
see FAZEKAS, F.: Amagyar Alkotmnybrsg viszony akzssgi jog elsbbsghez egyes tagllami
alkotmnybrsgi felfogsok tkrben [The Approach of the Hungarian Constitutional Court to the Supre-
macy of Community Law Compared to the Various Approaches of Other Member States Constitutional
Courts]. Doctoral dissertation, University of Debrecen, 2009 [cit. 31.8.2013], pp. 175181, available at:
http://jog.unideb.hu/media/documents/doktori_nyilvanosvita/fazekas-ertekezes.pdf.
71 FAZEKAS, F.: op. cit., p. 348.
72 Ibid., p. 349.
73 Of the pending infringement procedures, one notable case is the media licensing case, which was initiated
against Hungary by aforeign satellite television operator which had only been allowed to broadcast its
programme through aregistered site in Hungary and as aregistered company operating in the country. The
case of notaries public, the case of plinka exempt from excise tax if made for own consumption, the case
relating to environmental impact studies and the case about the late implementation of EU telecommuni-
cation rules are in more advanced phases. Procedures were brought before the Court through actions of the
Commission in connection with subsidies for the purchase of land, the violation of directives concerning
the independence of the data protection commissioner or the special telecommunications tax. Available

335
it is asign of tension between Hungary and the EU that for instance in February 2013
afour-party draft resolution was passed by the plenary session of the European Par-
liament heavily criticising, with reference to the fundamental rights underpinned by
the Treaty of Lisbon, the public law changes that had taken place in Hungary over the
previous year. In addition, the European Court of Justice, following its own rules of pro-
cedure,74 assessed the conformity of the legal rule ordering the compulsory retirement
of judges at the age of 62 with EU law in spite of the fact that the Hungarian Constitu-
tional Court had already annulled the rule.75 Following the Fourth Amendment to the
Fundamental Law, the dialogue with the EU shows that legal harmonisation should
reflect clear tendencies on aconstitutional level first. If Hungaryscommitment to the
European Union was reflected in the entire Fundamental Law and was not concentrated
in asingle article only and did not otherwise look controversial from the aspect of the
entire document, it would definitely contribute to the acceptance of adefinition for
the non-transferable core part of sovereignty. This definition could be carried out in the
cooperation of the Government and Parliament, perhaps supplemented by aConstitu-
tional Court procedure.
About the role of the Constitutional Court in the cooperation processes: in contrast
with international law, which has aunique treatment, the legislator has not developed
special procedures for assessing the constitutionality of Hungarian laws of EU origin
or horribile dictu EU law with direct effect in Hungary. It is alogical conclusion in my
opinion partly in line with many Hungarian authors that the Constitutional Court
should carry out asubstantive constitutionality review in the case of apetition for con-
stitutionality review of laws affecting EU law directly or indirectly. The Constitutional
Court should establish unconstitutionality if necessary. This is so because in Hungary it
is the Constitutional Court that has the right to examine the constitutionality of compul-
sory rules of conduct as the ultimate forum for this purpose. If the Constitutional Court
finds, as aresult of the review of arule of conduct applying in Hungary, that this rule
directly or indirectly regulates aregulatory issue within the competence of EU law or
by the EU itself, the Constitutional Court should not annul the EU law or the Hungar-
ian law that implements EU law whose content is very specific and does not grant any
discretionary power to the Member State. Instead, it should turn to the European Court
of Justice and request the annulment of the legal act by claiming that, with regard to the
principle of nemo plus juris, the European Union should not have any power beyond
what Member States have been granted by their constitutions. Therefore, if arule of
the European Union is unconstitutional by Hungarian law, it should be annulled by the
European Court of Justice as under the Treaty of Lisbon the EUspowers are limited
to those transferred to it by all Member States with regard to democratic legitimation.

at: http://ec.europa.eu/magyarorszag/press_room/press_releases/20130124_januari_ketelezetsegszegesi
_elarasok_hu.htm [cit. 31.8.2013].
74 OSZTOVITS, A.: Az Eurpai Uni joga [The Law of the European Union]. Budapest: HVG-ORAC Lap-
s Knyvkiad Kft., 2012, p. 279.
75 Judgment in Case C-286/12, European Commission v. Hungary, 6 November 2012 [not published yet in
the European Court Reports]. For an analysis of the case, see VINCZE, A.: Az Eurpai Uni Brsga
abri nyugdjazsrl [The Court of Justice of the European Union on the compulsory retirement of jud-
ges]. JEMA, 2012, Vol. 4, p. 65.

