Anda di halaman 1dari 204

ACTA

UNIVERSITATIS
CAROLINAE

IURIDICA 4/2009
MEZINRODN
HUMANITRN PRVO
60. VRO
ENEVSKCH MLUV
Z ROKU 1949

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE


NAKLADATELSTV KAROLINUM
2010
Vdet redaktoi: prof. JUDr. Pavel turma, DrSc.
doc. JUDr. Jan Ondej, CSc., DSc.

Recenzovali: prof. JUDr. Mahulena Hofmannov, CSc.


JUDr. Vladimr Bala, CSc.

Toto slo AUCI vychz jako soust een grantovho projektu Grantov agentury
Akademie vd R (GAAV) IAA712470701 Mezinrodn humanitrn prvo.

Univerzita Karlova v Praze Nakladatelstv Karolinum, Praha 2010


ISBN 978-80-246-1816-6
ISSN 0323-0619
OBSAH

Pedmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

LNKY
JUDr. PhDr. Veronika Blkov, PhD., E.MA.: Prvn postaven nesttn strany
vnitrosttnho ozbrojenho konfliktu v MHP vybran problmy . . . . . . 11
Ref. jur. Martin Faix, M.J.I.: Opercie multinrodnch sl a medzinrodn
humanitrne prvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
kpt. Mgr. Otakar Foltn: Nkter vojensk aspekty aplikace mezinrodnho
humanitrnho prva v prosted souasnch ozbrojench konflikt . . . . 39
JUDr. Ji Fuchs, Ph.D.: Aktuln problmy provdn zvazk
mezinrodnho humanitrnho prva v dob mru . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45
JUDr. Katarna Galdunov, LL.M.: Prslunci ozbrojench sl USA
a trestnoprvne sthanie vojnovch zloinov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53
JUDr. Jan Hladk: loha UNESCO pi provdn Haagsk mluvy
z roku 1954 na ochranu kulturnch statk za ozbrojenho konfliktu
a jejich dvou Protokol z roku 1954 a 1999 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65
doc. PhDr. Stanislava Hbnerov, CSc.: Ochrana prv dtte za ozbrojenho
konfliktu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69
RNDr. Marek Jukl, Ph.D.: MVK a implementace mezinrodnho
humanitrnho prva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85
JUDr. Renta Klekov: MZV a humanitrn prvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97
Mgr. Jana Ondroviov: Problematika aplikovatenosti noriem
medzinrodnho humanitrneho prva v kontexte sasnho
medzinrodnho prva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109
doc. JUDr. Jan Ondej, CSc., DSc.: Smen instrumenty a zkaz pouit
nkterch druh zbran za ozbrojench konflikt . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123
doc. PhDr. Martin Palou, Ph.D.: OSN a ochrana civilist v ozbrojench
konfliktech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139

5
JUDr. Ondej Svaek: K objasovn pojmu pm ast na neptelskch
akcch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161
prof. JUDr. Pavel turma, DrSc.: Univerzln jurisdikce a postih zvanch
poruen enevskch mluv z r. 1949 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175

PSPVKY DO DISKUSE A INFORMACE


doc. PhDr. Felix ernoch, CSc.: New Strategy NATO kontra Mezinrodn
prvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187
doc. PhDr. Stanislav Neas, CSc.: Profesn pprava bezpenostnch
pracovnk psobcch v oblasti IZS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191
Mgr. Petra Ochmannov: en a aplikace MHP v AR . . . . . . . . . . . . . . . 199

6
PEDMLUVA

Pedkldan monotematick slo AUC Iuridica je jednm z vsledk


grantovho projektu Grantov agentury Akademie vd R (GAAV) IAA712470701
Mezinrodn humanitrn prvo. Dvodem pro vydn tohoto sla je i ta skutenost,
e v roce 2009 jsme si pipomnli 60 let od pijet enevskch mluv z roku 1949,
kter pedstavuj vznamn meznk ve vvoji mezinrodnho humanitrnho prva.
Prv enevsk mluvy daly vzniknout prvn regulaci ochrany obt ozbrojench
konflikt, a to jak ozbrojench konflikt mezinrodnch, tj. mezi stty, tak i ozbroje-
nch konflikt, kter nemaj mezinrodn povahu.
Mezinrodn humanitrn prvo je v tto publikaci chpno v irokm slova smys-
lu. Jednotliv pspvky zahrnujc jak tzv. enevsk prvo slouc k ochran obt
ozbrojench konflikt, tak i haagsk prvo, kter reguluje ozbrojen konflikty, tm
e zakazuje urit chovn za ozbrojenho konfliktu, z hlediska prostedk, metod
apod. Jednotliv pspvky obsaen v tomto sle obsahuj i vztah mezinrodnho hu-
manitrnho prva k blzkm odvtvm mezinrodnho prva, jako je prvo odzbroje-
n nebo mezinrodn ochrana lidskch prv.
Gros lnk tvo pspvky vychzejc z pednesench refert na konferenci, kte-
rou uspodala PF UK v Praze dne 13. 11. 2009 ve spoluprci s eskm ervenm k-
em a pod ztitou Ministerstva zahraninch vc R. Pspvky uveejnn v prvn
sti pedstavuj nicmn vdeck lnky splujc vechny standardy tohoto asopi-
su. Ty jsou pak v druh sti doplnn o nkter krat pspvky informativn povahy.
Na pspvcch do AUCI se podlej vedle eitel grantovho projektu i dal od-
bornci na mezinrodn prvo a souvisejc obory z Prvnick fakulty Univerzity Kar-
lovy v Praze, Bratislavsk vysok koly prva, Prvnick fakulty Univerzity Palack-
ho v Olomouci, Soukrom vysok koly ekonomickch studi v Praze, Vysok koly
mezinrodnch a veejnch vztah v Praze a z dalch vysokch kol. Dle odbornci
z praxe, vetn prezidenta eskho ervenho ke a zstupc z Ministerstva zahra-
ninch vc R, Ministerstva obrany R, z Armdy esk republiky.
Pspvky v tomto sle AUC Iuridica jsou rozdleny na vdeck lnky v prvn sti
a na diskusn a informativn pspvky v sti druh.
prof. JUDr. Pavel turma, DrSc.
doc. JUDr. Jan Ondej, CSc., DSc.

7
LNKY
2009 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 1123

PRVN POSTAVEN NESTTN STRANY


VNITROSTTNHO OZBROJENHO KONFLIKTU
V MHP VYBRAN PROBLMY
VERONIKA BLKOV

V ozbrojench konfliktech souasn doby se angauj nejen stty, ale


v rostouc me i rzn nesttn akti. Krom MVK a nevldnch humanitrnch or-
ganizac se mezi n ad hlavn povstaleck skupiny, kter tvo stranu i strany vni-
trosttnho ozbrojenho konfliktu. Navzdory tomu, e tyto konflikty svm potem
i mnostvm obt dnes ve svt vrazn dominuj, bud zatm otzka prvnho posta-
ven povstaleckch skupin jen omezen zjem. Je tomu tak z velk sti proto, e me-
zinrodn humanitrn prvo (dle MHP), coby soust mezinrodnho prva, vzniklo
pvodn jako mezisttn systm, a m tak problm vyrovnat se s aktry, kte se od
stt v ad ohled li. Prv nevyjasnnost i nedoeenost nkterch otzek tkaj-
cch se nesttn strany v konfliktu ale pat mezi faktory, je pispvaj k tomu, e hu-
manitrn prvn prava vnitrosttnch ozbrojench konflikt v praxi asto selhv.
Z tohoto dvodu, i vzhledem ke sv teoretick zajmavosti, si tma zaslou vt po-
zornost.
Tento pspvek je rozdlen do dvou st. Prvn se zabv otzkou, zda jsou pro
povstaleck skupiny normy MHP zvazn a pokud ano, z jakho prvnho dvodu
a v jakm rozsahu se tak dje. Druh st se zamuje na problm odpovdnosti po-
vstaleckch skupin za poruen zvazk vyplvajcch z MHP a na nleitosti uplat-
nn tto odpovdnosti. Vlastnmu textu je vhodn pedadit terminologick upesn-
n tkajc se pojm vnitrosttn ozbrojen konflikt a nesttn strana v konfliktu, je
jsou pro tento pspvek klov. Ani jeden z pojm nem legln definici, pi jejich
vkladu je tedy teba vyjt ze soudnch rozhodnut a prvn doktrny. Vnitrosttn
ozbrojen konflikt byl vymezen v judikatue Mezinrodnho trestnho tribunlu pro
bvalou Jugoslvii jako dletrvajc ozbrojen nsil mezi vldn autoritou a organi-
zovanmi ozbrojenmi skupinami nebo mezi takovmi skupinami uvnit jednoho
sttu.1 Nesttn strana v konfliktu, kter bv tak oznaovna jako povstaleck sku-
pina nebo ozbrojen opozin skupina (armed opposition group),2 je pak v souladu

1 ICTY, Prosecutor v. Duko Tadi, Case No. IT-94-1-AR72, Appeals Chamber, Decision on the Defence
Motion for Interlocutory Appeal on Jurisdiction, 2 October 1995, par. 70.
2 L. Zegveld, Accountability of Armed Opposition Groups in International Law, Cambridge University
Press, Cambridge, 2002.

11
s touto definic urit ozbrojen uskupen, kter vykazuje jist stupe vnitn organi-
zace a astn se dlouhodob trvajcch ozbrojench akc vt intenzity.3

1. ZVAZNOST MHP PRO NESTTN STRANU


VNITROSTTNHO OZBROJENHO KONFLIKTU

dn z relevantnch pramen MHP, jako jsou spolen lnek 3 enev-


skch mluv (1949) a Dodatkov protokol II k tmto mluvm (1977), otzku z-
vaznosti MHP pro nesttn stranu v konfliktu explicitn a komplexn nee. Uren
toho, zda povstalcm vznikaj z MHP prva a povinnosti a pokud ano, na jakm
prvnm zklad a v jakm rozsahu se tak dje, proto zstv vc obyejovch pra-
videl, pop. obecnch prvnch zsad, jejich existence a obsah mohou vyvolvat le-
gitimn spory mezi stty, soudnmi i kvazisoudnmi orgny i v rmci doktrny me-
zinrodnho prva.

A. ZAVAZUJE MHP NESTTN STRANU V KONFLIKTU?

Existuje vcelku obecn shoda na tom, e nesttn strana v konfliktu je


normami MHP vzna. Vyplv to ji z dikce spolenho lnku 3 , kter se obra-
c ke vem stranm v konfliktu, tj. sttm i nevldnm skupinm. Sloitj situace
existuje v ppad Dodatkovho protokolu II, kter nikde o destinatch svch norem
vslovn nepojednv. Vechna ustanoven pvodnho nvrhu MVK obsahujc od-
kaz na strany v konfliktu byla toti z textu vyputna pod tlakem stt (nap. Nig-
rie, Irk, Indie), kter v nm spatovaly ohroen sttn suverenity. Taen proti term-
nu strany v konfliktu navc padlo za ob i ustanoven (pvodn lnek 5), kter mlo
vslovn potvrzovat, e prva a povinnosti, kter vyplvaj z tohoto Protokolu, plat
ve stejn me pro vechny strany v konfliktu.4 Ve svm souasnm znn tedy Pro-
tokol o zvaznosti vi povstalcm nemluv, doktrna ji nicmn dovozuje nepmo,
a to s vyuitm t odlinch vysvtlen.
Prvn, kter podporuje MVK,5 argumentuje analogi se spolenm lnkem 3 ,
jeho ustanoven Protokol pouze rozvj a dopluje, ani by mnil existujc pod-
mnky jeho pouit (lnek 1, odst. 1 Protokolu). Druh vysvtlen, k nmu se hls
Gejza Mencer,6 se obrac k textu Protokolu a upozoruje na lnek 1, odst. 1, kter za
jednu z podmnek uplatnn dokumentu oznauje schopnost povstaleck strany po-
uvat tento Protokol. Toto pouit by st pichzelo v vahu, pokud by povstalci

3 st doktrny navc od povstalc poaduje, aby vykonvali teritoriln sprvu nad alespo st sttnho
zem, a bylo je tak mono povaovat za rodc se stt (in statu nascendi), srov. . epelka, P. turma,
Mezinrodn prvo veejn, Eurolex Bohemia, Praha, 2003, str. 105. Takov pojet neodpovd povaze
a potebm MHP, a proto je teba jej odmtnout.
4 Y. Sandoz, Ch. Swinarski, B. Zimmermann (Eds.), Commentary on the Protocol Additional to the Ge-
neva Conventions of 12 August 1949, and relating to the Protection of Victims of Non-International
Armed Conflicts (Protocol II), ICRC/Martinus Nijhoff Publishers, Geneva, 1987, str. 140.
5 Confrence dexperts gouvernementaux, 24 mai 12 juin 1971, Rapport sur les travaux de la Confren-
ce, str. 50, cit. in G. Mencer, Nov mezinrodn humanitrn prvo, Academia, Praha, 1983, str. 174.
6 Ibid., str. 175.

12
nebyli Protokolem vzni. Tet vysvtlen, je uvd Antonio Cassese,7 se dovolv
lnku 6, odst. 5 Protokolu, kter v souvislosti s udlenm amnestie po skonen kon-
fliktu mluv o vldnoucch orgnech (authorities in power), piem implicitn pi-
pout monost, e by tyto orgny mohly bt zformovny i povstalci, v ppad jejich
vtzstv. Podle Casseseho by pitom nebylo logick, aby povstalcm vyplvaly z Pro-
tokolu povinnosti po skonen konfliktu, nikoli vak v jeho prbhu. Vzhledem k to-
mu, e vtzstvm v konfliktu se povstalci obvykle transformuj ve sttn moc, tj. st-
vaj se jinm subjektem, m posledn vysvtlen jist trhliny. Pedchoz dv naopak
psob pesvdiv, a proto lze mt za to, e i Dodatkov protokol II potvrzuje prvn
zvaznost MHP pro nesttn stranu vnitrosttnho ozbrojenho konfliktu.
Zvaznost MHP pro nesttn stranu v konfliktu potvrzuj tak soudn orgny. Nap.
Mezinrodn soudn dvr v ppadu Vojensk a polovojensk innost v Nikaragui
a proti n (1986) vychzel z nzoru, e contras bojujc proti stedn nikaragujsk
vld podlhali prvu aplikovatelnmu na vnitrosttn ozbrojen konflikty, pedevm
pak spolenmu lnku 3 enevskch mluv. Meziamerick komise pro lidsk prva
v rozhodnut La Tablada dokonce pmo konstatovala, e zvazn ustanoven spole-
nho lnku 3 vslovn zavazuj a aplikuj se stejn na ob strany vnitrosttnho kon-
fliktu, tj. vldu i povstaleck sly.8 Tot zopakovala ve Tet zprv o stavu lidskch
prv v Kolumbii, podle n pravidla humanitrnho prva dc vnitrosttn neptel-
stv se aplikuj na [] vechny strany v konfliktu, tedy bezpenostn sly sttu, po-
vstaleck ozbrojen skupiny i vechny jejich agenty a spojence.9 Podobn stanovis-
ko zaujaly v konkrtnch ppadech i Rada bezpenosti OSN,10 Komise OSN pro
lidsk prva se svmi mechanismy11 a Mezinrodn trestn tribunl pro Rwandu.12
Klon se k nmu rovn podstatn st doktrny, nap. Antonio Cassese oznail apli-
kovatelnost spolenho lnku 3 na povstalce za nespornou (indisputable).13

B. JAKM ZPSOBEM JE NESTTN STRANA


V KONFLIKTU NORMAMI MHP VZNA?

V otzce, jakm zpsobem jsou povstalci normami MHP vzni, ji kon-


sensus na mezinrodn scn nepanuje. Postupn se v tto vci zformovaly ti odli-
n pstupy. Prvn, oznaovan jako doktrna legislativn jurisdikce (legislative juris-

7 A. Cassese, The Status of Rebels Under the 1977 Geneva Protocol on Non-international Armed Conflicts,
International and Comparative Law Quarterly, No. 30, 1981, str. 425427.
8 Inter-American Commission on Human Rights, Juan Carlos Abella v. Argentina (La Tablada), Report
No. 55/97, Case No. 11.137, 18 November 1997, par. 174.
9 Inter-American Commission on Human Rights, Third Report on the Situation of Human Rights in Co-
lombia, OEA/Ser.L/V/II.102, Doc. 9, rev. 1, 26 February 1999, bod. IV-B-2-13.
10 Viz nap. rezoluce Rady bezpenosti OSN 794 z 3. prosince 1992, par. 4 (Somlsko), 812 z 12. bezna
1993, par. 8 (Rwanda), 1193 z 28. srpna 1998, par. 12 (Afghnistn) aj.
11 Viz zprva zvltnho zpravodaje pro Salvador UN Doc. E/CN.4/1985/18, 1 February 1985, str. 37;
a zprva zvltnho zpravodaje pro otzku muen UN Doc. E/CN.4/1995/111, 16 January 1995,
par. 129 aj.
12 [] these instruments [spolen lnek 3 a Dodatkov protokol II] only state norms applicable
to States and Parties to a conflict. ICTR, Prosecutor v. Jean-Paul Akayesu, Case No. ICTR-96-4-T,
Chamber I, Judgement, 2 September 1998, par. 611.
13 Cit. in L. Moir, The Law of Internal Armed Conflict, Cambridge University Press, Cambridge, 2002,
str. 52.

13
diction), odkazuje vlun na autoritu vnitrosttnho prva. Podle tohoto pstupu
MHP zavazuje [] nevldn strany v konfliktu prostednictvm nrodn legislativy.
Jakmile je stt vzn mezinrodnm humanitrnm prvem, toto prvo se bu stv
integrln soust nrodnho prva, nebo je uinno aplikovatelnm provdcmi z-
kony. Toto vnitrosttn prvo se nadle uplatuje vi kad osob nachzejc se
na zem sttu. Mezinrodn humanitrn prvo tak zavazuje povstalce nepmo.14
Akoli se dan doktrna t relativn siln podpoe,15 je mon ji v mnohm kritizo-
vat, nebo, jak sprvn pe Cassese, spov na nepochopen vztahu mezi mezin-
rodnm a vnitrosttnm prvem.16 Jej pvrenci smuj dv odlin roviny prvn
regulace a navc problm vlastn jen pevdj do vnitrosttnho kontextu: nen to-
ti jasn, pro by povstalci mli bt vzni normami pijatmi sttem, proti nmu
bojuj.
Druh pstup tvrd, e povstalci jsou povinni respektovat MHP jakoto jednotlivci
s uritou, by omezenou mezinrodn prvn subjektivitu. Nevldn strana v konfliktu
zde tedy nevystupuje jako celek, ale jako soubor individulnch aktr, kterm
(a pouze jim) vznikaj z MHP urit prva a povinnosti. Toto pojet opt vzbuzuje v-
hrady, a to zvlt proto, e odporuje duchu tradin pravy vnitrosttnch ozbrojench
konflikt. Ta se obrac ke stranm v konfliktu, tedy organizovanm jednotkm, nikoli
k jejich jednotlivm pslunkm, kte se stvaj pmmi destinati norem a v kon-
textu mezinrodnho prva trestnho.
Vzhledem k nedostatkm uvedench pstup se jako nejpesvdivj jev pstup
tet, podle nho sami povstalci, jako celek, disponuj mezinrodn prvn subjekti-
vitou.17 Tato subjektivita m funkn povahu18 a smuje k tomu, aby vechny strany
vnitrosttnho konfliktu byly povinny dodrovat normy MHP. Z funkn povahy sub-
jektivity vyplv t jej omezenost, a to jak vcn (na prva a povinnosti vyplvajc
z MHP), tak asov (v zsad na obdob trvn ozbrojenho konfliktu).19 Povstalec-
k skupiny tak pedstavuj zvltn subjekt mezinrodnho prva, a to subjekt svho
druhu, sui generis.20

14 M. Sassoli, A. Bouvier, Un droit dans la guerre?, CICR, Genve, 2003, str. 265266.
15 Povstalci vystupuj jen jako faktick autorita a jedinm subjektem mezinrodnho prva zstv a do
konce konfliktu stt. R. Pinto, Les rgles du droit international concernant la guerre civile, RCADI,
No. 114, 1965, str. 528, cit. in Ch. Zorgbibe, La guerre civile, Presses Universitaires de France, 1975,
str. 188.
16 A. Cassese, op. cit., str. 429.
17 [] les Etats confrent implicitement une personnalit juridique internationale limite aux forces non-
gouvernementales impliques dans de tels conflits. Cette personalit est en effet ncessaire pour poss-
der des droits et des obligations prvus dans ces rgles. Selon ce raisonnement juridique, les Etats ont
confr aux rebelles travers le droit des conflits arms non internationaux le statut de sujets de DIH;
autrement, leur effort lgislatif naurait pas eu leffet dsir, leffet utile. M. Sassoli, A. Bouvier, op.
cit., str. 265.
18 [] international humanitarian law implicitly confers upon parties to non-international armed conflict
[] the functional international legal personality necessary to exercise the rights and duties laid down
by it. M. Sassoli, State responsibility for violations of international humanitarian law, International
Review of the Red Cross, No. 846, June 2002, str. 411.
19 [] les Etats ont exclu [] que lapplication et lapplicabilit du DIH par et aux rebelles ne confrent
ces derniers un statut juridique daprs les rgles du droit international autre que celles du DIH.
M. Sassoli, A. Bouvier, op. cit., str. 265.
20 G. Mencer, op. cit., str. 175. Viz t . epelka, P. turma, op. cit., str. 105109.

14
C. Z JAKHO PRVNHO DVODU JE NESTTN STRANA
V KONFLIKTU NORMAMI MHP VZNA?

Otzka zdroje zvaznosti (foundation of obligation) prvnch norem je


velkm tmatem mezinrodnho prva obecn.21 Doktrna k tomuto tmatu nepistu-
puje jednotn, velk st autor se nicmn klon k tomu, e v ppad stt se mezi
hlavn faktory ad souhlas (konsensus). Stejn pstup se pak sna uplatovat vi
nesttnm aktrm, vetn povstaleckch skupin. Obecn schopnost (legal capacity)
tchto aktr bt vzni normami MHP je tedy dovozovna z rozhodnut stt jako
celku, konkrtn rozsah tto vzanosti pak z postoje pslunho teritorilnho sttu.
To, jinmi slovy, znamen, e nesttn stran v konfliktu vyplvaj z MHP prva
a (hlavn) povinnosti proto, e to tak stty coby primrn a pvodn subjekty mezin-
rodnho prva chtly, a e rozsah tchto prv a povinnost je uren rozhodnutm sttu,
na jeho zem (a asto proti nmu) povstalci bojuj.
Prvn, obecn premisa je obvykle brna jako prost fakt, kter se logicky odvj od
sttocentrick povahy mezinrodnho prva, v nm o tom, kdo je a kdo nen nosite-
lem prv a povinnost, rozhoduj vlun stty. Slovy Liesbeth Zegveld se zde vych-
z z koncepce mezinrodnho prva jako prva kontrolovanho stty, v rmci nho
mohou stty prost rozhodnout, e ozbrojenm opozinm skupinm piznaj prva
nebo ulo povinnosti.22 Vt zjem a pokusy o prvn zdvodnn bud druh pre-
misa, podle n konkrtn rozsah vzanosti povstalc normami MHP zvis na postoji
sttu, na jeho zem a asto proti jeho silm tito bojuj.23 Nap. Lindsay Moir uvd
dva argumenty, je by mohly bt v danm kontextu, pesnji ve vztahu k smluvnm z-
vazkm, vyuity.
Podle prvnho psob zvazky pijat domovskm sttem vi povstalcm jako z-
vazky v neprospch tetho ve smyslu lnku 35 Vdesk mluvy o smluvnm prvu
z roku 1969.24 Sm Moir m o relevanci tohoto argumentu pochybnosti, nebo pipo-
mn, e lnek 35 Vdesk mluvy podmiuje platnost zvazku vi tetmu sub-
jektu jeho pijetm ze strany tohoto subjektu.25 MHP dn takov pijet povstaleck-
mu skupinami neoekv, ba dokonce jej ani prvn neumouje, prava Vdesk
mluvy tak zde tko me dojt uplatnn. Druh argument uvd, e zvazky pijat
sttem by se mly na povstalce vztahovat vzhledem k jejich automatickm snahm
zskat efektivn kontrolu nad sttnm zemm a vytvoit jeho novou vldu. I zde lze od-
halit slabiny: nesttn strana v konfliktu nap. vbec nemus usilovat o pevzet mo-
ci ve stt, ale me j jt teba o odtren sti zem a zaloen sttu novho. Nen

21 Srov. O. Schachter, Towards a Theory of International Obligation, Virginia Journal of International Law,
Vol. 8, 19671968, str. 300322.
22 L. Zegveld, op. cit., str. 15.
23 International bodies have generally considered the ratification of the relevant norms by the territorial
state to be a sufficient legal basis for the obligations of armed opposition groups. L. Zegveld, op. cit.,
str. 15.
24 Vdesk mluva se sice aplikuje pouze na smlouvy uzaven mezi stty (lnek 1), podle Lindsaye
Moira, kter v tomto bod cituje nzor Antonia Casseseho, vak pslun ustanoven vyjaduje obye-
jov pravidlo platn i vi jinm subjektm mezinrodnho prva. Viz L. Moir, op. cit., str. 5253.
25 Vdesk mluva o smluvnm prvu, lnek 35: Tetmu sttu vznikne zvazek, jestlie strany tto
smlouvy maj v myslu tmto ustanovenm vytvoit zvazek a jestlie tet stt tento zvazek pijme p-
semnou formou.

15
navc jasn, pro by ze snah o zskn efektivn moci ve stt mla automaticky vy-
plvat povinnost respektovat ji po dobu boje zvazky vztahujc se prv a na vyko-
navatele tto moci.

D. V JAKM ROZSAHU JE NESTTN STRANA V KONFLIKTU


NORMAMI MHP VZNA?

Podle pevldajcho nzoru m nesttn strana v konfliktu obecnou


schopnost (legal capacity) bt vzna vemi normami MHP urenmi pro regulaci
vnitrosttnch ozbrojench konflikt. Tyto normy jsou obsaeny jak ve smluvnch, tak
obyejovch pramenech. Zklad smluvn pravy tvo spolen lnek 3 enevskch
mluv (1949) a Dodatkov protokol II k (1977), jeho sfra aplikace ratione ma-
teriae je ale omezena jen na ozbrojen konflikty [] k nim dochz na zem Vy-
sok smluvn strany mezi jejmi ozbrojenmi silami a disidentskmi ozbrojenmi
silami nebo jinmi organizovanmi ozbrojenmi skupinami vykonvajcmi pod od-
povdnm velenm takovou kontrolu nad st jejho zem, kter jim umouje vst
trval a koordinovan vojensk operace a aplikovat tento Protokol (lnek 1 odst. 1).
Dle se zde uplatuje soubor smluv haagskho prva, kter zajiuj ochranu kultur-
nch statk za ozbrojench konflikt26 a zakazuj nebo alespo omezuj pouit uri-
tch druh konvennch zbran.27 Problematick je naopak aplikovatelnost tzv. sme-
nch smluv, tj. smluv na ochranu dt za ozbrojench konflikt a smluv zakazujcch
pouit rznch zbran hromadnho nien, nebo ty jsou, a na vjimky,28 koncipov-
ny jako ist mezisttn instrumenty. Vedle smluvnch ustanoven mohou nesttn stra-
nu v konfliktu vzat rovn pravidla obyejovho MHP. Mezi ta se dnes ad pravidla
obsaen ve spolenm lnku 3 , st pravidel z Dodatkovho protokolu II a ze
smluv haagskho prva a dle pravidla, kter smluvn zakotven zcela, nebo aspo pro
vnitrosttn ozbrojen konflikty postrdaj. Studie MVK Obyejov mezinrodn hu-
manitrn prvo (2005)29 identifikovala takovch pravidel celkem 144 (u osmi je apli-
kace sporn).
V konkrtnch ppadech pak rozsah, v jakm je nesttn strana v konfliktu vzna
MHP, odpovd podle vtinovho stanoviska (pinejmenm) rozsahu, v nm se tento
systm vztahuje na pslun teritoriln stt. To plat zejmna u smluvnho prva, ve
vci prva obyejovho jsou nzory pestej a st doktrny m za to, e obyeje se
vzhledem k hodnotm, kter chrn, na nesttn stranu v konfliktu vztahuj vdy, bez
ohledu na postoje jejich domovskho sttu. Vzhledem k tomu, e obyeje MHP bva-

26 Viz lnek 19 Haagsk mluvy na ochranu kulturnch statk za ozbrojenho konfliktu (1954) a Druh
protokol k Haagsk mluv na ochranu kulturnch statk za ozbrojenho konfliktu z roku 1954 (1999).
27 mluva o zkazu nebo omezen pouit nkterch konvennch zbran, kter mohou zpsobovat nadmr-
n utrpen nebo mt nerozliujc inky (1980, 2001) a jejch pt Protokol: Protokol I o nezjistitelnch
stepinch (1980), Protokol II o zkazu nebo omezen pouit min, nstrah a jinch prostedk (1980,
1996), Protokol III o zkazu nebo omezen pouit zpalnch zbran (1980), Protokol IV tkajc se osle-
pujcch laserovch zbran (1995) a Protokol V tkajc se vbunch zbytk z vlek (2003).
28 Viz lnek 4 Opnho protokolu k mluv o prvech dtte o zapojovn dt do ozbrojenho konfliktu
(2000).
29 J.-M. Henckaerts, L. Doswald-Beck (Eds.). Customary International Humanitarian Law, Volume I:
Rules, Cambridge University Press, Cambridge, 2005.

16
j stejn asto povaovny jako celek, nebo ve sv podstatn sti za normy ko-
gentn povahy, jimi jsou vzny vechny stty svta, dospvaj nakonec oba pstupy
k obdobnm okruhm zvaznch norem, rozdl prvnho odvodnn ale stoj za zmn-
ku. Omezit tento zkladn rozsah aplikovatelnch norem MHP nesttn strana v kon-
fliktu neme. Jeho rozen o dal normy MHP naopak v vahu pichz, a to pro-
stednictvm zvltnch dohod pedvdanch ve spolenm lnku 3 U, pop. prvn
nezvaznm jednostrannm prohlenm.

E. OD POZITIVISTICKHO PSTUPU BEZ PARTICIPACE


K NEPOZITIVISTICKMU PSTUPU S PARTICIPAC?

Otzka prvnho dvodu vzanosti povstalc normami MHP nen v sou-


asn dob eena zcela uspokojivm zpsobem. Vtina autor bez dalho akceptu-
je, e nesttn strana v konfliktu podlh normm MHP prost proto, e o tom roz-
hodly stty, a e konkrtn rozsah prv a povinnost zvis na postoji teritorilnho
sttu. Povstalci nemaj monost tuto pravu vraznji ovlivnit a jsou odsouzeni do role
pasivnch recipient prv a (hlavn) povinnost. Toto odvodnn jist odpovd duchu
mezinrodnho prva coby normativnho systmu pvodn vytvoenho stty a me
snad fungovat i ve vztahu k tm nesttnm aktrm, kte respektuj autoritu a nada-
zenost stt. Povstaleck skupiny ovem ze samotn sv podstaty mezi takov aktry
nepat, a dan odvodnn proto jimi obvykle nebv vnmno jako legitimn a pe-
svdiv. To by nevadilo za situace, kdyby jej stty vyuvaly vlun k ospravedln-
n represe namen proti nesttnm stranm v konfliktu. Je-li ovem clem tyto strany
pimt, aby normy MHP dodrovaly, a aby tak byla zajitna lep ochrana obt
ozbrojench konflikt, jev se pozitivistick argumentace z pozice sly a autority, kter
vem subjektm mimo stty upr monost podlet se na rozhodovn o okruhu apli-
kovatelnch norem, jako nedostaten.
Stoj tak za vahu, zda by nebylo vhodn pokusit se stvajc pstup ponkud zm-
nit. V teoretick rovin by to znamenalo nahrazen nebo aspo doplnn dnes vyu-
vanch pozitivistickch premis premisami nepozitivistick povahy, kter by vzanost
povstalc normami MHP nevzaly (jen) na rozhodnut stt, ale nap. na vznam hod-
not, je jsou tmito normami chrnny. Pklad tohoto pstupu nabz Frits Kalshoven,
podle nho MHP pat mezi univerzln akceptovan obyejov prvo civilizova-
nch nrod. To, spolen se samozejmou humanitrn povahou ius cogens, m za n-
sledek, e jeho pravidla jsou eo ipso zvazn vi vem bojujcm stranm.30 V vahu
by pichzely i jin teorie zdroje zvazku, nap. teorie spoleensk nezbytnosti podle
G. Scelleho, nebo teorie spolenho morlnho vdom podle T. Hurrella, doktrna se
vak zatm o jejich vyuit vi nesttnm stranm v konfliktu prakticky nepokou.
V rovin praktick by hlavn zmna mla smovat ke zven monosti povstalc
participovat na rozhodovn o tom, zda a v jakm rozsahu se na n normy MHP budou
vztahovat. Tuto monost ji v souasn dob maj, na zklad pravy Dodatkovho

30 Cit. in S. N. Santos, The Ottawa Treaty and Non-State Actors, International Campaign to Ban Land-
mines http:// www.icbl.org/wg/nsa/library/ottwansa.html (31. ledna 2003).

17
protokolu I k (1977), nrodn osvobozeneck hnut bojujc proti koloniln nad-
vld, rasistickmu reimu nebo ciz okupaci za uplatnn prva nroda na sebeure-
n. Tato hnut nejsou normami MHP vzna automaticky, ale a tehdy, kdy se jedno-
strannm prohlenm zav, e budou pouvat mluvy a tento Protokol (lnek
96 odst. 3 Protokolu I).31 Pokud by zaveden podobn pravy v ppad povstaleckch
skupin nebylo pro stty pijateln, pichz v vahu vyuit jinch nstroj,32 nap.
zvltnch dohod podle spolenho lnku 3 , nebo jednostrannch prohlen ui-
nnch nesttn stanou, v nich by se tato zavzala k dodrovn MHP, pop. by i pe-
dem svolila ke kontrole plnn zvazk tetmi aktry (nap. MVK).33 Akoli by tyto
akty nutn nemusely bt prvn zvazn, nepochybn by pisply ke zven pocitu
sounleitosti (ownership) povstaleckch skupin k MHP a jejich ochoty chpat zvaz-
ky z nj vznikajc jako legitimn. Souasn by procedura umonila rozliit povstalec-
k skupiny, kter svj boj skuten mysl upmn, od tch, je ho vnmaj jen jako
nstroj sebeprosazen i sebeobohacen.

2. ODPOVDNOST NESTTN STRANY


V KONFLIKTU ZA PORUEN MHP

V pedchoz sti textu bylo ukzno, e nesttn strana vnitrosttnho


ozbrojenho konfliktu je podle vtinovho nzoru vzna normami MHP. Tato situa-
ce vyvolv otzku, co se stane, kdy tato strana dan normy poru. Vznik j za tch-
to okolnost odpovdnost jako celku? A jakou podobu a obsah takov odpovdnost
m? Vzhledem k tomu, e za vnitrosttnch konflikt dochz k pchn rznch kru-
tost pomrn hojn a pachateli bvaj asto prv povstalci, maj tyto otzky nejen te-
oretick, ale i praktick vznam. Obecn na n bvaj dvny dv odpovdi. Podle
prvn, ke kter se pikln vt st doktrny, nen zatm institut odpovdnosti po-
vstalc dostaten vyvinut, a poruen MHP z jejich strany tak je mono postihnout
jen nepmo, prostednictvm odpovdnosti sttu nebo jednotlivc.34 Podle druh,
kter je dosud v doktrn minoritn, by v posledn dob postupn zskv na podpoe,
zodpovdaj povstalci za sv iny pmo, jako kolektivn entita.35

31 Existenci podobn pravy pro povstaleck hnut bv nkdy dovozovna ze spolenho lnku 2 odst. 3
, podle nho strany v konfliktu budou [] vzny touto mluvou vi zmnn velmoci, pijme-li tato
jej ustanoven a bude-li se jimi diti. Pojem zmnn mocnost nkte autoi interpretuj tak, e pod nj
zahrnuj jak sttn, tak nesttn strany v konfliktu. Vklad psob problematicky u proto, e lnek 2 se na
vnitrosttn ozbrojen konflikty nevztahuje a pojem mocnost v nm zjevn smuje jen ke sttnm aktrm.
32 Viz t M. L. Mack, Compliance with International Humanitarian Law by Non-State Actors in Non-In-
ternational Armed Conflicts, Working Paper, Harvard University, November 2003.
33 Tento model byl vyzkouen tzv. enevskou vzvou (Geneva Call), v rmci n se nesttn strany v kon-
fliktu mohly podpisem tzv. Listiny zvazk (Deed od Commitment) zavzat k dodrovn zkazu pro-
tipchotnch min a souasn k umonn kontroly dodrovn tohoto zkazu ze strany vcarsk ne-
vldn organizace Geneva Call, vce viz www.genevacall.org.
34 Nepm odpovdnost zahrnuje situace, kdy za protiprvn jednn nesttn strany v konfliktu zodpov-
d jin, s touto stranou njak spjat aktr. Tm me bt bu stt (na zklad piitatelnosti jednn nebo
tehdy, kdy povstalci v konfliktu zvtz a chop se sttn moci), nebo jednotlivci (individuln trestn od-
povdnost).
35 Obecn k tto problematice viz Ch. Piguet, La guerre civile en droit international, Contribution ltude
de la responsabilit de lEtat raison des dommages prouvs sur son territoire par des trangers, du fait
du mouvement insurrectionnel, Thse de license et de doctorat, Universit de Lausanne, Lausanne, 1982.

18
Tma pm odpovdnosti nesttn strany v konfliktu za poruen MHP se ad mezi
nejkontroverznj a souasn nejmn probdan oblasti prvn pravy vnitrosttnch
ozbrojench konflikt. Dlouho panovalo pesvden, e v praxi nehraje vznamnj-
lohu, nebo hnut bu zvtz a jeho mezinrodn odpovdnost je absorbovna od-
povdnost sttu, nebo prohraje a jeho mezinrodn odpovdnost tko me vyvolat
mnoho dsledk vzhledem k tomu, e hnut zanikne.36 Realita svta ovem jasn uk-
zala, e vnitrosttn ozbrojen konflikty mohou trvat dlouh lta, ba desetilet, a insti-
tut odpovdnosti povstalc si tak nesporn zaslou pozornost jak teorie, tak i praxe
mezinrodnho prva.

A. EXISTUJE INSTITUT PM ODPOVDNOSTI NESTTN STRANY


V KONFLIKTU ZA PORUEN MHP?

Nejprve je teba vyeit otzku existence institutu odpovdnosti povstalc,


kterou nelze pmo vyvodit z dnho pramene MHP. Nkte autoi,37 studie MVK
Obyejov mezinrodn humanitrn prvo a tak Komise OSN pro mezinrodn prvo
nicmn jej monost explicitn uznvaj. Star verze souasnho lnku 10 Nvrhu
lnk o odpovdnosti stt za mezinrodn protiprvn chovn obsahovala dokonce
zvltn ustanoven, kter uvdlo e [] odstavec 1 [podle nho jednn orgn
povstaleckch hnut nem bt povaovno za jednn sttu DA] nem vliv na pii-
tatelnost jednn orgnu povstaleckho hnut tomuto hnut v jakmkoli ppad, ve kte-
rm tak lze init podle mezinrodnho prva (odst. 3).38 Ustanoven bylo pozdji
z textu vyputno, stalo se tak ovem nikoli z dvod spor o jeho obsah, ale proto, e
se tkalo hnut, kter ex hypothesi nejsou stty,39 a jejich odpovdnost tak nelze
upravovat v Nvrhu lnk. Zvltn zpravodaj po rozhodnut ustanoven vynechat
jasn uvedl, e odpovdnost takovch [povstaleckch DA] hnut, nap. za poruen
mezinrodnho humanitrnho prva, si je jist mono pedstavit.40 Souasn text
Nvrhu lnk (2001) tedy pslunou pas neobsahuje, koment k nmu ale kon-
statuje, e je mon, aby povstaleck hnut samotn bylo inno odpovdnm za sv
vlastn jednn na zklad mezinrodnho prva, nap. v ppad, kdy jeho sly poru
mezinrodn humanitrn prvo.41
Nzor, e povstalci mohou nst pmou odpovdnost za sv jednn, zastv rovn
Institut mezinrodnho prva, kter v rezoluci Aplikace mezinrodnho humanitrnho
prva a zkladnch lidskch prv na ozbrojen konflikty, jejich stranou jsou nesttn
akti, z roku 1999, prohlsil: kad stt a kad nesttn aktr je prvn zavzn []
respektovat mezinrodn humanitrn prvo.42 K tmu stanovisko se opakovan pi-

36 E. David, Principes de droit des conflits arms. Troisime dition, Bruyllant, Bruxelles, 2002, str. 643.
37 Srov. [] violations of international humanitarian law by such parties entail their international legal
responsibility []. M. Sassoli, op. cit., str. 411.
38 Cit. in L. Zegveld, op. cit., str. 133, pozn. 1.
39 Ibid.
40 Cit. in J.-M. Henckaerts, L. Doswald-Beck, op. cit., str. 536.
41 Commentaries to the Draft articles, in UN Doc. A/56/10, 2001, str. 118, par. 16.
42 Lapplication du droit international humanitaire et des droits fondamentaux de lhomme dans les con-
flits arms auxquels prennent part des entitits non tatiques, Institut de Droit International, Session de
Berlin, 1999, par. V.

19
hlsila rovn Rada bezpenosti,43 by jej rezoluce je teba brt s ohledem na politic-
k charakter orgnu s uritou rezervou, a tak st doktrny. Asi nejkategoritj je
v tomto ohledu Liesbeth Zegveld, podle n existuje rozshl mezinrodn praxe,
kter potvrzuje, e ozbrojen opozin skupiny mohou nst odpovdnost za poruen
mezinrodnho prva.44 Nzor, podle nho nesttn strana v konfliktu me nst od-
povdnost za poruen MHP, jich se dopustila, se sm o sob zd logick. M-li vak
bt obecn akceptovn, je nutn vyjasnit adu dlch otzek, kter se mj. tkaj cha-
rakteru odpovdnosti, vymezen kritri piitatelnosti, stanoven okruhu aktivn le-
gitimovanch subjekt a uren asu a msta uplatnn odpovdnostnho zvazku. Jde
o znan sloitou a dosud mlo prostudovanou problematiku, kter bude na tomto
mst vnovno jen nkolik zkladnch poznmek.

B. JAKOU PODOBU A OBSAH TATO PM ODPOVDNOST M?

Prvn problm souvis s charakterem odpovdnosti povstalc, na nj


existuj dva rozdln nzory. Jeden navrhuje koncipovat odpovdnost analogicky k in-
dividuln trestn odpovdnosti, tj. chpat ji jako odpovdnost trestn. Tento pstup m
podporu ve sttech, jejich prvn dy znaj institut trestn odpovdnosti prvnickch
osob. Na mezinrodn scn nicmn nar na podobn problmy jako star koncep-
ce tzv. mezinrodnch zloin (international crimes) navrhovan v souvislosti s odpo-
vdnost stt. Spolen s n nap. vede k nedoucmu smovn povahy in jednot-
livc a kolektivnch celk (stt, povstalc) a odporuje zsad, e societas delinquere
non potest (tj. spoleenstv nemohou pchat zloiny). Za realistitj tak lze povao-
vat druh nzor, kter doporuuje na odpovdnost povstalc aplikovat, pi zohledn-
n specifickho charakteru nestnch aktr, pravidla uren k regulaci odpovdnosti
sttu. Prozatm chyb relevantn mezinrodn praxe, kter by umonila jeden z uvede-
nch pstup oznait za jednoznan pevaujc a prosazujc se.
Druh otzka, kterou je teba vyjasnit, se tk kritri piitatelnosti protiprvn-
ho jednn nesttn stran v konfliktu. Vymezen tchto kritri je problematick zvlt
proto, e povstaleck skupiny maj vzjemn odlinou a navc asto dosti neprhled-
nou strukturu, a nen tak vdy snadn urit, koho jet skupina efektivn kontroluje,
a nese tedy za jeho iny odpovdnost, a koho ji nikoli.45 Uritou pomckou by se zde
mohl stt koncept plnn trval bojov funkce (continuous combat function),46 kter
zavedla vi pslunkm nesttnch ozbrojench skupin Vkladov smrnice k pm
asti v neptelskch akcch v mezinrodnm humanitrnm prvu, vydan MVK
v kvtnu 2009. Je ovem otzkou, zda by odpovdnost nesttn skupiny mla zstat

43 Viz nap. UN Docs S/RES/43 (1948), 1 April 1948, par. 2 a S/RES/954 (1994), 4 November 1994,
par. 7.
44 L. Zegveld, op. cit., str. 151.
45 Vznam kritria efektivn kontroly zdrazuje nap. Marco Sassoli, podle nho the smaller a group is
and the less State-like organization and territorial control it has, the more important attribution is based
on effective control over persons will be in practice. M. Sassoli, Possible Legal Mechanisms to Impro-
ve Compliance by Armed Groups with International humanitarian Law and International Human Rights
Law, Paper submitted at the Armed Groups Conference, Vancouver, 1315 November 2003, str. 21.
46 ICRC, Interpretative Guidance on the Notion of Direct Participation In Hostilities under International
Humanitarian Law, ICRC, Geneva, 2009, str. 16.

20
omezena jen na bojovnky, nebo by bylo sprvnj zavst ji jak vi nim coby ja-
kmsi jejm orgnm de iure, tak vi jinm osobm jednajcm v jejm jmn i pod
jejm velenm de facto. Problmy vyvolv t relevance ppadnho pekroen pra-
vomoc a jednn ultra vires, by zde by se nejspe zvolila prava obdobn t, je plat
pro stty, tj. k pekroen pravomoc by se nepihlelo.
Tet sporn bod se zamuje na okruh subjekt, kter jsou, resp. by mly bt
oprvnny se odpovdnosti povstalc dovolat. Tato otzka dobe ukazuje komplikova-
nost cel problematiky, nebo vede k ad tko eitelnch dilemat. Mezi kandidty
pichz na prvnm mst v vahu stt, proti nmu povstalci bojuj. Ten je ovem ji
oprvnn vyvodit proti povstalcm (a ji jako skupin nebo jednotlivcm) odpovd-
nost na zklad svho vnitrosttnho prva, a vytvoen nov, tentokrt mezinrodn
prvn formy odpovdnosti tak pro nj nen nezbytn. Jej zaveden by navc jet vce
prvn znevhodnilo nevldn stranu v konfliktu, kter sama monost uplatnn odpo-
vdnosti vi sttu za jeho poruen, alespo pokud i dokud v konfliktu nezvtz,
nejspe nem. Druhm kandidtem jsou ciz stty, kter by zde snad mohly vystu-
povat z titulu plnn zvazku zajistit zachovvn mezinrodnho humanitrnho
prva zakotvenho ve spolenm lnku 1 .47 Na mezinrodn scn chyb jak-
koli praxe, kter by svdila o tom, e by se takov scn zanal prosazovat. Po-
slednho ,kandidta pedstavuj individuln obti poruen, tedy jednotlivci. Zde ji
urit praxe existuje,48 prozatm je ale spe ojedinl a navc vnitn nesourod, a tak
lze sotva mluvit o zformovn stabilnho obyeje.
tvrt otzka vyvstv v souvislosti s nleitostmi uplatnn odpovdnosti vi po-
vstalcm, konkrtn dobou a mstem i frem tohoto uplatnn. Na rozdl od stt
neexistuj povstalci dlouhodob, nebo jejich subjektivita je asov omezena na dobu
trvn ozbrojenho konfliktu. Po jeho skonen zanik, a ji v dsledku faktick li-
kvidace povstalc (v ppad porky), ukonen boj (v ppad patov situace), nebo
transformace ve vldn orgny danho sttu (v ppad pevzet moci), sttu cizho
(v ppad odtren po osvden efektivity) i de facto zemnho celku (v ppad fak-
tickho odtren do osvden efektivity). V dn z tchto situac, s vjimkou druh,
nelze uvaovat o prodlouen subjektivity na dobu po ukonen konfliktu. Odpovd-
nost vi povstalcm samotnm je tedy v zsad mono uplatnit pouze v prbhu kon-
fliktu, nebo po jeho skonen se takov postup stane bu fakticky nemonm, nebo
odpovdnost pevezme jin subjekt (a to pvodn stt ovldnut povstalci, nov vy-
tvoen stt, nebo de facto zemn celek).
Znan problmy vyvolv rovn uren msta, resp. orgnu, u nho by bylo
mono se odpovdnosti povstalc dovolat. V souasn dob neexistuje na mezinrod-
n scn orgn, kter by podobn jako to in v ppad stt nap. Mezinrodn soud-
n dvr eil spory tkajc se nesttnch aktr a autoritativn rozhodoval o jejich

47 Nap. Marco Sassoli soud, e every State make invoke the responsibility of an armed group for viola-
tions of IHL. M. Sassoli, op. cit., str. 21.
48 Nap. v roce 1998 se Komise OSN pro lidsk prva obrtila k bojujcm frakcm v Afghnistnu s -
dost o poskytnut efektivn npravy obtem poruen [] humanitrnho prva (Resolution 1998/70,
The question of human rights in Afghanistan, 21 April 1998). V roce 2001 mstn frakce povstaleck sku-
piny ELN v Kolumbii projevila ochotu podlet se na obnov budov, kter zniila bhem vojensk akce
(cit. in J.-M. Henckaerts, L. Doswald-Beck, op. cit, str. 550).

21
prvech a povinnostech. Asi nejaktivnj pokusy v danm smru prozatm vyvinuly
Rada bezpenosti OSN, Komise/Rada OSN pro lidsk prva a nkter regionln soud-
n a kvazisoudn orgny dohlejc na implementaci a dodrovn lidskch prv, nap.
Mezi-americk komise pro lidsk prva. Ve vech tchto ppadech vykazovalo dan
frum i postup ped nm zsadn nedostatky. Rada bezpenosti OSN je oprvnna za-
bvat se vemi situacemi, za kterch dochz k ohroen mru, poruen mru nebo
tonmu inu (lnek 39 Charty OSN). Tyto situace podle dnes pevaujcho, evo-
lutivnmu vkladu Charty OSN mohou zahrnout i vnitrosttn ozbrojen konflikty,
v nich ohroen i poruen mru nastv v dsledku jednn nesttnch stran. Rada
bezpenosti me v rezolucch upozornit na protiprvn jednn povstalc a vyzvat je
ke splnn odpovdnostnch zvazk (zanechn protiprvnho jednn, poskytnut sa-
tisfakce nap. ve form potrestn jednotlivch poruitel apod.), dosah a vznam ta-
kovho kroku jsou ale omezeny politickm charakterem orgnu. To plat rovn pro
Komisi, resp. od roku 2006 Radu pro lidsk prva, kter navc disponuje pomrn
zkm mandtem. Absence jurisdikce ratione personae vi inm nesttnch skupin
a vzanost ratione materiae jen na prvo lidskch prv konen ztuje angaovanost
lidskoprvnch soudnch a kvazisoudnch orgn. Celkov lze souhlasit s nzorem
Liesbeth Zegveld, podle n ve vynucovn mezinrodnho humanitrnho prva exi-
stuje v souasn dob mezera, nebo nejsou dn [] mechanismy specificky kom-
petentn posuzovat nroky proti ozbrojenm opozinm skupinm.49
Pt sporn bod se tk obsahu odpovdnostnho zvazku nesttn strany v kon-
fliktu. Hlavn otzkou je zde to, zda a eventuln do jak mry je mono obsah kon-
cipovat toton s obsahem odpovdnosti stt, co by znamenalo podadit pod nj
nkter povinnosti ex nunc (ukonen poruovn apod.) a rzn formy reparace. Pro-
blematika zstv dosud tm neprobdan, vt pozornost ji nevnuje ani doktr-
na.50 Vzhledem k pstupu mezinrodnho spoleenstv k nesttnm aktrm a jeho
reflexi v mezinrodnm prvu se nicmn zd pravdpodobn, e pokud by se ji
stty rozhodly pmo regulovat odpovdnost povstalc, zejm by tak inily analo-
gicky s pravou platnou obecn, samozejm pi zohlednn specifickho postaven
nesttnho aktra.

3. ZVREN ZHODNOCEN

Nesttn strana v konfliktu disponuje podle pevldajcho mnn mezi-


nrodn prvn subjektivitou. Jedn se o subjektivitu sui generis, kter m omezen
a funkn charakter. Omezenost souvis s tm, e povstalcm se na rozdl od stt coby
primrnch subjekt mezinrodnho prva s plnou subjektivitou piznvaj pouze n-
kter prva a povinnosti. Funknost uruje okruh prv a povinnost, kter povstalci
maj, tm, e jej odvozuje od elu, ktermu jejich subjektivita slou, tedy od zajit-
n ochrany obt vnitrosttnch ozbrojench konflikt. Dan stav odpovd nzoru

49 L. Zegveld, op. cit., str. 162.


50 Srov. ibid., str. 133163.

22
zformovanmu Mezinrodnm soudnm dvorem v ppadu Nhrada kod utrpnch ve
slubch OSN (1949), podle nho subjekty prva [] nemusej bt nutn toton,
pokud se te jejich prvn povahy nebo rozsahu jejich prv.51 V tto koncepci vy-
plv obecn povinnost povstalc dodrovat MHP z rozhodnut stt, konkrtn roz-
sah zvazk je pak uren postojem sttu, na jeho zem povstalci psob. Dan p-
stup je z pohledu mezinrodnho prva logick, v praxi ale vyvolv problmy, nebo
sniuje ochotu povstaleckch skupin dodrovat to, co jim nadiktuj stty. V zjmu
zlepen ochrany obt by tak bylo vhodn zvit alternativn odvodnn zvaznosti
MHP pro nesttn stranu v konfliktu a poskytnout tto stran aspo omezen prostor
k tomu, aby se k okruhu zvazk mohla (nap. cestou jednostrannho prohlen) sama
pihlsit.
Kontroverzn oblast prvnho reimu vnitrosttnch ozbrojench konflikt zstv
tak prava odpovdnosti nesttn strany v konfliktu za poruen MHP. Urit, by
omezen konsensus se ustaluje snad pouze v otzce existence tto odpovdnosti. Ve
vech otzkch ostatnch (kritria piitatelnosti, as, msto a dal nleitosti uplatn-
n, okruh aktivn legitimovanch subjekt, obsah odpovdnostnho zvazku) vldne
nejistota. Vytv se zde urit ed oblast,52 k emu pispv to, e stvajc pra-
meny MHP odpovdnost povstalc neupravuj a ani nenaznauj, jakm smrem by se
ml tento institut vyvjet. S ohledem na konstantn nrst vlivu nesttnch aktr za
vnitrosttnch ozbrojench konflikt a na nedostatenost alternativnch een, opraj-
cch se o nepmou odpovdnost sttu i trestn odpovdnost jednotlivc, by bylo
vhodn vnovat danmu problmu vce pozornosti a pokusit se o kodifikaci, resp.
spe progresivn rozvoj jeho prvn pravy.

THE LEGAL STATUS OF ARMED OPPOSITION GROUPS


UNDER THE REGULATION OF NON-INTERNATIONAL ARMED CONFLICTS
IN INTERNATIONAL HUMANITARIAN LAW SELECTED ISSUES

Summary

The article focuses on the legal status of armed opposition groups under the regulation of
non-international armed conflicts in international humanitarian law. The first part of the text inquires into
whether armed opposition groups are bound by the norms of IHL and if this is the case, what the foundation
and extent of their obligations is. The second part gives an overview of the problems linked to the
responsibility of armed opposition groups for IHL violations. The article concludes by claiming that the
current IHL approach to armed opposition groups is insufficient and that a reassessment of this matter as
well as a more profound research into it is needed.

Key words: International Humanitarian Law, non-state party in armed conflict, responsibility, foundation of
obligation

51 ICJ, Reparation for Injuries Suffered in the Service of the United Nations, Advisory Opinion, 11 April
1949, ICJ Reports 1949, str. 179.
52 L. Zegveld, op. cit., str. 220.

23
2009 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 2537

OPERCIE MULTINRODNCH SL
A MEDZINRODN HUMANITRNE PRVO
MARTIN FAIX

1. OPERCIE MULTINRODNCH SL A MHP


STAR VZVA, NOV ASPEKTY

Medzinrodn humanitrne prvo (MHP) je prvom aplikovanm v prie-


behu ozbrojenho konfliktu, tj. v prpadoch pouitia ozbrojenej sily v medzinrodnch
vzahoch a pri splnen alch nrokov, ktor MHP formuluje.1 Ak djde k nasade-
niu ozbrojench zloiek pod velenm a kontrolou ttov, zodpovedanie prpadnch
humanitrnoprvnych otzok, ktor v kontexte nasadenie mu vyvsta, nepredstavu-
je neprekonaten problm centrlnu lohu v systme medzinrodnho humanitr-
neho prva zohrvaj dodnes tty. V konenom dsledku u elom vzniku MHP
bolo regulova ozbrojen strety medzi ttmi, priom centrlne postavenie ttov
v MHP plne zodpoved i post-westflskej koncepcii medzinrodnho prva, charakte-
ristickej prve regulciou vzahov medzi primrnym subjektmi medzinrodnho prva,
tj. ttmi.
Vvoj v medzinrodnom spoloenstve vak spsobil, e nielen v kontexte MHP za-
ali na vzname zskava aj in subjekty a entity medzinrodnho prva nrodno-
oslobodzovacie hnutia, povstalci, i dokonca teroristi. Tento vvoj sa stal vzvou pre
prvny rmec MHP it na mieru ttom, ako pvodnm a jedinm aktrom medzin-
rodnho spoloenstva. I napriek pretrvvajcej dominancii ttov u tieto obzvl
v oblasti krzovho manamentu, nie s vlunmi aktrmi. Z rznych dvodov sa
stle viac do popredia dostvaj predovetkm medzinrodn organizcie i u Orga-
nizcia spojench nrodov (OSN) ako univerzlna organizcia, alebo regionlne orga-
nizcie ako NATO, Eurpska nia i Africk nia.
S nstupom medzinrodnch organizci a ich angaovania v situcich potencil-
ne spadajcich pod psobnos ratione materiae MHP vak vyvstala cel rada otzok.
O tom, e tieto otzky predstavuj vzvu pre MHP, dnes u niet pochb dkazom
me by i pluralita nzorov a vstupov prvnej doktrny k tejto problematike. Jednou
z fundamentlnych otzok v tejto svislosti je problematika vzahu mierovch oper-

1 Spojitos tchto otzok je zrejm, rovnako je ale potrebn pripomen, e MHP (ius in bello) neregulu-
je otzky udrovania medzinrodnho mieru a bezpenosti, tj. otzky ius ad bellum.

25
ci2 multinrodnch sl medzinrodnch organizci a MHP, predovetkm i a do akej
miery je MHP na tieto opercie aplikovaten.3
Tto problematika bezpochyby nepredstavuje pln nvum, a to ani v praxi, ani
v prvnej doktrne. OSN sa tmto vzahom zaoberala u od pdesiatych rokov, ke na
rozdiel od Medzinrodnho vboru ervenho kra odmietala priamu aplikciu MHP
v mierovch opercich OSN. Na potrebu hlbej analzy v praxi i doktrne, ale potre-
bu prehodnotenia postoja OSN k MHP poukzal predovetkm dynamick vvoj
v tejto oblasti v devdesiatych rokoch, kedy dolo k signifikantnmu nrastu potu
mierovch operci OSN, a o je podstatnejie, dolo tm i ku korepondujcemu nra-
stu komplexnosti mandtov tchto operci.4 Tradine pasvna rola klasickch operci
na udranie mieru bola nahraden aktvnejmi operciami peacemakingu, zahajc
i alie lohy, naprklad humanitrnu asistenciu i podporu pri transformcii a demo-
kratizcii. Nadvzujc na tento vvoj sa i medzinrodnoprvna doktrna v otzke vza-
hu multinrodnch sl a MHP zamerala predovetkm na mierov opercie OSN,5 pr-
padne v obmedzenej miere na NATO.6 Ostatn medzinrodn organizcie ostali do
vekej miery mimo jej zujem. Km naprklad dokument vydan generlnym tajomn-
kom OSN Buletin Generlneho tajomnka OSN: Dodriavanie medzinrodnho huma-
nitrneho prva jednotkami OSN7 sa stal predmetom poetnch analz,8 pomerne mal
pozornos bola venovan potrebe riei podobn otzky v svislosti s narastajcou anga-
ovanosou inch medzinrodnch organizci prkladom Eurpskej nie.
I ke je dominancia OSN v tejto oblasti iastone pochopiten vzhadom na pretr-
vvajcu lohu a dominantn postavenie OSN v opercich krzovho manamentu, je

2 Pojem mierov opercie s v tomto prspevku pouvan v zmysle defincie, ktor uvdza Ben F. Klap-
per: International peace operations comprise all peacekeeping operations and peace enforcement ope-
rations conducted in support of diplomatic efforts to establish and maintain peace. The modern concept
of peace operations goes beyond traditional peacekeeping, as it combines elements of peacekeeping with
peacemaking and peacebuilding. (Klapper, Ben F. International Peace Operations. In Fleck, Dieter. The
Handbook of International Humanitarian Law. 2nd edition. New York: Oxford University Press, 2008,
marg. 1031 a nasl.).
3 Z eskej literatry pozri napr. Fuchs, Ji. Mezinrodn humanitrn prvo. 1. vyd. Praha: Ministerstvo
obrany Agentura vojenskch informanch slueb, 2007, s. 175 a nasl.; zo zahraninej napr. Glick, Ri-
chard D. Lip service to the laws of war: Humanitarian law and United Nations armed forces. Michigan
journal of international law. 1995, vol. 17, no. 1, s. 53117.; Greenwood, Christopher. International Hu-
manitarian Law and United Nations Military Operations. Yearbook of International Humanitarian Law.
1998, no. 1, s. 334.
4 Murphy, Ray. International humanitarian law training for multinational peace support operations les-
sons from experience. International Review of the Red Cross. 2000, no. 840, s. 953968. Dostupn
z www: <http://www.icrc.org/web/eng/siteeng0.nsf/html/57JQTG>; pozri aj. Palwankar, Umesh. Appli-
cability of international humanitarian law to United Nations peace-keeping forces. International Review
of the Red Cross. 1993, no. 294, s. 227240.
5 K tejto tematike existuje vek mnostvo vstupov prvnej doktrny; za vemi prnosn tdiu, obsahu-
jcu i bibliografick prehad, je mono povaova: Porretto, Gabriele, Vitt, Sylvain. The Application of
International Humanitarian Law and Human Rights Law to International Organizations : Research Paper
Series No. 1. CUDIH, 2006.
6 Zwanenburg, Marten. Accountability of peace support operations. 1st edition. Leiden: Martinus Nijhoff,
2005, 363 s.; Porretto/Vit, supra 5, s. 2931.
7 The Secretary General, Secretary Generals Bulletin: Observance by United Nations Forces of Interna-
tional Humanitarian Law, U.N. Doc. ST/SGB/1999/13 (Aug. 6, 1999).
8 Pozri naprklad Shraga, Daphna. UN Peacekeeping Operations: Applicability of International Humani-
tarian Law and Responsibility for Operations-Related Damages. AJIL. 2000, vol. 94, no. 2, s. 406412;
Bothe, Michael, Drschel, Thomas. The UN Peacekeeping Experience. In Fleck, Dieter. The Handbook
of the Law of Visiting Forces. New York: Oxford University Press, 2001, s. 487).

26
to prve Eurpska nia, ktor zvrazuje potrebu rozri analzu vzahu MHP a ope-
rci multinrodnch sl aj o alie medzinrodn organizcie. Existuj k tomu aspo
dva dobr dvody: 1) V diskusii o aplikcii MHP v opercich regionlnych organi-
zci, ako je E, sa nejav ako sprvne automaticky prebra a aplikova otzky i zve-
ry uinen v kontexte OSN.9 V prpade E by takto postup toti nezohadoval jej
pecifik ako medzinrodnej organizcie. K opatrnosti pred unhlenm automatiz-
mom pri hadan paralel medzi E a ostatnmi subjektmi medzinrodnho prva na-
bda u sui generis charakter Eurpskej nie a jej prvneho poriadku. 2) Zwanenburg,
podobne ako al vznamn autori, povauj Eurpsku niu v porovnan s ustlenmi
vojenskmi truktrami OSN a NATO ete stle za nevraznho bezpenostno-poli-
tickho aktra.10 Takto nzor vak neberie do vahy fundamentlnu zmenu v smero-
van, charaktere, prvnom i intitucionlnom rmci, ku ktorej vznikom a implement-
ciou Eurpskej bezpenostnej a obrannej politiky (EBOP) dolo, t.j. prerod E z isto
civilnej mocnosti na mocnos disponujcu vojenskou silou a vojenskmi mechaniz-
mami.11 Tento prspevok si preto kladie za cie nartn zkladn vchodisk sas-
nho poznania problematiky MHP v kontexte operci OSN a na prklade Eurpskej
nie poukza na pecifik, ktor do tejto problematiky vnaj alie, predovetkm
regionlne organizcie.

2. RELEVANCIA A ZVZNOS MHP


V KONTEXTE OPERCI OSN

Problematika zvznosti medzinrodnho prva pre OSN veobecne sa


rtala u v dobe prpravy Charty OSN, km otzky vzahu OSN a MHP vyvstali
predovetkm v svislosti so zrodom mierovch operci, a to hlavne u klasickho
peacekeepingu.12 Personl OSN, i ke asto vybaven len ahkmi zbraami, sa v rmci
mierovch operci dostval stle astejie do situci, v ktorch bol k pouitiu zbran
donten, hoci v sebaobrane. Km Medzinrodn vbor ervenho kra od zaiatku
trval na aplikabilite MHP v opercich OSN,13 samotn OSN sa k tejto problematike

9 Gabriele, Vitt, Sylvain. The Application of International Humanitarian Law and Human Rights Law to
International Organizations: Research Paper Series No. 1, op. cit. 5, s. 1920.
10 Zwanenburg, Marten. Accountability of peace support operations, op. cit 6.
11 K vvoju EBOP, ale aj naprklad k otzke, ako mohlo djs k tak podstatnej zmene charakteru E bez
zsadnej zmeny Zmluvy o E, vi: Dietrich, Sascha. Rechtliche Grundlagen der Verteidigungspolitik
der EU. ZaRV. 2006, 66, s. 665 a nsl.
12 Pre ciele tohto prspevku by nebolo eln sa detailne venova vvoju mierovch operci, preto z oha-
dom na historick vvoj i pouvan terminolgiu autor nsledne odkazuje na bohat odborn literat-
ru i relevantn dokumenty OSN. Z vstupov eskej doktrny uvdza Ji Fuchs prehadn nrt historic-
kho vvoja problematiky mierovch operci, pozri Fuchs, Ji. Mezinrodn humanitrn prvo, op. cit.
3 s. 175 a nasl.; zo zahraninch autorov pozri naprklad Klapper, Ben F. International Peace Opera-
tions. In Fleck, Dieter. The Handbook of International Humanitarian Law, op. cit. 2, marg. 1301 a nasl.;
pozri dokument OSN, United Nations Peacekeeping Operations (Capstone Doctrine), dostupn z www:
<http://pbpu.unlb.org/pbps/Library/Capstone_Doctrine_ENG.pdf>.
13 Fuchs, Ji. Mezinrodn humanitrn prvo, op. cit. 3, s. 179 a nasl.; pozri i nzor MVK zverejnen na
webovch strnkach: Does humanitarian law apply to peace-keeping and peace-enforcement opera-
tions carried out by or under the auspices of the united nations?, dostupn z www: <http://www.icrc
.org/web/eng/siteeng0.nsf/html/5L2BRP>.

27
stavala vyhbavo, ak nie priamo odmietavo. Pripala len to, e sa kontingenty pod
jej vedenm musia riadi princpmi a duchom MHP.14 To sa zmenilo v devdesia-
tych rokoch, kedy dolo nielen k prudkmu nrastu potu obet z radov modrch he-
liem a nsledne k prijatiu opatren medzinrodnm spoloenstvom na ochranu perso-
nlu OSN,15 ale kedy bola OSN samotn konfrontovan aj zodpovednosou za iny
prslunkov kontingentov OSN, ktorch sa dopustili v situcich ozbrojenho kon-
fliktu.16 Jednalo sa o cel radu excesov,17 ktor sa v konenom dsledku stali jednm
z bezprostrednch dvodov vedcich k zmene postoja OSN vo forme buletinu gene-
rlneho tajomnka OSN (Secretary Generals Bulletin: Observance by United Nations
Forces of International Humanitarian Law).
V sasnosti je mon pozorova zhodu nzorov praxe i nuky do tej miery, e
v prpade bojovch akci v rmci operci OSN je MHP18 aplikovaten na ozbrojen
kontingenty akhokovek druhu. 19 To plat bez ohadu nato, i sa jedn o opercie na
udranie alebo vyntenie mieru, ak v ich rmci vyvstan situcie, na ktor je mon
nahliada ako na ozbrojen konflikt. Rovnako iaden vplyv na aplikabilitu MHP ne-
maj otzky mandtu i legality takchto operci km mandt opercie i jej medzi-
nrodnoprvna legalita s otzkami ius ad bellum, je aplikabilita MHP otzkou ius
in bello.
Aplikabilitu MHP v opercich OSN je mon dovodi z viacerch prameov. Na
prvom mieste je veobecne zvzn obyajov humanitrne prvo, ktor plat bez
ohadu ttnej prslunosti, priitatenosti chovania orgnov, i akhokovek inho
prvneho posunu zodpovednosti za chovanie ozbrojench zloiek.20
Okrem toho vyplva psobnos MHP z u spomnanho dokumentu Buletin Ge-
nerlneho tajomnka OSN: Dodriavanie medzinrodnho humanitrneho prva jed-

14 Prvm dokumentom obsahujcim klauzulu, poda ktorej sa OSN zavzuj dodriava principles and
spirit obecnch medzinrodnch zmlv aplikovatench na chovanie vojenskho personlu, inter alia
enevskch konvenci, Dodatkovch protokolov, bol Agreement on the Status of the United Nations As-
sistance Mission for Rwanda (5. november 1993), UNTS Vol. 1748, I-30482, Art. 7, dostupn z www:
<http://untreaty.un.org/unts/120001_144071/12/4/00009649.pdf>.
15 Jednm z tchto opatren bolo i zjednanie Dohovoru o bezpenosti personlu OSN a personlu pridru-
enho (Convention on the Safety of the United Nations and Associated Personnel), UN Doc.
A/RES/49/59 (17. 2. 1995), dostupn z www: <http://daccessdds.un.org/doc/UNDOC/GEN/N95/768/13
/PDF/N9576813.pdf?OpenElement>.
16 Shraga, Daphna. UN Peacekeeping Operations: Applicability of International Humanitarian Law and
Responsibility for Operations-Related Damages, op. cit. 8, s. 406.
17 K porueniam udskch prv a MHP spchanch prslunkmi kontingentov OSN v Kongu a v Soml-
sku pozri Shraga, Daphna. UN Peacekeeping Operations: Applicability of International Humanitarian
Law and Responsibility for Operations-Related Damages, op. cit. 8, s. 406, tam pozn. . 1.
18 Otvorenou a pomerne kontroverznou otzkou ostva, i sa pouij ustanovenia MHP aplikovaten na
medzinrodn alebo vntrottny ozbrojen konflikt, pozri: Application of international humanitarian
law and international human rights law to UN-mandated forces, Report on the Expert meeting on mul-
tinational peace operations, Geneva, 1112 December 2003, s. 209, dostupn z www: <http://www.icrc
.org/Web/Eng/siteeng0.nsf/htmlall/p0912/$File/ICRC_002_0912.PDF!Open>.
19 Seidl-Hohenveldern, Ignaz, Loibl, Gerhard. Das Recht der internationalen Organisationen einschlielich
der supranationalen Gemeinschaften. 7. Auflage. Kln: Carl Heymanns, 2000, 423 s., marg. 2028;
Bothe, Michael. Peacekeeping and international humanitarian law: friends or foes?. International peace-
keeping. 1996, vol. 3, no. 4/6, s. 9195; Shraga, Daphna. The United Nations as an actor bound by in-
ternational humanitarian law. International Peacekeeping. 1998, no. 5, s. 64.
20 Zvznos obyajovch pravidiel medzinrodnho prva pre medzinnrodn organizcie uviedol MSD
v poradnom posudku Vklad dohody medzi WHO a Egyptom (posudok zo da 20. decembra 1980), ICJ
(1980) Reports 67, 90.

28
notkami OSN zo 6. augusta 1999. Buletin je pre prslunkov jednotiek OSN rovna-
ko zvzn, ako s zvzn i alie intrukcie a rozkazy generlneho tajomnka OSN
v jeho funkcii ako vrchnho velitea operci OSN.21
Problematickou ostva otzka prameov MHP a rozsahu ich aplikability.22 Odpo-
ve na tieto otzky zvis od toho, i si kontingenty v opercii zachovvaj svoju iden-
titu ako zloky nrodnch ozbrojench sl v zmysle l. 42 Charty OSN alebo je mon
prizna im charakter orgnu OSN. Prv prpad nepredstavuje problm kontingenty
ostvaj orgnmi ttov a s preto na nich pouiten ustanovenia MHP v tom rozsa-
hu, v akom viau vysielajci tt. V druhom uvedenom prpade, t.j. ak kontingenty
maj status orgnov OSN, je priama aplikcia zmluvnho MHP vylen, kee OSN
nie je zmluvnou stranou relevantnch zmluvnch mechanizmov, t.j. predovetkm
enevskch konvenci a Dodatkovch protokolov. Tieto sce pouvaj pojem moc-
nos, avak prax i prvna doktrna pomerne jednoznane interpretuj tento pojem
v prospech ttu, a teda vyluuj u i monos pristpenia medzinrodnej organiz-
cie.23 I ke zmluvn MHP nie je v prpade kontingentov ako orgnov OSN aplikova-
ten priamo, s zmluvnoprvne zvzky aplikovaten nepriamo lensk tty, ktor
ozbrojen zloky poskytli, sa nemu svojich zvzkov vyplvajcich zo zmluvnho
MHP zbavi prenesenm veliteskej a kontrolnej prvomoci na in subjekt medzin-
rodnho prva. Takto zver by bol samozrejme omnoho problematickej v prpade,
e kontingenty by OSN poskytla in medzinrodn organizcia naprklad Eurp-
ska nia.
Odlin je situcia v prpade vojenskho personlu OSN, ktor nie je prepoian
lenskmi ttmi. V takomto prpade je vylen tak priama, ako aj nepriama poui-
tenos zmluvnho MHP. Organizcia spojench nrodov vak nestoj nad medzin-
rodnm prvom je viazan o.i. obyajovm MHP a je tm i adrestom noriem t-
kajcich sa chovania vojenskho personlu.24 Tm je i personl, ktor nepredstavuje
sas nrodnch kontingentov, viazan humanitrnym prvom a vntornmi predpis-
mi organizcie.
Shrnne je mon k sasnmu stavu problematiky uvies nzor Ch. Greenwooda,
poda ktorho although there was originally some doubt about the applicability of

21 Buletin je internm dokumentom zvznm vo vntri organizcie a strictu sensu navytvra iadne prv-
ne zvzky pre tty, ktor kontingenty vysielaj. I napriek tomu sa jedn o dleit vyjasnenie postoja
OSN a formlne prihlsenie sa k zsadm MHP. Buletin Generlneho tajomnka OSN bol formou na-
prklad i sluobnch predpisov pre United Nations Emergency Force (UN Doc. ST/SGB/UNEF/1 (1957),
271 UNTS 135), United Nations Force in Cyprus (UN Doc. ST/SGB/UNFICYP/1 (1964), 555 UNTS
119.
22 Prvna nuka diskutuje najrznejie obmedzenia psobnosti MHP v opercich OSN. Naprklad Herms-
dorfer v rmci vymedzenia psobnosti MHP odmieta prizna tatt kombatanta a nsledne i vojnovho
zajatca prslunkom sl OSN, kee tto s bojovnkmi bez nepriatea a z rznych alch dvodov ne-
zodpovedaj obrazu kombatanta, ako ho charakterizuje l. 43 odst. 2 DP I.; pozri: Hermsdrfer, Willi-
bald. Zur Anwendbarkeit des humanitren Vlkerrechts bei Einstzen der Friedenstruppen der Vereinten
Nationen. NZWehrr. 1998, Heft 3, s. 108 a nasl.
23 Pozri Tittemore, Brian D. Belligerents in blue helmets: Applying international humanitarian law to Uni-
ted Nations peace operations. Stanford Journal of International Law. 1997, vol. 33, s. 95; Greenwood,
Christopher J. International Humanitarian Law and United Nations Military Operations. YIHL. 1998,
vol. 1, s. 334; pre opan nzor pozri naprklad Hermsdrfer, Willibald. Zur Anwendbarkeit des hu-
manitren Vlkerrechts bei Einstzen der Friedenstruppen der Vereinten Nationen. NZWehrr. 1998, Heft
3, s. 101.
24 Graf Vitzthum, Wolfgang. Vlkerrecht. 4. Auflage. Berlin: De Gruyter, 2007. VIII marg. 62, s. 646.

29
international humanitarian law to UN forces, it is now generally accepted that, to the
extent that such forces are a party to an armed conflict, they are subject to humanita-
rian law, whether they were established as peace-keeping forces or for the purpose of
engaging in enforcement action.25

3. MHP A VOJENSK OPERCIE EURPSKEJ NIE

3.1 RELEVANCIA MHP PRE OPERCIE EBOP

Kee si autor tohto prspevku vybral Eurpsku niu a jej vojensk ope-
rcie ako prklad, na ktorom m by demontrovan aktulnos problematiky vzahu
multinrodnch sl a MHP, jav sa ako potrebn nartn na zaiatku rozboru sasn
stav integrcie v bezpenostno-politickej oblasti.
Spolon zahranin a bezpenostn politika Eurpskej nie zaha poda ln-
ku 17 Zmluvy o E
vetky otzky tkajce sa bezpenosti nie vrtane postupnho vymedzovania
spolonej obrannej politiky, ktor by mohla vies, ak by sa tak Eurpska rada roz-
hodla, k spolonej obrane. [] Otzky uveden v tomto lnku zahaj humani-
trne a zchrann lohy, misie na udranie mieru a lohy bojovch sl pri rieen
krzovch situci vrtane nastoovania mieru.
lnok 17, obsahujci tzv. Petersbersk lohy, je tak centrlnou normou pre otzku
cieov a loh Eurpskej nie v bezpenostno-politickej oblasti, kee determinuje
spolu s almi dleitmi dokumentmi E (Eurpskou bezpenostnou stratgiou 2003
a Zkladnm cieom 2010)26 obsahov aspekty SZBP/EBOP. Defincia loh EBOP
v l. 17 ods. 2 Zmluvy o E (ZE) vychdza z Petersberskej deklarcie Zpadoeurp-
skej nie zo da 19. jna 1992.27 lohy uveden v tejto deklarcii boli v doslovnom
znen zalenen do Amsterdamskej zmluvy ako nov l. 17 ods. 2 ZE a zahrnutm do
primrneho prva E sa stali kovmi prvkami eurpskych bezpenostno- a obran-
nopolitickch cieov a aktivt.28 Tmto poinom vyslala nia jasn signl o svojej pri-
pravenosti nies svoj podiel zodpovednosti pri rieen konfliktov a krz i mimo eurp-
sky kontinent. Formulcia Petersberskch loh zostala v zmluve z Nice rovnak, a
Lisabonsk zmluva ponka revidovan definciu loh spadajcich do EBOP: civiln

25 Greenwood, Christopher. Scope of Apllication of Humanitarian Law. In Fleck, Dieter. The Handbook of
International Humanitarian Law. New York: Oxford University Press, 2008, s. 52.
26 Solana, Javier, Eurpska bezpenostn stratgia, Berln, 12. 11. 2003, S0230/03. Headline Goal 2010,
approved by General Affairs and External Relations Council on 17 May 2004 endorsed by the Euro-
pean Council of 17 and 18 June 2004, dostupn z www: <http://www.consilium.europa.eu/uedocs
/cmsUpload/2010%20Headline%20Goal.pdf>.
27 lohy s uveden v bode II.4. Petersberskej deklarcie ministrov obrany a ministrov zahraninch veci
Zpadoeurpskej nie: [] military units of WEU member states, acting under the authority of WEU,
could be employed for: humanitarian and rescue acts; peacekeeping tasks; tasks of combat forces in cri-
sis management, including peacemaking.; pre znenie deklarcie vi naprklad Buletin Nemeckej Spol-
kovej vldy zo da 23. 6. 1992, . 68, s. 652.
28 Blanck, Kathrin. Die europische Sicherheits- und Verteidigungspolitik im Rahmen der europischen Si-
cherheitsarchitektur. 1. Auflage. Wien 2005, s. 173.

