Anda di halaman 1dari 120

ACTA

UNIVERSITATIS
CAROLINAE

IURIDICA 4/2012

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 1 28.11.13 15:55


AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 2 28.11.13 15:55
KYBERNETICK
KRIMINALITA

UNIVERZITA KARLOVA VPRAZE


NAKLADATELSTV KAROLINUM
2013

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 3 28.11.13 15:55


Vdeck redaktor: prof. JUDr. Ji Jelnek, CSc.

Recenzovali: doc. JUDr. Tom Givna, Ph.D.


doc. JUDr. Radim Polk, Ph.D.

Charles University in Prague Karolinum Press, 2013

ISSN 0323-0619

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 4 28.11.13 15:55


OBSAH

Kateina Lukov: kodliv obsah na internetu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

Luk Bohuslav, Vladimr Pelc: Trestn in poruen autorskho prva . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

Lenka Pokov: Zskvn telekomunikanch dat jako nstroj vboji


sinternetovou kriminalitou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

Ji Krupika: Phishing aproblmy sjeho trestnprvn kvalifikac vteorii apraxi . . . . . . . 57

Michaela Poboilov: Virtuln dtsk pornografie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

Michal Skora: Trestn postih cyberstalkingu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

Robert Kabt: Virtuln vlastnictv vlastnictv za as ius downloadendi . . . . . . . . . . . . . . 105

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 5 28.11.13 15:55


AUTOI

JUDr. Luk Bohuslav


Mgr. Robert Kabt
JUDr. Ji Krupika, Ph.D.
Mgr. et Mgr. Kateina Lukov
Mgr. Vladimr Pelc
JUDr. Michaela Poboilov
Mgr. Lenka Pokov
Mgr. Michal Skora

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 6 28.11.13 15:55


2012 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 722

KODLIV OBSAH NA INTERNETU*

KATEINA LUKOV

Jednm znejvraznjch aspekt souasn spolenosti je rychl vvoj


informanch atelekomunikanch technologi, dky nim lze snad dokonce oznait
stvajc obdob za digitln vk neboli dobu digitln. Pedevm je to celosvtov po-
taov s Internet,1 co relativizuje prostorov iasov omezen komunikace azrove
umouje vnebval me dostupnost informac vpodob penenho mnostv dat.
Lze tak bt vkontaktu prakticky skmkoliv akdykoliv,2 stejn tak jako zskat cokoliv,
co je pevoditeln do podoby dat.
Ve vslednm nepebernm mnostv takto penench (aza tm elem uklda-
nch) dat lze samozejm nalzt itakov, kter lze povaovat za vce i mn nedou-
c, ato na jedn stran vrovin morln, na stran druh ivrovin prvn. Pedmtem
tohoto lnku jsou pak prv takovto data ajejich trestnprvn charakteristika.
Strun nzev kodliv obsah na internetu odkazuje na pomrn rozshlou ob-
last. Vum pojet se jedn zejmna oproblematiku pornografie (tvrd, dtsk, prost
avetn jednn oznaitelnho jako sexting) aextremismu, virm pojet pod kodliv
obsah na internetu meme zaadit ivelmi irok okruh dalch jev, zejmna pak rzn
formy pchn trestn innosti prostednictvm kyberprostoru.
Po vodu do problematiky se lnek nejprve vnuje zevrubnji otzkm pornografie
aextremismu, pot pokrauje dalmi formami kodlivho obsahu na internetu virm
pojet (nap. kybergroomingem) azakonen je krtkm shrnutm. Nen ambic lnku
podat zevrubn vklad kodlivch jev spojench sinternetem, resp. kyberprostorem,
ale naopak pedloit urit jejich pehled.
Pozastavm se nejprve nad samotnm pojmem kyberprostoru, kter pouvm jako
oznaen virtulnho svta vytvenho modernmi informanmi akomunikanmi

* Univerzita Karlova vPraze, Prvnick fakulta. Na vznik tohoto lnku byla Prvnick fakult Univerzity
Karlovy vPraze poskytnuta institucionln podpora vrmci programu rozvoje vdnch oblast na Uni-
verzit Karlov (PRVOUK) .04 Institucionln anormativn promny prva vevropskm agloblnm
kontextu.
1 Zde je pouit vraz Internet odkazujc na konkrtn potaovou s (vzhledem ktomu, e potaovch
st me bt nepebern mnostv, nap. lokln mstsk, firemn atp.), ovem dle vtextu pouvm ji
vraz internet jakoto obecn ustlen spojen odkazujc na tuto celosvtov vyuvanou veejn p-
stupnou potaovou s.
2 Za pedpokladu, e dotyn maj pstup kinternetu.

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 7 28.11.13 15:55


technologiemi.3 Na prvn pohled by se snad mohl zdt vhodnj vraz potaov pro-
stor, nicmn dnen doba se vyznauje stle vraznjm propojenm rznch mdi,
zejmna pota (a u ve form klasickch stolnch pota, notebook, tablet atp.),
internetu amobilnch telefon.4 Mnohdy je ji prakticky nemon zabvat se tmito
mdii oddlen, proto je nutno mt pi otzce kodlivho obsahu na internetu na pamti
nejen pouvn internetu prostednictvm pota, ale vrmci kyberprostoru jako ta-
kovho, azejmna pak vetn mobilnch telefon spstupem kinternetu.
Protoe lnek se zabv kodlivm obsahem na internetu, inkter zdroje slouc
jako podklad kjeho vypracovn se nachz prv na internetu (avdalch, tradinch
mdich), ostatn spovaj vrzn form odborn literatury asamozejm vaktulnm
znn relevantnch zkon ve spojen sjejich vkladem. Dalm zdrojem (zejmna vob-
lasti rizikovho jednn spojenho sinternetem ve vztahu kdtem) jsou pak zkuenosti
pevzat prostednictvm osobnch rozhovor pedevm spedagogy zkladnch asted-
nch kol, pevn praskch.

1. UIVATEL INTERNETU

kodliv obsah na internetu je dnes velmi aktulnm tmatem, ato hned


znkolika dvod. Tm nejmarkantnjm je soustavn stoupajc poet uivatel in-
ternetu nepochybn jdouc ruku vruce srostoucm potem uivatelskch mst.5 Nap.
oproti roku 2008, kdy bylo vesk republice zhruba 54% uivatel internetu (starch
estncti let), vroce 2010 inil jejich podl ji tm 62%.6 Lze pedpokldat, e slo
dle poroste na jedn stran stle roste poet prvouivatel starch estncti let,7 na
stran druh se pes hranici estncti let dostvaj ti, kdo pouvaj internet ji od tlho
vku (jejich procentuln zastoupen takt roste).
Dalm vznamnm fenomnem je rostouc poet dtskch uivatel spolu stm,
jak se pota stv bnm vybavenm domcnosti, resp. spe lze ci, e naopak dti
pat kpinm rstu potu domcnost spipojenm kinternetu. Tento trend dokumen-
tuje fakt, e pi celkovm mnostv 56% domcnost spstupem kinternetu je pomr
takovch domcnost bez dt 47,2%, zatmco domcnost sdtmi majcmi pstup
kinternetu je tm 80%.8
Spolu spotem uivatel se samozejm zrove rozvj isamotn internet, zvlt
co do dostupnosti informac aslueb ivtho mnostv azvanosti rizik sinternetem
spojench, vetn kodlivho obsahu, ato pedevm sohledem na zejm iklesajc

3 Kpojmu kyberprostor ble viz GIVNA, T., POLK, R. (ed.). Kyberkriminalita aprvo. Praha:
Auditorium, 2008, s.32.
4 Jet ve spojen sdalmi tzv. rozhranmi, nap. webovou kamerou, tiskrnou sdlkovm pstupem atp.
5 Uivatelskmi msty mnm nap. vytven rznch internetovch kavren a dalch mst, kter
zpstupuj internet ble neurenmu potu uivatel, azrove stle dostupnj monost pstupu na
internet, zejmna prostednictvm mobilnho telefonu.
6 Kuvedenm statistickm dajm viz informace uveden na webu eskho statistickho adu: esk
statistick ad. Informan spolenost vslech 2011. Dostupn na http://www.czso.cz/csu/2011edicni-
plan.nsf/p/9705-11 [cit. 2012-09-20].
7 Tedy osob, kter se u vbec spotai zachzet, zejmna ze starch generac.
8 Viz informace uveden na webu eskho statistickho adu: esk statistick ad. Informan spole-
nost vslech 2011. Dostupn na http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/9705-11 [cit. 2012-09-20].

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 8 28.11.13 15:55


vk prvouivatel internetu. Zejmna mladistv pak navc ij svj sociln ivot zvelk
sti prv prostednictvm internetu.
Pesto vak nelze problematiku kodlivho obsahu na internetu vztahovat pouze
kjeho dtskm uivatelm, naopak nap. projevy extremismu budou pravdpodobn
cleny spe na mladistv azejmna pak dospl osoby.
Ztchto dvod je zapoteb pizpsobovat ve uvedenm trendm mrn iur-
itou ochranu aprevenci vrmci uvn internetu. U jen samotn fakt, e na internet
me de facto kdokoliv vkldat kdykoliv cokoliv, znamen jen obtn kontrolova-
telnou i regulovatelnou oblast, aproto hlavn vha ochrany spov na obezetnm
jednn kadho jedince, a u dosplho i dtte.9
Zhlediska prva je relevantnch hned nkolik prvnch pedpis. Na nrodn rovni
se vprv ad nabz samozejm Listina zkladnch prv asvobod, dle pak trestn z-
konk, obansk zkonk, autorsk zkon, zkon oelektronickch komunikacch, zkon
onkterch slubch informan spolenosti atd. Na mezinrodn rovni pak zejmna
mluva okyberkriminalit.10

2. FORMA KODLIVHO OBSAHU NA INTERNETU

Jak jsem ji naznaila vvodu, vraz kodliv obsah na internetu jen


zdnliv odkazuje na ucelenou, snadno vymezitelnou skupinu jev. Pravdou je vak
opak, nebo pod tento pojem meme zahrnout pomrn irokou klu jev, postiitel-
nch vrmci soukromho iveejnho prva. Vzhledem kpekotnmu vvoji internetu
navc nelze pedpokldat, e bychom mohli bt schopni jednoznan urit ido budouc-
na, co je i naopak nen kodlivm obsahem na internetu.
kodliv obsah na internetu meme vnmat virm nebo um pojet, piem
kumu pojet piazuji zejmna pornografii aprojevy extremismu. Virm pojet za-
hrnuji problematiku poruovn autorskch prv aochrany osobnosti apidvm idal
jevy jako sociln inenrstv, kyberikanu, kybergrooming, nsiln obsah.
Lze se setkat sobrzky, fotografiemi azvukovmi zznamy i audiovizulnmi
zznamy, kter maj zejm nejvraznj podl na kodlivm obsahu na internetu.
Jedn se vprv ad opornografick dla11 adle rzn obrzky, fotografie, zvukov
zznamy, audiovizuln zznamy arzn formy textovch soubor itexty samotn
jako takov. Ktomu nutno piadit protiprvn nakldn sobsahem, kter sm osob
protiprvn nen.12
Specifickou oblast pak pedstavuje pouvn skryt symboliky, kter se objevuje
vlogch, obrzcch, vizuln podob webovch strnek, textech umstnch na webo-
vch strnkch itextech zvukovch skladeb.13 Symboliku vyuvaj nejvce pravdpo-

9 Zvlt udtskch uivatel hraje pak velkou roli vchova zamen na bezpen uvn internetu, zpro-
stedkovan rodii, kolou, rznmi institucemi i imezi vrstevnky navzjem.
10 eskou republikou dosud sice neratifikovna, nicmn vzata vpotaz pi tvorb apravch souasnho trest-
nho zkonku (zk. .40/2009 Sb., trestn zkonk, ve znn innm ke dni 1.ledna2012, dle jen TZ).
11 Ktomu viz dle.
12 Nap. zasln prost pornografie dtti.
13 Ktomu ble viz nap. CHMELK, J. Extremismus. Plze: Vydavatelstv anakladatelstv Ale enk, 2012.

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 9 28.11.13 15:55


dobn webov strnky obsahujc obsah kodliv zhlediska extremismu, nachzme
nap. konkrtn pouvan font psma, kter bnmu nvtvnkovi me pipadat
pouze ponkud ojedinl i nezvykl, znal, pouen osoba vak ji pi pouhm prv-
nm pohledu v nebo tu, jak skryt poselstv vtextu hledat. Obdobn funguj rzn
symboly, nap. slo 88 odkazujc mezi neonacisty na nacistick pozdrav Heil Hitler.14
Nelze opomenout ani poruovn prva na ochranu osobnosti zveejovnm foto-
grafi aaudiovizulnch zznam osob bez jejich svolen, ani by lo ojednn vrmci
nkter ze zkonnch licenc. Takt je ast zveejovn nepravdivch daj okon-
krtnch osobch sclem je pokodit. Za tm elem vznikaj ppadn isamostatn
webov strnky.
Za zvltn formu kodlivho obsahu na internetu povauji umstn odkazu na
webov strnky obsahujc kodliv obsah na internetu.15
Osoby umsujc protiprvn obsah na internet se mnohdy sna uniknout sank-
cionovn svho jednn tm, e takov obsah ukldaj na servery fyzicky umstn
vzahrani, piem se domnvaj, e tm doshnou vylouen zpsobnosti zkon
esk republiky. Trestn zkonk16 vak povauje za trestn in spchan na zem
esk republiky itakov, jm pachatel vR poruil nebo ohrozil zjem chrnn trest-
nm zkonem nebo ml-li alespo zsti takov nsledek vR nastat (ust. 4 odst.2
psm.b) TZ).17 Domnvm se proto, e zhlediska mstn psobnosti lze zkon R co
do trestnosti ppadnho spchn trestnho inu vppad webovch strnek aplikovat
vdy, je-li mon vyvolat18 danou webovou strnku na zem R. Ktomu ovem mus
pistoupit zmr pachatele, aby webov strnka byla vyvolna prv vR, samotn
pouh monost vyvoln jist nebude dostaujc.19

3. PORNOGRAFIE

Na internetu lze vsouasnosti nalzt obrovsk mnostv pornografickho


materilu. Vprv ad se nabz cel servery vnovan pornografii, zpravidla komern-
ho typu placen nejastji formou umsovn reklamy aasto tak zaslnm hrazen
SMS ze strany uivatel na vybran telefonn slo. Objevuje se tak poadavek regis-
trace, vetn uveden e-mailov adresy, na kterou se nsledn zaslaj dal reklamn
sdlen, spamy atp. Nelze nicmn vynechat ani pornografii kolujc mezi jednotlivmi
uivateli, a u prostednictvm sdlen20 i pmm zaslnm.

14 Viz EICHLER, P., VEDRAL, J. Neonacist vesku snadno koup to prav obleen. iDNES, 8.10. 2006.
Dostupn na http://zpravy.idnes.cz/neonaciste-v-cesku-snadno-koupi-to-prave-obleceni-f7q-/domaci.
aspx?c=A061006_150831_krimi_pei [cit. 2012-10-03].
15 Zde pouze zmiuji pro plnost.
16 Zk. .40/2009 Sb., trestn zkonk.
17 Ktomu viz nap. judikatura kust. 4 TZ vMAL, P. et al. Trestn zkonk: koment. Praha: C.H.Beck,
2009, s.59.
18 Vyvolnm mnm zobrazen webov strnky prostednictvm zazen pistupujcho kinternetu na zem
esk republiky typicky nap. zobrazen na monitoru potae nebo displeji mobilnho telefonu.
19 Srov. POSPIL, M. Nmecko: Mstn psobnost trestnch norem aInternet. IT prvo, 17. 1. 2001. Do-
stupn na http://www.itpravo.cz/index.shtml?x=61318 [cit. 2012-10-20].
20 Sdlen lze nejsnadnji popsat jako podlen se snkm opslun data, ani by tm byla data jakkoliv
ovlivnna. Typicky dochz ke sdlen nap. nahrnm dat do loit dostupnho prostednictvm inter-

10

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 10 28.11.13 15:55


Umstn jakhokoliv pornografickho dla na internet i jeho rozesln, peposln
nebo vbec staen jet samo osob nemus bt protiprvn, nepistoup-li ktomu dal
okolnosti. Nejprve je nutn vymezit pornografick dlo jako takov, resp. jednotliv
druhy pornografie zhlediska trestnho zkona, nebo ne kad pornografie se povauje
za spoleensky nedouc.21
Vdruh ad stoj za zmnku zpstupovn jakkoliv pornografie dtem, resp. oso-
bm mladm 18 let, amon zpsoby een tto otzky.
Pornografick dlo22 nen vsouasnosti vtrestnm zkon definovno, lze tedy pouze
dovozovat, co jm je aco nen, ato isohledem na uritou hladinu morlnho vvoje
uznvanou spolenost ana to, co jet spolenost povauje za pijateln. Posuzujeme
dlo jako takov, nikoliv ve vztahu kjeho uivatelm i adrestm. Odborn ve-
ejnost se shoduje na tom, e pornografick dlo lze charakterizovat tm, e zvlt
intenzivnm avtravm zpsobem zasahuje apodncuje sexuln pud, pekrauje podle
pevldajcch nzor ve spolenosti uznvan hranice sexuln slunosti, ur neak-
ceptovatelnm zpsobem cit pro sexuln slunost, vyvolv pocit studu.23 Zjedno-
duen eeno: Za pornografick dlo se povauje takov dlo, jeho jedinm elem
je vyvolat (zvyovat) sexuln vzruen.24 Zobrazen nahho tla i tl jako takov,
vetn zobrazen sexulnho aktu vbec, jet samo osob nemus bt povaovno
zhlediska trestnho prva za pornografii.
Pi rozliovn pornografickho dla se uvd tzv. pornografie tvrd, dtsk aprost.
Tvrd pornografie zobrazuje nsil i nectu klovku25 nebo popisuje, zobrazuje i
jinak znzoruje pohlavn styk se zvetem. Dtsk pornografie (zhlediska eskho
trestnho prva) zobrazuje nebo jinak vyuv dt, tedy osobu mlad 18 let, nebo oso-
bu, je se jev bt dttem. Zde je patrn vliv dosud vR neratifikovan mluvy opo-
taov kriminalit, kter zavd pojem dtsk pornografie jako pornografick materil,
kter vizuln zobrazuje nezletilho pi zjevnm sexulnm chovn nebo osobu, kter
se jev jako nezletil pi zjevnm sexulnm chovn i realistick obrzky ukazujc
nezletilho pi zjevnm sexulnm chovn.26 R se vydala cestou rozen pojmu
dtsk pornografie opornografick dla vizuln zobrazujc viditeln sexuln akt oso-
by, je pouze vyhl jako nezletil, zmnou trestnho zkonku provedenou zkonem
.330/2011 Sb. sinnost ke dni 1.prosince2011.27 A do 30.listopadu2011 dtsk
pornografie odkazovala pouze na takovou pornografii, kter zobrazuje nebo jinak vyu-

netu, kam maj pstup krom nahravatele dal osoby dle jeho zadanch kritri (nap. uivatel konkrtn
e-mailov adresy nebo naopak teba kdokoliv, kdo zn adresu uloen).
21 Tm zde samozejm netvrdm, e nkter typ pornografie je pmo douc.
22 Vraz dlo je zhlediska trestnho zkona ir ne pesn vymezen dlo autorsk dle autorskho zkona.
23 Srov. NOVOTN, O., VOKOUN, R. et al. Trestn prvo hmotn II. Zvltn st. Praha: ASPI, 2007,
s.275.
24 Viz JELNEK, J. et al. Trestn zkon atrestn d spoznmkami ajudikaturou apedpisy souvisejc, zkon
osoudnictv ve vcech mldee, zkon oPolicii R, zkon ovkonu vazby, zkon ovkonu trestu odnt
svobody, zkon oProban amedian slub, advoktn tarif, vplnm znn: podle stavu k1. 10. 2008,
se zapracovnm zmn innch od 1. 1. 2009. Praha: Linde, 2008, s.249.
25 Skuten, nikoliv pedstran nsil i nectu.
26 Viz GIVNA, T., POLK, R. (ed.). Kyberkriminalita aprvo. Praha: Auditorium, 2008, s.154.
27 Zstv zde ovem stle urit prostor pro ppadn pouit jaksi quasidtsk pornografie (tedy takov,
kter pouze realisticky zobrazuje dt nap. animovan pornografie), ato zejmna ve vztahu klb pe-
dofil, nebo spe ve vztahu ktlumen jejich sexulnch poteb. Ktomu viz nap. JLKOV, M. Povolme
animovan dtsk porno, k sexuolog Weiss. iDNES.cz/Zprvy, 9. 10. 2007. Dostupn na http://zpravy.
idnes.cz/povolme-animovane-detske-porno-rika-sexuolog-weiss-fhs-/domaci.aspx?c=A071009_115203_

11

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 11 28.11.13 15:55


v dt, ale nikoliv ji osobu jako dt pouze vypadajc. Zhlediska eskho prvnho
du pak veker ostatn pornografick dla zaazujeme mezi pornografii prostou.
Pornografick dlo me dle trestnho zkonku nabvat podobu psemnou, foto-
grafickou, filmovou, potaovou, elektronickou (nap. soubor obsahujc pornografii,
kter tak nen vnmateln jinak ne za pouit zobrazovacho pstroje, nap. potae ve
spojen smonitorem) nebo jinou.
Kpornografii jako projevu kodlivho obsahu na internetu (nebo kprotiprvnmu
nakldn sn) se poj zejmna trestn in en pornografie (ust. 191 TZ zahrnuje
hned dv zkladn skutkov podstaty), dle pak trestn in vroby ajinho nakldn
sdtskou pornografi (ust. 192 TZ, takt zahrnuje dv zkladn skutkov podstaty).
Trestnho inu en pornografie (ust. 191 odst.1 TZ) se dopust, kdo vyrob,
doveze, vyveze, proveze, nabdne, in veejn pstupnm, zprostedkuje, uvede do
obhu, prod nebo jinak jinmu opat tvrd pornografick dlo (vppad internetov-
ho prosted pipad vvahu zejmna tvrd pornografick dlo velektronick podob).
Stv se tak typicky nap. umstnm tvrd pornografie na webov strnky. Dalmi
formami trestnho inu en pornografie vrmci kodlivho obsahu na internetu pak
bude zejmna uveden tvrd pornografie do obhu, tedy napklad rozesln prosted-
nictvm sociln st, adle pak zprostedkovn, prodej nebo jin opaten jinmu tvrd
pornografie (nap. zasln e-mailem).
Druh zkladn skutkov podstata trestnho inu en pornografie (ust. 191
odst.2TZ) zahrnuje nabdnut, penechn nebo zpstupnn dtti (tedy osob mlad
18 let)28 jakkoliv pornografie, nebo zpstupnn i jin vystaven jakkoliv porno-
grafie na mst dtem pstupnm. Vppad internetu tak pjde typicky ozpstup-
nn aumstn na mst dtem pstupnm prostednictvm pornografickch server
arznch pop-up oken. Servery spornografickm materilem mnohdy vyvjej uritou
snahu zamezit pstupu dt, ato obvykle prostednictvm vstupn strnky dotazujc se
na vk nvtvnka azamtnutm zobrazen dalho obsahu vppad, e dotyn se sm
dobrovoln ozna za osobu mlad 18 let. Ktomu se eventuln pidv poskytnut in-
formace otom, e m bt zobrazen pornografick materil, spolu svzvou adresovanou
osobm mladm 18 let, aby dan strnky opustily. Domnvm se, e vtomto smru in
majitel tchto web zprvnho hlediska dostatek opaten, aby jejich webov strnky
nebyly mstem dtem pstupnm, nebo takov msto je definovan nap. jako kte-
rkoli msto, kde je umonn pstup osobm mladm 18 let, resp. kter je obvykle
dtmi navtvovno, ale nejen vlun jimi. Nejde tedy omsta, do kterch maj dti
zakzn pstup (sexshopy, pornografick kina).29 Tm ovem nen dotena ppadn
odpovdnost za zpstupovn pornografie dtem. To je definovno nap. jako jednn,
kterm je umonno, aby se spornografickm dlem mohly seznmit dti,30 je proto
klov, zda mysl ppadnho pachatele kryje ituto skutenost. Tedy zda ppadn
pachatel chtl, aby bylo pornografick dlo zpstupovno dtem, nebo vdl, e se tak
me stt, apro ten ppad stm byl srozumn (ust. 15 TZ).

domaci_nad [cit. 2012-08-12] nebo HERCZEG, J. Virtuln dtsk pornografie: Zloin bez obti? In:
VANDUCHOV, M., GIVNA, T. (ed.) Pocta Otovi Novotnmu k80. narozeninm. Praha: ASPI, 2008.
28 Viz ust. 126 TZ.
29 Viz MAL, P. et al. Trestn zkonk: koment. Praha: C. H. Beck, 2009, s.1699.
30 Viz tamt.

12

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 12 28.11.13 15:55


Trestn in vroby ajinho nakldn sdtskou pornografi vzkladn skutkov
podstat dle ust. 192 odst.1 TZ nen zhlediska kodlivho obsahu na internetu pli
relevantnm (postihuje pechovvn dtsk pornografie). Zato vak jeho druh zkladn
skutkov podstata (ust. 192odst.2 TZ) ji zahrnuje nap. nabdnut, inn veejn
pstupnm, zprostedkovn, uveden do obhu, prodej nebo jin opaten jinmu dt-
sk pornografie.31

3.1 SEXTING

Vrmci en pornografie povauji za vhodn upozornit na praktiku mla-


distvch vsouasnosti se rozmhajc, ato iudt mladch 15 let, zvanou sexting.32
Termn sexting nejprve oznaoval zasln sexuln ladnch obrzk prostednictvm
mobilnch telefon,33 ovem sohledem na rozvoj informanch akomunikanch tech-
nologi se vsouasnosti pod sexting ad izasln krtkch podobn ladnch vide.
Tyto materily (asto vznikajc vrmci partnerskch vztah) ssebou vdy nesou rizi-
ko, e nap. jeden partner znejrznjch pohnutek zveejn fotografie i videa svho
partnera. Ktomu zbv doplnit, e se jedn zpravidla ofotografie i videa zachycujc
odeslatele, od portrt po pornografick dla.
Sexting je pro mlde lkav hned znkolika dvod, zejmna vak ze dvou: na
stran jedn stoj touha po sebeprezentaci akladn odezv okol,34 kter vrazn nabv
na intenzit vobdob dospvn pedevm. Druhm astm dvodem je snaha odrobn
pivdlek, zvlt vpodob kreditu do mobilnho telefonu atp. vmnou za zasln
vlastn fotografie i krtkho videa. Nelze ovem pominout ani vrazn vliv vrstevnick
skupiny anormy chovn vn respektovan zjednoduen eeno, m vce vrstevnk
sexting provozuje, tm men jsou sociln zbrany kjeho provozovn pro kohokoliv
dalho vjejichokol.
Na prvn pohled by se snad sexting mohl zdt jako nekodn flirtovn svt kapkou
lehkomyslnosti, co bohuel me bt zcela mylnou pedstavou na hony vzdlenou
pravd, ato zvlt vppad, kde lze takov fotografie i videa povaovat za porno-
grafick dla. Zhlediska trestnho prva se nabz hned nkolik monch skutkovch
podstat, pod kter lze jednn vrmci sextingu podadit.
Vezmme vvahu nejprve zasln pornografickch fotografi i vide35osob mlad
18 let. Toto jednn lze podadit pod skutkovou podstatu trestnho inu en porno-
grafie podle ust. 191 odst.2 psm.a) TZ, nebo pachatel bu nabz, nebo pmo
penechv pornografick dlo dtti. Vraz penechv je toti definovan nap. tak,
e penechvnm se ji pornografick dlo skuten dostv do rukou dtte, kter se

31 Ktomu viz ve.


32 Ktomu ble viz nap. LIVINGSTONE, S., HADDON, L., GRZIG, A., LAFSSON, K. EU Kids Online
final report. The London School of Economics and Political Science, 2011.
33 Viz nap. BARKACS, L., BARKACS, C. B. Do you think Im sexty? Minors and sexting: teenage fad or
child pornography? Journal of Legal, Ethical & Regulatory Issues, 2010, ro. 13, .2, s.23.
34 Vzhledem ktomu, e ti, kdo tyto materily poizuj, tak in smyslem se jejich prostednictvm prezen-
tovat, poslaj do svta jen takov, na kterch vypadaj dle svho nzoru skuten dobe, pinejmenm
zhlediska jejich referenn skupiny (tj. takov, se kterou se ztotouj i chtj ztotonit). Kladn odezva
okol, resp. jejich referenn skupiny je proto vcelku pravdpodobn.
35 Takovho charakteru, e je lze povaovat za pornografick dlo zhlediska trestnho zkona.

13

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 13 28.11.13 15:55


tak me spornografickm dlem seznmit.36 Jestlie pachatel pouze zale osob
mlad 18 let soubor spornografickm dlem, kter je kjeho vnmn nutno nejprve
otevt (tedy vyvinout uritou aktivitu ze strany dtte), lze takov jednn posoudit
jako nabdnut pornografickho dla dtti (nabdka je jakkoli pedloen pornografic-
kho dla, kter m za cl, aby si jej jin pevzal).37 Pi rozlien znaku penechv
anabz tak vsouasnosti usextingu pipad vvahu38 zejmna varianta zasln
MMS39 (zde pjde onabzen, nebo kzobrazen obsahu MMS je nezbytn aktivita ze
strany uivatele smujc kjejmu zobrazen). Me ovem dojt iknaplnn znaku
penechvn namsto nabzen nap. uzasln e-mailu splohou, kdy je tato ploha
automaticky zobrazena jako jeho soust.40 Otrestn in se ovem jedn samozejm
za pedpokladu, e jednn pachatele doshlo natolik vznamnho stupn spoleensk
kodlivosti, e postih podle jinch prvnch pedpis nen postaujc, aje proto nutn
pout jakoto ultima ratio prostedky trestnho prva.41
Mladistv se me dopustit tak trestnho inu vroby ajinho nakldn sdtskou
pornografi. Nikoliv vak tm, e vyrob dtskou pornografii, jejm bude jedinm akt-
rem, vzhledem kobecn prvn zsad, e neme bt trestn osoba, kjej ochran je
pslun trestnprvn ustanoven ureno,42 ve spojen stm, e objektem trestnho
inu vroby ajinho nakldn sdtskou pornografi je zjem spolenosti na ochran
mravnho vvoje dt ajejich ochran ped sexulnm zneuvnm.43 Kdokoliv, vet-
n mladistvho se nicmn me dopustit trestnho inu vroby ajinho nakldn
sdtskou pornografi podle ust. 192 odst.2 alinea 1 TZ tm, e rozesl dtskou
pornografii, nebo jednn spovajc vrozesln dtsk pornografie meme podadit
pod nabdnut, ppadn zprostedkovn dtsk pornografie jinmu za pedpokladu,
e objektem trestnho inu vroby ajinho nakldn sdtskou pornografi podle ust.
192 odst.2 alinea 1 TZ je krom zjmu spolenosti na ochran mravnho vvoje dt
ajejich ochran ped sexulnm zneuvnm zrove zjem na mravnch hodnotch
spolenosti, kter dtskou pornografii povauje za kodlivou.
Trestnho inu en pornografie ivroby ajinho nakldn sdtskou pornografi
se lze dopustit vjednoinnm soubhu sohroovnm vchovy dtte podle ust. 201
odst.1 psm. a) TZ. Objektem trestnho inu ohroovn vchovy dtte je zjem
na dn vchov dt, kter m bt vedena vsouladu se zsadami morlky oban-
sk spolenosti tak, aby byl zaruen jejich dn rozumov, mravn acitov vvoj.44
Kohroen rozumovho, citovho nebo mravnho vvoje dtte pak dojde zejmna teh-

36 Viz MAL, P. et al. Trestn zkonk: koment. Praha: C. H. Beck, 2009, s.1699.
37 Viz tamt, s.1697.
38 Vzhledem kvvoji informanch akomunikanch technologi lze pedpokldat, e ztechnickho hlediska
pibudou dal varianty.
39 MMS (zanglickho Multimedia Message Service) neboli tzv. multimediln zprva, tedy takov, kter
kombinuje rzn mdia, typicky psan text spolu sobrzkem, videem i zvukem, vetn variac tchto
kombinac.
40 Kzamylen pokldm otzku, zda automatick zobrazen plohy po oteven e-mailu spad pod znak
penechv nebo nabz, nebo zobrazen vyaduje aktivitu ze strany uivatele, avak aktivitu
smujc koteven e-mailu, nikoliv zobrazen plohy.
41 Pozornost otzce spoleensk kodlivosti je pochopiteln teba vnovat vdy pi posuzovn vech jednn
zde uvedench.
42 Viz MAL, P. et al. Trestn zkonk: koment. Praha: C. H. Beck, 2009, s.1481.
43 Viz NOVOTN, O. et al. Trestn prvo hmotn: Zvltn st. Praha: Wolters Kluwer R, 2010, s.130.
44 Viz MAL, P. et al. Trestn zkonk: koment. Praha: C. H. Beck, 2009, s.1762.

14

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 14 28.11.13 15:55


dy, jestlie jednn pachatele vede ke vzniku relnho nebezpe nap. pohlavn nevza-
nosti, promiskuity, osvojen si takovch nvyk dttem, kter vedou kjeho morlnmu
padku akneschopnosti usmrovat zpsob svho ivota vsouladu sobecnmi morl-
nmi zsadami obansk spolenosti.45 Vjimen by se tak mohlo stt ivppad sex-
tingu, pokud by jeho provozovn aobsah ze strany konkrtnho odeslatele ve vztahu
ke konkrtnmu adrestovi dtti peshly uritou mru.46 Trestnho inu ohroovn
vchovy dtte podle ust. 201 odst.1 psm.b) nebo c) nebo d) TZ se mohou dopustit
nap. irodie dtte, jestlie kporuen jejich rodiovsk zodpovdnosti dojde vtakov
me, e umon vst dtti vtomto ppad nemravn ivot nebo zvanm zpsobem
poru svou povinnost on peovat i jinou svou dleitou povinnost vyplvajc zro-
diovsk zodpovdnosti.
Sexting me bt spojen istrestnm inem zneuit dtte kvrob pornografie
podle ust.193 odst.1 TZ, kterho se dopust ten, kdo pimje, zjedn, najme, zlk,
svede nebo zneuije dt kvrob pornografickho dla nebo koist zasti dtte na
takovm pornografickm dle. Pjde pedevm onajmut, ato tehdy, kdy se pachatel
sdttem dohodne na tom, e dt samo vyrob azale mu pornografick materil
zahrnujc toto dt vmnou za kredit do mobilnho telefonu i jinou obdobnou pro-
tislubu i protihodnotu (nap. koup hernho asu pro hran potaov hry). Pedpo-
kladem je, e dt tento materil vyrobilo a na zklad takov dohody spachatelem.
Skutkov podstata trestnho inu zneuit dtte kvrob pornografie podle ust.193
odst.1 TZ me bt ovem naplnna izlknm nebo svedenm zvlt vppad part-
nerskch vztah mldee, vjejich rmci jeden partner pesvd druhho kvrob
dtsk pornografie.
Krom trestnprvnch dsledk me mt sexting samozejm tak dopady vpsy-
chosociln rovin. Na stran jedn me psobit pozitivn na vnmn vlastn sexuality
asebepojet, na stran druh je me naopak deformovat. Krom toho jsou jeho akti
ohroeni ido budoucna tm, e si nemohou nikdy bt zcela jisti, kdo zskal pstup kje
zobrazujcmu pornografickmu dlu (teba ipo letech) ajak snm hodl nakldat.

4. EXTREMISMUS

Na internet lze svm zpsobem nahlet jako na Janusovu tv. Na jedn


stran nabz uritou formu veejnho prostoru, kde se mohou svobodn realizovat
mnoh nzorov proudy, stejn tak jako rzn skupiny. De facto kad jedinec iskupi-
na tak mohou touto cestou vyjdit sv nzory ipoteby anap. usilovat ojejich napln-
n prostednictvm zskvn podpory jinch osob i skupin. Internet tak jednoznan
podporuje nzorovou ikulturn rozmanitost.47

45 Viz tamt, s.1763.


46 Mru ospravedlnitelnou nap. touhou experimentovat s vlastn sexualitou nebo vyhledvat zitkov
podnty. Zlomov bod se pak bude nalzat nkde mezi jednorzovm pokusem (nebo obasnmi pokusy)
azpsobem ivota vyznaujcm se obchodovnm svyuitm svho tla.
47 Knzorov akulturn rozmanitosti se nerozlun poj riziko plin relativizace hodnot, je me vst a
kanomii, co ovem nen tmatem tohoto lnku; uvdm tuto poznmku pouze pro plnost.

15

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 15 28.11.13 15:55


Na druh stran internet skt stejnm zpsobem prostor ipro projevy nesnen-
livosti anetolerance. Jakmile doshnou tyto spoleensky nedouc jevy urit mry,
mohou ji zat naplovat znaky skutkov podstaty trestnho inu, ato zejmna trest-
nho inu zaloen, podpory apropagace hnut smujcho kpotlaen prv asvobod
lovka48 (nap. tvorba webov strnky zamen na hlsn neonacistick ideologie),
trestnho inu projevu sympati khnut smujcmu kpotlaen prv asvobod lov-
ka49 (pachatel zde hnut pmo nepropaguje, ale nap. vyjaduje knmu veejn50 ob-
div bez myslu zskvat tomuto hnut dal pvrence i jinak posilovat jeho pozici)51
aeventuln itrestnho inu poprn, zpochybovn, schvalovn aospravedlovn
genocidia.52
Zrove meme do oblasti projev extremismu zaadit itzv. hate crimes, neboli
trestn iny znenvisti. Jedn se otrestn iny motivovan spoleenskmi pedsudky,
a u se tyto vztahuj nap. krase, etnick skupin, nboenstv, politick orientaci, se-
xuln orientaci aj.53 Vprosted esk republiky sem proto zaazujeme zejmna trestn
in hanoben nroda, rasy, etnick nebo jin skupiny osob54 (hanobenm se rozum sub-
jektivn, hrub urliv projev smujc khrubmu zneven),55 trestn in podnco-
vn knenvisti vi skupin osob nebo komezovn jejich prv asvobod56 appadn
itrestn in nsil proti skupin obyvatel aproti jednotlivci.57 Vostatnch ppadech,
kdy nelze kodliv jednn kvalifikovat jako nkter ze zde uvedench trestnch in,
ale zrove pesto nese znaky trestnho inu znenvisti, soud ktakov motivaci pi-
hldne jako kpitujc okolnosti spovajc vtom, e pachatel spchal trestn in
znrodnostn, rasov, etnick, nboensk, tdn i jin podobn nenvisti nebo zjin
zvl zavrenhodn pohnutky58 (nejedn-li se ookolnost podmiujc pouit vy
trestn sazby).59

5. PORUOVN AUTORSKCH PRV APRVA


NA OCHRANU OSOBNOSTI

Vvodu jsem zahrnula do irho pojet kodlivho obsahu na internetu


inkter trestn iny pchan prostednictvm internetu. Nejvt kategorii vtto oblasti
tvo nepochybn poruovn autorskch prv. Specifikum zde spov ve skutenosti,
e samotn obsah umstn na internetu kodliv nen, ale je snm nakldno protiprv-
nm zpsobem, nejastji ve form neoprvnnho uit dla jeho sdlovnm veejnosti
48 Ust. 403 odst.1, 2 psm.a) TZ.
49 Viz ust. 404 TZ.
50 Tedy nap. veejnou potaovou st, viz ust. 117 psm. a) TZ.
51 Viz MAL, P. et al. Trestn zkonk: koment. Praha: C. H. Beck, 2009, s.3208.
52 Viz ust. 405 TZ.
53 Ktomu viz nap. JACOBS, J. B., POTTER, K. Hate Crimes: Criminal Law and Identity Politics. Cary,
NC, USA: Oxford University Press, 2000, s.11.
54 Viz ust. 355 odst. 1 psm.a) nebo b), odst. 2 psm.b) TZ.
55 Viz Rt 11/2007 (2. st). Profiprvo, 4. 9. 2007. Dostupn na http://profipravo.cz/index.php?page=
article&id_category=168&id_article=248934&csum=835c8427 [cit. 2012-08-12].
56 Viz ust. 356 odst.1, 3 psm.a) TZ.
57 Viz ust. 352 odst. 2, 3 psm. b) TZ.
58 Viz ust. 42 psm.b) TZ.
59 Viz ust. 17 psm. b) TZ.

16

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 16 28.11.13 15:55


prostednictvm veejn pstupn potaov st. Pachatel se tak me dopustit trest-
nho inu poruen autorskho prva, prv souvisejcch sprvem autorskm aprv
kdatabzi (ust. 270 TZ). Chrnno je zde autorsk dlo, umleck vkon, zvukov
i zvukov obrazov zznam, rozhlasov nebo televizn vysln nebo databze. Proti-
prvn jednn spov obvykle vneoprvnnm zhotoven rozmnoeniny dla ajeho
roziovn prostednictvm veejn potaov st.60
Vprosted internetu dochz asto tak ke zveejovn osobnch daj bez svole-
n jejich subjektu. Jestlie se jedn oosobn daje shromdn vsouvislosti svko-
nem veejn moci, pachatel se me dopustit trestnho inu neoprvnnho nakldn
sosobnmi daji dle ust. 180 odst.1 TZ. Jestlie zveejnnm osobnch daj zska-
nch vsouvislosti svkonem povoln, zamstnn nebo funkce pachatele tento poru
sttem uloenou nebo uznanou povinnost mlenlivosti azpsob tm vnou jmu na
prvech nebo oprvnnch zjmech osoby, j se osobn daje tkaj, pachatel se dopus-
t trestnho inu neoprvnnho nakldn sosobnmi daji dle ust. 180 odst. 2 TZ.
Velk st kodlivho obsahu na internetu virm pojet spov ve zveejovn
rznch nelichotivch i pmo zesmujcch, poniujcch fotografi avide druhch
osob. Obvykle lze takov jednn kvalifikovat nanejve jako pestupek proti oban-
skmu souit,61 jeho dopady vpsychick rovin napadenho jedince mohou vak bt
znan. Na mst jsou proto alespo obanskoprvn prostedky ochrany.62

6. NKTER DAL KODLIV JEVY VPROSTED INTERNETU

Ke kodlivm jevm na internetu virm pojet pat idal problematiky


ne ve uveden. Vzhledem komezenmu prostoru lnku je zmiuji vce mn pouze
ve strunosti, by kad zuvedench tmat zasluhuje samostatn zamylen.
Velkou skupinu zde tvo oblast socilnho inenrstv, kde kodliv obsah spov
velmi asto vmalwaru.63 Jin jednn zakldajc kodliv obsah na internetu, jako nap.
kyberikana nebo kybergrooming, mvaj zejmna psemnou podobu ve form text na
chatech asocilnch stch. Obvykle ve form vide pak meme na internetu nalzt
rzn nsiln obsah.
Svm zpsobem lze ke kodlivmu obsahu na internetu zaadit i podncovn
ktrestnmu inu (ust. 364 TZ)64 aschvalovn trestnho inu (ust. 365 TZ), do-
pout-li se jich pachatel veejn, tedy vtomto ppad veejn pstupnou potaovou
st,65 tzn. nap. prostednictvm pspvk na svm profilu vsociln sti.

60 Srov. nap. judikaturu k ust. 270 TZ v PROUZA, D. et al. Trestn zkonk s judikaturou. Praha:
C.H.Beck, 2010, s.974.
61 Viz ust.49 odst.1 psm.a) zk. .200/1990 Sb., zkon esk nrodn rady opestupcch.
62 Zpr aloba, alobn nrok restitun, satisfakn (morln zadostiuinn, nhrada nemajetkov jmy
vpenzch) aj. (nap. prvo domhat se uren, e neoprvnnm zsahem dolo kporuen prva na
ochranu osobnosti).
63 Malware je kodliv software slouc na jedn stran kpokozen potae i jinho zazen nebo poko-
zen potaov st, na stran druh je vyuvn ikzskn rznch dat znapadenho zazen (a u se
jedn nap. ohesla uivatele atp. nebo ble specifikovan soubory aj.).
64 Podncovat lze ikindividuln neurenm trestnm inm apodncovn me bt adresovno neuri-
tmu okruhu osob, viz MAL, P. et al. Trestn zkonk: koment. Praha: C. H. Beck, 2009, s.3062.
65 Viz ust. 117 psm. a) TZ.

17

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 17 28.11.13 15:55


6.1 SOCILN INENRSTV

Sociln inenrstv lze obecn definovat jako urit zpsob manipulace


lid za elem proveden urit akce nebo zskn urit informace.66 Pod jednoduchou
definic se skrv pestr kla rznch technik, jak se neoprvnn dostat kcitlivm da-
tm nebo tato data jet dle vyut. Jmenovat lze nap. phishing,67 trojsk kon,68 spo-
ofing,69 DoS aDDoS,70 malware. Vppad malwaru (podobn jako iujinch uvede-
nch technik) je kodlivm obsahem samotn text programu zpsobil vyvolat zmny
vpotaovm systmu pjemce. Autor malwaru se tak me dopustit nap. trestnho
inu neoprvnnho pstupu kpotaovmu systmu anosii informac dle ust. 230
odst.2 psm.a) (vppad, e neoprvnn uije data uloen vnapadenm potai)
nebo d)71 aeventuln iodst. 3 psm.a) i b) (ppadn oboj) TZ.

6.2 KYBERIKANA

Zvltn oblast pedstavuje jednn vrmci kyberikany.72 Ta probh


asto formou vytven rznch web zesmujcch ob nebo pomlouvnm na
socilnch stch (trestn in pomluvy dle ust. 184 odst.1, 2 TZ), opatenm si hesla
kpotai pokozenho za elem spchn trestnho inu neoprvnnho pstupu
kpotaovmu systmu anosii informac dle ust. 231 odst.1 psm.b)TZ nebo
prolomenm potaovho hesla (trestn in neoprvnnho pstupu kpotaovmu
systmu anosii informac dle ust. 230 odst.1 TZ) anap. inslednou manipulac
sprofilem obti na sociln sti atp. (trestn in neoprvnnho pstupu kpota-
ovmu systmu anosii informac dle ust. 230 odst. 2 psm.b) nebo c), odst. 3
psm. a) TZ). kodliv obsah na internetu zde m zejmna psemnou formu spovajc
vsamotnch textech, ovem nabv ipodoby obrzk, fotografi avide (zpravidla
pouitch bez souhlasu zobrazen osoby, atud poruujcch jej prvo na ochranu
osobnosti).

66 Ksocilnmu inenrstv ble viz nap. BAMNOTE, G., PATIL, G., SHEJOLE, A. Social Networking-
-Another Breach In The Wall. AIP Conference Proceedings; 11/6/2010, .1, s.151.
67 Tedy podvodn e-mailov aj. toky snac se vylkat zuivatele citliv daje (typicky nap. vpodob
odpovdi na dotaz ze strany zdnliv dvryhodn osoby i instituce nebo pstupu na falen webov
strnky).
68 Obvykle potaov program vpraven do zazen uivatele bez jeho vdom (nap. pi stahovn dat
zinternetu me bt trojsk k jejich skrytou soust), obsahovat me nap. tzv. keylogger (software
monitorujc hozy do klvesnice, kter zasl zprvy otom svmu pvodci).
69 Typ toku vyuvajc tzv. domnov peklada (ten pekld slo IP adresy do podoby nap. www
.wikipedia.cz azpt) nap. pesmruje uivatele na falenou webovou strnku nebo umon pstup
kwebov strnce neoprvnnmu uivateli.
70 Tzv. odepen sluby (Denial-of-Service) adistribuovan odmtnut sluby (Distributed-Denial-of-Servi-
ce), kdy je zjednoduen eeno napaden server zahlcen takovm mnostvm pstup, e vdsledku toho
pestane fungovat.
71 Ppadn dle ust. 230 odst. 2 psm. a) id) TZ.
72 Ble ke kyberikan viz nap. SHARIF, S. Confronting cyber-bullying: what schools need to know to
control misconduct and avoid legal consequences. Cambridge: Cambridge University Press, 2009; KO-
L,M. Nov cesta klb ikany. Praha: Portl, 2011; LIVINGSTONE, S., HADDON, L., GRZIG,A.,
LAFSSON, K. EU Kids Online final report. The London School of Economics and Political Science,
2011.

18

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 18 28.11.13 15:55


6.3 KYBERGROOMING

Zvltn skupinu tvo jev zvan kybergrooming, tedy psychick mani-


pulaceobti zpravidla za elem jejho sexulnho zneuit. Obt, atedy inslednm
pokozenm bv nejastji dt, vzhledem kpirozen naivit asnazmu vzbuzen
dvry, avak objevuj se ippady dosplch osob, obvykle hledajcch spznnou dui
prostednictvm internetovch seznamek, chat asocilnch st. Podstata kybergroo-
mingu spov ve vyhldnut obti pachatelem, vytvoen falen identity pachatele tak,
aby odpovdala pedpokldan pedstav obti odvryhodn osob ansledn kontakt
udrovan imsce smyslem vybudovat jej dvru (ji to me zakldat nap. trestn
in znsilnn dle ust. 185 odst. 1, 2 psm.b), eventuln odst.1, 3 psm.a) TZ spcha-
n ve stadiu ppravy). Vprbhu tohoto obdob pachatel mm zobti citliv informace
ame se tm dopustit nap. trestnho inu pokozen cizch prv dle ust. 181 TZ.
Vzhledem ktomu, e se stoupajc dvrou obti si sn pachatel obvykle zane vym-
ovat pornografick fotografie i videa amnohdy ivylk zobti jej vlastn fotografie
(zpravidla vybz ob ksextingu),73 me svm jednnm naplnit skutkovou podstatu
trestnho inu ohroovn vchovy dtte, en pornografie, vroby ajinho nakldn
sdtskou pornografi atrestnho inu zneuit dtte kvrob pornografie spovajcho
nap. ve zlkn dtte kvrob pornografie.74
To ve in kybergroomer sclem vylkat ob na osobn schzku. Pokud ob
odmt, kybergroomer se asto uchl ktrestnmu inu vydrn dle ust. 175 TZ.
(nap. hroz zveejnnm zskanch kompromitujcch materil). Na osobn schzce
dojde obvykle krznm formm sexulnch praktik.75 Pokud se pachatel pi osobn
schzce dopust njakho trestnho inu, nejastji jde otrestn in znsilnn (ust.
185TZ), sexulnho ntlaku (ust. 186 TZ), pohlavnho zneuit (ust. 187 TZ),
svdn kpohlavnmu styku (ust. 202 TZ), ale tak zneuit dtte kvrob porno-
grafie (ust. 193TZ) ve spojen svrobou ajinm nakldnm sdtskou pornografi
(ust. 192TZ), pokozen cizch prv (ust. 181 TZ), ohroovn vchovy dtte (ust.
201 TZ), obchodovn slidmi (ust. 168 TZ), zbaven (ust. 170 TZ) nebo omezo-
vn osobn svobody (ust. 171 TZ), vydrn (ust. 175 TZ), tisku (ust. 177 TZ).
Vmdich76 se lze setkat isirm pojetm kybergroomingu, za kter je nkdy obec-
n povaovna jakkoliv komunikace mezi vzjemn se neznajcm dosplm adttem
na sexuln tma typicky dospl navtv internetovou seznamku, oslov nkter
zptomnch dt azhy sto rozhovor na sexuln tma. Vtakovch ppadech mnoh-
dy ani neskrv svj vk, motivaci atp. avyhledv pouze jednorzov pobaven se,
nespolupracujc dt dle neobtuje. Jde tak nepochybn ovrazn mn zvan
jednn dt nen skryt manipulovno, nen lkno kosobn schzce, nemus ani
dojt kvybzen kvrob azasln dtsk pornografie pesto ale nen takov jednn
zcela bez zvad. Pedevm me bt ohroen mravn vvoj dtte, a u takov dospl

73 Ktomu viz kap. Sexting.


74 Ktomu vizve.
75 Druhm monm clem kybergoomera me bt ipesvden obti kproveden teroristickho toku,
nicmn varianta sexulnho ntlaku vnaich zempisnch kch zdaleka pevauje.
76 Viz nap. dopoledn vysln R 1 Radiournlu dne 2. bezna 2012 stmatem internetu jako rizikovho
prosted pro dti.

