Anda di halaman 1dari 72

ACTA

UNIVERSITATIS
CAROLINAE

IURIDICA 2/2009
A C TA U N I V E R S I TAT I S C A R O L I N A E

I U RI D I CA
2/2009

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE


NAKLADATELSTV KAROLINUM
2010
Recenzovali: PhDr. Andrej Sulitka, CSc.
prof. JUDr. Miroslav Blina, CSc.
prof. JUDr. Jan Dvok, CSc.

Univerzita Karlova v Praze Nakladatelstv Karolinum, Praha 2010


ISBN 978-80-246-1777-0
ISSN 0323-0619
OBSAH

doc. Mag. phil. Dr. iur. Harald Christian Scheu, Ph.D.: Evropsk soud
pro lidsk prva a islmsk tek. Nboensk svoboda versus
sekularismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

JUDr. Martin tefko, Ph.D., Ing. Kateina Joklov, Mgr. rka Kotrov,
Mgr. Veronika Mertov: Nrodn pravy smrnice . 96/71/ES
ve vybranch lenskch sttech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

Dr. Jarosaw Jankowiak: Ochrana psychickho zdrav zamstnance


pi prci v Estonsku, Lotysku, Slovensku, Maarsku a v Polsku
(pehled prvnch pedpis) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

JUDr. Denisa Dulakov Jakbekov, Ph.D.: Nov prstup slovenskho


obianskho zkonnka k zabezpeovaciemu prevodu prva . . . . . . . . . . 63

5
2009 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 2 PAG. 713

EVROPSK SOUD PRO LIDSK PRVA


A ISLMSK TEK.
NBOENSK SVOBODA
VERSUS SEKULARISMUS

HARALD CHRISTIAN SCHEU1

1. VOD

V evropskch zemch poznamenanch migrac osob z oblast s velmi od-


linmi nboenskmi a kulturnmi tradicemi se kulturn konflikty projevuj na rz-
nch rovnch. Zejmna pslunci muslimskch komunit, kte dlouhou dobu vyko-
nvali sv nboenstv na zadnch dvorech, ve sklepech a skladovacch halch, nyn
m do veejnho prostoru a stavj reprezentativn meity asto vybaven minarety.
Krom problematiky muslimskch staveb se tradinm bitevnm polem kulturnho kon-
fliktu stalo veejn kolstv, kde na sebe narej rzn pedstavy o vchov a vzdln
dt.2 Ve znanm napt, kter panuje na spoust kulturn smench kolch v ev-
ropskch mstech, se spory o islmskm tku jako nboenskm, msty tak politic-
km a ideologickm symbolu staly ventilem rznch emoc. Pitom se spoleensk
vznam pouvn muslimskho tku v jednotlivch evropskch sttech vrazn li
podle toho, jak velk je podl muslim ve spolenosti, jak postaven je muslimskm
komunitm piznno po prvn strnce a jak je definovn obecn vztah mezi sttem
a crkvemi. Zatmco nkter stty vslovn zakzaly noen islmskho tku ve ko-
lch, jin aplikovaly spe liberln pstup. Pouze v nkterch sttech se proto pro-
blematika islmskho tku eila ped nrodnmi soudy.
Teprve v poslednch letech se otzka noen tku jako projevovn nboenskho
vyznn ve smyslu ochrany zkladnch prv a svobod dostala tak ped Evropsk soud
pro lidsk prva (dle jen ESLP). V rozsudcch z let 2001, 2005 a 2006 dospl ESLP
k zvru, e zkaz islmskho tku uplatnn proti uitelce zkladn koly ve v-
carsku,3 proti studentce vysok koly v Turecku4 a proti celkem 94 kynm tak v Tu-
recku5 byl v souladu s l. 9 Evropsk mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch
svobod (dle jen Evropsk mluva). Zatmco v ppad Dahlab proti vcarsku povao-
val ESLP zsah do nboensk svobody za pimen, protoe stovatelka jako ui-

1 Pspvek vznikl v rmci grantu GAR 407/08/1287.


2 Pro podrobnj vod do problematiky kulturnch konflikt viz Harald Christian Scheu, Prvn koncep-
ce kulturnho konfliktu a jej praktick aplikace, asopis pro prvn vdu a praxi, 2/2008, 122131.
3 Dahlab proti vcarsku (rozsudek ze dne 15. nora 2001).
4 Leyla Sahin proti Turecku (rozsudek ze dne 10. listopadu 2005).
5 Kse a dal proti Turecku (rozhodnut ze dne 24. ledna 2006).

7
telka mohla mocnm vnjm symbolem ovlivnit nboenskou svobodu svch k,
kte byli ve vku od 4 do 8 let, v ppad Leyla Sahin proti Turecku se ESLP vyslovil
k islmskmu tku z obecnho hlediska sekularismu. Sent ESLP ve svm rozsudku
ze dne 29. ervna 2004 uznal, e princip sekularismu slou k ochran demokratickch
hodnot v Turecku. Stovatelka nsledn dala o postoupen ppadu podle l. 43
mluvy Velkmu sentu ESLP, kter znovu potvrdil sluitelnost sekularismu s nbo-
enskou svobodou jednotlivce. Ve svm rozsudku ze dne 10. listopadu 2005 oznail
za pochopiteln, e v zazench zastvajcch hodnoty pluralismu, respektovn prv
a svobod jinch a zrovnoprvnn en a mu je noen nboenskch symbol jako
nap. islmskho tku povaovno za poruen tchto hodnot.
ESLP v roce 2008 tento pstup vi sekularismu a principu neutrality sttu v n-
boenskch zleitostech znovu potvrdil v ppad Kse a dal proti Turecku, nov
ppady Kervanci proti Francii 6 a Dogru proti Francii 7 pak nabdly ESLP monost po-
prv se vyslovit k systmu lacit ve Francii.
Clem tohoto lnku je strun analyzovat hlavn linie argumentace Evropskho
soudu pro lidsk prva a zhodnotit jeho vklad nboensk svobody ve svtle evrop-
skho systmu ochrany lidskch prv.

2. FRANCOUZSK SEKULARISMUS
VE SVTLE L. 9 EVROPSK MLUVY

V obou uvedench ppadech podaly stnost muslimsk dvky ve vku


11 a 12 let, kter byly kynmi stedn koly v severofrancouzskm mst Flers. Ve
kolnm roce 1998/99 opakovan nosily islmsk tek bhem hodin tlocviku a je-
jich uitelka je vyzvala k odloen tku. Vzhledem k tomu, e ob dvky tyto vzvy
neuposlechly, rozhodl o vylouen obou dvek ze koly nejprve disciplinrn vbor
(11. nora 1999) a nsledn tak editel koly (17. bezna 1999).
Rozhodnut bylo odvodnno tymi dvody: zaprv povinnost k prokzat ve
kole snaivost (assiduit) podle 10 francouzskho zkonu o vzdln a l. 35 na-
zen o sttnch kolch a internch kolnch pedpis, za druh internmi pedpisy
koly, podle kterch jsou ci povinni nosit obleen v souladu se zdravotnmi a bez-
penostnmi standardy a astnit se tlocviku ve specifickm sportovnm obleen, za
tet internm memorandem z bezna 1994, kter uitelm pro ely posouzen kon-
krtnch situac stanovilo urit prostor pro uven, a za tvrt rozhodnutm nejvy-
ho sprvnho soudu (Conseil dtat) z bezna 1995, kter noen islmskho tku
oznailo za nesluiteln se standardy tlocviku. Po vylouen ze koly ob muslimsk
kyn pokraovaly v rmci dlkovho studia.
Jejich rodie nsledn podali opravn prostedky ke sprvnmu soudu ve mst
Caen, kter v jnu 1999 alobu odmtl s tm, e kyn poruily sv povinnosti tka-
jc se asti na tlocviku a navc svm chovnm vyvolaly napjatou atmosfru ve

6 Ppad 31645/04 (rozsudek ze dne 4. prosince 2008).


7 Ppad 27058/05 (rozsudek ze dne 4. prosince 2008).

8
kole. Stejnou argumentac potvrdil vylouen ze koly tak sprvn soud druh in-
stance ve mst Nantes (v prosinci 2002, resp. v ervenci 2003). Rodie neuspli ani
u nejvyho sprvnho soudu, protoe dne 23. nora 2004, resp. 29. prosince 2004,
Conseil dtat prohlsil dovoln za nepijateln.
Bhem estimsn lhty pak dvky vlastnm jmnem podaly stnosti k ESLP,
v nich tvrdily, e Francie poruila jejich svobodu mylen, svdom a nboenskho
vyznn ve smyslu l. 9 Evropsk mluvy a tak jejich prvo na vzdln podle l. 2
prvnho dodatkovho protokolu k Evropsk mluv.
ESLP nejprve zopakoval zvry dosavadn judikatury a konstatoval, e noen is-
lmskho tku me bt povaovno za nboensky motivovan jednn. V danch
ppadech proto dospl k zvru, e vylouenm z vuky tlovchovy a pozdji tak
ze koly pslun orgny sttn moci zashly do nboensk svobody stovatelek
podle l. 9 Evropsk mluvy. Je teba dodat, e ani francouzsk vlda tento zvr ne-
zpochybnila.
V zen ped ESLP vak Francie pipomnla ustanoven l. 9 odst. 2 Evropsk
mluvy, podle kterho konkrtn zsah do nboensk svobody mus bt v souladu se
zkonem a nezbytn v demokratick spolenosti v zjmu nrodn bezpenosti, veej-
n bezpenosti, hospodskho blahobytu zem, pedchzen nepokojm a zloinnosti,
ochrany zdrav nebo morlky nebo ochrany prv a svobod jinch. Nboenskou svo-
bodu tedy lze za uritch podmnek omezit.
Co se te otzky, zda byl dan zsah v souladu se zkonem, tedy zda byl zsah
open o prvn podklad, ESLP zjistil, e ve chvli vylouen muslimskch ky ze
koly neexistoval zkon, kter by explicitn zakazoval noen islmskho tku bhem
tlovchovy. Pslun orgny se proto odvolaly na ustanoven kolskho zkona,
podle kterch se ci mus chovat v souladu s pravidly koly. Prv na zklad tto
pravy nejvy sprvn soud ji v roce 1989 rozhodl, e noen nboenskch sym-
bol je sice povoleno, ale nesm naruit vuku i ohrozit zdrav k.
kola ve mst Flers v souladu s tmto rozhodnutm pijala intern pravidla vslov-
n zakazujc noen takovch symbol, kter maj diskriminujc inky. Obdobn
pravidla stanovily tak jin koly ve Francii a nsledujc soudn praxe vdy potvrdila
disciplinrn tresty pijat na zklad internch pravidel proti nositelm nboenskch
symbol. Na druh stran nkte editel jednotlivch kol v rmci svho prostoru pro
uven pouvali odlin standardy a kyn z dvodu noen islmskho tku ze
koly nevyluovali. Z tchto okolnost ESLP dovodil, e pes uritou mru nejistoty,
kter je imanentn kad aplikaci prva, stovatelky mohly pedpokldat, e noen
tku bhem tlovchovy povede k jejich vylouen ze koly. Zsah se mohl tedy opt
o zkon ve smyslu l. 9 odst. 2 Evropsk mluvy.
Dle ESLP zkoumal, zda zsah slouil legitimnmu cli. Citovan ustanoven l. 9
Evropsk mluvy v tto souvislosti vslovn vyjmenovv jako legitimn cle nrodn
bezpenost, veejnou bezpenost, hospodsk blahobyt zem, pedchzen nepoko-
jm a zloinnosti, ochranu zdrav nebo morlky a ochranu prv a svobod jinch. Ve
svm vyjden se francouzsk vlda dovolala konkrtn ochrany prv a svobod jinch
a tak ochrany zdrav. Stovatelky zpochybnily tento argument odkazem na zen
ped disciplinrn komis, bhem kterho uitel ospravedlnil vylouen ky z vuky

9
zjmem o ochranu bezpenosti a zdrav. Na otzku, jakm konkrtnm zpsobem no-
en islmskho tku mohlo ohroovat bezpenost a zdrav dt, vak uitel ped ko-
mis odmtl odpovdt. ESLP se tto diskusi nijak podrobnji nevnoval a pouze jed-
nou vtou lapidrn konstatoval, e vzhledem k okolnostem ppad akceptuje dvody
uveden Franci.
Klovm problmem uvedench ppad se stala otzka, nakolik byl zsah do n-
boensk svobody nezbytn v demokratick spolenosti. Jinmi slovy, ESLP zkou-
mal, zda byl proveden zsah z hlediska sledovanch cl pimen. Toto zkoumn
pimenosti poskytlo ESLP pleitost, aby zopakoval zsadn mylenky, kter v d-
vjch rozsudcch vyslovil k problematice sekularismu a nboensk svobody. Ve
smrodatnch ppadech Dahlab a Leyla Sahin ESLP povaoval princip sekularismu
zakotven v stav msta enevy a v tureck stav za sluiteln s Evropskou mlu-
vou. V ppadech Kervanci a Dogru, ve kterch se poprv jednalo o otzku sekularis-
mu podle francouzskho vzoru, Soud zdraznil kontinuitu dosavadnho pstupu.
ESLP vyzdvihl, e ve Francii, v Turecku a ve vcarsku je sekularismus stavnm
principem, piem nezmnil ppadn rozdly ve francouzsk, tureck a vcarsk
koncepci odluky sttu od crkve a vychzel pouze z jednotnho spolenho jmenova-
tele.8 Soud dodal, e francouzsk model lacit je akceptovn vekerm obyvatelstvem,
a e z tohoto dvodu jednn, kter je v rozporu s principem sekularismu, nen auto-
maticky chrnno nboenskou svobodou podle l. 9 Evropsk mluvy. Problematika
vymezovn nboensk svobody, kter se tk citlivch vztah (delicate relations)
mezi crkvemi a sttem, je podle ESLP zleitost kadho smluvnho sttu v rmci
jeho autonomnho prostoru pro uven. Do tohoto pomrn irokho prostoru Soud
zejm nechce zashnout. Nejzetelnji Soud vyjdil tuto mylenku v konstatovn, e
se omezovn nboensk svobody podle poadavk sekularismu jev jako legitimn
ve svtle hodnot Evropsk mluvy.
Na zvr ESLP shrnul, e trest vylouen ze koly nebyl nepimen a tm nbo-
ensk svoboda podle l. 9 Evropsk mluvy nebyla poruena.9 Rozsudek byl pijat
jednomysln, a proto ani odlin stanoviska nejsou k rozsudku pipojena.

3. HODNOCEN JUDIKATURY EVROPSKHO SOUDU


PRO LIDSK PRVA K PRINCIPU SEKULARISMU

ESLP si zejm uvdomuje, e otzka pravy vztahu sttu a crkve je


nejen sloitm a citlivm problmem, ba dokonce na tuto otzku nemaj evropsk
stty jednotnou odpov. V situaci, kdy na een vztahu sttu a crkve existuj rzn
modely, ESLP zvauje velmi peliv, zda zashnout do suvernnho prostoru sttu

8 Ve francouzsk odborn literatue vak najdeme tak nzor, e tureck sekularismus nen srovnateln
s francouzskm modelem lacit, a e proto z rozsudku ESLP ve vci Leyla Sahin proti Turecku nelze
odvodit zvry platn pro Francii. Srov. Jean-Franois Flauss, Actualit de la Convention europenne
des droits de lhomme (aot 2005 janvier 2006), Lactualit juridique droit administratif (AJDA),
2006, 466, 474.
9 ESLP neshledal ani poruen l. 2 prvnho dodatkovho protokolu k Evropsk mluv.

10
a z mezinrodnprvnho pohledu autoritativn stanovit pravidla nboensk svobody
a ppadn odluky sttu od crkve.
Obzvl problematick by byly takov zsahy ESLP v ppadech, kter se krom
vztahu sttu a crkve tkaj tak komplexn oblasti integrace pslunk muslimsk
komunity do evropskch spolenost, protoe samotn pouvn nboenskho sym-
bolu me jt nad zk rmec nboensk svobody a implikovat za uritch okol-
nost tak politickou, ideologickou a sociln dimenzi. V tomto napt se zd pocho-
piteln, e ESLP vykldal l. 9 Evropsk mluvy velice opatrn. eeno s nadszkou,
obdobn jako se evropsk stty zpravidla dovolvaj zsady neutrality ve vztahu k n-
boenskm otzkm,10 ESLP usiluje o neutralitu ve vztahu k jednotlivm nrodnm
modelm een vztahu sttu a crkve a ponechv tuto pravu smluvnm sttm jako
jejich vnitn autonomn prostor.
Tato zdrenlivost ESLP nen typick jen pro rozbor laicismu a problematiky islm-
skho tku, ale je obecnm znakem vkladu nboensk svobody podle l. 9 Evropsk
mluvy. Dieter Krimphove nedvno kritizoval tento smr judikatury ESLP a pozna-
menal, e velkorys pstup ESLP vi smluvnm sttm ve vci omezovn nboen-
sk svobody redukuje substanci nboensk svobody na minimum. Podle Krimphove-
ho je ochrana nboenskch prv v kontextu Evropsk mluvy prakticky neinn.11
Vzhledem k tomu, jak pokrokov a dynamicky ESLP vykldal jin lidsk prva
a svobody obsaen v Evropsk mluv, jako jsou nap. prvo na respektovn sou-
kromho a rodinnho ivota ve smyslu l. 8 Evropsk mluvy i procedurln stan-
dardy podle l. 6 Evropsk mluvy, se me zdrenlivost Soudu v kontextu nboen-
sk svobody jevit jako pomrn pekvapiv. ESLP pi rznch pleitostech pouval
tzv. autonomn vklad, kter chpe prvn pojmy v kontextu Evropsk mluvy a ne-
d se ppadnm odlinm chpnm tchto pojm ve vnitrosttnm prvu. Proto nap.
interpretace pojmu rodiny v judikatue ESLP tradin pekrauje koncepci rodiny po-
dle vnitrosttnho prva smluvnch stt.
ESLP se vak irokmu vkladu nboensk svobody zpravidla vyhb a dosud
nikdy nevyslovil stanovisko k otzce, kter model vztahu crkve a sttu je podle nho
nejvhodnj. Nerozhodnul, zda z pohledu Evropsk mluvy je vhodnj model stt-
nho nboenstv jako ve skandinvskch zemch, Velk Britnii a ecku, sekularis-
mus podle francouzskho a tureckho vzoru i ptelsk oddlen sttu od crkve
v Nmecku i Rakousku.12 Obecn Soud zdraznil, e stt m bt neutrln vi rz-
nm nboenstvm, kter se praktikuj na jeho zem, a garantovat pluralismus a vz-
jemnou toleranci mezi nboenstvmi. Sekularismus je v tomto kontextu povaovn za
vhodnou politickou a spoleenskou koncepci. Vt problmy mly v tomto smru
spe modely sttnho nboenstv, kter jasn preferovaly jedno vyznn,13 ale ani
v tto souvislosti Soud neodmtl konkrtn model een vztahu sttu a crkve. Velmi

10 Pro dkladnou kritiku koncepce neutrality v nboenskch zleitostech viz podrobnji Karl-Heinz La-
deur, Ino Augsberg, The Myth of the Neutral State. The relationship between state and religion in the
face of new challenges, German Law Journal, 2/2007, 143152.
11 Dieter Krimphove, Europa und die Religionen, Kirche und Recht, 1/2008, 89126.
12 Katharina Pabel, Islamisches Kopftuch und Laizismus. Besprechung des EGMR-Urteils im Fall Leyla
Sahin, EuGRZ, 2005, 1217.
13 Pabel, ibidem.

11
konzervativn a rezervovan postoj ESLP v otzce nboensk svobody lze tedy s-
ten vysvtlit rznorodost nrodnch model.
Souasn si vak t meme poloit otzku, zda uveden rezervovanost nen v-
sledkem urit rozpaitosti trasburskch soudc vi fenomnu nboenstv jako ta-
kovmu. V tto souvislosti je teba pipomenout skutenost, e v cel ad lidskoprv-
nch zleitost ESLP pizpsobil vklad konkrtnch ustanoven Evropsk mluvy
spoleenskmu vvoji. ESLP opakovan zdraznil, e Evropskou mluvu je teba in-
terpretovat nikoli v jejm historickm vznamu, ale s pihldnutm k aktulnmu stavu.
V ppad Tyrer proti Velk Britnii 14 Soud v tomto smyslu vslovn oznail Evrop-
skou mluvu za iv nstroj (living instrument).
V situaci, kdy spoleensk nlada v evropskch sttech oznauje nboenstv vt-
inou za zastaral fenomn a povauje projevy nboenskho vyznn za nemodern
a neosvcen, nen zcela pekvapiv zjitn, e se soudci ESLP dkladnmu een n-
boenskch kauz radji vyhbaj a ponechvaj thu spoleenskch dsledk na jed-
notlivch sttech. Zdrenliv postoj Soudu k problematice nboensk svobody je
v tomto smyslu mon chpat jako symptom obecn rozpaitosti, kter je pro souas-
nou spolenost v evropskch sttech charakteristick.
V z 2007 bylo tradin filozofick sympozium Philosophicum Lech, kter se
jednou za rok kon v rakouskch Alpch, vnovno pozici nboenstv v postmoder-
n spolenosti. K tto problematice vystoupili krom filozof tak muslimsk a evan-
gelick teolog, spisovatel, odbornk na literrn vdu, politolog a prodovdec. Ovem
ani jeden astnk sympozia se nezabval prvn dimenz nboenstv v souasn Ev-
rop. Organiztor sympozia Konrad Paul Liessmann z univerzity ve Vdni ve svm
vodnm pspvku nastnil hlavn dilema diskursu o nboenskch otzkch a vrtil
se k otzce, kterou v Goethov Faustovi svmu milenci klade Markta: Povz, jak to
u tebe je s nboenstvm? Vyhbav odpovdi Fausta na tuto otzku Liessmann po-
stavil do kontextu aktuln debaty a konstatoval, e souasn sekulrn spolenost od-
dluje nboenstv od morlky, kultury, politiky, nrodn identity i ivotnho stylu.15
Rozpaitost, kterou Goetheho Faust reaguje na osobn dotaz sv milenky, je dnes ve-
lice rozena. Jeho odpov Nech toho, dt m naznauje, e otzka nboenstv
je povaovna za natolik osobn, e ani v intimnm vztahu nen vhodn ji rozebrat.
Peter Strasser, prvn filozof na univerzit v Grazu, el o krok dl a upozornil na
rzn pleitosti, pi kterch je otzka nboenskho vyznn astnku vdeck de-
baty poloena s clem demaskovat jeho iracionln motivaci. Podle Strassera jakkoli
hjen nboensk pozice v rmci odborn debaty povede nutn k vylouen astn-
ka z vdeck komunity (scientific community).16
Vzhledem k tomu, e vdeck komunita zahrnuje odbornky z nejrznjch obor
a tak z mimoevropskch kultur, je tato diagnza mon pehnan. Nicmn spole-
ensk rozpaitost z nboenskch otzek a problm, kter je v odbornch kruzch

14 Ppad 5856/72 (rozsudek ze dne 25. dubna 1978).


15 Pro pspvky pednesen na sympoziu, viz Konrad Paul Liessmann, Die Gretchenfrage, Nun sag, wie
hast dus mit der Religion?, Wien, 2008.
16 Peter Strasser, Eine Art religiser Haltung, in: Konrad Paul Liessmann, Die Gretchenfrage, Nun sag,
wie hast dus mit der Religion?, Wien, 2008, 4560.

12
rozena, neme minout debaty veden mezi soudci trasburskho soudu. Tm ne-
chceme tuto studii ukonit exkursem do sociologie ESLP. Sta podotknout, e pokud
ESLP vdom reflektuje spoleensk vvoj a promt reflexi spoleenskch zmn do
vkladu prv a svobod podle Evropsk mluvy, neme opomenout obecn postoj,
kter v sekularizovan spolenosti panuje v zleitostech tkajcch se nboenskho
vyznn. V tomto svtle je zdrenliv vklad nboensk svobody podle l. 9 Evrop-
sk mluvy nejen znamenm otevenosti, resp. neutrality ESLP, vi rznm nrodnm
modelm een vztahu sttu a crkve, ale tak symptomem obecn rozpaitosti z n-
boenstv jako takovho.

THE EUROPEAN COURT OF HUMAN RIGHTS AND THE ISLAMIC SCARF.


RELIGIOUS FREEDOM VS. SECULARISM

Summary

As the proportion of migrants from different cultures increases in European countries the
number of cultural conflicts concerning e.g. the wearing of religious symbols will increase as well. Those
conflicts call for a solution which is in line with the principles of democracy, rule of law and the protection
of fundamental rights and freedoms. In this context the European Court of Human Rights plays a funda-
mental role. In its former judgements of 2001, 2005 and 2006 the Court reached at the conclusion that the
prohibition of the Islamic scarf at schools in Switzerland and Turkey was in line with the principle of reli-
gious freedom which is laid down in Article 9 of the European Convention.
In 2008 the Court dealt with secularism and religious freedom in France. In the cases of two female pu-
pils excluded from French schools for having worn the Islamic scarf in class the Court found that the prin-
ciple of secularism is compatible with Article 9 of the Convention. In general, the Court is very reserved as
far as religious matters are concerned. Such restrictive interpretation is rather untypical for a Court which
understands the Convention as a living instrument.

Key words: Migration, new minorities, cultural conflicts, religious freedom, European Court of Human
Rights, ECHR, Islamic scarf, secularism.

13
2009 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 2 PAG. 1547

NRODN PRAVY SMRNICE . 96/71/ES


VE VYBRANCH LENSKCH STTECH EU
MARTIN TEFKO, KATEINA JOKLOV,
RKA KOTROV, VERONIKA MERTOV1

VOD

Smrnice 96/71/ES o vysln pracovnk v rmci poskytovn slueb (dle


smrnice . 96/71/ES) se sna napomoci zamstnavatelm se sdlem v lenskm stt
Evropsk unie (smluvnm stt Evropskho hospodskho prostru a vcarska) pro-
niknout trhy jinch lenskch stt.2 in tak stenm sjednocenm koliznch norem
urujcch prvo rozhodn pro pracovnprvn vztah vyslanho zamstnance. Nedolo
vak ke sjednocen pracovnch podmnek vyslanch zamstnanc, co poskytuje hos-
titelskmu sttu prostor pro specifickou implementaci smrnice . 96/71/ES do nrod-
nho prva. Nenajdeme dn z lenskch stt, kter by provedl smrnici . 96/71/ES
do svho prva stejnm zpsobem jako nkter jin lensk stt. Existuj nicmn mo-
delov zpsoby proveden, kter lze mezi lenskmi stty vysledovat.
V pedkldanm lnku se pedstavuje implementace smrnice . 96/71/ES do fran-
couzskho prvnho du, kter je typickou ukzkou ochransk pravy brnc flexi-
bilnmu poskytovn slueb. Nutno dodat, e francouzsk prava, resp. praxe fran-
couzskch imigranch ad byla pmou pinou vzniku smrnice . 96/71/ES.
Francouzskou pravu zmapovala K. Joklov, toho asu ednk Evropskch spoleen-
stv. Opakem francouzskho postoje je i v tto oblasti pstup Velk Britnie, kter se
zatm nepokusila vznamn omezit pliv zamstnanc vyslanch z jinch lenskch
stt. Zvyujc se nezamstnanost vak me znamenat vznamn podnt i pro britsk
zkonodrce. Belgickou a italskou implementaci smrnice . 96/71/ES lze chpat jako
mezistupe mezi francouzskm a britskm postojem. Souasn se jde o ukzku typick
zpadoevropsk pravy, kde maj velk vznam veobecn zvazn kolektivn smlouvy.
Belgickou pravu analyzovala rka Kotrov, italskou pak Veronika Mertov.
Clem pedkldanho lnku nen pouze popis zahraninch prav a jejich (regio-
nlnch) problm, snahou autor je zamyslet se nad odlinostmi implementanch

1 Tento lnek byl vytvoen za finann podpory pidlen v rmci projektu juniorskho badatelskho
grantovho projektu Spory vznikl z pracovnprvnch vztah s mezinrodnm prvkem (identifikan
kd KJB701020701).
2 V zjmu spory msta a zpehlednn textu je nadle pouvn termn lensk stt, kter zahrnuje len-
sk stty Evropsk unie, smluvn stty EHS a vcarsko (vcarsko m separtn dohodu s EU o pro-
vdn smrnice . 96/71/ES.

