Anda di halaman 1dari 286

ACTA

UNIVERSITATIS
CAROLINAE

IURIDICA 1/2010
O VEEJN SPRV

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE


NAKLADATELSTV KAROLINUM
2010
Vdeck redaktor: JUDr. Helena Prkov, CSc.
JUDr. Martin Kopeck, CSc.

Recenzovali: prof. JUDr. Duan Hendrych, CSc.


doc. JUDr. Soa Skulov, CSc.

Toto slo vychz jako vstup vzkumnho zmru MSM 002160804 Kvantitativn
a kvalitativn promny prvnho du na potku 3. tiscilet koeny, vchodiska
a perspektivy oborov kol Sprvn prvo a sprvn vda.

Univerzita Karlova v Praze Nakladatelstv Karolinum, Praha 2010


ISSN 0323-0619
ISBN 978-80-246-1788-6
OBSAH

SEZNAM AUTOR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
PEDMLUVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

I. OBECN OTZKY VEEJN SPRVY A SPRVNHO PRVA

Michal Skejpek: Charakter a podstata sttn sprvy za principtu . . . . . . . . 13

Ji Grospi: K aktulnm otzkm sprvn vdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

Vladimr Voplka: Vzanost veejn sprvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

Josef Staa: O vztazch sprvnho prva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

Jan Musil: Teoretick a stavn vchodiska sprvnho trestn . . . . . . . . . . 55


Pavel turma: Nov trend v odpovdnosti sttu:
individuln prvo na odkodnn obt zvanch poruen
mezinrodnho humanitrnho prva? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

Richard Pomaha: Regulatorn veejn sprva za hranicemi sttu . . . . . . . . 81

Lenka Ptrov: Irsk a esk zruky sjednan k Lisabonsk smlouv . . . . . 89

Vladimr Sldeek: stedn sttn sprva ve vru zmn . . . . . . . . . . . . . . . 105

Iwona Ninik-Dobosz: Wspczesne ujcie pastwowej teorii


samorzdu terytorialnego w Polsce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

Josef Vedral: Kdy je rozhodnut orgnu obce nicotn? . . . . . . . . . . . . . . . . 127

Petr Svoboda: Konzultativn mstn referendum ano i ne? . . . . . . . . . . . . 149

Marta Chrom: Peklad jako interpretace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161

II. PROCESN PRVO

Vladimr Kindl: Veobecn soudn d Josefa II. a jeho knin tisky


z let 1781/82 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177

5
Helena Prkov: Prvn a procesn nstupnictv ve sprvnm zen . . . . . . 185

Martin Kopeck: K otzce uplatovn zkazu reformace in peius


ve sprvnm zen obecnm a trestnm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203

Alena Winterov: Ppravn jednn a koncentrace zen


(ve vcech podle sti pt obanskho soudnho du) . . . . . . . . . . . . . 213

III. KE ZVLTN STI SPRVNHO PRVA

Vladimr Mikule: Vvoj prvn pravy politickch stran na zem


esk republiky (nstin) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 221

Hana Markov: Mal exkurze k nkterm otzkm finannho hospodaen


obc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235

Senta Radvanov, Petr Smolk: Jsou domyleny vechny souvislosti?


(Souhlas rodie s osvojenm nen bezproblmov) . . . . . . . . . . . . . . . . . 243

Petr Prcha: K vybranm novm formm innosti veejn sprvy


v reimu stavebnho zkona . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 251

Miroslav Hegenbart: Soukrom sluba povolovn staveb


ve stavebnm zkon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 265

Jakub Handrlica: Smluvn monopol ohledn dodvek rud, surovin


nebo zvltnch tpnch materil ve Smlouv o zaloen Euratomu . . . 271

6
SEZNAM AUTOR

JUDr. Ji Grospi, CSc., stav sttu a prva Akademie vd R, v.v.i.


JUDr. Jakub Handrlica, Ph.D. LL.M., Univerzita Karlova v Praze, Prvnick fakulta
JUDr. Miroslav Hegenbart, Praha
PhDr. Marta Chrom, Ph.D., Univerzita Karlova v Praze, Prvnick fakulta
doc. JUDr. Vladimr Kindl, Univerzita Karlova v Praze, Prvnick fakulta
JUDr. Martin Kopeck, CSc., Univerzita Karlova v Praze, Prvnick fakulta
doc. JUDr. Hana Markov, CSc., Univerzita Karlova v Praze, Prvnick fakulta
doc. JUDr. Vladimr Mikule, Univerzita Karlova v Praze, Prvnick fakulta
prof. JUDr. Jan Musil, CSc., stavn soud esk republiky
Dr. hab. Iwona Ninik-Dobosz, Wydzia Prawa i Administracji Uniwersytetu Jagiello-
skiego, Krakw
JUDr. Lenka Ptrov, CSc., Univerzita Karlova v Praze, Prvnick fakulta, ad vldy
esk republiky
prof. JUDr. Richard Pomaha, CSc., Univerzita Karlova v Praze, Prvnick fakulta
JUDr. Helena Prkov, CSc., Univerzita Karlova v Praze, Prvnick fakulta
prof. JUDr. Petr Prcha, CSc., Nejvy sprvn soud
doc. JUDr. Senta Radvanov, CSc., Univerzita Karlova v Praze, Prvnick fakulta
prof. JUDr. Michal Skejpek, DrSc., Univerzita Karlova v Praze, Prvnick fakulta
prof. JUDr. Vladimr Sldeek, DrSc., Univerzita Karlova v Praze, Prvnick fakulta
JUDr. Petr Smolk, Ph.D., Univerzita Karlova v Praze, Prvnick fakulta
JUDr. Ing. Josef Staa, CSc., Univerzita Karlova v Praze, Prvnick fakulta
JUDr. Petr Svoboda, Ph.D., Univerzita Karlova v Praze, Prvnick fakulta
prof. JUDr. Pavel turma, DrSc., Univerzita Karlova v Praze, Prvnick fakulta
JUDr. Josef Vedral, Ph.D., Univerzita Karlova v Praze, Prvnick fakulta, ad vldy
esk republiky
doc. JUDr. Vladimr Voplka, CSc., Univerzita Karlova v Praze, Prvnick fakulta
prof. JUDr. Alena Winterov, CSc., Univerzita Karlova v Praze, Prvnick fakulta

7
PEDMLUVA

Autoi publikaci vnuj jako poctu kolegyni Taisii ebiov k jejmu v-


znamnmu ivotnmu jubileu. Poznala veejnou sprvu nejprve v praxi, od r. 1968 se
na Prvnick fakult Univerzity Karlovy vnovala sprvn vd a sprvnmu prvu,
pracovala jako expert v orgnech Rady Evropy, v programu Phare pi pprav strate-
gie reformy veejn sprvy. Jej texty, pednky, vystupovn na konferencch, semi-
nch, ale i pi neformlnch diskusch, typick hlednm podstatnho, tedy hloubkou
vah, pregnantnost formulac, v ppadech nutnosti ostrch a draznch, to ve ovliv-
nilo generace student a koleg. Obdivu zasluhuje jej rozshl literrn zzem
a z toho plynouc preference irch pohled na zkouman tmata, kter, na rozdl od
oborov izolovanch a slepotou detailu ovlivnnch jednostrannch studi, j umoni-
ly pinet objevn poznatky a zvry.
Titul O veejn sprv je vhodnm nositelem souboru stat, vah, pspvk, po-
znmek, analz. Veejn sprva prochz vznamnmi zmnami, roziuje se a mohut-
n. Promny jsou komplexn a nelze odhldnout od pohled historickch, evropskch,
resp. nadnrodnch. Instituce jsou petveny nebo doplovny novmi. Publikace po-
skytuje mal prezov obrzek, od zkladnch pojm pes problmy prva proces-
nho a po seznmen s nktermi pravami zvltn sti sprvnho prva. Ve svm
celku umouje lpe pochopit sloitost a dynamiku sprvnch innost.

Vladimr Voplka

9
I. OBECN OTZKY VEEJN SPRVY
A SPRVNHO PRVA
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 1321

CHARAKTER A PODSTATA STTN SPRVY


ZA PRINCIPTU
MICHAL SKEJPEK

V prbhu historie se objevila a rozvjela cel ada zpsob, jak dit stt-
n zleitosti, nebo jinak eeno sprvnch i administrativnch model. Nkter z nich
se uplatnily v relativn skromnch podmnkch malch sttnch tvar, jin byly
funkn v rmci velkch , kdy se jednalo o stty zaloen na nrodnm principu
i o mnohonrodnostn a multikulturn tvary. Nkter z nich nezanechaly v djinch
tm dnou stopu, jin opt osvdily svou ivotaschopnost dlouhodobou existenc.
Jednm z tch zpsob uspodn sttn administrativy, kter se nepochybn
osvdil, co nejlpe dokldaj vce ne dv stolet, po n byl uvn, je organizace
msk stedn sttn sprvy v obdob prvn fze existence mskho csastv, ozna-
ovan jako principt. Nsledujc dky jsou jen nstinem, jeho clem nen vyerp-
vajcm zpsobem popsat a zhodnotit strukturu a systm sttn administrativy msk-
ho csastv, jako spe pokusem poukzat na nkter pozoruhodn jevy a mechanismy,
s nimi se v tchto souvislostech setkvme. Objevuje se zde toti zcela zvltn
fenomn, kter bychom mohli snad nejvstinji oznait jako dualisticko-hybridn
model sttn sprvy. Pozoruhodn pitom je, e tento systm nevyl vytven postupn,
ale jeho zklady byly poloeny hned na samotnm potku principtu, tedy v relativ-
n krtkm asovm seku. V prbhu dalch desetilet byl pouze rozvjen, dotven
a zdokonalovn, piem ona hybridn sloka zskvala stle silnj postaven, a pe-
vldla pln. Zrove nelze v dnm ppad ci, e se tak dlo od samotnho
potku zcela zmrn a Augustus, jako prvn msk csa, ml takovto een admi-
nistrativy msk e pipraveno a promyleno. S nejvt pravdpodobnost se jed-
nalo o zsti nahodil proces, v jeho prbhu se jeho jednotliv sloky skldaly,
zapadaly do sebe, a nakonec ve svm souhrnu vytvoily maximln funkn zpsob
spravovn a zen sttnch zleitost. Nepochybn zde sehrla vznamnou lohu
tak osobnost csae Augusta, jeho organizan schopnosti i politick pedvdavost.
Dualismus, s nm se setkvme za mskho csastv, ml mnoho podob, kter se
vzjemn velmi zce prolnaly. Prvn a zkladn z nich meme vyjdit jako vztah
sentcsa.1 Piem sent byl ztlesnnm republiknskho uspodn mskho
sttu a csa pak novch politickch pomr. V konkrtn rovin se tento vztah proje-

1 M. Kaser, Storia del diritto romano (Milano, 1977, s. 113).

13
voval mimo jin tak v tom, e vedle star republiknsk sttn pokladny (aerarium
populi Romani), kterou i nadle spravoval sent, vznikla pokladna csask (fiscus
Caesaris).
Tento dualismus se pochopiteln promtl tak do oblasti msk sttn sprvy a spo-
val velmi jednodue eeno v tom, e vedle sebe koexistovaly dv, na prvn pohled
zcela odlin a nesourod, linie. Prvn pedstavovaly star republiknsk ady,
v zsad v t vnj podob, v jak fungovaly ji dve. V dnm ppad samozej-
m nelze ci, e by republika skryt ila dle. Vdy kandidti na magistratury byli
napklad zsti navrhovni samotnmi csai a volba ednk (republiknskch ma-
gistrt) pela z lidovch shromdn, ponaje vldou druhho mskho csae Ti-
beria, na sent. Jeho lenov sice byli tradinmi oponenty csask moci, avak vli
csa se neprotivili a tak siln, aby ji zcela nerespektovali. Jedn se o to, e i na-
dle byli kadoron voleni magistrti, kte se podleli na sprv nkterch sttnch
zleitost, a sent je dokonce vyslal, aby dili ty province, kter zstaly v jeho
sprv.
Jinou rovinu dualismu v oblasti msk sttn sprvy pak meme oprvnn spat-
ovat v jistm konkurennm postaven osob, kter se na tchto innostech podlely.
Nejene se jedn o vztah sentoi equites (jezdci), ale stejn tak i jin, kter se ob-
jevuje o nco pozdji, a to jezdci csaovi otroci a proputnci. Prv vyven za-
pojen tchto rznorodch sloek bylo mimo jin jednm z dvod vysok funknosti
csask administrativy za principtu.
Osudy pvodnch republiknskch magistratur byly rzn. Nkter z nich zcela
zmizely, jako napklad dictator, kter byl svoj povahou zcela nesluiteln s csaskou
moc, nebo censores, jejich lohu pevzal Augustus, kdy mu byl sentem piznn
vrchn dohled nad mravy (cura morum). Dal pak plnily jin koly ne dve, jako na-
pklad sten praetoi, kte se na jistou dobu stali sprvci sttn pokladny (praeto-
res aerarii), peovali o poruensk zleitosti (praetor tutelarius), nebo o odkazy
(praetor fideicommissarius). Kompetence vtiny tchto pvodnch ednk, a ji se
jednalo o konsuly, praetory, aedily, quaestory i dal, vak byla omezena na mn d-
leit zleitosti. Navc bylo zvykem, e jednm z konsul byl pravideln volen csa
a navc, ji roku 19 p. n. l. byla Augustovi sentem udlena doivotn pravomoc tri-
bun lidu, kterou mli pochopiteln i jeho nstupci, m se automaticky mt csai
stali osobn nedotknutelnmi.
estnou vjimku mezi onmi republiknskmi magistraturami pedstavovaly tzv.
kurulsk ady, tedy takov, jejich nositel mli jurisdikci oprvnn organizovat
soudn zen. Jednalo se o oba praetory (mstskho i cizineckho), kurulsk aedily
a sprvce provinci. Ti vichni toti jet stle vytveli pomoc svch soudnch vy-
hlek (edikt) nov pravidla soukromho prva, a to zcela svobodn. Fakticky byli
omezeni pouze novou csaskou legislativou, zejmna znnm rozsudk csaskho
soudu (decreta), ppadn tak prvnmi dobrozdnmi, kter vydval bu csa osob-
n, nebo astji jm poven ednci (rescripta). Tato jejich autonomie, kter v pod-
mnkch mskho csastv me dokonce pekvapit, se udrela a do vldy csae
Hadriana, kdy bylo nkdy okolo roku 130 n. l. vydno konen znn vech soudnch
vyhlek Edictum perpetuum Hadriani.

14
Druhou linii pak pochopiteln pedstavuj nov csask ady, kter byly velmi
zhy hierarchizovny do ty stup. Prvn z nich reprezentuj ni sprvn ednci
zvan curatores. Jednalo se, z hlediska jejich faktickho vlivu, o zcela nevznamn
posty, o em svd i to, e byly velmi asto zastvny pslunky sentorskch
rodin, k nim mt csai nemli pli velkou politickou dvru. Takovmi typick-
mi kurtory byl napklad curator alvei et riparum Tiberis (sprvce nbe a beh
eky Tibery v m), curatores aquarum peujc o jednotliv msk vodovody, nebo
mnostv sprvc veejnch budov i staveb (nap. triumflnch oblouk atp. cura-
tores aedium sacrarum, curatores operum publicorum), ale tak sprvci jednotlivch
mskch tvrt (curatores regionum).
Druh msto zaujmali legati Augusti. Byli to pedevm sprvci tch provinci, je-
jich sprvu si vyhradil prvn msk csa Augustus. Ten zde formln vystupoval
jako nositel oprvnn oznaovanho jako imperium proconsulare maius et infinitum
(nejvy a neomezen prokononsulsk pravomoc) a nedil je samozejm osobn, ale
prostednictvm svch ednk-zstupc, na n tuto pravomoc delegoval. Vedle
tchto kol byli csat legti povovni tak velenm legi.
Na dalm stupni onoho pomyslnho ebku pak stli procuratores zstupci c-
sae pro jednotliv oblasti sttn sprvy, kte byly nejastji vybrni z pslunk
jezdeckho stavu jaksi ni msk lechty, kter stla tradin ji od dob repub-
liky v opozici proti sentorm a tvoila oporu csask moci ve sttn administrativ
i ve vojsku. Prokurtoi zastvali nejrznj msta, velmi asto se jednalo o finann
ednky, ale tak sprvce provinci rznch hodnost, nebo to byli napklad procu-
ratores bibliothecarum, kte peovali o veejn knihovny. Zvltn skupinou se po-
slze stali pedstaven dvorskch ad velmi zjednoduen eeno, s vdomm,
e kad takovto srovnn neme zcela vystihnout skutenost, to byli tehdej
ministi.
Na nejvym mst pak byli praefecti, tedy zstupci a pomocnci csae v rznch
citlivch oblastech tehdej sttn sprvy. Pozoruhodn jsou nejen kompetence, ale
tak samotn pvod tchto skch ednk. Podle svho nzvu byli ddici tch
vbec nejstarch tradic a setkvme se s nm ji v krlovsk dob. Tehdy, v dob ko-
nn tzv. Latinskch svtk se vichni mt ednci, vetn krle, astnili nboen-
skch slavnost na mons Albanus. Po dobu jejich neptomnosti pak msto m spra-
voval praefectus urbi feriarum Latinarum causa. Jeden z tchto csaskch prefekt
(praefectus Urbi), jeho pedobrazem byl uveden ednk krlovsk doby, pak vy-
konval sprvu msta ma a ml zrove tak soudn pravomoci v cel Itlii. Ostatn
pak ji plnili koly zcela nov, vyplvajc ze zmnn politick reality a psobili v sa-
motnm centru e v m. Jednalo se o velitele csask osobn stre (praefectus
praetorio), velitele pornch jednotek a non policie msta ma (praefectus vigi-
lum), praefectus annonae se staral o zsobovn ma potravinami a praefectus vehi-
culorum peoval o mskou sttn potu. Jedinm, kter se z tohoto modelu vymykal,
byl praefectus Alexandriae et Aegypti, spravujc mimodn strategicky vznamnou
provincii Egypt, kde csa vldl jako nstupce faran.
Navazovn na pedchoz tradice je patrn u vech uvedench ednickch stup-
. Dokonce lze ci, e Augustus vyuil star republiknsk architektury vstav-

15
by sttn sprvy,2 avak s tm pekvapujc lehkost zavedl a prosadil zmny, kter
velmi zhy zmnily sprvu mstskho sttu (tuto podobu mla sprva msk e
a do poslednch dn republiky) na sprvu skuten skou, kter ji pln vyho-
vovala nrokm kladenm na zen tak obrovskho zemnho celku jakm bylo
Imperium Romanum. V ppad kurtor a prokurtor se jednalo o vpjku ze
soukromho prva. Curator bylo toti oznaenm pro opatrovnka, starajcho se
o majetkov zleitosti rznch kategori osob, kter nemly plnou zpsobilost
k prvnmu jednn.3 Prokurtoi pak byly osoby, kter peovaly o zleitosti dru-
hch na zklad jejich zmocnn, zejmna se jednalo o procesn zstupce. Termn
legatus oznaoval vyslance, nejastji vyslance mskho nroda, tedy lena mezi-
nrodnho poselstva. Nejstarm z nich pak je praefectus, ktermu ji byla pozornost
vnovna ve.
Toto doasn souit dvou zcela odlinch vtv msk sttn sprvy bychom snad
dokonce mohli oznait za jakousi jej dvoukolejnost. Nejednalo se samozejm o rov-
nocenn postaven obou tchto lini, ale spe o pevn republiknskch instituc
a proces jejich postupnho vytlaovn a nahrazovn novmi csaskmi ady, v d-
sledku eho se nakonec ony republiknsk magistratury stvaj pouze ady estn-
mi. Jednodue tento proces meme doloit postavenm mskch konsul. Nejene
jednm z dvojice, tchto dve nejvych mskch ednk, byl pravideln volen pa-
nujc csa, ale on sm si tak vybral svho kolegu. Vldnout spolen s csaem
pitom bylo samozejm povaovno za velkou est. Proto tak, aby se dostalo na
vechny uchazee o toto vyznamenn, bylo toto druh konzulsk msto obsazovno
bhem kadho roku hned nkolikrt a instituce tzv. nhradnch konsul (consul suf-
fectus), kter byla dve zcela vjimen (za republiky se k n man uchylovali
pouze v ojedinlch ppadech), se stala zcela bnou. O tom, e se nejednalo o sku-
ten ad, pak svd i to, e takovto konsulov se stdali ve velmi krtkch aso-
vch intervalech, asto i nkolika tdn i dokonce dn.
Dvodem petrvvn republiknskch ad byl nejen vysoce vyvinut, a hyper-
trofovan, smysl man pro zachovvn tradice a cta k tomu, co vytvoili pedko-
v, ale pedevm se jednalo o pragmatick dvody politick povahy, kter zapadaj do
celkov koncepce vnitn politiky prvnho mskho csae Augusta. Ten zcela vdom
navazoval na republiknsk tradice v mnoha ohledech a smrech. Snail se napklad
o povznesen rodinnho ivota,4 dal sepsat archaick nboensk texty a znovu zdil
nkter nboensk kolegia. Soust tchto snah bylo tak obnoven, alespo forml-
n, politickch instituc msk republiky, a tedy vzbuzen dojmu, e republika byla
restaurovna5 mimo jin prv za jeho vldy bylo lidovmi shromdnmi pijato
nebval mnostv dleitch zkon. Nejene dolo k zsadn prav trestnho prva,

2 L. Capogrossi Colognesi, Diritto e potere nella storia di Roma (Napoli, 2007, s. 283).
3 Nap. to byl curator minorum u osob mladch 25 let, curator furiosi (opatrovnk nad lencem), cura-
tor prodigi (opatrovnk nad marnotratnkem), curator debilium (opatrovnk nad tlesn postienm), cu-
rator ventris peoval o majetkov pomry dosud nenarozenho dtte atp.
4 Z tohoto dvodu byla vydna ada tzv. manelskch zkon: lex Iulia de maritandis ordinibus (18 p.
n. l.), lex Iulia de adulteriis coercendis (18 p. n. l.) a lex Papia Poppaea nuptialis (9 n. l.).
5 O. Sommer, Duch mskho prva a msk sttn sprvy (in Djiny lidstva od pravku k dneku, 2,
Praha, 1936, s. 379).

16
ale byl dokonce pijat jaksi kodex civilnho i trestnho procesu.6 Do tto linie pak vce
ne dobe zapad tak zachovn republiknskch magistratur, co bylo nepochybn
motivovno stle jet trvajc a velmi silnou opozic vi novmu reimu i obavami
z reakce, jak by mohla nastat v ppad nsilnho peruen kontinuity s pedchoz
dobou. Jinak eeno, Augustus ml patrn stle ped oima osud svho adoptivnho
otce Gaia Iulia Caesara. Hledn kompromisu mezi republiknskmi tradicemi a no-
vmi potebami mskho sttu patilo mezi Augustovy zkladn politick koly. Re-
publika jakoby ila i nadle a realita samovldy byla zahalena do milosrdnho plt-
ku sdlen moci.7
Druhou linii sttn sprvy za csastv pak pedstavuj csask ady, kter sice m-
eme obecn oznait jako nov, avak s uritmi vhradami, nebo i ony asto svmi
koeny spovaly v pedchoz dob. V rmci tto nov administrativn struktury se pak
setkvme s nkolika vtvemi sttn sprvy, kter sice na prvn pohled vykazuj jistou
mru autonomie, avak v praxi spolu zce spolupracovaly.
Prvn z nich pedstavuje ta, kterou bychom snad mohli oznait, i kdy s vdomm
velk mry nepesnosti, za mstn sprvu. Tvo ji jednak sprvci tzv. csaskch pro-
vinci, a ji jsou titulovni jako legti nebo prokurtoi a pak samozejm tak jim
podzen ednci.
Dalmi pak jsou finann ady, kter byly v pevn vtin ppad zastvny
ednky s titulem procurator, kte se starali o dn vybrn dan a rznch poplat-
k. Pozoruhodn jsou pitom dv skutenosti. Pi vytven tto struktury ad po-
slouil jako urit vzor systm, kter byl vytvoen v helnistickch monarchich, ze-
jmna v ptolemaiovskm Egypt. Zrove tito daov ednci mli rznorodou
psobnost. Vtinou bylo jejich kolem odvdn konkrtn dan8 v rmci jedn pro-
vincie, vjimkou vak nebylo, e byli povovni takovmito koly v rmci nkolika
takovchto sprvnch jednotek, nebo naopak jen pro uritou men oblast, ppadn
v kombinaci s kompetencemi vybrn vce druh poplatk.
Dle se jedn o piky ednick hierarchie prefektury, kterm by sluelo ozna-
en centrln ady s celoskou psobnost. Jsou vak zcela zvltnmi ppady,
nebo toto kritrium spluje vlastn pouze praefectus vehiculorum, psobnost ostat-
nch prefekt toti byla mstn velmi omezena na msto m, ppadn na Itlii nebo
Egypt.
Konen nm v tomto vtu jet chyb ty ady i ednci, kte psobili pmo
na csaskm dvoe. Prv tyto ady maj bezesporu onen centrln charakter, kter
postrdaj prefekti. Byly toti nejen umstny v samotnm centru sprvy zleitost
cel msk e v mst m, a nadto jet psobily pmo na csaskm dvoe
proto jsou tak oznaovny jako dvorsk ady, ale pomhaly csam v centrlnm
zen sttu. Svou innost pokrvaly vlastn vechny dleit oblasti sttn sprvy.9

6 Lex Iulia iudiciorum publicorum et privatorum (17 p. n. l.).


7 W. Dahlheim, U kolbky Evropy. Odkaz antickho ma (Praha, 2006, s. 31).
8 Jednalo se napklad o ptiprocentn ddickou da (vicesima hereditatium), jednoprocentn da z draeb
(centesima rerum venalium), nebo nejrznj cla (portoria).
9 Postupem doby vzniklo dvacet jedna takovchto ad, nkter se staraly o finann zleitosti, a to jak
msk e (a rationibus), tak peovaly o soukrom majetek csa (a patrimonio), nebo mly na sta-
rosti vdaje dvora (a voluptatibus), jin byly zameny na prvn problematiku (a cognitionibus csa-

17
Z tohoto dvodu bychom je snad mohli pirovnat k jakmsi ministerstvm, i kdy je-
jich povaha, organizace i zen m do dnench pedstav o takovchto organizanch
jednotkch pochopiteln hodn daleko. Jinm jejich oznaenm je pak scrinium,10
nebo se jim tak k csask kancele.
Jak je tedy patrn, nelze vystopovat jednotn kritrium pro azen uritch ad do
ve uvedench skupin. Nejene byla rznorod jejich mstn pslunost, ale v mnoha
ppadech se pekrvala rovn i pslunost vcn. Tato neuspodanost, kterou jen
tko meme oznait za systm, je typick pro csaskou administrativu jako takovou
a nepochybn je ddictvm prvnch let csask doby, kdy byly jednotliv ady vy-
tveny podle okamit poteby, bez jakhokoli clenho zmru. Pesto tento systm
fungoval, a to vce ne spolehliv tm dv stolet.
Vnujme se nyn ponkud podrobnji on stedn, nebo tak dvorsk, sprv. Ni-
koli vak z hlediska detailnho popisu jej struktury, ale spe z pohledu celkov kon-
cepce jejho vzniku a vvoje. Prv ji toti meme charakterizovat jako hybridn,
nebo vykazuje mnoho mimodn atypickch znak.
Prvn zvltnost se poj se samotnm vznikem tchto ad. Pouit termnu ad
vak v tchto souvislostech nen pli vhodn, protoe o ady v pravm smyslu to-
hoto slova se na potku csastv jet nejednalo. Ji prvn msk csa Augustus se
musel vyrovnvat s obrovskm mnostvm kol a povinnost, na n csastv jet
nebylo, a ani nemohlo bt, organizan pipraveno. Jako vce mn jedin een, kter
navc bylo oveno dlouhodobou prax, se nabzelo pout k zabezpeen kol sttn
sprvy osob, kter obdobn funkce plnily ve vech rodinch mskch politik, ob-
chodnk i velkch vlastnk pdy. Byli to pnovi proputnci a otroci, kte vak
tehdy jet v dnm ppad netvoili dn ady, ale pracovali stejnm zpsobem,
jako tomu bylo v pedchzejcch desetiletch a mon i stoletch. Ve sv podstat se
jednalo o soukrom sluebnky csae, kte pro nj pracovali, nikoli vak jako pro
vldce msk e, ale jako pro svho pna, tedy soukromou osobu. I toto meme
povaovat za jedno z rezidu republiknsk epochy, i kdy v tomto ppad se pocho-
piteln nejednalo o clen navazovn na republiknsk stavn tradice. Nedolo tedy
k dnmu pevratnmu zsahu do zpsobu zen administrativnch proces, ani tito
sluebnci nepedstavovali cizorod prvek. A pestoe jsou tyto sprvn jednotky ozna-
ovny nkdy v literatue jako nova oficia,11 nebyli novmi tak pln, jak by snad
mohlo zdt. Ostatn toto nebyl ojedinl ppad pejmn dvjch a osvdench
model. Vdy i samotn podoba csask rady (consilium principis) mla svj ped-
obraz v domcm poradnm orgnu, kterm disponoval kad msk otec rodiny,12
a ktermu byly pedkldny k vyjden zsadn otzky tkajc ivota rodiny. Toto

sk soud, a libellis prvn dotazy), dal vydvaly edn listiny (a diplomatibus povolen k pouit
csask poty, a mandatis povovac listiny pro ednky), jin se zabvaly csaskou korespondenc
(ab epistulis) atp. Podrobn ke vzniku, vvoji a charakteru tchto ad viz M. Skejpek, Studie z djin
msk stedn sprvy za principtu. Csask kancele, jejich innost a organizace (AUC Iuridica,
. 23, 1991, s. 1995).
10 Odvozeno je od latinskho vrazu pro sk, tedy msta, kde jsou uchovvny spisy.
11 Nap. P. Cerami, A. Metro, A. Corbino, G. Purpura, Ordinamento costituzionale e produzione del diritto
in Roma antica (2. vyd., Napoli, 2006, s. 125).
12 M. Mazza (in Lineamenti di storia del diritto romano, ed. M. Talamanca, Milano, 1977, s. 528).

18
iudicium domesticum pitom nemlo, stejn jako csask rada, rozhodovac pravomo-
ci, ale vlun poradn funkce a pater familias, stejn jako princeps, nebyl nzory je-
jich len v dnm ppad vzn.
Funkcioni tohoto typu jsou epigraficky, ale tak v literrnch pramenech, dolo-
eni nejen z doby vldy prvnho csae, ale setkvme se s nimi i za jeho bezprosted-
nch nstupc.13 Toto een bylo nejen nasnad, ale zrove mlo jet jednu obrovskou
vhodu. Zajiovalo toti tm stoprocentn loajalitu pomocnk csae i vykonavate-
l jeho pkaz. Meme tedy dokonce ci, e csa spravoval ve sv podstat i stej-
n, jako kdyby se jednalo o jeho soukromou domnu.
Tento charakter si csask dvorsk sluba udrela a do vldy tvrtho mskho
csae Claudia. Ten je obecn povaovn za vlastnho zakladatele tto vtve msk ad-
ministrativy. Nelze vak o nm ci, e by byl reformtorem, nebo tehdy jet tyto
ady nebyly vytvoeny, jednodue neexistovaly, ale spe za inovtora,14 kter dal ja-
kmsi zrodenm tvarm pevnou strukturu a ve sv podstat je skuten vytvoil.
Tehdy byly konstituovny tyi prvn a zrove nesmrn dleit dvorsk ady na-
zvan podle jejich zamen jako ab epistulis, a cognitionibus, a rationibus, a libellis.
Star model zen pitom byl zachovn a v jejich ele stli i nadle proputnci samot-
nho csae Claudia nebo jeho matky. Tato praxe se maximln osvdila a z tohoto
dvodu se na tchto klovch mstech centrln csask sprvy proputnci a otroci,
kte byli leny csask domcnosti (familia Caesaris), udreli relativn dlouho.15
S prvnmi osobami v ele tchto ad, kter byly svm pvodem svobodn, se set-
kvme teprve na pelomu 60. a 70. let. 1. stolet n. l. Nen pitom vbec nhodou, e
se jednalo o pslunky jezdeckho stavu. Prv ordo equester, kter ji za doby re-
publiky stlo v trval opozici vi sentorm, toti bylo nejen pirozenm spojencem
csa, ale zrove tak z jeho stedu pochzela drtiv vtina sprvc provinci, vo-
jenskch velitel, csaskch ednk a poslze tak vedoucch dvorskch ad.
Velmi zajmav je pitom detailn pohled na ednick kariry takovchto jezdeckch
prokurtor, kte dve ne doshli tchto vznamnch, a dodejme zrove tak velmi
dobe placench, mst proli postupn nejrznjmi ady ve vech koutech msk
e a teprve pot byli povolni, aby stanuli v ele palatinskch kancel a stali se
pmmi spolupracovnky csae.16 Proputnci vak ovldali i nadle men dvorsk
ady, kter plnily spe technick funkce, a to dokonce i pot, co byla cel msk ad-
ministrativa v prvn polovin 2. stolet n. l. zreformovna csaem Hadrianem.
V em tedy meme spatovat hybridnost tohoto modelu sprvnch orgn msk
e? Nepochybn jednak v tom, e vedle sebe koexistovaly ady ve sv podstat stej-
nho typu, piem jedny byly zeny pslunky ni msk lechty (jezdci) a jin

13 Doklady viz ploha in M. Skejpek, Studie z djin msk stedn sprvy za principtu, s. 88122.
14 F. Amareli, L. De Giovanni, P. Barbarino, A. Schiavone, U. Vincenti, Storia del diritto romano (2. vyd.,
Torino, 2001, s. 105).
15 K tto problematice pedevm prce G. Boulverta, Esclaves et affranchis impriaux sous le Haut-Em-
pire romain. Rle politique et administratif (Napoli, 1970) a P. R. C. Weawera, Familia Caesaris: A So-
cial Study of the Emperors Freedmen and Slaves (Cambridge, 1972).
16 Dodnes nepekonanou rekonstrukci ednickch jezdeckch karir podil H.-G. Pflaum ve svch dlech
Les procurateurs questres sous le Haut-Empire romain (Paris, 1950) a Les carrires procuratoriennes
questres sous le Haut-Empire romain (Paris, 19601961).

19
osobami nesvobodnho pvodu (proputnci). Pedevm se vak jedn o zcela jin fe-
nomn, s nm se setkvme zejmna ve 2. stolet n. l. Ty ady, kter byly sveny do
rukou jezdcm, toti svj pvodn charakter neztratily navdy a pln. Po boku jez-
deckho prokurtora stl jeho zstupce proputneckho pvodu s titulem proximus.
Nicmn prv oni equites se stali jakousi pte csask administrativy, a jejich po-
staven bylo natolik siln a lohy, kter plnily do takov mry nezastupiteln, e se ve
2. stolet n. l. plnm prvem hovo o csask sprv, jako o sprv jezdeck.
Pro tato ponkud zvltn situace nastala, nen dnes ji zcela jasn. Snad k tomu
vedla poteba csa podret si pece jen bezprostedn kontrolu nad innost ad,
kter mohly ovlivovat dn v cel msk i a vhodnjho nstroje, ne osobn z-
vislch proputnc, snad ani nebylo. Snad k tomu vedla zcela prozaick snaha zajis-
tit dn fungovn takovchto ad a proximov pedstavovali jaksi prvek kontinui-
ty v jejich prci. Mon mli rovn zabezpeit odbornou rove prce, nebo jejich
vedouc se pece jen nkdy stdali v dosti rychlm sledu a v nkterch ppadech bylo
jmenovn jezdeckch vedoucch motivovno tak jako odmna za vrn sluby. D-
vody tto podvojnosti zen mohly bt tedy rzn a s nejvt pravdpodobnost se
jednalo o kombinaci vech uvedench pin.
Tento sprvn model prokzal svou ivotaschopnost po vce ne dv st let. Prv
tmto zpsobem bylo zeno obrovsk zem msk e v dob, kter je plnm pr-
vem oznaovna jako vrcholn obdob jej existence za tm zlatou dobu djin
starovkho ma, a to nejen z hlediska mocenskho, ale stejn tak i kulturnho a hos-
podskho. Uputno od nho bylo teprve v prbhu 3. stolet n. l. pod vlivem a v d-
sledku mnoha okolnost, kter asto byly centrln vldou neovlivniteln, jako bylo
napklad selhn armdy, narstajc rozpory mezi jednotlivmi vrstvami, nebo rozi-
ujc se propast mezi csaskch dvorem a byrokratickm apartem ve vztahu k oby-
vatelstvu.17 Prv tehdy zapoal pklon ke zcela odlinmu pojet organizace sk
administrativy, kter nakonec vystil v byrokratizovanou ednickou sprvu obdob
pozdn msk e, kter se uritou mrou podlela na vnitnm rozpadu Zpadom-
sk e a nakonec i na jejm zniku.

THE NATURE AND SUBSTANCE OF STATE ADMINISTRATION DURING


THE PRINCIPATE

Summary

State administration at the first stage of the development of the Roman Empire the
principate shows many specific features and may be designated as a dual-hybrid administrative model. Its
dualism was expressed in several forms. First, it was a personal relationship between members of the Senate
Aristocracy, holding old, but still continuing republican offices, and members of the Roman cavalry
(equites) holding the new imperial offices. In addition, two branches of state administration existed
simultaneously. One branch was represented by the original republican offices (magistrates) whose

17 Otzkami a dvody, kter ve svch dsledcch vedly k pdu msk e, se podrobn zabval M. Grant
ve sv prci Pd e msk (Praha, 1977). Znan st z nich, ne-li vtina, mla svj pvod ji dale-
ko dve, a proto je tak beze vech pochyb meme vzthnout tak k uvedenmu obdob.

20
importance was gradually declining. The other was composed of newly established imperial offices
including curatores, legati Augusti, procuratores and praefecti. These officers created four types of empire
authorities: local government, financial offices, prefects offices and the imperial courts offices.
The substance of the hybrid form of imperial administration subsists in several aspects. This is not only
the use of former patterns for the construction of the imperial administration (such as prefects offices) but
also the use of institutions originating in private law (curatores and procuratores as designated
representatives of the Emperor for a particular branch of state administration; the consultative body of the
head of Roman patriarchal family as a predecessor of the imperial council consilium principis). However,
what is primarily meant is that imperial offices, even the highest and most powerful offices, were governed
by two categories of persons. These were members of the lower nobility (equites) as well as members of
familia Caesaris (Emperors slaves and released former slaves). The influence of the latter category was
gradually declining but in the 2nd century A.D. equites heads of the imperial courts offices had an officer
of ex-slave origin assigned (proximus) who represented this category.

21
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 2335

K AKTULNM OTZKM SPRVN VDY

JI GROSPI

Teprve podstatn spoleensk pemny zahjen listopadovm pevratem


z r. 1989 spovajc ve vytvoen pluralitnho politickho systmu, demokratickho
prvnho sttu a trn ekonomiky, otevely cestu ke svobodn badatelsk prci ve spo-
leenskch vdch a umonily mj. obohatit sttovdn a sprvn discipliny o sprvn
vdu (teorii veejn sprvy).
V mezivlenm obdob teoretick otzky veejn sprvy byly u ns zejmna sou-
st nauky o sprvnm prvu. Svd o tom zejmna Hoetzelovy vahy o veejn
sprv a jej klasifikaci a o jeho analze samosprvy. V tto souvislosti poukazuje na
to, e samosprva nen jen pedmtem prvn nauky, ale e je posuzovna i z hledisek
politickch (politologickch) a sociologickch. Uvd celou adu vrok pedstavite-
l veejnho prva a sttovdy k problematice samosprvy, piem odmt nzory,
kter popraj rozdl mezi samosprvnm subjektem a sttem. Samosprva je tud na
rozdl od sttn sprvy od sttu oddlenm veejnoprvnm subjektem. Samosprva
m tud sv koeny v ideji sprvy nezvisl na bezprostedn sprv sttn. Samo-
sprva se ovem v prvnm stt nevymyk prvn regulaci a dozoru nad zkonnost
innosti samosprvy. Samosprva zle v innosti a nen ji sama o sob prvem, jeli-
ko se vak tato innost odehrv v prostoru stanovenm zkonem, tu podv se jako re-
flex, e veejnoprvnm svazm, je se samy spravuj, prvo na samosprvu pinle.1
Posledn dekdy XX. stolet a zatky XXI. stolet svm ekonomickm, socilnm
a technologickm vvojem rozily obzor sprvn vdy jako mezioborov disciplny.
Sprvn vda nen odtrena od veejnho prva, zejmna prva sprvnho, nebo jej
lohou je rozhodujcm zpsobem realizovat zkonodrstv a pitom implementovat
vnitn a zahranin politiku vetn sociln politiky, ekologick politiky a hospod-
sk politiky pi respektovn zkonitost trn ekonomiky, ale t nezbytn mry regu-
lace pi trnm selhn.2
Mezioborov pojet sprvn vdy charakterizuje Gunnar Folke Schuppert jako
nauku integrujc poznatky politologick vdy, prvn vdy, ekonomie, zejmna pod-
nikovho hospodstv, sociologie a nkterch dalch obor, kter se svmi vlastnmi

1 Hoetzel, Ji: eskoslovensk sprvn prvo, st veobecn. Praha, Melantrich 1934, s. 161.
2 Pekov, Jitka Piln, Jaroslav Jetmar, Marek: Veejn sprva a finance veejnho sektoru. Praha, ASPI
2005, s. 13 a nsl.

23
metodami zabvaj souvislostmi s veejnou sprvou. Pokud jde o integrujc povahu
sprvn vdy, Schuppert odkazuje na dvj sprvovdnou monografii Klause Kni-
ga.3 Na interdisciplinrn charakter sprvn vdy a jej integrujc povahu ve vztahu ke
zmnnm spoleenskovdnm disciplinm poukazuje i v na odborn literatue
Hendrych.4
Schuppert ukazuje, e sprvn vda operuje s interdisciplinrnmi, mono ci kla-
sickmi, spojovacmi pojmy jako jsou mj. veejn koly, formy innosti veejn spr-
vy, odpovdnost a jej dlba, organizace veejn sprvy, komunikace, zen a rozho-
dovn ve veejn sprv. V recentnm spoleenskm vvoji vak pozorujeme nejen
kontinuitu tchto tradinch prvk veejn sprvy, ale t jejich zmny, modifikace.
Spolu se zmnami sttnch kol dochz i ke zmn kol veejn sprvy. Jde o pro-
ces pemny koly a kompetencemi petenho sttu a veejn sprvy v zajiovn
sttn a veejn sprvy, kter se dl o odpovdnost za vkon veejnch kol s ne-
sttnmi organizacemi.
Pokud jde o klasick veejn koly, jde pedevm o koly a psobnosti veejn spr-
vy vyplvajc z koncepce socilnho sttu, tj. souasnho i budoucho zajitn socil-
nho zabezpeen a sttn odpovdnost i za systm zdravotnictv v podmnkch demo-
grafickho vvoje vedoucho ke strnut obyvatelstva a rstu peovatelskch problm.5

VLIV ICT NA VEEJNOU SPRVU

Souasn sprvn vda roziuje pedmt svho vzkumu v souladu s mo-


dernmi vdeckmi poznatky a rozvojem technologie. Nzorn to prokazuje prnik in-
forman a komunikan technologie do veejn sprvy. Tato technologie se stala ped-
mtem zvltn vdn discipliny informatiky. Jej uplatnn v mechanismu innosti
sttu a veejn sprvy vyvolalo vznik jej subdiscipliny, kter je oznaovna jako
E-government a E-governance.
E-government chpeme jako procesy vyizovn zleitost v souvislosti s vldnutm
a spravovnm za pomoci informanch a komunikanch mdi. Na zklad technick-
ho vvoje pedpokldme, e v budoucnu tyto procesy mohou bt dokonce pln elek-
tronicky provdny. To se vztahuje na mstn, nrodn, nadnrodn i globln rove. Pi
E-governmentu jde jak o procesy uvnit veejnho sektoru, tak v relaci tohoto sektoru
k obyvatelstvu, hospodstv, neziskovm a nevldnm organizacm tetho sektoru.
E-government6 pouv zejmna sov elektronick mdia (internet, intranet, ex-
tranet), jin elektronick datov st, hlasov komunikan st, dle zejmna kombi-

3 Schuppert, Gunnar Folke: Verwaltungswissenschaft, Verwaltung, Verwaltungsrecht, Verwaltungslehre.


Nomos, Baden-Baden 2000, s. 44 a nsl.
4 Hendrych, Duan: Sprvn vda, teorie veejn sprvy. Praha, ASPI 2007, s. 44 a nsl., v tto jeho pub-
likaci je t uveden pehled eskch autor a publikac ke sprvnvdn problematice, s. 38 a nsl.
5 Schuppert, Gunnar Folke, c. d. v pozn. . 3, s. 43 a nsl., s. 104 a nsl.
6 K otzce pojmu, zpsobm vyuit a pedmtm aplikace E-governmentu ve veejn sprv: Reinemann,
Heinrich: E-government-Grnde und Ziele in: Reinermann, Heinrich von Lucke, Jrn (Hrsg.): Elec-
tronic Government in Deutschland, Ziele, Stand, Barrieren, Beispiele, Umsetzung, Forschungsinstitut fr
ffentliche Verwaltung. Speyer 2002, s. 1 a nsl.

24
novan vyuit webovch strnek (www), elektronick poty (e-mail) a elektronick
vmny dat.
Rozsah pouit E-governmentu spov vtinou v programech elektronickho zpra-
covn dat informanho, komunikanho a transaknho charakteru. Informan slu-
by (E-information) zahrnuj systmy informac pro obany, pro podporu cizineck
turistiky, informace o hospodstv z hlediska podpory ekonomickho rozvoje, infor-
man systmy na podporu shromdn a vbor, jako i odborn informan syst-
my vyvjejc se v interaktivn databanky.
Komunikan prostedky umouj dialog veejn sprvy s veejnost, participaci
oban na vkonu veejn sprvy, videokonference a televizn spoluprci.
E-government poskytuje rzn formy elektronickch formul, kter mohou bt
bezprostedn po vyplnn pezkoumny z hlediska plnosti a vrohodnosti a urychluj
tak proces sprvnho zen a rozhodovn.
E-transactions je soust E-governmentu, kter slou veejn sprv zejmna elek-
tronickm zpracovnm nvrhu nebo zakzky za pomoci modernch elektronickch
podprnch systm pro rozhodovn.
Informan a komunikan technologie me bt vyuita t k podpoe obansk
participace na veejn sprv a k praktickmu uplatovn demokratickch institut,
jakmi jsou zejmna volby, obansk iniciativy, referenda apod.
Pojem E-governance lze charakterizovat jako vldnut i vkon veejn sprvy ve
vech souvislostech se vemi obory spoleenskho ivota. Governance se zakld na
projednn smru, kter m zaujmout urit spoleensk obor a s tm navazujc roz-
hodnut a evaluace. Governance usmruje tyto obory na hodnoty a cle s nimi spjat,
osoby a spoleenstv takovm zpsobem, aby se mezi sebou vzjemn dohodli. Ne-
omezuje se pouze na vldnut (vkon veejn sprvy), ale psob v relaci k dalm z-
kladnm spoleenskm sektorm: hospodstv a tetm sektoru (nevldnm, nezisko-
vm organizacm, komorm, politickm stranm a spolkm, odborm, obanskm ini-
ciativm).
Vznamnm znakem souasnho pojet E-governance je partnersk spolupsoben
sttu, hospodstv a obansk spolenosti, co je pedpokladem pro zvldnut aktul-
nch rozvojovch trend spojench s transformac prmyslov spolenosti v infor-
man spolenost, s globalizac ekonomiky. Vyaduje to t modernizaci veejn spr-
vy, aby hospodstv a obansk spolenost mohly pispvat ke spolenmu blahu.
Uvdj se tyi fze, kter se v E-governance uplatuj: stanoven strategie, een
konflikt a rozhodnut, implementace, koordinace a moderace dohodnutch chovn
a jednn, evaluace vsledk se zptnmi vazbami k fzi nalzn strategie.
Z technickho hlediska se vyzdvihuje loha internetu, kter ve srovnn s dvj-
mi medii umouje daleko intenzivnj vyuit, nebo zajiuje informace, komunika-
ce a transakce v kadm okamiku a v libovolnm mst. Internet pispv tak k trans-
parentnosti veejn sprvy, jejho jednn a rozhodovn.7

7 Definici E-governance, jejm obsahem a vlivy na zkladn sektory spolenosti se zabv studie. Reiner-
mann, Heinrich von Lucke, Jrn: Speyerer Definition von Elektronic Governance in c. d. v pozn. . 6,
s. 9 a nsl.

25
Citovan autoi rozliuj jet Public E-governance, zahrnujc psoben informan
a komunikan techniky v rmci prvnho sektoru, tj. v rmci sttu a veejn sprvy.
Tyto technologie vrazn pispvaj k pemn byrokratickho vrchnostenskho sttu
k jeho modernizaci souhrnn charakterizovan jako thl stt, funkn, aktivujc
stt. Modern stt posiluje ast oban na sprv sttu a jejich odpovdnost, orienta-
ci sprvnch ad na obany jako klienty veejnch slueb, posiluje clevdom za-
men veejn sprvy, jej odpovdnost za vsledky a zintenzivuje spoluprci vech
zastnnch instituc.
Problematikou E-governmentu se zabv i esk odborn literatura. Orientuje se na
jeho pnos pro veejnou sprvu samu, i pro obany a jin subjekty astnc se sprv-
nho zen a rozhodovn. Zavdn E-governmentu otevr monost proveden syst-
movch zmn v organizaci a zen orgn veejn sprvy, odstraovn duplicit a mul-
tiplicit v jejich organizaci a zkvalitnn podklad pro jejich rozhodovn.
Poukazuje se mj. na vhody, pnos E-governmentu, zejmna na asov spory,
spory nklad na veejnou sprvu, rychlost a kontinuitu sprvnho adovn, pru-
nou komunikaci mezi sttnmi orgny a veejnou sprvou, jako i komunikaci mezi or-
gny veejn sprvy. E-government zvyuje transparentnost innosti a rozhodovn or-
gn veejn sprvy.8
Problematika E-governmentu a E-governance, jejich zavdn a uplatovn je z-
leitost mezioborovho vzkumu, zejmna ve sfe politick vdy, sprvn vdy, so-
ciologie a informatiky. Svd o tom bohat odborn literatura, kter je nezdka vsled-
kem mezinrodnch vdeckch konferenc sousteujcch mnohooborov poznatky
i zobecnn empirickch zkuenost etnch zem, zejmna zem evropskho, americ-
kho a australskho kontinentu. Pkladem takov publikace me bt kniha inspiro-
van mezinrodn konferenc uspodanou v Tampere, Finsku 1999, na tma Oban
a veejn sprva v informanm vku: vytven spolenosti orientovan pro budouc-
nost na obany.9
Zvltn pozornost v cit. knize je vnovna problematice obanstv, zejmna p-
stupu oban k informacm a jejich participaci na veejn sprv. Veejn sprva a po-
litika je analyzovna z hlediska monho vlivu oban na proces plnovn a rozho-
dovn na mstn, regionln, nrodn a globln rovni. Analytick vahy smuj
k vvoji informan spolenosti. Pitom se transforman proces hodnot nejen z hle-
diska potencilnch pemn, ale t problm a pekek, kter je potebn eit.
Pokud jde o zapojovn oban do veejn sprvy a jejho rozhodovn uplatovnm
demokratick E-governance, resp. E-democracy, vychz se tu z ideje, e informan
a komunikan technologie me bt vyuvna k usnadnn interakc, komunikace
a pstupu oban k rozhodovacmu procesu a tm skrv v sob znan potencil
k posilovn demokracie ve sttnm a veejnosprvnm rozhodovn.
Americk autor v tto souvislosti upozoruje na problm souc zastupitelskou de-
mokracii v celosvtovm mtku, jmenovit znan pokles asti oban ve volbch.

8 Mates, Pavel Smejkal, Vladimr: E-government v eskm prvu. Praha, Linde 2006, s. 9 a nsl.
9 Mlki, Matti Anttiroiko, Ari Veikko Savolainen, Reijo: E-Transformation in Governance, New Di-
rections in Government And Politics. Idea Group Publishing 2004.

26
Za pinu povauje ztrtu spojen mezi obanstvem a politickou moc ve sfe veej-
n sprvy. Vyuit ICT me tento propad zacelit. Zrove je nutno posilovat spojen
veejn sprvy s mstnmi a regionlnmi spoleenstvmi, s obany prostednictvm
ICT. Poukazuje pitom na spn zapojovn oban do een dleitch otzek
sprvy msta prostednictvm elektronickch mstskch shromdn (ETMs).10
Z rozshl problematiky souasnch trend ve vvoji veejn sprvy vedle ji zm-
nnho vlivu ICT na vvoj modernho sttu a organizaci a funkce veejn sprvy se
omezme v dalm vkladu na problmy vlivu globalizace na stt a veejnou sprvu,
jako i na lohu a vznam spoluprce a partnerstv veejnho a soukromho sektoru
v relaci k veejn sprv.11

GLOBALIZACE A VEEJN SPRVA

Globalizace je v poslednch dekdch souasnho vvoje spolenosti v-


znamnm pedmtem badatelskho sil spoleenskch vd, pedevm ekonomick
vdy, rovn vak sociologie, politologie, ekologie, na jejich poznatky navazuje
sprvn vda teorie veejn sprvy. Vtinou vak pozorujeme mezioborov pstup
ke globalizaci.
O procesech globalizace a jejch dsledcch jednaj mezinrodn instituce vetn
OSN i mezinrodn vdeck konference. Rozliuj se pitom jak pozitivn pnosy, tak
negativn dsledky globalizace.
Mezi pozitivn rysy globalizace se uvdj zejmna: rst svtovho obchodu,
mnostv globln obchodovatelnho zbo, internacionalizace podnikn podporujc
ekonomick rst, rychlost a komplexnost pmch investic, rst spoteby v celosvto-
vm mtku. Internacionalizace podnikn vyvolv rostouc konkurenci v globlnm
mtku a od konkurenceschopnosti uritho regionu i zem a jejich pnosu k rozvo-
ji svtov ekonomiky se odvj ivotn rove jednotlivch zem.
Souasn jsou analyzovny negativn dsledky a rizika globalizace. Jsou jimi ze-
jmna: silnj transnacionln korporace prosazuj sv zjmy na kor slabch ekono-
mickch subjekt, co vede k zesilovn nerovnomrnho ekonomickho a sociln-
ho vvoje ve svtovm i regionlnm mtku. Roste nerovnost jednotlivch zem
v pstupu k celkovmu spoleenskmu rstu a v zvislosti na jejich pedpokladech
k ekonomickmu a socilnmu rstu. ada ekonomickch problm nabyla svtovch
rozmr a nelze je eit na rovni nrodnch stt, vymykaj se dokonce kontrole me-
zinrodnch ekonomickch a finannch instituc, jakmi jsou Svtov banka, Mezi-
nrodn mnov fond a Svtov obchodn organizace.12
10 Becker, Fed: Teledemoctratic Innovations that Public Officials Ignore At Our Great Peril, in: c. d.
v pozn. . 9, s. 51 a nsl.
11 Obshlej analza aktulnch tendenc ve vvoji veejn sprvy je obsaena ve studii. Grospi, Ji:
K souasnm trendm ve vvoji veejn sprvy. In: Chvtalov, Iva (ed.): Souasn trendy ve vvoji ve-
ejn sprvy, soubor vdeckch stat. Praha, Metropolitn univerzita 2008.
12 Kuneov, Hana Cihelkov, Eva a kol.: Svtov ekonomika, nov jevy a perspektivy. Praha, C. H. Beck
2006, 2. vyd., s. 27, a nsl. Mezick, Vclav: Peripetie procesu globalizace, in : Mezick, Vclav (ed.):
Globalizace. Praha, Portl 2003, s. 19 a nsl., Eping, Randy Ch.: Prvodce globln ekonomikou. Praha,
Portl 2004, s. 27 a nsl.

27
Nedostatky a problmy globalizace spolu s nepedvdatelnost jejho vvoje oprav-
uj poadavek pstupu ke globalizaci vcn kritickmu a opatrnmu, kter je spojen
s vdomm socilnho rizika, kter s sebou nov kapitalismus nese. Kritick postoj
ke globalizaci ve sfe sttu a politiky upozoruje na nebezpe vyerpn demo-
kracie, k nmu me dojt proto, e globln moc m zjem na demokracii pouze
potud, pokud hj jej aktuln ekonomick zjem, ale nevnm demokracii jako lidsk
idel, kter mus bt neustle naplovn a steen.13
loze sttu a veejn sprvy je vnovna velk pozornost v refertu generlnho se-
krete OSN loha veejn sprvy v implementaci deklarace milenia Spojench
nrod, pednesenho v ervenci 2002 v Hospodsk a sociln rad. Poslen ka-
pacity sttu a podpora dobr sprvy vc veejnch je prvoadm faktorem v uskute-
ovn Deklarace milnia. To vyaduje poslit efektivitu veejn sprvy, zdokonalit
systm a instituce veejn sprvy vetn poslen kapacity veejnho sektoru, zrove
se zdrazuje odpovdnost sttu za vyuvn pozitivnch strnek globalizace pro
blaho veho obyvatelstva. Veejn sprva m mj. zapojovat do procesu vldnut sou-
krom sektor a organizace obansk spolenosti, m t mt schopnost usmrovat
ekonomiku, mobilizovat zdroje, zajiovat potebn stupe sociln spravedlnosti atd.
Mimo jin se poukazuje na potebu reformy veejnho sektoru z hledisek zdokonalo-
vn instituc finannho managementu, jeho efektivita zajist makroekonomickou
stabilitu a provozovn nrodn sociln agendy. Je pznan, e se v tto souvislosti
zmiuj prostedky spojen s NPM (New Public Management), hnut, kter sledovalo
zven vkonnosti a efektivnosti veejn sprvy, zejmna uplatnnm standard ma-
nagementu a disciplinovanho vyuvn zdroj, je nalo odezvu ve vech demokra-
tickch zemch s trn ekonomikou.
Souasn odborn zjem o analzu povahy globalizace a jejich dsledk pro veej-
nou sprvu se projevuje v rostoucm potu vdeckch konferenc a odbornch publi-
kac k tto problematice, jak o tom svd vsledky dvou takovch konferenc v-
znamnch mezinrodnch instituc z r. 2000 OECD a IIAS (International Institute of
Administrative Sciences), kter zrove byly publikovny ve sborncch.
Jednm ze zkladnch vliv globalizace je oslaben efektivnosti makroekonomic-
kch politik sttu v zajiovn pizpsobovn nrodn ekonomiky globalizaci. Makro-
ekonomick politika je limitovna ekonomickou otevenost nrodnho trhu, jejm
dsledkem je men rozsah innosti zen ekonomiky monetrnmi a fisklnmi po-
litikami ne tomu bylo dve. Makroekonomick politika nen dostaten pizpsobe-
na k pomoci jednotlivm regionm a mstm v dsledku mezinrodnch hospod-
skch otes, kter je zvlt postihuj.
Limitovan vliv makroekonomickch prostedk omezujc monosti podpory eko-
nomickho pizpsoben region a mst novm podmnkm ukazuj vznam devolu-
ce (decentralizace, dekoncentrace) psobnosti na regiony a msta. Decentralizovan
veejn sprva na regionln a mstn rovni me bezprostedn ovlivovat kvalitu
mstnho prosted ve vztahu k ekonomick globalizaci. Decentralizovan orgny ve-

13 Petrusek, Miloslav: Sociln souvislosti globalizace: globalizace jako postmodern ambivalence, in:
Mezick Vclav (ed.): Globalizace. Praha, Portl 2003, s. 112.

28
ejn sprvy maj k tomu potebn politick prostedky na ekonomick mikrorovni.
Tyto orgny jsou uzpsobeny pro vytven endogennch sil ekonomickho rozvoje
zdola a jejich politika me bt inn i pro dlouhodob rozvoj v jejich zemnch cel-
cch a to zejmna opatenmi na podporu podnikn a rozvjenm lidskch zdroj s pi-
hldnutm k mstnm podmnkm a potebm.14
Devoluce (decentralizace, dekoncentrace) psobnosti na regiony a msta a oslabe-
n innosti makroekonomickch prostedk zen ekonomickho rozvoje vak ne-
znamen, e by mla z vcestupovho zen ekonomiky bt vyazena vlda a stedn
sttn sprva. Vytvenm regionlnch a mstnch st aktr uskuteujcch hospo-
dskou a sociln politiku pi vyuit mstnch zdroj v rmci decentralizovanch pra-
vomoc se v procesu globalizace uritm zpsobem mn funkce stedn vldy a stt-
n sprvy. Jejm poslnm je zaleovat regionln a mstn politiky do celosttnho
rmce hospodsk a sociln politiky a koordinovat a vyvaovat regionln a mstn
rozvoj. Funkc vldy a stedn sttn sprvy je proto regulovat sout mezi jed-
notlivmi zemn sprvnmi celky, protoe nkter politiky region a mst mohou
bt nekompatibiln s dlouhodobmi cli jinch region a mst a s celkovou politikou
regionlnho rozvoje. Je t potebn z celosttnho hlediska regulovat daovou po-
litiku a ekonomick podnty k zskvn investic. Decentralizovan hospodsk
a sociln politika pizpsoben regionlnm a mstnm rozvojovm strategim m bt
vldou a stedn sttn sprvou regulovna tak, aby se pedchzelo konfliktm mezi
zemn sprvnmi celky.
Dal vznamn funkce stedn vldy a sprvy spov v koordinovan redistri-
buci sttnch fond ve vztahu k bohatm a chudm regionm a mstm tak, aby re-
giony a msta mly pokud mono rovnou pleitost uskuteovat projekty svho hos-
podskho rozvoje.
Regiony a msta maj dleit politick prostedky, kter reaguj na vvoj postupu-
jc globalizace. Jsou to pedevm mikroekonomick politiky k podpoe endogennho
rozvoje a vytven mstnho soutnho prosted. Tyto mstn a regionln politiky
vychzejc z mstnch poteb maj podporovat inovativn strategie podnikn
a zajiovn odpovdajc mstn infrastruktury. Prostedkem podpory podnikn
me bt zejmna zizovn asociac ke garanci vr, podpora rozen informanch
slueb, vdeck a technick parky a vytven obchodn st.
Decentralizovan regiony a msta maj potebnou flexibilitu reagovat na vzvy glo-
balizace z hlediska ekonomick souteschopnosti a hrozby sociln vluky (ztrty za-
mstnaneckch mst v dsledku zmny ekonomick struktury a tm i nedostatku uplat-
nn mn kvalifikovanch sil). Proto tak decentralizovan orgny regionln a mstn
sprvy maj vnovat pozornost socilnm politikm zamenm na poslen lidskho
potencilu danho zemnho celku, zvlt pak zvyovn kvalifikace. Tyto politiky
jsou t vznamn z hlediska sociln soudrnosti, kter je sociln zkladnou sout-
eschopnosti v podmnkch globalizujc se ekonomiky.
Devoluce (decentralizace, dekoncentrace) v e globalizace neznamen jen pesun
kompetenc, ale t vytven st a kooperace k uskuteovn regionlnch mstnch

14 Devolution and Globalisation, Implications for Local Decision-Makers, OECD Paris 2001, s. 244 a nsl.

29
hospodskch a socilnch politik partnerskmi vztahy mezi veejnmi, soukrommi
a neziskovmi aktry pro zajitn tchto politik a zskn dvry veejnosti.15
V r. 2000 uspodal Mezinrodn stav sprvnch vd konferenci k problematice
vztahu globalizace k veejn sprv. V vodn generln sprv se globalizace charak-
terizovala jako nezvratn proces zakldajc se na rozvoji globln ekonomiky a glo-
blnch informanch st, kter vak nevytv globln obanskou spolenost ani glo-
bln veejnou sprvu (global governance)
Kritika negativnch vliv globalizace vychz zejmna z kritiky uplatovn NPM
(New Public Management) ve veejn sprv a z rozshlch privatizac veejnho sek-
toru.
Negativn dsledky globalizace jsou spatovny v tomto ohledu zejmna:
v soukromm uvn veejnho majetku pro ely zisku,
v redukci oban na spotebitele na trhu,
ve ztrt kontroly nad poskytovnm veejnch slueb v dsledku nedostatku kapa-
city pro monitorovn privatizovanch funkc,
v nedostatku nebo ztrt odpovdnosti a transparentnosti,
ve zneuvn pevzat veejn moci (vzen, psychiatrick lebny, dtsk a dal in-
stituce),
ve ztrt veejnch fond v privatizovanch organizacch a slubch.16
Proces globalizace s pozitivnmi i negativnmi dsledky pokrauje. Privatizac ve-
ejnch slueb se doshlo nkterch pozitivnch zmn, zejmna tm, e odbemeuje
veejnou sprvu od een detailnch mikroekonomickch problm. Globalizace a pri-
vatizace m za nsledek, e initel a manaei veejn sprvy rozvauj, jak psob-
nosti si maj ponechat a nechpat zleitosti pauln jako sven. Mylenka myslet
globln a jednat lokln spojuje mstn problmy s globlnmi a naopak je pozitiv-
nm pnosem.
Z negativnho hlediska globalizace a rozshl privatizace vn zashla do demo-
kratickho sebeuren, sttn suverenity a spravovatelnosti zem, nebo redukova-
la schopnost vldy a sprvy dit.17
Mal stty, mezi n nle esk republika, maj omezen monosti elit negativ-
nm vlivm globalizace, i kdy jejich legislativa a veejn sprva je otevena plivu
zahraninch investic, neklade pekky zahraninmu obchodu a volnmu pohybu ka-
pitlu, zbo a pracovnch sil. Evropsk stty mohou relativn nejlpe obstt v proce-
su hospodsk, sociln a kulturn globalizace jako lensk stty ES/EU. EU, i kdy
omezuje nrodnsttn suverenitu lenskho sttu a koordinuje nrodn legislativu
i pmo v lenskch zemch platnmi komunitrnmi prvnmi normami, in tak s le-
gitimnm stavn stvrzenm souhlasem tchto stt. Zaruuje jim rovnoprvn pstup
k evropskmu trhu, podporuje je v zajiovn sociln funkce sttu, sociln koheren-
ce, bezpenostn i zahranin politiky a vyrovnvn hospodskch, socilnch a re-

15 C. d. v pozn. . 14, s. 248 a nsl.


16 Farazmand, Ali: Global Administrative Reforms and Transformation of Governance and Public Admi-
nistration, in: Farazmand, Ali Pinkowski, Jack (eds.): Handbook of Globalization, Governance and
Public Administration. London, New York, Taylor and Francis, Boca Reton 2007, s. 369.
17 Autor stati v c. d. v pozn. . 16, s. 371.

30
gionlnch rozdl na zklad principu solidarity ekonomicky rozvinutch lenskch
stt s hospodsky slabmi zemmi.
Existuje cel ada pedmt sprvn vdy, jejich teoretick zpracovn v na od-
born literatue bylo publikovno teprve v recentnch letech. Pipomeme tu mj. z-
sluhy doc. Taisie ebiov na objasnn zsad dobr sprvy a jejich zakotven v ev-
ropskm a nrodnm prvu, na douc modernizaci sluebnch pomr ednk
sttn sprvy a samosprvy, na vznam etickho kodexu ednk veejn sprvy
a jeho implementace v praxi. Prof. Duan Hendrych, nestor esk sprvn vdy, se za-
slouil o prvn komplexn zpracovn teorie veejn sprvy, piem neopomnl v-
znam ekonomick vdy pro veejnou sprvu, zvlt z hlediska uplatovn kritri
efektivnosti, hospodrnosti a spornosti ve veejn sprv, vetn uplatnn manage-
mentu. Prof. Richard Pomaha mj. komplexn zpracoval problematiku evropskho
sprvnho prostoru a evropskho sprvnho prva vetn jeho integranho vznamu.
Nelze opomenout pnos doc. Olgy Vidlkov, pokud jde o technologii veejn spr-
vy a teorii sprvnch reforem, doc. Soni Skulov mj. pokud jde o princip dobr spr-
vy a ady dalch vdeckch a pedagogickch pracovnk v oboru sprvn nauky
a sprvnho prva. Vznamn je t pnos sociologick a psychologick analzy ve-
ejn sprvy doc. Jana Vlila a specialist v oboru veejn sprvy a regionalistiky
prof. Ren Wokouna, doc. Petra Totha, Marka Jetmara a dalch.

SPOLUPRCE A PARTNERSTV VEEJNHO


A SOUKROMHO SEKTORU

V dalm obrtme pozornost k problematice spoluprce a partnerstv


veejnho a soukromho sektoru, kter m z hlediska souasnosti i perspektivy pod-
statn vznam, zvlt v podmnkch finann krize a rostoucho rozpotovho defici-
tu i s ohledem na omezen finann a materiln prostedky mstn a regionln samo-
sprvy.
Partnerstv veejnho a soukromho sektoru (PPP) je pedmtem sprvn vdy ji
se zetelem k tomu, e je vznamnm nstrojem veejn sprvy v jej zkladn funkci
sluby obyvatelstvu. Souvis to bezprostedn s rovn a rozvojem infrastruktury,
kter v novch lenskch zemch EU, mezi n nle R, zaostv za infrastrukturou
zpadoevropskch lenskch stt EU. Svd o tom mj. rove veejnch investic,
kter in v zpadoevropskch lenskch zemch EU kolem 2 % HDP, zatmco veej-
n investice v novch lenskch sttech EU podle daj z r. 2003 tvoily vce ne 3 %
HDP s tendenc dalho jejich zvyovn. Jet vraznj rozdly se projevuj u inves-
tic do ivotnho prosted, kter se ve stejn dob odhadovaly u Polska na 1021 %
HDP, u Maarska na 12 % HDP a u R na 10 % HDP.18
Z hlediska teorie jsou podstatnmi znaky PPP jako souhrnnho pojmu pro rzn
formy spoluprce mezi veejnm a soukromm sektorem: dlouhodob spoluprce

18 Budina, Nina Polackova Brixi, Hana Irwin, Timothy: Public-Private Partnerships in the New EU
Member States, Managing Fiscal Risks. The World Bank Working Paper, No. 114, Washington, D.C., s. 2.

31
mezi veejnmi institucemi a soukrommi hospodskmi subjekty, jako i uplat-
ovn poadavku vzjemnho souhlasu mezi veejnm a soukromm sektorem
pi zmnch smluvnho ujednn v celm jeho asovm prbhu.
Komplexn se aktuln problematikou PPP zabvala ve svm stanovisku vdeck
rada nmeck Spolenosti pro veejn hospodstv, kter je adresovno rozhodujcm
aktrm v politice a sprv zemnch korporac, jako i poradcm a finannkm
z hlediska anc, rizik, obor pouit a poadavk na jednn o PPP s clem, aby po-
tencil PPP byl vyuit pro inovace a podporu souteschopnosti nmeckch zemnch
korporac a region, souasn vak, aby byly znmy hranice a problmy PPP.19
Podstatn vliv na vznam PPP m finann krize zemnch korporac. Je vak zejm,
e PPP m rostouc vznam pro drbu a obnovu veejn infrastruktury. Upozoru-
je se vak zrove na to, e pomoc PPP nemohou bt veejn rozpoty odbemenny.
PPP obsahuje pro veejnou sprvu vznamn inovan a manaersk potencil. Sou-
asn je realizace PPP vystavena jistm rizikm, co vyaduje dlbu rizik mezi z-
astnnmi partnery, jde vak pedevm o pedchzen rizikm.
Smluvn zabezpeen PPP m jasn stanovit vkony a protivkony partner a u dlou-
hodobch projekt je nezbytn stanovit hned zpotku kooperan mechanismy i po-
stupy pi een konflikt.
Citovan stanovisko vdeck rady Spolenosti pro veejn hospodstv obsahuje
t adu doporuen pro realizaci PPP:
smluvn zabezpeen PPP vyaduje transparentn stanoven cl veejnch a soukro-
mch partner; veejn sektor m pokud mono stanovit kvantitativn i kvalitativn
cle spojen s PPP; soukrom sektor m sledovat srovnateln operativn, pezkou-
mateln systm cl,
je potebn zdit systematickou kontrolu provdn smlouvy, systm managementu
rizik a systm vasnho varovn,
smluvn m bt stanoveno zvazn zen k innmu een konflikt v dob plat-
nosti projektu,
rozpotov, zakzkov, plnovac a darovac prvo maj bt pizpsobeny poadav-
km PPP.
Teorie veejn sprvy pistupuje k problematice PPP jak z hlediska kooperanho
principu, tak z hlediska privatizace veejnch kol a participace soukromho
sektoru na plnn veejnch kol. Samoregulace, kompenzace a kooperace jsou n-
stroji zen k zabezpeen veejnch kol, co vak neznamen stup sttu, ale zm-
nn formy plnn sttnch kol.20
Zkladn znaky model PPP jsou charakterizovny takto:
a) prostednictvm plnn veejnch kol soukromm sektorem dosahovan pnos
efektivity pi odpovdnosti veejnho sektoru za plnn veejnch kol,

19 Stanovisko vdeck rady nmeck Spolenosti pro veejn hospodstv bylo publikovno v ploze pub-
likace: Budus, Dietrich (Hrsg.): Kooperationsformen zwinken Staat und Markt, Teoretische Grundla-
gen und praktische Ausprgungen von Public Privat Partnership. Nomos, Baden-Baden 2006, s. 247
a nsl.
20 Schuppert, Gunnar Folke: Verwaltungswissenschaft, Verwaltung, Verwaltungsrecht, Verwaltungslehre.
Nomos, Baden-Baden 2000, s. 442.

32
b) dlba rizika a struktury podnt,
c) soukrom investice a ivotn cyklus projektu,
d) dlouhodob smluvn vztahy,
e) vybavenost inovan silou prostednictvm stanoven vkon orientovanch na v-
sledky.21
PPP a privatizace veejnch kol m ovem ir souvislosti s silm o liberaliza-
ci, debyrokratizaci a deregulaci v modernm stt a veejn sprv. Liberalizace
me spovat v redukci administrativnho zajiovn kol, nap. nahrazenm povolo-
vacho zen oznamovac povinnost. Debyrokratizace v zleitostech veejnch kol
se me realizovat zjednoduenm kontakt s orgny veejn sprvy, nap. zavedenm
adoven (one stop shops) urychlen vyizujcch prost sprvn zleitosti nebo zru-
enm uritho sprvnho kolu. Deregulace v zkm smyslu vyaduje privatizaci ur-
itho veejnho kolu, v irm pojet se me uplatnit odstrannm kazuistiky v prv-
n prav. Takov pojet deregulace vak zvtuje prostor pro sprvn rozhodovn.22
Vznamnou strnkou hodnocen PPP je analza jeho pednost a problm, resp.
rizik spojench s jeho uskuteovnm. Primrn pednost PPP nepochybn spov
v synergickch efektech vyplvajcch ze zdroj a kapacit obou sektor. Institut PPP
umouje vytvoen podnikatelsk struktury k autoritativnmu zen, zajiuje rychlej-
proces rozhodovn, flexibiln personln politiku, kter nen vzna kompetenn-
mi normami, me vyut daov vhody apod.
Za nevhody PPP se povauj zejmna zen politick kontroly a odpovdnosti,
vylenn z deficitu a nik z rozpotu, ohroen zjm vitel, jako i deformaci z-
konnch kompetenc a finannho vyrovnn.23
PPP nen zvisl na fondech a rozpotu veejnho sektoru, je konstruovno pro fi-
nancovn investic do veejnho sektoru soukromm sektorem. Nklady jsou u kon-
cesnho modelu hrazeny poplatky uivatel slueb. Pozitivnm argumentem pro vyui-
t PPP jsou investice soukromho sektoru do veejnch slueb, kter tak lze urychlen
realizovat, a to dodatkem k jinm formm investic do veejnho sektoru, nikoliv vak
veejn investice nahradit.
Pro lohu PPP je vznamn transfer rizika na soukrom sektor, jeho manage-
ment je schopnj jej zvldnout a vynaloen nklady k tomu jsou ni, ne pokud
by riziko pipadlo veejnmu sektoru, co je zrove klovm prvkem pro zajitn
hodnoty za penze.24
V esk odborn literatue je problematika rizik projekt PPP, jejich analzy, kata-
logu, managementu, zvazkovch vztah, monitoringu a kontroly podrobn interpre-
tovna.25 Jejich adekvtn een je nepochybn pedpokladem spnho projektov-
n a implementace PPP.
21 Alfen, Hans Wilhelm Fischer, Katrin: Der PPP-Beschaffungsprozess, in: Weber, Martin Schffer,
Michael Hausmann, Friedrich, Ludwig (Hrsg.): Praxishandbuch Public Private Partnership. Mnchen,
C. H. Beck 2006, s. 4 a nsl.
22 Raschauer, Bernard: Verwaltungsaufgaben, in: Holzinger, Gerhart Oberndorfer, Peter Raschauer,
Bernard, (Hrsg.): sterreichische Verwaltungslehre, 2 ed. Verlag sterreich Wien, s. 228 a nsl.
23 Holzinger, Gerhart: Die Organisation der Verwaltung, in: c. d. v pozn. . 22, s. 147.
24 Yescombe, E. R.: Public-Private Partnerships, Principles of Policy and Finance. Oxford, Elsevier 2007,
s. 17 a nsl.
25 Nap. Ostek, Jan a kol.: Public Private Partnership, Pleitost a vzva. Praha, C. H. Beck 2007, s. 91114.

33
Pednost PPP je efektivnost poskytovn slueb, co je v zsad zajitno vt
efektivnost soukromho sektoru v relaci k veejnmu sektoru, vzhledem k tomu, e
k efektivnmu vkonu slueb je motivovn ziskem. PPP smlouvou vak me bt sou-
krom sektor odmovn nikoliv za efektivitu, ale za plnn poadavk stanovench
v PPP smlouv. Kontrola investory a viteli vi projektov spolenosti vak me
zajistit, e neefektivnost zen a jin nedostatky jsou rychle odkryty a napraveny.
PPP poskytuje nabdkm soukromho sektoru pleitost pichzet s rozmanitmi
eenmi a tm pinet veejnmu sektoru prospch v inovanch pstupech a ji
v nvrhu vybaven nebo v metodch poskytovn slueb. Vt flexibilita ve specifika-
ci vkon dv nabzejcm pleitost pichzet s inovanmi eenmi.26
Z hlediska prvnho zabezpeen PPP formou smenho hospodskho podnikn
je dleit prvn zabezpeit zjmy obou partner. Pro soukrom sektor jde nap.
o garantovan dividendy jako pedpoklad plnn veejnho kolu, kter je jasn defi-
novn. Veejn zjem pitom mus bt zajitn vtinovou ast veejnho sektoru na
spolenm podnikn nebo uzavrac klauzul meninov asti veejnho sektoru.
Pomoc pro PPP smlouvy jsou standardizovan formy tchto smluv, kter jsou ov-
en prax a minimalizuj rizika spojen s tmto institutem. Prva a povinnosti partne-
r mus bt jasn stanoveny. Pro veejn subjekt maj zabezpeovac klauzule zvlt-
n vznam, zejmna pravidla ruen za ztrty a prvo vpovdi. Zdrazuje se zrove
peliv vbr hodnovrnho soukromho partnera, kter se pokud mono v tchto
vztazch ji osvdil.27
PPP m pedpoklady vestrannho perspektivnho rozvoje ji jen obor svho
uplatnn, piem zahrnuje prakticky vechny sloky infrastruktury. Projekty a smluv-
n zabezpeen PPP se tk veejnch silnic, zpoplatnnch silnic, eleznic, tunel,
most, energetiky, telekomunikac, leti, pstav, sprvnch budov, vznic, podzem-
nch drah, zdravotnch a socilnch slueb. PPP zajiuje rozvoj infrastruktury a po-
skytuje efektivnm zpsobem veejn statky a sluby.
Zkuenosti s uplatovnm PPP vyvolvaj poadavky na zlepen prvn pravy,
organizace i projektovn. Pokud jde o legislativn zmny, doporuuje se nap.
objasnn legitimity a pravomoc orgn veejn sprvy uzavrat PPP smlouvy,
integrace rznch prostorovch (zemnch) procedur pro projekty vstavby,
odstrann daovch anomli, kter mohou psobit proti koncesm,
zlepen reimu kontroly veejnch vdaj a jeho pizpsoben PPP.28
Perspektivn pedpoklady pro dal vvoj a praktick uplatovn PPP spov
v tom, e tento institut ve vech jeho formch umouje integrovat veejn zjem na
efektivnm a kvalitnm poskytovn veejnch statk a slueb se soukromopodnikatel-
skm zjmem na jeho rentabilit.

26 Yescombe, E. R., c. d. v pozn. 24, s. 2223.


27 Pttner, Gnter: Chancen und Risiken von PPP aus juristischer Sicht, in: Budus, Dietrich (Hrsg.):
Kooperationsformen zwischen Staat und Markt, Theoretische Grundlagen und praktische Ausprgungen
von Public Private Partnership. Nomos, Baden-Baden 2006, s. 97 a nsl.
28 Bult-Spiering, Mirjam Dewulf, Gert: Strategic Issues in Public Private Partnerships, An international
perspektive. Oxford, Blackwell Publishing, s. 179 a nsl.

34
ON THE TOPICAL ISSUES OF ADMINISTRATIVE SCIENCE

Summary

In the first part of his article the author deals with the impact of the technological progress,
in particular of that of ICT, upon public administration. E-government and e-governance enable public
administration to rationalize and expedite its activities and to expand the participation of the public in its
performance.
The second part tackles the impact of globalization as can be witnessed in public administration, in
particular the reduction of the role of macroeconomic and fiscal policies of the state and the significance of
devolution (decentralization, deconcentration) of powers of public administration to regions and towns.
The final part is an analysis of cooperation and partnership between the public and private sectors,
primarily with respect to the maintenance and construction of infrastructure and the increase of the
efficiency of rendition of public services and estate, and its innovative potential.

35
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 3744

VZANOST VEEJN SPRVY

VLADIMR VOPLKA

TRADIN VCHODISKA

Prostor pro vkon veejn sprvy vytv zkonodrce. stavn pravidla


poaduj, aby stanovil zpsoby uplatovn moci v uritch ppadech a jej meze.
Cle, koly, metody a nstroje veejn sprvy jako celku, jako i jejch jednotlivch
odvtv tak nutno vtlit do prvnch prav. Mly by bt jasn, srozumiteln, pokud
mono jednoznan a efektivn realizovateln. Pitom teba vit, kam a monosti
prva i veejn sprvy dosahuj, co je normovateln, nsledn uskuteniteln a co u
se vymyk z dosahu. Nkter problmy nebude hned mono eit a vykv se, na
nkter prvo ani moc nebude stait nikdy, i kdy si politici budou myslet nco ji-
nho.
Pomrn snadno lze zjistit, jak hodnoty normy hj a chrn a jak cle sleduj.
Z prvnho institutu poznme, sna-li se urit jev omezit nebo potlait, nebo jej na-
opak podporuje i prosazuje, anebo je k nmu neutrln. Nkter vztahy prvn d ig-
noruje, tv se, jako kdyby neexistovaly, co nkdy bv i dsledek politickch spor
o zpsob regulace. Objevuj se ale i pedpisy vnitn rozporn s nezetelnm elem
i clem, nasmrovan jakoby nikam, nebo pokusy zakotvit pomjiv quasihodnoty
uhnten ad hoc. Pokad nemusme krav zvedat ruku, pli mnoho prav je kom-
promisnch, pli mnoho se pohybuje v nejistch oblastech a zkou neoven. Ko-
nen, pravidla jsou dnes asto vytvena i v silnm pudu sebezchovy, co nen ob-
hajoba, ale konstatovn.
Dodejme, tradin o tom bv v tto souvislosti pojednvno, e obsahov lze ve-
ejnou sprvu pln vzat, stanovme-li pesn vechny poadavky pro vkon, nebo j
poskytnout sprvn uven k vbru een, odpovdajcmu co nejlpe danmu p-
padu. Kad z uvedench zpsob m do znan mry vlastn oblast pouit, vyplyne
to z pedmtu prvn pravy. Nkdy je vhodn sprvu pln vzat, nebo to je dokonce
nezbytn, jindy naopak nemon.
Jak prvn prava, tak jej aplikace, pidrme-li se i dle materilnho hlediska, by
mly odpovdat principm prvnho sttu. Ty slou jako siln filtr, oddlujc pepja-
t formalistick pstupy i svvoli, v extrmnch ppadech i za cenu fakticky derogu-
jcho inku vi konkrtn norm.

37
PROMNY

Globalizace. E. Hobsbawm se domnv, e problmm dvactho prvn-


ho stolet budeme elit se souborem politickch mechanism naprosto nevhodnch pro
jejich een. Jsou prakticky omezen jen na prostor uvnit hranic nrodnch stt, je-
jich poet vzrst, a el globlnmu svtu lecmu mimo jejich dosah psoben.1
U. Beck v knize Moc a protivha moci v globlnm vku zamil vcn i asov hodn
daleko. Podle nho nov, kosmopolitn pohled odkrv, jak se stvaj sttn politika,
a dokonce pojem sttu a politiky kontingentnmi psobenm ekonomick, kulturn
a politick globalizace. Takzvanm vedlejm dsledkm globalizace se da zven
a v celosvtovm mtku [] rozbt elezn krun poddanstv nrodnho sttu a dt
prchod politice. A pokrauje viz: nov kritick teorie se pt na pedpoklady
a monosti kosmopolitn sebetransformace sttu.2 Jednm z vchodisek jeho vah je
i kritika politiky, nedbajc globlnch problm a proto neschopn postihnout adu pro
vvoj podstatnch vazeb. Smujeme tedy k formm transleglnho panstv, nikoli
(pmo) demokraticky legitimizovanho, oprvnnho spe ve smyslu sebezchov-
nm, a k fragmentrnmu systmu moci a protimoci?3
O prvu v tchto souvislostech zpravidla nenajdeme pli lichotiv hodnocen.
Globln ekonomiku nelze udret v dnm ,leglnm rmci, jak dokazuje nekone-
n ada skandl v Evropsk unii, v USA i v Koreji. Nelze ji poddit zkonm pi-
jatm legitimnmi zstupci lidu ijcho na njakm ,vlastnm zem, protoe pirtsky
organizovan ekonomika vdy unikne moci sttu. Legalita v komplexn spolenosti je
pod kontrolou armd prvnk, [] posuzuj ji z hlediska efektivity: bude vhodnj
pekroit ji, hledat v n dry, nebo ji naopak vyut v partyznskm boji za vy zisky
na globlnm trhu?4 Mohla by tato vaha o pirtech a partyznech poslouit k pod-
poe ideje kosmopolitnho sttu, nebo proti n?
Radji se od viz vrtme na pevnj pdu. Prvo samotn se nepochybn globali-
zuje, tohoto vrazu meme pout, prvn dy jednotlivch stt vytvej s nadn-
rodnmi pravidly nov systmy. Nrodn prvn systmy vvojov dosply k relativn
komplexnosti i stabilit, soubor stavnch pravidel a kodifikace klovch odvtv jsou
jejich pte. Nadnrodn systmy jsou naopak vce i mn fragmentrn. Ppad Ev-
ropsk Unie, eknme mikrokosmu globalizace, ukazuje, jak v modernm svt do-
chz velmi rychle k zk provzanosti a vzjemn zvislosti rznch oblast ivota,
vnitrosttn i v mezinrodnm mtku. Zprvu se mohlo zdt, e k ekonomick inte-
graci posta zsahy do nkolika mlo prvnch prav pro jejich sjednocen, nebo ales-
po k dosaen stavu, ve kterm si navzjem nebudou peket. Souvislosti vcn, ale
i politick vak ukzaly, e to vedlo k ovlivovn cel ady dalch sfr, kter byly
pvodn stranou zjmu, stty byly nuceny mnit nejen vlastn kodexy, ale i nkter

1 Hobsbawm, E. J.: Globalizace, demokracie a terorismus. Praha: Academia 2009, s. 91.


2 Beck, U.: Moc a protivha moci v globlnm vku. Nov ekonomie svtov politiky. Sociologick na-
kladatelstv, Praha 2007, s. 87, 88.
3 Beck, U.: op. cit. srov. s. 170 an.
4 Blohradsk, V.: Spolenost nevolnosti. Eseje z pozdj doby. Druh vydn. Kninice Sociologick ak-
tuality, Praha 2009, s. 171.

38
stavn pravidla. A jsou slyet hlasy, pitom nemus jt jen o ty z byrokratickho apa-
rtu Unie, volajc po dokonen celku evropskho prva stavou a vznamnmi
kodifikanmi dly. To u je vak tenk led, nejen z hlediska politickho, ale i obsa-
hovho. Pestoe se na kontinent prvn dy dlouhodob vzjemn ovlivovaly,
kad z nich se opr t o vlastn tradice a proto se v mnohm tak odliuj. Naru-
en v tomto smru by mohla citeln postihnout nejen prvn vdom, ale i mnoh ze
zkladnch prvnch princip, jako jsou nap. pedvdatelnost, prvn jistota. A to
i kdybychom nov, sjednocujc pravy povaovali za dokonalej. Prvo jen zdka-
kdy me s spchem pedbhat vvoj metodou velkch skok a odpov na otzku
co je dokonalej nebo lep zvis na zvolenm hledisku. Je zejm, e pravy, kter
nezapadaj do vnitrosttnho systmu se jen obtn prosazuj a vyvolvaj pote pi
aplikaci.
Dopad je patrn i v systmu pramen prva. Jeho vydatnmi zdroji se stvaj pra-
vidla nadnrodn, konen i na stavn konstrukci meme v tomto smru hodnotit
s M. Hofmannovou jako umrnn monismus.5 Mnoh z pramen nabvaj dve ne-
znmch podob, jako nap. hojn diskutovan evropsk smrnice, kter pracuj neje-
nom s pravidly, ale obrn i s cli, spe literrn vyjdenmi, a s vysvtlujcm tex-
tem, nkdy ne nepodobnm internm smrnicm. Lisabonsk smlouva pak vslovn
rozliuje legislativn a nelegislativn akty. Definice legislativnho aktu vychz z pro-
cedurlnho konceptu legitimizace aktu. Nelegislativn akty pitom mohou mt typic-
kou podobu nazen, smrnic a rozhodnut, ale i podobu atypickou jde o sprvn
pedpisy a opaten, je jsou samy akty aplikace prva.6
Obsah prvnho institutu bv dnes vyjden ve vce zdrojch v mezinrodn
smlouv, v rznch pramenech evropskho prva, v zkon, v podzkonnch pedpi-
sech. A v judikatue. Posuzovn souladnosti bv obtn, vklad kadho z prame-
n je autonomn, nelehk jsou tud i nsledn vzjemn konformn vklady, stejn
jako zjiovn vztah obecnho a zvltnho, nebo uplatnn pednostn aplikace.
Fragmentrn charakter nadnrodnho prva vede k soustedn na urit oblasti, pra-
vy v nich se mn pli asto, prvo se me stt nepedvdateln a nekonzistentn.
Normy tak rychle pechzej od klasickch obecnch pravidel k detailm a kasuisti-
ce, vznikaj disproporce a poet pedpis je alarmujc.
Fragmentace m i dal dsledek. pravy jsou asto diktovny pedevm eko-
nomickmi teoriemi a zjmy, a jsou i takov, u nich meme mt podezen,
e na sv dlouh cest poztrcely podstatn vazby na morln pravidla.7 Nebo lze
mt pochybnosti o jejich zpsobilosti problmy tak eit a ne jen vyvolvat. Je-

5 Hofmannov, M.: Cesta k nadnrodnm prvnm systmm otevena? In: Pocta M. Bakeovi k 70. na-
rozeninm. Leges, Praha 2009, s. 119.
6 Pomaha, R., Handrlica, J.: K edn aplikaci evropskho sprvnho prva, in: Nov jevy v prvu na po-
tku 21. stolet III. Promny veejnho prva. Karolinum, Praha 2009, s. 344. A pokrauj: je
vhodn diferencovat legislativn pravidla tkajc se pijmn sprvnch pedpis. Za to, e se tak nesta-
lo ji v souvislosti s ppravou na evropeizan proces, platme ji nyn cenu nekvality pedpis. [] Za
zven stoj, zda nen i s ohledem na vvoj evropskho a globlnho prva alespo v nkterch s-
tech psanho sprvnho prva nutno doporuit delegifikan een (snen administrativn nronosti
oprajc se o monost nazenmi modifikovat sprvn procedury pedpokldan zastarvajc pravou).
Prvo EU se touto cestou ji dvno vydalo.
7 O tom mj. pe nap. Sedlek, T.: Ekonomie dobra a zla. 65. pole, Praha 2009.

39
jich jednostrann preference me oslabovat prvn zsady, jako i prva a svobo-
dy lid.8
A navame: pro demokratick vldy je nejpohodlnjm a nkdy i jedinm e-
enm udret co nejvce rozhodovacch proces z dosahu zveejnn a politiky, nebo
alespo obejt proces zastupitelsk vldy, co znamen jak samotn elektort, tak in-
nost shromdn a instituc jm zvolench. [] Dokonce i v Britnii pozoruhodn
centralizace u tak siln rozhodovac moci la ruku v ruce s oslabenm Doln snmov-
ny a masivnm pesunem funkc na nevolen instituce, veejn i soukrom, a to za vld
konzervativnch i labouristickch.9 Sociologov se vyjaduj osteji ne prvnci,
kte se do posledn chvle sna vci spe utdit, zalenit, urovnat a vysvtlovat. Sku-
tenost vak je, e rozsah kol veejn moci (a tud i veejn sprvy) je nebval
a stle se roziuje. Tomu se pizpsobuje jej organizace i psoben. Oddluj se go-
vernment a governance, vlda a vldnut. Obsah vldnut se rychle vyvj a role sttu
pi globalizaci se mn, vldnut zdrazuje prioritu metod, mechanism a forem
innosti a stty se transformuj na polycentrick. Zkladnm rozmrem souasnho
vldnut jsou prakticky horizontln vztahy jeho subjekt.10
Sttn moc, pedevm v oblasti hospodsk, znan oslabila. Od sttu oddlen in-
stituce zskvaj znan kompetence a tud i slu, pro nkter innosti se vytvej
nezvisl orgny, kter pi regulaci jim svench oblast do znan mry vychzej
i z vlastn normotvorby a zkonn zklad pro n je obecn, zamen hlavn na ure-
n cl. Maj pedevm politickou nezvislost a podle poteby operativn rozhoduj,
koordinuj, usmruj, vydvaj pravidla, e spory apod. Do nich je vkldna nadje,
e pslun odvtv se budou vyvjet plynule a bezporuchov. Jejich regulan innost
je novou funkc veejn sprvy, vykonvanou s velkou mrou nezvislosti na sttn
moci, co stvrzuj i zkonn pravy.
Promnil se i klasick institut dozoru. Podle M. Tomka a M. Kubitov je pon-
kud paradoxn, i kdy obecn znmou skutenost, e samotn banky nepotebuj ke
svmu ivotu a tm mn ke sv ,prosperit orgny dohledu. Vznik orgn bankovn-
ho dohledu se datuje od vzniku prvnch bankovnch kriz [] dohled a jeho propra-
covanost je namnoze i politickou nutnost, nebo klienti bank jsou koneckonc voli-
i11 Nejen dky probhajcmu ernmu obdob bankovnho sektoru a jeho pinm
jde o nzor povliv. Kdybychom ho vzthli i na dal oblasti, a zastnn ve vti-
n z nich by s tm asi souhlasili, mohli bychom dojt i k zvru, e dozory, dohledy
a dal zpsoby kontrol jsou vlastn pltvnm penzi. Pitom vak veejn mnn, vy-
datn vytven mdii, spl vce dozorujcm a normotvrci, kter jejich koly stano-
vil, ne tomu, kdo m lumprny na svdom. Bude se teba vyrovnat s tm, e v n-

8 Nap. M. Taggart upozoruje, e by nebylo dobr vyklzet pole ekonomm a zapomnat na hodnoty (ve-
ejnho) prva, a to i pi deregulaci, nebo privatizaci. Taggart, M.: The Peculiarities of the English: Re-
sisting the Public/Private Law Distinction, in: Craig, P., Rawlings, R. (eds.): Law and Administration in
Europe. Oxford University Press, Oxford 2005, s. 119. Z jinho pohledu srov. nap. argumentaci N-
lezu stavnho soudu Pl. S 56/05 k prvu vkupu astnickch cennch papr.
9 Hobsbawm, E. J.: op.cit., s. 89, 90.
10 Srov. Mockle, D.: La gouvernance, le droit et ltat. La question du droit dans la gouvernance publique.
Bruylant, Bruxelles 2007, s. 244, 212.
11 Tomek, M., Kubitov, M.: Perspektivy bankovnho dohledu po ratifikaci Lisabonsk smlouvy. In:
Pocta M. Bakeovi k 70. narozeninm. Leges, Praha 2009, s. 408.

40
kterch oblastech psob dozor jako jedin a posledn prevence ped zvanmi poru-
chami, ale tak, e se od nj d pli mnoho, mon vce, ne je schopen. Dozor pe-
konal tradin pojet, tj. soustedn se na veejn sluby s clem zjednat nebo sjednat
npravu v ppad zjitnch nedostatk. Na tuto jeho roli se u skoro zapomn, ped
oima se mn v trestajc mechanismus a je schopen v nkterch aktivitch vyadit
dozorovanho ze hry a veejnoprvnmi zsahy mu diktovat.12
Veejn moc bv charakterizovna pedevm schopnosti jednostrann a autorita-
tivn zashnout do prvn sfry jednotlivce (tedy i proti jeho vli). Pomrn sloitmi
otzkami, kter u se tkaj i prva soukromho, jsou kooperace prvnickch osob
s mocenskmi orgny (v rmci horizontlnho rozmru moci) a souvisejc vztahy
prvnickch osob soukromho i veejnho prva k jednotlivcm, resp. ke spotebite-
lm. Podl na moci, asto na smluvnm zkladu, se stv bnm a pojmy jako po-
skytovn veejnch slueb nebo innost ve veejnm zjmu maj neostr obsah s ten-
denc se roziovat. Kam a sah veejn moc? O tom byla nap. diskuse k povaze
licence podle energetickho zkona jsou i nejsou licencovan subjekty ve vztazch
k odbratelm podle platnho zkona vybaveny mocenskmi nstroji?
Z autonomie vle a rovnho postaven zstvaj v nkterch soukromoprvnch
vztazch jen prvky. Oban jist nemus mt et v bance, nebo si brt vry pote,
kter si tm zpsob ho ale pivedou k pln akceptaci nabzench podmnek, a jsou ja-
kkoli. Nemluv o situaci, kdy nap. zkon pedepe vyplcen nkterch dvek na
bankovn ty. Na druh stran, veejn prvo, abychom o nm uvedli t nco po-
vzbudivjho, se pokou chrnit spotebitele v ad odvtv, zvlt tam, kde byla je-
jich pozice postupn nenosn oslabena. Zmime detailn pravy smluv pro cestovn
kancele s navazujcmi povinnostmi provozovatel, nebo smrnici o spotebitelskch
vrech. Rozliovn vztah veejnoprvnch a soukromoprvnch je stle sloitj.
K tomu nap. Nlez II. S 99/07 z jna 2008: pi uzavrn pedmtn smlouvy
byli jej astnci v zsad rovnm (horizontlnm) postaven, vyplvajcm ze smluv-
nho vztahu. Z druh strany stavn soud nem nejmench pochybnost o tom, e
pozemkov ad pi poskytovn souinnosti nutn pro dn splnn zvazku (vypra-
covn komplexnch pozemkovch prav) ze strany stovatele, vystupoval vi st-
ovateli ve vrchnostenskm (mocenskm) postaven. Konkrtn kony a innosti, kter
ml pozemkov ad uinit k dnmu splnn zvazku, spadaj svou povahou do ob-
lasti vkonu sttn sprvy
Hranice moci v jednotlivch odvtvch maj oban za nezeteln a nejasn, proto-
e jsou nezeteln a nejasn. Hezky to vyjdil K. Liessmann u vysokho kolstv: Na
rozdl od universit zench sttn byrokraci se kontroln a dc mechanismy zmni-
ly tedy prohloubily se. A tm se na rozdl od ministerskch ad zneviditelnily.13
A nejen to. Jak se roziuje poet subjekt vldnut, a dle i tch, kter se v njak po-
dob na nm podlej (rozdl v tom me bt nepatrn), je rozhodovn ovlivovno
stle vtm mnostvm rznorodch zjm, postupy i vsledky jsou mn iteln
a pedvdateln. Od pvodn pevaujcho policejnho psoben se veejn sprva
12 Ble k tomu Voplka, V.: vahy o dozoru. In: Pocta M. Bakeovi k 70. narozeninm. Leges, Praha 2009,
s. 448.
13 Liessmann, K. P.: Teorie nevzdlanosti. Omyly spolenosti vdn. Academia, Praha 2008, s. 85.

41
rychle mnila v organizaci pedevm vytvejc i poskytujc hodnoty a sluby a dnes
se zd, e k tomu stle vce poaduje i nstroje, kter vedou k faktickmu zen. B-
vaj skryt, teba za dozorem. Zvlt ti, kte povauj stt a dal subjekty veejn
moci za patn vlastnky a hospode a prosazuj privatizaci, mus mt nepjemn
pocit, e se prostor pro samostatn rozhodovn soukromch subjekt neustle zu-
uje ve prospch toho, jeho schopnost chovat se jako peliv vlastnk zpochybuj.
Kdo ponese odpovdnost za krach odvtv?
V souvislosti s poadavky na obsah veejn sprvy pak vbec nen nhodou, e po-
te in i jej formy. Prv forma dv obsahu, vedle poadavk procesnch, zejmna
t specifick vlastnosti, jako veobecnou zvaznost, bezprostedn inek, slu exe-
kunho titulu apod. Je velk rozdl, vyplv-li urit povinnost pmo z prvn normy,
nebo z (individulnho) aktu aplikace, eknme z rozhodnut ve sprvnm zen, ne-
bo z bezprostednho zsahu. S novmi koly, se ktermi si asto mlokdo v rady,
dochz k tomu, e se zkonodrce sna jakkoli obsah natsnat do znm formy,
pestoe je na prvn pohled nevyhovujc, ale tak, e se podobn obsah ocit v rz-
nch formch (v prvnm pedpisu, v opaten obecn povahy, ve stanovisku). Pkla-
dem me bt 44a odst. 3 zkona . 20/1987 Sb., o sttn pamtkov pi, podle kte-
rho je zvazn stanovisko ve smyslu jeho 14 odst. 1 a 2 samostatnm rozhodnutm
ve sprvnm zen, je-li vydno orgnem sttn pamtkov pe ve vci, o kter nen
pslun rozhodovat stavebn ad podle zvltnho prvnho pedpisu, jinak je ko-
nem uinnm dotenm orgnem pro zen veden stavebnm adem.
adu souhlas, kter byly sprvou (i zkonodrcem) chpny jako mn forml-
n kony ne je sprvn akt, peadila nakonec judikatura prv do sfry individuln-
ho sprvnho aktu.14
Jestlie formu zamn aplikujc sprvn orgn, pjde o tkou vadu zkonnosti
(nap. individuln akt, k jeho vydn nem pravomoc, skryje ve vyhlce, k jej pi-
jet naopak pravomoc m). Co ale dlat, in-li podobn krok normotvrce?15 Pi po-
suzovn prvn pravy zaazovn livch ppravk do seznamu liv hrazench
z prostedk veejnho zdravotnho pojitn dospl stavn soud k zvru, e pi
rozhodovn v tchto vcech dochz k zsahu do prv jejich vrobc a distributor,
a proto je teba dbt dodrovn princip fair procesu. Rozhodovn pouze v rmci
normotvornho postupu (ve hrady byla stanovovna provdcm prvnm pedpi-
sem) shledal za nesluiteln s l. 36 Listiny (Pl. S 36/05).
Nejvy sprvn soud pi rozhodovn vychz z respektovn formlnho oznae-
n aktu, jestlie se vak oznaen nekryje s materilnm obsahem, me dojt, s ohle-
dem na poadavek inn ochrany prv osob k situaci, kdy obsah pevldne nad for-

14 zemn souhlas ( 76 odst. 1 a 96 odst. 2 stavebnho zkona) v rozsudku 1 As 92/2008-76 z ledna 2009,
souhlas podle 12 odst. 2 zkona NR .114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny (6 A 97/2001-39).
Do t doby i NSS zastval nzor, e o rozhodnut pjde pouze tehdy, pokud pslun orgn dospje k z-
vru, e dan stavba nebo innost by mohla snit nebo zmnit krajinn rz. Se stejnm vsledkem byl
posouzen i souhlas podle 44 odst. 1 cit. zkona (8 As 47/2005 86).
15 Sm zkonodrce nem ist svdom. Pestoe stavn soud vcekrt zdraznil poadavek obecnosti
prvnch pedpis a zsadn neppustnost takovch, kter naruuj dlbu moci, nebo jsou materiln ve
skutenosti jinmi akty, musel v uplynulch letech vcekrt v tomto smru zasahovat. Z posledn doby
uveme alespo Pl. S 24/04 z roku 2005, znm kauza jez na Labi, o tyi roky pozdji podobn(!)
pokus se zkonem o vstavb na letiti Ruzyn (Pl. S 24/08). el svtil prostedky.