336
 On the basis of the above, we can come to one conclusion: debates can hardly be
resolved without constitutional tolerance. In Hungary, this concept is usually referred
to as cooperative constitutionalism. It essentially means that instead of disentangling
the Gordian knots of theory, dogmatics or the application of law, such knots sometimes
simply need to be cut and for this purpose two sui generis legal systems, EU law and
the law of the Member State will have to resolve legal disputes in acoordinated manner,
respecting the other and with regard to the common goals and values. And cooperation
will not necessarily be always one forced by law but sometimes rather aresult of un-
derstanding and discretion.76

STAVN A ZKONN RMEC APLIKACE EVROPSKHO PRVA V MAARSKU

Shrnut

Tento lnek popisuje, jak se maarsk stavn soud pi vkladu bval stavy anynjho
Zkladn zkona zdrel toho, aby pesn vymezil rozsah sttnch pravomoc, kter mohou bt peneseny na
Evropskou unii. Tak proto stavn soud upustil od stanoven pesnch dsledk pistoupen kEU pokud jde
ovztah mezi maarskm aevropskm prvem, azejmna pokud jde oprvn postaven Zkladnho zkona.
Zatmco Lisabonsk smlouva stanov jasn pravidla pro zajitn harmonizace voblasti prva, atm ipravidla
pro ast Maarska na tomto procesu, orgny sttn sprvy asoudy maj vMaarsku vppad, e nastanou
na tomto poli problmy, kdispozici pouze nezvazn stanovisko tohoto nejvyho orgnu soudnho typu.
Akademici vitto otzce zaujmaj odlin postoje, by vichni zdrazuj nutnost urit, co je jdrem
suverenity sttu. Clem tohoto lnku bylo podat pedevm popis aktuln situace, nicmn vzvru je
nabdnuto mon een ppadnho sporu, kdy by bylo namtnuto, e pedpis evropskho prva je vrozporu
se Zkladnm zkonem.

Klov slova: maarsk stavn prvo, aplikace evropskho prva vMaarsku, Zkladn zkon aprvo EU,
spoluast lenskho sttu na normotvornm procesu vEU

Key words: Hungarian constitutional law, application of EU law in Hungary, the Fundamental Law and EU
law, national participation in EU legislation process

76 VRNAY, E.: op. cit., p. 425.

337
REDAKN RADA

Pedseda: prof. JUDr. Pavel turma, DrSc.

Tajemnice: Ludmila Matoukov

lenov:
doc. JUDr. PhDr. Ilona Baantov, CSc.
prof. JUDr. Miroslav Blina, CSc.
prof. JUDr. Stanislava ern, CSc.
doc. JUDr. Jaroslav Drobnk, CSc.
prof. JUDr. Marie Karfkov, CSc.
doc. JUDr. Vladimr Kindl
prof. JUDr. Vclav Pavlek, CSc., dr. h. c.
prof. JUDr. Ji vestka, DrSc.
prof. JUDr. PhDr. Michal Tomek, DrSc.
prof. JUDr. Petr Trster, CSc.
JUDr. Marie Vanduchov, CSc.
prof. JUDr. Alena Winterov, CSc.

Extern lenov:
prof. JUDr. Michael Bogdan (Lund)
prof. JUDr. Ji Boguszak, DrSc. (Praha)
prof. Dr. Wladyslaw Czapliski (Varava)
doc. JUDr. Taisia ebiov, CSc. (Praha)
prof. JUDr. Jan Filip, CSc. (Brno)
prof. Dr. Michael Geistlinger (Salzburg)
prof. JUDr. Mahulena Hofmannov, CSc. (Luxembourg/Heidelberg)
prof. JUDr. Pavel Hollnder, DrSc. (Bratislava)
prof. JUDr. Dalibor Jlek, CSc. (Brno/Bratislava)
Dr. Kaspar Krolop (Berln)
prof. JUDr. Zdenk Kuera, DrSc. (Praha)
prof. JUDr. Jan Musil, CSc. (Brno)
prof. JUDr. Jn Svk, CSc. (Bratislava)
prof. Dr. Ji Toman (Santa Clara)
JUDr. Peter Tomka, CSc. (Haag)
prof. JUDr. Helena Vlkov, CSc. (Praha)
prof. Dr. Miroslav Vitz (Subotica)
doc. JUDr. Ladislav Vojek, CSc. (Brno/Bratislava)

338
ACTA
UNIVERSITATIS
CAROLINAE

IURIDICA 4/2013

Prorektor-editor: prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D.

Vdeck redaktor: JUDr. Jan Kudrna, Ph.D.
Recenzovali: prof. JUDr. Zdenk Jinsk, DrSc.
doc. JUDr. Ji Jirsek, CSc.
Oblku navrhla Jarmila Lorencov
Graficky upravila Kateina ezov
Vydala Univerzita Karlova vPraze
Nakladatelstv Karolinum, Ovocn trh 35, 116 36 Praha 1
http://cupress.cuni.cz
Praha 2014
Sazba DTP Nakladatelstv Karolinum
Vytiskla tiskrna Nakladatelstv Karolinum
Periodicita: 4/rok
Vydn 1. Nklad 300 vtisk
ISSN 0323-0619
MK R E 18585