15
pstup jednotlivch lenskch stt a poukzat na z toho vyplvajc nebezpe pro
jednotn vnitn trh EHS.

KAPITOLA 1. FRANCIE

1.1 HISTORICK EXKURZ

Prvn prava vysln pracovnk se ve francouzskm prvnm du obje-


vila jet ped pijetm smrnice . 96/71/ES. Francouzsk nrodn legislativa reago-
vala na problematiku vysln zamstnanc ji v druh polovin let osmdestch mi-
nulho stolet. Dvodem byl pliv vyslanch zamstnanc z Portugalska a panlska,
jen pistoupily do Evropskch spoleenstv v roce 1986. Ji podle tehdy pijat pra-
vy nemohli vyslan zamstnanci dostvat ni mzdu, ne byla centrln stanoven
minimln mzda (Le salaire minimum de croissance, SMIC) i mzda dohodnut ko-
lektivnmi smlouvami. Na vyslan zamstnance se navc nesmly vztahovat mn v-
hodn pracovn podmnky ne na domc zamstnance.3 Vyslan zamstnanci dle po-
tebovali ke vstupu na francouzsk pracovn trh pracovn povolen.4
Tato praxe se dostala a ped Soudn dvr ES, kter vynesl pelomov rozsudek
C-113/89 Rush Portuguesa.5
Detailn pravidla, kter ustanoven nrodnho pracovnho prva se vztahuj na vy-
slan pracovnky, zavedl tzv. Ptilet zkon (Loi Quinquennale) No. 93-1313 a dopl-
ujc dekret 94-573. Zmny zaveden na jejich zklad se promtly do lnk L341-5
a nsledujcch tehdejho zkonku prce.6

1.2 TRANSPOZICE SMRNICE . 96/71/ES

Vzhledem k tomu, e smrnice o vysln pracovnk obsahovala obdob-


n principy jako stvajc francouzsk legislativa, a sice co se respektovn mstnho
pracovnho prva a odmovn v prbhu vysln te, neprovzely transpozici smr-

3 Cremers, J., Donders, P.: The free movement of workers in the European Union. European Institute for
Construction Labour Research: Brussels, 2004, s. 9092.
4 Decret No. 86-127 z 8. prosince 1986
5 Portugalsk stavebn firma Rush Portuguesa vyslala na zakzku francouzskch podnik Bouygues
a Nord-France po pistoupen Portugalska k EU pracovnky na stavbu drhy TGV. Kontrola Nrodnho
adu pro imigraci (ONI) zjistila, e vyslan pracovnci nemaj pracovn povolen. Vzhledem k tomu, e
francouzsk ady nahlely na vyslan Portugalce kvli pechodnmu obdob stejnou optikou jako na
zamstnance francouzskch firem pochzejcch ze tetch stt, byla podniku Rush Portuguesa vym-
ena vysok pokuta. Podniky zapojen do ppadu byly obvinny z neleglnho zamstnvn cizinc pod
ztitou dodvky prac od portugalsk firmy a zrove ze zamstnvn cizinc za horch podmnek ne
stanoveno francouzskou legislativou.
Firmy Bouyguey a Rush Portuguesa napadly poadavek francouzskch ad na zisk pracovnch povo-
len s odvodnnm, e vysln nespad pod voln pohyb osob, ale pod voln pohyb slueb. Soudn dvr
ES se k tomuto nzoru piklonil a vyvodil, e vyslan pracovnci maj bt nahleni jako osoby nehleda-
jc pstup na pracovn trh v druhm sttu. Zrove potvrdil, e minimln standardy podle mstnho
prva se po dobu vysln mohou vztahovat tak na vyslan pracovnky.
6 DG Employment, Social Affairs and Equal Opportunities: Posting of workers to France, nedatovno.
<http://ec.europa.eu/employment_social/labour_law/docs/2006/posting/france_fr.pdf>

16
nice vraznj problmy. Odbory i opozice principy definovan smrnic . 96/71/ES
vtaly.7 Smrnice . 96/71/ES byla do francouzskho nrodnho prva penesena pro-
stednictvm dekret n 2000-1128 z 22. listopadu 2000, n 2000-861 z 4. z 2000
a n 2000-462 z 29. kvtna 2000. Ty vtlily lnky smrnice . 96/71/ES do ustano-
ven tehdy platnho zkonku prce.
V srpnu 2005 vstoupil v platnost zkon slo 2005-882, dky nmu byla do fran-
couzskho ZPr vlenna cel nov kapitola tkajc se peshraninch pohyb zamst-
nanc. Pot, co Francouzsk republika zaala v beznu 2008 pouvat nov, zjednodu-
en zkonk prce, jsou hlavn principy podle smrnice . 96/71/ES regulovny partie
lgislative v knize II, titulu VI nazvanm Pracovnci vyslan doasn podnikem usa-
zenm mimo Francii. Titul se skld z lnk L1261-1 a L1261-3 tkajc se obec-
nch ustanoven, kapitoly II rozdlen na sekci 1 Podmnky vysln (lnky L1262-1
a L1262-3) a sekci 2 Aplikovateln pedpisy (L1262-4 a L1262-5) a konen kapi-
toly III nazvan Kontrola (lnky L1263-1 a L1263-2). Provdc ustanoven obsa-
huje partie rglementaire zkonku, kter pod lnky R1261 a R1263 ukrv detail-
n ustanoven doplujc ve uveden kapitoly partie lgislative.

1.2.1 Obecn ustanoven: zkladn principy


Kapitola I zkonku prce odkazuje na evropsk prvo, kter je nadaze-
n prvu nrodnmu (L1261-1). Ukld vyslajcm podnikm respektovat v prbhu
vysln francouzsk prvo z oblasti prevence neleglnho zamstnvn.8
Konkrtn podmnky rozvdj stejn slovan ustanoven partie rglementaire
(srie R) zkonku prce. Ta v lnku R1261-2 vztahuje na vyslan pracovnky rovn
ustanoven francouzskch kolektivnch smluv.
vodn kapitola dle pin definici vyslanho pracovnka. Jm se podle lnku
L1261-3 rozum osoba, kter obvykle pobr plat od zamstnavatele a vykonv in-
nost na pkaz tohoto zamstnavatele po asov omezenou dobu na francouzskm
zem za podmnek definovanch lnky L1262-1 a L1262-2.9, 10 Dleit prvky pro
posuzovn vazby mezi vyslajcm podnikem a vyslanm pracovnkem tedy pedsta-
vuje a) innost na et zamstnavatele, b) innost na pkaz zamstnavatele. Obecn
definice vyslanho pracovnka na zklad podzenho postaven pedstavuje skal
pro osoby samostatn vdlen inn, kter maj jen jednoho zadavatele zakzek.
V tom ppad bvaj posuzovny jako zamstnanci, a to bez ohledu na prvn formu
podnikn v zemi pvodu.

7 Cremers, J., Donders, P.: The free movement of workers in the European Union. European Institute for
Construction Labour Research: Brussels, 2004, s. 9092.
8 lnek L1261-1: Ustanoven tto kapitoly se aplikuj v souladu s ustanovenmi ratifikovanch nebo
schvlench a publikovanch smluv, konvenc i dohod; pedevm v souladu se smlouvami zakldaj-
cmi Evropsk spoleenstv, stejn jako s ustanovenmi akt instituc tchto Spoleenstv pijatch k pro-
vdn tchto smluv. Zdroj: <http://www.legifrance.gouv.fr>
9 lnek L1261-2: Povinnosti a zkazy vztahujc se na francouzsk podniky jako poskytovatele slueb,
jmenovit ty tkajc se ilegln prce, jsou vztaeny za stejnch podmnek tak na poskytovn slueb
podniky usazenmi mimo Francii vyslajc zamstnance na francouzsk zem, pokud jinak nestanov
dekret Sttn rady. Zdroj: <http://www.legifrance.gouv.fr>
10 Legifrance.gouv.fr: Code du travail. Version en vigueur en 26 octobre 2008. <http://www.legifrance
.gouv.fr/affichCode.do;jsessionid=94985BBC842E204589E6D97611D0262D.tpdjo04v_2?cidTexte
=LEGITEXT000006072050&dateTexte=20081026>

17
Vysln za c) definuje tak doasnost psoben pracovnka na francouzskm
zem. Podobn jako v ppad smrnice o vysln pracovnk a u primrnho prva
ES nenalezneme ani ve francouzskm zkonku prce pesn asov vymezen vysl-
n. Dleitm praktickm meznkem zstv 12 msc od vydn formule E 101
potvrzujcm pslunost k systmu socilnho pojitn zem pvodu. Po uplynut tto
doby francouzsk ady vyaduj pihlen vyslanch pracovnk do francouzskho
systmu socilnho pojitn i pedloen formule E 102 vydanho ady zem p-
vodu, jen prodluuje pslunost k socilnmu systmu zem pvodu.11 Pravidla podle
tto sti francouzskho ZPr dle rozvjej odpovdajc lnky partie rglementaire
zkonku prce, pijat na zklad dekretu n 2008-244 ze 7. bezna 2008.

1.2.2 Definice a podmnky vysln


Navazujc lnky L1262-1 a L1262-3 francouzskho ZPr reguluj pod-
mnky vysln. lnek L1262-1 francouzskho ZPr dopluje podmnku d) k posuzo-
vn vazby mezi vyslanm zamstnancem a vyslajcm podnikem, kdy stanov, e
zamstnavatel usazen mimo Francii me vyslat zamstnance jen tehdy, pokud mezi
nm a zamstnancem existuje pracovn pomr, trvajc po celou dobu vysln.
lnek L1262-1 francouzskho ZPr implementoval l. 1 odst. 3 smrnice . 96/71/ES.
Podle francouzskho prva lze vysln realizovat nsledujcmi tymi zpsoby:
Na et zamstnavatele a pod jeho vedenm, v rmci smlouvy uzaven mezi nm
a subjektem pijmajcm sluby se sdlem nebo innm ve Francii.
Mezi zazenmi jednoho podniku nebo mezi podniky nlecmi ke stejn skupin.
Na et zamstnavatele bez existence smlouvy mezi nm a subjektem pijmajcm
slubu.
tvrt zpsob vysln dle francouzskho prva obsahuje lnek L1262-2 francouz-
skho ZPr. Zahrnuje vysln podniky pro doasnou prci, ve smrnici . 96/71/ES
definovan v l. 1 odst. 3. Podmnkou pro vysln i v tomto ppad zstv existen-
ce pracovn smlouvy mezi vyslajcm podnikem a zamstnancem po celou dobu vy-
sln.
Za povimnut stoj ve zmnn tet zpsob podle L1262-1 francouzskho ZPr,
kter roziuje zpsoby vysln nad rmec smrnice . 96/71/ES. Ta se toti na vy-
sln mezi dvma podniky i mezi podnikem a soukromm subjektem, pro nj
neexistuje smlouva, vslovn nevztahuje, s vjimkou vysln v rmci skupiny pod-
nik.
Francouzsk zkonodrce dle pistoupili k negativnmu vymezen, kdy se ustano-
ven tkajc vysln dovolvat nelze. Podle lnku L1262-3 francouzskho ZPr jde
pedevm o ppady, kdy zamstnavatel zamuje innosti podniku vhradn na nrod-
n zem, i jedn-li se o innost realizovanou na jednom mst i za uit infrastruktu-
ry situovan na nrodnm zem, piem innosti maj obvykl, stabiln a pokraujc
charakter. Ve stejnm lnku si francouzsk zkonodrce vymiuje neaplikovatelnost
ustanoven o vysln pracovnk na przkumy a vyhledvn klientely i najmn

11 Ministre de lemploi, de la cohsion sociale et du logement: Dtachement temporaire des salaris en


France: Salaris: <http://www.travail-solidarite.gouv.fr/IMG/pdf/dilti-salaries-International-F.pdf>

18
pracovn sly ve francouzskm teritoriu. V tch ppadech se podle l. L1262-3 fran-
couzskho ZPr vztahuj na podnik opaten zkonku prce vhradn aplikovan na
podniky usazen na francouzskm zem a definovan v jinch stech zkonku.
lnek L1262-4 do francouzskho ZPr vtlil dal poadavky tkajc se dodrov-
n pracovnho prva v hostitelskm stt. Zamstnavatel vyslajc doasn pracovn-
ky na francouzsk zem podlhaj prvnm ustanovenm a kolektivnm smlouvm
vztahujcm se na zamstnance podnik ve stejnm odvtv usazenm ve Francii,
v ppad pracovn legislativy, kter se tk nsledujcch oblast:
osobnch a kolektivnch svobod v pracovnch vztazch;
nediskriminace a profesn rovnosti mezi mui a enami;
ochrany matestv, matesk a rodiovsk dovolen, dovolen pro rodinn udlosti;
podmnek uvolnn a zruk zamstnancm od podnik psobcm v oblasti doasn
prce;
vkonu prva na stvku;
dlku pracovn doby, nhradnho volna, svtk, placen ron dovolen, dlky pra-
covn doby a prce v noci mladch zamstnanc;
podmnky pslunosti k dovolenkovm pokladnm a pokladnm pro nepzniv poa-
s. Zamstnavatel odvd pspvky, pokud neprok stejnou rove ochrany v zem
pvodu;
minimln mzdy a vplaty mzdy, vetn naven pro pesasy;
pravidel tkajcch se zdrav a bezpenosti pi prci, vku pijet do prce, zamst-
nvn dt;
neleglnho zamstnvn.
Dle navazujcch lnk partie rglementaire francouzskho ZPr se jako pelomo-
v jev doba trvn vysln v dlce jednoho msce. Po jejm uplynut se na vyslan
pracovnky zanaj vztahovat dal podmnky podle francouzskho prva, jako nap-
klad podmnky absenc z dvodu nemoci a raz (lnek R1262-1), nezamstnanosti
o svtcch (R1262-4) i ustanoven o msnch platbch (tzv. mensualizace, lnek
R1262-7). Na tomto mst je vhodn upozornit, e v zemdlskm sektoru existuje
speciln prvn prava, dle rozvjejc pracovn podmnky domcch, potamo vy-
slanch zamstnanc. Na zemdlsk zkonk se odvolv napklad lnek R1262-6
francouzskho ZPr.

1.2.3 Svtky
Ve Francii jsou povaovny za dny pracovnho klidu nsledujc zkonem
stanoven svtky (Zkonku prce, l. L222-1): 1. leden (Nov rok), Velikonon pon-
dl, 1. kvten (Svtek prce), 8. kvten (Den osvobozen), Nanebevstoupen Krista, Sva-
todun pondl, 14. ervenec (Sttn svtek), Nanebevzet Panny Marie (15. srpna),
Svtek vech svatch (1. listopadu), 11. listopad (Den klidu zbran konec 1. svtov
vlky), Hod bo vnon (25. prosince).12
Nedvno bylo navc rozhodnuto o zaveden Dne solidarity, jeho clem je zajistit fi-
nancovn innost a akc na podporu autonomie starch i handicapovanch osob. M

12 Viz Grard Vachet Les jours fris, (s. 6172).

19
formu neplacenho pracovnho dne navc. V soukromm sektoru bude rozhodovn
o vbru data Dne solidarity ponechno socilnm partnerm. Jen v ppad neshody
bude Den solidarity stanoven na Svatodun pondl. Prce vykonan v rmci 7 pra-
covnch hodin tohoto dne nebude odmnna.
dn prvn prava nestanovuje princip zastaven prce ve dnech pracovnho klidu
jako zvazn, krom svtku 1. kvtna. Tento princip nepipout dn vjimky pro:
dospl zamstnance (mue a eny) zamstnan v prmyslu a svobodnch profesch,
pro zamstnance libovolnho vku a pohlav pracujc v odvtvch obchodu, domcch
slueb a zemdlstv, pro mlad pracovnky muskho pohlav, mlad 18 let, pra-
cujc v tovrnch s nepetritm provozem, kte maj aspo jeden voln den tdn
(l. L222-3 francouzskho ZPr).13
lnek L222-2 francouzskho ZPr zakazuje pracovat ve dnech pracovnho klidu
mladm zamstnancm a um, kte nedoshli 18 let (ani pro klid ateliru), prci
v tovrnch, manufakturch, dolech, lomech, na stavenitch, v lodnicch, atelirech
a jejich psluenstvch (nap. vedlej budovy) a jsou jakkoli povahy, veejn nebo
soukrom, laick nebo nboensk, a to i v ppad, e tato zazen se zabvaj profes-
nm vzdlvnm nebo dobroinnost (s vjimkou tovren s nepetritm provozem).
Prce mladch zamstnanc a u v dny pracovnho klidu je zakzna tak ve veej-
nch a ministerskch adech, ve svobodnch profesch, v obanskch sdruench,
profesnch syndiktech (odborech) a asociacch jakhokoliv druhu (viz l. L222-2
francouzskho ZPr). lnek L222-4 francouzskho ZPr upesuje, e v dnm pod-
niku, a je pedmt jeho innosti jakkoliv, uni nemohou bt v dnm ppad nuce-
ni vykonvat prci v uznan a uzkonn dny pracovnho klidu. Nicmn v podnicch,
kter nespadaj do pole psobnosti reglementace prce (provdn prvn pravy pr-
ce), pokud je ue nucen dohodou nebo zvykem uklidit atelir v tyto dny, pak dlka
tto prce nesm pekroit destou hodinu rann.

1.2.4 Mzda
Ustanoven partie rglementaire francouzskho ZPr dle obsahuj detaily
ohledn ohodnocovn vyslanch zamstnanc. V souladu se smrnic . 96/71/ES
lnek R1262-8 francouzskho ZPr stanov: Pplatky v dob vysln jsou nahleny
jako soust minimln mzdy. stky vyplcen k uhrazen vdaj eln vynaloe-
nch na vysln jako napklad vdaje zamstnavatele z titulu cestovnch vdaj, v-
daj na ubytovn i stravovn jsou z minimln mzdy vyaty a nemohou jt k ti vy-
slanho zamstnance.14
S ohledem na ustanoven smrnice o slubch a jej peveden do francouzskho
prva nesm bt hodinov mzda vyslanho pracovnka ni ne francouzsk miniml-
n sazba (SMIC). Ve takto definovan minimln mzdy je pravideln upravovna, od

13 Pesto mnoh kolektivn smlouvy stanov, e vechny dny pracovnho klidu nebo jejich st budou ne-
pracovn a proplcen. Zastaven prce ve dnech pracovnho klidu vak mus bt vslovn dohodnuto
v kolektivn smlouv.
14 Srovnej s lnkem 3.7 smrnice o vysln pracovnk 96/71/ES: Zvltn pplatky za vysln se po-
vauj za soust minimln mzdy, pokud se nevyplcej jako nhrada vdaj skuten vynaloench
v dsledku vysln, napklad vdaje za cestovn, ubytovn a stravu.

20
1. ervence 2008 in 8,71, ili 1321,02 hrubho msn pi 35hodinovm pra-
covnm tdnu.15
Princip mensualizace spov v eliminaci odlinost ve platu v zvislosti na dl-
ce msce.16 Msn plat se tud v ppad 35hodinov pracovn doby pot podle
vzorce:
(35 hodin 52 tdn) / (12 msc) = 151,666 hodin hodinov sazba

1.2.5 Bezpenost prce a ochrana zdrav pi prci


Obecn se na vyslan zamstnance vztahuj francouzsk pravidla hygie-
ny, bezpenosti, zdrav, ochrany ped pracovnmi razy a pstupu k podnikovm l-
kam. Pokud se stane vyslanmu zamstnanci, kter nespad do systmu socilnho
pojitn Francouzsk republiky, pracovn raz, je teba jej nahlsit na mstn pslu-
n inspektort prce do 48 hodin, piem se do lhty nezapotvaj nedle a svtky,
a sice doporuenm dopisem. Zkonk prce striktn stanov, kdo je za ohlen razu
odpovdn. Pokud se vysln uskuteuje na zklad smlouvy mezi eskm a fran-
couzskm subjektem, i jedn-li se o vysln v rmci skupiny podnik, in ohlen
pijmajc francouzsk podnik i podnik dc vyslan pracovnky. U vysln beze
smlouvy na zklad lnku L1262-1, bod 3, zasl ohlen zamstnavatel nebo n-
kter z jeho zstupc.
Propracovan systm ochrany zdrav pi prci se odr v definici, ke kterm zdra-
votnm slubm m mt vyslan pracovnk pstup. lnek R1262-9 francouzskho
ZPr vyjmenovv sluby vztahujc se na vyslan zamstnance. Mezi n spadaj na-
pklad periodick zdravotn prohldky a jejich prbh i zjiovn zdravotn zpsobi-
losti podnikovm lkaem. Z dotaznkovho eten uskutennho v lt 2008 En-
terprise Europe Network pi Centru pro regionln rozvoj R17 vyplynulo, e esk
podniky pi vysln v sektorech jako potravinstv po vstupu R do Evropsk unie
asto narely na poadavek francouzsk strany, aby vyslan zamstnanci absolvovali
ve Francii zdravotn prohldku podle mstnho prva bez ohledu na skutenost, zda ji
obdobnou kontrolu podstoupili v esk republice. Takov postup zvyoval nklady
eskch podnik, nebo asto vyadoval napklad ptomnost tlumonka. Do znan
mry diskriminujc praxi zaloen na neuznvn prohldek z esk republiky uinil
ptr a dekret . 2007-1739 z 11. prosince 2007 o nadnrodnm vysln pracovnk,
kter mnil tehdej francouzsk ZPr. Do nj se prostednictvm dekretu dostala zsa-
da rovnosti zdravotnch systm Francie a ostatnch stt EU, Evropskho hospod-
skho prostoru a vcarsk konfederace. Nov francouzsk ZPr tuto zsadu pevzal,
ve stvajc podob ji uvd v lnku R1262-10. lnek R1262-13 francouzskho ZPr

15 Dekret n.2008-617 z 27. ervna 2008 <http://www.travail-solidarite.gouv.fr/informations-pratiques


/fiches-pratiques/remuneration/smic.html>
Zkladn sazba SMIC se aplikuje na vechny zamstnance soukromho sektoru ve vku aspo 18 let bez
snen pracovn schopnosti. Snen sazba se vztahuje na un a pracovnky mlad 18 let. Ze sazby
SMIC obecn neprofituj pracovnci, jejich pracovn doba se ned kontrolovat.
16 lnky L3242-1 a nsledujc.
<http://www.travail-solidarite.gouv.fr/informations-pratiques/fiches-pratiques/remuneration
/mensualisation.html>
17 Kde autorka psobila jako projektov manaerka.

21
navc podobn jako dvj prava postaven na citovanm dekretu z prosince 2007
uznv ekvivalenci prvnch i nslednch zdravotnch prohldek personlu podnik v p-
pad vysln.

1.2.6 Dovolen
Povinnost respektovat francouzsk zsady pro dlku dovolench pracov-
nk vyslanch do Francie me vyslajcm podnikm do urit mry komplikovat
innost kvli spletitosti systmu dovolench podle francouzsk legislativy. Partie rgle-
mentaire francouzskho ZPr proto v lnku R1262-5 vyjmenovv druhy dovolench,
jen se na vyslan pracovnky nevztahuj. Jedn se napklad o dovolenou z dvodu ro-
dinn solidarity, dovolenou z dvodu rodinn podpory, dovolenou na vzdlvn. Ta-
kovch dovolench se vyslan zamstnanci nemohou domhat, ani pokud se v soula-
du se smrnic . 96/71/ES jedn o prvn pravu pro n vhodnj.

1.2.7 Finann zruka


Kapitola francouzskho ZPr zamen na podmnky vysln a aplikovan
pedpisy odchyln upravuje vysln podniky pro doasnou prci (pracovnmi agentu-
rami), kde vyaduje splnn dalch nleitost. Ty vak mohou opt tvoit pekku
vysln a do znan mry zahranin agentury znevhoduj. Jedn se pedevm o po-
adavek sloit finann zruku citovanou lnkem R1262-17 v odkazu na lnky
L1251-49 a L1251-53. Zruka m slouit pedevm jako garance plateb vyslanch
pracovnk po celou dobu jejich psoben na francouzsk zem, pedevm se vzta-
huje na platy a dal pplatky.
Podobn jako u zdravotnch prohldek nabz francouzsk systm zahraninm pod-
nikm pro doasnou prci monost se ze sloen zruky ve Francii vyvzat, avak opt
pouze za podmnky, e ji sloily zruku v zemi pvodu,18 kter zajiuje stejnou ro-
ve ochrany pracovnk jako zruka francouzsk (lnek R1262-17). Podle daj En-
terprise Europe Network pi CRR R se ve poadovan francouzsk zruky plh
a na stky v du statisc korun.
Zamstnanci vyslan v reimu penechn zamstnanc19, kter spov v pene-
chn pracovnk k dispozici francouzskmu podniku za elem zisku, nedisponuj
smlouvou na dobu neuritou, maj navc nrok na naven platu o 10 % podle lnku
L1251-32 francouzskho ZPr.

1.2.8 Kontroln psobnost


V tet sti titulu Pracovnci vyslan doasn podnikem usazenm mimo
Francii reguluje francouzsk ZPr podmnky kontrol vyslanch pracovnk. Pestoe
jsou ustanoven spe obecnjho charakteru, lze oekvat kontroly pedevm od
mstn pslun inspekce prce. lnek L1263-1 francouzskho ZPr zakotvuje oprv-
nn francouzskch ad kontrolovat vekerou podkladovou dokumentaci pro vysl-

18 Tk se podnik usazench v jednom ze lenskch stt EU, Evropskho hospodskho prostoru i na


zem vcarsk konfederace.
19 Mise disposition.

22
n a monost spoluprce francouzskch instituc a ad ze zahrani. V souvislosti
s implementac smrnice o slubch meme pedpokldat zalenn ustanoven o vy-
uvn informanho systmu IMI pro ely oven ednch dokument. Jeliko je
partie lgislative zkonku opt pomrn strun, je teba pro detailn pravu nahld-
nout do partie rglementaire. Prv ta toti dle rozvd edn procedury, je mus
podnik vyslajc pracovnky na francouzsk zem podstoupit, aby se vyhnul monm
postihm (podle lnk R1263-1 a R1263-2).
Pokud se na msto vkonu prce dostav kontrola z inspekce prce, je j vyslajc
podnik povinen pedloit na vyzvn bez odkladu nsledujc dokumenty:
dokument dokldajc odvody za vyslan pracovnky do socilnho systmu zem
pvodu (formul E 101 i E 102), ppadn doklad o odvodu pspvk do fran-
couzskho systmu,
poppad povolen k pobytu opravujc vyslan pracovnky-sttn pslunky te-
tch stt vykonvat innost na francouzskm zem,20
poppad dokumenty dokladujc absolvovn zdravotn prohldky v zemi pvodu
ekvivalentn k francouzskm prohldkm.
Pekro-li dlka vysln jeden msc, pedkldaj vyslajc podniky vplatn psky
v podob podle francouzskho prva (bulletin de paie).21 Kontroln orgny dle mohou
vyadovat pedloen dalch dokument osvdujcch splnn nsledujcch nlei-
tost podle francouzskho pracovnho prva:
minimln mzdy a vplaty mzdy, vetn naven za pesasov hodiny,
dodrovn pracovn doby a doby innosti, na kterou se vztahuje mzda, piem se
rozliuje mezi hodinami placenmi obvyklou sazbou a hodinami s pplatky,
dovolen a svtky, a s nimi souvisejc sloky ohodnocen,
podmnky pslunosti k dovolenkov pokladn a pokladn pro ppad patnho po-
as, poppad nzev tu kolektivn smlouvy odvtv aplikovateln na pracovnka.
poppad titul kolektivn smlouvy odvtv aplikovateln na vyslanho pracovnka.
Zkonk prce vyaduje, aby dokumenty byly peloeny do francouzskho jazyka.
Pokud nedostvaj vyslan pracovnci mzdu ve spolen mn euro, je teba pevst
deklarovan stky na eura (lnek R1263-2 francouzskho ZPr).