19

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 19 28.11.13 15:55


napln znaky trestnho inu ohroovn vchovy dtte dle ust.201 odst. 1 psm. a) TZ
(appadn ijeho kvalifikovan skutkov podstaty) nebo nikoliv ivtakovm ppad
me sexuln ladn komunikace mezi nm adttem pokivit dtti pohled na vlastn
sexualitu ajej vyuvn vrmci mezilidskch vztah.

6.4 NSILN AJ. KODLIV OBSAH

Na vvoj psychiky dtte me mt vrazn dopad tak nsiln obsah,


snm se lze na internetu setkat. Ji uveden vet kodlivho obsahu na internetu zb-
v proto doplnit onsiln videa i fotografie zachycujc trn zvat vtchto ppa-
dech se trznitel me stt pachatelem trestnho inu trn zvat dle ust.302 odst.1
psm.b) TZ, jedn-li nap. smyslem zveejnit zznam svho jednn na internetu.
Zhlediska trestnprvn relevantnho jednn nesm bt dtti zpstupnn kodliv
obsah (v. nsilnho) smyslem svst ho kzahlivmu nebo nemravnmu ivotu
(nap. kmorlnmu padku, trvalmu zkolctv, alkoholismu, promiskuit, opakova-
nmu pchn trestnch in nap. prv trestnho inu trn zvat).
Ostatn ppady zveejovn nsilnho obsahu (vyjma tch zde ji uvedench jako
trn zvat, tvrd pornografie, podncovn knenvisti vi skupin osob nebo kome-
zovn jejich prv asvobod aj.) mohou bt sice protiprvn (nap. zveejnn zznamu
toku na na zznamu rozpoznatelnou ob ikany bez jejho souhlasu), nikoliv vak
trestn. Jen pro plnost uvdm jet samostatnou kapitolu jev zpravidla nikoliv proti-
prvnch, kter ale lze do jist mry povaovat za spoleensky kodliv. Tvo ji rzn
weby zamen na sebepokozovn, namtkou pouze zmnm weby sdruujc osoby
trpc poruchami pjm potravy (mentln anorexi atp.), kter de facto funguj jako
platforma vzjemn podpory vdanm ivotnm stylu.77

7. TRESTN ODPOVDNOST PRVNICKCH OSOB

1. ledna 2012 vstoupil vinnost zkon .418/2011 Sb. ze dne 27. jna
2011, otrestn odpovdnosti prvnickch osob azen proti nim, kter upravuje mimo
jin podmnky trestn odpovdnosti prvnickch osob. Vzhledem ktomu, e nkter
zvybranch trestnch in, jejich spchn lze tzv. pitat prvnick osob, se vzta-
huj ike kodlivmu obsahu na internetu, je mon za takov jednn trestnprvn
postihnout nejen konkrtn fyzickou osobu, ale iprvnickou osobu (piem trestn
odpovdnost prvnick osoby nen zvisl na trestn odpovdnosti jednajc fyzick
osoby anaopak).78
Vsouvislosti se kodlivm obsahem na internetu, jak je nastnn ve, pichz vp-
pad trestn odpovdnosti prvnick osoby odpovdnost zejmna za spchn trestnho
inu obchodovn slidmi, vydrn, poruen tajemstv dopravovanch zprv, sexulnho
ntlaku, pohlavnho zneuit, kuplstv, vroby ajinho nakldn sdtskou pornografi,

77 ivotnm stylu zhlu pohledu osob trpcch mentln anorexi.


78 Vylouena je ovem trestn odpovdnost esk republiky azemnch samosprvnch celk pi vkonu
veejn moci.

20

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 20 28.11.13 15:55


zneuit dtte kvrob pornografie, ohroovn vchovy dtte, svdn kpohlavnmu
styku, neoprvnnho pstupu kpotaovmu systmu anosii informac, opaten
apechovvn pstupovho zazen ahesla kpotaovmu systmu ajinch tako-
vch dat, pokozen zznamu vpotaovm systmu ana nosii informac azsah do
vybaven potae znedbalosti, poruen autorskho prva, prv souvisejcch sprvem
autorskm aprvem kdatabzi, hanoben nroda, rasy, etnick nebo jin skupiny osob,
podncovn knenvisti vi skupin osob nebo komezovn jejich prv asvobod,
podncovn ktrestnmu inu, projev sympati khnut smujcmu kpotlaen prv
asvobod lovka apoprn, zpochybovn, schvalovn aospravedlovn genocidia.

8. SHRNUT

kodliv obsah na internetu zahrnuje pomrn pestrou klu rznch jev.


Zde uveden vet nen aani neme bt vyerpvajc, zejmna sohledem na pekotn
rozvoj informanch akomunikanch technologi vetn internetu astm se prom-
ujcm zpsobem jejich vyuvn ana mnc se vkovou skladbu jejich uivatel.
Specifickou otzkou je tak napklad problematika odpovdnosti poskytovatel vol-
nho prostoru na internetu za ciz obsah aproblematika odkazovn na webov strnky
obsahujc protiprvn obsah.
Podobu nabv kodliv obsah na internetu rznou, objevuje se nap. ve form p-
semn, ve form obrzk i fotografi, zvukovch zznam, audiovizulnch zznam
ijako urit grafick zpracovn.
Velmi asto bv kodliv obsah na internetu spojen spornografi, zpravidla ve
form obrzk i audiovizulnch zznam. Knejvnjm kodlivm jednnm pat
zpstupovn dtsk atvrd pornografie, ale ien prost aj. pornografie smrem
kdtem azvlt pak mezi dtmi navzjem ve form sextingu.
Dal nezanedbatelnou oblast tvo rzn projevy extremismu spovajc na jedn
stran nejastji vpropagaci aprojevech sympati khnut smujcch kpotlaovn
prv asvobod lovka, na druh stran vsamotnch nenvistnch projevech smuj-
cch vi uritm skupinm avpodncovn knenvisti knim.
Do ir kategorie kodlivho obsahu na internetu pak spad dle nap. poruovn
autorskch prv (ponejvce formou neoprvnnho rozmnoovn azpstupovn au-
torskch dl) aporuovn prva na ochranu osobnosti.
Zvltn skupinu pak tvo nkter dal kodliv jevy souvisejc skyberprosto-
rem jako je sociln inenrstv adle jednn souvisejc skyberikanou akybergro-
omingem.
Takov je tedy velmi obecn pehled kodlivho obsahu na internetu. Jednotliv
uveden jevy jsou zde pouze velmi obecn nastnny, avak kad znich zasluhuje
bli zkoumn, ato hned vnkolika smrech: koho zasahuje, do jak mry je dan jev
pociovn jako kodliv, jak se od doby prvnch vskyt promuje ajak se prom-
uje sohledem na rostouc poet uivatel internetu anov technologick monosti,
asamozejm vneposledn ad tak jakm zpsobem na nj pohl prvn d esk
republiky, jak lze proti nmu inn postupovat ajak mu pedchzet.
21

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 21 28.11.13 15:55


HARMFUL CONTENT ON THE INTERNET

Summary

The article deals with the various forms of harmful content on the Internet. It briefly introduces
its various forms, pornography (including sexting), extremist manifestations, copyright and rights of privacy
infringement and certain other undesirable phenomena in cyberspace: social engineering, cyberbullying,
cybergrooming, display of violence. It mentions crimes in connection with harmful content on the Internet,
which can be committed by alegal person.

Key words: harmful content, cyberspace, criminal law

Klov slova: kodliv obsah, kyberprostor, trestn prvo

22

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 22 28.11.13 15:55


2012 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 2337

TRESTN IN PORUEN AUTORSKHO PRVA

LUK BOHUSLAV, VLADIMR PELC

1. MEZINRODN AEVROPSK PRAMENY AUTORSKHO


PRVA

1.1 MEZINRODN PRAMENY PRVA AUTORSKHO

Voblasti autorskho prva plat na zklad l. 10 stavy esk republiky


(dle t stava) klasick aplikan pednost mezinrodnch smluv ped vnitrostt-
nmi prvnmi pedpisy, tedy vyhlen mezinrodn smlouvy, kjejich ratifikaci dal
Parlament souhlas ajimi je esk republika vzna, jsou soust prvnho du;
stanov-li mezinrodn smlouva nco jinho ne zkon, pouije se mezinrodn smlou-
va. esk republika podle l. 1 odst. 2 stavy respektuje zvazky, kter pro ni vypl-
vaj zmezinrodnho prva. Vvodu vkladu je tak nutn zmnit mezinrodnprvn
zklad problematiky autorskho prva tak, jak vychz znsledujcch mezinrod-
nch mluv.
1) mluva ozzen Svtov organizace duevnho vlastnictv, podepsan ve Stockhol-
mu dne 14. ervence 1967. mluva byla vyhlena pod slem 69/1975 Sb., ve znn
vyhlky .80/1985 Sb. Jak vyplv ji znzvu mluvy, byla touto zzena Svtov
organizace duevnho vlastnictv (World Intellectual Property Organization).
2) Bernsk mluva oochran literrnch aumleckch dl, kter byla uzavena dne
9.z 1986 vBernu. mluva byla uveejnna vyhlkou .133/1980 Sb., ve znn
vyhlky .19/1985 Sb. Bernsk mluva byla mnohokrt novelizovna, naposle-
dy pak vPai roku 1971. Stanovuje minimln standardy ochrany autorskho
prva.
3) Veobecn mluva oautorskm prvu, kter byla dohodnuta apodepsna dne 6.z
1952 ve vcarsk enev. Do eskho prvnho du byla implementovna vyhl-
kou .2/1960 Sb., ve znn vyhlky .134/1980.
4) Mezinrodn mluva oochran vkonnch umlc, vrobc zvukovch zznam
arozhlasovch organizac ze dne 26. jna 1961 vyhlen pod .192/1964 Sb.
5) mluva oochran vrobc zvukovch zznam proti nedovolenmu rozmnoovn
jejich zvukovch zznam, kter byla sjednna dne 29. jna 1971 venev. Tato
mluva byla vyhlen veskm prvnm du pod .32/1985 Sb.
23

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 23 28.11.13 15:55


6) Dohoda oobchodnch aspektech prv kduevnmu vlastnictv znm t pod zkrat-
kou TRIPS, je je soust sdlen Ministerstva zahraninch vc .191/1995 Sb.,
inkorporujcho Dohodu ozzen Svtov obchodn organizace (WTO).
7) Smlouva Svtov organizace duevnho vlastnictv o prvu autorskm ze dne
20.prosince 1996, pijat venev. Smlouva vyla ve Sbrce mezinrodnch smluv
jako sdlen Ministerstva zahraninch vc .33/2002 Sb. m. s.
8) Smlouva Svtov organizace duevnho vlastnictv ovkonech vkonnch umlc
aozvukovch zznamech, pijat takt 20. prosince 1996 venev, vyhlen jako
sdlen Ministerstva zahraninch vc .48/2002 Sb. m. s.
9) mluvou se znanm trestnprvnm dosahem je mluva Rady Evropy oboji proti
internetov kriminalit (Convention on Cybercrime), uzaven dne 23. listopadu
2001vBudapeti. mluva vstoupila vinnost dne 1. ervence 2004 aje prvnm
dokumentem trestnprvn povahy stran autorskho prva. Ostatn ve zmnn
mluvy se trestnprvnmi aspekty prva autorskho nezabvaly. mluva jako prvn
upravuje trestn iny spchan pes internet azabv se mj. poruenm autorskho
prva (dalmi oblastmi pravy mluvy jsou podvody spchan prostednictvm
potae, dtsk pornografie a naruovn potaov bezpenosti). mluva se
trestnmi iny proti autorskmu prvu zabv vl. 10, piem kad smluvn strana
mluvy je povinna pijmout opaten, ktermi stanov trestnost poruen autorskho
prva podle vnitrosttnho prva (l. 10 odst. 1 mluvy) a prv souvisejcch
sautorskm prvem (l. 10 odst. 2 mluvy). Za splnn uritch podmnek smluvn
strana nemus trestn odpovdnost za jednn proti prvu autorskmu a prvm
souvisejcm sprvem autorskm stanovit (l. 10 odst. 3 mluvy). lnek 12 mluvy
stanov trestn odpovdnost prvnickch osob. esk republika mluvu podepsala,
ale dosud neratifikovala. Kmluv byl pipojen Protokol zabvajc se kriminalizac
in rasistick axenofobn povahy spchanch za pomoci potaovch systm,
kter je inn od bezna roku 2006.

1.2 EVROPSK UNIE

Pedpis Evropsk unie upravujcch oblast autorskho prva je znan


mnostv, proto autoi tohoto textu neaspiruj na jejich kompletn vet, pesto je vhod-
n alespo nejdleitj znich uvst:
1) smrnice Evropskho parlamentu aRady 2001/29/ES ze dne 22. 5. 2001 oharmo-
nizaci nkterch aspekt prva autorskho aprv snm souvisejcch vinforman
spolenosti, tzv. smrnice oinforman spolenosti,
2) smrnice Evropskho parlamentu aRady 2004/48/ES ze dne 29. 4. 2004 ododro-
vn prv duevnho vlastnictv,
3) smrnice Evropskho parlamentu aRady 2006/115/ES ze dne 12. 12. 2006 oprvu
na pronjem apjovn aonkterch prvech voblasti duevnho vlastnictv sou-
visejcch sautorskm prvem voblasti duevnho vlastnictv,
4) smrnice Evropskho parlamentu aRady 2006/116/ES ze dne 12. 12. 2006 odob
ochrany autorskho prva auritch prv snm souvisejcch ve znn smrnice
Evropskho parlamentu arady 2011/77/EU ze dne 27. 9. 2011.
24

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 24 28.11.13 15:55


1.3 OBCHODN DOHODA PROTI PADLATELSTV (ANTI-COUNTERFEITING
TRADE AGREEMENT, TZV.ACTA)

Vsouasn dob je velmi aktulnm akontroverznm tmatem ve uvede-


n dohoda proti padlatelstv, tzv. ACTA, kter m vytvoit nov rmec ochrany autor-
skch prv ajejich vynucovn. ACTA by si vdk procesu svmu pijmn azvan-
mu obsahu zasluhovala vlastn zpracovn, co vzhledem kzamen arozsahu lnku
nen mon. Povaujeme vak za nutn seznmit tene alespo zkladnm zpsobem
strestnprvnmi aspekty tto Obchodn dohody proti padlatelstv (dle jen Doho-
da). ACTA byla schvlena dne 1. jna 2011 vTokiu 8 smluvnmi stranami tto dohody.
Vesk republice je vsouasn chvli proces ratifikace tto Dohody pozastaven. Do-
hoda je prvn mezinrodnprvn mluvou stanovc trestnprvn prosazovn vppa-
dech myslnho padln ochrann znmky nebo poruen autorskho prva nebo prv
snm souvisejcch vkomernm mtku apoadujc zaveden trestnho zen atrest
(l. 23 odst. 1 Dohody). Dohoda t poaduje ve svm l.23odst. 5 trestn odpovdnost
prvnickch osob za ve uveden jednn. Smluvn strana je povinna stanovit tresty,
kter budou zahrnovat odnt svobody atak penn tresty dostaten vysok, aby
psobily jako odrazujc prostedek proti budoucmu poruovn, akter budou odpo-
vdat vi trest za trestn iny odpovdajc zvanosti (l. 24). Vl.25Dohody je pak
upraveno zabaven, konfiskace aznien pslunch materil azbo. Dohoda rovn
ukld povinnost, aby kad smluvn strana ve svm prvnm du zajistila monost
innch krok vi jakmukoli poruovn prv kduevnmu vlastnictv, knmu do-
jde vdigitlnm prosted, vetn urychlench npravnch opaten (l.27odst.1Do-
hody). Ustanovenm budcm vn je l. 33 odst. 2 Dohody zakotvujc, aby za elem
boje proti poruovn prv kduevnmu vlastnictv smluvn strany vppad poteby
podporovaly spoluprci mezi jejich pslunmi orgny odpovdnmi za prosazovn
prv kduevnmu vlastnictv vetn trestnprvn prosazovn aopaten na hranicch,
na n se vztahuje Dohoda.

2. TRESTNPRVN PRAVA

Souasn trestn zkonk upravuje dva trestn iny, kter se pmo tkaj
poruovn autorskch apbuznch prv. Jde otrestn in poruen autorskho prva,
prv souvisejcch sprvem autorskm aprv kdatabzi podle ustanoven 270 (dle
t trestn in poruen autorskho prva) zkona .40/2009 Sb., trestn zkonk, ve
znn pozdjch pedpis (dle t TrZ), atrestn in padln anapodoben dla
vtvarnho umn podle ustanoven 271trestnho zkonku. Zkon .140/1961 Sb.,
trestn zkon, ve znn pozdjch pedpis, inn do 31. 12. 2009, upravoval vusta-
noven 152 pouze prvn ze jmenovanch trestnch in. Oproti pedelmu trestnmu
kodexu obsahuje ten souasn tedy speciln trestn in padln anapodoben dla
vtvarnho umn. Pchn tohoto trestnho inu nen pmo zvisl na existenci ky-
berprostoru, nelze jej podadit pod pojem kyberkriminality, aproto se jm nebudeme
vtomto lnku zabvat.
25

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 25 28.11.13 15:55


Vzahrani se meme zhlediska legislativn technickho setkat srznmi, nkdy
odlinmi koncepcemi trestnprvn ochrany autorskch apbuznch prv. Napklad
italsk avcarsk prvn prava vymezuj trestn iny pmo vautorskm zkon.1
Tmto zpsobem dochz kttn trestnprvn pravy. Za pnos lze povaovat, e
zkonodrce neuije blanketn dispozice, akoliv jej zetelnou vhodou je, e pi kad
zmn autorskho zkona nemus souasn dochzet knovelizaci trestnho zkonku.
Zkouman zahranin pravy se vyznauj nkdy tak vt propracovanost skutkovch
podstat aodstupovnm jednotlivch jednn ohroujcch nebo poruujcch autor-
sk prva zhlediska mry zvanosti protiprvnho jednn. Ipso facto tm dochz
komezen volnho uven soudce, co lpe vyhovuje formlnmu pojet trestnho
inu azsad zkonnosti. Ublanketnch dispozic me prava naret na poadavek
uritosti trestnprvn normy (nullum crimen sine lege certa), co me bt ippad au-
torskoprvn ochrany vtrestnm zkonku.2 Stejn een jako esk zkonodrce pijal
izkonodrce slovensk, kter vustanoven 283 zkona .300/2005Z.z., trestn
zkon, upravuje trestn in poruovanie autorskho prva. Trestnprvn ochranu
autorskch prv obsahuje vtrestnm kodexu nap. iprava panlsk (viz l. 270272
panlskho trestnho zkonku).3

2.1 TRESTN IN PORUEN AUTORSKHO PRVA

Skutkovou podstatu trestnho inu poruen autorskho prva obsahoval


ipedel trestn kodex vustanoven 152, jak jsme ji uvedli ve. Oproti dvj
prvn prav dolo ke zmn rubriky trestnho inu tak, e slovo poruovn bylo
sprvn nahrazeno dokonavm tvarem tohoto slovesa (poruen). Knaplnn ped-
mtn skutkov podstaty toti sta ipouh jedno poruen autorskho zkona.
prava ustanoven 152 odst. 1 pedelho trestnho zkona byla pejata sdrobn-
mi zmnami. Na prvn pohled je odlin formulace zkladn skutkov podstaty, kde se
nov vslovn poaduje, aby zsah do zkonem chrnnch prv byl vt ne nepatrn
(srov. Kdo neoprvnn zashne nikoli nepatrn do zkonem chrnnch prv []).
Sohledem naoputn formln-materiln i materiln-formln definice trestn-
ho inu (srov.3odst.2 zkona .141/1961 Sb.) ajej nahrazen definic formln
(viz13odst.1TrZ), kter je doplnna explicitnm vyjden zsady subsidiarity
trestn represe (viz 12 odst. 2 TrZ) je otzkou, zda pijetm novho trestnho zkonku
dolo i nedolo ksten dekriminalizaci protiprvnho jednn, kter zasahuje do
autorskch prv, prv souvisejcch sprvem autorskm aprv kdatabzi. Zodpovze-
n tto otzky m praktick vznam vppad, e by bylo vsouasn dob zhlediska
trestnosti posuzovno protiprvn jednn, kter se pachatel trestnho inu dopustil

1 Italsk prava je obsaena v l. 170 a 174 quienquies zkona o ochran autorskch prv a prv
souvisejcch sprvem autorskm (Protezione del diritto dautore e di altri diritti connessi al suo esercizio)
ze dne 22. dubna 1941, vyhlenm ve sbrce zkon dne 16. ervence 1941 pod .166 (G. U. n. 166del
16 luglio 1941) text dostupn na http://www.interlex.it/testi/l41_633.htm. vcarsk prava je obsaena
vl. 67 a 73 zkona oprvu autorskm aprvech pbuznch ze dne 9. jna 1992, inn od 1. ervence
1993. Text dostupn na http://www.admin.ch.
2 Ktomu srov. rozhodnut stavnho soudu R ze dne 12. jna 2006, sp. zn. I. S 69/06.
3 stavn zkon .10/1995 ze dne 22. listopadu 1995, trestn zkonk (Cdigo penal), dostupn nap. na
http://www.congreso.es.

26

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 26 28.11.13 15:55


do 31. prosince 2009. Trestn prvo je toti postaveno na zsad, kdy trestnost inu
se posuzuje podle zkona innho vdob, kdy byl in spchn; pouze vppad, e
pozdj zkon je pro pachatele pznivj, postupuje se podle zkona pozdjho (viz
2 odst. 1 TrZ). Podle nzoru Nejvyho soudu esk republiky (dle t NS R)
nen ustanoven 270 odst. 1 TrZ pro pachatele pznivj ne ustanoven 152odst.1
zkona .140/1961 Sb., by zkladn skutkov podstata je formulovna odlinm zp-
sobem avyaduje pro posouzen trestnosti zsah do zkonem chrnnch prv vnikoli
nepatrnm rozsahu. Dvodem je pr skutenost, e dvj trestn kodex obsahoval
ustanoven 3 odst. 2, podle nho za trestn in nebylo mono povaovat in, jeho
stupe nebezpenosti pro spolenost je nepatrn, aje tak teba dospt kzvru, e ve
svm dsledku jde oustanoven, kter trestnost uritho jednn posuzuj ve vsledku
stejn.4 Nejvy soud tak popsanou zmnu vnm pouze jako reakci na stup zkono-
drce od dvjho formln-materilnho i materiln-formlnho pojet trestnho
inu, kter bylo nahrazeno ne zcela jasnou koncepc zaloenou na formln definici
trestnho inu. Podle naeho nzoru vak nelze kuvedenmu problmu pistupovat
takto scholasticky avklad, kter by utrestnho inu de facto vyluoval pouit zsady
subsidiarity trestn represe, jak ji vyjaduje 12odst.2TrZ, je nutn per argumen-
tum ad absurdum odmtnout. N nzor podporuje tak skutenost, e rozsah zsahu
do autorskch prv nemus bt vkonkrtnm ppad shodn se stupnm spoleen-
sk kodlivosti (nebezpenosti). Stupe spoleensk kodlivosti je toti urovn nap.
izpsobem proveden inu, mrou zavinn pachatele, pohnutkou, clem. Podle naeho
nzoru je tedy teoreticky mon, aby zsah do autorskch prv byl vt ne nepatrn,
ale vzhledem kdalm okolnostem, rozhodnm pro uren spoleensk kodlivosti, se
nejednalo oin spoleensky kodliv. Pokud by navc vkonkrtnm ppad postao-
valo uplatnn odpovdnosti podle jinho (mimotrestnho) prvnho pedpisu, trestn
odpovdnost pachatele by se neuplatnila (srov. 12 odst. 2 TrZ).5
Dal zmnou utrestnho inu poruenautorskho prva je stanoven dalch zvl
pitujcch okolnost vodstavci 2, ktermi jsou zpsoben znan kody jinmu
aokolnost, e in vykazuje znaky obchodn innosti nebo jinho podnikn, avytvo-
en nov kvalifikovan skutkov podstaty, kde okolnostmi podmiujcmi pouit vy
trestn sazby jsou zskn pro sebe nebo pro jinho prospch velkho rozsahu, zp-
soben jinmu kody velkho rozsahu aspchn inu ve velkm rozsahu (viz270
odst. 3 TrZ).
Zhlediska nov zaveden bipartice je trestn in poruovn autorskch prv po-
dle ustanoven 270 TrZ peinem. Dispozice skutkov podstaty tohoto trestnho
inu je blanketn povahy, tzn., e odkazuje na normu nebo vce norem uritho druhu.
Tato legislativn technika je veskm prvu ast prv utrestnch in hospod-
skch. Vtomto ppad je obsah dispozice stanoven normami autorskho prva, kter

4 Viz rozhodnut NS R ze dne 19. jna 2010, sp. zn. 5 Tdo 1146/2010.
5 Srov. pestupky ajin sprvn delikty podle 105a a 105c autorskho zkona. Tato ustanoven byla do au-
torskho zkona vlenna zkonem .216/2006 Sb. sinnost od 22. kvtna 2006. Dolo tak kpesunut
arozen sprvn prvn ochrany autorskho prva. Dosavadn prava vustanoven 32 odst. 1 psm.a)
pestupkovho zkona byla zruena. Nov prvn prava krom rozen sv psobnosti t zpsnila
sankce. Dochz tak ksten dekriminalizaci aroziuje se monost uplatnn zsady subsidiarity trestn
represe.

27

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 27 28.11.13 15:55


je upraveno vzkon .121/2000 Sb., autorsk zkon, ve znn pozdjch pedpis
(dle t AutZ). Vklad skutkov podstaty mus proto vychzet ze znalosti povahy
autorskho prva. Zejmna je nezbytn mt na pamti, e autorsk zkon odpovd
dualistickmu pojet autorskho prva, kter se chpe jako celek prv osobnostnch
aprv majetkovch.6 Specifinost osobnostnch prv, je jsou nepevoditeln aautor
se jich neme vzdt, m vliv nap. na vymezen objektu trestnho inu ana aplikaci
institutu svolen pokozenho, kter je mon pouze vppad zjm, onich tato oso-
ba me bez omezen oprvnn rozhodovat (viz 30 odst. 1 TrZ). Autorsk prvo sice
vychz ze zsady nepevoditelnosti autorskch prv, vetn prv majetkovch, avak
tato nepevoditelnost m uosobnostnch prv jinou kvalitu. Uautorskch prv, kter
maj majetkovou povahu, je toti mon udlen oprvnn kvkonu tchto prv (nap.
na zklad licenn smlouvy). Blanketn dispozice pro soud vpraxi znamen povinnost
ve vroku ovin uvst, jak konkrtn ustanoven uritho prvnho pedpisu (vtomto
ppad autorskho zkona) obvinn poruil zpsobem zakldajcm jeho trestn odpo-
vdnost,7 nebo ve vroku ovin je vdy nutn uvst vechny znaky skutkov podsta-
ty.8 Jakkoli jin pstup by byl zpochybnnm sprvnho aodvodnnho posouzen
skutku zhlediska hmotnho prva. Pro pachatele trestnho inu, vsouladu sprincipem
ignorantia iuris non excusat, neznamen blanketn dispozice prvn normy dnou v-
hodu. Ji prvorepublikov judikatura pmo ve vztahu ktrestnmu inu chrncmu au-
torsk prva zastvala, e neznalost ustanoven zkona, zakldajcch avymezujcch
prvo autorovo, pachatele neomlouv.9 Stejn stanovisko zastv isouasn soudn
praxe.10 Plat tedy, e neznalost autorskho zkona pachatele nevyviuje aposuzuje
se stejn jako neznalost normy trestn (srov.ustanoven 19TrZ oprvnm omylu).
Dsledkem blanketn dispozice vtrestnm zkonku je, e skadou zmnou relevant-
nch ustanoven autorskho zkona se mn iobsah skutkov podstaty trestnho inu.
S kadou zmnou prvnho pedpisu je spojena otzka jeho asov psobnosti.
Trestnost inu ve smyslu 2 odst. 1 TrZ je teba posoudit zsadn podle celho souhrnu
zkonnch norem trestnch imimotrestnch (na n trestn zkon odkazuje ve skutko-
vch podstatch sblanketn dispozic), kter jsou vechny inn ke stejnmu momentu
rozhodnmu zhlediska asov psobnosti zkona podle citovanho ustanoven.11 Tako-
vm momentem je okamik spchn trestnho inu. Komente ktrestnmu zkonku12

6 Tento dualismus byl do eskho prva zaveden a vroce 2000. Srov. EBELOV, M. Autorsk prvo:
zkon, vzory, komente ajudikatura. Brno: Computer Press, 2006, s. 4546.
7 Viz nap. usnesen NS R ze dne 24. 5. 2006, sp. zn. 5 Tdo 542/2006, publikovan t pod .916/2006
Sb. rozh. tr. nebo usnesen NS R ze dne 16.kvtna 2007, sp. zn. 5 Tdo 449/2007.
8 Rozhodnut citovan vpedel poznmce evidentn vychz zpojet, kter ad protiprvnost mezi znaky
skutkov podstaty. Ikdybychom protiprvnost do rmce skutkov podstaty nezaadily, nic by to na uve-
denm stanovisku nezmnilo, nebo nepochybn jde oobligatorn znak trestnho inu, vtomto ppad
vustanoven zvltn sti vslovn vyjden.
9 Viz nap. rozhodnut NS R ze dne 3. dubna 1925, sp. zn. Zm I614/24, publikovan ve sbrce Vnho
pod .1945, sv. VII., ro. 1925, s. 184188.
10 Viz nap. rozhodnut NS R 2 ze dne 17. ervence 1996, sp. zn. 2 Tzn 46/96, publikovan pod .9/1997
Sb. rozh. tr.
11 Rozhodnut NS R ze dne 19. bezna 2003, sp. zn. 5 Tdo 200/2003, publikovan pod .3/2004 Sb. rozh. tr.
12 Nap. FENYK, J., HJEK, R., ST, I., POLK, P. Trestn zkonk atrestn d. Prvodce trestnprv-
nmi pedpisy ajudikaturou. 1. dl. Praha: Linde, 2010, s. 1006; PROUZA, D. Trestn zkonk. 1. vydn.
Praha: C. H. Beck, 2010, s. 973; MAL et al. Trestn zkonk. Koment. 1. dl ( 1139). Praha: C. H.
Beck, s.2517 a2518.

28

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 28 28.11.13 15:55


akoment kautorskmu zkonu13 uvdj jako stle aktuln soudn rozhodnut NS R
ze dne 12.jna2005, sp.zn.5Tdo1254/2005, publikovan t pod .53/2006Sb.rozh.
tr., arozhodnutNSR ze dne 24. 5. 2006, sp.zn.5Tdo542/2006, publikovan t pod
.916/2006Sb.rozh.tr., podle kterho za dobu, kdy byl in spchn, se zsadn pova-
uje okamik dokonn trestnho inu, kterm se utrestnho inu poruen autorskho
prva rozum okamik, kdy dolo knsledku. Toto rozhodnut vychz zpedelho
trestnho zkona, kter vslovn neupravoval otzku doby spchn trestnho inu. Pra-
xe tedy dve preferovala teori kritizovan stanovisko,14 e dobou spchn trestnho
inu je okamik dokonn trestnho inu, tedy moment vzniku nsledku. Nov trestn
zkonk se piklonil kpojet, podle nj in je spchn vdob, kdy pachatel nebo ast-
nk konal nebo byl povinen konat, piem nen rozhodujc, kdy nsledek nastane nebo
kdy ml nastat (2odst.4trestnho zkonku). Souasn pojet povaujeme za sprvn,
nebo trestem se m hrozit prv uritmu protiprvnmu jednn. Doba, kdy nsledek
nastane, me bt dlem nhody avdob jednn pachatele asto nelze dobu nsledku
pedvdat. Dsledkem pojet, kter za okamik spchn trestnho inu povauje nsle-
dek, resp. dokonn trestnho inu, me bt nedovolen retroaktivita.15 Problmov
mohou bt ppady, kdy se jednn uskuten za innosti starho ansledek nastane a
za innosti zkona novho.

2.1.1 ZNAKY TRESTNHO INU PORUEN AUTORSKHO PRVA

2.1.1.1 SUBJEKT TRESTNHO INU PORUEN AUTORSKHO PRVA


Pachatelem trestnho inu poruen autorskho prva me bt kdokoli,
hovome tedy osubjektu obecnm. Rovn vppad italsk, slovensk, panlsk
avcarsk prvn pravy se mluv osubjektu obecnm.
Trestn odpovdn jsou za tento trestn in nejen osoby fyzick, ale od 1. ledna
2012za podmnek stanovench zkonem .418/2011 Sb., otrestn odpovdnosti prv-
nickch osob azen proti nim (dle t zTOPO), iosoby prvnick (srov. 7 zko-
na otrestn odpovdnosti prvnickch osob).16 Zhlediska postihu fyzick aprvnick
osoby za stejn trestn in zakotvuje vustanoven 9 odst. 3 zTOPO zsadu nezvisl
soubn trestn odpovdnosti fyzickch aprvnickch osob.17 Na Slovensku se dlou-
hou dobu uvaovalo ozaveden prav trestn odpovdnosti prvnickch osob. Nakonec
vak byla zkonem sinnost od 1. z 201018 pijata prava, kter umouje vzen
proti fyzick osob uloit fakultativn prvnick osob tato ochrann opaten: zabrn

13 TELEC, I., TMA, P. Autorsk zkon. Koment. 1. vydn. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 888.
14 Srov. nap. JELNEK, J. et al. Trestn prvo hmotn. Obecn st. Zvltn st. 3. vydn. Praha: Linde,
2008, s. 5354 nebo NOVOTN, O., VANDUCHOV, M. et al. Trestn prvo hmotn. Obecn st.
5.vydn. Praha: ASPI, 2007, s. 94; opan nap. MAL, P., PRY, F., RIZMAN, S. Trestn zkon.
Koment. 1. dl. 6. vydn. Praha: C. H. Beck, 2004, s. 148.
15 Tato otzka je podrobn rozebrna vitalsk doktrn. Viz nap. ANTOLISEI, F. Manuale di diritto penale.
Parte generale. 4. edizione. Milano: Giuffr, 1956, p. 75.
16 Ktomuto BOHUSLAV, L.: Krozsahu kriminalizace trestn odpovdnosti prvnickch osob. Kriminalisti-
ka, .3, 2011, s. 161169.
17 Srov. JELNEK, J., HERCZEG, J. Zkon otrestn odpovdnosti prvnickch osob azen proti nim.
Koment sjudikaturou. Praha: Leges, 2012, s. 80.
18 Zkon .224/2010 Z. z., ktorm sa men adopa zkon .300/2005 Z. z., trestn zkon vznen neskorch
predpisov aozmene adoplnen niektorch zkonov.

29

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 29 28.11.13 15:55


penit stky azabrn majetku. Tyto sankce maj de facto povahu trestn i admi-
nistrativn prvn. Prvnick osob vak za trestn in poruovanie autorskho prva
podle 283 slovenskho trestnho zkonku lze uloit jen sankci spovajc vzabrn
penit stky ( 58 odst. 2 a3 acontrario). Jejich uloen nen vzno na odsouzen
fyzick osoby, podmnkou je existence trestnho inu i inu jinak trestnho, kter se
dostal alespo do stdia pokusu, nebo jestlie dolo kasti na tomto inu (srov.83a,
83b a438c slovenskho trestnho zkonku). Meme tedy hovoit oneprav trestn
odpovdnosti prvnickch osob. Za pachatele trestnho inu me bt na Slovensku
prohlena pouze fyzick osoba. panlsk trestn zkonk, akoliv od roku 2010zn
pravou trestn odpovdnost prvnickch osob,19 nein prvnick osoby za trestn iny
souvisejc sduevnm vlastnictvm trestn odpovdn.20 Do vcarskho trestnho z-
konku byla trestn odpovdnost prvnickch osob zavedena sinnost od 1. jna
2003. Zde mohou bt za trestn iny stanoven vautorskm zkon prvnick osoby
odpovdn tehdy, kdy zdvodu nedostaten vnitn organizace vrmci prvnick
osoby nelze urit jednn pitat konkrtn fyzick osob (srov. l. 102 odst. 1 v-
carskho trestnho zkonku). Bez ohledu na trestn odpovdnost fyzick osoby jsou
prvnick osoby trestn odpovdn pouze za taxativn vyjmenovan trestn iny, nap.
pran penz (vizl.102odst.2vcarskho trestnho zkonku). Ve vcarsku je tak
trestn odpovdnost prvnickch osob za trestn iny proti prvu autorskmu pouze
subsidirn.21

2.1.1.2 OBJEKTIVN STRNKA TRESTNHO INU PORUEN AUTORSKHO PRVA


Objektivn strnku trestnho inu charakterizuje zejmna jednn, nsledek
apinn vztah mezi nimi.
Jednn spov vkonn22 pachatele, kter neoprvnn zashne vce ne nepatrn
(nikoli nepatrn) do zkonem chrnnch prv kautorskmu dlu, umleckmu vkonu,
zvukovmu i zvukov obrazovmu zznamu, rozhlasovmu nebo televiznmu vysln
nebo databzi.
Zhlediska trestnprvnho je vznamn ochrana, kterou autorsk zkon poskytuje:
1) autorskm prvm, ili prvm autora k jeho autorskmu dlu (hlava I, 2 a
66AutZ),
2) nkterm prvm souvisejcm sprvem autorskm (hlava II, 67 a 87 AutZ),23
ktermi jsou:
prva vkonnho umlce kjeho umleckmu vkonu ( 67 ansl. AutZ),
prvo vrobce zvukovho zznamu kjeho zznamu ( 75 ansl. AutZ),
prvo vrobce zvukov obrazovho zznamu k jeho prvotnmu zznamu
(79ansl. AutZ),

19 Nov prava trestn odpovdnosti prvnickch osob byla do panlskho trestnho zkonku zakotvena
sinnost od 23. prosince 2010 stavnm zkonem .5/2010 ze dne 22. ervna 2010.
20 Srov. l. 31 bis al. 270272 panlskho trestnho zkonku.
21 vcarsk trestn zkonk ze dne 21. prosince 1937 je vaktulnm znn dostupn na http://www.admin.ch/.
22 Jde otzv. komisivn delikt. Srov. KUCHTA, J. et al. Kurs trestnho prva. Trestn prvo hmotn. Zvltn
st. 1.vydn. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 337.
23 Trestnprvn ochrany se ztzv. prv souvisejcch sprvem autorskm nedostv prvu prvnho zveejni-
tele kdosud nezveejnnmu dlu, knmu uplynula doba trvn majetkovch prv aprvu nakladatele na
odmnu vsouvislosti se zhotovenm rozmnoeniny jm vydanho dla pro osobn potebu.

30

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 30 28.11.13 15:55


prvo rozhlasovho a televiznho vyslatele k jeho pvodnmu vysln
(83ansl.AutZ),
3) zvltnmu prvu poizovatele kjm pozen databzi (hlava III, 88 a 94AutZ).
Uautorskch prv je klovm pojmem autorsk dlo. Pi jeho vymezen je teba
vychzet zustanoven 2 odst. 1AutZ, podle kterho autorskm dlem je dlo literrn,
umleck avdeck. Pojmovmi znaky autorskho dla jsou:
vsledek tvr innosti autora,
vlastnost dla bt vnmn jako vsledek tvr kategorie umn nebo vdy,
vyjden dla vjakkoli smysly objektivn vnmateln podob,
jedinenost vsledku tvr innosti,
nevylouen zrozsahu ochrany.
Otzka pojmovch znak autorskho dla je otzkou prvn,24 nebo se vychz
zabstraktnch znak stanovench vautorskm zkon. Tvr (duevn) innosti je
schopen pouze lovk. Autorem (pvodcem) autorskho dla me tedy zpovahy vci
bt pouze fyzick osoba. Vytvoen dla nen prvnm jednnm, ale tzv. jinou prvn
skutenost.25 Zpovahy autorskch prv vyplv, e maj nejen majetkovou, ale iosob-
nostn povahu. Pokud jde oprva pbuzn prvm autorskm, tak osobnostn povahu
maj pouze prva vkonnho umlce kjeho umleckmu vkonu.
Vlastnost dla bt vnmn jako vsledek tvr kategorie umn nebo vdy znamen,
e dlo lze objektivn oznait za tvr zpracovn mylenky. Tato innost me mt
povahu umleckou (zejmna literrn, ale nap. ivtvarn, architektonick, divadeln,
choreografick, pantomimick, filmov, fotografick) nebo vdeckou (innost vdec-
kou meme oznait takovou innost, kter pin nov poznatky do souasnho stavu
vdy).26 Zprv souvisejcch sprvem autorskm pouze prva vkonnho umlce maj
tvr charakter, jsou tedy stejn jako autorsk prva jak povahy majetkov, tak povahy
osobnostn. Tvr charakter mohou mt idla mn hodn naeho obdivu, nap. dla
pornografick. Uren, zda tyto vtvory maj alespo minimln tvr charakter, aby je
bylo mono povaovat za dla autorsk, je nutn provst vkadm jednotlivm ppad.
Iautoi film spornografickou tmatikou mohou povat ochrany autorskch prv.27
Nejastjm mstem, kde pes kter dochz kroziovn pornografickch dl, je prv
kyberprostor. Nen vylouena ani tvorba tchto dl pmo prostednictvm internetu.
Pokud jde oprva souvisejc sprvem autorskm, tak pouze prva vkonnch umlc
pedstavuj tzv. tvr prva.
Dlo tak mus bt vyjdeno v jakkoli smysly objektivn vnmateln podob,
tedymus bt seznateln osobami odlinmi od autora. Tento znak vyplv zevropsk
kontinentln koncepce zaloen na bezformlnosti autorskho prva. Rozvoj internetu

24 TELEC, I., TMA, P. Pehled prva duevnho vlastnictv 2. esk prvn ochrana. Brno: Doplnk, 2006,
s. 25. Srov. opan rozhodnut Nejvyho soudu R ze dne 7. 10. 1927, publikovan ve sbrce Vnho,
sv. IX., ro.1926, s. 696702.
25 Srov. pimen TELEC, I., TMA, P. Pehled prva duevnho vlastnictv 2. esk prvn ochrana. Brno:
Doplnk, 2006, s. 25, kde se hovo oprvnm konu. Tento termn vak nov obansk zkonk opout.
26 Vdu mono oznait jako soubor vdeckch poznatk. Vdeckm poznatkem pak rozumme poznatek
pinejc nco novho. Srov. nap. KNAPP, V. Vdeck propedeutika pro prvnky. Praha: Eurolex Bo-
hemia, 2003, s. 2122.
27 Usnesen Nejvyho soudu R ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 5 Tdo 631/2003, publikovan pod
.2/2004Sb.rozh. tr.

31

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 31 28.11.13 15:55


ve spojen snovmi technologiemi vytv prosted, ve kterm je mon pchat trest-
nou innost zasahujc do autorskch apbuznch prv vdaleko vtm mtku avt
rychlost, ne je tomu mimo toto prosted. Kyberprostor je zrove mstem, kde vsou-
asn dob nejastji dochz kvyjden autorskch dl. Zhlediska kvantitativnho
nen rozhodujc poet vyjden dla, nap. jeho hmotn zachycen nebo takov opate-
n, kter umon opakovan vyjdit dlo vobjektivn vnmateln podob (nap.uloen
na pevnm disku potae, uchovn obsahu na internetu).
Vsledek tvr innosti mus bt jedinen.28 Podle autorskho prva je tedy vy-
loueno, aby prvn ochrany povala dv toton, i tm toton dla. Jedinenost
charakterizuj vlastnosti, jakmi jsou pvodnost, novost i osobitost. Utaxativn vy-
jmenovanch dl zkon klade na dlo zmenen nroky zhlediska jejich jedinenosti,
proto se nkdy hovo otzv. fiktivnch dlech.29 Zpraktickch dvod tak in upota-
ovch program, fotografickch dl adatabz (viz2 odst. 2 AutZ). Utchto dl tedy
mohou autorskoprvn ochrany povat teoreticky idv tm shodn dla. Vsouvis-
losti spchnm trestnho inu poruen autorskch prv prostednictvm potaovho
programu je nutn poukzat na to, e bude zpravidla nutn udlat posudek znalce, jak
obtn je prce stakovm systmem, pokud je pro dokazovn dleit. Dvodem je,
e tato oblast vyaduje specifickou odbornost.30
Poslednm pojmovm znakem, nebo pesnji eeno negativn podmnkou, je sku-
tenost, e zkon nevyluuje dlo zautorskoprvn ochrany. Jde oto, e zdvodu ve-
ejnho zjmu nejsou urit vtvory povaovny za autorsk dla, akoli jinak spluj
vechny shora vyjmenovan podmnky. Tmito vjimkami zautorskoprvn ochrany
jsou edn dla, vtvory tradin lidov kultury (viz 3 AutZ). Nkdy se za pojmov
znaky autorskho dla povauje iskutenost, e dlonen vtvorem nezpsobilm au-
torskoprvn ochrany,31 jak toto vyplv zustanoven 2odst.6autorskho zkona.
Zhlediska systematickho zaazen tohoto ustanoven, jeho konstrukce (demonstrativn
vet) avtu vtvor, kter obsahuje, se spe zd, e nezpsobilost bt autorskm
dlem vyplv zpojmovch znak autorskho dla aneme tedy bt sama osob
jeho pojmovm znakem. Napklad skutenost, e autorskm dlem nen nmt dla
sm osob nebo mylenka vyplv ji ztoho, e pojmovm znakem autorskho dla
je jeho vyjden vjakkoli smysly vnmateln podob. Dle vslovnho ustanoven
zkona je autorskm dlem tvr zpracovn ji existujcho dla, vetn jeho pekladu
(viz2odst.4AutZ).
Jak jsme uvedli ve, pro existenci autorskho dla nen rozhodujc, zda je vyjde-
no trvale nebo doasn. Stejn tak nezle na rozsahu, elu avznamu dla. Zhistorie
jsou znmy ppady, kdy bylo zasaeno do autorskch prv nevznamnch autor av-
sledkem bylo vytvoen dla, kter doshlo velkho spchu.32

28 Nkdy se hovo otzv. statistick jedinenosti. Srov. EBELOV, M. Autorsk prvo: zkon, vzory,
komente ajudikatura. Brno: Computer Press, 2006, s. 26.
29 MAL, P. et al. Trestn zkonk: koment. 1. dl (1139). Praha: C. H. Beck, s. 2500.
30 Viz t usnesen NS R ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 5 Tdo 31/2010.
31 Srov. nap. TELEC, I., TMA, P. Pehled prva duevnho vlastnictv 2. esk prvn ochrana. Brno:
Doplnk, 2006, s. 27.
32 George Harrison byl soudem odsouzen kzaplacen pl milionu dolar Ronaldu Mackovi za to, e jeho me-
lodii psn HesSo Fine pouil ve sv znm psni My Sweet Lord. Obhajoba Harrisona, e se krdee
melodie dopustil nevdomky, by mohla obstt zhlediska trestnprvnho, nikoli vak obanskoprvnho.

32

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 32 28.11.13 15:55


Konen, autorskm prvem nen chrnno pouze hotov akompletn autorsk
dlo,aleijeho jednotliv vvojov fze asti,33 za pedpokladu, e spluj podmn-
ky podle ustanoven 2odst.1neboodst. 2autorskho zkona (viz.ustanoven 2
odst.3 AutZ).
Prvo vkonnho umlce pat ji mezi tzv. prva souvisejc sprvem autorskm.
Jedin ztto skupiny prv maj tvr povahu ajsou tedy jak povahy majetkov, tak
povahy osobnostn. Ostatn prva souvisejc sprvem autorskm, kter povaj trest-
nprvn ochrany, vyjaduj ochranu investice do zhotoven azpstupnn danho ne-
hmotnho statku.34 Pro vznik tchto prv nen nutn, aby obsahem zznamu nebo vys-
ln bylo autorsk dlo. Jeliko jde otypick majetek (a nehmotn povahy), uplatuje
se zde zsada pevoditelnosti, kdy lze nejen udlit licenci kvkonu tchto prv, ale je
mon je pevst.
Nsledkem se obecn rozum ohroen (neboli nebezpe vzniku poruchy) nebo
poruen hodnot, kter tvo objekt35 trestnho inu.36 Podle druhu nsledku dlme
trestn iny na ohroovac aporuchov. Akoli znzvu trestnho inu (poruen)37
azformulace skutkov podstaty (zashne) se me zdt, e trestn in poruovn
autorskho prva je typickm trestnm inem poruchovm, nen tomu tak. Poruovn
autorskho prva me mt ipodobu ohroovacho deliktu i tzv. pedasn dokonanho
deliktu, nebo kjeho spchn posta nap. pouh neoprvnn zhotoven rozmnoenin
uritho dla zjinho dvodu ne pro vlastn potebu. Takov jednn je vak zhledis-
ka sv formy ppravnm jednnm kup.pro nsledn prodej. Tento nzor podporuje
iobanskoprvn doktrna, podle kter []autorsk zkon odmt ijednn, kterm je
prvo kpslunmu nehmotnmu statku ohroeno, nikoli pouze porueno.38

2.1.1.3 OBJEKT TRESTNHO INU PORUEN AUTORSKHO PRVA


Objekt trestnho inu je abstraktn teoretickou kategori vyjadujc jak
prvn vztahy, spoleensk hodnoty azjmy jsou danou skutkovou podstatou chrnny.
Uren objektu m klov vznam pro systematick zaazen trestnho inu vrmci
zvltn sti trestnho zkonku. Individuln objekt je vak pedevm znakem skut-
kov podstaty, tzn., e in, kter by nesmoval proti dnmu individulnmu objektu,
neme bt trestnm inem. Zhlediska dleitosti pak ukonkrtnho trestnho inu
meme rozliovat objekt primrn (hlavn) asekundrn (vedlej). esk doktrna
objektu trestnho inu poruen autorskch prv pli pozornosti nevnuje. esk
islovensk trestn kodex ad tyto trestn iny mezi trestn iny hospodsk. To by
napovdalo, e objektem tohoto trestnho inu je zjem na dnm fungovn hospo-
dstv. Individuln objekt tohoto trestnho inu je vak onco sloitj. Zahranin
literatura sprvn akcentuje zejmna osobnostn amajetkovou povahu autorskch prv,

33 Kochran sti dla srov. rozhodnut NS R ze dne 3. dubna 1925, sp. zn. Zm I614/24, publikovan ve
sbrce Vnho pod .1945/1925, sv. VII., ro. 1925, s. 184188.
34 TELEC, I., TMA, P. Pehled prva duevnho vlastnictv 2. esk prvn ochrana. Brno: Doplnk, 2006,
s. 48.
35 Ble srov. kapitolu 3.1.3.
36 Viz nap. JELNEK, J. et al. Trestn prvo hmotn. 1. vydn. Praha: Leges, 2009, s. 167.
37 Akoli nadpisy mohou mt interpretan vznam, tak plat, e rubrica non est lex.
38 TELEC, I., TMA, P. Pehled prva duevnho vlastnictv 2. esk prvn ochrana. Brno: Doplnk, 2006,
s. 77.