42
mou, a to i v nvaznosti na posouzen z hledisek prvn jistoty a pedvdatelnosti prva.
Dodatenm argumentem pro umonn rekvalifikace aktu ve prospch osob je poa-
davek kontroly a pedvdatelnosti samotn veejn sprvy (usnesen 8 As 47/2005 86,
bod 31).
Pounm je vvoj judikatury ve vcech opaten obecn povahy. Zjednoduen,
Nejvy sprvn soud zprvu zdraznil dominaci materilnho pojet, poslze se od od-
klonil ve prospch formlnho oznaen aktu, aby se nakonec, po nlezech stavnho
soudu (Pl. S 14/07 z listopadu 2008, I. S 960/08 z bezna 2009), opt navracel k p-
vodn interpretac. Vchoz situace pitom vbec nebyla jednoduch, pedmtem byla
toti obecn zvazn vyhlka, jej obsah, zvazn sti zemnho plnu, byl posou-
zen jako opaten obecn povahy a zruen, i kdy ke zruen samotn vyhlky jako
formy neml Nejvy sprvn soud pravomoc.
U od doby vzniku sprvnho soudnictv se formm zaala postupn vnovat vt
pozornost, napomhaly i pi vymezen soudn pravomoci. U kon (akt) se zkouma-
ly jak jejich obsahov, tak formln nleitosti a pojmy jako normativn a individul-
n sprvn akty, zsahy, sprvn zen aj. byly cizelovny teoretiky a judikaturou. Pro
sprvu tak bylo a je typick, e formy jsou neoddliteln spjaty se sprvnmi proce-
sy, hlavn se sprvnm zenm. Pedepsan postup m pivst ad ke sprvnmu
a vhodnmu een vci za asti dotench, kterm souasn umouje hjit sv
prva a nsledn poskytuje podklady pro ppadnou (soudn) kontrolu. Obsah veejn
sprvy se rychle a pronikav zmnil a rozrostl, zatmco formy zstaly vtinou v tra-
din podob. Soudm v prvnm stt nezbv nic jinho, ne posuzovat instituty ma-
teriln, jinak by nemohly dostt jedn ze svch hlavnch loh chrnit prva a svobo-
dy. Vsledek ale st ozname za spch, kasace vede jen k pesmrovn do nkter
z ji existujcch forem s vekerou jej zt. Kdy nap. stavn soud rozhodoval ve
vci liv hrazench z veejnho zdravotnho pojitn, musel spolhat na zkonodr-
ce (a v pprav na pslun resort), e zhotov lpe odpovdajc proces. To se vak
nestalo a sloitost obecn pravy sprvnho zen komplikovala a prodluovala roz-
hodovn.
Pli tsn formy, vetn nkdy a nedvodn sloitch a obtnch postup, vedou
veejnou moc k pokusm se z nich vymanit. Vzhledem k aktulnm kolm hled dal
zpsoby a mechanismy vldnut a stle vce se spojuje s dalmi subjekty. Zejmna p-
soben samosprvnch korporac, regultor, dozorovch orgn, jako i zmocnnch
osob soukromoprvnch, to jsou pokusy o vytvoen novch cest.
Cest par mon ordre et pour le bien de lEtat que le porteur du prsent a fait ce quil
a fait. Na mj pkaz a pro blaho sttu uinil majitel tohoto listu to, co uinil. Vzpo-
meneme si jet? Tento dopis Dumasova kardinla Richelieu pro Milady ns me
pevst zpt k vodnm tezm. Zatmco kdysi policejn sprva tu a tam uvtala voln
ruce, je paradoxem doby, e takov zmocnn by pro souasnou sttn sprvu, pomi-
neme-li stavn problmy, mohlo bt i katastrofou. Hypoteticky by se sice mohla roz-
mchnout k prunm, odvnm a snad i elegantnm inm, hned by vak vyla na-
jevo bda zmatench nebo nedopracovanch koncepc, paralyzovaly by ji konflikty
zjm subjekt, drcch faktickou moc. To ve bez monosti se vymluvit na nedoko-
nalou legislativu. Na druh stran je vak zejm, e zvlt nesttn subjekty, vyle-

43
nn z hierarchickch vazeb, dosply ve svch aktivitch k samostatnosti, kterou u
tko mit tradin stupnici od pln vzanosti k pravomoci diskren. Dostvaj ne-
lehk koly a prvo, t vzhledem k rozmanitosti svch zdroj a rznch center legis-
lativy, je jim asto jen velmi obecnm (blanketnm) zkladem. Poaduje se od nich
efektivnost, kterou prokazuj hlavn tm, e zajiuj efektivn fungovn uritho
odvtv. A dodejme: na stt napojen manaersk a jim podobn spolenosti, mno-
stv databz s citlivmi informacemi, permanentn reformy, hodnocen, men, eva-
luace, akreditace apod., kriteria uruje ten, kdo m moc. Jak to budou? Moc i prvo
se sna zejmna prostednictvm dalch subjekt a zpsob neviditeln pronikat
dl, ne kdy bvalo obvykl, s clem stle vce ovldat. Je to mon odvn, v ka-
dm ppad vak velmi riskantn.
V obdob globalizace, souvisejcch zmn obsahovch i organizanch a narstaj-
cch konflikt obsahu a formy se zatm zd, e zbv jedin: pozorn chrnit prva
a svobody a dbt o dodrovn zkladnch prvnch princip. Uruj program, v jeho
rmci by se mla moc (a u ji vymezme jakkoli) pohybovat. Posledn hranice sebe-
zchovy. O vznamu uvedench hodnot, ale souasn i o jejich permanentn erozi
svd i neustl vytven dalch a dalch katalog zkladnch prv a svobod,
z nich poslednm je Listina zkladnch prv Evropsk Unie. Transformujc a roz-
iujc se veejn moc je ve vleku mnoha zjm a tha jej korekce je pedevm
bemenem soud. Bude teba vytvoit podmnky, aby ho mohly alespo sten
zvldnout.

THE BINDING OF PUBLIC ADMINISTRATION BY LAW

Summary

Where persons engaged in public administration rely on public authority they are required
to act only in cases, within the limits and in the manner determined by the law (Art. 2 (3) of the
Constitution). This rule may appear to be simple. Examining this rule from the material perspective we find
out that its enforcement is rather a complex and ambivalent procedure having an immediate impact not only
upon the division of powers in the state, but also upon the feasibility of the protection of basic rights and
freedoms of citizens. These values in a modern state based on the rule of law are gradually more and more
endangered by complicated legal systems, expanding tasks assigned to public administration and their
legislative expression, the process of globalization, as well as by the multiplication of administrative bodies.
Traditional analyses of the strict binding of public administration by the law on the one hand, and its
discretionary powers (administrative discretion) on the other, cannot fully describe its real position,
particularly with respect to new modes of its application, such as activities of its regulators or significantly
wider supervisory authority often resulting from blanket laws. The significance of (administrative) courts in
the application of legal principles in individual cases is higher today than it used to be in the past; however,
the questions arises whether the courts are able to sufficiently protect the values of the states based on the
rule of law.

44
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 4553

O VZTAZCH SPRVNHO PRVA

JOSEF STAA

1. VODEM

Tma vztah sprvnho prva1 je v teorii sprvnho prva vnmno spe


okrajov. V na a nm blzk prvn kultue se jev sice o nco vraznji, nicmn sa-
mostatn a zejmna rozshlej pojednn nejsou ani v esk, polsk nebo slovensk
literatue pi systematickm vkladu materie sprvnho prva pravidlem.2
Jednou z pin malho zjmu o problematiku vztah sprvnho prva je podle
veho jej pomrn tsn souvislost s jist atraktivnjmi tmaty, jakmi jsou pojem
a pedmt sprvnho prva nebo sprvn innost a jej formy. Ne o mnoho lpe ne
tmatika vztah sprvnho prva je na tom sestersk tmatika norem sprvnho
prva.
Mezi autory, kte o vztazch sprvnho prva pojednvaj, je na prvn pohled patr-
n rozdl v pstupu. Zatmco snahou jednch je rozborem specifickch rys vztah
sprvnho prva vytvoit jistou pidanou hodnotu k poznatkm obecn teorie prva,3
sousteuj se druz namsto bazlnho vkladu spe na rozbor vybranch souvisej-
cch problm.4
Pokus piinit nkolik poznmek k danmu tmatu si klade veskrze skromn cl,
jm je upozornit na uitenost nazrat na nkter tradin problmy, ale zejmna na
nkter nov jevy, kter se v souasnosti ve sprvnm prvu objevuj, t pod zornm
hlem vztah sprvnho prva a pispt tak k plastitjmu pohledu na stle kompli-
kovanj a zejm ji pekomplikovanou realitu.

1 Pojem vztahy sprvnho prva je shodn s astji pouvanmi pojmy administrativnmprvn vzta-
hy nebo sprvn prvn vztahy.
2 V novj dob srov. v esk literatue strun pojednn Petra Prchy (kapitola nazvan Sprvn prv-
n vztahy v publikaci Prcha, P.: Sprvn prvo obecn st, 2. vydn, Brno, Masarykova Univerzita
1996) nebo Vladimra Voplky (kapitola nazvan Administrativnprvn vztahy v publikaci Hen-
drych, D. a kol.: Sprvn prvo. Obecn st. 7. vydn, Praha, C. H. Beck 2009). Rozsahem podobn je
vklad slovenskho autora Michala Gapara (kapitola nazvan Administratvnoprvne vzahy v pub-
likaci Gapar, M.: Sprvne prvo, teria a prax, Pezinok Formt 1998). Daleko rozshlej sta nalezne-
me v polsk literatue u Jzefa Filipka (kapitola nazvan Stosunek administracyjno-prawny v publi-
kaci Filipek, J.: Prawo administracyjne. Instytucje oglne, cz II. Krakw, Zakamycze 2001).
3 Viz cit. dla M. Gapara nebo P. Prchy.
4 Viz cit. dla J. Filipka nebo V. Voplky.

45
2. POJEM VZTAH SPRVNHO PRVA
A JEJICH CHARAKTERISTICK RYSY

Pokud se literatura vbec vnuje vymezen pojmu vztah sprvnho prva,


in tak spe ne formulac vce i mn sevench definic pouze tezovit, kdy si
vm vybranch souvislost zejmna s normami sprvnho prva a e pak i s pln-
nm kol veejn sprvy nebo kdy zdrazuje rozdly oproti vztahm soukromho
prva. Pvodn otzku pak do pozad zatlauj jej transpozice tkajc se vymezen
sprvnho prva a jeho role pi plnn kol veejn sprvy.
Jdro definice by bylo zejm v prvnm plnu velice prost. Vztah sprvnho
prva je druhem prvnho vztahu, jeho obecnm pedpokladem je norma sprvnho
prva.5
Diskutovat lze o otzce, nakolik jsou pojmy norma sprvnho prva a vztah
sprvnho prva spjaty esenciln.6 Jde o to, zda vztah sprvnho prva me vznik-
nout pmo z normy sprvnho prva, nebo a pstupem prvn skutenosti k norm
sprvnho prva, poppad zda rozliovat mezi latentnmi a efektivnmi vztahy sprv-
nho prva, i mezi nepln a pln konkretizovanmi7 vztahy sprvnho prva. V tomto
pspvku je vztah sprvnho prva chpn pro zjednoduen8 pouze jako vsledek in-
terakce prvn skutenosti s prvn normou.
Vcelku shodn bvaj v literatue uvdny charakteristick rysy vztah sprvnho
prva, nebo alespo vtina z nich. Jsou jimi, eeno ponejvce vlastnmi slovy:
spojitost s plnnm kol veejn sprvy,9
ptomnost vykonavatele veejn sprvy jakoto subjektu kadho vztahu,10
autoritativn pozice vykonavatele veejn sprvy vi druhmu subjektu vztahu,
pokud tento subjekt nen vykonavatelem veejn sprvy,11
monost eit poruchu vztahu ve sfe veejn sprvy,12

5 P. Prcha konstatuje, e jde o spoleensk vztahy upraven normami sprvnho prva, o sprvn prv-
n formu spoleenskch vztah (cit. dlo, s. 98).
6 M. Gapar rozliuje potencionlne vztahy sprvnho prva, kter jet nevznikly, a vztahy sprvnho
prva, kter ji vznikly (cit. dlo, s. 172); v obsahu normy je vztah zafixovn v abstraktn form (tam-
t). P. Prcha dl vztahy sprvnho prva krom jinho na absolutn neboli veobecn a relativn neboli
konkrtn (cit. dlo, str. 96), piem uvd, e (zejm konkrtn) vztah sprvnho prva me vzniknout
i pmo na zklad normy sprvnho prva (tamt, s. 99). Vznik vztahu sprvnho prva pmo z normy
sprvnho prva zmiuje i J. Filipek (cit. dlo, s. 40).
7 Podle veho v jinm smyslu, ne jak vyplv z teze, e uren mus bt vdy alespo jeden subjekt, uv-
dn M. Gaparem (cit. dlo, s. 174).
8 U irho pojet by vyvstala ada otzek. Vznik-li ex lege povinnost, vznik odpovdnostn prvn vztah
jejm poruenm. Lze i dve hovoit o prvnm vztahu? Jak je to, vznik-li ex lege prvo? Jak by mlo
mt uznn existence takovch prvnch vztah vzniklch ex lege vliv na lenn prvnch vztah? Jde
prv o onu neplnou konkretizaci? Nen existence takovch prvnch vztah vyhrazena pomrm
uvnit organizace veejn sprvy? Obvinn z extravagance by si nejspe vyslouila snaha peklenout
rsujc se rozpory tvrzenm, e nastoupen innosti zkona je z hlediska jinch osob ne zkonodrce
nm jako prvn udlost.
9 Tento nejobecnj rys vslovn akcentuje M. Gapar (cit. dlo, s. 174).
10 Tak M. Gapar (cit. dlo, s. 174) i P. Prcha (cit. dlo, s. 96) uvdj, e jednm ze subjekt je vdy orgn
veejn sprvy.
11 Podle P. Prchy tento subjekt vystupuje v mocensky nadazenm postaven (cit. dlo, s. 97), co lze ilus-
trovat i na tom, e vztah me vzniknout proti vli adresta (tamt). J. Filipek pipojuje, e autoritativ-
n me psobit prv jen on (cit. dlo, s. 20). Limitace postaven tohoto subjektu si vm V. Voplka
(cit. dlo, s. 82).
12 M. Gapar (cit. dlo, s. 174), P. Prcha (cit. dlo, s. 98).

46
vznik, poppad subsidirn vznik sekundrnch vztah sprvnho prva pi porue
primrnho vztahu.13
Dluno poznamenat, e v modernm sprvnm prvu me jt toliko o vtinov, niko-
li o pojmov urujc charakteristiky, alespo pokud jde o vztahy sprvnho prva obecn.
Spojitost vztah sprvnho prva s vkonem veejn sprvy je pm, jestlie se je-
jich prostednictvm uskuteuje sprvn innost, nebo nepm, jestlie se jejich pro-
stednictvm uskuteuje innost jinch orgn veejn moci vi veejn sprv14
nebo jde-li vlun o innost osob, kter jsou adresty veejn sprvy (zsadn jde
o osoby soukromho prva).15
Novm jevem v naem sprvnm prvu je zbytnn institutu veejnoprvn smlou-
vy. Ta byla v minulosti pojmna pouze jako jedna z forem sprvn innosti. Mohou-li
dnes bt stranami veejnoprvn smlouvy t pouze osoby, kter jsou adresty veejn
sprvy,16 je evidentn, e se pedpokld existence vztahu prvnho prva, jeho sub-
jektem vbec nen vykonavatel veejn sprvy. Tuto zmnu chpn vztah sprvnho
prva lze povaovat za nejvraznj.
Ji pvodn zk pojet institutu veejnoprvn smlouvy uzavran s osobou, kter
je adrestem veejn sprvy, nahlodv tvrzen o nezbytnosti autoritativn pozice vy-
konavatele veejn sprvy ve vztahu k adrestovi.17 Nerovnost neme bt ostatn
atributem dnch horizontlnch prvnch vztah.18
Poruchou vztahu meme rozumt pochybnost, rozpor nebo spor ohledn prv
a povinnost, kter jsou jeho obsahem. Pravomoc veejn sprvy, resp. sprvnho or-
gnu k jeho een je v zsad upravena jen pro urit ppady.19 Na druh stran plat,
e pravomoc eit spor z prvnho vztahu o povaze prvnho vztahu nutn nevypov-
d.20 V souvislosti s tmto rysem je potebn doplnit, e poruchy vztah sprvnho
prva se e i specifickm soudnm postupem, zejmna ve sprvnm soudnictv.21
Sekundrn prvn vztahy pedevm napluj pi charakteristice vztah sprvnho
prva nejastji zmiovan institut sprvn odpovdnosti, tedy odpovdnosti za sprv-
n delikt. Mohou vak naplovat i institut sprvn exekuce.22 Spolenm vchodiskem
pro nstup tchto sekundrnch vztah sprvnho prva je poruen (nesplnn) pri-

13 Dtto jako v pedchoz poznmce.


14 Zejmna soudn kontroly veejn sprvy.
15 Viz ne.
16 Viz 162 zkona . 500/2004 Sb., sprvn d. Podstatu vci pitom neovlivuje existence podmiujc-
ho prvnho vztahu mezi astnky smlouvy na stran jedn a sprvnm orgnem na stran druh, vy-
plvajc z poadavku ednho souhlasu s veejnoprvn smlouvou.
17 Pestoe veejnoprvn smlouva, dnes upraven v 161 sprvnho du, je v teorii sprvnho prva bn
oznaovna jako subordinan, nelze tvrdit, e by jeden z astnk smlouvy ml vi druhmu (ostat-
nm, nebo nkterm) autoritativn postaven. Nco jinho je, e tato smlouva pedstavuje aktuln alter-
nativu sprvnho aktu nebo e me bt za uritch okolnost sprvnm aktem nahrazena.
18 P. Prcha v tto souvislosti zmiuje obecn vztahy dlby psobnosti a koordinace (cit. dlo, s. 102).
19 Obecn je dna v ppad rozhodovn v pochybnostech, jeho vsledkem je uren existence nebo pa-
rametr prvnho vztahu; upravuje ji 142 sprvnho du.
20 Tak sporn zen sprvn ( 141 sprvnho du) se krom jinho me tkat i een spor vyplvaj-
cch ze vztah soukromho prva. K tomu viz nap. zkon . 458/2000 Sb., o podmnkch podnikn
a o vkonu sttn sprvy v energetickch odvtvch a o zmn nkterch zkon (energetick zkon), ve
znn pozdjch pedpis, nebo zkon . 127/2005 Sb., o elektronickch komunikacch a o zmn n-
kterch souvisejcch zkon (zkon o elektronickch komunikacch), ve znn pozdjch pedpis.
21 V ponkud jinm kontextu to zmiuje J. Filipek (cit. dlo, s. 27).
22 Opt u J. Filipka (cit. dlo, s. 28).

47
mrn prvn povinnosti. Z tohoto hlediska se jako preventivn jev sekundrn vztahy
naplujc dozor prvn instituty.23

3. LENN VZTAH SPRVNHO PRVA

Rozmanitost vztah sprvnho prva a touha vyznat se v jejich dungli


jsou zdrojem sil o jejich lenn.24 Z vznamnjch teba zmnit alespo lenn na:
primrn a sekundrn vztahy sprvnho prva,
vnj a vnitn vztahy sprvnho prva,
hmotn a procesn vztahy sprvnho prva.
O primrnch a sekundrnch vztazch byla zmnka ji v pedchoz partii tohoto
pspvku. K tomuto lenn se jednotliv autoi, ani by je tak vslovn oznaovali,
pibliuj z rznch pozic.25
Za vnj vztahy lze bezesporu oznait ty, jejich subjektem je osoba, kter je adre-
stem veejn sprvy. V rmci veejn sprvy je to sloitj. Veejn sprva toti ped-
stavuje sloit organismus. Ji proto nepekvap, e podobu prvnch vztah m i ada
vztah v rmci veejn sprvy. Oznaen vnitn pitom me bt oidn, alespo
pokud nedojde ke shod na tom, co je celek a co je st. Pedstavuje-li celek veejn
sprva jako takov, mus mt podobu prvnch vztah jednak vnitn vztahy mezi sub-
jekty veejn sprvy,26 jednak vnitn vztahy mezi subjektem veejn sprvy a vykona-
vatelem veejn sprvy, kter je osobou.27 Otzkou je, zda i nakolik se tento poada-
vek tk i vztah nadzenosti a podzenosti.28 V naem pozitivnm prvu je v posledn
dob upednostovno een, e rozhodnm momentem nen existence vztahu nad-
zenosti a podzenosti, nbr skutenost, e jde o rzn osoby.29 Mohou vak existovat
i vnitn vztahy sprvnho prva, pro n je prvn podoba nadstandardem.30
Rozlien vztah na hmotn a procesn31 reflektuje rozdl mezi hmotnm a proce-
snm prvem sprvnm. Procesn vztahy maj vi hmotnm vztahm obslun cha-
rakter. Na druh stran je jejich realizace nezbytn ke vzniku nkterch hmotnch
23 Do tetice J. Filipek (cit. dlo, s. 39).
24 M. Gapar dokonce mezi rysy vztah sprvnho prva ad jejich masovost (cit. dlo, s. 173) a dle v sou-
vislosti s vchodiskem pro klasifikace tchto vztah pipomn jejich poetnost (tamt, s. 175).
25 J. Filipek (cit. dlo, s. 28) rozliuje sankcionovan a sankcionujc vztahy sprvnho prva, M. Gapar
(cit. dlo, s. 175) vztahy, jejich realizace spov v aktivn innosti, a vztahy, jejich realizace tkv v pa-
sivnm chovn, a P. Prcha (cit. dlo, s. 103) zase regulativn a ochrann vztahy sprvnho prva, pi-
em regulativn vztahy cl vytvoit kvalitativn nebo kvantitativn nov vsledn vztah a do ochran-
nch vztah zahrnuje i vztahy odpovdnostn.
26 Nespornm pkladem jsou dozor vztahy mezi sttem a nesttnmi veejnoprvnmi korporacemi pi
vkonu jejich vlastn psobnosti.
27 Typicky ve vztahu k fyzickm osobm ve sluebnm pomru.
28 Srov. u J. Filipka (cit. dlo, s. 43), u Michala Gapara (cit. dlo, s. 175) i u Petra Prchy (cit. dlo,
s. 103104).
29 Srov. vvoj prvn pravy zen vkonu penesen psobnosti obc, resp. orgnu obc od 21 odst. 2
zkona NR . 367/1990 Sb., o obcch (obecn zzen), k 61 odst. 2 zkona . 128/2000 Sb., o obcch
(obecn zzen).
30 Srov. nap. nkdej pravu vnitn kontroly v zkon . 405/1001 Sb., o kontrole v esk a Slovensk
Federativn republice. Zsti se vztah nadzenosti a podzenosti tkaj i instituty tzv. vrchnho sprv-
nho dozoru.
31 J. Filipek (cit. dlo, s. 49), Michal Gapar (cit. dlo, s. 175). M. Gapar toto lenn odvozuje z kritria
trvalosti.

48
vztah nebo k naplnn cl prvn regulace; pi komplexnm pohledu na vc lze s jis-
tou nadszkou hovoit o vztazch dulnch.32 V rmci procesnch vztah lze odliit pi-
nejmenm dv oblasti v zvislosti na tom, zda se tyto vztahy tkaj postupu sprvnch
orgn, nebo postupu soud.
Odliovn vztah organizanch od vztah hmotnch a vztah procesnch33 vyvo-
lv diskusi o povaze organizanch vztah a relativizuje lenn vztah na vnj
a vnitn.

4. PRVKY VZTAH SPRVNHO PRVA

Z prvk vztahu sprvnho prva34 zasluhuj pozornost jeho subjekty a obsah.


V ppad hmotnho vztahu nen na stran veejn sprvy v literatue vdy jasno,
zda subjektem vztahu m bt subjekt, nebo vykonavatel veejn sprvy.35 Pestoe se
zkonn vyjden psobnosti v oblasti veejn sprvy vztahuje ke sprvnm orgnm,
je prvn vztah kvalitativn uren jako vztah mezi osobami. Hmotn prvo, na rozdl
od procesnho prva, toti nepiznv subjektivitu jinm jednotkm ne osobm. Vy-
konavatel veejn sprvy proto v danm vztahu vystupuje jmnem subjektu veejn
sprvy. Na okraj je vhodn poznamenat, e pozitivn prvo nkdy ve snaze udlat ve
vci jasno situaci jet vce zatemuje.36
Problematika subjekt vztah sprvnho prva je daleko vce rozpracovna, pokud
jde o subjekty a vykonavatele veejn sprvy. Rozboru postaven adrest veejn
sprvy zstv teorie sprvnho prva vcemn dluna.37
Obsahem vztah sprvnho prva jsou veejn subjektivn prva a veejnoprvn po-
vinnosti.38 Je dleit zabvat se i jejich vzjemnmi souvislostmi.39
V souasn dob nabv v souvislosti s ji zmnnm institutem veejnoprvn
smlouvy uzavran mezi adresty veejn sprvy na aktulnosti otzka pevoditelnos-
ti obsahu vztahu sprvnho prva. Pes nejasnosti, kter vyvolv platn prvn pra-
va, lze pisvdit nzoru, e k monosti smluvnho pevodu je zejmna u veejnoprv-
nch povinnost zapoteb specilnho zkonnho zmocnn.40

32 Stejn prnik ovem me bt mezi procesnm vztahem sprvnho prva a hmotnm vztahem soukro-
mho prva.
33 P. Prcha (cit. dlo, s. 103).
34 Jde o subjekty, objekt a obsah prvnho vztahu. Netradin strukturu prvk zmiuje M. Gapar (cit. dlo,
s. 172), kdy za n oznauje astnky, vztah prv a povinnost a reln postoj astnk k vz-
jemnm souvislostem jejich prv a povinnost.
35 V citovanch pramenech M. Gapar a P. Prcha zmiuj vykonavatele veejn sprvy.
36 Pkladem jsou ustanoven 111 odst. 1 a 4 zkona . 128/2000 Sb., o obcch (obecn zzen), ve znn
pozdjch pedpis, a 70 zkona . 129/2000 Sb., o krajch (krajsk zzen), kter se tkaj oznao-
vn psemnost.
37 V souvislosti se vztahy sprvnho prva se postavenm adresta podrobnji zabv J. Filipek (cit. dlo,
s. 19). Viz t u V. Voplky (cit. dlo, s. 82 a v nvaznosti na to s. 91). Pipomeme rovn, e proble-
matice fyzickch a prvnickch osob jako subjekt sprvnho prva vnovala pozornost Taisia ebio-
v v kolektivn publikaci Sprvn prvo. Texty II. Praha, Aleko 1991.
38 Ble viz T. ebiov (cit. dlo, s. 68) nebo V. Voplka (cit. dlo, s. 91).
39 Srov. zejmna u J. Filipka (cit. dlo, s. 25) tmatiku prvnho pouta (vinculum iuris).
40 Podle ji zmnnho 162 sprvnho du lze takovou veejnoprvn smlouvu uzavt nevyluuje-li to
povaha vci nebo nestanov-li zvltn zkon jinak, piem k uzaven takov veejnoprvn smlouvy
je teba souhlasu sprvnho orgnu. T s ohledem na podobnou konstrukci v 160 odst. 5 sprvnho

49
Vc diskuse zstv, zda se obsah vztahu sprvnho prva me bez uvedench
element obejt. Ve shora naznaenm limitovanm pojet vztahu sprvnho prva
lze uvaovat o tom, e npln vztahu bude vyuit faktick monosti chovn dan ob-
jektivnm prvem.41

5. DYNAMIKA VZTAH SPRVNHO PRVA

Dynamikou prvnch vztah rozumme sled jejich vzniku, zmn a zniku.42


Prvn skutenosti, kter jsou pedpokladem vzniku, zmny nebo zniku vztah
sprvnho prva, bvaj vymezovny jako sprvn kon, prvn kon adresta veejn
sprvy, prvn udlost, protiprvn jednn a protiprvn stav.43 Specifick vlastnosti
maj pedevm sprvn kony, za zmnku zde stoj i prvn kony adrest veejn
sprvy.
Typologii sprvnch kon pedstavuj formy sprvn innosti.44 Z nich se nejts-
nji ke vztahm sprvnho prva pimykaj konkrtn sprvn akty a faktick zsahy.
Rozdln je podoba konkretizace jejich adrest. Zatmco u konkrtnho sprvnho
aktu je zsadn45 nezbytn jmenovit uren adresta, u urit tdy faktickch zsa-
h46 postauje, e jde o fyzicky konkrtnho jedince. Abstraktn akty veejn sprvy
samy o sob ke vzniku vztah sprvnho prva, tak jak jsou traktovny v tomto ps-
pvku, nevedou, mohou vak zejm vst k jejich zniku, jako i ke zmn spovaj-
c v redukci obsahu. U opaten obecn povahy nen tern jet zcela prozkoumn,
z platnho prva lze dovozovat,47 e i v tomto ohledu jde o formu hranin. Na ve-
ejnoprvn smlouvy je zapoteb vybavit se jemnj optikou, nebo stanoven hmot-
nprvn dsledky48 obecn m ji sama oferta. Nkter sprvn kony provd vy-
konavatel veejn sprvy z edn povinnosti, uskutenn jinch je pedmtem jeho
diskren pravomoci.49
Rovn u prvnch kon adrest veejn sprvy je v souvislosti s dynamikou
vztah sprvnho prva vznamn, zda je kon projevem svobodn vle adresta, nebo
zda je adrest povinen tento prvn kon uinit.

du lze dovodit, e ustanoven o souhlasu sprvnho orgnu nen ustanovenm o pravomoci, nbr toli-
ko pravou postupu. Ojedinlm pkladem speciln pravy je 69 odst. 5 zkona . 183/2006 Sb.,
o zemnm plnovn a stavebnm du (stavebn zkon).
41 V minulosti byla tato otzka diskutovna zejmna v souvislosti s institutem obecnho uvn veobec-
n pstupnch materilnch statk. Vztah sprvnho prva zde vznikne v okamiku, kdy nkdo s u-
vnm danho statku zapone. M. Gapar rozliuje formalizovan a neformalizovan vztahy (cit. dlo,
s. 176). Srov. dle u J. Filipka (cit. dlo, s. 22).
42 M. Gapar (cit. dlo, s. 176) sice rozliuje zruen a znik, standardn je vak zruen brno jako ppad
zniku.
43 Podobn P. Prcha (cit. dlo, s. 100101).
44 Za formy sprvn innosti jsou dnes oznaovny abstraktn (normativn) akty veejn sprvy, opaten
obecn povahy, konkrtn (individuln) sprvn akty, faktick zsahy, veejnoprvn smlouvy a tzv. jin
(neregulativn ve smyslu typov ni intenzity prvnch ink) sprvn kony.
45 Vjimku pedstavuje ppad, kdy adrest konkrtnho sprvn aktu je neznmou osobou.
46 U tzv. bezprostednch zsah.
47 Viz 173 odst. 3 sprvnho du.
48 Viz 163 odst. 1 a 3 sprvnho du.
49 Podmnkami vkonu pravomoci se zabv V. Voplka (cit. dlo, s. 85).

50
Komplikovanj dynamiku maj ji zmnn duln vztahy. Pro ilustraci se zdaj
bt dobr alespo tyto dva pklady:
u vztahu, kter vznikne v dsledku konkrtnho sprvnho aktu vydanho na dost,
vznik procesn vztah dve ne vztah hmotn; procesn vztah vznikne podnm -
dosti, resp. jejm dojitm vcn a mstn pslunmu sprvnmu orgnu,50 zatmco
hmotn vztah vznikne a vykonatelnost rozhodnut sprvnho orgnu,
u odpovdnostnho vztahu je tomu naopak; hmotn vztah zde vznik ji spchnm
sprvnho deliktu, zatmco procesn vztah a oznmenm obvinn51 pachateli; jest-
lie je obvinn nkdo jin ne pachatel, nenapln se dualita vztahu, nbr se proces-
n vztah mine se vztahem hmotnm.

6. VZTAHY SPRVNHO PRVA


VERSUS VZTAHY SOUKROMHO PRVA

V prvnm du zaloenm na prvnm dualismu lze negativn vymezit


vztahy sprvnho prva pedevm ke vztahm prva soukromho.52 Vychz se pitom
z charakteristiky rozdl mezi prvem veejnm a prvem soukromm a rozdl mezi
veejnoprvn a soukromoprvn metodou prvn regulace.53
Pozoruhodn jsou ovem pedevm hranin ppady. Zdrojem pklad je v prv
ad judikatura. Nkolik judikt lze pro ilustraci uvst:
jako veejnoprvn byl kvalifikovn vztah mezi burzou cennch papr, kter je oso-
bou soukromho prva, a astnkem burzovnho obchodu nebo emitentem cennho
papru pijatho k burzovnmu obchodu pi ukldn sankc,54
jako pro ely zapoten zcela oddlen byly shledny pohledvka ze soukromo-
prvnho vztahu a pohledvka z veejnoprvnho vztahu,55
za rozhodovn o vztazch soukromho prva bylo oznaeno stanoven ve nhra-
dy za vyvlastnn a poslze bylo reimu uplatovanmu vi vztahm soukromho
prva podrobeno i samo vyvlastnn.56

50 Viz 44 odst. 1 sprvnho du.


51 Obecn viz 46 odst. 1 sprvnho du.
52 Na nkolika mstech sv stati se tmito rozdly zabv pedevm J. Filipek.
53 Viz nap. kapitolu Duana Hendrycha Sprvn prvo v publikaci Hendrych, D. a kol.: Sprvn prvo.
Obecn st. 7. vydn, Praha, C. H. Beck 2009.
54 Viz I. S 41/1998. lo o postaven burzovn komory burzy cennch papr pi ukldn sankc podle
31 zkona . 214/1992 Sb., o burze cennch papr. Sprvn je konstatovn, e urit instituce podle
povahy konkrtn innosti me v uritch vztazch vystupovat jako soukromoprvn, v jinch jako ve-
ejnoprvn subjekt. V danm ppad lze ale diskutovat o tom, zda stavn soud nepecenil vznam
skutenosti, e zmnn sankn ustanoven bylo formulovno zpsobem obvyklm pro pravu sprv-
nch delikt. Elegantn negaci tohoto problmu pinesla novela proveden zkonem . 251/2000 Sb.,
kter stanovila, e o opravnm prostedku proti rozhodnut burzovn komory rozhoduje Komise cennch
papr (stedn sprvn ad).
55 IV. S 226/98. Za neppustn bylo oznaeno zapoten pohledvek, z nich jednu mla obchodn spo-
lenost proti obci podle smlouvy o dlo a druhou obec proti obchodn spolenosti z dvodu mstnho po-
platku. Je ovem otzkou, zda takov zvr bylo teba odvodovat stetem sfry prva soukromho
a sfry prva veejnho. Mohl toti vyplvat ji ze samotnho zkona NR . 337/1992 Sb., o sprv
dan a poplatk. Na okraj teba poznamenat, e legitimita neppustnosti zapoten je pochybn.
56 Nejprve NSS 4 As 47/2003 39 a poslze Konf 4/2007 6. Vvoj prvnch nzor zde souvis se zm-
nami prvnch prav nejprve s vydnm zkona . 150/2002 Sb., soudn d sprvn, poslze s vy-
dnm zkona . 184/2006 Sb., o odnt nebo omezen vlastnickho prva k pozemku nebo ke stavb

51
V souasnosti se e otzka povahy certifiktu autorizovanho inspektora.57 Tento
certifikt je spolu s oznmenm stavebnmu adu ekvivalentem stavebnho povolen.58
Rsuje se pomrn neastn verdikt, podle nho by byl certifikt autorizovanho in-
spektora povaovn za rozhodnut sprvnho orgnu. Zapomn se na skutenost, e
koly tzv. vsostn veejn sprvy lze plnit i soukromoprvnmi prostedky, prosted-
nictvm vztah soukromho prva.59
Uniktnm kuriznm eenm a horkou novinkou je monost volby mezi pravomo-
c sprvnho orgnu a pravomoc soudu pi een nkterch spor v oblasti energe-
tiky.60
Praktick dsledky rozliovn vztah sprvnho prva a vztah soukromho prva
se projevuj jednak v rozdlnm poadu prva pi uplatovn prostedk prvn ochra-
ny, jednak v rozdlnm zpsobu nazrn na obsah vztahu, pokud jde o jeho existenci
a soulad se zkonem, poppad i vcnou sprvnost.

7. ZVREM

Zmny v naem sprvnm prvu, jich jsme v poslednch letech svdky,


poznamenaly t pojet vztah sprvnho prva. Zrove v jistm ohledu straj rozdl
mezi tmito vztahy na stran jedn a vztahy prva soukromho na stran druh. V-
znamnm faktorem vvoje je setkvn a stetvn rznch prvnch kultur. Negativ-
n pitom psob keovitost legislativnho procesu.
Lze mt za to, e stav vc ji dospl tak daleko, aby bylo na mst poloit otzku,
zda je lpe usilovat o purifikaci nepehledn materie s clem separovat veejnoprvn
od soukromoprvnho,61 nebo pehodnotit jejich dosti vypjat62 rozliovn.

(zkon o vyvlastnn). Povaovat vrok o vyvlastnn za soukromoprvn je absurdn. K tomuto zvru


pispla zkomolen, ale vznamem snad pece jen spe ambivalentn textace 28 odst. 1 zkona o vy-
vlastnn, a to spolu se zavdjcm ustanovenm 24 odst. 3 psm. d). Pklad ukazuje na hranice mo-
nost opatrnho gramatickho vkladu normy.
57 NSS Komp 2/2009.
58 117 zkona . 183/2006 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm du (stavebn zkon).
59 Viz ble mou sta nazvanou Soukrom osoby jako nositel vsostn sprvy v publikaci Chvtalov,
I. (ed.): Souasn trendy ve vvoji veejn sprvy. Praha, Metropolitn univerzita 2008.
60 Energetick regulan ad rozhoduje spory vyplvajc ze smluvnch vztah mezi driteli licenc nebo
mezi dritelem licence a jeho zkaznkem podle tohoto zkona v ppadech, ve kterch by jinak byla
k rozhodnut sporu dna pslunost soudu, pokud s pravomoc Energetickho regulanho adu rozho-
dovat vznikl spor souhlas vichni astnci zen [ 17 odst. 2 psm. b) zkona . 458/200 Sb., o pod-
mnkch podnikn a o vkonu sttn sprvy v energetickch odvtvch a o zmn nkterch zkon
(energetick zkon), ve znn zkona . 158/2009 Sb.]. Samotn spor se ovem tk vztah soukrom-
ho prva.
61 Pokud by mla bt separace zvraznna, lze jako o vchodisku de lege ferenda spekulovat o vztahu sou-
kromho prva jako obecnho prva a sprvnho (veejnho) prva jako zvltnho prva s tm, e pokud
vc, jej zaazen do soukromho prva, nebo sprvnho prva je sporn, nen vslovn oznaena jako
vc sprvnho prva, jde o vc soukromho prva. skal tohoto pstupu je ale zjevn.
62 Pecitlivl vnmn je u ns podmnno zejmna t historicky, dky restauraci prvnho dualismu
v podstat v jeho prvorepublikov podob.

52
ON THE ADMINISTRATIVE LAW RELATIONS

Summary

The article is aimed at some problems of the administrative law relations. It deals with
questions of the concept, the distinctive attributes, the classification and the dynamics of them, with their
elements and with the distinguishing between the administative law relations and the privat law ones. The
new atributes are related especially to the institute of the administrative law contract between private law
persons. The development of our legislation makes the diference between the administrative law relations
and the private law ones more relative.

53
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 5571

TEORETICK A STAVN VCHODISKA


SPRVNHO TRESTN
JAN MUSIL

1. SPRVN TRESTN
JAKO DRUH VEEJNOPRVNHO SANKCIONOVN

Trestn pat k tradinm nstrojm veejnoprvnho sankcionovn. Za


spchn deliktu tu ukld veejn moc zvltn druh sankce trest; ten se oproti ji-
nm druhm sankc vyznauje zvltn psnost, m pro pachatele zvl citeln d-
sledky v rznch sfrch jeho osobnho a socilnho ivota (dotk se nap. jeho osobn
svobody, majetku, sociln prestie) a je jm pociovn, ve srovnn s jinmi sankce-
mi, zvl korn.
Uloen trest m podle pedstav prvnch filozof a kriminolog plnit nkolik funk-
c oekv se od nj, e v zjmu ochrany spolenosti bude psobit jednak na pacha-
tele (jako prostedek odplaty, zbrany, npravy, resocializace), jednak i na ostatn spo-
lenost (jako prostedek generln prevence, odstraen, satisfakce). kla rznch
teori trestn, akcentujcch ten i onen el trestu, je dnes v trestnprvn teorii veli-
ce pestr.1
Trestn jako prvem upraven proces rozhodovn o vin a trestu za poruen prva
se dnes vyskytuje ve dvou podobch jako soudn trestn a sprvn trestn. Delimi-
tace mezi nimi je dna druhem sthanho deliktu pedmtem soudnho trestn je
trestn in, pedmtem sprvnho trestn je sprvn delikt.
Sprvnch delikt existuje nkolik druh, Prkov2 rozliuje nap. tyto:
1. pestupky,
2. sprvn disciplinrn delikty,
3. sprvn podkov delikty,
4. jin sprvn delikty, jimi jsou zejmna:
jin sprvn delikty fyzickch osob,
sprvn delikty prvnickch osob,

1 Bohat literrn daje viz Jescheck, H.-H., Weigend, T.: Lehrbuch des Strafrechts. Allgemeiner Teil. 5.
Aufl. Berlin: Duncker & Humblot, 1996, s. 739 a nsl.; Streng, F.: Strafrechtliche Sanktionen. 2. Aufl.
Stuttgart, Berlin, Kln: Kohlhammer, 2002.
2 Prkov, H: Sprvn trestn. In: Hendrych, D. a kol.: Sprvn prvo. Obecn st. 7. vyd. Praha:
C. H. Beck, 2009, s. 454.

55
sprvn delikty prvnickch osob a fyzickch podnikatelskch osob (podnika-
tel).

2. EXPLOZE SPRVNHO TRESTN

Nen mi znmo, e by existovala pesn statistick data o etnosti stha-


nch pestupk a jinch sprvnch delikt lze pouze piblin odhadovat, e jich jsou
ron statisce. Poet skuten spchanch sprvnch delikt se nikdo ani neodv
odhadnout vzhledem k pedpokldan latenci, mnohonsobn pesahujc skuten
odhalen delikty, jich budou nepochybn miliony ron. Pes tento nedostatek pes-
nch statistickch dat se zd bt nesporn, e v poslednch desetiletch se rozsah
sprvnho trestn nebvale zvtuje.
Nejde ovem toliko o nrst potu spchanch a sthanch delikt. O nrstu m-
eme mluvit tak v tom smyslu, e pibv poet skutkovch podstat sprvnch delik-
t v normotvorb. Mnoz autoi nazvaj tento jev jako exploze nebo hypertrofie sprv-
nho trestn.3
Zvl dynamick rozvoj zavaj sprvn delikty prvnickch osob. V literatue se
uvd, e n prvn d obsahuje pes 200 zkon obsahujcch skutkov podstaty
sprvnch delikt a e tm kad nov pijman zkon z oboru sprvnho prva za-
hrnuje t ustanoven o sprvnch deliktech.4
Sociln piny tohoto jevu se zdaj bt nasnad. Spoleensk a ekonomick ivot
modern spolenosti je stle komplikovanj, vyznauje se mnoha socilnmi a spole-
enskmi deviacemi, kter ohrouj stabilitu spolenosti a bezpenost obana. To vy-
volv potebu nrstu zsah sttu do dalch a dalch oblast ivota a rostouc mru
prvn regulace normami sprvnho prva, zabezpeujcmi zrove postih delikvent,
jakoto odvetnou reakci na poruovn primrnch pedpis.
Men mrou se o nrst piinil pesun sti delikt, sthanch dve soudy jako
trestn iny, do kategorie sprvnch delikt. Tento nov mezinrodn trend tzv. dekri-
minalizace byl velmi rozen v edestch a osmdestch letech minulho stolet
a zashl i eskou legislativu. Vzpomeme jen nap. na nkolikrt se zvyujc miniml-
n hranice ve kody u majetkovch delikt (v 60. letech 500, K, dnes 5000, K),
kter vedly k pesunu velk sti majetkov kriminality do pestupkov oblasti.
Bohuel (k m ltosti) je teba konstatovat, e koncem osmdestch let nastal
v tomto smovn trestn politiky obrat a zaala slit tendence k zostovn trestn re-
prese. Nov (represivnj) trend, jak se zd, se prosadil nejen v politice a v legislati-
v, ale byl akceptovn t kriminologickou a trestnprvn teori. Jrg Arnold s neta-
jenou ltost mluv o tom, e diskuse o dekriminalizaci je dnes bohuel pass, idea
klasickho liberlnho trestnho prva se zd bt pekonna, a vyhl dnes jako ana-

3 Prkov, H.: Dochz u ns k hypertrofii trestn represe? In: Chvtalov, I. (ed.): Souasn trendy
ve vvoji veejn sprvy. Soubor vdeckch stat. Praha: Metropolitn univerzita Praha, 2008, s. 134
a nsl.
4 Prkov, H.: Sprvn trestn. In: Hendrych, D. a kol.: Sprvn prvo. Obecn st. 7. vyd. Praha:
C. H. Beck, 2009, s. 441.

56
chronismus.5 Tento nov trend lze dokumentovat zejmna na procesu tzv. nov krimi-
nalizace 6, tj. na zavdn novch skutkovch podstat trestnch in, a novch institu-
t jak obecn, tak zvltn sti trestnho zkona.
Pro nae dnen tma m naznaen tendence ten praktick dopad, e tm vymi-
zel pesun delikt z oblasti trestnch in do kategorie pestupk nebo jinch sprv-
nch delikt.
Naopak nejsou dnes nijak vzcn ppady, kdy dvj pestupky se staly trestnmi
iny.
Jako pklady tchto novch trestnch in, zavdnch postupnmi novelizacemi
od 90. let, uveme z dve platnho trestnho zkona (zk. . 140/1961 Sb., ve znn
pozdjch pedpis dle t tr. zk.) teba trestn iny:
vystaven nepravdivho potvrzen 129 tr. zk.,
nedovolen vroba a dren sttn peeti a ednho raztka 176a tr. zk.,
nedovolen vroba a dren omamnch a psychotropnch ltek a jed 187a
tr. zk.,
padln a vystavovn nepravdivch lkaskch zprv, posudk a nlez 175b
tr. zk.,
zneuit zznamu na nosii informac 257a tr. zk.,
pokozovan ciz vci nstiky nebo ntry barvou 257b tr. zk.
a mnoh dal trestn iny.
T nov trestn zkonk (zkon . 40/2009 Sb. ve znn pozdjch pedpis, dle
t NTZ), kter je inn od 1. ledna 2010, obsahuje takovch problematickch de-
likt, pedstavujc jaksi mutace dvjch pestupk, celou adu. Pkladem budi
teba trestn in pokozen zznamu v potaovm systmu a na nosii informac
a zsah do vybaven potae z nedbalosti ( 232 NTZ), poruen pedpis o nlepkch
a jinch pedmtech k oznaen zbo ( 244 NTZ), padln a pozmnn pedmt
k oznaen zbo pro daov ely a pedmt dokazujcch splnn poplatkov po-
vinnosti ( 245 NTZ), poruen zkaz v dob nouzovho stavu v devizovm hospo-
dstv ( 247 NTZ), vystaven nepravdivho potvrzen a zprvy ( 259 NTZ), poko-
zen geodetickho bodu ( 278 NTZ), zanedbn pe o zve z nedbalosti ( 303
NTZ), neoprvnn vroba, dren a jin nakldn s livy a jinmi ltkami ovlivu-
jcmi uitkovost hospodskch zvat ( 305 NTZ), nedovolen vroba a dren pe-
etidla sttn peeti a ednho raztka ( 349 NTZ).
Osobn mm k tto linii nov kriminalizace odmtav postoj a doufm, e v bu-
doucnosti dojde ke zmn.7
Shrneme-li tento vklad, meme konstatovat, e v souasn dob tm nedoch-
z k dekriminalizaci soudnch trestnch in a k jejich pesunu do kategorie pe-
stupk.

5 Arnold, J.: Karl Marx und das Holzdiebstahlgesetz. In: Arnold, J. et al. (Hrsg.): Menschengerechtes
Strafrecht. Festschrift fr Albin Eser. Mnchen: C. H. Beck, 2005, s. 45.
6 K pojmu nov kriminalizace srov. Kaiser. G. u. a. (Hrsg.): Kleines kriminologisches Wrterbuch. 3. Aufl.
Heidelberg: C. F. Mller, 1993, s. 576 a nsl.
7 Musil, J.: Respektuje esk zkonodrce princip subsidiarity trestn represe? Kriminalistika . 3/2007,
s. 161175.

57
Akoliv tedy oblast sprvnho trestn nen nov sycena delikty degradovanmi
z dvjch trestnch in na pestupky, pesto dochz k expanzivnmu rstu potu
novch skutkovch podstat sprvnch delikt, jejich zdrojem je samotn sprvn
prvo. I k tomuto trendu lze vznet mnoho vhrad; lze se domnvat, e i v oblasti
sprvnho trestn dochz k pepnn represe a k nedoceovn principu pomocn
role (subsidiarity) represe.

3. HLAVN NEDOSTATKY SOUASN ESK PRVN PRAVY


SPRVNHO TRESTN

Souasn prava sprvnch delikt v eskm prvu je velmi nedokonal.


Je j oprvnn vytkna rozttnost, nejednotnost, komplikovanost a pedevm to,
e j schz prava obecnch institut, jako jsou okolnosti vyluujc protiprvnost
a trestnost, znik trestnosti, prava skutkovho a prvnho omylu, polehujc a pit-
ujc okolnosti, zsady pro ukldn sankc apod. prava forem odpovdnosti ve vzta-
hu k zavinn (objektivn odpovdnost absolutn, objektivn odpovdnost s monost
liberace, odpovdnost za zavinn) je prozatm chaotick a postrd logiku. Tak ve
sankc je naprosto nahodil, sazby pennch pokut vychzej spe z momentlnho
stavu inflace v dob pijet norem ne z jinch rozumnch kritri a rozhodn dnes
nespluj poadavek proporcionality sankce ve vztahu k zvanosti deliktu. Bli
vklad o tomto nevyhovujcmu stavu souasn pravy sprvnch delikt lze nalzt
u Prkov.8
Za neuspokojivou je pokldna tak procesn prava sprvnho trestn. Samostat-
n procesn ustanoven obsahuje zk. . 200/1990 Sb., o pestupcch (dle jen pe-
stupkov zkon) v sti tet, prava vak nen komplexn a subsidirn se uplatn
zkon . 500/2004 Sb., sprvn d ve znn pozdjch pedpis (dle jen sprvn
d). Navc mnoh speciln zkony, upravujc sprvn delikty a sankce za n, ob-
sahuj t nkter jednotliv procesn ustanoven; ve vztahu k tmto zvltnm zko-
nm maj procesn normy pestupkovho zkona, resp. t sprvnho du subsidir-
n povahu.
Panuje tedy dlouhodob shoda v tom, e souasn stav prvn pravy deliktn od-
povdnosti ve sprvnm prvu je nevyhovujc a vyaduje zsadn reformy. V posled-
nch letech byly podniknuty vn mnn pokusy tento stav zmnit. Z nich lze zmnit
zejmna Ministerstvem vnitra vypracovan Nvrh vcnho zmru zkona o sprvnm
trestn, pedloen k odborn diskusi v roce 2001 a 2002, kter se vak bohuel ne-
dokal realizace.9

8 Prkov, H.: Vchodiska budouc prvn pravy sprvnho trestn. (1. st). Prvn praxe . 6/1999,
s. 374382; (2. st) Prvn praxe . 7/1999), s. 447456; Prkov, H.: Sprvn delikty prvnickch
osob. AUC Iuridica . 45/1992, s. 393.
9 Viz usnesen vldy esk republiky . 162 ze dne 20. nora 2002; t Kubnka, J.: K nvrhu vcnho
zmru zkona o sprvnm trestn. Sprvn prvo . 1/2002, s. 1119.

58
4. ROZDL MEZI TRESTNMI INY
A SPRVNMI DELIKTY

Diferenciace mezi trestnmi iny a sprvnmi delikty se zd bt bezpro-


blmov z hlediska platnho pozitivnho prva. Oba druhy delikt jsou koncipovny
jako protiprvn jednn taxativn (enumerativn) vyjmenovan prvnmi normami,
piem jejich vet je pln.
Krom definic jednotlivch skutkovch podstat trestnch in a sprvnch delikt
se zkonodrce pokou t o definovn abstraktnch druhovch pojm. Tak dve
platn trestn zkon, vychzejc z tzv. materilnho pojet trestnho inu, obsahuje
v 2 odst. 1 definici Trestnm inem je pro spolenost nebezpen in, jeho znaky
jsou uvedeny v tomto zkon. Nov trestn zkonk je zaloen na formlnm pojmu
trestnho inu, jej v 13 odst. 1 vymezuje jako protiprvn in, kter trestn zkon
oznauje za trestn a kter vykazuje znaky uveden v takovm zkon.
Pestupkov zkon definuje pestupek 2 odst. 1 jako zavinn jednn, kter po-
ruuje nebo ohrouje zjem spolenosti a je za pestupek vslovn oznaeno v tom-
to nebo jinm zkon. Zkonnou definici druhovho pojmu jin sprvn delikt
v prvnch pedpisech nenalezneme, o vymezen pojmovch znak se pokou toliko
nauka.
Teoretick poznn se ovem neme uspokojit pouze banlnm konstatovnm, e
trestnm inem nebo sprvnm deliktem je to, co jako takov ozna zkonodrce.
Nechceme-li se smit s pedstavou, e zaazen uritho protiprvnho jednn do ka-
tegori trestnho inu nebo sprvnho deliktu zle toliko na libovli zkonodrce,
musme se alespo pokusit hledat a nalzt urit objektivn kritria pro takovou dife-
renciaci. Stanoven takovch kritri je dleit zejmna pro legislativu (z hlediska de
lege ferenda). Men aktuln vznam m toto hledn objektivnho diferencianho
kritria pro obor trestnho (kriminlnho, soudnho) trestnho prva, nebo zde se
v souasn dob nachzme v relativn ukonen fzi teprve nedvno schvlenho
novho trestnho zkonku (by ji, jet ped nabytm innosti, novelizovanho).
Z dlouhodobj perspektivy ovem ani zde nelze pedpokldat nehybnost a pinej-
menm na diskusn a teoretick rovni je vhodn uvaovat o budoucm legislativnm
smovn.
Mnohem aktulnj jsou vak dnes tyto otzky pro oblast sprvnho prva.
Chtl bych se proto jen krtce zmnit o nkterch kritrich, zmiovanch v prvn
nauce, podle nich by mly bt odlieny trestn iny na jedn stran a sprvn delikty
na stran druh. Zpravidla jsou tato kritria dlena do dvou skupin na kvalitativn
a kvantitativn.10 Konkrtn jsou uvdna nap. tato hlediska:
objekt deliktu nkte autoi soud, e objektem sprvnch delikt by mla bt z-
sadn pouze ochrana dnho vkonu sttn sprvy (podek ve veejn sprv).
Ochrana jinch spoleenskch statk, nap. majetkovch vztah a obanskho sou-
it pslu spe pravmu kriminlnmu prvu;

10 Viz nap. Jescheck, H.-H.: Lehrbuch des Strafrechts. Allgemeiner Teil. 5. Aufl. Berlin: Duncker &
Humblot 1996, s. 58.

59
sociln etick odsudek deliktu, tj. jeho morln zavrenhodnost (die Verwerflich-
keit), je pznan pouze pro trestn iny, u sprvnch delikt absentuje. Sprvn de-
likty jsou asto nazrny jako eticky neutrln, jejich spchn nen odsuzovno jako
morln zvadn, nevyvolv pokles sociln prestie pachatele;
stupe spoleensk nebezpenosti (kodlivosti) trestn in by ml bt typov z-
vanj ne sprvn delikt. Toto kritrium je ovem asto zpochybovno, pouka-
zuje se na to, e mnoho sprvnch delikt je vysoce kodlivch, na druh stran exi-
stuje mnoho bagatelnch trestnch in;
povaha sankce; soud se, e vt zvanost (sociln kodlivost) kriminlnho trest-
nho inu vyaduje pout psnj a innj sankce, ktermi lze odstrait poten-
cilnho pachatele od zmru spchat trestn in a ktermi lze v ppad spchn
trestnho inu vyvolat satisfakci pokozenho a veejnosti. Nejostej sankce, jako
je trest odnt svobody, zkaz pobytu, propadnut majetku apod., by mly bt vy-
hrazeny pouze trestnmu prvu. Sprvn sankce je spe pipomenutm nutnosti do-
drovat prvo nebo draznm sprvnm pkazem. Typickou sprvn sankc by
mla bt penit pokuta, v poslednch letech se vak kla sprvnch sankc rozi-
uje;
zpsob definovn dispozice delikventnho jednn dodrovn vysoce abstrakt-
nch, univerzln platnch pravidel chovn (typu nezabije!, nepokrade!) m
bt sankcionovno normami trestnho prva. Protiprvnost sprvnho deliktu by
mla zsadn vyplvat z poruen pedem precizn definovanch a dostaten kon-
krtnch pkaz a zkaz, obsaench v normch sprvnho prva (nap. v pravi-
dlech silnin dopravy).
Je zejm, e nkter tato delimitan kritria jsou vgn, zsti protikladn, jejich
interpretace je nejist. Pro praktick pouit (jako vodtko pro normotvorbu) nelze
vystait s dnm z nich izolovan. Nezbv, ne volit rzn kompromisy a pihl-
et k vce hlediskm souasn. Je nepochybn, e legislativa je vdy ovlivnna tak
pragmatickmi zeteli, pihl nap. t ke kapacitm justinch a sprvnch orgn
a k jejich kvalifikovanosti pro een danho typu delikvence, k nkladnosti proce-
dury apod.
Osobn se domnvm, e v ppad pestupk proti majetku a proti obanskmu
souit pevauj argumenty ve prospch jejich peveden do oblasti trestnho prva.
eenm by mohlo bt zaveden tripartice soudn sthanch delikt, tj. rozen o ka-
tegorii soudnch pestupk. Je ovem jist, e takov nvrh vyvolv mnoho nmitek,
oprajcch se zejmna o kapacitn nedostatenost soudnictv. Lze se vak domnvat, e
vhodnmi procesnmi a organizanmi opatenmi (zavedenm zjednoduench forem
trestnho sthn, aplikac odklon, diverzifikac, specializac soud) by takov een
bylo schdn. Jist ovem je, e nov trestn zkonk takov een nepijal.
Shrneme-li pedchoz vklad, lze konstatovat, e v souasn dob se nepodailo do-
spt k jednoznanm kritrim pro uren toho, zda by urit protiprvn jednn mlo
bt trestno jako trestn in i jako sprvn delikt. Nepodailo se to nejen u ns, ale ani
jinde ve svt, jak vyplv nap. z rezoluce, pijat XIV. mezinrodnm kongresem
trestnho prva, konanm v roce 1989 ve Vdni, jeho prvn sekce se zabvala prvn-
mi a praktickmi problmy, vyplvajcmi z rozdlu mezi trestnm prvem a sprvnm

60
trestnm prvem.11 Konstatuje se v n, e zvis toliko na rozhodnut nrodnch zko-
nodrnch orgn, jak jednn m bt postihovno trestnm nebo sprvnm prvem.
Zkonodrce by vak neml postupovat svvoln, mus mt pro jm pijat legislativn
een racionln zdvodnn, vdy m vzt v vahu nkolik hledisek, zejmna dlei-
tost spoleenskho zjmu ohroenho nebo pokozenho deliktem a stupe zavinn
ze strany pachatele.

5. STAVNPRVN LIMITY SPRVNHO TRESTN

5.1 NEODPORUJE SPRVN TRESTN PRINCIPU DLBY MOCI?

Kompetence soud rozhodovat o trestnch inech je zakotvena pmo


v stavnm podku, konkrtn v ust. lnku 40 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svo-
bod (dle jen Listina): Jen soud rozhoduje o vin a trestu za trestn iny.
Naproti tomu esk stavn pedpisy neobsahuj dnou explicitn zmnku o sprv-
nm trestn. V tom se li od nkterch zahraninch stav, kter se o nm alespo
letmo zmiuj; Mikule12 uvd pklad eck stavy z roku 1975, kter v lnku 96 ob-
sahuje zmocnn pro zkonodrce, aby obyejnm zkonem svil rozhodovn o ukl-
dn pokut nkterm sprvnm adm.
To otvr prostor pro nastolen otzky: M bt vbec sprvnm orgnm svena
jedna st tzv. trestn moci (Strafgewalt)? Jak u to v ivot bv, jen mlokdy na po-
loenou otzku existuje jen jedna odpov a stejn je tomu i v ppad na otzky.
Na jedn stran najdeme siln odprce sprvnho trestn, kte kaj: Trestn nen
veejn sprv vlastn, nen jej pirozenou a originln funkc, nebo, ponkud archaic-
ky eeno, nen objektivn nutnm vronem funkc veejn sprvy.13 Jakkoli trest-
n by pr mlo nleet toliko nezvislm soudm. Veejn sprva pr neme bt pi
een trestnprvnch spor nezvisl a objektivn, protoe ona zrove aluje a sou-
asn i rozhoduje v zleitostech, na nich je sama zainteresovna. Hierarchick, sub-
ordinan struktura veejn sprvy pr apriorn vyluuje nezvislost rozhodovn o tak
zvanch a citlivch otzkch, jako je vina a trest. Hroz nebezpe, e trestn se
v rukou veejn sprvy zmn z prostedku sebeobrany a reaktivnho psoben na n-
stroj proaktivnho psoben toti zajiovn kol veejn sprvy. Odprci pouka-
zuj rovn na to, e prvn systmy ady zem se bez institutu sprvnho trestn dobe
obejdou.
Naproti tomu i zastnci sprvnho trestn uvdj mnoho pesvdivch argumen-
t. Nkter z nich jsou ist pragmatick, nicmn jsou zvan: Justice je dnes mi-
modn petena pedevm klasickou obanskoprvn a trestn agendou, kterou jen

11 Viz Musil, J., Motejl, O. (eds.): trnct mezinrodn kongres trestnho prva ve Vdni 1989. Sbornk
dokument. Praha: Institut FMV pro vchovu a vzdlvn a eskoslovensk nrodn skupina Mezin-
rodn spolenosti pro trestn prvo, 1991, s. 6.; t Revue internationale de droit penal, 61e anne, 1er et
2e trimestres 1990.
12 Mikule, V.: Poznmky k eskmu trestnmu prvu sprvnmu. In: Musil, J., Vanduchov, M. (eds.): Pocta
prof. JUDr. Otovi Novotnmu k 70. narozeninm. Praha: Kodex Bohemia, 1998, s. 69.
13 Viz Nvrh vcnho zmru zkona o sprvnm trestn. Ministerstvo vnitra R, 2002.

61
s obtemi zvld, jej kapacity jsou omezen a narej na nkladov bariry, zen
ped soudy je mimodn zformalizovan, neprun a pomal. Naproti tomu sprvn
trestn je daleko prunj a rychlej, protoe se dje mn formln. Me probhat
paraleln s plnnm jinch kol veejn sprvy, jaksi za pochodu, jako bezpro-
stedn a prun reakce na zjitn, uinn pi plnn jinch sprvnch kol. Rozho-
dovn o sprvnch deliktech vyaduje posoudit a zhodnotit adu odbornch otzek,
v nich se veejn prva dobe vyzn a pi jejich posuzovn je sobstan, zatmco
soudy se v nich bez pomoci znalc nejsou schopny orientovat. Poznatky naerpan pi
sprvnm trestn me veejn sprva operativn a rychle uplatnit ve sv dal innosti
a preventivn je vyut k bezporuchovmu fungovn sprvy v budoucnosti.
Osobn se domnvm, e klady institutu sprvnho trestn pevauj nad jeho ne-
vhodami. Bez vznamu zajist nen ani dlouholet tradice sprvnho trestn v na
zemi, navazujc na pedchoz stalet vvoj v rakousko-uhersk monarchii a za prvn
eskoslovensk republiky, jako i dobr zkuenosti z mnoha jinch zem s podobnm
prvnm systmem. Pes vechny nedostatky je teba konstatovat, e sprvn trestn
u ns dnes funguje bez vtch poruch a jeho radikln demont a revolun pestav-
ba by vyvolala mnoho negativnch efekt. Hlavn nedostatek sprvnho trestn, tj.
chybjc nestrannost sprvnch orgn, lze pekonat institucionlnmi zrukami n-
slednho soudnho pezkumu v podob sprvnho soudnictv.
Absence stavnprvnho zakotven sprvnho trestn v stavnm podku nezp-
sobuje dn systmov poruchy. Lze se patrn i do budoucna spokojit s tm, aby tato
oblast byla upravena pouze obyejnmi zkony, jak je koneckonc obvykl i v ji-
nch zemch. adu pravidel sprvnho trestn lze odvodit z obecnch stavnch prin-
cip, platcch pro innost sttnch orgn v demokratickm prvnm stt pi jakkoli
innosti. Zejmna pak lze vzthnout na sprvn trestn analogicky nkter stavn-
prvn limity, uren primrn pro oblast soudnictv. Jde pedevm o procesn pravi-
dla tzv. spravedlivho procesu (fair trial), jak o tom bude jet podrobnji e dle.

5.2 V JAKCH PRVNCH NORMCH MAJ BT UPRAVENY


SKUTKOV PODSTATY SPRVNCH DELIKT?

Problm spov v tom, zda skutkov podstaty sprvnch delikt maj bt


definovny pouze zkonem, nebo je mohou upravit t podzkonn prvn normy.
V ppad trestnch in je princip vlunho zkonnho definovn stanoven p-
mo stavnm pedpisem v podob pravidla nullum crimen, nulla poena sine lege (l-
nek 39 Listiny Jen zkon stanov, kter jednn je trestnm inem a jak trest, jako
i jak jin jmy na prvech nebo majetku, lze za jeho spchn uloit.)
Pokud jde o sprvn delikty, nen situace tak jasn, protoe v stavnch pedpisech
takto explicitn formulovan pravidlo nenalezneme.
Lze teoreticky uvaovat o tom, zda poadavek zkonnho vymezen sprvnch de-
likt na stavnprvn rovni by bylo mono dovodit z princip prvnho sttu. Skut-
kov podstaty jakhokoli veejnoprvnho deliktu jsou ve sv podstat sttem stano-
ven zkazy chovat se zvadn jde tedy o negativn vymezen pkazy. lnek 2
odst. 3 Listiny poaduje, aby sttem stanoven veobecn platn zkazy, adresovan

62
obanm, mly podobu zkona, nebo kad me init, co nen zkonem zakzno,
a nikdo nesm bt nucen init, co zkon neukld. Soudn a sprvn trestn je vko-
nem sttn moci, piem plat, e sttn moc lze uplatovat jen v ppadech a v me-
zch stanovench zkonem, a to zpsobem, kter zkon stanov (l. 2 odst. 2 Listiny).
Tato ustanoven jsou ovem pomrn obecn a vgn a k jejich pesn interpretaci ve
vztahu k poadavku zkonnho definovn sprvnch delikt nelze dojt tak snadno
a jednoznan, jako je tomu v ppad trestnch in.
Domnvm se, e k dodren poadavku zkonn pravy sprvnch delikt posta,
aby urit jednn bylo zkonem jako sprvn delikt oznaeno. Vslovn je takov
pravidlo obsaeno v pestupkovm zkon, v jeho 2 odst. 1 je pestupek definovn
jako zavinn jednn, kter poruuje nebo ohrouje zjem spolenosti a je za pe-
stupek vslovn oznaeno v tomto nebo jinm zkon.14 Pestupkem je tedy to, co
zkon za pestupek oznauje.
Pokud jde o druhov pojem jin sprvn delikt, je pot v tom, e jeho zkonnou
definici v prvnch pedpisech vbec nenalezneme, o vymezen pojmovch znak se
pokou toliko nauka. Dokonce ani jednotliv zkony, kter tyto delikty upravuj, zpra-
vidla termn sprvn delikt neuvaj. e jde o jin sprvn delikt, se d vyvodit to-
liko interpretac jde zpravidla o poruen njak prvn povinnosti, kter je trestno
sankc, nejastji penn pokutou. I u nich vak plat analogick poadavek, tedy aby
trestnost vech sprvnch delikt byla vdy stanovena zkonem.
Teoretick a zrove i stavnprvn problm spov v tom, e skutkov podstaty
mnoha sprvnch delikt jsou definovny jako poruen povinnost (pkaz a zkaz),
kter po obsahov strnce de facto nestanov zkonodrce zkonem, nbr je podz-
konnmi normami stanov orgny moci vkonn ministerstva, jin sprvn ady
a t orgny zemn samosprvy.
Legislativn technicky dochz k tto implementaci podzkonnch norem do ob-
sahu zkon tak, e rzn zkony z oboru sprvnho prva vymezuj skutkov podstaty
sprvnch delikt za pomoci blanketnch norem; sprvn delikt je zkonem definovn
jako poruen jin zkonn nebo podzkonn prvn normy. Tento zpsob definovn
je pro sprvn delikty velmi charakteristick a to jak pi definovn pestupk, tak ji-
nch sprvnch delikt.15
Pkladem sprvnho deliktu, na jeho definovn se de facto podlej podzkonn
pedpisy, me bt nap. zkon . 258/2000 Sb., o ochran veejnho zdrav, kter
v ust. 92 odst. 1 k, e deliktem je nesplnn nebo poruen povinnost stanove-
nch prvnm pedpisem krajskho hygienika. Podobn zkon . 21/1992 Sb.,
o bankch sankcionuje v 26 odst. 1 nedostatky v innosti banky, piem nedo-
statkem je podle odstavce 3 psm. b) kad poruen nebo obchzen prvnch
pedpis a opaten vydanch eskou nrodn bankou.

14 V tom je souasn esk prava pomrn rigorzn; v minulosti nebylo dnou vjimkou, e pestupky
byly obsaeny v podzkonnch pedpisech (vldnch nazench, vyhlkch), v nkterch zahraninch
zemch se s takou pravou lze setkat dodnes.
15 Blanketn normy lze nalzt i v trestnm zkon pkladem je teba trestn in podle 181e TrZ (na-
kldn s odpady), kter trest pachatele, kter nakld s nebezpenmi odpady v rozporu s prvnmi
pedpisy.

63
Pestupkov zkon definuje v 46 odst. 1 a 2 jako pestupek proti podku ve stt-
n sprv a pestupky proti podku v zemn samosprv takov jednn, kter poru-
uje povinnosti stanoven zvltnmi prvnmi pedpisy, vetn nazen obc a kraj,
jako i poruen povinnost stanovench v obecn zvaznch vyhlkch obc a kraj
vydanch na seku jejich samostatn psobnosti.
Domnvm se, e skutkov podstaty sprvnch delikt nemus bt po strnce obsa-
hov nezbytn formulovny toliko v zkon, nbr e je lze vymezit t v podzkon-
nch normch a odkazem (oznaenm) je implementovat do zkona. Dvodem pro
piputn podzkonn normotvorby je pedevm obrovsk pestrost a poetnost rz-
nch deliktnch jednn a jejich promnlivost; jejich fixovn toliko v zkon by vy-
volvalo zahlcen a nepehlednost zkon, narelo by na rigidnost a neprunost le-
gislativnho procesu.
stavnprvn oprvnn k tto podzkonn normotvorb lze odvodit z stavy, jej
lnek 79 odst. 3 stanov, e ministerstva, jin sprvn ady a orgny zemn samo-
sprvy mohou na zklad a v mezch zkona vydvat prvn pedpisy, jsou-li k tomu
zkonem zmocnny. lnek 104 odst. 3 k, e zastupitelstva mohou v mezch sv
psobnosti vydvat obecn zvazn vyhlky. K vydvn obecn zvaznch vyhl-
ek, i kdy jsou jimi ukldny povinnosti, ji orgny zemn samosprvy nepotebuj
dn dal zkonn zmocnn, na rozdl od vydvn prvnch pedpis v penese-
n psobnosti, ve smyslu lnku 79 odst. 3 stavy, kde takov zkonn zmocnn po-
tebuj.
S nktermi proheky pi prvn prav sprvnch delikt, kter mohou nabt
stavnprvn dimenze, se lze setkat pi vydvn obecn zvaznch vyhlek obcemi.
Tento typ pochyben lze demonstrovat na ppadu posuzovn zkonnosti obecn z-
vazn vyhlky obce Koenov, projednvan stavnm soudem pod sp. zn. Pl. S
35/06 na nvrh Ministerstva vnitra.16
lnek 3 tto obecn vyhlky, upravujc povinnosti osob v souvislosti s chovem
a drenm ps, nap. stanovil povinnost osoby, kter vede nebo doprovz psa, za-
jistit, aby pes nezneioval veejn prostranstv, veejnou zele nebo zazen slouc
k potebm veejnosti a neprodlen odstranit neistoty (vkaly apod.) zpsoben
psem na veejnm prostranstv. Jde tedy o povinnosti, jejich poruenm je typicky
naplovna skutkov podstata pestupku proti veejnmu podku podle 47 odst. 1
psm. d) pestupkovho zkona (jeho se dopust ten, kdo zneist veejn prostran-
stv, veejn pstupn objekt nebo veejn prospn zazen anebo zanedb povin-
nost klidu veejnho prostranstv). Takov duplicitn prava by jet sama o sob
nemusela bt protistavn.
Problm vak byl v tom, e vyhlka obce Koenov v lnku 6 odst. 2 stanovila, e
za nedodren povinnost uvedench v tto vyhlce je mono uloit sankce:
a) podle 58 zkona . 128/2000 Sb., o obcch, ve znn pozdjch pedpis, podni-
kajc fyzick osob nebo prvnick osob do ve 200 000, K;

16 Cel nzev vyhlky znl Vyhlka . 2/2004, o zajitn a udrovn istoty veejnch prostranstv a ve-
ejn zelen a zabezpeen mstnch zleitost veejnho podku v souvislosti s chovem a drenm ps
na zem obce Koenov.

64
b) podle 46 odst. 3 zkona . 200/1990 Sb., o pestupcch, ve znn pozdjch ped-
pis, fyzick osob do ve 30 000, K.
Vidme tedy, e tvrce vyhlky oznail jednn spovajc ve zneitn veejn-
ho prostranstv za pestupek proti podku ve sttn sprv a proti podku v zemn
samosprv podle 46 odst. 3 pestupkovho zkona, akoliv zkonodrce v pe-
stupkovm zkon je kvalifikuje jako pestupek proti veejnmu podku podle 47
odst. 1 psm. d) tho zkona. Pro pachatele m tato rozdln prvn kvalifikace ten d-
sledek, e u tchto pestupk jsou rozdln sankce (v prvnm ppad hroz pokuta do
200 000 K, v druhm ppad do 30 000 K).
V nlezu, kterm stavn soud zruil nkter ustanoven vyhlky, je vysloven n-
zor, e skutkov podstata pestupku proti podku v zemn samosprv m, [] po-
vahu subsidirn ve vztahu ke skutkov podstat pestupku proti veejnmu podku
podle pestupkovho zkona. [] Obec nem zmocnn ke tvorb samostatnch skut-
kovch podstat pestupk, je jen oprvnna, za zkonem danch pedpoklad, ukldat
urit povinnosti. Povinnosti, uloen ve zkouman vyhlce, jsou v podstat toton
s tmi, kter jsou sankciovny podle skutkovch podstat pestupk zkona pestupko-
vho. Proto nen na mst jejich podazen pod tzv. ,ostatn pestupky proti podku ve
sttn sprv a pestupky proti podku v zemn samosprv ve smyslu 46 zkona
. 200/1990 Sb., jak in napaden vyhlka. Nen toti mon, aby stejn jednn,
kter je definovno pestupkovm zkonem jako pestupek proti veejnmu podku
podle 47 pestupkovho zkona, prohlsila obecn vyhlka za pestupek proti po-
dku v zemn samosprv podle 46 odst. 2 pestupkovho zkona. Pokud tak obec
uinila (v l. 6 odst. 2 vyhlky), vykroila z mez sv pravomoci.

5.3 PROBLM URITOSTI SKUTKOVCH PODSTAT SPRVNCH DELIKT

I v oboru trestnho prva se pokld za potebn poadavek nullum cri-


men, nulla poena sine lege doplnit a upesnit jet tymi adjektivy, take cel pra-
vidlo m znt: nullum crimen, nulla poena sine lege stricta, scripta, certa, praevia17.
Pesn, urit zkon (lex certa) je onm kenm zkonem, kter ideln napluje po-
adovan vlastnosti. Jedin takov definice skutkov podstaty deliktu, kter je zcela
pesn, srozumiteln, pln a transparentn, me nleit splnit cle, kter si zkono-
drce peje: Odradit potenciln delikventy od pchn deliktu, umonit spravedliv
rozhodnout o deliktu, ochrnit obana ped zneuitm moci ze strany sttu.18
Jak je situace pi naplovn tohoto poadavku pesnosti zkona u sprvnch de-
likt? S jistou benevolenc bychom mohli pipustit, e relativn dosti pesn jsou for-
mulovny skutkov podstaty pestupk ve zvltn sti pestupkovho zkona. Na-
lezneme tam ovem tak nkolik velmi vgnch formulac pkladem budi nap.

17 dn trestn in, dn trest bez zkona a to zkona v psnm slova smyslu (nesta nap. podz-
konn prvn norma), zkona psanho (nikoli nepsanho obyeje), zkona uritho, zkona vydanho
ped spchnm deliktu.
18 Je teba piznat, e proti poadavku pesnosti se obas proheuje zkonodrce i pi definovn trestnch
in (viz nap. trestn in obecn ohroen podle 272 NTZ, obsahujc takov pojem jako je jin po-
dobn nebezpen jednn.

65
pestupek proti obanskmu souit ( 49 pestupkovho zkona), kter lze podle od-
stavce 1 psm. c) spchat mj. tm, e pestupce mysln naru obansk souit
jinm hrubm jednnm. Pojem hrub jednn se samozejm nevyznauje dnou
pesnost a mus bt zpesovn teprve interpretac, kter v tomto ppad je usnadn-
na alespo tm, e jde pouze o jednu z variant demonstrativnho vtu, co umouje
srovnn a poskytuje urit interpretan vodtko.
Je otzkou, zda je zkonodrce vbec schopen vysthat se tchto neuritch pojm,
nem-li bt prava kasuisticky rozvlekl a nemaj-li vzniknout pli velk legislativ-
n mezery. Osobn se domnvm, e jist stupe neuritosti v textu skutkovch pod-
stat sprvnch delikt lze tolerovat, jestlie zkonodrce proke pelivost alespo tm,
e neurit pojem dopln demonstrativnm vtem dostaten uritch variant analo-
gickch znak, ktermi se poskytne spolehliv vodtko pro interpretaci.
Daleko hor stav prvn pravy je v ppad jinch sprvnch delikt. Velk ada
zkon definuje skutkovou podstatu sprvnho deliktu velmi vgn a neurit toti
jako poruen jakkoli povinnost uloen dotynm zkonem. Pkladem me bt
nap. zkon . 258/2000 Sb., o ochran veejnho zdrav, kter v ust. 92 odst. 1 k,
e deliktem je nesplnn nebo poruen povinnost stanovench tmto zkonem. Po-
dobn zkon . 21/1992 Sb., o bankch sankcionuje v 26 odst. 1 nedostatky v in-
nosti banky, piem nedostatkem je podle odstavce 3 psm. b) kad poruen
nebo obchzen tohoto zkona. Podobnch sanknch ustanoven sprvnch norem
bychom pravdpodobn nali v eskch zkonech stovky.
Na vznam dodrovn poadavku uritosti zkona upozoruje opakovan stavn
soud. V nlezu sp. zn. Pl. S 16/93 stavn soud vyslovil, e zsady jasnosti a uri-
tosti zkona pedstavuj soust principu prvn jistoty, a tud principu prvnho
sttu (nlez uveejnn pod . 25/1994 Sb. n. a u. S, sv. 1).
Domnvm se, e delikt, jeho skutkov podstata je definovna jako jakkoli poru-
en prvn normy, je vymezen naprosto neurit. Mezi pojmy poruen prvn nor-
my a delikt nelze klst rovntko delikt je podmnoinou, specilnm druhem pro-
tiprvnho jednn. Pojmovm znakem deliktu je mj. trestuhodnost a vy mra
kodlivosti, ne je tomu u prostho protiprvnho jednn. Poadavek uritosti prv-
n normy v ppad deliktu znamen, e zkonodrce je povinen definovat skutkovou
podstatu deliktu tak, aby v definici vystihl specifikum deliktu, tj. vy (speciln) mru
intenzity (zvanosti) protiprvnho jednn, ospravedlujc jeho trestuhodnost.
Dsledkem neuritosti prvn normy je nedostaten diferenciace stupn zvanos-
ti sprvnch delikt. Zkonodrce asto nijak neodliuje rzn zvan delikty, stav je
narove. Pvod tohoto nedostatku zpravidla tkv v samotn legislativn technice blan-
ketn pravy. Jin prvn pedpisy, na n je odkazovno, zpravidla obsahuj pestrou
klu rznch povinnost, nebezpenost (kodlivost) jejich poruen je velmi rozdl-
n; poruen nkterch mlo zvanch povinnost me mt povahu zcela bagateln-
ho proheku, nezasluhujcho si potrestn.
Pln souhlasm s Mikulem, kter pe, e pi takov koncepci se sprvnm deliktem
stv kad sebenepatrnj poruen prvnch povinnost, zcela bagateln ppady,
pouh neposlunost. To m zcela demotivujc vliv na jednn odpovdnch osob,
kter z obavy ped postihem nechtj podstupovat dn riziko a vede to v praxi

66
k tomu, e sprvn orgny tpou, kter jednn maj vlastn postihovat a v rozporu se
zsadou legality ke sthn vbec nepikro a pslun ustanoven neaplikuj.19
Proto by zkonodrce ml tuto nedouc expanzi deliktn odpovdnosti brzdit tm,
e trestnost omez toliko na ppady zvanjch poruen prvnch povinnost, tedy
tak, e ve skutkov podstat vymez dal materiln znaky, svdc o kodlivosti de-
liktu. Takto (podle mho nzoru sprvn) zkonodrce postupuje, jestlie se pi defi-
novn deliktu nespokojuje pouhm (jakmkoli) poruenm jinch prvnch pedpis,
nbr vyaduje, aby poruen vyvolalo kodliv nsledek. Tak je definovn nap. pe-
stupek na seku ochrany ivotnho prosted 45 pestupkovho zkona, jeho se do-
pust ten, kdo poruenm zvltnch prvnch pedpis o ochran ivotnho proste-
d zhor ivotn prosted.
Z hlediska diferenciace (ale t z hlediska uritosti) lze vtat, jestlie zkonodrce
namsto paulnho odkazu na poruen jin normy pesn definuje, kter konkrtn z-
vanj poruen zkona jsou deliktem. To umon pesn rozliit stupe zvanosti
deliktnho jednn a podle toho t diferencovat vi sankce. Takto (sprvn) postu-
poval zkonodrce v ppad pestupk proti bezpenosti a plynulosti provozu na po-
zemnch komunikacch ( 22 pestupkovho zkona). Zatmco pvodn znn 22
z roku 1990 obsahovalo generln klauzuli o poruen obecn zvaznho prvnho
pedpisu o bezpenosti a plynulosti silninho provozu, postupnmi novelizacemi se
doshlo konkretizace a diferenciace skutkovch podstat a sankc, co je z hlediska z-
konnosti a stavnosti daleko lep stav.

5.4 NEDOSTATEN DIFERENCIACE SANKC

Prvn prava sankc ukldanch za pestupky je pokldna za vcelku vy-


hovujc. Hlavn a nejastji ukldanou sankc je penit pokuta, sazby pokut jsou
vcelku citliv diferencovny podle stupn zvanosti pestupku; nejvy horn hrani-
ce sazby pokuty in 50 000 K. De lege ferenda by pravdpodobn bylo eln roz-
it dosavadn klu sankc (napomenut, pokuta, zkaz innosti, propadnut vci)
o vce druh.
Naproti tomu prava sankc za ostatn sprvn delikty je velmi patn. Sazby pokut
jsou stanoveny naprosto chaoticky, jejich ve nen proporcionln k typov zvanosti
deliktu. asto nen stanoveno dn rozpt pokut, je stanovena pouze horn hranice.
Pokuty, kter je mono uloit prvnickm osobm a fyzickm osobm podnikate-
lm, asto dosahuj drakonick ve (nap. 100 mil. K podle 18 zk. . 158/2000 Sb.,
o vyhledvn, przkumu a tb nerostnch zdroj z moskho dna za hranicemi pra-
vomoci stt).
V souasn prav chyb nkter obecn instituty trestn, nap. prava souhrnnho
a hrnnho trestu (sankce) pi spchn vce delikt.
Z hlediska stavnosti lze zejmna klst otzku, zda stanoven sankce vyhovuj
principu proporcionality.

19 Mikule, V.: stavn zakotven a historick aspekty sprvnho trestn. Sprvn prvo . 1/2002, s. 7.

67
5.5 PROCESN STAVNPRVN GARANCE SPRVNHO TRESTN

Domnvm se, e nejdleitj zruku stavnosti sprvnho trestn dnes


pedstavuje stavn prvo kadho, kdo tvrd, e byl na svch prvech zkrcen roz-
hodnutm orgnu veejn sprvy, obrtit se na soud, aby pezkoumal zkonnost tako-
vho rozhodnut, tedy prvo na soudn a jinou prvn ochranu, zakotven v lnku 36
odst. 2 Listiny. Tento soudn pezkum sprvnch rozhodnut v tzv. pln jurisdikci je
nejvt vymoenost, k n se dopracovala esk prvn prava sprvnho soudnictv,
dovren pijetm zkona . 150/2002 Sb., soudn d sprvn a zzenm Nejvyho
sprvnho soudu.
Podobn jako soudn trestn proces, tak i proces sthn sprvnch delikt je typic-
ky kolizn oblast, protoe postup sttnch orgn je tu spojen se zsahy do sfry ob-
anskch prv a svobod. Proto i na sthn sprvnch delikt je dnes uplatovn stav-
n princip spravedlivho procesu (fair trial), dovozovanho z prva na soudn a jinou
prvn ochranu zakotvenho v lnku 36 Listiny a z lnku 6 mluvy o ochran lid-
skch prv a zkladnch svobod (dle jen mluva).
K prosazen aplikace fair procesu do oblasti sprvnho trestn pispl zejmna Ev-
ropsk soud pro lidsk prva (dle jen Soud) svm vkladem pojmu trestn obvin-
n. Soud vykld pojem trestn obvinn autonomn a vychz z jeho materilnho ch-
pn. Autonomn obsah pojmu trestn obvinn vyloil nap. v ppadu Engel proti
Nizozem (1976). Podle jeho rozhodnut nen formln klasifikace deliktu podle vni-
trosttnho prva jedinm rozhodujcm kritriem, nbr je spe vchodiskem pro
vahu soudu. Dalm faktorem je povaha samotnho deliktnho jednn (podle normy
a jejho pedmtu: zdali m charakter veobecn nebo se vztahuje jen na zvltn,
omezenou skupinu osob, zdali m el spe preventivn i represivn apod.). V vahu
je teba vzt t povahu a tvrdost sankce.
V ppadu ztrk proti Nmecku (1984) Soud kvalifikoval delikt, jeho se stova-
tel dopustil poruenm dopravnch pedpis (zavinil dopravn nehodu, pi n zpsobil
majetkovou kodu, za co mu byla uloena pokuta ve vi 60 nmeckch marek), jako
trestn obvinn ve smyslu lnku 6 odst. 1 mluvy, pestoe podle nmeckho prva
nelo o trestn in, ale o pestupek. Soud v tto souvislosti pipomnl, e nmeck
dopravn pedpisy a zkon o pestupcch maj veobecn charakter a el sankce (po-
kuty) je jednak odstraujc, jednak trestn. Jako trestn obvinn ve smyslu lnku 6
odst. 1 mluvy posoudil Soud t dopravn pestupek spovajc v nepipoutn se
bezpenostnmi psy, Schmautzer proti Rakousku (1995), dopravn pestupek spova-
jc v odmtnut vzvy policie podstoupit dechovou zkouku, Umlauft proti Rakousku
(1995), dopravn pestupek spovajc v jzd pod vlivem alkoholu a zpsoben do-
pravn nehody s nsledkem smrti, Gradinger proti Rakousku (1995) nebo dopravn
pestupek spovajc v pekroen maximln povolen rychlosti na dlnici, Palaoro
proti Rakousku (1995).
V ppadech Lauko proti Slovensku (1998) a Kadubec proti Slovensku (1998) Soud
posuzoval charakter pestupku proti veejnmu podku podle 47 a pestupku proti
obanskmu souit podle 49 zkona . 200/1990 Sb., o pestupcch. I v tchto p-
padech Soud posoudil obvinn z pestupku jako trestn obvinn (pan Lauko se do-

68
pustil pestupku proti obanskmu souit spovajcho v myslnm naruen oban-
skho souit, za co mu byla uloena pokuta 300 Sk, a pan Kadubec spchal pestu-
pek proti veejnmu podku tm, e neuposlechl vzvy veejnho initele pi vkonu
jeho pravomoci a vzbudil veejn pohoren, za co byl potrestn pokutou 1000 Sk).
Soud pipustil, e zkon o pestupcch formln nen podle vnitrosttnho prva pova-
ovn za soust trestnho prva. Nicmn vzhledem k tomu, e zkon o pestupcch
je veobecnou normou, je dopad na vechny osoby a nikoli jen na njakou zvltn,
omezenou skupinu subjekt, a e pokuta m charakter trestu s clem odradit pachate-
le od pchn pestupk, konstatoval Soud, e obvinn z pestupku je svou povahou
obvinnm trestnm. Na tomto zvru podle Soudu nemohla nic zmnit ani relativn
mrnost uloen sankce.
Z hlediska judikatury Soudu lze tedy zen o pestupku, jeho spchn bylo st-
ovateli kladeno za vinu, povaovat za zen, v nm se rozhodovalo o oprvnnosti
trestnho obvinn ve smyslu lnku 6 mluvy. Tomuto zvru svd v prv ad ve-
obecn povaha pestupk a zen o nich: Pestupkov zkon je obecnm prvnm
pedpisem pro postih protispoleenskch in v nejrznjch odvtvch prva. Pro
tento zvr hovo dle punitivn povaha i tvrdost sankc, kter za spchn pestupk
mohou bt uloeny.
Tuto judikaturu Evropskho soudu pro lidsk prva pln akceptuje t esk stav-
n soud. Stalo se tak nap. ve vci projednvan pod sp. zn. II. S 788/02, v n lo
o projednn pestupku proti bezpenosti a plynulosti silninho provozu podle usta-
noven 22 odst. 1 psm. c) a e) pestupkovho zkona (stovatel jel na motocyklu
bez idiskho oprvnn, v zatce pejel do protismru a zpsobil dopravn nehodu
s hmotnou kodou na vozidlech cca K 10 500,), za n sprvn orgny uloily pe-
stupci pokutu K 2000, a vyslovily zkaz zen vech motorovch vozidel po dobu
8 msc. stavn soud v nlezu, jm vyhovl stavn stnosti a zruil napaden roz-
hodnut, vyslovil mj. tyto zvry:
Je-li zen o pestupku stovatele zenm o oprvnnosti trestnho obvinn proti
nmu ve smyslu l. 6 odst. 1 mluvy, pov stovatel i dalch minimlnch prv:
mimo jin prva mt pimen as a monosti k pprav sv obhajoby, prva obhajo-
vat se osobn nebo za pomoci obhjce podle vlastnho vbru nebo, pokud nem pro-
stedky na zaplacen obhjce, prva, aby mu byl poskytnut bezplatn, jestlie to zjmy
spravedlnosti vyaduj, a prva vyslchat nebo dt vyslchat svdky proti sob a do-
shnout pedvoln a vslech svdk ve svj prospch za stejnch podmnek jako
svdk proti sob, viz l. 6 odst. 3 psm. b), c) a d) mluvy. Efektivn uplatnn vech
tchto prv samozejm pedpokld, e obvinnmu budou vytvoeny podmnky pro
to, aby projednn trestnho obvinn mohl bt ptomen. Z tohoto dvodu tak l. 38
odst. 2 Listiny prohlauje prvo kadho, aby jeho vc byla projednna v jeho p-
tomnosti, za prvo zkladn povajc stavnprvn ochrany.
Prva garantovan v l. 38 odst. 2 Listiny se proto nutn mus vztahovat na zen,
v nm je rozhodovno o oprvnnosti trestnho obvinn ve smyslu l. 6 mluvy, tj.
i na zen o pestupcch ped nalzacm sprvnm orgnem, a to zejmna za situace,
kdy v rozhodn dob platn prava sprvnho soudnictv nezaruovala pln prvo na
pezkoumn rozhodnut sprvnho orgnu nezvislm a nestrannm soudem v tzv.

69
pln jurisdikci. Sprvn soud, jeho rozhodnut stovatel napadl stavn stnost,
mohl pezkoumvat jen zkonnost sprvnho rozhodnut, jm byl stovatel uznn
vinnm za spchn pestupku. Nemohl vak, na rozdl od sprvnho orgnu, nalzat
v otzkch skutkovch.
Aplikovatelnost l. 38 odst. 2 Listiny na zen o pestupcch lze ostatn dovodit
i z nzvu hlavy pt Listiny (prvo na soudn a jinou prvn ochranu) i vzhledem
k obecnmu charakteru prv garantovanch v l. 37 a 38 Listiny (viz t Pavlek, V.
a kol: stava a stavn d esk republiky. Koment. 2. dl. Prva a svobody, Linde
Praha, a.s.: Praha 2002, str. 310).
Stejn se stavn soud vyslovil ve vci projednvan pod sp. zn. II. S 82/07, v n
lo o uloen pokuty stovateli ve vi 15 000 K za pestupek podle 105 odst. 2
psm. c) zkona . 50/1976 Sb., stavebn zkon (uvn stavby bez kolaudanho roz-
hodnut). Stovatel tvrdil poruen prva na spravedliv proces podle lnku 36 odst. 1
Listiny; sprvn orgny pr popely princip presumpce neviny a nakldaly s nm jako
s vinkem, ani by k prokzn jeho viny byly opatovny dkazy. stavn soud st-
nosti vyhovl a napaden rozhodnut zruil; odvolal se mj. t na lnek 6 odst. 1 a 2
mluvy, podle nich obvinn je povaovn za nevinnho, dokud jeho vina nen pro-
kzna zkonnm zpsobem.
Pedchoz vklad je mono shrnout konstatovnm, e mnoh procesn prva obvi-
nnho, kter byla pvodn charakteristick toliko pro trestn zen, a majc stavn-
prvn dimenzi, byla v dalm vvoji legislativy a judikatury penesena t do proce-
su sprvnho trestn.
Neznamen to vak, e by se pi sprvnm trestn mla bez dalho uplatovat vbec
vechna prva obvinnho, platn v trestnm zen. Trestn zen a zen o sprvnch
deliktech jsou dv samostatn procesn sfry, jejich instituty nejsou automaticky na-
vzjem penositeln. V trestnm zen jsou ve he pece jen zvanj a citlivj z-
leitosti a proto t trestnm dem poskytovan garance ochrany obanskch prv
jsou vy a kontroln mechanismy a procedury s tm spojen jsou dkladnj a n-
ronj. Ve sprvnm trestn se lze spokojit i s jednodumi a mn formlnmi
postupy.
Jako pklad tch prvnch zsad, kter v trestnm zen maj silnj a ir uplat-
nn, ne ve sprvnm trestn, pat nap. zkaz reformace in peius. Tento princip, za-
kazujc v opravnm zen zmnit prvoinstann rozhodnut o vin a o trestu k hor-
mu v neprospch obvinnho (pokud opravn prostedek podal toliko obvinn), plat
v trestnm zen tm neomezen. Naproti tomu tento princip neplat obecn ve
sprvnm trestn zde se uplatn pouze tehdy, jestlie to vslovn stanov zkon (tak
tomu je v zen o pestupcch viz 82 pestupkovho zkona). Nov sprvn d sice
v ustanoven 90 odst. 3 prav, e odvolac sprvn orgn neme zmnit napaden
rozhodnut v neprospch odvolatele, avak zrove obsahuje vjimky pro ppady,
kdy odvoln podal tak jin astnk, jeho zjmy nejsou shodn, anebo je napade-
n rozhodnut v rozporu s prvnmi pedpisy nebo jinm veejnm zjmem.
Monost zmny v neprospch odvolatele pipout ve sprvnm trestn i judikatu-
ra eskho stavnho soudu, a to v ppadech, kdy prvoinstannm rozhodnutm nebyl
dostaten ochrnn veejn zjem. Ve vci, projednvan pod sp. zn. III. S 880/08,

70
posuzoval stavn soud stavn stnost stovatelky obchodn spolenosti, kter
esk inspekce ivotnho prosted uloila pokutu ve vi K 10 000, za pokozen
a ohroen ivotnho prosted v lesch (podle ust. 4 psm. d) zkona . 282/1991 Sb.,
o esk inspekci ivotnho prosted a jej psobnosti v ochran lesa). Rozhodnutm
Ministerstva ivotnho prosted bylo k odvoln stovatelky zmnno prvoinstann
rozhodnut tak, e uloen pokuta byla zvena na stku K 30 000,. Sprvn alo-
ba, jako i kasan stnost byly sprvnmi soudy zamtnuty. stavn soud stnost od-
mtl pro zjevnou neopodstatnnost a dovodil, e nedolo k poruen stavn chrn-
nch prv stovatelky.20

6. ZVR

Pedchoz text mohl na danm omezenm prostoru poskytnout pouze


letm pehled o mnohch problmech, s nimi se sprvn trestn v souasn dob po-
tk.
Uznvm, e odpovdi na zde nastolen otzky nejsou jednoduch a nekladu si
nrok na jejich definitivn een. Odborn diskuse o tchto otzkch mus pokraovat.
Zrove je teba i na tomto mst varovat ped pedstavou o mimodn innosti
a efektivnosti prvnch nstroj een vemonch lidskch problm. Jak trestn, tak
i sprvn represe m pouze pomocnou, subsidirn roli. Stejn jako v ppad jinch
negativnch jev, plat i u sprvnch delikt: Lep ne represe je prevence. Je innj
odstraovat piny sociln patologickch jev, ne odstraovat jejich nsledky.

THEORETICAL AND CONSTITUTIONAL TENETS


OF ADMINISTRATIVE SANCTIONING

Summary

There has been a continuous increase in the scope of imposing administrative sanctions over
the past decades. In particular, the corporate liability for administrative infractions and other administrative
delicts has witnessed a dynamic expansion.
Both theory and legislation have so far failed to define clear differentiation criteria to determine, whether
a particular unlawful act has to be treated as a criminal offence or rather as an administrative delict.
The present-day legal regulations of administrative delicts in Czech law are quite unsatisfactory. These
regulations have been criticized due to their fragmentation, heterogeneity and inextricability. Above all, they
fail to define basic concepts and institutes. The rates of penalties have been set down quite randomly, which
contravenes the principle of proportionality between the sanction and the gravity of the offence. The
procedural regulation of administrative sanctioning has also been considered dissatisfactory.
The text further focuses on the constitutional guarantees that are of importance for the area of
administrative sanctions. The author emphasizes the requirement for unambiguous legal definition of
a delict (lex cetra). The prosecution of administrative infractions cannot be exempt from the constitutional
principles of fair trial.

20 V literatue lze nalzt i opan nzor, prosazujc plnou platnost zkazu reformace in peius t ve sprv-
nm trestn viz Mates, P.: Reformatio in peius ve sprvnm du. Prvn rozhledy, 2006, . 18.

71
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 7380

NOV TREND V ODPOVDNOSTI STTU:


INDIVIDULN PRVO NA ODKODNN OBT
ZVANCH PORUEN MEZINRODNHO
HUMANITRNHO PRVA?
PAVEL TURMA

1. VOD

Pravidla o odpovdnosti stt za mezinrodn protiprvn chovn jsou


soust obecnho mezinrodnho prva v obyejov form. V souasnosti existuje je-
jich kodifikovan znn v podob nvrhu lnk o odpovdnosti stt, pijatch Ko-
mis OSN pro mezinrodn prvo (2001), i kdy nemaj formu zvaznho dokumentu
(smlouvy). Krom toho jde o obecnou, dispozitivn pravu, kter me bt doplov-
na zvltnmi pravidly.
Tradin pojet mezinrodn odpovdnosti je zaloeno na decentralizovanm, v pod-
stat bilaterlnm pojet, kdy pokozen stt uplatuje odpovdnostn nrok na zasta-
ven protiprvnho chovn a reparaci vi sttu poruiteli. V souasnm mezinrodnm
prvu jsou vak tak zvazky, kter nemaj bilaterln povahu, nbr chrn kolektivn
zjem skupiny stt, mezi n pat oprvnn stt. Me jt o zvazek z mnohostran-
n smlouvy nebo obyeje, kter se tk nap. regionlnho systmu ochrany lidskch
prv, pop. mezinrodnho humanitrnho prva (MHP). Tyto zvazky vychzej z no-
rem dispozitivn povahy a psob erga omnes partes. V druhm ppad jde o poruen
zvazek vi mezinrodnmu spoleenstv jako celku (erga omnes). Takovto zvazky
vyplvaj z obyejovch norem obecnho mezinrodnho prva a z norem kogentn
povahy (nap. zkazy agrese, genocidia, otroctv a rasov diskriminace, prvo nrod
na sebeuren).1
V obou ppadech jsou jin ne pmo pokozen stty oprvnny poadovat ukon-
en mezinrodn protiprvnho chovn a zruky, e se takov chovn nebude opako-
vat. Tyto stty jsou t oprvnn poadovat splnn reparan povinnosti ve prospch
pmo pokozenho sttu nebo benefici poruenho zvazku. V ppad zvazk
v oblasti lidskch prv a MHP mohou bt beneficii jednotlivci.
Tm se dostvme k nejnovjmu trendu, souvisejcmu s koncepc lidskch prv
v mezinrodnm prvu, podle nho me mt jednotlivec prvo na innou npravu,
pop. nhradu kody v ppad zvanch poruen lidskch prv nebo vlench zlo-
in. Jinak eeno, na zklad nkterch dokument, jako je Deklarace OSN o z-

1 Srov. Report of the ILC 2001, GAOR, Fiftysixth session, Suppl. No. 10 (A/56/10), s. 320322.

73
kladnch zsadch spravedlnosti pro obti zloinu a zneuit moci (1985), Zkladn z-
sady a smrnice k prvu na npravu a reparaci pro obti hrubch poruen lidskch
prv a zvanch poruen mezinrodnho humanitrnho prva (2005),2 jako i oby-
ejovho mezinrodnho prva se zan formovat povinnost sttu odkodnit indivi-
duln obti poruen MHP.3 Avak korelativn prvo individulnch obt poruen je
velmi omezen, pokud vbec existuje. Je tomu tak vzhledem k ad procesnch a ma-
terilnch problm.4
Ponechme-li stranou klasickou cestu diplomatick ochrany, v zsad existuj ti
monosti, jak by mohl jednotlivec doshnout odkodnn za zvan poruen MHP:
(1) ped vnitrosttnmi soudy, (2) ped mezinrodnmi soudy a (3) prostednictvm
kompenzanch komis.

2. UPLATOVN NROKU
PED VNITROSTTNMI SOUDY

Vnitrosttn soudy se jev jako nejlogitj a pro obti poruen nejdo-


stupnj mechanismus pro dosaen kompenzace. Ji ve zprv MVK (ICRC) o ochra-
n vlench obt (1993) se navrhovalo zzen procedur pro poskytovn nhrady za
kody zpsoben obtem poruen MHP.5 Pesto se v praxi stt dodnes tato monost
pli neuplatnila. Pro jednotlivce je dosti obtn domhat se kompenzace alobou
proti cizmu sttu ped jeho soudy.
Naopak civiln aloby proti cizm sttm ped domcmi soudy mohou naret na
obecn platn pravidla o jurisdikn imunit sttu a sttnho majetku. Je ovem sku-
tenost, e kodifikan mluva OSN o jurisdiknch imunitch stt a jejich majetku
(2004) neposkytuje jednoznanou odpov. Na jedn stran l. 12 mluvy stanov v-
jimku z imunity pro kody na zdrav a majetku bez ohledu na to, zda byly zpsobeny
jednnm jure gestionis i jure imperii.6 Na stran druh vak z komente Komise pro
mezinrodn prvo k l. 12 nvrhu lnk o jurisdiknch imunitch vyplv, e toto
ustanoven se nepouije na situace ozbrojench konflikt (situations involving armed
conflicts).7 V takovch ppadech by se mla pout prava obsaen v mezinrodnm
prvu obyejovm, na kter odkazuje preambule mluvy. Podle nkterch nzor

2 Basic Principles and Guidelines on the Right to a Remedy and Reparation for Victims of Gross Viola-
tions of International Human Rights Law and Serious Violations of International Humanitarian Law,
Annex to CHR Resolution 2005/35, E/CN.4/RES/2005/35 (19. 4. 2005).
3 Viz Report of the International Commission of Inquiry on Darfur to the United Nations Secretary-Ge-
neral, Geneva, 25 January 2005, 595598. Srov. Henckaerts, J. M., Doswald-Beck, L. (eds.), Custo-
mary International Humanitarian Law. Vol. I. Rules. Cambridge University Press, 2005, s. 537550.
4 Viz Fleck, D. Individual and State Responsibility for Violations of the Ius in Bello: An Imperfect Ba-
lance. In: Heintschel von Heinegg, W., Epping, V. (eds.), International Humanitarian Law Facing New
Challenges. Berlin/Heidelberg/New York: Springer, 2007, s. 180.
5 Srov. Report on the Protection of War Victims. Prepared by the ICRC. Geneva, June 1993; in: Sassli, M.,
Bouvier, A. How Does Law Protect in War? Vol. II. Second Ed., Geneva: ICRC, 2006, s. 716.
6 Srov. Caban, P. Jurisdikn imunity stt. Praha: PF UK, 2007, s. 67 an.
7 Viz Report of the ILC, Forty-third session, 1991, UN doc. A/46/10, s. 106. Srov. t Caban, P., op. cit.,
s. 7374; Espsito Massicci, C. Inmunidad del Estatdo y Derecho Humanos. Madrid: Thomson/Civitas,
2007, s. 131132.

74
vak nelze vylouit, e do rozsahu aplikace mluvy mohou spadat t vojensk in-
nosti cizch stt v dob ozbrojenho konfliktu.8
V praxi tak dosud existuje jen mlo rozhodnut vnitrosttnch soud tkajcch se
odkodnn obt ozbrojench konflikt. Tradin interpretace mezinrodnho prva
vychz z toho, e ustanoven MHP o nhrad kody, jak bylo vyjdeno v l. 3 Haag-
sk mluvy . IV (1907),9 psob jen na mezisttn rovni a nezakld dn prvo
jednotlivc na kompenzaci za kody zpsoben poruenmi MHP.10 Individuln nro-
ky na odkodnn proti sttm, stranm ozbrojenho konfliktu byly konstantn odm-
tny i soudy v dalch zemch, vetn USA a Nmecka.11 Rozhodnut americkho Od-
volacho soudu (Court of Appeal) ve vci Goldstar tak potvrdilo, e Haagsk mluva
vslovn nestanov soukrom vynutiteln alobn titul (a privately enforceable cause
of action).12
Tento trend potvrzuje i novj judikatura nmeckch soud, zejm. rozhodnut
Bonnskho zemskho soudu (2003)13 potvrzen Zemskm odvolacm soudem v Kol-
n (2005) ve vci Varvarin.14 Zde lo o individuln nroky na odkodnn za jmu
zpsobenou pi bombardovn letadly NATO proti mostu ve Varvarinu. Ob soudn in-
stance potvrdily, e MHP neposkytuje jednotlivcm prvo poadovat kompenzaci za
utrpn kody proti jinmu sttu v dsledku ozbrojenho konfliktu.15
Jen sten lze za dkaz opan praxe a potvrzen individulnho nroku na od-
kodnn povaovat nkter novj ppady, rozhodovan pedevm eckmi a ital-
skmi soudy, a to v souvislosti s poruenmi MHP spchanmi nmeckmi vojky
v dob 2. svtov vlky. Mezi nejznmj pat ppad Distomo (1999), kter vak n-
sledn posuzoval nmeck Nejvy soud (2003).16 Ten sice pipustil, e tento nrok
na rozdl od jinch ppad, kde byly vlen reparace vyloueny (s ohledem na Lon-
dnskou dohodu o nmeckch zahraninch zvazcch z r. 1953 a Smlouvu o kone-
nm uspodn Nmecka, tzv. Smlouva 2 + 4 z r. 1990), nen vylouen ze strany
ecka, ale ppad musel bt rozhodovn podle prva platnho v r. 1944. Proto byly in-
dividuln nroky odmtnuty.
Na druh stran se projevuje i modernj pstup. Z hlediska vvoje mezinrodn-
ho prva se me stt zsadnm rozsudek italskho Nejvyho soudu (Corte di Cassa-

8 Srov. Dickinson, A. Status of Forces under the UN Convention on State Immunity. ICLQ, vol. 55, 2006,
s. 431432.
9 Viz Hobza, A. Dokumenty ke studiu mezinrodnho prva. Praha, 1931, s. 391.
10 Tokyo District Court, Henson et al. v. State of Japan, 9 October 1998, reprinted at the ICRC website
<www.icrc.org/ihl-nat.nsf>.
11 Srov. Zegveld, L. Remedies for victims of violations of international humanitarian law. IRRC, vol. 85,
No. 851, 2003, s. 507513; Blkov, V. Victims of War and Their Right to Reparation for Violations of
International Humanitarian Law. Miscolc Journal of International Law, vol. 4, 2007, No. 2, s. 46; Blko-
v, V. Prvo obt ozbrojench konflikt na odkodnn. In: Ondej, J., turma, P. (eds.), Bezpenost organi-
zac, mezinrodn bezpenost a mezinrodn humanitrn prvo. Praha: PF UK/SVES, 2008, s. 259262.
12 Court of Appeal (Fourth Circuit), Goldstar Case, Judgement, 16 June 1992, cit. in Henckaerts, J. M.,
Doswald-Beck, L. (Eds.), Customary International Humanitarian Law, Volume II (Practice), Part II,
Cambridge: ICRC / Cambridge University Press, 2005, s. 3567.
13 Viz Qunivet, N., Blocher, D. Excerpts of the judgment of the Civil Court of Bonn of 10 December 2003,
LG Bonn, Case No. 1 O 361/02
14 Oberlandesgericht (OLG) Kln, 7 U 8/04, <http://www.uni-kassel.de/fb5/fieden/themen/NATO-Krieg
/varvarin6.html>.
15 Srov. Fleck, D., op. cit., s. 192.
16 BGH, III ZR 245/98, <http://lexetius.com/2003, 1416>.

