Anda di halaman 1dari 138

acta

universitatis
carolinae

iuridica 2/2012

2764iuridica2_2012.indd 1 27.6.13 11:20


2764iuridica2_2012.indd 2 27.6.13 11:20
v yt v en
tr a nsnacion ln ho
pr v nho prostoru

univerzita karlova vpraze


nakladatelstv karolinum
2013

2764iuridica2_2012.indd 3 27.6.13 11:20


Vdeck redaktor: prof.JUDr.Lubo Tich, CSc.

Recenzovali: 
prof.JUDr.Josef Bejek, CSc.
doc.Dr.Ing.Jn Grnsk, CSc.
doc.JUDr.Richard Krl, Ph.D., LL.M.
prof.JUDr.Monika Pauknerov, CSc., DSc.
prof. JUDr. Richard Pomaha, CSc.
JUDr. Pavel Simon
doc.JUDr.PhDr.Ivo losark, LL.M., Ph.D.
JUDr.Ing.Ji Zemnek, CSc.

Univerzita Karlova vPraze Nakladatelstv Karolinum, 2013

ISSN 0323-0619

2764iuridica2_2012.indd 4 27.6.13 11:20


Obsah

I. Suverenita aevropsk integrace

Lubo Tich: Sttn suverenita aintegrace vevvoji Evropsk unie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

Tom Dumbrovsk: Suverenita afederalismus vevropsk aamerick integraci:


doktrna interpozice stavnho soudu R.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

Tom Dumbrovsk: Soudn spoluprce vEvropskm stavnm prostoru


povchodnm rozen Evropsk unie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

II. Soukrom prvo aevropsk integrace

Lubo Tich: Pekonvn principu teritoriality vevropskm soutnm prvu.. . . . . . . . . . . . 77

Lubo Tich: Nov role mezinrodnho prva soukromho aprocesnho


vevropsk integraci? (kritick skica). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

Lubo Tich: el aefektivita regulace (usmrovn) hospodsk soute . . . . . . . . . . . . . . 119

2764iuridica2_2012.indd 5 27.6.13 11:20


autoi

prof.JUDr.Lubo Tich
Mgr. et Mgr. Tom Dumbrovsk LL.M., Ph.D.

2764iuridica2_2012.indd 6 27.6.13 11:20


I.
Suverenita
aevropsk integrace

2764iuridica2_2012.indd 7 27.6.13 11:20


2764iuridica2_2012.indd 8 27.6.13 11:20
2012 Acta Universitatis Carolinae Iuridica 2 Pag. 927

Sttn suverenita aintegrace


vevvoji Evropsk unie*
Lubo Tich

I. Vymezen problmu, el pspvku

Mnoh ivysoce ven osobnosti pojem suverenity kritizuj nebo dokonce


zavrhuj. Jin uvaj tento pojem kumlmu zdvodnn svch politickch ajinch
cl. Pojem suverenity se stal velmi aktuln mj. vsouvislosti spijmnm Lisabonsk
smlouvy. Ivodborn literatue se tento pojem pouv pomrn promiscue akupodivu
je mu vnovna (nap. vesk republice) velmi mal pozornost.
Prvnm elem tohoto pspvku je proto pokus ovymezen tohoto pojmu zhlediska
prvn dogmatiky spihldnutm kmonm modifikacm azejmna funkcm vjednotli-
vch oblastech prva, zejmna prvu stavnm, sttnm, mezinrodnm veejnm apod.
Druhm elem je zjistit, jakmu cli tento prvn politick konstrukt slou, resp.
jak koly m splovat. Jestlie suverenitu vymezme jako souhrn uritch kompetenc,
pak se nutn musme ptt, kolik vuritm stadiu vvoje urit jednotka, konkrtn stt
nebo lensk stt Evropsk unie, tchto kompetenc potebuje, atedy, jak mocn je nebo
m bt jeho suverenita. Hledme tak odpov naotzku, zda lze vbec suverenitu jako
souet uritch kompetenc mit (kvantifikovat) anazklad vsledk men pak
srovnvat nap. mru suverenity Evropsk Unie (ad II.).
Integrace stt douritho seskupen me znamenat omezovn sttnch kompe-
tenc, atedy zeslabovn suverenity jednotlivch stt. To se vytvoenm Evropsk
unie ajejm dalm vvojem nepochybn dje. Jednotliv kompetence jsou delego-
vny naEvropskou unii, kter je vyuv, ato ivi lenskm sttm. Zajm ns
proto proces delegace kompetenc, kter je pro integraci pznan. Sledujeme pojem
integrace vjeho vvoji azkoumme, jakm zpsobem funguje. To je tetm clem
pspvku.
tvrtm elem tohoto pspvku je proto analza suverenity lenskho sttu
napozad integranho procesu vrmci EU. Napkladu Evropsk unie identifikujeme
aanalyzujeme nkolik typ (rovin) integranho psoben (realizace integrace), je jsou
pznan, akoliv vpopisovanch souvislostech stly mimo ohnisko zjmu dosavad-
nch vzkum. To inme vetet sti (ad III.) naeho pspvku.

* lnek je vstupem grantu PRVOUK 04.

2764iuridica2_2012.indd 9 27.6.13 11:20


Konen pak (ad IV.) odpovdme naotzky klovho problmu, tj. vzjemnho
vztahu suverenity sttu aintegrace veform nadsttnho spoleenstv (EU). Zejmna
zjiujeme, zda lze stanovit finln mez procesu integrace jako hranici ztrty suverenity
lenskch stt EU.
Nakonec shrnujeme poznatky dokonkrtnch tez (st V.) apokoume se ovlastn
een tchto klovch problm.

II. Suverenita

1. Vymezen pojmu

a) Pehled

Suverenitou se chpe nejvy, neodvozen sttn moc, kter nepodlh d-


nmu omezen akter je obvykle lenna navnj avnitn.1 Vnj suverenita oznauje
nezvislost sttu najinch sttech, tedy navenek, aje potud vchodiskem pro spolen
psoben sttu vmezinrodnm spoleenstv stt. Vnitn suverenitou rozumme prvn
nejvy moc uvnit sttu i spoleenstv stt, zejmna veform moci zkonodrn.
Suverenita je chpna jako klov pojem vprocesu vzniku modernho sttu. Je vak
sporn, zda je suverenita vlastn podstatou asynonymem sttn moci anebo zda se jedn
ozsadn vlastnost sttn moci.2
Pojem suverenity pochz zfrancouzskho suverainet aznamen sttn moc i vrch-
nost. Pojem nem absolutn velikost, aproto je jeho vypovdajc hodnota zvisl nakon-
textu ahistorickch podmnkch.3 Suverenitu lze chpat jako funkcionln pojem, kter
vznikl zurit situace, aby bylo mon doshnout uritch cl: mru abezpenosti.
Pojem suverenity m nkolik vvojovch stadi, zanajcch sttn suverenitou, pes
suverenitu lidu4 a posuverenitu prva (viz dle), kter maj dal vrstvy, jako nap.
vnitn avnj rovinu suverenity (viz ve). Vechny vak slou jako zklad hodnocen
suverenity.5
UErmacory6 se sttn moc, pravomoc, moc asuverenita vlastn pekrvaj, resp.
jsou doznan mry toton. Sttn moc vak podle nho veskutenosti nen nic rel-

1 Viz U. Schliesky, Souvernitt und Legitimitt von Herrschaftsgewalt, Tbingen 2004, 57.
2 G. Jellinek, Allgemeine Staatslehre, 6. Neudruck, 3. vyd., Darmstadt 1959, 14, 461; U. Schliesky,
Souvernitt und Legitimitt von Herrschaftsgewalt, Tbingen 2004, 30.
3 Vznamn je vrok Nawiaskeho otom, e moc aprvo nejsou bezprostedn anepostradateln prvky
sttn mylenky, nbr pichzej vvahu auplatuj se pouze vsouasnch pomrech jako prostedek
kuritmu cli, toti jako zruky sttn suverenity, sttn nezvislosti navnjch mocenskch faktorech,
sttn pevahy vi vnitnm silm. M. Lemmens, Die Suvernitt des Bundesrepublik Deutschland und
die Integration der Europischen Gemeinschaft, Frankfurt 1994.
4 G. Haverkate podnik velmi vznamn zajmav pokus chpat stavu jako d jednotlivch vzjem-
nost atak pen ideu pirozenho prva spoleensk smlouvy dochpn stavy. Stt proto vlastn nen
suvernn, pokud jde oohranienou oblast zklad stavy, kter neme mnit.
5 Pojem suverenity byl pedmtem bdn nejvznamnjch pedstavitel stavnho, mezinrodnho prva
apolitologie jako Nawiasky, Krger, Ermacora, Herzog, Pernthaler azejmna Kelsen, Schmitt, Smendt
aSaladin, MacCormick, Walker, Akehurst, Ipsen, Austin, Laski, Schwarzenberger, Fenwick adal.
6 F. Ermacora, Weltstaat einige Staatsutopie?, in: R. Marcic et al. (eds.), FS fr Alfred Verdrass,
Mnchen, Salzburg 1971, 85.

10

2764iuridica2_2012.indd 10 27.6.13 11:20


nho. Je pouze pedstavou okonn i pasivit voblasti veejn moci.7 Vmezinrodn-
prvn perspektiv zaznamenv Ermacora mon vvoj sttnosti (suverenity), kter
vede temi stupni: odspojen jednotlivch stt, pes svtov stt a kutopii.8 Podle
Fleinera-Gerstera je suvernnm ten, kdo me legitimovat pouit moci ansil.9 David
Mitrani, zakladatel funkcionalismu,10 zpochybnil tradin nrodn model vetn mocen-
skch struktur aspatuje vEvropskch spoleenstvch zklad uritho modelu uspo-
dn sui generis. Expanz apropojenm tzv. spillover ink narzn sousedn oblasti
se urit sti sttn suverenity vydluj zdispozice stt. E. B. Haas tyto mylenky
vesv neofunkcionalistick koncepci dle rozvinul tm, e je osvobodil odnormativ-
n teleologie Mitraniho apokusil se otevt vlastn dynamiku ES jakoto regionlnho
kooperanho modelu.11 Spolen vykonvan nrodn suverenita je tzv. suverenitou
sdlenou (pooled sovereignity).
Naproti tomu Grimm12 zdrazuje umstn rozhodovacho oprvnn dorukou pn
Smlouvy. Zmnu primrnho prva provdj lensk stty anikoliv orgny Spoleen-
stv. Zhlediska obsahu afunkce sttn moci lze podle Grimma rozliovat ti formy
sttn suverenity, ato: (a) prvn nezvislou stavn legislativn moc (pouvoir consi
tuant), (b)prvn nezvislou moc, kter m oprvnn rozhodovat omimodnm stavu,
(c)prvn nezvislou moc, kter koordinuje ashrnuje jin moci, piem nezvislost je
jak prvn, tak ifaktick.

b) Vlastn vymezen

Ze shora uvedenho pehledu plyne, e pojem suverenity lze chpat pede-


vm vrovin obecn jako (relativn) nezvislou rozhodovac moc. Vtto souvislosti
je pak mon tento pojem uvat vnejrznjch vztazch aodvtvch prva. Lze tedy
uvaovat osuverenit vevztahu manelskm, suverenit obana vevztahu kesttu, ale
meme mluvit iosuverenit akcione i spotebitele apod.
Specifick vznam je teba pikldat tomuto pojmu vevztahu kesttu. Vtto sou-
vislosti zskv pojem suverenity svj nejbnj, typick vraz avznam. Suverenita
je tak kajc bytostn se sttem spojena, nebo je vlastn jeho vzniku adalmu vvoji.
Vtto souvislosti lze tedy sttn suverenitu chpat jako nejvy moc, kter vzsad
nepodlh dnmu omezen.13
Sttn suverenitu je teba chpat vrznch rovinch, zejmna vak jednak nazem
sttu, jednak vevnjch vztazch, tj. vpomru kjinm suvernnm subjektm kest-
tm anadsttnm i quasisttnm celkm.

7 W. Henke, kter je kpojmu suverenity obecn velmi skeptick, tvrd, e pojem suverenity ztratil svoji
platnost (Recht und Staat, Grundlagen der Jurisprudenz, 299).
8 F. Ermacora, op. cit. vpozn. . 6, 85.
9 Podle C. Schmitta je jdrem koncepce suverenity definice: suvernn je ten, kdo rozhoduje ovjime-
nm stavu (Politische Teologie, 3. vyd., Berlin 1979, ed., Berlin 13).
10 D. Mitrani, The Functional Theory of Politics, London 1975
11 E. B. Haas, Suvernitt im Wandel, Frankfurt 2007, 80.
12 D. Grimm, Braucht Europa eine Verfassung?, Frankfurt 1994.
13 Viz Randelzhofer, Staatsgewalt und Souvernitt, in: Maunz Drig (eds.), Staats- und Ver-
fassungslehre, Berlin 1986, 694 an.

11

2764iuridica2_2012.indd 11 27.6.13 11:20


Pojem suverenity nen ovem mon pojmat staticky, ale funkcionln,14 tedy jako
mnoinu uritch vztah, kter se vyvjej. Svoj kvalitou tedy reaguje navztahy stt
jak dovnit, tak inavenek viostatnm sttnm i quasisttnm subjektm. Jej zklad
ameze jsou ureny charakterem politickho reimu sttu.

c) Suverenita lidu

Nejpozdji poVelk francouzsk revoluci15 byl zformulovn princip suve-


renity lidu jako legitimn zsada. Jdro tohoto principu pedstavuj konstitucionalismus,
zruky lidskch prv, dlba moci aprincip prvnho sttu. Tyto aspekty jsou charakteri-
stick pro demokratickou sttn formu jako vldu lidu, kter zahrnuje itzv. kompetenci
okompetencch. Vkonfrontaci sprax je psoben tchto jednotlivch element pon-
kud relativizovno. Pedevm vak je zpochybovno, zda me bt vdemokratickm
stt suvernem lid. Pitom je ovem zejm, e suverenita lidu je jednou zmnohch
dimenz pojmu suverenity, resp. sttn suverenity.

d) Suverenita prva

Suverenita prva znamen, e prvo je sttu nadazeno. Zkladem tto teo-


rie je pojet, e zaexistence zkho vztahu mezi sttem aprvem je prvo, resp. prvn
d sttu nadazen. Podle tto teorie nem stt dnou vsostnou kompetenci: Suve-
renita neme stt nad prvnm dem, nebo suverenita je pouze vlastnost prvnho
du.16 Proti tto teorii se namt, e vtomto smyslu nelze suverenitu uskuteovat,
nebo chyb subjekt takovto innosti. Ztoho je zejm, e prvn suverenita je vesmy-
slu suverenity sttn jenom jej soust, ikdy zhlediska jejho obsahu je urujc. Tak
lze suverenitu chpat vdemokratickch politickch reimech (viz II.2 ne).

2. Vvoj suverenity

a) Obsah pojmu ajeho vvoj

Vznik demokratickch reim, existence zkladnch lidskch prv, ale


zejmna vliv nadsttnch mezinrodnch organizac znamenaj padek pojmu suve-
renita v chpn Bodina, Hobbese i Hegela. Sttn suverenita nepochybn mn
svj obsah, ale nezanikla. Vrozporu snktermi doktrnami, resp. autory, jako nap.
G.Scelle,17 kte existenci suverenity popraj, ji nelze povaovat zajaksi obsoletn
dogma nebo legln fikci. Suverenita je ptomna ivmezinrodnch vztazch ahraje

14 Viz Wind, kter kritizuje statick koncept neopozitivistickho sttu, jen je zaloen nahierarchickm sys-
tmu obdobn jako Hobbesv model. (M. Wind, Suvereignty and European Integration, 2001, 102, 103).
15 Viz op. cit. vpozn. . 8, 90 an.
16 Zde teba reflektovat uen K. Frstera, H. Ehmkeho aC. J. Friedricha (Verfassung und Ver-
fassungsnderung im Hinblick auf Staatsform und Grundrechte, 1951, Grenze der Verfassungsnderung,
Berlin 1953, 85, Constitutional Government and Democracy, New York 1946), H. Neffa, H. Hauga
(Materielle Schranken der Verfassungsrevision, 1947).
17 G. Scelle, Precis de droit de gens, sv. 1, Paris 1932, 32 an.

12

2764iuridica2_2012.indd 12 27.6.13 11:20


klovou roli vmezinrodnm prvu. Rovn EU je zaloena nauznn suverenity
lenskch stt.
Zkladn vlastnost suverenity je jej nezniitelnost. Suverenitu lze vak penet,18
delegovat, lze ji mnit (metamorfza suverenity viz dle).
Nazklad uritch kritri lze zjiovat, jakou roli dan koncept suverenity hraje
(vizII.3d aIV.3). Pitom je teba brt navdom, e zejmna sohledem naintenzivn
diskusi ohledn uitku avznamu tohoto pojmu vkontextu evropsk stavy se jako
klov jev vztah mezi suverenitou asttnost.
Obsah suverenity lze nazklad vybranch kategori sledovat vetech perspektivch:
aa) Zhlediska podstaty tohoto pojmu jde oomezen suverenity vdsledku existen-
ce prvnho sttu (viz suverenita prva). Vvoj suverenity znamen jej promnu
vesmyslu pouh moci vdsledku jej prvn regulace. Prvn suverenita je vymezo-
vna najednotliv zkonem uren oprvnn kompetence, jejich souhrn pedsta-
vuje suvernn sttn moc. Kompetence definuj materiln finalitu kadho tvaru,
jen si suverenitu nrokuje.
Vtomto smyslu znamen kompetence ohranien vkonu sven moci. Sttn
teoretick koncept formlnho omezen, kter se zatm skrv, odpovd mode-
lu modernho prvnho sttu, kter ponechv obanu zsadn vechnu svobo-
du, tedy sttu, jen si ponechal pouze monost zashnout, kter byla zaloena
naoprvnnch vychzejcch zstavy akter byla vyerpvajcm zpsobem
prvn vymezena.19
bb) Zhlediska mezinrodnho prva veejnho je pznan posun oddispozitivn pra-
vy kprvu kogentnmu a odsuverenity panovnka krespektovn lidskch prv. Jed-
notlivec (oban) se dojist mry stv subjektem mezinrodnho prva ame vi
vlastnmu sttu vystupovat. Vztah oban stt me bt pezkoumvn mezinrod-
nmi soudnmi instancemi. Jednm typem tohoto novho jevu je Evropsk soud pro
lidsk prva, jinm druhem tohoto fenomnu je existence mezinrodnch tribunl
voblasti prva trestnho.
cc) Tet rovinou zsadn promny pojmu suverenita je vvoj vesmyslu transformace
suvernnho sttu vevztahu nadsttnho celku.
st obsahu suverenity delegovan nanadsttn subjekt (EU) se vak zcela neztr-
c zvlastn dispozice sttu, ale vdsledku tto metamorfzy je on rozhodovno
najin rovni. Vsouvislosti sintegranm procesem (viz b ne aIII.) se suvernn
prva stvaj spolenm statkem avdsledku toho je jejich vkon vlastnmi len-
skmi stty velmi omezen.

b) Metamorfza suverenity vES (EU)

Podstatn zmny prodlal pojem suverenity zejmna vevztahu kesttm


EU. Karl Doehring se ji vroce 1967 zcela oprvnn ptal, vekterm momentu ulen-
skch stt tehdejho EHS ji nelze mluvit osttn suverenit zapedpokladu, e stt
je suvernn tehdy, jestlie vlun podlh mezinrodnmu prvu veejnmu, pov
18 M. Martin Martinez, National Sovereignty and International Organisations, Haag et al. 1996, 67.
19 S. Haack, Verlust der Staatlichkeit, Tbingen 2007, 113.

13

2764iuridica2_2012.indd 13 27.6.13 11:20


pln subjektivity vrmci tohoto systmu adisponuje vekerou politickou rozhodovac
moc. Je zejm, e vevech tchto tech aspektech je lensk stt omezen, aleokamik,
kdy lze mluvit oztrt suverenity, je tko uriteln.20
Vevropskm prvu dochz kurit metamorfze sttn suverenity (viz III.).
Tak je tomu vdsledku blokanho inku judikatury ESD avlivem zkladnch prv,
onich se pvodn znn SEHS nezmiuje ani slovem. Natomto pozad je velmi
zvltn, e spor se vede oto, zda doktrnou pednosti nen souasn eeno, e stt-
n suverenita vEU je dlen, fragmentovan nebo dokonce zcela omezen. Urit
posun vmylen osttu asttn suverenit se ukazuje ji vdiskusi ootzce, zda jsou
lensk stty stle pny Smlouvy. Ztohoto pohledu je EU uritm bezprecedentnm
fenomnem, piem projev evropsk (unijn) suverenity je zaloen prv nadifzi
suverenity jejch len. Pokraujc evropskou tendenci ksuverenit trhu si nelze
vyloit jen zpolitick reality aekonomick nutnosti, nbr izhlediska sociln
psychologick situace (viz t pojem identita vsti II.4). P.Sloterdijk21 popisu-
je vvoj suverenity jako pechod odexistencialismu kekonsumismu. To je krok,
kterm se nahrazuje nrodn sttn suvernn vle ajej struktury funkcionlnm
ekvivalentem.
Promna (metamorfza) tchto kategori je podmnna jak nadsttn (suprastt-
n), tak vnitrosttn. Najedn stran existuj pklady toho, e existuj ji pouze urit
stopy klasick sttnosti, suverenity. To prokazuje, e nrodn stty aznich pochzejc
zkladn kategorie upnajc se kstedn moci vdohledn dob nezaniknou anebudou
ani nahrazeny. Nadruh stran se ukazuje, e tyto pojmy anazklad nich vytve-
n formy sttnosti jsou ji vrazn ovlivnny vzestupem supranacionln moci, kter
jimi prostupuje, zsti je vytlauje nebo dokonce ru. Pitom se jedn odynamick
astle se rozvjejc proces. Psn rozliovn bu anebo vklasickm smyslu nen
namst.22 Jak se ukzalo, nelze dospt kjinmu vsledku ani tehdy, pokud zkoumme
atributy sttnosti atrvme naJellinkov23 modelu sttu. Vtakovm ppad existuje
toti riziko, e budeme tendovat kvkladu nadnrodnho procesu prostednictvm jed-
nodimenzionlnho pohledu. Proto nepekvapuje, je-li zejmna vnkterch nrodnch
doktrnch24 vznik evropsk sttnosti poprn. Tm ovem ztrcme monost tento jev
skuten zkoumat. Mizen nrodnho sttu znamen, e se jedn mn oerozi sttnosti
jako spe ojej pemnu donovch forem, tedy vlastn ovznik jinho druhu moci. Tyto
jevy nemohou zstat bez vlivu nazkladn pojmy sttovdy, jako nap. stt alegitimita.
To vak neznamen, e stedn koordinty odvodnn, omezen anebo ospravedlnn
moci, kter byly rozvjeny postalet, budou muset bt vdsledku nov moci, je je
vnovm smyslu odlin odt souasn, oputny. Naopak, prv djinn vvoj ukzal,
e analyzovan pojmy se jen mn avdsledku toho se sttn suverenita promuje,
ale nezanik.

20 Op. cit. vpozn. . 13, 696.


21 P. Sloterdijk, Falls Europa erwacht, 1994, 18.
22 U. Schliesky, Souvernitt und Legitimitt von Herrschafstsgewalt, Tbingen 2004, 439.
23 Jellinek, op. cit. vpozn. . 2, 481.
24 Cit. podle A. Mller-Wewel, Souvernittskonzepte im geltenden Vlkerrecht, Frankfurt 2003, 121 an.

14

2764iuridica2_2012.indd 14 27.6.13 11:20


c) Dl zvr

I po vstupu Lisabonsk smlouvy v platnost je suverenita lenskho


sttu zachovna.

aa) Stty jsou pny Smlouvy (resp. Smluv SEU aSFEU) avtom smyslu je nanich, jak
vlastn sttn suverenitu dle zmn, m bude ovem uveden panstv rozedno
(viz metamorfza) dokompromisu mezi ostatn lensk stty. Maj vak inadle
kompetenci okompetenci.
bb) Sttm zstv suvernn prvo vystoupit znadsttnho celku, je je vsouasn dob
vdsledku Lisabonsk reformy t vslovn zakotveno.25
cc) I v ppadech delegace suverenity zstv lenskmu sttu prvo na korektiv
vesmyslu pednosti tzv. nezcizitelnch stavnch prv (stavn podek, materiln
jdro stavy apod. viz IV.4 ne).

3. Suverenita akompetence

a) Vznam pojmu kompetence

Slovo kompetence m etymologicky zklad vlatinskm competere, jeho


ptomn tvar je competent, co je pekldno jako pslun, vhodn, pimen, odpo-
vdajc apod.26 Nap. vnmin se slovo kompetent pouv jako synonymum pro pro-
fesionln aschopn, ale t pslun, rozhodujc i oprvnn.27 Kritriem, kter je
spjato schpnm kompetence, je piitatelnost uritho obsahu kompetence subjektu
kompetence. Vedle tohoto kritria, kter je vdy ptomno, je vpojmu kompetence obsa-
ena akceptace uritho omezen moci suverenity (sttu). Otzka kompetence je vdy
spjata suritou pedstavou jejho omezen, resp. omezen moci, je je vtomto pojmu
zahrnuta. Vabsolutismu se otzka kompetence vlastn nevyskytuje.28 Naproti tomu je
vlastndemokracim. Moc podlh omezen, je vyplv zprincipu prvnho sttu.
Vjuristick odborn terminologii se kompetence obvykle definuje jako schopnost
jednat, vydvat vrchnostensk akty, ale je isynonymem pslunosti, oprvnn i zmoc-
nn.29 Podle funkn definice znamen kompetence oprvnn apovinnost plnit koly.30
Kompetenci lze tedy definovat jako prvem uren mocensk prostedky kjednn,
je jsou udleny sttnm orgnm (legislativnm, exekutivnm isoudnm) zaelem
plnn sttnch kol. Pojem sttn kol znamen uren sttnch orgn ajejich orien-
taci kekonkrtnm clm. Vztah mezi kolem akompetenc je vzsad vztahem elu
aprostedku. Pomr prostedku kelu je pak charakteru instrumentlnho.

25 Viz l. 50 SEU.
26 M. Nettesheim, Kompetenzen, in: von Bogdandy (ed.), Europisches Verfassungsrecht, Berlin,
Heidelberg 2003, 415 an.
27 A. von Bogdandy, J. Bast, Die vertikale Kompetenzordnung der Europischen Union, EuGRZ 2001, 441.
28 Op. cit. vpozn. . 13, 86.
29 A. von Bogdandy, J. Bast, Die vertikale Kompetenzordnung der Europischen Union, EuGRZ 2001, 441.
30 M. Nettesheim, Kompetenzen, in: von Bogdandy (ed.), Europisches Verfassungsrecht, Berlin,
Heidelberg 2003, 415 an.

15

2764iuridica2_2012.indd 15 27.6.13 11:20


Kompetenn struktury ES (EU) nebyly koncipovny podle abstraktnho modelu
tak, jak to bv vstavch stt. Naopak, pojmy vlun nebo konkurujc kompetence
byly doktrnou vyvinuty teprve pi uskuteovn pravomoc ES (EU). Jednn (kony)
orgn ES (EU) je pevn hodnoceno podle mtek federlnho sttu.31
Nauka okompetencch je krlovskou cestou kadekvtnmu chpn evropsk integra-
ce, atedy ipojmu suverenity. Nazklad dn jin kategorie nelze psoben apodstatu
EU pochopit lpe ne nazklad analzy jejch kompetenc.32 Vkompetencch EU se
vyjaduje byt EU ajej mandt, jej dynamika afinalita. Kompetence je jdrem podstaty
EU ajejho politickho charakteru. Kompetence je prvn kategori, nazklad kter lze
urit zpsobilost nositele kompetence kuskuteovn jeho akt. Kompetenn normy jsou
prvn normy, kter opravuj nositele kompetence kproveden uritch akt. Kompetence
nen elem, ale prostedkem (viz t shora). Vkompetenci je obsaen zklad veejno-
prvn moci, pedpoklad vkonu vrchnostenskho oprvnn. Jednn i akty bez kompe-
tence jejho nositele jsou zvl, tedy nikoliv vkonem legitimn moci, ale jejm zneuitm.
Naobsahu kompetenn normy zvis, zda je (sttn, nadsttn) moc (stt, EU) oprvnna
kvydn prvnch norem adalch akt i kproveden relnch prvnch jednn (kon).
Kompetenn normy nutn opravuj nositele prva amoci, tj. odvoduj jeho pslunost.
Kompetenn normy bez adresta jsou prv tak mlo mysliteln jako kompetenn normy,
kter nezakldaj pravomoc (oprvnn jednat). Podle ustanoven opslunosti apodle pro-
cesnch pedpis se posuzuje, kter orgny jsou kuskuteovn kompetence oprvnn.
Vzkazu jednn bez kompetence se projevuje jedna znejdleitjch funkc kompeten-
nho du (viz c). Rozhodnut, kter orgny in mimo zmocnn obsaen vkompetennm
du, nemaj kvalitu rozhodovn orgnu. Jsou jednnmi ultra vires, mimo psobnosti
tohoto orgnu. Jednn bez kompetence nelze orgnu pitat, jedn se opaakt.
Podle obsahu lze rozliovat podmnky vkonu kompetenc naty, kter jsou p-
kazy amaj jakousi pozitivn legalitu, apak nazkazy, kter jsou zaloeny uritou
negativn legalitou.

b) Terminologie avznam

Akoliv jde zpojmologickho hlediska opojem vcelku jednotn chpa-


n, jeho terminologick vyjden je natolik rznorod, e mnohdy mohou nastvat
nedorozumn zsadnho charakteru. Ji samotn text SEU aSFEU pouv pro pojem
kompetence, ato vevech ednch jazycch, rozlin vrazy (viz t shora).33 Je proto
teba postupovat funkcionln, teleologickou metodou interpretace prva atext prvnch
norem vykldat zhlediska jejich obsahu aelu.
Jakoto zasteujc pojem zahrnuje pojem kompetence pslunost, oprvn-
n, prvo i zmocnn, tedy zpsobilost kproveden prvn relevantnch rozhodnut.
31 Kompetenzordnung im Vertrag ber eine Verfassung fr Europa, Europarecht 2004, 511 an.
32 M. Nettesheim, Kompetenzen, in: A. von Bogdandy (ed.), Europisches Verfassungsrecht, Berlin,
Heidelberg 2003, 416 an.
33 Naprvn pohled jde obn pojem vtom smyslu co kdo dl, resp. co kdo sm. Tento dojem vak
klame. Pedevm proto, e terminologicky se pro pojem kompetence uv zcela rozdlnch slov, piem
nkter znich nemaj stejn smysl, resp. maj smysl nejednoznan. SES pouv pro kompetence celou
adu vraz jako oprvnn, pslunost, pravomoc, piem vzsad (viz l. 5 odst.1, l. 17 odst. 1, l. 5
odst. 2, l. 300 odst. 1 al. 230 odst. 2 apod.) vechny tyto termny znamenaj vpodstat jedno.

16

2764iuridica2_2012.indd 16 27.6.13 11:20


Kekompetenci mus piaditeln urit obsah. Existuje zcela zeteln tendence kpro-
pojenosti sttn moci (suverenity) apravomoci i pravomoc.34 Pojem kompetence je
spjat spedstavou oomezen moci, jej definici, jejm ohranien.
Lze rozeznvat pozitivn vymezen kompetence ajej negativn vymezen.

c) Kompetenn d EU jako zklad evropsk federace

Teprve Lisabonsk smlouva, kter vpodstat vtomto ohledu pebr text


stavy pro Evropu, pedstavuje urit vet akategorizaci kompetenc EU veform
uritho uspodanho systmu platnho pro jej fungovn. Normativn vraz tohoto
du je urit zkladem svjimenou relevanc, ale navzdory tomu neme poznn
teorie pln nahradit.
Zejmna vtto oblasti se velmi asto stetvme stransplantac pedstavy sttu,
vdanm ppad sttu federlnho, nareim nadsttnho celku (EU). Je otzkou, kterou
natomto mst nelze splnost zodpovdt, dojak mry zvis nastavu suvernnch
prv lenskho sttu adojak mry zvis nahodnocen EU, jakoto uritm postupnm,
kontinulnm vvoji sttu, i posuzovn tohoto nadsttnho tvaru jako ji relativn nov
kvality, kter pmho srovnn ani sfederlnm sttem nesnese, protoe teorie federace je
pouze uritm podobenstvm. Federace je zleitost definice avirokm obrazu rznch
druh federace lze nepochybn EU pod jeden zjejich druh (definic) podadit.
Vkadm ppad vak lze voblasti ES (EU), resp. jeho prvnho du konstruovat
systm kompetenc jakoto kompetenn d.35
Suverenita jako soubor pravomoc EU nen pouze delegovan. Existuj kompetence
EU, kter nejsou pouze peneseny i postoupeny.36 EU nevystupuje pouze jenom jako
sprvce lenskch stt nebo jejich zstupce. Zakldac smlouvy vytvoily originrn
oprvnn EU, tedy kompetence nazklad vlastnho prvnho du.
Nsledkem uspodn ESU je princip omezench pravomoc (l. 5 odst. 2 SEU),
kter vraznm omezenm realizace suverenity EU omezuje.
Jinm rysem kompetennho du je oprvnn ESD rozhodovat orealizaci kompe-
tenc EU vkonen instanci.

4. Men kompetence asuverenity

a) Typy kompetenc jako kritria jejich men

aa) Zhlediska svho vyjden rozliujeme:

Vslovn kompetence
Ustanoven okompetencch jsou spojena sustanovenmi opodmnkch jejich vko-
nu (uskuteovn). Mnohdy je obtn rozliit zmocovac (kompetenn) normu
odnormy uskuteovac.37
34 F. C. Mayer, Die drei Dimensionen der Europischen Kompetenzdebatte, 580581.
35 Srov. op. cit. vpozn. . 32, 418.
36 Srov. rozsudek Spolkovho nmeckho soudu GE 37, 279.
37 Srov. op. cit. vpozn. . 32, 418.

17

2764iuridica2_2012.indd 17 27.6.13 11:20


Nepsan kompetence (implied powers)
Jde ovslovn nevyjden zmocnn (kompetence), kter jsou:
doplkov, jakoto prava ppravnch aprovdcch opaten,
vychzej ze souvislost psanch kompetenc,
vychzej zpodstaty vci.
Nepsan kompetence nejsou vjimkou zprincipu omezenho zmocnn, nbr jsou
jeho integrln soust.38

bb) Zhlediska jejich normativnho psoben rozliujeme vlastnosti kompetenc.


Zhlediska psobnosti kompetence irok, resp. zk.
Zde meme rozliovat vcnou psobnost podle dvou zsadnch kritri: meme
stavnprvn rozliovat psobnost zkonodrnou, vkonnou, stavn azahra-
nin, zhlediska organizace spolenosti pak lze rozliovat kompetence podle
jednotlivch resort.
Dle je teba rozliovat osobn psobnost, piem je podstatn zhlediska orien-
tace prvnch norem rozliovat mezi lenskmi stty nastran jedn asoukrom-
mi osobami nastran druh, akonen iasovou psobnost.
Zhlediska hloubky, tedy mry prniku dovnitrosttnho prvnho du (hlubok/
mlk).
Rozdl je nap. evidentn vrmci zkonodrn psobnosti pi srovnn smrnice
anazen.
Zhlediska pesnosti i podrobnosti rozliujeme kompetence intenzivn (kogentn)
i mkk (flexibiln).
m podrobnj prava, tm mn prostoru pro rozhodovn lenskho sttu
existuje. Ismrnice, kter by mla pro dotven nrodnho prvnho du (viz
harmonizace) ponechvat vzsad relativn znan prostor, mnohdy obsahuje
velmi konkrtn pedpisy. Typicky harmonizanm opatenm je rmcov rozhod-
nut vrmci zahranin politiky.

cc) Zhlediska vztahu oprvnn EU nastran jedn alenskho sttu nastran druh lze
rozliovat vlun, konkurujc, paraleln akomplementrn pravomoci.

Vlun kompetence
Vrmci vlun kompetence EU nesm lensk stt vevymezen psobnosti doroz-
hodovac pravomoci EU zasahovat, ikdyby tato kompetence byla stanovena relativ-
n rmcovm, nekonkrtnm zpsobem.

Komplementrn kompetence
Komplementrn kompetence se vyznauje tm, e vyaduje spolupsoben obou
stran. Pkladem oblasti komplementrn kompetence je zzen avvoj unijnho
obanstv.

38 Viz op. cit. vpozn. . 32, 434.

18

2764iuridica2_2012.indd 18 27.6.13 11:20


Konkurujc kompetence
Voblasti konkurujc kompetence maj lensk stty potud prvo bt inn, pokud
nen kompetence uskuteovna ze strany EU. Aktivita EU znamen uzaven tto
kompetence pro druhou stranu, kter oprvnn nyn zaloen, ji neme vyuvat.

Paraleln kompetence
Paraleln kompetence se vyznauj tm, e se orgnm EU umouje bt innmi,
ani by aktivita EU vestejn oblasti znamenala omezen i zkaz jejich innost.

dd) Stupe pezkoumatelnosti vkonu kompetenc, soudn kontrola


Pro mru pravomoci je relevantn t poteba jejho vkonu. Zde me dochzet
keznanm korekturm ze strany kontrolnho orgnu, jeho rozhodnut mohou bt dle
pezkoumna nezvislm soudem.

b) Men kompetence (suverenity)

Men (zjiovn) kompetence je relativn velmi sloit proces. Kompe-


tence meme tedy mit podle ve uvedench kritri, ato obsahovmi principy, stup-
nm uritosti amrou pesnosti jejich vymezen, stupnm normativity pedpis ovkonu
kompetence akonen strukturou amrou pezkoumvn vkonu kompetenc.39
Zkoumn mus zat u kadho jednotlivho kompetennho ustanoven. To je
logick dsledek zkladnho principu konkrtnho zmocnn (l. 5 odst. 2 SEU).
Pro hodnocen je rozhodujc jeho obsah amsto vsystmu. Obsahem chpeme roz-
sah psobnosti, druh pravomoc amru ingerence.
Teprve vdruh ad pichz vvahu zjiovn mry uritosti vymezen sohledem
naobecn ustanoven obsaen veSmlouv. Tet rovinou je finalita tto pravomoci
vevztahu kmonmu pezkoumvn jednotlivch opaten.
Konen posledn, tvrtou, velmi dleitou rovinou vhodnocen je srovnn vsled-
k men vuvedench tech rovinch smrou integrace, tj. srovnn stm, co zbylo
zdan kompetence lenskho sttu.
Je zejm, e tato metodologie je naprvn pohled velmi sloit. Nemus vak bt
aplikovna vevech ppadech, zle toti naelu men. Budeme-li zjiovat nap.
mru integrity, bude pozkoumn prvnch dvou rovin rozhodujc tvrt rovina, inte-
gran posouzen. Budeme-li naopak zjiovat (mit) kompetenci vesrovnn nap.
sjinmi kompetencemi nebo vrmci kompetenc jednoho orgnu vevztahu kdruhmu
orgnu EU, nebude posledn rovina relevantn, zato vak budeme muset brt vvahu
prv intern roviny, tedy rovinu druhou atet.

5. Identita

Slovo identita je kryptonormativn a je pouvno ve dvou odlinch


vznamech. Star vznam se tk jednoty, mlad vznam slou kvymezen vnitnch

39 M. Nettesheim, Kompetenzenordnung im Vertrag ber eine Verfassung fr Europa, Europarecht 2004, 511 an.

19

2764iuridica2_2012.indd 19 27.6.13 11:20


pstup. Jej odvrcenou strnkou je legitimita. Legitimita, resp. identita je vyme-
zovna nkolika zkladnmi faktory. Pedpokld se, e m normativn zklad aje tvo-
ena naobecnm souhlasu adve, akonen se pedpokld identifikace oban
sreimem.40
Nrodn nebo evropsk identita jsou zkratkov pojmy koznaen paralelnch psy-
chickch postup. Vevropskm diskursu se stv identita stednm astavnprvnm
principem pro vnitn obsah avnj politiku. Tento pojem vstupuje dokonce namsto
suverenity. Vnapt mezi evropskou integrac anrodn sttnost nejde ji ozachovn
nrodn suverenity, nbr ozachovn nrodn identity.41 Identita se vytv dky inter-
sugestivit avznam rol pi vytven identity lovka podtrhuje vznam zkladnch
prv sohledem navolbu anpl rol, kter jsou spoleensky nabzeny. Zkladn prva
jsou nstrojem ochrany vnucench identit. Nrodn stt vybudovan naidentifikan
roli je pekonn vvojem stavnho prva orientovanho naobana.
Finalita vytven evropsk identity je vprotikladnm pomru knrodn identit,
protoe evropsk zkaz diskriminace omezuje nrodn tendence. Evropsk anrodn
identita vak nejsou vpomru vlunosti. Pojmov jde ocestu praktick konkordance,
tedy souladu srozliovnm mezi evropskou civilizac anrodnmi kulturami.42

III. Integrace

1. Obsah apojem

Pojem integrace se rozvinul vsociologii aznamen srstn i smovn


rznch element vuritou jednotu.43 Vnaem pojet to znamen integraci systm
douritho novho celku (systmu), kter ovem pedstavuje vce ne jen pouh sou-
et jednotlivch soust. Integran proces m nkolik rovin, ato pedevm rovinu
institucionln, sociln-psychologickou aspoleenskou. Vprvn rovin se odehrvaj
veker politick rozhodovac procesy, druh rovina znamen spolen vdom jako
zklad identity. Toto sdlen vlastn zahrnuje ti rozdln integran procesy, ato osob-
n, funkcionln avcnou integraci. Zhlediska obsahu se rozliuj nap. dimenzionln
model, sektorov model ajin teorie. Vrmci dimenzionlnho modelu jde vprv ad
ospojen politickho rozhodnut vprvn dimenzi, vdruh dimenzi jde osociln psy-
chologick chpn atet dimenze se chpe jako integrace tchto komponent sdopa-
dem naspolenost.
Sektorov model vpodstat kopruje uen okompetencch ajejch penench
nacelek.44

40 Viz J. Mather, Legitimating the European Union, Palgrave Maxmillan, 2006, 11, 12.
41 A. von Bogdandy, Europische und nationale Identitt: Integration durch Verfassungsrecht?,
VVDStRL 2002, 156 an., 189, 190.
42 Ibidem.
43 U. Bttger, Ziele und mitteleuropische Integration, Frankfurt 2002, 31.
44 U. Bttger, Anstze fr eine konomische Analyse des Subsidiarittsprinzips des EG Art. 5 Abs. 2,
Berlin 2004, 36.

20

2764iuridica2_2012.indd 20 27.6.13 11:20


Ji sama vaha oeuropeizaci jako omodelu (druhu) integrace prolamuje tradin
pedstavu sttnosti, kter se opr ojednotu sttn moci, sttnho zem asttnho nro-
da. Nrodn stt sice pev, avak promuje se. Fze, je je zkladem tohoto modelu
integrace, je procesem vzjemnho srstn. Tato doktrna oekv, e vEvrop vznik-
ne federln stt nazklad aprostednictvm specifickch vzjemnch forem asti.
Takovto fze je nevratn.45
Zhlediska nrodnho sttu to vak neznamen vylouen nrodnch nositel rozho-
dovn vprocesu europeizace, nbr jejich spolupodlen se narozhodovn vinstitucio-
nlnm kontextu EU zanovch podmnek reimu rozhodovn. Tato doktrna koncipuje
evropsk rozhodovn jako spojen kompetenc aodpovdnosti, kter in nadbytenm
anemonm, aby tato rozhodnut byla inna separtnm zpsobem.
Prvnm supranacionlnm orgnem byl Vysok ad Montnn unie (ESUO). Supra-
nacionalitou byl nadn iEvropsk soudn dvr odsamho potku vzniku ES. Suprana-
cionalita je pokldna zastavn princip Spoleenstv.46

2. Druhy (modely) integrace

Integran procesy meme kvalifikovat podle rznch kritri. Zhlediska p-


vodu tchto proces meme rozliovat integraci zenou aspontnn, zhlediska prvn
pravy, tj. pomru prvnch d lenskch stt aevropskho prvnho du, lze pak
rozliovat ti druhy proces. Prvn dva jsou obecn znm, tet zjiujeme nazklad
poznatk, kter jsou vjednotlivostech znm, jako urit fenomn vak zatm defi-
novny aanalyzovny nebyly. Jde ovznam zkladnch prv jako nepochybn velmi
vznamnho faktoru integrace. Tyto ti druhy proces vkrtkosti zhodnotme.

a) Vertikln integrace

Legislativn, vkonn, kontroln asoudn pravomoc jsou vrukou evrop-


skch spoleenstv (EU aESAE), kter je uskuteuj (provdj, vykonvaj) vi
lenskm sttm. Opaten vydan EU se pmo i nepmo prosazuj vi orgnm
lenskho sttu, ale isoukromm subjektm (fyzickm aprvnickm osobm). Tyto
pravomoci, kter jsou buto vlun vrukou EU i jsou sdlen, se uskuteuj bu
orgny EU pmo nazem lenskch stt anebo prostednictvm orgn lenskch
stt, kter vak psob jako subjekty, je provdj pravomoc Evropskch spoleenstv.
Nejde tedy, jak se vjednom ze svch nlez domnv stavn soud,47 ozptnou delega-
ci pravomoc nalensk stty, nbr ovkon pravomoci EU, kter nani byla lenskmi
stty penesena (viz dle IV.2).
Projevy (produkty) unijn suverenity se stvaj zvazn jak pro lensk stty, tak pro
osoby najejich zem. Prameny prva EU se stvaj soust prvnch d lenskch
45 I.Sturm, Was ist Europisierung?, in: G. Schuppert et al. (eds.), Europawissenschaft, Baden-Baden
2006, 101 an., 106.
46 M. Zuleeg, Der rechtliche Zusammenhalt der Europischen Union, Baden-Baden 2004. Pvodn jsou
ovem pedstavy pedevm R. Coudenhove-Kalergi aA. Brianda. Poslze jmenovan vytvoil uritou
technokratickou koncepci, podle kter lensk stty navrhly pln aorgny Spoleenstv jej provdj.
47 Srov. Pl. S 50/04.

21

2764iuridica2_2012.indd 21 27.6.13 11:20


stt. Jde ojaksi import jinho (nikoliv cizho!) suverna, ovem sui generis, nebo
jsou to lensk stty, kter se podlej navkonu jeho suverenity, zatmco suvern ije
relativn vlastnm samostatnm ivotem.
Vtomto ohledu jde orelativn ojedinl, vhistorii vjimen jev sdlen suvere-
nity Evropsk unie. lensk stty jsou stmto subjektem spojeny, nebo se podlej
nauskuteovn jeho suverenity asouasn jsou mu dojist mry podzeny. To plat
inaopak, nebo prvn d EU se stv doznan mry soust prvnho du lensk-
ho sttu.
V pomru prvnch d (EU a lenskch stt) plat princip pednosti, ovem
veskutenosti jde onadazenost prva EU, nebo jde oprvn d vy prvn sly.
Tm se tato vlastnost odliuje odpouh aplikan pednosti.48
EU sjednocuje prvo lenskch stt. Vydv nazen, kter jsou pmo aplikova-
teln ajsou tedy typickm projevem vertikln integrace. Nepmm sjednocenm (har-
monizac vzkm slova smyslu) atedy nepmm vertiklnm psobenm naprvn d
lenskch stt je pijmn smrnic.
EU je legisltorem, ale t subjektem smimodnou kontroln pravomoc, jen pe-
zkoumv uskuteovn prva EU lenskmi stty. Tato kontrola se projevuje mnoha
mechanismy. Jen vevcech hospodsk soute je jej pravomoc velmi rozshl, ikdy
byla, ato vevelmi vznamn oblasti regulace kartel azneuvn dominantnho posta-
ven, oslabena veprospch lenskch stt.49 Vevcech spojovn podnik asttnch
podpor Evropsk komise rozhoduje ododrovn soutnch pravidel jak soukrommi
subjekty, tak lenskmi stty. Intervenuje usoud lenskch stt jako tzv. amicus
curiae. Je poradnm orgnem regulanch orgn lenskch stt.

b) Horizontln integrace

K integraci mezi lenskmi stty aEvropskou uni a lenskmi stty


navzjem dochz nahorizontln rovni. Zklad tto innosti byl poloen ji vkomu-
nitrnm prvu, zejmna vpovinnosti vzjemn spoluprce aloajality zakotven vl.4
odst.3 SEU.50
Kprolamovn aoslabovn suverenity lenskch stt dolo adochz uskute-
nnm spolenho (vnitnho) trhu. Princip zem pvodu, uskutenn vbankovnm
sektoru aprosazovan ivoblasti slueb, resp. vkonu slueb pi uznn kvalifikac, je
pkladnou ukzkou oslabovn sttn suverenity: nap. poskytovatel sluby je inn
nazem jinch lenskch stt podle svho domovskho prva apitom podlh kon-
trole svho domovskho regultora.
Stm souvisej metoda anstroje, je zskvaj stle navznamu: jde oinstitut
uznvn, tedy instrument, jen se vzkm slova smyslu tradin prosazuje voblasti
mezinrodnho prva procesnho vpodob uznvn soudnch rozhodnut. Pedmtem
uznvn je vak vlastn cel prvn d lenskho sttu. Zde je zklad jevu, jen je

48 Costa v. E.N.E.L., 6/64.


49 Srov. nazen 1/2003/ES.
50 Srov. rozsudek ESD C-2/88 Zwartveld, A. Hatje, Loyalitt als Rechtsprinzip in der Europischen Union,
Baden-Baden 2001, 105 an.

22

2764iuridica2_2012.indd 22 27.6.13 11:20


naprostm novem. Jde t ouznn sprvnch rozhodnut, sprvn procesnch ko-
n afaktickch jednn (in) orgn lenskch stt. Zatmco vcivilnm procesu
in stty stupky voblasti soudn (sttn) suverenity veprospch volnho pohybu
soudnch rozhodnut ji dle ne 100 let, voblasti sttn sprvy to bylo prakticky
vyloueno. Exekutivn suverenity se stty vzdt nehodlaly. Vznamn posun se ode-
hrl vdsledku nazen .1/2003/ES, podle nho nrodn regulan (kartelov) ady
uznvaj nejen rozhodnut antimonopolnch ad jinch lenskch stt, nbr ipro-
cesn kony, resp. relevantn procesn skutenosti vzen ped nimi (nap. zahjen
zen, rozhodnut ospojen vc apod.). Toto nazen znamenalo zptnou delegaci
regulatornch pravomoc voblasti kontroly kartel adominantnho postaven natrhu
(viz l. 101 a102SFEU) lenskm sttm (zKomise veprospch nrodnch soutnch
ad), atedy ipesun kompetenc zvertiklnho dohorizontlnho modelu integrace.
Vcivilnm zen bylo dosaeno dalho pokroku vesmyslu volnho pohybu rozhod-
nut. Pi svm uznn (avkonu) podlhaj rozhodnut stle mn hustmu filtru kon-
troly. Vedvou evropskch nazench byla dokonce vyputna monost odept uznn
zdvodu veejnho podku, m se sice stv rozhodnut soudu jednoho lenskho
sttu vce unijnm, avak nadruh stran vznikl znan problm: soud mus vykonvat
rozhodnut (nap. iplatebn rozkazy proti dajnm dlunkm, kte nic nedlu, nebo
platebnho exekunho titulu bylo dosaeno nazklad umle vytvoench, podvodnch
tvrzen). Dopad me bt vdsledku nzk rovn soudnictv vnkterch lenskch
sttech masivn.51
Horizontln integrace znamen iurit sbliovn faktick spoluprce mezi len-
skmi stty navzjem. Jak to vyloil ESD,52 povinnost loajality neplat pouze vever-
tiklnm smyslu, nbr ivesmyslu horizontlnm, tedy mezi lenskmi stty. Ity jsou
povinny navzjem spolupracovat, ato nad rmec vslovn stanovench povinnost
kooperace.

c) Diagonln integrace

Zkladn lidsk prva pronikaj dovech oblast prvnch d, vetn pr-


va unijnho aprvnch systm lenskch stt. Svm vznamem rozruuj suvereni-
tu vech. Jsou vrukou soud, stlm apotencilnm integrtorem.
Zkladn lidsk prva jsou zvltnm, relativn svbytnm fenomnem. Najedn
stran vdsledku svho ji eenho nboje rozruuj suverenitu jednotlivch suve-
rnnch subjekt, nadruh stran vdsledku onoho rozruovn tyto subjekty integruj.
Vdsledku sv omnipotence vytvej jednotn i sjednocen chpn zkladnch
lidskch prv achpn obana navech rovnch tchto subjekt.53
Odiagonlnm psoben zkladnch prv vintegranm smyslu mluvme znkoli-
ka dvod. Jednm znich je skutenost, e ESD pi jejich uplatovn vychzel zjudi-
katury ESLP nikoliv jako zpramenu prvnho, ale jako zpramene poznn. Zkladem
tohoto instrumentu nebyl ani prvn d lenskho sttu, ani komunitrn (unijn)
51 Srov. ktomu nap. B. Hess, Europisches Zivilprozessrecht, Heidelberg 2010, 325.
52 Ktomu viz nap. C-265/95 Komise v. Francie a42/82 Komise v. Francie.
53 M. M. Martinez, National Sovereignty and International Organisations, Haag et al. 1996, 105.

23

2764iuridica2_2012.indd 23 27.6.13 11:20


prvn d. Vnkolika ppadech se ESD odjudikatury ESLP odklonil. Ivtomto
smyslu meme tvrdit, e integran proces neprobh vesmyslu vztahu prvnch
systm uvnit EU alenskch stt vertiklnm i horizontlnm smrem, nebo je
vlastnost zkladnch lidskch prv psobit vemi smry: pronikat dovech oblast
prva alidsk innosti.54
Pkladem integranho psoben lidskch prv je praxe nmeckho stavnho sou-
du, ale istavnch soud jinch lenskch stt. Lidsk prva ajejich rove pedstavu-
j st materilnho jdra stavnch podk aopraj se oevropskou rove zkladnch
lidskch prv, kter slou jako rozhodn kritrium pi jejich aplikaci.
Zkladn lidsk prva jsou spolu sdalmi statky ahodnotami soust zkladnch
princip prvnch d lenskch stt aevropskho prva. Vdsledku jejich diago-
nlnho integranho psoben vznik, ikdy velmi obtn apomaleji, jednotn pojem
veejnho podku vEvropsk unii.

IV. Suverenita aintegrace

1. Transfer suverenity vznik integrace

Transfer suverenity je jin specifick kapitola. Mnoz autoi chpou exis-


tenci adal vvoj pravomoc nadsttnch orgn, jako je tomu vppad EU, zadkaz
eroze sttn suverenity len tchto organizac. To proto, e se uskuteuje exogenn
expanze aendogenn vvoj EU. Sttn suverenita tedy nepedstavuje dn pevn limit,
ale velmi flexibiln kritrium.55
Vtto souvislosti je jenom teba reflektovat nzory stavnho soudu esk republiky
otom, e penesen pravomoc je jaksi podmnn propjen pravomoc, adle, e
penesen, resp. vypjovn pravomoc je stl dvousmrn pohyb, co znamen, e pi
vkonu ustanoven l. 267 SFEU nap. soudy lenskch stt uvaj zpt vrcen atedy
zpt propjen pravomoci (viz t ve III.2.a).
Zde se jedn oomyl. Pokud lensk stt ajeho orgny provdj urit innosti, je
nan byly delegovny EU, znamen to vkon i provdn tchto pravomoc lenskmi
stty, piem zklad pravomoc byl lenskmi stty trvale penesen naEU.56
Delegace znamen vzdn se vkonu uritch suvernnch oprvnn nastran jedn
auznn vnitn platnosti unijnho prva nastran druh.

2. Meze suverenity ajejich zjiovn

Prvnm clem, kter jsme formulovali vvodu (I.), je pomoc kvantifikace


integranho procesu stanovit mez, pi jejm pekonn lze mluvit oztrt (ve smyslu
jej metamorfzy) suverenity lenskch stt. Shora jsme se pokusili ostanoven kritri

54 Nap. 201/86 Klensch.


55 Srov. nap. M. W. Hebeisen, Souverenitt in Frage gestellt, Baden-Baden 1995, passim.
56 To pesvdiv dokazuje R. Streinz, Bundesverfassungsgerichtlicher Grundrechtsschutz und Europis-
ches Gemeinschaftsrecht, Baden-Baden 1989, 87 an.

24

2764iuridica2_2012.indd 24 27.6.13 11:20


men pravomoc sttn suverenity vprocesu integrace. Nyn jde oto, abychom se
pokusili definovat ve zmnnou absolutn hranici.
Pro nkter57 autory je to zmocovac ustanoven stavy (nap. l. 10a, resp. l. 24
odst. 1 GG), pro jin58 je to cel stavn podek, kter vak pedstavuje uritou hranici
l. 24 odst. 1 pi delegaci. Pro dal59 jsou tmito hranicemi zkladn principy stavy,
zejmna zkladn lidsk prva.
Pro Streinze60 existuje neomezen vazba integranho zkonodrce nastavu. Je
povinen vidt omezen vl. 1, 20 a79 odst. 3 GG, co pro vtinu nmeckch autor
pedstavuje absolutn mez, nemnnou klausuli.
Lze tak dovodit, e prvnm mtkem sttn suverenity akritriem stanoven zjio-
van hranice je dostaten rove demokratick alegitiman; zadruh mus existovat
dostaten konkrtnost akt delegace ktomu, aby nrodn zkonodrce mohl takovou
delegaci kvantifikovat abezpen urit zbyl pravomoci lenskho sttu.
Lze tedy dospt knzoru, e absolutn hranic, zakterou ji hroz mj. iztrta sub-
jektivity vmezinrodnm prvu veejnm, je vppad EU kompetence okompetenci,
tedy panstv lenskch stt nad zakldacmi smlouvami. Otom neme rozhodovat
jen materiln jdro stavy, (viz vl. 9/2 stavy esk republiky), nebo samo neme
zabrnit ztrt pravomoc, kter by znamenala ztrtu kompetence vevztahu kEU.