1.2.9 Ohlen
Francie je jednou ze lenskch stt Evropsk unie, kter vyaduj pln-
n tzv. notifikan procedury. Vyslajc podniky tedy mus vysln zamstnanc pe-
dem nahlsit na mstn pslunou inspekci prce.22 Informace o nleitostech ohle-
n obsahuje lnek partie rglementaire R1263-3 francouzskho ZPr:

20 Vysln pracovnk-oban tetch stt je v ad ppad problematick, a to pedevm u pslunk


tetch stt, kte nemaj statut dlouhodobho rezidenta podle smrnice 2003/109/ES. Povolen k poby-
tu se u oban tetch zem vydvaj spolen s pracovnm povolenm. U oban EU pichzej v vahu
u vysln delch ne 3 msce, maj vak formln charakter, nikoli charakter povolen.
21 Vzor dokumentu je k dispozici na adrese: <http://www.travail-solidarite.gouv.fr/informations-pratiques
/fiches-pratiques/remuneration/bulletin-paie.html>
22 Direction dpartementale du travail, de lemploi et de la formation professionelle (DDTEFP). Seznam
regionlnch pracovi je k dispozici na: <http://www.travail-solidarite.gouv.fr/adresses-utiles/vos
-interlocuteurs-regions/>.

23
1. Prvn skupinu poadavk tvo identifikan daje podniku:
jmno a obchodn nzev vyslajc spolenosti, stejn tak jako adresu usazen,
prvn formu podniku, daje o zpisu do obchodnho rejstku,
hlavn pedmt podnikn a daje o veden.
2. Do druh skupiny spadaj daje o psoben podniku ve Francii:
adresu msta/mst v poad, kdy se na nich uskuten vysln,
identitu a adresu reprezentanta podniku ve Francii po dobu vysln,
datum zatku vysln a pedpokldan doba trvn vysln,
hlavn innost vykonvan v prbhu vysln,
daje o technickm vybaven nebo pracovnch postupech uvanch pi nebez-
pench innostech,
jmno a adresa zadavatele zakzky.
3. Tet skupina sdruuje daje o vyslanch pracovncch:
pjmen, kestn jmna, datum narozen a sttn pslunost vyslanch pracov-
nk,
datum uzaven jejich pracovnch smluv,
informace o pracovn pozici, profesn kvalifikaci,
daje o vi hrubho msnho ohodnocen v prbhu vysln.
4. Skupina tvrt se tk pracovnch podmnek:
daje o zatku a konci pracovn doby, rovn jako o dob trvn odpoinku vy-
slanch pracovnk,
pokud jsou pracovnci ubytovn kolektivn, vyaduje francouzsk strana tak sd-
len adresy msta kolektivnho ubytovn pracovnk. Na zazen kolektivnho
ubytovn se toti vztahuj napklad zvltn hygienick pedpisy apod.
Jestlie se jedn o vysln v rmci jedn skupiny podnik, je deklarace zaslan na
inspekci prce strunj. Podle lnku R1263-4 francouzskho ZPr sta psemn sd-
lit nsledujc daje:
jmno a obchodn nzev vyslajcho podniku, adresu a jeho vazbu na podnik i za-
zen vyuvajc vyslan zamstnance,
daje o vyslanch pracovncch ve ve uveden struktue,
pedmt vysln, pedpokldanou dlku vysln a msto vkonu innosti.
U podnik doasnho zamstnvn (agentur prce) m deklarace s ohledem na je-
jich pedmt innosti rozshlej podobu. Francouzsk strana poaduje vedle daj vy-
jmenovanch ve v prvn skupin identifikujcch vyslajc podnik tak oznaen in-
stituce i instituc, u nich podnik odvd pspvky do socilnho systmu. S ohledem
na poadavek sloen finann garance mus vyslajc podnik sdlit francouzsk stra-
n tak daje o instituci, u n byla garance sloena, a u se jedn o instituci fran-
couzskou nebo o subjekt v zemi usazen podniku (je-li garance ekvivalentn). Dal
struktura daj je shodn s poadavky podle lnku R1263-3 francouzskho ZPr uve-
denmi ve.
Francouzsk zkonk prce dv vyslajcm podnikm na vbr, jakm zpsobem
ohlen provedou. Dleit je skutenost, e ohlen m bt uinno ve francouz-
skm jazyce ped vyslnm samotnm, a to bu doporuenm dopisem, faxem nebo
elektronickou potou na mstn pslunou inspekci prce podle vkonu innosti (ln-

24
ky R 1263-5, 1263-7 francouzskho ZPr). stky vypovdajc o odmovn vysla-
nch zamstnanc je teba pepotat na spolenou mnu euro.
Francouzsk legislativa dle upravuje tak sankce za poruen ve uvedench no-
tifikanch povinnost, vi pokut stanovuj s odvolnm na sazebnky lnky R1264-1
a R1264-3 francouzskho ZPr.

1.2.10 Shrnut
Principy smrnice 96/71/ES o vysln pracovnk byly do francouzsk-
ho prvnho du pevedeny dekrety, kter se promtly do lnk zkonku prce. Po
pijet novho zjednoduenho zkonku, kter plat od bezna 2008, jsou hlavn zsa-
dy zaneseny v partie lgislative v knize II, titulu VI nazvanm Pracovnci vyslan do-
asn podnikem usazenm mimo Francii. Titul sestv z lnk L1261-1 a L1263-2.
Provdc ustanoven obsahuje partie rglementaire zkonku, kter pod lnky R1261
a R1263 ukrv detailn ustanoven doplujc ve uveden kapitoly partie lgisla-
tive. Tyto lnky vak pedstavuj pouze legislativn minimum, jm se mus vyslajc
podnik dit. Vdy je teba dle pihldnout k specifikm odvtv, pedevm k tomu,
zda neexistuje obecn zvazn kolektivn smlouva, je stanovuje pracovn podmnky
odchyln. Typickmi ppady jsou zemdlstv upraven v zemdlskm zkonku i
stavebnictv s povinnost pispvat do dovolenkovch pokladen, pokud podnik nepro-
ke odpovdajc rove ochrany pracovnk v zemi pvodu. Jako problematick se
jev rovn vysln osob sttnch pslunk tetch stt.

KAPITOLA 2. VELK BRITNIE

Tak Velk Britnie je smluvnm sttem msk mluvy. Zkladn pra-


va je obsaena v l. 204 odst. 1 Employment Rights Act 1996, kter stanov, e pro
ely tohoto zkona nen dleit, zda prvo regulujc smlouvu je prvo sti Spo-
jenho krlovstv. Jurisprudence dovozuje, e tato norma m complete overrriding
effect, co znamen, e se neustoup pi sv aplikaci nejen prvu zvolenmu vol-
bou stran, ale ani prvu, jeho aplikace byla urena objektivnm hraninm ukaza-
telem.23
Transpozici smrnice 96/71/ES nebyla vldou Velk Britnie vnovna velk po-
zornost.24 Prvn prava se jednak povaovala za dostatenou,25 jednak zamstnanci

23 Srov. North, P.; Fawcett, J. J.: Private International Law, s. 579.


24 Odobn Bericht der Kommissionsdienststellen ber die Umsetzung der Richtlinie 96/71/EG des Euro-
pischen Parlaments und des Rates vom 16. Dezember 1996 ber die Entsendung von Arbeitnehmern im
Rahmen der Erbringung von Dienstleistungen z ledna 2003, s. 12.
25 Do jist mry je nutno podotknout, e kolektivn smlouvy uzaven socilnmi partnery ve Velk Brit-
nii neodpovdali standardm stanovenm smrnic 96/71/ES, a proto nebylo mono jejich prostednic-
tvm stanovit pracovn podmnky zvazn tak pro zahranin zamstnavatele. Opatrn postup v tomto
smru se ukzal bt po rozhodnut ESD ve vcech Viking a Laval pln namst. Viz Davies, A.: One Step
Forward, Two Steps Back? The Viking And Laval Cases In The ECJ, Industrial Law Journal, 2008,
. 37, s. 130. Smrnice 96/71/ES podle stanoviska pracovn skupiny neukld lenskm sttm vytvoit
proces vyhlaovn kolektivnch smluv za veobecn zvazn. Srov. Bericht der Arbeitsgruppe zur Um-
setzung der Richtlinie ber die Entsendung von Arbeitnehmern, s. 6.

25
vyslan z ostatnch lenskch stt EU nepsobili zeteln problmy na domcm trhu
prce.26 Implementace byla provedena zsti l. 32 Employment Relations Act 1999,
kter odstranil omezen psobnosti Employment Rights Act 1996 (tzv. scope rules)27,
kter se tak nadle pouije (ustanoven tkajc se zsady rovnho zachzen a zvlt-
n pracovn podmnky thotnch zamstnanky a zamstnanky, kter porodily) na
vechny zamstnance pracujc ve Velk Britnii vetn vyslanch zamstnanc.28 Na
principu teritoriality se na vyslan zamstnance bude vztahovat tak prava bezpe-
nosti a ochrany zdrav pi prci, ochrana dt a mladistvch a tak prava minimln
mzdy.29
Sluitelnost scope rules, kter maj povahu norem veejnho prva,30 s mskou
mluvou, resp. se smrnic 96/71/ES byla sporn, a to pedevm v ppadech, kdy se
na zamstnance obvykle pracujc mimo Velkou Britnii mlo pout alespo sten
anglick pracovn prvo. Nicmn dsledkem jejich odstrann z Employment Rights
Act 1996 byla absence jakhokoliv zemnho omezen psobnosti cit. zkona. S uri-
tm asovm odstupem se tmto problmem zabvala Snmovna lord ve stanovisku
Serco Limited v. Lawson, Botham (FC) v. Ministry of Defence, Crofts a spol. v. Veta
Limited a spol.,31 v nm dospla k nzoru, e ustanoven Employment Rights Act
1996 se vztahuj tak na zamstnance vyslan zamstnavatelem usdlenm ve Velk
Britnii do jinho lenskho sttu, resp. psobc v jinm lenskm stt (i po del
dobu ne je jeden rok) na zastupitelskm ad i pracujcm na vojensk zkladn.
Snmovna lord nicmn vslovn vylouila, e by zamstnanec mohl souasn vzn-
et nroky podle prva hostitelskho sttu a anglickho prva. Anglick soud mus
zohlednit nroky piznan zamstnanci v zahrani.
Dle byla zmnna tak legislativa tkajc se potrn diskriminace z dvodu po-
hlav, rasy a zdravotnho postien, kdy opt dolo k odstrann omezen aplikace
pravy.32 Anti-diskriminan ustanoven se toti pvodn neuplatnila na pracov-
nprvn vztahy, kter se realizovaly pevn nebo hlavn mimo zem Velk Bri-
tnie.
Stle chyb zvltn prava ochrany agenturnch zamstnanc.33 Pokud jde o pro-
veden prva na informace a projednn upraven v l. 11 smrnice . 89/391/EHS exi-
stuje ve Velk Britnii systm volench zstupc zamstnanc, kte se stanou leny

26 Srov. Davies, P.: The Posted Workers Directive And The EC Treaty, Industrial Law Journal 2002, . 31,
s. 298.
27 Jedn se o vcn normy, kter vymezuj zemn psobnost prvn pravy.
28 Srov. North, P., Fawcett, J. J.: Private International Law, s. 579.
29 Viz Bericht der Kommissionsdienststellen ber die Umsetzung der Richtlinie 96/71/EG des Europ-
ischen Parlaments und des Rates vom 16. Dezember 1996 ber die Entsendung von Arbeitnehmern im
Rahmen der Erbringung von Dienstleistungen z ledna 2003, s. 13.
30 Anglick pracovn prvo obsaen v zkonech se ve Velk Britnii povauje za soust veejnho prva.
Srov. KNFEL, L.: Selbstbeschrnkte Sachnormen im englischen Arbeitsrecht, IPRax 2007, . 2, s. 147
a 148.
31 Stanovisko sp. zn. [2006] UKHL 3 je dostupn na adrese <http://www.publications.parliament.uk/pa
/ld200506/ldjudgmt/jd060126/serco-1.htm>.
32 Zmny byly provedeny Equal Opportunities (Employment Legislation) (Territorial Limits) Regulations
1999; zkon . 3163 z roku 1999.
33 Srov. Bericht der Kommissionsdienststellen ber die Umsetzung der Richtlinie 96/71/EG des Europ-
ischen Parlaments und des Rates vom 16. Dezember 1996 ber die Entsendung von Arbeitnehmern im
Rahmen der Erbringung von Dienstleistungen z ledna 2003, s. 12.

26
bezpenostnch komis a jsou oprvnn k vkonu tchto prv.34 V prvu Velk Brit-
nie nen upravena vjimka z aplikace anglickho prva v ppad krtkodobch in-
nost ze strany vyslanch zamstnanc.35

KAPITOLA 3. BELGIE

3.1 UREN ROZHODNHO PRVA

Belgick krlovstv je smluvnm sttem msk mluvy. Ustanoven ko-


liznho prva jsou v Belgii zakotvena v zkon ze 14. 7. 1987 znamenajc schvlen
mluvy o prvu rozhodnm pro smluvn zvazkov vztahy.36 Tento zkon implemen-
toval ustanoven msk mluvy. V l. 3 belgick zkon primrn pot s obecnm
pravidlem volby prva pro jakkoli zvazkov prvn vztah. Tato volba mus bt vy-
jdena vslovn nebo vyplvat s dostatenou jistotou z ustanoven smlouvy nebo
okolnost ppadu. Strany mohou rozhodn prvo zvolit pro celou smlouvu, nebo
pouze pro jej st. Pracovn smlouva se v me, ve kter nebylo rozhodn prvo pro
smlouvu zvoleno, d prvem zem, s nm nejeji souvis. l. 6 belgickho zkona
stanov, e volbou prva nesm bt zamstnanec ochuzen o ochranu, kter by nlee-
la v ppad, e by k volb prva nedolo. V takov ppad se pracovn vztah dil pr-
vem zem, kde zamstnanec obvykle vykonv svou prci, i kdy je doasn zamst-
nn v jin zemi nebo pokud nevykonv prci v jedn zemi, tak prvem zem, kde se
nachz poboka, kter zamstnance do zamstnn pijala. Vyplv-li vak z okol-
nost, e pracovn smlouva eji souvis s jinou zem, pouije se prvo tto zem.
l. 7 belgickho zkona pejm l. 7 msk mluvy, kdy stanov, e lze pout im-
perativn ustanoven prva jin zem, s n vcn okolnosti zce souvis, v rozsahu,
v jakm mus bt podle prva tto jin zem imperativn ustanoven pouita, bez ohle-
du na prvo, kter je pro smlouvu jinak rozhodn. U rozhodnut o pouit ustanoven
jin zem je teba vzt v vahu povahu a el ustanoven.

3.2 PRAVA VYSLN ZAMSTNANC

3.2.1 Implementace smrnice . 96/71/ES do belgickho prva


Belgick krlovstv zvolilo transpozici smrnice . 96/71/ES37 formou
zvltnho zkona, a to zkona ze dne 5. 3. 2002 transponujcho smrnici o vysln
zamstnanc v rmci poskytovn slueb a pedstavujc zjednoduen systm ucho-

34 Viz Barnard, C.: EC Employment Law, s. 559.


35 Srov. Bericht der Kommissionsdienststellen ber die Umsetzung der Richtlinie 96/71/EG des Europ-
ischen Parlaments und des Rates vom 16. Dezember 1996 ber die Entsendung von Arbeitnehmern im
Rahmen der Erbringung von Dienstleistungen z ledna 2003, s. 13.
36 Fran.: Loi portant approbation de la Convention sur la loi applicable aux obligations contractuelles, du
Protocole et de deux Dclarations communes, faits Rome le 19 juin 1980, ze dne 14. 7. 1987, slo z-
kona 1987015130.
37 Smrnice Evropskho parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. 12. 1996 o vysln pracovnk v rmci
poskytovn slueb (dle t Smrnice).

27
vvn socilnch zznam podniky vyslajcmi zamstnance do Belgie38 (dle jen
zkon o vysln).
V prvn kapitole v l. 2 zkon o vysln definuje zkladn pojmy. Pro definici pojmu
pracovnk toti smrnice . 96/71/ES odkazuje na nrodn prvn pravu lenskho
sttu, kam byl pracovnk vysln. Zkon o vysln za pracovnka povauje jakoukoli
osobu, kter na zklad smlouvy vykonv za odmnu prci pod vedenm jin osoby.39
Vyslanm pracovnkem se podle belgick pravy rozum pracovnk, kter vykonv
prci v Belgii, ovem obvykle pracuje na zem jedn nebo vce jinch zem ne Bel-
gie. Doasn povaha vykonvan innosti mus bt podle judikatury ESD posuzovna
ppad od ppadu s ohledem na trvn a etnost innosti. Zamstnavatele definuje zkon
o vysln jako fyzickou i prvnickou osobu, kter zamstnv vyslanho pracovnka.
Zkon o vysln zamstnanc se vztahuje na zamstnavatele, kte v Belgii zamst-
nvaj vyslanho pracovnka, vztahuje se tedy na zamstnavatele a vyslan pracovnky.
V souladu s ustanovenm Smrnice tento zkon vslovn vyluuje ze sv psobnosti
podniky obchodnho lostva a jejich posdky,40 co esk zkonodrce opomenul. Z-
rove tento zkon umouje v ustanoven l. 3 krli, aby rozil aplikaci celho z-
kona i jeho sti na dal osoby, kter vykonvaj sv pracovn koly pod dohledem
jin osoby.41
V druh kapitole zkon o vysln poaduje dodrovn pracovnch podmnek stano-
vench v belgickch zkonech, nazench a dohodch. T zdrazuje zvaznost pravy
kolektivnch smluv, kter byli v souladu se zkonem z 5. 12. 1968 o kolektivnch smlou-
vch a paritnch komisch42 prohleny za zvazn, s vjimkou pspvk do systmu
penzijnho pipojitn. Zkon t vyuv monosti l. 3 odst. 10 Smrnice uplatovat
v rmci rovnho zachzen na vyslajc podniky i pracovn podmnky vztahujc se na
jin zleitosti ne stanoven v l. 3 odst. 1 smrnice . 96/71/ES, pokud budou dodro-
vny pedpisy o veejnm podku a monosti l. 3 odst. 2 smrnice . 96/71/ES, e se
v ppad prvn monte nebo instalace, pi n doba vysln nepeshne 8 dn, neapli-
kuj ustanoven o minimln mzd a minimln dlce dovolen. Dle v souladu se smr-
nic . 96/71/ES vslovn upednostuje pro zamstnance vhodnj pravu.
Zkon o vysln zamstnanc t zakld soudn pslunost soud hostitelskho
sttu a umouje vyslanm zamstnancm podat alobu na ochranu svch nrok
u belgickch soud.

38 Fran.: Loi transposant la directive 96/71 du Parlement europen et du Conseil du 16 dcembre 1996 con-
cernant le dtachement de travailleurs effectu dans le cadre dune prestation de services et instaurant un
rgime simplifi pour la tenue de documents sociaux par les entreprises qui dtachent des travailleurs en
Belgique.
39 Srov. l. I odst. 1 belgickho zkonku prce ze dne 30. 3. 1971, . zkona 1971031602, kter je hned
v zpt omezen zkazem prce dt do 15 let vku, kter neukonily zkladn koln dochzku. Dle bel-
gick zkonk prce stanov, e krl me zmnit za uritch okolnost ustanoven zkonku prce, co se
te prce mladistvch ve vku 1821 let.
40 Srov. internetov strnky Evropsk komise: <ec.europa.eu/employment_social/labour_law/docs/2006
/posting/Belgium_en.pdf>, bod V.
41 V originlnm znn zkona o vysln kap. I l. 3 2: Le Roi peut tendre en tout ou en partie lappli-
cation de la prsente loi dautres personnes qui effectuent des prestations de travail sous lautorit
dune autre personne.
42 Fran.: Loi sur les conventions collectives de travail et les commissions paritaires, ze dne 5. 12. 1968,
. zkona 1968120503.

28
Kapitola tet se zabv povinnost zamstnavatele uchovvat a pedkldat urit
dokumenty na zklad zvltnch zkon a t osvobozen od tchto povinnost. Vy-
slajc zamstnavatel jsou osvobozeni od povinnosti zdit si bankovn et dle z-
kona o ochran mezd a plat zamstnanc a od povinnosti uschovvat po dobu 12 m-
sc mzdov vmry svch zamstnanc za pedpokladu, e maj tyto dokumenty
k dispozici v zemi pvodu. Po dobu nsledujcch 2 let mus tito podnikatel poskyt-
nout sv dokumenty belgick inspekci prce, pokud o to pod.
Na rozdl od R, kter smrnici . 96/71/ES provedla pouze v jednom ustanoven
319 ZP, zvolilo Belgick krlovstv implementaci v samostatnm zkon, by ne p-
li obshlm. Tento zkon bohuel nen k dispozici v anglickm jazyce, ale pouze
v nrodnch jazycch Belgie v nizozemtin, francouztin a nmin. Aktuln znn
belgickch zkon je k dispozici na webov strnce www.just.fgov.be.

3.2.2 Administrativn opaten spojen s vyslnm zamstnance do Belgie


Pi vysln zamstnance do Belgie mus zamstnavatel splnit urit ad-
ministrativn poadavky belgickch ad, aby vysln zamstnance probhlo legln
a dn. Od 1. 4. 2007 ukld belgick stt obecnou povinnost oznmit jakoukoli
formu zamstnn cizho zamstnance i osoby samostatn vdlen inn na bel-
gickm zem. Tato povinnost se vztahuje i na praktikanty nebo stisty vykonvajc
praxi ve firmch. Oznmen probh prostednictvm tzv. deklarace Limosa43. Clem
tohoto systmu je vytvoit centrln databzi tkajc se zamstnanc cizinc v Belgii,
zajistit elektronick monitorovac systm a zjednoduit administrativn poadavky
a tm podporovat svobodu poskytovn slueb v ES.
Deklaraci Limosa lze provst osobn na kontaktnm mst i snadnji pes internet
na internetov strnce www.limosa.be. Mus bt provedena nejpozdji 5 dn ped za-
mstnnm pracovnka na belgickm zem.44 Jmnem zamstnavatele ji me provst
i tet osoba. Oznamovatel je povinen poskytnout nsledujc data ohledn vyslanho
zamstnance:
identifikan daje zamstnance,
potek a konec vysln zamstnance,
msto vkonu prce, typ poskytovan nebo ekonomick sektor,
identifikan data belgickho klienta,
identifikan daje zamstnavatele,
tdenn pracovn dobu zamstnance,
pracovn pln zamstnance.
Existuj urit kategorie osob, kter jsou z tto povinnosti vyjmuty z dvodu pova-
hy innosti nebo dlky pobytu jsou to nap. umlci, diplomat, astnci mezinrod-
nch kongres, mezinrodn sportovn rozhod, oblast mezinrodn dopravy etc.
V ppad, e zamstnavatel d o prodlouen vysln svho zamstnance, mus
provst ped vyprenm pvodn oznmen doby novou deklaraci. Pokud naopak k vy-
sln nedojde, je teba ped plnovanm potkem vysln deklaraci zruit.

43 Informace o deklaraci Limosa pochz z informan strnky belgick vldy <www.socialsecurity.be>.


44 Srov. internetov strnky MPO: <download.mpo.cz/get/34164/39456/456991/priloha004.doc>.

29
Jestlie vyslajc zamstnavatel poru povinnost provst deklaraci Limosa, hroz
mu trestn i administrativn sankce a 8 dn vzen, pokuta od 500 do 2500 za ka-
dho pracovnka a jet administrativn postih od 1875 do 6205 .45
Belgick prava poaduje, aby v mst, kde zamstnanec pracuje, byly k dispozici
tyto dokumenty smlouva o proveden innosti, obansk prkaz nebo pas, pracovn
smlouva, potvrzen o socilnm pojitn E101, adresa bydlit v Belgii, evropsk pr-
kaz zdravotnho pojitn a pokud jde o vysln na dobu del ne 3 msce navc jet
kopie rodnho listu a kopie oddacho listu.46

3.3 PRACOVN PODMNKY47

3.3.1 Dlka pracovn doby a doby odpoinku

3.3.1.1 P r a c o v n d o b a
V Belgii je tato oblast upravena v zkonku prce ze dne 16.3.197148 a je
zaloena na nsledujcch hlavnch principech:
zkaz prce mimo zkladn pracovn dobu,
zkaz zamstnvat zamstnance mimo jejich pracovn rozvrh,
zkaz prce o nedlch,
zkaz prce o sttnch svtcch,
zkaz prce v noci.
S ohledem na ekonomickou realitu vak existuje velk mnostv vjimek, a to jed-
nak strukturlnch, kter jsou nutn permanentn (zejmna v prmyslovch odvtvch)
a specilnch, povolench pouze za uritch podmnek.
V Belgii nesm bn pracovn doba pekroit 8 hodin denn. Vjimka je stanove-
na pro zamstnance, kte nepracuj vce ne 5,5 dne v tdnu. Tito zamstnanci mohou
pracovat 9 hodin denn. Vce mohou pracovat t zamstnanci dojdjc do prce
z daleka, kte trv mimo domov vce ne 14 hodin, pro n me pracovn doba init
a 10 hodin denn. Pvodn dlka pracovn doba v trvn 40 hodin tdn byla od 1. 1.
2003 snena a dnes je pracovn doba nastavena na 38 hodin tdn, kter mohou bt
aplikovny bu jako 38 skuten odpracovanch hodin nebo 38 hodin tdn prmr-
n za uritou specifikovanou dobu. Zamstnanec nap. me pracovat 40 hodin tdn
bhem celho roku, za n mu vak nle 12 dn volna navc. Ovem tato flexibiln
monost je v nkterch sektorech kolektivnmi smlouvami zcela zakzna. Prce mus
bt v podstat vykonvna mezi 6. hodinou a 20. hodinou z dvodu zkazu prce
v noci.
V belgickm krlovstv je vdy nutn ohlet se na kolektivn smlouvy, kter jsou
vce rozen ne v R a v drtiv vtin se povauj za veobecn pouiteln ve
smyslu smrnice . 96/71/ES. Tyto kolektivn smlouvy jsou uzavrny spolenmi v-

45 Srov. Internetov strnky MPO: <download.mpo.cz/get/34164/39456/456991/priloha004.doc>, s. 1.


46 Tamt, s. 2.
47 Informace o pracovnch podmnkch uveden v tto kapitole pochzej pevn z nsledujcho zdroje,
a to z informanho serveru belgick federln vldy: Federln veejn sluba zamstnanosti, prce a so-
cilnho dialogu <www.employment.belgium.be>.
48 Fran.: Loi sur le travail ze dne 16. 3. 1971, . zkona 1971031602.