75
zione) v ppadu Ferrini (2004), kde tento soud prohlsil, e m jurisdikci zabvat se
nrokem osoby, kter byla bhem 2. svtov vlky deportovna do Nmecka na nuce-
n prce ve zbrojnm prmyslu. Nsledn dolo k ad jinch civilnch zen proti
Nmecku ped italskmi soudy, vydn nkolika soudnch rozhodnut v r. 2008 a do-
konce k uplatnn exekunho opaten proti nmeckmu sttnmu majetku ve form
soudn zstavy Nmecko-italskho centra pro kulturn vmnu (Villa Vigoni). To ve
vedlo nmeckou vldu k podn aloby proti Itlii u Mezinrodnho soudnho dvora
(23. 12. 2008). Nmecko se domh, aby MSD rozhodl, e Itlie umonnm civilnch
nrok zaloench na poruen MHP Nmeckou od z 1943 do kvtna 1945 po-
ruila mezinrodnprvn zvazky v tom, e nerespektovala jurisdikn imunitu, kte-
rou Nmecko pov podle mezinrodnho prva.17 Tento rozsudek MSD me bt z-
sadn pro vyjasnn otzky, zda jurisdikn imunita sttu plat i ppadech civilnch
alob na odkodnn za zvan poruen lidskch prv a MHP.

3. UPLATOVN NROKU
PED MEZINRODNMI SOUDY

Mezinrodn soudy, kter jsou druhou monou cestou pro odkodnn


obt poruen MHP, vak rovn nejsou typickm mechanismem. Jak znmo, jednot-
livci nemaj pstup k obecnm mezinrodnm soudm (jako je MSD), take mohou
uplatovat nroky na odkodnn jedin pomoc nepmch mechanism, kter nejsou
ureny k vynucovn odpovdnosti stt za poruen MHP. Prakticky pipadaj v vahu
jednak regionln soudy pro lidsk prva, jednak mezinrodn trestn soudy.
Co se te lidskoprvnch mechanism, Evropsk i Meziamerick soud pro lidsk
prva jsou mezinrodn judiciln orgny oprvnn posuzovat nejen mezisttn, ale
tak individuln stnosti. V ppad konstatovanho poruen pak mohou zvaznm
rozsudkem piznat t individuln odkodnn, kter je odsouzen stt povinen vy-
platit. V tomto ppad lze hovoit o speciln, smluvn odpovdnosti sttu. Mus jt
ovem o poruen nkterho z lidskch prv garantovanch pslunou regionln
mluvou, piem tyto soudy jen velmi opatrn a zdka, pokud vbec, aplikuj t pra-
vidla MHP. Mimo rmec tchto smluvnch mechanism (Evropsk mluvy a Americ-
k mluvy o lidskch prvech) vak dosud neexistuje dostaten praxe stt, kter by
umonila dovodit obyejov prvo na individuln odkodnn, vetn finann kom-
penzace, za poruen lidskch prv v rmci ozbrojenho konfliktu.18
Pokud jde o mezinrodn trestn soudy, zde je teba rozliovat mezinrodn trestn
tribunly ad hoc a stl Mezinrodn trestn soud. Statuty a praxe tribunl ad hoc ne-
obsahuj prvo na odkodnn pro obti vlench zloin a dalch zloin podle me-
zinrodnho prva. Naproti tomu msk statut Mezinrodnho trestnho soudu (1998)
poprv jasn stanovil v l. 75 odst. 2, e Soud me pmo odsouzenmu nazenm

17 Viz ICJ, Press Release, No. 2008/44 (23 December 2008).


18 Srov. Hofmann, R. Can Victims of Human Rights Violations Claim Damage? In: Giegerich, T. (ed.),
A Wise Century? Judicial Dispute Settlement, Disarmament and the Laws of War 100 Years after the
Second Hague Peace Conference. Berlin: Duncker & Humblot, 2009, s. 325.

76
uloit povinnost poskytnout odkodnn obtem nebo osobm blzkm, vetn restitu-
ce, nhrady nebo rehabilitace. Zde ovem nejde o plnn ze strany odpovdnho sttu,
nbr od individulnho pachatele nebo ze Sveneckho fondu (Trust Fund) zzen-
ho podle l. 79 mskho statutu.19

4. UPLATOVN NROKU PED ZVLTNMI


MEZINRODNMI ORGNY: KOMPENZAN KOMISE

Kompenzan komise se tak jev jako dosud v praxi nejvyuvanj me-


chanismus pro odkodovn obt poruen MHP. Jde rovn o ad hoc mechanismy,
zvltn komise vytvoen k posouzen nrok jednotlivc po nkterch mezinrod-
nch ozbrojench konfliktech.
Nejznmj ze soudobch komis je Kompenzan komise OSN (UN Compensation
Commission) vytvoen na zklad rezoluce Rady bezpenosti OSN 687 (1991), a to
k een nrok na nhradu kod zpsobench Irkem v dsledku agrese proti Kuvaj-
tu.20 Podle odst. 16 een rezoluce je toti Irk odpovdn podle mezinrodnho
prva za jakoukoli pmou ztrtu, kodu, vetn kod na ivotnm prosted a nien
prodnch zdroj, nebo jmu zpsobenou cizm vldm, sttnm pslunkm a spo-
lenostem v dsledku protiprvn invaze a okupace Kuvajtu Irkem.21
Nroky k tto Kompenzan komisi pedkldali jak individuln adatel a prvnic-
k osoby, tak vldy stt. Z praktickch dvod vak individuln nroky musely bt
shromaovny domovskm sttem adatele nebo specializovanmi mezinrodnmi
organizacemi (jako UNHCR, ICRC nebo UNRWA pro nroky palestinskch uprchl-
k) a takto pedkldny k posouzen UNCC.22 Prostedky na odkodnn vyplcen
z mezinrodnho fondu pochzely z sti vnos z exportu irck ropy.
Na svm prvnm zasedn v srpnu 1991 Sprvn rada UNCC vymezila est katego-
ri nrok: nroky jednotlivc donucench opustit Kuvajt (kategorie A); nroky jed-
notlivc, kte utrpli zvan zrann nebo jejich rodinn pslunci zemeli v d-
sledku invaze (kategorie B); nroky jednotlivc za majetkov ztrty do 100 000 USD
(kategorie C); nroky jednotlivc za majetkov ztrty nad 100 000 USD (kategorie D);
nroky prvnickch osob za obchodn ztrty (kategorie E); a nroky vld a mezi-
nrodnch organizac (kategorie F).23 V prvn fzi vyplcen, kter zaala v erven-
ci 1994, se uspokojovaly individuln nroky kategori A, B a C. Pozdji se vypl-
cely i vt nroky. Do konce ervence 2009 byly uhrazeny nroky v celkov vi
27 624 607 654 USD.24
Mandt UNCC nerozliuje mezi odpovdnost Irku za samotnou agresi (jus ad bel-
lum) a za poruovn prva ozbrojench konflikt (jus in bello). Pesto v nkterch do-

19 Srov. Blkov, V. Victims, op. cit., s. 4.


20 Viz UN SC Res. 687 (3. 4. 1991), 1618.
21 Ibid., 16.
22 Srov. Fleck, D., op. cit., s. 194.
23 Viz <http://www.uncc.ch/clmsproc.htm>.
24 UNCC Press Release PR/2009/4 (29. 7. 2009).

77
kumentech a rozhodnutch UNCC lze najt pelivou aplikaci MHP, zejmna v rozlio-
vn jmy utrpn kombatanty v prbhu boj a pokozen osob nachzejcch se hors
de combat. Podle Rozhodnut 11 Sprvn rady UNCC toti pslunci Spojeneckch
koalinch ozbrojench sil nemaj nrok na kompenzaci ztrt a zrann vzniklch v d-
sledku jejich zapojen do vojenskch operac proti Irku s vjimkou situac napluj-
cch ti podmnky: (a) kompenzace byla piznna v souladu s obecnmi kritrii (pro
nroky kategorie B), (b) byli vlenmi zajatci v dsledku zapojen do koalinch ope-
rac proti Irku a (c) ztrta nebo zrann bylo vsledkem poruen MHP (vetn e-
nevskch mluv, 1949).25
Komise pro etiopsko-eritrejsk nroky (Eritrea-Ethiopia Claims Commission) byla
zzena podle l. 5 Dohody mezi vldami Sttu Eritrea a Federativn demokratick re-
publiky Etiopie (2000).26 Byla povena rozhodovat cestou zvazn arbitre vechny
nroky tkajc se ztrt, kod a jmy jedn vldy vi druh a pslunk jedn stra-
ny vi vld druh strany, pokud se vztahuj ke konfliktu mezi tmito stty a vypl-
vaj z poruen MHP, vetn enevskch mluv (1949) nebo jinch poruen mezin-
rodnho prva.27 Tato Komise uznala individuln prvo na odkodnn, i kdy ho mus
vykonvat stt jmnem individulnch obt.28
Za zmnku stoj tak Mezinrodn vyetovac komise pro Darfur, zzen na zkla-
d rezoluce Rady bezpenosti 1564 (2004), kter ve sv zprv doporuila vytvoen
Kompenzan komise,29 a to jako komplementrn opaten k pedn situace Mezi-
nrodnmu trestnmu soudu. Tato komise by se mla zabvat odkodovnm obt
zvanch poruen (zejm. vlench zloin, zloin proti lidskosti a genocidia)
v Darfuru. Podle Mezinrodn vyetovac komise je tento nvrh odvodnn tm, e
v souasnosti obyejov mezinrodn prvo nejen stanov trestn odpovdnost jed-
notlivc, kte spchali toto poruen, ale tak ukld zvazek sttm, jejich obany
jsou pachatel nebo pro n jednali jako de jure i de facto orgny, aby poskytly repa-
raci (vetn kompenzace) za zpsobenou kodu.30

5. ZVR

Pes uveden pklady a nzory se zd bt zatm pedasn uvdt


zobecujc zvry o existujc povinnosti k odkodovn individulnch obt z-
vanch poruen MHP. Jak uvd ve sv studii Mezinrodn vbor ervenho k-
e, nepochybn existuje rostouc trend smujc k tomu, aby individuln obti
poruen MHP zskaly prvo domhat se odkodnn pmo od odpovdnch st-

25 Viz Recommendations made by the Panel of Commissioners concerning individual claims for serious
personal injury or death (Category B claims), UN Doc. A/AC.26/1994/1 (26. 5. 1994).
26 Viz <http://www.pca-cpa.org/ENGLISH/RPC/#Eritrea-Ethiopia%20Claims%20Commission>.
27 Srov. Fleck, D., op. cit., s. 195; Blkov, V., Prvo obt, op. cit., s. 258.
28 Viz Hofmann, R., op. cit., s. 326; Romesh Weeramantry, J. Civilian Claims (Eritrea v. Ethiopia), AJIL,
vol. 101, 2007, s. 616627.
29 Viz Report of the International Commission of Inquiry on Darfur to the United Nations Secretary-Ge-
neral, Geneva, 25 January 2005, 590603.
30 Ibid., 598. Srov. t Tomuschat, Ch. Darfur Compensation for the Victims, Journal of International
Criminal Justice, vol. 3, 2005, s. 579589.

78
t.31 Pesto jet nedolo ke stabilizaci obyejovho pravidla a nen jasn, jak bude
mt obsah.32 Nen tak zejm, zda lze takov nroky opt o sekundrn pravidla obec-
nho mezinrodnho prva vztahujc se k odpovdnosti stt za mezinrodn proti-
prvn chovn, nebo maj jin normativn zklad.
Z pohledu de lege ferenda lze argumentovat, e lnek 3 Haagsk mluvy IV (1907)
a lnek 91 Dodatkovho protokolu I (1977) by mly bt do budoucna interpretovny
takovm zpsobem, aby poskytovaly individuln prvo na odkodnn za poruen
MHP. Z hlediska systematickho a teleologickho vkladu by se tm odstranil nepo-
chopiteln rozdl mezi poruenmi lidskch prv, kde je mon proti sttu uplatovat
nrok na kompenzaci, a poruenmi MHP, kde tomu tak dosud nebylo.33 O zvenm
zjmu o tuto problematiku a poteb systematicky zkoumat rodc se vnitrosttn i me-
zinrodn praxi svd tak vytvoen Vboru Asociace mezinrodnho prva (ILA)
pro kompenzaci obt vlky.34 Z procesnho hlediska se pak zatm nejperspektivnj
jev cesta mezinrodnch kompenzanch komis.
V kadm ppad by mohlo jt o vznamn doplnn a poslen odpovdnosti stt
za poruovn MHP. A tak o jeden z projev progresivnho rozvoje a humanizace
souasnho mezinrodnho prva. Z jet vtho nadhledu pak meme uvaovat
i o tom, zda se nkter trendy modernho vnitrosttnho prva (nap. odpovdnost
sttu za kodu zpsobenou sttnmi orgny) nepenej i do sfry regulovan prvem
mezinrodnm.

NEW TRENDS IN STATE RESPONSIBILITY: INDIVIDUAL CLAIMS


FOR COMPENSATION BY VICTIMS OF SERIOUS VIOLATIONS
OF INTERNATIONAL HUMANITARIAN LAW?

Summary

The traditional concept of the State responsibility for internationally wrongful acts has been
based on mostly bilateral inter-state relations. It includes the obligation of responsible State and the
correlative right of the injured State to a cessation of the illegal act and to a reparation of damage. However,
there are certain obligations in contemporary international law, in particular in the fields of human rights and
international humanitarian law (IHL), which operate erga omnes (customary rules) or erga omnes partes
(some multilateral treaties). In case of violation of such obligations, any State may claim a cessation and
reparation for a directly injured State or other beneficiaries of the breached obligation. As individuals are
beneficiaries of the obligations in the above mentioned areas, they may receive a compensation of loss and
damage suffered. It may be of great importance in case of violations of IHL applicable in armed conflicts.
However, the correlative right of individual victims of violations of the rules of IHL to claim
compensation is very limited, if any. Therefore this contribution aims at analyzing possible ways how the
individual victims could claim compensation under international law. Leaving aside the traditional
mechanism of diplomatic protection, there seem to be basically three possible procedural mechanisms:

31 Henckaerts, J. M., Doswald-Beck, L. (Eds.), Customary International Humanitarian Law, Volume I


(Rules). Cambridge: ICRC / Cambridge University Press, 2005, s. 541.
32 Srov. Blkov, V. Prvo obt, op. cit., s. 265.
33 Srov. Hofmann, R., op. cit., s. 330.
34 Clem Vboru ILA je pipravit Draft Declaration of International Law Principles on Compensation to
Victims of War; prvn zprvy Vboru, kter k tmatu pipravili R. Hofmann, F. Reimann a S. Furuya viz
<http://www.ila-hq.org/html/layout_committee.htm>.

79
(1) national courts, (2) international courts (such as the European Court of Human Rights or the
International Criminal Courts) and (3) compensation commissions. The last ones can better address the
compensation for violations of IHL because they have no problem with the jurisdictional immunity of States
(an obstacle to national courts) and are not constrained to operate within the specific treaty regime (as
regional human rights courts do).
At this stage, it would be premature to conclude that the right to compensation of individual victims was
already well established as lex lata. Nevertheless, it seems to be a very interesting element of progressive
development of international law.

80
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 8187

REGULATORN VEEJN SPRVA


ZA HRANICEMI STTU
RICHARD POMAHA

Zhruba ped stoletm se ve Spojench sttech americkch ustavila tak-


zvan univerzln sprvn vda proslul tm, jak nekompromisn prosazovala platnost
veobecnch princip, kter vytvoila.1 Jednm z tchto princip byla kontinuita.
I kdy se organizace a innosti veejn sprvy promuj asto a k nepoznn, uni-
verzalist vdli, e ve skutenosti jde vdy o nepetrit, ustavin a plynul proces.
Kontinuitu veejn sprvy toti zabezpeuj administrativn pedpisy.2
Kdy se ve 30. a 40. letech minulho stolet pomry v administrativnm stt za-
aly v USA vce komplikovat, zaali bt univerzalist zpochybovni. S odstupem
let docenme, jak zdaile to vystihl Herbert Simon, kdy barvitmi slovy hovoil
o legislativnm pokusnictv, kter zsobuje demagogick afe vydatnou munic,
kdykoli se vyskytne pleitost prosadit nov pedpis.3 Simon byl vcelku smen
s tm, e sprva se stv obt vlastnch i cizch experiment, a vysmval se legisla-
tivn kontinuit stejn jako ostatnm veobecnm principm, protoe byl pesvd-
en, e ke kadmu z nich lze najt stejn pravdpodobn a pijateln protichdn
princip, kter povede k pesn opanmu organizanmu i legislativnmu dopo-
ruen.
Teorii omezen racionality, k n Simon dospl, dnes neuznv jen mlokdo. Prob-
lm kontinuity a legislativnho pokusnictv vak doeen stle nen.
Taisia ebiov nedvno napsala lnek, kter navazuje na star vymezen tohoto
problmu. lnek pojednv o prvu na dobr zkony a tak to k hned ve svm
nzvu. Autorka si udrela od prva na dobr zkony obezetn odstup za nzev pi-
pojila otaznk, kter pro jistotu uzvorkovala.4 Tento lnek se patrn zalbil stavn-
mu soudu R, kter ho pojal do bodu 40 svho nlezu o legislativnch plepcch
a konstatoval, e m t vznam mluvit po vzoru prva na dobrou sprvu t

1 Srov. Rutgers, M. R.: Science of Administration. In: Encyclopedia of Public Administration and Public
Policy, Vol 2. New York, Dekker 2003, s. 1086.
2 Srov. Holzer, M. Gabrielian, V.: Five Great Ideas in American Public Administration. In: Handbook of
Public Administration. New York, Dekker 1998, s. 66.
3 Simon, H. A.: The Proverbs of Administration. Public Administration Review, Vol. 6, No. 1. (Winter,
1946), s. 6667.
4 ebiov, T.: Prvo na dobr zkony (?). In: Otzky tvorby prva v esk republice, Polsk republice
a Slovensk republice. Plze, Ale enk 2005, s. 84.

81
o prvu na dobr zkonodrstv, je prvn vda, a nejen esk, spojuje s principy
demokratickho prvnho sttu.5
e se lnek strefil do ernho, kdy upozoroval na nedostaten pochopen toho,
v em spov tit normotvornho posln, potvrdila nsledn i Poslaneck sn-
movna Parlamentu esk republiky. V jejm vyjden pro jin zen u stavnho
soudu, zapracovanm v bod 56 pslunho nlezu teme, e pokud by se stavn
soud drel mylenky prva na dobr zkony, tak by musel zruovat zkony tak dlouho,
dokud by se prvn d esk republiky nestal pstupnm i bez pomoci prvnho in-
formanho systmu, co by bylo v souasn legislativn situaci nejen nerealistic-
k, nbr by to pedstavovalo zvan pekroen kompetenc stavnho soudu. ()
Pokud by v irokm smyslu chpan nepedvdatelnost, rozpornost a nepehlednost z-
kona mla bt dvodem pro zruen zkona stavnm soudem jakoto poruen pomysl-
nho abstraktnho prva na dobr zkony, znamenalo by to, e bychom dovozovali
kompetenci stavnho soudu zruit jakkoliv zkon, ani by se musel pi hledn d-
vod pro zruen zkona omezovat na znn konkrtnch ustanoven stavy. stavn
soud by tak souasn formuloval legislativn politiku sttu.6
Nelze si nevzpomenout na bitk Simonovy vahy o tom, jak univerzalist marn
snili o oddlen politiky od sprvy a politik od sprvc. Politici, kte obhajuj sv v-
sady tvorby pravidel a ki o tom, e v szce je posvtn idea demokratickho prv-
nho sttu, pece velmi dobe vd, o em hovo. m je vce legislativnch zmn, tm
je tak vce pleitost pro legislativn trh.
Je jist lehm kolem sledovat integritu mal skupiny stavnch soudc ne tisc
poslanc, jejich ptel a kmotr, partajnch poradc a lobbyist. A vidno z druh
strany efektivita legislativnho lobovn a korumpovn je vy, koncentruje-li se do
parlamentnho zkulis, kter pedstavuje pro aktry tchto aktivit dvrn znm do-
mc prosted, v nm se ct bezpen.
V tto souvislosti lze zsti pochopit i argumentaci, e stavn soud neme bt ga-
rantem kvality prvnch pepis posuzovan podle kritri pedvdatelnosti a kon-
zistence ili podle pomyslnho abstraktnho prva na dobr zkony, jak jsme se
ve doetli ve vyjden Poslaneck snmovny Parlamentu esk republiky. Nicm-
n, prvo na dobr zkony shledvm pomyslnm pinejmenm ve stejnm smyslu
vypjuji si formulaci Stefana Marschalla jako je pomysln formln nevyhnuteln
instance nalzn veobecn zvaznch rozhodnut.7
Parlamenty dvno pestaly tvoit legislativn politiku sttu jen na zklad toho, e
si je lid zvolil v demokratickch volbch. To, zda ji vbec nkdy takto tvoily, zst-
v nezodpovzenou otzkou teorie parlamentarismu. Neplat-li prvo na dobr zkony,
mohou dlat patn zkony jak tupoleb (toto slovo pouval s oblibou Milo Zeman),

5 Nlez S R ve vci nvrhu na zruen sti druh zkona . 443/2006 Sb. uveejnn pod . 37/2007 Sb.
6 Nlez S R ve vci nvrhu na zruen nkterch st zkona . 261/2007 Sb. uveejnn pod
. 88/2008 Sb.
7 Marschall, S.: Das Parlament in der Mediengesellschaft. Politische Vierteljahresschrift, 42. Jg. (2001),
Heft 3, s. 388. Autor zde pe: Parlamente stellen mit ihrem umfassenden, konstitutionell verankerten
Normensetzungsrecht zwar formal unumgngliche Instanzen bei der Findung allgemeinverbindlicher
Entscheidungen dar. Umstritten ist indes, ob und inwieweit den Volksvertretungen noch faktisch aktua-
lisierbare Machtpotenziale in der politischen Willensbildung und Entscheidungsfindung verbleiben.

82
tak Mirkov Duni.8 Bylo by spchem politolog, kdyby se jim podailo dokzat, e
se volii rozhoduj podle toho, jak patn zkony jim kdo nabdne.
Pregnantn vyjden toho, na jakm zklad se tvo legislativn politika sttu na
pd parlamentu, zn, e na zklad vldnut jako takovho. V tomto ohledu nem
valn smysl dlat z parlamentu feti. Tradin sttovda nkdy takovou tendenci mla
a tm se tak rozela s nzory v jinch politickch vdch. Klovm pojmem, kter-
mu je teba vnovat pozornost, nen reprezentativnost parlamentu, ale reprezentativ-
nost sttu. Ani zkony nemohou bt povaovny za nedotknuteln hjemstv parla-
mentu jsou druhem veobecn zvaznch rozhodnut. Parlament se na nich podepe
nkdy v dobrm, asto ale t ve patnm smyslu.
Parlament esk republiky asto dv najevo, e se chce chovat jako legislativn su-
vern, jm ale urit nen a ani bt neme. Nkdy tak in zpsobem, e vznikaj po-
chyby, zda si namsto Thunovskho, Valdtejnskho, Kolovratskho a Frstenbersk-
ho palce radji nechce pro sv aktivity nrokovat palc Westminstersk.
Pozoruhodn je, e legislativn suverenitu piznvaj Parlamentu i nkter soudn
rozsudky. Tak napklad Nejvy soud R uznal, e proces pijmn zkon hlasov-
nm v Poslaneck snmovn i Sentu nelze povaovat za edn postup a u vbec
nelze uvaovat o soudn kontrole, zda vsledek hlasovn je sprvn i nesprvn.
Jde o princip stavn suverenity moci zkonodrn, kter je odpovdna lidu.9
A zase takto jednoduch to vak westminstersk parlament se soudy nikdy neml.
I v esk literatue je s oblibou upozorovno na to, co ekli Law Lords a co zdrazo-
val i Harold Greville Hanbury.10 V ppadu Institute of Patent Agents11 bylo nutno
oddlit legislativn zrno od plev.12 Je sice krsn, e parlament m zkonodrnou pravo-
moc, to ale neznamen, e m jenom proto zaplevelit prvn d. Soudci tedy zformulo-
vali doktrnu parlamentnho sebeomezen. Formlnm vrazem tto mylenky se stala
slova o druhotn legislativ, kter m mt stejn inek, jako kdyby lo o akt samotnho
parlamentu, co se obvykle vykld tak, e nejde jen o pouhou zkonodrnou delegaci,
ale o uznn pvodn zkonodrn pravomoci jinch subjekt ne parlament.13
Je pznan, e exekutiva se soudcm za formuli parlamentnho sebeomezen
v Anglii odvdila dosti pochybnm zpsobem. asto se nazenmi vyluoval soudn
pezkum sprvnch aktivit a vbec nevadilo, e to parlamentn zkonodrce neml na
mysli. Tuto zrdnost soudci prostelili a na pelomu 60. a 70. let minulho stolet v p-
pad Anisminic14 a v souasnosti se s n u v anglickm prvu prakticky nestetneme.

8 Nepouvm zde zstupnho vrazu ve stejnm smyslu, jak se objevil v pidrzlm komenti Blesku
26. bezna 2009 (Dokud dil Mirek Topolnek v domcm lunaparku, mohli jsme si kat, ano, Mirku,
vme e nejsi dn Dun, tak se dr pkn doma.), <http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-komentare
/112282/mirek-topolanek-ester-ladova-svetove-politiky.html>, shldnuto 27. 11. 2009.
9 Srov. rozsudek ze dne 31. ledna 2007 ve vci 25 Cdo 1124/2005.
10 Srov. nap. Blaho, J.: Soudn kontrola stavnosti. Praha, Codex 2001, s. 230231 nebo Kysela, J.: Z-
konodrstv bez parlament. Praha, UK 2006, s. 24.
11 Institute of Patent Agents v Lockwood (1894) AC 347.
12 Jak ekl jeden ze soudc tohoto ppadu Lord Herschell: You have to try and reconcile as best you may.
If you cannot, you have to determine which is the leading provision and which the subordinate provi-
sion, and which must give way to the other.
13 Srov. nap. Willis, J.: The Parliamentary Powers of English Government Departments. Cambridge, Har-
vard University Press 1933, s. 62 an.
14 Anisminic Ltd v Foreign Compensation Commission (1969) 2 AC 147 HL.

83
Vrame se vak do esk kotliny a do moravskho kuloru v nynj dob, kdy se
svt povliv zmenuje. Pravomoc tvoit prvo je i u ns dlenou pravomoc. Pitom
i nae koniny zashla nyn plnou silou vlna nazvan v globlnm jazyce rule through
law nevldne vra v slu prva, ale vldnou ti, kte dok vytvoit pesn to prvo,
jak sami potebuj.15 Pi tomto peduren je tm vyloueno, aby parlamenty kon-
trolovaly legislativn politiku sttu. Na prvn pohled by se to sice zdlo logick, pro-
toe rule through law je siln instrumentln koncept a nejde asto o nic jinho ne
o silov petahovn se, v nm se asto vtz silou jednoho hlasu uprchlka i pe-
bhlka, co je znm parlamentn parketa. Prvn pohled je zde vak matouc. Rule
through law se lpe v konsensulnm ne v majoritnm prosted. Konsensuln
prosted je navc jedinm reln monm prostedm v polycentrickm systmu vld-
nut, kde jsou hra na konkurenci a boj o volisk hlasy povaovny za ztrtu asu a kde
prost nelze nkoho jednodue ani pemluvit, ani peplatit.
Tradin rule of law a parlamentn suverenitu je mon spolu s dalmi atributy za-
rytho liberalismu oplakvat, ale to je asi tak to jedin, co lze udlat. Vvoj pokrau-
je a padek prvnho sttu v podob, kterou zskal dky prvn teorii u v 18. stolet
a prakticky pak pozdji v zvislosti na rychlosti rozpnn se konstitucionalistickho
velkho tesku, zastavit nelze.16
Univerzalist psobc od zatku minulho stolet byli odstaveni na vedlej kolej,
protoe nedokzali vymyslet, jak mit cenu kontinuity, kterou pi sprv vc veej-
nch zabezpeuj pedpisy. Protagonist kol omezen racionality ve veejn sprv
tento nedostatek odstranili. Dnes ji vme o legislativnm trhu mnoho. Znme zkony
a nazen, k nim lze piazovat cenovou mapu takka v kad jejich vt.
To, e se rule through law ponkud vymyk z rukou byrokraci, bylo vykompenzo-
vno jinm instrumentlnm konceptem integration through administration. Zkoumn
integranch fenomn v transnacionln veejn sprv je snaz dky operacionaliza-
ci, kterou vyvinuly koly omezen racionality. M se ve a nikoho ani nepekvap, e
i jednotliv stt m v polycentrickm prostoru rozhodovn vdy adu rznch, asto
protichdnch cl. Stt se fragmentarizuje. Nkter byrokratick resorty jsou ovem

15 Taisia ebiov na to upozoruje v psobivm pojet v kontextu vah o regulatorn reform v lnku Po-
litika, reformy a sprvn normotvorba. In: Promny veejnho prva. Praha, Nakladatelstv Karolinum
2009, s. 317319.
16 Nkte autoi o tom p mn dramaticky, ale stejn drazn. Tak napklad Mair, P.: Representative
versus Responsible Government. Cologne, Max Planck Institute for the Study of Societies, 2009: This
is a growing problem in that the Europeanization and internationalization of policy parameters, reflec-
ted in what Ruggie (Globalization and the Embedded Liberalism Compromise: The End of an Era?) and
Scharpf (Economic Changes, Vulnerabilities, and Institutional Capabilities) treat as the decline of
embedded liberalism, oblige governments to be accountable to an increasing number of principals, many
of whom are not located within the domestic realm and most of whom are difficult to control. By
disembedding liberalism, globalization in general and Europeanization in particular create many new
principals to whom governments must act responsibly. [...] In acting responsibly, governments are the-
refore not only limited by their own domestic constitutional constraints and by the growing weight of in-
ternational constitutional constraints deriving from the EU or Council of Europe in the European case,
and from the UN and the international legal system more globally but also by the weight of prior po-
licy commitments, a weight which, by definition, grows heavier year by year. [...] Governments solve
problems, and hence parties in government solve problems, but they do so at an increasing remove from
public opinion. Seen in this way, and framed as the growing and potentially unbridgeable gap between
responsive government and responsible government, we have a situation in which the malaise is patho-
logical rather than conditional.

84
viditelnj ne jin a pokud kontroluj pravidla hry, vtz i v transnacionlnm sprv-
nm prostoru. eeno uenou hantrkou v mateskm jazyce dnen sprvn teorie:
macro-context of equivalent jurisdictions leads to a higher convergence of negotiation
effectiveness than the macro-context of the national governments.17
Ten, kdo by chtl bt ironick, by dnes mohl tvrdit, e univerzalist byli nespn,
protoe neexistovala globln sprva a konfzn vldnut a spravovn, oznaovan ter-
mnem governance. Pznivci univerzln sprvn vdy vak zatm nemaj pli mnoho
dvod oslavovat svj nvrat na vslun. To zda v polyfunknch a polycentrickch
systmech na del as zvtz princip kontinuity, kter vyaduje, aby sprva hrla
prim v tvorb pravidel, zatm jist nen.
esk administrativistika je prozatm spe nevmav k monostem poznvn glo-
blnho sprvnho prva, kter prapor normotvorn kontinuity pozvedlo proti rznm
jinm formln nevyhnutelnm zpsobm nalzn veobecn zvaznch rozhodnu-
t dosti vysoko.
Ji Pehe napsal, e pojem governance lze chpat jako rozumnou sprvu, zen a pro-
ces vldnut najednou, co ho odliuje od pojmu government.18 Pese ve, co je znmo
o omezen racionalit governmentu je ovem tm jist, e governance je tak jen
omezen rozumn koncept, take jt dle v definicch tmto smrem se moc rozumn
nezd.
Z autor orientovanch juristicky uveme Zuzanu Trvnkovou, kter v roce 2007
uveejnila sta Globln sprvn prvo a v roce 2009 se od administrativistick specia-
lizace vrtila k obecnj problematice ve stati Globln a mezinrodn prvo.19 Glo-
bln prvo pedstavuje Trvnkov jednak jako nov celosvtov pluralitn systm,
vznikajc nezvisle na vli stt, dle jako stadium mezinrodnho prva, jeho ste-
dobodem m bt lovk, a konen ovlivnna Pavlem turmou i jako takov me-
zinrodn prvo, kter bude schopno regulovat negativn dopady globalizace. Pokud
jde o globln sprvn prvo, vychz Zuzana Trvnkov v podstat ze zzem, kter
projektu Global Administrative Law poskytla New York University, resp. jej Institute
for International Law and Justice. Koncepce vypracovan pilotnm tmem Benedict
Kingsbury Nico Krisch Richard B. Stewart nalezla vskutku globln odezvu a pat
dnes k nejvlivnjm.
Pidrme-li se newyorkskho projektu Global Administrative Law, meme tvrdit,
e existuje pinejmenm pt typovch tvrc a zrove vykonavatel globalizovan
sprvn regulace:
mezinrodn organizace,
transnacionln sprvn st,

17 V podrobnostech srov. Thurner, P. V. Binder, M.: Effectiveness of Ministries Claims in EU Intergo-


vernmental Negotiations: A Multi-Level Approach. Chicago, Annual Conference of the Political Scien-
ce Association 2007 a Thurner, P. V. Pappi, F. U.: European Union Intergovernmental Conferences:
Domestic Preference Formation, Transgovernmental Networks, and the Dynamics of Compromise. New
York / London, Routledge 2009.
18 Pehe, J.: Globln zen a globln sprva. In: Globalizace a globln problmy. Praha, UK 2006,
s. 123.
19 Ob stati vyly v ad Working Papers Fakulty mezinrodnch vztah VE Praha, pod sly 6/2007
a 5/2009.

85
nepm (asto ovem spe zstupn i rozloen) vykonavatel v ppadech, kdy je
sprva penesena na orgny stt, a ji mezinrodnmi smlouvami nebo neforml-
nmi reimy,
hybridn, mezivldn a soukrom vykonavatel ve vzjemnm partnerstv a
vlun soukrom organizace.
Ji z tohoto vtu je patrn, e se nesetkme se sttn exkluzivitou vkonu veejn
sprvy. Rozostena a zrove zrelativizovna je i hranice mezi regultory a regulova-
nmi a mezi veejnmi a soukrommi subjekty. Zatmco rozhodovn v rmci sttu je
typicky zaloeno na principu nazen a kontroly, v globln sprv m nejdleitj
vznam vyjednvn a regulace se namsto legislativnho trhu spolh na odborn sta-
noviska nezvislch instituc asto ovem byrokratickho charakteru.
Zjem o doktrnu globlnho sprvnho prva v poslednch letech kompenzuje stag-
naci, kter je patrn v sti evropskho administrativnho prostoru zaloen na komu-
nitrn metod vldnut. I evropsk praxe vak globln sprvn prvo doke asto a
neekanm zpsobem ovlivnit.
Jeden pklad za vechny. Evropsk spoleenstv inklinovalo k sbrce mezinrod-
n uznvanch standard, postup a doporuen tkajcch se potravinovho prva.
V roce 2003 podalo o pistoupen ke Komisi pro Codex Alimentarius a stalo se jed-
nm z jejch pednch len. O otevenosti globln zkladny potravinovho prva
svd to, e k indikativn hodnot pravidel, kter obsahuje Codex alimentarius, se Ev-
ropsk soudn dvr pihlaoval ji ped tm napklad v rozsudku Deserbais ze dne
22. z 1988, i v rozsudku Guimont ze dne 5. prosince 2000.
V posledn uvedenm rozsudku napklad teme, e Codex alimentarius ukazuje,
jak rozen je pedstava ementlskho sru bez kry, k-li se, e podstatn jsou in-
gredience a technologick postupy vroby, kter se vak mohou odliit ve fzi, kdy sr
vyzrv. Lze uznat, argumentuje ESD, e spotebitel by mohl bt klamn, kdyby ozna-
en sru nezohlednilo rozdlnost technologickho postupu ve fzi, kdy sr vyzrv.
Bylo by vak dostaten, kdyby bylo jmno sru Emmenthal zachovno a toto ozna-
en doplnno o dal informaci. A rozsudek je proto uzaven tm, e samotn skute-
nost, e jde o sr bez kry, neme bt uznna jako dvod pro to, aby ementlsk sr,
kter je v souladu s prvnmi pedpisy vyroben a uveden na trh v jednom lenskm
stt, nesml bt obchodovn v dalm lenskm stt EU pod oznaenm Emmenthal.
Z pozdj doby nalzme vak ve slavnm rozsudku z 13. ledna 2004 Khne &
Heitz dkaz, e i globln prvo me bt pro EU nedostaten.
Spolenost Khne & Heitz obchodovala drbem masem a vyuvala pitom vhod
vyplvajcch pro vrobce a vvozce tchto produkt z evropskch nazen o opate-
nch na spolenm trhu drbee a vajec. Vpoet ve dotace se odvozoval pro jed-
notliv exportovan komodity od celnho prohlen vvozce a od zalenn zbo pod
jednotliv poloky nomenklatury celnho tarifu.
Pslun nizozemsk Komise pro obchod drbe a vejci nsledn zkontrolovala
deklarace a shledala rozpor v tom, e kuec stehna nemla bt klasifikovna jako
zbo vymezen v titulu celn nomenklatury 02.02 B II v popisu uvedenm pod ps-
menem e, jak uvdl Khne & Heitz, ale pod psmenem g, jak se lpe jevilo ednm
zboznalcm. Tento zdnliv podrun rozdl ml nemal finann dsledky, protoe

86
nizozemsk ady provedly nov vpoet ve nroku na subvenci a poadovaly, aby
exportr navrtil stku ve vi tm jednoho milionu nizozemskch gulden, co se
tak stalo.
Problm klasifikace kuecch stehen se ve form pedbn otzky ocitl ped Ev-
ropskm soudnm dvorem z iniciativy jinho postienho exportra ne spolenosti
Khne & Heitz. ESD vynesl v jnu 1994 ve vci C-151/93, Voogd Vleesimport en -ex-
port, ECR 1994, I-4915 interpretan rozsudek, podle nho je v podobnch sporech
lohou nrodnch soud, aby pihldly pi nedostatku jasnch komunitrnch a glo-
blnch pravidel k nrodnm obchodnm zvyklostem pi vrob a prodeji kuecch
zk. Jinmi slovy: zvyklosti pi porcovn drbee se staly pramenem sprvnho
prva, s nimi dosud nepotal ani Codex alimentarius.
trnct let pot, co vznikl dvod tohoto sporu, poloil nizozemsk sprvn soud n-
sledujc pedbnou otzku Evropskmu soudnmu dvoru: Je s ohledem na okolnosti
uvedenho ppadu a vzhledem k ustanoven lnku 10 Smlouvy o ES sprvn orgn
povinen znovu projednat a rozhodnout pravomocn skonenou vc, aby se inn
uplatnilo komunitrn prvo nsledn nalezen Evropskm soudnm dvorem v roz-
hodnut o pedbn otzce?
Evropsk soudn dvr dospl k zvru, e z okolnost danho ppadu vyplv, e
nizozemsk sprvn orgn me podle svho uven rozhodnout v obnovenm zen.
Pvodn rozhodnut se stalo konenm po pezkoumn sprvnm soudem, kter vak
svj rozsudek zaloil na vlastnm pesvden o znalosti komunitrnho prva, ani by
poloil Evropskmu soudu pedbnou otzku. Nelze pehldnout, e ve svtle nsled-
n judikatury ESD se ukzalo, e nzor nrodnho soudu nebyl konformn s pozdji
nalezenm zvaznm vkladem komunitrnho prva. Pokozen osoba proto jednala
pln v intencch komunitrnho prva, kdy neprodlen po zveejnn rozsudku o re-
levantn pedbn otzce podala o vydn novho sprvnho rozhodnut a poado-
vala navrcen dve vyplacen, ale pak neprvem odat dotace.
I kdy tento pklad dobe ukazuje, e se nelze na globln sprvn prvo v Evrop
pln spolehnout, vidm budoucnost principu kontinuity podporovanho globln ad-
ministrativn normotvorbou velmi nadjn.

PUBLIC ADMINISTRATION BEYOND THE STATE

Summary

This paper reviews some conclusions on a delegation, but in fact the granting of full
legislative power to executive and administrative authorities. The new concept of global administrative law
is also taken into consideration. The final part deals with the significance of global rule-making for the
European administrative space.

87
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 89103

IRSK A ESK ZRUKY


SJEDNAN K LISABONSK SMLOUV
LENKA PTROV

VODEM

Dnem 1. prosince 2009, pot co byla ratifikovna vemi lenskmi stty


Evropsk unie, vstoupila v platnost tzv. Lisabonsk smlouva pozmujc Smlouvu
o Evropsk unii a Smlouvu o zaloen Evropskho spoleenstv (dle jen Lisabonsk
smlouva nebo LS).1 Bylo tak zavreno sil o institucionln reformu Evropsk unie
trvajc s nejrznjmi peripetiemi a katarzemi bezmla cel desetilet. Po odmtnut
Smlouvy zakldajc stavu pro Evropu ve dvou po sob jdoucch referendech ve Fran-
cii a Nizozem byla v prbhu nmeckho pedsednictv sjednna smlouva nov, kter
je po strnce formln novelou stvajcch smluv. Byly oputny pojmy evokujc fede-
rln koncepci a z vlastnho textu smlouvy byla vyputna Listina zkladnch prv Ev-
ropsk unie a nahrazena odkazem v l. 6 Smlouvy o Evropsk unii, kter ji in prvn
zvaznou. Po strnce obsahov tato smlouva pebr podstatnou vtinu institucionl-
nch a funknch zmn obsaench ji ve smlouv zakldajc stavu pro Evropu.
Ani prbh ratifikace Lisabonsk smlouvy, kter se, s vjimkou Irska, odehrl par-
lamentn cestou, nebyl jednoduch. Jej odmtnut v irskm referendu vystilo ve sjed-
nn tzv. irskch zruk a tak esk republika si v samotnm zvru ratifikanho pro-
cesu vynutila sjednn tzv. eskch zruk v podob pslibu pistoupen k Protokolu
o uplatovn Listiny zkladnch prv Evropsk unie.
I kdy dvody, motivace, postup a zpsob sjednn se v ppad irskm a eskm
znan li, v pozad je nepochybn nevyen obava z extenzvnho vkladu Lisa-
bonsk smlouvy a Listiny zkladnch prv EU, na kterou tato smlouva odkazuje, ze
strany Soudnho dvora Evropsk unie.2

IRSK ZRUKY

Po irskm odmtnut Lisabonsk smlouvy v referendu dne 12. ervna


2008 se situac zabvala Evropsk rada (dle jen ER) postupn na svch zasednch
1 . vst. C 306 ze dne 17. prosince 2007.
2 Obdobn obavy se odrej i v odborn diskusi veden k recentn judikatue ESD zejmna ve vci ERT
(C-260/89) a ve vci Mangold (C-144/04).

89
ve dnech 19.20. ervna 2008, 15.16. jna 2008 a 11.12. prosince 2008. lensk
stty (vetn Irska) shodn projevily vli pokraovat v ratifikanm procesu, piem
na posledn uvedenm zasedn ER bylo pislbeno poskytnout Irsku nezbytn prv-
n zruky, kter by uklidnily obavy irskho lidu, o nich ER informoval pedseda
irsk vldy.3 Irsk vlda se na zklad toho zavzala, e bude s vhradou uspokoji-
vho dokonen podrobnch navazujcch innost do poloviny roku 2009 a za ped-
pokladu jejich uspokojivho proveden usilovat o ratifikaci Lisabonsk smlouvy do
konce funknho obdob stvajc Komise 4
Na zklad zvr ER mly bt Irsku poskytnuty zruky k tmto tem bodm:
dn ustanoven Lisabonsk smlouvy nijak nemn pro dn lensk stt rozsah
nebo vkon pravomoc Unie v oblasti zdann;
Lisabonskou smlouvou nejsou doteny bezpenostn ani obrann politika lenskch
stt, vetn tradin irsk politiky neutrality, ani zvazky vtiny dalch lenskch
stt;
ustanoven irsk stavy tkajc se prva na ivot, vzdln a rodiny nejsou nijak do-
tena prvnm statusem, kter Lisabonsk smlouva piznv Listin zkladnch prv
Evropsk unie, ani ustanovenmi Lisabonsk smlouvy tkajcmi se spravedlnosti
a vnitnch vc.
Prosincov ER dle souhlasila s tm, aby za pedpokladu, e Lisabonsk smlouva
vstoup v platnost, bylo v souladu s nezbytnmi prvnmi postupy pijato rozhodnut
v tom smyslu, e kad lensk stt bude mt v Komisi i nadle svho sttnho pslu-
nka.
Proveden uvedench zvazk pedpokldalo pedevm pijet instrumentu prv-
n povahy, a to v podob Rozhodnut hlav stt a pedsed vld 27 lenskch stt
EU zasedajcch v Evropsk rad ve vztahu k obavm irskho lidu tkajcm se Lisa-
bonsk smlouvy. Toto Rozhodnut bylo sjednno v prbhu eskho pedsednictv
a bylo spolu s celm balkem irskch zruk pijato na ervnovm zasedn ER
(18.19. ervna 2009). Zkladn podmnkou pitom bylo, aby sjednan zruky nevyvo-
laly potebu znovu otevt ratifikaci Lisabonsk smlouvy. Po formln strnce vychze-
la prvn st zruk Rozhodnut z ji v minulosti pouitho dnskho modelu.
Z formlnho hlediska jde o obdobu tzv. Edinburghsk dohody z r. 1992,5 tj. rozhodnu-
t hlav stt, resp. pedsed vld pijatho v rmci ER, kter je v podstat mezivldn
dohodou vymahatelnou podle mezinrodnho smluvnho prva. Dohoda vech 27 len-
skch stt byla nezbytnm pedpokladem pro to, aby irsk vlda mohla vyhlsit op-
tovn referendum o Lisabonsk smlouv. Irov potebovali k uklidnn obav irskch
voli skuten prvn pevn zruky, na druhou stranu nepekroitelnm poadavkem
prakticky vech lenskch stt bylo vyhnout se ppadnmu znovuoteven ratifikace.
Vsledn text zruk, kter se bhem eskho pedsednictv po sloitch vyjedn-
vnch podailo na ER dohodnout, tyto poadavky spluje. Schvlen zruky beze

3 Irsk parlament zdil zvltn Vbor pro budoucnost Irska v Evropsk unii, kter analyzoval dvody od-
mtnut Lisabonsk smlouvy v prvnm referendu.
4 Funkn obdob stvajc Komise kon 31. jna 2009.
5 Smyslem Edinburghsk dohody bylo, podobn jako nyn v ppad Irska, umonit Dnsku v opakova-
nm referendu schvlit tzv. Maastrichtskou smlouvu.

90
zbytku napluj to, co bylo Irsku pislbeno na ER v prosinci 2008, a rovn z hledis-
ka formy vyhovuj irsk poteb prvn silnch garanc. Zruky vak, jak se uvd
i v textu samotnho Rozhodnut, v dnm ohledu nemn samotnou Lisabonskou
smlouvu, nebo maj povahu pouze vysvtlujcch ujitn jinmi slovy, irsk z-
ruky pouze stvrzuj a osvtluj to, co je ji stanoveno pmo v textu Lisabonsk smlou-
vy. Zruky ostatn z velk sti pebraj pslun ustanoven samotn smlouvy.
V dnm z lenskch stt tedy nebylo nutn se vracet k ratifikaci LS. Toto je
ostatn vslovn uvedeno i v samotnm textu pijatch zruk.
Cel balk tzv. irskch zruk se skld z vce st, jejich prvn povaha je od-
lin:
1. politick zvazek pijmout opaten zajiujc zachovn lena Komise z kadho
S i po roce 2014, pokud vstoup Lisabonsk smlouva v platnost;
2. Rozhodnut hlav stt a pedsed vld 27 lenskch stt EU ve vztahu k obavm
irskho lidu tkajcm se Lisabonsk smlouvy (je prvn zvazn) (dle jen Roz-
hodnut);
3. slavnostn prohlen o prvech pracujcch, sociln politice a dalch otzkch
(nen prvn zvazn);
4. jednostrann prohlen Irska (tk se irsk tradin politiky vojensk neutrality
a nen prvn zvazn).
Prvn zvaznost tedy m pouze Rozhodnut hlav stt a pedsed vld 27 len-
skch stt, kter obsahuje zruky v oblasti prva na ivot, rodiny a vzdln, zdan-
n a bezpenosti a obrany.

PRVN POVAHA ROZHODNUT


A POSTUP PI JEHO SJEDNN

Rozhodnut m, jak ji bylo uvedeno, charakter mezinrodn smlouvy.


K jeho sjednn dolo na setkn hlav stt a pedsed vld lenskch stt v rmci za-
sedn Evropsk rady, kter mlo povahu diplomatick konference zpsobil pijmat
rozhodnut s mezinrodn prvnmi inky. Zstupci lenskch stt v tomto ppad
jednali ve sv mezinrodn prvn kapacit zstupc suvernnch stt, nikoli jako le-
nov politickho orgnu EU. Rozhodnut tedy nen rozhodnutm Evropsk rady, ale
mezinrodn smlouvou, kterou mezi sebou uzavraj lensk stty a d se Vdeskou
mluvou o smluvnm prvu.6 Je tedy pro lensk stty prvn zvazn a m postaven
pozdj dohody, kter se tk vkladu Lisabonsk smlouvy nebo provdn jejch
ustanoven a na ni mus bt ve smyslu l. 31 odst. 3 psm. a) Vdesk mluvy pi v-
kladu tto dvj smlouvy brn nleit zetel.
Rozhodnut samo o sob tedy nen automaticky soust primrnho prva EU.
Mus bt do primrnho prva teprve nsledn inkorporovno (v souladu s l. 48
Smlouvy o EU, kter je zvltn pravou novelizace smluv majc v souladu s l. 5 V-

6 Vde 23. kvtna 1969, publikovna pod . 15/1988 Sb.

91
desk mluvy pednost ped obecnou pravou v n obsaenou7). Z uvedenho je zej-
m, e Rozhodnut se mus pohybovat v rmci danm primrnm prvem a neme
jeho ustanoven ani mnit ani ruit. (Vzhledem k tomu, e Rozhodnut nemn zakl-
dac smlouvy, kter byly vnitrosttn schvalovny jako smlouvy prezidentsk, a e pro
R z Rozhodnut nevznikaj dn nov prva ani povinnosti, nejde o mezinrodn
smlouvu podle l. 49 stavy R,8 k jej ratifikaci je zapoteb souhlasu obou komor
Parlamentu a kterou nsledn ratifikuje prezident republiky podle l. 63 odst. 1 psm. b)
stavy R. Rozhodnut bylo proto pro ely vnitrosttnho projednvn a schvalov-
n vyhodnoceno jako mezinrodn smlouva vldn povahy.)

OBSAH A STRUKTURA ROZHODNUT

Rozhodnut bylo pijato hlavami stt a pedsedy vld 27 lenskch stt


EU v rmci zasedn Evropsk rady ve dnech 18.19. ervna 2009 a pipojeno k Z-
vrm Evropsk rady jako jejich ploha. Sestv ze t oddl upravujcch jednotliv
zruky/ujitn specifikovan ve shora citovanm ustanoven Zvr ER 12/2008 a od-
dlu obsahujcho zvren ustanoven.

ODDL A PRVO NA IVOT, RODINA A VZDLN

dn ustanoven Lisabonsk smlouvy piznvajc prvn status Listin


zkladnch prv Evropsk unie ani dn ustanoven uveden smlouvy tkajc se pro-
storu svobody, bezpenosti a prva nijak neovlivuj rozsah a platnost ochrany prva
na ivot stanoven v lncch 40.3.1, 40.3.2 a 40.3.3, ochrany rodiny stanoven v ln-
ku 41 a ochrany prv tkajcch se vzdln stanoven v lncch 42, 44.2.4 a 44.2.5
stavy Irska.

Zvry ER 12/2008 pedpokldaly prvn zakotven zruky, e ustanoven irsk


stavy tkajc se prva na ivot, vzdln a rodiny nejsou nijak dotena prvnm sta-
tusem, kter Lisabonsk smlouva piznv Listin zkladnch prv Evropsk unie, ani
ustanovenmi Lisabonsk smlouvy tkajcmi se spravedlnosti a vnitnch vc. Na
tuto zruku je teba nahlet v souvislosti s Protokolem o postaven Spojenho krlov-
stv a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpenosti a prva, kter zakotvuje pro
Irsko opt-out z prostoru svobody, bezpenosti a prva, avak zrove umouje, aby
se Irsko ad hoc rozhodlo astnit se pijmn a pouvn navrhovanho prvnho aktu
(opt-in). Pro vklad rozsahu tto zruky je pedevm rozhodujc konkrtn znn
textu Rozhodnut. Poskytnut zruka se pohybuje v mezch interpretace souladu Lisa-
bonsk smlouvy, pokud jde o Listinu zkladnch prv Evropsk unie a oblast sprave-
dlnosti a vnitnch vc, s pslunmi ustanovenmi irsk stavy a toliko potvrzuje

7 Tento pstup potvrdil i Evropsk soudn dvr, kdy ve vci 43/75 Defrenne II (ECR 1976, s. 455) judi-
koval, e zakldac smlouvy lze mnit vlun takovm postupem, jak pedpokldaj samy tyto zakl-
dac smlouvy.
8 stavn zkon . 1/1993 Sb., stava esk republiky, ve znn pozdjch zmn a doplnn.

92
skutenost, e v souasn dob nejsou dotena prva na ivot, rodinu a vzdln obsa-
en v irsk stav a e tento stav zstane i po vstupu Lisabonsk smlouvy v platnost
nezmnn. Vezmeme-li v vahu pesnou dikci tohoto ustanoven, podle kterho dn
ustanoven Lisabonsk smlouvy ani Listiny nijak neovlivuj rozsah a platnost ochra-
ny prv, na n se v tomto ustanoven odkazuje, je zejm, e tato dikce je pedevm
promtnutm koncepce dualismu a krean nezvislosti unijnho a vnitrosttnho prv-
nho du. Je jen pznan, e pouit slov aplikacemi uplatovn namsto vrazu
platnost v tto souvislosti bylo pro ostatn lensk stty nepijateln.

ODDL B DAN

dn ustanoven Lisabonsk smlouvy nijak nemn pro dn lensk


stt rozsah nebo vkon pravomoc Evropsk unie v oblasti zdann.

Podle textu Zvr ER 12/2008 mla bt poskytnuta prvn zruka v tom smyslu, e
dn ustanoven Lisabonsk smlouvy nijak nemn pro dn lensk stt rozsah nebo
vkon pravomoc Unie v oblasti zdann. Rozhodnutm tak potvrzuje skutenost, kter
vyplv u z toho, e lnky 110 a 113 Smlouvy o fungovn Evropsk unie9 pebra-
j doslovn znn stvajcch lnk 90 a 93 Smlouvy o zaloen Evropskho spole-
enstv. Zakotven tohoto ujitn nepin Irsku dn vhody i vjimky oproti ostat-
nm lenskm sttm a vztahuje se v podstat na vechny smluvn strany.

ODDL C BEZPENOST A OBRANA

innost Unie na mezinrodn scn spov na zsadch demokracie,


prvnho sttu, univerzlnosti a nedlitelnosti lidskch prv a zkladnch svobod, cty
k lidsk dstojnosti, na zsadch rovnosti a solidarity a na dodrovn zsad Charty
Organizace spojench nrod a mezinrodnho prva.
Spolen bezpenostn a obrann politika Evropsk unie je nedlnou soust spo-
len zahranin a bezpenostn politiky a zajiuje Unii operativn schopnost pro ve-
den mis mimo jej zem k udren mru, pedchzen konfliktm a poslen mezin-
rodn bezpenosti v souladu se zsadami Charty Organizace spojench nrod.
Tato politika se nedotk bezpenostn a obrann politiky jednotlivch lenskch
stt, vetn Irska, ani zvazk dnho lenskho sttu.
Lisabonskou smlouvou nen ovlivnna ani dotena tradin irsk politika vojensk
neutrality.
lensk stty vetn Irska, kter jedn v duchu solidarity a ani by tm byla do-
tena jeho tradin politika vojensk neutrality ur povahu pomoci a podpory, kter
m bt poskytnuta lenskmu sttu, jen se stane na svm zem clem teroristickho
toku nebo ozbrojenho napaden.
Jakkoli rozhodnut, kter povede ke spolen obran, bude vyadovat jednomysln
rozhodnut Evropsk rady. Rozhodnut o tom, zda pistoupit ke spolen obran i ni-

9 Smlouva o zaloen Evropskho spoleenstv ve znn Lisabonsk smlouvy.

93
koli, bude muset bt pijato lenskmi stty, vetn Irska, v souladu s ustanovenmi Li-
sabonsk smlouvy a jejich pslunmi stavnmi pedpisy.
dnm ustanovenm tohoto oddlu nen ovlivnn ani doten postoj i politika ja-
khokoli jinho lenskho sttu v oblasti bezpenosti a obrany.
Kad lensk stt rovn rozhodne v souladu s ustanovenmi Lisabonsk smlouvy
a pslunmi vnitrosttnmi prvnmi poadavky o sv asti v rmci stl strukturo-
van spoluprce nebo Evropsk obrann agentury.
Lisabonsk smlouva nestanov vytvoen evropsk armdy ani nezakld povinnost
jakkoli vojensk sluby.
Lisabonskou smlouvou nen doteno prvo Irska i jinho lenskho sttu urit po-
vahu a objem svch vdaj v oblasti obrany a bezpenosti a povahu svch obrannch
schopnost.
Rozhodnut o sv asti ve vojensk operaci pijme samotn Irsko i jin lensk
stt v souladu s pslunmi vnitrosttnmi prvnmi poadavky.

Zvry ER 12/2008 poadovaly prvn zvaznou formou stvrdit, e Lisabonskou


smlouvou nejsou doteny bezpenostn ani obrann politika lenskch stt, vetn
tradin irsk politiky neutrality, ani zvazky vtiny dalch lenskch stt. I v tomto
ppad se jedn o potvrzen skutenost vyplvajcch z Lisabonsk smlouvy samot-
n, nebo spolen bezpenostn a obrann politika zstane i po vstupu Lisabonsk
smlouvy v platnost oblast, kde Rada rozhoduje vlun na zklad jednomyslnosti.10
Na tom nic nemn ani nov institut stl strukturovan spoluprce, kde bude Rada
rozhodovat kvalifikovanou vtinou, nebo ast lenskho sttu na stl strukturova-
n spoluprci bude dobrovoln.11 Ve Smlouv o Evropsk unii zstane i po zmnch,
kter provede Lisabonsk smlouva, ustanoven, kter k, e Politika Unie podle to-
hoto oddlu se nedotk zvltn povahy bezpenostn a obrann politiky nkterch
lenskch stt [...].12 S vjimkou irskch specifik tkajcch se vojensk neutrality
se ustanoven tohoto lnku Protokolu vztahuj, jak je z dikce zejm, na vechny len-
sk stty. Na formulaci konenho znn tto sti Rozhodnut se podlelo pedevm
Spojen krlovstv.

ODDL D ZVREN USTANOVEN

Toto rozhodnut nabv inku dnem vstupu Lisabonsk smlouvy v platnost.

V zvren sti bylo stanoveno, e Rozhodnut vstoup v platnost v tent den


jako Lisabonsk smlouva s tm, e na zklad politickho pslibu Evropsk rady
budou ustanoven Rozhodnut pipojena ke Smlouv o Evropsk unii a Smlouv o fun-
govn Evropsk unie jako protokol, jakmile to bude po vstupu Lisabonsk smlouvy
v platnost mon.

10 Zejm. l. 31 a l. 42 odst. 2 prvn alinea a odst. 4 Smlouvy o Evropsk unii ve znn Lisabonsk smlouvy.
11 l. 46 odst. 1 Smlouvy o Evropsk unii ve znn Lisabonsk smlouvy.
12 l. 42 odst. 2 druh alinea Smlouvy o Evropsk unii ve znn Lisabonsk smlouvy.

94
SHRNUT

Irsk zruky pedstavuj een, kter zohledovalo obavy irskch oban


vyjden v zamtavm referendu o Lisabonsk smlouv z ervna 2008 a umonilo n-
sledn spn dokonit ratifikan proces v EU. Dleitm imperativem pitom bylo,
aby toto een nemnilo v dnm ppad Lisabonskou smlouvu samotnou a nevy-
volalo tak nutnost jej optovn ratifikace. Vsledkem tm plronch vyjednvn,
kter vyvrcholila na zasedn Evropsk rady ve dnech 18.19. ervna 2009, bylo
schvlen balku tzv. irskch zruk k Lisabonsk smlouv. Jeho soust je Rozhod-
nut hlav stt a pedsed vld 27 lenskch stt EU ve vztahu k obavm irskho lidu
tkajcm se Lisabonsk smlouvy, slavnostn prohlen o prvech pracujcch, socil-
n politice a dalch otzkch a jednostrann prohlen Irska, je se tk jeho tradi-
n politiky vojensk neutrality. V politick rovin byl potvrzen i zvazek pijat ji
Evropskou radou v prosinci 2008, e vstoup-li Lisabonsk smlouva v platnost, bude
pijato opaten zajiujc zachovn lena Komise z kadho lenskho sttu i po ro-
ce 2014.
Obsahem ve zmnnho rozhodnut, kter je pro lensk stty s okamikem vstu-
pu Lisabonsk smlouvy v platnost prvn zvazn, jsou zruky v oblastech prva na
ivot, rodiny a vzdln, zdann a bezpenosti a obrany. Tyto zruky vak maj pova-
hu pouze vysvtlujcch ujitn, kter nijak nemn Lisabonskou smlouvu. eskmu
pedsednictv se tak podailo vyjednat takov text, kter pi zohlednn zjm ostat-
nch zem inn reagoval na vechny irsk obavy souvisejc s Lisabonskou smlou-
vou a zrove nevyvolal potebu znovuoteven ratifikace v ktermkoliv lenskm
stt EU. Evropsk rada souasn pijala politick pslib, e ustanoven rozhodnut
budou pi ptm rozen EU pipojena prostednictvm protokolu k zakldacm
smlouvm. Schvlen zruky umonily irsk vld vyhlsit na podzim roku 2009 o Li-
sabonsk smlouv opakovan referendum, jeho kladn vsledek otevel cestu pro
vstup Lisabonsk smlouvy v platnost.

ESK ZRUKY

Na zklad poadavku prezidenta republiky motivovanho obavami z ex-


tenzivn interpretace Listiny zkladnch prv Evropsk unie zahjila esk vlda s c-
lem spn dokonit ratifikaci Lisabonsk smlouvy jednn o monm pistoupen
esk republiky k protokolu, kter si ji dve pro uplatovn Listiny vyjednalo Spo-
jen krlovstv a Polsko. Dvodem ke sjednn eskch zruk tedy nebylo odmtnut
Lisabonsk smlouvy v referendu nebo parlamentem. V dob vznesen tohoto poa-
davku ji ob komory Parlamentu R vyslovily stavn vtinou souhlas s ratifikac
a ratifikan proces byl pozastaven z dvod probhajcho zen o souladu tto smlou-
vy s stavnm podkem na nvrh skupiny sentor ped stavnm soudem. Je ovem
teba pro plnost pipomenout, e ji v prbhu sjednvn Lisabonsk smlouvy pi-
pojila esk republika k jejmu textu jednostrann prohlen, kter akcentovalo ome-
zen tkajc se vkladu a aplikace Listiny vychzejc z jejch horizontlnch ustano-

95
ven, a pozdji, v zvrech beznov Evropsk rady 2009, pipojila i poznmku o do-
drovn princip zkazu retroaktivity a zsady subsidiarity pi uplatovn Listiny na-
vazujc na doprovodn usnesen Poslaneck snmovny pijat v souvislosti s vyslo-
venm souhlasu s ratifikac Lisabonsk smlouvy.

K PRVN POVAZE TZV. ESKCH ZRUK

Na zasedn Evropsk rady ve dnech 29.30. jna 2009 byly sjednny


tzv. esk zruky, kter se vztahuj k uplatovn Listiny zkladnch prv EU na
zem esk republiky, mediln oznaovan jako vjimka nebo opt-out. Tyto zruky
maj formu politickho pslibu a spovaj v monosti esk republiky pipojit se
v budoucnosti dodaten k Protokolu . 30 o uplatovn Listiny zkladnch prv Ev-
ropsk unie v Polsku a ve Spojenm krlovstv, a to pi pleitosti ptho rozen
EU. Nzev, preambule i samotn text tohoto protokolu by mly bt pozmnny tak,
aby se tento Protokol vztahoval i na eskou republiku. Tato zmna by mla bt obsa-
hem protokolu, kter bude souasn s pt pstupovou smlouvou schvlen lensk-
mi stty v souladu s jejich stavnmi poadavky a pipojen k Lisabonsk smlouv.13
Text budoucho protokolu byl pipojen jako ploha i k zvrm Evropsk rady.
Vzhledem k tomu, e podmnkou platnosti protokolu je jeho schvlen v souladu
s stavnmi poadavky jednotlivch lenskch stt, nejedn se v tomto okamiku
o prvn a vynutiteln zvazek, ale o politick pslib ostatnch lenskch stt EU, e
tento Protokol, kterm se esk republika pipoj k Protokolu . 30, bude pi nejbli-
m rozen EU pedmtem schvalovn stejn jako pslun pstupov smlouva
s clem zalenit jej do primrnho prva EU. Postup by tedy ml bt obdobn jako
v ppad tzv. irskch zruk s tm, e v tomto ppad jde pouze o politick pslib
a nikoli o rozhodnut prvn povahy, kter by mlo zvaznost mezinrodn smlouvy.

PROTOKOL . 30 O UPLATOVN LISTINY


ZKLADNCH PRV EVROPSK UNIE
V POLSKU A VE SPOJENM KRLOVSTV

Pro analzu toho, jak vznam by mlo pipojen esk republiky k uve-
denmu Protokolu, je nutn piblit i motivaci sjednn tohoto Protokolu a dosavadn
vklad jeho povahy a dopadu. Spojen krlovstv a Polsko si pi sjednvn Lisabon-
sk smlouvy ve vztahu k Listin zkladnch prv EU vyjednaly Protokol, kter zpes-
uje a zejmna interpretan vyjasuje uplatovn Listiny zkladnch prv EU na
zem tchto stt. Tento Protokol je dle l. 51 Smlouvy o EU nedlnou soust pri-
mrnho prva.
Vznam a obsah protokolu je nutn vykldat pedevm s ohledem na jeho pream-
buli, kter svd o tom, e zmrem Spojenho krlovstv a Polska nebylo vyjednat

13 Text budoucho protokolu je obsaen v ploze I zvr Evropsk rady z 29.30. jna 2009.

96
si materiln vjimku z Listiny, tedy jaksi opt-out, a vylouit tak uplatovn Listiny
na svm zem, jak se nkdy nesprvn uvd, nbr pouze upesnit a zdraznit nkter
podmnky aplikace Listiny. Jak se v Preambuli uvd, Polsko a Spojen krlovstv si pej
vyjasnit nkter aspekty uplatovn Listiny a pedevm uplatovn Listiny ve
vztahu k prvnm pedpism a sprvnm postupm Polska a Spojenho krlovstv a jej
soudn vymahatelnosti v Polsku a ve Spojenm krlovstv. Protokol by tak ml bt pi
vkladu Listiny vkladovm vodtkem pro Soudn dvr EU i vnitrosttn soudy dote-
nch stt. Protokol sm tedy nestanov, e by Listina jako celek nebo jej st nemla
bt pro Spojen krlovstv a Polsko prvn zvazn. Odborn i politick diskuse ve Spo-
jenm krlovstv i Polsku14 potvrzuje, e Protokol m pouze potvrdit mimo jakoukoli po-
chybnost, e Listina nezakld dn nov prva a oproti souasnmu stavu neroziuje
kompetence Soudnho dvora EU ani vnitrosttnch britskch a polskch soud pokud jde
o monost shledat, e prvn pedpisy Spojenho krlovstv i Polska nejsou v souladu
s prvy a zsadami zakotvenmi v Listin. Prv toto interpretan upesnn me mt
v konkrtnch ppadech vznam i pro eskou republiku, je to zachovn statu quo
a v podstat i potvrzen obecnho principu zkazu retroaktivity.

K PRVN POVAZE TZV. ESKCH ZRUK

esk zruky sjednan ve vztahu k uplatovn Listiny zkladnch prv


Evropsk unie na zem esk republiky spovaj, jak ji bylo uvedeno, v monosti
esk republiky pipojit se k Protokolu o uplatovn Listiny zkladnch prv Evrop-
sk unie v Polsku a ve Spojenm krlovstv, a to pi pleitosti ptho rozen EU.
Vzhledem k tomu, e podmnkou platnosti protokolu je jeho schvlen podle stavnch
pedpis jednotlivch lenskch stt, nepedstavuje v tuto chvli inn a prvn vy-
nutiteln zvazek. R nicmn na Evropsk rad ve dnech 29.30. jna 2009 obdre-
la toliko politick zvazek ostatnch lenskch stt EU, e tento esk protokol,
jm se R pipoj k britsko-polskmu protokolu, bude pi nejbli pleitosti roz-
en EU pedmtem schvalovn stejn jako pslun pstupov smlouva s clem za-
lenit jej do primrnho prva EU.
Pro vklad Protokolu o uplatovn Listiny v esk republice plat to, co bylo uve-
deno ve v souvislosti s britsko-polskm protokolem. Protokol bude pouze vyjaso-
vat zpsob uplatovn Listiny ve vztahu k prvnm pedpism R. elem Protokolu
je pedejt jakmkoliv pochybnostem o rozsahu a vkladu prv potvrzench v Listin
EU ve vztahu k prvnmu du R a garantovat tak prvn jistotu oban R. Proto-
kol zajiuje, aby uplatovn prv obsaench v Listin EU nepekroilo rmec pra-
vomoc Unie a nezasahovalo tak do oblast, kter jsou mimo psobnost prva EU upra-
veny vlun vnitrosttnmi pedpisy R.
V tto souvislosti je teba rozptlit obavy, e by v dsledku pistoupen esk re-
publiky k tomuto Protokolu dolo ke snen standardu ochrany zkladnch prv a svo-

14 Srov. nap. House of Lords, European Union Committee, The Treaty of Lisabon: an impact assessment.
Vol. I, 10th report of Session 200708

97
bod v R. Tento standard je navc dostaten zakotven v Listin zkladnch prv
a svobod R15 a je souasn garantovn celou adou mezinrodnch smluv a dohod,
jich je R smluvn stranou a na n Listina zkladnch prv EU v jednotlivch ln-
cch a vysvtlench k tmto lnkm odkazuje.16

K JEDNOTLIVM USTANOVENM PROTOKOLU

Pedevm je teba uvst, e Protokol nen mon vykldat izolovan. Je


teba pihldnout tak k interpretanm ustanovenm, kter obsahuje samotn Listina
a jej Preambule, tedy pedevm k tzv. horizontlnm ustanovenm Listiny, kter jsou
obsaena v jej hlav VII a determinuj zkladn interpretaci a pouit vech jejch
ostatnch ustanoven. Clem Protokolu je pak doplnit a upesnit prv tato vklado-
v ustanoven.

VZNAM HORIZONTLNCH USTANOVEN LISTINY


PRO VKLAD PROTOKOLU17

l. 51 odst. 1 Listiny EU stanov: Ustanoven tto listiny jsou pi dodr-


en zsady subsidiarity urena orgnm, institucm a jinm subjektm Unie, a dle
lenskm sttm, vhradn pokud uplatuj prvo Unie. Respektuj proto prva, dodr-
uj zsady a podporuj jejich uplatovn v souladu se svmi pravomocemi, pi za-
chovn mez pravomoc, kter jsou Unii sveny ve Smlouvch.

Jedn se o klov ustanoven upravujc rozsah pouit Listiny EU ve vcnm


i osobnm smyslu. Tento lnek by mohl bt z hlediska svho interpretanho vzna-
mu zaazen jako vodn ustanoven Listiny EU, v konen redakci vak figuruje jako
vodn lnek tzv. horizontlnch ustanoven obecn povahy v zvren hlav VII
Listiny.
Clem tohoto ustanoven je pedevm urit rozsah aplikace Listiny EU z hlediska
osobnho (ratione personae), tedy pokud jde o povinn subjekty. Adresty Listiny
podle tohoto ustanoven jsou v prv ad orgny a instituce Unie, chpan v exten-
zivnm pojet dosavadn judikatury ESD. Proto bylo ve srovnn se znnm Listiny pi-
jatm v Nice v roce 2000 doplnno slovn spojen a jin subjekty Unie (fr. organismes
de lUnion), zahrnujc napklad specializovan agentury apod. Z konkrtn dikce
jednotlivch ustanoven pak je zejm, komu jsou primrn tato ustanoven urena.

15 Usnesen pedsednictva esk nrodn rady . 2/1993, ze dne 16. prosince 1992, o vyhlen Listiny z-
kladnch prv a svobod jako sousti stavnho podku esk republiky, ve znn pozdjch zmn a do-
plnn.
16 Nap. Evropskou mluvou o ochran lidskch prv a zkladnch svobod i Evropskoou sociln Char-
tou, mluvou o prvech dtte, mluvou o lidskch prvech a biomedicn, mluvou o prvech osob se
zdravotnm postienm atp.
17 Ble viz Syllov, J., Patrov, L., Svobodov, M., stava pro Evropu, Koment, Praha, C. H. Beck 2005,
koment k sti II.

98
Pkladem me bt l. 36 Listiny upravujc pstup ke slubm obecnho hospod-
skho zjmu a adresovan vslovn Unii:

Unie v souladu se Smlouvami a s clem podpoit sociln a zemn soudrnost Unie


uznv a respektuje pstup ke slubm obecnho hospodskho zjmu tak, jak je sta-
noven vnitrosttnmi prvnmi pedpisy a zvyklostmi.

Vzhledem k tomu, e innost orgn, instituc a jinch subjekt Unie je odvozena


a limitovna ustanovenmi primrnho prva EU vetn Lisabonsk smlouvy, piem
svou innost vykonvaj jen v oblastech jim svench, odkazuje se i v tomto ustano-
ven na respektovn principu subsidiarity. Odkaz na princip subsidiarity je tak pova-
ovn za vraz respektovn nrodn suverenity ve vcech zkladnch prv.
Pokud se te lenskch stt, vztahuje se na n povinnost respektovat prva za-
kotven v Listin EU vhradn pokud uplatuj prvo Unie (angl. are implemen-
ting, fr. mettent en uvre, nm. bei der Durchfhrung). V konen dikci ustanoven
byla zvolena tato restriktivn a pesnj formulace, inspirovan rozsudkem Evropsk-
ho soudnho dvora ze dne 13. dubna 2000 ve vci C-292/97, Karlsson, namsto p-
vodn formulace pokud jednaj v rmci prva Unie, kter byla pli vgn a irok.
Pojem lensk stt neznamen jen stedn vldu, ale vztahuje se i na regionln
a mstn orgny a subjekty realizujc veejnou sprvu, pokud aplikuj unijn prvo.
Vcn psobnost Listiny je tedy dna rozsahem prvnho du Unie, s roziovnm
rozsahu unijn prvn pravy se bude roziovat i sfra aplikace zkladnch prv upra-
vench Listinou EU. Listina sama vak neme slouit k roziovn pravomoc Unie,
jak ostatn vyplv z l. 6 odst. 1 Smlouvy o EU, jako i z l. 51 odst. 2 samotn Lis-
tiny.18
Protokol . 30, jak je z jeho dikce zjevn, nevyluuje, aby se oban Polska a Spo-
jenho krlovstv dovolvali prv z Listiny prv vi orgnm, institucm a jinm
subjektm Unie. Pokud jde o psobnost Listiny ve vnitrosttnm prvu tchto dvou
zem, tedy ve vztahu oban vnitrosttn orgny, rovn se nejedn o vylouen apli-
kace Listiny, ale pouze o potvrzen pravidla, e Listina sama neme bt zkladem pro
pezkoumvn souladu vnitrosttnch pedpis (tj. tch, ktermi nen uplatovno
prvo EU) s Listinou EU ze strany soud Polska i Spojenho krlovstv ani Soudnm
dvorem EU. Prva upraven v Listin tak maj mt pouze akcesorickou povahu. Tato
zsada vyplv z ve citovanho l. 51 odst. 1 Listiny i z odst. 2 tho lnku, kter
stanov, e Listina neroziuje oblast psobnosti prva Unie nad rmec pravomoc
Unie, ani nevytv dnou novou pravomoc i kol pro Unii, ani nemn pravomoc
a koly stanoven ve Smlouvch. Z toho plyne, e rozsah pouit prv a zsad zakot-
vench v Listin je uren, a ppadn nadle omezen, jednak primrnm prvem EU,
jednak pedpisy pijatmi na jeho zklad. Clem l. 51 odst. 2 Listiny je eliminovat
obavy z monho roziovn pravomoc Unie na zklad extenzivnho vkladu textu
Listiny. Protokol tuto zsadu potvrzuje a zdrazuje, jednak obecn, jednak vslovn

18 Ble k vkladu horizontlnch ustanoven srov. Syllov, J., Patrov, L. , Svobodov, M., stava pro Ev-
ropu, Koment, Praha 2005, C. H. Beck, st II.

99
pro oblast hospodskch a socilnch prv, a to pro ppady, kdy by uplatnn Listiny
nemuselo bt vdy jednoznan. esk republika zsk pipojenm se k Protokolu v-
znamnou prvn zruku tam, kde by aplikace Listiny v souladu s uvedenou zsadou
nemusela bt na prvn pohled patrn.

LNEK 1 ODST. 1 PROTOKOLU . 30

Listina neroziuje monost Soudnho dvora Evropsk unie ani jakho-


koliv soudu Polska i Spojenho krlovstv shledat, e prvn a sprvn pedpisy, zvyk-
losti nebo postupy Polska i Spojenho krlovstv nejsou v souladu se zkladnmi
prvy, svobodami nebo zsadami, kter Listina potvrzuje.

Tak toto ustanoven pouze rozvd a konkretizuje ve citovan obecn platn


horizontln ustanoven l. 51 Listiny EU o rozsahu jej psobnosti. lnek pouze pod-
trhuje skutenost, e Listina nevytv dn nov prva, nbr jen potvrzuje ji exis-
tujc katalog zkladnch prv a svobod, kter ji byly upraveny rznmi mezinrod-
nmi mluvami, pedevm Evropskou mluvou o ochran lidskch prv a zkladnch
svobod nebo byla podrobnji rozvedena judikaturou Evropskho soudu pro lidsk
prva i Evropskho soudnho dvora. Jak se uvd v l. 52 odst. 3 Listiny a jak je dle
konkretizovno ve Vysvtlench pipojench k Listin, kter jsou jejm zvaznm in-
terpretanm vchodiskem:

Pokud tato listina obsahuje prva odpovdajc prvm zaruenm mluvou o ochra-
n lidskch prv a zkladnch svobod, jsou smysl a rozsah tchto prv stejn jako ty,
kter jim pikld uveden mluva. Toto ustanoven nebrn tomu, aby prvo Unie po-
skytovalo ir ochranu.

Pokud by ustanoven vnitrosttnho prva byla v rozporu s ustanovenmi Listiny


promtajcmi takov mezinrodn dohody, pak by musela bt tak v rozporu s mezi-
nrodnprvn normou nebo prvem Unie jako takovm, zejmna s obecnmi zsada-
mi prva Unie tvoenmi zkladnmi prvy zaruenmi Evropskou mluvou o ochra-
n lidskch prv a zkladnch svobod a prvy vyplvajcmi ze spolench stavnch
tradic lenskch stt EU.
Jestlie jsou ustanoven Listiny EU zvazn pro lensk stty vhradn pokud
uplatuj prvo Unie, lze o ppadnm rozporu vnitrosttnho prvnho aktu s prvy
obsaenmi v Listin EU uvaovat jedin v ppad aplikace i provdn unijnho
prva (nap. formou transpozice smrnice). Prva obsaen v Listin EU mus bt re-
spektovna jak samotnmi unijnmi prvnmi pedpisy, tak i vnitrosttnmi orgny pi
jejich aplikaci (Polsko a Spojen krlovstv nevyjmaje). V ppad, e by lensk stt
poruoval pi uplatovn unijnho prva ustanoven Listiny EU, poruoval by i prvo
Unie samotn a mohl by bt postien na zklad ji znmho mechanismu zen o po-
ruen Smluv (infringement). Nepjde-li o uplatovn prva Unie, Listina EU ne-
bude na ponn lenskch stt vbec aplikovateln. Z toho vyplv, e Listina EU

100
neroziuje a objektivn ani neme rozit (nad rmec statu quo) monost Soud-
nho dvora Evropsk unie ani jakhokoliv vnitrosttnho soudu shledat, e prvn
a sprvn pedpisy, zvyklosti nebo postupy lenskch stt nejsou v souladu se z-
kladnmi prvy, svobodami nebo zsadami, kter Listina toliko potvrzuje. Protokol lze
tedy st rovn tak, e status quo co do ppadn pslunosti soud k shledvn sou-
ladu vnitrosttnch pedpis s Listinou zstv zachovn.

LNEK 1 ODST. 2 PROTOKOLU

Klovm pojmem tohoto ustanoven jsou tzv. soudn vymahateln i ju-


dikovateln prva. Prva, a to zejmna ve vztahu k t hlav Listiny, kter upravuje so-
ciln a ekonomick prva.

Zejmna, a aby se pedelo jakkoliv pochybnosti, nic v hlav IV Listiny nezakl-


d soudn vymahateln prva platn v Polsku i ve Spojenm krlovstv, pokud tato
prva nejsou stanovena ve vnitrosttnm prvu Polska i Spojenho krlovstv.

Ani toto ustanoven nelze vykldat tak, e by vyluovalo uplatnn Listiny nebo jej
hlavy IV na Polsko, Velkou Britnii a nsledn i eskou republiku. Protokol zde pouze
vyluuje monost rozen pravomoc Soudnho dvora EU a vnitrosttnch soud, a to
pedevm v oblasti hospodskch a socilnch prv zakotvench v hlav IV Listiny
nad rmec, kter je garantovn vnitrosttnm prvem. Pokud ovem Listina uznv
a garantuje prva, kter jsou ji v souasnosti zakotvena v prvnch dech lenskch
stt, nebo kter ji plat jako obecn zsady prva Unie podle l. 6 odst. 3 Smlouvy
o EU, Protokol aplikaci tchto prv (vetn jejich soudn ochrany) nijak nebrn. Usta-
noven l. 1 odst. 2 Protokolu je teba vnmat jako zdraznn zpsobu vkladu, kter
je aplikovateln na celou Listinu a kter je zakotven v jejch horizontlnch ustanove-
nch. Hlava IV Listiny je vslovn a jen jako pklad uvedena pedevm z toho dvo-
du, e obsahuje prva, kter maj povahu princip a zsad urench pedevm org-
nm a institucm Unie a obecn postrdajcch charakter soudn vymahatelnch prv.
Nejedn se tedy o prva judikovateln i veejn subjektivn prva. Tm, e Protokol
konstatuje vylouen vymahatelnosti takovch prv na zklad Listiny EU, pokud tato
nejsou soust vnitrosttnho prva, vlastn jen potvrzuje a zpesuje l. 51 odst. 2
Listiny, podle nho Listina neroziuje oblast psobnosti prva Unie nad rmec pra-
vomoc Unie a znovu akcentuje rozdl mezi subjektivnmi prvy a zsadami.
Jak dle Listina stanov v l. 52 odst. 5, jej ustanoven, kter obsahuj zsady a prin-
cipy (je jsou obsaeny pedevm ve zmnn hlav IV), mohou bt provdna legis-
lativnmi a exekutivnmi akty pijmanmi orgny, institucemi a jinmi subjekty Unie
a akty lenskch stt, provdj-li prvo Unie, pi vkonu jejich pravomoc. Toto
ustanoven Listiny opt pouze potvrzuje, e Protokol nijak nesniuje standard ochrany
socilnch prv zakotven v Listin, ale pouze poukazuje na skutenost vyplvajc ji
z horizontlnch ustanoven Listiny, podle nich Listina neme mnit pravomoci uve-
den ve Smlouvch a neroziuje tak ani kompetence dotench soudnch orgn.

101
Problm vymahatelnosti hospodskch a socilnch prv souvis s rozdlnm p-
stupem jednotlivch lenskch stt k tmto prvm. V souvislosti s peklenutm to-
hoto problmu zaal bt inn rozdl mezi socilnmi subjektivnmi prvy a socilnmi
principy. Zatmco subjektivn prva jsou normy, jejich dodrovn lze bez dalho
vymhat ped soudnmi orgny, principy jsou obecn formulovan zsady, je mus
bt nejprve tzv. uvedeny v ivot, aby bylo mon se jich spn domhat ped
soudnmi orgny. V tto souvislosti je teba upozornit, e ne vechna ustanoven hlavy
IV Listiny zakldaj subjektivn vymahateln prva. Povahu subjektivnch prv maj
napklad ochrana ped neoprvnnm proputnm, zkaz prce dt, zaruen pstu-
pu ke slubm zprostedkovn zamstnn a prva zaruujc rovn a spravedliv pra-
covn podmnky. Naopak programov charakter a charakter princip maj pedevm
vechna ustanoven odkazujc na proveden pslunch ustanoven prvem unijnm
nebo nrodn legislativou. Jedn se zejmna o prvo na informace a konzultace s pra-
covnky v rmci podniku, prvo na vyjednvn a na kolektivn akce, pstup k socil-
nm dvkm a k sociln pomoci, ochranu ivotnho prosted a ochranu spotebitele.
Ustanoven l. 2 odst. 1 Protokolu pouze vyjasuje vklad prv a zejmna zsad
uvedench v hlav IV Listiny. lnek 52 odst. 5 Listiny chpan ve svtle pijatch
Vysvtlen k Listin (viz ne) by toti mohl vst k zvru, e nkter z ustanoven
hlavy IV (kup. lnek 33 tkajc se rodinnho a pracovnho ivota) pedstavuj sub-
jektivn prva bez dalho pmo vynutiteln ped jakmkoli soudnm orgnem. Pro-
tokol v tto souvislosti explicitn konstatuje, e to nen mon. V souvislosti s Vy-
svtlenmi k Listin, je by mla bt pro Soudn dvr EU (jako i pro vnitrosttn
soudn orgny) zvaznm vkladovm vodtkem, se jev vysoce nepravdpodobn, e
by Soudn dvr EU pi interpretaci Listiny judikoval, e hlava IV obsahuje pmo vy-
mahateln prva, a to ve vztahu k jakmukoliv lenskmu sttu. Protokol vak tako-
vto vklad, pinejmenm ve vztahu ke Spojenmu krlovstv, Polsku a v budoucnu
tak R, vslovn vyluuje.

LNEK 2 PROTOKOLU

Tam, kde ustanoven Listiny odkazuje na vnitrosttn prvn pedpisy


a zvyklosti, vztahuje se toto ustanoven na Polsko i Spojen krlovstv pouze v tom
rozsahu, v jakm jsou prva nebo zsady v dotynm ustanoven obsaen uznvny
v prvnch pedpisech nebo zvyklostech Polska i Spojenho krlovstv.

Tento lnek je interpretanm vodtkem tkajcm se odkaz na vnitrosttn ped-


pisy obsaen v ad ustanoven Listiny. Pkladem takovho ustanoven me bt l-
nek 28, kter upravuje prvo na kolektivn vyjednvn a akce a podle kterho:

Pracovnci a zamstnavatel i jejich pslun organizace maj v souladu s prvem


Unie a vnitrosttnmi prvnmi pedpisy a zvyklostmi prvo sjednvat a uzavrat na
vhodnch rovnch kolektivn smlouvy a v ppad konfliktu zjm vst kolektivn akce
na obranu svch zjm, vetn stvky.

102
Protokol v tomto ustanoven konstatuje, e obdobn odkazy psob v podstat jako
omezen pi aplikaci Listinou garantovanch zkladnch prv. Ta ve vech tchto p-
padech plat pouze v rozsahu, v jakm je zmnn pedpisy samy pipoutj a uzn-
vaj. Tak je precizovno v ponkud nejasn znjcm ustanoven l. 52 odst. 6 Listiny,
podle nho k vnitrosttnm prvnm pedpism a zvyklostem mus bt pln pihle-
no tak, jak je stanoveno v tto listin. Ustanoven l. 2 Protokolu tak pin cenn
upesnn toho, kter pedpisy a pravy a v jak me maj bt pi aplikaci Listiny
brny v vahu. Protokol by vak nicmn neml vst k odlin aplikaci Listiny ve Spo-
jenm krlovstv, Polsku a poslze i R oproti ostatnm lenskm sttm. Kde vak
Listina vetn pslunch Vysvtlen k n ponechv urit prostor pro dvojznanos-
ti, pin Protokol cenn upesnn. Jev se v budoucnu dokonce velmi pravdpodob-
n, e Soudn dvr EU bude pihlet k ujednnm Protokolu, aby doshl adekvtn in-
terpretace horizontlnch ustanoven Listiny, a to i v ppadech, kdy se nebude jednat
pmo o Polsko, Spojen krlovstv i v budoucnu o R.

SHRNUT

Dleitm imperativem pro sjednn eskch zruk bylo, stejn jako v ir-
skm ppad, aby toto een nemnilo v dnm ppad Lisabonskou smlouvu sa-
motnou a nevyvolalo tak nutnost jej optovn ratifikace. esk zruky na rozdl od
ve uvedench irskch zruk maj v tomto okamiku pouze povahu politickho p-
slibu monosti esk republiky pipojit se k Protokolu . 30 o uplatovn Listiny z-
kladnch prv Evropsk unie. Postup zalenn pipojen se esk republiky k tomuto
Protokolu by pitom ml bt obdobn jako v ppad irskch zruk tedy novela pri-
mrnho prva cestou pipojen protokolu pi pleitosti nejbli akcesn smlouvy.
Z hlediska obsahovho vak stejn jako v ppad irskch zruk nejde o materiln v-
jimku i tzv. opt-out z Lisabonsk smlouvy nebo Listiny. I v ppad Protokolu . 30
jde o interpretan ustanoven, kter stoj na vrcholu pyramidy interpretanch ustano-
ven obsaench ji v samotn Listin. Pi vkladu Listiny a monosti jeho extenziv-
nho uplatnn ze strany Soudnho dvora EU vak tento vkladov a vyjasujc in-
strument nebude rozhodn bez vznamu.

IRISH GUARANTEES AND CZECH GUARANTEES


AGREED TO THE TREATY OF LISBON

Summary

Treaty of Lisbon ratification was a difficult exercise lasting for nearly two years.
The paper deals with comparison of deliberation, legal character and scope of application of so called
Irish guarantees and Czech guarantees, as agreed at the level of the European Council to pave the way to
final ratification of the Treaty.
Comparing a structure, legal status and scope of application the author comes to a conclusion that despite
different motivation, both sets of instruments do not represent any derogation neither to the Treaty nor to the
Charter of Fundamentals Rights of the EU but clarification which would prevent the extensive interpretation
of the Treaty provisions and of the Charter by the Court of Justice of the European Union.

103
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 105116

STEDN STTN SPRVA VE VRU ZMN

VLADIMR SLDEEK

VODN POZNMKY

O zkonu esk nrodn rady . 2/1969 Sb., o zzen ministerstev a jinch


stednch orgn sttn sprvy esk republiky (dle jen komp. zkon, pp. bez ozna-
en) je obecn znmo, e jde snad o nejastji novelizovan zkon z oblasti veejn spr-
vy. Jist k tomu nezanedbateln pispv i skutenost, e (v pvodn podob) pochz
z obdob potk eskoslovensk federace a v loskm roce tak oslavil ji tyictiny.
ast zmny komp. zkona zrcadl posuny v organizaci stedn sttn sprvy, prv-
n zachycuj pravy vcn psobnosti1 jednotlivch ministerstev a ruen i zizovn
ministerstev a jinch stednch sprvnch ad. Z pohledu teorie sprvnho prva,
resp. sprvn vdy, maj zmny v uspodn centrlnch sprvnch ad as od asu
charakter horizontln koncentrace a horizontln dekoncentrace,2 zpravidla lze vy-
sledovat souvislost se zmnou vldy.3
Psobnost ministerstev je v komp. zkon stanovena jen v zkladnm vtu, rm-
cov, vedle nj existuje takka nepehledn ada zkon zvltnch, kter upesuj,
konkretizuj a dopluj psobnost jednotlivch ministerstev.4 Tzv. jin stedn orgny
sttn sprvy (jin stedn sprvn ady) komp. zkon toliko vypotv, vymezen
jejich psobnosti ponechv v pln me jinm zkonm.5

1 Dle budeme zpravidla pouvat jen termn psobnost a rozumme tm prv psobnost vcnou. Ce-
losttn zemn psobnost ministerstev a jinch stednch sprvnch ad je zejm.
2 K tomu podrob. srov. nap. Hendrych, D.: Sprvn vda. Teorie veejn sprvy. Praha: Wolters Kluwer
R, 2009, s. 122 an. Srov. t Sldeek, V.: Obecn sprvn prvo. Praha: ASPI, 2009, s. 250.
3 Tak nap. za vldy SSD (a jejich koalinch partner) dolo k horizontln dekoncentraci, kdy Minis-
terstvo dopravy a spoj bylo rozdleno (jeho psobnost a pravomoc) na Ministerstvo dopravy a Mi-
nisterstvo informatiky. Po nstupu nov vldy ODS (a jejich koalinch partner) bylo Ministerstvo
informatiky zrueno a jeho psobnost pela (pedevm) na Ministerstvo vnitra (horizontln koncen-
trace). To jsou ovem nepochybn otzky, kter spe pslu politologickm studim, v danm rozboru
jim nevnuji dal pozornost.
4 Jistou vjimkou bylo ministerstvo pro hospodskou sout a ministerstvo sttn kontroly, jejich p-
sobnost byla v komp. zkon vymezena jen velmi obecn: ministerstvo pro hospodskou sout je
stednm orgnem sttn sprvy pro podporu hospodsk soute a ochranu proti jejmu nedovolen-
mu omezovn ( 14); ministerstvo sttn kontroly je stednm orgnem sttn sprvy na seku stt-
n kontroly v esk republice ( 18). Podobn strun vymezen vcn psobnosti lze pozdji nalzt
u Ministerstva informatiky (srov. dle).
5 Jin stedn sprvn ady se li od ministerstev v nkolika vcech: podle toho kdo stoj v ele adu,
jak je do funkce ustanoven a ve zpsobu vymezen vcn psobnosti. Vedle ministerstev a jinch sted-

105
Jen do konce r. 1992 prodlal komp. zkon 27 zmn, vtinou lo o korekce po ud-
lostech konce r. 1989 (do konce tohoto roku byl novelizovn toliko osmkrt). V ps-
pvku se nicmn zamm pouze na vvoj pravy, resp. zmny po vzniku samostat-
n esk republiky. To zcela jist posta, nebo od potku r. 1993 byl komp. zkon
(ke dni odevzdn rukopisu) opt dle mnohokrt novelizovn, a to celkov 49.6
Pokud jde o koncepci stati, vzhledem k potu novelizac (a danmu prostoru) ne-
bylo dosti dobe mon provdt podrobnj analzu, podv se tak v podstat chro-
nologick pehled se strunm vysvtlenm jednotlivch zmn.

ZMNY V 90. LETECH

Prvn rozshl zmna byla schvlen jet na sklonku roku 1992 (21. pro-
since), kdy bylo nutn reagovat na vznik samostatn esk republiky a zejmna usta-
vit orgny, kter dve psobily jen na federln rovni.7 Zkon NR . 21/1993 Sb.,
kterm se mn a dopluje zkon NR . 2/1969 Sb., o zzen ministerstev a jinch
stednch orgn sttn sprvy esk (socialistick) republiky, ve znn pozdjch
pedpis, a kterm se provdj dal opaten v soustav stednch orgn sttn spr-
vy esk republiky, nabyl innosti 1. 1. 1993.
Tmto zkonem dolo pedevm ke zzen novch ministerstev a jinch stednch
sprvnch ad: ministerstva zahraninch vc, adu prmyslovho vlastnictv, Spr-
vy sttnch hmotnch rezerv a Sttnho adu pro jadernou bezpenost. Zrueno bylo
ministerstvo mezinrodnch vztah a jeho psobnost pela na ministerstvo zahrani-
nch vc. Podstatn pak byla modifikovna i doplnna psobnost stvajcch minis-
terstev (a vymezena kompetence ministerstva novho). Upraveno bylo tak ust. 25
komp. zkona ministerstvm byla uloena povinnost zabezpeovat ve sv psobnosti
koly souvisejc se sjednvnm mezinrodnch smluv, s rozvojem mezisttnch styk
a mezinrodn spoluprce a dle povinnost zabezpeovat ve sv psobnosti koly vy-
plvajc z tchto smluv, jako i z lenstv v mezinrodnch organizacch.
Podle komp. zkona ve znn innm k 1. 1. 1993 tak na zem esk republiky
psobilo 17 ministerstev a 8 jinch stednch sprvnch ad: ministerstvo hospo-
dstv, ministerstvo financ, ministerstvo pro sprvu nrodnho majetku a jeho priva-
tizaci, ministerstvo zahraninch vc, ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy,
ministerstvo kultury, ministerstvo prce a socilnch vc, ministerstvo zdravotnictv,
ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo vnitra, ministerstvo prmyslu a obchodu, mi-
nisterstvo pro hospodskou sout, ministerstvo zemdlstv, ministerstvo obrany,
ministerstvo sttn kontroly, ministerstvo ivotnho prosted, ministerstvo dopravy,

nch sprvnch ad existuj destky nestednch sprvnch ad s celosttn zemn psobnost


(nap. ad pro civiln letectv, Sttn veterinrn sprva, Sttn ad inspekce prce), z nich pouze mal
zlomek zmiuje komp. zkon (kup. Puncovn ad, Sttn zemdlsk a potravinsk inspekce, esk
koln inspekce). K tomu podrob. srov. t Sldeek, V.: cit. dlo, s. 268 an.
6 Za reere a ppravu podklad k pspvku bych chtl podkovat Katein Koukalov, studentce Prv-
nick fakulty UK a pomocn vdeck sle na katede sprvnho prva a sprvn vdy.
7 Na stavn rovni byla tato problematika eena stavnm zkonem NR . 4/1993 Sb., o opatench
souvisejcch se znikem esk a Slovensk Federativn Republiky (l. 3).

106
esk statistick ad, esk ad zemmick a katastrln, esk bsk ad,
esk ad bezpenosti prce, esk komise pro vdeck hodnosti, ad prmys-
lovho vlastnictv, Sprva sttnch hmotnch rezerv a Sttn ad pro jadernou bez-
penost.8
Dal zmnu provedl zkon . 166/1993 Sb., o Nejvym kontrolnm adu, kdy
zruil ministerstvo sttn kontroly, piem kontroln innost (v modifikovan podob)
pela na tento zvltn sttn orgn, s jeho zzenm ostatn potala i stava.9
Zkon NR . 285/1993 Sb., kterm se mn a dopluje zkon NR . 2/1969 Sb.,
o zzen ministerstev a jinch stednch orgn sttn sprvy esk republiky, ve
znn pozdjch pedpis, modifikoval ustanoven o psobnosti ministerstva spra-
vedlnosti a reagoval tak pedevm na situaci, kdy dolo ke zruen vojenskch soud
(vetn vojenskho kolegia Nejvyho soudu esk republiky) a prokuratury, kter
byla nahrazena sttnm zastupitelstvm (zmna ust. 11 odst. 1). Tak rozil psob-
nost ministerstva spravedlnosti.10
Zkon NR . 47/1994 Sb., kterm se mn a dopluje zkon NR . 2/1969 Sb.,
o zzen ministerstev a jinch stednch orgn sttn sprvy esk republiky, ve
znn pozdjch pedpis, a zkon . 174/1968 Sb., o sttnm odbornm dozoru nad
bezpenost prce vypustil z komp. zkona esk ad bezpenosti prce.11 Nedolo
vak k jeho zruen, toliko degradoval z jinho stednho na obyejn sprvn
ad s celosttn psobnost, stednm orgnem sttn sprvy pro bezpenost prce se
stalo ministerstvo prce a socilnch vc.
Toliko drobnou zmnu ve zpsobu ustanovovn do funkce pedsedy eskho sta-
tistickho adu pinesl zkon NR . 89/1995 Sb., o sttn statistick slub: namsto
jeho dosavadnho jmenovn a odvolvn pedsednictvem esk nrodn rady (kter
k 1. 8. 1995 zaniklo), ho m nadle jmenovat na nvrh vldy prezident republiky.
Zkon . 289/1995 Sb., o lesch a o zmn a doplnn nkterch zkon (lesn
zkon) provedl nkter drobn pesuny psobnosti mezi ministerstvem zemdlstv,
ministerstvem ivotnho prosted a ministerstvem obrany.12
Zkon . 135/1996 Sb., kterm se provdj nkter opaten v soustav sted-
nch orgn sttn sprvy esk republiky a kterm se mn a dopluje zkon NR
. 2/1969 Sb., o zzen ministerstev a jinch stednch orgn sttn sprvy esk re-
publiky, ve znn pozdjch pedpis, a mn zkon NR . 171/1991 Sb., o psob-
nosti orgn esk republiky ve vcech pevod majetku sttu na jin osoby a o Fondu
nrodnho majetku esk republiky, ve znn pozdjch pedpis, pedevm zruil

8 pln znn komp. zkona bylo vyhleno pod . 69/1993 Sb.


9 Podrobnji k zkladnm rysm pravy a prvnm pedchdcm tto instituce na zem esk republi-
ky, resp. eskoslovenska srov. Mikule, V.: Nejvy kontroln ad ponovu. Sprvn prvo, 1993, . 3,
s. 132 an.
10 Vloenm novho odst. 2 do ust. 11: Ministerstvo spravedlnosti vystavuje prvn posudky k vrovm
a garannm dohodm, jejich smluvn stranou je esk republika.
11 Tento ad byl zzen zkonem . 174/1968 Sb., o sttnm odbornm dozoru nad bezpenost prce, jako
nestedn sprvn ad s celosttn psobnost. Teprve v r. 1990 byl zaazen mezi jin stedn org-
ny sttn sprvy esk republiky.
12 Pedevm lo o to, e ministerstvo zemdlstv se stalo stednm orgnem sttn sprvy les, s vjim-
kou nrodnch park, co nadle pslu ministerstvu ivotnho prosted (zmny ust. 15 odst. 1, 16
odst. 1 a 19 odst. 2).

107
ministerstvo pro sprvu nrodnho majetku, jeho psobnost pela na ministerstvo fi-
nanc. Dleitou se zd i nov zakotven psobnost ministerstva spravedlnosti zastu-
povat eskou republiku pi vyizovn stnost na poruen mluvy o ochran lid-
skch prv a zkladnch svobod a jejich Protokol ( 11, nov odst. 4).
Relevantn zmny v organizaci stedn sttn sprvy znamenalo pijet zkona
. 272/1996 Sb., kterm se provdj nkter opaten v soustav stednch orgn
sttn sprvy R a kterm se mn a dopluje zkon NR . 2/1969 Sb., o zzen mi-
nisterstev a jinch stednch orgn sttn sprvy esk republiky, ve znn pozdj-
ch pedpis, a mn a dopluje zkon . 97/1993 Sb., o psobnosti Sprvy sttnch
hmotnch rezerv. Krom ady dlch pesun i doplnn psobnosti jednotlivch or-
gn dolo ke zruovn i zizovn ministerstev a jinch stednch sprvnch ad.13
Zrueno bylo ministerstvo hospodstv, jeho psobnost zejmna pela na Minis-
terstvo kolstv, mldee a tlovchovy, Ministerstvo prmyslu a obchodu, Minister-
stvo ivotnho prosted, Sttn sprvu hmotnch rezerv a nov ustaven Ministerstvo
pro mstn rozvoj. Ministerstvo pro hospodskou sout bylo transformovno do
adu pro ochranu hospodsk soute, jeho pedsedu jmenuje a odvolv na nvrh
vldy prezident republiky. Zruena byla tak esk komise pro vdeck hodnosti (p-
sobnost pela na Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy) a vznikl ad pro stt-
n informan systm (pela na nj st psobnosti ministerstva hospodstv). Minis-
terstvo dopravy bylo pejmenovno na Ministerstvo dopravy a spoj a v souladu
s novm nzvem byla jeho psobnost rozena o vci telekomunikac a pot (pvod-
n psobnost ministerstva hospodstv).
V rznm rozsahu tak byla touto novelou dotena kompetence nkterch minis-
terstev a jinch stednch sprvnch ad. Z ady dlch prav stoj za zmnku do-
plnn psobnosti Ministerstva spravedlnosti o plnn kol spojench s legislativn
innost vldy ( 11, nov odst. 5), co souvis se zruenm tzv. adu pro legislativu
a veejnou sprvu esk republiky, Legislativn radu vldy ml vst len vldy.14
Po novele proveden zkonem . 272/1996 Sb. tak na zem esk republiky pso-
bilo 14 ministerstev a 8 jinch stednch sprvnch ad.
Dal zcela drobn prava komp. zkona se objevila v zkon . 152/1997 Sb., na
ochranu ped dovozem dumpingovch vrobk a o zmn a doplnn nkterch z-
kon.15
Komise pro cenn papry byla jako nov jin stedn sprvn ad zzena a jej p-
sobnost stanovena zkonem . 15/1998 Sb., o Komisi pro cenn papry a o zmn a do-
plnn dalch zkon, kter ji zrove vlenil do vtu jinch stednch sprvnch
ad v komp. zkon ( 2 odst. 1, nov bod 9.). Zrove bylo stanoveno pravidlo pro

13 Novinkou je tak oznaovn jednotlivch ministerstev: doposud nzvy ministerstev zanaly malm ps-
menem, od novely se pouije psmeno velk.
14 ad pro legislativu a veejnou sprvu nebyl jinm stednm sprvnm adem, ale v podstat nstup-
cem (prvn neupravenho) Legislativnho stavu vldy SFR (jeho pedchdcem byl stav sttn spr-
vy, psobc od konce 60. let minulho stolet). Ml plnit koly spojen s legislativnmi innostmi vldy
esk republiky a koly vyplvajc z reformy veejn sprvy. ad dil poven mstopedseda vldy,
kter byl zrove v ele Legislativn rady vldy. Pro plnost je teba uvst, e opt dolo k vyhlen
plnho znn komp. zkona ve Sbrce zkon (pod . 122/1997 Sb.).
15 lo o rozen psobnosti Ministerstva prmyslu a obchodu: posuzuje dovoz dumpingovch vrobk
a pijm opaten na ochranu proti dovozu tchto vrobk ( 13 odst. 3, nov psm. e/).