30
a vojensk prostriedky me nia poda l. I-42 ods. 1 a l. I-43 ods. 1 vyui pri mi-
sich mimo nie, zahajc:
spolon opercie odzbrojovania, humanitrne a zchrann misie, misie vojen-
skho poradenstva a vojenskej pomoci, misie na predchdzanie konfliktom a na udr-
iavanie mieru, ako aj misie bojovch sl v rmci krzovho riadenia vrtane misi
na optovn nastolenie mieru a stabilizanch operci po ukonen konfliktu.
Je teda mon kontatova, e po obsahovej strnke zahaj ciele a lohy SZBP/
EBOP irok spektrum loh, ktor siaha od zchrannch a humanitrnych loh a
po mierov opercie typu tzv. robustnho peacekeepingu, resp. operci na vyntenie
mieru (peace enforcement). Jadrom tchto loh ostva ich vojensk dimenzia to vy-
plva u zo systmovho zaradenia l. 17 ods. 2 ZE ako konkretizcie obrannopoli-
tickej dimenzie E regulovanej l. 17.29
K realizcii stanovench cieov a loh E disponuje intitucionlnou infratrukt-
rou a prvnymi nstrojmi.30 Pouva jednak veobecn intitucionlnu infratrukt-
ru E s bezpenostno-politickou relevanciou (Rada E a jej pomocn orgny), ale
v rmci pokraujceho integranho procesu vytvorila i zvltne truktry a kapacity,
ako naprklad Bezpenostn a politick vbor, i vojensk infratruktru, ako napr-
klad Vojensk vbor i Vojensk tb E. Prvotn praktick sksenosti viedli lensk
tty zrove k vytvoreniu vlastnch truktr a kapact na realizciu loh krzovho
manamentu; vznikli tak Eurpske bojov skupiny, Eurpske sily rchleho nasadenia
i Eurpske andrske jednotky.31 Eurpska nia tak disponuje potencilom, ktorho
uplatnenie v praxi nenechva pochybnosti o urgentnosti humanitrnoprvnych otzok.

3.2 PSOBNOS MHP RATIONE PERSONAE

Humanitrnoprvnych otzok v kontexte vojenskch operci E je cel


rada tmi najdleitejmi s otzky psobnosti MHP ratione materiae a ratione per-
sonae. Pre psobnos MHP ratione personae m kov charakter otzka medzin-
rodnoprvnej subjektivity32 OSN a E len v prpade jej priznania je mon povao-
va medzinrodn entitu stricto sensu za subjekt MHP.

29 V tomto zmysle i Callies, Christian, Ruffert, Matthias. EUV, EGV: Das Verfassungsrecht der Europi-
schen Union mit Europischer Grundrechtecharta, Kommentar. 3. Auflage. Mnchen: Verlag C. H. Beck,
2007. Art. 17 Rn. 7; Wessel, Ramses A. The State of Affairs in EU Security and Defence Policy: The
Breakthrough in the Treaty of Nice. Journal of conflict and security law. 2003, vol. 8, no. 2, s. 265288.
Vojenskej dimenzii Petersberskch loh ako aisku zodpovedali naprklad aj rozhodnutia Rady E, ke
za prvny zklad civilnej pozorovateskej misie EUMM na zpadnom Balkne, policajnch misi EUPM
v Bosne a Hercegovine a Proximy v Macednsku neoznaila l. 17 odst. 2 ZE (vi spolon akcie
2000/118/GASP zo da 22. 12. 2000, Abl. EG L 328/53 f. (EUMM), 2002/210/GASP zo da 11. 3.
2002, Abl. EG L 70/1 ff. (EUPM) a 2003/681/GASP zo da 29. 9. 2003, Abl. EU L 249/66 ff. (Pro-
xima).
30 Predovetkm spolon stratgie, jednotn akcie a pozcie vytvraj materilnu podstatu SZBP
a umouj nii reagova na aktulny vvoj v medzinrodnom spoloenstve, a tm i formova jej po-
stavenie ako medzinrodnho aktra. alm, formlne najdleitejm nstrojom SZBP, s medzin-
rodn zmluvy uzatvran s tretmi ttmi a medzinrodnmi organizciami na zklade l. 24 ZE.
31 Mlling, Christian. EU-Battlegroups, Diskussionspapier der FG 2. SWP Berlin, 2007/05, marec 2007,
s. 3.
32 Autor rozumie pod medzinrodnoprvnou subjektivitou v kontexte tohoto prspevku schopnos by no-
siteom medzinrodnoprvnych prv a povinnost.

31
3.2.1 Spsobilos by nositeom zvzkov vyplvajcich z MHP
Km medzinrodnoprvna subjektivita OSN je dnes u len ako spo-
chybniten,33 v prpade Eurpskej nie ete donedvna tomu tak nebolo,34 kee
poda ete stle platnej prvnej pravy (na rozdiel od Eurpskeho Spoloenstva)35
Eurpska nia medzinrodnoprvnou subjektivitou expressis verbis nedisponuje. S oha-
dom na ukonenie ratifikcie Lisabonskej zmluvy a jej vstupom do platnosti sa tto
otzka definitvne vyriei. Avak aj bez prihliadania na ustanovenia de lege ferenda,
tkajce sa subjektivity E,36 je mon u v rmci aktulne platnej prvnej pravy
uini zver, e neexistencia explicitnho zmluvnho ustanovenia neimplikuje ipso
facto, e E medzinrodnoprvnu subjektivitu nem. Argumenty poskytne rozsudok
Medzinrodnho sdneho dvora vo veci Nhrady kd spsobench v slubch OSN37
a na jeho zklade nukou formulovan koncepcia implikovanch prvomoc, resp.
tzv. funkn teria. Na ich zklade je mon strune uini zver, e Eurpska nia
u disponuje subjektivitou aspo do tej miery, do akej smie vo vlastnom mene samo-
statne kona. Ak je teda explicitne Eurpska nia stranou medzinrodnej zmluvy uza-
tvorenej v rmci EBOP na zklade l. 24 Zmluvy o E,38 je len ako mon zastva
nzor, e v skutonosti sa zmluvnou stranou stalo jej 27 lenskch ttov. V tomto
zmysle bude nov lnok 47 Zmluvy o E (Lisabon) len potvrdenm sasnho stavu.

3.2.2 rove organizcie ako aspekt psobnosti ratione personae


Podstatnou otzkou pri rozbore psobnosti MHP ratione personae je ro-
ve organizcie nettnych entt, ktor sa uchlili k pouitiu sily. Tento aspekt je
veobecne uznvan ako urujci pre vlastnos danej entity ako strany ozbrojenho
konfliktu. Je i sasou defincie ozbrojenho konfliktu v judikatre medzinrodnch
trestnch orgnov: v rozhodnut Odvolacej komory Medzinrodnho tribunlu pre b-
val Juhoslviu o jurisdikcii vo veci Tadi (ozbrojen konflikt ako resort to armed
force between States or protracted armed violence between governmental authorities
and organized armed groups or between such groups within a State),39 resp. vo vy-
jadren prvej Komory ad hoc tribunlu pre Rwandu v rozsudku v prpade Akayesu (an

33 International Court of Justice, Reparations for Injuries Suffered in the Service of the United Nations, Ad-
visory Opinion of 11 April 1949, ICJ Reports 1949, p. 174220; Bothe, Michael. Peacekeeping and in-
ternational humanitarian law: friends or foes? International peacekeeping, op. cit. 19, s. 94.
34 K stavu diskusie ohadne tejto otzky pozri naprklad: Tomuschat, Christian. Art. 281 EG marg. 66. In
Von der Groeben, Hans, Schwarze, Jrgen. Kommentar zum EU-/EG-Vertrag. 6. Auflage. Baden-Baden:
Nomos, 2004.
35 lnok 281 Zmluvy o zaloen ES stanov: Spoloenstvo m prvnu subjektivitu.
36 lnok 47 Zmluvy o E (v Lisabonskom znen) stanov: nia m prvnu subjektivitu.
37 International Court of Justice, Reparations for Injuries Suffered in the Service of the United Nations,
Advisory Opinion of 11 April 1949, ICJ Reports 1949, p. 174220.
38 Je to prve oblas EBOP, v ktorej je rozvinut korepondujca prax uzatvrania zmlv niou na zkla-
de l. 24 Zmluvy o E (dobrm prkladom s tzv. SOFAs/SOMAs), i prax tkajca sa zakladania agen-
tr s vlastnou prvnou subjektivitou (Council Joint Action 2001/555/CFSP of 20 July 2001 on the es-
tablishment of a European Union Satellite Centre, OJ 2001 L 200/5 [as amended]; Council Joint Action
2001/554/CFSP of 20 July 2001 on the establishment of a European Union Institute for Security Studies,
OJ 2001 L 200/1 [as amended] and Council Joint Action 2004/551/CFSP of 12 July 2004 on the esta-
blishment of the European Defence Agency, OJ 2004 L 245/17).
39 International Tribunal for the Former Yugoslavia, Prosecutor v. Dusko Tadi, Decision on the Defence
Motion for Interlocutory Appeal on Jurisdiction, Case No. IT-94-I-AR72, Appeals Chamber, 2 October
1995, para. 70.

32
armed conflict is distinguished from internal disturbances by the level of intensity of
the conflict and the degree of organization of the parties to the conflict).40 Komentr
Medzinrodnho vboru ervenho kra k lnku 1 Druhho dodatkovho protokolu
k enevskm konvencim (DP II.) poukazuje na previazanos medzi rovou organi-
zcie strn konfliktu a ich schopnosou implementova podstatn ustanovenia Proto-
kolu. Cieom poiadavku uritej rovne organizcie, ako vyplva u z lnku 3 spo-
lonho enevskm konvencim, je, aby ozbrojen skupiny zaangaovan v konflikte
boli schopn zabezpei implementciu podstatnch zvzkov vyplvajcich z tohto
ustanovenia.
Pre otzku stupa organizcie, resp. postavenia vojenskch kontingentov v opercich
vedench Eurpskou niou veobecne, je urujcim faktorom velitesk a kontroln
prvomoc. V rmci operci civilnho krzovho manamentu je personl zvyaj-
ne najman Eurpskou niou a/alebo sekundovan lenskm ttom a jeho konanie
je tak priitaten priamo E a nie lenskmu ttu. V rmci vojenskch operci
dochdza pri kontingentoch lenskch (alebo tretch) ttov k transferu veliteskej pr-
vomoci (transfer of authority) na Eurpsku niu, ktor tak efektvne vykonva vojen-
sk a kontroln prvomoc prostrednctvom Rady, Bezpenostnho a politickho v-
boru i Velitea opercie. Zmluvy uzatvran v rmci operci EBOP so ttmi, ktor
sa na opercii nasadenm svojich kontingentov chc podiea, uvdzaj: Vntrott-
ne orgny odovzdaj operatvne a taktick velenie a/alebo kontrolu svojich ozbroje-
nch sl a zamestnancov veliteovi opercie E.41 Zo znenia tejto klauzule je mon
dovodi, e za pecifickm elom, ktorm je realizcie opercie, je skutone na E
prenesen operan velenie a riadenie vylenench sl na operan velitestvo E,
konkrtne na osobu velitea opercie (Operation Commander).42 Tento zver potvrd-
zuje i analza prvnych aktov Rady E, predovetkm spolonch akci i rozhodnu-
t, ktor predstavuj prvny zklad kadej opercie.43 Z uvedenho vyplva, e i na-
priek pretrvvajcemu medzivldnemu charakteru EBOP, ako aj faktu, e Eurpska
nia nedisponuje vlastnmi ozbrojenmi silami, je to prve E, ktor je povaovan
(lenskmi ttmi i nelenskmi ttmi, ktor sa ale opercich podieaj) za subjekt,
ktor je oprvnen prijma strategick rozhodnutia tkajce sa operci EBOP a je z-
rove nositeom primrnej zodpovednosti za ich realizciu.44 Je obecne uznvan, e

40 International Tribunal for Rwanda, Prosecutor v. Jean-Paul Akayesu, Judgment, Case No. ICTR-96-4-T,
trial Chamber I, 2 September 1998, para. 625.
41 Pozri naprklad l. 4 (2) Agrement between the European Union and the Republic of Albania on the par-
ticipation of the Republic of Albania in the European Union military operation in the Republic of Chad
and in the Central African Republic (Operation EUFOR Tchad/RCA) (13. jl 2008), .v. E 13. 8.
2008, L217/19.
42 Kulek, Jaroslav. Velen a zen v operacch E. Vojensk rozhledy. 2008, ro. 17 (49), . 3, s. 37.
43 Pozri naprklad Council Joint Action 2007/677/CFSP (15. oktber 2007), .v. E (23. 10. 2007),
L 279/21, tam l. 6 odst. 1: Under the responsibility of the Council, the PSC shall exercise the political
control and strategic direction of the EU military operation. Pozri tie l. 13 odst. 2 Council Joint
Action 2004/570/CFSP (12. jl 2004), .v. E (28. 7. 2004), L 252/10: The entire chain of command
of the EU Force shall remain under the political control and strategic direction of the EU throughout the
EU military operation, after consultation between the EU and NATO. Within this framework, the EU
Operation Commander shall report on the conduct of the operation to EU bodies only.
44 Rovnak nzor zastva i Tsagourias, Nicholas. EU Peacekeeping Operations: Legal and Theoretical
Issues. In Trybus, Martin, White, Nigel D. European Security Law. New York: Oxford University Press,
2007. s. 122.

33
tieto elementy minimlne poukazuj na vkon skutonej kontrolnej a veliteskej pr-
vomoci a tm i na dosiahnutie stupa organizcie poadovanho pre psobnos MHP.
Konkrtne pre opercie EBOP je tak mon kontatova, e spaj i tto podmienku
psobnosti ratione personae.

3.2.3 E ako strana ozbrojenho konfliktu


Len vnimone upravuj enevsk konvencie a ich Dodatkov protokoly
postavenie i rolu nettnych aktrov,45 iadne z ustanoven vak neupravuje, do akej
miery mu by medzinrodn organizcie alebo in entity povaovan za stranu kon-
fliktu. as nuky zastva nzor, e obyajov pojem strana konfliktu zaha kad
de-facto jednotku, ktor vykonva kontrolu a velenie nad ozbrojenmi silami; je pri
tom postaujce, aby mala akkovek medzinrodn status.46 Proti tomu je mon na-
mietnu, e multinrodn sily realizujce operciu nedisponuj vlastnou medzinrod-
noprvnou subjektivitou a nemu tak by priamou stranou sporu je mon ich skr
povaova za orgny subjektov medzinrodnho prva medzinrodnch organiz-
ci, ktor s nositemi zodpovednosti za dodriavanie tch pravidiel MHP, ktormi s
viazan.47
V opercich OSN, v rmci ktorch djde k pouitiu ozbrojenej sily, je to prve
OSN, ktor sa stva stranou konfliktu v zmysle MHP a to i vtedy, ak a pouitm
ozbrojenej sily vlastnmi kontingentmi zaprin internacionalizciu konfliktu a n-
sledne tm privod i aplikabilitu MHP pouitenho v medzinrodnch ozbrojench
konfliktoch.
S ohadom na E je mon dospie k podobnmu zveru. O subjektivite E u
v sasnosti niet pochb, a to obzvl v oblasti SZBP. Zrove je to E, ktor o ope-
rcich EBOP rozhoduje o ich vzniku, podmienkach realizcie i ukonen, priom
velitesk a kontroln prvomoc nad nrodnmi kontingentmi je prenesen na opera-
n velenie E. Vylenen kontingenty je tak mon povaova za orgny E, oho n-
sledkom je, e i napriek akostiam vyplvajcim z tohto zistenia je mon, aby za
stranu ozbrojenho konfliktu bola povaovan E samotn.48

3.3 PSOBNOS MHP RATIONE MATERIAE

Pre otzku psobnosti MHP ratione materiae m bezpochyby kov v-


znam defincia ozbrojenho konfliktu, resp. stanovenie kritri, ktor podradenie kon-

45 Naprklad poda l. 1 odst. 4 DP je povstalcom priznan parcilna medzinrodnoprvna subjektivita;


ozbrojen konflikt medzi orgnaizovanmi vojenskmi jednotkami a ozborjenmi silami vedie k aplika-
bilite DP II; MVK a medzinrodn organizcie mu prevzia funkciu a lohy ochrannej mocnosti
(l. 10 odst. 2, 3 K I-III, l. 11 odst. 2, 3 K IV.).
46 Bartelt, Sandra. Der rechtliche Rahmen fr die neue operative Kapazitt der Europischen Union. Ham-
burg: LIT, 2002. s. 188; Glick, Richard D. Lip service to the laws of war: Humanitarian law and United
Nations armed forces, op. cit. 3, s. 74.
47 Risse, Horst. Der Einsatz militrischer Krfte durch die Vereinten Nationen und das Kriegsvlkerrecht.
1. Auflage. Frankfurt am Main: P. Lang, 1988, s. 8.
48 Priznanie Eurpskej nii schopnos by samostatnou stranou ozbrojenho konfliktu je spojen s celou
radou otzok, naprklad i a do akej miery sa lensk tty, ktor sa na tej-ktorej opercii nepodieaj,
resp. tty, ktor sa na EBOP trvale nepodieaj (Dnsko), mu sta legitmnym vojenskm cieom; do
akej miery a akm spsobom je E povinn implementova MHP do svojich prvnych truktr i praxe?

34
krtnej faktickej situcie pod tento pojem umouj. Jedn sa pritom o zkladn otz-
ky MHP, ktor vak na svojej aktulnosti nielen ni nestratili, ale skr naopak v s-
vislosti s nstupom asymetrickch konfliktov a alch novch javov v MHP sa ich ak-
tulnos ete vystupovala. Tento prspevok vak nem za cie a ani z pochopitench
dvodov neme pojednva o aktulnom vvoji tejto problematiky, predovetkm
kvli jej rozsiahlosti a komplexnosti. Cieom je naopak nrt praxe nasadenia multi-
nrodnch sl pod vedenm E a jej rozbor, ktor uke, do akej miery multinrodn
sily E u boli konfrontovan so situciami, ktor aj napriek nejasnostiam koncepcie
ozbrojenho konfliktu pod tento pojem spadaj.
Vo vojenskch opercich krzovho manamentu E bolo od roku 2003 nasa-
dench 10 000 vojakov, ktorch as tvorili kontingenty z nelenskch ttov E.
Jednalo sa o nasledujcich es operci: Concordia (plne prv vojensk opercia
E v Bvalej juhoslvskej republike Macednsku (FYROM)), Artemis a EUFOR
DR-Kongo v Demokratickej republike Kongo; EUFOR Althea v Bosne a Hercegovine;
EUFOR ad/SAR, nasaden vo vchodnom ade a na severovchode Stredoafrickej
republiky do marca 2009; a posledn realizovan nmorn opercia EU NAVFOR na-
mieren proti o.i. somlskym pirtom.49
S ohadom na psobnos MHP ratione materiae, tri z tchto operci boli realizova-
n v post-konfliktnom obdob (Concordia, Althea a EUFOR RD Congo) a v ich rmci
nebolo hlsen iadne zapojenie kontingentov E do ozbrojench stretov napaj-
cich znaky ozbrojenho konfliktu v zmysle MHP.50 To vak neplat o opercii Artemis,
a obzvl o EUFOR ad/SAR. Obe tieto opercie boli mandtovan poda kapito-
ly VII Charty OSN a tm i oprvnen poui all necessary measures (vrtane ozbro-
jenej sily nad rmec sebaobrany) k naplneniu mandtu.51 Poas trvania opercie
Artemis dolo dajne aspo k dvom situcim, kedy sa kontingenty E stali terom
toku, na ktor reagovali protitokom. Pri jednej z tchto prleitost zahynuli dvaja
tonci.52
Opercia v ade a Stredoafrickej republike EUFOR Tchad/RCA bola realizovan
v naptej bezpenostnej a politickej situcii, ktor vykazovala znaky tak medzin-
rodnho, ako aj vntrottneho konfliktu a ktor bola ovplyvnen humanitrnou kr-
zou spsobenou etnickm nsilm v Darfre. Vnos situcie znzoruje naprklad
preruenie opercie na niekoko dn, a to v jej poiatkoch vo februri 2008, kedy
dolo k vzplanutiu nsilia v krajine, na ktor nadviazali boje v adskom hlavnom
meste NDjamena medzi ozbrojenmi opozinmi skupinami a vldnymi jednotka-

49 Dokumentcia tvoriaca prvny zklad tchto operci, ako aj alie informcie s dostupn na webovch
strnkach Rady E: <http://www.consilium.europa.eu/showPage.aspx?id=268&lang=en>.
50 Naert Frederik, An EU Perspective. In: International Peace Operations and International Humanitarian
Law (2008), s. 97 (([a]lmost) all ESDP operations so far did not include active participation in hostili-
ties), dostupn z www: <http://www.iihl.org/iihl/Documents/9729ipop.pdf>.
51 Prvnym zkladom opercie Artemis bola Rezolcia 1484 (2003) prijat Bezpenostnou Radou OSN
da 30. mja 2003 na svojom 4764 stretnut, S/Res/1484 (2003), odst. 4. Prvnym zkladom opercie
EUFOR Tchad/RCA bola Rezolcia 1778 (2007) , prijat Bezpenostnou Radou OSN na svojom 5748
stretnut da 25. septembra 2007, S/Res/1778 (2007), 25. september 2007, odst. 6 (a).
52 Naert, Frederik. ESDP in Practice: Increasingly Varied and Ambitious EU Security and Defence Opera-
tions. In Trybus, Martin, White, Nigel D. Europan Security Law. New York: Oxford University Press,
2007, s. 75, pozn. 103.

35
mi.53 Realizcia opercie prebiehala so shlasom tak adu, ako aj Stredoafrickej re-
publiky, avak predstavitelia opozcie vslovne spochybovali nestrannos opercie
a vyzvali E to refrain from sending their troops to serve within the framework of
the EUFOR.54 V jni 2008 sa rske jednotky EUFOR, nasaden za elom chr-
ni vntorne presdlen osoby a uteeneck tbory, dostali do stredu bojovho stretu
ozbrojench skupn a adskch vldnych vojsk na vchode adu, priom po toku pr-
slunci rskeho kontingentu pabu optovali.55 I plne prv obe z radov ozbrojench
sl pod vedenm E bola hlsen ako nsledok nepriateskho toku v rmci opercie
EUFOR Tchad/RCA.56 Aj ke sa na tento prpad MHP nevzahovalo, nakoko lo o in-
cident na hraniciach so Sudnom, kedy smr franczskeho seranta bola spsoben ne-
priateskou pabou po nemyselnom prekroen sudnskych hranc,57 predsa len jasne
poukazuje na fakt, e akkovek nasadenie ozbrojench zloiek me za uritch okol-
nost vies k ozbrojenmu nsiliu. Prve opercia EUFOR Tchad/RCA je toho dobrm
prkladom, kee sa jednalo o mierov operciu poda kapitoly VII. Charty OSN, so
irokm mandtom zahajcim komplexn lohy v oblasti zabezpeenia ochrany
a bezpenosti. Pravdepodobnos prekroenia hranice aplikability MHP je v takchto
podmienkach vysok. Je tak mon kontatova, e i z pohadu praxe nie je mon po-
vaova humanitrnoprvny rozmer operci v rmci EBOP za okrajov. Naopak, kon-
tinulne rastci poet operci so stle komplexnejm mandtom poukazuje na po-
trebu analzy otzky, i a v akom rozsahu je Eurpska nia humanitrnym prvom
viazan, resp. analzy, do akej miery u E humanitrne prvo do svojho prvneho
poriadku integrovala.

4. ZVER AKO ALEJ?

Prspevok nartol strune sasn stav poznania vzahu operci OSN


a MHP ako najvraznejieho prkladu tu diskutovanej problematiky vzahu multin-
rodnch sl a MHP. Naopak podrobne sa venoval relevancii MHP pre EBOP pouk-
zal na fakt, e E je v sasnosti globlnym bezpenostno-politickm hrom dispo-
nujcim operanmi kapacitami, ktorch nasadenie je viac ne dobrm dvodom pre
analzu humanitrnoprvnych aspektov operci E. Konkrtne je mon kontatova,

53 EU Presidency Statement on the Republic of Chad (Brussels, 3. februra 2008), available at <http://
www.consilium.europa.eu/ueDocs/cms_Data/docs/pressData/en/cfsp/98543.pdf>; Press Release, EU
High Representative for the CFSP, on the situation in Chad and Operation EUFOR TCHAD/RCA
(4. februra 2008) <http://www.consilium.europa.eu/ueDocs/cms_Data/docs/pressData/en/discours
/98555.pdf>.
54 Fitzgerald, Mary. Chad Rebels Consider Irish Troops a Hostile Force. THE IRISH TIMES. 2. 2. 2008;
Kirby, Paul. EU Force on Risky Africa Mission. BBC News. 28. 1. 2008. Dostupn z www: <http://news
.bbc.co.uk/2/hi/europe/7213551.stm>.
55 Press Release, EUFOR Action under Fire Protect IDPs Refugees (June 14, 2008), available at <http://
www.consilium.eu.int/uedocs/cmsUpload/RezzouGozBeida.pdf>; Chad rebels attack town, EU troops
come under fire. Reuters. 14. 6. 2008. Dostupn z www: <http://www.reuters.com/article/homepageCrisis
/idUSL14281420._CH_.2400>.
56 EUFOR TCHAD/RCA, EUFOR suffers its first fatality, Press Release, 10 March 2008, dostupn
z www: <http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cmsUpload/080310EUFORsuffersfirstfatality.pdf>.
57 Henshaw, Amber. Sudan seeks cash for nomad deaths. BBC. 10. 3. 2008. Dostupn z www: <http://
news.bbc.co.uk/2/hi/africa/7287148.stm>.

36
e E je samostatnou entitou zasahujcou do medzinrodnho diania, na ktor len-
sk i nelensk tty prenaj v rmci operci velitesk a kontroln prvomoc, m
je dosiahnut stupe organizcie odvodujci psobnos MHP ratione personae. Prax
E poukazuje zrove nato, e pravdepodobnos angaovania E v situcich spa-
dajcich do psobnosti MHP ratione materiae je viac ne vysok a m kontinulne
stpajcu tendenciu.
Predchdzajce kapitoly vak zaiste neposkytli uspokojiv odpove na vetky otz-
ky, ktor s alebo sa v kontexte vojenskch operci E a OSN konkrtne a operci
multinrodnch sl veobecne, stvaj z hadiska MHP urgentnmi. Otvoren ostala
cel rada otzok predovetkm zvan otzka prameov humanitrnoprvnych z-
vzkov E, ako aj ich rozsahu, v irom kontexte potreby hlbej analzy medzinrod-
noprvnych aspektov vojenskch operci E. Ve naprklad v kontexte E je vyjas-
nenie medzinrodnoprvneho rmca vojenskch operci E a predovetkm ich
vzahu k MHP v zujme nie samotnej, ale i v zujme esk republiky ako lensk-
ho ttu toti spsob, akm sa E so svojimi zvzkami vysporiada, ale i rozsah,
v akom ich bude vo svojich vojenskch opercich dodriava, m vrazn vplyv nie-
len na spech i nespech opercie samotnej, ale i na kredibilitu E ako globlneho
vojenskho aktra a zrove plnohodnotnho subjektu medzinrodnho prva.
Analza spomenutch, tmto prspevkom neadresovanch otzok vak vyaduje
irie monosti analzy a prezentcie jej vsledkov to vak prspevok v rmci zbor-
nka neumouje. Cieom tohto prspevku vak bolo poukza na prklade Eurpskej
nie relevanciu a aktulne vzvy problematiky vzahu operci multinrodnch sl
a MHP a zrove poukza nato, e zvery uinen v kontexte operci OSN nie s au-
tomaticky pouiten i na opercie inch medzinrodnch organizci. Z tohto dvodu
je vhodn tento prspevok povaova skr za vod do problmu a nie za snahu tto
problematiku vyjasni.

OPERATIONS OF MULTINATIONAL FORCES AND IHL

Summary

When exploring the topic of International Humanitarian Law (IHL) in the context of
multinational forces operations, legal scholars have focused mainly on the UN, whilst other organizations
have remained largely in the shadows. This Contribution focuses on the European Union (EU), holding that
this regional organization by virtue of its sui generis nature and of its increasing engagement in the field
of crisis management rises several similar questions, as have been raised in the context of the UN. The
Contribution looks at the capacities of the EU and the corresponding practice, underlining the importance
of the IHL for EU-led operations. Furthermore it focuses on the issues of ratione materiae and ratione
personae applicability of IHL to EU operations, whereas the starting point of the analysis is that the
conclusions made in the context of UN operations may not be applied automatically to EU operations
because of its sui generis character.

Key words: Multinational forces, United Nations, European Union, International Humanitarian Law,
applicability

37
2009 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 3943

NKTER VOJENSK ASPEKTY APLIKACE


MEZINRODNHO HUMANITRNHO PRVA
V PROSTED SOUASNCH
OZBROJENCH KONFLIKT
OTAKAR FOLTN

Prvo ozbrojenho konfliktu, v jeho vvoji enevsk konvence nepo-


chybn pedstavuj zsadn milnk, odr stejn jako kad prvn norma realitu doby
svho vzniku. Ambic tohoto pspvku neme bt detailn nvrh een jednotlivch
problm. Pokusm se vak vymezit dv aktuln oblasti souvisejc s aplikac prva
ozbrojenho konfliktu.
Pro sprvn pochopen fungovn prva ozbrojenho konfliktu je dleit nejen zna-
lost pslunch mezinrodnch smluv ale i pochopen vojenskch aspekt, kter ovliv-
uj jak vznik tak nsledn i samotnou aplikaci jednotlivch norem.
Obsah pevn sti dnenho prva ozbrojenho konfliktu vznikal v obdob, kdy
pevldal symetrick zpsob veden boje, piem souasn konflikty jsou diametrl-
n odlin. K ilustraci tto problematiky je velmi dobe pouiteln Lindova typologie
ty generac modernho vlenictv,1,2,3 kter odr historick, politick i vojensk
pozad jednotlivch etap modernho vlenictv.
Pro 1. generaci vlek byla typick dominance sttnch armd ovldanch pevnch
dem spolu s pozdjm zrodem masovch obanskch armd, ke ktermu dolo
bhem francouzsk revoluce.4 K faktoru masovosti pidala v posledn tetin 19. sto-
let 2. generace modernch vlek dal markant, kterm byl obrovsk nrst palebn
sly pchoty a pedevm dlostelectva. Pipomnm, e prv v tomto obdob byly
pokldny zklady modernho mezinrodnho prva ozbrojenho konfliktu,5 vznikl
Mezinrodn vbor ervenho ke a tsn ped 1. svtovou vlkou, kter byla typic-
km konfliktem 2. generace, byly pijaty Haagsk mluvy (1899, 1907).
Nsledujc 3. generace vlek charakterizovalo propojen innosti tankovch jedno-
tek, motorizovan pchoty, dlostelectva a letectva komunikanmi prostedky na
rovni, kter umonila hlubok prniky do zem protivnka (tzv. blitzkrieg). Pmm

1 Lind, W. S., Nightengale, K., Schmidt, J. F., Sutton, J. W., Wilson, G. I. The Changing Face of War: Into
the Fourth Generation. Marine Corps Gazette, October 1989, str. 2226.
2 Lind, W. S. Understanding Fourth Generation of War. Miltary Review, SeptOct 2004.
3 Pozn.: tato typologie se tk modernch konflikt, nezahrnuje pedmodern formy vlenictv (prehis-
torick, starovk, stedovk), v zjmu pehlednosti je pedmtn typologie pro el tohoto lnku zjed-
noduena.
4 Vnos Nrodnho konventu Francouzsk republiky o Leve en masse z 23. srpna 1893.
5 Nap. Lieberv kodex, enevsk mluva z roku 1864, Petrohradsk deklarace atd.

39
dsledkem tto taktiky bylo mimo jin zsadn zvten prostoru bojit a logicky za-
saen do t doby nepedstavitelnho potu civilist. Prv v kontextu s druhou svto-
vou vlkou, kter je hlavnm konfliktem 3. generace dochz v roce 1949 k pijet e-
nevskch mluv o ochran obt ozbrojench konflikt.
Jak u jsem naznail v vodu, zkladn problm aplikace prva ozbrojenho kon-
fliktu v souasnosti spov v tom, e vechny ve zmnn generace modernch
vlek spolen pat do kategorie symetrickch6 konflikt. V takovm konfliktu proti
sob stoj armdy disponujc srovnatelnmi vojenskmi a ekonomickmi kapacitami
a pouvajc stejn metody veden boje. Prv v prosted sttnch ozbrojench sloek
je organizovanost armd, disciplna a vysok rove vcviku pslunk bojujcch
stran relativn efektivnm nstrojem, jak omezit negativn nsledky bojov innosti ve-
den nad rmec vojensk nezbytnosti.
Naopak pro konflikty oznaovan Lindtem jako vlky 4. generace je typick asy-
metrick vlka guerrilla, ke kter se strany zpravidla uchyluj ve stetu na prvn po-
hled vrazn slabho s vrazn silnjm. Ve skutenosti byl sice guerillov zpsob
vlenictv historicky daleko astj zpsob veden boje ne symetrick stetnut,
z pohledu modernho vlenictv se vak jedn o pomrn zsadn pevrat.
Dle definice edivho: Guerrilla odmt pistoupit na zpsob boje, k nmu je vy-
cvien protivnk, a naopak se mu sna vnutit svj zpsob boje a pro sebe vhodn ryt-
mus konfliktu. d se pitom zsadou, e guerrilla vtz, kdy neprohrv, zatmco
pravideln armda prohrv, kdy nevtz. [] Protivnk je udolvn nejen fyzicky,
ale pedevm psychicky, a to prostednictvm drobnch a pokud mono pekvapivch
tok ze zlohy (Mao Ce-tungova koncepce ,ptiminutov bitvy) a na peliv vyb-
ran cle (infrastrukturn uzly, atentty na vznamn initele atp.). Guerrilla vyuv
podpory domcho venkovskho obyvatelstva, kter m bt pro partyzna tm, m je
pro rybu moe (Mao Ce-tung).7 Guerrilov vlenictv tedy skuten principieln
nen nim novm, problmem je, e se k nmu jako k hlavn form vlenho sil
v poslednch padesti letech stle astji piklnj nejen nesttn subjekty (nap. po-
vstalci) ale i jednotliv stty.
Z uvedenho je zejm, e pro guerrillov typ stetu je pesnj oznaen konflikt
(nikoli vlka) 4. generace, protoe v mezinrodnprvnm smyslu se zpravidla nejed-
n o vlku mezi stty, ale o vnitn ozbrojench konflikt.
V souvislosti s faktem, e drtiv vtina souasnch konflikt m asymetrick cha-
rakter, snadno dojdeme k sten zjednoduujcmu zvru, e se jich vtina ode-
hrv v situacch, kter jsou prvem ozbrojenho konfliktu regulovny jen velmi obec-
n. Pitom ochrana civilnch obt v prosted asymetrickho konfliktu je vzhledem ke
zpravidla nzk disciplin bojujcch pinejmenm stejn dleit jeho v klasick (sy-
metrick) vlce. Trend pomru civilnch obt vi ztrtm ozbrojench subjekt se
dlouhodob zvyuje. Od 1. svtov vlky dolo prakticky k pevrcen pomru civil-

6 Pojmy symetrick a asymetrick konflikt jsou zjednoduujc a principieln nepesn, pesto jsou v od-
born literatue standardn vyuvny, piem je jim dvna pednost ped pesnjmi ale sloitjmi
pojmy.
7 ediv, J. Vlka: Rmec pro analzu. In Stt, prostor, politika vybran kapitoly z politick geografie.
KSGRR Pf UK, Praha, 2000.

40
nch a vojenskch obt, a poet usmrcench nebo rannch civilist a desetinsobn
pevyuje ztrty ozbrojench aktr. Studie zveejnn loni v British Medical Journal
navc ukazuje, e skuten poet obt ozbrojench (zpravidla asymetrickch) kon-
flikt v druh polovin dvactho stolet byl s vysokou pravdpodobnost tm dvoj-
nsobn oproti dosud udvanm relevantnm dajm.8
Bojovnci guerrilly v prosted asymetrickho konfliktu navc vtinou dok s ci-
vilnmi ztrtami mediln velmi dobe pracovat a mnohdy je jejich zpsoben
pmo soust jejch plnu. Napklad v Afghnistnu v souasnosti povstalci zcela
bn uvaj osvdenou taktiku zahajovn boje v hust zalidnn oblasti prv
s vdomm, e koalin jednotky disponuj zdrcujc pevahou palebn sly (na stra-
n povstalc je zase zpravidla moment pekvapen a vhoda volby msta stetnut).
Pohyb povstalc mezi civilisty tak bu piprav koalici o jej vhodu palebn pesi-
ly, protoe koalin jednotky bu rezignuj na pouit tk vzbroje, nebo pokud se
koalin jednotky nenechaj tmto zpsobem omezit, riskuj zpsoben kolaterlnch
kod a prohru v bitv o hearts and minds. Konkrtn v Afghnistnu tak dle daj
OSN sice sami povstalci vlastnmi akcemi pmo zpsob vce ne dv tetiny ztrt
civilnho obyvatelstva, ale 23 procent civilnch obt je pipisovno zpadnm a ze-
jmna afghnskm provldnm silm (ANSF). I kdy je skuten poet civilnch
obt zpsobench silami ISAF, Enduring Freedom a Afghnskch bezpenostnch
sloek pravdpodobn ni a vtinou na vrub afghnskch provldnch sil, ped-
stavuj tyto kolaterln kody pro povstalce inn stelivo v mediln vlce, jak
pmo v Afghnistnu, tak pedevm ve sttech vyslajcch sv vojensk kontin-
genty do mise ISAF.
Hlavnm dvodem pro dodnes petrvvajc absenci detailnj pravy vnitnch
ozbrojench konflikt je ale samozejm chybjc vle jednotlivch stt, kter po-
chopiteln nemaj zjem na regulaci zpsob een svch vnitnch problm. Mezi-
nrodn prvo tak dnes pevn upravuje innost v prosted symetrickch konflikt,
piem na vnitn ozbrojen konflikty se aplikuje spolen l. 3 enevskch mluv
z roku 1949 a II. Dodatkov protokol k enevskm mluvm tkajc se konflikt ne-
majcch mezinrodn charakter. Na rozdl od samotnch enevskch mluv z roku
1949, kter plat fakticky univerzln, napklad na zem Afgnistnu k II. Dodatko-
vmu protokolu nepistoupili klov hri, tj. USA a Islmsk republika Afghnistn.
Koalin vojska (vetn USA) vak alespo na zklad pravidel nasazen a na z-
klad nezbytnosti aplikovat obyejov prvo souhlas s aplikac pinejmenm zklad-
nch princip mezinrodnho prva ozbrojenho konfliktu i pi veden bojov innosti
bhem vnitnho konfliktu v Afghnistnu.
S pohledem do budoucna je vak teba konstatovat, e mon jet vt vliv na zp-
sob veden bojov innosti ne pklon k asymetrickmu zpsobu boje budou mt tech-
nologick zmny. Pevratem ve zpsobu veden ozbrojench konflikt je v historii
vlenictv tradin vynlez nov technologie. Nstup souasnch nejmodernjch
technologi vak nepochybn bude znamenat naprostou revoluci.

8 Obermeyer, Z., Murray, Ch. J. L., Gakidou, E. Fifty years of violent war deaths from Vietnam to Bosnia:
analysis of data from the world health survey programme. British Medical Journal, 19 June 2008.

41
Velk st z tzv. zbran budoucnosti je pouvna ji v souasn dob i v prosted
asymetrickch konflikt. Dlkov ovldan kulometn hnzda, vozidla a bezpilotn le-
touny jsou zcela bn pouvny na Blzkm vchod, v Afghnistnu i Irku. Prvn
takov systmy byly sice pouity u za druh svtov vlky, ale v souasnosti ped-
stavuje nov etick a pedevm prvn rozmr rapidn vzrstajc autonomie takovch
systm. Odpovdnost za ppadn konkrtn poruen prva ozbrojenho konfliktu se
posunuje od stelce nebo opertora zbraovho systmu i k programtorovi softwaru,
kter pochopiteln v okamiku pouit zbran, nejene nen na mst, ale zpravidla
o samotn akci ani nebude vdt. Dokazovn zavinn pi ppadnm poruen mezi-
nrodnho prva tak dostane zcela novou dimenzi.
Zcela bnm jevem je dnes pouvn dron, tedy dlkov zench bezpilotnch
letoun (tzv. UAV), piem v poslednch letech bezprecedentn narst poet cl zni-
ench vyzbrojenmi verzemi dron. Naprosto zsadnm zpsobem budou konflikty
zmnny v moment zahjen uvn laserovch zbraovch systm. spn testo-
vn hlavnho systmu tto kategorie,9 probhlo shodou okolnost tento msc (listopad
2009) a ve velmi blzk dob lze s jistotou oekvat zkuebn operan nasazen.
Jinm problmem je nasazovn neletlnch zbran, jejich pouvn nemus bt
zdaleka tak bezproblmov, jak by se mohlo zdt z jejich spolenho obecnho po-
jmenovn. Mikrovlnn systmy vyvolvajc u zasaench osob intenzivn nesnesiteln
pocit plen a materily s extrmn viskozitou lze alespo piblin srovnat se souas-
nmi prostedky na zvldn davu. Uvn elektromagnetickch pulz nebo vojensky
pouvan potaov viry pinej riziko vzniku novch typu kolaterlnch kod,
kter fakticky nedovedeme pesn pedpovdat. Dalmi pklady pekotnho vojen-
skho vvoje je vvoj nanotechnologi a zejmna digitalizace bojit a rychl rozvoj
systm C4ISTAR,10 kter bude znamenat zsadn snen schopnosti lovka efektiv-
n psobit na bojiti bez elektronickch pstroj. ir uvn uvedench vojenskch
technologi bude znamenat natolik zsadn zmnu, e tm zejm dojde ke vzniku
5. generace modernho vlenictv. Dsledky, jak bude mt tento vvoj v oblasti apli-
kace prva ozbrojenho konfliktu lze pinejmenm sten pedvdat.
Zvrem je nezbytn konstatovat, e ve uveden dva okruhy vojskch aspekt,
kter maj nebo v blzk budoucnosti budou mt zsadn vliv na aplikaci prva ozbro-
jenho konfliktu nejsou v dnm ppad vyerpvajcm vtem potencionlnch
initel na budoucm bojiti. Na druhou stranu velmi dobe ilustruj, kde jsou limity
a pedevm rezervy platnho prva ozbrojenho konfliktu. Na 10. ronku kolokvia
podanho v Brugch spolen College of Europe a Mezinrodnm vborem erve-
nho ke bylo jasn konstatovno, e prvo ozbrojenho konfliktu v souasnosti
z velk sti nesta k efektivn prav souasn reality ozbrojench konflikt. V e-
en aktulnch problm jako jsou peshranin a internacionalizovan vnitn
ozbrojen konflikty stle neexistuje jednoznan pstup. Je evidentn, e na akade-
mick rovni ji nyn existuje irok diskuse prosazujc piblen prvn pravy

9 High Energy Laser Technology Demonstrator firmy Boxing, k tomu vce na www.spacewar.com,
www.defencetalk.com, www.boeing.com.
10 Command, control, communications, computers, surveillance, target acquisition, and reconnaissance.

42
vnitnch konflikt nkterm institutm z oblasti mezinrodnch konflikt. Jmeno-
vit se jedn o statut nepravidelnch ozbrojench sloek a zejmna jejich jednotli-
vch pslunk. Jednm z monch een je vznik nov kategorie uren pro po-
kryt statutu pslunk nepravidelnch povstaleckch jednotek. Naopak v oblasti
pravy reagujc na pevratn rozvoj vojenskch technologi k dnmu viditelnmu
posunu nedochz.

SOME MILITARY ASPECTS OF APPLICATION


OF IHC DURING CONTEMPORARY ARMED CONFLICTS

Summary

For an understanding of the Law of Armed Conflict development is important a good


knowledge about military aspects. The two current very important topics are irregular warfare and the
revolution in military technologies. The guerrilla warfare, which is typical for the Fourth generation of
modern warfare is based on completely different style of warfare compare to symmetric style of warfare.
Another military aspect, creating new questions for LOAC application, are new technologies, especially
autonomic weapon systems and digital battlefield. Generally we have to say, that LOAC react to slowly on
development of tactics and military technologies.

Key words: Law of Armed Conflict, generations of modern warfare, asymmetric style of warfare, internal
conflict, military technologies

43
2009 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 4551

AKTULN PROBLMY PROVDN ZVAZK


MEZINRODNHO HUMANITRNHO PRVA
V DOB MRU
JI FUCHS

1. VOD

Souasn mezinrodn humanitrn prvo pedstavuje pomrn obshl


a podrobn soubor pravidel s adou vnitnch sloitch vazeb.1 Tit pozornosti se
tak stle vce pen od tvorby novch pravidel k provdn norem stvajcch. Proto-
e komplex zvazk humanitrnho prva je obshl a vnitn provzan, pedstavuje
i provdn tchto zvazk sloit komplex ady opaten.2 Veker implementan
opaten pitom smuj k jedinmu zkladnmu cli zajistit dodrovn pravidel me-
zinrodnho prva humanitrnho za ozbrojenho konfliktu.
Jednu kategorii implementanch opaten pedstavuj opaten, je se zpravidla ozna-
uj jako preventivn. Jejich spolenm znakem je, e maj bt provdna ji v dob
mru a maj povahu ppravy na plnn zvazk za ozbrojenho konfliktu.3
Implementace humanitrnho prva v dob mru bv nkdy neprvem podceov-
na. Preventivn opaten pitom pedstavuj nezbytnou ppravu na plnn hlavnch z-
vazk, je maj bt plnny za ozbrojenho konfliktu. ada poruen humanitrnho
prva, k nim za ozbrojenho konfliktu dochz, jsou dsledkem zanedbn nezbyt-
nch opaten ped vypuknutm konfliktu.4
enevsk mluvy z roku 1949 a dodatkov protokoly z roku 1977 ukldaj sttm
urit zvazky, u kterch vslovn poaduj plnn ji v dob mru. Tm se vak pro-

1 Jenom enevsk mluvy z roku 1949 a dodatkov protokoly z roku 1977 dohromady obsahuj zhruba
600 lnk. Kdy se k tomu pipote ustanoven dalch mluv humanitrnho prva, kterch je celkem
kolem ticeti, jedn se o vskutku ctyhodn korpus. Z esk literatury srov. zejm. Mencer, Gejza. Civil-
n obyvatelstvo a jeho ochrana v mezinrodnm prvu. In Studie z mezinrodnho prva 21. Praha: Aca-
demia, 1988, s. 129. Mencer, Gejza. K nkterm problmm pipravovan kodifikace mezinrodnho
humanitrnho prva. In Studie z mezinrodnho prva 14. Praha: Academia, 1979, s. 267. Ze zahr. lite-
ratury srov. nap. Klenner, Dietmar. Training in international humanitarian law. International Review of
the Red Cross. September 2000, vol. 82, no. 839, p. 655.
2 Viz nap. Detter, I. The Law of War. 2nd ed. Cambridge: Cambridge University Press, 2000, p. 369.
3 Viz celk. Sandoz, Y. Implementing International Humanitarian Law. Geneva: Henry Dunant Institute,
1995, p. 410.
4 Viz celk. Fleck, Dieter. Implementing Onternational Humanitarian Law: Problems and Priorities. Inter-
national Review of the Red Cross. MarchApril 1991, No. 281, p. 140. Bothe, Michael. The role of
national law in the implementation of international humanitarian law. In Studies and essays on inter-
national humanitarian law and Red Cross principles in honour of Jean Pictet. Geneva, The Hague: In-
ternational Committee of the Red Cross, 1984, p. 307309.

45
blematika preventivnch opaten zdaleka nevyerpv, nebo z povahy vci lze dovo-
dit nezbytnost uinit ji v dob mru adu dalch opaten, aby stt jako smluvn stra-
na pslunch instrument byl, v ppad asti na ozbrojenm konfliktu, skuten
schopen sv zvazky plnit.
Tento pspvek se zamuje prv na opaten, kter sice dn mezinrodn
mluva vslovn nepoaduje, avak kter z povahy vci pedstavuj nezbytnou p-
pravu na plnn zvazk za ozbrojenho konfliktu. Vzhledem k tomu, e mezinrod-
n prvo stty k pijet tchto opaten nezavazuje, jejich zanedbn nepedstavuje me-
zinrodn protiprvn jednn a nevede ke vzniku mezinrodn prvn odpovdnosti
sttu. Avak neinnost sttu v tomto smru vrazn sniuje jeho schopnost plnit me-
zinrodn zvazky v ppad asti na ozbrojenm konfliktu a zpravidla bude jednou
z pin, pro bude za ozbrojenho konfliktu dochzet k poruovn humanitrnho
prva.
Komplex tchto opaten je znan obshl, piem ve vech ppadech se v zsa-
d jedn o opaten organizan a administrativn. Vet, kter pin tento pspvek,
nelze pitom pokldat za vyerpvajc.
Tto problematice se nevnuje nejen esk literatura, ale z velk sti ani lite-
ratura zahranin. Pinu bude zejm nutn hledat ve skutenosti, e v ppad
provdn zvazk mezinrodnho humanitrnho prva v dob mru se pozornost
sousteuje pedevm na legislativn opaten vslovn poadovan mezinrodnmi
mluvami, zejmna na trestn legislativu a ochranu znaku a nzvu ervenho ke.
Tento draz pochopiteln odpovd mimodn dleitosti tchto legislativnch opat-
en, nicmn opaten organizan a administrativn zejm zstvaj ve stnu toho-
to drazu. Autor tohoto pspvku je vak pesvden o vznamu a aktulnosti ped-
kldanho tmatu a svm pspvkem usiluje o zaplnn przdnho msta v esk
literatue.

2. KOORDINACE AKTIVIT STTNCH ORGN


A DALCH SUBJEKT

Implementace zvazk mezinrodnho prva humanitrnho vyaduje


sloit komplex opaten. Jednotliv dl koly budou v kadm stt spadat do kom-
petence rznch sttnch orgn a organizanch sloek. V mnoha ppadech budou t
doteny pspvkov i nevldn organizace a dal subjekty, nap. univerzity i pro-
fesn sdruen. Z toho vyplv nezbytnost koordinace innosti vech dotench sub-
jekt. Mezinrodn vbor ervenho ke doporuuje zzen specializovanho org-
nu pro implementaci humanitrnho prva, kter me mt podobu nap. komise,
vboru nebo pracovn skupiny a jeho funkce by mla bt zejmna propagan, koor-
dinan a poradn.5 ada stt ze vech region svta ji toto doporuen vyslyela
a orgny tohoto typu zdila. V z 2009 byla urit humanitrn prvn komise z-

5 Implementation of International Humanitarian Law. Report prepared by the International Committee of


the Red Cross. 1999, p. 6.

46
zena v 92 sttech, poslednm sttem, kter takovou komisi zdil, je Mexiko.6 Bohuel
v esk republice dosud takov komise neexistuje.

3. PREVENTIVN OPATEN PROTI NSLEDKM TOK

lnek 58 Dodatkovho protokolu I k enevskm mluvm z roku 1977


(dle jen Protokol I) upravuje preventivn opaten proti nsledkm tok.7 Jedn se
o povinnosti stanoven stran, kter se brn, s clem zajistit co nejvt ochranu civil-
nho obyvatelstva ped inky neptelstv. Akoliv tyto zvazky maj bt plnny za
ozbrojenho konfliktu, pprava ji v dob mru je nezbytn. Podle lnku 58 maj stra-
ny v konfliktu povinnost uinit opaten, aby byly z blzkosti vojenskch objekt pe-
mstny jednotliv civiln osoby, civiln obyvatelstvo a objekty civilnho rzu, a dle
povinnost vyvarovat se umisovn vojenskch objekt do hust obydlench oblast
nebo do jejich blzkosti. Objekty splujc kritria vojenskho objektu, jako jsou pra-
covit velitelstv a tb i vldn budovy, kasna atd., pitom v dob mru bn b-
vaj umisovny do hust obydlench oblast s vysokou koncentrac civilnho obyva-
telstva a civilnch objekt. Klasickmi pklady v R jsou pracovit Generlnho
tbu AR, budovy Ministerstvo obrany i Velitelstv spolench sil v Olomouci.
Umstn tchto objekt do hust obydlench oblast v dob mru samo o sob ne-
pedstavuje poruen humanitrnho prva, nicmn aby se stt v ppad propuknut
ozbrojenho konfliktu nedostal do rozporu s lnkem 58 Protokolu I, je nutn uinit
nkter preventivn opaten. Zejmna je nutn, aby doten orgny a instituce mly
pipraven zlon pracovit. Potebn plny logicky mus bt vypracovny, projed-
nny a schvleny ji v dob mru a stejn tak bude ji v dob mru nutn uinit adu
ppravnch opaten.

4. MSTA A OBLASTI POD ZVLTN OCHRANOU

Prvn prav mst a oblast pod zvltn ochranou je zakotvena v tvrt


enevsk mluv z roku z roku 19498 a Protokolu I. tvrt enevsk mluva v lnku
14 stanovuje, e smluvn strany mohou za ozbrojenho konfliktu nebo ji v dob mru
zdit na svm zem nebo i na zem okupovanm nemocnin a bezpenost oblasti
a msta zazen tak, aby v nich nali ochranu ped inky neptelstv rann, nemoc-
n, neduiv a star osoby, dti pod patnct let thotn eny a matky s dtmi do sedmi
let.9 lnek 15 dle stanovuje, e strana v konfliktu me stran protj navrhnout,

6 An Intersecretarial Commission on International Humanitarian Law Is Created. Press Release 245. Me-
xico City, 17 Sept. 2009. Dostupn na <http://portal3.sre.gob.mx/english/index.php?option=com_content
&task=view&id=240&Itemid=9>.
7 Dodatkov protokol k enevskm mluvm z 12. srpna 1949 o ochran obt mezinrodnch ozbrojench
konflikt (Protokol I), . 168/1991 Sb., lnek 58.
8 enevsk mluva o ochran civilnch osob za vlky, . 65/1954 Sb. (dle jen 4).
9 Ibid., lnek 14.

47
aby v krajch, kde se odehrvaj boje, byly zzeny neutralizovan oblasti, kde by
ochranu ped nebezpem boj nali rann, nemocn a civiln osoby.10
Na tato ustanoven pak navazuje Protokol I. Jeho lnek 59 zakazuje toit jakmi-
koliv prostedky na nebrnn msta. Nebrnn msta mohou vlc strany zizovat jed-
nostrann i vzjemnou dohodou. Strana v konfliktu me jednostrann prohlsit za ne-
brnn msto, kter je oteveno pro okupaci protj stranou, kterkoliv obydlen msto
v zn styku ozbrojench sil nebo v jej blzkosti, pokud spluje nsledujc podmnky:
a) vichni kombatanti, jako i mobiln bojov prostedky a mobiln vojensk v-
zbroj mus bt evakuovny,
b) stl vojensk stavby nebo zazen nesmj bt pouity k neptelskm akcm,
c) orgny a obyvatelstvo se nesmj dopoutt neptelskch in,
d) nesmj bt provdny akce na podporu vojenskch operac.11
lnek 60 pak vlcm stranm zakazuje roziovat vojensk operace do demilita-
rizovanch zn. Demilitarizovan zny mohou bt zizovny pouze vzjemnou doho-
du stran v konfliktu a pedmtem dohody me bt pouze oblast, kter spluje tyt
tyi podmnky, kter se vyaduj pro jednostrann vyhlen nebrnnho msta.12
Msta a oblasti pod zvltn ochranou, i kdy v nkterch ppadech mohou bt z-
zeny ji v dob mru, maj sv funkce pochopiteln plnit za ozbrojenho konfliktu.
Nicmn i v tomto ppad je ji v dob mru nutn jist pprava. Pjde zejmna o to,
aby byla vybrna vhodn msta a oblasti a aby se uinily potebn kroky k tomu, aby
se v ppad ozbrojenho konfliktu vyhovlo konkrtnm poadavkm kladenm na
kad typ msta i zny pod zvltn ochranou.
V ppad esk republiky by za nebrnn msta mohly bt prohleny nap. Praha
i esk Krumlov. Demilitarizovanmi znami by pak mohly bt nap. nrodn parky.

5. IDENTIFIKACE PSLUNK OZBROJENCH SIL


A DALCH OSOB

Prvn enevsk mluva v lnku 4013 a Druh enevsk mluva v lnku


42 upravuj identifikaci vojenskho lkaskho personlu.14 Jedn se o ti identifika-
n prostedky:
1. nramenn psku s rozliovacm znakem zdravotn sluby,
2. ttek totonosti a
3. prkaz totonosti.
Akoliv tyto prostedky identifikace maj bt uplatnny za ozbrojenho konfliktu,
pslun ttky, prkazy a psky nelze vyrobit a distribuovat a po vypuknut nep-
telstv. Mus se tak stt ji v dob mru.

10 Ibid., lnek 15.


11 Protokol I: op. cit. sub 7, lnek 59.
12 Ibid., lnek 60.
13 enevsk mluva o zlepen osudu rannch a nemocnch pslunk ozbrojench sil v poli, . 65/1954
Sb., lnek 40.
14 enevsk mluva o zlepen osudu rannch, nemocnch a trosenk ozbrojench sil na moi,
. 65/1954 Sb., lnek 42.

48
Tet enevsk mluva ukld v lnku 17 stranm v konfliktu povinnost vydat vem
pslunkm jejch ozbrojench sil prkaz totonosti vyhotoven ve dvou exempl-
ch a obsahujc stanoven daje.15 I v tomto ppad je z povahy vci nutn tyto pr-
kazy vyrobit a pidlit ji v dob mru.
lnku 20 tvrt enevsk mluvy upravuje identifikaci civilnho lkaskho per-
sonlu.16 Jedn se o dva prostedky:
1. nramenn psku a
2. prkaz totonosti.
Pslun prkazy i psky bude opt nutn vyrobit a distribuovat ji v dob mru.
Podle lnku 79 Protokolu I mohou strany v konfliktu vydat osobn prkaz novin-
m plncm nebezpen koly v oblastech ozbrojenho konfliktu.17 V tomto ppad
se nejedn o povinnost, nicmn pokud se stt rozhodne tyto prkazy vydat, bude opt
nutn tak uinit ji v dob mru.

6. TBORY PRO VLEN ZAJATCE


A INTERNAN MSTA PRO CIVILN OSOBY

Tet enevsk mluva garantuje vlcm stranm prvo internovat vle-


n zajatce.18 Nicmn zrove pomrn podrobn a rozshle upravuje podmnky inter-
novn. Stanovuj se zkladn poadavky kladen na internan msta a tbory, ke kte-
rm pat zejmna poadavek, aby vlen zajatci byli internovni v budovch na pevn
zemi poskytujcch vechny zruky hygieny a zdrav a aby mli k dispozici kryty proti
leteckmu bombardovn.19 Dle se rozvd podmnky ubytovn, stravovn a oacen
a podmnky hygieny a lkask pe o vlen zajatce.20 Vybudovn tbora pro vle-
n zajatce vyaduje cel komplex opaten a z toho vyplv nutnost jist ppravy ji
v dob mru. Zejmna bude poteba, aby ji v dob mru byl vybrn vhodn objekt.
tvrt enevsk mluva dv vlcm stranm prvo z taxativn vypotanch d-
vod internovat civiln osoby druh strany v konfliktu.21 I v tomto ppad se podrob-
n upravuj podmnky internovn. Stanovuj se zkladn poadavky kladen na inter-
nan msta, podmnky ubytovn, stravovn a oacen, hygieny a lkask pe.22
Celkov standard v zsad odpovd podmnkm kladenm na tbory pro vlen za-
jatce. Nicmn internovan civilist mus bt umstni a spravovni oddlen od v-
lench zajatc23 a tak zejm nebude mon vyut jeden objekt k obma elm.
I v tomto ppad bude poteba uinit ji v dob mru adu ppravnch opaten, ze-
jmna vybrat vhodn objekt.

15 enevsk mluva o zachzen s vlenmi zajatci, . 65/1954 Sb. (dle jen 3), lnek 17.
16 4: op. cit. sub 8, lnek 20.
17 Protokol I: op. cit. sub 7, lnek 79.
18 3: op. cit. sub 15, lnek 21.
19 Ibid., lnky 2224.
20 Ibid., lnky 2532.
21 4: op. cit. sub 8, lnky 4143, 68, 78 a 79.
22 Ibid., lnky 8192.
23 Ibid., lnek 84.

49
Pokud budou ji v dob mru vybrny vhodn objekty, mohou poslouit, i kdy se
dan stt nebude dnho ozbrojenho konfliktu astnit. Stt, kter se neastn kon-
krtnho probhajcho ozbrojenho konfliktu, me vyhlsit svoji neutralitu. Podle
lnku 11 mluvy o prvech a povinnostech neutrlnch mocnost a osob v pozemn
vlce je neutrln mocnost povinna internovat pslunky ozbrojench sil vlc stra-
ny, kte upadli do jej moci.24

7. INFORMAN KANCELE

Tet enevsk mluva v lnku 122 stanovuje kad vlc stran po-
vinnost zdit informan kancel pro vlen zajatce, kte jsou v jej moci. Zklad-
nm kolem informan kancele je shromaovat informace o vlench zajatcch
vetn jejich zdravotnho stavu a mrt.25 Zzen tto kancele vyaduje cel kom-
plex opaten, k nim pat zejmna vylenn potebnch prostor, techniky a person-
lu pro jej chod. Ppravn opaten uinn ji v dob mru jsou tak nezbytn.
lnek 136 tvrt enevsk mluvy stanovuje vem stranm v konfliktu povinnost
zdit informan kancel pro internovan civiln osoby, je pln obdobn funkce jako
informan kancel pro vlen zajatce.26 I zde jsou ji v dob mru nezbytn p-
pravn opaten.

8. ZVRY

Stty mus ji v dob mru pijmout adu opaten, aby v ppad asti na
ozbrojenm konfliktu byly skuten schopny plnit vechny zvazky, kter jim ukld
mezinrodn humanitrn prvo. Nad rmec opaten, u kterch mezinrodn smlouvy
vslovn poaduj pijet ji v dob mru, se jedn o celou adu dalch nezbytnch
opaten. Pestoe stty nemaj mezinrodn prvn povinnost tato opaten pijmout,
jejich zanedbn me vst k poruovn mezinrodnho humanitrnho prva za ozbro-
jenho konfliktu. Tato opaten zahrnuj zejmna koordinaci innosti sttnch orgn
a dalch subjekt, preventivn opaten proti nsledkm tok, ppravu mst a oblas-
t pod zvltn ochranou, identifikaci osob, ppravu objekt pro vlen zajatce a in-
ternovan civiln osoby a ppravu informanch kancel.

24 mluva o prvech a povinnostech neutrlnch mocnost a osob v pozemn vlce, lnek 11. In Haagsk
mluvy v systmu mezinrodnho humanitrnho prva. 1. vyd. II. dl, Praha: Sprva socilnho zen,
1993, s. 35.
25 3: op. cit. sub 15, lnek 122.
26 4: op. cit. sub 8, lnek 136.

50
IMPLEMENTING INTERNATIONAL HUMANITARIAN LAW
IN TIME OF PEACE: TOPICAL ISSUES

Summary

This contribution deals with measures that have to be taken in time of peace in order to
render states capable of fulfilling all international humanitarian law obligations. It focuses on measures that
are necessary due to their nature, rather than measures expressly required by international instruments.
These measures involve mainly the coordination of activities of state bodies and other subjects, precautions
against the effects of attacks, the preparation of camps for prisoners of war and civilian detainees,
identification of persons and the preparation of information bureaus.

Key words: Geneva Conventions, international humanitarian law, implementation of obligations, precautions
against the effects of attacks, identification of persons

51
2009 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 5364

PRSLUNCI OZBROJENCH SL USA


A TRESTNOPRVNE STHANIE
VOJNOVCH ZLOINOV
KATARNA GALDUNOV

VOD

Cieom tohto prspevku je poukza na vntrottnu prvnu pravu Spo-


jench ttov americkch (alej len USA) a monosti trestnho sthania americkch
vojakov za spchanie vojnovch zloinov sdnymi orgnmi USA, ako aj na otzku
monho trestnho sthania prslunkov ozbrojench sl USA pred Medzinrodnm
trestnm sdom (alej aj ICC alebo Sd) po prpadnej ratifikcii Rmskeho tat-
tu Medzinrodnho trestnho sdu (alej aj Rmsky tatt alebo tatt).1 Podne-
tom na vber tejto tmy bolo zistenie, e v kauze Abu Ghraib iaden z obvinench
nebol sthan za poruenie prva ozbrojench konfliktov, t. j. vslovne za vojnov zlo-
in, ale za zl zaobchdzanie s podriadenmi.
Predmetom analzy bud relevantn ustanovenia vntrottnych zkonov USA,
a to: Jednotn kdex vojenskej spravodlivosti (Uniform Code of Military Justice,
alej len UCMJ),2 Prruka pre vojensk sdy USA (Manual for Courts-Martial of
United States, alej len MCM)3 a Zkon o vojnovch zloinoch (The War Crimes
Act, alej aj WCA).4 Prspevok zdrazn osobitn postavenie americkch voja-
kov vo vntrottnej prvnej prave a upozorn na nedostatky vntrottnej prvnej
pravy USA v porovnan s medzinrodnoprvnou pravou. V zvere tejto asti zhr-
niem dvody, ktor ma ved k presvedeniu o dleitosti zmeny vntrottnej prv-
nej pravy USA v oblasti trestnho sthania osb podozrivch zo spchania vojno-
vch zloinov. V poslednej asti vak poukem na to, e aj keby sa USA stali
zmluvnou stranou Rmskeho tattu, vyetrovanie a trestn sthanie prslunkov
ozbrojench sl USA pred Medzinrodnm trestnm sdom by bolo mlo pravdepo-
dobn.

1 Pod prslunkmi ozbrojench sl USA sa v tomto lnku rozumie: prslunci armdy USA, nmorn pe-
chota, vojensk nmornctvo, leteck sily a ozbrojen pobren str.
2 UCMJ je [online] prstupn na: <http://www.law.cornell.edu/uscode/10/stApIIch47.html> [strnka na-
posledy navtven 11. novembra 2009].
3 MCM je [online] prstupn na: <http://usmilitary.about.com/gi/dynamic/offsite.htm?site=http://www.jag
.navy.mil/documents/mcm2008.pdf> [strnka naposledy navtven 11. novembra 2009].
4 WCA je [online] je prstupn na: <http://www.law.cornell.edu/uscode/18/usc_sup_01_18.html> [strn-
ka naposledy navtven 11. novembra 2009].

53
PRSLUNCI OZBROJENCH SL USA
A ICH POSTAVENIE VO VNTROTTNOM PRVE USA

Terminolgia, ktor sa v oblasti trestnoprvnej jurisdikcie pouva nie-


len predstavitemi prvnej vedy v Spojench ttoch americkch, zaha tri zkladn
zloky:5
nariaujcu (prvomoc vytvra prvne normy aplikovaten na vetkch obyvate-
ov, vrtane prpadov, kedy oban ttu spcha trestn in mimo zemia svojho ttu),
posudzovaciu, resp. rozhodovaciu (prvomoc podriadi tchto jednotlivcov sdnemu
procesu) a
vynucovaciu, tie presadzovaciu prvomoc (prvomoc donucovacia, ktor svis na-
prklad aj s nhradou kody).
USA s zstancom princpu teritoriality, tzn. e do prvomoci sdov konkrtneho
ttu patria poda orgnov USA vetky trestn iny, ktor boli spchan na zem tohto
ttu.6 Z hadiska medzinrodnho prva je dleit zdrazni, e zemn princp per
se je monosou ttu kona, nie jeho povinnosou, ak zmluvn alebo obyajov medzi-
nrodn prvo neuruje inak.7 Na druhej strane je vhodn vo vzahu k najzva-
nejch trestnm inom poda medzinrodnho prva poukza na vvoj ostatnch
rokov, kedy sa zana zdrazova veobecn povinnos ttu stha pchateov najz-
vanejch trestnch inov poda medzinrodnho prva.8
Postavenie americkch vojakov je pecifick preto, lebo v ich prpade USA ako ich
domovsk tt uplatuje personlny princp. Princp aktvnej ttnej prslunosti je
aplikovaten v takom prpade, ke je trestn in spchan sce na zem jednho
ttu, ale ttnym prslunkom inho ttu. Z rozlinch dvodov sa v takomto prpa-
de neberie do vahy miesto, kde bol trestn in spchan, ale osoba, ktor ho spcha-
la. Uveden je v praxi USA vo vzahu k inm ttom predmetom napr. tzv. SOFA
alebo SOMA dohd (Status of Forces/Missions Agreements) alebo tzv. BIA zmlv
(Bilateral Immunity Agreements), ktor sa nazvaj aj Dohodami 98.9
Tieto dohody uzatvraj USA s tmi ttmi, na zemie ktorch posielaj svoje vo-
jensk jednotky, aby zabezpeili ich vyatie spod jurisdiknej prvomoci toho ttu,
prp. ich neodovzdanie pred ICC. elom tchto zmlv je stanovi, v akch situcich
nespadaj prslunci ozbrojench sl USA pod jurisdikciu ttu, v ktorom sa nachd-

5 Pozri Restatement (3rd) of the Foreign Relations Law of the United States (pojednania o prve vydvan
American Law Institute) z roku 1987, 402, [online] prstupn na: <http://www.macalester.edu/courses
/intl114/docs/restatement.pdf> [strnka naposledy navtven 11. novembra 2009].
6 Pittman, T. W., Heaphy, M.: Does the United States Really Prosecute Its Service Members for War Cri-
mes? Implications for Complementarity before the International Criminal Court. 21 Leiden Journal of
International Law 2008, str. 165183, str. 166.
7 Pozri prpad Lotus, Franczsko v. Turecko, 1927, Stly dvor medzinrodnej spravodlivosti. sria A,
. 10.
8 Pozri odsek 6 Preambuly Rmskeho tattu: pripomnajc, e povinnosou kadho ttu je vykon-
va trestn jurisdikciu nad osobami zodpovednmi za spchanie medzinrodnch trestnch inov
9 Bilateral Immunity Agreements s bilaterlne zmluvy, ktor USA uzatvrali s jednotlivmi ttmi,
zmluvnmi stranami Rmskeho tattu, priom vyuvali l. 98 ods. 2 tattu, poda ktorho Sd smie
poda iados o odovzdanie, v rmci ktorej by doiadan tt musel kona v rozpore so svojimi zvz-
kami vyplvajcimi z medzinrodnch zmlv ustanovujcich, e pre odovzdanie osoby Sdu je potreb-
n shlas vysielajceho ttu, len pod podmienkou, e Sd predtm v rmci spoluprce dosiahne od vy-
sielajceho ttu shlas s jej odovzdanm.

54
zaj. Vyatie spod jurisdikcie sa v jednotlivch krajinch vymedzuje v rznom rozsa-
hu. Niektor BIA zmluvy v sebe dokonca zahaj aj tie ustanovenia, ktor upravuj
vyatie vetkch ttnych prslunkov spod trestnoprvnej jurisdikcie orgnu toho
ttu, ktor ich s USA uzavrel.10 o sa tka vlune prslunkov ozbrojench sl
USA, niektor SOFA/SOMA dohody umouj vyatie tchto ttnych prslunkov
dokonca aj spod obianskoprvnej jurisdikcie prslunch orgnov.11
Osobitn postavenie vojakov USA upravil na vntrottnej rovni priamo Kongres
USA ako najvy zkonodarn orgn. Toto oprvnenie prijma zkony na pravu po-
stavenia a innosti armdy mu vslovne vyplva priamo z stavy USA.12 V roku 1950
prijal Kongres UCMJ ako pecilny vojensk trestn kdex.13 Tento zkon sa vyko-
nva nariadeniami prezidenta, ktor je najvym veliteom ozbrojench sl USA.14
Tieto vykonvacie rozkazy s zozbieran v MCM. Prve tieto predpisy by sa mali apli-
kova na mon obvinenia vojakov v prpade podozrenia z vojnovch zloinov. Uve-
den je vak problematick vo viacerch smeroch.
Preambula MCM vid el prijmania vojenskch zkonov v podpore spravodlivos-
ti, v pomoci pri zachovvan poriadku a disciplny v ozbrojench silch, vo zven
innosti a efektivity vo vojenskch orgnoch, a tm v posilnen nrodnej bezpenos-
ti USA.15 Aj trestnoprvne delikty sa rieia s ohadom na tento el, v ovea menej
miere sa poukazuje na trest ako tak. Nrodn bezpenos USA je vemi silnm poli-
tickm argumentom aj pri nbore novch vojakov. Prslunci armdy USA, nazva-
n tie hrdinskmi synmi vlasti, dostvaj zo strany ttu i spolonosti vemi siln
podporu. Tto podpora m aj formu vytvorenia osobitnho sdneho systmu a najm
formu nepripustenia toho, aby americk vojaci mohli by vyetrovan a trestne sthan
orgnmi inho ttu. V rmci vyetrovania je tie dleit stanovi, i nejde o konanie,
o ktorom me v rmci svojej psobnosti rozhodn velite ako priamy nadriaden vo-
jaka. V takomto prpade by lo o mimosdne konanie, ktor sa tie vyuva v dos ve-
kej miere.16
Vemi dleitm ustanovenm MCM je pravidlo, poda ktorho sa v obvyklej situ-
cii m vyetrova obvinenie z poruenia normy uvedenej v UCMJ, nie zo spchania
vojnovho trestnho inu.17 Vojensk sd poda MCM rozhoduje o poruen prva
vojny.18 Monosti UCMJ vo vzahu k vojnovm trestnm inom s vak znane ob-
medzen.

10 McGoldrick, D., Rowe, P., Donnelly, E. (eds.): The Permanent International Criminal Court. Legal and
Policy Issues. Oxford: Hart Publishing 2004, str. 423 a nasl.
11 Pozri napr. SOFA medzi USA a Irakom, dohovor je [online] prstupn na: <http://209.85.135.132
/search?q=cache:dMMizDZKOLoJ:se2.dcaf.ch/serviceengine/Files/DCAF/103840/ipublicationdocu
ment_singledocument/F874AD59-6221-44AB-AC7E-A0371ED42806/en/US-Iraqi_SOFA-en.pdf+Sta
tus+of+FOrces+Agreements,+USA,+civil+jurisdiction&cd=3&hl=en&ct=clnk&client=firefox-a>
[strnka naposledy navtven 11. novembra 2009].
12 l. I, 8 stavy USA: prijma zkony pre vldu a pozemn a nmorn sily.
13 UMCJ nadobudol platnos 31. mja 1951. Prijatm tohto zkona zrove stratili platnos lnky vojny
(Articles of War) z roku 1806.
14 l. II, 2 stavy USA, ktor je [online] prstupn na: <http://www.usconstitution.net/const.html#A2Sec1>
[strnka naposledy navtven 11. novembra 2009].
15 Preambula MCM, as I, ods. 3.
16 l. 15 UCMJ.
17 MCM, Pravidlo pre vojensk sdy 307 (c) (2).
18 MCM, Pravidlo pre vojensk sdy 201 (f) (1) (B) (i) (a).

55
Zkladnm problmom je, e v UCMJ nie je stanoven vojnov trestn in ako
tak, aj ke rozpoznva niekoko trestnch inov, ktor s pecifickm spsobom pre-
pojen s ozbrojenm konfliktom. astokrt vak ide skr o priaujcu okolnos v pr-
pade existencie (formlneho) vyhlsenia vojnovho stavu, nie o kontitutvny element
skutkovej podstaty ako takej. UCMJ zaha tyri osobit kategrie konan, ktor kon-
krtnym prepojenm svisia s vojnou. V prvom rade ide o situcie, kedy bola vojna
formlne vyhlsen Kongresom USA alebo prezidentom USA. Druh prklad pred-
stavuj tie iny, ktor s v obdob vojny hrdelnmi trestnmi inmi. Tretia kategria
zaha tie iny, za ktor je v prpade existencie vojnovho stavu dvan najvy mon
nehrdeln trest. tvrt skupina sa tka takch konan, ktor sa zvyajne odohrvaj
poas vojny, na ktor vak nie je potrebn formlne vyhlsenie vojny.
UCMJ upravuje aj veobecn trestn iny, ktor by mohli zaha obsah skutkovej
podstaty vojnovch trestnch inov. Ide o l. 133 a 134 UCMJ. l. 133 UCMJ krimi-
nalizuje konanie, ktor nie je hodn dstojnka a gentlemana:
Kad poveren dstojnk, kadet alebo ni dstojnk, ktor je usveden z ko-
nania nehodnho dstojnka a gentlemana, sa potrest poda rozhodnutia vojen-
skho sdu.
l. 134 zakazuje konanie, ktor pokodzuje poriadok a disciplnu ozbrojench sl
alebo je takej povahy, e ozbrojen sily diskredituje.
Aj v prpade, ak to nie je vslovne upraven v tejto kapitole, kad sprvanie
v rozpore s disciplnou alebo zanedbanie na kor poriadku a disciplny v ozbro-
jench silch, konanie s povahou zdiskreditova ozbrojen sily, a trestn iny
a priestupky, za ktor sa neuklad trest smrti, za ktor mu by usveden osoby
spadajce pod tto kapitolu, spadaj pod jurisdikciu veobecnch, osobitnch
alebo shrnnch (ponch) vojenskch sdov poda povahy a stupa preinu,
a potrestaj sa poda ich uvenia.
Tieto lnky boli u viackrt predmetom kritiky, a to najm z toho dvodu, e v pr-
pade trestnho konania postrdaj dostatok uritosti v oblasti prvnej istoty. Vgnos
znenia uvedench lnkov evokuje aplikciu jednho zo zkladnch prvnych princ-
pov trestnho prva, a to: nullum crimen sine lege. Tento princp by sa mohol apliko-
va vo vetkch prpadoch, kedy by mal by prslunk ozbrojench sl USA sthan za
vojnov trestn in na zklade UCMJ pred vojenskmi sdmi poda MCM. Prve
z tohto prstupu vyplva zkladn problm v oblasti trestnho sthania americkch vo-
jakov za spchanie vojnovch trestnch inov.
Vntrottne prvo USA od janura 2008 obsahuje normy upravujce vojnov zloi-
ny. Zkon o vojnovch zloinoch umouje sdnym orgnom USA trestne stha pcha-
teov vojnovch trestnch inov. prava vojnovch zloinov vo vntrottnom prve
USA v zsade zodpoved medzinrodnoprvnej prave.19 Zkon o vojnovch zloinoch,

19 Pozri zoznam federlnych trestnch inov, ktorch pchanie presahuje ttne hranice alebo m pecil-
ny vplyv na federlne opercie. Tento zkon (Zkon o vojnovch trestnch inoch) bol prijat 8. janu-
ra 2008, [online] je prstupn na: <http://www.law.cornell.edu/uscode/18/usc_sup_01_18.html> [strn-
ka naposledy navtven 11. novembra 2009].

56
ktorho znenie je mon njs v 2441 asti 18 U.S. zkonnka, vslovne odkazuje na
zvan poruenia enevskch dohovorov z 1949 a tie na spolon l. 3 tchto medzi-
nrodnoprvnych zmlv. Kee znenie tohto paragrafu vslovne odkazuje aj na Dodat-
kov protokoly z roku 1977, ktorch s USA zmluvnou stranou, jedinm problmom je
skutonos, e v sasnosti USA nie s zmluvnou stranou tchto Dodatkovch proto-
kolov. V porovnan s medzinrodnou pravou by problematickmi boli ete niektor
skutkov podstaty ako s: ostatn vne poruenia zkonov a zvyklost uplatnitench
v medzinrodnch ozbrojench konfliktoch alebo uplatnitench na ozbrojen konflik-
ty, ktor nemaj medzinrodn charakter v danom rmci medzinrodnho prva.20
Zkon o vojnovch zloinoch bol primrne prijat z dvodu umonenia vkonu
trestnoprvnej jurisdikcie sdov USA nad tmi osobami, ktor spchali vojnov zloin
voi ttnym prslunkom USA. Je vak mon ho aplikova na vetky osoby, t.j. aj
na prslunkov ozbrojench sl USA. Voi tejto monosti s vak dve zkladn v-
hrady: politick a prvna. Z hadiska intitucionlnej politiky je viac ako nepravdepo-
dobn, e by Ministerstvo obrany USA shlasilo s tm, aby aktvni lenovia armdy
USA boli sden pred obyajnmi sdmi, a to aj napriek tomu, e ide o nezvisl
sdne orgny. Vojensk velenie doteraz vdy vyadovalo vkon jurisdikcie vojenskch
sdov.21 Druh prekka vyplva z ustanoven UCMJ. Aj keby vojensk sdy chceli
aplikova Zkon o vojnovch zloinoch, nebolo by to mon. Vyie citovan l. 134
UCMJ umouje jurisdikciu vojenskch sdov iba v tch prpadoch federlnych trest-
nch inov, za ktor sa neodsudzuje na trest smrti. Zkon o vojnovch trestnch inoch
vak jasne stanovuje udelenie trestu smrti v takom prpade, kde dsledkom trestnho
inu bola smr obete.22
Z uvedenho vyplva, e napriek osobitnmu postaveniu americkch vojakov by
vntrottne prvo malo reflektova potrebu pravy UCMJ tak, e by umonilo trest-
n sthanie podozrivch zo spchania vojnovch zloinov. Uveden by bolo mon za-
hrnutm skutkovej podstaty vojnovho zloinu do UCMJ, prp. pravou, ktor by
umonila vojenskm sdom uloi aj trest smrti alebo zmenou Zkona o vojnovch
trestnch inoch. Vojaci by totito tie mali by bran na zodpovednos. Aj ke cieom
ich vcviku je uposlchnutie rozkazov, neme im by dan takto rozsiahla vnimka,
na zklade ktorej by ich konanie nemohlo by oznaen ako vojnov zloin. Konanie
kadej fyzickej osoby, ktor by bola podozriv zo spchania trestnch inov poda
medzinrodnho prva, by malo by predmetom vyetrovania, nakoko takto zvan
zloiny ohrozuj mier, bezpenos a blahobyt na svete a nie s ospravedlniten iad-
nou vojenskou nutnosou.23 Z toho dvodu je potrebn prija aj na vntrottnej rovni
tak opatrenia, ktor zabezpeia, aby tieto najzvanejie trestn iny nezostali nepo-
trestan. Prijatie relevantnch zkonov svis s povinnosou kadho ttu vykonva
trestn jurisdikciu nad osobami zodpovednmi za spchanie trestnch inov poda
medzinrodnho prva.24 Uveden plat bez ohadu na ttnu prslunos podozrivho,

20 Pozri napr. l. 8 ods. 2 psm. b) a e) Rmskeho tattu.


21 Pittman, Heaphy, op. cit., str. 174.
22 2441 (a) Zkona o vojnovch trestnch inoch.
23 Pozri Preambulu k Rmskemu tattu, ods. 3.
24 Idem, ods. 6.