V. Zvren teze

1. Sttn suverenita jako funkn kategorie vystihujc sttn moc ajej vkon, zaloen
naoprvnn somezenmi, kter pinesl vvoj vposlednch zhruba padesti letech (nad-
sttn delegace, lidskoprvn omezen), je stle nezbytn fenomn, bez nho se vzdor
privatizaci prva, resp. sttu dnen realita neobejde, ato bez ohledu nato, zda tuto
kategorii (sttn suverenita) pouvme, uznvme, zatracujeme i poprme apod.
Suverenita sttu, resp. veejnoprvnho sektoru je zkladem veejnoprvn regulace.
2. Sttn suverenita vevech svch slokch, zejmna jako vnitn i vnj suverenita,
podstatnm zpsobem zmnila svj objem, obsah imetody.
Je zejm, e se objem moci, pravomoc, kompetenc sttu podstatn snil.
Zmnil se vak ijeho obsah. Cel ada oblast byla privatizovna; tm se innost
sttu zoblasti zkonodrn azejmna vkonn moci zmenila, nebo odpovdnost
sttu le jen voblasti moci soudn.
Kzsadn reform dolo voblasti metod realizace suverenity. Pibyly zpsoby spo-
luprce, loajality, dialogu.
3. Materiln, funkn chpn suverenity pedpokld naplnn identifikace aakcep-
tace, je jsou zkladem legitimity. Ktomu dochz nejen vdsledku samotn suve-
renity, ale pedevm jejm uskuteovnm vemi druhy sttn moci.
57 M. Lemmens, Die Souvernitt der Bundesrepublik Deutschland und die Integration der Europischen
Gemeinschaft, Frankfurt 1994.
58 Srov. nap. nlez stavnho soudu Pl. S 19/08.
59 Srov. S. Haack, Verlust der Staatlichkeit, Tbingen 2007.
60 R. Streinz, Die Verfassung Europas: unvollendeter Bundesstaat, Staatenverbund oder unvergleiches
Phnomen?, in: Zeitschrift fr Hermann Nehsen, Kln et al. 2008, 750 an.

25

2764iuridica2_2012.indd 25 27.6.13 11:20


Vraznm podlem ktomu pispv soudnictv jako interpret, strce aposledn kri-
tik sttn suverenity.
4. Podstatn vznam kompetence jednak vymezuje i omezuje suverenitu sttu vi
jednotlivcm (obanm) adalm subjektm (ain zpojmu suverenity suverenitu
prvn i prva), jednak je soust dlby moci. Souhrn kompetenc znamen obsah
suverenity. Kompetence je zkladnm stavebnm kamenem suverenity atedy mt-
kem jej potence. Ktomu je vak teba pokud mono pesn kvantifikovat obsah
kompetence azpsob jejho vkonu. Jde orelativn sloit proces men, kter je
podceovn, nebo kompetence jako druh vkonu moci je zjiovna pouze static-
ky. Nepihl se pedevm kjejmu vkonu, ato ivsouvislosti svkonem jinch
kompetenc. Proto je teba kvantifikovat mru suverenity nazklad men kompe-
tenc izhlediska jejich normativity, stupn uritosti, mry pesnosti jejho vymezen
akonen struktury amry pezkoumvn vkonu kompetenc.
5. Integrace je hlavnm procesem, ikdy nikoliv jedinm, jen pojem sttn suverenity
ovlivuje apsob nejen najej objem, ale iobsah.
Sttn suverenita aintegrace jsou spojit ndoby, ikdy vztah pelvn obsahu
suverenity nen mnohdy pm ajako vsledek matematicky pesn. Zkladem
vztahu suverenity sttu aintegrace je penos pravomoci najin subjekt (me jm
bt ijin stt), aktuln nanadsttn celek EU, kter se stv nositelem suvern-
nch prv suverenity.
Penos, resp. vztah nen pmoar, ani jednoznan. Stty zstvaj pny Smlou-
vy, ikdy je jejich pravomoc (suverenita) filtrovna, rozmlnna zpsobem
spolen tvorby vle.
Psoben EU nasttn suverenitu je mnohovrstevnat, metodologicky rozvinut,
pestr amnohoetn prost velmi komplexn.
6. Integrace, resp. eroze sttn suverenity probh ispontnn.

STATE SOVEREIGNTY AND INTEGRATION


IN THE DEVELOPMENT OF THE EUROPEAN UNION

Summary

1. The first purpose of this contribution is thus an attempt at the delineation of this term from the viewpoint of
legal dogma, taking into consideration its functions. The second purpose is to find out what objective this
legal-political formation is serving. If we define sovereignty as the totality of anumber of certain compe-
tencies, then we necessarily have to ask ourselves how many of these competencies astate or amember
state of the EU needs in each stage of its development. The third purpose of this contribution is the veri-
fication and the analysis of the sovereignty of amember state in the context of the integration process of
the EU. Finally we will answer akey question regarding the mutual relationship between the sovereignty
of the state and integration in the form of asupranational community (the EU).
2. State sovereignty, as afunctional category, describing state power and its exercise, based on laws with
limitations, which have been brought on by the development during approximately the last fifty years
(supranational delegation, limitations introduced by human rights) is still an inevitable phenomenon, with
which the current reality cannot dispense in spite of the privatization of law or state. Regardless of whe-
ther we use, accept, curse, deny, etc. this concept (state sovereignty) or not.

26

2764iuridica2_2012.indd 26 27.6.13 11:20


3. State sovereignty has transformed the volume, contents and methods of all of its component parts in asub-
stantial way, especially as far as internal and external sovereignty is concerned. It is obvious that authority,
powers and competencies of the state have significantly decreased. However, its contents have changed
as well. Many areas have been privatized; this has reduced the activity of the state namely in the sphere
of legislative and executive powers, for the responsibility of the state rests only in the judicial power.
Aradical reform has been carried out concerning the methods of the exercise of sovereignty. New ways of
collaboration, loyalty and dialogue have been added.
4. Afunctional understanding of sovereignty presupposes the full existence of identification and acceptance,
which are the basis of legitimacy.
5. Competence on one hand delineates or limits the sovereignty of astate towards individuals (citizens) and
other subjects (and thus turns the term sovereignty into legal sovereignty of the sovereignty of law), on
the other hand is it apart of the division of power. The summary of competencies means the contents of
sovereignty. Competence is the basic corner stone of sovereignty and thus the measurement tool for its
potency. For this, however, it is necessary to precisely quantify the contents of competence and the manner
of its execution. This involves arelatively complicated process of measuring, which is underestimated, as
competence as atype of execution of power is being assessed only statically. Most of all, its execution
is not taken into regard, and this also in connection with the execution of other competences. Thus it is
necessary to quantify the level of sovereignty on the basis of the measurement of competencies also from
the viewpoint of its normativity, the level of precision and accuracy of its limitation and finally of the
structure and level of the analysis of the execution of competence.
6. State sovereignty and integration are communicating vessels, although the relationship to changes in the
content of sovereignty has not always been direct and the results of such changes are not always accurate in
the mathematical sense of the word. The relationship between integration and state sovereignty is based on
the delegation of powers onto another entity (even another state), currently onto asupranational one the
EU, which becomes the holder of sovereign rights sovereignty.
7. The transfer or the relationship is neither straight nor unambiguous. States remain in the position of mas-
ters of the treaty, although their power (sovereignty) is filtered, disintegrated by the way that their
joint will is being created.
8. The effects of the EU on state sovereignty are multilayered, methodologically developed, multifarious and
multiplex; simply very complex. Integration or erosion of state sovereignty happens also spontaneously.

Key words: sovereignty, quantification and measurement, weakening, competence, member state, delegation,
European Union, integration

Klov slova: sttn suverenita, kvantifikace a men, oslabovn, pravomoc, lensk stt, delegace, Evrop-
sk unie, integrace

27

2764iuridica2_2012.indd 27 27.6.13 11:20


2764iuridica2_2012.indd 28 27.6.13 11:20
2012 Acta Universitatis Carolinae Iuridica 2 Pag. 2950

Suverenita afederalismus
vevropsk aamerick integraci:
doktrna interpozice stavnho soudu R
Tom Dumbrovsk*

vod: federalismus jako alternativa suverenit

Podle tradinho nzoru suverenita neme bt rozdlena.1 Tento pohled


je neudriteln vsystmech, kde je moc rozdlena mezi dv avce jednotek veslo-
ench sttech. Pipustme-li monost dlen suverenity, jak potom takov systm
udruje vlunou moc, kter je podstatou suverenity? Pokud suverenita vtakovch
systmech chyb, co je jej alternativou? Federalismus nabz een. Modern fede-
ralistick mylen bylo formulovno vestejn dob jako teorie sttn suverenity.
Nsledn vak federalismus nebyl schopen odolat tlaku tto alternativn koncep-
ce organizace sttu ajeho vchodiska byla peformulovna veprospch suvere-
nity. Jeden zmla pokus organizovat spoleenstv podle pvodn federalistick
koncepce najdeme vUSA ped obanskou vlkou. Tak americk federalismus se
musel odsvho prvopotku vypodat snmitkami suverenity jednotlivch st-
t vpodob tzv. smluvn teorie (Compact Theory).2 Evropsk projekt vychzel ze
stejnch teoretickch zklad abyl (astle je) vystaven obdobnm tlakm. Formu-
lovn evropsk doktrny stavnho soudu R je vhodnou ppadovou studi, kter
opakuje ashrnuje dosavadn stet koncepc suverenity afederalismu.3 Jak uvidme,
federalismus nabz normativn een konfliktu mezi centrln vldou austavujcmi
jednotkami.

* Autor je vdeckm pracovnkem Centra prvn komparatistiky Prvnick fakulty UK aMax-Weber


Post-doctoral Fellow Evropskho univerzitnho institutu veFlorencii. lnek je vstupem grantu SVV
(266413). Autor by rd podkoval Luboi Tichmu, Paulu Craigovi, Ericu Steinovi, Alecu Stone Sweeto-
vi, Danielu Halberstamovi, Bruce Ackermanovi aastnkm konference Suverenita akompetence Evrop-
sk unie konan vPraze vednech 29.30. kvtna 2009 zajejich cenn komente. Vechny ppadn chyby
jsou odpovdnost autora.
1 Pvod tohoto pojet suverenity nalezneme vHobbesov teorii. Hobbes, T. Leviathan. Edited with an
introduction by C. B. Macpherson. Baltimore, 1968, kapitoly 18, 19.
2 Termn smluvn teorie odkazuje nastavn teorii veSpojench sttech vobdob ped obanskou vlkou.
Podle tto teorie byly Spojen stty americk vytvoeny smlouvou mezi suvernnmi stty aamerick sta-
va je vrazem tto smlouvy. Vechny americk stty proto zstaly suverny acentrln vlda nem svj
vlastn zdroj legitimace. Konkrtn dsledky tto teorie se li vzvislosti naradiklnosti jejch zastnc.
Drake, F. D. Nelson, L. R. (eds). States Rights and American Federalism: ADocumentary History.
Westport (Conn.): Greenwood Press, 1999.
3 Vraz evropsk doktrna vyjaduje souhrn autoritativnch nzor soudu lenskho sttu, jak je vyjden
vjeho judikatue, navztah mezi unijnm prvem aprvnm dem lenskho sttu.

29

2764iuridica2_2012.indd 29 27.6.13 11:20


Modern federace jsou vsledkem rozlinch proces. Suvernn stty se rozhodly
vytvoit spolenou organizaci, aby doshly vy efektivity vekonomickch, obran-
nch (nebo tonch) aadministrativnch zleitostech. Naopak velk stty volily
monost pemny vefederaci kdosaen efektivnj vnitn sprvy. Snrstem naci-
onlnho ctn v2. polovin 19. stol. tak zaaly meniny, kter se liily odvldnouc
vtiny etnicky, kulturn, jazykov nebo nboensky, usilovat opolitickou emanci-
paci. Nejprve se pokouely ozskn zruk ochrany svch specifik vrmci existuj-
cho organizanho rmce apouze vkrajnm ppad smovaly kvlastnmu sttu.
Kombinace obou monost, tedy nezvislosti afederalizace novho sttu, se obje-
vila vobdob dekolonizace, kdy dosavadn koloniln sprva nerespektovala etnic-
kou rznorodost mstnho obyvatelstva. Akonen unitrn stty volily transformaci
dofederace sclem devoluce moci azven bezpenost dimenze svho systmu
brzd arovnovh.
Evropsk integrace pinesla dal z monch smr federalizanho procesu.
Zakldajc smlouvy sice, naprvn pohled, nezamlely vytvoen federace,4 pesto
kombinac nkolika faktor dolo kvytvoen de facto federlnho systmu: zaprv,
zakldajc smlouvy obsahovaly urit zrodky federalismu, a zadruh, centrln
vlda, asto prostednictvm vldn moci nejmn zvisl nakonstitutivnch jednot-
kch soudn moci dle rozvinula tento zroden federalismus obsaen vzakl-
dajcch smlouvch.
Pro snadnj konceptualizaci vztahu mezi federalismem ateori suverenity me-
me kategorizovat uveden pklady federalizanch proces dodvou hlavnch proud
transformace unitrnho sttu vefederaci, anebo vytvoen federace jako rozhodnut
(zamlen i nikoli) nkolika suvernnch stt. Vdruhm ppad je vdy latentn
ptomno nebezpe, e pvodn suverenita se stane argumentem naobranu pravomoc
konstitutivnch jednotek.
Clem tohoto lnku je ukzat nasrovnn americk aevropsk integrace teoreticky
zasazen dovztahu federalismu asuverenity, jak je mon tento problm pekonat.
Vprvn sti bude pedstavena mlo znm smluvn teorie americk integrace, kter
nala svoj projekci vdoktrn interpozice. Vdruh sti bude ukzno, jak se stejn
argumentace (doktrna interpozice) zrodila vevropsk integraci. Tet st se zam
narozdln een, kter zvolila americk aevropsk integrace, kpekonn probl-
mu vnitn suverenity ustavujcch jednotek spolen entity aidentifikuje problmy
evropskho een. Posledn st se vrt kteoretickm zkladm koncepc federalismu
asuverenity anavrhne korekci doktrny interpozice aplikovan stavnmi soudy len-
skch stt, kter umon smen federalistickch zklad evropsk integrace sesuve-
renistickou argumentac tchto soud.

4 Je teba pipomenout, e dokolapsu projektu Evropskho politickho spoleenstv aEvropskho obran-


nho spoleenstv byla federln Evropa vslovnm politickm clem alespo nkterch klovch akt-
r srov. Schumanovu deklaraci z9. kvtna 1950: Sdlen produkce uhl aoceli by mlo [poloit]
spolen zklady ekonomickho rozvoje jako prvnho kroku kfederalizaci Evropy (zvraznn auto-
ra), SCHUMAN, R. Deklarace z9. kvtna 1950 [cit. 2009-12-03]. Dostupn nahttp://europa.eu/abc
/symbols/9-may/decl_en.htm.

30

2764iuridica2_2012.indd 30 27.6.13 11:20


1. Smluvn teorie americk integrace:
vztah mezi federln vldou
avldami jednotlivch stt

VeSpojench sttech probhal spor oprva stt stavjc naargumentu


sttn suverenity tm osmdest let. Zklady smluvn teorie (i teorie prv stt) byly
formulovny koncem 18. stolet. Teprve bhem rekonstrukce poskonen obansk
vlky se tato argumentace dostala naokraj stavnho diskurzu.5
Pvod smluvn teorie meme vystopovat zpt kdebatmKontinentlnho kongresu.
Thomas Burke, delegt Severn Karolny, piel vreakci napoadavek silnj centrln
vldy snvrhem, kter byl pozdji zapracovn dolnk konfederace jako lnek II.6
Jeho nvrh vychzel zprincipu, e vechna suvernn moc je zaloena vjednotlivch
sttech ae jej konkrtn projevy maj bt vslovn ataxativn vyjmenovny avyko-
nvny vsouladu se stty anikoli naopak ae vevech ostatnch zleitostech me ka-
d stt vykonvat vechna prva auplatovat vekerou suvernn moc nekontrolovn.7
Nato pozdji navzal Thomas Jefferson abhem ppravy nvrhu zkona ustavu-
jcho prvn (centrln) banku Spojench stt poloil zklady alternativnho chpn
vztahu mezi stty acentrln vldou. Jeho teorie byla reakc nakonflikt mezi Fede-
ralisty, kte poadovali silnj centrln vldu, aRepublikny vele sJeffersonem
aMadisonem, kte volali povtm vyven pravomoc centrln vldy apravomoc
stt. Nov stava pinesla silnj pravomoci centrln vld vesnaze napravit selh-
n pedchozho modelu vytvoenho lnky konfederace. Republikni argumentovali,
e centrln vlda disponuje pouze taxativn vyjmenovanmi pravomocemi vrozsahu,
vekterm j byly sveny konstitutivnmi jednotkami (stty).8 Tato pedstava evokuje
princip sven vkontextu Evropsk unie. Republikni argumentovali, e ustanoven
otaxativn vyjmenovanch pravomocch v10. dodatku stavy USA bylo pevzato
zustanovenlnk konfederace,9 kter mlo pvod vBurkov nvrhu.
5 Argumenty podobn smluvn teorii se objevily zejmna bhem revoluce obanskch prv. Platforma
zaprva stt Demokratick strany (tzv. Dixiekratov, odtpen Demokrat zjinch stt) se brnila
zasahovn federln vldy dozleitost, kter povaovala zasoust sttn suverenity; srov. DRAKE
Nelson. States Rights. 1999, cit. d., s. 193195. Dal pklad meme nalzt vargumentaci jinch
stt vtzv. Jinm manifestu zroku 1956, kter vydaly porozhodnut Nejvyho soudu USA vevci
desegregace kol Brown v. Board of Education of Topeka, 347 U.S. 483 (1954); ibid., s. 203 an.; srov. tak
Urofsky, M. I. AMarch of Liberty: AConstitutional History of the United States. New York: Alfred
A.Knopf, 1988. s. 174.
6 lnek II lnk konfederace znl: Kad stt si zachovv svoj suverenitu, svobodu anezvislost
akadou pravomoc, jurisdikci aprvo, kter nejsou touto konfederac vslovn delegovny naSpojen
stty shromdn vKongresu. Yale Law School Avalon Project [cit. 2009-11-20]. Dostupn nahttp://
avalon.law.yale.edu/18th_century/ artconf.asp.
7 Burke, T. In defense of State Sovereignty, 1777. In DRAKE Nelson. States Rights. 1999, cit. d.,
s.11 (zvraznn autora).
8 Striktn konstruktivismus, jedna zteori interpretace stavy USA, kter je zkladem teorie originalismu,
byl rozpracovn St. Georgem Tuckerem vjeho rozen avlivn komentovan edici Blackstonovch
Koment; srov. Lash, K. T. Tuckers rule: St. George Tucker and the Limited Construction of Federal
Power. William and Mary Law Review, 2006, vol. 47, no. 4, s. 13431392, 13491350.
9 10. dodatek stavy USA vak neobsahuje slovo vslovn narozdl odlnku II lnk konfedera-
ce. 10.dodatek, jeho autorem je Madison, zn: Pravomoci, kter nebyly delegovny naSpojen stty
americk touto stavou anebyly j zakzny sttm, jsou ponechny sttm samostatn nebo lidu. Je
zarejc, e 10. dodatek ji nezmiuje suverenitu stt (jak je tomu vppad l. II lnk konfederace).
Pro bli analzu vlivu 10. dodatku vargumentaci zastnc smluvn teorie srov. Lash. Tuckers rule.
2006, cit. d., 1352 an.

31

2764iuridica2_2012.indd 31 27.6.13 11:20


Nsledn diferenciace americk politiky byla uspena udlostmi vEvrop, kde
prv zanalynapoleonsk vlky. Nov americk republika musela zvolit politiku
vi hlavnm mocnostem Anglii najedn stran aFrancii spolu se panlskem
nastran druh. Vechny ti mocnosti byly pmmi sousedy USA naamerickm
kontinentu.10 Hamilton, sttn sekret (ministr zahrani) pipravil nvrh zkon
ocizincch apobuovn,11 kter ml bt obranou proti nekontrolovan agitaci zastn-
c jednotlivch stran vlenho konfliktu vesnaze zathnout americkou republiku
dokonfliktu. Zkony dvaly centrln vld pravomoci kzsahu doobanskch prv.
Madison aJefferson povaovali tyto zkony zapm tok naprva stt apipravi-
li usnesen vydan Virginskm (Madison) aKentuckm (Jefferson) zkonodrnm
sborem, ktermi odmtli aplikaci zkon ocizincch apobuovn. Klov pas
Virginskho usnesen zn:

Usn se, e Valn shromdn Virgnie tmto vslovn arezolutn deklaruje, e pova-
uje pravomoci federln vldy, jak plynou ze svazku, kterho jsou stty stranami, zaomezen
prostm smyslem azmrem nstroje, kter ustavil tento svazek; zaneplatn, pokud nejsou
autorizovny zmocnnm taxativn vyjmenovanm vtto smlouv; ae vppad zmrnho,
zjevnho anebezpenho vkonu jinch pravomoc, kter nejsou sveny eenou smlou-
vou, stty, kter jsou stranami tto smlouvy, maj prvo, ajsou vzny povinnost zashnout
kzamezen postupu zla, apro udren, pi respektovnjejich pslunch hranic, oprvnn,
prv asvobod, kter jim nleej.12

Prvn Kentuck usnesen zjna 1798 je jet jednoznanj odsledcch jednn


ultra vires federln vldy:

Usn se, e stty tvoc Spojen stty americk nejsou sjednoceny naprincipu neome-
zenho podzen jejich obecn [federln] vld; ale e svazkem veform aoprvnnch
stavou Spojench stt ajejch dodatk [stty] vytvoily Obecnou Vldu pro specifick
ely, delegovaly natuto vldu urit akonen pravomoci aponechaly si, kad ze stt
samostatn, zbytkov souhrn prv pro svoji samosprvu; ae kdykoliv si obecn vlda pisvo-
j nedelegovan pravomoci, jej akty postrdaj autoritu, jsou neplatn anemaj dnou slu:
e ktomuto svazku kad ze stt pistoupil jako stt, aje jeho integrln soust, vytv jej
spolu sostatnmi stty jak pro sebe, tak pro druhou stranu: e vlda vytvoen tmto svazkem
nebyla ustavena vlunm akonenm soudcem rozsahu pravomoc nan delegovanch; jeli-
ko to by uinilo jej sudek, anikoli stavu, mtkem jejich pravomoc: ale e, jako vevech
ppadech svazku mezi mocnostmi nemajcmi spolenho soudce, kad ze stran m rovn

10 panl najihu azpad, Francouzi vLouisian (zahrnujc podstatn vt zem ne dnen Luisiana)
aAnglian naseveru.
11 Alien and Sedition Acts, srie ty zkon vydanch 5. Kongresem USA vroce 1798 bhem tzv. kvazivl-
ky, nevyhlen nmon vlky sFranci; in Yale Law School Avalon Project [cit. 2010-12-03]. Dostupn
nahttp://avalon.law.yale.edu/18th_century/alien.asp ahttp://avalon.law.yale.edu/18th_century/sedact.asp.
12 Virginsk usnesen, 1798, odst. 3, in Yale Law School Avalon Project [cit. 2009-11-03]. Dostupn
nahttp://avalon.law.yale.edu/18th_century/virres.asp (zvraznn autorem). Pro dokumentrn historii
debaty pedchzejc Virgnskmu usnesen srov. Virginia. General Assembly. House of
Delegates. The Virginia report of 17991800: touching the alien and sedition laws: together with
the Virginia resolutions of December 21, 1798, the debate and proceedings thereon in the House of
Delegates of Virginia and several other documents illustrative of the report and resolutions. Richmond:
J. W. Randolph, 1850.

32

2764iuridica2_2012.indd 32 27.6.13 11:20


prvo bt soudcem sama sob, stejn jako vesvm celku rozhodnout ozpsobu aprostedcch
npravy.13

Smluvn teorie zdrazovala, e Spojen stty jsou sloen ze suvernnch st-


t, jejich existence pedchzela spolenou entitu. Stty vytvoily mezi sebou Unii
aomezily pro tento el svoji suverenitu tm, e svily taxativn vyjmenovan pra-
vomoci federln vld. Unie (Spojen stty) byla tedy vytvoena nazklad smlouvy
mezi dve existujcmi suvernnmi stty. Aby tato teorie zstala funkn ipro ostat-
n stty mimo pvodnch tinct koloni, byla pijata fikce, e vechny ostatn stty
vytvoen (pijat doUnie) pozdji (jako nap. Kentucky) se staly stranou pvodn
smlouvy.
Smluvn teorie byla pozdji rozpracovan zejmna Johnem C. Calhounem. Ped
obanskou vlkou eskaloval konflikt mezi zastnci smluvn teorie ajejich oponenty
vtzv. nulifikan krizi. Vlistopadu 1832 vydal zkonodrn sbor Jin Karolny nazen
onulifikaci (neplatnosti).14 Nvrh byl tajn pipraven Johnem C. Calhounem, kter vt
dob zastval ad viceprezidenta USA aztitulu tto funkce ipedsedu Sentu Kongre-
su USA. Jin Karolna tvrdila, e Kongres vykonal pravomoci, ktermi nedisponoval.
Kongres tedy jednal ultra vires. Ztoho dvodu je jeho akt neplatn, nem dn prvn
inky adn stt nen povinen toto federln prvo dodrovat. Navc, takovto jed-
nn ultra vires federln vldy, kter je flagrantnm poruenm stavy USA, zavazuje
kad stt Spojench stt vstoupit mezi federln vldu asv vlastn obany aochrnit
je ped n.
James Madison, kter pomhal poloit zklady smluvn teorie, jak jsme vidli ve,
se odnulifikan krize distancoval. Vesvch Poznmkch knulifikaci napsal: Neplyne
zdnho pohledu natuto vc, e nulifikace prva Spojench stt me, jak je nyn
tvrzeno, patit poprvu jedinmu sttu Zejmj rozpor vpojmech nebo fatlnj
oteven dve anarchii je nemon si pedstavit.15
Zastnci smluvn teorie argumentovali, e Unie byla vytvoena smlouvou (svazkem)
mezi stty. Stty si uchovaly vechny atributy sv autonomie svhradou tch, kter
delegovaly prostednictvm stavy nafederln vldu. Nevzdaly se tedy sv suverenity
veprospch federln vldy. Proto, kdykoliv Kongres vyd zkon, kter pekrauje
jeho velmi omezen funkce,16 kter mu byly sveny, stty maj nejen pravomoc, ale
ipovinnost vstoupit mezi centrln vldu asv obany (odtud interpozice) aodmt-
nout vynucen tchto zkon nasvm zem.17

13 Prvn Kentuck usnesen (vevztahu kDruhmu Kentuckmu usnesen je povaovno zanvrh), 1798,
odst. 1. In DRAKE Nelson. States Rights. 1999, cit. d., s. 8182 (zvraznn autora).
14 Nazen Jin Karolny onulifikaci (neplatnosti), 24. listopadu 1832, in Yale Law School Avalon Project
[cit. 2010-05-12]. Dostupn nahttp://avalon.law.yale.edu/19th_century/ordnull.asp.
15 Schwartz, B. From Confederation to Nation: The American Constitution, 18351877. Baltimore: The
John Hopkins University Press, 1973.
16 Nejvy soud USA, stle pod vedenm Johna Marshala, mezitm pravomoci federln vldy vrazn
rozil doktrnou implicitnch pravomoc. Nejvy soud USA, McCulloch v. Maryland, 17 U.S. 316
[1819].
17 Urofsky. AMarch of Liberty. 1998, cit. d., s. 173.

33

2764iuridica2_2012.indd 33 27.6.13 11:20


2. Doktrna interpozice
vjudikatue stavnho soudu R

2.1 Smluvn teorie astavn soud R

Jakm zpsobem je smluvn teorie relevantn pro vztah mezi Evropskou


uni ajejmi lenskmi stty? Jak zvry meme vyvodit ze smluvn teorie pro vztah
mezi prvem EU astavnm prvem lenskho sttu? Kanalze tchto otzek se zam-
m nazkuenost stavnho soudu R jako ppadov studie.
Meme identifikovat dv situace, vekterch stavn soud R pouv argumentaci
podobnou t vyvinut smluvn teori. Prvn situace nastane, pokud Evropsk unie vyko-
nv vce pravomoc, ne j bylo sveno.18 Vppad, e jednn Unie ultra vires bylo
natolik flagrantn azvan, e zashlo domaterilnho jdra esk stavy, stavn
soud zakro aodmtne aplikovat normu unijnho prva. Jinak ponech kontrolu Soud-
nmu dvoru.19
Druh situace ponkud paradoxn nastane, pokud Evropsk unie vykonv mn pra-
vomoc ne je vsouladu sstavou lenskho sttu.20 Jde osituaci, kdy rove ochra-
ny zkladnch prv vUnii je ni ne standard zaruen eskm stavnm podkem.
Rozpor mezi rovn ochrany zaruenou unijnm prvem vinterpretaci Soudnho dvora
arovn ochrany poskytovan eskm stavnm prvem vinterpretaci eskho stav-
nho soudu me nastat vedvou ppadech. Zaprv, rove ochrany je vnkter oblasti
zkladnch prv ni naunijn rovni, ne je tomu narovni lenskho sttu. Tak tomu
me bt bu proto, e tato prva nejsou obsaena vListin zkladnch prv EU aSoudn
dvr dosud nejudikoval ochranu vtto oblasti zkladnch prv, nebo proto, e neexistuje
shoda mezi lenskmi stty vuritch otzkch zkladnch prv, jako vppad ochrany
nenarozenho dtte, aproto pedpoklad zsahu Soudnho dvora stanoven vl. 6 odst.3
SEU nen splnn. Zadruh, rove ochrany narovni lenskho sttu se me dle zvy-
ovat, zatmco kestejnmu vvoji narovni EU nedojde, m se ochrana naunijn rovni
relativn sn. Vobou tchto ppadech je, alespo podle stavnho soudu, esk repub-
lika povinna vstoupit svmi orgny mezi Unii asv vlastn obany aochrnit jejich prva
ped dsledky ni unijn ochrany. Jak vidme, koncept interpozice je zde jet silnj
ne vppad doktrny ultra vires. Slovy stavnho soudu R:

Pokud jde omonost rozporu mezi standardem ochrany lidskch prv azkladnch svobod,
zajitnm stavnm podkem esk republiky astandardem zajiovanm vrmci Evrop-
sk unie, je namst pipomenout, e ochrana zkladnch prv asvobod nle dooblasti
tzv. materilnho ohniska stavy, kter je mimo dispozici stavodrce Jestlie by byl
ztohoto pohledu standard ochrany zajiovan vrmci Evropsk unie nevyhovujc, orgny

18 stavn soud R, nlez Pl. S 50/04 Cukern kvty II [2006] publikovno pod . 154/2006 Sb.
19 Zvltn situace nastane vppad, kdy sm Soudn dvr pekro sv pravomoci. Vnlezu Slovenskch
dchod stavn soud zejm rozil meze pezkumu akt ultra vires, kdy vdanm ppad nelo ozsah
domaterilnho jdra. Tento ppad je zatm tak jedinm, kdy stavn soud R vyslovil jednn ultra vires
ze strany orgnu EU aodmtl rozhodnut Soudnho dvora aplikovat. Nlez Pl. S 5/12 Slovensk dchody
[2012].
20 stavn soud R, nlez Pl. S 19/08 Lisabonsk smlouva I[2008] publikovno pod . 446/2008 Sb.,
odst.196.

34

2764iuridica2_2012.indd 34 27.6.13 11:20


esk republiky by se musely opt ujmout pedanch pravomoc, aby jeho respektovn
zajistily21

Doktrna omezujc zsadu svrchovanosti unijnho prva je zaloena, jako vppad


smluvn teorie, naargumentu svench pravomoc aargumentu taxativn vyjmenova-
nch pravomoc. esk stavn soud dopluje tyto dva argumenty odal, zaloen
naklauzuli vnosti vesk stav. Podvejme se nahistorick vvoj obou test, jejich
obsah, dsledky ajejich vzjemn vztah.

2.2 Test Solange Iamaastrichtsk test

Zsada svrchovanosti prva EU22 byla pedmtem kritiky odchvle, kdy


ji Soudn dvr poprv judikoval v60. letech 20. stol. lensk stty vyvinuly dva tes-
ty, ktermi oslabily zsadu svrchovanosti. Testy byly popsny nmeckm Spolko-
vm stavnm soudem vjeho rozhodnutch Solange I23 aMaastricht.24 Vrozhodnut
SolangeI nmeck soud vypracoval test rovn ochrany lidskch prv (test Solange I);
vrozhodnut Maastricht soud judikoval test ultra vires (maastrichtsk test).
Test Solange Iamaastrichtsk test jsou vzjemn vrozporu, jak u bylo ve
naznaeno. Podle testu Solange Imus soud lenskho sttu pomovat, zda je ro-
ve ochrany lidskch prv zaruen nacentrln rovni srovnateln srovn ochra-
ny zaruenou lenskm sttem. Vrozhodnut Solange II25 nmeck soud pekonal
svoj pedchoz judikaturu, kdy doel kzvru, e rove ochrany zkladnch prv
naunijn rovni je srovnateln srovn ochrany zaruenou nmeckou stavou anad-
le se vzsad vzdal intervence. Nmeck soud penesl bemeno tvrzen nasto-
vatele, kdy uinil srovnatelnost rovn ochrany zkladnch prv naunijn rovni
vyvratitelnou domnnkou.
Onkolik let pozdji pi posuzovn stavnosti Maastrichtsk smlouvy nmeck
Spolkov stavn soud vypracoval nov test test ultra vires. Test byl pmm tokem
navelmi extenzivn interpretaci klauzule flexibility26 Soudnm dvorem. Maastricht-
21 Ibid., odst. 196 shrnujc doktrnu vyvinutou vnlezu Cukern kvty II.
22 Prvn vda ajudikatura rozliuje mezi zsadou svrchovanosti (supremacy) azsadou pednosti (prima-
cy). Zejmna veskm prosted se pouv vlun termn pednost. Vpevn vtin anglicky psan
literatury se nadruhou stranu pouv a navjimky termn svrchovanost. Rozdl mezi tmito pojmy
nelze zamovat zarozdl mezi neaplikovatelnost azruenm normy jako dsledku zsady svrchovanosti/
pednosti. Zatmco vdruhm ppad (dsledcch principu) m tento rozdl praktick dsledky, vprvnm
ppad (zkladu principu) jde zvt sti oirelevantn spor. Pokud m norma vuritm ppad pednost,
znamen to, e vtomto ppad pevldla nad normou, skterou je vkonfliktu, neboli je svrchovanou nor-
mou vdanm ppad. Skutenost, e jsme dali jedn norm pednost ped jinou je irelevantn, podstatn
je, e dan norma pevldla nad konfliktn normou, jeliko tak uril zdroj tto normy. Zdroj prva me
piznat norm pednost ped jinou jenom proto, e je svrchovan vevztahu kezdroji prva, kter piznal
prvn inek konfliktn norm. Je tedy zejm, e pojem svrchovanosti nese obsah, kter chceme zsadou
vyjdit, zatmco pojem pednosti tento obsah postrd.
23 Nmeck Spolkov stavn soud, Internationale Handelsgesellschaft (Solange I), 2 BvL 52/71 [1974],
in A. Oppenheimer (ed.). The relationship between European Community law and national law: the
cases. Vol. 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1994, s. 420 an.
24 Nmeck Spolkov stavn soud, Brunner et al. (rozhodnut Maastricht), 2 BvR 2134 a2159/92 [1993],
in Oppenheimer. 1994, cit. d., s. 527 an.
25 Nmeck Spolkov stavn soud, Wnsche Handelsgesellschaft (Solange II), 2 BvR 197/83 [1986], in
Oppenheimer. 1994, cit. d., s. 462 an.
26 Nyn l. 352 SFEU.

35

2764iuridica2_2012.indd 35 27.6.13 11:20


sk smlouva dodaten vytvoila stavn zklad pro soudn tvorbu unijn lidskoprvn
ochrany.27 Navc nmeck Spolkov stavn soud ji posvm rozhodnut Solange II
presumoval, e unijn standard ochrany zkladnch prv odpovd nmeckmu stan-
dardu. Pesto se nkter ze soud novch lenskch stt vchodnho rozen, jako
stavn soud R, pihlsily kaplikaci obou test. Je proto teba podvat se navzjemn
vztah obou test. Rozhodnut Soudnho dvora vevci Yusuf Kadi aAl Barakaat28 (dle
jen Kadi) poslou kilustraci napt mezi testem Solange Iamaastrichtskm testem.
Pan Kadi aspolenost Al Barakaat byli zapsni nakonsolidovan seznam Sanknho
vboru, ustavenho nazklad rezoluc . 1267 (1999) a1333 (2000), jako osoby pode-
zel zfinancovn terorismu, jejich majetek m bt zmrazen. Podali Soudn dvr,
aby vyslovil neplatnost nazen Rady (ES) . 881/2002 implementujc rezoluce Rady
bezpenosti OSN.29 Podle stovatel jednak Unie postrdala pravomoc (nedostatek
legislativnho zkladu) ajednak nazen poruilo jejich zkladn prva, zejmna prvo
nadn proces.
Vppadu Kadi byly tedy vzneseny dva argumenty: zaprv Unie jednala ultra vires
azadruh Unie nedostaten ochrnila zkladn lidsk prva stovatel, neboli rove
ochrany zkladnch prv byla nedostaten. Napodporu tchto argument byly vyvinu-
ty, jak jsme vidli ve, dva testy maastrichtsk test atest Solange I. Nmitka nedo-
statku pravomoci (legislativnho zkladu) vppadu Kadi smovala napli extenzivn
vklad klauzule flexibility vl. 352 SFEU aneppustn propojovn mezi pili (vyuit
prostedk prvnho komunitrnho pile kochran zjm druhho mezivldnho pile).
Nmitka nedostaten lidskoprvn ochrany pak smovala nanedostatenou soudn
ochranu jednotlivce. Ta plyne ze skutenosti, e rezoluce Rady bezpenosti OSN je
zvazn pro vechny stty mezinrodnho spoleenstv aty postrdajpravomoc ji jak-
koliv mnit. Nemohou tedy umonit vnitrosttn soudn pezkum zanesen naseznam
osob podezelch zterorismu. Proto ani Evropsk unie neme svm prvnm aktem
mnit i oslabit inky rezoluce Rady bezpenosti OSN. Pesto zpohledu vnitrounijn-
ho, neposkytnut ochrany veform soudnho pezkumu poruuje zkladn prva osob,
jejich majetek unijn nazen pikazuje zadret.30
Vysloven neplatnosti nazen by postavilo lensk stty dosituace poruovn Char-
ty OSN, jeliko vtu chvli by neexistovala legislativa implementujc rezoluci Rady bez-
penosti OSN, co by vedlo kezruen povinnosti bank zadrovat finann prostedky

27 l. 6/2 SEU (dnen l. 6/3 SEU).


28 Spojen vci C-402 a415/05 Yusuf Kadi aAl Barakaat [2008] ECR I-6351.
29 Nazen Rady (ES) . 881/2002 ozaveden nkterch zvltnch omezujcch opaten namench pro-
ti nkterm osobm asubjektm spojenm sUsmou bin Ldinem, st Al-Kajd aTalibanem [2002]
. vst. L 139, 9.
30 Pro bli analzu ppadu Kadi srov. nap. Besson, S. European Legal Pluralism after Kadi. European
Constitutional Law Review, 2009, vol. 5, no. 2, s. 237264; Halberstam, D. Stein, E. The United
Nations, the European Union, and the King of Sweden: Economic Sanctions and Individual Rights in
aPlural World Order. Common Market Law Review, 2009, vol. 46, no. 1, s. 1372; Gattini, A. Joined
Cases C-402/05 P and 415/05 P.Yassin Abdullah Kadi, Al Barakaat International Foundation v. Council
and Commission, Judgment of the Grand Chamber of 3 September 2008. Common Market Law Review,
2009, vol. 46, no. 1, s. 213239. Eckes, C. Judicial Review of European Anti-Terrorism Measures
The Yusuf and Kadi Judgments of the Court of First Instance. European Law Journal, 2009, vol. 14,
no. 1, s.7492; Brca, G. de. The European Court of Justice and the International Legal Order after
Kadi. Jean Monnet Working Paper, 2009, no. 01 [cit. 2009-11-15]. Dostupn nahttp://centers.law.nyu.edu
/jeanmonnet/papers/09/090101.pdf.

36

2764iuridica2_2012.indd 36 27.6.13 11:20


osob podezelch zfinancovn terorismu. Pokud by tedy Soudn dvr vyslovil neplat-
nost nazen pro poruen zkladnch prv dotench osob, appad by se dostal ped
soud lenskho sttu, ten by ml aplikovat maastrichtsk test adojt kzvru, e roz-
hodnut Soudnho dvora nem prvn inky, protoe EU prostednictvm Soudnho
dvora pekroila sv pravomoci (Soudn dvr jednal ultra vires), jeliko Evropsk unie,
stejn jako dn jin stt, nem pravomoc vylouit prvn inky rezoluce Rady bez-
penosti OSN.
Pokud by Soudn dvr nadruh stran odmtl posuzovat soulad nazen se zklad-
nmi prvy zdvodu nedostatku diskren pravomoci Unie pi implementaci rezoluce
Rady bezpenosti OSN, soud lenskho sttu by ml aplikovat test Solange Iadojt
kestejnmu zvru jako vpedchozm ppad, tedy, e nazen, atedy irozhodnut
Soudnho dvora, jsou neplatn, protoe pmo aplikovateln normy nazen nerespek-
tuj materiln jdro stavy lenskho sttu, kter povauje prvo nasoudn ochranu
zaklov vdemokratickm prvnm stt.
A by Soudn dvr vppadu Kadi zvolil jakkoli een, soud lenskho sttu, jeho
evropsk doktrna, jako vppad stavnho soudu R, podrobuje inky norem unij-
nho prva jak maastrichtskmu testu, tak testu Solange I, by byl nucen nepiznat tako-
vmuto rozhodnut prvn inky nasvm zem.

2.3 Doktrna interpozice

Soudy stedn a vchodn Evropy pijmaj, e dobrovoln pistoupen


kEvropsk unii jim vytvoilo povinnost respektovat inky unijnho prva najejich
zem. Nejsou vak ochotny pipustit paraleln existenci dvou prvnch d,31 jejich
zdroje platnosti (pravidla uznn) jsou navzjem nezvisl.
Podobn jako vppad Virginskho aKentuckho usnesen zroku 1798 nebo vp-
pad nazen Jin Karolny onulifikaci pevzaly soudy nkterch lenskch stt
vchodnho rozen, adle rozvinuly, doktrny rozporujc svrchovanost unijnho pr-
va. Svrchovanost unijnho prva je chpna jako neppustn zasahovn centrln vldy
dovlastnch zleitost sttu, kter opravuje soud lenskho sttu vstoupit mezi prvo
EU asv obany aochrnit je ped inky takovho zasahovn. Vzhledem ktomu, e
soudy, jako jakkoliv jin orgny demokratickho sttu, vykonvaj moc svenou jim
obany sttu (jsou tedy agenty oban), jsou nejen oprvnny, ale povinny zashnout.
Tato povinnost nastane pi zvanm pekroen pravomoci sven centrln vld
lenskm sttem. Zda se jedn otuto situaci, posoud soud lenskho sttu.
Americk smluvn teorie se vjednom zsadnm bod li odevropskch interpozi-
nch doktrn soud lenskch stt. Akoliv jejich dsledky jsou stejn, smluvn teorie
je teori vkladu federln stavy. Virginsk usnesen obsahuje tuto klovou pas:
stty, kter jsou stranami tto smlouvy, maj prvo, ajsou vzny povinnost zashnout

31 Podle stavnho soudu R, esk republika pevzala dosvho vnitrosttnho prva celou masu evropsk-
ho prva. stavn soud R, nlez Pl. S 50/04 Cukern kvty II [2006] publikovno . 154/2006 Sb., st
A-3, odst. 4. Dal soudy stedn avchodn Evropy ukzaly obdobn neporozumn vztahu mezi dvma
prvnmi dy. Polsk stavn tribunl, K18/04 lenstv Polska vEvropsk unii (Pstupov smlouva)
[2005], [cit. 2009-01-20]. Dostupn nahttp://www.trybunal.gov.pl/eng/summaries/wstep_gb.htm.

37

2764iuridica2_2012.indd 37 27.6.13 11:20


kzamezen postupu zla.32 Pejdeme-li jazykov specifika revolunho obdob, uvid-
me, e povinnost interpozice slou nejen kochran prv sttu proti centrln vld, ale
t kochran federln stavy. Zatmco americk interpozin doktrna je komunitrn
(vesmyslu, e chrn cel spoleenstv, nikoli jen stt, kter se j dovolv), evropsk
interpozin doktrny jsou individualistick. Nepovauj se zaautentick vklad Smluv
aneaspiruj chrnit dn vvoj Unie (zamezit postupu zla). Tento rozdl sniuje
jejich legitimitu, kdy je stav de facto dopozice ernho pasara vyuvajcho
skutenosti, e ostatn lenov spoleenstv pravidla dodruj.
Nedostatek teoretickho adoktrinlnho zkladu pro dal rozhodovn zpozice
dvou paraleln existujcch prvnch d azrove vdom nezbytnosti dostt zvaz-
km zunijnho prva vede doten soudy k transformaci zvazk unijnho prva
dozvazk vyplvajcch zstavy lenskho sttu.33 Tento pstup zvyuje nebezpe
situace, kdy norm unijnho prva bude odmtnut inek soudem lenskho sttu.
Tlak nasouladnou interpretaci unijn normy spoadavky prvnho du lenskho
sttu (stavy, materilnho jdra apod.) pak vede kesnen integrity rozhodovn
stavnho soudu lenskho sttu, kter se opakovan ocit vsituaci, kdy souladn
aplikace unijnho prva je mon pouze za cenu ohbn pravidel, kter stanovil svou
pedchoz judikaturou.34

3. Cesta zpasti sttn suverenity


vespoleenstv stt

3.1 Vytven dulnho systmu

Americk aevropsk integran proces vyeily problm intern suverenity


zcela odlin. Spojen stty nalezly een vkolektivnm suvernovi. Legitimita centrl-
n vldy odvozovan zpedn pravomoc dve suvernnmi stty soutila salterna-
tivn teori legitimity odvozen odlidu USA jako kolektivnho suverna. Tento pohled
zvtzil skonenou platnost vobdob rekonstrukce poobansk vlce.
V evropskm integranm procesu se cesta konstrukce evropskho lidu ukzala
(zatm) jako slep. Jak u bylo analyzovno ve, proces pekonn problmu intern
suverenity probhal vnkolika fzch. Posledn znich je stle oteven.

32 Virginsk usnesen. 1798, cit. d.


33 Napklad stavn soud R astavn soud SR se rozhodly kontrolovat, zda ni soudy pedkldaj ped-
bn otzky Soudnmu dvoru, pokud se napln podmnky l. 267 SFEU. Povinnost podat pedbnou
otzku je vak podle obou soud vynutiteln nazklad vkladu stavy sttu, kdy poruen povinnosti
poloit pedbnou otzku je poruenm prva nazkonnho soudce akdy zkonn soudce je uren pmo
aplikovatelnm l. 267 SFEU. Srov. rozhodnut slovenskho stavnho soudu vppadu Antidiskriminan
zkon appadu Obchodn zstupce arozhodnut eskho stavnho soudu vppadu Pfizer. stavn soud
SR, nlez PL. S 8/04 Antidiskriminan zkon [2005], [cit. 2009-05-12]. stavn soud SR, usnesen
IV.S206/08-50 Obchodn zstupce [2008]; stavn soud R, nlez II. S 1009/08 Pfizer [2009]. Ble
DUMBROVSK, T. Soudn spoluprce vEvropskm stavnm prostoru povchodnm rozen Evropsk
unie. AUC Iuridica, 2012, . 2, s. 5172.
34 Ibid.

38

2764iuridica2_2012.indd 38 27.6.13 11:20


Zaprv, Soudn dvr vypracoval doktrnu autonomnho unijnho prvnho du
oddlenho odmezinrodnho prva aprvnch d lenskch stt, kter je svrcho-
van vevztahu kprvnm dm lenskch stt.
Zadruh, soudy lenskch stt pipustily, e unijn prvn d je autonomn kjejich
prvnmu du ajeho platnost tedy nen odvozena odprvnho du lenskho sttu.35
Pestoe vliteratue ajudikatue vtiny soud lenskch stt existuje shoda naauto-
nomii unijnho prvnho du aparaleln existenci dvou prvnch d,36 neznamen to,
e unijn prvn d je absolutn svrchovan. Soudn dvr sice zkonstruoval samostatn
prvn d nadazen prvnm dm lenskch stt avytvoil tak novou hierarchic-
kou strukturu.37 Soudy lenskch stt vak tento konstrukt zsti odmtly. Podle nich
existuj sice dva prvn dy, ale jejich vztah nen vztahem nadazenosti unijnho prva.
Vyvinuly dva ji zmnn testy, kterm aplikaci norem unijnho prvnho du podro-
bily ultra vires test (maastrichtsk test) atest srovnateln rovn ochrany zkladnch
prv (test Solange I) apostavily se tak dorole konenho arbitra vztahu dvou prvnch
d menho stavou, respektive souhrnem jejch zkladnch hodnot, danho len-
skho sttu.38
Zatet, Soudn dvr nereflektoval tyto nmitky apokraoval vaplikaci sv doktrny
svrchovanosti, kde vkonfliktu dvou prvnch d je Soudn dvr konenm arbitrem.39
Stejn tak, jak ukzalo formujc obdob povchodnm rozen, soudy lenskch stt
nepijaly tento pstup Soudnho dvora anadle aktivn prosazovaly aprosazuj svoji
roli konenho soudce pi aplikaci unijnho prva.40 Jeliko oba prvn dy byly vvo-
jem oddleny ajejich pravidla pro een vzjemnho konfliktu se li, neexistuje prvn
norma nadazen obma dm, kter by rozhodla spor osvrchovanost aneexistuje insti-
tuce, zpohledu prvnho realismu, kter by mohla spor vyeit. Vsledkem je existence
dvou hierarchicky organizovanch prvnch d se svmi vlastnmi konenmi arbitry,
kter jsou vak vzjemn, vetn jejich arbitr, rovnocenn. Pi absenci hierarchie je dal-
vvoj obou prvnch d umonn spolenm dohledem soud zobou prvnch d,
kter spolu komunikuj, sebeomezuj se avzjemn spolupracuj. Tento pstup najdeme
vslovn vjudikatue soud lenskch stt. Vppad Soudnho dvora meme tuto
interakci pozorovat pouze implicitn.41
35 Problm autonomie unijnho prvnho du ajudikatura stavnch soud novch lenskch stt jsou
podrobn analyzovny vDUMBROVSK, Soudn spoluprce vEvropskm stavnm prostoru povchod-
nm rozen Evropsk unie, cit. d. vtomto sle AUC Iuridica. Doktrny nkterch soud stt stedn
avchodn Evropy, kter odmtaj paraleln existenci unijnho prvnho du, jsou dsledkem zmaten
opodstat unijnho prvnho du aabsence teoretickho rmce, jak tuto situaci uchopit. Tento jejich nzor
naruuje vnitn integritu jejich rozhodovn, nen podstatn pro zvry, kter in, aje natolik vzdlen
sociln realit, e je neudriteln.
36 Ibid.
37 Ibid.
38 Ibid.
39 Ibid.
40 Ibid.
41 Otzka, zda Soudn dvr reagoval navarovn soud lenskch stt tkajcch se jeho aktivistickho p-
stupu, nebyla zatm uspokojiv zodpovzena. Podle Baquero Cruze lze pozorovat urit omezen nastran
Soudnho dvora pi pouvn doloky flexibility vtehdejm l. 308 SES pomaastrichtskm rozhodnut
nmeckho Spolkovho stavnho soudu. Sm vak pipomn, e existuj ijin mon vysvtlen zmny
chovn Soudnho dvora vdruh polovin 90. letech. Prvnci pracujc uSoudnho dvora by, nadruhou
stranu, nikdy nepiznali jakkoli vliv soud lenskch stt navklad unijnho prva Soudnm dvorem.
Baquero Cruz, J. The legacy of the Maastricht-Urteil and the pluralist movement. European Law
Journal, 2008, vol. 14, no. 4, s. 389422, 404405.

39

2764iuridica2_2012.indd 39 27.6.13 11:20


Tento nehierarchick systm, kter je vsledkem desetilet interakc mezi evrop-
skmi soudy, je zkladem teorie stavnho pluralismu.42 stavn pluralismus vysvt-
luje funknost nehierarchickho systmu spoluprac Soudnho dvora astavnch sou-
d lenskch stt.43 Tato teorie vak nen schopna pesvdiv vysvtlit normativn
vztah soud tedy pro by mly spolupracovat; pro by se mly sebeomezovat; zda
akde hledat jejich vzjemn prva apovinnosti. Soudy lenskch stt nedisponuj
takovou mru uven, kter by jim umoovala se rozhodnout, zda budou spolu-
pracovat i nikoli. Pokud, jak argumentuj, je jejich referennm kritriem stava
lenskho sttu, pak budou spolupracovat, pokud jim to stava pikazuje.44 Nen tedy
vjejich pravomoci vjednom ppad ustoupit Soudnmu dvoru, vjinm ppad snm
vyjednvat adoshnout kompromisu ajet vjinm ppad trvat nasvm. stavn
pluralismus vak odvozuje praxi spoluprce, okter mluv jako odialogu, pouze ze
sociln reality.45 Nedv tak ani Soudnmu dvoru, ani stavnmu soudu lenskho
sttu prvn zklad jejich jednn. Vteoretick rovin je deskriptivn. Clem tohoto
lnku je nabdnout normativn vysvtlen spoluprce soud vevropskm stavnm
prostoru. Vtomto spolenm prostoru stojcm nad obma prvnmi dy existuj pr-
va apovinnosti, jejich zdrojem je spolen pln46 vychzejc zteorie federalismu.
Podvejme se vak nejprve, jak bylo een hdanky intern suverenity vamerickm
integranm procesu.

3.2 Americk een: lid jako kolektivn suvern

Teorie suverenity lidu v americkm stavnm prvu je velmi odlin


odjejho rousseauovskho chpn vEvrop. Vtina stav evropskch stt obsa-
huje reln przdn klauzule olidu jako zdroji veker moci.47 Tuto moc vykonvaj
orgny sttu vzastoupen lidu. Zmny stavy jsou vrazem vle lidu, pokud jsou pi-
jaty zpsobem stanovenm stavou. Vevropskm systmu vldnut je tak legitimita
zmn stavy ajejho vkladu odvozena odsplnn formlnch nleitost stanovench
stavou, kter byla zpravidla pijata popdu pedchozho reimu nikoli lidem jako
suvernem, ale politickou elitou jednajc jmnem lidu. Vle lidu nen skuten vle
vdob pijet stavy, vdob jej zmny, ani vdob zsadnho sporu ojej interpreta-
ci. Jde oobecnou vli volont gnrale, ojejm obsahu rozhoduj politick elity
akterou odvozuj ze souboru zkladnch hodnot aprincip demokratickho prvnho
42 stavn pluralismus je idea soutcch nrok nastavn autoritu vrmci jedinho systmu vldnu-
t. Halberstam, D. Constitutional Heterarchy: The Centrality of Conflict in the European Union
and the United States. In Dunoff, J. L. Trachtman, J. P.Ruling the world?: constitutionalism,
international law, and global governance. Cambridge: Cambridge University Press, 2009, s. 326355,
317.
43 Mayer, F. The European Constitution and the Courts: Adjudicating European Constitutional Law
in aMultilevel System. Jean Monnet Working Papers, 2003, vol. 9, no. 3 [cit. 2008-03-20]. Dostupn
nahttp://centers.law.nyu.edu/jeanmonnet/papers/03/030901-03.pdf, s. 39.
44 Vrmci eskho stavnho podku me bt jednm zeen odvozen povinnosti spoluprce ze zsady
loajln spoluprce stanoven vl. 4/3 SEU vtaen doeskho stavnho podku prostednictvm l. 10a
al. 1/2 stavy R. Nicmn, takovto een ponechv povinnost spoluprce pedmtem jak testu ultra
vires, tak testu rovn ochrany lidskch prv provdnho stavnm soudem R.
45 Baquero Cruz, J. The legacy of the Maastricht-Urteil. 2008, cit. d.
46 SHAPIRO, S. Legality. Cambridge (Mass.): Harvard University Press, 2011.
47 Nap. l. 2 odst. 1 stavy R.