108
ustanovovn pedsedy a len Prezidia Komise pro cenn papry jmenuje je a od-
volv na nvrh vldy prezident republiky.16
Zkon . 148/1998 Sb., o ochran utajovanch skutenost a zmn nkterch z-
kon, zdil Nrodn bezpenostn ad jako jin stedn sprvn ad ( 2 odst. 1
bod 10.) a zrove vypustil psobnost Ministerstva vnitra v oblasti sttnho, hospo-
dskho a sluebnho tajemstv ( 12 odst. 1 psm. l/).

DOSAVADN ZMNY PO R. 2000

Ji v samotnm roce 2000 zaznamenvme celkem 9, i kdy rozsahem


vtinou nevelkch, zmn komp. zkona.
Zkon . 63/2000 Sb., o ochran ped dovozem subvencovanch vrobk a o zmn
zkona . 2/1969 Sb., o zzen ministerstev a jinch stednch orgn sttn sprvy
esk republiky, ve znn pozdjch pedpis, a zkona . 13/1993 Sb., celn zkon,
ve znn pozdjch pedpis, rozil kompetenci Ministerstva financ o posuzovn
dovozu subvencovanch vrobk a pijmn opaten na ochranu proti dovozu tchto
vrobk ( 4 odst. 1).
Prostednictvm zkona . 130/2000 Sb., o volbch do zastupitelstev kraj a o zmn
nkterch zkon, pibyla Ministerstvu vnitra psobnost v oblasti voleb do Parlamen-
tu a do zastupitelstev zemn samosprvy ( 12 odst. 1, nov psm. l/).
Zkonem . 154/2000 Sb. o lechtn, plemenitb a evidenci hospodskch zvat
o zmn nkterch souvisejcch zkon (plemensk zkon) byl zmnn nzev esk
inspekce pro lechtn a plemenitbu hospodskch zvat na eskou plemenskou
inspekci.
Podle zkona . 204/2000 Sb., kterm se mn zkon . 247/1995 Sb., o volbch do
Parlamentu R a o zmn a doplnn nkterch dalch zkon, ve znn zkona
. 212/1996 Sb. a nlezu stavnho soudu uveejnnho pod . 243/1999 Sb., zkon
. 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 2/1969 Sb.,
o zzen ministerstev a jinch stednch orgn sttn sprvy esk republiky, ve
znn pozdjch pedpis, byla Ministerstvu zahraninch vc uloena povinnost or-
ganizan a technicky zabezpeovat volby do Poslaneck snmovny Parlamentu esk
republiky v zahrani ( 6 odst. 3, nov psm. k/).
Zkon . 239/2000 Sb., o integrovanm zchrannm systmu a o zmn nkterch
zkon, pesunul psobnost Ministerstva obrany ve vcech civiln ochrany na Minis-
terstvo vnitra, piem tuto oblast rozil o krizov zen, civiln nouzov plnovn,
ochranu obyvatelstva a integrovan zchrann systm ( 12 odst. 1, nov psm. m/).
Ministerstvo vnitra bylo tak poveno zajiovnm komunikan st pro Policii
esk republiky, sloky integrovanho zchrannho systmu a zemn orgny sttn
sprvy ( 12 odst. 2).

16 Podrob. k tomuto sprvnmu adu srov. nap. Peliknov, I.: Komise pro cenn papry a nezvisl sprv-
n orgny. In: Karlovarsk prvnick dny. Spolenost nmeckch, eskch a slovenskch prvnk. Mni-
chov, Praha, 1999.

109
V souladu se zkonem . 257/2000 Sb., o Proban a median slub a o zmn z-
kona . 2/1969 Sb., o zzen ministerstev a jinch stednch orgn sttn sprvy
esk republiky, ve znn pozdjch pedpis, zkona . 65/1965 Sb., zkonk prce,
ve znn pozdjch pedpis, a zkona . 359/1999 Sb., o sociln-prvn ochran dt
(zkon o Proban a median slub), se Ministerstvo spravedlnosti stalo stednm
orgnem sttn sprvy pro probaci a mediaci ( 16, nov odst. 4).
Zkon . 258/2000 Sb., o ochran veejnho zdrav a o zmn nkterch souvisej-
cch zkon, vypustil ust. 10 odst. 2 komp. zkona, kde se stanovilo, e orgnem
ochrany veejnho zdrav je v Ministerstvu zdravotnictv ustaven hlavn hygienik esk
republiky.17
Zkonem . 365/2000 Sb., o informanch systmech veejn sprvy a o zmn n-
kterch dalch zkon byl ad pro sttn informan systm nahrazen adem pro
veejn informan systmy.
Zkonem . 458/2000 Sb., o podmnkch podnikn a o vkonu sttn sprvy
v energetickch odvtvch a o zmn nkterch zkon (energetick zkon) byl ja-
ko jin stedn sprvn ad zzen Energetick regulan ad ( 2 odst. 1, nov
bod 11.).
Bagateln doplnn pinesl zkon . 256/2001 Sb., o pohebnictv a o zmn nkte-
rch zkon, kdy doplnil psobnost Ministerstva pro mstn rozvoj o vci pohebnic-
tv ( 14 odst. 1).
Zkon . 13/2002 Sb., kterm se mn zkon . 18/1997 Sb., o mrovm vyuvn
jadern energie a ionizujcho zen (atomov zkon) a o zmn a doplnn nkte-
rch zkon, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 505/1990 Sb., o metrologii, ve
znn zkona . 119/2000 Sb., zkon . 258/2000 Sb., o ochran veejnho zdrav
a o zmn nkterch souvisejcch zkon, ve znn pozdjch pedpis, a zkon
. 2/1969 Sb., o zzen ministerstev a jinch stednch orgn sttn sprvy esk
republiky, ve znn pozdjch pedpis, toliko rozil psobnost Ministerstva obra-
ny o vkon sttnho dozoru nad radian ochranou ve vojenskch objektech ( 16,
nov odst. 4).
Zkon . 47/2002 Sb., o podpoe malho a stednho podnikn a o zmn zkona
. 2/1969 Sb., o zzen ministerstev a jinch stednch orgn sttn sprvy esk re-
publiky, ve znn pozdjch pedpis, pouze penesl dl psobnost ve vcech regio-
nln podpory podnikn z Ministerstva pro mstn rozvoj na Ministerstvo prmyslu
a obchodu (pravy 13 odst. 1 psm. d/ a 14 odst. 1).
Zkonem . 219/2002 Sb., kterm se provdj zmny v soustav stednch orgn
sttn sprvy esk republiky a mn se zkon . 2/1969 Sb., o zzen ministerstev a ji-
nch stednch orgn sttn sprvy esk republiky, ve znn pozdjch pedpis,
byla v souvislosti s pijetm zkona . 218/2002 Sb., o slub sttnch zamstnanc
ve sprvnch adech a o odmovn tchto zamstnanc a ostatnch zamstnanc
ve sprvnch adech (sluebn zkon), upravena ti ustanoven. Do pehledu ji-
nch stednch sprvnch ad pibyl ad vldy esk republiky ( 2 odst. 1, nov

17 Toto ustanoven se ovem jen v mrn modifikovan (a doplnn) podob pesunulo do cit. zkona
( 80 odst. 9).

110
bod 12.), v souvislosti s tm bylo stanoveno, e organizan jednotkou adu vldy je
Generln editelstv sttn sluby.18
Zkon . 517/2002 Sb., kterm se provdj nkter opaten v soustav sted-
nch orgn sttn sprvy a mn nkter zkony, pat mezi novely vznamnj.
Dolo ke zruen adu pro veejn informan systmy byl nahrazen a jeho p-
sobnosti pesunuta na nov zzen Ministerstvem informatiky ( 1, nov bod 15).
Na nov ministerstvo zrove pely nkter psobnosti z Ministerstva dopravy
a spoj, nebo bylo koncipovno jako stedn orgn sttn sprvy pro informan
a komunikan technologie, pro telekomunikace a potovn sluby ( 18). Z dvodu
tto transformace psobnosti se Ministerstvo dopravy a spoj vrtilo k pvodnmu
nzvu Ministerstvo dopravy. Dle byla rozena psobnost Ministerstva spravedl-
nosti: nadle mlo eskou republiku zastupovat nejen pi vyizovn stnost na po-
ruen mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod (a Protokol), ale i pi
vyizovn stnost na poruen Mezinrodnho paktu o obanskch a politickch
prvech a takt koordinovat provdn rozhodnut pslunch mezinrodnch org-
n ( 11 odst. 5).
Zkon . 62/2003 Sb., o volbch do Evropskho parlamentu a o zmn nkterch
zkon, stanovil Ministerstvu zahrani a Ministerstvu vnitra koly pi konn voleb
do Evropskho parlamentu ( 6 odst. 3 psm. k/, 12 odst. 1 psm. l/).
Zkon . 162/2003 Sb., o podmnkch provozovn zoologickch zahrad a o zm-
n nkterch zkon (zkon o zoologickch zahradch) toliko pidal kompetenci Mi-
nisterstvu ivotnho prosted ve vcech provozovn zoologickch zahrad ( 19
odst. 2).
Zkonem . 18/2004 Sb., o uznvn odborn kvalifikace a jin zpsobilosti sttnch
pslunk lenskch stt Evropsk unie a o zmn nkterch zkon (zkon o uzn-
vn odborn kvalifikace) byla psobnost Ministerstva kolstv, mldee a tlovchovy
obohacena o vci koordinace innosti ministerstev, jinch stednch orgn sttn
sprvy a profesnch komor v oblasti systmu uznvn odborn kvalifikace podle
zvltnho zkona ( 7, nov odst. 2).
Zkon . 362/2004 Sb., kterm se mn zkon . 167/1998 Sb., o nvykovch ltkch
a o zmn nkterch dalch zkon, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 2/1969
Sb., o zzen ministerstev a jinch stednch orgn sttn sprvy esk republiky, ve
znn pozdjch pedpis, doplnil psobnost Ministerstva zdravotnictv o oblast za-
chzen s nvykovmi ltkami, ppravky, prekursory a pomocnmi ltkami ( 10
odst. 1) a o zvltn organizan soust ministerstva Inspektort omamnch a psy-
chotropnch ltek ( 10, nov odst. 3).
Zkon . 421/2004 Sb., o zmn zkon souvisejcch s pijetm zkona o pezkou-
mvn hospodaen zemnch samosprvnch celk a dobrovolnch svazk obc, roz-
il kompetenci Ministerstva financ o pezkoumvn hospodaen zemnch samo-
sprvnch celk ( 4 odst. 1).

18 Vzhledem k tomu, e innost zkona . 218/2002 Sb. byla ji nkolikrt odloena (naposledy k 1. 1.
2012), je fungovn tto organizan jednotky problematick. Ust. 1113 zk. . 218/2002 Sb., kter
upravuje psobnost Generlnho editelstv sttn sluby toti stejn jako nkolik dalch ustanoven
sluebnho zkona nabylo innosti k 28. 5. 2002.

111
Na zklad zkona . 499/2004 Sb., o archivnictv a spisov slub a o zmn n-
kterch zkon, pibyla Ministerstvu vnitra psobnost v oblasti spisov sluby ( 12
odst. 1 psm. e/).
Zkon . 501/2004 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm
sprvnho du, doplnil psobnost Ministerstva vnitra o koordinan lohu v oblas-
ti sprvnho zen, sprvnho trestn a spisov sluby ( 12, nov odst. 2).
Zkon . 587/2004 Sb., o zruen civiln sluby a o zmn a zruen nkterch sou-
visejcch zkon, vypustil kompetenci Ministerstva prce a socilnch vc v oblasti
civiln sluby ( 9).
esk telekomunikan ad, kter byl zzen zkonem . 151/2000 Sb., o telekomu-
nikacch, jako bn sprvn ad s celosttn psobnost, byl zkonem . 95/2005 Sb.,
kterm se mn zkon . 29/2000 Sb., o potovnch slubch a o zmn nkterch z-
kon (zkon o potovnch slubch), ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal z-
kony, poven mezi jin stedn sprvn ady ( 2 odst. 1, nov bod 12.) s tm, e
byla zena, resp. zsti na nj penesena psobnost Ministerstva informatiky ( 18).
Zkon . 127/2005 Sb., o elektronickch komunikacch a o zmn nkterch souvi-
sejcch zkon (zkon o elektronickch komunikacch) pinesl zcela marginln pra-
vu tkajc se Ministerstva informatiky: slovo telekomunikace byla nahrazeno slovy
elektronick komunikace ( 18).
Zkon . 290/2005 Sb., o zmn zkon v souvislosti s pijetm zkona o Vojenskm
zpravodajstv, v souvislosti s reorganizac vojenskch zpravodajskch slueb doplnil
do kompetence Ministerstva obrany zen Vojenskho zpravodajstv ( 16 odst. 2
psm. e/).
Pomrn rozshl pesuny psobnosti, by se to v samotnm komp. zkon pli
neprojevilo, pinesl zkon . 57/2006 Sb., o zmn zkon v souvislosti se sjednocenm
dohledu nad finannm trhem. Tmto zkonem byla zruena Komise pro cenn papry
( 2 bod 8.) a jej psobnost (stanoven zkonem . 15/1998 Sb., o Komisi pro cenn
papry) pela pedevm na eskou nrodn banku a v men me i na Ministerstvo fi-
nanc. Pestoe tak esk nrodn banka vbec nefiguruje v komp. zkon, nebo m
podle stavy a zkona . 6/1993 Sb., o esk nrodn bance, postaven specifickho
veejnoprvnho subjektu,19 vykazuje pomrn irokou pravomoc a psobnost sprv-
nho adu.
Zkonem . 70/2006 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm o z-
kona provdn mezinrodnch sankc, byla rozena psobnost Ministerstva financ
a Ministerstva zahraninch vc. V prvnm ppad lo o oblast vnitrosttn koordina-
ce pi uplatovn mezinrodnch sankc za elem udrovn mezinrodnho mru
a bezpenosti, ochrany zkladnch lidskch prv a boje proti terorismu ( 4 odst. 1),
v druhm pak o ast na sjednvn mezinrodnch sankc a koordinaci postoje esk
republiky k nim ( 6 odst. 1). Dle byla esk zemdlsk a potravinsk inspekce
pejmenovna na Sttn zemdlskou a potravinskou inspekci ( 15 odst. 3). Dosa-
vadn povinnost vech ministerstev a ostatnch stednch sprvnch ad plnit v okru-

19 K tomu podrob. srov. Sldeek, V., Mikule, V., Syllov, J.: stava esk republiky. Koment. Praha:
C. H. Beck, 2007, s. 822 an.

112
hu sv psobnosti koly stanoven v zkonech a v jinch prvnch pedpisech byla
rozena o koly vyplvajc z lenstv esk republiky v Evropsk unii a v ostatnch
integranch seskupench a mezinrodnch organizacch ( 20).
Zkon . 71/2006 Sb., kterm se mn zkon . 2/1969 Sb., o zzen ministerstev
a jinch stednch orgn sttn sprvy esk republiky, ve znn pozdjch pedpi-
s, provedl zpesnn ( 12 odst. 1 psm. b/) a doplnn psobnosti Ministerstva vni-
tra o oblast zizovn, uzavrn a zmny charakteru hraninch pechod ( 12 odst. 1
psm. j/), o koordinan lohu v oblasti vkonu veejn sprvy sven orgnm
zemn samosprvy ( 12, nov odst. 3) a o koordinan lohu v oblasti sluebnho
pomru pslunk bezpenostnch sbor ( 12, nov odst. 4). Tak Ministerstvu i-
votnho prosted pibyla psobnost stednho sprvnho adu pro systm znaen
ekologicky etrnch vrobk a slueb a pro program podporujc dobrovolnou ast
v systmu zen podniku a auditu z hlediska ochrany ivotnho prosted ( 19 odst. 2).
Zkonem . 179/2006 Sb., o ovovn a uznvn vsledk dalho vzdlvn
a o zmn nkterch zkon (zkon o uznvn vsledk dalho vzdlvn) byla roz-
ena koordinan loha Ministerstva kolstv, mldee a tlovchovy v oblasti zsk-
vn kvalifikac v systmu dalho vzdlvn podle tohoto zkona ( 7 odst. 2).
Pijet zkona . 186/2006 Sb., o zmn nkterch zkon souvisejcch s pijetm
stavebnho zkona a zkona o vyvlastnn, znamenalo pouze jednu drobnou zmnu:
Ministerstvo pro mstn rozvoj se stalo stednm sprvnm adem tak ve vcech vy-
vlastnn ( 14 odst. 1).
Zkonem . 189/2006 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm z-
kona o nemocenskm pojitn, byla vyputna st kompetence Ministerstva prce
a socilnch vc (nemocensk zabezpeen 9).
Zkon . 225/2006 Sb., kterm se mn zkon . 49/1997 Sb., o civilnm letectv
a o zmn a doplnn zkona . 455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn (ivnosten-
sk zkon), ve znn pozdjch pedpis, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal
zkony, zkrtil psobnost Ministerstva obrany o oblast koordinace vojenskho letov-
ho provozu s civilnm letovm provozem ( 16 odst. 2 psm. f/).
Zkon . 267/2006 Sb., o zmn zkon souvisejcch s pijetm zkona o razovm
pojitn zamstnanc, stanovil, e Ministerstvo prce a socilnch vc je stednm
sprvnm adem tak pro oblast razovho pojitn ( 9).
Jak vyplv ji z nzvu, zkon . 110/2007 Sb., o nkterch opatench v soustav
stednch orgn sttn sprvy, souvisejcch se zruenm Ministerstva informatiky
a o zmn nkterch zkon, zruil Ministerstvo informatiky ( 1 bod 15. a 18), jeho
psobnost pela zsti na Ministerstvo vnitra ( 12 odst. 1, nov psm. n/, o/, 12, nov
odst. 7) a zsti na Ministerstvo prmyslu a obchodu ( 13 odst. 1, nov psm. g/).
Zkonem . 274/2008 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm z-
kona o Policii esk republiky, bylo vyputno ustanoven 12 odst. 6 komp. zkona,
kter stanovilo, e Ministerstvo vnitra zajiuje spoluprci v rmci mezinrodn orga-
nizace Interpol.20

20 Tato kompetence Ministerstva vnitra pela na Policii esk republiky. Srov. ust. 89 zkona
. 273/2008 Sb., o Policii esk republiky.

113
Zkon . 297/2008 Sb., kterm se mn zkon . 120/2002 Sb., o podmnkch uv-
dn biocidnch ppravk a innch ltek na trh a o zmn nkterch souvisejcch
zkon, ve znn pozdjch pedpis, a nkter souvisejc zkony (innost 1. 1. 2009),
doplnil psobnost Ministerstva zdravotnictv, kter se tak stalo stednm sprvnm
adem tak pro pouvn biocidnch ppravk a uvdn biocidnch ppravk a in-
nch ltek na trh ( 10 odst. 1).
Zkon . 304/2008 Sb., kterm se mn zkon . 563/1991 Sb., o etnictv, ve znn
pozdjch pedpis, a nkter zkony, rozil psobnost Ministerstva financ o po-
vinnost zjiovat etn zznamy pro poteby sttu vetn sestavovn etnch vka-
z za eskou republiku podle zkona upravujcho etnictv ( 4, nov odst. 4).
Zkon . 295/2009 Sb., kterm se mn zkon . 2/1969 Sb., o zzen ministerstev
a jinch stednch orgn sttn sprvy esk republiky, ve znn pozdjch pedpi-
s, a zkon . 6/1993 Sb., o esk nrodn bance, ve znn pozdjch pedpis, pe-
devm roziuje psobnost Ministerstva financ o vci regulace vydvn elektronic-
kch penz ( 4 odst. 1), dle se stv stednm sprvnm adem tak pro zaveden
jednotn mny euro na zem esk republiky ( 4 odst. 1) a v neposledn ad je po-
sleno jeho postaven (spolu s eskou nrodn bankou) v legislativnm procesu: Mi-
nisterstvo financ spolu s eskou nrodn bankou pipravuje a pedkld vld nvr-
hy zkonnch prav v oblasti mny a pennho obhu a nvrhy zkonnch prav,
ktermi se upravuj postaven, psobnost, organizace a innost esk nrodn banky,
s vjimkou dohledu nad finannm trhem, platebnm stykem a vydvnm elektronic-
kch penz ( 4, nov odst. 2). Kompetence Ministerstva vnitra je doplnno o pro-
vozovn informanho systmu pro nakldn s utajovanmi informacemi mezi org-
ny veejn moci ( 12 odst. 5).

ZVREN POZNMKY

V souasn dob psob v esk republice 14 ministerstev (financ, za-


hraninch vc, kolstv, mldee a tlovchovy, kultury, prce a socilnch vc, zdra-
votnictv, spravedlnosti, vnitra, prmyslu a obchodu, pro mstn rozvoj, zemdlstv,
obrany, dopravy a ivotnho prosted). Jejich poet od vzniku samostatnho sttu te-
dy po rznch ve popsanch peripetich celkov poklesl o ti. Jinch stednch
sprvnch ad nyn existuje celkem 11 (esk statistick ad, esk ad zem-
mick a katastrln, esk bsk ad, ad prmyslovho vlastnictv, ad pro
ochranu hospodsk soute, Sprva sttnch hmotnch rezerv, Sttn ad pro jader-
nou bezpenost, Nrodn bezpenostn ad, Energetick regulan ad, ad vldy
esk republiky a esk telekomunikan ad), jejich poet se tedy naopak zvil
opt po rozlinch ve zaznamenanch reorganizacch celkov o ti.21

21 Postaven adu vldy jako jinho stednho sprvnho adu se zd ovem problematick. Ve skute-
nosti toti nadle zaujm pozici adu jako pomocnho tvaru (srov. nap. Sldeek, V.: cit. dlo, s. 249),
kdy pln koly spojen s odbornm, organizanm a technickm zabezpeenm innosti vldy esk
republiky a jejich orgn ( 28 odst. 2 komp. zkona) a nedisponuje dnou vlastn psobnost a pra-
vomoc. Generln editelstv sttn sluby sice zejm bylo zzeno (srov. pozn. 18), sotva vak me
vykonvat svou psobnost, kdy sluebn zkon jako celek nenabyl innosti.

114
Je zejm, e text nemohl zachytit a ani se o to nesnail celistv pehled pesu-
n a zmn vcn psobnosti, kter komp. zkon reflektuje jen ve vybranch, (podle
nzoru zkonodrce) vznamnch ppadech, nebo prava psobnosti, jak ji bylo
v vodu naznaeno, je pedevm vc zkon zvltnch.22 V tomto pspvku lo pe-
devm o hrub nstin zmn v organizaci stedn sttn sprvy.23
Z textu lze seznat, e krom ppad, kdy reprodukuji dikci zkona, pouvm
pojem (jin stedn) sprvn ad. Vychzm z toho, e termn orgn sttn sprvy je
ji pekonan, nalezneme ho prakticky jen v zkonech starho data, nov prvn ped-
pisy vtinou operuj s pojmem sprvn ad. Domnvm se, e by ml bt i v sou-
ladu s terminologi stavy (l. 79) uvn ji jen termn sprvn ad.24
Co vede zkonodrce k tomu, e setrvv na neustlch novelizacch ji historick-
ho zkona, se mi zd nepochopitelnou zhadou (snad dvody pietn?). Z pohledu de
lege ferenda povauji za douc konen pijmout zcela nov zkon o struktue sted-
n sttn sprvy, kter by pracoval s prvnmi pojmy v souladu s stavou (sprvn
ad). Mohl by tak upravit jak nkter zkladn pravidla pro postup vldy (jednac
d), tak pp. zcela zkladn principy pro tvorbu prva. Stlo by tak za vahu, zda
by ml komp. zkon nadle obsahovat pkladn vet nestednch sprvnch ad
s celosttn psobnost. Je vc dal diskuse, jestli by komp. zkon takov sprvn
ady neml uvdt vbec i zda by naopak ml zahrnovat jejich pln pehled (tako-
vch ad nalezneme ovem destky).
A zcela na zvr jedna vtka: vtina ministerstev (ne-li vechny) pidv ke svmu
nzvu pdomek esk republiky. Jde o pozstatek, resp. pochybnou, nicmn zai-
tou tradici z obdob eskoslovensk federace. Pedevm to vak neodpovd litee
komp. zkona (ani zkonm jinm), zrove to vypad a ponkud komicky. Lze si
toti snad pedstavit, e by na zem esk republiky kup. psobilo Ministerstvo vni-
tra jinho sttu? S podobnm prohekem (esk) se setkvme i u nkterch jinch
stednch sprvnch ad a nestednch sprvnch ad s celosttn psobnost
(nzev je ovem stanoven zkonem), i kdy meme zaregistrovat vjimenou snahu
o oitn (Sttn zemdlsk a potravinsk inspekce).

22 V tto souvislosti stoj za zmnku monumentln, by dnes ji historick, nkolikasvazkov prce


A. rmka, piazujc kompetence obsaen v jednotlivch zkonech pslunm ministerstvm: P-
sobnost ministerstev a ostatnch stednch orgn sttn sprvy. Dl I.III. Praha: stav sttn sprvy,
1980.
23 Znamen to ovem tak, e vyputn (sti) psobnosti sprvnho adu z komp. zkona jet nemus
znamenat, e se tento fragment kompetence ztratil (zanikl). Me se zrove objevit jako psobnost
tho adu ve zvltnm zkon (ve stejn nebo modifikovan podob) anebo me bt tato st p-
sobnosti zvltnm zkonem pesunuta na jin sprvn ad. Takov ppady nesporn existuj, srov.
pozn. 17 a 20.
24 To ostatn potvrzuj i Legislativn pravidla vldy, kdy stanov: Prvn pedpis mus bt terminologic-
ky jednotn. Zrove je teba dbt souladu s terminologi pouitou v navazujcch a souvisejcch prv-
nch pedpisech rzn prvn sly. (l. 40 odst. 1)

115
CENTRAL ADMINISTRATIVE BODIES: IN A WHIRPOOL OF CHANGE

Summary

The author deals with the development of the structure of central administrative bodies in
the Czech Republic. He depicts the creation and quashing of ministries and other central administrative
bodies including the shifting of competencies from the very beginning of the existence of the new state up
to these days.
The changes are mainly described through amendments of Act No. 2/1969 Collection of Laws
(49 amendments so far). There are 14 ministries and 11 central administrative bodies functioning in the
Czech Republic nowadays.
In conclusion, the author presents his concrete opinions de lege ferenda on the new law governing the
structure of central administrative bodies in the Czech Republic. He suggests, among other things, that some
fundamental principles for law-making and basic rules for negotiation of the government should be set in
the new law.

116
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 117125

WSPCZESNE UJCIE PASTWOWEJ TEORII


SAMORZDU TERYTORIALNEGO W POLSCE
IWONA NINIK-DOBOSZ

1. WPROWADZENIE

Twrczoci Szanownej Jubilatki Taisi ebiovj bardzo bliskie s za-


gadnienia dotyczce ustroju i reformowania administracji publicznej. Dlatego po-
zwoliam sobie ofiarowa Jej tekst dotyczcy rdzenia wspczesnej administracji
publicznej demokratycznego pastwa prawnego, jakim jest instytucja samorzdu te-
rytorialnego.
Nauka prawa administracyjnego w swoim rozwoju nawizujc do rnych kon-
cepcji prawa dopracowaa si caego szeregu teorii samorzdu terytorialnego. Naley
w tym miejscu wymieni teori: naturalistyczn, polityczn, socjologiczn, naturalis-
tyczno-pastwow, uniwersalistyczn i pastwow1. Teoria naturalistyczna i pastwowa
stanowi dwa przeciwstawne ujcia genezy bytu tej instytucji i jej relacji z instytucj
pastwa. Tezy teorii naturalistycznej i pastwowej czy w sobie teoria naturalistycz-
no-pastwowa
Aktualnie w doktrynie podnosi si zasadno i wiodcy charakter pastwowej teo-
rii samorzdu terytorialnego2. Naley zarazem zaznaczy, e obecnie dominujca teoria
pastwowa wspiera si tezami i argumentacj teorii uniwersalistycznej3 nawizujcej
do dorobku Europejskiej Karty Samorzdu Lokalnego i Europejskiej Karty Samorz-
du Regionalnego4.
Warto zatem zastanowi si nad tym, jak teoria pastwowa bya ujmowana w obr-
bie tradycyjnej, klasycznej nauki prawa administracyjnego i jakie instytucje, pojcia,
zagadnienia prawne decyduj obecnie o jej wspczesnym obliczu.

1 Skrzydo-Ninik I., Model ustroju samorzdu terytorialnego na tle zagadnie ustrojowego prawa admi-
nistracyjnego, Krakw 2007, s. 167204.
2 Zimmermann J., Prawo administracyjne, Warszawa 2008, s. 9596, s. 102103, s. 109.
3 Dobosz P., Uniwersalistyczna teoria samorzdu terytorialnego (teoria ponadpastwowych determinant
modelu samorzdu terytorialnego), (w:) Prawo do dobrej administracji, Materiay ze Zjazdu Katedr
Prawa i Postpowania Administracyjnego Warszawa-Dbe 2325 wrzenia 2002 r., red. Z. Niewiadom-
ski, Z. Cielak, Warszawa 2003, s. 318334.
4 Europejska Karta Samorzdu Lokalnego sporzdzona w Strasburgu dnia 15 padziernika 1985 r. (Dz. U.
z 1994 r., nr 124, poz. 607). Europejska Karta Samorzdu Regionalnego przyjta przez IV sesj Kon-
gresu Wadz Lokalnych i Regionalnych, ktra odbya si 35 czerwca 1997 r. w Strasburgu.

117
2. TEORIA NATURALISTYCZNA
SAMORZDU TERYTORIALNEGO

Teoria naturalistyczna samorzdu terytorialnego uksztatowana zostaa


w charakterze odpowiedzi na pytanie dotyczce istoty, genezy powstania gminy i zwi-
zanego z ni prawa komunalnego. Zarwno dla pojcia gminy, jak i prawa komunal-
nego, priorytetowe znaczenie posiada pojcie ssiedztwa, czyli wspycia z ludmi
na pewnym terytorium. Prawo komunalne zostaje zdefiniowane jako prawo zawiera-
jce normy wynikajce z ssiedztwa. Wobec konstatacji, e wspycie ludzi na pew-
nym terytorium uksztatowao si wczeniej ni pastwo na gruncie osiemnasto-
wiecznej francuskiej filozofii formuowana jest naturalistyczna teoria o pouvoir
municipal jako o wadzy wsprzdnej a nawet przeciwstawnej wadzy pastwowej5.
Rozwijajc t myl teoria naturalistyczna samorzdu terytorialnego opierajc si na
filozofii liberalizmu, ktry podnosi koncepcje odwiecznych i niewzruszalnych praw
przysugujcych czowiekowi z jego natury i porzdku wiata przeniosa prawa na-
turalne przypisywane czowiekowi, jednostce na zwizki socjalne, w tym przede
wszystkim gmin. W ten sposb gmina, analogicznie jak czowiek, uzyskaa wynika-
jce z natury jej istoty (obiektywnego znaczenia jakie posiada dla ksztatowania si
rnorodnie zorganizowanych form ycia ludzkiego) odwieczne i niewzruszalne prawa
opierajce si na prawie naturalnym a nie postanowieniach prawa pozytywnego twor-
zonego przez pastwo. Wyposaona w odwieczne prawa natury gmina moe zatem,
w myl zaoe teorii naturalistycznej: po pierwsze dy do uwolnienia si od zbyt
cicej na niej wadzy pastwa (monarchy absolutnego); jak i po drugie uwaa in-
gerencj pastwa w wewntrzne ycie i sprawy gminy za szkodliw i amic normy
prawa naturalnego6.

3. TEORIA NATURALISTYCZNO-PASTWOWA
SAMORZDU TERYTORIALNEGO

Teoria naturalistyczna podnoszca naturalne prawo mieszkacw gminy


do wasnej organizacji i wykonywania swojej zorganizowanej woli zderzya si z po-
jciem suwerennoci wadzy pastwa, bdcej rdem, czyli podstaw wszelkich
praw obowizujcych w pastwie. W tej sytuacji, w ktrej organizacja mieszkacw
pewnego terytorium i posiadanie wadztwa, imperium jest nieodcznym atrybutem
gminy naley przyj, e te atrybuty gmina moe otrzyma jedynie od suwerennego
pastwa. W tym ujciu gmina, jako zwizek socjalny dysponujcy wadztwem pub-
licznym, istnieje z woli pastwa. Historyczny fakt powstania gminy wczeniej ni pa-
stwo, a zatem okoliczno posiadania przez ni na pewnym etapie historii wasnego
pierwotnego naturalnego zakresu dziaania, a take wasnego pierwotnego wadztwa
tumaczony jest, w ujciu teorii naturalistycznoprawnej, stwierdzeniem podnosz-

5 Kroski A., Teoria samorzdu terytorialnego, Warszawa 1932, s. 5.


6 Paczyski S., Techniczno-prawne momenty w organizacji zwizkw komunalnych, Wilno 1933, s. 8.

118
cym: Jeeli powstaa wczeniej ni pastwo w cisem znaczeniu tego sowa, to bya
pastwem sui generis. Bya mikrokosmosem, ktrego zakres dziaania i cele byy wi-
cej zblione go gminy, ni do pastwa w cilejszym znaczeniu tego sowa7.
Nazwa teorii naturalistyczno-pastwowej bierze si std, e sia i tradycja argu-
mentw naturalistycznej teorii samorzdu terytorialnego znalaza swj wyraz i pewn
aprobat w prawodawstwie pastw, ktre w pewnym zakresie usankcjonoway przed-
pastwowy zobiektywizowany naturalny charakter gminy, nazywajc j ugrupowa-
niem naturalnym, czwart wadz.
Przykadem w tym przypadku moe posuy konstytucja belgijska z 1831 r. wyra-
ajca si o wadzy komunalnej jako o czwartej wadzy pastwowej, obok: prawo-
dawczej, wykonawczej i sdowej. Pojcie czwartej wadzy wynika z wpywu teorii na-
turalistycznej o pouvoir municipial. Wypowied na ten temat w konstytucji oznacza
jednak przyjcie zasady, e gmina jest wytworem, instytucj prawa pastwowego,
a prawo komunalne stanowi cz porzdku prawnego pastwa8.

4. TEORIA PASTWOWA SAMORZDU TERYTORIALNEGO

W chwili obecnej rozwoju nauki i prawa administracyjnego wiodcy


i niezaprzeczalny w swej zasadnoci charakter posiada pastwowa teoria samorzdu
terytorialnego.
Teoria pastwowa wykazuje najwiksz konsekwencj w podkrelaniu pastwowej
genezy gminy i samorzdu terytorialnego. Zdecydowanie podnosi take brak moli-
woci sformuowania kryteriw dla rozdzielenia, w obszarze zada publicznych z za-
kresu administracji publicznej, sfery zada wasnych (naturalnych, pierwotnych) i zle-
conych samorzdowi, konkludujc, e przedmiotowe podziay funkcjonujce de facto
i de iure w aktach normatywnych posiadaj charakter wzgldny, umowny i zalene s
w swej istocie od woli ustawodawcy, a nie od dajcych si zobiektywizowa czynni-
kw zewntrznych.
W polskim prawie administracyjnym reprezentatywne s w tym przypadku m.in.
pogldy S. Paczyskiego, ktry stwierdza, e: Zakres spraw zaatwianych przez
gminy nie rni si rodzajowo od spraw zaatwianych przez administracj rzdow.
Utrzymany w ustawodawstwach pozytywnych niektrych pastw podzia na sprawy
wasne i poruczone zakres wasny i poruczony ma znaczenie tylko z punktu wi-
dzenia nadzoru pastwowego, wyraajcego si w mniejszej lub wikszej intensyw-
noci tego nadzoru, zalenie od tego, czy mamy do czynienia z zakresem wasnym,
czy poruczonym9.
Przedstawiciele pastwowej teorii samorzdu terytorialnego, wykazujc zgodno
pogldw w przedmiocie tezy podnoszcej, e samorzd terytorialny jest pojciem
i instytucj prawa zalen w swym bycie od woli pastwa, a zatem od postanowie

7 Kroski A., Teoria, s. 6.


8 Kroski A., Teoria, s. 6.
9 Paczyski S., Techniczno, s. 9.

119
prawa, przechodz nastpnie do tez, antytez i rozwiza porednich w przedmiocie
istoty, treci, atrybutw tego pojcia. W centrum uwagi znalazy si kwestie zwizane
z: okreleniem charakteru prawnego podmiotu samorzdu terytorialnego a z nim po-
jcia zwizku publicznoprawnego (zwizku samorzdowego) i organu pastwowego,
pojciem samodzielnoci samorzdu terytorialnego, mechanizmem podejmowania
woli przez zwizek publicznoprawny i organ pastwowy, rozrnieniem podmiotu sa-
morzdu od pojcia samorzdu utosamianego z decentralizacj, pojciem decentrali-
zacji jako ustrojowym stosunkiem publicznoprawnym i administracyjnoprawnym,
problemem podmiotu, wzgldem ktrego nastpuje decentralizacja, zagadnieniem oso-
bowoci prawnej, osobowoci publicznoprawnej samorzdu terytorialnego a take pu-
blicznych praw podmiotowych samorzdu terytorialnego.
Teoria pastwowa opiera si zatem na negacji praw gminy wynikajcych z samej
natury, negacji podziau spraw zaatwianych przez gmin na zakres wasny i poruczo-
ny, jako nie znajdujcego teoretycznych zobiektywizowanych kryteriw klasyfikacji.
Jednoczenie teoria ta podnosi, e wszystkie sprawy realizowane przez gmin s spra-
wami pastwowymi.

4.1 TEORIA PASTWOWA JEDNOPODMIOTOWA


SAMORZDU TERYTORIALNEGO

W dorobku przedstawicieli teorii pastwowej samorzdu moemy wy-


rni dwie zasadnicze, rnice si grupy pogldw dotyczcych iloci podmiotw
prawa publicznego.
W nauce polskiej okresu midzywojnia dla teorii jednopodmiotowej reprezenta-
tywne s pogldy J. Panejki, do ktrych przychylaj si: M. Jaroszyski10, W. L. Ja-
worski, S. Paczyski. Dla teorii wielopodmiotowej wykadnikiem s tezy T. Bigi.
Teoria pastwowa jednopodmiotowa opiera si na zaoeniu, e istnieje tylko jeden
podmiot prawa publicznego i jest nim instytucja pastwa. W myl tej teorii, pod-
mioty/jednostki samorzdu terytorialnego naley utosamia z organami administra-
cyjnymi. Przedstawiciele teorii pastwowej jednopodmiotowej uwaaj samorzd tery-
torialny za instytucj prawn powoan do zaatwiania czci spraw administracji
pastwowej w charakterze organu pastwa. Zaznaczaj, e nie istnieje materialna r-
nica midzy administracj rzdow a samorzdow. Rnica istotna znajduje si, m-
wic jzykiem doktryny, w formalnej stronie samorzdu terytorialnego, czyli w jego
organizacji11. Wyrazem tej formalnej strony jest ustrojowa samodzielno samorzdu
terytorialnego wzgldem administracji rzdowej. Samodzielno ta polega na tym, e
samorzd terytorialny jako organ pastwowy zosta postanowieniami ustawy wyprowad-
zony z ukadu podlegoci hierarchicznej, charakterystycznego dla scentralizowanego
systemu budowy administracji pastwowej. Relacje pomidzy samorzdem terytorial-
nym jako administracyjnym organem pastwowym a pozostaymi administracyjnymi
organami pastwowymi, czyli rzdowymi, zostay oparte na zasadzie decentralizacji.

10 Jaroszyski M., Rozwaania ideologiczne i programowe na temat samorzdu, Warszawa 1936, s. 7.


11 Panejko J., Geneza i podstawy samorzdu europejskiego, Pary 1926, s. 81.

120
Szczeglnym dorobkiem tej teorii jest utosamienie samorzdu terytorialnego z de-
centralizacj w obrbie pastwowych organw administracyjnych jednej osoby prawa
publicznego, ktr jest pastwo.

4.2 TEORIA PASTWOWA WIELOPODMIOTOWA


SAMORZDU TERYTORIALNEGO

Punktem wyjcia dla tej teorii jest w nauce polskiej w nawizaniu do


pogldw Labanda wywiedzenie pojcia samorzdu terytorialnego z rnic pomidzy
pojciem Selbstverwaltung a pojciem Verwaltetwerden12.
Analizujc znaczenie terminu samorzdzenia (samozarzdzania) uytego w odnie-
sieniu do samorzdu terytorialnego, jako pewnego podsystemu administracji publicznej,
wnioskuje si, e termin ten zakada, i korporacja okrelona tym terminem sama si
rzdzi. Nastpnie skoro s w systemie administracji publicznej podmioty, ktre sa-
mozarzdzaj, a take takie, ktre nie posiadaj tego atrybutu (jak na przykad orga-
ny administracji rzdowej) to z tych okolicznoci mona wywnioskowa istnienie
wyszej wadzy, ktra mogaby t korporacj rzdzi.
W zwizku z tym, z pojciem samorzdu terytorialnego nie mona wiza pojcia
najwyszej suwerennej wadzy.
Jednake ze stwierdzenia okolicznoci, e on sam rzdzi mona uzasadnia, e
samorzd samorzdzc: dziaa w imieniu i na rzecz pastwa, w jego zastpstwie lub
na mocy udzielonej przez pastwo delegacji.
W konsekwencji wadza, na podstawie ktrej gmina dziaa nie jest jej wadz, lecz
wadz pastwa. Inaczej mwic, gmina dziaa na podstawie udzielonej przez pastwo
wadzy.
Po dokonaniu tej konstatacji doktryna wywodzi, e pastwo ma dwie moliwoci
wykonywania praw zwierzchnich: administracja bezporednia i porednia13.
Pierwsza moliwo, to wykonywanie wadzy zwierzchniej drog bezporedni,
przy pomocy hierarchicznie zbudowanego aparatu administracji pastwowej, rzdo-
wej stojcego do jego wycznej dyspozycji.
Druga moliwo to wykonywanie wadzy zwierzchniej drog poredni w formie
tzw. samoograniczenia si pastwa, przez tworzenie zwizkw publicznoprawnych in-
nych ni pastwo. Samograniczenie si pastwa polega na tym, e pastwo ogranicza
si tylko do ustalenia normy upowaniajcej do wykonywania tych praw zwierzchnich
i do nadzoru nad ich wykonywaniem. Samo wykonywanie praw zwierzchnich poru-
cza podwadnym jej, ale w swym zakresie dziaania samodzielnym, korporacjom lub
pojedynczym osobom (urzdnikom honorowym).
Wedug przedstawicieli teorii wielopodmiotowej, pojcie samorzdu terytorialnego
zostao wprowadzone po to, by zaznaczy, e funkcj zarzdzania w sposb samo-
dzielny zajmuje si jeszcze inny podmiot praw i obowizkw publicznoprawnych ni
pastwo14.
12 Bigo T., Zwizki publiczno-prawne w wietle ustawodawstwa polskiego, Warszawa 1928, s. 129.
13 Ochendowski E., Prawo administracyjne. Cz oglna, Toru 2001, s. 213, s. 230. Maurer H. Oglne
prawo administracyjne, Nowacki K., tum. i red., Wrocaw 2003, s. 230231.
14 Filipek J. Prawo administracyjne. Instytucje oglne. Cz I, Krakw 1995, s. 7180.

121
Analizujc pojcie samorzdu terytorialnego trzeba zatem, wskaza podmiot wy-
konujcy ten samo-zarzd, czyli kogo, kto jest podmiotem praw i obowizkw zwi-
zanych z samozarzdzaniem sprawami publicznymi. Poszukiwania te musz wyczy
z zakresu tych podmiotw pastwo, gdy: nie dla oznaczenia administracji pastwa
powstao wyobraenie samodzielnego administrowania, lecz przeciwnie dla odrnie-
nia i odgraniczenia od administracji pastwowej15.
W ten sposb nauka polska uzasadnia tez o odrbnoci podmiotw samozarz-
dzajcych, czyli o nieidentycznoci pastwa jako podmiotu administracji pastwowej
(rzdowej) i podmiotu administracji samorzdowej.
W chwili obecnej analiza polskich rozwiza ustawowych dotyczcych konstrukcji
samorzdu terytorialnego w Polsce dowodzi, e polski ustawodawca przyj koncep-
cj pastwowej wielopodmiotowej teorii samorzdu terytorialnego.

5. ZAGADNIENIA PRAWNE AKTUALIZUJCE TRE


WSPCZESNEJ PASTWOWEJ TEORII
SAMORZDU TERYTORIALNEGO

Podstawowym problemem badawczym tekstu jest przedstawienie podsta-


wowych atrybutw obecnej pastwowej teorii samorzdu terytorialnego, ktre w tej
chwili decyduj o jej nowoczesnym i aktualnym ksztacie.
Zagadnieniem, ktre wysuwa si na pierwszy plan jest kwestia wielostopniowoci
jednostek samorzdu terytorialnego i wynikajcy z niej problem sztucznych, a nie na-
turalnych, wsplnot, ktre z obiektywnego punktu widzenia egzystuj w wikszych,
ni gmina, jednostkach podziau terytorialnego Polski, a wic w powiecie i w woje-
wdztwie/regionie.
Dla polskiego systemu prawnego charakterystyczne jest, e nazwa danego pod-
miotu/jednostki samorzdu terytorialnego jest taka sama jak nazwa jednostki podzia-
u terytorialnego kraju.
Konstytucja RP i polskie ustawy ustrojowe o poszczeglnych jednostkach samo-
rzdu terytorialnego (gmina, powiat, samorzd wojewdztwa)16, posuguj si takim
samym mechanizmem kreowania wsplnot samorzdowych. Wsplnoty te tworz
bezporednio z mocy ustawy mieszkacy odpowiednio gminy, powiatu, wojewdzt-
wa/regionu (tutaj w znaczeniu jednostki podziau terytorialnego kraju).
Samorzdowa wsplnota gminy posiada jeszcze nadal we wzgldnie duym zakre-
sie atrybuty wsplnoty naturalnej.
W zwizku z tym niezbdna jest niezwykle istotna uwaga metodologiczna od-
noszca si do sposobu pojmowania przez doktryn gminy na tle innych zwizkw
publicznych (osb prawnych).

15 Bigo T., Prawo administracyjne, Cz oglna (stenogram wykadw akademickich, Lww 1932,
s. 105106.
16 Ustawa z dnia 8 marca 1990 r. o samorzdzie gminnym (Dz. U. z 2001 r., nr 142, poz. 1591 ze zm.).
Ustawa z dnia 5 czerwca 1998 r. o samorzdzie powiatowym, (Dz. U. z 2001 r., nr 142, poz. 1592 ze
zm.). Ustawa z dnia 5 czerwca 1998 r. o samorzdzie wojewdztwa (Dz. U. z 2001 r., nr 142, nr poz.
1590 ze zm.).

122
W tym zakresie doktryna siga do dorobku socjologii. Ot idc w lad za F. Tn-
niesem, nauka prawa przyjmuje podzia zwizkw, (osb prawnych) na: Gemeinschaft
i Gesellschaft. Przez wsplnot (Gemeinschaft) rozumie zwizek naturalny, przez Ge-
sellschaft zwizek sztuczny. Gemeinschaft obejmuje, ycie realne i organiczne, Gesell-
schaft ycie idealne i mechaniczne17. F. Tnnies podkrela, co wykorzystuje doktryna,
e wspczesne tendencje polegaj na rozwoju Gemeinschaft w sposb zbliajcy j
do Gesellschaft, w zwizku z czym rozwj cywilizacji pociga za sob powstanie
i rozwj tzw. wsplnot sztucznych18.
We wsplnotach sztucznych nie ma moliwoci wystpowania bezporednich re-
lacji pomidzy wszystkimi czonkami tych wsplnot. Charakterystyczna jest take
anonimowo i pewna obojtno jej czonkw na problemy i interesy wsplnoty wy-
rnionej w oparciu interesy wsplne dla mieszkacw wzgldnie duej jednostki
podziau terytorialnego kraju.
Wsplnotami sztucznymi s w Polsce: wsplnota powiatowa i wojewdzka i oczy-
wicie pastwo. Niewtpliwa obiektywna sztuczno tych wsplnot stawia przed pol-
skim ustawodawc zagadnienie tworzenia skutecznych, efektywnych podstaw praw-
nych dla budowania wiadomoci spoecznej w przedmiocie istoty oraz prawnego,
politycznego i praktycznego znaczenia wsplnot samorzdowych.
Trzeba bowiem w tym miejscu podkreli, e powstaa bezporednio z mocy usta-
wy wsplnota sztuczna (powiat, samorzd wojewdztwa) jest podmiotem lokalnego
i regionalnego wadztwa publicznoprawnego, ktre ma wykonywa w imi dobra
wsplnego podmiotu samorzdu terytorialnego i pastwa.
W polskim prawie samorzdowym rozwizaniami, ktre su temu celowi s
midzy innymi postanowienia ustawy z dnia 8 marca 1990 r. o samorzdzie gminnym.
Przepisy art. 5b tej ustawy nakadaj na gminy obowizek podejmowania dziaa na
rzecz wspierania i upowszechniania idei samorzdowej wrd mieszkacw gminy,
w tym zwaszcza wrd modziey. Przewiduj take moliwo tworzenia modzie-
owej rady gminy majcej charakter konsultacyjny. Z tego wynika, e te wsplnoty,
w ktrych jeszcze wystpuje pierwiastek wsplnoty naturalnej stanowi podstawo-
w baz wyjciow, ktr polski ustawodawca wykorzystuje dla budowy wiadomoci
samorzdowej czonkw wikszych, sztucznych wsplnot samorzdowych. Odpowied-
nie przepisy, suce rozwizaniu podniesionego problemu, znajduj si take w usta-
wie o samorzdzie powiatowym i o samorzdzie wojewdztwa.
Cech obecnego rozwoju cywilizacyjnego jest informatyzacja i budowanie w opar-
ciu o ni spoeczestwa informatycznego. To spoeczestwo i zarazem ustawodawca
musz mie na wzgldzie konieczno wykorzystania tej drogi komunikowania si dla
kreowania wizi pomidzy czonkami sztucznych wsplnot samorzdowych powiatu
i wojewdztwa19.
Wielostopniowo samorzdu terytorialnego wynika w Polsce z dwch przyczyn.
Pierwsza to realizacja, wyraonej w art.15 Konstytucji RP, zasady decentralizacji

17 Jaworski, W. L., Nauka prawa administracyjnego, Warszawa 1924, s. 148.


18 Szacki, J. Historia myli socjologicznej, Warszawa 2002, s. 444447.
19 Monarcha-Matlak, A., Obowizki administracji w komunikacji elektronicznej, Warszawa 2008, s. 4254.

123
wadzy publicznej. Druga to cay szereg konsekwencji zwizanych z czonkostwem
RP w Unii Europejskiej. Wielostopniowo samorzdu terytorialnego pastw czon-
kowskich UE i istnienie w nich regionw, wynika std, e tylko region definiowany
jako jednostka usytuowana pomidzy administracj pastwow centraln a odpowied-
ni lokaln jednostk samorzdu terytorialnego jest adresatem wsplnotowych fun-
duszy strukturalnych. Pastwowa teoria samorzdu pastw czonkowskich musi zatem
uwzgldnia w swych koncepcjach region, jako podmiot/stopie samorzdu teryto-
rialnego, ktry zapewni rozwj regionu, a w konsekwencji i pastwa, take dziki
zdolnoci do pozyskania finansowych rodkw wsplnotowych.
W konsekwencji czonkostwa Polski w UE teoria pastwowa samorzdu musi
take uwzgldnia prawa wyborcze obywateli UE do wadz lokalnych jednostek sa-
morzdu terytorialnego20. Musi mie take na uwadze, e wobec decentralizacji wy-
konywania celw i zada i prawa Unii Europejskiej przez pastwa czonkowskie jed-
nostki polskiego samorzdu terytorialnego musz posiada zdolno do stosowania
nie tylko krajowego, ale i wsplnotowego porzdku prawnego. Omawiane zjawisko
mona okreli mianem europeizacji samorzdu terytorialnego.
Pastwowa teoria samorzdu terytorialnego nie moe take lekceway ekspono-
wania znaczenia instytucji pastwa w procesie decentralizacji wadzy publicznej. Std
wanie w art. 11 ustawy z dnia 5 czerwca 1998 r. o samorzdzie wojewdztwa jest
naoony na samorzd wojewdztwa obowizek okrelania strategii rozwoju woje-
wdztwa uwzgldniajcej pielgnowanie polskoci oraz rozwj i ksztatowanie wia-
domoci narodowej, obywatelskiej i kulturowej mieszkacw, a take pielgnowanie
i rozwijanie tosamoci lokalnej.
Przedstawione powyej zagadnienia prawne, ktre determinuj obecn wizj pa-
stwowej teorii samorzdu terytorialnego wyranie wskazuj, e teoria ta, nadal zacho-
wujc swoj podstawow tre bo inaczej nie byaby to teoria pastwowa musi
uwzgldnia dodatkowe czynniki wynikajce: 1. z europeizacji administracji publicz-
nej pastw czonkowskich UE, przy koniecznoci zachowania tosamoci lokalnej,
kulturowej i narodowej wsplnot samorzdowych oraz 2. znajdowa rozwizania
prawne, w tym oparte na informatyzacji, urealniajce wynikajcy bezporednio
z mocy ustawy byt naturalnych i sztucznych wsplnot samorzdowych.

CONTEMPORARY UNDERSTANDING OF THE PUBLIC THEORY


ON TERRITORIAL SELF-GOVERNMENT IN POLAND

Summary

The article is entitled Contemporary understanding of the public theory on territorial self-
government in Poland. The law distinguishes the following theories on territorial self-government:
naturalist, political, sociological, naturalistic-public, universalist and public. At present, in legal science and

20 Olejniczak-Szaowska, E., Prawo do uczestnictwa w kierowaniu sprawami publicznymi we wsplnotach


samorzdowych w wietle dyrektywy Rady 94/80/WE, Samorzd Terytorialny 2006, nr 12, s. 711.

124
in the Polish law, the public theory prevails, supported with the theses of universalist theory related to
the heritage of the European Charter of Local Self-Government and the European Charter of Local
Self-Government.
The fundamental research problem of the text is the presentation of legal issues of the public theory on
territorial self-government, which are decisive to its current shape. These issues include: 1) artificial
nature of large self-government communities (poviat (district) and voivodeship/regional self-government);
2) use of IT systems for building relations between members of artificial communities; 3) region as
a mandatory level of territorial self-government of a European Union Member State, ensuring that the state
can absorb community funds; 4) need to secure voting rights for the executives of a local unit of territorial
self-government to European Union citizens, via EU Member State; 5) due to decentralisation of execution
of goals, tasks and the law of the European Union by Member States the need for the Polish territorial self-
government units to apply not only national, but also community legal order; 6) appropriate shaping of the
relations between the state and the region, ensuring the cultivation of the Polish identity, as well as
development and shaping of national, citizen and cultural awareness of the people, and nurturing and
development of local identity.

125
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 127147

KDY JE ROZHODNUT ORGNU OBCE NICOTN?

JOSEF VEDRAL

OBECN K VCN A FUNKN PSLUNOSTI

Teorie (nejen) sprvnho prva vcelku tradin rozliuje mezi vcnou


a funkn pslunost sprvnho orgnu, resp. orgnu veejn moci jako takovho.
Podle na mezivlen teorie sprvnho prva vcn pslunost uruje vci, jejich
obstarvn pat do kompetence urit kategorie ad sprvnch,1 zatmco funkn
pslunost znamen rozvrh kompetence mezi rzn stupn te edn kategorie nebo
mezi rzn orgny veejnho vrchnostenskho svazu.2 Funkn pslunost mla tedy
jak vertikln tak horizontln rozmr.
Podle soudob teorie sprvnho prva vcn pslunost uruje orgn, kter m
v dan vci z hlediska hmotnprvnch kategori psobnost (jde o vztahy, v nich je
povoln plnit sv koly) a pravomoc (tj. je oprvnn vydvat v dan vci individuln
sprvn akty). prava vcn pslunosti mus vychzet i z organizace sprvy a do n
zabudovanch instannch vztah, proto je jej soust i uren orgnu, kter rozho-
duje v prv instanci.3 Naproti tomu funkn pslunost se chpe jako soust vcn
pslunosti a je institutem, kter si vynucuje rozmanitost organizace sprvy, nap. vy-
tvenm takovch tvar, jako jsou orgny pi orgnu, pop. zvltn tvary uvnit
sprvnho orgnu se specializovanou innost. Tak subjekty samosprvy a dal prv-
nick osoby si obvykle vytvej vlastn organizan strukturu a je teba odpovdt na
otzku, kter z jejich orgn bude v urit vci rozhodovat. Zle na zvltnch z-
konech, ponechaj-li to na vnitnch pedpisech, nebo zda pmo ur pslun orgn.
V zsad stejnm zpsobem definuje instituty vcn a funkn pslunosti teorie ci-
vilnho prva procesnho, kdy vcn pslunost uruje soudy (lnek soudn sousta-
vy), kter jsou pslun projednat a rozhodnout vc jako soudy prvnho stupn, za-
tmco funkn pslunost uruje dlen psobnosti mezi soudy rznch lnk soudn
soustavy pi projednn jedn a te vci. Jinak eeno uruje, kter soud rozhoduje
o opravnch prostedcch, a u dnch nebo mimodnch.4 V ppad funkn p-

1 Hoetzel, J.: eskoslovensk sprvn prvo. st veobecn. 2. pepracovan vydn, Praha 1937, s. 91.
2 Tamt, s. 94.
3 Hendrych, D. a kol.: Sprvn prvo. Obecn st. 7. vydn. Praha, C. H. Beck, 2009, s. 388.
4 Winterov, A. a kol.: Civiln prvo procesn, 3. vydn, Praha, ASPI, 2004, s. 121.

127
slunosti soud z pochopitelnch dvod odpad druh st tohoto institutu, pod n
sprvn prvo chpe pslunost konkrtnho orgnu veejnho vrchnostenskho svazu.
S vydnm rozhodnut ve sprvnm zen mimo meze vcn a/nebo funkn pslu-
nosti spojuje prvn d urit prvn dsledky (absolutn) nedostatek vcn p-
slunosti m (obvykle)5 za nsledek nicotnost sprvnho aktu, zatmco nedostatek p-
slunosti funkn pouhou nezkonnost, i kdy ani to nemus bt nesporn (jde o to
urit, resp. shodnout se na tom, kterou pslunost budeme pokldat za pslunost vc-
nou a kterou jen za pslunost funkn). Souasn komentov literatura vztahuj-
c se k nynjmu sprvnmu du s nedostatkem funkn pslunosti nicotnost nespo-
juje, a to zejm ani v ppad, kdy je stanovena zkonem, alespo nen tento ppad
vslovn zmiovn a naopak se uvd, e v souvislosti s nicotnost z dvodu vcn
nepslunosti je teba odliovat vcnou a funkn nepslunost. O funkn nepslu-
nosti hovome u obc a kraj, nebo v rmci obce a kraje existuje nkolik sprvnch
orgn ve smyslu 1 odst. 1 sprvnho du a je teba urit, kter z nich bude v kon-
krtn vci vst zen. Napklad v rmci obce me vst sprvn zen obecn ad,
rada obce, komise rady obce i zvltn orgn obce. Potom v ppad, kdy by nap. pe-
stupkov zen vedla komise k projednvn pestupk zzen jako zvltn orgn
obce, akoliv byl k zen podle zkona pslun obecn ad, nelze hovoit o vcn,
ale o funkn nepslunosti komise k projednvn pestupk. Rozhodnut vydan ko-
mis tedy nebude nicotn, ale pouze vydan v rozporu s prvnmi pedpisy.6
Podobn uvaoval i Hoetzel, u nho se meme dost, e mezi paakty pat pro-
jevy ad naprosto nepslunch. [] Pochybnosti vak vznikaj, pokud jde o rzn
stupn tho stroj sprvnho. ivnostensk d provdj ady politick, a to tak, e
I. stolic me bti jak okresn ad, tak zemsk ad nebo ministerstvo prmyslu
a obchodu. Stejn je tomu nap. u obce, kde psobnost edn je rozdlena mezi sta-
rostu, obecn radu a zastupitelstvo. Ptme se: jest paaktem kon, kter msto zemsk-
ho adu provedl ad okresn nebo vice versa? Pad na vhu skutenost, jak je vy-
mezena psobnost mezi jednotlivmi lnky tho sprvnho stroj, zda pesnm
vpotem vc nebo elastitj formul asi toho znn, e vy ad je I. stolic, kdy
jde o podnik hospodsk a jinak dleitj. Neshledval bych absolutn nepslu-
nosti tehdy, kdyby akt vydal ad hierarchicky vy, ne jak prvn d pedpisuje, u
proto, e dv zruky vt objektivnosti a odbornosti; z tto presumpce musme vy-
chzeti; krom toho tento vy ad jest zpravidla stolic odvolac, a ji z toho dvo-
du nen absolutn nepslun o vci jednati. Jde o pouhou rznost funkce (to je nyn
tak stanovisko nejv. sprvnho soudu).7 Zd se tedy, e by to nek zcela jasn
odkazuje-li tak na obce, kde psobnost edn je rozdlena mezi starostu, obecn
radu a zastupitelstvo, nedomnval se zejm, e by dvodem nicotnosti mla bt sku-
tenost, e rozhodl jin orgn obce, ne kter rozhodnout ml.

5 Obvykle z toho dvodu, e nelze zcela vylouit (a naopak se pipout) monost zruen nicotnho roz-
hodnut v odvolacm zen, vyjde-li tato skutenost (nicotnost) v prbhu odvolacho zen najevo, resp.
monost zruen takovho rozhodnut v zen pezkumnm (srov. nap. ern, P., Dohnal, V., Korbel, F.,
Prokop, M.: Prvodce novm sprvnm dem, Praha, LINDE Praha, a.s., 2006, s. 233234).
6 Jemelka, L., Pondlkov, K., Bohadlo, D.: Sprvn d. Koment. 2. vydn, Praha, C. H. Beck 2009,
s. 287288.
7 Hoetzel, dlo cit. v pozn. . 1, s. 289.

128
Komentov literatura vztahujc se k pedchozmu sprvnmu du z r. 1967 mlu-
vila vak o nicotnosti rozhodnut i v souvislosti s nedostatkem funkn (tedy nejen
vcn) pslunosti, kdy poruen funkn pslunosti pi rozhodovn m stejn d-
sledky jako pi rozhodovn vcn nepslunho orgnu, a vede tedy k nicotnosti
aktu.8 V jinm komenti k pedchozmu sprvnmu du se uvdlo, e posouzen
funkn pslunosti je vznamn v ppad organizanch sloek konkrtnch sprv-
nch orgn, kter zkon pro ten kter druh sprvnho zen vslovn oznauje za
sprvn ad. Tam, kde rozhodne namsto zkonem vslovn oznaenho sprvnho
adu jin sprvn ad, by se bude jednat jen o jinou organizan sloku pslunho
sprvnho orgnu (napklad msto ivnostenskho adu obce rozhodne stavebn ad
obce), jedn se v ppad konkrtnho sprvnho aktu o sprvn akt nicotn. Jin si-
tuace vak nastane v ppad, pokud ve vci rozhodne jin organizan sloka sprv-
nho orgnu ne ta, kter je k rozhodnut pslun podle internho organizanho du,
kter nem povahu obecn zvaznho pedpisu (nap. ve vci rozhodne za obec msto
odboru vnitnch vc sekretarit starosty). Jeliko v tomto ppad navenek rozhodu-
je obec, kdy zkon pslunost konkrtnho odboru k vydn rozhodnut neupravuje,
vydan rozhodnut nem nicotnou povahu, prvn existuje a plat presumpce jeho
sprvnosti.9
Tady se tedy z hlediska dsledk poruen pravidel o pslunosti pi vydvn roz-
hodnut rozliovaly ppady, kdy pslunost stanovil pmo zkon, od ppad, kdy
byla stanovena na zklad zkona internm aktem sprvnho orgnu. Je ovem otz-
kou, zda v ppad organizanch sloek sprvnho orgnu, tzn. z pohledu citovan-
ho komente vlastn odbor obecnho adu, d se vbec dnes jet mluvit o funkn
pslunosti jakoto pslunosti podlhajc zkonn prav. Nelze toti pehldnout,
e pedchoz sprvn d upravoval funkn pslunost pece jen ponkud jinak ne ten
stvajc, co bylo dno pedevm jinm modelem organizace veejn sprvy. Podle
sprvnho du z r. 1967 sice podobn jako podle toho stvajcho platilo, e k zen
jsou vcn pslun sprvn orgny, kter uruje zvltn zkon ( 5 odst. 1 zkona
. 71/1967 Sb.), souasn vak bylo stanoveno, e je-li pslun k zen nrodn
vbor, provd zen pslun odbor nrodnho vboru, piem nen-li takov odbor
zzen, zen provd pslun komise nrodnho vboru, a nen-li zzena ani takov
komise, zen provd rada nrodnho vboru ( 6 odst. 1 zkona . 71/1967 Sb.).
Zvltn prvn pedpisy mly krom toho stanovit, ve kterch vcech jsou pslun
k zen sprvn komise nrodnho vboru ( 6 odst. 2 tohoto zkona). Dvodov zpr-
va k tomuto ustanoven uvdla, e na rozdl od dosavadn pravy upravuje se ales-
po v obecn form funkn pslunost orgn nrodnch vbor s myslem pispt
k upevnn sprvn dlby prce mezi tmito orgny (sic!) a k vytvoen pznivjch
pedpoklad pro jejich rozhodovac innost ve sprvnm zen. Uren funkn p-
slunosti orgn nrodnch vbor je v souladu se zkonem o nrodnch vborech
a vychz z koncepce, podle n je rozhodovac pravomoc ve sprvnch zleitostech
oban a organizac svena pedevm odborm nrodnch vbor.

8 Voplka, V., imnkov, V., oln, M.: Sprvn d. Koment. 2. vydn. Praha, C. H. Beck, 2003, s. 29.
9 Ondru, R. a kol.: Sprvn d. Koment. Praha, Linde Praha a.s., 2003, s. 78.

129
Hlavnm dvodem vak bylo spe ne zcela jasn postaven nrodnch vbor v teh-
dejm systmu sttn sprvy, kdy je zkonn prava (zkon . 69/1967 Sb., o nrod-
nch vborech) charakterizovala jako orgny socialistick sttn moci a sprvy v kra-
jch, okresech a v obcch a souasn jako zastupitelsk sbory pracujcho lidu, kter
jsou sloeny z poslanc, kte jsou voleni na zklad veobecnho, rovnho a pmho
volebnho prva tajnm hlasovnm ( 1 odst. 1 a 2 zkona o nrodnch vborech). N-
rodnm vborem pitom ale nebyl jen onen sbor poslanc tvocch tzv. plenrn zase-
dn nrodnho vboru, ale nrodn vbor tvoily i dal orgny. Souasn tak zkon
upravoval i orgny nrodnch vbor, tedy vlastn orgny orgnu, byl-li nrodn
vbor samotn jako celek orgnem sttn moci a sprvy. Orgny nrodnho vboru
byly ji zmnn plenrn zasedn nrodnho vboru a dle rada nrodnho vboru,
komise a sprvn komise, vbory lidov kontroly, odbory nrodnho vboru a nakonec
jet zvltn orgny pro vkon sttn sprvy ( 39 a 65 zkona o nrodnch vbo-
rech). Bylo tedy sporn, co je to vlastn nrodn vbor, zda jde o jedin orgn nebo
o uskupen vce orgn.10
Toto ne zcela jasn pojet nrodnch vbor a jejich orgn sten pelo i do
obecnho zzen z r. 1990 a svm zpsobem i do obecnho zzen z r. 2000, kdy ze-
jmna ono prvn obecn zzen z r. 1990 se stalo pomrn svrznou sms institut
pevzatch ze zkona o nrodnch vborech z r. 1967 a z obecnho zzen z r. 1864
(kter mimochodem nebylo nikdy formln zrueno). Podle pvodnho i stvajcho
obecnho zzen se na odbory me lenit u samozejm ne nrodn vbor ale obec-
n ad jako orgn obce, zstala monost svit komism obecn rady vkon sttn spr-
vy (penesen psobnosti) a obecn zzen a v nvaznosti na nj pak nkter speciln
zkony (nap. zkon o pestupcch) nadle potaj se zizovnm tzv. zvltnch org-
n pro vkon sttn sprvy, co jsou vechno instituty pejat zcela nebo v pozmn-
n podob ze zkona o nrodnch vborech z r. 1967 (z obecnho zzen z r. 1864 byl
pevzat zejmna smen model samostatn a penesen psobnosti a struktura org-
n obce).
Zejmna do postaven odbor obecnho adu ( 109 odst. 2 obecnho zzen) se
tak promt postaven odbor nrodnho vboru jakoto vkonnch orgn nrodnho
vboru ( 61 a nsl. zkona . 69/1967 Sb. a 6 odst. 1 zkona . 71/1967 Sb.). Sprv-
n praxe (sten zejm z dvod kontinuity fungovn veejn sprvy a tak jist
pod dojmem mnohdy ne zcela astn terminologie nkterch zkon, kter mluv
o stavebnch, matrinch, vodoprvnch i ivnostenskch adech, silninch sprv-
nch adech nebo o orgnech ochrany prody i orgnech ochrany ovzdu, ani by
vak lo o njak samostatn orgny, nebo jde jen o vyjden kompetence obc v dan
oblasti veejn sprvy) a nkdy i pmo zkonn prava jim tak i dnes pisuzuje a
tm postaven samostatnch sprvnch orgn (projevuje se to pedevm v nkte-
rch sprvnch zench, kdy maj rzn odbory jednoho a tho obecnho i krajsk-
ho adu tendenci vystupovat vi sob jako samostatn sprvn orgny), a jde jen
o vnitn sousti obecnho adu.

10 Srov. nap. Vedral, J.: Sprvn prvo v obdob 19451989, in Bobek, M., Molek, P., imek, V.: Komu-
nistick prvo v eskoslovensku, Kapitoly z djin bezprv, Brno 2009, s. 622 a nsl.

130
Zmnit je teba zejm. 1 psm. a) zkona . 570/1991 Sb., o ivnostenskch adech,
podle nho jsou ivnostenskmi ady obecn ivnostensk ady, ktermi jsou odbory
(!) obecnch ad obc s rozenou psobnost, krajsk ivnostensk ady, ktermi
jsou odbory krajskch ad, a na zem hlavnho msta Prahy ivnostensk odbor Ma-
gistrtu hlavnho msta Prahy. Obdobnou pravu ve sv dob obsahoval i nkdej zkon
o pozemkovch pravch a pozemkovch adech (zkon . 284/1991 Sb.), podle nho
okresnmi pozemkovmi ady byly samostatn (!) referty okresnch ad a na zem
hlavnho msta Prahy pozemkov ad hlavnho msta Prahy, kterm byl samostatn (!)
odbor Magistrtnho adu hlavnho msta Prahy. Rozdl mezi vcnou a funkn p-
slunost orgn obc tedy i dky tmto tendencm byl a dodnes zstal mnohdy ne zcela
jasn, eho dsledkem jsou mon i ve citovan radikln odlin nzory na nicot-
nost rozhodnut na rovni obce objevujc se v soudob komentov literatue.
S prvnmi dsledky poruen pravidel o vcn a funkn pslunosti se musela po
r. 1990 njak vyrovnat i soudn judikatura. V n v prbhu 90. let minulho stolet pe-
vldl nzor, e zatmco absolutn vcn nepslunost je dvodem nicotnosti, nedo-
statek funkn pslunosti ji naopak nezpsobuje. K tomuto zvru doly soudy ve
sprvnm soudnictv zatm jen v souvislosti s rozhodovnm o rozkladu, kdy bylo ju-
dikovno, e je-li rozhodnut o rozkladu vydno v rozporu s kogentnm ustanove-
nm 61 odst. 2 spr. . nkm jinm ne ministrem (vedoucm stednho orgnu
sttn sprvy), je takovm postupem poruen zkon v ustanovench o pslunosti.
Nejde tu o nepslunost vcnou (k n by soud musel pihldnout z edn povinnos-
ti, a kter by zpsobila nulitu aktu), ale o nepslunost funkn (poruen poadu
sprvnch stolic), kter zpsobuje nezkonnost vslednho aktu.11
Tento pspvek se vak zabv monmi prvnmi dsledky toho, e rozhodnut ve
sprvnm zen (bez ohledu na to, zda v samostatn nebo penesen psobnosti) vyd
orgn obce, kter k tomu nen pslun podle kompetennch ustanoven obecnho
zzen i jinho zkona, tzn. e dan vc sice spad do (samostatn nebo penesen)
psobnosti obce, ale rozhodnut vyd jin orgn obce, ne kter by ho podle zkona
(i podle modifikovanho rozdlen kompetenc mezi orgny provedenho na zklad
obecnho zzen) vydat ml. V ppad, kdy orgn obce vyd rozhodnut ve vci, kter
je zcela mimo samostatnou i penesenou psobnost obce, zejm nebude o nicotnosti
takovho rozhodnut z dvodu absolutn vcn nepslunosti pochyb.12 Pitom je teba

11 Rozhodnut Vrchnho soudu v Praze, .j.: 6 A 202/95 z 30. 9. 1998, SoJ. . 4 ronk 1999, s. 109,
. 410/1999 nebo tho soudu j.: 6 A 86/96 z 21. 9. 1998, SoJ., . 16 ronk 1998, s. 500, . 347/1998.
12 Sloitj to nicmn me bt v ppad kraje, kdy je 77 odst. 1 sprvnho du stanoveno, e nicot-
n je rozhodnut, k jeho vydn nebyl sprvn orgn vbec vcn pslun, co vak neplat, pokud je
vydal sprvn orgn nadzen vcn pslunmu sprvnmu orgnu. V 178 odst. 2 vt druh sprv-
nho du je vak stanoveno, e nadzenm sprvnm orgnem orgnu obce se rozum krajsk ad, co
ve spojen s 89 odst. 1 sprvnho du plat jak pro zen v penesen tak i samostatn psobnosti (viz
t 67 odst. 1 psm. a) krajskho zzen). Otzkou pak je, zda v ppad, kdy by krajsk ad jako nad-
zen orgn orgnu obce vydal rozhodnut ve vci, kter spad do samostatn psobnosti obce, bylo toto
rozhodnut nicotn nebo jen nezkonn, nebo pece jen je nco jinho vztah nadzenosti a podze-
nosti v oblasti sttn sprvy a instann vztahy ve sprvnm zen vedenm v samostatn psobnosti (p-
sobnost kraje jako odvolacho orgnu je nadto psobnost penesenou, a to i v ppad, kdy rozhoduje
o odvoln proti rozhodnut obce vydanmu v samostatn psobnosti, nebo pravomoc odvolacho org-
nu pela na krajsk ady z ad okresnch, kde tato psobnost byla vkonem sttn sprvy, nebo ne-
mohla bt nim jinm pechodem na krajsk ady se z tto psobnosti vak jist nestala samostatn
psobnost kraj).

131
vzt v vahu nejen ustanoven samotnho sprvnho du ale i obecnho zzen a dal-
ch zkon, kter mnohdy samy pmo stanov (funkn?) pslunost toho kterho
orgnu obce.

VCN A FUNKN PSLUNOST (ORGN) OBCE

Podle 10 sprvnho du jsou sprvn orgny vcn pslun jednat


a rozhodovat ve vcech, kter jim byly sveny zkonem nebo na zklad zkona
a podle 77 odst. 1 tohoto zkona je rozhodnut, k jeho vydn nebyl sprvn orgn
vbec vcn pslun, nicotn, co neplat jen tehdy, pokud rozhodnut vydal sprvn
orgn nadzen vcn pslunmu sprvnmu orgnu. Podle 130 odst. 1 pak plat,
e stanov-li zkon, e zen provd zemn samosprvn celek, ani by uroval,
kter jeho orgn je k konm pslun, je tmto orgnem v ppad kraje krajsk ad
a v ppad obce obecn ad. Podobn pravidlo plat i pro dal veejnoprvn korpo-
race, resp. prvnick osoby jako takov ( 130 odst. 2 a 3 sprvnho du).
Zatmco ze samotnho textu 10 je zejm, e se tk psobnosti vcn, ustanove-
n 130 se chpe tak, e upravuje pslunost funkn, tedy funkn pslunost spo-
vajc v uren konkrtnho orgnu prvnick osoby, kter m za ni provdt kony ve
sprvnm zen. Funkn pslunost spovajc v zkonnm uren toho, kter sprv-
n orgny budou danou vc projednvat v instann linii, tedy ona druh sloka funk-
n pslunosti, je upravena zejm. v 89 odst. 1 v ppad odvolacho zen a v 152
odst. 2 v ppad rozkladu.
Rozdlen kompetenc spadajcch do (samostatn nebo penesen) psobnosti obce
mezi jednotliv orgny obce upravuje jednak (obecn) obecn zzen a jednak (kon-
krtn pro konkrtn agendy spadajc do samostatn i penesen psobnosti) nkte-
r dal zkony upravujc ten kter sek veejn sprvy. Ustanoven obecnho zzen
i dalch zkon o dlb kompetenc mezi jednotliv orgny obce jsou neutrln
z hlediska toho, zda jde innosti spadajc do psobnosti sprvnho du a odkazuj
obecn jen na samostatnou nebo penesenou psobnost ( 84 odst. 1, 99 odst. 1 a 2,
109 odst. 3 a 106). Obecn plat, e vkon samosprvy je zleitost pedevm vo-
lench orgn, tzn. zastupitelstva, rady a starosty, zatmco vkon sttn sprvy je z-
leitost ostatnch orgn obce, kter vznikaj jinak ne volbou, tzn. pedevm obec-
nho adu, pop. zvltnch orgn a/nebo k tomu povench komis obecn rady.
Neplat to bezvjimen i volen orgny vykonvaj v nkterch ppadech na z-
klad zkona sttn sprvu (nap. pravomoc zastupitelstva schvalovat nazen obce
nebo pravomoc obecn rady vydvat nkter opaten obecn povahy podle stavebnho
zkona) a naopak na vkonu samosprvy mohou participovat i orgny nevolen. Jde
zejmna o innost tajemnka obecnho adu, by nejde v jeho ppad o orgn obce
ale soust orgnu obecnho adu. Dalm pkladem je 22 odst. 7 zkona
. 250/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech zemnch rozpot, kde je stanoveno, e
obecn ad rozhoduje v samostatn psobnosti o uloen odvodu za poruen roz-
potov kzn a penle podle odstavc 4 a 6 tohoto ustanoven, piem pitom po-
stupuje podle zkona o sprv dan a poplatk, od 1. 1. 2011 podle daovho du.

132
Prvn prava v poslednch letech ponkud zatemnila skutenost, zda v ppad
samosprvy a sttn sprvy (samostatn a penesen psobnosti) na rovni obce jde
o (vcnou) psobnost obce jako subjektu veejn sprvy (piem funkn pslu-
nost jednotlivch jejch orgn vyplv z organizan normy, tzn. obecnho zzen)
nebo zda jde pmo o vcnou psobnost jednotlivch orgn obce jako sprvnch
orgn ( 1 odst. 1 sprvnho du). Pokud by tomu bylo tak, e by lo o vcnou p-
slunost vdy jen konkrtnho orgnu obce, je otzkou, zda by mlo v tchto ppa-
dech nadle smysl mluvit o samostatn psobnosti obce. Ppad, kdy obec po-
stupuje pi vkonu samostatn psobnosti podle st druh a tet sprvnho du,
tzn. vydv rozhodnut ve sprvnm zen, je na druhou stranu minimum (jde ze-
jmna o rozhodovn o ukldn pokut podle 58 obecnho zzen), i tak by ale zej-
m nemlo smysl mluvit o samostatn psobnosti obce (v ppadech, kdy se ne-
postupuje podle sprvnho du viz zejm. 1 odst. 3 sprvnho du) a vedle toho
o samostatn psobnosti orgnu obce, pokud by lo o postupy a kony sprvnmu
du podlhajc.
Historicky lo pitom o psobnost obce a nikoliv psobnost orgnu obce, a to
i v ppad psobnosti penesen, kter ns z hlediska pedmtu pspvku zajm
mnohem vce, nebo prv v penesen psobnosti se vydv drtiv vtina rozhodnu-
t ve sprvnm zen. Nap. u Hoetzela se tak v tto souvislosti doteme, e z pedpi-
s eskho obec. zzen plyne, e penesenou psobnost je povena sama obec, kter
ji vak me vykonvati jen obecnm starostou. Nen tedy u ns volen princip jinde
ujat, e penesenou psobnost je poven jen urit orgn obce.13
Zklady organizace sprvy obce obsahuje stava R v hlav sedm, podle n je
obec samostatn spravovna zastupitelstvem, jeho psobnost14 me bt stanovena
jen zkonem, a kter rozhoduje ve vcech samosprvy, pokud nejsou zkonem sv-
eny zastupitelstvu vyho zemnho samosprvnho celku (l. 101 odst. 1, l. 104
odst. 1 a 2 stavy). Jin orgny obce (ani kraje) ne zastupitelstvo stava vslovn
nezmiuje, v l. 105 ale obecn pedpokld monost svit sttn sprvu orgnm
samosprvy (bez bliho upesnn) a v l. 79 odst. 3 umouje, aby orgny zem-
n samosprvy (opt bez uren konkrtnho orgnu) vydvaly na zklad zkonnho
zmocnn prvn pedpisy (jde o prvn pedpisy v penesen psobnosti, vydvn
prvnch pedpis v psobnosti samostatn, tzn. obecn zvaznch vyhlek, vyhra-
zuje stava v l. 104 odst. 3 zastupitelstvu). myslem tvrc stavy jist nebylo vy-
louit monost existence dalch tradinch orgn obce (a od r. 2000 t kraje). To do-
kldaj ustanoven obecnho zzen a to, e tato skutenost, tzn. existence dalch
orgn obce (a kraje) na zklad pslunch organizanch zkon, nen nijak zpo-
chybovna.

13 Hoetzel, dlo cit. v pozn . 1, s. 195.


14 Na prvn pohled jde jen o psobnost zastupitelstva jako orgnu obce, spe ale jde ve skutenosti o sa-
mostatnou psobnost jako takovou, pesnji eeno tu samostatnou psobnost, kter m povahu veejn
moci a na kterou tedy dopad l. 2 odst. 3 stavy, nebo pokud jde o onu nevrchnostenskou sloku sa-
mostatn psobnosti, plat i pro obec pravidlo obsaen v l. 2 odst. 3 Listiny, tzn. kad (i prvnick
osoba, v. veejnoprvn korporace) me init to, co zkon nezakazuje. Jinak lze ale asi jen tko pi-
pustit, aby psobnost, tzn. veejn moc, jinch orgn obce mohla bt stanovena jinak ne zkonem, co
by ostatn narelo i na ji zmnn l. 2 odst. 3 stavy, resp. l. 2 odst. 2 Listiny.

133
V em vak ji spory bt mohou a tak jsou (a co bezprostedn souvis s tmatem
tohoto pspvku), je otzka, maj-li (i dokonce musej-li) jednotliv zkony upravu-
jc tu kterou oblast veejn sprvy svovat psobnost (pslunost) obci jako takov,
tzn. jako veejnoprvn korporaci a subjektu veejn sprvy (a spolehnout se pokud jde
o uren konkrtnho orgnu pslunho na rovni obce na dlbu kompetenc mezi n
obecn upravenou v obecnm zzen, ze kterho vyplyne, kter orgn obce je funk-
n pslun) i zda maj svovat psobnost pmo konkrtnmu orgnu obce jako vy-
konavateli veejn sprvy, resp. zda na tuto skutenost m i me mt njak vliv to,
zda jde o oblast samostatn nebo penesen psobnosti. V ppad penesen psob-
nosti se toti poukazuje pedevm na l. 105 stavy, z nho m vyplvat, e vkon
sttn sprvy (penesen psobnosti) lze svit pouze konkrtnmu orgnu obce a ni-
koliv obci jako veejnoprvn korporaci (subjektu veejn sprvy) s tm, e funkn
pslun orgn by se uroval a na zklad kompetennch ustanoven obsaench
v obecnm zzen.15
Pokud by tomu tak skuten mlo bt, mohl by l. 104 odst. 1 znamenat, e zatm-
co psobnost zastupitelstva jako jednoho z orgn obce me bt stanovena jen zko-
nem, psobnost jinch orgn obce by mohla bt stanovena i prvnm pedpisem ni
prvn sly? Jist ne, u jen proto, e i l. 105 se v praxi interpretuje tak, e sttn spr-
vu je mon obci, resp. jejm orgnm svit jen zkonem. Nebo jde v l. 104 odst. 1
spe o to, e zkonem m bt stanovena (samostatn) psobnost, tzn. ta samostatn
psobnost, kter m povahu veejn moci, obce jako takov, piem jej rozdlen
mezi jednotliv orgny obce u tak psn bt stanoveno nemus (jde o mon pesu-
ny pravomoc mezi jednotlivmi orgny obce, kter obecn zzen tradin pipout)?
Tento zvr zejm vce odpovd postaven obce jako subjektu veejn sprvy. Vc je
krom toho komplikovna tm, e ustanoven obecnho a krajskho zzen mluv
o pravomoci zastupitelstva, v tomto ppad jde vak ale skuten o pravomoci a ni-
koliv o psobnost ve smyslu l. 104 odst. 1 stavy, nebo ustanoven obecnho i kraj-
skho zzen vyhrazuj zastupitelstvm pedevm vci, kter povahu vkonu veejn
moci nemaj (zejm. majetkoprvn kony), nkter jsou dokonce jen intern povahy
(volba starosty, resp. hejtmana a len rady), vkonem veejn moci vyhrazenm za-
stupitelstvm je tak pedevm schvalovn obecn zvaznch vyhlek, podle dalch
zkon pak pedevm schvalovn opaten obecn povahy podle stavebnho zkona.
Jinak je ale orgnem, kter vykonv podstatnou st veejn moci sven obci, obec-
n ad (a v ppad kraje krajsk ad), nebo veejnou moc vykonvaj obce a kraje
pedevm pi vkonu psobnosti penesen.
Pokud se ale pipust, e v ppad l. 104 odst. 1 jde (bez ohledu na jeho doslovn
vklad) vlastn o samostatnou psobnost obce, by jen tu, kter m povahu veejn
moci, a nikoliv jen o psobnost jejho zastupitelstva, mlo by to zejm platit i pro
l. 105. Jak v ppad samostatn tak penesen psobnosti je ostatn vkon t kter
psobnosti provdn vdy jednotlivmi orgny obce jako prvnick osoby, tzn. vyko-
navateli veejn sprvy (v ppad samostatn psobnosti navc potenciln t mst-

15 Nap. Sldeek, V., Mikule, V., Syllov, J.: stava esk republiky, koment, C. H. Beck, Praha 2007,
s. 877.

134
nm referendem) a z tohoto hlediska, tzn. zda pslun zkon svujc obci uritou
psobnost mus vdy t urit i konkrtn orgn, kter bude tuto psobnost vykonvat,
nen podstatn, jde-li o samostatnou nebo penesenou psobnost, a to i s ohledem na
(i pes 8 obecnho zzen) mnohdy pomrn nejasnou hranici mezi tmito typy p-
sobnosti obce. To jist nebrn tomu, aby zkon upravujc psobnost obce v urit ob-
lasti veejn sprvy pmo uril, kter orgn obce m danou agendu vykonvat, ne-
znamen to vak, e to mus bt pravidlo i snad dokonce jedin monost, kdy to je
navc ve vztahu k obecnm kompetennm ustanovenm obecnho zzen zbyten,
nebo z nich samotnch vyplv, jak je vkon samostatn a penesen psobnosti mezi
orgny obce rozdlen. Mnoh zkony tak ovem in, zejmna pak ty, kter upravuj
penesenou psobnost, a to pedevm pod dojmem on pomrn zjednoduen inter-
pretace l. 105 stavy, kter se zaala prosazovat pedevm v souvislosti s pesunem
psobnosti z okresnch ad na obce a kraje.
Samotn obecn zzen ale nen v otzce, zda jde u penesen psobnosti o psob-
nost obce nebo orgnu obce, jednoznan a konzistentn. V 7 odst. 2 je sice stano-
veno, e sttn sprvu, jej vkon byl zkonem sven orgnu obce, vykonv tento
orgn jako svou penesenou psobnost, hned v 8 se ale odkazuje na penesenou p-
sobnost obce, podle 11 odst. 1 me obec v penesen psobnosti vydvat na zkla-
d zkona a v jeho mezch nazen obce, je-li k tomu zkonem zmocnna a podle od-
stavce 2 tohoto ustanoven obec vykonvajc rozenou psobnost me za podmnek
stanovench v odstavci 1 vydvat nazen obce pro sprvn obvod stanoven zvlt-
nm prvnm pedpisem. V 61 odst. 1 psm. a) je stanoveno, e penesen psobnost
ve vcech, kter stanov zvltn zkony, je v zkladnm rozsahu svenm obci vy-
konvna orgny obce urenmi tmto nebo jinm zkonem nebo na zklad tohoto
zkona.
Pokud jde o nkter dal zkony, tak nap. v 40 odst. 1 zkona o pozemnch ko-
munikacch je stanoveno, e psobnost silninho sprvnho adu vykonvaj v roz-
sahu stanovenm tmto zkonem t obce v penesen psobnosti, na co navazuje
odstavec 5 tohoto ustanoven, kter rovn mluv jen o obcch. Podle 43 psm. c) ve-
terinrnho zkona vykonvaj sttn sprvu ve vcech veterinrn pe obce, na co
navazuje 46 tohoto zkona a rovn 77b, kde je stanoveno, e psobnosti stanove-
n obci podle tohoto zkona jsou vkonem penesen psobnosti, s vjimkou 46
psm. c). V 54 odst. 2 zkona o drahch je stanoveno, e psobnost drnch sprv-
nch ad vykonvaj v rozsahu stanovenm tmto zkonem t obce v penesen p-
sobnosti a v 58 odst. 1 tohoto zkona je uvedeno, e vkon sttnho dozoru obcemi
nle do penesen psobnosti obc. V 18 odst. 1 ivnostenskho zkona je stano-
veno, e obec me v penesen psobnosti vydat trn d formou nazen obce.
Obecn zzen ji od r. 1990 obecn pipout jak v oblasti samostatn tak penese-
n psobnosti monost uritch pesun kompetenc mezi jednotlivmi orgny obce
na zklad vlastnho rozhodnut tchto orgn, co se me zejm tkat i tch ppa-
d, kdy ten kter zkon stanov pmo psobnost uritho orgnu obce (alespo to nen
vyloueno) a souasn me jt o ppady, kdy se rozhoduje podle sprvnho du
a kdy tedy jde o to dodret pravidlo o vcn pslunosti sprvnho orgnu, jeho po-
ruen m za nsledek nicotnost rozhodnut. Podle 102 odst. 2 psm. k) stvajcho

135
obecnho zzen je rad obce vyhrazeno ukldat pokuty ve vcech samostatn psob-
nosti obce podle 58 obecnho zzen,16 piem tuto psobnost me rada zcela nebo
zsti svit pslunmu odboru obecnho adu. Zkon sice stanov, e rada me
tuto psobnost svit zcela nebo zsti pslunmu odboru obecnho adu, to vak
zejm neznamen, e by toto ustanoven nelo pout v ppad, kdy se obecn ad
na odbory nelen, nebo podle 109 odst. 2 je takov lenn obecnho adu fakul-
tativn.
Zvltn situace je v obcch, kde se rada obce nevol a kde na zklad toho vyko-
nv jej pravomoc starosta, nestanov-li zkon jinak ( 99 odst. 2 obecnho zzen).
Zkon stanov jinak v 102 odst. 4, kde pro tyto ppady vyhrazuje nkter pravo-
moci rady zastupitelstvu, netk se to vak 102 odst. 2 psm. k), tzn. pravomoci roz-
hodovat o ukldn pokut podle 58 obecnho zzen. I pro tento ppad tedy plat, e
tuto psobnost me starosta obce svit pslunmu odboru obecnho adu zcela
nebo zsti, ovem starosta obce souasn stoj v ele obecnho adu ( 109 odst. 1
vta druh). Pokud by ale na zklad 99 odst. 2 a 102 odst. 2 psm. k) rozhodoval
o ukldn pokut podle 58 obecnho zzen, nevystupuje jako osoba stojc v ele
obecnho adu ale jako samostatn orgn obce ( 103 a nsl.obecnho zzen) a tm
i sprvn orgn vedouc sprvn zen (podle 1 odst. 1 je sprvnm orgnem orgn
zemnho samosprvnho celku, me jm tedy bt i starosta). Pokud by se na zkla-
d 102 odst. 2 psm. k) rozhodl svit tuto psobnost obecnmu adu, bude sprv-
nm orgnem pslunm k tomuto zen obecn ad a starosta bude u jen jeho
soust.
dn dal sprvn zen v samostatn psobnosti rad obce vyhrazena nejsou, a to
ani samotnm obecnm zzenm ani jinm zkonem.17 Jin ppady, kdy zkon svu-
je obci rozhodovat v samostatn psobnosti ve sprvnm zen, nicmn existuj, nap.
29 odst. 1 zkona . 285/2002 Sb., o darovn, odbrech a transplantacch tkn a or-
gn a o zmn nkterch zkon (transplantan zkon). V takovch ppadech se
muselo a do innosti stvajcho sprvnho du vychzet z 102 odst. 3 obecnho
zzen, podle nho rada obce zabezpeuje rozhodovn ostatnch (tzn. ostatnch ve
vztahu k odstavci 2 tohoto ustanoven) zleitost patcch do samostatn psobnosti
obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce
nevyhradilo, piem rada obce neme svit starostovi ani obecnmu adu rozho-
dovn v zleitostech podle odstavce 2 s vjimkou zleitost uvedench v odstavci 2
psm. k) a m). To znamen (a takto k tomu pistupuje i praxe), e rada obce me sta-
rostovi nebo obecnmu adu a contr. svit rozhodovn ve vech ostatnch zleitos-
tech spadajcch do samostatn psobnosti, kde to zkon nevyluuje, v. rozhodovn
ve sprvnm zen, pokud by tato psobnost vyplvala ze zvltnho zkona. Teoretic-
ky bylo (a je) mon, by navsost nepraktick, aby si takovou pravomoc vyhradilo na
zklad 84 odst. 4 obecnho zzen zastupitelstvo (v takovm ppad by rozhodo-

16 Vzhledem k 1 odst. 1 a 9 sprvnho du nen sporu o tom, e jde o rozhodovn ve sprvnm zen.
17 To ovem paradoxn neznamen, e by rada v jinch ppadech ve sprvnm zen rozhodovat nemohla,
nebo vcelku bn bv, e obecn rad je svovna pravomoc rozhodovat o udlovn vjimek ze z-
kaz stanovench v obecn zvaznch vyhlkch v takovch ppadech vystupuje obecn rada jako
sprvn orgn a rozhoduje podle sti druh a tet sprvnho du.

136
valo jako kolektivn sprvn orgn podle 134 sprvnho du, kterto ustanoven se
vztahuje i na radu obce, pokud je ona sama sprvnm orgnem, kter sprvn ze-
n vede).
Otzkou je, zda do tchto vzjemnch vztah mezi orgny obce vnesl nco novho
130 odst. 1 sprvnho du, podle nho plat, e stanov-li zkon, e zen provd
zemn samosprvn celek, ani by uroval, kter jeho orgn je k konm pslun,
je tmto orgnem v ppad obce obecn ad. Otzkou toti je, zda je splnna v tomto
ustanoven pedpokldan podmnka, tzn. e zkon neuruje, kter orgn obce je p-
slun k provdn kon ve sprvnm zen, kdy to pro oblast samostatn psob-
nosti plyne z 102 odst. 2 psm. k) pro zen podle 58 obecnho zzen, obecn pak
z 102 odst. 3 pro ppadn dal rozhodovn ve sprvnm zen v samostatn p-
sobnosti, kter obci sv jin zkony. Zejm vak ano, nebo sprvn d pravdpo-
dobn vychz z toho, e pokud zkon stanov, e zemn samosprvn celek rozho-
duje ve sprvnm zen, ml by souasn urit, kter jeho orgn je k takovmu zen
pslun a pokud tak on sm konkrtn (nikoliv obecn zzen obecn) nein, uplat-
n se pravidlo obsaen v 130 odst. 1 sprvnho du. Zkonem se tak v 130
odst. 1 nerozum jakkoliv zkon, ale prv jen ten, kter obci danou psobnost sv-
uje a toto ustanoven tak m povahu lex specialis k 102 odst. 3 obecnho zzen pro
ty zleitosti spadajc do samostatn psobnosti obce vyplvajc ze zvltnch zko-
n, kter nejsou vyhrazeny rad ani zastupitelstvu a rozhoduje se o nich ve sprvnm
zen.
Pokud jde o penesenou psobnost, je situace ponkud sloitj, nebo kandid-
t na jej vkon je na rovni obce podle obecnho zzen vce. Podle 109 odst. 3
psm. b) obecnho zzen vykonv penesenou psobnost obecn ad, ovem s v-
jimkou vc, kter pat do psobnosti jinho orgnu obce. Toto ustanoven ponkud
nepochopiteln odkazuje jen na penesenou psobnost podle 61 odst. 1 psm. a), kde
je stanoveno, e penesen psobnost ve vcech, kter stanov zvltn zkony, je v z-
kladnm rozsahu svenm obci vykonvna orgny obce urenmi tmto nebo jinm
zkonem nebo na zklad tohoto zkona. V nsledujcch psmenech 61 odst. 1 je
ponkud tajemn uvedeno, e penesen psobnost v rozsahu povenho obecnho
adu je vykonvna tmto adem a penesen psobnost v rozsahu obecnho adu
obce s rozenou psobnost je vykonvna tmto adem. Nen zcela jasn, co se tm
chce ci, nebo je vcelku zejm, e penesenou psobnost, kter je zkonem svena
pmo povenmu obecnho adu, vykonv poven obecn ad a penesenou p-
sobnost, kter je zkonem svena pmo obecnmu adu obce s rozenou psob-
nost vykonv obecn ad obce s rozenou psobnost.
Pravidlo uveden v 109 odst. 3 psm. b) se toti urit nevztahuje jen na obyej-
n obecn ady, tzn. obecn ady obc, kter vykonvaj penesenou psobnost
v zkladnm rozsahu, ale i (nebo pesnji eeno tm spe) na poven obecn
ady a obecn ady obc s rozenou psobnost. Ty nejsou njakmi specilnmi or-
gny pouze nkterch obc, ale podobn jako teba v ppad matrinch i stavebnch
ad se tmito pojmy vyjaduje pouze specifick druh kompetence obce, resp. obec-
nho adu jako orgnu obce (z hlediska soustavy orgn obce je poven obecn ad
i obecn ad obce s rozenou psobnost obecnm adem podle 109 obecnho z-

137
zen). V ppad ne zcela jasnch ustanoven 61 odst. 1 psm. b) a c) vak jde zej-
m o to, e penesenou psobnost, kter je svena jen obcm s povenm obecnm
adem, resp. jen obcm s rozenou psobnost, maj vykonvat v tchto obcch prv
jen obecn ady.
Vedle obecnho adu toti vykonvaj, resp. mohou vykonvat, penesenou psob-
nost v tom i onom rozsahu i dal orgny obce, a sice pedevm tzv. zvltn orgny
zizovan na zklad zvltnch zkon ( 106 obecnho zzen) a komise obecnch
rad poven vkonem sttn sprvy ( 103 odst. 4 psm. c) a 122 odst. 2), zd se
ovem, e nikoliv za stejnch podmnek ve vech obcch. Z 61 odst. 1 m toti zej-
m vyplvat, e v ppad obc s povenm obecnm adem a obc s rozenou p-
sobnost nejsou pesuny penesen psobnosti mezi orgny obce, kter obecn zzen,
a ji samo o sob nebo ve spojen s jinmi zkony, umouje, mon, ovem zejm
jen pokud jde o tu penesenou psobnost, kterou vykonvaj tyto obce, resp. jejich or-
gny, tzn. nikoliv pokud jde o penesenou psobnost vykonvanou obcemi v zklad-
nm rozsahu, kter je u vech obc stejn. Zatmco penesen psobnost v tzv. z-
kladnm rozsahu, tzn. penesen psobnost sven vem obcm, je podle 61 odst. 1
psm. a) obecnho zzen vykonvna orgny obce, tzn. jakmkoliv orgnem obce
za podmnek vyplvajcch z obecnho zzen, resp. dalch zkon, penesen p-
sobnost podle psm. b) a c) tohoto ustanoven m bt (alespo podle dikce zkona) vy-
konvna (pouze?) obecnm adem, kdy se tu na rozdl od psm. a) neodkazuje obec-
n na orgny obce ale prv jen na obecn ad. Snad prv v tto souvislosti m
tedy odkaz na 61 odst. 1 psm. a) obsaen v 109 odst. 3 psm. b) svj smysl, kdy
lze zkon vyloit tak, e ho 61 odst. 1 psm. b) a c) uritm zpsobem dopluj. To
tedy zejm vyluuje (m vylouit), aby byla tato penesen psobnost sven jen
obcm s povenm obecnm adem a obcm rozenou psobnost vykonvna
krom obecnho adu samotnho t dalmi orgny obce, pokud by samozejm
zkon, a ji samo obecn zzen nebo jin zkon jako lex specialis, nestanovil nco
jinho (jde nap. o ustanoven o nazen obce, kter na rovni obc s rozenou p-
sobnost vydv podle 11 odst. 2 obecnho zzen rada tto obce, by ani to nen ve
vech ppadech jasn18).
V ppad obc s povenm obecnm adem a obc s rozenou psobnost tak
s ohledem na 61 odst. 1 psm. b) a c) zejm nelze vyut 103 odst. 4 psm. c) obec-
nho zzen, podle kterho me starosta po projednn s editelem krajskho adu
svit komisi vkon penesen psobnosti v uritch vcech, pesnji eeno tohoto
ustanoven lze v tchto obcch pout jen v ppad penesen psobnosti ve smyslu
61 odst. 1 psm. a) obecnho zzen, tedy pokud jde o penesenou psobnost sve-
nou v zkladnm rozsahu vem obcm. Komisi rady obce vak zejm takto nelze
svit penesenou psobnost svenou jen obcm s povenm obecnm adem ani

18 Nap. v 48 odst. 1 psm. i) lesnho zkona je stanoveno, e obecn ady obc s rozenou psobnost
rozhoduj o uloen opaten v ppadech mimodnch okolnost podle 32 odst. 2, pokud nepesahuj
jejich sprvn obvod, piem v 32 odst. 3 je stanoveno, e opaten uveden v odstavci 2 me orgn
sttn sprvy les uloit t vyhlkou a v poznmce pod arou k tomuto ustanoven se odkazuje na 11
odst. 2 zkona o obcch. Pravdpodobn to ale nen mnno tak, e by v tchto ppadech ml prvn
pedpis v penesen psobnosti vydat namsto obecn rady obecn ad a jde spe o nedslednost pi
tvorb zkona.

138
penesenou psobnost svenou jen obcm s rozenou psobnost, co by mlo
vyplvat z porovnn 61 odst. 1 psm. a) obecnho zzen na stran jedn, kter spo-
juje vkon penesen psobnosti obecn s orgny obce, s psm. b) a c) tohoto usta-
noven na stran druh, kter spojuje vkon penesen psobnosti v obcch s pove-
nm obecnm adem a v obcch s rozenou psobnost prv jen s obecnm
adem. A nelze v tomto smru zejm vyut ani 106 obecnho zzen ve spojen
s tmi zvltnmi zkony, kter ponechvaj starostovi pi zizovn tzv. zvltnch or-
gn vt i men volnost rozhodovn o tom, jak rozsah penesen psobnosti
zvltnm orgnm sv, jako je tomu nap. v ppad komise pro projednvn pe-
stupk.
Podle 53 odst. 3 zkona . 200/1990 Sb., o pestupcch mohou obce jako svj
zvltn orgn zizovat komise k projednvn pestupk. Podle 53 odst. 1 obce pro-
jednvaj pestupky proti podku ve sttn sprv ve vcech, kter jsou jim sveny,
dle pestupky proti podku v zemn samosprv, pestupky proti veejnmu pod-
ku, pestupky proti majetku, jako i pestupky proti obanskmu souit, pokud neby-
ly spchny poruenm zvltnch prvnch pedpis o provozu na pozemnch komu-
nikacch, a pestupky na seku vyhledvn, ochrany, vyuvn a dalho rozvoje
prodnch livch zdroj, zdroj prodnch minerlnch vod a lzeskch mst.
Obecn ady obc s rozenou psobnost pak navc podle odstavce 2 tohoto ustano-
ven projednvaj pestupky ve vcech, kter spravuj, a ostatn pestupky, pokud k je-
jich projednn nejsou pslun jin sprvn orgny.
Zkon o pestupcch (a tm mn obecn zzen) pitom nic nestanov o zpsobu
rozdlen kompetenc v oblasti projednvn pestupk mezi obecn ad a komisi
k projednvn pestupk jako zvltn orgn obce a stejn tak nestanov nic ani
o rozdlen kompetenc mezi obecn ad a komisi rady obce poven projednv-
nm pestupk na zklad 103 odst. 4 psm. c) a 122 odst. 2 obecnho zzen.
Zle tak v obou ppadech v zsad na starostovi, kter bude komisi pro projedn-
vn pestupk jako zvltn orgn zizovat nebo bude povovat komisi rady obce
projednvnm pestupk, v jakm rozsahu tuto penesenou psobnost mezi n roz-
dl. Bude pitom ovem ve ve popsanm smyslu limitovn ustanovenmi 61
odst. 1 psm. b) a c), tzn. e nebude moci komisi jako zvltnmu orgnu ani komi-
si obecn rady svit projednvn pestupk tkajc se t penesen psobnosti,
kter je vykonvna jen na rovni obc s povenm obecnm adem a obc s roz-
enou psobnost.
Obvykle tomu bv tak, e komise pro projednvn pestupk jako zvltn orgn,
pop. komise obecn rady jako poradn orgn rady, je povena projednvnm obec-
nch pestupk (zejm. pestupky proti veejnmu podku, pestupky proti oban-
skmu souit, pestupky proti majetku, pestupky spovajc v poruovn obecn z-
vaznch vyhlek), zatmco specializovan pestupky souvisejc s vkonem t kter
sti sttn sprvy sven obci zstvaj obecnmu adu. Vylouena teoreticky nen
ani monost, by asi nebude pli pravdpodobn, aby byla souasn zzena komise
pro projednvn pestupk jako zvltn orgn a souasn byla vkonem sttn spr-
vy v tto oblasti povena komise obecn rady, a to pochopiteln tak, aby se psobnost
tchto orgn nepekrvala. Otzkou je, jak by tomu bylo v ppad, pokud by staros-

139
ta na zklad 106 obecnho zzen a 53 odst. 3 zkona o pestupcch komisi pro
projednvn pestupk pouze zdil a ve zizovacm aktu19 o rozsahu psobnosti ko-
mise nebylo nic (v ppad poven komise obecn rady vkonem sttn sprvy to zej-
m v vahu nepipad). Bylo by pak otzkou, v jakm rozsahu by v tomto ppad
mla komise pro projednvn pestupk vlastn pestupky projednvat a zejm by se
muselo dovozovat, e j pslu (na kor obecnho adu) projednvn vech pe-
stupk spadajcch do penesen psobnosti obce v zkladnm rozsahu.