57
nakoko sa tieto trestn iny tkaj medzinrodnho spoloenstva ako celku a s pria-
mo aplikovaten na jednotlivca ako na povinnostn subjekt medzinrodnho prva.
Napriek tomu, e sa USA obvaj monho spolitizovania prpadnho vyetrovania
prslunkov svojich ozbrojench sl, je vhodn poukza na to, e sasn intitucio-
nlna a materilna prava medzinrodnho prva poskytuje vemi mal predpoklady
na to, aby sa prslunk ozbrojench sl USA ocitol pred medzinrodnm sdnym or-
gnom. Uveden tza je predmetom nasledujcej asti.

PRSLUNCI OZBROJENCH SL USA


A MEDZINRODN TRESTN SD

Osobitn postavenie americkch vojakov bolo predmetom diskusi a ro-


kovan najm v svislosti s prpravou a prijatm Rmskeho tattu Medzinrodnho
trestnho sdu.25 USA boli spoiatku podporovateom mylienky zaloenia stleho
Medzinrodnho trestnho sdu, a to aj napriek tomu, e s znme svojm negatvnym
postojom voi ratifikcim medzinrodnch zmlv.26 Avak poas Rmskej konferen-
cie sa diplomatickm zstupcom a prvnym expertom USA nepodarilo zakomponova
do znenia Rmskeho tattu vnimku pre americkch vojakov, a to aj napriek zdraz-
ovaniu nevyhnutnosti ich asti na rozlinch bojovch i mierovch opercich.
Tento dvod nezaradenia vnimky sa uvdza ako jeden z hlavnch argumentov odmie-
tania ratifikcie Rmskeho tattu zo strany USA. Rmsky tatt toti umouje kom-
plementrny vkon jurisdikcie ICC nielen v tom prpade, ke je podozrenie, e pred-
metn trestn in bol spchan ttnym prslunkom zmluvnej strany Rmskeho ta-
ttu, ale aj vtedy, ke trestn in, ktorho vyetrovanie a trestn sthanie m ICC
v jurisdikcii, bol vykonan na zem zmluvnej strany Rmskeho tattu. Oba tieto ju-
risdikn tituly odzrkaduj vzah suvernneho ttu k svojim zkladnm kontitu-
nm prvkom zemiu a obyvatestvu. Uznva ich vina ttov, vrtane USA.27
Poas prpravy Rmskeho tattu sa predostreli viacer nvrhy, ktor reflektovali
rozlin rozsah postpenia vkonu trestnoprvnej jurisdikcie.28 Berc do vahy rz-
norod koncepcie, ktor zdrazovali i u tzv. automatick jurisdikciu Sdu alebo vo
vej miere skr jednotliv zujmy ttov, bol nakoniec prijat tzv. Krejsk nvrh.29
lnok 12, odsek 2 Rmskeho tattu preto znie nasledujco:

25 Rmsky tatt Medzinrodnho trestnho sdu, oznmenie Ministerstva zahraninch vec . 333/2002 Zb.
26 Bothe, M.: No Need to Panic! Or: plus a change, plus cest la mme chose, 8 Austrien Review of In-
ternational and European Law 2003, str. 1724, str. 18.
27 Hafner, G.: Die internationale Strafgerichtsbarkeit. In: Neuhold, H., Hummer, W., Schreuer, C.: ster-
reichisches Handbuch des Vllkerrechts, Band 1: Textteil, Wien: Manzsche Verlags und Universitts-
buchhandlung 2004, str. 533.
28 Nemeck nvrh nevyadoval ani shlas ttu zemnej ani personlnej jurisdikcie. Nemecko tvrdilo, e
poda medzinrodnho obyajovho prva spadaj trestn iny potencilne sthaten Medzinrodnm
trestnm sdom pod univerzlnu jurisdikciu. Preto mala by poda Nemecka dan Medzinrodnmu
trestnmu sdu tak irok jurisdikcia, ak maj tty. Je tie zaujmav, e nemeck nvrh na rozdiel
od veobecnho chpania univerzlnej jurisdikcie nevyadoval podmienku vzby podozrivho alebo st-
hanho v lenskom tte Rmskeho tattu.
29 Inazumi, M.: The Meaning of the State Consent Precondition in the Article 12(2) of the Rome Statute.
49 (2) Netherlands International Law Review 2002, str. 159193, str. 179.

58
V prpade lnku 13 psm. a) alebo c) me Sd vykonva svoju jurisdikciu,
ak jeden tt alebo viac z tchto ttov s zmluvnmi stranami tohto tattu
alebo akceptovali jurisdikciu Sdu v slade s odsekom 3:
a) tt, na ktorho zem sa stal in, alebo ak trestn in bol spchan na palube
plavidla alebo lietadla, tt registrcie tohto plavidla alebo lietadla,
b) tt, ktorho ttnym prslunkom je vyetrovan alebo trestne sthan osoba.30
Slovo alebo v texte lnku 12 predstavuje dleit nuansu: sta, ak shlas so ta-
ttom vyjadril jeden zo zahrnutch ttov. V Rmskom tatte je jasne stanoven, e
v prpade zaatia konania na popud ttu alebo prokurtora ex proprio motu sa zo-
haduje zemn a aktvny personlny princp vkonu trestnej jurisdikcie, a to aj na
medzinrodnej rovni.31
V tejto svislosti sa zo strany USA namieta tie skutonos, e Rmsky tatt ne-
dodriava princp pacta tertiis nec nocent nec prosunt (tretie tty [zo zmluvy] ani
nezskaj ani nekodia). Bolo by preto mon poloi si otzku, i mono medzi-
nrodnou zmluvou postihn postavenie ttu, ktor nie je zmluvnou stranou tejto
medzinrodnej zmluvy.32 Tto otzka predstavuje nepochopenie zmyslu a zaloenia
Medzinrodnho trestnho sdu. ICC bol zaloen ako medzinrodn organizcia,
ktor nadobudla svoje oprvnenia od zakladajcich lenov. Jej elom je trestne st-
ha fyzick osoby ako pchateov najzvanejch trestnch inov, nie jednotliv
tty, hoci vo viacerch konkrtnych prpadoch me sthaten konanie da podnet
na vznik medzinrodnej zodpovednosti ttu.33 ICC bol vytvoren medzinrodnou
zmluvou, ale jeho existencia neznamen vytvorenie novho princpu, poda ktorho
by kad tt poval prvomoc podriadi akhokovek jedinca svojej jurisdikcii
alebo jurisdikcii medzinrodnho sdu. V prpade Rmskeho tattu jeho lnok 12
zaha podmienky a monosti uznan medzinrodnm prvom.34 Teritorilny a per-
sonlny princp s bezpochyby repektovan veobecnm medzinrodnm prvom.
Predstavuj koncept najvyej moci nad zemm a obyvatestvom. Tieto dve sku-
tonosti zodpovedaj okolnostiam, v rmci ktorch tty aplikuj svoje zkony na
konanie, ktor sa uskutouje v rmci ich hranc alebo konanie, ktor je pritaten
ich obyvatestvu.

30 l. 13 Rmskeho tattu: Sd me vykonva jurisdikciu nad trestnm inom uvedenm v l. 5 v sla-


de s ustanoveniami tohto tattu, ak a) tt, zmluvn strana, predlo prokurtorovi v slade s l. 14 si-
tuciu, v ktorej sa zd, e dolo k spchaniu jednho trestnho inu alebo viacerch takch trestnch
inov, b) Bezpenostn rada konajca poda kapitoly VII Charty OSN predlo v slade s l. 14 proku-
rtorovi situciu, v ktorej sa zd, e dolo k spchaniu jednho trestnho inu alebo viacerch takch
trestnch inov, c) prokurtor inicioval vyetrovanie v svislosti s takmto trestnm inom v slade
s l. 15.
31 Pre trestnoprvnu jurisdikciu na medzinrodnej rovni je dleit konkrtny akt zakladajci jurisdikciu
konkrtneho medzinrodnho sdneho orgnu. Pozri bliie: Bantekas, I., Nash, S.: International Cri-
minal Law (3rd ed.). London: Routledge-Cavendish 2007, str. 93 a nasl.
32 Wedgwood, R.: The International Criminal Court: An American View. 10 European Journal of Interna-
tional Law 1999, str. 93107, str. 99 a nasl.
33 Wilmshurst, E.: Definition of the Crime of Aggression: State Responsibility or Individual Criminal
Responsibility? In: Politi, M., Nesi, G.: The International Criminal Court and the Crime of Aggression.
Aldreshot: Ashgate 2004, str. 93.
34 Orentlicher, D. F.: Politics by Other Means: The Law of the International Criminal Court. 32 Cornell
International Law Journal 1999, str. 492.

59
V prpade, ak by sa poda Rmskeho tattu skmala jurisdikcia ICC vo vzahu
k prslunkom ozbrojench sl USA v oblasti vojnovch zloinov, za predpokladu ra-
tifikcie Rmskeho tattu zo strany USA, bolo by nevyhnutn skma nielen juris-
dikciu ratione loci i temporis, ale najm ratione materiae ICC v konkrtnom prpa-
de. To znamen, e v prvom rade by sa skmalo, i konanie napa skutkov podstaty
poda l. 8 Rmskeho tattu. Na rozdiel od vntrottnej pravy USA obsiahnutej
v UMCJ, Rmsky tatt, a ete konkrtnejie Skutkov podstaty trestnch inov, vy-
aduj v prpade vojnovch zloinov prepojenie konania s ozbrojenm konfliktom, i
u medzinrodnho alebo nemedzinrodnho.35 A nsledne prichdza do vahy nut-
nos preskma prijatenos prpadu z hadiska aplikcie princpu komplementarity.
Princp komplementarity v medzinrodnom trestnom poukazuje prve na vzah
medzi Medzinrodnm trestnm sdom a vntrottnymi trestnmi sdmi. Meme
ho tie chpa ako prvny princp, prp. ako hodnotu, ktor uruje tento vzah.36 Nos-
nmi lnkami, ktor sa zaoberaj princpom komplementarity vo vecnch astiach
Rmskeho tattu hmotnoprvnej povahy s l. 17 a l. 20 ods. 3.
l. 17 upravuje podmienky prpustnosti. O aplikcii tchto podmienok rozhoduje sa-
motn Sd, ktor na zklade Rmskeho tattu rozhoduje o monch tyroch situcich,
kedy prpad nie je prpustn. Toto negatvne vymedzenie sa v prvch troch prpadoch
tka situci, kedy konal alebo kon vntrottny sd, tvrt situcia pokrva prpady,
kedy chba odvodnenos konania Sdu z dvodu nedostatonej zvanosti prpadu.
Prvm prpadom je situcia, kedy
prpad vyetruje alebo trestne stha tt, ktor m v prpade jurisdikciu, s v-
nimkou, ke tento tt nie je ochotn alebo nie je schopn skutone vykona vy-
etrovanie alebo trestn sthanie.
Situcie, kedy prpad u bol vyetrovan a tt u v danej veci rozhodol, m ob-
dobne ako predchdzajci prpad, na zreteli otzku terminolgie skutone. V tomto
prpade je neprpustnos dan tm, e
prpad vyetroval tt, ktor m v prpade jurisdikciu, a tt rozhodol nestha
dan osobu s vnimkou, ke rozhodnutie je vsledkom neochoty alebo ne-
schopnosti ttu skutone vykona trestn sthanie.
Vnimky nesthatenosti s dan rmcom neochoty a neschopnosti ttu vyetrova
a trestne stha podozriv osobu. V oboch prpadoch ide o pojmy, ktorch defincia sa
v medzinrodnom trestnom prve do prijatia Rmskeho tattu nenachdzala. Ne-
schopnos pri aplikcii princpu komplementarity sa v Rmskom tatte uruje v zsa-
de poda toho, i tt je alebo nie je schopn zska obalovanho alebo potrebn dka-
zy a svedeck vpovede.37 Neochotu je mon uri splnenm niekokch podmienok,
ktor s v tatte vymedzen fakultatvne.38 V prvom rade ide o situciu, kedy cieom

35 l. 8 Rmskeho tattu.
36 Kleffner, J. K.: Complementarity in the Rome Statute and National Criminal Jurisdictions. S.I. Oxford:
Oxford University Press 2007, str. 113.
37 l. 17 ods. 3 Rmskeho tattu.
38 l. 17 ods. 2 Rmskeho tattu.

60
vntrottneho konania bolo ochrni konkrtnu osobu pred trestnoprvnou zodpo-
vednosou. Neochota sa skma aj v prpade neodvodnenho mekania, ktor nie je
v slade s myslom spravodlivo sdi dan osobu. V slade s myslom spravodlivo
sdi konkrtnu osobu nie je ani konanie, ktor sa nevykonva nezvisle a nestranne.
Prve tto okolnos neochoty by mohla by jednou zo spornch otzok pri skman
rozhodnut vntrottnych sdnych orgnov USA vo vzahu k trestnoprvnemu vyet-
rovaniu a sthaniu prslunkov ich ozbrojench zloiek. Avak ak by sa aj stanovila
neochota orgnov USA, bolo by nevyhnutn preskma aj alie mon dvody ne-
prpustnosti prpadu. Jednm z nich je argument ne bis in idem, dleitejm je otzka
zvanosti prpadu.
Neprpustnos prpadu je uren aj v takej situcii, kedy pred tm, ako sa konkrt-
nym konanm zaal zaobera Sd, sdil toto konanie in sd. l. 20 ods. 3 toti sta-
novuje, e
iadnu osobu, ktor sdil in sd za sprvanie tie zakzan v lnkoch 6, 7 alebo
8, nebude za to ist sprvanie sdi Sd s vnimkou, ke konanie na inom sde
a) bolo s cieom ochrni dan osobu pred trestnoprvnou zodpovednosou za
trestn iny v jurisdikcii Sdu, alebo
b) inak nebolo vykonan nezvisle a nestranne v slade s normami riadneho pro-
cesu uznvanmi medzinrodnm prvom a konalo sa spsobom, ktor za da-
nch okolnost nie je v slade s myslom spravodlivo sdi dan osobu.
Aj v tomto prpade sa skma skuton ochota ttu vyetrova a trestne stha kon-
krtne osoby. Avak na rozdiel od predchdzajcich situci sa poda tohto lnku
skma sdenie konkrtneho sprvania, nie kvalifikovanho trestnho inu. Z toho vy-
plva, e aj v prpade, kedy by na zklade jednho skutku bola vyetrovan vrada,
a nie vojnov zloin, lo by o toton sprvanie, hoci kvalifikcia trestnho inu by
bola in na vntrottnej a in na medzinrodnej rovni. Toto ustanovenie je zsadne
odlin od obdobnch ustanoven v tattoch ad hoc tribunlov. V nich sa vslovne ur-
ilo, e jednou z vnimiek, kedy sa neuplatuje princp ne bis in idem, je situcia, kedy
sa in, za ktor bol jednotlivec sden, oznail za obyajn trestn in.39 V takom pr-
pade mohol prslun trestn tribunl vyetrova a sdi nleit in. tty sa pri ICC
rozhodli inak. V prpade stleho Sdu by v zsade nebolo efektvne, aby sa rovnakm
prpadom zaoberali aj vntrottne orgny aj Sd. Jeho lohou je zabezpei, aby naj-
zvanejie trestn iny nezostali nepotrestan, pokia by nemohli alebo nechceli
kona jednotliv oprvnen tty. Napriek tomu tu zostva otzka, o v prpade, ak by
sa aj l. 20 ods. 3 interpretoval tak, e konanie by bolo mon obnovi aj napriek apli-
kcii ne bis in idem. V takom prpade by bolo potrebn preskma posledn monos
stanovenia neprpustnosti prpadu, a to situciu,
kedy prpad nie je dostatone zvan na to, aby alie kroky Sdu boli odvod-
nen.40

39 Pozri l. 10 ods. 2 psm. a) tattu Medzinrodnho trestnho tribunlu pre bvaj Juhoslviu a l. 9
ods. 2 psm. a) tattu Medzinrodnho trestnho tribunlu pre Rwandu.
40 l. 17 ods. 1 psm. d).

61
Poda prvch rozhodnut Sdu nepjde o dostatone zvan prpad, ak konanie
nemalo systematick alebo rozsiahly charakter, prp. nelo o konanie hlavnch vod-
cov skmanej situcie.41 Na takto situcie zostane prslunm vntrottny sdny
orgn, bez ohadu na jeho ochotu alebo schopnos skutone vykonva vyetrovanie
a trestn sthanie. Uveden by bolo pravdepodobne rozhodujce aj v prpade mysli-
tenho procesu s prslunkmi ozbrojench sl USA. Aj keby chcel prokurtor ex pro-
prio motu iniciova konanie s prslunkmi ozbrojench sl USA pred ICC, mohol by
tak kona a po vyhodnoten informci, ktor mu boli sprstupnen, pokia neroz-
hodne o tom, e neexistuje dostaton zklad na to, aby mohol pokraoval alej.
V konkrtnom prpade prokurtor zvi, i vec je alebo by mohla by prpustn po-
da l. 17.42
Zvanos prpadu bol pravdepodobne jednm z najdleitejch faktorov, ktor
ovplyvnili prokurtora ICC, ke 9. februra 2006 vydal stanovisko, ktor bolo zasie-
lan vetkm, ktor sa na ICC obrtili v zleitosti preskmavania situcie v Iraku
a monho trestnho sthania ttnych prslunkov Spojenho krovstva Vekej Bri-
tnie a severnho rska, ktor v ase prtomnosti svojich vojsk na zem Iraku u bolo
zmluvnou stranou Rmskeho tattu.43 Prokurtor vo svojom stanovisku vysvetlil po-
stup radu prokurtora, na ktor je oprvnen poda tattu. Zdraznil jurisdikn
prvomoc a stupe zvanosti prpadov. V celkovej analze, ktor bola doloen in-
formciami tak od vld ako aj od nezvislch mimovldnych organizci, spomenul aj
prebiehajce vyetrovanie a sthanie na vntrottnej rovni.44 Vzhadom na inform-
cie, ktor obdral a zskal, rozhodol o tom, e neboli naplnen podmienky tattu na
to, aby poiadal o zaatie vyetrovania. Tento postup by bol pravdepodobne aplikova-
n aj vo vzahu k USA. Uveden rozhodnutie prokurtora bolo predmetom viacerch
diskusi, niektor kritici poukzali na to, e sa Sd stva tzv. africkm sdom a e na-
priek svojej nezvislosti pravdepodobne berie do vahy fakt, e spravodlivos sa vdy
musela zaobera aj pozciou existujcich mocnost.45 Na druhej strane treba naozaj
bra do vahy monosti jednotlivch ttov a tie rozsah pchania trestnch inov
poda Rmskeho tattu a cie vzniku ICC.46 Prslunci ozbrojench sl USA s pod
dos silnm drobnohadom. Hoci dvaja alebo traja prslunci mu zlyha, bola by to
zleitos vntrottnych sdov, ktor by to rieili. USA sa prve kvli tomu me sta

41 Pozri napr. Prokurtor v. Thomas Lubanga Dyilo, rozhodnutie o iadosti prokurtora vyda zatkac roz-
kaz, 10. februr 2006, ods. 63.
42 Porovnaj l. 53 ods. 1 psm. b) Rmskeho tattu.
43 Stanovisko prokurtora z 9. februra 2006 je [online] prstupn na: <http://www.icc-cpi.int/NR/rdonlyres
/04D143C8-19FB-466C-AB77-4CDB2FDEBEF7/143682/OTP_letter_to_senders_re_Iraq_9_February
_2006.pdf> [strnka naposledy navtven 11. novembra 2009].
44 Idem., str. 9. lo o prpad, kedy Vojensk sd v Bulforde vo Wiltshire 19. jla 2005 obvinil troch brit-
skch vojakov z neudskho zaobchdzania. Dvaja z nich, Wayne Crowcroft a Darren Fallon, boli zba-
ven obvinenia, desiatnik Donald Payne bol 29. aprla 2007 uznan vinnm a odsden na jeden rok od-
atia slobody nepodmienene a na trest prepustenia z armdy. V priebehu procesu sa k spchaniu
vojnovho trestnho inu neudskho zaobchdzania priznal, ostatn dve obvinenia, obvinenie zo zabi-
tia a zneuvania prvomoc, poprel. Spod tchto dvoch obvinen bol aj plne osloboden.
45 Politi, Gioia, op. cit., str. 151.
46 Pozri l. 1 a l. 17 ods. 1 psm. d) Rmskeho tattu a tie l. 53 ods. 1 psm. c), poda ktorho prokur-
tor pri zaat vyetrovania zvi aj to, i pri zohadnen zvanosti trestnho inu a zujmu obet predsa
len neexistuj podstatn dvody na to, aby dospel k nzoru, e vyetrovanie by neposlilo zujmom
spravodlivosti.

62
zmluvnou stranou Rmskeho tattu. Napriek eventulnym teoretickm obavm je
medzi zmluvnmi stranami Rmskeho tattu napr. aj Slovensk republika, ktor sa za-
radila k tm ttom, ktor vidia monos obvinenia napr. svojich najvych ttnych
predstaviteov zo strany ICC ako isto teoretick hypotzu, a preto to pre u nepred-
stavovalo prekku ratifikcie Rmskeho tattu.47

ZVER

Prspevok sa zaoberal postavenm prslunkov ozbrojench sl USA, a to


na dvoch rovniach. V rmci vntrottnej pravy identifikoval zkladn prvny
rmec, do ktorho spadaj zkony upravujce vyetrovanie a trestn sthanie vojakov.
Spolon kdex vojenskej spravodlivosti spolu s Prrukou pre vojensk sdy upra-
vuj trestnoprvne aspekty konania pred vojenskmi sdmi v USA. Medzinrodno-
prvna prava vyplvajca z Rmskeho tattu ako medzinrodnej zmluvy zavdza
nov monosti trestnoprvneho sthania pchateov vojnovch zloinov, je vak nutn
skma ich v svislosti s princpom komplementarity. Ten sa aplikuje s cieom podpo-
ri konanie na vntrottnych sdnych orgnoch, kee negatvne vymedzuje jurisdik-
ciu ICC s ohadom na neochotu alebo neschopnos ttu vyetrova alebo vies trestn
sthanie. Ovea dleitejie ustanovenie vo vzahu k USA je to, e Sd by konanie
mohol vyhlsi za neprpustn aj v nedostatone zvanom prpade. Vzhadom na uve-
den by sa USA mohli sta zmluvnou stranou Rmskeho tattu bez akejkovek pra-
vy ich vntrottneho prva. Na druhej strane, kvli preukazovaniu zujmu USA na
asti v boji proti beztrestnosti pchateov najzvanejch trestnch inov by USA
mali novelizova svoje prvo v oblasti vojenskho sdneho systmu. prava UCMJ
a MCM, napr. zahrnutie vojnovho zloinu do UCMJ alebo monos vojenskch s-
dov uklada trest poda Zkona o vojnovch zloinoch, by im mohla pomc v tom,
aby sa vymedzili voi monmu skmaniu detailnej aplikcii princpu ne bis in idem.
V kadom prpade sa vak na takto postup vyaduje dostatok silnej politickej podpo-
ry. T by sa mohla rta s novou administratvou. Jej smerovanie naznaila aj sasn
americk ministerka zahraninch vec Hillary Clinton, ktor poas svojej nvtevy
v Keni na zaiatku augusta 2009 vyjadrila poutovanie nad tm, e USA nie s zmluv-
nou stranou Rmskeho tattu. Uviedla, e by sa mohli vyriei niektor vzvy, ktor
vyvstvaj v tejto svislosti.48 Pred desiatimi rokmi bolo ako predstaviten, aby sa
USA stali pozorovateom pri ICC, dnes je ratifikcia Rmskeho tattu zo strany USA
odporan aj jeho poprednmi politickmi a prvnymi poradcami.49 Tak USA ako aj
ICC maj rovnak cie spolu s almi viac ako 100 ttmi: skoncova s beztrest-

47 Esca, P.: The Implementation of the ICC Statute: Problems of a constitutional order. In: Perrakis, S. (ed.):
International Criminal Court. A new dimension in international justice. Question and prospects for
a new humanitarian order. Atny: Sakkoulas Publishers 2002, str. 241.
48 Pozri tlaov sprvu [online] prstupn na <http://www.sme.sk/c/4964357/clintonova-naznacila-clenstvo
-usa-v-medzinarodnom-trestnom-sude.html> [strnka naposledy navtven 11. novembra 2009].
49 Scheffer, D., Hutson, J.: Strategy for US Engagement with the International Criminal Court, A Century
Foundation Report, 21. oktber 2008. Sprva je [online] prstupn na: <http://www.tcf.org/Publications
/internationalaffairs/Scheffer.pdf> [strnka naposledy navtven 11. novembra 2009].

63
nosou pchateov najzvanejch trestnch inov, medzi ktorch mu za istch pod-
mienok patri aj prslunci ozbrojench sl USA.

US ARMED FORCES AND PROSECUTION OF WAR CRIMES

Summary

The article focuses on the position of US armed forces within national law and the
possibilities of investigation and prosecution of US soldiers for war crimes primarily at the national level.
The second part of the article aims to point out that even if some amendments were recommended to be
implemented in case USA became a party to the Rome Statute of the International Criminal Court,
ratification of the Rome Statute would not be barred even if they were not adopted. Such a conclusion
follows the institutional and material framework set down in the Rome Statute, especially within the
application of the principle of complementarity.

Key words: War crimes, US armed forces, US national legislation, Rome Statute, the International Criminal
Court (ICC)

64
2009 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 6568

LOHA UNESCO
PI PROVDN HAAGSK MLUVY Z ROKU 1954
NA OCHRANU KULTURNCH STATK
ZA OZBROJENHO KONFLIKTU
A JEJICH DVOU PROTOKOL Z ROKU 1954 A 19991
JAN HLADK

Nsledujc pspvek je vnovn loze UNESCO pi provdn Haagsk


mluvy z roku 1954 na ochranu kulturnch statk za ozbrojenho konfliktu (dle jen
Haagsk mluvy) a jejich dvou Protokol z roku 1954 a 1999.
V vodu bych podotkl, e termn UNESCO pouvm ve smyslu Sekretaritu
UNESCO, a nikoliv ve smyslu Generln konference i Vkonn rady. Krom funkce
depozite2 spov hlavn loha Sekretaritu v poskytovn technick pomoci Vyso-
km smluvnm stranm Haagsk mluvy a Protokolu z roku 1954, jako i smluvnm
stranm Druhho protokolu.

Hlavn loha, Sekretaritu UNESCO pi provdn mluvy, je zaloena na l. 23


mluvy Pomoc UNESCO,3 kter dv smluvnm stranm Haagsk mluvy mo-
nost podat UNESCO o technickou pomoc pi organizovn ochrany jejich kulturnch

1 JUDr. Jan Hladk, Programov specialista, oddlen kulturnch muze a objekt, Odbor kulturnch ob-
jekt a nematerilnho kulturnho ddictv, UNESCO, Pa. Aktuln pspvek je zaloen na ad
autorovch pedchozch pspvk tkajcch se rznch aspekt provdn Haagsk mluvy a jejich
dvou Protokol. Autor si peje podkovat svmu kolegovi JUDr. Christianu Chodrovi, v souasn dob
stistovi v oddlen kulturnch muze a objekt, Odbor kulturnch objekt a nematerilnho kulturnho
ddictv, UNESCO, Pa, za vekerou jeho pomoc pi vyhotoven tohoto pspvku.
2 Napklad loha depozite (Generln editelky UNESCO) dle Haagsk mluvy z roku 1954: l. 31
odst. 2., l. 32, l. 33 odst. 3., l. 35, l. 37 odst. 2., l. 38, l. 39 odst. 1.4. a 6. a l. 40;
lohy Generln editelky UNESCO dle Protokolu k Haagsk mluv z roku 1954: l. (III) 7. psm. b),
l. (III) 8, l. (III) 10 psm. c), l. (III) 12, l. (III) 13 psm. b), l. (III) 14 a l. (III) 15 psm. b), d) a e);
lohy Generln editelky dle Druhho protokolu z roku 1999: l. 41 odst. 2, l. 42 odst. 2, l. 45
odst. 2., l. 46 a l. 47.
3 Viz lnek 23 Haagsk mluvy: Pomoc UNESCO (1) Vysok smluvn strany mohou podat Organi-
zaci spojench nrod pro vchovu, vdu a osvtu o technickou pomoc pi organizovn ochrany jejich
kulturnch statk nebo v souvislosti s ktermkoli jinm problmem vyplvajcm z provdn tto mlu-
vy a jejho Provdcho du. Organizace poskytuje tuto pomoc v mezch svho programu a svch mo-
nost. (2) Organizace jest oprvnna podvat o tom z vlastnho podntu nvrhy Vysokm smluvnm stra-
nm. Ustanoven tohoto lnku bylo s uritmi zmnami pejato do lnku 33 Druhho protokolu.
lnek 33 Druhho protokolu, Pomoc UNESCO: 1. Jakkoliv strana me UNESCO podat o tech-
nickou pomoc pi organizovn ochrany svch kulturnch statk, napklad pi ppravnch pracch na
zabezpeen kulturnch statk, pi preventivnch a organizanch opatench pro nouzov situace a pi
sestavovn nrodnch invent kulturnch statk, nebo v souvislosti s jakmkoli jinm problmem
plynoucm z uplatovn tohoto Protokolu. UNESCO poskytne takovou pomoc v mezch danch svm
programem a svmi zdroji. 2. Strany se vyzvaj poskytovat technickou pomoc na bilaterln i mul-
tilaterln rovni. 3. UNESCO je oprvnno init z vlastn iniciativy stranm nvrhy v tchto zlei-
tostech.

65
statk nebo v souvislosti s jinm problmem vyplvajcm z provdn tto mluvy
a jejho Provdcho du. Tato pomoc je poskytovna v mezch programu a monos-
t Sekretaritu.
Druh odstavec tohoto lnku dv Sekretaritu monost, aby z vlastnho podntu
o tom podval nvrhy smluvnm stranm. Takovto pomoc me mt rznou podobu
od posln expert do dan smluvn strany za elem navren opaten na zlepen
ochrany kulturnch statk pes pomoc pi vypracovn invent movitch a nemovi-
tch kulturnch statk a po poskytovn expertn rady i informace, jak se provd
dan ustanoven mluvy jinou smluvn stranou.4 Technick pomoc, se ale netk po-
skytovn oficilnho vkladu mluvy. Vsadu vykldat mluvu maj smluvn stra-
ny i ppadn Mezinrodn soudn dvr a to pouze v ppad, e by byl podn o v-
klad mluvy v konkrtnm sporu.5
lnek 23 byl uplatnn pi nkolika pleitostech, zejmna pi konfliktu na Blz-
km Vchod, v ircko-rnsk vlce, ve vlce v Perskm zlivu a pi konfliktu v b-
val Jugoslvii.6
Sekretarit m rovn monost pedloit svoji pomoc v ppad konfliktu rzu ni-
koliv mezinrodnho (lnek 19.3).7 Takov pomoc nem inek na prvn postaven
stran konfliktu (lnek 19.4), co je nepostradateln podmnka spnho zapojen
UNESCO. Tento lnek byl napklad vyuit Sekretaritem v roce 1968 v prbhu ob-
ansk vlky v Nigrii.8

Poskytovn technick pomoci, je zce spjato s enm mluvy a jejich dvou Pro-
tokol. Zanu tm, e ocituji slavn prohlen anglickho filozofa Francise Bacona:
Knowledge itself is power. Toto star ren je vce ne pravdiv v kontextu uskute-
ovn mezinrodn-prvnch ustanoven na ochranu kulturnch statk, a to jak v dob
mru, tak v dob vlenho konfliktu.
innosti Sekretaritu, pro en mluvy a jejch dvou Protokol, jsou organizov-
ny v souladu s charakterem poslucha, kter chceme oslovit. V zsad existuj dv
kategorie poslucha irok veejnost, a tak zvan clov skupiny jinmi slovy,

4 Pro podrobnj vysvtlen rznch podob technick pomoci Sekretaritu, viz Ji Toman, The Protection
of Cultural Property in the Event of Armed Conflict (Commentary on the Convention for the Protection
of Cultural Property in the Event of Armed Conflict and its Protocol, signed on the 14 May 1954 in
the Hague, and on other instruments of international law concerning such protection), Dartmouth and
UNESCO, 1996, str. 261
5 Srov. Statut Mezinrodnho soudnho dvora, lnek 38, odst. 1., psm. (a) 1. Dvr, jeho kolem je roz-
hodovat podle mezinrodnho prva spory, kter jsou mu pedloeny, aplikuje a) mezinrodn mluvy, a
obecn i partikulrn, stanovc pravidla vslovn uznan stty ve sporu; a je k dispozici na <http://
www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/charta-organizace-spojenych-narodu-a-statut-mezinarodniho-
soudniho-dvora.pdf> str. 53. Webov strnka byla navtvena dne 20. jna 2009.
6 Pro podrobnj pklady, srov. Ji Toman, The Protection of Cultural Property in the Event of Armed
Conflict (Commentary on the Convention for the Protection of Cultural Property in the Event of Armed
Conflict and its Protocol, signed on the 14 May 1954 in the Hague, and on other instruments of interna-
tional law concerning such protection), Dartmouth and UNESCO, 1996, str. 264267.
7 Viz Haagsk mluva z roku 1954, l. 19, odst. 3, Konflikty rzu nikoli mezinrodnho (3) Organizace
spojench nrod pro vchovu, vdu a osvtu me stranm v konfliktu nabdnout sv sluby.
8 Srov. Ji Toman, The Protection of Cultural Property in the Event of Armed Conflict (Commentary on
the Convention for the Protection of Cultural Property in the Event of Armed Conflict and its Protocol,
signed on the 14 May 1954 in the Hague, and on other instruments of international law concerning such
protection), Dartmouth and UNESCO, 1996, str. 218.

66
skupiny sloen ze zstupc uritch profes nebo osob, kter maj na starost uritou
oblast innosti. Jako pklad druh kategorie poslucha uvdm: pslunky ozbroje-
nch sil, sttn ednky i specialisty v oblasti ochrany kulturnho ddictv. Na zvr
k tto otzce bych zmnil, e st naeho sil je zamena na akademickou oblast.
en informac, kter jsou uren irok veejnosti, pedevm spov v pedn
informac o tom, jak jsou zkladn cle tchto dohod nebo obecn pehled o innosti
Sekretaritu v urit oblasti. Takov informace jsou eny pedevm prostednictvm
sdlovacch prostedk, publikacemi a pomoc naich webovch strnek na http://
www.unesco.org/en/armedconflict. Webov strnky rovn poskytuj aktualizovanou
verzi seznamu smluvnch stran. Sekretarit rovn pipravil v anglitin, francouztin
a panltin souborn materil ohledn tchto smluvnch dokument, kter poskytuje
informace o jejich ustanovench, vztahu tchto smluvnch dokument k dalm mlu-
vm mezinrodnho humanitrnho prva a nejdleitjch rozsudcch Mezinrodn-
ho trestnho tribunlu pro bvalou Jugoslvii, kter se tkaj kulturnch statk. Soubor
se rovn zmiuje o ochran kulturnch statk v mezinrodnm obyejovm prvu
a obsahuje zkladn bibliografii ohledn Haagsk mluvy a obou jejich Protokol.
Dovolte mi, abych nyn pohovoil o nkolika konkrtnch pkladech, kter jsou za-
men na odbornou veejnost. Zanu detailnm komentem k Haagsk mluv a je-
jmu Protokolu z roku 1954, kter byl opublikovn v roce 1994 ve francouztin,
v roce 1996 v anglitin, v roce 2004 ve panltin a v roce 2005 v rutin. Tento ko-
ment byl vypracovn svtoznmm expertem eskho pvodu profesorem Toma-
nem. Profesor Toman v souasn dob pipravuje anglickou verzi podrobnho ko-
mente k Druhmu protokolu, kter by ml bt opublikovn do konce roku 2009.
Rd bych se rovn zmnil o tyech dalch pkladech publikan innosti
UNESCO:
(i) publikovn pravidelnch zprv o uskuteovn Haagsk mluvy,9 (ii) vydn
odborn studie o vnitrosttnm provdn trestnprvnch ustanoven tvrt hlavy Dru-
hho protokolu (iii) informace ohledn uskuteovn vojenskch aspekt Druhho
protokolu a (iv) opublikovn nkterch pspvk pednesench na sympoziu k pade-
stiletmu vro Haagsk mluvy (sdlo UNESCO, 14. kvtna 2004), v . 228 aso-
pisu Museum International (prosinec 2005).10
Nyn bych se chtl v krtkosti zmnit o studii o vnitrosttnm provdn tvrt hlavy
Druhho protokolu, jako i o informaci ohledn uskuteovn vojenskch aspekt
Druhho protokolu.

9 Posledn pravideln zprva o uskuteovn Haagsk mluvy a jejich dvou Protokol za obdob
19952004 (dokument UNESCO CLT-2005/WS/6) byla vydna v roce 2005. Pt pravideln zprva se
pipravuje. esk republika pedloila Sekretaritu UNESCO zprvu o uskuteovn Haagsk mluvy
a obou Protokol do tto zprvy. Pro vce informac o systmu zprv ohledn uskuteovn Haagsk
mluvy, srov. Jan Hladk, Reporting system under the 1954 Convention for the Protection of Cultural
Property in the Event of Armed Conflict, International Review of the Red Cross, n 840, vol. 82 (De-
cember 2000), str. 10011016.
10 Mezi pednesen pspvky pat veobecn zhodnocen prvn ochrany kulturnch statk za ozbrojen-
ho konfliktu od profesora Tomana; ochrana takovchto statk v jurisprudenci Mezinrodnho trestnho
tribunlu pro bvalou Jugoslvii od profesora Merona i msto takovto ochrany v rmci mezinrodn-
ho humanitrnho prva od profesora Kalshovena.

67
Studie o vnitrosttnm provdn tvrt hlavy se skld ze t st: Prvn st ped-
stavuje pslun ustanoven tvrt hlavy a srovnv je s jinmi trestnprvnmi usta-
novenmi mezinrodnho humanitrnho prva obsaenmi ve tyech enevskch
mluvch z roku 1949, prvnho Dodatkovho protokolu z roku 1977 a mskho sta-
tutu Mezinrodnho trestnho soudu z roku 1998. Druh st obsahuje dvanct pkla-
d jednotlivch stt, esti stt common law (Austrlie, Indie, Kanada, Nigrie,
Spojen stty americk a Velk Britnie) a est stt civil law (Argentina, Francie,
Japonsko, Nizozem, Rusk Federace a vcarsko). Tet st obsahuje shrnut dopo-
ruen.
Informace ohledn uskuteovn vojenskch aspekt Druhho protokolu je roz-
dlena do ty st: pedmluva, samotn informace, seznam pklad z pedchozch
ozbrojench konflikt a pravidla pro vojky. Pro odbornou ppravu dstojnk bude
zejm vhodnj samotn informace a seznam pklad, zatmco pravidla pro vojky
mohou bt vhodnj pro vcvik adovch pslunk ozbrojench sil. Samozejm je
na kad ozbrojen sle, aby si tyto informace upravila v souladu se svmi vojensk-
mi tradicemi, vojenskou doktrnou, a rovn i enm ustanoven mezinrodnho hu-
manitrnho prva.
V zvren sti ohledn en ustanoven Haagsk mluvy bych rd zmnil jednu
konkrtn aktivitu Sekretaritu v Kosovu. Jako reakci na nien kulturnch statk v Ko-
sovu Sekretarit pipravil, ve spoluprci s Mezinrodnm vborem ervenho ke,
jednostrnkov letek, kter se tk zkladnch zsad eten kulturnch statk, a to
v albntin, anglitin a srbtin, zaloench na ustanoven lnku 4 Haagsk mlu-
vy. Tento letek byl iroce distribuovn v dan oblasti, za elem zven nezbytn
nutnho povdom k ochran kulturnch statk vech etnickch skupin.

THE ROLE OF UNESCO IN IMPLEMENTING THE HAGUE CONVENTION


FOR THE PROTECTION OF CULTURAL PROPERTY
IN THE EVENT OF ARMED CONFLICT (1954)
AND ITS TWO ADDITIONAL PROTOCOLS (1954, 1999)

Summary

This article deals with the role of UNESCO while implementing 1954 Hague Convention
for the Protection of Cultural Property in the Event of Armed Conflict and its two 1954 and 1999 Protocols.
It focuses on the provision of technical assistance by the Secretariat of UNESCO and consequently the
promotion of provisions of the Convention and its Protocols.

Key words: 1954 Hague Convention and its two 1954 and 1999 Protocols, Secretariat of UNESCO, Technical
assistance, Promotion, Target groups

68
2009 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 6984

OCHRANA PRV DTTE


ZA OZBROJENHO KONFLIKTU
STANISLAVA HBNEROV

elem tto studie je prozkoumat efektivitu norem mezinrodnho huma-


nitrnho prva a lidskch prv urench k ochran dt ped dsledky ozbrojench
konflikt. Jejich soudob povaha a tiv dopad na dti vyaduj odpovdajc reakci
na mezinrodnprvn rovni. K relevantnm opatenm nle lnek 38 Mezinrodn
mluvy o prvech dtte, kter pedstavuje materiln ustanoven humanitrnho prva,
formln inkorporovan do lidskoprvnho rmce mluvy. Hybridn charakter l. 38
a jeho implementace, kontrola a sankce zasluhuj pozornost u proto, e elem obou
zde propojench systm je ochrana zjm jednotlivce, v danm ppad dtte. Kl-
ovou otzkou je proto vznam lnku 38 a jeho zpsobilost pispt k zaplnn meze-
ry v ochran dtte za ozbrojenho konfliktu, kter ji neodpovd pedstavm a poa-
davkm tvrc enevskch dohod a jejich Dodatkovch protokol. K prozkoumn je
v tto souvislosti i loha monitorovacho mechanismu mluvy, Vboru pro prva d-
tte a jeho pspvek k aktulnmu vkladu obsahu a vznamu lnku 38 v kontextu
mncch se okolnost souasnch ozbrojench konflikt.

1. PROMNY KONTEXTU: OZBROJEN KONFLIKTY

Charakter ozbrojench konflikt se zsadn zmnil od dob, kdy byly pi-


jaty enevsk mluvy o ochran obt vlky (1949) a jejich dva Dodatkov protokoly
(1977).1 Tyto zmny se tkaj mezinrodnch konflikt, kterch je v poslednch dvou
desetilet sice mn, ale propukly tm ve vech svtovch regionech. Zmny se t-
kaj i ozbrojench konflikt, kter nemaj mezinrodn charakter, nicmn probhaj
jinak ne mohli pedpokldat navrhovatel povlench instrument humanitrnho
prva. Charakteristickm rysem tchto novodobch vlek je, s ohledem na zpsob
a prostedky jejich veden, zsadn, velmi negativn dopad na dti, bez ohledu na je-
jich postaven civilist nebo kombatant. Podle zprvy UNICEF z roku 2001 bylo jen

1 K charakteru novch ozbrojench konflikt, viz: Kaldor, M., New and Old Wars: Organized Violence in
a Global Era, Cambridge, Polity Press, 1999. Podle Kaldora jsou nov vlky kombinac vlky, zloinu
a poruovn lidskch prv (str. 11). Od starch vlek se li zejmna elem a clem, metodami boje
a financovnm v rmci globalizovan vlen ekonomiky (str. 69).

69
v devadestch letech zabito 2 miliony dt, 12 milion ztratilo domov, 6 milion bylo
vn zranno nebo trvale zmrzaeno, vce jak 300 000 dt se kadoron astn bo-
jovch akc a 8 a 10 tisc dt kadm rokem zabij pozemn miny.2
Relevantn je proto otzka, jak efektivn me mezinrodn prvo reagovat na
ozbrojen konflikty, kter neodpovdaj pedstavm tvrc enevskch dohod a jejich
Dodatkovch protokol. Tk se to nap. vnitnch ozbrojench konflikt, kde nevld-
n sly, kterm je v souasnosti stle jednoznanji pisuzovna povinnost dodrovat
pravidla mezinrodnho humanitrnho prva,3 toto prvo zjevn poruuj, co se dje
ve velkm mtku v africkch zemch, ale i v Asii, v Latinsk Americe i v Evrop.
Stejnm problmem je poruovn humanitrnho prva paravojenskmi silami, asto
za vydatn podpory vld, co je nap. ppad Peru, Kolumbie, Srbska a Chorvatska.4
Velice nedoucm a zneklidujcm jevem jsou ozbrojen akce a konflikty, do nich
jsou ve stle rostouc me zapojovny dti, a ji jako tzv. dtt vojci nebo pomoc-
n sly, co je ppad Liberie a Somlska, kde bojuj osmilet dti nebo dti o dva
roky star, jako nap. v Kambodi a Guatemale.5 Problm je o to nalhavj, e
mnoh z tchto modernch konflikt maj za jedin cl vyhlazen cel etnick sku-
piny vetn dt, jako ve Rwand a bval Jugoslvii.6 Na druh stran je i otzkou jak
aplikovat humanitrn prvo v mezinrodnch ozbrojench konfliktech, v nich jsou
zapojeny zem disponujc nejmodernj technologi, kter jim vbrzku umon dit
bojov operace tm vlun prostednictvm pota7 nebo s vyuitm nanotechno-
logi8 a ji nyn mohou dky technologick pevaze zvolit strategii minimalizujc vlast-
n ztrty bez ohledu na mon disproporn kody protivnka, jako v ppad Kosova
a palestinskho psma Gazy. Anebo jak se z hlediska mezinrodnho prva vyrovnat
s kontraktulnm penesenm bojovch aktivit, za n nese mezinrodnprvn odpo-
vdnost stt, na soukrom spolenosti jako je Sandline International nebo Dyncorp,

2 UNICEF, The State of the Worlds Children 2001, New York, UNICEF, 2001, str. 36. I v minulosti po-
stihovaly vlen konflikty pedevm dti. daje o obtech vak nebyly publikovny na rozdl od sou-
asnosti. K tmu dle Black, M., Growing up Alone: Childhood under Siege, London, UNICEF UK,
2001, str. 2.
3 Mezinrodn humanitrn prvo pvodn zavazovalo pouze suvernn stty. Pozdji se jeho psobnost
rozila v omezen me i na nevldn sly, nap. l. 3 spolen vem tyem enevskm mluvm. Re-
levantn je i Dodatkov protokol 2 a l. 1 (4) a 96 (3) Dodatkovho protokolu 1. V nedvn dob juris-
prudence mezinrodnch trestnch tribunl pro bvalou Jugoslvii a pro Rwandu inkorporovala ve vt-
m rozsahu nevldn sly do psobnosti mezinrodnho humanitrnho prva, viz: nap. ppad Tadi
(Prosecutor v. Dusko Tadic, Case No. IT-94-I-AR72, Appeals Chamber, 2 Oct 1995). V tomto ppad
soud stanovil inter alia, e astnci konfliktu, kter nen mezinrodn, mohou bt odpovdni za spchn
vlench zloin podle obyejovho mezinrodnho prva. Obdobn i Statut Mezinrodnho trestnho
soudu, l. 8(2) (c) a 8 (2) (e) uvd mezi vlenmi zloiny poruen spolenho lnku 3 enevskch
dohod z roku 1949.
4 K Peru a innosti paravojenskch jednotek rondas, viz: Human Rights Watch (HRW), Peru Presumption
of Guilt: Human Right Violations and Faceless Courts in Peru, 8: 5 (B) HRW Reports (1996); k situa-
ci v Kolumbii: HRW The Sixth Division : Military-Paramilitary Ties and US Policy in Columbia, New
York, HRW 2001; k Srbsku a Chorvatsku nap. Ignatieff, M., The Warriors Honor: Ethnic War and the
Modern Conscience, New York, Metropolitan Books, 1998, str. 131132.
5 Obecn k tmu viz: Harvey, R., Children and Armed Conflict. A guide to international humanitarian
and human rights law, Essex, Children and Armed Conflict Unit and International Bureau for Childrens
rights, 2003, str. 6.
6 Harvey, R., Children and Armed Conflict, ibid., Child Soldiers Global Report, London CSC, 2001,
str. 324.
7 Ignatieff, M., Virtual War: Kosovo and Beyond, New York, Metropolitan Books, 2000.
8 Kuper, J., Military Training and Children in Armed Conflict, Martinus Nijhoff Publisher, str. 12.

70
vyuvan Spojenmi stty, nap. v Kosovu a v Irku.9 Stejn tak je otzkou, jak mo-
hou pslunci ozbrojench sil legln reagovat na innost velitel ozbrojench sku-
pin maskovanch civilnm obleenm a dcm bojov operace z civilnch budov nebo
vozidel, co je notorick problm Izraelsko-palestinskho konfliktu.10 A konen jak
efektivn elit teroristickm akcm masovho rozsahu namench vhradn proti
civilnmu obyvatelstvu, jako v ppad New Yorku, Madridu, Londna nebo Bombaje.
Souhrnn pak, jak me za tchto novch okolnost mezinrodn prvo efektivn chr-
nit a pomhat dtem, na kter dopadaj dsledky soudobch ozbrojench konflikt
zniujcm zpsobem.

1.1 DTI ZA OZBROJENHO KONFLIKTU

Pozitivn tendenci v tomto smru pedstavuje vzrstajc zjem i konkrt-


n aktivity na rovni mezinrodn politiky i mezinrodnho prva ve vztahu k ochran
dt. Zsadnm poinem v tomto smru bylo pijet Mezinrodn mluvy o prvech d-
tte (20. 11. 1989).11 mluva obsahuje rozshlou klu ustanoven vztahujc se k dt-
sk prci, obchodu s dtmi, nosm dt, podmnkm jejich uvznn, ochran zdrav,
vchov, kzni, rodinnm vztahm, svobod vyjadovn, statutrnm prvm dtte
a dalm oblastem ivota dt, vyadujcm prvn ochranu. Ji ve fzi ppravnch
prac bylo zjevn, e mnoh stty nebudou schopn zajistit standard ochrany prv dt,
a ji z politickch, ekonomickch i kulturnch a nboenskch dvod, a e zdaleka
ne vechny dti se budou tit vhodm plynoucm z tohoto smluvn stanovenho
standardu ochrany prv dtte.12 Sama ppravn jednn vak tm ztroskotala v sou-
vislosti s formulac lnku 38 upravujcm ochranu dt za ozbrojenho konfliktu, kde
se navrhovatel dostali do rozporu s poadavky ady demokratickch stt, aby vko-
v hranice dtstv stanoven v l. 1 byla respektovna bez vjimek i v ustanovench
l. 38 upravujcch vk dtte, nezbytn pro povoln do ozbrojench sil.13
V tomto smru pinesl urit pokrok, reflektujc ir tendenci vvoje mezinrod-
nho humanitrnho prva,14 Dodatkov protokol k mluv o prvech dtte o zapojo-

9 Kuper, J., op. cit. str. 2; Steele, J., US Gives Kosovo Monitoring Job to Mercenaries, The Guardian,
31 Oct 1998.
10 Nap. Statement by the Conference of High Contracting Parties to the Fourth Geneva Convention,
5 December 2001, available at <http://www.eda.admin.ch/eda/e/home/foreign/hupol/4gc.html>.
11 Convention on the Rights of the Child, GA Re 44/25, annex 44 UNGAOR Sup (No 49) at 167, UN Doc
A/44/49 (1989), mluva vstoupila v platnost 2. 9. 1990.
12 S vjimkou USA jsou v souasnosti (20. 11. 2009) vechny lensk stty OSN stranami MPD, co zna-
men, e jsou vzny jejmi ustanovenmi. ada stt vak podmnila ratifikaci mluvy vhradami,
kter znan oslabily jej psoben a implementaci. Vhrady k mluv lze rozdlit do t kategori: bu
jsou ustanoven mluvy v rozporu s vnitrosttn legislativou nebo jsou v konfliktu s nboenskm pr-
vem, zejmna s islmskm prvem ara anebo v kombinaci s obma. Mnoh z tchto vhrad odporuj
l. 19 (3) Vdesk mluvy o smluvnm prvu a l. 51 MPD. K tmu: Rishmawi, M., A Commenta-
ry on the United Nations Convention on the Rights of the Child, Article 4, The Nature of States Partie-
s Obligations, Martinus Nijhoff Publisher, Leiden, Boston, 2006, str. 4445.
13 Detrick, S. (ed.) The United Nations Convention on the Rights of the Child: A guide to the Travaux Pr-
paratoires, Dordrecht, Martinus Nijhoff, 1992, str. 502517.
14 Opn protokol byl pijat 25. 5. 2000 (A RES/54/263) a v platnost vstoupil 12. 2. 2002. Problematika
dtskch vojk se stala pedmtem mezinrodnho trestnho prva a zejmna mskho statutu Mezi-
nrodnho trestnho soudu (The Rome Statut of the International Criminal Court, UN Doc.A/CONF.183/9)
(1998), kter vstoupil v platnost 1. 7. 2002. Podle l. 8(2) (b) (xxvi) je vlenm zloinem povinn i dobro-

71
vn dt do ozbrojench konflikt. Protokol pin inter alia vy standard ochrany
dt ped zapojovnm do ozbrojench konflikt a stanov minimln vk pro dobro-
voln povolvn dt do ozbrojench sil na 16 let a pro povinn povolvn byl vk
brance zven na 18 let. Za trestn bylo oznaeno povolvn osob mladch 18 let
ozbrojenmi skupinami odlinmi od ozbrojench sil sttu.15
Pijet Opnho protokolu (2000) vykazuje souvislost s tzv. Machel report zpraco-
vanou z iniciativy Vboru pro prva dtte a zveejnnou v roce 1996.16 Zprva, kte-
pinesla adu zjitn o tivch dsledcch ozbrojench konflikt na dti, iniciova-
la i vytvoen adu v rmci OSN, kter se zabval postavenm dt za ozbrojenho
konfliktu (par. 266). Tuto lohu pevzal zvltn zmocnnec generlnho tajemnka
OSN pro dti za ozbrojenho konfliktu s tm, e do tto funkce byl v roce 1997 jme-
novn Olar Ottunu.

2. OCHRANA PRV DTTE ZA OZBROJENHO KONFLIKTU

2.1 INTEGROVAN PSTUP MEZINRODN OCHRANY LIDSKCH PRV

Snahou tvrc Mezinrodn mluvy o prvech dtte (MPD) bylo vy-


tvoen pomocn ochrann st pouiteln jak v dobch mru, tak i za vlky.17 Z toho
dvodu byla do mluvy prostednictvm l. 38 inkorporovan substance mezinrod-
nho humanitrnho prva (MHP). lnek 38, odst. 1 explicitn odkazuje na povinnost
stran mluvy uznvat a zabezpeovat dodrovn norem mezinrodnho humanitr-
nho prva, kter se na n vztahuj v ppad ozbrojench konflikt, a kter se dotka-
j dtte. Tento zvazek vyaduje implementaci (a odpovdajc interpretaci) relevant-
nch pravidel MHP s tm, e tato pravidla jsou integrln soust prva spadajcho

voln odveden dt mladch 15 let k nrodnm ozbrojenm silm anebo jejich vyuit k aktivn asti
v bojovch akcch mezinrodnch ozbrojench konflikt a povinn i dobrovoln odveden dt mladch
15 let do zbrojench sil nebo jejich vyuit v bojovch akcch vnitrosttnch ozbrojench konflikt. Sta-
tut smenho Specilnho soudu pro Sierra Leone obsahuje stejn ustanoven jako msk statut navc
vak poaduje, ve zvltnm ustanoven, opaten k demobilizaci a neintegraci dtskch vojk. (Statute
of the Special Court for Sierra Leone, <http://www.sc-sl.org>). Relevantn je t mluva . 182 MOP
o odstrann nejhorch forem dtsk prce (1999), kter oznauje povinn povolvn dt za nejhor
formu dtsk prce (l. 3), (ILO No. 182), 38 I.L.M: 1207 (1999), v platnost vstoupila 19. 11. 2000.
Dleit jsou t rezoluce Rady bezpenosti k problematice dtskch vojk. Po roku 2006 bylo pijato
pt rezoluc. I kdy nejsou prvn zvazn vytvej rmec standard pispvajcch k ochran dt za
ozbrojench konflikt: Res. 1261 (1999), Res. 1314 (2000), Res. 1379 (2001), Res. 1461 (2003) a Res.
1539 (2004). Vechny poaduj od len OSN okamit zastaven povolvn dt do ozbrojench sil
a jejich zapojovn do bojovch aktivit. Vyzvaj je rovn k ratifikaci Opnho protokolu k mluv
o prvech dtte. Res. 1371 zavedla i novou monitorovac proceduru: Generln tajemnk byl poven
pedloenm zprv o plnn tchto rezoluc a zveejnnm seznamu stran ozbrojench konflikt, kter
rekrutuj dti nebo je pouvaj zpsobem odporujcm mezinrodnm povinnostem. Prvn zprva byla
zveejnna v lednu 2003 a jako ploha byl zveejnn seznam zem, kter povolvaj a pouvaj dti
v ozbrojench konfliktech (Cf. UNICEF. Guide o.c., str. 9).
15 Vandewiele, T., Optional Protocol The Involment of Childrens in Armed Conflicts, Martinus Nijhoff
Publishers, Leiden, Boston 2006, str. 2166.
16 Machel, G., The Impact of Armed Conflict on Children, New York, UN, 1996 (UN DOC A/51/306
25 Aug 1996). Zprva zkoum rzn zpsoby dopadu ozbrojench konflikt na dti se zahrnutm dt-
skch vojk, uprchlk obt sexulnho vykoisovn a nsil.
17 Ang, F. A., Commentary on the United Nations Convention on the Rights of the Child Article 38 Child-
ren in Armed Conflicts, Martinus Nijhoff, 2006, str. 20.

72
pod l. 38 MPD. Jedinm regionlnm instrumentem18 ochrany prv dtte, kter m
obdobn integrovan pstup k ochran dt za ozbrojenho konfliktu, je Africk char-
ta prv a blaha dtte (1999).19 lnek 22 Charty dtte je obdobou l. 38 MPD, nic-
mn standard ochrany je zde vy. Je zde expresis verbis stanoven zkaz povolvn
a asti osob mladch 18 let v ozbrojench akcch a zvazek smluvnch stran posky-
tovat ochranu a pi nejen dtem za ozbrojenho konfliktu, ale i v ppad vnitnch
napt a rozbroj (tensions and strife).20 Charta tak reflektuje specifikum africkho re-
gionu. Je komplementrn s MPD a zrove vyjaduje priority kontinentu zmtan-
ho konflikty, kter pinej utrpen a ohrouj ivoty mnoha africkch dt. Praktick
efekt Charty nen dosud dostaten zmapovn. Je vak dleit, e africk stty, kter
dosud neratifikovaly nebo nepistoupily k nkterm dleitm mluvm MHP, jsou
v souasnosti stranami Africk dtsk charty.21

2.2 HYBRIDN POVAHA L. 38 A VZTAH HUMANITRNHO PRVA


A MEZINRODN OCHRANY LIDSKCH PRV

Hybridn povaha l. 38 nutn vede k otzce vztahu mezi mezinrodnm


humanitrnm prvem a ochranou lidskch prv. Je nesporn, e v prbhu kadho
ozbrojenho konfliktu, jeho podstatou je doshnout ozbrojenmi prostedky stanove-
nho cle, jsou negativn dotena lidsk prva. Z toho dvodu jsou nezbytn pravidla,
kter by adaptovala normln, tj. mrov reim na podmnky ozbrojenho boje a chr-
nila, kdykoliv je to mon, jejich nejvnitnj podstatu.22 Toto stanovisko, majc za-
stnce i mezi soudci MSD, pekonv star koncepci jednoznan delimitovan hra-
nice mezi obma systmy (bu jedno nebo druh prvo) a zdrazuje, e systm
ochrany lidskch prv nepestv jako celek psobit v dob ozbrojenho konfliktu. MHP
je lex specialis psobc v rozsahu vyadovanm specifickmi okolnostmi ozbrojen-
ho boje. Nap. vlen zajatci se tak net stejnmu standardu ochrany individulnch
svobod jako vzov v mrovch dobch. Neznamen to vak, e zkladn zsady
ochrany lidskch prv pestanou psobit, jakmile vypukne ozbrojen konflikt. Mezi-
nrodn prvo lidskch prv a mezinrodn humanitrn prvo existuj vedle sebe ve

18 Na evropsk rovni je ke zmnn Rezoluce Evropskho parlamentu o dtskch vojcch (European Par-
liament Resolution on a European Charter of Rights of the Child of 8 July 1992, Official Journal, C 241,
21 September 1992, str. 67). K relevantnm dokumentm EU nle t instrukce EU o dtech a ozbro-
jenm konfliktu EU (Guidelines on Children and Armed Conflict) vydan Radou EU (Council of the
European Union, 4 December 2003). Rada v dokumentu deklaruje, e clem EU je ovlivnit tet zem
a nesttn aktry, aby dodrovaly normy a standardy mezinrodnch lidskch prv a humanitrn prvo
stejn, jako regionln instrumenty lidskch prv [] a pijaly efektivn opaten k ochran dt ped d-
sledky ozbrojench konflikt, ukonily pouvn dt v armdch a ozbrojench skupinch a skonily
s beztrestnost (odst. 6). Jde v podstat o reprodukci l. 38 MPD. V lidskoprvnm systmu OAS nen
specifick instrument ochrany dtte. Meziamerick komise lidskch prv se vak problematikou dt-
skch vojk zabv. Nap. Ve sv vron zprv z roku 1999 doporuovala zastavit povolvn dt do
armdy a jejich ast v ozbrojench konfliktech. (OEA/Ser.L/V/II.106 Doc. 6 April 13, 1999).
19 African Childrens Charter on the Rights and Welfare of the Child, AAU Doc. CAB/LEG/24.9/49
(1990).
20 Ibid. l. 22.
21 K tmu: Viljoen, F., International Human Rights Law in Africa, Oxford University Press, 2007,
str. 260263.
22 ICJ, Legality of the Threat of Use of Nuclear Weapons Advisory Opinion, (1996) ICJ Reports 240,
par. 25.

73
vztahu symbiozy a mezinrodn prvo lidskch prv zajiuje hodnotov orientovan
zklady regulujc ozbrojen konflikt.23 V kontextu tto stejn tendence lze mt za
prokzan, e ani MPD neztrc zvanost v dob ozbrojenho konfliktu a zalen-
n ustanoven MHP do l. 38 potvrzuje sluitelnost a provzanost obou odvtv, kter
maj krom ve uvedenho i spolen etimologick zklad a snad i shodn perspek-
tivy vvoje. (Adjektivum humanitrn se vztahuje k obsahu norem MHP a nikoliv
k subjektm, kter zavazuje).
lnek 38 je strukturovn podle schematu MHP. Prvn odstavec obsahuje obecn
ustanoven o aplikovatelnosti MHP, druh a tet se tkaj ochrany dt ped ast
v neptelskch ozbrojench akcch a povolvn do ozbrojench sil a tvrt pipom-
n sttm mluvy povinnost podle MHP chrnit civiln obyvatelstvo a ukld jim pi-
jet vech proveditelnch opaten k zabezpeen ochrany dt postiench konflik-
tem. Z materilnho hlediska pokrv l. 38 celou substanci MHP, co zesiluje jak
explicitn odkaz na MHP, tak i pouit terminologie. To znamen, e by termny ob-
saen v l. 38 mly bt vykldny v souladu s jejich vznamem v MHP. Z formln-
ho hlediska je vak l. 38 soust lidskoprvnho instrumentu a monitorovn smluv-
nm kontrolnm mechanismem Vborem pro prva dtte.24 Aby Vbor mohl plnit
kontroln lohu ve vztahu k l. 38, uplatuje vi kombatantm a civilistm transcen-
dentn pstup a o ozbrojenm konfliktu se vyjaduje termny lidskch prv.
I kdy pravomoci Vboru pro prva dtte nejsou v MPD explicitn stanoven,
praxe prokzala, e krom kontroln funkce, kter spov v hodnocen zprv a infor-
mac pedkldanch stty ve stanovench intervalech a podle Vborem stanovench
instrukc25 poskytuje Vbor i autoritativn vklad mluvy vetn l. 38. Me pisp-
vat ke sbliovn MHP a mezinrodn ochrany lidskch prv pizpsobenm substan-
ce a terminologie MHP lidskoprvnmu rmci.
Teoreticky jsou vechny instrumenty MHP relevantn. Vbor nap. bere v vahu
Status MTS nebo mluvu o zkazu pozemnch min. V praxi vak v zvrench hod-
nocench (Concluding Observations) zprv pravideln pedkldanch stranami mlu-
vy se spe vyjaduje v obecnch kategorich poruen ustanoven MHP, ani uvd
detailnj rozbor relevantnch ustanoven. asto t uplatuje nepm pstup a rele-
vantn pravu MHP uvd prostednictvm dalch pramen (nap. rezoluc a zprv or-
gn OSN). Tento pstup k MHP je nejpregnantnji demonstrovn konzistentnm spo-
jovnm humanitrnho prva a lidskch prv chrncch zjmy dtte. Nap. povinnost
stran ozbrojenho konfliktu pipustit a umonit zchrann akce neutrlnch stt nebo
humanitrnch organizac za situace, kdy je civiln obyvatelstvo nedostaten zsobo-
vno ivotn dleitmi produkty,26 je Vborem uvdn jako prvo dtte na vodu
a potraviny.27 Tato praxe Vboru neuvdt MHP jako nezvisl pramen prva oslabu-

23 Ibid.
24 K tmu: A Commentary on the United Nations Convention on the Rights of the Child, Article 4345.
The UN Committee on the Rights of the Child, Verheyde, M., Goedertier, G., Martinus Nijhoff Publi-
sher, 2006, str. 16 a nsl.
25 Ibid.
26 l. 38 tvrt enevsk mluvy a l. 70 Dodatkovho protokolu 1.
27 l. 6 mluvy o prvech dtte. Tato lidskoprvn kvalifikace je pro Vbor charakteristick, viz nap.
CRC Committee, Concluding Observations: Sudan (UN Doc.CRC/C/15/Add. 190, 2002, par. 59).

74
je do urit mry odkaz na MHP v l. 38. Je to i promarnn pleitost, protoe pro-
stednictvm aplikace l. 38 me Vbor posuzovat zprvy stt i s ohledem na normy
MHP, kter jsou nkdy obsahov pesnj a tud pro realizaci prv dtte vhodnj
ne ustanoven MPD. Nadto je k uven i skutenost, e kontrola plnn povinnos-
t plynoucch z norem MHP zajiovan mezinrodnm vborem ervenho ke na
pedkldn pravidelnch zprv, zaloen nen. Prvn ppad, kdy dal Vbor jedno-
znan pednost instrumentu MHP je Ottawsk mluva o pozemnch minch,28 co je
mon povaovat za signl, e se Vbor zan vce orientovat na MHP.29
I kdy je ke kod vci, e Vbor, a na vjimky, nevyuv monost extenzivn mo-
nitorovat soulad chovn stran mluvy s MHP prostednictvm l. 38, je teba zdraz-
nit, e podle ochrann klauzule obsaen v l. 41 mluvy maj stty povinnost zajistit
nejir monou ochranu prv dtte, kter se na n vztahuje. To znamen, e l. 38
(odst. 2, 3, 4) je aplikovateln jen v ppad, e strany mluvy nejsou vzny efektiv-
njm pedpisem, a ji vnitrosttn nebo mezinrodn povahy. el l. 38, zejmna
odst. 1 je plnit funkci doplku, ochrann st s tm, e prostednictvm tohoto ustano-
ven se lze odvolat na cel systm MHP, kter, striktn pojato, nen soust mluvy.

3. TERMINOLOGIE A PRAVIDLA MHP,


KTER SE DOTKAJ DTTE A L. 38 MPD

3.1 OZBROJEN KONFLIKT

Vraz ozbrojen konflikt nen v enevskch mluvch definovn. Po-


dle mezinrodnho trestnho tribunlu pro bvalou Jugoslvii (ICTY) ozbrojen kon-
flikt existuje kdykoliv dojde k pouit ozbrojen sly mezi stty nebo k prodluovan-
mu (dletrvajcmu) ozbrojenmu nsil mezi vldnmi autoritami a organizovanmi
skupinami anebo takovmi skupinami navzjem uvnit sttu.30 Z hlediska elu l. 38
mluvy je podstatn, e vnitn nepokoje a povstn nejsou explicitn vyloueny z p-
sobnosti l. 38, i kdy souasn MHP implikuje vylouen konflikt nzk intenzity
ze svho psoben.31 To vytv uritou nedouc mezeru v monostech ochrany jed-

28 Convention on the Prohibiton of the Use, Stockpiling, Production and Transfer of Anti-Personal Mines
and on their Destruction, Ottawa, Sept 1997, 36ILM (1997) 1507-19. Do konce roku 2002 tuto smlou-
vu ratifikovalo 130 stt. mluva nezmiuje specificky dti. Implicitn vak vychz ze skutenosti, e
dti jsou tmito minami zvlt ohroeny. Nap. Machel report uvd, e dti ve vce jak 68 zemch ij
v prosted, kter je kontaminovan vce jak 100 miliony pozemnch min. Dle uvd, e pozemn miny
jsou pouvny zejmna ve vnitnch konfliktech. Jen v Angole, Afganistnu a Kambodi je koncen-
trovno 28 milion pozemnch min a dolo zde k 85 % smrtelnch raz, kter miny zpsobily v celo-
svtovm mtku. [] Africk dti ij v minami nejzamoenjm kontinent. V tomto kontextu je d-
leit, e mluva zakazuje pouit tchto min za vech okolnost (l. 1 (1)) a poaduje inter alia likvi-
daci jejich zsob v prbhu ty let od vstupu mluvy v platnost pro signatsk stty (l. 4). Rovn
poaduje, aby miny instalovan v zemi, byly likvidovny do deseti let (l. 5 (1)).
29 Vbor prosazuje t ratifikaci stty, kter Ottawskou mluvu dosud nepijaly a v nich jsou pitom po-
zemn miny velkm relnm nebezpem, jako je nap. Kuwait i Izrael: CRC Committee, Concluding
Observations: (Kuwait UN.Doc CRC/C/15/Add.96, 1998); CRC Committee, Concluding Observations:
Izrael (UN Doc.CRC/C/15/Add.195, 2002).
30 ICTY Appeals Chamber, Prosecutor v. Dusko Tadic, 2 October 1995, para 70.
31 Ang, F., Article 38, Children in Armed Conflicts, op. cit. str. 22.

75
notlivce, kter pichz v vahu vdy kdy stt vyhlauje vjimen stav ohroen i-
vota nroda a kdy ozbrojen nsil nedosahuje intenzity, aby bylo mono situaci kva-
lifikovat jako ozbrojen konflikt.32 Vbor pro prva dtte nkolikrte vyjdil stano-
visko, e pravidla MHP jsou aplikovateln bez ohledu na okolnost, e poadovan
stupe ozbrojenho nsil nebyl dosaen. Nap. v zvrench pipomnkch ke zpr-
v Stedoafrick republiky z roku 2000 doporuil, aby stt chrnil dti ped dsledky
ozbrojenho konfliktu nebo vnitnho ozbrojenho nsil.33 Vbor se tak zjevn od-
chlil od striktn interpretace MHP toho, co konstituuje ozbrojen konflikt. Jet dle
jde Africk dtsk charta, kter explicitn roziuje aplikovatelnost l. 22 na tensions
and strife.34
Ku prospchu ochrany dtte je t aplikovatelnost l. 38 na vechny typy ozbroje-
nch konflikt tm sp, e dosavadn kategorizace ozbrojench konflikt rozliujc
mezinrodn konflikty, konflikty vysok intenzity nemajc mezinrodn povahu anebo
nzk intenzity, kter rovn nejsou mezinrodn, neodpovd souasnm konfliktm
a jejich prbhu. V tto souvislosti se Mezinrodn trestn tribunl pro bvalou Jugo-
slvii vyslovil ve prospch nov tendence to blur the different thresholds of applica-
bility.35 l. 38 mluvy rovn explicitn nezmiuje odlinou kvalifikaci ozbrojench
konflikt a v principu tak sleduje novou tendenci MHP, pekonat tradin rozdl mezi
mezinrodnmi a vnitrosttnmi konflikty. Rovn interpretace vrazu ozbrojen kon-
flikt vyjaduje stanovisko Vboru o aplikovatelnosti l. 38 na konflikty, kter nedo-
sahuj stupn ozbrojenho nsil obvykle poadovanho. Ve svch vyjdench Vbor
vychz vdy z prokzanho negativnho dopadu ozbrojench konflikt na obyvatel-
stvo obecn a kad dt zvl.36

3.2 PRAVIDLA MHP CHRNC DT ZA OZBROJENHO KONFLIKTU

Postaven dtte za ozbrojenho konfliktu a jeho ochranu uruje do velk


mry jeho vztah k bojujc moci, a to zda k n nle nebo je pod jej kontrolou.37 Tato
okolnost se konceptuln odr i v instrumentech majcch vztah k ochran dtte. Lze
je rozdlit do dvou kategori: jednak jsou to pravidla regulujc zachzen s dtmi-ci-
vilnmi osobami a jednak pravidla uren k ochran dt-astnk boj (kombatan-
t). Na dti spadajc do prv kategorie se vztahuje universln ochrana civilnch osob

32 Meron, T., On the Inadequate Reach of Humanitarian and Human Rights Law and the Need for a New
Instrument, American Journal of International Law 77, July, str. 603 a nsl.
33 Obdobn i Vbor pro lidsk prva ve vztahu k problematice derogace Paktu politickch a obanskch
prv inter alia uvd: bhem ozbrojenho konfliktu, a mezinrodnho nebo vnitrosttnho, jsou pra-
vidla humanitrnho prva aplikovateln a pomhaj, spolu s ustanovenmi Paktu politickch a oban-
skch prv pedchzet zneuit stavu ohroen, General Comment (No 29) l. 3, States of Emergency,
UN Doc CCPR/C/21 Revl/Add.11 (31 Aug 2001), Note 5.
34 Viljoen, F., International Human Rights Law in Africa, op. cit. str. 260 a nsl.
35 ICTY Appeals Chamber, Prosecutor v. Dusko Tadic, 2 October 1995, para 97. Dokumenty OSN rele-
vantn pro ochranu dt rovn konflikty nerozliuj, viz UN Doc S/RES/1379 (20 Nov 2001), on Child-
ren and Armd Conflict.
36 Concluding Observations: El Salvador (UN Doc.CRC/C/15/Add.9, 1993, pars 11 and 16, kde se uvd:
The Committee did not give comprehensive information on the effect of armed conflict on children,
their involment in the armed forces and the way the authorities handle child soldiers prisoners of war.
37 K tmu: Provost, R., International Human Rights and Humanitarian Law, Cambridge University Press,
2002, str. 18 a nsl.

76
a nadto zvltn ochrana, spojen s jejich statutem dtte. V l. 38 je ochrana tto ka-
tegorie dt explicitn vyjdena v odst. 4.38
Dti, kter spadaj do druh kategorie, st mohou tit z povinnosti stt zajistit
jejich ochranu ped ast v bojovch akcch nebo ped povolvnm do ozbrojench
sil, protoe ji do boj nebo do armd zapojeny jsou. V tomto kontextu jsou relevant-
n odstavce 2 a 3 l. 38, kter nejen, e zakazuj ast a povolvn dt mladch
15 let do bojovch akc, jako i jejich povolvn do ozbrojench sil, ale korelativn
stanov i povinnost tyto dti demobilizovat. Z obecnho mezinrodnho prva pak
plyne poruitelm nejen ex lege nastupujc povinnost zastavit protiprvn chovn, ale
i povinnost reparan.39
Relevantn je i otzka interpretace pojmu dt ve smyslu l. 38. Podle pijat kon-
cepce vztahu MHP a lidskch prv by mly bt vechny zmnky uveden v tomto
lnku interpretovny v rmci MHP s pihldnutm ke konkrtn normativit. V MHP
nen jednotn definice pojmu dt. Kontextuln dvody vedly ke vzniku nkolika
odlinch definic s tm, e pojem dt se me vztahovat k novorozenci, osobm mlad-
m 15 let a jednotlivcm ve vku od 16 do 18 let. Kad vkov kategorie je spojen
s konkrtnm statutem dtte a odpovdajcm zachzenm.40 Na druh stran MPD
v l. 1 stanov, e pro el tto mluvy se dttem rozum kad lidsk bytost mlad-
osmncti let, pokud podle prvnho du, kter se na dt vztahuje, nen zletilosti do-
saeno dve. Lze se proto domnvat, e definice dtte podle l. 1 je obecn platn
a vztahuje se na celou mluvu vetn l. 38. Ze vztahu l. 38 k l. 1 mluvy rovn
vyplv, e strany mluvy jsou vzny vemi pravidly MHP vztahujcmi se ke kate-
gorii dt mladch osmncti let. To v praxi znamen, e v tomto ohledu mluva ne-
diferencuje dti dle kategori MHP a je jako celek aplikovan na vechny dti. Systm
lidskch prv, aplikovateln v dob mru i za vlky, nerozliuje civilisty a vojky jako
MHP, a proto na ob kategorie dt se vztahuj prva obsaen v mluv, a to vetn
dtskch vojk. Tento pstup potvrzuje i Vbor pro prva dtte s tm, e pevn
zmiuje prva dtte za ozbrojenho konfliktu bez dalch rozlien.41 Pouze v ppa-
dech, kdy komentuje traumatizujc dsledky ozbrojench konflikt na dti, zahrnuje
do tto specifikovan skupiny expresis verbis i dtsk vojky.42 Rovn tm, e expli-
citn deklaruje nkter nederogovateln prva dtte, nap. na tlesnou a duevn in-
tegritu a prvo nebt obt sexulnho vykoisovn, dv Vbor pednost vkladu
openmu o obecn principy a kogentn normy mezinrodn ochrany lidskch prv
a nerozliovn mezi dtmi civilisty a vojky.43

38 Ang, F., Article 38, Children in Armed Conflicts, op. cit. str. 28.
39 epelka, ., turma, P., Mezinrodn prvo veejn, Eurolex Bohemia, Praha 2003, str. 598 a nsl.;
Brownlie, I., Principles of Public International Law, Oxford University Press, 2003, str. 714716.
40 Detrick, S. (ed) The United Nations Convention on the Rights of the Child: a guide to the Travaux pr-
paratoirs, Dordrecht, Martinus Nijhoff, 1992, str. 502517; Kuper, J., International Law Concerning
Child Civilians in Armed Conflict, Oxford University Press, 1997, str. 105 a nsl.
41 CRC Committee Concluding Observations: Sri Lanka, op. cit. par. 249.
42 CRC Committee Concluding Observations: Sri Lanka, op. cit.: With begard to the traumatic impact on
children of the civil armed conflict in Sri Lanka, the Committee recommends that, in the light of art. 44,
par. 4 of the Convention, additional information be submitted to the Committee within two years about
the effects of the armed conflict on children, their participation in combat and the way authorities handle
child soldiers prisoner of war, (par. 44).
43 Ang, F., Article 38, Children in Armed Conflicts, op. cit. str. 29.