40

2764iuridica2_2012.indd 40 27.6.13 11:20


sttu. Vedle role lidu vstavodrn politice pedpokld stava ast lidu vnormln
zkonodrn politice. Je mon se domnvat, e vle lidu je vyjdena kad dva
roky vevolbch, parlamentnch aregionlnch, kde lid vyjev svoji vli, kterou jeho
zstupci respektuj. Politika vdemokratickm systmu je vak pluralitn, nikoli vti-
nov. Politick elity slibuj program, kter jim umon doshnout minimln vtiny
aapeluje nanerozhodnut skupiny, kter jsou jazkem navahch. Zrove usiluje
ovytvoen pedvolebn koalice propojenm rzn definovanch skupin s vraznm
vlivem na urit skupiny voli odbory, regionln organizace, ocelsk prmysl,
lkaskou komoru atd. Vproporcionlnm parlamentnm systmu nsleduje vytven
povolebn koalice, vekter dochz kpropojen st pedvolebnch politickch progra-
m nkolika politickch stran, kompromism, oputnm nkterch programovch st
atd. Takov politika reflektuje dl zjmy nkolika rzn definovanch skupin, kter
dok jednak zachovat podporu poslanc vld ajednak zskat potebn poet voli
vdalch volbch.
VeSpojench sttech se lidov suverenita (tzv. popular sovereignty namsto rou-
sseauovskho pojet suverenity lidu) jako empirick realita projevuje vespecifickch
okamicch americkho stavnho vvoje. Dynamiku systmu, vkterm oban jako
kolektivn suvern skuten in zsadn volbu dalho stavnho smovn, popsal
Bruce Ackerman v jeho teorii dualismu (stavnch moment).48 Americk stavn
systm je uniktnm systmem t rovnocennch moc vldy prezidenta, Kongresu
aNejvyho soudu. Kad ztchto moc odvozuje svoji legitimitu zlidu jako suve-
rna. Vzjemn konflikt t moc vytv dynamiku stavn transformace. Dsledkem
je radikalizace debaty, kter pinut zastnce stavn zmny ajejich oponenty zeteln
aveejn formulovat sv argumenty, okterch oban mohou uinit skutenou ainfor-
movanou volbu. Ti se vnkolika posob nsledujcch volbch vyjd pmo kstavn
transformaci, kter se postupn stane hlavnm tmatem voleb.
Teorie lidu jako kolektivnho askutenho suverna m sv koeny vbritskm kolo-
nilnm obdob asv intelektuln propracovn zskala vratifikan debat kamerick
stav. Zatmco vEvrop je suverenita lidu pouhm pokraovnm teorie spoleensk
smlouvy mezi vldcem aovldanm, kter kupodivu nenarazila nasv limity vechvli,
kdy se lid prohlsil zavldce bhem Francouzsk revoluce. Vldce pouze zskal vy
legitimitu je vybrn lidem avldne jako jeho zstupce veprospch lidu ajeho jm-
nem. Americk chpn lidu jako suverna bylo formovno odlin.49 James Iredell,
revolucion ze Severn Karolny apozdj soudce Nejvyho soudu USA vyjdil
americk pojet nsledovn:

Smlouva mezi vldci aovldanmi jist nen principem na vldy Vjinch zemch, kde
je pvod vldy zatemnn ajej formovn rozdln odna, je vlda povaovna zavsledek
smlouvy mezi vldci alidem [ale] nae vlda je zaloena namnohem vzneenjch zsa-
dch. Sjistotou je znmo, e lid vznikl sm ze sebe. Ti, kdo jsou umoci, jsou jeho sluebnky

48 ACKERMAN, B. We the People: Foundations. Vol. 1. Cambridge (Mass.): Harvard University Press,
1991, s. 357.
49 Je teba si uvdomit, e Americk revoluce pedchzela Francouzsk revoluci.

41

2764iuridica2_2012.indd 41 27.6.13 11:20


azstupci; alid, bez jejich souhlasu, me zmnit jejich vldu kdykoli si mysl, e je to
sprvn.50

Podle americkho pojet lidu jako suverna (lidov suverenity) pijal lid svm
pmm ajednostrannm jednnm stavu stt astavu federln, atak vytvoil
svoj vldu. Kolektivn suvern se skld ze vech oban akad oban je tak suve-
rnem. Vobdob formovn americk republiky se iroce diskutovalo, zda kolektivn
suvern me zmnit platnou stavu jinou cestou ne je stanovena stavou. Pokud
kolektivn suvern nen fikce, rozhodnut dvjho suverna zavazuj souasnho
suverna, asi jako rozhodnut francouzskho suverna zavazuj suverna italsk-
ho. Proto si lid me kdykoli zmnit stavu bez ohledu naprocedurln postupy
pro zmnu stavy. Pijet americk stavy probhlo naprosto mimo poadavky pro
zmnu stanovenmi lnky konfederace, jedin vt dob platn stavy.51 Podobn,
zmny stavy Pensylvnie vroce 1836 nebo Delawaru vroce 1791 nerespektovaly
procedury stanoven tmito stavami.52 Vmnoha ppadech samy stavy obsaho-
valy klauzuli zmnit nebo zruit. Amerian byli navc pesvdeni, e takov
ustanoven je nadbyten, protoe prvo zmnit nebo zruit stavu nle suvernovi
zpodstaty jeho suverenity.53
Bruce Ackerman aGordon Wood ukzali, jak se praxe konvent ajinch lido-
vch shromdn rozila natolik, e hraniila sanarchi.54 Federln stava ji
klauzuli zmnit nebo zruit neobsahovala. Podle Christiana Fritze tvrci federln
stavy odmtli nzor, e suvernn zdroj vytvejc stavu si ponechv inherentn
prvo najej zmnu Pozice tvrc stavy se dramaticky odchlila odrozen-
ho chpn suverenity lidu.55 Tento krok byl logick. Jeliko vteorii kolektivnho
suverna, je kad oban suvernem, stle astji dochzelo ksituacm, kdy nkolik
skupin oban svolalo nezvisle nasob konventy, nakterch mnili nejen stavu,
ale izkony anebylo tak mon urit, kter ze zmn je platn, jeliko vechny pi
extrmnm vkladu lidov suverenity byly legitimn.56 Teorie lidov suverenity byla
podstatnm legitimizanm nstrojem pi krocch vedoucch knezvislosti. Politic-
k destabilizace koloniln sprvy, kter byla jejm dsledkem, slouila revoluci.
Pon vak bylo nutn vystavt nov politick systm aprvn d. Zsadn omezen
exces lidov suverenity bylo proto nezbytnm krokem. Nsledoval postupn proces
suverenizace sttu v19. a20. stolet, kter byl vsledkem (i) zkuenosti snekon-
trolovatelnmi dsledky lidov suverenity, (ii)centralizace moci roziovnm pra-
50 Wood, G. S. The creation of the American Republic, 17761787. Williamsburg (Va.): University of North
Carolina Press, 1998, s. 541542 (zvraznn autora).
51 Fritz, C. C. American Sovereigns. The People and Americas Constitutional Tradition Before the Civil
War. Cambridge: Cambridge University Press, 2008, s. 31.
52 Ibid., s. 27 a30; stava Pennsylvanie zroku 1790 pln postrdala ustanoven ozmn stavy, zatmco
stava sttu Delaware zroku 1776 poadovala pro zmnu stavy souhlas kvalifikovan vtiny zkono-
drnho sboru.
53 Pro opan nzor nalidov konstitucionalismus zastvan Alexandrem Hamiltonem srov. Kramer, L. D.
People Themselves. Popular Constitutionalism and Judicial Review. Oxford: Oxford University Press,
2004, s. 7982.
54 ACKERMAN, B. We The People: Transformations. Vol. 2. Cambridge (Mass.): Harvard University Press,
1998, s. 4147; Wood. The creation of the American Republic. 1998, cit. d., s. 36389.
55 Fritz. American Sovereigns. 2008, cit. d., s. 135.
56 Wood. The creation of the American Republic. 1998, cit. d., s. 36389.

42

2764iuridica2_2012.indd 42 27.6.13 11:20


vomoc federln vldy avytvenm administrativnho sttu a(iii) vneposledn ad
vnjch tlak formujcho se mezinrodn du, kter byl postaven naspoleenstv
suvernnch stt. Pesto teorie lidov suverenity zstv vcentru nkterch sou-
asnch teori stavn interpretace. Jejm nejvraznjm zstupcem je teorie dua-
lismu Bruce Ackermana, nan navazuje napklad vzkum Larryho Kramera nebo
Christiana Fritze.57

3.3 Evropsk een: soudn spoluprce

Urujcm rysem vvoje evropskho stavnho systmu je vrazn vliv


Soudnho dvora58 astavnch soud lenskch stt. Protoe tento systm postrd
svrchovanou autoritu stavn interpretace, jak bylo vysvtleno ve, je hierarchie
nahrazena stavnm pluralismem.59 Fungovn systmu je pak zajiovno spolu-
prac nkolika stavnch interpret vdialogu mezi Soudnm dvorem astavnmi
soudy lenskch stt.60 Nicmn zkuenosti nmeckch, francouzskch i italskch
soud spijetm doktrny svrchovanosti prva EU ukazuj, e mluvit ospoluprci
je pehnan. Vchodn rozen ansledn formovn evropskch doktrn stavn-
mi soudy nkterch novch lenskch stt, kter jakoby vrtilo evropsk stavn
systm onkolik desetilet zpt, je dalm zsadnm podntem krekonceptualizaci
fungovn evropskho stavnho prostoru. Nmitka suverenity aztoho plynouc
doktrny interpozice se svchodnm rozenm vrtily doevropskho stavnprv-
nho diskurzu.
Cesta zproblmu intern suverenity le vpezkoumn historickch zklad teo-
rie suverenity aalternativnch monost organizace politickho spoleenstv. Evropsk
integran proces le naalternativnch zkladech kteorii suvernnho nrodnho sttu
Jeana Bodina. Akoliv Bodinova teorie je stle pevldajcm zkladem struktury afun-
govn stavnch systm vzemch kontinentlnho prva, federalistick alternativa
pvodn formulovan Johannem Althusiem je schopn lpe vysvtlit podstatu politick
organizace Evropsk unie. Meme ji nazvat kooperativnm i liberlnm federalis-
mem. Zklad najdeme vdnenm l. 4 odst. 3 SEU transformovanm Soudnm dvorem
doobecnho prvnho principu loajln spoluprce.61
57 Ackerman. We the People: Foundations. 1991, cit. d., passim; Kramer. People Themselves. 2004,
cit. d., passim; Fritz. American Sovereigns. 2008, cit. d., passim.
58 Stone Sweet, A. The Judicial Construction of Europe. Oxford: Oxford University Press, 2004.
59 Halberstam. Constitutional Heterarchy. 2009, cit. d., passim; Halberstam, D. Pluralism in Mar-
bury and Van Gend. In MADURO, M. P. Azoulai, L. (eds.). The Past and the Future of EU Law:
Revisiting the Classics on the 50th Anniversary of the Rome Treaty. Oxford: Hart Publishing, 2010.
60 Srov. zejm. Walker, N. The Idea of Constitutional Pluralism. Modern Law Review, 2002, vol. 65,
s.317359; Kumm, M. Who is the Final Arbiter of Constitutionality in Europe?: Three Conceptions of
the Relationship between the German Federal Constitutional Court and the European Court of Justice.
Common Market Law Review, 1999, vol. 36, no. 2, s. 351386; Maduro, M. Interpreting European
Law: Judicial Adjudication in aContext of Constitutional Pluralism. Working Paper IE Law School, 2008,
WPLS0802 [cit. 2008-11-08]. Dostupn nahttp://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=1134503;
Halberstam, D. Pluralism in Marbury and Van Gend. In MADURO, M. P. Azoulai, L. (eds).
The Past and the Future of EU Law: Revisiting the Classics on the 50th Anniversary of the Rome Treaty.
Oxford: Hart Publishing, 2010; Halberstam, D. Constitutional Heterarchy. 2009, cit. d., s. passim.
61 Pro analzu klovho vznamu spoluprce zaloen naliberln vrnosti vEU vesrovnn samerickm
anmeckm stavnm systmem srov. Halberstam, D. Of Power and Responsibility: The Political
Morality of Federal Systems. Virginia Law Review, 2004, vol. 90, no. 3, s. 731834.

43

2764iuridica2_2012.indd 43 27.6.13 11:20


4. Foedus

4.1 Teoretick zklady: Bodin aAlthusius

Abychom sprvn porozumli americkmu chpn lidu jako kolektivn-


ho suverna, musme se zamit nastav teoretickch vah oorganizaci sttu vdob
formulovn zklad americk integrace. Vdob, kdy teoretikov spoleensk smlou-
vy vytvely koncept suverenity lidu, Bodinv koncept suverenity nedoznal mnoha
zmn. Suverenita je zaloena navlun moci. VAustinov pojet je suvernem ten,
koho zvykov poslouchaj ostatn, ale kter zvykov neposlouch nikoho.62 Pravo-
moc kadho orgnu sttu je derivativn; pouze pravomoc suverna je originln. To je
zkladn organizan princip modernho sttu, jeho koeny najdeme prv vpracch
Jeana Bodina.63
Bodin formuloval svoj teorii suverenity postaven naexkluzivit sttn autority jako
vedoucho principu jak vnitn organizace sttu, tak jeho vnjch vztah sostatnmi st-
ty mezinrodnho spoleenstv. Majestt nebo suverenita je nejvy, absolutn avn
moc nad obany asubjekty veSpoleenstv, kter man nazvali Majestas.64 Pro
Bodina suvern nen vzn (absolutus) obanskmi nebo pozitivnmi zkony, kter
on sm nebo jeho pedchdce vyhlsil. Pojem absolutus odvozuje Bodin zlatinskho
legibus solutus znamenajc nebt vzn zkony.65
Americk chpn sttn organizace bylo zaloeno naalternativn teorii kBodinov
konceptu suverenity. Johannes Althusius, kter zkoumal organizaci nmeckch mst-
skch stt avcarsk konfederace, poloil zklady federalismu.66 Althusius odmtl
pevldajc nzor, e pirozen prvo (vteologickm kesanskm pojet) je zkla-
dem sttu, kter povaoval zavnitn rozporn anepouiteln zvdeckho pohledu.
Namsto toho postavil svoji teorii naideji spoluit (), kter je blzk ped-
pokladu Aristotela, e lovk je bytost ijc vespoleenstv ( ).67 ivot
vespoleenstv vyaduje spoluprci. Spoluprce je tak zkladnm funknm principem,
nakterm je spoleenstv vystavno. Tm se vytv povinnost spoluprce, kter je spo-
leenstv jednotlivc imanentn. Subjektem tto povinnosti jsou lenov spoleenstv,
ktermi mohou bt jednotlivci nebo jin spoleenstv, kter pedstavuj konstitutiv-
n jednotky irho spoleenstv, jak je tomu vppad sloench stt. Rozdl mezi
Bodinovm aAlthusiovm chpnm spoleensk organizace se odr vterminologii.
Zatmco teorie suverenity pracuje spojmem stt, federalismus uv pojmu spoleen-
stv, kter lpe reprezentuje podstatu organizace zaloen naspolenm zjmu dosaho-
62 Austin, J. Province of Jurisprudence Determined. Edited by W. E. Rumble. Cambridge: Cambridge
University Press, 1995, s. 192196.
63 Bodin, J. Les six livres de la Rpublique. Rimpression de la 10e ed. de 1593, texte revu par Christiane
Frmont. Paris: Fayard, 1986.
64 Rpublique, I, 8 [Mc] 84; peklad autora zanglickho pekladu, in Stanford Encyclopedia of Philosophy.
Heslo Bodin [cit. 2009-15-09]. Dostupn nahttp://plato.stanford.edu/entries/bodin/.
65 Ibid.
66 Elazar, D. The United States and the European Union: Models for Their Epochs. In Nicolaidis, K.
Howse, R. (eds). The Federal Vision: Legitimacy and Governance in the United States and the European
Union. Oxford: Oxford University Press, 2001, s. 3153, 3235.
67 Althusius, J. Politica methodice digesta. Reprint 3rd ed. from 1614, with an introduction by Carl
Joachim Friedrich. Cambridge (Mass.): Harvard University Press, 1932, lxvi.

44

2764iuridica2_2012.indd 44 27.6.13 11:20


vanho prostednictvm spoluprce. Spoluprce pedpokld dvru (vrnost, loajalitu)
mezi vemi spolupracujcmi leny spoleenstv.
Althusiova teorie federalismu byla zkladem vstavby jednotlivch koloni apozd-
ji Spojench stt americkch.68 Bylo teba ji adaptovat pro pouit vpraxi, co vya-
dovalo urit propojen skonceptem suverenity. Amerian mohli jen obtn uniknout
paradigmatu suverenity, kter pevldalo vEvrop (atedy ipi organizaci koloniln
moci evropskch velmoc naamerickm kontinentu odAnglie, pes Nizozem aFran-
cii, popanlsko). Pokusili se vak toto paradigma uzpsobit federalistickmu pojet
organizace vytvoenm konceptu podobnho suverenit, ale pesto, jak jsme vidli ve,
velmi odlinho lidu jako kolektivnho suverna. John Rhea, revolucion zPensyl-
vnie, vsouladu sAlthusiem napsal, e vuniktnm politickm zzen Unie je kad
oban vzn kekadmu jinmu obanovi slavnostn povinnost, bu vslovnou nebo
implicitn; tmto zvazkem Unii byly spojeny ob strany spoleensk smlouvy vjedi-
nou integritu suvernnho lidu Spojench stt americkch.69
Nanetst, vtina tchto pokus postrd dostaten teoretic zakotven, aby nm
pomohla vdalm zkoumn vztahu federalismu asuverenity vamerick integraci.
Jednodu cestu, jak prakticky adaptovat pvodn Althusiovu teorii federalismu, nab-
dl zstupce umrnn podoby smluvn teorie James Madison: [Unie byla] postave-
na nasmlouv, nikoli mezi vldou Spojench stt avldami jednotlivch stt, ale
mezi stty samotnmi jako suvernnmi spoleenstvmi.70 Tento pohled tak vyjasuje
Madisonovo odmtnut nulifikace zmnn ve jednostrann jednn sttu poruuje
zvazek dvry existujc mezi stty, aje proto tokem navechny ostatn stty, nikoli
tokem nacentrln vldu.
Federalismus jako zpsob organizace sttu/spoleenstv ml silnho soupee vteorii
suverenity. Zdosavadn analzy Althusiovy aBodinovy teorie apromny mezinrodn-
ho du, kekter dolo v17. stol,71 meme uinit nkolik zvr odalm vvoji tchto
pvodn alternativnch pstup. Federalistick teorie musela zakomponovat dosvho
rmce koncept suverenity, aby zstala ivotaschopn vevestflskm mezinrodnm
du. Federln stty byly proto vystavny i transformovny tak, aby se mohly sp-
n angaovat vnov se formujcm mezinrodnm systmu. Nejprve tedy stty, kter
nesly rysy Althusiova federalismu, musely akceptovat projekci Bodinovy suverenity
dovnjch vztah. Nsledn tlak novho mezinrodnho reimu navnj suverenitu
amnc se paradigma vnitn struktury sttu smrem kadministrativnmu sttu nastra-
n jedn aknrodnmu sttu nastran druh vedl t kakceptaci vnitn suverenity
jako strukturlnho principu organizace sttu. Dsledky pro federalismus byly fatln.
Federln stty inklinovaly kvt centralizaci, kter jim umonila vypodat se stmito
zmnami.72

68 Srov. Elazar. The United States and the European Union. 2001, cit. d., s. 3235.
69 Citovno in Nagel, P.C. One Nation Indivisible: The Union in American Thought 17761861. New
York: Oxford University Press, 1964, s. 35 (peklad autora).
70 Ibid., s. 35 (peklad autora).
71 Viz zejmna KENNEDY, P.The rise and fall of the great powers: economic change and military conflict
from 1500 to 2000. New York: Random House, c1987.
72 Pro vvoj vUSA srov. MORISON, S. E. COMMAGER, H. S. LEUCHTENBURG, W. E. The Growth
of the American Republic. 6th ed. Vol. 1, Oxford University Press: New York, 1969.

45

2764iuridica2_2012.indd 45 27.6.13 11:20


Konenou rnu federalistick teorii utdily kontinentln pozitivistick teorie
prva.73 Hierarchick vstavba kelseninskho prvnho du vytlaila koncept spo-
luprce vychzejc zkonceptu foedus. Vrnost, dvra adobr vra byly ciz tmto
trendm. Jako prvn pojmy byly pli obecn, obtn identifikovateln avynuti-
teln. Chybla poteba konstruovat spoluprci jako prvn vynutitelnou povinnost,
pokud byl cel prvn systm zaloen nastriktn hierarchicky uspodan soustav
norem.
Vsystmech, kde moc byla rozdlena mezi vce rovn vldy, vak zstala suve-
renita jako organizan princip doplovna federalistickmi prvky. Problm vnitn
suverenity (suverenity jednotek vi celku) mohl bt een konceptualizac nedlen
suverenity spolen entity. Suverenita nespov, vtomto pojet, vdn ze dvou
rovn vldy centrln nebo regionln ale je sdlen. Vnitn fungovn entity
je tak zajitno spoluprac zaloen nadve, zatmco jak systm centrln vldy,
tak systmy jednotek vychzej vesv vnitn organizaci nadle ze suverenity jako
organizanho principu.

4.2 Federalistick zklady evropsk integrace

Vrame se nyn ke zkoumn federalistickch zklad evropsk integra-


ce. l. 86 Smlouvy zakldajc Evropsk spoleenstv uhl aoceli (SESUO) vyado-
val odlenskch stt loajln spoluprci. Povinnost spoluprce byla pozdji vloena
vnepatrn odlinm znn doSmlouvy zakldajc Evropsk hospodsk spoleenstv
(l. 5 SEHS). Zsadu loajln spoluprce dnes upravuje l. 4 odst. 3 SEU:

Podle zsady loajln spoluprce se Unie alensk stty navzjem respektuji apomhaj si pi
plnni kol vyplvajcch ze Smluv. lensk stty uin veker vhodn obecn nebo zvltn
opaten kplnn zvazk, kter vyplvaj ze Smluv nebo zakt orgn Unie. lensk stty
usnaduj Unii plnn jejch kol azdr se vech opaten, je by mohla ohrozit dosaen
cl Unie.74

Soudn dvr transformoval ustanoven l. 4 odst. 3 SEU doobecnho prvnho prin-


cipu, ktermu pipsal stedn roli vprocesu konstitucionalizace Smluv. Podle Curtina
aDekkera:

[p]ovinnost uloenou lnkem [4 odst. 3 SEU] je teba povaovat zavzjemnou povinnost,


kterou lensk stty dlu Spoleenstv avice versa [P]ovinnost spoluprce nastran len-
skch stt se vyvinula domnohostrann povinnosti loajality advry vevertiklnm vztahu

73 Srov. zejmna Kelsen, H. Pure Theory of Law. Translated from the second German edition by Max
Knight. Union (New Jersey): The Lawbook Exchange, 2002.
74 Pvodn l. 86 SESUO znl: lensk stty uin veker vhodn obecn nebo zvltn opaten kplnn
zvazk, kter vyplvaj zrozhodnut nebo doporuen orgn Spoleenstv ausnaduj plnn kol
Spoleenstv. lensk stty se zdr vech opaten nesluitelnch se spolenm trhem Pedlisabonsk
pozitivn vyjden tohoto principu obsahoval pvodn l. 5 SEHS (pozdji l. 10 SES): lensk stty
pijmou veker vhodn obecn izvltn opaten kplnn zvazk, kter vyplvaj ztto smlouvy nebo
jsou dsledkem innosti orgn Spoleenstv. Usnaduj mu plnn jeho poslan. Zdr se jakchkoli
opaten, je by mohla ohrozit dosaen cl tto smlouvy.

46

2764iuridica2_2012.indd 46 27.6.13 11:20


mezi Uni ajejmi lenskmi stty atak mezi lenskmi stty navzjem, stejn jako mezi
unijnmi institucemi.75

John Temple Lang zpozoroval, e l. 4 odst. 3 SEU byl asto pedmtem obecnch
prohlen, kter vesvm dsledku sniovala jeho funknost. Povinnost spoluprce
naprincipu dvry (loajln spoluprce) je vynutiteln pouze vespojen svce konkrt-
nmi povinnostmi primrnho asekundrnho prva.76 Demonstrace faktickch dsled-
k vyplvajcch zl. 4 odst. 3 SEU Soudnm dvorem adoktrnou vrznch oblastech
unijnho prva ukazuje, e l. 4 odst. 3 SEU je vrazem zkladnho systmovho rysu
Evropsk unie astednm principem jej stavn teorie.
lnek 4 odst. 3 SEU vyaduje odlenskch stt jednat nazklad principu dvry
tak, aby byly dosaeny cle Smlouvy.77 To znamen, e adrest uritho jednn me
sdvrou oekvat jednn urit kvality, napklad, e jednn druhho nem zacl
jej pokozovat, e v jeho zjmy apod. Toto pojet zakotvuje pojem foedus vstav
EU. l. 4 odst. 3 SEU vinterpretaci Soudnho dvora je tak zetelnm vrazem vlivu
federalistick teorie naevropsk integran proces.78
Americk a evropsk integran proces, jak vidme, byly zaloeny na stejnm
zkladnm konceptu. Zakladatel evropsk integrace se rozhodli pro federalismus
azvolili spoluprci jako hlavn stavebn kmen spoleenstv namsto Bodinova pojet
suvernnho nrodnho sttu. Jejich volba byla vrazem negativn zkuenosti sexcesy
intern aextern suverenity vprvn polovin 20. stolet.
Pestoe pro nov spoleenstv bylo snadn pijmout federalistick koncept kpode-
pen sv organizace, pro lensk stty bylo obtn toto een akceptovat. Usilovaly
ooiven sv vlastn suverenity bu ponmeck okupaci, nebo naopak ozskn pln
suverenity peruen spojeneckou okupac apovlenmi omezenmi. Krok zakrokem
se teprve lensk stty uily, e koncept suverenity je stle mn ivotaschopnm ae
se stv zastaralm se vzrstajc vzjemnou zvislost vglobalizovanm svt.
Stty stedn avchodn Evropy prochzej podobnou zkuenost onkolik desetilet
pozdji. tyicet let se nemohly astnit liberln-demokratickho vvoje vtransatlan-
tickm prostoru apopdu sovtskho reimu se zamily naobnoven sv suverenity.
Negativn konotace Brenvovy doktrny omezen suverenity snily jejich schopnost
adaptace naodlin organizan koncept, nakterm stoj integran proces.
Vchodn rozen tak vrazn zvilo napt, kter srznou mrou intenzity existo-
valo vUnii odchvle jejho ustaven napt mezi konstitutivnmi jednotkami zaloenmi
naparadigmatu suvernnho nrodnho sttu aUni operujc naprincipech spoluprce,
75 Curtin, D. Dekker, I. The Constitutional Structure of the European Union: Some Reflections on
Vertical Unity-in-Diversity. In Beaumont, P.et al. (eds). Convergence and Divergence in European
Public Law. Oxford: Hart Publishing, 2002, s. 5978, 70.
76 Lang, J. T. Article 10 EC The Most Important General Principle of Community Law. In Bernitz,U.
Nergelius, J. Cardner, C. (eds). General Principles of EC Law in aProcess of Development. Port-
land (Or.): Kluwer, 2008, s. 75114, 112113.
77 Curtin Dekker. The Constitutional Structure of the European Union, 2002, cit. d., s. 70.
78 Pro analzu federalistick podstaty l. 4 odst. 4 SEU srov. Halberstam. Of Power and Responsibility.
2004, cit. d., s. 763 an.; Due, O. Article 5 du trait CEE: Une disposition de caractere fdral?. In Aca-
demy of European Law (ed.) Collected Courses of the Academy of European Law 1991. Sv. II-1.
Oxford: Oxford University Press, 1992, s. 15an.; Mischo, J. Der Beitrag des Gerichtshofes zur Wahrung
der fderalen Balance in der Europischen Union. Bonn: Zentrum fr Europisches Wirtschaftsrecht, 1999.

47

2764iuridica2_2012.indd 47 27.6.13 11:20


vzjemnch zvazk advry. Napt vtakov me nenajdeme vpotcch formovn ame-
rick republiky, protoe prvky federalismu byly ptomny ji vkonstitutivnch jednotkch.
Pesto, jak jsme vidli ve, hnut, jeho implicitnm dsledkem bylo nahrazen
federalismu paradigmatem suverenity, siln ovlivnilo integran proces veSpojench
sttech ped obanskou vlkou. Virginsk aKentuck usnesen anazen Jin Karolny
onulifikaci je pkladem neporozumn organizanm zkladm americk integrace,
obdobn jako evropsk interpozin doktrna stavnho soudu R je nepochopenm
rozdlnho organizanho konceptu, nakterm stoj evropsk integran projekt.
Dokud vevropskm stavnm systmu spoluij dva rozdln modely politick organi-
zace, kad znich mus vevzjemnm vztahu vzt tyto rozdly vvahu. Soud lenskho
sttu, kter projednv ppad sevropskou dimenz, mus vychzet zprincip, nakterch
stoj Unie, aomezit aplikaci princip ovldajcch strukturu jeho prvnho du, pokud se
tyto principy neshoduj sprincipy Unie. Pouze vsituaci bez evropskho prvku bude soud
postupovat pln vsouladu sprincipy jeho prvnho du. Jeliko vevropskm stavnm
systmu zaloenm nakooperativnm federalismu jsou Soudn dvr astavn soudy len-
skch stt rovnocennmi partnery, me soud lenskho sttu pezkoumat principy unij-
nho prva pouze, pokud vtina ostatnch soud lenskch stt zaujme stejn postup.
Vjinm ppad by odmtnut respektovat normy aprincipy unijnho prva bylo tokem
naostatn lensk stty, stejn jako naEvropskou unii samotnou. Pokud vak vtina len-
skch stt prostednictvm svch soud oteven el Soudnmu dvoru vnkter otzce,
kterou povauje zapekroen pravomoci Unie (Soudnho dvora) jde olegitimn postoj.
Soudn dvr pak mus natuto situaci reagovat. Postupn dojde sri rozhodnut nakad
stran diskuse kustlen evropsk stavn interpretace vesporn otzce.
Poanalze argumentu suverenity vamerick smluvn teorii aevropsk doktrn
stavnho soudu R meme vyslovit dva obecn zvry: zaprv organizace vytvoe-
n rozhodnutm suvernnch stt, jejich existence pedchzela spolen svazek, jsou
nchyln kvytvoen podstatnho napt vyplvajcho ze zvislosti jednotek najejich
pedchzejcm vvoji (path dependency), kter se promt donov situace. Azadruh,
vsystmech srozdlenou moc, suverenita nespov ani vcentrln vld, ani vustavu-
jcch jednotkch. Pestoe moc je rozdlen apravomoci centrln vldy austavujcch
jednotek jsou identifikovateln (jakkoli obtn me bt jejich identifikace vkonkrtn
situaci), suverenita nen dlen, ale sdlen. Vsystmech srozdlenou moc spov
vlunost moci, kter je podstatou suverenity, vcelku. Pouze takov chpn suverenity
jako nedlen anedliteln je udriteln afunkn.

Zvr

Srovnn mezi americkou smluvn teori aevropskou doktrnou stavnho


soudu R ukazuje vraznou shodu vargumentaci. Nmitka suverenity limitujc moc
centrln vldy je zvelk sti nezvisl nakonkrtnch ustanovench stav jak centrln
vldy, tak ustavujcch jednotek. Tak existence aspecifick obsah klauzule vnosti,
kter je klovm prvkem evropsk doktrny eskho stavnho soudu, se jev mn
dleit ne by byl esk stavn soud ochoten pipustit. Analza americk smluvn

48

2764iuridica2_2012.indd 48 27.6.13 11:20


teorie ukzala, e ultra vires argument adoktrna interpozice vychzej pmo zteorie
sttn suverenity spe ne ztextu sttn i federln stavy.
Napt mezi centrln vldou austavujcmi jednotkami vEvropsk unii se zvilo
spistoupenm stt stedn avchodn Evropy. Chpn suverenity vnovch len-
skch sttech je dogmatitj anedostaten bere vvahu odlinou podstatu organizace
Evropsk unie. Pestoe uvaovn eskho stavnho soudu adalch stavnch soud
novch lenskch stt je zvelk sti inspirovno nmeckm Spolkovm stavnm
soudem, vzjemn pouvn testu Solange Iamaastrichtskho testu me vytvet
nepekonateln problmy pi aplikaci unijnho prva aodhaluje logickou rozpornost
evropsk doktrny stavnho soudu R.
Evropsk unie spov nafederalistickch zkladech. een problmu vnitn suvere-
nity vEU zvis natom, zda ustavujc jednotky (lensk stty), pestoe funguj vpara-
digmatu suverenity, budou schopny akceptovat odlin organizan zklady EU. To vya-
duje pochopen, e federalismus neznamen federln stt. Dnen pedstava federlnho
sttu je vsledkem deformace teorie federalismu nahlen zpozice suvernnho sttu.
Dsledkem je, e pro nkter stavn soudy lenskch stt, jako napklad pro esk
stavn soud, je suverenita sttu vyjden vstav lenskho sttu konenm limitem
rozvoje Evropsk unie. Vvoj pravomoc EU vak ukazuje empirickou neudritelnost
tohoto postoje, naco stavn soudy reagujrozmlovnm sv doktrny redefinic obsa-
hu suverenity, dsledkem eho ztrc jejich pstup integritu.
Zatmco suverenita neme bt dlen, je mon ji sdlet tzn. vykonvat ji spo-
len. Federalismus se ukzal bt vhodnm interpretanm nstrojem avodtkem pro
vykonvn spolen suverenity. Foedus, zkladn kmen federalismu, nevytv pm
povinnosti ustavujcch jednotek vi centrln vld. Nestanov tedy povinnost bezv-
hradn akceptovat absolutn pednost (neboli svrchovanost) unijnho prva. Namsto
toho federalismus vytv zvazek spoluprce mezi vemi leny, kte vespoleenstv
vytvoili novou organizaci spravovanou centrln vldou. Nahleno ztto perspektivy,
jednostrann akce lenskho sttu vejmnu sttn suverenity je poruenm vlunosti
moci nov entity atokem naspolenou suverenitu.79

Sovereigny and Federalism in the European


and American Integrations: The Doctrine of Interposition
of the Constitutional Court of the Czech Republic

Summary

The comparison between the U.S. Compact Theory and the European doctrine of the Czech
Constitutional Court reveals substantive similarities in their reasoning. The arguments challenging the powers
of the central government are rather independent on the specific provisions of either the central governments
79 Podrobnou kritickou analzu jednotlivch prvk souasn evropsk doktrny stavnho soudu R vetn
nvrhu novho pstupu jsme spolu s Luboem Tichm pedstavili v TICH, L. DUMBROVSK, T.
stavn soud R mezi dvma prvnmi dy: odinterpozice knov evropsk doktrn. Prvn rozhledy,
2013, ro. 21, . 6, s. 191198. Vlnku se mj. zabvme suverenitou vrmci analzy konceptu svench
pravomoc, adokazujeme, e originrnm nositelem suverenity je lid, nikoli esk republika. Takov
pojet umouje spolen vkon suverenity lenskmi stty aEvropskou uni.

49

2764iuridica2_2012.indd 49 27.6.13 11:20


constitution or the constitutive units constitution. Also, the existence and the wording of the eternity clause,
the keystone of the Czech Constitutional Courts sovereignty argument, seems less important than the Czech
Constitutional Court would be willing to acknowledge. The U.S. Compact Theory shows that the ultra vires
rationale and ensuing interposition stem directly from the state sovereignty theory rather than from the wor-
ding of state or federal constitutions.
The tension between the central government and the constitutive units in the European Union has increased
with the accession of Central and Eastern European States. The understanding of sovereignty in the new
Member States is more dogmatic and does not take sufficiently into account the different nature of the Euro-
pean Union. Although the reasoning of the Czech Constitutional Court and other new Member States
courts are largely inspired by the German Federal Constitutional Court, the simultaneous employment of the
SolangeI and the Maastricht tests by the Czech Constitutional Court may create substantive problems in the
application of European law and reveals the logical incoherence of the Courts European doctrine.
The EU rests on federalist foundations. In order to solve the internal sovereignty conundrum of the EU, the
constitutive units the Member States, though operating within asovereignty paradigm, must acknowledge
the different foundations of the EU. Moreover, the notion of federalism does not equal to the notion of federal
state. In fact, the latter is adeformation of the theory of federalism seen through asovereign state prism.
Consequently, for some of the Member States constitutional courts, like the Czech one, the sovereignty of
the Czech Republic as explicated by the Constitution is the ultimate limit to the development of the European
Union.
While sovereignty cannot be divided, it can be shared that is, exercised jointly. Federalism has proven to
be agood interpretative lens and aguide for the exercise of joint sovereignty. Foedus, as the cornerstone of
federalism, does not pose any formal obligations on the constitutive units vis--vis the central government.
Foedus does not require the Member States to blindly accept the absolute supremacy of European law. It rather
requires abond among all members, which in their commonality have created anew organization administered
by acentral government. Seen from this perspective, the unilateral action of aMember State represented by its
constitutional court breaches the bond. Such aunilateral action, although taken in the name of state sovereignty,
in fact undermines the exclusivity of power of the common entity and is an attack on joint sovereignty.
In this view, polities organized on true federalist ideas are inherently open to inclusion of new entities, some-
thing asovereign state cannot offer. Federalism is inclusionary, while sovereignty is exclusionary. Because
federalism does not emphasize exclusive power and hierarchy, but rather cooperation with trusted partners, it
does not fall in theoretical problems that sovereignty faces in todays world.

Keywords: European law, constitutional law, federalism, sovereignty, U.S. Supreme Court, Court of Justi-
ce of the EU, Constitutional Court of the Czech Republic, Eastern enlargement, doctrine of interposition,
U.S.Compact theory

Klov slova: Evropsk prvo, stavn prvo, federalismus, suverenita, Nejvy soud USA, Soudn dvr EU,
stavn soud R, vchodn rozen, doktrna interpozice, smluvn teorie stavy USA

50

2764iuridica2_2012.indd 50 27.6.13 11:20


2012 Acta Universitatis Carolinae Iuridica 2 Pag. 5173

Soudn spoluprce
vEvropskm stavnm prostoru
povchodnm rozen Evropsk unie
Tom Dumbrovsk*

vod: absence konen stavn autority

Evropsk unie ajej lensk stty psob vstavnm prostoru, kde si vcero
aktr nrokuje konenou stavn autoritu. Fungovn systmu je zajiovno spolu-
prac tchto aktr. lnek se zam nadopad vchodnho rozen Evropsk unie
naspolen evropsk stavn prostor avzvy, kter tento proces nastoluje pro teorii
stavnho pluralismu. Popedstaven zkladnch rys stavnho pluralismu se podvme
nakritick hodnocen tto teorie vdosavadn literatue. To nm vytvo prostor pro kon-
ceptualizaci dvou oblast, vekterch se soudn spoluprce odehrv akter ozname
jako formln amateriln. Kad ztchto oblast spoluprce je vedena jinm modem
spoluprce vjednom ppad dialogem, vdruhm vyjednvn (bargaining).1 Zklad-
n hypotzou lnku je, e vdsledku vchodnho rozen se materiln spoluprce
rozila adialog byl postupn vytlaovn modem vyjednvn. Triumf vyjednvn
nad dialogem oslabuje spoluprci aohrouje samotnou podstatu systmu zaloenm
nastavnm pluralismu. Ppadovou studi, kter nm umon pozorovat vvoj tch-
to dvou mod spoluprce, bude vytven evropsk doktrny stavnm soudem R
astavnm soudem SR.

* Autor je vdeckm pracovnkem Centra prvn komparatistiky Prvnick fakulty UK aMax-Weber Post-
-doctoral Fellow Evropskho univerzitnho institutu veFlorencii. lnek je vstupem grantu PRVOUK
P04. Autor by rd podkoval Luboi Tichmu, Ble Plechanovov, Alexandru Morawovi, Danielu Halber-
stamovi, Jimu Zemnkovi, Kyriaki Topidi, Alecu Stone Sweetovi, Bruce Ackermanovi, Ericu Steinovi,
Anneli Albi adalm zajejich cenn komente vrznch stdich vzniku tohoto lnku i kjednotlivm
dlm tmatm vnm diskutovanm azajejich podporu. Vechny ppadn chyby jsou odpovdnost
autora.
1 Vhlavnch teorich vyjednvn je pojem bargaining obvykle stavn doprotikladu kstrategim een
konfliktu (problem-solving) zaloench naobdob dialogu. Zatmco prvn strategie pedpokld vsle-
dek snulovm soutem, druh strategie nabz vsledek spidanou hodnotou pro ob strany. Hop-
mann, P.T. Two Paradigms of Negotiation: Bargaining and Problem Solving. In DRUCKMAN, D.
MITCHELL, C. (eds.). Flexibility in International Negotiation and Mediation. Annals of the American
Academy of Political and Social Science. Vol. 542, Thousand Oaks (Calif.): Sage Periodicals Press,
1995, s. 2447.

51

2764iuridica2_2012.indd 51 27.6.13 11:20


1. Pluralismus, dialog avyjednvn

stavn pluralismus je idej soutcch nrok nastavn autoritu vrm-


ci jednotnho systmu vldnut.2 Uznv, e vpostvestflskm svt existuje paleta
stavnch prostor aproces vytvejcch heterarchick spe ne hierarchick vzor-
ce.3 Fungovn takovho systmu, kter vdsledku soutcch nrok naautoritu
postrd jednotnou hierarchii norem, je zajitno prostednictvm spoluprce vcero
interpret vdialogu mezi Soudnm dvorem astavnmi soudy lenskch stt.4
Pvod teorie stavnho pluralismu meme sledovat zpt do konstruktivistick
debaty opodstat Evropsk unie bhem devadestch let 20. stolet. Konstruktivist
stavli iroce napedpokladech plurality aktr (sttnch anesttnch) a/nebo existenci
rznch rovn vldnut.5 Tyto pedpoklady si naly cestu dodoktrny stavnho prva
veform vcerovovho vldnut6 astavnho pluralismu. Ob jsou variantami stavn
teorie pro systm, kter postrd jednotn hierarchicky vystavn prvn d ajedi-
nho svrchovanho (vesmyslu konenho) stavnho interpreta. Dal intelektuln
zdroj stavnho pluralismu, prvn pluralismus, se zrodil znutnosti pehodnotit koncept
suverenity,7 kter pestal bt udriteln tv vtv vzvm vlun autorit stt, kter
pichzely jak zevnit (stavn), tak zven (mezinrodn) vdruh polovin 20. stolet.
Zsadnm podntem pro vznik stavn pluralitnho hnut pak bylo Maastrichtsk roz-
hodnut nmeckho Spolkovho stavnho soudu, kter poskytlo empirick zklad tto
teorii.8
Podle stavnho pluralismu, jak ji bylo eeno, koexistuje vevropskm stavnm
prostoru vcero stav, ani by si (materiln) stava Evropsk unie nebo stavy len-
skch stt mohly nrokovat status svrchovanho prva natomto zem.9 Ztoho pak
vyplv, e neexistuje jedin instituce nadan pravomoc autoritativnho een spo-
ru oto, co je prvem, neboli, jak je vztah mezi stavou lenskho sttu astavou
Evropsk unie. Pokud by takov orgn existoval, pluralismus stav by byl pouze for-
2 HALBERSTAM, D. Constitutional Heterarchy: The Centrality of Conflict in the European Union and the
United States. In DUNOFF, J. L. TRACHTMAN, J. P. Ruling the world?: constitutionalism, internatio-
nal law, and global governance. Cambridge: Cambridge University Press, 2009, s. 326355, 327328.
3 WALKER, N. The Idea of Constitutional Pluralism. Modern Law Review, 2002, vol. 65, s. 317359, 317.
4 MAYER, F. The European Constitution and the courts. Adjudicating European constitutional law in amul-
tilevel system. Jean Monnet Working Papers, 2003, no. 9 [cit. 2010-11-10]. Dostupn na http://centers.law.
nyu.edu/jeanmonnet/archive/papers/03/030901-03.pdf, s39.
5 STONE SWEET, A. BRUNELL, T. L. Constructing a Supranational Constitution: Dispute Resolution
and Governance in the European Community. American Political Science Review, 1998, vol. 92, no. 1,
s.6381; MARKS, G. HOOGHE, L. BLANK, K. European Integration from the 1980s: State-Centric
vs. Multi-Level Governance. Journal of Common Market Studies, 1996, vol. 34, no. 3, s. 34178.
6 Pernice, I. Multilevel constitutionalism in the European Union. European Law Review, 2002, vol. 27,
no. 5, s. 511529; Pernice, I. The global dimension of multilevel constitutionalism: Alegal response to
the challenges of globalisation. In Dupuy P.-M. Vlkerrecht als Wertordnung: Festschrift fr Christian
Tomuschat / Common Values in International Law: Essays in Honour of Christian Tomuschat. Kehl: Engel,
2006. s. 9731006; Pernice, I. The Treaty of Lisbon. Multilevel constitutionalism in action. Columbia
Journal of European Law, 2009, vol. 15, no. 3, s. 349407.
7 MacCormick, N. Questioning Sovereignty: Law State, and Nation in the European Commonwealth.
1sted. Oxford: Oxford University Press, 1999, s. 113136; Walker. The Idea of Constitutional Pluralism.
2002, cit. d., s. 6 an.
8 BAQUERO CRUZ, J. The legacy of the Maastricht-Urteil and the pluralist movement. European Law
Journal, 2008, vol. 14, no. 4, s. 389422, 412.
9 Vychzm zpedpokladu, e stavu (a ji veformlnm i materilnm smyslu) m kad zdvaceti sedmi
lenskch stt ae stavu najdeme (vmaterilnm smyslu) tak vEvropsk unii.

52

2764iuridica2_2012.indd 52 27.6.13 11:20


mln. Orgn oprvnn kvkladu stavy je uren kadou zstav. Akoliv meme
vnkterch stavnch systmech identifikovat vcero orgn, kter mezi sebou sout
onrok naautoritativn interpretaci dan stavy,10 je to zpravidla soudn moc,11 kter
je primrn sven tento kol.
Vrmci vzkumu ovztahu mezi unijnm prvem astavnm prvem lenskho sttu
meme identifikovat dv hlavn tmata. Prvn se zabv podstatou evropskho stavn-
ho prostoru astrukturlnmi vhodami plurality stav. Druh tma se zamuje navvoj
doktrn stavnch soud lenskch stt vevztahu kjudikatue Soudnho dvora. Pro
vdce zabvajc se tmto tmatem je stedn otzkou, jak stavn soudy aSoudn dvr
mohou koexistovat, kdy vidme rozpornost jejich doktrinlnch pstup. Odpov
nachzej vstavnm dialogu iniciovanho mezi odlinmi stavnmi vykladai. Ob
vtve vzkumu se pekrvaj arozdl mezi dsledky jejich tvrzen je asto zamlen.
Je tomu tak proto, e ob tyto vtve stav najudikatue Soudnho dvora astavnch
soud lenskch stt, ani by dostaten rozliovaly mezi podstatou systmu ajeho
dsledky; tj. mezi stavem vc (pluralita stav) aprostedky, kter umouj fungovn
tohoto systmu (dialog). Toto zmaten je dojist mry pochopiteln, protoe vztah mezi
pluralitou adialogem je obousmrn: stavn pluralismus je dsledkem soudnch roz-
hodnut, kter jsou akc azrove reakc najudikaturu oponujcho soudu, co nadruh
stran vede kpoteb dialogu, aby bylo mon porozumt vzjemnm argumentm
ahranicm, kter oponujc soudy nemohou pekroit.
Pokud pochopme rozdl mezi tmito dvma tmaty podstatou systmu (stavn
pluralismus) aprostedky kjeho fungovn (spoluprce, nap. veform dialogu) bude-
me moci hloubji zkoumat interakce mezi soudy vevropskm stavnm prostoru aobo-
hatit vdoktrn pevldajc ideu dialogu odokonalej obraz skutenosti.

2. Dv oblasti spoluprce

2.1 Formln amateriln spoluprce

Pluralismus je dnes diskutovn vmnoha oborech, aani prvn vda vi


tomu nen imunn. Pluralismus vprvu je ovem spe nevtanm hostem, proto-
e nae chpn prva je zce spojeno stakovmi zkladnmi strukturlnmi prvky
aprincipy jako je prvn d, prvn jistota, pedvdatelnost prva, tedy instituty, kter
pluralismus oslabuje. Pesto prvn systm me zpluralismu tit tak, jako jin so
ciln systmy. To vidme nazlepenm systmu ochrany zkladnch prv vEvrop,

10 Daniel Halberstam nazv tento ppad institucionlnm pluralismem (HALBERSTAM, D. Pluralism


in Marbury and Van Gend. In MADURO, M. P. AZOULAI, L. (eds.). The Past and the Future of EU
Law: Revisiting the Classics on the 50th Anniversary of the Rome Treaty. Oxford: Hart Publishing,
2010), nebo t interpretativnm pluralismem (HALBERSTAM. Constitutional Heterarchy. 2009,
cit.d.), kter chpe jako strukturln prvek americkho stavnho systmu. Vjeho interpretaci insti-
tucionln pluralismus poskytuje stavnmu systmu nezbytnou dynamiku srovnatelnou sdynamikou
evropskho systmu zaloenho nasouti stav (stavn pluralismus).
11 Je teba podotknout, e nkter instituce, kter dnes povaujeme zasoudn orgny, byly pvodn formln
soust bu vkonn moci (nap. Conseil dtat veFrancii) nebo moci legislativn (nap. Apelan vbor
Snmovny lord veSpojenm krlovstv dojna 2009).

53

2764iuridica2_2012.indd 53 27.6.13 11:20


kde pekrvajc se amnohdy konkurenn psoben evropsk mluvy olidskch pr-
vech ajejho vkladu ESLP, unijn ochrany lidskch prv ajejho rozvinut Soudnm
dvorem akonen vzjemn se obohacujc nrodn systmy ochrany spolu sjejich
stavnmi soudy vytvej pozitivn dynamikou tto oblasti.
Komezen negativnch dsledk pluralismu, jako jsou prvn nejistota anedosta-
tek pedvdatelnosti prva, je nezbytn spoluprce mezi orgny vykldajc obsah prv
jednotlivch prvnch d. Vppad plurality prvnch d, unijnho alenskch
stt, je teba rozliovat mezi dvma druhy mezisoudn spoluprce: formln spoluprce
vyplvajc zpoadavku l. 267 SFEU (institut pedbn otzky) amateriln spolu-
prce pramenc zpoteby zacelit mezery vznikajc vdsledku neexistence konenho
arbitra.
Prvn typ spoluprce, kter umouje fungovn systmu svce prvnmi dy,
je pedvdn zakldajcmi smlouvami. Ty sice stanov ideln vymezen jurisdikce
mezi soud lenskho sttu aSoudn dvr vrmci zen o pedbn otzce, aby vak
zen sprvn fungovalo, mus se mezi obma soudy vytvoit skuten dialog. Ji
vpotcch integranho procesu toti zaalo bt zejm, e striktn oddlen zlei-
tost prva lenskho sttu aunijnho prva nen mon.12 Vztah mezi soudy vpro-
cedue pedbn otzky nen tedy zaloen nastriktnm oddlen moc (jurisdikc),
kde soud lenskho sttu rozhoduje oplatnosti, vkladu aaplikaci nrodnho prva
aSoudn dvr oplatnosti, vkladu azpsobu aplikace unijnho prva. Soud len-
skho sttu aSoudn dvr se videlnm ppad nachzej vdialogu, vjeho rmci
soud lenskho sttu vysvtluje svj problm saplikac unijnho prva zpsoben
konfliktem snrodnm prvem anavrhuje vslovn nebo implicitn mon zpsoby,
jak danou prvn otzku vyeit. Soudn dvr, aby mohl poskytnout soudu lenskho
sttu innou odpov naotzku vkladu unijnho prva, potebuje znt skutenosti
aspecifick aplikan problmy, kter vyvstvaj vkonkrtn situaci. Soudn dvr
tak kvkladu unijnho prva potebuje, donezbytn mry, vyloit dotenou nrodn
normu samu. Takovto vztah vyaduje skutenou spoluprci zaloenou napmm
mezisoudnm dialogu. Prvn zklad pro tento dialog nalezneme, jak ji bylo zmn-
no, vl. 267 SFEU vespojen sl. 4 odst. 3 SFEU, kter stanov povinnost loajln
spoluprce mezi Uni (ajejmi orgny) alenskmi stty (ajeho orgny). Tato povin-
nost zavazuje nejen vechny instituce lenskch stt, kter vykonvaj sttn moc
(vetn soudnch orgn), ale vdsledku vkladu Soudnho dvora t orgny Unie13
(atedy iSoudnho dvora samho). Spoluprce veform dialogu je tedy vtomto
smyslu poadavkem unijnho prva.

12 Soudn dvr pesto opakovan zdrazuje jasnou dlbu innost. Znovupotvrzen tohoto pohledu najde-
me vppadu Chacn Navas: [J]e teba pipomenout, e vrmci zen upravenho vlnku [267 SFEU]
zaloenho najasn dlb innost mezi vnitrosttnmi soudy aSoudnm dvorem spad posouzen skut-
kovch okolnost vci dopravomoci vnitrosttnho soudu. Stejn tak pouze vnitrosttnmu soudci, kter-
mu byl spor pedloen akter mus nst odpovdnost zasoudn rozhodnut, kter bude vydno, pslu
posoudit sohledem nakonkrtn okolnosti vci jak nezbytnost rozhodnut opedbn otzce pro vydn
jeho rozsudku, tak irelevanci otzek, kter klade Soudnmu dvoru. Vdsledku toho, jestlie se poloen
otzky tkaj vkladu prva Spoleenstv, je Soudn dvr vzsad povinen rozhodnout Vc C-13/05,
Chacn Navas [2006] ECR I-06467, odst. 32; srov. tak vjimky ztto jasn dlby innost uveden
vodst. 33 rozsudku.
13 Vc 204/86, ecko v. Rada [1988] ECR 5323; vc C-65/93, Parlament v. Rada [1995] ECR I-643.

54

2764iuridica2_2012.indd 54 27.6.13 11:20


Druh typ mezisoudn spoluprce vytvoila soudn praxe. Soudn dvr na jedn stra-
n nikdy vslovn nezmrnil svoj doktrnu absolutn pednosti (svrchovanosti) unijnho
prva, jak ji formuloval vrozsudcch Costa, Internationale Handelgesselschaft aSim-
menthal.14 Doktrny mnoha stavnch soud lenskch stt na druh stran neakcepto-
valy pln doktrnu absolutn pednosti unijnho prva. Skupina heretik se podstatn
rozila podvou kolech vchodnho rozen Evropsk unie, mj. ostavn soud R.
Vzhledem ktomu, e Soudn dvr nejen nepezkoumal svoj doktrnu absolutn ped-
nosti ipes vzrstajc poet stavnch soud podmiujcch tuto doktrnu vlastnmi
vjimkami, meme st hovoit odialogu vtomto typu spoluprce.
Aby bylo mon dle konceptualizovat interakci mezi soudy mimo institut ped-
bn otzky, musme identifikovat situace, kde je absolutn pednost unijnho prva
odporovna soudn moc lenskch stt. Najdeme dva druhy nmitek pekroen
pravomoci Uni (jednn ultra vires) asnen standardu ochrany lidskch prv. Kprvn
dochz vsituaci, kdy Unie vykonv pravomoci, kter pekrauj rozsah pravomoc
Unii lenskmi stty svench. Intervence stavnch soud lenskch stt je rzn,
ato podle stupn zvanosti poruen principu svench pravomoc, kterm svj zsah
podmiuj. Pevldajcm pstupem je zdren se vkonu pezkumu pokud Unie jedn
vrmci svench pravomoc, ledae dolo kexcesu, kter je flagrantn azvan,
mtkem eho je zsah donezmnitelnch (absolutn neporuitelnch) ustanoven
nrodnch stav.15 Dsledkem takovho zvanho excesu je neinnost dotench
unijnch prvnch akt vjurisdikci danho stavnho soudu.
Druh situace nastane, kdy Unie, ponkud paradoxn, vykonv mn pravomo-
c, ne by bylo vsouladu sstavou lenskho sttu. Jde oppad, kdy standard ochrany
lidskch prv naunijn rovni klesne pod rove standardu vyadovanho stavou
lenskho sttu.16

2.2 Modus spoluprce: dialog avyjednvn

Souasn vzkum stavnho pluralismu se zamuje na problematiku,


kterou jsme oznaili jako materiln spoluprce. Idea dialogu je spatovna vjedinm
komunikanm kanlu, kter funguje oboustrann: najednom konci stoj stavn soudy
lenskch stt anadruhm Soudn dvr. Jak bylo zdraznno ve, oboucestn spolu-
prce prostednictvm dialogu je znakem formln spoluprce vyplvajc zpoadavku

14 Vc 6/64, Flaminio Costa v. ENEL [1964] ECR 585; vc 11/70, Internationale Handelgesselschaft v.Ein-
fuhr-und Vorratstelle fr Getreide und Futtermittel [1970] ECR 1125; avc 106/77, Amministrazione delle
Finanze dello Stato v. Simmenthal S.p.A. [1978] ECR 629.
15 Nmeck Spolkov stavn soud, Brunner (Maastrichtsk rozhodnut), 2 BvR 2134 a2159/92 [1993],
in OPPENHEIMER, A. (ed.). The relationship between European Community law and national law: the
cases. Vol. 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1994, s. 527575; Polsk stavn tribunl, K18/04
lenstv Polska vEvropsk unii (Pstupov smlouva) [2005]; stavn soud R, Cukern kvty III, Pl. S
50/04 [2006] publikovno pod . 154/2006 Sb.
16 Nmeck Spolkov stavn soud, Wnsche Handelsgesselschaft, 2 BvR 197/83 [1986], in OPPENHEI-
MER. 1994, cit. d., s. 462497; stavn soud R, nlez Pl. S 50/04 Cukern kvty III [2006]; stavn
soud R, Lisabonsk Smlouva I, Pl. S 19/08 [2008]. Pro podrobnou analzu tchto dvou situac viz
DUMBROVSK, T. Suverenita a federalismus v evropsk a americk integraci: doktrna interpozice
stavnho soudu R. AUC Iuridica, 2012, . 2, s. 2950, 3437.