KDY JE ROZHODNUT ORGNU OBCE NICOTN?

Pro zkoumn podmnek nicotnosti rozhodnut vydanho orgnem obce


ve sprvnm zen jsou podstatnj prv naznaen mon pesuny kompetenc v ob-
lasti penesen psobnosti, nebo ppad, kdy obce rozhoduj ve sprvnm zen v sa-
mostatn psobnosti je ve srovnn s onou druhou oblast psobnosti obce znan
mn, nicmn jsou, a to i v samotnm obecnm zzen (ji zmnn 58 obecnho
zzen). Jak by se tedy posuzovalo rozhodnut ve sprvnm zen, pokud by je vydal
orgn obce, kter k jeho vydn nebyl pslun, nebo dolo k penosu psobnosti na
jin orgn obce (v ppad penesen psobnosti tedy na komisi rady obce nebo na
zvltn orgn a v ppad samostatn psobnosti z obecn rady na obecn ad)? Jde
o to, zda by takov rozhodnut mlo bt pokldno za nicotn z dvodu absolutnho
nedostatku vcn pslunosti nebo jen za nezkonn z dvodu nedostatku pslu-
nosti funkn, tzn. pslunosti orgnu na rovni obce. Jde koneckonc o to, zda 77
odst. 1 sprvnho du o dvodu nicotnosti rozhodnut pro absolutn vcnou nepslu-
nost lze vbec pout v ppad, kdy msto jednoho orgnu obce vyd rozhodnut jin
orgn te obce.
Z hlediska ve popsanch monch zpsob rozdlovn kompetenc v oblasti sa-
mostatn a penesen psobnosti obce mezi jednotliv jej orgny si lze pedstavit n-
kolik monch variant, jak by mohl rozhodnut ve sprvnm zen vydat orgn obce,
kter k tomu nen pslun (zatm je stle otzkou, zda vcn nebo jen funkn).
Ped zvorku je teba vytknout ppad, kdy orgn obce vyd rozhodnut ve vci, kter
vbec nespad do samostatn ani penesen psobnosti obce, a to vetn ppad, kdy
by nap. poven obecn ad vydal rozhodnut v penesen psobnosti ve vci, kter
nle obecnmu adu obce s rozenou psobnost v tomto ppad by nemlo bt
o nicotnosti takovho rozhodnut z dvodu absolutn vcn nepslunosti podle 77
odst. 1 sprvnho du pochyb.

19 Nejde o sprvn rozhodnut ale o intern akt obce. Sprvn d se sice podle vslovnho ustanoven 1
odst. 3 nevztahuje pouze na vzjemn vztahy mezi orgny tho zemnho samosprvnho celku pi v-
konu samostatn psobnosti, bylo by ale jist absurdn, aby se vztahoval na vztahy vznikajc mezi or-
gny obce pi vkonu psobnosti penesen. Sprvn d se obecn nevztahuje na internum veejn spr-
vy, ledae by vslovn stanovil nco jinho.

140
ROZHODNUT VYDAN PSLUNM ORGNEM OBCE
V NESPRVN PSOBNOSTI

Dal monost je ppad, kdy orgn obce vyd rozhodnut ve vci, kter
sice spad do psobnosti obce, ovem do jin psobnosti, ne se orgn obce domn-
val, tzn. e rozhodnut ve vci, kter spad do penesen psobnosti, je vydno v p-
sobnosti samostatn nebo naopak, je vak pitom vydno pslunm orgnem.20 pat-
n vbr typu psobnosti na rovni jednoho a tho orgnu, kdy orgn obce je
k vydn rozhodnut sice pslun, avak v jinm typu psobnosti obce, nen jen i-
rou teori.
Pkladem me bt prv (ale mon tak e pouze) ukldn pokut prvnickm
osobm a podnikatelm za poruovn povinnost stanovench v nazen obce, tedy
pedpisech vydvanch v penesen psobnosti, podle 58 odst. 4 obecnho zzen.
V nm se mluv obecn o prvnch pedpisech obce, tzn. e se ustanoven tk jak
sankc za poruovn obecn zvaznch vyhlek tak nazen obce. V ppad fyzic-
kch osob je ukldan sankc za poruovn nazen obce na zklad 46 odst. 1 z-
kona o pestupcch21 ve spojen s 95a tohoto zkona penesenou psobnost jde
o pestupkov zen veden podle zkona o pestupcch, kter prv na zklad
95a tohoto zkona obecn spad do penesen psobnosti, a to v. ukldn sankc
za poruovn obecn zvaznch vyhlek jako pedpis v samostatn psobnosti.22
Otzkou je, do jak psobnosti spad ukldn pokut prvnickm osobm a podnika-
telm za poruovn nazen obce podle 58 odst. 4 zkona o obcch.
Na prvn pohled by se v kombinaci s 8 obecnho zzen zdlo, e do psobnosti
samostatn.23 Koneckonc i podle 35 odst. 2 obecnho zzen pat do samostatn
psobnosti obce (krom dalch tam uvedench zleitost) tak zleitosti uveden
v 102 tohoto zkona a v 102 odst. 2 psm. k) je stanoveno, e rad obce je vyhraze-
no ukldat pokuty ve vcech samostatn psobnosti obce a odkazuje se pitom na
58 tohoto zkona. Toto ustanoven je ale mon vykldat dvojm zpsobem.
Me tomu bt tak, e ukldn vech pokut podle 58 obecnho zzen, tzn. i tch,
kter se ukldaj prvnickm osobm a podnikatelm za poruen nazen obce, spad

20 Tato skutenost se projev pedevm na vnj podob psemnho vyhotoven rozhodnut, co vyplv
jednak z 111 obecnho zzen a jednak z 6 zkona . 352/2001 Sb., o uvn sttnch symbol esk
republiky ve spojen s 69 odst. 1 sprvnho du (stranou ponechme rzn peripetie, kter mohou bt
spojeny s vypracovvnm psemnho vyhotoven rozhodnut v elektronick podob). Mlo by to ale vliv
i na samotn prbh sprvnho zen, nebo sprvn d pedpokld pro zen veden v samostatn
psobnosti urit odchylky, nap. nemonost zmnit rozhodnut v odvolacm zen podle 90 odst. 1
psm. c) sprvnho du.
21 Podle 46 odst. 1 zkona o pestupcch je pestupkem i poruen jinch povinnost, ne kter jsou uve-
deny v 21 a 45 tohoto zkona, jestlie jsou stanoveny zvltnmi prvnmi pedpisy vetn nazen
obc, okresnch ad a kraj.
22 Tento stav je dost absurdn, nebo obec sankcionuje poruovn svch vlastnch prvnch pedpis v pe-
nesen psobnosti. Podobn absurdn je ale i nap. to, e podle zkona o mstnch poplatcch vykonv
obecn ad sprvu mstnch poplatk v penesen psobnosti nebo to, e vkon psobnosti orgn obc
pi zajiovn voleb do obecnch zastupitelstev podle zkona o volbch do zastupitelstev v obcch je rov-
n vkonem sttn sprvy. Tyto pklady nicmn svd o tom, e rozdlen psobnosti obce na samo-
statnou a penesenou m k dokonalosti daleko.
23 V 8 je stanoveno, e pokud zvltn zkon upravuje psobnost obc a nestanov, e jde o penesenou
psobnost obce, plat, e jde vdy o samostatnou psobnost. Ustanoven sice vslovn mluv jen
o zvltnm zkon, bylo by ale jist absurdn toto pravidlo neaplikovat na samotn obecn zzen.

141
do samostatn psobnosti obce (pak by se odkaz v 102 odst. 2 psm. k) tkal cel-
ho 58 jako takovho). Ale me tomu bt i tak, e z 58 odst. 4 spad do samo-
statn psobnosti obce pouze ukldn pokut za poruovn obecn zvaznch vyhl-
ek a prv tato psobnost je podle 102 odst. 2 psm. k) vyhrazena obecn rad
jakoto ukldn pokut ve vcech samostatn psobnosti, zatmco ukldn pokut
za poruovn nazen obce je v ppad pokut ukldanch prvnickm osobm
a podnikatelm vkonem penesen psobnosti24 (pak by se odkaz na 58 obsaen
v 102 odst. 2 psm. k) tkal nikoliv celho 58 ale prv jen rozhodovn o ukl-
dn tch pokut, kter pat do samostatn psobnosti, tzn. ukldn pokut ve vcech
samostatn psobnosti, co by mly bt logicky jen pokuty za poruovn obecn
zvaznch vyhlek, nebo ukldn sankc za poruovn prvnch pedpis v pene-
sen psobnosti nen pojmov vlastn zleitost obce ve smyslu 7 odst. 1 obecn-
ho zzen).
Bylo by tak asi dost absurdn, aby rozhodovn o uloen pokuty za poruen prv-
nho pedpisu vydanho v penesen psobnosti bylo jednou vkonem sttn sprvy
(ukld-li se pokuta fyzick osob za pestupek podle zkona o pestupcch) a jednou
vkonem samosprvy, a to podle toho, komu se sankce ukld, resp. o jak druh sprv-
nho deliktu jde (na druhou stranu prv takov absurdita zejm existuje v ppad
ukldn pokut za pestupky spovajc v poruovn obecn zvaznch vyhlek, kdy
jde podle zkona o pestupcch o penesenou psobnost a tko to vzhledem k 95a
tohoto zkona vyloit jinak). Pokud by ostatn mlo do samostatn psobnosti spadat
ukldn vekerch pokut podle 58 obecnho zzen, bylo by zbyten v 102 odst. 2
psm. k) odkazovat na ukldn pokut ve vcech samostatn psobnosti ( 58), kdy
do samostatn psobnosti podle 35 odst. 2 pat vechny zleitosti uveden v 102
s vjimkou vydvn nazen obce. Prost by stailo odkzat na 58 jako takov a to,
e jde o samostatnou psobnost, by plynulo z 35 odst. 2 obecnho zzen. Navc je
v 35 odst. 1 obecnho zzen stanoveno, e do samostatn psobnosti obce nepat
to, co je penesenou psobnost, tzn. pokud bychom vyli z toho, e ukldn pokut fy-
zickm osobm za poruovn nazen obce podle pestupkovho zkona je penese-
nou psobnost, o em nen pochyb, mlo by penesenou psobnost bt i ukldn
pokut prvnickm osobm a podnikatelm za poruovn nazen obce. Dan ustano-
ven je konen mon vykldat jet tetm zpsobem, a sice tak, e pat-li do pe-
nesen psobnosti podle zkona o pestupcch ukldn pokut za pestupky spovaj-
c v poruovn obecn zvaznch vyhlek, spad do penesen psobnosti v ppad
58 odst. 4 obecnho zzen i ukldn pokut prvnickm osobm a podnikatelm za
poruovn obecn zvaznch vyhlek, nebo do samostatn psobnosti nepat to, co
je psobnost penesenou a pokud je penesenou psobnost ukldn pokut za pe-
stupky spovajc v poruovn obecn zvaznch vyhlek, bylo by absurdn, aby
rozhodovn o uloen pokuty za poruen prvnho pedpisu vydanho v samostatn
psobnosti bylo jednou vkonem sttn sprvy (ukld-li se pokuta fyzick osob za

24 S pihldnutm k 46 odst. 1 a 95a zkona o pestupcch a s pihldnutm k 35 odst. 1 obecnho z-


zen, podle nho nepat do samostatn psobnosti to, co je penesenou psobnost obce a penesenou
psobnost je ukldn sankc fyzickm osobm za poruovn nazen obce, tedy ukldn sankc za po-
ruovn pedpis v penesen psobnosti.

142
pestupek podle zkona o pestupcch) a jednou vkonem samosprvy, a to podle toho,
komu se sankce ukld, resp. o jak druh sprvnho deliktu jde.
Takov vklad, tzn. vklad dovozujc v ppad rozhodovn podle 58 odst. 4
obecnho zzen (zsti nebo dokonce zcela) penesenou psobnost, by ml ten d-
sledek, e obecn rada by byla v ppad 58 odst. 4 obecnho zzen pslun jen
k ukldn pokut prvnickm osobm a fyzickm osobm podnikatelm toliko za
poruovn obecn zvaznch vyhlek, zatmco k ukldn pokut tmto osobm za
poruovn nazen obce by byl pmo na zklad 109 odst. 3 psm. b) obecnho z-
zen, tzn. i bez poven obecn rady podle 102 odst. 2 psm. k), pslun obecn ad
(pokud by tato penesen psobnost nebyla podle 103 odst. 4 psm. c) svena ko-
misi obecn rady). Ale mohlo by tomu bt i tak, e spadal-li by cel 58 odst. 4
do penesen psobnosti, co je tak mon vklad, byl by na zklad 109 odst. 3
psm. b) pslun k ukldn pokut podle tohoto ustanoven jen obecn ad.
Mohlo by tedy dojt k tomu, e by obecn ad vydal rozhodnut o uloen pokuty
a domnval se o nm, e ho vydv na zklad poven obecn rady podle 102 odst. 2
psm. k), kter by skuten ve form usnesen obecn rady existovalo, v psobnosti sa-
mostatn (vzhledem k 8 obecnho zzen a vzhledem k tomu, e v 58 odst. 4 nen
vslovn stanoveno, e by ukldn pokut za poruovn nazen obce podle tohoto
ustanoven bylo penesenou psobnost), akoliv by ho ve skutenosti de iure vydval
(ml vydvat) v psobnosti penesen na zklad 109 odst. 3 psm. b) obecnho z-
zen a s ohledem na 35 odst. 1 a 2 obecnho zzen.
Otzkou prvnch dsledk chybn urenho typu psobnosti obce pi vydvn
rozhodnut ve sprvnm zen se soudn judikatura dosud zabvala jen zcela spora-
dicky a existuje zejm jen jedno publikovan rozhodnut ve sprvnm soudnictv,
kter se tto otzky explicitn tk. Jde o rozhodnut Krajskho soudu Plze .j. 30
Ca 241/2000 47 z 31. 7. 2003, Sb. NSS sv. 1 ronk 2003, s. 72, . 35/2003, kter se
ovem tkalo rozhodnut vydanho podle zkona o sprv dan a poplatk. lo o p-
pad, kdy mstsk ad uloil v penesen psobnosti (alespo jak on se domnval) po-
kutu podle 37 odst. 1 zkona o sprv dan a poplatk prvnick osob za nesplnn
povinnosti nepenit povahy, protoe mstskmu adu jako sprvci poplatku ne-
ohlsila vznik sv poplatkov povinnosti. Tehdej pslun okresn ad toto roz-
hodnut jen minimln formln zmnil a co do merita vci potvrdil a alobce napadl
ob rozhodnut s odkazem na to, e sprva mstnch poplatk spad do samostatn p-
sobnosti obce a tud do n mus spadat i ukldn pokut podle 37 zkona o sprv
dan poplatk za poruovn povinnost nepenit povahy souvisejcch s mstnmi
poplatky.
Krajsk soud rozsudkem vyslovil nicotnost obou napadench rozhodnut podle 76
odst. 2 soudnho du sprvnho a v rozsudku uvedl, e pro posouzen vci bylo dle
nzoru soudu rozhodujc, zda sprvu (vkon sprvy) uvedenho mstnho poplatku
vykonvalo Msto elezn Ruda v samostatn psobnosti (tzn. innost v rmci samo-
sprvy) anebo v penesen psobnosti (tj. penesen innost vkonu sttn sprvy). Do
sprvy mstnho poplatku nleelo i ukldn pokuty podle 37 daovho du, pro-
toe konenm clem popsan sankce bylo ,donutit poplatnka, aby dn (tzn. ve
lht a vi stanoven obecn zvaznou vyhlkou . 1/99) splnil svoji poplatkovou

143
povinnost. [] een dan otzky (tj. zda Msto elezn Ruda vykonvalo sprvu
mstnho poplatku v samostatn i v penesen psobnosti) je tedy nutno hledat v p-
slunch (hmotnprvnch) normativnch aktech (nebo tch jejich ustanovench, kter
maj hmotnprvn charakter) innch v dob rozhodovn alovanho (i Mstskho
adu elezn Ruda). [] Pokud lo o penesenou psobnost obce, stejn zkon25
uril, e obec vykonv sttn sprvu v rozsahu stanovenm zvltnmi zkony ( 21
odst. 1). Na zklad zmocnn v zkon a v jeho mezch mohla obec vydvat obecn
zvazn vyhlky ve vcech patcch do penesen psobnosti ( 24 odst. 1). Podle
nzoru soudu bylo nyn citovan ustanoven zkona o obcch pro posuzovanou otzku
klov, protoe na jeho zklad lze vyslovit zvr, e pokud ve sledovanm obdob
zvltn zkon vslovn nesvil plnn uritho kolu do penesen psobnosti obce,
spadalo plnn takovho kolu do samostatn psobnosti obce. [] Zkon o mstnch
poplatcch nestanovil, e sprvu (vkon sprvy) mstnho poplatku za provozovan v-
hern hrac pstroj vykonv obec v penesen psobnosti, a tak je nepochybn, e
sprva (vkon sprvy) uvedenho mstnho poplatku nleela do samostatn psob-
nosti obce. [] Pokud pak bylo v l. I/2 citovan obecn zvazn vyhlky stanoveno,
e vkon sprvy tohoto poplatku provd Mstsk ad elezn Ruda, je namst
dodat, e mstsk ad plnil v oblasti samostatn psobnosti koly, kter mu uloila
mstsk rada nebo mstsk zastupitelstvo [ 58 odst. 3 psm. a) bod 1. 58 odst. 5
psm. a) zkona o obcch]. Jinak eeno, sprvu uvedenho mstnho poplatku mohl
vykonvat jmnem Msta elezn Ruda jeho mstsk ad (pochopiteln jedin teh-
dy, pokud by mu takov kol stanovenm postupem uloilo mstsk zastupitelstvo).
[] Z pedloench spis je ale zejm, e v zen a pi vydn alobou zpochybn-
nho rozhodnut nebyla tato prvn prava respektovna. Ze zhlav i ze zbvajcho
obsahu rozhodnut Mstskho adu elezn Ruda ze dne 2. 5. 2000 o uloen pokuty
alobci je bez pochybnosti patrn, e tento individuln a adresn sprvn (poplatko-
v) akt vydal mstsk ad (a nikoli Msto elezn Ruda ,zastoupen svm mst-
skm adem) jako orgn pslun k vybrn mstnho poplatku za vhern hrac p-
stroj, a tak je zejm, e rozhodnut bylo vydno sprvcem mstnho poplatku nikoli
v samostatn, nbr v penesen psobnosti. K tomu vak nebyl mstsk ad vcn
pslun (a tm pdem neml ani pravomoc k vydn popsanho rozhodnut),
protoe sprva uvedenho mstnho poplatku spadala vlun do samostatn p-
sobnosti (zvraznno autorem) Msta elezn Ruda. Jestlie tedy Mstsk ad e-
lezn Ruda konal zen a vydal rozhodnut o pedmtu, kter nenleel do jeho vcn
pslunosti, dopustil se pochyben, je spovalo v tom, e jm vydan rozhodnut
nen mono povaovat vbec za vsledek sprvn (v irm slova smyslu) innos-
ti, nebo je nicotn (zvraznno autorem).
Krajsk soud vyel tedy v danm ppad z toho, e rozhodoval-li mstsk ad
v dan vci v penesen psobnosti, nebo se domnval, e vc do penesen psob-
nosti spad, nebyl k tomu vcn pslun, nebo lo o psobnost samostatnou. Nicot-
nost rozhodnut pak vyslovil i pesto, e mstsk ad byl v danm ppad k vydn

25 lo o zkon . 367/1990 Sb., o obcch (obecn zzen), ve znn pozdjch pedpis, nebo alovan roz-
hodnut byla vydna jet v dob platnosti tohoto zkona pozn. aut.

144
rozhodnut na rovni obce jako orgn pslun (by v jin psobnosti), nebo pslu-
n obecn zvazn vyhlka stanovila, e vkon sprvy tohoto poplatku provd Mst-
sk ad elezn Ruda, tzn. e mstsk ad byl (alespo tedy bylo mon to tak
vyloit) podle 58 odst. 3 psm. a) obecnho zzen z r. 1990 zastupitelstvem pro-
stednictvm tto obecn zvazn vyhlky poven k plnn kol v samostatn p-
sobnosti, tzn. k vkonu sprvy mstnho poplatku. Chyba byla tedy jen ve patn ur-
enm typu psobnosti obce, kdy se mstsk ad i tehdej okresn ad jako odvolac
orgn domnvaly, e jde o rozhodovn v penesen psobnosti, a lo o psobnost sa-
mostatnou. Dvodem nicotnosti tedy podle soudu byla jen skutenost, e orgn obce
rozhodoval v jin psobnosti, akoliv pokud by se rozhodovalo ve sprvn psob-
nosti, vedl by sprvn zen t orgn obce.

ROZHODNUT VYDAN NEPSLUNM ORGNEM OBCE


V NESPRVN PSOBNOSTI

Jinm ppadem by byla situace, kdy by rozhodnut, tzn. nap. rozhodnu-


t o uloen pokuty podle 58 odst. 4 obecnho zzen, vydal v zvislosti na chybn
urenm typu psobnosti obce orgn obce, kter k tomu nebyl ani podle citovanch
kompetennch ustanoven obecnho zzen pslun. Pokud rozhodovn o ukldn
pokut za poruovn nazen obce jako takov (nebo pinejmenm v ppad ukl-
dn pokut prvnickm osobm a podnikatelm) pat do penesen psobnosti, je
k nmu na zklad 109 odst. 3 psm. b) obecnho zzen pslun obecn ad a ni-
koliv na zklad 102 odst. 2 psm. k) obecn rada, kter me ukldat pokuty podle
58 obecnho zzen jen ve vcech samostatn psobnosti. V takovm ppad by
tedy bylo sprvn zen, pokud by bylo vedeno obecn radou, vedeno nejen v ne-
sprvn psobnosti ale i nepslunm orgnem obce. Otzkou vak je, zda se i v tomto
ppad d mluvit o nicotnosti, nebo zen se stle vede na rovni obce, jen u jin-
ho ne pslunho orgnu a v nesprvn psobnosti. O tom, e jde o dvoj porue-
n zkona, nen sporu, otzkou vak jde, zda jde o absolutn vcnou nepslunost ve
smyslu 77 odst. 1 sprvnho du, kter by zakldala nicotnost takovho rozhodnu-
t, domnvaj-li se pinejmenm nkte autoi koment ke sprvnmu du, e ne-
dostatek funkn pslunosti, co m bt i pslunost orgnu obce ve vci spadajc
do psobnosti obce, nicotnost rozhodnut nezakld, ale jde jen o nezkonnost (viz
koment citovan v pozn. . 6).

ROZHODNUT VYDAN NEPSLUNM ORGNEM OBCE


VE SPRVN PSOBNOSTI

Dal monou situac je ppad, kdy rozhodnut je sice vydno ve sprv-


n psobnosti ale orgnem obce, kter k tomu nen podle kompetennch ustanoven
obecnho zzen, ppadn jinho zkona, pslun. Pitom je zejm teba rozliovat
ppady, kdy je pslunost konkrtnho orgnu obce k vydn rozhodnut stanovena
pmo ve specilnm zkon upravujcm danou oblast psobnosti obce, od ppad,
kdy je psobnost zahrnujc i vydvn rozhodnut svena obci jako veejnoprvn

145
korporaci a subjektu veejn sprvy a pslunost konkrtnho orgnu obce k vydn
rozhodnut vyplv a z obecnch kompetennch ustanoven obecnho zzen, resp.
z 130 odst. 1 sprvnho du, a nen tedy urena pmo specilnm zkonem.
Zatmco v onom druhm ppad jde zejm o klasickou funkn pslunost na
rovni subjektu veejn sprvy (alespo tedy v Hoetzelov pojet funkn pslunos-
ti), v prvnm ppad je mon mt o dsledcch toho, kdy rozhodnut vyd jin orgn
obce, ne o kterm to vslovn stanov zvltn zkon, pece jen pochybnosti. Jde toti
o to, o psobnost jde, zda o psobnost obce nebo o psobnost orgnu obce, piem
jak vyplv z pedchozch st tohoto pspvku, nedv prvn prava na tuto otz-
ku ani zdaleka jasnou odpov, co je navc komplikovno ppadnmi pesuny pra-
vomoc mezi orgny obce v rozsahu, kter umouje obecn zzen, a to jak v oboru
samostatn, tak v oboru penesen psobnosti. Pokud by lo z toho dvodu, e zkon
svil vydvn rozhodnut v uritch vcech pmo konkrtnmu orgnu obce, typic-
ky obecnmu adu, jde-li o penesenou psobnost, o vcnou psobnost orgnu obce,
pak by rozhodnut vydan jinm orgnem obce, zejmna tedy asi komis obecn rady
povenou vkonem sttn sprvy, kter by byl v dsledku toho odat obecnmu
adu, nebo zvltnm orgnem zzenm pro vkon penesen psobnosti (opt na
kor psobnosti obecnho adu), bylo zejm skuten rozhodnutm nicotnm z d-
vodu vcn nepslunosti podle 77 odst. 1 sprvnho du. Pokud bychom ale stli
na stanovisku, e jde vdy (u samostatn i penesen psobnosti) o psobnost obce
jako veejnoprvn korporace a ustanoven specilnch zkon svujcch vydvn
rozhodnut ve sprvnm zen v t i on oblasti veejn sprvy konkrtnmu sprv-
nmu orgnu jsou jen specilnmi ustanovenmi (ve vztahu k obecnmu zzen)
o funkn pslunosti orgn obce, pak by o absolutn vcnou nepslunost podle
77 odst. 1 sprvnho du nelo, ale lo by jen o nedostatek pslunosti funkn.
Ten podle nkterch autor znamen jen nezkonnost vydanho rozhodnut, podle ji-
nch (viz komente citovan v poznmce . 8 a 9) vak i tento ppad m za nsledek
nicotnost.
Je tak otzkou, jak je rozdl mezi tm, kdy je pslunost orgn obce k vydv-
n uritch rozhodnut stanovena pmo ve specilnm zkon upravujcm danou
oblast veejn sprvy, a tm, kdy je pslunost orgnu obce k vydvn takovch
rozhodnut urena a na zklad kompetennch ustanoven obecnho zzen o roz-
dlen psobnosti mezi orgny obce. V obou ppadech je pece pslunost stanove-
na zkonem zatmco v tom prvnm ppad specilnm zkonem, v tom druhm
ppad v obecn rovin obecnm zzenm a me bt stle pedmtem spor, jde-li
o pslunost vcnou i funkn. Pravdpodobn by tomu nemlo bt tak, e je-li p-
slunost orgnu obce urena ve zvltnm zkon, jde o pslunost vcnou, zatmco
plyne-li z obecnho zzen, jde o pslunost funkn, nebo takov interpretace po-
strd konzistenci. M bt ale tento rozdl, tzn. skutenost, e pslunost org-
nu obce plyne bu ze zvltnho zkona nebo z obecnho zzen, dvodem zcela
odlinch prvnch dsledk pro vydan rozhodnut, kdy by v prvnm ppad lo
o rozhodnut nicotn z dvodu nedostatku vcn pslunosti, zatmco ve druhm
ppad jen nezkonn z dvodu nedostatku pslunosti funkn? Pokud ano, pro
vlastn?

146
ZVR

Pokud pistoupme na to, e vcn psobnost nle vdy obci jako ve-
ejnoprvn korporaci, zatmco v ppad jednotlivch jejch orgn jde jen o p-
slunost funkn, o nicotnost by v tchto ppadech nelo. Pokud bychom se naopak
postavili na stanovisko, e sprvnm orgnem je s ohledem zejmna na 1 odst. 1
a 10 sprvnho du vdy orgn zemnho samosprvnho celku a nikoliv zemn
samosprvn celek jako takov, nelo by o dn funkn pslunosti zejm mluvit
a kad rozhodnut vydan nepslunm orgnem obce by mlo bt na zklad 77
odst. 1 sprvnho du rozhodnutm nicotnm. Vzhledem k mnohdy stle nejasn hra-
nici mezi samostatnou a penesenou psobnost a tak s ohledem na pesuny kompe-
tenc mezi jednotlivmi orgny obce, kter umouje obecn zzen, by vak zejm
lo o zvr pomrn psn.
Uvaovat o jaksi stedn cest, kdy by se nicotnost dovozovala tehdy, pokud by
pslunost orgnu obce stanovil pmo speciln zkon, zatmco v ppadech, kdy p-
slunost vyplv jen z obecnch ustanoven obecnho zzen, by zejm nelo,
nebo i v nkterch ppadech, kdy pslunost orgnu obce stanov pmo speciln
zkon, jsou mon pesuny kompetenc podle obecnho zzen, a to pedevm jde-li
o penesenou psobnost, kter je svena vem obcm v zkladnm rozsahu. Je toti
otzkou, zda by v ppad, pokud by nap. namsto komise pro projednvn pestup-
k vydal rozhodnut obecn ad (nap. z toho dvodu, e rozdlen kompetenc mezi
komisi a obecn ad proveden starostou by bylo nejasn) bylo skuten mon tvr-
dit, e obecn ad nebyl podle 77 odst. 1 sprvnho du vbec vcn pslun.
Klonm se, vzhledem ke vem monm peripetim, kter jsou ve popsny (a to
nejsp nejsou ani zdaleka vechny, kter mohou nastat), tedy spe k tomu, e v p-
pad, kdy rozhodne jin ne pslun orgn obce, o nicotnost nejde, by nejde samo-
zejm o zvr zcela (spe vak ani trochu) nesporn.

ON NULLITY OF ADMINISTRATIVE ACT OF MUNICIPAL AUTHORITIES

Summary

The article is focused on the conditions of nullity (invalidity) of administrative acts which
are taken by municipal authorities in the exercise of their public authority. Administrative procedure act
define the absolute lack of competence as the reason of nullity (invalidity) of administrative act. The
competence of municipality is exercised by the bodies of it. The question is whether the administrative act
which is taken by non appropriate body of municipality is invalid or not. The answer on this question is
complicated at the first by the fact that the the division of powers among municipal organs depends on the
distinction between self-governmental and delegated competence of municipalities and at the second that
the municipal act gives to municipality the power to change the division of powers of municipal organs in
limited scope and transfer the powers between them. This facts are the main reasons for the conclusion that
the administrative act which is taken by non appropriate body of municipality should not be invalid.

147
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 149160

KONZULTATIVN MSTN REFERENDUM


ANO I NE?
PETR SVOBODA

I. VOD: JE KONZULTATIVN MSTN REFERENDUM


DE LEGE LATA VYLOUENO?

1. Mstn referendum je zkonem upraven postup, jeho elem je pm


rozhodnut oban obce (a dalch zkonem oprvnnch osob) o jednoznan polo-
en otzce, kter pat do samostatn psobnosti obce, s tm, e takov rozhodnut je
zvazn pro zastupitelstvo a dal orgny dan obce.1 V dosavadn prvn nauce i ju-
dikatue se rozliuj dva zkladn typy mstnch referend ratifikan a konzultativn.
V ratifikanm referendu se rozhoduje o vci, o kter je obec podle zkona pslun
ve sv samostatn psobnosti (zvazn) rozhodnout. V konzultativnm referendu se
rozhoduje o pijet nezvaznho stanoviska obce k vci, o kter obec sice neme ve
sv samostatn psobnosti (zvazn) rozhodnout, ale ke kter se me (tj. m zkonem
zaruen oprvnn) ve sv samostatn psobnosti (nezvazn) vyjdit jako doten
subjekt, nap. jako astnk zemnho zen i jako sousedn obec v procesu projed-
nvn a schvalovn zemn plnovac dokumentace.2 Rozhodnut v konzultativnm
mstnm referendu nen pirozen zvazn pro orgn, kter je podle zkona pslun
vydat zvazn (meritorn) rozhodnut v dan vci. Je vak zvazn pro orgny dote-
n obce v tom smru, e pi vech zench a jednnch, ve kterch m doten obec
prvo se k dan vci vyjdit, mus odpovdajc (kladn, nebo zporn) stanovisko
k tto vci uplatovat a prosazovat.
2. Do prv naznaenho pojet mstnho referenda v R v pomrn nedvn dob
zashl druh sent stavnho soudu. Ve svm usnesen ze dne 31. 8. 2006 sp. zn. II.
S 706/04 vyslovil prvn nzor, e platn zkonn prava mstnho referenda pi-
pout pouze ratifikan referendum, nikoli vak referendum konzultativn.

1 Srov. 2, 6, 8 odst. 3 a 49 zkona . 22/2004 Sb., o mstnm referendu a o zmn nkterch zko-
n, v platnm znn, ve spojitosti s 16 odst. 2 psm. a) a b) a 17 zkona . 128/2000 Sb., o obcch (obec-
n zzen), v platnm znn, a s l. 19 odst. 1 Smlouvy o zaloen Evropskch spoleenstv a se smrni-
c Rady 94/80/ES, kterou se stanov pravidla pro vkon prva volit a prva bt volen v obecnch volbch
pro obany Unie s bydlitm v lenskm stt, jeho nejsou sttnmi pslunky. Dle srov. Kadeka, S.
Rigel, F.: Kam smuje esk prvn regulace mstnho referenda?, Prvn rozhledy . 7/2009, s. 229.
2 Srov. Mates, P.: Prvn prava mstnho referenda, Prvn frum . 2/2007, s. 55 a nsl.; ASPI ID:
LIT27446CZ; Vedral, J.: Koment k zkonu o mstnm referendu. Rozhodovn v mstnm referendu
a vymezen zem pro jeho konn, ASPI; ASPI ID: LIT25226CZ.

149
V projednvan vci rozhodoval druh sent stavnho soudu o stavn stnosti
ppravnho vboru pro konn mstnho referenda v obci T. proti usnesen Krajsk-
ho soudu v eskch Budjovicch. Krajsk soud svm usnesenm zamtl nvrh to-
hoto ppravnho vboru na vyhlen mstnho referenda o dvou otzkch: (1) Sou-
hlaste s tm, aby byl na katastrlnm zem obce T. sklad vyhoelho jadernho
paliva? (2) Souhlaste s tm, aby orgny samosprvy obce T. pi vkonu samotn p-
sobnosti vyuily vech prostedk, aby zabrnily stavb skladu vyhoelho jadern-
ho paliva v lokalit elektrrny T.? Krajsk soud sv zamtav usnesen odvodnil
tm, e mstn referendum o navrench otzkch je neppustn podle 7 psm. c)
[nyn psm. e) pozn. P. S.] zkona o mstnm referendu, nebo se o nich rozhoduje
podle zvltnho zkona a nespadaj podle 6 citovanho zkona do samotn p-
sobnosti obce.
Druh sent stavnho soudu odmtl stavn stnost ppravnho vboru jako zjev-
n neopodstatnnou, co opel o tyto podstatn prvn argumenty: Krajsk soud
v eskch Budjovicch rozhodl na zklad stanoviska, e o loiti radioaktivnch
odpad je rozhodovno pi vkonu sttn sprvy, a tato otzka je tak podle 35 zko-
na o obcch vyjmuta ze samostatn psobnosti obce, a nen proto o tto otzce mono
konat mstn referendum. S tmto nzorem krajskho soudu se stavn soud pln zto-
touje. [] V tto souvislosti pitom neme stavn soud stovateli pisvdit, by
se opr o nzor na danou problematiku uznvanho autora (J. Vedrala pozn. P. S.),
e zkon . 22/2004 Sb. umouje konn takt tzv. konzultativnho referenda. Toto
tvrzen vyvozuje stovatel ze znn 13 odst. 1 zkona o obcch. Podle mnn stav-
nho soudu vak zkon o mstnm referendu tzv. konzultativn referendum neumou-
je a upravuje pouze referendum decisn. [] Hlavn el zkona o mstnm referendu
je nutno spatovat v monosti oban nahradit ve stanovench ppadech (v tomto p-
pad negativn definovanch) svm rozhodnutm rozhodnut svch zastupitel. Jinak
eeno slovy Listiny podlet se na konkrtnm rozhodnut pmo a nikoli (jako ve
standardn vtin ppad) pouze prostednictvm svch volench zstupc. Aplikac
zkona o mstnm referendu tak mohou oban svm rozhodnutm uinnm v refe-
rendu nahradit vybran rozhodnut mstn samosprvy, kter by za normlnch okol-
nost bylo rozhodnuto volenmi zstupci obce. Mstn referendum proto me z pova-
hy vci bt vypsno pouze o otzkch, o nich by byli oprvnni rozhodovat volen
zstupci obce, nebo rozhodnut pijat v mstnm referendu toto rozhodnut nahrazu-
je. Vypsn otzky, o n samosprva nen oprvnna rozhodnout, je proto z logiky
vci vyloueno.
3. Akoli byl citovan prvn nzor vysloven druhm sentem stavnho soudu
pouze v usnesen (nikoli v nlezu), piem usnesen nebylo zveejnno ve Sbrce n-
lez a usnesen stavnho soudu, jedn se o pomrn zvan ppad krajn restrik-
tivnho vkladu nejen samotnho institutu mstnho referenda, ale i stavn zarue-
nho zkladnho prva oban podlet se na sprv veejnch vc pmo podle l. 21
odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod, a v dsledku toho i obsahu pm demo-
kracie v esk republice. Mstn referendum je toti de lege lata jedinou formou
pm demokracie v esk republice, kdy krajsk ani celosttn referendum nen
vbec, respektive v obecn (tzn. opakovateln) podob upraveno, a tedy ani pipu-

150
tno.3 Pitom vtina mstnch referend, kter se dosud v esk republice konala, byla
prv konzultativn.4 Oban obce a dal oprvnn osoby v nich zpravidla vyjado-
valy stanovisko sv obce k zmru njakho jinho subjektu umstit i zdit njakou
velkou stavbu na zem dan obce, a to zpravidla pro ely budoucho zemnho ze-
n nebo procesu projednvn a schvalovn zemn plnovac dokumentace.
Z tchto dvod zasluhuje pozornost nejen zmnn usnesen stavnho soudu, ale
pedevm jm nastolen otzka: Je konzultativn mstn referendum opravdu (i do-
konce z logiky vci) vyloueno? V tomto lnku se pokoum, dt na tuto otzku od-
pov, a za tm elem podat hlub rozbor platn zkonn pravy.

II. ZKONN VYMEZEN PSOBNOSTI ROZHODOVN


V MSTNM REFERENDU

1. Stejnm prvkem zkonn pravy mstnho referenda je vymezen


okruhu vc, o kterch lze v mstnm referendu rozhodovat. Tento okruh vc oznau-
ji jako psobnost rozhodovn v mstnm referendu. Platn zkonn prava, tj. zkon
o mstnm referendu5, ji vymezuje ve dvou svch ustanovench. Za prv, v ustanoven
6, kde ji vymezuje pozitivn stanovenm obecnho pravidla neboli tzv. generln
klauzule. Za druh, v navazujcm ustanoven 7, kde ji vymezuje negativn (tzn., e
ji zuuje) taxativnm vyjmenovnm vjimek z onoho pravidla, tedy taxativnm vy-
jmenovnm vc, o kterch mstn referendum konat nelze, a jinak spadaj pod roz-
sah generln klauzule stanoven v 6.6
Ustanoven 6 zkona o mstnm referendu stanov pomrn jednoduch a jasn
obecn pravidlo (generln klauzuli): V mstnm referendu se rozhoduje o vcech,
kter pat do samostatn psobnosti obce nebo statutrnho msta.7, 8 V navazujcm

3 Ust. l. 2 odst. 2 stavy R (stavn zkon me stanovit, kdy lid vykonv sttn moc pmo) dosud
nen v zsad naplnn. Jm pedvdan stavn zkon zatm nebyl vydn, nepotme-li jeden jedin
stavn zkon o celosttnm referendu ad hoc, a sice stavn zkon . 512/2002 Sb., o referendu pi-
stoupen esk republiky k Evropsk Unii a o zmn stavnho zkona . 1/1993 Sb., stava esk re-
publiky, ve znn pozdjch stavnch zkon.
4 Srov. Mates, P.: Prvn prava mstnho referenda, Prvn frum . 2/2007, s. 55 a nsl.; ASPI ID:
LIT27446CZ.
5 Zkon . 22/2004 Sb., o mstnm referendu a o zmn nkterch zkon, ve znn zkona . 234/2006
a zkona . 169/2008 Sb.
6 Ze systematickho zaazen prvnho pravidla obsaenho v 7 za prvn pravidlo upraven v 6 a dle
s pihldnutm ke zbvajcm prvnm situacm v 7 upravenm (vechny ppady spadaj do samostat-
n psobnosti obce) je nutn dovodit, e 7 zkona o mstnm referendu zuuje okruh vc patcch do
samostatn psobnosti obce, o nich lze mstn referendum konat, o taxativn vymezen ppady. ee-
no jinak, ze zsady, e o vech vcech, kter pat do samostatn psobnosti obce, lze rozhodovat v mst-
nm referendu, existuj vjimky, jejich uzaven vet obsahuje prv 7 zkona o mstnm referendu.
(srov. usnesen Krajskho soudu v Plzni ze dne 21. 4. 2005 . j. 58 Ca 23/2005-41, uveejnn pod
. 661 v . 10/2005 Sbrky rozhodnut Nejvyho sprvnho soudu dle jen Sb.NSS).
7 Vraz obec je zde pouit jako legislativn zkratka ve smyslu 1 psm. a) cit. zkona. Zahrnuje vech-
ny obce, s vjimkou hlavnho msta Prahy a zemn lennch statutrnch mst, a dle mstsk sti
hlavnho msta Prahy a mstsk obvody a mstsk sti zemn lennch statutrnch mst. Vraz sta-
tutrn msto je zde rovn pouit jako legislativn zkratka, a to ve smyslu 1 psm. b) cit. zkona. Ro-
zum se jm hlavn msto Praha a zemn lenn statutrn msta.
8 V dalm vkladu budu z dvodu zjednoduen hovoit zpravidla jen o obci, nebo rozliovn dalch
zkonnch kategori, jako je hlavn msto Praha, mstsk sti hlavnho msta Prahy, zemn lenn
statutrn msta a jejich mstsk obvody a mstsk sti, nen pro podstatu tohoto lnku dleit.

151
ustanoven 7 pak z vjimek taxativn vyjmenovanch v psmenech a) a h) je v kon-
textu tohoto lnku zajmav jen psmeno e), podle nho nelze mstn referendum
konat v ppadech, kdy se o poloen otzce rozhoduje ve zvltnm zen; v po-
znmce pod arou . 11, na kterou se v tomto psmenu odkazuje, je demonstrativn
zmnn star sprvn d, tj. zkon . 71/1967 Sb., o sprvnm zen (sprvn d), ve
znn pozdjch pedpis.
2. Normativn podstata generln klauzule stanoven v 6 zkona o mstnm refe-
rendu tedy spov v (prostm) legislativnm odkazu na samostatnou psobnost obc.
Co pat do samostatn psobnosti obc, je v souladu s l. 104 odst. 1 stavy R vy-
mezeno pedevm v zkon o obcch9 (zejmna v jeho 7 odst. 1, 8, 35 odst. 1
a 2, 84, 85 a 102), v zkon o hlavnm mst Praze10 (zejmna v jeho 2 odst. 1 a 2,
16 odst. 1, 2 a 3, 18 odst. 1, 33, 59, 68, 89 a 94 odst. 1, 2 a 3) a tak v mno-
ha dalch zkonech, nap. ve stavebnm zkon11 [zejmna v jeho 5 odst. 2, 6
odst. 5, 6 odst. 6 psm. d), 7 odst. 2, 7 odst. 3 psm. a) a 85 odst. 1 psm. b)
a 89 odst. 4].
3. Z prv citovanch zkonnch ustanoven, kter vymezuj samostatnou psob-
nost obce, vyplvaj pro analyzovanou problematiku dv dleit zjitn:
Prvn zjitn: Zkonn prava vymezuje samostatnou psobnost obce (tzn. obsah
a rozsah obecn samosprvy ve smyslu l. 8 a l. 100 odst. 1 stavy R) nejen vyme-
zenm jej vcn psobnosti, ale (nutn) t vymezenm jejch pravomoc. Tyto dv
strnky samostatn psobnosti obce je pitom teba peliv rozliovat, nebo kad
z nich vyjaduje nco jinho. Pi vymezen samostatn psobnosti obce toti mus
zkon vymezit (stanovit) nejen [1] oblasti spoleenskch vztah (tedy zleitost ne-
boli vc), kter obec me sama spravovat, ale tak nutn [2] druhy i formy prvnch
prostedk i nstroj, kter k takovmu spravovn me pouvat, tedy ty i ony
druhy (formy) prvnch kon nebo prvnch akt s tmi i onmi prvnmi nsledky.
Pojem samostatn psobnost obce nen proto z teoretickho hlediska zcela pesn
a vstin. Zahrnuje toti v sob jak vcnou psobnost (tj. okruh spoleenskch vzta-
h), tak pravomoc (tj. vet pouitelnch prvnch prostedk). [Ostatn sm zkono-
drce tuto terminologickou nepesnost jen potvrzuje, kdy samostatnou psobnost
obce v nkterch ustanovench zkona o obcch a zkona o hlavnm mst Praze vy-
mezuje prv za pouit pojmu pravomoc.12 Krom toho pojem pravomoc (a ni-
koli psobnost) je pouit tak v ust. 97 soudnho du sprvnho, kter zakld
jurisdikci sprvnch soud mimo jin pro rozhodovn kompetennch spor mezi

9 Zkon . 128/2000 Sb., o obcch (obecn zzen), v platnm znn.


10 Zkon . 131/2000 Sb., o hlavnm mst Praze, v platnm znn.
11 Zkon . 183/2006 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm du (stavebn zkon), v platnm znn.
12 Tak nap. nzev dlu 2 v hlav IV zkona o obcch zn rovnou Pravomoc zastupitelstva obce. Ust. 84
odst. 4 zkona o obcch stanov: Zastupitelstvo obce si me vyhradit dal pravomoc v samostatn p-
sobnosti obce mimo pravomoce vyhrazen rad obce podle 102 odst. 2. Ust. 99 odst. 2 zkona o ob-
cch stanov: V obci, kde se rada obce nevol, vykonv jej pravomoc starosta, nestanov-li tento zkon
jinak ( 102 odst. 4). Ust. 130 psm. b) a c) zkona o obcch stanov: zemn lenn statutrn
msta uprav sv vnitn pomry ve vcech sprvy msta statutem, kter je vydvn formou obecn z-
vazn vyhlky obce. Ve statutu stanov zejmna [] b) pravomoc orgn msta na seku samostatn
a penesen psobnosti, c) pravomoc orgn mstskch obvod a mstskch st na seku samostatn
a penesen psobnosti, []. Analogick ustanoven a terminologii m i zkon o hlavnm mst Pra-
ze srov. nap. 59 odst. 4 a 95 odst. 2.

152
sprvnmi ady (tj. orgny, kter vykonvaj sttn sprvu) na stran jedn a org-
ny zemn, zjmov nebo profesn samosprvy na stran druh; srov. 97 odst. 2 a 3
soudnho du sprvnho.]
V dsledku toho je ovem i sama psobnost rozhodovn v mstnm referendu vy-
mezena nejen vcnou psobnost obce (a tedy potamo vymezenm okruhu spoleen-
skch vztah, kter lze v mstnm referendu eit), ale nutn i odpovdajcmi pravo-
mocemi obce (a tedy potamo vymezenm prvnch kon nebo akt obce, ktermi lze
dan spoleensk vztahy eit). A prv v tom spov jist zludnost vymezen p-
sobnosti rozhodovn v mstnm referendu v 6 zkona o mstnm referendu. Tato
psobnost toti (dky legislativnmu odkazu na samostatnou psobnost obc) v sob
smuje jak vcnou psobnost, tak pravomoc. Proto v kad vci, o kter oban
v mstnm referendu rozhoduj, je teba tyto dv strnky rozliovat, a podle toho tak
identifikovat nejen to, jak vcn zleitost je v danm referendu eena, ale tak to,
jakm odpovdajcm prvnm konem i prvnm aktem obce me bt eena. Jin-
mi slovy, pokud oban obce a dal oprvnn osoby v mstnm referendu rozhoduj
o urit otzce, vdy rozhoduj nejen o njak vcn zleitosti, ale nutn i o odpov-
dajcm prvnm konu i aktu obce, kter obec me (je oprvnna) v tto zleitos-
ti uinit.
Druh zjitn: Ve citovan zkonn ustanoven vslovn ad do samostatn p-
sobnosti obce nejen vci, o kterch pslun obec sama (zvazn) rozhoduje, ale tak
vci, o kterch podle zkona (zvazn) meritorn rozhoduj jin orgny, le ohledn
kterch m obec prvo se vyjdit, respektive prvo astnit se na jejich projednvn,
a ji v rmci sprvnho zen, nebo v rmci jinho zkonem upravenho postupu. Ci-
tovan zkonn ustanoven tak zakldaj v rznch vcech (zleitostech) obecn sa-
mosprvy rzn pravomoci obce: v nkterch vcech m obec pravomoc (zvazn)
rozhodnout, v jinch vcech m obec jen pravomoc se (nezvazn) vyjdit. V tomto
smru jsou rozhodujc zejmna tato zkonn ustanoven, kter vslovn vymezuj sa-
mostatnou psobnost obce, pop. mstsk sti hlavnho msta Prahy:
Ust. 85 odst. 1 psm. b) a 89 odst. 4 vta prvn stavebnho zkona, podle nho
je astnkem zemnho zen t obec, na jejm zem m bt poadovan zmr
uskutenn, piem obec uplatuje v zemnm zen nmitky k ochran zjm
obce a zjm oban obce. V souladu s nevyvratitelnou domnnkou stanovenou
v 8 zkona o obcch pat postaven obce jakoto astnka zemnho zen do jej
samostatn psobnosti. Obsahem tohoto postaven je cel ada dlch procesnch
oprvnn, kter upravuje speciln stavebn zkon a subsidirn sprvn d. Nejd-
leitj jsou v tomto smru prvo vyjdit v zen sv stanovisko (i nmitky), prvo
navrhovat dkazy, prvo vyjdit se k podkladm rozhodnut a prvo podat odvol-
n (pp. rozklad) proti rozhodnut sprvnho orgnu I. stupn (srov. zejmna 36
odst. 1, 2 a 3, 81 a 152 sprvnho du13).
Ust. 18 odst. 1 psm. h) zkona o hlavnm mst Praze, kter vslovn stanov, e
do samostatn psobnosti mstsk sti hlavnho msta Prahy nle [] oprvnn
vystupovat jako astnk zemnho zen v tch zench, v nich se vydv zemn

13 Zkon . 500/2004 Sb., sprvn d, v platnm znn.

153
rozhodnut podle zvltnho prvnho pepisu v zem mstsk sti. Toto ustano-
ven je speciln vi ve cit. ust. 85 odst. 1 psm. b) stavebnho zkona v tom
smru, e astnkem zemnho zen, je se tk zem hlavnho msta Prahy, je
prv doten mstsk st hlavnho msta Prahy, a nikoli hlavn msto Praha jako
takov.
Ust. 39 odst. 2, 47 odst. 2, 48 odst. 4, 50 odst. 2 a 52 odst. 1 stavebnho z-
kona, kter v procesu projednvn zemn plnovac dokumentace zaruuj dote-
nm (resp. sousednm) obcm prvo uplatnit sv nmitky proti nvrhu zsad zem-
nho rozvoje kraje, resp. sv pipomnky proti zadn, konceptu a nvrhu zemnho
plnu sousedn obce. Podle vslovnho kompetennho ustanoven 6 odst. 6 psm. d)
stavebnho zkona tyto nmitky a pipomnky uplatuje v samostatn psobnosti ra-
da obce, pop. zastupitelstvo obce, jde-li o obec, kde se rada obce nevol.
Ust. 89 odst. 1 psm. d) zkona o hlavnm mst Praze, podle kterho je zastupi-
telstvu mstsk sti hlavnho msta Prahy vyhrazeno vyjadovat se k nvrhu zem-
n plnovac dokumentace hlavnho msta Prahy. I zde se uplatn nevyvratiteln
domnnka stanoven v 33 odst. 2 zkona o hlavnm mst Praze, podle n tato
vyhrazen pravomoc spad do samostatn psobnosti mstsk sti hlavnho msta
Prahy.
4. Z prv citovanch ustanoven zkona o obcch, zkona o hlavnm mst Praze
a stavebnho zkona jednoznan vyplv, e do samostatn psobnosti obc pat ada
procesnch oprvnn, je spovaj prv a jen v tom, e obec me vyjdit k urit
vci, kterou v pslunm zen i jinm procesu meritorn projednv a (zvazn)
rozhoduje jin orgn, sv stanovisko, nmitku i pipomnku, tedy svj (nezvazn)
nzor, poppad t tento nzor podpoit vcnmi nebo prvnmi argumenty anebo
dkazy, eventuln ho i prosazovat u vych sprvnch instanc podnm dnch i
mimodnch opravnch prostedk. A to ve prv a jen za tm elem, aby tomu p-
slun sprvn orgny pihldly pi vydvn svch meritornch rozhodnut.
Uveden procesn oprvnn, kter spadaj do samostatn psobnosti obc, se tedy
neuplatuj (neprojevuj) dnm zvaznm meritornm rozhodnutm obce v urit
vci, ale jen jejm nezvaznm stanoviskem k takov vci. Nejsou tedy oprvnnmi
rozhodovacmi (neboli slovy druhho sentu stavnho soudu decisnmi), ale
prv a jen konzultativnmi: pslun orgn, kter ve vci rozhoduje, vlastn s dote-
nou obc takovou vc jen konzultuje, pt se j na jej (nezvazn) nzor.
Kadopdn vak o uplatnn tchto procesnch oprvnn mus v uritm ppad
vdy rozhodnout pslun orgn obce. Nen-li pravomoc v tomto ohledu vslovn
svena zastupitelstvu, bude pslunm orgnem obce zpravidla rada, poppad sta-
rosta v obcch, kde se rada obce nevol. To vyplv z 102 odst. 3 vta prvn zkona
o obcch (je zakotvuje generln klauzuli pro rozhodovn rady obce v oblasti samo-
statn psobnosti obce), resp. z 99 odst. 2 zkona o obcch (je stanov, e v obci,
kde se rada obce nevol, vykonv jej pravomoc zsadn starosta). Obdobn ustano-
ven m pak i zkon o hlavnm mst Praze pro radu a starostu mstsk sti hlavnho
msta Prahy 94 odst. 3 a 95 odst. 2 zkona o hlavnm mst Praze. A ji bude
pslunm orgnem obce v takovch ppadech rada, starosta, nebo zastupitelstvo,
kadopdn mus pijmout ohledn uplatnn danho procesnho oprvnn odpovda-

154
jc rozhodnut (i usnesen).14 Nebude to ovem dn meritorn rozhodnut, ale o jen
rozhodnut o stanovisku, nmitce i pipomnce, kterou bude doten obec uplatovat
jako astnk v rmci zemnho zen nebo v rmci procesu projednvn a schvalo-
vn zemn plnovac dokumentace, kterto procesy vedou a v nich meritorn roz-
hoduj jin sprvn orgny, ne jsou orgny dan obce.
5. Pat-li ovem prv popsan konzultativn procesn oprvnn obc do jejich sa-
mostatn psobnosti, pat logicky i do pozitivnho vymezen psobnosti rozhodo-
vn v mstnm referendu podle 6 zkona o mstnm referendu (tzv. generln klau-
zule).
6. Zmnn konzultativn procesn oprvnn obc ovem nejsou vylouena z roz-
hodovn v mstnm referendu ani na zklad dn z taxativn stanovench vjimek
podle 7 psm. a) a h) zkona o mstnm referendu. Pedevm je teba zdraznit, e
na uveden konzultativn oprvnn nedopad ani vjimka podle 7 psm. e) zkona
o mstnm referendu, podle nho nelze mstn referendum konat v ppadech, kdy se
o poloen otzce rozhoduje ve zvltnm zen. Pro?
7. Zmnn konzultativn oprvnn obc vyjdit v zemnm zen, poppad
v procesu projednvn a schvalovn zemn plnovac dokumentace, sv stanovisko,
nmitku i pipomnku, se uplatuj (pojmov) jen v souvislosti s zenmi, ve kterch
je vsledn (zvazn) meritorn rozhodnut pslun vydat bu [1] jin orgn, ne
jsou orgny doten obce, anebo [2] orgn t sam doten obce, ovem v penesen
psobnosti [v tto druh skupin ppad bude jeden orgn obce (rada, starosta nebo
zastupitelstvo) v samostatn psobnosti rozhodovat o vyjden, pipomnce i nmit-
ce, zatmco jin orgn t sam obce (zpravidla obecn ad) bude v penesen psob-
nosti vydvat meritorn (zvazn) rozhodnut]. Pitom vslednm meritornm rozhod-
nutm v obecnm smyslu je zde bu [1] zemn rozhodnut, kter je pslun vydat
stavebn ad v penesen psobnosti,15 anebo [2] opaten obecn povahy v podob
zsad zemnho rozvoje nebo zemnho plnu, kter je pslun vydat v samostatn
psobnosti zastupitelstvo kraje, resp. zastupitelstvo obce, ovem jin obce, ne t,
kter uplatuje pipomnky.16 V souvislosti s takovmi zenmi i procesy proto nutn
dochz k nsledujc posloupnosti dvou rznch prvnch kon (akt) s odlinmi
prvnmi nsledky:
Nejprve orgn doten (i sousedn) obce v samostatn psobnosti rozhodne o (ne-
zvaznm) stanovisku, nmitce i pipomnce k uritmu zamlenmu projektu, jeho
povolen i schvlen je nebo bude pedmtem uritho zen, tedy rozhodne o tom,
zda i do jak mry s projektem souhlas, i nesouhlas. Nap. rada doten obce se
usnese na nmitkch, e nesouhlas s nvrhem zsad zemnho rozvoje kraje [srov.
podle 6 odst. 6 psm. d) a 39 odst. 2 stavebnho zkona]. Anebo se rada doten
obce usnese na stanovisku (nmitkch), e nesouhlas s umstn urit stavby na
zem obce, co je nebo bude pedmtem zemnho zen ped pslunm stavebnm

14 Srov. v tto souvislosti t 101 odst. 2 zkona o obcch (o usnen rady) a 87 zkona o obcch
(o usnen zastupitelstva).
15 Srov. 6 odst. 3 psm. a) ve spojitosti s 13, 15 a 16 a 5 odst. 2 stavebnho zkona.
16 Srov. 6 odst. 5 psm. c) a 7 odst. 2 psm. a) stavebnho zkona [resp. 59 odst. 2 psm. c) zkona
o hlavnm mst Praze] ve spojitosti s 6 odst. 6 psm. d) stavebnho zkona.

155
adem [srov. 85 odst. 1 psm. b) a 89 odst. 3 a 4 stavebnho zkona ve spojitosti
s 8 zkona o obcch a 36 odst. 2 sprvnho du].
Pot pslun orgn (a to bu jin orgn, ne jsou orgny doten obce, anebo
orgn t sam doten obce, avak v penesen psobnosti) v pslunm zen stano-
visko, nmitku i pipomnku doten obce posoud a na zklad toho vyd (zvazn,
meritorn) rozhodnut ve vci (vraz rozhodnut ve vci zde chpu v obecnm smys-
lu, tedy jako prvn akt). Nap. zastupitelstvo kraje vyd zsady zemnho rozvoje
[srov. 7 odst. 2 psm. a) a 36 odst. 4 stavebnho zkona ve spojitosti s 171 sprv-
nho du]. Anebo stavebn ad vyd v penesen psobnosti zemn rozhodnut
o umstn stavby [srov. 6 odst. 3 psm. a), 5 odst. 2, 79 a 92 stavebnho zko-
na ve spojitosti s 67 odst. 1 sprvnho du].
Kadopdn doten (i sousedn) obec nebude v dnm z prv uvedench p-
pad v samostatn psobnosti rozhodovat o vci (nap. o vydn zsad zemnho roz-
voje v urit podob nebo o umstn urit stavby na uritm pozemku, resp. obecn
o vzniku, zmn nebo zniku odpovdajcch veejnch subjektivnch prv nebo veej-
nch povinnost), ale jen o nezvaznm nzoru na danou vc. A zde se dostvme
k jdru problmu:
V uvedench ppadech jak pslun sprvn orgn, tak doten obec e v rmci
uritho zen stejnou, tj. totonou vc (i zleitost), ovem kad z nich zcela od-
linm prvnm prostedkem. Zatmco doten obec ji e pouze (nezvaznm) sta-
noviskem, nmitkou i pipomnkou, pslun sprvn orgn ji e (zvaznm) meri-
tornm rozhodnutm. Je to proto, e vcn psobnost pslunho sprvnho orgnu
i doten obce je v uvedench ppadech shodn, kdeto jejich pouiteln pravomoci
jsou v tto vci diametrln odlin.
Z uvedenho plyne, e orgn doten obce, kter v samostatn psobnosti rozho-
duje (i se usn) o uplatnn nkterho z ve popsanch konzultativnch procesnch
oprvnn dan obce (nap. o stanovisku obce v zemnm zen), rozhoduje o odlin
prvn otzce, ne o kter pak bude rozhodovat pslun sprvn orgn. Odlinost zde
spov prv v kvalitativn odlin pravomoci, by vcn psobnost je zde shodn, to-
ton. Tak nap. zatmco stavebn ad bude zemnm rozhodnutm zvazn rozhodo-
vat o vzniku veejnho subjektivnho prva urit osoby umstit uritou stavbu na ur-
itm pozemku, orgn doten obce me v tto (tj. toton) vci rozhodnout pouze
o nezvaznm stanovisku, tedy zda s tm souhlas, i nikoli. Kadopdn oba orgny
budou v dan (toton) vci pijmat rozhodnut. Normativn obsah tchto rozhodnut
ovem bude u kadho z nich vrazn odlin. Kad z nich bude z normativnho hle-
diska rozhodovat o nem kvalitativn odlinm.
Lze uinit tento klov zvr: otzka, o kter bude rozhodovat orgn doten obce
pi uplatnn nkterho z ve uvedench konzultativnch oprvnn sv obce, nejen-
e nen vyjmuta ze samostatn psobnosti obce, ale je z normativnho hlediska jin,
ne je meritorn otzka, o kter bude (zvazn) rozhodovat pslun sprvn orgn
v danm zen.
Tento zvr pak logicky plat i v ppadech, kdy o uplatnn nkterho z ve uve-
dench konzultativnch procesnch oprvnn doten obce nebude rozhodovat nkte-
r z jejch orgn, ale pmo oban v konzultativnm mstnm referendu.

156
A prv z tohoto dvodu nen vjimka stanoven v 7 psm. e) zkona o mstnm
referendu na konzultativn mstn referenda vbec aplikovateln. V konzultativnch
referendech se toti (pojmov) nerozhoduje o meritorn otzce umstn urit stav-
by i schvlen zemnho plnu v urit podob, ale pouze a jen o vedlej otz-
ce konzultativnho souhlasu (i nesouhlasu) s takovm projektem, a to tebas jen
v obecn rovin pro budoucnost. Otzka poloen k rozhodnut v konzultativnm
mstnm referendu je tedy z prvnho (normativnho) hlediska odlin od meritorn
otzky, o n se rozhoduje (pesnji eeno: o n rozhoduje pslun sprvn orgn)
ve zvltnm zen ve smyslu 7 psm. e) zkona o mstnm referendu. Jinmi slovy,
o otzce poloen v konzultativnm mstnm referendu se pojmov nerozhoduje (ne-
me rozhodovat) ve zvltnm zen ve smyslu 7 psm. e) zkona o mstnm re-
ferendu.
8. Konzultativn mstn referenda se konaj o otzkch tohoto typu: Souhlaste
s vstavbou stavby A. na zem obce X.? i Souhlaste s tm, aby na zem obce
X byla umstna (vybudovna) stavba A.? A ji na otzky tohoto typu odpovdaj
oban obce v referendu kladn, nebo zporn, neznamen to, e by se pokoueli
(zvazn) rozhodnout o umstn i vybudovn urit stavby, o em je kompetent-
n rozhodnout jedin stavebn ad v zemnm nebo stavebnm zen. Neznamen to
ani, e by se pokoueli schvlit, i naopak zamtnout, odpovdajc zmnu zsad
zemnho rozvoje i zmnu zemnho plnu, co je v kompetenci zastupitelstva
kraje, resp. zastupitelstva obce. Znamen to prv a jen to, e rozhoduj v samostat-
n psobnosti sv obce o tom, e (nezvazn) stanovisko jejich obce k vymezen-
mu projektu mus bt ve vech pslunch zench i jinch procesech kladn, pop.
zporn. A tedy prv a jen v tomto ohledu zavzat (prv a jen) orgny jejich
obce, aby ve vech pslunch zench a procesech odpovdajc variantu stanovis-
ka respektovaly a prosazovaly pi uplatovn svch konzultativnch procesnch
oprvnn.
9. Vjimka stanoven v 7 psm. e) zkona o mstnm referendu je pojmov apli-
kovateln jen na ta mstn referenda, ve kterch by se rozhodovalo o otzce, o kter je
podle zkona oprvnna rozhodovat v samostatn psobnosti ve zvltnm zen prv
ta obec, v n se o referendu uvauje. Pkladem me bt rozhodovn o pokutch
v samostatn psobnosti obce podle 58 zkona o obcch, resp. 29 zkona o hlav-
nm mst Praze. Takov referendum by vak (pojmov) nebylo konzultativn, ale ra-
tifikan neboli slovy stavnho soudu decisn.
10. V souladu s prv podanm vkladem judikovaly i sprvn soudy a dokonce
i sm stavn soud (prvn sent) v nlezu, kter je pozdjho data ne analyzovan
usnesen druhho sentu stavnho soudu.
Tak Krajsk soud v Plzni v usnesen ze dne 21. 4. 2005 . j. 58 Ca 23/2005-41 (usne-
sen . 661, . 10/2005 Sb.NSS) k danmu problmu vyslovil: Vluka v 7 psm. e)
zkona . 22/2004 Sb., o mstnm referendu a o zmn nkterch zkon, dopad jen
na ppady, kdy zkon zakld obci pravomoc rozhodovat o vci patc do samostat-
n psobnosti obce ve zvltnm zen, tj. v zen formln upravenm procesnm
pedpisem. Konn mstnho referenda ale neme brnit skutenost, e urit vc je
i bude pedmtem sprvnho zen konanho v penesen psobnosti.

157
Shodn s tm pak judikoval i prvn sent stavnho soudu v nlezu ze dne 13. 3.
2007 sp. zn. I. S 101/05 (nlez . 48/2007, sv. 44 Sb.n..S)17: elem mstnho
referenda je umonit obanm pmou sprvu veejnch vc (l. 21 odst. 1 Listiny
zkladnch prv a svobod) nleejcch do samostatn psobnosti obce (statutrnho
msta) s vjimkami v zkon o mstnm referendu uvedenmi. Zkon o mstnm
referendu v 7 stanov ppady, kdy nelze mstn referendum konat. Ve vztahu k po-
suzovan vci je to v ppadech, kdy se o poloen otzce rozhoduje ve zvltnm
zen ( 7 psm. e) zkona o mstnm referendu). Judikatura zaujala stanovisko, e
uveden vluka dopad jen na ppady, kdy zkon zakld obci pravomoc rozhodo-
vat o vci patc do samostatn psobnosti obce ve zvltnm zen, tj. v zen for-
mln upravenm procesnm pedpisem. Konn mstnho referenda vak neme
brnit skutenost, e urit vc je i bude pedmtem sprvnho zen konanho
v penesen psobnosti (srov. rozhodnut NSS sp.zn. 58 Ca 23/2005, Sb. NSS 2005,
10: 853).
11. O ppustnosti konzultativnch mstnch referend nepochybuje ani P. Mates18
a J. Vedral.19
12. Koneckonc samotn rozliovn mstnch referend na konzultativn a ratifika-
n (i decisn) je v jistm ohledu problematick. Obec toti o pevn vtin otzek
neme v samostatn psobnosti sama zvazn s konenou platnost rozhodovat. Tak
napklad ani o otzce, zda z vlastnch finannch prostedk a na vlastnm pozemku
postav istrnu odpadnch vod, kolku nebo koupalit, neme rozhodnout zvazn
a s konenou platnost v samostatn psobnosti sama dotyn obec, ale zase jen sta-
vebn ad v rmci vkonu sttn sprvy v zemnm i stavebnm zen vedenm
podle stavebnho zkona. V kontextu tohoto pkladu je vidt, k jakm absurdnm d-
sledkm by vedl nzor vysloven v analyzovanm usnesen druhho sentu stavn-
ho soudu sp. zn. II. S 706/04. Podle nj by z psobnosti mstnho referenda podle
6 a 7 zkona o mstnm referendu byla vytunelovna rozshl (ne-li pevaujc)
st samostatn psobnosti obc. S tm ostatn koresponduje i zjitn P. Matese:
Mstn referenda jsou u ns vtinou konna jako konzultativn20 Take lze ci,

17 Sbrka nlez a usnesen stavnho soudu, svazek 44, nakladatelstv C. H. Beck.


18 V mstnm referendu lze rozhodovat vlun otzky nleejc do samostatn psobnosti obce a jeho
pedmtem neme bt oblast vkonu sttn sprvy. Co pat do samostatn psobnosti obce, vymezuje
zkon o obcch (zejmna 35, ale t 8 a jinde). Me jt o tzv. referendum ratifikan (prvn zvaz-
n) nebo konzultativn, kdy na zklad mnn oban je formulovno stanovisko obce k zleitosti,
k n se m prvo vyjdit, nikoli rozhodovat. (srov. Mates, P.: Prvn prava mstnho referenda, Prv-
n frum . 2/2007, s. 55 a nsl.; ASPI ID: LIT27446CZ)
19 Stejn jako pedchoz prvn prava pipout i nov zkon jak tzv. ratifikan referendum, ve kterm
se pmo rozhoduje o urit otzce patc do samostatn obce, o kter pslu obci podle zkona pi-
jmout konen rozhodnut (nap. rozhodnut o nakldn s obecnm majetkem) tak i konzultativn refe-
rendum, ve kterm se rozhoduje o pijet stanoviska obce jako zemnho spoleenstv oban k urit
otzce, k n m obec v rmci sv samostatn psobnosti prvo se jako doten subjekt vyjdit, nikoliv
vak o n sama ve sv samostatn psobnosti rozhodovat (nap. nedvn referenda o stanoviscch dote-
nch obc ke zzen loit jadernho odpadu na jejich zem). Do samostatn psobnosti obce pat
nejen zleitosti, o nich obec sama rozhoduje, ale i zaujmn a vyjadovn stanovisek v ppad, kdy
m obec toliko postaven subjektu dotenho ve svm prvu na samosprvu. (srov. Vedral, J.: Komen-
t k zkonu o mstnm referendu. Rozhodovn v mstnm referendu a vymezen zem pro jeho kon-
n, ASPI; ASPI ID: LIT25226CZ)
20 Srov. Mates, P.: Prvn prava mstnho referenda, Prvn frum . 2/2007, s. 55 a nsl.; ASPI ID:
LIT27446CZ.

158
e bez konzultativnch mstnch referend by byl zkon o mstnm referendu do znan
mry prakticky zbyten.

III. ZVRY

1. Normativn podstata generln klauzule v 6 zkona o mstnm refe-


rendu, kter pozitivn vymezuje psobnost rozhodovn v mstnm referendu, spov
v legislativnm odkazu na samostatnou psobnost obce.
2. Zkonn prava vymezuje samostatnou psobnost obce nejen vymezenm jej
vcn psobnosti, ale t stanovenm jejch pravomoc.
3. Zkonn prava vslovn ad do samostatn psobnosti obce nejen [1] vci,
o kterch pslun obec sama (zvazn) rozhoduje, ale tak [2] vci, o kterch podle
zkona (zvazn) meritorn rozhoduj jin orgny, le ohledn kterch m obec prvo
se vyjdit v rmci sprvnho zen nebo jinho zkonem upravenho postupu. Ohled-
n prvn skupiny vc m obec rozhodovac pravomoc, ohledn druh skupiny vc m
jen konzultativn pravomoc (oprvnn).
4. Pokud orgn doten obce rozhoduje v samostatn psobnosti o uplatnn svch
konzultativnch procesnch oprvnn (nap. o stanovisku obce v zemnm zen), nik-
terak nerozhoduje o vci (nap. o umstn urit stavby), ale jen o nezvaznm nzo-
ru na danou vc. Proto otzka, o tu kter orgn doten obce rozhoduje, je z norma-
tivnho hlediska odlin, ne je meritorn otzka, o kter bude (zvazn) rozhodovat
pslun sprvn orgn v zen. Odlinost zde spov v kvalitativn odlin pravo-
moci, by vcn psobnost obou orgn zde bude shodn.
5. Prv uveden zvr logicky plat i v ppadech, kdy o uplatnn nkterho z kon-
zultativnch procesnch oprvnn doten obce nebude rozhodovat nkter z jejch
orgn, ale pmo jej oban v (konzultativnm) mstnm referendu.
6. Vjimka stanoven v 7 psm. e) zkona o mstnm referendu nen na konzulta-
tivn mstn referenda aplikovateln. Otzka poloen k rozhodnut v konzultativnm
mstnm referendu je z normativnho hlediska odlin od meritorn otzky, o n roz-
hoduje pslun sprvn orgn ve zvltnm zen.
7. Druh sent stavnho soudu se v usnesen sp. zn. II. S 706/04 dopustil chyby
prv v tom, e v rmci samostatn psobnosti obce nerozliil jej vcnou psobnost
a jej pravomoci (oprvnn).
8. Konzultativn mstn referendum je proto de lege lata ppustn.

CONSULTATIVE LOCAL REFERENDUM YES, OR NO?

Summary

The article deals with the legal question wheather so called consultative local referendum
may be held in accordance with a czech legislation in force. Consultative local referendum is therein
uderstood as a referendum in which citizens of a municipality takes an opinion on a matter, about which the

159
municipality itself (within its own self-government) is not authorized to take a legally binding decision, but
on which is only entitled to be heard as a party by a competent authority. The author argues against
a resolution of the Constitutional Court sg. II. S 706/04, analyses applicaple rules of law and concludes
that czech legislation allowes consultative local referenda to be held.

160
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 161173

PEKLAD JAKO INTERPRETACE

MARTA CHROM

Motto1
For me the beginning of wisdom this is what Plato teaches, for example is to train the
mind to be conscious of its formulation just as it is conscious of the intentions it seeks to
realize through them, to be as aware of the language we use as we are of the world in which
we use it. What stage of intellectual and ethical development such an awareness, properly
disciplined and encouraged, might lead to, is beyond out full imagining, but it could be as
great a shift as the acquisition of language itself has been. What will lead us to it is not
further conceptual elaboration nor an insistence on the transparency of our own languages
nor delight in meaninglessness but an art, slow to develop, of recognizing the other, an art
of assertion within acknowledged limits an art for which the best word, properly used to
reflect its impossibilities, may be translation.
James Boyd White (1994: 45)

1. VOD

elem prvnho pekladu je, aby clovmu pjemci v jeho jazyce po-
skytl maximln jasn, dostaten a prvn pesn informace, je jsou obsaeny
v textu vchozm. U pevodu textu mezi dvma odlinmi prvnmi systmy, napklad
mezi common law a eskm prvem coby derivtem kontinentlnho prva, je nkdy
nutn (ppadn douc), aby pekladatel rozil svj peklad o vysvtlen uritch
pojm nebo prvnch reli tak, aby pjemce pekladu pochopil ppadn vcn i po-
jmov rozdly, kter nelze vyjdit nap. prostou volbou uritho ekvivalentu. Prv-
n peklad by tedy ml bt podloen rozshlou srovnvac prvnlingvistickou anal-
zou vchozho textu, aby bylo mon adekvtn pevst sdlovanou informaci do
jinho prvnlingvistickho prosted, aby mohla bt sdlovan informace sprvn po-
chopena a aby odpovdala zamlenmu elu pekladu (viz ne).
Nae pedagogick a pekladatelsk zkuenosti potvrzuj, e peklad prvnho textu
rozhodn nen jen otzkou perfektnho zvldnut vchozho (VJ) a clovho (CJ) obec-
1 Tento pspvek reflektuje nkolik diskus o srovnvacch prvnlingvistickch aspektech pekldn
rznch prvnickch text, kter jsme vedly s pan docentkou ebiovou. V podtextu vah o snadnos-
ti i obtnosti pekladu konkrtnho textu vdy rezonovala nae zkuenost, e kad prvnick text
je peloiteln, pokud je napsn formln sprvnm a srozumitelnm jazykem, je vznamov jedno-
znan a sdln, tj. pokud je napsn dobe esky, dobe anglicky i dobe francouzsky. Citovan
James Boyd White (profesor prva a klasick filologie na University of Michigan) takovou schopnost na-
zv linguistic awarness of lawyers, tj. lingvistick vdom prvnk, jeho existence a kultivace je
nutn k tomu, aby prvn komunikace (v jakmkoliv jazyce) byla smyslupln a inn.

161
nho jazyka. Vdy tomu, aby byl esk prvnk schopen pouvat jazyk svho prva
a rozumt mu, se u na fakult pt let a dal desetilet si v praxi tuto znalost a schop-
nost upevuje, ppadn roziuje. Jestlie esk prvnk ovld nap. anglitinu na
velmi pokroil rovni, nelze pedpokldat, e bude okamit rozumt anglickmu
prvu. Obecn anglitina je od anglitiny common law vzdlen jet vce, ne obec-
n etina od prvn etiny, a anglit prvnci (jinak rodil a vynikajc mluv an-
glitiny) mus nkolik let studovat, aby byli schopni hovoit jazykem prva. Dal
vraznou odlinost je samozejm rozdl v prvnch systmech, zaloen na odlin
filozofii, tradici, odlinm pstupu k prvu i jinak koncipovan pojmov bzi, kter
umocuje obtnost porozumn mezi prvnky reprezentujcmi jin prvn prosted.
Vezmeme-li v vahu skutenost, e vtina pekladatel prvnickch text jsou lin-
gvist bez prvnickho vzdln, tj. e maj minimln znalost jak vchozho prvnic-
kho jazyka (VPJ) a prvnho systmu, tak clovho prvnickho jazyka (CPJ) a prv-
nho systmu, nelze rozumn oekvat, e peklady prvnch text budou ve vech
smrech spolehliv, pesn a budou plnit svj el.2
Peklad prvnho textu do jinho jazyka je dynamick proces, stejn jako je dyna-
mick tvorba vchozho textu. Jejich dynamika se samozejm li, nicmn dsledky
patn koncipovanho a napsanho prvnickho textu a dsledky patnho pekladu
jsou v zsad stejn:3
(a) jsou ztrtou asu pro ty, kdo se jimi maj zabvat a jsou nuceni nkolikrt proch-
zet a protat cel text a jednotliv pase, aby pochopili alespo to zkladn, co
ml autor resp. pekladatel v myslu sdlit;
(b) znamenaj dal nklady, nebo v mnoha ppadech je nezbytn text pepsat, resp.
znovu peloit;
(c) mohou prohrt soudn spor.4

2. PEKLAD PRVNHO TEXTU

2.1 EL PEKLADU

Je teba mt na pamti, e ne kad peklad prvnho textu do cizho ja-


zyka m stejn cl.5 ely prvnho pekladu lze shrnout do t zkladnch typ: (a) in-
formovat konenho pjemce o urit prvn oblasti, otzce i o uritm problmu

2 Pro ilustraci lze uvst kodifikovan esk znn nzvu rozhodnut ES v ednm vstnku (L 272,
Sv. 52): Council Decision of 13 July 2009 on the signature and provisional application of the Interim
Partnership Agreement je peloeno jako Rozhodnut Rady ze dne 13. ervence 2009 o podpisu
a prozatmnm provdn prozatmn dohody o partnerstv.
3 Srov. nap. Goldstein, Lieberman 1991, s. 45, Oettle 2007, s. 810.
4 Srov. Chrom 2005: 404405; zcela nekompetentn proveden peklad (soudnm tlumonkem) nepli
peliv zpracovanch eskch extradinch materil (VSZ v Praze) do anglitiny zpsobil, e esk
oban, obvinn ze zvanho hospodskho trestnho inu, jen odjel do USA a dlouhodob tam po-
bval, nebyl americkm soudem vydn do R, aby mohlo pokraovat trestn zen.
5 el pekladu se obvykle oznauje eckm slovem skopos v nvaznosti na Vermeerovu skopos teorii
(nap. 1983). Velmi zjednoduen lze charakterizovat tento postup pi pekladu jako el svt pro-
stedky, tj. primrnm hlediskem pro prci pekladatele je, pro se peklad poizuje. Toto hledisko po-
me pekladateli volit adekvtn prvnlingivistick pojmov, terminologick i textov prostedky.

162
(nap. dokument popisujc systm sprvnho soudnictv v konkrtn zemi; tato skupi-
na zahrnuje i peklady akademickch lnk, uebnic apod.), (b) vytvoit normativn
zklad pro konkrtn soukromoprvn transakci (nap. peloit smlouvu, kter m bt
plnna stranami, je neovldaj stejn jazyk), a (c) vytvoit veejnoprvn dokument,
jen je obecn zvazn pro vechny mluv clovho jazyka v danm stt (nap. le-
gislativn akt EU). Typ (a) odpovd tzv. dokumentrnmu pekladu (documentary
translation), zatmco typy (b) a (c) vyaduj, aby peklad byl tzv. instrumentln (in-
strumental translation).6
Pkladem dokumentrnho pekladu me bt peklad britskho Local Govern-
ment Act 2000 pro poteby eskho zkonodrce, jen chce mt pedstavu, jak se po-
dobn problematika upravuje v jinch zemch, ppadn hled inspiraci pro pravu
konkrtnho problmu v eskm prvu. Pestoe vchoz anglick text je normativn
povahy, tj. je psn velmi specifickou formou s volbou specifickch jazykovch pro-
stedk, nebude jeho peklad nikdy normativnm aktem v esk republice, ale bude
slouit pouze pro informaci i inspiraci. Nebude tud vyadovat striktn legislativn
technickou formu eskho zkona, ale bude muset bt co nejpesnjm pevodem ob-
sahu britskho pedpisu.
Primrnm clem instrumentlnho pekladu je, aby pjemce clovho prvnick-
ho textu ml v clovm jazyce k dispozici informaci, kter je pro nj stejn pln
a pesn, jako je informace ve vchozm prvnickm textu pro jeho pjemce ve v-
chozm jazyce, protoe se bude muset podle n chovat. Tady je ale teba pipomenout,
e vchoz prvnick text je napsn v jazyce pirozenm pro prvn systm, v nm
text vznikl. Clov prvnick text bude napsn v jazyce, kter je pirozen v jinm
prvnm systmu (a u pbuznm i zcela odlinm), jen m vybudovn vlastn
pojmov, vrazov i terminologick repertor. Pekladatel tedy pracuje se dvma
prvnlingvistickmi systmy, mezi nimi mus najt most, pes kter bude moci
vchoz text penst k clovmu pjemci (viz ne). Je logick, e se pi tomto pe-
nosu nebude pekladatel moci obejt bez nejrznjch vysvtlujcch postup, a u
v clovm jazyce pouije vcn (funkn) ekvivalenty, tj. nikoliv smantick, nebo se
uchl k explikativnm ekvivalentm nebo upesujcm poznmkm pod arou.
Zvltnm ppadem instrumentlnho pekladu, spadajcho do kategorie (c) ve je
primrn a sekundrn legislativa Evropskho spoleenstv a Evropsk unie. Znn
tchto pedpis ve vech jednadvaceti jazycch m stejnou prvn slu v rmci EU
jako celku, jednotliv jazykov verze jsou pak zvazn pro pslun jazykov spole-
enstv, tj. pro zemi, kde je pslun jazyk jazykem ednm. Je samozejm proble-
matick nazvat esk znn evropskch pedpis uveejnn v ednm vstnku
pekladem, protoe nelze oznait ani jednu jazykovou verzi jako vchoz text, tj. jako
originl;7 m se zato, e vechny jazykov verze vznikaj paraleln, i kdy praxe je
logicky jin. Jedno je ovem zcela zejm esk text evropskho pedpisu uveej-
nn v ednm vstnku kodifikuje eskou evropskou terminologii konkrtn
(nejen prvn) oblasti.

6 Srov. Trosborg 1997: 154155 s odkazem na Nord, 1991: 72.


7 Srov. arevi 2002.

163
2.2 PROCES PRVNHO PEKLADU

Prvo je soust irok kategorie humanitnch vd, jejich slovn zsoba


se primrn skld z abstrakt a jazyk jako celek je zaloen na metaforickm zobrazen
svta. Ale prvo jako jeden z nemnoha humanitnch obor je historicky neoddlitelnou
soust kultury konkrtnho jazykovho spoleenstv, je kulturnm vvojem a kontex-
tem determinovno, tud jeho jazyk je vsostn kulturn hodnotou na zem onoho
jazykovho spoleenstv. Jak se individuln vyvjela jednotliv spoleenstv, indivi-
duln se vyvjelo i jejich prvo, kter tato spoleenstv jedinen vyjadovala svmi
prvnmi jazyky. Peklad prvnho textu z jednoho jazyka do druhho je tedy, zjedno-
duen eeno, mezikulturnm pevodem uritho sdlen,8 je nelze smyslupln pro-
vst bez pochopen vchoz kultury a znalosti kultury clov, tedy bez prvnch reli
danch jazykovch oblast. Prvn peklad m funkci referenn (referential fuction)9,
kter pln zvis na srozumitelnosti vchozho textu. Prvoadm kolem pekladatele je
tedy dekdovat onu kulturn zakotvenost; jak potvrzuj Alcaraz & Hughes (2002: 3),
dalm krokem je pochopit vchoz text v cel jeho i, tj. zcela porozumt jeho mate-
rii, po nm teprve me nsledovat mezijazykov pevod. V zsad existuj ti pod-
mnky pro to, aby peklad prvnho textu byl smyslupln a pokud mono sprvn.10
(a) Pekladatel by ml mt zkladn znalost pslunch prvnch systm; nap. pi
pekladu eskho prvnickho textu do anglitiny by ml pekladatel mt schop-
nosti orientovat se v eskm prvu na jedn stran, v angloamerickm prvu na
stran druh, ale tak v evropskm prvu, je-li peklad uren pro poteby v EU.
(b) Pekladatel by ml velmi dobe znt terminologick repertor vchozho prvnic-
kho jazyka (ili pslunho prvnho odvtv vchozho prvnho systmu) a c-
lovho prvnickho jazyka v danm prvnm odvtv. Napklad pi pekladu z e-
tiny do anglitiny by ml bt schopen se rozhodnout, jakou varietu anglitiny zvol
pro clov text, zda to bude prvnick anglitina evropsk (kontinentln) nebo
anglitina common law, piem i v rmci common law mus v uritch ppadech
rozliit terminologii britskou nebo americkou.11
(c) Pekladatel by ml bt schopen v clovm jazyce pouvat adekvtn styly prv-
nickho psan, ponaje vbrem textovho typu (nru), pes volbu uritch gra-
matickch struktur a jev typickch pro onen textov typ, po celkovou prvn a ja-
zykov technickou pravu konenho pekladu.
Pokud pekladatel spln prvn podmnku (a), v podstat dekduje onu kulturn zvlt-
nost nebo ukotvenost vchozho textu, zmnnou ve. Pekladatel me identifikovat
mon problmy prvn (nap. neexistence konkrtnho prvnho institutu v clovm
prvnm systmu), prvnlingvistick (nap. odlinosti ve sprvnprvnch relich mezi
R a Velkou Britni) a ist jazykov (nap. odlin vyjadovn modality), kter je
nutn pi pekladu eit. Druh podmnka (b) dobr znalost terminologie tsn nava-

8 Srov. Bergenholtz & Tarp 1995: 60, kte oznauj prvnick jazyk jako culture-dependent.
9 Srov. Nord 1997: 41.
10 Srov. Smith 1995: 181.
11 Pkladem me bt esk termn obecn zvazn vyhlka, jejm vcnm ekvivalentem v Britnii je
bylaws, ve Spojench sttech municipal ordinance, v obcch v Austrlii local law.

164
zuje na splnn prvn podmnky; nen to vak znalost slovnkov ekvivalence, ale schop-
nost pojmov analyzovat jednotliv termny, kter vypadaj jako ekvivalenty v clovm ja-
zyce, a rozhodnout, zda to i ono slovo v clovm jazyce, kter pekladatel hodl pout
jako ekvivalent, skuten vyjaduje to, co oznauje pslun termn ve vchozm textu.12
Nae praktick zkuenost potvrzuje zvr Josepha (1995: 3334) a mnoha jinch
teoretik pekladu,13 e pekladatel neme pouze peklpt text v jednom jazyce do
textu v jinm jazyce, ale mus svj peklad zaloit na prvn a lingvisticky fundovan
interpretaci vchozho textu. Zde je teba zdraznit, e se jedn o pragmatick chp-
n interpretace jako vysvtlovn nejasnho.14 Interpretace je klov i z jinho pohle-
du: pekladatel by ml doclit toho, aby jm peloen text byl jednoznan interpre-
tovn a stejn aplikovn rznmi adresty.15 Je to t poadavek, jako je kladen na
autora vchozho prvnickho textu: dobe napsan prvnick text je jednoznan in-
terpretovateln a stejn aplikovateln za vcemn identickch okolnost.
V procesu pekladu se tedy jedn o dv rzn interpretan situace a dva rzn in-
terpretan cle: (1) interpretace vchozho textu pekladatelem a (2) interpretace clo-
vho textu jeho uivateli. Jak podotk Umberto Eco (2001: 14) [] translations do
not concern a comparison between two languages but the interpretation of two texts in
two different languages.
Nsledujc schma znzoruje zjednoduen proces pekladu prvnickho textu
z jednoho jazyka do jinho jazyka.16 Jasn potvrzuje tezi Eca (2001: 13), e peklad je
zvltnm druhem interpretace; toto tvrzen plat pro vechny druhy mezijazykovho
pekladu, a u se jedn o peklad umleckho textu (literrn peklad), technick

Schma 1

vnitrojazykov
adaptace
smantick a prvn
peveden informace
interpretace
v clovm jazyce
ve vchozm jazyce

Vchoz mezijazykov Clov


prvnick pevod prvnick
text interpretovan text
informace

12 Napklad esk termn sttn sprva lze v zvislosti na kontextu peloit jako state administration nebo
central government; vlda v institucionlnm vznamu me bt government, administration nebo
dokonce cabinet. Anglick termn local government lze do etiny peloit jako mstn samosprva,
ale tak jako zemn samosprva, piem samostatn esk termn samosprva je v anglitin bu
self-government nebo self-governance a rozdl mezi tmito dvma anglickmi termny je obrovsk.
13 Srov. nap. Lederer 2003, Cao 2009.
14 Srov. Knapp 1995: 169.
15 Srov. arevi 2000: 72.
16 Pesnj popis lze nalzt napklad Chrom 2004: 51.

165
dokumentace, lkask zprvy nebo kupn smlouvy. Pekladatel je schopen do clovho
jazyka (i kdu) pevst pouze to, co je vsledkem jeho porozumn vchozmu
textu a jak tento text doke interpretovat.
Tvorba vchozho prvnickho textu zvis na mnoha faktorech, z nich nejdlei-
tj pro peklad jsou
(a) prvn systm, v jeho rmci text vznikl, a prvn odvtv, kter determinuje obsah
textu;
(b) zmr autora, jen me ovlivnit rz textu,
(c) stupe normativnosti textu,
(d) textov typ (nr), jen obvykle vyaduje urit lingvistick struktury vetn vt-
nch vzorc,
(e) el interakce mezi autorem textu a jeho potencilnmi pjemci, kter me uro-
vat volbu jak lingvistickch, tak formlnch prostedk.
Pstup pekladatele k vchozmu textu a jeho interpretace zvis na mnoha fakto-
rech, kter se zjednoduen daj rozdlit do dvou kategori: (a) objektivn (extern)
a (b) subjektivn. Objektivn faktory zahrnuj vechny aspekty pekladatelsk prce,
kter pekladatel sm neme ovlivnit, nap. prvnlingvistick charakteristika vcho-
zho textu, jako je sdlnost textu, tj. jeho komunikan hodnota, rove psemnho
projevu i textov typ (nr).17 Prvnlingvistick znalosti, dovednosti (vetn inter-
pretanch) a zkuenosti pekladatele, ale tak jeho schopnost zorganizovat si prci na
pekladu a as, jen mu bude vnovat, pat k subjektivnm faktorm.
V prvn fzi se tedy pekladatel mus snait vchoz text pochopit, tj. dekdovat in-
formaci v nm obsaenou a interpretovat ji. Pot pevd interpretovanou informaci do
clovho jazyka. Dalm krokem je pizpsoben pevedenho textu elu, pro kter je
peklad poizovn, piem by mla bt respektovna pravidla psan konkrtnho tex-
tovho typu v clovm jazyce a pokud je to mon a douc, ml by bt zohlednn t
znalostn potencil konenho pjemce napklad tm, e pekladatel dopln vysvtle-
n uritch reli, je-li jejich pochopen relevantn pro pochopen textu jako celku.
Schma jasn ukazuje, e klovou podmnkou vypracovn adekvtnho pekladu
prvnickho textu je, aby pekladatel vedle svch vbornch lingvistickch znalost
a dovednost rozuml obsahu vchozho textu, tj. aby byl obeznmen s pslunou
prvn oblast; v optimlnm ppad by ml mt zkladn povdom o tmatu, kter
text zpracovv. Ovem ani pot, co pekladatel spln vechny subjektivn podmn-
ky a je dostaten prvn a lingvisticky pipraven, me se dostat do velmi obtnch
situac proto, e vchoz text nespluje standardn kritria pro psan odbornho textu
nebo autor sledoval el jin, ne jak ho chpe ten nebo v naem ppad pekla-
datel. V tto souvislosti nepochybn stoj za vahu, jak zmr ml autor shrnut u roz-
hodnut . 1390 uveejnnm ve Sbrce rozhodnut NSS 12/2007 . 5 a jak el
sledoval, kdy toto shrnut psal, protoe pslun rozsudek je zcela jasn prvn
a lingvisticky formulovan a sestaven: Dchodov pojitn: signifikace multiplika-
ce pi aplikaci legln regulace administrativn jurisdikc. Aby bylo dostno elemen-

17 Lze pedpokldat, e obecn zvazn vyhlka stanovujc vi poplatku za uvn veejnho prostran-
stv bude pro peklad jednodu ne kolaudan rozhodnut k uvn bytovho komplexu.

166
trnm principm aritmetickho paradigmatu, mus bt pslun nositelce dchodo-
vho pojitn krajskm soudem optikou pslunho ustanoven jednoduchho prva
t naznaeno, jakmi numerickmi modalitami m bt dospno k pedmtnmu re-
sulttu na multiplikanm pdorysu (in concreto: 12 90 = 1081). Pomineme-li
naduvn opisnho pasva, kter je ve vech tech vskytech zcela zbyten a mohlo
bt nahrazeno jinmi slovesnmi vazbami, ani by se poet slov shrnut zvil,18 ko-
munikan hodnota takovho sdlen je velmi nzk, protoe volba lexiklnch pro-
stedk (slova cizho pvodu se daj ve vech 14 ppadech smyslupln nahradit jejich
eskmi variantami) zpsobila, e je text mlo srozumiteln i pro informovanho te-
ne. V tomto ppad by peklad musel bt pouze parafrz originlu zaloen niko-
liv na interpretaci, ale odhadu toho, co chtl autor sdlit, piem by musel dkladn
prostudovat pslun rozsudek, protoe ona pidan hodnota originlu, byla-li by
implantovna do pekladu, by vedla nepochybn k tomu, e by byla pinejmenm zpo-
chybnna kompetentnost pekladatele, protoe clov text by nebyl srozumiteln.
Interpretace vchozho textu je zkladnm kamenem kadho pekladu prvnick-
ho textu. Samotn pojem interpretace lze vysvtlovat z mnoha pohled a zejm-
na pro rzn ely. Interpretuje-li zkon . 200/1990 Sb. advokt, jen m zastupovat
klienta, kter svmu sousedovi v hdce vyrazil zub, sousted se v zkon na to, co
jeho klientovi me pomoci; jinak bude k interpretaci tohoto zkona pistupovat pe-
stupkov komise pslunho obecnho adu a otzka je, jak bude oba pstupy k in-
terpretaci posuzovat soud, dojde-li k pezkumu. Ve vech tech ppadech se jedn
o interpretaci s clem onen zkon aplikovat, take interpretace je podpoena znalost
pslun judikatury, souvisejcch prvnch pedpis, rznch koment, ppadn
dal odborn literatury, ili primrn se jedn o interpretaci prvn. M-li se pestup-
kov zkon peloit do jinho jazyka, interpretace probh ve zcela jinm rmci, proto-
e pekladatel nen prvnk a zkon nebude aplikovat pmo; samotn pojem pestu-
pek nem svj protipl v anglo-americkm prvu, pokud se soustedme na peklad
do anglitiny. Tud anglitina common law nem prvn ekvivalent, kter by odrel
jak skutkovou, tak prvn strnku pestupku, jak je definovn v eskm prvu. Pekla-
datel bude muset pouvat explikativn ekvivalenty (tj. argumenty vysvtlujc prvn
podstatu) a aby tak mohl init, mus si nejprve uvdomit, e cel problematika upra-
vovan zkonem pat do sprvnho prva, ili tvorba explikativnch ekvivalent mus
tuto prvn strnku zohlednit (viz ne).
Je zejm, e interpretace vchozho textu pekladatelem se skld, zjednoduen
eeno, ze dvou fz: interpretace smantick a interpretace (kvazi)prvn.

2.2.1 Smantick interpretace


V naem pojet, tj. pro poteby pekladu prvnickho textu, je smantic-
k interpretace proces, kdy jednotliv slovm, slovnm spojenm, ppadn stem vt
jsou piazovny vznamy, kter jsou obecn povaovny za nejobvyklej a pe-

18 V tto souvislosti je dobr pipomenout, e hypertrofie opisnho pasva nen vadou pouze v eskch
prvnickch textech, ale e je problmem i v anglitin. Srov. napklad Goldstein & Lieberman (2003:
132): Lawyers overuse the passive voice, sometimes because they know no better, sometimes to avoid
assigning responsibility.

167
vn jsou v pekladovm slovnku uvedeny jako prvn cizojazyn ekvivalent u p-
slunho slovnkovho hesla; nkdy se takovmu ekvivalentu k slovnkov, tj.
ekvivalent, kter nebere v vahu bezprostedn jazykov ani ir obsahov kontext.19
Akoliv je v odborn literatue a pi vuce pekladatel zdrazovna klov loha
lingvistickho a mimojazykovho kontextu, v pekladatelsk praxi je zejmna mimo-
jazykov kontext ne vdy brn v potaz. Jak ji bylo eeno ve, pekladatel prv-
nickch text v esk republice nemaj, a na vjimky, prvnick vzdln. Primrn
povdom o prvu je u profesionlnch pekladatel podpoeno zkuenostmi, kter na-
erpaj pi pekldn prvnickch text, ale mnohdy jdou cestou pokus a omyl, ne
zskaj urit, i kdy stle laick, vhled do problematiky. Ale to, co se od pekladatele
oekv a vyaduje, je, e zprostedkuje komunikaci nejen mezi jazyky, ale zejmna
mezi prvnmi systmy, kter pouvaj tyto jazyky jako svj komunikan prostedek.
Uvdomme-li si zsadn systmov a prvnfilozofick rozdly mezi eskm prvem
a common law, pak zcela oprvnn meme dojt k zvru, e peklad eskch prv-
nickch text do anglitiny common law a naopak nen mon. Pesto i mezi tmito
dvma systmy komunikace probh, protoe probhat mus a vdy lze pout cestu po-
pisu a vysvtlen.20
Akoliv prvn teoretici jsou obecn skeptit, pokud jde o vyuvn smantick in-
terpretace v prvu,21 tento druh interpretace obvykle pedchz jinm vkladovm po-
stupm: pekladatel identifikuje mon vznamy neznmho slova i slovnho spoje-
n a konfrontuje je s jazykovm a mimojazykovm kontextem, aby mohl z monch
vznam zvolit ten, kter je v danm kontextu relevantn. Cunningham (1988: 542)
nazv tuto techniku common sense approach (pstup podle zdravho rozumu).
Cunningham and Fillmore (1995: 1178) pouvaj termn default interpretation
(standardn/zkladn interpretace), kdy popisuj pisuzovn vznam neznmm v-
razm pi neexistenci dalch informac, kter poskytuje u a ir lingvistick a mi-
mojazykov kontext.
Smantickou interpretaci a problmy, kter vznikaj, pokud zstane pouze jedinm
pstupem k interpretaci vchozho textu, lze ilustrovat nsledujcmi pklady anglic-
kch slov, kter sice nespadaj vlun do terminologie sprvnho prva, ale mohou se
i v jeho rmci objevit.

Pklad 1
Zkladn vklad anglickho slova complaint je nespokojenost sdlen nejrznj-
mi formami. V prvu m tento anglick termn ti odlin vznamy, piem kad
z nich m jin esk prvn ekvivalent.
(a) Vraz nespokojenosti s jednnm orgnu, ednka, nadzenho apod. je vyjden
ekvivalentem stnost.

19 Srov. Lessig (1993: 1178): [] meaning is made from something in the foreground (text) and some-
thing in the background (context). To preserve meaning, both grounds must be tracked.
20 Specifickou lohu pi sbliovn esk prvn terminologie a prvn terminologie anglo-americkho
prva hraje prvo Evropskho spoleenstv a Evropsk unie, kter je legislativn ukotveno paraleln ve
vech ednch jazycch. Tato problematika vak vychz nad rmec tohoto pspvku.
21 Srov. Medina 2004.

168
(b) Termn complaint ovem asto vyjaduje nvrh v civilnm zen, tj. aloba.
(c) Complaint v trestnm zen je jeden druh obaloby, vyuvan zejmna v USA.
Take se lze setkat s termnem complaint for divorce, co nen nic jinho, ne nvrh
na rozvod.

Pklad 2
Standardn interpretace slova estate je zaloena na jeho historickm vkladu, ozna-
ujcm majetkov pomry osoby, ppadn pslunost k uritmu stavu podle majet-
kovch pomr. Ve vech vznamech tohoto slova se v njak podob majetkov
aspekt vyskytne. Blackv prvnick slovnk (8. vyd. z roku 2004) m ti pln strnky
slovnch spojen, jejich soust je slovo estate a kter vytv terminologick fraz-
my. Ti zkladn (prvn) vznamy jsou:
(a) veker majetek movit a nemovit, tj. jmn;
(b) pouze nemovit vc, obvykle pozemek, tj. nemovitost;
(c) podstata a rozsah prv vlastnka k vci, tj. vlastnick prva.
Protoe se esk vcn prva a property law v anglo-americkm prvu podstatn
li, je obas pomrn obtn zvolit v pslunm kontextu sprvn esk ekvivalent.
Ale pi pekladech prvnch text se vyskytuj dv terminologick spojen, kter by
pote init nemla, a sice bankrupts estate a decedents estate. Oba termny pat do
nepoetn skupiny tzv. pravch prvnickch termn (pure legal terminology)22 jak
v anglitin, tak etin, take zde posta bezkontextov smantick interpretace,
protoe tato souslov maj pouze jeden vznam. V obou ppadech slovo estate vyjad-
uje veker majetek (movit i nemovit), ale protoe se jedn o terminologick sou-
slov, mus bt peloena jako celek, tedy konkurzn podstata, resp. pozstalost (ve
smyslu hereditas iacens).

2.2.2 Prvn interpretace


Prvn interpretace je velice irok tma, je je pedmtem bdn a prv-
nch teori tm ve vech prvnch systmech.23 Pro poteby pekladu se prvn in-
terpretace zuuje na text samotn, ale i kdy vychz z jazyka, rozhodn se nejedn
o doslovn vklad v prvnm slova smyslu, protoe ten je bl smantick interpreta-
ci, o n jsme hovoili v pedchozm oddle. Barak (2005: 3) definuje prvn interpre-
taci jednodue jako a rational activity that gives meaning to a legal text (rozumovou
aktivitu, kter pisuzuje prvnmu textu vznam) a jako intellectual activity, concer-
ned with determining the normative message that arises from the text (intelektuln
aktivitu, kter m za cl urit normativn sdlen obsaen v textu). Dle shrnuje defi-
nici prvn interpretace jako the process of choosing or extracting the legal meaning
from the possible semantic meanings (proces vbru nebo dovozen prvnickho v-
znamu z monch smantickch vznam), m pesn vystihuje i pojet prvn in-
terpretace pro poteby pekladu.

22 Srov. Chrom 2004: 15.


23 Srov. v eskm prvu v posledn dob napklad Gerloch Marlek (eds.) 2003, Khn 2006, Hanu
2008 nebo Eskridge Jr., Frickey, Garrett 2006 nebo Vermeule 2006 v anglo-americk teorii.

169
Pekladatel me prvn interpretaci pout pouze tehdy, m-li dostaten znalosti
pslunho prvnho oboru a tmatu, o nm text pojednv. Plat zde jednoduch
mra m hlub/rozshlej znalosti, tm pesnj interpretace vchozho textu ve-
douc k produkci pesnjmu clovho textu. V anglick odborn literatue se tento
aspekt pekladu nazv jednodue familiarity (obeznmenost)24 a pokrv nejen
obeznmenost s prvnm prostedm vchozho jazyka, ale tak prvnm prostedm i
systmem clovho textu.
Dalm krokem je nalzt ekvivalenci mezi vchozm a clovm textem ve vech
stech a strukturnch jednotkch ponaje vstavbou textu jako celku po terminolo-
gii. V tto fzi by pekladatel ml provdt analzu pojm ve vchozm prvnm syst-
mu a v clovm prvu, aby byl schopen posoudit mru ekvivalence mezi potencilnmi
ekvivalenty.25
Pojmov analza zan urenm, jak pojem (neboli prvn institut) je reprezento-
vn zkoumanm termnem pouitm ve vchozm textu, tj. jak je definovn. Tato fze
me bt nkdy docela sloit: je-li vchoz text napsn anglicky a z textu nen zej-
m, do kterho prvnho systmu pat, pak jsou monosti pojmov analzy velmi
omezen. Pot, co jsme urili zkladn charakteristiku pojmu (essentials elements), je
nutn zvit, zda pro peklad nebudou podstatn jet doplujc vlastnosti i znaky
(complementary/additional elements). Nejen prvnk, ale tak pekladatel mus zkou-
mat chovn, jev i pojem ze dvou pohled: mus posoudit strnku skutkovou (issue of
fact) a strnku prvn (issue of law). Prvn strnka zahrnuje nejen identifikaci prvn-
ho odvtv, kam pojem pat, ale tak zven potencilnch prvnch nsledk, protoe
je vdy teba mt na pamti, e clov text (peklad) me bt interpretovn prvnky
s clem jej aplikovat; klasickm pkladem takov situace je oblast justin spoluprce
a vzjemnho uznvn a vkonu rozhodnut v rmci EU.26 Smysluplnm ekvivalen-
tem v clovm jazyce me bt pouze takov termn, jeho skutkov a prvn charak-
teristika odpovd skutkov a prvn kvalifikaci pojmu vyjdenho termnem ve v-
chozm jazyce. Pojmovou analzu lze ilustrovat na pkladu ji zmnnho eskho
termnu pestupek.