30
bory49 (v esk terminologii bychom pouili spe termn odborov svazy) pro jednot-
liv odvtv a mohou stanovit dokonce ni tdenn pracovn ne 38 hodin. Prv na
zklad kolektivnch smluv je pracovn doba nejastji stanovena na 3538 hodin
tdn. Proto je vdy nutn zjistit, pod jak spolen vbor podnik spad a podle p-
slun kolektivn smlouvy zjistit pracovn dobu a dal pracovn podmnky danho od-
vtv. Existuj spolen vbory nap. pro kovodln, strojrensk a elektro prmysl,
pro istc a dezinfekn sluby, pro stavebn prmysl, zahradnictv atd. Nkdy jsou t
v rmci jednoho odvtv 2 vbory jeden pro dlnky, druh pro administrativn pra-
covnky v danm oboru.
Belgick prvo povoluje odchylky od ve uvedench obecnch reim pmo v z-
kon, a to u smnnho provozu i nepetritho provozu. U smnnho provozu je po-
voleno pracovat 11 hodin denn a 50 hodin tdn a u nepetritho provozu 12 hodin
denn a 50 hodin tdn, ppadn 56 hodin tdn, pokud je pracovn doba rozloena
do 7 dn po 8 hodinch prce. Zrove je mon v Belgii podat o povolen vjimek
v uritch prmyslovch odvtvch a ppravnch i nslednch pracch, kter mus
bt provedeny mimo normln provoz. Vznamn vjimka je udlena stavebnmu sek-
toru, kter me v lt i v obdob intenzivn innosti pekroit obecn povolenou ma-
ximln pracovn dobu a o 130 hodin za kalendn rok, ovem s maximem 45 hodin
tdn. Toto prodlouen mus projednat se zstupci odbor a pokud nebyly vytvoeny,
mus informovat pslun spolen vbor. V ppad pekroen pracovn doby mimo
obory ve uveden (obory, u nich je to bn dovoleno), mus zamstnavatel po-
skytnout zamstnanci kompenzan volno. Zamstnanci nle 1 den volna za vce ne
4 odpracovan hodiny a pl dne volna za maximln 4 odpracovan hodiny.
V belgickm systmu je prce pesas povolena bu krlovskm dekretem nap.
v oblasti dopravy, nakldky, vykldky, u prac, jejich materil se rychle ni i kaz,
u prac, dle jejich povahy nelze jednoznan stanovit pracovn dobu i u prac, jejich
pracovn doba neme bt z povahy vci jednoznan stanovena, nebo po projednn
se zstupci odbor. Pracovat pesas je mon t v ppad vy moci i nepedv-
datelnch okolnost. Pokud zamstnanec pracuje pesas, nle mu pplatek ve vi
50 % v ppad prce pesas ve vedn den i v sobotu a 100 % za prci v nedli.
Pokud jde o prci v noci, za n belgick zkonk prce v l. 35 povauje prci vy-
konvanou mezi 20. hodinou a 6. hodinou rann, je v belgickm systmu obecn ne-
ppustn. Ovem je povolena nap. v hotelch, zbavnch podnicch, pekrnch, ve
zdravotnictv, pi vydvn novin, v zemdlstv, ve vzdlvacch centrech etc.50 Za
prci v noci nenle zamstnanci dn pplatek, je mu vyplacena stejn mzda jako
pi prci v denn smn.

3.3.1.2 D o b a o d p o i n k u
Belgick zkonk prce odkazuje pi prav odpoinku na pravu sjedna-
nou v kolektivnch smlouvch. V ppad, e by kolektivn smlouva tento odpoinek

49 V anglickm znn joint committees.


50 Srov. <http://www.europa.eu.int/eures/main.jsp?catId=8393&acro=living&lang=en&parentId
=7769&countryId=BE&living=>.

31
nestanovila, zaruuje belgick zkonk prce v VII. l. 38 3 zamstnanci nrok na
pestvku minimln 15 minut. Co se te odpoinku mezi smnami zaruuje belgic-
k prava odpoinek mezi smnami v trvn nejmn 11 po sob jdoucch hodin. Krat-
odpoinek mezi smnami ne je 11 hodin je povolen v ppad vy moci, v prci,
ve kter jsou rozdlen pracovn doby (nap. restaurace), ve smnnm provozu nebo
v dalch ppadech sjednanch v kolektivnch smlouvch.
Belgick zkonk prce a na vjimky trv na zkazu prce v nedli (od 0 h do
24 h), tud garantuje zamstnancm nepetrit odpoinek v trvn nejmn 24 hodin.
Z toho vyplv, e minimln garantovan tdenn doba odpoinku trv spolen
s ustanoven o odpoinku mezi smnami 35 po sob jdoucch hodin. Pracovn tden
v Belgii m vtinou mn pracovnch hodin ne v R, a tak maj Belgian zpravi-
dla del odpoinek ji v prbhu pracovnho tdne.
V Belgii se zsadn nepracuje o sttnch svtcch, ktermi jsou:
1. leden,
Velikonon pondl,
Svtek Nanebevstoupen Krista (6. tvrtek po Velikonocch),
1. kvten,
Svatodun pondl (8. pondl po Velikonocch),
21. ervenec Nrodn den,
15. srpen Nanebevzet Panny Marie,
1. listopad Svtek vech svatch,
11. listopad Den pm,
25. prosinec Vnoce.
V ppad, e sttn svtek vyjde na den, kdy se nepracuje, tedy na sobotu nebo
nedli, ml by bt nahrazen jinm dnem odpoinku ped nebo po pslunm stt-
nm svtku. Pak se tento nhradn den stane sttnm svtkem. Nhradn den jsou ur-
eny spolenmi vbory, dohodou s odbory v rmci podniku, kolektivn smlouvou
mezi zamstnavatelem a vemi zamstnanci i dohodou zamstnavatel spolen se
zamstnanci.

3.3.2 Minimln dlka dovolen


V soukromm sektoru vychz dlka dovolen v podstat z potu dn od-
pracovanch v pedchzejcm roce. Pokud zamstnanec pracoval cel pedchzejc
rok, m nrok na 20 dn dovolen u ptidennho pracovnho tdne a 24 dn u esti-
dennho pracovnho tdne. Ve veejnm sektoru zle na vku zamstnance. Do 45 let
m nrok na 26 dn, ve vku mezi 4549 lety na 27 dn a od 50 let na 28 dn. Po
60. roce vku dostv zamstnanec ron den dovolen navc.51
Stty bn zvhoduj zamstnance ve veejn sprv, aby je zlkaly k prci
pro stt msto prce v soukromm sektoru. Kritrium vku pro nrok na dovolenou
vak me bt povaovno za diskriminan, ale m zcela jist vrazn sociln v-
znam.

51 Srov. informan server EURES <www.europa.eu.int/eures/main.jsp?catId=8426&acro=living&lang


=en&parentId=7769&countryId=BE&living>

32
3.3.3 Minimln mzda
V Belgii nejsou minimln mzdy upraveny v prvnch pedpisech, ale
jsou sjednny v kolektivnch smlouvch. Systm minimlnch mezd je sloit a je roz-
dlen podle rznch rovn kvalifikac, pozic a tak vku. Pro pracovnky vyslan do
Belgie a jejich zamstnavatele jsou dleit pouze kolektivn smlouvy veobecn poui-
teln ve smyslu smrnice . 96/71/ES. Pro zjitn konkrtn minimln mzdy je nutn
na zklad hlavn innosti podniku zjistit, pod jak spolen vbor podnik spad
a konzultovat kolektivn smlouvu. Nejsnadnj zpsob jejich nalezen je vyut odka-
zy na webov strnce belgick Federln veejn sluby zamstnanosti, prce a socil-
nho dialogu.52
Pro pedstavu uvdm zkladn ve minimlnch mezd vyplvajc z veobecn ko-
lektivn smlouvy ve stavebnm sektoru Spolenho vboru 124 pro rok 2009 (pracov-
n doba v tomto sektoru je smluvena na 40 hodin tdn):

Minimln msn mzda


v
Kategorie / Minimln hodinov mzda
pi pedpokldan
Mzda pracovnka v
pracovn dob
160 hodin msn
Nekvalifikovan pracovnci
provdjc jednoduch
prce 12,1970 1951,52
Zanajc pracovnci,
kte vak maj vzdln
v oboru 12,8070 2049,12
Zkuen pracovnci 13,0030 2080,48
Nadprmrn schopn
pracovnci 13,6530 2184,48
Kvalifikovan pracovnci
se zkuenost minimln
3 roky 13,8280 2212,48
Zkuen pracovnci
vykonvajc nronou prci 14,6810 2348,96

Co se te kategori pracovnk, jde o voln peklad pozic. sten je pouvno


toto obecn oznaen, ale v kolektivn smlouv jsou t podrobn uvedeny jednotliv
pracovn pozice, kter do jednotlivch kategori spadaj.
V ppad, e kolektivn smlouva pro dan obor nebyla uzavena, nebo nen pova-
ovna za veobecn pouitelnou, plat prmrn minimln mzda uren na mezipro-
fesn rovni (tj. pouvan v soukromm sektoru). Od 1. 10. 2008 plat minimln
mzda pro zamstnance ve vku 21 let a vce 1387,49. Tato mzda se zvyuje s pib-

52 <www.employment.belgium.be>

33
vajcm vkem a zkuenostmi. Jeliko se jedn o meziprofesn dohodu, minimln mzda
je znan ni ne ta, kter by byla sjednna pro dan odvtv kolektivn smlouvou
(viz srovnn s tabulkou).
Podmnky vyplcen mezd upravuje zkon ze dne 12. 4. 1965 o ochran mezd
a plat zamstnanc,53 kter mimo jin stanov, e mzda m bt vyplcena v mn sta-
nov zkonem a e m bt vyplcena bu v hotovosti i bankovnm pevodem na et
dle pn zamstnance. Manuln pracujcm osobm by mla bt mzda vyplcen mi-
nimln dvakrt msn.

3.3.4 Podmnky poskytovn pracovnk


prostednictvm agentury prce
V belgickm prvu jsou tyto podmnky stanoveny v zkon ze dne 24. 7.
1987 o doasn prci, o doasnm zamstnvn a poskytovn pracovnk uivate-
lm54 (dle jen zkon o doasn prci). Pracovnk tedy vykonv prci na et svho
zamstnavatele (pracovn agentury) u uivatele (3. strana). Stejn jako v esk repub-
lice mus agentura prce nejprve zskat povolen od ad k vykonvn tto innosti.
Doasn poskytovn pracovnk je v Belgii povoleno jen u uritch typ prac. Do-
asnou prci je mon pout pi nahrazen stlho zamstnance, pi snaze uspokojit
doasn zvenou poptvku po prci i k zajitn mimodn prce. Zkon t stano-
v, e pracovn podmnky doasn poskytnutho zamstnance nesmj bt hor ne
pracovn podmnky stlho zamstnance uivatele.
Belgick prava poaduje pro doasnou prci uzaven t smluv. Jde o smlouvu
uzavenou za elem vkonu doasn prce, kter mus bt uzavena psemn nej-
pozdji dne, kdy zamstnanec poprv zane pracovat pro agenturu prce. Pokud nen
stanoveno jinak, povauj se podle l. 5 zkona o doasn prci prvn 3 dny innosti
tto smlouvy za zkuebn dobu. Po dobu tchto t dn mohou ob strany smlouvu
ukonit bez vpovdn doby i odstupnho. Samotn pracovn smlouva o doasn
prci mus bt uzavena nejpozdji do dvou dn ode dne, kdy zamstnanec zaal pra-
covat pro uivatele. Pracovn innost agenturnho zamstnance me bt podle bel-
gickho prva zaloena pouze pracovn smlouvou.55 Zrove zkon pot s uzave-
nm smlouvy mezi agenturou prce a uivatelem, jej nleitosti stanov v l. 17 1.
V uritch ppadech je zakzno vyuvat doasnou pracovn slu, a to zejmna pi
stvce nebo vluce a zrove je vyuvn doasn pracovn sly zakzno v uritch
sektorech.
Zkon o doasn prci stanov, e pi poskytovn pracovnka agenturou prce ui-
vateli funguje tzv. paritn komise, v rmci kter spolupracuj zstupci agentury prce
a uivatele a jejm kolem je vytvoen fondu bezpenosti. loha tohoto fondu spo-
v v hrad pslunch odmn smluvench v individulnch pracovnch smlouvch

53 Fran.: Loi concernant la protection de la rmunration des travailleurs ze dne 12. 4. 1965, . zkona
1965041207.
54 Fran.: Loi sur le travail temporaire, le travail intrimaire et la mise de travailleurs la disposition duti-
lisateurs ze dne 24. 7. 1987, . zkona 1987012597.
55 Na rozdl od esk pravy, kde vztah mezi agenturou prce a zamstnance me bt zaloen dohodou
o pracovn innosti.

34
i kolektivnch smlouvch a pspvk a ostatnch benefit stanovench zkonem i
kolektivnmi smlouvami, v ppad, e je nepln agentura prce.

3.3.5 Ochrana zdrav, bezpenosti a hygieny pi prci


V belgickm prvu je ochrana zdrav, bezpenosti a hygieny soust ir-
ho konceptu, kter by se snad nejlpe dal peloit jako blahobyt zamstnanc.
Tento koncept krom ve zmnnch aspekt zahrnuje i kvalitu pracovnch podm-
nek. Je upraven samostatnm zkonem ze dne 4. 8. 1996 o blahobytu zamstnanc
v prci.56 Tento zkon ukld povinnosti jak zamstnavatelm, tak zamstnancm. Za-
mstnavatel maj povinnost vytvoit obecnou politiku blahobytu zamstnanc, pi-
jmout nezbytn opaten na jeho podporu, stanovit principy prevence a dt instrukce
svm vedoucm zamstnancm. Nejdleitj je, aby zamstnavatel analyzoval
mon rizika a pizpsobil tomu ochrann vybaven, nap. poskytl zamstnancm
zdarma ochrann pomcky. Zrove by ml srozumiteln a psemn informovat za-
mstnance o pouvn ochrannch opaten a kontrolovat jejich dodrovn. U za-
mstnavatel s vce ne 50 zamstnanci poaduje zkon zzen zvltnho vboru,
kter se bude vyjadovat k otzkm ovlivujcm blahobyt zamstnanc v prci. Za-
mstnancm zkon ukld povinnost starat se o svou bezpenost a zdrav.

3.3.6 Ochrann opaten tkajc se thotnch en a mladistvch


Belgick prvo stanov, e kon-li thotn zamstnankyn i zamstnan-
kyn-matka do 9 msc po porodu prci, kter je thotnm enm zakzna nebo
kter ohrouje jej thotenstv, je zamstnavatel povinen ji doasn pevst na jinou
pro ni vhodnou prci. Seznam nebezpench prac stanov v Belgii podle l. 41 tam-
nho zkonku prce krl.
Co se te prce v noci, stanov belgick zkonk prce v l. 43, e thotn ena ne-
me tuto prci vykonvat 8 tdn ped datem pedpokldanho porodu nebo pokud
j to ze zdravotnch dvod nedoporu a potvrd lka. Belgick ZP obecn piznv
thotnch enm nrok na 15 tdn matesk dovolen, z toho 6 tdn ped porodem
a 9 tdn po porodu.
Pro mladistv ve vku od 15 do 18 let plat v Belgii obecn zkaz pekroen ma-
ximln pracovn doby, zkaz prce o svtcch, o nedlch a v noci. Na pestvku
v prci v trvn 30 minut maj mladistv dle l. 34 belgickho ZP nrok ji po 4,5 ho-
dinch.

3.3.7 Rovn zachzen pro mue a eny


V Belgii plat v tto oblasti zkon ze dne 10. 5. 2007 o boji proti uritm
formm diskriminace.57 Tento zkon se v oblasti pracovnprvn vztahuje mimo jin
na rovnost v pstupu k zamstnn a pijmn do zamstnn, na pracovn podmnky,
zejmna co se te mzdy, pracovn doby, dovolen a odpoinku, na oblast karirnho

56 Fran.: Loi relative au bien-tre des travailleurs lors de lexcution de leur travail ze dne 4. 8. 1996, . z-
kona 1996012650.
57 Fran.: Loi tendant lutter contre certaines formes de discrimination ze dne 10. 5. 2007, . zkona
2007002099.

35
postupu i kolektivnch zjm a t propoutn ze zamstnn. Zkon se aplikuje
v soukromm i veejnm sektoru a pi prci placen i neplacen. Tento zkon se vak
zabv diskriminac obecn ve vech oblastech ivota. V Belgii t existuje Centrum
rovnosti anc a boje proti rasismu se sdlem v Bruselu,58 na kter se mohou obrtit
lid, kte se ct diskriminovn nebo kterm byla upena rovnost anc.

Na zvr bych rda uvedla pr zajmavch odlinost belgickho pracovnho prva.


Na rozdl od eskho prva nepoaduje belgick prvo, aby pracovn smlouva byla
uzavena psemn. Vjimku tvo smlouvy na dobu uritou, kolov smlouvy, smlou-
vy na sten vazek, smlouvy o peloen nebo smlouvy uzaven se studenty i do-
mckmi zamstnanci, kter mus bt uzavrny psemn.59 Je zejm, e z hlediska
prvn jistoty obou stran je vce ne vhodn uzavrat vechny pracovn smlouvy p-
semn a v praxi se to tak vtinou dje. Dle belgick prvo klade zvltn poadavky
na jazyk pracovn smlouvy vzhledem k federativnmu uspodn krlovstv a velmi
viditeln jazykov hranici mezi dvma hlavnmi stmi, mus bt pracovn smlouvy na
vlmskm zem uzavrny pod sankc neplatnosti v nizozemtin, ve Valonsku je po-
adovna francouztina. Dal nevednost v porovnn s nam prvem je, e zamst-
navatel i zamstnanec mohou v pracovnm pomru na dobu uritou ukonit tento
pomr prostednictvm vpovdi bez udn dvodu. Pi propoutn zamstnanc star-
ch 45 let maj zamstnavatel povinnost finann se podlet na jejich dchodovm
zajitn.60
prava zkuebn doby zvis na ronm pjmu zamstnance. Pokud jeho vdlek
pekro 800 000 K ron, me bt zkuebn doba a 12 msc.61

KAPITOLA 4. ITLIE

4.1 PRAVA VYSLN ZAMSTNANC

V Itlii byla smrnice 96/71/ES transponovna do prvnho du dekre-


tem . 72/2000, kde byl poprv definovn pojem zamstnance vyslanho do zahrani-
. Ustanoven dekretu zavd speciln disciplnu, kter m zabrnit nekalmu chov-
n v tto oblasti, a kter se vztahuje na podniky se sdlem v nkterm lenskm stt
Evropsk unie krom Itlie.
Ust. 2 dekretu definuje vyslanho zamstnance jako zamstnance, kter je stlm
zpsobem zamstnn v jednom lenskm stt odlinm od Itlie, a kter po uritou
omezenou dobu vykonv svou prci na zem Itlie.
Ust. 3 dekretu zavd ve prospch vyslanho zamstnance garanci minimlnch
standard, kter jsou aplikovny na bnho zamstnance.

58 Srov. webovou strnku Centra www.diversite.be.


59 Prochzka, Randl, Kubr, advoktn kancel. Aliance ius laboris, Prce a mzda 3/2007, s. 2.
60 Kolektiv autor. Jak to chod v Unii, Ekonom, 2008, . 46, s. 3.
61 Kolektiv autor. Jak to chod v Unii, Ekonom, 2008, . 46, s. 3.

36
Ust. 6 dv vyslanmu zamstnanci monost podat k ochran svch prv alobu
u italskho soudu, nebo, pokud to dovoluje nkter bilaterln smlouva, i u soudu ji-
nho sttu.
Vysln zamstnance k jinmu zamstnavateli samozejm neru pvodn pracov-
n vztah jen pen na novho zamstnavatele, kter uv pracovnho vkonu za-
mstnance, dc pravomoc. Podmnky pro vysln zamstnance jsou: a) asov ome-
zenost; b) ekonomick zisk nebo vhoda pro pvodnho zamstnavatele; c) souhlas
zamstnance; d) prokazateln technick nebo organizan dvody nebo je dvodem
nhrada zamstnance.
Pvodn zamstnavatel zstv odpovdn za zachovn zamstnancova pracovn-
ho zaazen a platu.
Dal pravu tto materie najdeme v dekretu . 276/2003 a v Obnku ministerstva
prce . 3 ze dne 15. dubna 2004, kter objasuje nkter pojmy.

4.2 DLKA PRACOVN DOBY A DOBY ODPOINKU

Pracovn doba je definovna v dekretu prezidenta republiky . 66/2003 z 8. dub-


na 2003 (kter m slu zkona) v ust. 1 odst. 2 jako jakkoliv asov sek, kdy
je zamstnanec v prci, k dispozici zamstnavateli a vykonv prci nebo innost
souvisejc s jeho funkc. Doba odpoinku je naopak doba, kter nespad do pra-
covn doby.
Dlka normln pracovn doby v prbhu jednoho tdne je 40 hodin (ust. 3
odst. 1 dekretu . 66/2003), kolektivn pracovn smlouvy mohou stanovit dlku krat
ne 40 hodin a navc i stanovit normln dlku pracovn doby prmrem rznch dlek
tdenn doby bhem jednoho roku. Kolektivn pracovn smlouvy stanov i maximln
dlku tdenn pracovn doby (ust. 4 odst. 1 dekretu). Prmrn dlka pracovn doby
nesm v kadm ppad peshnout bhem 7 dn 48 hodin, vetn pesas (ust. 4
odst. 2). Dlka prmrn doby se vypotv za obdob, kter nesm peshnout 4 m-
sce, kolektivn smlouvy mohou prodlouit obdob a na 12 msc, pokud jsou k tomu
objektivn dvody souvisej s organizac prce a uveden v samotnch kolektivnch
smlouvch. V ppad pekroen 48 pracovnch hodin za tden vetn pesas, je za-
mstnavatel povinen informovat Inspektort prce pro danou provincii.
Dlka pracovn doby bhem jednoho dne nen zkonem limitovna, co se d po-
vaovat za legislativn mezeru, nebo prv tuto dobu jako jedinou zmiuje stava,
kter stanov, aby zkon stanovil maximln dlku denn pracovn doby. I pesto se d
tato doba odvodit z ustanoven o minimln dob odpoinku, kter je bhem 24 ho-
din alespo 11 hodin, tedy maximln dlka pracovn doby bhem jednoho dne je
13 hodin.
Doba odpoinku je upravena v 7 a nsl., zamstnanec m prvo na 11 hodin ne-
petritho odpoinku bhem kadch 24 hodin. Denn odpoinek m bt poskytnut
bez peruen celch 11 hodin s vjimkou pracovnch innost, kter jsou rozvreny na
vce sek bhem dne.
Dle m zamstnanec prvo na tdenn odpoinek, kter mus bt minimln 24 ne-
petritch hodin a ml by zpravidla pipadnout na nedli. K tomuto tdennmu od-

37
poinku se pipotv i denn odpoinek, tedy celkov m bt zamstnanci poskytnu-
to 35 hodin.
Vjimku z pravidla nepetritosti doby odpoinku in pracovn innosti rozdlen
na smny, v ppad, e zamstnanec mn smnu, dle pracovn innosti rozdlen na
seky bhem dne a pracovn innost zamstnanc drah, pokud m bt dodrena ne-
petritost a pravidelnost dopravy. Zkon 133/2008 nov stanovil v rmci flexibiliza-
ce pracovn doby monost, aby kolektivn smlouvy derogovaly i in peius toto usta-
noven o nepetritosti doby odpoinku i kdy neexistuj ve zmnn vjimky, pokud
jsou zamstnanc zarueny nhradn doby odpoinku alespo ve stejn dlce.
Doba nepetritho odpoinku 24 hodin me bt stanovena na jin den ne ned-
li a me bt vykonvna stdav pokud se jedn o zamstnance, kte pracuj ve spe-
cilnch prmyslovch odvtvch s nepetritm provozem nebo v podnicch se se-
znnm provozem (viz ust. 9 odst. 3).
Pestvka bhem vkonu pracovn innosti je upravena v ust. 8 dekretu. Pokud
pracovn doba peshne 6 po sob jdoucch hodin, m zamstnanec prvo na pestv-
ku, jej dlku a zpsob rozvren stanov kolektivn smlouvy. Pokud zamstnanec
nespad pod dnou kolektivn smlouvu, ur pausu zamstnavatel v dlce minimln
10 minut mezi zatkem a koncem pracovn doby s ohledem na technick poadavky
pracovnho procesu.

4.3 DLKA DOVOLEN

Dovolen je uren poet pln hrazench pracovnch dn, kdy zamstna-


nec nedochz do prce a nevykonv pracovn innost, na kter maj nrok kad rok
zamstnanci vech profes a s jakoukoli pracovn smlouvou.
Zkladem prvn pravy dovolen je l. 36 odst. 3 italsk stavy, kter stanov,
e kad zamstnanec m osobn prvo na dovolenou, kterou mus skuten vy-
erpat a neme se tohoto prva zci. 2109 italskho obanskho zkonku dle
stanov, e zamstnanec m prvo na ron placenou dovolenou, kter mu m bt
poskytnuta pokud mono cel nepetrit, v obdob, kter stanov zamstnavatel
s ohledem na poteby podniku. Toto obdob mus zamstnavatel zamstnanci do-
pedu oznmit a nesm se krt s obdobm vpovdn lhty pi skonen pracovnho
pomru.
Specilnm zkonem, kter upravuje tuto materii je dekret prezidenta republiky
. 66/2003, kter byl pozdji modifikovn dekretem 213/2004. 10 odst. 1 dekretu
66/2003 stanov prvo zamstnance na minimln 4 tdny placen dovolen ron
a monost, aby kolektivn smlouvy stanovily obdob del. Tyto minimln 4 tdny do-
volen nesm bt nahrazeny penzi, pokud pracovn pomr trv (ust. 10 odst. 2 de-
kretu). Dekret 213/2004 modifikoval 10 odst. 1 a doplnil ho o asov limit erpn
dovolen a sankce za jeho nedodren. Stanovil, aby zamstnanec vyerpal alespo
2 tdny dovolen v roce, ve kterm mu na n vznikne nrok, a pokud o to zamstna-
nec pod, mus mu bt poskytnuty tyto dva tdny vcelku. Zbvajc 2 tdny maj bt
vyerpny bhem nsledujcch 18 msc. Pokud zamstnavatel nedodr ustanoven
10 me mu bt uloena pokuta ve vi 130 a 780 eur za kadho zamstnance

38
a za kad obdob, kdy toto ustanoven poruil. Kolektivn smlouvy mohou prodlouit
limit 18 msc.
Rozhodnut stavnho soudu z 30. prosince 1987 stanovilo stenou protistavnost
2109 it. OZ, protoe nestanov princip peruen dovolen v ppad nemoci za-
mstnance a nsledn prvo vyerpat dny takto ztracen pozdji. Aby nastal efekt
peruen mus nemoc trvat alespo ti dny a tedy znan brnit zamstnanci ve vy-
uit dovolen podle vlastnch poteb.