77
3.3 POVINNOSTI PODLE LNKU 38

enevsk mluvy a dal instrumenty MHP nejsou pouhm kontraktem


zaloenm na reciprocit. Ukldaj stranm toto prvo uznvat bez ohledu na to, zda
je neptel smluvnmi instrumenty MHP vzn anebo zda se MHP pouze podvoluje,
a to v souladu s l. 60 Vdesk mluvy o smluvnm prvu,44 kter in vjimku z prin-
cipu reciprocity pro ustanoven vztahujc se k ochran obsaench ve smlouvch hu-
manitrnho charakteru.45
V judiktech mezinrodnch trestnch soud je povinnost uznvat dodrovn
norem MHP aplikovateln i na ozbrojen sly a t na osoby, kter nejsou soust ofi-
cilnch ozbrojench sil sttu, ale psob pod jeho kontrolou a velenm, a to bez ohle-
du na jejich sttn pslunost.46 Vbor pro prva dtte vak ve svch vyjdench
tento vklad dosud nevyuil a v relevantnch ppadech upednostuje frzi zabezpe-
ovat dodrovn norem, i kdy myslem nen sniovat samotn povinnosti stt.47
Vbor zde zjevn vychz ze skutenosti, e zatmco v mezinrodnprvnm instru-
mentu se takto formulovan povinnost nevyskytuje, v MHP je to jedno ze zkladnch
ustanoven enevskch mluv a Dodatkovho protokolu 1. Zrove je zde tendence
k ir interpretaci tto povinnosti. Z hlediska l. 38 je podstatn, e stty v souasnosti
nejsou oprvnny ponechat detailn implementaci MHP vlun na ozbrojench si-
lch, ale mus zajistit, aby humanitrn principy ovldajc MHP byly aplikovny uni-
verzln, co v praxi znamen povinnost regulovat i chovn nesttnch aktr.48
Vbor pro prva dtte za n povauje ozbrojen skupiny, rebelujc sly (povstalce),
paravojensk skupiny a t soukrom transnacionln spolenosti.49 V zjmu ochrany
dt Vbor zdrazuje plnou odpovdnost stt za dodrovn MHP i v ppad, e
kontrolu de facto vykonvaj nesttn sly a nepmo tak vyzv i tyto ppadn strany
konfliktu vesms vnitrosttn povahy, aby dodrovaly na zem, kter kontroluj, prva
dtte.50 Vbor se tak pikln k aplikaci MHP, protoe z normativity lidskch prv ta-

44 Vienna Convention on the Law Treaties, (1996), v platnosti od 27. ledna 1980. Text in ILM 8 (1969, 679,
AJIL 63 1969), oficiln esk peklad viz . 15/1988 Sb.
45 Ibid., viz t ppad ICTY Trial Chamber, The Prosecutor v. Zoran Kupreskic and others, Judgment,
14 Jan 2000, Case No IT-95-16-T, para 517 not contested in appeal: ICTY Appeals Chamber, The Pro-
secutor v. Zoran Kupreskic and others, Judgment, 23 Oct 2001, Case No IT-95-l6.
46 Viz ICTY Appeals Chamber, The Prosecutor v. Dusko Tadic Judgment, 15 July 1999, Case No IT-94-l,
para 145.
47 CRC Committee Concluding Observations: Armenia (UN Doc.CRC/C/Add.119, 2000), para. 49.
48 Ve zprv z r. 2000 O ochran dt postiench ozbrojenm konfliktem (UN Doc. A/55/442, 3 Octo-
ber 2000, zstupce generlnho tajemnka pro dti v ozbrojenm konfliktu Ottunu vyzv stty k e
aplikace, v n mus mezinrodn komunita zat to redirect its energie from the juridical task of
developing standards to the political projects of ensuring their application and respet on the ground.
V tme dokumentu se sttm doporuuje pijmout opaten to encourage compliance with obligations
and commitments, including the following: that member states should make any [] assistance for State
or non-State parties to armed conflict contingent on compliance with international standards that protect
children in armed conflict and that they consider [] measures to discourage corporate actors within
their jurisdiction from engaging in commercial activities with parties to armed conflict which engage in
systematic violations of international standards that protect children in times of armed conflicts. Dle
je zde doporuen lenskm sttm to take measures against corporate actors, individuals and enti-
ties involved in illicit trafficing in natural resources and small arms that may further fuel conflicts where
victims are largely children and women.
49 CRC Concluding Obsservations: Myanmar (UN Doc.CRC/C/15/Add.237, 2004), para. 66; Rwanda (UN
Doc. CRC/C/15/Add.234, 2004), par. 62.
50 CRC Committee, Concluding Observations: Sudan (UN Doc.CRC/C/15/Add.190, 2002), par. 6.

78
kovto povinnost nesttnm aktrm pmo neplyne. V zjmu co nejefektivnj ochra-
ny dtte tak v tto vci upednostuje pekraovn hranic obou odvtv MP.51
Povinnost zajistit dodrovn zavazuje stt k pijet prvnch i jinch opaten ne-
zbytnch pro aplikaci MHP i v mrovch dobch. K takovmto opatenm, kter je
teba uinit pedem v mrov dob, je legislativn stanovena nominln vkov hrani-
ce pro pijmn do armdy. Jinou dleitou povinnost spadajc do te kategorie je
vnitrosttn implementace opaten trestnprvn povahy stanovench MHP. enevsk
mluvy ukldaj sttm povinnost pijmout legislativu nezbytnou pro uplatnn efek-
tivnho trestnho postihu osob, kter spchaly nebo nadily spchat kterkoliv ze z-
vanch poruen mluv.52 Vbor pro prva dtte v tto souvislosti relevantnm st-
tm doporuuje vytven nrodnho judicilnho i kvazijudicilnho mechanismu,
kter by se zabval v souasnosti zvanm poruovnm lidskch prv a MHP v mi-
nulosti a uloenm sankc a jejich zveejnnm sledovat a posilovat preventivn el.53
Vbor t, v rmci kritiky beztrestnosti, zdrazuje i vznam individuln trestn od-
povdnosti. Nezmiuje vak monost implementace univerzln jurisdikce. Je to ke
kod vci, u s ohledem na nov rozsudky Mezinrodnho trestnho tribunlu pro b-
valou Jugoslvii,54 a zejmna pak s ohledem na Statut mezinrodnho trestnho soudu.
Ten jako prvn instrument mezinrodnho trestnho prva kriminalizuje pouit dt
mladch patncti let k aktivn asti v bojovch akcch mezinrodn i vnitrosttn
povahy.55
lnek 38 tak vykazuje znan monosti co se te monitorovn souladu jeho usta-
noven s celm MHP. Vbor za uritch okolnost napravuje nedostatky konsensu pro-
vzejc vznik mluvy a v jinch ppadech je naopak ve svch stanoviscch zdrenli-
v a nevyslovuje se k monm zmnm l. 38 v kontextu novch tendenc v MHP.56

4. AST DT V OZBROJENCH KONFLIKTECH

4.1 AST DT V BOJOVCH AKCCH

lnek 38 odst. 2 ukld stranm mluvy povinnost zabezpeit, e dn


dt mlad 15 let nebude pmo pouvno v bojovch akcch. A to nejen jako pslu-
nk vlastnch ozbrojench sil, ale ani jako len jinch ozbrojench skupiny zastn-

51 Ang, F., Article 38, Children in Armed Conflicts, op. cit. str. 33.
52 l. 49 (1) prvn enevsk mluvy; l. 50 (1) druh enevsk mluvy; l. 129 (1) tet enevsk mlu-
vy ; l. 146 (1) tvrt enevsk mluvy. K pipomenut je t zaazen principu univerzln jurisdikce do
vech ty enevskch mluv a za soust povinnosti zajistit dodrovn: l. 49 (2) prvn enevsk
mluvy; l. 50 (2) druh enevsk mluvy; l. 129 (2) tet enevsk mluvy; l. 146 (2) tvrt enev-
sk mluvy.
53 CRC Committee Conluding Observations: Ethiopia (UN Doc.CRC/C/15/Add.67, 1997), par. 31.
54 ICTY zdraznil, e normy MHP nevytvej povinnosti sttu ve vztahu k jinmu sttu, ale spe povin-
nosti vi mezinrodn komunit jako celku s dsledkem, e kad len a cel mezinrodn spoleenstv
maj prvn zjem na jejich dodrovn a nsledn i prvn titul jejich dodrovn vyadovat. ICTY,
The Prosecutor v. Zoran Kupreskic and others, Trial Chamber, Judgment, 14 January 2000, Case
No IT-95-16-T, par. 519.
55 l. 8 para. 2(b) (xxvi) a l. 8 par. 2(e) (vii) mskho statutu MTS.
56 Ang, F., Article 38, Children in Armed Conflicts, op. cit. str. 36.

79
nch v konfliktu (jako nap. partyzni a paravojensk jednotky), bez ohledu na to, kdo
nad nimi vykonv faktickou kontrolu. Mimo pravu tohoto ustanoven zstv nep-
m ast dtte v bojovch akcch, kter zahrnuje nap. dopravu zbran a munice podl
frontov linie, zskvn a pedvn informac a provdn sabot. Tato innost je
pro dti stejn nebezpen jako pm ast v bojch. Standard ochrany je tak v mlu-
v ni, ne v Dodatkovm protokolu 2, kde l. 4 odst. 3 (c) zakazuje ast dt v ja-
kkoliv ozbrojen akci. Opn protokol k MPD o asti dt v ozbrojench kon-
fliktech nadle sleduje tuto dualitu tm, e implicitn umouje nepmou ast dt
v bojovch akcch, pokud nedoshly osmncti let (l. 1), ale zakazuje aby ozbrojen
skupiny odlin od ozbrojench sil sttu, za jakchkoliv okolnost povolvaly nebo
pouvaly v bojovch akcch osoby mlad 18 let (l.4). Jednm z klovch problm,
kter tento dvoj pstup pin, je doshnout toho, aby nesttn akti respektova-
li pravidla, kter je znevhoduj.57 Rovn Africk dtsk charta vychz z l. 38
odst. 2 a zakazuje pouze pmou ast dt v bojovch akcch.
Zanedbn je pitom, vzhledem k situaci v ad africkch zem, gendrov aspekt,
protoe nepm ast v bojovch akcch se tk zejmna dvek. Nejen, e asto bo-
juj jako kombatanti, ale zrove vtinou nedobrovoln pln lohu doasnch man-
elek dstojnk anebo vykonvaj rzn podprn prce jako noen bemen, vaen,
pran. Charta dokonce neobsahuje ani ustanoven (obdobn l. 39 mluvy) o povin-
nosti stt zajistit demobilizaci a rehabilitaci dt zataench do konflikt. Vbor pro
prva dtte je podstatn radiklnj ve svch stanoviscch k l. 38 odst. 2 a prosazu-
je, e teprve po dosaen 18 let se me jednotlivec stt pslunkem ozbrojench sil
a vech forem asti v ozbrojench konfliktech, co zahrnuje i nepmou ast.58

4.2 POVOLVN DT DO OZBROJENCH SIL STTU

Logice vci odpovdalo, e v ppravnch pracch byly odstavce 2 a 3 spo-


jeny v jeden. Konen prava odst. 3 l. 38 vak vytv povinnosti pouze pro lensk
stty s tm, e pijmn dt mladch patncti let do armdy je zakzno i v dob
mru. Podle Vboru termn povolvn ve smyslu l. 3 odst. 3 pokrv kad zp-
sob zalenn do ozbrojench sil, a ji jde o povinn povolvn (conscription) nebo
dobrovoln (enlistment) i nsiln (abduction). Aplikovateln je t l. 32 mluvy
o dtsk prci MOP s tm, e povinn a nucen povolvn dt do armdy spad do
kategorie nejhorch forem prce. Prce, kter dti vykonvaj jako nedobrovoln p-
slunci ozbrojench sil, napluj podle mluvy kategorii prce, kter je nebezpen
nebo na pekku vzdlvn dtte, nebo je kodliv pro zdrav dtte nebo pro jeho
fyzick, mentln, duchovn, morln nebo sociln rozvoj.59 mluva MOP tak re-
flektuje pesvden lenskch stt, e povinn a nucen povolvn do armdy je za-

57 Vandewiele, T., Optional Protocol, The Involment of Children in Armed Conflicts, op. cit. str. 2123.
58 Viz l. 1 a l. 4 Protokolu. Vbor nadto pijal veobecn doporuen o dtech v ozbrojench konfliktech
zdrazujc zsadn vznam zven vku pro vechny formy nboru dt do ozbrojench sil na 18 let
a zkaz jejich asti v ozbrojench akcch (CRC/C/80, 19th Session, September 1998). Ani Vbor vak
neuplatuje dsledn a systematicky gendrov aspekt, kdy se zbv negativnm vlivem ozbrojench
konflikt na dti.
59 mluva 182 MOP, l. 3(a) (UN Conference Document A/CONF.183/2/Add.l).

80
kzanou formou dtsk prce. mluva se tk vech dt mladch 18 let, avak neza-
hrnuje dobrovoln vstup do armdy. Z toho dvodu je dleit aplikovatelnost l. 38
odst. 3 na vechny formy povolvn dt do armdy. Uritm krokem zpt je kom-
promisn rozliovn mezi dobrovolnm nebo povinnm povolvnm dt do armdy,
kter se uplatuje v Opnm protokolu k MPD, piem u dobrovolnho je odkaz na
l. 38 odst. 3 s tm, e stty zv minimln vk pro dobrovoln povolvn osob do
svch ozbrojench sil proti vku stanovenmu v l. 38 odst. 3, a e podle mluvy
osoby mlad 18 let vyaduj speciln ochranu.
V zsad mohou bt osoby, kter jsou dtmi podle l. 1 mluvy legln povolva-
n do ozbrojench sil sttu u od 15 let, co je situace stejn jako v ppad asti dt
v ozbrojench akcch. Lze to povaovat za standard korespondujc s pravou v l. 77
odst. 2 Dodatkovho protokolu 1 a l. 4 odst. 3 (c) Dodatkovho protokolu 2 s tm, e
koinciduje t se Statutem mezinrodnho trestnho soudu. Je to zrove obligatorn
stanoven prh, od kterho se zved prava minimlnho vku pro dobrovoln povol-
vn do armdy podle l. 3 Opnho protokolu 1. Ostatn relevantn instrumenty prosa-
zuj vy standard. Africk dtsk charta chrn vechny osoby mlad 18 let a mlu-
va 182 MOP t zakazuje v l. 2 povinn povolvn osob mladch 18 let. V linii
s novou tendenc zvit vk pro povinn povolvn do ozbrojench sil na 18 let je
i Opn protokol k MPD. Vbor pro prva dtte, kter Protokol inicioval, je jeho
propagtorem a v praxi doporuuje sttm jeho pijet a zvyovn hranice pro jak-
koliv povolvn do armdy na 18 let.60 Postup Vboru je uvdn jako pklad jeho
progresivnho fungovn jdoucho nad rmec toho, co vzelo ze sloitch jednn
a rozpor navrhovatel Opnho protokolu.61

4.3 OCHRANA DT CIVILIST ZA OZBROJENHO KONFLIKTU

Dti povaovan za civilisty jsou chrnn pedevm veobecnmi


ochrannmi opatenmi vztahujcmi se na civiln obyvatelstvo. Jsou tak chrnnmi
osobami podle tvrt enevsk mluvy, kter obsahuje klov principy humnnho
zachzen, vetn ochrany ivota, fyzick a duevn integrity a zakazujc pouvn
nsil, trestu smrti, muen, kolektivnch trest a represe.62 V ppad ozbrojench
konflikt nzk intenzity, kter nemaj mezinrodn charakter, spadaj dti pod l. 3,
kter je spolen vem tyem enevskm mluvm a jeho elem je poskytnout
osobm, kter se neastn ozbrojenho boje zkladn zruky ochrany. Do tohoto mi-
nimlnho standardu ochrany nle zruka humnnho zachzen a prvo na ivot a lid-
skou dstojnost. Urit zruky ochrany poskytuje t l. 4 Dodatkovho protokolu 2
obsahujcho povinnost respektovat zkladn principy humnnho zachzen.
Krom tto veobecn ochrany civilnho obyvatelstva se na dti vztahuj i zvltn
ochrann opaten, kter jsou jim urena s ohledem na jejich statut dtte. S vjimkou
zvltnch ochrannch opaten proti dsledkm boj63 se vtina relevantnch ustano-

60 CRC Concluding Observations: Sudan (UN Doc.CRC/C/15/Add.190, 2002), par. 58, 60.
61 Ang, F., Article 38, Children in Armed Conflicts, op. cit. str. 54.
62 l. 2734 tvrt enevsk mluvy a l. 51 Dodatkovho protokolu 1.
63 l. 8(a), 17 a 78 Dodatkovho protokolu 1 a l. 4 (3) (e) Dodatkovho protokolu 2.

81
ven vztahuje na osobn ochranu dt postiench ozbrojenm konfliktem. Nle sem
prvo na pi a pomoc,64 ochrana celistvosti rodiny,65 poskytovn zvltn pe sirot-
km a oputnm dtem,66 zachovn kulturnho prosted dtte,67 prvo na vzdl-
n,68 osobn prva dtte,69 zvltn zachzen s dtmi zbavench svobody70 a abso-
lutn zkaz uloen trestu smrti.71 Vbor pro prva dtte vychz pi vkladu l. 38
odst. 4 ze skutenosti, e vtina opaten obsaench v enevskch mluvch a jejich
Dodatkovch protokolech se do urit mry pekrv s lidskmi prvy a zastv sta-
novisko, e lidsk prva, vetn ekonomickch, socilnch a kulturnch jsou v principu
aplikovateln i za ozbrojenho konfliktu a poaduje od stt pijet vech proveditel-
nch opaten k zajitn jejich pln implementace.72 Ve svch vrocch Vbor posu-
zuje poruovn materilnch ustanoven obsaench v relevantnch dokumentech MHP
jako poruovn prv dtte obsaench v mluv. Nap. nedostatek vzdln jako d-
sledek ozbrojenho konfliktu kategorizuje Vbor jako poruen l. 28 mluvy o prvu
dtte na vzdln, i kdy by bylo jednodu prohlsit, e jde o poruen l. 38 odst. 4
mluvy, protoe MHP t vyaduje, aby dtem bylo zajitno vzdln v mezinrod-
nch konfliktech i tch, kter mezinrodnmi nejsou.73 Vbor tak postupuje zjevn
s clem upevnit a potvrdit nzor, kter sdl, e prva v mluv obsaen jsou v prin-
cipu nederogovateln a na rozdl od jinch instrument je nelze derogovat ani z d-
vodu veejnho ohroen. Na druh stran prostednictvm aplikace l. 38, zejmna
odst. 1 a 4 by Vbor mohl posuzovat a hodnotit zprvy stt normami MHP, kter jsou
nkdy pro realizaci prv dtte v podmnkch ozbrojenho konfliktu instruktivnj.
V zsad se vak Vbor vdy stav za efektivnj a silnj povinnost stt ve vztahu
k dtem a od stt poaduje vce ne stanov striktn litera MPD.

Zvr

Povaha soudobch ozbrojench konflikt zvyuje potebu ochrany dt


ped jejich dsledky. Nkter nov tendence v MHP tuto potebu reflektuj tm spe, e
nalzaj vyjden nejen v instrumentech a normch MHP, ale t v normativit lidsko-
prvn. S clem pispt k zajitn dodrovn lidskch prv a humanitrnho prva ur-
ench k ochran a pi o dti byla pijata Mezinrodn mluva o prvech dtte, kter
integrovala do lidskoprvnho rmce substanci MHP. Hybridn charakter l. 38 mlu-

64 l. 23, 70, 81, 85, 89 a 91 tvrt enevsk mluvy, l. 8 a 77 Dodatkovho protokolu 1 a l. 4 (3) Do-
datkovho protokolu 2.
65 l. 2425, 75, 82 a 136140 tvrt enevsk mluvy a l. 4 (3) Dodatkovho protokolu 2.
66 l. 26 tvrt enevsk mluvy.
67 l. 24 a 50 tvrt enevsk mluvy, l. 78 (2) Dodatkovho protokolu 1, l. 4 (3) (a) Dodatkovho pro-
tokolu 2.
68 l. 94 tvrt enevsk mluvy, l. 4 (3) (a) Dodatkovho protokolu 2.
69 l. 50 tvrt enevsk mluvy.
70 l. 76 a 119 tvrt enevsk mluvy.
71 l. 68 tvrt enevsk mluvy, l. 77 (5) Dodatkovho protokolu 1 a l. 6 Dodatkovho protokolu 2.
72 CRC Concluding Observations: Azerbaijan (UN Doc.CRC/C/15/Add.77, 1977), par. 12.
73 V jedn zvl dleit formulaci standardn pouvan v zvrench zjitnch Vbor doporuuje, aby
strany mluvy za vech okolnost zabezpeovaly dodrovn lidskch prv a humanitrnho prva ure-
n k ochran a pi o dti v ozbrojench konfliktech.

82
vy umouje rozit nkter nov prvky MHP, relevantn pro ochranu a pi o dti za
ozbrojenho konfliktu do systmu mezinrodnprvn ochrany lidskch prv obecn
a prv dtte zejmna. S ohledem na skutenost, e vtina soudobch konflikt nem
mezinrodn charakter, se jako zvl dleit jev monost uinit lidskoprvn ustano-
ven aplikovateln na nesttn aktry, vetn mezinrodnch transnacionlnch spole-
nost. Ku prospchu ochrany dtte je aplikovatelnost l. 38 na vechny typy ozbroje-
nch konflikt, a to sp, e dosud pevldajc kategorizace neodpovd souasnm
konfliktm a jejich geopolitickm a zemnm promnm, a pekonn tradinch rozd-
l mezi obma kategoriemi konflikt je soust nov tendence MHP. Rovn formula-
ce zabezpeovat dodrovn norem MHP umouje flexibiln reagovat na nov situa-
ce a aktivity postihujc dti a roziovat a posilovat opaten uren k jejich ochran.
Nle sem zejmna nov instrumenty MHP i lidskch prv zvyujc ochranu dt v bo-
jovch akcch a zvyujcch hranici pro jejich pijmn do ozbrojench sil sttu s tm,
e pouvn dtskch vojk nevldnmi bojovmi silami je striktn zakzno.
Jako soust lidskoprvnho instrumentu me l. 38 ovlivovat t interpretaci
MHP. Definice dtte, vztahujc se na vechna ustanoven mluvy o prvech dtte,
vetn l. 38 pekrv rozdl, kter in MHP mezi dtmi civilisty a kombatanty. Dle
mluvy maj vechny dti, vetn dtskch vojk, nrok na ochranu svch prv.
Konzistentn stanoviska Vboru pro prva dtte potvrzuj, e monitorovac mecha-
nismus mluvy vrazn pispv k vznamu l. 38. I kdy jeho zvren pipomn-
ky a doporuen (Concluding Observations) nejsou prvn zvazn, maj znanou mo-
rln a politickou autoritu. Jejich interpretan vznam zvyuje skutenost, e stranami
mluvy jsou v souasnosti, s vjimkou USA, vechny lensk stty OSN. Stanoviska
Vboru mohou pispvat ke zmn legislativy i praxe stt. Progresivn, konzistentn
prosazovan hranice 18 let pro vstup do ozbrojench sil me pinst pozitivn v-
sledky, u tm, e od stt poaduje efektivn implementaci relevantnch opaten ve
vnitrosttnm prvu i daje kvalifikujc jejich praxi. V kontextu vztahu symbizy
MHP a mezinrodn ochranou lidskch prv je mon povaovat mluvu o prvech
dtte a zejmna l. 38 za doplnk k ochrann sti flexibiln reagujc na mezery
v ochran prv dtte za vlky. Jin je vak otzka, nakolik me mezinrodnprvn
ochrana dt pekonat faktick stav vc, kdy praxe ozbrojench boj vychz z jinch
ne humanitrnch pohnutek. Vbor pro prva dtte v me svch monost nejen, e
tuto propast mezi de jure pravou a faktickm stavem vc monitoruje, ale pispv
k mobilizaci stt, aby za vech okolnost zabezpeovaly dodrovn lidskch prv
a MHP, urench k ochran a pi o dti v ozbrojench konfliktech ohroujcch i-
voty milion dt.

PROTECTION OF THE CHILD IN ARMED CONFLICTS

Summary

The aim of this contribution is to examine the applicability and effectiveness of the norms
of IHL and human rights relating to children in armed conflict situation. The question must be asked and
answered in the context where the nature of armed conflicts has undergone profound changes since the

83
major international treaties, such as the 1949 Geneva Conventions and 1977 Geneva Protocols, were drafted.
New armed conflicts; international as well as non-international are conducted in ways that have a profound,
devastating impact on children, both as civilians and combatants. Question is, how does the international law
effectively apply to armed conflicts that do not conform to earlier IHL models and their very aim has been
the genocidal annihilation of ethnic group including its children, as in Rwanda and Yugoslavia.
As clearly political trendy issue of the world community, new legal instruments have been created; UN
Convention on the Rights of the Child (CRC), including its art. 38, a provision that traditionally belongs to
the IHL, the Child Soldiers Protocol on the involvement of children in armed conflicts. The issue was also
introduced in the 1998 Rome Statute of the International Criminal Court and the 1999 ILO Convention No.
182 on the worst forms of child work dealing with child soldiers. On the regional level, the only binding
instrument was adopted, containing provisions on child recruitment and use in armed conflicts African
Charter on the Rights and Welfare of the Child (1990). Moreover, UN resolutions and recommendations
discuss the issue, reports and extensively outlined disastrous effects of armed conflicts on children. New
political and legal activities express broadly accepted conviction that children caught up in armed conflict
constitute a group particularly vulnerable to human rights violations. In this way can be explained the
inclusion of art. 38 in CRC. Being an IHL provision in human rights treaty, art. 38 contributes to fill a gap
in the protection of the rights of children in armed conflicts. Hybrid character of art. 38 makes it possible to
expand certain IHL features and new trends to human rights law. In the same way, being part of human rights
treaty, art. 38 of CRC can also contribute to the actual interpretation of IHL.
As to the significance of art. 38, the contribution of the Committee on Rights of the Child is the most
important. Its concluding observations can actually change States Parties policies, legislation and practice.
It is hoped that CRC Committee continues to be important actor in the era of application in which
international community redirects its energy from the juridical task of the developing standards of protection
of children in armed conflicts to the political projects of ensuring their application and respect on the
ground.

Key words: Children, armed conflict, child soldiers, Committee on the Rights of the Child

84
2009 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 8595

MVK A IMPLEMENTACE
MEZINRODNHO HUMANITRNHO PRVA
MAREK JUKL

Opaten k naplovn zvazk z mezinrodnho humanitrnho prva


jsou nezbytnm pedpokladem naplnn elu, kter si mezinrodn humanitrn
prvo (MHP) klade, tedy ochrana aktulnch i potencilnch obt ozbrojench
konflikt. Clem tohoto pspvku je pedevm popsat roli, kterou v tto oblasti m
Mezinrodn hnut ervenho ke a ervenho plmsce, zejmna pak Mezin-
rodn vbor ervenho ke. Tradin sem nle zejmna en znalost MHP (di-
seminace), kontrola jeho dodrovn, pomoc obtem ozbrojench konflikt i pe
o rozvoj MHP.

1. MEZINRODN VBOR ERVENHO KE

Mezinrodn vbor ervenho ke (ICRC, CICR, MVK)1 je apoli-


tick, neutrln a nezvisl mezinrodn psobc organizace sui generis se sdlem
v enev.
Jejm vhradnm poslnm je pomhat obtem ozbrojench konflikt a vnitnch
nsilnost, chrnit jejich ivoty a dstojnost, psobit jako neutrln zprostedkovatel.
Sna se rovn pedchzet lidskmu utrpen prosazovnm a podporou mezinrodn-
ho humanitrnho prva a veobecnch humanitrnch princip. d a koordinuje
pomocn aktivity poskytovan Mezinrodnm hnutm K&P v situacch konflikt.
Ustavena r. 1863 stala se zkladem Mezinrodnho hnut K&P.2
koly v tto oblasti na nj peneslo mezinrodn spoleenstv normami smluvn
i obyejov povahy. Spolu se 186 nrodnmi spolenostmi ervenho ke (. pl-
msce, Davidovy hvzdy) a jejich Mezinrodn federac tvo Mezinrodn hnut er-
venho ke a ervenho plmsce (Mezinrodn erven k).

1 International Committee of the Red Cross, Comit international de la Croix-Rouge; <http://www


.cicr.org>.
2 Tzv. prohlen o posln MVK; vychz z l. 4 Statutu MVK [4] / l. 5 Statutu Mezinr. hnut
K&P [3]. Ve vztahu k nrodnm organizacm K (nrodnm spolenostem) je MVK dle autoritou
rozhodujc o jejich uznn (l. 5 odst. 2 psm. b) Statutu Mezinr. hnut K&P).

85
Ve sv innosti MVK a cel Mezinrodn K d sedmi zkladnmi principy3:
Humanita nestrannost neutralita nezvislost dobrovolnost jednota celo-
svtovost.
Tyto ovldaj zsadnm zpsobem kadodenn innost a prolnaj takka vemi
dokumenty, a ji programovmi i dcmi, tto svtov asociace a jejich sloek.
Princip humanity, jako princip stedn, formuluje jako cl organizace pedchzet i
alespo mrnit vemi prostedky lidsk utrpen, princip nestrannosti zavazuje neinit
rozdl zaloench na nrodnostnm, rasovm, nboenskm, tdnm i politickm z-
klad s tm, e jedinm hlediskem je poteba trpcho. Do dal skupiny princip nle-
neutralita, zakazujc v zjmu zachovn dvry vech podporu strany konfliktu i
sporu politickho, rasovho, nboenskho nebo ideologickho, nezvislost, tj. nez-
vislost v rozhodovn tkajc se i nrodnch spolenost, kter jsou Statutem defino-
vny jako pomocn organizace veejn moci. Tet skupinu tvo dobrovolnost, pro-
klamujc snahu pomoci trpcmu, nikoli dosaen zisku, jako motiv innosti, jednota,
pipoutjc existenci jen jedn nrodn spolenosti psobc v kad zemi a celosv-
tovost definujc rovnost vech nrodnch spolenost a celosvtovost rozsahu innos-
ti ervenho ke.
MVK vznikl r. 1863, kdy se nejprve z iniciativy Henri Dunanta4 ustavil pprav-
n tzv. Vbor pti.5 Tomuto se podailo zskat mezinrodn podporu a v jnu 1863 se
schz mezinrodn konference, na n jsou astni jak pedstavitel vld (vldn slo-
ka) tak pedstavitel filantropickch organizac (nevldn sloka) Evropy.6 Konferen-
ce rezoluc z 29. 10. 1863 vyzvala k zakldn nrodnch Vbor a formulovala status
a nkter principy jejich innosti, zavedla znak ervenho ke,7 systm mezinrod-
nch konferenc a souasn doporuila sttm zkladn zsady budouc prvn enevsk
mluvy. Konference je pokldna za mezinrodn uznn MVK a zrod nrodnch
spolenost, jako pomocnch orgn veejn sprvy, tedy za zaloen Mezinrodnho
ervenho ke.8 Nsledn byla svolna diplomatick konference k pijet prvn z e-

3 Souasn znn bylo vyhleno XX. Mezinrodn konferenc K; Principy jsou zahrnuty do Statutu Me-
zinrodnho hnut K&P a vech jeho sloek jako dc vekerou innost ervenho ke a . pl-
msce. Podle l. 11 Statutu nejsou na mezinrodnch konferencch tedy ani ze strany stt ppust-
n dn nvrhy, kter by protieily nktermu z princip.
4 Henri Dunant (18281910), pvodn vcarsk obchodnk, po shldnut bitvy u Solferina (1859) ini-
citor a propagtor zaloen ervenho ke (1863) a pijet prvn enevsk mluvy (1864), nositel
prvn z Nobelovch cen za mr (1901).
5 Stalo se tak 9. 2. 1863; vbor si vzal za kol zrealizovat nvrhy H. Dunanta obsaen v publikaci Vzpo-
mnka na Solferino, v n Dunant navrhuje:
1. vytvoit s pomocnch organizac pipravujcch v dob mru personl pro zdravotnickou pomoc
v dob vlek poskytovanou bez rozdlu pslunosti k stranm konfliktu,
2. pijmout mezinrodn mluvu kodifikujc veobecn uznan posvtn zsady, kter byve jednou
pijaty mohly by slouit jako podklad pomocnm spolenostem pro pi o rann.
6 Zastnily se delegace vld 16 tehdejch evropskch zem a delegace 4 soukromch filantropickch or-
ganizac (pedobraz pozdjch nrodnch spolenost K).
7 V tu chvli jako znak pro zdravotnky Mezinrodnho vboru a nrodnch vbor (enevsk pska), jako
ochrann znak zdravotnick sluby (pozemnch armd) en bloc byl zaveden prvn enevskou mluvou
o rok pozdji.
8 Tyto termny bychom v dokumentech Konference ovem nenali: MVK uval a do r. 1875 nzev Me-
zinrodn vbor pro pomoc rannm vojkm, o pozdjch nrodnch spolenostech hovo konference
jako o nrodnch komittech (v jejich nzvu se erven k objevuje a od 70. let 19. st.) a pro aso-
ciaci jako celek dn nzev neuv (nzev Mezinrodn erven k pochz a z r. 1928, kdy byl pi-
jat jej prvn (!) statut).

86
nevskch mluv. Konferenci 6. 6. 1864 formln svolala vlda vcarsk konfederace,
ovem ppravou jak organizan tak pedevm ppravou pslunho nvrhu povi-
la MVK. Ostatn G. H. Dufour, len a do bezna 1864 prezident MVK, konferen-
ci zahjil a pesedal j.9 Nvrh enevsk mluvy o zlepen osudu rannch pslun-
k armd v poli schvlila konference konsenzem 22. 8. 1864.
Byla tak poloena tradice tsnho vztahu MVK a mezinrodnho spoleenstv
(Mezinrodn konference ervenho ke a ervenho plmsce) i MVK a v-
carsk konfederace v oblasti mezinrodnho humanitrnho prva (vcarsko v oblas-
ti enevskho prva pln roli depozite mluv enevskho prva a svolavatele diplo-
matickch konferenc k jeho kodifikaci, zatmco MVK pipravuje nvrhy novch
mluv a vede jednn pedchzejc jejich pijet).10
Ne popeme mandt Mezinrodnho vboru K vbec a v oblasti implementace
MHP zvlt, vrame se k mezinrodnm konferencm ervenho ke a ervenho
plmsce. Konference jsou mezinrodnm orgnem (ve smyslu mezinrodnho prva),
jeho leny jsou smluvn strany enevskch mluv, Mezinrodn vbor K a jednot-
liv nrodn spolenosti (celkem 186) spolu s Mezinrodn federac spolenost K&P.
Zastoupen je tedy ir, ne by odpovdalo asti toliko sloek Mezinrodnho hnut
K&P takov varianta by z Konference inila pouze vnitn orgn ervenho ke.
Sloen Konference vzniklo historicky a odr duln povahu Mezinrodnho K,
kter v sob nese prvky vldn i nevldn.11 ast vldnch delegac (vystupovn, hla-
sovn, pijmn zvazk) na Konferenci m povahu oficilnho aktu pslunho sttu.
Konsensuln pijat rezoluce, jako projev praxe stt, lze tedy pout jako zdroj v-
kladu norem mezinrodnho prva. Konference se schz zpravidla jednou za tyi roky.
Mandt Mezinrodnho vboru ervenho ke vychz: ze Statutu Mezinrod-
nho vboru ervenho ke a rezoluc mezinrodnch konferenc, z mezinrodnch
smluv a mezinrodnho obyeje.
Statut Mezinrodnho vboru ervenho ke je primrn jeho vnitnm dokumen-
tem, jako subjektu vcarskho prva, nebo jako takov Vbor ostatn vznikl. Praxe
stt ustlen od vzniku MVK (a prvn mezinrodn konference r. 1863) vak pij-
m MVK jako nezvislou instituci se specifickm poslnm shodn s tm, jak je
MVK sm sob uril vlastnm statutem. Viditelnm projevem je skutenost, e me-
zinrodn spoleenstv prostednictvm Statutu Mezinrodnho hnut K&P pijma-
nho mezinrodnmi konferencemi K&P stanov,12 e Mezinrodn vbor erve-

9 Tto Mezinrodn konference pro neutralizaci vojensk zdravotnick sluby v poli se zastnily delega-
ce (opt) 16 stt krom Rakouska (pistoupilo 1866), Ruska (pistoupilo 1867) i Svatho stolce (pi-
stoupil 1868) vechny velmoci evropsk a USA.
10 Toto spojen stt a Hnut K&P ve vcech humanitrnho prva zajmav ilustruje nap., e r. 1929
mluvu o zachzen s vlenmi zajatci jmnem pslunho sttu podepsal v pti ppadech initel n-
rodn spolenosti K/P.
11 Kvalitativn tedy stejn od r. 1863, kdy se konala prvn ustavujc. Tehdy byla ast stt zvolena
proto, e een problematika zlepen rovn zdravotnick sluby v armdch nebyl bez asti stt
eiteln. Tento model zstal zachovn a spolu s pozdjmi mezinrodnmi smlouvami je zdrojem
zvltnho statusu jak Mezinrodnho vboru ervenho ke (zvltn subjekt mezinrodnho prva),
tak nrodnch spolenost (pomocn organizace veejn moci auxiliaries to public authorities).
12 Viz l. 5 odst. 1 Statutes of the Red Cross and Red Crescent Movement, textace je doslovn shodn
s l. 1 odst. 1 Statutu MVK. Statut Mezinrodnho hnut K&P bv mezinrodn konferenc pij-
mn vdy konsensem (tj. v. platnho Statutu pijatho XXV. Konferenc r. 1986).

87
nho ke, zaloen v enev r. 1863 a formln uznan v enevskch mluvch
a Mezinrodnmi konferencemi ervenho ke, je nezvisl humanitrn organizace
majc svj vlastn statut a dle pslun vymezen kompetenc a sloen nejvy-
ho orgnu Mezinrodnho vboru K Statutem Mezinrodnho hnut K&P doslov-
n odpovdaj tmu ve vlastnm statutu MVK. K explicitnmu zakotven tohoto
mezinrodnho rozmru MVK dolo a 60 let po jeho vzniku,13 kdy ji tato psan
prava pouze odrela existujc obyej (potvrzen mj. prax za 1. svtov vlky).
Ped touto internacionalizac Statutu MVK bychom za zdroj jeho mandtu
mohli pokldat jednotliv rezoluce mezinrodnch konferenc, ktermi mezinrodn
spoleenstv (smluvn strany enevskch mluv) povovalo MVK rznmi koly
pi ochran obt vlek. Jako pklad meme uvst rezoluci IX. Konference (Wa-
shington, 1912) dvajc MVK mandt ke koordinaci humanitrnch zsilek vle-
nm zajatcm a k dohledu nad jejich distribuc prostednictvm neutrlnch delegt
akreditovanch u zastnnch mocnost nebo rezoluci X. Konference (eneva,
1921) poskytujc mandt k pomoci a ochran obt vnitrosttnch konflikt a nepoko-
j. Praxe povovat MVK k uritm innostem souvisejcm s jeho ve definova-
nm poslnm vetn implementace MHP pokrauje pirozen i po pijet Statutu Me-
zinrodnho K.
Vznamnm pramenem mandtu MVK se poslze staly mezinrodn smlouvy
v mnohm jen kodifikujc existujc obyej. Poprv je MVK zmiovn v l. 79
mluvy o zachzen s vlenmi zajatci (1929), kde se mu dv prvo navrhnout or-
ganizaci stedn informan kancele pro vlen zajatce, jej koly ostatn ptrac
agentura MVK ji plnila a pln.14 Mon i vt vznam m ust. poslednho odst.
tho lnku, dle nj ppadn zzen takovho adu (rozumj event. mimo pdu
MVK) nesm bt vykldno jako omezujc humnn innost MVK a podobn
v obecnm duchu l. 88.15 Uveden mluva tedy pedevm pedstavuje uznn
smluvnch stran pro humnn innosti MVK, plynouc z jeho povahy, (i) pokud je vy-
konvno mimo vslovn zmocnn v mluv.
A do druh svtov vlky spolhal MVK pedevm na oprvnn plynouc
z uznan specifick povahy tto instituce a v duchu sv nezvislosti nepokldal za nut-
n, aby mu smluvn prvo vslovn stanovovalo nkter kompetence.16 Zejm patn
zkuenost s odepenm pstupu k civilnm internovanm ze strany Nmecka17 vak
MVK pimla taktiku zmnit a do nov pijmanch enevskch mluv r. 1949
i Dodatkovch protokol tak byly na jeho nvrh nebo s jeho souhlasem pmo diplo-

13 Ponaje prvnm ze statut Mezinrodnho ervenho ke z r. 1928; souasn pochz z r. 1986.


14 Jeho innost byla prax stt uznvna ji dve. Nap. v 1. svt. vlce psobila Mezinrodn agentura
pro vlen zajatce (eneva) disponovala kartotkou s 5 miliony karet zajatc. Pro agenturu pracovalo
1400 osob (v. nap. R. Rollanda). Jej innost se oprala (jen) o specifick charakter instituce a rezolu-
ci z r. 1912.
15 Ustanoven mluvy nejsou pekkou humnn innosti, kterou me se svolenm zastnnch vl-
cch vyvjet Mezinrodn vbor ervenho ke za elem ochrany vlench zajatc.
16 Jeho specifick mandt navtvovat zadren byl pijmn dokonce i v ppad obanskch vlek, kde
jakkoli smluvn prava absentovala a do r. 1949, i i vnitrosttnch nsilnost Rusko (1918), Maar-
sko (1919), Irsko (1923), Polsko (1924), ern Hora (1924), Itlie (1931), Rakousko (1934), Nmecko
(1935 a 1938), Litva (1937) a panlsko (193639).
17 Licomrn odvodovan i absenc pslun smluvn pravy.

88
matickou konferenc zahrnuty explicitn zmnky v mnohem irm rozsahu v mlu-
vch a trojici Dodatkovch protokol je MVK zmnn 64 (a nrodn spolenosti
21) a k dalmu jej vyzvaj i zvren akty tchto diplomatickch konferenc
I tyto instrumenty18 obsahuj obecn uznn innosti MVK plynouc z jeho speci-
fickho postaven a posln nap. ustanovenmi, v nich smluvn strany uznvaj, e
Mezinrodn vbor K a podobn nrodn spolenosti mohou nad rmec mluv
a Dodatkovho protokolu I19 rovn vykonvat jakoukoli jinou humanitrn innost
ve prospch tchto obt [ozbrojench konflikt].
Postaven MVK plyne i z mezinrodnho obyeje. V nm se protn mandt dan
Statutem MVK a enevskmi mluvami,20 avak obyej poskytuje Vboru i mandt
tam neobsaen. Ani bychom chtli zachzet do podrobnost, zmime mezinrodn-
prvn subjektivitu Vboru,21 na jejm zklad s nm ada stt udruje diplomatick
zastoupen, jeho delegace, jejich prostory, pota a personl pov zachzen analogic-
kho diplomatickm mism. Vznamnm je i udlen statusu pozorovatele OSN, kter
umouje MVK astnit se jednn VS OSN a tam vystupovat.22 Jednm z obyejo-
vch podstatnch vsad MVK a jeho delegt je prvo nevypovdat v trestnm zen
ped soudy o skutenostech zjitnch pi plnn posln.23 Mezinrodnm obyejem
je i prvo MVK nabdnout sv dobr sluby a navtvovat zadrovan v souvislosti
s vnitnmi nsilnostmi.24
Pro charakteristiku MVK nepostauje dichotomie vldn nevldn organizace.
Nese zejm prvky mezinrodn organizace vldn (poven k innosti z mezinrodn
smlouvy a ze statutu schvalovan smluvnmi stranami enevskch mluv)25 i prvky

18 V oblasti smluvnho prva nen enevsk prvo jedinm zdrojem mandtu MVK. Jeho loha i mimo
situace, kdy se aplikuje prvo humanitrn, je krom obyeje (viz dle) uznvna i nap. v Mezin-
rodn mluv o potlaovn teroristickch bombovch tok (1997), dle jejho l. 7 odst. 5 nejsou jej
ustanoven tkajc se procesnch zruk vi domnlmu pachateli na jmu prvu smluvn strany
pozvat Mezinrodn vbor ervenho ke, aby kontaktoval a navtvil domnlho pachatele.
19 Srv. l. 81 DP I, l. 9/9/9/10.
20 Na n, jak jsme vidli, se souasn Statut odvolv t, akoli vznik MVK pijet mluv pedchzel.
21 Ta je pedmtem i smluvn pravy viz smlouva mezi MVK a vcarskou konfederac (z r. 1993),
v n vcarsko uznv mezinrodnprvn subjektivitu MVK a v podstat jej (jm uvan prostory)
a jeho innost (za ni nenese odpovdnost; mezinrodnprvn odpovdnost nese MVK, co dal ty-
pick atribut mezinrodnprvn subjektivity) vyjm ze sv jurisdikce zabezpeujce k tomu potebn
vsady a imunity.
22 Tento status byl MVK udlen v r. 1990, tedy relativn nedvno. I tato skutenost nebo tento statut
nle jen nelenskm stt a mezinrodnm organizacm vldnm ilustruje nazrn mezinrodnho
spoleenstv na MVK. Ten sm zpotku s ohledem na svou nezvislost a neutralitu neudroval se
vzniklou OSN vztahy nijak zk, povauje ji za politickou organizaci. Poslze v MVK pevil nzor,
e VS OSN pedstavuje vhodnou tribunu pro oficiln stanoviska MVK adresovan sttm.
23 Srv. ICTY Prosecutor vs. Simic, delegti MVK tak nap. nevypovdali ji ped Norimberskm vojen-
skm tribunlem; pro toto prvo ostatn svd i smluvn prava, poadujc, aby nap. rozhovory se za-
drenmi probhaly vdy dvrn (srv. l. 126 III, resp. 143 IV).
Tzv. zsady dvrnosti je jedna ze stejnch zsad innosti MVK jeho nlezy jsou ureny jen pro
jednn se stranou-poruitelem a pro MVK samotn, MVK si vak vyhrazuje prvo tyto zveejnit,
pokud by dvrn jednn zejm nevedla k nprav; vyuit posledn jmenovanho je extrmn vzcn.
24 Toto prvo nen dleit jen z hlediska ochrany obt tchto vnitnch nepokoj a napt, ale tak proto,
e zajiuje kontinuum innosti MVK jak v situacch ozbrojench konflikt (kdy je dno (i) smluvn)
tak i tchto nsilnch akc ni intenzity. Umouje tak sttm akceptovat nabdku MVK bez toho,
ani by se dotkaly mnohdy velmi (politicky) oehav prvn kvalifikace on nsiln situace v jejich
zemi
25 Smluvn strany pln tedy lohu quasilen Mezinrodnho hnut K&P, mimochodem vtinu pj-
m MVK in dobrovoln pspvky vld smluvnch stran enevskch mluv.

89
organizace nevldn (nemonost smluvnch stran enevskch mluv ovlivnit perso-
nln sloen ani innost Vboru). MVK je organizac psobc mezinrodn par
excellence, souasn je vak organizaci psn mononacionln, nebo jeho nejvy
rozhodovac orgn shromdn len Vboru je ze Statutu tvoeno toliko obany
vcarska a dopluje se jen kooptacemi.26
Uzavrme tedy, jak bylo ji eeno, e MVK organizac sui generis utvoenou
tak se zetelem k vysoce specifickm kolm pi ochran obt vlek a vnitnch
nsilnost.

2. ROLE ERVENHO KE PI IMPLEMENTACI MHP

MVK, jako iitel a ochrnce mezinrodnho humanitrnho prva m


koly v oblasti opaten preventivnch i v oblasti opaten kontrolnch.
V oblasti preventivnch opaten jde zejmna o ast na en znalosti MHP. e-
n znalosti mezinrodnho humanitrnho prva je povinnost plynouc z nj sttm,
nelze pominout roli, kterou pi en m Mezinrodn erven k jako celek. Mezi-
nrodn spoleenstv svilo prostednictvm Statutu Mezinrodnho hnut ervenho
ke a ervenho plmsce za kol
Mezinrodnmu vboru K pracovat pro porozumn a en znalost mezinrodn-
ho humanitrnho prva a pipravovat jeho rozvoj,27
nrodnm spolenostem Hnut K&P it mezinrodn humanitrn prvo a po-
mhat pi jeho en vldm a spolupracovat s vldami pi zajitn dodrovn me-
zinrodnho humanitrnho prva a pi ochran rozeznvacch znak dle enevskch
mluv a jejich dodatkovch protokol.28
en znalost mezinrodnho humanitrnho prva se vnuj Mezinrodn konfe-
rence K&P. Vldy i nrodn spolenosti se ve svch estnch zvazcch zavazuj ke
konkrtnm kolm pi en a implementaci humanitrnho prva.29
Citovat dle meme nap. z rezoluce . 21 z 7. 6. 1977 Diplomatick konference
o znovupotvrzen a dalm rozvoji mezinrodnho humanitrnho prva:
nrodn spolenosti ervenho ke se zastn en znalost mezinrodnho hu-
manitrnho prva a budou v tto oblasti tak npomocny pslunm sttnm or-
gnm,

26 Dvodem tohoto opaten je zajistit maximln monou neutralitu zen MVK prostou rznosti zjm
vojenskch, politickch, ideologickch, hospodskch aj., kter mnohdy paralyzuj instituce s vole-
nmi orgny. Shromdn (Vbor v um slova smyslu) m 1525 len, vol Radu a prezidenta
MVK reprezentujcho Vbor navenek. Personl MVK t cca 900 pracovnk enevsk centrly
a 11 000 v poli.
27 l. 5 odst. 2 psm. g) Statutu.
28 l. 3 odst. 2 Statutu.
29 Nap. na mezinrodnch konferencch v r. 2003 a 2007 se vlda R zavzala k zaazen vuky MHP do
vzdlvacch program na kolch. Pslun rmcov vzdlvac programy dle oficilnho stanoviska
MMT R nyn zahrnuj problematiku MHP (by) v partich vnovanch ochran zkladnch lidskch
prv. esk erven k ve svm projektu kol pedagogick pracovnky a dal zjemce o en mezi-
nrodnho humanitrnho prva. Nap. v r. 2008 seznmil K se zklady MHP rznmi formami pes
8000 osob.

90
Mezinrodn vbor ervenho ke bude vemi zpsoby napomhat en znalost,
mj. tm, e bude vydvat pslun publikace, organizovat semine a konference
o mezinrodnm humanitrnm prvu. Bude v tto oblasti tak npomocen vldm
smluvnch stran a nrodnm spolenostem ervenho ke.
Mezinrodn vbor K podporuje zizovn nrodnch komis pro implementaci
MHP a pravideln pod pro zstupce tchto komis semine. Tyto orgny existuj
v cca polovin stt svta a maj v rznch zemch rzn status nap. poradn orgn
vldy, ministerstva zahraninch vc apod.30
Prvn poradn sluba MVK trvale spolupracuje se sttnmi orgny i nrodnmi
spolenostmi K pi vkladech norem humanitrnho prva a poskytuje konzultace
k postupm pi implementaci MHP.
Psobnost v oblasti kontrolnch opaten svilo mezinrodn spoleenstv:
systmu ochrannch mocnost,
Mezinrodnmu vboru ervenho ke a
Mezinrodn vyetovac komisi.
V oblasti innosti ochrannch mocnost zmnme ve strunosti toliko spojitost
MVK a tohoto institutu. MVK me hrt roli pedevm v ppad, kdy nedojde
k ustaven ochrann mocnosti nebo ta nepln svou funkci. Podle vech ty v ta-
kovm ppad mus strana, v jej moci jsou chrnn osoby, nkter neutrln stt
nebo organizaci sktajc veker zruky nestrannosti a innosti podat o pevze-
t kol ochrann mocnosti (substitut ochrann mocnosti). Pokud ani tak nedojde k za-
jitn inn ochrany tchto osob, pod strana konfliktu organizaci jako je nap.
Mezinrodn vbor ervenho ke a nebo mus pijmout jeho nabdku, aby pe-
vzal koly ochrann mocnosti.31
prava v l. 5 DP I doplujc ustanoven enevskch mluv zdokonaluje opate-
n pro ppad, e ochrann mocnost jmenovna nebo pijata nebyla. V tom ppad
MVK32 nabdne sv dobr sluby stranm konfliktu za elem jmenovn ochrann
mocnosti, s n by strany konfliktu souhlasily. Jestlie se ani pesto nepoda ochran-
nou mocnost ustavit, strany bez prodlen pijmou nabdku ustavit namsto ochrann
mocnosti substituta. Tuto bude moci uinit33 MVK nebo jin organizace sktajc
veker zruky nestrannosti a schopnosti jednak jako substitut.
Souasn prava systmu ochrannch mocnost sice vytv vechny pedpoklady
pro to, aby systm mohl bt efektivn vyuvn, avak pesto se tak nedje. Lze se t
domnvat, e stty krom jinho pokldaj za dostatenou v oblasti kontroly zachze-
n s chrnnmi osobami innost Mezinrodnho vboru ervenho ke, jeho per-
sonl v poli se od konce studen vlky zdesetinsobil (!).34 Ostatn systm ochrannch

30 V R se v souasnosti statut tohoto orgnu pipravuje, avak ji od r. 2005 psob jako meziresortn pra-
covn skupina pi mezinrodnprvnm odboru MZV R.
31 l. 10/10/10/11 .
32 Ani by tm bylo doteno prvo kterkoli jin nestrann humanitrn organizace. Protokol vak v-
slovn uvd jen MVK; nvrhy na doplnn vtu (nap. o OSN, d Maltzskch ryt) Diplomatic-
k konference odmtla (tot v ppad substituta viz dle).
33 Z dvodu nezvislosti MVK zde stejn jako v jinch ustanovench humanitrnho prva je mu d-
vno prvo, nikoli povinnost, uritm zpsobem postupovat.
34 Nap. v ppad osob zadrovanch na Guantanmu USA striktn odmtly monost nvtvy OSN s tm,
e od potku umouj nvtvy a innost delegt MVK.

91
mocnost si od svho potku nekladl za cl nahradit innost tto specifick instituce,
zzen prv za elem pomoci obtem vlek, jak zdrazuj (podobn jako v r. 1929)
l. 9/9/9/10 enevskch mluv z r. 1949, dle nich dn ustanoven mluv nejsou
na pekku humanitrn innosti MVK.
Kontroln oprvnn MVK samho vyplvaj ze vech zdroj jeho mandtu.
enevsk mluvy a jejich Dodatkov protokoly Mezinrodnmu vboru K:35
a) Stanov konkrtn, na jinch skutenostech nezvisl, oprvnn pmo MVK a je-
ho delegtm [v mezinrodnch ozbrojench konfliktech]:
navtvovat osoby pod ciz moc chrnn III a IV36 a msta, kde se nachzej
(zejm. internace, vzen, lba i msta kde pracuj). Nvtvy se odehrvaj beze
svdk,37
pijmat podnty od osob pod ciz moc chrnnch III a IV; mocnost, kter
je m v moci je povinna pedn takovch podnt umonit,38
organizovat innost stedn informan kancele pro vlen zajatce, resp. pro
chrnn osoby IV (koly tchto kancel pln stedn ptrac agentura
MVK),39
pevzt zajitn dopravy poty a zsilek vlenm zajatcm a internovanm civi-
listm,40
evidovat osoby nezvstn a dti evakuovan ciz moci; pslun strana konfliktu
je povinna daje MVK pedvat.41
b) Umouj MVK vystupovat jako substitut ochrann mocnosti (viz ve).
c) Piznvaj MVK prvo iniciativy.
Prvem iniciativy se rozum prvo nabdnout sluby ve prospch obt konfliktu i
jin dobr sluby (zprostedkovn vmn zajatc, schzek zstupc protjch stran,
propoutn rukojm apod.), kter jakoto pedvdan mezinrodnm prvem
nelze odmtnout s poukazem na vmovn do ozbrojenho konfliktu i vnitnch z-
leitost. Toto prvo je reln nejvznamnj z oprvnn MVK sub a) a c), a to
proto e se jako jedin smluvn oprvnn vztahuje jak na situace ozbrojench kon-
flikt mezinrodnch42 tak i vnitrosttnch43 (kde se dn jin kontroln mechaniz-
my neuplatn).

35 Prostedky nezbytn pro vkon jeho funkc mu dle l. 81 odst.1 I. Protokolu poskytnou smluvn strany,
resp. strany konfliktu.
36 Vlen zajatci, cizinci na zem strany konfliktu, civilist na okupovanch zemch.
37 Srv. l. 126 III a l. 143 IV.
38 l. 79 III a l.30, 102 IV.
39 Srv. l. 4 odst. 1 psm. e) Statutu MVK; prvn takovou kancel zdil MVK ad hoc ji r. 1870-71 pi
vlce francouzsko-nmeck. Stlou se tato agentura tehdy jako Mezinrodn kancel pro pomoc
a zpravodajstv ve vcech vlench zajatc stala od 1. svt. vlky (27. 8. 1914).
Agentura se zabv t ptrnm po nezvstnch (a ji v souvislosti s vlkami nebo jinmi katastrofa-
mi) a vymovnm tzv. Zprv ervenho ke mezi rozdlenmi rodinami a sjednocovnm rodin.
Spolupracuje a metodicky d innost ptracch slueb jednotlivch nrodnch spolenost.
MVK z rozhodnut Spojenc dle provozuje tzv. Mezinrodn ptrac slubu sdlc v Arolsenu, kte-
r shromdila veker zznamy o cizch sttnch psluncch pod moc Nmecka ve 2. svtov
vlce.
40 75 III, 111 IV.
41 l. 33 a 78 I. Protokolu.
42 Srv. l. 9/9/9/10 .
43 Viz spol. l. 3 .

92
Statut MVK44 dv tto instituci prvo na jakoukoli humanitrn iniciativu vy-
chzejc z jeho role jakoto specificky neutrln a nezvisl instituce a prostednka.
Jeliko spolen l. 3 je soust obyejovho prva nejen humanitrnho, ale
obecnho mezinrodnho prva vbec,45 vztahuje se prvo humanitrn iniciativy
nejen na situace ozbrojench konflikt, ale i vnitrosttnch nsilnost, jakmi jsou na-
pt i vzpoury, tedy situac mimo psobnost MHP.
Mezinrodn obyej dv MVK v ppade mezinrodnho konfliktu prvo udrovat
pravideln styk se vemi osobami zbavenmi svobody za elem zjitn podmnek,
v nich se nachzej, a k udren i obnoven kontaktu s rodinami.46 Tm se psobnost
MVK proti smluvn prav roziuje i na kategorii osob, na ni se vztahuje jen
l. 75 DP I, tj. tch, jim se nedostv pznivjho zachzen v souladu s mluva-
mi nebo tmto Protokolem, tj. nap. i na oldne i tzv. nelegln bojovnky.
V ppad konfliktu vnitrosttnho jsme ji zmnili prvo MVK na iniciativu. Ta
me zahrnout i nvtvy vech osob zbavench svobody za elem zjitn podm-
nek, v nich se nachzej, a k udren i obnoven kontaktu s rodinami.47
Jeliko je MVK oprvnn uinit nabdku svch dobrch slueb ve vcech huma-
nitrnho zjmu za jakkoli situace 48 od vnitnch nsilnost pes vlky obansk a
po mezinrodn ozbrojen konflikty zpravidla v takov nabdce neuvd konkrtn
pramen svho oprvnn, nebo by tm implicitn tuto situaci kvalifikoval, co by ne-
bylo v zjmu obt, jim je jeho pomoc urena, ale odvolv se na svou uznanou spe-
cifickou neutrln povahu.
Toto a zdraznme, e respektovan oprvnn in z MVK zcela vjimenou
instituci a bohuel tak posledn nadji mnoha osob zbavench svobody v rznch si-
tuacch po celm svt.
M-li bt pehled kontrolnch opaten pln, zmnme se navzdory nzvu tohoto
pspvku t o Mezinrodn vyetovac komisi uren pedevm k proetovn
dajnch poruen MHP, a to (spe) proto, abychom jej postaven a innost porovna-
li s MVK.
enevsk mluvy z r. 1949 v l. 52/53/132/149 stanov, e na dost nkter stra-
ny v konfliktu se o kadm tvrzenm poruen mluv zavede vyetovn zpsobem,
jen bude stanoven dohodou mezi zastnnmi stranami. Snaha proceduru uinit
automatickou prolnala adu nvrh Diplomatick konference v letech 1974 a 1977
od ustaven orgnu vyetovacho s rznmi pravomocemi a po dokonce nvrh na
ustaven zvltnho soudnho orgnu. Vsledek tchto snah a sloitch jednn je
skromn, nicmn znamenal dal posun, kdy DP I obshlm l. 90, uritou mini-
mluvou s vlastnmi astnky, poprv ustavuje zvltn stl nezvisl vyetovac

44 l. 4 odst. 2; identicky Statut Mezin. hnut K&P v l. 5 odst. 3.


45 Kodifikuje tak zkladn humanitrn zetele, je je nutn dodrte za vech situac hromadnho nsil
(dokonce vce v ase mru ne vlky), srv. Mezinrodn soudn dvr, Case concerning military and pa-
ramilitary activities in and against Nicaragua 218 (1986) spolu s ppadem Corfu Channel 215
(1949).
46 Norma . 124 a) Studie obyejovho MHP [5].
47 Norma . 124 b) Studie obyejovho MHP.
48 Z blzk asov i geograficky situace vzpomeme misi MVK (nvtvy zadrench etc.) pi ud-
lostech v Polsk lidov republice spojench s vyhlenm mimo. stavu (1980).

93
orgn Mezinrodn vyetovac komisi.49 Kompetence Komise vak mus kad
smluvn strana DP I pijmout zvltnm prohlenm depoziti Protokolu (nazvme je
astnk Komise).50
Komise m 15 len vysokch morlnch kvalit a uznvan nestrannosti volench
konferenc astnk Komise na dobu do volby nov Komise. V ppad vyetovn
neme pedsedajcm bt oban nkter ze stran konfliktu.51
Vyetovn dajnho vnho poruen mluv nebo Protokolu [psobnost dle
odst. 2 c) (i)] zahajuje Komise na zklad podntu kterhokoli sttu-astnka Komi-
se52 a pouze v ostatnch situacch [psobnost dle odst. 2 psm. d)] na dost strany
konfliktu a se souhlasem strany druh.53
Dle m komise sama prvo nabdnout sv dobr sluby k obnov stavu plnho re-
spektovn mluv a Protokolu I [psobnost dle odst. 2 c) (ii)].54
Konkrtn vyetovn provd sedmilenn Komora55 jmenovan pedsedou Komi-
se (pt len jmenuje z len Komise, kte nejsou pslunky dn ze stran konflik-
tu, po konzultaci se stranami konfliktu, a dal dva ad hoc leny pedsedovi navrhnou
strany konfliktu (nen-li takovho nvrhu, jmenuje ad hoc lena pedseda dle svho
uven). Komora vede vyetovn na zklad dkaz pedloench stranami kon-
fliktu a me dal dkazy zjiovat sama i vyetovat pmo in loco. Komise pak vy-
pracuje zprvu, v n posoud dajn poruen mluv i Protokolu a me t vznst
doporuen k een.
Vyetovn tedy sice ji neme ztroskotat na nedohod stran o zpsobu vyeto-
vn monch vnch poruen mluv nebo Protokolu I, nebo komise me eten
zahjit i bez souhlasu stran konfliktu astnk Komise a tyto jsou povinny Komisi
bt pi vyetovn npomocny to je jednoznan pozitivn krok, nicmn nlez Ko-

49 International Humanitarian Fact-Finding Commission, Commission internationale humanitaire dtabli-


ssement des faits; oproti znn DP I obsahuje nzev Komise slovo humanitrn; <http://www.ihffc
.org>.
50 Viz l. 90 odst. 2 psm. a).
Potu 20, nutnch dle odst. 1 b) pro ustaven komise, bylo dosaeno 20. 11. 1990, v souasnosti toto pro-
hlen uinilo 71 stt (v. R). Komise sdl v Bernu.
51 l. 90 odst. 6 Protokolu; Komise m i proto ti mstopedsedy.
52 Tedy nikoli jen nkter ze stran konfliktu; l. 90 explicitn nestanov, kdo me podnt v tomto ppad
podat (jeho litera dokonce nevyluuje ani vlastn iniciativu Komise). Bezpochyby jsou to stty-astn-
ci Komise, ale byla-li komise zzena smluvn (Protokolem I), nen dvod vyazovat z okruhu oprvn-
nch ani ostatn smluvn strany Protokolu. Komente k Dodatkovmu protokolu I [7] dospvaj k nzo-
ru, e oprvnnm jsou toliko stty, nikoli nap. mezinrodn organizace, s tm, e pipoutj, aby
podnt podala i ochrann mocnost sttu-astnka Komise (by by sama jejm astnkem nebyla). Sama
Komise svm jednacm dem okruh oprvnnch rovn nevymezuje, ve svch oficilnch prohle-
nch zmiuje prvo stt svch astnk, ani by vak explicitn vyluovala monost jinou (prohl-
en z jna 2005 dostupn na strnkch Komise). Naproti tomu Depozit (viz strnky vcarskho mi-
nisterstva zahrani http://www.eda.admin.ch) o Komisi uvd, e stt, dve ne j podnt pedlo, mus
pijmout jej kompetenci. Praxe v tto oblasti chyb zcela.
53 l. 90 odst. 2 d); jde nap. o situace, kter nejsou vnm poruenm, nebo o ppad kdy alespo jedna
ze stran konfliktu nen astnkem Komise (nemus bt dokonce ani sml. stranou Protokolu I) a lze se
t domnvat, e v tomto ppad ji psobnost komise nen omezena jen na posuzovn poruen
a DP I, ale i jinch norem MHP v. obyejovch.
54 Vzhledem k tomu, e vnitrosttn konflikty se d vdy alespo spol. l. 3 , me tedy Komise sv
dobr sluby nabdnout i v ppad vnitrosttnho konfliktu.
55 Pokud se pslun strany nedohodnou jinak l. 90 odst. 3 a) mohou se nap. dohodnout, e k vy-
eten posta jeden len Komise i naopak se shodnout na vyetovn provdnm vemi leny Ko-
mise.

94
mise je bez vle stran konfliktu neveejn. Znamen to, e je eventuln nlez Ko-
mise zbyten? Podle naeho nzoru nikoli. Posoud-li kvalifikovan orgn danou si-
tuaci, me to bt pro poruitele dleitm impulsem k nprav nap. bu z dvodu,
e protiprvnosti svho jednn si pedtm nebyl vdom, nebo proto, e me pedpo-
kldat, e i jin orgny by uveden jednn posoudily podobn. Ostatn MVK po-
tvrzuje, e jeho aktivity, kter se rovn d principem dvrnosti,56 vedou v pevn
vtin k tomu, e poruitel sv jednn naprav.
Praktickho pouit za takka 20 let sv existence Komise zatm nedola. V souvis-
losti s rznmi konflikty obas zazn vaha o jejm monm vyuit (vlka v Jugosl-
vii, nedvn konflikty v Libanonu i Gruzii), avak zatm se dn ze stt se na ni
s podntem neobrtil (pinu sama Komise sty svho souasnho pedsedy M. Bo-
thea vid v tom, e dle rozenho nzoru je vyetovn poruen MHP pokryto ji-
nmi institucemi nebo e monosti Komise nejsou dostaten znmy). To neznamen,
e by Komise byla neinn. Vnuje znanou pozornost en znalosti o sv existenci
a potencilnm pnosu. astn se nkterch zasedn OSN, shromdn smluvnch
stran ICC, je v kontaktu s Mezinrodnm soudnm dvorem, Mezinrodnm ervenm
kem apod. Mezinrodn orgny vyzvaj k jejmu vyuit.57
Z kontrolnch mechanism, popsanch v tto stati, je tak leny mezinrodnho spo-
leenstv v praxi vyuvn toliko Mezinrodn vbor ervenho ke, jako uznvan
neutrln prostednk povajc dvry vech stran konfliktu, spolu takt s nrodnmi
spolenostmi Hnut K&P.
Jeho vhodami je pedevm permanentn charakter instituce, psn neutralita
a dvrnost a v neposledn ad dlouh tradice innosti.

ICRC AND IMPLEMENTATION


OF THE INTERNATIONAL HUMANITARIAN LAW

Summary

The aim of this article is to describe the role and mandate of the International Red Cross
(especially the International Committee of the Red Cross) in the implementation of the international
humanitarian law. The sources of its mandates are inscribed there too. The article also deals with the
International fact-finding commission.

Key words: Red Cross, Red Crescent, international humanitarian law, fundamental principles of the Red
Cross, international conference, Geneva conventions, Protocols additional, protecting power, dissemination
of IHL

56 V ppad neveejnosti nlez a zjitn je situace podobn Komisi, MVK vak m prvo je v krajnm
ppad zveejnit i bez souhlasu zastnnch stran.
57 Srv. nap. rezoluci VS OSN . 59/36 Status of the Protocols Additional to the Geneva Conventions of
1949 (2004), EU Guidelines on promoting compliance with IHL . 2005/C 327/04 ednho vstnku EU
(2005) s nebo rezoluci . 3, bod 32 XXX. Mezinrodn konference K&P Reaffirmation and imple-
mentation of the IHL (2007), kter zdrazuj vznam Komise a vyzvaj k jejmu vyuit v zjmu
ochrany obt ozbrojench konflikt.

95
2009 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 97108

MZV A HUMANITRN PRVO

RENTA KLEKOV

Tmatem, o kterm zde pojednm, je l. 1 enevskch mluv v souvis-


losti s l. 89 Protokolu I z pohledu aktuln politiky Ministerstva zahraninch vc
R. Tedy o konkrtnch zpsobech zajitn respektovn mezinrodnho humanitr-
nho prva (MHP). Konkrtnji se zamm na trestnprvn aspekt dan problemati-
ky. Prvn st pspvku se zabv monmi mechanismy zajitn respektu k mezi-
nrodnmu humanitrnmu prvu. Druh st pspvku vtahuje do tto prvn sfry
prosted politick, kter nen hodnotov ne neutrln. Ministerstvo zahraninch vc
nen expertn nezvisl prvn orgn a z tohoto pohledu mus bt vnmna i aktuln
politika v oblasti zajitn respektovn MHP.

I. MECHANISMY ZAJITN RESPEKTU


K MEZINRODNMU HUMANITRNMU PRVU

l. 1 enevskch umluv ukld zvazek smluvnm stranm za vech okol-


nost zachovvat mluvy a zajistit jejich zachovvn. l. 89 zavazuje smluvn strany
mluv a Protokolu I, e v ppad vnho poruen mluv nebo Protokolu I budou
jednat spolen nebo individuln ve spoluprci s OSN a v souladu s Chartou OSN.
enevsk mluvy samy pedjmaj mon zpsoby zajitn respektovn v situa-
cch vnho poruen mluv, vetn Protokolu I (nikoliv Protokolu II). Mezi tyto me-
chanismy zejmna pat:
1. Monost svoln shromdn smluvnch stran za elem projednn veobecnch
problm tkajcch se aplikace mluv a Protokolu I (l. 7 Protokolu I).1
2. mluvy a Protokol I ukldaj zvazek vyptrat osoby obvinn z toho, e se dopus-
tily vnho poruen mluv a Protokolu I anebo e daly k nmu rozkaz, a mus je

1 V rezoluci A/Res/64/10 ke Goldstonov zprv z potku listopadu 2009 Valn shromdn OSN v OP 5
doporuilo vcarsk vld jako depoziti IV. enevsk mluvy, aby podnikla co nejdve nezbytn
kroky ke svoln shromdn smluvnch stran o prostedcch k prosazen mluvy na okupovanm pa-
lestinskm zem, vetn Vchodnho Jeruzalma a zajistit jej dodrovn v souladu se spolenm l. 1
mluv. Dan ustanoven nen precedentn a je vyuvno v souvislosti s palestinskmi rezolucemi.
V roce 1998 obdobn vzva vedla ke svoln Konference, kter se uskutenila 15. 7. 1999. Optovn dne
13. 10. 2000 VS podalo o svoln dal konference, kter se uskutenila 5. 12. 2001.

97
postavit ped sv vlastn soudy, a je jakkoli jejich sttn pslunost (zejmna
l. 49 I. , l. 50 II. , l. 129 III. , l. 146 IV. , l. 85 Protokolu I). Me-
chanismem, kter tento zvazek zajist je zakotven principu univerzln jurisdikce
v nrodnm prvnm du.
3. Mezinrodn vyetovac komise (IHFFC). l. 90 Protokolu I stanov pslunost
Komise ratione materie proetovat skutenosti, kter maj bt dajn vnm po-
ruenm, jak je definovno mluvami a Protokolem I, nebo jin vn poruen
mluv nebo Protokolu I.
Z pslunch ustanoven enevskch mluv plyne, e mluvy rozliuj mezi grave
breaches (vnmi poruenmi), serious violations (a jinmi vnmi poruenmi)
a implicitn bnmi poruenmi. Co je vnm poruenm je definovno zejmna
l. 50 I. , l. 51 II. , l. 130 III. , l. 147 IV. , l. 11 a 85 Protokolu I).2
Vn poruen jsou spojena se zvazkem sthat (univerzln jurisdikce), ppadn pe-
dat ke sthn v jinm stt (aut dedere aut judicare) a se zvazkem spolupracovat v je-
jich postihu/pedchzen s OSN. Serious violations Protokol I spojuje s innost IHFFC
(nad rmec grave breaches), kter nem judiciln povahu. mluvy tyto mechanismy
spojuj pouze s mezinrodnm ozbrojenm konfliktem (rozhodovac innost mezin-
rodnch orgn a praxe stt vak tento rozdl mezi mezinrodnm a nemezinrodnm
konfliktem odstranila).
enevsk mluvy, respektive humanitrn prvo ovem nele ve vzduchoprzdnu
a mechanismy zajitn jejich respektovn existuj i mimo mluv samotnch. Spojni-
ci mezi mluvami a obecn nstroji OSN na ochranu lidskch prv vytv l. 86 Pro-

2 Jedn se o jednn v dob mezinrodnho ozbrojenho konfliktu, a to zejmna: mysln zabit, mue-
n nebo nelidsk zachzen, tajc v to i biologick pokusy, mysln zpsoben velkho utrpen nebo
vn tlesn zrann a ohroen zdrav, znien a pisvojen si majetku neodvodnn vojenskou nut-
nost a proveden ve velkm mtku nedovolenm a svvolnm zpsobem, donucovn, aby vlen
zajatec slouil v ozbrojench silch neptelsk mocnosti nebo zbaven ho prva na to, aby byl dn
a nestrann souzen podle pedpis III. , nezkonn deportace nebo nezkonn pesun, protiprvn
uvznn, pinucen chrnn osoby, aby slouila v ozbrojench silch neptelsk mocnosti, zbaven
chrnn osoby prva bt souzenu pravidelnm a nestrannm zpsobem podle pedpis IV. enevsk
mluvy, bran rukojm, podrobovn osoby lkaskmu zkroku, kter nen zdvodnn zdravotnm sta-
vem tchto osob a kter je v rozporu s veobecn pijatmi lkaskmi normami aplikovatelnmi za
podobnch lebnch okolnost u osob, kter jsou pslunky, nezbavenmi svobody, strany, kter ta-
kov zkrok provd, napaden civilnho obyvatelstva nebo jednotlivch civilnch osob; zahjen ne-
rozliujcho toku postihujcho civiln obyvatelstvo nebo objekty civilnho rzu, a to s vdomm, e
takov tok zpsob nadmrn ztrty na ivotech, zrann civilnch osob nebo pokozen objekt ci-
vilnho rzu, zahjen toku proti stavbm a zazenm obsahujcm nebezpen sly, pokud je znmo,
e takov tok zpsob nadmrn ztrty na ivotech, zrann civilnch osob nebo pokozen objekt
civilnho rzu, napaden nechrnnch mst a demilitarizovanch zn, napaden osoby, o n je znmo,
e je neschopna boje; proradn pouvn rozeznvacho znaku ervenho ke, ervenho plms-
ce nebo ervenho lva a slunce, ervenho krystalu nebo jinch ochrannch znak uznvanch mlu-
vami a protokoly, pemstn st vlastnho civilnho obyvatelstva okupan mocnosti na zem, kter
okupuje, deportace nebo pemstn veho nebo sti obyvatelstva okupovanho zem uvnit nebo
mimo toto zem, neodvodnn zdrovn repatriace vlench zajatc nebo civilnch osob, uplat-
ovn apartheidu nebo pchn jinch nelidskch a poniujcch in, vetn urek lidsk dstoj-
nosti zaloench na rasov diskriminaci; napaden jasn rozpoznatelnch historickch pamtnk,
umleckch dl a mst pro konn bohosluby, kter jsou kulturnm a duchovnm ddictvm nrod
a kterm byla zvltn dohodou uzavenou nap. v rmci pslun mezinrodn organizace poskytnu-
ta zvltn ochrana, a v jeho dsledku dolo k jejich znanmu pokozen, jestlie neexistuje dkaz,
e protj strana poruila lnek 53 odstavec b) Protokolu I, a jestlie takov historick pamtnky,
umleck dla a msta pro konn bohosluby se nenachzej v bezprostedn blzkosti vojenskch
objekt.

98
tokolu I. Dan ustanoven je obdobou l. 56 Charty OSN (vichni lenov se zavazu-
j, e budou spolen i jednotliv jednat v souinnosti s OSN, aby bylo dosaeno sta-
bility a blahobytu, je jsou nutn pro pokojn a ptelsk styky mezi nrody, zaloen
na ct k zsad rovnoprvnosti a sebeuren nrod...). Hlavnm kolem OSN je
chrnit mr a bezpenost (contra ius ad bellum) a skrze tento cl je do humanitrnho
prva vtaena Rada bezpenosti OSN (kter me jednat i v rmci ius ad bellum). Pro-
stedkem zajitn mru a bezpenosti je ochrana lidskch prv a vldy prva. Statuty
ad hoc trestnch tribunl (ICTR a ICTY) a msk statut Mezinrodnho trestnho
soudu potvrdily, e nejzvanj zloiny, vetn vlench zloin (zloiny v rmci
ius in bello) ohrouj mr, bezpenost a blaho svta a je nutn zajistit jejich inn st-
hn pijetm opaten na nrodn rovni a poslenm mezinrodn spoluprce. Zatm-
co ped 60 lety pevldala idea oddlen humanitrnho prva (ius in bello), kde byla
hlavn role svena Mezinrodnmu vboru ervenho ke od mrov organizace
OSN, dnes se hranice mezi ius in bello a ius ad bellum str a OSN mnohem vce
vstupuje do sfry humanitrnho prva. Z pohledu prvnho vak l. 86 neznamen
slit prva OSN, vetn prva lidskch prv, humanitrnho prva a mezinrodnho
trestnho prva v jeden celek. I nadle zstvaj tyto reimy samostatn, avak fun-
gujc ve vzjemnch vazbch v rmci jednoho systmu, a to systmu mezinrodnho
prva.
Konkrtn podoba mechanismu respektu k enevskm mluvm je odvisl od
prahu zvanosti jednn. U bnch poruen se nepedpokld aktivace kolektiv-
nho mechanismu odpovdnosti. U vnch poruen a jinch vnch poruen je
mon aktivovat princip univerzln jurisdikce. V ppad nejzvanjch poruen,
ktermi je doten mr a bezpenost, tj. poruen, kter jdou nad rmec mluv samot-
nch se mechanismy dostvaj do psobnosti systmu OSN. Aktivity Rady bezpenos-
ti, Valnho shromdn a IHFFC nemaj judiciln povahu a jsou zameny primrn na
chovn stt. Mezinrodn trestn soudnictv je omezeno vcn, mstn, asov i osob-
n (na osoby, kter nesou nejvt odpovdnost). Mechanismy enevskch mluv
navc vyluuj jednotlivce z monosti podvn individulnch stnost (vjimkou je
princip univerzln jurisdikce). Obecn tak lze ci, e stvajc mechanismy maj adu
prvnch mezer a vynucen respektu k MHP primrn le na stranch konfliktu a je-
jich vnitrosttnm prvu.3 Bez souhlasu dotenho sttu a jeho dobr vle je vynu-
cen dodrovn mezinrodnho humanitrnho prva velmi obtn. Na Ministerskm
zasedn na konci z 2009 v New Yorku k 60. vro pijet enevskch mluv byla
diskutovna otzka, zda jsou tyto mechanismy dostaujc nebo zda vyaduj urit
poslen, vetn toho, e by mly bt vytvoeny mechanismy nov. V prbhu disku-
se se profilovaly dv skupiny stt. Zatmco prvn skupina upednostovala vyuit
stvajcch mechanism, jako je ICC, Mezinrodn humanitrn vyetovac komisi i
aktivity Rady bezpenosti OSN na poli mezinrodnho humanitrnho prva, druh
skupina podporovala vznik novho orgnu, kter by byl obdobou instituc existujcch

3 Vjimkou jsou tribunly zzen rozhodnutm Rady bezpenosti a v rmci ICC pravomoc Rady bezpe-
nosti svit konkrtn situaci pod jurisdikci ICC a princip univerzln jurisdikce, nicmn i tyto mecha-
nismy vytv znan mezery.

99
v mezinrodnm prvu lidskch prv (nap. Vbor pro lidsk prva, Vbor proti mu-
en), vetn monosti podvat k tomuto orgnu individuln stnosti. R spe ne
zakldn novch instituc podporuje zven efektivnosti stvajcch nstroj vedou-
cch k zajitn respektu MHP, nicmn s vdomm toho, e o stvajcch mezerch m
bt diskutovno.