33

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 33 28.11.13 15:55


tedy zjem na ochran osobnosti amajetku pokozenho.39 Tyto dva zjmy lze ozna-
it za primrn objekt trestnho inu poruen autorskch prv. A druhotn me bt
vkonkrtnm ppad zasaen nap. vnitrosttn amezinrodn obchod, rovnovha na
trhu nebo prva spotebitel.40
De lege ferenda by tedy bylo sprvnj, aby trestn in poruen autorskch prv
byl zaazen do hlavy V.zvltn sti trestnho zkonku mezi trestn iny majetkov.
panlsk trestn kodex tyto trestn iny uvd vstin vsamostatn sekci mezi trest-
nmi iny proti majetku asociln-ekonomickmu podku.

2.1.1.4 SUBJEKTIVN STRNKA TRESTNHO INU PORUEN AUTORSKHO PRVA


Subjektivn strnka trestnho inu vyjaduje psychick (vnitn) vztah pa-
chatele kprotiprvnmu jednn. Obligatornm znakem subjektivn strnky je zavinn,
kter se mus vztahovat vzsad na vechny skutenosti, kter jsou znakem skutkov
podstaty trestnho inu.41 Trestn in poruen autorskho prva je typickm myslnm
trestnm inem, kdy nesta pouh zavinn znedbalosti (srov. 13 odst. 2 a 270 TrZ),
nutn je alespo mysl eventuln (dolus eventualis). Pi nedostatku myslu me ufy-
zick osoby dojt kuplatnn sprvn odpovdnosti za pestupek (srov. 105a AutZ),
prvnick osoby mohou bt podle sprvnho prva odpovdn (odpovdnost za jin
sprvn delikt) dokonce ibez ohledu na zavinn (srov. 105b AutZ), avak smonost
liberace (srov. 105c odst. 1 AutZ).
Slovensk avcarsk prvn prava neobsahuje zhlediska subjektivn strnky to-
hoto trestnho inu dn zvltn poadavky, jakmi mohou bt nap. pohnutka, cl i
zmr. Naproti tomu vitalsk prvn prav unkterch skutkovch podstat tkajcch
se poruovn autorskch prv posta pouze eventuln mysl, udalch skutkovch
podstat vak vyaduje, aby jednn bylo vedeno suritm clem, kterm je podle sou-
asn pravy zisk (prospch).42 Uprotiprvnch jednn, kter jsou postihovna ps-
nji, je nutn, aby pachatel jednal mysln sclem zskat prospch. Italsk literatura
vtakovm ppad hovo omyslu specifickm (jako opak myslu obecnho).43 pa-
nlsk prava vnkterch ppadech dokonce d, aby jednn bylo vedeno smyslem
zskat prospch azrove zpsobit jmu jin osob. Rozlien jak existuje vItlii ave
panlsku sice podle naeho nzoru vede kjemnj trestn diferenciaci, avak me
vpraxi psobit problmy pi dokazovn.
Pro posouzen trestnosti jednn nen obvykle dleit zjitn autorstv autorskho
(nap. napodobenho) dla, podstatn je pedevm skutenost, e pachatel mysln
zashl autorsk prva pokozenho.44 Posuzovn myslu je obvykle velmi obtn.
Nejvy soudktomu uvd, e pi posuzovn, zda se pachatel dopustil trestnho
inu podle 270TrZmysln, je teba vychzet zejmna zjeho vpovdi, zrozboru

39 Viz nap. SACCO, R. et al. Digesto delle Discipline Penalistice. IV. Torino: UTET, 2002, s. 1314.
40 Srov. KUPKA, P. Autorsk prvo zpohledu prva trestnho. Trestnprvn revue, .3/2003, s. 73.
41 JELNEK, J. et al. Trestn prvo hmotn. 1. vydn. Praha: Leges, 2009, s. 155.
42 Nap. pro napodobovn anedovolen rozmnoovn autorskho dla posta mysl obecn, kdeto pro
naplnn skutkov podstaty neoprvnnho rozmnoovn potaovch program je nutn, aby tak do-
tyn inil za elem dosaen zisku.
43 Srov. nap. SACCO, R. et al. Digesto delle Discipline Penalistice. IV. Torino: UTET, 2002, s. 19.
44 Srov. usnesen NS R ze dne 15. z 2010, sp. zn. 5 Tdo 937/2010 nebo usnesen NS R ze dne 26. ledna
2011, sp. zn. 5 Tdo 1553/201036.

34

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 34 28.11.13 15:55


jeho konkrtnho jednn spihldnutm kmotivu (pohnutce) tohoto jednn, jako
ike vem dalm skutenostem aokolnostem vyplvajcm zopatench aprovedench
dkaz. Zavinn pitom mus zahrnovat skutkov okolnosti odvodujc protiprvnost,
aproto se mus vztahovat ina neoprvnnost zsahu do zkonem chrnnch prv
kautorskmu dlu, umleckmu vkonu, zvukovmu i zvukov obrazovmu zznamu
anebo rozhlasovmu nebo televiznmu vysln.45 Mon kody vznikl zasahovnm
do prv duevnho vlastnictv donutily nkter subjekty, zejmna pak velk spolenosti,
jejich zjmy jsou takovmi jednnmi dotena, aby se zajmaly oochranu svch prv
samy anenechvaly ve jen na iniciativ sttn moci. Na posuzovn myslu pachatele
tedy bude mt urit vliv zjitn, jakm zpsobem reagoval na oznmen pokozenho,
e poruuje jeho prva, pop. jeho vzvu, aby uinil kroky knprav.

2.1.2 TRESTY ZA TRESTN IN PORUEN AUTORSKHO PRVA

Za spchn trestnho inu poruen autorskho prva podle odstavce 1


bude pachatel potrestn trestem odnt svobody a na dv lta, zkazem innosti nebo
propadnutm vci nebo jin majetkov hodnoty. Napln-li pachatel nkterou ze zvl
pitujcch okolnost odstavce 2 (spchn inu pi obchodn innosti, ve znanm
rozsahu nebo zskn znanho prospchu i zpsoben znan kody), bude pachatel
potrestn odntm svobody na est msc a pt let, penitm trestem nebo propad-
nutm vci nebo jin majetkov hodnoty. Trestn in poruen autorskho prva podle
prvnch dvou odstavc je peinem. Kdo napln zvl pitujc okolnosti podle od-
stavce 3 (zskn prospchu velkho rozsahu i zpsoben kody velkho rozsahu), bude
potrestn odntm svobody na ti lta a osm let. Vtomto ppad je trestn in poruen
autorskch prv zloinem.
Za podmnek stanovench 53 TrZ je mon uloit idal druhy trest. Mezi tmi,
kter nejsou uvedeny ve, pipadaj vvahu nap. trest obecn prospnch prac nebo
trest domcho vzen.
Nejastji ukldanm druhem trestu za trestn in poruen autorskho prva
trest je tzv. podmnn odsouzen. Pokud je tento trestn in peinem (tzn. podle
270odst.1 a2 TrZ), mlo by bt uloen nepodmnnho trestu odnt svobody
naprosto vjimen (srov. 55 odst. 2 TrZ).46 Soudn praxe tento poadavek pln re-
spektuje. Vroce 2011 nedolo kuloen nepodmnnho trestu odnt svobody abyl
uloen pouze jeden trest domcho vzen za trestn in poruen autorskho prva dle
270 trestnho zkonku. Vedle podmnnho odsouzen dolo vminulm roce kuloe-
n trestu zkazu innosti uvce ne poloviny odsouzench. Vnkolika ppadech dolo
kuloen penitho trestu atrestu obecn prospnch prac.
Slovensk prvn prava je vtrestnprvnm postihu poruovn autorskho prva
piblin stejn psn, jako prava esk, ato ipesto, e obecn jsou trestn sazby za
trestn iny ve slovenskm prvu psnj (srov. 283 slovenskho trestnho kodexu).

45 Viz usnesen NS R ze dne 19. jna 2010, sp. zn. 5 Tdo 1146/2010.
46 Od 1. 12. 2011, innost zkona .357/2011 Sb., plat pravidlo, e za trestn iny shorn hranic trestn
sazby odnt svobody nepevyujc pt let (dve ti lta) se zsadn neukld nepodmnn trest odnt
svobody.

35

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 35 28.11.13 15:55


panlsk prava je ve srovnn spravou eskou aslovenskou zpohledu trestn mn
psn. Naplnn zkladn skutkov podstaty se trest odntm svobody vrozmez esti
msc a dvou let (srov. 270 panlskho trestnho zkonku). Pokud je spchn tento
trestn in pi vkonu povoln, bude pachateli uloen trest odnt svobody vrozmez
od jednoho do ty let; sazba od dvou do pti let je stanovena uppad, kdy navc ke
spchn trestnho inu pi vkonu povoln je naplnna nkter zdalch zvl pi-
tujcch okolnost, nap. spchn trestnho inu zapouit osoby mlad 18 let nebo
vrmci organizovan zloineck skupiny (vizl.271panlskho trestnho zkon-
ku). Jet mn psn je pak prava vcarsk. Horn sazba uzkladnch skutkovch
podstat tkajcch se poruen autorskho prva je jeden rok (srov. nap. l. 67 odst. 1
al. 69 odst. 1 vcarskho zkona oprvu autorskm aprvech pbuznch). Trestn
sthn tchto protiprvnch jednn je navc podmnno tzv. trestn alobou na nvrh
pokozenho. Ji zedn povinnosti jsou sthna stejn protiprvn jednn, kter jsou
uinna pi vkonu povoln; horn hranice trestn sazby odnt svobody zde in pt
let (srov. l. 67 odst. 2 al. 69 odst. 2 vcarskho zkona oprvu autorskm aprvech
pbuznch). Italsk prvn prava je pomrn sloit aijej pouh zjednoduen popis
je vzhledem krozsahu tohoto textu velmi obtn. Horn hranice trestn sazby odnt
svobody in unejzvanjch jednn zasahujcch do autorskch apbuznch prv
ti lta. Za nezbytn vak povaujeme uvst, e zkladnm pravidlem pro trestn zsahu
do autorskch prv, ze kterho vychz italsk prava (srov. l. 171 italskho zkona
oochran autorskch prv aprv souvisejcch sprvem autorskm), je fakt, e jednn,
kter zasahuj do majetkovch prv, se postihuj pouze penitm trestem, kdeto jedn-
n, kter zasahuj do prv osobnostnch, se alternativn postihuj trestem odnt svobody
apenitm trestem. Tento pstup povaujeme za principiln sprvn. Sloitost italsk
pravy vyplv ize skutenosti, e zkonem .689/1981 dolo kdekriminalizaci tch
in (nen jich mnoho), za kter zkon oochran autorskch prv aprv souvisejcch
sprvem autorskm stanov pouze penit trest i pokutu. Tato protiprvn jednn, a-
koli je upravuj ustanoven vzkon obsaen pod nadpisem snzvem trestn ochrana
asankce, se od t doby postihuj pouze vrmci sprvnho trestn.

3. ZVR

Pedmty ochrany autorskho prva lze povaovat za velmi specifick


asvin se rozvjejc. Za snad jet vce bazln, vzhledem kcharakteru oboru autor-
skho prva, ne vppad jinch prvnch odvtv lze povaovat prameny mezin-
rodnho prva aprva Evropsk unie. Prvn prava vak nen schopna na prun se
vyvjejc obor azmny vnm dostaten rychle reagovat apodchytit tyto zmny tak,
aby se formln prava pizpsobovala materilnm podmnkm. Pokud vak hovome
ovztahu trestnho aautorskho prva, tak trestn prvo by jako prostedek ultima ratio
mlo trestat pouze zvanj jednn poruovn autorskho prva vppadech spole-
ensky kodlivch, anikoliv kad poruen norem prva autorskho. Za pozitivn lze
vtomto smru povaovat novou pravu vzkon otrestn odpovdnosti prvnickch
osob, kter in za toto poruovn odpovdnouiprvnickou osobu, za pedpokladu, e
36

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 36 28.11.13 15:55


ji lze trestn in pitat (ustanoven 8odst.2zTOPO). Dle koncepce piitatelnosti
tak je na prvnickou osobu kladen zcela nov poadavek obezetnho chovn vpolitice
autorskch prv, ato vetn chovn jejch zamstnanc. Dal vvoj trestnprvnch
aspekt aprosazovn ochrany autorskch prv nazna, alespo dle autor tohoto ln-
ku, pijet i nepijet Obchodn dohody proti padlatelstv.

THE CRIME OF COPYRIGHT INFRINGEMENT

Summary

The paper deals with still hot topic of infringement of copyright law and its consequences in
criminal law. International and European Union sources of copyright law and the current criminal legislation
with afocus on the crime of copyright infringement are stated in the article which also follows up the penalties
that can be imposed because of criminal infringement of copyright. It also includes relation to the criminal
corporate liability.

Key words: copyright law, infringement, criminal law, criminal corporate liability

Klov slova: autorsk prvo, poruen, trestn prvo, trestn odpovdnost prvnickch osob

37

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 37 28.11.13 15:55


AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 38 28.11.13 15:55
2012 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 3956

ZSKVN TELEKOMUNIKANCH DAT


JAKO NSTROJ VBOJI SINTERNETOVOU
KRIMINALITOU
LENKA POKOV

Internet, celosvtov propojen systm potaovch st, se stal soust


naeho ivota. Revoluce vinformanch technologich zsadnm zpsobem zmnila
svt. Dsledkem rychlho rozvoje telekomunikanch prostedk vposledn dob do-
lo nejenom ke vzniku novch forem trestn innosti, ale itradin trestn iny jsou
pchny pomoc novch technologi. Internetov kriminalita u dvno nen spojena jen
spotaem i notebookem. Na trh pichzej nov technick prostedky,1 kter obsahuj
vkonn mikroprocesory aoperan pam,2 take umouj obdobn operace. Krimi-
nln jednn se stv dalekoshlejm, nebo nen omezeno zempisnmi hranicemi,
co navc ikomplikuje vyetovn.

1. KVVOJI PRVN PRAVY VOBLASTI UCHOVVN


DAJ OUSKUTENNM TELEKOMUNIKANM
PROVOZU

Hrozba zneuit elektronickch informanch systm kpchn trestn


innosti si vydala rychlou odezvu ivoblasti trestnho prva procesnho. Ji vroce
1995 bylo Vborem ministr pijato Doporuen .R (95) 13, kter rad lenskm
sttm pijmout odpovdajc prvn prostedky pro boj sinternetovou kriminalitou.
Jako jeden znstroj bylo doporueno vloit do rukou vyetujcch orgn pravomoc
nadit provozovatelm telekomunikanch slueb poskytnut potebnch dat ainforma-
c. Providerm,3 kte nabzej telekomunikan sluby pro veejnost, a u veejnch
nebo soukromch st, mla bt podle tohoto Doporuen uloena zvltn povinnost
poskytnout informace vedouc kidentifikaci uivatele.4
Ustanoven 88a zkona .141/1961 Sb., otrestnm zen soudnm (dle jen T),
zakotvujc postup pi zskvn daj ouskutennm telekomunikanm provozu bylo
do trestnho du doplnno novelou .265/2001 Sb., sinnost od 1. 1. 2002, ato

1 Novmi technickmi prostedky vtto oblasti jsou napklad mobiln telefony tzv. nov generace spstu-
pem na internet apod.
2 VOLEVECK, P. Kpojmu potaov kriminalita. Bezpenostn teorie apraxe, .4, 2008, s. 68.
3 Pojmem provider se rozum poskytovatel internetovho pipojen.
4 Recommendation No. R (95) 13 of the Committee of Ministers to Member States, bod 12.

39

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 39 28.11.13 15:55


na zklad pozmovacho nvrhu Vboru pro obranu abezpenost. Dvodem kno-
velizaci bylo nkolik nlez stavnho soudu5 tkajcch se prva na ochranu zprv
podvanch telefonem. Stovatel se obraceli na stavn soud, nebo se domnvali,
e zpsob, kterm policejn orgn zskal daje otelekomunikanm provozu, byl nez-
konn. Telekomunikan spolenost tento vpis poskytla orgnm policie na zklad
ble nespecifikovan dosti abez souhlasu stovatele, m dolo kzsahu do jejich
zaruench zkladnch lidskch prv asvobod.6 Jdrem vci bylo posoudit, zda se l. 13
Listiny zkladnch prv asvobod vztahuje nejen na samotn obsah zprv podvanch
telefonem, ale ina daje ovolanch slech, datum aas hovoru, dobu jeho trvn
atd. stavn soud se ve svch rozhodnutch ztotonil snzorem Evropskho soudu pro
lidsk prva vyjdenm ve vci Malone v. Spojen krlovstv,7 e je teba takov
daje povaovat za nedlnou soust komunikace. lnek 13 Listiny nezakld pouze
ochranu tajemstv vlastnho obsahu zprv, ale itzv. vedlejch sloek. Pojem zznam
telekomunikanho provozu se tak vztahuje ina daje zskan jeho evidenc.
Orgny inn vtrestnm zen byly napt povinny pi zskvn daj otelekomu-
nikanm provozu postupovat pimen dle 88 T, tedy obdobn jako pi zskvn
odposlechu azznamu telekomunikanho provozu.8 Ato do doby, ne byla pijata
specifick prava opatovn tchto daj. Ve vztahu k 88 T byly podmnky pro
poskytnut daj ouskutennm telekomunikanm provozu stanoveny opoznn be-
nevolentnji. Za dostaten dvod byla povaovna ji poteba objasnn skutenost
dleitch pro trestn zen.
Uchovvn provoznch alokalizanch daj ajejich poskytovn oprvnnm or-
gnm je upraveno zkonem .127/2005 Sb., oelektronickch komunikacch aozm-
n nkterch souvisejcch zkon (ZEK) ado dubna roku 2011 iprovdc vyhlkou
Ministerstva informatiky .485/2005 Sb., orozsahu provoznch alokalizanch daj,
dob jejich uchovvn aform azpsobu jejich pedvn orgnm oprvnnm kje-
jich vyuvn. Ta byla zruena nlezem stavnho soudu sp. zn. Pl. S 24/10 vydanm
22. bezna 2011.
Dne 15. bezna 2006 byla za elem harmonizace pedpis lenskch stt pijata
Smrnice Evropskho parlamentu aRady 2006/24/ES ouchovvn daj vytvench
nebo zpracovvanch vsouvislosti sposkytovnm veejn dostupnch slueb elektro-
nickch komunikac nebo veejnch komunikanch st aozmn smrnice 2002/58/
ES (dle jen smrnice odata retention i smrnice ouchovvn daj). Pro vt
flexibilitu ve vztahu ke specifikm jednotlivch prvnch d lenskch stt byla
zvolena prv forma smrnice.9 Clem harmonizace prvnch pedpis jednotlivch

5 Nap. nlezy stavnho soudu pod sp. zn. II. S 502/2000 ze dne 22. 1. 2001; sp. zn. IV. S 536/2000 ze
dne 13. 2. 2001 asp. zn. IV. S 78/2001 ze dne 27. 8. 2001.
6 Ktomu ble: nlez stavnho soudu sp. zn. II. S 502/2000 ze dne 22. 1. 2001.
7 Malone proti Spojenmu krlovstv, rozsudek ESLP (plenary session) ze dne 2. 8. 1984, stnost .8691/79
(srov. Klass a dal proti Nmecku, rozsudek ESLP (plenary session) ze dne 6. z 1978, stnost
.5029/71; Kruslin proti Francii, rozsudek ESLP (Chamber) ze dne 24. dubna 1990, stnost .11801/85;
Kopp proti vcarsku, rozsudek ESLP (Chamber) ze dne 25. bezna 1998, stnost .23224/94; Amann
proti vcarsku, rozsudek ESLP (Grand Chamber) ze dne 16. nora 2000, stnost .27798/95).
8 Nlez stavnho soudu sp. zn IV. S 536/2000 ze dne 13. 2. 2001; stejn nlez stavnho soudu sp. zn.IV.
S 78/2001ze dne 27. 8. 2001.
9 REDING, V. The European data protection framework for the twenty-first century. International Data
Privacy Law, 2012, ro. 2, .3, s. 120121.

40

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 40 28.11.13 15:55


lenskch stt bylo zajistit dostupnost provoznch alokalizanch daj pro ely
odhalovn, vyetovn asthn zvanch trestnch in. Implementace smrnice do
prvnch d mla bt provedena do 15. z 2007, svjimkou pro uchovvn daj
ointernetov komunikaci. Vtomto ppad byl umonn odklad do 15. bezna 2009.
esk republika svou povinnost splnila 1. z 2008, kdy zkon .247/2008 Sb. nabyl
innosti. Nkter stty,10 alo pedevm oty, kde byla smrnice pezkoumvna tam-
nmi stavnmi soudy, vak smrnici nestihly transponovat ani vprodlouen lht. Jej
nsledn promtnut do vnitrosttn pravy pak bylo spe projevem obavy zvysokch
pokut ze strany EU.
Povinnost uchovvat technick data ana podn je poskytnout oprvnnm org-
nm, vak esk zkonodrce poskytovatelm veejn dostupnch slueb elektronic-
kch komunikac nebo veejnch komunikanch st ukldal ji dve. Bylo ale teba
implementovat nkter lnky smrnice odata retention, kjejich promtnut do vnitro-
sttn pravy dosud nedolo. Jednalo se pedevm onov uloenou povinnost uchov-
vat provozn alokalizan daje, kter jsou vytveny nebo zpracovvny auchovvny
nebo zaznamenvny pi nespnm pokusu ovoln, co zvilo finann aadminis-
trativn zt povinnch subjekt.
Ke zpesnn prvn pravy dolo vtom, e vydan daje mus bt oprvnnm
orgnm poskytnuty bezodkladn.11 Dle byla uloena povinnost zajistit ochranu ucho-
vvanch daj, jejich likvidaci po uplynut stanoven doby aevidenci ppad, kdy
byly daje oprvnnmi orgny vydny.
Vpvodnm znn odstavce 3 97 zkona .127/2005 Sb. ped provedenou no-
velizac doba uchovvn dat nesmla bt del ne 12 msc, vtomto smru dolo
ke zpesnn prvn pravy tak, e doba uchovvn technickch dat nesm bt krat
ne 6msc adel ne 12msc. Smrnice pitom umouje, aby lensk stty na
zklad svho uven lhtukuchovvn provoznch alokalizanch daj stanovily
a na 24msc, nejmn vak vdy po dobu 6 msc. Vprbhu tvorby smrnice
nkter stty dokonce navrhovaly lhtu mnohem del, vdu nkolika let. esk
republika naopak zastvala stanovisko opan, nebo byly vzneseny pochybnosti
opnosnosti starch dat. Del lhta navc zvyuje administrativn zt opertor
atm inklady, kter nese stt.12 Vpozmovacch nvrzch zkona .247/2008 Sb.,
kterm se novelizuje zkon .127/2005 oelektronickch komunikacch, bylo pvodn
navrhovno, aby lhta pro uchovvn provoznch alokalizanch daj inila nejve
6 msc.13 Nakonec bylo zvoleno, jak vme, kompromisn een zahrnujcasov

10 Mezi stty, kter nestihly diskutovanou smrnici transponovat vuren lht, pat nap. Rumunsko i
vdsko.
11 Dvodov zprva k zkonu . 247/2008 Sb., snmovn tisk 398/0, Novela zkona o elektronickch
komunikacch EU RJ; Poslaneck snmovna, 2008, 5. volebn obdob 20062010. Dostupn z: http://
www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=5&ct=398&ct1=0#prilohy.
12 Dvodov zprva knvrhu zkona, kterm se mn zkon .127/2005 Sb., oelektronickch komuni-
kacch aozmn nkterch souvisejcch zkon, zkon .141/1961 Sb., otrestnm zen soudnm
(trestn d), ankter dal zkony, 2012, s. 14. Dostupn z: http://eklep.vlada.cz/eklep/getAttachment?
id=zd_rack8rveqlpl.doc. Souladn: MARAS, M.-H. The economic costs and consequences of mass com-
munications data retention: Is the data retention directive aproportionate measure? European Journal of
Law and Economics, 2012, ro. 33, .2, s. 447472.
13 Snmovn tisk 398/4, Pozmovac ajin nvrhy ktisku 398/0. Poslaneck snmovna, 2008, 5. volebn
obdob 20062010. Dostupn z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=5&ct=398&ct1=4.

41

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 41 28.11.13 15:55


rozmez 6 a 12 msc. Vedle esk republiky jsou to dal ti lensk stty Evrop-
sk unie, kter stanovily dobu uchovvn telekomunikanch dat na nejni hranici,
atmi jsou Kypr, Lucembursko aLitva. Naopak nejdle uchovvaj tyto citliv daje
vPolsku (2 roky). Jin stty rozliuj, zda se jedn otelekomunikan daje zmobiln/
pevn st nebo zinternetu ashodn pak pro prvn jmenovanou kategorii stanovuj
obecn lhtu del.
Po uplynut dan lhty mus dojt klikvidaci shromdnch dat, pokud nebyly
poskytnuty oprvnnm orgnm dle zvltnho pedpisu nebo nejsou pouvny po-
skytovatelem telekomunikanch slueb pro vlastn potebu. Zpsob likvidace vak ne-
upravuje ani provdc pedpis. Zkonodrce providerm ukld povinnost zniit daje,
pokud ovem nejsou poskytnuty oprvnnm orgnm. Avak jak je nejvy ppustn
doba, po kterou mohou bt uchovvny, vppad, e poskytnuty oprvnnm orgnm
jsou? Na tuto otzku odpov dna nen. eenm by mohlo bt stanoven konkrtn
lhty od vydn, ppadn daje smazat pot, co budou poskytnuta orgnu, kter si je
vydal, nejdve vak po uplynut estimsn lhty.

2. VYETOVAC NSTROJ VRUKOU OPRVNNCH


ORGN

Vylkn finann hotovosti za elem poskytnut pjky ajej nsledn


nevrcen, zjitn msta poslednho pobytu zavradnho, uren pohybu mobilnho
telefonu podezel osoby, odhalen pachatel loupenho pepaden isriovch krde
vloupnm do motorovch vozidel,14 en dtsk pornografie, rozpleten ppadu orga-
nizovanho obchodu sdrogami adal trestn innost15 to je ilustrativn vet situac,
ve kterch bylo vyuito informac zskanch podle 88a T, je vznamnm zpsobem
pisply kobjasnn trestn innosti. Provozn alokalizan daje bvaj asto prvotn
informac, kterou policist pi vyetovn trestnho inu maj akter je rozhodujc pro
uren dalho postupu policejnho orgnu. Policejn orgny jsou tak pi vyetovn
odkzny pedevm na spoluprci se soukrommi subjekty,tzv. providery.
Zskn provoznch daj me bt klem kodhalen pachatele trestnho inu nebo
alespo msta poslednho pipojen ksti. Dky komunikaci pachatele sokolm je mono
vystopovat IP adresu jeho PC ansledn lokalizovat msto pipojen ksti internet. To
bude mt vznam pedevm tehdy, pokud pjde onepenosn zazen. Avak vyptrn
msta pipojen neznamen zrove inajt pachatele. Identifikace pachatele jako klov
kol vboji proti kyberkriminalit je velice obtn. Dleitm pomocnkem pro vyet-
ovac orgny je tzv. IP adresa.16 Kad zazen pipojen ksti obdr od poskytovatele
internetu IP adresu. Bez n se kinternetu pipojit nelze. Prci policejnmu orgnu uleh
14 Dvodov zprva knvrhu zkona, kterm se mn zkon .127/2005 Sb., oelektronickch komunika-
cch aozmn nkterch souvisejcch zkon, zkon .141/1961 Sb., otrestnm zen soudnm (trestn
d), ankter dal zkony, 22. 2. 2012, s. 4, 5. Dostupn z: eklep.vlada.cz/eklep/getAttachment?id=zd_
rack8rveqlpl.doc.
15 Provozn alokalizan daje jsou vyuvny nejen pi vyetovn majetkov trestn innosti i krimina-
lity potaov, ale insiln trestn innosti (vrada, loupe, znsilnn) i obchodovn slidmi, en
pornografie, kuplstv, obchodovn sdrogami atd.
16 Znaka IP je zkratkou pro Internet Protocol.

42

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 42 28.11.13 15:55


tzv. statick IP adresa, nebo vtakovm ppad pod touto uniktn adresou vystupuje
pouze jedin pota, co umon stlou identifikaci majitele zazen. Proto je pacha-
teli dvna pednost tzv. dynamick IP adrese. Pi kadm dalm pipojen potae
kinternetu dojde ke zmn IP adresy. IP adresa i jej st se me mnit vzvislosti
na tom, vjakm poad se uivatel do st pihls. Nicmn policejn orgn alespo
obdr informaci otom, odkud se pachatel ksti pipojil. Existuj vak izpsoby, jak
svou IP adresu skrt.17
Vsouvislosti svyetovnm kyberkriminality vyvstv nkolik problm, se kte-
rmi se mus orgny inn vtrestnm zen potkat. Jde nejen oobte sidentifikac
pachatele, ale inestlost elektronickch dat i posouzen rozsahu adopadu trestn in-
nosti. Orgny inn vtrestnm zen se mus vyrovnvat snehmotnou povahou dkaz-
nch prostedk. Navc je teba pracovat rychle, nebo je nutn zachytit dkazy dve,
ne jsou smazny, zmnny i pepsny jinmi informacemi. Nkter provozn daje
nejsou trvale uchovvny avpamti potaovho systmu zstanou jen po krtkou
dobu.18 Znien dkaz tak me bt otzka inkolika vtein a ji jde omysln
odstrann dat, jejich ztrtu neopatrnou manipulac i rutinn smazn daj, kter ji
nemus bt uchovvny. asto se stv, e na penosu sdlen se podl vce provider,
to ale tak znamen, e klov provozn i lokalizan daje tkajc se dan innosti
jsou rozptleny mezi vce poskytovatel slueb, kdy kad m jen st skldaky.19
Tyto dlky je nutn sloit, aby bylo mon vysledovat zdroj nebo naopak msta uren.
Vkyberprostoru jsou denn zaznamenvny, shromaovny appadn idle zpstup-
ovny miliony dat zasahujc do soukrom jednotlivce.

3. EFEKTIVN VYETOVAC NSTROJ VERSUS PRVO


NA SOUKROM

Vposlednch dvou letech byly vydny dva klov nlezy stavnho sou-
du, ato nlez Pl. S 24/10 ze dne 22. bezna 2011, publikovan ve Sbrce zkon pod
.94/2011 Sb. adle nlez Pl. S 24/1120 (. 43/2012 Sb.), kter navazuje na prvn
zvry obsaen vnlezu pedelm. Vprvnm ze dvou ve zmiovanch nlez se
pedmtem pezkumu zhlediska souladu sstavnm podkem stal 97 odst. 3 a4
zkona .127/2005 Sb. oelektronickch komunikacch aprovdc vyhlka ktomuto
zkonu .485/2005 Sb.21 Bylo teba vypodat se sotzkou, zda plon shromaovn
avyuvn provoznch alokalizanch daj otelekomunikanm provozu vrozsahu
vymezenm napadenmi prvnmi pedpisy je vzhledem kuitku ztchto informac

17 Pro dal informace tkajc se zmny i skryt IP adresy odkazuji nap. na: http://czblog.cz/co-je-to-ip-
adresa-jak-zmenit-ip-adresu/.
18 Council of Europe. Convention on cybercrime. Budapest, 23. 11. 2001. Explanatory report. Dostup-
n z:http://conventions.coe.int/treaty/en/reports/html/185.htm.
19 Council of Europe. Convention on cybercrime. Budapest, 23. 11. 2001. Explanatory report, bod 167. Do-
stupn z: http://conventions.coe.int/treaty/en/reports/html/185.htm.
20 Autorka si dovoluje upozornit, e se vnkterch ppadech meme setkat snesprvnm selnm ozna-
enm nlezu stavnho soudu, kdy je na msto sp. zn. Pl. S 24/11 oznaovn sp. zn. Pl. S 42/2011.
21 Vyhlka .485/2005 Sb. orozsahu provoznch alokalizanch daj, dob jejich uchovvn aform
azpsobu jejich pedvn orgnm oprvnnm kjejich vyuvn.

43

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 43 28.11.13 15:55


plynoucmu proporcionlnm zsahem do zkladnch prv asvobod zaruench vLis-
tin zkladnch prv asvobod amluv oochran lidskch prv asvobod.
Jde jen odslednou ochranu naich zkladnch prv asvobod, nebo si orgny inn
vtrestnm zen oprvnn stuj, e jim stavn soud bere jeden znejinnjch
prostedk vboji skriminalitou? Na to nelze dt jednoznanou odpov.
Podle napadenho ustanoven 97 odst. 3 a4 zkona .127/2005 Sb. mly fyzic-
k aprvnick osoby zajiujc veejnou komunikan s nebo poskytujc veejn
dostupnou slubu elektronickch komunikac povinnost uchovvat provozn alokali-
zan daje, kter jsou vytveny nebo zpracovvny pi zajiovn jejich veejnch
komunikanch st api poskytovn jejich veejn dostupnch slueb elektronickch
komunikac. Zjednoduen eeno se tato povinnost tkala pedevm mobilnch ope-
rtor aposkytovatel internetovho pipojen, kterm zkon takto ukldal povinnost
po dobu esti a dvancti msc uchovvat telekomunikan data, nap. telefonn s-
lo volajcho avolanho, datum aas zahjen komunikace ijej dlku, geografick
souadnice veejnch telefonnch automat adal daje otelefonn, faxov i SMS
komunikaci. Vppad internetovho spojen jde odatum aas zahjen aukone-
n pipojen, IP adresu i adresu elektronick poty odeslatele stejn jako pjem-
c, mnostv penesench dat, informace onavtvench webovch strnkch apod.
stednm problmem jsou citliv informace, kter nm tyto digitln stopy ojednotli-
vch osobch prozrazuj jejich zjmy, politickou pslunost, aktuln zdravotn stav
i dokonce sexuln orientaci. Lokalizan daje Vaeho mobilnho telefonu nm zase
poskytnou informace otom kdy, kde askm jste se setkali. Dostaneme tak komuni-
kan apohybov profil jednotlivce, zkterho lze zskat nejen daje ojeho minulch
aktivitch, ale svysokou mrou pravdpodobnosti isprvn pedvdat jeho aktivity
vbudoucnosti.22 To ve pedstavuje vznamn zsah do stavn zaruenho prva
na ochranu soukrom.
Sama smrnice odata retention ji od svho potku el kritice ize strany jinch
lenskch stt. Kpezkumu transpozinch prvnch pedpis zhlediska jejich stav-
nosti dolo ivRumunsku, Nmecku ana Kypru. Kontrola transponujcch prvnch
pedpis stle probh vPolsku. Tamn stavn soudy shledaly prvn pedpisy za-
kotvujc preventivn uchovvn dat protistavnmi pro zsah do prva na soukrom.
Shodn bylo prvn prav vytkno poruen zsady proporcionality, nedostaten
vymezen elu uchovvn dat, vgn regulace prv apovinnost, nedostaten zruky
proti zneuit i absence soudn kontroly apod.23 Prvn problmy spojen stranspozic
smrnice eilo iBulharsko, Rakousko, Irsko24 i vdsko. The High Court of Ireland
se vervenci roku 2012 obrtil na Evropsk soudn dvr apodal jej ozodpovzen
pedbn otzky, zda je smrnice 2006/24/ES ze dne 15. bezna 2006 ouchovvn
daj vytvench nebo zpracovvanch vsouvislosti sposkytovnm veejn do-
22 Nlez plna stavnho soudu sp. zn. Pl. S 24/10 ze dne 22. 3. 2011, bod 7. Publikovan ve Sbrce zkon
jako pedpis .94/2011 Sb. In: Sbrka zkon. 2011, stka 35, s. 931951. Dostupn z: http://aplikace.
mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5908.
23 Ktomu ble: MARKOU, Ch. The Cyprus and other EU court rulings on data retention: The Directive as
aprivacy bomb. Computer Law and Security Review, 2012, ro. 28, .4, s. 468475.
24 Kvvoji irsk prvn pravy ukldn telekomunikanch dat aproblm stm spojench odkazuji na:
MCINTYRE, T. J. Data retention in Ireland: Privacy, policy and proportionality. Computer Law and Secu-
rity Review, 2008, ro. 24, .4, s. 326334.

44

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 44 28.11.13 15:55


stupnch slueb elektronickch komunikac slueb nebo veejnch komunikanch st
vsouladu sprvem Evropskch spoleenstv.25
Ipes vyjmenovan nedostatky trv Evropsk komise na transpozici doten smr-
nice kzajitn plnho souladu spravidly EU. Ve vtin zem nakonec kproveden
smrnice dolo. Napklad rumunskmu parlamentu byl pedloen nov nvrh zkona
transponujc smrnici odata retention. Tento nvrh byl vprosinci roku 2011 nejd-
ve projednn sentem,26 kter jednomysln rozhodl ojeho zamtnut. Doln komorou
rumunskho parlamentu byl vak zkon pijat. Za pijetm zkona se pravdpodobn
skrv obava zvysokch sankc ze strany EU vppad neproveden smrnice.27 Vedle
Rumunska dolo kpijet transponujcho prvnho pedpisu tak ve vdsku. Pot, co
Evropsk komise proti vdsku vznesla stnost uESD ahrozilo uloen vysok po-
kuty, transponujc pedpis byl tamnm parlamentem vbeznu 2012 pijat.28 Evropsk
komise uvauje, e pod uEvropskho soudnho dvora alobu za nesplnn povin-
nosti vpodob promtnut smrnice do nrodnho prvnho du iproti Nmecku.29
Nmecko sice pvodn zkon transponujc smrnici odata retention vlistopadu 2007
zavedlo, nicmn msc pot byla proti tomuto prvnmu pedpisu vznesena stavn
stnost, kter nmeck stavn soud 2. bezna 2010 vyhovl apedpis zruil. Nmeck
stavn soud byl doslova zaplaven vlnou individulnch stnost proti implementaci
smrnice 2006/24/EC do vnitrosttn pravy. Uvd se, e stavn stnost podalo
34000 jednotlivc.30
Po vydn nlezu Pl. S 24/10 byl stavnmu soudu dne 27. kvtna 2011 doru-
en nvrh Obvodnho soudu pro Prahu 6 na zruen 88a T. stavn soud rozhodl
ozruen pedmtnho ustanoven trestnho du k30. z 2012. Ministerstvo vnitra
ve spoluprci s Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem prmyslu a obchodu
zaalo pipravovat novelu trestnho du jet ped derogac 88a T nlezem S
vydanho pod .43/2012 Sb. Zkonodrce ml upravit tento prvn nstroj tak, aby
splnil test proporcionality31 a poadavek pedvdatelnosti, jak to vyaduje stavn
soud pro zachovn stavn konformity. Zejmna jedn-li se oautomatick zpracovn
daj patcch pod ochranu lnk 10 odst. 3 a13 Listiny ilnku 8 Evropsk mluvy
oochran lidskch prv asvobod. Prvo na soukrom takt garantuje prvo jednotliv-

25 Do data uzaven rukopisu nebyla pedbn otzka Evropskm soudnm dvorem zodpovzena.
26 Nvrh zkona je v Rumunsku vdy nejdve projednn horn komorou Parlamentu a a nsledn je
pedloen doln komoe.
27 Romanian Parliament Adopts The Data Retention Law. Again. Digital Civil Right. Kvten 2012. Dostup-
nz: http://www.edri.org/edrigram/number10.10/romanian-parliament-adopts-data-retention-law-again.
28 Swedish parliament passes controversial data storage bill. EUbusinness. Bezen 2012. Dostupn z: http://
www.eubusiness.com/news-eu/sweden-telecom.frt.
29 Commission still seeking proof of the necessity of mandatory data retention. Statewatch organization.
Leden 2012. Dostupn z: http://www.statewatch.org/news/2012/jan/09eu-pnr.htm.
30 HORNUNG, G., SCHNABEL, Ch. Data protection in Germany II: Recent decisions on online-searching
of computers, automatic number plate recognition and data retention. Computer Law and Security Review,
2009, ro. 25, .2, s. 115122.
31 Nlez plna stavnho soudu sp. zn. Pl. S 24/10 ze dne 22. 3. 2011, bod 37. Publikovan ve Sbrce z-
kon jako pedpis .94/2011. In: Sbrka zkon. 2011, stka 35, s. 931951. Dostupn z: http://aplikace.
mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5908. Test proporcionality zahrnuje ti kritria. Zda je
dan prostedek schopen doshnout zamlenho cle, zda se jedn oprostedek kzkladnmu prvu nej-
etrnj avneposledn ad je teba zkoumat pimenost vum smyslu. Tedy zda pozitiva, kter ztoho
zsahu plynou, pev negativn dsledky spojen se zsahem do zkladnch lidskch prv.

45

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 45 28.11.13 15:55


ce sm rozhodnout, zda avjakm rozsahu, jak aza jakch okolnost maj bt informace
zjeho soukrom zpstupnny jinm subjektm.32
Zrove byly zatkem ledna 2012 zahjeny prce na pprav novho provdcho
pedpisu na msto zruen vyhlky .485/2005 Sb. Provdc pedpis ble upravuje
nejen rozsah aformu uchovvanch provoznch alokalizanch daj, zpsob jejich
pedvn oprvnnm orgnm, ale izpsob likvidace tchto citlivch dat,33 co vmi-
nul provdc vyhlce chyblo.

4. CO PINESLA NOVELIZOVAN PRAVA

Obecn se zpsuj podmnky pro zskn pkazu kzjitn provoznch


alokalizanch daj. Zkonodrce tak reaguje na vtky stavnho soudu, kter shledal
88a T stavn nekonformnm zdvodu neomezenho okruhu trestnch in, kje-
jich objasnn lze tento vyetovac nstroj pout, neexistence principu subsidiarity
aselhn tohoto institutu vtestu proporcionality ve vztahu kzsahu do prva na infor-
man sebeuren, obsaenm vl. 10 odst. 3 al. 13 Listiny. Pro futuro bylo nezbytn
jednoznan vymezit okruh oprvnnch orgn, zamyslet se nad dlkou uchovvn
provoznch alokalizanch daj, zpsnit pravidla pro jejich uchovvn inslednou
likvidaci, zakotvit povinnost zptn informovat uivatele onazenm zjiovn daj
otelekomunikanm provozu asouasn monost obrtit se na pslun soud sdost
opezkum, zda nedolo vdanm ppad ke zneuit tohoto institutu.
Smrnice odata retention pracuje spojmem zvan trestn iny, ani by jej de-
finovala. Toto vymezen se neshoduje sdnou kategori trestnch in v 14 odst. 3
trestnho zkonku. Zstalo tak na zkonodrci, aby sm vymezil, co pokld za tzv. z-
van trestn in. stavn soud zkonodrci vytkl, e tak vpvodnm znn ustanoven
88a T inil pli vgn. stavn soud se navc vyslovil, e je nezbytn, aby monost
pouit uchovvanch daj byla omezena jen pro ely trestnch zen vedench pro
zvl zvan trestn iny.34 Opel se zde opravu v 88 T aSmrnici odata retenti-
on. Avak jak vyplv zve uvedenho, Smrnice ouchovvn daj vtomhle smru
tak striktn nen alenskm sttm neukld, aby pouitelnost tohoto institutu omezily
jen na veden trestnho sthn pro zvl zvan zloiny.
Vnovm znn 88a T ji zskn pkazu kzjitn daj otelekomunikanm
provozu nesta odvodnit potebnost objasnit skutenosti dleit pro trestn ze-
n. Toto vgn vymezen bylo na msto toho nahrazeno temi skupinami trestnch

32 Nlez plna stavnho soudu sp. zn. Pl. S 24/10 ze dne 22. 3. 2011. Publikovan ve Sbrce zkon jako
pedpis .94/2011. In: Sbrka zkon. 2011, stka 35, s. 931951. Dostupn z: http://aplikace.mvcr.cz/
sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5908.
33 Dvodov zprva knvrhu zkona, kterm se mn zkon .127/2005 Sb., oelektronickch komunikacch
aozmn nkterch souvisejcch zkon, zkon .141/1961 Sb., otrestnm zen soudnm (trestn d),
ankter dal zkony, 22. 2. 2012, s. 27, 33. Dostupn z: eklep.vlada.cz/eklep/getAttachment?id=zd_
rack8rveqlpl.doc.
34 Nlez plna stavnho soudu sp. zn. Pl. S 24/10 ze dne 22. 3. 2011, bod 47, 48. Publikovan ve Sbrce
zkon jako pedpis .94/2011. In: Sbrka zkon. 2011, stka 35, s. 931951. Dostupn z: http://aplikace
.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5908.

46

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 46 28.11.13 15:55


in, kjejich objasnn budou moci orgny inn vtrestnm zen provozn aloka-
lizan daje zskat.
Prvn skupinu tvo mysln trestn iny, na kter zkon stanov trest odnt svo-
body shorn hranic trestn sazby nejmn ti roky. Jak ji bylo eeno ve, doten
smrnice sama pojem zvan trestn iny nevymezuje azstalo tak na lenskch
sttech, aby tento pojem samy vymezily ve vztahu ksvm trestnprvnm pedpism.
Dvodov zprva uvd, e horn hranice trestn sazby byla odvozena analogicky od
institutu vazby jako nejintenzivnjho prostedku trestnho prva vedoucho kzbaven
osobn svobody obvinnho.35 Ve srovnn sostatnmi lenskmi stty tak tato hranice
byla stanovena zhruba uprosted. Stejn uinilo iEstonsko. VIrsku naopak je vedle
taxativn vymezench trestnch in mon tyto daje zskat a pro trestn iny, na n
trestn zkon stanovuje trest odnt svobody nejmn 5 let. Vjinch lenskch sttech
je hranice horn hranice trestn sazby stanovena naopak ne (Maarsko 2 roky; Lucem-
bursko 1 rok) nebo dokonce takov omezen neexistuje aprovozn alokalizan daje
je mon dat ve vztahu ke vem trestnm inm, jako ikprevenci trestn innosti
aobecn nrodn aveejn bezpenosti, bezpenosti sttu (Belgie, Dnsko, Francie,
Itlie, Lotysko, Polsko, Slovensko, Slovinsko).36
Druh skupina je stanovena taxativnm vtem jednotlivch trestnch in, jejich
objasnn by bez provoznch alokalizanch daj bylo znan zteno. Pro n ve
uveden omezen neplat. Vtchto ppadech pachatel asto vyuv ke spchn trestn
innosti prostedk elektronick komunikace.37 Jde onapklad otrestn in podvodu
dle 209 TZ, poruen tajemstv dopravovanch zprv (182 TZ), nebezpen vyhroo-
vn ( 353 TZ), nebezpen pronsledovn ( 354 TZ) adal trestn iny postihujc
potaovou kriminalitu; trestn in neoprvnnho pstupu kpotaovmu systmu
anosii informac ( 230 TZ), pro trestn in opaten apechovvn pstupovho
zazen ahesla kpotaovmu systmu ajinch takovch dat ( 231TZ).
mysln trestn iny, kjejich sthn zavazuje vyhlen mezinrodn smlouva,
kterou je esk republika vzna, jsou tet aposledn skupinou trestnch in, ukter
lze vydat daje otelekomunikanm provozu, je jsou pedmtem telekomunikanho
tajemstv anebo na n se vztahuje ochrana osobnch azprostedkovacch dat.
Pkaz kzjitn daj otelekomunikanm provozu me bt vydn jen tehdy,
pokud nen mon trestn in objasnit prostednictvm jinch dkaznch prostedk.
Sledovanho elu tedy nelze doshnout jinak nebo by jeho dosaen bylo podstatn
zten. Nov prava po vzoru 88 T zavd princip subsidiarity.38 By stavn soud
netvrd, e by znn 88a T mlo bt toton spravou odposlech, vmnohm se j

35 Dvodov zprva knvrhu zkona, kterm se mn zkon .127/2005 Sb., oelektronickch komunika-
cch aozmn nkterch souvisejcch zkon, zkon .141/1961 Sb., otrestnm zen soudnm (trestn
d), ankter dal zkony, 22. nor 2012, s. 27. Dostupn z: http://eklep.vlada.cz/eklep/getAttachment?
id=zd_rack8rveqlpl.doc.
36 Evropsk komise. Hodnotc zprva osmrnici ouchovvn daj (smrnice 2006/24/ES) z18. dub-
na 2011, Brusel. Dostupn z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0225:
FIN:CS:PDF.
37 Dvodov zprva knvrhu zkona, kterm se mn zkon .127/2005 Sb., oelektronickch komunikacch
aozmn nkterch souvisejcch zkon, zkon .141/1961 Sb., otrestnm zen soudnm (trestn d),
ankter dal zkony, 22. nor 2012, s. 20. Dostupn z: eklep.vlada.cz/eklep/getAttachment?id=zd_
rack8rveqlpl.doc.
38 Srov. 88 trestnho du, zkon .141/1961 Sb., otrestnm zen soudnm.

47

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 47 28.11.13 15:55


bl. Vedle zsady subsidiarity aproporcionality byla zakotvena povinnost pedsedy
sentu vzen ped soudem, ppadn sttnho zstupce i policejnho orgnu, byla-li
vc pravomocn skonena jejich rozhodnutm, zptn informovat uivatele onazenm
zjiovn daj otelekomunikanm provozu.39 Ztohoto dvodu bylo teba upravit
isouvisejc ustanoven trestnho du upravujc zen opezkumu. Nepedpokld se
vak, e by tento nov pezkumn prostedek pedstavoval vrazn zaten pro pslu-
n soud, nebo poet dost opezkum uodposlech st pekro 10ppad ron.40
Vydat pkaz ke zjitn daj ouskutennm telekomunikanm provozu byl ped
novelizac oprvnn pedseda sentu avppravnm zen soudce. Zpravidla se tak
dlo na nvrh sttnho zstupce, by tento postup 88a T vslovn neuvdl. Po-
stupovalo se analogicky dle ustanoven 88 odst. 2 T. Nebylo vak vyloueno, aby
vppadech, kter nesnesly odkladu, podal nvrh na vydn pkazu ipolicejn orgn.41
Novm znnm ustanoven 88a T dolo kzakotven povinnosti vppravnm zen
pedkldat dost ovydn pkazu ke zjitn daj ouskutennm telekomunika-
nm provozu pouze prostednictvm sttnho zstupce. Zkonodrce si od toho slibuje
vt uven pi podvn nvrhu na vydn pkazu. Iostatn lensk stty Evropsk
unie podmiuj zskn pkazu kzjitn provoznch alokalizanch daj zpravidla
souhlasem soudce. Ovem nen tomu tak ve vech ppadech. Nkter zlenskch stt
stanovuj podmnky psnj, nap. souhlas pedsedy sentu krajskho soudu,42 jin
naopak svuj tuto pravomoc ido rukou jinho orgnu ne soudu.43
Zpkazu mus vyplvat, jak druh daj, za jak obdob aza jakm elem se
vyaduje, ktermu orgnu vtrestnm zen avjak podob (listinn i elektronick)
se poskytuj. Dle se uvd znm daje oastnkovi telekomunikace, ohledn nho
se dan skutenosti sdluj.44 Nov prvn prava krom psemnho odvodnn tak
vyaduje, aby bylo odkazovno na konkrtn mezinrodn smlouvu, kter zavazuje ke
sthn danho trestnho inu adle se ukld povinnost uvst totonost uivatele, je-li
znma.45 Vtomto smru opt napodobuje ustanoven 88 T.