4.4 MZDA A MINIMLN MZDA

Vznik pracovnho pomru s sebou pin i vznik dvou hlavnch vzjem-


nch obligac: tedy zvazek zamstnance pracovat a zvazek zamstnavatele platit za-
mstnanci mzdu.
Pokud vznikne pracovn vztah a pracovn innost je vykonvn ani by byla do-
hodnuta mzda, nle zamstnanci odmna ve vi, kterou stanov kolektivn smlouvy.
V ppad, e kolektivn smlouva neexistuje nebo nen aplikovateln na dan pracov-
nprvn vztah, je pracovn smlouva pesto platn a mzda je stanovena soudcem (ust.
2099 odst. 2 obanskho zkonku).
V italskm prvnm du se mzdou zabv pmo stava, v l. 36 odst. 1, kde sta-
nov, e zamstnanec m prvo na mzdu mrnou kvantit a kvalit sv prce, a v ka-
dm ppad dostatenou, aby zajistil sob a sv rodin nezvislou a dstojnou
existenci.
Mzda je stanovena v kolektivnch smlouvch, nebo me bt jej ve stanovena ve
prospch zamstnance v individuln pracovn smlouv. Mzda nen jen stka pesn
odpovdajc splnn pracovnch povinnost, ale odr i osobn snahu a sil zamst-
nance pi vkonu prce, a naopak, asto je zamstnanci vyplacena mzda, i kdy nepl-
nil pracovn povinnosti (dovolen).
Prvn vda povauje mzdu za dostatenou, pokud je vy nebo alespo stejn jako
minimln tabulkov mzda stanoven v kolektivn smlouv. Dostatenost mzdy je
podle prvn vdy zaruena pokud je respektovn princip proporcionality. Mzda je
proporcionln, pokud nen odvozena jen podle dlky pracovn doby, ale tak od kva-
lity prce ve smyslu nronosti, dleitosti, sloitosti a odpovdnosti.
l. 36 tedy fakticky rozil erga omnes inek nrodnch kolektivnch smluv pokud
se tk minimlnch mzdovch tarif, nebo jsou povaovny soudci za zkladn
(i kdy ne zvazn) parametr pi aplikaci pojmu dostatenost mzdy. Tud i zamst-
navatel, kter nen vzn dnou kolektivn smlouvou, neme stanovit mzdu ni ne
je minimln mzdov tarif. Minimln mzda byla zavedena v 50. letech na zklad roz-
hodnut Nejvyho soudu a ne jako v jinch zemch zkonodrcem.
2121 it. OZ definuje mzdu nepmo v ustanoven o vpotu stky za vpovdn
lhtu jako provize, prmie z produkce, podl na zisku a na vrob a kad dal stal
pjem, s vjimkou toho, co je placeno z titulu nhrady nklad. Dle se pipotv
ekvivalent za ppadn poskytnut ubytovn a stravu.
Zkon . 279/1982 definuje mzdu jako vechny pjmy placeny z titulu, kter nen
jen pleitostn.

39
Ust. 2099 stanovuje, e mzda m bt vyplacena zpsobem a ve lht obvykl
v mst, kde je prce vykonna, pokud je to mon na pracoviti, v penzch a pravi-
deln.
Mzda se skld z nkolika st, hlavn je tzv. zklad mzdy uren podle mzdov
kategorie a podle kvalifikace zamstnance. Tento zklad je pravideln zvyovn (ve
vtin ppad kad 2 roky) v souvislosti se sluebnm stm zamstnance.
Zamstnanci me bt vyplacena st nebo i cel mzda v naturlich. Z tohoto pa-
ragrafu meme vyst i 4 formy mzdy: mzda hodinov, kolov (neboli od kusu),
prmie a podl na zisku.
Klasickou formou je hodinov mzda, kter pedpokld, e ve mzdy je propor-
cionln k dlce pracovn doby.
kolov mzda naopak je odvozena od vsledku prce jednotlivho zamstnance
nebo skupiny zamstnanc tedy podle vyrobenho produktu, odmna, kter nle za-
mstnanci se vypotv podle mnostv vyrobench jednotek nebo podle mnostv
vyrobench jednotek za uritou dobu. Obvykle kolektivn smlouvy upednostuj sta-
noven mzdy, kter nen ist kolov, ale je stanovena pevn stka, kter je zvyo-
vna podle vyrobench jednotek. kolov mzda nesm bt dna studentm pi praxi,
je ale bn na pracovitch, kde mus bt zabezpeen urit rytmus vroby a u za-
mstnanc pracujcch z domu.
Prmie jsou vyplaceny ve form proviz, pokud je dosaeno pedem stanovenho
objektivnho vsledku.
Podl na zisku je doplkov mzda, kter je vyplacena s ohledem na ekonomick v-
sledek celho podniku.
Zamstnanci me bt stanovena i tzv. variabiln mzda, kter sestv cel nebo
z asti z podlu na zisku nebo na vrob v podniku, kde je zamstnn. Sektory, kde
me bt zavedena tato mzda jsou upraveny v kolektivnch smlouvch.
Zvltnost v italskm prvu je trattamento di fine rapporto zvan tak liquida-
zione, kter je mono definovat jako zvltn druh mzdy, kter je vyplacena jako n-
hrada za skonen pracovnho pomru 2120 it. OZ (pozdji novelizovn zkonem
297/1982). Kadmu zamstnanci je na virtuln konto pipsna ron stka vypo-
tan podle ve ronch pjm a vydlen 13,5, tedy piblin jeden msn plat. Ko-
nen stka, na kterou vznikne nrok pi skonen pracovnho pomru, je vlastn
soutem ronch stek a je zroena.
Zamstnanec nem sice nrok na stku ped skonenm pracovnho pomru, ale
me podat o zlohu, kter me bt maximln 70 % z stky, kter by mu
v danm moment nleela. Zamstnavatel mus umonit tuto zlohu alespo 10 % za-
mstnancm, pokud o to podaj. Kolektivn smlouvy i na podnikov rovni mohou
stanovit kritria priority pro uspokojen poadavk zamstnanc. Mimo to m za-
mstnanec prvo na poskytnut zlohy pokud nastane jedna z podmnek stanovench
v 2120 odst. 8: a) pokud zlohu pouije na hrazen zdravotnch vloh, b) pro zakou-
pen prvn nemovitosti pro sebe nebo dti, c) nebo pokud stku d v obdob mate-
sk nebo rodiovsk dovolen.
O zlohu me zamstnanec dat jen jednou bhem trvn pracovnho pomru.

40
4.5 MZDA ZA PRCI PESAS

Normln pracovn doba je stanovena na 40 hodin tdn, celkov nesm


v prmru pekroit 48 hodin tdn vetn pesas. Za pesasovou prci je tedy po-
vaovna pracovn innost pekraujc normln pracovn dobu jak je stanoveno v 3
dekretu 66/2003. Tedy pokud pracovn smlouva stanov tdenn pracovn dobu ni
ne 40 hodin, nen prce vykonan nad tuto dobu a do ve 40 hodin povaovna za
pesasovou, ale za doplkovou, pesasov je a od 40 hodin tdn ve.
Ust. 2108 OZ stanov, aby prce pesas byla mzdov zvhodnna oproti prci
v normln pracovn dob. To bylo provedeno v zkon 692/1923, kter stanovil za
prci pesas mzdov zvhodnn ve vi 10 %, tento zkon byl ale zruen, a navc za
prci pesas povaoval a prci od 48. hodiny tdn, tedy v roce 1998 kdy byla pra-
covn doba snena ze 48 na 40 hodin tdn ztratil na vznamu.
Dnes je v zkon 409/1998 pouze stanoveno, e prce pesas m bt potna
zvl a ve mzdovho zvhodnn za tuto prci je stanovena v kolektivnch smlou-
vch. Kolektivn smlouvy mohou alternativn za prci pesas poskytnout zamstnan-
ci zvltn volno.
Zkon 66/2003 stanovil maximln limit pesasov prce na 250 hodin ron,
a podmnku, e zamstnanec mus s pesasovou prc pedbn ve smlouv souhla-
sit. Kolektivn smlouvy ale mohou derogovat ob podmnky i in peius 5 odst. 3
zkona.
Na zamstnance, na kter se neaplikuj normy o tdenn pracovn dob se samo-
zejm neaplikuj ani normy o pesasov prci 17 odst.4 zkona (nap. editel,
nkte vedouc pracovnci, podomn prodejci, zamstnanci v rodinnm podniku, )

4.6 PRACOVN PODMNKY AGENTURNCH ZAMSTNANC

Agenturn zamstnvn bylo zavedeno dekretem 276/2003, ale fakticky


existovalo ji dve. Jedn se v podstat o trojstrann prvn vztah, kde jsou uzave-
ny 2 smlouvy, prvn je smlouva obchodnho typu mezi agenturou (somministratore)
a uivatelem ( utilizzatore ), a druh smlouva je mezi agenturou a jednotlivm za-
mstnancem, tato me bt uzavena na dobu uritou (za stejnch podmnek jako lze
uzavt normln pracovn smlouvu na dobu uritou) nebo na dobu neuritou za pod-
mnek stanovench v 20 odst. 3 zkona a d se podle pravidel bn pracovn
smlouvy. Agentura, aby mohla vyvjet svou innost mus zskat povolen od Minister-
stva prce, kter tak vede seznam tchto agentur.
Ust. 23 odst. 1 zkona 276/2003 stanovuje princip rovnho zachzen, tedy agen-
turn zamstnanci maj prvo na stejn mzdov a normativn zachzen jako zamst-
nanci uivatele, kte vykonvaj stejnou prci na stejn rovni.
Na agenturn zamstnance pijat na dobu uritou se aplikuj stejn pravidla jako na
bn zamstnance se smlouvou na dobu uritou, s vjimkou zkazu uzavt mezi stej-
nm zamstnancem a stejnm zamstnavatelem nsledn dal smlouvy na dobu uritou.
Agenturn zamstnanci pijat na dobu neuritou maj podle 22 odst. 3 prvo na
nhradu za obdob kdy nevykonvaj prci pro dnho uivatele a jsou k dispozici

41
agentue. Ve tto nhrady je stanovena v kolektivnch smlouvch, kter zavazuj
agenturu, a nesm bt ni ne minimln stka stanoven Ministerstvem prce (dnes
350 eur).
Agenturn zamstnanec m dle prvo i na uvn vech vhod a prv odborovch
a sociln a zdravotn pe jako bn zamstnanci.

4.7 OCHRANA ZDRAV A BEZPENOST PI PRCI

Zamstnavatel m vedle hlavn povinnosti platit zamstnanci mzdu i dal


povinnost zajistit bezpenost pi prci. Podle 2087 OZ je zamstnavatel povinen pi-
jmout vechny opaten, kter podle zvltnost dan pracovn innosti, podle zkue-
nost a technickch monost jsou nutn k zajitn ochrany psychick a fyzick inte-
grity zamstnanc.
Dal prava je obsaena v dekretu 547/1955 o prevenci pracovnch raz, dekretu
302/1956 o hygien na pracoviti, dekretu 626/1994, kter byl nkolikrt novelizovn,
naposledy zkonem 123/2007, a ve kterm byly transponovny smrnice EU tkajc
se bezpenosti a ochrany zdrav zamstnanc pi prci.
Zamstnavatel mus pedevm dodrovat obecn bezpenostn pravidla, zvlt:
a) pi organizaci prce a pi vbru stroj a materil mus brt v potaz rizika, kter
by mohla ohrozit bezpenost a zdrav zamstnanc; b) vylouit nebo omezit na mini-
mum tato rizika; c) omezit rizika pmo u zdroje; d) plnovat prevenci podle faktick
situace v podniku, atd.
Zamstnavatel organizuje dle uvnit podniku tzv. sluby prevence a ochrany ped
riziky, tedy soubor nstroj a kompetentnch osob, kter nemusej pracovat v podniku,
a kter maj splovat konkrtn koly pro zajitn bezpenosti.
Zamstnavatel m i povinnost zajistit prvn pomoc a zdravotn dohled nad zdravot-
nm stavem zamstnanc prostednictvm lkae. Dle m povinnost podle 2087 OZ
uinit i dal kroky, kter by zajistily bezpenost pi prci, i kdy nejsou vslovn po-
adovny zkonem (Nejvy soud v rozhodnut z 23. nora 1995 . 2035).
Zamstnanci maj naopak povinnost dodrovat nazen zamstnavatele ohledn
bezpenosti, sprvn pouvat stroje, nstroje a ochrann pomcky, hlsit okamit za-
mstnavateli nebezpen situace nebo nefunknost bezpenostnch zazen, podrobit
se pravidelnm lkaskm prohldkm.
Zkon 300/1970 stanovil v 9, e zamstnanci maj prvo prostednictvm svch
zastupitel kontrolovat aplikaci norem pro prevenci raz a nemoc z povoln. Z-
kon 626/1994 v 18 zavedl osobu zstupce pro bezpenost, kter je volen zamst-
nanci, a poet tchto zstupc se odvj od velikosti podniku. V 8995 najdeme
sankce za nedodren bezpenostnch pravidel pro zamstnavatele, vedouc v podni-
ku, lkae i samotn zamstnance, kter mohou bt penn a trest odnt svobody a
na 6 msc.
Naposledy byl pijat zkon 123/2007 o opatench v oblasti ochrany zdrav a bez-
penosti pi prci, kter se sna shrnout ji existujc normativu a zavd nkter nov
povinnosti a sankce.

42
4.8 PRACOVN PODMNKY THOTNCH EN A EN KRTCE PO PORODU

Prvn pravu najdeme v zkon . 1204/1971, kter byl novelizovn z-


konem . 53/2000 a pozdji pevzat do souhrnnho Zkona na ochranu a podporu ma-
testv a rodiovstv . 151/2001. 2110 it. OZ stanov, e zamstnankyni na mate-
sk nebo rodiovsk dovolen je uchovno prvo na pracovn msto a toto obdob se j
zapotv do sluebnho st.
Zkon 1204/1971 zakazuje, aby pracovaly thotn eny bhem poslednch dvou
msc ped porodem a ti msce po porodu ( 6), u nkterch pracovnch innost je
zkaz rozen a na ti msce ped porodem. Provinn editelstv adu prce me
stanovit, e ena nesm ze zdravotnch dvod pracovat po celou dobu thotenstv.
Mateskou dovolenou me v ppad smrti nebo vn nemoci matky a v ppad
oputn dtte erpat otec (tedy 3 msce po porodu). Po uplynut matesk dovolen
me matka nebo otec erpat rodiovskou dovolenou v dlce maximln 11 msc a
do osmi let vku dtte, v ppad dt se zdravotnm postienm je rodiovsk dovo-
len prodlouena na 3 roky.
Zamstnanci, kte erpaj mateskou dovolenou maj nrok od adu sociln pe
na 80 % ve mzdy a v ppad rodiovsk dovolen na 30 % mzdy ( 22 a 34 zko-
na 151/2001).
Thotn zamstnankyn a zamstnankyn do 7 msc po porodu nesm bt zamst-
nvny tkmi a namhavmi pracemi a pracemi, kter by ohroovaly jejich zdrav
nebo zdrav plodu. Bhem tohoto obdob mus bt ppadn pevedeny na jinou prci.
Seznam zakzanch prac je uveden v 5 zkona . 1026/1976.
Zamstnankyni nesm bt dna vpov od potku thotenstv a do jednoho roku
vku dtte, vjimkou je smlouva na dobu uritou, hrub poruen pracovnch povin-
nost zakldajc giusta causa pro vpov, zruen podniku, nebo negativn vsle-
dek ve zkuebn dob (st. Soud v rozhodnut z 31. kvtna 1996 . 172).
Thotn eny a eny po porodu a do 1 roku vku dtte nesm bt zamstnvny
prac v noci od 24 do 6 hodin, pot maj prvo odmtnout zamstnavateli non prci
a do 3 let vku dtte nebo do 12 let pokud ij s dttem samy.
Kojc zamstnankyn m bhem prvnho roku vku dtte prvo na dv pestvky
bhem dne v dlce jedn hodiny kad (1 pestvka pokud pracovn doba nepekro
6 hodin), kdy se me vzdlit z podniku a tato doba je j pln hrazena ( 39 zkona
151/2001). Tyto pestvky me vyut i otec dtte v ppadech uvedench v 40.
Zkon 151/2001 konen pevzal i nzor mnoha soudc a umonil ( 3638), aby
stejn prva byla zaruena i adoptivnm rodim.

4.9 MLADISTV

Je nesporn, e mladistv jsou nejvce vystaveni rizikm pracovnho po-


mru a zneuit ze strany zamstnavatele. l. 37 stavy stanov, e Republika chrn
prci mladistvch prostednictvm specilnch norem, a e zkon stanov minimln v-
kovou hranici zvisl prce. Zkonodrce tedy vypracoval podrobn zkon . 977/1967,
aby zajistil mladistvm pracovn podmnky, kter nepokod jejich fyzick a intelek-

43
tuln rozvoj. Tento zkon byl pozdji novelizovn dekretem . 345/1999 a dekretem
. 262/2000.
Zkon povauje za dti osoby, kter jet nedoshly 15 let vku, a za mladistv
osoby, kter doshly 15 a nepeshly 18 let vku, a kter zrove ukonily povinnou
koln dochzku. Podle finannho zkona . 296/2006 me zamstnavatel uzavt
pracovn smlouvu se zamstnancem, kter ukonil povinnou desetiletou koln do-
chzku a doshl alespo 16 let vku. Z tohoto ustanoven existuje vjimka pro dti
a mladistv pod 16 let, kte mohou pracovat v oblasti umleck, kulturn, sportovn
a v reklam, pokud k tomu d souhlas provinn editelstv adu prce a zkonn z-
stupce. Tyto prce nesm dnm zpsobem negativn ovlivnit jejich fyzickou integri-
tu a rozvoj. Zamstnavatel poskytuje mladistvm pi prci zvenou pi a hodnot
zdravotn rizika dan prce 4 dekretu . 626/1994.
Mladistv nesm vykonvat non prci, existuje ale vjimka pro innosti umleck,
kulturn, sportovn a reklamn innost, ale nejdle do plnoci ( 4 odst. 2 zkona).
Mladistv mohou vykonvat pracovn innost pouze po preventivn lkask pro-
hldce, kter je uznala schopnm vykonvat danou prci. Tuto prohldku provedenou
lkaem Sttn zdravotn sluby hrad zamstnavatel ( 8 zkona). Tyto prohldky mus
bt pravideln opakovny minimln jednou ron.
Pracovn doba mladistvch nesm pekroit 7 hodin denn a 35 hodin tdn ( 18
zkona). Tato pracovn doba nesm trvat bez pestvky dle ne 4,5 hodiny, pot je po-
vinn alespo plhodinov pestvka. Doba odpoinku je u mladistvch prodlouena
na 2 po sob jdouc dny bhem tdne.
Mladistvm je v kadm ppad zarueno prvo na mzdu a zdravotn pojitn
i pokud pracovn smlouva byla uzavena za poruen pravidla minimlnho vku za-
mstnance ( 24 zkona).
Aby byla zaruena efektivnost tohoto zkona, byly zavedeny v 26 vysok pen-
it sankce a ve vnch ppadech i trest odnt svobody.

4.10 ROVN ZACHZEN S MUI A ENAMI A ZKAZ DISKRIMINACE

l. 3 stavy stanov princip rovnosti vech oban a zrove zakazuje


diskriminaci z dvodu pohlav, rasy, jazyka, nboenstv, politickho smlen, socil-
nho postaven. l. 37 stavy stanov v odst. 1, e ena zamstnankyn m stejn
prva a za stejnou prci j nle stejn mzda jako mui zamstnanci. Zkon 125/1991
definuje pojem diskriminace pro oblast pracovnho prva jako jakkoli akt nebo cho-
vn, kter m za nsledek i nepm negativn zachzen z dvodu pohlav zamst-
nance, nebo kter s nkterm zamstnancem zachz mn pzniv ne s jinm ve
stejn situaci. Zamstnanec, kter je njakm zpsobem diskriminovn, se me ob-
rtit na teritorilnho poradce pro rovn prva.
Dal ochrana proti diskriminaci byla zavedena dekrety 215 a 216/2003, prvn se
zabv diskriminac z dvodu rasy a etnickho pvodu, a druh z dvodu nboenstv,
osobnho pesvden, zdravotnho postien, vku a sexuln orientace.
Podle ustanoven zkona 903/1977 je zakzna pi pstupu k prci a na ppravu
k povoln a pi vbru personlu jakkoli diskriminace z dvodu pohlav, s vjimkou

44
ppadu, kdy je to nezbytnou podmnkou pro zvltn povahu prce (nap. zvlt fy-
zicky nron prce, v mdnm prmyslu, v televiznm nebo divadelnm pedstaven).
Krom 1 zkona, kter zavd obecn zkaz diskriminace, 2 stanov prvo na stej-
nou mzdu pro eny a mue za stejnou prci nebo prci stejn hodnoty.
Zkon 125/1991 zavedl pojem tzv. pozitivn diskriminace s myslem odstranit faktic-
k pekky, kter brn rovnmu zachzen s mui a enami. Podniky, kter vypracuj
projekty pozitivn diskriminace mohou k jejich proveden dat o speciln pspvky.
Jednou ze zvltnost italskho prvnho du je zkaz dt vpov zamstnankyni
v obdob od ohlek do jednoho roku od uzaven manelstv zkon 7/1963.

ZVR

Vzva, se kterou je konfrontovno esk pracovn prvo dneka, je nov de-


finovn tohoto odvtv prva; nov vymezen zkladnch zsad, na nich je toto odvtv
prva zaloeno. Dle tradinho pojet byla za zkladn funkci pracovnho prva povao-
vna limitace svobody smluvnch stran z dvodu ochrany zamstnance ped negativnmi
vlivy vkonu zvisl prce (nap. ochrana hodnoty prce zamstnance, ochrana ped ne-
petritm vkonem prce i ochrana alimentan funkce mzdy).62 Avak pod vlivem
zmn ve spolenosti (vy mobilita kapitlu63 a obyvatelstva, vt draz na indivi-
dualismus, rychlej strnut domc populace a zven imigrace), globalizace svtov
a evropsk ekonomiky, jako i pekotnho vvoje komunitrnho prva dochz k pro-
sazovn poadavk na jeho liberalizaci.64 V komunitrnm prvu tento koncept dostal
podobu flexicurity, dajnho lku na vysokou rove strukturln nezamstnanosti.65
O pracovnm prvu se pak v tto souvislosti hovo jako o prunm prvu pracovnho
trhu.66, 67 Mobilita pracovn sly, s n je problm vysln zamstnanc v rmci nad-
nrodnho poskytovn slueb zce svzn, pitom je jednm z hlavnch tmat moder-
nizace pracovnho prva. Svd o tom nap. volba tmat IX. Evropskho kongresu
Mezinrodn spolenosti pro pracovn prvo a prvo socilnho zabezpeen68 a tak
vymezen aktulnch tmat pro diskuzi o modernizaci pracovnho prva.69

62 Viz Galvas, M.: Mal poznmka k problematice zkladnch zsad a funkc pracovnho prva po pijet
novho zkonku prce, Prvnk, 2007, . 9, s. 1002 a nsl.
63 Viz Barnard, C.; Deakin, S.; Morris, G. S. (eds.): The Future of Labour Law, s. 18 a 19.
64 K hodnocen tohoto trendu viz Joussen, J.: Das Europische Grnbuch zum Arbeitsrecht vom 22. 11.
2006, Eine kritische Wrdigung, Zeitschrift fr Europisches Privatrecht, 2008, . 2, s. 381.
65 Srov. Funk, L.: The International Journal of Comparative Labour Law and Industrial Relations, 2008,
. 3, s. 359.
66 Srov. zprvu I. P. Asscher-Vonk nazvanou The implementation of EC-equality law in Member states:
problems and frictions, kter byla pednesena a publikovnana IX. Evropskm kongresu Spolenosti pro
pracovn prvo a prvo socilnho zabezpeen, s. 25.
67 Ke garanci vhod, kter by z hlediska mezinrodnho pracovnho prva mly bt vyloueny z pedmtu
obchodu viz Maiham, E.: Internationales Labour Law, International Labour Review, 1996, . 34, s. 290.
68 Vysln zamstnanc v rmci poskytovn slueb bylo jednm ze t hlavnch tmat kongresu. Viz Niel-
sen, R.: Status and protection of migrant workers, General report for IX European Congress of Labour
and Social Security Law, s. 9.
69 Tyto tmata vymezila Komise Evropskch spoleenstv v Evropsk zelen knize k pracovnmu prvu.
Konkrtn se jednalo o est tmat a jednm z nich je mobilita pracovnch sil. Viz Joussen, J.: Das Euro-
pische Grnbuch zum Arbeitsrecht vom 22. 11. 2006, Eine kritische Wrdigung, Zeitschrift fr Euro-
pisches Privatrecht, 2008, . 2, s. 383 a 386.

45
V souladu se svobodou volnho poskytovn slueb zamstnavatel z nzko-pj-
movch stt mohou vyslat zamstnance vyrbt zbo a poskytovat sluby v len-
skch sttech s vysokou kupn silou (tzv. vysoko-pjmov stty jako nap. Norsko
a vdsko).70, 71 Od tohoto okamiku se pak teprve mohly naplno projevit rozdly mezi
jednotlivmi lenskmi stty, resp. mezi rovnmi jejich hospodstv a nrodnmi
systmy sociln ochrany obyvatelstva.
Snaha hostitelskch stt na intenzivnj ochranu nabytch socilnch jistot je jed-
nm z dvod pnut v rmci Evropsk unii. dn ze lenskch stt se vak (snad) ji
neme brnit uzavenm svch hranic ped zahranin levnou pracovn silou i vy-
tvoenm vce kategori zamstnanc za pomoci ochranskho pracovnho prva. Ce-
losvtov globalizace ekonomiky naopak zintenzivuje tlaky na flexibilizaci, ppad-
n deregulaci pli ochranskch ustanoven pracovnho prva.72 Tradin pasivn
funkce pracovnho prva ochrana zamstnance se mn na funkci aktivn. Clem pra-
covnho prva by tak mlo bt umonit zamstnanci zskat prci, a to i nap. v zahra-
ni.73 V souvislosti s imigran politikou je nutno mt na pamti, e spolenost me
na pracovn imigraci vydlat. Mus se vak jednat o imigraci legln a cizinci mus bt
rychle integrovni do spolenosti, tzn. mus se stt rovnoprvnmi s obany hostitel-
skho sttu. Nejvce ziskov se pak jev selektivn imigrace vysoce kvalifikovanch
a mladch zamstnanc ze zahrani.74

THE POSTED WORKERS DIRECTIVE 96/71/EC


IN CHOSEN EU MEMBER STATES

Summary

This paper analyses the Posted Workers Directive 96/71/EC (hereinafter the Posted
Workers Directive) as it was implemented in Belgium, France, Italy and the United Kingdom. The Posted
Workers Directive itself is not a subject of this paper. However, the author focuses on said national law
systems and studies different states approaches how the said directive was introduced in legal practice. The
Posted Workers Directive is a compromise enacted in order to settle a conflict between two important
interests. On one hand, there are companies established in an EU Member State that are awarded contracts
in other EU Member States. These companies enjoy the freedom to provide services. Therefore, they have
right to relocate their employees to the host EU Member State to fulfil the contract. On the other hand, the
host states trade unions (and other subjects) claim that service providers take advantage of cheaper labour
standards in their own states to win a contract in the host state, to the detriment of employment in the host
state. Hence, there is a clash of the freedom to provide services and the host states social policy.
How can be seen on French implementation of the Posted Workers Directive led (potential) problems
connected with foreign service providers on French territory to highly protective national regulations. On

70 Viz Barnard, C.: EC Employment Law, s. 276.


71 Nutno ovem zmnit, e Kodex dobr praxe v oblasti vysln zamstnanc vypracovan Sprvn komi-
s pro sociln zabezpeen migrujcch zamstnanc vyluuje, aby hlavn innost agentury prce bylo
vysln zamstnanc do jinch lenskch stt. Srov. Krnkov, E.: Slovensk prvna prava doasn-
ho vyslania zamestnancov vo svetle smernice . 96/71/ES o vysielan zamestnancov v rmci poskytova-
nia slueb a problmy aplikanej praxe, s. 12.
72 Obdobn Wilmowski, P.: EG-Vertrag und kollisionsrechtliche Rechtswahlfreiheit, s. 2 a nsl.
73 Obdobn Winiewski, J.: Prawne aspekty pracy tymczasowej, Bydgoszcz-Toru 2007, s. 121.
74 Srov. Golinowska, S.: Popyt na prc cudzoziemcw, s. 222.