55

2764iuridica2_2012.indd 55 27.6.13 11:20


l. 267 SFEU. Naopak materiln spoluprce zen testem ultra vires atestem standar-
du ochrany lidskch prv je dialogu vzdlena.
Oproti souasnmu stavu vzkumu stavnho pluralismu, je teba uvaovat vce mo-
nch komunikanch kanl, vkterch se odehrv spoluprce ansledn analyzovat,
mezi ktermi soudy kespoluprci dochz avjakm modu se spoluprce odehrv.
Svjimkou spoluprce mezi Soudnm dvorem astavnmi soudy lenskch stt, je te-
ba uvaovat ospoluprci akomunikaci stavnch soud lenskch stt mezi sebou nebo
mezi skupinami tchto soud (nap. mezi soudy stedn avchodn Evropy astarm
jdrem tvoenm zejmna nmeckm Spolkovm soudem, francouzskou Sttn radou
aitalskm stavnm soudem).17 Interakce vrmci tchto komunikanch kanl takt
pedpokld spoluprci. Ta je pedpokladem pro to, aby pluralismus mohl psobit pozi-
tivn. Interakce veform spoluprce se pak me odehrvat, jak bylo eeno na vod,
vedvou zkladnch modech: dialogu avyjednvn. Rozdl mezi tmito mody spov
vtom, e zatmco vyjednvn je proces, kde zisk jedn ze stran je ztrtou druh akde se
ob strany sna doshnout maximalizace svch zisk ajejich strategie vzsad neme
bt ovlivnna pesvdivost argument druh strany, dialog je proces, kde se ob strany
(partnei) u jedna oddruh ajedna ze stran nakonec pijme argumenty druh strany jako
pesvdivj, nebo se jim poda doshnout spolenho postoje. Vhodou druhho modu
spoluprce je monost dosaen zisku pro ob strany. Vzjemn interakce, vekter doch-
z ketben argument, vede kformulaci novch monost een, kter jsou vhodnj
pro ob strany, ne pvodn een kad ze stran dialogu.
Abychom lpe porozumli rozdlm mezi obma oblastmi spoluprce ajejmi mody,
zamme se navytvejc se spoluprci mezi dvma stavnmi soudy novch lenskch
stt, eskho aslovenskho, nastran jedn aSoudnho dvora nastran druh.

3. F
 ormln amateriln mezisoudn spoluprce:
pklad stavnho soudu R astavnho soudu SR

3.1 Formln spoluprce: zen opedbn otzce

Oba stavn soudy, esk islovensk, spe zdrhav pijmaj roli ped-
kldajcho soudu podle l. 267 SFEU. Spolenm prvkem pstup obou soud je
snaha vyhnout se otevenmu stetu se Soudnm dvorem tm, e odsouvaj konen
rozhodnut. Konfrontovn spovinnost vyplvajc zl. 267 SFEU, stavn soud
R se vnlezu Cukern kvty III vyhnul rozhodnut otom, zda je soudem, kter m
povinnost pedloit otzku, kjejmu zodpovzen je nezbytn posouzen platnosti
nebo vklad unijnho prva, Soudnmu dvoru. Sclem zmrnit dopady svho neroz-
hodnut, stavn soud odkzal naskutenost, e otzka een vppadu Cuker-
nch kvt byla ji Soudnm dvorem posouzena, aproto by bylo, in eventum, teba
postupovat podle doktrny act clair. Je zejm, e vtomto ppad ml soud namysli
17 Teoreticky meme uvaovat oskupin stavnch soud, kter by pln pijaly judikaturu Soudnho dvora
avytvoily tak tet komunikan kanl mezi Soudnm dvorem atmito loajlnmi soudy nastran jedn
aostatnmi stavnmi soudy nastran druh.

56

2764iuridica2_2012.indd 56 27.6.13 11:20


spe doktrnu acte clair, tedy ppadu ji vyjasnnho (clair) anikoli ppadu
zejmho (clair). Jakkoliv je toto zmaten odpustiteln, co nelze pijmout je logick
rozpornost takovho nzoru. Pokud stavn soud uvaoval oaplikaci doktrny acte
clair, pak pedpokladem jej aplikace je zjitn, e stavn soud je soudem vza-
nm povinnostmi stanovenmi l. 267 SFEU. Stanoven povinnosti pedchz apli-
kaci vjimek ztto povinnosti, jak byly formulovny Soudnm dvorem vrozsudku
CILFIT.18 stavn soud R, kter se povauje zakonenou instanci vesv jurisdikci,
tak pipomn spe alujc stranu, kter se sna valob ochrnit ped vemi mo-
nmi smry vkladu, ktermi se Soudn dvr me vydat adoaduje se in eventum
aplikace vjimky zpravidla, kter vprincipu odmt.
Vzen ostavnosti Antidiskriminanho zkona19 byl stavn soud SR pmo
vyzvn Nrodn radou SR jako vedlejm astnkem zen kpedloen pedbn
otzky.20 Nrodn rada navrhovala stavnmu soudu podn pedbn otzky ovkladu
l. 8 odst. 8 Antidiskriminanho zkona. Pestoe poformln strnce nebyla otz-
ka sprvn formulovna, kdy smovala kvkladu nrodnho prva, dvodem podle
Nrodn rady bylo, e zmnn ustanoven je tm doslovn21 opsan zunijnho ped-
pisu, aproto jeho vklad mus bt stejn jako ujeho unijn pedlohy. stavn soud SR
odmtl tento nvrh snsledujc argumentac. Napaden l. 5 smrnice piznal irokou
mru uven lenskm stt. Pedmtem zen ped slovenskm stavnm soudem
byl soulad danho ustanoven Antidiskriminanho zkona sstavou SR. Kposouze-
n stavnosti napadan sti zkona, nebylo, podle stavnho soudu SR, teba vyloit
prvn normu unijnho prva. stavn soud toti, podle svho nzoru, pezkoumv
doten ustanoven nrodnho prva pouze zhlediska jeho stavnosti. Nebylo tak nutn
pedloit jakoukoli pedbnou otzku Soudnmu dvoru.22
Najedn stran nen argumentace slovenskho stavnho soudu velmi pesvdiv.
Vzhledem ktm doslovn transpozici l. 5 smrnice doAntidiskriminanho zkona
by ml vklad obou ustanoven bt stejn, tedy takov, kektermu dojde Soudn dvr,
jeliko to byla norma unijnho prva, kter pedchzela norm slovensk atvrcem
ustanoven nebyl slovensk, ale unijn zkonodrce, jeho akty jsou pod vlunou kon-
trolou Soudnho dvora anikoli stavnho soudu SR. Nadruh stran, hlavn argument
slovenskho stavnho soudu, e smrnice ponechv irokou mru uven nalen-
skch sttech, zda pijmou i ne ustanoven upravujc pozitivn diskriminaci, m svoj

18 Vc 283/81, Srl CILFIT aLanificio di Gavardo SpA vMinistry of Health [1982] ECR 3415.
19 Zkon . 365/2004 Z. z. orovnakom zaobchadzani vniektorych oblastiach aoochrane pred diskriminaciou
aozmene adoplneni niektorych zakonov (antidiskriminany zakon).
20 stavn soud SR, nlez PL. S 8/04 Antidiskriminan zkon [2005], Dostupn nahttp://www.concourt.sk
/rozhod.do?urlpage=dokument&id_spisu=31723.
21 Srov. l. 8 odst. 8 zkona . 365/2004 Z. z.: Nazabezpeenie rovnosti prleitost vpraxi adodriavania
zsady rovnakho zaobchdzania mono prija osobitn vyrovnvacie opatrenia nazabrnenie znevhod-
nenia svisiaceho srasovm pvodom alebo etnickm pvodom, sl. 5 Smrnice Rady 2000/43/ES,
kterou se zavd zsada rovnho zachzen sosobami bez ohledu najejich rasu nebo etnick pvod [2010]
. vst. L 180, 22; zvltn vydn veslovenskm jazyce: kap. 20, sv. 1, s. 2327: Pre zabezpeenie pl-
nej rovnosti vpraxi nebrni zsada rovnakho zaobchdzania iadnemu lenskmu ttu zachovva alebo
prijma osobitn opatrenia napredchdzanie nevhodm svisiacim srasou alebo etnickm pvodom
apre ich vyrovnanie.
22 Mazk, J. Prspevok stavnho sdu Slovenskej republiky pi uplatovan prv aplnen povinnost
nakomunitrnej rovni. Jurisprudence, 2005, ro. 14, . 6, s. 1114, 12. Rozhodnut stavnho soudu SR
bylo uinno vsamostatnm usnesen anebylo zmnno vkonenm nlezu, kter jedin byl publikovn.

57

2764iuridica2_2012.indd 57 27.6.13 11:20


vhu. Podle stavnho soudu SR ztoho plyne, e pokud ob een (povolit pozitivn
diskriminaci nebo ji zakzat) jsou aprobovny unijnm prvem, je Nrodn rada SR
povinna pijmout takov een, kter je vsouladu se slovenskou stavou. To tak zna-
men, e vklad ustanoven smrnice vzen opedbn otzce nen nutn.
Slovensk stavn soud se opt vyhnul konenmu rozhodnut, zda je soudem
vesmyslu l. 267 SFEU vnlezu tetho sentu z29. kvtna 2007.23 Sodkazem naroz-
sudek Soudnho dvora vevci Ynos v. Varga24 stavn soud argumentoval, e relevant-
n skutenosti ppadu se odehrly ped pistoupenm Slovensk republiky kEvropsk
unii, Soudn dvr by proto beztak musel odmtnout svoj pslunost aposoudit ped-
bnou otzku jako neppustnou.
Nakonec se slovensk stavn soud podrobn vyjdil kesv povinnosti vrmci insti-
tutu pedbn otzky vnlezu tvrtho sentu zervence 200825 zabvajcm se rozsa-
hem nroku naodstupn obchodnho zstupce (ppad Obchodn zstupce). Stovatel,
obchodn zstupce, tvrdil, e Krajsk soud vBratislav pokodil jeho stavn zaruen
prvo nazkonnho soudce, kdy odmtl pedloit pedbnou otzku Soudnmu dvo-
ru ovkladu uritch ustanoven smrnice 86/653/EHS, transponovan doslovenskho
prvnho du novelou 652672a Obchodnho zkonku, aplikovatelnch vjeho ppad.
Otzka, zda nepodn pedbn otzky Soudnmu dvoru zpsobuje poruen stav-
nch prv, se ji objevila ped druhm sentem vbeznu 2005,26 kde stovatel tvrdil, e
skutenost, e Krajsk soud vBratislav aNejvy soud SR jako soud odvolac vzen
oalob nazdren se nekalosoutnho jednn nepodaly pedbnou otzku kSoudn-
mu dvoru, byla poruenm jeho prva naspravedliv proces27 zaruenho l. 46 odst. 1
stavy SR28 al. 6 odst. 1 evropsk mluvy olidskch prvech. Slovensk stavn soud
se vbec nezabval argumenty stovatele astnost odmtl pro neppustnost, protoe
stovatel nevyerpal vechny dostupn opravn prostedky, zvlt nepodal dovoln
kNejvymu soudu SR.
Vppadu Obchodn zstupce stavn soud SR dospl kpodobnmu zvru. Takt
odmtl stavn stnost pro neppustnost, protoe stovatel nepodal, akoliv mohl,
dovoln kNejvymu soudu SR. stavn soud vak tentokrt pokraoval dle apopr-
v formuloval doktrnu ec, jak svou vlastn roli vrmci zen opedbn otzce,
tak povinnosti obecnch soud. stavn soud uvedl, e dvodem pro podn dovoln
mla bt prv skutenost, e Krajsk soud vBratislav nepodal pedbnou otzku,
m rozhodl vnesprvnm sloen. Vc stovatele tak nebyla rozhodnuta zkonnm
soudcem, kterm zadanch okolnost mohl bt pouze Soudn dvr. Slovensk stavn
soud zde pevzal doktrnu vyvinutou nmeckm Spolkovm stavnm soudem.29 Posu-
nul se tm vargumentaci odprva naspravedliv soud podle l. 46 odst. 1 stavy SR,
23 stavn soud SR, usnesen III. S 151/07 [2007].
24 Vc C-302/04, Ynos kft vJnos Varga [2006] ECR I-371.
25 stavn soud SR, usnesen IV.S206/08 Obchodn zstupce [2008].
26 stavn soud SR, usnesen II. S 90/05 (Nekal sout) [2005].
27 Mazk, J. Hladanie odpovede naprejudicilnu otzku vpraxi stavnho sdu. Justin revue, 2009,
.1, s. 9096.
28 l. 46 odst. 1 stavy SR zn: Kad sa me domha zkonom ustanovenm postupom svojho pr-
va nanezvislom anestrannom sde avprpadoch ustanovench zkonom nainom orgne Slovenskej
republiky.
29 Nmeck Spolkov stavn soud, nazen z9. ledna 2001, in Europische Zeitschrift fr Wirtschaftsrecht,
2001, s.225.

58

2764iuridica2_2012.indd 58 27.6.13 11:20


kter vyvstala vpedchozm ppad Nekal sout, kposouzen, zda nebylo porueno
stovatelovo stavn prvo nazkonnho soudce podle l. 48 odst. 1 stavy SR.30
stavn soud SR dle uvedl, e otzka, kdy je (obecn) soud povinen pedloit ped-
bnou otzku Soudnmu dvoru mus bt posouzena apodmnky stanoveny obecnmi
soudy. stavn soud je neme vtto jejich funkci nahrazovat. Pesto stavnmu soudu
nezbylo ne posoudit, zda unijn soudce m bt povaovn zazkonnho soudce podle
l. 48 odst. 1 stavy SR, atedy zda nepodn pedbn otzky zpsobuje poruen
prva nazkonnho soudce. stavn soud rozhodl tuto otzku kladn stm, jak ji bylo
zmnno, e podmnky, zakterch vznik (obecnmu) soudu povinnost pedloit ped-
bnou otzku, mus bt vypracovny obecnmi soudy, zejmna Nejvym soudem SR
vrmci jeho role sjednocovatele judikatury obecnch soud.
stavn soud na okraj usnesen ve vci Obchodn zstupce pipustil monost ped-
loen pedbn otzky.31 Vnlezu IV. S 108/2010 rozvedl povinnosti obecnch
soud kpedloen pedbn otzky dle.32 Vdanm ppad se stovatel nedomhal
ped obecnm soudem podn pedbn otzky. Vzen ped stavnm soudem vak
namtal, e vzench sprvn identickm pedmtem byla otzka pedloena, a mla
proto bt pedloena i vjeho ppad. stavn soud rozhodl, vsouladu sjudikaturou
Soudnho dvora o tom, e pedbn otzka nen vdispozici stran, e je povinnost
obecnho soudu pedloit pedbnou otzku bez ohledu na aktivitu stran zen, kdy
tato povinnost vyplv zprincipu iura novit curia.33 Protoe vak mezitm (tedy po
rozhodnut obecnch soud) Soudnm dvorem bylo doten unijn ustanoven vyloe-
no, stavn soud zruil rozhodnut obecnch soud a vrtil vc knovmu projednn,
piem pslunmu soudu uloil postupovat vsouladu sdanm rozhodnutm Soudnho
dvora. Tento postup odvodnil tm, e vklad Soudnho dvora je inn ex tunc koka-
miku, kdy interpretovan ustanoven pvodn nabylo zvaznosti.34
Krtce pot, co se slovensk stavn soud rozhodl nadle pezkoumvat avynu-
covat povinnosti plynouc z l. 267 SFEU ve sv jurisdikci za pouit doktrny
vyvinut nmeckm Spolkovm stavnm soudem (prvo nazkonnho soudce),
jeho esk protjek byl konfrontovn se stejnou otzkou, tentokrt bez monosti
se jejmu zodpovzen vyhnout. Vppadu Pfizer35 stovatel vytkal Nejvymu
sprvnmu soudu R nepedloen pedbn otzky Soudnmu dvoru EU. Stova-
telova nmitka byla zaloena najeho prvu naspravedliv proces podle l. 36 odst.1
Listiny zkladnch prv asvobod R. Poruen bylo shledvno veskutenosti, e
spolenosti Pfizer byla odepena monost bt astnkem sprvnho zen oregistra-
ci livho ppravku svho konkurenta. Spolenost Pfizer povaovala konkurenn
30 l. 48 odst. 1 stavy SR zn: Nikoho nemono oda jeho zkonnmu sudcovi. Prslunos sdu ustanov
zkon.
31 stavn soud uvedl, e sa me pri vkone svojich prvomoc dosta do situcie, ke sa aj na neho bude
vzahova povinnos predloi prejudicilnu otzku na rozhodnutie Sdnemu dvoru ES. stavn soud
SR, usnesen IV. S 206/08 (Obchodn zstupce). Svj postoj pak zopakoval vppadu Zdravotn poji-
ovny. stavn soud SR, nlez PL. S 3/09 (Zdravotn pojiovny) [2011].
32 stavn soud SR, nlez IV. S 108/2010 [2011].
33 stavn soud uvedl: Sd nielen pozn prvo, ale si je zrove vedom inkov, ktor prvo v podobe,
vakej ho sd aplikuje, vyvolva vo vzahu k procesnoprvnemu alebo hmotnoprvnemu postaveniu nosi-
tea prva na sdnu ochranu. Ibid.
34 Ibid.
35 stavn soud R, nlez II. S 1009/08 Pfizer [2009].

59

2764iuridica2_2012.indd 59 27.6.13 11:20


vrobek zakopii svho vlastnho vrobku, m dolo vesvm dsledku kporuen
jeho vlastnickch prv. Nejvy sprvn soud vzsad potvrdil nzor sprvnho
orgnu aniho soudu, podle kterho nen spolenost Pfizer astnkem sprvn
hozen. Soud zaloil svoj argumentaci najednoznanm ustanoven nrodnho
prva. Spolenost Pfizer vak tvrdila, e Nejvy sprvn soud ml namsto nrod-
nho prva aplikovat unijn prvo.36 stavn soud, veshod se svm slovenskm
protjkem, ponechal prvo naspravedliv proces stranou ajudikoval veprospch
specilnho prva nazkonnho soudce.37 Podle stavnho soudu R je kolem
stavnho soudu ochrana stavnosti. Unijn prvo proto nepedstavuje pro stavn
soud referenn rmec. Komunitrn prvo nen soust stavnho podku, aipro-
to nen stavn soud pslun ktomu, aby toto prvo vykldal.38 To je ponechno
obecnm soudm, kter jsou vzny kogentnmi ustanovenmi unijnho prva, je
je pro n aplikovatelnm prvem. Bylo tedy natchto soudech, aby zjistily mon
konflikt mezi unijnm anrodnm prvem apouily mechanismy unijnm prvem
pro takov situace pedvdan zejmna zsadu pednosti unijnho prva avppad
nutnosti vkladu aplikovateln unijn normy pedloen pedbn otzky Soudnmu
dvoru pro autoritativn vklad jejho obsahu jak vyaduje l. 267 SFEU.39 stavn
soud je pak povinen zakroit, pokud poruen unijnho prva bylo flagrantn; zejm-
na vppad, kdy obecn soudy nerespektovaly kogentn ustanoven unijnho prva
takovm zpsobem, kter ohrouje prvn stt.

Pestoe poloen pedbn otzky je vc komunitrnho prva, zauritch okolnost


jej nepoloen vrozporu stmto prvem me pivodit iporuen stavn garantovanho
prva nazkonnho soudce. [] Oporuen prva nazkonnho soudce pjde vppad
aplikace komunitrnho prva tehdy, kdy esk soud (jeho rozhodnut ji nelze napadnout
dalmi opravnmi prostedky, kter poskytuje podstavn prvo) nepolo pedbnou
otzku ESD svvoln, tedy vrozporu sprincipem prvnho sttu (l. 1 odst. 1 stavy
esk republiky).40

esk stavn soud tedy implicitn pijal pstup slovenskho stavnho soudu, kdy
jednak odmtl nahrazovat obecn soudy vjejich povinnosti pedloit pedbnou otzku
Soudnmu dvoru, kdy je to vyadovno unijnm prvem vesvtle judikatury Soudnho
dvora vztahujc se kl. 267 SFEU, ajednak odmtl judikovat podmnky, zakterch vzni-
k obecnm soudm povinnost pedloit pedbnou otzku. stavn soud pouil obdob-
nou argumentaci slovenskho stavnho soudu, kdy podle nj by stanovenm podmnek
pedloen pedbn otzky obecnmi soudy nahrazoval Soudn dvr, kter m jurisdikci
vtto otzce. stavn soud R zashne, opt veshod se svm slovenskm protjkem,

36 Smrnice 2001/83/ES okodexu Spoleenstv tkajcm se humnnch livch ppravk [2001] . vst.
L 311, 67.
37 l. 36 odst. 1 (prvo naspravedliv proces) zn: Kad se me domhat stanovenm postupem svho
prva unezvislho anestrannho soudu avestanovench ppadech ujinho orgnu. l. 38 odst. 1
(prvo nazkonnho soudce) zn: Nikdo nesm bt odat svmu zkonnmu soudci. Pslunost soudu
isoudce stanov zkon. Srov. tak odlin stanovisko soudkyn Dagmar Lastoveck vevci Pfizer, vekte-
rm trvala naeen podle prva naspravedliv proces namsto prva nazkonnho soudce.
38 stavn soud R, nlez II. S 1009/08 Pfizer [2009], odst. 20.
39 stavn soud R, usnesen Pl. S 12/08 Aplikan pednost komunitrnho prva [2008].
40 stavn soud R, nlez II. S 1009/08 Pfizer [2009], odst. 21.

60

2764iuridica2_2012.indd 60 27.6.13 11:20


vppad, kdy opomenut unijnho prva obecnm soudem bude takovho stupn, e
pjde oprojev svvoli sttn moci, aporuuje tak stavnost samotnou.

stavn soud uvd, e zavkon svvole povauje itakov jednn soudu posledn instance
aplikujcho normy komunitrnho prva, kter zcela opomene poloit si otzku, zda by ml
soud vznst pedbnou otzku kESD, ajej nepoloen dn neodvodn vetn posouzen
vjimek, kter vypracoval vesv judikatue ESD.41

Jak judikatura stavnho soudu R, tak stavnho soudu SR se tak ustlila napozi-
ci, kter se vzsad podrobuje ustlen judikatue Soudnho dvora ohledn vkladu
l. 267 SFEU. Shoduj se vtom, e obecn soudy obou zem jsou vzny povinnostmi
stanovenmi vl. 267 SFEU, kter tvo soust jejich aplikovatelnho prva, ae
odmtnut splnn tchto povinnost zakld poruen povinnost obecnch soud.42
Zrove oba soudy mlky odmtly bt samy subjektem stejnch povinnost plynoucch
ze Smlouvy. Dvod nachzej vrozdln roli stavnch soud, kter jim je vstavnm
systmu rezervovna akter spov vochran stavnosti. Vzsad proto vzen ped
nimi neme otzka unijnho prva vyvstat. Unijn prvo bude vjejich argumentaci hrt
roli pouze dot mry, dojak se dotk stavnosti sam.
Obrame nyn pozornost kespecifickmu aspe spekulativnmu zjitn tkajc
se dynamiky vvoje definovn spoluprce se Soudnm dvorem obma stavnmi
soudy. stavn soud R spn odolval pokusm stovatel pimt jej kzaujet
jasnho postoje kotzce povinnost soud lenskch stt podle l. 267 SFEU. Pou-
ze pot, co jeho slovensk protjek otchto otzkch rozhodl, zaujal stavn soud
R stejn pstup (je teba tak vzt vvahu, e znn ustanoven oprvu naspra-
vedliv proces aprvu nazkonnho soudce jsou vobou stavch velmi podobn),
ani by judikaturu slovenskho stavnho soudu vevci Obchodn zstupce jakko-
liv zmnil anamsto toho odkzal najudikaturu nmeckho Spolkovho stavnho
soudu.43 Tato skutenost potvrzuje mylenku vzrstajc diferenciace existujc st
komunikanch kanl vevropskm stavnm prostoru. Zd se, e vtomto kon-
krtnm ppad bylo clem stavnho soudu R komunikovat zvchodu nazpad,
znovho lenskho sttu smrem kestarm. Ktomuto problmu se vrtme zpt
pot, co se podvme nadruhou oblast mezisoudn spoluprce vevropskm stavnm
prostoru.

41 Ibid.,odst. 22.
42 Srov. sten odlin pohled Michala Bobka, kter klade draz navt odpovdnost soudc obecnch
soud pi pedkldn pedbnch otzek. Pistoupenm kEU se zeskch soudc stali komunitrn
soudci, kte si nemaj ulehovat prci poslnm kad otzky, bez ohledu nazvanost vznesenho argu-
mentu, Soudnmu dvoru, ale maj se zamit nazvyovn sv odbornosti tak, aby mohli vtinu otzek
unijnho prva rozhodnout sami (co jim umouje doktrna CILFIT). BOBEK, M. ANew Legal Order, or
aNon-Existent One? Some (Early) Experiences in the Application of EU Law In Central Europe. Croatian
Yearbook of European Law and Policy, 2006, vol. 2, s. 265298.
43 stavn soud R, nlez II. S 1009/08 Pfizer [2009], odst. 23. Je teba pipomenout, e slovensk stavn
soud vslovn odkzal vesvm usnesen najudikaturu nmeckho Spolkovho stavnho soudu jako zdroj
sv argumentace prvem nazkonnho soudce. Ztohoto pohledu se zd smyslupln, aby esk stavn
soud, ipokud usnesen slovenskho stavnho soudu etl, odkzal nastejn pvodn zdroj tto doktrny.
Pesto dlouh sil obou soud, ktermu pijet tto doktrny, pedchzelo anaasovn jejho pijet es-
km stavnm soudem naznauj, e nelo opouhou nhodu.

61

2764iuridica2_2012.indd 61 27.6.13 11:20


3.2 Materiln spoluprce: konen instance

Prostor materiln spoluprce byl doznan mry vymezen znnm evrop-


skch klauzul vesk aslovensk stav. Rozdly veznnch tchto ustanoven s-
ten vysvtluj odlin vymezen rozsahu materiln spoluprce kadho ztchto
stavnch soud se Soudnm dvorem.
Vesk republice pedloila vlda nvrh stavnho zkona parlamentu vbeznu
2001. Vldn nvrh stavnho zkona44 vslovn upravoval dsledky psoben unijnho
prva vesk republice. Parlament vak vldn znn pozmnil. Pslun ustanoven,
kter byla poslanci vyputna, znla:

stavn podek, mezinrodn smlouvy, kter jsou soust prvnho du amaj pednost ped
zkonem, zkony ajin prvn pedpisy nelze vykldat apouvat zpsobem nesluitelnm se
zvazky vyplvajcmi zlenstv esk republiky vmezinrodn instituci podle l. 10a.45
Dojde-li soud kzvru, e zkon, jeho m bt pi een vci pouito, je vrozporu smezi-
nrodn smlouvou, kter je soust prvnho du am pednost ped zkonem, pouije pi
rozhodovn ustanoven tto mezinrodn smlouvy.46

Takovto obecn vkladov klauzule47 spovajc vevslovnm pkazu soudci,


jak eit konflikt mezi unijnm aeskm prvem, pokud by byla pijata, by znamenala
piznat plnou kontrolu Soudnmu dvoru nad psobenm unijnho prva vesk repub-
lice.48 Namsto toho byla pijata umrnn verze euronovely stavy, jej jdro tvo
l.1 odst. 2, l. 10 al. 10a stavy R. Naprvn pohled l. 10a vytv cestu kpenosu
pravomoc naEvropskou unii, zatmco l. 10 spolu sl. 1 odst. 2 upravuj inek mezi-
nrodnch smluv (zakldajcch smluv Unie) vprvnm du esk republiky (prosted-
nictvm aplikan pednosti vychzejc zmonistickho pstupu). Pesto se veskch
odbornch prvnch periodicch zhy strhla vyhrocen debata, kter ze dvou ustanoven
(l. 10 vespojen sl. 1 odst. 2 nebo l. 10a) vytvej zklad pro inky unijnho prva
vesk republice.49
Najedn stran tak stoj l. 10 vespojen sl. 1 odst. 2, kter stanov, e urit
smlouvy [] jsou soust prvnho du; stanov-li mezinrodn smlouva nco jin-
ho ne zkon, pouije se mezinrodn smlouva aesk republika dodruje zvazky,
kter pro ni vyplvaj zmezinrodnho prva; anadruh stran l. 10a, odst. 1, kte-
r stanov, e [m]ezinrodn smlouvou mohou bt nkter pravomoci orgn esk
44 Poslaneck snmovna Parlamentu R, III. volebn obdob, snmovn tisk 884/0.
45 l. 10b vldnho nvrhu stavnho zkona.
46 l. 95 odst. 2 vldnho nvrhu stavnho zkona.
47 Viz zvltn st dvodov zprvy kl. 10b vldnho nvrhu stavnho zkona.
48 Je obtn spekulovat, jak by toto znn zmnilo pstup stavnho soudu R vnlezu Cukern kvty III
anslednch rozhodnutch. Pestoe je mon si pedstavit, e by stavn soud dospl kesv souasn
doktrn ipes znn tto generln klauzule (tj. pedevm ustaven principu omezenho penosu pravo-
moc), jeho argumentace by byla mnohem vce napadnuteln.
49 KHN, Z. KYSELA, J. Na zklad eho bude psobit komunitrn prvo v eskm prvnm du?
Prvn rozhledy, 2004, . 1, s. 2327; KHN, Z. Jet jednou k stavnmu zkladu psoben komuni-
trnho prva v eskm prvnm du. Prvn rozhledy, 2004, . 10, s. 395397; Malenovsk, J.
Vevci stavnho zkladu psoben komunitrnho prva uvnit R nebylo eeno posledn slovo. Prvn
rozhledy, 2004, ro. 12, . 6, s. 227229; Malenovsk, J. Vtzstv dogmatik nad pragmatiky se
odkld. Prvn rozhledy, 2005, ro. 13, . 11, s. 408412.

62

2764iuridica2_2012.indd 62 27.6.13 11:20


republiky peneseny namezinrodn organizaci nebo instituci. Ztradinho pohledu je
l. 10a zejmm ustanovenm psobcm navenek, zatmco l. 10 ustanovenm psob-
cm dovnit systmu. Vtina doktrny vak argumentovala, e l. 10a m oboustrann
inek vevztahu kespecilnmu ppadu unijnho prva.50 Toto ustanoven je stavnm
zkladem pro penos pravomoc naorgny Evropsk unie azrove stavnm zkladem
pro platnost ainky unijnho prva vesk republice.
Oboustrann psoben l. 10a je vhodnjm eenm, kter lpe odpovd zvltnmu
charakteru unijnho prva avzjemn provzanosti obou prvnch du. Zrove umo-
uje odlien unijnho du odmezinrodnho prva. Soudn dvr vypracoval inovativn
adalekoshlou doktrnu oautonomn podstat zakldajcch smluv. Tato doktrna se rodila
ztka aSoudn dvr nebyl vjejch potcch konzistentn vnzoru, zda tato odmezin-
rodnho prva odlin podstata Smluv tak implikuje oddlen unijnho prvnho du
odprvnch d lenskch stt. Apesto hlavnm dvodem pro doktrinln oddle-
n unijnho prvnho du odmezinrodnho prva je, aby unijn prvo nebylo zvisl
navnitnch pravidlech lenskch stt upravujcch transpozici mezinrodnho prva.
Jinmi slovy, oddlenm unijnho prvnho du odmezinrodnho prva Soudn dvr pe-
devm judikoval, e unijn prvn d je autonomn naprvnch dech lenskch stt.
Pesto, potyiceti letech odvzniku tto doktrny, stavn soud R prohlsil:

[J]e nepochybn, e pistoupenm esk republiky kES, resp. EU dolo kzsadn zmn
uvnit eskho prvnho du, nebo tmto okamikem esk republika pevzala dosvho
vnitrosttnho prva celou masu evropskho prva.51

Vhledem ktomu, e l. 10 vespojen sl. 1 odst. 2 stavy R nepodporuj auto-


nomn charakter unijnho prva, esk stavn soud se sprvn rozhodl pro l. 10a jako
stavn zklad platnosti aaplikovatelnosti unijnho prva vesk republice. Pesto
citovan nzor, e esk republika pevzala dosvho vnitrosttnho prva celou masu
evropskho prva, ukazuje neporozumn autonomnmu charakteru unijnho prva
jako oddlenho nejen odmezinrodnho prva, ale tak odprvnch d lenskch
stt. Toto zmaten me plynout zji zmnn nekonzistentnosti zklad doktrny
autonomnho prvnho du vpotench rozsudcch Soudnho dvora. Vrozsudku Van
Gend, soud prohlsil, e Spoleenstv vytv nov prvn d mezinrodnho prva,
vjeho prospch lensk stty omezily [] sv suvernn prva,52 zatmco vrozsudku
Costa Soudn dvr judikoval, e [n]a rozdl odbnch mezinrodnch smluv vytvoila
Smlouva oEHS vlastn prvn d, integrovan odnabyt innosti Smlouvy doprv-
nch systm lenskch stt, jen je zvazn pro jejich soudy.53
50 Pro opan nzor srov. MALENOVSK, J. The Relations between Constitutional Law: Community Law
and International Law according to the Czech Constitution: Still Ambiguities to be Resolved. In HOF-
MANN, M. (ed.). Europarecht und die Gerichte der Transformationsstaaten. Baden-Baden: Nomos, 2008.
s. 3139, 3233.
51 stavn soud R, nlez Pl. S 50/04 Cukern kvty III [2006] publikovno . 154/2006 Sb., st A-3,
odst. 4 (zvraznn autora).
52 Vc 26/62, N.V. Algemene Transport en Expeditie Onderneming van Gend & Loos v. Nederlandse admi-
nistratie der belastingen [1963] ECR 1, 12 (peklad Tich akol. Dokumenty kestudiu evropskho prva.
3. vyd. Linde: Praha 2006, s.285; zvraznn autora).
53 Vc 6/64, Flaminio Costa v. ENEL [1964] ECR 585, 593 (peklad Tich akol., Dokumenty kestudiu
evropskho prva. 2006, cit. d., s. 283; zvraznn autora).

63

2764iuridica2_2012.indd 63 27.6.13 11:20


Jestlie esk stavn soud povauje unijn prvo zast svho prvnho du, jak
tomu zjevn je, pak je nevyhnuteln rozhodnout ojeho postaven vrmci hierarchie
norem uvnit tohoto prvnho du. Dsledky takovho pojet pro pluralismus vEvrop-
sk unii jsou znan. Pokud je cel masa unijnho prva pevzata do(rozumj: stv
se soust) eskho prvnho du, pak dochz kpopen stavnho pluralismu. Urit
korekce veprospch nzoru stavnho soudu je pesto nezbytn: stavn soud dourit
mry aprobuje dlbu pravomoc mezi nm aSoudnm dvorem, kdy pipout, e Soudn
dvr disponuje vlunou pravomoc vykldat unijn prvo. Vjm vytvoenm systmu
to vak vede kparadoxnmu dsledku, e Soudn dvr m vlunou pravomoc vykldat
st eskho prvnho du.
Slovensk euronovela stavy se pibliuje pvodnmu eskmu vldnmu nvrhu
euronovely stavy, kdy se vslovn vyjaduje kotzce pednosti. Pslun st l. 7
odst. 2 stavy SR zn:

Slovensk republika me medzinrodnou zmluvou, ktor bola ratifikovan avyhlsen sp-


sobom ustanovenm zkonom, alebo nazklade takej zmluvy prenies vkon asti svojich
prv naEurpske spoloenstv aEurpsku niu. Prvne zvzn akty Eurpskych spoloen-
stiev aEurpskej nie maj prednos pred zkonmi Slovenskej republiky.

stava SR, narozdl odesk stavy, neobsahuje vslovnou klauzuli vnosti;


navc obsahuje nkolik ustanoven veprospch ink mezinrodnho prva veSlo-
vensk republice. Tyto skutenosti vespojen svslovnm ustanovenm opednosti
aabsenc klauzule vnosti in slovensk prvn d otevenj inkm autonomnho
unijnho prvnho du.54 Slovensk stavn soud ipes tuto stavn deklarovanou
otevenost vi unijnmu prvu aakceptaci zvltnho charakteru unijnho prva odmtl
pijmout postaven referujcho soudu podle l. 267 SFEU zdvodu, e jeho jurisdikce
ajurisdikce Soudnho dvora se nepekrvaj, aproto vzen ped stavnm soudem
tko me vyvstat otzka unijnho prva, jak bylo analyzovno ve.55 Tento pstup
vedl ksituaci, kdy slovensk stavn soud transformoval otzku unijnho prva, kte-
r ped nm peci jen vyvstala, votzku prva stavnho (viz rozhodnut vevcech
Antidiskriminan zkon aObchodn zstupce). Vyhnul se tak konfliktu se Soudnm
dvorem pemnou prvn povinnost unijnho prva donrodn stavnprvn povinnosti
vzsad se stejnm inkem (namsto pedloen pedbn otzky zru rozhodnut
obecnho soudu, ktermu de facto pike pedloit danou otzku Soudnmu dvoru).
Naslovenskm stavnm soudu vak stle bylo vypodat se svcnm rozsahem klau-
zule pednosti, kter zejm stav sekundrn unijn prvo vrmci hierarchie slovensk-
ho prvnho du mezi podstavn prvn akty aslovenskou stavu. Nee napklad

54 Pro diskusi omonm dalm upesnn ustanoven stavy SR vevztahu klenstv vEvropsk unii
(zejmna sclem zvit parlamentn kontrolu nad legislativnmi rozhodnutmi slovensk vldy vRad EU)
viz Somorov, . Vstup Slovenskej republiky doEurpskej nie astavn zmeny. Prvny obzor,
2004, ro. 87, . 2, s. 140149; aBalog, B. vahy oneschvlenom nvrhu novely stavy Slovenskej
republiky. Prvny obzor, 2004, ro. 87, . 3, s. 202228.
55 Ble srov. Mazk. Prspevok stavnho sdu. 2005, cit. d., passim; Mazk, J. National Judiciary
after the Accession of the Slovak Republic to the European Union. Zeitschrift fr ffentliches Recht, 2005,
vol.60, s. 541547.

64

2764iuridica2_2012.indd 64 27.6.13 11:20


otzku monho konfliktu mezi unijnm sekundrnm prvem amezinrodn smlouvou
olidskch prvech vrmci slovenskho prvnho du.56
Pelomovm ppadem, ve kterm byl stavn soud SR konfrontovn spostavenm
zakldajcch smluv EU ve slovenskmprvnm du a svoji ppadnou derogan pravo-
moc, se stal ppad Zdravotn pojiovny.57 Navrhovatel, skupina poslanc, poadovali
zruen vnitrosttnho zkona pro rozpor se SFEU. Podle jejich nzor normy primrnho
prva EU pedstavuj zvltn derogan kritrium58 ve smyslu l. 125 odst. 1 psm.a)
stavy SR, kter stanov, e stavn soud rozhoduje o souladu zkon smezinrodnmi
smlouvami, sktermi vyslovila souhlas Nrodn rada Slovensk republiky a kter byly
ratifikovan a vyhlen.59 stavn soud nejprve upesnil, e pednost prvn zvaz-
nch akt EU ped zkonem podle l. 7 odst. 2 stavy SR zahrnuje t pednost primrn-
ho prva. Nsledn pedstavil vrazn eurokonformn pohled na psoben unijnho prva
na Slovensku. Obecn soudy jsou povinny zabezpeit pln inek unijnho prva. Proto,
pokud naraz na vnitrosttn normu odporujc primrnmu prvu EU, jsou povinny ji
neaplikovat, ani by, jako je tomu vppad rozporu ustanoven zkona sstavou, musely
podat nvrh na jej zruen stavnmu soudu aekat na jeho rozhodnut. To tak znamen,
e zen ozruen vnitrosttn konfliktn normy ped stavnm soudem nemohou inicio-
vat. stavn soud SR je pak povinen zkoumat appadn zruit vnitrosttn prvn normu
pro rozpor sprimrnm prvem EU pi abstraktn kontrole, pokud je tento rozpor tvrzen
apokud nen vnitrosttn pravidlo zrove vrozporu sstavou SR (v takovm ppad
je zkoumn rozporu sprimrnm prvem EU nadbyten).60 Ze zvr stavnho sou-
du plyne, e jeho derogan pravomoc se tk pouze rozporu mezi vnitrosttn normou
aprimrnm prvem. stavn soud SR se tak jet nevyjdil kotzce pednosti unijnho
prva ped slovenskm stavnm prvem ajejmi ppadnmi limity.
Narozdl odsvho slovenskho protjku pijal esk stavn soud velmi zhy
popistoupen esk republiky kEvropsk unii roli konen autority ohledn ink
unijnho prva vesk republice. Vnlezu Cukern kvty III vypracoval ultra vires test:

[P]ropjen sti pravomoc je ovem podle stavnho soudu propjenm podmnnm,


nebo originrnm nositelem suverenity az n vyplvajcch pravomoc nadle zstala
esk republika [P]odmnnost delegace tchto pravomoc se podle stavnho soudu
projevuje vedvou rovinch: vrovin formln avrovin materiln. Prvn ztchto rovin
se tk samotnch mocenskch atribut sttn svrchovanosti, druh rovina se tk obsaho-
vch komponent vkonu sttn moci. Jinak eeno, delegace sti pravomoc vnitrosttnch
orgn me trvat potud, pokud tyto pravomoci jsou orgny ES vykonvny zpsobem slu-
itelnm suchovnm zklad sttn suverenity esk republiky azpsobem, jen neohro-
uje samotnou podstatu materilnho prvnho sttu. Pokud jde opodstatn nleitosti

56 Azud, J. Kotzke vplyvu vstupu SR doE nasuverenitu SR vkontexte lnku 7 stavy Slovenskej
republiky. Prvny obzor, 2003, ro. 86, . 6, s. 591609, 598 an.; Azud, J. Suverenita ttu aniektor
otzky jej obmedzen. Prvny obzor, 2006, ro. 89, . 4, s. 341357, 344 an.
57 stavn soud SR, nlez PL. S 3/09 (Zdravotn pojiovny) [2011].
58 Ibid.
59 Pednost primrnho prva ped zkonem pak podle navrhovatel vyplv zl. 7 odst. 5 stavy SR (medzin-
rodn zmluvy, ktor priamo zakladaj prva alebo povinnosti fyzickch osb alebo prvnickch osb aktor
boli ratifikovan a vyhlsen spsobom ustanovenm zkonom, maj prednos pred zkonmi), zatmco ve
citovan ustanoven l. 7 odst. 2 stavy SR zaruuje pednost sekundrnho prva ped zkonem.
60 stavn soud SR, nlez PL. S 3/09 (Zdravotn pojiovny) [2011].

65

2764iuridica2_2012.indd 65 27.6.13 11:20


demokratickho prvnho sttu, ty podle l. 9 odst. 2 stavy le dokonce imimo dispozice
samotnho stavodrce.61

Vnlezu Lisabonsk smlouva I62 pak esk stavn soud rozil svj referenn
rmec. Jako referenn zklad aplikoval cel stavn podek esk republiky, nejen jeho
materiln jdro (kter vnlezu oznauje pojmem materiln ohnisko). Dvody pro toto
rozen spovaly vnsledujcch argumentech: (a) pedmtem pezkumu je primrn
prvo, nikoli prvo sekundrn jako vpedchozch zench; (b) Lisabonsk smlouva nen
dosud platnm prvem astavn soud proto nen vzn povinnost keurokonformnmu
vkladu; (c) vzhledem ktomu, e kratifikaci mezinrodn smlouvy vesmyslu l. 10a je
potebn stejn vtina jako kpijet stavnho zkona, omezit pezkum namateriln
jdro stavy by dovelk mry zbavilo stavn soud pedbnho pezkumu stavnosti
mezinrodnch smluv, atedy jeho zkladn funkce; (d) stava nerozliuje mezi oby-
ejnmi mezinrodnmi smlouvami podle l. 49 asmlouvami podle l. 10a; (e) znn
ustanoven l. 87 odst. 2 stavy R vslovn pedpokld, e referennm rmcem bude
cel stavn podek, nikoli jen jeho materiln jdro; (f)loha parlamentu je pi ratifikaci
mezinrodnch smluv omezena, kdy me ratifikaci pouze schvlit nebo odmtnout.
stavn soud tak zrove pijal urit omezen tohoto pstupu. Zaprv, pouit
rozenho referennho rmce je mon pouze vrmci pezkumu ex ante ostavnosti
mezinrodn smlouvy, azadruh, vnlezu Lisabonsk smlouva Iopakovan zdraznil,
e materiln jdro zstv inadle konenou anepekroitelnou hranic ink unij-
nho prva, ae iex ante pezkum mus vychzet ztto maximy. stavn soud se tak
dotkl otzky obsahu materilnho jdra, pestoe vnlezu meme identifikovat snahu
vyhnout se, tak jako vpedchozch rozhodnutch, jeho pesn definici. Podle stavnho
soudu vyplv zl. 10a odst. 1, e pouze urit pravomoci mohou bt peneseny63
mezinrodn smlouvou namezinrodn organizaci. Toto ustanoven mus bt vykldno
vespojen sl. 1 odst. 1 al. 9 odst. 2 stavy R. Znich plyne, e penos pravomoc
neme jt tak daleko, aby naruil samu podstatu republiky jako svrchovanho ademo-
kratickho prvnho sttu zaloenho nact prvm asvobodm lovka aobana
aaby zaloil zmnu podstatnch nleitost demokratickho prvnho sttu.64 Soud
dle pipustil, e obsah pojmu suvernn (svrchovan) stt nen nesporn aje tko
definovateln vabstraktn rovin.65 Ztchto dvod penos suvernnch pravomoc
podle eskho stavnho podku mus mt urit meze.66

61 Zvyraznn autora.
62 stavn soud R, nlez Pl. S 19/08 Lisabonsk Smlouva I[2008] publikovno pod . 446/2008 Sb.
63 Stejn jako vpedchozch rozhodnutch (srov. zejm. nlez Cukern kvty) stavn soud R pouv pro-
miskue pojem penesen pravomoc spojmem sven pravomoc. Kad zpojm vak vyjaduje urit
hodnotov stanovisko kevztahu unijnho aeskho prva, kdy pojem sven poukazuje navy mru
kontroly esk republiky nad tmito pravomocemi.
64 stavn soud R, nlez Pl. S 19/08 Lisabonsk Smlouva I[2008], odst. 97.
65 Bza, P.Case Note: The Czech Republic, The Constitutional Court on the Lisbon Treaty Decision of
26November 2008. European Constitutional Law Review, 2009, vol. 5, no. 1, s. 143164, 149150.
66 Nmeck Spolkov stavn soud vesvm rozhodnut Lisabonsk smlouva ukzal, e konkrtnj vyme-
zen situace (nazklad hodnocen obsahu penesench pravomoc adalho penosu), zakter ji dojde
keztrt suverenity, je mon. Viz nmeck Spolkov stavn soud, Lisabonsk Smlouva, 2 BvE 2/08
[2009].

66

2764iuridica2_2012.indd 66 27.6.13 11:20


Tyto limity by mly bt ponechny primrn naspecifikaci zkonodrci, protoe jde apriori
ootzku politickou, kter poskytuje zkonodrci velk pole uven; zsah stavnho soudu by tu
ml pipadat vvahu jako ultima ratio, tedy vsituaci, kdy byla mra uven jednoznan pekroe-
na abyl doten l. 1 odst. 1 stavy, nebo dolo kpenosu pravomoc nad rmec l. 10a stavy.67

Zatmco prvn vjimka z absolutn pednosti unijnho prva spov vzvanm


aflagrantnm jednn Evropsk unie ultra vires (jinak stavn soud spolh naunijn
institucionln rmec, kter svuje Soudnmu dvoru kontrolu nad tm, zda Unie jedn
vmezch svch pravomoc),68 druh vjimka pramen zargumentu nmeckho Spol-
kovho stavnho soudu vrozhodnut Solange I, e je nastavnch soudech lenskch
stt, aby vkonen autorit dohlely nazachovn standardu ochrany lidskch prv
vesvch jurisdikcch. Slovy stavnho soud R vjeho nlezu Lisabonsk smlouva I:

Pokud jde omonost rozporu mezi standardem ochrany lidskch prv azkladnch svobod,
zajitnm stavnm podkem esk republiky astandardem zajiovanm vrmci Evrop-
sk unie, je namst pipomenout, e ochrana zkladnch prv asvobod nle dooblasti
tzv. materilnho ohniska stavy, kter je mimo dispozici stavodrce (srov. Pl. S 50/04).
Jestlie by byl ztohoto pohledu standard ochrany zajiovan vrmci Evropsk unie nevy-
hovujc, orgny esk republiky by se musely opt ujmout pedanch pravomoc, aby jeho
respektovn zajistily69

Modus v oblasti materiln spoluprce vesk republice a na Slovensku se, jak vid-
me, vyvjel odlinm smrem. Slovenskmu stavnmu soudu se podailo vzjemn
piblit oblasti formln a materiln spoluprce tm, e se pokusil voblasti materiln
spoluprce prosadit modus dialogu. Zrove vak neponechal psoben unijnho prva
na Slovensku pln vrukou Soudnho dvora. Vytvoen systmu, kdy stavn soud SR
striktn kontroluje, zda obecn soudy dodruj unijn prvo, tak jak je vykldno Soudnm
dvorem, stavnmu soudu umouje zachovat si vy mru nezvislosti a jeho umrnn
upednostovn slovensk stavy (mj. transformace unijnch povinnost na stavnprv-
n i derogace vnitrosttnch norem odporujcch unijnmu prvu pro rozpor sstavou
SR namsto rozporu se zakldajcmi smlouvami) mu poskytuje vysokou legitimitu jak
smrem kEU, tak dovnit slovenskho stavnho systmu. Tm si ponechv dostaten
prostor pro korekce vztahu mezi obma prvnmi dy unijnm a slovenskm.
Tento pstup oste kontrastuje snegativnmi dsledky pi vytven prostoru mate-
riln spoluprce sdrazem na modus vyjednvn vR, jak se projevily vppadu
Slovensk dchody.70 stavn soud R bezprecedentn prohlsil rozhodnut Soudnho
dvora ve vci Landtov71 za akt ultra vires a odmtl mu poskytnou prvn inky.72
Zdoktrinlnho pohledu nelze ppad peceovat; lo o skutkov specifick ppad,

67 stavn soud R, nlez Pl. S 19/08 Lisabonsk Smlouva I[2008], odst. 109.
68 Viz zen oneplatnosti prvnho aktu, ppadn oneinnosti podle l. 263 a 266 SFEU.
69 stavn soud R, nlez Pl. S 19/08 Lisabonsk smlouva I [2008], odst. 196 shrnujc doktrnu
Cukern
kvty III.
70 Nlez Pl. S 5/12 Slovensk dchody XVII [2012].
71 Vc C-399/09 Marie Landtov v. esk sprva socilnho zabezpeen [2011] dosud nepublikovno.
72 Ibid.

67

2764iuridica2_2012.indd 67 27.6.13 11:20


zpohledu unijnho prva spe bezvznamn. Cel sga ppadu Slovensk dchody
vak ukazuje, jak rychle se me soudn spoluprce zhroutit. Vppadu dolo knev-
danmu selhn komunikace, jak na stran Soudnho dvora, tak stavnho soudu R,
kter se staly do jist mry statisty ve he esk vldy a Nejvyho soudu R. Pesto
le hlavn odpovdnost na eskm stavnm soudu. Selhn spoluprce a skutenost, e
vlda a Nejvy soud R vyuily Soudnho dvora proti stavnmu soudu, je dsledkem
evropsk doktrny stavnho soudu oslabujc dialog a roziujc prostor materiln
spoluprce sdrazem na vyjednvn.73
Analza materiln spoluprce napkladu dvou stavnch soud novch lenskch
stt vevropskm stavnm prostoru ukzala, e vdsledku vchodnho rozen se
rozsah materiln spoluprce rozil nakor rozsahu formln spoluprce.74 Zatmco
formln spoluprce je vedena vmodu dialogu, materiln spoluprce m tendenci nab-
vat formy vyjednvn, piem tento modus spoluprce nepin pidanou hodnotu,
kterou mekonflikt vsystmu stavnho pluralismu produkovat. Vchodn roze-
n tak omezilo mezisoudn dialog anahradilo jej vyjednvnm dotakov mry, kter
ohrouje soudn spoluprci vEvrop samotnou. Nadruhou stranu jsme byli svdky
upmnch pokus stavnch soud vypracovat doktrnu umoujc naplnn cl
evropsk integrace vjejich jurisdikcch. Musme si tedy poloit otzku, zda dvody
spe negativnho trendu vvoje, kter se pln vyjevil pi konceptualizaci dvou oblast
spoluprce, komunikanch kanl amod spoluprce, nejsou strukturln povahy, je
existuj vespoleenskch systmech novch lenskch stt apramen zpesahu jejich
negativn historick zkuenosti dosouasnosti.

4. Vysvtlen vzrstajcho tpen


evropskho stavnho prostoru:
zvltnosti soudn transformace
stt stedn avchodn Evropy

4.1 stavn kultura

Podle Rutiho Teitela kprominentnmu postaven stavnch soud vstav-


nch uspodnch postkomunistickch stt dolo kombinac revolun reakce naped-
choz reim atranzin75 podstaty obdob, vekterm byly ustaveny.76 Komunistick rei-
73 Ppadu Slovensk dchody se podrobn vnuji v TICH, L. DUMBROVSK, T. stavn soud R
mezi dvma prvnmi dy: od interpozice k nov evropsk doktrn. Prvn rozhledy, 2013, ro. 21, . 6,
s. 191198; a DUMBROVSK, T. Effet Utile in the Delimitation of Competences between the Member
States and the European Union. In TICH, L. POTACS, M. DUMBROVSK, T. Effet Utile. Praha:
Univerzita Karlova, vyjde 2013.
74 Pro ppadovou studii rozhodnut stavnch soud novch lenskch stt ohledn stavnosti evropsk-
ho zatkacho rozkazu, kter ukazuje doktrinln problmy tchto soud uchopit unijn prvn d viz
KOMREK, J. European Constitutionalism and the European Arrest Warrant: In Search of the Limits of
Contrapunctual Principles. Common Market Law Review, 2007, vol. 44, no. 1, s. 940.
75 Pojem tranzice se pouv vodborn literatue, ani by byl pekldn svm eskm ekvivalentem pe-
chod i pechodn obdob, ato zdvodu, e jde opesn definovan pojem, jeho vznam pojem
pechod dosud nezskal.
76 Teitel, R. Post-Communist Constitutionalism: ATransitional Perspective. Columbia Human Rights Law
Review. 1994, vol. 26, no. 1, s. 167190, 170 an.

68

2764iuridica2_2012.indd 68 27.6.13 11:20


my, narozdl odjinch totalitrnch, i autoritativnch reim, pijaly stavn charty, kter
se mly formln podobat demokratickm stavm. Prva vnich zaruen zstala vti-
nou pouze napape. Porevolun sil se zamilo zejmna napechod ktrn ekonomice
apijet nov stavy, kter vdemokratickch revolucch zpravidla nsledovalo, bylo odsu-
nuto. Namsto pijet novch stav byly stvajc stavy rychle oitny odnejzjevnjch
nnos totalitrnch reim. Nakonec, zkladn prva jednotlivc, oddlen moc, adal
principy pipomnajc demokratick liberln stty byly vtchto stavch obsaeny. Bylo
proto poteba zdit profesionln nestrannou instituci oddlenou odlegislativn avkonn
moci, kter by dala nov smysl stavnm ustanovenm abyla schopna je vynutit.77 stav-
n soudy obsazeny narozdl odobecnch soud novmi soudci nezkompromitovanmi
pedchozm reimem se staly idelnmi kandidty natuto roli. Jejich lohou nebylo nic
menho ne transformovat stavn aobecn prvn kulturu.
Druh dvod prominentnho postaven stavnch soud lenskch stt spov vtran-
zitn podstat novch demokraci, kter musely bezodkladn zajistit stavnost enormnho
mnostv nov pijmanch zkon akomplexnch systm regulace nezbytnch vpod-
mnkch trn ekonomiky. stavn soudy byly proto vybaveny prostedky centralizovan
abstraktn akonkrtn kontroly oteven irokmu okruhu stovatel, vetn politickch
aktr. Podle Teitela se tmto vytvoilo nov paradigma soudnho pezkumu78 astavn
soudy byly vtaeny dozkladnch politickch spor dan doby.