Pklad 3
V anglo-americkm prvnm systmu spadaj vechna poruen pedpis upravuj-
cch provoz na pozemnch komunikacch do oblasti trestnho prva. Trestn soudy mo-
hou projednvat nap. parking offence (nedovolen parkovn) nebo speeding (pekro-
en povolen rychlosti).
Tyto trestn iny spadaj do kategorie mn zvanch misdemeanours, nicmn
jsou to trestn iny se vemi prvnmi nsledky. V obou prvnch systmech je pri-
mrn sankc blokov pokuta (ticket)27 a v obou prvnch systmech je tato sankce

24 Srov. Lessig 1993: 1195-1196.


25 Srov. arevi 1989: 290 zabvajc se podstatou tzv. pojmov analzy (conceptual analysis) pro pote-
by pekladov prvnick lexikografie.
26 Srov. napklad Nazen Rady (ES) . 2201/2003 nebo Nazen Rady (ES) . 44/2001 v oblasti vz-
jemnho uznvn a vkonu rozhodnut.
27 Proto se tak v anglo-americkm prvu nkdy tyto trestn iny nazvaj ticketed crimes.

170
v kompetenci policie. esk prvo stejn skutkov okolnosti ad do sprvnho prva
do kategorie pestupk. Prvn dsledky takovho protiprvnho jednn jsou v tchto
dvou systmech pro pachatele diametrln odlin. V anglicky mluvcch zemch je
in zaznamenn v centrlnm rejstku trest nebo policejnm rejstku, kter v nkte-
rch jurisdikcch rejstk trest nahrazuje (nap. v nkterch sttech USA). V ppad
nezaplacen blokov pokuty je pachatel pedveden ped soud a obvykle odsouzen
k trestu odnt svobody (by vtinou podmnn). Pokud dopravn pedpisy poru ci-
zinec a opust zemi bez zaplacen pokuty, me bt na nj vydn dokonce evropsk
zatkac rozkaz (hovome-li o poruen spchanm ve Velk Britnii i Irsku) nebo
mu, pokud jde o USA, bude odepen vstup do zem (ppadn vzum) a pokuta me
bt vymhna prostednictvm mluv o mezinrodn pomoci. Pekladatel mus tedy
vechny tyto aspekty zvit a promtnout je do pekladovho ekvivalentu: anglick
parking offence by ml bt peloen jako trestn in nedovolenho parkovn a spee-
ding je v etin trestn in nedovolenho parkovn, protoe prvn strnka tohoto
skutku je jin ne v eskm prvu a je teba pout explikativn ekvivalent. esk pe-
stupek je teba do anglitiny pevst tak, aby bylo zejm, e je to poruen podle
sprvnho prva, tj. administrative violation, administrative transgression, administrati-
ve infringement, kdy pvlastek administrative signalizuje prvn strnku tohoto skut-
ku; nelze tud jako pekladov ekvivalent pout cokoliv, co se pro podobn skutek
pouv v anglo-americkm prvu, protoe tam kategorie pestupku, jak je chpna
eskm prvem, neexistuje. Stejn tak nelze anglick termn misdemeanour do eti-
ny peloit jako pestupek, protoe misdemeanour je v anglo-americkm systmu ter-
mn trestnho nikoliv sprvnho prva. Skutky oznaen eskm prvem jako pestup-
ky jsou v angloamerickm prvu podazeny bu pod prvo civilnch delikt (torts)
nebo pod trestn prvo (crimes). Graficky lze rozdl v chpn takovho skutku mezi
eskm prvem a anglo-americkm systmem znzornit takto:

Schma 2

I
PESTUPKY
TORTS
CIVILN DELIKTY

II

III
CRIMES

171
Prnik I ukazuje, e nkter skutky, je jsou v anglo-americkm systmu azeny
primrn mezi civiln delikty, tud se jejich prvn kvalifikace a een d principy
soukromho prva, jsou v eskm prvu v kategorii pestupk (pkladem me bt
ve zmnn ppad vyraenho zubu bhem hdky mezi sousedy, kter v anglo-ame-
rickm systmu ve vjimench ppadech me spadat i do prniku III, tj. me bt
paraleln i trestn in, bude-li ublen na zdrav vznamn). Prnik II naznauje, e
mnoho skutk, kter esk prvo kvalifikuje jako pestupek, je v anglicky mluvcch
zemch azeno do trestnho prva. Velk st eskho pestupkovho prva pat ale do
tzv. prvnch reli, tj. do specifick a jedinen kategorie typick pouze pro esk
prvo, proto by pekladatel ml tuto jedinenost zohlednit volbou odpovdajcch pe-
kladovch ekvivalent (viz administrative infraction ve).

3. ZVR

Smantick a prvn interpretace textu pro poteby prvnho pekladu jsou


postupy, bez jejich zvldnut pekladatel obtn doke smyslupln pevst vchoz
prvnick text do clovho jazyka tak, aby byl jeho peklad prvn aplikovateln v c-
lovm prvnm systmu. Smantick interpretace je zaloena na vynikajc znalosti
obecnho jazyka, schopnost prvn interpretace pak zcela zvis na stupni prvnch
znalost. Obma postupm se tedy d nauit. Posuzujeme-li dosavadn kvalitu prv-
nch peklad v esk republice, nelze ne pipomenout dv vci: (1) je nejvy as
na nkter esk prvnick fakult zat uvaovat o zaveden dvouoborovho studia
srovnvacho prva a cizho jazyka, jak je to obvykl na prvnickch fakultch v an-
glicky mluvcch zemch, a (2) je douc, abychom si jako uivatel jazyka uvdo-
movali jeho hodnotu a monosti a snaili se o lingvistickou kultivaci svch projev.

BIBLIOGRAFIE

Alcaraz, E., Hughes, B.: Legal Translation Explained. Manchester: St. Jerome Publishing 2002.
Bergenholtz, H., Tarp, S. (eds.): Manual of Specialised Lexicography. Benjamins Translation Library, Vo-
lume 12. Amsterdam: John Benjamins Publishing Company 1995.
Cao, D.: Translating Law. Topics in Translation 33. Clevendon/Buffalo/Toronto: Multilingual Matters Ltd. 2009.
Chrom, M.: Indeterminacy in criminal legislation. In: Vagueness in normative texts, Bhatia, V., Engberg,
J., Gotti, M., Heller D. (eds.): Linguistic Insights 23, Bern, Peter Lang 2005, s. 379411.
Chrom, M.: Legal Translation and the Dictionary. Lexicographica Series Maior. Tubingen: Niemeyer 2004.
Eco, U.: Experiences in Translation. Toronto: University of Toronto Press 2001.
Gerloch, A., Marlek, P. (eds.): Problmy interpretace a argumentace v soudob prvn teorii a prvn
praxi. Sbornk pspvk z vdeckho kolokvia kateder teorie prva prvnickch fakult esk republiky
(Milovy 19.20. 6. 2002), Praha: Eurolex Bohemia 2003.
Goldstein, T. Lieberman, J. K.: The Lawyers Guide to Writing Well. Berkeley / Los Angeles, University
of California Press 1991, 2003.
Hanu, L.: Prvn argumentace nebo svvole: vahy o prvu, spravedlnosti a etice. Praha: C. H. Beck 2008.
Joseph, J. E.: Indeterminacy, Translation and the Law. In: M. Morris, (ed.): Translation and the Law. Ame-
rican Translators Association Series Volume VIII, Amsterdam, Philadelphia: John Benjamins Publishing
Company 1995, s. 1336.

172
Knapp, V.: Teorie prva. Praha: C. H. Beck 1995.
Khn, Z., Bobek, M., Polk, R.: Judikatura a prvn argumentace: teoretick a praktick aspekty prce
s judikaturou. Praha: Auditorium 2006.
Lederer, M.: The Interpretive Model. Manchester: St. Jerome Publishing.
Lessig, L.: Fidelity in Translation. Texas Law Review 71, March 1993. Austin TX: University of Texas 1993.
Medina, J.: In defense of pragmatic contextualism: Wittgenstein and Dewey on meaning and agreement. The
Philosophical Forum, Volume XXXV, No. 3, Oxford: Blackwell Publishing 2004, s. 341369.
Nord, C.: Text analysis in translation. Amsterdam / Atlanta, Rodopi 1991.
Oettle, K. F.: Making Your Point. A practical guide to persuasive legal writing. New York, ALM Publishing
2007.
arevi, S.: New Approach to Legal Translation. The Hague, London, Boston: Kluwer Law International
2000.
arevi, S.: Problems of interpretation in an enlarged European Union. In: R. Sacco (ed.): Linterprtation
des texts juridiques rdigs dans plus dune langue, Torino, Paris: LHarmattan, Isaidat 2002, s. 239272.
Smith, S.: Culture Clash: Anglo-American Case Law and German Civil Law in Translation. In: M. Morris,
(ed.): Translation and the Law. American Translators Association Series Volume VIII, 1995, Amster-
dam, Philadelphia: John Benjamins Publishing Company 1995, s. 179200.
Trosborg, A.: Rhetorical Strategies in Legal Language. Discourse Analysis of Statutes and Contracts. Tu-
bingen, Gunter Narr Verlag 1997.
Vermeer, H. J. (ed.): Aufstze zur Translationstheorie. Heidelberg, Vermeer, 1983, s. 4861.
White, J. B.: Justice as Translation. Chicago / London, The University of Chicago Press 1994.

TRANSLATION AS INTERPRETATION

Summary

The usual objective of translating legal texts is for the target recipient to be provided with
legal information in the target language that is as explicit, extensive and precise as that which is contained
in the source text. The crucial stage of legal translation is to understand the source text and to correctly
interpret legal information contained, so that the transfer of the information to the target language and
target legal system may be precise and comprehensible. Since most translators of legal texts in the Czech
Republic are linguists by education, varying in their experience with law, they tend to interpret the text
semantically. Semantic interpretation for the purposes of translation means that words or phrases are
assigned their meaning regardless of context, or ascribed the meaning which is considered to be the most
usual (generally given as the first option in a general dictionary). Where a wider legal context should be
considered in looking for an adequate meaning legal interpretation should be carried out.

173
II. PROCESN PRVO
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 177183

VEOBECN SOUDN D JOSEFA II.


A JEHO KNIN TISKY Z LET 1781/82
VLADIMR KINDL

Kodifikan sil habsburskch panovnk ponaje Mari Terezi a kone


Frantikem II. (I.), kter zahrnuje asov sek edesti let, pedstavuje pro prvn his-
toriky i pro aktuln tvrce novch prvnch norem trvale pitalivou a inspirujc ob-
last.1 Nen vak teba nijak sofistikovanho dokazovn a vytben argumentace, aby-
chom rozpoznali, e i tato tmatika v sob skrv vrazn mn frekventovan msta
a dky tomu tak stle obsahuje pleitost, kam lze i v souasnosti zamit pozornost
s nadj, e je mono z nich vyzskat nco dosud nepovimnutho, nebo sice povim-
nutho, ale, ve v skromnosti, pece jen nedostaten rozkrytho a objasnnho.
Sestavme-li jakousi zjmovou hierarchii dosavadnho bdn v tto oblasti, zjiu-
jeme, e hmotnprvn problematika je upednostovna ped procesnprvn materi
a trestn proces ped civilnm zenm. Tm pedpisem, jemu se tak dostv nejmn
pozornosti, nepotme-li pspvky podncen pleitostnmi jubilei,2 je svrchu na-
depsan kodex, nejen chronologicky vbec prvn vsledek kodifikanch snah, kter
se stal platnm prvem, ale ve skutenosti opravdu prvn modern zkonk clen se
snac pekonat zemn, personln (stavovsk) i vcn partikularismus danho seku
prvnho du. Jeho dsledn rovnost v postaven soudcch se stran psobila v dobo-
vch politicko socilnch pomrech mon a tm nsiln.3
O poteb prvn pravy civilnho procesu bylo uvaovno u v rmci prac na uni-
verzlnm kodexu Marie Terezie, ale poslze byla tato tmatika vylenna do samo-
statnho pedpisu. Jeho konen text byl schvlen v letnch mscch r. 1776 (hlavn
autor Joseph Hyacint von Froidevo).4

1 Jeho strun pehled nap.: Kuklk, J. Skejpkov, P., Koeny a inspirace velkch kodifikac, Praha
2008, s. 91109. Tamt uvedena etn star i novj zkladn literatura.
2 Srov.: Eli, K., Sto let civilnho soudnho du, Prvnk 134, . 8, 1995, s. 806808 a Schelle, K.
Schelleov, J., 100 let kodifikace modernho soudnho du, Prvny obzor 78, . 4, 1995, s. 320326.
3 Strun o nm nap.: Janokov, P. Knoll, V., Kodifikace a vvoj obanskho prva procesnho
v 18. a 19. stolet, in: Rakousko-uhersk vyrovnn 1867 a jeho sttoprvn dsledky v eskch zemch
a na Slovensku. Sbornk pspvk k 140. vro rakousko-uherskho vyrovnn, Ostrava 2007,
s. 100107, zejmna s. 100101. Ze star literatury srov. nap.: Fiala, J., Historick vvoj nkterch
procesnch princip, zsad a institut civilnho procesu, AUC Iuridica 1974, Monographia XXI, s. 3542
a 7980.
4 Srov. nap.: Prvnick slovnk, 3. podst. rozen vydn, C. H. Beck, Praha 2009, heslo Obecn d
soudn, s. 538.

177
Soudn d pinejc pravu pouze spornho zen vyhlsil panovnk 1. kvtna
1781 a stanovil jeho platnost (dnes innost) od 1. ledna r. 1782. S tm datovnm
vstoupil do prvnho du a praktick aplikace tak zce souvisejc obecn konkurs-
n d (autor Franz Georg Edler von Keess). Oba pedpisy setrvaly v platnosti a in-
nosti do 31. 12. 1897. V tme roce charakterizoval procesualista esk prvnick
fakulty v Praze prof. Emil Ott Josefinsk soudn d jako posledn zkon pmo spo-
vajc na utenm vvoji obecnho prva v echch.5
Zkonk byl konstruovn jako pokud mono univerzln procesn pedpis pro zem
uveden v nzvu (echy, Morava, Slezsko, Rakousy nad a pod ekou Anasem, tr-
sko, Korutany, Krasko, Gorycko, Gradit, Terst, Tyroly a pedn zemi rakouskou),
ale uvozovac zkonodrcova slova kala, e ped soudy hornmi, obchodnmi a vo-
jenskmi se pot se speciln procesn pravou. Proto pro zen ped hornmi soudy
vyel 1. listopadu 1781 cs. patent pozdji oznaen jako . 27 Sb. z. s. a pro zen
ped obchodnmi soudy 9. dubna 1782 cs. patent pozdji oznaen . 41 Sb. z. s. Pro
zen ped vojenskmi soudy nebyl, pokud vm, nakonec zvltn procesn pedpis
vydn.
Proveden tchto specilnch procesnch pedpis narelo ovem na limity ply-
nouc z nedokonen reorganizace pslunch soud a z nejasnho stanoven jejich
vcn psobnosti. Nap. cs. patent . 27/1781 Sb. z. s. se podailo pln uvst do praxe
a v r. 1784, kdy byla teprve dobudovan struktura hornch soud a navc, na rozdl od
pvodn pedstavy, se horn soudy obecnm soudnm dem dily, pokud nelo o v-
jimky uveden v 1231 cs. pat. . 27/1781 Sb. z. s. Pedpisy o zen ped soudy
hornmi a obchodnmi pozbyly platnosti rovn koncem r. 1897.
Soustedn zkonku jen na pravu spornho zen vydlilo r. 1785 do zvltn
pravy nkolik nespornch agend. Tyto agendy zskaly charakter civilnho nesporn-
ho zen historicky vbec poprv. Jednalo se o materii ddickou, opatrovnickou,
fideikomisn a schov.
Vznam soudnho du pesahoval v nkolika smrech vlastn soudn zen. Po-
sledn dv kapitoly byly vnovny prav advoktsk a soudcovsk profese. V prvnm
ppad jm nap. byla ukonena stalet kolsajc terminologie v oznaovn tch, kte
poskytuj prvn sluby v zastoupen klienta. Obsah obou kapitol se zamil zejmna
na kvalifikan, mravncharakterov a odborn pedpoklady k vkonu tchto innost.
Lze je tedy chpat jako advoktsk a soudcovsk d.6
Univerzalita zkonku vak bhem krtk doby klesala. Zpsobil to jednak zpado-
halisk soudn d z 19. prosince 1796 (. 320 Sb. z. s.), kter v eskch zemch sice
neplatil, ale ponaje 1. kvtnem r. 1797 ovlivnil odlin vvoj civilnho procesu nap.
v Tyrolsku a Terstu, tj. v zemch, pro n byl pvodn obecn soudn d vyhlen.
Dle dolo k vzniku nkolika mimodnch (spornch) zen, nap. ve vcech man-
elskch podle dv. dekretu z 23. srpna 1819 . 1595 Sb. z. s., ale i zen vyzvacho
a vytovacho a konen vlastn ustanoven soudnho du byla astokrte zmnna,

5 Viz: Ott, E., Soustavn vod ve studium novho zen soudnho I. st veobecn, Praha 1897, s. III.
6 Srov.: Balk, St. a kol., Djiny advokacie v echch, na Morav a ve Slezsku, esk advoktn komora
ve spoluprci s Nrodn galeri v Praze, Praha 2009, s. 7172.

178
doplnna a ruena adou rezoluc, dvornch dekret a zkon, take jeho znn pozby-
lo pehlednosti, jasnosti a uritosti.
Kdy se zsady, na nich byl vytvoen, tj. pevaujc psemnosti, tajnosti a legln-
ho hodnocen dkaz, dostaly do rozporu s principy stnosti, veejnosti a volnho hod-
nocen dkaz obsaenmi zejmna v stav z bezna r. 1849 (. 150/1849 .z., 103),
bylo zejm, e jeho historick role je u konce, i kdy k jeho reln nhrad bylo jet
daleko, protoe organick zazen (. 4/1852 . z.) tyto zsady jet na pldruhho
desetilet podepela.
Knin tisk zkonku provzelo nkolik epizod, jejich obsah a vyznn se dot-
k dvou dobovch zvanch problm. Otzky publikace autentickho textu a po-
mru jinojazynch tisk soudnho du k jazyku zkonodrce, zejmna pi jeho
aplikaci.
Krtce po 22. srpnu r. 1780, tedy asi osm msc ped vyhlenm zkonku, svila
kompilan komise jeho peklad do etiny Josefu Valentinu Zlobickmu (17411810),
od r. 1775 profesoru esk ei a literatury na vdesk univerzit a souasn kanceli-
stovi Nejvyho justinho adu ve Vdni.7 Byl to pravdpodobn prvn z ady pe-
kladatelskch kol, jimi byl Zlobick od potku osmdestch let 18. stol. opa-
kovan povovn. Jet v r. 1810, krtce ped svou smrt, pracoval na pekladu
veobecnho obanskho zkonku. Kdy prci na pekladu soudnho du dokonil,
nevme. Z daje, kter pinesl prof. J. Stupeck, e panovnkova nejvy resoluce
z ledna r. 1781 urila odmnu za peklad ve vi 200 zlatch, lze pedpokldat, e
tehdy byl s prac hotov.8 Prof. J. V. Zlobick tak postupoval opravdu rychle. Soust
Zlobickho pekladatelskho kolu mlo bt i provdn tiskovch korektur.
Knin tisk veobecnho soudnho du ve vech jazycch byl zadn Johannu Tho-
masu Trattnerovi (17171798), vdeskmu dvornmu tiskai, nakladateli a knihkupci
zamenmu, mimo dal produkci, na prvnickou literaturu. Trattner udroval tehdy
obchodn poboku svho podniku i v Praze a v nkolika mstech na Morav a ve Slez-
sku ml umstny prodejn sklady.9 V jeho prospch vak nebylo vydno alespo
pokud jde o tisk v jazyce eskm dn privilegium, kter by mu zajiovalo exklu-
zivitu. Je pouhou shodou okolnost, e J. V. Zlobick Trattnera velmi dobe znal, pro-
toe r. 1769 psobil v jeho domcnosti jako uitel jeho dt, ale u v letech 1765/66
vnoval nejdve nakladateli a pak jeho en literrn du s clem zajistit si jejich pod-
poru pro spoleensk vzestup.10
Za vchoz prvn rmec jazykov strnky prvnho pedpisu platnho tehdy v e-
chch a na Morav bylo teba stle povaovat pslun ustanoven Obnovench zem-
skch zzen o rovnoprvnosti nminy s etinou, naposledy vydanch v echch
r. 1753 a na Morav r. 1721.

7 Srov.: Stupeck, J., O eskch pekladech pozench v souvislosti s kodifikac rakouskho prva civil-
nho. as. Muzea krlovstv eskho 77, 1903, s. 479480.
8 Tamt, s. 480.
9 Srov.: Voit, P., Encyklopedie knihy. Star knihtisk a pbuzn obory mezi polovinou 15. a potkem
19. stolet, Praha 2006, heslo Trattner Johann Thomas von, s. 943949.
10 Srov.: Reich, W., Josef Valentin Zlobick prvn profesor eskho jazyka a literatury: ivot, psoben
a zsluhy na pozad osvcenectv, in: Vdesk podl na potcch eskho nrodnho obrozen, Praha
2004, s. 27.

179
Snahu tehdejho zkonodrce o pozen dvojjazynho textu meme po r. 1750
registrovat jen u pedpis kodexovho charakteru, to znamen naposledy ped
r. 1781 u trestnho zkonku Marie Terezie, i kdy za autentick bylo povaovno jen
jeho znn nmeck. Souasn vak nelze upt panovnici a jejm legislativnm spo-
lupracovnkm znan sil o pozen opravdu kvalitnho pekladu C. C. There-
siany do etiny. Faktem ovem je, e pes vekerou snahu, v okamiku nabyt
innosti tohoto kodexu, nedisponovaly trestn soudy sdlc v eskch zemch es-
kou jazykovou verz zkonku. innost C. C. Theresiany byla stanovena na 1. led-
na 1770, ale o ptomnosti eskho pekladu lze uvaovat a po 18. ervenci r. 1771,
reln vak jet s nkolikatdennm a nkolikamsnm odstupem.11 Je prakticky
jist, e od vydn C. C. Theresiany jin prvn pedpis platn v eskch zemch
nebyl ve Vdni na zklad ednho rozhodnut ani peloen ani vytitn. Po pi-
blin desetilet pestvce mlo tak dojt k tisku rozshlho a vznamnho ped-
pisu. Text procesnho zkonku byl lenn na 39 kapitol a 437 paragraf nedlench
na odstavce, respektive jakkoli jinak. A jet jeden rozdl od Theresiany soudn d
po jazykov strnce obsahoval. V 13 bylo vslovn stanoveno, e sporn strany
i jejich ptel prvn, tj. advokti, mohou v zen jazyka v zemi obyejnho u-
vati.
J. T. Trattnerovi vak neoekvan vyvstala konkurence. Prask tiska, nakladatel,
knihkupec a vrobce papru Jan Nepomuk Schnfeld ze Schnfeldu (17501821),
kter zalo za necel rok fililku svho podniku ve Vdni,12 projevil nkdy ped
28. kvtnem r. 1781 zjem vydat soudn d esky. Vldn msta (dvorsk kancel)
sdlila zemskm vldm, e v kad zemi me kad knihtiska obansk soudn
d tisknout, ale za dodren uren ceny publikace a zachovn identity Trattnero-
vy vdesk publikace ve form i obsahu. Podle prof. J. Stupeckho Schnfeld, ani
by vykal a ho dojdou konkrtn podmnky upesnn zemskm guberniem, otiskl
soudn d na zklad soukrom informace, e je tisk povolen ne esky ale nmec-
ky a prodval jej za jinou cenu, ne vlda stanovila. Msto urench 8 krejcar po-
adoval 12 krejcar. Trattner se proti Schnfeldovu postupu ohradil a jeho stnost
byla 30. ervna 1781 postoupena do Prahy. Plyne z n, e Schnfeld uil k tisku pa-
trn i jinho ne autorizovanho textu ve snaze bt rychlej ne Trattner ve Vdni.
Sttn rada guberniu uloila, e v ppad zjitnch zvad m vydn zabavit a zni-
it a pokud byly ji nkter vtisky rozeslny, je teba vyhlsit, e dn prvn
moci nemaj. Dvorsk kancel 14. srpna 1781 guberniu nadila, aby veejn ohl-
silo, e prvn Schnfeldovo vydn nem dn platnosti a nakladatel je povinen
vymnit pvodn vtisky bezplatn za vtisky novho vydn. Pvodn vtisky je
povinen zlikvidovat. Schnfeld se se situac sice vyrovnal,13 ale nov nmeck vy-

11 Srov.: Kindl, V., Kdy byl vytitn esk peklad trestnho zkonku Marie Terezie?, Prvnhistorick stu-
die 39, zvltn slo, Praha 2007, s. 355357 a t, Jet jednou k problmu, kdy byl vydn trestn z-
konk Marie Terezie v eskm jazyce, in: Pocta Otovi Novotnmu k 80. narozeninm, usp. M. Vandu-
chov, T. Givna, Praha 2008, s. 108113.
12 Srov.: Voit, P., Encyklopedie knihy. Star knihtisk a pbuzn obory mezi polovinou 15. a potkem
19. stolet, Praha 2006, heslo Schnfeld z Schnfeldu Jan Nepomuk Ferdinand, s. 795797.
13 Phodu vylil Stupeck, J., c. d., s. 481482 v poznmkch.

180
dn uvedl na trh a r. 1782.14 Tvrzen Stupeckho, e ihned uspodal nov vyd-
n nmeck, nen tak zcela pesn.
esk vydn Schnfeld podil r. 1781 pot, a byl uveejnn ve Vdni esk ed-
n peklad J. V. Zlobickho.15 Striktn dodrel vechny stanoven podmnky. Jednalo
se v podstat o petisk Trattnerova eskho vydn.16 Pi porovnvn obou exempl-
jsem nenalezl dn textov rozdly. Publikace maj i shodn poet stran. Drobn
rozdly jsou pouze v pouit odlinch typ velkch psmen umstnch na zatcch
odstavc respektive v rozdlnm grafickm dekoru umstnm nap. za seznamem
(poznamennm) kapitol a za poslednm odstavcem na str. 176. Stalo se tak shodou
okolnost, e prvn edn uznan vydn soudnho du v Praze, bylo vydn esk.
Celkov bilance kninch tisk Josefinskho soudnho du z let 178182 je nsle-
dujc: ti vydn v nmeck jazykov verzi, jedno ve Vdni (1781), dv v Praze (1781
a 1782), z nich prvn nen dostupn v dnm exempli, a dv v esk jazykov
verzi, jedno ve Vdni (1781), druh v Praze (1781). Ve svazku obou eskch vydn je
pipojen d veobecn pi sbzch vitelv pro echy, Moravu, Slezsko, Rakou-
sy, kter rovn peloil J. V. Zlobick (32 s., 45 paragraf).
Na otzku, zda za pvodn Schnfeldovou dost o esk vydn stly dvody
spe obchodn nebo byla jej motivace ovlivnna nrodnm zjmem, je teba se pi-
klonit spe k prvn monosti. Ve, co o osob a podnikatelsk innosti Schnfeldov
vme, jej ilustruje jako osobu nesmlouvav orientovanou na zisk, i kdy, jak kdysi
usoudil J. Volf, pedevm z trhu pedstavovanho eskmi zkaznky.17 Pro plnost
dodejme, e mezi Schnfeldem a Zlobickm je doloen korespondenn kontakt.
Na rozdl od kninho vydn C. C. Theresiany jsou v pedelch udlostech roz-
poznateln vznamn rozdly. Prask vydn naruuj dosavadn monopoln pozici
zkonodrce v en novho prvnho pedpisu. Je to poprv, kdy byl pedpis kode-
xovho charakteru vydn knin cestou nejen v sdle zkonodrce a tiskaem urenm
vldou, ale tak v jedn z ddinch zem na zklad dosti soukrom osoby a to
v obou jazycch, kdy navc vydn v etin asov pedstihlo vydn nmeck.
Soudy psobc v echch a na Morav mly k dispozici v okamiku nabyt innos-
ti pedpisu jeho eskou jazykovou verzi. Nezanedbateln je, e dv esk vydn uspo-
kojila i dal zjemce.
Snahu potlait neautorizovan prvn Schnfeldovo nmeck vydn provzela opa-
kovan tvrzen, e postrd prvn sly i moci, a proto mus bt vechny jeho exem-
ple staeny a fyzicky znieny, co potvrzuje, e knin tisk je v tto dob nejen
jednou z monch forem zveejnn, ale i nabyt platnosti a tm podmnkou aplikace

14 Transliterovan opis titulnho listu: Allgemeine Gerichtsordnung fr Bheim, Mhren, Schlesien, Oester-
reich ob, und unter der Ennss, Steyermarkt, Krnten, Krain, Grz, Gradiska, Triest, Tyrol, und die Vor-
landen. Nsleduje heraldick vinta s inicily J.II. (jedn se o zkratku Josef II.) na podstavci pod
erbem. Nakladatelsk daje na titulnm listu: Wird verkauft ungebunden das Stck auf Schreibpapier fr
18 Kreuzer, und auf Druckpapier fr Kreuzer. Impresum. Prag, gedruckt bey Johann Ferdinand Edler
von Schnfeld, 1782.
15 Viz: Knihopis eskch a slovenskch tisk od doby nejstar a do konce XVIII. stolet. Dl II Tisky
z let 15011800. st II., Praha 1950, K 03616.
16 Tamt, K 03615.
17 Srov.: Wolf, J., O tiskach a nakladatelch a knihkupcch v Praze za Josefa II, Praha 1929, s. 30.

181
pedpisu. Prask konflikt mezi dvma konkurujcmi si tiskai a knihkupci vyslal tak
signl teoretickmu prvnmu mylen.
A jet jedna priorita Josefinskmu soudnmu du nle. Stal se prvnm kodexem,
kter byl otitn v prvn edn sbrce prvnch pedpis. Dojde k tomu a v r. 1786,
kdy bude vydn jej prvn svazek.18 Tam teprve obdr slo 13 JGS nebo esky Sb.
z. s.19 Je to shodou okolnost stejn slo, jim je oznaen paragraf, v nm je obsae-
no klov pravidlo stn aplikace zkonku, tj. zruka pouit v konkrtnm soudnm
zen jazyka v zemi obvyklho, co nemus bt jazyk zkonodrce a tedy jm me
bt v echch a na Morav jazyk esk.
Tm, kdo d ve Sbrce zkon soudnch nmecky otiskne, bude opt J. F. Schn-
feld, jemu bylo 27. kvtna 1785 spolu se dvma spolenky udleno na deset let pri-
vilegium na tisk tto sbrky.20 Piblin v te dob (1786) podrob J. Dobrovsk esk
peklad soudnho du ostr kritice. Dky n pekroil pedpis hranice prva a vstou-
pil tak do djin esk jazykovdy a koneckonc literatury vbec.21

THE GENERAL CODE OF PROCEDURE OF JOSEPH II


AND ITS PRINTED VERSIONS FROM 1781/1782

Summary

The General Code of Procedure of Joseph II was chronologically the first outcome of
codification activities of Habsburg monarchs in the second half of the 18th and the beginning of the
19th centuries. The Code represents the first modern code attempting to avoid the then existing territorial,
personnel and subject-matter particularism of the relevant part of the legal order.
The Code of Procedure regulated only contested proceedings. It was promulgated on 1st May 1781 and
became effective on 1st January 1782. Uncontested proceedings were separately regulated in 1785. Its two
last chapters served as the Code of Practice for lawyers and as the basic regulation of the qualification, moral
and service standing of judges.
The translation of the German text (the main author being Swiss lawyer J. H. von Froidevo) into the
Czech language was done by J. V. Zlobick who was the first professor of the Czech language and literature
at the Vienna University from 1775, and simultaneously served as an officer at the Supreme Court.
The printing of books containing both language versions was assigned to the Vienna Court typographer,
publisher and paper manufacturer J. T. Trattner. Prague typographer and bookshop owner J. N. Schnfeld
became interested in publishing the Czech text first, subsequently he printed also the German version. At
the end and as a result of competition between these two publishers, there were five editions of the
Joseph_s Code, three in German one of them published in Vienna in 1781, the other two in Prague in 1781
and 1782, the former being totally unavailable; two editions were published in Czech one in Vienna and
the other in Prague, both in 1781. The first German edition published in Prague has not been preserved since
the government ordered its destruction.

18 O charakteru, prvn povaze a prvnm svazku tzv. Justizgesetzsammlung srov.: Kindl, V., K publikaci tzv.
spolenho zkonodrstv pro rakousk a esk zem ped 2. prosincem roku 1848, Vvoj esk stav-
nosti v letech 16181918, Praha 2006, s. 290291.
19 V prvnm svazku tto sbrky je Josefinsk soudn d umstn na s. 678.
20 Srov.: Bernek, K., Tiskask privilegia esk dvorsk kancele v Sttnm stednm archivu v Praze,
Strahovsk knihovna 1213, 19771978, Praha 1982, . 163 na s. 99.
21 Srov.: Buln, H., Josef Dobrovsk a esk terminologie prvn, in: Josef Dobrovsk 17531953, Praha
1953, s. 441455.

182
The Prague editions, historically for the first time, interfered with the existing legislators monopoly over
the distribution of the promulgated law. For the first time the law of a codex nature was published as a book
for the Czech lands not only in the seat of the legislator and by the typographer designated thereby, but also
in another German hereditary land upon the application of a private person. Courts having jurisdiction
over, and located in Bohemia and Moravia had the Czech version of the Code at their disposal at the moment
of its effect, which was significant for the application of the Code as it allowed (sec. 13) that the language
common in the territory might be used by parties and lawyers, i.e. the language other than that of the
legislator.
The Josephs Code also became the first code printed in the official collection of legal regulations issued
in the non-Hungarian part of the monarchy. This happened in 1786 when the first volume of Justizgesetz-
sammlung was edited and the Code was assigned No. 13 JGS. The publication was only in German and
made by Schnfeld who was awarded a ten-year privilege to publish the collection in 1785.

183
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 185202

PRVN A PROCESN NSTUPNICTV


VE SPRVNM ZEN
HELENA PRKOV

Tma prvnho a procesnho nstupnictv je v odborn sprvn literatu-


e ponkud opomjen. Sprvn orgny i sprvn soudy pitom pichzej s probl-
mem procesnho nstupnictv pomrn asto do styku a mus eit praktick otzky
s nm spojen. Sprvn d1 jako obecn prvn prava postupu sprvnch orgn
otzku procesnho nstupnictv vslovn nee, by nkter ustanoven s tmto in-
stitutem potaj.2 Je zajmav, e prvn pravu procesnho nstupnictv neobsahu-
je nap. ani nmeck3 nebo rakousk4 sprvn d. Postup sprvnch orgn je tedy
ponechn praxi sprvnch orgn i sprvnch soud, a samozejm i teorii sprvnho
prva.
Existence procesnho nstupnictv vyplv z povahy prvnho nstupnictv, kdy
(pi univerzln sukcesi) prvn nstupce vchz do vech situac, ve kterch byl jeho
pedchdce, tedy i do zahjenho zen, pi singulrn sukcesi do jednotlivch prv
a povinnost tkajcch se dan vci (tedy i do prv procesnch). Dle je jeho uit od-
vodovno obecnmi procesnmi zsadami, zejmna zsadou hospodrnosti a procesn
ekonomie (nebyla-li by piputna monost procesnho nstupnictv, musel by sprv-
n orgn zpravidla zen zastavit a pp. zahjit nov s prvnm nstupcem).
V souvislosti s procesnm nstupnictvm ve sprvnm zen si lze klst nap. tyto
otzky:
Jak je vztah prvnho a procesnho nstupnictv?
V jakch ppadech k prvnmu nstupnictv dochz? Jak je to se zsadou nepe-
nosnosti veejnch subjektivnch prv?

1 Zkon . 500/2004 Sb., sprvn d, ve znn pozdjch pedpis (dle jen sprvn d).
2 Nap. 66 odst. 1 psm. f) a 66 odst. 2 (zastaven zen v ppad smrti nebo zniku astnka, nemo-
hou-li v zen pokraovat jeho prvn nstupci), 73 odst. 2 posledn vta (zvaznost pravomocnho
rozhodnut i pro prvn nstupce astnk, jestlie je pro prva a povinnosti astnk urujc prvo
k movit nebo nemovit vci), 78 odst. 1 vta druh (prvn nstupci vyjmenovanch osob, pokud by
byli rozhodnutm vzni, mohou dt podnt k prohlen nicotnosti), 102 odst. 3 (dost o nov roz-
hodnut podle 101 me podat kterkoli z astnk pvodnho zen, nebo jeho prvn nstupce
za pedpokladu, e je pvodnm rozhodnutm pmo doten), 108 (dsledky singulrn a univerzln
sukcese ped a po nazen exekuce), 115 psm. e) exekuce byla nazena vi neexistujcmu povin-
nmu.
3 Verwaltungsverfahrensgesetz (VwVfG) v. 25. 5. 1976 (BGBl I 1253), in der Fassung der Bekanntma-
chung vom 23. 1. 2003 (BGBl. I S. 102).
4 Allgemeines Verwaltungsverfahrensgesetz 1991 (AVG), BGBl. Nr. 51/1991 (WV).

185
Jak je vliv univerzln a singulrn sukcese na postaven astnk? Jak se projevu-
je v postaven astnk podle 27 odst. 1 a astnk podle 27 odst. 2 sprvnho
du?
Jak se projevuje prvn a procesn nstupnictv v jednotlivch fzch, stdich sprv-
nho zen (v zen v prvnm stupni, v odvolacm zen, v pezkumnm zen, v -
zen o obnov, ve sprvn exekuci)?
V kterm okamiku vznik procesn a prvn nstupnictv?
Jak a jakou formou m reagovat sprvn orgn na zjitn prvn nstupnictv?
Je jist, e vechny tyto a ppadn i dal otzky nen mono vyerpat v rmci to-
hoto lnku. Chtla bych se tedy vnovat jen nkterm z poloench otzek5.

I. VZTAH PROCESNHO A PRVNHO NSTUPNICTV

1. Procesnm nstupnictvm se rozum zmna v osob nkterho astn-


ka v dsledku univerzln nebo singulrn sukcese.
Hmotnprvn nstupnictv neboli hmotnprvn sukcese je zmnou oprvnnho
nebo povinnho. Podle Prvnickho slovnku prvn nstupnictv znamen relativn
nabyt prva (povinnosti), tj. ppad, kdy nkdo nabv prvo (povinnost), kter jin
pozbyl. Prvn nstupce vstupuje vi tetm osobm do prvnho postaven svho
prvnho pedchdce (auktora). Prvn nstupnictv bv oznaovno t jako prvn
posloupnost (sukcese).6
Univerzln sukcese znamen, e do vech prv a povinnost prvnho subjektu na-
stupuje jin osoba (osoby). Nastv pmo ze zkona, jakmile nastala skutenost pro
ni stanoven u fyzick osoby je touto skutenost smrt, resp. prohlen za mrtvho,
u prvnick osoby nastv prvn nstupnictv pi jejm zniku, dojde-li souasn
k pevzet jejho jmn jinou prvnickou osobou (jinmi prvnickmi osobami). U fy-
zickch osob je dvodem univerzln sukcese v ppad majetkovch prv i pravo-
mocn uloen trest propadnut majetku.7
Singulrn sukcese znamen, e jin osoba nastupuje jen do nkterch prv nebo
povinnost. K tomu dochz nejastji prvnm konem oprvnnho, ale t ze sprv-
nho aktu (nap. vyvlastnnm).
Od procesnho nstupnictv, kdy do procesnch prv astnka nastupuje jeho prv-
n nstupce, je teba odliovat institut pistoupen a institut zmny astnk.8 V ob-
anskm soudnm zen upravuje pistoupen a zmnu astnk zen ustanoven
92 o.s.. e ppady, kdy oproti pvodnmu rozsahu astnk zen m dojt na
stran alobce i alovanho ke vstupu dal, v pvodn alob neoznaen osoby jako

5 Tento text navazuje na pspvek pednesen na semini Aktuln problmy sprvnho zen poda-
nm Nejvym sprvnm soudem ve spoluprci s Justin akademi ve dnech 9.11. listopadu 2009
v Kromi. Sbornk pspvk ze semine nebyl dosud vydn.
6 Srov. Hendrych, D. a kol.: Prvnick slovnk. 2. rozen vydn, Praha: C. H. Beck 2003, s. 709.
7 Srov. 51 an. zkona . 140/1961 Sb., trestn zkon, 66 zkona . 40/2009 Sb., trestn zkonk. Dnem
nabyt prvn moci rozsudku se stv vlastnkem propadlho majetku stt.
8 Srov. nap. Bure, J., Drpal, Z., Krm, Z. a kol.: Obansk soudn d. Koment. I. Dl. 7. vydn.
Praha: C. H. Beck, 2006, s. 404 an.

186
dalho astnka zen, nebo na stran alobce nebo alovanho k vystoupen dosa-
vadnho astnka a k jeho nhrad jinou osobou. Smyslem pistoupen a zmny
astnk je odstrann nedostatku pasivn nebo aktivn vcn legitimace, kter tu byl
ji v dob zahjen zen. Oba tyto instituty pichzej v vahu pouze v zen spor-
nm. Tak ve sprvnm zen se tento typ zen (by nepli asto) vyskytuje. Ve
spornm sprvnm zen sprvn orgn e spory z veejnoprvnch smluv a v ppa-
dech stanovench zvltnmi zkony spory vyplvajc z obanskoprvnch, pracov-
nch rodinnch nebo obchodnch vztah.9 K posledn uvedenmu ppadu je nutno po-
dotknout, e rozhodnut sprvnho orgnu ve vci soukromoprvn povahy nepodlh
pezkumu podle soudnho du sprvnho, ale v zen o alob se postupuje podle
ustanoven sti pt o.s.. V rmci pravy projednvn alob je ale vslovn stano-
veno v 250b odst. 2 o.s.., e v prbhu zen ped soudem nesm bt zmnn okruh
astnk, jak tu byl v dob rozhodnut sprvnho orgnu; to neplat, dolo-li za ze-
n ped soudem k procesnmu nstupnictv.
Meme tedy uzavt, e o procesnm nstupnictv lze uvaovat pouze tehdy, do-
chz-li k prvnmu nstupnictv, jinmi slovy eeno, pedpokladem procesnho n-
stupnictv je hmotnprvn prvn nstupnictv.

2. Otzku, kdy me dojt k hmotnprvn sukcesi ve vztazch veejnho prva, nen


lehk zodpovdt. Obvykle se tvrd, e v zsad jsou veejn subjektivn prva a po-
vinnosti nepenositeln, e prvn skutenosti pedvdan a prvn vznamn v sou-
kromm prvu nemohou zaloit bez dalho pechod veejnoprvnch oprvnn a po-
vinnost. Ji J. Hoetzel vak upozoroval, e sukcese ve veejnoprvnch vztazch nen
v normch sprvnho prva nic neobvyklho.10 Vyvrac na mnoha pkladech tehdy
pevaujc mnn, e veejn prva u svou povahou lpj na osob oprvnncov,
e veejn prva maj zpravidla rz ryze osobn, take nen mon nstupnictv v prva
veejn, e prv v nemonosti vzdt se veejnch prv je zsadn rozdl mezi prvem
veejnm a soukromm.
V souasn literatue nalezneme pouze strun poznmky k problmu sukcese ve
veejnoprvnch vztazch. Nap. V. Voplka11 konstatuje, e veejn prva jsou vti-
nou nezadateln a nepenosn, osoby nemaj monost se jich vzdt, nebo je penst na
nkoho jinho. T T. ebiov uvd, e veejn subjektivn prva jsou nezadateln
a v zsad nepenosn.12 J. Staa13 se zabv problmem prvnho nstupnictv v sou-
vislosti s lennm sprvnch akt na sprvn akty ad personam a sprvn akty in rem,

9 Srov. 141 odst. 1 zkona . 500/2004 Sb., sprvn d, ve znn pozdjch pedpis. Ve spornm ze-
n rozhoduj sprvn orgny nap. spory o uzaven smlouvy mezi jednotlivmi driteli licenc a mezi
driteli licenc a jejich zkaznky podle zkona . 458/2000 Sb., o podmnkch podnikn a o vkonu
sttn sprvy v energetickch odvtvch, spory mezi osobami vykonvajcmi komunikan innosti
podle zkona . 127/2005 Sb., o elektronickch komunikacch apod.
10 Srov. Hoetzel, J. eskoslovensk sprvn prvo. st veobecn. Druh pepracovan vydn. Melan-
trich, Praha 1937, s.303 a 304., Hoetzel, J.: Strany v rakouskm zen sprvnm. Praha 1991, s. 137 an.
a literatura zde uveden.
11 Srov. Voplka, V.: Administrativnprvn vztahy. In: Hendrych, D. a kol.: Sprvn prvo. Obecn st.
7. vydn. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 93.
12 Srov. ebiov, T.: Subjekty sprvnho prva. In: Sprvn prvo. Texty II. Praha: Aleko, 1991.
13 Srov. Staa, J.: Sprvn akty. In: dlo cit v pozn. 11, s. 209.

187
kdy posledn jmenovan mohou bt zvazn i pro prvn nstupce, na n prva a po-
vinnosti z tchto akt pechzej. Podobn t V. Sldeek.14 Teorie prva15 uvd roz-
dl mezi soukrommi a veejnmi prvy spovajc v tom, e zatmco se soukrommi
prvy me jejich subjekt disponovat v mezch stanovench kogentnmi normami,
s veejnmi subjektivnmi prvy takto subjekt disponovat neme. Dle se zabv po-
vahou lidskch prv jako subkategori zkladnch prv a konstatuje, e lidsk prva
maj povahu veejnch prv ve vztahu k veejn moci, jsou v tomto vztahu nezadatel-
n, tj. nezciziteln. Pokud jde o vztahy k jinm osobm (fyzickm nebo prvnickm),
je nutno od lidskch prv, kter jsou absolutn nezciziteln (nap. prvo na ivot) liit
prva, s nimi lze v t i on me disponovat (nap. prvo na ochranu ped zveejo-
vnm daj o soukrom).16 O procesnm nstupnictv ve sprvnm zen se strun
zmiuje komentov literatura.17
Vzhledem k zamen pspvku na nstupnictv ve sprvnm zen se zuuje lo-
gicky pedmt vah jen na ty ppady, kdy dochz k realizaci veejnch subjektivnch
prv a povinnost prostednictvm vydn sprvnho aktu, nikoli na ppady, kdy prva
a povinnosti vznikaj adrestm pmo ze zkona (nap. oprvnn uvat pozemn ko-
munikace v rmci obecnho uvn, povinnost plnit povinnou koln dochzku). Z-
kony z oboru veejnho prva nee situaci zniku adresta veejn sprvy tm, e by
jeho prva a povinnosti pechzely na jeho soukromoprvn nstupce, ale zakldaj
nebo pedpokldaj jejich vlastn originln pozici (nap. odpovdnost novho vlastn-
ka pozemku za star ekologick zte).

3. V zsad plat ve sprvnm zen pravidlo, e rozhodnut se vztahuje pouze na


astnky danho zen, jen pro n je zvazn.18 Oprvnn mohou bt udlena a po-
vinnosti uloeny pouze osobm, kter mly v zen postaven astnka zen. Je to lo-
gick, protoe tyto osoby bu zen samy vyvolaly podnm dosti o uritm obsahu
nebo v zen z moci edn uplatovaly sv stanoviska, nvrhy, vyjadovaly se k pod-
kladm rozhodnut, vznely nmitky, podvaly opravn prostedky apod. Sprvn
orgn pak za souinnosti s astnky vydal rozhodnut, ve kterm vzal v vahu (asto
subjektivn) hlediska uplatnn astnky, jejich oprvnn zjmy, pp. posoudil jejich
osobn pomry a okolnosti, kter se jich tkaj. Obecn lze proti pechodu nebo pevo-
du prv, ale zejmna povinnost ze sprvnho aktu na jin osoby, ne kter v zen vy-
stupovaly jako astnci zen, namtnout nsledujc. Tyto osoby se nemohly podlet
na vzniku sprvnho aktu, nemohly se brnit proti jeho obsahu, asto o jeho existenci
(a o povinnostech jm uloench) vbec nevdly.19 V ppad pechodu prvnch po-

14 Srov. Sldeek, V.: Obecn sprvn prvo. 2. vydn, Praha: ASPI-Wolters Kluwer, 2009, s. 110.
15 Srov. nap. Boguszak, J., apek, J., Gerloch, A.: Teorie prva. Praha: ASPI Publishing, 2004, s. 120 an.
16 Tamt.
17 Nap. Mikule, V., Kopeck, M., Staa, J.: Sprvn zen ve vcech stavebnch. Praha: ABF, a.s., Nakla-
datelstv ARCH, 1997, s. 35, Voplka, V., imnkov, V., oln, M.: Sprvn d. Koment. 2. vydn.
Praha: C. H. Beck, 2003, s. 43, Nedorost, L., Sovk, Z., Vtrovec, V.: Sprvn d. Koment. Praha:
Eurolex Bohemia, 2002, s. 101 a 102.
18 Stranou ponechvm pravomocn rozhodnut o osobnm stavu, kter jsou zvazn pro kadho ( 73
odst. 2 sprvnho du).
19 Jen vbrov k tto problematice je mono poukzat na ustanoven 596 a 597 obanskho zkonku,
tkajc se (faktickch i prvnch) vad vci pi uzavrn kupn smlouvy, na n je povinen prodvajc

188
vinnost je pak teba vzt v vahu stavnprvn poadavek ukldn povinnost jen na
zklad zkona a v jeho mezch20 a klst si otzku, zda monost prvnho nstupnictv
mus bt zaloena vslovnm zkonnm ustanovenm (viz dle).
Existence prvnho nstupnictv je tedy prolomenm pravidla zvaznosti sprvnho
rozhodnut pouze pro astnky zen, je vjimkou odvodnnou povahou vci, cha-
rakterem prv a povinnost. O prvnm nstupnictv je mon uvaovat ve tech typech
ppad.

3.1 Nauka sprvnho prva i judikatura se v zsad shoduj v tom, e pechod na


prvn nstupce je mon u tch prv a povinnost, kter se tkaj urit vci, pp. je-
jch vlastnost, resp. vztahu adresta k urit vci.21 Subjekty prv a povinnost bvaj
asto ureny vlastnickm nebo jinm vztahem k vci (nap. k pozemku, stavb, za-
zen, k ochrann znmce, k lesu apod.). Pokud tedy sprvn orgn rozhoduje o prvech
a povinnostech osob, kter se tkaj movit i nemovit vci (ve smyslu obanskho
zkonku), je jeho rozhodnut zvazn pro prvn nstupce majc odpovdajc prvo
k dan vci. Na prvn nstupce pechzej nejen prva, ale t povinnosti. Tato roz-
hodnut se v nauce sprvnho prva oznauj jako rozhodnut in rem/ad rem nebo tak
jako vcn rozhodnut, pp. rozhodnut s vcnm inkem.22
Klasickmi pklady rozhodnut in rem je zemn rozhodnut, stavebn povolen,
kolaudan souhlas, nazen nezbytnch prav na stavb, nazen zabezpeovacch
prac, povolen a nazen odstrann stavby,23 povolen k nakldn s vodami.24
Otzkou je, zda nemaj podobn postaven jako akty in rem akty, kter se sice ne-
tkaj urit movit i nemovit vci, ale kdy sprvn orgn rozhoduje o urit sku-
tenosti, o charakteru a povaze uritho jednn nebo innosti apod. Jako pklad lze
uvst rozhodnut sprvnho orgnu, kterm deklaruje uzaven zakzan kartelov do-
hody25 nebo vyslov souhlas s personlnm a vcnm vybavenm, druhem a rozsahem
zdravotn pe poskytovan nesttnm zazenm.26

kupujcho upozornit. Dle nap. 11 odst. 6 zkona . 139/2002 Sb., o pozemkovch pravch a po-
zemkovch adech, stanov, e pravomocn rozhodnut o schvlen nvrhu pozemkovch prav pozem-
kov ad ped katastrlnmu adu k vyznaen do katastru nemovitost. Schvlen nvrh je zvaznm
podkladem pro rozhodnut pozemkovho adu o vmn nebo pechodu vlastnickch prv, uren ve
hrady a lhty podle 10 odst. 2, poppad o zzen nebo zruen vcnho bemene k dotenm po-
zemkm.
20 Srov. l. 4 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod.
21 Srov. Staa, J.: Sprvn akty. In: dlo cit v pozn. 11, s. 209.
22 V nmeck a rakousk literatue se pouvaj rzn oznaen, nap. sachbezogener Verwaltungsakt,
dinglicher Bescheid, Bescheid mit dinglicher Wirkung. Srov. nap. Kopp, O., Ramsauer, U.: Ver-
waltungsverfahrensgesetz. Kommentar. 8. Auflage. Mnchen: C. H. Beck, 2003, s. 225 an., Hauer, W.,
Leukauf, O.: Handbuch des sterreichischen Verwaltungsverfahrens, 6. Auflage. Wien: Linde Verlag,
2004, s. 671 an.
23 Srov. tyto instituty upraven v zkon . 183/2006 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm du (staveb-
n zkon).
24 Zkon . 254/2001 Sb., o vodch, ve znn pozdjch pedpis, ve svm 11 odst. 1 stanov, e prva
a povinnosti vyplvajc z povolen k nakldn s vodami, kter bylo vydno pro el spojen s vlast-
nictvm k pozemkm nebo stavbm, pechzej na jejich nabyvatele, pokud tyto pozemky a nebo stavby
budou i nadle slouit elu uvedenmu v povolen. To plat i pro jejich uivatele po dobu uvn tch-
to pozemk nebo staveb v rozsahu, kter odpovd rozsahu prv uivatele k nim, vyplvajcho ze vz-
jemnho vztahu mezi vlastnkem a tmto uivatelem.
25 Srov. 7 odst. 1 zkona . 143/2001 Sb., o ochran hospodsk soute, ve znn pozdjch pedpis.
26 Srov. 10 odst. 3 psm. b) a 18 zkona . 160/1992 Sb., o zdravotn pi v nesttnch zdravotnickch
zazench, ve znn pozdjch pedpis.

189
3.2 Dle lze uvaovat o prvnm nstupnictv u veejnch prv a povinnost majet-
kovho charakteru; v ad ppad to stanov vslovn zvltn zkon (nap. pechod
daov povinnosti,27 nrok na dvky nemocenskho pojitn,28 nroky podle zvlt-
nch odkodovacch zkon, nap. nrok na vypodn za nemovit majetek, kter
oban eskoslovensk republiky zanechali na zem Podkarpatsk Rusi v souvislos-
ti s jejm smluvnm postoupenm Svazu sovtskch socialistickch republik29 apod.).

3.3 Konen je mon, aby prvn nstupnictv zaloil zvltn zkon. Nkter z-
kony stanov pro monost prvnho nstupnictv urit podmnky, podmiuj jej sou-
hlasem sprvnho orgnu, omezuj jej asov apod.30
Nzory o tom, v kterch ppadech a jakm zpsobem se me uplatnit prvn
a procesn nstupnictv, se prbhem doby mn.31 Pinou je zejmna praktick
poteba umonit pechod veejnch prv a zejmna veejnch povinnost na prvn n-
stupce. Jinak by musel sprvn orgn znovu zahajovat zen a znovu rozhodovat, mohly
by ji uplynout zkonn lhty, vznikly by dodaten nklady apod.

Exkurs:
Typickm ppadem mncch se nzor na monost prvnho nstupnictv je pe-
chod odpovdnosti prvnick osoby za sprvn (resp. eji veejnoprvn) delikt na jej
prvn nstupce. Dvj striktn odmtn prvnho nstupnictv bylo odvodovno
tm, e deklarace odpovdnosti a uloen trestu je ryze osobn povahy. Zkladn tez
trestn dogmatiky bylo, e kad m bt odpovdn jen za sv vlastn zavinn jedn-
n, nikomu nelze pitat nsledky za jednn, kter sm nespchal, resp. spchal nkdo
jin, trest m bt uloen pouze pachateli, jemu tak m zpsobit jmu a psobit na
nj preventivn.
Tato teze trestn dogmatiky (zsada individuln odpovdnosti) vak byla postupn
opoutna: vdy ji mylenka veejnoprvn odpovdnosti prvnickch osob pedsta-

27 Srov. 6 odst. 1 zkona . 337/1992 Sb., o sprv dan a poplatk, 239 a 241 zkona . 280/2009 Sb.,
daov d (s innost od 1. 1. 2011).
28 51 odst. 1 zkona . 187/2006 Sb., o nemocenskm pojitn: Zemel-li pojitnec po vzniku nroku
na dvku, pechz nrok na vplatu stek dvky, kter nebyly pojitnci vyplaceny, postupn na man-
ela (manelku), dti a rodie, jestlie ili s pojitncem v dob jeho smrti v domcnosti, pokud poji-
tnec sploval podmnky nroku na vplatu dvky; tyto osoby vstupuj t do zen o dvce. Pokud po-
jitnec neuplatnil nrok na vplatu dvky, mohou tento nrok uplatnit osoby uveden ve vt prvn.
29 3 odst. 3 zkona . 212/2009 Sb., kterm se zmruj majetkov kivdy obanm esk republiky za
nemovit majetek, kter zanechali na zem Podkarpatsk Rusi v souvislosti s jejm smluvnm postou-
penm Svazu sovtskch socialistickch republik.
30 Nap. 21 odst. 9 zk. . 231/2001 Sb., o provozovn rozhlasovho a televiznho vysln, umouje,
aby fyzick osoba, kter je provozovatelem vysln s licenc nebo provozovatelem pevzatho vysln,
podala, aby licence nebo registrace, kter j byla udlena, byla pevedena na prvnickou osobu. O -
dosti rozhoduje Rada pro rozhlasov a televizn vysln; dosti vyhov pouze v ppad, e pjde
o prvnickou osobu, v n m fyzick osoba 100% majetkovou ast.
Ustanoven 13 zkona . 455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn, upravuje institut pokraovn
v ivnosti pi mrt podnikatele. Zkonem vypoten osoby mohou a do skonen zen o projednn
ddictv pokraovat v ivnosti, pokraovn v ivnosti po skonen zen o ddictv je mon za zko-
nem stanovench podmnek.
Podle 27 odst. 7 zkona . 44/1988 Sb., horn zkon, me organizace smluvn pevst dobvac pro-
stor na jinou organizaci po pedchozm souhlasu obvodnho bskho adu.
31 Srov. nap. Nolte, M., Niestedt, M.: Grundflle zur Rechtsnachfolge im ffentlichen Recht, JuS 11/2000,
s. 1071 an, JuS 12/2000, s.1172 an. a literatura a judikatura zde uveden.

190
vovala prlom do tto teze. Zd se, e dalm zsahem do tradinho chpn trestn
(soudn i sprvn) odpovdnosti je piputn prvnho nstupnictv u prvnickch
osob. Dvodem pro toto een je skutenost, e existuje zsadn rozdl mezi povahou
fyzick a prvnick osoby. Prvn je fakticky existujc osobou, druh je prvn fikc.
Prvnick osoba je ovem prvnm subjektem nadanm zpsobilost mt prva a po-
vinnosti i zpsobilost k prvnm (tedy i protiprvnm) konm. Zatmco fyzick
osoba v zsad neme zmnit svoji totonost, prvnick osoba to uinit me. Ji
del dobu je kritizovna skutenost, e v dsledku transformace, resp. zniku prv-
nick osoby bez likvidace zanik odpovdnost za sprvn delikt, protoe zanikl p-
vodn subjekt sprvn odpovdnosti.32 Ppady, kdy prvnick osoba elov zanikla
bez likvidace nap. fz, rozdlenm apod., se zmrem vyhnout se odpovdnosti za
sprvn delikt, praxe ji mnohokrt zaila. Naplnn elu trestn i uplatnn zsady
rovnosti osob je zde zmaeno.
Prvn pokus zaloit prvn nstupnictv do trestn odpovdnosti pedstavoval zamt-
nut nvrh zkona o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim.33 Ten
stanovil ve svm 7 podmnky pechodu trestn odpovdnosti prvnick osoby na je-
jho prvnho nstupce a dsledky tohoto pechodu na rozhodovn o druhu a vme
trestu nebo ochrannho opaten. Dvodov zprva k tomuto ustanoven bli od-
vodnn neobsahuje, pouze konstatuje, e jde o problematickou soust trestn odpo-
vdnosti prvnickch osob a uvd inspiraci ve slovinsk prav.
Mylenku o pechodu odpovdnosti prvnick osoby na jej prvn nstupce v ob-
lasti sprvnho trestn realizovala novela zkona . 143/2001 Sb., o ochran hospo-
dsk soute.34 Tto prav pedchzela bouliv diskuse o kladech i zporech uve-
den koncepce,35 zejmna na pozad konkrtnch projednvanch ppad. Podle 22b
odst. 6 zkona o ochran hospodsk soute odpovdnost prvnick osoby za sprv-
n delikt pechz na prvnho nstupce tto osoby jen tehdy, pokud prvn nstupce
nejpozdji v okamiku vzniku prvnho nstupnictv vdl nebo vzhledem k okolnos-
tem k svm pomrm mohl vdt, e se prvnick osoba ped vznikem prvnho n-
stupnictv dopustila jednn, kter naplnilo znaky sprvnho deliktu. Odst. 7 pak sta-
nov, e m-li zanikl prvnick osoba vce prvnch nstupc, odpovd za sprvn
delikt kad z nich.36 V ustanovench o zen je pak stanoveno, e pokud prvnick
osoba, kter je podezel z uzaven zakzan dohody, zneuit dominantnho posta-

32 Srov. nap. Prkov, H.: Znik trestnosti sprvnch delikt prvnickch osob, Prvn praxe, 10/2000,
s. 621 a nsl., Staa, J.: K trestn odpovdnosti prvnickch osob. In: Kolokvium o sprvnm trestn,
Sprvn prvo 1/2002, s. 31 an.
33 Srov. PSP 2004, snmovn tisk 745.
34 Srov. zkon . 155/2009 Sb., kterm se mn zkon . 143/2001 Sb., o ochran hospodsk soute
a o zmn nkterch zkon (zkon o ochran hospodsk soute), ve znn pozdjch pedpis.
Zkon nabyl innosti 4. ervna 2009.
35 Srov. zejmna emora, V.: K procesnmu nstupnictv ve sprvnm zen, zejmna s ohledem na zen
o soutnch deliktech, Prvn rozhledy 5/2007, s. 175 an., Neruda, R., Gachov, L.: Jet k procesnmu
nstupnictv zaniklch prvnickch osob v soutnch vcech, Prvn rozhledy 15/2007, s. 561 an.,
Kindl, J.: Do tetice k procesnmu nstupnictv zaniklch prvnickch osob v soutnch vcech, Prv-
n rozhledy 21/2007, s. 789 an., Bejek, J.: Veejn zjem, procesn nstupnictv a spravedlnost aneb
fiat lex (in stricto nonsensu), pereat iustitia?, Prvn rozhledy 12/2008, s. 441 an. Dle srov. nap. roz-
sudek Nejvyho sprvnho soudu j. 5 Afs 17/2008 298.
36 Dle je pak upraveno vymovn sankce v ppad prvnho nstupnictv ( 22b odst. 7) a pechod po-
vinnosti zaplatit pravomocn uloenou pokutu na prvn nstupce ( 22b odst. 8).

191
ven nebo nedovolenho uskuteovn spojen zanikne, vede se zen podle tohoto
zkona s jejmi prvnmi nstupci.37 Je tedy vslovn upraveno procesn nstupnictv,
zkon ale nic bliho o postupu adu pro ochranu hospodsk soute pro tento p-
pad neuvd. Pro ppad pochybnost, zda je nkdo astnkem zen, vak nelze podle
25a citovanho zkona ut ustanoven 28 sprvnho du.
Zajmav je, e ani zmnn vldn nvrh zkona o trestn odpovdnosti prvnic-
kch osob, se otzkou postupu soudu pi procesnm nstupnictv nezabv, pestoe
upravuje ve sv tvrt sti, hlav prvn (Zvltn ustanoven o trestnm zen proti
prvnickm osobm) nezbytn procesn odchylky od trestnho du. V trestnm zen
se obansk soudn d (kde je upraven postup soudu pi univerzln sukcesi) neuplat-
n ani subsidirn, ani pimen a trestn d logicky neobsahuje ustanoven o mo-
nm procesnm nstupnictv, protoe pechod odpovdnosti fyzick osoby na prvn
nstupce nen ppustn. Dalo by se tedy oekvat, e zkon o trestn odpovdnosti
prvnickch osob tuto problematiku alespo v zkladech uprav. V sti o trestnm -
zen proti prvnickm osobm je ale upravena pouze procedura oznamovn a schva-
lovn kon prvnick osoby smujcch k jejmu zruen, zniku nebo k pemn,
pokud ji bylo proti n zahjeno trestn sthn.

4. Prvn (a tedy i procesn nstupnictv) je naopak vyloueno v tch ppadech, kdy


prva a povinnosti, o n v zen jde, jsou vzny podle hmotnho prva pouze na
osobu astnka zen (nap. rozhodnut o pijet na vysokou kolu, udlen, pozasta-
ven, omezen nebo odnt idiskho oprvnn, udlen sttnho obanstv), kdy je
urit skutkov podstata podle prvnho pedpisu podmnna existenc uritho ast-
nka zen (nap. rozhodnut, kterm nebyla osoba uznna prce neschopnou), kdy
smrt (znikem) astnka zen dochz podle hmotnho prva k zniku prvnho
vztahu, o nj v zen lo (nap. v zen o pestupku).
Je ovem pravdou, e ne vechna prva a povinnosti vztahujc se k osob mus mt
vdy ryze, ist, vlun osobn charakter, pedmtem zen mohou bt prva a po-
vinnosti, kter nejsou vzny vlun na osobu astnka zen, mohl by je vykon-
vat i nkdo jin. Kter by to mohla bt, me bt v jednotlivch ppadech sporn, stej-
n jako otzka, zda lze uvaovat o pechodu prv a povinnost z rozhodnut, kter sice
nejsou in rem, ale nejsou ani vlun osobnho charakteru.
O procesnm nstupnictv nelze tak uvaovat v zen o udlen oprvnn, ve kte-
rm se posuzuj okolnosti a skutenosti spojen s konkrtn osobou, resp. se mus
znovu zkoumat u nstupnickho subjektu splnn zkonnch podmnek, nap. v zen
o udlen licence k provozovn linkov osobn dopravy.38 Podobn t rozhodovn
o piznn i nepiznn osvobozen od sprvnch nebo soudnch poplatk (zjiuj se
osobn a majetkov pomry urit osoby).
Nkter zvltn zkony prvn nstupnictv vslovn vyluuj. Explicitn vyjde-
n nepenosnosti a nepevoditelnosti jimi upravench prv a povinnost upravuje nap.:

37 Srov. 21a odst. 4 cit. zkona.


38 Srov. 10 a 16 zkona . 111/1994 Sb., o silnin doprav, ve znn pozdjch pedpis. K tomu nap.
rozsudek Nejvyho sprvnho soudu j. 8 As 17/2007 135.

192
zkon . 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s vrobky, jejich dren se v esk re-
publice omezuje z bezpenostnch dvod, 6 povolen k obchodu nelze pevst
ani nepechz na prvn nstupce,
zkon . 38/1994 Sb., o zahraninm obchodu s vojenskm materilem, 13 odst. 2
povolen k obchodu s vojenskm materilem je nepenosn; pi zniku prvnick
osoby nepechz na jejho prvnho nstupce,
zkon . 21/1992 Sb., o bankch, 6 (bankovn) licence se udluje na dobu neur-
itou a nen pevoditeln na jinou osobu,
zkon . 280/1992 Sb., o rezortnch, oborovch, podnikovch a dalch zdravotnch
pojiovnch, 4 odst. 5 udlovan povolen nen pevoditeln na jinou osobu.

5. Zsadn otzkou je, zda k prvnmu nstupnictv me dojt ji na zklad sku-


tenosti, e se jedn a prva o povinnosti zpsobil k pechodu na prvn nstupce
i zda je teba zaloit prvn nstupnictv vslovn zvltnm zkonem. Sprvn d
vyjaduje monost prvnho nstupnictv obecn v 73 odst. 2 Jestlie je pro prva
a povinnosti astnk urujc prvo k movit nebo nemovit vci (odkaz na 118 a
121 obanskho zkonku), je pravomocn rozhodnut zvazn i pro prvn nstupce
astnk.39 Z tto formulace vyplv, e sprvn d nepodmiuje monost prvn-
ho nstupnictv tm, e se ustanoven uplatn jen tehdy, pokud tak stanov zvltn
zkon, a e tedy k prvnmu nstupnictv dochz vdy, kdy jsou naplnny pedpokla-
dy stanoven v 73 odst. 2 sprvnho du. Z toho vychzej t zvltn zkony, kter
byly vydny nebo novelizovny po nabyt innosti sprvnho du. Nap. stavebn
zkon z roku 2006 ji neobsahuje vslovn ustanoven o tom, e urit rozhodnut
(zemn rozhodnut, stavebn povolen a rozhodnut o prodlouen jeho platnosti,
apod.) jsou zvazn i pro prvn nstupce astnk zen.
Tm samozejm nen vyloueno, aby jednotliv zvltn zkony vslovn stanovi-
ly, e urit prva a povinnosti pechz na prvn nstupce (viz ve).
Na tomto mst je vhodn zmnit t ustanoven 162 odst. 1 sprvnho du,
podle kterho mohou ti, kdo by byli astnky podle 27 odst. 1, kdyby probhalo
sprvn zen, pop. ti, kdo astnky takovho zen jsou, uzavt veejnoprvn
smlouvu tkajc se pevodu nebo zpsobu vkonu jejich prv nebo povinnost, ne-
vyluuje-li to povaha vci nebo zvltn zkon. K uzaven takov smlouvy je teba
souhlasu sprvnho orgnu. Podle dikce tohoto ustanoven by se mohlo zdt, e adre-
sti veejn sprvy mohou veejnoprvn smlouvu uzavt i bez vslovnho zkonn-
ho zmocnn a (za splnn obecnch zkonnch podmnek a pokud to povaha vci do-
voluje) pevst veejnoprvn oprvnn nebo povinnosti na jinou osobu. Odborn
literatura vak spe vyslovuje (nikoli nesporn) nzor,40 e takto nakldat s veej-
39 Toto ustanoven me vzbuzovat adu otzek. Na jednu z nich upozoruje J. Staa v dle cit. v pozn. 11,
s. 209, pozn. . 32 s ohledem na hmotnprvn charakter nen systematicky vhodn zaazeno mezi pro-
cesnmi pravidly. Dal otzkou je uit a obsah samotnho pojmu zvaznost. Domnvm se, e zvaz-
nost a pechod prv a povinnost na prvn nstupce nen tot. Navc termn zvaznost pouv tot
ustanoven ve smyslu povinnosti dit se pravomocnm rozhodnutm, respektovat jej (srov. t okruh za-
vzanch jsou to nejen astnci, ale t sprvn orgny, jin osoby, v nkterch ppadech kdokoli).
40 Ble k tomu nap. Staa, J.: Veejnoprvn smlouvy. In: Hendrych, D. a kol.: Sprvn prvo. Obecn st.
7. vydn. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 274 an., Vedral, J.: Sprvn d. Koment. Praha: Bova Polygon,
2006, s. 923 an.

193
nmi subjektivnmi prvy, ale zejmna povinnostmi bez vslovnho zmocnn ve
zvltnm zkon nelze.
V dnm ppad nelze pipustit, aby sm sprvn orgn mohl svm rozhodnutm
(bez opory v zkon) zaloit prvn nstupnictv do prv nebo povinnost, o kterch
rozhodl.41

6. Je tedy mono shrnout, e pokud zvltn zkon vslovn nestanov, e prva a po-
vinnosti ze vztah, kter upravuje, pechzej na prvn nstupce nebo naopak prvn n-
stupnictv vslovn nevylou, je na sprvnm orgnu (a poslze sprvnm soudu), aby
vyloil, zda hmotnprvn povaha vci, povaha prv a povinnost v konkrtnm ppad
umouje nstupnictv i nikoli. Pochopiteln takov posouzen nen vdy snadn.

Zvrem jet jedna poznmka. O prvnm nstupnictv a procesnm nstupnictv


lze ve sprvnm zen hovoit pouze ve vztahu k astnkm zen, nikoli ve vztahu
ke sprvnmu orgnu, kter zen kon. Pokud se v prbhu zen zmn hmotn-
prvn vcn psobnost sprvnho orgnu, je teba rozliit, zda dolo ke zmn sprv-
nho orgnu jen co do stupn42 nebo zda psobnost pela na jin druh sprvnho or-
gnu. Nen-li zkonem stanoveno nco jinho, dokon zahjen zen ten sprvn
orgn, na kter pela hmotnprvn psobnost a pravomoc, tedy i vcn pslunost
( 10 sprvnho du). Uveden situace je obvykle vslovn eena v pechodnch
ustanovench pslunho zkona.43 O jin ppad jde tehdy, pokud by byl sprvn
orgn prvnm nstupcem adresta veejn sprvy (nap. Ministerstvo financ se stalo
prvnm nstupcem zruenho Fondu dt a mldee, a jako takov se stalo kontrolo-
vanou osobou v rmci kontroly provdn Nejvym kontrolnm adem).44
V zen ped sprvnm soudem, kter na zklad aloby pezkoumv rozhodnut
sprvnho orgnu, se sprvn orgn stv jednm z astnk soudnho zen. Zm-
n-li s ped podnm aloby nebo v prbhu soudnho zen psobnost ve vci, a ta
byla pesunuta na jin sprvn orgn, stv se alovanm ex lege sprvn orgn, na
kter psobnost pela ( 69 s..s.).45

II. VYBRAN PROBLMY PROCESNHO NSTUPNICTV


VE SPRVNM ZEN

Dojde-li ke ztrt zpsobilosti bt astnkem zen v dsledku univer-


zln i singulrn sukcese bhem sprvnho zen, mus sprvn orgn eit otzku,

41 Od toho je teba odliit ppad, kdy sprvn orgn pouze v rozhodnut konstatuje, e dan rozhodnut je
zvazn i pro prvn nstupce astnk.
42 Ustanoven 132 sprvnho du upravujc zsadu perpetuatio fori, resp. perpetuatio iurisdictionis se
vztahuje pouze na uren mstn pslunosti, resp. vcn pslunosti co do stupn.
43 Pechodn ustanoven, podle kterho se zahjen zen dokon podle dosavadnch pedpis, lze ale
vyloit pouze jako ustanoven procesnho charakteru, nelze jej vyloit kompetenn.
44 Srov. rozsudek Nejvyho sprvnho soudu j. 9 Aps 3/2008 125.
45 Srov. nap. rozsudek Nejvyho sprvnho soudu j. 8 AFs 116/2006-66 (NB namsto Komise pro
cenn papry v zen o kasan stnosti). K een ppadu, kdy sprvn orgn byl zruen bez prvnho
nstupce srov. nap. rozsudek Nejvyho sprvnho soudu j.2 As 82/2006 82, j. 8 As 52/2007 134.

194
zda pokraovat v zen s prvnmi nstupci dosavadnho astnka (pokud existuj)
nebo zda bude nutn zen vst v modifikovan podob (nap. s um okruhem ast-
nk zen) nebo jej zastavit. Jak ji bylo ve uvedeno, nen procesn nstupnictv ve
sprvnm du upraveno. Postup sprvnch orgn je ponechn praxi sprvnch org-
n i sprvnch soud. Ty budou zejm procesn pravidla dovozovat obecn z koncep-
ce sprvnho zen, pp. t z pravy procesnho nstupnictv v jinch procesnch
pravch,46 pp. t ze soudn judikatury o tto otzce.47

1. Nezpsobilost bt astnkem zen zakld monost procesnho nstupnictv


pouze tehdy, dolo-li k n a po zahjen zen. Pokud by sprvn orgn zahjil zen
s osobou, kter zemela nebo zanikla ji ped zahjenm zen, jde o neodstraniteln
nedostatek podmnky zen (od potku nebyla zpsobil bt astnkem zen a ne-
mohla tedy vbec vstoupit do procesnch vztah) a sprvn orgn by musel zen za-
stavit.
Zajmav situace by mohla nastat, pokud by k sukcesi dolo ped zahjenm zen
v mezidob mezi podnm dosti a jejm dojitm pslunmu sprvnmu orgnu, resp.
mezi vydnm oznmen o zahjen zen z moci edn a jeho oznmenm astnku
zen. Pokud se sprvn orgn o tto skutenosti dozv, ml by zejm v zen o -
dosti dost odloit,48 v zen z moci edn (nebylo-li zen zahjeno oznmenm
jinm astnkm) oznmit zahjen zen prvnmu nstupci, protoe oznmenm
prvnmu pedchdci zen zahjeno nebylo. Sloitj by byl ppad, kdy se sprvn
orgn o takov sukcesi nedozv49 a vede zen a vyd rozhodnut piznvajc prvo
nebo ukldajc povinnost neexistujc osob. Zejmna v posledn uvedenm ppad
by mohlo jt o ppad nicotnho rozhodnut.50
Na zpsobilost bt astnkem zen naopak nem vliv zmna oznaen astnka
(nap. zmna jmna nebo pjmen, zmna nzvu prvnick osoby), sprvn orgn po-
krauje v zen a v jeho dalm prbhu zmnu respektuje. Pokud ke zmn oznaen

46 Srov. zejmna ustanoven obanskho soudnho du (kter se pimen pouije i na zen ve sprvnm
soudnictv podle 64 s..s.) a literaturu k tmto otzkm, nap. Bure, J., Drpal, Z., Krm, Z. a kol.:
Obansk soudn d. Koment. I. Dl. 7. vydn. Praha: C. H. Beck, 2006, David, Z., Itvnek, F., Ja-
vrkov, N., Kaskov, M., Lavick, P. a kol.: Obansk soudn d. Koment. I. dl. Praha: Wolters Klu-
wer R, a.s., 2009, Bure, J., Drpal, L.: K procesnmu nstupnictv pi singulrn sukcesi, Prvn roz-
hledy 4/1997, s. 161 an., Ficov, S.: Poznmka k procesnmu nstupnctvu pi singulrnej sukcesi,
Prvn rozhledy 7/1998, s. 369 an., Balk, F.: Jet k otzce, zda m singulrn sukcese za nsledek pro-
cesn nstupnictv, Prvn rozhledy 6/1997, s. 319, Bejek, J.: Veejn zjem, procesn nstupnictv
a spravedlnost aneb fiat lex (in stricto nonsensu), pereat iustitia?, Prvn rozhledy 12/2008, s. 441 an.
47 Srov. nap. . l36 SJS, . l93 SJS 2/l998, . 970, 11/2006 Sb. NSS, . 1096, 3/2007 Sb. NSS, . 1433,
1/2008 Sb. NSS, rozsudky NSS j. 5 As 74/2008-97, 5 Afs 17/2008-298, 4 Ans 2/2008 66, 2 Afs
55/2007 107, 3 Ads 154/2008 94, . 1780 3/2009 Sb. NSS apod.
48 Srov. 43 odst. 1 psm. a) sprvnho du. Tento ppad lze zejm povaovat za situaci obdobnou t,
kdy z konu nelze zjistit, kdo jej uinil.
49 Nap. nenad stn jednn, ke ktermu by osobu pedvolal (pedvoln je podle 59 konem, kter se
povinn doruuje do vlastnch rukou), nemus vyzvat astnka k vyjden se k podkladm rozhod-
nut ( 36 odst. 3 sprvnho du) nebo tuto vzvu nedoruuje do vlastnch rukou (co mu zkon ne-
ukld srov. 36 a 19 odst. 4 sprvnho du).
50 Tzv. absolutn omyl v osob adresta pedstavuje podle nauky sprvnho prva i judikatury jeden z d-
vod nicotnosti rozhodnut. Srov. nap. Staa, J.: Sprvn akty. In: Hendrych, D. a kol.: Sprvn prvo.
Obecn st. 7. vydn. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 228 an., z judikatury sprvnch soud nap. . 16. in:
Mazanec, M.: Soudn judikatura ve vcech sprvnch 19931997, . 49, SJS 5/1994, . 193, SJS 2/1998,
. 380, SJS 2/1999, . 527, SJS 13-15/1999.

195
dojde ped zahjenm zen, postupuje se v zen o dosti podle 45 odst. 1 sprv-
nho du.

2. K procesnmu nstupnictv dochz ze zkona (ex lege) okamikem vzniku prv-


nho nstupnictv (univerzln nebo singulrn sukcese). Je tomu tak proto, e ve
sprvnm zen je astenstv vzno na toho, o jeho prvech a povinnostech m bt
v zen rozhodovno (adatele nebo osoby, vi n zahjil sprvn orgn zen z moci
edn), resp. je spjato s jeho hmotnprvnm vztahem k pedmtu zen. Pokud je ur-
it osoba astnkem zen vlun z toho dvodu, e je nositelem subjektivnho
hmotnho prva nebo povinnosti, pak zmna v jeho nositeli m za nsledek, e se
zpravidla ex lege zmn i astnk zen.51 Sloitj je posouzen procesnho nstup-
nictv osoby, kter je povaovna za astnka zen z dvodu tzv. tvrzenho asten-
stv ( 28 odst. 1 sprvnho du), zde by musel sprvn orgn zejm zvaovat, z ja-
kch dvod a z jakch skutenost osoba sv astenstv dovozuje.
Sprvn orgn je povinen ke zmn v osob astnka pihldnout z edn povin-
nosti (stanoven okruhu astnk zen je jednou ze zkladnch procesnch podm-
nek, sprvn orgn mus tento okruh zkoumat nejen k okamiku zahjen sprvnho
zen, ale kdykoli v jeho prbhu). Z veejnoprvn povahy sprvnho zen lze do-
vodit, e na rozdl od civilnho procesu, kde se soud zabv procesnm nstupnictvm
pi singulrn sukcesi (nebo univerzln sukcesi, ani by astnk ztratil zpsobilost
bt astnkem zen) pouze k nvrhu alobce,52 sprvn orgn mus k tto skutenosti
pihldnout i bez nvrhu.
Vjimku pedstavuj pouze sporn zen veden sprvnm orgnem ( 141 sprv-
nho du), kde navrhovatel mus navrhnout zmnu astnka zen, nastala-li po za-
hjen zen skutenost spojen s pechodem nebo pevodem prv nebo povinnost
tvocch pedmt zen. Sprvn orgn by pak ml nvrhu usnesenm vyhovt, prok-
e-li se, e tyto podmnky byly splnny. Podmnkou je t souhlas osoby, kter m v -
zen vstoupit na msto navrhovatele, naopak souhlas odprce nebo toho, kdo m
vstoupit na jeho msto, se nevyaduje.53
Zjist-li tedy sprvn orgn, e osoba ztratila zpsobilost bt astnkem zen nebo
e dolo k pechodu nebo pevodu prv a povinnost, mus proetit skutenosti roz-
hodn pro dal postup v zen. Dojde-li k zvru, e (podle povahy pedmtu zen)
me v zen pokraovat s prvnm nstupcem, mus pedevm zjistit, zda prvn n-
stupce existuje.
Pokud astnk nem prvnho nstupce, je teba rozliovat, zda lo o astnka
podle 27 odst. 1 nebo astnka podle 27 odst. 2 sprvnho du. Pokud ztratil zp-
sobilost bt astnkem zen astnk podle 27 odst. 1 sprvnho du, je tato sku-
tenost dvodem pro zastaven zen, protoe zen bez astnka, o jeho prvech

51 Srov. Kopeck, M.: astnci sprvnho zen. Prvn rozhledy, 3/1998, s. 112, Mikule, V., Kopeck, M.,
Staa, J.: Sprvn zen ve vcech stavebnch. Praha: ABF, a.s., Nakladatelstv ARCH, 1997, s. 35.
52 Srov. 107a o.s.., ble k tomu Bure, J., Drpal, L.: K procesnmu nstupnictv pi singulrn sukcesi,
Prvn rozhledy 4/1997, s. 161 an., Bure, J., Drpal, Z., Krm, Z. a kol.: Obansk soudn d. Ko-
ment. I. Dl. 7. vydn. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 491 an.
53 Domnvm se, e i bez vslovn prvn pravy lze takov postup dovodit analogicky z ustanoven
107a o.s..

196
a povinnostech se v zen jedn a rozhoduje, nen mon. lo-li naopak o astnka
podle 27 odst. 2 sprvnho du (tedy v zsad o osobu, kter me bt rozhodnutm
pmo dotena ve svch prvech nebo povinnostech), nen teba zen zastavovat
a sprvn orgn bude pokraovat v zen s um okruhem astnk zen.
Existuje-li prvn nstupce (prvn nstupci), mus sprvn orgn z edn povin-
nosti zjistit, kdo jm je. Nesta vyzvat ostatn astnky, aby oznaily procesn n-
stupce, ani bez dalho pijmout za astnka osobu, kter prohlauje, e je procesnm
nstupcem.
Pi univerzln sukcesi jsou prvnm nstupcem zemel fyzick osoby jej ddici,
pop. ti z nich, kte podle vsledku ddickho zen pevzali prvo nebo povinnost,
o n v zen jde,54 resp. stt, nenabude-li ddictv dn ddic.55 Byl-li zstavitelem
povoln nebo soudem ustanoven sprvce ddictv, je procesnm nstupcem zemel
fyzick osoby (jde-li o prva a povinnosti ve sprv ddictv) do doby ukonen spr-
vy ddictv. Prvnm nstupcem zanikl prvnick osoby jsou ti, na n pi zruen
prvnick osoby bez likvidace nebo v jinch zkonem stanovench ppadech pelo
jej jmn nebo ti, o nich to stanov zvltn prvn pedpis. Je-li takovch subjekt
vce, vstupuje do zen ten z nich, kter pevzal prva a povinnosti, o n v zen
jde.56 K procesnmu nstupnictv me dojt t v dsledku prohlen konkursu.57
Pi singulrn sukcesi vstupuje do zen nabyvatel prva nebo povinnosti, kter
byly pevedeny nebo pely z pvodnho astnka zen na nabyvatele. Tot plat
pro ppad, kdy na prvnho nstupce pechzej vechna prva a zvazky tkajc se
pevdn sti prvnick osoby (nap. na zklad smlouvy o prodeji podniku nebo
jeho sti podle 476 an. obchodnho zkonku, na zklad rozhodnut o oddlen
sti obce podle 21 obecnho zzen). Pokud na nabyvatele byla pevedena nebo pe-
la pouze st z prva nebo povinnosti, budou astnky oba (v rozsahu svch prv
a povinnost).
V nkterch typech zen nemus astenstv jednoho vdy vyluovat asten-
stv druhho, zen by mohlo bt vedeno i s vce astnky (nap. s pvodnm i no-
vm majitelem ochrann znmky, byl-li by spor o tom, kdo je majitelem ochrann
znmky).58

54 Srov. 107 odst. 2 o.s..


55 Srov. 462 zkona . 40/1964 Sb., obansk zkonk. Za stt hospoda s majetkem a jednaj v zen
ped sprvnmi orgny organizan sloky sttu pslun podle 11 zkona . 219/2000 Sb., o majetku
esk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch, ve znn pozdjch pedpis, resp. ad pro
zastupovn sttu ve vcech majetkovch ( 2 odst. 1 zkona . 201/2002 Sb., o adu pro zastupovn
sttu ve vcech majetkovch, ve znn pozdjch pedpis.
56 Podobn srov. Bure, J., Drpal, Z., Krm, Z. a kol.: Obansk soudn d. Koment. I. Dl. 7. vyd-
n. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 485.
57 Srov. 246 odst. 1, 266 odst. 3 zkona . 182/2006 Sb., o padku a zpsobech jeho een (insolven-
n zkon), ble nap. Bure, J., Drpal, Z., Krm, Z. a kol.: Obansk soudn d. Koment. I. Dl.
7. vydn. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 485, nlez stavnho soudu ze dne 21. 12. 2004, sp. zn. II. S
199/04 (Sb. nl. a usn. S, svazek 35, . 195, s. 561), rozsudek NSS 2 Afs 55/2007 107.
58 . 1096, 3/2007 Sb. NSS (zen o vmazu ochrann znmky): I. Uveden majitele ochrann znmky,
o jej vmaz navrhovatel d, je sice povinnou nleitost nvrhu, avak zjitn, e majitelem je nkdo
jin, nebrn projednn nvrhu, nebo okruh astnk zen je stanoven v 38 odst. 1 zkona
. 137/1995 Sb., o ochrannch znmkch. II. Jestlie je v prbhu zen o vmaz ochrann znmky za-
psn do rejstku jin majitel, lze v zen pokraovat s tmto novm majitelem jako s procesnm n-
stupcem. zen o vmaz ochrann znmky je zenm smujcm k vydn rozhodnut ad rem; v tako-
vm zen je proto procesn nstupnictv ppustn.

197
M-li osoba pochyby o tom, zda (pp. v jak rozsahu) na n v dsledku prvnho
nstupnictv pela urit prva nebo povinnosti, mohla by zejm podat dost o ur-
en prvnho vztahu podle 142 sprvnho du.
O procesn nstupnictv neme jt v ppad, kdy neexistuje vbec procesn legiti-
mace osoby k uritmu konu (nap. nelegitimovan osoba by podala odvoln nebo
dost o prominut zmekanho konu apod.).

3. Zjiovn, kdo je procesnm nstupcem, me bt nkdy sloit a zdlouhav,


sprvn orgn v nkterch ppadech neme v zen ihned pokraovat. Je otzkou,
zda me z tohoto dvodu peruit zen. Sprvn d v taxativnm vtu dvod pro
peruen zen v 64 neuvd jako samostatn dvod zjiovn procesnho nstup-
ce, a dvod upraven v 64 odst. 1 psm. c) tedy probhajc zen o pedbn otz-
ce nelze podle mho nzoru vyut. Pedbnou otzkou se rozum otzka, na jejm
posouzen a een zvis rozhodovn ve vci sam, piem meritorn rozhodnut
o takov otzce pslu jinmu orgnu (zejmna jinmu sprvnmu orgnu nebo
soudu). Tento charakter ale zjiovn procesnho nstupce, zejmna otzka, jak je
okruh zstavitelovch ddic v dosud neskonenm ddickm zen, nem. Podobn
tak zjiovn procesnho nstupce po zanikl prvnick osob me bt obtn, ale
nen dvodem pro peruen zen.59 Je ovem otzkou, zda tento dvod peruen -
zen ve sprvnm du nechyb a zda by nemla bt zvena jeho prava. Inspiraci by
bylo mono nalzt v obanskm soudnm du.
Sprvn orgn tedy mus provst eten o otzce procesnho nstupnictv, piem
nen vyloueno, aby dle v zen postupoval i ped skonenm zen o ddictv, nap.
tehdy, je-li v ddickm zen pouze jedin ddic nebo podle zvti m uritou vc pe-
vzt jeden z ddic.60 Pokud je zjiovn procesnho nstupce vcn i asov nron,
me sprvn orgn takov osob (osob, kter nen znma) ustanovit opatrovnka
podle 32 odst. 2 psm. e) sprvnho du. Povinnost ustanovit opatrovnka nem,
nejde-li o astnka, ktermu m bt v zen uloena povinnost nebo odato prvo
( 32 odst. 3 sprvnho du).
Je-li zjiovn monch procesnch nstupc sloit a zdlouhav, je otzkou, zda
by (dovoluje-li to povaha vci) sprvn orgn mohl vydat rozhodnut jen v sti vci

V odvodnn tohoto rozsudku je konstatovno, e astenstv jednoho nemus vdy vyluovat asten-
stv druhho, zen by mohlo bt vedeno i s vce astnky (nap. by bylo sporn, kdo je majitelem
ochrann znmky), ale rozhodnout o vmazu by bylo mon jen vi majiteli a vi ostatnm by bylo
zen ukoneno procesnm rozhodnutm.
59 prava postupu civilnho soudu pi procesnm nstupnictv vslovn pot s monost peruen zen
( 107 odst. 1 o.s..). Ji z konstrukce tzv. pekek postupu zen je zejm, e obansk soudn d ne-
povauje zjiovn procesnho nstupce za een pedbn otzky (kdy soud vykv rozhodnut jin-
ho soudu nebo orgnu), protoe peruen zen z tohoto dvodu je upraveno v jinm ustanoven ( 109
o.s..). Proto tak monost peruen zen upravuje pmo a samostatn v 107 (procesn nstupnictv
pi ztrt zpsobilosti bt astnkem zen).
60 Nkter zvltn zkony mohou pro tento ppad stanovit zvltn pravidla. Nap. podle 6 zkona
. 139/2002 Sb., o pozemkovch pravch a pozemkovch adech, zemel-li vlastnk pozemku, kter
je pedmtem pozemkovch prav, a soud o ddictv pravomocn usnesenm jet nerozhodl, jsou ast-
nky zen osoby podle sdlen soudu nebo soudnho komisae. Tyto osoby si na vzvu pozemkovho
adu mohou do stanoven lhty urit zstupce pro doruovn psemnost. V ppadech, kdy soud nebo
soudn komisa nepod sdlen ve lht stanoven pozemkovm adem, zastupuje tyto osoby v zen
o pozemkovch pravch opatrovnk, kterm me bt i obec.

198
podle 148 odst. 1 psm. b) sprvnho du, ve kterm by rozhodl o prvnch pom-
rech jen nkterch (znmch) astnk zen.

4. Dal otzkou je postup sprvnho orgnu po zjitn, kdo je prvnm nstupcem


pvodnho astnka. M sprvn orgn o tom, s km bude v zen pokraovat nams-
to pvodnho astnka, rozhodnout formou usnesen jako rozhodnut o procesn otz-
ce? Nebo m sprvn orgn po tomto zjitn bez dalho s procesnm nstupcem jed-
nat jako s astnkem zen?
Sprvn d nestanov sprvnmu orgnu obecn pravomoc vydvat usnesen o tom,
s km bude pokraovat v zen (na rozdl od obanskho soudnho du, kter stano-
v, e o tto otzce soud vdy rozhodne usnesenm61). Pouze tehdy, bylo-li by sporn,
kdo se m stt procesnm nstupcem dosavadnho astnka, vyd sprvn orgn usne-
sen o tom, zda osoba je i nen astnkem podle 28 odst. 1 sprvnho du. Pokud
nen osoba procesnho nstupce sporn, sprvn orgn o otzce procesnho nstupnic-
tv nerozhoduje, ale bez dalho pokrauje v zen s procesnm nstupcem (uvdom
jej o nazenm stnm jednn, doruuje mu psemnosti apod.). K procesnmu n-
stupnictv tedy dochz ze zkona (ex lege), ppadn usnesen sprvnho orgnu o tom,
e urit osoba je astnkem, m deklaratorn charakter.62 S tm, e dolo k proces-
nmu nstupnictv a jak zjiovn v tto vci provdl, se sprvn orgn mus vypo-
dat v odvodnn meritornho rozhodnut.
Nevyaduje se souhlas procesnho nstupce se vstupem do zen. Pokud by tomu
tak bylo, mohlo by to v mnoha ppadech znamenat, e zen by muselo bt zastave-
no nebo nvrh zamtnut. Nov zen by mohlo bt problematick s ohledem na uply-
nut hmotnprvnch lht, vznikly by neodvodnn nklady, nebyl by naplnn veej-
n zjem na rychl reakci sprvnho orgnu na aktuln situaci apod. K tomu lze jen
dodat, e se veobecn uznv, e procesn normy nelze vnmat jako samoeln, e
procesn prvo mus bt s hmotnm prvem v jednot a e smysl procesnch norem
spov ve vytven mechanism k ochran hmotnho prva. Vjimkou je pouze p-
pad spornho sprvnho zen (viz ve).

5. Sukcesor (univerzln i singulrn) vstupuje do t procesn pozice, v kter se -


zen nachzelo v dob nastal sukcese. Mus tedy pijmout stav zen, jak tu je
v dob jeho nstupu do zen.63 Tato skutenost vyplv z povahy nstupnictv, pro-
toe pi sukcesi dochz k pechodu (podle povahy vci) bu vech prv a povinnost
(pi univerzln sukcesi), nebo tch, o kter v zen jde (pi singulrn sukcesi), tedy
i prv a povinnost procesnch. Dsledkem toho
procesn nstupce je vzn vemi kony, kter v zen uinil jeho procesn ped-
chdce,
sprvn orgn nemus opakovat dkazn zen, znovu vyzvat k vyjden se k podkla-
dm rozhodnut, znovu oznamovat procesn rozhodnut, pp. i meritorn rozhodnut,

61 Srov. 107 odst. 1 o.s..


62 Srov. nap. Vedral, J.: Sprvn d. Koment. Praha: Bova Polygon, 2006, s. 223 an.
63 V zen podle o.s.. je tato zsada vslovn vyjdena v 107 odst. 4.

199
plat-li v zen zsada koncentrace, nelze ji pihlet k nmitkm, kter by chtl
procesn nstupce vznst, pokud uplynula doba pro jejich podn, sporn (vzhledem
k neprav koncentraci) me bt uplatovn novot64 v odvolacm zen proces-
nm nstupcem s poukazem na to, e je v dsledku nstupu a v odvolacm zenm
nemohl uplatnit v zen ped orgnem prvnho stupn,
neme dat o obnovu zen z dvodu podle 100 odst. 1 psm. a) sprvnho du
s tm, e nemohl (z dvodu pozdjho vstupu do zen) v pvodnm zen uplatnit
nov, dve neznm skutenosti nebo dkazy,
neme podat dost o prominut zmekn konu ( 41 sprvnho du), kter vas
neprovedl jeho procesn pedchdce,
naopak me rozit dost (za podmnek stanovench v 41 odst. 8 sprvnho
du), me zit pedmt dosti nebo vzt dost zpt ( 45 odst. 4 sprvnho du).
Samostatnm problmem je vliv ztrty zpsobilosti bt astnkem zen na bh
procesnch lht, pokud jet neuplynuly. Obansk soudn d na tento ppad pama-
tuje vslovnm ustanovenm 56, podle kterho se bh procesnch lht (stanovench
zkonem i urench soudem) peruuje a vstupem jinho astnka zan bet nov
lhta od doby, kdy do zen vstoupili. Dvodem je odstrann nepznivch proces-
nch nsledk (zejmna ztrty monosti kon provst) v situaci, kdy v prbhu lhty
nebyla osoba vbec zpsobil kon provst. Ve sprvnm du nen peruen bhu
procesnch lht v dsledku ztrty zpsobilosti bt astnkem zen upraveno. Pitom
i ve sprvnm zen nalezneme adu procesnch lht zkonnch (nap. lhta pro pod-
n odvoln) nebo urench sprvnm orgnem (nap. lhta pro odstrann nedostatk
podn, lhta pro vyjden se k podanmu odvoln apod.), kde by bylo mono uva-
ovat o peruen jejich bhu. Uit analogie k ustanoven 56 o.s.. je vak sporn,
zejmna pro jin charakter zen ped sprvnm orgnem a jin postaven astnk
v nm. Je vak otzkou, zda by nebylo vhodn takto postupovat alespo ve vztahu
k astnkm zen podle 27 odst. 1 sprvnho du a uvit ppadn doplnn
zkona v tomto smru. Dvody by byly shodn s dvody pravy peruen bhu pro-
cesnch lht v civilnm procesu odstrann nepznivch procesnch nsledk pro
procesn nstupce, zajitn rovnosti astnk zen, jednoduchost, pehlednost a hos-
podrnost een.

6. O procesnm nstupnictv lze uvaovat jen tehdy, pokud ke skutenosti, kter jej
zakld, dojde bhem sprvnho zen, tedy od zahjen zen do jeho pravomocnho
skonen.
Po nabyt prvn moci rozhodnut ji nejde o procesn nstupnictv, prvn nstup-
ci ovem maj oprvnn:
dt podnt k prohlen nicotnosti,65
podat dost o nov rozhodnut podle 101 sprvnho du,66
64 Srov. 82 odst. 4 sprvnho du.
65 Podle 78 odst. 1 sprvnho du: astnci zen, v nm bylo vydno rozhodnut, a dle ti, kdo jsou
uvedeni v psemnm vyhotoven tohoto rozhodnut, jako i prvn nstupci vech tchto osob, pokud by
byli rozhodnutm vzni, mohou dt podnt k prohlen nicotnosti rozhodnut.
66 Podle 102 odst. 3 sprvnho du me dost podat kterkoli z astnk pvodnho zen, nebo jeho
prvn nstupce za pedpokladu, e je pvodnm rozhodnutm pmo doten.

200
podat podnt k pezkumnmu zen, protoe takov podnt me podat kdokoli. Ur-
it kvalifikovan postaven astnka pvodnho zen (a zejm tedy i jeho prv-
nho nstupce) se vak me projevit v monosti sprvnho orgnu rozhodnout v pe-
zkumnm zen v autoremedue ( 95 odst. 2 sprvnho du),
podat dost o obnovu zen podle 100 odst. 1, resp. 149 odst. 6 sprvnho du.
Jak u bylo ve uvedeno, prvn nstupce by ale nemohl uplatovat dvod, e vyly
najevo nov skutenosti nebo dkazy existujc v dob pvodnho zen, pokud je
neuplatnil jeho prvn pedchdce, a tak uinit mohl.
Jestlie vak ji probh zen o obnov, nov zen nebo pezkumn zen, pak
procesn nstupnictv opt pichz v vahu.

Pechod povinnosti uloen astnku rozhodnutm na prvnho nstupce vyvolv


urit dsledky i ve sprvn exekuci. Pokud sukcese nastala ped nazenm sprvn
exekuce na nepenit plnn, d se postup sprvnho orgnu podle 108 odst. 1 a 2
sprvnho du, pokud nastala po nazen exekuce, podle 108 odst. 3 sprvnho du.
Pro exekuci na penit plnn se uplatn podle 106 odst. 3 sprvnho du postup
pro sprvu dan. Daov d stanov, e pi vkonu daov exekuce se postupuje podle
obanskho soudnho du.67
Sprvn d i obansk soudn d shodn stanov zsadu, e proti jinmu nebo ve
prospch jinho, ne kdo je uveden v exekunm titulu, lze nadit a provst exekuci,
jen jestlie je prokzno, e na nj pela nebo byla pevedena povinnost z rozhodnut.
Tato skutenost mus bt dn prokzna. Dojde-li k sukcesi po nazen exekuce, po-
krauje v zsad exekun orgn s prvnmi nstupci. U singulrn sukcese vak me
bt v nkterch ppadech pokraovn v exekuci sporn, napklad jde-li o exekuci na
penit plnn (a ji vyplvajc z pvodnho rozhodnut nebo z rozhodnut o uloen
donucovacch pokut) formou prodeje movitch i nemovitch vc.68 Zde (pi zmn
povinnho) by byla exekuce vedena na majetek nkoho jinho ne je povinn. Domn-
vm se, e v takovm ppad by bylo nutn zastavit exekuci, zejm podle 115
psm. g), tedy z dvodu neppustnosti proveden exekuce, protoe nastal stav, pro kter
nelze exekuci provst,69 a ppadn nadit novou exekuci vi novmu povinnmu.

ZVR

Tento pspvek nemohl vyerpat vechny problmy spojen s prvnm


nstupnictvm ve veejnoprvnch vztazch a s procesnm nstupnictvm ve sprvnm
zen. Mnoh jsou pedkldny jako otzky, een nejsou nesporn. elem pspv-
ku je proto t podntit odbornou diskusi na uveden tma, ppadn rozit poloen
otzky o dal.

67 Srov. 73 odst. 7 zkona . 337/1992 Sb., o sprv dan a poplatk, 177 odst. 1 zkona . 280/2009 Sb.,
daov d.
68 Srov. 73 odst. 5 psm. c) a d) zkona . 337/1992 Sb., o sprv dan a poplatk, 178 odst. 5 psm. e)
a f) zkona . 280/2009 Sb., daov d.
69 Podobn podle 268 odst. 1 psm. h) o.s..

201
LEGAL AND PROCEDURAL SUCCESSION
IN ADMINISTRATIVE PROCEEDING

Summary

Legal and procedural succession in administrative proceedings is not defined by the law, and
activities to be pursued, and steps to be taken by administrative bodies, if succession arises, are not governed
by legislation. The requirement for procedural succession to occur is the existence of substantive law
succession (universal or singular succession). Only such public law rights and duties may pass to a legal
successor, which apply to a particular thing, or its properties, or to the relationship between the addressee
and a particular thing (acts in rem) if public rights and duties of a property nature are at issue; it is also
possible where it is explicitly so provided by a special law (e.g. the passage of liability of a legal entity for
an administrative delict under the Protection of Competition Act). Legal succession is, on the other hand,
excluded with respect to rights and duties of solely a personal nature. The article deals with the question of
whether legal succession may arise due to the fact that the rights and duties at issue are qualified to pass
to a the legal successor, or whether legal succession should be expressly constituted by the law.
Where the capacity to act as a participant in proceedings ceases to exist as a result of universal or
singular succession during administrative proceedings, the relevant administrative body must solve the
question whether it may continue the proceedings with legal successors of the former participant (should
such exist) or whether it is necessary to conduct a modified proceeding (with a reduced number of
participants), or whether the proceedings should be discontinued. In the absence of the regulation of
procedural succession in administrative law, administrative bodies generally derive the procedural rules
from the conception of administrative procedure, from the regulation of procedural succession in other types
of procedure and/or from relevant case law. The article circumscribes the commencement of procedural
succession, the duty of administrative bodies to consider legal succession by virtue of office and to carry out
necessary examination with respect to potential procedural successors, a possibility to suspend proceedings
due to that fact, the position of a procedural successor after his joining the proceedings, the impact of the
ceased capacity to participate in proceedings upon procedural time-limits, the stages of proceedings where
procedural succession is relevant and what the role of procedural succession is at subsequent stages of
procedure including administrative execution.