II. AKTULN POLITIKA MZV VE VZTAHU


K ZAJITN RESPEKTU K HUMANITRNMU PRVU

IHFFC VS. EXPERTN ZPRVY

IHFFC byla ustavena v roce 1991 na zklad l. 90 Protokolu I z roku


1977 k enevskm mluvm jako stl mezinrodn tleso vyetujc tvrzen o v-
nch poruench mezinrodnho humanitrnho prva za ozbrojenho konfliktu. Pravo-
moci IHFFC dosud uznalo 71 stt, vetn R (od 2. 5. 1995). IHFFC m pravomoc
vyetovat a poskytovat dobr sluby smujc ke smen stran konfliktu a nprav
kod vzniklch poruenm MHP, pouze vak za pedpokladu souhlasu stran. IHFFC
sestv z patncti vznamnch nezvislch osobnost volench stty, kter uznvaj
jej pravomoc. Sekretaritem Komise je v souastnosti MZV vcarska. R plat ka-
doron pspvek cca 1200 CHF. Realita je vak takov, e IHFFC nebyla doposud
vyuita. Z dvodu zven povdom stt o IHFFC R kosponzorovala v rmci le-
tonho 64. zasedn Valnho shromdn OSN rezoluci o piznn pozorovatelskho
statusu IHFFC u OSN.
Obecn plat, e stty se stav spe odmtav k vyuit stvajcch instituciona-
lizovanch mechanism. Mnohem astji je v rmci mezinrodnch organizac vy-
uvn institut ustaven ad hoc expertnch skupin. Takto tomu bylo napklad v sou-
vislosti s tzv. Goldstonovou zprvou, ad hoc expertn skupinu s mandtem vyjasnit
chpn univerzln jurisdikce ze strany EU a AU i Mbekiho zprvou v souvislosti
s Drfrem.
Nyn polom otzku spe do diskuze, a to nakolik jsou nejrznj nezvisl ex-
pertn vyetovac tmy ustavovan ad hoc politickm rozhodnutm v rmci mezin-
rodnch organizac pnosem pro mezinrodn humanitrn prvo i spe komplikac?
Jako pklad uvedu Goldstonovu zprvu a tzv. Mbekiho zprvu.
Lednov konflikt v Gaze a jeho nsledn projednvn v Rad OSN pro lidsk
prva (RLP) vedlo k pijet mandtu pro expertn tm, kter ml proetit izraelskou
operaci (nikoliv konflikt v Gaze obecn), tzn. e sm mandt nebyl neutrln. Po dlou-
hm hledn se podailo ustanovit tm veden bvalm alobcem ICTY a ICTR soud-
cem R. Goldstonem. Expertn zprva s celou adou doporuen byla vydna krtce
ped jnovm zasednm RLP. Zvltn zasedn RLP pijalo dne 14. jna 2009 rezo-
luci doporuujc, aby se Goldstonovou zprvou zabvalo VS OSN, rezoluce ovem
nebyla pijata jednohlasn. VS OSN pijalo ke Goldstonov zprv dne 5. 11. 2009 re-
zoluci A/Res/64/10. R hlasovala proti tto rezoluci, s tm e je velmi nevyven
a jej obsah mus bt vnmn v irm politickm kontextu. Z pohledu R projednv-

100
n tto expertn zprvy nejrznjmi politickmi orgny vede spe k politizaci
MHP, kter nepispv k mrovmu een blzkovchodn otzky.4
Africk unie v beznu 2009 rozhodla o vytvoen panelu (poradnho orgnu AU
s mandtem na 4 msce), ktermu pedsedal bval jihoafrick prezident Thabo Mbeki,
jeho clem bylo navrhnout nov africk pstup k problmu Drfru. Tzv. Mbekiho
zprva byla vydna v jnu 2009. Zprva doporuuje revizi sdnskho trestnho syst-
mu v oblasti imunit, zaloen hybridnch soud a podtrhuje nezvislost a pravomoci
ICC ve vztahu k Sdnu. Mbekiho zprva nen v EU ani v rmci ICC vnmna jako
destabilizujc prvek prvnho boje s beztrestnost.
Lze se domnvat, e Goldstonova zprva bude i nadle vyvolvat velmi rozporupl-
n reakce, protoe se stala pedmtem politick debaty a nastoupila cestu plin
politizace prva. Oproti tomu Mbekiho zprva si nekladla ambici peshnout hranice
AU, kde je s n i nadle jako s vysoce expertn zprvou zachzeno a zd se, e m po-
tencionl pispt k mrovmu een pro Drfr. Mbekiho zprvu ocenil i alobce ICC,
kter ji zmnil ve svm projevu k Rad bezpenosti dne 14. prosince 2009 a nabdl
spoluprci v jej implementaci.

UNIVERZLN JURISDIKCE

Druh tma, o kterm pohovom je princip univerzln jurisdikce. Uni-


verzln jurisdikce z pohledu prvnho je snaha vyplnit mezeru beztrestnosti pro nej-
zvanj zloiny podle mezinrodnho prva (tj. zloiny, kter se dotkaj celho me-
zinrodnho spoleenstv). Podstata ist univerzln jurisdikce (tj. prvo sttu sthat
pachatele, ani by zde existovala njak spojitost s tmto sttem a pachatelem) je dle
pevaujc mezinrodnprvn doktrny zaloena na mezinrodnm odsouzen uri-
tch zvanch zloin. K vznamnj aktivaci tohoto principu v Evrop dolo
v souvislosti s vlkou v bval Jugoslvii, kdy benci asto zskali v nkter z ev-
ropskch zem azyl a pozdji se ukzalo, e byli podezel ze spchn vlench zlo-
in i zloin proti lidskosti v Jugoslvii. Jejich nvratu do zem pvodu vak asto
brnily lidskoprvn zvazky, zejmna zvazek non-refoulement (nikdo neme bt
navrcen na hranice sttu, kde by mu hrozila zvan jma).
Vtina stt m koncept univerzln jurisdikce v njak podob pro nejzva-
nj poruen norem mezinrodnho prva jednotlivcem zakotven.5 Praxe stt v roz-

4 Lze jen dodat, e domnlm zvanm poruenm humanitrnho prva ze strany jednotlivc v Gaze se
na dost PNA v souasn dob zabv i Mezinrodn trestn soud, kter posuzuje, zda m PNA vlast-
n trestnprvn jurisdikci, kterou mohla v souladu s l. 12 (3) mskho statutu penst na Mezinrod-
n trestn soud.
5 Napklad holandsk Nejvy soud judikoval, e holandsk soudy maj jurisdikci nad vlenmi zloi-
ny a iny s nimi souvisejcmi spchanch bhem ozbrojenho konfliktu jeho Holandsko nebylo stra-
nou. Jako dal pklad lze uvst znmou belgickou pravu z roku 1993, kter svho asu zakotvovala
monost Belgie trestat zvan poruen enevskch mluv z roku 1949 a belgick zkon z roku 1999,
kter umooval trestat zvan poruen mezinrodnho humanitrnho prva i v neptomnosti oba-
lovanho na zem Belgie (in absentia). Na zklad tto pravy byli v Belgii potrestni tam uprchl
pachatel ze Rwandy za ast na pchn genocidia proti kmenu Tutsi. Tato norma byla zkladem pro
vydn mezinrodnho zatykae proti koskmu ministrovi zahrani in absentia. Tento ppad pozd-
ji posuzoval Mezinrodn soudn dvr (MSD) pod nzvem Trestn zatyka. Dne 17. jna 2000
se na MSD obrtila Konsk demokratick republika s dost o rozhodnut sporu s Belgi, kter se tk

101
sahu aplikace principu univerzln jurisdikce je vak velmi rzn. Sporn body zst-
vaj: 1. na jak zloiny se uplatuje, 2. na koho se uplatuje (zda i na osoby povaj-
c imunity nap. hlava sttu), 3. za jakch podmnek se uplatuje. Z tohoto pohledu
lze jen uvtat snahu OSN (6. vboru VS OSN) o vyjasnn rozsahu a aplikace principu
univerzln jurisdikce. Ovem dan aktivita mus bt vnmna i z pohledu politickho.
H. Kissinger v roce 2001 napsal, e jsme svdky bezprecedentn tendence pemnit
mezinrodn politiku do soudnch zen (we are witnessing an unprecedented move-
ment to turn international politics into legal proceedings). el pro kter byla univer-
zln jurisdikce vytvoena, me bt ctyhodn a vzneen, ale jej vkon je proble-
matick. Mezinrodn prvo nepoaduje, aby zem, kde je trestn zen vedeno, byla
neutrln nebo politicky nestrann (tm nar na mylenku, e zem, kter chce zah-
jit trestn zen, ani by k danmu ppadu mla bli vztah, k tomu nejspe bude ve-
dena politickmi dvody). Kissinger mluv o political exploitation of universal juris-
diction. Lze si poloit otzku: umte si pedstavit, e evropsk stty vznesou obvinn
proti generlm a politikm z USA za vlen zloiny v Irku? Belgie to zvaovala,
ale byla od toho odrazena hrozbou USA o pesdlen sted NATO z Bruselu. Jin po-
hled na problematiku univerzln jurisdikce me nastnit ppad panlska, kde byli
vyetovni izraelt vojci za toky na Gazu v roce 2002, pi kterm byl zabit Salah
Shedada a dalch 14 civilist. Ppad Salah Shedada byl ovem een Nejvym sou-
dem Izraele, kter pov znan mezinrodn vnosti. V tto souvislosti lze poloit
minimln otzku: co k tomu na vc od soud izraelskch mohou panlsk soudy
dodat novho? Africk summit v ervenci 2008 vyjdil znepokojen nad zneuvnm
univerzln jurisdikce ze strany nkterch evropskch stt vi africkm sttm N-
kter africk stty vnmaj koncept univerzln jurisdikce jako zpadn soudn impe-
rialismus. Cel politick spor vyvolalo zaten Rose Kabue, vedouc diplomatick-
ho protokolu souasnho rwandskho prezidenta. Rose Kabuy byla zatena na podzim
2008 v Nmecku na zklad evropskho zatkacho rozkazu, kter vydala Francie za
podezen na asti ze smrti bvalho rwandskho prezidenta v roce 1993, po kter n-
sledovala rwandsk genocida. Africkm sttm dajn nejsou znmy ppady, kdy by
tato sthn v Evrop byla vedena proti pslunkm zpadn civilizace.6 Z tohoto
dvodu ustavila Ministersk Troika AU-EU v listopadu 2008 spolenou technickou
Ad hoc expertn skupinu s mandtem vyjasnit chpn univerzln jurisdikce ze strany
EU a AU. Skupina byla tvoena profesory mezinrodnho prva vybranmi ze strany
AU a EU. Vsledkem je expertn zprva ze dne 16. dubna 2009 (dokument Rady EU,
8672/1/09). Zprva byla na stran EU pivtna Komis EU, kter vak nem dn

mezinrodnho trestnho zatykae vydanho belgickm vyetovacm soudcem proti adujcmu minis-
tru zahraninch vc Konga Abdulaye Yerodia Ndombassimu. Ve svm rozhodnut MSD konstatoval, e
vydn trestnho zatykae a jeho rozen v mezinrodnm mtku pedstavuje poruen mezinrodnho
zvazku Belgie o zachovn imunity z trestn jurisdikce a nedotknutelnosti, kterch adujc ministr za-
hraninch vc pov podle mezinrodnho prva. Navc soud nedovodil z praxe stt, e by existova-
la jakkoliv vjimka z tto absolutn imunity adujcch sttnch pedstavitel, kter by umoovala
trestn jurisdikci nrodnch stt v ppad obvinn ze spchn vlench zloin nebo zloinu proti
lidskosti.
6 Realita je jin. Nap. v roce 2009 bylo ve panlsku zahjeno trestn zen proti 6 dvjm lenm Bu-
shovy administrativy (John Yoo, Jay Bybee, David Addington, Alberto Gonzales, William Haynes and
Douglas Feith) v souvislosti s muenm na Guantanmu.

102
pravomoci v otzce vkonu univerzln jurisdikce, ze strany lenskch stt byla vzata
na vdom spe s rozpaky. Nakolik pispla ke svmu elu, tj. zklidnit politickou de-
batu o zneuvn univerzln jurisdikce je otzkou. Paraleln toti stejn diskuze pro-
bhala na pd OSN. Zde chci zdraznit, e nvrh rezoluce Valnho shromdn OSN
o rozsahu a aplikaci principu univerzln jurisdikce z 12. 11. 2009 (A/C.6/64/L.18) je
velikm spchem CZ PRES a souasnho SE PRES. Jet v noru tohoto roku to
vypadalo, e se na Valnm shromdn povede vysoce postaven politick diskuze
nad tmatem zneuvn univerzln jurisdikce ze strany nkterch evropskch stt.
Vsledn kompromis, tj. dvat se na univerzln jurisdikci jako na ist odborn prv-
n tma a posuzovat jej rozsah a aplikaci v mezinrodnm prvu pokldm za spch
eskch a poslze vdskch diplomat v NY, za kterm stla mnohahodinov diplo-
matick jednn.
V rovin expertn, tj. nepolitick dochz ke stle u spoluprci stt v otzkch
souvisejcch s uplatovnm univerzln jurisdikce v konkrtnch ppadech. Jedn se
zejmna o problematiku zajitn dkaz a vslech svdk. zen na zklad univer-
zln jurisdikce je nesmrn prvn, asov a finann nron a i z tohoto dvodu je
uritou iluz, e stty chtj vst zen, kter nemaj spojitost s jejich zemm.
Bhem CZ PRES Ministerstvo spravedlnosti R zorganizovalo dal setkn European
Network of Contact Points in respect of persons responsible for genocide, crimes
against humanity and war crimes (dle jen evropsk s kontaktnch bod pro sthn
zloinu genocidy). Tato s byla zaloena rozhodnutm Rady EU z 13. ervna 2002.7
I dky aktivitm EU byla odhalena s politickch ldr souasnch rznch rebelskch
skupin zejmna v DRC. Jsou to vtinou pachatel rwandsk genocidy. EUROJUST
se tak dnes zabv relnmi ppady rwandsk genocidy. V rmci evropsk st kon-
taktnch bod pro sthn zloinu genocidy, kter je nezvisl na EUROJUSTu, si stty
vymuj zkuenosti se sthnm nemedilnch ppad. Problm ve Rwand je, e
ICTR v nkolika ppadech odmtl pedn ppad podle l. 11 bis Jednacho du
ICTR k nrodnmu zen do Rwandy s tm, e by ve Rwand nebylo pln garantov-
no prvo na spravedliv proces. Takto rozhodly i nkter evropsk soudy, vetn Velk
Britnie.8 Dvodem pro stty odmtaj extradice do Rwandy pat i mnohdy patn
podan extradin dost a tato je nsledn zamtnuta z formlnch dvod. Dal set-
kn evropsk st kontaktnch bod pro sthn zloinu genocidy se uskuten v Haagu
dne 7. prosince 2009.
Tmto krtkm exkurzem chci ukzat, e tma univerzln jurisdikce nen pro R
jen tmatem ist teoretickm nebo politickm, ale i velmi praktickm, protoe v ob-
lasti bez hranic, kam R pat, je spe jen otzkou asu, kdy R zane eit prak-
tick otzky v souvislosti se zloiny podle mezinrodnho prva. Tak chci na tomto
ppad demonstrovat, jak diplomacie v NY, Bruselu i Addis Abeb je nkdy velmi
vzdlena pzemn realit prvnho ivota a jak je v diplomatickm svt pouvn

7 2002/494/JHA.
8 Velk Britnie se po nepovolen extradice do Rwandy a souasn s ohledem na neexistenci legislativy
pro zahjen vlastnho trestnho sthn, kter vedlo k proputn domnlho pachatele genocidy, vysta-
vila kritice v rmci EU. Nedvno byla v tomto smru legislativa zmnna.

103
(zneuvn) prvn argument k prosazen svch nrodnch zjm a jak snadn je vydat
se na cestu plin politizace prva.

MEZINRODN TRESTN SOUDNICTV

Poslednm vybranm tmatem je otzka mezinrodn trestn spravedlnos-


ti, kter se MZV vnuje nejsystematitji. Mezinrodn trestn soudnictv je dleitm
prvkem podpory en respektu prva lidskch prv, humanitrnho prva, vldy
prva a principu dobrho vldnut, kter pat mezi zkladn pile esk zahranin po-
litiky. Systm mezinrodn trestn spravedlnosti nevychz z upednostovn existen-
ce mezinrodnch trestnch soud a tribunl, kter nahrazuj innost soud nrodnch,
ale je naopak zaloen primrn na posilovn vldy prva na nrodn rovni, tak aby
mezinrodn trestn soudy byly posledn monost, kdy nrodn prvn d sele ve
sv zkladn odpovdnosti chrnit jednotlivce ped nejzvanjmi zloiny. V syst-
mu mezinrodn trestn spravedlnosti sehrv prvoadou lohu ochrana obt. Protoe
nejzvanj zloiny jsou velmi asto pchny systematicky a masov a v souvislosti
s ozbrojenm konfliktem, je dleit mezinrodn trestn soudnictv vnmat i v kon-
textu procesu stabilizace a post-konfliktnho usmen.
R podporuje innost mezinrodnch trestnch tribunl a soud nsledovn:
1. Finann pspvky (pro rok 2009: dobrovoln [ICTY, ICTR, Zvltn soud pro Siera
Leone, Zvltn tribunl pro Libanon 10 000 USD], povinn (ICC [132 000 EUR
za ti msce od vstupu S pro R v platnost], ICTR [286 000 USD], ICTY
[336 000 USD]).
2. R sjednala dne 15. 9. 2006 Dohodu mezi R a OSN o relokaci svdk ICTY (plat-
n od 7. 6. 2007).
3. Dne 23. bezna 2006 byla v Haagu podepsna Smlouva mezi vldou R a OSN
o zapjen vzeskho personlu Mezinrodnmu tribunlu pro bvalou Jugosl-
vii, smlouva vstoupila v platnost dne 15. ervna 2007.
4. R neuzavela s OSN nebo soudem dnou dohodu o vkonu trest.
Aktulnm tmatem esk zahranin politiky je ukonovac strategie ICTY a ICTR
a s tm souvisejc reziduln mechanismus. Podle rezoluc Rady bezpenosti 1503
(2003) a 1534 (2004), zakldajcch tzv. completion strategies, by mly oba tribunly
(ICTR a ICTY) skonit prvoinstann zen do konce roku 2008 a svou innost zcela
uzavt do konce roku 2010. Tyto termny jsou vak jen orientan a maj vst ke zrych-
len prce tribunl. Jako nstroj ke zrychlen rozhodovac innosti vyzvala Rada bez-
penosti k pedn mn vznamnch obvinnch k zen ped kompetentnmi nrod-
nmi soudy. Za tmto elem byl do jednacho du (Rules of Procedure and Evidence)
doplnn lnek 11bis, podle nho me ICTY a ICTR pedat (referral) trestn zen
do zem, (i) na jejm zem byl zloin uveden v obalob spchn, (ii) v n byl ob-
alovan zaten anebo (iii) kter m jurisdikci a je ochotn a pipraven ppad pi-
jmout. Doposud bylo ICTY 10 obvinnch pedno k zen v Bosn a Hercegovin,
2 do Chorvatska a 1 do Srbska a ICTR 2 do Francie.
Podle ICTY prvoinstnn zen (trial) nebudou dokonena dve, ne do konce roku
2011 a zatku roku 2012. Pedpokld se, e 13 odvolacch zen bude vedeno od

104
r. 2011, 8 od r. 2012, dva od prvn poloviny 2013 a odvoln v ppadu Karadi pak
do nora 2014. Kadoron v prosinci rozhoduje Rada bezpenosti o prodlouen
mandtu ICTY a ICTR.
S ukonovnm innosti ICTY a ICTR je aktuln otzka, v jak form zachovat po
formlnm skonen innosti, nkter tzv. reziduln funkce. Jde o takov funkce vy-
plvajc z povahy tribunl jako trestnch soud, kter mus bt zachovny, bez ohle-
du na data stanoven v completion strategy. Jedn se nap. o dohled nad vkonem ulo-
ench trest; milosti; podmnn proputn; mimodn opravn prostedky proti
dvjm rozhodnutm; ochrana obt a svdk; pedn trestnch zen; zen proti
obvinnm, kte jsou dosud na tku; uchovvn spis a zznam o innosti tribu-
nl. Reziduln mechanizmus bude zaloen rezoluc Rady bezpenosti a nklady na
jeho fungovn ponesou lensk stty OSN. Rezidulnm mechanismem se zabv
pracovn skupina Rady bezpenosti. Skupina projednv jednotliv prvky reziduln-
ho mechanismu a zprvu generlnho tajemnka OSN o administrativnch a rozpoto-
vch aspektech umstn archivu a sdla rezidulnho mechanismu, vetn msta pro
veden soudnch jednn, kter byla vydna v kvtnu 2009.

MEZINRODN TRESTN SOUD

Mezinrodn trestn soud je nezvisl mezinrodn instituce, kter by-


la zaloena mezinrodn smlouvu, tzv. mskm statutem Mezinrodnho trestnho
soudu (S). ICC nen orgnem OSN, m s n vak uzavenu dohodu o spoluprci (do-
hoda vstoupila v platnost dne 4. jna 2004). S vstoupil v platnost dne 1. 7. 2002.
K dnenmu dni m S 110 smluvnch stran. R se stala smluvn stranou dne 1. 10.
2009. ICC v souasn dob e ppady z 5 stt (Uganda, Demokratick republika
Kongo, Sudn, Stedoafrick republika, Kea). Sdlo ICC je v Haagu.
Hlavn cl Mezinrodnho trestnho soudu je ukonit beztrestnost jednotlivce za nej-
zvanj zloiny podle mezinrodnho prva. ICC je oprvnn sthat jednotlivce za
vlen zloiny, zloiny proti lidskosti, zloin genocidy a do budoucna i zloin agre-
se, a to pouze tehdy, pokud je nechtj i nemohou sthat pslun stty samy (princip
komplementarity).

EU a Mezinrodn trestn soud


V roce 2001 Rada EU pijala Spolen postoj o Mezinrodnm trestnm
soudu, kter byl po vstupu mskho statutu v platnost nsledn zpesovn spole-
nmi postoji z roku 2002 a 2003.9 Clem tohoto postoje je podpora efektivnho fun-
govn ICC, vetn snahy zajistit, aby se smluvn stranou mskho statutu stalo co
nejvce stt svta (tzv. princip univerzality) a aby nedochzelo k uzavrn smluv,
kter podlamuj principy, na kterch msk statut stoj (princip jednotnosti).
Ke konkretizaci spolenho postoje Rada EU pijala v roce 2004 tzv. Akn pln.10
Akn pln je rozdlen do 3 st:

9 Spolen postoje Rady 2001/443/CFSP, 2002/474/CFSP a 2003/444/CFSP.


10 Akn pln na dosaen univerzality rovn existuje od roku 2009 v rmci Shromdn smluvnch stran
mskho statutu.

105
1. koordinace aktivit EU
2. univerzalita a jednotnost mskho statutu
3. nezvislost a efektivn fungovn Mezinrodnho trestnho soudu

1. Koordinace aktivit EU

1.1 EU a nrodn kontaktn msta


Aby byla zajitna rychl a inn vmna informac v pprav aktivit EU a v otz-
kch implementace spolenho postoje, bylo zaloeno kontaktn msto v sekretaritu
Rady EU a v jednotlivch lenskch sttech. Za eskou republiku je tmto kontaktnm
mstem mezinrodnprvn odbor MZV.

1.2 COJUR/ICC podskupina Mezinrodn trestn soud v rmci skupiny Rady EU


pro mezinrodn prvo
COJUR/ICC je pracovn podskupina Rady v rmci spolen zahranin a bezpe-
nostn politiky EU. Tato podskupina zaloen v roce 2002 se setkv kadoron
4 nebo 5krt v Bruselu a 1krt v Haagu. Na tchto setknch je eena pravideln
agenda, jej struktura vychz z aknho plnu. Skupina pipravuje koordinaci posto-
j lenskch stt EU na zasedn Shromdn smluvnch stran mskho statutu
a ve Valnm shromdn OSN. Skupina se na zasednch pravideln setkv se z-
stupci nevldnch organizac podporujcch innost Mezinrodnho trestnho soudu.

2. Univerzalita a jednotnost mskho statutu

Nstroje EU pro dosaen tohoto cle jsou: politick dialog, prohlen na pd me-
zinrodnch organizac, demare, vzdlvac innost (EU vytvoila list expert na pro-
blematiku ICC). Z prvnch nstroj je to uzavrn smluv, kter obsahuj zvazek
k dodrovn princip, na kterch je msk statut zaloen (tzv. ICC klauzule). Efek-
tivita tchto nstroj je odvisl od vloench finannch zdroj a zaangaovanosti jed-
notlivch lenskch stt.
EU m 9 zvltnch zstupc, jejich kolem je v problematickch oblastech svta
aktivn podporovat politiku a zjmy EU v oblasti ochrany mru, stability a panstv
prva. V souasn dob se jedn o: Afghnistn, oblast Velkch jezer v Africe, Bosnu
a Hercegovinu, Stedn Asie, bvalou Jugoslvii a Makedonii, Blzk vchod, Mold-
vii, Jin Kavkaz a Sudn. Nkte z tchto zstupc maj jasn stanoven mandt
Radou souvisejc s ICC. Zstupce pro Sudn m za cl nap. udrovat stl kontakt
s adem alobce ICC.
Nstroje, kter EU pouv k prosazen svch cl ve vztahu k ICC jsou:

I. Politick dialog
Politick dialog ohledn podpory Mezinrodnho trestnho soudu je veden na n-
kolika rovnch:
a) bilaterln politick setkn na rznch rovnch (pedseda vldy, ministi, velvy-
slanci, atd.),

106
b) summity (jedn se zejmna o podporu innosti ICC ve form spolenho prohle-
n dotenho sttu a EU).

II. Prohlen na pd mezinrodnch organizac


Od roku 2005 lensk stty EU spolen podporuj pijet kadoron rezoluce Val-
nho shromdn OSN o ICC a pedsednick zem EU m koordinovan projev na
podporu ICC. Na Shromdn smluvnch stran mskho statutu pedsednick zem
EU pron projev za EU a S EU koordinuj sv postoje k projednvanm otzkm.

III. Demare
Nstrojem jednotnosti a univerzality S jsou demare. Od roku 2002 pedsednictv
vykonalo vce jak 300 demar do vce jak 110 zem. Kad rok se vykon zhruba
60 demar, jejich obsahem je a) vzva k ratifikaci S, b) vzva k implementaci S,
c) vzva k ratifikaci Dohody o vsadch a imunitch ICC nebo d) vzva ke spolupr-
ci s ICC a plnn zvazk, kter sttm z S i pslun rezoluce Rady bezpenosti
plynou.

IV. ICC klauzule


EU sjednv smlouvy se tetmi zemmi (politick, hospodsk), kter obsahuj
klauzuli o podpoe innosti ICC. Nap. v revidovan dohod z Cotonou z roku 2005,
kter se aplikuje v 79 africkch, karibskch a pacifickch zemch v l. 11 stoj: stra-
ny znovu potvrzuj sv odhodln bojovat proti mezinrodnmu zloinu v souladu
s mezinrodnm prvem, s patinm ohledem na S. Podobn klauzule jsou obsae-
ny ve smlouvch o partnerstv a spoluprci s Indonsi, Thajskem, Singapurem, Bru-
nej, Malajsi, Vietnamem, Filipnami a ve smlouv o obchodu, rozvoji a spoluprci
s JAR, atd. Klauzule o en univerzality a jednotnosti je rovn obsaena v politic-
kch ujednnch EU v rmci Evropsk politiky sousedstv se tetmi zemmi, jako
Ukrajina, Gruzie, Libanon, Moldvi, atd.

V. Vzdlvac innost, technick a materiln pomoc


EU je klovm partnerem ICC. Od roku 2003 Komise vylenila vce jak 17 mil. EUR
na ratifikan kampa provdnou nevldnmi organizacemi. Od roku 2002 Komise
podporuje ICC skrze EIDHR (Instrument na podporu demokracie a lidskch prv).
Dne 10. dubna 2006 EU podepsala s ICC Dohodu o spoluprci a pomoci. Nsled-
n byla sjednna dohoda mezi EU a ICC o vmn utajovanch informac. lensk
stty EU jsou nejvtmi finannmi pispvateli do rozpotu ICC. Jejich pspvky
tvo 57,4 % celkov ve pspvk.

ZVR

Konkrtn zpsoby zajitn respektovn mezinrodnho humanitrnho


prva v souvislosti se zvanmi poruen enevskch mluv ve spoluprci s ostatn-
mi stty a OSN jsou vzvou nejen pro mezinrodn prvnky, ale zejmna pro diplo-

107
maty a politiky. Jakkoliv inn ochrana lidskch svobod omezuje suverenitu sttu,
stejn jako prvo vytyuje mantinely politickmu rozhodovn. Pro diplomaty sp ne
dilema mezinrodn prvo vs. nrodn zjem je otzka, jak prvn argument posl n-
rodn zjem. Nrodnm zjmem R je en respektu k lidskm prvm, vldy prva
a podporovat principy dobrho vldnut.

MFA AND IHL

Summary

This article deals with the examination of the measures for the ensuring of the respect of the
international humanitarian law in the context of the serious breaches from the standpoint of MFA of the
Czech Republic. Those mechanisms are International Humanitarian Fact-Finding Commission, principle of
the universal jurisdiction and international criminal tribunals and courts. All of these measures have some
limitation. The issue is whether existing IHL implementing mechanisms are adapted to actual and new
challenges.

Key words: MFA, UN, universal jurisdiction, International Humanitarian Fact-Finding Commission, ICC

108
2009 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 109121

PROBLEMATIKA APLIKOVATENOSTI NORIEM


MEDZINRODNHO HUMANITRNEHO PRVA
V KONTEXTE SASNHO
MEDZINRODNHO PRVA
JANA ONDROVIOV

1. PRAVA OZBROJENHO KONFLIKTU


PODA MEDZINRODNHO PRVA

Tradinou funkciou medzinrodnho prva verejnho je prava vzahov


medzi ttmi. Tto jeho funkcia pretrvva aj ke predmetn vzahy vstpia do stavu
ozbrojenho konfliktu, poas ktorho oprvnenie bojujcich strn poui prostriedky
na zlomenie odporu nepriatea nie s neobmedzen.1
Prvo ozbrojench konfliktov, v starej terminolgii znme aj ako vojnov prvo,
jus in bello i v sasnosti ako medzinrodn humanitrne prvo (MHP), predstavuje
jedno z najstarch oblast medzinrodnho prva. Vzahuje sa k vekmu potu no-
riem medzinrodnho prva, ktor reguluj sprvanie sa bojujcich strn poas ozbro-
jenho konfliktu, a ktor poskytuj ochranu osobm nezastujcich sa konfliktu ani
na jednej strane.
Medzinrodn humanitrne prvo chpan v zmysle medzinrodnho prva ochra-
ny udskch prv za elom ochrany jednotlivcov je potrebn odliova od inch s-
ast medzinrodnho prva. Predovetkm prvo udskch prv sa tka sprvania sa
ttov na ich zem a patriaceho do ich jurisdikcie, zatia o humanitrne prvo sa
sna o pravu smerujcu k obmedzenia vedenia vojny tak, aby zmiernilo jej nsled-
ky voi obetiam ozbrojenho konfliktu.2 Humanitrne prvo je tie potrebn odlio-
va od zmlv, elom ktorch je kontrola zbrojenia. Vytvranie tchto zmlv je zko
spojen s obmedzeniami tkajcich sa prvnej pravy vvoja, vlastnenia a pouvania
niektorch druhov zbran. alou odlinou asou medzinrodnho prva je jus ad bel-
lum, ktor reguluje zkonnos pouitia ozbrojenej sily ttom (ttmi). Ak je zahjen
ozbrojen konflikt, jus ad bellum prechdza do jus in bello.
Normy humanitrneho prva je mon poui iba v ase ozbrojenho konfliktu
alebo okupcie. Jednou z prednost MHP je, e psob na zklade shrnu faktickch

1 tvrt Haagsky dohovor upravujci prvo a obyaj vedenia pozemnej vojny; 1910; l. 22.
2 Prokurtor v. Kunarac, Kovac, a Vukovic (Prosecutor v. Kunarac, Kovac, and Vukovic); rozsudok ICTY;
2001. alie odlinosti medzi udskmi prvami a humanitrnym prvom zahaj: povinnostn sub-
jekty, intitcie kompetentn k rozhodnutiu o porueniach, dobu aplikovatenosti, rozsah oprvnench
osb, miesto aplikcie, rozsah chrnench prv, pramene ukladajce povinnosti.

109
skutonost a nie pod vplyvom politickch skutonost. V svislosti s uvedenm, for-
mlne vypovedanie vojny nie je nevyhnutn pre aplikciu MHP.

1.1 VZAH MEDZI MHP A MEDZINRODNM TRESTNM PRVOM

Hrzy II. svetovej vojny spsobili rozsiahli rozvoj medzinrodnho pr-


va. Medzi jeden z najvznamnejch patr ustlenie princpu, poda ktorho poruenie
niektorch noriem medzinrodnho prva zaklad individulnu trestn zodpovednos
jednotlivcov. V svislosti s tmto princpom niektor vne poruenia medzinrodn-
ho prva mu da za vznik nielen klasickej forme zodpovednosti v medzinrodnom
prve, ktor je zodpovednosou ttu, ale taktie me zaloi zodpovednos jednotliv-
cov, ktor sa poruenia dopustili. Takto jednotlivci mu by trestne sthan a potre-
stan priamo poda medzinrodnho prva.
Vznikom uvedenho princpu sa zrove vytvorila potreba vyvinutia efektvnejch
prostriedkov vyntenia. Tto skutonos odvodnil u samotn Medzinrodn vojen-
sk tribunl v Norimbergu: Zloiny poda medzinrodnho prva s pchan jednot-
livcami a nie abstraktnmi entitami a iba potrestanm jednotlivcov, ktor takto zloi-
ny spchali, mu by ustanovenia medzinrodnho prva vykonan.3
V skutonosti prve spomnan Medzinrodn vojensk tribunl,4 ako jeden z d-
sledkov II. svetovej vojny, sa zaslil o podstatn vvoj medzinrodnho trestnho
prva.5 Prevan vina medzinrodnch zloinov, ktor v tej dobe boli ustanoven
medzinrodnm spoloenstvom svisela s vojnou ako nsledok poruenia medzin-
rodnho humanitrneho prva. Je zrejm, e medzinrodn zloiny, v spojitosti s ich
povahou a podstatou, sa bud asto prelna s obdobiami markantnho rozvoja, pre-
dovetkm v obdobiach svisiacich s ozbrojenm konfliktom.
Rmsky tatt Medzinrodnho trestnho sdu (International Criminal Court ICC),
prijatho v roku 1998, predstavuje najplnejiu kodifikciu tejto oblasti od existencie
samotnho medzinrodnho trestnho prva. Do jeho jurisdikcie s zahrnut: zloin
agresie, genocdium, vojnov zloiny a zloiny proti udskosti. Vojnov zloiny v pod-
state predstavuj trestn poruenie MHP (predovetkm poruenia tch noriem MHP,
ktor zakladaj individulnu trestn zodpovednos). Genocdium a zloiny proti ud-
skosti s od vojnovch zloinov odlin v tom, e nemusia by spchan v ase ozbro-
jenho konflikty.

2. NARUENIE MEDZITTNEHO MODELU

Navzdory stlosti klasickej medzittnej truktre medzinrodnho prv-


neho systmu sa v priebehu minulho storoia medzinrodn prvo v podstatnej miere

3 Rozsudok Medzinrodnho vojenskho tribunlu v Norimbergu.


4 Po druhej svetovej vojny Spojeneck mocnosti zriadili nielen Medzinrodn vojensk tribunl v No-
rimbergu ale aj Medzinrodn vojensk tribunl na alekom Vchode.
5 Medzinrodn trestn prvo sa me tka rznych ast medzinrodnho prva, v rozmedz extradi-
nch zmlv po dohody o vzjomnej pomoci. V tejto asti sa tka tch medzinrodnch noriem, porue-
nie ktorch zaklad individulnu trestn zodpovednos poda medzinrodnho prva.

110
vyvinulo vo vzahu k loveku ako jednotlivcovi. Zaloenm Vestflskeho konceptu sa
za prvorad povaovala suvernna rovnos ttov a s ou svisiaci princp nezasaho-
vania. Iba tty boli skutonmi subjektami medzinrodnho prva, s jednotlivcami
veobecne podraovanmi ako prost objekty, a medzinrodnoprvne hmotn normy
vychdzali zo systmu recipronch povinnost, ktor sa zameriavali takmer vlune
na medzittne vzahy.
Avak jednou zo silnch strnok medzinrodnho prva je jeho dynamika, jeho
schopnos vyvja sa v nadvznosti so zmenami medzinrodnho ivota a hodnotami
medzinrodnho spoloenstva. Vo veobecnosti mono hovori o dvoch fenomnoch,
ktor viedli k rapdnemu rozvoju a zmene podstaty medzinrodnho prva a dokonca
truktry medzinrodnho prvneho systmu. Prvm je veobecn uznanie, e ochra-
na udskej dstojnosti je v nleitom zujme medzinrodnho prva a druhou je n-
rast a vkon moci nettnymi aktrmi.
Uveden viedlo k rozpracovaniu pravidiel ustanovujcich zodpovednos ttov za ko-
nanie nettnych aktrov a, vvoj hroziaci zmenou truktry systmu, objavenie sa jed-
notlivca ako subjektu prv a povinnost vyplvajcich z medzinrodnho prva. Tieto
vvojov tendencie s najlepie pozorovaten prostrednctvom vekch sborov pravi-
diel prva udskch prv vytvranch od konca druhej svetovej vojny. Taktie paraleln
vvoj je mon bada aj v rozvoji humanitrneho prva v priebehu minulho storoia.
V skutonosti obyajov vojnov prvo sa vytvorilo predovetkm na presadenie
efektivity a ochrany zujmov ttov ako primrny cie a poskytnutie ochrany obetiam
vojny ako sekundrna skutonos. Dokonca pvodn kodifikcia humanitrneho pr-
va zachovvala klasick medzittnu truktru. Naprklad Haagske dohovory z 1899
a 1907 sa aplikovali iba na medzittne konflikty6 a poskytovali ochranu jednotlivcom
iba do rozsahu, v ktorom boli objektami konfliktu. Prvo bolo zaloen na reciprocite
a aplikovalo sa vlune iba v konfliktoch, ktorho sa astnili tty, ktor boli zrove
aj zmluvnmi stranami tchto dohovorov.7 To bol aj dvod, pre ktor sa Haagske do-
hovory nemohli aplikova poas druhej svetovej vojny. Okrem toho, jazyk tchto do-
hovorov je jazykom prkazov a zkazov ako opak prvotvornmu jazyku dnench
dohovorov.
Od 1949 zaalo humanitrne prva uznva vzrastajci vznam nettnych aktrov
a prijalo tie jazyk ukladajci prva. Spolon lnok 3 enevskch dohovorov z roku
1949 vyjadruje normy jednoznane zavzujce nettnych aktrov. To bolo prvkrt,
ke multilaterlna zmluva v oblasti MHP ustanovila, e nevldna strana me by via-
zan medzinrodnm prvom.
enevsk dohovory taktie prijali prstup individulneho zaloenia prv. Tento
prklad je uveden v l. 8 tvrtho enevskho dohovoru, ktor ustanovuje, e
chrnen osoby sa za iadnych okolnost nemu vzda asti alebo v celom rozsa-
hu prv, ktor im z Dohovoru nleia.8 enevsk dohovory taktie zakzali repre-

6 ICTY vak vyjadril nzor, e zklad pravidiel nachdzajcich sa v tchto dohovoroch vychdzaj z oby-
ajovho prva a je mon ich aplikova aj na vntrottne konflikty (rozhodnutie Odvolacej komory
v prpade Tadi).
7 Pozri tvrt Haagsky dohovor, l. 2.
8 Obdobn ustanovenia sa nachdzaj aj v ostatnch troch enevskch dohovoroch z roku 1949.

111
slie proti chrnenm osobm, zdrazujc alej odchlenie od klasickho systmu
zaloenho na reciprocite. Napriek tomu, dohovory zachovali niektor nedostatky
pochdzajce z Vestflskeho konceptu. Rozsah chrnench osb poda tvrtho
Dohovoru sa vzahoval iba na prslunkov nepriateskho ttu, zachovvajc ist
stupe reciprocity.9 Od 1977 Dodatkovm Protokolom I. dochdza k uznaniu, e
udskej dstojnosti sa mu domha vetky obete ozbrojenho konfliktu za poskyt-
nutia uritch zkladnch prv bez ohadu na nrodnos. l. 75 Dodatkovho Proto-
kolu I. v podstate zhruje prvo udskch prv poskytujc tak zkladn prva jed-
notlivcom vis-a-vis k ich vlastnej vlde. l. 75 reprezentuje plne upustenie od
nrodnej prslunosti a reciprocity minimlne v svislosti s ochranou zkladnch
prv loveka.
Povinnosti jednotlivcov sa primrne vyvinuli prostrednctvom medzinrodnho
trestnho prva. Medzinrodn vojensk tribunl v Norimbergu uznal jednotlivcov za
subjekty medzinrodnho prva v rozsahu, v akom mu pova medzinrodn trest-
n zodpovednos za urit zvan poruenie medzinrodnho prva. Vo svetle vza-
hov medzi MHP a medzinrodnm trestnm prvom, humanitrne prvo bolo vytvo-
ren k regulovaniu sprvania sa nettnych aktrov a medzinrodn trestn prvo im
zaisuje individulnu zodpovednos. Medzinrodn trestn prvo m taktie odozvu
prostrednctvom humanitrneho prva, naprklad rozrenm situci, v ktorch nett-
ni aktri mu by povaovan za poruiteov MHP a dokonca rozpracovva normy,
ktor ukladaj zodpovednos ttom za konanie nettnych aktrov.10

3. PROBLEMATIKA APLIKOVATENOSTI MHP


V KONTEXTE MIEROVCH OPERCI

Otzka platnosti MHP v kontexte mierovch opercii nie je skutonosou


bez rozporu a OSN a jej lensk tty sa s touto otzkou zaoberaj u niekoko rokov.
Hoci v skutonosti s vetky lensk tty OSN zmluvnmi stranami enevskch do-
hovorov, OSN samotn zmluvnou stranou nie je. Situcia je ete komplikovanejia
v tom, e opercie podniknut poda Kapitoly VII. Charty OSN zmocnen Bezpe-
nostnou radou OSN11 s istm spsobom osloboden od obvyklej aplikcie medzin-
rodnho prva, tak e dokonca zvzky vyplvajce z MHP s neaplikovaten na
lensk tty astniace sa operci.
Napriek tomu v nedvnom obdob bol prejaven konsenzus s aplikovanm MHP na
kad ozbrojen konflikt alebo okupciu, dokonca aj na tie, ktor vznikn v kontexte
mierovch opercii uskutonench pod ztitou OSN.12 Ako bolo poznamenan vy-
ie, jednou z prednost MHP je, e k jeho aplikovatenosti dochdza na zklade fak-
tickej skutonosti o existencii ozbrojenho konfliktu alebo okupcie, bez ohadu na

9 Pozri tvrt enevsk dohovor, l. 4.


10 Prokurtor v.Tadi (Prosecutor v. Tadi); ICTY; Odvolacia komora; 1999.
11 Kapitola VII Charty OSN upravuje otzku pouitia sily Bezpenostnou radou OSN.
12 Cerone, J; Minding the Gap: Outlining KFOR Accountability under Human Rights and Humanitarian
Law in Post Conflict Kosovo; European Journal of International Law; . 3; jn 2001.

112
akkovek politick vplyvy, ktor s pouit13 a nezvisle od zkonnosti poiatonho
uchlenia sa k pouitiu sily.14
Akkovek pretrvvajce pochybnosti boli vyrieen v auguste 1999, ke generl-
ny tajomnk vyhlsil kdex Princpov a pravidiel medzinrodnho humanitrne-
ho prva aplikovatenho na vojsk OSN vedce opercie pod velenm a kontrolou
OSN.15 Kdex v podstate alej uvdza hlavn ustanovenia MHP a stanovuje, e s
aplikovaten na vojsk OSN, ke v stave ozbrojenho konfliktu sa takho konfliktu
aktvne zastuj ako kombatanti, v rozsahu a na dobu trvania tejto asti.16 alej
zaisuje, e ustanovenia MHP s obdobne aplikovaten poas donucovacch akci,
alebo peacekeepingovch operci, poas ktorch pouitie sily je leglne z titulu se-
baobrany.17
Na skutonos, e lenov peacekeepingovch opercii OSN (UN peacekeepers)
maj status kombatantov poda pravidiel MHP, reflektuje aj tatt Medzinrodnho
trestnho sdu. tok proti tmto osobm zaklad zloin poda tattu Medzinrodnho
trestnho sdu iba v situcich, ke vojaci mierovch operci s oprvnen k ochra-
ne civilistov a civilnch objektov poda medzinrodnho prva ozbrojench konflik-
tov,18 z oho jasne vyplva, e sa mu astni mierovch opercii, poas ktorch
takto postavenie ma nebud.

3.1 OTZKA PRIITATENOSTI

Problm aplikovatenosti noriem MHP poas mierovch operci sa mus


odliova od otzky, kto nesie zodpovednos za poruenie noriem MHP, ktor sa stva
ete zloitejou v kontexte s kolektvnymi akciami.
Na zklade zloitosti usporiadania viny peacekeepingovch operci, poruenie
MHP spchan lenmi peacekeepingovch operci me ma za nsledok zodpoved-
nos mnostva odlinch entt, a to ttov, ktor lenov peacekeepingovch operci
vysielaj; ako aj doasne vysielajceho ttu i teritorilneho ttu;19 OSN; regionl-
nych medzivldnych organizci rozmiestujcich misiu alebo peacekeepingov ozbro-
jen sily; lensk tty medzivldnych organizcii, pod ztitou ktorej dolo k rozmie-
stneniu peacekeepingovej misie a nakoniec aj samotn misia alebo peacekeepingov
ozbrojen sily (v takom rozsahu, v akom je im priznan medzinrodnoprvna subjek-

13 Pozri tvrt enevsk dohovor; l. 2, pozri tie Pictet, J.; Commentary: IV, Geneva Convention Relati-
ve to the Protection of Civilian Persons in Time of War; 1958, 1994 (reprint edition).
14 Ide o zkladn princp MHP, poda ktorho sa aplikuje plne nezvisle od jus ad bellum. Na zklade toho
s vetky strany viazan MHP bez ohadu na to, ktor z nich sa uchlila k neoprvnenmu pouitiu sily.
15 Dodriavanie medzinrodnho humanitrneho prva ozbrojenmi silami OSN; ST/SGB/1999/13;
6. august 1999. Rozsah tohto kdexu sa obmedzuje na regulovanie ozbrojench sl OSN pod vedenm
a kontrolou OSN, ktor me by neaplikovaten vo vzahu k peacekeepingovm jednotkm pod ve-
lenm a kontrolou regionlnych organizci, ako NATO, dokonca aj v situcich, ke boli ozbrojen sily
rozmiestnen pod ztitou OSN. Napr. v Rezolcii 1244 Bezpenostn rada OSN poverila lensk tty
a prslun medzinrodn organizcie vytvorenm KFOR, vedce peacekeepingov sily NATO v Ko-
sove. Hoci KFOR mali mandt zko spolupracova s Misiou doasnej sprvy OSN v Kosove, zostali
pod velenm a kontrolou NATO.
16 Ibid. oddiel 1.1.
17 Ibid. oddiel 1.1.
18 Rmsky tatt Medzinrodnho trestnho sdu; 1998; l. 8 (2)(b)(iii).
19 T.j. tt, na zem ktorho k porueniu dolo.

113
tivita ako subsidirnemu orgnu medzivldnej organizcie). Okrem uvedenho ete
nemono opomen skutonos, e niektor poruenia mu zaloi aj individulnu
trestn zodpovednos pchateov samotnch.
Za elom zistenia, ktor z tchto subjektov prva prichdza do vahy v konkrt-
nom prpade poruenia, je potrebn najskr uri i ten-ktor subjekt je viazan MHP
a i tento subjekt me by bran na zodpovednos za iny spchan individulnymi
lenmi peacekeepingovch operci. Kad takto urenie si vyaduje komplexn
analzu pozostvajcu z kritri, ako je rozsah medzinrodnoprvnej subjektivity
danej entity, i tto subjektivity zasahuje aj do oblasti MHP a i konkrtne konanie
pchatea me by priitaten entite poda relevantnch pravidiel medzinrodnho
prva upravujcich zodpovednos za dopustenie sa medzinrodnho protiprvneho
konania.20 Mimo tchto kritri s samozrejme taktie otzky tkajce sa monosti
nhrady, i v danej otzke existuje tribunl s jurisdikciou k preskmaniu dajnho
poruenia a i medzinrodn prva me poskytn imunitu voi ostatnm zodpo-
vednm entitm.

3.2 IMUNITY

OSN, jej orgnom a personlu s poda medzinrodnho prva poskytnu-


t rozsiahle imunity. Poda l. II Dohovoru o vsadch a imunitch Organizcie spo-
jench nrodov21: Organizcia spojench nrodov, jej vlastnctvo a majetky, kdeko-
vek sa nachdzajce a v drbe kohokovek, povaj imunity voi prvnemu konaniu
ktorhokovek druhu, pokia sa jej OSN v uritom vslovne nezriekne []. Na rad-
nkov OSN sa vzahuj obdobne rozsiahle imunity.22
Znalcom (nespadajci pod radnkov OSN v zmysle l. V) vykonvajcim poslanie
pre OSN sa poskytuj tie vsady a imunity, ktorch je treba pre nezvisl vykonva-
nie ich loh v dobe vkonu ich poslania [] zahajcich (okrem inho) imunitu voi
zatknutiu a vzbe, pri vrokoch stnych alebo psomnch a pri jednan, ktor usku-
tonia v svislosti s plnenm svojho poslania [].23 V spojitosti s oblasami, ktor
spadaj pod sprvu OSN, tieto imunity mu by zaveden v predpisoch vydvanch
pre konkrtne misie OSN. V Kosove, naprklad, nariadenie UNMIK 2000/47 v znen
Dohovoru o vsadch a imunitch poskytuje personlu UNMIK s funknmi imuni-
tami aj pln imunitu pred zatknutm a vzbou. Personlu KFOR (peacekeepingov
ozbrojen sily NATO) je poskytovan pln imunita pred prvnym konanm.
Navye, tt vysielajci svoje vojsko za hranice ako kontingenty peacekeepingo-
vch operci, bez ohadu na to, pod ztitou koho s veden, pravidelne zaleuj
ustanovenia o imunitch do dohd upravujcich status takchto ozbrojench sl vo
vzahu k hostiteskej vlde.
lenom peacekeepingovch opercii tak mu by a spravidla aj s, poskytnut
imunity na zklade niekokch rznych prameov prva. Absoltny zujem ttov na

20 Pozri Nvrh lnkov o zodpovednosti ttov; Komisia pre Medzinrodn prvo; 2001; as I; kapitola 2.
21 Dohovor o vsadch a imunitch Organizcie spojench nrodov; 1 U.N.T.S. 15; 1946.
22 Ibid. oddiel 18.
23 Ibid. oddiel 22.

114
zaistenie svojej privilegovanej suverenity sa prejavuje najm v dban o zabezpeenie
imunity svojich vojsk pred trestnm sthanm zo strany inho ttu.24

4. REGULCIA KONANIA
NETTNYCH OZBROJENCH SKUPN

Navzdory sasnch podstatnch vnimiek, prevan vina dnench


konfliktov nemaj medzinrodn charakter. Skr ne vznikne konflikt medzi dvoma
suvernnymi ttmi, tento konflikt spravidla vyvstane medzi ttom a nettnym sub-
jektom, ozbrojenmi skupinami psobiacimi vo vntri ttu. Situcia sa stva kompli-
kovanejou aj tm, e narast poet tohto novho typu konfliktov tkajcich sa nettnej
skupiny psobiacej v rmci danho ttu za podpory inch ttov alebo k zahajovaniu
tokov dochdza mimo ttneho zemia.25
Ako bolo uveden, naruenie medzittneho modelu umonilo priamu regulciu ne-
ttnych subjektov. Na rozdiel od inch oblast medzinrodnho prva verejnho, MHP
sa aplikuje priamo na konanie nettnych skupn. Prvo vntrottnych ozbrojench
konfliktov zavzuje tak vldu ako aj nettne ozbrojen skupiny, ktor s stranami
konfliktu. Napriek tomu, aj ke ide o veobecne rozren typ konfliktov, naalej pre-
trvva nedostatok normatvnej pravy prva aplikovatenho na tento druh konfliktu.26
Otzky svisiace s prvom aplikovatenm voi nettnym aktrom vystpili do po-
predia najm po toku na Svetov obchodn centrum a Pentagon 11. 9. 2001. V d-
sledku tchto tokov sa prvnici zaali sstredi na prvne vzvy svisiace s novm
druhom konfliktu. Pre urenie aplikovatenho prva, je nevyhnutn zvi, ak prvo
sa m poui v prpade ozbrojenho konfliktu medzi ttom a nettnou ozbrojenou
skupinou zaloenou inm ttom alebo ttmi; urenie rozsahu obyajovho prva Do-
datkovho Protokolu I. k enevskm dohovorom z 1949; urenie, ktor udsk prva
sa aplikuj zrove s humanitrnym prvom; a i je mon aplikova medzinrodn
prvo ozbrojench konfliktov na konflikt medzi ttom a de facto vldou, ktor nezs-
kala medzinrodn uznanie zatia, o de jure vlda m stle miesto v OSN. Ak djde
k ureniu aplikovatenho prva, nsledne je potrebn vyriei mnostvo otzok, ktor
vyvstvaj s aplikcie tohto prva, ako otzky urenia, ak nrodnos sa vyaduje, aby
kombatant mohol ma zaruen status vojnovho zajatca; i jednotlivci, k zadraniu

24 Nariadenie UNMIK 2000/47 stanovuje, e personl KFOR je subjektom vhradnej jurisdikcie ich do-
movskho vysielajceho ttu a pova imunity pred vzbou a zatknutm inmi osobami, ako tmi,
ktor konaj za ich domovsk vysielajci tt a poaduje vyatie personlu KFOR s jurisdikcie v otz-
kach, ktor by sa mohli tka velenia.
25 Je mon poveda, e ozbrojen konflikt nemajci medzinrodn charakter je predovetkm chpan
ako vntrottny konflikt, t.j. konflikt odohrvajci sa na zem jednho ttu. 11. september 2001
a toky s nm spojen sa asto uvdzaj ako prklad konfliktu, ktor nie je ani medzinrodn ani vn-
trottny, ale skupina alebo skupiny nettnych aktrov, ktor maj zkladu v zahrani, prpadne vo
viacerch krajinch, zapon toky proti ttom. Tento fenomn nepredstavuje iadny z typickch mo-
delov konfliktu, ktor sasn medzinrodn prvo zaha. Hoci tu existuje niekoko historickch pre-
cedensov, aplikcia prva v takchto situcich nie je zrejm. Prinajmenom by, ale malo djs k apli-
kovaniu prva ozbrojench konfliktov, ktor nemaj medzinrodn charakter.
26 Prvo medzinrodnch ozbrojench konfliktov zaklad monos irieho aplikovania MHP ako, ke ide
o vntrottny konflikt.

115
ktorch prde, mu by povaovan za intervenovan osoby poda relevantnch usta-
noven humanitrneho prva.27
Na nedostatok existencie zmluvnch pravidiel aplikovatench v ozbrojench kon-
fliktoch, ktor nemaj medzinrodn charakter a tch, ktor by zavzovali nettne sub-
jekty je snaha reflektova naprklad pomocou vvoja medzinrodnho trestnho prva.

4.1 CASE STUDY 1: ZNSILNENIE AKO VOJNOV ZLOIN

A do roku 1993 znsilnenie, dokonca aj ke bolo vykonvan systema-


ticky ako prostriedok vedenia vojny, nebolo jednoznane uznan za vojnov zloin
poda medzinrodnho prva. Znsilovanie civilistov sce bolo zakzan tvrtm e-
nevskm dohovorom, ale nebolo vslovne uveden medzi tzv. vnymi porueniami,
ktor boli tty, ako zmluvn strany povinn stha a tresta. Taktie znsilnenie nebo-
lo vslovne obsiahnut ani v dokumentoch k Norimberskmu i Tokijskmu tribun-
lu.28 Od tej doby vak dolo k rozsiahlemu vvoju prva v tejto otzke, a to obzvl
v oblasti medzinrodnho trestnho prva. Znsilnenie sa poda platnej pravy ve-
obecne uznva za vojnov zloin spchan poas ozbrojenho konfliktu, a to tak me-
dzinrodnho ako aj vntrottneho.
25. mja 1993 ako reakcia na ohrozenie medzinrodnho mieru a bezpenosti vy-
plvajceho z rozsiahleho a zjavnho poruenia medzinrodnho humanitrneho pr-
va spchanho na zem bvalej Juhoslvie Bezpenostn rada OSN zriadila Medzi-
nrodn trestn tribunl pre bval Juhoslviu (International Criminal Tribunal for
the former Yugoslavia ICTY) vslovne za elom trestnho sthania osb zodpo-
vednch za tieto zloiny. Stalo sa tak po prvkrt, kedy bolo znsilnenie zahrnut do
jurisdikcie medzinrodnho trestnho tribunlu. Konkrtne, znsilnenie bolo uveden
ako zloin proti udskosti poda l. 5 tattu ICTY.
Avak znsilnenie v predmetnom lnku tattu nebolo definovan ako vojnov
zloin. Prve tto skutonos sa stala problematickou, pretoe k sthaniu za znsilne-
nie ako zloinu proti udskosti sa pristupuje iba, ak bolo spchan ako sas rozsiah-
leho alebo systematickho toku namierenho priamo proti civilnmu obyvatestvu.29
Take samotn akt nsilia, ktor nenapal uveden znaky, nespadal pod charakteris-
tiku znsilnenia poda l. 5 a nemohol by predmetom sthania tribunlom.
S tmto nedostatkom sa musel ICTY otvorene vysporiada v mnostve prpadov.
Prpad Foca je vo veobecnosti podstatn prve so zameranm sa na zloiny sexul-
neho nsilia. Skutkov okolnosti prpadu, tak ako boli zhrnut Odvolacou komorou
ICTY nartaj jasn prpad sexulneho nsilia pouitho ako nstroj vedenia vojny:
Od aprla 1992 do februra 1993 dolo v oblasti Foca k ozbrojenmu konfliktu medzi bos-
nianskymi Srbmi a bosnianskymi moslimami. Nesrbsk obyvatestvo bolo zabjan, zn-
silovan a inak zneuvan ako priamy nsledok ozbrojenho konfliktu. Odvolvajci sa,

27 Cerone, J.; Holding Military and Paramilitary Forces Accountable; in Human Rights and Conflict;
United States Institute of Peace; Washington; 2006
28 Zloiny sexulneho nsilia boli Tokijskm tribunlom sthan poda ustanoven tkajcich sa nehu-
mnneho zachdzania.
29 tatt ICTY, l. 5, nezaha poiadavky pre vojnov zloiny.

116
z titulu ich funkcie ako vojakov, aktvne vykonvali vojensk lohy poas ozbrojenho
konfliktu v boji v mene jednej zo strn konfliktu, menovite strany bosnianskych Srbov,
zatia o ani jedna z obet zloinov, z ktorch boli odvolatelia uznan vinnmi sa ne-
astnila vojny.
Ozbrojen konflikt zahal systematick tok armdy bosnianskych Srbov a polovojen-
skch skupn na nebosnianske civiln obyvatestvo, ku ktormu prilo na rozsiahlom
zem samosprvy Foca. Vojnov aenie bolo vo svojej snahe vyisti oblas Foca od
nebosnianskeho obyvatestva spen. Jednm z charakteristickch cieov toku boli
moslimsk eny, ktor boli dran v neznesitene nehygienickch podmienkach na mies-
tach ako kola Kalinovik, Stredn kola Foca a Partiznska portov hala, kde boli rz-
nymi spsobmi tran vrtane opakovanho znsilovania.30

Sd vetkch obalovanch uznal trestne zodpovednch za znsilnenia, ktor sp-


chali alebo k spchaniu ktorch napomhali. Aj ke boli uznan vinnmi za znsilne-
nie ako zloin proti udskosti, taktie boli uznan vinnmi za znsilnenie ako vojnov
zloin, a to aj napriek skutonosti, e znsilnenie nebolo tattom vslovne uveden
ako vojnov zloin. Sd dospel k nzoru, e v mnohch prejednvanch prpadoch
popisovan znsilnenia zakladaj podstatu muenie, ktor je vslovne zahrnut v ta-
tte ako vojnov zloin a urka udskej dstojnosti vyplvajcej z poruenia Spo-
lonho lnku 3.31
Na zklade zveru sdu, poda ktorho znsilnenie zaklad poruenie Spolonho
lnku 3, sd potvrdil, e znsilnenie v prejednvanch prpadoch bolo vojnovm zlo-
inom, dokonca aj ke bolo spchan vo vntrottnom ozbrojenom konflikte. Zro-
ve tm tie potvrdil, e v danej otzke sa nevyaduje prvok konania ttu a vojnov
zloin znsilnenia tak me by spchan nettnymi aktrmi.
Skutkov podstata medzinrodnho zloinu sexulneho nsilia je najucelenejie vy-
jadren v tatte ICC. Rmsky tatt zaha medzi vojnov zloiny ustanovenia o z-
kaze znsilovania, sexulneho otroctva, ntenej prostitcie, nsilnho tehotenstva,
ntenej sterilizcii a in formy sexulneho nsilia porovnatenej zvanosti.32

4.2 CASE STUDY 2: AFGANISTAN

Analza humanitrneho prva k tokom 11. septembra proti USA a n-


sledn konflikt v Afganistane predstavuje zloit skutonos. o sa tka charakteris-
tiky konfliktu, objavuj sa nzory, ktor tvrdia, e toky proti Svetovmu obchodn-
mu centru a Pentagonu nedosiahli rove ozbrojenho konfliktu, a teda nie je mon
na ne aplikova humanitrne prvo.33 In zastvaj nzor, e toky mali postaujci
stupe intenzity, aby sme mohli hovori o ozbrojenom konflikte. T, ktor sa v otzke

30 Prokurtor v. Kunarac, Kovac a Vukovic (Prosecutor v. Kunarac, Kovac a Vukovic); Odvolacia Komora
ICTY; Odvolac rozsudok; par. 2 a 3.
31 Hoci Spolon l. 3 enevskch dohovorov nebol vslovne zahrnut do tattu ICTY, bol doplnen na
zklade rozhodnutia Odvolacej komory ICTY. Pozri Tadi (Appeal Decision 1995).
32 Rmsky tatt obdobne vymedzuje typy sexulneho nsilia, ktor zakladaj zloiny proti udskosti, ak
s spchan ako sas rozsiahleho alebo systematickho toku proti civilnmu obyvatestvu.
33 Odvolvajc sa na to, e takto iny mu stle zaklada zloiny proti udskosti, odkedy k spchaniu
tejto kategrie medzinrodnho zloinu me djs aj v ase mieru.

117
zahjenia tokov nettnymi aktrmi priklaj k monosti aplikovania MHP vychd-
zaj, ale prevane z tvrdenia, e takto konflikt vo svojej podstate nem medzinrod-
n charakter, a preto sa podriauje pod Spolon lnok 3 a alie obyajov pravidl
vntrottnych ozbrojench konfliktov. Avak je taktie mon argumentova aj v pro-
spech medzinrodnej povahy konfliktu, a to najm vo svetle americkho dvodenia, e
Taliban, ako vlda Afganistanu de facto, me by bran na zodpovednos za toky.34
V kadom prpade vak faktom zostva, e napadnutm Afganistanu zo strany USA
dolo k jasnmu zaatiu ozbrojenho konfliktu a z tohto pohadu aj k aplikovaniu no-
riem MHP. Spornou otzkou vak je, i dan ozbrojen konflikt mono povaova za
medzinrodn alebo vntrottny. V prospech medzinrodnho konfliktu hovor sku-
tonos, e USA svojm konanm prekroili medzinrodn hranice a napadli in kraji-
nu a tie skutonos, e napadnutie sa neobmedzovalo iba na al Queda, ale na tok
proti Talibanu ako takmu. Na druhej strane je tie mon argumentova, e ilo o vn-
trottny konflikt pretoe Taliban, ktor nikdy nezskal veobecn medzinrodn
uznanie za vldu Afganistanu, je vo svojej povahe nettnym aktrom a samotn inv-
zia nebola namieren proti de iure vlde v Afganistane.
Nakoniec sa vmi presadil nzor o medzinrodnej povahe konfliktu dan tm, e
Taliban kontroloval Afganistan, prvotnm ospravedlovanm invzie zo strany USA
sebaobranou (na rozdiel od odvolvania sa na shlas uznanej vldy) a aplikovatenos-
ti enevskch dohovorov bez ohadu na politick zujmy pripisovan tomuto konaniu
ttov.
Po invzii nasledovala vojensk okupcia. tvrt Haagsky dohovor a tvrt enev-
sk dohovor obsahuje rozsiahle ustanovenie prva platnho poas okupcie.35 alou
zloitou otzkou vak je trvanie stavu okupcie. Niektor predmetn ustanovenia
prva platnho poas okupcie sa aplikuj poas jednho roka. In ustanovenia je
mon aplikova aj poas alieho trvania okupcie. K aplikovatenosti tchto ustano-
ven je vak problematick vyjadri sa k otzke ukonenia okupcie: i za jej koniec
mono povaova menovanie doasnej sprvy v polovici roku 2002; prijatie novej
stavy v januri 2004; alebo vobu prezidenta Karzaia v oktbri 2004. Rovnako mono
argumentova, e okupcia trv od oktbra 2004 a do priamych volieb parlamentu,
alebo a do obdobia, kedy afgnska vlda bude spsobil odmietnu prtomnos za-
hraninch vojsk na svojom zem.
Ak vak djde k ukoneniu okupcie, na trvajci vojnov stav medzi povstalcami
na jednej strane a afgnskymi a zahraninmi ozbrojenmi silami na druhej strane sa
bude naalej aplikova MHP. Pravdepodobne tento konflikt u bude ma povahu vn-
trottneho konfliktu.
Inm faktorom, ktor komplikuje aplikciu MHP v Afganistane je mnostvo akt-
rov operujcich na danom zem. Okrem ozbrojench sl USA, taktie jednotky Alian-
cie a ISAF (NATO) na seba prevzali zodpovednos za bezpenos v Afganistane. Po-

34 Cerone, J.; Holding Military and Paramilitary Forces Accountable; in Human Rights and Conflict;
United States Institute of Peace; Washington; 2006.
35 Neexistuje tu prvo okupcie v kontexte, ktor nem medzinrodn charakter. K takejto analze je
mon pristpi za podmienky, e ozbrojen konflikt a okupcia boli vo svojej podstate medzinrodnej
povahy.

118
vinnosti astniacich sa strn sa bud odliova v zvislosti od zmlv ratifikovanch
konkrtnym ttom. Navye zatia o USA nes prvnu zodpovednos za ozbrojen
sily pod ich velenm a kontrolou, nie je plne jasn v akom rozsahu nes zodpoved-
nos ostatn astniace sa tty, ke ich ozbrojen sily konaj prostrednctvom nadn-
rodnej organizcie alebo s podriaden veleniu vedceho ttu.36
Nedvne tvrdenia zadranch osb zneuvanch silami USA a Aliancie v Afgani-
stane ved k poiadavke priitatenosti takhoto konania. Vetky tty podliehaj po-
vinnosti prija opatrenia potrebn na zabrnenie poruovania MHP ozbrojenmi silami
pod ich kontrolou. K zloinom spchanm po 1. jli 2002, da vstupu do platnosti
Rmskeho tattu, me by taktie zaloen jurisdikcia Medzinrodnho trestnho tri-
bunlu.
Pristpenm Afganistanu k tattu vo februri 2004 vetky medzinrodn zloiny37
spchan na jeho zem po tomto dtume mu spada do jurisdikcie tribunlu. Na
druhej strane vlda Karzaia podpsala taktie mnostvo dvojstrannch zmlv, ktormi
sa zaviazali nevydva predstaviteov vojenskho personlu iadnemu medzinrodn-
mu tribunlu. V kadom prpade je potrebn zdrazni aj fakt, e medzinrodn zloi-
ny spchan na zem Afganistanu bud predloen ICC iba vtedy, ak konkrtne tty
neprevezm zodpovednos za ich vyetrovanie a sthanie.

4.3 CASE STUDY 3: IRAK

V porovnan so situciou v Afganistane, aplikcia noriem MHP v Iraku je


omnoho jasnejie. Vojna v Iraku bola typick medzinrodn konflikt, po ktorom na-
sledoval jasnm prpad vojenskej okupcie.38 Z toho dvodu dochdza k aplikovaniu
tak Haagskych ako aj enevskch dohovorov v plnom rozsahu.39
Zverejnenm fotografi nasvedujcich o nehumnnych inoch pchanch ozbroje-
nmi silami OSN vo vzen Abu Ghraig v Iraku nhle upriamili medzinrodn pozor-
nos na otzky zodpovednosti za takto poruenia. Ako bolo uveden vyie, vetky
tty s povinn predchdza ako aj reagova na poruenia MHP zlokami ozbrojench
sl pod ich kontrolou. V prpade vneho poruenia enevskch dohovorov, ako ne-
zkonnho zabitia alebo muenia,40 vetky tty maj dan jurisdikciu stha pchate-
ov takchto inov a s povinn tak urobi.41 Avak, aby bola zaloen podstata v-

36 Cerone, J.; Reasonable Measures in Unreasonable Circumstances: A Legal Responsibility Framework


for Human Rights Violations in Post-Conflict Territories under UN Administration; Human Rights and
Post-Conflict Situations; Manchester University Press; 2004.
37 V tomto kontexte sa termn medzinrodn zloiny vzahuje k zloinom vymedzench v Rmskom ta-
tte.
38 Aj tu je mon hovori o obdobnch nejasnostiach trvania prva platnho poas okupcie, ako tomu bolo
v Iraku.
39 Cerone, J.; Holding Military and Paramilitary Forces Accountable; in Human Rights and Conflict;
United States Institute of Peace; Washington; 2006.
40 Odvolvajc sa na to, e aby bolo mon uplatni reim vnych poruen, konflikt mus ma medzi-
nrodn povahu. Ustanovenia tkajce sa vnych poruen sa nevzahuj na vntrottne konflikty.
Napriek tomu, muenie je jednoznane zakzan v akomkovek type ozbrojenho konfliktu. Pozri Spo-
lon l. 3 enevskch dohovorov.
41 Alebo zmluvn tty enevskch dohovorov mu vyda pchateov na sthanie inmu zmluvnmu
ttu.

119
neho poruenia, mus s o konanie voi osobe, ktor je mon kvalifikova ako chr-
nen osobu v znen enevskch dohovorov. Pokia je obeou civiln osoba, vo ve-
obecnosti m tatt chrnenej osoby zaloen tvrtm enevskm dohovorom ibae
by tto osoba bola prslunkom pchateskho alebo spolubojujceho ttu.
Pokia je obeou kombatant, analza jeho postavenie je komplikovanejia. Ak je
jednotlivec v postaven legitmneho komabatanta nepriateskho ttu,42 bude ma po-
stavenie vojnovho zajatca, a teda osoby chrnenej poda tretieho enevskho doho-
voru. Postavenie komabatanta, ktor nem status oprvnenho kombatanta je menej
jasnej. Prevan vina nzorov (vrtane nzoru ICRC a ICTY) zastva stanovisko,
e aj tto kombatanti s spsobil k ochrane, a to poda tvrtho enevskho dohovoru
ako civilisti. Ostatn, predovetkm hlasy zaznievajce zo strany USA, zastvaj sta-
novisko, e takto osoby nemu by klasifikovan ako civilisti, a teda s nespsobil
k ochrane poda tvrtho enevskho dohovoru. Vychdzajc z uvedenho pohadu,
takto jednotlivci nemu by zaraden pod chrnen osoby poda iadneho zo e-
nevskch dohovorov. Jasnm nsledkom je, e zloiny, ktor s voi nim pchan, ne-
mu by klasifikovan ako zvan poruenia. V kadom prpade, USA ratifikovali
Dohovor proti muenia a s teda povinn stha vetky iny muenia, ktorch sa do-
pustia ich ozbrojen sily bez ohadu na status obete.43
alia otzka, ktor vyvstala v kontexte s dianm v Abu Ghraib, je pouitie s-
kromnch kontraktorov na vedenie vypovan a vykonvanie inch vojenskch a bez-
penostnch funkci. Ako u bolo poznamenan, konanie nettnych subjektov je, v do-
minantnom postaven ttov v rmci medzinrodnho prva, ako zaznamenaten.
Avak, ak kontraktori konaj za tt (naprklad ak s najat samotnm ttom na vkon
verejnch funkci alebo inch innost, ktor vykonvaj na zklade ttnych prkazov,
pod jeho riadenm alebo kontrolou), tento tt nesie medzinrodnoprvnu zodpoved-
nos za ich konanie.44
Jednotliv nettni pchatelia nes priamu zodpovednos, a to na zklade medzin-
rodnho trestnho prva. Jurisdikcia ICC nie je zaloen nad inmi obanov ttov,
ktor nie s zmluvnmi stranami Rmskeho tattu.45 Naalej tu ale psob univerzl-
na jurisdikcia poda tvrtho enevskho dohovoru a dokonca, tam kde je reim v-
neho poruenia neaplikovaten (napr. v prpade, ke obe nie je mon klasifikova
ako chrnen osobu), psob Dohovor o zkaze muenia, ktor uklad povinnos st-
ha vetky akty muenia.

5. ZVER

Ako u bolo poznamenan, jednou zo silnch strnok medzinrodnho


prva je jeho dynamickos, jeho schopnos reagova na vyvjajce sa hodnoty medzi-

42 Pozri l. 4 tretieho enevskho dohovoru.


43 Pozri l. 7 Dohovoru proti mueniu a inmu krutmu, neudskmu a poniujcemu zaobchdzaniu a tre-
staniu z roku 1984.
44 Pozri Nvrh lnkov o zodpovednosti za kodu; Komisia pre medzinrodn prvo.
45 Na rozdiel od Afganistanu, Irak nepristpil k Rmskemu tattu.

120
nrodnho spoloenstva a zmeny kadodennej reality, predovetkm, k obetiam kon-
fliktov. Toto je veobecne platnou skutonosou najm vo vzahu k takm odvetviam
medzinrodnho prva, akm je napr. MHP, ktor maj za cie zni utrpenie a zvi
ochranu jednotlivcov.
So vzrastajcou mierou ozbrojench intervencii v kontexte s kolektvnymi akciami,
medzinrodn spoloenstvo pristupuje k poiadavke viazanosti ozbrojench sl nor-
mami MHP. Ak djde k prepuknutiu vntrottneho konfliktu, prvo vzahujce sa
k nemu m by dosiahnut prostrednctvom medzinrodnch trestnch tribunlov. Po-
dobne v otzke vzrastajceho postavenia nettnych subjektov, ich konanie m by re-
gulovan medzinrodnm trestnm prvom.
alm vekm prnosom bolo ustanovenie Medzinrodnho trestnho tribunlu
v jli 2002 s vekou asou jurisdikcie pre sthanie vojnovch zloinov. Zvyujcou sa
snahou vo vzahu k porueniam medzinrodnho prva poas ozbrojench konfliktov
dochdza k zefektvneniu existujceho mechanizmu ochrany udskch prv.
Navzdory tomuto mimoriadnemu prvnemu vvoju, podstatn vzvy stle zost-
vaj. Rozsah medzinrodnho prva zostva limitovan jeho dosahom, ktor je ete
stle predovetkm zameran na tty. Ich prvomoc regulova sprvanie jednotlivcov
primrne zostva pod vntrottnou jurisdikciou a ich dobrej vli. Obzvl pri po-
tlan medzinrodnch zloinov sa spoahnutie na vntrottne prvomoci ukzalo
ako jednoznane nedostaton. Vytvorenie ICC predstavuje vek krok smerom k n-
prave tejto nedostatonosti, ale zodpovednos za zaistenie jeho innosti a zachovanie
celistvosti jeho prvneho systmu stle zostva v rukch jednotlivch ttov.

THE ISSUE OF APPLICABILITY OF INTERNATIONAL HUMANITARIAN LAW


IN THE CONTEXT OF CURRENT INTERNATIONAL LAW

Summary

One of the strengths of international law is its dynamism, its capacity to develop in response
to the changing realities of international life and the evolving values of the international community. Two
phenomena in particular have led to astonishingly rapid developments in the substance of international law
and even in the very structure of the international legal system. The first is the universal recognition that
the protection of human dignity is a proper concern of international law, and the second is the accumulation
and exercise of power by nonstate actors. Outline development shows particularly in those bodies of
international law, such as international humanitarian law (IHL), that has as its purpose the amelioration if
suffering and protection of individuals. Likewise this evolution brings the situations in which the issue of
application of IHL becomes disputed. The study focuses current affairs on the field of IHL, the specific
disputable character of application IHL and reflection of international law on these issues.

Key words: international humanitarian law, law of armed conflict, international criminal law, nonstate actors,
peace operations, the issue of accountability

121
2009 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 123137

SMEN INSTRUMENTY
A ZKAZ POUIT NKTERCH DRUH ZBRAN
ZA OZBROJENCH KONFLIKT1
JAN ONDEJ

Mezinrodn humanitrn prvo je dnes chpno jako komplexn systm


jak konstatoval Mezinrodn soudn dvr ve svm posudku o legalit hrozby a poui-
t jadernch zbran z roku 1996. Tento systm zahrnuje tzv. Haagsk prvo a enevsk
prvo, kter tvo dv odvtv prva aplikovatelnho v ozbrojenm konfliktu, kter
jsou vak v tak tsnch vztazch, e tvo komplexn systm.
Haagsk prvo je tvoeno haagskmi mluvami z let 1899 a 1907, kter byly s-
ten zaloeny na Petrohradsk Deklaraci z roku 1868 a ve vsledcch Bruselsk kon-
ference z roku 1874. Dle Haagsk prvo zahrnuje i pozdj smlouvy nap. enevsk
protokol o zkazu pouit chemickch a bakteriologickch zbran za vlky z roku
1925. haagskou mluvu o ochran kulturnch statk z roku 1954, jako i mluvu o z-
kazu pouit nkterch konvennch zbran, kter zpsobuj nadmrn zrann a maj
nerozliujc inky z roku 1980.
enevsk prvo chrn obti ozbrojenho konfliktu je tvoeno mluvami z let 1864,
1906, 1929. Dnes tvo jeho zklad tyi enevsk mluvy z roku 1949 a dva Dodat-
kov protokoly k nim. Ustanoven Dodatkovch protokol z roku 1977 dokazuj jed-
notu a komplexnost prva.
Zkladn zsady obsaen v textech vytvej stavbu mezinrodnho humanitrn-
ho prva. Prvn zsadou je ochrana civilnho obyvatelstva a civilnch objekt a roz-
liovn mezi kombatanty a nekombatanty. Podle druh zsady je zakzno nikoli
nezbytn utrpen kombatant (it is prohibited to cause unnecessary suffering to com-
batants).

1. VZTAH MEZINRODNHO HUMANITRNHO PRVA


K ODZBROJEN

Pokud jde o odzbrojen, v nejobecnj rovin jde o snen potu zbran,


jejich likvidaci, snen potu ozbrojench sil, ale i dal kroky, kter nejsou v pravm
slova smyslu odzbrojovac, ale pedstavujc spe omezen zbrojen i jeho regulaci,

1 Pspvek vznikl v rmci grantu GAAV R Mezinrodn humanitrn prvo IAA712470701.

123
jako zkaz en zbran, zkaz zkouek s uritmi zbranmi, vytven nap. psem
bez uritch zbran apod.
Souvislost mezi odzbrojenm a mezinrodnm humanitrnm prvem lze spatovat
zvlt v tom, e odzbrojen a omezen zbrojen sniuje nebezpe vypuknut vlky.
Vztah mezi vlkou a odzbrojenm byl vyjden i ve Versaillesk mrov smlouv z ro-
ku 1919. V tto smlouv se snaily vtzn mocnosti z prvn svtov vlky trvale od-
zbrojit Nmecko.2
Mezi mezinrodnm humanitrnm prvem a prvem odzbrojen jsou vak odlinos-
ti. V mezinrodnm humanitrnm prvu jde v podstat o humanizaci ozbrojench
konflikt mezinrodnch i vnitnch. Normy mezinrodnho humanitrnho prva prv-
n reguluj ozbrojen konflikty a stty i jednotlivci (zejmna na zklad vnitrosttn
pravy) jsou povinni dodrovat tato pravidla. Pokud jde o zbran, mezinrodn huma-
nitrn prvo zakazuje pouit nkterch druh zbran nebo zpsob jejich pouit.
V tomto smru dospv Ch. Bassiouni3 k nzoru, e hodnota mezinrodnho huma-
nitrnho prva je zaloena v pojmu humanita, zatmco smlouvy o kontrole zbrojen
(arms control) a mrov smlouvy jsou zcela odlin (entirely different). Konstatuje, e
tyto smlouvy jsou vsledkem politickch ohled a zjm stt a neobsahuj trestn
ustanoven 4 (do not contain penal provisions). Podobn F. Kalshoven5 odkazuje na
nvrh nkolika stt, kter se tkal pipravovanho Dodatkovho protokolu k enev-
skm mluvm z roku 1949. V nvrhu bylo argumentovno, e odzbrojovac jednn
jsou zaloena primrn na strategickch ohledech (strategic consideration). Zatmco
Konference Mezinrodnho vboru ervenho ke vychz z humanitrnch cl.
Otzkou zkazu pouit jadernch zbran, ve vztahu k odzbrojen, se zabval i Me-
zinrodn soudn dvr6 ve svm posudku o Legalit jadernch zbran z roku 1996.
Dvr konstatoval, e smlouvy, kter jsou vlun spojeny s nabytm, vrobou, vlast-
nictvm, rozmstnm a testovnm jadernch zbran bez specifickho odkazu na jejich
hrozbu a pouit nekonstituuj samy o sob zkaz pouit takovch zbran, odsta-
vec 62. Dvr vak uzavr, e tyto smlouvy by mohly bt vchodiskem budoucho
veobecnho zkazu pouit tchto zbran (odst. 62).
K podobnmu zvru dospl v nauce J. Poktefl7 v souvislosti s analzou otzky
zkazu chemickch a bakteriologickch zbran po prvn svtov vlce. Konstatoval,
e zkaz vroby chemickch prostedk s konstatovnm obecnho zkazu pouv-
n tchto prostedk vbec nesouvis. Tento zkaz vroby a dovozu by mohl existo-
vat pln nezvisle na obecnm zkazu pouvn a naopak init neexistenci z-
vazk vtznch mocnost ohledn vroby chemickch zbran za dvod nezvaznosti

2 Srov. Larsen, J. A. (ed.) Arms Control, Cooperative Security in a Changing Environment, Boulder, Lon-
don: Lynne Rienner Publishers, 2002, s. 21.
3 Srov. Bassionni, M. Ch. A Manual on International Humanitarian Law and Arms Control Agreements.
New York: Transnational Publishers, Inc., 2000, s. 36.
4 Ibid.
5 Srov. Kalshoven, F. Reflections on the Law of War. Collected Essays. Leiden, Boston: Martinus Nijhoff
Publisher, 2007, s. 352.
6 Srov. International Court of Justice, Legality of the Threat or Use of Nuclear Weapons, advisory opinion,
General List No. 95, 8 July 1996.
7 Poktefl, J. Chemick a bakteriologick prostedky veden vlench akc. Studie z mezinrodnho
prva, 1966, . 11, s. 141 a nsl.