4.2 Nepimen mra oddlen soudn moci

Lkem natransformaci stavnch prv napape nareln subjektivn pr-


va mlo bt striktn oddlen soudnictv odostatnch stavnch moc. stavn soudy se
profilovaly jako aktivn akti diktujc pravidla hry ostatnm aktrm stavn-politickho
systmu.79 Vsouladu srevolunm pedsevzetm byly rozhodnuty chrnit adle posilovat
toto nevyven oddlen nejen odostatnch moc, ale iodobecnch soud. Veveejnm
mnn zskaly postaven nezvislho strce novch spoleenskch hodnot.80

4.3 Individuln prva nade ve

Podle Vojciecha Sadurskho stty bvalho komunistickho bloku oek-


valy avily, e lenstv vEvropsk unii jim zaru vysok standard ochrany lidskch
prv, vldu prva ademokracie aochrn je ped nebezpem regresivnho vnitrostt-
nho vvoje.81 Popistoupen se nov lensk stty paradoxn zaaly obvat, e tyto
standardy mohou bt psoben unijnho prva najejich zem ohroeny.82
77 Ibid., s. 173.
78 Ibid., s. 1845.
79 SADURSKI, V. Solange, chapter 3: constitutional courts in central Europe democracy European
Union. European Law Journal, 2008, vol. 14, no. 1, s. 135, 3.
80 ZEMNEK, J. The Constitutional Courts in the New Member States and the Uniform Application of
European Law. In PERNICE, I. KOKOTT, J. SAUNDERS, C. (eds). The Future Of The European
Judicial System in a Comparative Perspective. Baden-Baden: Nomos Verlag, 2006, s. 257265, passim.
81 Sadurski. Solange, chapter 3. 2008, cit. d., s. 4.
82 Ped pistoupenm kEvropsk unii vtina stavnch soud stt stedn avchodn Evropy proklamova-
la, e nvrat doEvropy zajist dal demokratick vvoj vjejich zemch. Popistoupen kUnii se pak
dovolvaly demokratickch zklad prvnho sttu proti absolutn pednosti unijnho prva. Mezi nkolika

69

2764iuridica2_2012.indd 69 27.6.13 11:20


Vysvtlen spov, podle Sadurskho, vhdance suverenity.83 Pd sovtskho
reimu vestedn avchodn Evrop vedl kobnoven pln suverenity, kter vprotikladu
kdoktrn omezen suverenity zakotven vsystmu Varavsk smlouvy, byla zklad-
nm stavebnm prvkem novch demokraci. Stty stedn avchodn Evropy zaaly
pistupovat kjedn mezinrodn organizaci liberln demokratickch stt zadruhou
anajednou byly konfrontovny snutnost najt pimen een problmu najednu
stranu oslabujc se sttn suverenity vdsledku pejmn rozshlch zvazk vyplva-
jcch zlenstv vtchto organizacch anadruhou stranu negativnch konotac doktrny
omezen suverenity.84
Anneli Albi se zamila najin aspekt pesahu minulosti doformovn novho
stavnho reimu. Negativn reakce nazsadn pednost zjm spolenosti nad pr-
vy jednotlivce vedla knepimenmu nastaven vztahu amry ochrany tchto dvou
hodnot, jejich vyven je nezbytn kharmonickmu vvoji jakhokoliv stavn-poli-
tickho systmu. Podle jejho nzoru byly nov stavn reimy vystavny napednosti
individulnch prv ped zjmy spolenosti.85
Eric Voeten nabdl nepm empirick dkazy dilematu, ped kterm postkomu-
nistick stty stedn avchodn Evropy stly. Analzou politiky stojc zavbrem
soudc Evropskho soudu pro lidsk prva (ESLP) zjistil, e stty aspirujc nalen-
stv vEvropsk unii se sna vylepit svoji vyjednvac pozici ped Evropskou komis,
aproto jmenuj kESLP aktivistick soudce86 sclem signalizovat Evropsk unii, e jsou
pipraveny zajistit vysok standard ochrany lidskch prv.87 Moravcsik dodv, estty
vtranzici chtj ochrnit vysokou rove ochrany zkladnch prv, kter doshly, ped
nebezpem vnitrosttn regrese (tzv. uzamen vnitrosttn demokracie).88 Naopak stty
svysokm vnitrosttnm standardem ochrany zkladnch prv inklinuj kejmenov-
n spe zdrenlivch soudc kESLP, protoe povauj svoji nrodn rove ochra-
ny zadostaten vysokou akomplexn ajakkoliv vnj naruen jednoho ze staveb-

mlo vjimkami ztto rtoriky najdeme maarsk stavn soud vjeho rozhodnut vevci svobody proje-
vu (maarsk stavn soud, rozsudek 18/2004 (V.25.) AB [2004], [cit. 2011-06-12] dostupn vaglickm
jazyce nahttp://www.mkab.hu/admin/data/file/675_18_2004.pdf); srov. Sadurski. Solange, chapter 3.
2008, cit. d., s. 2630.
83 Sadurski, W. The Role of the EU Charter of Rights in the Process of Enlargement. In G. A. Ber-
mann, G. A. Pistor, K. (eds). Law and Governance in an Enlarged European Union. Oxford: Hart,
2004. s. 6196, 7175; Sadurski. Solange, chapter 3. 2008, cit. d., s. 3.
84 Pklad tto rozdvojenosti nabdl polsk stavn tribunl vrozhodnut Pstupov smlouva. Zabval se
mimo jin tvrzenm konfliktem mezi polskou stavou aaktivnm apasivnm volebnm prvem vmstnch
volbch zaruench primrnm prvem EU vem obanm Evropsk unie. Dospl kzvru, e omezen
psobnosti l. 62 odst. 1 polsk stavy nenastane vdsledku pistoupen kEU, ale dolo knmu mnohem
dve pevzetm povinnost vyplvajcch zeVeobecn deklarace lidskch prv OSN aevropsk mluvy
olidskch prvech. Polsk stavn tribunl, K 18/04 lenstv Polska v Evropsk unii (Pstupov smlou-
va) [2005].
85 Albi, A. CEE Constitutional Courts and Application of EU Law: Constitutional Rights versus Suprema-
cy. In Hofmann, M. (ed.) Europarecht und die Gerichte der Transformationsstaaten. Baden-Baden:
Nomos, 2008, s. 7796, 79.
86 Narozdl odSoudnho dvora, soudce nominovan lenskm sttem mluvy, proti nmu stnost smuje,
vdy zased vsentu, kter rozhoduje odan stnosti.
87 Voeten, E. The Politics of International Judicial Appointments: Evidence from the European Court of
Human Rights. International Organization, 2007, vol. 61, s. 669701, 693.
88 Moravcsik, A. The Origins of Human Rights Regimes: Democratic Delegation in Postwar Europe.
International Organization, 2000, vol. 54, no. 2, s. 217252, 245246. lenstv vRad Evropy jako
pojistku proti nedemokratickmu vvoji zmiuje tak Sadurski. Sadurski. Solange, chapter 3. 2008,
cit. d., s. 4. Voetenv model vak nen schopen tuto hypotzu prokzat.

70

2764iuridica2_2012.indd 70 27.6.13 11:20


nchblok tohoto sloitho alty judikaturou precizovanho systmu by vedlo vesvm
dsledku kesnen rovn ochrany.89

Zvr: Komplikovan s komunikanch kanl


amod mezisoudn spoluprce vrozen Unii

stavn soudy novch lenskch stt stly peddilematem najedn


stran potebovaly dokzat Soudnmu dvoru, e maj dostaten odborn pedpoklady
pro rozhodovn oincch unijnho prva vesvch jurisdikcch,90 anadruh stran si
potebovaly zachovat svoj autoritu avliv navnitrosttn vvoj.91 stavn soudy starch
lenskch stt uzavely Solange, kapitolu II92 stm, e standard ochrany lidskch
prv naunijn rovni je srovnateln se standardem zaruenm najejich nrodn rovni.
Naproti tomu, clemstavnch soud novch lenskch stt je znovuotevenm tto
konfrontace prokzat, e demokratick standardy, kterch dosud doshly, jsou srovna-
teln se standardy ochrany vestarch lenskch sttech, a e jsou stejn kompetentn
jako stavn soudy starch lenskch stt dohlet narove demokracie avldy prva
vEvropsk unii achrnit sv obany ped monmi excesy Unie.
Clem tohoto lnku bylo pehodnotit souasn chpn evropskho stavnho
prostoru vesvtle vchodnho rozen, kter pineslo dojist mry odlin stavn
mylen dotohoto prostoru. Stvajc pohled doktrny naevropsk konstitucionalis-
mus vychz zkoexistence stav lenskch stt aEvropsk unie,93 kde fungovn
evropskho stavnho systmu je zajitno dialogem mezi stavnmi soudy lenskch
89 Voeten zmiuje pklad Spojenho krlovstv, Islandu aRakouska. Voeten. The Politics of International
Judicial Appointments. 2007, cit. d., s. 691692. Zrove nabz alternativn vysvtlen svch zjitn: stty
svyzrlm systmem ochrany lidskch prv mohou zvolit taktiku nominovat aktivistick soudce, kte
jim pomohou pimt stty se slabou ochranou lidskch prv kdodrovn liberlnch cl, zatmco jejich
vlastn systm ochrany bude zdkakdy pedmtem pezkumu ESLP. Ibid., s. 676677.
90 Nap. stavn soud R vpedvstupnm obdob vzal vvahu nejen unijn prvo, ale tak judikaturu Soud-
nho dvora srov. nlez III. S 31/97 koda auto [1997] N 66/8 SbNU 149 a nlez Pl. 5/01 Mln kvty
[2001] publikovno pod . 410/2001 Sb.; srov. tak rozsudek polskho Nejvyho sprvnho soudu vevci
Senagpo [2000], anglick znn in Polish Yearbook of International Law, vol. 24 (19992000), s.217; viz
tak Khn, Z. The Application of European Law in the New Member States: Several (Early) Predictions.
German Law Journal, 2005, vol. 6, no. 3, s. 563582, 566567 aZemnek. The constitutional courts
in the new Member States. 2006, cit. d., s. 258259, kte zmiuj dal pklady euro-ptelskch ped-
vstupnch rozhodnut polskho stavnho tribunlu.
91 Srov. najedn stran euro-kritick tn vrozhodnutch polskho stavnho tribunlu (Pstupov smlou-
va), maarskho stavnho soudu (Zemdlsk pebytek), asten tak stavnho soudu R (Cukern
kvty III), kter kontrastuje seuro-ptelskmi zvry tchto rozhodnut. Obdobn plat pro rozhodnut
polskho stavnho tribunlu vevci Evropsk zatkac rozkaz, akoliv zvr nevyznv naprvn pohled
euro-ptelsky. Sadurski. Solange, chapter 3. 2008, cit. d., s. 2425. Polsk stavn tribunl, K18/04
lenstv Polska vEvropsk unii (Pstupov smlouva) [2005]; maarsk stavn soud, rozhodnut 17/2004
(V. 25.) Zemdlsk pebytek [2004], [cit. 2011-06-20], dostupn vanglickm jazyce nahttp://www.mkab.hu
/admin/data/file/672_17_2004.pdf; stavn soud R, nlez Pl. S 50/04 Cukern kvty III [2006]; polsk
stavn tribunl, P 1/05 Evropsk zatkac rozkaz [2005].
92 Sadurski. Solange, chapter 3. 2008, cit. d., s. 12.
93 Halberstam. Constitutional Heterarchy. 2009, cit. d., passim; Halberstam. Pluralism in Mar-
bury and Van Gend. 2009, cit. d., passim; Walker. The Idea of Constitutional Pluralism. 2002, cit. d.,
s.317359; KUMM, M. Who is the Final Arbiter of Constitutionality in Europe?: Three Conceptions of
the Relationship between the German Federal Constitutional Court and the European Court of Justice.
Common Market Law Review, 1999, vol. 36, no. 2, s. 351386; MADURO, M. P. Interpreting European
Law: Judicial Adjudication in a Context of Constitutional Pluralism. European Journal of Legal Studies,
2007, vol. 1, no. 2, s. 121.

71

2764iuridica2_2012.indd 71 27.6.13 11:20


stt aSoudnm dvorem. Tento heterarchick stavn konstrukt vytlauje hierarchick
kelseninsk systm, kter ztrc zkladn strukturln pedpoklady sv funknosti
centralizovan suvernn stt vestflskho typu astv se pekkou vvoje polycen-
trick Evropsk unie. Zkladnm aspektem kelseninskho systmu je hierarchie norem,
kde platnost norem odvis odjejich souladu snormou vy prvn sly avkonenm
dsledku se zkladn normou. Popdu komunistickch reim proly stty stedn
avchodn Evropy procesem rekonstitucionalizace. Vzory pro stavn obnovu hledaly
vjejich demokratick mezivlen zkuenosti aoivily sv star koncepty adoktrny,
ikdy nkdy obohacen ostavn, zejmna lidskoprvn, een vypracovan povle-
nou doktrnou vliberln demokratickch sttech. Pesto jejich pstup doznan mry
opomjel padestilet vvoj euro-atlantickho konstitucionalismu. Popatncti letech
rekonstitucionalizace, vdob pistoupen tchto stt kEvropsk unii, ji tyto star
koncepty zakoenily zpt dojejich stavnch systm. Doktrinln chpn prvnho
du stavnmi soudy novch lenskch stt stedn avchodn Evropy vedlo kinte-
lektulnm obtm, jak uchopit ideu stavnho pluralismu, kterou se pokusily pln
vyhnout vtaenm unijnho prvnho du dosvch nrodnch prvnch d. Tento
ciz prvek vevropskm stavnm prostoru omezil pnosy stavnho pluralismu adal
vvoj konstitucionalismu vtomto prostoru. Vytvoila se nov hust akomplikovan
s komunikanch kanl amod spoluprce. Zvlt voblasti materiln mezisoudn
spoluprce byl dialog ohroen jednostrannm jednnm sprvky vyjednvn. Pesto
deklarovan otevenost irok oblasti stavnho prva novch lenskch stt in-
km unijnch stavnch princip a, ikdy nevtan, peformulovn povinnost unijnho
prva donrodnch stavnch povinnost snad umon transformaci stavnprvnho
mylen tchto lenskch stt.

Judicial Cooperation in the European Constitutional Space


after the Eastern Enlargement of the European Union

Summary

The articles objective is to rethink the current understanding of the European constitutional
space in light of the Eastern enlargement that brings adifferent constitutional thoughts and language of the
CEE constitutional courts (and scholars) into this space. The current scholarship understands the European
constitutionalism as based on co-existence of MS constitutions and the EU constitutional charter. The peaceful
co-existence is ensured through adialogue between the constitutional interpreters (constitutional courts and the
Court of Justice). This constitutional construct replaces the Kelsenian system, which has worked well in central-
ized sovereign state of Westphalian type, but is an obstacle for development of poly-centered European Union.
After the fall of the communist regimes, CEE countries were faced with re-constitutionalization. They looked
into their democratic interwar past and revived old concepts, although sometimes enriched with western
constitutional solutions and human rights achievements. However, this decision mostly neglected fifty-year
development of Euro-Atlantic constitutionalism. After fifteen years of constitutionalization, the old concepts
rooted (back) in these systems. Such an inherent vision of legal order makes it intellectually difficult for the
new Member States constitutional courts to grasp the idea of constitutional pluralism, which they try to avoid
by dragging the European legal order into their national legal orders.
This foreign element in the European constitutional space creates anew dense and complicated network
of channels of cooperation and its modes. Especially in the area of material inter-judicial cooperation, the

72

2764iuridica2_2012.indd 72 27.6.13 11:20


constructive dialogue mode is vastly compromised by unilateral actions that are closer to bargaining than
dialogue. However, the declared openness of avast area of constitutional law towards effects of the Euro-
pean constitutional principles and, though unwelcome, reformulation of EU law requirements into national
constitutional obligations promises to lead to much needed transformation of constitutional culture in the
postcommunist states.

Keywords: European law, constitutional law, constitutional pluralism, Court of Justice of the EU, Constitu-
tional Court of the Czech Republic, Constitutional Court of the Slovak Republic, judicial cooperation, Eastern
enlargement, preliminary question, transfer of competences

Klov slova: Evropsk prvo, stavn prvo, stavn pluralismus, Soudn dvr EU, stavn soud R, stav-
n soud SR, soudn spoluprce, vchodn rozen, pedbn otzka, penos pravomoc

73

2764iuridica2_2012.indd 73 27.6.13 11:20


2764iuridica2_2012.indd 74 27.6.13 11:20
II.
Soukrom prvo
aevropsk integrace

2764iuridica2_2012.indd 75 27.6.13 11:20


2764iuridica2_2012.indd 76 27.6.13 11:20
2012 Acta Universitatis Carolinae Iuridica 2 Pag. 77100

Pekonvn principu teritoriality


vevropskm soutnm prvu*
Lubo Tich

I. Vymezen problematiky

kolem tohoto pojednn je zkoumat urit segment spoluprce regula-


nch orgn podle nazen . 1/2003/ES (dle jen nazen),1 konkrtn jejich sprvn
akty, ato jak zhlediska jejich faktickho fungovn, tak isohledem navvoj evrop-
skho sprvnho prva akonen vevztahu krozhodnm principm apoadavkm
evropskho prva. Studie se zabv aktulnm stavem prva ahled vnm een de
lege lata, ale sna se t nalzt een de lege ferenda.
Evropsk sekundrn zkonodrstv pisplo kevzniku pojmu evropsk sprvn-
prvn kooperace. Nazklad tchto pedpis byl vytvoen zvltn, specifick vztah
sprvnch orgn lenskch stt, ato zejmna mezi nimi navzjem, ale ivevztahu
kEvropsk komisi. Tmto zpsobem vznikly velmi rozdln formy horizontln aver-
tikln sprvn kooperace, kter mn tradin pedstavy osprv formou pmho
anepmho uskuteovn evropskho prva. Pedstava ovelmi omezen psobnosti
tto evropsk sprvnprvn innosti ji byla pekonna,2 aproto je pojem kooperace
vtto studii chpn vpomrn irokm smyslu.3 Vzsad znamen spolen jednn
jednotlivch sprvnch orgn vetn Komise (ad III.).
Prvn zklady evropskho kooperanho sprvnho prva existuj v nkolika
rovnch.4 Vchoz je vak rovina primrn prvn, je stanovuje rozhodujc zklad-
n trn svobody apovinnost lenskch stt kloajln spoluprci. Druhy spoluprce
jednotlivch sprvnch orgn se pak nazklad vztah jednotlivch orgn klasifikuj
podle uritch model.5 Tak jde nap. omodel tzv. jednotlivho provdn,6 podle kte-
rho kad sttn orgn vrmci horizontln koordinace rozhoduje samostatn. Uritou

* Tento lnek vychz zpednky, kterou autor pednesl nauniverzit vBonnu 25. jna 2010. Byl zpra-
covn vrmci programu PRVOUK 06.
1 Viz nazen . 1/2003/ES Rady z16. prosince 2002, je nabylo innosti 1. kvtna 2004.
2 Viz Eberhard Schmidt-Assmann, Deutsches und europisches Verwaltungsrecht. DVBl 1993, s. 935 an.,
Thomas von Danwitz, Europisches Verwaltungsrecht. Berln, Springer 2008, s. 6872.
3 Gernot Sydow, Verwaltungskooperation in der Europischen Union. Tbingen, Mohr Siebeck 2006.
4 Sydow, Verwaltungskooperation in der Europischen Union a von Danwitz, Europisches
Verwaltungsrecht.
5 Sydow, vpozn. 3, s. 118235.
6 Sydow, vpozn. 3, s. 126 an.

77

2764iuridica2_2012.indd 77 27.6.13 11:20


variantou nepmho uskuteovn evropskho prva je transnacionln model,7 jen
popisuje decentralizovanou sprvu shorizontlnmi vztahy mezi jednotlivmi orgny
lenskch stt. Jedin orgn vtomto modelu rozhoduje zavechny.8
Klov postaven m vtchto modelech sprvn akt, resp. evropsk transnacionln
akt (ETA). Spomoc tchto model se napklad kartelovho procesnho prva uk-
eme rozdl mezi teori aprax vjeho chpn ajeho fungovn (II.). Pot se budu ble
zabvat pojmem transnacionlnho sprvnho aktu apokusm se dokzat, e decentra-
lizovan transnacionln model neme bez tohoto aktu fungovat. Kartelov proces-
n prvo je pkladem, nakterm se pokusm nedostatky zkonodrstv demonstrovat
aeit (III.).
Definice transnacionlnho sprvnho aktu pochzejc odRufferta9 zn: edn
rozhodnut konkrtnho ppadu, kter smuje ktomu, vyvolat vzahrani prvn
nsledky, ato proto, e adrest se vzahrani zdruje anebo orgn fyzicky tuto hranici
pekrauje.
Transnacionalita prvn formy vyaduje procesnprvn ihmotnprvn zklad, kte-
r je pro inky evropskho sprvnho aktu nutn akter je prv vevropskm sout-
nm prvu spornm pojmem.10 Pokusme se proto prokzat, e sprvn akt kartelovch
ad lenskch stt m charakter transnacionlnho sprvnho aktu ibez vslovn-
ho zmocnn (IV.). Zhlediska dalho zkoumn jsou relevantn paraleln kompetence
Evropsk komise akartelovch ad lenskch stt vrmci decentralizovan regu-
lace evropsk soute. Zklady tto pravy se nachzej vdalch prvnch pramenech
vydanch Evropskou komis. Sprvn (kartelov) ady jsou povinny spolupracovat
vrmci Evropsk soutn st (ESS), kterou toto nazen zaloilo.
Decentralizovan uskuteovn evropskho prva pedpokld postupy jednotli-
vch (nrodnch soutnch) ad lenskch stt (NS), kter vyaduj respektovn
orgn jinch NS. elem tto spoluprce NS navzjem je soudem pezkoumateln
rozhodnut ohledn jednn soutitel, kter maj sv tit vjednotlivch lenskch
sttech. Tato spoluprce je vak vnazen upravena jen velmi strun aobecn. Komise
aPoradn vbor by mly tuto spoluprci koordinovat.
Pevldajc mnn pedstavitel soukromho prva11 (viz II.IV.) vychz ztoho, e
sprvn akt kartelovho adu lenskho sttu je teritoriln omezen, tj. zpsobuje
inky vzsad pouze nazem sttu jeho vydn. Nsledky tohoto rozhodnut mohou
nazem jinho lenskho sttu psobit pouze pod podmnkou jeho suvernnho sou-
hlasu stmto vrchnostenskm aktem jinho lenskho sttu (princip sttn suverenity
ateritoriality).12

7 Sydow, vpozn. 3, s. 138 an.


8 Nap. Sydow, vpozn. 3, s. 138 an.
9 Srov. Matthias Ruffert, Der Transnationale Verwaltungsakt, DV 34 (2001), 469. Viz dle III.2 definice
ETA.
10 Otomto pojmu vtto souvislosti prakticky neexistuje dn diskuse.
11 Srov. Jrgen Basedow, Recognition of Foreign Decisions within the European Competition Network,
in: Jrgen Basedow, Jrg Philipp Terhechte, Lubo Tich (eds.), Private Enforcement of Compe-
tition Law. Baden-Baden, Nomos 2010, s. 173.
12 Problm teritoriality vsouasn dob stoj mimo vraznj zjem zpadn literatury. Velmi dobrou krtkou
charakteristiku najdeme uHerdegena, Matthias Herdegen, Vlkerrecht. 9. vyd., C. H. Beck, Mnchen
2010, s. 203.

78

2764iuridica2_2012.indd 78 27.6.13 11:20


Prokeme, e tato problematika nepat dooblasti mezinrodnho prva soukro-
mho, jak to mnoz tvrd, nbr doevropskho sprvnho prva, ae uveden nzory
neobstoj.
Jdro cel problematiky spov tedy votzce, zda, resp. zajakch podmnek je teba
akty nrodnch kartelovch orgn sdruench vrmci evropsk soutn st ETA chpat
jako zvazn pro kad znrodnch kartelovch orgn (anrodn soudy).
Stm se vak poj dal rozshl problematika tuzemskch ink sprvnho aktu
vydanho vjinm lenskm sttu, otzka mon kontroly tchto ink amonch mez
vzanosti tmto sprvnm aktem. Tato problematika st dotetho komplexu otzek sjed-
nm spolenm jmenovatelem, asice, zda nrodn kartelov ad jednoho lenskho sttu
me pezkoumvat nesprvn akt jinho lenskho sttu a, zapedpokladu kladn odpo-
vdi, zajakch okolnost apodmnek me toto psoben omezit nebo dokonce vylouit,
resp. zda si mechanismus urit umrnn kontroly me nrokovat obecnou, tj. rmec
evropsk regulace kartelovho prva pesahujc platnost (ad IV.).

II. Evropsk sprvn prvo in action


napklad evropskho kartelovho prva

1. vodn poznmky vytvoen evropsk soutn st

Zmna evropskho kartelovho prva vroce 200413 spovala vzaveden


paradigmatu decentralizace. Pedpokladem decentralizovanho provdn evropskho
kartelovho prva je nov vztah mezi Evropskou komis anrodnmi soutnmi ady
nastran jedn avzjemn vztah mezi tmito orgny, je navzjem tvo Evropskou
soutn s, nastran druh (co je vlastn pedmt tto studie). Nov reim funguje
nabzi novho evropskho kartelovho procesnho prva, kter je ovem doplovno
nrodnmi kartelov procesnmi pedpisy.14
Evropsk unie m voblasti soutnch pravidel, kter jsou nutn pro fungovn vnit-
nho trhu, vlunou pravomoc (l. 3 odst. 1 psm. b SFEU). Vrmci tto pravomoci
je provdna regulace prostednictvm kartelovch orgn lenskch stt zpoven
EU, toti nazklad l. 5 nazen. Odpovdnost lenskch stt je tedy vtto oblasti
podstatn modifikovna vjejich prospch.
Kmodifikaci suverenity dolo t sohledem navztahy mezi lenskmi stty (jejich
kartelovmi orgny) pi uskuteovn pravidel soutnho prva zaelem jednotn apli-
kace kartelovho prva EU, asice sclem dosaen inn soute. Okolnost, e lensk
stty delegovaly sv pravomoci naEU ae jsou inn vrmci pravomoc EU, je pro vztah
mezi jednotlivmi leny evropsk soutn st rozhodujc. Clem evropsk soutn st
je eln, vytrval adsledn pouvn evropskho soutnho prva.15
13 Srov. citovan nazen . 1/2003/ES asouvisejc velmi rozshlou literaturu vesk nauce, mimo jin
Lubo Tich, Zmna paradigmatu vevropskm soutnm prvu, Prvn rozhledy, 2005, s. 348 an.
14 Srov. ktomu Jrgen Schwarze, Andreas Weitbrecht, Grundzge des europischen Kartellver-
fahrensrechts. Baden-Baden, Nomos 2004; Andreas Klees, Europisches Kartellverfahrensrecht mit
Fusionskontrollverfahren. Kln, Carl Heymanns Verlag 2005.
15 Srov. l. 1 odst. 2 vyhlky 2004/C 101/03 ospoluprci vrmci st soutnch orgn.

79

2764iuridica2_2012.indd 79 27.6.13 11:20


Vrmci Evropsk soutn st spolupracuje Komise sjednotlivmi kartelovmi
orgny lenskch stt aty zase spolupracuj mezi sebou navzjem. Spoluprce kar-
telovch orgn zahrnuje vznamnou st jejich psobnosti. Obsahuje prvn pomoc
vnejirm slova smyslu vetn vmny informac (l. 12 nazen)16 anavc se tk
iprovdn dkaz avyetovn (l. 22 nazen).17 Horizontln kooperace orgn
lenskch stt, kter se tk jednotlivch NS vevzjemnm vztahu, pedpokld
jejich vzjemnou dvru, je apriori vyluuje nerespektovn evropskho unijnho
prva.18

2. Vztahy mezi nrodnmi kartelovmi orgny afungovn ESS

a) Prvn pomoc informan povinnost avmna informac19

lnky 1120 a12 nazen rozliuj informan vmnu informac. Infor-


man povinnost vi Komisi je primrn avzjemn informan oprvnn sekundrn
(viz slovo me). Obdobn lze kvalifikovat iinforman povinnost podle l. 11 odst.4
nazen.21
16 Srov. l. 12 nazen Vmna informac:
1. Pro ely pouit lnk 81 a82 Smlouvy jsou Komise aorgny pro hospodskou sout lenskch
stt oprvnny vzjemn si sdlovat auvat jako dkazy jakkoli skutkov nebo prvn skutenosti,
vetn dvrnch informac.
2. Vymnn informace se smj vyuvat pouze jako dkazy zaelem pouit lnk 81 nebo 82 Smlou-
vy avsouvislosti spedmtem, pro kter je shromdil pedvajc orgn. Pokud se vak vestejnm
ppad pouije vnitrosttn prvo pro hospodskou sout soubn sprvem Spoleenstv pro hos-
podskou sout anevede kodlinmu vsledku, mohou bt informace vymnn podle tohoto lnku
pouity tak pro uplatnn vnitrosttnho prva pro hospodskou sout.
3. Informace vymnn podle odstavce 1 mohou bt uity jako dkazy zaelem uloen sankc fyzickm
osobm pouze vppad, e:
prvn pedpisy pedvajcho orgnu stanov obdobn sankce zajednn vrozporu slnky 81 nebo
82 Smlouvy, nebo nen-li tomu tak,
informace byly zskny zpsobem, kter dodruje stejnou rove ochrany prva naobhajobu fyzic-
kch osob, jak je zaruena vnitrosttnmi prvnmi pedpisy pijmajcho orgnu. Vtomto ppad
vak vymnn informace neme pijmajc orgn vyut kuloen trestu odnt svobody.
17 Srov. l. 22 nazen eten orgn pro hospodskou sout lenskch stt:
1. Orgn pro hospodskou sout lenskho sttu me nasvm zem provdt jakkoli kontroly nebo
jin vyetovac opaten vsouladu svnitrosttnmi prvnmi pedpisy jmnem anaet orgnu pro hos-
podskou sout jinho lenskho sttu zaelem zjitn, zda dolo kjednn vrozporu slnky81
nebo 82 Smlouvy. Vmna apouit zjitnch informac mus probhat vsouladu slnkem 12.
2. Nadost Komise provedou orgny pro hospodskou sout lenskch stt kontroly, kter Komise
povauje zanezbytn podle l. 20 odst. 1, nebo kter nadila rozhodnutm podle l. 20 odst. 4. ednci
orgn pro hospodskou sout lenskch stt odpovdn zaprovdn tchto kontrol ajimi zmocnn
nebo jmenovan osoby vykonvaj sv pravomoci vsouladu svnitrosttnmi prvnmi pedpisy.
18 Ktomu viz judikaturu ESD, nap. rozsudek C-5/94 Hedley Lomas. Dle srov. Jrgen Gundel, Verwal-
tung, in: Reiner Schulze, Manfred Zuleeg, Europarecht, Nomos, Baden-Baden 2006, s. 165.
19 Kmezinrodn sprvn prvn pomoci zejmna vak kunijn sprvn prvn pomoci viz Florian Wett-
ner, Die Amtshilfe im europischen Verwaltungsrecht, Tbingen, Mohr Siebeck 2005.
20 l. 11 odst. 3 nazen: Pokud orgny pro hospodskou sout lenskch stt jednaj nazklad lnk
81 nebo 82 Smlouvy, informuj psemn Komisi ped nebo neprodlen pozahjen prvnho formlnho
vyetovacho opaten. Tyto informace mohou bt dny kdispozici tak orgnm pro hospodskou sou-
t ostatnch lenskch stt.
21 Nejpozdji ticet dn ped pijetm rozhodnut, kter naizuje ukonen protiprvnho jednn, pijm
zvazky nebo odnm vhodu plynouc znazen oblokov vjimce, informuj orgny pro hospodskou
sout lenskch stt Komisi. Zatm elem sdluj Komisi vylen ppadu, pedpokldan rozhodnut,
nebo pokud neexistuje, jin dokument naznaujc navrhovan postup. Tyto informace mohou bt rovn
dny kdispozici orgnm pro hospodskou sout ostatnch lenskch stt. Nadost Komise mus
dt jednajc orgn pro hospodskou sout Komisi kdispozici dal dokumenty, kter m akter jsou

80

2764iuridica2_2012.indd 80 27.6.13 11:20


Prvn pomoc22 vi jinmu NS je dna navolnm uven orgn. Sotva odlin
charakter m ovem prvn pomoc podle l. 12 nazen.23 Podstatn je reim pouvn
tchto informac.
Vrmci vcn psobnosti mohou jednotliv NS tyto informace pouvat jako
dkazn prostedek.24 Tuto innost lze chpat jako uskuteovn sttn sprvy, pi-
em jednotliv akty nelze kvalifikovat jako sprvn rozhodnut, nbr jako tzv. faktick
sprvn kony pslunho orgnu.25

b) Prvn pomoc vyetovn nadodn NS

Podle l. 22 odst. 126 nazen provd NS lenskho sttu jmnem


aveprospch NS jinho lenskho sttu navsostnm zem svho sttu veker
eten aostatn opaten kobjasnn protiprvnosti jednn (kartelovch dohod ajed-
nn, je lze povaovat zazneuit dominantnho postaven) vesmyslu l. 101 nebo 102
SFEU.

Pot nsleduje vmna apouit zskanch informac.27 Doadujc NS zskv


zvry vyetovn jako vsledek sv dosti avyhodnocuje je podle vlastn vahy jako
dkaz (jinho tuzemskho) orgnu.

c) Fakultativn litispendence (een paralelnch zen)

Nazen vl. 13 odst. 128 (narozdl nap. odl. 27 nazen Brusel I29) pe-
depisuje pouze oprvnn zastavit zen vppad, e se jin NS zabv stejnm p-
padem. Je nerozhodn, kter zesoutnch ad zahjil zen dve i se dve zaal
ppadem zabvat. Rozhodnut ozastaven zen je tak vem vvahu pichzejcm
NS ponechno navolnm uven. Zkladnm dvodem pro toto een, atedy nikoliv
pro obligatorn respektovn litispendence snsledkem zastaven zen, je zejm okol-
nost, e chtl evropsk zkonodrce pedejt negativnmu kompetennmu konfliktu.

nezbytn pro posouzen ppadu. Informace poskytnut Komisi mohou bt dny kdispozici orgnm pro
hospodskou sout ostatnch lenskch stt. Vnitrosttn orgny pro hospodskou sout si tak mohou
mezi sebou vymovat informace nezbytn pro posouzen ppadu, jm se zabvaj nazklad lnk 81
nebo 82 Smlouvy.
22 Florian Wettner, Das allgemeine Verfahrensrecht der gemeinschaftsrechtlichem Amtshilfe, in: Eber-
hard Schmidt-Assmann, Bettina Schndorf-Haubolt (eds.), Der Europische Verwaltungs-
bund. Tbingen, Mohr Siebeck 2006, s. 6791, Wettner, Die Amtshilfe im europischen Verwaltung-
srecht, Tbingen, Mohr Siebeck 2005.
23 Viz l. 12 nazen (viz pozn. 14).
24 l. 22 odst. 1 nazen, viz pozn. . 15.
25 Rozliovn mezi rozhodnutm afaktickm konem nem vnaem kontextu vznam; ifaktick kony
pat dodefinice sprvnho aktu, resp. ETA.
26 Srov. pozn. . 17.
27 Srov. l. 12 nazen vpozn. . 16.
28 Viz l. 13 odst. 1 nazen: Pokud orgny pro hospodskou sout dvou nebo vce lenskch stt obdrely
stnost nebo jednaj zvlastnho podntu podle lnk 81 nebo 82 Smlouvy proti stejn dohod, rozhodnut
sdruen nebo stejnm jednnm, je skutenost, e se ppadem zabv jeden orgn, pro ostatn orgny dosta-
tenm dvodem kperuen vlastnho zen nebo kzamtnut stnosti. Komise me rovn zamtnout
stnost zdvodu, e se ppadem zabv orgn pro hospodskou sout nkterho lenskho sttu.
29 Viz nazen . 44/2001/ES.

81

2764iuridica2_2012.indd 81 27.6.13 11:20


Evropsk zkonodrce vak vdanm ppad oekv (viz preambule odst. 18 na-
zen),30 e jeden znrodnch soutnch ad vrmci svho volnho uven vtako-
vm ppad zen nejspe peru.

d) Flexibiln chpn res iudicata

Podle l. 13 odst. 2 nazen31 me nrodn soutn ad zen zastavit


(stnost odmtnout) vppad, e jin NS oprotisoutnm rozhodnut ji rozhodl.
Obdobn jako vppad paralelnch zen nepedepisuje evropsk zkonodrce povin-
nost zen vestejn vci zastavit, dokonce ani vppad pekky vci rozsouzen.
Zhlediska obecnch prvnch zsad aprocesnch princip lze tuto situaci hodnotit
pedevm zhlediska procesn ekonomie, prvn jistoty (vylouen protikladnch, roz-
poruplnch rozhodnut) akonen jedn ze zsad vychzejcch ze zkladnho lidskho
prva zkazu dvojho trestn (princip ne bis in idem)32 jako politovnhodn dsledek
velmi neuspokojiv prvn pravy, ato bez ohledu najaksi dohled Evropsk komise.
Pedpokladem hodnocen paralelnch zen, resp. dvojho meritornho rozhodnut
je totonost skutk, okterch se zhlediska osobnho avcnho jedn. Zatohoto ped-
pokladu (piem abstrahujeme odrole Komise, kter nemus doshnout uspokojivho
vsledku) je mon uvaovat otroj situaci.
Pedn je mon, e jedno rozhodnut je odsuzujc, tj. obsahuje zvr oporuen
soutnch pedpis aukld zato sankci, zatmco vdruhm ppad jde onegativn
vsledek (anap. veform zastaven zen).
Druh mon nepravidelnost spov vtom, e NS ohledn poruen soutnch
pedpis doly kestejnmu zvru, avak jednn soutitel je rznm zpsobem
kvalifikovno.
Tetm ppadem nepravidelnosti je situace, kdy NS sice uznaly poruen stejnch
pedpis vevech ppadech, tj. dosply kestejn kvalifikaci protiprvnho jednn, ale
uloily rozdln sankce.

e) Hodnocen procesnprvn pravy ESS. Vchodisko


kezmn paradigmatu?

Prvn pomoc mezi NS je dvojho druhu. Jde ooprvnn (nikoliv povin-


nost) poskytovat informace mezi jednotlivmi NS. Prvn pomoc m tedy fakultativn
povahu.

30 Viz odst. 18 preambule nazen: K zajitn optimlnho rozdlen ppad mezi orgny v sti by mlo
bt stanoveno obecn pravidlo umoujc orgnu pro hospodskou sout pozastavit nebo ukonit zen
sodvodnnm, e se ppadem zabv nebo ji zabval jin orgn s clem, aby kad ppad eil pouze
jeden orgn. Toto ustanoven by nemlo brnit Komisi zamtnout stnost z dvod nedostatenho zjmu
Spoleenstv, jak to piznv judikatura Soudnho dvora, i kdy dn jin orgn pro hospodskou sout
neoznmil svj mysl se ppadem zabvat.
31 Viz l. 13 odst. 2 nazen: Pokud orgn pro hospodskou sout lenskho sttu nebo Komise obdr
stnost proti dohod, rozhodnut sdruen nebo jednnm, kterou u eil jin orgn pro hospodskou
sout, me ji zamtnout.
32 Srov. nap. Dieter Martiny, Handbuch des internationalen Zivilverfahrensrechts. Svazek III/1, 1984,
s.3784.

82

2764iuridica2_2012.indd 82 27.6.13 11:20


Druh forma prvn pomoci pedstavuje provdn dkaz nadost jinho NS.
Zde narozdl odprvn formy existuje povinnost spolupracovat.
Procesn kony NS reflektujc existenci paralelnho zen (litispendenci), resp.
pravomocn rozhodnut vci (rei iudicatae) maj fakultativn charakter. NS, kter
zahjil zen pozdji ne jin NS, ktto skutenosti nemus pihlet anemus zen
zastavit ani peruit. Mutatis mutandis to plat opekce vci rozsouzen.
Nazen lze tedy hodnotit jako procesn pravu tendujc kopatrnmu pekonvn
teritoriality, tedy kezdrenlivmu pekonvn rozhranien mezi prvnmi dy len-
skch stt. Stanoveno je fakultativn automatick uznn extrateritorilnch ink.
Praxe vak jde podstatn dle. Ustanoven prvn normy pipoutjc monost innost
vaplikanpraxi NS33 se vykld jako kogentn ustanoven zakotvujc jasn povinnosti.
To se tk jak celho obsahu prvn pomoci, tak iotzek paralelnho, dve zahjenho
zen (litispendence) nebo vci rozhodnut (res iudicata). Ob tyto pekky jsou pln
respektovny. Tm dochz kfaktickmu pekonn principu teritoriality vkladem.
Narozdl odve popsan skutenosti se vliteratue MPS tvrd (viz I.), e NS
mohou vyvjet innost pouze najim pidlenm zem,34 tj. zem vlastnho len-
skho sttu. Ikdy plat princip inku, tak princip teritoriality podle tchto nzor
zstv popsanou pravou nedoten.
Je proto douc izpodntu tchto nzor, je nepochybn reflektuj rizika
zliberln politiky uznvn zjistit, dojak mry maj tyto nzory jet vznam,
anaopak zda adojak mry se jedn ourit obrat vposuzovn sprvnho aktu NS
jako evropskho transnacionlnho aktu.

III. Postaven, povaha afunkce ETA. Kvalifikace


rozhodnut NS jako ETA

1. Pozad. Transnacionln model spoluprce vESS

Evropsk unie zaloila v posledn dob35 pro lensk stty celou adu
sprvnprvnch kooperanch povinnost,36 kter mus lensk stty plnit navzjem
anavc vevztahu kEvropsk unii. Nazklad tchto povinnost vznikly rzn for-

33 Tak tomu je podle sdlen pracovnka OHS Petra Michala v praxi tohoto regultora esk republiky.
lnek 13 odst. 2 Nazen (viz pozn. 31) se vykld ve smyslu odst. 18 Preambule nazen (viz pozn. 30).
Umouje se tak pln akceptace rozhodnut soutnch ad jinch lenskch stt, jak ve vci zahjen
zen, tak v rozhodnut o poruen soutnch pravidel a uloen pokuty.
34 Jrgen Basedow, Die Anerkennung auslndischer Entscheidungen im Europischen Wettbewerbsnetz,
in: Jrn Bernreuther et al. (eds.), FS U. Spellenberga. Mnichov, Sellier 2010, s. 398399. Christine
Oelke, Das europische Wettbewerbsnetz. Baden-Baden, Nomos 2006, s. 38.
35 Srov. vpozn. . 32 aDaniel Dohrn, Die Bindungswirkung kartellrechtlicher Entscheidungen der Kom-
mission sowie deutscher und mitgliedstaatlicher Kartellbehrden und Gerichten im deutschen Zivilpro-
zess. Koln, Carl Heymanns Verlag 2010, s. 287, ale iSilke Brammer, Co-operation between national
competition agencies in the enforcement of EC competition law. Oxford, Hart Publishing 2009. Ta se ji
odshora uvedench nzor ponkud odchlila.
36 Viz pklady vrozdlnch sektorech jako nap. nazen . 1258/99/ES, nazen . 595/91/EHS, smrnice
2001/95/ES, smrnice 90/385/EHS, smrnice 2001/83/EHS, smrnice 2003/54/ES asmrnice 2003/55/ES,
smrnice voblasti vmny informac existuje smrnice 2001/83/ES. Spoluprce voblasti dan zpidan
hodnoty upravuje nazen . 17/98, voblasti celnho prva je to nazen . 515/97/ES.

83

2764iuridica2_2012.indd 83 27.6.13 11:20


my horizontln avertikln kooperace,37 kter vesrovnn stradinmi pedstavami
oevropskm sprvnm prvu aveejn sprv vbec znamenaj znan posun, zejmna
vrozporu spmm anepmm uskuteovnm.
Kooperace vyaduje uritou strukturu a spolupsoben orgn lenskch st-
t sohledem nadosahovn stanovench cl. Existuj rzn modely tto kooperace
(vizI.), jejich vchodiskem jsou pravy procesnho aorganizanho charakteru.
Tzv. transnacionln model, jen vystihuje pomry vESS, pedstavuje samostatnou
variantu nepmho uskuteovn38 (viz I.) apedpokld uritou koncentraci rozhodova-
cch pravomoc aaplikace prva vrukou uritho lenskho sttu. Potud jde ohorizontln
centralizaci, kdy jeden lensk stt rozhoduje zavechny ostatn (doten) lensk stty.
Transnacionln model redukuje nklady azaruuje jednotu aplikace.
Legitimizace kooperanch struktur se dje rznm zpsobem.39 Prvn oporou jsou
j vztahy mezi sprvnmi orgny lenskch stt. Jin opora se nachz vprocesnm
prvu, kter se mimo jin star ododrovn zkladnch lidskch prv. Tm se mysl
zejmna pstup kespravedlnosti, stejn jako zsada ne bis in idem.
Rozhodujc lohu vESS jakoto transnacionlnm modelu sprvn evropsk koope-
race hraje transnacionln sprvn akt, jen m svoji normativn bzi vjednotlivch
pramenech sekundrnho prva aze sv povahy ipso iure vyaduje platnost nacelm
zem Evropsk unie.40 Vychz se ztoho (tomuto problmu se budeme jet vnovat
vkapitole IV), e mtko prvnosti pedstavuje prvn d sttu vydn tohoto aktu, pi-
em je aplikovno hmotn unijn prvo ae kzruen aktu me dojt jakoto zruen
actus contrarius pouze vesttu jeho vydn. Prvn ochrana vi tomuto aktu se me
uskutenit pouze vtomto stt.

2. Pojem evropskho transnacionlnho aktu

Pi definovn ETA vzsad vychzme zobecn uznvanho vymezen


transnacionlnho aktu Ruffertova (viz I.) azdefinice sprvnho aktu obsaen vnmec-
km zkonu osprvnm zen, je se odeskho pojet neodliuje. Zasprvn akt se pokl-
d kad vrchnostensk opaten, kter zahrnuje kad jednn (kad kon), kter vrch-
nostenskmu opaten odpovd.41 Sprvn akt je tedy jednostrann opaten, ato vkad
ze svch jevovch forem vetn procesn formy (rozhodnut nebo procesn opaten).42

37 Viz Sydow, vpozn. 3 aodstejnho autora Kooperationsverfahren als Modellvariante des Transnationa-
littsmodels, Tbingen 2005, s. 149 an., dle t Thomas von Danwitz, Verwaltungsrechtliches System
und europische Integration. Tbingen, Mohr Siebeck 1996, s. 182.
38 Sydow, vpozn. 3, 138 passim, Stefan Kadelbach, Allgemeines Verwaltungsrecht unter europis-
chem Einfluss. Tbingen, Mohr Siebeck 1999, s. 5263 avon Thomas Danwitz, vpozn. 37, s. 182.
39 Sydow, Verwaltungskooperation in der Europischen Union, 236 an. Dle Kadelbach, vpozn.38,
s.5263.
40 Srov. Matthias Ruffert, vpozn. . 9, s. 454, Jrgen Bast, Transnationale Verwaltung des Europischen
Migrationsraums, Der Staat 46, 2007, Heft 1, s. 11.
41 Christian Bumke, Verwaltungsakte, in: Wolfgang Hoffmann-Riem, Eberhard Schmidt-Ass-
mann, Andreas Vosskuhle, Grundlagen des Verwaltungsrechts. Sv. II, Mnichov, C. H. Beck 2008,
s. 1031 an., marg. .20. Vnmeckm sprvnm prvu existuj faktick kony, kter existuj veskm
sprvnm prvu (viz von Danwitz, vpozn. 2, s. 526527 aDuan Hendrych (ed.), Sprvn prvo
(Obecn st). 5. vyd., Praha, C. H. Beck 2003, marg. . 171 a289.
42 Christian Bumke, Verwaltungsakte, marg. . 58. Definice sprvnho aktu je veskm sprvnm prvu
velmi podobn (viz Hendrych, vpozn. 41, marg. . 171).

84

2764iuridica2_2012.indd 84 27.6.13 11:20


V prbhu uskuteovn evropskho prva se setkvme s mnohmi formami
prvnch akt sprvnch orgn, jim je pipisovn charakter ETA. Vnmeck nauce
se objevuje tento pojem od90. let 20. stolet, ato zejmna vsouvislosti se snahou
kvalifikovat innost sprvnch orgn vrmci peshranin spoluprce.43 Odt doby
byla vsouvislosti se zmnou strategie prvn harmonizace Evropsk komise vepro-
spch harmonizace nazklad vzjemnho uznn zjejho poven vytvoena cel
ada reim spoluprce nrodnch regulanch orgn. Vjejich rmci jsou vydvny
pedevm sprvn akty zaelem peshraninho psoben. Jako transnacionln sprv-
n akty mohou bt nap. posuzovna povolen kusazovn nebo vkonu jinch zklad-
nch trnch svobod jako je nap. voln pohyb slueb. Obdobn je situace pi uznvn
auskuteovn prva voblasti bankovnictv apojiovnictv.44
Tmto zpsobem lze dospt kurit definici evropskho transnacionlnho aktu.
Evropsk transnacionln akt je tedy teba definovat tak, e se jedn osprvn akt
lenskho sttu, kter m zacl vyvolvat prvn nsledky izahranicemi sttu jeho
vydn akter si nazklad evropskho prva nrokuje platnost vjinch lenskch
sttech.45
Pojmov definice ETA by mla zahrnovat nsledujc charakteristiku pslunost
orgn kvydn ETA by mla bt zakotvena vprvu EU aevropskm prvem by mla
bt urena t psobnost ETA.
Je teba zdraznit, e mme co doinn sevropskm sprvnm aktem adle, e
nemluvme otransnacionlnm aktu obecn, nbr oevropskm transnacionlnm aktu
(ETA), piem odhlme odperspektivy mezinrodnho prva veejnho.46
Podle typologie, kter pedstavuje vNmecku urit standard transnacionlnch
sprvnch akt,47 se rozliuj sprvn akty zamen natransnacionln inky, kter
se vyskytuj pedevm vevropskm bankovnm apojiovacm prvu.48 Jin jevo-
v forma ETA se vyznauje transnacionalitou, je se vztahuje kuritm adrestm.
Dotto kategorie spadaj mnoh sprvn akty, kter byly vydny nazklad sekundr-
nho prva nap. voblasti ochrany ivotnho prosted. Tet kategori jsou transnaci-
onln sprvn akty, je se vyznauj svm smovnm ksprvnmu orgnu vjinm
lenskm stt.49
Tato typologie vak zhlediska naeho elu nem valn vznam, nebo je doznan
mry uml. Sotva lze toti psoben ETA zit podle schmatu, je neodpovd jeho
reln funkci. Je toti zejm, e ETA psob vevech svch jednotlivch segmentech,
je maj vespecifickch situacch vdy vznam partikulrn.

43 Kadelbach, vpozn. 38, s. 328. Jeho tvrzen, e nelze mluvit onov prvn form, lze zpochyb-
ovat.
44 Viz mnostv pklad uvdn Ruffert, vpozn. 9.
45 Srov. sdefinic obecnho transnacionlnho sprvnho aktu uvedenou ad I. shora.
46 Viz ad III.3 aIV.
47 M. Ruffert vpozn. 9, s. 457. Typickm pkladem je smrnice 2006/48/ES z14. ervna 2006 ozahjen
innosti ainnosti finannch institut (. vst. . L 177 z30/06/2006. Jinm pkladem je nap. smrnice
90/49/EHS nebo smrnice 2004/39/ES.
48 Srov. vpozn. 34.
49 M. Ruffert vpozn. 9, s. 469 an.

85

2764iuridica2_2012.indd 85 27.6.13 11:20


3. Sprvn akt (rozhodnut) NS jako ETA

ETA jako produkt kooperace orgn lenskch stt voblasti sprvnho


prva je dleit pro svoji vjimenou roli j je prolomen zsady teritoriality.
Kooperan povinnosti pedstavuj vznamnou kategorii evropskho sprvnho pr-
va. Vreimu kooperace ztrc rozhodovn mezi pmm anepmm uskuteovnm
svj smysl. Unijn prvo se aplikuje nazklad procesnch pravidel, piem podstatn
jsou procesn pedpisy (viz nazen).
Zklady kooperanch povinnost lenskch stt se nachzej vprimrnm prvu
asten ivprvu sekundrnm. Povinnost loajality nen sice pmo aplikovateln, m
vak velmi siln subsidirn charakter.50
Posledn etapa vvoje evropskho sprvnho prva se vyznauje tzv. deteritorializa-
c.51 Je dsledkem existence transnacionlnho aktu aprincipu vzjemnho uznvn.52
Tyto pstupy pispvaj kpekonvn hranic mezi lenskmi stty ajejich prvnmi
systmy. zemn oteven apekonvn hranic pslunosti nrodnho sprvnho pr-
va pedstavuj zsadn promnu vchpn sttn suverenity. To vede kuznn rozdl-
nch mtek vrmci transnacionlnho psoben sprvnch akt, kter jsou zaloeny
naevropskch standardech prvnch zruk.
Naproti tomu vmezinrodnm prvu veejnm, resp. vmezinrodnm prvu sprv-
nm je tit zkoumn orientovno nazjiovn extrateritorilnch ink vrchnos-
tenskch akt. Koncept mezinrodnho prva veejnho53 byl vjeho potenm vvoji
t pevldajc koncepc vevropskm prvu. Vprotikladu kmezinrodnmu prvu
veejnmu se vak unijn prvo vyznauje konsensulnm ruenm hranic veejnho
prva. Transnacionalita,54 kter pedstavuje uritou paralelu kextrateritorialit mezi-
nrodnho prva veejnho, je vlastnost sprvnch akt se spolenou (unijnprvn)
zkladnou.

Zeenho plynou nkter obecn zvry:


a) Evropsk transnacionln akt hraje vevropskm sprvnm prvu vznamnou roli. To
se tk ievropskho soutnho prva.
b) Prokeme (viz IV.3), e a to nen vslovn v prvnch pedpisech stanoveno
(obdobn jako vjinch ppadech), zelu rozhodnut NS plyne, e tento sprvn
akt m charakter ETA.

50 Jrgen Schwarze, EU-Kommentar. 2. vydn, Baden-Baden, Nomos 2008, s. 363, Weitbrecht,


vpozn.14, Kurt. L. Ritter, in: Ulrich Immenga, Ernst-Joachim Mestmcker (eds.), Wettbewerb-
srecht, Kommentar zur Verordnung 1/2003. 4. vydn, Mnichov, C. H. Beck 2007.
51 Armin Hatje, Loyalitt als Rechtsprinzip in der Europischen Union. Baden-Baden, Nomos 2001. Viz
vak S. Brammer, kter pipisuje povinnosti loajality lenskch stt vznam, kter vede kekonkrt-
nm povinnostem (specific obligations) avrmci evropsk soutn st znamen povinnost vzjemnho
prosazovn rozhodnut NS (viz Brammer, vpozn. 35, passim).
52 Werner Meng, Extraterritoriale Jurisdiktion im ffentlichen Wirtschaftsrecht. Berln, Springer 1994, s. 500 an.
53 Ruffert, vpozn. 9, 453 an., Jrgen. Bast, Transnationale Verwaltung des Europischen Migration-
sraums, Der Staat 46, 2007, Heft 1, s. 10 an. Eberhard Schmidt-Assmann, Der Europische Verwal-
tungsverbund und die Rolle des Europischen Verwaltungsrechts, in: Eberhard Schmidt-Assmann,
Bettina Schndorf-Haubolt (eds.), Der Europische Verwaltungsbund. Tbingen, Mohr Siebeck
2006, s. 2223.
54 Von Danwitz, vpozn. 37, s. 414 an.

86

2764iuridica2_2012.indd 86 27.6.13 11:20


Tato zjitn by pak mla mt podle nazen vsoutnm procesnm prvu vrmci
ESS nsledujc konsekvence. Dozv-li se NS, e NS vjinm lenskm stt pro
stejn jednn zahjil zen, je povinen tuto skutenost respektovat. Tato povinnost
by se mla vztahovat pedevm kinkm zahjen zen jinm NS,55 ato pi-
nejmenm potud, e doten NS jm zahjen zen alespo peru. Pokud vak
jin NS pedmt zen omez, take potom neexistuje totonost skutk vpedmtu
obou zen, mohl by NS vperuenm zen pokraovat. Neuinil-li tak jin NS
arozhodl-li vevci sam, mla by pro tuzemsk NS existovat povinnost zen
ped nm veden zastavit, nebo uvedenm rozhodnutm by ml bt tuzemsk NS
vzn.
Jak to ji uvdme najinm mst,56 pevldajc st soukromoprvn teorie zast-
v nzor, e teritoriln psobnost sprvnprvnch (vrchnostenskch) akt nrodnch
orgn lenskch stt vetn rozhodnut NS je teritoriln omezena. Tyto konzerva-
tivn nzory maj rzn dvody, ale dleitm faktorem je nepochybn obava znep-
znivch nsledk zahraninch akt vtuzemsku, nebo psob vzsad bez kontroly
tuzemskch orgn apezkoumvn jejich prvnosti je toti vrukou orgn jejich
vydn. Je proto teba se zabvat otzkou, zda ETA m skuten vrmci EU neomezen
zemn inky.

Uvedli-li jsme, e sprvn akty vydvan NS maj povahu ETA, vdsledku eho
existuje automatick platnost tchto sprvnch rozhodnut vzsad nacelm zem EU,
zejmna vevztahu kdotenm osobm (adrestm) Je zcela namst se ptt, zda m
tento automatismus (automatick psoben) ETA urit meze. Tmto a shora uvedenmi
problmy se zabvme vdal kapitole.