46
the contrary, the United Kingdom has shown to be reluctant in introduction of any new statute which would
set forth rules for employees relocated in accordance with the Posted Workers Directive. The financial crises
may change the opinion of the United Kingdom Government but so far the United Kingdoms labour market
has no problems with activity of foreign employees relocated by foreign service providers. In fact, the
United Kingdom approach is not a liberal approach to foreign service providers and their employees
relocated to the United Kingdoms territory. Using the concept of public law, the government insists on
application of a large part of national employment law. The example of two other EU Member States,
Belgium and Italy, demonstrates that every EU Member state implemented the Posted Workers Directive in
its own way. However, there is one feature common to all surveyed states. Every EU Member State used the
Posted Workers Directive to protect their local interests and differences. Nevertheless, the Posted Workers
Directive is one of several secondary acts that harmonise national choice of law rules of EU Member states.
The unification of national law of conflict is a step to the harmonisation of the whole employment law.

Key words: posting of workers to foreign countries, Posted Workers Directive 96/71/EC

47
2009 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 2 PAG. 4961

OCHRANA PSYCHICKHO ZDRAV ZAMSTNANCE


PI PRCI V ESTONSKU, LOTYSKU, SLOVENSKU,
MAARSKU A V POLSKU (pehled prvnch pedpis)
(v originle: OCHRONA ZDROWIA PSYCHICZNEGO PRACOWNIKA PRZY PRACY
W ESTONII, NA OTWIE, SOWACJI, WGRZECH I W POLSCE
(przegld przepisw prawnych)).

JAROSAW JANKOWIAK1 (peloil M. TEFKO2)

VOD

Z poznatk prvn komparistiky vyplv, e porovnvn odlinch prv-


nch systm je mono uskutenit na rovni rznch prvnch jev (fenomn). Ped-
mtem vzkumu je prvn prava rznch stt, kterou ale pro nae poteby musme
odliit od prva ve smyslu souboru vech obecn zavazujcch prvnch norem (prv-
n systm sensu stricto)3. Obecn zvazn prvn pedpisy jsou pedmtem nsled-
nho vkladu i dotven prva, ne vechny prvn normy jsou toti v prvnch tex-
tech zmnny vslovn (explicite) a zeteln (implicite). Teoreticky je proto
mon, e zamstnanci nle v danm prvnm du prvo na ochranu jeho psychic-
kho zdrav, i kdy toto prvo nen zmnno v prvn prav vslovn. Samozejm
z hlediska sociologie prva je mon t situace opan. Prvn pedpisy sice v-
slovn takov prva zamstnance reguluj (law in books), v praxi (law in action)
se vak jedn o mrtv ustanoven. Navc prvn text kadho modernho prvnho
du sestv z nkolika st (vrstev) stavnch pedpis, ratifikovanch mezin-
rodnch smluv, zkon a provdcch prvnch pedpis. Se vstupem do Evropsk
unie dochz rovn k pmmu vlivu komunitrn pravy na nrodn prvo danho
sttu. V rznch vrstvch pak me bt prvo zamstnance na ochranu jeho psychic-
kho zdrav rzn pojmenovno, co jen dle komplikuje nalezen a aplikaci takov-
ho prva uivateli prva.
Clem tohoto lnku je pojednat o prvu na ochranu psychickho zdrav zamst-
nance v prvn prav nkterch novch lenskch stt Evropsk unie Estonska,
Lotyska, Slovenska, Maarska, a Polska. Pedmtem zkoumn je, zda v tchto st-

1 Akademick pracovnk na Prvnick fakult Univerzity v Lodi a soudce okresnho soudu pro vci pra-
covn.
2 Tento lnek byl vytvoen za finann podpory pidlen GA R v rmci postdoktorskho projektu
Analza principu delegace a subsidiarity ve vztahu pracovnho prva k prvu obanskmu (identifi-
kan kd 407/09/P028).
3 Pedmtem vzkumu jsou tedy pouze prvn normy v podob, kter se jim dostv vkladem. Viz
P. F. Zwierzykowski: Nowelizacja jako sposb zmiany prawa wybrane zagadnienia w ujciu systemo-
wym, [w:] System prawny a porzdek prawny, pod red. O. Boguckiego i S. Czepity, Szczecin 2008,
s. 143144.

49
tech existuje expressis verbis, ochrana takovhoto prva, a pokud ano, v em ochra-
na spov.4

I. ESTONSKO

stava nechrn vslovn prvo zamstnance na zachovn psychickho


zdrav. Na zklad l. 28 odst. 1 stavy Estonsk republiky (Eesti Vabariigi phisea-
dus) ze dne 28. 6. 19925: Kad m prvo na ochranu zdrav.6 Z dnho ustanove-
n estonsk stavy vak nevyplv explicite, e by pojem zdrav ml zahrnovat
t sprvn fungovn psychiky. Nicmn skutenost, e prvo na ochranu psychick-
ho zdrav je tak implicite stavn chrnnm prvem lze dovodit ze zsady lege
non distinguente a dle z aplikace tch stavnch pravidel, z nich lze dovodit, e
obecn uznvan zsady a normy mezinrodnho prva jsou neoddlitelnou st es-
tonskho prvnho du (l. 3 odst. 1 vta 2 estonsk stavy),
prva, svobody a povinnosti vslovn stanoven v oddle II stavy (l. 855) nevy-
luuj takov jin prva, svobody i povinnosti, kter vyplvaj z ducha stavy
(phiseaduse mttest) i jsou ve shod s nm, odpovdaj zsadm lidsk dstoj-
nosti a sttu oprajcho se o koncepci kolektivn spravedlivost, demokracie a vldu
prva (l. 10 estonsk stavy).
Estonsko je lenskm sttem Svtov zdravotnick organizace (WHO).7 Proto je
mono uzavt, e pojem zdrav ve smyslu stavy zahrnuje t zdrav psychick (srov.
Le sant est un tat du complet bien-tre physique, mental et social [] a kapito-
lu II. preambule stavy Mezinrodn organizace zdrav ze dne 22. 7. 1947). Tento roz-
sah zdrav v rozsahu pevzatm estonskou stavou je dle konkretizovn koly Sv-
tov zdravotnick organizace, kter m dle sv stavy mimo jin: favoriser toutes
activits dans le domaine de lhygine mentale, notamment celles se rapportant
ltablissement de relations harmonieuses entre les hommes.
Definice zdrav Svtov zdravotnick organizace byla pmo recipovna do l. 2
bodu 2 zkona ze dne 14. 6. 1995 o veejnm zdrav (Rahvatervise seadus).8 Dalm
argumentem pro ir vklad pojmu zdrav je l. 12 odst. 1 Mezinrodnho paktu prv
hospodskch, kulturnch a socilnch z 19. 12. 1966, kter byl ratifikovn Eston-
skem 21. 10. 1991. V souladu s tmto ustanovenm Estonsko jako smluvn strana
pedmtnho mezinrodnho paktu uznv: prvo kadho na dosaen nejve dosai-
teln rovn fyzickho a duevnho zdrav. Estonsko dle ratifikovalo dne 1. 11. 2000

4 Pedmtem vkladu nen esk prvn prava, a zde obsaen vahy podncuj k podrobnjm kom-
parativnm studim na toto tma. Protoe tento lnek je uvdn v esk redakci, je dle nzoru autora
zbyten uvdt zkladn informace o esk prav, a jsou mu dobe znmy. Sv sil se sna naopak
smovat do pipravovanho hlubho srovnn s eskou pravou.
5 Viz <http://www.riik.ee/et/pohiseadus.html> (Cit.: 31. 7. 2009). K vlivu estonsk stavy na prvo sou-
krom viz nap. I. Kull, Principle of Good Faith and Constitutional Values in Contract Law, Juridica
International 2002, sv. 7, s. 142n.
6 Igahel on igus tervise kaitsele.
7 Viz <http://www.who.int/countries> (Cit.: 31. 7. 2009).
8 Riigi Teataja I 1995, 57, 978.

50
revidovanou Evropskou sociln chartu ze dne 3. 5. 1996.9 l. 26 revidovan Evrop-
sk sociln charty se vztahuje na ochranu dstojnosti zamstnance v prci, ochranu
ped sexulnm obtovnm (l. 26 bod 1) a jinm obtovnm (l. 26 bod 2).
Estonsko doposud neratifikovalo dv mluvy MOP z oblasti BOZP, kter se v-
slovn tkaj ochrany psychickho zdrav zamstnance mluvy MOP . 155 a 161.
Dle pro Estonsko jako lensk stt Evropsk unie vyplv povinnost implemen-
tovat do nrodnho prva smrnice z oblasti BOZP, nkter z nich se pitom ochra-
ny psychickho zdrav zamstnance pmo dotkaj. Napklad, se jedn o smrnici
. 89/391/EHS ze dne 12. 6. 1989 o zavdn opaten pro zlepen bezpenosti
a ochrany zdrav zamstnanc pi prci.10 Mimo jin, na zklad l. 5 odst. 1 smrni-
ci . 89/391/EHS, je zamstnavatel povinen zajistit BOZP s ohledem na vechna hle-
diska tkajc se prce. Dle nzoru doktrny maj v podob soft law t vznam do-
hody mezi socilnmi parnery.11 Napklad, se jedn o Framework Agreement on
prevention from sharp injuries in the hospital and healthcare sector ze dne 17. 6.
2009.12 V souladu s l. 4 odst. 3 cit. mluvy plat, e vechna hlediska tkajc se
prce z l. 5 odst. 1 smr. . 89/391/EHS se tkaj rovn psycho-socilnch faktor.
Ochrana psychickho zdrav v estonskch zkonech je upravena v ji zmnnm
zkon o veejnm zdrav ze dne 14. 6. 1995. Pedmtn zkon se vztahuje na kad
fyzick a spolen prosted definovan v l. 2 bodu 7 jako soubor prodnch, um-
lch a spolench initel msta, se ktermi se dostanou do kontaktu lid a kter maj
vliv i mohou mt vliv na lidsk zdrav. Takovm mstem je samozejm t praco-
vit z hlediska pracovnho prva, a to rovn z hlediska psychickho zdrav zamst-
nance. V tto definici je toti ji zahrnuta definice zdrav Svtov organizace zdra-
v, kter zdrav pojm v takto irokm smyslu. V souladu se iroce koncipovanm
pojmem fyzickho a spolenho prosted a pojmem zdrav je mono vyloit l. 4
odst. 1 zkona o veejnm zdrav tak, e kad osob je zakzno jednnm ohroovat
zdrav jin osoby, a to jak vlastnm jednnm, tak naruovnm fyzickho a spolen-
ho prosted. Na zklad l. 15 odst. 2 bodu 5 a l. 28 odst. 2 bodu 6 zkona ze dne
17. 12. 2008 o pracovnch smlouvch (Tlepingu seadus)13 stv se tento zkaz v roz-
sahu pracovnprvnho vztahu povinnost jak pro zamstnavatele, tak zamstnance.
V zkon ze dne 27. 3. 2002 o obecn sti obanskho zkonku (Tsiviilseadusti-
ku ldosa seadus)14 nen v tomto smru obsaena dn prava. Chyb zde rovn
prava obecn ochrany osobitch prv lovka (a proto i zamstnance), kterou lze na-
lzt nap. v ne zmnnm polskm obanskm zkonku.15 Jeliko pedmtn zkon
nem vslovnou ochranu osobnch prv, neobsahuje ani vslovnou pravu ochrany
psychickho zdrav zamstnance. Ochranu vak lze nalzt v obecnch ustanovench

9 Viz <http://conventions.coe.int/Treaty/Commun/> (Cit.: 31. 7. 2009).


10 . vst. ES L 183, 29. 6. 1989, s. 1.
11 Viz W. Kohte, First steps to a European level of collective bargaining in health and safety 2007.
International Collaborative on Social Europe. Paper 9 <http://digitalcommons.law.umaryland.edu/
soceuro/9> (Cit. 31. 7. 2009).
12 Viz <www.epsu.org/IMG/.../framework_agrmt_sharps> (Cit.: 31. 7. 2009).
13 Riigi Teataja I 2009, 5, 35.
14 Riigi Teataja I 2002, 35, 216.
15 A tak v eskm obanskm zkonku. Viz nap. koment Pichrta in Blina a kol.: Pracovn prvo,
3. vyd. Praha, 2007, str. 225.

51
stavy, kter ukldaj vkon prv a povinnost ve shod s dobrou vrou, v souladu
s prvem a s clem nepsobit kodu jinm osobm (l. 138 cit. stavy). Vjimku ped-
stavuje pouze zkaz diskriminace. st estonskho zkona ze dne 7. 4. 2004 o rovnosti
pleti (Soolise vrdiguslikkuse seadus)16 implementovala zkaz diskriminace tak, jak
je upraven v komunitrnch antidiskriminanch smrnicch, tedy vetn ochrany psy-
chickho zdrav zamstnance. Vymezen obtovn zamstnance, vetn obtov-
n sexulnho, a ochrany ped nm je upraveno obdobn jako pslun komunitrn
smrnici.17
Naproti tomu vce koncepn, a to i s ohledem k pedmtu zkoumn tohoto ln-
ku, je ochrana psychickho zdrav zamstnance upravena vslovn v zkon z 16. 6.
1999 o bezpenosti a ochran zdrav pi prci (Ttervishoiu ja tohutuse seadus).18
V souladu s l. 2 odst. 1 cit. zkona pat do pojmu zdrav pi prci (ttervishoid)
organizan a zdravotnit initel, kte maj vznam pro prci (tkorraldus- ja me-
ditsiiniabinude), a to nejenom proto, aby bylo zabrnno pokozen zdrav zamst-
nance a pizpsoben prce monostem zamstnanc, ale t pro zlepen fyzic-
kho, psychickho a socilnho dobra zamstnanc (fsilise, vaimse ja sotsiaalse
heaolu edendamist). Takovto vymezen zdrav pi prci odpovd pstupu Svto-
v zdravotnick organizace, kter zahrnutm zdravotnickch initel vedle organiza-
nch initel nut zamstnavatele zabezpeit zamstnanci zdravotnick sluby (a v je-
jich rmci mimo jin t sluby psychologa a ergonoma l. 19 odst. 2 zkona) i
povinnost zamstnavatele pevst zamstnance k vkonu jin prce, pokud bude za-
mstnanec lkaem uznn za neschopnho vkonu prce (viz nap. l. 13 odst. 1 bod 7
a 10 zkona).
Definice bezpenosti pi prci dle l. 2 odst. 2 cit. zkona in z bezpenosti pede-
vm domnu initel technickch, kter maj zabezpeit pracovn prosted (tkes-
konna) umoujc zamstnanci pracovat bez ohroen zdrav. Pracovnm prosted
se rozum dle definice obsaen v l. 3 odst. 1 estonskho zkona msto, kde pracuj
lid. Dle koncepce estonskho zkonodrce nezahrnuje pracovn prosted pouze slo-
ky technick, fyzick, chemick nebo biologick, ale l. 3 odst. 2 cit. zkona vslov-
n uvd t initele fyziologick a psychologick (fsioloogilised ja pshholoogi-
lised tegurid).
Vechny tyto prvky pracovnho prosted nemaj ve smyslu l. 3 odst. 2 zkona
ohroovat zdrav zamstnance a jinch osob. Proto je mono konstatovat, e nap.:
pedmtem posouzen rizik psobcch na pracoviti jsou t fyziologit a psycho-
logit initel (l. 13 odst. 1 bodu 3 zkona),
zamstnanec tak m prvo bt o psoben tchto initel informovn (l. 15 odst. 5
bodu 2 zkona) a prvo odmtnout vkon prce v ppad nebezpe vyvolanho t-
mito initeli. (l. 15 odst. 5 bodu 4 zkona). Dle m zamstnavatel povinnost na z-

16 Riigi Teataja I 2004,27,181.


17 K definici sexulnho obtovn (seksuaalne ahistamine) v l. 3 bod 5 estonsk stavy a povinnosti
zamstnavatele zajistit ochranu ped obtovnm dle l. 11 odst. 1 bod 4 stavy srov. definici a povin-
nost z l. 2 odst. 2 tiret III a IV a l. 5 odst. 5 smrnice . 76/207/EHS ve znn smrnice Evropskho
parlamentu a Evropsk rady . 2002/73/WE.
18 Riigi Teataja I 1999, 60, 616.

52
klad l. 4 odst. 2 cit. zkona vyznait a vybavit pracovit tak, aby byla udrena
nejen schopnost zamstnanc pracovat, ale t jejich dobr psychick stav (a to i spo-
len).
l. 9 estonskho zkona upravuje obecn tyi postupy prevence ped fyziologic-
kmi a psychologickmi riziky. Dle l. 9 odst. 1 cit. zkona se fyziologickmi ini-
teli (vymezen je obsaeno vtem) rozum tk fyzick prce, prce s vynucenmi
opakovanmi pohyby stejnho druhu, fyzick postoj a pohyby v prci zpsobujc raz
i podobn initele, kter mohou zpsobit pokozen zdrav. Dle l. 9 odst. 2 zkona
se psychologickmi initeli rozum rizika: monotnn prce, prce neodpovdajc
monostem zamstnance, nepravideln organizace prce, prce na vylennm praco-
viti (bez spolupracovnk) bhem del doby a t jin podobn initele, kter mohou
spolu s bhem asu zpsobit zmny v psychickm stavu zamstnance.
V souladu s l. 9 odst. 3 vta 1 estonskho zkona a v zjmu pedejit fyzickho
a psychickho stresu zamstnanc (ttaja fsilise ja vaimse lekoormuse) m za-
mstnavatel povinnost pizpsobit prci monostem zamstnanc v maximlnm roz-
sahu, v jakm je to jen mon. Zamstnavateli je pi plnn tto povinnosti k dispo-
zici zazen zvodn zdravotn pe (l. 19 odst. 4 bod 4 zkona). V souladu s l. 9
odst. 3 vta 2 cit. zkona mus bt pi vytven pracovit a organizace prce brny
v vahu vlastnosti zamstnance, tak jak vyplvaj z jeho fyzickho a psychickho
stavu, barvy pleti, vku, zmny ve schopnosti vkonu prce v pracovn dob a monost
vkonu prce o samot po del asov sek. Pravidla obsaen v pedmtnm l. 9 se
vztahuj na vechny zamstnance. Mimoto obsahuje cit. zkon zvltn pedpisy tka-
jc se prac v tzv. zvlt ohroen rizikov skupin (l. 15 Rmcov smrnice).
Vedle implementace Rmcov smrnice, Estonsko transponovalo t vechny
provdc smrnice vydan na zklad Rmcov smrnice, kter vslovn upravu-
j nkter aspekty ochrany psychickho zdrav zamstnance, mimo jin smrnici
. 90/270/EHS.19

II. LOTYSKO

1. stava Lotyska (Latvijas Satversme)20 ze dne 15. 2. 1922 obsahuje


v ust. 111 povinnost sttu chrnit lidsk zdrav, ani by bylo konkretizovno, zda se
jedn t o ochranu psychickho zdrav. Ust. 89 stavy ukld uznvat a chrnit
zkladn lidsk prva nejen v souladu s stavou, ale t ve shod s mezinrodnmi
smlouvami zvaznmi pro Lotysko.
Na tomto mst je nutno uvst, e nejen Estonsko ale t Lotysko ratifikovalo sta-
vu Svtov organizace prce a Mezinrodn pakt z 19. 12. 1966 (v ppad paktu se
tak stalo dne 14. 4. 1992). Lotysko vak jet neratifikovalo, i kdy se zavzalo (dne
25. 5. 2007), revidovanou Evropskou sociln chartu.

19 Viz nazen . 362 ze dne 15. 11. 2000 (Kuvariga ttamise ttervishoiu ja tohutuse nuded Riigi
Teataja I 2000, 86, 556).
20 Viz <http://www.saeima.lv/Likumdosana/likumdosana_satversme.html> (Cit.: 31. 7. 2009).

53
Lotysko ratifikovalo, dne 25. 8. 2004, mluvu MOP . 155 o bezpenosti a zdrav
pracovnk a o pracovnm prosted. Lze tedy obdobn aplikovat argumenty zmnn
pi vkladu aplikace estonskch pedpis v souladu s mezinrodnmi zvazky. Proto
m v lotyskm prvnm systmu vznam definice zdrav dle l. 3 psm. e) mluvy
. 155, dle kter pojem zdrav zahrnuje nejen fyzick, ale t psychick prvky (bez-
prostedn svzan s BOZP).
Zstaneme-li na rovni lotyskch obecn zvaznch prvnch pedpis, pak lze
k ochran psychickho zdrav zamstnance vyut vztahu pracovnho a obanskho
prva. Dle l. 28 odst. 3 zkona ze dne 20. 6. 2001 o prci (Darba likums)21 plat, e
v ppadech neupravench v pracovnprvnch pedpisech se na pracovn smlouvu
vztahuj ustanoven obanskho zkonku. Obansk zkonk ze dne 28. 1. 193722
pitom obsahuje pravu ochrany osobnostnch prv a prv tto pravy lze vyut
k ochran psychickho zdrav zamstnance.
Podobn jako v estonskm prvu, t lotysk zkon o prci implementuje komu-
nitrn antidiskriminan legislativu, proto je t v l. 29 odst. 4 a odst. 7 cit. zkona
upravena ochrana ped obtovnm (aizskarana). Psychick zdrav podlh kom-
plexn ochran zkonem ze dne 20. 6. 2001 o ochran prce (Darba aizsardzbas
likums).23 Tento zvr vyplv z dikce l. 1 bodu 6 cit. zkona, kde je definovn pojem
pracovn prosted (darba vide). Pracovnm prostedm se rozum msto vkonu
prce vetn vech initel, kter maj vliv na zamstnance po dobu vkonu prce. Z-
konodrce v demonstrativnm vtu mezi initeli zmiuje t initele psychologick
(psiholoiskajiem) a fyziologick (fizioloiskajiem). Oba tyto initele zmiuje t
l. 8 odst. 1 bod 3 cit. zkona jako sloky, kter podlhaj zkoumn z hlediska rizik
hrozcch zamstnancm. Stejn jako v estonskm tak i v lotyskm prvu je pro
ochranu psychickho zdrav zamstnance klov irok definice pracovnho proste-
d. Takto iroce chpan pojem pracovnho prosted m dle vliv na
prostedky ochrany prce (darba aizsardzbas paskumi l. 1 bod 2 cit. zkona,
ktermi jsou: prvn, ekonomick, sociln, technick a organizan preventivn
prostedky, jejich elem je vytvoen bezpeenho a zdravho pracovnho proste-
d []),
rizika pracovnho prosted (darba vide risks l. 1 bod 8 citovanho zkona),
vnj sprvn dohled nad pracovnm prostedm (darba vides iekj uzraudzba
l. 1 bod 7 cit. zkona).
Integrace initel psychologickch a fyziologickch do definice pracovit psob
to, e v lotyskm prvu BOZP tito initel podlhaj kontrole v rmci vnjho sprv-
nho dohledu (l. 7 zkona), spadaj do procesu posuzovn rizik (l. 8 zkona), jsou
pedmtem konzultac se zamstnanci i jejich reprezentanty (l. 10 odst. 12 zkona),
jsou pedmtem prva zamstnance a jeho reprezentanta na informace (l. 10 odst. 3
zkona), mlo by se jich t tkat kolen pro zauen zamstnance (l. 14 zkona).
Nebezpe psoben tmito initeli me odvodnit odmtnut vkonu prce ze strany
zamstnance (l. 18 odst. 1 bod 1 zkona).
21 Latvijas Vstnesis, . 105/2001, 2492.
22 Latvijas Vstnesis 28. 1. 1937.
23 Latvijas Vstnesis . 105/2001.

54
Provdc pedpisy vydan na zklad ust. 25 zkona na ochranu prce imple-
mentovaly provdc smrnice vydan na zklad Rmcov smrnice, nap. smrnici
. 90/270/EHS.24 Vnj sprvn dohled nad pracovnm prostedm je speciln upra-
ven v nazen . 379 ze dne 23. 8. 2001 (Darba vides iekjs uzraudzbas veikanas
krtba). Pedmtn nazen vypotv v ploze . 1 mezi riziky psobcmi na pra-
coviti pedevm initele psychologick a emociln (psiholoiskie un emocionlie
faktori) a v jejich rmci mimo jin t absenci vlivu zamstnance na proces prce
(nespja ietekmt darba procesu). Postaven zamstnance m zlepit opaten umo-
ujc zamstnancm mt vliv na organizaci prce, kterou vykonvaj.

III. SLOVENSKO

V rmci analzy slovenskho stavnho podku z hlediska ochrany psy-


chologickho zdrav zamstnance je mono poukzat na l. 36 stavy Slovenskej Re-
publiky z roku 1992.25 Tento lnek pevzal v krat verzi l. 7 Mezinrodnho paktu
z 19. 12. 1966. Proto zamstnanec m v rmci obecnho prva na spravedliv a pz-
niv pracovn podmnky t prvo na bezpenost a ochranu zdrav pi prci. Na
druhou stranu stava nepejala l. 12 odst. 1 Mezinrodnho paktu z 19. 12. 1966.
V l. 12 vta 1 slovensk stavy se pouze potvrzuje, e kad m prvo na ochranu
zdrav, ani by bylo vslovn potvrzeno, e se jedn t o ochranu zdrav psychic-
kho. Nicmn, l. 1 odst. 1 slovensk stavy deklaruje, e Slovensko uznv a pi-
jm obecn zsady mezinrodnho prva, meznrodn smlouvy, ktermi je vzno
a t jin mezinrodn zvazky. Z mezinrodnch smluv, kter Slovensko zavazuj, se
ochrany psychickho zdrav zamstnance tkaj stava Svtov zdravotnick orga-
nizace, Mezinrodn Pakt z 19. 12. 1966 (ratifikovan dne 28. 5. 1993) a mluva
MOP . 155 ratifikovan 1. 1. 1993. Navc Slovensko ratifikovalo mluvu MOP
. 161 ze dne 25. 6. 1985 o zvodnch zdravotnch slubch. Dle l. 1 psm. a) mlu-
vy MOP . 161 znamen zvodn zdravotn sluba sluby poven pedevm pre-
ventivnmi koly a poradenstvm pro zamstnavatele, pracovnky a jejich zstupce
v podniku, pokud jde o:
poadavky pro vytvoen a udren bezpenho a zdravho pracovnho prosted,
kter je na prospch tlesnmu a duevnmu zdrav ve vztahu k prci, a
pizpsoben prce schopnostem pracovnk s pihldnutm k jejich tlesnmu a du-
evnmu zdrav.
Slovensko ratifikovalo revidovanou Evropskou sociln chartu dne 23. 4. 2009.
Na rovni obecn zvaznho prvnho pedpisu je psychick zdrav zamstnance
chrnno slovenskm (a souasn pvodn eskoslovenskm) obanskm zkonkem
v ustanovench o ochran osobnosti.26 Ji l. 1 odst. 1 obanskho zkonku stanov:

24 Viz nazen . 343/2002 ze dne 6. 8. 2002 (Darba aizsardzbas prasbas, strdjot ar displeju Latvijas
Vstnesis . 112/2002).
25 Zbierka zkonov . 460/1992.
26 Zbierka zkonov . 40/1964.