124
obecnho zkazu pouvn tchto zbran je smovn dvou na sob nezvislch
vc.8
D se konstatovat, e normy v oblasti odzbrojen a omezen zbrojen sniuj nebez-
pe jejich pouit, maj preventivn charakter. Mohou vst k pedchzen jejich po-
uit, pokud maj stty povinnost zlikvidovat urit druhy zbran a dle je nevyvjet ani
nevlastnit. Tyto normy mohou tak ztit monost jejich pouit nap. zkazem zkou-
ek, zkazem en do uritch stt nebo do celch oblast.
Vztah zkazu pouit zbran a zkaz zbran jako takovch je vyjden v pojmu
kvantitativn a kvalitativn odzbrojen. Tento pojem pouvala Konference o odzbro-
jen, kter byla svolna Spolenost nrod a konala se v letech 19321934. zk
vztah mezi odzbrojenm a prvem ozbrojench konflikt byl vyjden ji v programu
Konference. Vedle generln komise, byly otzky projednvan na konferenci o od-
zbrojen rozdleny do deseti specilnch komis,9 dalch subkomis a vbor. Jedna-
lo se o otzky: a) zaloen systmu kolektivn bezpenosti, b) omezen sly ozbrojench
sil, c) omezen vlenho materilu, d) omezen nmonho zbrojen, e) omezen le-
teckho zbrojen, f) zkaz chemick a bakteriologick vlky, g) kontroly odzbrojen,
tj. problematika dohledu a zruk provdn dohodnutch zvazk, h) omezen vlench
rozpot, ch) morlnho odzbrojen, i) vroby a obchodu se zbranmi. Vedle otzek,
kter se tkaly zaloen systmu kolektivn bezpenosti, otzek vlastnho odzbrojen,
mla Konference na programu tak problematiku zkazu chemick a bakteriologic-
k vlky.
Podle F. Kalshovena10 clem Konference bylo dosaen jak kvantitativnho, tak kva-
litativnho odzbrojen. Piem kvalitativn odzbrojen bylo definovno jako vbr
nebo oznaen zbran, jejich vlastnictv nebo pouit (possession or use) by mlo bt
absolutn zakzno vem sttm nebo zmezinrodnno cestou obecn mluvy. Na
jinm mst tento autor konstatuje, e omezujc pravidla mohou zakzat zbra per
se, nebo jej pouit (use), nebo urit specifick pouit (certain specific uses). Prvn
dv monosti spadaj podle nj do kvalitativnho odzbrojen, kter pedstavuje kombi-
naci humanitrnho prva a prva odzbrojen (mixture of humanitarian and disarma-
ment law). Tet jm uveden ppad spad vlun do humanitrnho prva ozbroje-
nho konfliktu.11
Z teoretickho hlediska je zejm, e veobecn a pln odzbrojen by vedlo i k ne-
monosti pouit zbran. Ji klasik esk normativn koly i mezinrodnho prva
F. Weyr12 vak ve svm dle z roku 1919 vyjdil mylenku, e o plnm odzbrojen
neme bti za dnch okolnost e. Dle konstatoval, e bezvhradn odstrann
vojska je poadavek naprosto nemon. Vojsko by ovem za pedpokladu nadsttn or-
ganizace mlo i v mezinrodnch stycch podstatn jin kol a jinou funkci. Bylo by
initelem zaruujcm a udrujcm podek (mr) nikoliv prostedkem k vboji a sv-

8 Ibid.
9 Srov. Hobza, A. vod do mezinrodnho prva mrovho, st I. Praha: 1933, s. 143.
10 Srov. Kalshoven, F. Reflections on the Law of War. Collected Essay. Leiden, Boston: Martinus Nijhoff
Publisher, 2007, s. 342.
11 Ibid., s. 348.
12 Srov. Weyr, F. Soudob zpas o nov mezinrodn prvo. Brno: 1919, s. 122.

125
mocn obran proti tokm. Odzbrojen vzhledem k zachovn uritch sil oznao-
val jako sten odzbrojen.13
Vzhledem k tomu, e v souasnosti meme mluvit pouze o stenm odzbrojen,
i kdy nkter kategorie zbran jsou zcela zakzny jako nap. zbran bakteriologick,
chemick, nlapn miny, je nezbytn i zkaz jejich pouit. V nkterch ppadech
me i pln zkaz uritho druhu zbran v praxi vyvolvat pote. F. Kalshoven14 ve
svm pojednn z roku 1972 vyslovil pochybnost o uzaven dokonal dohody o zka-
zu pouit, vlastnictv, vvoje, skladovn apod. zpalnch zbran v dob vlky, stejn
jako v dob mru. Konstatoval, e nehled na politickou hodnotu by takov odzbro-
jovac smlouva mohla bt inn. V praxi by podle nj takov smlouva nebyla ni-
m vce ne zkazem pouit vech zpalnch zbran (ban on use of all incendiary
weapons).15
V souvislosti se zpalnmi zbranmi by bylo mon na zklad vah F. Kalshove-
na dospt k nzoru, e zkaz pouit zbran je v praxi efektivnj. Je otzka zda se
tento nzor vztahuje pouze na zpaln zbran.
V ppad jinch zbran, je zejm, e pouze pln zkaz zbran, tj. nejen zkaz je-
jich pouit, ale i povinnost jejich odstrann a pln likvidace me zajistit, e ne-
budou v praxi pouity. Podle stanoviska ady stt pouze pln zkaz protipchotnch
min me inn zabraovat nerozliujcm inkm tchto min a dlouho trvajcm
dsledkm na civiln ivot.16 Nelze tud podceovat pravidla v oblasti odzbrojen
a omezen zbrojen v pravm smyslu (tj. kvantitativnho odzbrojen smujcho ke
snen potu zbran, jejich likvidaci apod.), kter maj ve sv podstat odlinou po-
vahu od pravidel humanitrnho prva. F. Kalshoven17 v tomto smru konstatuje, e
humanitrn cle (humanitarian concerns) a strategick ohledy (strategic considerations)
jsou stejn dleit pi urovn, zda urit zbra spluje kritria kvalitativnho od-
zbrojen.
Ve sv podstat je optimln, kdy je zakzno nejen pouit zbran, ale zrove
dojde i k jejich pln likvidaci nebudou nadle vyvjeny, vyrbny, pevdny apod.,
tj. k odzbrojen v dan oblasti. Odzbrojen me vrazn poslit zkaz pouit uritch
zbran, zejmna v ppadech, kdy existuj urit pochyby o leglnosti jejich pouit.
Prv odzbrojen slou ke snen a odstrann uritch druh zbran, ozbrojench sil
apod. Neexistence uritch zbran pak znamen, e nemohou bt pouity.
Je zejm, e existuje zk vztah mezi mezinrodnm humanitrnm prvem a pr-
vem odzbrojen. Nen vhodn tyto dv oblasti od sebe odtrhvat. I. Detter18 v tto
souvislosti konstatuje, e smlouvy v oblasti omezen zbrojen (arms limitation) nebo
kontroly zbrojen (arms control) a odzbrojen (disarmament) byly povaovny za ire-

13 Ibid., s. 124.
14 Srov. Kalshoven, F. Reflections on the Law of War. Collected Essay. Leiden, Boston: Martinus Nijhoff
Publisher, 2007, s. 355.
15 Ibid., s. 356.
16 Srov. Fleck, D. (ed.) The Handbook of International Humanitarian Law. Second edition. Oxford: Oxford
University Press, 2008, s. 141.
17 Srov. Kalshoven, F. Reflections on the Law of War. Collected Essay. Leiden, Boston: Martinus Nijhoff
Publisher, 2007, s. 353.
18 Srov. Detter, I. The Law of War. Second edition. Cambridge: Cambridge University Press, 2000, s. 109.

126
levantn k vlenmu prvu a z toho dvodu nebyly zaazeny do sbrek text vle-
nho prva. Dle dospv k zvru, e mezi nimi existuje mal rozdl ve struktue
a funkcch nap. mezi mluvou o zkazu bakteriologickch zbran a Petrohradskou
deklarac z roku 1868. Podle n vechny texty tkajc se odzbrojen maj zkladn d-
leitost pro vlen prvo. Existuje tsn vztah mezi odzbrojenm a omezenm nebo
zkazem zbran.19

2. SMEN INSTRUMENTY

Byly uzaveny smlouvy, kter kombinuj jak prvky odzbrojen, tak i prva
ozbrojench konflikt (humanitrnho prva). Dan smlouvy meme oznait jako tzv.
smen instrumenty. Jedn se o smlouvy, kter jsou primrn odzbrojovac, ale obsa-
huj i zkaz pouit uritch zbran. Podle V. Blkov20 smen instrumenty zakazuj
pouvn uritch zbran za ozbrojenho konfliktu (humanitrn prvek) a souasn
usiluj o omezen jejich vroby, skladovn a dopravy (odzbrojovac prvek). Dle tato
autorka konstatuje, e oproti tradinm humanitrn prvnm instrumentm se zkaz
pouit neomezuje na situace ozbrojench konflikt, ale uplatuje se za jakchkoli
okolnost, vetn mrovho obdob. Ve srovnn s klasickmi odzbrojovacmi nstroji
se smen smlouvy neopraj jen o logiku sttnho zjmu a rovnovhy moci. Zohled-
uj tak koncept lidsk bezpenosti (human security) a nutnost ochrany jednotlivc.21
Napklad se jedn o mluvu o plnm zkazu chemickch zbran z roku 1993 ob-
sahuje vedle odzbrojovacch ustanoven i zkaz pouit chemickch zbran. Podobn
mluva o plnm zkazu nlapnch min z roku 1997 zakazuje i jejich pouit. Pova-
hu smenho instrumentu m i mluva o kazetov munici (Convention on Cluster
Munitions) uzaven v roce 2008.22
Na druh stran mluva o zkazu pouit nkterch konvennch zbran, kter zp-
sobuj nadmrn utrpen z roku 1980, kter pat do prva ozbrojench konflikt je z-
rove povaovna za smlouvu, kter m urit odzbrojovac aspekty, resp.prvky ome-
zen zbrojen.23

2.1 MLUVA O ZKAZU CHEMICKCH ZBRAN

mluva o zkazu vvoje, vroby, skladovn a pouiti chemickch zbran


a o jejich znien z roku 1993 (dle jen mluva) pedstavuje komplexn dokument, t-
kajc se chemickch zbran. Smluvn stty se zavazuj, e nebudou vyvjet, vyrbt,
jinak nabvat, hromadit nebo pechovvat chemick zbran nebo je komukoli ped-
vat (l. I odst. 1a mluvy).

19 Ibid.
20 Srov. Blkov, V. prava vnitrosttnch ozbrojench konflikt v mezinrodnm humanitrnm prvu.
Praha: Univerzita Karlova Prvnick fakulta, 2007, s. 159.
21 Ibid.
22 Srov. Text mluvy in: Diplomatic Conference for Adoption of a Convention on Cluster Munitions. Dub-
lin 1930 May 2008, CCM/77, 30 May 2008.
23 Srov. Mencer, G. Dal rozvoj mezinrodnho humanitrnho prva. Prvny obzor, 1982, . 6, s. 511.

127
Dle se smluvn stty zavazuj, e zni chemick zbran, kter maj v dren nebo
kter jsou umstny na jakmkoli mst pod jurisdikc a kontrolou tchto stt nebo
kter smluvn stt ponechal na zem jinho smluvnho sttu (l. I odst. 2 a 3). Smluv-
n stty mluvy maj povinnost zniit veker chemick zbran. Likvidace bude zah-
jena nejpozdji 2 roky pot, kdy pro smluvn stt vstoup mluva v platnost a bude do-
konena nejpozdji 10 let po nabyt platnosti tto mluvy (l. IV odst. 6). Lhta pro
dokonen likvidace chemickch zbran me bt prodlouena. Smluvn stt me po-
dat Vkonnou radu (orgn Organizace) o prodlouen termnu pro likvidaci che-
mickch zbran, jestlie se domnv, e nebude schopen dodret lhtu 10 let. dost
mus obsahovat podrobn vysvtleni dvod a dlku navrhovanho prodlouen atd.
O dosti rozhodne Konference smluvnch stt na svm nejblim zasedn na z-
klad doporuen Vkonn rady. Ppadn prodlouen bude omezeno na nezbytn mi-
nimum. Smluvnmu sttu vak v dnm ppad nebude termn pro dokonen likvi-
dace prodlouen nad 15 let po vstupu mluvy v platnost (Ploha o kontrole, st IV
odst. 26).
Stty se rovn zavazuj zniit veker objekty pro vrobu chemickch zbran, kter
maj v dren nebo je vlastn nebo kter jsou umstny na jakmkoli mst pod jejich
jurisdikc nebo kontrolou (l. I odst. 4).
Vslovn zakazuje tak pouit chemickch zbran (l. I odst. 1 b). mluva potvr-
zuje a dle rozvj zkaz pouit chemickch zbran , obsaen v enevskm protokolu
z roku 1925. V preambuli mluvy je vyjdeno, e tato mluva optovn potvrzuje
zsady, cle a zvazky vyplvajc ze enevskho protokolu z roku 1925 a mluvy
o zkazu vvoje, vroby a hromadn zsob bakteriologickch (biologickch) a toxi-
novch zbran a o jejich znien z roku 1972.
Dle je v preambuli vyjden vztah k enevskmu protokolu z roku 1925. Smluv-
n stty se zavazuj v zjmu veho lidstva pomoc realizace tto mluvy zcela vylouit
monost pouit chemickch zbran a tak doplnit (complementing) zvazky pijat na
zklad enevskho protokolu z roku 1925. Jak konstatuje W.H. Boothby24 slovo do-
plujc (complementing) je vznamn v tom smyslu, protoe Protokol a mluva by
mly bt vykldny spolen (should be read together) a mluva by nemla bt pova-
ovna jako nahrazujc (supplementing) Protokol.
Dleitost mluvy doplujc Protokol spov v tom, e nejen zakazuje pouit
chemickch zbran, ale ukld sttm zlikvidovat veker zsoby chemickch zbra-
n. Likvidace tchto zbran je tak nezbytn pro to , aby nevznikalo nebezpe jejich
pouit. Je zde vak riziko, e jin stty mohou poruit tyto zvazky. Stty tak po-
tebovaly vzjemn zajitn zaloen na spolehlivm inspeknm a kontrolnm me-
chanismu.25
Zkaz pouit chemickch zbran obsaen v mluv se nevztahuje jen na vlku,
ale i na pouit v jakmkoli ozbrojenm konfliktu.26 Dan zvazek je rozvinut i v tom

24 Srov. Boothby, W. H. Weapons and the Law of Armed Conflict. Oxford: Oxford University Press, 2009,
s. 130.
25 Ibid., s. 134.
26 Srov. Azud. J. Sasn problmy zkazu a likvidcie chemickch zbran. Prvny obzor, 1988, . 5,
s. 413.

128
smyslu, e smluvn stty se nebudou podlet ani na dnch vojenskch ppravch
k pouit chemickch zbran (l. I odst. 1c, d). Podle l. I odst. 5 mluvy se smluvn stty
tak zavazuj nepouvat chemick prostedky k potlaovn nepokoj jako metody vlky.
Na druh stran l. II odst. 9c pipout urit vojensk vyuit chemickch ltek.
Podle tohoto ustanoven za ely nezakzan mluvou jsou pokldny vojensk ely,
kter nejsou spojeny s pouitm chemickch zbran a kter nejsou zvisl na pouit to-
xickch vlastnost chemickch ltek jako metody veden vlky.
Za chemick zbran se podle mluvy tak nepokldaj toxick chemick ltky a je-
jich prekursory, kter jsou ureny pro ely nezakzan mluvou (l. VI odst. 1). De-
finice chemickch zbran je proto v mluv doplnna Plohou o chemickch ltkch.
V n jsou toxick chemick ltky rozdleny do t seznam. Ltky jsou rozdleny podle
rizika, kter pedstavuj pro pedmt a el mluvy. V seznamu 127 jsou obsaeny
ltky, kter maj jen mal nebo dn pouit pro ely nezakzan mluvou. V se-
znamu 228 jsou ltky, kter se nevyrbj ve velkch komernch mnostvch pro ely
nezakzan mluvou. Seznam 329 zahrnuje ltky, kter mohou bt vyrbny ve vel-
kch komernch mnostvch pro ely nezakzan mluvou.
Zalenn chemickch ltek do jednotlivch seznamu nen nemnn. Jednotliv se-
znamy chemickch ltek mohou bt zmnny, ani by bylo teba init formln do-
plky mluvy. K zajitn ivotaschopnosti a efektivnosti mluva umouje zmnit
ustanoven ploh v ppad, e se navrhovan zmny tkaj pouze zleitost adminis-
trativn nebo technick povahy (l. XV odst. 4).
Pokud jde o nezakzan ely podle mluvy, jedn se o prmyslov, zemdlsk,
vzkumn, lkask, farmaceutick nebo dal mrov ely (l. II odst. 9). Pat sem
i ltky, kter jsou ureny pro ochrann ely, tj. ely, kter se pmo tkaj ochrany
proti toxickm chemickm ltkm a ochrany proti chemickm zbranm (l. II odst. 9b).
Na urit ppadn problmy poukazuje v tto souvislosti I. Detter. Uvd, e chemi-
klie jako herbicidy jsou nezbytn pro zemdlsk ely a bude podle n obtn re-
gulovat nebo omezit herbicidy jako prostedek vlky. Rovn poukazuje na obte pi
kontrole (verification) v tto oblasti.30 V nvrhu z roku 1985 k mluv bylo vslov-
n uveden zvazek kad smluvn strany nepout herbicidy jako metodu vlky a e
takov zkaz nen na pekku jinmu vyuit herbicid.31 Pouit herbicid pi ozbro-
jench konfliktech by bylo rozporu se zkazem pouit chemickch zbran stanoven-
ho mluvou.
mluva o zkazu chemickch zbran z roku 1993 tak e otzku pouit plyn pro
potlaen nepokoj. mluva rozliuje ppady neptelstv jako metody vlky, kter je
zakzno.32 Dle mluva z roku 1993 vak dovoluje pouit chemickch prostedk
pro vynucen dodrovn podku. Ve smyslu jejho l. II odst. 9d se za zakzan che-
mick ltky nepokld chemick prostedek uren k dodrovn zkonnosti, vetn

27 Do seznamu . 1 pat nap. sarin, soman, sirn yperity, duskov yperity, saxitoxin.
28 Do seznamu . 2 pat nap. amitos.
29 Do seznamu . 3 pat nap. fosgen, chlorkyan, kyanovodk, chlrpikrin apod.
30 Srov. Detter, I. The Law of War. Second edition. Cambridge: Cambridge University Press, 2000, s. 266.
31 Ibid.
32 Srov. Henckaerts, J. M., Doswald-Beck, L. Customary International Humanitarian Law. Volume I. Cam-
bridge: Cambridge University Press, 2005, s. 264.

129
potlaovn nepokoj. Podle W. H. Boothbye33 za ppady potlaovn nepokoj se na-
pklad povauj i takov ke kterm dochz na okupovanm zem. Podobn se vy-
chz z toho, e tyto ltky mohou bt pouity tak proti vlenm zajatcm nebo v za-
jateckch tborech.
Pokud jde o prostedky pro vynucen dodrovn podku, m se na mysli jakkoli
chemick ltka, kter je schopna rychle vyvolat u lid podrdn smyslovch orgn
nebo ochromujc fyzick inky, kter zmiz bhem krtk doby po skonen expozi-
ce (l. II odst. 7). Me se jednat napklad o slzotvorn plyny. Podmnkou je, e tato
ltka nen uvedena v pslunch seznamech chemickch ltek, kter jsou obsaeny
v Ploze k mluv.34
Pokud jde o pouit tchto prostedk v ozbrojench konfliktech, v souasnosti
zkaz pouit plyn pro potlaen nepokoj jako metody vlky v mezinrodnch ozbro-
jench konfliktech je obsaen i v nkolika vojenskch manulech, stejn tak i zkaz
pouit tchto plyn jako metody vlky ve ozbrojench konfliktech, kter nemaj mezi-
nrodn charakter.35 dn stt neuplatoval prvo na pouit plyn pro potlaen ne-
pokoj jako metodu vlenho neptelstv.36
Obecn ukld mluva smluvnm sttm nepodporovat i nepomhat nebo nav-
dt kohokoli k jakkoli innosti, kter je zakzan mluvou (l. I odst. Id).
Pro provdn mluvy byla vytvoena Organizace pro zkaz chemickch zbran.
Organizace m ti hlavn orgny Konferenci smluvnch stt, Vkonnou radu a Tech-
nick sekretarit. kolem Organizace je zejmna kontrolovat jak smluvn stty dodr-
uj ustanoven mluvy. V ppad, e Organizace zjist poruen ze strany smluvnch
stt, me rovn rozhodnout o sankcch proti pslunmu sttu.
Prvn prava zkazu chemickch zbran by nebyla efektivn, pokud by nebyla do-
plnna psnou kontroln procedurou. mluva obsahuje sloit a velmi podrobn kon-
troln mechanismus, kter v ppad realizace omezuje vkon suverenity kontrolova-
nho sttu.
mluva obsahuje rozshl kontroln systm, kter je v pmm vztahu k jejmu ped-
mtu.37 Ustanoven o kontrole v mluv a v Kontroln ploze se vztahuje na chemic-
k zbran, tj. na zazen pro jejich skladovni, likvidaci a vrobu. Dle se kontroln
ustanoven vztahuj i na chemick zazeni zabvajc se innost, kter nen mluvou
zakzna.
elem kontroly je ovit, e stty dodruji sv zvazky podle mluvy a tak od-
strait ppadnho poruitele.38 Nejedn se o stoprocentn systm. M vak dostate-

33 Srov. Boothby, W. H. Weapons and the Law of Armed Conflict. Oxford: Oxford University Press, 2009,
s. 136.
34 Srov. Ondej, J. mluva o zkazu chemickch zbran vznamn krok v oblasti odzbrojen a kontroly.
Prvnk, 1997, . 3, s. 269.
35 Srov. Henckaerts, J. M., Doswald-Beck, L. Customary International Humanitarian Law. Volume I. Cam-
bridge: Cambridge University Press, 2005, s. 264265.
36 Ibid., s. 265.
37 Srov. Azud. J. Sasn problmy zkazu a likvidcie chemickch zbran. Prvny obzor, 1988, . 5,
s. 415.
38 Srov. Robinson, J. P. P. The Verification System for the Chemical Weapons Convention, Hague Aca-
demy of International Law, Workshop. Boston, London: Martinus Nijhoff Publishers, Dordrecht, 1995,
s. 490.

130
nou odstraujc kapacitu a mechanismus,39 kter by nedovolil, aby vn podezen
o poruen mluvy byla opominuta. V prbhu projednvn nvrhu mluvy vyvol-
valy otzky kontroly spory.40
Kontrola provdn na zklad mluvy m charakter mezinrodn kontroly. Ped-
pokld vak i vnitrosttn opaten jednotlivch smluvnch stt. Kontroln opaten
stanoven mluvou provd Technick sekretarit (l. VIII odst. 17) jmenovanmi in-
spektory a inspeknmi asistenty (st II odst. 3, KP).
Vlastn kontrola (verification) je provdna inspekcemi s vyuitm rznch technic-
kch zazen. Inspekce jsou realizovny na podklad deklarac (l. III) , obsahujcch
daje zazench a innostech, na kter se vztahuje mluva. Kontrola se provd na
pedem deklarovanch mstech i na mstech, kter nebyly pedem deklarovny. V tom-
to druhm ppad se jedn o kontrolu, kter je provdna v ppad podezen na po-
ruen mluvy a mluv se o inspekcch na vzvu, kter nesm bt pslunm smluv-
nm sttem odmtnuty.
Pro zajitn kontroly jsou nezbytn vnitrosttn opaten jednotlivch smluvnch
stt. V mluv jsou oznaovny jako nrodn provdc opaten.
V ppad podezen na dajn pouit chemickch zbran poruujc mluvu umo-
uje mluva provst zvltn inspekce za elem vyeten zjitn (l. IX odst. 19).
Vyetovn bude provedeno podle specilnch ustanoven, obsaench v sti XI
Kontroln plohy. Tato st obsahuje dodaten ustanoven (additional provisions),
kter e konkrtn postupy vyadovan v ppad dajnho pouit chemickch zbra-
n (st XI odst. 2, KP).
Vedle pravidel o vyetovn dajnho pouit chemickch zbran v ppad, e by
pes zkaz dolo k pouit chemickch zbran obsahuje mluva ustanoven o poskyt-
nut pomoci prostednictvm Organizace. Tuto povinnost maj vechny smluvn stty,
mohou si vak vybrat jej konkrtn zpsob. Me spovat v pspvku do dobrovoln-
ho fondu pomoci, v uzaven dohod s Organizac o poskytnut pomoci nebo v prohl-
en o druhu pomoci, kter bude poskytnuta na vzvu Organizace (l. X odst. 7). Podle
l. X odst. 5 mluvy Technick sekretarit Organizace udruje databanku obsahujc
voln pstupn informace o rznch prostedcch ochrany proti chemickm zbranm,
kter me vyut kterkoli dajc stt. Prostedky pro pomoc a ochranu proti che-
mickm zbranm zahrnuj zazen pro detekci a vstran systmy, ochrann vybave-
n, zazen pro dekontaminaci a prostedky dekontaminace, liva apod. (l. X odst. 1).
W. H. Boothby41 se zaml nad tm do jak mry je mluva o zkazu chemickch
zbran vrazem obyejovho mezinrodnho prva. Podle jeho nzoru se toto pravidlo
stv (achieving) obyejovm prvem, jestlie jm skuten ji nen. Na podporu to-
hoto nzoru uvd nap. iroce odsuzujc reakci na pouit Irkem chemick munice
proti Kurdm v severnm Irku v beznu 1988 bhem rnsko-Irck vlky a zprvu

39 Srov. Batsanov, S. B. Some Observations on the Chemical Weapons Convention. Disarmament a perio-
dic review by the United Nations, vol. XVI, nurnber 3, 1993, s. 133134.
40 K tmto otzkm srov. Ondej, J. mluva o zkazu chemickch zbran vznamn krok v oblasti od-
zbrojen a kontroly. Prvnk, 1997, . 3, s. 276.
41 Srov. Boothby, W. H. Weapons and the Law of Armed Conflict. Oxford: Oxford University Press, 2009,
s. 137.

131
o pouit sarinu v roce 1991. Rovn bylo odsouzeno pouit chemickch pum po-
vstalci bhem vojensk innosti v Irku v roce 2007.
Za obyejov pravidlo lze povaovat i zkaz pouit chemickch zbran pi proti-
opatench 42 v ppad toho, e jin stt pouije tchto zbran. Na podporu tohoto tvr-
zen lze uvst tu skutenost, e jen velmi mlo stt povauje odplatu s pouitm che-
mickch zbran za legln. Stejn tak existuje jen velmi mlo stt pro kter by pouit
tchto zbran pi represlich bylo dovolen. Lze tud konstatovat, e jakkoli pouit
chemickch zbran je zakzno bez ohledu na akce jin strany konfliktu. Mluvit o oby-
ejov povaze zkazu vlastnictv chemickch zbran je vak pedasn.
Pokud jde o celkov zhodnocen mluvy o zkazu chemickch zbran, mluva je od-
zbrojovac smlouvou v nejirm slova smyslu, kter zakazuje chemick zbran a je prv-
nm zkladem pro jejich znien. Zakazuje celou kategorii zbran chemickch zbra-
n, kter maj charakter zbran hromadnho nien, zakazuje vak i pouit chemickch
zbran v ozbrojench konfliktech. Ve spojen se enevskm protokolem tak pedsta-
vuje komplexn zkaz chemickch zbran jednoho z druh zbran hromadnho nien.
Komplexnost mluvy je vyjdena tm, e i kdy zakazuje pouit chemickch
zbran, pro ppady pouit chemickch zbran obsahuje mluva pravidla o pomoci
a ochran proti chemickm zbranm.
Na druh revizn konferenci43 mluvy o zkazu chemickch zbran v roce 2008
smluvn strany potvrdily svj zvazek doshnout jej univerzality dokonit likvidaci
chemickch zbran, poslit kontroln mechanismus, zajistit neen chemickch zbra-
n, poskytovat pomoc a ochranu a podporovat mrov vyuvn chemie.

2.2 ZKAZ PROTIPCHOTNCH (NLAPNCH) MIN

V roce 1980 byla uzavena mluva o zkazu nebo omezen pouit uri-
tch konvennch zbran, kter mohou zpsobit nadmrn zrann nebo mt nerozliu-
jc inky.44 K mluv bylo zatm pijato pt dodatkovch protokol.
Zejmna vznamn je Dodatkov protokol II tkajc se pozemnch min. Z prak-
tickho hlediska jsou pozemn miny dnes povaovny za jednu z nejnebezpenjch
a nejastji se vyskytujcch konvennch zbran, kter zpsobuj zbyten utrpen.
Tyto miny jsou konstruovny k nien tank a vozidel (protitankov miny) nebo osob.
Zejmna miny uren proti osobm (protipchotn miny) jsou velmi nebezpen. K je-
jich explozi sta psobit silou pti a padesti kg. G. Best konstatuje,45 e miny se
staly v 70. a 80. letech tm, co byl napalm v letech 50. a 60. Pokud jde o dsledky po-
uit min, napklad podle zznam z Kambode z roku 1991 se uvd, e v tto dob
tam bylo poloeno a tyi miliny min; nsledky byly katastrofln, bylo zazname-
nno okolo 35 tisc amputac a kad msc okolo 250300 zrann minami.46

42 Ibid.
43 Ibid., s. 136.
44 Srov. esk text mluvy in: Poton, M., Ondej, J. Vybran dokumenty ke studiu mezinrodnho prva
veejnho. V. dl. Praha: Univerzita Karlova, 1992, s. 80 a nsl.
45 Srov. Best, G. War and Law since 1945. Oxford: Clarendon Press, 1994, s. 299.
46 Ibid.

132
Omezujc zkaz pouit pozemnch min je obsaen v Protokolu II o zkazu nebo
omezen pouit min, nstranch min a jinch prostedk. Tento Protokol je povao-
vn za nejdleitj vsledek jednn, kter vedla k uzaven mluvy o zkazu kon-
vennch zbran z roku 1980 a protokol k n. Podle I. Detter47 zjem o pozemn miny
roste v 60. a 70. letech 20. stolet, kdy jsou nstran miny pouvny jako oblben
zbra terorist. Tato teroristick praxe podle n vysvtluje pro byl Protokol II k mlu-
v pijat.
V publikaci D. Fleck (ed.)48 je konstatovno, e na rozdl od Protokolu I tento Pro-
tokol nezakazuje pouit zbran za elem zabrnn nikoli nezbytnch utrpen, ale za-
kazuje nerozliujc pouit a je zamen proti nerozliujcm vsledkm. Protokol II
nezakazuje vlastnictv nebo dokonce pouvn min (mines) a nstranch min (booby-
traps) jako takovch. Zakazuje pouze pouvn min a nstranch min v uritch
situacch, kdy je nebezpe nerozliujcch ink obzvlt zvan.49 Pes irokou
podporu plnho zkazu pozemnch min se pi projednvn dodatku k Protokolu II
v roce 1996 se smluvnm stranm nepodailo dohodnout obecn zkaz tchto min
v Protokolu.
Protokol II byl, jak bylo eeno ve, doplnn Dodatkem z roku 1996. Vznam to-
hoto Dodatku spov v tom, e roziuje v l. 1 psobnost Protokolu II i na ozbroje-
n konflikty, kter nemaj mezinrodn charakter. I kdy byla v roce 2001 psobnost
vech protokol rozena i na konflikty, kter nemaj mezinrodn charakter. Rovn
v dalch otzkch Dodatek z roku 1996 dopluje a zpesuje Protokol II.
Protokol II se podle l. 1 vztahuje na pouvn min na pevnin, pouvn nstra-
nch min a jinch prostedk, vetn min kladench za tm elem, aby se zabrnilo
pstupu na poben psmo, na vodn i n pejezdy. Na druh stran se vak net-
k pouit min kladench proti lodm na moi nebo na vnitrozemskch vodnch cestch.
Protokol v l. 2 vymezuje pojmy zbran na kter se vztahuje mina50, nstran
mina51 a jin prostedky52.
Dodatek Protokolu II z roku 1996 dopluje a zpesuje Protokol II a obsahuje n-
kter nov prvky. Nov se ve srovnn s Protokolem II z roku 1980 vztahuje na proti-
pchotn miny. Vzhledem k tomu, e se v roce 1996 jet nepodailo dohodnout na
plnm zkazu protipchotnch/nlapnch min (anti-personnel mines) obsahuje Do-
datek Protokolu II z roku 1996 urit omezen tkajc se pouit nlapnch min.
Podle Studie Mezinrodnho vboru ervenho ke se tato ustanoven tak aplikuj
na stty, kter nejsou jet vzny plnm zkazem protipchotnch/nlapnch min,
tj. mluvou o plnm zkazu protipchotnch min z roku 1997. Podle l. 4 Dopln-

47 Srov. Detter, I. The Law of War. Second edition. Cambridge: Cambridge University Press, 2000, s. 218.
48 Srov. Fleck, D. (ed.) The Handbook of International Humanitarian Law. Second edition. Oxford: Oxford
University Press, 2008, s. 142.
49 Ibid.
50 Mina znamen vekerou munici umstnou pod nebo nad zem nebo jinm povrchem nebo v jejich
blzkosti a urenou k detonaci nebo k explozi v dsledku piblen se nebo doteku osoby nebo vozidla.
51 Nstran mina znamen jakkoli prostedek nebo materil, kter je uren, zkonstruovn nebo uzp-
soben k zabit nebo porann a kter psob neoekvan pi pemsovn zdnliv nekodnho ped-
mtu nebo pi piblen se k nmu nebo pi provdn zdnliv bezpenho konu.
52 Jin prostedky znamenaj munici a prostedky run umstn, uren k zabit, porann nebo poko-
zen a aktivovan ovldnm na dlku nebo automaticky po uplynut urit doby.

133
nho Protokolu II z roku 1996 je zakzno pouit nlapnch min, kter jsou neod-
haliteln jak je specifikovno v odstavci Technick plohy. Ustanoven se tk zka-
zu pouit plastikovch min,53 kter uniknou odhalen standardnm deteknm vybave-
nm a tak vede k vnmu riziku pro personl odstraujc min, stejn jako civilistm.
Dal omezen obsahuje l. 5 pokud jde o pouit protipchotnch min jinch ne jsou
miny dopravovan na dlku. Dan ustanoven m snit rizika tkajc se zejmna ci-
vilnho obyvatelstva. Podle l. 5 odst. 2 je zakzno pouit protipchotnch min, kter
nejsou vybaveny zazenm pro samoznien a samostatnou deaktivaci jak je specifi-
kovno v Technick ploze. Ve smyslu l. 5 odst. 2 je tak zakzno pouit protip-
chotnch min, pokud nejde o miny v oznaench oblastech (perimeter-marked area),
kter jsou monitorovny vojenskm personlem a chrnny ohranienm nebo jinmi
prostedky pro zajitn innho vylouen civilist z oblasti. Technick ploha vy-
aduje sebeznien do 30 dn od rozmstn s 90% spolehlivost a samostatnou deak-
tivaci do 120 dn se spolehlivost 99,9 %. V l. 5 odst. 3 jsou obsaeny vjimky, kdy
smluvn strana nemus dodrovat zvazky podle odst. 2, pokud to nen mon v d-
sledku ztrty kontroly nad oblast z dvodu neptelsk vojensk akce.
Dan komplikovan ustanoven o omezen pouit protipchotnch min byla podro-
bena vn kritice, co nakonec vedlo k uzaven mluvy o plnm zkazu proti-
pchotnch min z roku 1997. Vzhledem k tomu, e tato mluva nebyla ratifikovna
nktermi vznamnmi stty, kter disponuj minami jako jsou na, Rusko, USA,
Korejsk republika, zstv Protokol II stle dleit protoe omezuje pouit protip-
chotnch min.
Podle tto mluvy Smluvn stty se zavazuj, e nepouij protipchotn miny
a dle, e je nebudou vyvjet, vyrbt, jinak zskvat, skladovat, ponechvat si je, nebo
je pmo nebo nepmo pevdt jinm.
Smluvn stty se zavazuj ke znien nebo zajitn znien vech zsob protip-
chotnch min je m nebo vlastn nebo je spadaj pod jeho jurisdikci i kontrolu, co
nejdve, nejpozdji vak tyi roky pot, co mluva pro takov astnick stt vstou-
p v platnost.
Zvazek zniit nebo zajistit znien vech protipchotnch min v zaminovanch pro-
storech, je spadaj pod jeho jurisdikci i kontrolu, co nejdve, nejpozdji vak deset
let pot, co tato mluva pro takov astnick stt vstoup v platnost.
Pro provdn a dodrovn tto mluvy jsou zejmna dleit opaten o transpa-
rentnosti v l. 7 ustanoven k zajitn souladu (compliance)v l. 8. U obou lnk je
do znan mry zejm inspirace mluvou o zkazu chemickch zbran z roku 1993.
Pokud se tk opaten o transparentnosti. vznamnou lohu zde bude mt generln
tajemnk OSN.
Mezi zkladn pedpoklady fungovn innho provdcho a kontrolnho mecha-
nismu pat poskytovni informac. Kad smluvn stt m zvaze podle l. 7 odst. 1
podat zprvu obsahujc adu informac generlnmu tajemnkovi OSN nejpozdji do
180 dn po vstupu tto mluvy pro dan stt v platnost. Zprva mimo jin obsahuje

53 Srov. Fleck, D. (ed.) The Handbook of International Humanitarian Law. Second edition. Oxford: Oxford
University Press, 2008, s. 147.

134
celkov poet protipchotnch min, je dan stt vlastn, m v dren nebo jsou pod
jeho jurisdikc nebo kontrolou. Dle zprva zahrnuje v monm rozsahu tak umst-
n vech minovch oblast (mined area), kde jsou rozmstny miny nebo je podezen,
e je obsahuj. V maximln mon me by mly stty podle l. 7 odst. 1, psm c)
uvst podrobnosti tkajc se typu a mnostv kad nlapn miny a kad minov ob-
lasti a kdy byly umstny. Zprva m rovn podle l. 7 odst. 1, psm. f) obsahovat pro-
gramy pro znien protipchotnch min vetn podrobnost o metodch, kter budou
pouity pi znien, a informace o umstn vech likvidanch mst.
Pro provdn mluvy se vytvoila Schzka smluvnch stran. Tento orgn se m
schzet pravideln. Schzek se mohou zastovat vechny smluvn stty mluvy.
Stty, kter nejsou smluvn stranou mluvy, nebo mezinrodn organizace vldn i ne-
vldn povahy mohou bt pozvny na tyto Schzky jako pozorovatel (l. 11 odst. 4).
Schzky mohou sehrt vznamnou lohu pi konzultacch, je probhaj mezi
smluvnmi tty navzjem. Dvodem pro jejich provdn je pn jednoho nebo vce
smluvnch stt, aby jin smluvn stt vysvtlil otzky vztahujc se k provdn mlu-
vy. dost sttu o vysvtlen je pedkldna druhmu sttu prostednictvm generln-
ho tajemnka OSN. Kad smluvn stt se vak mus zdret neodvodnnch dost
o vysvtlen a jejich zneuit (l. 8 odst. 2).
V ppad, e by se ani na tchto Schzkch nepodailo danou zleitost vysvtlit
a bylo by zapoteb dalho vysvtlen, Schzka smluvnch stran nebo Zvltn schz-
ka smluvnch stran pov misi pro zjiovn fakt (fact-finding mission). Zrove
Schzka nebo Zvltn schzka smluvnch stran rozhodne o mandtu tto mise, a to
konsenzem nebo v ppad, e se jej nepoda doshnout vtinou hlas smluvnch
stt ptomnch a hlasujcch. Jedn se o obdobu inspekc na vzvu podle mluvy
o zkazu chemickch zbran z roku 1993.
Na rozdl od mluvy o zkazu chemickch zbran z roku 1993 neobsahuje mlu-
va o zkazu protipchotnch min dn dal postupy v ppad zjitn jejho porue-
n vetn sankc. Na zklad mluvy nebudou provdny preventivn opakujc se in-
spekce na mst, jako je tomu u mluvy o zkazu chemickch zbran z roku 1993.
Mise pro zjiovn fakt jsou vak pokrokem ve srovnn s mluvou o zkazu pouit
nkterch konvennch zbran z roku 1980, kter neobsahuje ustanoven o kontrole,
a tud ani o dnch kontrolnch orgnech.
Pokud jde o stav provdn mluvy o zkazu protipchotnch min zatm bylo zni-
eno na 42 mil. min, celkem 83 stty, kter dokonily likvidaci jejich zsob. Zbv
zniit 15 mil. min 68 stty. Blorusku, ecku a Turecku se nepodailo k 1. beznu
2008 zlikvidovat jejich zsoby. mluva vak neumouje prodlouen lhty 4 let. Od-
haduje se vak na 160 mil. min, kter maj v zsobch nesmluvn stty (zejmna na,
Rusko, USA, Pkistn, Indie)54.
Sloitj je situace pokud jde o odstraovn min v zaminovanch oblastech.
15 stt podalo o prodlouen lhty pro likvidaci min v zaminovanch oblastech
o 110 let (Bosna a Hercegovina, ad, Chorvatsko, Dnsko, Ekvdor, Jordnsko,
Mosambik, Nikaragua, Peru, Senegal, Thajsko, Venezuela, Jemen, Velk Britnie,

54 Srov. Lachowski, Z., Post, S. Conventional Arms Control. SIPRI Yearbook 2009, s. 440442.

135
Zimbabwe). 9. schzka smluvnch stran v listopadu 2008 souhlasila s prodlouenm
lhty.55
Jako dvody pro nenaplnn zvazku pro odstrann min uvdj stty a) nedostatek
finannch zdroj, b) nedostatek vycvienho personlu a vybaven, c) environmentl-
n, logistick a technick problmy, d) nedostaten daje, kter zabrauj nkterm
sttm v spnm splnn jejich zvazk, e) nkter stty svaluj vinu na patn vzta-
hy se sousedy nebo na neptelstv povstaleckch skupin uvnit jejich hranic.56
Je pravdpodobn, e i do budoucnosti bude jet po uritou dobu dochzet k tra-
gickm stetm zejmna civilnho obyvatelstva s umstnmi protipchotnmi minami,
i kdy ji nov miny nebudou vyrbny a nynj zsoby budou postupn likvidovny.
Tato situace bude trvat do t doby ne dojde k plnmu odstrann a likvidaci umst-
nch min.
Ve Studii Mezinrodnho vboru ervenho ke byla zkoumna tak otzka oby-
ejov povahy zkazu protipchotnch min. Bylo konstatovno, e pes adu ratifikac
mluvy je stle nkolik stt, kter nejsou stranou mluvy (viz ve). Dle je ve Stu-
dii konstatovno, e piblin tucet stt, kter nejsou smluvn stranou mluvy poui-
ly protipchotn miny v souasnch konfliktech. Tato praxe vede k zvru, e v sou-
asnosti nen zkaz pouit protipchotnch min obyejovm mezinrodnm prvem.57

ZVR

Vznam smench instrument, spov v tom, e kombinuj prvky od-


zbrojen a mezinrodnho humanitrnho prva. Je zejm, e pouze pln zkaz n-
kterch zbran me zajistit, e nebudou v praxi pouity. Smen instrumenty vak
i zakazuj pouit zbran. Na rozdl od typickch odzbrojovacch smluv nebo smluv
o omezen zbrojen potaj v souvislosti s monm pouitm nebo nsledky i s p-
padnou pomoc. Smen instrumenty ukldaj sttm odstranit nejen skladovan, ale
i rozmstn a ponechan zbran na mst. Vechny by mly bt odstranny a nsled-
n zlikvidovny. Vznam smench instrument spov i v tom, e obsahuj i urit
ustanoven o kontrole, nkdy mohou bt zkladem pro velmi psnou kontrolu (mlu-
va o zkazu chemickch zbran), nkdy se nejedn o tak podrobnou kontrolu (mlu-
va o zkaza protipchotnch min). Smlouvy vslovn i pevn humanitrnho cha-
rakteru vak ustanoven o kontrole neobsahuj.

55 Ibid., s. 441.
56 Ibid.
57 Srov. Henckaerts, J. M., Doswald-Beck, L. Customary International Humanitarian Law. Volume I. Cam-
bridge: Cambridge University Press, 2005, s. 282.

136
MIXED INSTRUMENTS AND THE PROHIBITION OF SOME WEAPONS
IN ARMED CONFLICTS

Summary

Mixed instruments combine the elements of disarmament law and humanitarian law. The
concept of disarmament embraces a partial or complete reduction and elimination of weapons and armed
forces. Disarmament defined in the broad sense includes a range of measures which do not lead to the act
of giving up weapons in itself, but facilitate their reduction or modification, restrict proliferation of weapons,
their tests, etc. In principle, disarmament is based on political aspects.
On the other hand the aim of humanitarian law in the broad sense is the protection of victims of armed
conflicts, prohibition of specific methods and means of warfare, etc. There are several international treaties
which include disarmament and humanitarian aspects The Chemical Weapons Convention of 1993, The
Anti-Personnel Mines Convention of 1997, The Convention on Cluster Munitions of 2008. Some elements
of both areas of international law are included in The Biological Weapons Convention of 1972 (disarmament
convention) and The Certain Conventional Weapons Convention of 1980 (humanitarian law convention). As
for the prohibition of weapons, the most efficient way would be to impose an unconditional ban. For
example, only a complete ban on anti-personnel mines would substantially prevent their indiscriminate
effects and profound destructive impacts on civilian population.

Key words: mixed instruments, disarmament, humanitarian law, complete ban, anti-personnel mines, chemical
weapons

137
2009 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 139159

OSN A OCHRANA CIVILIST


V OZBROJENCH KONFLIKTECH1
MARTIN PALOU

I. DV POZNMKY NA VOD

V nsledujcm pspvku se soustedm na tma, kterm se vztah mezi


OSN a mezinrodnm humanitrnm prvem prvn tinctou komnatou, jak je
charakterizoval ve sv monografii dr. Ji Fuchs2 sice nevyerpv, nicmn na nm
se tento vztah vznamnm zpsobem realizuje a dynamicky rozvj: otzku ochrany
civilist v ozbrojench konfliktech. stedn roli pi naplovn pojmu ochrany civi-
list v ozbrojench konfliktech konkrtnm obsahem zde hraje Rada bezpenosti. Ne
se ale na jej innost v tto oblasti podvm ble, dovolm si uinit dv poznmky.

A. OSN A MEZINRODN HUMANITRN PRVO

OSN sice nen smluvn stranou enevskch mluv a obvykle nebv


ani stranou dnho ozbrojenho konfliktu, pesto je zcela nepochybn, e m pro-
stednictvm vech svch hlavnm orgn Valnho shromdn, Rady Bezpenosti,
ECOSOCu, Sekretaritu v ele s generlnm tajemnkem, Mezinrodnho soudnho
dvora na vvoj celho mezinrodnho humanitrnho prva a zejmna na jeho im-
plementaci znan vliv. Je vbec OSN sama mezinrodnm humanitrnm prvem v-
zna? Jak se to v tomto kontextu vlastn m s mezinrodnprvnmi zvazky z mezi-
nrodnho humanitrnho prva plynoucmi, ppadn s pojmem mezinrodnprvn
odpovdnosti za jejich poruen?
l. 1 enevskch mluv ukld smluvnm stranm dnes vem sttm svta po-
vinnost nejen zachovvat, ale i zajiovat zachovvn tchto mluv za vech okolnos-
t. V roce 1986 ve svm rozsudku v ppad Nikaragua proti Spojenm sttm kon-
statoval Mezinrodn soudn dvr (MSD), e zvazek plynouc z l. 1 enevskch
mluv m platnost mezinrodnho obyeje. O deset let pozdji ve svm posudku Le-

1 Vechny citace z materil originln existujcch v anglitin, byly, nen-li uvedeno jinak, peloeny do
etiny autorem tohoto lnku. Maj tedy povahu pouze orientan a nikoli autentickch prvnch text.
2 Podle Fuchse m mezinrodn humanitrn prvo urit specifick rysy, kter ho vznamn odliuj od
ostatnch odvtv mezinrodnho prva veejnho (Ji Fuchs: Mezinrodn humanitrn prvo, Minis-
terstvo obrany 2007, str. 12).

139
galita hrozby nebo pouit nuklernch zbran pak MSD oznail vtinu norem huma-
nitrnho prva za tak fundamentln, e je nutno je povaovat za nepekroiteln
principy mezinrodnho obyejovho prva.3 Z toho pak doktrna vyvodila, e tyto
normy, jejich pvod teba spatovat v univerzlnch hodnotch lidstva, se vztahuj
k mezinrodnmu spoleenstv jako celku. Nevytvej subjektivn recipron prva
a povinnosti mezi stty, ale pedstavuj objektivn zvazek erga omnes, platn pro
vechny subjekty mezinrodnho prva, jak stty, tak i mezinrodn organizace. Co ale
z tohoto doktrinlnho zvru plyne pro n problm? Ve vztahu k jednotlivci je praxe
OSN primrn zasazena do rmce mezinrodnho prva lidskch prv. Na em je zalo-
en a jak se postupn vyvjel jej prvn vztah k mezinrodnmu prvu humanitrnmu?
Pipomeme si, co bylo na potku. Charta OSN nov upravila ius ad bellum. Se
stralivou zkuenost druh svtov vlky v zdech zde vtzn stty zformulovaly
k dosaen svch elementrnch cl jako jednu ze svch zsad povinnost len vzni-
kajc mezinrodn organizace vysthat se ve svch mezinrodnch stycch hrozby
silou nebo pouit sly (l. 2, odst. 4) a eit sv mezinrodn spory pokojnmi pro-
stedky (l. 2, odst. 3). Vjimku z tohoto zkazu pedstavuje pirozen prvo na in-
dividuln nebo kolektivn sebeobranu (l. 51) a kolektivn akce s mandtem Rady
bezpenosti (lnek 39 a 42). Jak se ale cle a zsady Charty OSN promtaj do od-
vtv mezinrodnho prva upravujcho ius in bello? Prvn spojnici mezi ius ad
bellum a ius in bello vytvoil Dodatkov protokol I k enevskm mluvm z roku 1977,
kter navc zavzal smluvn strany v ppad vnho poruen mluv nebo Protoko-
lu I jednat spolen nebo individuln ve spoluprci s Organizac spojench nrod
a v souladu s Chartou Organizace spojench nrod (l. 89). Prvo OSN bylo takto
vtaeno do proces, kde nemus jt o pokojn een mezinrodnch spor, ale primr-
n o jejich veden (nikoli o conflict resolution, ale o conflict management), avak
jakm zpsobem by takov spoluprce mla probhat, zstv zde zcela oteven.
Co zde pedpokldan spoluprce s OSN dosud pinesla? Jak mla inek na mezi-
nrodn prvo, je sleduje vvoj mezinrodnho spoleenstv a reaguje svm specific-
km zpsobem na jeho promny? Na ppadu ochrany civilist v ozbrojench konfliktech
v prosted OSN, kde k uritm vznamnm posunm, o kterch bude nyn e, poalo
dochzet a v poslednm desetilet, se ukazuje vc ne kde jinde, e reakce tto nejvt
a nejuniverzlnj svtov mezinrodn organizace na dje a udlosti, jimi se promny
mezinrodnho systmu projevuj, me pichzet a s dosti znanm zpodnm.

B. KONFLIKTY NOVHO TYPU A MROV OPERACE OSN PO ROCE 1989

Pd komunismu v Evrop a dsledkem toho pd bipolrn evropsk poli-


tick architektury v roce 1989 nejen otevel po desetilet uzaven totalitn spravova-

3 It is undoubtedly because a great many rules of humanitarian law applicable in armed conflict are so
fundamental to the respect of the human person and elementary considerations of humanity that the
Hague and Geneva Conventions have enjoyed a broad accession. Further these fundamental rules are to
be observed by all States whether or not they have ratified the conventions that contain them, because
they constitute intransgressible principles of international customary law. ( I.C.J. Reports, 1996, Advi-
sary Opinion of 8 July 1996 Legality of the Threat or Use of Nuclear Weapons, para. 79, str. 35)

140
n spolenosti v na sti svta, vetn esk, ale souasn odstartoval zsadn trans-
formaci svtovho mezinrodnho podku. Jednm z prvodnch jev, kter ji bohuel
tak doprovzej, je stle astj vznik konflikt, doprovzench bezprecedentnm,
dosud nepoznanm nsilm, tzv. asymetrickch konflikt novho typu. V odborn
literatue4 se tak dnes oznauj spory, jejich pvod bv asto hluboce zakoenn
v historickm vdom svch astnk, v jejich pslunosti k uritmu etniku, v jejich
mentalit i v jejich kulturnch i nboenskch tradicch. Stranami konflikt nov-
ho typu nebvaj, jako v ppad tradinch mezinrodnch konflikt, stabilizovan
stty, je maj zkladn problm sv identity v podstat vyeen, jsou s to podrovat
si monopol na vyuit ozbrojen sly na svm zem a tud pebrat odpovdnost za
dodrovn pravidel pro jejich veden. Vystupuj v nich naopak stty, kter jsou z tch
i onch pin natolik slab, e sv vlastn zem nekontroluj a permanentn o n bo-
juj, bu samy mezi sebou, nebo s nepravidelnmi ozbrojenmi skupinami, kter na
nm tak samostatn operuj. Pro konflikty novho typu je charakteristick, e jeho
bojit nebv zpravidla jasn ohranien a e asto nelze dobe rozliit, zda jde o kon-
flikt vnitn i mezinrodn. Bojovnci, v nich zastnn, a u psobc ve sttnch
armdnch tvarech i v nepravidelnch skupinch, zpravidla projevuj minimln i
nemaj vbec dnou vli respektovat a prosazovat mezinrodn humanitrn prvo
a obecn plnit povinnosti, kter pro n z mezinrodnho prva vyplvaj, zvlt pak
vi civilnmu obyvatelstvu. Naopak, systematick teror a nsil na civilnm obyvatel-
stvu na zem zasaenm takovmto konfliktem se asto stv rozenou a veobec-
n pouvanou formou boje, kter svm zpsobem znesven strany spojuje a vede
k tomu, e spolen odmtaj zasahovn mezinrodnho spoleenstv do jejich vnit-
nch zleitost.
To je tak dvod, pro se na rozdl od tradinho peacekeepingu kter byla
OSN zvykl vykonvat od konce tyictch let, a jeho npln byl dohled nad dodr-
ovnm mrovch dohod mezi vlcmi stranami souasn mrov operace, o je-
jich mandtech Rada bezpenosti rozhoduje ve svch rezolucch, stvaj stle vce
komplexn a multidimenzionln. Podle zprvy generlnho tajemnka OSN Agenda
pro mr, kter byla zveejnna v roce 1992 (A/47/277 S/24111) a kter se pokou
zmny mezinrodnho systmu odstartovan v roce 1989 reflektovat, je kolem dne-
nch mrovch operac nejen udrovat klid zbran mezi astnky konflikt a moni-
torovat uskuteovn mrovch dohod. Jejm clem mus bt inn reagovat na
vechny fze konflikt, od chvle, kdy dochz k jejich zrodu, po jejich ukonen, kdy
hroz, nejsou-li adekvtn eeny jejich hlubok piny, monost recidivy. Mrov
operace tak mus zahrnovat nejen monitoring, ale cel spektrum aktivit od preven-
tivn diplomacie, pes vytven mru (peacemaking), kdy jde o to nastolit podmn-
ky pro dohodu znesvench stran, udrovn mru (peacekeeping), a po budovn
mru (peacebuilding), jeho clem je vybavit postkonfliktn spolenosti dostaten-
mi nstroji k mrovmu rozvoji a k zamezen nvratu konfliktn situace.

4 Elementrn pehled, pokud jde o konflikty novho typu, lze na pklad zskat v dnes ji klasick prci
britsk autorky Mary Kaldor, New and Old Wars: Organis ed Violence in a Global ERa. 2nd edition 2006
(first edition: 1999), Cambridge: Polity Press.

141
2. POTEK DISKUSE
O OCHRAN CIVILNHO OBYVATELSTVA
V OZBROJENCH KONFLIKTECH V RAD BEZPENOSTI

Zatmco ji preambule Charty OSN z roku 1945 ohlauje odhodln vzni-


kajc mezinrodn organizace brnit prva a dstojnost kadho lovka bez rozdlu,
ve slovnku Rady bezpenosti, j je Chartou svena zkladn odpovdnost za udr-
ovn mezinrodnho mru a bezpenosti a je m, aby mohla plnit tyto koly,
zvltn pravomoc,5 se zjem o postaven jednotlivce ocitnuvho se uprosted ozbro-
jenho konfliktu vlastn objevil a v poslednm obdob. Jestlie enevsk mluvy
byly sjednny tyi roky pot, co byla pijata Charta OSN, a tud letos slav sv e-
dest narozeniny, 12. nora tohoto roku jsme si mohli pipomenout jet jedno vro-
. Uplynulo deset let ode dne, kdy se za kanadskho pedsednictv konala v Rad bez-
penosti tmatick debata, kter signalizovala dleit posun v jej dosavadn praxi.
Konfrontovna s konflikty novho typu, kter tud vyadovaly i zmnn pstup
k mrovm operacm a zejmna pot, co dsivm zpsobem selhala tv v tv ge-
nocidm, kter se za ptomnosti mrovch jednotek OSN odehrly v Bosn a Herce-
govin a ve Rwand6 se Rada bezpenosti konen rozhodla zabvat se v rmci
sv zkladn odpovdnosti za udrovn mezinrodnho mru a bezpenosti tmatem
ochrany civilist. Vdoma si toho, e prv civilist se stvaj zdaleka nejastjmi
obmi souasnch ozbrojench konflikt, rozhodla se zat povaovat jejich efektiv-
n ochranu nejen za akt veden zsadou lidskosti, o kter se opr mezinrodn huma-
nitrn prvo, ale tak za zkladn bezpenostn problm tchto konflikt, za nutnou
podmnku k dosaen jejich trvalho a zejmna spravedlivho een.
Ve svm prezidentskm prohlen pijatm na zvr tto debaty pak Rada bezpe-
nosti vyjdila sv znepokojen nad zvtujc se diskrepanc mezi pravidly mezin-
rodnho humanitrnho prva a jejich aplikac7 a uvtala sil, kterm Mezinrodn
vbor ervenho ke kontinuln pispv k implementaci tohoto prvnho odvtv.
Dle vyslovila sv pesvden, e een problmu ochrany civilist v situacch
ozbrojench konflikt vyaduje komprehensivn a koordinovan pstup jak lenskch
stt, tak mezinrodnch organizac a agentur8 a podala generlnho tajemnka OSN,
aby do z 1999 pedloil zprvu obsahujc konkrtn doporuen, jak by Rada bez-
penosti jednajc ve sfe sv odpovdnosti mohla zlepit fyzickou a prvn ochranu
jednotlivc v situacch ozbrojench konflikt.9
Generln tajemnk OSN zveejnil svou prvn zprvu o ochran civilist v ozbroje-
nch konfliktech 8. z 1999. V jejm vodu potvrdil v t dob ji notoricky znm
skutenosti:

5 l. 24, odst. 1 a 2 Charty OSN.


6 Crf. Report of the Secretary General pursuant to General Assembly Resolution 53/35 The Fall of Sre-
brenica from 15 November, 1999 (A/54/549) a Report of the Independent Inquiry into the actions of the
United Nations during the 1994 genocide in Rwanda from 15 Deecember 1999 (S/1999/1257).
7 S/PRST/1999/6.
8 Ibid.
9 Ibid.

142
Navzdory tomu, e v poslednch padesti letech byly pijaty rzn konvence v ob-
lastech mezinrodnho humanitrnho prva a mezinrodnho prva lidskch prv, nen
dne, kdy se nedozvdme o ppadech zastraovn, krutosti, muen a zabjen bez-
mocnch civilist v situacch ozbrojench konflikt. A u se jedn o mysln mrza-
en v Sierra Leone, genocidu ve Rwand, etnick itn na Balkn i nsiln mize-
n osob v Latinsk Americe, strany tchto konflikt svm jednnm dvaj vdom
najevo, e tyto konvence je nezajmaj Mezinrodn humanitrn prvo a mezin-
rodn prvo lidskch prv stanovuj prva civilist a povinnosti bojujcch v dob kon-
fliktu. Skutenost vak je, e osoby podlejc se na bojovch akcch po celm svt
odmtaj tato prvn ustanoven respektovat a na msto toho se uchyluj k teroru a po-
uvaj jej jako prostedek kontroly nad obyvatelstvem.10
Mnoc se nsiln iny vi civilistm nejsou pouze nechtnm produktem vle-
nch operac, ale jsou provdny zcela zmrn. To, e nejde o njak doprovodn jev,
ale o mysln cl, soust strategie pouvan vlcmi stranami, je zejm dno ji
samotnou povahou souasnch konflikt:
1. V naprost vtin to nejsou konflikty mezinrodn, ale vnitn.
2. Nsilnch in vi civilistm se pi nich asto dopoutj nesttn akti nepra-
videln ozbrojen sly a milice financovan ze soukromch zdroj.
3. Monost odliit civilisty od astnk bojovch operac je v podmnkch, za kte-
rch tyto konflikty probhaj, velmi obtn.
Zprva dle upozoruje, e vedle pmch tok na civilisty a jimi pouvanou in-
frastrukturu by se Rada bezpenosti mla zabvat jet dalmi souvisejcmi jevy, ke
kterm pat:
1. nsiln pemisovn osob a promchvn ozbrojenc s civilisty v tborech pro
uprchlky;
2. nsil pchan na ench a dtech;
3. neposkytovn humanitrn pomoci a zabraovn pstupu jejm poskytovatelm
k tm, kdo ji potebuj;
4. toky proti personlu humanitrnch a mrovch operac;
5. pstupnost malch runch zbran a pokraujc pouvn protipchotnch min;
6. humanitrn dopad zavedench sankcch, nejvce postihujcch civiln obyvatel-
stvo, na prvnm mst eny a dti.
Zprva generlnho tajemnka pak potvrdila zkladn tezi, na kter bylo prezident-
sk prohlen Rady bezpenosti postaveno e existuje tsn spojitost mezi syste-
matickm a iroce rozenm poruovnm prv civilist a naruovnm mezin-
rodnho mru a bezpenosti11 a doporuila Rad bezpenosti zvit v rmci sv
pravomoci pijet ady opaten.
A. pro poslen prvn ochrany civilist:
1. pokud jde o zkladn normy mezinrodnho humanitrnho prva a mezinrodnho
prva lidskch prv je teba systematicky a dsledn vytvet climate of complian-

10 S/1999/957, para. 2 a 3.
11 intimate connections between systematic and widespread violations of the rights of civilians and break-
downs in international peace and security (Ibid., para. 28)

143
ce; (lensk stty mus bt neustle vybzeny k urychlen ratifikaci vech p-
slunch mezinrodnch instrument a pijet opaten k jejich praktick imple-
mentaci a ke zven povdom o zsadn dleitosti dodrovn zkladnch norem
mezinrodnho humanitrnho prva v nich obsaench.)
2. je nutn prosazovat zsadu odpovdnosti za trestn iny bhem tchto konflikt na
civilnm obyvatelstvu spchanch;
3. je nutn se vyrovnat s mezerami v existujcm mezinrodnm prvu, a to zejmna
ve tech oblastech: pokud jde o nsiln pemsovn civilist uvnit jedn zem;
v otzce minimlnho vku pro nbor do ozbrojench sil; pi zajiovn bezpe-
nosti humanitrnho personlu;
B. pro poslen fyzick ochrany civilist:
1. je nutn pedevm poslit preventivn opaten, zejmna mechanismy vasnho
varovn schopn sprvn diagnostikovat symptomy narstajc spoleensk krize
a koeny neptelstv, kter je potenciln s to konflikt vyvolat;
2. je teba init opaten k vytven dvry, zejmna v oblasti hromadnch sdlova-
cch prostedk;
3. je teba zlepit pstup poskytovatel humanitrn pomoci k tm, kdo ji potebuj;
4. je teba pijmout zvltn opaten, pokud jde o ochranu en a dt;
5. je teba zavst takov systm clench sankc, kter by umonil selektivn trestat
vinky a souasn minimalizoval jejich humanitrn dopad na zraniteln civiln
obyvatelstvo;
6. je teba pijmout opaten k zamezen en malch runch zbran a inn pro-
sazovat zkaz protipchotnch min;
7. v mandtech jednotlivch mrovch operac je teba poslit ochranu civilist;
8. je teba dsledn oddlovat ozbrojence od civilist v uprchlickch tborech;
9. v oblastech ozbrojench stet je teba vytvet humanitrn zny, bezpen zny
a bezpen koridory;
10. dochz-li k skuten masivnmu a systematickmu poruovn mezinrodnho
prva, je nutn shnout, v souladu s ustanovenmi kapitoly VII Charty OSN, k po-
uit vojensk sly.
Rada bezpenosti reagovala na zprvu generlnho tajemnka pijetm rezoluce
1265 (1999). V n Rada bezpenosti zprvu generlnho tajemnka vt a bere na
vdom doporuen v n obsaen. V bodech 10 a 11 operativn sti pak vyjaduje
ochotu zabvat se situacemi ozbrojench konflikt, kde dochz k myslnmu napa-
dn civilist nebo kde jsou kladeny mysln pekky humanitrn pomoci, zvit
adekvtn opaten, kter m k dispozici podle Charty OSN12 a prozkoumat, co
me udlat, aby mandty mrovch operac innji reagovaly na negativn vlivy,
kter maj ozbrojen konflikty na civiln obyvatelstvo.13 V zvrench bodech
22 a 23 pak rozhoduje bezodkladn zdit odpovdajc mechanismus k prozkoumn
doporuen obsaench ve zprv generlnho tajemnka a do dubna 2000 zvit od-

12 S/RES/1265 (1999), l. 10.


13 Ibid., l. 11.

144
povdajc kroky v souladu s odpovdnost, kter je j svena Chartou OSN14 a i na-
dle se touto zleitost zabvat.15
Co se vlastn v prostoru spojujcm jednotliv obory mezinrodnho prva veejn-
ho dky tto iniciativ Rady bezpenosti stalo? Most mezi prvn tinctou komna-
tou a dalmi obory mezinrodnho prva tak vedle dvou element, kter jsem zmnil
v vodn sti svho pspvku, zskal jet tet prvek. Jestlie normy obyejovho
mezinrodnho prva pat k nosnm pilm, na kterch je tento most postaven a Do-
datkov protokol I svm lnkem 89 otevel na tomto most cestu, po kter proud do
prostoru enevskch mluv prvo tvoen na zklad Charty OSN, pak rozhodnut
Rady bezpenosti zahrnout do sv agendy ochranu civilist v situacch ozbrojench
konflikt zpsobilo, e provoz na tomto most nejen zhoustl, ale stal se dvousmrn.
Mezinrodn humanitrn prvo, i kdy pochopiteln i nadle zstv prvnm oborem
sui generis, se tak vznamn piblilo prvnm oborm, kter na pd OSN tak
ochrauj dstojnost a prva jednotlivce na prvnm mst mezinrodnmu prvu lid-
skch prv, ale tak na pklad prvu uprchlickmu. K tomu, jak m toto sblen i
amalgamace, jak se obas k dsledky a jak je na pd OSN vnmno, se vrtm
na konci tohoto svho pojednn.

3. OCHRANA CIVILIST V OZBROJENCH KONFLIKTECH


V LETECH 19992009

Ochrana civilist v ozbrojench konfliktech se v tomto obdob stala nejen


zsadn dleitm prvkem mrovch operac Rady bezpenosti, ale dky sv existen-
ciln nalhavosti je to bezesporu tma, kter dnes ots svdomm civilizovanho
lidstva - m, jak se uvd v nvrhu zprvy skupiny expert k tto tmatice, centrln
msto, pokud jde o legitimitu a dvryhodnost Organizace spojench nrod jako ta-
kov.16 Na diskusi o n se tud podlej v rmci svch pravomoc danch Chartou
i vechny jej hlavn orgny (Valn shromdn, Sekretarit, ECOSOC, Mezinrodn
soudn dvr), ppadn dal orgny vetn tch, kter byly vytvoeny rozhodnutm
svtovho summitu 2005 (Komise pro budovn mru a Rada pro lidsk prva). Dle-
itou roli zde hraj i tlesa a agentury OSN odpovdn za poskytovn humanitrn,
ppadn rozvojov pomoci. Klov dleit jsou soudn instituce, kterm je svena
pravomoc za uplatovn individuln trestn odpovdnosti podle mezinrodnho
prva, a u jde o doasn soudy, vytvoen rozhodnutm Rady bezpenosti (pro b-
valou Jugoslvii a Rwandu), dvoustrannou smlouvou s OSN (Sierra Leone) nebo stl
Mezinrodn trestn soud, vznikl na zklad mnohostrann mezinrodn smlouvy
(tzv. mskho statutu). Sv aktivity na tomto poli vyvjej i regionln organizace,
pedstavujc dleitho partnera pi pprav a realizaci souasnch i budoucch m-

14 Ibid., l. 22.
15 Ibid., l. 23.
16 Crf. Executive Summary of the DPKO/OCHA Study Group Report on the Protection of Civilians in
Peacekeeping Missions, the draft from November 3, 2009, p. 2.

145
rovch operac s mandtem OSN (nap. Evropsk unie i Africk unie). A je tu po-
chopiteln i na bzi enevskho humanitrnho prva operujc Mezinrodn vbor
ervenho ke a v neposledn ad tak mezinrodn humanitrn nevldn organiza-
ce, aktivn psobc v djitch jednotlivch konflikt.
Pokud jde o Radu bezpenosti, pak urit jejm nejvraznjm pspvkem na
tomto poli je skutenost, e v poslednch deseti letech se aktivity tak i onak souvise-
jc s ochranou civilist v ozbrojench konfliktech staly soust vtiny mandt m-
rovch operac,17 kter jsou dnes na jej agend. Krom toho Rada bezpenosti pokra-
ovala v tmatickch debatch, pijala jet pt dalch tmatickch rezoluc,18 osm
prezidentskch prohlen,19 a navc se speciln zabvala ochranou civilist v ozbro-
jench konfliktech nejvce ohroench, tj. en a dt.20 S dleitmi vstupy pravidel-
n pichzel i generln tajemnk OSN a jm zen Sekretarit (DPKO, OCHA), a u
v rmci projednvn jednotlivch mrovch operac i v rmci tematickch debat, pro
kter pipravil do dnenho dne celkem sedm hodnotcch zprv,21 ve kterch stanovil
pt zkladnch vzev i kol (the five core challenges), ped nimi OSN pi ochra-
n civilist v ozbrojench konfliktech v souasn dob stoj, a dal Rad bezpenosti
ke zven vc ne stovku konkrtnch doporuen a nvrh.
Toto jsou ony zkladn koly, o jejich plnn mus OSN podle svho generlnho
tajemnka pedevm usilovat:
1. dlat ve pro to, aby strany konflikt pi veden operac vi nepteli striktn dodr-
ovaly sv zvazky plynouc z mezinrodnho prva, zvlt pak mezinrodnho
humanitrnho a mezinrodnho prva lidskch prv;
2. psobit, aby zvazky plynouc z mezinrodnho humanitrnho prva a mezinrod-
nho prva lidskch prv byly dodrovny i nesttnmi aktry tchto konflikt, p-
slunky vech nepravidelnch ozbrojench skupin, kter se jich tak i onak astn;
3. zvit ochranu civilist pomoc efektivnjch a co do zdroj lpe vybavench m-
rovch operac;
4. zlepit pstup poskytovatel humanitrn pomoci k tm, kdo ji potebuj;
5. s vt dslednost prosazovat princip odpovdnosti za poruovn prva.
Matrie, kter se takto za deset let nashromdila, je velice rozshl (jde o stovky
stran text rezoluc, prohlen, zprv a diskusnch pspvk) a jej dkladn analza
urit pesahuje rmec tohoto pspvku. Pouki zde tedy pouze na dva zvry obsa-
en v prvn ze dvou prezovch zprv o ochran civilist v ozbrojench konfliktech

17 Podle statistickch daj, kter uvd Security Council Report z roku 2008, absolvovala Rada bezpe-
nosti v letech 20042008 ron mezi dvma a temi stovkami formlnch zasedn zabvajc se kon-
fliktnmi situacemi na rznch mstech svta, z nich kadoron zhruba dv tetiny se zabvaly otz-
kou ochrany civilist. Kadoron v tomto obdob pijala na edest a osmdest rezoluc a jen o nco
mn prezidentskch prohlen k situacm v jednotlivch zemch na jej agend. K ochran civilist se
pak vyslovila ve vce ne v polovin z nich.
18 Rezoluce Rady bezpenosti . 1296/2000, 1502/2003, 1674/2006, 1738/2006 a 1894/2009.
19 Nejdleitj z nich bylo pijato v beznu 2002 (S/PRST/2002/6), jeho soust je pipojen Aide
Memoire k POC, pipraven Sekc pro koordinaci humanitrn pomoci (OCHA), kter je od t doby
pravideln aktualizovn a kter slou RB (ale tak DPA i DPKO) jako nstroj pomhajc identifiko-
vat nov hrozby a odr nov trendy a vzvy v tto problematice.
20 Rezoluce Rady bezpenosti 1325/2000, 1612/2005, 1820/008, 1888/2009 a 1889/20090.
21 Zprvy generlnho tajemnka OSN S/1999/957, S/2001/331, S/2002/1300, S/2004/431, S/2005/1674,
S/2007/643, S/2009/207.

146
v prosted OSN, kterou v roce 2008 zveejnil Think-tank Security Council Report, p-
sobc na newyorsk Kolumbijsk univerzit. Konstatuje se zde dvoj:
1. Je nepochybn, e v letech 19992009 pokud jde o vytvoen normativnho rmce
pro tuto oblast, bylo dosaeno hmatatelnch vsledk.22 Asi nejmarkantnjm
z nich je rozen mnoiny tch, koho mezinrodn humanitrn prvo zavazuje
k dodrovn povinnost vi chrnnm osobm. Jestlie zkladn pojem ochra-
ny civilist obsaen v enevskch mluvch a nslednch dodatkovch protoko-
lech zakld povinnosti stranm konfliktu tj. proti sob bojujcm ozbrojencm,
pak dky vvoji, k nmu dolo primrn v prostoru Rady bezpenosti, je do toho-
to pojmu nyn teba zahrnovat i odpovdnost, vznikajc i dalm aktrm, kte
mohou mt vliv na civiln obyvatelstvo ocitnuv se uprosted konfliktu, tedy i tm,
kdo se astn mrovch i podobnch mis.23
2. Souasn vak plat, e tento pokrok dosud nebyl nsledovn odpovdajcm zlep-
enm aktulnho postaven civilist konflikty zasaench.24 To, co je tedy nutno
vnmat jako nejvt problm souasnho stavu ochrany civilist v ozbrojench
konfliktech, nen chybjc prvn rmec pro tuto ochranu, ale jeho inn imple-
mentace prostednictvm v rmci jednotlivch mrovch operac pijmanch ochran-
nch mandt.