39 Podle dvodov zprvy bude uivateli sdleno, kter soud pkaz vydal, jak data byla poskytnuta adoba,
za kterou byly provozn alokalizan daje vydny. Zrove mus bt uivatel pouen omonosti podat
nvrh na pezkoumn zkonnosti pkazu, kter provede Nejvy soud. Viz Dvodov zprva knvrhu
zkona, kterm se mn zkon .127/2005 Sb., oelektronickch komunikacch aozmn nkterch sou-
visejcch zkon, zkon .141/1961 Sb., otrestnm zen soudnm (trestn d), ankter dal zkony,
22. nor 2012, s. 21. Dostupn z: eklep.vlada.cz/eklep/getAttachment?id=zd_rack8rveqlpl.doc.
40 Dvodov zprva knvrhu zkona, kterm se mn zkon .127/2005 Sb., oelektronickch komunikacch
aozmn nkterch souvisejcch zkon, zkon .141/1961 Sb., otrestnm zen soudnm (trestn d),
ankter dal zkony, 22. nor 2012, s. 32. Dostupn z: eklep.vlada.cz/eklep/getAttachment?id=zd_
rack8rveqlpl.doc.
41 MAL, P. et al. Trestn d. Koment. 1. dl. 6. vydn. C. H. Beck, Praha, 2008, s. 747
42 Souhlas pedsedy sentu krajskho soudu je vyadovn vBulharsku. Viz Evropsk komise. Hodnotc
zprva osmrnici ouchovvn daj (smrnice 2006/24/ES) z18. dubna 2011, Brusel. Tabulka .2, s.10.
Dostupn z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0225:FIN:CS:PDF.
43 VBelgii, Itlii i Nizozemsku me vydn pkazu kzjitn provoznch alokalizanch daj povo-
lit isttn zstupce. Viz Evropsk komise. Hodnotc zprva osmrnici ouchovvn daj (smrnice
2006/24/ES) z18. dubna 2011, Brusel. Tabulka .2, s. 10. Dostupn z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/
LexUriServ.do?uri=COM:2011:0225:FIN:CS:PDF.
44 MAL, P. et al. Trestn d. Koment. 1. dl. 6. vydn. C. H. Beck, Praha, 2008, s. 748.
45 Dvodov zprva knvrhu zkona, kterm se mn zkon .127/2005 Sb., oelektronickch komunika-
cch aozmn nkterch souvisejcch zkon, zkon .141/1961 Sb., otrestnm zen soudnm (trestn
d), ankter dal zkony, 22. nor 2012, s. 28. Dostupn z: http://eklep.vlada.cz/eklep/getAttachment?
id=zd_rack8rveqlpl.doc.

48

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 48 28.11.13 15:55


5. KNADUVN 88a TRESTNHO DU

Vodvodnn nlezu stavnho soudu Pl. S 24/10 bylo negativn hodno-


ceno naduvn tohoto nstroje orgny innmi vtrestnm zen ikvyetovn baga-
teln trestn innosti. Uvd, e dle Zprvy obezpenostn situaci vR za rok 2008 bylo
na zem esk republiky zjitno celkem 343799 trestnch in, ztoho bylo objasn-
no 127906 trestnch in. Poet dost oposkytnut provoznch alokalizanch daj
inil ve stejnm roce dle statistickch daj 131560.46 Statistika k, e vEvropsk
unii je kadoron vzneseno vce ne 2 miliony takovch dost. Poet vznesench
dost tak ve vztahu kobjasnnm trestnm inm je obrovsk avede kdomnnce
onaduvn tohoto institutu ipro vyetovn mn zvan trestn innosti. Policejn
statistiky se vak od tch eskho telekomunikanho adu znan li.47 Ato proto, e
vesk republice je teba dost oposkytnut daj otelefonn komunikaci vmobiln
sti pedloit vem vznamnm mobilnm opertorm, tedy minimln tem.48 Stejn
dost je pak ve statistice poskytovatel telekomunikanch slueb evidovna hned ti-
krt, zatmco ve statistikch policie se objev jen jednou. Ztohoto dvodu jsou uvdn
sla zkreslena.
Ze statistickch dat49 vyplv, e orgny inn vtrestnm zen nejastji vyaduj
data, kter nejsou star vc ne 3 msce. Jedn se ovce jak 80% zcelkovho potu
dost. Stejn zvry vykazuj ijin stty.50 Data star vce jak 9 msc jsou vyado-
vna pouze sporadicky adaje, od jejich zznamu ubhlo vc ne 12 msc, nejsou
vyadovny vbec. To je vak dno tm, e legislativa umoovala azrove naizovala
provozn alokalizan daje uchovvat nejmn po dobu 6 msc, nejve vak po
dobu 12 msc. Nsledn mus bt tyto daje znieny. Nejvce orgny inn vtrestnm
zen zajmaj technick daje otelekomunikaci vmobiln sti,51 poet tchto dost
nkolikansobn pevyuje oblast pevn st iinternetovho prostoru. Jak ji bylo zm-
nno ve, je teba vzt vvahu, e poet ppad, ke kterm byly dan daje vydny,

46 Nlez plna stavnho soudu sp. zn. Pl. S 24/10 ze dne 22. 3. 2011, bod 49. Publikovan ve Sbrce z-
kon jako pedpis .94/2011. In: Sbrka zkon. 2011, stka 35, s. 931951. Dostupn z: http://aplikace
.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5908. Souladn: Evropsk komise. Hodnotc zpr-
va osmrnici ouchovvn daj (smrnice 2006/24/ES) z18. dubna 2011, Brusel, s.3543. Dostup-
n z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0225:FIN:CS:PDF.
47 Zdvodov zprvy knvrhu zkona, kterm se mn zkon .127/2005 Sb. azkon .141/1961 Sb.: Po-
dle daj Policie esk republiky byl vroce 2010, tedy ped zruenm pslunch ustanoven stavnm
soudem, celkov poet kon podle 88a trestnho du 82639. Celkov poet spis, knim byly kony
podle 88a trestnho du provedeny, je pak 10972.
48 Evropsk komise. Hodnotc zprva osmrnici ouchovvn daj (smrnice 2006/24/ES) z18.dub-
na 2011, Brusel. Dostupn z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0225:
FIN:CS:HTML. Souladn: Dvodov zprva knvrhu zkona, kterm se mn zkon .127/2005 Sb.,
oelektronickch komunikacch aozmn nkterch souvisejcch zkon, zkon .141/1961 Sb., otrest-
nm zen soudnm (trestn d), ankter dal zkony, 22. nor 2012, s. 30. Dostupn z: eklep.vlada.cz/
eklep/getAttachment?id=zd_rack8rveqlpl.doc.
49 Evropsk komise. Hodnotc zprva osmrnici ouchovvn daj (smrnice 2006/24/ES) z18. dubna
2011, Brusel, tabulky .7 a8 na s. 34, 35. Dostupn z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ
.do?uri=COM:2011:0225:FIN:CS:HTML.
50 Liberty and security: Striking the balance. UK Presidency Paper, 2005, s. 15. Dostupn z: http://www
.edri.org/docs/UKpresidencypaper.pdf.
51 Za rok 2008 se jednalo vesk republice o125040 dost oposkytnut technickch dat vmobiln sti,
vpevn sti byl tento poet 4983 dost ana zjitn lokalizanch aprovoznch daj vrmci internetov
komunikace bylo vydno dost 1537.

49

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 49 28.11.13 15:55


je ve skutenosti men, nebo dost oposkytnut technickch dat kjednomu ppadu
me bt souasn podna hned knkolika mobilnm opertorm.52
Komise vzvren sti sv Hodnotc zprvy osmrnici ouchovvn daj do-
poruuje harmonizovat dobu povinnho uchovvn dat ajej ppadn zkrcen. Je tak
mon, e ke starm technickm dajm se vyetovatel trestn innosti nedostanou
ji vbec. Pitom prv uorganizovan kriminality, sloitjch finannch delikt, kde
samotn odhalen trestnho inu trv del dobu, i uzvanj trestn innosti obecn
hraje dostupnost starch provoznch alokalizanch daj velmi vznamnou roli. Mo-
hou toti zachycovat ppravnou fzi trestn innosti, jej plnovn, rozdlen rol mezi
jednotliv pachatele ajejich vzjemn vztahy. Kolik pachatel se poda na zklad
provoznch alokalizanch daj odsoudit, vak zjistit nelze.
Pesto se d ci, e hodnota uchovvanch technickch daj je pro policejn org-
ny nesmrn. Krom toho, e pedstavuj indicie cenn pro vyetovn trestnch in,
vykresluj vazby mezi podezelmi ajejich role. Zrove jsou iusvdujcmi dkazy
ajindy pomohou kontaktovat svdka inu i zbavit podezen ze spchn trestnho inu
nevinnho, ani by bylo teba pout jin operativn ptrac prostedky. Vnkterch
ppadech jsou dokonce jedinou stopou. Napklad pi objasovn vyhrek zasla-
nch prostednictvm internetovch diskuznch skupin jsou provozn daje zsadnm
vodtkem.
Pmo se tedy nabz otzka, zda omezen povinnosti poskytovat provozn alokali-
zan daje nepovede ke zhoren postaven policejnch orgn vboji skriminalitou?
Dvodov zprva uvd, e kon podle 88a trestnho du bylo nejastji vyuito
pi eten trestn innosti nsiln (vrada, loupe, usmrcen znedbalosti), mravnostn
(znsilnn, en pornografie, kuplstv), hospodsk, majetkov (krde, vloupn
do byt, krde motorovho vozidla) audal trestn innosti (obchodovn slidmi,
potaov kriminalita, toxikomanie).53 Avak uvtiny ztchto myslnch trestnch
in meme ovydn provoznch alokalizanch daj dat inadle, za podmnky,
e sledovanho elu nelze doshnout jinak nebo bylo-li by jeho dosaen podstatn
zten. Trestn in vrady ( 140 TZ), znsilnn ( 185 TZ), loupee ( 173 TZ), kup-
lstv ( 189 TZ), obchodovn slidmi ( 168 TZ), vroba ajin nakldn sdtskou
pornografi (192 TZ) stejn jako drogov delikty (283, 286, 287 TZ) jsou myslnmi

52 Smrnice nhradu nklad vznikajcch vdsledku uloen povinnosti neupravuje, tuto otzku penechv
vnitrosttn prav. Postup arozsah nhrady efektivn vynaloench nklad upravuje vyhlka eskho
telekomunikanho adu .486/2005 Sb. Poskytovatel telekomunikanch slueb se mohou se svm
nrokem obrtit na subjekt, kter si kon vydal nebo jej nadil, zpravidla tedy Policii R, respektive
Ministerstvo vnitra. esk republika nahrazovala do zruen 97 odst. 3 a4 nlezem stavnho soudu jak
provozn, tak kapitlov vdaje. Pro pedstavu uvdm, e vroce 2009 esk republika zaplatila za nhra-
du nklad stku 6,8 mil. Eur. Vroce 2010 Policie R vyslila hradu opertorm na vce ne 50mil.K
avprvnm tvrtlet roku 2011 stihly nklady doshnout 17,4 mil. K. Novelizujc prvn prava oproti
pedchozmu stavu nic novho nepin. Lze pedpokldat, e vzhledem komezen 88a T pouze na
zvanj trestnou innost budou vdaje za poskytovn daj otelekomunikanm provozu vptch
letech ni.
Ble kpmm anepmm nkladm spojenm suchovvnm daj odkazuji na publikaci: MARAS,
M.-H. The economic costs and consequences of mass communications data retention: is the data retention
directive aproportionate measure? European Journal of Law and Econom, 2012, ro. 33, .3; s. 447472.
53 Dvodov zprva knvrhu zkona, kterm se mn zkon .127/2005 Sb., oelektronickch komunikacch
aozmn nkterch souvisejcch zkon, zkon .141/1961 Sb., otrestnm zen soudnm (trestn d),
ankter dal zkony, 22. nor 2012, s. 13. Dostupn z: eklep.vlada.cz/eklep/getAttachment?id=zd_
rack8rveqlpl.doc.

50

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 50 28.11.13 15:55


trestnmi iny, na kter trestn zkonk stanov trest odnt svobody shorn hranic
nejmn ti roky apat tedy do tzv. 1. skupiny trestnch in, ukterch je pro ely
trestnho zen mon telekomunikan data podle 88a T dat. Upotaovch
trestnch in pod 230 a231 TZ je sice horn hranice trestn sazby ni ne poa-
dovan ti roky, avak ty pat dotaxativnho vtu trestnch in v 88a T. Drogo-
v delikty pechovvn omamn apsychotropn ltky ajedu (284 TZ), nedovolen
pstovn rostlin obsahujcch omamnou nebo psychotropn ltku (285 TZ) i vroba
ajin nakldn sltkami shormonlnm inkem (288 TZ) nelze zaadit ani do prvn
i druh vymezen skupiny, avak vtomto ppad zavazuj eskou republiku ke sthn
mezinrodn smlouvy,54 aproto izde je mon telekomunikan data zskat. Zve uve-
denho vtu myslnch trestnch in, knim byly podle dvodov zprvy provozn
alokalizan daje dny nejastji, tak nov nen mon zskat zznam oprobhnuv
telefonick i internetov komunikaci zsadn pouze utrestnho inu krdee.
Byly proto porovnny policejn statistick daje tkajc se npadu potu trestnch
in krdee akrdee vloupnm za elem zjitn, zda ajak vliv mla novela 88a
T na objasnnost tohoto druhu kriminality. Prv udrobn majetkov kriminality byl
zdvodu novelizace predikovn vrazn pokles objasnnosti. Srovnn npadu aob-
jasnnosti tchto trestnch in bylo provedeno zaobdob 1. 1. 2012 1. 8. 201255
ave stejnm obdob vroce 2010.56 Ze srovnn statistickch dat pekvapiv vyplynulo
procentuln zven objasnnosti, ato jak ukrdee vloupnm, tak ikrdee prost,
a bych sama oekvala opan vsledek.57
Meme proto dojt kzvru, e novela zpsujc podmnky pro zskn teleko-
munikanch dat se vraznjm zpsobem nedotkne objasnnosti kriminality, nebo
uvtiny trestnch in je mon zskat pkaz podle 88a T inadle aani udrobn
majetkov kriminality negativn vliv prozatm prokzn nebyl.

6. KOPRVNNM ORGNM

Avak kter orgny jsou tmi orgny oprvnnmi zskat provozn alo-
kalizan daje? Zruen ustanoven 97 odst. 3 zkona oelektronickch komuni-
kacch ukldalo povinnost opertorm poskytovat dan daje orgnm oprvnnm
kjejich vydn dle zvltnho pedpisu. Takovto formulace vak vaplikan praxi
vzbuzovala pochybnost, zda mezi tyto orgny pat izpravodajsk sluby, konkrtn
Bezpenostn informan sluba (dle jen BIS) aVojensk zpravodajstv, ato pestoe
zvltn pedpisy58 toto oprvnn ustanovovaly. Paragraf8 odst. 1 psm. b) zkona
54 Nap. mluva OSN proti nedovolenmu obchodu somamnmi apsychotropnmi ltkami ze dne 20. 12.
1988; Mezinrodn antidopingov mluva .57/2005 Sb. m. s.
55 Aktulnj statistick data nebyla vdob uzaven rukopisu kdispozici.
56 Porovnn probhlo na zklad kriminalistickch statistik PR zveejovanch na webovch strnkch
Policie esk republiky. Policie esk republiky. Statistick pehledy kriminality za rok 2010, 2012. Do-
stupn z: http://www.policie.cz/statistiky-kriminalita.aspx.
57 Vroce 2010 objasnnost trestnho inu krdee vloupnm inila 22,6 %, vroce 2012 pak 23,8 %. Utzv.
krdee prost se mra objasnnosti zvila z18,4% (2010) na 22% (2012). Nen vak vyloueno, e
vsledek byl ovlivnn zkreslenm statistickch dat.
58 Zkon . 154/1994 Sb., o Bezpenostn informan slub, ve znn pozdjch pedpis, a zkon
.289/2005 Sb., oVojenskm zpravodajstv, ve znn zkona .274/2008 Sb.

51

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 51 28.11.13 15:55


oBezpenostn ainforman slub opravuje BIS nejen kodposlouchvn azazna-
menvn telekomunikanho, radiokomunikanho ajinho podobnho provozu, ale
ikjeho zjiovn. Vpraxi tak dochzelo kparadoxn situaci, kdy pslunci BIS mohli
na zklad pedchozho psemnho povolen pedsedy sentu Vrchnho soudu59 pmo
odposlouchvat telekomunikan provoz nebo jej sami zaznamenvat, avak zskat da-
je ouskutennm provozu od opertor bylo zhola nemon, nebo ti odmtali zpravo-
dajskm slubm vyhovt sohledem na nedostaten vymezen oprvnn.60 Pedkl-
dan nvrh zkona uinil taxativnm vtem oprvnnch orgn takovm pochybm
ptr. Prvnick nebo fyzick osoba, kter provozn alokalizan daje uchovv, je
na podn povinna je bezodkladn poskytnout orgnm innm vtrestnm zen,61
Policii esk republiky,62 Bezpenostn informan slub aVojenskmu zpravodajstv
iesk nrodn bance pro ely dohledu nad kapitlovm trhem.
Naopak ad pro zahranin styky ainformace jako jedin zpravodajsk sluba ob-
dobn oprvnn nem azmnu nepinesl ani novelizujc zkon .273/2012 Sb. Ato
pestoe vpipomnkovm zen knvrhu zkona ad pro zahranin styky ainfor-
mace poadoval vloit do 97 odst. 3 ZEK nov psmeno asouasn zapracovat do
zkona .153/1994 Sb., ozpravodajskch slubch nov ustanoven, kter by zakotvo-
valo oprvnn pro ochranu innost, kter kon na zem esk republiky, ajestlie
je to nezbytn pro plnn kol vjeho psobnosti zjiovat daje otelekomunikanm,
radiokomunikanm ajinm obdobnm provozu.63 Tento poadavek byl odvodovn
zsknm poznatk dleitch pro ochranu zjm abezpenosti esk republiky, zejm-
na voblasti boje proti terorismu.64 Nkter lensk stty navc svuj toto oprvnn
daov aceln sprv nebo pohraninm orgnm.65
Pitom vpvodnm nvrhu zkona .247/2008 Sb., kterm se novelizoval zkon
.127/2005 Sb., byl navrhovn taxativn vet oprvnnch orgn jejich pojmeno-
vnm vprvnm nvrhu stlo pouze Policie esk republiky, pozmovac nvrhy
vkldaly vedle PR isttnho zstupce asoud. Pijat zkon vak se od tohoto vtu
oprostil avloil na msto toho ir pojem oprvnnm orgnm.66

59 Srov. 9 zkona .154/1994 Sb., oBezpenostn informan slub.


60 Stejn je tato situace upravena vzkon .289/2005 Sb., oVojenskm zpravodajstv.
61 Jsou-li splnny podmnky stanoven zkonem .141/1961 Sb., otrestnm zen soudnm (trestn d), ve
znn pozdjch pedpis. Podmnky vymezuje 88a T. Co se rozum pojmem policejn orgn, vyme-
zuje 12 odst. 2 T.
62 Pro ely zahjenho ptrn po konkrtn hledan nebo poheovan osob, zjitn totonosti osoby
neznm nebo totonosti nalezen mrtvoly, pedchzen nebo odhalovn konkrtnch hrozeb voblasti
terorismu nebo provovn chrnn osoby api splnn podmnek stanovench zkonem .273/2008
Sb., oPolicii esk republiky, ve znn pozdjch pedpis.
63 Vypodn pipomnek kmaterilu snzvem: nvrh zkona, kterm se mn zkon .127/2005 Sb.,
oelektronickch komunikacch aozmn nkterch souvisejcch zkon (zkon oelektronickch ko-
munikacch), veznn pozdjch pedpis, zkon .141/1961 Sb., otrestnm zen soudnm (trestn d),
veznn pozdjch pedpis, ankter dal zkony.
64 Prbh vypodn pipomnek knvrhu zkona k, e zsadn pipomnka adu pro zahranin styky
ainformace byla akceptovna, avak vnvrhu zkona se neobjevila.
65 Dvodov zprva knvrhu zkona, kterm se mn zkon .127/2005 Sb., oelektronickch komunika-
cch aozmn nkterch souvisejcch zkon, zkon .141/1961 Sb., otrestnm zen soudnm (trestn
d), ankter dal zkony, 22. nor 2012, s. 20. Dostupn z: http://eklep.vlada.cz/eklep/getAttachment?
id=zd_rack8rveqlpl.doc.
66 Pozmovac nvrhy ke Snmovnmutisku 398; Snmovn tisk 398/4. Poslaneck snmovna, 2008, 5.vo-
lebn obdob, 20062010. Dostupn z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=5&ct=398&ct1=4.

52

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 52 28.11.13 15:55


Pro ely vkonu dohledu nad kapitlovm trhem je tento nstroj sven iesk
nrodn bance.67 By se nkte domnvaj, e esk nrodn banka by mla bt zokru-
hu oprvnnch orgn vykrtnuta.68 Svit tento nstroj sprvnmu orgnu je velice
neobvykl ivporovnn sostatnmi lenskmi stty.69 Je mon pochybovat iosouladu
selem uchovvn telekomunikanch dat dle Smrnice odata retention.70 Tento n-
stroj m slouit pedevm kprevenci, odhalovn aobjasovn zvan trestn innos-
ti. Pesto do taxativnho vtu orgn oprvnnch zskat provozn alokalizan daje
NB vrmci novely 97 odst. 3 zkona .127/2005 Sb. zaazena byla.
Policejn orgn m oprvnn zskvat provozn alokalizan daje nejen pro ely
trestnho zen, ale ivjinch ppadech. Zmocnn kvydn tchto dat obsahuje
vedle 88a T i 68 odst. 2 a 71 psm. a) zkona oPolicii R, ato kzahjen
ptrn po konkrtn hledan i poheovan osob, za elem identifikace osoby
neznm totonosti, pop. nalezen mrtvoly apro boj sterorismem. Dal zmocnn
policejnho orgnu je obsaeno vzkon .137/2001 Sb., ozvltn ochran svdka
adalch osob vsouvislosti strestnm zenm aozmn zkona .99/1963 Sb., ob-
ansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis. Za takovch okolnost je policejn
orgn oprvnn dat provozn alokalizan daje bez jakhokoli soudnho i jinho
povolen. ad pro ochranu osobnch daj vsouvislosti snovelizac institutu zjio-
vn telekomunikanch daj navrhoval vrtit se ke star prav apodmnit poskyt-
nut tchto dat souhlasem soudce krajskho soudu, aby dolo ke sjednocen praxe pi
vydvn povolen abylo ochran soukrom uinno za dost.71 Jeho pipomnka vak
akceptovna nebyla.
Pestoe povinnost uchovvn provoznch alokalizanch dat byla nlezem stav-
nho soudu Pl. S 24/10 zruena, opertoi tmito daji disponovali ipo tomto datu.
Ovem jen vrozsahu nezbytnm pro poteby tovn, zen provozu, zkaznick
dotazy, odhalovn podvod apod. Vsouvislosti stm jim ivdob po vydn nlez
Pl.S 24/10 aPl. S 24/11 zstala povinnost na dost oprvnnch orgn provozn
alokalizan daje poskytovat. Pokud tedy poskytovatel telekomunikanho provozu
takov daje mli, byli povinni je na zklad soudnho pkazu poskytnout. A vydnm

67 Sv oprvnn snejvt pravdpodobnost erp zl. 12 odst. 2 psm. d) Smrnice Evropskho parlamentu
aRady 2003/6/ES ozneuvn trhu, kter stanov, e orgn dohledu m mt pravomoc poadovat existujc
zznamy telefonn iodatovm provozu. Viz Vypodn pipomnek kmaterilu snzvem: Nvrh zkona,
kterm se mn zkon .127/2005 Sb., oelektronickch komunikacch aozmn nkterch souvisejcch
zkon (zkon oelektronickch komunikacch), veznn pozdjch pedpis, zkon .141/1961 Sb.,
otrestnm zen soudnm (trestn d), veznn pozdjch pedpis, ankter dal zkony. Praha, leden
2012, s. 61.
68 Legislativn rada vldy. Zmocnnkyn pro lidsk prva. Vypodn pipomnek kmaterilu snzvem:
Nvrh zkona, kterm se mn zkon .127/2005 Sb., oelektronickch komunikacch aozmn nkte-
rch souvisejcch zkon (zkon oelektronickch komunikacch), veznn pozdjch pedpis, zkon
.141/1961 Sb., otrestnm zen soudnm (trestn d), veznn pozdjch pedpis, ankter dal
zkony. Praha, leden 2012, s. 62, 44.
69 Srovnej sHodnotc zprvou Evropsk komise oSmrnici odata retention. Evropsk komise. Hodnotc
zprva osmrnici ouchovvn daj (smrnice 2006/24/ES) z18. dubna 2011, Brusel. Dostupn z: http://
eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0225:FIN:CS:PDF.
70 Srov. l. 1 odst. 1 Smrnice Evropskho parlamentu aRady 2006/24/ES.
71 Vypodn pipomnek kmaterilu snzvem: Nvrh zkona, kterm se mn zkon .127/2005 Sb.,
oelektronickch komunikacch aozmn nkterch souvisejcch zkon (zkon oelektronickch ko-
munikacch), veznn pozdjch pedpis, zkon .141/1961 Sb., otrestnm zen soudnm (trestn d),
veznn pozdjch pedpis, ankter dal zkony. Praha, leden 2012, s. 34, 35.

53

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 53 28.11.13 15:55


onoho druhho zmiovanho nlezu stavnho soudu, kter dnem 30. z roku 2012
zruil ustanoven 88a T, pestaly soudu pkazy vbagatelnch vcech vydvat.72
Za zamylen stoj otzka, jak soud nalo sdaji, kter byly zskny jet ped
tm, ne dolo kderogaci 97 odst. 3 a4 ZEK. Mohou bt ped soudem pouity jako
dkaz? stavn soud sprvn nechv een tohoto problmu na obecnch soudech,
aby vjednotlivch ppadech zvily, zda dolo kporuen zkladnch prv dotenho
uivatele elektronickch komunikac. Vydan nlez automaticky nevyluuje vyuit zs-
kanch dkaz vji probhajcm soudnm zen. Podle mho nzoru by tak soud ml
vkadm jednotlivm ppad posoudit, zda vydn telekomunikanch dat vyhovuje
testu proporcionality tak, jak jej definoval stavn soud ve svm rozhodnut pod sp. zn.
Pl.S 24/10 ze dne 22. bezna 2011. Pedevm by ml vzt vvahu, zda nebylo mon
sledovanho elu doshnout jinm zpsobem azda zjitn, kter ze zskanch da-
j vyplynula, dokzala pevit negativn dsledky spojen se zsahem do zkladnch
lidskch prv asvobod.

7. ZVR

Hovome-li ouchovvn telekomunikanch daj, hledme rovnovhu


mezi dvma hodnotami dslednou ochranou zkladnch lidskch prv asvobod na
jedn stran anemn dleitou innost orgn spovajc vochran spolenosti ped
trestnmi iny na stran druh. Prvo na informan sebeuren m jedinci garantovat
kontrolu nad daji osob samm aponechat na jeho rozhodnut, jak informace pro-
zrad svmu socilnmu okol.
Soukrom subjekty poskytujc telekomunikan sluby tato data uchovvaj vprv-
n ad pro vlastn poteby tkajc se tovn, vyizovn zkaznickch dotaz, od-
halovn podvod apod. Smrnice odata retention providerm stanovuje povinnost
init tak inadle, nebo vsouvislosti svvojovmi trendy (nrst paulnch tarif,
pedplacen sluby e-komunikace) pestvala bt tato data ukldna astala se tm ne-
dostupn ipro ely odhalovn, vyetovn asthn trestn innosti.73 Otzka, kte-
rou bychom si mli poloit, proto nezn, zda provozn alokalizan daje uchovvat,
nbr po jakou dobu avjakch ppadech je oprvnnm orgnm pro ely trestnho
zen poskytnout.
Akoli je smrnice odata retention vnkterch ohledech nedokonal zmime
kupkladu chybjc definici pojmu zvan trestn in, pomrn velk rozptyl lhty
pro uchovvn telekomunikanch dat i rozlin vymezen okruh oprvnnch orgn
vjednotlivch prvnch pravch pedstavuje dleit prostedek, na jeho zklad
m dojt ke sjednocen nrodnch prvnch prav za elem usnadnn odhalovn, vy-
etovn asthn zvanch trestnch in.

72 Nlez plna stavnho soudu sp. zn. Pl. S 24/11 byl vydn dne 20. prosince 2011.
73 Evropsk komise. Hodnotc zprva osmrnici ouchovvn daj (smrnice 2006/24/ES) z18. dubna
2011, Brusel, s. 5. Dostupn z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0225:
FIN:CS:PDF.

54

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 54 28.11.13 15:55


Evropsk Unie prostednictvm doten smrnice stanovila urit cl alensk stty
se mly postarat oto, aby byl naplnn stavn konformnm zpsobem. Nevyhovuj-
c znn ustanoven 88a T vak existovalo jet ped vznikem samotn smrnice,
atmto se pouze dostalo do stedu pozornosti stavnho soudu, kter jej shledal ne-
proporcionlnm ve vztahu kzsahu do prva na informan sebeuren. Dky rozumn
stanoven horn hranici trestn sazby, kter vymezuje okruh trestnch in, ukterch je
mon daje otelekomunikanm provozu zskat, doplnn otaxativn vet trestnch
in azvazek ke sthn trestn innosti vyplvajc zmezinrodnch smluv, je ipo
novele mon telekomunikan daje zskat uvtiny ztrestnch in, unich byl tento
prostedek vyuvn nejastji. Data oprobhnuv telekomunikaci tak ji nen mon
vyut zpravidla jen pro bagateln trestnou innost, jakou je nap. trestn in krdee.
Aipesto statistick daje prozatm neukazuj na pokles objasnnosti tohoto druhu
kriminality. Meme proto ci, e se zkonodrci podailo najt schdn een arov-
novhu mezi obma hodnotami zachovat tento vyetovac nstroj pro poteby orgn
innch vtrestnm zen aomezit zsah do prv na ochranu osobnosti na ppady, kdy
veejn zjem oprvnn pevauje nad zjmy jednotlivce. Snad bych jen novelizovan
prav vytknula pli irok vet orgn oprvnnch nakldat stelekomunikanmi
daty ana druhou stranu krtkou lhtu kjejich uchovvn, je je stanovena na nejni
mon hranici.
Jak je skuten vznam pstupu kprovoznm alokalizanm dajm pro vyeto-
vn trestnch in, je tk hodnotit. Napklad shrnujc zprva tkajc se smrnice
odata retention ve Velk Britnii uvd, e a 85% dost se tk dat nikoli starch
ne 6 msc.74 Dle se vliteratue meme setkat sodkazem na vzkum, podle kterho
pouze ve 24% vyetovanch ppad ji nebyla poadovan data dostupn.75 Na dru-
hou stranu vak stejn zprva zmiuje, e daje star jsou vyuvny prv kobjasnn
zvan trestn innosti. Vce ne polovina dost oposkytnut telekomunikanch dat
za elem vyetovn teroristickch hrozeb se tk dat starch 6 msc.76
Pro futuro si tedy dovoluji navrhnout znovu zvit dlku uchovvn telekomunika-
nch dat pro ely trestnho zen za stvajcho omezen na zvanou trestnou innost.
Doporuila bych prodlouen lhty na 1 rok. Naopak del retenn obdob ne 1rok
ji podle nkterch zdroj orgnm innm vtrestnm zen neposkytuje dnou nebo
jen malou pidanou hodnotu,77 aje proto shledno jako nepimen ve vztahu kosob-
nostnm prvm, mezi n pat iprvo na informan sebeuren. Jak ji bylo ve
zmnno, esk republika pat mezi nkolik mlo lenskch stt Evropsk Unie, kter
dlku uchovvn provoznch alokalizanch daj stanovily na nejni mon hranici
6 msc. Prodlouenm lhty by se oprvnn orgny dostaly ke starm datm, je

74 Liberty and security: Striking the balance. UK Presidency Paper. 2005, s. 15. Dostupn z: http://www
.edri.org/docs/UKpresidencypaper.pdf.
75 Max-Planck Institut fr auslndisches und internationalisches Strafrecht. Rechtswirklichkeit der Aus-
kunftserteilung ber Telekommunikationsverbindungsdaten nach 100g, 100h StPO. Forschungsbericht
im Auftrag des Bundesministeriums der Justiz. Freiburg. 2008.
76 Liberty and security: Striking the balance. UK Presidency Paper. 2005, s. 15. Dostupn z: http://www
.edri.org/docs/UKpresidencypaper.pdf.
77 MARAS, M.-H. The economic costs and consequences of mass communications data retention: is the data
retention directive aproportionate measure? European Journal of Law and Economics, 2012, ro. 33, .2;
s. 458.

55

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 55 28.11.13 15:55


by mohly vznamnm zpsobem pomoci pi odhalovn avyetovn organizovan
trestn innosti. Soukrom subjekty tato data pro sv ely uchovvaj ive lhtch
nkolikrt delch, tak pro je souasn neposkytnout ioprvnnm orgnm pro boj
skriminalitou?

OBTAINING TELECOMMUNICATION DATA AS AN INSTRUMENT


FOR INVESTIGATION OF INTERNET CRIME

Summary

The paper deals with the legislation of obtaining telecommunication data as an important
instrument for investigation of crime and changes that have occurred as aresult of finding the existing
legislation unconstitutional. The main point is the necessity of transposition of the data retention directive
2006/24/ES which has produced many contradictory reactions and has been the subject of review constitutional
courts of several EU Member States. The main conflict is between two values protection of intimate personal
data, on the one hand and the investigation of criminal activity on the other. The paper deals with development
of legislation, highlights the amendments and also offers acomparison of issues in the legislation of other
EU Member States. The author also tries to infer whether and what influence did amendment 88a T have
on solving of criminality.

Key words: data retention, telecommunications, cyber crime, criminal procedure

Klov slova: uchovvn dat, telekomunikace, kybernetick kriminalita, trestn zen

56

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 56 28.11.13 15:55


2012 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 5773

PHISHING APROBLMY SJEHO TRESTNPRVN


KVALIFIKAC VTEORII APRAXI
JI KRUPIKA

1. VOD

Internet vmnoha ohledech usnaduje kadodenn ivot velk vtiny oby-


vatelstva alze bez nadszky ci, e si ji ivot bez nj dokeme pedstavit jen st.
Krok za krokem se na nm nae spolenost stala zvisl. Internet nepinesl vak jen
sam vhody, stejn jako dobe slou na spolenosti, tak podobn doke poslouit
izloinu. Jednou zkonkrtnch podob tohoto nebezpe je phishing, jm se podrobnji
zabv tento pspvek.
Phishing je jako druh kybernetick kriminality vmnoha ohledech specifick. Na
jedn stran se vpodstat jedn jen opodvodn jednn, na druhou stranu jeho zvltn
charakter profitujc zvhod, kter nabz internetov prosted, jej od jinch druh
podvod znmch srelnho svta zcela zsadn odliuje. Phishing tak stoj na pomez
mezi tzv. pmou internetovou kriminalitou, ukter kriminln aktivity nemaj obvykle
vrazn podobn ekvivalent mimo kybernetick svt, ainternetovou kriminalitu nep-
mou, un naopak nelegln aktivity zcela existuj ive svt fyzickm.
Toto ambivalentn postaven phishingu pak me nkdy init pote ipi jeho trest-
nprvn kvalifikaci. Je to dno zejmna nesprvnm pochopenm tohoto druhu krimi-
nality, pop. konkrtnho zpsobu spchn trestnho inu. Clem tohoto pspvku je
proto jednak vkrtkosti tento jev popsat, srovnnm jeho historickch pedchdc vy-
svtlit zpsob jeho fungovn ansledn na konkrtnm pkladu poukzat na nesprvn
prvn vyhodnocen tohoto jevu orgny innmi vtrestnm zen. Jeliko pedkldan
ppad se stal jet za innosti starho trestnho zkona, bude vposledn sti toho-
to pspvku vnovna pozornost stvajc trestn prvn kvalifikaci phishingu podle
novho trestnho zkonku, nebo ten na poli kybernetick kriminality pinesl nkter
vznamn zmny.

57

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 57 28.11.13 15:55


2. PHISHING JAKO FENOMN

2.1 DEFINICE PHISHINGU

Phishing me bt definovn jako kriminln jednn, jeho clem je pro-


stedky elektronick komunikace podvodn zskat i vylkat citliv informace, jako
jsou pihlaovac jmna, hesla adaje okreditnch adebetnch kartch, tak, e se pa-
chatel maskuje za dvryhodnou osobu i organizaci.1, 2
Etymologicky tento pojem vychz zanglick parafrze na slovo fishing, tedy ry-
baen.3 Dvod je zejm. Pachatel phishingu vhazuje sv obti nvnadu, na kterou se
j sna chytit. Zrove rybaen odpovd phishingu ivtom, e stejn jako ppadn
pachatel iryb v, e se na jeho nvnadu vechny ryby vrybnce nechyt. Obma vak
bohat posta, kdy alespo njak ob jejich lovu na jejich nvnadu zabere. Vlite-
ratue se nkdy lze setkat seskm pekladem slova phishing vpodob rhybaen,4
ten se vak uirok veejnosti neujal aobvykle se tento jev iveskch podmnkch
oznauje pvodnm nzvem zanglitiny.
Podstatou phishingu je vyuvn tzv. socilnho inenrstv. To zahrnuje umn zs-
kat pomoc uritch psychologickch technik citliv daje i dal informace od obti
samotn.5 Pachatel se tak asto sna zskat dvru obti, kter pak potebn informace
i daje vlastn sdl dobrovoln.6 Tuto dvru me zskat bu bezprostednm kon-
taktem, co vak od pachatele vyaduje velkou mru odvahy asebejistoty, nebo pomoc
prostedk elektronick komunikace.7 Tato varianta na pachatele neklade zdaleka tak
vysok nroky na komunikan artorick schopnosti, navc skt velkou mru anony-
mity. Potenciln pachatel navc me tit zmasovosti st elektronickch komunikac,
kter mu umouje napadnout narz obrovsk mnostv potencilnch obt. Dje se
tak nap. elektronickou potou, na rznch internetovch diskusnch frech, socilnch
stch i na vlastnch webovch strnkch.

2.2 PEDCHDCI PHISHINGU

Ophishingu jako takovm se zan hovoit a srostoucm rozvojem


internetu vdruh polovin 90. let minulho stolet azejmna srozmachem elektronic-
kho bankovnictv, na kter bv phishing asto zamen. Je vak zejm, e phishing
ml sv pedchdce jet vdobch, kdy internet vdnen podob vbec neexistoval.
Sociln inenrstv se toti neomezuje, jak u bylo eeno, pouze na elektronick
svt. Jednm zprvnch pedchdc dnenho phishingu bylo jednn znm pod n-

1 CHOO, K.-K. R. Cyber threat landscape faced by financial and insurance industry. Trends & issues in
crime and criminal justice series, 2011, .408, s. 3.
2 Podobn t VOLOVECK, P. Kybernetick hrozby ajejich trestn prvn kvalifikace. Trestn prvo,
2011, ro. 15, .1, s. 15.
3 DUMAS, B. M. Information Technology and Society. Routledge, 2012, s. 169.
4 Srov. nap. BAUDI, P. Staronov nebezpe Rhybaen. CHIP.CZ, 2006, .4, s. 14 n.
5 EPIKA, D., ARNOLD, A., BEHRENS, D. Odhalte triky hacker. PC WORLD, 2007, .12, s. 68 n.
6 WORKMAN, M. Gaining Access with Social Engineering: An Empirical Study of the Threat. Information
Systems Security, 2007, .16, s. 316.
7 Idem., s. 321.

58

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 58 28.11.13 15:55


zvem panlsk vze. Toto podvodn jednn sah a do druh poloviny 19. stolet8
abylo dokonce podrobn literrn zpracovno vpovdce Arthura Traina zroku 1910.9
Jeho podstatou je pesvden obti, e jist velmi bohat vze bude ochoten se
osv bohatstv podlit, pokud prostednictvm svho dvrnka obdr urit obnos
na podplacen str, kter jej vzn. Pot, co ob poadovanou stku dvrnkovi
zaplat, se objev neoekvan komplikace, pro kter bude teba uhradit dal adal
prostedky. Jedinho, eho se pak ob tohoto podvodu dok, je piveden sebe sama
na mizinu.
Vdnen dob by se na takovou bchorku nechal nachytat asi mlokdo. Sta vak
pbh jen trochu pozmnit, aby zapadl do dnenho svta, aje na svt velice rafinovan
podvodn jednn, kter vmalch obmnch dokzalo zpsobit obrovsk kody. Prv
panlskm vznm se toti beze zbytku inspirovali tvrci tzv. nigerijskch list, tak
znmch pod oznaenm 419 scam10.11 Vtomto ppad pachatel vyuvaj obec-
n nzkou povdomost osob opolitickoekonomick situaci vzpadoafrickch zemch.
Zminka pro samotn vylkn penz je rzn. Nkdy to bv peveden mnohamili-
onovch stek zmrtvch kont po obtech nebo svrench dikttorech po probhl
obansk vlce vNigerii i jin africk zemi. Podobnou zstrkou je pbh mstnch
bohatch podnikatel afarm, kte jsou po pevratu ohroeni na ivot amajetku,
atak se rozhodli emigrovat, piem nechtj za sebou zanechat veker poctiv ana-
mhav vydlan majetek. Stejn jako upanlskho vzn se vak zhy objev pro-
blmy nap. nutnost zaloit konto vmstn bance, na kter budou nejprve penn
prostedky peposlny, poteba zaplatit poplatek finannmu adu, poplatek za pevod
samotn, atp. Tyto taktiky vdy spolhaj na zkonitosti fungovn lidsk psychiky, kdy
ob vokamiku, kdy se rozhodne prvotn stku zaplatit, nen ochotna se sv investice
vzdt aneustle nsleduje vidinu snadnho zbohatnut. Jak se zvyuje stka, kterou
ob pachatelm poskytla, je stle obtnj ztrtu pijmout anaopak roste (sten ze
zoufalstv) oekvn, e prv posledn spltka byla ta opravdu posledn anyn bude
ji jen nsledovat sladk odmna.
Samotn nigerijsk listy by mly, pokud by byly vyuvny pouze klasick pro-
stedky komunikace (nap. dopisy), pouze omezen rozsah. Co vak znich uinilo ce-
losvtovou hrozbu, je elektronick pota. Ta toti umouje rozeslat podvodn dopisy
(pod jakoukoliv zminkou kvylkn penz) neomezenmu potu adrest. Tm tento
zpsob podvod vydldil cestu phishingu.
Jak ji bylo uvedeno ve, pozad, za kterm se skrv podvodn jednn, me
nabvat nejrznjch podob. Autor tohoto pspvku sm elil pomrn rafinovanmu
podvodnmu toku, ato pi nkupu ojetho mopedu na nmeckch serverech sdruu-
jcch inzerty potencilnch prodvajcch. Pot, co autor (nmecky) odpovdl na in-
zert kprodeji sktru za cca 850, co byla cena sice vhodn, avak nikoliv nereln,
pila od majitele motocyklu tato e-mailov odpov:

8 AN OLD SWINDLE REVIVED. The Spanish Prisoner and Buried Treasure Bait Again Being Offered
to Unwary Americans. The New York Times, 20 March 1898, s. 12.
9 TRAIN, A. The Spanish Prisoner. The Cosmopolitan Magazine New York, March 1910, .43, s. 465 n.
10 Vraz odkazuje na slo ustanoven nigerijskho trestnho zkonku upravujcho podvodn jednn.
11 TIVE, Ch. 419 Scam: Exploits of the Nigerian Con Man. iUniverse, 2006, s. VII.

59

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 59 28.11.13 15:55


Sir,

Re: 2010 Yamaha Aerox 50 r with 5400 km

Because of my financial problems that ihave got iam willing to give it for 700,-
shipping included .
It is in perfect condition with no damage on it. Technical inspection and emissions
testing is passed and stamped as well. It has title of ownership, cleared of any obligations
or fees and comes with all the documents you need to register it. You will not have to pay
additional taxes for this (VAT reclaimable). (the bike is register in Germany and have german
documents) Itsmy personal bike. Ihave worked in Germany for one year and Ive purchased
the motorcycle there. My company wanted me back home, so currently Im in England
(United Kingdom).The motorcycle itsnow located in ENGLAND United Kingdom.

itsapity to keep such amotorcycle and not to use it.


UK registration tax is too high and have some financial problems to deal with and
selling this motorcycle at this low price is the only option that Ihave right now. Iam aware
that Im selling it way too cheap but Ihave no other solution.

Ilist my motorcycle under Europe Handler websites so Ican sell it faster and for more
publicity. The price is correct and the motorcycle can be transported to any location. My
motorcycle is already at one Transport company from UK. Ipaid them to take care for
my motorcycle sale protection. Ican deliver the motorcycle to any location in Europe on
my cost.

Please write me back to discuss only if you are interested!

Ztextu vyplv, e poadovan motorka je stle na prodej, nyn dokonce o150


levnji, avak vsouasn dob nen kdispozici vNmecku, a tam byla zakoupena, ale
vdocch vAnglii, kam byl pisatel povoln zamstnavatelem. Jeliko je registrace ve
Spojenm Krlovstv pli vysok, nevyplat se majiteli moped na ostrovech provozo-
vat, atak se ho rozhodl prodat. Moped majitel inzeroval pes nmeckho prodejce, aby
zvil publicitu inzertu aprodej urychlil. Motorka je vsouasn dob uschovna ujed-
noho britskho dopravce, na nklady majitele je mon ji dopravit na kterkoliv msto
vEvrop. Ke zprv bylo rovn piloeno 7 podrobnch fotografi prodvan motorky.
Zodpovdi sice nikterak nevyplv, e by zjemce musel uhradit jakkoliv prosted-
ky navc, je vak mon, e by vdal komunikaci byl ze strany majitele vznesen po-
adavek na (zlohovou) platbu pedem, nejlpe prostednictvm slueb Western Union,
kter zaruuje prakticky absolutn anonymitu pjemce. Rovn lze oekvat poadavek
na platbu pojitn pepravy apod.
Autor tohoto pspvku byl sobdobnmi praktikami na automobilovch serverech
obeznmen, avak ipro nj bylo pekvapiv, e podvodnkm stoj za snahu pokouet
sv tst ina serverech inzerujcch mopedy, jejich cena je na rozdl od automobil -
dov ni. Navc se umotocykl neme uplatnit zstrka nepouitelnosti automobil
slevostrannm zenm vAnglii. Pesto vak ji sama zprva vzbuzuje urit pochyb-
nosti. Jednak je neobvykl, e majitel posl svou zprvu vanglitin, akoliv zjemce
odpovdal na inzert ve spisovn nmin, navc kdy majitel ml dle svch slov rok
pracovat vNmecku. Ikdyby se za tu dobu nmecky nenauil, prozrazuje podvodnka
60

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 60 28.11.13 15:55


samotn jazyk. Akoliv osob tvrd, e je vAnglii doma, ztextu je patrn (krom jinch
chyb), e anglitinu pli neovld, nebo pestoe vnzvech stt dsledn dodruje
psan velkch psmen (Germany, England, United Kingdom), vppad pdav-
nho jmna nmeck, tj. German, pe toto slovo smalm potenm psmenem,
co je typick pro kontinentln zem.
Uveden zprva vyvolala ihned usvho pjemce podezen zpodvodnho jednn.
Pesto je teba poznamenat, e pro osobu, kter se rozhodla nap. prv ke koupi moto-
cyklu au se vidla, jak se stane jeho hrdm majitelem, je tato nabdka opravdu lkav.
Peci jen, co kdyby to nebyl podvod Ipro autora tohoto pspvku, kter metody so-
cilnho inenrstv anigerijskch list velmi dobe zn, bylo pokuen opravdu velk.
Jak potom mus psobit na neinformovan osoby?
Autor, nyn vak ji zirho zjmu, napsal (vanglitin) majiteli, e zjem omo-
torku stle m, je sice ochoten ji pevzt na majitelem pvodn udvanm mst vDort-
mundu, vdnm ppad vak nebude hradit jakkoliv poplatky ani zlohy za uvedenou
motorku. Ze zprvy vak bylo jasn patrn, e jej autor je obeznmen spodvodnmi
praktikami. Odpov od majitele pila neekan ze-mailov adresy sdomnou re-
gistrovanou ve vchodn Evrop. Tato zprva by vak ji pro svou vulgaritu nemohla
bt vtomto pspvku publikovna.

2.3 KONKRTN PODOBA PHISHINGU

Phishingov praktiky se tedy inspirovaly vpodvodnch jednnch typu


nigerijskch list ve dvojm smru. Jednak vmetodch socilnho inenrstv, jednak
vmasivnm vyuvn prostedk elektronickch komunikac (zejmna sluby elektro-
nick poty, diskusnch internetovch fr, socilnch st apod.). Ty dok vzhledem
kobrovskmu potu potencilnch obt sniovat pravdpodobnost nespchu azro-
ve dky sv relativn anonymit sniuj iriziko odhalen.
Jedna znejastjch podob phishingu spov ve snaze pachatele vylkat zobti
daje ahesla kinternetovmu bankovnictv, pop. slo kreditn (platebn)12 karty, jej
dobu platnosti atzv. Card Validation Code (CVC), tedy slo koven platnosti karty
nachzejc se na jej zadn stran. Pomoc tchto daj pak me tonk zbankovn-
ho (karetnho) tu obti oderpat nkdy ivechny finann prostedky. Samotn tok
obvykle probh vnkolika fzch. Prvn znich (ppravn fze) zahrnuje opatovn
potebnho (obrovskho) potu e-mailovch adres potencilnch obt. Toho lze dosh-
nout hned nkolika zpsoby. Jednm znich je odkoupen (i jin obstarn) databze
cizch e-mailovch adres, kter byla zskna bu nap. od internetovch obchodnk
pmo (vrozporu se zsadami ochrany osobnch daj), nebo bv sama terem nap.
hackerskch tok na systmy, kde jsou tyto databze uloeny. Vdnen dob se obje-
vuj dokonce iwebov servery ainternetov fra somezenm pstupem (tzv. carding

12 Ve spolenosti se obvykle oba vrazy zamuj, resp. pevauje vyuvn vrazu kreditn karty ipro
karty platebn. Zhlediska bankovnho je vak mezi obma znan rozdl, nebo prvn uveden vraz
slou kerpn prostedk zji bankou poskytnutho vru, jedn se tak vpodstat ovrovou kartu,
vdruhm ppad se jedn okartu slouc kerpn penz (platb) zbnho i sporoirovho tu.