55
prava obanskoprvnch vztah pispv k naplovn obanskch prv a svobod,
zejmna ochrany osobnosti a nedotknutelnosti vlastnictv.
Ochrana osobnosti je regulovna v l. 11 a 16 obanskho zkonku. Dle l. 11
obanskho zkonku m fyzick osoba prvo na ochranu sv osobnosti, zejmna
ivota a zdrav. I kdy to obansk zkonk vslovn nezmiuje je chrnno rov-
n zdrav psychick. Na zklad l. 13 obanskho zkonku m fyzick oso-
ba prvo zejmna domhat se, aby bylo uputno od neoprvnnch zsah do pr-
va na ochranu jej osobnosti, aby byly odstranny nsledky tchto zsah a aby j
bylo dno pimen zadostiuinn. Toto zadostiuinn je poskytovno zsadn
v nepenn form, za podmnek upravench v l. 13 odst. 2 a 3 obanskho z-
konku t v penn form. Tm nen vylouena odpovdnost za kodu, pokud
vznikne.
Do slovenskho prva byli kompletn transponovan antidiskriminan smrnice,
a to konkrtn do Zkona o rovnakom zaobchdzani v niektorch oblastiach a o ochra-
ne pred diskriminciou a o zmene a doplnen niektorch zkonov (antidiskriminan
zkon) ze dne 20. 5. 2004.27 Tmto zkonem je t poskytovna ohrana ped obto-
vnm (l. 2 odst. 5 cit. zkona).
Na Slovensku je platn a inn pomrn nov Zkon o verejnom zdravotnctve ze
dne 2. 2. 2006.28 Tento zkon obsahuje t pravu ochrany psychickho zdrav. Dle
l. 2 psm. b) cit zkona se za zdrav povauje stav tlesn a duevn pohody. Zdrav
je vsledkem vzjemnho psoben lidskho organismu a tzv. determinantami zdrav.
l. 2 psm. d) a l. 2 psm. e) cit. zkona oznauje za determinant zdrav t pracov-
n prosted. Obecn prava povinnosti zamstnavatele chrnit zamstnance je obsa-
ena v l. 19 cit. zkona. V rozen podob je pak tato zsada upravena v l. 23 cit.
zkona, kter se vztahuje na fyzickou, psychickou a senzorickou zt pri prci. Za-
mstnavatel m na zklad l. 23 odst. 2 cit zkona povinnost identifikovat nadmrn
psychick i senzorick zaten pro zamstnance a uinit opaten k odstrann tako-
vchto rizikovch faktor.
Zkonem o bezpenosti a ochrane zdravia pri prci ze dne 2. 2. 200629 byla do slo-
venskho prva zcela implementovna Rmcov smrnice . 89/391/EHS. Napklad,
do l. 5 odst. 2 byl doslovn pevzat l. 6 odst. 2 a 3 Rmcov smrnice. Dle l. 6
odst. 1 psm. e) cit. zkona m zamstnavatel povinnost zabezpeit hodnocen nejen
chemickch, fyzickch a biologickch, ale t psychickch a socilnch faktor pra-
covn zte, aby tyto faktory neohroovaly zamstnance. Ochrana nkterch aspekt
psychickho zdrav zamstnance v tzv. dceinch smrnicch, mimo jin ve smrnici
. 90/270/EHS, byla provedena v provdcch nazench vldy, kter byly vydny na
zklad l. 30 cit. zkona.30
Na zklad l. 4 psm. g) zkona o veejnm zdrav bylo vydno nazen vldy ze
dne 10. 5. 2006 o podrobnostech ochrany zdrav ped nepznivmi inky nadmrn

27 Zbierka zkonov . 365/2004.


28 Zbierka zkonov . 126/2006.
29 Zbierka zkonov . 124/2006.
30 Viz nariadenie o minimlnach bezpenostch a zdravotnch poiadavkch pri prci so zobrovacimi jed-
notkami, Zbierka zkonov . 276/2006).

56
fyzick, psychick a senzorick zte pi prci.31 Pedmtn nazen vldy upravuje
novtorsky a pitom komplexn a specifin ochranu ped nadmrnm psychickm za-
tenm. Ploha . 5 cit. nazen vldy obsahuje znan rozshl 32bodov slovnk
pojm. Vlastn jdro pravy je obsaeno v l. 4 a 6 pedmtnho nazen. Nazen
ukld zamstnavateli, aby v rmci opaten proti nadmrn psychologick zti an-
gaoval mimo jin psychologa (l. 4 odst. 1), shromdil potebn informace ped
podniknutm preventivnch opaten (l. 4 odst. 2), a tato opaten pizpsobil povaze
prce, pracoviti (l. 4 odst. 3, dle rozvedeno v sti A plohy . 6) a povaze psy-
chick zte konkrtnho zamstnance (l. 4 odst. 4), co se realizuje skrze specific-
k testy zaveden tmto nazenm. (ble viz st B plohy . 6) l. 5 pedmtnho
nazen stanov identifikan kritria nadmrn psychick zte. Dle l. 6 odst. 1 cit.
nazen je nutno pijmout technick, organizan a jin opaten, aby bylo odstranno
nadmrn psychologick zaten. Ji v rmci technickch opaten mus zamstnava-
tel zabezpeit ergonomick a kvalitn pracovn podmnky (l. 6 odst. 1). Organiza-
nmi opaten jsou pedevm opaten umoujc uniknout monotonn prci (l. 6
odst. 2 cit. nazen). Jinm ne technickm a organizanm opatenm je jednak pozi-
tivn motivace zamstnance, kter vyplv ze zpsobu vkonu prce odpovdajcho
individulnm schopnostem zamstnance, a jednak kvalifikace zamstnanc potebn
k vkonu prce v mst vkonu prce v rmci danch okruh prce a za danch psy-
chologickch standard (l. 6 odst. 3).

IV. MAARSKO

V maarskm stavnm podku je z hlediska zkouman materie dle-


it pedevm l. 70(d) odst. 1 stavy (A Magyar Kztrsasg Alkotmnya) ze dne
20. 8. 1949, kter byl do pvodnho textu doplnn novelizac ze dne 23. 10. 1989. Na
zklad tohoto ustanoven m kad osoba, kter ije na zem Maarska: prvo na
nejvy monou kvalitu fyzickho a psychickho ivota (joguk van a lehet legma-
gasabb szint testi s lelki egszsghez). Takovto prava pmo v stav je pozoru-
hodn, protoe v ostatnch zde analyzovanch prvnch dech ji lze nalzt teprve
v Mezinrodnm paktu z dne 19. 12. 1966 (ratifikovanm Maarskem dne 17. 1. 1974).
Pojet zdrav v l. 8 odst. 1 a 2 maarsk stavy je urujc pro obyejn zko-
nodrstv. V tto souvislosti konkrtn pro zkon . CLIV z 1997 o veejnm zdrav
(Trveny az egszsggyrl), emu ostatn odpovd t obsah tohoto zkona.32
Vedle Mezinrodnho paktu z 16. 12. 1966 a stavy Svtov zdravotnick organi-
zace, Maarsko ratifikovalo ob ve zmnn mluvy MOP mluvu . 155 (ratifi-
kovanou dne 4. 1. 1994) a mluvu . 161 (ratifikovanou dne 24. 2. 1988). Dne 20. 4.
2009 Maarsko ratifikovalo revidovanou Evropskou sociln chartu.
Ochrana psychickho zdrav je na rovni obyejnch zkon zajitna velmi
obecnm zpsobem obanskm zkonkem (Polgri trvnyknyvrl) z roku 1959,

31 Zbierka zkonov . 359/2006.


32 1997.vi CLIV.

57
kter v l. 7585 po vzoru rakouskho ABGB upravuje ochranu pirozench prv.
Mezi tato prva je dle l. 76 obanskho zkonku azeno prvo na ochranu zdrav,
s ohledem na zsadu stavn konformnho vkladu je nutno zdravm rozumt t zdra-
v psychick. Dle ust. 84 maarskho obanskho zkonku m zamstnanec, jeho
pirozen prvo bylo doteno, prvo na npravu, zejmna uputn od dalch ne-
oprvnnch zsah.
Stejn jako v ostatnch zde popsanch prvnch dech i maarsk zkonodrce im-
plementoval do nrodnho prva komunitrn antidiskriminan legislativu. Ta byla
konkrtn transponovna do zkona ze dne 22. 12. 2003 o rovnm zachzen a pod-
poe rovnosti anc. Do l. 10 odst. 1 cit. zkona byl implementovn zkaz obtov-
n (zaklats).
V maarskm zkonku prce ze dne 4. 5. 1992 (Munka Trvnyknyve)33 je obsa-
eno jedin obecn ustanoven l. 102 odst. 2, kter ukld zamstnavateli zabezpeit
zamstnanci v rmci pracovnprvnho vztahu bezpenost a ochranu zdrav pi prci
(egszsges s biztonsgos munkavgzs), a to v souladu s pslunmi prvnmi
pedpisy. Tm je pedevm zkon ze dne 5. 11. 1993 o ochran prce (Trvny a mun-
kavdelemrl).34 Zkon o ochran prce v preambuli stanov, e v nm obsaen usta-
noven jsou v souladu s stavou a zrove v souladu s cit. l. 70(d) odst. 1. Zkon
o ochran zdrav vedle implementace Rmcov smrnice upravuje pmo t ochranu
psychickho zdrav zamstnance, a to povinnost zamstnavatele pizpsobit prci
zamstnanci. Cit. zkon nevymezuje pojem zdrav, nicmn v l. 87 odst. 13 vta 2
tiret III vymezuje mezi zvltnmi zdroji nebezpe (veszlyforrs lehet) stres fy-
ziologick, neurologick a psychologick (a fiziolgiai, idegrendszeri s pszichs
ignybevtel). Do provdcch pedpis upravujcch bezpenost a ochranu zdrav pi
prci byla implementovna provdc smrnice vydan na zklad Rmcov smrni-
ce, mimo jin a smrnice . 90/270/EHS.35

V. POLSKO

Z hlediska zkoumanho tmatu je vznamn l. 66 stavy (Konstytucja


Rzeczypospolitej Polskiej) ze dne 2. 4. 1997.36 V souladu s l. 66 odst. 1 vta 1 m
kad prvo na bezpen a hygienick pracovn podmnky (prawo do bezpiecznych
i higienicznych warunkw pracy). Polsk stava sice v l. 68 odst. 1 zakld prvo
kadho na ochranu zdrav (prawo do ochrony zdrowia) nicmn vslovn nestano-
v, e by se ochranou zdrav rozumla t ochrana jeho psychick sti. Pro vklad
pojmu zdrav, a to vetn jeho stavnho zakotven, maj vznam mezinrodn smlou-
vy zvazn pro Polsko (l. 9 stavy), nebo ratifikovan st mezinrodn smlouvy se
stv soust polskho prvnho du (l. 91 odst. 1 stavy).

33 M.K., s. 1613.
34 M.K., s. 9942.
35 Viz nazen . 50/1999 (XI. 3.) (EM rendelet a kperny eltti munkavgzs minimlis egszsggui
s biztonsgi kvetelmnyeirl).
36 Dziennik Ustaw Nr 78, poz. 483.

58
Polsko ratifikovalo stavu Svtov organizace prce, Mezinrodn pakt ze dne
19. 12. 1966 (ratifikovan dne 18. 3. 1977) a mluvu MOP . 161 (dne 15. 9. 2004).
Polsko na druhou stranu neratifikovalo doposud ani mluvu MOP . 155 ani revido-
vanou Evropskou sociln chartu (Polsko ji podepsalo dne 25. 10. 2005).
Polsk prvo nezn obecn zkon o ochran veejnho zdrav, existuje pouze zkon
o zdravotnm pojitn. Polsko vak pijalo zkon o ochran psychickho zdrav ze dne
19. 8. 1994.37 Tento zkon se nicmn navzdory svmu nzvu v podstat netk ochra-
ny lidskho psychickho zdrav, ale reguluje pedevm ochranu prv osoby duevn
chor. V preambuli Zkona o ochran psychickho zdrav je vslovn potvrzeno, e
psychick zdrav je zkladnm osobnm prvem lovka (zdrowie psychiczne jest
fundamentalnym dobrem osobistym czowieka).
Ochranu psychickho zdrav zabezpeuj ustanoven obanskho zkonku (kodeks
cywilny) ze dne 23. 4. 1964,38 kter se vztahuj na ochranu osobnostnch prv (dobra
osobiste). V souladu s l. 23 polskho obanskho zkonku a s pihldnutm k me-
zinrodnm smlouvm vcm Polsko je psychick zdrav osobnostnm prvem.
l. 24 odst. 1 a 2 obanskho zkonku upravuje prva osoby, jej psychick zdrav
bylo neoprvnn ohroeno. Takov osoba me poadovat zanechn neoprvnnch
zsah, resp. odstrann nsledk takovchto zsah.
Polsko implementovalo komunitarn antidiskriminan legislatvu doslovn vet-
n zkazu obtovn. Ochranu ped obtovnm upravuje l. 18(3a) odst. 5 bod 2
a odst. 6 polskho zkonku prce (Kodeks pracy) ze dne 26. 6. 1974.39 Vechny anti-
diskriminan smrnice byly implementovny do zkona o rovnm zachzen (ustawa
o rwnym traktowaniu), kter vak doposud nebyl schvlen, a ministr prce jej ji
pedstavil v nkolika verzch a Komise ES pohrozila zenm ped ESD z dvodu ne-
dodren termnu transpozice.
Vedle tohoto zkona byla nov upravena t ochrana ped mobingem (viz l. 94(3)
zkonku prce). V souladu s kazuistickou a mstami kontroverzn definic obsaenou
v l. 94(3) odst. 3 zkonku prce se mobingem rozum takov jednn i chovn
tkajc se zamstnance i namen vi zamstnanci (dziaania lub zachowania do-
tyczce pracownika lub skierowane przeciwko pracownikowi), kter spov v por-
nm a dlouhodobm trpen i zastraovn zamstnance (uporczywym i dugotrwa-
ym nkaniu lub zastraszaniu pracownika) a kter vyvolv u danho zamstnance
ni ocenn pracovnho vznamu (zanion ocen przydatnoci zawodowej), m
psob i m za cl ponen nebo zesmnn zamstnance a jeho vylouen z ko-
lektivu spoluzamstnanc (powoduj lub maj na celu ponienie lub omieszenie
pracownika, izolowanie go lub wyeliminowanie z zespou wsppracownikw).
l. 94(3) odst. 1 zkonku prce ukld zamstnavateli bojovat s mobingem. Odstav-
ce 3 a 5 cit. lnku zakldaj dotenmu zamstnanci, kter v dsledku mobingu byl
pokozen na zdrav i skonil pracovn pomr, prvo na nhradu kody a zadostuin-
n. Ustanoven zkonku prce o ochran zamstnance ped mobingem a obtovnm

37 Dziennik Ustaw Nr 111, poz. 535.


38 Dziennik Ustaw Nr 16, poz. 93.
39 pln znn: Dziennik Ustaw z 1998, Nr 21, poz. 94.

59
nevyluuj, e v rozsahu tmito zvltnmi pedpisy neupravenm se pouije obecn
ochrany osobnosti zamstnance dle obanskho zkonku.
Pokud jde o ochranu psychickho zdrav zamstnance v polsk prav bezpenosti
a ochrany zdrav pi prci(bezpieczestwo i higiena pracy), pak je nutno konsta-
tovat, e tato prava je nejslab, jestlie porovnvme z hlediska vslovn pravy.
Dl X zkonku prce (l. 207237[15]), kter upravuje bezpenost a ochranu zdrav
pi prci, neobsahuje s vjimkou dvou ustanoven jakkoli ustanoven vslovn kon-
statujc, e tato prava se vztahuje tak na ochranu psychickho zdrav zamstnance.
Vjimkou je nepodaen ustanoven zakotvujc originln polskou koncepci40 a dle
ustanoven, kter je pouhm pepisem l. 6 odst. 2 psm. g) smrnice . 89/391/EHS.
Z tohoto hlediska zstvaj pedpisy bezpenosti a ochrany zdrav pi prci nejen za
srovnatelnou pravou v jinch porovnvanch sttech, ale t za Rmcovou smrnic.
Mjme na pamti, e dl X polskho zkonku prce obsahuje pedevm tzv. technic-
kou pravu bezpenosti a ochrany zdrav pi prci a ani prava ochrany ped mobingem
i obtovnm do nho nebyla zalenna. Proto se zd, e zkonodrce nepovauje
ochranu psychickho zdrav zamstnance za soust institutu bezpenosti a ochrany
zdrav pi prci.
Mimo dlu X zkonku prce se nachz t l. 94 bod 2(a), kter transponuje po-
sledn st l. 6 odst. 2 psm. d) Rmcov smrnice (povinnost zamstnavatele organi-
zovat prci tak, aby byla snena obtnost prce spovajc zvlt v monotnn prci
i prci s vynucenm tempem).
Deficit vslovn zkonn prvn pravy v poskytnut ochrany psychickmu zdrav
zamstnance v rmci pravy bezpenosti a ochrany zdrav pi prci nenapravuj ani
provdc prvn pedpisy. Existuje sice nazen ze dne 26. 9. 1997 ve vci obecnch
ustanoven BOZP (rozporzdzenie w sprawie oglnych przepisw bhp),41 kter trans-
ponovalo v l. 39 odst. 2 bod 4 povinnost pizpsobit prci zamstnanci z l. 6 odst. 2
psm. d) smrnice . 89/391/EHS. Nicmn pojem pracovn prosted (rodowisko
pracy) byl v l. 2 bod 11 uchopen zbyten velmi zce bez zohlednn psychologic-
kch i psychospoleenskch faktor. Pojem pracovn prosted je pitom klov,
jeliko uruje okruh initel, vi nim je upravena povinnost prevence. Dle legisla-
tivn definice se pracovitm rozum pouze materiln podmnky ovlivnn fyzikln-
mi, chemickmi a biologickmi initeli, v nich je konna prce.
Provdc pedpisy bezpenosti a ochrany zdrav pi prci transponuj provdc smr-
nice vydan na zklad Rmcov smrnice, mimo jin t smrnici . 90/270/EHS.42

40 Jedn se o zvltn pravu monosti odmtnut vkonu prce dle l. 210 odst. 4 polskho zkonku pr-
ce u zamstnanec konajcch prce vyadujc zvltn psychofyzick zdatnosti (prac wymagajcych
szczeglnej sprawnoci psychofizycznej). Takov zamstnanec se me po pedchozm upozornn nad-
zenho zamstnance zdret vkonu prce, pokud mu jeho psychofyzick stav neumouje bezpen
vkon prce, ale pedstavuje ohroen pro ostatn osoby. Okruh tchto prac je pospn velmi kazuistic-
ky v provdcm prvnm pedpise vydanm na zklad l. 210 odst. 6 zkonku prce.
Vi tto konstrukci lze vznet nmitky pinejmenm z toho hlu pohledu, e by se mlo jednat o po-
vinnost a nikoliv prvo dotenho zamstnance. Pokud toti svou prac ohrouje jin osoby neml by ji
konat. Dle je mono namtnout, e takovto prava ve svm dsledku nechrn zdrav zamstnance,
pouze zamstnance chrn ped negativnmi nsledky projevu patnho zdravotnho stavu.
41 pln znn: Dziennik Ustaw z 2003., Nr 169, poz. 1650.
42 Viz nazen ze dne 1. 12. 1998 Dziennik Ustaw Nr 148, pozn. 973.

60
ZVR

Britsk socioloka M. Blaxter ve sv vborn monografii o zdrav,43 pe-


svdiv dokld, e zdrav, zvlt v jeho psychick sti, pedstavuje uritou kultur-
n konstrukci. Tato konstrukce m prun hranice a nejasn jdro, proto nen mon ji
z hlediska biologickho uchopit objektivnm zpsobem. Z tohoto dvodu se pak ch-
pn zdrav, zejmna zdrav psychickho, me liit v rznch kulturch a v kulturn
rozmanitch stech te spolenosti (vetn kultur prvnch).
Jak vyplv z ve provedenho vkladu a srovnn pti rznch prvnch prav
v novch lenskch sttech Evropsk Unie, existuj mezi tmito stty znan rozd-
ly. Lotysko a Slovensko chrn psychick zdrav zamstnance intenzivn prvn pra-
vou z oblasti bezpenosti a ochrany zdrav pi prci, naopak Polsko disponuje zastara-
lou a mezerovitou prvn pravou. Na druhou stranu kad ze zkoumanch prvnch
d reguluje na rovni stavnch pedpis a jm ratifikovanch mezinrodnch smluv,
ve vtm i menm rozsahu, monost ochrany psychick sloky zdrav zamstnance
v me srovnateln s vysokm standardem starch lenskch stt Evropsk Unie.

PROTECTION OF THE PSYCHICAL HEALTH OF EMPLOYEES


AT WORK IN ESTONIA, LATVIA, SLOVAKIA, HUNGARY, AND POLAND

Summary

The psychical health and mainly its protection get even more important in last decades.
There are thousands of employees constantly exposed to stress during their whole workday. There are
managers performing high pressure roles. The more stress is on the workplace generated, the higher number
of psychological health issues society is facing. Therefore, it is important to set forth rules; employers and
employees must know how to handle psychical issues. These paper exams the level of protection guaranteed
to the psychical health of employees in laws of Estonia, Hungary, Latvia, Poland and Slovakia.
There is a general definition of psychical health set forth in international agreements and other
documents. For example, the preamble of Constitution of the World Health Organization describes health as
a state of complete physical, mental and social well-being and not merely the absence of disease or infirmity.
Notwithstanding this definition is not shared in every country in question, all countries protect general
health; the psychical health is mostly considered to be an inherent part of it. The level of protection of
psychical health is varying throughout the examined countries. Most countries protect employees psychical
health in occupational safety regulations. The protection is mostly technical without taking account to
specific needs of psychical health. The worse regulation can be found in Poland. There are regulations on
health protection but these are not considered to be covering psychical health too.

Key words: the psychical health of employees

61
2009 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 2 PAG. 6371

NOV PRSTUP
SLOVENSKHO OBIANSKEHO ZKONNKA
K ZABEZPEOVACIEMU PREVODU PRVA
DENISA DULAKOV JAKBEKOV

Od 1. janura 2008 je v Slovenskej republike inn zkon . 568/2007


Z. z. z 25. oktbra 2007, ktorm sa zmenil aj slovensk obiansky zkonnk, a to vo
viacerch aspektoch ponc prvnou pravou ochrany spotrebitea, cez zlon
prvo, vecn bremen, zmluvn pokutu a po intitt zabezpeenia zvzkov pre-
vodom prva.
Intitt zabezpeenia zvzkov prevodom prva, pvodne upraven v 553 OZ,
zkon . 568/2007 Z. z. novelizoval zsadne. Jeho cel dovtedajie znenie sa vypusti-
lo a nahradilo sa novm znenm, ktor je rozsiahlejie a prepracovanejie.
Poda dvodovej sprvy k zkonu . 568/2007 Z. z. bola primrnym dvodom pre
zmenu dotknutho zabezpeovacieho intittu snaha precizova a upravi ho de-
tailnejie1. Napriek tomu, e sa objavili hlasy za pln vypustenie tohto zabezpeo-
vacieho intittu,2 vrtane intittu zabezpeenia postpenm pohadvky ( 554 OZ),
predkladate zkona, t. j. Ministerstvo spravodlivosti SR,3 sa s nimi nestotonilo. Mi-
nisterstvo svoje rozhodnutie oprelo o nzor, e ide o vznamn zabezpeovacie inti-
tty, posilujce postavenie veritea, ktor erpaj svoj zklad u v rmskom prve.4
Zabezpeovac prevod prva je obsiahnut aj v inch prvnych poriadkoch krajn E,
vrtane nvrhu novho hmotnoprvneho kdexu v eskej republike.5 Pre stroh a ve-

1 Pozri dvodov sprvu k zkonu . 568/2007 Z. z.


2 Pozri napr. dvodov sprvu na <http://www.rokovania.sk/appl/material.nsf/0/4DDB69276A1C0DC9
C1256D5200390441/$FILE/dovodova.rtf>.
3 Pre plnos treba uvies, e Ministerstvo spravodlivosti SR sa o zmenu oboch zabezpeovacch intit-
tov pokalo opakovane. Pvodne bol nvrh novely zkona . 527/2002 Z. z. o dobrovonch drabch
ako aj Obianskeho zkonnka, predloen do medzirezortnho pripomienkovho konania v marci 2007.
Uplatnen pripomienky a podnety vak poukzali na ete ir poet praktickch problmov a medzier
v platnej prvnej prave. Vzhadom na rozsah dopracovanch zmien, ktor mali aj koncepn charakter,
Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky vypracovalo nov nvrh zkona, ktor preiel celm
legislatvnym procesom a bol schvlen NR SR da 25. oktbra 2007 ako zkon . 568/2007 Z. z. Pre
zaujmavos uvdzame, e obsahom pvodnho nvrhu vo vzahu k zabezpeovacm intittom bolo na-
prklad rozdelenie intittu zabezpeenia zvzku prevodom prva na dva samostatn intitty za-
bezpeenie zvzku prevodom veci a zabezpeenie zvzku prevodom prva pozn. autor, k tomu
pozri aj <www.justice.gov.sk/kop/pk/2007/pk07006_02.pdf>.
4 K tomu pozri napr. Kincl, J. Urfus, V., msk prvo, Panorama, Praha 1990, str. 294 a nasl. pozn.
autor.
5 Zajiovac pevod prva je poda nvrhu rekodifikovanho OZ systematicky zalenen do ustanoven
1884 a nasl. pozn. autor.

63
mi strun podobu sa vak zabezpeovac prevod prva, najm vlastnckeho, ukzal
v aplikanej praxi ako protikladn intitt,6 ktor na jednej strane posiloval prvne
postavenie veritea, na druhej strane vak bval zneuvan na kor dlnka, ktor pri-
chdzal o svoje majetkov hodnoty u v zrodku omekania, bez monosti retit-
cie. asto ilo pritom o hodnoty neporovnaten so samotnou vkou pohadvky.
Negatvne dopady tohto intittu sa potom najvraznejie prejavovali v prpadoch, ak
sa zabezpeovac prevod vzahoval k nehnutenosti, v ktorej dlnk bval.7
o konkrtne teda novela zmenila?
1. V prvom rade treba uvies, e dolo k prave nzvu intittu zabezpeenia z-
vzkov prevodom prva, ako aj intittu zabezpeenia postpenm pohadvky. Ich
pvodn oznaenie Zabezpeenie zvzkov prevodom prva ( 553) a Zabezpee-
nie postpenm pohadvky ( 554), sa nahradilo znenm Zabezpeovac prevod
prva ( 553553e) a Zabezpeovacie postpenie pohadvky ( 554), priom
zabezpeovac prevod prva je na rozdiel od zabezpeovacieho postpenia pohadv-
ky upraven (pravdepodobne s ohadom na jeho astejie praktick vyuitie) ovea po-
drobnejie. Pri zabezpeovacom postpen pohadvky si toti zkonodarca vystail so
strunm kontatovanm, e pohadvku mono zabezpei postpenm pohadvky
dlnka alebo pohadvky tretej osoby na veritea, pokia to osobitn zkon nevyluu-
je ( 554 OZ). Takmer rovnak znenie mala prava intittu zabezpeenia postpenm
pohadvky aj do 31. 12. 2007. Zabezpeovac prevod prva vak zkonodarca upravil
tak, e jednak rozril pvodn pravu 553 (pvodne pozostvajceho z ods. 1 a 2)
o nov odseky 3 a 4 a zrove ju doplnil o plne nov ustanovenia 553a ods. 1 a 2,
553b ods. 1 a 2, 553c ods. 1 a 5, 553d ods. 1 a 2 a 553e, t. j. z pvodnch
dvoch odsekov sa prava zabezpeovacieho prevodu prva rozrila spolu na est-
ns (!) odsekov.
2. alou vznamnou zmenou novely bolo opakovan zdraznenie doasnosti
intittu zabezpeovacieho prevodu prva. Predkladate zkona vychdzal z elu
zabezpeovacch intittov, o pri zabezpeovacom prevode prva znamen, e jeho
elom (a zrove cieom) nie je samotn prevod prva, ale zabezpeenie zvzku
prevodom prva, vrtane prva vlastnckeho. Zkonodarca teda stanovil, e prevod
m by len doasn a sli na posilnenie prvnej istoty veritea v tom, e dlnk spln
svoj zvzok sm, a to riadne a vas. V opanom prpade sa zabezpeovacia funkcia
preklop do uhradzovacej funkcie. A prve hadanie spravodlivho spsobu rea-
lizcie uhradzovacej funkcie zabezpeovacieho prevodu prva vyvolalo u zkonodar-
cu najvie otzniky. Odpovede na ne s rozpracovan v nasledujcom texte, u
teraz je vak na mieste zdrazni, e prstup zkonodarcu sa v tomto smere zsadne
zmenil.
Doasn povaha prevedenho prva je zdraznen u v prvom odseku 553.
(1) Splnenie zvzku mono zabezpei doasnm prevodom prva dlnka alebo tre-
tej osoby v prospech veritea (alej len ,zabezpeovac prevod prva)

6 tevek, M., Otaznky nad zabezpeenm zvazku prevodom prva, in: Zabezpeeni pohadvok a ich
uspokojeni, 7. Lubyho prvnick dni: Medzinrodn vedeck konferenci, Bratislava, Iura Edition, 2002,
str. 307325.
7 Pozri dvodov sprvu k zkonu . 568/2007 Z. z.