IV. Psoben ETA, jednotliv nstroje ateritorialita

1. Uznvn, pojem, pedmt ametoda

Mnn, kter vychz z principu teritoriality, povauje sprvn akty


nrodnch NS zaakty suvernnho lenskho sttu, kter mohou mt nsledky pou-
ze nasvm zem (viz II.2).57 Chce-li si tento akt nrokovat sv psoben nazem
jinho lenskho sttu, je zapoteb aktu uznvacho. Podle tto doktrny se rozli-
uje psoben sprvnho aktu vtuzemsku ajeho peshranin psoben natet st-
ty. Vdruhm ppad podlhaj reimu mezinrodnho prva veejnho.58 Odliuj

55 Zsadn respektovn inku rozhodnut NS, kter zahjil jako prvn eten (zen), lze odvodit mezi
jinm zpovinnosti loajality (l. 4 odst. 3 SEU), kter vak pedstavuje t relevantn faktor vtransnacio-
nlnm modelu (srov. Silke Brammer, vpozn. 35, 458 aSydow, vpozn. 3, s.149 an.).
56 Srov. I. a dle II.2.e, IV.1.c ajinde.
57 Srov. Werner Meng, in Rudolf Bernhardt (ed.), Encyclopedia of International Law. Amsterdam,
svazek IV, New Holland 2000, s. 338.
58 Mezinrodn prvo veejn nezn obecnou povinnost kuznvn zahraninch sprvnch akt, avak
nezn ani povinnost kjejich neuznvn. Proto podlhaj tyto akty autonomnmu prvnmu systmu
druhho sttu (Werner Meng, Recognition of foreign legislative and administrative Acts, in Rudolf
Benhardt (ed.), vpozn. 58, s. 50 an).

87

2764iuridica2_2012.indd 87 27.6.13 11:20


se vak odsoudnch rozhodnut, kde byl zaloen cel systm uznvn nazkla-
d celkovho prva a kter zahrnuje rozhodnut soud v civilnch a obchodnch
vcech.59
Srovnme-li tyto nzory se skutenm fungovnm ESS, zjiujeme zkladn rozpor.
Reim vzjemn spoluprce funguje bez zvltn procesn regulace (uznn) avdsled-
ku toho neexistuje jednotn praxe, kter by byla zaloena nauznvacm rozhodovn
jednotlivch NS. Tento rozpor se pokusme vyjasnit. Klem ktomu je analza uzn-
vn nastran jedn apojem sprvnho aktu NS ajeho psoben nastran druh. Tm-
to zpsobem lze zjistit, zda se peshranin psoben me uskutenit bez jakhokoliv
kontroly.
Pojem uznvn oznauje jak vevropskm tak vmezinrodn prvnm kontextu
celou adu rozlinch prvnch jev. Pro klasifikaci tchto fenomn je pedevm
rozhodujc pedmt uznvn.60 Jak jet uvidme, me bt pedmtem uznvn
cel nrodn prvn d, prvn oblast takovho prvnho du, konkrtn produkt
(zbo i sluba), soudn i sprvnprvn rozhodnut nebo jin sprvn akt.61

a) Princip vzjemnho uznvn auznvn prvnch d

Fungovn vnitnho trhu je mimo jin podmnno iuznvnm nrodnch


prvnch d nebo konkrtnch prvnch prav. Natom je postavena existence evrop-
skho prostoru svobody, bezpenosti aprva. Vzjemn uznvn62 je jedna znejd-
leitjch metod harmonizace uvnit EU, kter existuje paraleln vedlesjednocovn
prva. Vzjemn uznvn se tk povinnosti lenskch stt kvzjemnmu uznn63
nrodnch prvnch d, kter je pouvna potud, pokud neexistuje jednotn harmo-
nizovan prava naevropsk rovni. Princip vzjemnho uznvn t znamen, e
zbo, resp. sluba, je jsou uvedeny doobhu natrhu vjednom lenskm stt, jsou
pedmtem obchodu nacelm zem EU.64
Jak jet dle vysvtlme, vesvch dsledcch tento princip zahrnuje ifungovn
transnacionlnho aktu vetn jeho pmch nsledk vjinm lenskm stt, kter
nastupuj ipso iure. Vtomto smyslu je teba chpat uznvn jako pijmn tohoto auto-
matickho pmho inku bez jakhokoliv obecnho i konkrtnho uznvacho aktu.

b) Uznn soudnch rozhodnut

Soudn rozhodnut jsou uznvna bu zvltnm rozhodnutm (exequa-


tur), nebo de facto tm zpsobem, e knim soud vrmci pedbn otzky pihldne,
59 Srov. tzv. Bruselskou mluvu zroku 1968 anazen . 44/2001 (Brusel I).
60 Srov. Christine Linke, Europisches Internationales Verwaltungsrecht. Frankfurt, Peter Lang 2001,
s.29an., Heinz-Peter Mansel, Anerkennung als Grundprinzip des Europischen Rechtsraums, RabelsZ,
sv.79 (2006), s. 660 an.
61 Srov. Linke, vpozn. 60, 175 an., Sascha Michaels, Anerkennungspflichten im Wirtschaftsverwaltung-
srecht der Europischen Gemeinschaft und der Bundesrepublik Deutschland. Berlin, Duncker & Humblot
2004, s. 128 an.
62 Srov. Burkhard Hess, Europisches Zivilprozessrecht. Heidelberg, C. F. Mller 2010, s. 91 an.
63 Heinz-Peter Mansel, Anerkennung als Grundprinzip des Europischen Rechtsraums, RabelsZ, sv. 79
(2006), s. 664 an., Hess, vpozn. 62, 91 an.
64 Sydow, vpozn. 3, 127 an.

88

2764iuridica2_2012.indd 88 27.6.13 11:20


ani by vydval formln rozhodnut. S ohledem na inky takovho rozhodnu-
t se uciviln prvnch rozhodnut rozliuje metoda roziovn nebo metoda sttu
uznvn.65

c) Uznvn sprvnch akt, zejmna rozhodnut NS

Vppad sprvnch akt se rozliuje uznn prostednictvm aplikace pr-


va sttu pvodu anebo, ato pedevm, vydnm zvltnho sprvnho aktu. Obecn lze
uznn chpat jako piznn prvnch nsledk cizho aktu vestt uznn. Uznn se
uskuteuje prostednictvm zvltnho sprvnho aktu.66
To je pevldajc mnn vMPS67 (viz t II.2.e), kter obsahuje charakteristickou
vpov. Vychz zprincipu teritoriality, je vak zaloeno t naomezenm psoben
cizho rozhodnut (sprvnho aktu), asice nazem sttu vydn. Aby takov akt ml
peshranin inky, je nutn zvltn akt (tuzemskho) lenskho sttu (stt nsled-
k). Nsledek zahraninho sprvnho aktu tedy nelze uznat bez zvltn pravy, a ji
nrodnho i mezinrodnho charakteru.
Pedstavitel tchto nzor neberou ovem navdom vvoj vevropskm sprv-
nm prvu.68 Vychzej tak zpozic klasickho mezinrodnho prva soukromho,
kter se odnzor zastvanch vpolovin 20. stolet ipedstaviteli mezinrodnho
sprvnho prva, jakm byl nap. Vogel, neodliuj.69 Mezi tmito nzory pedsta-
vitel mezinrodnho prva soukromho nastran jedn asouasnmi pedstaviteli
vdy sprvnho prva nastran druh, zejmna evropskho sprvnho prva, zeje tedy
zsadn rozpor. Jak jsme nankolika mstech ukzali, teorie, ale ipraxe alegislati-
va evropskho sprvnho prva pekonv hranice lenskch stt, atedy idoktrnu
zemnho omezen sprvnch akt jako projevu sttn suverenity. Pedstavitel sprv-
nho prva voblasti jak vlastnho hmotnho sprvnho prva, tak voblasti (kolizn-
ho) sprvnho prva dokazuj, e zpekonvn hranic mezi lenskmi stty je teba
vychzet jako zpedpokladufungovn vnitnho trhu. Basedow vak pesto mn,
e sprvn rozhodnut jakoto soust tradin chpanho veejnho prva zpsobuj
inky pouze vrmci zem lenskho sttu, kter tyto akty vydal. Jeliko obecn
mezinrodn prvo veejn, knmu se stle tito pedstavitel hls, povinnost uznn
65 Srov. Martiny, vpozn.32, s.168 an., Hess, Europisches Zivilprozessrecht, s.335 arozsudek ESD
145/86 Hoffmann v. Krieg. Psoben inku by samozejm mlo platit isohledem naETA. Jin nzor
vmezinrodnm prvu procesnm pedstavuje tzv. teorie zrovnoprvnn stuzemskm psobenm, kterou
zastvaj nkte pedstavitel mezinrodnho prva soukromho akter vede ktomu, e inky zahrani-
nho rozhodnut, vnaem ppad sprvnho aktu, se posuzuj podle prva sttu uznn (nap. Dohrn,
vpozn.35, 280an.).
66 Dohrn, vpozn. 35, s. 262; Ivo Schwartz, Deutsches internationales Kartellrecht. Koln, Carl Hey-
manns Verlag 1962, s. 283.
67 Srov. Jrgen Basedow, Jrg Philipp Terhechte, Lubo Tich (eds.), vpozn. 11, s. 33.
68 Srov. Basedow aOelke vpozn. 32, Dohrn, vpozn. 35, s. 287 ajin znalce soukromho pr-
va, kte se vak odpstup zstupc prva veejnho zsadn li (viz von Danwitz vpozn.39,
Kadelbach vpozn. 42, Sydow vpozn. 3). Jsou to prv Brammer (vpozn. 35, 458 apassim)
H.J.Sonnenberger, kte vi transnacionlnm inkm zahraninch sprvnch akt zauj-
maj liberln, rozumn stanovisko. Soukromoprvn role zahraninho sprvnho aktu pedpokld,
e je teba jej uznat (MnchKomm BGB/Hans Jrgen Sonnenberger, Einleitung IPR, marg.
.397).
69 Srov. Klaus Vogel, Der rumliche Anwendungsbereich der Verwaltungsrechtsnorm. Frankfurt, Metzner
1965, s. 125 an.

89

2764iuridica2_2012.indd 89 27.6.13 11:20


zahraninch sttnch akt neuznv act nsledky cizch prvnch akt podle nrod-
nho prva sttu jejich vkonu, tak tento vkon obvykle nen mon. Ztoho pak tito
pedstavitel dovozuj, e rozhodnut NS vydan vjednom lenskm stt neme
bt uznno vjinch lenskch sttech.70
Naproti tomu tzv. automatick uznn71 platnosti ipso iure znamen, e ETA m
vzsad stejn psoben, resp. inky vjinch lenskch sttech jako vestt svho
pvodu. Vmnohch ppadech se nemluv ouznn, nebo takov rozhodnut spad pod
zasteujc pojem principu vzjemnho uznvn, jako nap. voblasti bankovnictv.
Vtomto ppad vnm stt inky ETA automaticky. Otzkou je, zda me, obdobn
jako vppadech ist tuzemskch sprvnch akt, pouvat urit formln nstroje
jako jaksi filtry (viz dle IV.4).
Rozdl mezi psobenm ipso iure auznnm itzv. automatickm zpsobem spov
pedevm vnsledujcm:
a) Psoben ETA nastvaj ji zjeho podstaty nezvisle nadalm aktu i pedpokladu.
b) inky ETA nastvaj zvle orgnu, kter ETA vydal, anikoliv zvle uznvajcho
sttu.
c) Uznvajc stt nem mechanismy pro uznn, ale me inkm zapodmnek dle
uvedench avjejich mezch zabrnit.

Uznvat ETA znamen piznat mu vtuzemsku prvn inky (pozitivn nebo nega-
tivn), tj. povaovat ho zazvazn anezpochybniteln prvn akt. Toto vi sob
nechat psobit72 se vztahuje nacel tuzemsk prvn styk. Je prostm pijetm ETA
jevem znanho vznamu. Je proto teba vymezit, jak je jeho dosah. Pedn je douc
zaadit je, tj. urit jeho msto vprvnm du.
Odprvn pomoci se uznn odliuje tm, e prvn pomoc je innost, kter je pro-
vdn zpoven jinho lenskho sttu, zatmco uznn se uskuteuje autonomn,
tj. zdvodu povinnosti uloen pslunm orgnm.
Pi uznvn je teba pihlet k:73 (a) komplexnosti pevzet zahraninho aktu,
(b)zjmm pmo zastnnch ajinch dotench osob, (c) veejnmu zjmu, kter
me bt jak veejnm zjmem EU, tak veejnm zjmem lenskch stt, (d) prvn

70 Srov. Jrgen Basedow, Die Anerkennung auslndischer Entscheidungen im Europischen Wettbewerbs


netz, in: Jrn Bernreuther et al. (eds.), Festschrift fr U. Spellenberg. Mnchen, Sellier 2010, s. 398.
71 Patrick Wautelet in Ulrich Magnus, Peter Mankowski (eds.), Brussels IRegulation. Mnichov,
Sellier 2007, s. 550 an, Hess, Europisches Zivilprozessrecht, Hthig Jehle Rehm 2006, s. 519. Narozdl
odmezinrodnho prva procesnho nejde ouznvn, nbr oplatnost ipso iure.
72 Srov. Martiny, vpozn. 32, s. 33. Dohrn (vpozn. 35, s. 278) tvrd, e se vmezinrodnm sprv-
nm prvu nepodailo jednotn definice uznn doshnout. Meng definuje uznn jako pijet prvnho
rozhodnut nazklad cizho prva, jako kdyby lo osrovnateln vlastn prvn akt (Werner Meng,
Extrateritoriale Jurisdiktion in ffentlichen Wirtschaftrecht. Berlin, Springer 1994, s. 90). Beyer defi-
nuje uznn jako akt, podle kterho inky prvnch akt jinho sttu lze ze strany soud aad posu-
zovat, jako kdyby oskutkovch stavech bylo rozhodnuto podle vlastnho prvnho du (Th. Beyer,
Rechtsnormanerkennung im Binnenmarkt, Berlin, Duncker & Humblot 1998, s. 25). Michaels popisuje
uznn vmezinrodnm sprvnm prvu jako sten nebo plnohodnotn rozen oblasti psoben
cizho vrchnostenskho aktu, kter je postaven narove odpovdajcmu aktu vnitrosttnmu (Sascha
Michaels, Anerkennungspflichten im Wirtschaftsverwaltungsrecht, Berlin, Duncker & Humblot,
2004, s. 66). Podle Linke m uznn cizho vrchnostenskho aktu zansledek, e ady asoudy budou
tmto zahraninm prvnm aktem vzny stejn jako tuzemskm sprvnm aktem (Linke, vpozn. 60,
s. 31).
73 Srov. Martiny, vpozn. 32, s. 43 an.

90

2764iuridica2_2012.indd 90 27.6.13 11:20


jistot, resp. jednotnosti judikatury aadministrativn praxi, (e) specifickm zjmm
pedevm kzkladnm prvm, (f) otzce suverenity.

2. Prvn zklad pmho psoben rozhodnut NS

Obecn aexplicitn stanoven uznvac povinnost vi cizmu sprv-


nmu aktu vevropskm prvu neexistuje. Proto se soustedme naotzku, zda takov
povinnost kuznvn cizch sprvnch akt, kter byly vydny nazklad evrop-
skho prva, existuje bez vslovnho zakotven vprvu EU i vnrodnm prvu
lenskch stt74, atedy zda takovou povinnost lze odvodit zelu nebo smyslu
prvn pravy.
Jak bylo ji zmnno, otevr se nazklad doktrny Dassonville75 pro lensk stt
urit povinnost, aby akty nebo ostatn prvn statky jinho lenskho sttu uznval.
Nazklad tohoto rozhodnut existuje uznvac povinnost pro zbo, kter bylo popr-
vu uvedeno natrh sttu pvodu. Jako nsledek doktrny Cassis76 byla zavedena povin-
nost lenskho sttu uznvat prvn normy asprvn akty jinho lenskho sttu sohle-
dem napiputn zbo i produkt.
Pozdj judikatura ESD dovozovala uznvac povinnost zlnku 10 ES (nyn
l.4/3 SEU povinnost loajality) asouasn tuto povinnost zdvodovala zkladnmi
svobodami.Vdalch ppadech vychzel ESD pouze ze zkladnch svobod, piem
povinnost loajality vbec nezmioval (viz rozhodnut Vlassopoulou, Kraus, resp.
Gebhard).77
Nauka prakticky vsouladu sjudikaturou tvrd, e kumulativn aplikace l. 4 SEU
akonkrtn zkladn svobody nen nutn. Menina autor pak tvrd, e je princip loaja-
lity dleit jako zklad uznn. Podle Bleckmana78 spov povinnost uznn dokonce
vhradn apouze naprincipu loajality.
Lze tedy konstatovat, e je sporn dovozovn prvnho zkladu (povinnosti)
uznn jenom zl. 4 odst. 3 SEU jakoto jedinho prvnho zkladu. Stejn tak je
nejasn, jakou roli by ml tento princip coby prvn zklad vespojen skonkrtnm
pedpisem primrnho prva hrt. Tyto pochybnosti jsou dal judikaturou ESD jenom
podporovny.
Povaha rozhodnut NS jako ETA atransnacionln psoben se vak podvaj
nikoliv zvslovnho ustanoven prvnho pedpisu, nbr ze smyslu aelu jejich
prvn pravy. Toto rozhodnut m bt zaelem ochrany soute aplikovno bez
ohledu na lensk stt, na jeho zem je pro psoben takovho aktu skutkov
zklad. Ztoho plyne zvaznost tohoto rozhodnut nejen pro sprvn orgny, ale isou-
dy lenskch stt.

74 Srov. smrnici 2006/48/ES ozapoet avkonu innost pennch stav z14. ervna 2006.
75 Srov. rozsudek ESD vevci Dassonville 8/74 z11. ervence 1974.
76 Cassis de Dijon, rozsudek ESD vevci Rewe-Zentrale AG v. Bundesmonopolverwaltung fr Branntwein,
120/78.
77 Viz rozhodnut vevcech Vlasoupoulou C-340/89, Kraus, C-19/92, Gebhard C-55/94.
78 Albert Bleckmann, Europarecht, Kln Berlin, C. Heymann, 1985, s. 1075.

91

2764iuridica2_2012.indd 91 27.6.13 11:20


3. Psoben rozhodnut NS jako ETA

a) Obecn vahy

Jak ji bylo uvedeno ve (III.), povaujeme rozhodnut NS zaETA.


Vdsledku toho vyvolv toto rozhodnut sv nsledky automaticky. Psob odsamho
potku bez ohledu nato, kde je pouvno. Podobn jako nap. vbankovnm sektoru
nevyaduj rozhodnut dnho zvltnho aktu pijet.79 Formulace uznn i dokonce
uznvac zen nepichzej vvahu. Rozhodnut tedy psob ipso iure.80
Obecn een peshraninch ink nrodnho sprvnho aktu me bt dosaeno
prostednictvm vyeen ve uvedenho rozporu mezi fungovnm ESS ajeho ch-
pnm vnauce. Pitom vychzme zpedpokladu, e NS nen zakzno (aje tud
pikzno viz shora ad III.3), aby bral navdomost sprvn akty jinho NS. Jinak by
toti ESS ztratila svj smysl. Vtakov situaci si sice lze pedstavit een, toti e by
vtchto ppadech Komise atrahovala vc nasebe arozhodla. Tm by ovem doznan
mry poprala smysl tto pravy, nebo uveden pstup by byl vrozporu sdecentrali-
zovanm uskuteovnm evropskho soutnho prva.
Ohler81 sprvn dovozuje, e nkter transnacionln sprvn akty psob ji
nazklad svho prvnho zkladu, kterm je nazen. Je tedy teba rozliovat ty
sprvn akty, kter vychzej znrodnho prva zaloenho naprvu smrnic (trans-
ponovan prvn akty) nastran jedn atransnacionln sprvn akty, kter jsou vyd-
ny nazklad nazen, nastran druh. Odkazovac pravidlo, tj. pravidlo, nazkla-
d nho m sprvn akt transnacionln inky ipso iure, vychz toti ze samotnho
prvnho zkladu. Podstatn je, e ji pravidlo obsaen vnazen zakld jaksi
extrateritoriln prvn pomr, jinak eeno, transnacionln akt m bt aplikovn
pmo vmezch sv psobnosti. To je zejm zejmna voblasti prva kartelovho,
nebo se vztahuje naskutkov zklad (situaci), kter pesahuje hranice: jde oporue-
n kartelovho prva, kter zpovahy, nebo jde oevropsk prvo, neuznv hranice
sttu (transnacionln delikt). Je vznamn, e steori pmho (bezprostednho)
psoben (vkonu) evropskho prva piel ji v90. letech Engel82 (ato pro celou
oblast sprvnho prva) apozdji Rhling83 (pro oblast prva kartelovho). Engel
dokazuje, e evropsk prvo m pro prvn dy ajurisdikce lenskch stt takov
vznam apostaven, jak m vefederlnm sttu prvo federace vevztahu kdlm,
relativn samostatnm zemnm jednotkm (spolkovm sttm). Toto pojet vak
nenalo pznivou odezvu.84
Automatick nsledky transnacionlnho aktu ipso iure nastupuj jako dsle-
dek rozvoje evropskho sprvnho prva, jak to ostatn pedvd princip vzjemnho
79 Viz pozn. 72.
80 Srov. pozn. 70.
81 Christoph Ohler, Die Kollisionsordnung des Allgemeinen Verwaltungsrechts. Tbingen, Mohr Siebeck
2005, s. 158.
82 Christoph Engel, Die Einwirkungen des Europischen Gemeinschaftsrechts auf das deutsche Verwal-
tungsrecht, Die Verwaltung, 1992, s. 437476.
83 Andreas Rhling, Die Zukunft des Kartellverbots in Deutschland nach In-Krafttreten der neuen Verfa-
hrensrechtsordnung, GRUR, 2003, s. 10191023.
84 Viz Dohrn, vpozn. 35, s. 267.

92

2764iuridica2_2012.indd 92 27.6.13 11:20


uznvn, jen je vrazem pekonvn sttnch hranic lenskch stt ansledkem
europeizace nrodnho sprvnho prva.85 Zsada vzjemnho uznvn virokm slo-
va smyslu zahrnuje jak ji eeno iautomatick psoben prvnch akt ipso iure.
Vychz toti zuznn prvnch d azsady vzjemn spoluprce.
Mnoz, jako nap. Dohrn,86 vak namtaj, e pm transnacionln inky ETA
vevropskm kartelovm prvu nejsou ppustn, protoe by hrozila ztrta jednoty apli-
kace kartelovho prva vjednotlivch lenskch sttech, jeliko se rove innost
jednotlivch NS li.
Podstatn vak je, e vechny NS aplikuj jedno jedin kartelov prvo, ato prvo
EU. Bylo by proto absurdn charakteristikou tohoto integranho procesu, pokud by se
takto mla vyvjet evropsk soutn politika.
Dle namt, e vprimrnm ivsekundrnm prvu chyb vslovn zakotven povin-
nosti uznvat rozhodnut jinch NS. Tvrd, e analogie nazklad l. 16 nazen nen
mon, protoe tomu odporuje vle zkonodrce spoukazem nanvrh nazen.87
Tato argumentace je absurdn, nebo nap. uznvac praxe, atedy iprincip vzjemnho
uznvn jako stejn zkladna evropskho prva, byly vyvinuty judikaturou Evropskho
soudnho dvora. Ovslovn povinnosti uznvat rozhodnut aostatn projevy vle orgn
jinch lenskch stt nemohlo bt ani ei. Jak ji bylo uvedeno ve ajak dokazuje
praxe Evropskho soudnho dvora, nejen povinnost uznvat, ale imon transnacionln
psoben mohou mt svj zklad prv vesmyslu aelu pslunch prvnch norem.
Dovozovat argumenty oomezenm psoben sprvnch akt zodvodnn nvrhu na-
zen je absurdn. Okolnost, e vta, oni se Dohrn opr aje je obsaen vnvrhu od-
vodnn nazen, se ji vodvodnn (preambuli) platnho nazen neobjevuje, by spe
svdila pro opak. Jinm velmi zvanm argumentem proti odprcm uznvn ajinho
psoben cizch sprvnch, resp. transnacionlnch akt je samotn praxe NS.
Jinm argumentem proti peshraninmu psoben kartelovprvnch rozhodnut jako
transnacionlnch akt je vaha ohledn innost NS. Dohrn nap. pochybuje opraxi
NS novch lenskch stt atvrd, e dve, neli tyto NS doshnou pslun rovn,
nelze pipustit vliv jejich rozhodnut, nebo by to bylo politicky nedouc.88
Tyto dvody nejsou pesvdiv. Jsou toti spekulativn aspe politickho ne prv-
n ekonomickho charakteru. Ani Dohrn se je nepokou jakmkoliv zpsobem doloit
i prokzat.
Naopak opan sil, resp. tendenci prozrazuje Zelen kniha.89 Ztohoto materilu
lze dovodit spe opan prvn politick kurz Evropsk komise.
Sm Dohrn vak uznv,90 e unijnprvn princip uznvn (tj. princip vzjemn-
ho uznvn) vychz zpoteby efektivnho vkonu zkladnch trnch svobod am
zansledek, e propjuje rozhodnutm lenskch stt innost zahranicemi jejich
teritoria. Vechny lensk stty uznvaj ciz sprvn akty anakldaj snimi, jako kdyby
byly vydny jejich vlastnmi orgny.
85 Srov. von Danwitz, vpozn. 37, s. 414 an.
86 Dohrn, vpozn. 35, s. 268.
87 Dohrn, vpozn. 35, s. 268 aKOM 2000, 582, s. 16.
88 Dohrn, vpozn. 35, s. 269.
89 Srov. SEC (2005) 1732, marg. . 86.
90 Dohrn, vpozn. 35, s. 263.

93

2764iuridica2_2012.indd 93 27.6.13 11:20


Stet dvou rznch koncepc psoben zahraninho sprvnho aktu nepedstavuje
vppad nmi rozebranho ETA problm. Ob teorie (Wirkungserstreckung aGle-
ichstellung) vyvinut vmezinrodnm civilnm procesu (IV.1.b) vychzej ztoho, e
rozhodn ETA byl vydn podle nrodnho prvnho du cizho lenskho sttu. Tak
tomu vak vppad soutnprvnho ETA nen, nebo byl vydn podle anazklad
evropskho prvnho du.

b) Psobnost nsledk

Jako ETA m rozhodnut NS transnacionln inky. Je zvazn pro ka-


dho, komu je adresovno. Tyto inky se tkaj jak sttnch orgn lenskch stt,
tak soukromch osob.
ETA zavazuje ohledn zjitn skutenost apedevm svm vrokem. Relevantnm
vrokem je vrok oporuen evropskho soutnho prva adle vrok osankci. Ostat-
n vroky nejsou zvazn.

c) Vznam sprvnho rozhodnut pro civiln zen

Vnsledujcm jde ootzku, dojak mry by ml soudce vzen onhra-


du kody (piem koda byla zpsobena poruenm kartelovch pravidel) pihlet
krozhodnut NS ohledn poruen kartelovch pedpis. Rozhodnut NS vak me
vyznt velmi rozdln: pozitivn inegativn.
Vppad pozitivnho rozhodnut existuje nsledujc een:
1. Rozhodnut NS jako rozhodnut opedbn otzce
Oporuen kartelovch pedpis me rozhodovat jak kartelov ad, tak soud.
Civiln soud me vak tuto otzku rozhodnout jako otzku pedbnou.91 Pravo-
mocnm rozhodnutm kartelovho adu oporuen soutnch pedpis je soud
vzn anesm vtto vci sm rozhodovat. Rozhodnut NS je rozhodnutm oped-
bn otzce.92
2. Vzanost soudu
Tato otzka souvis smrou sprvnosti rozhodnut.93 Je vak teba respektovat, e
vlenskch sttech byl sohledem naprocesn prvo doclen urit standard, pokud
jde oprincipy zen.94 Soud vak me amus inky tohoto rozhodnut NS zkou-
mat nazklad ordre public (viz meze automatickho psoben).95

91 Srov. 33 odst. 4 GWB (nmeck zkon oregulaci omezen soute) aargumenty uDohrna (vpozn.35,
s. 248299).
92 Viz dal vahy.
93 Viz Dohrn, vpozn. 35, s. 50.
94 Srov. vak rozsudek ESD C-15/85 odst. 10: Kneexistenci lze poznamenat, e sprvn akt, ikdy vadn
vkomunitrnm prvu, stejn jako vprvu nrodnm jednotlivch lenskch stt postauje domnnka
platnosti, ato a dodoby, kdy je zruen anebo orgnem, kter jej vydal, vzat zpt. Kvalifikace sprvnho
aktu jako neexistujc dovoluje svjimkou lht kalobm zjitn, e takov akt nem dn prvn
nsledky. Ze zejmch dvod prvn jistoty mus tato kvalifikace zstat vyhrazena jak vkomunitrnm
prvu tak vnrodnch prvnch dech, vnich je znma aktm, kter jsou zateny zvltn azvlt
zvanmi zejmmi zvadami.
95 Ktomuto zvru dochzme vzdor judikatue ESD, kterou povaujeme zanesprvnou. Tento problm
zasluhuje ovem samostatn porovnn. Srov. rozsudek ESD vevci C-137/92 odst. 48: Ktomu lze

94

2764iuridica2_2012.indd 94 27.6.13 11:20


4. Meze automatickho psoben
evropskho transnacionlnho sprvnho aktu
(meze vzanosti rozhodnutm NS)

a) Obecn

Je zejm, e pro rozhodnut NS mus existovat filtr, kter brn zeteln


nedoucm nebo protiprvnm nsledkm. Tento filtr by se ovem ml omezit nazjevn
poruen (nedostatky), resp. ppady nicotnch rozhodnut, je zahrnuj hrub poruen
zkladnch procesnch prv ajin ppady, nakter se vztahuje evropsk ordre public.96
Rozsah psoben ETA je tedy dn mrou souladu sveejnm podkem. Jde tedy pe-
devm osoulad se zkladnmi lidskmi prvy, ale isjinmi principy. Tak nap. pokud
by byl vydn ETA ultra vires, pak by nepochybn tento soulad dn nebyl.

b) Zkladn prva, zejmna princip ne bis in idem

Dv nebo vce zen vestejn vci by poruovala princip ne bis in idem,


kter je vevropskm prvu obecn uznvn azakotven vl. 50 Charty.97
Princip ne bis in idem zahrnuje nejen trestnprvn sankce, nbr plat vevztahu
kjakmukoliv trestn (sankcm), tedy vetn sprvnprvnho.98 Konkrtn in m bt
interpretovn vesmyslu urit ivotn procedury, kter vak vyvolv potrestn. To
vyplv zjudikatury ESD. Podle ESD se princip ne bis in idem aplikuje t nasank-
ce soutnho prva, kter jsou ukldny podniku vdsledku protisoutnho jednn.
Identita jednn proti hospodsk souti existuje vetech elementech: tent skutkov
stav, t osoba pachatele atent chrnn prvn statek.99 Zhlediska teritorilnho
mohou nastoupit jednn ijeho nsledky mimo zem EU.100
Pkaz efektivnho prosazovn evropskho prva, jen je v rozporu se zsadou
procesn prvn aorganizan autonomie lenskch stt, ovld t uskuteov-
nprostednictvm lenskch stt.101 Mezi tmito kontrapunkty je tedy teba nalzt
vhodn avyven een. Pitom je teba subsidirn pihlet kdalm kritrim, kter
vyaduj aplikaci. Principy (hodnoty), podle nich meme t postupovat, by mly
vesvm vsledku mluvit pro to i ono een.
Najedn stran jde opoadavek efektivn prvn ochrany azkladnch prv EU,
kter mluv pro oteven vnitrosttnho prvnho du aide lege lata vyaduje, aby
bylo nazen interpretovno jednotn. Nadruh stran hovo prvn jistota avurit
me t ochrana dvry pro vklad restriktivn, kter zdrazuje procesn autonomii
lenskch stt.102

konstatovat, e pro prvn akty komunitrnch orgn mluv vzsad domnnka platnosti ato itehdy,
jestlie jsou vadn, mohou mt prvn nsledky, pokud nejsou zrueny.
96 Srov. ne.
97 Oelke, vpozn. 34, s. 241.
98 Srov. C-187/01 aC-385/01 Gztok aBrgge, odst. 27.
99 Viz ktomu zvren nvrh generlnho advokta Colomera, odst. 56 vevci vpozn. 98.
100 Viz Oelke, vpozn. 34, s. 249.
101 Viz Kadelbach, vpozn. 38, s. 487.
102 Kadelbach, vpozn. 38, s. 491.

95

2764iuridica2_2012.indd 95 27.6.13 11:20


Takto vznikl prostor by ml bt vyuit veprospch jednotnho een, piem
zkonodrce lenskch stt by ml pijmout adekvtn opaten. Podle vnitrosttnho
prva lenskch stt je vznam unijnho prva zen nebo zcela vylouen.103 Zejmna
vnepmm uskuteovn je zjem namaximln prvn jednot pinou toho, e je
prostor pro uven redukovn. Nauka osprvnm uven je vlastn jevitm aplikace
prva nazklad prvnch princip. Uznn unijnprvnch mtek je teba kvalifikovat
jako nesprvn nakldn svolnou vahou.
Princip vzjemnho uznvn,104 kter nachz vraz vprvn prav, znamen
zsadn zmnu kooperace mezi lenskmi stty aje relevantn pedevm jako instru-
ment kpekonvn principu teritoriality. Konkrtn je vrazem fungovn toho, co
nazvme automatick psoben ipso iure. Je pznan, e sprvn akty vtch oblas-
tech, jakmi je bankovnictv (bankovn sektor), kter podle tohoto principu funguj
amaj charakter ETA, rozvjej sv inky nacelm zem EU, ani by bylo zapoteb
zvltn uznvac procedury. Zde se ouznvn ETA nemluv (srov. smrnici 2006/48).
Prv tak mlo dostvaj vslovnho uplatnn nstroje kodepen platnosti tchto
ETA.105

c) Minimln zkladn vlastnosti ETA arestriktivn posouzen


jeho prvnosti

Sprvn akty mohou vyvolvat (zpsobovat) jim pipisovan nsledky


vjinm lenskm stt pouze zauritch pedpoklad. Nespluje-li transnacionln
akt tyto pedpoklady, je navaze tuzemskho NS, zda bude takov akt ignorovat
nebo vesmyslu sprvnho aktu interpretovat. Tmito pedpoklady rozumme zkladn
standardy evropskho prva.

Zkladn standardy, je by mly psobit jako mtka mez psoben ETA, jsou:
1. Respektovn zkazu diskriminace. Podle tohoto pravidla je tuzemsk NS povinen
postupovat tak, jako by se jednalo oakt vlastnho tuzemskho orgnu aoaplikaci
vlastnch prvnch pedpis.
2. Princip proporcionality pi horizontln spoluprci (prvn pomoc). Ztohoto princi-
pu plyne, e douc el dosti mus bt vrozumnm pomru knstrojm, kter
dodan ad aplikuje.
3. ETA by neml bt vrozporu sdalmi zkladnmi principy evropskho prvnho
du.

Jak ji bylo zmnno, koncept transnacionality je teba chpat tak, e prvn akt
vydan vjinm lenskm stt vtuzemsku vzsad nen podrobovn dn kontrole.
Transnacionln akt je vydn podle evropskho (materilnho), resp. nrodnho (proces-
nho) prva, proe neme podlhat kontrole podle tuzemskho prva.

103 Srov. tyto argumenty ivobecn rovin (viz. Kadelbach, vpozn. 38, 491).
104 Viz Lubo Tich, Ji Hrdek aJi Vlastnk, Princip zem pvodu. Praha, AUC Iuridica 2009,
passim.
105 Srov. vpozn. 72.

96

2764iuridica2_2012.indd 96 27.6.13 11:20


Klade se proto otzka, dojak mry mohou iprotiprvn transnacionln akty platit
vtuzemsku. Citovan judikatura ESD tenduje ktomu, e prvn moc mus bt vcizin
respektovna, pedevm nemohou bt zahranin prvn akty mnny nebo poprny.106
Vzdor tto sporn praxi je teba zastvat nzor, e rozhodnut, je nen pro svoji vad-
nost zpsobil mt inky nazem stt sdla orgnu, kter takov rozhodnut vydal,
neme platit ani nazem sttu jinho.
Sprvnprvn pedpisy procesnho charakteru (soutn procesn pedpisy) se
mohou ivpodstatnch rysech liit. Jde nap. omru povinnosti vypovdat, resp. zkaz
sebeobviovn.107 Bude mnohdy zapoteb, aby se veker vyetovn namsto prvn
pomoci uskutenilo ujedinho orgnu. Izde vak me bt korektivem a ordre public.

Vlastnosti transnacionlnho aktu jako innost podle prvnho du sttu jeho vyd-
n ajeho prvn moc, se pedpokldaj. Nen-li dn jeden ztchto pedpoklad, nejedn
se osprvn pakt i jde akt vrozporu sveejnm podkem apak zamlen nsledky
nezpsobuje, resp. lze mu je odept.

5. Vlastn een. Nov paradigma

Na zkladn otzku, tj. stup principu teritoriality, jsme posoudili ztchto hledisek:
a) fungovn soute naevropskm trhu,
b) ochrany zkladnch lidskch prv,
c) principu prvnho sttu aprvn jistoty, jako iprocesn ekonomie,
d) zkladnch hodnot, nakterch je Evropsk unie vybudovna, zejmna sohledem
nadal integraci jako pedpoklad zdravho vvoje EU.
elem ochrany soute je postihovat protisoutn jednn, je m dopad (dsled-
ky) nazem jednotnho (vnitnho) trhu. Zatm elem je povinnost regulanch org-
n vyetit okolnosti danho ppadu bez ohledu nasdlo i bydlit naruitele soute.
Nen-li vevnitnm trhu mezi lenskmi stty hranic, pak je absurdn je vytvet i
znich vychzet pi een protisoutnch jednn.
dn komplexn postien me iupeshraninch protisoutnch jednn usku-
tenit pouze jedin regulan orgn.
Jinm zsadnm dvodem pro koncentraci zen ujednoho orgnu je zsada ne bis
in idem. Pro jeden in je mon postihovat pouze jednou. Jakkoliv zmnoen postih
pro jeden skutek znamen poruen tto zsady itehdy, jestlie dochz kdodatenmu
vymovn (dovymovn) sankc, tj. bran vvahu pedchozch potrestn.
Vsouladu se zsadou zkazu dvojho trestn nejsou ani rzn een spovajc
vdvojm rozhodnut vte vci vedouc pak kzapotvn, resp. vyrovnvn sprave-
dlnosti Tomu lze zabrnit zkou spoluprac vedouc prv kekoncentraci zen, je m
pak transnacionln inky.
Vjimkou ze zsady koncentrace zen pedstavuje program shovvavosti (lenien-
cy). Zde je teba psoben zsady koncentrace pslunosti omezit vppadech, kdy

106 Srov. C-495/03 Intermodel Transports azejmna rozsudky vpozn. . 83 a84.


107 Srov. W. Wills, Community Report, FIDE 2004, s. 661, Oelke, vpozn. 34, s. 253 an.

97

2764iuridica2_2012.indd 97 27.6.13 11:20


doten lensk stty tento program neznaj, resp. vppad zvanch odchylek mezi
prvnmi pravami tohoto programu vdotench lenskch sttech.108
Princip vzjemnho uznvn vychz zuznvn prvnch d. Tento irok pojem
zahrnuje iuznvn nsledk ETA. Je teba jen zdraznit, e tento pojem (princip vz-
jemnho uznvn) se vyvj vzvislosti name vvoje integrace avzjemn dvry
mezi lenskmi stty.
Spoluprce (vetn kooperace NS) je zrukou spravedlivho (pimenho) rozho-
dovn ainnou ochranou proti argumentm, e jeden NS nen schopen adekvtn
postihnout transnacionln psoben protisoutnho jednn, nap. proto, e rozhodo-
vac praxe jednotlivch NS se vzdor jednotnmu prvnmu zkladu, jm je evropsk
soutn prvo, navzjem odliuje. Ikdy nap. jeden NS rozhoduje mrnjm zpso-
bem, ne je prmrn praxe vech NS, apodstatn mrnji vesrovnn sprax NS,
dojeho psobnosti zasahuje transnacionln protisoutn jednn, je rozhodujc NS
povinen se odsv dosavadn praxe odchlit aposoudit transnacionln soutn delikt
vsouladu sprmrn rigorzn evropskou judikaturou jednotlivch NS aEvropsk
komise, resp. evropskch soud. Ktomu by mla slouit vzjemn spoluprce mezi
dotenmi NS, piem dojejich dialogu lze zapojit iPoradn vbor.
Nutnost chpn rozhodnut NS jako ETA znamen pm nsledky vevech len-
skch sttech, kterch se dotk (psoben ipso iure). Vzdor tomu nen ETA zvazn
absolutn. Obdobn jako vnrodnch prvnch jurisdikcch je teba se vyhnout ne-
doucm anebezpenm projevm ze sprvn jurisdikce (odfiltrovat je).
Dvodem kontroly nejzkladnjch pedpoklad ETA je veejn zjem (ordre pub-
lic), jeho zkladem je evropsk stava. Soulad transnacionlnch sprvnch akt ssta-
vou mus bt zaruen. Kritriem jsou obecn evropsk hodnoty, kter jsou zakotveny
vl. 6 SEU akter pedstavuj evropsk veejn podek. Vhrada veejnho podku
je tak nepsanou zsadou vech prvnch d vetn prva evropskho, aproto ji lze
obdobn jako vnrodnch procesnch dech lenskch stt pout ivesprvnm pro-
cesnm prvu evropskm.
Nazklad evropskho veejnho podku me bt vppad zejmho rozporu
platnost vdruhm lenskm stt nepiznna.

V. Shrnut

1. een de lege lata

a) Povaha ETA

1. Akty orgn lenskch stt je teba kvalifikovat jako transnacionln sprvn akty.
Jsou vydvny zpoven EU pi aplikaci evropskho prva.
2. inky transnacionlnch akt jsou vevech lenskch sttech zsadn stejn jako
vrmci jurisdikce, vekter jsou vydvny.
108 GnterHirsch, Frank Montag, Franz Jrgen Scker (eds.), Mnchener Kommentar zum Europis-
chen und Deutschen Wettbewerbsrecht (Kartellrecht). Sv. 1, Mnichov, C. H. Beck 2007, koment kl. 12
nazen . 1/2003, marg. . 4647.

98

2764iuridica2_2012.indd 98 27.6.13 11:20


3. Podobn jako vppad tuzemskch rozhodnut je pslun orgn povinen garanto-
vat splnn zkladnch poadavk.
4. Transnacionln sprvn akt zavazuje kadho, koho se tk, avechny sttn orgny
lenskch stt.
5. Ipso iure je platnost ETA zaloena naprincipu vzjemnho uznvn nrodnch prv-
nch systm vrmci EU.

b) Horizontln spoluprce vrmci NSS, jej rozsah apostaven NS

1. Spoluprce vrmci ESS zahrnuje komunikaci, prvn pomoc aprovdn, resp.


respekt pi ETA.
2. Vzdor neexistence vslovnho pozitivnho ustanoven, lze zelu, pravy aprinci-
pu evropskho prva odvodit pro kad NS namsto voln vahy (me) jasnou
povinnost krespektovn ETA.

c) Meze automatick platnosti ETA

1. ETA mus splovat zkladn podmnky, kter odpovdaj zkladnm hodnotm


evropskho prva, zejmna nesm bt vrozporu sezkladnmi procesnmi prvy.
2. Nazklad stavnprvn legitiman pravomoci je tuzemsk NS oprvnn apovi-
nen tyto podmnky pezkoumvat.
3. Tm se legitimizuje cel konstrukce ETA.
4. Vhrada veejnho podku pi pijmn (automatickho psoben) ETA lenskho
sttu pouv ni standard vesrovnn suznvacm systmem soudnch rozhodnut
vrmci EU (nazen Brusel I, Brusel II). Pov nrodnho zachzen jako kad
jin nrodn sprvn akt.

2. een de lege ferenda

Kbezproblmovmu, efektivnmu fungovn evropskho kartelovho pr-


va by mlo bt nazen . 1/2003 zmnno tak, e by prvn jednn jednotlivch NS
byla chpna jako ETA, co by mlo zansledek jejich respektovn (platnost) nazkla-
d automatickho uznn.

Territoriality synopsis

Summary

The aim of this treatise is to investigate acertain segment of cooperation among regulatory
authorities in the area of cartel law on the basis of regulation No. 1/2003/EC. Within this framework the
administrative acts of these authorities and their character are analysed in regards to their actual functioning
as well as the functioning of economic competition and the internal market.
The study tried to change paradigms in this area. In contrast to the prevailing opinion the study comes to the
conclusion that the legal acts (the decisions) of the cartel authorities of the EU member states ought to be

99

2764iuridica2_2012.indd 99 27.6.13 11:20


qualified as transnational administrative acts which are issued under the authority of the EU within the applica-
tion of European law.
In all member states, the effects of transnational acts are fundamentally the same as they are within the juris-
diction in which they are issued. Such an act binds every affected party, including all state authorities of the
member states. Its acceptance in other member states is based on the principle of reciprocal recognition of
national legal systems within the EU. Despite the non-existence of an explicit positive provision it is possible
to derive from the aim, the arrangements and the principle of European law ageneral obligation to respect the
ETA (European Transnational Act).
The ETA has to fulfil general conditions corresponding to the basic values of European law and it especially
cannot be in conflict with basic procedural rights. On the basis of aconstitutional legitimising authority law,
anational authority is authorized and required to review these conditions. The public policy has alower stan-
dard of strictness in regards to the comparative system of court decisions within the EU.
For the solution of de lege ferenda it is necessary to change regulation 1/2003/EC, just like the acts of indi-
vidual ordinances were explicitly understood to be ETAs; hereby arriving at aclear result which can also be
derived under the given legal layout (de lege lata).

Key words: Competetion law, European Transnational Act, Regulation 1/2003/EC, Cooperation of national
competition authorities, recognition, direct effect, Public policy

Klov slova: soutn (kartelov) prvo, evropsk transnacionln akt, nazen 1/2013/ES, spoluprce
nrodnch kartelovch ad, uznvn, pm psoben, veejn podek

100

2764iuridica2_2012.indd 100 27.6.13 11:20


2012 Acta Universitatis Carolinae Iuridica 2 Pag. 101118

Nov role mezinrodnho prva


soukromho aprocesnho
vevropsk integraci?
(kritick poznmka)
Lubo Tich*

I. vod

1. Kontext

Soukrom prvo vEvrop zav obdob sebereflexe. V poslednch


15letech byl jeho vvoj pekotn jako zejm nikdy vdjinch Evropy. Pznan pro
tento vvoj byly nkoliker jevy. Pedn cel ada stt se ocitla tv vtv nutnosti
zsadnch zmn svch soukromoprvnch kodex. Bval komunistick stty byly ji
zdvodu zmny hospodskho systmu nuceny zsadnm zpsobem reformovat sv
soukrom prvo.1 Nkter stty nahradily dosavadn kodexy novmi,2 jin promni-
ly podstatnm zpsobem sv existujc prvo.3 Reformovny byly ikodexy tradinho
typu jako BGB,4 ABGB5 aCode Civil.6

* lnek je vstupem grantu PRVOUK 04.


1 Stanislaw Frankowski, Paul B. Stephan III (eds.), Legal Reform in Post-Communist Europe. Dor-
drecht, Martinus Nijhoff Publishers 1995, Wolfram Grtner, Die Neugestaltung der Wirtschaftsver-
fassungen in Ost-Mitteleuropa. Berln, Verlag Arno Spitz 1996, Kaj Hobr, Transforming East European
Law. Uppsala, Iustus Frlag 1997; Marc-Tell Mdl, Investitionsschutz und Transformation in Mittel- und
Osteuropa. Gieen, Justus-Liebig-Universitt Gieen 2001.
2 Nap. kmodelm zpsobu reforem Lajos Vks, Models in Central-Eastern Euroopean Codes, in: Ste-
fan Grundmann, Martin Schauer (eds.), The Architecture of European Codes and Contract Law.
Alphen aan den Rijn, Kluwer Law International 2006, s. 117 an.
3 Zrozshl literatury viz nap. George Ginsburgs, Donald D. Barry, William B. Simons (eds.), The
Revival of Private Law in Central and Eastern Europe. Den Haag, Martinus Nijhoff Publishers/Kluwer
Law International 1996, Norbert Horn et al. (eds.), Die Neugestaltung des Privatrechts in Osteuropa
(Polen, Russland, Tschechien, Ungarn). Mnichov, C. H. Beck 2002, Stoyan Stalev, Transformation
der Rechts- und Wirtschaftsordnung Bulgariens, ZeuP, 1996, . 4, s. 444451, Attila Harmathy, Zivil-
gesetzgebung in Mittel- und osteuropischen Staaten, ZEuP, 1998, . 6, s. 553563, Jerzy Poczobut,
Zur Reform des polnischen Zivilrecht, ZEuP, 1999, . 7, s. 7590, Lajos Vks, ber Neugestaltung des
ungarischen Zivilrechts, in: Jrgen Basedow, KlausJ. Hopt, Hein Ktz (eds.), Festschrift fr Ulrich
Drobnig zum siebzigsten Geburtstag. Tbingen, Mohr Siebeck 1998, s. 724, t, Privatrechtsreform in
einem Transformationsland, in: Jrgen Basedow et al. (eds.), Aufbruch nach Europa. 75 Jahre Max-
-Planck Institut fr Privatrecht. Tbingen, Mohr Siebeck 2001, s. 10491064.
4 Srov. reformu nmeckho obliganho prva zroku 2001.
5 Srov. Irmgard Griss, Georg Kathrein, Helmut Koziol (eds.), Entwurf eines neuen sterreichischen
Schadenersatzrechts. Vde, Springer 2006.
6 Kreform francouzskho Code Civil zrozshl literatury srov. Bndicte Fauvarque-Cosson,
LAvant projet francais de rforme du droit des obligations et de la prescription: presentation gnrale,
ERPL, vol.15, 2007, . 6, s. 761 an.

101

2764iuridica2_2012.indd 101 27.6.13 11:20


Souasn vak dolo kzsadn zmn nkterch odvtv soukromho prva vdsled-
ku psoben legislativnho sil EU.7
Tetm jevem, kter je charakteristick pro vvoj soukromho prva, jsou pokusy
otzv. spontnn kodifikaci.8 Tyto projekty jsou vesvch dsledcch dalekoshlej
ne prvn dva jevy, nebo si kladou zacl dve nebo pozdji provst postupn celkovou
harmonizaci soukromho prva vEvrop.
Jak jet uvidme, zejmna vposlednch deseti letech se odehrla voblasti mezi-
nrodnho prva soukromho aprocesnho revoluce, nebo bhem tchto let evropsk
MPS uinilo vt pokrok ne zaposlednch 50 let pedtm.9
Byl tento enormn vvoj MPS zpsoben jeho bezprostednm prvnm kontextem,
tj.vvojem soukromho prva? Domnvme se, atuto domnnku budeme muset dokzat,
e vvoj soukromho prva v90. letech 20. stolet byl jenom jednou znkolika pin,
rozhodn ne hlavnm dvodem rozvoje mezinrodnho prva soukromho. Jist, mezin-
rodn prvo soukrom muselo reflektovat nkter nov jevy vsoukromm prvu ahar-
monizan tendence (smrnice voblasti bankovnho, spotebitelskho prva apod.), ale
hlavn abezprostedn pinou rozvoje byl samotn integran proces vEvropsk unii.10
Integrace znamen pedevm zlepen fungovn trhu (avdsledku toho mimo
jin zvyovn konkurenceschopnosti ivotn rovn evropskch oban), co je nepo-
chybn spojeno sfungovnm prva, (kladou se tedy otzky efektivity,11 spravedlnos-
ti,12 prvn jistoty apedvdatelnosti13). Tyto cle je nepochybn jednodu uskutenit
vjedinm prvnm systmu, tj. vjedinm prvnm du ajednom spolenm systmu
vynucovn prva. Pi vyrovnvn standard spravedlnosti, ato soubn spostupnou
integrac, je teba dbt orelativn vysokou rove standard vpstupu kprvu vevech
lenskch sttech.

7 Srov. vytvoen novho odvtv ochrany spotebitele nazklad pedevm evropsk legislativy.
8 Jde pedevm otzv. Lando Group ajej Principles of European Contract Law, viz Ole Lando, Hugh
Beale (eds.), Principles of European Contract Law. Parts Iand II, Prepared by the Commission on
European Contract Law. Den Haag, Wolters Kluwer International, 1999, Ole Lando, Eric Clive, Andr
Prm, Reinhard Zimmermann (eds.), Principles of European Contract Law. Part III. Den Haag/
Londn/Boston, Wolters Kluwer International 2003, Christian von Bar, Eric Clive, Hans Schul-
te-Nlke, Hugh Beale, Johnny Herre, Jrme Huet, Matthias Storme, Stephen Swann,
Paul Varul, Anna Veneziano, Fryderyk Zoll (eds.), Principles, Definitions and Model Rules of
European Private Law, Draft Common Frame of Reference (DCFR), Outline Edition. Mnichov, Sellier
2009, tzv.Academy Pavia (The Academy of European Private Lawyers) pod vedenm prof.Gandolfiho,
Giuseppe Gandolfi (ed.), Code Europen des Contracts Avant-projet, Livre premier. Miln, Giuffr
2001; Giuseppe Gandolfi (ed.), Code Europen des Contracts Avant-projet, Livre deuxieme. Miln,
Giuffr 2007), The Commission on European Family Law (CEFL), Aworking group on European family
law zaloena ziniciativy Boele-Woelki (Utrecht) (http://www.law.uu.nl/priv/cefl). Ktomu viz Katharina
Boele-Woelki, Dieter Martiny, Prinzipien zum Europischen Familienrecht betreffend Eheschei-
dung und nachehelicher Unterhalt, ZEuP, 2006, . 1, s. 620 a190192; Katharina Boele-Woelki et
al. (eds.), Principles of European Family Law regarding parental responsibilities. Antwerpy, Intersentia
2007; Esin rc, Jane Mair, Juxtaposing legal systems and the Principles of European Family Law
on divorce and maitenance. Antwerpy, Intersentia 2007.
9 To se netk pouze kvantitativnch zmn. Toto tvrzen nen teba dokazovat.
10 Srov. ktomu zvr vsti VI.
11 Viz ktomu Horst Eidenmller, Effizienz als Rechtsprinzip. Mglichkeiten und Grenzen der kono-
mischen Analyse des Rechts. 2. vyd., Tbingen, Mohr Siebeck 1998.
12 Zobrovskho mnostv literatury viz nap. Manfred Zuleeg, Rechte und Pflichten der Einzelnen, in:
Reiner Schulze, Manfred Zuleeg, Europarecht. Mnichov, C. H. Beck 2006, s. 266 an.
13 Znepebern literatury viz nap. Dieter H. Scheuing, Rechtsstaatlichkeit, in: Reiner Schulze, Man-
fred Zuleeg, Europarecht. Mnichov, C. H. Beck 2006, s. 22302248.

102

2764iuridica2_2012.indd 102 27.6.13 11:20


2. Vymezen problmu, hypotza

Napozad zmn soukromho prva aintegranho procesu vEvrop se


zcela opodstatnn kladou tyto otzky:
Jak je ajak m bt funkce mezinrodnho prva soukromho aprocesnho?
Je zkladn smovn naznaen vl. 81 SFEU sprvn adojak mry je teba dle
prostednictvm interpretace rozvjet?
M se podstata MPS mnit, tj. m se zhlediska sv struktury aprvn techniky
vnitn reformovat?
Meme tedy formulovat hypotzu, e povzestupu vznamu mezinrodnho prva
soukromho se jeho relevance pi uskuteovn ve uvedench ambic bude nutn
omezovat.

3. Zpsob vkladu

kolem tchto poznmek je zodpovdt shora poloen otzky aprok-


zat domnnky i hypotzy zde prv formulovan. Chceme-li jej alespo dourit
mry splnit, je zapoteb, abychom vevelmi strunm pehledu pedstavili vvoj asou-
asn stav zkoumanho pedmtu, tj. mezinrodnho prva soukromho aprocesnho
vEvrop. Strun, ale kritickm zpsobem tedy nartneme zkladn charakteristick
(podle naeho soudu) rysy tohoto stavu (ad II.), nae provedeme jeho celkovou analzu
ahodnocen (ad IV. aV.). Vest sti zodpovme ve poloen otzky, pokusme se
vysloven hypotzy prokzat anastnit uritou prognzu.

II. Promny mezinrodnho prva soukromho


ve20.stolet

Vvoj MPS vprvn polovin 20. stolet nepochybn pedznamenal revolun


zmny, kterch jsme svdky vposledn dob. Druh polovina 20. stolet vak ukzala, e
jde opoklidn, kontinuln amon ponkud nudn proces. Konec 50.let alta 60. jsou
poznamenna revolunmi teoretickmi nzory auritm vvojem judikatury vUSA,14
v90. letech pak je ji nastartovn vvoj, kter se pak nasamotnm konci 20. stolet ape-
devm napotku 21. stolet boulivm zpsobem projevil vEU.

1. Pvodn koncept

Vvoj je urovn tradinm konceptem MPS, tj. chpnm kolizn normy


vesmyslu Savignyho.15 Jsme sice svdky nstupu tet koly MPS vNmecku,16 kter
14 Viz nap. rozhodnut District Court of New York, vevci Babcock v. Jackson 191 N.E. 2d279 (N.Y. 1963).
Co bylo rozhodnut, kter skuten znamenalo revoluci vmezinrodnm deliktnm prvu. Ktomu srov.
jet Friedrich K. Jnger, Zum Wandel des internationalen Privatrechts. Karlsruhe, C. F. Mller 1974.
15 Friedrich C. von Savigny, System des heutigen rmischen Rechts. VIII. Berlin, Veit & Co. 1849, 2428.
16 Srov. tzv. Dritte Schule, co je smr, kter vychz zsil E. Rabela, kter se snail oemancipaci koliz-
nho prva zmaterilnho prva. Ktto kole pat pedevm Konrad Zweigert, Die dritte Schule

103

2764iuridica2_2012.indd 103 27.6.13 11:20


uruje dal vvoj nakontinent, avak itato kola navazuje napvodn koncept MPS;
mylenky i projekty Haagsk konference,17 Frankensteina18 aManciniho19 z19. stolet
nejsou napoadu dne.