4. K POJMU OCHRANY CIVILIST


V OZBROJENCH KONFLIKTECH

Sledujeme-li vvoj pojmu ochrany civilist v ozbrojench konfliktech


v poslednch deseti letech, je zejm, e se tu ms dv pojet. Na stran jedn je zde
pojet tradin, striktn se oprajc o aplikaci ochrannch norem obsaench v enev-
skch mluvch z roku 1949 a v nslednch dodatkovch protokolech. Primrnm no-
sitelem tohoto pojet je Mezinrodn vbor ervenho ke, poskytujc svoji asisten-
ci chrnnm osobm25 a provdjc monitoring dodrovn norem mezinrodnho
humanitrnho prva26 v oblastech zasaench ozbrojenmi konflikty. Rada bezpe-

22 Cross-cutting Report No. 4, Protection of Civilians in Armed Conflict, 30 October 2009, 1. Summary
and Conclusions, str. 1.
23 Ibid., 2. Background, str. 2.
24 Ibid.
25 V tomto smyslu klovmi ustanovenmi jsou ta, kter v rmci enevskho prva definuj jakoto chrn-
n osoby civilisty (4. enevsk mluva) a kter uruj, jak jim z tohoto postaven vyplvaj prva, a jak
povinnosti vi nim maj ti, kdo se ozbrojenho konfliktu zastuj. Z hlediska konflikt novho typu
pak dle m zcela zsadn dleitost lnek 3 spolen vem tyem mluvm, vztahujc ochrann normy
mezinrodnho humanitrnho prva i na astnky konflikt, kter nemaj mezinrodn rz, a na nj nava-
zujc lnek 1 Dodatkovho protokolu II, kter roziuje platnost mezinrodnho humanitrnho prva i na
vnitrosttn konflikty, vypuknuv mezi armdnmi tvary tchto stt a nepravidelnmi disidentskmi
ozbrojenmi silami nebo jinmi organizovanmi ozbrojenmi skupinami, kter uritou st zem kontro-
luj a maj dky tomu schopnost vst trval a koordinovan vojensk operace. Vechny enevsk mluvy
t pro ppad svho vnho poruen zakldaj univerzln jurisdikci nrodnch soud (crf. l. 4952
I. enevsk mluvy, l. 5053 II. enevsk mluvy, l. 129132 III. enevsk mluvy a l. 146149
IV. enevsk mluvy) a vytvej povinnost smluvnm stranm takov jednn trestn sthat.
26 Soubor norem mezinrodnho prva veejnho, kter upravuj veden ozbrojench konflikt s clem
zmrnit utrpen a omezit materiln kody i jin negativn dopady, kter tyto konflikty zpsobuj.
(Fuchs, J, op. cit. str. 9)

147
nosti, kter je Chartou OSN svena zkladn odpovdnost za udrovn mezinrod-
nho mru a bezpenosti a kter je za tm elem vybavena zvltn pravomoc, pak
pi implementaci tohoto pojet zahrnuje do celkovho plnu svch mrovch operac
i takov parciln mandty, jejm elem je zajistit, aby platn mezinrodn humani-
trn prvo bylo i za podmnek konflikt novho typu respektovno vemi jejich
astnky, a zejmna aby jeho poruovn bylo nekompromisn sankcionovno.
Z vvoje poslednch deseti let je ale zejm, e pojet ochrany civilist v ozbroje-
nch konfliktech usilujc vlun o psn uplatovn mezinrodnho humanitrnho
prva je nedostaten; e Rada bezpenosti konfrontovan s tragickou zkuenost
v Bosn, Rwand a na dalch mstech, kde propukaj konflikty novho typu se ne-
me propt spolhat jen na jejich ochranu prvn, ale mus souasn vybavit ozbro-
jen sly vyslan do mrovch operac takovmi mandty, kter by jim umoovaly
poskytnout ochranu civilistm za situace bezprostedn hrozby fyzickho nsil.27
V tto souvislosti se ale rychle ukzalo, e eliminace bezprostedn hrozby fyzickho
nsil pedstavuje pouze prvn nutn krok. K tomu aby se ochrana civilist za podm-
nek ozbrojench konflikt novho typu stala skuten efektivn, mus bt koncipo-
vna nejen jako nezbytn humanizace aktulnho stavu vc, ale jako soust irho
cle, to jest jejich dlouhodobho een.
V dsledku pevahy tohoto irho pojet ochrany civilist v ozbrojench kon-
fliktech pijatho Radou bezpenosti, se do mandt mrovch misch dostala cel
ada kol, pekraujcch tradin pojet ochrany civilist, zaloen na mezinrodnm
humanitrnm prvu. Pod etiketou ochrany civilist (ppadn mezi podmnkami, kter
mus bt splnny, m-li bt tato ochrana dostaten inn v dlouhodobm mtku)
zde nalezneme nejen ochrann mandty it na mru situacm bezprostedn hroz-
by fyzickho nsil, ale celou klu kol, kterou dnes mrovm operacm ukldaj
jejich mandty v oblasti prevence konflikt; v oblasti odzbrojovn, demobilizace a re-
integrace bojovnk; pi reform bezpenostnho sektoru; ve spoluprci s regionlnmi
i s nevldnmi organizacemi; pi osvtov i vchovn innosti v oblasti udrovn
mru a respektu k lidskm prvm; pi prci s mdii; pi kontrole vyzbrojovn oby-
vatelstva malmi zbranmi; pi speciln ochran nejvce zranitelnch skupin civi-
list, zvlt en a dt; v otzce repatriace uprchlk; pi povlen rekonstrukci
a rehabilitaci zkladn infrastruktury; pi podpoe vldy prva; pi realizaci elemen-
trnch rozvojovch cl v post-konfliktnch spolenostech; pi organizaci svobodnch
a transparentnch voleb do orgn zastupitelsk demokracie; v otzce nastolen spra-
vedlnosti, nrodnho usmen, a uplatovn individuln odpovdnosti za poruov-
n prva.28

27 Tato formulace se poprv objevila v rezoluci k UNAMSIL z roku 1999 a od t doby je pravideln zaa-
zovna i do dalch rezoluc (MONUC, UNMIL, ONUB, MINUSTAH, UNOCI, UNMIS, UNIFIL,
UNAMID, MINURCAT), crf. Executive Summary of the DPKO/OCHA Study Group Report on the Pro-
tection of Civilians in Peacekeeping Missions, the draft from November 3, 2009, p. 2.
28 Typickm pkladem aplikace takto rozenho konceptu pojet ochrany civilist nalezneme v rezoluci
1856/2008, kter ukld mandt mrov misi v Demokratick republice Kongo (MONUC). Ten obsahu-
je v OP3 pod tymi hlavikami: 1. ochrana civilist, humanitrnho personlu, personlu OSN a jejch
zazen; 2. odzbrojen, demobilizace, monitorovn prostedk, jsoucch k dispozici zahraninm
a konskm ozbrojenm skupinm; 3. vcvik a veden konsk armdy (FARDC) pi podpoe reformy
bezpenostnho sektoru; 4. zemn bezpenost Demokratick republiky Kongo na dv destky rznch

148
Prv tato komplexnost a multidimenzionalita mrovch operac vak dnes neotev-
r jen ambicizn nov horizonty pi udrovn bezpenosti a mru ve svt a pi do-
sahovn vech navazujcch cl, zejmna v oblasti rozvoje, kter z dlouhodobho
hlediska jist pedstavuj nejefektivnj formu een konflikt novho typu, vetn
prevence jejich znovupropuknut. Souasn se ale prv zde nachz i jejich Achillo-
va pata, jejich nejoehavj a mnohdy prakticky neeiteln problm: nejasnost man-
dtu a nedostatek kapacit a schopnost. Odkud, zd se, pramen, jak ukazuj materily
k souasnmu peacekeepingu od Agendy pro mr z roku 1992 po ji dve zmnnou
pipravovanou Zprvu studijn skupiny DPKO/OCHA29 vechny nejasnosti a ne-
konzistence, kter dnen mrov operace provzej. Zde vyvstvaj otzky jejich pl-
novn a sestaven, analytickho zzem, personlnho zajitn (force generation),
financovn, vzbroje a vcviku jejch pslunk, pravidel nasazen (rules of enga-
gement), disciplinrnch opaten potebnch k dodrovn etickch standard a kz-
n, propojen prvk vojenskch a civilnch, stanoven jasnch a realistickch kritri
(benchmarks) pro jejich ukonen
Lze vbec tato dv pojet ochrany civilist v ozbrojench konfliktech, tradin
a ir, za danho stavu vc njak rozumn skloubit? Jak doshnout toho, aby prvky
prvn a fyzick ochrany civilist se navzjem doplovaly, prolnaly a podporovaly?
Jak doshnout maximln efektivity jednoho i druhho pi realistickm stanoven a po-
slze innm uskuteovn komplexnch a multidimenzionlnch mandt jednotli-
vch mrovch operac a zejmna on jejich fundamentln sousti, kterou pedsta-
vuje ochrana civilist? Na tyto otzky dnes, zd se, nem jednoduchou odpov nikdo.
Kad si vak ji dnes jasn uvdomuje, e prv o toto v aktuln hledanm pojet
ochrany civilist v ozbrojench konfliktech b.

kol, uloench podle kapitoly VII Charty a dle v OP4 dv destky dalch kol v oblasti ochrany
lidskch prv, spravedlnosti v pechodnm obdob (transitional justice), spoluprce pi postihu tch, kdo
se dopustili zvanch poruen lidskch prv i mezinrodnho humanitrnho prva, ppravy svobod-
nch a transparentnch voleb do zastupitelskch orgn, pi podpoe dobrho vldnut (good gover-
nance) a posilovn kapacit mstnch soudnch a policejnch instituc. U vtiny kol podle kapitoly VII
a pi pprav svobodnch a transparentnch voleb je pak tam, kde jsou jeho jednotky rozmstny
MONUC v OP5 autorizovno pout pi plnn tchto kol vechny prostedky, kter m MONUC
k dispozici, tj. shnout v ppad poteby i k pouit sly. Celkov poet touto rezoluc mandtovanch
segment mise MONUC, kdy kad z nich m svoje specifick zadn, organizan schma i pracovn
metody, je 41!
29 K ilustraci zde uvdm srii vybranch dokument odrejc postupn vvoj debaty v OSN na toto
tma, kterou jsem ml ped sebou pi psan tohoto lnku: An Agenda for Peace, Preventive Diplomacy,
Peacemaking and Peace-keeping (A/47/277-S/24111); Supplement to an Agenda For Peace: Position
Paper of the Secretary General on the Occassion of the Fiftieth Anniversary of the United Nations
(A/50/60-S/1995/1); Report of the Secretary-General on the Work of Organization 1995 (A/50/1); Re-
port of the Panel on United Nations Peace Operations (Brahimi Report) (A/55/305); We the People. The
Role of the United Nations in the 21st Century (UNIS/SG/2529); United Nations Millenium Declaration
(A/55/L.2); Prevention of Armed Conflict, Report of the Secretary General (A/55/984); Implementation
of the United Nations Millenium Declaration. Report of the Secretary General (A/57/270); Interim Re-
port of the Secretary General on the Prevention of Armed Conflict (A/58/365-S/2003/888); The Report
of the High-level Panel on Threats, Challenges and Change A More Secure World: Our Shared Res-
ponsibility (A/59/565); In Larger Freedom: Towards Development, Security and Human Rights for All.
Report of the Secretary General (A/59/2005); The World Summit Outcome (A/RES/60/1); Progress Re-
port on the Prevention of Armed Conflict (A/60/891); United Nations Peacekeeping Operations. Prin-
ciples and Guidelines, Department of Peacekeeping Operations 2008; A New Partnership Agenda.
Charting a New Horizon for UN Peacekeeping, (Department of Peacekeeping Operations and Depart-
ment of Field Support, New York, July 2009).

149
5. K TMATICKM DEBATM V RAD BEZPENOSTI

I kdy se Rada bezpenosti pi vkonu sv zkladn odpovdnosti pri-


mrn sousteuje na jednotliv situace, kde dochz k ohroen mezinrodnho mru
a bezpenosti, tmatick debaty (uzaven i oteven) se nyn pravideln dostvaj na
poad jejho jednn a prakticky kad pedsednick zem zaazuje tyto debaty do m-
snho plnu sv innosti. Konkrtn na tma ochrany civilist v ozbrojench kon-
fliktech Rada bezpenosti v poslednch letech pravideln podala dv oteven deba-
ty ron.30 Bezesporn klad tchto debat je dvoj. Jednak sktaj pleitost zabvat se
tmaty, kter maj z hlediska peacekeepingu obecnou platnost a nevztahuj se pouze
k jednotlivm konfliktnm situacm, systematitji a z dlouhodobj perspektivy. Dle
umouj, aby se do nich zapojili vedle len Rady bezpenosti a zstupc Sekretari-
tu v ele s generlnm tajemnkem, na tato zasedn pravideln zvanch, i ostatn stty
OSN, ppadn dal subjekty se statusem pozorovatele, maj-li o ast na tto debat
zjem. Souasn se ale nelze vyhnout uritm pochybnostem. M-li Rada bezpenos-
ti sveny Chartou k plnn svch kol zvltn pravomoci, me si rozsah svch in-
nost v tto souvislosti urovat zcela libovoln podle vlastnho uven, nebo naopak
zde mus dobrovoln pijmout njak omezen? Jestlie ano, pak jak? Co vechno
vbec jet spad pod vkon jej zkladn odpovdnosti za udrovn mezinrodnho
mru a bezpenosti? I tyto tmatick debaty?
Jako ilustraci uveme rezoluci 1894/2009, kter byla pijata na zvr posledn otev-
en debaty na tma ochrany civilist v ozbrojench konfliktech v listopadu tohoto
roku za rakouskho pedsednictv. V n se Rada bezpenosti usnesla, jak se m nad-
le postupovat pi implementaci mandt mrovch operac:
Pi rozhodovn o pouit kapacit a zdroj, kter jsou k dispozici, vetn zdroj in-
formanch a zpravodajskch, mus bt dna priorita mandtovanm ochrannm akti-
vitm;31
ochrana civilist, stane-li se soust mandtu, vyaduje koordinovanou odpov
od vech relevantnch soust mise;32
mrov operace, kter jsou poveny chrnit civilisty tak mus init na zklad jas-
nch, vrohodnch a splnitelnch mandt, zaloench na pesnch a dvryhodnch
informacch o situaci na mst, na realistickm vyhodnocen hrozeb, jimi jsou civi-
list a pslunci mise vystaveni, uinnm po konsultacch se vemi relevantnmi te-
tmi stranami (stakeholders).33
A dle zde Rada bezpenosti prohlsila, e si nyn vce uvdomuje dleitost dsled-
k jejch rozhodnut pokud jde o zdroje a materiln podporu na mst (field support)34
a e je nutn vkon ve uvedenm mandt k ochran civilist skuten zajistit.35

30 V roce 2009 takov debaty probhly dokonce ti, protoe ke dvma pravidelnm pibyla jet lednov
uzaven debata, vyprovokovan humanitrn kriz, kter vznikla dky izraelskm vojenskm operacm
v palestinsk Gze.
31 S/2009/1894, OP19.
32 Ibid.
33 Ibid., OP20.
34 Ibid.
35 Ibid.

150
Takovto rezoluce stejn jako pt pedchozch tmatickch rezoluc vztahuj-
cch se k tmu zcela jist pedstavuje veledleit signl smrem k Sekretaritu,
(k DPKO a FSO,36 ppadn dalm orgnm a agencim). Doten tvary Sekretari-
tu i dal angaovan instituce maj nyn zcela urit instrukce v n obsaen ped
sebou a reaguj na n v rmci sv kompetence pijetm takovho i onakho admini-
strativnho i organizanho opaten. Vzva pochopiteln nachz sv adresty i ve
vech lenskch sttech, kter se tak i onak na jejich pprav a realizace podlej (mi-
nimln obligatornm pispvnm do jejich rozpotu podle sjednan kly, ppadn
dodvnm jednotek, zajiovnm logistiky, pepravnch kapacit, atd.), a v regionl-
nch uskupench, je se jich tak ve spoluprci s OSN a pod mandtem Rady bezpe-
nosti zastuj. Bylo by pochopiteln pedasn nyn spekulovat, jak vsledek cel
toto sil efektivnji chrnit civilisty zasaen ozbrojenmi konflikty skuten pine-
se, nicmn lze aspo doufat v by teba jen parciln zlepen jejich aktulnho po-
staven.
Na stran druh vak nelze nevidt, e prv toto jist dobe mnn sil Rady bez-
penosti o komplexn pstup (comprehensive approach) k ochran civilist v ozbro-
jench konfliktech souasn generuje zsadn problmy, ped nimi OSN na prahu
novho tiscilet stoj, kter se posledku tkaj samotn jej Charty a dlby prce a pra-
vomoc mezi jejich hlavnmi orgny. Vezmeme-li kad jednotliv ozbrojen konflikt
zvlt, pak je jasn, e prv Rada bezpenosti je orgn, kter m Chartou OSN dan
mandt jednat a init legitimn rozhodnut jmnem cel organizace. Vichni ostatn, na
prvnm mst Valn shromdn, je jinak jako hlavn poradn (deliberative) orgn
OSN me jednat o vech otzkch tkajcch se udrovn mezinrodnho mru
a bezpenosti, kter mu pedlo nkter len OSN (l. 11, odst. 2), maj v tchto si-
tuacch uloenu zdrenlivost a nesm v nich pichzet se svmi doporuenmi.37 Jak je
to ale v situacch, kdy sama povaha souasnch asymetrickch konflikt novho
typu vyaduje nov pstup k jejich eenm, kter u svm zbrem a koly, kter
mus v jeho rmci obshnout, mandt Rady bezpenosti roziuje? Nejsou tematick
debaty jen dal zpsob, jak si Rada bezpenosti vlastn me jet vce rozit pro-
stor pro vkon sv u takhle dosti rozshl zkladn odpovdnosti? Neznamen roz-
hodnut Rady bezpenosti spojit tma ochrany civilist v ozbrojench konfliktech
s otzkami mru a bezpenosti pekroen jejho mandtu danho Chartou OSN a sna-
hu o vstup do domn psobnosti dalch hlavnch orgn OSN, Valnho shromdn
s jeho hlavnmi vbory, Komise pro budovn mru, ECOSOCu a dalch mezinrod-
nch organizac? Nen ale prv v tomto dalm a dalm roziovn pravomoc Rady
bezpenosti zakopn onen psloven pes, tj. nen prv zde nejvt souasn sla-

36 Department for Peacekeeping Operations, Field Support Office (crf. jejich mission statement a z-
kladn informace pokud jde o jejich organizan schma a modus operandi na webovch strnkch OSN
<http://www.un.org/en/peacekeeping/dpko.shtml> a <http://www.un.org/peace/peacebuilding/pbso.shtml>).
37 Viz l. l2, odst. 1 Charty (Pokud Rada bezpenosti vykonv v jakmkoli sporu nebo v jakkoli situa-
ci funkce, kter j ukld tato Charta, Valn shromdn neuin dn doporuen o takov situaci, le-
dae o to Rada bezpenosti pod.). Vjimku, ovem dsledn potvrzujc pravidlo, tj. zvltn pravo-
moc Rady bezpenosti, pedstavuje rezoluce Valnho shromdn 377 Sjednotit se za mr (Uniting
for Peace) z listopadu 1950, stanovujc, e v ppad, e Rada bezpenosti nen kvli neshodm mezi
jejmi stlmi leny schopna podniknout nezbytn kroky k uchovn mezinrodnho mru a bezpenos-
ti, bude na Valnm shromdn, aby se vc zaalo okamit zabvat.

151
bina OSN, pokud jde o efektivitu mrovch operac, u jen vzhledem k tomu, e pt
stlch len Rady bezpenosti se v souasnosti stle astji ocitaj v situaci, kdy jsou
s to nalzt shodu mezi sebou jen jako asto pouze minimalistick prnik svch vlast-
nch mocenskch zjm? Je otevenost tchto debat, kdy o jejich vsledku, kter
zrcadl rezoluce i prezidentsk pihlen, tak jako tak zase rozhoduj pouze lenov
Rady bezpenosti, s to poskytnout dostatenou zrukou, e bude uchovna nezbytn
rovnovha a spravedliv dlba prce mezi hlavnmi orgny OSN, kooperativn vztah
mezi nimi, kter jedin me zajistit uskuteovn elementrnch cl definovanch
Charty OSN, s nimi se principiln ztotouj vechny lensk stty? Je vbec systm
OSN, tak jak vznikl koncem tyictch let, s to generovat inn een asymetric-
kch konflikt novho typu, een, jejich podstatnou slokou je ochrana civilis-
t a zachovvat pitom elementrn principy dlby prce mezi svmi hlavnmi org-
ny, na kterch byl od potku postaven?
Najt odpovdi na takto zsadn otzky, jdouc na samu de fungovn systmu
OSN v souasnosti, rozhodn nen jednoduch a jakkoli serizn snaha o nco tako-
vho by znamenala otevrat velk tma reformnch proces, kter od pdu bipolrnho
svta v roce 1989 jsou na agend zejmna hlavnho deliberativnho tlesa OSN, tj. Val-
nho shromdn. Na to zde pochopiteln nen prostor. Urit smr, kudy by se nae
uvaovn pi jejm hledn mohlo ubrat v kontextu mrovch operac OSN a jejich
prostednictvm ochrany civilist v ozbrojench konfliktech, ale naznaila loni skon-
en iniciativa rakousk vldy, kter se v rmci kampan sv zem uchzejc se
o nestl lenstv v Rad bezpenosti zabvala v srii semin otzkou vztahu Rady
bezpenosti a vldy prva. Tento smr monch vah se pokusm ble specifikovat
v zvru nsledujc kapitoly.38

6. K POADAVKU RESPEKTU VI MEZINRODNMU PRVU;


K OTZCE VLDY PRVA
A ODPOVDNOSTI ZA JEHO PORUOVN

Jak lze doloit prakticky ze vech dostupnch materil, k deklarovanm


prioritnm clm Rady bezpenosti pi ochran civilist v ozbrojench konfliktech
pat zven respektu vi mezinrodnmu prvu a poslen vldy prva, zejmna
pokud jde o dodrovn norem mezinrodnho humanitrnho prva a mezinrodnho
prva lidskch prv; vytven climate of compliance na msto climate of impuni-
ty uplatovnm individuln trestn odpovdnosti za jejich hrub poruovn. Tyto
priority se nejen odrej v mandtech vytvoench speciln k ochran civilist
v ozbrojench konfliktech, ale pronikaj skrze poadavek dobrho vldnut (good

38 V letech 2004 a 2008 uspodala ve spoluprci s New York University School of Law celkem sedm se-
min na toto tma a na zvr zveejnila zvrenou zprvu Rada bezpenosti a vlda prva, obsahuj-
c celkem sedmnct rznch doporuen (The UN Security Council and the Rule of Law. The Role of
the Security Council in Strengthening a Rules-based International System. Final Report and Recom-
mendations from the Austrian Initiative, 2004-2008, Federal Ministry for European and International
Affairs, Austria, Institute for International Law and Justice, New York University School of Law, 2009).

152
governance), spravedlnosti pechodovho obdob (transitional justice), nrodnho
usmen (national reconciliation), atd. i do cel kly dalch mandt vlennch
do dnench komplexnch a multidimenzionlnch mrovch operac. Abych zde pi-
blil, jak je dnen stav tto debaty vnmn a hodnocen z mezinrodnprvn per-
spektivy, ve strunosti nyn jet jednou zreprodukuji zkladn argumenty, kter obsa-
hovala ji prvn zprva generlnho tajemnka z roku 1999 a kter nedvno znovu
vyloila prvn poradkyn OSN a zstupkyn generlnho tajemnka pro prvn zle-
itosti Patricia OBrian.39
Protoe ochranu civilist nelze pojmat pouze jako kritick problm, kterm je
teba se zabvat teprve v souvislosti s nalhavmi situacemi humanitrnch kriz, ale
jako soust dlouhodobho sil Organizace spojench nrod zajistit odpovdajc
odpov na takovto krize,40 a protoe je to na prvnm mst prvo, kter skt po-
tebn nstroje k tomu, aby se jim elilo co mon nejefektivnji,41 v debat o tom,
jak ochranu civilist v ozbrojench konfliktech zlepit, je nutn hledat pedevm
odpov na tyto dv elementrn otzky: Jak kroky je teba init, aby bylo posle-
no platn mezinrodn prvo? Jak innji pimt vechny aktry, sttn i nesttn,
k jeho dodrovn?

A. Jak poslit platn mezinrodn prvo?


K ochran civilist v ozbrojench konfliktech je dnes k dispozici stabilizovan sou-
stava norem (well-established set of rules) zahrnujc hned nkolik prvnch odvtv:
mezinrodn humanitrn prvo, mezinrodn prvo lidskch prv, mezinrodn trestn
prvo a uprchlick prvo. Tyto normy, jak bylo autoritativn potvrzeno, jsou zvazn
pro vechny, nesttn aktry i stty, vetn tch, pro kter nevznikla mezinrodn po-
vinnost smluvn,42 protoe ochranu civilnho obyvatelstva a civilnch objekt je
teba povaovat za jeden z ,nepekroitelnch princip mezinrodnho obyejovho
prva.43
K dalmu poslen mezinrodnho prva pi ochran civilist v ozbrojench kon-
fliktech je pak nutn soustedit se na troj:
1. Je teba dat, aby stty inily to, co od nich poaduje Zvren dokument svto-
vho summitu 200544, kter byl pijat za ptomnosti dosud nejvtho potu hlav
stt a m tedy bezprecedentn vysokou mezinrodn legitimitu. Stty by tedy
mly: a) urychlen ratifikovat, pokud tak jet neuinily, vechny relevantn mezi-
nrodnprvn instrumenty; b) podniknout vechny potebn kroky k jejich imple-
mentaci; c) zajistit jejich en osvtovou innost mezi tmi, kdo se nachzej ve
sfe jejich suvernn moci.

39 Oprm se zde o pspvek Jak poslit respekt k mezinrodnmu humanitrnmu prvu a prvu lidskch
prv, kter Patricia OBrian pronesla na semini Rada bezpenosti a ochrana civilist. Jak zlepit
efektivitu a zvit odpovdnost, kter se konal ve dnech 29.31. srpna 2009 v rakouskm Alpbachu.
Jeho text lze nalzt na <http://untreaty.un.org/ola/media/info_from_lc/alpbach_speech.pdf>.
40 OBrian, op. cit. str. 2.
41 Ibid.
42 Ibid., str. 3.
43 Ibid., str. 3, 4.
44 The World Summit Outcome (A/RES/60/1).

153
2. Je teba poslit innost ochrannch aktivit v rmci mandt mrovch mis. To plat
zejmna pokud jde o mezinrodn pomoc pi budovn instituc vldy prva a ne-
zvislch soud, kter pedstavuj nezbytn pedpoklad, m-li se zvit odpovd-
nost tch, kdo v oblastech konflikt pchaj zloiny proti civilnmu obyvatelstvu.
3. Pozornost je teba vnovat i monm mezerm v platnm prvu. Aby mezinrodn
prvo i nadle odpovdalo mncm se potebm mezinrodnho spoleenstv a rel-
nmu prosted, ve kterm k ozbrojenm konfliktm dochz, je nutn chybjc
normy doplovat.45

B. Jak kroky jsou potebn k tomu, aby bylo platn mezinrodn prvo skuten
dodrovno?
Mezi koncepty a reimy, kter m souasn mezinrodn prvo k dispozici pro
ochranu civilist v ozbrojench konfliktech, maj zsadn dleitost dva: 1. mezin-
rodnprvn odpovdnost za vn poruen mezinrodnho humanitrnho prva
a mezinrodnho prva lidskch prv; 2. pojet, ze kterho vychzely enevsk mlu-
vy, podle kterho respekt vi humanitrnmu prvu a prvu lidskch prv mus bt
chpn nejen jako zleitost stt, kter se ozbrojenho konfliktu astn, ale jako vc
mezinrodnho spoleenstv jako celku.
1. Mezinrodnprvn odpovdnost za poruen mezinrodnho prva:
a) Pokud jde o mezinrodnprvn odpovdnost stt, je teba pipomenout prvn
reim odpovdnosti stt za mezinrodn protiprvn chovn, kter pipravila Komi-
se pro mezinrodn prvo a kter schvlila jako svj nvrh lnk o odpovdnosti stt
za protiprvn chovn v roce 2001. Ten sice pedstavuje pouze stenou kodifikaci
pravidel tohoto dosud vznikajcho institutu mezinrodnho prva, ale v tto podob u
byl od t doby aplikovn Mezinrodnm soudnm dvorem a dalmi orgny zzenmi
pro een spor.
b) Pokud jde o instituty individuln trestn odpovdnosti za vn poruovn me-
zinrodnho prva a mezinrodnho trestnho soudnictv, slu se zde pipomenout
nzor Rady bezpenosti. Ta se k vci explicitn vyjdila pi sv tmatick debat
v roce 2006. Zmnn instituty a jejich pomoc vytven atmosfry pro dodrovn
(climate of compliance) mezinrodnho humanitrnho prva a prva lidskch prv
maj sv msto nejen v um pojet ochrany civilist v ozbrojench konfliktech, ale
pat i do jej ir, tj. komplexn strategie pi een souasnch konflikt:
(Rada bezpenosti) znovu potvrzuje, e ukonen beztrestnosti je nezbytn, m-li se
spolenost, v n probh konflikt nebo kter se z konfliktu dostv, vyrovnat s minu-
lmi nsilnmi iny proti civilistm zasaench ozbrojenm konfliktem a zrove za-
brnit, aby se podobn nsiln iny opakovaly v budoucnosti; (Rada bezpenosti) dle
obrac pozornost k cel kle mechanism k dosaen spravedlnosti a usmen, o kte-
rch je teba uvaovat, od nrodnch trestnch soud a tribunl, pes trestn soudy a tri-
bunly mezinrodn a smen, po komise pravdy i usmen; (Rada bezpenosti) tak

45 Ozbrojen konflikt mezi Izraelem a Palestinci, kter propukl na pelomu roku 2008/2009, ukzal, jak
znovu potvrdila lednov tmatick debata k ochran civilist v ozbrojench konfliktech podan Fran-
ci, e je teba uvaovat o tom, jak poslit mezinrodnprvn ochranu zazen Organizace spojench n-
rod nachzejcch se na konfliktem dotenm zem.

154
poznamenv, e takovto mechanismy mohou poslit pojem individuln odpovdnos-
ti za tk zloiny, ale tak mr, poznn pravdy, usmen a prva obt.46
2. Pojet, podle kterho nelze ochranu civilist v ozbrojench konfliktech povao-
vat pouze za zleitost jejich astnk, ale vech smluvnch stran, bylo ji jasn vy-
jdeno v lnku 1, kter je spolen vem tyem enevskm mluvm. Ten ovem
poukazuje k obecnj ideji, na kter stoj mezinrodn prvo jako takov a o n jedi-
n se me oprat jeho vlda v jinak anarchickm prosted mezinrodnch vztah:
prosazovn respektu vi nmu a otevrn prostoru jeho vld nad lidmi, neme bt
vc nikoho jinho ne celho mezinrodnho spoleenstv. Zde tak, upozoruje
OBrian, m potek pojem odpovdnost chrnit, jeho pijet v Zvrenm doku-
mentu svtovho summitu 200547 znamenalo dal podstatn posun v souasnm me-
zinrodnm prvu a poslen ochrany civilist.

Na zvr tto kapitoly se znovu vrtm k otzkm, kter jsem poloil ve a kde jde
o roli Rady bezpenosti v ochran civilist v ozbrojench konfliktech a i zbru,
kter ji v tto souvislosti legitimn pslu. Otzka vldy prva se toti netk pouze
instrument, kter jsou Rad bezpenosti k dispozici pi plnn jejch kol pi udro-
vn svtovho mru a bezpenosti, ale i prvnho postaven j samotn v celm syst-
mu Organizace spojench nrod. Reflexe prv nad nm je toti po mm soudu kl-
ov, m-li bt aspo v nejhrubch obrysech objasnna povaha fundamentlnho
problmu, se kterm jsme v souvislosti s ochranou civilist v ozbrojench konfliktech
konfrontovni. Opu se zde o vsledky analzy vztahu mezi Radou bezpenosti a vl-
dou prva a o doporuen, kter na zvr svho tyletho studijnho projektu ve spo-
luprci s Prvnickou fakultou newyorsk Kolumbijsk univerzity uveejnila v noru
2008 rakousk vlda.48
Dky sv zkladn odpovdnosti za udrovn mezinrodnho mru a bezpenosti,
kterou j svily lensk stty OSN, je Rada bezpenosti bezesporu v rmci souasn-
ho mezinrodnho systmu nejmocnj mnohostrannou politickou instituc.49 Jej
moc se sice opr o mezinrodnprvn zklad a nkter jej akty legitimn vytvej
mezinrodnprvn zvazky a povinnosti pro povinn subjekty. Souasn vak neexi-
stuje prvn proces, kterm by bylo mono jej rozhodnut napadnout i pezkoumat.
Ale nejen to, pokud jde o uren rozsahu innosti souvisejc s udrovnm mezin-
rodnho mru a bezpenosti, Charta OSN Radu bezpenosti vlastn nijak neomezuje
a nechv na n samotn, aby si v rmci sv zkladn odpovdnosti sama vymezila,
jak problematika jet spad do sfry jej kompetence. m se tedy Rada bezpenos-

46 S/RES/1674(2006), op. cit. p. 7.


47 Detailn analzu tohoto novho dleitho mezinrodnprvnho pojmu k jeho zaveden dal impuls
ve svch para. 138 a 139 Zvren dokument svtovho summitu 2005 (World Summit Outcome
(A/RES/60/1), jeho obsah v kontextu historickm, prvnm a politickm obsahuje zprva generlnho
tajemnka Implementing the responsibility to protect, zveejnn 12. ledna 2009 (A/63/677) a vzat na
vdom rezoluc Valnho shromdn (A/RES/63/308) ze 14. z 2009.
48 The UN Security Council and the Rule of Law (The Role of the Security Council in Strengthening
a Rules-based International Systm. Final Report and Recommendations from the Austrian Initiative,
2004-2008, Federl Ministry for European and International Affairs, Austria, Institute for International
Law and Justice, New York University School of Law).
49 Op. cit.

155
ti ve svm rozhodovn o tom, co jet pat a co u ne pod jej pravomoc, d? Je evi-
dentn, e pedpokladem jejho efektivnho fungovn je politick dohoda mezi jejmi
stlmi leny, kter stla u samotnho zrodu cel Organizace spojench nrod a je-
jch hlavnch orgn, a kter se projevuje u kadho jejho hlasovn. Ale existuje tu
souasn i njak prvn fundament, njak nezpochybniteln a celm mezinrodnm
spoleenstvm pijman mezinrodn prvo, o kter by se bylo mono opt, chceme-li
nalzt rozumn meze pro j prosazovan ir pojet ochrany civilist v ozbrojench
konfliktech?
Je toti zjevn, e vzhledem k poteb reagovat od potku 90. let na konflikty no-
vho typu komplexnmi a multidimenzionlnmi mrovmi operacemi, se role Rady
bezpenosti samovoln velice rozila. Rada bezpenosti perostla svou pvodn
funkci politickho fra,50 konstatuje rakousk zvren zprva, a stle astji p-
sob jako orgn prvn povahy: vytv zvazn obecn aplikovateln pravidla, zjiu-
je prvn i neprvn skutenosti, dohl nad vkonem svch rozhodnut. Tyto nov
role, kter si Rada bezpenosti osvojila vystupuje nyn jako zkonodrce, soudce
i jako orgn exekutivn j umonily rzn a rozhodn, ale souasn zpsobem kon-
formnm s mezinrodnm prvem, odpovdt na skutenosti, kter Rada vnm jako
hrozbu mezinrodnho mru a bezpenosti. Souasn se ale takto otevraj otzky prv-
n fundamentace tchto novch rol. Ta je toti urujc, m-li se posoudit, jak jsou vy-
konvny.51
Zkladn doporuen, kter je pedevm smrovno lenm Rady bezpenosti, ale
kter vysl jasnou zprvu celmu mezinrodnmu spoleenstv, je zcela zeteln: jest-
lie Rada bezpenosti usiluje poslit vldu prva jakoto instrument, kter m ve svch
rukou pro udrovn mezinrodnho mru a bezpenosti, mla by bt pipravena apli-
kovat princip vldy prva co je pojem, kter, jak se vyjdil v roce 2004 generln
tajemnk OSN, je opravdovm stedobodem veho, o tato mezinrodn organizace
usiluje52 pedevm na sebe sama. Jedin tak toti me skuten maximalizovat jak
svoji legitimitu, tak i efektivitu. Z omezen, kter pro innost Rady bezpenosti
v rmci OSN plynou z mezinrodnho prva, je nejdleitj jej vlastn sebeomeze-
n. A prv toto sebeomezen je obzvlt dleit tam, kde se Rada bezpenosti usn-
na rezolucch, kter maj quasi-legislativn charakter, kter jsou j mon pijmny
v reakci na urit konkrtn krize, ale kter jasn hovo jazykem obecnch doporue-
n. A toto je zajist i ppad tematickch rezoluc k ochran civilist v ozbrojench
konfliktech.
Doporuen, kter pro tyto ppady dv zde citovan zvren zprva, je pak troj:
jde o to zvit transparentnost rozhodovacch proces; zajistit co nejir ast v nich;

50 Ibid.
51 Ibid.
52 Tento odstavec dle pokrauje definic toho, co se v souvislostech OSN pod pojmem vldy prva mn.
Je to princip vldnut, kdy vechny fyzick osoby, instituce, prvnick osoby, jak veejn, tak soukro-
m, vetn sttu samotnho, maj odpovdnost vi zkonm, kter jsou veejn vyhlaovny, vi vem
stejn uplatovny, pouvny v nezvislm soudnm zen a kter vyhovuj mezinrodnm normm
a standardm lidskch prv. Dle sem pat i ustanoven zajiujc uplatnn princip svrchovanosti z-
kona, spravedlnosti pi jeho aplikaci, dlby moci, spoluasti na procesech rozhodovn, prvn jistoty,
zamezen svvole a procedurln a prvn transparentnosti. (UN Doc. S/2004/616 [2004], para 6).

156
poslit princip odpovdnosti za uinn rozhodnut tm, e se ji pi jeho vynesen ur,
jak je na zklad relnch vsledk korigovat. Rada bezpenosti by proto mla po-
dat k pedkldanm nvrhm pravideln oteven debaty; vst irok konzultace se
vemi lenskmi stty, ppadn dalmi stranami, kter jsou konflikty doteny; stano-
vit postup, jak v rozumnm asovm intervalu podrobovat obsah svch rezoluc perio-
dick revizi.
Pesto, e tyto kroky lze jist pivtat, otzkou po mm soudu stle zstv, zda jsou
dostaujc. Dvod pro to je jednoduch. Prvnm fundamentem, o kter se mohou
opt veker ektivity Rady bezpenosti, vetn krok, je podnik k ochran civilist
v ozbrojench konfliktech, jsou nejen ustanoven Charty OSN, definujc jej postave-
n v rmci OSN, ppadn univerzln zvazn normy ius cogens. Pat do nj i mezi-
nrodn obyejov prvo s jeho nezruitelnmi principy, prvo, o nm ex definicione
plat, e je svm chovnm vytv cel mezinrodn spoleenstv. Co meme o in-
nosti Rady bezpenosti z tohoto hlediska ci? Jak obyejov normy se zde vlastn
vytvoily a nadle vytvej?
Od otzek spadajcch pod zkladn odpovdnost Rady bezpenosti se tak oblou-
kem opt dostvme k problmu souinnosti mezi n a vemi hlavnmi orgny OSN
v ele s Valnm shromdnm, lenskmi stty, ppadn dalmi mezinrodnmi t-
lesy, na prvnm mst regionlnmi organizacemi, pi een situac, kter jsou a p-
li asto takov povahy, e pobuuj svdom celho lidstva, protoe je zkrtka morl-
n povinnost a dikttem zdravho lidskho rozumu chrnit civilisty, a zvlt pak eny
a dti ped nsilm, jemu jsou v ozbrojench konfliktech vystavovni. A jde vlastn
o vc ne o pouhou souinnost mezi vemi relevantnmi aktry hrajcch jednou lpe
jednou he sv role pi humanitrnch krizch. Jde o problm, jak ze stavu, v nm se
OSN nachz, jeho potky se poj s koncem 2. svtov vlky a jen ji zcela evi-
dentn nevyhovuje souasn situaci, dospt k novmu svtovmu podku, kter dnes
planetrn lidstvo na potku 21. stolet stle ne pli spn hled, k podku,
k nmu se snad meme piblit evolunm zpsobem, v oteven atmosfe mezi-
nrodnho dialogu, zahrnujcho vechny zastnn strany (vetn tles obansk
spolenosti a mezinrodn psobcch ekonomickch subjekt), ale a pot, co se
v rmci OSN konen poda rozetnout gordick uzel reformnch proces.

7. ZVR

Finln verze tohoto textu vznikla rozenm pspvku, kter jsem na


konferenci pronesl. Zaal jsem pirovnnm mezinrodnho humanitrnho prva ke
tinct komnat, kterou jsem si vypjil od Jiho Fuchse, tak j tak skonm. Jej
oteven v pohdkovch pbzch obvykle spout sled neoekvanch udlost a ini-
ciuje jejich dj. Prnik humanitrnho prva mezi ostatn prvn odvtv, kter spolu
koexistuj, prolnaj se a navzjem ovlivuj v prostoru OSN lze docela dobe metafo-
ricky charakterizovat jako moment, kdy to, co bylo dosud dreno pod zmkem uvnit
tinct komory, pronik do vnjho prostoru a ten, kdo na potku toho veho otoil
klem i zvedl zvoru, nsledkem svho inu vstupuje do novho pbhu. Jak uk-

157
zala debata o ochran civilist v ozbrojench konfliktech v Rad bezpenosti, tento
dosud nedokonen pbh, ostatn jako vechny pbhy, m schopnost vrhnout sv
svtlo na svt naeho ivota a osvtlit nkter jeho dosud ne dostaten jasn, zasut
i vbec netmatizovan souvislosti. Potvrzuje se v n i star znm pohdkov prav-
da, e oteven tinct komnaty zpravidla nepin rychl een, ale obrac pozornost
k otzkm, kter dosud nebyly, ale mly bt - a je mon nejvy as, aby byly otev-
eny. Mm-li tedy nyn shrnout prbn vsledek, ke ktermu jsme v naem pbhu
doposud dospli, pak myslm je teba vnovat do budoucnosti pozornost dvojmu: jed-
nak velice souasn otzce mncch se vztah mezi odvtvmi veejnho mezinrod-
nho prva, je na pd OSN sleduj ochranu dstojnosti a prv jednotlivce; jednak
prastar, mon nejstar otzce, kter vlastn doprovz veejn mezinrodn prvo od
chvle jeho vzniku, otzce vztahu prva a politiky, otzce po tom, co m moc bt spoj-
nic i mostem mezi nimi.
A u dr. Ji Fuchs a dal jakkoli z velice dobrch a rozumnch dvod varuj ped
plinm propojovnm prvnch odvtv, jejich zkladnm clem je chrnit zkladn
hodnoty lidsk osobnosti, argumentujce tm, e tato prvn odvtv se zrodila v jinm
spoleenskm a prvnm kontextu a zachovvaj si tak sv odlinosti,53 to e v pro-
storu mezi nimi se dje cosi zsadnho, e dky propojen ochrany civilist s otzkami
mru a bezpenosti dochz k jejich amalgamaci, se zd bt tko zpochybnitelnou
skutenost. Meme ji prbn sledovat v celm poslednm desetilet, kdy se v Rad
bezpenosti objevilo tma ochrany civilist v ozbrojench konfliktech a naposledy ji
potvrdila v nedvn oteven debat zstupkyn Vysok komisaky OSN pro lidsk
prva Kyung-wha Kang, kter pojem ochrany civilist definovala jako ochranu lid-
skch prv jednotlivc, je je obsaena v mezinrodnm prvu, vetn mezinrodnho
humanitrnho prva, mezinrodnho prva lidskch prv a mezinrodnho uprchlic-
kho prva.54 Co je teba do tohoto pojmu tak zahrnout, je pojem individuln trest-
n odpovdnosti, protoe mezinrodn prvo je podle Kyung-wha Kang teba vynuco-
vat sthnm jeho poruitel.
Tato probhajc zmna je sama o sob hodn bedlivho promlen, ale mon ote-
vr i cestu k hledn odpovdi na fundamentlnj otzku po vztahu prva a politiky
v prostoru mezinrodnch vztah , ale tu u zde radji nechm otevenou.

UN AND PROTECTION OF CIVILIANS IN ARMED CONFLICTS

Summary

The article deals with the protection of civilians in armed conflicts. It studies the important
shift to be observed in the UN context in the past decade after the UN Security Council had decided to put
this theme on its agenda. Taking into account the nature of conflicts we see emerging in the world after the
Cold had ended in 1989 asymmetrical new wars taking place in the territories of dysfunctional or entirely
failed states, whose parties and actors are not only armed forces of these states, but also various paramilitary

53 Ji Fuchs, op. cit. str. 11.


54 Oteven debata v Rad bezpenosti OSN k ochran civilist v ozbrojench konfliktech, 11. 11. 2009.

158
groups, private militias, liberations movements, etc. the protection of civilians has become not only
a matter of respect for the norms of international humanitarian law, but also an important, maybe even a key
question from the point of view of international peace and security. The text analyses the legal concept
of protection of civilians in armed conflicts especially the impact its current development has on
rapprochement/amalgamation of so far separated branches of public international law (international
humanitarian law, international human rights law, refugee law, international criminal law). It comments on
the thematic debates in the Security Council on this topic between 1999 and 2009. It follows the efforts of
the Security Council to strengthen the valid international law and its rule in this area, to enforce more
vigorously the international responsibility for its violations, to create, in the other words, the climate of
compliance instead of climate of impunity.

Key words: The Protection of Civilians in Armed Conflicts, The UN Security Council, The UN Peacekeeping
Operations

159
2009 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 161173

K OBJASOVN POJMU
PM AST NA NEPTELSKCH AKCCH
ONDEJ SVAEK

VOD

Mezinrodn humanitrn prvo pedstavuje kompromis mezi poadav-


kem vojensk nezbytnosti a poadavkem lidskosti,1 co se nejzetelnji odr v z-
sad rozliovn, kter je pomyslnou ervenou lini vinouc se nap prvem bojo-
vch operac (law of hostilities).2 V souladu s touto zsadou lze vojensk nsil
zamit pouze na osoby i objekty, kter nejsou chrnny ped pmm tokem, re-
spektive pod pohrkou trestn sankce je zakzno pmo toit na osoby i objekty,
kter nejsou legitimnmi cli (target immunity).3 Ideov vchodiska zsady rozliov-
n lze nalzt ji v pojednnch jednoho ze zakladatel modernho evropskho myle-
n Jeana-Jacquese Rousseaua, jeho pojet vlky jako stetu stt (kolektivnch entit)
a nikoliv soukromch osob oste kontrastuje s totln koncepc Carla von Clausewi-
tze. Nepekvap proto, e Mezinrodn soudn dvr v souvislosti s rozlienm hovo
o nepekroitelnm principu mezinrodnho obyejovho prva a elementrnm
projevu lidskosti.4
Za legitimn vojensk cl lze povaovat kombatanty (organizovan ozbrojen sly
strany konfliktu), pslunky leve en masse a civilisty pmo se astnc neptel-
skch akc,5 naproti tomu ochranu ped pmm tokem povaj civilist, kte se
pmo nepodlej na neptelstv (peaceful civilians), hors de combat a nekombatanti,
tj. zdravotnick a duchovn personl ozbrojench sil. Kombatanti povaj prva as-
ti na neptelskch akcch (l. 43 odst. 2 DP I), z eho plyne jejich zpsobilost bt

1 Fleck, Dieter et al. The Handbook of International Humanitarian Law. 2nd edition. Oxford: Oxford Uni-
versity Press, 2008, s. 37.
2 Melzer, Nils. Targeted Killing in International Law. 1st edition. Oxford: Oxford University Press, 2008,
s. 269. Srovnej Fuchs, Ji. Mezinrodn humanitrn prvo. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany Agen-
tura vojenskch informanch slueb, 2007, s. 44.
3 Srovnej l. 8 odst. 2 psm. b) (i), l. 8 odst. 2 psm. b) (ii), l. 8 odst. 2 psm. c), l. 8 odst. 2 psm. e) (i)
Statutu Mezinrodnho trestnho soudu.
4 Legality of the Threat or Use of Nuclear Weapons, Advisory Opinion, I.C.J. Reports 1996, para. 79.
5 V nzvu pspvku autor pouil termn pm ast na neptelskch akcch, kter odpovd oficiln-
mu eskmu pekladu obsaenmu nap. v l. 51 odst. 3 Dodatkovho protokolu I k enevskm mluvm
z 12. srpna 1949 o ochran obt mezinrodnch ozbrojench konflikt (dle jen DP I). V dalm textu
je pouvn synonymn termn pm ast na neptelstv. Shodn Fuchs, J.: op. cit. sub 2, s. 158.

161
kdykoliv clem protivnkova toku, kter ustupuje pouze v dsledku faktick skute-
nosti (nemoc, zrann, ztroskotn) poskytujc jim mezinrodn ochranu (hors de
combat). Civilist jsou naopak svm prvnm statusem ped pmm vojenskm nsi-
lm kryti, ke ztrt ochrany a nabyt zpsobilosti bt legitimnm vojenskm clem do-
chz a v dsledku faktick skutenosti (pm ast na neptelstv). Dichotomie
prva a faktick skutenosti se odr rovn u zdravotnickho a duchovnho perso-
nlu, kter pov statusovou ochranu, pokud se nedopust inu kodcho nepteli
(harmful act).6 Obecn plat, e mezi obma kategoriemi osob (osoby chrnn ped
tokem, osoby nechrnn ped tokem) existuje vyluujc vztah, tj. kombatant ne-
me bt souasn civilistou.
Navzdory kogentn povaze zsady rozliovn7 a jejmu pojmn jako elementr-
nho projevu lidskosti je jej praktick naplnn v souasn dob vce ne problema-
tick. Realita dnench ozbrojench konflikt se vyznauje partyznskm zpsobem
veden boje, pesunem vlench operac do center mst, frapantnm poruovnm po-
vinnosti odliovn se od civilnho obyvatelstva pznanm pro ozbrojen sloky ne-
sttnch aktr, penenm tradinch funkc armdy na civiln osoby (private milita-
ry contractors) a demokratizac nsl,8 je obn stle astj zapojovn se civilist
do ozbrojench konflikt.9
Ve snaze zajistit ochranu civilnch osob a dsledn uplatovn principu distinkce
byla Mezinrodnm vborem ervenho ke (dle jen MVK) a Asserovm insti-
tutem v Haagu iniciovna srie expertnch setkvn, jejich clem bylo objasnn
pojmu pm asti na neptelstv (direct participation in hostilities), nebo, zjedno-
duen eeno, objasnn otzky, kdo je legitimnm clem toku protivnka. Mezin-
rodn prvo humanitrn s termnem pm asti na neptelstv pracuje na mnoha
mstech,10 nicmn nepodv jeho definici a jasn vklad neme bt dovozen ani ze
sttn praxe, mezinrodn jurisprudence nebo travaux prparatoires.11 Clem MVK
byla interpretace nejasnho prvnho termnu (tj. nikoliv tvorba novch pravidel me-
zinrodnho humanitrnho prva) a jej zveejnn v prvn nezvaznm dokumen-
tu, kter by mohl sjednotit prozatm rozptlenou rozhodovac praxi. V ervnu 2009

6 Srovnej l. 21 enevsk mluvy o zlepen osudu rannch a nemocnch pslunk ozbrojench sil
v poli (dle jen I). mluva hovo pouze o zdravotnickch tvarech, nicmn jej aplikace se roz-
iuje rovn na zdravotnick personl a analogicky rovn na duchovn personl. Srovnej Henckaerts,
Jean-Marie, Doswald-Beck, Louise. Customary International Humanitarian Law. Cambridge: Cam-
bridge University Press, 2005, s. 85.
7 Crawford, James. The International Law Commissions Articles on State Responsibility: introduction,
text and commentaries. Cambridge: Cambridge University Press, 2002, s. 246.
8 Williams, Dewi. The Often-Vexed Questions of Direct Participation in Hostilities. A Possible Solution
to a Fraught Legal Position? Journal of Politics and Law. 2009, vol. 2, No. 1, s. 2.
9 ICRC. Interpretative Guidance on the Notion of Direct Participation in Hostilities under International
Humanitarian Law. 2009, s. 7. Dle jen Vkladov smrnice.
10 Nap. l. 47 odst. 2 DP I, l. 31 odst. 4 DP I, l. 43 odst. 2 DP I. Pedkldan pspvek se, shodn s V-
kladovou smrnic, termnem pm asti na neptelstv zabv ve spojitosti s l. 51 odst. 3 DP I a l.
13 odst. 3 Dodatkovho protokolu II k enevskm mluvm z 12. srpna 1949 o ochran obt ozbroje-
nch konflikt nemajcch mezinrodn charakter (dle jen DP II). Spolen l. 3 k enevskm mlu-
vm na ochranu obt vlky hovo o aktivn asti, co vak lze povaovat za synonymum srovnej
Prosecutor v. Akayesu. Case No. ICTR-96-4-T, Trial Chamber, Judgment of 2 September 1998, para.
629. Dle srovnej Pravidlo 6 studie Obyejov mezinrodn humanitrn prvo (prvn pojem pm
ast na neptelstv tedy m obyejovou povahu).
11 Melzer, N.: op. cit. sub 2, s. 332.

162
MVK oficiln publikoval Vkladovou smrnici k pojmu pm asti na neptel-
stv podle mezinrodnho humanitrnho prva (dle jen Vkladov smrnice nebo
Smrnice), kter tak pedstavuje produkt vce ne estiletho intenzivnho odborn-
ho snaen.
Pedkldan pspvek v prv sti popisuje Vkladovou smrnici v jej osobn p-
sobnosti (kdo je civilista), vcn psobnosti (jak jednn je povaovno za pmou
ast na neptelstv) a asov psobnosti (po jakou dobu civilista pozbv ochrany
ped pmm tokem). V druh sti jsou analyzovny problematick aspekty studie,
kter byly v rmci expertnch setkvn podrobeny nejvt diskuzi12 a kter do jist
mry splvaj s ve uvedenm lennm. Jedn se o postaven len organizovanch
ozbrojench skupin nesttnho aktra souvisejc s osobn psobnost, tzv. mechanis-
mus otivch dve (revolving door mechanism) souvisejc s asovou psobnost
a omezen ve vztahu k uit vojensk sly, kter je mon oznaovat termnem restrik-
tivn uit sly. Autor pspvku studii konfrontuje s nepoetnou nrodn (americkou13
a izraelskou14) rozhodovac prax, kter do nejasnho prvnho pojmu me rovn
vnet vce svtla, ppadn me bt zdrojem alternativnho pstupu k vkladu sle-
dovanho institutu.

I. VKLADOV SMRNICE
DESKRIPCE DOSAENHO KONSENSU

A. PERSONLN PSOBNOST

V vodn sti studie MVK pistoupil k definici civiln osoby, m


jasn vymezil personln dosah prce, jen je tak vzn na (civiln) osoby, kter mohou
bt legitimnm clem toku pouze pokud se pmo astn neptelskch akc, a to
po dobu tchto akc.15 Vkladov smrnice rozliuje mezi mezinrodnm konfliktem
(international armed conflict) a konfliktem, kter nem mezinrodn charakter (non-
international armed conflict). V prvm ppad je definice odvozena z DP I, kter
v l. 50 odst. 1 stanov, e civiln osobou je osoba, kter nen lenem ozbrojench sil
strany konfliktu ani astnkem leve en masse. Uveden definice je soust obye-
jovho mezinrodnho prva.16 Je-li pominuta kategorie leve en masse, vychz Smr-
nice v mezinrodnm konfliktu z dichotomie civilista/pslunk ozbrojench sil. P-
slunost k ozbrojenm silm strany konfliktu je otzkou formln, tj. je regulovna
vnitrosttnm prvem v ppad neregulrn ustavench milic, dobrovolnickch
sbor a organizovanch hnut odporu patcch ke stran konfliktu je pslunost hod-

12 Targeting Direct Participants in Hostilities. Annual Seminar of Norwegian Red Cross, Oslo, 4th No-
vember 2009.
13 Hamlily v. Obama. United States District Court for the District of Columbia, Judgment of 19 May 2009.
Dle jen Hamlily v. Obama.
14 The Public Committee Against Torture et al. v. The Government of Israel et al. High Court of Justice,
Judgment of 14 December 2006. Dle jen PCAT v. Israel.
15 Srovnej DP I, l. 51 odst. 3.
16 Vkladov smrnice, s. 20. Srovnej Obyejov mezinrodn humanitrn prvo, Pravidlo 5.

163
nocena na zklad funknho kritria, tedy stejn jako v ppad organizovanch ozbro-
jench skupin nesttnho aktra v konfliktech, kter nemaj mezinrodn povahu.17
V tchto konfliktech Vkladov smrnice zakld exkluzivitu mezi leny ozbroje-
nch sil sttu a leny organizovanch ozbrojench skupin18 nesttnho aktra na stra-
n jedn a civilnmi osobami na stran druh.19 V pramenech prva, kter se vztahuj
k vnitrosttnm ozbrojenm konfliktm, nelze nalzt definici pojm civilista, ozbroje-
n sly i organizovan ozbrojen skupiny, pestoe s nimi spolen l. 3 k enevskm
mluvm na ochranu obt vlky (dle jen spolen l. 3 nebo jen spolen
l. 3) a DP II operuj.20 MVK pi vkladu tchto pojm konstatoval, e pslunci
ozbrojench sil sttu obecn nejsou definovni jako civilist, mezinrodn prvo jim
souasn nepiznv ani statut kombatanta prvo boje proti povstalcm jim vak vt-
inou piznv vnitrosttn prvo.21 Vkladov smrnice dle uvd, e mezinrodn
praxe nen tak jednoznan v ppad pslunk organizovanch ozbrojench sil ne-
sttnho aktra, pesto jim nakonec vhodn postaven civilnch osob odepela.22 Z-
kladem zvolen dichotomie mezi civilisty a pslunky ozbrojench sil (sttnch i ne-
sttnch) je ve vnitrosttnch konfliktech dle MVK implicitn spolen l. 3 ,23
nvrh l. 25 DP II, kter podval definici civiln osoby jako osoby odlin od ozbroje-
nch sil sttu a organizovanch ozbrojench sil nesttnho aktra, a kter navzdory vy-
putn z konen verze textu DP II stle odr jeho definitivn koncepci24 a rovn
studie obyejovho mezinrodnho humanitrnho prva, kter v Pravidle 1 pracuje
s generickou koncepc kombatanta platnou i pro nemezinrodn ozbrojen konflikt.25
lenm organizovanch ozbrojench skupin nesttnho aktra je odepeno posta-
ven civilist, co znamen, e jsou obdobn jako kombatanti legitimnmi cli pm-
ho toku protivnka 24 hodin denn, nicmn na rozdl od kombatant jim nen pi-
znno prvo pm asti na neptelstv, tj. jejich jednn neme bt pro neexistenci
vynt z trestnho postihu (prosecutorial immunity) kvalifikovno jako legitimn vojen-
sk akce, ale naopak zakld trestn in vlen konflikt v jejich ppad nepsob
jako okolnost vyluujc protiprvnost. Vylouen z definice civilisty rovn znamen,
e tyto osoby nemohou bt zapotvny do soubn kody v rmci principu propor-
cionality (nicmn srovnej dle restriktivn uit sly). lenstv v organizovanch
ozbrojench skupinch nesttnho aktra je konstituovno na zklad funknho krit-
ria, kterm je nov termn tzv. nepetrit bojov funkce (continuous combat function).

17 Ibid., s. 28.
18 ICRC. Background Document Working Sessions IV and V. Direct Participation in Hostilities and
Membership in Organized Armed Groups. 2005, s. 3.
19 Vkladov smrnice, s. 29.
20 Srovnej nap. l. 1 DP II, l. 13 DP II.
21 Fuchs, J.: op. cit. sub 2, s. 158. Smrnice navc upesuje, e smluvn strany DP II nezamlely jinou
definici ozbrojench sil pro ozbrojen konflikty mezinrodn a nemezinrodn a odkazuje na l. 43 DP I.
Vkladov smrnice, s. 30.
22 Henckaerts, J.-M., Doswald-Beck, L.: op. cit. sub 6, s. 19. Blkov, Veronika. Zamylen nad studi Oby-
ejov mezinrodn humanitrn prvo. Prvnk. 2006, ro. 145, . 10, s. 1215.
23 Koment ke spolenmu l. 3 stanov, e l. 3 se pirozen aplikuje v prv ad pedevm na civilis-
ty tj. na osoby, kter nenos zbran. Pictet, Jean S. The Geneva Conventions of 12 August 1949: com-
mentary. Geneva: ICRC, 1952. s. 40. Z dikce l. 3 lze dovodit, e na obou stranch konfliktu existuj
ozbrojen sly sloen z osob, kter oproti civilistm zbran nos.
24 Vkladov smrnice, s. 29.
25 Henckaerts, J.-M., Doswald-Beck, L.: op. cit. sub 6, s. 3.

164
B. VCN PSOBNOST

Vkladov smrnice v dal sti podv vet defininch znak pm


asti na neptelstv. Jednn civiln osoby se stv pmou ast na neptelstv,
pokud jsou kumulativn splnny nsledujc podmnky:26
(1) kritrium jmy (threshold of harm) jednn mus mt pravdpodobn (likely) ne-
pzniv vliv na vojensk cle (osoby, objekty), nebo mus pravdpodobn zpso-
bovat smrt i zrann u osoby chrnn ped pmm tokem nebo znien u ob-
jektu chrnnho ped pmm tokem; studie nepoaduje materializaci jmy,
dleit je zpsobilost uritho jednn zpsobit nedouc inky, tj. nepzniv
vliv na vojensk cle a smrt, zrann i znien u osob nebo objekt chrnnch
ped pmm tokem; smrnice oproti komenti k enevskm mluvm27 roziu-
je okruh chrnnch zjm, co je jist douc u chrnnch cl se nicmn po-
aduje nikoliv jenom nepzniv vliv, ale zpsoben smrti i zrann u osob a zp-
soben destrukce u objekt (nap. stavbu zbran na cest, nebo peruen dodvek
elektrickho proudu i vody nelze povaovat za pmou ast na neptelstv,
pokud nemaj rovn nepzniv vliv na vojensk cle);28
(2) pinn souvislost (direct causation) mezi jednnm a zpsobenou jmou mus
existovat kauzln nexus, tj. v dan situaci by k jm nedolo, pokud by se civiln
osoba nedopustila konkrtnho jednn (act), nebo se nezastnila vojensk opera-
ce (military operation), j je dan jednn nedlnou soust; MVK vychz
z koncepce jednoho kauzlnho kroku mezi jednnm a nsledkem, co vyluuje
tzv. nepmou ast na neptelstv vystavnou na gradaci pinn souvislosti (dle
studie podmnku pmosti nenapluje nap. poskytovn finann a materiln pod-
pory stran konfliktu, vdeck vzkum, produkce a transport zbran, pokud netvo-
nedlnou soust vojensk operace,29 vcvik ozbrojench sloek, pokud nesm-
uje ke konkrtn akci nap. vcvik sebevraednch atenttnk);30 MVK pijal
logickou koncepci, dle kter za pmou ast na neptelstv nelze povaovat pou-
hou podporu vlenho sil na stran jedn (nap. prci v munin tovrn), jej
akceptace by vedla ke clausewitzovsk totln vlce, a na stran druh pouh
okamik toku (srovnej asovou psobnost);31 smrnice konen rozliuje mezi
kauzln blzkost a asovou a mstn blzkost za pmou ast na neptelstv se

26 Vkladov smrnice, s. 46.


27 Piloud, Claude et al. Commentary on the additional protocols of 8 June 1977 to the Geneva Conventions
of 12 August 1949. Geneva: Nijhoff, 1987. s. 618. Koment stanov: Hostile acts should be understood
to be acts which by their nature and purpose are intended to cause actual harm to the personnel and
equipment of the armed forces. Zvraznno autorem.
28 Vkladov smrnice, s. 50. Gradace pinn souvislosti se vak v konenm dsledku pouije v situa-
cch vojenskch operac, pedpokld se vak, e dan jednn (kauzln vzdlenj) tvo nedlnou sou-
st konkrtn akce, nejenom soust neptelskch aktivit obecn.
29 V prbhu jednn se asto objevoval pklad idie nkladnho vozu, ktermu byla pidlena familirn
pezdvka Bob. Pokud by Bob pepravoval munici z tovrny do vojenskho skladu, nejednalo by se o p-
mou ast na neptelstv, pokud by vak zsoboval ozbrojen sly pmo v rmci probhajc vojensk
operace, o pmou ast by se jednalo. Targeting Direct Participants in Hostilities. Annual Seminar of
Norwegian Red Cross, Oslo, 4th November 2009.
30 Vkladov smrnice, s. 53.
31 Ibid., s. 51. Srovnej Piloud, C.: op. cit. sub 27, s. 619.

165
tak povauje rovn opodn vznik jmy (vbuch nstran miny) nebo tok vy-
konan ve znan vzdlenosti od msta vzniku jmy;32
(3) vlen souvislost (belligerent nexus) jednn mus bt motivovno zpsobenm
jmy druh stran konfliktu a zrcadlovm poskytnutm vhody vlastn stran,
pouh objektivn monost nepznivho vlivu na protivnka nedostauje (nap. je
znan rozdl mezi zablokovnm silnice s clem zabrnit ozbrojenm slokm
protivnka, aby se dostaly na urit msto a zablokovnm silnice proudem uprch-
lk i vnitn pesdlench osob, kter prchaj ped ozbrojenm konfliktem ve
snaze ochrnit vlastn ivot);33 smrnice upesuje, e vlen nexus nen subjek-
tivnm kritriem, kter by se dalo ztotonit nap. s myslem, ale kritriem objek-
tivnm;34 MVK konen rozliuje mezi koncepc neptelstv (hostilities) a re-
gulrnm vkonem donucovacch prostedk (law enforcement); lze shrnout, e
poadavek vlen souvislosti nelze nalzt nap. u vrady pslunka ozbrojench
sil ze rlivosti (motivem je pomsta), bankovn loupee (motivem je osobn zisk),
sebeobrany (motivem je ochrana vlastnho zdrav i ivota) a pouit donucovacch
prostedk (motivem je zajitn veejnho podku a bezpenosti).35
Na zklad ve uvedench defininch znak lze pmou ast na neptelstv de-
finovat jako jednn nebo ast na vojensk operaci, j je jednn nedlnou soust,
kter v souvislosti s neptelstvm pmo zpsobuje jmu vojenskm clm protistra-
ny nebo chrnnm osobm a objektm.36

C. ASOV PSOBNOST

Jak bylo naznaeno ve, pmou ast na neptelstv se rozum neje-


nom vlastn tok, ale rovn ppravn kroky (nap. vyhlouben jmy pro umstn im-
provizovanho explozivnho zazen) a nsledn nvrat z msta jednn.37 Pi evalua-
ci ppravnho jednn je nutno brt v potaz poadavek jednoho kauzlnho kroku,
co vyluuje nkter ve uveden aktivity (nap. transport munice z tovrny do skla-
du). Leitmotivem diskuz o vymezen asovho intervalu, po kter me bt jednotli-
vec legitimnm clem toku, tedy vymezen trvn pm asti na neptelstv, bylo
zabrnn zneuvn ochrany poskytovan civilnm osobm souvisejc s tzv. mecha-
nismem otivch dve (revolving door mechanism), do kterch jednotlivec vstupuje
jako nechrnn subjekt a vystupuje jako subjekt chrnn (farmers by day and figh-
ters by night) srovnej dle. Je zejm, e frekvence oten pomyslnch dve zle
na specifikaci asov psobnosti pm asti na neptelstv.38

32 Ibid., s. 55.
33 Targeting Direct Participants in Hostilities. Annual Seminar of Norwegian Red Cross, Oslo, 4th No-
vember 2009.
34 Vkladov smrnice, s. 59.
35 Ibid., s. 64.
36 Obdobn Akande, Dapo. Clearing the Fog of War? The ICRCs Interpretative Guidance on Direct Parti-
cipation in Hostilities. EJIL: Talk! Dostupn na <http://www.ejiltalk.org/clearing-the-fog-of-war-the
-icrcs-interpretive-guidance-on-direct-participation-in-hostilities/> (11.11.2009).
37 Vkladov smrnice, s. 65. Srovnej Melzer, N.: op. cit. sub 2, s. 344.
38 Nap. Y. Dinstein uvd, e mechanismus otivch dve neme bt civilisty zneuvn ad infinitum.
Dinstein, Yoram. The Conduct of Hostilities under the Law of International Armed Conflict. Cambridge:

166
V rmci expertnch setkn byly rozlieny ti pstupy:39
(1) konkrtn jednn (specific act) ochrana ped pmm tokem se pozbv v me
identick s trvnm vlastnho neptelskho aktu, jen zahrnuje rovn ppravu
a nvrat z msta toku; uveden pstup nejlpe reflektuje znn l. 51 odst. 3
DP I a l. 13 odst. 3 DP II, kter shodn hovo o dob tchto akc;
(2) potvrzen odpoutn (affirmative engagement) ve snaze zabrnit zneuit mezi-
nrodnm prvem poskytovan ochrany je trvn pm asti interpretovno jako
interval od prvnho neptelskho aktu po jednoznan vzdn se pm asti
(nap. uplynut urit del doby) zpsobem objektivn rozpoznatelnm pro proti-
stranu;40 vsledkem uvedenho pstupu je pojmn len organizovanch ozbro-
jench skupin nesttnho aktra jako civilist, kte mohou bt nicmn napade-
ni kdykoliv, protoe jejich ast na neptelstv vykazuje pokraujc charakter
(continuous direct participation in hostilities); obecnm problmem zstv, jak
jednn lze povaovat za souhlasn odpoutn se od pedchoz pm asti, p-
padn jak zajistit aplikaci ve vztahu k mase stovek i tisc jednotlivc;41 tato kon-
cepce byla nakonec odmtnuta;
(3) omezen lenstv ve skupin (functional membership) po dlouh debat byl pi-
jat pstup, kter kombinuje ob pedchoz vymezen: MVK rozliil mezi spora-
dickou ast na neptelskch akcch u neorganizovanch civilist a organizo-
vanou ast len ozbrojench skupin nesttnho aktra v prvm ppad byl
pouit pstup ad1), v ppad druhm pstup ad2), nicmn s podstatnou modifi-
kac, dle kter lenm organizovanch ozbrojench skupin nesttnho aktra nen
piznn statut civilisty; koncept pokraujc pm asti na neptelstv tak byl
sice formln odmtnut, prakticky vak bylo dosaeno stejnho vsledku, tj. mo-
nosti permanentnho toku na lena ozbrojen skupiny shodn se k problemati-
ce vyjdil izraelsk soud v kauze Veejn komise proti muen proti Izraeli;42
MVK se nicmn vymezil vi izraelskmu soudu v tom smyslu, e zvolil kon-
cepci tzv. funknho lenstv, dle kter je legitimnm clem toku pouze osoba
plnc nepetritou bojovou funkci (continuous combat function)43 srovnej dle
izraelsk i americk pstup.

Cambridge University Press, 2004. s. 28. Srovnej ICRC. Background Document Working Sessions VI
and VII. Temporal Scope of Direct Participation in Hostilities. 2005, s. 4.
39 Ibid., s. 2.
40 Melzer, N.: op. cit. sub 2, s. 348.
41 ICRC: op. cit. sub 38, s. 9.
42 Soud uvedl: On the other hand, a civilian who has joined a terrorist organization which has become his
home, and in the framework of his role in that organization he commits a chain of hostilities, with short
periods of rest between them, loses his immunity from attack for such time as he is committing the
chain of acts. Indeed, regarding such a civilian, the rest between hostilities is nothing other than prepa-
ration for the next hostility. PCAT v. Israel, para. 39.
43 Vkladov smrnice, s. 70.

167
II. ANALZA PROBLEMATICKCH ASPEKT
VKLADOV SMRNICE

V nsledujc sti jsou analyzovny problematick aspekty studie, kter


byly v rmci expertnch setkvn podrobeny nejvt diskuzi a jejich konen pije-
t je vsledkem uritch kompromis.44 Autor pedkldanho pspvku se postupn
zabv A. postavenm len organizovanch ozbrojench skupin nesttnho aktra,
B. problematikou mechanismu otivch dve a C. restriktivnm uitm sly (rather
capture than kill approach).

A. POSTAVEN LEN ORGANIZOVANCH OZBROJENCH SKUPIN


NESTTNHO AKTRA

V prbhu expertnch setkvn byla znan pozornost vnovna otzce


lenstv v organizovanch ozbrojench skupinch nesttnho aktra.45 Jak bylo po-
ukzno ve, studie MVK tkajc se obyejovho mezinrodnho humanitrnho
prva explicitn uvedla, e pozice len organizovanch ozbrojench skupin v neme-
zinrodnm ozbrojenm konfliktu nen jednoznan, nebo nen jasn, zda lze pslu-
nky tchto skupin oznait za civilisty i nikoliv.
Pi blim pohledu se nabzej celkem ti monosti, jak ke lenm organizovanch
ozbrojench skupin pistupovat, co souvis s definic civiln osoby v ozbrojenm kon-
fliktu, kter nem mezinrodn povahu:46
(1) civilistou je osoba, kter nen lenem ozbrojench sil sttu, lenem organizovanch
ozbrojench skupin nesttnho aktra a dle osoba, kter se pmo neastnila ne-
ptelstv uveden pstup spojuje pmou ast na neptelstv se ztrtou posta-
ven civilisty, co je v rozporu s l. 13 odst. 3 DP II, z nho vyplv, e jednotli-
vec zstv civilistou i po pm asti na neptelstv, by pichz o ochranu ped
tokem protivnka dan pstup proto nelze dle povaovat za relevantn;47
(2) civilistou je osoba, kter nen lenem ozbrojench sil sttu ani lenem organizo-
vanch ozbrojench skupin nesttnho aktra tato koncepce zachovv rovno-
vhu mezi sttnm a nesttnm aktrem, civiln osoba me bt clem toku
jenom po dobu konkrtnho jednn, naproti tomu len ozbrojench skupin me
bt zasaen po celou dobu trvn jeho lenstv v ozbrojen skupin, pokud zde
ovem pln nepetritou bojovou funkci (restricted or functional memberhip
approach);

44 Targeting Direct Participants in Hostilities. Annual Seminar of Norwegian Red Cross, Oslo, 4th No-
vember 2009.
45 Terminologie spolenho l. 3 a DP II je nsledujc: spolen l. 3 hovo o ozbrojench silch, l. 1
DP II hovo o ozbrojench silch v souvislosti s Vysokou smluvn stranou, u nesttnch aktr rozliu-
je disidentsk ozbrojen sly a jin organizovan ozbrojen skupiny. Termn ozbrojen sly obsaen ve
spolenm l. 3 je vezahrnujc kategori, termn organizovan ozbrojen skupiny je jednotcm term-
nem pro ozbrojen sloky nesttnho aktra. Srovnej Vkladov smrnice, s. 2930.
46 ICRC: op. cit. sub 18, s. 6.
47 Srovnej vak odlin nzor platn pouze pro mezinrodn ozbrojen konflikty: Dinstein, Y.: op. cit. sub
38, s. 29. Obdobn srovnej San Remo Manual on the Law of Non-International Armed Conflict, kter
mezi bojovnky (fighters) zahrnuje rovn civilisty pmo se astnc neptelskch akc.

168
(3) civilistou je osoba, kter nen lenem sttnch ozbrojench sil lenov organizo-
vanch ozbrojench skupin si zachovvaj statut civilisty, co vede k nerovnovze
ve vztahu ke sttnm ozbrojenm silm, kter je vyvena pojmnm lenstv
(funknho) jako pokraujc pm asti na neptelstv;48 problmem koncepce,
kter vychz z definice civiln osoby platn pro mezinrodn konflikty, je vytv-
en rznch kategori civilnch osob.
MVK nakonec pijal druhou koncepci, nebo se oproti tet jev jako vce pe-
svdiv.49 Vedle ve zmnnch pramen (spolen l. 3, nvrh l. 25 DP II) lze
(nejistou) podporu nalzt rovn v rozhodnut Mezinrodnho trestnho tribunlu pro
bvalou Jugoslvii (dle jen ICTY), kde v kauze Gali ICTY uvedl, e civilista je
definovn negativn jako osoba, kter nen lenem ozbrojench sil nebo organizovan
vojensk skupiny nleejc ke stran konfliktu.50 K podobnmu zvru dospl ame-
rick Okresn soud pro Kolumbijsk distrikt v kauze Hamlily proti Obamovi, kdy ju-
dikoval, e pslunci neptelskch ozbrojench skupin v konfliktech, kter nemaj
mezinrodn povahu, nelze povaovat za civilisty a tud na n lze toit ve stejn me
jako na leny ozbrojench sil sttu.51 Dle N. Melzera lze vylouen len organizova-
nch ozbrojench skupin z definice civilisty vysledovat z praxe stt ve vnitrosttnch
ozbrojench konfliktech pokud by se v ppad tchto osob jednalo o civilisty, stty
by proti nim toily pouze po dobu jejich pm asti na neptelstv, co se zdaleka
nedje.52 Rovn lze argumentovat pedmtem a elem mezinrodnho humanitrn-
ho prva (spolenho l. 3, DP II), kter by nabyly vnch trhlin, pokud by byly pro-
tivnkovy ozbrojen sly sloeny vhradn z civilist.
Pes ve uveden lze oekvat kritiku, kter me oprvnn argumentovat, e p-
stup MVK nereflektuje a neinterpretuje stav platnho mezinrodnho prva (de lege
lata) a pedstavuje pouh projev pedstav o ideln budouc prav (de lege ferenda).53
Po zveejnn studie se ozvaly hlasy hovoc o vytvoen tet kategorie osob v me-
zinrodnm humanitrnm prvu (len organizovan ozbrojen skupiny jako reminis-
cence tzv. neleglnho kombatanta), emu mohlo bt zabrnno zahrnutm tchto
osob do definice civilisty a nslednm rozenm pojmu pm asti na neptelstv
(continuous direct participation in hostilities).54 Konen, v literatue se objevila kri-
tika funknho pstupu k lenstv, kter stav nesttn aktry oproti sttnm ozbroje-
nm silm do vhodnj pozice.55 Na druh stran lze uvst, e MVK v ppad
omezenho funknho lenstv zvolil pstup, kter poskytuje ochranu ped pmm
tokem pomrn irokmu okruhu osob uveden vynikne zejmna pi srovnn
s izraelskm a americkm kritriem lenstv.

48 ICRC: op. cit. sub 18, s. 10.


49 ICRC. Draft Interpretative Guidance on the Notion of Direct Participation in Hostilities. 2006, s. 17.
50 Prosecutor v. Gali. Case No. IT-98-29-T, Trial Chamber, Judgment of 5 December 2003, para. 47.
Z rozsudku nicmn zcela zjevn nevyplv, zda Tribunl hovo o vnitrosttnm konfliktu.
51 Hamlily v. Obama, s. 14.
52 Melzer, N.: op. cit. sub 2, s. 316317.
53 Hayashi, Nobuo. Direct Participation in Hostilities: A Critical Guide to Interpreting the ICRCs Interpre-
tative Guidance. Pednka prosloven na pd Prvnick fakulty Univerzity v Oslo dne 28. jna 2009.
54 Targeting Direct Participants in Hostilities. Annual Seminar of Norwegian Red Cross, Oslo, 4th No-
vember 2009.
55 Akande, D.: op. cit. sub 36.

169
Pro studii je urit osoba v prvnm slova smyslu lenem organizovan ozbrojen
skupiny pouze tehdy, pokud v rmci skupiny pln nepetritou bojovou funkci, m
jsou vyloueny osoby zastvajc nap. politick, administrativn a podprn funkce.56
Akoliv rozhodnut izraelskho soudu v kauze Veejn komise proti muen proti
Izraeli neobsahuje explicitn definici lenstv v organizovan ozbrojen (teroristick)
skupin, izraelsk sttn orgny pi interpretaci rozsudku vychzej z tzv. organiza-
nho lenstv (organizational membership approach), kter m lpe vystihovat reali-
tu dnench asymetrickch konflikt.57 Podstata uvedenho pstupu spov v tom,
e len ozbrojen skupiny je legitimnm clem bez ohledu na funkci, kterou v orga-
nizaci zastv, co legalizuje tok i proti vym (politickm) pedstavitelm d se
ci, e element pmosti je v takovm ppad nahrazen elementem organizanm.
V ppad MVK je rozhodujc jednn, v ppad Izraele status, kter stav ozbro-
jen skupiny nesttnho aktra na rove ozbrojenm silm sttu. Inspirativn je rov-
n nedvn rozhodnut americkho soudu v kauze Hamlily proti Obamovi soud
uvedl, e kritriem lenstv nen identifikace s ozbrojenou skupinou, ale vyvjen in-
nosti v rmci struktury velen, tj. pijmn a vykonvn rozkaz.58 Nemus se vak
jednat o ist bojov funkce, lenem je stejn tak osoba, kter v linii velen zajiuje
ubytovn i stravovn regulrnch ozbrojench sloek.59 Uveden nesouvis s tzv.
nepmou ast na neptelstv spovajc v podpoe vlenho sil, nebo ta zahr-
nuje pouze osoby stojc zcela mimo organizan strukturu dan skupiny. Pro vech-
ny pstupy je vak spolen peliv evaluace postaven jednotlivce v kadm kon-
krtnm ppad.

B. MECHANISMUS OTIVCH DVE

Problematika otivch dve vystihuje pozici civiln osoby, kter je v d-


sledku pm asti na neptelstv zbavena ochrany ped tokem protivnka, je je j
navrcena a po ukonen pm asti.60 Mechanismus otivch dve se tak tk
optovnho nabvn a pozbvn ochrany ped tokem, pechzen mezi kategoriemi
chrnnch a nechrnnch osob (farmers by day and fighters by night), co vytv
pro toc stranu pomrn nepehlednou situaci. Jak bylo uvedeno ve, frekvence
oten je zvisl na asovm vymezen pm asti nejvy intenzitu lze vysle-
dovat u pstupu vychzejcho z konkrtnho jednn, ni pak u pstupu zdrazuj-
cho potvrzen odpoutn se od pedchoz pm asti na neptelstv. Logicky se
nabz poadavek, aby pechzen mezi jednotlivmi kategoriemi nebylo nekonen.
MVK pojal po dlouhch debatch situaci nsledujcm zpsobem.

56 Zkladem zvolenho pstupu je vyjden ICTY v kauze Tadi: an individual who cannot be consi-
dered a traditional non-combatant because he is actively involved in the conduct of hostilities by mem-
bership in some form of resistance group Prosecutor v. Tadi. Case No. IT-94-1, Trial Chamber,
Judgment of 7 May 1997, para. 639.
57 Targeting Direct Participants in Hostilities. Annual Seminar of Norwegian Red Cross, Oslo, 4th No-
vember 2009. Srovnej Fenrick, William J. The Targeted Killings Judgment and the Scope of Direct
Participation in Hostilities. Journal of International Criminal Justice. 2007, vol. 5, no. 2, s. 337.
58 Hamlily v. Obama, s. 17.
59 Ibid., s. 17.
60 ICRC. Expert Meeting Report. 2004, s. 22.

170
Po pijet koncepce funknho lenstv, kombinujc oba pedchoz pstupy, bylo
vyeeno ppadn zneuvn principu otivch dve u len organizovanch ozbro-
jench skupin. Sledovan mechanismus se toti tk pouze civilnch osob, ktermi
jsou v pojet Vkladov smrnice v podmnkch vnitrosttnho ozbrojenho konfliktu
osoby odlin od len ozbrojench sil sttu a len organizovanch ozbrojench sku-
pin nesttnho aktra vykonvajcch zde nepetrit bojov funkce.61 Akceptace toho-
to zvru nicmn pedpokld akceptaci Vkladovou smrnic pedkldan definice
civiln osoby.
Nsledn diskuze se proto zamila pouze na pmou ast neorganizovanch osob
(civilist). Ji v roce 2003 nkte experti vyjadovali pesvden, e civilist zneu-
vajc ochranu ped pmm tokem by mli bt povaovni za legitimn cl, nebo
neustl angaovn se v bojovch operacch rozkld humanitrn tt poskytnut ci-
vilnmu obyvatelstvu.62 K omezen svvolnho pechzen byly navrhnuty dva po-
stupy, ani jeden z nich vak nebyl pijat:
(1) potvrzen odpoutn (srovnej ve) uveden pstup vychzel z presumpce ztr-
ty ochrany v ppad by jedinho aktu pm asti na neptelstv a pedpokladu
pokraovn v neptelstv; odpoutn se od pedchoz innosti mohlo bt potvrze-
no nap. uplynutm urit doby (6 msc);63
(2) pokraujc jednn (recurrent act) pm ast na neptelstv by zahrnovala ne-
jenom samotn jednn (vetn ppravy a nvratu), ale rovn intervaly mezi jed-
notlivmi akty,64 co oste kontrastuje s dikc relevantnch pravidel mezinrodnho
humanitrnho prva (ztrta ochrany po dobu pm asti).
Konen znn Vkladov smrnice u civilist zdrazuje nutnost dodrovn
ochrany ped tokem mimo dobu vlastn asti na neptelstv a potenciln tak umo-
uje permanentn pechzen z kategorie nechrnnch osob do kategorie osob chr-
nnch.65 Pes zjevn praktick pote, zdrazovan nkolika experty ve zprv z po-
slednho setkn v roce 2008,66 lze uveden pstup hodnotit pozitivn, nebo nejlpe
odr stav platnho mezinrodnho prva.