61

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 61 28.11.13 15:55


forums), kde probh il ern trh skradenmi osobnmi afinannmi daji.13 Dal
zpsob spov ve vyuit potaovho genertoru adres. Jedn se vlastn opotaov
program, kter za pomoci slovnkovch hesel, telefonnch seznam aseznamu regis-
trovanch domn umle vytv jednotliv e-mailov adresy stm, e lze oekvat, e
existujc adresy budou obsahovat kombinaci takovchto slov. Pi tomto zpsobu sice
vznik obrovsk mnostv neexistujcch adres, to vak tonkm nevad, pokud zro-
ve zskaj dostaten poet adres existujcch.
Vtto souvislosti je teba si uvdomit, e phishingu znan napomh neostraitost
uivatel internetu, kte nevhaj svou soukromou e-mailovou adresu vyplnit pi regis-
traci ina strnkch, jejich solidnost je minimln pochybn. Koncov uivatel toti
prakticky nem dnou kontrolu, co se sjeho daji vyplnnmi pi registraci dje azda
nen teba prv jeho e-mailov adresa poskytnuta tetm osobm. Pokud by si uivatel
internetu zizovali vce e-mailovch schrnek, piem jednu by nap. pouvali kofi-
ciln komunikaci ajednu jako tzv. spamovou schrnku, kter by byla vyuvna pi
nejrznjch registracch na webovch serverech, jist by tm do znan mry omezili
monost bt adrestem pokus ophishing.
Soust ppravn fze pak rovn bv ivytvoen webovch strnek pod takovou
domnou, kter odpovd oekvn obti owebov strnce, kam bude daje (dobro-
voln) vyplovat. Pokud tedy tok m kupkladu na klienty urit banky, bude se
tonk snait napodobovat webov strnky internetovho bankovnictv tohoto ban-
kovnho stavu, ato pod domnou (adresou), kter tomuto elu bude odpovdat. Ob
pak snadnji uv, e j vyplnn daje m do sprvnch rukou. Zrove pachatel
swebovmi strnkami vytvo ie-mailovou adresu, ze kter bude uskutenn samotn
tok akter bude rovn nzvem odpovdat obt oekvanmu odeslateli.
Po tchto ppravch nsleduje vlastn phishingov tok. Ten spov vrozesln
e-mailov zprvy na zskan adresy schrnek, kter m za kol pimt ob kvyzrazen
poadovanch daj. Prv vtto chvli se uplatn metody socilnho inenrstv. Ita
nejdvivj osoba toti nevyzrad tak dvrn informace zcela bez dvodu. Zstrka
bv vtomto ohledu rznorod, nejastji se lze setkat stm, e pachatel vydvajc se
za bankovn stav bude jejho klienta informovat opechodu na nov (lep) webov
rozhran internetovho bankovnictv, proe je zapoteb, aby se klient na nich pere-
gistroval pomoc pvodnch pihlaovacch daj. Rafinovanj varianta vyuv obe-
znmenosti veejnosti sexistenc phishingu, aproto vtomto ppad tonk kontaktuje
ob stm, e jej banka aktivn reaguje na zvyujc se phishingov nebezpe. Proto
banka zavd bezpenj systm, kam se m klient pihlsit pomoc stvajcch daj
aautentifikovat jejich pravost. Vdy je vak ve-mailov zprv uveden odkaz, kter
klienta pesmruje pmo na zabezpeen strnky. Vtuto chvli nastv rozhodujc
chvle, zda se phishingov tok vyda i nikoliv. Pokud bude ob zprv dvovat,
tonkovi snejvt pravdpodobnost vstch uvzne. Odradit by ji toti mohlo u jen
podezel i nekvalitn zpracovn webovho rozhran strnek, na kter ji odkaz poslal.
Vppad, e ob klikne na odkaz uveden ve-mailov zprv ana strnkch vy-

13 Ktomu ble v: PERETTI, K. K. Data Breaches: What the Underground World of Carding Reveals.
Santa Clara Computer and High Technology Journal, 2008, .2, s. 375 n.

62

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 62 28.11.13 15:55


tvoench tonky daje do podstrenho formule vypln, zskaj pachatel okamit
pstupov daje kinternetovmu bankovnictv.
Posledn fze phishingovho toku konen zahrnuje neoprvnn oderpn pro-
stedk zbankovnho tu obti pomoc vylkanch pihlaovacch daj, pop. za-
koupen hodnotnho zbo prostednictvm vyzskanch daj okreditn kart obti.
Jeliko elektronick penn pesuny bvaj pomrn dobe vysledovateln, vyuvaj
asto pachatel-organiztoi nastrench osob (blch kon). Vppad bezhotovostnho
oderpn pennch prostedk obti tito za uritou odmnu zakldaj bankovn ty,
na kter nsledn phishingem podvodn zskan finann prostedky pichzej. A ji
pomoc platebnch karet vbankomatech i pmo na poboce jsou neoprvnn nabyt
prostedky vybrny avhotovosti i prv pomoc platebnch pkaz Western Union
pedvny hlavnm pachatelm. Vppad nkupu zbo na zklad vylkanch (i
odkoupench) daj zplatebnch akreditnch karet spolupracuj tito bl kon nezdka
nevdomky. Pouze pijmou nikterak obtnou administrativn prci vpodob kontro-
ly obsahu apeposln zsilek, kter jim po uzaven pracovn smlouvy zanou bt
ve velkm potu doruovny, na pedem dan adresy. Tmto zpsobem je pak mon
zastt pvod zbo zphishingovch aktivit.

3. TRESTNPRVN KVALIFIKACE PHISHINGU


PODLE TR. ZKONA

3.1 PPAD NEPOCHOPENHO PHISHINGU

Pedkldan ppad nzorn ukazuje, jak je nkdy pro orgny inn vtrest-
nm zen obtn konkrtn podobu internetov kriminality uchopit. Vdan vci na-
padla obaloba pro dva skutky spovajc vtom, e:14
1) Obalovan R. F. po vzjemn dohod sji odsouzenm K. Z. adal dosud neu-
stavenou osobou, i dalmi osobami, prostednictvm e-mailu, zaslanho na e-mai-
lovou adresu pokozen A. L. R., nechal podvrhnout falen internetov formul,
vloen prostednictvm http://citionline.czechrepublic-online.com/index2html, na
originln strnky Citibank, a. s., pedstrajc, e je originln internetov formul
https://czechrepublic.2.online.citibank.cz/HomeBankingSecure/Pers/StartSession.
asp?), kdy pod zminkou potvrzen daj, tkajc se transakce ke dni 24. 3. 2006,
nechal vylkat od A. L. R. citliv daje kjejmu tu vedenmu uCitibank, a. s.,
.tu X apot, co A. L. R., dle pslunch odkaz uvedench na podvrenm
internetovm formuli, se dostala na nezabezpeen falen strnky, pedstrajc,
e pat bankovnmu stavu Citibank, a. s., adispozin daje kpedmtnmu tu
zadala spolu sHPINem, tedy heslem kuvedenmu tu, nechal provst prostednic-
tvm sluby internetovho bankovnictv podvodnou transakci vyplnnm pslunch
daj do pedepsanho formule poskytnutho bankou, aby ztu pltce, tedy tu
.X byly pevedeny finann prostedky ve vi 999,79 EU na et .Y, na zklad
14 Text je ohledn prvho skutku vautentickm znn, pouze anonymizovn, udruhho skutku je parafr-
zovn.

63

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 63 28.11.13 15:55


takto vyplnnho aposlze odeslanho formule do Citibank, a. s., skuten dolo
kodtovn uveden finann stky zpedmtnho tu majitelky A. L. R., vede-
nho upoboky Citibank, a. s., vPraze 6, Evropsk 178, bez jejho vdom dolo,
piem dne 27.3.2006 byla stka 999,79 EU vekvivalentu 28664 K pevedena
na et Y ueBanky vPraze 1, Vclavsk nm. 43, kter si zatm elem aspsli-
bem provize vstce 3000 K na pokyn obv. R. F. zaloil dne 20.3.2006 K. Z., jen
dne 29.3.2006, kdy se pokouel ztu penze vyzvednout, byl zadren.
2) R. F. po vzjemn dohod sS. K. padlali podpis tet osoby na formulch pkaz
khrad, kter pak S. K. vhodil do sbrnch box, ppadn odevzdal na pepce
banky, piem pevod prostedk na et zzen S. K. ansledn vbr hotovosti
byl proveden ohledn stky 95000 K pouze jedenkrt, za co obalovan S. K.
obdrel odmnu ve vi 5000 K. Vdalch pti ppadech kpevodu stky ve vi
95000 K, resp. 97000 K (vjednom ppad) nedolo, nebo pi provdn kon-
troly podpisovch vzor ktmto pkazm khrad vzniklo podezen, e podpisy
na nich jsou zfalovny. Obalovan tak mli zpsobit pokozen bance H. B. C. R.
kodu ve vi 95000 K apokusit se ozpsoben kody vcelkov vi 479500 K.
Skutek pod bodem 1. obaloby byl sttnm zstupcem kvalifikovn jako trestn
in padln apozmovn penz podle 140 odst. 2 zkona .140/1961 Sb., trestn
zkon (dle jen tr. zkon), za uit ustanoven 143 tr. zkona formou spolupacha-
telstv podle 9 odst. 2 tr. zkona vjednoinnm soubhu strestnm inem podvodu
podle 250 odst. 1, odst. 2 tr. zkona ve stdiu pokusu podle 8 odst. 1 tr.zkona
formou spolupachatelstv podle 9 odst. 2 tr. zkona avjednoinnm soubhu strest-
nm inem pokozen azneuit zznamu na nosii informac dle 257a odst.1 psm.
a)tr.zkona, formou spolupachatelstv podle 9 odst. 2 tr. zkona. Skutek pod bodem
2.obaloby pak byl kvalifikovn jako trestn in padln apozmovn penz dle
140 odst. 2, 3, psm. b) tr. zkona za uit ustanoven 143 tr. zkona spchan for-
mou spolupachatelstv podle 9 odst. 2 tr. zkona vjednoinnm soubhu strestnm
inem podvodu podle 250 odst. 1, odst. 3 psm. b) tr. zkona dlem dokonan dlem
ve stdiu pokusu podle 8 odst. 1 tr. zkona spchan formou spolupachatelstv podle
9 odst. 2 tr. zkona.
Po provedenm dokazovn Mstsk soud vPraze jako soud prvnho stupn oproti
obalob povaoval jednn popsan podbodem 1. obaloby pouze jako dal dl tok
pokraovn vpodvodnm jednn uvedenm pod bodem 2. obaloby, aproto kodu
zjednn pod bodem 1. pietl do celkov stky kody, okterou se obalovan mli
pokusit, jinak vak samotn popis jednotlivch tok ponechal beze zmn. Skutek,
pro kter byli obalovan uznni vinnmi, nsledn kvalifikoval ohledn obalovanho
R.F. jako trestn in padln apozmovn penz podle 140 odst. 2, al. 2 tr. zkona
za uit ust. 143 tr. zkona ve spolupachatelstv podle 9 odst. 2 tr. zkona vjedno-
innm soubhu strestnm inem podvodu podle 250 odst. 1, odst. 3 tr. zkona dlem
dokonanm, dlem ve stdiu pokusu podle 8 odst. 1 tr. zkona ve spolupachatelstv
podle 9 odst. 2 tr. zkona avbod 1. vjednoinnm soubhu strestnm inem po-
kozen azneuit zznamu na nosii informac dle 257a odst. 1 psm. a) tr. zkona.
Ohledn obalovanho S. K. byl skutek, kterm byl uznn vinnm, kvalifikovn jako
trestn in padln apozmovn penz podle 140 odst. 2, al. 2 tr. zkona za uit
64

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 64 28.11.13 15:55


ustanoven 143 tr. zkona ve spolupachatelstv podle 9 odst. 2 tr. zkona vjedno-
innm soubhu str. inem podvodu podle 250 odst. 1, odst. 3 tr. zkona dlem doko-
nanm, dlem ve stdiu pokusu podle 8 odst. 1 tr. zkona ve spolupachatelstv podle
9 odst.2 tr. zkona.
Vrchn soud vPraze jakoto soud odvolac se skvalifikac jednn pod bodem 1. roz-
sudku jakoto dlho toku pokraovn vpodvodnm jednn, jeho dal toky jsou
uvedeny pod bodem 2. rozsudku, ztotonil, pesto vak zruil vrok ovin iotrestu. Dle
autora tohoto pspvku vrchn soud zcela sprvn dospl kzvru, e vzhledem kcel-
kov zpsoben kod ve vi 95000 K nemohl bt trestn in podvodu podle 250
odst. 1, 3 psm. b) tr. zkona ani dlem dokonan, nebo uveden kvalifikace vyadovala
zpsoben kody znan, tedy ve smyslu 89 odst. 11 tr. zkona nejmn 500000 K.
Odvolac soud proto znovu uznal oba obalovan vinnmi, avak ohledn trestnho
inu podvodu podle 250 odst., 3 psm. b) tr. zkona nikoliv dlem dokonanho adlem
nedokonanho, ale zcela ve stdiu pokusu podle 8 odst. 1 tr. zkona. Jinak ponechal
kvalifikaci soudu prvnho stupn beze zmn.
Za ve uveden trestn iny vrchn soud odsoudil obalovanho R. F. khrnnmu
trestu vtrvn pti let, pro kter jej zaadil do vznice sdozorem. Zrove jej oproti vro-
ku otrestu soudu prvnho stupn navc odsoudil iktrestu vyhotn na dobu pti let. Ob-
alovan S. K. byl odvolacm soudem odsouzen ktrestu odnt svobody vtrvn t let,
jen mu byl podmnn odloen na zkuebn dobu vtrvn pti let sdohledem. Kone-
n byla oba obalovanm stanovena rozsudkem odvolacho soudu povinnost spolen
anerozdln nahradit pokozen bance H. B. C. R. stku 95000 K na nhrad kody.

3.2 PROBLMY PRVN KVALIFIKACE PPADU

Zuvedench rozhodnut soud obou stup vyplv hned nkolik spor-


nch otzek, kter lze rozdlit do nkolika okruh:
1) Lze podvodn jednn spovajc voderpn prostedk zt rznch osob po-
moc pstupovch daj kinternetovmu bankovnictv vylkanch od obti cestou
phishingu na jedn stran ana zklad zfalovanch paprovch formul jedno-
rzovho pkazu khrad vhozenho do sbrnho boxu vbance na stran druh
povaovat celkov za pokraovn vtrestnm inu ve smyslu 89 odst. 3 tr. zkona,
resp. 116 tr. zkonku?
2) Pokud na zklad zfalovanch pkaz khrad (a u elektronickch i listinnch)
dojde ktransakci pennch prostedk (vpodob tzv. irlnch penz)15 na jin et,
vkterm okamiku bude dokonn trestn in podvodu?
3) Lze kvalifikovat elektronick zadn pkazu khrad na zklad autentifikanch
daj vylkanch phishingem proveden ped 1.1.2010 jako trestn in padln
apozmovn penz podle 140 odst. 2 alinea 2 tr. zkona?
4) Je mon samotn phishingov jednn vtomto ppad kvalifikovat jako trestn in
pokozen azneuit zznamu na nosii informac dle 257a odst. 1 psm. a)tr.zkona?
eenm tchto otzek se bude vnsledujcm textu zabvat tento pspvek.

15 Tj. bezhotovostnch penz vedench na tech.

65

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 65 28.11.13 15:55


3.2.1 PHISHING JAKO DL TOK POKRAOVN VTRESTNM INU PODVODU

Jak ji bylo zmnno ve, soudy obou stup na rozdl od obaloby sttn-
ho zstupce povaovaly jednn uveden pod bodem 1. obaloby, tedy elektronick od-
erpn prostedk ztu obti phishingu, pouze jako dl tok pokraovn vtrestnm
inu podvodu (resp. jeho pokusu). Pitom ostatn toky tohoto pokraujcho trestnho
iny nebyly realizovny elektronicky, nbr psemnmi formuli pkazu khrad
sfalovanmi podpisy oprvnn osoby. Autor tohoto pspvku se stmto zvrem
ztotouje. Ustanoven 89 odst. 11 tr. zkona stejn jako ustanoven 116 zkona
.40/2009 Sb., trestn zkonk (dle jen tr. zkonk), povauje za pokraovn vtrest-
nm inu jednn, jeho jednotliv dl toky veden jednotnm zmrem napluj
(vtr. zkonku je ji vslovn uvedeno by ivsouhrnu) skutkovou podstatu stejnho
trestnho inu, jsou spojeny stejnm nebo podobnm zpsobem proveden ablzkou
souvislost asovou avpedmtu toku.
Je zejm, e jednn pod bodem 1. i2. rozsudku byla vedena jednotnm zmrem,
ato podvodn pomoc falovanch pkaz khrad vylkat finann prostedky zt
rznch klient bank. Zrove vechna tato jednn naplnila, mimo jin, skutkovou
podstatu stejnho trestnho inu, ato podvodu podle 250 tr. zkona, resp. jeho po-
kusu. Vdanm ppad byla splnna ipodmnka blzk souvislosti asov, by tok
spchan prostednictvm elektronickho bankovnictv atoky vpodob padlanch
listinnch pkaz khrad od sebe dlila doba skoro 4 msc. Jednak tato doba
nen natolik dlouh, aby zakldala automatick petren asov souvislosti, ajednak
dle stvajc judikatury Nejvyho soudu R nelze blzkou asovou souvislost mezi
dlmi toky pesn ohraniit maximln lhtou, ale je ji teba posoudit sohledem na
konkrtn skutkov okolnosti kadho ppadu.16 Vposuzovanm ppad nasvduje
pokraovn zejmna velice obdobn postup pachatele R. F., kter si vdy ped samot-
nm pokusem ooderpn finannch prostedk zajistil osobu, kter pro nj zaloila
ist bankovn et, na kter vylkan prostedky pozdji zale. Tyto osoby pak
mly pot, co penze na et doraz, tyto vybrat apedat pachateli R. F. Oba druhy
jednn se tak od sebe liily jen vtom, e vprvnm ppad podvod probhal cestou
elektronickch pkaz khrad, kter byl falen autentifikovn pstupovmi daji
pochzejc od obti phishingu, vdruhm ppad pak formul kjednorzovmu
pkazu khrad, na kterm byl zfalovn podpis oprvnnho disponenta. Lze proto
shrnout, e vechny toky podvodnho jednn byly spojeny obdobnm zpsobem
proveden. Konen byl splnn iznak souvislosti vpedmtu toku, kdy vechny
dl toky mily proti bezhotovostnm penzm uloenm na tech rznch ban-
kovnch stav.

3.2.2 DOKONN TRESTNHO INU PODVODU VPPAD, KDY TRANSAKCE


NA ZKLAD PADLANCH PKAZ BYLA PROVEDENA.

Zpedloench rozsudk, stejn jako obaloby vyplv, e orgny inn


vtrestnm zen povaovaly za dokonan (alespo vzkladn skutkov podstat) pouze
16 Viz nap. usnesen Nejvyho soudu R ze dne 2.6.2010, sp. zn. 7 Tdo 440/2010.

66

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 66 28.11.13 15:55


jedin dl tok pokraujcho trestnho inu podvodu, ato ten, pi kterm pachatel
dokzali neoprvnn peveden prostedky na zklad zfalovanho podpisu na for-
muli pkazu khrad ztu vybrat. Dle nzoru autora tohoto pspvku vak takov
zvr nen sprvn. Trestn in podvodu podle 250 odst. 1 tr. zkona je dokonn vtom
ppad, kdy pachatel ke kod cizho majetku sebe nebo jinho obohat tm, e uvede
nkoho vomyl, vyuije nho omylu nebo zaml podstatn skutenosti, azpsob tak
na cizm majetku kodu nikoli nepatrnou. Vppad podvodnch oderpn finannch
prostedk zbankovnch t proto kdokonn trestnho inu mus dojt vokamiku,
kdy banka uveden vomyl ohledn osoby pkazce (jeho identity) platebn transakci
provede. Vten okamik toti oprvnn klient banky ztrc nad tmito irlnmi penzi
kontrolu (dispozici), kterou naopak zskv pjemce zproveden platebn transakce. To
plat zejmna vtch ppadech, kdy penn prostedky jsou pipsny na et bankov-
nho stavu odlinho od banky domnlho pltce, kde kontrolu nad tmito prostedky
banka pltce dokonce zcela ztrc.
Penze na tech pedstavuj pohledvku za bankou. Zpohledu trestnho prva se na
n vztahuj iustanoven ovcech ( 89 odst. 13 vta druh tr. zkona), jejich hodnota
se rovn jejich nominln vi. Pokud jsou tedy vrmci podvodn innosti pevedeny
penn prostedky na jin et (oprvnnou osobu snm disponujc), vznik tm p-
vodnmu majiteli tto majetkov hodnoty koda anaopak pjemci neoprvnn pro-
spch. Jejich zptn vmna vnominln hodnot je tak zhlediska okamiku dokonn
podvodu irelelevantn, nebo ji pedtm dolo kpevodu majetkov hodnoty (vci) ve
stejn nominln vi.
Pokud tedy vppad prvho toku, kter vyuval pstupovch daj kelektro-
nickmu bankovnictv zskanch phishingem, dolo na zklad elektronickho pkazu
khrad kbezhotovostnmu pevodu finannch prostedk atyto byly pipsny na
et zzen pachateli ujin banky, byl okamikem pipsn tchto prostedk trestn
in podvodu dokonn, ato vzhledem kve vznikl kody aneoprvnnho prospchu
28664 K dle ustanoven 250 odst. 2 tr. zkona. To samozejm nic nemn na tom, e
vzhledem kdalm dlm tokm bylo teba jednn pachatel vsouhrnu kvalifikovat
jako pokus pokraujcho trestnho inu podvodu podle 8 odst. 1, 250 odst. 3 psm.
b) tr. zkona, nebo aby tento trestn in mohl bt alespo dlem dokonan, musel by
souet dlmi toky zpsoben kody dosahovat stky 500000 K, co se vdanm
ppad nestalo.
Uzbylch tok, kter byly uskutenny pomoc formul kjednorzovmu p-
kazu khrad spadlanm podpisem, nedolo kproveden bezhotovostnho platebnho
pevodu na et ve formuli uvedenho pjemce. Ztoho dvodu nemohla bt utchto
tok naplnna skutkov podstata trestnho inu podvodu ani vprvnm odstavci, ajed-
nalo se tak pouze oukonen pokus.
Lze tak uzavt, e sprvn mla bt skutkov vta rozsudku Vrchnho soudu vPra-
ze doplnna tak, e obalovan R. F. zpsobil jednnm pod bodem 1. pokozen
Citibank, a. s., kodu ve vi 28664 K, azrove otuto stku mla bt ponena
ve celkov kody, ke kter dle odsuzujcho rozsudku mlo smovat jednn oba-
lovanho R. F.

67

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 67 28.11.13 15:55


3.2.3 TRESTNPRVN KVALIFIKACE ELEKTRONICKHO ZADN
PKAZU KHRAD NA ZKLAD AUTENTIFIKANCH DAJ
VYLKANCH PHISHINGEM

Dalm problematickm okruhem tkajcm se phishingu je trestnprvn


kvalifikace samotnho aktu, kdy pachatel neoprvnn zskan autentifikan daje po-
uije kzadn jednorzovho pkazu khrad pomoc sluby elektronickho bankov-
nictv. Je nesporn, e toto jednn je teba (pokud na zklad nho dojde ktransakci
prostedk) posoudit jako trestn in podvodu, pop. jeho pokusu, vdob vydn ped-
kldanch rozhodnut podle 250 tr. zkona. Tm vak nen vet vvahu pipadajcch
trestnch in vyerpn. Orgny inn vtrestnm zen vpedkldan vci toto jednn
posoudili jako jednoinn soubh trestnho inu podvodu (ve stdiu pokusu) podle 8
odst. 1, 250 odst. 1, 3 psm. b) tr. zkona atrestnho inu padln apozmovn pe-
nz podle 140 odst. 2 alinea 2 tr. zkona. Vechny ve vci rozhodujc orgny pitom
vychzely ze spolench ustanoven 143 tr. zkona, kter piznvaj ochranu proti
padln t tuzemskm acizozemskm platebnm prostedkm.
Konkrtn pravu pkazu khrad obsahovala do 28.6.2011 provdc vyhlka
NB .62/2004 Sb., kterou se stanov zpsob provdn platebnho styku mezi ban-
kami, ztovn na tech ubank atechnick postupy bank pi opravnm ztovn
(dle jen vyhlka). Podle 2 tto vyhlky provdj banky tuzemsk platebn styk
formou hrady nebo inkasn formou placen, piem hradou se rozum operace pro-
vdn na zklad pkazu, kter dal pkazce sv bance za elem peveden pen-
nch prostedk ve prospch pjemce.17 Podle odst. 4 uvedenho ustanoven vyhlky
me bt hrada uskuteovna odepsnm pennch prostedk ztu pltce ajejich
pipsnm na et pjemce (dle jen bezhotovostn platebn styk). Podle 3 odst. 1
vyhlky pak banky pouvaj vtuzemskm bezhotovostnm platebnm styku ve vztahu
sklienty pkazy khrad apkazy kinkasu, kter mohou bt bance pedvny na
tiskopisech, formou elektronickch dat nebo jinm sjednanm zpsobem.
Zuvedench ustanoven tedy vyplv, e zkon oplatebnm styku zroku 2002 ivy-
hlka NB zroku 2004 piznvaly pkazm khrad postaven platebnho prostedku,
ato jak vjejich tiskopisnch formch, tak ivelektronickch, pedvanch nap. slubou
elektronickho bankovnictv. Vzhledem ktomu, e pstupov daje kelektronickmu
bankovnictv slou vpodstat kautentifikaci osoby oprvnn disponovat prostedky
na tu stejn, jako je tomu vppad podpisu na tiskopisu pkazu khrad, bylo lze
subsumovat jednn, kdy pachatel autentifikanmi daji jin osoby potvrdil oprvn-
nost elektronickho pkazu khrad ztu obti, pod skutkovou podstatu trestnho
inu padln apozmnn penz podle 140 odst. 2 alinea 2 tr. zkona ve spojen
s143 tr. zkona. Vtomto smru se proto lze se zvry obou soud vpedkldan vci
zcela ztotonit.

17 Paragraf3 odst. 1 zkona .124/2002 Sb., oplatebnm styku, vasov relevantnm znn.

68

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 68 28.11.13 15:55


3.2.4 TRESTNPRVN KVALIFIKACE SAMOTNHO PHISHINGOVHO JEDNN
PODLE 257a ODST. 1 PSM. a) TR. ZKONA

Soudy obou stup rovn shodn sobalobou kvalifikovaly ve popsan


jednn pod bodem 1. jako trestn in pokozen azneuit zznamu na nosii informac
dle 257a odst. 1 psm. a) tr. zkona. Tato kvalifikace je vak dle autora tohoto p-
spvku nesprvn avychz zuritho nepochopen modu operandi phishingu. Otom
svd ji skutkov vta pod bodem 1. odsuzujcho rozsudku Vrchnho soudu vPra-
ze, kde je odsouzen R. F. uznn vinnm tm, e jako spolupachatel prostednictvm
e-mailu, zaslanho na e-mailovou adresu pokozen A. L. R., nechal podvrhnout falen
internetov formul, vloen na originln strnky Citibank, a. s., []. Je toti vpraxi
velice obtn, aby pachatel cokoliv podvrhovali, nato falen internetov formul
kvyplnn pstupovch daj kelektronickmu bankovnictv, na originln strnky
jakhokoliv bankovnho stavu. Ty bvaj velmi dkladn zabezpeen, uloen na
obtn pstupnch serverech chrnnch vceprvkovou ochranou, aproto by jejich
naruen vtakov me bylo obtn ipro velmi schopnho hackera. Pachatel phishingu
tak na originln strnky banky nic nevkldaj. Msto toho (jak bylo rozvedeno ve) vy-
tvo webov strnky vypadajc shodn srozhranm vyuvanm pokozenou bankou
ansledn zalou obti e-mailovou zprvu, kter ji m pesvdit, aby pstupov daje
na tchto strnkch, kam ji nasmruje odkaz ve-mailov zprv, zadala. Ob tedy pa-
chatelm sv pstupov daje vlastn dobrovoln ped vdomnn, e je poskytuje
svmu bankovnmu stavu.
Pachatel phishingu proto nezskvaj pstup knosii informac atakovch informa-
c neoprvnn neuvaj vmyslu zskat sob neoprvnn prospch ve smyslu ustano-
ven 257a tr. zkona. Ikdy neoprvnn uvaj urit informace (identifikan daje
kelektronickmu bankovnictv), nemus knosii stmito informacemi a u ubanky i
pmo uobti zskvat pstup, nbr je sami pmo obdr od obti na vlastn webov
server. Naplnn skutkov podstaty uvedenho trestnho inu tak pipad vvahu pouze
upomrn malho mnostv phishingovch ppad. Bude tomu tak zejmna vsitua-
cch, kdy budou kzskn informac pouity hackingov metody, nap. pokud e-mailov
zprva uren obti bude obsahovat urit kodliv kd, typicky tzv. keylogger, pomoc
nho bude mon odposlechnout potebn daje. Vppadech, kdy ale pachatel
zvolili klasickou metodu phishingu, nebylo toto jednn mon pod skutkovou podstatu
trestnho inu pokozen azneuit zznamu na nosii informac podadit.
Stejn tak nelze dospt kzvru onaplnn trestnho inu podle 257a tr. zko-
na tm, e pachatel phishingem vylk pstupov daje kinternetovmu bankovnictv
(tedy knosii informac obsluhujcho tuto slubu banky) ainformace (nap. ostavu
tu) tam svm pkazem zmn. Pachatel phishingu sami takovto informace nem-
n, nbr je to banka, resp. jej systm internetovho bankovnictv, kter vdsledku
transakce uskutenn pachatelem phishingu provede zmnu informac ozstatku na
bankovnm tu.
Lze proto uzavt, e samotn phishing bylo podle prvn pravy do 31. 12. 2009
mon postihnout jen jako ppravn jednn ktrestnmu inu podvodu apadln apo-
zmovn penz, ne ji vak jako dokonan trestn in, pokud nedolo krealizaci
69

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 69 28.11.13 15:55


penn transakce. Pitom je zejm, e nebezpenost phishingu pro spolenost je velmi
vysok ame vst kastronomickm kodm. Vtomto smru lze tedy povaovat ped-
choz prvn pravu postihu phishingu za nedostatenou.
Na pedloenm ppadu phishingu je pomrn pozoruhodn ito, e obalovan
R.F. byl odsouzen za podvodn vylkn pstupovch daj obti, ani by byl pro-
veden jakkoliv dkaz, jak obalovan ktmto dajm piel. Zdokazovn toti vy-
plynulo pouze to, e obalovan podal svho znmho, aby zaloil bankovn et
stm, e jakmile na nj doraz urit finann prostedky, m tyto vybrat aodevzdat
je obalovanmu R. F. Na nov oteven et nsledn penze skuten doly, ato na
zklad elektronickho pkazu khrad, kter zadala nezjitn osoba, ato pomoc
pihlaovacch daj, kter byly zskny opt neznmou osobou i osobami zphishingu.
Vprbhu hlavnho len vak nikterak nebylo prokzno, e se obalovan R. F. na
samotnm vylkvn daj reln podlel. Ten se pitom mohl kpihlaovacm dajm
dostat tak, e by je prost od nkoho odkoupil, i mohl bt jen osobou, kter se dohodla
se samotnm pvodcem phishingu, e mu takto pome penze ztu obti oderpat.
Ivtomto smru tak lze povaovat pedkldan rozsudky za chybn.

4. TRESTNPRVN KVALIFIKACE PHISHINGOVHO JEDNN


PODLE NOVHO TRESTNHO ZKONKU

Nov trestn zkonk vstoupil vplatnost zkonem .40/2009 Sb., trestn


zkonk, sinnost od 1. 1. 2010. Tento zkonk ml odstranit nkter nedostatky p-
vodn pravy aharmonizovat vnitrosttn trestn prvo smezinrodnmi mluvami az-
vazky plynoucmi zkomunitrnho prva. Voblasti potaov kriminality byla hlav-
nm zdrojem tto harmonizace mluva opotaov (sprvnji vak kyber) kriminalit
(mluva Rady Evropy .185, Budape, 2001), kterou esk republika podepsala dne
9. 2. 2005,18 avak doposud ji neratifikovala. Akoliv esk republika nen touto mlu-
vou vzna, zkonodrce ji vdvodov zprv knovmu trestnmu zkonku vyjaduje
vli zavst trestnprvn pravu kyberkriminality, kter by spedmtnou mluvou byla
vsouladu, asplnit tak ppadn budouc zvazky naped.19

4.1 POSTIH PODLE 230232 TR. ZKONKU

Do nov trestnprvn pravy majetkovch trestnch in vustanovench


230232 byly zalenny ti trestn iny postihujc kybernetickou kriminalitu. Prvnm
znich je trestn in neoprvnnho pstupu kpotaovmu systmu anosii infor-
mac, kter vpodstat roziujepvodn trestn in pokozen azneuit zznamu na
nosii informac dle 257a odst. 1 psm. a) tr. zkona. Dle nzoru autora tohoto pspv-
ku vak phishingov jednn vjeho ist form, tzn. nezahrnujc hackingov aktivity,

18 Rada Evropy, http://conventions.coe.int/Treaty/Commun/ChercheSig.asp?NT=185&CM=8&


DF=13/04/2011&CL=ENG [cit. 2012-04-10].
19 Dvodov zprva k 228230 (dnes 230232) vldnho nvrhu trestnho zkonku, Poslaneck snmov-
na Parlamentu esk republiky, 5. volebn obdob, 20062010, snmovn tisk .410/0.

70

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 70 28.11.13 15:55


neme bt podle tohoto trestnho inu postieno, ato vpodstat ze shodnch dvod,
jako vprav pedchoz.
Skutkov podstata trestnho inu podle 230 odst. 1 tr. zkonku vyaduje peko-
nn bezpenostnho opaten, atm neoprvnnho zskn pstupu kpotaovmu
systmu nebo kjeho sti. To se vak vppad phishingu nedje, nebo pachatel zsk
pstupov daje kelektronickmu bankovnictv pmo od obti, anemus tak pekon-
vat dn bezpenostn opaten.
Druh zkladn skutkov podstata obsaen vodst. 2 citovanho ustanoven pak
postihuje (podobn jako prava pedchoz) zskn pstupu kpotaovmu systmu
anosii informac adal aktivity stam uloenmi daty i naopak uinn zsahu do
programovho nebo technickho vybaven potae. Jak ji vak bylo zmnno ve,
pachatel potebn informace (data) sm obdr od obti anemus zskvat pstup ve
smyslu uvedenho ustanoven.
Phishing vak nebude mon trestat ani podle nov zavedenho trestnho inu opat-
en apechovvn pstupovho zazen ahesla kpotaovmu systmu ajinch
takovch dat podle 231 tr. zkonku. Ten sice postihuje ji samotn opaten, pecho-
vvn adal zpsoby zpstupnn pstupovch dat, kd, hesel apod., ovem pouze
vmyslu spchat trestn in poruen tajemstv dopravovanch zprv nebo prv trest-
n in neoprvnnho pstupu kpotaovmu systmu anosii informac, co opt
nen ppad klasickho phishingu.
Tet nov zaveden potaov trestn in podle 232 tr. zkonku dopad na
ppady nedbalostnho pokozen nebo zsahu do potaovho systmu i vybaven
potae, aproto ani ten nebude na phishing dopadat.

4.2 POSTIH PODLE 234 TR. ZKONKU

Trestn zkonk rovn nov rozliuje ochranu proti padln apozmnn


penz na jedn stran aplatebnho prostedku na stran druh. Zrove byl sinnost
k1. 11. 2009 pijat nov zkon .284/2009 Sb., oplatebnm styku, kter pin definici
platebnho prostedku. Ten je v 2 odst. 1 psm. d) vymezen jako zazen nebo soubor
postup dohodnutch mezi poskytovatelem auivatelem, kter jsou vztaeny kosob
uivatele aktermi uivatel dv platebn pkaz.
Jeliko skutkov podstata trestnho inu neoprvnnho opaten, padln apo-
zmnn platebnho prostedku podle 234 odst. 1 tr. zkonku povauje mimo jin
za trestn iopaten apechovvn platebnho prostedku jinho, vyvstv tu otzka,
zdali pstupov daje kelektronickmu bankovnictv napluj ve uvedenou definici
platebnho prostedku. Vtakovm ppad by bylo lze sthat samotn podvodn vyl-
kn tchto daj jako tento dokonan trestn in. Ke kladnmu zvru dospv nap.
Voloveck.20
Autor tohoto pspvku zastv nzor, e nikoliv, ato proto, e shora uveden defini-
ce oznauje za platebn prostedek a (cel) soubor postup, kter jsou vztaeny kosob
uivatele aktermi uivatel dv platebn pkaz, nikoliv samotn pstupov daje. Ty
20 VOLOVECK, P. Kybernetick hrozby ajejich trestn prvn kvalifikace. Trestn prvo, 2011, ro. 15,
.1, s. 15.

71

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 71 28.11.13 15:55


ostatn od platebnho pkazu zeteln rozliuje, kdy vustanoven 2 odst. 3 psm. h)
zkona .284/2009 Sb., oplatebnm styku, dle definuje jedinen identifiktor jako
kombinaci psmen, slic nebo symbol, ktermi se podle uren poskytovatele identifi-
kuje uivatel nebo jeho et pi provdn platebnch transakc, co nen nic jinho ne
daje, kter pachatel phishingem vylkvaj.
Pachatel phishingu proto dokonaj trestn in neoprvnnho opaten, padln
apozmnn platebnho prostedku pouze vtom ppad, e elektronick pkaz na
zklad podvodn zskanch identifikanch daj obti zadaj, m pouij padlan
platebn prostedek jako prav nebo platn podle 234 odst. 3 alinea druh tr. zkonku,
ato vjednoinnm soubhu strestnm inem podvodu podle 209 tr. zkonku, pop.
jeho pokusu. Dokud tak neuin, bude jejich phishingov jednn mon posoudit pouze
jako ppravu ktmto trestnm inm.

5. ZVR

Tento pspvek se sna poukzat na teoretick ipraktick problmy pi


posuzovn trestnosti phishingu. Ty vychzej zejmna zurit rezignace orgn in-
nch vtrestnm zen na pochopen jeho prbhu, ato zejmna zdvodu nutnosti zab-
vat se jeho jednotlivmi technickmi aspekty, kter se pro mnoh mohou zdt odtait
anepochopiteln. To ukazuje zejmna pedkldan ppad phishingu, kter byl eskmi
soudy posuzovn. Aby toti mohl bt phishing sprvn trestn prvn posouzen, mus
bt nejprve pochopen zpsob apozad jeho proveden.
Vprvn sti tohoto pspvku jsou vkrtkosti pedstaveni pedchdci phishingo-
vho jednn, jejich metody jsou phishingem doposud vyuvny. Na pedloenm
ppad jsou nsledn diskutovny jednotliv problmov okruhy jeho trestnprvn
kvalifikace, ato vzhledem kdob jeho spchn podle trestnho zkona zroku 1961,
vrelevantnm znn. Tato pvodn prava je vtto prci shledna jako nedostaujc
kpostihu phishingu.
Urit zmny do problematiky kyberkriminality, ato iphishingu, pinesl nov trestn
zkonk. Posledn st tohoto pspvku se proto zabv otzkou, zdali lze phishing
posoudit podle nov zavedench skutkovch podstat trestnch in smujcch proti
kyberkriminalit. Zproveden analzy ovem vyplv, e isouasn prava povauje
za dokonan trestn in a moment, kdy pachatel phishingu provede elektronickou
hradu, resp. zad elektronick pkaz khrad. Samotn opaten si pstupovch da-
j pomoc phishingu tak nadle lze sthat pouze jako ppravu trestnho inu podvodu
aneoprvnnho opaten, padln apozmnn platebnho prostedku, ato pi splnn
podmnek trestnosti ppravy.

72

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 72 28.11.13 15:55


PHISHING AND PROBLEMS WITH ITS LEGAL CLASSIFICATION IN THEORY
AND PRACTICE

Summary

This paper deals with the criminological and criminal law aspects of phishing, both in theory
and practice of decision-making law enforcement agencies and judicial bodies. The contribution addresses
the nature of this criminal phenomenon, its forerunners, and the usual modus operandi of the phishing. The
second part of this paper consists of astudy of concrete judicial case of phishing analyzing the problems with
its legal classification, not only from the perspective of the former Czech criminal code, but also in the terms
of the new Czech criminal code.

Key words: phishing, Penal code, criminal law

Klov slova: pishing, trestn zkonk, trestn prvo

73

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 73 28.11.13 15:55


AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 74 28.11.13 15:55
2012 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 7594

VIRTULN DTSK PORNOGRAFIE

MICHAELA POBOILOV

Pornografie je vlidsk spolenosti chpana jako soust ivota, zejmna


sexulnho, slouc kuspokojovn sexulnch poteb, avak me bt chpana ijako
soust projevu ivota umleckho. Pornografie je obecn lenna na jednotliv sub-
kategorie, mezi n pat ipornografie dtsk, kter je snad vkad spolenosti chpa-
na negativn. Zhlediska trestnho prva pedstavuje jednu znejzvanjch forem
trestn innosti, nebo smuje, resp. je zamena na leny spolenosti, kte vzhledem
ke svmu vku arozumov vysplosti nemaj jet dostaten zkuenosti (psychick,
ivotn) amonosti sprvn se rozhodnout, anebo dochz ke zneuvn proti jejich
vli. Veobecn se dtsk pornografie vjednotlivch sttech odvj od spoleenskch
hodnot uznvanch konkrtn spolenost vuritm ase. Vztah spolenosti, apota-
mo ijedince, kpornografii je vztahem promnnm, tj. mn se vdob aase, aodr
aktuln postoj. Neblah vliv na tento negativn fenomn maj informan technologie
atechnick rozvoj, kter zpsobuje nekontrolovatelnou produkci, distribuci adren
dtsk pornografie, piem jednm znejvznamnjch zdroj je Internet.1 Jednn
spovajc ve vrob, en, ppadn jinm nakldn sdtskou pornografi prosted-
nictvm kyberprostoru tedy meme vymezit jako zloin, kter vyuv virtuln (digi-
tln) prosted.

1. PORNOGRAFIE APORNOGRAFICK DLO

Pornografie je slovo eckho pvodu askld se ze spojen slov pornos


(prostitut, prostitutka) agrafein (pst). Encyklopedie aslovnky cizch slov vyme-
zuj podstatu tohoto slova zpravidla podobn. Jedn se odlo zdrazujc sexualitu
apodncujc sexuln vzruen, kter pekrauje obecn uznvan normy morlky
aslunosti.2 Vjednotlivch sttech se pak meme setkat isjinmi pojmy, kter pojem
pornografie nahrazuj nebo snm zce souvis. Pkladem lze uvst pojem obscenita,

1 Zhlediska esk republiky viz nap. tiskovou zprvu prvn internetov Internet Hotline zroku 2008
zachycujc vsledky prvnho roku provozu Internet Hotline, kter byla zaloena 1. dubna 2007. Informace
dostupn z: http://www.nasedite.cz/webmagazine/articles.asp?idk=408&ida=481.
2 Universum: Veobecn encyklopedie, 7. dl (OrQ). Praha: Odeon, 2001, s.414.

75

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 75 28.11.13 15:55


kter se uv zejmna vamerickm prvnm kontextu, aje vymezovn jako neslu-
nost i nemravnost anelze jej spojmem pornografie zamovat.3
Pornografii zpohledu trestnho prva meme chpat jen jako spoleensk jev nega-
tivn. Podle obsahu pornografickho dla ji meme rozdlit na 3 kategorie:4
a) pornografie tvrd, do kter spadaj pornografick dla, vnich se projevuje nsil i
necta klovku nebo kter znzoruj pohlavn styk se zvetem,
b) pornografie dtsk, do n adme takov pornografick dla, kter zobrazuj, pop.
jinak vyuvaj dt,
c) pornografie prost, kterou tvo ostatn pornografick dla.

Vsouasn dob trestn zkonk,5 ani dn jin prvn pedpis nedefinuje, co se


pornografickm dlem rozum. Vymezen avyjden tto definice je ponechno trest-
nprvn teorii ajudikatue. Dlo je obecn definovno vustanoven 2 autorskho
zkona,6 tj. je zde vymezeno dlo autorsk jako pedmt autorskho prva. Pedmtn
ustanoven obsahuje demonstrativn vet dl, kter jsou pod autorskou ochranou, pi-
em jsou rozdlena do jednotlivch kategori (dla literrn, jin umleck dla adla
vdeck). Dle autorskho zkona mohou autorskoprvn ochrany povat idla porno-
grafick za podmnky, e se jedn odlo umleck. Vtomto smru je nutn, aby por-
nografie jako umleck dlo mlo alespo minimln tvr charakter, piem pokud
tento tvr prvek chyb, nen mono mluvit odle ve smyslu autorskm.7 Naproti tomu,
aby pornografick dlo bylo pedmtem trestnprvnho postihu, mus se jednat odlo,
kter m veejnoprvn charakter avykazuje urit stupe spoleensk kodlivosti pro
spolenost. Reprobace takovchto spoleensky nevhodnch i neppustnch jev je
povahy veejnoprvn, kter nem autorskoprvn (soukromoprvn) obsah, tzn. e se
nejedn odn druh dl ve smyslu autorskho prva.8
Vteorii apraxi se za pornografick dlo povauje dlo, kter zvlt intenzivnm
avtravm zpsobem zasahuje apodncuje sexuln pud, piem souasn pekrauje
uznvan morln normy pslun spolenosti, m uvtiny jejich len vzbuzuje
stud.9 stavn soud vtto otzce judikoval, e pro ely trestnho zkona je pornogra-
fickm dlem jakkoliv vc, pokud ur, zpsobem, kter lze st akceptovat, cit pro
sexuln slunost. Pornografick dlo me unormln osoby vyvolvat sexuln vzru-
en, vedle toho vak me tuto osobu sexuln znechucovat i odpuzovat.10 Pornogra-
fick dlo je rovn vyjdeno jako jakkoli pedmt, kter, je-li pozorovn a pmo
nebo prostednictvm technickho zazen, zvlt intenzivnm avtravm zpsobem
zasahuje apodncuje samotn sexuln pud. Souasn takov dlo hrub poruuje uzn-
van morln normy spolenosti avyvolv pocit studu.11
3 Srov. Miller v. California 413 U.S. 15 (1973), WESTLAW.
4 MAL, P. et al. Trestn zkonk: koment. 2. dl ( 140421). 1. vydn. Praha: C. H. Beck, 2010, s.1695.
5 Zkon .40/2009 Sb., trestn zkonk, ve znn pozdjch pedpis.
6 Zkon . 121/2000 Sb., o prvu autorskm, o prvech souvisejcch s prvem autorskm a o zmn
nkterch zkon (autorsk zkon), ve znn pozdjch pedpis.
7 Srov. usnesen Nejvyho soudu esk republiky ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 5 Tdo 631/2003, ASPI.
8 TELEC, I., TMA, P. Autorsk zkon. Koment. 1. vydn. Praha: C. H. Beck, 2007, s.25.
9 Usnesen Nejvyho soudu esk republiky ze dne 28. 12. 2004 sp. zn. 7 Tdo 1077/2004-I, ASPI.
10 Usnesen stavnho soudu esk republiky ze dne 19. 4. 2004, sp. zn. IV. S 606/03, ASPI.
11 HERCZEG, J. Virtuln dtsk pornografie: Zloin bez obti? In: VANDUCHOV, V., GIVNA, T. (ed.).
Pocta Otovi Novotnmu k80. narozeninm. Praha: ASPI, 2008, s.38.

76

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 76 28.11.13 15:55


Podmnkou pornografickho dla je, e takov dlo mus mt pornografick charakter
asouasn mus bt zastoupen mysl tvrce kvytvoen dla spornografickm charak-
terem, tj. mus bt vytvoeno za elem, aby slouilo jako dlo pornografick. Musme
tedy mluvit opornografick povaze dla, nebo ne kad takov dlo je pedmtem
trestnho postihu. Pkladem mohou bt historicky cenn pedmty, pedmty uren
kvdeckm, vzdlvacm aosvtovm elm, nebo umleck dla, kter ikdy zob-
razuj ity nejintimnj chvle lovka, nejsou povaovna za dla pornografick, ato
ivppad, e maj pornografick charakter. Mus se naopak jednat odlo, kter bude
hrub poruovat morln hodnoty dan spolenosti ana prmrnho lovka bude dlo
jako celek psobit tak, e unj vyvol pocit studu, pop. takovou osobu bude zne-
chucovat i odpuzovat, acelkov bude vrozporu smorlnmi hodnotami uznvanmi
vdan spolenosti. Klov moment pedstavuje uren, zda se jedn odlo pornogra-
fick veejnoprvnho charakteru, nebo bez spojen tchto kritri neme bt nikdo
trestn sthn pro trestn iny uveden vpslunch ustanovench trestnho zkonku.
Zvr opornografickm charakteru dla mus bt dovozovn zcelho obsahu dla, ni-
koli jen zurit sti vytren zkontextu. Tento zvr nen mon vyvozovat napklad
jen zurit pase, kapitoly, ryvku nebo zjednotliv fotografie vyazen zkolekce na
sebe navazujcch fotografi. Na druh stran nelze zvr opornografickm charakteru
dla dovozovat bez dalho jen ztoho, e je prezentovno za elem uspokojen osob
trpcch sexuln deviac, pro kter jsou sexuln atraktivn nedospl osoby, napklad
nelze pauln hodnotit fotografick materily jako pornografick jen zdvodu, e jsou
na nich zachyceny dti aproto, e byly prezentovny na serveru urenm pedofilm.12
Posouzen charakteru dla mus bt vnovna peliv pozornost, nebo vkonkrtnm
ppad me dojt ke kolizi sprvem na svobodu projevu stanovenou vl. 17 Listiny
zkladnch prv asvobod (l. 10 Evropsk mluvy oochran lidskch prv azklad-
nch svobod), kter tvo jeden ze zklad kad demokratick spolenosti aznamen
rovn vznamn prostedek seberealizace jedince. Vppad dtsk pornografie je pak
svoboda projevu zce spjata shodnotami, kter pslun spolenost uznv apovauje
za morln. Pokud tedy bude udla shledn pornografick charakter ve smyslu veejno-
prvnm, bude toto dlo stt mimo rmec ochrany svobody projevu. Test pornografick
povahy dla spov na posouzen, zda jeho celkov dojem zpsobuje morln pohoren
osob sbnm ctnm.13 Morln pohoren by vak mlo bt intenzivnjho vzna-
mu, nebo napklad nkter umleck dla mohou svm obsahem bt dly pornografic-
kmi, avak ne sthatelnmi podle trestnho prva. Abychom mohli mluvit opornogra-
fickm dle zpohledu trestnho prva, mus jt odlo, kter nem vnou umleckou,
politickou nebo vdeckou hodnotu. Pokud dlo bude mt serizn umleckou hodnotu,
pak neme bt pedmtem dtsk pornografie.14
Dleit pedpoklad, ze kterho bude nutn vychzet, pedstavuj morln hodnoty
spolenosti, tzv. obecn standardy morlky. Morln hodnoty se mohou vjednotlivch
spolenostech odliovat. Jin chpn zpohledu dtsk pornografie se projevuje vEv-

12 Usnesen Nejvyho soudu esk republiky ze dne 28. 12. 2004 sp. zn. 7 Tdo 1077/2004-I, ASPI.
13 Usnesen stavnho soudu esk republiky ze dne 19. 4. 2004, sp. zn. IV. S 606/03, ASPI.
14 Srov. BARTO, M. Virtuln pornografie, limity svobody umleck tvorby asvobody projevu atrestn
zkon. Prvn rozhledy, 2008, ro. 16, .17, s.617627.