2. Vvoj vUSA ajeho vliv

VUSA se navrchol kariry dostv nkolik brilantnch myslitel, kte,


ikdy provokativnm zpsobem, vesvch dsledcch ovlivnili dal vvoj MPS pede-
vm tm, e teoretiky pinutili amotivovali kpemlen ofungovn jeho zkladnch
nstroj.
Americk revoluce vychz ztoho, e MPS tradinho stylu se neosvdilo ae
cena, je mus praxe platit zapouvn tohoto systmu, je pli vysok.20 Premisy
(pedpoklady), znich tento systm vychz, jsou sporn.21 Stle rostouc poet mezi-
nrodnch transakc aglobalizace svta vyaduj nov een. Tradin systm MPS
zstv zaklet vreimu pozitivismu anegativismu.22 Kolsn mezi principem teritoria-
lity atransformality ukazuje bezvchodnost situace.23 Princip lepho prva24 umon
budovn skutenho MPS zaloenho nauniverzalit. Ikdyby se nadje vtento sys-
tm neuskutenila, je to stle lep ne idel tzv. harmonie rozhodovn, nakter stav
klasick systm.
Tento idel je pouhm snem.25 Systm lepho prva, resp. princip avolba lep-
ho prva spovaj nauen Caverse,26 adle Ehrenzweiga27 aLeflara.28 Dal radi-
kln krok uinil B. Currie,29 kter svoje uen postavil nasttnch zjmech (gover-
nmental interests). Vzdor tomuto boulivmu rozvoji (anebo prv vdsledku tchto

im internationalen Privatrecht, Zur neueren Wissenschaftsgeschichte des Kollisionsrechts, in: Hans Peter
Ipsen, Festschrift fr Leo Raape. Hamburg, Verlag Hamburg 1948, s. 35 an., G. Kegel adal.
17 Viz Haagsk konference mezinrodnho prva soukromho (http://www.hcch.net). K problematice
poslednho vvoje apstupu EU viz Burkhard Hess, Europisches Zivilprozessrecht. Heidelberg,
C.F.Mller 2010, zejmna s. 68 an., Thalia Kruger, The 20th Session of the Haague Conference:
Anew Choice of Court Convention and the Issue of EC Membership, ICLQ 55 (2006), 447, Jan A.Bis-
choff, Die Europische Gemeinschaft und die Haager Konferenz fr Internationales Privatrecht,
ZEuP, 2008, . 3, s. 334.
18 Ernst Frankenstein, Project dun Code europen de droit international priv. Leiden, Brill 1950.
19 Pasquale S. Mancini, Diritto internazionale. Prelezioni. Neapol, Marghieri 1873 [nov vydn Jayme
(ed.), Turn 1994].
20 Friedrich K. Jnger, Choice of Law and Multistate Justice. Dordrecht/Boston/Londn, Martinus Nijhoff
1993, s. 265, srov. ktomu kritiku Axela Flessnera, Zwischen Kollissionsrecht und Gemeinrecht
Gedanken zu F. K. Jnger Choice of Law and Multistate Justice, RabelsZ 59 (1995), s. 713 an.
21 Jnger, Zum Wandel des Internationalen Privatrechts, s. 19 an.
22 Ibidem, 21 an.
23 Viz Jnger, Choice of Law and Multistate Justice, s.173.
24 Viz Jnger, Choice of Law and Multistate Justice, s.172 aMargarete Mhl. Mnichov, C. H. Beck 1982.
25 Srov. ktomu zdrcujc kritiku Gerharda Kegela, Wandel auf dnnem Eis, in Friedrich K. Jnger, Zum
Wandel des internationalen Privatrechts. Karlsruhe, C. F. Mller 1974, s. 35 an.
26 David F. Cavers, The choice-of-law problem, HarvLRev 47, 1933, s. 173208.
27 Albert A. Ehrenzweig, Wirklichkeiten einer Lex-fori-Theorie Zwischen dem Begriffshim-
mel der berrechte und der Begriffshlle des Eigenrechts, in: Josef Tittel et al. (eds.), Multitudo
legum Ius unum : Festschrift fr Wilhelm Wengler zu seinem 65. Geburtstag. Sv. II, Berln, Interrecht
1973, s.251268.
28 Robert A. Leflar, American Conflict Law. 3. vyd., Indianapolis, Bobbs-Merrill 1977, s. 193195.
29 B. Currie jako neptel obecnch koliznch norem prohlsil: We would be better off without conflict
rules. Viz ktomu Brainerd Currie, Selected Essays on the Conflict of Laws. Durham, Duke University
Press 1963.

104

2764iuridica2_2012.indd 104 27.6.13 11:20


pevratnch zmn) nelze zaznamenat naevropskm kontinent vtomto smru relevant-
nho posunu.30

3. Rozvoj mezinrodnho prva soukromho vEU


dokonce 20. stolet

Vvoj nejen jednotlivch jurisdikc vEvrop, ale inarovni unijn (komu-


nitrn) poznamenal vzestup dvou novch fenomn, kter ovlivnily pedevm mate-
riln soukrom prvo, ale mly, by pedevm prostednictvm tohoto vvoje, dopad
namezinrodn prvo soukrom. Jde ofenomn slab strany ajej ochrany.31 Pod tmto
pojmem je pedevm teba chpat spotebitele. Nezstv vak unho abrzy se obje-
vuj inznaky speciln ochrany pracovnka.32
Ikdy zsada rovnosti sestv jenom zvdch sil voblasti evropskho prva (viz
zkaz diskriminace), dooblasti soukromho prva vtrhvaj zkladn lidsk prva
vesmyslu horizontlnho inku.33

a) Ochrana slab strany

Ochrana slab strany MPS znamen omezen autonomie vle veprospch


slab strany.34 Znamen to, e volba prva vesvm dsledku nesm bt pro spotebitele
adal slab stranu vesvch dsledcch ohledn hmotnho prva mn pzniv, ne by
byly nsledky pi aplikaci objektivnch hraninch kritri.
Obecnm problmem je, dojak mry pomovat hmotnprvn vsledky rznch
variant volby prva. Dalm problmem je, dojak mry pak vesvm souhrnu hor
vsledek volby prva veprospch slab strany korigovat.35

b) Zkladn lidsk prva amezinrodn prvo soukrom

Ppad tzv. panlskho manelstv vNmecku36 rozvil doposud klidnou


hladinu mezinrodnho prva soukromho, kter zstvalo imunn vi vlivu zklad-
30 Gerhard Kegel, The Crisis of Conflict of Law, Rec des Cours 112 (1964 II), s. 95236.
31 Zaklasika evropsk literatury ochrany spotebitele teba povaovat Eike von Hippel, Verbraucherschutz.
Tbingen, Mohr Siebeck 1974. Jinm je Ulf Bernitz, On the Consumer Concept and Concumer Pro-
tection Priorities, ZVP 1978, s. 214 an. Jednm zprvnch autor voblasti MPS byl Jan Kropholler,
Das kollisionsrechtliche System des Schutzes der schwcheren Vertragspartei, RabelsZ 42 (1978), s. 634,
zdalch vznamnjch dl viz Peter von Wilmowsky, Der internationale Verbrauchervertrag im EG
Binnenmarkt, ZEuP, 1995, . 3, s. 735.
32 Zaslab stranu lze povaovat isubjekty jinch prvnch odvtv, jako nap. zamstnance, meninov
akcione apod. Ktomu zvelmi rozshl literatury viz Abbo Junker, Die zwingenden Bestimmungen
im neuen internationalen Arbeitsrecht, IPRax, 1989, s. 69.
33 Vtina jurisdikc piznv pm psoben zkladnch lidskch prv, literatura iktomuto problmu je
nepebern. Jedny zprvnch pokus je teba vidt vNmecku (viz nap. Gnter Drig, Grundrechte
und Privatrechtssprechung, in: Theodor Maunz, Vom Bonner Grundgesetz zur gesamtdeutschen Ver-
fassung, Festschrift fr Hans Nawiasky. Mnichov, Isar Verlag 1956, s. 137 an.). Teorie vlivu zkladnch
prv nasoukrom prvo aMPS byla rozvinuta ji v70. letech 20. stolet, vsledkem je izakotven omezen
autonomie vle vmsk smlouv oprvu rozhodnm naobligan vztahy ze smlouvy zroku 1980.
34 Viz pedchoz poznmka . 32.
35 Otom dle vVI.
36 Zsadn rozhodnut nmeckho Spolkovho stavnho soudu, BVerfG 31, 58. Rozhodujc vta zn
takto: Pedpisy nmeckho mezinrodnho prva soukromho a aplikace jm povolanho hmotnho

105

2764iuridica2_2012.indd 105 27.6.13 11:20


nch prv, je zaala dooblasti hmotnho soukromho prva pronikat37 (horizontln
inek).

c) Rst nrodnch kodifikac

60. lta a pak i nsledujc dekdy jsou charakteristick kodifikacemi


mezinrodnho prva soukromho vjednotlivch sttech. Tuto etapu zahjily tehdej
tzv.socialistick stty, kter vrmci kodifikace jinch prvnch obor kodifikovaly
imezinrodn prvo soukrom.38 Budi eeno, e prv vtto oblasti se vliv socialis-
tickho totalitnho reimu projevil jenom vevelmi omezen me39 (vjimku pedsta-
vuje nap. prava pkazn smlouvy veskoslovenskm zkon omezinrodnm prvu
soukromm aprocesnm40). Poslze kodifikovaly mezinrodn prvo soukrom idal
stty41 atato tendence postupuje dodnen doby. Vmnoha sttech lo oprvn kodifika-
ce koliznch norem vbec; jenom vnkterch ppadech (zase eskoslovensko,42 ale
iPolsko) byly novmi kodifikacemi zrueny kodexy pedchoz.
Charakteristick pro tyto pokusy je kodifikace nejen koliznch norem, ale t nkte-
rch jev, kter byly vyvinuty teori ankdy ji byly obsaeny vjudikatue. lo odefi-
nici veejnho podku, zptnho odkazu, kvalifikace apod.

d) Pmo aplikovateln normy

Suritm asovm odstupem poobjeven tohoto fenomnu vroce 1962, kdy


jej popsal francouzsk teoretik eckho pvodu Francescakis,43 vypukla velmi bouliv
diskuse onavzn tchto norem, zejmna tehdy, jde-li oppady monho vlivu kogent-
nch norem tetho sttu, tj. prvnho du, kter nen ani lex fori, ani lex causae.44
Obdobn jako vppad ochrany slab strany byl iproblm pmo aplikovatelnch
norem vyeen pedevm vprvn mezinrodn smlouv vytvoen vrmci Evropskho

zahraninho prva je teba vkonkrtnm ppad mit zkladnmi prvy. Viz ktomu RabelsZ 36 (1971),
s. 1 an. Ktomu ze souasn literatury viz Ulrich Becker, Grundrechtschutz bei der Anerkennung und
Vollstreckbarerklrung im europischen Zivilverfahrensrecht. Frankfurt, Peter Lang Verlag 2004.
37 Srov. ktomu vliv tohoto rozhodnut najudikaturu alegislativn vvoj vvcarsku, Nmecku, Spojenm
krlovstv, Nizozemsku aHaagskou konvenci, in RabelsZ 36 (1971), s. 1 an. aKurt Siehr, Revolution
and Evolution in Conflict Law, Louisiana Law Review, vol. 60, 2000, s. 1353 an.
38 Srov. polsk zkon omezinrodnm prvu soukromm zroku 1965 aeskoslovensk zkon omezinrod-
nm prvu soukromm aprocesnm zroku 1963. Vlna kodifikac postihla Albnii vroce 1964, Portugalsko
1996, panlsko 1974, Maarsko 1979, Jugoslvii 1982, Turecko 1982, Rumunsko 1992, Itlii 1995,
Lichtentejnsko 1996, dal kodifikace pochzej zBelgie aBulharska, zvl ktomu viz Kurt Siehr,
Rechtsangleichung im IPR durch nationaler Kodifikationen, in: Walter A. Stoffel, Paul Volken
(eds.), Mlanges en lhonneur dAlfred E. von Overbeck. Fribourg, ditions universitaires 1990, s. 205.
39 Viz ktomu nap. neomezenou volbu prva podle eskoslovenskho ZMPS v 9.
40 Ktomu srov. 10 odst. 2 psm. f ZMPS.
41 Viz pozn. . 37.
42 Viz zruen zkona omezinrodnm amezioblastnm prvu soukromm aoprvnm postaven cizinc
voboru prva soukromho . 41/1948 Sb. zkonem . 97/1963 Sb.
43 Philippe Francescakis, Quelques prcisions sur les lois dappleicaicon immdiate et leurs rapports
avec les regles de conflict de lois, RCDIP 1966, s. 1 an. Ktomuto problmu existuje rozshl literatura.
Zposlednch podnt je teba uvst Robert Freitag, Die kollisionsrechtliche Behandlung auslndis-
cher Eingriffsnormen nach Art. 9 aAbs. 3 Rom I-VO, IPRax 2009, s. 109 an., Mathias Kuckein, Die
Bercksichtigung von deutschen und englischen internationalen Vertragsrecht. Tbingen, Mohr Sie-
beck 2008.
44 Tento problm nkter stty vyeily ivesvch prvnch dech, jako nap. EGBGB vl. 29.

106

2764iuridica2_2012.indd 106 27.6.13 11:20


spoleenstv, ato vmluv oprvu rozhodnm pro prvn pomry ze smluv zroku
1980 (viz l. 7).45

III. Rozvoj mezinrodnho prva soukromho mimo EU

Mezinrodn rozvoj MPS v druh polovin 20. stolet byl nesen pe-
devm Haagskou konferenc. Ta pipravila celou adu smluv, znich nkter byly
pijaty, piem nkter zpijatch smluv jsou t platnmi prvnmi instrumenty.
Zposlednho spnho projektu je teba vyzdvihnout pedevm smlouvu osoudn
pslunosti.

1. Haagsk konference

Tradin Haagsk konference usilovala o sjednocen jak mezinrodn-


ho prva soukromho, tak prva procesnho. Zaobdob 50 let 20. stolet vypracovala
apedloila celkem 25 projekt.46

2. Bilaterln smlouvy

Vvoj je mnohdy urovn iuritmi dlmi projekty. Bilaterln smlouvy


sice nemaj zsadn vznam, avak ipesto je teba je zmnit. Byly velmi rozvinut mezi
tehdejmi bvalmi komunistickmi stty avtina tchto smluv petrvv dokonce
ipot, co se jejich jednotliv smluvn strany staly lenskmi stty Unie. Ty pak maj
pednost iped pravou provedenou sekundrnm evropskm prvem.47

IV. Integran proces EU, jeho vliv aprojevy

1. Poteby vnitnho trhu

Jak ji bylo uvedeno vvodu, jednm zhlavnch dvod (stimul) rozvoje


MPS je dal rozvoj vnitnho trhu aintegran proces vEvropsk unii vbec. Vtomto
ohledu je prvo pedmtem integranho psoben vesmyslu vy vlastn integrity.
Clem tohoto procesu je ovem psoben integrovanho prvnho rmce nafungovn
Unie, resp. vnitnho trhu. Prvo vetn MPS tak slou kfungovn evropsk integrace,
resp. jejmu dalmu vvoji.
Ktomu, aby evropsk trh mohl fungovat obdobn jako trh nrodn (viz vnitn trh),
je zapoteb stlho zdokonalovn prvnho rmce. Zhlediska fungovn trhu, tedy
zhlediska ekonomickho, je douc takov prvn prosted, vnm nacelm zem

45 K tomu t nazen m I v l. 9 odst. 3 aRobert Freitag, Die kollisionsrechtliche Behandlung


auslndischer Eingriffsnormen nach Art. 9 aAbs. 3 Rom I-VO, IPRax 2009, s. 109 an.
46 Viz ktomu http://www.hcch.net.
47 Srov. nap. protokoly kesmlouvm opistoupen esk republiky adalch zem kEvropsk unii.

107

2764iuridica2_2012.indd 107 27.6.13 11:20


zsadn plat stejn rmcov reim, vjeho rmci se uplatuje pedevm zsada rov-
nosti: rovn i podobn je posuzovno stejn.
Pedpokladem, resp. soust tohoto obrazu je efektivn vynucovn prva. To opt
pedpokld fungovn pedevm justinch orgn tak, aby se co nejvce blilo rei-
mu nrodnho sttu. Zsada volnho pohybu se tedy tk ivynucovn spravedlnosti
afungovn soudnch orgn. Znamen vkonkrtnj podob voln pohyb rozsudk
(titul) ajednoznan stanovenou mstn pslunost.48
Ktomu slou pedevm harmonizovan prameny prva, kemu se dospv pe-
devm voblasti prva procesnho. Druhm dleitm faktorem je interpretan funk-
ce Evropskho soudnho dvora,49 kter je dleitm motorem integrace. Zde hraje
vznamnou lohu maxima effect utile.50

2. Sjednocen, integrace (prva iprvem)

Zkladnm vchodiskem azdrojem vvoje MPS aMPP je vvoj Evropsk


unie ajejho prvnho du. Je nespornou skutenost, e integran proces postupuje.
Pravomoci lenskch stt pechzej naEU, oem svd vznik adal vvoj vl. 65
SES, resp. l. 81 SFEU. Probh tedyproces koordinace, harmonizace asjednocovn.
To je zkladem zmny postaven aposln MPS, ato nejen vrmci lenskch stt
(nrodn MPS), ale odvtv jako takovho. Je zejm, e tento trend m zptnou vazbu:
harmonizovan MPS pispv kdal integraci.
Naprosto rozhodujc pro dal vvoj je harmonizan i lpe eeno sjednocujc
sil EU. Rozsah apedevm intenzita zmn jsou dvodem ktomu (zejmna poAmste-
rodamsk smlouv, kter vesvm l. 65 SES, resp. 81 SFEU rozila pravomoci EU
vtomto rozsahu), abychom vsouvislosti stmto procesem mohli hovoit orevoluci
vmezinrodnm prvu soukromm.

a) Masov sjednocovn koliznch aprocesnch norem


aharmonizace soukromho prva

U jen vet kadho pesvd otom, e evropsk soukrom prvo prolo


masovm vvojem.51

b) stup vznamu evropskho prvku

Prvn prameny, kter slou harmonizanmu sil, jsou aplikovateln vt-


inou bez ohledu nato, zda vkonkrtn situaci existuje peshranin (evropsk) prvek
i nikoliv.52
48 Viz vvoj nkterch nazen procesnho charakteru, uputn odpekek veform dvod kneuznn
rozhodnut nazenm . 805/04, zavdn monosti pmho doruovn nazenm . 143/2007, zaveden
institutu apostily mluvou oosvobozen zahraninch veejnch listin odovovn apod.
49 Srov. ktomu rozsudky C-159/02, Turner v. Grovit, stejn jako C-281/802 Owusu v. Jackson adal).
50 Srov. nap. Rudolf Streinz, Der Effet utile in der Rechtssprechung des Gerichtshofs der Europischen
Gemeinschaften, in: FS Ulrich Everling, svazek II, 1995, s. 491 an.
51 Bezprostedn koordinuje soukrom prvo vce ne nazen smrnic.
52 Srov. ktomu nap. l. 1 nazen . 44/2001 (Brusel I).

108

2764iuridica2_2012.indd 108 27.6.13 11:20


c) Tet stty aprvo EU

Vtina sjednocench prvnch instrument pedstavuje prameny sobec-


nou psobnost, tj. bez ohledu nato, zda jde osituace sprvkem tetch stt.53

3. Pokus ovyrovnn standard

Zkladem fungovn spolenho trhu, ale i materiln spravedlnosti je


existence uritho minimlnho standardu vjednotlivch lenskch sttech, aby bylo
vtchto oblastech docleno minimln spolen jednotn rovn kvality.54 Oto se sna
politika Komise smujc kpln harmonizaci uritch oblast.
Tchto standard je teba dosahovat ivoblasti vynucovn prva,55 co je zkladnm
pedpokladem jeho efektivnho fungovn.56 Pedpokladem azrove iuritm vsled-
kem rstu vzjemn dvry mezi lenskmi stty.

4. stup suverenity lenskch stt

Tento jev, kter zce souvis se shora (ad 1.) uvedenou charakteristikou
integrace, m relativn samostatnou funkci apostaven ivevztahu kformovn MPS.

a) stup principu teritoriality

Princip teritoriality pedpokld sttn suverenitu vesv absolutn kva-


lit. Znamen, e akty sttu jsou svmi prvnmi nsledky omezeny na jeho zem.
Samotnou existenc ES, resp. EU je tento princip postupn relativizovn. Jeho jednot-
livmi integranmi akty se orgny lenskch stt (nemluv oorgnech EU) pibliuj
postaven orgn splnou psobnost nacelm zem EU. To zdaleka neplat jenom
oppadu decentralizace pravomoc EU.
Pro fungovn vnitnho trhu je fundamentln dleit, aby byly hranice mezi jed-
notlivmi lenskmi stty pekonvny, co je jeho prvnm pedpokladem.57 Je nepo-

53 Srov. ktomu l. 4 odst. 2 nazen . 44/2001 (Brusel I).


54 Srov. ktomu Hess, Europisches Zivilprozessrecht, 910. Ktomu srov. vznam dodrovn zklad-
nch lidskch prv arozsudek trasburskho soudu . 18357/91, Hornsby proti ecku, ECHR-Reports
1997II, s. 495, Natalie Fricro, Le droit europen lexcution des jugments, Revue des Husissiers
de Justice, 2002, s. 6 an., Georg E. Kodek, The impact of the European Convention on Human Rights
and Fundamental Liberties on enforcement practices, in: Mads T. Andens, Burkhard Hess, Paul
Oberhammer (eds.), Enforcement Agency Practice. London, British Institute of International and
Comparative Law 2005, s. 303 an. Dvru lze zavst itransparentnost vkonu rozhodnut. Ktomu viz
Zelenou knihu ozlepen innosti vkonu rozhodnut vEU, srov. http://ec.europa.eu/justice-home/news
/consulting.
55 Marcel Storme, Rapprochement du droit judiciaire de lUnion europenne Approximation of Judiciary
Law in the European Union. Dordrecht, Martinus Nijhoff 1994.
56 Srov. kefektivit vkonu rozhodnut Zelenou knihu Evropsk komise z24. 10. 2006, KOM 2006, 618
final, Zelenou knihu ze 7. 3. 2008, COM (2008), 128 final.
57 Srov. praxisoutnch orgn lenskch stt vrmci evropsk soutn st. Nrodn orgny uznvaj
rozhodnut jinch soutnch orgn bez dalho anavc berou vvahu idal akty jako akty transnacio-
nln splatnost inajejich zem. Ktomu srov. Lubo Tich, Recognition of Decisions of Competition
Offices of the EU-Members States, in: Jrgen Basedow, Jrg Philipp Terhechte, Lubo Tich
(eds.), Private Enforcement of Cartel Law. Baden-Baden, Nomos 2010, s. 328 an.

109

2764iuridica2_2012.indd 109 27.6.13 11:20


chybn, e a chceme nebo nechceme tento trend je ipodmnkou fungovn principu
prvnho sttu nazem Unie.
Akoliv unijn prvn pedpisy tento princip vslovn nepopraj, vmnoha ppadech
dochz kjeho pekonvn. Vsledkem toho je mimo jin istup veejnho podku jako
dvodu pro odmtnut uznn soudnho rozhodnut jinho sttu. Tm dochz kesbliovn
jednotlivch systm, strn hranic mezi jurisdikcemi aintegraci napoli prva.

b) stup sttnho obanstv jako navazovacho kritria

Sttn obanstv jako navazovac kritrium58 dominovalo klasickmu MPS.


Vdsledku integrace zstv sice sttn obanstv zkladem obanstv EU, avak vrmci
EU ztrc navznamu. Zkaz diskriminace nazklad sttnho obanstv to jenom potvr-
zuje. Tato skutenost nepochybn psob nazmnu funkce apostaven kolizn normy.

c) Relativizace vznamu nrodnch prvnch d

Postup integrace prvnch d lenskch stt znamen jejich vzjemnou


harmonizaci apibliovn, strn jejich rozdl.59

d) Omezen vznamu nrodnch obrannch initel

Zvyovnm mry dvry avyrovnvnm prvnch standard se sniu-


je mra nebezpe plynouc zuplatovn zahraninch prvnch institut, resp. jejich
aplikace.60 Tm se mn ichpn obrannch klauzul, kter je nejlpe zejm natrans-
formaci pojmu ordre public. Ten jednak vnkterch oblastech miz,61 transformuje se
doevropskho veejnho podku62 ajeho pouit se stv stle mn astm.

5. Integrace ajej pm vliv

a) Evropsk konformn vklad asjednocujc loha ESD

Mezinrodn prvo soukrom je teba vykldat vsouladu sunijnm (evrop-


skm) prvem. Prvn mez i kritriem tohoto vkladu je evropsk primrn prvo.
58 Ksttnmu obanstv adomicilu viz Kurt Siehr, General Problems of Private International Law in
Modern Codifications de lege lata and de lege europea ferenda, Year book of Private International Law,
vol. 7, 2005, s. 32.
59 Ktomu srov. zejmna Lord Irvine of Lairg, The influence of Europe on Public Law in the United Kin-
gdom, Lord Bingham of Cornhill, ANew Common Law for Europe, Basil S. Markesinis, Our
Debt to Europe: Past, Present and Future, Christian von Bar, Anew Jus Commune Europeaum and the Impor-
tance of the Common Law, in: Basil S. Markesinis (ed.), The Clifford Chance Millennium Lectures : The
Coming Together of the Common Law and the Civil Law. Oxford, Hart Publishing 2000, s. 11, 27, 37 a67 an.
60 To je zejm inasamotnm vvoji evropsk legislativy, nap. m I. Ktomu Christina Last, Garantie
wirksamen Rechtschutzes gegen Massnahmen der Europischen Union. Tbingen, Mohr Siebeck 2008.
61 Srov. nkter evropsk procesn nazen.
62 Viz ktomu Jrgen Basedow, Die Verselbststndigung des europischen ordre public, Dieter Martiny, Die
Zukunft des europischen ordre public im internationalen Privat- und Zivilverfahrensrecht, in: Michael Coes-
ter, Dieter Martiny, Karl August Prinz von Gessaphe Sachsen, Privatrecht in Europa. Vielfalt, Kollisi-
on, Kooperation; Festschrift fr Hans Jrgen Sonnenberger zum 70. Geburtstag. Mnichov, C. H. Beck 2004.

110

2764iuridica2_2012.indd 110 27.6.13 11:20


Zkaz diskriminace je jednm zjeho zkladnch mtek alimit. Pkaz konformity
sprimrnm evropskm prvem m zklad vobecnm principu aplikan pednosti
evropskho prva. Vtomto ohledu me vzniknout cel ada problm. Problematic-
km se me jevit, zda koliznprvn ustanoven vesmrnicch oochran spotebitele
akonec konc ivnazench m Iam II,63 kter omezuj volbu prva, jsou sluitel-
n sprimrnm evropskm prvem, zejmna se svobodou pohybu (volnm pohybem)
zbo aslueb. Jestlie nap. omezuj volbu prva tetho sttu, hroz podnikm, je
maj sdlo nazem vnitnho trhu ajsou tedy podzeny unijnmu prvu, urit soutn
nevhoda vporovnn sjejich konkurenty, kte maj sdlo mimo zem Evropsk unie
anejsou tedy takto limitovni. Postav-li se tento zsah doautonomie vle narove
zsahu dozkladnch svobod, je nutn, aby byl takto vznikl nesoulad sprimrnm pr-
vem ospravedlnn vrmci zsady pimenosti kogentnmi ustanovenmi veveejnm
zjmu.64 Je nepochybn, e vsouladu sprimrnm prvem mus bt t kolizn normy
ist nrodnho pvodu.
Kfungovn prva adalmu sbliovn prvnch systm pispv t judikatura
ESD. ESD m vznamnou integran lohu vdsledku sv tzv. autonomn interpreta-
ce.65 Ta znamen jednotn pojmn klovch institut, zejmna tch, kter byly zave-
deny harmonizanm legislativnm silm ES (EU).

b) Rst vzjemn dvry aspoluprce

Ruku vruce skoordinac, harmonizac asjednocovnm jde nepochybn


azcela nutn iatmosfra vzjemn dvry aspoluprce. Ktomu, aby mohl evropsk
prvn (justin) prostor fungovat vesmyslu quasi jedinho systmu, je zapoteb, aby
vechny justin orgny spolupracovaly.66 Spoluprce, ato nejen mezi orgny Unie
nastran jedn aorgny lenskch stt nastran druh, ale pedevm t mezi jed-
notlivmi orgny lenskch stt, jak to judikoval ESD vevci Zwartveld,67 je nezbyt-
nm pedpokladem. Vzjemn souinnost se pedpokld pi plnn uritch pede-
vm technickch, avak nezbytnch funkc soudnho systmu, jakmi jsou dokazovn,
doruovn aspoluprce vevcech konkurznho zen.68
Ikdy je to obecn pehleno, nejvznanj je vtchto relacch pm styk abez-
prostedn spoluprce mezi soudy, kter zahrnuje prv ipm doruovn.69 Tak se
tento zatm jet stle mezinrodn reim bl systmu jedinho justinho prostoru
vesmyslu jeho sttn organizace.
63 Viz ktomu Ansgar Staudinger, Internationales Privat- und Zivilverfahrensrecht, in: Reiner Schul-
ze, Manfred Zuleeg, Europarecht. Mnchen, C. H. Beck 2006, s. 871.
64 Srov. nap. Werner Schroeder, koment kl. 30 SES (nyn 34 SFEU), marg. . 751, in: Rudolf Stre-
inz (ed.), EUV/EGV. Mnchen, C. H. Beck 2006.
65 Srov. ktomu nap. Ulrich Magnus, Peter Mankowski, Brussels IRegulation. Mnchen, Sellier 2007,
s. 382.
66 Ktomu Hess, Europisches Zivilprozessrecht, s. 34 an.
67 Srov. Zwartveld, 2/88, opan mnn vak zastv Heinz Valllender, Die Zusammenarbeit
von Richtern in grenzbersthreitenden Insolvenzverfahren nach der EuIns VO, in: Wilhelm Moll (ed.)
Festschrift fr Hans-Jochem Ler zum 70. Geburtstag. Mnchen, C. H. Beck 2008, s. 479. Dle ktomu
Christoph G.Paulus, Die EuInsVO-wo geht die Reise hin?, NZI, 2008, s. 1.
68 Viz Hess, Europisches Zivilprozessrecht, s. 525 an., adle nvrhy obsaen nap. vHorst Eiden
mller, Der nationale und internationale Insolvenzverfahrensvertrag, ZZP 114, 2002, s. 3.
69 Viz vvoj pravy doruovn psemnost vnazen . 1348/2000 anazen 143/2007.

111

2764iuridica2_2012.indd 111 27.6.13 11:20


Cel systm je podmnn vzjemnou dvrou pedevm mezi soudnmi orgny. Ta
nepochybn pedpokld existenci nkolika faktor, kter budou vprbhu spoluprce
naplnny. Jde pedevm ourit vdom cizho prvku vinnosti orgn jinch len-
skch stt. Vyrovnat se stmto elementem, vzdor uniformovanm instrumentm (for-
mule, prvn terminologie apod.) znamen pedevm pochopen odlinch pstup.
To pedpokld uritou zkuenost azejmna vzdln. Nedvra je toti spojena pede-
vm sneznalost odlinch pstup, resp. odlinosti vbec, jim jsou pak pisuzovny
rozdln amnohdy neadekvtn piny ansledky.
Spoluprce, resp. koordinace je teba pedevm vppad paralelnch zen. Jejich
existence azejmna mon dsledky znich plynouc (protichdn rozhodnut) jsou
eeny pekkou litispendence. Jej stroh aplikace vppadech paralelnch zen je
vak mnohdy pouze nutnou, ale nepostaujc podmnkou keen monch negativnch
nsledk. Jde otzv. aloby torpda,70 ktermi se strany sna brnit pro n nepzniv-
mu vystn jinch zen. Jde nepochybn ozneuit civilnho procesu. zen otchto
evidentn nekalch praktikch by mla bt alespo urychlen skonena, innjm
nstrojem by bylo odmtnut tchto alob prv jako nekalch praktik, je zneuva-
j civiln procesn ochrany. Postoj ESD ktto problematice vyjden vrozhodnut
vevci Gasser (C-116/02) vak nepovaujeme zaadekvtn.
Prvn pomoc zaznamenala velk pokrok.71 Je zejm, e mnoh akty justinho org-
nu jednoho lenskho sttu nazem druhho lenskho sttu ji nejsou povaovny
zajednn ciz sttn moci, suverna, knmu by bylo zapoteb dal procedury. Nazen,
zakazovn adoruovn druh generace umouj pm inek procesnch kon orgnu
jednoho lenskho sttu nazem druhho lenskho sttu vetn doruovn aprovdn
dokazovn (l. 14 nazen odoruovn al. 17 nazen odokazovn). Pznan je t
ast procesnho soudu azizovn dosti oprvn pomoc mstnm soudem. Doadujc
procesn soud me t vyadovat urit kony, resp. jejich formu, kter nejsou znmy,
resp. nejsou vbec ppustn ped soudem mstnm (jako nap. kov vslech).
Velmi dleitm faktorem fungovn prvnho systmu EU je spoluprce justinch
orgn vetn evropsk justin st. Spoluprce ovem neznamen pouze pspvek
kaplikaci prva. Je vznamn ipro dal sbliovn nrodnch soudnch soustav azna-
men pspvek kdal harmonizaci hmotnprvnch iprocesnprvnch pedpis.72
Konen je vznamnm faktorem pro standardizaci (vytvoen uritch standard
adal vzjemn dvry) vrmci prvnho systmu EU.
Tak jako maj instituty nrodnho prvnho du zaruit spravedlnost adn api-
men fungovn prvnho du (vymhn prva), m prvo EU, resp. prvo mezi
lenskmi stty specifick instituty, kter de facto simuluj i nahrazuj roli ist nrod-
nch institut. Tak jako existuj specifick nstroje ochrany dlunka pi vkonu rozhod-
nut, existuj obdobn nstroje inarovni evropsk.
70 Srov. ktomu koment Hess, Europisches Zivilprozessrecht, s.328 arozsudek OLG Mnichov, z2. 6. 1998,
RIW 1998, s. 631. Tento soud nepipustil paraleln alobu. Jde nepochybn oppad zneuit prva. Ktomu
nap. Alexander Layton, Stephen OMalley, Hugh Mercer, European Civil Practice. Londn, Sweet
& Maxwell 2004, marg. . 44.42 a Lubo Tich, Protection against the Abuse of Lay Process in the Brussels
Review Proposal? in: Eva Lein, The Brussels Review Proposal Uncovered, BIICL 2012, s. 179 an..
71 Zejmna Hess, Europisches Zivilprozessrecht, s. 467 an.
72 Eva Storskrubb, Civil Procedure and EU Law : APolicy Area Uncovered. Oxford, Oxford University
Press 2008, s. 241 an.

112

2764iuridica2_2012.indd 112 27.6.13 11:20


c) Vznam uznvn

Uznvn jako akt, resp. proces realizace inku cizho rozhodnut


navlastnm zem lenskho sttu je vsledkem uritho stupn standardizace prvn
kultury asouasn ivzjemn dvry. Mimodn intenzity se doshlo prv vrmci
evropskho justinho prostoru aprojevuje se vjeho efektivit. To znamen, e se for-
mln ciz rozhodnut pibliuje rozhodnut vlastnho soudu. Uznn, kter se vzsad
dje ipso iure, probh podle ESD (145/86, Hoffmann v. Krieg) veform promtnut
inku nazem soudu uznn. To znamen, e rozsudek m vjinm lenskm stt
stejn postaven jako vestt domovskm anikoliv jako vestt uznn (teorie zrovno-
prvnn). Jde opronikn principu zem pvodu doprocesnho prva. Znamen to, e
nap. relativn velmi irok psobnost prvn moci anglickho rozsudku, kter zahrnuje
isv odvodnn, je uznateln am sv dsledky vestt uznn, ikdy to je vrozporu
sjeho prvnm dem. Mon problmy, kter mohou vyplvat zodlinost prvnch
d, by mly bt postupn, tedy harmonizac odstraovny. Podstatn je, e definice
rovnocennho rozhodnut je velmi irok azahrnuje jakkoliv procesn rozhodnut bez
ohledu najeho oznaen. Iinky rozhodnut jsou relativn velmi iroce pojaty azahr-
nuj pedevm prvn moc.73

V. Zmny vsituacch anstrojch


mezinrodnho prva soukromho

1. Princip zem pvodu, uznn akolizn norma

Princip zem pvodu nen ani kolizn normou ani navznm. Je jakousi
metanormou, kter vak potlauje klasick metody74 MPS azejmna vznam kolizn
prvn normy. PZP je uritm projevem vzjemn dvry, solidarity aspoluprce, kter
psob vesmyslu omezen principu teritoriality.
Soust PZP je uznn, kter vak zdaleka nen sPZP toton. PZP je pouze
pedpokld jako svoji nezbytnou soust. Uznn vesmyslu promtnut vlastnch
nsledk nazem sttu uznn je vak pmm vsledkem akceptace PZP. Podle
teorie zrovnoprvnn by tomu bylo naopak, co by znamenalo pklon kprincipu
zem uren.

73 Heinz-Peter Mansel, Anerkennung als Grundprinzip des europischen Rechtsraums, RabelsZ 70, 2006,
s. 362, Hess, Europisches Zivilprozessrecht, s.332.
74 Ktomu zvelmi rozshl literatury, kter se objevila zejmna vsouvislosti seschvalovnm nvrhu smr-
nice oslubch navnitnm trhu, Jrgen Basedow, Herkunftslandprinzip und internationales Privatrecht
in europischen Binnenmarkt fr Dienstleistungen, in: Leszek Ogiego, Wojciech Popioek, Maciej
Szpunar, Rozprawy prawnicze. Ksiga pamitkowa Profesora Maksymiliana Pazdana. Krakw, Zaka-
mycze 2005, s. 621 an., Peter Mankowski, Das Herkunftslandprinzip als internationales Privatrecht
der e-commerce-Richtlinie, ZVglRWIss, 2001, s. 137 an., t, Wider einer Herkunftslandprinzip fr Dien-
stleistungen im Binnenmarkt, IPRax, 2004, s. 384, t, Herkunftslandprinzip und deutsches Umsetzungs-
gesetz zur E-commerce-Richtlinie, IPRax, 2002, s. 257 an. Ktomu vesk literatue Lubo Tich, Ji
Hrdek, Ji Vlastnk, Princip zem pvodu vkomunitrnm prvu (vkontextu legislativnho vvoje
smrnice oslubch), Acta Universitatis Carolinae Iuridica 1/2009, s. 5 an.

113

2764iuridica2_2012.indd 113 27.6.13 11:20


2. Veejn podek, jeho vvoj asouasn vznam vEU

Klasick veejn podek by ml pispt kzjednoduen akonkretizaci.


Klauzule veejnho podku by mla bt pevzata dokodexu MPS ajej prava by mla
bt opatena pedpisy, kter je teba aplikovat. Obecn ustanoven vesmyslu evropsk-
ho veejnho podku nen mono doporuit.75
Veejn podek je aplikovn vi lenskm sttm velmi zdka. Je vak teba se
ptt, zda by nepsan znak skutkov podstaty, tedy vztah kvnitnmu trhu, mohl bt
vztaen naEvropskou unii.
Zahranin prava tak nen vrozporu sveejnm podkem, jestlie existuje vztah
kpslunmu sttu fra, ale itehdy, jestlie vztah kvnitnmu trhu existuje vrmci celho
evropskho prostoru.
Evropsk veejn podek chpan jako vraz podstatnch prvnch zsad evropskho
prva hraje vedle veejnho nrodnho podku znan samostatnou roli. Zsti mu oproti
nrodnmu veejnmu podku pslu urit korigujc funkce: okleuje nrodn veejn
podek vjeho kolizn prvnch incch. Zsti ale evropsk veejn podek zasahuje
dozkladn hodnoty nrodnho prva apoaduje prosazovn zkladnch hodnot evrop-
skho prva t tam, kde se to jednotliv lensk stty zdvod svch nrodnch pstup
zdrhaj uinit. Vevztahu kpsoben vi tetm sttm pitom vesrovnn sdvoustran-
nmi vztahy vrmci EU vyplvaj zsadn jin konsekvence. Stle jet fragmentrn
charakter evropskho prva ajeho vvoj zpsobuj, e evropsk veejn podek vstupuje
dopovdom irho prvnho okruhu teprve postupn. Zajist e posta vmnoha ppa-
dech, kdy se oblk doatu nrodnho veejnho podku, asto se tak dokonce stt mus,
protoe rozhodn koliznprvn prameny uznvaj pouze nrodn veejn podek. Pesto
se vak veejn podek evropsk odnrodnho veejnho podku zeteln odliuje. Nej-
zetelnji to je patrn tam, kde evropsk prvo uplatuje svj imperativn veejn podek
anrodnmu prvu, jako vppad Krombach, neposkytuje dn prostor. Stle zetelnj-
kontury evropskho veejnho podku ho stle vce odliuj odnrodnho veejnho
podku, kdy je stle oznaovn jako jeho regionln forma.76
Protoe se evropsk prvo sna opokud mono neruenou aplikaci cizch prvnch
d aco mon voln pohyb rozsudk, je kontroln mechanismus zaloen naveej-
nm podku nezbytn. Evropsk veejn podek je zaloen pedevm naevropskm
pojet lidskch prv. To vede kuritmu posunu odkoncept nrodnch kevropskm,
kter sleduj jednotn vklad. Souasn pokusy mezi lenskmi stty vzdt se kontroly
veejnm podkem vmezinrodnm procesnm prvu mohou bt spn pouze vp-
pad jeho nhrady jinmi procesnmi zrukami. Ktm pat nap. taxativn vet dvo-
d kodepen uznn asjednocen nrodnch prvnch d voblastech, kde je veejn
podek stle relevantn. Je zejm, e dleitj ne sjednocovn prva je sbliovn

75 Karl F. Kreuzer, Was gehrt in den allgemeinen Teil eines europischen Kollisionsrechte, in: Brigitta
Jud, Walter H. Rechberger, Gerte Reichelt, Kollisionsrecht in der Europischen Union. Wien,
Jan Sramek Verlag 2008, s. 1 an.
76 Jrgen Basedow, Die Verselbststndigung des europischen ordre public, in: Michael Coester, Die-
ter Martiny, Karl August Prinz von Gessaphe Sachsen, Privatrecht in Europa. Vielfalt, Kollision,
Kooperation; Festschrift fr Hans Jrgen Sonnenberger zum 70. Geburtstag. Mnchen, C. H. Beck 2004,
s. 291 an.

114

2764iuridica2_2012.indd 114 27.6.13 11:20


prvnch kultur, kter, kdy se nap. promtaj doveejnch zen, in veejn podek
pro svoje rozdly nezbytnm.77

3. Zmna chpn kolizn normy

Tradin, klasick MPS stoj natradinm chpn kolizn normy jako klo-
vho faktoru tohoto odvtv. Kolizn metoda jednak metamorfzuje ajednak se jej vznam
zmenil. Krom klasickch koliznch norem vyrostla cel ada forem, kter klasickou ote-
venou kolizn normu rozmluj arelativizuj jej vznam. Tebae ivtradinm pojet
existovalo tzv. vgn navzn vesmyslu stediska zjmu i tit prvnho pomru nebo
spravedlivho uspodn prvnho vztahu, byl tento jev vjimkou. Neexistovala cel ada
novch typ koliznch norem, kter se vyskytuj akter pmo oplvaj navznmi, kter
relativizuj kolizn normu jako jednoznan, oteven pravidlo navzn.78
Jde okolizn normy,79 kter jsou obsaeny vprimrnm asekundrnm evropskm
prvu, jejich kolem je vymezit mezinrodn psobnost hmotnho evropskho pr-
va. Jde oprvo jednostrannch, asto skryt formulovanch koliznch norem, kter
jsou obsaeny vkartelovm prvu obchodnch spolenost ivprvu leteck dopravy.
Jde opravu, kter se vyznauje zetelnmi i skrytmi odkazy naprvo lenskch
stt, jako tomu je nap. vesmrnici 2004/38 ES, kde je stanoven pojem manel
apod. Stmto vertiklnm odkazem evropsk prvo typicky pracuje vprvu rodin-
nm. Vppad vertiklnho odkazu me evropsk prvo stanovit rozhodn pr-
vo lenskho sttu, toto stanoven je vak penechno nrodnmu prvnmu du.80
V uveden smrnici je pojmem ivotn partnerstv na jedn stran odkazovno
naprvo lenskho sttu, podle jeho pedpis toto partnerstv vzniklo, anadruh
stran se odkazuje naprvo sttu pobytu, kter rozhoduje orznm postaven ivot-
nho partnerstv amanelstv, astanov pslun podmnky.
Kevropskmu koliznmu prvu t pat ujednn stanoven vprimrnm asekun-
drnm evropskm prvu pro vybaven koliznho prva lenskch stt,81 tedy pro
zkladn svobody, zkaz diskriminace aprva vyplvajc zl. 18 SFEU pro unijn
obany najedn stran akolizn pravy vmnoha smrnicch ohledn pojiovacch,
spotebitelskch ajinch smluv nastran druh.
Dotvrt oblasti evropskho koliznho prva pat kolizn normy oaplikaci prva
lenskch stt atetch stt, kam pat nap. nazen m Iam II.

Jestlie se ESD dosud nevyjdil ke koliznmu prvu82 a msto toho primrn


odkazuje napsoben sttnch prav pro uskuteovn zkladnch svobod, lze to
77 Dieter Martiny, Die Zukunft des europischen ordre public im internationalen Privat- und Zivilver-
fahrensrecht, in: Michael Coester, Dieter Martiny, Karl August Prinz von Gessaphe Sachsen,
Privatrecht in Europa. Vielfalt, Kollision, Kooperation; Festschrift fr Hans Jrgen Sonnenberger zum
70. Geburtstag. Mnchen, C. H. Beck 2004, s. 19 an, 523 an.
78 Kurt Siehr, General Problems of Private International Law in Modern Codifications de lege lata and
de lege europea ferenda, Year book of Private International Law, vol. 7, 2005, s. 17 an.
79 Wulf-Henning Roth, Methoden und der Rechtsfindung und Rechtsanwendung im europischen Kolli
sionsrecht, IPRax, 2006, s. 338 an.
80 Ibidem, s. 338 an.
81 Ibidem, s. 344.
82 Ibidem, s. 343.

115

2764iuridica2_2012.indd 115 27.6.13 11:20


jen vtat. lenskm sttm je tak toti poskytnut nutn prostor krozhodovn otom,
zda budou chtt provst nutnou korekturu vhmotnm prvu anebo prostednictvm
koliznho prva.
Teritoriln psobnost vymezen koliznmi normami je doten zkladnmi svoboda-
mi. Zkladn svobody zavazuj lensk stty krespektovn prva sttu pvodu vrmci
nutnho zkoumn (teorie dat). Zkoumn prvnosti uveden natrh in kolizn pravu
nezbytnou (nebo uznn sprvnho aktu). Povinnost kuznn skutkovch stav vznik-
lch dn podle prva voblasti prva obchodnch spolenost je evropsk koncepce,
kter zajiuje uskuteovn zkladnch svobod vi omezen vdsledku rozdlnho
koliznho prva anut lensk stty kpizpsoben, resp. korektue jejich koliznho
prva. Tato korektura me bt uskutenna vydnm nrodnch pedpis pro uznn
anebo kolizn normou, kter se odchyluje odklasickho otevenho typu kolizn normy
aodkazuje naciz prvo.83

VI. Odpovdi naotzky apotvrzen hypotzy

1. Hypotza

Vsti I.2 jsme stanovili hypotzu ohledn vznamu arole mezinrod-


nho prva soukromho. Uvedli jsme, e vznam mezinrodnho prva soukromho
bude spe klesat.
Dle jsme vyslovili (viz I.1) domnnku, e vvoj mezinrodnho prva soukromho
aprocesnho byl zapinn pedevm integranm procesem vEvropsk unii.
Imanentnm pedpokladem fungovn vnitnho trhu je fungovn jeho prvnho
rmce, kter znamen pedevm hladk vymhn prva,84 kter opt pedpokld to,
co lze nazvat volnm pohybem titul vrmci jednotnho prvnho asoudnho systmu.
Sjednocovn hmotnho prva soukromho, sprvnho prva adalch prvn odvtv je
jenom dalm zprojev integranho procesu vEvrop asplnnm poadavk hladkho
fungovn zkladnch trnch svobod.
Projevem integrace v prvu je sjednocovn, resp. harmonizace prvnch d
lenskch stt. Zatmco harmonizace koliznch aprocesnch norem znamen bytek
vjejich mnohosti, sjednocovn hmotnho prva znamen omezovn aplikace norem
MPS aMPP vbec. Vtomto ohledu dochz tedy kekvantitativnm zmnm nmi sle-
dovan oblasti.

83 Hess, Europisches Zivilprozessrecht, s. 282283 a311 an.


84 Vprv ad je teba upozornit nasnahy evropsk skupiny pro mezinrodn prvo soukrom (the groupe
europen de droit international priv, http://www.gedip-egpil.eu, avznamn pspvky Karl F. Kreu-
zera, Was gehrt in den allgemeinen Teil eines europischen Kollisionsrechte, in: Brigitta Jud, Walter
H. Rechberger, Gerte Reichelt, Kollisionsrecht in der Europischen Union. Wien, Jan Sramek
Verlag 2008, s. 1 an.; Zu Stand und Perspektiven des europischen internationalen Privatrechts, RabelsZ
70, 2006, s. 4 an. Dle viz Kurt Siehr, Die Kodifikation des europischen IPR-Hindernisse, Aufgaben
und Lsungen, in: Brigitta Jud, Walter H. Rechberger, Gerte Reichelt, Kollisionsrecht in der
Europischen Union. Wien, Jan Sramek Verlag 2008, s. 77 an.; Auf dem Weg zu einem internationalen
Privatrecht, EuZ, 2005, s. 90 an.

116

2764iuridica2_2012.indd 116 27.6.13 11:20


Kolizn norma mn svoji povahu asouasn je jej pouit omezovno pedevm
institutem uznvn, jeho vznam stoup. Jeliko jde oinstitut mezinrodnho prva
procesnho, stoup vznam tohoto prvnho odvtv. Vtomto ohledu meme mlu-
vit o kvalitativnch zmnch mezinrodnho prva soukromho. Obdobn je tomu
ivoblasti mezinrodnho prva procesnho, nebo uznn je institutem odtohoto insti-
tutu jet 90.let 20. stolet doznan mry odlinm. Je tomu tak proto, e se zvila
rove prvn kultury, rozdly mezi chpnm mnoha institut se zmenily afunguje
evropsk soudn s.
Vdsledku tchto zsadnch zmn ikvantitativnho charakteru se chpn apou-
vn nstroj mezinrodnho prva soukromho mn. Pi postupu integrace vrmci
jednotnho soudnho prostoru Evropsk unie se dobudoucna jeho vznam bude zmen-
ovat. Tak jsme potvrdili ve stanovenou (I.2) hypotzu.

2. Odpovdi naotzky

a) Jak je ajak m bt funkce mezinrodnho prva


soukromho procesnho?

Funkce apostaven, vznam afungovn tchto obou odvtv se vposled-


nch deseti letech zsadnm zpsobem zmnily. Vdsledku vzniku vnitnho trhu se
vznam obou odvtv podstatnm zpsobem zvil, avak jen napechodnou, asov
omezenou dobu. Sjednocenm koliznch aprocesnch norem azejmna rstem vznamu
jinch institut, jako nap. uznn, se funkce mezinrodnho prva soukromho apro-
cesnho mn abude jejich vznam ustupovat.

b) Je zkladn smovn naznaen vl. 81 SFEU sprvn


adojak mry je teba dle prostednictvm interpretace je rozvjet?

Vrmci hladkho fungovn dle integrovanho vnitnho trhu je zapo-


teb pravomoci Evropsk unie rozit ve smyslu dalho sjednocovn koliznch
aprocesnch norem avytvoen evropskho kodexu mezinrodnho prva soukromho
aprocesnho.

c) M se podstata mezinrodnho prva soukromho mnit,


m se zhlediska sv struktury aprvn techniky vnitn reformovat?

Neteba, aby se reformovalo. Kzmn jeho fungovn ji dolo spontn-


nm zpsobem. Zavahu urit stoj, by napechodnou dobu limitovan, opaten
tkajc se personlnho vybaven evropsk soudn st. Kinnjmu fungovn soud
pi vynucovn prva by jist pispla speciln pprava uritho omezenho potu
soudc, kte by byli specializovni natuto oblast, ato vevropskm mtku. Idel by
pedstavovalo zdokonalen jazykov vbavy soudc, zven rovn vzjemnho poro-
zumn anepochybn tkoncentrace nejen nasjednocenou, harmonizovanou pravu,
ale ijudikaturu ESD, dalch soudnch nrodnch instanc aprvnickou literaturu.

117

2764iuridica2_2012.indd 117 27.6.13 11:20


The Role of Private International Law (conflict of laws)

summary

The study answers basic questions regarding the current state of Private International and Proce-
dural Law. Foremost, it confirms the hypothesis that the significance of PIL will decline in the European Union as
aresult of the integration process. This is caused by the fact that the functioning of the internal market means the
enforcement of rights which presumes the free movement of enforcement titles within aunified legal and judicial
system. The harmonization of conflict of law and procedural norms translates into adecrease of its plurality,
alower incidence of problems and thus also alimitation in the application of PIL and conflict of law norms.
Conflict of law norms change their essence, whereas simultaneously their application is limited by the institu-
tion of recognition whose significance is on the rise. In this sense, the significance of International Procedural
Law compared to International Private Law is rising as well.
Within the smooth functioning of afurther advanced internal market it becomes necessary widen the competen-
cies of the EU in the sense of further unification and the creation of aEuropean International Private Procedural
Law Codex
Private and Procedural International Law donot have to be actively reformed as the change of its essence
occurred spontaneously as afurther result of harmonization of these branches in the EU. Special schoolings
for alimited number of judges specialized in this area on the European level would certainly lead to more
effective enforcement of law and thus better functioning of the courts.

Key words: private international law, procedural international law, recognition of rights, recognition of deci-
sions, change of paradigms, increase in effectiveness of the internal market, decrease in the level ofconflicts
of law, decreased significance of private, international law and procedural international law

Klov slova: mezinrodn prvo soukrom, mezinrodn prvo procesn, uznn prv, uznn rozhodnut,
zmna paradigmat, zven innosti vnitnho trhu, pokles rovn koliznho prva, omezen vznamu mezi-
nrodnho prva soukromho a procesnho

118

2764iuridica2_2012.indd 118 27.6.13 11:20


2012 Acta Universitatis Carolinae Iuridica 2 Pag. 119136

el aefektivita regulace (usmrovn)


hospodsk soute*
Lubo Tich

Pedmt acl

Tato studie se zabv dvma kardinlnmi problmy prva hospodsk


soute, ato clem regulace ajej innost. Klov jsou tyto otzky mimo jin proto,
e by mly bt zkladem uvaovn nejen zkonodrce, ale ipraktika pi aplikaci sou-
tnho prva. Jsou tedy zkladnmi vkladovmi hledisky, jakmisi dvrnky smo-
vn soutnho prva.
Obma problmy se iztohoto dvodu zabvme vkontextu konkrtnch situac.
Vppad cle soutnho prva nm jde oto, abychom ukzali jeho vznam vsou-
vislosti sfungovnm regulovanch trh vrmci Evropsk unie. Hospodsk sout
je pro vnitn trh nepochybn integrujcm faktorem stejnho vznamu, pesto se
vak me dostat dokonfliktu snktermi zkladnmi trnmi svobodami. Je proto
kolem prvn sti (II.) tto studie podat bli vysvtlen samotn otzky cle (elu)
soutnho prva, jako ipojmu afungovn hospodsk soute (II.1, 2). Pot se
zabvme ji naznaenou otzkou psoben hospodsk soute vrmci vnitnho
trhu ajejm vztahem kzkladnm trnm svobodm. Konen zvry tchto abstrakt-
nch teoretickch vah pouvme (aplikujeme) pi een otzek soute naregulo-
vanch evropskch trzch.
V2. sti se zabvme innost (efektivitou) soutnho prva. Mluvme proto
tedy ioefektivit soutnho prva jako regulatornho rmce hospodsk soute.
Nejprve vak podvme definici pojmu efektivity, vysvtlujeme jej men apot
ilustrujeme vznam tchto teoretickch vah pi aplikaci navvoj soutnho pr-
va vetech novch lenskch sttech EU, tj. vesk republice, Polsku aMaar-
sku. Vychzme pitom zuritch empirickch dat, jimi innost soutn regulace
mme.

* lnek je vstupem grantu PRVOUK 06.

119

2764iuridica2_2012.indd 119 27.6.13 11:20


1. st: Cl regulace hospodsk soute

I. Vymezen problematiky

Prvn st tohoto pspvku slou kvymezen hlavnho cle soutnho


prva ajeho aplikace voblasti regulovanch trh aparalelnho obchodu. Jde oproblm
zkladn orientace soutnho prva Evropsk unie. Jeho zkladem je otzka, dojak
mry je teba brt pi vymezen aaplikaci pravidel soute vbec vvahu blaho spo-
tebitele jako jednoho zhlavnch cl nebo dokonce jedinho hlavnho cle soutnho
prva, ato naspecifickm trhu, jen je, prv sohledem nazjmy konench spotebi-
tel, regulovn jednotlivmi stty natrhu sfarmaceutickmi vrobky.
Hledn avymezen hlavnho cle provdme nazklad primrn literatury aroz-
hodnut Evropsk komise, Tribunlu aSoudnho dvora EU vposlednch letech.