64
Citovan ustanovenie pokrauje textom, ktor jednoznane vyvracia akkovek
teoretick pochybnosti z minulosti o tom, i je mon zabezpei zvzok aj prevodom
vlastnckeho prva.8 Novela toti jednoznane stanovila, e pokia sa na zabezpee-
nie zvzku prevdza vlastncke prvo, ide o prevod doasn a samotn vlastnctvo sa
prevdza poda veobecnch ustanoven o nadobudnut vlastnctva zmluvou. (1) Pri
zabezpeovacom prevode vlastnckeho prva sa doasne prevdza vlastnctvo k prevd-
zanej veci poda veobecnch ustanoven o nadobudnut vlastnctva zmluvou ( 133).
Doasn povahu intittu zabezpeovacieho prevodu prva alej vyjadruj viace-
r zkonom explicitne vyjadren rozvzovacie podmienky, ktor spsobia znik vza-
hu zaloenho prevodom prva ex lege. Naprklad 553 ods. 3 stanovuje, e uspoko-
jenm zabezpeenej pohadvky prechdza prvo sp na toho, kto ho previedol. Poda
553d ods. 1 zase plat, e znikom zabezpeovanho zvzku prvo prechdza sp
na osobu, ktor zabezpeenie poskytla.
3. S cieom minimalizova zneuvanie intittu zabezpeovacieho prevodu prva
zkon zaviedol nov, obligatrne nleitosti zmluvy o zabezpeovacom prevode
prva, ktorch nedodranie rob zmluvu absoltne neplatnou. Predovetkm stano-
vil, e zmluva o zabezpeovacom prevode prva sa mus uzatvori psomne a mus
obsahova:
vymedzenie zabezpeenho zvzku (napr. pika, ktor bola poskytnut na zkla-
de zmluvy o pike uzatvorenej medzi istmi astnkmi istho da a pod.)
oznaenie prva, ktor sa prevdza v prospech veritea za elom zabezpeenia z-
vzku (t. j. akkovek prevoditen prvo, vrtane vlastnckeho prva),
vpoet prv a povinnost astnkov zmluvy k prevedenmu prvu poas trvania za-
bezpeovacieho prevodu prva (napr. otzka drby veci, poistenie a in),
ocenenie (!) prevdzanho prva v peniazoch,
spsob vkonu zabezpeovacieho prevodu prva (t. j. tak, ktor nevyplva priamo
zo zkona, ale ktor si strany dohodn osobitne v zmluve,9 napr. prvo veritea pre-
da vec tretej osobe) a najniie podanie pre prpad, e sa vkon zabezpeovacieho
prevodu prva uskuton speaenm na dobrovonej drabe,
ak sa na zabezpeenie zvzku prevdza prvo inej osoby ako dlnka, mus zmluva
obsahova aj oznaenie dlnka.

Pokia sa prvo, ktor sli na zabezpeenie pohadvky, zapisuje do katastra ne-


hnutenost alebo do inho verejnho registra (napr. pri zabezpeovacom prevode

8 V minulosti sa toti objavili i tak nzory, e na zabezpeenie zvzku prevodom prva nie je mon
poui prevod vlastnckeho prva naprklad z dvodu neadekvtnosti zdvojenho platenia dane z pre-
vodu nehnutenost (k tomu pozri napr. <http://www.etrend.sk/podnikanie/uctovnictvo-dane-odvody
/zabezpecenie-zavazku-prevodom-prava-je-predmetom-dane-z-prevodu-nehnutelnosti/16164.html>) i
z dvodu, e slovensk katastrlne rady nevedeli zapsa sptn prechod vlastnctva na pvodnho
vlastnka a vyadovali pre to osobitn scudzovac kon, zaven alm katastrlnym konanm, spo-
platnen alm sprvnym poplatkom. K tomu pozri napr.: orl, R.: Vklad a opodstatnenie zabezpeo-
vacieho prevodu prva, Justin revue, ro. 56, 2004, . 10.
9 (1) Ak zabezpeen zvzok nie je riadne a vas splnen, je verite oprvnen zaa vkon zabezpeo-
vacieho prevodu prva a preveden prvo speai spsobom uvedenm v zmluve alebo drabou poda
osobitnho zkona, 553 ods. 1 OZ, priom osobitnm zkonom je v tomto prpade zk. . 527/2002
Z. z. z 10. jla 2002 o dobrovonch drabch a o doplnen zkona Slovenskej nrodnej rady . 323/1992
Zb. o notroch a notrskej innosti (Notrsky poriadok) v znen neskorch predpisov.

65
prva spojenho s cennm papierom, pri ktorom sa postupuje primerane poda zkona
. 566/2001 Z. z. tzv. zkon o cennch papieroch), je verite povinn oznmi katas-
tru nehnutenost prpadne inmu verejnmu registru skutonos, e dolo k doasn-
mu prevodu prva na in osobu ( 553 ods. 2 OZ).
Kee vak ani obiansky zkonnk, ani in prvny predpis dotknut uvedenm
ustanovenm (najm tzv. katastrlny zkon, t. j zkon . 162/1995 Z. z. ani vykonva-
cia vyhlka ku katastrlnemu zkonu . 79/1996 Z. z.) pojem doasn prvo i
oznmenie doasnosti bliie nekonkretizuj, reakcie katastrlnych radov na ci-
tovan ustanovenia obianskeho zkonnka boli rozpait a nejednotn. Vo vzbe
na ustanovenie 553b ods. 1 obianskeho zkonnka,10 ktor vo svojom zvere od-
kazuje na ustanovenie 44 ods. 1 (u zruenej) vykonvacej vyhlky ku katastrlne-
mu zkonu . 79/1996 Z. z., upravujce postup pri vpise poznmky do katastra ne-
hnutenost, dospejeme ku kontatovaniu, e doasn prevod sa zapisuje do katastra vo
forme poznmky. Rovnak zver vyplva aj z vyhlky . 461/2009 Z. z., ktor zru-
en vyhlku nahradila. Tto sonda ns dovedie k zaujmavmu zveru pokia je
predmetom zabezpeovacieho prevodu prva nehnutenos, pri zpise zabezpeova-
cieho prva do katastra nehnutenost prebiehaj sbene dve katastrlne konania
jedno o povolen vkladu vlastnckeho prva a druh o zpis poznmky, ktorou sa
zape jeho doasn povaha. Zpis samotnej poznmky je v konenom dsledku usku-
tonen v asti B listu vlastnctva (daje o vlastnkovi nehnutenosti pozn. autor),
kde sa pod daj o vlastnkovi vpe text s pribline nasledujcim odkazom: Pozna-
menva sa doasnos prevodu na zklade zmluvy o zabezpeovacom prevode prva.
4. Napriek tomu, e zabezpeovac prevod prva pln funkciu innho zabezpeo-
vacieho prostriedku, zkonodarca sa svojm nvrhom snail prispie k tomu, aby bol
dopad na dlnka primeran, a to najm s ohadom na charakter zabezpeovanho
prva a na povahu prevedenho prva.
Tenkm adom pre dlnka bola naprklad absencia ustanovenia, ktor by zamedzi-
lo veriteovi naklada s prevedenm prvom v ase, ke preveden prvo plnilo len za-
bezpeovaciu funkciu. Tento nedostatok zkonodarca odstrnil zavedenm ustanovenia
s nasledujcim znenm: (1) A do zniku zabezpeovacieho prevodu prva verite nie
je oprvnen preveden prvo previes alej na in osobu ani ho inak zaai v pro-
spech inej osoby ( 553b ods. 1 OZ)
Problmy spsobovalo aj prpadn pokodenie i dokonca strata veci, na ktor sa
vzahoval zabezpeovac prevod prva. Zkonodarca z tohto dvodu stanovil, e po-
kia zabezpeovac prevod prva spova v prevode vlastnckeho prva k veci a verite
je jej driteom, je povinn preveden vec chrni pred pokodenm, stratou a znienm.
Ak je driteom veci dlnk, plat tto povinnos pre neho obdobne. ( 553b ods. 2 OZ)
5. Sn najvraznejie sa dotkli zmeny intittu zabezpeovacieho prevodu prva
samotnho vkonu. Poda aktulneho znenia prvnej pravy intittu zabezpeova-
cieho prevodu prva toti plat, e pokia dlnk nespln svoj dlh zabezpeen zabez-
peovacm prevodom prva riadne a vas, oprvuje to veritea nie (!) trvalo nado-

10 (1) Ak je predmetom zmluvy o zabezpeovacom prevode prva nehnutenos, sprva katastra tto
skutonos vyzna v katastri nehnutenost. 3g)

66
budn preveden prvo, ale zaa vkon zabezpeovacieho prevodu prva. A to tak,
e preveden prvo spea spsobom urenm v zmluve alebo na drabe. ( 553c
ods. 1 OZ)
Jednoznane sa tak vylila pvodne prpustn alternatva prepadnutia doasnho
vlastnctva do trvalho vlastnctva veritea. Poda 553c ods. 1 Obianskeho zkonn-
ku toti plat, e dohody, ktorch obsahom alebo elom je uspokojenie veritea
tm, e si natrvalo ponech preveden prvo uzavret pred splatnosou zabezpe-
enej pohadvky, s neplatn.11 Zkonodarca svoj nov prstup k intittu zabez-
peovacieho prevodu prva zdvodnil tm, e mylienkov pochody a entuziazmus
podpisova zmluvy s u dlnka plne odlin v ase, ke potrebuje peniaze, ako
v ase po zronosti pohadvky.12 Navrhovan prvna prava vak nebrni dlnkovi
uzavrie tak dohodu, poda ktorej si verite natrvalo ponech zabezpeen prvo po
splatnosti zabezpeenej pohadvky. Poda nzoru predkladatea zkona si je dlnk
v tom ase u omekania vedom a doke posdi monosti vkonu zabezpeova-
cieho prevodu prva, resp. jeho dsledky.
Predpokladom zaatia vkonu zabezpeovacieho prevodu prva inak ako na dra-
be, je dojednanie takhoto spsobu v samotnej zmluve. Pokia sa strany zastne-
n na zmluve nedohodn na nijakom osobitnom spsobe vkonu, do vahy pripad-
ne len speaenie prevedenho prva na tzv. dobrovonej drabe, upravenej zkonom
. 527/2002 Z. z. Pri vkone zabezpeovacieho prevodu prva spsobom urenm
v zmluve, zkon uklad veriteovi povinnos postupova pri vkone svojho prva s n-
leitou starostlivosou tak, aby prvo previedol za cenu, za ktor sa zvyajne prevd-
za rovnak alebo porovnaten prvo. V opanom prpade zodpoved osobe, ktor
zabezpeenie poskytla, za kodu, ktor svojm konanm spsob. ( 553c ods. 4 OZ)
Ochranu prv dlnka, voi ktormu sa vedie vkon prva, zabezpeuje aj samotn
zkon o dobrovonch drabch. Jednak uklad organiztorovi draby (tzv. draobn-
kovi) viacer povinnosti (napr. povinnos zaisti ohodnotenie predmetu draby poda
ceny obvyklej v mieste a ase konania draby, priom ak ide o nehnutenos, podnik,
jeho as alebo o kultrnu pamiatku alebo ak je vlastnkom predmetu draby zemn
samosprvny celok alebo orgn ttnej sprvy, mus by cena predmetu draby uren
znaleckm posudkom, ktor nesmie by v de konania draby star ako es mesia-
cov, no zrove v snahe poskytn osobitn ochranu dlnkovej streche nad hla-
vou stanovuje, e pokia je predmetom draby alebo opakovanej draby byt alebo
dom, v ktorom m dlnk hlsen trval pobyt poda osobitnho predpisu, najni-
ie podanie neme by niie ako tri tvrtiny hodnoty predmetu draby urenej
znaleckm posudkom.
Samotnmu vkonu zabezpeovacieho prevodu prva mus predchdza oznmenie
veritea, uroben aspo 30 dn vopred, ktorm oznmi osobe, ktor zabezpeenie po-

11 Obdobn zkaz plat aj pri zriaden zlonho prva (zkaz tzv. prepadnho zlohu), ktor bol zavede-
n do Obianskeho zkonnka zk. . 526/2002 Z. z., k tomu pozri 151 j OZ (3) Akkovek dohoda
uzatvoren pred splatnosou pohadvky zabezpeenej zlonm prvom, na ktorej zklade sa zlon
verite me uspokoji tm, e nadobudne vlastncke prvo k veci, bytu alebo nebytovmu priestoru,
alebo in prvo a in majetkov hodnotu, na ktor je zriaden zlon prvo, je neplatn, ak zkon ne-
ustanovuje inak. pozn. autor.
12 Pozri dvodov sprvu k zkonu . 568/2007 Z. z.

67
skytla a zrove dlnkovi zaatie vkonu zabezpeovacieho prevodu prva. Tridsa-
dov zkonn lehota m poda predkladatea zkona zabrni prekvapivm stavom
spsobujcim obanom v prvch okamikoch omekania definitvne zbavenie ma-
jetku.13
Pokia sa vkonom zabezpeovacieho prevodu prva dosiahne vaok, ktor pre-
vi zabezpeen pohadvku a jej prsluenstvo, je verite povinn vyda osobe, ktor
zabezpeenie poskytla, as vaku, presahujcej pohadvku a jej prsluenstvo. Ete
pred tm si je vak verite oprvnen odpota z vaku nevyhnutne a elne vy-
naloen nklady svisiace s vkonom zabezpeovacieho prevodu prva. ( 553c
ods. 5 OZ)
6. Pokia zanikne hlavn zvzok, prvo, ktorm bol zvzok zabezpeen, prejde
sp na osobu, ktor ho na zabezpeenie poskytla (t. j. dlnk, prpadne in osoba). Na
sptn prechod prva nie je potrebn nijak alia prvna skutonos, k prechodu
prva toti djde okamihom zniku hlavnho zvzku priamo zo zkona. (1. Znikom
zabezpeovanho zvzku prvo prechdza sp na osobu, ktor zabezpeenie poskyt-
la, 553d ods. 1 OZ)
Ak mal verite vec, ku ktorej mu vzniklo doasn vlastncke prvo, zrove v drbe,
je povinn vrti ju jej pvodnmu vlastnkovi. Spolu s vecou vyd aj to, o k veci pri-
budlo, okrem prpadu, ak by sa s dlnkom dohodol inak. Pokia vznikli veriteovi
v svislosti s vkonom zabezpeovacieho prevodu prva nklady, je oprvnen iada
ich nhradu od dlnka. ( 553d ods. 2)
Celkom na zver ustanoven o zabezpeovacom prevode prva ( 553e OZ) urobil
zkonodarca odkaz na ustanovenia o zlonom prve, ktor sa na zabezpeovac pre-
vod prva pouij primerane. Konkrtne ide o ustanovenia 151j ods. 2, 151l
ods. 4, 151m ods. 2, 3, 4, 7, 9, 151mb ods. 1, 151md ods. 1 a 3 553e OZ. Spo-
medzi uvedench ustanoven s osobitne vznamn tie, ktor po primeranej aplik-
cii stanovuj naprklad nasledovn:
ak pohadvka zabezpeen zabezpeovacm prevodom prva nie je riadne a vas
splnen, me sa verite uspokoji alebo domha sa uspokojenia z prevedenho
prva aj vtedy, ke je zabezpeen pohadvka premlan ( 151j ods. 2),
ak sa zabezpeovac prevod prva dotka nehnutenosti, verite je povinn oznmi
zaatie vkonu zlonho prva aj prslunej sprve katastra nehnutenost,
ktor zaatie vkonu vyzna v katastri nehnutenost ( 151l ods. 4),
verite, ktor zaal vkon zabezpeovacieho prevodu prva s cieom uspokoji svoju
pohadvku spsobom dohodnutm v zmluve o zabezpeovacom prevode prva, m-
e kedykovek poas vkonu zabezpeovacieho prevodu prva zmeni spsob
vkonu zabezpeovacieho prevodu prva, t. j. najm preda vec dotknut zabez-
peovacm prevodom prva na drabe prpadne domha sa uspokojenia jej preda-
jom poda osobitnch zkonov (napr. v rmci exekcie) ( 151m ods. 3),
osoba, ktor poskytla prvo je povinn strpie vkon zabezpeovacieho pre-
vodu prva a je povinn poskytn veriteovi sinnos potrebn na vkon za-
bezpeovacieho prevodu prva, najm tm, e vyd veriteovi vec, dotknut za-

13 Pozri dvodov sprvu k zkonu . 568/2007 Z. z.

68
bezpeovacm prevodom prva a doklady potrebn na prevzatie, prevod a uvanie
takejto veci a poskytn akkovek in sinnos uren v zmluve o zabezpeova-
com prevode prva. To ist plat aj pre tretiu osobu, ktor m vec alebo uveden do-
klady u seba ( 151m ods. 4),
verite je povinn informova osobu, ktor prvo poskytla o priebehu vkonu
zabezpeovacieho prevodu prva, najm o vetkch skutonostiach, ktor mu
ma vplyv na cenu veci resp. prva pri jeho predaji ( 151m ods. 7),
verite je povinn poda osobe, ktor prvo poskytla, psomn sprvu o vko-
ne zabezpeovacieho prevodu prva bez zbytonho odkladu po predaji veci, kto-
rej sa dotkal zabezpeovac prevod prva, v ktorej uvedie najm daje o samotnom
predaji, dosiahnutom vaku z predaja, o nkladoch vynaloench na vykonanie za-
bezpeovacieho prevodu prva a o pouit vaku z predaja ( 151m ods. 9),
zabezpeovacm prevodom prva sa zabezpeuje pohadvka vrtane dlnch ro-
kov a ostatnho prsluenstva ( 151 mb ods. 1),
zabezpeovac prevod prva zanik popri zniku hlavnho zvzku aj inmi
spsobmi, ktor stanovuje 151 md v ods. 1 pre zlon prvo.14
Po zniku zabezpeovacieho prevodu prva sa vykon jeho vmaz z prslunho re-
gistra, s inkami ku du uvedenmu v iadosti, najskr vak ku du zniku zabezpe-
ovacieho prevodu prva (analgia s ustanovenm 151 md ods. 2 OZ o zlonom
prve).

ZVER

Zverom mono kontatova viacero zisten. V prvom rade treba pouk-


za na skutonos, e pvodne spolon eskoslovensk prava skromnoprvnych
vzahov, sa znova rozila, tentoraz vaka intittu zabezpeovacieho prevodu prva.
Odlinos prvnej pravy slovenskej verzie zabezpeovacieho prevodu od sas-
nej pravy jeho eskej verzie, je zjavn v kadom ohade. Slovensk prstup mono
oznai za novtorsk, nakoko doteraz sa v podmienkach spolonho prvneho po-
riadku, ale aj po rozpade eskoslovenska, vychdzalo z prstupu, poda ktorho sa
doasne preveden prvo v momente mrneho uplynutia lehoty na plnenie zmenilo
na trval prvo.
esk prvna prava i u sasn alebo t, ktor obsahuje nvrh novho eskho
obianskeho zkonnka, ostva vern pvodnmu vnmaniu realizcie uhradzovacej
funkcie intittu zabezpeenia zvzku prevodom prva.

14 Poda dotknutho ustanovenia 151 md ods. 1 OZ zlon prvo zanik a) znikom zabezpeenej po-
hadvky, b) znikom vetkch vec, prv alebo inch majetkovch hodnt, na ktor sa zlon prvo
vzahuje, c) ak sa zlon verite vzd zlonho prva, d) uplynutm asu, na ktor bolo zlon prvo
zriaden, e) vrtenm veci zlocovi, ak zlon prvo vzniklo odovzdanm veci, f) ak zloca previedol
zloh v benom obchodnom styku v rmci vkonu predmetu podnikania alebo ak bol v ase prevodu
alebo prechodu zlohu nadobdate zlohu pri vynaloen nleitej starostlivosti dobromysen, e na-
dobda zloh nezaaen zlonm prvom, g) ak zloca previedol zloh a zmluva o zriaden zlo-
nho prva uruje, e zloca me zloh alebo as zlohu previes bez zaaenia zlonm prvom,
h) inm spsobom dohodnutm v zmluve o zriaden zlonho prva alebo vyplvajcim z osobitnho
predpisu, i) ak sa vykonalo bez ohadu na rozsah uspokojenia veritea.

69
To, ktor prstup je sprvnej, spravodlivej, efektvnej, posdi v konenom
dsledku aplikan prax. Zatia nieo vye dvojron innos slovenskej prvnej pra-
vy m zo strany praxe skr pozitvne ohlasy, samozrejme s vnimkou subjektov, ktor
si na pvodnej prvnej prave a jej efekte tzv. rchlej smrti, urobili dobr business.
Nov prstup k uhradzovacej funkcii zabezpeovacieho prevodu prva mal snahu za-
vies do vkonu zabezpeovacieho prevodu prva viu udskos vo vzahu k dl-
nkovi, m sa (i ke mono nepriamo) pribliujeme k prosocilnemu vnmaniu prva,
jeho funkcii a lohe v spolonosti, ktor mu priznva zjednoten Eurpa.15 Na druhej
strane priiel verite o rchlu a v podstate celkom pohodln, no zrove aj mimoriad-
ne inn prvnu zbra voi neplatiom. Faktom vak je, e satisfakcia, ku ktorej
priiel verite, bola vemi asto neprimeran pvodnej vke pohadvky vrtane jej
prsluenstva.16
Zaujmav bude, akm spsobom sa k tomuto intittu postav rekodifikan ko-
misia, pripravujca nov slovensk obiansky zkonnk i sa vrti sp k pvodnej
koncepcii (podobne ako k tomuto intittu pristpila esk strana), alebo zohadn
nov prstup zaveden zkonom . 568/2007 Z. z.
Akkovek zo zvolench prstupov, premietnut do zkonnej podoby, by mal by
prostriedkom realizcie spravodlivosti to by malo by hlavnm cieom spolonosti
a zrove jej lenov bez ohadu na to, i v danej chvli zastvaj postavenie veritea
alebo dlnka.

Shrnut

Prspevok podva informciu o prvnej prave zabezpeovacieho intittu tzv. zabez-


peovacieho prevodu prva, ktor bol zmenen v slovenskom obianskom zkonnku novelou . 568/2007
Z. z., innou od 01.01.2008. Vzhadom k tomu, e zkon . 568/2007 Z. z. primrne novelizoval zkon
. 527/2002 Z. z. o dobrovonch drabch a o doplnen zkona Slovenskej nrodnej rady . 323/1992 Zb.
o notroch a notrskej innosti (Notrsky poriadok) v znen neskorch predpisov, mohli osta zmeny inch
zkonov, ktorch sa dotkla novela, vrtane obianskeho zkonnka, nepovimnut. Kee novela zmenila in-
titt zabezpeovacieho prevodu prva zsadne, dokonca zmenila prstup k uhradzovacej funkcii tohto in-
tittu, treba jeho prave a vkladu venova nleit pozornos.

NEW APPROACH OF THE SLOVAK CIVIL CODE


TO THE SECURITY TRANSFER OF RIGHT

Summary

The article provides the information on the legal regulations concerning the security insti-
tute the security transfer of rights that has been amended by the amendment of the Slovak Civil Code
No. 568/2007 Coll. entering into force on 01.01.2008. Due to the fact that the act No. 568/2007 Coll. aimed

15 Jurov, M., The influence of harmonisation on civil law in the Slovak republic. In: European initiatives
(CFR) and reform of civil law in new member states: international conference dedicated to the
375th anniversary of the University of Tartu: 1516 November 2007, Tartu. [1. vyd.], Tartu: Iuridicum
foundation, 2008, str. 166172.
16 Plecit, V. Vrabec, J. Sala, J., Zklady obanskho prva, 3. vydn, Plze, Ale enk 2007,
str. 155.

70
primarily at the amendment of the Act No. 527/2002 Coll. on voluntarily auctions and on amendment of the
Act of the Slovak National Council No. 323/1992 Coll. on notaries and notarial acts (Notarial Procedure
Act) as amended, changes of the other acts affected by the amendment including the Civil Code could stay
unnoticed. Since the amendment brought substantial changes of the institute of the security transfer of
rights, even changes of the attitude towards the compensation function of this institute, it is necessary to pay
proper attention to it.

Key words: Security transfer of right, secured assignment of claim, amendments of the Civil Code, amendment
of the Civil Code No. 568/2007 Coll., temporality, absolute nullity, execution of the security transfer of
right, lowest bid, enter a note in the Cadastre, forfeiture of ownership prohibition

71
ACTA
UNIVERSITATIS
CAROLINAE

IURIDICA 2/2009

Redakn rada
Pedseda: prof. JUDr. Pavel turma, DrSc.
Tajemnice: Blanka Jandov

lenov:
doc. JUDr. PhDr. Ilona Baantov, CSc., prof. JUDr. Miroslav Blina, CSc.,
prof. JUDr. Stanislava ern, CSc., doc. JUDr. Jaroslav Drobnk, CSc.,
prof. JUDr. Marie Karfkov, csc., doc. JUDr. Vladimr Kindl,
prof. JUDr. Zdenk Kuera, DrSc., prof. JUDr. Vclav Pavlek, CSc., dr. h. c.,
prof. JUDr. Ji vestka, Drsc., prof. JUDr. PhDr. Michal Tomek, DrSc.,
prof. JUDr. Petr Trster, CSc., JUDr. Marie Vanduchov, Csc.,
prof. JUDr. Alena Winterov, CSc.

Extern lenov:
prof. JUDr. Michael Bogdan (Lund), prof. JUDr. Ji Boguszak, DrSc. (Praha),
prof. Dr. Wladyslaw Czapliski (Varava), doc. JUDr. Taisia ebiov, CSc. (Praha),
prof. JUDr. Jan Filip, CSc. (Brno), prof. Dr. Michael Geistlinger (Salzburg),
prof. JUDr. Mahulena Hofmannov, CSc. (Giessen/Heidelberg),
prof. JUDr. Pavel Hollnder, DrSc. (Brno), prof. JUDr. Dalibor Jlek, CSc. (Brno/Bratislava),
Dr. Kaspar Krolop (Berln), prof. JUDr. Jan Musil, CSc. (Brno),
prof. JUDr. Jan Svk, CSc. (Bratislava), prof. Dr. Ji Toman (Santa Clara),
JUDr. Peter Tomka, CSc. (Haag), prof. JUDr. Helena Vlkov, CSc. (Plze/Praha),
prof. Dr. Miroslav Vitz (Subotica), doc. JUDr. Ladislav Vojek, CSc. (Brno/Bratislava)

Prorektor-editor: prof. PhDr. Mojmr Horyna


Recenzovali: PhDr. Andrej Sulitka, CSc.,
prof. JUDr. Miroslav Blina, CSc.,
prof. JUDr. Jan Dvok, CSc.
Oblku navrhla Jarmila Lorencov
Grafick prava Kateina ezov
Vydala Univerzita Karlova v Praze
Nakladatelstv Karolinum, Ovocn trh 3, 116 36 Praha 1
Praha 2010
Sazba a zlom: DTP Nakladatelstv Karolinum
Vytiskla tiskrna Nakladatelstv Karolinum
Periodicita: 4/rok
Vydn 1. Nklad 300 vtisk

MK R E 18585
ISBN 978-80-246-1777-0
ISSN 0323-0619