77

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 77 28.11.13 15:55


rop ajin vasijskch zemch.15 Jednotn pojet morlnch standard nenalezneme ani
vppadech menho geografickho uren, zamenho teba jen na Evropu. stavn
soud vtto vci konstatoval, e svoboda projevu se vztahuje nejen na informace nebo
ideje, kter jsou vnmny pzniv i neutrln, ale tak na ty, kter ur, pohoruj,
okuj i rozruuj stt nebo jakoukoliv st populace.16 Tmto bylo deklarovno, e
svoboda projevu je zaruena vem bez ohledu na hranice sttu asouasn stavn soud
stanovil podmnku, e se mus jednat alespo ost populace, kter bude informace i
ideje vnmat negativn. Otzkou pak zstv, jak budou soudy posuzovat mnn sti
populace ohledn toho, co je vsouladu smorlkou aco nikoliv. Jednm ze zpsob po-
suzovn, zda informace i ideje m negativn dopad na spolenost, atud se vymyk
obecnm standardm morlky, me bt vedle przkum aanket provdnmi rznmi
institucemi ivyjdenm relevantnho potu oban na internetovch strnkch.17
Pornografick dlo me mt rznou podobu. Spodobou pornografickho dla zce
souvis aproln se ijeho forma. Vdnen dob je nutn sohledem na digitln ainfor-
man vk vzt vpotaz skutenost, e vmnoha ppadech pornografick dlo existuje
pouze ve form dat. Ztohoto dvodu je dleit zajistit, aby definice pornografickho
materilu byla ico mon nejvce technologicky neutrln. Za pornografick dlo by ml
bt povaovn materil vjakkoliv form nebo kombinaci forem, kter jsou zpsobil
zaloit nebo vytvoit komunikaci. Komunikac je mylen jakkoliv druh komunikace ve
form textu, slova, zvuku, vizulnch snmk, signl, dat adalch forem nebo jejich
kombinac.18
Trestn zkonk uvd demonstrativn vet podob pornografickho dla. Pornografic-
k dlo me mt formu psemnou, fotografickou, filmovou, potaovou, elektronickou
nebo jinou.19 Pokud se jedn ovyjden rozdlu mezi dlem potaovm aelektronic-
km, tak prvm dlem se rozum dlo vytvoen pomoc potae, elektronickm dlem
to, kter m podobu itelnou jen strojov.20 Podmnkou potaovho dla je, e mus
bt vytvoeno pomoc potae, tzn. e pjde odlo vytvoen ve virtulnm prosted,
kter pak dle bude moct bt rovn dlem elektronickm ajeho obsah bude moct bt
produkovn pomoc elektronick podoby zaznamenan na technickm zazen. Podoba
demonstrativnho vtu byla zvolena zejmna proto, aby reflektovala mon budou-
c technick vvoj, m vloenm slovnho spojen jin pornografick dlo otevela
monost extenzivnho vkladu podob pornografickho dla, resp. monost subsumovat
pod tento pojem jakkoliv nov technick zazen anov formy i podoby, kter vbu-
doucnu vzniknou aprostednictvm nich budou pornografick dla seznateln.

15 Vevropskch zemch je dtsk pornografie posuzovna psnji, ne je tomu vJaponsku. Srov. POREM-
SK, M. Pornografie vUSA. Trestnprvn revue, 2008, .8, s.237.
16 Usnesen stavnho soudu esk republiky ze dne 19. 4. 2004, sp. zn. IV. S 606/03, ASPI.
17 Srov. usnesen Nejvyho soudu esk republiky ze dne 12. 7. 2006, sp. zn. 8 Tdo 763/2006, ASPI. Ve
vci uloen trestu odnt svobody na doivot byl konstatovn zvr, e lze pipustit jako pramen dkazu
ivyjden oban na internetovch strnkch. Dle mho nzoru by bylo mon tento ppad analogicky
vzthnout ina ppad, kdy by se zjiovala otzka, zda se jedn odlo pornografickho charakteru, tj.
zjitn aktulnho stavu vnmn obecnch standard morlky ve spolenosti.
18 CLOUGH, J. Principles of Cybercrime. New York: Cambridge University Press,2010, s.265.
19 Kvkladu jednotlivch pojm viz MAL, P. et al. Trestn zkonk: koment. 2. dl ( 140421). 1.vy-
dn. Praha: C. H. Beck, 2010, s.1695.
20 GIVNA, T. Trestn iny proti lidsk dstojnosti vsexuln oblasti vnovm trestnm zkonku. Bulletin
advokacie, 2009, .10, s.70.

78

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 78 28.11.13 15:55


2. POJEM DT

Pro ely dtsk pornografie je dleit vyloit, kdo nebo co se rozum


pod pojmem dt. Trestn zkonk vustanoven 126 uvd, e dttem se rozum osoba
mlad osmncti let, pokud trestn zkon nestanov jinak. Vdvjch trestnprvnch
pedpisech pojem dt definovn pmo nebyl, vjimku bylo relativn mon spatovat
vustanoven 216b zkona .140/1961 Sb., trestn zkon, kter stanovoval, e dttem
se rozum osoba mlad ne osmnct let. Toto vymezen se ovem vztahovalo pouze
ktrestnmu inu nosu aobchodovn sdtmi. Pestoe pojem dtte nebyl dve legis-
lativn vymezen, neinil jeho vklad vpraxi problmy.
Ve uveden definice dtte vychz zmluvy oprvech dtte,21 kter jej vl. 1
definuje jako kadou lidskou bytost mlad 18 let, pokud podle prvnho du, jen se
na dt vztahuje, nen zletilosti dosaeno dve. Vtto souvislosti je teba zmnit, e n
prvn d dovoluje nabt zletilosti jet ped dosaenm 18. roku vku, ato uzavenm
manelstv za podmnek stanovench zkonem.22 Takovto nabyt zletilosti vak zhle-
diska trestnho prva nem vliv aosoba bude inadle povaovna za dt, dokud reln,
tj. plynutm asu, nedoshne 18. roku ivota.
Pojem dt vymezuje iRmcov rozhodnut Rady EU oboji proti pohlavnmu vyko-
isovn dt adtsk pornografii.23 Podlel. 1 psm. a) se pro ely tohoto rmcovho
rozhodnut rozum dttem kad osoba mlad 18 let. Jinm vznamnm dokumentem
vymezujcm pojem dt zhlediska dtsk pornografie je mluva okybernetick kri-
minalit (dle jen mluva).24 mluva nepouv pojem dt, ale nezletil osoba
(minor). Vl. 9 odst. 3 se uvd, e pojem nezletil osoba zahrnuje vechny osoby
mlad 18 let. Smluvn strana mluvy me stanovit ni vkovou hranici, kter vak
nesm bt ni ne 16 let. Tmto vymezenm mluva reaguje na situace, kdy zletilost
je vjednotlivch sttech nabvna dve ne dosaenm 18. roku ivota, tj. stanovuje
ni vkovou hranici pro chpn osoby jako dtte. Vesk trestnprvn nauce je
za nezletilou osobu povaovna osoba, kter se nachz vivotnm obdob od 15. do
18.roku ivota. Takto vkov vymezen osoba je nazvna jako osoba mladistv, ita
je vak povaovna za dt ve ve vyloenm vznamu.
Vsouvislosti spojmem dt apornografie je nutn si uvdomit rozdlnost spo-
vajc vdobrovolnm souhlasu se zapojenm do aktivnho sexulnho ivota. Vesk
republice je zkonn provdn sexulnch aktivit limitovno vkovou hranic 15 let.
Ikdy od dosaen tohoto vku lze t sexulnm ivotem, je nezbytnou podmnkou,
aby takovto jednn bylo beztrestn, souhlas osoby provdjc jakoukoliv sexuln
aktivitu. Vjimku pedstavuje prv dtsk pornografie, nebo pokud by osoba mlad
18 let dala souhlas napklad se zznamem sexuln aktivity na videokameru, pak je
takov souhlas zcela bezvznamn aosoba, kter stiskne nahrvn na videokamee,
21 mluva oprvech dtte byla podepsna 20.11.1989 vNew Yorku, pro R zvazn od 6.2.1991 (sdlen
.104/1991 Sb.).
22 Ustanoven 8 odst. 2 zk. .40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, dovoluje
nabt zletilosti ve vku 16 let.
23 Rmcov rozhodnut Rady 2004/68/SVV ze dne 22.12.2003 oboji proti pohlavnmu vykoisovn dt
adtsk pornografii.
24 mluva okybernetick kriminalit byla podepsna dne 23.11.2001, R ji podepsala dne 4.2.2005,
doposud nedolo kjej ratifikaci, atud nen prozatm pro eskou republiku zvazn.

79

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 79 28.11.13 15:55


bude sthna za trestn in vroby dtsk pornografie dle ustanoven 192 trestnho
zkonku. Osoba mlad 18 let si tedy me dobrovoln zvolit, e se zapoj do sexul-
nho ivota, ale neme si dobrovoln zvolit, e bude subjektem pornografickho dla
(dtsk pornografie).

3. DTSK PORNOGRAFIE

Pojem dtsk pornografie nen vnaem prvnm du vyjden dnou


legln definic, aproto je jej vklad ponechn trestnprvn nauce ajudikatue. Za
dtskou pornografii se povauj takov pornografick dla, kter znzoruj nebo jinak
vyuvaj dt. esk judikatura pak vymezila dtskou pornografii jako jakkoli zob-
razovn dtte libovolnmi prostedky pi skutench nebo pedstranch zejmch
sexulnch aktivitch i jakkoli zobrazovn pohlavnch orgn dtte kprvotn sexu-
lnm elm. Za dtskou pornografii jsou pak zejmna povaovny snmky obnae-
nch dt vpolohch vyzvav pedvdjcch pohlavn orgny za elem sexulnho
uspokojen, snmky dt zachycujc polohy skutenho i pedstranho sexulnho
styku snimi, pop. ijin obdobn sexuln drdiv snmky dt. Mus jt opornogra-
fick dla veejnoprvnho charakteru, piem hlavn charakteristikou je skutenost,
e tato dla jsou primrn urena ksexulnm elm, amus pohorovat prmrnho
pozorovatele. Ztoho vyplv, e za dtskou pornografii nejsou povaovny rodinn
snmky nahch dt, nebo postrdaj ve uveden znaky. Za pornografick dlo dle
nen mono oznait snmky, by izachycujc sten i pln obnaen dti, kter p-
sob sexuln stimulujcm zpsobem na jedince pohlavn deviantnho, pokud nespluj
kritria pornografickho charakteru.25 Zhlediska trestnho prva nen trestn ani poizo-
vn snmk dt pi sportovnch aktivitch nebo hrajcch si vzbavnch centrech nebo
hitch osobami trpcch sexuln deviac, pestoe tyto snmky budou na n psobit
sexuln stimulujcm zpsobem. Takov snmky bvaj nazvny jako tzv. doplkov
snmky dtsk pornografie. Doplkov snmky mohou mt zhlediska postihu dtsk
pornografie vznam jen tehdy, pokud jsou umstny valbu spolu se sexulnmi snmky
dt, kdy navc knim mohou bt pidny popisky, m me dojt kezmn vznamu
tchto snmk, ajejich dominantn el nebo charakteristika se stv nezamniteln
sexuln zpohledu prmrnho pozorovatele.26 Doplkov snmky vtomto kontextu
nejsou trestn postiiteln, avak mohou vst vprocesu dokazovn kzvru, e osoba
trp pslunou sexuln deviac.
Dtskou pornografii vymezuj imezinrodn dokumenty. Opn protokol kmluv
oprvech dtte oprodeji dt, dtsk prostituci adtsk pornografii27 vl. 2 psm. c)
rozum dtskou pornografi zobrazovn dtte libovolnmi prostedky pi skutench
nebo pedstranch zejmch sexulnch aktivitch i jakkoli zobrazovn pohlavnch
orgn dtte kprvotn sexulnm elm. Rmcov rozhodnut oboji proti pohlav-
25 Usnesen Nejvyho soudu esk republiky ze dne 28. 12. 2004 sp. zn. 7 Tdo 1077/2004-I, ASPI.
26 CLOUGH, J. Principles of Cybercrime. New York: Cambridge University Press, 2010, s.263.
27 Opn protokol kmluv oprvech dtte oprodeji dt, dtsk prostituci adtsk pornografii ze dne
20.5.2000 dosud esk republika neratifikovala, ato ztoho dvodu, e vnaem prvnm du nen do-
statenm zpsobem upravena odpovdnost prvnickch osob.

80

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 80 28.11.13 15:55


nmu vykoisovn dt adtsk pornografii28 vl. 1 psm. b) vymezuje dtskou por-
nografii jako pornografick materil, kter zobrazuje skuten dt, skutenou osobu
se vzhledem dtte arealistick znzornn neexistujcho dtte, kter se aktivn nebo
pasivn astn zjevn sexulnho jednn, ato vetn drdivho vystavovn pirozen
nebo ohanb dtte.
mluva okybernetick kriminalit vymezuje dtskou pornografii vl. 9 odst. 2
jako pornografick materil, kter vizuln zobrazuje nezletilho pi zjevnm sexul-
nm chovn nebo osobu, kter se jev jako nezletil pi zjevnm sexulnm chovn,
nebo realistick zobrazen nezletil osoby pi zjevnm sexulnm chovn. Vkladov
problm by mohl vzniknout pi vymezen pojmu vizuln zobrazen, kterm se prav-
dpodobn rozum kad zobrazen, kter me bt pozorovateln zrakem, tj. je vidi-
teln jednm ze smysl lovka. Smluvnm sttm je pak ponechna monost trestn
nepostihovat jednak obstarvn dtsk pornografie pomoc potaovho systmu pro
svou potebu i pro jinho, jednak dren dtsk pornografie vpotaovm systmu.
Monost vjimky je upravena ipro ppad pornografickho materilu, jeho aktrem
je osoba star 18 let, avak vypadajc jako nezletil, atak materilu zobrazujcho
realistick znzornn neexistujcho dtte.
Pro vechny ve uveden mezinrodn definice dtsk pornografie je spolen po-
jem zjevn sexuln chovn, kter pokrv nsledujc chovn:
a) skuten nebo pedstran sexuln styk (styk pohlavn, orln nebo anln) mezi ne-
zletilmi osobami navzjem nebo nezletilou adosplou (zletilou) osobou, stejnho
nebo opanho pohlav,
b) skutenou nebo pedstranou bestialitu,29
c) skutenou nebo pedstranou masturbaci (onanii),
d) skuten nebo pedstran sadistick nebo masochistick zneuvn vsexulnm
kontextu,
e) skuten nebo pedstran lascivn (chlpn) vystavovn genitli nebo intimnch
st (ohanb) nezletil osoby.
Ve uveden chovn jsou ve spektru dtsk pornografie povaovna za nejzva-
nj ajsou azena mezi nejt stupn veobecn uznvan typologie COPINE.30

4. VIRTULN DTSK PORNOGRAFIE

Vedle tzv. dtsk pornografie skuten, tj. takov, kter zobrazuje skuten dt
zmasa akost, existuje vsouasn technologicky modern dob itzv. dtsk pornogra-

28 Rmcov rozhodnut Rady ze dne 22. prosince 2003 oboji proti pohlavnmu vykoisovn dt adtsk
pornografii (2004/68/SVV).
29 Anglick termn bestiality lze peloit tak jako styk se zvaty (sodomie).
30 Combating Paedophile Information Network; jedn se oprojekt vytvoen univerzitou College Cork
vIrsku, kter je zamen na vzkum problmu zneuvn dt na Internetu. Uveden typologie je jednm
zvstup tohoto projektu avychz zn definice dtsk pornografie obsaen vmluv okyberkriminalit.
Ble viz Dvodov zprva kmluv okyberkriminalit pijat Vborem ministr Rady Evropy na svm
109.zasedn (8. listopadu 2001), dostupn z: http://conventions.coe.int/treaty/en/reports/html/185.htm;
CLOUGH, J. Principles of Cybercrime. New York: Cambridge University Press, 2010, s.259.

81

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 81 28.11.13 15:55


fie virtuln. Vsouvislosti skyberprostorem pak meme pohlet na dtskou porno-
grafii zedvou smr:31
a) dtskou pornografii ve virtulnm prosted, kdy do tto kategorie adme dtskou
pornografii skutenou, kter je dle vrmci kyberprostoru,32 zejmna Internetu, roz-
iovna,
b) virtuln dtskou pornografii, tj. takovou, kter nezobrazuje dn skuten dt, ale
jedn se odla, jejich stednm motivem je zobrazen nerelnho dtte vytvoen-
ho vrmci kyberprostoru, piem tuto nen mon spchat mimo virtuln prosted.

Vsouvislosti snazrnm na dtskou pornografii, kter nezobrazuje skuten dt, je


mon vychzet tak zlenn podle jej podoby na:
a) dtskou pornografii vytvoenou vrmci kyberprostoru (nap. animace, fotografie
nezobrazujc skuten dt vytvoen pomoc potaovho programu fotomont,
vytvoen filmovch postav jako tzv. kyborg33 nebo android34),
b) chpn jejho vytvoen jako fikce, tj. izde nevystupuje skuten dt, avak jedn
se ovytvoen mimo kyberprostor (nap. literrn dla, sochy).35

Virtuln dtsk pornografie je nejeji pojata vmluv okybernetick kriminalit,


ato jednak ve form vymezen pornografickho materilu, kter je povaovn za dt-
skou pornografii, jednak ve form vtu jednn spojench sdtskou pornografi, kter
mohou bt trestnm inem. mluva pokrv jak dtskou pornografii ve virtulnm
prosted vrmci postihu vizulnho zobrazen sexulnho zneuvn skutench dt,
tak ivirtuln dtskou pornografii vsouvislosti spostihem pornografickho materilu,
kter zobrazuje osobu, kter se jev jako nezletil, nebo realisticky zobrazuje nezleti-
lou osobu, kter nen skutenm dttem, pi zjevnm sexulnm chovn. Obdobn je
tomu tak ivRmcovm rozhodnut oboji proti pohlavnmu vykoisovn dt adtsk
pornografii, kter vslovn definuje jako dtskou pornografii materil, kter zobrazuje
skuten dt, skutenou osobu se vzhledem dtte nebo realistick znzornn neexis-
tujcho dtte, kter se aktivn nebo pasivn astn zjevn sexulnho jednn, ato
vetn drdivho vystavovn pirozen nebo ohanb dtte.
mluva okybernetick kriminalit souasn pro oba druhy virtuln dtsk porno-
grafie vymezuje jednn spovaj vmysln(m) protiprvn(m):36

31 Uveden dlen je pro tento pspvek stejn anadle vtextu se znj vychz.
32 Kyberprostor se skld ze stovek tisc vzjemn propojench pota, server, smova (router), pe-
pna (switch) aoptickch kabel; prostor, do nho vstupuj sociln akti, kte pouvaj ke vzjemn
sociln interakci pokroil informan technologie. Ble srov. POLK, R., KOP, M., MACEK, J.
Normativn systmy vkyberprostoru. 1. vydn. Brno: MU, 2005, s.7 n.
33 Pvodn iv-prodn tlo obohacen omechanick i elektronick sti, jejich mont, pop. demont
se provd pomoc chirurgickho zkroku. Podstatou je zde pedstava techniky parazitujc na ivm tle.
Definice dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyborg.
34 Uml, mechanick napodobenina lovka. Akademick slovnk cizch slov, I. dl (AK). Praha: Academia,
1995, s.51.
35 Vtomto lnku nen nadle dtsk pornografii, kter nezobrazuje skuten dt, jako fikci vnovna
pozornost.
36 Ble viz Dvodov zprva kmluv okyberkriminalit pijat Vborem ministr Rady Evropy na svm
109. zasedn (8. listopadu 2001), dostupn z: http://conventions.coe.int/treaty/en/reports/html/185.htm;
CLOUGH, J. Principles of Cybercrime. New York: Cambridge University Press, 2010, s.281 n.

82

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 82 28.11.13 15:55


a) vrob dtsk pornografie pro ely jej distribuce prostednictvm potaovho
systmu,
b) nabzen nebo zpstupovn dtsk pornografie prostednictvm potaovho sys-
tmu,
c) distribuci nebo penen dtsk pornografie prostednictvm potaovho systmu,
d) obstarvn dtsk pornografie prostednictvm potaovho systmu pro sebe nebo
jinou osobu (smluvn strana si me vyhradit prvo zcela nebo zsti toto jednn
nepostihovat),
e) dren dtsk pornografie vpotaovm systmu nebo na mdiu pro ukldn po-
taovch dat (smluvn strana si me vyhradit prvo zcela nebo zsti toto jednn
nepostihovat).

Vrobou se rozum vroba dtsk pornografie za elem jej distribuce prostednic-


tvm potaovho systmu. Za vrobu je mon povaovat vytven fotografi aobra-
zovch zznam, vytven reprodukc existujcch snmk koprovnm, skenovnm,
pouvn potaovch softwar kvytvoen nerelnho dtte adal formy.
Nabzen m pokrt poskytnut monosti jinm osobm zskat dtskou pornografii,
piem osoba, kter takov materil nabz, jej me skuten poskytnout. Zpstup-
nnm se rozum innost spovajc vuvdn azpstupnn dtsk pornografie pro
vyuit jinmi osobami. Tyto formy se nemus nutn tkat aktivnho en dtsk por-
nografie, ale jednodue sta nabdnout takov materily jinm osobm, resp. irmu
okruhu osob napklad uveejnnm, ukazovnm nebo inzerovnm. Pkladem me
bt vytvoen webovch strnek sdtskou pornografi i vytvoen nebo kompilace od-
kaz za elem usnadnn pstupu na webov strnky sdtskou pornografi, piem se
nevyaduje, aby takov materil byl ve skutenosti ztchto strnek staen.
Distribuce zahrnuje aktivn en dtsk pornografie. Pod penen lze zaadit po-
sln dtsk pornografie prostednictvm potaovho systmu jin osob. Distribuce
apenen dtsk pornografie pedstavuj jednu znejvznamnjch oblast, kterou se
sna jednotliv stty kriminalizovat sohledem na vvoj informanch technologi aje-
jich bn, ast, snadn adostupn pouvn. Vtto souvislosti lze hovoit iopepra-
vovn, doven avyven zjednoho msta na druh, kter je spe zait pro fyzick
pohyb vc (zbo), avak je mon na tento kontext nahlet izpohledu pepravovn,
doven avyven dat jako ekvivalentu kfyzickmu pohybu apenosu (napklad
peshranin staen dtsk pornografie).
Obstarvnm je mnno aktivn zskvn dtsk pornografie pro sebe nebo jinho,
napklad stahovnm. Pod obstarvnm je pak mon si pedstavit relevantn chovn
spovajc vumonn pstupu (zobrazen nebo prohlen materilu na potai nebo
jin vstup vseznateln podob), poadovn aobdren (mus se jednat ovdom
obdren vizulnho zobrazen staenm od jin osoby nebo zsknm zdren jinou
osobou) materil zachycujc dtskou pornografii.
Dren zde lze rozeznvat ve dvou formch. Prvn formou je prost drba, kter
sama osob me zaloit spchn trestnho inu, druhou formou je doplkov drba
spovajc vmyslu materil sdtskou pornografi prodvat, dodvat nebo nabzet
jinm osobm. Dren dtsk pornografie podncuje poptvku anabdku po takovm
83

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 83 28.11.13 15:55


materilu, aproto se jednotliv stty sna vymtit tento jev, zejmna pokud se jedn
odren vmyslu materil dle nabzet ait.

5. OTZKY SOUVISEJC SVIRTULN DTSKOU


PORNOGRAFI

Jak bylo ve uvedeno, zkladem virtuln dtsk pornografie je, e zde


nedochz ke zneuvn i jinmu vyuvn skutenho dtte, ale dtte ve skute-
nosti neexistujcho. Vyvstv vak otzka, zda virtuln pornografick dla mohou bt
pedmtem trestnho postihu, nebo primrnm dvodem pro problematika dtsk por-
nografie byla upravena, byl zjem na ochran skutench dt ped jejich zneuvnm
avykoisovnm vsexuln oblasti.
Pvodnm objektem trestnch in souvisejcch sdtskou pornografi byl anadle
izstv zjem spolenosti na ochran mravnho vvoje dt ajejich ochran ped se-
xulnm zneuvnm. Abychom mohli mluvit ovirtuln dtsk pornografii, mus bt
splnna podmnka, e se mus jednat odlo, kter m pornografick charakter ve smyslu
trestnho prva, tzn. e se mus jednat ocharakter veejnoprvn. Pi takovm hodnocen
toti zejmna zde vystupuje do poped otzka zsahu do stavn zaruenho prva na
svobodu projevu.37 Mus se jednat odlo, jeho obsahem bude sexuln aktivita zneu-
vajc nebo jinak vyuvajc neexistujc dt. Ztohoto dvodu nemou bt trestn
napklad animace, kter zobrazuj sexuln chovn dosplch animovanch osob, tj.
starch 18 let.
Vppad virtuln dtsk pornografie zjem na ochran ped sexulnm zneuv-
nm dt nelze pmo dovodit, nebo zde nevystupuje konkrtn skuten jednotlivec,
aproto primrnm objektem je ochrana mravnho vvoje dt. Lze se setkat isnzorem,
e individulnm objektem je ochrana spolenosti ped potencionln nebezpenm
jednnm, kter me vst a ke skutenmu zneuvn dt.38 Nkte autoi zabvajc
se touto problematikou dovozuj, e objektem ochrany vppad virtuln dtsk por-
nografie nem bt mravnost, nbr ochrana dt.39 Pro ochranu mravnho vvoje dtte
atedy skutenosti, jak me virtuln pornografie ovlivnit vztah dtte ksexulnmu
ivotu, lze uvst argument, e kdy dt uvid sexuln animaci, vn bude vsexul-
nm aktu jako aktr vystupovat napklad Lisa Simpson, kter je vykreslena vserilu
Simpsonovi40 jako kladn postava spozitivnmi lidskmi vlastnostmi, atud voch
dtte chpna jako sprvn osoba, piem meme pedpokldat, e dt niho
vku nen rozumov natolik vyspl asexuln zral, aby si bylo pln vdomo toho,
co vid, dt pak me animaci vnmat tak, e kdy to dl Lisa, tak na tom nen nic
patnho amu to dlat ij. Stejn vliv by samozejm mohla mt ianimace pro

37 Srov. Miller v. California 413 U.S. 15 (1973); BARTO, M. Virtuln pornografie, limity svobody um-
leck tvorby asvobody projevu atrestn zkon. Prvn rozhledy, 2008, ro. 16, .17, s.619620.
38 VOLEVECK, P., UBRT, M. Dtsk pornografie jako kybernetick trestn in ve svtle mluvy
opotaov kriminalit. Trestn prvo, ro. 2009, .4, s.16.
39 Srov. BARTO, M. Virtuln pornografie, limity svobody umleck tvorby asvobody projevu atrestn
zkon. Prvn rozhledy, 2008, ro. 16, .17, s.624.
40 Americk animovan televizn seril. Ble viz: http://www.csfd.cz/film/72489-simpsons-the.

84

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 84 28.11.13 15:55


dospl, tj. animace, vn by aktrem sexulnho chovn byla dospl osoba, tj. oso-
ba star 18 let, napklad Snhurka, kter je rovn voch dt chpna jako kladn
postava. Argumentem proti ve uvedenmu chpn animace je, e se jedn pouze
opedpoklad, e animace ze strany dtte bude tmto zpsobem vykldna.41 Na obdob-
nm zklad je postaven argument zleejc vpozitivn monosti ovlivnn pohlavnch
deviant, nebo virtuln pornografie by mohla bt pro adu znich alternativou, kter
by jim umonila realizovat sv poteby na rovni masturbanch fantazi, atm by se
snilo riziko, e sv poteby skuten realizuj. Opan argument, kter se nabz, je
nzor, e virtuln dtsk pornografie jen zvyuje chu pedofil adodv jim odvahu
astnit se nezkonnch in.42 Vtomto ppad ji do poped vystupuje zjem na
ochran dt ped jejich zneuvnm. Ve vech ve uvedench vcech se jedn pouze
opedpoklady. Tyto situace meme srovnat stvrzenmi, kter byla ajsou vposledn
dob prezentovna vdci, teoretiky nebo sdlovacmi prostedky, konkrtn, e nsil
prezentovan ve filmech avideohrch ovlivuje chovn avnmn dt ve skutenm
ivot. Samozejm izde mme zastnce, kte tuto teorii podporuj, ana druh stran
ty, kte ji nezastvaj. Relnm faktem ovem zstv, e ve svt ji existuj ppady,
kdy jednn osob bylo ovlivnno potaovmi hrami, ato spmm odkazem pachatel
na jejich nzvy. Jednm ztchto ppad je tzv. Kolumbijsk masakr,43 kdy dva studenti,
po pedchozm naplnovn apprav, vkafetrii stedn koly usmrtili nkolik svch
spoluk ajednoho profesora stelnmi zbranmi, kter si ssebou pinesli do koly.
Jet ped spchnm svho inu natoili domc video, vnm pmo odkazuj na po-
taovou hru slovy: Bude to jako ten podlanej Doom Tahle podlan brokovnice je
jako vystien zDooma!44 Zastnci teorie, e nsil ve virtulnm svt ovlivuje cho-
vn dt ve svt relnm, te maj vruce skuten argument, kterm mohou operovat.
Tmto ppadem mlo bt demonstrovno, e ivppad virtuln dtsk pornografie by
neml bt opomjen fakt, e virtuln svt je dnes kadodenn bnou soust ivota, e
se me promtat do reality aovlivovat chovn avnmn osob.
Jeliko vrmci virtuln dtsk pornografie nejde oskuten dt, vyvstv otzka
co, pop. kdo bude jejm pedmtem. Monost, e pedmtem dtsk pornografie bude
neexistujc dt, upravuje Rmcov rozhodnut Rady oboji proti pohlavnmu vykois-
ovn dt adtsk pornografii, tzn. e vrmci Evropsk unie je piputno, e ped-
mtem dtsk pornografie mohou bt ivirtuln pornografick dla. Vdanm ppad je
vak podmnkou, e se mus jednat orealistick znzornn dtte, tj. ppad, kdy dlo
zhlediska prmrnho pozorovatele vypad jako dokument oskutenm pohlavnm
zneuvn dtte.45 Dleit bude mra realistinosti virtulnho pornografickho dla.
Sohledem na stle pokraujc technick vvoj bude m dl obtnj rozeznat dt
skuten anereln (tuto vahu nelze vzthnout na animace, nebo zde vdy vme, e se
nebude jednat oskuten dt). Konzumenti takovho dla by se mohli obhajovat prv
41 Srov. McEWEN v. SIMMONS & ANOR (2008), New South Wales Supreme Court, NSWSC 1292, do-
stupn z: http://lawlink.nsw.gov.au/scjudgments/2008nswsc.nsf/2008ns.
42 HERCZEG, J. Virtuln dtsk pornografie: Zloin bez obti? In: VANDUCHOV, V., GIVNA, T. (ed.).
Pocta Otovi Novotnmu k80. narozeninm. Praha: ASPI, 2008, s.47.
43 Informace dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Masakr_na_Columbine_High_School.
44 Informace dostupn z: http://www.project-syndicate.org/commentary/singer26/Czech.
45 HERCZEG, J. Virtuln dtsk pornografie: Zloin bez obti? In: VANDUCHOV, V., GIVNA, T. (ed.).
Pocta Otovi Novotnmu k80. narozeninm. Praha: ASPI, 2008, s.43.

85

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 85 28.11.13 15:55


tm, e se nejedn oskuten dt.46 Jako pklad lze uvst situaci, kdy bude natoen
film se skutenmi lidskmi bytostmi, piem jednm zaktr bude virtuln upraven
ado filmu pidan android nebo kyborg, kter bude prokazateln mlad 18 let, piem
nsledn utohoto dla nevznikne pochybnost, e se jedn odlo zachycujc dtskou
pornografii.47 Vtomto konkrtnm ppad by urit bylo mon vzt vpotaz hledisko
spoleensk kodlivosti, kter by zde mlo pravdpodobn vt vhu ne vppad ani-
mace, resp. spoleensk kodlivost by zde mohla dosahovat men mry ne uanimac,
zleelo by vak na konkrtnch okolnostech ppadu.
Nen pochyb otom, e dt je zrove osobou, aproto dal otzkou, kter vsou-
vislosti svirtuln dtskou pornografi vyvstv, je, zda kreslen postava me bt
povaovna za osobu zprvnho hlediska. Izde se nzory rzn. Jednm ztakovch
nzor je, e se oosobu jednat neme, nebo by se jednalo oextenzivn rozio-
vn trestn odpovdnosti na situace, kter neml zkonodrce vmyslu postihovat.48
Pojem osoby vprvnm vznamu lze povaovat za pojem historick aobecn se jm
rozum fyzick aprvnick osoby.49 Fyzick osoba je dnes chpna jako skuten
osoba, tj. jednotlivec zmasa akost. Vzhledem kdob vzniku autven pojmu fyzick
osoby rozhodn nebylo mon potat svariantou virtulnho prosted, nebo zko-
nodrci vdob zavdn tohoto pojmu nebyla pravdpodobn znma. Kreslenou nebo
animovanou postavu je vak mon povaovat za osobu ve smyslu prvnm za ped-
pokladu, e takov postava se svm ztvrnnm podob lovku. Vopanm ppad
by bylo nutn posoudit, jak moc se kreslen postava odchyluje od ztvrnn lovka
azda je takov zobrazen zpsobil zaloit trestn in. Vdanm ppad by nestailo
pouh piazovn lidskch vlastnost napklad animovanmu krlkovi nebo kach-
n, nebo takov zobrazen nelze chpat tak, e se jedn ovyjden osoby, dokonce
ikdy animovan krlk nebo kachna maj povahov rysy, kter jsou zeteln lidsk.50
Zpohledu postaven virtulnch osoby by prvo nemlo bt rigidn, resp. nemlo by
bt vykldno zcela rigidn, ale naopak by mlo prun reagovat na situace aprosted
vdanm ase amst. Rovn by mlo reflektovat chpn astandardy spolenosti.
Jeliko virtuln svt pekrauje pomyslnou hranici svta relnho, stv se jeho ka-
dodenn soust, je mon brt vpotaz ivahy smujc kchpn kreslench postav
jako prvnch entit, atud by bylo mon rozit pojem osoby vprvnm vznamu.
Samozejm izde by musely platit urit hranice, kdy takov chpn kreslench po-
stav jako prvnch entit by nebylo mon zpovahy vci pout uvech skutkovch
podstat trestnch in (nap. nos dtte).

46 Srov. BARTO, M. Virtuln pornografie, limity svobody umleck tvorby asvobody projevu atrestn
zkon. Prvn rozhledy, 2008, ro. 16, .17, s.621.
47 Jako pklad lze pro srovnn uvst filmov zpracovn Jaws 3-D (elisti 3), ve kterm vystupuj skuten
herci, apotaov je zde pak upraven ralok. Dostupn z: http://www.csfd.cz/film/19676-jaws-3d/.
48 VOLEVECK, P., UBRT, M. Dtsk pornografie jako kybernetick trestn in ve svtle mluvy
opotaov kriminalit. Trestn prvo, 2009, .4, s.19. Dle srov. McEWEN v. SIMMONS & ANOR
(2008), New South Wales Supreme Court, NSWSC 1292 (ble pojednno vkapitole Ppadov studie).
49 Prvnick osoba vak neme vystupovat jako pedmt vrmci kontextu virtuln dtsk pornografie.
Naopak je vak mon, e by mohla bt pachatelem trestnho inu souvisejcho svirtuln dtskou por-
nografi.
50 Srov. McEWEN v. SIMMONS & ANOR (2008), New South Wales Supreme Court, NSWSC 1292, do-
stupn z: http://lawlink.nsw.gov.au/scjudgments/2008nswsc.nsf/2008ns.

86

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 86 28.11.13 15:55


Dal dleitou otzkou je, zda virtuln dt (osoba) me mt vk. Vdanm kon-
textu nen mon hovoit ovku vrmci plynut asu, ale vpotaz lze brt tzv. vk
zdnliv, tj. vk, kter me bt virtuln osob pisouzen na zklad pozorovatelnch
tlesnch znak. Vk virtulnho dtte lze odvodit zjeho vzhledu, piem me bt
jasn, e se jedn odt mlad 18 let (nap. animovan batole), anebo nebude jist, zda
animovan osoba je dttem. Tato otzka bude vpraxi pedstavovat problm, kter bude
muset bt een na zklad konkrtnch okolnost arys animovan postavy, tj. rys
vzhledovch, kdy vpotaz by mlo bt brno ivystupovn achovn takov postavy,
jej obleen apod. Uveden rysy pak bude nutn vykldat ve vzjemn souvislosti,
nikoliv jednotliv. Dal zpsob uren vku pedstavuje jeho odvozen zcharakteru
animace, resp. ze souvislost djov linie. Konkrtn se me jednat osituaci, kdy p-
mo vanimaci bude jasn eeno, e se jedn ovirtuln osobu mlad 18 let (nap. Mach
aebestov, kdy se ve znlce uvd My jsme ci 3. B asouasn lze zcharakteru
avzhledu poznat, e se jedn odti). Takov uren vku mus bt vkonkrtnm ppa-
d nesporn. Vppad, e by otzka vku animovan postavy nebyla urena napevno,
mla by bt uplatnna zsada in dubio pro reo.51

6. TRESTN POSTIH DTSK PORNOGRAFIE AVIRTULN


DTSK PORNOGRAFIE

Prvn prava dtsk pornografie je obsaena vsouasn dob ve zvltn


stitrestnho zkonku, konkrtn vustanovench 191193, zaazench do hlavy
III. nesouc nzev Trestn iny proti lidsk dstojnosti vsexuln oblasti. Ustanoven
191 upravuje trestn in en pornografie, kter se vztahuje jednak na pornografii
tvrdou (odst. 1), ajednak na pornografii prostou (odst. 2). prava dtsk pornografie je
pak vylenna do samostatnch ustanoven 192 a193 trestnho zkonku. Dvodem
samostatn pravy je fakt, e dtsk pornografie je povaovna za nejkodlivj druh
pornografie. Tuto skutenost dokazuje isnaha jednotlivch stt, daleko pesahujc
hranice evropskho kontinentu, oregulaci tto problematiky vcelosvtovm mtku.
Vsledky tchto snah meme spatovat vuzaven nkolika vznamnch mezinrod-
nch mluv, kter se danho problmu dotkaj.52 Vechny uveden trestn iny maj
spolen, e po subjektivn strnce se vyaduje mysln zavinn ( 13 odst. 1 trestnho
zkonku) apachatelem me bt kdokoliv. Rovn ujednotlivch trestnch in jsou
uvedeny okolnosti podmiujc pouit vy trestn sazby ( 191 odst. 3 a4, 192
odst. 3 a4, 193 odst. 2 a3), mezi n pat napklad spchn trestnho inu jako
len organizovan skupiny nebomysl zskat pro sebe nebo jinho prospch (znan,
velkho rozsahu).53

51 CSAOV, D., FENYK, J., GIVNA, T. et al. Trestn prvo procesn. 5. vydn. Praha: ASPI, 2008,
s.83.
52 Jedn se napklad omluvu oprvech dtte, resp. Opn protokol ktto mluv ze dne 25.5.2000,
omluvu okybernetick kriminalit ze dne 23.11.2001, omluvu oochran dt ped sexulnm vyko-
isovnm azneuvnm ze dne 25. 10. 2007 aj.
53 Ble viz MAL, P. et al. Trestn zkonk: koment. 2. dl. ( 140421). 1. vydn. Praha: C. H. Beck,
2010, s.1702 n.

87

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 87 28.11.13 15:55


Ustanoven 192 upravuje trestn in vroby ajinho nakldn sdtskou por-
nografi. Objektem tohoto trestnho inu je zjem spolenosti na ochran mravnho
vvoje dt aochran ped jejich sexulnm zneuvnm. Ustanoven 192 upravuje
vodst. 1 pechovvn dtsk pornografie avodst. 2 pak jej en (nakldn) ako-
istn ztakovho dla. Vzhledem ktomu, e en dtsk pornografie je povaovno
za spoleensk kodlivj ne jej pechovvn aen ostatnch druh pornografic-
kch dl, je tak psnji trestno, ne je tomu uostatnch uvedench trestnch in, ve
form vych trestnch sazeb. Dle jsou vtomto ustanoven uvedeny jednak zpsoby
en dtsk pornografie (vyrob, doveze, vyveze, proveze, nabdne, jinak jinmu opat
apod.), ajednak podoby pornografickho dla (fotografick, potaov aj.).
Ustanoven 193 upravuje trestn in zneuit dtte kvrob pornografie, jeho
objektem je zjem spolenosti na ochran dt ped sexulnm zneuvnm, zjem na
dnm mravnm acitovm vvoji dt asvoboda rozhodovn. Zkladem skutkov
podstaty pak je, e pachatel pimje, zjedn, najme, zlk, svede nebo zneuije dt
kvrob pornografickho dla nebo koist zasti dtte na takovm dle. Tento trestn
in lze spchat jen za asti skutenho dtte, atud je zpovahy vci vyloueno jeho
pouit zhlediska virtuln dtsk pornografie. Uritou monost odchylnho vkladu
pedstavuje spojen nebo zneuije dt, avak sodkazem na pedchoz vet zpsobu
jednn (pimje, najme, zlk) lze dovodit, e zkonodrce ml vmyslu postihovat
pouze aktivn jednn pachatele smujcho kzneuit skutench dt, tzn. mlo by
dojt ke skuten vzjemn interakci mezi pachatelem adttem.
Zkladn otzkou zstv, zda je mon vesk republice trestn sthat virtuln
dtskou pornografii. Trestn zkonk nerozliuje mezi dtskou pornografi skutenou
avirtuln. Dtskou pornografii ve virtulnm prosted je mon sthat podle ustanoven
192 trestnho zkonku, tj. jej vrobu anakldn. Kvirtuln dtsk pornografie se
vztahuje okolnost podmiujc pouit vy trestn sazby, kter je spojovna snakld-
nm sdtskou pornografi prostednictvm veejn pstupn potaov st. Ke sthn
virtuln dtsk pornografie me dojt jen vppad, e bude piputno, e virtuln
dt lze subsumovat pod pojem dt pouvan vpedmtnm ustanoven trestnho z-
konku. Lze konstatovat, e trestn prvo tento pstup zastv, nebo na zklad novely
trestnho zkonku54 byl rozen dosah skutkov podstaty ustanoven 192 na oso-
bu, je se jev bt dttem. Dle dvodov zprvy se jedn otranspozin bod lnku1
psm.b) Rmcovho rozhodnut oboji proti pohlavnmu vykoisovn dt adtsk
pornografii, vnm se dtskou pornografi rozum materil, kter znzoruje skuten
dt, ale imateril obsahujc realistick zobrazen neexistujcho dt. Vrmci ustano-
ven 192 je trestn ipechovvn pornografickho dla, je znzoruje osobu, je se
jev bt dttem. Vzhledem kargumentu, e virtuln dtsk pornografie me ujedinc
se sexuln deviac ve vztahu kdtem nahrazovat reln stimul kakci, me bt po-
lemizovno, zda pechovvn takov dtsk pornografie m bt trestn.
Vsouasn dob je tedy mon postihovat virtuln dtskou pornografii zhlediska
trestnho prva. Ipodle dvjho vkladu se nabzela alternativa pro skutenost, e
virtuln dtsk pornografie me bt pedmtem trestnho sthn. Lze tak dovodit
54 Zkon .330/2011 Sb., kterm se mn zkon .40/2009 Sb., trestn zkonk, ve znn pozdjch pedpi-
s, azkon .141/1961 Sb., otrestnm zen soudnm (trestn d), ve znn pozdjch pedpis.

88

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 88 28.11.13 15:55


zpouitho vrazu jinak vyuv dt, piem tento vraz se ml zejm vztahovat
napornografick materil, unho zpovahy vci chyb prvek zobrazen, avak na druh
stran tento vraz vyaduje, aby dt bylo njakm zpsobem vdle ptomno, by ne
pmo zobrazeno.55
Vsouvislosti se zavedenm trestn odpovdnosti prvnickch osob je vhodn na tom-
to mst zmnit vztah virtuln dtsk pornografie aprvnick osoby jako pachatele. Ze
zcela veobecnho pohledu lze uvst, e oba uveden pojmy maj spolenou skutenost,
e jsou svou povahou dlem fikce. Prvnick osoby nejsou skuten, ale jejich chpn
jako prvnch subjekt je ji zait. Ustanoven 7 zkona otrestn odpovdnosti prv-
nickch osob56 obsahuje taxativn vet trestnch in, pro nj je mon prvnickou
osobu vrmci trestnho zen ppadn postihnout. Mezi vtem jsou itrestn iny
vroby ajinho nakldn sdtskou pornografi azneuit dtte kvrob pornografie
(192 a193). Pi posuzovn, zda prvnick osoba me bt pachatelem tchto trest-
nch in bude platit to sam, co bylo eeno ve, tzn. e pachatelem virtuln dtsk
pornografie me bt iprvnick osoba.

7. PPADOV STUDIE

Zhlediska virtuln dtsk pornografie se vprvn praxi objevily zajmav


ppady, vnich na jednu stranu prosvt nov koncept chpn virtulnho prosted
vprvu, vetn jednn vnm uskuteovanch, na druh stran tyto ppady naznauj,
jak se virtuln svt stv soust svta relnho, kdy se do nj vm dl vt me
proln, apekrauje tak pomyslnou hranici mezi tmito svty.
Jednm zdiskutovanch problm ohledn virtuln dtsk pornografie, je jej do-
stupnost vSecond Life.57 Second Life je rozdlen do dvou virtulnch svtu podle vku
uivatele (avatara), ato na tzv. MainGrid, uren pro uivatele od dosaen vku 18 let
avce, ana tzv. TeenGrid, uren pro vkovou skupinu vrozmez od 13 do 18 let. Vk
se zjiuje pi registraci, kdy uivatel je povinen vyplnit kolonku age, piem pot
ji vreln situaci nen nadle zkoumno, zda je tato informace pravdiv i nikoliv.
Nen tedy vyloueno, aby se vMainGrid nachzely osoby mlad 18 let avTeenGrid
osoby star 18 let. Uivatel si vytv aprbn mohou imnit svou identitu neboli
virtuln totonost, tj. iosoba star 18 let si me zvolit vzhled batolete, pokud bude
mt zjem.
Vroce 2007 nmeck stanice ARD odvyslala report odostupnosti dtsk porno-
grafie vSecond Life,58 ato jednak ve form tradinho obrazovho zznamu, ajednak
pmo online jako hru, ve kter byl avatar bu hlavnm aktrem, nebo se hry mohl
zastnit kterkoli avatar jako divk. Vnkterch ppadech bylo nutn zaplatit vstup-

55 BARTO, M. Virtuln pornografie, limity svobody umleck tvorby asvobody projevu atrestn zkon.
Prvn rozhledy, 2008, ro. 16, .17, s.623.
56 Zkon .418/2011 Sb., otrestn odpovdnosti prvnickch osob azen proti nim.
57 Trozmrn virtuln svt pstupn pes Internet, kter ml na potku roku 2008 vce ne 20milin
uivatel. Second Life je obrazem skutenho svta ve virtulnm prosted. Informace dostupn z: http://
cs.wikipedia.org/wiki/Second_life.
58 Report je dostupn na: http://www.youtube.com/watch?v=Wk8uNWF77gg.

89

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 89 28.11.13 15:55


n.59 Report odhalila skupinu obchodujc sdtskou pornografi, piem vyetovn
bylo souasn zameno na uivatele, kte za virtuln sex zaplatili. Dvodem, pro
se nmeck vyetovac orgny asttn zstupce touto kauzou zabvali, je skutenost,
e podle nmeckho trestnho prva je dren virtuln dtsk pornografie trestn.60
Spolenost Linden Lab, kter je tvrcem Second Life, poskytla nmeckm orgnm
souinnost pi zjiovn identity uivatel, ato jednak tch, kte za virtuln sex za-
platili, ajednak majitel virtulnch pozemk, na kterch se virtuln dtsk pornografie
uskuteovala.61 Souasn se zavzala upravit hru tak, aby bylo zabrnno virtulnm
dtem (tj. uivatelm mladm 18 let, ale iuivatelm, jejich virtuln totonost ped-
stavuje dt) vprovozovn sexulnho jednn azamila se na ovovn identity.
Dan ppad popisuje, e dtsk pornografie ve virtulnm prosted azejmna virtuln
dtsk pornografie nen brna na lehkou vhu anaopak je vuritch sttech chpna
jako zvan negativn jev, kter je nutn omezit aregulovat.

Jednm ze zajmavch soudnch rozhodnutch zabvajcch se otzkou virtuln dt-


sk pornografie je rozhodnut australskho Nejvyho soudu Novho jinho Skotska
McEwen v. SIMMONS & ANOR,62 kter se zabv otzkou, zda kreslen animovan
postavy (cartoon figures) mohou zobrazovat nebo vyjadovat osobu (person). Por-
nografick materil, kter byl vpedmtn vci posuzovn, zobrazoval dtsk leny
rodiny Simpson pi sexulnch aktivitch, piem mly jasn vyobrazeny lidsk
pohlavn orgny. McEwen byl soudem niho stupn vdan vci shledn vinnm
ztrestnho inu dren dtsk pornografie (dle sttnho zkonodrstv State legisla-
tion) atrestnm inem en azpstupnn dtsk pornografie (dle zkonodrstv
Spoleenstv Commonwealth legislation). Vodvodnn uvedenho rozhodnut se
Nejvy soud nejprve vypodal sotzkou posouzen vku dtskch kreslench po-
stav (Bart aLisa), kdy konstatoval, e pedpokldan vk uvedench postav lze odvo-
dit zteleviznho serilu anen dn pochybnost otom, e se jedn opostavy ve vku
mladm ne 18 let,63 apravdpodobn tak opostavy mlad 16 let.64 Zkladn faktic-
kou otzku, kterou Nejvy soud posuzoval, bylo, zda fiktivn kreslen postava me
bt povaovna za osobu ve smyslu zkonem stanovench trestnch in.65 Postavy
nenapodobovaly dnou skutenou nebo fiktivn lidskou bytost. Ikdy se vyznaovaly
tymi prsty, obliejem, tj. mly oi, nos asta, odliovaly se od kterkoliv mon lid-
sk bytosti. Nejvy soud spatoval zkladn rozdl mezi zobrazenm skuten lidsk
bytosti azobrazenm fiktivn osoby. Pro objasnn rozdlu uvedl, e osoby zobrazen,

59 VSecond Life se obchoduje svirtulnmi penzi, kter je mon nsledn pemnit ve skutenou mnu
anaopak.
60 Informace dostupn z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/technology/6638331.stm.
61 VSecond Life je mon vlastnit pozemky tohoto virtuln svta, kter si je mon koupit, ato bu za
elem bydlen, nebo obchodovn snimi.
62 McEWEN v. SIMMONS & ANOR (2008), New South Wales Supreme Court, NSWSC 1292, dostupn z:
http://lawlink.nsw.gov.au/scjudgments/2008nswsc.nsf/2008ns.
63 Commonwealth legislation pod pojmem dt chpe osobu mlad 18 let [Section 9H(3) of Crimes Act
1900].
64 State legislation pod pojmem dt chpe osobu mlad (zdnliv mlad) 16 let [Section 474.19 of Criminal
Code Act 1995].
65 Pestoe se soud stouto otzkou vypodal, konstatoval, e dn jasn linie zahrnut nebo vylouen
kreslench postav ve smyslu posouzen, zda se jedn oosoby zprvnho hlediska, neme bt popsna.