II. Pojem hospodsk soute

Sout lze definovat jako urit neuzaven proces, upraven prvnmi i


mimoprvnmi pravidly, vekterm dva i vce navzjem nezvisl subjekty nazklad
uritho nasazen poskytuj navzjem srovnateln vstupy.1
Sout m celou adu funkc.2 Uznv se, e psob kfunknmu rozdlen pjm
podle vkonu natrhu nazklad uskuteovn arozdlen nabdky pozbo aslu-
bch podle preferenc poptvky, m pispv krealizaci trhu, smuje vrobn faktory
dojejich nejproduktivnjch zpsob nasazen, psob naflexibiln pizpsoben vro-
by avrobn kapacity namimohospodsk informace avneposledn ad urychluje
prosazen technickho pokroku pi vrob avrobnch metodch.
Samotn pozitivnprvn definice evropskho smovn prva soute je vcelku
zejm. Ze tvrtho odstavce preambule kSFEU plyne, e jednm zcl EU je nenaru-
en sout. To plyne izProtokolu . 27 ovnitnm trhu ahospodsk souti,3 podle
nho je kolem vnitnho trhu vytvoen systmu, kter zajist, aby hospodsk sout
nebyla naruovna.
To je vsouladu sustanovenm l. 3 odst. 3 Smlouvy oEvropskm spoleenstv
aodpovd to jasn pevldajcmu pojet vteorii. el soutnch pravidel spov
vzajitn svobodn, poctiv, nenaruen asouasn inn soute naspolenm
(vnitnm) trhu. Ktomu slou princip zkazu jakchkoliv cizch zsah dotrnho
mechanismu, asice bez ohledu nato, zda pochzej ze soukromho nebo veejnho
sektoru, pokud naruuj obchod mezi stty apsob proti zjmm EU.4
Evropsk zkonodrce vychz ztoho, e je sout komplementrn kdalm clm
aprostedkm kjejich dosaen. Sout tedy pispv khospodskmu rstu acenov
1 Karl M. Meessen, Prinzip Wettbewerb, 64 Juristenzeitung, 2009, s. 701.
2 John M. Clark, Competition as adynamic process. Washington, Brookings
Institution 1961, s. 63;
Erhard Kantzenbach, Die Funktionsfhigkeit des Wettbewerbs. 2. vyd., Gttingen, Vandenhoeck
u.Ruprecht 1967, s. 1617.
3 Protokol . 4 kLisabonsk smlouv.
4 Srov. Helmuth Schrter, in Helmuth Schrter, Thinam Jakob, Wolfgang Mederer (eds.),
Kommentar zum europischen Wettbewerbsrecht. Baden-Baden, Nomos 2003, kl. 8189 SES, adle
6/72 Continental Can, odst. 214, 234; 26/76 Metro/Saba I.

120

2764iuridica2_2012.indd 120 27.6.13 11:20


stabilit, kvysoce konkurenceschopnmu sociln trnmu hospodstv, pln zamstna-
nosti aspoleenskmu pokroku, souasn podporuje pokrok vdeck atechnick. To je
nepochybn nejen vzjmu harmonickho vvoje hospodstv, ale ispotebitel.5
Vem tmto vlastnostem apzviskm soute le vzkladu paradigma svobodn
soute.6 Ekonomick svoboda je jednou ze zkladnch hodnot chrnnch systmem
zkladnch prv, znho vyvraj izkladn trn svobody, je spoluvytvej stavn
zklad Evropsk unie (viz III.).
Soust tohoto vymezen cl soutnho prva je t negativn definice vymezujc
se vi jinm monm smovnm soutnch pravidel. Jde pedevm otzv. nov ekono-
mick pstup,7 cl spovajc vtechnickm avdeckm pokroku apedevm vorientaci
nablaho spotebitele. Natento cl se orientuje pedevm americk soutn prvo zejmna
pod vlivem tzv. Chicagsk koly. Je to pedevm Bork,8 kter vzkladnm smovn sou-
tnch pravidel spatuje eludren trnch mechanism, kter spotebiteli zajiuj maxi-
mum blahobytu. Maximalizace blahobytu spotebitele je jedinm legitimnm clem sout-
nch pravidel. Samotn Bork vak pi odvodovn tohoto zkladnho pstupu mnohdy
pouv pouze vgn termny9 zejmna sohledem natechnick pokrok, vjeho rmci se
m blaho spotebitele uskuteovat. Stm souvis ipojem efektivnosti, kter rovn nen
definovn. Blahobyt spotebitele je tedy podporovn pouze nazklad statickho nebo
klasickho modelu cenov soute, podle kter je dosahovno nejen blaha spotebitele, ale
t rovnovhy vsouti. Veskutenosti vak blaho spotebitele nen prvnm clem, jeliko
je pouze soust veobecnho profitu spolenosti, kter je nejvt, jestlie trhy produkuj
maximum produktu zanejni ceny. Podstatn je, e natrhu avsouti plat rovnost
subjekt aprimrn tud spotebitel ani nemohou pedstavovat zkladn cl i dokonce
jedin cl soutn regulace. Proto tak nen mon povaovat zadkaz oporuen soute
kodu, kter byla zpsobena spotebitelm. Ta toti me anemus vzniknout, apesto se
vobou ppadech oporuen soutnch pravidel jednat me, ale tak nemus. Podobn
jako uochrany spotebitele nen ani namst, aby byl preferovn jaksi ekonomick cl
soutnch pravidel.Ani vdeck i technick pokrok neme bt primrnm elem sou-
tnch pravidel. Pnos pro spotebitele, resp. technick i hospodsk pokrok mohou
bt pouze jednm zmnoha dalch zprostedkovanch i prostedench cl, kter je pak
mon pout jako vjimen kritria pro aplikaci vjimek ze zkazu kartelu podle l. 101
odst. 3 SFEU.10

5 Viz l. 3 odst. 3 SFEU.


6 Josef Drexl, Competition Law as Part of the European Constitution, in: Armin von Bogdandy, Jr-
gen Bast (eds.), Principles of European Constitutional Law. Munich/Oxford, C. H. Beck/Hart Publishing
2010, s. 695696; vevcarsku pak Roger Zch, Adrian Knzler, Individualschutz und Institutions
schutz als Aufgaben des Kartellrechts, in: Roger Zch, Christine Breining-Kaufmann, Peter
Breitschmid, Wolfgang Portmann, Andreas Thier, Wolfgang Ernst, Paul Oberhammer
(eds.), Individuum und Verband : Festgabe zum Schweizerischen Juristentag. Zrich, Schulthess 2006,
s.291 an.
7 Srov. Josef Bejek, Soutn politika afze vevropskm kontextu. Brno, Masarykova univerzita 2010,
zejmna pak s. 115159.
8 Robert H. Bork, The Antitrust Paradox: APolicy at War with Itself. New York, Basic Books, Inc.
1978, s. 7.
9 Robert H. Bork, The Antitrust Paradox: APolicy at War with Itself, s.132, viz kritiku vIngo Schmidt,
Jan B. Rittaler, The Chicago School of Antitrust Analysis : Wettbewerbstheoretische und -politische Ana-
lyse eines Credos. Baden-Baden, Nomos 1986, s. 3338.
10 Srov. Drexl, vpozn. . 6.

121

2764iuridica2_2012.indd 121 27.6.13 11:20


III. Sout avnitn trh

1. Integran role vhospodstv EU, sout azkladn svobody

Jednou ze zkladnch funkc EU je sout, kter pispv kintegraci nrod-


nch hospodstv lenskch stt. Jednm ze zkladnch kol zakldacch smluv bylo
vytvoen audren vnitnho trhu,11 kter vychz ziniciativy trnho obana. Svoboda
hospodsk innosti vetn svobodn soute pedstavuje nezbytn pedpoklad fun-
govn auskuteovn vnitnho trhu. Ochrann el soutnch pravidel je primrn
vztaen nasamotnou sout jako instituci, prostednictvm n se uskuteuj obec-
n cle EU. Systm trnho hospodstv, vnm svobodn sout funguje, pispv
kuspokojovn obecnho zjmu, zejmna pak ku prospchu spotebitel, kte profituj
zoptimlnho vyuvn vrobnch faktor. Sout je soubhem decentralizovanch
rozhodnut, vjejich dsledku se vytv nabdka apoptvka apekonvaj se krizov
okamiky natrhu. Sout je zkladnm prostedkem kezvyovn vkonnosti podnik,
uspokojovn poteb spolenosti azvyovn ivotn rovn. Souasn je imanentn
soust regulace soute uskuteovn rovnosti arovnho zachzen se vemi trnmi
obany, tedy soutiteli navnitnm trhu.12
Pedpokladem fungovn soute je realizace zkladnch trnch svobod. Trn svobody
maj nezbytnou, konstitutivn funkci ajsou tak pedpokladem fungovn soutn iniciativy.

2. Vznam zkladnch trnch svobod pro sout

Sout azkladn trn svobody jsou vzjemn propojeny. Zkladn trn


svobody jsou zaloeny naurit teorii soute, je m coby koncepn idea ti funkce:

a) Hospodsko-politick funkce

Zkladn svobody znamenaj zajitn soute a vychzej z koncep-


n ekonomickho smyslu teorie zahraninho obchodu postaven nakomparativnch
nkladovch vhodch. Tato teorie, vyvinut Davidem Ricardem, vychz zoptiml-
nho vyuvn omezench zdroj.13 abyla modernizovna doobecn transnacionln
teorie soute, kter zahrnuje veker produkty avrobn faktory aoekv nejlep
hospodsk vsledky vesmyslu inovace objev ahospodrnosti.14

11 Christian Kirchner, Regulating towards what?, in: Hanns Ullrich (ed.), The Evolution of European
Competition Law, Whose Regulation, Which Competition? Cheltenham, Edward Elgar 2006, s. 241256;
lze mluvit oekonomick svobod jako ozkladnm prvu vevropskm soutnm prvu (nikoliv vak
vtomto smyslu viz Josef Drexl, Wettbewerbsverfassung europisches Wettbewerbsrecht als materiel-
les Verfassungsrecht, in: Armin von Bogdandy (ed.), Europisches Verfassungsrecht. Theoretische und
dogmatische Grundzge. Berlin, Springer 2003, s. 769770.
12 Viz Josef Drexl, Competition Law as Part of the European Constitution, in: Armin von Bogdandy,
Jrgen Bast (eds.), Principles of European Constitutional Law. Munich/Oxford, C. H. Beck/Hart Pub-
lishing 2010, s. 668.
13 Citovno podle Peter-Christian Mller-Graff, Die Marktfreiheiten als Herzstck der europischen
Wettbewerbsidee: Funktion und Wirkungen, in: Hermann-Josef Blanke, Arno Scherzberg, Gerhard
Wegner (eds.), Dimensionen des Wettbewerbs. Tbingen, Mohr Siebeck 2010, s. 332.
14 Ibidem, s. 332333.

122

2764iuridica2_2012.indd 122 27.6.13 11:20


b) Legitiman funkce

Tato teorie umouje preferenn rozhodnut, m legitimizuje svoje


postaven.15 Podizuje toti jednotliv hospodsk pozice stl kontrole nazklad
rozhodnut podle nejlep volby.16

c) Integran-politick funkce propojovn

Vdsledku integrace dochz kpropojovn sil jednotlivc avdsledku


toho ikefektivnjmu vyuvn omezench zdroj.17
Omezen zkladnch svobod znamen souasn omezen soute, take toto hledisko
je teba mt stle napamti.

IV. Specifika sektor

1. Cenov regulace aparaleln obchod

Vppad soute natrzch, kde jsou ceny regulovny, je pirozen para-


leln obchod velkm problmem. Vnedvn minulosti byly veker dohody ohledn
omezen paralelnho obchodu pmmi i nepmmi omezenmi vvozu posuzovny
jednoznan jako poruen l. 101 odst. 1 SFEU ajako takov byly povaovny zapro-
tiprvn.18 Podobn byla posuzovna ijednostrann omezen dodvek, kter paraleln
obchod znemoovala.19 Tento vvoj byl potvrzen ivrozhodnut Adalat (Bayer).20 Je
vak otzkou, zda takovto opaten, kter omezuj dodvky, lze povaovat zazneu-
vn dominantnho postaven. Omezen dodvek povaoval generln advokt Jacobs
vevci GSG vrmci l. 82 (nyn 102) zaoprvnn. Nen vak jasn, zda by je akcep-
toval iESD, jestlie by pijal pedbnou otzku eck soutn komise.
Tribunl posoudil jednn GlaxoSmithKline (GSK)21 vi panlskm obchodn-
km jako kartel podle l. 101 odst. 1 adal najevo, e stanovisko generlnho advokta
Jacobse,22 kter toto jednn posuzoval zaodporujc souti, nesdl. Jsou-li tato

15 Ibidem, s. 333.
16 Franz Bhm, Wettbewerb und Monopolkampf. Berlin, Carl Heymanns Verlag 1933, passim.
17 Hermann-Josef Blanke, Arno Scherzberg, Gerhard Wegner (eds.), Dimensionen des Wett-
bewerbs, s. 333.
18 Jak Komise, tak ESD jednoznan brnily paraleln obchod (export aimport) zhlediska soutnch zsad
[viz koment odRoberta Klotze, in Helmuth Schrter, Thinam Jakob, Wolfgang Mederer
(eds.), Kommentar zum europischen Wettbewerbsrecht. Baden-Baden, Nomos 2003, s. 540 aprameny zde
uveden]. Dle pak rozsudky vevci 6/72 Continental Can odst. 214, 234, 26/76 Metro v. Saba.
19 Tendence orgn EU proti opatenm omezujcm paraleln obchod jsou zcela zejm zjejich rozhodovac
praxe. T sekundrn prameny prva podporuj ochranu paralelnch dovoz [viz nap. nazen . 2790/1999
adal prameny sekundrnho prva voblasti autorskho prva, viz t Robert Klotz, in Helmuth Schr-
ter, Thinam Jakob, Wolfgang Mederer (eds.), Kommentar zum europischen Wettbewerbsrecht.
Baden-Baden, Nomos 2003, s. 566 aMichael Sucker, Sebastiano Guttuso aJens Gaster, ibidem,
s.754].
20 Viz rozsudek IV/34.279/F3 Adalat; ale t ktomu viz rozsudek T-41/96 Bayer, 2000 ECR II 3383,
odst. 6471.
21 Srov. rozhodnut T-168/01, GlaxoSmithKline v. Komise; C-501/06, C-513/06,C-515/06, C-519/06, Glaxo
SmithKline v. Komise, C-486/06, C-478/06, Sot Lelos kai Sia.
22 Srov. zvren nvrh generlnho advokta Jacobse z28. 10. 2004 vevci C-53/03.

123

2764iuridica2_2012.indd 123 27.6.13 11:20


omezen dohodnuta, spadaj pod zkaz kartelu podle l. 101 odst. 1. Je vak oteve-
nou otzkou, zda by nemohly bt naplnny pedpoklady pro vynt ze zkazu podle
l.101 odst. 3.23
Nejnovj vvoj judikatury ESD24 vak ukzal mon cesty, jak se vrobci mohou
proti paralelnmu obchodu chrnit, ani by poruovali soutn pravidla. Je rozhodujc,
zda lze dkaz ovhodch innosti soute vesmyslu podpory investic dovzkumu
avvoje pesvdivm zpsobem prezentovat, aby pevilo psoben vesmyslu tch
omezen soute, je zomezen paralelnho obchodu vychzej.25

2. Otzka cenov kontroly ajej sluitelnost svnitnm trhem

Pln fungovn vnitnho trhu se neme uskuteovat vevech sektorech


apolitikch EU. Unijn prvo nen monolit, ikdy usiluje osvoji jednotnou aplikaci.
Vjimky pedstavuj nkter sektory. To plat pedevm ozdravotn politice aochran
spotebitele. Vtchto oblastech (l. 168 a169 SFEU) je jak legislativn, tak vkonn
pravomoc EU omezena am pouze podprn charakter. To nachz vraz ivoblasti
harmonizace prva, piem prv tyto oblasti jsou vyaty zpln psobnosti EU (viz
l. 114 SFEU).
Voblasti farmaceutickho prmyslu maj relevantn pravomoce lensk stty. Jeden
znsledk tohoto typu regulace je prava cen. Prvnm clem tchto politik je umonit
dostupnost apstup kpslunm mdim, to znamen poskytovat slubu spotebiteli.
To plat pedevm oveejnm zdrav apenzijnm pojitn, co jsou vrazn domny
lenskch stt.
Model dohledu lenskho sttu nad sektorlnm kartelovm zneuitm vevztahu
kcenov politice dominantnch podnik nemus bt vdy vsouladu sprimrnm prvem
EU, zejmna sl. 34 SFEU.26

V. Paraleln dovozy asout

1. l. 101 SFEU

Sl. 101 odst. 1 SFEU jsou zsadn nesluiteln veker dohody, kter
vedou kuzavrn nrodnch trh, kdy omezuj vvoz i dovoz mezi lenskmi st-
ty. Paraleln dovozy avvozy musej tedy zstat nedoteny, nebo jejich omezen je
omezenm soute.27 Zda takovto omezen spovaj nazkazu vvozu, diskriminan
cenov politice nebo jinch opatench je vzsad nerozhodn, stejn jako otzka, zda
se jedn overtikln kartely, dohody mezi vrobci aobchodnky nebo ohorizontl-
n kartely mezi obchodnky, jestlie dochz komezovn dodvek mezi obchodnky

23 Spojen ppady C-486/06 aC-478/06, Sot. Lelos kai Sia EE.


24 Viz pozn. . 21 shora.
25 Viz nae zvry ad VI.
26 Peter-Christian Mller-Graff, Sektorale kartellrechtliche Preiskontrolle im Licht der Grundfreihei-
ten des Binnenmarktes, in: Gerda Mller, Eilert Osterloh aTorsten Stein (eds.), Festschrift fr
Gnter Hirsch zum 65. Geburtstag. Mnchen, C. H. Beck 2008, s. 127.
27 Viz pozn. . 18.

124

2764iuridica2_2012.indd 124 27.6.13 11:20


uvnit selektivnho odbytovho systmu, ato ikdy jsou obchodnci vevce rovovm
systmu narozdlnch hospodskch stupnch.28 To m zansledek fungovn paralel-
nch import mezi obchodnky, bez ohledu nakterm stupni.

2. Otzka vyerpn prv

Otzka vyerpn prv29 se klade pedevm uparalelnch import lk, kte-


r jsou podporovny cenovmi rozdly farmaceutickch vrobk.30 Paralelnm importem
se rozum dovoz vcizin vyrobench lk, kter jsou vyrbny vtuzemsku anebo jsou
vrobcem dotuzemska doveny azde piputny natrh prostednictvm dovozce, kter
nen povolen (autorizovn) vrobcem. Vrobci se setkvaj stmto jevem, kdy dvaj
doobhu sv vrobky vjednotlivch lenskch sttech vrozdlnm balen aoznaen.
Jestlie dovozce zbo, kter nabyl vestt vvozu, pebal azmn etiketu tm, e ji
obohat oznmku, me se majitel tto znmky brnit dovozu sodvolnm prv najeho
znmku. To neplat, jestlie vkon prva ze znmky vede souasn kumlmu uzaven
trh, nov etiketovn se nedotk pvodnho stavu vrobku, prezentace vrobk nepo-
kozuje dobrou povst znmky ajejho majitele, dovozce informuje majitele opebale-
n auke mu nazkouku vrobek auvrobku pouke nato, kdo provedl pebalen.
Vtakovmto ppad jsou oprvnn zjmy majitele znmky respektovny aznmka
me vykonvat svoji ochrannou funkci. Pedpokladem vak je, e pebalen dovozcem
je vbec nazklad pedpis sttu dovozu potebn.

VI. Sout naregulovanch trzch.


Poteba novho paradigmatu?

Obecn plat, e inatrzch sregulovanmi cenami (cenov kontrola) mus


existovat sout.31 Podnikatel vyuvajc paraleln obchod profituj tak zvyuit ceno-
vch rozdl, kter jsou velmi dleitm faktorem podporujcm sout natchto trzch.32

Vtto souvislosti je teba se ptt, zda vtchto situacch m sout smysl avklad-
nm ppad, jak je jej el. Jinak eeno, je jej cl stejn jako naneregulovanch
28 Viz pozn. . 19.
29 Doktrna vyerpn prv byla zaloena rozsudkem ESD vevci Deutsche Grammophon (78/70 Deutsche Gram-
mophon v. Metro SB, odst. 13) abrn majiteli autorskch prv, aby uval sv prva ktomu, aby brnil paralel-
nmu obchodu vrobky, kter byly umstny natrh jm samotnm nebo sjeho souhlasem vjinm lenskm stt
(odst. 13). Jestlie majitel autorskch prv umst svoje dlo natrh vestt, kde neexistuje ochrana autorskch
prv, neme brnit volnmu obhu jeho dla (C-355/96 Silhouette aC-4104/99, C-416/99 Zino Davidoff).
30 spolenosti normln vyerpvaj svoje autorsk prva vdob, kdy umsuj dobrovoln sv dla
nafarmaceutick trh vrmci Evropsk unie. Viz sdlen Komise ovnitnm trhu vefarmaceutickm
sektoru, COM (1998) 588 final, s. 5. Stefan Lieck, Der Parallelhandeln mit Arzneimitteln. Berlin, Carl
Heymanns Verlag 2008; Morton Douglas, Die markrechtliche Erschpfung beim Parallelimport von
Arzneimitteln. Berlin, Carl Heymanns Verlag 2006; Susanne A. Wagner, Europisches Zulassungssys-
tem fr Arzneimittel und Parallelhandel. Stuttgart, Deutscher Apotheker Verlag 2000.
31 Rozsudek vGlaxoSmithKline Services Unlimited v. Komise, odst. 6263 aTorsten Krber, Glaxo
SmithKline-Parallelhandel mit Medikamenten zwischen Binnenmarktziel, Konsumentenwohlfahrt und
Inovationswettbewerb, ZWeR, 2007, s. 515 an.
32 paraleln obchod mus bt chpn jako dleit impuls kintegraci trhu avesvch dsledcch kdosa-
hovn uskuteovn vnitnho trhu. Sdlen Komise ovnitnm trhu vefarmaceutickm sektoru, COM
(1998), 588 final, s. 5. Torsten Krber, vpozn. . 31.

125

2764iuridica2_2012.indd 125 27.6.13 11:20


trzch?33 Nejde ospecifick jev, kter je charakteristick tm, jak se to optovn me-
me dozvdat zjudikatury Evropskho soudnho dvora, e zde neplat pravidla soute?
Vtomto smyslu lze uvaovat ozmn paradigmatu, jak to vyplv zrecentnch
rozsudk Evropskho soudnho dvora, stejn jako ze zvrench nvrh generlnho
advokta Jacobse.34 Klovou otzkou je, zda je teba podporovat achrnit sout jako
takovou aneuznat krtkodob zisk spotebitel vdsledku cenov soute35 anebo zda
je mon pipustit omezen soute vdsledku kartelovch dohod vnucench paraleln-
mi obchody36 jako vjimku veprospch vzkumu avvoje, resp. pebytek veprospch
blahobytu spotebitel.37

VI. Zvr

Poznatky, kekterm jsme dospli, meme sumarizovat takto:


1. Regulace, resp. usmrovn soute slou primrn souti samotn. Udruje jej
existenci apispv kjej efektivit. Sout samotn jako souhrn rozhodnut nezvis-
lch subjekt pispv nutn kdalm, mon vym clm, jakm je nap. existence
vnitnho trhu nebo blahobyt obyvatelstva, zejmna spotebitel.
2. Pro sout navnitnm (spolenm) trhu m konstitutivn vznam existence zklad-
nch trnch svobod. Jejich omezovn znamen negativn psoben nasamu sout,
nebo vede komezovn svobodn vle podnik navnitnm trhu.
3. EU alensk stty by se mly starat omaximln liberalizaci soute avolnho
pohybu, co znamen, e by mly chrnit sout avnitn trh proti omezenm. Zatm-
co regulace soute ajej ochrana se sousted naomezen pedevm ze strany pod-
nik, tedy jednotlivc pevn decentralizovanch nositel svobodnch rozhod-
nut (ajen minimln se sousted proti zkrokm stt zejmna voblasti sttn
podpory), ochrana vnitnho trhu je namena pedevm proti ingerenci sttu, ikdy
me mt vmen me zacl iomezujc tendence ze strany jednotlivc.
4. Paraleln obchod je vrazem svobodn podnikatelsk vle vyuvajc rozdl ceno-
vch hladin. Nepochybn pispv kefektivn souti.
5. Omezen paralelnho obchodu je zesoutnho hlediska mon jako vjimka zobec-
nho zkazu, ato zapedpokladu vhod pro spotebitele arozvoje samotnho odvt-
v pedevm investicemi dovvoje avzkumu. Tento zvr plat ipro oblasti regu-
lovanch trh, jakm je nap. trh sfarmaceutickmi vrobky.
33 Peter Behrens, Parallelhandelsbeschrnkungen und Konsumentenwohl zu neueren Rechtssprechung
von EuG und EuGH, 6 ZWeR, 2008, s. 20 an.
34 Viz pozn. . 21.
35 Nemus to bt cenov sout, ale inovan sout, kter pevld. Richard Eccles, Parallel Exports in
the Pharmaceuticals Sector: Take Nothing For Granted, ECLR 28, 2007, s. 4 an.
36 Avak pnos pro vzkum avvoj me bt velmi sporn. Viz ktomu sdlen Komise ovnitnm trhu
nafarmaceutickm sektoru, vpozn. . 32, s. 4: vytv neinnost, protoe vtina, nikoliv vak vech-
ny finann pnosy pirstaj paralelnmu obchodnku spe ne zdravotnickmu sektoru nebo dokonce
pmo pacientu.
37 Viz ti zprvy ktto otzce svelmi rozdlnmi, dokonce rozpornmi zvry (Peter West, James Mahon,
Benefits to Payers and Patients from Parallel Trade. York, York Health Economics Consortium 2003;
Panos Kanavos, Joan Costa-i-Font et al., The Economic Impact of Pharmaceutical Parallel Trade
in European Union Member States: AStakeholder Analysis. Londn, London School of Economics 2004;
Ulrika Enemark, Kjeld Mller Pedersen, Jan Srensen, The Economic Impact of Parallel Import
of Pharmaceutical. Odense, University of Southern Denmark 2006.

126

2764iuridica2_2012.indd 126 27.6.13 11:20


2. st: Efektivita prvnho usmrovn (regulace)
hospodsk soute

I. Ekonomick chpn soute

Ekonomick argument, resp. ekonomick i ekonomizujc pojet hos-


podsk soute znamen pedevm chpn kategori kartelovho prva zhlediska
jejich ekonomickho obsahu, co pedstavuje dvoj:
a) vykldat veker pojmy, tj. slova vtextu zhlediska jejich ekonomickho obsahu,
b) doregulatornho textu zaazovat pojmy, kter maj ekonomick vznam.

V nsledujcm textu se z tohoto hlediska pokusm analyzovat pravu regulace


hospodsk soute vesk republice, ato vcelm jejm vvoji, srovnat souasnou
pravu spravou vEvrop ase souasnou pravou vedvou novch lenskch sttech,
ato vPolsku aMaarsku, poukzat nankter ir souvislosti vchpn hospodsk
soute vesk republice azhodnotit existujc pravu sohledem najej vznam pro
trn ekonomiku.

II. Vznam zkladnho pstupu

1. Ekonomick analza soutnho prva ajeho innost

Draz naekonomick aspekt38 i koncept soute ajej regulace nepo-


chybn zahrnuje problematiku ekonomick innosti obou.39 Ekonomick innost
slou nepochybn jako hodnotc mtko pro zkonodrce ijudikaturu apedstavuje
jeden zpoadavk ekonomick analzy prva. Jde nakonec ioto, zda ekonomick in-
nost vbec pedstavuje pro regulaci soute avrmci celho prvnho du atraktivn
prvnpolitick cl.40
Nae vahy vychzej ztoho, e zkladem tto koncepce je ekonomick analza
prva. Jej program, resp. zkladn teze lze shrnout takto:
Lid reaguj naprvn normy aprvn rozhodnut jako homines oeconomici, tedy
racionln asrozhodnutm omaximalizaci uitku.41 Prvn sankce psob jako cena
nebo ceny, kter urit zpsoby jednn zdrauj vi jinm zpsobm. Prognza
nsledk vyvolanch prvnmi normami arozhodnutmi soud by veskutenosti
mla probhat nazklad ekonomickho modelu chovn.42
inn jsou vekonomickm smyslu ty nsledky, kter zvyuj spoleensk blaho,
aneinn jsou takov, kter je omezuj i sniuj. Hodnocen arozhodnut soud
38 Ulrich Schwalbe, Daniel Zimmer, Kartellrecht und konomie : Moderne konomische Anstze in der
europischen und deutschen Zusammenschlusskontrolle. Frankfurt, Verlag Recht und Wissenschaft 2006,
s. 10.
39 Horst Eidenmller, Effizienz als Rechtsprinzip. Tbingen, Mohr Siebeck 1998, s.4 an.
40 Ibidem, s. 58.
41 Ulrich Schwalbe, Daniel Zimmer, Kartellrecht und konomie : Moderne konomische Anstze in
der europischen und deutschen Zusammenschlusskontrolle, s. 15 an.
42 Simon Bishop, Mike Walker, The Economics of EC Competition Law: Concept Application and Mea-
surement. London, Sweet & Maxwell 2002, s. 10 an.

127

2764iuridica2_2012.indd 127 27.6.13 11:20


ajinch orgn ajejich dsledk, stejn jako dsledk vyvolanch prvnmi norma-
mi, by se mlo uskuteovat nazklad ekonomiky blahobytu.
Je kolem vech instituc prvnho systmu, tedy nikoliv jenom zkonodrce, ale
isoud adalch orgn, init takov rozhodnut, kter vedou kdoucm nsledkm
veve uvedenm smyslu, tedy ktakovm, kter zvyuj spoleensk blahobyt nebo
alespo ho nezmenuj.43

Dle je teba rozliovat pozitivn ekonomick model chovn nastran jedn anor-
mativn ekonomick cl innosti nastran druh. Uen nap. Paretta,44 Coase45 nebo
Posnera46 je zkladem ekonomickho pojet judikatury aekonomickho pojet legisla-
tivy vetn soutnho prva, atedy isoutn regulace.
Tzv. vce ekonomick pstup47 (more economic approach) znamenaj pouvn
ekonomickch metod vkartelovm prvu jako nap. vppad definice trh, simula-
nch model fz, modernizace l. 82 SES (l. 102 SFEU azejmna ivsouvislosti
sesoukromm vynucovnm nrok, tedy zejmna nrok zodpovdnosti zakodu.

2. Ordoliberln kola

Je teba vidt, e pojet vce ekonomickho pstupu (more economic


approach) neznamen nic novho, jak jet ukeme napkladu esk republiky, ale
pedevm t nateorich Kantzenbacha,48 resp. Hoppmanna.49 Jinak eeno, zavdn
americkho chpn doevropskho kartelovho prva vlastn dojist mry znamen
opraovn mylenek ordoliberln koly.
Ob doktrny toti vychzej ztoho, e ekonomick instumentria jsou innj
ne ist formalistick pstup anepochybn pispvaj ikvylepovn ist odborn
kvality rozhodnut. Konec konc vsouasn dob nejde ani tak oto, zda tyto metody
pouvat, jako sp oto, dojak mry atedy vjakm rozsahu by se mla uskuteovat
ekonomizace kartelovho prva.
Pi vymezovn trh se pouv empiricky kvantitativn analza, stejn jako analza
cenovch korelt, analza elasticity cen nebo hypotetick test monopolisty (HM test),
kterto metody riziko pli zkho vymezen trhu minimalizuj. Simulan metody se
pouvaj pi kontrole fz jako prognza potencilnch spojen podnik.

3. Modernizace soutnickho prva

Modernizace l. 82 SES (nyn l. 102 SF EU) spovala vezmnch, resp.


reform pravidel per se ajejich postupnm nahrazen ekonomickmi fakty aprognzami.50
43 Erich Hoppmann, Wirtschaftsordnung und Wettbewerb. Baden-Baden, Nomos 1988, s. 75 an.
44 Vilfredo Pareto, Manual of Political Economy. New York, Augustus M. Kelley 1971.
45 Ronald H. Coase, The Nature of the Firm, Economica, New Series, Volume 4, Issue 16 (Nov. 1937), s.386405.
46 Richard A. Posner, Economic Analysis of Law. 2. vyd., Boston/Toronto, Little, Brown and Company 1986.
47 Doris Hildebrandt, Der more economic approach in der Wettbewerbspolitik, WuW 2005, s. 513.
48 Erhard Kantzenbach, Jrn Kruse, Kollektive Marktbeherrschung. Gttingen, Vandenhoeck
&Ruprecht 1989.
49 VizHoppmann, pozn. . 43.
50 Vizsdlen Komise: pokyny kpouvn l. 81 odst. 3.

128

2764iuridica2_2012.indd 128 27.6.13 11:20


Velmi vznamn jsou metody vpotu kody zejmna vppad soukromho prosa-
zovn nrok. Jde nap. ometodu ped apo, koncepci srovnn, koncepci spovajc
nahypotetickm vpotu nklad, pstup, kter je zaloen nasimulaci trhu apod.51
Stejn tak meme hovoit ouritm pronikn pravidla rozumu (rule of reason)
doevropskho prva, co je prvek, kter m zklad vamerickm kartelovm prvu,
ale najdeme ho iveskm zkon oochran hospodsk soute zroku 1991.52 Tato
mylenka se zrodila pi interpretaci Shermanova zkona zroku 1890 veSpojench
sttech am zklad zejmna vrozhodnut U.S. v. Trans Misouri Freight Assotiati-
on53 arozhodnut Standard Oil Co. of New Jersey v. U.S.54 Vrozhodnutch ESD se
tento pstup projevil nap. vrozsudku Maschinenbau Ulm55 avjudikatue natoto
rozhodnut navazujc, jako nap. Lancme,56 Pronuptia,57 Erauw,58 Metro,59 Dansk60
adalch.

III. Analza soutnho prva vesk republice,


Maarsku aPolsku

1. Vvoj kartelovho prva vR dopstupu kEU

Hodnotme-li pravu vesk republice, meme konstatovat nsledujc:


a) Vymezen kartelu vzsad nezaznamenalo dn podstatn posun.
b) Vjimky zkartelu jsou podstatn. Zkon zroku 199161 izkon zroku 200162 (a
doroku 2004) obsahovaly vynt zezkazu vppadech kartel zprmyslovho nebo
jinho duevnho vlastnictv, jestlie nabyvatele neomezuj zpsobem, kter nepe-
sahuje rozsah zkonn pravy tchto prv.
c) Zkon zroku 1991 dle vyjmal celou adu typ dohod podle 3 odst. 3, tedy nap.
dohody, kter pouvaj jednotn obchodn, dodavatelsk nebo platebn podmnky,
racionalizaci hospodsk innosti,63 zejmna formou jej specializace, pokud neve-
de kpodstatnmu omezen soute natrhu, poskytovn obchodn srky, pokud
pedstavuje skutenou nhradu vkonu anevede kdiskriminaci, resp. ppad, kdy je
podl nazsobovn trhu men ne 5% trhu cel esk republiky nebo men ne
30% mstnho trhu. Platn zkon zroku 2001 zn zkonnou vjimku pro horizontln
dohody, je-li spolen podl astnk narelevantnm trhu ni ne 5% avertikln
dohodu nepevyuje-li podl astnk 10 %.64
51 Ulrich Schwalbe, Daniel Zimmer, Kartellrecht und konomie : Moderne konomische Anstze in
der europischen und deutschen Zusammenschlusskontrolle, s. 98.
52 Srov. 3 zk. . 63/1991 Sb.
53 166 US 290, 1897.
54 211 US 1, 1911; adle vChicago Board of Trade vUS, 246 US 231, 1918.
55 Viz 56/65, Socit Technique Minite v. Maschinenbau Ulm GmbH.
56 99/79, Lancme v. Etos, odst. 24.
57 161/84, Pronuptia de Paris GmbH. V. Schillgalis.
58 27/87, Erauw-Jacquery v. La Hesbignonne.
59 C-376/92, Metro SB-Grossmrkte v. Cartier.
60 C-189/02 P, C-202/02 P to C-205/02 P, C-208/02 P aC-213/02 P Dansk Rrindustri v. Komise.
61 Viz 3 zk. . 63/1991 Sb.
62 Zk. . 143/2001 Sb. oochran hospodsk soute.
63 3 odst. 3 zk. 63/1991 Sb.
64 3 odst. 5 zk. . 143/2001 Sb.

129

2764iuridica2_2012.indd 129 27.6.13 11:20


Fakultativn vjimka se udlovala nazklad zkona zroku 1991 zapedpokladu,
e dohoda neobsahovala kartelov zvazek, neodporovala zkonnmu zkazu ani
dobrm mravm soute ajejmi omezenmi nebyla hospodsk innost nabyvatele
prva nebo licence nenosn naruena, atedy vpodstatn me nepzniv neovliv-
ovala hospodskou sout natrhu.65 Souasn prava obsahuje pro fakultativn
vjimku znn l. 101 odst. 3 SFEU.66
d) Fze. Zanebezpe omezen fze apodmnku pro piputn se povaovalo, jestlie
podl zastnnch podnik nepesahoval 30% zcelkovho obratu narelevantnm
trhu ( 8 odst. 3 zkona zroku 1991). Tuto zkonnou vjimku souasn prava
neobsahuje.67
e) Dominantn postaven. Vzkon zroku 1991 bylo dominantn postaven defino-
vno tak, e se ho mohl dopustit podnikatel, kter dodvkami narelevantnm trhu
vobdob kalendnho roku zajioval nejmn 30% dodvek shodnho, porovna-
telnho nebo vzjemn zastupitelnho zbo. Naproti tomu souasn prava ( 10
odst. 2 zkona zroku 2001) stanov tuto hranici na40% asouasn definuje trn
slu podle vyjden zjitnho objemu dodvek nebo nkupu natrhu danho zbo
dosaenho soutitelem nebo soutiteli spolenou dominanc vobdob, kter je
zkoumno podle tohoto zkona, apodle dalch ukazatel, zejmna podle hospod-
sk afinann sly soutitel, prvnch nebo jinch pekek vstupu natrh pro dal
soutitele, stupn vertikln integrace soutitel, struktury trhu avelikosti trnch
podl nejblich konkurent. Souasn zkon m dle velmi podrobn pravidla
pro vpoet obratu.68
f) Hromadn aloby. Zkon z roku 1991 oproti souasn prav class actions znal
azavedl je jako prvn vtehdejm eskoslovensku. Stanovil monost podn aloby
nazdren se jednn aodstrann zvadnho stavu, resp. nhradu kody aposkytl
pimen zadostiuinn pro toho, jeho prva byla nedovolenm omezenm soute
poruena. aloby osob vestejn vci nebyly pozahjen zen touto alobou ppust-
n. Takov pokozen se mohli pipojit kprobhajcmu sporu jako vedlej astnci.
Pravomocn rozsudky veden otchto nrocch byly zvazn ipro dal oprvnn,
tj. pokozen osoby.69

2. Popis stavu, resp. vvoje vMaarsku aPolsku

a) Maarsko

aa) Zkonn prava

Obdobn jako vesk republice ivMaarsku byla regulace provedena


dvma pravami, kter byly vdy nkolikrt mnny. Prvn pravou byl zkon zroku

65 4 zk. . 63/1991 Sb.


66 8 zk. . 143/2001 Sb.
67 Viz zk. . 143/2001 Sb.
68 14 zk. . 143/2001 Sb.
69 17 zk. . 63/1991 Sb.

130

2764iuridica2_2012.indd 130 27.6.13 11:20


1990,70 kter ml vesrovnn sobdobnmi pravami vesk republice aPolsku rela-
tivn velmi dlouh normativn text (67 lnk). Vroce 1996 byl tento zkon nahrazen
zkonem, kter plat odroku 199771 abyl vmeziase nkolikrt novelizovn. Jeho
dlka je ctyhodn, nebo pvodn ml 98 lnk avsouasn dob jich m ji 117.

bb) Kartely

Plat generln zkaz, ze kterho existuje nkolik druh vjimek, a to


vjimka de minimis, vjimka podle pravidla rozumu akonen legln vjimky.72

Vjimka de minimis
Vzsad plat, e je ze zkazu vyata dohoda, jej astnci nedosahuj 10% podlu
narelevantnm trhu. Uvertiklnch dohod, kter vak maj omezujc vliv anepinej
dn vhody, lze zkazem postihnout ikartely, kde ji astnci 10% podlu natrhu
nedosahuj. Zvlt je tomu tak tehdy, jsou-li kontroln vazby rozshl. Vjimkou ztto
vjimky je vak kritrium tzv. kumulativnch vazeb, kter mohou vst kpitn daleko
vtho potu podnik, m podl natrhu podstatn vzrst.73

Rule of reason
Toto pravidlo ovjimce nen vslovn stanoveno, ale vpraxi kjeho aplikaci doch-
z. To znamen, e vertikln kartely, ikdy pesahuj podl 10% narelevantnm trhu,
mohou bt ze zkazu vyaty.74

Legln vjimky
Ty jsou stanoveny jinmi pedpisy ne kartelovm zkonem ajejich reim je
velmi sloit. Zahrnuj nkolik druh zejmna svobodnch povoln, tkaj se advo-
kt, lkrnk, lka, obchodnch zstupc, not adalch povoln. Tyto pravy
pak rozliuj vrznch hierarchich rzn druhy trh, nakterch legln vjimky
plat.75

Horizontln kartely avjimky znich


Zde plat dal omezen vjimek arelativn sloit enumerace adefinice ppustnch
omezen. Pomrn rozshl katalog zakzanch omezen plat pro ty kartely, kter jsou
povoleny skupinovmi vjimkami. Nap. uodbytovch dohod neplat vjimka, jestlie
jsou stranami kartel vrobci zbo, jeho se kartel tk apod. Nadruh stran existuj
seznamy omezen, kter jsou ppustn, jako nap. ukartelu mezi dodavatelem akupu-
jcm, kter me prodvat zase jenom zpt nadodavatele apod.76

70 Zk. . LXXXVI/1990 ozkazu neestnho chovn natrhu z5. 12. 1990.


71 Zk. . LVII/1996 ozkazu nekalch praktik anekal soute aomezen natrhu z10. 7. 1996, kter byl
zmnn zkonem . XXXVIII/2000 z23. 12. 2000.
72 12 zkona zroku 1996.
73 13 zkona zroku 1996.
74 11 odst. 2 zkona zroku 1996.
75 16 a17 zkona zroku 1996.
76 15 zkona zroku 1996.

131

2764iuridica2_2012.indd 131 27.6.13 11:20


cc) Zneuit dominance

Relevantn trh je relativn velmi podrobn definovn, ato zejmna zhle-


diska vcnho aprostorovho. To se tk substituovatelnosti (nahraditelnosti) zbo,
ato itehdy, kdy zkon nenrokuje kumulativn apln splnn vech vnm uvedench
podmnek.77
Udominance se zohleduje cel ada relativn komplikovanch kritri, mezi n
se krom podlu natrhu ad t hledisko potenciln soute. Vzsad je teba brt
vvahu vechna hlediska, kter jsou relevantn.78 Pokud jde oomezujc jednn, kter
zkon zakazuje, vychz prava zevropskho principu.

dd) Fze

Vpoet obratu
Vpoet obratu je relativn velmi komplikovan zpsob zahrnujc celou adu
ekonomickch kritri (obrat mezi stranami, zvltn hledisko pro podnik se sdlem
vzahrani).79

Vcn kritria pro posouzen


Izde m maarsk prava celou adu relativn sloitch hledisek, mezi nimi pak
itest ovldnut trhu. Obvykle je pro posouzen monosti napaden trhu, atedy pro nep-
pustnost fze rozhodujc hranice 2530% podlu narozhodnm trhu.80

Vhody anevhody
Pi posuzovn ppustnosti fze existuje vmaarskm prvu apovolovac praxi
relativn sloit systm kritri.

b) Polsko

aa) Zkonn prava

pln prvn antimonopoln zkon existoval vPolsku vroce 1987,81 vroce


199082 vak byl nahrazen zkonem, kter byl tikrt podstatnm zpsobem novelizo-
vn. Vroce 2000 byl pak vydn nov zkon.83 prava zroku 1990 byla charakteristick
zejmna voblasti kartelu, nebo vl. 6 vslovn obsahovala pravidlo rozumu, kter
znamen pouze generln, zsadn zkaz monopolnch praktik, ledae je teba je udret
zapedpokladu, e sout neomezuj podstatnm zpsobem, piem dkazn bemeno
nese kartelista.84
77 21 zkona zroku 1996.
78 22 zkona zroku 1996.
79 24 zkona zroku 1996.
80 23 zkona zroku 1996.
81 Zkon z28. 1. 1987 opotrn monopolnch praktik vnrodn ekonomice, 3/18 Sb.
82 Zkon z13. 4. 1990 opotrn monopolnch praktik, 60/704 Sb.
83 Zkon z15. 12. 2000 oochran soute aspotebitel, 122/1319 Sb.
84 l. 6 zkona zroku 1990.

132

2764iuridica2_2012.indd 132 27.6.13 11:20


bb) Definice

Polsk prava se vyznauje zkonem i definicemi uvedenmi v l. 4,


znich je teba zmnit definici dominantnho podnikatele adominantnho postaven.85

cc) Kartely

Podle l. 5 a6 jsou zakzny kartely vesmyslu l. 81 odst 1 SES svjim-


kou dohod horizontlnho charakteru (l. 6), kter nepekrauj 5%, adohod vertikln-
ho charakteru, kter nepekrauj 10% podlu natrhu.86
Podstatn je formulace zmocnn pro vldu, kter me vyjmout kartely zapodm-
nek, kter jsou shodn sl. 101 odst. 3 SES (viz l. 7).87

dd) Zneuit dominantnho postaven

Zkon (l. 8) vyjmenovv pklady zneuit zsti odlinm zpsobem,


ne tak in l. 82 SES. Odlin odevropsk pravy, ale jen naprvn pohled, se upravuje
vzkon t kontrola fz (l. 12 ansl.).

ee) Fze

Pouze naprvn pohled se odliuj ustanoven okontrole fz (l. 12an.)


od obdobnch pravidel evropskho prva. Ve skutenosti existuje pln soulad
asluitelnost.88

3. Srovnn

Pedn je teba vyzdvihnout jeden charakteristick rys vech t nrodnch


prav apravy evropsk. Kad ztchto prav se odliuje oddal mrou podrobnosti
zkonn, resp. podzkonn pravy. Nepochybn nejpodrobnj je prava maarsk,
podstatn mn podrobn je prava esk astrun vesvch hmotnprvnch podmn-
kch regulace je prava polsk, kter se vpodstat rovn prav evropsk.
Polsk republika m nejbohat judikaturu, kter si svoj etnost nezad ani sevrop-
skou prax. Dal dv srovnvan jurisdikce nemaj zdaleka tolik ppad atak bohatou
judikaturu. To se tk zejmna esk republiky.
Dle je teba vidt, e tento trend existoval ivevech tech pedchozch pravch.
Plat vak, e zejmna prava esk apolsk byly velmi strun, co plat pedevm
oprav polsk. Pipoutly kontrolnmu orgnu, resp. soudu relativn velmi irok
prostor pro uven, ikdy vtomto ppad vdaleko men me.

85 l. 6 zkona zroku 2000.


86 l. 5 a6 zkona zroku 2000.
87 l. 7 zkona zroku 2000.
88 l. 12 zkona zroku 2000.

133

2764iuridica2_2012.indd 133 27.6.13 11:20


Mra ekonomickch hledisek je mezilegislativnmi pravami nejsilnji zastoupena
vMaarsku. esk apolsk prava maj pro svoji strunost (zejmna vppad t pol-
sk) jen onco vce tchto zkonem upravench aspekt ne prava evropsk. Un vak
je teba vyzdvihnout sekundrn zkonodrstv azejmna judikaturu, kter je zpohledu
ekonomickho pstupu rozhodujc.89
Vznamnm aspektem je soukrom vynucovn kartelovho prva. To bylo upra-
veno pouze veskm zkon zroku 1991, zatmco vesk republice tato monost
vkartelovm zkon ji upravena nen, stejn jako vzkonech Maarska aPolska,
kter nikdy tuto pravu neobsahovaly. Vevech tech zemch je teba postupovat podle
obecnch hmotnprvnch a procesnch prav (obansk, resp. obchodn zkonk
aobansk soudn d).

IV. Souvislosti ekonomickho chpn regulace


hospodsk soute

Pi posuzovn vlivu soute, jej regulace, ppadn ekonomickho pstu-


pu ktmto fenomnm je teba brt vtranzitivnch ekonomikch vvahu nsledujc
hlediska:
1. Existence trnho hospodstv
Ani vjednom ztchto stt neexistoval trh.
2. Sout, regulace ajejich tradice
Vesk republice existovala urit dosud nezruen prava regulace soute, kter
byla velmi modern vdob svho vzniku vroce 1933, vprbhu doby vak totln
zastarala. Pesto je vak teba urit stopy jejho vlivu naprvn eskou pravu vidt,
co lze pipsat nkterm ztvrc prvnho zkona. Vdalch dvou srovnvanch st-
tech dn tradice neexistovala. Neexistovala vak tak dn sout adn skuten
inn prava.
3. Podl sttu
Vdob potku pechodu byl stt tm monopolnm vlastnkem.
4. Neujasnnost dalho vvoje
Evropsk unie vt dob byla veznanm rozvoji, zejmna vdsledku akc Komise,
kter vehementn prosazovala zavdn nrodn regulanch systm.
5. Nejasnost ohledn sovch odvtv
Neujasnn situace vak panovala zejmna voblasti tzv. sovch odvtv, kter byla
pedevm vrukou sttu, resp. veejnho sektoru.
6. Veejn, resp. sttn podpory
Ani zde zpotku neplatila dn pravidla, nebo ievropsk regulace prostednic-
tvm evropskch dohod zaala platit relativn pozd, tj. a po5 letech platnosti tchto
prav.

89 Viz nap. rozhodnut OHS vevcech S18/01 Eurotel Ltd, S19/01 Radio Mobil aS105/99 EZ.

134

2764iuridica2_2012.indd 134 27.6.13 11:20


V. Hodnocen vznamu hospodsk soute ajej regulace
pro trn hospodstv

Pi hodnocen je teba vychzet zdalch hledisek:


1. utvoen soute asoutnho prosted,
2. rizika kartelizace amonopolizace,
3. nebezpe, resp. riziko sttnho aveejnho sektoru vetn jeho psoben vesmyslu
podpor,
4. prvn nejistota vdsledku pouze rmcov pravy anedostatku zkuenost.

VI. Zvr

Lze teba konstatovat, e vevech zkoumanch zemch se podailo vytvo-


it zkladn pedpoklady modern regulace azejmna vytvoit soutn prosted jako
soust trnho hospodstv.
Ivoblasti imaterilnch prv se Komise vdy stavla veprospch paralelnch impor-
t. Plat to t olicenci kpatentm, oknow-how aotransferu technologie.

Purpose and effectivness of competition law

Summary

For the solution of the conflict of economic competition with other phenomena as there
are e.g. the basic freedoms, it is necessary to define the aim of competition law as atool of competition
regulation. In the context and with the background of the conflict with the basic market freedoms we
will deal with the concrete problem of finding asolution to the problems of completion on the regulated
European markets.
In the second part of our work we deal with the effectiveness of competition law, whereas first we will define
this term, then explain the means of effectiveness measurement and apply such amodel onto the development
of competition law in the Czech Republic, Poland and Hungary.
Regarding the question about the aims of economic competition law we come to the conclusion that the
regulation of competition serves primarily the competition itself by assuring its existence and contributing
to its effectiveness. For the competition as such the existence of the basic market freedoms have avery
fundamental character. Any limitation of the basic market freedoms also has anegative effect on compe-
tition itself.
Parallel trade is an expression of free entrepreneurial will which uses the difference in price levels and thus
contributes to effective competition. Its limitation is possible as an exception from the general prohibition and
this only under the conditions of advantages for the consumers and the development of the branch involved,
especially in the form of investments into its development and research.
This conclusion, i.e. the linking of these two priorities applies especially to the area of regulated markets as
there is for example the pharmaceuticals market. From the view point of the individual aspects of effective-
ness measurement it is possible to arrive at the following conclusions:
a) The level of detail of legislation is not in acausal relationship with the level of effectiveness. The most
detailed is the Hungarian legislation, whereas the Czech legislation is somewhat detailed and the Polish
one is somewhat brief.
b) The level of detail is, however, in direct correlation to the abundance of case law which is demanded by
the application. Therefore, the Polish Republic has the most abundant case law which in its scope as well
as its content may rival the European legislation.

135

2764iuridica2_2012.indd 135 27.6.13 11:20


c) For the effectiveness of legislation its flexibility, the possibilities of decision making and the broad level of
discretion in decision making is significant. Especially the Polish, but also the Czech legislation allow for
arelative broad leeway for the discretion of the regulatory authorities.
d) The significance of economic aspects is the highest in Hungary, but also the Polish and Czech legislations
contain more economic aspects than the European legislation.
e) Whereas Czech legislation used to contain the possibility of the private law enforcement of cartel law as
well, it abandoned this trait and now any kind of private law enforcement of cartel law is possible only
according to the general material law provisions, just like in Hungary and Poland.
f) In view of the prior non-existence of amarket economic and, with the exception of the Czech Republic, also
of cartel law legislation in the past it can be stated that in all three analysed countries the prerequisites for
modern regulation and effective channelling of economic competition have been created.

Key words: economic competition, regulated branches, aim of competition, consumer prosperity, effective-
ness of economic competition, comparison of the Czech Republic, Poland and Hungary

Klov slova: hospodsk sout, regulovan odvtv, cl soute, blahobyt spotebitele, innost hospod-
sk soute, srovnn esk republiky, Polska a Maarska

136

2764iuridica2_2012.indd 136 27.6.13 11:20


redakn rada

Pedseda: prof.JUDr.Pavel turma, DrSc.


Tajemnice: Ludmila Matoukov

lenov:
doc.JUDr.PhDr Ilona Baantov, CSc.
prof.JUDr.Miroslav Blina, CSc.
prof.JUDr.Stanislava ern, CSc.
doc.JUDr.Jaroslav Drobnk, CSc.
prof.JUDr.Marie Karfkov, CSc.
doc.JUDr.Vladimr Kindl
prof.JUDr.Zdenk Kuera, DrSc.
prof.JUDr.Vclav Pavlek, CSc., dr.h. c.
prof.JUDr.Ji vestka, DrSc.
prof.JUDr.PhDr.Michal Tomek, DrSc.
prof.JUDr.Petr Trster, CSc.
JUDr.Marie Vanduchov, CSc.
prof.JUDr.Alena Winterov, CSc.

Extern lenov:
prof.JUDr.Michael Bogdan (Lund)
prof.JUDr.Ji Boguszak, DrSc. (Praha)
prof.Dr.Wladyslaw Czapliski (Varava)
doc.JUDr.Taisia ebiov, CSc. (Praha)
prof.JUDr.Jan Filip, CSc. (Brno)
prof.Dr.Michael Geistlinger (Salzburg)
prof.JUDr.Mahulena Hofmannov, CSc. (Giessen/Heidelberg)
prof.JUDr.Pavol Hollnder, DrSc. (Brno)
prof.JUDr.Dalibor Jlek, CSc. (Brno/Bratislava)
Dr.Kaspar Krolop (Berln)
prof.JUDr.Jan Musil, CSc. (Brno)
prof.JUDr.Jan Svk, CSc. (Bratislava)
prof.Dr.Ji Toman (Santa Clara)
JUDr.Peter Tomka, CSc. (Haag)
prof.JUDr.Helena Vlkov, CSc. (Plze/Praha)
prof.Dr.Miroslav Vitz (Subotica)
doc.JUDr.Ladislav Vojek, CSc. (Brno/Bratislava)

137

2764iuridica2_2012.indd 137 27.6.13 11:20


acta
universitatis
carolinae

Iuridica 2/2012

vytven
transnacionlnho
prvnho prostoru

Prorektor-editor: prof.PhDr.Ivan Jakubec, CSc.


Vdeck redaktor: prof.JUDr.Lubo Tich, CSc.
Recenzovali: prof.JUDr.Josef Bejek, CSc.
Dr.Ing.Jn Grnsk, CSc.
doc.JUDr.Richard Krl, Ph.D., LL.M.
prof.JUDr.Monika Pauknerov, CSc., DSc.
prof. JUDr. Richard Pomaha, CSc.
JUDr. Pavel Simon
doc.JUDr.PhDr.Ivo losark, LL.M., Ph.D.
JUDr.Ing.Ji Zemnek, CSc.
Oblku navrhla Jarmila Lorencov
Graficky upravila Kateina ezov
Vydala Univerzita Karlova vPraze
Nakladatelstv Karolinum, Ovocn trh 35, 11636 Praha 1
http://cupress.cuni.cz
Praha 2013
Sazba DTP Nakladatelstv Karolinum
Vytiskla tiskrna Nakladatelstv Karolinum
Periodicita: 4/rok
Vydn 1. Nklad 300 vtisk

MK R E 18585
ISSN 0323-0619

2764iuridica2_2012.indd 138 27.6.13 11:20