202
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 203211

K OTZCE UPLATOVN ZKAZU REFORMACE


IN PEIUS VE SPRVNM ZEN OBECNM
A TRESTNM
MARTIN KOPECK

1. VZNAM ZKAZU REFORMACE IN PEIUS


PRO UPLATOVN PROCESNCH PRV

Pravidlo zkazu reformace in peius se projevuje jako dsledek dispozi-


tivnosti odvoln (jinho opravnho prostedku) a spov v tom, e orgn rozhodujc
vhradn na zklad odvoln (jinho opravnho prostedku) podanho astnkem -
zen nebo v jeho prospch nen oprvnn zhorit svm rozhodnutm postaven tohoto
astnka. Zkaz reformace in peius mv dosah i do ppadnch dalch stadi ze-
n, nsledujcch po zruen pvodnho rozhodnut, kter bylo napadeno ve prospch
astnka, odvozovala-li by se tato stadia vhradn od opravnho prostedku podan-
ho ve prospch takov osoby. Zkaz reformace in peius omezuje obavu astnka -
zen podat opravn prostedek, aby vsledek zen o opravnm prostedku nevedl ke
zhoren jeho postaven v porovnn s postavenm podle rozhodnut, proti nmu hodl
brojit.
Zkaz reformace in peius se tradin uplatuje v zench o trestnch vcech, a to
pro ppady rozhodovn o opravnch prostedcch podanch vhradn ve prospch
obalovanho. V trestnm du . 141/1961 Sb., ve znn pozdjch pedpis, se pro-
mt toto pravidlo do vce ustanoven.1 Zsada zkazu reformace in peius se i podle ju-
dikatury nevztahuje na samotn zen, ale na jeho vsledek, tedy na rozhodnut.2
V trestnm zen je asto posuzovna otzka, zda pi rozhodovn nedochz k poru-
en zkazu reformace in peius, kdy nen vdy jednoduch a jednoznan v konkrt-
nch ppadech posoudit, zda nedochz ke zhoren postaven obvinnho (obalova-
nho) oproti dvjmu rozhodnut po zen, kter bylo vyvolno opravnm
prostedkem jen ve prospch tto osoby. Trest nebo souhrn trest ukldanch obalo-
vanmu nesm bt ve svm celku psnj ne trest nebo souhrn trest v rozsudku,
kter byl napaden jen odvolnm ve prospch obalovanho.3 Zjist-li soud okolnosti,
kter by mohly vst k psnjmu postihu obalovanho oproti postihu v rozsudku,

1 Srov. 150 odst. 1, 259 odst. 4, 264 odst. 2, 265p odst. 1, 265s odst. 2, 266 odst. 4, 5, 273,
289 psm. b) trestnho du.
2 Srov. nap. rozsudek Nejvyho soudu R sp. zn. 4 Tz 174/99 z 16. 11. 1999.
3 Srov. nap. R 1/1978-II, SR 55/1995-3.

203
kter byl napaden jen v jeho prospch, neme je pi svm rozhodovn pout. Zjis-
t-li nap. soud druhho stupn ve vci, kde bylo podno odvoln jen ve prospch
obalovanho, e jsou zde nkter dvody pro zruen rozsudku, ale dal zen by
mohlo vst jen ke zhoren postaven obalovanho, neme napaden rozsudek zru-
it, nebo nprava zjitnch vad je vzhledem k zkazu reformace in peius vylouena.4
Problematika zkazu reformace in peius v trestnm zen byla vcekrt pedmtem
zjmu stavnho soudu. Ten oznail zkaz reformace in peius za klov princip ga-
rantujc svobodu odvolacho prva v trestnch vcech, s odkazem na l. 2 odst. 1 Pro-
tokolu . 7 k mluv o ochran zkladnch prv a lidskch svobod, kter je integrln
soust prva na soudn ochranu a spravedliv proces ve smyslu hlavy pt Listiny z-
kladnch prv a svobod.5 Zsada, e postaven obvinnho se neme zhorit jen tm,
e vyuije prva na podn opravnho prostedku (nenapadne-li ovem rozhodnut ve
stejn i sttn zstupce6), je dle stavnho soudu soust prva na obhajobu a zce
souvis i s poadavkem kontradiktornosti zen ve smyslu l. 6 odst. 3 mluvy.7 Jak
bude poukzno dle, ve vztahu k zenm o sprvnch deliktech, kter maj rovn po-
vahu trestnho obvinn dle l. 6 odst. 1 mluvy, je judikatura stavnho soudu ohled-
n otzky uplatnn zkazu reformace in peius odlin.

2. MEZE UPLATOVN ZSADY ZKAZU REFORMACE


IN PEIUS VE SPRVNM ZEN

Zkaz reformace in peius nen ciz ani sprvnmu zen. Prvn sprvn
d vldn nazen . 8/1928 Sb. z a n., o zen ve vcech nleejcch do psob-
nosti politickch ad (sprvn zen), stanovil v 81 odst. 2, e ve vci, na jejm
konenm vyzen nen veejn zjem zastnn, jest odvolac ad, pokud nen
jinak stanoveno, vzn nvrhem odvoln a me zmniti rozhodnut v neprospch
odvolatele jen k odvoln odprcovu soubn projednvanmu. K odvoln poda-
nmu jen ve prospch odvolatele tedy mohl odvolac sprvn ad rozhodnout v jeho
neprospch, dle textu tohoto sprvnho du, jen s ohledem na veejn zjem. Judi-
katura bvalho nejvyho sprvnho soudu vykldala pitom monost, aby odvolac
orgn zmnil rozhodnut prvnho stupn v neprospch odvolatele, dosti restriktivn,
ne kad veejn zjem to umooval, jen veejn zjem nezadateln. Odvolac
ad, rozhoduje o odvoln podle 81 na. . 8/28, nen oprvnn zmniti z edn
moci vrok I. stolice v neprospch odvolatelv ve vech ppadech, kdy na konenm
vyzen jest zasten veejn zjem. K takov zmn jest oprvnn jen v tch ppa-
dech a potud, kdy podle pedpis neb intenc specielnho zkona jde o veejn zjem
nezadateln.8 Nezadateln veejn zjem byl v dobov judikatue vymezen mj.
jako veejn zjem sven oficiosn pi judikujc instance.9 Pi posuzovn otz-
4 Srov. . 59/1994 a . 22/1999 Sb. rozh. tr.
5 Srov. nap. nlezy sp. zn. I. S 670/05, sp. zn. II. S 254/08, sp. zn. III. S 2306/07.
6 Myleno v neprospch obalovanho.
7 Srov. nap. nlezy sp. zn. I. S 670/05, sp. zn. I. S 1947/07, sp. zn. III. S 2306/07.
8 Viz Boh. A 10.340/1933.
9 Srov. Boh. A 10.475/1933.

204
ky, zda lze rozhodnout v neprospch odvolatele, bylo akcentovno, e nejde o ppad
dispozitivnosti odvoln, ale o zsah z edn moci, projev dozor innosti, kter pi-
chzel do vahy tehdy, pokud by vy orgn ml v pravomoci z tch dvod zm-
nit (napravit) i pravomocn rozhodnut ni stolice, nebo pokud by chrnil vymezen
veejn zjem, oznaovan jako nezadateln.10 Takto restriktivn k monosti prolo-
men zkazu reformace in peius nahlela judikatura k problematice obecnho sprv-
nho zen.
V oblasti sprvnho zen trestnho, resp. jak bylo t oznaovno v trestnm ze-
n sprvnm, byla zsada zkazu reformace in peius uplatovna jet dkladnji, kdy
ad druh stolice nesml v rmci instannho pezkumu zostit trest uloen adem
prvn stolice nebo zruit nlez adu prvn stolice, kterm byl obvinn osvobozen,
ad vy stolice nesml odsoudit pro jin skutek, ne pro kter byl odvolatel odsou-
zen stolic prvn.11 Podle judikatury nebyla naproti tomu zkonn pekka, aby od-
volac orgn ve sprvnm zen trestnm podadil skutkovou podstatu pod sprvnou
normu a hodnotil jednn za jin pestupek, ne uinila stolice prvn, pokud ovem
tmto postupem nen situace odvolatele zhorena.12
Po roce 1948 pestala bt zsada zkazu reformace in peius ve sprvnm zen, ni-
koli nhodou, ctna. Prosadilo se pravidlo, e odvolac orgn pezkoumv rozhod-
nut orgnu prvnho stupn v celm rozsahu a ve vech smrech, nen v tomto smru
vzn nvrhy odvolatele a pi uplatnn plnho principu apelace me postaven od-
volatele i zhorit. V obecnm sprvnm zen se toto projevilo v 37 vldnho na-
zen . 20/1955 Sb., o zen ve vch sprvnch (sprvn d), dle nho odvolac
orgn nen vzn nvrhy astnk zen, pezkoum sprvnost celho napadenho
rozhodnut a me je jakkoli zmnit nebo doplnit; pitom db o odstrann vech vad
zen provedenho v prvn stolici, kter by mohly mt vliv na sprvnost rozhodnut.
Ji dve se zruil zkaz reformace in peius v zen pestupkovm, kdy podle 70
odst. 1 zkona . 89/1950 Sb., o trestnm zen sprvnm (Trestn d sprvn), ne-
odmtne-li odvolac stolice odvoln jako opodn nebo neppustn, pezkoum
rozhodnut prvn stolice ve vech smrech a je oprvnna je jakkoli zmnit nebo
doplnit.
Zkaz reformace in peius neznal ani pozdj sprvn d z roku 1960 vldn na-
zen . 91/1960 Sb., o sprvnm zen.13 Protoe obecn pedpisy o sprvnm zen
se pouvaly od innosti zkona . 60/1961 Sb., o kolech nrodnch vbor pi za-
jiovn socialistickho podku, i na pestupkov zen (srov. 30 zkona . 60/1961
Sb.) a speciln prava nic jinho nestanovila, neuplatoval se zkaz reformace in
peius pi zen ve vcech pestupk ani nadle.
V otzce monho zkazu reformace in peius neuinil dnou zmnu ani zkon
. 71/1967 Sb., o sprvnm zen (sprvn d), i v literatue k tomuto zkonu bylo

10 Srov. nap. Boh. A 12.184/1935.


11 Srov. nap. Boh. A 4348/1925, 11.545/1934, v literatue nap. Dusil, J.: Trestn prvo a zen sprvn,
in Slovnk veejnho prva eskoslovenskho, svazek IV., Brno 1938, s. 939.
12 Srov. Boh. A 10.064/1932.
13 Srov. nap. Blek, F., ern, J., Panrek, J., Pipek, J.: Sprvn zen, Koment ke sprvnmu du
. 91/1960 Sb., Orbis, Praha 1961, s. 134.

205
uvdno, e odvolac orgn me v rmci npravy rozhodnut orgnu prvnho stupn
i zhorit pozici odvolatele a e se tedy zkaz reformace in peius neuplatn.14
K zsadn zmn pro oblast pestupkovho zen dolo pijetm zkona . 200/1990
Sb., o pestupcch, kter zkaz reformace in peius zakotvil. Pestupkov zkon stano-
vil v 82, e sprvn orgn neme v odvolacm zen zmnit uloenou sankci v ne-
prospch obvinnho z pestupku, podle 87 odst. 4 nelze uloit obvinnmu v zen,
kter pokrauje po podn odporu proti pkazu, jin druh sankce, s vjimkou napo-
menut, nebo vy vmru sankce, ne byly uvedeny v pkazu.15 Zkon nee situa-
ci, jakou sankci by bylo mono uloit obvinnmu ve stadich zen, kter by nastala
po zruen pvodnho rozhodnut a vrcen k novmu projednn. M-li bt zkaz re-
formace in peius skuten reln, lze dospt k nzoru, e ani tehdy nelze pvodn ulo-
enou sankci zpsnit. Nejvy sprvn soud judikoval, ve shod s tradinm pohledem
na vznam zkazu reformace in peius, e zkaz uveden v ustanoven 87 odst. 4 z-
kona o pestupcch zakazuje v novm vroku zpsnit sankci, v dnm ppad vak
nebrn sprvnmu zjitn skutkovho stavu a odpovdajc prvn kvalifikace.16
Po pijet pestupkovho zkona z roku 1990 bylo mon oekvat, e se pravidlo
o zkazu reformace in peius projev i v zench o jinch sprvnch deliktech, pi nedo-
statku vslovn pravy alespo za pouit analogie s pravou pestupkovho zkona.
Zkaz reformace in peius v odvolacm zen upravil nap. neinn zkon . 262/2002
Sb., o slub sttnch zamstnanc ve sprvnch adech a o odmovn tchto za-
mstnanc a ostatnch zamstnanc ve sprvnch adech (sluebn zkon), v 217
odst. 3 pro ppad, e se proti rozhodnut o uloen krnho opaten odvol jen sttn
zamstnanec, i vyhlka Ministerstva spravedlnosti . 244/1996 Sb., kterou se podle
zkona . 85/1996 Sb., o advokacii, stanov krn d (advoktn krn d), jak plyne
z jejho 30 a 33 odst. 2. I v literatue bylo mon nalzt nzory, kter minimln
zpochybovaly neexistenci zkazu reformace in peius pi projednvn jinch sprv-
nch delikt.17 Naproti tomu soudn judikatura k zen probhlmu dle sprvnho du
. 71/1967 Sb. bez vslovn zkonn pravy zstala vesms u nzoru, e s ohledem na
rozsah pezkumnho oprvnn odvolacho orgnu na vjimku pestupkovho ze-
n ani v ppad projednvn sprvnch delikt zkaz reformace in peius nebylo
mon dovodit a neuplatnil se.18 I slovensk judikatura, vychzejc v podstat ze

14 Srov. nap. Hutta, V. in: Kolektiv autor: Sprvn zen, koment ke sprvnmu du (zkon . 71/1967
Sb., o sprvnm zen), TEPS, Praha 1969, s. 138; md, L. a kolektiv: Sprvn d a pedpisy souvis-
c, Panorama, Praha 1984, s. 142, Nmec, V. in: Luke, Z. a kolektiv: eskoslovensk sprvn prvo,
Obecn st, Panorama, Praha 1981, s. 271.
15 Pro srovnn: ve stejnm roce pijman zkon Slovensk nrodn rady . 372/1990 Sb., o pestupcch,
formuloval odpovdajc ustanoven 82 odlin, nebo podle nho v odvolacm zen sprvn orgn
neme zmnit uloenou sankci v neprospch obvinnho z pestupku, pokud nezjist nov podstatn
skutkov okolnosti. Slovensk prava tedy vrazn zkaz reformace in peius omezila, kdy ho pro p-
pad zjitn novch podstatnch skutkovch okolnost vylouila.
16 Srov. rozsudek Nejvyho sprvnho soudu .j. 8 As 5/2009-80.
17 Srov. nap. Mates, P., Pipek, J.: vahy nad zkazem reformace in peius ve sprvnm prvu trestnm,
Prvn rozhledy . 11/1995, s. 437440; Mikule, V., Kopeck, M., Staa, J.: Sprvn zen ve vcech sta-
vebnch, ABF, Stavebn prvo . 3 a 4/1997, s. 153154; oln, M. in: Voplka, V., imnkov, V.,
oln, M.: Sprvn d, Koment, 2. vyd., C. H. Beck, Praha 2003, s. 182.
18 Srov. nap. rozsudek Vrchnho soudu v Praze .j. 6 A 4/95-29 z 1. 3. 1996, rozsudek Nejvyho
sprvnho soudu .j. 6 As 18/2005-55 z 6. 3. 2006; usnesen stavnho soudu sp. zn. II. S 3/01 z 10. 4.
2001.

206
shodn pozitivn pravy, uplatnn zkazu reformace in peius pro rozhodovn o jinch
sprvnch deliktech odmtla.19
Sprvn d . 500/2004 Sb. stanovil v 90 odst. 3, e odvolac sprvn orgn ne-
me zmnit napaden rozhodnut v neprospch odvolatele, ledae odvoln podal
tak jin astnk, jeho zjmy nejsou shodn, anebo je napaden rozhodnut v roz-
poru s prvnmi pedpisy nebo jinm veejnm zjmem. Od pravy 89 odst. 2
sprvnho du z roku 1928 se jedn se o prvn vyjden zkazu reformace in peius
v obecnm sprvnm zen. To je jist pozitivn zjitn, jde ale o to, zda pouit
pli vgn formulace ve skutenosti mylenku tohoto zkazu do znan mry nede-
valvuj.20
Je logick, e zkaz reformace in peius se neuplatn v ppad, kdy vedle odvolate-
le napadne rozhodnut jet jin astnk, a tato odvoln nebudou ve shod, resp.
mohou bt i protichdn. Zatmco by mlo bt mon zjistit, zda je vce podanch od-
voln spolu ve shod, obtn situace by mohla nastat pi posuzovn, zda jsou nebo
nejsou shodn zjmy rznch astnk, kdy tyto zjmy nebudou v podanm od-
voln vyjdeny a nebude zejm, z jakch dvod astnci daj zmnu i zruen
prvostupovho rozhodnut. Zda jsou zjmy rznch astnk jako odvolatel shod-
n i nikoli, lze posuzovat z jejich podn v odvolacm zen, tedy z vlastnch odvol-
n. Nen-li v odvoln uvedeno, v jakm rozsahu odvolatel napad, plat podle 82
odst. 2 sprvnho du (2004), e se domh zruen celho rozhodnut. Vylouen z-
kazu reformace in peius nastane zejm tehdy, pokud budou rzn odvolatel poado-
vat jin rozhodnut odvolacho orgnu, motivy, pro kter astnci odvoln podali, by
nemly bt rozhodn. Posuzovn, zda jsou zjmy vce odvolatel shodn, na zklad
jejich odvoln, bude namst v nespornm sprvnm zen; v zen spornm21 vypl-
v rozdlnost zjmu astnk ji z jejich rozdlnho procesnho postaven navrhova-
tel odprce.
Formulace, e neplat pravidlo o nemonosti zhorit napaden rozhodnut v nepro-
spch odvolatele, je-li rozhodnut v rozporu s prvnmi pedpisy nebo jinm veej-
nm zjmem, je velmi vgn, jeho doslovn uplatnn by v podstat zkaz reformace
in peius vylouilo. Za problematick lze povaovat spojen podmnky rozporu s prv-
nmi pedpisy a podmnky rozporu s veejnm zjmem disjunkc. Ml-li by mt zkaz
reformace in peius, naznaen v 90 odst. 3 sprvnho du (2004), jako princip ome-
zujc obavu z uplatnn odvolacho prva, skuten reln vznam, mohlo by jeho vy-
louen pichzet v vahu v ppad rozporu prvostupovho rozhodnut s prvnm
pedpisem pijatm za elem ochrany veejnho zjmu, mla by tedy bt spe vya-
dovna konjunkce rozporu s prvnm pedpisem a rozporu s veejnm zjmem. Jinak
vznik nebezpe plinho rozen obsahu pojmu veejn zjem s monm ignoro-
vnm principu zkazu reformace in peius.

19 Srov. rozsudek Nejvyho soudu Slovensk republiky sp. zn. 7 S 110/02 z 10. 12. 2002, Zbierka sta-
novisek NS a rozhodnut sdov SR 2/2004, s. 6163.
20 Pavel Mates nap. upozoruje, e monost sprvnho uven (zda zmnit v neprospch odvolatele pro
rozpor s veejnm zjmem) se i zde roziuje bezmla do nekonena a lze jen vit v rozumn vklad
druhoinstannch orgn, ppadn nsledn judikatury sprvnch soud. Srov. Mates, P.: Reformatio in
peius ve sprvnm du, Prvn rozhledy . 18/2006, s. 672 a 673.
21 141 sprvnho du (2004).

207
stavn soud v usnesen sp. zn. III. S 880/08 z 28. 1. 200922 dospl k zvru, e
nelze z stavnprvnch pedpis dovodit veobecn zkaz zmny rozhodnut v ne-
prospch odvolatele (zkaz reformationis in peius). Dle stavnho soudu nelze ta-
kov zkaz odvodit ani z prva na spravedliv proces, zakotvenho v l. 6 odst. 1
mluvy, ani z l. 36 odst. 1 Listiny, ani z l. 2 odst. 1 Dodatkovho protokolu . 7
k mluv. stavn soud takto judikoval ve vztahu k ppadu rozhodnut o jinm
sprvnm deliktu prvnick osoby dle 4 psm. d) zkona . 282/1991 Sb., o esk
inspekci ivotnho prosted a jej psobnosti v ochran lesa, vydanmu v zen dle
sprvnho du . 71/1967 Sb., kdy odvolac sprvn orgn zmnil rozhodnut sprv-
nho orgnu prvnho stupn tak, e zvil pokutu uloenou prvostupovm rozhod-
nutm. stavn soud vyel z toho, e za innosti sprvnho du . 71/1967 Sb. se
pravidlo o zkazu reformace in peius neuplatnilo. Usnesen sice zmnilo ustanoven
90 odst. 3 nynjho sprvnho du . 500/2004 Sb. (na dan ppad se nevztaho-
valo), ale zdraznilo v nm spe tu vjimku, kdy neplat zkaz zmny napadenho
rozhodnut v neprospch odvolatele. Za zarejc lze povaovat postup, jakm se
stavn soud odvolal ve svm zvru o neexistenci veobecnho zkazu reformace
in peius pro oblast sprvnho trestn na publikovan doktrinrn nzory uznva-
nch autorit esk prvn vdy. stavn soud ml na mysli Jiho Praka a Jiho
Hoetzela, kte uznvali monost zmny v neprospch odvolatele v ppadech, kdy
prvoinstannm rozhodnutm nebyl dostaten chrnn veejn zjem.23 Pokud
vak vyjdeme z citovanch pramen, je zejm, e se tito jmenovan autoi nevy-
jadovali k problematice sprvnho zen trestnho, ale k veobecn prav sprv-
nho zen. Ji Hoetzel v stavnm soudem citovanm odkazu pitom kvitoval, ve
vztahu k ji ve citovanmu ustanoven 81 odst. 2 sprvnho du . 8/1928 Sb.,
e nejvy sprvn soud Boh. Adm. 10340 dal restriktivn vklad 81 (2)
sprvnho zen a zaehnal neblah jeho dsledky. Z nlezu plyne, e reformatio in
peius je mon ve vcech, kde jest zastnn veejn zjem. Tento vgn pojem
ohrozil by prvn jistotu a udlal z opravnho prostedku bi na odvolatele Vno-
val-li by stavn soud tmto starm pramenm a pedevm i judikatue bva-
lho nejvyho sprvnho soudu k dan problematice vce pozornosti, mohly by
jeho zvry psobit pesvdivji. Za zvltn lze rovn povaovat, e stavn soud
nevzal do vahy specifika sprvnho zen v trestnch vcech oproti obecn pra-
v sprvnho zen, akoli nen pochyb, e projednvan ppad obvinn ze sprv-
nho deliktu ml povahu trestnho obvinn ve smyslu l. 6 odst. 1 mluvy, a ako-
li ve vztahu k trestnmu zen povauje jinak stavn soud zkaz reformace in peius
za soust prva na obhajobu (viz v lnku dve odkazovan nlezy stavnho
soudu).
Vznik otzka, jak dopad m by v omezenm zpsobu vyjden princip zkazu
reformace in peius dle 90 odst. 2 sprvnho du . 500/2004 Sb., tedy v rmci pra-

22 Jde o rozhodnut o stavn stnosti proti rozsudku Nejvyho sprvnho soudu .j. 6 As 63/2006-101
z 20. 12. 2006.
23 stavn soud odkzal na publikace Prak, J.: Rakousk prvo veejn. Dl druh, Rakousk prvo
sprvn, Praha, Nkladem Jednoty prvnick, 1905, s. 128; Hoetzel, J.: eskoslovensk sprvn prvo:
st veobecn, Praha, Melantrich, 1934, s. 331.

208
vy obecnho sprvnho zen, speciln na zen o sprvnch deliktech. Pomineme-li
problm pestupkovho zen, kde zleitost e 82 a 87 odst. 4 zkona o pe-
stupcch, ukazuje se, e formulace obecn pravy sprvnho zen nevyhovuje spe-
cilnm poadavkm, kter by mly bt kladeny na zen trestn povahy o sprvnch
deliktech. Odvolac sprvn zen ve vcech sprvnch delikt je vyvolno podnm
osoby, kter byla z deliktu sprvnm orgnem obvinna, jedn se zpravidla o jedinho
astnka, podn odvoln je proto realizac jeho prva na obhajobu. Monost roz-
hodnout v jeho neprospch v ppad, kdy by se prvostupov rozhodnut jevilo od-
volacmu orgnu jako zkonn, avak vcn nesprvn z hlediska veejnho zjmu,
tedy nesprvn mrn, by bylo v rozporu se smyslem zkazu reformace in peius
a odporovalo by pravidlu fair procesu.24 Zhorit postaven odvolatele odvolacm roz-
hodnutm je vak mon povaovat za problematick i v ppad, kdy byl podle odvo-
lacho orgnu poruen prvostupovm rozhodnutm zkon ve prospch astnka ze-
n; z dvodu vylouen obavy jmy z dvodu ztrty monosti odvolat se [srov. 90
odst. 1 psm. c) sprvnho du (2004)] by bylo namst zruit rozhodnut a vrtit vc
k novmu projednn orgnu prvnho stupn.

3. UPLATNN ZSADY ZKAZU REFORMACE IN PEIUS


DE LEGE LATA A DE LEGE FERENDA

Po podanm rozboru se pokusm uinit nkolik zvr k problematice,


zda se uplatuje i m uplatovat ve sprvnm zen zkaz reformace in peius:
1. Zkaz reformace in peius omezuje obavu astnka zen podat opravn prostedek,
aby vsledek zen o opravnm prostedku nevedl ke zhoren jeho postaven v po-
rovnn s postavenm podle rozhodnut, proti nmu hodl podat opravn proste-
dek. Pouit pravidla zkazu reformace in peius nen nesluiteln s povahou sprv-
nho zen.
2. M-li mt zkaz reformace in peius reln vznam, mus mt dosah i do ppadnch
dalch stadi zen, nsledujcch po zruen pvodnho rozhodnut rozhodnutm
odvolacho orgnu, u kterho zkaz reformace in peius platil.
3. Zkaz reformace in peius vyluuje zhoren postaven astnka zen uloenm
psnj sankce nebo jin povinnosti, nikoli zmnu prvn kvalifikace, na zklad
kter je sankce i povinnost ukldna.
4. Zkaz reformace in peius nelze v obecnm sprvnm zen uplatovat absolutn.
Rozhoduje-li odvolac orgn na zklad odvoln jednoho astnka zen nebo roz-
hoduje-li na zklad odvoln vce astnk, avak tato odvoln nejsou vzjemn
v rozporu, mla by bt dna monost zhorit postaven jen ve veejnm zjmu z d-
vod ppustnch zkonem. Monost zhorit postaven odvolatele rozhodnutm od-
volacho orgnu m povahu dozorho zsahu odvolacho orgnu a mla by bt
uplatovna v zsad z tch dvod, pro kter by jinak bylo mon v rmci dozor-
ch oprvnn zashnout i do pravomocnho sprvnho rozhodnut pro rozpor se

24 Srov. Mates, P. a kol.: Zklady sprvnho prva trestnho, 4. vyd., C. H. Beck, Praha 2008, s. 31.

209
zkonem.25 Pes dosti iroce pojat vjimky ze zkazu reformace in peius, z for-
mlnho hlediska prakticky bezbeh, jak je podv 90 odst. 3 sprvnho du
(2004), je vyuiteln judikatura bvalho nejvyho sprvnho soudu k 81 odst.
2 sprvnho du . 8/1928 Sb., kter vyadovala restriktivn pohled, v ppad ja-
kho veejnho zjmu by jen bylo mono pozici odvolatele zhorit.
5. Ve sprvnm zen trestn povahy o sprvnch deliktech by ml bt zkaz refor-
mace in peius povaovn za pravidlo, jak je to bn i v trestnm zen soudnm,
m-li bt i pi projednvn sprvnch delikt jako druhu trestnch obvinn dle
l. 6 odst. 1 mluvy zajitn obvykl standard prva na obhajobu a fair proces. Pi
zatmn neexistenci speciln procesn pravy, s vjimkou pestupkovho prva a n-
kterch dalch vjimek, lze pistoupit k tomuto pravidlu restriktivnm vkladem
90 odst. 3 sprvnho du (2004) o monosti zhorit prvostupov rozhodnut.
Pedevm by nemlo bt pistupovno ke zhoren postaven odvolatele ve vcech
trestn povahy, je-li jedinm odvolatelem, neshled-li odvolac orgn rozpor pe-
zkoumvanho rozhodnut s prvnmi pedpisy, ale jen s vgnm pojmem veejn
zjem, kter nelze izolovat od poadavk proporcionality se zjmy soukrommi
a s poadavkem frovho procesu.26

ON THE APPLICATION OF THE PROHIBITION OF REFORMATION IN PEIUS


IN GENERAL AND CRIMINAL ADMINISTRATIVE PROCEEDINGS

Summary

The rule prohibiting reformation in peius is a result of the declaratory (directory) nature of
appeal; it subsists in that the body deciding exclusively on the appeal lodged by a participant in proceedings,
or in his favour, may not deteriorate the standing of this participant by its decision. The prohibition of
reformation in peius may apply in subsequent stages of proceedings following the reversal of the original
decision. The prohibition of reformation in peius reduces the fear of the participant to file an appeal since
the appellate proceedings may lead to the worsening of the participants standing if compared with his
position established by the decision the participant intends to appeal. Although the principle of the
prohibition of reformation in peius has traditionally been applied in criminal proceedings where it is

25 Pro srovnn: V rozsudku Evropskho soudnho dvora z 25. 11. 2008 ve vci C-455/06 Heemskerk BV
a Firma Schaap proti Productschap Vee en Vlees bylo posuzovno, zda prvo Spoleenstv ukld vni-
trosttnmu soudu, aby i bez nvrhu pezkoumal dvody vychzejc z nazen . 1254/1999 a nazen
. 800/1999, kter pekrauj rmec sporu, jestlie by takov pezkum vedl k prolomen zsady nizo-
zemskho prva, podle kter se osoba, kter podala alobu, nesm nachzet v horm postaven, ne
v jakm by se nachzela, kdyby alobu nepodala (zsada zkazu reformatio in peius). Evropsk soudn
dvr vyslovil, e prvo Spoleenstv neme zavazovat vnitrosttn soud, aby i bez nvrhu pouil usta-
noven prva Spoleenstv, jestlie by takov pouit vedlo k prolomen zsady zkazu reformatio in
peius zakotven v jeho vnitrosttnm procesnm prvu. Prvo Spoleenstv neukld vnitrosttnmu
soudu povinnost, aby i bez nvrhu pouil ustanoven prva Spoleenstv, jestlie by jej takov pouit
vedlo k prolomen zsady zkazu reformatio in peius zakotven v pslunm vnitrosttnm prvu. Ta-
kov povinnost by dle soudnho dvora toti byla nejen v rozporu se zsadami dodrovn prva na ob-
hajobu, prvn jistoty a ochrany legitimnho oekvn, z nich uveden zkaz vychz, ale vystavovala
by jednotlivce, jen podal alobu proti aktu, kter nepzniv zasahuje do jeho prvnho postaven, rizi-
ku, e v dsledku takov aloby se bude nachzet v horm postaven, ne v jakm by se nachzel, kdyby
tuto alobu nepodal.
26 Na problematiku sloitost pi vymezen pojmu veejn (obecn) zjem upozornila i Taisia ebiov
v pspvku K vchodiskm a principm novho sprvnho du, in: Nov sprvn d, zkon . 500/2004
Sb., Praha: ASPI, a.s., 2005, s. 5253.

210
considered to be the principle guaranteeing the freedom to appeal and the right to defence, it can also be
found in administrative procedure. The article analyses case law applicable to the Administrative Procedure
Code 1928 which enabled the appellate body to change the decision of an inferior body against the appellant
only to a very limited extent justified by a serious public interest based on the law. This principle was even
more strictly applied in the area of administrative proceedings with respect to criminal matters.
After 1948 the principle of prohibition of reformation in peius did not apply to administrative procedure;
the appellate body, in its reviewing the inferior decision, was not bound by the motions of the appellant
and might worsen his position. The principle prohibiting reformation in peius was restored in Czech
administrative procedure and reinstated in the Act on Administrative Infractions 2000. The Code of
Administrative Procedure 2004 reduced the right of an appellate body to decide against the appellant in
general administrative proceedings, however, the formulation of exceptions is rather unclear. The article
analyses the limits of applicability of the prohibition of reformation in peius in general administrative
proceedings and in proceedings with respect to administrative delicts.

211
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 213218

PPRAVN JEDNN A KONCENTRACE ZEN


(VE VCECH PODLE STI PT
OBANSKHO SOUDNHO DU)

ALENA WINTEROV

I.

Institut ppravnho jednn v civilnm soudnm zen a institut koncen-


trace zen (pesnji eeno koncentrace nkterch kon astnk zen) jsou v-
razem obecnho trendu charakterizovanho slovy: zrychlit, zjednoduit, zefektivnit,
odbemenit. Snaha je to pochopiteln a v obecnosti i chvlyhodn, pokud se ji da rea-
lizovat zpsobem, kter vede k tmto kladnm efektm, ani by zasahoval do prva
astnk na spravedliv proces. A pokud se pitom da nov pravidla jasn a pesn
vyjdit.
Dl prvky koncentrace civilnho soudnho zen byly zavedeny (lpe eeno
znovuzavedeny) takzvanou velkou novelou obanskho soudnho du s innost
od 1. 1. 2001. Znamenaly tehdy pomrn radikln zsah do koncepce OS , spovaj-
c v tom, e astnci byli napt ve sporech povinni uvdt rozhodujc skutenosti
a navrhovat dkazn prostedky zsadn do t doby, ne soud I. stupn vyhls rozhod-
nut a nikoli tedy v odvolacm zen. V nkterch vyjmenovanch vcech byla stanove-
na koncentrace jet psnj, a to tak, e astnci mus povinnost tvrzen i povinnost
dkazn splnit do konce prvnho jednn ve vci. To ve pod procesn sankc, e k pozd
uvedenm skutenostem a dkazm ji soud (a na zkonn vjimky) nebude pihlet.
Vedle tto zkonn koncentrace byla t umonna za uritch podmnek kon-
centrace soudcovsk na nvrh astnka mohl soud stanovit lhtu, po kter ji ne-
bude nov tvrzen a nov dkazn nvrhy pijmat a rozhodne na zklad dosud shro-
mdnch podklad. Tm vm se chtlo elit prtahm v zen, zavinnm astnky,
a donucovat je k aktivnmu pstupu, i za cenu, e urit relevantn skutenosti zsta-
nou vdom mimo pozornost soudu. Nepochybn lo o zsah (vtan i nevtan) do
principu materiln pravdy, kter do t doby byl prohlaovn za vd princip soudn-
ho zen.
S innost od 1. 7. 2009 dochz zkonem . 7/2009 Sb., tzv. souhrnnou novelou
obanskho soudnho du, k dalmu zpsnn koncentrace astnickch tvrzen
a nvrh dkaz, a to ve trojm smru: Tam, kde probhlo ppravn jednn, mohou
astnci uvdt rozhodn skutenosti a navrhovat dkazy jen do skonen tohoto p-
pravnho jednn (nebyla-li jim na odvodnnou dost nkterho z nich poskytnuta

213
dodaten, nejdle ticetidenn lhta). Tam, kde nebylo nazeno ppravn jednn,
jsou astnick tvrzen a nvrhy dkaz koncentrovny do skonen prvnho jednn
(opt tehdy, nebyla-li poskytnuta soudem na dost del lhta). A konen soudcov-
sk koncentrace byla zruena, s lakonickm odvodnnm, e se neosvdila.
Aktuln prava tedy znamen, e nejzazm termnem pro doplnn tvrzen a d-
kaz je konec prvnho jednn. K pozdjm tvrzenm a nvrhm nebude soud pihl-
et, ledae by lo o jednu z vjimek anebo o poskytnutou dodatenou lhtu. Zmnn
vjimky z psnho pravidla jsou umonny jen pro ta tvrzen a dkazy, kter nastaly
a po ppravnm jednn resp. po prvnm jednn, nebo kter astnk nemohl bez sv
viny vas uvst, nebo jimi m bt zpochybnna vrohodnost ji provedench dkaz-
nch prostedk, co ve mus opozdil astnk tvrdit a prokzat.
Ji existujc koncentrace zen byla k ti astnk takto zpsnna a proto mnoz
kladou otzku, zda tato prava nen a pli striktn: a kladou ji i ti, kdo povauj kon-
centraci zen v zsad za zdrav jev.
Ppravn jednn v civilnm zen se zavd nov zhruba po edesti letech. Je
povaovno za jeden z institut, kter maj pispt k racionalizaci soudnho jednn
a rozhodovn. Ppravn jednn m soudce nadit, neme-li jednn pipravit podle
114a sm (za pomoci vydanho psemnho vyjden astnk) a nepovauje-li
za vhodnou ani kvalifikovanou vzvu podle 114b (tato kvalifikovan vzva k vyj-
den je spojena s psnou sankc za to, e se alovan vas nevyjd). K ppravnmu
jednn se pedvolaj astnci, jejich zstupci, pop. dal osoby. Pedvoln mus bt
dorueno do vlastnch rukou astnk, bez monosti nhradnho doruen.
el ppravnho jednn je dvoj: bu se pi nm docl, aby spor (resp. i jin
prvn vc) odpadl, napklad zptvzetm aloby po pouen soudem, nebo uzavenm
smru nebo jin dohody apod. Druhm monm elem je pipravit spolu s astnky
budouc jednn tak, aby pi nm mohlo bt bez dalho odroovn meritorn roz-
hodnuto. Proto se jen orientan stanov, e soud pi ppravnm jednn vyjasn, zda
jsou splnny procesn podmnky, vyzve astnky k potebnm doplnnm, pou je
o jejich procesnch prvech a povinnostech, pokus se o smrn een, atd. Zejmna
by vak soud ml vyjasnit, kter skutenosti zstvaj mezi stranami sporn a budou
proto pedmtem dokazovn a ktermi dkaznmi prostedky.
S ppravnm jednnm jsou spojeny psn procesn sankce: nejen ji zmnn
koncentrace zen, ale t to, e alovan je povinen se osobn dostavit a pokud by
se bez omluvy nedostavil, bude stien rozsudkem pro uznn (slovy zkona m se
za to, e uznv nrok, kter je proti nmu alobou uplatovn 114c odst. 6). a-
lobce, kter se bez omluvy k ppravnmu jednn nedostavil pak sth o nco mrnj-
sankce v podob zastaven zen.
Hodnocen tchto novch ustanoven jsou rzn: od uznalch, a po striktn odm-
tav. Podle mho nzoru, kter jsem ji vyjdila,1 maj ve spornm procesu sv msto
jak koncentrace zen, tak i ppravn jednn. Donucuj strany sporu k tomu, aby se
o svj spor aktivn staraly (vigilantibus iura). Princip materiln pravdy, s nm jsou
tyto formln prvky v pkrm rozporu, nen v soukromoprvnch sporech opodstatn-

1 Winterov, A.: Ppravn jednn v civilnm soudnm zen, Prvn frum . 6/2009, s. 226231.

214
n, zvlt ne v tak vyhrannm ideologickm pojet, v jakm byl u ns pstovn. Snad
by jen koncentrace nemusela bt tak psn a snad by soudce ml mt vt vli v jejm
uplatovn s ohledem na okolnosti projednvanho ppadu (je tko souhlasit s tm,
e byla soudcovsk koncentrace pln zruena a nahrazena jednotnou koncentrac z-
konnou). V principu vak povauji jak koncentraci spornho zen, tak zejmna p-
pravn jednn, za sprvn, uiten a pro racionalizaci procesu pnosn. Mm zato,
e lze prvem od astnk sporu dat, aby v souladu s projednac zsadou shrom-
dili a prokzali skutkov zklad sporu a aby tak uinili v dob, kter je jim pro to pro-
cesnmi pravidly stanovena.
Naproti tomu procesn sankce v podob fikce uznn nroku (za nevyjden se ve
lht nebo za neomluven nedostaven se k ppravnmu jednn) povauji za ne-
sprvn, neodvodnn a dokonce v prvnm sttu za neppustn. Svou podstatou je
toti nedostaven se a nevyjden se k alob zmeknm (i neposlunost) a bylo
tedy namst k tomu elu vyut institutu kontumace (kontumanho rozsudku neboli
rozsudku pro zmekn), kter je procesnmu prvu znm a kter je vi alovanmu
pece jen etrnj. V podrobnostech odkazuji na svj ve citovan lnek.
Stejn kriticky se vyjaduj i jin autoi.2

II.

Souasn se zavedenm novho sprvnho soudnictv zkonem . 150/2002


Sb., soudn d sprvn (SS) byla s innost od 1. ledna 2003 zreformovna st pt
obanskho soudnho du. Pod nzvem zen ve vcech, o nich bylo rozhodnuto
jinm orgnem upravuje zvltn, hybridn zen, kter nen ani zenm prvoinstan-
nm, ani zenm opravnm (pezkumnm), resp. m prvky obou, a to ve vztahu k tm
sporm a jinm prvnm vcem, kter jsou soukromoprvn povahy (obanskoprvn,
pracovn, rodinn a obchodn), avak jsou ze zkona sveny do rozhodovn nkterho
sprvnho orgnu. Tento dualismus sprvnho soudnictv a uvedenho zen jsme z po-
zice civilnho zen podrobili kritice,3 to vak nen tmatem tohoto pspvku.
Jde o instanci skutkovou (soud nen vzn skutkovm stavem, jak byl zjitn sprv-
nm orgnem 250e odst. 1 OS), kter se otvr k nvrhu toho, kdo tvrd, e byl
rozhodnutm sprvnho orgnu doten na svch prvech a domh se tedy ochrany
u soudu. zen podle 5. sti OS m vlastn procesn pravu, s tm, e se pimen
pouije ustanoven sti prvn a tvrt obanskho soudnho du, nen-li v sti pt
uvedeno jinak ( 245 OS).
Otzka koncentrace astnickch tvrzen a nvrh dkaz byla od potku ee-
na v pt sti OS autonomn ( 250d) tak, e skutkov tvrzen a dkazn nvrhy
mus astnci uvst do skonen prvnho jednn, kter se ve vci konalo. Nsled-
ky pekroen tohoto limitu a vjimky z pravidla byly eeny obdobn jako v obecnm

2 Nap. Lavick, P.: Zmekn astnka a fikce dispozinch procesnch kon. Prvn frum 10/2009.
Svoboda, K.: Nov reim koncentrace v civilnm sporu z blta do loue. Bulletin advokacie 3/2009.
3 Mike, J., Winterov, A., Zoulk, F.: Problmy nov sti pt O.S., in Nov prava sprvnho soud-
nictv, sbornk, ed. Voplka, V., Aspi, Praha 2003.

215
civilnm zen. Jenom zde byla zvolena ta psnj varianta zkonn koncentrace (do
skonen prvnho jednn, nikoli a do vyhlen rozhodnut, by po vce jednnch),
co je pimen pedmtu zen, kdy u o vci rozhodoval jin orgn. Otzku, zda
bylo mon pimen pout soudcovskou koncentraci, o kter nebyla v 5.sti zmn-
ka, ji natst nemusme eit.
Ve zmnn souhrnn novela OS (zk. . 7/2009 Sb.) pinesla zmnu i v 250d,
tj. v otzce koncentrace zen a v otzce ppravnho jednn v tomto zvltnm ze-
n. Pi jejich interpretaci se ovem neobejdeme bez subsidirnho pouit ve zmn-
nch ustanoven urench ve tet sti obanskho soudnho du pro obecn civiln
zen sporn.
S institutem ppravnho jednn se pot i v zen podle 5. sti OS, ovem
pln vlastn prava zde nen. V 250d nalzme vslovn odkaz na 114c, jm bylo
ppravn jednn v civilnm zen zavedeno a upraveno. Je ovem zejm, e z usta-
noven 114c, ustanoven o sedmi obsanch odstavcch, nebude moci bt pouito
ve. O tom pojednme dle.
Na tomto mst meme ci, e pokud jde o koncentraci, zavd 250d diferen-
ciaci (oproti dosud jednotn prav) ve stejnm smyslu, jako obecn civiln zen:
Bylo-li provedeno ppravn jednn, jsou astnick skutkov tvrzen a dkazn nvr-
hy koncentrovny ke konci ppravnho jednn, pod sankc, e k pozdjm tvrzenm
a nvrhm nebude pihleno. Vjimky z toho, i monost poskytnut del lhty sou-
dem na dost astnka, jsou shodn. Nebylo-li provedeno ppravn jednn, pak z-
stv koncentrace v dosavadn podob, tj. do skonen prvnho jednn.
Ppravn jednn v zen podle 5. sti OS slou stejnmu elu jako v obec-
nm zen civilnm. Bu k njak podob odklizen sporu (nap. alobce me vzt po
vysvtlen alobu zpt: soudn smr vak v tomto zen nepichz v vahu). Nebo
slou k takov pprav jednn, kter umon, aby bylo pi jednom jednn meritor-
n rozhodnuto. Pjde o zkoumn a ppadnou npravu nedostatk procesnch podm-
nek, o vzvu astnkm, aby doplnili co je teba, o nutn pouen astnk ve vci
procesnho postupu, o ppravu dokazovn atd. Zde je teba upozornit, e ppravn
jednn nen jednnm ve smyslu 115 a 119a. Na rozdl od jednn je ppravn
jednn neveejn, neformln a nelze pi nm vydat meritorn rozhodnut. Soud by
vak mohl v jeho rmci alobu odmtnout podle 250g, protoe k takovmu rozhod-
nut nen jednn teba naizovat.
K otzce, kdy m soud ppravn jednn nadit a kdy nikoli zkon v 5. sti OS
nek nic. V obecnm civilnm zen je mono ponkud nepehledn ustanoven
114a, 114b a 114c interpretovat tak, e v rmci ppravy jednn podle 114a soud-
ce bu usoud, e tato obvykl pprava zejm posta, anebo pouije instrumenty,
kter m k dispozici, a to kvalifikovanou vzvu alovanmu podle 114b, nebo na-
zen ppravnho jednn podle 114c. Tyto instrumenty se navzjem vyluuj. Bli-
m vymezenm podmnek pro soudcovo rozhodovn, kdy pout kvalifikovanou
vzvu, se zabv judikatura, nap. R 21/2006, to ovem za situace, kdy zde jet p-
pravn jednn nebylo, tj. ped 1. ervencem 2009.
Soud v zen podle 5. sti OS m volbu o to jednodu, e kvalifikovan vzva
podle 114b je zde vslovn vylouena (srov. 250c odst. 3) a proto v rmci p-

216
pravy jednn podle 114a (a t podle 250c, tj. vydn spisu a ppadnho vy-
jden sprvnho orgnu, kter zde nen astnkem) usoud, zda je i nen eln
nadit a provst ppravn jednn. Ppravn jednn m slouit racionalizaci pro-
cesu, nemlo by v dnm ppad zen protahovat a proto je zajist sprvn pene-
chat rozhodnut o tom, zda je konat, soudci, podle podmnek kadho jednotlivho
ppadu.
Zbv nm jet otzka, zda, i do jak mry pipadaj v vahu v zen podle
5. sti OS procesn sankce za nedostaven se k ppravnmu jednn podle 114c
odst. 6 (nedostav-li se alovan) a odst. 7 (nedostav-li se alobce). V obou p-
padech jde samozejm o to, e se nedostav bez dn omluvy, akoliv byl dn
a vas pedvoln nejmn 20 dn pedem.
Odpov na prvou otzku, tkajc se alovanho, se zd bt jednoduch, a to: roz-
sudek pro fikci uznn pedvdan v 114c odst. 6, vydan vi alovanmu, nepi-
chz v vahu. Jednak v tomto zen vbec rozsudek pro uznn nen mon, nebo
zde nen nrok, kter je alobou uplatovn, kdy jde o svho druhu pezkum.
A nen zde ani alovan jako typick odprce v typickm sporu, protoe okruh
astnk je dn podle 250a jinak. Dispozin kony jako je procesn uznn nroku
anebo soudn smr nemaj v zen podle 5. sti OS msto, proto ani fikce uznn
zde neme nastat.
Mn jednoznan je odpov na otzku, jak nsledky by mlo neomluven ne-
dostaven se alobce. Ustanoven 114c odst. 7 pedvd v takovm ppad zastave-
n zen. To nen tak zvan rozhodnut jako je rozsudek pro uznn, nen to meritor-
n rozhodnut a nedostaven se nen dispozin kon. alobce (navrhovatel) v tomto
zen existuje. Podle mho nzoru nic nebrn tomu, aby se sankce podle 114c odst. 7
zde uplatnila, aby tedy skutenost, e se alobce k ppravnmu jednn nedostavil,
vedla k zastaven zen s nsledky, kter pedvd 250k OS, tzn. e napaden
rozhodnut sprvnho orgnu zstv nedoteno.

III.

Pt vt zvrem: Pokusila jsem se o interpretaci novch ustanoven ob-


anskho soudnho du tkajcch se, jak v nzvu uvedeno, koncentrace zen a p-
pravnho jednn. Ve druh sti jsem se pak zamila na jejich promtnut do zen
ve vcech, o nich bylo rozhodnuto jinm orgnem (5. st OS). Snaha zkonodr-
ce doclit zrychlen a zefektivnn soudnho zen v civilnch vcech v nejirm smys-
lu, je jist chvlyhodn. Jestli je vak sprvn a jestli povede k cli cesta stle direk-
tivnjch a stle formlnjch procesnch pravidel, svazujcch nejen astnky, ale
i soudce, to nevm. Spe o tom pochybuji.

217
PRELIMINARY HEARING AND CONCENTRATION OF CIVIL PROCEDURE
(MATTERS UNDER PART V OF THE CODE OF CIVIL PROCEDURE)

Summary

The article discusses new legal provisions on concentration of civil procedure and on
introduction of preliminary hearing thereto (I). The same issue is dealt with in connection with specific
procedure under Part V of the Code of Civil Procedure (II). In both cases, the objective of these new legal
provisions, effective as of July 2009, is to speed up and rationalize the court proceedings. As of now, parties
in civil proceedings may put forward decisive facts and propose evidence only during the preliminary
hearing. If there is no preliminary hearing, they may do so only before the end of the first hearing in the
matter.

218
III. KE ZVLTN STI
SPRVNHO PRVA
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 221233

VVOJ PRVN PRAVY POLITICKCH STRAN


NA ZEM ESK REPUBLIKY (NSTIN)
VLADIMR MIKULE

stava esk republiky vslovn oznauje za zklad politickho systmu


republiky svobodn a dobrovoln vznik a volnou sout politickch stran, kter re-
spektuj zkladn demokratick principy a odmtaj nsil jako prostedek prosazovn
svch zjm (l. 5). Soubn Listina zkladnch prv a svobod obanm republiky
zaruuje prvo zakldat politick strany a politick hnut a sdruovat se v nich s tm,
e politick strany a politick hnut jsou oddleny od sttu; vkon uvedench prv
lze omezit jen z taxativn uvedench dvod, kter stanov zkon, je-li to v demokra-
tick spolenosti nezbytn (l. 20 odst. 2 a 4).
Postaven politickch stran a politickch hnut je nyn upraveno specilnm zko-
nem z roku 1991, ani v demokratickm obdob vvoje sttu na zem R tomu tak ale
dlouho nebylo. Sloit, poun, a po prvn strnce pestr a zajmav cest vysujc
v nynj stav hodlm vnovat nsledujc strnky.

I. VVOJ DO ROKU 1989

1. Rakousk spolkov zkon z roku 1852 (. 253/1852 . z.) vslovn za-


kazoval zizovat spolky, kter si kladou za el pedmty, nleejc v obor zkono-
drstv nebo sprvy veejn ( 3).
Zkladn zkon sttn . 142/1867 . z., o veobecnch prvech sttnch oban pro
krlovstv a zem v sk rad zastoupen, zaruoval rakouskm sttnm obanm
prvo tvoit spolky. Vkon tohoto prva upravil zkon . 134/1867 . z., o spolova-
cm prvu, kter rozlioval spolky nepolitick a spolky politick, ani by podval
jejich definici. J. Prak povaoval za spolek dobrovoln, trval spojen se nkolika
osob v organismus, samostatnou osobnost reprezentujc, k dosaen nkterho e-
lu ivotnho, kdeto pro spolek politick povaoval za moment rozhodujc, el-li
spolek pmo k tomu, aby vykonval jaksi vliv v oboru zkonodrstv nebo veejn
sprvy.1

1 Prak, J.: Rakousk prvo stavn, st tet. Druh vydn. Praha, Jednota prvnick 1902, s. 78 a 80.
O politickch stranch se Prak stejn jako sm zkon vbec nezmioval.

221
Zzen spolku mohl pslun sttn ad zakzat, jestlie by spolek byl podle
svho elu nebo podle svho zzen proti zkonu nebo prvu anebo sttu nebez-
pen ( 6). Spolek mohl bt rozputn, jestlie uinil usnesen nebo vydal prohl-
en, kter by odporovala trestnmu zkonu nebo jimi by si spolek osoboval autoritu
v nkterm odvtv zkonodrstv nebo exekutivn moci, anebo kdyby pekroil obor
sv innosti vymezen stanovami i vbec by nevyhovoval podmnkm svho prvn-
ho trvn ( 20, 24); z dvod stanovench zkonem mohla bt innost spolku zasta-
vena. Pro politick spolky platila vedle obecnch ustanoven dal ustanoven zvlt-
n: jejich leny nesmli bt cizinci, eny a nezletilci, musely pslunmu sttnmu
adu oznamovat vechny sv leny tak, aby tyto osoby mohly bt individualizovny,
nesmly zakldat pobon spolky, tvoit svazy s jinmi politickmi spolky ani nosit
spolkov odznak. Tak tato omezen patrn patila mezi dvody, pro se politick stra-
ny podle spolkovho zkona neorganizovaly.2

2. stavn listina samostatnho eskoslovenska z roku 1920 zaruovala prvo


tvoit spolky; vkon tohoto prva maj upravovat zkony s tm, e spolek me bt
rozputn jen, kdy jeho innost byl poruen trestn zkon nebo veejn pokoj a d
( 113 odst. 1,2). Prvo spolovac nadle upravoval recipovan starorakousk zkon
. 134/1867 . z., modifikovan vak v nkterch smrech pmo stavn listinou3,
kter se o politickch stranch vbec nezmiovala.4
Prvn d zavdje na jedn stran dsledn zsadu pomrnho zastoupen, po-
nechvaje vak, co se te pravy politickch stran, na druh stran stav, jak byl ped
zavedenm on zsady, tedy za platnosti principu majoritnch voleb, zstal nedsledn
stt uprosted cesty, sktaje tm aplikaci pslunch norem velmi znan, ba nkdy
pmo nepekonateln pote.5 Politick strany se toti reimu zkona o spolovacm
prvu nepodrobovaly a jen jako fakticky existujcm tvarm jim byla piznvna ur-
it prva a ukldny urit povinnosti: pedpisy dosavadnch zkon dluno vykl-
dat jen tak, jak znj, tj. e se politickm stranm jako tvarm existujcm v zsad
jen fakticky, piznvaj jen ona prva a ukldaj jen ony zvazky, je zkon sm stano-
v, take ve vech ostatnch relacch zstvaj i nadle nezpsobilmi stt se subjekty
prv a zvazk (nlez NSS Boh. admin. 6684/1927).6
Za tto situace z prvnho hlediska visely ve vzduchu i organizan pedpisy po-
litickch stran, kter na rozdl nap. od stanov spolk nemly dn vztah k prv-
2 J. Heidler v roce 1914 napotal 9 vznamnch eskch politickch stran a podal pehled jejich progra-
movho i organizanho vvoje (esk politick strany v echch, na Morav a ve Slezsku. Praha,
J. R. Vilmek, 1914).
3 Dvody rozputn spolku ( 24 zkona) mly bt vykldny ve smyslu 113 odst. 2 listiny a vyloue-
n en z lenstv v politickch spolcch bylo povaovno za zruen ust. 106 listiny. (Srov. Dusil, V.
Kliment, J.: Spolky, shromdn a politick strany. Praha, V. Linhart 1936, s. 87 a 101.)
4 Vjimen se listina o stranch zmnila v 54 odst. 3, kde bylo uvedeno, e pi volb tzv. stlho v-
boru Nrodnho shromdn sdruovn stran je ppustn. F. da pital tuhosti stavy z roku
1920, e nebyla doplnna o stanovisko k politickm stranm, kter se a po roce 1920 staly vedoucmi
initeli, dky pedevm systmu vzanch kandidtnch listin (stavn listina a stava. In: Problmy
nov sl. stavy. Brno, Prv. fak. MU 1947, s. 55).
5 Weyr, F.: sl. prvo stavn. Praha, Melantrich 1937, s. 123. Mon piny tohoto stavu naznauje
F. Weyr ve stati Politick strany (In: Slovnk veejnho prva sl. Sv. III. Brno, Polygrafia 1934, s. 177).
6 K postaven politickch stran ve volbch zastupitelskch sbor a ve sprv kolsk a osvtov viz Du-
sil, V. Kliment, J.: Spolky, shromdn a politick strany. Praha, V. Linhart 1936, s. 202 a 284.

222
nmu du: nikde nebylo stanoveno, e politick strany musej mt stanovy, jak maj
mt orgny, jak se zjist jejich vznik a znik, resp. vznik a znik lenstv. Soudn praxe
uznvala organizan pedpisy stran v tom stavu, v jakm se fakticky nachzely; nap.
postup pi svoln a prbhu sjezdu strany, i kdy pop. odporoval platnmu orga-
nizanmu du, byl povaovn za intern zleitost strany (nlez volebnho soudu
z 19. 5. 1928 . 94, Kosch. 192/IV). Korporan povahu politick strany nepipoutl
ani Nejvy soud (Vn 5993, 7450, 7762, 7826, 8612, 10 346, 10 606).
Pevratn vznam proto ml nlez NSS z 26. 10. 1935 (Boh. admin. 12 094/1935).
NSS konstatoval, e politick strany se sice zpravidla ustanovenm spolkovho zko-
na . 134/1867 . z. nepodrobuj, ten je vak ze sv psobnosti nevyluuje (a nein tak
ani jin zkon) a politick strany naopak napluj bnou definici spolku. Jde tedy
o organizace, na n ustanoven spolkovho zkona dopadaj a faktum, e podle nj
zpravidla organizovny nejsou, neme nic zmnit na platnm zkonnm stavu.

3. Zkon o zastavovn innosti a o rozputn politickch stran z 25. 10. 1933


(. 201/1933 Sb.)7 byl reakc na protisttn a rozvratnou innost nkterch politickch
stran.
Politickou stranou rozuml zkon nejen politickou stranu dn organizovanou,
nbr i jakoukoliv politickou skupinu, sdruen nebo hnut ( 20 odst. 1). Byla-li in-
nost politick strany zvenou mrou ohroena samostatnost, stavn jednotnost, ce-
listvost, demokraticko-republiknsk forma nebo bezpenost republiky eskosloven-
sk, byla vlda zmocnna dal innost takov strany zastavit nebo ji rozpustit ( 1
odst. 1).8
Nsledky zastaven innosti strany byly stanoveny v 2 a 13, pro nsledky roz-
putn platila obdobn ust. 2 a 10 a 12, doplnn dalmi ustanovenmi (nap.
pi zastaven innosti ml pslun sttn ad vyslovit, e pslunci strany pozb-
vaj vekerch veejnch funkc ve sborech mstn nebo zjmov samosprvy i v ja-
kchkoliv veejnch institucch, kdeto rozputnm strany tak pozbvaj mand-
tu lenov zkonodrnho sboru, tj. Poslaneck snmovny a Sentu, zvolen z jej
kandidtky; v obou ppadech se majetek strany zabavoval.) Proti rozhodnut (sprv-
nmu aktu) vldy byla piputna stnost k Nejvymu sprvnmu soudu, kdy
tehdej stavn soud pravomoc v tomto smru neml (srov. nlez NSS Boh. admin.
12 093/1935).

4. V dob nesvobody (od 30. 9. 1938)9 byla vlda zmocnna, aby nazenm ini-
la opaten, k nim by jinak bylo teba zkona (stavn zkon . 330/1938 Sb.). Na

7 Zkon byl sten zmnn zkonem . 269/1934 Sb. Zmocnn vldy podle 1 pvodn platilo jen do
1. 1. 1935, zkonem . 269/1934 Sb. bylo prodloueno do 1. 1. 1936. Po uplynut tto doby byla plat-
nost zmocnn obnovena do 1. 1. 1937, avak jen ohledn rozputn strany (zkon . 132/1936 Sb.),
a dle pak prodlouena do 1. 1. 1938 (zkon . 317/1936 Sb.).
8 C. Horek ml. upozornil, e postup proti nkter politick stran by byl snadno provediteln, pokud by
lo o stranu opozin, avak velmi nesnadn, kdyby lo o stranu vldn, a pokud by se vlda oprala o je-
dinou stranu, pak nemon. (Zmna stavy podle sl. prva. In: Pocta J. Hoetzlovi. Bratislava, Prv. fak.
Univ. Komenskho 1934, s. 72.)
9 O vvoji politickho systmu protektortu viz Marlek, P.: Protektort echy a Morava. Praha, Karoli-
num 2002, s. 109n.

223
tomto zklad bylo vydno vldn nazen . 355/1938 Sb., o politickch stranch,
pozdji zmnn vldnm nazenm . 4/1939 Sb. I.
Podle tto pravy mohly bt nov politick strany (definice podna nebyla) zakl-
dny jen s povolenm vldy, udlovanm podle voln vahy. Strana byla prvnickou
osobou, nepodlhala pedpism prva spolkovho. Vlda mohla politickou stranu roz-
pustit, jestlie uznala, e innost strany ohrouje veejn zjem.10
Povlen pouivatelnost nazen byla zruena ke dni 5. 5. 1945.11

5. Po vlce byla pouivatelnost vldnho nazen . 355/1938 Sb., o politickch


stranch, k 5. 5. 1945 zruena a tmto dnem byl obnoven prvn stav, kter tu byl ped
vydnm nazen ( 3 zkona . 195/1946 Sb.); o politickch stranch jako uznva-
nch institucch se vak ji oteven mluvilo.
Tzv. Koick vldn program12 stanovil (oddl IX), e vlda13 vyhls zkaz vech
faistickch stran a organizac a nedovol obnoven v jakkoliv form tch politickch
stran, kter se tak tce provinily na zjmech nroda a Republiky (vslovn byly uve-
deny zejm. agrrn strana, jej odno tzv. ivnostensk strana a Nrodn sjednocen).14
V souvislosti s tm mohly kandidtn listiny pro volbu do Prozatmnho NS podat
jen politick strany, kter k 27. 8. 1945 jsou veejn inny na zem eskoslovensk
republiky ( 4 odst. 1 vldnho nazen . 48/1945 Sb.), a pro volbu do stavodr-
nho NS jen politick strany, kter v den 30. 4. 1946 vyvjely innost v doten zemi
( 14 odst. 1 zkona . 67/ 1946 Sb.). Bylo tak stanoveno, e lenstv v nrodnm v-
boru zanik i tehdy, jestlie lena NV odvolala politick strana, na jej listin byl kan-
didovn ( 1 vyhl. . 989/1947 . 1. I.).
Usnesenm vldy z 16. 7. 1946 bylo uloeno ministru vnitra, aby pedloil osnovu
zkona o politickch stranch15 (takov zkon vak ani v nsledujcm obdob pijat
nebyl).
V roce 1947 Z. Neubauer konstatuje: Srovnvme-li demokratick stt z minul-
ho a jet z potku tohoto stolet s demokratickm sttem dnenm, shledvme jeden
zkladn, pmo strukturln rozdl: Politick strany, kter byly v onom stt v podsta-
t organizacemi volebnmi, stvaj se v tomto stt organizacemi mocenskmi, kter
stt ovldaj a d. () Teoreticky meme ci, e novodob demokracie nm skt

10 F. Weyr pozdji v tto souvislosti poloil otzku, zda bylo vzhledem k instituci parlamentrnch vld
mysliteln, e by strana, kter disponuje vldou, mohla voln pipoutt i nepipoutt jinou stranu,
kter je nebo m bt jejm konkurentem. (stavn vvoj eskoslovensk v roce 1938. asopis pro prv-
n a sttn vdu, 1946, . 12, s. 35.)
11 stavn dekret presidenta republiky vyhlen pod . 30/1945 Sb., ust. 2 odst. 1 a 9 odst. 3 zko-
na . 195/1946 Sb., o pouivatelnosti pedpis z doby nesvobody, vyhlka nkterch len vldy
. 51/1949 Sb.
12 Program sl. vldy Nrodn fronty ech a Slovk, pijat na prvn schzi vldy dne 5. 4. 1945 v Ko-
icch.
13 A. Meissner doporuoval, aby zkon stanovil, kter z dvjch stran nejsou nadle k innosti piput-
ny (O budouc stav SR, Praha, s. soc. demokracie 1946, s. 34).
14 M. Skcel v roce 1946 konstatuje, e ve zkouce poslednch esti let obstly pouze dnen tyi poli-
tick strany (KS, strana sociln demokratick, strana nrodn socialistick a strana lidov), jejich
charakteristiku podv (Demokracie a politick stranictv. Politick struktura nov republiky. Praha,
nakl. Universum 1946).
15 Ppravn opaten vldn k provdn budovatelskho programu Gottwaldovy vldy, Ministerstvo infor-
mac 1946, s. 25.

224
obraz trojice: stt, strany, lid. () Za tohoto stavu skuten dlba moci ve stt je d-
len moci mezi stranami. Plduje proto pro prvn pravu vzniku a zniku politickch
stran a tvorby jejich vle, i pomr mezistranickch.16
Skupina prvnch expert, kter se astnila na pprav nov stavy v letech 1946
a 1948 a podlela se proto i na podrobn diskusi k otzkm prvn regulace politic-
kch stran,17 konstatovala, e politick strany jsou hybnou pkou veho veejnho
dn u ns a e je proto nutn, aby ji jednou pestaly bt v prvnm stnu a aby byly
upraveny pmo v stav. Nkte experti (F. Weyr, V. Kube, J. Hoetzel, V. Buek,
A. Meissner) pedloili 15. 7. 1947 spolen nvrh, aby stava obsahovala pomrn
rozshlou pravu politickch stran s tm, e podrobnosti stanov zvltn zkon; ochra-
nu v ppad odepen souhlasu ke vzniku a v ppad rozputn ml poskytovat stav-
n soud. Obdobn obsah ml i nvrh stavy zpracovan pro s. stranu nrodn socia-
listickou V. Kubeem.18
Generln zpravodaj V. Prochzka (KS) vak navrhl ji 1. 7. 1947 samostatn l-
nek stavy vnovan politickm stranm, kter pozdji (11. 2. 1948) rozil takto:
(1) Sttn oban se mohou sdruovat v politickch stranch. Tvoen a trvn stran
s tendencemi namenmi proti republiknsk sttn form a lidov demokratickmu
sttnmu zzen, jako i stran zaloench na vdcovskm principu, je neppustn.
(2) Politick strany maj co do majetkovch prv postaven prvnickch osob.
Diskuse se potom fakticky soustedila na tento nvrh. Podle generlnho zpravodaje
sice stavn prava politickch stran nen vbec zapoteb, pipout ji vak nanej-
v v rozsahu jeho nvrhu a dle obyejnm zkonem; K. Gottwald (KS) souhlasil
s nvrhem zpravodaje, zvltn zkon o politickch stranch vak nedoporuoval. Jin
astnci diskuse nap. doporuovali zmnu odstavce 2 (Politick strany jsou prv-
nickmi osobami.) a doplnn paragrafu odstavcem 3 (Tvoen, trvn a znik poli-
tickch stran upravuje stavn zkon.) nebo doporuovali podrobnou pravu pmo
v stav. Nmitky byly i proti druh vt odst. 1 (pojem lidov demokracie).
V nvrhu nov stavy, kter generln zpravodaj pedloil 12. 4. 1948, o politickch
stranch nen dn zmnka, a stejn tak ve schvlen stav.

6. stava z roku 1948 v demonstrativnm vtu dobrovolnch organizac (l. IV


odst. 3) uvdla na prvnm mst organizace politick. Prvo spolovac bylo sta-
vou zarueno, pokud se tm neohrouje lidov demokratick zzen nebo veejn
pokoj a d ( 24). Vkon tohoto prva mly upravit zkony, co provedl krajn stru-

16 Stt a strany. In: Problmy nov sl. stavy, Brno, Prv. fak. MU 1947, s. 126. Nad obdobnmi otzka-
mi se Z. Neubauer zamlel ji v souboru vah stava modern demokracie, Brno, nakl. Pramen 1946,
a komplexn pak v monografii Sttovda a teorie politiky, Praha, J. Laichter 1948.
17 Kaplan, K.: Pprava stavy SR v letech 19461948. Diskuse v Nrodn front a nzory expert. Praha,
stav pro soudob djiny AV R 1993, s. 60, 111n., 155, 185, 234, 241, 242.
18 O novou stavu, Praha, Melantrich 1948, s. 112 a 114. Podle nvrhu ( 158 a 166) zejm.: sttn oba-
n se mohou svobodn sdruovat v politickch stranch; politick strana je prvnick osoba; organiza-
n ad, nzev, program a innost strany nesm odporovat samostatnosti, stavn jednotnosti, celistvosti
a demokraticko-republiknsk form a bezpenosti SR a organizan d mus obsahovat zruku, e
vle ve stran se bude tvoit podle demokratickch zsad ( 160); ke vzniku strany se vyaduje souhlas
vldy, proti odepen souhlasu se lze odvolat k stavnmu soudu; proti rozhodnut vldy o rozputn
strany, kter nespluje podmnky podle 160, se lze odvolat k stavnmu soudu; podrobnosti stanov
zvltn zkon.

225
nm zpsobem zkon . 68/1951 Sb., o dobrovolnch organizacch a shromdnch.19
Ten se vak (na rozdl od stavy) o politickch organizacch vbec nezmnil, ani to
njak vysvtlil.20 Zkon byl postupn mnn a doplovn, petrval vak a do pot-
ku roku 1990, kdy byl nahrazen zkonem . 83/1990 Sb., o sdruovn oban.
stava z roku 1960 v demonstrativnm vtu dobrovolnch spoleenskch orga-
nizac (l. 5) ji organizace politick neuvdla, o politickch stranch obecn se
nezmiovala a pouze Komunistick stran eskoslovenska zaruovala postaven ve-
douc sly ve spolenosti i ve stt (l. 4). Prvo spolovac nebylo v stav zarue-
no.21 Z terminologickho rozdlu mezi dobrovolnmi spoleenskmi organizacemi
ve smyslu l. 5 stavy a spoleenskmi organizacemi, kter se podle l. 6 sdruuj
v Nrodn front, vyvozoval V. Pavlek, e tmito spoleenskmi organizacemi
jsou tak politick strany, kdy je za takov povauj i kodexy hospodskho, oban-
skho a pracovnho prva.22 Podle komente k stav z roku 196023 mezi dobrovoln
spoleensk organizace patily i ostatn politick strany (v eskch zemch sl. stra-
na socialistick a sl. lidov), jejich postaven vak nebylo zaloeno na boji o poli-
tickou moc ve stt, nbr na spoluprci pod vedenm KS, a bylo upraveno ve sta-
novch tchto stran; jejich vznik a znik nebyl ovem v sl. prvnm du upraven.

7. Zkon o Nrodn front (. 128/1968 Sb.) byl vydn k proveden l. 6 stavy


SSR24; podle sv preambule vychzel z humanistickch a demokratickch princi-
p socialismu a pluralitnho pojet politickho systmu uskutennho v Nrodn fron-
t a ml do vyhlen nov stavy vytvoit prvn pedpoklady pro rozvjen in-
nosti Nrodn fronty. V celkovm vvoji byl sice zajmavou, pece jen vak pouhou
episodou, protoe ji koncem roku 1970 byl zruen (zkon . 146/1970 Sb.).
Zkon vslovn stanovil, e Nrodn fronta sdruuje politick strany a jin spole-
ensk organizace. Politickou stranou nebo organizac plnc jej funkci rozuml or-
ganizace, kter zejmna na zklad svtovho nzoru nebo na zklad jinho spole-
nho politickho programu sdruuje leny a stoupence pedevm za tm elem, aby
aktivn politicky psobila mezi obany a doshla tm podlu na tvorb politiky a na
sttn moci vykonvan zastupitelskmi sbory. Politick strany a organizace plnc je-
jich funkci mohou psobit jen (!!) jako lenov NF ( 2 odst. 1).25 O pijet novch

19 V. Pavlek oprvnn konstatoval, e zkonem . 68/1951 Sb. a provdcmi pedpisy k nmu dolo
obecn k znanmu omezen demokracie ve spolenosti (Zamylen nad tradicemi a novou pravou
prva spolovacho v eskoslovensku. Sprvn prvo, 1968, . 5, s. 243).
20 Vysvtlen nepodala ani dvodov zprva k vldnmu nvrhu zkona (NS 1951, tisk 576).
21 V. Pavlek proto navrhoval, aby byl pijat stavn zkon o prvu spolovacm, kter by navzal na pra-
vy podle 24 a 25 stavy z roku 1948 (Politick prva, spolovac a shromaovac zkon. Socialistic-
k zkonnost 1969, . 3, s. 141).
22 Pojem dobrovoln spoleensk organizace. In: Sbornk prac z veejnho prva k 65. narozeninm P. Le-
vita. Praha, Univerzita Karlova 1967, s. 146.
23 eskoslovensk stava. Koment. Praha, Panorama 1988, s. 74.
24 Podle l. 6 stavy z roku 1960 Nrodn fronta ech a Slovk, v n jsou sdrueny spoleensk orga-
nizace, je politickm vrazem svazku pracujcch mst a venkova, vedenho Komunistickou stranou
eskoslovenska.
25 V poznmkch k zkonu V. Pavlek opt poukazoval na potebu komplexnho zkona o politickch stra-
nch s tm, e dvodem nepovolen politick strany nebo jejho zkazu me bt toliko poruen kon-
krtnch, stavou chrnnch zjm a k rozhodnut by ml bt pslun toliko stavn soud (Politick
prva, spolovac a shromaovac zkon. Socialistick zkonnost 1969, . 3, s. 143 a 145).

226
len a o zruen lenstv rozhodovala pedsednictva pslunch V NF, o odvol-
n proti takovmu rozhodnut rozhodoval pslun V NF sm (Statut NF SSR
z 19. 12. 1968). Jestlie pslun orgn NF rozhodl, e urit politick strana nen le-
nem NF (nebyla pijata nebo jej lenstv bylo zrueno), mlo Ministerstvo vnitra
vydat rozhodnut, kterm vyslovilo zkaz jej innosti ( 3 odst. 1 zkona). Politick
strana mohla navrhnout, aby pravomocn rozhodnut MV v zen podle 244n. OS
pezkoumal Mstsk soud v Praze.26
Po zruen zkona bylo rozhodnut o pijet i o zruen lenstv soustedno u p-
slunch V NF, take pp. odvoln v rmci NF ji nebylo mon (Dokument celo-
sttn konference NF SSR z 27. 1 1971).

II. VVOJ OD LISTOPADU 1989

1. V rmci politickch zmn ponajcch koncem roku 1989 bylo stav-


nm zkonem . 135/1989 Sb. s innost od 30. 11. 1989 z stavy (1960) vyput-
no obecn ustanoven l. 4 o vedoucm postaven komunistick strany ve spolenos-
ti i ve stt; nvrh na vyputn l. 6 (Nrodn fronta) sice tehdy nebyl schvlen,
znn lnku vak bylo zmnno tak, e KS byla zbavena i prva na vedouc po-
staven v NF a bylo stanoveno, e v NF se mohou sdruovat politick strany, spo-
leensk a zjmov organizace. NF pak zanikla rozhodnutm organizac v n sdru-
ench ze dne 7. 2. 1990 a l. 6 stavy byl stavnm zkonem . 376/1990 Sb. vbec
zruen.27
V souvislosti s ppravou novch zkon o volbch do zkonodrnch sbor bylo
teba vyeit i prvn postaven politickch stran. Pomrn podrobn nvrh zkona byl
sice vypracovn, nesetkal se vak s obecnm souhlasem pedevm proto, e nebyla
shoda na zpsobech, ktermi smj bt politick strany financovny. Proto byl nako-
nec 23. 1. 1990 pijat jen tzv. mal zkon o politickch stranch (. 15/1990 Sb.), kte-
rm byly upraveny alespo vci zsadnho vznamu:
Obanm bylo (poprv) vslovn zarueno prvo v demokratickm duchu se sdru-
ovat v politickch stranch s tm, e vkon tohoto prva slou obanm k jejich
asti na politickm ivot spolenosti, zejmna na vytven zastupitelskch org-
n sttu (zemn samosprva v t dob jet obnovena nebyla).
Vznik nov strany byl zaloen na principu oznamovacm a evidennm: jestlie p-
pravn vbor strany podal pslunmu ministerstvu vnitra nleit a pln oznme-
n o zmru vytvoit stranu, ministerstvo ji zapsalo do evidence politickch stran.
Dnem zpisu vznikla strana jakoto prvnick osoba.
Za politick strany ji vznikl (tedy ji prvn existujc) se povauj sl. strana li-
dov, sl. strana socialistick, Demokratick strana, KS a Strana svobody, kter
v dob pijet zkona na zem SSR fakticky psobily, s tm, e jsou prvnickmi
osobami.

26 Soud ml zejm pezkoumvat jen rozhodnut MV, nikoliv tak rozhodnut orgn NF.
27 Srov. dvodovou zprvu k poslaneckmu nvrhu tohoto stavnho zkona (FS 1990, tisk 65).

227
Strana zanikala vyjmutm z evidence politickch stran, jestlie o svm zniku sama
dobrovoln rozhodla (rozputn strany jednostrannm rozhodnutm orgnu sttu
upraveno nebylo).
Vedle politickch stran zkon uznal novou instituci, toti politick hnut, pro ni
pimen platila jeho ustanoven o stranch, a nastnil jej pojet ( 8): K volebnm
a jinm politickm elm mohou vznikat politick hnut (seskupen) jako prvnic-
k osoby. Mohou se v nich seskupovat politick strany i spoleensk organizace,
jako i oban. V dob pijet zkona ji existujc politick hnut Obansk frum
a Veejnost proti nsil byla prohlena za politick hnut podle tohoto zkona
s tm, e jsou prvnickmi osobami.28
Pozdji (27. 3. 1990) pijat zkon o sdruovn oban (. 83/ 1990 Sb.) se podle
svho vslovnho ustanoven ji na sdruovn v politickch stranch a politickch
hnutch nevztahoval.
V roce 2000 zaujal stavn soud R stanovisko (nlez . 2/2000, sv. 17 Sb. n. a u.
S), e neobstoj nzor, podle nho jen ty strany, kter jsou v zkon . 15/1990 Sb.
vslovn uvedeny, maj kontinuitu se stranami existujcmi ped innost tohoto z-
kona. Proto odpovdl kladn na otzku, zda esk strana sociln demokratick je
nejen ideovm, ale i prvnm pokraovatelem povlen (pednorov) sl. sociln
demokracie, kter po protistavnm potlaen uvnit sttu penesla doasn svoji poli-
tickou innost do zahrani, kde v roce 1995 svoji innost ukonila a st svho len-
stva vplynula do SSD.

2. Po II. svtov vlce ada evropskch stt ve svch stavch postaven politic-
kch stran upravila, nap. Spolkov republika Nmecko (1949 l. 2129), Francie
(1958 l. 4), ecko (1975 l. 29), Portugalsko (1976 l. 51), panlsko (1978
l. 6), Itlie (1947 l. 49). O postaven a loze politickch stran se vslovn zmiu-
j etn stavy vznikl v poslednm dvacetilet (nap. Rusko, Polsko, Blorusko, Bul-
harsko, Chorvatsko, Svazov republika Jugoslvie, Makedonie, Rumunsko, Sloven-
sko, Ukrajina, Estonsko, Litva). Evropsk unie ve svch dokumentech zdrazuje, e
politick strany na evropsk rovni pispvaj k utven evropskho politickho v-
dom a k vyjadovn politick vle oban EU.30
Mezinrodn dokumenty o lidskch prvech zaruuj svobodu sdruovn, resp.
prvo na svobodu sdruovat se s jinmi,31 a taxativn vypotvaj dvody, ze kterch

28 Stanovy dobrovoln organizace Obansk frum byly v prosinci 1989 schvleny Ministerstvem vni-
tra SR podle 2 odst. 2 zkona . 65/1951 Sb., o dobrovolnch organizacch a shromdnch.
29 l. 21 zn: (1) Strany spolupsob pi tvorb politick vle lidu. Zakldn stran je svobodn. Jejich
vnitn d mus odpovdat demokratickm zsadm. O pvodu a pouit svch prostedk a o svm ma-
jetku mus veejn skldat ty. (2) Strany, kter svmi cli nebo chovnm svch stoupenc smuj
k tomu, aby pokodily nebo odstranily svobodn demokratick zzen nebo ohrozily trvn Spolkov re-
publiky Nmecko, jsou protistavn. O protistavnosti rozhoduje Spolkov stavn soud. (3) Podrob-
nosti upravuj spolkov zkony.
30 l. 10 odst. 4 Smlouvy o Evropsk unii, l. 12 odst. 2 Listiny zkladnch prv Evropsk unie.
31 l. 20 Veobecn deklarace lidskch prv; l. 22 odst. 1 Mezinrodnho paktu o obanskch a politic-
kch prvech; l. 11 odst. 1 evropsk mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod (Evropsk
soud pro lidsk prva stabiln judikuje, e se l. 11 nepochybn vztahuje i na politick strany nap. roz-
sudek z 25. 5. 1998 ve vci Socialistick strana a dal proti Turecku, Pehled rozsudk ESLP, seit
4/1998, . 22).

228
je vjimen dovoleno vkon tohoto prva omezit.32 Podle Mezinrodnho paktu jsou
ppustn omezen, je jsou stanovena zkonem a je jsou nutn v demokratick spo-
lenosti v zjmu nrodn nebo veejn bezpenosti, veejnho podku, ochrany veej-
nho zdrav nebo morlky nebo ochrany prv a svobod jinch. Podle evropsk mluvy
jsou ppustn omezen, kter stanov zkon a jsou nezbytn v demokratick spole-
nosti v zjmu nrodn bezpenosti, veejn bezpenosti, ochrany podku a pedch-
zen zloinnosti, ochrany zdrav nebo morlky nebo ochrany prv a svobod jinch.
Pod vlivem tchto mezinrodnch dokument zaruuje Listina zkladnch prv
a svobod, pijat jet za trvn sl. federace 9. 1. 1991 (stavn zkon FS . 23/1991
Sb., kterm se uvozuje Listina prv a svobod jako stavn zkon FS SFR), prvo svo-
bodn se sdruovat s vslovnm dodatkem, e oban maj prvo zakldat t poli-
tick strany a politick hnut a sdruovat se v nich (l. 20 odst. 1 a 2). Vkon tchto
prv lze omezit jen v ppadech stanovench zkonem, jestlie to je v demokratick
spolenosti nezbytn pro bezpenost sttu, ochranu veejn bezpenosti a veejnho
podku, pedchzen trestnm inm nebo pro ochranu prv a svobod druhch (l. 20
odst. 3).33 I pro tato omezen pitom plat obecn ustanoven Listiny (l. 4 odst. 2 a
4), podle nich meze zkladnch prv a svobod mohou bt za podmnek stanovench
Listinou upraveny pouze zkonem, zkonn omezen mus platit stejn pro vechny
ppady, kter spluj stanoven podmnky,34 pi pouvn ustanoven o mezch z-
kladnch prv a svobod mus bt eteno jejich podstaty a smyslu a omezen nesmj
bt zneuvna k jinm elm, ne pro kter byla stanovena. Vzhledem ke zkue-
nostem z pedchozho obdob autoritativnho sttu bylo vslovn stanoveno, e po-
litick strany a politick hnut, jako i jin sdruen, jsou oddleny od sttu (l. 20
odst. 4), tedy e nesmj bt soust sttnho organismu.

3. Listina nabyla innosti dnem 8. 2. 1991 a krtce na to (2. 10. 1991) byl pijat
velk zkon o sdruovn v politickch stranch a politickch hnutch (. 424/1991
Sb. dle jen ZSPS), jen byl pozdji v souvislosti se znikem sl. federace recipo-
vn do prvnho du samostatn esk republiky (Listina se stala soust stavnho
podku R). O souladu nkterch jeho ustanoven s Listinou lze vak pochybovat35
a nelze ani pehldnout, e v souvislosti s jeho etnmi novelizacemi a zmnami v prv-
nm du v nm zstala nebo vznikla ustanoven, kter mohou vyvolvat nejasnosti.36

32 l. 22 odst. 2 Mezinrodnho paktu; l. 11 odst. 2 evropsk mluvy.


33 Krom nkterch spe jen formulanch odchylek se Listina od Mezinrodnho paktu a od evropsk
mluvy odliuje tm, e jako dvod omezen neuvd tak ochranu veejnho zdrav a ochranu morlky.
Ochranu zdrav a mravnosti vak uvd v l. 19 mezi dvody monho omezen prva shromaovacho
(evropsk mluva upravuje svobodu shromaovn a sdruovn v l. 11 spolen).
34 Podle nlezu S . 28/1996, sv. 5 Sb. n. a u. S, s. 239, ustanoven l. 4 odst. 3 Listiny nelze vykldat
tak, e by poruenm principu stejn platnosti pro vechny ppady, kter spluj dan podmnky byla
rozdln prava neidentickch skupin ppad, pro kter zkony stanov rzn podmnky, pokud nedolo
k poruen rovnosti.
35 Nap. ust. 4 ZSPS (dvody zkazu vzniku a innosti strany a hnut) lze jen obtn koordinovat s ust.
l. 20 odst. 3 Listiny (teba ohroovn mravnosti dvodem podle Listiny nen). Pochybnosti me vy-
volvat i ust. 2 odst. 3 ZSPS, podle nho oban me bt lenem pouze jedn strany nebo hnut (ust.
33 spolkovho zkona . 134/1867 . z. zakazovalo pouze, aby len pedstavenstva politickho spolku
byl lenem pedstavenstva jinho politickho spolku).
36 Nap. ust. 13 odst. 1 psm. b ve spojen s ust. 13 odst. 2 a ust. 13 odst. 6 ZSPS, pokud je v zvor-
ce uvedeno odst. 1 psm. b.

229
Politickou stranu ani politick hnut ZSPS ani Listina nedefinuje, uvd vak, e
vkon prva sdruovat se v nich slou obanm k jejich asti na politickm ivot
spolenosti, zejmna na vytven zkonodrnch sbor a orgn mstn samospr-
vy.37 Pokud jde o politick hnut, lze snad pro jejich charakteristiku vyut ust. 8
zkona . 15/1990 Sb.38

A. Politick strany a politick hnut (dle jen strany a hnut) podlhaj pouze re-
gistraci (k vkonu prva sdruovat se v obanskch sdruench i ve stranch a hnu-
tch nen teba povolen). Strana a hnut vznikaj registrac nebo na zklad skute-
nost, kter ji nahrazuj ( 6 odst. 1 ZSPS). Nvrh na registraci podv ppravn vbor
strany a hnut Ministerstvu vnitra.39 M-li nvrh nedostatky, ministerstvo na to p-
pravn vbor upozorn s tm, e dokud nebudou tyto nedostatky odstranny, zen
o registraci nebude zahjeno ( 7 odst. 2 ZSPS). Jestlie ppravn vbor s takovm
upozornnm nesouhlas, me se alobou ve sprvnm soudnictv domhat uren, e
nvrh nedostatky nem; dnem, kdy nabylo prvn moci rozhodnut soudu, e nvrh
nem nedostatky, je sprvn zen o registraci zahjeno ( 7 odst. 5 ZSPS, 94 odst. 1
psm. a/ SS rozhoduje krajsk soud40). Pokud ministerstvo rozhodne, e registraci
odmt (opt se me o dvody uveden v 1 a 5 ZSPS, ovem jen v mezch vyt-
ench v l. 20 odst. 3 Listiny), me ppravn vbor rozhodnut napadnout ve sprv-
nm soudnictv alobou podle 65 SS;41 podn aloby m odkladn inek (srov.
73 SS). Pravomocn rozhodnut soudu, kterm se ru rozhodnut ministerstva, re-
gistraci nahrazuje ( 8 odst. 6 ZSPS); i zde by vak mohly vzniknout nejasnosti, kdyby
rozhodnut krajskho soudu bylo napadeno kasan stnost, pop. kdyby byl pprav-
n vbor tak v zen ped Nejvym sprvnm soudem nespn a jeho rozhodnu-
t napadl stavn stnost podle l. 87 odst. 1 psm. d/ stavy, nebo kdyby se dom-
hal i dal ochrany stnost u Evropskho soudu pro lidsk prva.

B. innost ji vznikl strany a hnut me bt rozhodnutm Nejvyho sprvnho


soudu na nvrh vldy (pop. prezidenta republiky) pozastavena ( 14 odst. 1, 15
ZSPS), jestlie je v rozporu s 1 a 5, 6 odst. 5 (po svm vzniku neustanovila
v zkonn lht sv orgny), 17 a 19 (poruen zkonem stanovench pravidel pro
hospodaen, nepedloen vron finann zprvy Poslaneck snmovn v zkonem
stanoven lht, pijet zakzanch bezplatnch plnn a dar) nebo se stanovami
( 94 odst. 1 psm. b/ a odst. 2, 95 a 96 SS). Pi pozastaven innosti mohou stra-
na a hnut init pouze kony zamen na odstrann stavu, kter byl dvodem poza-
37 Pokud byl a pozdji za slova zkonodrnch sbor (ostatn v R zkonodrn moc nle pouze Par-
lamentu) vloena slova a orgn vych zemnch samosprvnch celk, nebyla to prava zcela pes-
n (pmo obany jsou voleni jen lenov zastupitelstev zemnch samosprvnch celk, tj. obc a kra-
j hlava sedm stavy R).
38 stava R mluv ji pouze o politickch stranch (l. 5), Listina vak tak o politickch hnutch.
39 Protoe tato sta nem ambici nahrazovat koment k ZSPS, upozoruji na vvoj prvn pravy a na po-
drobnosti jen tehdy, je-li to zajmav a podstatn jinak uvdm v hlavnch rysech nynj prvn stav,
s drazem na otzky soudn ochrany.
40 astnkem soudnho zen je i Ministerstvo vnitra. Nejasnosti by mohly vzniknout, kdyby rozhodnut
krajskho soudu bylo napadeno kasan stnost.
41 Ust. 8 odst. 5 ZSPS je vvojem prvnho du pekonan a je proto teba postupovat v intencch ust.
129 SS.

230
staven innosti, nejdle vak po dobu jednoho roku; jestlie i po uplynut doby, na kte-
rou soud innost strany a hnut pozastavil, trvaj skutenosti, pro kter k pozastaven
dolo, je vlda (pop. prezident republiky) povinna podat NSS nvrh na rozputn
strany a hnut ( 14 odst. 2 ZSPS).
Jestlie byl stranou a hnutm ve lht stanoven rozhodnutm o pozastaven innosti
zvadn stav odstrann (dvody pozastaven odpadly), me se strana a hnut dom-
hat alobou u Nejvyho sprvnho soudu vydn rozhodnut, kterm se jej innost
znovuobnovuje (omezen innosti podle 14 odst. 2 odpadaj 14 odst. 3 ZSPS).
Proti rozhodnut NSS, kterm se vyslovuje pozastaven innosti strany nebo hnut
nebo se odmt znovuobnoven jej innosti, sice nen kasan stnost ppustn ( 53
odst. 3, 102 SS v vahu by vak mohla pichzet obnova zen, 114 SS),
stava vak umouje politick stran domhat se rozhodnut stavnho soudu, e ta-
kov rozhodnut NSS nen ve shod s stavnmi nebo jinmi zkony;42 dal ochra-
ny se lze domhat stnost k Evropskmu soudu pro lidsk prva.

C. Strana a hnut mohou bt zrueny rozhodnutm Nejvyho sprvnho soudu o je-


jich rozputn ( 13 odst. 1 psm. c/ ZSPS), jestlie je jejich innost v rozporu s ust.
1 a 5 ZSPS (v mezch danch ust. l. 20 odst. 3 Listiny) nebo jestlie i po uplynu-
t doby, na kterou byla jejich innost pozastavena, trvaj skutenosti, pro kter k poza-
staven dolo ( 13 odst. 6, 14 odst. 2 ZSPS). Nvrh na rozputn me podat vlda,
pop. prezident republiky ( 15 ZSPS, 94 odst. 1 psm. b/ a odst. 2, 95 a 96 SS).
Pokud jde o soudn ochranu strany a hnut ped rozhodnutm o rozputn, plat ob-
dobn tot, co bylo uvedeno v souvislosti s pozastavenm innosti.

D. Stejn jako spolky (obansk sdruen) jsou politick strany prvnickmi oso-
bami43 ( 2 odst. 3 ZSO, 3 odst. 4 ZSPS) a proto podle l. 2 odst. 3 Listiny mohou
init, co nen zkonem zakzno.44 Strany nejsou ovem orgny veejn moci, a pokud
vztahy mezi sebou uprav ve form smlouvy, neme takov smlouva obsahovat
normy prvn.45
Obdobn jako u spolku46 m vztah mezi politickou stranou a jejm lenem povahu
soukromoprvn:47 spory mezi sdruenm a jeho lenem o soulad rozhodnut orgnu
sdruen se zkonem nebo stanovami rozhoduje civiln soud ( 15 ZSO) a obdobn je
tomu i ve sporu mezi politickou stranou a jejm lenem ( 16a ZSPS soudn ochra-
42 Takov nvrh je speciln upraven v ust. 73 zkona . 182/1993 Sb., o stavnm soudu (pokud nen
stanoveno jinak, plat pro nj ustanoven o stavn stnosti; Listinu je teba povaovat za stavn zkon;
stavn soud by zkoumal i ppadn rozpor s obyejnmi zkony, nikoli jen s stavnm podkem).
Pokud by nvrhu na pozastaven strany a hnut nebylo vyhovno, navrhovatel u stavnho soudu ochra-
nu vyadovat neme.
43 Srov. Mikule, V.: K vvoji prvn subjektivity politickch stran. asopis pro prvn vdu a praxi, 1997,
. 3.
44 Usnesen S . 18/1999, sv. 13 Sb. n. a u. S. (Podle l. 2 odst. 3 Listiny je toto prvo stavn zarue-
no kadmu, kdeto podle l. 2 odst. 4 stavy jen kadmu obanovi.)
45 Usnesen S . 48/1998, sv. 11 Sb. n. a u. S (stavn stnost byla napadena Smlouva o vytvoen st-
lho politickho prosted uzaven 9. 7. 1998 mezi SSD a ODS, kter obsahovala pouze normy poli-
tick a nebyla proto prvn zvazn a vynutiteln; stavn stnost byla odmtnuta).
46 Z doby platnosti recipovanho zkona . 134/1867 . z. srov. nap. Vn civil. 7167, 9401 a 11479; nyn
viz ust. 3 odst. 3 ZSO (prva a povinnosti len obanskho sdruen upravuj stanovy sdruen).
47 Srov. Roth, J.: K prvn povaze lenstv v politick stran. Bulletin advokacie, 2006, . 1112.

231
na je vak omezena na rozhodnut, kter se tkaj skutenost vyznaovanch v rej-
stku stran a hnut podle 9 odst. 2 a 4 ZSPS).

III.

V esk literatue byly politick strany zkoumny pedevm z hlediska


sociologickho.48
E. Bene vyslovil rzn nmty k uspodn povlen demokracie zahrnujc i re-
formu politickho stranictv v osm kapitole knihy Demokracie dnes a ztra, zpraco-
van v emigraci potkem 40. let minulho stolet; nap. za jedin oprvnn funkce
politickch stran povaoval projevovn a formulovn dlch zjm a nzor jednot-
livch skupin nroda, kontrolu veejn moci a sttn sprvy a kontrolu sebe samch na-
vzjem, za nejosudovj pak povaoval, e politick strany msto kontroly vldy
a sprvy braly do svch rukou vldu a sprvu sttu a vldly samy.49 Nkter zajma-
v aktuln otzky jsou rozebrny tak soudobmi autory.50
ZSPS byl vcekrt novelizovn a tak doten zruovacmi nlezy stavnho soudu.51
Od 1. 1. 2003, kdy rozhodovac pravomoc ve vcech politickch stran pela z ci-
vilnch soud na soudy sprvn (st sedm zkona . 151/2002 Sb.) ji Nejvy
sprvn soud rozhodl o pozastaven innosti politick strany (R 586 a 1446 Sb. NSS),
zamtl nvrh na znovuobnoven pozastaven innosti (R 1386 Sb. NSS), a rozhodl tak
o rozputn politick strany (R 299 a 1640 Sb. NSS); tyto zsahy vak souvisely jen
s nepedloenm finann zprvy Poslaneck snmovn.52
O prvnm nvrhu vldy na rozputn politick strany z dvod uvedench v 4
ZSPS (Dlnick strana) rozhodl Nejvy sprvn soud tak, e jej 4. 3. 2009 zamtl.
stavn soud ani ESLP proto nemly monost se k tvrzenm dvodm pro rozput-
n vyjdit.53

48 Nap. Bene, E. Stranictv. Praha: 1912. Mertl, J. Politick strany, jejich zklady a typy v dnenm svt.
Praha: Orbis, 1931. Zjem ve sv dob vyvolala kniha R. Michelse, Strany a vdcov, peloen K. Ho-
chem (Praha: Orbis, 1931)
49 Demokracie dnes a ztra. Sedm vydn. Praha: nakl. in, 1948, s 285, 286.
50 Nap. Fiala, P., Mare, M. Programatika politickch stran (Politologick asopis, 1998, . 1); Ondr-
ka, D. Nedostatky vnitrostranick demokracie aneb jak se dl politika uvnit eskch stran, Krno-
v, A. Financovn politickch stran v R (oboje in: sbornk Transparentn procesy v politickm rozho-
dovn. Praha: Transparency International, 2006.)
51 Nlez . 62/1995, sv. 4 Sb. n. a u. S; nlez . 36/2001, sv. 21 Sb. n. a u. S. Naopak nvrhy na zrue-
n nkterch ustanoven ZSPS byly odmtnuty i zamtnuty (nlez . 9/2005 sv. 36 Sb. n. a u. S).
52 Z pedchozho obdob je zajmav ppad rozhodnut Ministerstva vnitra, kter odmtlo registraci Libe-
rln strany. Nejvy soud toto rozhodnut potvrdil, stavn stnost byla stavnm soudem odmtnuta
pro zjevnou neopodstatnnost. ESLP vak na zklad stnosti podan lenem ppravnho vboru vy-
slovil, e odmtnut registrace bylo nepimen, v demokratick spolenosti nikoliv nezbytn a tedy
v rozporu s l. 11 evropsk mluvy (stnost . 10504/2003, rozsudek ESLP ze 7. 12. 2006).
53 Srov. stanovisko J. Filipa k tomuto rozsudku v asopisu Jurisprudence, 2009, . 7. Obecn se touto pro-
blematikou zabv P. ern ( Zkaz antidemokratick politick strany, Prvn rozhledy, 2007, s. 12), pi-
em rozebr judikaturu vnitrosttnch soud i ESLP. Teba poznamenat, e pot, co velk sent ESLP
13. 2. 2003 zamtl stnost proti rozputn tureck strany Refah Partisi (snaha o zaveden teokratickho
reimu), byla 30. 6. 2009 zamtnuta i stnost baskick strany Batasuna (vazba na teroristickou organi-
zaci ETA).

232
THE DEVELOPMENT OF LEGAL REGULATION OF POLITICAL PARTIES
IN THE CZECH REPUBLIC (AN OUTLINE)

Summary

Article 5 of the Constitution of the Czech Republic 1992 provides that the political system
of the Republic is based on free and voluntary creation of political parties and by their free competition,
while respecting basic democratic principles and refusing violence as a means of enforcing their interests.
Legal standing of political parties in the territory of the Republic which was part of the Austrian monarchy,
then of independent unitary Czechoslovakia followed by the Czechoslovak federation (and also of the Nazi
German Empire) has been developing and changing in various directions in the last 150 years; however,
special legislation on political parties was missing until the beginning of 1990. Initially, political parties
presented themselves to be just entities as a matter of fact; at the end of 1938 courts determined them as
a special form of association in the sense of the law of associations; their further development was chaotic
and their position was not regulated by constitutions of the autocratic state between 1948 and 1960.
The return of the society back to the democratic principles of government after November 1989 led to
the subsequent adoption of two laws governing political parties (the second one Act No. 424/1991 Sb.
adopted at the time of federation remained effective in the independent Czech Republic) and the right of
citizens to assemble in political parties was guaranteed in the originally federal Charter of Fundamental
Rights and Freedoms 1991, which subsequently became part of the constitutional order of the independent
Czech Republic. This article intends to outline the development and to draw attention to certain problematic
provisions of the existing law.

233
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 235242

MAL EXKURZE K NKTERM OTZKM


FINANNHO HOSPODAEN OBC
HANA MARKOV

S pojmem exkurze se nejastji vybav nvtva a prohldka njakho


msta. Cestovn po rznch mstech Evropy i svta je asto pleitost pro zmnn
typ exkurze. Takov exkurze, na kter rda vzpomnm, jsem s doc. ebiovou absol-
vovala pi naich spolench fakultnch zjezdech po rznch mstech Evropy. Jej
ivotn jubileum je vak pro mne pleitost nejen pro gratulaci a pn veho dobr-
ho do dalch let, ale tak pro jinou exkurzi tentokrt nabzm monost malho na-
hldnut do sfry finannho prva a to na ty otzky, kter se do urit mry dotka-
j i souvisej s profesnm zamenm doc. ebiov.

Obce a jejich orgny zabezpeuj rzn koly na mstn rovni. Rozsah kol je vy-
mezen nejen tm, co obec povauje za potebn i jak povinnosti j plynou z vkonu
penesen psobnosti, ale je limitovn i tm, jak pjmy se obci poda zskat.
Mstn rozpoty je mon oznait za projev finann samostatnosti obc. Vdaje
zahrnut v rozpotech obc jsou (nebo by mly bt) kryty pjmy, kter obec zskv
pro plnn a zafinancovn svch kol ve form nvratnch nebo nenvratnch
zdroj, a to ze sv vlastn innosti nebo jako pjemce prostedk od jinch subjekt
v podob povinn nebo dobrovoln alokace. Veker tyto zdroje jsou v rukch obc
veejnmi prostedky, kter by mly bt pouity pouze pro financovn veejnch
zjm.
Obecn rozpoet pat mezi tzv. mstn rozpoty, do jejich portfolia lze dle zaa-
dit rozpoty kraj, dobrovolnch svazk obc, Regionlnch rad soudrnosti a mst-
skch st nebo obvod zemn lennch statutrnch mst a hlavnho msta Prahy.
Charakteristickm znakem tchto rozpot je jejich psobnost omezen na urit
zem.1 Atributy obecnch rozpot jsou specificky upraveny v zkon . 250/2000 Sb.,
o rozpotovch pravidlech zemnch rozpot, ve znn pozdjch pedpis, kter ve
vymezenm smru, navazuje na obecn vymezen postaven obc v stav esk re-
publiky.

1 Markov, H.; Boh, R. Rozpotov prvo. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 95.

235
KONTROLA HOSPODAEN A VYKAZOVN DAJ

O innostech a zpsobech nabyt a pouit finannch prostedk m obec


povinnost vst evidenci. Dle mus pedem, alespo v hrubch odhadech, o zamle-
nm pouit tchto prostedk v uritm obdob informovat svoje obany, ale tak Mi-
nisterstvo financ esk republiky. V prbhu obdob, na kter je sestaven rozpoet, je
rovn teba s prostedky efektivn nakldat a pitom dodrovat tak formln postu-
py k prokzn tohoto nakldn. Po uplynut stanovenho obdob nebo splnn uri-
tho cle je obec povinna informovat o zpsobu naloen s finannmi prostedky
a krom toho zajistit dn pezkoumn hospodaen s veejnmi prostedky, a to jak
internmi tak i externmi subjekty.
Rozpotov hospodaen je, vzhledem k tomu, e jde o veejn prostedky, podro-
beno rznm formm kontroly. Clem zveejovn informac o rozpotu obc a hos-
podaen dle nj je zejmna veejn kontrola nakldn s vlastnmi nebo poskytnutmi
prostedky obce a zskn dat pro zen makroekonomick, tzn. v tomto ppad fis-
kln a rozpotov politiky sttu. Sbr a zpracovn tchto dat zajiuj pedevm
esk statistick ad v podob pedevm nefinannch ukazatel a Ministerstvo fi-
nanc esk republiky.
Povinn vykazovn finannch a etnch dat je legislativn zakotveno v 20
odst. 4 zkona . 218/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech, ve znn pozdjch ped-
pis. Vyjmenovanm subjektm ( mezi ktermi jsou i obce) se ukld povinnost ped-
kldat daje potebn pro prbn hodnocen plnn sttnho rozpotu. Sankc, kte-
rou uveden zkon zmiuje, za nesplnn povinnosti pedkldat daje o hospodaen
dle rozpotu a o majetkovm portfoliu ve form etnch vkaz, je omezen posky-
tovn rozpotovch prostedk pro obec, a to a do doby jejho splnn.
Zkladnm zdrojem informac pro sestaven vkaz o hospodaen obc jsou et-
nictv a rozpoet, kter slou jak pro intern potebu obce, tak i pro jin veejn roz-
poty, jin poskytovatele finannch prostedk do rozpot obc, ale i pro veejnost.
Systmy efektivnho etnictv a vkaznictv jsou zsadn pro zen rozpotu, pro
prosazen odpovdnosti i pro rozhodovn o politikch.2 Krom hodnotovch vkaz
a rozpotovch vhled je teba vytvet, vykazovat a zveejovat i strategii a dlou-
hodob zamlen plny. Vytvoen odpovdajcho informanho zdroje umouje
ukzat jak obec pouv finann a majetkov zdroje (veejn zdroje), kter m k dis-
pozici. Vkazy, zprvy a zvren ty jsou dleitmi nstroji plnovn a formula-
ce rozpotov strategie. Pokud m obec jasnou vizi, v jak situaci a v jakch podmn-
kch se nachz a do jakho clovho stavu smuje, koordinace innost, motivace
a pesvden jednotlivch zainteresovanch i externch osob k dosaen tohoto cle je
pak snaz.
elem etnch vkaz a s nimi souvisejcch dokument je informovat jejich ui-
vatele o relevantnch skutenostech, tkajcch se etn jednotky. Regulac tchto v-
kaz (stejn jako u podnikatelskch subjekt) se sleduje jejich srovnatelnost v celore-

2 Allen, R.; Tommasi, D. zen veejnch vdaj : odborn pruka pro tranzitivn zem. Redakn zpra-
covn anglickho originlu. Praha: Ministerstvo financ R, 2002, s. 376.