90

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 90 28.11.13 15:55


napklad ve videohrch akomiksech, jsou osobami fiktivnmi, kter jsou zapojeny do
stranho nsil zahrnujcho muen asmrt. Kdyby tyto osoby byly skuten, takov
zobrazen by nebylo nikdy povoleno, ajejich vytvoen by zakldalo trestn in, tzn.
e zobrazen jsou povolovna jenom proto, e se jedn ofiktivn konstrukce. Skuten
lid mohou bt fiktivn avtomto smyslu pijmout nebo hrt roli jinch ne sebe sa-
mch i fiktivnch postav, ale stle jsou to skuten lid. Zpohledu Commonwealth
legislation mohou bt kresby ajin zobrazen vyobrazenm fiktivnch nebo imaginr-
nch postav.66 Akoli hlavnm clem zkonodrstv je boj proti pmmu sexulnmu
vykoisovn azneuvn dt, zkonodrstv rovn pot se zabrnnm vroby
takovho materilu (zahrnujcho imateril kreslen) ajeho zpstupnnm na trh.
Vtomto ohledu Nejvy soud neshledal dn dvod omezit vznam osoby pouze
na osobu skutenou ado zobrazen nebo ztvrnn osob, na kter definice odkazuje,
zahrnuje jak kresby osob fiktivnch (model, socha), tak ikreslench. Nejvy soud
rovn poukzal na fakt, e postava odchylujc se od rozpoznateln podoby lidsk
existence, se me stt vce mn osobou, anebo tak nemus ztvrovat osobu vbec.
Pouh piazovn lidskch vlastnost napklad krlkovi nebo kachn, nelze chpat
tak, e se jedn ovyjden osoby, dokonce ikdy krlk nebo kachna maj povahov
rysy, kter jsou zeteln lidsk. Na druh stran mnoho kreslench postav, akoli ne
vechny, jsou kresleny, aby se podobaly skuten lidsk existenci. Vppad, e se
kreslen postava odchyluje od ztvrnn lovka, je nutn posoudit, zda se stle jet
jedn ozobrazen osoby, azda je zpsobil zaloit trestn in. Nejvy soud pipustil,
e kreslen postava, kter se bude odchylovat od ztvrnn lovka, me bt zobraze-
nm osoby ve smyslu zkonn definice Commonwealth legislation, avak je nutn, aby
zde byla pinejmenm njak podobnost lidsk podoby. Pouh symbol by ztvrnnm
osoby nebyl.
Pokud jde oposuzovn vznamu slova osoba zpohledu State legislation, vy-
chz se zdefinice dtsk pornografie, kter pouv pojem zobrazuje nebo popisuje
(depicts or describes). Pi zavdn State legislation bylo konstatovno, e zobraze-
n nebo popis dtte vsexulnm kontextu je irok kategorie, kter by mla pokrt
jednak situace, ve kterch je dt zobrazeno vnemravn pozici nebo sledujc jinou
osobu zabvajc se sexuln aktivitou. Poadavek, e materil mus za vech okolnost
pohorovat rozumn osoby, zajist, e nevinn rodinn fotografie nahch dt nebudou
povaovny za dtskou pornografii. Rovn je pod tuto definici zaazovn materil, ve
kterm je dt obt muen, krutho nebo psychickho zneuvn, ikdy se nejedn
oist sexuln zneuvn, pesto vak je takov jednn povaovno za pohorujc.
Nejvy soud se piklonil knzoru, e slovo zskv svj vznam a vdanm kontex-
tu, piem kontextem State legislation je ochrana dtte ped sexulnm vykoiso-
vnm azneuvnm. Na zklad toho bylo konstatovno, e pojem osoba je vtomto
kontextu zpsobil nejen koznaen osoby skuten, ale ifiktivn. Vdanm ppad
mus bt kresba lidskou bytost ajako takov mus bt irozpoznateln, piem odklon
od skutenosti nemus nutn znamenat, e nejde ozobrazen osoby vtomto smyslu.

66 Fiktivn = vymylen, existujc jen vpbzch; imaginrn = smylen, existujc pouze vmysli i vlast-
n pedstavivosti. Oxford University Press OALD dictionary. Dostupn z: http://www.oup.com/elt/
catalogue.

91

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 91 28.11.13 15:56


Jeliko je vak zobrazen osoby zkladnm znakem trestnho inu, mus bt prokzno
nade v pochybnost. Izde bylo zdraznno, e pouh piazovan lidskch vlastnost
krlkovi, kachn nebo kvtin, by bylo nedostaujc, pokud by inadle subjektem
zstal krlk, kachna nebo kvtina. Ztohoto vkladu lze dovodit, e fiktivn kreslen
postavy, dokonce ity, kter se odliuj od rozpoznateln lidsk podoby, mohou bt
vyobrazenm ve smyslu Crime Act.
Zve uvedenho vyplv zvr Nejvyho soudu, e slovo osoba (vrmci obou
trestnch in podle obou zkonodrstv) zahrnuje fiktivn nebo imaginrn postavy
apouh fakt, e postava je zobrazena odlin od skutenho znzornn lidsk bytosti,
neznamen, e by takov postava nebyla osobou. Postavy vposuzovanm materilu
byly skuten zobrazenm osob ve smyslu zkonnch definic. Za zmnku dle stoj, e
vpedmtnm rozhodnut Nejvy soud uvedl pedchoz rozhodnut ve vci Holland
v. The Queen, vnm byl vyjdenrozdl mezi psanm dlem adlem, jeho podstatou
je zobrazen. Vppad psemnho dla nebude dn rozdl mezi tm, jestli spisovatel
popisuje osobu, kter je skuten i nikoliv, nebo tento proces nevyaduje ptomnost
i dokonce existenci dn skuten osoby. Vpsanm dle nen dn osoba zobrazena,
ale je popsna ve slovech. Psan popis oku pozorovatele nikdy neposkytuje skuten
ijc osobu, me pouze pedkldat jej popis, piem osobou, kter je vdle vylena,
me bt jak osoba skuten, tak iosoba fiktivn nebo imaginrn. Vznam rozliovn
mezi osobou skutenou afiktivn je pak zkladn otzkou vppad zobrazen. Dostupn
dkazy ukazuj, e jednoznan sexuln materily mohou bt kodliv, a u zobrazuj
skuten dt i nikoli, ato zejmna zdvodu, e srostouc stupnm technologick-
ho pokroku me bt velice obtn rozeznat skutenou osobu od potaov tvorby
(vtvoru) nebo kompozice. Tmto ppadem ml bt demonstrovn vztah jinch stt
kvirtuln dtsk pornografii, zvlt pak skutenost, e ivpraxi dochz kroziovn
pojmu osoby zprvnho hlediska.

Posledn virtuln ppadovou studi je ppad zroku 2008, kter byl rozhodovn
okresnm soudem vHolandsku (Distrikt Court of s-Hertogenbosch),67 ajeho pachatel
byl odsouzen kpodmnnmu trestu odnt svobody se zkuebn dobou na 10 let.68
Vminutovm klipu nazvanm Sexuln lekce pro mlad dvky (Sex lessons for young
girls) bylo ukzno, jak virtuln dvka provd manuln sex na dospl (rovn vir-
tuln) osob. Animace byla zamena na mlad dvky amla slouit jako nvod. Po
dosaen orgasmu dosplho virtulnho mue se dvka usmv do kamery, spust se
lavina nafukovacch balnk amu tlesk. Tato atmosfra animace mla demonstrovat,
e se jedn ozbavnou innost, kterou mohou mlad dvky provozovat. Otzka, kter
byla pedmtem rozhodovn, znla, zda se jedn orealistick zobrazen neexistujcho
dtte, jak uvd mluva okybernetick kriminalit69 aholandsk trestn zkonk,70
jeho podstatnou zmnu ve vnmn virtuln dtsk pornografie pinesla novelizace

67 BC3225, Rechtbank s-Hertogenbosch, 01/845400-07. Dostupn z: www.rechtspraak.nl/ljn.asp?ljn=


BC3225.
68 Nutno dodat, e pachatel byl sthn souasn za trestn in ohroovn mravnosti apohlavnho zneuvn.
69 Holandsko mluvu o kybernetick kriminalit podepsalo dne 23. 11. 2001, ratifikovna byla dne
16.11.2006 avinnost vstoupila dne 1.3.2007.
70 l. 240b (Artikel 240b Wetboek van Strafrecht).

92

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 92 28.11.13 15:56


vroce 2002. Zdvodov zprvy ktrestnmu zkonku vyplv, e novela mla za cl
rozit l. 240b ovirtuln dtskou pornografii, co bylo uinno vlennm pojmu
zdnliv astnk. Vlda vpedmtnm ustanoven zmrn ponechala slovo zdn-
liv (se zetelem na vk), ponvad dkaz tkajc se vku virtuln osoby nen mon
podat, nebo ta dn opravdov vk nem. Odhad vku zobrazen osoby pak mus
bt proveden se zetelem na vechny tlesn znaky (vetn pohlavnch), kter jedin
mohou naznaovat vk tto osoby. Kposouzen zdnliv asti ve virtuln dtsk
pornografii je dle dvodov zprvy postaujc, e se zobrazen osoba podob oprav-
dovmu dtti. Naproti tomu se daj vylouit zobrazen, znich je ihned patrn, e se
jedn oupravovan nerealistick zobrazen i okreativn vtvor lidskho ducha, akter
tud nespadaj pod l. 240b holandskho trestnho zkonku. Vdanm ppad byl vk
virtuln dvky odhadnut podle tlesnch znak, konkrtn podle nevyvinutch prs,
ochlupen anedorostl postavy. Na zklad toho soud konstatoval, e vanimaci se jedn
ovirtuln dvku takka pubertlnho vku, kter vak nedoshla vku 18 let. Zhlediska
virtuln dtsk pornografie je vHolandsku dvodem trestnho postihu nejen ochrana
vyobrazench mladistvch, ale iochrana proti jednn, kter me dti povzbudit nebo
svst ktomu, aby se zastnili sexulnho chovn nebo jednn, kter je ureno pro
subkulturu, kter sexuln zneuvn dt podporuje. Vpedmtn kauze soud usoudil,
e dospl osoba je sice schopn rozeznat zobrazen chovn aosoby od pravch, avak
prmrn dt tohoto schopno nen.

8. ZVR

Nen pochyb otom, e virtuln svt nabv pro cel lidstvo, jednotliv
spolenosti ijedince na stle vtm vznamu. Zan bt chpn jako soust ka-
dodennho relnho ivota, aproto jej nelze nadle opomjet, ato ani voblasti prva.
Vdomy jsou si toho vechny stty ankter znich ji na tuto skutenost reaguj asna
se j regulovat. Provirtuln dtskou pornografii je dleit jej chpn spolenost
azda tato problematika pat do jejich morlnch standard, kter povauje za dleit
chrnit. Na jedn stran se lze setkat spodivenm, e takovto jednn, jsou vbec br-
na vn, nebo spousta osob je povauje za zbavn. Na druh stran pi zamylen
se nad zvanost adopadem tohoto fenomnu je shledvn zjem na jeho regulovn
apostihu.
esk prvn d obsahuje pravu, kter inn postihuje dtskou pornografii aod-
povd mezinrodnm standardm azvazkm, ke kterm se esk republika zavzala.
Souasn platn ainn trestn zkonk dovoluje postihovat jednak dtskou porno-
grafii ve virtulnm prosted, jejm pedmtem je skuten dt, piem virtuln
prosted zde vystupuje pouze jako jeden ze zpsob jejho en, jednak ivirtuln
dtskou pornografii, pod n je subsumovn t postih pornografickho materilu ob-
sahujcho realistick zobrazen neexistujcho dtte. Jedn se vak ozcela nov feno-
mn, kter vsob skt mnoho otzek aproblm, kter ji vyvstaly nebo vbudoucnu
vyvstanou, aproto zde bude dleitou roli hrt pipravenost aoperativnost orgn
innch vtrestnm zen.
93

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 93 28.11.13 15:56


VIRTUAL CHILD PORNOGRAPHY

Summary

Child pornography is a serious negative social phenomenon and countries are trying to
fight against it effectively. Virtual child pornography constitutes asubset of child pornography. It is anew
phenomenon with many unresolved questions and problems. This article firstly defines basic concepts which
child pornography generally involves. Furthermore, it contains the definition of virtual child pornography
from the perspective of Czech law and international law (especially from the perspective of the European
Union). This article including asolution to various issues as the subject of virtual child pornography, status
of virtual persons from the legal point of view, determination of their age and criminal punishment in law.
Finally three case studies, reflecting current position of selected countries on the matter, are stated. These
studies show how virtual child pornography is dealt with in practice. Virtual world is becoming adaily part
of life and increasingly penetrating into the real world, and for this reason there is also an expanding number
of societysmoral values requiring protection.

Key words: criminal law, child pornography, cyberspace

Klov slova: trestn prvo, dtsk pornografie, kyberprostor

94

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 94 28.11.13 15:56


2012 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 95104

TRESTN POSTIH CYBERSTALKINGU

MICHAL SKORA

1. VOD

Tento pspvek si klade za cl pojednat osouasnch monostech trest-


nprvnho postihu relativn novho negativnho jevu vyskytujcho se ve spolenosti,
kjeho vraznmu nrstu dolo teprve vnkolika poslednch letech, asice opojmu
cyberstalkingu. Jak je patrno izetnch medilnch tuzemskch isvtovch ppad,
nejedn se vdnm ppad oproblm latentn ani zanedbateln, ale oproblm, kter
se ve spolenosti pomrn rychle roziuje, kemu pispv zejmna ienormn rozvoj
informanch technologi aelektronickch prostedk komunikace.1 Spolen sdalmi
negativnmi jevy, jakmi jsou napklad cybergrooming, cybersquatting i cyberikana,
se icyberstalking, a pedobraz tohoto jednn lze najt vrelnm svt, odehrv v-
lun vcyberprostoru, co vyvolv dosud neeen otzky nebezpenosti i protiprv-
nosti takovho jednn appadnho postihu ze strany sttnch orgn.
Sinnost novho trestnho zkonku .40/2009 Sb. (dle jen TrZ) lze uvede-
n jednn primrn podadit pod skutkovou podstatu trestnho in nebezpenho
pronsledovn podle 354 TrZ. To vak neznamen, e ji dve neexistovaly pro-
stedky, jak takov jednn trestn postihovat vrmci pedchozho trestnho kodexu
.140/1961 Sb. (dle jen tr. zk.), a lze souhlasit snzorem odborn literatury, e tyto
monosti byly znan rozttn anedostaten reflektovaly vlastn podstatu acha-
rakteristick rysy tohoto jevu, aproto byly vpraxi ineefektivn.2 Na druhou stranu ani
dnes nelze veker jednn odpovdajc cyberstalkingu povaovat za trestn iny, jed-
nak pro plin kazuistick vyznn skutkov podstaty trestnho inu nebezpenho
pronsledovn na stran jedn, jednak sobligtnm pihldnutm kzsad subsidiarity
trestn represe na stran druh, kdy zjednoduen eeno nelze kad obtujc e-mail
i zprvu vrmci chatu povaovat za cyberstalking, jakkoliv se me jevit nebezpen
i vulgrn.

1 Lze souhlasit snzorem, e tento fenomn nabyl na rozsahu zvlt snstupem ahromadnm roze-
nm informanch technologi vpopulaci, by samozejm knmu dochzelo idve, viz MAL, P.
KORBEL, F. Trestnprvn postih nebezpenho pronsledovn, tzv. stalkingu. ASPI, 2009.
2 MAL, P. et al. Trestn zkonk: koment. 2. dl (140421). 2. vydn. Praha: C. H. Beck, 2012,
s.3291.

95

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 95 28.11.13 15:56


2. POJMY STALKING ACYBERSTALKING

Pi zkoumn jevu nazvanho cyberstalking je logickm krokem primrn


definice chovn obecn oznaovanho jako stalking, kter lze oznait jako mysln,
zlovoln aopakovan pronsledovn jin osoby, kdy se pachatel zam na njakho
lovka, po kterm sld, obtuje apronsleduje jej, vyhrouje mu, asto jej ifyzicky
napad ankdy usv obti svm chovnm zrove vyvolv ipocity strachu.3 Nepa-
trn odlin definice pak hovo otom, e stalking je obsesivn fixac znmho nebo
neznmho pachatele na uritou osobu, kterou pak obtuje systematicky aporn ne-
vydanou anechtnou pozornost.4 Jinmi slovy je idruhou definic vyjdeno vpod-
stat tot ajsou potvrzeny urit zkladn rysy tohoto jevu. De lege lata je zpohledu
trestnprvnho vsouasn dob urujc definic znn samotn skutkov nebezpen-
ho pronsledovn podle 354 TrZ (viz ne).
Jak ji nzev napovd, cyberstalking je pak pouze jednou zforem stalkingu, spe-
cifickm druhem elektronickho pronsledovn, kdy pachatel kve popsanmu jed-
nn vyuv prostedky internetovch komunikac, tedy typicky zahrnuje svou ob
nevydanmi maily, rozesl negativn zprvy prostednictvm chatu i blogu, zasl
nadmrn mnostv spam i provd zmrn toky na data vpotai obti.5

3. MONOSTI TRESTNHO POSTIHU CYBERSTALKINGU

Ke dni 1. ledna 2010 vstoupila vinnost nov kodifikace trestnho prva


hmotnho, zkon .40/2009 Sb., trestn zkonk. Vedle vraznch koncepnch zmn
(oputn materiln-formlnho i formln-materilnho pojet trestnho inu ape-
chod kformlnmu pojet shmotnprvnm korektivem) imench odlinost (zmna
nzvu ztrestn zkon na trestn zkonk) pevzal od svho pedchdce do sv nov
systematiky zvltn sti zpodstatn sti katalog trestnch in, piem nkter
trestn iny ji do nov pravy nezahrnul (zen motorovho vozidla bez idiskho
oprvnn podle ustanoven 180d tr. zk.), nkter naopak zakotvil zcela nov (zabit
podle ustanoven 141 TrZ).6

Jednou znejvznamnjch anejvce diskutovanch novinek vkatalogu trestnch


in bylo zakotven novho trestnho inu nebezpenho pronsledovn, jak zko-
nodrce jednn odpovdajc stalkingu vtrestnm zkonku oznail, vustanoven 354
TrZ.
Historick vvoj zakotven tohoto trestnho inu nen vtomto ppad bez zajma-
vosti. Pvodn vldn nvrh trestnho zkonku tento trestn in nezahrnoval. Vrmci

3 VLKOV, H. esk podoba stalkingu podle 354 TrZ virch ne jen trestnprvnch souvislostech.
Trestnprvn revue, 2009, .9, s.257.
4 MAL, P., KORBEL, F. Trestnprvn postih nebezpenho pronsledovn, tzv. stalkingu. ASPI, 2009.
5 VANTUCH, P. Kpostihu stalkingu (nebezpenho pronsledovn) podle 354 trestnho zkonku. Trestn
prvo, 2011, .2, s.5.
6 NOVOTN, O., VOKOUN, R., MAL, P. et al. Trestn prvo hmotn. Zvltn st. 6. vydn, Praha:
Wolters Kluwer R, 2010, s.17 n.

96

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 96 28.11.13 15:56


projednvn nvrhu novho trestnho zkonku vstavn prvnm vboru Poslaneck
snmovny Parlamentu esk republiky vak nakonec dolo ke schvlen jedin nov
skutkov podstaty trestnho inu oproti vldnmu nvrhu, ato prv trestnho inu ne-
bezpenho pronsledovn. Ministerstvo spravedlnosti nakonec akceptovalo poadav-
ky stavn prvnho vboru Snmovny anvrh pslun skutkov podstaty trestnho
inu nechalo samo zpracovat pro ely poslaneckho pozmovacho nvrhu.7
Nebezpen pronsledovn je zaazeno vhlav X. mezi trestn iny proti podku
ve vcech veejnch, do dlu ptho zahrnujcho trestn iny naruujc souit lid.
Spolu sodbornou literaturou lze polemizovat nad vhodnost zaazen trestnho inu
nebezpenho pronsledovn prv mezi tyto trestn iny, kdy tento by spadal typic-
ky spe mezi trestn iny proti prvm na ochranu osobnosti, soukrom alistovnho
tajemstv (hlava II., dl 2.),8 mezi trestn iny proti svobod (hlava II., dl 1.) i mezi
trestn iny proti lidsk dstojnosti vsexuln oblasti (hlava III., zvlt kdy obti
trp podobnmi pznaky jako obti, kter elily tkmu nsil, jako je pepaden nebo
znsilnn.9
Pln znn skutkov podstaty trestnho inu nebezpenho pronsledovn podle
ustanoven 354 TrZ tedy zn:

(1) Kdo jinho dlouhodob pronsleduje tm, e,


a) vyhrouje ublenm na zdrav nebo jinou jmou jemu nebo jeho osobm blz-
km,
b) vyhledv jeho osobn blzkost nebo jej sleduje,
c) vytrvale jej prostednictvm prostedk elektronickch komunikac, psemn
nebo jinak kontaktuje,
d) omezuje jej vjeho obvyklm zpsobu ivota, nebo
e) zneuije jeho osobnch daj za elem zskn osobnho nebo jinho kontaktu,
atoto jednn je zpsobil vzbudit vnm dvodnou obavu ojeho ivot nebo zdrav nebo
oivot azdrav osob jemu blzkch, bude potrestn odntm svobody a na jeden rok
nebo zkazem innosti.

(2) Odntm svobody na est msc a ti roky bude pachatel potrestn, spch-li in
uveden vodstavci 1
a) vi dtti nebo thotn en,
b) se zbran nebo
c) nejmn se dvma osobami.

Jak vyplv izpouhho textu zkona, bude jednn odpovdajc cyberstalkingu


podaditeln zejmna pod psmeno c) odstavce 1, odpovdajc alternativ vytrvalmu

7 MAL, P., KORBEL, F. Trestnprvn postih nebezpenho pronsledovn, tzv. stalkingu. ASPI, 2009.
8 MAL, P. et al. Trestn zkonk: koment. 2. dl ( 140421). 2. vydn. Praha: C. H. Beck, 2012,
s.3293. Argument, e do hlavy X., dlu ptho spad itrestn in nebezpenho vyhroovn podle 353
TrZ podle mho dostaten neodvoduje zmr zkonodrce, kter lze navc vzhledem kabsenci dvo-
dov zprvy k354 TrZ pouze odhadovat.
9 KRATOCHVL, V. et al. Kurz trestnho prva. Trestn prvo hmotn. Zvltn st. 1. vydn. Praha: C.
H. Beck, 2009, s.489.

97

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 97 28.11.13 15:56


kontaktu prostednictvm prostedk elektronickch komunikac. Ivtto form jednn
je vak teba rozliovat mezi jednnm, kter lze oznait jako cyberstalking (tedy pro-
nsledovn vcyberprostoru) aostatnmi prostedky elektronick komunikace (typicky
prostednictvm mobilnho telefonu, ato volnm i pouhm prozvnnm obti nebo
zaslnm sms i mms zprv).
Ipro toto jednn samozejm plat obecn znaky nebezpenho pronsledovn,
je jsou spolen vem formm jednn. Spolenmi znaky pro vechny formy jednn
taxativn vypoten vpsmenech a) a e) je dlouhodob pronsledovn, kter je zp-
sobil vzbudit dvodnou obavu oivot nebo zdrav nebo oivot azdrav osob blzkch.
Dlouhodobost je opakujc se pronsledovn, odborn literatura vyjdila nzor,
e opakovnm je zde vce ne 10 pokus okontakt vobdob minimln ty tdn.10
Znakem dlouhodobosti utrestnho inu nebezpenho pronsledovn se ji zabval
iNejvy soud esk republiky vusnesen sp. zn. 8Tdo 1082/2011 ze dne 8. z 2011,
piem vak ke kvantifikaci dlouhodobosti nepistoupil: Dlouhodobost se utohoto
trestnho inu rozum pinejmenm nkolik vynucench kontakt pachatele spokoze-
nm nebo pokus on, kter zrove mus bt zpsobil vyvolat vpokozenm dvod-
nou obavu. Tyto poadavky ovem nespluj ojedinl nebo nhodn projevy by jinak
nedoucho chovn. Zpravidla se tedy bude jednat osoustavn, vytrvale, tvrdojn
asystematicky provdn jednn pachatele, kter vybouj zbnch norem chovn
amohou vnkterch ppadech inebezpen gradovat. Zuveden definice Nejvyho
soudu se zd, e ipoet dvou takovch tok nebude ipi velk intenzit knaplnn
skutkov podstaty tohoto trestnho inu postaovat, avak takovch tok nebude prav-
dpodobn zapoteb vce ne ve uvedench deset. Ojedinl toky by pak mohly na-
plnit znaky pestupku, typicky napklad podle ustanoven 49 odst. 1 psm. c) zkona
.200/1990 Sb., opestupcch.

Otzkou je vak vztah pojm dlouhodobosti pronsledovn, kter je obecnm zna-


kem nebezpenho pronsledovn, avytrvalho kontaktovn, kter je znakem alterna-
tivy pronsledovn pomoc prostedk elektronickch komunikac (psemn i jinak).
Do jak mry je nutno oba pojmy povaovat za synonyma, kdy by zkonodrce zej-
m opomenutm stanovil duplicitn stejnou podmnku trestnosti inu, nee zlogiky
vci ani dvodov zprva ktrestnmu zkonku (nebezpen pronsledovn nebylo
vpvodnm nvrhu zkona obsaeno, viz ve), adosud ani judikatura i odborn
literatura.11 Oba pojmy lze pitom povaovat za synonyma, resp. je zejm, e iuostat-
nch forem mus bt takov jednn pachatele vytrval (srov. ve uveden usnesen
Nejvyho soudu), nebo jinak by nemohlo splovat znak dlouhodobosti avyvolat
obavu oivot i zdrav. Proto se domnvm, e podmnka vytrvalosti vkontaktovn
obti je vtrestnm zkonku uvedena utto formy jednn nadbyten apraxi by asem
mohla zpsobit aplikan problmy, a, jak vyplv zdosavadn rozhodovac innosti

10 VANTUCH, P. Kpostihu stalkingu (nebezpenho pronsledovn) podle 354 trestnho zkonku. Trestn
prvo, 2011, .2, s.5.
11 Viz nap. NOVOTN, O., VOKOUN, R., MAL, P. et al. Trestn prvo hmotn. Zvltn st. 6. vydn.
Praha: Wolters Kluwer R, a. s., 2010, s.464465, MAL, P. et al. Trestn zkonk: koment. 2.dl
(140421). 2.vydn. Praha: C. H. Beck, 2012, s.3290n., i JELNEK, J. et al. Trestn prvo hmotn.
1.vydn. Praha: Leges, 2009, s.787788.

98

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 98 28.11.13 15:56


Nejvyho soud, se tak vsoudn praxi doposud zejm nestalo, otzkou je vak pstup
jinch orgn innch vtrestnm zen, zejm. policejnch orgn pi ppadn snaze
orozliovn pojm dlouhodobosti avytrvalosti.
Ivzhledem kve uvedenmu lze konstatovat, e prv utto formy stalkingu se
projevila skutenost, e tento trestn in byl do trestnho zkonku zakotven a na po-
sledn chvli ajaksi narychlo, nebo izhlediska slovosledu zn vta kdo jinho dlou-
hodob pronsleduje tm, e vytrvale jej prostednictvm prostedk elektronickch ko-
munikac, psemn nebo jinak kontaktuje spe archaicky vkontrastu se zbylm textem
trestnho zkonku. Stejn tak nen zejm zmrem zkonodrce, e takov jednn
pachatele mus knaplnn skutkov podstaty tohoto trestnho inu vzbudit vjinm d-
vodnou obavu ojeho ivot nebo zdrav, avak vppad osob jemu blzkch je zapo-
teb vzbudit obavu oivot azdrav (tedy vkladem ad absurdum by iza splnn vech
ostatnch podmnek by dvodn obava pouze ozdrav blzkch osob nezakldala trestn
odpovdnost pachatele podle 354 TrZ, je vak nutno pihldnout ke skutenosti, e
vkladem ad minore ad maius je uveden konstrukce vylouena).
Pojem dvodn obavy nen vtrestnm zkonku nov. Bylji jednm ze znak skut-
kov podstaty trestnho inu nsil proti skupin obyvatel aproti jednotlivci podle
ustanoven 197a tr. zk. ainyn je soust skutkov podstaty trestnho inu nebez-
penho pronsledovn podle ustanoven 353 TrZ, nebo tato skutkov podstata se
zpvodnho 197a tr. zk. (dnes 352 TrZ) vymanila jako samostatn trestn in.
Dvodnou obavu definuje Nejvy soud ve shora citovanm usnesen tak, e vyjaduje
stav pokozenho, kter je objektivn zpsobil vyvolat unj vy stupe obav, zkosti
nebo jinho tsnivho pocitu ze zla, jm pachatel psob na pokozenho, piem vak
nen nutn, aby byl takov pocit vpokozenm skuten vyvoln. Jinmi slovy ob
nemus nutn mt obavu osvj ivot i zdrav, nemus se ojednn pachatele dokonce
ani dozvdt, advodn obava tak ve vsledku uobti ani nemus vzniknout, ovem jej
vznik mus bt reln.12 Pokud by pokozen bral pronsledovn jako pouh pko,
kter nen zpsobil vzbudit obavu oivot i zdrav, nepjde otrestn in nebezpen-
ho pronsledovn.13
Jak ji bylo uvedeno ve, do kategorie chovn spovajc vdlouhodobm pro-
nsledovn prostedky elektronickch komunikac pat napklad opakovan zasln
nevydanch e-mailovch zprv (asto svulgrnm i agresivnm obsahem), zahl-
covn elektronick poty nevydanmi zprvami (tzv. spamem), zmrn distribuce
potaovch vir, opakovan vzkazy, nevydan voln jak na mobiln telefon, tak na
pevnou telefonn linku apod.14 Ne vechna tato jednn lze samozejm podadit pod
pojem cyberstalkingu, kter je um pojmem ne pronsledovn prostednictvm pro-
stedk elektronickch komunikac, aje tak specifickm druhem tohoto elektronickho
pronsledovn. Zve uvedench pklad konkrtnho jednn pachatele zahrnuje
cyberstalking podle odborn literatury takov aktivity, jakmi jsou nevydan e-mai-
lov zprvy, rozesln negativnch zprv prostednictvm chatu, blogu ajin zpsoby

12 MAL, P. et al. Trestn zkonk: koment. 2. dl (140421). 2. vydn. Praha: C. H. Beck, 2012. Viz
iVn .3532 tr.
13 JELNEK, J. et al. Trestn prvo hmotn. 1. vydn. Praha: Leges, 2009, s.788.
14 Viz usnesen Nejvyho soudu esk republiky sp. zn. 8 Tdo 1082/2011 ze dne 8. z 2011.

99

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 99 28.11.13 15:56


virtulnho en pomluv ainformac pokozujcch povst obti (dobr jmno, rodinn
pomry aprofesn bezhonnost), zasln spam azmrn toky na data vpotai
obti (zavirovn, zablokovn, neppustn zskvn jejich osobnch dat).15 Takov
jednn vak mus mt uritou intenzitu (srov. ve), atak ani pokud knim dochz
opakovan, nelze je automaticky povaovat za cyberstalking vtrestnprvnm smyslu
(co vak nevyluuje oznait takov jednn jako cyberstalking vjinm odvtv lidsk
innosti, napklad ve smyslu psychiatrickm pi diagnze pacienta suritou chorobou,
mezi jej prvodn znaky pat pronsledovn jinch, stalking je pojmem irm, ne
jak ho vymezuje trestn zkonk).
Nkter ve uveden jednn mohou odpovdat spe pojmu cyberikany, jej trest-
nprvn zakotven veskm prvnm du doposud chyb, aje nelze povaovat za
pouh synonymum kpojmu cyberstalking (viz ne). Jen obtn si lze toti pedstavit,
e pouh zasln vtho mnostv zprv i zahlcen e-mailov schrnky spln pedpo-
klady dlouhodobho pronsledovn, kter je zpsobil vzbudit dvodnou obavy oi-
vot i zdrav. Monost postihu pachatele pro trestn in nebezpenho pronsledovn
bude vdy zviset pedevm na konkrtnm obsahu nevydan e-mailov zprvy, kter
me bt zaslna bu jako samostatn opakovan, tak ve vtm mnostv (tedy nikoliv
opakovan, avak vdech destek odeslanch zprv se stejnm obsahem vjednom
okamiku), kter mohou zcela zahltit elektronickou potu atm znemonit alespo po
njakou dobu jej funknost. Prv druh monost odpovd jednn typickmu pro
cyberikanu, nebo pouh formln zahlcen emailov schrnky samo jist osob nen
zpsobil vyvolat vnkom obavu ojeho ivot i zdrav. Rovn tak rozesln negativ-
nch zprv prostednictvm chatu, blogu i jin virtuln pomlouvn aen informa-
c pokozujcch povst obti spad typicky pod pojem cyberikany alze si pedstavit
trestn postih pachatele pro trestn in pomluvy podle ustanoven 184 TrZ (napklad
pro kvalifikovanou skutkovou podstatu podle odstavce 2, tedy spch-li pachatel tento
in tiskem, filmem, rozhlasem, televiz, veejn pstupnou potaovou st nebo ji-
nm obdobnm innm zpsobem) i kivho obvinn podle ustanoven 345 TrZ
(napklad pro kvalifikovanou skutkovou podstatu podle odstavce 2 psmenab), kter
obsahuje stejn okolnosti spchn inu jako kvalifikovan skutkov podstata trestn-
ho inu pomluvy) nebo domhn se ochrany podle ustanoven 11 ansl. zkona
.40/1964Sb., obansk zkonk, kter slou na ochranu osobnosti, tedy zejmna i-
vota, zdrav, obansk cti, lidsk dstojnosti, jako isoukrom, jmna aprojev osobn
povahy fyzick osoby.
Za typick projevy cyberstalkingu lze oznait vzhledem kve uvedenmu oznait
opakovan vytrval zasln e-mailovch zprv, jejich obsah me vobti vyvolat
strach ojeho zdrav i ivot, napklad pmou vhrukou smrti i ublen na zdrav,
ale ivhrukami nepmmi (nebude-li m milovat, uvid, jak to pro tebe bude mt
nsledky). Dvodnou obavu me vzbudit ihromadn zasln przdnch e-mailo-
vch zprv od pachatele, kter ji dve svou ob kontaktovat jinmi zpsoby adal
zeteln najevo svou plinou nklonnost kobti i naopak nevraivost a nenvist.
Dalmi projevy je kontakt prostednictvm chatu, kdy pachatel, skrvajc svou identi-

15 MAL, P. et al. Trestn zkonk: koment. 2. dl (140421). 2. vydn. Praha: C. H. Beck, 2012, s.3297.

100

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 100 28.11.13 15:56


tu aztohoto dvodu vystupujc pod rznmi jmny, kontaktuje svou ob vulgrnm
i vyhroujcm obsahem svch zprv aje schopen vn vyvolat ipocit pesily, kdy
tato netu, e autorem takovch zprv je pouze jedin osoba. Vpraxi jsou jednn
odpovdajc cyberstalkingu asto doprovodnmi jevy ostatnch jednn nebezpenho
pronsledovn, kdy pachatel, kter svou ob pronsleduje fyzicky (sleduje ji pi cest
do prce, sna se ji pozorovat zulice pes ona jejho domu apod.), ji zrove kontaktuje
iprostednictvm e-mailu i chatu. Jak ji bylo eeno ve, tato forma komunikace mu
umouje skrt svou pravou identitu, aob tak asto ani neme tuit, e je pronsle-
dovna jedinou osobou (tuto skutenost me odhalit a pi delm pronsledovn na
zklad uritch indici). Naopak pachatel se zde dostv do znan vhody, a u vdo-
m nebo nevdom, nebo se nemus omezovat pouze na fyzick pronsledovn, je je
pro nj pedevm asov ijinak nron, ale pi cyberstalkingu se me svho jednn
dopoutt takka kdykoliv abez fyzick nmahy. Rovn sniuje riziko nebezpe, e
ob pozn, okoho se jedn, resp. e se jedn pouze ojednu osobu. Vtomto ohledu
lze cyberstalking oznait za velmi nebezpen, nebo zvyuje monosti arafinovanost
pronsledujc osoby.
Skutenost, e jednn odpovdajc cyberstalkingu spad primrn pod jednn po-
psan vodstavci 1 psm. c) ovem neznamen, e tmto svm jednnm pachatel zro-
ve neme naplnit ijinou alternativu uvedenou vtomto ustanoven. Lze si napklad
pedstavit, e pachatel zasl sv obti opakovan vt mnostv e-mailovch zprv,
vnich j nebo osobm j blzkch16 vyhrouje smrt. Zrove ve svch vhrunch
zprvch vyzv svou ob, aby za dnch okolnost nevychzel ze svho bytu po
setmn, jinak ve nabere rychl spd. Ob ze strachu skuten pestane po setmn
vychzet zbytu, m se napklad me naruit ijej pracovn innost (me se jednat
oumlkyni absentujc vdivadelnch pedstavench i ohldae non sluby, kter
tmto pichz osv pjmy). Vtakovm ppad by bylo mono kvalifikovat jednn
pachatele podle ustanoven podle psmena a) (vyhrouje ublenm na zdrav), psme-
nac) (vyuv ktomu vytrvalho kontaktu prostednictvm prostedk elektronick ko-
munikace) ipodle psmena d) (tm, e se ob boj vychzet po setmn ze svho bytu,
je omezovna vobvyklm zpsobu ivota). Takov soubhy ostatn nebudou vpraxi
nim vjimenm. Omezen vobvyklm zpsobu ivota spov vtakovm omezen
dosavadnho ivota pokozenho, ke ktermu dojde proti jeho vli nedoucmi zsahy
pachatele do sfry osobnho, rodinnho, ale iprofesnho ivota pokozenho, me jt
oomezen vrovin zjmov, kulturn, sportovn apod.17 Ob by tak ani sama profes-
n nemusela vykonvat umleckou innost, staila by ta skutenost, e by ze strachu
zublen na zdrav pestala po dobu nkolika msc navtvovat divadeln pedstave-
n, a dve byla nruivm divadelnm fanoukem.

Vzhledem ktomu, e kzakotven trestnho inu nebezpenho pronsledovn do-


lo a relativn na posledn chvli (viz ve), neeila se detailnji otzka, zda nkter
formy jednn, uvedench vodstavci 1, kter nyn spadaj pod zkladn skutkovou pod-
statu, nejsou natolik typov zvan, e by zasluhovaly bt kvalifikovanou skutkovou
16 Kpojmu osoby blzk viz ustanoven 125 TrZ.
17 Viz usnesen Nejvyho soudu esk republiky sp. zn. 8 Tdo 1082/2011 ze dne 8. z 2011.

101

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 101 28.11.13 15:56


podstatou se zvenmi hranicemi trest. Pachatelovo jednn je podle souasnho
znn posuzovna jako kvalifikovan skutkov podstata trestnho inu nebezpenho
pronsledovn, pokud je spchno vi dtti i thotn en, se zbran nebo nejmn
se dvma osobami.
vaha posuzovat nkter formy nebezpenho pronsledovn psnji by se podle
mho nzoru tkala prv cyberstalkingu, kter lze povaovat za dmyslnj, nebez-
penj apro ob poniujc zpsob pachatelova psoben na pronsledovanho, tedy
za formu vhodnj pro pachatele se zvanjmi dopady na ob, ato pedevm
ztchto dvod:
Oproti fyzickmu pronsledovn m pachatel pi kontaktu obti pomoc e-mailov
komunikace, vdiskusnch i chatovacch frech nebo formou sms zprvy znanou
vhodu anonymity, nebo si me vytvoit zcela novou identitu, kterou nen ob
zpravidla schopna pomoc technickch prostedk rozklovat (takov monosti maj
orgny inn vtrestnm zen), co un zvyuje pocit strachu zneznmho pachatele.
Ten si navc me vytvoit dokonce ivce identit, napklad vrmci jednoho diskus-
nho fra, kdy pachatel me vytvoit zdn toku vce osob, a se za jednotlivmi
pezdvkami skrv pouze on sm, atm sv psoben na ob nsobit. Ta netu, e
je pod vlivem nikoliv nkolika, ale pouze jednoho pachatele, co j podstatn zt
monosti tohoto pachatele konkretizovat, na rozdl od situace, kdy by bylo zejm,
e pachatel je pouze jeden, nebo ob by jej pravideln vdala napklad na ulici i
slyela stejn hlas vtelefonu. Takov situace zvyuje pocit znan nejistoty astrachu
adolh na ob velmi tsniv, nebo nevdomost otom, kdo azjakch dvod ji
pronsleduje, je pro ob hor aje pro ni jist isloitj se chrnit, ne kdy jde oj
znmho tonka.
Pachatel m rovn lep monosti svj tok na ob rafinovan stupovat, co
iposiluje jeho sebevdom autvrzuje ho nejen ve sprvnosti rozhodnut tok podnik-
nout, ale umouje mu jej irozvjet azesilovat. Prv tato promylenost tok in jeho
jednn nebezpenj sdalekoshlejmi dsledky.
Pachatel si rovn vppad cyberstalkingu troufne ina mnohem slab ob, a u
fyzicky i mentln, j by jinak bez pouit elektronickch i technickch prostedk
neml odvahu kontaktovat. Vcyberprostoru me udat libovoln vk, pohlav, vhu,
povoln, znmosti aschopnosti. Uveden je nutno chpat izopanho hlediska, nejen,
e pachatel si me vybrat slab ob (a tato osoba skuten zejmna psychicky slab
i zranitelnj je nebo se tak pachatel pouze domnv), ale zrove stm tato ob me
pachatele vnmat jako toho silnjho vrmci jejich kontaktu, akoliv ve skutenosti
tak tomu vbec bt nemus. Vyuitm forem cyberstalkingu se tak straj rozdly patrn
vrelnm ivot asnadnou obt se me stt isebevdom jedinec, naopak tonkem
imentln slab osoba, kter pesto vyvol ve sv obti pocity strachu.
Tento kontakt rovn me probhat kdykoliv akdekoliv, vjakmkoliv okamiku,
kter pachatele napadne, samozejm za pedpokladu, e pachatel iob jsou vtomto
okamiku dosaiteln elektronickm prostedky, vpomru krelativn fyzick nro-
nosti bnho toku mimo cyberprostor. Lze konstatovat, e se zde zcela str pro-
blm dosaitelnosti obti. tonkem tak me bt osoba vzdlen istovky kilometr,
tok me bt bez nadszky imezikontinentln. Jedinou podmnkou dosaitelnosti
102

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 102 28.11.13 15:56


samozejm zstv vskyt osoby vkyberprostoru, co ale vsouasn dob pedstavuje
marginln problm vzhledem ke skutenosti, e vcyberprostoru se bn lovk pohy-
buje vpodstat neustle (nap. iprostednictvm svho mobilnho telefonu).
Zajmavou vahu vtomto ppad skt smysl kvalifikovan skutkov podstaty po-
dle ustanoven 354 odst. 2 psm. c) TrZ, tedy spchn trestnho inu nebezpenho
pronsledovn nejmn se dvma osobami. Zkonodrce vrmci trestnho zkonku
uvybranch trestnch in povauje spchn vce osobami (nejmn dvma) za natolik
spoleensky zvan, e je tmto jednnm vymezena kvalifikovan skutkov podstata
tchto in (jedn se napklad otrestn in muen ajin nelidsk akrut zachzen
podle ustanoven 149 odst. 2 psm. d) TrZ, trestn in vydrn podle ustanoven 175
odst. 2 psm. b) TrZ, trestn in poruovn domovn svobody podle ustanoven 178
odst. 3 TrZ, trestn in sexulnho ntlaku podle ustanoven 186 odst. 3 psm. b) TrZ,
trestn in nsilnho pekroen sttn hranice podle ustanoven 339 odst. 2 psm. b)
TrZ adal). Lze konstatovat, e je tomu tak proto, e utchto vybranch trestnch in
je natolik zven jejich typov kodlivost vi pokozen osob, e je tato konstrukce
zkonodrce logick adobe pochopiteln.18 Na pokozenou osobu je takovm jednnm
vce osob vyvjen vt psychick ntlak ame utto osoby zvyovat itsniv pocit
ze zla. Prv tento zvanj akrutj dopad na pokozenho je ijednm zdvod
uveden konstrukce. Vzhledem kve eenmu, e pachatel vyuvajc prostedky
elektronickch komunikac me vpokozenm vyvolat pocit, e jednn se dopout
vce osob (piem pokozen osoba by mohla mt za to, e jedna osoba ji pronsleduje
na ulici, dal ji kontaktuje e-mailovmi zprvami atet telefonickmi hovory, nad to
by pokozen osoba nemohla vdt, zda tchto vce osob jedn po vzjemn dohod
i zda je pronsledovna nezvisle na sob vce osobami), je na kodu, e na takovto
jednn nelze vzthnout ustanoven 354 odst. 2 psm. c) TrZ, a dosahuje stejnho
efektu, jako kdyby se na jednn skuten podlelo vce pachatel (i pachatel aast-
nci).19 Dosah tohoto ustanoven samozejm nelze vzthnout na jednu osobu, kter vy-
stupuje pod identitou vce osob, co je vak dvodem hovocm pro to, aby nebezpen
pronsledovn ve form cyberstalkingu i obecn ve form kontaktu prostednictvm
prostedk elektronickch komunikac bylo kvalifikovanou skutkovou podstatou, nebo
pi monost uloit trest odnt svobody maximln pouze na jeden rok je pro soud ob-
tn zohlednit pi ukldn trestu rozdlnou nebezpenost jednotlivch tok.
Co se te monosti naplnn skutkovch podstat jinch trestnch bu vjedno-
innm soubhu strestnm inem nebezpenho pronsledovn, vvahu pichzej
trestn iny omezovn osobn svobody podle 171 TrZ, poruovn domovn svobody
podle 178, pomluvy podle 184 TrZ, pokozen ciz vci podle 228, vtrnictv
358 ateorie dovozuje imonost naplnn skutkov podstaty trestnho inu trn
zvat podle 302 TrZ.20 Tyto irok monosti jednoinnho soubhu jsou dny tm, e
ijednn pachatele, kter nebezpen pronsleduje jinou osobu, je pomrn rznorod
alze si vpraxi pedstavit mnoho rznch situac, kter jsou schopni pachatel vytvoit.
Co se te trestnch in proti ivotu azdrav (vrada podle 140 TrZ, tk uble-

18 MAL, P. et al. Trestn zkonk: koment. 2. dl (140421). 2. vydn. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 3013.
19 Tamt.
20 Tamt, s. 3300.

103

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 103 28.11.13 15:56


n na zdrav podle 145 TrZ, ublen na zdrav podle 146 TrZ), i trestnch in
zbaven osobn svobody podle 170 TrZ, zavleen podle 172 TrZ, loupee podle
173 TrZ, vydrn podle 175 TrZ, tisku podle 177 TrZ, neoprvnnho nakldn
sosobnmi daji podle 180 TrZ, znsilnn podle 185 TrZ aobecnho ohroen
podle 272 TrZ, objevil se vteorii nzor, e pi zachovn tho skutku pachatelem
zpravidla dojde kfaktick konzumpci nebezpenho pronsledovn, nebude-li teba
zvltn povahu nebo zvanost vyjdit soubhem tchto trestnch in.21 Takovou
variantu lze pipustit utrestnho inu vrady i tkho ublen na zdrav, ale nap. pi
soubhu nebezpenho pronsledovn strestnm inem tisku by takov kvalifikace
byla spe mn pravdpodobn. Lze vak konstatovat, e zkoumn konkrtnch mo-
nost jednoinnch soubh strestnm inem nebezpenho pronsledovn je kolem
zejmna budouc judikatury Nejvyho soudu.

4. ZVR

Lze obecn konstatovat, e zakotven stalkingu, resp. cyberstalkingu, do


eskho prvnho du vrmci trestnho inu nebezpenho pronsledovn je ze strany
odborn veejnosti vnmno jako pozitivn krok. Na zklad ustanoven 354 odst. 1
psm. c) TrZ tak lze sthat jednn, kjeho vraznmu nrstu sice dolo teprve vnko-
lika poslednch letech, ale unho je na zklad jeho zvanost imonost, je pachatel
ke svm tokm zskv, vhodn upravit jeho trestnprvn postih.

Zvltn podkovn pat Mgr. et Mgr. Katein Lukov.

CYBERSTALKING

Summary

This contribution analysis the possibilities of criminal prosecution of anew phenomenon


called Cyberstalking in the Czech legislation. These possibilities have expanded especially after establishing
the crime of stalking in the new Penal code no. 40/2009 Coll. For this reason the contribution focuses on this
new legislation and is based primarily on the current Czech literature and existing case law of The Supreme
Court of the Czech republic.

Key words: cyberstalking, Penal code, Supreme Court of the Czech republic

Klov slova: kyberstalking, trestn zkonk, Nejvy soud R

21 Tamt, s. 3301.

104

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 104 28.11.13 15:56


2012 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 105117

VIRTULN VLASTNICTV VLASTNICTV


ZA AS IUS DOWNLOADENDI
ROBERT KABT*

Lid nejsou zneklidovn vcmi, nbr svmi vlastnmi nzory ovcech.


Epikttos1

1. VOD

Kdy chiou cheng-wej2 piel na adovnu nsk policie vanghaji


oznmit, e mu jeho nkdej ptel u Cchao-jan3 zpronevil nco moc vzcnho,
mohlo to jen st pro nj dopadnout nespravedlivji. Onou cennost byla toti tzv.
dra avle, mocn virtuln zbra zmnohohrsk internetov hry na hrdiny Legend of
Mir 3. Policist se odmtli chiouovm oznmenm zabvat, snleitm vsmchem
aprostm vysvtlenm: virtuln zbra nen skutenm majetkem. Navzdory tomu, e
u tuto zbra prodal na eBay jinmu hri za 7200 nskch jan (cca 22000 K)4
aodmtl chiouovi vydat dokonce ipenze, kter za dra avli utril. chiou si cestu ke
spravedlnosti nakonec nael: jedn noci vjnu 2004 vnikl do uova bytu askutenou
zbran (!) jej ubodal ksmrti.5
* Autor je doktorandem na katede trestnho prva Prvnick fakulty Univerzity Karlovy vPraze aexternm
spolupracovnkem Centra pro prvn komparatistiku.
1 EPIKTTOS. Rukoje rozpravy. Peloil Rudolf Kuthan. 2. vydn. Praha: Svoboda, 1972, kapitola V, s.29.
2 Vpspvku je uit esk transkripce ntiny, kter lpe vystihuje vslovnost. Vzahrani ivesk
literatue lze ovem astji najt podobu jeho jmna dle oficilnho nskho transkripnho systmu
pchin-jin: Qiu Chengwei.
3 Dle pchin-jin: Zhu Caoyuan.
4 Pepoet vychz z kurzu koruny k janu v roce 2004, kdy se ppad stal (viz http://www.kurzy.cz,
[cit.2012-09-30]). Pro srovnn: prmrn msn vdlek vnskch mstech se vroce 2004 pohyboval
okolo 5100 jan (vpoet dle daj dostupnch na http://www.worldsalaries.org/china.shtml ahttp://
x-rates.com/d/CNY/USD/hist2004.html; [cit. 2012-09-30]).
5 Viz BBC. an zabil mue kvli virtuln krdei vonlinov he. BBC Czech [online]. 30.bezen 2005.
Dostupn z: http://www.bbc.co.uk/czech/worldnews/story/2005/03/050330_china_cyber_murder_1725
.shtml; BBC. Game theft led to fatal attack. BBC News [online]. 31. bezen 2005. Dostupn z: http://news
.bbc.co.uk/2/hi/technology/4397159.stm; TAIPEI TIMES. Games player killed friend over online drag-
on saber. Taipei Times [online]. 1. duben 2005. Dostupn z: http://www.taipeitimes.com/News/world/
archives/2005/04/01/2003248619; FINLAYSON, A. REUTERS. Online gamer killed for selling vir-
tual weapon. The Sydney Morning Herald [online]. 30. kvten 2005. Dostupn z: http://www.smh.com
.au/news/World/Online-gamer-killed-for-selling-virtual-weapon/2005/03/30/1111862440188.html; LI,
Cao. Death sentence for online gamer. China Daily [online]. 8. erven 2005. Dostupn z: http://www
.chinadaily.com.cn/english/doc/200506/08/content_449600.htm. Vechny strnky jsou citovny podle
stavu k30.z 2012.