C. RESTRIKTIVN UIT SLY

V zvren sti Vkladov smrnice zdrazuje princip restriktivnho


uit sly, kter me bt jednodue vyjden spojenm lpe zajmout ne zabt (ra-
ther capture than kill).67 Je zejm, e mezinrodn humanitrn prvo zakazuje urit
prostedky a metody veden neptelstv, zakazuje toky na chrnn kategorie osob,
ale souasn nestanov pesnou mru dovolen intenzity uit sly, a to bez rozdlu, zda
tok smuje na kombatanty, leny organizovanch ozbrojench skupin i civiln

61 ICRC: op. cit. sub 18, s. 10.


62 ICRC: op. cit. sub 60, s. 22.
63 Ibid., s. 23.
64 ICRC. Expert Meeting Report. 2006, s. 64. Jet v roce 2006 byla koncepce pokraujcho jednn za-
vrena, byl konstatovn jej rozpor s platnm mezinrodnm prvem Ibid, s. 66.
65 Vkladov smrnice, s. 71.
66 ICRC. Expert Meeting Report. 2008, s. 36 a n.
67 Vkladov smrnice, s. 77. Shodn PCAT v. Israel, para. 40.

171
osoby pmo se astnc neptelstv. Nabz se tak otzka, zda je omezen uit sly
projevem prvn povinnosti vyplvajc z norem mezinrodnho humanitrnho prva,
nebo spe projevem pouh solidarity a cty k lidskmu ivotu.68
Zastnci prvn zmiovanho pstupu tradin argumentuj tm, e prvn povinnost
lze abstrahovat z princip ovldajcch vklad relevantnch pravidel mezinrodnho
humanitrnho prva, konkrtn pak ze zsady lidskosti (zkaz zbytench trap) a re-
striktivn vojensk nezbytnosti.69 Restriktivn vojensk nezbytnost vychz z teze, e
nezbytnost je pedpokladem legality, tj. v ozbrojenm konfliktu je zakzno takov
pouit sly, kter by nebylo nezbytn k dosaen konce vlky, by by se jednalo
o pouit prostedk i metod jinak zcela leglnch.70 Ve Vkladov smrnici lze na-
lzt rovn odkaz na klasick pojednn J. S. Picteta, kter dospv k nsledujcmu z-
vru: pokud me bt stejn vhody dosaeno dvma rznmi prostedky, je nutn
zvolit ten, kter zpsob men zlo.71
Skupina kritik se pochopiteln vi pedchozm argumentm vymezuje. Pipout
pouze permisivn vojenskou nezbytnost, dle kter se vojensk operace mohou stt ne-
zkonnmi jen tehdy, pokud poruuj pozitivn pravidlo mezinrodnho humanitrnho
prva, nikoliv pokud jsou v rozporu s poadavkem nezbytnosti legalita je zde ped-
pokladem nezbytnosti.72 Prvn povinnost stanovc restriktivn uit sly tak nelze
z platnho mezinrodnho humanitrnho prva dovodit ppadn pesun do oblasti
lidskch prv, kde tuto povinnost naopak vystopovat lze, nen dle kritik nutn, nebo
mezinrodn prvo humanitrn jako lex specialis disponuje vlastnmi prostedky udr-
en rovnovhy mezi vojenskou nezbytnost a zsadou lidskosti.73
Akoliv nen zcela zejm, zda mezinrodn prvo humanitrn de lege lata stanov
povinnost restriktivnho uit sly, zdraznn vazby na prvo lidskch prv ve Vkla-
dov smrnici m svj vznam mezinrodn prvo humanitrn toti nelze povao-
vat za uzaven i izolovan systm, ale za soust mezinrodnho prva veejnho,
je je znan provzna s jeho jednotlivmi disciplnami, nejvce bezesporu s prvem
lidskch prv.

ZVR

Vkladovou smrnici MVK objasujc pojem pm asti na neptel-


stv v mezinrodnm humanitrnm prvu je jako celek nutn hodnotit pozitivn. V-
sledek vce ne estiletho expertnho setkvn se pragmaticky sna reagovat na
realitu dnench ozbrojench konflikt a souasn se pokou zajistit ochranu co

68 O restriktivnm uit sly pochopiteln m smysl hovoit pouze tam, kde by vlastn ozbrojen sly neby-
ly v dsledku ochrany ivota protistrany vystaveny znanmu riziku. Vkladov smrnice hovo nap.
o situaci, kdy se neozbrojen osoba, kter je legitimnm clem toku, nachz v poklidn restauraci.
Srovnej Vkladov smrnice, s. 81.
69 ICRC: op. cit. sub 66, s. 8.
70 Melzer, N.: op. cit. sub 2, s. 287. Melzer s odkazem na prci Komise OSN pro mezinrodn prvo uvd,
e nedostatek nezbytnosti (non-necessity) je okolnost vyluujc zkonnost.
71 Vkladov smrnice, s. 82.
72 ICRC: op. cit. sub 66, s. 18.
73 Ibid., s. 22.

172
mon nejirho okruhu osob obecnm pravidlem zstv, e v ppad pochybnost
mus bt jednotlivci poskytnuto postaven civilisty chrnnho ped pmm tokem.
Jakkoliv dal diskuze usilujc o relevantn zhodnocen sledovan problematiky by se
mla vi oficilnmu pstupu MVK vymezit. Je zejm, e proces objasovn
pojmu pm asti na neptelstv nen zveejnnm studie zavren, ba prv naopak,
je jm iniciovn. Lze pedpokldat, e v nsledujcch mscch budou ke studii zauj-
mat oficiln stanoviska jednotliv stty, co snad povede k postupnmu objasnn cel
materie.
Pes naznaen pozitiva vak lze zaujat rovn kritick postoj nabz se otzka,
zda smrnice pedstavuje pouh vklad v souasn dob platnho mezinrodnho hu-
manitrnho prva, nebo reflektuje rmec budouc vhodn pravy de lege ferenda.
V nkterch klovch otzkch (postaven len organizovanch ozbrojench skupin,
omezen uit sly) lze nalzt pesvdiv argumenty svdc rovn ve prospch
druh varianty. Jist problmy me zpsobovat zavdn novch pojm (nepetrit
bojov funkce), kter nelze v pramenech mezinrodnho prva nalzt.

ON CLARIFICATION OF NOTION
DIRECT PARTICIPATION IN HOSTILITIES

Summary

Presented paper is focused on the current ICRCs iniciative to clarify the notion of direct
participation in hostilities in international humanitarian law which, with respect to civilians, results in lost
of protection against direct attack. Author considers the principle of distinction in international humanitarian
law, describes ICRCs Interpretative Guidance in its personal, substantive and temporal scope and analyzes
its most problematic aspects (concept of civilian in non-international armed conflict, revolving doors
mechanism, restraint on the use of force). Despite certain doubts whether ICRCs Interpretative Guidance
merely reflects current lex lata in the area of international humanitarian law or implies reference framework
for future international regulation (status of organized armed groups in non-international armed conflict,
restraint on the use of force) author comes to the conclusion, that ICRCs work has to be considered as
welcomed step forward which shall for sure influence any following discussion over the topic.

Key words: direct participation in hostilities, civilian, combatant, organized armed groups, restraint on use
of force

173
2009 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 175184

UNIVERZLN JURISDIKCE
A POSTIH ZVANCH PORUEN
ENEVSKCH MLUV Z R. 1949
PAVEL TURMA

1. VOD

Vbr tohoto tmatu nen nhodn. 60. vro pijet enevskch mluv
o ochran obt ozbrojench konflikt (1949) je dvodem nejen k oslavm, ale pede-
vm ke kritickmu zamylen nad pnosem tchto mluv a jejich vznamem v sou-
asnosti.
Pro poruen mezinrodnho humanitrnho prva (MHP) je charakteristick, e n-
kter z nich jsou povaovna za tak zvan, e vyvolvaj nejen mezinrodn od-
povdnost stt za protiprvn chovn, ale tak individuln trestn odpovdnost
konkrtnch pachatel. Trestn postih zvanch poruen MHP, nazvanch t v-
lenmi zloiny, nen pouze vc vnitrosttnho prva jednotlivch stt, ale vyplv
t pmo z mezinrodnho prva.
tyi enevsk mluvy v r. 1949 nejen definovaly zvan poruen a stanovily je-
jich trestn postih, ale tak stanovily povinnou univerzln jurisdikci stt, smluvnch
stran ve vztahu k zvanm poruenm. Je uritm paradoxem, e po 60 letech,
v r. 2009 je univerzln jurisdikce vnman st stt (pedevm rozvojovch) i nauky
jako problm. O tom svd i nvrh stt Africk unie vedouc k pijet rezoluce Val-
nho shromdn OSN 64/117 o rozsahu aplikace zsady univerzln jurisdikce.1
Protoe tato debata vznikla jako reakce a projev obav ze sthn nkterch africkch
politik podezelch se spchn zvanch poruen MHP, je vce ne uiten za-
mit se na problm univerzln jurisdikce v tomto kontextu.
Obecn vzato, univerzln jurisdikce znamen, e kad stt je oprvnn soudit
osoby obvinn ze zloin podle mezinrodnho prva bez ohledu na to, kde byl zlo-
in spchn a jak je obanstv pachatele nebo obti. Univerzln jurisdikce tak vy-
jaduje spolen zjem vech stt na sthn a potrestn uritch zloin. Od 17. sto-
let se ustlila v obyejovm mezinrodnm prvu ve vztahu k pirtstv. V 2. polovin
20. stolet se pak tento pojem dostal i do smluvnch instrument, zejm. do ty enev-
skch mluv (1949), mluva proti muen a jinmu krutmu, nelidskmu i poniuj-
cmu zachzen nebo trestn (1984) a dalch.

1 The scope and application of the principle of universal jurisdiction.

175
Dnes aktuln otzkou, kterou se bude snait eit tento pspvek, je proto niko-
liv zda vbec, ale jak univerzln jurisdikce m msto v souasnm mezinrodnm
prvu.

2. ZVAN PORUEN ENEVSKCH MLUV Z R. 1949

Historicky vzato, vlen prvo, resp. MHP je jednou z prvnch oblast


mezinrodnho prva, je obsahuje pravidla kriminalizujc urit lidsk chovn a za-
vazujc stty potlaovat takov chovn prostedky trestnho prva.2 Jinak eeno,
MHP je odvtv, kter se zsti pekrv s normami mezinrodnho trestnho prva.
MHP zavazuje stty, aby potlaovaly vechna poruen. Avak jen urit poruen
jsou MHP kriminalizovna, tj. zakldaj individuln trestn odpovdnost. V tradin
terminologii jde o vlen zloiny. Vlen zloiny jsou zvan poruen obyejo-
vch nebo smluvnch pravidel MHP aplikovatelnho v ozbrojenm konfliktu.3 Existu-
je ada definic vlench zloin, kter meme v zsad dlit na vtov a obecn.
Enumerativn definice jsou k nalezen zpravidla ve statutech mezinrodnch trestnch
tribunl, a to ponaje MVT v Norimberku (l. 6b), a po msk statut Mezinrod-
nho trestnho soudu (l. 8). Obecn definice je obsaena nap. v rozhodnut Odvola-
cho sentu ICTY ve vci Tadi (1995), a to v souvislosti s vkladem l. 3 Statutu to-
hoto tribunlu. Podle n vlen zloin (zvan poruen zkon a obyej vlky)
mus splovat nsledujc kritria:
(i) mus pedstavovat poruen (infringement) pravidla MHP;
(ii) poruen pravidlo mus bt obyejov povahy nebo patit do aplikovateln smlou-
vy;
(iii) poruen mus bt zvan (poruen pravidla chrncho dleit hodnoty a se z-
vanmi dsledky pro ob;
(iv) poruen mus vyvolvat, podle obyejovho nebo smluvnho prva, individuln
trestn odpovdnost osoby, kter poruila pravidlo.4
Pi splnn ve uvedench podmnek nezle na tom, zda vlen zloiny (zva-
n poruen zkon a obyej vlky) byly spchny v kontextu mezinrodnho nebo
vnitrosttnho ozbrojenho konfliktu.5
Naproti tomu enevsk mluvy (1949) a Dodatkov protokol I (1977) zavdj
vlastn terminologii a urit, v tchto smluvnch instrumentech vypoten poruen
oznauj jako zvan poruen (grave breaches, infractions graves).6 To znamen,
e nejde o hodnocen intenzity i zvanosti poruen kterhokoli zkazu obsaenho

2 Viz Sassli, M., Bouvier, A. How Does Law Protect in War? Vol. I. Second Ed., Geneva: ICRC, 2006,
s. 303.
3 Srov. Cassese, A. International Criminal Law. Oxford: OUP, 2003, s. 47.
4 ICTY, The Prosecutor v. Duko Tadi, IT-94-1-AR72, Appeals Chamber, Decision on the Defence Mo-
tion for Interlocutory Appeal on Jurisdiction, 2 October 1995, 94.
5 Ibid., 94.
6 Viz lnky 50/51/130/147 ty enevskch mluv a lnky 11(4) a 85 Dodatkovho protokolu I. Text
viz pod . 65/1954 Sb., nebo in: Chutn, M., Jlek, D. Mezinrodn prvo humanitrn v dokumentech.
Brno: MU, 1994.

176
v mluvch. Naopak, je to terminus technicus, kter svm obsahem odpovd star-
mu pojmu vlen zloin. Definice zvanch poruen je velmi blzk definici vle-
nch zloin ve statutu Norimberskho tribunlu.7 Nov pojem vak nen pesnm sy-
nonymem starho pojmu, ani ho nenahrazuje. Jde o urit druh vyho, rodovho
pojmu vlench zloin.8 Na rozdl od obecnjho pojmu vlen zloin se pojem
zvan poruen pouv pouze v kontextu enevskho prva. Je spojen s aplikac
enevskch mluv a Dodatkovho protokolu I, co znamen, e toto zvan porue-
n me bt spchno pouze v rmci mezinrodnho ozbrojenho konfliktu.
Samotn pojem zvan poruen vyvolal pi pprav enevskch mluv dlouh
diskuse. Byly navrhovny jin pojmy, vetn zloin, ale konference nakonec dala
pednost vrazu zvan poruen, protoe slovo zloin m rzn vznamy v zko-
nodrstv rznch zem.9 Spornou otzku do jist mry pragmaticky vyeil l. 85
odst. 5 DP I, podle kterho bez jmy aplikace mluv a tohoto Protokolu budou vn
poruen tchto dokument povaovna za vlen zloiny.10
Zvan poruen enevskch mluv jsou definovna vtem obsaench v tch-
to tyech mluvch a Dodatkovm protokolu I. Zkladn skutkov podstaty jsou
obsaeny ve shodnch ustanovench l. 50 I a l. 51 II, podle nich zva-
nmi poruenmi jsou nkter z ne uvedench in spchanch na osobch nebo
majetku, chrnnch touto mluvou: mysln zabyt, muen nebo nelidsk zach-
zen, tajc v to biologick pokusy, mysln zpsoben velkho utrpen nebo vn
tlesn zrann a ohroen zdrav, znien a pisvojen si majetku neodvodnn vo-
jenskou nutnost a proveden ve velkm mtku nezkonnm a svvolnm zpso-
bem.11
K tmto skutkovm podstatm naplujcm zvan poruen pak byly v l. 130
III a l. 147 IV doplnny jet dal iny:
donucovn, aby vlen zajatec (chrnn civilista) slouil v ozbrojench silch ne-
ptelsk mocnosti (l. 130/III, l. 147/IV),
zbaven chrnn osoby prva na to, aby byla dn a nestrann souzena podle ped-
pis tto mluvy (l. 130/III, l. 147/IV),
nezkonn deportace nebo nezkonn pesun (civilnch osob, l. 147/IV),
protiprvn uvznn (l. 147/IV),
bran rukojm (l. 147/IV).
V ppad Dodatkovho protokolu I (1977) jde o vce zmn. Ten nejprve v l. 85
odst. 1 propojuje toto ustanoven s ustanovenmi enevskch mluv, kter se tkaj
sthn za poruen a zvan poruen. Krom toho iny kvalifikovan jako zvan
poruen v mluvch jsou zvanmi poruenmi tohoto Protokolu, jsou-li spchan
proti osobm v moci neptelsk strany, kter nejsou chrnn , ale kter chrn n-
kter ustanoven DP I, tj. uprchlci a osoby bez sttn pslunosti, pslunci guerill

7 Srov. Abi-Saab, G. et R. Les crimes de guerre. In: Ascensio, H., Decaux, E., Pellet, A. Droit internatio-
nal pnal. Paris: Pedone, 2000, s. 271272.
8 Ibid., s. 280.
9 Viz Pictet, J. (ed.), La Convention de Genve I. Commentaire. Genve: CICR, 1952, s. 417.
10 Text viz pod . 168/1991 Sb., nebo in: Chutn, M., Jlek, D., op. cit., s. 264.
11 Text viz pod . 65/1954 Sb., nebo in: Chutn, M., Jlek, D., op. cit., s. 56, 80.

177
a osoby, kter se zastnily neptelskch akc, u nich jsou pochybnosti o statusu
uprchlka (odst. 2). Nadto pak l. 85 odst. 3 a 4 dopluje nkter dal zvan poru-
en Protokolu. Tato poruen lze rozdlit do t skupin:
(1) zvan poruen definovan v l. 11 DP I, co jsou zsahy do tlesn nebo duevn
integrity osob, kter se nachzej v moci neptelsk strany;
(2) nsledujc iny, budou-li spchny mysln a zpsob-li smrt nebo vn tlesn
zrann nebo jmu na zdrav:
a) napaden civilnho obyvatelstva nebo jednotlivch civilnch osob;
b) zahjen nerozliujcho toku postihujcho civiln obyvatelstvo nebo objekty
civilnho rzu, a to s vdomm, e takov tok zpsob nadmrn ztrty;
c) zahjen toku proti stavbm a zazenm obsahujcm nebezpen sly;
d) napaden nechrnnch mst a demilitarizovanch zn;
e) napaden osoby, o n je znmo, e je neschopna boje;
f) proradn pouvn rozeznvacho znaku ervenho ke nebo jinch ochran-
nch znak uznvanch mluvami a tmto Protokolem (odst. 3);
(3) nsledujc iny, budou-li spchny mysln:
a) pemstn sti vlastnho civilnho obyvatelstva okupan mocnosti na zem,
kter okupuje, deportace nebo pemstn veho nebo sti obyvatelstva okupo-
vanho zem uvnit nebo mimo toto zem;
b) neodvodnn zdrovn repatriace vlench zajatc nebo civilnch osob;
c) uplatovn apartheidu nebo pchn jinch nelidskch a poniujcch in;
d) napaden jasn rozpoznatelnch historickch pamtnk, umleckch dl a mst
pro konn bohoslueb, kter jsou kulturnm a duchovnm ddictvm nrod
a kterm byla zvltn dohodou uzavenou nap. v rmci pslun mezinrodn
organizace poskytnuta zvltn ochrana;
e) zbaven osoby chrnn mluvami nebo uveden v odstavci 2 tohoto lnku
prva na dn a nestrann soudn zen.12

3. VNITROSTTN POSTIH
NA ZKLAD PRINCIPU UNIVERZALITY

Samotn definice zvanch poruen, resp. vlench zloin by nesta-


ila, kdyby nebyla doprovzena adekvtnmi procesnmi pravidly, kter umouj
efektivn postih pachatel tchto in. Toto trestn sthn me bt realizovno na n-
rodn rovni, nebo ped mezinrodnmi trestnmi tribunly i soudy.
Nejprve je teba vnovat pozornost vnitrosttnmu postihu tchto zloin, kter je
pvodnm zpsobem a a do vytvoen mezinrodnch tribunl byl jedinm pouitel-
nm mechanismem. Pro zvan poruen enevskch mluv (1949) byl navc tento
zpsob pedvdn ve spolenm ustanoven lnk 49/50/129/146:
Vysok smluvn strany se zavazuj, e uin vechna potebn zkonodrn opat-
en, aby stanovily pimen trestn sankce postihujc osoby, kter se dopust toho i

12 Text viz pod . 168/1991 Sb., nebo in: Chutn, M., Jlek, D., op. cit., s. 263264.

178
onoho vnho poruen tto mluvy, vymezenho v nsledujcm lnku, nebo dal
k takovmu poruen rozkaz.
Kad smluvn strana je povinna vyptrat osoby obvinn z toho, e se dopustily
nkterho z tchto vnch poruen nebo e k nmu daly rozkaz, a mus je postavit
ped sv vlastn soudy, a je jakkoli jejich sttn pslunost. Me tak, d-li tomu
pednost, odevzdat je v souladu s podmnkami svho vlastnho zkonodrstv k soud-
nmu sthn nkter jin smluvn stran majc zjem na potrestn, pokud tato smluv-
n strana m dostaten obvinn proti tmto osobm.
Podle komente k je systm postihu zvanch poruen podle tohoto spole-
nho lnku zaloen na tech zkladnch povinnostech kad smluvn strany, a to po-
vinnosti pijmout zvltn zkonodrn opaten (special legislation) ke kriminalizaci
tchto in, povinnost ptrat (search for) kterkoli osob obvinn z poruen mlu-
vy a povinnost soudit tyto osoby nebo je odevzdat (hand them over) k soudnmu st-
hn jinmu pslunmu sttu.13
Jinak eeno, pokud jde o sthn zvanch poruen, z tohoto ustanoven enev-
skch mluv vyplv alternativn povinnost aut dedere aut judicare (vydat nebo sou-
dit).14 Podle nkterch nzor je tento princip vce zavazujc v porovnn s koncepc
univerzln jurisdikce, kter je chpana jen jako permisivn.15 Ze spolenho ustano-
ven lnk 49/50/129/146 ovem tak vyplv univerzln jurisdikce. Ta bv
ovem povaovan za kontroverzn a nedostaten podpoenou prax stt, pestoe
jsou vzny enevskmi mluvami.16
V nejobecnjm vymezen zsada univerzality znamen, e kad stt je oprvnn
soudit osoby obvinn ze zloin podle mezinrodnho prva bez ohledu na to, kde byl
zloin spchn a jak je obanstv pachatele nebo obti. Jinak eeno, univerzln juris-
dikce vyjaduje spolen zjem vech stt na sthn a potrestn uritch zloin. P-
vodn, a to ji od 17. stolet se v obyejovm mezinrodnm prvu ustlil princip uni-
verzln jurisdikce ve vztahu k pirtstv. V 2. polovin 20. stolet se pak tento princip
dostal do enevskch mluv (1949), mluvy proti muen a jinmu krutmu, nelidsk-
mu i poniujcmu zachzen nebo trestn (1984), pop. smluv proti terorismu. Zatm-
co u postihu pirtstv stty sledovaly pedevm vzjemnou ochranu svch zjm, v p-
pad vlench zloin i muen jde spe o ochranu uritch univerzlnch hodnot.17
Zkladn zdroj monho nedorozumn vyplv ovem z toho, e princip univerza-
lity se v praxi stt (a v jejich trestnch zkonech) uplatuje ve dvou rznch podo-
bch. Takto lze rozliovat na stran jedn zk pojet univerzality (podmnn i sub-
sidirn univerzln jurisdikce) a na stran druh irok pojet univerzality (absolutn
univerzln jurisdikce).18

13 Viz Pictet, J. (ed.), Commentary on the Geneva Convention I., Geneva: ICRC, 1952, s. 362.
14 Viz Abi-Saab, G. et R. Les crimes de guerre, op. cit., s. 281; Bassiouni, M. Ch., Wise, E. M. Aut Dedere
Aut Judicare. The Duty to Extradite or Prosecute in International Law. Dordrecht/Boston/London: MNP,
1995, s. 1415, 9899.
15 Srov. Abi-Saab, G. et R. Les crimes de guerre, op. cit., s. 281.
16 Srov. Cassese, A. International Criminal Law, op. cit., s. 292293; Bassiouni, M. Ch., Wise, E. M., op.
cit., s. 4546.
17 Ibid., s. 284285.
18 Ibid., s. 285.

179
Z pohledu mezinrodnch instrument i praxe stt se astji uplatuje u pojet
univerzln jurisdikce. Podle tto koncepce pouze stt, kter m obvinnho ve sv
moci (tj. zadrel ho na svm zem), je oprvnn sthat urit zloin. Ptomnost ob-
vinnho na zem sttu je tak podmnkou pro vkon jurisdikce. Zpravidla se tato uni-
verzln jurisdikce navc jet spojuje s podmnkou, e obvinn nebyl, resp. neme
bt vydn do jinho sttu, kter m jurisdikci a je ochoten tuto osobu sthat.
Tato forma univerzln jurisdikce m pevn zklady v mezinrodnm prvu a je
upravena i v trestnch zkonech nkterch stt. Jako obyejov pravidlo se vztahuje
na pirtstv. Jako smluvn pravidlo je upravena pedevm pro zvan poruen e-
nevskch mluv (1949) a Dodatkovho protokolu I (1977), ale i pro nkter jin zlo-
iny podle mezinrodnho prva jako muen (podle l. 7 mluvy z r. 1984), jako
i pro nkter teroristick trestn iny.19 Tam vude najdeme princip aut dedere aut
judicare.
Z hlediska obecnho mezinrodnho prva se tato podmnn univerzln jurisdik-
ce jev jako oprvnn kadho sttu. Ve uveden smlouvy vak krom prva sta-
nov pro stty tak povinnost obvinnou osobu bu sthat, nebo vydat jinmu zainte-
resovanmu sttu.20
Toto pojet univerzln jurisdikce se vyskytuje i ve vnitrosttnm prvu ady stt,
zejm. stt s evropskou (kontinentln) prvn kulturou. Pat sem prava v trestnch
zkonech Nmecka, Rakouska, vcarska, jako i judikatura francouzskho nejvy-
ho soudu (Cour de Cassation) k zkonu z r. 1995 implementujcmu Statut ICTY.21 Po-
dobnou pravu obsahuje tak eskoslovensk, resp. esk trestn zkonk. Ten rovn
vedle podmnky dopaden pachatele na zem sttu obsahuje podmnku oboustrann
trestnosti a to, e pachatel nebyl vydn cizmu sttu.22
Na rozdl od tchto ppad irok pojet univerzality znamen, e stt me sthat
osobu obvinnou ze zloinu podle mezinrodnho prva bez ohledu na to, zda se na-
chz ve vazb nebo alespo je ptomna na zem sttu fra. Toto pojet univerzln
jurisdikce tak umouje v nkterch zemch orgnm innm v trestnm zen zah-
jit vyetovn osob podezelch ze zvanch zloin podle mezinrodnho prva,
shromaovat dkazy, a to i bez jejich ptomnosti na danm zem (in absentia).
V ad stt vak nen ppustn trestn zen in absentia. Toto pojet univerzln ju-
risdikce obsahuj trestn zkony pouze nkolika stt, zejm. panlska a Belgie. K po-
dobnmu zvru lze dojt i vkladem jednoho ustanoven italskho trestnho kodexu,
kter podmiuje vkon univerzln jurisdikce tm, e zloiny jsou upraveny v mezin-

19 Viz nap. l. 7 Haagsk mluvy o potlaen protiprvnho zmocnn se letadel (1970), l. 7 Montrealsk
mluvy o potlaovn protiprvnch in ohroujcch bezpenost civilnho letectv (1971), l. 8 mlu-
vy proti bran rukojm (1979), l. 7 mluvy o potlaovn protiprvnch in proti bezpenosti nmon
plavby (1988). Srov. t turma, P., Novkov, J., Blkov, V. Mezinrodn a evropsk instrumenty proti
terorismu a organizovanmu zloinu. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 1521.
20 Srov. Cassese, A. International Criminal Law, op. cit., s. 285286.
21 Ibid., s. 286.
22 Viz 8: (1) Podle zkona esk republiky se posuzuje trestnost inu spchanho v cizin cizm stt-
nm pslunkem nebo osobou bez sttn pslunosti, kter nem na zem esk republiky povolen
trval pobyt, i tehdy
a) je-li in trestn i podle zkona innho na zem, kde byl spchn, a
b) jestlie pachatel byl dopaden na zem republiky a nebyl vydn nebo pedn k trestnmu sthn ciz-
mu sttu nebo jinmu subjektu k trestnmu sthn oprvnnmu.

180
rodnch smlouvch, kter Itlie ratifikovala.23 Do jist mry obdobn ustanoven je
k nalezen tak v 9 eskho trestnho zkona.24 Na druh stran je ovem pomrn
mlo ppad skuten aplikace iroce pojat univerzln jurisdikce, a na nkolik
mlo stt. To ovem in problmy pi dokazovn rozen praxe stt, potebn ke
stabilizaci obyejovho pravidla obecnho mezinrodnho prva.
irok pojet univerzality me tak naret na pekky politick nebo praktick
povahy. Politick obte vznikaj tam, kde pachatelem je osoba v postaven sttnho
orgnu povajc na zklad mezinrodnho prva osobn imunity (hlava sttu, ped-
seda vldy a ministr zahraninch vc), pop. diplomatick imunity, co nebv u v-
lench zloin a dalch zloin podle mezinrodnho prva vjimen ppad. -
dosti o extradici ale narej i v ppadech, kdy je obvinn obanem sttu, kter na
zklad vnitrosttnch (stavnch) pedpis nesm vydvat vlastn obany. Praktick
problmy mohou nastat i pi zskvn dkaz, pedvolvn svdk a dosti o mezi-
nrodn prvn pomoc.
V mezinrodnm mtku je tak pomrn mlo znmch ppad, kdy se uplat-
nila ist univerzln jurisdikce. Patrn nejznmj ppady soudnch proces ve
vci Eichmann v Izraeli25 a Pinochet v Britnii26 se tkaj zloin proti lidskosti,
resp. muen. Pokud jde o systm univerzln jurisdikce pedvdan ke sthn z-
vanch poruen enevskch mluv, po tyi desetilet od pijet mluv se neapli-
koval. A od 90. let, kdy byly zzen mezinrodn trestn tribunly (ICTY a ICTR),
nkter soudy v Nmecku, Dnsku a vcarsku vyuily univerzln jurisdikce k sou-
zen osob, kter se dajn dopustily zvanch poruen na zem bval Jugo-
slvie.27
Nejznmjm pokusem o uplatnn iroce pojat, absolutn univerzln jurisdikce
se tak stal belgick zkon z 16. 6. 1993, tkajc se trestn zvanch poruen mezi-
nrodnho humanitrnho prva, a to bez ohledu na to, kde byly spchny. K jeho po-
zmnn dolo zkonem z 23. 3. 1999, kter rozil postihovan skutkov podstaty
o genocidium a zloiny proti lidskosti. V l. 5 pak navc bylo vslovn stanoveno, e
imunita osoby nen pekkou aplikace tohoto zkona. K dal zmn, tentokrt v-
razn omezujc monost uplatnn tohoto zkona dolo pak zkonem z 23. 4. 2003.
Dolo k tomu mimo jin v dsledku podn alob na pedstavitele USA (vetn prezi-
denta G. Bushe). Po tto zmn je zkon o tzv. univerzln jurisdikci vrazn omezen,
me se pout jen v ppad belgickch oban nebo cizinc s pobytem v Belgii po
dobu alespo t let.28

23 Srov. Cassese, A. International Criminal Law, op. cit., s. 286287.


24 (1) Trestnost inu se posuzuje podle zkona esk republiky tak tehdy, jestlie to stanov vyhlen
mezinrodn smlouva, kter je soust prvnho du.
25 Viz Eichmann, Israel, Supreme Court, judgment of 29 May 1962, in: ILR, vol. 36, s. 277342.
26 Viz R. v. Bow Street Stipendiary Magistrate and others, ex parte Pinochet Ugarte, UK, House of Lords,
judgment of 24 March 1999, in: [1999] 2 All ER 97192.
27 Srov. Cassese, A. International Criminal Law, op. cit., s. 297; Doswald-Beck, L. Human Security. Can
It Be Attained? ASIL Proceedings 97th, 2003, s. 93, 100.
28 Viz Moniteur belge 24846, 7. 5. 2003, v angl. pekladu ILM, vol. 42, 2003, s. 1258. Srov. t Ratner, S. R.
Belgiums War Crimes Statute: A Postmortem. AJIL, vol. 97, 2003, s. 890; Murphy, S. D. Contemporary
Practice of the U.S. Relating to International Law. U.S. Reaction to Belgian Universal Jurisdiction Law.
AJIL, vol. 97, 2003, s. 984.

181
Dvodem pro zsadn omezen belgickho zkona vak byl tak rozsudek Mezin-
rodnho soudnho dvora ve sporu Kongo v. Belgie (2002). Spor se tkal belgickho za-
tykae z 11. 4. 2000 vydanho podle ve zmnnho zkona na tehdy adujcho
konskho ministra zahraninch vc (Yerodia) za jeho ast na zvanch poruench
enevskch mluv a Dodatkovch protokol, jako i zloin proti lidskosti.29
Ve sporu, kde Kongo namtalo poruen imunity ministra zahraninch vc, MSD
dal pednost osobnm imunitm reprezentativnch orgn stt ped univerzlnm po-
stihem zloin podle mezinrodnho prva. Podle MSD je teba rozliovat pravidla
o jurisdikci nrodnch soud od pravidel o jurisdiknch imunitch podle obyejovho
mezinrodnho prva. I kdy nkter mezinrodn mluvy ukldaj sttm povinnosti
sthat nebo vydat, a tm vyaduj rozen jejich trestn jurisdikce, toto se nijak nedo-
tk imunit.30 Soud nenael v praxi stt ani ve statutech mezinrodnch trestnch tri-
bunl dostaten dkazy pro obyejovou vjimku z vynt (imunity) z trestn juris-
dikce vnitrosttnch soud u minstra zahraninch vc, kter byl obvinn z vlench
zloin a zloin proti lidskosti.31
Souasn vak MSD uvedl obiter dictum, e imunita neznamen beztrestnost, ale
pouze nemonost trestnho sthn dan osoby po uritou dobu, co ji nezbavuje trest-
n odpovdnosti vbec. Jurisdikn imunita je procesn institut, zatmco trestn odpo-
vdnost je otzka hmotnho prva. Sthn takovch osob je mon za uritch okol-
nost, a to (i) ped soudy sttu pachatele, (ii) pokud jej jeho vlastn stt zbavil imunity,
(iii) jestlie ji tato osoba nevykonv funkci spojenou s imunitami poskytovanmi
podle mezinrodnho prva (i za iny spchan v dob vkonu funkce, avak v sou-
krom, nikoli edn kapacit) a (iv) je-li proti osob vedeno zen ped pslunmi
mezinrodnmi trestnmi soudy.32
Imunity sttnch pedstavitel tak neznamenaj popen univerzln jurisdikce uplat-
ovan stty k postihu zvanch zloin podle mezinrodnho prva, pouze mohou
bt v konkrtnm ppad pekkou sthn.
Je zejm, e imunity jsou ureny k ochran pedstavitel stt na horizontln, me-
zisttn rovni, nechrn vak ped mezinrodnmi tribunly nebo Mezinrodnm trest-
nm soudem. Tam se nen mon dovolvat imunit podle mezinrodnho nebo stav-
nho prva (viz l. 27 mskho statutu MTS).

4. ZVR

Na zklad dosavadnch poznatk tak lze konstatovat, e univerzln ju-


risdikce m pes vechny problmy sv msto v mezinrodnm prvu. Zpravidla se
uplatuje v um pojet, kde je podmnn ptomnost pachatele na zem sttu a ne-
monost extradice. V tomto ppad m na zklad smluvnch zvazk asto podobu

29 Arrest Warrant of 11 April 2000 (Democratic Republic of Congo v. Belgium), Merits, Judgment of
14 February 2002, ICJ Reports, 2002, s. 3.
30 Arrest Warrant, op. cit., 59.
31 Ibid., 58.
32 Ibid., 6061.

182
povinnosti (aut dedere aut judicare). Absolutn univerzln jurisdikce se naproti tomu
vyskytuje vjimen, nen obligatorn, ale m jen permisivn povahu. Povinn univer-
zln jurisdikce, jak ji stanov enevsk mluvy, je tak spe vjimen.
Z teoretickho pohledu lze univerzln jurisdikci obhjit z rznch pozic. Pozitivis-
tick paradigma umouje zdvodnit univerzln jurisdikci na zklad suverenity st-
tu, jej omezen nelze presumovat. Podle obecnho mezinrodnho prva a princi-
p vyjdench ji v klasickm rozhodnut Stlho dvora mezinrodn spravedlnosti
v ppadu Lotus se zd zejm, e stty mohou pi sthn nkterch zloin uplatnit
extrateritoriln jurisdikci za pedpokladu, e neporuuj njak zakazujc pravidlo
mezinrodnho prva.33
Univerzln jurisdikce ovem me bt zdvodnna rovn z anti-pozitivistickch
pozic, a to argumenty zaloenmi na poruen jus cogens, zkladnch lidskch prv,
ukonen kultury beztrestnosti, atd. V tomto pojet se suverenita sttu u nejev jako
nejvy a absolutn princip, ale spe jako odpovdnost a prostedek k ochran jinch
hodnot. Kad stt m prvo a povinnost sthat zloiny spchan na svm zem. Tepr-
ve kdy v tomto kolu sele, mohou trestn postih vykonat ostatn stty na zklad
principu univerzality.
Zrove je ovem teba vzt v vahu probhajc vvoj mezinrodnho prva.
K tomu pat i sbliovn reimu sthn rznch zloin podle mezinrodnho prva.
Jen obtn udriteln se jev argumentace, e zvan poruen enevskch mluv by
mla bt sthna jinak ne dal vlen zloiny. Tomuto integrovanmu pojet na-
svduje nvrh Kodexu zloin proti mru a bezpenosti lidstva, pijat Komis pro
mezinrodn prvo v r. 1996.34 Pro vechny vlen zloiny (i dal zloiny podle me-
zinrodnho prva) se tam pedpokldala univerzln jurisdikce (l. 8) doplnn o po-
vinnost podle principu aut dedere aut judicare (l. 9).35
Se vznikem mezinrodnch tribunl ad hoc a Mezinrodnho trestnho soudu se
ovem ponkud mn vznam univerzln jurisdikce, ale tak podoba zvazku aut
dedere aut judicare. V rozsahu jurisdikce mezinrodnho tribunlu nebo soudu se toti
binrn zvazek sttu roziuje o dal alternativu, a to pedn pachatele ke sthn p-
slunmu mezinrodnmu soudu.

UNIVERSAL JURISDICTION AND PROSECUTION OF GRAVE BREACHES


OF THE GENEVA CONVENTIONS OF 1949

Summary

Violations of the International Humanitarian Law (IHL) are characterized by two sets of
legal consequences. Some of them are considered to be so serious that entail not only international
responsibility of States for wrongful acts but also criminal responsibility of individual perpetrators. The
criminal repression of grave breaches of IHL, called also war crimes, is not just a matter of domestic law,
but it results from international law. Four Geneva Conventions of 1949 have not only defined grave breaches

33 Srov. Cassese, A. International Criminal Law, op. cit., s. 294295.


34 YILC, 1996, vol. II (Part Two), s. 17.
35 Ibid., s. 2728.

183
(Articles 50/I, 51/II, 130/III, 147/IV) and provided for their investigation and prosecution, but set up also
the obligatory universal jurisdiction of States Parties with respect to the grave breaches (Articles 49/I, 50/II,
129/III, 146/IV).
It is a kind of paradox that in 2009, after 60 years from the adoption of the Geneva Conventions, the
universal jurisdiction is perceived, by a number of States, mostly developing States, as being problematic.
As evidence, there is a recent proposal of the African Union leading to the adoption the UN General
Assembly resolution on The scope of application of the principle of universal jurisdiction.
The universal jurisdiction has been established in customary international law in relation to the crime of
piracy since the 17th century. In the second half of the 20th century, this principle has been embodied into
treaty law, such as the Geneva Conventions or the 1984 Convention against Torture. The universal
jurisdiction has its place in international law. In practice, however, it appears mainly in a narrow, subsidiary
form, where a perpetrator is found in the territory of the State and cannot be extradited to another State. It
is linked to the treaty obligation aut dedere aut judicare. On the contrary, the absolute universal jurisdiction
is rather exceptional and has permissive rather than obligatory nature. The obligatory universal jurisdiction,
as set up in the Geneva Conventions, is rare and in practice hardly enforced. The primary jurisdiction rests
with the States applying territorial or personal jurisdiction. The principle of universality is a kind of safeguard
against impunity of certain crimes based on a horizontal complementarity. Its impact has to be assessed in
the light of the current development of international law, including the ad hoc tribunals and the International
Criminal Court. The binary obligation aut dedere aut judicare has been completed with a surrender as the
third possibility.

Key words: Geneva Conventions, grave breaches, war crimes, the principle of universality, absolute and
subsidiary universal jurisdiction

184
PSPVKY DO DISKUSE
A INFORMACE
2009 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 187189

NEW STRATEGY NATO


KONTRA MEZINRODN PRVO

FELIX ERNOCH

Jestlie jsem se rozhodl zat sv pedanalytick zamylen nabdkou li-


terrn ukzky, dje se to pro jej pznanou spojitost s hlavn mylenkou pojednn,
kter se chystm nabdnout. Vybral jsem k tomu knihu Oprvnn zabjet s podtitul-
kem Kontraktoi v boji s terorismem. Napsal ji a v roce 2006 vydal Robert Young Pel-
ton, pro Mladou frontu (2008) peloila Eva Konen a zpochybniteln apologetickm
vodem s nm tady zatm nehodlm polemizovat opatil Pavel ern. Podstatn
je, e hned na prvn strnce za obsahem narazme na vmluvnou sta kter je tm,
za se oznauje:
Kontraktorovo krdo
Jsem kontraktor Spojench stt; starm se o sebe, o osoby operujc po m levici
a pravici a o nikoho jinho.
Neustle budu vyuvat fakt, e konen mohu poslat vojensk dstojnky do hje,
a budu to dlat pi kad pleitosti.
Jsem obtn bernek sv zem, vojk, jeho existenci lze vrohodn popt, a lb
se mi to.
Mn ne 700 dolar na den je pro m nepijateln.
Jsem vycvien jst vci, z nich by blil i kozel, ale nespokojm se s dennm pd-
lem za mn ne 60 dolar, protoe jsem nenasytn.
Nezle mi na stukch a vyznamennch za statenost.
Dlm tuto prci kvli pleitosti zabjet neptele sv zem a proto, abych si ko-
nen podil ten lun, kter jsem vdycky chtl.
Budu v lep kondici ne 99 % aktivnho personlu armdy, akoliv tohle nen tk.
Podm si nejmodernj a nejefektivnj vybaven a vyperkuji si svou M4 na
vhu 11 kg ne kvli lep funknosti, ale proto, e vypad skvle na fotkch.
Budu na sob nosit vce zbran, munice a smrtcch prostedk ne pchotn paleb-
n tm a pi nasazen budu pustoit vechno kolem sebe.

187
V kterkoliv bojov zn vdy lokalizuji bazn, pivo a ensk, protoe mohu.
Nechm se nasazovat jen podle svch podmnek, a pokud nco nkdy zane bt p-
li stupidn, najdu si jednodue jinou spolenost, kter mi zaplat vce.
Z e-mailu kolujcho mezi kontraktory

Ostatn u penechvm individulnm rozvahm, toliko pedeslm, e prv na to


navu a prv o tom bude moje sdlen k vci v rmci avizovanho pspvku do kon-
centricky orientovan rozpravy o aplikacch mezinrodnho prva humanitrnho.
Pro pehlednost i jasnou jednoznanost volm formu tzovitho nstinu, jak jsem ji
na zatku slbil.
1. Zkladem souasnho a veobecn platnho i signatsky zvaznho mezinrodn-
ho prva je princip sttn suverenity, zakotven Chartou OSN.
2. Jestlie tzv. New strategy NATO prosazuje nco jinho a nastoluje kritria, kter se
ho sna pekrvat praporem idel hodnotov vych, zakld tm antagonistickou
rozpornost, by by se ohnla obranou lidskch prv nebo mkoliv jim podobnm.
3. Jde o nebezpen precedens, kmkoliv, kdykoliv, kdekoliv a dokonce jakkoliv zne-
uiteln ve prospch parcilnch zjm niho du. Pklad ji dnes registrujeme
hezkou dku.
4. Aby se tmto nesrovnalostem vytvoilo vedle oficilnch zdvodovn jet navc
patin mimikry, pistoupily klov mocnosti tzv. civilizovanho a demokraci
podloenho svta k privatizaci bezpenostnch sloek i ozbrojench sil. Zpotku
zpravodajskch slueb a ochrannch jednotek, poslze logistickho zajitn a na-
konec i nasazen bojovch. O to tady jde a pjde, ale v podrobnostech odkazuji
mimo jin na jinou konferenci organizovanou na kolou Bezpenost organiza-
c, mezinrodn bezpenost a mezinrodn humanitrn prvo (SVES, 2008).
5. Co vak dodat a nakolik ve vztahu k mezinrodnmu prvu humanitrnmu? Jak
vm, to se vztahuje vlun na combatanty, jimi kontraktoi rozhodn nejsou. Vdy
operuj v civilu bez identifikanch znak na uniformch a tud i symboliky p-
slunosti ke konkrtnmu sttu, jakoto subjektu mezinrodnho prva. Z toho tud
plyne, e pozbvaj nroky na pimen hjen a je opodstatnn pojmat je stejn,
jako zkodnky.
6. Zhruba tot lze ovem vzthnout i na expedin sbory, podlejc se na intervencch
nejrznjho raen, nebo agrese zstv agres, i kdy doshne svch pochyb-
nch cl. Proto je v mezinrodnm prvu velice pesn i psn vymezena resp.
pregnantn definovna. Interpretaci vak ponechvm kolegm, kte jsou zasvce-
nj a zejm se mne chystaj zrovna v naznaenm ohledu doplnit; zajist i roz-
borem konkrtnch pklad.
7. Sm dodm pouze to, e jejm astnkem se stv kad, kdo je na n ev. pmo v n
njak zainteresovn, teba jen podporou i dokonce toliko souhlasem. Proto neml
pravdu Cyril Svoboda, nkdej n ministr zahraninch vc, e ptomnost eskch
zdravotnk, policist i chemik jsme nevstoupili do vlky se Saddmovm Irkem.
Nu a tm jsem zavril ve, co mi leelo na srdci, tilo mou mysl a neodbytn se
dralo na jazyk ped mm ivm sdlenm na konferennm fru. Ned mi vak, abych

188
jet nyn nezareagoval na dva nzory, kter na nm zaznly a na n v asovm tlaku
i tak dlouze prothnutho rokovn jsem nepovaoval za vhodn reagovat. Abych ale
uinil zadost etinu, dovolm si jejich nositele resp. tlumoitele nejmenovat. Jde o tezi,
podle n prvo zaostv za rozvojem vojenstv. K tomu toliko pipomnm, e tu i na-
dle mus platit absolutn primt prva nejenom ped vojenstvm, ale zrove ped je-
jich mezilnkem, jim je politika, majc vi vojenstv rovn prioritu. Na konto
vech ozbrojench konflikt, na pojednvan konferenci analyzovanch anebo pre-
zentovanch, tzn. hlavn Afghnistn a Irk, lze dodat, e v obansk vlce nelze na-
trvalo zvtzit zsahem zbran zven a u vbec ne ve vojenskch sestavch.

NEW NATO STRATEGY VERSUS INTERNATIONAL LAW

Summary

The current NATO strategy contradicts the basic principle of international law, i.e. state
sovereignty. International humanitarian law thus applies only to combatants in warfare. Consequently, it
does not refer to contractors, who represent the privatization of armed forces. Everybody who gets involved
in a war conflict, either directly or just through cover or support, becomes, however, its participant.

Key words: combatant, contractor, international law, international humanitarian law, new strategy NATO,
participant of war conflict, privatization of armed forces, state sovereignty

189
2009 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 191197

PROFESN PPRAVA
BEZPENOSTNCH PRACOVNK
PSOBCCH V OBLASTI IZS
STANISLAV NEAS

Spoleensk a ekonomick procesy souvisejc s rozvojem spolenosti


uvnit naeho sttu, ale i s celoevropskm integranm procesem vyaduj nov p-
stupy k jejich efektivn realizaci, vetn tvorby a zajitn fungovn prvk tvocch
bezpenostn systm ochrany podnikn. Stt dnes neme garantovat, nato zajiovat
bezpenost osob, majetku a podnikn v celm rozsahu na zem sttu. Spolenost si
uvdomuje, e mus nalzt cesty, jak nebezpem a ohroenm pedchzet nebo jim za-
brnit. Zcela jim zabrnit nelze, ale je aktulnm problmem doby se na jejich mon
vskyt pipravit, nauit se na n reagovat a eit je, vetn jejich nsledk.
Potek 21. stolet a v nm probhajc vrazn zmny kladou na bezpenostn ma-
nagement stle vt nroky. Ekonomick procesy v evropskm prostoru vyaduj nov
pstupy i v oblasti bezpenosti. Doba svmi atributy politickmi, spoleenskmi, mo-
rlnmi, ekonomickmi, organizanmi, prvnmi, psychologickmi, vojenskmi a bez-
penostnmi vyaduje adekvtn pstup vedouc ke zven profesionln rovn bez-
penostnch manaer.1
Jev se poteba odbornk v oblasti bezpenosti (bezpenostnch manaer i bez-
penostnch specialist), aby mohlo dojt ke zven nronosti na kvalifikovan po-
suzovn a vyhodnocovn rizik, jako i na plnovn a realizaci bezpenostn strate-
gie sttu, ale i organizac a instituc. Tato skutenost je nesmrn dleit v dob, kdy
jsme ji leny Evropsk unie, kdy probh adaptace na evropskou legislativu a harmo-
nizace tuzemskch pedpis a norem s evropskmi standardy a smrnicemi EU. Rov-
n v oblasti zajitn bezpenosti navozuje vstup do EU zmny v dosud obvyklch
pstupech uplatovanch v R a bude vyadovat vysokou odbornost pracovnk ana-
lyzujcch hrozby a rizika na obecn i specifick rovni.
Bezpenostn management se zcela zeteln stal plnohodnotnou soust podnik-
n, bez bezpenosti podnikn, nelze podnikat. Bezpenostn management podniku i
firmy pedstavuje relevantn soust jejho knou-how.
Zvyuj se poadavky sttu na ochranu ivot a zdrav obyvatelstva, dochz k pe-
chodu uritch kontrolnch a regulanch funkc sttn sprvy v oblasti bezpenosti na

1 Neas, S., Lidsk prva a bezpenostn management. In: Ekonomick a prvn aspekty podnikn v EU
a ochrana lidskch prv. Sbornk Universitas Crolina facultas iuridica a SVES, Praha, 2007.

191
ekonomickou platformu, zajiovanou jinmi subjekty. Stt bude vyadovat, ale i pod-
porovat odbornou ppravu manaer i specialist odborn pipravench k zajiov-
n bezpenosti organizac, podnik, obyvatelstva a sttu z hlediska mimodnch ud-
lost (havri, nehod, por), ochrany dvrnch informac, ochrany ped sabot i
teroristickm tokem apod.
Zkladem koncepce je vytvoen systmu vzdlvn, kter bude zabezpeovat p-
stup len vech clovch skupin v oblasti krizovho zen k zskn, prodlouen od-
born zpsobilosti nebo potebn odborn pipravenosti. Obsahuje systm vzdlvn
v oblasti krizovho zen dle zkona . 240/2000 Sb., o krizovm zen a o zmn
nkterch zkon; zkona . 241/2000 Sb., o hospodskch opatench pro krizov
stavy a o zmn nkterch souvisejcch zkon a zkona . 239/2000 Sb., o integro-
vanm zchrannm systmu.
Souasn doba svmi atributy jak politickmi, spoleenskmi, morlnmi, ekono-
mickmi, organizanmi, prvnmi, psychologickmi, tak i vojenskmi a bezpenost-
nmi a dalmi vyaduje adekvtn pstup k een problm nezbytnch pro zven
profesionln rovn tchto specialist.2 To se pedevm dotk pracovnk v rmci
integrovanho zchrannho systmu (IZS).
Nutnost zefektivovn systmu vzdlvn pracovnk bezpenostnch manae-
r (specialist) zvraznila i Bezpenostn rada sttu, kter pijala 3. ervence 2007
usnesen . 32 Spolen minimum pro poteby vzdlvn odbornk v oblasti bez-
penosti, v nm specifikuje minimum pro akreditaci vuky bezpenosti na vysokch
kolch pro bakalsk studiu. Stanovuje minimln obsahov standardy:
krizov management (zklady teorie krizovho managementu, principy a zklady bez-
penostnho systmu a krizovho zen R, fze zen za krizov situace, sloky
IZS, jejich spoluprce a koly, plnovn pro zajitn bezpenosti zem NATO, EU
a R, metody pro podporu zen a rozhodovn, psychologie krizovho zen, prv-
n normy pro podporu zen bezpenosti a rozvoje zem a prvn normy majc
vztah k bezpenosti a krizovmu zen;
analza rizik (iveln a jin pohromy, charakteristiky zem a jeho zranitelnosti,
identifikace a diagnostika monch mimodnch udlost a krizovch situac, pre-
vence zamen na redukci rizika, hodnocen vybranch rizik, zen rizik a zen
bezpenosti zem);
bezpenostn politika a prevence kriminality (prvn normy a opaten ve vcech
vnitnho podku a bezpenosti, mezinrodn dimenze bezpenosti, organizovan
zloin a terorismus, prevence kriminality, migran a azylov politika, vetn schen-
genskho prostoru, bezpenostn ochrana osob a majetku, spoluprce veejn spr-
vy, soukromho sektoru a oban pi zajiovn bezpenosti);
ochrana obyvatelstva (nouzov peit a humanitrn pomoc, individuln a kolek-
tivn ochrana obyvatelstva, zdravotnick rizika, vzdlvn a preventivn vchovn
innost);

2 Neas, S., Bezpenostn ochrana je vc kadho z ns. In: Bezpenost organizac, mezinrodn bezpe-
nost a mezinrodn humanitrn prvo. Sbornk mezinrodn konference. Univerzita Karlova v Praze,
Prvnick fakulta, a SVES, Praha, 2008.

192
ekonomika krizovch situac (obecn principy fungovn a zen veejnho sektoru,
obrann a civiln nouzov plnovn, hospodsk opaten pro krizov stavy, legis-
lativa a postupy pro podporu stanoven nhrad pi obnov zem po ivelnch a ji-
nch pohromch);
aplikovan informatika (databze, pehled datovch zdroj v R, potaov st,
bezpenost potaovch st a informanch systm, informan systmy veejn
sprvy);
veejn prvo a zkladn souvisejc pedpisy (zkladn pojmy teorie prva, prvn
normy a prvn akty, pojem veejn sprvy, postaven, prva a povinnosti subjekt
i adrest a prvn kony, prvn prava sprvnho zen, zkladn prvn pedpisy
pro resorty podlejc se na zajitn bezpenosti, udritelnm rozvoji zem a krizo-
vm zen);
anglick jazyk (efektivn stn i psemn komunikace v oblasti bezpenosti).

Specifika innosti bezpenostnho manaera vychz z obecnch zsad manage-


mentu a zajiuje bezpenost vech proces, probhajcch v organizaci a m chrnit
podnikn.3 V naem pojet nen pozice bezpenostnho manaera shodn s pozic kri-
zovho manaera. Ten se zabv krizovmi nepznivmi jevy, kter psob na innost
a zen organizace i podniku a kter mohou zpsobovat velk kody jak organizaci
(podniku), tak i jeho okol, dokonce mohou bt v dsledku pinou ohroen jeho exi-
stence, kdy je vrazn naruena rovnovha mezi podnikatelskmi charakteristikami
organizace a postojem podnikatelskho prosted k n.
Krizov manaer do organizace (podniku) pichz nebo je dosazen zpravidla, jest-
lie tato se nachz v krizi, aby z n udlal prosperujc podnik a zajistil jeho dobr
chod, nepsob v n dlouho. Dokonce nemus mt tm dn znalosti o pedmtu
podnikn firmy. Na rozdl od toho bezpenostn manaer v organizaci psob clen
a stle, resp. dlouhodob.
Efektivnost bezpenostnho managementu je mrn spnosti a spolehlivosti lid-
skho faktoru, projevujcho se v cel hierarchii od vrcholovho veden a po provoz-
n pracovnky. V naich zkonech lze nalzt spousty dvod ke zmn pevaujcch
pstup managementu k bezpenostn politice. Bezpenostn problematiku nelze pod-
ceovat. Nebude to mon ani v budoucnu. Zaznamenv toti pesun z oblasti ryze
nkladov do role aktivnho ekonomickho initele, jen asto rozhoduje o ekonomic-
k spnosti a perspektiv podniku.
Chrnn hodnoty a zjmy organizac jsou ohroovny udlostmi, kter maj ne-
pzniv dopad na douc stavy a procesy v jejich provozu. Tyto udlosti, resp. hroz-
by se projevuj jako trval rizika, kter nelze odstranit, ale jen ve vt i men me
snit. Pevldajc povaha tchto rizik je dna charakterem innost a orientac podni-
kn. Pi posuzovn zvanosti jednotlivch druh rizik je nutn vychzet z monch
nsledk. Z tohoto pohledu mus bt vstavba bezpenostnho systmu zaloena na
principu priority ochrany ivota a zdrav osob ped jinmi hodnotami. Riziky, kter

3 Matoukov, I., Rak, R., Role bezpenostnho manaera pi prosazovn komplexn informan bezpe-
nosti. Praha, Security Magazn, . 2, 2004.

193
bezprostedn ohrouj ivoty a zdrav zamstnanc, pp. klient organizace, jsou ze-
jmna:
loupen pepaden,
ostatn nsiln kriminalita (trestn iny spojen s drenm rukojm, nosem, vydr-
nm, bombovmi toky apod.),
por, technick porucha, iveln pohroma aj.
Kriminalitou jsou ohroena zejmna ta pracovit podnikatelskch subjekt, ve kte-
rch se pracuje pevn s finann hotovost (nap. poty, banky, zlony, obchody,
herny, smnrny aj.).4 Jednm z nejzvanjch druh delikt, s nimi se vi tmto
provozm setkvme, je loupen pepaden.
Pouit nsil jako zpsob zskvn cizho majetku nepochybn provz lidsk spo-
leenstv od samotnch potk jeho historie. A ji byly projevy tohoto jevu v jedno-
tlivch etapch vvoje spolenosti jakkoliv, jeho podstata zstv dodnes nezmn-
na lovk, jedinec i v rzn me organizovan skupina uv nsil vi jinmu
lovku i lidem, aby si pivlastnili vc, kter jim nepat. Akoliv tento zpsob cho-
vn byl zejm vdy pro vt st spolenosti nepijateln a postupem asu byl kva-
lifikovn jako loupe, postaven mimo zkon a sankcionovn, pesto ze ivota spole-
nosti nezmizel. Naopak, za jistch podmnek nabv na intenzit. Pkladem me bt
situace v esk republice po roce 1989, kdy transformace ekonomiky a demokratiza-
ce spolenosti pinesla vedle ady pozitivnch trend i velmi vrazn nrst potu kri-
minlnch tok proti majetku oban i instituc, mezi nimi i loupe. Problematika
ochrany majetku se tak dostala do poped veobecnho zjmu natolik, e dnes lze
nap. ochranu objekt a jejich prostor ped klasickmi druhy kriminlnch delikt, ja-
kmi jsou zejmna krdee vloupnm, zajistit velice innm zpsobem.
Stabilita a bezpenost kad organizace spov zejmna v zajitn a udren pod-
mnek pznivch pro jej efektivn fungovn a trvalou ochranu oprvnnch zjm.
Krom toho povinnost zajistit takovou ochranu vyplv i z obecn uznvanch etic-
kch hledisek a zvaznch prvnch norem. K tomu slou aplikace celho systmu
opaten a innost, kter maj ochrann charakter. Zpsob, jakm se uveden postul-
ty napluj, bv obvykle vymezen zkladnm dokumentem pijat vrcholovm ma-
nagementem organizace, kter upravuje chovn organizace smujc k dosaen bez-
penostnch cl.
Clem bezpenostnho konceptu (politiky, strategie apod.) je ochrana hodnot a zj-
m, je mohou bt narueny i pokozeny rznmi typy nedoucch aktivit, udlost
i incident, kter maj za nsledek negativn dopady na plynulost a bezpenost ob-
chodnch a jinch aktivit. Ve stupnici chrnnch hodnot a zjm, kter je vchodis-
kem bezpenostn strategie, mus bt lidsk ivoty a zdrav postaveny na prvn msto.
Je nutn, aby byla upednostovna pedevm takov opaten, kter psob preven-
tivn vi riziku nsilnho toku a pokud nastane, smuj pedevm k pm ochra-
n ivota a zdrav personlu i klient a teprve nsledn i jinch hodnot.
Jet dnes se meme u ady instituc setkat s chpnm pojmu bezpenost jako
pouh fyzick zabezpeen cennost ped jejich odcizenm a jako ochranu zamstnan-

4 Protivnsk, M., rtkov, L., Hsek, A., Nchodsk, Z., Bankovn loupee. Praha, Armex 2001.

194
c, pp. klient. Nap. pod pojmem bezpenosti v bance se rozumly pouze trezory,
me, neprrazn i neprsteln pepky apod. V souasn dob se ukazuje, e ban-
kovn bezpenost je velmi irokou oblast zahrnujc celou klu prostedk a forem.
Ty pln svj el jen tehdy, jsou-li sprvn uplatnny, vzjemn na sebe navazuj a do-
hromady tvo ucelen systm rznch opaten a prvk, tedy optimln stanovenou
bezpenostn politiku dan banky.
V aktulnm pojet tak bezpenost pedstavuje daleko ir oblast, kterou je mono
zahrnout do rmce komplexn bezpenostn politiky, jej formulovn pat k dobr-
mu jmnu podnikatelskho subjektu, jeho spolehlivosti a k podmnkm zdravho pod-
nikn v konkurennm prosted atd.5
Bezpenost je jednou ze zkladnch podmnek prosperity a ekonomickho rstu.
O prosperit asto hovo nejen politici, ale i podnikatel, investoi, manaei. A prv
manaei a vedouc pracovnci jsou odpovdni za bezpenost osob, majetku, vrob-
nch proces, informan technologie apod. S clem doshnout maximln zisk jsou
nkdy pijmna opaten bez bezpenostn analzy, neracionln a nesystematicky.
Bez dostaten bezpenostn analzy jsou zavdny nov sluby, nov produkty. Prob-
lmem jsou bezpenostn investice a celkov nklady na zajitn bezpenosti. Bez-
penost je dnes nedlnou soust zen.
K tomu se sna svm dlem pispt Soukrom kola ekonomickch studi v Praze,
kter m akreditovn do r. 2016 studijn program Ochrana a bezpenost organizace se
studijnm oborem Bezpenostn management.
Profil absolventa tohoto bakalskho studia bezpenostn manaer je postaven
tak, e bude umt pedvdat, posuzovat a eit krizov a organizaci ohroujc situace
a mimodn udlosti bezpenostnho charakteru. Tmi mohou bt zejmna selhn
lidskho faktoru, technologick poruchy, naruen bezpenosti sttu a ohroen oby-
vatelstva a ohroen vyvolan prodn, prmyslovou i sociln katastrofou. Jejich n-
sledkem zpravidla dochz k naruen bezpenostn rovnovhy. Pirozenou soust
managementu organizac je i management bezpenosti, nebo o zajitn bezpenosti
lidskch zdroj, majetku, vrobnho i nevrobnho programu, vetn vzkumu, no-
vch technologi a inovanch proces uskuteovanch podnikem i instituc se mus
postarat organizace sama. Manaer bezpenosti bude pipraven k provdn efektivn
prevence, k zen, veden, plnovn, organizovn a kontrolovn veker innosti or-
ganizace. Doke vyhodnotit ekonomick, prvn, psychologick a technick aspekty
bezpenosti. Zsk vdomosti, dovednosti a praktick nvyky, je po jejich rozen
v praxi vytvo pedpoklady pro spn vkon funkce bezpenostnho manaera.
Bezpenostn manaer (specialista) ve spoluprci s top managementem d hlavn
bezpenostn rizika, kter mohou vzniknout v souvislosti s pedmtem innosti orga-
nizace. Prakticky bude zpracovvat koncepci bezpenostn politiky, koordinovat fun-
govn havarijnch, krizovch pln a scn, ovldat pslun prvn, technick
a technologick pedpisy, bude navazovat efektivn kontakty s lnky integrovanho
zchrannho systmu. Bude vytvet potebn podmnky k odpovdnmu a bezpen-

5 Rak, R., Matoukov, I., Tvr bariry, st I Bezpenost, lidsk intelekt a vliv socilnho prosted.
Praha, Tate International, DSM . 3/2004.

195
mu chovn vech zamstnanc, vetn preventivnch opaten. Draz bude klst na
ochranu fungovn informanho systmu organizace. Do jeho odborn npln pat
BOZP, ekologick bezpenost, fyzick ochrana objekt a majetku, dle personln bez-
penost, vetn zabezpeen ochrany obchodnho tajemstv a utajovanch informac.
d souinnost dodavatel bezpenostnch technologi a slueb. Pi mimodnch si-
tuacch odpovd za koordinaci innost s komunlnmi a sttnmi i nesttnmi bez-
penostnmi slokami. d vyetovn mimodnch udlost na rovni uvnit orga-
nizace, pedkld ze zjitn nvrhy na opaten top managementu apod.
Studijn program Ochrana a bezpenost organizace:
studijn obor Bezpenostn management (bakalsk),
pipravuje odbornky schopn dit bezpenost organizace, eliminovn nebezpe
a likvidaci nsledk mimodnch udlost, tedy i pracovnky jednotlivch sloek IZS,
absolventi se dok orientovat v hlavnch smrech hospodsk politiky v trn eko-
nomice, v nrodnm a globlnm hospodstv a jejich dopadu na bezpenost v rmci
organizace i sttu,
absolvent pochop, e stt nebo ni zemn sprvn celek mus vytvet podmnky
pro ochranu a bezpen ivot obyvatel,
bude schopen pedvdat, analyzovat a pedchzet krizovm situacm, kter by mohly
naruit plynul chod probhajcch proces v organizaci i ohrozit ivotn prosted,
bude pipraven k zen efektivnho zsahu vedoucho k omezen i likvidaci nsled-
k ppadn mimodn udlosti.
Dle je uveden strun pehled jednotlivch odbornch bezpenostnch pedmt
vyuovanch ve studijnm oboru bezpenostn management:
Sociln patologie
Technick ochrana objekt
Psychologie krizovho managementu
Bezpenostn management
Prvn aspekty bezpenostnho managementu
Krizov zen a IZS
Ochrana dokument v organizaci
Prvo mezinrodn bezpenosti
Ekonomick kriminalita
Vyetovn mimodnch udlost
Bezpenostn audit v organizaci
Utajovan informace v organizaci
Management rizika
Soudn a sprvn zen
Bezpenost informanch systm
BOZP
Havarijn plnovn
Sttn a nesttn bezpenostn sluby
Porn bezpenost
Organizovan zloin a terorismus
Interpol a Europol

196
V souasnosti je zpracovvn e-learningov program pro pedmt bezpenostn ma-
nagement v rmci projektu OPPA.

Rozvoj vzdlvacho a pedagogickho potencilu Soukrom vysok koly eko-


nomickch studi
projekt CZ.2.17/3.1.00/31075,
spolufinancovan Evropskm socilnm fondem a rozpotem hlavnho msta Prahy.

LITERATURA

Balabn, M., Duchek, J., Stejskal, L., Kapitoly o bezpenosti. Praha, Karolinum, 2007.
Pitra, Z., Podnikov management. Praha, ASPI, Institut svazu etnch, a.s., 2008.
Kozo, A., Manament bezpenosti v systme organizcie. Praha, sbornk Prvnick fakulty UK a Soukro-
m vysok koly ekonomickch studi, 2008 (v tisku).
Spolem minimum pro poteby vzdlvn odbornk v oblasti bezpenosti. Usnesen BRS ze dne 3. 7. 2007
. 32.

PROFFESSIONAL PREPARATION OF SECURITY PERSONNEL


ACTIVE WITHIN IZS (INTEGRATED EMERGENCY SYSTEM)

Summary

Professional preparation of security personnel active within the IZS (Integrated Emergency
System). The article deals with the professional preparation of security staff involved in the IZS (Integrated
Emergency System). It puts this issue in perspective of current security situation in Europe. It states that
security is an integral part of management. It informs about the bachelor study course of security
management at Private College of Economic Studies in Prague Libe.

Key words: security threats, security protection, security manager, security policy

197
2009 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4 PAG. 199202

EN A APLIKACE MHP V AR

PETRA OCHMANNOV

Vznamn a kulat vro, jako je 60 let existence pravidel tkajcch se


ochrany obt ozbrojenho konfliktu, vdy pmo vybz k uritmu bilancovn a zhod-
nocen innosti platnch pravidel z hlediska de lege ferenda. V posledn dob neby-
lo mon pehldnout mnostv odbornch lnk a publikac vnujcch se otzce
inn aplikace pravidel mezinrodnho humanitrnho prva (MHP) v souasnch
konfliktech. Je znmm faktem, e prvo asto reaguje na spoleensk zmny ex post.
V ppad prva mezinrodnho se d ci, e toto plat dvojnsob. Zmrn se tedy ve
svm pspvku nebudu vnovat otzkm a dvodm pro revizi enevskch mluv, ale
jako pedstavitel resortu sttn sprvy, kterho se snad nejvce tk pm aplikace pra-
videl humanitrnho prva v praxi, se zamm na stle ivou a nikdy nekonc pote-
bu en tchto pravidel v prosted ozbrojench sil.
Zmrem oddlen mezinrodnho prva Sekce obrann politiky a strategie Minis-
terstva obrany R je zajitn koordinace vech organizanch sloek Ministerstva
obrany R bhem implementace a inn aplikace norem MHP. Konkrtn je na
snahou zajistit, aby si kad pslunk armdy R (AR) byl zejmna vdom skute-
nosti, e veden spnch vojenskch operac nen v protikladu s dodrovnm huma-
nitrnho prva a e dodrovn pravidel humanitrnho prva fakticky psob k jeho
ochran.
Pro pslunky AR je povinnost jednat v souladu s MHP stanovena jak v rele-
vantnch zkonech, tak i ve vnitnch pedpisech Ministerstva obrany R. Ze zkon
lze napklad uvst zkon . 221/1999 Sb., o vojcch z povoln ve znn pozdjch
pedpis, kter ve svm 48 odst. 1, psm. f) stanov povinnost dodrovat mezin-
rodn prvo vlen a humanitrn. Co se te vnitnch pedpis, jde pedevm
o Zkladn d Ozbrojench sil R. Aby se vojk mohl v dan situaci sprvn roz-
hodnout, tj. splnit zadan kol pokud mono bez vlastnch ztrt, bez zbytench ko-
laterlnch kod a to v souladu s pravidly MHP, mus si bt tchto pravidel pedevm
vdom. en MHP v ozbrojench silch je proto explicitnm zvazkem kadho
sttu. Pro pipomenut uvdm, e podpisem enevskch mluv se esk republika
zavzala rozit co mon nejvce, v mru i ve vlce, text tchto mluv ve svch ze-
mch a zejmna, zaadit jejich studium do vojenskch a mono-li i do civilnch stu-
dijnch program tak, aby jejich zsady byly uvedeny ve znmost veho obyvatelstva,

199
zejmna bojujcch ozbrojench sil, zdravotnickho personlu a vojenskch duchov-
nch (jmenovit jde o l. 47 prvn , l. 48 druh , l. 127 tet a l. 144
tvrt ).
Jsou to prv vojci, kte vzhledem ke svmu odbornmu profilu a v souvislosti
s jejich stle astjm nasazen v mstech probhajcch ozbrojench konflikt nejl-
pe znaj dsledky pouit ozbrojen sly. Vzhledem k trendu souasnch vlek, tj.
vlek vedench na televiznch obrazovkch, je jakkoli pouit ozbrojen sly v rmci
veden operac vdy peliv sledovno laickou veejnost. I aliann jednotky zapoje-
n v mrov misi ISAF v Afghnistnu se v prbhu veden operac asto dostaly do
situac s nutnost pouit ozbrojen (smrtc) sly. Za elem veden koalinch opera-
c v souladu s normami MHP tedy NATO pijalo tzv. standardizan dohodu normu
STANAG 2449, kterou stanovilo minimln standard vcviku norem MHP. Vznam-
nm zjitnm zajist je, e v rmci intern politiky NATO byla touto normou alian-
nm jednotkm pi veden operac stanovena povinnost vdy jednat v souladu s du-
chem a principy MHP, a to i pi psoben v mrovch misch nepedstavujcch
ozbrojen konflikt.
Pominu-li teoretickou ppravu budoucch vojk studujcch na Univerzit obrany
v Brn (jedin vojensk vysok koly v R), tit vuky a vcviku pro vojky
v inn slub zabezpeuje Velitelstv vcviku Vojensk Akademie Vykov. Kon-
cept vuky a vcviku MHP, ve Vojensk akademii Vykov vychz ze standardizan
dohody NATO tzv. STANAG . 2449. Implementace STANAG 2449 byla v AR rea-
lizovna v programech ppravy vojsk tzv. Prog-1-1, Prog-1-2, Prog-1-3, ve kterch
jsou stanovena tmata vcviku MHP a jejich obsah, jako i zkladn otzky plnov-
n, organizace a provdn vcviku. Tyto programy tak lektorm a instruktorm v-
cviku stanov zkladn vodtko ke zvldnut zejmna zkladnch zsad MHP a k dosa-
en stanovench cl vcviku z hlediska pipravenosti vojk k plnn kol v rmci
mnohonrodnch operac a bhem jejich nasazen v zahrani.
Pedstavme si nyn souasnou situaci v Afghnistnu oima pslunka mobilnho
pozorovacho tmu eskho Provinnho rekonstruknho tmu (PRT). V Afghnist-
nu je aktuln nasazeno necelch 450 pslunk AR. V konkrtnm ppad dne
8. 8. 2009 mobiln pozorovac tm eskho PRT doprovzel esk civiln experty za
elem kontroly projektu jez na vodnm toku nedaleko obce Baraki-Barak. Na mst
byl velmi lenit tern, nesouvisl civiln zstavba a pedevm mnostv civilist roz-
ptlench v oblasti. Deset minut pot byli vojci i civilist napadeni z nkolika pozic
silnou palbou z automatickch zbran a pancovky. Dky preventivnmu velmi dobr-
mu taktickmu rozmstn krycch prvk v okol kontrolovanho objektu, nespova-
la nsledn reakce pslunk PRT v masivn kryc palb, kter by mohla ohrozit
ptomn civilisty, ale naopak byla vedena omezen palba vhradn na pozice po-
vstalc. Dobr preventivn taktick opaten tak umonila splnit kol beze ztrt. Zro-
ve innou aplikac pravidel rozliovn a pimenosti se efektivn pedelo kolate-
rlnm kodm.
Tmto relnm pkladem je ilustrovno, e vojk m pi plnn zadanho kolu
asto jen zlomky vtein pro sprvn (legln) vyhodnocen situace s adekvtnm po-
uit sly. Proto, je naprosto zsadn, aby zejmna zkladn zsady MHP, jako je zsa-

200
da rozliovn, proporcionality, lidskosti a vojensk nezbytnosti vojk nejen znal, ale
aby je byl schopen automaticky a vechny ve svm souhrnu uplatnit pi een kon-
krtn situace. Je proto snahou AR poskytnout jim nejen dostaten teoretick zna-
losti, ale zejmna navazujc odborn praktick vcvik v tto oblasti.
V rmci profesn ppravy vojk je MHP zaazeno do karirovch kurz, jejich
absolvovn je nutnou podmnkou pro jmenovn vojk do vy hodnosti. Dle pak
je MHP zaazeno do rznch elovch kurz. Pro zdraznn nutnosti vt integra-
ce vcviku MHP do bn ppravy jednotek AR, nap. v rmci jejich taktick
ppravy, byl v roce 2008 oddlenm mezinrodnho prva Ministerstva obrany R
uspodn speciln kurz humanitrnho prva nazvan Boj podle pravidel. Bhem
tohoto kurzu bn instruktoi vcviku zskali zkladn metodick pokyny pro ppra-
vu vcviku v oblasti MHP. Tento kurz probhl v nvaznosti na nov vydanou stejno-
jmennou prukou pro vcvik, kter obsahov vychzela z pruky Fight it Right
vydan Mezinrodnm vborem ervenho ke.
Krom tto bn a pravideln ppravy pslunk AR je zvltn pozornost v-
novna pprav jednotlivch kontingent v rmci tzv. ped-vjezdov ppravy do
mise, nap. KFOR, ISAF nebo jakkoli jin mise dle schvlenho mandtu podle
l. 43 stavy R. V rmci tto ppravy dostvaj vojci speciln kolen tkajc se
prvnch aspekt dan mise, zkladnch zsad MHP, zsad pouit sly apod.
Samozejm, e ne vdy je jasn jak pravidlo nebo jak prvn prava se na danou
situaci vztahuje. Pro een sloitjch situacch m AR podle l. 82 prvnho dodat-
kovho protokolu k enevskm mluvm k dispozici prvn poradce, kte v ppad
poteby poskytuj velitelm prvn rady. V souasn dob v rmci zahraninch mis
psob 2 prvn poradci, a to v misi ISAF a KFOR. Prvn poradce je peduren i pro
esko-slovensk bojov uskupen Evropsk unie (EU Battle Group), kter je v poho-
tovosti od 2. poloviny 2009.
Prosazovn MHP nebylo nikdy a nikde jednoduch. Navc jde o nikdy nekonc
proces, o em svd stle se objevujc otesn ppady poruovn zkladnch zsad
a pravidel MHP. Pro eskou republiku je zajist potiteln, e se pslunci jejch
ozbrojench sil v rmci svho nasazen v zahraninch misch nedopoutj poruov-
n MHP. Proto, aby tento stav petrval i nadle je vak nutn:
1. dsledn dbt na teoretick a praktick zvldnut zkladnm zsad MHP v rmci p-
pravy jednotek; a
2. dsledn dbt na dodrovn zkladnch zsad MHP u jednotek v rmci jejich na-
sazen v zahranin misi.

DISSEMINATION AND TRAINING OF INTERNATIONAL HUMANITARIAN LAW


IN ARMED FORCES OF THE CZECH REPUBLIC

Summary

Dissemination of international humanitarian law (IHL) rules is according to the Geneva


Conventions an obligation of each ratifying State Party. Dissemination and training is an essential condition
for practical implementation of IHL. It is an ongoing and important process to ensure that armed forces

201
follow the rules set out by the IHL, thus particularly armed forces must be the focus of the dissemination
and training efforts of the States. Duty to follow IHL rules is contained in various legal acts and internal
instructions of the Ministry of Defence.

Key words: International Humanitarian Law (IHL), Armed Forces of the Czech Republic, Dissemination
and training of IHL, basic principles of IHL, Armed Forces

202
ACTA
UNIVERSITATIS
CAROLINAE

IURIDICA 4/2009

MEZINRODN HUMANITRN PRVO


60. VRO ENEVSKCH MLUV Z ROKU 1949
Redakn rada
Pedseda: prof. JUDr. Pavel turma, DrSc.
Tajemnice: Blanka Jandov

lenov:
doc. JUDr. PhDr. Ilona Baantov, CSc., prof. JUDr. Miroslav Blina, CSc.,
prof. JUDr. Stanislava ern, CSc., doc. JUDr. Jaroslav Drobnk, CSc.,
prof. JUDr. Marie Karfkov, CSc., doc. JUDr. Vladimr Kindl,
prof. JUDr. Zdenk Kuera, DrSc., prof. JUDr. Vclav Pavlek, CSc., dr. h. c.,
prof. JUDr. Ji vestka, DrSc., prof. JUDr. PhDr. Michal Tomek, DrSc.,
prof. JUDr. Petr Trster, CSc., JUDr. Marie Vanduchov, CSc.,
prof. JUDr. Alena Winterov, CSc.

Extern lenov:
prof. JUDr. Michael Bogdan (Lund), prof. JUDr. Ji Boguszak, DrSc. (Praha),
prof. Dr. Wladyslaw Czapliski (Varava), doc. JUDr. Taisia ebiov, CSc. (Praha),
prof. JUDr. Jan Filip, CSc. (Brno), prof. Dr. Michael Geistlinger (Salzburg),
prof. JUDr. Mahulena Hofmannov, CSc. (Giessen/Heidelberg),
prof. JUDr. Pavel Hollnder, DrSc. (Brno), prof. JUDr. Dalibor Jlek, CSc. (Brno/Bratislava),
Dr. Kaspar Krolop (Berln), prof. JUDr. Jan Musil, CSc. (Brno),
prof. JUDr. Jan Svk, CSc. (Bratislava), prof. Dr. Ji Toman (Santa Clara),
JUDr. Peter Tomka, CSc. (Haag), prof. JUDr. Helena Vlkov, CSc. (Plze/Praha),
prof. Dr. Miroslav Vitz (Subotica), doc. JUDr. Ladislav Vojek, CSc. (Brno/Bratislava)

Prorektor-editor: prof. PhDr. Mojmr Horyna


Vdeck redaktor: prof. JUDr. Pavel turma, DrSc.,
doc. JUDr. Jan Ondej, CSc., DSc.
Recenzovali: prof. JUDr. Mahulena Hofmannov, CSc.,
JUDr. Vladimr Bala, CSc.
Oblku navrhla Jarmila Lorencov
Graficky upravila Kateina ezov
Vydala Univerzita Karlova v Praze
Nakladatelstv Karolinum, Ovocn trh 3, 116 36 Praha 1
Praha 2010
Sazba a zlom: DTP Nakladatelstv Karolinum
Vytiskla tiskrna Nakladatelstv Karolinum
Periodicita: 4/rok
Vydn 1. Nklad 300 vtisk

MK R E 18585
ISBN 978-80-246-1816-6
ISSN 0323-0619