105

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 105 28.11.13 15:56


Pbh chioua cheng-weje, tolik oblben mezi zjemci okyberkriminalitu, vy-
volv mnoho otzek. Jednou ztch, kter stoj uzkladu celho ppadu, je, zda
mohou bt virtuln pedmty potny mezi majetek vprvnm slova smyslu. Na tuto
otzku hled zahranin a typicky vomezen me idomc prvn vda odpo-
v neustle. Ukazuje se, e virtuln pedmty zkou pevnost po lta precizovanch
hranic mezi jednotlivmi prvnmi kategoriemi: smlouvou, vc, nehmotnmi statky,
autorskmi dly.
Zatdn m vak dalekoshl prvn dsledky. Zpohledu soukromho prva nejde
jen opostaven hr aprovozovatel danho virtulnho svta, ale rovn iopouitel-
nost jednotlivch civilnch alob i jinch systm eventuln npravy. Na obansko-
prvn zvry dle navazuj normy ostatnch prvnch oblast. Vmezinrodnm prvu
soukromm m prvn kvalifikace virtulnho majetku rozhodujc vznam pi uren
rozhodnho prvnho du. Vtrestnm prvu je zase dleit pro vymezen dosahu jeho
skutkovch podstat; akoli jak dokazuj zkuenosti srozdlnm pojetm vci vprv-
nm smyslu6 nemus bt trestnprvn terminologie askutkov podstaty pesn nav-
zny na civilistick pojmy. Konen nelze opominout ani vliv na otzku eventulnho
zdann virtulnho majetku ajeho pevod.
Je pitom nepochybn, e ani zpraktickho hlediska nejde ookrajov problm. Poet
uivatel jednotlivch virtulnch svt celosvtov dosahuje a kdeseti milionm.7
Odhaduje se, e vroce 2009 jen vAsii doshla hodnota smnnch virtulnch pedm-
t 400 milion americkch dolar (cca 7,6 miliardy K).8
Clem tohoto pspvku nen prozkoumat vechny nastnn aspekty virtulnch sv-
t. Zamuje se toliko na pojem virtulnho majetku azaazen virtulnch pedmt
vsystmu majetkovho prva, co m nsledn vliv ivdalch oblastech prva. Oproti
dosavadnm zpracovnm tto problematiky je hlavn draz kladen na esk prvo.

2. OBECN KVIRTULNMU MAJETKU

2.1 CHARAKTERISTIKA VIRTULNCH SVT

Koncept virtulnho majetku je skuten neoddliteln spjat svirtulnmi


svty, kter determinuj jeho povahu. Virtuln svty jsou umle vytvoen proste-

6 Trestn prvo se odklonilo od pojet vci jako vlun hmotnho pedmtu jet za innosti trestnho
zkona zroku 1961, kdy mezi vci zaadilo ipenn prostedky na tu. Srov. rozhodnut Rt 14/2006,
vydan jet ped novelou .253/2006 Sb., aRt 4/2008, reflektujc ji stav po novele. Ani jin majetkov
hodnota nem stejn vznam vtrestnm asoukromm prvu; pojem obsaen v 89 odst. 2 trestnho zko-
nku pokrv dv civilistick kategorie pedmt prvnch vztah dle 118 odst. 2 obanskho zkonku
zroku 1964: (1) prva i(2)jin majetkov hodnoty.
7 Kup. nejoblbenj mnohohrsk hra na hrdiny World of Warcraft, zasazen do fantazijnho prosted
pseudostedovku, eviduje kprosinci 2011 10,2 milion pedplatitel, ztoho (dle sel kroku 2008)
piblin 2 miliony vEvrop, 2,5 milionu vSevern Americe a5,5 milionu vAsii. Viz WIKIPEDIA.
World of Warcraft. Wikipedia [online]. Dostupn z: http://en.wikipedia.org/wiki/World_of_Warcraft [cit.
2012-09-30]. Poet uivatel tematicky jinak zamenho virtulnho svta Second Life vuplynulm roce
tal jeden milion. Viz WIKIPEDIA. Second Life. Wikipedia [online]. Dostupn zhttp://en.wikipedia.org/
wiki/Second_Life [cit. 2012-09-30].
8 TIKOV, M. More than Just aGame: User Expectations v. Operator Interests. Masaryk University Jour-
nal of Law and Technology, 2010, ro. 4, .1, s. 48. Dostupn z: http://mujlt.law.muni.cz [cit. 2012-09-30].

106

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 106 28.11.13 15:56


d zaloen na potaov simulaci fyzickho svta.9 Nejde osvty pouh imaginace,
namsto fyziklnch zkon vnich panuje potaov kd. Azatmco fyzick svt se
skld zatom, virtuln svt zpotaovho kdu.10
Nefyzinost virtulnch svt je dvodem, pro lid nemohou do tchto svt vstu-
povat pmo, ale jen pomoc prostednk. Pota jednak zprostedkovv smyslov
vnmn virtulnho svta11 ajednak umouje uivateli psobit ve virtulnm prostoru
prostednictvm tzv. avatra, virtulnho alter ega.12
Hodnota asla avatra se odvj od jeho rovn, vlastnost, schopnost avybaven,
kter zskv vprbhu hry. Vylepovn avatra je postupn proces, vyadujc zpra-
vidla hodn sil, asu nebo penz.
Kle kvirtulnmu svtu pat jeho tvrci/provozovateli. Uivatelem me bt jen
ten, koho provozovatel do svho svta pust; jejich vztah je vztahem smluvnm. Nebo
virtuln svty maj podobu potaovch program, chrnnch jako autorsk dla nebo
patenty, m smlouva povahu zpravidla platnho13 licennho ujednn. Charakteristika
danho trhu, kde se setkv pomrn mal poet provozovatel virtulnch prosted na
stran nabdky snepomrn vtm potem potencilnch uivatel na stran poptvky,
vede ktomu, e licenn smlouvy jsou unifikovan auzavran adheznm zpsobem.14

2.2 DEBATA OVIRTULNM MAJETKU

Vposlednch deseti letech se zejmna vzahrani rozvj debata otom,


e by regulace virtulnch svt nemla bt ponechna jako dosud toliko adhezn uza-
vranm licennm smlouvm mezi provozovateli auivateli. Nevyven postaven
uivatel aprovozovatel nen jedinm dvodem. Neochota provozovatel piznvat
uivatelm absolutn oprvnn kpedmtm virtulnho svta, motivovan obavami
zppadnch alob proti nim samm, se odr ivnejistm prvnm postaven uivate-
l ve vztahu kjimi ovldanm stem virtulnch svt vi tetm osobm (ostatnm
uivatelm).

9 Rzn definice pisuzuj termnu virtuln majetek rzn irok obsah. Tato prce si bere za sv zk
pojet, kter za virtuln majetek povauje pouze to, co nelze oddlit od virtulnch svt ve ve popsanm
smyslu; tedy (1) virtuln pedmty pedmty obsaen ve virtulnm svt, (2) avatry hern postavy
a(3) ty uivatel virtulnho svta; nikoliv internetov domny, adresy elektronick poty apod.
10 MACH, P. Virtuln vlastnictv [online]. Diplomov prce. Brno: Masarykova univerzita. Prvnick fa-
kulta. Katedra prvn teorie, 2009, s. 3. Vedouc prce: Radim Polk. Dostupn z: http://is.muni.cz [cit.
2012-09-30].
11 Srozvojem technologi se monosti smyslovho vnmn virtulnch svt neustle roziuj: pomoc ob-
razovky lze virtuln svt (jeho grafick zobrazen) vidt, reproduktory pinej zvukov vjemy, hern
ovladae (tzv. gamepady) umj dokonce zprostedkovvat otesy. Dvodem nen jen zven proitku, ale
izprostedkovn virtulnho svta ve form snadno arychle pochopiteln pro lovka, aby mohl vtomto
svt pohotov reagovat na podnty. Zpsoby zprostedkovn virtulnch svt nejsou omezeny pouze
na smyslov cesty. Komunikace mezi uivatelem avirtulnm svtem me napklad probhat pomoc
textovch vpis apkaz. Zpovahy vci jsou vak takov zpsoby mn lkav iefektivn.
12 Avatr je spe konvenn ne nutnou soust virtulnch svt; pznan je zejmna pro hry na hrdiny.
13 Typick ve msnch poplatk za uvn World of Warcraft in 15 americkch dolar (cca 280 K).
14 Pro smlouvy uzavran adheznm zpsobem (t adhezn smlouvy) je pznan zpsob jejich vzniku.
Nevznikaj tak, e by si strany obsah smlouvy sjednaly, ale tak, e jedna strana pedlo druh hotov text
smlouvy ata m monost nvrh bu pijmout, anebo odmtnout. Slovo adhezn odkazuje na to, e druh
smluvn strana knvrhu smlouvy pouze pistupuje. Adhezn smlouvy tedy nemaj nic spolenho sadhez-
nm zenm, st trestnho zen, vn se projednv prvo pokozenho na nhradu kody zpsoben
trestnm inem.

107

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 107 28.11.13 15:56


Jednotliv prvnteoretick nhledy na kvalifikaci virtulnch pedmt nejsou pod-
mnny jen favorizovnm uivatel nebo na druh stran provozovatel. Valn m
na n vliv t zem pvodu toho, kdo dan nhled zastv, atamn soukromoprvn
koncepty.
Co je alespo pro stedn proud tchto nzor spolen, jsou pochyby otom,
e zvazkov prva zlicennch smluv postauj kdostaten ochran uivatel ped
zsahy tetch osob, kter nejsou stranou smlouvy. Tato obava se opr ochpn z-
vazk jako souboru relativnch prv apovinnost, kter psob pouze mezi stranami
smlouvy, ne u na osoby mimo ni. Proto vtina autor hled (dle zsad jejich domov-
skho prvnho du) piznat uivatelm urit absolutn prvn postaven ve vztahu
kvirtulnmu majetku i alespo kurit jeho sti (virtulnm pedmtm, avatrovi
i pihlaovacmu tu). Vpozad jejich vah asto stoj t snaha chrnit idrbu
tchto statk.15
Americk prvn teorie zn vlastnictv jak hmotnch, tak nehmotnch vc. Pro-
to tamn autoi thnou kpiznvn vlastnickho oprvnn kvirtulnm pedmtm.
Iuns hojn citovan16 Joshua Fairfield dokazuje, e virtuln statky jsou svoj po-
vahou bli hmotnm vcem, spe ne pedmtm duevnho vlastnictv. Nachz
ti spolen znaky virtualit ahmotnch vc: (1) omezenost zdroje nemohou bt
souasn uvny neomezenm potem subjekt; (2) jsou trval; (3) fakticky mohou
pijt do styku isjinmi subjekty nebo pedmty. Fairfield vol po aplikaci norem
majetkovho prva ina virtuln majetek apiznn vlastnickch prv kvirtulnm
pedmtm uivatelm.17
e prvn dogmatick zvyklosti maj zsadn vliv na teoretick uchopen virtulnch
statk, lze dobe ilustrovat na pkladu Nmecka. Pojet vci avlastnictv je vnmeck
civilistice natolik spojeno shmotnmi pedmty,18 e virtuln vlastnictv pedstavuje
pro vtinu nmeckch teoretik vpodstat protimluv.19
Nmeck autorka Pamela Koch doporuuje zvl eit problematiku hern posta-
vy (avatra) azvl jednotlivch virtulnch pedmt. Hern postava je podle n v-
sledkem tvr innosti uivatele, kter do jejho vvoje investuje as, penze ivlastn

15 Veskm prvnm prosted nen zdkav zkreslujc pedstava, e drba je soust vlastnictv. Tuto
pedstavu jet umocuje systematika platnho obanskho zkonku, pojednvajc odrb mezi ustano-
venmi ovlastnictv. To neodpovd povaze drby (possessio), nebo jde za prv oinstitut obecnj ne
vlastnictv (dret lze ijin prva ne vlastnick) aza druh svlastnictvm mimobn. Zatmco vlastnictv
vyjaduje oprvnn kvci, tedy prvn stav; drba oznauje faktick stav. Vlastnkem je ten, kdo je
oprvnn kvkonu vlastnickch prv (a u je ve skutenosti vykonv nebo ne); dritelem je ten, kdo tato
prva vykonv, jakoby mu patila (a u je ktomu oprvnn i nikoliv). Vlastnk adritel tedy nemus bt
jednou atoue osobou (dr nap. izlodj nebo nabyvatel vci na zklad neplatn smlouvy). Vlastnkovi
ovem vdy svd prvo vc dret (ius possidendi), kter me proti driteli prosadit vlastnickou alobou.
Od dritele teba navc liit detentora, kter sice m vc ve faktick moci (pp. vykonv obsah uritho
prva), avak bu nikoliv pro sebe, protoe vykonv drbu pro nkoho jinho (nap. njemce detinuje
pronajat byt, ale dritelem je pronajmatel-vlastnk bytu), nebo danou vc nelze podle prvnho du
vlastnit (nap. nvykov ltky nebo sti lidskho tla).
16 Viz nap. MACH, P., cit. dlo nebo HARATA, J. Virtuln vlastnictv. In: ATECK, E. et al. (ed.).
Cofola 2011: The Conference Proceedings. Brno: Masarykova univerzita, 2011, s.13051322.
17 FAIRFIELD, J. A. T. Virtual Property. Boston University Law Review, 2005, ro. 85, s. 1050 a1094.
18 Viz 90 a903 nmeckho obanskho zkonku (BGB) aWIELING, H. J. Sachenrecht. 5.vydn. Ber-
lin/Heidelberg: Springer, 2007, s. 21.
19 Viz GRAMLICH, L. Preliminary Thoughts on Online Property. Masaryk University Journal of Law and
Technology, 2009, ro. 3, .1, s. 183186; aPEUKERT, A. (rec.). BERBERICH, M. Virtuelles Eigentum.
Tbingen: Mohr Siebeck, 2010. UFITA, 2011, .1, s. 204208.

108

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 108 28.11.13 15:56


energii. Tm pidv kpvodnmu, blanketnmu avatrovi hodnotu, kterou nevytvoil
provozovatel virtulnho svta. Aprv dky tto pidan hodnot by ml avatr bt vce
ne jen st potaovho programu provozovatele. Je nutno ho kvli tomu povaovat
za samostatn nehmotn statek nleejc uivateli. Prvnm pojtkem, kter spojuje
uivatele snehmotnm avatrem, neme bt dle nmeckho prva vlastnictv. Je teba
proto konstruovat zvltn absolutn majetkov prvo knehmotnm statkm, kter vak
svm obsahem prakticky odpovd vlastnickmu prvu.
Naproti tomu ve virtulnch pedmtech se nijak nezra dn hodnota pidan ui-
vatelem, jsou soust hernho software anen tedy dvod je prohlaovat za zvltn
pedmt majetkovho prva, kter by ml navzdory licenn smlouv nleet uivateli.20
esk pspvky do diskuze opovaze virtulnho majetku jsou spor anelze hovoit
onjakm specifickm eskm pnosu. et aslovent autoi zhusta pebraj zvry
anglo-americk prvn vdy.21 Pitom vak zapomnaj, e esk prvo spad do t sti
kontinentu, kter alespo pokud jde oinn obansk zkonk zroku 1964 je
ovlivnna nmeckm pohledem na vc vprvnm smyslu.

3. VIRTULN MAJETEK PODLE ESKHO PRVA

3.1 VLASTNICK PRVO AJEHO PEDMT

Obecn vlastnick prvo vyjaduje dvoj: (a) prvn pinleitost pedmtu


(vci) ksubjektu (osob) a(b) pojmovou monost (oprvnn) subjektu libovoln na-
kldat spedmtem vmezch danch objektivnm prvem aostatn ztohoto nakldn
vylouit.22
Ji ztoho plyne zkladn poadavek na pedmt vlastnickho prva, odlinost od
subjektu.23 Ostatn poadavky se vzsad li podle pslunho prvnho du. esk
doktrna vyaduje, aby pedmt vlastnickho prva byl objektivn ovladateln, uiten
(hodnotn)24 anebyl vylouen zprvnho obchodu (nikoliv res extra com-mercium).
Pro ely tohoto pspvku m rozhodujc vznam, zda pedmt vlastnickho prva
mus bt t hmotn, i nikoliv.25 Vesk republice se odpov na tuto otzku bude

20 KOCH, P. Die rechtliche Bewertung virtueller Gegenstnde auf Online-Plattformen. JurPC Web-Dok
[online], 2006, .57. Dostupn z: http://www.jurpc.de/aufsatz/20060057.htm [cit. 2012-09-30].
21 Srov. GBRI, T. Defincia veci avzvy modernej vedy. Justin revue, 2008, ro.60, .4, s.529540;
MACH, P. Cit. dlo; HARATA, J., KO, M., MERKL, P. Virtual Money in China. Masaryk University
Journal of Law and Technology, 2010, ro. 4, .2, s. 191204. Dostupn z: http://mujlt.law.muni.cz [cit.
2012-09-30]; HARATA J. Cit. dlo; TIKOV, M. Cit. dlo.
22 ELI, K. Vlastnick prvo: Paradigmata eskho pojet pod zkuebnm kamenem kontinentln prvn
kultury. Prvn rozhledy, 2005, .22, s. 807 an.
23 GAMBARO, A. Property Rights in Comparative Perspective: Why Property Is So Ancient and Durable.
Tulane European & Civil Law Forum, 2011, ro. 26, s. 226.
24 Jde oobecn vlastnosti vci. Viz KNAPP, V., KNAPPOV, M. Cit. dlo, s. 239 aELI, K. In: ELI,K.
et al. Obansk zkonk: Velk akademick koment, 119. Praha: Linde, 2008, s. 477.
25 Vodpovdi na tuto otzku se jednotliv jurisdikce nejvce li. Je oblbenm omylem, e astj je
vEvrop vlun hmotn koncepce vlastnictv (jak se kup. tvrd na stran 20 legislativnho zmru
slovenskho obanskho zkonku, schvlenho slovenskou vldou 4. srpna 2008. Dostupn z: https://
lt.justice.gov.sk [cit. 2012-09-30]). Vlun hmotn vlastnictv je typick pouze pro prvn dy inspiro-
van nmeckm obanskm prvem (kam lze vak adit ivtinu zem tzv. vchodnho bloku). Naproti
tomu vzemch galo-romnskho prvnho okruhu (Francie, Belgie, Lucembursko, Itlie, panlsko, Por-

109

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 109 28.11.13 15:56


liit podle toho, bude-li mtkem obansk i trestn prvo,26 ajet vce bude-li se
rozhodovat podle platn ainn obanskoprvn pravy i podle novho obanskho
zkonku.27
Zatmco toti 118 obanskho zkonku zroku 196428 len pedmty majetko-
vho prva vobjektivnm smyslu do tripartice: (1) vci (hmotn), (2) majetkov prva
(vsubjektivnm smyslu) a(3) jin majetkov hodnoty, piem pedmtem vlastnickho
prva jsou dle vtinovho nzoru pouze vci; nov obansk zkonk bere za sv iro-
k pojet vci avlastnickho prva. Za vci vslovn prohlauje iprva ajin nehmotn
statky avechny je in pedmtem vlastnickho prva.

3.2 VIRTULN STATKY JAKO MAJETKOV PEDMT AVLASTNICK


PRVO KNIM

Jsou virtuln statky vcmi vprvnm smyslu, i nikoliv? Oprostme-li se


od poadavku hmotnosti, vidme, e virtuln pedmty spluj vechny znaky: existuj
nezvisle na subjektu, jsou ovladateln apenzi oceniteln (slou potebm lid).29
Zd se tedy, e by mohly bt ipedmtem vlastnickho prva, i jinho obdobnho
absolutnho majetkovho prva.
Zpsobilost bt pedmtem uritho prva ovem jet neznamen, e toto prvo
svd uivateli pedmtu. Aby bylo mono onkom ci, e je vlastnkem, mus se
jm nejprve stt, musej nastat urit skutenosti, snimi objektivn prvo spojuje vznik
vlastnictv. Azde vyvstv jeden zvelkch problm virtulnho vlastnictv na zkla-
d jakho prvnho dvodu vznikne vlastnictv uivatel?
David Sheldon podrobil empirickmu vzkumu smluvn licence patncti nejoblbe-
njch virtulnch svt, vlastnick prvo kvirtulnm pedmtm uivatel nezakld
dn znich. Sheldon zkoumal, jak licenn ujednn rozvrhuj ti klasick vlastnick
oprvnn: prvo vc uvat, vylouit ostatn aprvo vc pevst. Zjistil, e uivatelm
je zsadn piznvno pouze prvo uvat virtuln pedmty, ostatn prva jsou bu
vrazn omezena, nebo vyhrazena provozovateli danho virtulnho svta.30
Uivatel se tedy na zklad licenn smlouvy sprovozovatelem stvaj spe njem-
ci-pachti virtulnch statk; vdnm ppad nen jejich prvn postaven soumi-
teln sjednotnmvlastnickm prvem.
Krom toho si provozovatel navc vyhrazuj prvo jednostrann mnit smluvn
podmnky azabavovat virtuln pedmty i cel uivatelsk ty. To spolu sadhezn

tugalsko, Rumunsko aMalta), anglo-americkho prva (Anglie, Irsko aKypr) avtinov t vseverskch
(Dnsko, vdsko) apobaltskch sttech (Litva aLotysko) hmotnost i nehmotnost pedmtu nehraje
dnou roli vkonstrukci vlastnickho prva.
26 Ktomu srov. pozn. pod arou .6.
27 Zkon .89/2012 Sb.
28 Platn ainn zkon .40/1964 Sb.
29 Virtuality maj hodnotu, ponvad jim lid hodnotu pisuzuj ajsou ochotni je smnit za penze. Ztohoto
hlediska se neli od hmotnch vc. Myln je pedstava, e hmotn vci maj hodnotu jaksi samy osob,
hodnotu vcem pipisuj lid (viz Epikttv citt na zatku tohoto pspvku). Ustien nehet bude mt
pokad jinou hodnotu, bude-li pochzet od bezdomovce na hlavnm ndra, anebo od Karla Gotta i
Natalie Portman.
30 SHELDON, D. P. Claiming Ownership, But Getting Owned: Contractual Limitations on Asserting Pro-
perty Interests in Virtual Goods. UCLA Law Review, 2007, ro. 54, s. 763773.

110

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 110 28.11.13 15:56


povahou smluv vede kspravedlnostnmvahm ovyrovnvn postaven uivatel
aprovozovatel bu vsoudnch zench, nebo cestou kogentn zkonn pravy.
Proti tomu vak vyvstv nkolik logickch protiargument.
Aplikace koreknch mechanism svench soudm (nap. dobrch mrav) me
slouit kotupen nejostejch hrot, tj. komezen uritch prv provozovatele (nap.
svvoln ruit uivatelsk ty i zabavovat virtuln majetek), ale st me vst ke
vzniku vlastnickho oprvnn uivatel, kter ped smlouvou nemli.
Kogentn zaloen vlastnickch prv zkonnou pravou navzdory vslovnmu li-
cennmu ujednn, pedstavuje vrazn zsah do smluvn autonomie. Jakkoliv tako-
v zsah vyaduje siln dvod. Tradin tomu je tam, kde se smlouva tk ivotn i
spoleensky dleitho statku, jako nap. unjemn nebo pracovn smlouvy, nebo kde
by opan ujednn pedstavovalo rozpor sdobrmi mravy nebo veejnm podkem.
Onic takovho vppad virtulnch svt ovem nejde. Virtuln svty slou pede-
vm potaovm hrm. Bez provozovatel by ani nemohly fungovat.31
Nezd se tedy, e by existoval dostaten dvod, pro by ml zkon pepisovat
smlouvu azcela obracet rozvren vlastnickch prv kvirtulnm statkm. Piznn
plnho vlastnickho prva pedstavuje nejvraznj prvn omezen ostatnch ve vzta-
hu kvlastnnmu pedmtu. Maj-li bt uivatel chrnni ped zsahy tetch osob do
jejich virtulnho majetku asvvolnmi zsahy provozovatele, lze tohoto efektu dosh-
nout iproporcionlnj cestou.
James Grimmelmann si vm, e rozdlen prv ve virtulnch svtech pipom-
n lenn drbu (seisin),32 jakoby provozovatel dval uivateli st virtulnho svta
vlno azavzal se pi tom, e bude jeho lno chrnit proti vnjm zsahm. Podle
Grimmelmanna lze voiven lenn drby vidt rozumn uspodn prvnch vztah ve
virtulnm svt. Extern soudy by se do virtulnch svt mly vmovat co nejmn
avzsad a tehdy, kdy se uivatel nedomohli spravedliv npravy, resp. spravedliv-
ho procesu uprovozovatele.
Anglick lenn drb na eskm zem korespondoval institut dlenho vlastnictv,
jeho pozstatky se zachovaly jet ve veobecnm obanskm zkonku (ABGB).33
Pda vdlenm vlastnictv mla dva vlastnky: (1) vrchnho, ktermu nleelo vlast-
nictv kpodstat, a(2) uitkovho, ktermu nleelo vlastnictv kuitku. Srozpadem
feudlnch svazk byla koncepce dlenho vlastnictv oputna, ikdy ibez vazby na
virtuln svty se pipomn, e jde oobecn pojem, kter me bt stle nosn.34 Jeho
nespornou vhodou je piznn vcnprvnho, tud absolutnho, postaven uitkovmu
vlastnkovi.35

31 Jsou to asto sami uivatel, kdo se domh zsahu provozovatele, nap. vppad, kdy je obtuje jin
uivatel.
32 GRIMMELMANN, J. Virtual World Feudalism. Yale Law Journal Pocket Part, 2009, ro. 118, s.126130.
Dostupn z: http://yalelawjournal.org/the-yale-law-journal-pocket-part/property-law/virtual-world
-feudalism [cit. 2012-09-30].
33 Vyhlen csaskm patentem .946/1811 ve Sbrce zkon soudnch.
34 Nzornm apraktickm pkladem ze souasnosti, kde by bylo dlen vlastnictv dobe vyuiteln, me
bt vztah leasingovho pronajmatele anjemce kpedmtu leasingu.
35 HORK, O. Tzv. dlen vlastnictv v19. a20. stolet: Kpromnm chpn tradinho pojmu vdomc
prvn vd. In: DVID, R., SEHNLEK, D., VALDHANS, J. (ed.). Dny prva 2010 = Days of Law
2010. Brno: Masarykova univerzita, 2010, s. 15131523.

111

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 111 28.11.13 15:56


Dlen vlastnictv se tak skuten jev jako ideln een majetkovch pomr ve
virtulnch svtech, kter by vyhovovalo jak zjmm uivatel, tak provozovatel.
Kondicionl je na mst, nebo veskm prvu koncept dlenho vlastnictv nar na
velmi zsadn pekky.
Prvn je rozpor sListinou zkladnch prv asvobod, kter jednoznan normuje, e
vlastnick prvo vech vlastnk m stejn zkonn obsah (l.11 odst. 1 vta druh).
To zpovahy vci nen udlenho vlastnictv mon.
Ikdyby postaven uivatele nemlo bt zaloeno na dlenm vlastnictv, nbr na ji-
nm, ad hoc vytvoenm vcnm prvu, nelze pehldnout zvan problm stakovm
postupem spojen. Absolutn prva se na rozdl od zvazkovch prv bezprostedn
dotkaj postaven tetch osob, aztohoto dvodu je nelze vytvet jinak ne zkonem
(plat pro n numerus clausus).36 Bez zsahu zkonodrce tedy nepichz dn zvlt-
n vcn prvo vbec do vahy.
Budeme-li se dret platnho prva, je stle zjevnj, e piblen prvnho postave-
n uivatel absolutnm prvm, jakkoli bohulib, neme vst pes ztotoovn vlast-
nictv pmo svirtulnmi pedmty. Anem-li tento pspvek skonit ve zbytench
radch zkonodrci, je teba hledat cestu jinudy.

3.3 VIRTULN MAJETEK JAKO AUTORSKOPRVN LICENCE

Vrame se nyn zpt na zatek, kdy jsme hovoili otom, e virtuln svty
jsou vpodstat potaovmi programy. Znedostatku jin vhodn ochrany je prvo
chrn jako literrn autorsk dla apohl na n tak, jakoby dly byly ( 2 odst. 2 vta
prvn autorskho zkona).37 Potaov programy nemusej splovat vechny pedpo-
klady kladen na autorsk dla. Sta, jsou-li pvodn (originln) vtom smyslu, e jsou
autorovm vlastnm duevnm vtvorem (nejde oplagit, rozmnoeninu nebo napodo-
beninu).38 Autorskoprvn chrnny jsou ijednotliv sti, spluj-li samy podmnku
pvodnosti ( 2 odst. 3 autorskho zkona); ostatn sti jsou chrnny jako soust
celku potaovho programu.39
Nabz se tedy chrnit zjmy uivatel ve virtulnm svt jako autorskoprvn licen-
ci kpotaovmu programu, event. kjeho stem.
Vem je vhoda tohoto pojet, kter tu bylo od potku akter jsme u pouili jako
odrazov mstek ktomu, abychom nali njak absolutn prvn postaven uivatel
kvirtulnm statkm?
36 Vteorii se objevuj hlasy, kter zpochybuj dlen majetkovch prv na absolutn arelativn. Vechch
mezi n vobdob prvn republiky patili et normativist Frantiek Weyr aJaromr Sedlek, vpades-
tch aedestch letech Viktor Knapp. Vposledn dob se jejich nzory oivuj vpracch Jiho Spila.
Srov. SPIL, J. Vcn bemena vobanskm zkonku. Praha: Beck, 2006, s. 17. Pochybnosti panuj
ioelnosti uzavenho potu vcnch prv (principu numerus clausus), ktomu viz WORTHINGTON,S.
The Disappearing Divide Between Property and Obligation: The Impact of Aligning Legal Analysis and
Commercial Expectation. Texas International Law Journal, 2007, ro. 42, s. 925 n. Akoliv tyto nzory
maj racionln jdro, dr se tato prce vtinovho nhledu, podle nho psob zvazkov prva bez
dalho pouze vi smluvnm stranm anezakldaj navenek (vi tetm osobm) povinnost zdret se
zsah do smlouvou zaloench prv.
37 Zkon . 121/2000 Sb., o prvu autorskm, o prvech souvisejcch s prvem autorskm a o zmn
nkterch zkon (autorsk zkon), ve znn pozdjch pedpis.
38 TELEC, I., TMA, P. Autorsk zkon: koment. Praha: Beck, 2007, s. 35.
39 VESTKA, J., DVOK, J. (ed.). Obansk prvo hmotn. 3. dl. Praha: Wolters Kluwer, 2009, s.176.

112

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 112 28.11.13 15:56


Prvn plus dluno spatovat u vtom, e se nejmn protiv licennm dohodm mezi
uivateli aprovozovateli virtulnch svt.
Dal veledleitou vhodou autorskoprvnch licenc, tj. uvacch prv kautor-
skm dlm, oproti jinm uvacm prvm (nap. njmu),40 je, e jsou vnauce eskho
soukromho prva jednohlasn brny za vzsad obchodovateln majetkov statek.
Podle novho obanskho zkonku tm odpadaj prakticky vechny komplikace:
licence je nehmotnou vc ( 489, 496 odst. 2), kterou lze vlastnit ( 1011).41 Proti
zsahm do vlastnickho prva se me vlastnk brnit vlastnickmi alobami (zpr
alobou aalobou na vydn vci).42 Kochran drby vlastnickho prva klicenci m
uivatel kdispozici ialobu posesorn.43
Vppad innho obanskho zkonku zroku 1964 je situace sloitj. Prvn
vda znj vychzejc povauje vduchu 118 licenci za jinou majetkovou hodnotu,44
i majetkov prvo.45 Podstatn je, e ani to ani ono nen podle pevaujcho nhle-
du pedmtem vlastnickho prva. Namsto toho teorie nabz zbytenou apochybnou
scholastiku: toho, komu pat majetkov prvo nebo jin majetkov hodnota, nazv
majitelem ajeho pomr kpedmtu majitelstvm. Dltkem mezi vlastnickm prvem
amajitelstvm je prv ajen (ne)hmotnost pedmtu. Neteba zdrazovat, e zkonk
sm pravu prv apovinnost majitele nestanov. Nem-li bt majitelstv jen bezobsa-
nou nlepkou, aplikuj se na nj vdleitch otzkch analogicky ustanoven ovlast-
nickm prvu.46 Soudn praxe pihl kpovaze jednak majetkov hodnoty ajednak
pravidla, kter m bt na zklad obdoby aplikovno.47 Charakter licence kvirtulnm
svtm jej zsadn podobnost khmotnm movitm vcem48 si d piputn
jejho vydren ivlastnickch alob na jej ochranu.

40 Ke kritice monho chpn njemnho prva jako nehmotn vci srov. MELZER, F. Pojem vci vnvrhu
obanskho zkonku. Prvnk, 2007, .11, s. 12171229.
41 Shodn TELEC, I. Duevn vlastnictv ajeho vliv na vc vprvnm smyslu. Prvn rozhledy, 2011, .12,
s. 444 n.
42 Me vyvolvat pochyby, zda pichz vvahu aloba na vydn vci unehmotn vci. Teba vak mt
na zeteli, e prvn obchod se tk pevod prv aoprvnn aumonn drby tchto prv, vc sama se
nemus hnout zmsta. Vyhraje-li alobce reivindikan spor, mus alovan ukonit vlastn drbu aumo-
nit ji alobci. Vppad licence to znamen, e mus pestat uvat licenci zpsobem, kter je vrozporu
sprvy alobce appadn odevzdat alobci nstroje, jimi licenci vyuval (nap. pstupov kdy kui-
vatelskmu tu).
43 Vhodou posesornch alob je, e dritel nemus prokazovat platn vlastnick titul, ale toliko nabyt drby,
e nenabyl drbu nsilm, lst nebo vprosou.
44 Tak ELI, K. et al. Obansk zkonk, 118, s. 471 nebo VESTKA, J. et al. Obansk zkonk, 118,
s. 642.
45 TELEC, I. Prvo duevnho vlastnictv. Vkon prv duevnho vlastnictv (licenn prvo) [online]. 2009.
Dostupn z: http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/praf/ps09/ppv09/web/law/pdv/tisk/vykon_prav.pdf [cit.
2012-09-30].
46 Ji Spil hovo vsouvislosti srozlienm mezi majitelstvm avlastnictvm opokroku prvn vdy. Tko
vtom vak spatovat nco vc ne projev aplikan schizofrenie, kdy se nejprve urit pedmty vyluuj
zdosahu vlastnickho prva teleologickou redukc nebo ijen restriktivnm vkladem, aby tam pozdji
mohly bt vrceny analogi. Nen-li rozdl vobsahu institut, ale jen vjejich pedmtu, pak se rozumn v-
znam tpen ztrc. Pro nen stejnou logikou na dva rzn instituty rozdleno ivlastnick prvo kvcem
movitm na jedn stran anemovitm na druh aobdobn kvcem zuivatelnm anezuivatelnm nebo
kvcem urenm individuln avcem urenm druhov? Monch lenn se najde cel ada, pesnost
prvn vdy se nijak neztrc, pipoj-li se kvlastnictv rozliovac adjektivum: vlastnictv movit vs.
nemovit, hmotn vs. nehmotn atd. Srov. ktomu VESTKA et al. Obansk zkonk, ped 123, s.681.
47 Zatmco uobchodnho podlu (jin majetkov hodnota) Nejvy soud dovodil, e me bt vydren za
stejnch podmnek jako vci movit (Rc 50/2008), vppad pohledvky (majetkov prvo) u dve tent
sent vylouil monost uit aloby na vydn vci (Rc28/2002).
48 Srov. ve shrnut posteh Fairfieldv.

113

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 113 28.11.13 15:56


Kprv naznaenmu je teba uinit nkolik vysvtlujcch poznmek.
Za prv se nijak nezpochybuj vsledky teori, kter zdrazuj rozdl mezi autor-
skm dlem apotaovm kdem avkdu vid obdobu hmotnho podkladu, jm je
dlo vyjdeno.49 Jde ovem onhled, kter neodpovd souasnmu pojet ochrany
potaovch program. Jestlie se potaov program, tj. ucelen afunkn ohrani-
en soubor potaovho kdu, chrn jako dlo literrn, pak hledt na program ana
kd jako na dva odlin pedmty dv stejn smysl jako rozliovat mezi romnem
apsmeny, slovy nebo vtami vknize. Nepome ani odvoln na binrn zpis, je jed-
no, jakm jazykem je potaov program vyjden, pod jde ot program. Rozdl je
mono najt teprve mezi programem ajeho zachycenm na datovm loiti (pevnm
disku serveru). Vppad virtulnch svt rozhodujc roli hraje uvn programu, ne
konkrtn datov loit (kde je program uloen je zcela lhostejn).
Za druh se nastnnm eenm nezatemuje ani skutenost, e programy, je po-
hybuj virtulnmi svty, vyuvaj ke svmu chodu databz ae jednotliv virtuln
pedmty jsou zjednoduen eeno polokami vtchto databzch.50 Bylo by vak
chybou odhlet od vlastnho fungovn virtulnch svt, uivatel je neuvaj jako
databze, ale jako programy. e program vyuv databze, nepedstavuje vc ne tech-
nick een, jm se oddluj obsahov data od abstraktnho algoritmu (hmota od
procesu). Uivatel nemaj monost vyuvat databze mimo program; databze slou
programu, ne uivatelm.
Za tet mt licenci znamen mt prvo uvat licencovan pedmt stanovenm/
dohodnutm zpsobem vuritm rozsahu. Sporn me bt, zda mohou bt virtuln
pedmty licencovateln samostatn. Pn se snadno stv otcem patn mylenky:
jakkoli liberlnm apro posuzovan ppad vhodnm eenm by se jevila monost mt
samostatn licence kjednotlivm virtualitm, je teba dle platnho prva pisvdit opa-
ku. Autorsk zkon nepipout pochyby, e definice autorskch dl akvasi-autorskch
dl (v. potaovch program) atedy objekt autorskoprvnch licenc je kogentn.
Na virtuln pedmty lze nahlet jako na sti programu, t chrnn autorskm
prvem, nicmn licencovateln pouze jako soust celku.
Podmnky uvn virtulnho svta se d jednak licennm ujednnm (ev. obchod-
nmi podmnkami), jednak povinnost respektovat licence ostatnch uivatel. Licence
neznamen prvo uvat cel virtuln svt vhradn; jak sti avjakm rozsahu m
uivatel kdispozici ajak se me dobrat idalch st virtulnho svta, je dno prv
psemnou smlouvou, povinnost respektu kprvm druhch apravidly azvyklostmi
fungovn danho virtulnho svta.
Za tvrt stranou vah byly dosud ponechny virtuln pedmty vytvoen uiva-
teli (inkorporaci tchto pedmt do virtulnho svta dovoluje Second Life). Teba
ovem na n rovn pohlet jako na soust potaovho programu, kter se stv
dlem spojenm. Vypodn autorskch prv je vc smluvn dohody mezi tvrcem
vci aprovozovatelem virtulnho svta.
Za pt pi konstruovn systmu prvn ochrany nelze odhlet od kontextu. Zjmy
uivatel ve virtulnch svtech musej bt chrnny srespektem kprincipu proporcio-
49 MACH, P. Cit. dlo, s. 34.
50 SHELDON, D. Cit. dlo, pozn. pod arou .41.

114

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 114 28.11.13 15:56


nality aelu tchto svt. Ochrana individulnch uivatelskch prv by vkonenm
dsledku nemla vst knaruen smyslu existence virtulnch svt, jm vtinou bv
hra. Uivatel pistupuj na pravidla hry, proto by se soudn zsahy mly tkat toliko
jednn mimo kontext hry, by to me vst ke zdnlivm paradoxm. Dovoluje-li hra
pemoci avatra jinho uivatele avzt si pedmty zjeho invente, je teba to prvn
respektovat jako dovolen jednn. Naproti tomu poruen slibu vrtit zapjen virtu-
ln me nen-li vjimen poruovn slib nebo podvdn piputno hernmi pravi-
dly , bude pedstavovat delikt. Pravidla i hern zvyklosti ovem nejsou nedotknuteln
amohou bt podrobeny pezkumu souladu sdobrmi mravy i veejnm podkem.

4. TRESTNPRVN DSLEDKY

Zde zastvan nhled na virtuln vlastnictv jako na autorskoprvn licen-


ce se promt ido trestnho prva.
Je nutno poopravit pohled trestnprvn nauky, kter pipodobuje virtuality hmot-
nm vcem atrestn iny, jejich pedmtem je virtuln majetek, klasifikuje jako kla-
sick majetkov trestn iny.51
Trestn zkonk52 vychz zkategorizace pedmt majetkovch prv zaveden ob-
anskm zkonkem zroku 1964, ikdy se nedr pln vrn obanskoprvn tripartice.
Prvn odchylkou je u to, e rozliuje pouze mezi vcmi ajinmi majetkovmi hodnota-
mi (kam spadaj imajetkov prva). Za druh vci nechpe jen jako hmotn pedmty,
kdy mezi n ad iprostedky na tu (co je vpodstat pohledvka za bankovnm sta-
vem, tedy dle obanskho prva majetkov prvo). Trestn zkonk vak zprostedk na
bankovnm tu in vc jako vjimku zpravidla; ostatn nehmotn pedmty spadaj do
skupiny jinch majetkovch hodnot (jinak by byla tato kategorie zbyten).
Autorskoprvn licence je proto ivtrestnm prvu nutno adit mezi jin majetkov
hodnoty ajednn, je se jich tkaj, nemohou bt vtsnny do skutkovch podstat,
vnich je pedmtem toku pouze vc anikoliv jin majetkov hodnota. To je ppad
skutkovch podstat loupee ( 173) akrdee ( 205), naopak napklad skutkov pod-
staty zpronevry ( 206) nebo neoprvnnho uvn ciz vci ( 207) pamatuj jak na
vci, tak na jin majetkov hodnoty.53
Jednn, kter by a na pedmt toku, naplovala skutkovou podstatu krdee, dlu-
no posuzovat jako trestn in poruen autorskho prva dle 270. Virtuln loupe
by mla bt trestn jako soubh poruen autorskho prva svydrnm ( 175).

51 Srov. GIVNA, T. Virtual Crimes. Masaryk University Journal of Law and Technology, 2008, ro. 2, .1,
s. 97104. Dostupn z: http://mujlt.law.muni.cz; GIVNA, T. Existuj virtuln trestn iny? In: VANDU-
CHOV, M., GIVNA, T. (ed.). Pocta Otovi Novotnmu k80. narozeninm. Praha: ASPI, 2008, s.2835;
POBOILOV, M. Virtuln trestn iny. Diplomov prce. Praha: Univerzita Karlova. Prvnick fakul-
ta. Katedra trestnho prva, 2010, s. 4049. Vedouc prce: Tom Givna.
52 Zkon .40/2009 Sb.
53 Nakolik pipad do vahy pouit zpronevry uvirtulnch pedmt, nen jist. Jednn, kter m zpro-
nevovac charakter, by toti ve skutenosti vedlo pouze kpoklesu hodnoty licence kvirtulnmu svtu
jako celku, nikoliv ke ztrt cel licence (iza pedpokladu, kdyby zapjen virtulnho mee znamenalo
zzen podlicence). Proto itady bude na mst aplikovat spe skutkovou podstatu trestnho inu dle 270
trestnho zkonku.

115

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 115 28.11.13 15:56


5. ZVR

Mnohouivatelsk virtuln svty vyvolvaj velmi podobn majetkov


otzky, jak ve svt lid vyvstvaj od nepamti, kde rovn pluralita subjekt sout
ouvn omezench majetkovch hodnot. Tradin majetkov prvo je onm nstro-
jem, kter sleduje rozvren subjektivnch prv coby monch zpsob nakldn sma-
jetkovmi hodnotami mezi subjekty. ist teoreticky vyhovuje klasick majetkoprvn
koncept vlastnictv ivirtulnm svtm. Vpraxi se vak postaven uivatel virtulnch
svt co do obsahu jejich prv kvirtualitm natolik li od pozice vlastnka, e ovlast-
nictv nelze dost dobe mluvit.
Eventuln piznn plnho vlastnickho prva uivatelm zkonem by bylo nej-
hrubm zsahem do dosavadnch prvnch pomr mezi uivateli aprovozovateli vir-
tulnch svt. Takov rozeen, kter obrac naruby vztahy zaloen smlouvou, se
navc nejev ani nutn ani ospravedlniteln, nebo je projevem neuctivosti kzjmm
provozovatel virtulnch svt. Jak u ped sto lety napsal esk kriminalista Josef
Pruk: kolem prva jest prava lidskho spoluit ane bezohledn boj jednch proti
druhm.54 Prvn d nem absolutizovat prva jednch na kor druhch.
Bez investice provozovatel do vytvoen, udrovn, spravovn ainovac virtul-
nch prosted, by virtuln svty nemohly nikdy ani existovat. Zsahy provozovatel do
chodu svta se asto dj vzjmu samotnch uivatel, nap. pi vylouen tch, kte
obtuj ostatn. Hledt na uivatele jen jako na obti vydan na milost anemilost zlm
atemnm padouchm provozovatelm, se jev nejen pehnan, ale ijako nedostate-
n dvod pro totln pevracen vlastnickch prv.
Se zneuvajcmi klauzulemi vtextech licennch smluv si lze poradit za pomoc
nstroj smluvnho zvazkovho prva osmlouvch uzavranch se spotebitelem aad-
heznch smlouvch.
ivot ve virtulnch svtech pipomn svm uspodnm nkdej feudln lenn
svazky. M-li bt respektovno postaven provozovatel asouasn uivatelm pizn-
no vlastnick prvo kvirtulnm statkm, je dlen vlastnictv patrn nejlepm pro-
stedkem. Obnoven dlenho vlastnictv veskm prvu by vak vyadovalo zsadn
zmny prvnho du, kter se ani nezdaj reln.
Odhldnuto od fantazijnch zmn prvnho du lze iveskm prvu nalzt zpsob,
jakm poskytnout uivatelm ochranu jejich virtulnho majetku ivi tetm osobm.
Vtto prci je za vchodisko zvolena licence, kter je zvnitku relativnm prvem
kuvn virtulnho svta anavenek majetkovm statkem, kter me bt pedmtem
absolutnho majetkovho prva. Uivatel (tet osoby) nemohou poruit smlouvu mezi
provozovatelem ajinm uivatelem, kde nejsou smluvnky. Mohou pouze zashnout
do vlastnickho prva, jeho pedmtem je licence. Naproti tomu provozovatel se vi
uivateli me dopustit poruen jak smlouvy, tak subsidirn vlastnickho prva,
vzvislosti na charakteru jednn.
Nepochybnou pednost eskho prva je systm drby poddn ze starho rakous-
kho prva. Drba nen svzna svc, nbr sprvem: drba prva spov vjednn,

54 PRUK, J. Rakousk prvo trestn. Dl veobecn. Praha: Spolek eskch prvnk Vehrd, 1912, s. 153.

116

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 116 28.11.13 15:56


kter je obsahem danho prva. Dritel vlastnickho prva se fakticky chov jako vlast-
nk (tebae vlastnkem nen), obdobn dritel uvacho prva kautorskmu dlu jedn,
jakoby byl licencionem. Svou drbu licence kvirtulnm svtm me tedy uivatel
vkadm ppad chrnit drebnmi alobami, ani by bylo teba (jako ve vtin jinch
jurisdikc) vymlet, e dr (virtuln) vc.
esk prvn d nabz mnoho cest keen problematiky virtulnho vlastnictv,
jinou otzkou je, kdy se dle koliznch pravidel mezinrodnho soukromho prva na vir-
tuln vztahy pouije prava obsaen veskch pedpisech. Na vztahy mezi uivateli
aprovozovateli se nejspe pouije prvo, jm se d licenn smlouva (co bude esk
prvn d jen vjimen). Deliktn nroky mezi uivateli, kter nepedstavuj poruen
smlouvy, by se vak mly vypodat podle prva msta, kde se delikt stal (kde dolo ke
kodn udlosti). Vppad delikt, kter se staly na internetu, to me bt ada mst
(umstn serveru, msto, kde se nachz kdce nebo pokozen). Vbr konkrtn ju-
risdikce bude patrn na pokozenm.55 Vbr rozhodnho soukromho prva nem vliv
na psobnost trestnho prva, kter je stanovena kogentn atradin iroce tak, e virtu-
ln trestn iny mohou spadat pod reim eskho trestnho zkonku pomrn asto.56

VIRTUAL PROPERTY PROPERTY IN THE TIME OF IUS DOWNLOADENDI

Summary

This part deals with anew kind of property, property in virtual worlds, and its consequences
in the real (physical) world. In comparison to existing works, it focuses more on law in force rather than
philosophical thoughts about property. Although theoretical concepts may be important for defining what
property is and what could be an object of ownership, they cannot by themselves establish property rights of
aparticular subject. This is role of applicable law. Here, particular attention is paid to Czech private law, but
implications in the criminal law are not overlooked.
An author does not deny that virtual objects can be property in legal sense, and thus fall within the scope of
property law. Users may own them, but they do not regularly own them. License agreements which govern
the relationships between providers and users concerning virtual worlds grant users property rights to virtual
things almost never.
Ideal allocation of rights between providers and users may resemble an feudal concept of seisin (or divided
ownership). However, enactment of divided ownership within Czech law is exposed to such obstacles that it
is better to search for another concept. This part examines possibilities of alicense agreement.

Key words: property, virtual property, intangibles

Klov slova: vlastnictv, virtuln vlastnictv, nehmotn vlastnictv

55 Srov. POLK, R. Prvo aevropsk informan spolenost [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2009,
s. 7076. Dostupn z: http://www.polcak.com [cit. 2012-09-30].
56 Tamt, s. 6068. Viz 49 trestnho zkonku.

117

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 117 28.11.13 15:56


REDAKN RADA

Pedseda: prof. JUDr. Pavel turma, DrSc.


Tajemnice: Ludmila Matoukov

lenov:
doc. JUDr. PhDr. Ilona Baantov, CSc.
prof. JUDr. Miroslav Blina, CSc.
prof. JUDr. Stanislava ern, CSc.
doc. JUDr. Jaroslav Drobnk, CSc.
prof. JUDr. Marie Karfkov, CSc.
doc. JUDr. Vladimr Kindl
prof. JUDr. Zdenk Kuera, DrSc.
prof. JUDr. Vclav Pavlek, CSc., dr. h. c.
prof. JUDr. Ji vestka, DrSc.
prof. JUDr. PhDr. Michal Tomek, DrSc.
prof. JUDr. Petr Trster, CSc.
JUDr. Marie Vanduchov, CSc.
prof. JUDr. Alena Winterov, CSc.

Extern lenov:
prof. JUDr. Michael Bogdan (Lund)
prof. JUDr. Ji Boguszak, DrSc. (Praha)
prof. Dr. Wladyslaw Czapliski (Varava)
doc. JUDr. Taisia ebiov, CSc. (Praha)
prof. JUDr. Jan Filip, CSc. (Brno)
prof. Dr. Michael Geistlinger (Salzburg)
prof. JUDr. Mahulena Hofmannov, CSc. (Giessen/Heidelberg)
prof. JUDr. Pavol Hollnder, DrSc. (Brno)
prof. JUDr. Dalibor Jlek, CSc. (Brno/Bratislava)
Dr. Kaspar Krolop (Berln)
prof. JUDr. Jan Musil, CSc. (Brno)
prof. JUDr. Jan Svk, CSc. (Bratislava)
prof. Dr. Ji Toman (Santa Clara)
JUDr. Peter Tomka, CSc. (Haag)
prof. JUDr. Helena Vlkov, CSc. (Plze/Praha)
prof. Dr. Miroslav Vitz (Subotica)
doc. JUDr. Ladislav Vojek, CSc. (Brno/Bratislava)
118

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 118 28.11.13 15:56


AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 119 28.11.13 15:56
ACTA
UNIVERSITATIS
CAROLINAE

IURIDICA 4/2012

KYBERNETICK KRIMINALITA

Prorektor-editor: prof. PhDr. Ivan Jakubec, CSc.


Vdeck redaktor: prof. JUDr. Ji Jelnek, CSc.
Recenzovali: doc. JUDr. Tom Givna, Ph.D.
doc. JUDr. Radim Polk, Ph.D.
Oblku navrhla Jarmila Lorencov
Graficky upravila Kateina ezov
Vydala Univerzita Karlova vPraze
Nakladatelstv Karolinum, Ovocn trh 35, 116 36 Praha 1
http://cupress.cuni.cz
Praha 2013
Sazba DTP Nakladatelstv Karolinum
Vytiskla tiskrna Nakladatelstv Karolinum
Periodicita: 4/rok
Vydn 1. Nklad 300 vtisk
ISSN 0323-0619
MK R E 18585

AUC_Iuridica_4_2012_2932.indd 120 28.11.13 15:56