236
publikovm pp. i mezinrodnm mtku.3 Vkazy by mly poskytovat nejen infor-
mace o aktuln innosti, financovanch projektech, o vdajch a za n zskanch pro-
tihodnotch, ale tak o stanovench clech obce a jejich plnn. Pomoc vkaz lze z-
rove vyhodnotit dosaen vsledky v porovnn s daji plnovanmi, jsou vak tak
pleitost pro obecn zastupitelstvo k prezentaci vsledk, kterch bylo dosaeno.
Vkazy obc pedstavuj informace, kter lze opt vyuvat rznmi subjekty pro
rzn ely. Finann vkazy obc (tzn. jejich podoba a obsah) uren pro extern sub-
jekty jsou upraveny prvnmi pedpisy rzn sly od zkon a po opaten resp.
standardy vydvan Ministerstvem financ esk republiky. Krajnm pstupem, kter
lze pout pro regulaci etnictv a z nho vystupujcch vkaz (ale kter nen v na-
ich podmnkch zatm aplikovn), je pojet zaloen na zvykovm prvu a akceptuje
to, co je povaovno za nejlep uitou ovenou praxi.
Povinn uveejovn finannch vkaz sleduje rzn cle a pro jejich potenciln
uivatele m rzn vznam. Tato povinnost se vak netk pouze osob veejnho
prva, ale i soukromoprvnch subjekt. Obec jako soust veejn sprvy a subjekt
hospodac s veejnmi prostedky m nkolika dalmi prvnmi pedpisy stanove-
nou povinnost informovat o sv innosti.
Existuje nkolik zpsob poskytovn tchto informac v zvislosti na povaze p-
jemc tchto informac. Ve vazb na sttn a jin veejn rozpoty se jedn pedevm
o sestavovn a pedvn vkaz rznch druh. Tomuto procesu se obvykle k v-
kaznictv nebo se oznauje z anglitiny pijatm a v komern sfe pouvanm po-
jmem reporting.4 Vkaznictv je chpno jako innost vedouc k podn informace
o uskutenn innosti nebo jejm vsledku v standardnm formtu. Vtinou se jedn
o opakovanou innost. Jeho elem je tak zajitn kontroly tch innost, kter jsou
vkaznictvm postieny.5
Obvykl poadavky a vlastnosti kladen na vkazy jakhokoli charakteru vyplvaj
z informanch poteb a poadavk tch, kterm jsou tyto vkazy ureny. Reporty tedy
mus mt pedevm dostatenou vypovdajc schopnost, kter je vak v nkterch p-
padech u standardizovanch vyplovanch formul limitovna znalostmi clovch
spotebitel, pouvanmi metodami jejich sestavovn a samozejm vstupnmi pod-
kladovmi daty. Tuto neuritost je nutn eliminovat na nejni monou rove, co se
obvykle dosahuje pomoc standardizace postupu ji pi zskvn a zaznamenvn dat,
kter slou jako zkladna, nebo pomoc standardizace forem, obsahu a struktury c-
lovch vkaz. V oblastech, kter umouj variantn pstup k obma zmiovanm
metodm standardizace, se obvykle pedepisuje doplovat vkazy o koment nap.
k vzniku a oceovn jednotlivch poloek. Vytven vkaz je nepochybn ovlivn-
no poadavky, a to jak na stran tvrc, tak i na stran jejich zpracovatel a interpret-
tor. S tm souvis problm prkaznosti nkterch dat nebo i celch vkaz a v nkte-
rch odvtvch i problm astch zmn, a u oprvnnch nebo neoprvnnch.

3 Peliknov, I. Obchodn prvo. I. Vyd. 1. Praha: ASPI Publishing, 2005, s. 383.


4 Zimandl, D. Prvn prava informan povinnosti obce jako sloky veejnch rozpot, rigorozn prce
na katede finannho prva a finann vdy Prvnick fakulty UK v Praze 2009.
5 Strnsk, P. Problematika vkaznictv vi EU. Pednka na konferenci ISSS 2005, dostupn na:
<www.isss.cz/archiv/2005/download/prezentace/sas_thuringen.ppt>.

237
Z pohledu sttu vkazy pedstavuj pravideln informace o stavu rozpotovch pro-
stedk, a umouj zajiovat efektivn naplovn rozpotu a formulovat rozpotovou
politiku. Slou tak ke sledovn nakldn s dotacemi poskytnutch ze sttnho roz-
potu i rozpot jinch veejnch poskytovatel, lze je vyut ke sledovn dluh
zemnch samosprvnch celk. Dluhy jednotlivch lnk rozpotov soustavy jsou
soust veejnho zadluen a rove zadluen je v porovnn s hrubm domcm
produktem jednou z ekonomickch podmnek (tzv. konvergennm kritriem) pro
lensk stty EU. Finann trhy a ratingov agentury vyuvaj informace o financch
vldnho sektoru, zadluen sttu a jeho vvoji k odhadu vrov dvryhodnosti ze-
m, odpovdajc rovn rokovch sazeb a mnovho kurzu.
Vkazy a vkaznictv se tkaj podvn informac. Od informac musme rozlio-
vat data. Informace jsou data, je se dostala do rukou osoby, kter je potebuje a kter
tm zv kvalitu svho rozhodovn.6 Informace jsou chpny jako zpracovan data
s uritm vznamem. Obecn meme na rovni obce z druhovho hlediska rozlio-
vat vytven externch (ale vyuitelnch samozejm intern) vkaz etnch a fi-
nannch (vetn vronch zprv a zvrenho tu obce), daovch, statistickch,
v rmci dotan politiky, v oblasti veejnch zakzek atd.
Dleitmi nstroji pro systematick sledovn hospodaen a innosti obc jsou
tak statistika a rzn statistick vkazy (vetn jejich rozbor).
S vkaznictvm a informan povinnost obce zce souvis kontrola. Vkazy ped-
stavuj rozhodujc prvek pro kontrolu a pomhaj jak samotnm obcm, tak pedevm
poskytovatelm finannch prostedk (sttn rozpoet, krajsk rozpoty aj.) v efek-
tivnm a elnm zenm a nakldnm s veejnmi prostedky. Nejedn se pouze
o postupy, kter budou formln v souladu s prvnm podkem, ale kter budou z-
rove efektivn a eln.
Finann vkazy jsou obrazem hospodaen obce a jsou vytveny jako agregace
a pravy zpracovn bnch kadodennch etnch zznam o pohybu rozpotovch
prostedk. Tyto zznamy, zatovan na zklad doklad, mus pedevm co nejvr-
nji promtnout do etnictv operaci (kon), kterou obec jako etn jednotka pro-
vedla. Vsledn informace obsaen v etnch vkazech tedy zvis na kvalit tch-
to zpis a proto je nedlnou soust kad kontroly, jak vcn tak i formln strnka
etnch doklad, na zklad kterch bylo zatovno. Nap. nesprvnm zachycenm
(zatovnm) transakce na adekvtn rozpotovou poloku dle rozpotov skladby
me mimo jin dojt i k nemonosti splnn cl, kter si zastupitelstvo v plnu a roz-
potu na dan obdob stanovilo a samozejm i nap. k ovlivnn a nesouladu interak-
c mezi veejnmi rozpoty.

INFORMAN SYSTMY

Zkladnm informan systm, jeho prostednictvm Ministerstvo finan-


c esk republiky zskv pehled a daje o hospodaen (nejen) obc a nakldn

6 Hindls, R.; Hronov, S.; Cipra, T. Kvantitativn metody a informatika. Praha: Bilance, 1997, s. 23.

238
s veejnmi prostedky, je ARIS automatizovan rozpotov informan systm.
Subsystm ARISWEB vznikl nsledn pro prezentaci informac z databz ARIS. Zde
me zskat irok veejnost informace (v ron periodicit v asov ad 5 let) o fi-
nannch ukazatelch z etnch a finannch vkaz jednotlivch subjekt, sum
vkaz podle definovanch agregac, vybranch fakultativnch vstup.
Se zavedenm finann kontroly ve veejn sprv vznikl Informan systm fi-
nann kontroly ve veejn sprv. Prvnm podkladem pro zaveden tohoto systmu
je jednak zkon . 320/2001 Sb., o finann kontrole ve veejn sprv, a dle vyhl-
ka . 416/2004 Sb., kterou se provd zkon o finann kontrole ve veejn sprv.
Z 33 odst. 1 vyhlky vyplv sprvcm kapitol sttnho rozpotu, krajm a hlavn-
mu mstu Praze povinnost pedkldat ron zprvy o vsledcch finannch kontrol
Ministerstvu financ esk republiky. Zrove je citovanm zkonem stanovena po-
vinnost ministerstva pedkldat vld spolu s nvrhem sttnho zvrenho tu ron
zprvy o vsledcch finannch kontrol. Rozsah, obsah a struktura ronch zprv vy-
plvaj z citovan vyhlky.7
Ron zprva o vsledcch finannch kontrol se skld:
ze souhrnnho zhodnocen vsledk finannch kontrol zajiovanch orgnem ve-
ejn sprvy o pimenosti a innosti zavedenho systmu finann kontroly,
z pehledu o kontrolnch zjitnch pedanch k dalmu zen podle zvltnch
prvnch pedpis ( 22 odst. 4 zkona . 320/2001 Sb.),
z pedepsanch tabulek.8

PEZKOUMN HOSPODAEN OBC

Povinnost pezkoumat hospodaen obce kadoron za uplynul kalen-


dn rok je uloena zkonem o obcch. Vlastn postup, pedmt a obsah pezkoumn
upravuje zkon . 420/2004 Sb., o pezkoumvn hospodaen zemnch samosprv-
nch celk a dobrovolnch svazk obc, ve znn pozdjch pedpis. Aby pezkou-
mn hospodaen splnilo svj el a bylo dostaten inn, vyaduje se nezvislost
kontrolora, kter nebude ovlivnn jakmkoli vztahem ke kontrolovan organizaci, od-
born zdatnost v rznch oblastech, kterch se kontrola tk, dodrovn standard
kontroly, kter vyhovuj mezinrodnm normm9 (nap. Mezinrodn auditorsk stan-
dardy ISA).
Pedmtem pezkoumn dle uvedenho zkona jsou daje o ronm hospodaen
zemnho celku, ktermi jsou plnn pjm, vdaj a poloek financovn, tvorba
a pouit pennch fond a nklady a vnosy podnikatelsk innosti. Ve uveden
pedmt pezkoumn se ovuje z nsledujcch hledisek:

7 Obce s mn ne 15 000 obyvatel, kter nezdily samostatn tvar internho auditu, pedkldaj zprvu
ve zjednoduenm rozsahu.
8 Zprva ve zkrcenm rozsahu se skld ze strunho zhodnocen vsledk dcch kontrol za vlastn
obec vetn strunho zhodnocen vsledk veejnoprvnch kontrol u zizovanch pspvkovch or-
ganizac.
9 Allen, R.; Tommasi, D. zen veejnch vdaj: odborn pruka pro tranzitivn zem, redakn zpra-
covn anglickho originlu: Ministerstvo financ R, Praha 2002.

239
dodrovn povinnost stanovench prvnmi pedpisy,10
hospodaen podle rozpotu, tj. soulad hospodaen s finannmi prostedky ve srov-
nn se schvlenm rozpotem,
dodrovn elu poskytnut dotace nebo nvratn finann vpomoci a podmnek
jejich pouit,
vcn a formln sprvnost doklad o pezkoumvanch operacch.
Pezkoumvn hospodaen provd krajsk ad na dost obce, a to v rmci
penesen psobnosti. Pezkoumvn je krajskm adem tedy provdno bez-
platn.
Druhou monost je pezkoumn hospodaen auditorem nebo auditorskou spole-
nost na zklad uzaven psemn smlouvy o poskytnut auditorsk sluby. V tako-
vm ppad se pezkoumvn provd za platu. O uzaven smlouvy s auditorem je
povinen zemn celek neprodlen, nejpozdji vak do 31. ledna nsledujcho roku, in-
formovat krajsk ad.
Pezkoumn hospodaen se provd zpravidla dvoufzov, a to jako dl pezkou-
mn ped koncem roku a nsledn po skonen roku, tak aby bylo ve stanovenm ter-
mnu proveno cel hospodaen obce. Vjimka z tohoto postupu je mon jen u ma-
lch obc do 800 obyvatel, kter zrove nesm provozovat hospodskou innost, kde
je mon provdt pezkum hospodaen jednorzov. Pezkoumn hospodaen pod-
lh i hospodaen zizovanch pspvkovch organizac, a to z pohledu nakldn
s majetkem, kter jim zizovatel svil do sprvy, dle je kontrolovno hospodaen
s pspvkem, kter pspvkov organizace obdrela od svho zizovatele na hradu
svch provoznch vdaj.
Zprva o vsledku pezkoumn hospodaen je povinnou plohou zvrenho
tu obce. Pokud byly pi pezkoumn hospodaen zjitny nedostatky, a ji v hos-
podaen vlastn obce i u zizovanch pspvkovch organizac, mus samozejm
zastupitelstvo pijmout odpovdajc opaten k nprav. Zrove je obci uloena po-
vinnost informovat o pijatch opaten (vetn zprvy o jejich plnn) krajsk ad.
Za nesplnn tto povinnosti me krajsk ad pslun obci uloit podkovou po-
kutu a do ve 50 000 K.

VYPODN VSLEDKU HOSPODAEN


A SCHVLEN ZVRENHO TU

Zkon . 250/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech zemnch rozpot, ve


znn pozdjch pedpis, ukld v 17 zemnm samosprvnm celkm zpracovat
po skonen kalendnho roku zvren et, kter obsahuje daje o jejich ronm
hospodaen. Krom daj o plnn rozpotu pjm a vdaj, zvren et povinn

10 Jde zejmna o zkon . 250/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech zemnch rozpot, ve znn pozdj-
ch pedpis, zkon . 128/2000 Sb., o obcch, ve znn pozdjch pedpis, zejmna 3841, 85,
zkon . 563/1991 Sb., o etnictv, ve znn pozdjch pedpis, nazen vldy . 564/2006 Sb., o pla-
tovch pomrech zamstnanc ve veejnch slubch a sttn sprv, nazen vldy . 614/2006 Sb.,
o odmnch za vkon funkce lenm zastupitelstev, ve znn pozdjch pedpis.

240
obsahuje daje o hospodaen s majetkem, informace o vekerch finannch opera-
cch vetn pouvn pennch fond, a to nejen za vlastn obce, ale tak za zizova-
n a zaloen prvnick osoby. Soust zvrenho tu je i vytovn finannch
vztah k rozpotm kraje, sttnm fondm, sttnmu rozpotu, ale i k hospodaen dal-
ch osob, kter se v uplynulm roce na financovn innost obc podlely. Zkonnou
soust zvrenho tu je i zprva o vsledku pezkoumn hospodaen obce, kter
pln vzhledem k jejmu hospodaen funkci vnj kontroly.
Zvren et je veejnm dokumentem, kter mus bt nejmn po dobu 15 dn
pede dnem projednn v zastupitelstvu obce zveejnn na edn desce a tak elektro-
nicky, aby byl dostupn pomoc dlkovho pstupu. Oban mohou k zvrenmu
tu vyjdit sv pipomnky psemn ve stanoven lht nebo stn pmo na jedn-
n zastupitelstva. Nezveejnn nvrhu rozpotu je od 1. dubna 2009 (podle novely z-
kona . 250/2000 Sb, o rozpotovch pravidlech zemnch rozpot, proveden zko-
nem . 477/2008 Sb.) kvalifikovno jako sprvn delikt, kter podlh pokut a do
ve 1 000 000 K.
Sestaven, projednn a schvlen zvrenho tu obce m tedy, zejmna v pod-
mnkch vtch obc, i znan politickoekonomick vznam. Oban dostvaj mo-
nost pochopit ir celospoleensk otzky, kter jsou aplikovny na mstn pomry,
a pochopit tak tak jejich vzjemnch souvislost.
Zkon o rozpotovch pravidlech pikld zpracovn a projednn zvrenho
tu takov vznam, e pmo v 17 odst. 7 jsou formulovny dva mon vroky, se
ktermi me zastupitelstvo hospodaen obce za uplynul rok uzavt. Bez ohledu na
dosaen vsledky, zastupitelstvo mus celoron hospodaen schvlit v jedn ze dvou
variant bez vhrad nebo s vhradou. V ppad, e hospodaen obce je schvleno
s vhradou, mus zastupitelstvo zrove pijmout opaten k nprav zjitnch chyb
a nedostatk.
Nedodren ve uvedenho postupu se oznauje v 22 jako poruen rozpotov
kzn a od innosti zkona . 477/2008 Sb. se postihuje u i samotn nezveejnn
zvrenho tu ve stanovenm termnu a stanovenm zpsobem.
Obce vak mus vykonvat i finann kontrolu hospodaen, a to nejen s prostedky
svho rozpotu, ale i s veejnmi prostedky pspvkovch organizac ve sv psob-
nosti a nkterch dalch subjekt. Obce proto rovn vykonvaj veejnosprvn kon-
trolu u adatel o veejnou finann podporu nebo u pjemc veejn finann podpo-
ry, kterou jim poskytuj.11
Dle m obec povinnost vytvoit a udrovat vnitn kontroln systm, kter mj. vy-
tv podmnky pro hospodrn, efektivn a eln vyuvn veejnch prostedk.
M-li obec vce ne 15 000 obyvatel,12 mus vytvoit tvar internho auditu, jestlie
obec kritrium potu obyvatel nespluje, me nahradit tvar internho auditu pijetm
jinch dostatench opaten. Tato opaten vak mus neustle vyhodnocovat a v p-
pad, e nejsou dostaten inn, pak mus tvar internho auditu povinn zdit. Roz-
dl mezi internm auditem a intern kontrolou spov v tom, e kontrolu provdj

11 9 zkona . 320/2001 Sb.


12 29 odst. 5 zkona . 320/2001 Sb.

241
vedouc pracovnci organizace, kdeto intern audit provd nezvisl tvar nejastji
pmo podzen vedoucmu organizace.13
Procesn zleitosti vlastnho vkonu finann kontroly upravuje vyhlka . 416/2004
Sb., kter stanovuje postupy, odpovdnost a pravomoci tzv. sprvce, pkazce a hlavn
etn pi pedbn, prbn a nsledn dc kontrole, a to nejen v oblasti usku-
teovanch veejnch vdaj, ale i v oblasti obecnch pjm.
Vypracovn smysluplnho systmu finann kontroly v podmnkch obc je ze-
jmna u malch obc velmi komplikovanou, navc administrativn nronou zlei-
tost, kter se pedevm obce s neuvolnnm starostou brn, asto ji i odmtaj.
Tyto obce nejsou toti ve vtin ppad vybaveny dostaten personln a ani od-
born tak, aby se dokzaly s finann kontrolou odpovdajcm a dostatenm zp-
sobem vypodat.

ZVR

Po desetilet uvolnnho reimu nakldn s veejnmi prostedky se v sou-


asn dob pichz zpt k draznj kontrole nakldn s veejnmi prostedky na
rovni mstnch municipalit, centrln se stanovuj pravidla a postupy pro sjednocen
veden etnictv a z nho vystupujcch vkaz, je vyadovna prkaznost uit ve-
ejnch prostedk a z pozice centrlnch orgn, ale i vldy se vyaduje zdvodo-
vn nedoucch odchylek od stanovench cl a smr v oblasti finann politiky
sttu. Na zklad pedvanch informac jsou v rovni jednotlivch obc zpracovny
ukazatele, kter mohou mt zsadn dopad pro dal zskvn dotac a jinch veejnch
podpor do jejich rozpot.
Souasn stav kontroly nakldn s veejnmi prostedky bude nahrazen zavedenm
Sttn pokladny a novho etnictv sttu, jejich nedlnou soust se stanou i daje
o hospodaen, majetku a jinch aktivech a pasivech zemnch samosprvnch celk.

SMALL EXCURSION INTO SOME QUESTIONS


OF MUNICIPAL FINANCIAL MANAGEMENT

Summary

Local budgets are possible to name as a demonstration of municipal financial independence.


Statements, reports and final accounts are important instruments of planning and formulation of the
budgetary policy for local authorities. Municipalities have a duty to keep on file activities and manners
of use of financial means. The municipalities have to inform again about the manner of spending money
after passing of determined period or realisation of some particular objective. Also there is a duty of
municipalities to ensure the regular revision of the public means management by the internal and external
subjects. The statements represent decisive element of control and help in effective and efficient proceedings
and treatment with public means.

13 Spolen hodnotic rmec (model CAF): zlepovn organizace pomoc sebehodnocen. 1. vydn.
Praha: Nrodn informan stedisko pro podporu jakosti, nor 2007.

242
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 243249

JSOU DOMYLENY VECHNY SOUVISLOSTI?


(SOUHLAS RODIE S OSVOJENM
NEN BEZPROBLMOV)

SENTA RADVANOV
PETR SMOLK

I. PROMNY SOCILN FUNKCE OSVOJEN


A JEJ VLIV NA VVOJ PRVN PRAVY

Osvojen nezletilch dt v minulosti nepinelo tm dnou spoleen-


skou problematiku. Oputnch dt bylo v souvislosti s potem zjemc o osvojen
dostatek. Vtina lid, zejmna manelskch pr mla vlastn dti v dostatenm
potu. een bezdtnosti pomoc osvojen nebylo tedy spoleensky nalhav. V b-
val SR dolo koncem 20. let minulho stolet ke zmnm v prvn prav osvojen,
kter znamenaly zvenou ochranu dtte pi vzniku osvojen. Podle tehdy nov pija-
tho zkona . 56/1928 Sb. mohl prvn vztah mezi osvojencem a osvojitelem vznik-
nout vlun jen rozhodnutm soudu a to v ppad nezletilho osvojence. Souhlasu ro-
die k osvojen svho dtte byl pikldn zsadn vznam.
Spoleensk zmny zvlt v pomrech povlench, po druh svtov vlce pi-
nej sebou nov jevy i v ivot rodiny. Prmrn esk rodina nepot s vtm po-
tem dt ji od 50. let minulho stolet. Zejmna od 2. poloviny 50. let stoup poet
interupc tud se nkter dti vbec nenarod. Pesto dt o kter se rodie nechtj
nebo neumj postarat jsou tehdy umisovny pedevm do stavn pe. Teorie (ze-
jmna dtt psychologov) zanaj poukazovat na kodlivost psoben psychick de-
privace zejmna na dti tlho vku. Pon vzrstat zjem o oputn stavn dti,
jejich osvojen vak brn nesouhlas rodie, kter je srozumn s tm, e o dt je po-
starno v stavu. Rodi sm se vak o dt starat nechce, i kdy by vzhledem ke svm
pomrm mohl vytvoit pro dt rodinn prosted.
Zkonodrce proto teprve v roce 1958 uin v zkon o prvu rodinnm (. 265/49
Sb.) a to ve prospch dt tuto zmnu: za splnn konkrtn stanovench podmnek je
mono i bez souhlasu rodie jeho dt osvojit.
Zkon o rodin (. 94/1960 Sb.) v tto monosti osvojen dtte bez souhlasu rodi-
e pokraoval a jet ji rozil. Je teba jet podotknout, e tto tendenci napom-
halo i to, e pi ratifikaci Haagsk konvence o osvojen z r. 1967 byla na dost nae-
mu sttu poskytnuta vjimka zleejc v tom, e matce bylo dovoleno (oproti zkazu
vyslovenmu v uveden konvenci) dt souhlas k osvojen i v obdob esti nedl po
porodu.

243
V 90. letech minulho stolet se svm zpsobem prohlubuje problm bezdtnos-
ti a s nm souvisejc snahy zskat dt vzrstaj. Zejmna budoucm osvojitelm jde
o zskn kojence respekt. batolete do adopce. O vytven proadopnho spoleen-
skho klimatu zanaj intenzivn psobit nkter specializovan nesttn organizace
asto za podpory medilnch prostedk. Situace mnohdy dochz tak daleko, e co
nejrychlej osvojen je vlastn tm nejlepm co je mono udlat pro dt o kter se za
urit konkrtn osobn situace vlastn rodie postarat nemohou. Mediln a dal tlaky
na zkonodrce doshly vsledku v tom, e novelou . 91/98 Sb. kterou byl zmnn
a doplnn zkon o rodin dolo k prav, kter je mrn eeno, kontroverzn. Jde
o pravu, kter zasahuje do lidskoprvn problematiky, do prv zajiovanch pedpi-
sy stavnmi a mezinrodnmi smlouvami. Jak dle uvidme v uritm smru souas-
n esk prava pokud jde o odvoln souhlasu rodie k osvojen tyto lidskoprvn
normy nerespektuje.
Nkter nesttn organizace v obdob ppravy novely nelib nesly skutenost, e
zkonodrce konen vtlil do zkona o rodin zkaz udlen souhlasu k osvojen po
dobu 6 tdn po porodu jako podmnku sine qua (srov. 68a ZR). Tak bylo konen
vyhovno dve ji ratifikovan Haagsk konvenci z roku 1967.

OTZKY, KTER VYVOLV SOUASN PRVN PRAVA


V ZKON O RODIN

Novela zkona o rodin pokraovala v rozliovn souhlasu rodie s osvo-


jenm dtte ve dvou podobch: jednak je pedpokldn tzv. souhlas blanketn, tedy
souhlas s osvojenm bez uren konkrtnho osvojitele, jednak souhlas s urenm kon-
krtnho osvojitele. S udlenm uvedenho souhlasu prvnho i druhho typu vdy
souvisela otzka zda a do kdy me rodi svj souhlas s osvojenm odvolat. Otzka,
kter na prvn pohled vypadala jednodue a taky tak byla chpna vnesla po novele do
pozitivn pravy legislativn nedokonalost. Zkon toti, mono ci, nyn umouje si-
tuaci kter se p pojet prvnho vztahu rodie a dtte tak jak, j chpou zkladn
mezinrodn dokumenty upravujc lidsk prva.
Prvn vztah rodie a dtte je vztahem dvou rovnoprvnch subjekt, jeho obsah
tvo prva a povinnosti, kter psob vzjemn. Proto podle esk prvn pravy se
neme rodi dtte vzdt i zeknout dtte, dokonce ani pojem odloit dt nen sprv-
n (odloit lze toti pouze vc neivou kabt, dovolenou apod.). Tot neme ui-
nit dt svmu rodii. Oba subjekty pochopiteln mohou jeden druhho opustit, pone-
chat ho bez pomoci, bez prostedk, bez pimen ochrany. Jak prvn nsledky
takov oputn m, je vc event. i dalch soukromoprvnch norem, pedevm pak
trestnho zkonodrstv.
Zkon tedy umouje rodii dt souhlas k osvojen. Jde o velmi zvan projev
vle, nejen pokud jde o dt, ale stejn lidsky i prvn zvan je tento kon pro rodi-
e. Okolnosti za nich svoji vli rodi projevil mohou bt nkdy velmi specifick.
Tato, zejmna ivotn situace rodie, se me zmnit a on by i rd zmnil sv rozhod-
nut. Prvn prava mu a do novely dvala monost svj souhlas k osvojen odvolat
a to a do prvn moci rozhodnut soudu o osvojen. Po novele z roku 1998 rodii z-

244
stv monost odvolat svj souhlas s osvojenm v uveden lht (tj. do prvn moci
rozhodnut soudu o osvojen) jen v ppad druhm tj. jestlie byl souhlas vysloven ke
konkrtnmu osvojiteli (srov. t Nlez S . 11, Sbrka nlez S sv. 32).

PRVN POSTAVEN RODIE OSVOJOVANHO DTTE

Soukromoprvn postaven rodie, kter podepsal platn blanketn sou-


hlas je pozoruhodn. Do okamiku, kdy je jeho dt umstno rozhodnutm sprvnho
orgnu do preadopn pe ( 68a ZR) je tento rodi nositelem vech prv a povinnost
k tomuto dtti. V tto dob me rodi svj blanketn souhlas odvolat. Od uveden-
ho umstn ( 69 ZR) rodi pozbv prva tento svj souhlas odvolat. Meme nyn
poloit otzku, zda ostatn prva a povinnosti takovmu rodii zstvaj? Z textu z-
kona o rodin ani jeho teoretickho vkladu nelze vyvodit, e by tento vzjemn vztah
nepokraoval. Nap. kdyby v tomto obdob zemel, dt, by sven do pe pre-
adopn, je jeho zkonnm ddicem. Pokud by dt mlo v rodnm listu zapsno jen
matku mohla by platn uinit souhlasn prohlen o otcovstv (srov. 52 ZR). Ani
platnosti vle tohoto projevu nebrn, e je dt sven do preadopn pe. Kdyby
svj souhlas k tomuto dtti projevil i mu otec, bylo by jeho otcovstv zapsno v ma-
trice. V takovm ppad mohl by otec podat, aby mu dt bylo ihned vydno do
pe, proto, e k osvojen on svj souhlas nedal. Pedstavme si dle, e by s matkou
dtte il ve spolen domcnosti (event. s n uzavel manelstv) a spolen by o dt
peovali. Jak prvn osud v tomto ppad sleduje onen matkou udlen blanketn
souhlas k osvojen? Pozbv via fakti platnosti?
Blanketn souhlas k osvojen se me dostat do zvltn situace jet v jinm p-
pad: Sprvn orgn sv do preadopn pe podle 69 odst. 2 ZR dt, pot co ne-
provdan matka dala k osvojen blanketn souhlas. Budouc osvojitel dt pevezmou
do sv pe, ale po trncti dnech daj, aby dt bylo okamit pevzato do stavn
pe protoe zjistili, e nejsou schopni a nechtj se o n starat. Dt je tedy umstno
v stavu, ale jak bylo shora uvedeno m matku, kter zatm je nositelkou rodiovskch
prv a povinnost. Tato matka, pot co se dozv, e jej dt bylo vrceno z pre-
adopn pe, pod, aby jej, jako pravoplatn matce ( 51a ZR) bylo vydno do
pe. Podle naeho nzoru, ona sice neme odvolat svj souhlas k adopci, ale mla
by j v takovmto ppad bt zachovno prvo navrcen dtte, pokud spluje z-
kladn pedpoklady pro pe o n. Dle se zabvme problematikou procesn, kde by
bylo mono hledat vhodnj, ne souasnou pravu de lege lata.

II. PEDADOPN PE NKOLIK POZNMEK


K PROCESNM ASPEKTM

VCHOZ STAV

Povinnost absolvovn tzv. pedadopn pe zakotven v ustanoven 69


zk. o rodin je vzna na rozhodnut orgnu sociln-prvn ochrany dt v ppad,

245
e jde o dt nachzejc se v stavu nebo zazen pro dti vyadujc okamitou
pomoc z rozhodnut soudu nebo vle rodi, ale i v dalch ppadech.
Takov rozhodnut m povahu individulnho sprvnho aktu (rozhodnut) ve smys-
lu 67 odst. 1 spr. du.
Podle zkona o sociln-prvn ochran dt vydv toto rozhodnut dle 19 toho-
to zkona obecn ad obce s rozenou psobnost. in tak jet v ppad, e dt
svuje do pe fyzick osoby, kter m zjem stt se pstounem, v nvaznosti na
pedpokldan rozhodnut soudu o sven dtte do pstounsk pe ( 45a a nsl.
zk. o rodin).
V takovm ppad je procesn postup upraven tak, e pslun orgn socil-
n-prvn ochrany, kter takto rozhodl o sven dtte, zale pslunmu soudu do
15 dn ode dne rozhodnut o tomto sdlen.
Pslun orgn sociln-prvn ochrany me pitom svit dt do pe budouc-
ho osvojitele nebo budoucho pstouna (mimo ppad danho bianco souhlasu k osvo-
jen), pouze tomu adateli, jen je uveden v oznmen krajskho adu nebo minister-
stva v rmci zprostedkovn osvojen podle 24 odst. 2 nebo 24a odst. 2 zkona
o sociln-prvn ochran dt.
Po sven dtte do pe budoucho osvojitele nebo pstouna je pslun orgn
(jeho k tomu zvl oprvnn zamstnanec) povinen sledovat vvoj svenho dtte.
Pi tom jsou jednak oprvnni, jednak povinni navtvovat rodinu, kde dt ije, ale
i jin prosted, kde se dt zdruje, a to alespo jednou za 3 msce (po dobu prvnch
6 msc od sven), nsledn dle zjm dtte podle poteby, a to alespo jednou za
6 msc. Uveden oprvnn samozejm zanik osvojenm dtte.

PROCESN ZVLTNOSTI ZEN O SVEN DO PE


BUDOUCCH OSVOJITEL NEBO PSTOUN

V zen o sven dtte do pe budoucch osvojitel ( 64 zk. o sociln-prvn


ochran dt) nejsou rodie dtte vdy astnky zen (typicky byl-li dn blanketn
souhlas), ale pouze v ppad, e jimi nejsou ani v zen o osvojen podle obanskho
soudnho du ( 181 odst. 1 a 2 o. s. .).
V rmci zen jsou ppadn ti rodie, kte jsou astnky zen, oprvnni podat
proti rozhodnut o sven opravn prostedek, jm je odvoln ( 81 a nsl. spr. du).
Takov odvoln nem dle zvltnho ustanoven ( 64 odst. 3) zkona o sociln-prv-
n ochran odkladn inek.
Pokud ovem k tomu oprvnnm astnkem zen odvoln podno bude, me
o nm bt procesn rozhodnuto vemi zpsoby pedvdanmi v ustanoven 90
spr. du. Samotn prbh odvolacho zen nem na pi o sven dt dn vliv.
Vsledkem me bt pirozen do tohoto faktickho stavu vznamn zasaeno
(pokud trv a nen naruen jinm rozhodnutm orgnu sociln-prvn ochrany ne-
bo vjimen i soudu, tedy o odnt dtte z pe osoby budoucho osvojitele nebo
pstouna).
Proti pravomocnmu rozhodnut o sven dtte do pe budoucch osvojitel nebo
pstoun jsou ppustn dle sprvnho du i mimodn opravn prostedky.

246
SOUDN PEZKUM ROZHODNUT O SVEN DTTE
DO PE BUDOUCCH OSVOJITEL NEBO PSTOUN

Pravomocn rozhodnut orgnu sociln-prvn ochrany, jm bylo roz-


hodnuto o sven dtte do pedadopn, resp. pedpstounsk pe, je soudn pe-
zkoumateln jako rozhodnut ve vci soukromho prva na zklad nvrhu na zahje-
n zen (aloby) dle sti pt obanskho soudnho du. Nebude mon uvaovat
o een takov vci ped soudem v rmci zvltnho zen ve vcech pe o nezleti-
l. V tomto zen toti soud e pvodn otzky vymezen ust. 176 odst. 1 o. s. .
ve vazb na ppady, jejich rozhodovn svuje (s odkazem na 7 odst. 1 o. s. .) sou-
dm zkon o rodin zde soud rozhoduje a o pstounsk pi, resp. dle ust. 181185
o. s. . a o osvojen dtte.

KRITIKA SOUASNHO REIMU SOUDNHO PEZKUMU

Uveden postup ppadnho pezkumu (resp. novho rozhodovn v tto


vci ve smyslu rozhodovn soudu v pln jurisdikci, a to vetn ppadnch opravnch
prostedk) pravomocnho rozhodnut postupem dle sti pt o. s. . nepokldme
v tomto ppad za vhodn. Nemme nmitek proti tomu, e zkon o sociln-prvn
ochran v rmci postupu pi zprostedkovn osvojen svuje sprvnmu orgnu pra-
vomoc (psobnost) takto rozhodnout.
Stav, kdy takovto rozhodnut o soukromm prvu sdl obecn reim soudnho -
zen dle sti pt obanskho soudnho du a je tedy oddleno od obecnho zen
ve vcech pe o nezletil, nepokldme za vhodn. Takov prbh zen toti ne-
zohleduje potebu rychlho zakotven stabilnch prvnch vztah k nezletilmu. Ped-
adopn, resp. pedpstounsk pe by mla bt ukonena a dt vrceno do stavnho
zazen v ppad poruen prvnch pedpis pouze tehdy, pokud se uke, e tato
pe je zvadov, nikoli z dvod majcch pvod v procesnch chybch vzniklch
v danm zen, je navc me probhat (s ohledem na ustanoven o pslunosti soudu
a pidlovn vc dle rozvrhu prce soudu) mimo dohled soudu pe o nezletil.
Pezkum tohoto rozhodnut je v zsad mon celkem ve tech instancch, jedn
sprvn, dvou soudnch, a to mimo reim zvltnho zen ve vcech pe o nezletil.
Stav, kdy na stran budoucch osvojitel i pstoun nebudou dn zvady a pe
o dt bude pln v souladu se zjmem dtte, by mla bt naruena pouze tehdy, pokud
bude nap. v pedchzejcm postupu dotench orgn poruena jeho povinnost ze-
jmna s ohledem na zachovn prv rodi dtte, pokud jsou v rmci hmotnho prva
hodni takov ochrany. Sven dtte tmto zpsobem a stav v pslun rodin by
nemlo bt postieno nejistotou del ne nezbytn nutnou, piem pslun proce-
dura by v rmci soudnho pezkumu mla pihlet k poteb sjednocen postupu
soudu v zen ve vcech pe o nezletil, ppadn v zen o osvojen.
Domnvme se tedy, e pezkum pravomocnho sprvnho rozhodnut o sven d-
tte do pedadopn, resp. pedpstounsk pe, je nevhodn een, a pokldme za
vhodn zvit pravu procesnho postupu tak, aby v tto vci bylo zachovno spra-
vedliv zen neodporujc lnku 6 Evropsk mluvy o lidskch prvech a zkladnch

247
svobodch tedy rozhodne s konenou platnost soud v pln jurisdikci. S ohledem na
potebu praktickho a vhodnho een za ingerence jak orgnu sociln-prvn ochra-
ny, tak soudu, jemu jsou sveny koly pe o nezletilho, domnvme se, e je vhod-
n vyut stvajcch institut, nikoli zen komplikovat.

CL VYLOUEN PEZKUMU DLE STI PT O. S. .


NVRH EEN ZAAZEN DO VC EENCH V RMCI ZEN
VE VCECH PE O NEZLETIL

Sven dtte do pedadopn, resp. pedpstounsk pe, me i nadle


eit v rmci zkona sociln-prvn ochrany dt orgn sociln-prvn ochrany, nic-
mn pokldme za vhodn vylouit v tto vci sprvn zen, a podmnit sven d-
tte do pe budoucch osvojitel nebo pstoun ji v tto fzi souhlasem (rozhodnu-
tm) soudu.
Orgn sociln-prvn ochrany by nadle ml zkonn oprvnn fakticky sven
dtte realizovat, ovem prvnm zkladem pro toto sven by nadle nebylo jeho roz-
hodnut rozhodnut sprvnho orgnu, nbr ten by podval soudu nvrh, aby vyslo-
vil s tmto svenm souhlas (posta nsledn, ve zmiovan lhta 15 dn pro sou-
asn pouh sdlen soudu by mohla bt zachovna). Takovto souhlas by pirozen
musel bt procesn zachycen v rozhodnut, proti nmu by ppadn astnci mli
prvo podat dn opravn prostedek.
loha soudu by byla v tomto ppad plnna soudem, kter vede zen ve vcech
pe o nezletil, aby byla zajitna vcn souvislost tohoto soudnho pezkumu postu-
pu orgnu sociln prvn ochrany sui genesis.
Z hlediska legislativn-technickho se v zsad nabzej dv varianty procesnho
zachycen souhlasu soudu:
1. soud v rmci zen ve vcech pe o nezletil ( 176 odst. 1 o. .s. . po ppadn
vhodn textan prav) rozhoduje rovn o udlen souhlasu se svenm nezleti-
lho do pedadopn, resp. pedpstounsk pe orgnem sociln-prvn ochrany,
a to na nvrh tohoto orgnu;
2. soud v rmci pedbnho opaten (dle 74 odst. 1 ve vztahu k 76 odst. 1 o. s. .)
sv nezletilho do pedadopn, resp. pedpstounsk pe.
V rmci uvaovanch variant se klonme spe k monosti sub I.

ARE ALL CIRCUMSTANCES CLEAR? (THE CONSENT OF A PARENT


TO ADOPT HIS/HER CHILD IS NOT WITHOUT PROBLEMS)

Summary

The article deals with legal consequences of withdrawal of consent given by a parent with
relation to adoption of his/her child. The present law (act on family nr. 94/1963 Coll. of laws) states clearly
that the parent cannot withdraw such his or her consent in case of consent given without specification of the
future adoptive parent (in case of bianco given consent to adoption) when the child had been already
entrusted to the care of the future adoptive parent (upon decision of the office responsible for socially-legal
protection of children).

248
We are discussing different legal problemes which occur in such a case, based both on substantial and
procedural law. These problems result from application not only basic legislation but they also have
important relation to rules of constitutional nature.
The procedural part of the article criticises present solution of possible judicial review of
abovementioned decision made by the appropriate administrative office. We consider the posibility of two
stages of administrative procedure under administative procedural code and of another stage of judicial
review upon the fifth part of civil procedural code as impractical. The reason is based on giving emphasis
on the neeed of swift and just procedure given by simple judicial procedure guaranteed by court responsible
for matters of minors.
To ensure such a just and swift procedure, we suggest to replace present four stages of administrative
and judicial procedure with a single consent (given by a decision) of the court responsible for matters of
minors upon a motion of the appropriate administative office filed after the child had been given to the future
adoptive parents. Such a procedure should also guarantee all basic rights of the biological parents of such
a child.

249
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 251263

K VYBRANM NOVM FORMM INNOSTI


VEEJN SPRVY
V REIMU STAVEBNHO ZKONA
PETR PRCHA

Vznamn ivotn jubileum doc. JUDr. T. ebiov, CSc., pedn ped-


stavitelky eskho sprvnho prva a jeho vdy, je nepochybn vtanou pleitost
k pohledu na aktuln tmata i otzky oboru, ktermu jubilantka zasvtila profesn
ivot.
Osobn jsem doc. ebiovou poznal a setkval jsem se s n pi pleitostech od-
bornch kontakt mezi eskoslovenskmi akademickmi i vdeckmi pracoviti po-
naje 70. lty dnes ji minulho stolet. T. ebiov ji adu desetilet pat k souas-
nm nejvznamnjm eskm, resp. eskoslovenskm osobnostem (to bez ohledu na
znik federace) v oblasti teorie sprvnho prva a veejn sprvy, a proto nen divu, e
svou letitou pedagogickou, vdeckou, a stejn tak i dal odbornou innost, vznamn
pispv k rozvoji naeho sprvnho prva a jeho vdy, jako i v poslednch letech pro-
bhajc reformy veejn sprvy.
Doc. ebiov vdy disponovala irokm zbrem vdeckho zjmu, a souasn
i vyhrannou specializac na sttn slubu, piem pro jej pstup k vdeck prci
vdy bylo, a i nadle je, charakteristick, e pslun teoretick rozbory spojuje
s praktickmi potebami veejn sprvy a dovd je k een vyuitelnm v aktuln
praxi.
Pi vdom tchto skutenost si pi tto vjimen pleitosti osobn dovolm
skromn pispt k poct jubilantky tmatem, je povauji jak z pohledu teorie, tak
i z pohledu praxe, za nanejv aktuln, a to jmenovit problematikou vybranch nov
koncipovanch forem innosti veejn sprvy v reimu stavebnho zkona. Vslovn
takto pouki na problematiku tzv. zemnho souhlasu jako nov koncipovanho n-
stroje v zemnm rozhodovn, a dle na problematiku tzv. opaten obecn povahy
jako takt nov pojatho nstroje v systmu zemnho plnovn.

1. VODN POZNMKA

innost veejn sprvy neme bt dky znan rznorodosti kol ve-


ejn sprvy, danch jej povahou, poslnm, a tak jejm uspodnm, vykonvna
jedinm zpsobem, jedinou veobsahujc, pop. zkladn formou innosti. To

251
u veejn sprvy nepichz v vahu.1 dn zabezpeen realizace veejn sprvy
v celm spektru jejho zamen naopak vyaduje nleitou rozmanitost jednotlivch
forem innosti veejn sprvy. Veejn sprva je kvalifikovanm, prvn determinova-
nm podzkonnm a naizovacm vkonem veejn moci. Plnn nkterch kol pi-
tom vyaduje obecnj vcn een, jin koly naopak vyaduj zcela konkrtn
vcn een, piem nkter een z povahy vci m na ble neurit okruh adre-
st, jin naopak m na adresty jmenovit. To se potom u forem innosti veejn
sprvy promt v tom, e nkter z nich jsou tzv. abstraktn, jin formy innosti jsou
tzv. konkrtn.2 Nkter koly vyaduj een koncepn, jin naopak vyaduj opera-
tivn pstup a tomu odpovdajc kony, apod., rozdly ve formch innosti m.j. dle
vyvolv i to, zda jde o innost veejn sprvy smujc tzv. navenek k adrestm,
vi nim je veejn sprva v rozhodujc me vykonvna, nebo zda jde o vnitn i
vnitro-organizan innost veejn sprvy. Pro pevnou vtinu kol veejn spr-
vy pitom plat, e jejich plnn vyaduje autoritativn, jednostrann pstup, co je
dno naizovac povahou veejn sprvy, nkter vybran koly lze vak eit i smluv-
n, tj. dvou i vcestrannm pstupem, atd. Vechna tato, a dle i pp. dal dl di-
ferencian hlediska, se potom uritm zpsobem promtaj do obvyklch lenn i
vymezovn jednotlivch typovch forem innosti veejn sprvy.
Veejn sprva jako innost se tak tradin realizuje v diferencovanch, le zpra-
vidla ustlench, formch,3 mezi nimi pevauj vnj jednostrann sprvn akty nor-
mativn nebo individuln povahy. Zatmco normativn akty jsou ve sv podstat pod-
zkonnmi prvnmi pedpisy, a takovmi formami innosti veejn sprvy, resp.
formami realizace sprvnho prva, kter dky sv povaze pramen sprvnho prva
jsou souasn v objektivnm smyslu sprvnm prvem samotnm, individuln sprv-
n akty jsou akty autoritativn aplikace prva, jako vsledek mocensk naizovac rea-
lizace obsahu zkon, jakoto akt orgn zkonodrn moci, sledujc subjektivizaci
sprvnho prva.4 Stejn tak plat, e praxe veejn sprvy pitom v uritch situacch
vyaduj i takov sprvn akty, kter nejsou vlun akty normativnmi i akty indivi-
dulnmi, ale kter souasn nesou nkter znaky obou tchto skupin sprvnch akt
ve vzjemn kombinaci. V takovm ppad se jedn o tzv. smen akty.
Formy innosti veejn sprvy jsou obvykle determinovny jak svoj materiln, tak
svoj formln strnkou, a to zpravidla v jejich vzjemn jednot. Podstata rozmani-

1 Tady se nabz srovnn s moc zkonodrnou, kde naopak meme hovoit o jedin, nebo o zklad-
n vsledkov form innosti, j jsou zkony. Veejn sprva, jejm poslnm je v rmci vymezen
pravomoci a psobnosti realizovat obsah zkon, jakoto akt orgn zkonodrn moci, vkonnm,
podzkonnm a naizovacm zpsobem, ji mus mt rejstk forem innosti ir.
2 Viz nap. Hoetzel, J.: eskoslovensk sprvn prvo, st veobecn. Praha, Melantrich 1934, s. 243,
kter liil mezi sprvnmi akty abstraktnmi a sprvnmi akty konkrtnmi.
3 Formami innosti veejn sprvy rozumme clen zprostedkovn obsahu innosti veejn sprvy do je-
jho vnjho projevu a formy innosti jsou potom konenm vnjm vrazem innosti veejn sprvy.
V tto souvislosti je teba poznamenat, e formami innosti lze v jistm smyslu rozumt ji vdy p-
slun typov innosti veejn sprvy (vydvn pedpis veejn sprvy, vydvn sprvnch rozhodnu-
t, uzavrn sprvnch dohod, apod.), v klasickm, a tak zd se pevaujcm, vnmn se vak forma-
mi innosti veejn sprvy obvykle rozum a samotn formalizovan vsledek pslun innosti
veejn sprvy.
4 Individuln sprvn akty pitom nemus bt vdy vsledkem jinak pro n typickho sprvnho zen, ale
mohou bt vystnm i jednoduch procedur.

252
tosti forem innosti mj. souvis i s tm, e jeden a tent obsah, resp. el, me bt
pp. sledovn a dosaen rozdlnmi kony i akty, kter se li svoj vnj formou,
a tak zpravidla i pslunou procedurou, je jejich pijet, resp. vydn jako procedu-
ra pedepsan pedchz. Takovou diferenciac je pitom sledovna monost volit for-
my innosti adekvtn faktick obsanosti a sloitosti eench otzek v tom kterm
ppad.
Zatmco vchoz procesn prava jednotlivch aplikanch forem innosti veejn
sprvy je v souasn dob zleitost zkona . 500/2004 Sb., sprvn d, ve znn po-
zdjch pedpis, jmenovit uit vdy adekvtnch forem veejn sprvy, resp. ped-
pis tohoto uit pro konkrtn oblasti vkonu veejn sprvy a jejich situace, je vc
zvltnch zkon.
Tento pspvek m k reimu tzv. novho stavebnho zkona,5 jen v zjmu -
douc diferenciace a tak optimalizace procedur a forem rozhodovn s ohledem na po-
vahu a sloitost posuzovanch a rozhodovanch stav a een, vyuil prakticky vech
monost, kter modelov nabz o dva roky dve pijat sprvn d. Vedle tradinch
i klasickch sprvnch rozhodnut stavebn zkon pro adu rozhodovanch situac
nov nabdl nejenom tzv. veejnoprvn smlouvy, ale dle tak nejrznj kvalifiko-
van souhlasy sprvnch orgn, a dle tak tzv. opaten obecn povahy. Jak bylo ji
ve poznamenno, v tomto pspvku bude poukzno na jeden z typ souhlas v re-
imu stavebnho zkona, a to na tzv. zemn souhlas, a dle na opaten obecn pova-
hy, a to zejmna ve spojen s tzv. starmi zemnmi plny. Dvodem, kter vede k n-
sledujcm poznmkm a zamylen je pitom zejmna aktuln rozhodovac praxe
v soudn kontrole tchto akt.

2. K PROBLEMATICE ZEMNHO SOUHLASU

Institut zemnho souhlasu je v aktulnch podmnkch naeho veejnho


stavebnho prva jednou z forem zemnho rozhodovn. To souvis s tm, e jednou
ze zkladnch zmn souasnho stavebnho zkona je, e elu obecn sledovanho
zemnm rozhodnutm lze doshnout za diferencovan stanovench podmnek nkoli-
ka zpsoby.
Ze stavebnho zkona lze pedevm vysledovat a dovodit, e funkci zemnho roz-
hodnut me za uritch podmnek plnit regulan pln. Podle nynjho stavebnho
zkona regulan pln v zastavnm zem nahrazuje v een ploe ve schvlenm
rozsahu zemn rozhodnut a je zvazn pro rozhodovn v zem. zemn rozhodnu-
t vak regulan pln nenahrazuje v nezastavnm zem.
Dle nov plat, e namsto zemnho rozhodnut me stavebn ad se souhlasem
dotenho orgnu za zkonem stanovench podmnek uzavt se adatelem veejno-
prvn smlouvu o umstn stavby, o zmn vyuit zem a o zmn vlivu stavby na
vyuit zem. V danm ppad se jedn o tzv. subordinan veejnoprvn smlouvu,

5 Zkon . 186/2006 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm du (stavebn zkon), dnes ji ve znn
pozdjch pedpis, kter nabyl innosti k 1. 1. 2007.

253
jej uzavrn se d 161 a 168 sprvnho du s tm, e ustanoven 167 odst. 3
sprvnho du se nepouije.6
Souasn tak plat, e u nkterch ppad ohlaovn jednoduchch staveb, te-
rnnch prav, zazen a udrovacch prac za stanovench podmnek sta namsto
zemnho rozhodnut postup v souladu s zemn plnovac informac. To podle plat-
n prvn pravy pichz v vahu u tzv. ohlaovanch staveb podaditelnch prav
v 104 odst. 1 stavebnho zkona, piem v takov zemn plnovac informaci p-
slun stavebn ad vymez podmnky proveden pslunch jednoduchch staveb
bez pedchozho zemnho rozhodnut nebo zemnho souhlasu. adatel o zemn
plnovac informaci mus v dosti uvst konkrtn poadavky na informaci v souvis-
losti se svm zmrem na zmnu v zem a konkrtn daje o svm zmru, zejmna
el a technick proveden stavby nebo jinho opaten v zem. Poskytnut zemn
plnovac informace plat 1 rok ode dne jejho vydn, pokud v tto lht orgn, kter
ji vydal, adateli nesdl, e dolo ke zmn podmnek, za kterch byla vydna, ze-
jmna na zklad proveden aktualizace pslunch zemn analytickch podklad,
schvlen zprvy o uplatovn zsad zemnho rozvoje a zprvy o uplatovn zem-
nho plnu.7
Pokud se zemn rozhodnut bude vydvat, jeho vydn bude pichzet v va-
hu jednak v nezkrcenm zemnm zen, ale stejn tak v ppadech stanove-
nch zkonem i v tzv. zjednoduenm zemnm zen. Vedle toho lze v dalch z-
konem stanovench ppadech namsto zemnho rozhodnut vydat jen tzv. zemn
souhlas.
Z dikce, a tak ze systematiky souasnho stavebnho zkona, pitom vyplv, e
svou povahou zkladnmi formami zemnho rozhodovn jsou zemn rozhodnut
a zemn souhlas. To nejzetelnji vyjaduje text ustanoven 76 odst. 1 stavebnho
zkona, kde se uvd: Umisovat stavby nebo zazen, jejich zmny, mnit jejich vliv
na vyuit zem, mnit vyuit zem a chrnit dleit zjmy v zem lze jen na z-
klad zemnho rozhodnut nebo zemnho souhlasu, nestanov-li zkon jinak.
Zatmco zemn rozhodnut je vsledkem zemnho zen (stavebn zkon diferen-
cuje, jak bylo ji poznamenno, mezi bnm, resp. nezkrcenm zemnm zenm
na stran jedn a tzv. zjednoduenm zemnm zenm na stran druh) u zemnho
souhlasu je tomu podle pravy obsaen ve stavebnm zkonu jinak.
prava zemnho souhlasu byla vedena snahou zracionalizovat, zjednoduit a zrych-
lit dosaen cle, jinak sledovanho zemnm rozhodnutm.8 zemnm souhlasem se
tam, kde to prvn prava umouje, nahrazuje zemn rozhodnut (zkon pouv
dikci: Msto zemnho rozhodnut me stavebn ad vydat zemn souhlas, a to).

6 Toto tzv. vylouen ustanoven sprvnho du stanov, e pokud nkter ze stran se zruenm veejno-
prvn smlouvy nesouhlas, me o zruen veejnoprvn smlouvy na dost smluvn strany, kter po-
dala nvrh podle odstavce 1, rozhodnout sprvn orgn pslun podle 169 odst. 1.
7 Obsahov nleitosti dosti o zemn plnovac informaci stanov vyhlka . 503/2006 Sb., o po-
drobnj prav zemnho zen, veejnoprvn smlouvy a zemnho opaten.
8 Touto formou innosti je tak zcela konkrtn sledovn a naplovn zmr stavebnho zkona vyjden
v jeho vodnch ustanovench, kde se v 4 odst. 1 vslovn stanov, e orgny zemnho plnovn
a stavebn ady pednostn vyuvaj zjednoduujc postupy a postupuj tak, aby doten osoby byly
co nejmn zatovny

254
Pitom procedura vydn zemnho souhlasu je jet jednodu, ne je tomu v ppa-
d zjednoduenho zemnho zen.
K proveden pslun procedury a k vydn zemnho souhlasu je pslun sta-
vebn ad, a to na zklad oznmen pslunho zmru adatelem. Vlastn vydn
zemnho souhlasu je zkonem vzno na zcela konkrtn determinujc podmnky.
V prv ad plat, e zemn souhlas me bt vydn, jen pokud m bt dan zmr
uskutenn v zastavnm zem nebo v zastaviteln ploe, pomry v zem se pod-
statn nemn, zmr nevyaduje nov nroky na veejnou dopravn a technickou in-
frastrukturu, a souasn jestlie pedmtn zmr nepodlh posouzen vliv na i-
votn prosted. Prvn prava dle stanov, e zemn souhlas nelze vydat, pokud
nkter zvazn stanovisko dotenho orgnu, kter je k zmru vyadovno, obsa-
huje podmnky, nebo je-li takovm zvaznm stanoviskem se zmrem vyjden ne-
souhlas.
zemn souhlas posta jen v zkonem taxativn stanovench ppadech. Jmenovi-
t se podle aktulnho prvnho stavu jedn o ppady staveb, jejich zmn a zazen,
kter nevyaduj stavebn povolen ani ohlen, ohlaovanch staveb, jejich zmn
a zazen,9 staveb pro reklamu, staveb umisovanch v uzavench prostorech existu-
jcch staveb, nemn-li se vliv stavby na okol, prav ternu, nsyp a vkop do
1,5 m vky nebo hloubky, pokud nejsou vt ne 300 m2 a nehrani s veejnmi ko-
munikacemi a veejnmi prostranstvmi nebo nedochz-li k nakldn s odpady, skla-
dovch, vstavnch a manipulanch ploch do 200 m2 mimo vrakovi a skldek od-
padu, zmn druhu pozemku o vme do 300 m2, a dle tak u zmn staveb.
Oznmen o zmru v zem k vydn zemnho souhlasu, kter podv adatel
mstn pslunmu stavebnmu adu, se podv na formuli, jeho obsahov nlei-
tosti jsou stanoveny v ploze . 9 k vyhlce . 503/2006 Sb., o podrobnj prav
zemnho zen, veejnoprvn smlouvy a zemnho opaten. Ji z oznaen tohoto
formule je zejm, e se jedn o podn, jm se poaduje vydn zemnho souhla-
su, a adatel, resp. podatel, toto mus vdy na uvedenm podn uvst. Mimo to plat,
e se k oznmen vdy pipojuj pedepisovan plohy. Vedle toho, e adatel podal
oznmen o zmru v zem k vydn zemnho souhlasu pslunmu stavebnmu
adu, zkon adateli jet ukld, aby bezodkladn pot, co zmr oznmil, zajistil,
do urit mry obdobn jako ve zjednoduenm zemnm zen, vyven informace
o tomto zmru na veejn pstupnm mst u stavby nebo pozemku, na nich se m
zmr uskutenit. Tato informace mus bt vyvena nejmn po dobu 30 dn.
V prbhu procedury vydn zemnho souhlasu se nejen nekon veejn stn jed-
nn, ale nepichz v vahu v jejm prbhu ani uplatnn nmitek i pipomnek.
Procedura vydn zemnho souhlasu se tak po doruen oznmen o pslunm z-
mru v zem k vydn zemnho souhlasu koncentruje na posouzen samotnho z-
mru. Stavebn ad pot, co obdr oznmen o zmru, nejprve zkoum, zda zmr
spluje zkonem pedepsan podmnky pro vydn zemnho souhlasu. Pokud by sta-
vebn ad shledal, e zmr nespluje podmnky pro vydn souhlasu, nebo je-li teba
9 V tchto ppadech me stavebn ad vydn zemnho souhlasu slouit s vydnm souhlasu s prove-
denm ohlen stavby, pitom postupuje pimen podle ustanoven stavebnho zkona o ohlaovn
staveb.

255
stanovit podmnky pro jeho realizaci, rozhodne usnesenm, e se pedmtn zmr
projedn v zemnm zen, a dle se ji postupuje zpsobem, obvyklm pro bn
zemn zen, k vydn pslunho zemn rozhodnut.10 Toto usnesen stavebn vyd
ve lht do 30 dn od oznmen pedmtnho zmru, a doruuje je toliko podateli
oznmen o danm zmru a mstn pslun obci.
Jestlie vak stavebn ad shled, e oznmen zmr v zem je v souladu se
vemi zkonnmi poadavky, potom vyd zemn souhlas se zmrem, a to takt do
30 dn ode dne jeho oznmen. zemn souhlas se vyhotovuje psemn, piem
k zemnmu souhlasu stavebn ad pipoj situan vkres, kter opat ovovac do-
lokou.
zemn souhlas, obdobn jako zemn rozhodnut, nem asov neomezenou plat-
nost. U zemnho souhlasu prvn prava vslovn stanov, e zemn souhlas plat
12 msc ode dne jeho vydn, piem zemn souhlas pozbv platnosti, pokud ne-
byla v tto lht podna dost o stavebn povolen, ohlen nebo dost o jin roz-
hodnut podle stavebnho zkona, atd. Z kontextu prvn pravy lze za tohoto stavu do-
vodit, e jeho inky nastvaj doruenm oznamovateli zmru.
Prvn prava, jak bylo poznamenno, deklaruje zemn souhlas jako sprvn kon
pichzejc v vahu namsto zemnho rozhodnut, emu koresponduje i to, e po
obsahov i formln strnce jej koncipuje zcela jinak ne sprvn rozhodnut. Stejn
tak i popsan procedura vydn zemnho souhlasu nen, na rozdl od procedury vy-
dn zemnho rozhodnut, sprvnm zenm, co m mj. ten dsledek, e doten
osoby nevystupuj jako astnci zen, a proti vydanmu zemnmu souhlasu se nelze
odvolat. Naproti tomu vzhledem k materiln povaze zemnho souhlasu (ve spojen
s nm se zakld subjektivn prvo ve smyslu sledovan zemnm rozhodovnm) mus
platit, e zemn souhlas je pezkoumateln ve sprvnm soudnictv.
Z pohledu prvn pravy obsaen ve sprvnm du se vzhledem k povaze zem-
nho souhlasu, jako i k procedue, kter je pro jeho vydn stanovena, nabz zvr,
e zemn souhlas je konem podle sti tvrt sprvnho du. V tto souvislosti je
vak teba poznamenat, e vzdor prakticky bezvhradn dvj ustlenosti nzoru, e
zemn souhlas je aktem i konem podle sti tvrt sprvnho du, v pslun od-
born literatue,11 se v judikatue ponkud pekvapiv objevil nzor jin. Nejvy
sprvn soud ve svm rozsudku ze dne 22. 1. 2009, . j. 1 As 92/2008-76, vyjdil prv-
n nzor, e zemn souhlas je rozhodnutm ve smyslu sti druh sprvnho du
a mlo u nj pichzet v vahu odvoln. Prvn vta tohoto rozsudku zn: zemn sou-
hlas vydan na zklad 96 stavebnho zkona z roku 2006 je rozhodnutm ve smyslu
67 odst. 1 sprvnho du z roku 2004, a proto je odvoln proti nmu ppustn. Sd-

10 V ppad, e by zmr sploval podmnky pro jeho projednn ve zjednoduenm zemnm zen, nelze
vylouit, aby k upraven dosti podatele bylo ve vci vydno rozhodnut prv ve zjednoduenm
zemnm zen.
11 Nap. Marek, K. Prcha, P.: Nov stavebn prvo. MU Brno 2007, s. 89 a nsl. Staa, J.: Sprvn po-
stupy podle novho stavebnho zkona, in sbornk Ochrana ivotnho prosted ve sprvnm soudnictv.
Praha, LexisNexis CZ, Krom, Justin akademie 2008, s. 42, 47. Dle Doleal, J. Mareek, J.
Sedlkov, V. Sklen, T. Tunka, M. Vobrtilov, Z.: Nov stavebn zkon v teorii a praxi. Praha,
Linde 2006, s. 188 a nsl. Hegenbart, M. Saka, B. a kol.: Stavebn zkon, koment. Praha, C. H. Beck
2008, s. 96 a nsl., apod.

256
len odvolacho orgnu, kterm byly nmitky vznesen proti zemnmu souhlasu shle-
dny neopodstatnnmi, je teba povaovat z materilnho hlediska za rozhodnut
o odvoln.
Osobn takto koncipovan prvn nzor vyjden v tomto judiktu nesdlm. Jak
jsem ji ve poznamenal, innost veejn sprvy se tradin realizuje v diferencova-
nch, le zpravidla ustlench, formch, kter jsou determinovny jak svoj materil-
n, tak svoj formln strnkou, a to zpravidla v jejich vzjemn jednot. Podstata roz-
manitosti forem innosti mj. souvis i s tm, e jeden a tent obsah, resp. el, me
bt pp. sledovn a dosaen rozdlnmi kony i akty, kter se li svoj vnj formou,
a tak zpravidla i pslunou procedurou, je jejich pijet, resp. vydn, jako pedepsa-
n procedura pedchz. Takovou diferenciac je pitom sledovna monost volit formy
innosti adekvtn faktick obsanosti a sloitosti eench otzek v tom kterm p-
pad. V ppad rozhodnut podle sti druh sprvnho du je vedle obsahu rozhod-
nut zcela zeteln tak pedepisovna jeho forma, stejn jako je zcela transparentn
pojednna procedura, kter jeho pijet, resp. vydn pedchz. Nic z tto pedepiso-
van formln strnky rozhodnut podle sprvnho du vak po mm soudu u zem-
nho souhlasu nen dovoditeln ani vkladem.
Z obsahu stavebn prvn pravy je podle mho nzoru naopak zejm, e zko-
nem pedepisovan prvodn formln a procedurln znaky zemnho souhlasu zcela
zeteln svd podaditelnosti tto formy innosti sti tvrt sprvnho du, a to za
pouit jeho pro tento ppad zcela transparentnho ustanoven 177 odst. 2, ve spo-
jen s jeho 158 odst. 1. To koresponduje i podmnkm vyuitelnosti tto formy in-
nosti, kter pichz v vahu jen ve zcela nekoliznch, resp. nekonfliktnch, situacch,
kde se rozhodovn omezuje na prostou verifikaci splnn pedepisovanch pod-
mnek.
Pokud by ml prvn nzor vyjden v citovanm judiktu perst v tzv. ustle-
nou judikaturu, potom by to v praxi nutn vedlo k popen zkladnch princip, na
nich je souasn stavebn zkon vystavn, a ve svm dsledku by to zejm stavebn
prvn praxi inspirovalo k preferenci volby postup ve standardnm zemnm zen.
To by ovem ve svm dsledku znamenalo pinejmenm rozpor s 4 odst. 1 staveb-
nho zkona. Pro ppad, e by Nejvy sprvn soud opakovan dospl k tmu prv-
nmu nzoru, bylo by nepochybn sprvnj, aby volil postup pedvdan 95 odst. 2
stavy esk republiky, tj. aby se obrtil na stavn soud pro tvrzen rozpor p-
slun stavebn prvn pravy s stavnm podkem. Ostatn nesouhlas s prvnm n-
zorem vyjdenm v citovanm judiktu vyjaduj i jin autoi.12
zemn souhlas tedy podle mho nzoru odvolnm napadnout nelze. Zcela jinou
otzkou je potom monost jeho soudnho pezkoumn. Tady prv naopak, vzhledem
k jeho materilnmu obsahu a ve pipomnanmu zamen a vnmn soudn pe-
zkoumatelnch akt, plat, e zemn souhlas ve sprvnm soudnictv, za podmnek
stanovench zkonem . 150/2002 Sb., soudn d sprvn, ve znn pozdjch ped-
pis, pezkoumateln je.

12 Nap. J. Vedral, v pspvku nazvanm K prvn povaze zemnho souhlasu, in Stavebn prvo, bulletin,
. 12/2009, s. 23 a nsl.

257
3. K PROBLEMATICE OPATEN OBECN POVAHY

Stavebn zkon ve dle jinch specifickch forem innosti veejn sprvy


vrazn vyuv i formu tzv. opaten obecn povahy.
Pipomeme, e opaten obecn povahy a proceduru jeho pijmn, resp. vydv-
n, zavedl sprvn d, s innost od 1. 1. 2006, s tm, e se jm rozum takov zvaz-
n prvn akt orgnu veejn sprvy, kter nen ani prvnm pedpisem, ani rozhodnu-
tm.13 Z pohledu teorie sprvnho prva se takto nabz pedstava akt tzv. smen
povahy, kter vykazuj jak nkter znaky individulnch sprvnch akt, tak i nkter
znaky normativnch sprvnch akt. Zatmco individuln sprvn akty se tkaj kon-
krtn vci a pichz v vahu ve vztahu ke jmenovit individualizovanm subjektm,
a normativn sprvn akty se tkaj obecnji vymezovanch otzek ve vztahu k ble
neurenmu okruhu adrest, potom tedy pro tzv. akty smen povahy plat, e sche-
maticky vzato u nich budou pedmtn znaky individulnch a normativnch sprvnch
akt pichzet variabiln v vahu v podstat kem ve vdy urit vzjemn kom-
binaci.
Sprvn d pitom, pokud jde o monost vyuvn tto formy innosti ve veejn
sprv,14 odkazuje na zvltn zkony, a otevr tak prostor, aby formu opaten obec-
n povahy tam, kde pslun rozhodnut po materiln strnce povaze tchto forem
innosti veejn sprvy odpovdaj, pedepisovaly prv zvltn zkony.15
V na odborn veejnosti pitom nen dnm tajemstvm, e inspirace k prav
opaten obecn povahy v novm sprvnm du vychzela prv pedevm z poteb
a pedstav diskutovanch pi pprav novho stavebnho zkona, a to jmenovit ve
spojen s procedurou a vydvnm zemn plnovacch akt, kter znaky akt sme-
n povahy vdy nesly a nadle tak nesou.16 Obdobn tomu bylo a i nadle je tak
v nkterch jinch oblastech a ppadech innosti veejn sprvy.
Vlastn procedurln reim opaten obecn povahy je sprvnm dem upraven
strun a pitom souasn i pomrn obecn. Dan prav jsou vslovn vnovny
tyi paragrafy s tm, e se pedpokld obdobn vyuit sti prvn sprvnho du
(pedmt pravy a zkladn zsady) a dle pimen vyuit sti druh sprvnho
du (obecn ustanoven o sprvnm zen). Za situace, kdy sprvn d vslovn po-
t s aplikac svch procedurlnch pravidel k opatenm obecn povahy v ppadech,

13 Z logiky vci je zejm, e zdaleka nelo o zcela nov se vyskytnuv problm, nebo ppady a situa-
ce sem podaditeln pichzely v vahu i ped pijetm a nabytm innosti novho sprvnho du, avak
chybla jejich potebn procesn prava. Prv vzhledem k chybjc prav takto specifick procesn
formy innosti se dan ppady zpravidla bu podazovaly pod reim prvnho pedpisu, nebo pod reim
rozhodnut, nkdy dokonce ani takto podazeny nebyly a o tom, jak mlo bt v jejich ppad procedu-
rln postupovno, prava nehovoila.
14 Opaten obecn povahy pichz v vahu jako forma innosti jak pi vkonu sttn sprvy, tak pi v-
konu samosprvy. V podmnkch obc a kraj me bt tedy projevem vkonu penesen psobnosti
i samostatn psobnosti.
15 Opaten obecn povahy se tak do budoucna nabz prv pro ppady akt veejn sprvy se smen-
mi znaky individulnch sprvnch akt a normativnch sprvnch akt, a to jednak tam, kde dosud pe-
depisovan formy innosti pro pedmtn ppady nebyly vyhovujc, a dle i tam, kde se jednalo
o kony i akty veejn sprvy bez dostaten vymezen procedury a odvoditeln formy proveden i
vydn.
16 To se nejzetelnji projevovalo u zemnch pln, kter ve sv zvazn sti, vyhlaovan formou prv-
nho pedpisu, zasahovaly do zcela konkrtnch prv pslunch vlastnk dotench nemovitost.

258
kdy takov opaten ukld17 vydat zvltn zkon, je teba s ohledem na obecn sub-
sidirn povahu sprvnho du dovozovat, e tyto zvltn zkony pitom mohou upra-
vovat i pslun procesn specifika.
Prvnm ppadem zvltn zkonn pravy opaten obecn povahy, po pijet nov-
ho sprvnho du, byl zkon . 127/2005 Sb., o elektronickch komunikacch, kter
se zvaznm opatenm obecn povahy pot hned v nkolika situacch. Nov sta-
vebn zkon je potom v poad druhm takovm zkonem a s formou opaten obecn
povahy vslovn pot pro zsady zemnho rozvoje, zemn pln, regulan pln, vy-
mezen zastavnho zem a pro zemn opaten.
Procedurln reim opaten obecn povahy je v podmnkch stavebnho zkona
ble specifikovn, pro jednotliv skupiny ppad tak do urit mry diferencovn,
a souasn se opr i o subsidirn vyuitelnost obecn pravy reimu opaten obec-
n povahy obsaen ve sprvnm du. Nen pitom bez zajmavosti, e v nkterch
ppadech je procedura vydn pslunho opaten obecn povahy svena jako celek
jedinmu orgnu, v ppadech jinch je naopak rozdlena mezi orgny dva (co je ze-
jmna ppad zemnch pln), piem plat, e sprvn orgn, kter poizuje nvrh
opaten obecn povahy, kon v penesen psobnosti (jde o prosted organizace
zemn samosprvy), zatmco orgn, kter nvrh projednv a schvaluje, je orgnem
konajcm v psobnosti samostatn.
Spolenou pro vechna opaten obecn povahy vydvan podle stavebnho zkona,
jen s nktermi dlmi diferencemi, je potom, mj. prava reimu jejich pezkoumn
pro pp. rozpor s prvnmi pedpisy, avak tato prava ji stoj vn stavebnho zko-
na, a je obsaena dlem ve sprvnm du, a dlem v soudnm du sprvnm. Pitom
plat, e k soudnmu pezkoumn opaten obecn povahy je pslun Nejvy sprv-
n soud.
V nvaznm textu se nebudu podrobnji zabvat procedurou a rozdly pi poizo-
vn, projednvn a vydvn jednotlivch v vahu pichzejcch opaten obecn po-
vahy v reimu stavebnho zkona,18 ale chci pi tto pleitosti dle poukzat toliko
na zajmav stav, kter nastal v naich aktulnch podmnkch ve spojen se soudn
pezkoumatelnos tzv. dvjch zemnch pln.
Podle pedchoz prvn pravy se u zemnch pln diferencovalo mezi zvaznou
a smrnou st, piem zvazn st se vyhlaovala formou obecn zvazn vyhl-
ky. Pokud lo o soudn pezkoumn, k jejich pezkumu byl pslun stavn soud, ve
spojen se svoj pravomoc pezkoumvat stavnost prvnch pedpis.
Zakotven pravomoci Nejvyho sprvnho soudu k pezkoumn obecn povahy
jet ped nabytm innosti novho sprvnho du,19 a stejn tak i novho stavebnho

17 Dikci kdy zvltn zkon ukld bude zejm teba vykldat volnji, nebo nepochybn ne vechna
pedstaviteln opaten obecn povahy bude teba vdy vydvat povinn, a bude asto na vaze sprvn-
ho orgnu, zda potebu vydn opaten obecn povahy shled i nikoliv. Zejm je dan zkonn dikci
teba rozumt tak, e obecnji m na situace, kdy zvltn zkon vydn opaten obecn povahy sprv-
nmu orgnu svuje.
18 Na toto tma autor poukzal v jinch publikacch, nap. v pspvku Prcha, P.: Opaten obecn pova-
hy a nov stavebn zkon, in sbornk: ed. Kadeka, S. Marek, D.: Nov sprvn d v praxi krajskch
ad. Plze, Ale enk 2007, s. 167210.
19 Dolo k nmu nabytm innosti zkona . 127/2005 Sb., a to k 1. 5. 2005.

259
zkona, navodilo otzku, zda lze, ve spojen se soudnm pezkumem, za opaten obec-
n povahy bez dalho povaovat akty, kter spluj materiln znaky opaten obecn
povahy, vyplvajc z defininho vymezen v 171 sprvnho du (akt, kter nen ani
prvnm pedpisem, ani rozhodnutm; svou podstatou jde podle teorie z dvj doby
o tzv. akt smen povahy), nebo zda je souasn tak teba, aby se vdy jednalo o akty,
kter budou jako opaten obecn povahy vslovn oznaeny (formln hledisko).
Soudn praxe se nejprve piklonila k tzv. materilnmu hledisku a ve spojen s tm
zaala pezkoumvat i akty smen povahy podle dvj pravy, a to dokonce i ty,
kter byly vydny jet ped nabytm innosti novho sprvnho du, a stejn tak
i pp. ustanoven zvltnch zkon, vslovn se hlscch k opaten obecn pova-
hy. Pozdji se soudn praxe naopak piklonila k tzv. formlnmu nazrn na opaten
obecn povahy, a souasn stav je takov, e se soudn pezkum opt vrtil k mate-
rilnmu hledisku.
To se nejzetelnji (z cel v vahu pichzejc kly opaten obecn povahy) pro-
jevilo prv v ppad dvjch zemnch pln, pesnji jejich zvaznch st. Nej-
vy sprvn soud nejprve v rozsudku ze dne 18. 7. 2006, j. 1 Ao 1/2006-74, dospl
k zvru, e me jako opaten obecn povahy pezkoumvat schvlen i zmnu zem-
n plnovac dokumentace z doby ped nabytm innosti novho stavebnho zkona,
avak pozdji v usnesen rozenho sentu, ze dne 13. 3. 2007, j. 3 Ao 1/2007-44,
dospl ke zcela opanmu zvru. Jmenovit konstatoval: zemn pln velkho zem-
nho celku schvlen usnesenm zastupitelstva kraje v r. 2006 nen opatenm obecn
povahy a nen zde tedy dna pravomoc soudu dle 4 odst. 2 psm. c) s. . s. k jeho pe-
zkumu v zen dle 101a a nsl. s. . s. Tento prvn nzor Nejvyho sprvnho
soudu nsledn vslovn akceptoval i stavn soud, kdy ve svm usnesen ze dne
20. 3. 2008, sp. zn. III. S 2446/07, uvedl, e argumentaci Nejvyho sprvnho
soudu v usnesen rozenho sentu, ze dne 13. 3. 2007, j. 3 Ao 1/2007-44 nelze ne
oznait za srozumitelnou a s pravidly formln logiky souladnou, je se pln vypo-
dv s nmitkami, resp. argumenty stovatel, je se nyn objevuj v stavn stnos-
ti. Nzor Nejvyho sprvnho soudu je v souladu s rozhodovac innost stavnho
soudu. Nicmn plenrnm nlezem ze dne 19. 11. 2008, sp. zn. Pl.S 14/07, stavn
soud svj prvn nzor zmnil a usnesen rozenho sentu Nejvyho sprvnho
soudu ze dne 13. 3. 2007, j. 3 Ao 1/2007-44, zruil s tm, e zemn pln, vyhlen
obecn zvaznou vyhlkou, je teba povaovat za opaten obecn povahy, na n lze
tak vzthnout i ustanoven o jeho pezkumu v rozsahu stanovenm v 101a a nsl.
s. . s. Nen bez zajmavosti, e Nejvy sprvn soud na tento nlez stavnho soudu
reagoval vce ne pohotov (nlez byl vyhlen 2. 12. 2008), kdy ji dne 3. 12. 2008,
v rozsudku j. 9 Ao 3/2008-38, rozhodl tak, e se zemn pln obce z roku 2004, vy-
dan formou obecn zvazn vyhlky, povauje za opaten obecn povahy.
Takto, v pomrn rychlm sledu, se promujc judikatura vyvolala diskusi a pi-
rozen tak vedla k zamylen nad pesvdivost zvolenho een, jako i nad pe-
svdivost argumentace odvodnn pslunch rozhodnut.20
20 Autor tohoto pspvku se tak do tto diskuse zapojil, a podrobnji ne na tomto mst se k vci vyjd-
il. Viz Prcha, P.: Jet k soudn pezkoumatelnosti dvjch zemnch pln, Stavebn prvo Bulle-
tin, . 12/2009, s. 6066.

260
Nejprve je zejm teba poukzat na to, e v pedmtnm nlezu stavnho soudu
se zejmna konstatuje, e k posouzen toho, zda je urit sprvn akt opaten obecn
povahy, je nutno pistupovat materiln, tj. zda tento napluje oba pojmov znaky
opaten obecn povahy (tj. konkrtnost pedmtu a obecnost adrest). Osobn jsem
toho nzoru, e s ernoblm vidnm rozdlnost materilnho a formlnho nazrn
na znaky aktu jako opaten obecn povahy vystait nelze, a je teba, by v rozdlnch
ppadech logicky diferencovan, vznamov zpravidla zohledovat ob tato hlediska.
Jist, i nepochybn, lze souhlasit s tm, e kad akt, kter me a m bt pova-
ovn za opaten obecn povahy, mus pedevm splovat pslun materiln znaky
(akt smen povahy). Souasn tak jist plat, e o opaten obecn povahy, pi napl-
nn materilnch znak, pjde pp. i tam, kde pslun akt tzv. smen povahy ne-
bude za opaten obecn povahy vslovn oznaen. Po mm soudu vak ale dle nelze
pominout, e v takovch ppadech me platn prvn prava (zpravidla z doby pe
nabytm innosti stvajcho sprvnho du) tak pro vdy dan akt smen povahy
potat s jinou vslovnou formou aktu (nejastji prv bu s prvnm pedpisem i
rozhodnutm), vetn odpovdajc procedury ppravy a pijet, a tady potom bylo
i bude za souasnch podmnek teba, aby cestou novelizace byla pslun zkonn
ustanoven (z povahy vci me jt o ustanoven v nejrznjch zvltnch zkonech)
zmnna, a takovto vslovn uvdn forma vsledenho aktu byla peklopena do
opaten obecn povahy. Pirozen i s pslunou modifikac pp. upraven procedury
projednn a pijet takovho aktu. Jinak by nadle mlo platit, e takov smen akty
je teba vydvat zkonem pedepisovanou formou, tj. formou prvnho pedpisu i for-
mou rozhodnut, a jako takov je tak pp. pezkoumvat. To zejmna z toho dvodu,
e ji stavn prvn prava v l. 2 odst. 3 stavy stanov, e sttn moc lze uplato-
vat jen v ppadech, v mezch a zpsoby, kter stanov zkon, a obdobn i l. 2 odst. 2
Listiny uvd, e sttn moc lze uplatovat jen v ppadech a v mezch stanovench z-
konem, a to zpsobem, kter zkon stanov. Toto stavn prvn pravidlo je v teorii
i praxi obdobn vztahovno i k prvem pedepisovanmu uplatovn veejn moci
v podmnkch zemnch samosprvnch celk. Naproti tomu pro ty ppady (a jen pro
tyto ppady), kde event. dvj prvn prava (z doby ped nabytm innosti sprv-
nho du) s dnou vsledenou formou aktu, a ani s dnou vslovn upravenou pro-
cedurou pedchzejc jeho pijet, nepotala, tam by potom pp. naplnn tzv. mate-
rilnch znak takovho aktu jako opaten obecn povahy bylo mono povaovat za
dostaujc. Smyslem zaveden opaten obecn povahy jako typizovanho aktu
a stanoven typov procedury jeho ppravy a pijet, nebylo jen adekvtnji diferen-
covat ve formch innosti veejn sprvy a nabdnout pro nkter ppady a situace
vhodnj formu aktu ne pedtm, ale tak odstranit procesn deficit tam, kde byla
procedurln prava nejrznjch tzv. akt smen povahy obtn vysledovateln, i
zcela chybla.
Podle mho nzoru lze tedy materiln hledisko pro kvalifikaci vdy pslunho
aktu sprvnho orgnu podle dvj pravy jako opaten obecn povahy bez dal-
ho pout jen tam, kde vsleden forma tohoto aktu, stejn jako vslovn upraven
procedura pedchzejc jeho pijet, chyb. Naopak tam, kde je pro ten kter typ
aktu tzv. smen povahy pedepisovna jin vslovn forma aktu, vetn procedu-

261
ry pedchzejc jeho pijet, resp. vydn, je po mm soudu teba tuto skutenost re-
spektovat.
Logicky vzato si pitom zvltn pozornost zaslou ppady, kdy dvj prvn
prava tzv. akt smen povahy ji byla zmnna, a jin dvj vslovn forma ta-
kovho aktu byla pemnna na opaten obecn povahy (co je prv ppad i dvj-
ch zemnch pln). Tam je potom pro odpov na otzku, jak nahlet na takovto
dve vydan akty z pohledu souasnho pstupu k nim (tj. zda ve smyslu dvj
formy, v n byly vydny, i ve smyslu opaten obecn povahy), po mm soudu uru-
jc, zda nov prava pot i nepot s retroaktivitou. Tuto otzku, tj. otzku retro-
aktivity, podle mho nzoru vak vtina z ve pipomnanch rozhodnut zcela n-
leit nedocenila.
Stvajc stavebn zkon pi svm pijet, tedy v pvodnm znn, s dnou retroak-
tivitou v uvedenm smru nepotal, a v jeho smyslu se myslm jevilo pln korektn
zemn plny za opaten obecn povahy povaovat jenom v tch ppadech, kdy takto
byly jako takov vydvny a za, i po, innosti tohoto zkona, tedy po datu 1. 1.
2007. Tomu tak pln korespondoval i zvr shora citovanho usnesen rozenho se-
ntu Nejvyho sprvnho soudu ze dne 13. 3. 2007, j. 3 Ao 1/2007-44, kter, by
spe nepmo, reflektoval, e prava zemnch pln jako opaten obecn povahy
proveden v novm stavebnm zkon nen ani formln, ani materiln, retroaktivn.
Stavebn zkon byl v mezidob novelizovn a jeho druh novelizace, proveden z-
konem . 191/2008 Sb., pinesla zmnu mj. v tom, e zmnila 188 a v odst. 4 uved-
la: Obecn zvazn vyhlky, jimi byla vymezena zvazn st zemn plnovac do-
kumentace sdelnho tvaru nebo zny, zemnho plnu obce nebo regulanho plnu,
se pro ely tohoto zkona povauj za opaten obecn povahy; ustanoven 174
odst. 2 sprvnho du se nepouije. Na toto zkonn ustanoven jako doplujc
argumentaci nad rmec (pi primrn argumentaci materilnm hlediskem) poukzal
i stavn soud ve shora citovanm plenrnm nlezu, a o toto ustanoven se opr i ar-
gumentace shora pipomnanho rozsudku Nejvyho sprvnho soudu dne 3. 12. 2008,
j. 9 Ao 3/2008-38. Otzkou vak je, zda z dikce pedmtnho zkonnho ustanoven
lze dovodit onu retroaktivitu pro poteby soudnho pezkumu, tj. zda obecn zvazn
vyhlky, jimi byla vymezena zvazn st zemn plnovac dokumentace sdelnho
tvaru nebo zny, zemnho plnu obce nebo regulanho plnu, lze v dsledku toho-
to ustanoven pezkoumvat soudn jako opaten obecn povahy. Osobn tento nzor,
a to ji s ohledem na samotnou uvedenou dikci, nesdlm.
Nzor zaujat judikaturou se, krom sv podstaty (to zejmna ve spojen s uitou re-
troaktivitou), jev obtn srozumiteln i z terminologickho hlediska. Za danho
stavu m toti Nejvy sprvn soud pojmov pezkoumvat obecn zvazn vyhlky
(kter prozatm jinak nepezkoumv), nem je vak pezkoumvat jako takov, ale m
je pezkoumvat jako opaten obecn povahy, piem opaten obecn povahy je
podle znn prvn pravy to, co prvnm pedpisem (v danm ppad obecn zvaz-
nou vyhlkou) nen, tzn., e za tohoto stavu tak m Nejvy sprvn soud jako to, co
prvnm pedpisem nen, pezkoumvat to, co prvnm pedpisem (bylo a dosud) je.
Celkov jsem tedy toho nzoru, e dvj zemn plny, resp. obecn zvazn vy-
hlky, jimi byla vymezena zvazn st zemn plnovac dokumentace, by ani po

262
nabyt innosti zkona . 191/2008 Sb. bt jako opaten obecn povahy soudem (tj.
ve sprvnm soudnictv) pezkoumvny nemly, mla by vak bt zachovna jejich
soudn pezkoumatelnost stavnm soudem (jen tak ostatn v minulosti opakovan
postupoval). Jak vak ukazuje citovan plenrn nlez stavnho soudu a posledn ju-
dikatura Nejvyho sprvnho soudu v tomto smru, soudn rozhodovac praxe do-
spla k vkladu opanmu, jeho vsledkem jsou uvdn, a zdraznme tak zvaz-
n, rozhodnut stavnho soudu i Nejvyho sprvnho soudu.21 Za tohoto stavu je
otzkou, zda v ppad, e zmr zkonodrce byl skuten takov, jak je dovozovno
v tomto diskusn motivovanm pspvku (tj. vslovn upravit reim pro zmny i
pp. zruen obecn zvaznch vyhlek, jimi byla vymezena zvazn st zemn
plnovac dokumentace cestou nyn pedepisovanou pro opaten obecn povahy), zda
se pi pleitosti njak eventuln brzk novelizace stavebnho zkona nezamyslet
nad jednoznanj formulac a pedmtnou zkonnou dikci v pslunm smru upra-
vit. Nejzaz ivotnost dvj zemn plnovac dokumentace je aktuln stanovena
a do 31. 12. 2015, a proto by to zejm jet mohlo i mlo stt za vahu.

4. ZVREN POZNMKA

Zvrem k tomuto pspvku se zejm slu poznamenat, e jej autor


pojal jako zcela diskusn, a pspvek si proto tak nein nroky na absolutizaci sprv-
nosti v nm vyslovench nzor. Jeho clem bylo spe pivst pslun zjmov
orientovan tene k zamylen nad zde pipomenutmi otzkami

ON SOME RECENT FORMS OF ADMINISTRATIVE CONDUCT REGULATED


UNDER THE CZECH CONSTRUCTION ACT

Summary

The article deals with some recent forms of administrative conduct regulated under the
Czech Construction Act. It particularly concentrates on administrative acts called territorial consent and
measure of a general nature. These matters are presented and analysed as to the actual attitude of
adjudication and contemporary administrative case law. This article focuses on a concrete judgment of the
Supreme Administrative Court that has recently provoked an expert discussion on that topic.

21 Je vak teba poznamenat, e toto m vznamn dopad nejen do zemn plnovac praxe samotn, ale
tak do pedstav o prvn zvaznosti akt, kter zpravidla po svm pijet zpochybovny nebyly a nyn
dky monosti zptnho pohledu (kdy na star model pohlme optikou novho stihu) zpochybov-
ny bvaj.

263
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 265270

SOUKROM SLUBA POVOLOVN STAVEB


VE STAVEBNM ZKON
MIROSLAV HEGENBART

VOD

Ve stavebnm zkon1 jsou dva instituty, kter svoj progres pesahuj tra-
din obsah tohoto typu zkona. Je to ochrana nezastavnho zem ped desurbaniza-
c, co je institut zemnho plnovn, a dle povolovn staveb na zakzku investora,
kter zabezpeuj odborn kvalifikovan osoby jmenovit autorizovan inspektoi, co
je institut stavebnho du.2
V nsledujc vaze se budeme vnovat autorizovanm inspektorm, jejich prvn
prava ve stavebnm zkon je v existujc prvn literatue nkdy charakterizovna
jako kus, nedotaen nebo nepln.3 Objevuj se i prvn nzory, kter nabzej z-
kladn een. Povauji tyto snahy za uiten, nebo nm obnauj nejen prvn pro-
blmy, ale tak ns nut pemlet, do jak mry jsme objasnili mon skutenosti,
kter k tto prav vedly a zejmna jak jsou dlouhodob cle a dsledky. Pokusm se
nkter souvislosti naznait.

DVODY PRO NOVOU PRAVU POVOLOVN STAVEB


V SOUKROM SFE

Od osmdestch a devadestch let devatenctho stolet a do 1. ledna


2007 vydvaly stavebn povolen pro nov stavby a zmny staveb vdy stavebn a-
dy,4 zpravidla jako mstn orgny sttn sprvy. Jdrem stavebnho zen, kter ped-
chz vydn stavebnho povolen je pezkoumn nvrhu projektu, zda odpovd tech-
nickm a dalm pedpism upravujcm poadavky na stavby.

1 Zkon .183/2006 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm du (stavebn zkon) ve znn pozdjch
pedpis. Dle v poznmkch se v odkazu na stavebn zkon uvd jen zkratka SZ.
2 143 a 151 SZ.
3 Plos, J.: K nkterm aspektm prvnho postaven autorizovanch inspektor, Bulletin stavebn prvo
. 12/2009; Staa, J.: Jak je a jak m bt prvn povaha autorizovanho inspektora a jeho innosti?,
Bulletin Stavebn prvo . 3/2009.
4 Viz pt stavebnch d: 1. pro Prahu, Plze a esk Budjovice, 2. pro ostatn echy, 3. pro Brno, Olo-
mouc, Jihlavu a Znojmo, 4. pro ostatn Moravu a 5. pro Slezsko. Pijaty v obdob od r. 1886 a 1894.

265
Technick pezkoumn projektu ovlivuje:
a) soulad projektu s pedepsanm prostorovm uspodnm (zemn a regulan pln,
zemn rozhodnut o umstn stavby);
b) odpovdnost stavebnka, projektanta a zhotovitele;
c) technicko-ekonomick rove obsahu a rozsahu projektu a technick pedpisy s ve-
ejnmi poadavky na stavby. Tyto aspekty stavebnho zen mus bt vyven
a celistv. Nap. technick rozsah een poadovan v projektov dokumentaci
nesm bt mn nron ne jsou poadavky obsaen v technickch pedpisech;
dle povinnosti stavebnka, projektanta a zhotovitele5 jsou-li vgn nebo naopak
pesn nepmo ovlivuj hloubku pezkoumn projektu ve stavebnm zen. Pro
kvalitu stavebnho zen je urujc, jak jsou odborn schopnosti pracovnk sta-
vebnch ad.
Od konce devatenctho stolet, kterm zan univerzln pravomoc stavebnch
ad provovat technickou rove projektu ve stavebnm zen pozemnch staveb se
promnila v souladu s technickm a ekonomickm vvojem podstatn kla, sloitost,
technick rove a poadavky na stavby. Je tomu nap. u mechanick pevnosti a odol-
nosti staveb, techniky prosted staveb zejmna ochrana a spora tepla, porn bez-
penost, ivotn prosted, pizpsoben stavby podmnkm handicapovanch osob.6
Ji po druh svtov vlce se objevuj nejprve tendence a poslze prvn pravy,
kter stavebnm adm odnmaj st jejich tradin pravomoci a pesunuj je do sfry
investorsk. Argumentace pro tento postup odpovd podmnkm tehdejho plnovi-
tho zen v dob totality.7
Historicky vzato mme dnes nejvt poet stavebnch ad izolovanch pevn
v mstn rovni obc, kter svoji innost vykonvaj bez odpovdajcho technicko meto-
dickho zen. Stavebn ady paradoxn odely od svho pvodnho posln technic-
kho dohledu nad vstavbou a zabvaj se pevn administrativnmi postupy vyvola-
nmi sloitostmi soudobho sprvnho du a navazujc soudn kontrolou zkonnosti.8

5 152 a 153 a 158 a 160 SZ: viz publikaci Hegenbart, M. Saka, B. a kol.: Stavebn zkon ko-
ment. C. H. Beck, Praha 2008.
6 156 SZ. Ploha 1. na. vl.. 190/2002 Sb., kterm se stanov poadavky na stavebn vrobky oznao-
van CE, ve znn pozdjch pedpis: zde jsou nesystematicky vloeny zkladn poadavky na stavby,
akoliv tato materie nle do stavebnho du.
7 V publikaci Admek, F. k, V.: Nov stavebn pedpisy, Technicko-vdeck vydavatelstv, Praha
1952, se na s. 125 v petisku dvodov zprvy k 9 zk.. 280/1949 Sb., o zemnm plnovn a v-
stavb obc uvd: V budoucnosti lze za uritch podmnek upoutt od dosavadnho stavebnho po-
volen a umonit, aby stavebn zen bylo podstatnji zrueno; rozhodujc budou zejmna okolnosti, zda
stavbu projektuje a provd nrodn podnik Zkon . 87/1958 Sb., o stavebnm du, v 10 ve spoje-
n s 11 a)1. stanovil, e u staveb, kter se schvaluj podle pedpis o dokumentaci staveb, stavebn ad
nepezkoumv projekt stavby podle technickch pedpis, nebo dokumentace staveb v tomto ppad
vypracovvaj projektov organizace, kter ru za jej kvalitu a technickou rove a pi schvalovacm
procesu po linii investora je navc dokumentace odborn posouzena. Pedpism o dokumentaci staveb,
tj. reimu vypracovvn, projednvn a schvalovn dokumentace staveb, podlhaly stavby, jejich in-
vestory byly socialistick organizace, tedy pevn vtina staveb. srovnej zk.. 42/1950 o doku-
mentaci staveb a vyhl. . 152/1950 .L. o dokumentaci staveb. I kdy jde o prvn uspodn z doby
totality, je zajmav tm, e stavebnm adm odnm pravomoc technick kontroly projekt, ale pone-
chv naopak posouzen souladu s zemnm plnem, opaten vyjden dotench orgn a vypodn
nmitek astnk zen.
8 Dnes v R je pes 700 stavebnch ad, viz sdlen Ministerstva pro mstn rozvoj z 30. 11. 2006; ve
srovnn s tm bylo v roce 1950 jen 28 stavebnch ad, v roce 1958 vzrostl jejich poet na 184. Zk.
. 500/2004 Sb., sprvn d a zk. . 150/2002 Sb., soudn d sprvn.

266
Za tchto okolnost bylo teba koncipovat prvn pravu, kter by postupn pomo-
hla stavebnm adm zejmna v povolovn sloitch staveb (i kdy tento cl se v d-
vodov zprv ke stavebnmu zkonu neobjevuje) a nastolila reim, kter vrt sta-
vebnmu zen jeho pvodn technick posln kontroly projektu stavby.
Bylo teba zejmna vyhnout se procesm sprvnho du a pizpsobit povolovn
stavby potebm zen ppravy stavby po linii stavebnka respektive kvalifikovanch
subjekt, kter si stavebnk zajiuje pro tuto innost, jako je nap. projektant a zhoto-
vitel. Zsada tto ppravy stavby spov na kooperaci mnohoetn a prun spolu-
prce, nikoliv na konfrontaci, by legalizovan.
Stavebnk (investor) m ve stavebnm zkon stanoveny svoje povinnosti jednak
souhrnn,9 jednak v dlch povinnostech u nkterch jednotlivch institut zkona.
Stavebnk je primrn povinen dbt na dnou ppravu a provdn stavby, pokud sta-
vebnk nepenese tuto svou odpovdnost nebo jej st na odborn zpsobilou prv-
nickou nebo fyzickou osobu, (osobu provdjc inenring10 nebo na projektanta nebo
zhotovitele) a je postiiteln pokutou bu za sprvn delikt nebo pestupek. Stavebnk
m t vslovnou povinnost mt na zeteli zejmna ochranu ivota osob nebo zvat,
ochranu ivotnho prosted a majetku i etrnost k sousedstv, tedy mezi jinm ne-
sporn ochranu veejnch zjm. Proto je mon na stavebnka, v t i on me, pe-
net rzn kompetence historicky nleejc sttn sprv, jako nap. vydn povolen
ke stavb. Tento vdsk model je, pokud vm, nejprogresivnj a pro ns zcela ne-
zvykl.11 Jist vak je, e v pstupu k interpretaci institutu naeho autorizovanho in-
spektora je nutn brt na zetel v souvislosti s postavenm, zjmy a odpovdnost sta-
vebnka, co se opomj.
Modern zpsob kontroly technickch poadavk v nvrhu projektu staveb a tomu
pizpsoben model povolovn stavby za pomoci soukromch odbornk podle pr-
zkumu, kter v r. 2006 provedlo Consorcium of European Building Control, je v t i
on me zejm u 21 evropskch stt.12 esk model je nejble modelu praktikova-
nmu v Anglii a Walesu, kde soukrom inspektoi nazvan aproved inspektors (schv-
len inspektoi) mohou od stavebnch ad pevzt cel stavebn zen. Anglick
model funguje od r. 1985, zatm naich prvnch 23 autorizovanch inspektor bylo mi-
nistrem pro mstn rozvoj jmenovno a v prosinci 2007.
Pro uplatnn soukromch odbornk pi povolovn staveb tedy mluv soudob po-
teby technickho rozvoje ve vstavb, zven loha a sla stavebnka, jeho odpo-
vdnost a celkov mezinrodn tendence potvrzujc sprvnost tto cesty a signalizuj-
c nov prvky ve sttn sprv.
9 152 SZ.
10 152 ve spojen s 158 SZ.
11 Svensson, L.: Vvoj a stav vdskho stavebnho zkona, Bulletin Stavebn prvo . 3/1997.
12 Bulding Control Systems in Europe, vydalo Consortium of European Building Control, publikovno
v BCR Issue 2 June 2006; Vchov, J: Autorizovan inspektor v nvrhu vcnho zmru stavebnho z-
kona a schvlen inspektor ve Velk Britnii, Bulletin Stavebn prvo . 2-3/2001; Kubatzky, A.: Prvn
analza funkce zodpovdnho znalce ve stavebnm povolovacm zen v SRN, Bulletin Stavebn prvo
. 23/2001; Vlk, B.: Problematika autorizovanch inspektor v anglickm stavebnm prvu, Bulletin Sta-
vebn prvo . 1/2005; Hegenbart, M.: K nvrhu na stenou privatizaci stavebnho zen, Bulletin Sta-
vebn prvo . 23/2002; Flgl, E.: Autorizovan inspektoi v anglick prvn prav, Bulletin Stavebn
prvo . 3/2006; Principy prvn pravy eskho veejnho a soukromho stavebnho prva a jeho sble-
n s prvem EU (podklad pro Evropskou konferenci v Praze), Bulletin Stavebn prvo . 3/1996.

267
PRINCIPY A PROBLMY INSTITUTU
AUTORIZOVANCH INSPEKTOR

Systm autorizovanch inspektor stoj na zsad centralizace systmu


a vysokch nrok na odbornost.13
Autorizovan inspektoi jsou jmenovni ministrem pro mstn rozvoj a za stanove-
nch zkonnch podmnek t odvolvni. Psobnost autorizovanch inspektor je ce-
losttn na rozdl od mstn psobnosti stavebnch ad. Autorizovan inspektor je
jmenovn na 10 let s monost prodlouen jeho innosti o dalch 10 let.
Ped jmenovnm mus prokazovat svoji odbornost nejmn magisterskm vzdl-
nm, 15 letou prax v provdn a nebo v projektovn staveb, zskat autorizaci archi-
tekta nebo inenra a sloit psnou zkouku z prvnch i technickch znalost.
(Pozn.: Pracovnci stavebnch ad takovou praxi ani autorizaci pedepsanou ne-
maj a skldaj zkouku nikoliv z technickch znalost, ale jen z prva.)
Vjimka z pedepsan praxe autorizovanho inspektora je jedin mon a me bt
udlena u odbornk z vysokch kol a z vzkumnho nebo vdeckho stavu.
Fyzick osoby vykonvaj innost autorizovanho inspektora jako svobodn povo-
ln, tzn., e ad hoc se mohou obklopovat dalmi odbornky podle povahy eenho
ppadu, ani se sn odpovdnost autorizovanho inspektora.14
Autorizovan inspektor vyvj svoji innost na zklad smlouvy. V tto smlouv se
me zavzat, e pro stavebnka (investora) osvd certifiktem, e navrhovan stav-
ba me bt provedena, nebo me zpracovat odborn posudek (certifikt) pro vyd-
n kolaudanho souhlasu nebo pro jin ely podle stavebnho zkona (tedy nikoliv
pro jin ely) a dohlet na provdn stavby. Na vzvu stavebnho adu je povinen
poskytnout expertn souinnost, kterou hrad stavebn ad. Expertizu nesm provst
v ppad, e pesahuje rmec jeho odborn kvalifikace. Autorizovan inspektor mus
tak vedle certifiktu zpracovat nvrh kontrolnch prohldek, kter m provdt sta-
vebn ad. Smlouvu neme inspektor uzavt bez pojitn nebo je-li ve stetu zjm,
kter zkon upravuje velmi iroce.15
Smlouva umouje autorizovanmu inspektorovi postupovat bez zbytench for-
malit, pohotov, prun a bez zdrovn pipravovat odborn zvry (certifikt). Sta-
vebn ad mus naopak postupovat podle sprvnho du, take lze se dokat v mezi-
nrodnm hodnocen uvdnho pkladu, e v Praze trvalo zskn stavebnho povolen
ke stavb jednoduchho skladu a jeho pipojen k inenrskm stm 251 dn, bylo
nutn 36 povolen a vynaloen velkch nklad.16
Frustrujc je, e institut autorizovanho inspektora ve svm ratio legis je pokaen
vlennm psobnosti, kter zjevn do zamen technick kontroly projektu stavby
nepat. Jde konkrtn o postup autorizovanho inspektora ve zkrcenm stavebnm -
zen pi odstraovn rozpornch nmitek mezi osobami, kter by jinak byly astn-

13 143 SZ.
14 144 odst. 4 ve vazb na 147 SZ.
15 146 SZ.
16 Pavlk, M. Geginat, C. Malinska, J.: Vznik nov profese bhem jednoho roku ppadov studie, vy-
dalo jako Smart Lesson Mezinrodn finann korporace ve Svtov bance.

268
ky zen. Zkrcen stavebn zen provdn autorizovanm inspektorem lze toti
spn dovrit oznmenm stavebnmu adu, e stavbu lze uskutenit za podmnky
a) e stavbu lze provst, jestlie byla opatena zvazn stanoviska dotench orgn,
b) bezrozporovho vyjden osob, kter by byly jinak astnky zen. Zatmco u z-
vaznch stanovisek dotench orgn nebude mt inspektor zpravidla problm, nebo
v dokladov sti projektov dokumentace zpracovan projektantem je bude mt shro-
mdna17 a jejich promtnut do projektu stavby zkontroluje, u vyjden potencil-
nch astnk zen nen ze zkona expresis verbis ani jasn, kdo mu je vlastn ped.
Musme si proto vypomoci vkladem: Z povinnosti stavebnka, e mus mt na zeteli
etrnost k sousedstv, v souvislosti se zkazem zneuit vlastnickch prv v Listin z-
kladnch prv a svobod a ochran sousedskch prv v obanskm zkonku18 vyplv
povinnost stavebnka opatit i tato vyjden. Autorizovan inspektor mus vak zkon-
trolovat, zda vyjden reprezentuj celou klu osob, pichzejcch v vahu jako
astnk zen pi stavebnm zen. Vykonv-li svobodn povoln me si pro
tento kol zajistit advokta nebo jinho prvnho odbornka. V kadm ppad ply-
nulost procesu kontroly projektu se zadrhne tm spe, e mus zajistit vypodn ne-
uspokojench nmitek u stavebnho adu nepli transparentnm procesem.19

ZVR

Chceme-li tedy v budoucnosti prohloubit technick fundament innosti


autorizovanho inspektora, musme pemlet v perspektivch budouc pravy staveb-
nho zkona, nikoliv zplatovn novelami. Dovolm si nabdnout een, vdom si
svru, kter me vyvolat.
Podle mho nzoru lze de lege ferenda uvaovat o vyputn rozhodnut o umstn
stavby z procesu vstavby, kter vvojem tohoto institutu v prvnm du se promni-
lo z pvodn deklaratornho sprvnho rozhodnut20 na pevn konstitutivn sprvn
akt. O tto skutenosti svd nejlpe dnen obsah a rozsah dokumentace, kter se
pedkld k zemnmu zen a kter podrobn objasuje een stavby v souhrnn
technick zprv, tak ve vkresov dokumentaci.21
Stavebnk tak proto v praxi ji zadv dal navazujc stupe projektov doku-
mentace pedepsan a pro stavebn zen22 s rizikem, e tuto dokumentaci nebude
moci vyut, nebo rozhodnut o umstn stavby bude odmtnuto, pop. projektov do-
kumentace se bude muset pepracovat v dsledku podmnek uvedenho rozhodnut.
Riziko vych nklad je pro stavebnka men zlo, ne neschopnost pohotov reago-
vat na podmnky trhu ve vstavb.

17 Ploha 1 bod D vyhl. . 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.


18 l. 11, odst. 3 Listiny zkladnch prv a svobod, 127 obanskho zkonku; 152 SZ.
19 117 odst. 4, 114 SZ.
20 11, 12 zkona . 84/1958 Sb., o zemnm plnovn; bod a) 21 a 26, 47 vyhl. . 152/1959 Sb., o do-
kumentaci staveb.
21 Ploha . 4 vyhl. . 503/2006 Sb., o podrobnj prav zemnho zen, veejnoprvn smlouvy a zem-
nho opaten.
22 Ploha 1 vyhl. . 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.

269
Za popsan situace jev se mon stavebnkovi uloit zskat zemn plnovac in-
formaci o podmnkch vyuit zem pro uvaovanou stavbu, kter sdl, e lze v da-
nm zem stavt, pop. jak zsadn pomry stavebnka ekaj. Druhm krokem by
bylo vydn stavebnho povolen 1. stupn stavebnm adem. To by vyadovalo, zhru-
ba rmcov eeno, pedloen slouen dokumentace pro rozhodnut o umstn stav-
by a projektov dokumentace pro stavebn povolen pro toto zen. V zen by se t
projednvaly nmitky obou skupin astnk zen, kter dosud uplatuj svoje prva,
jak ve skupin zemnho zen, tak ve skupin pi stavebnm zen.23 U sloitch sta-
veb by stavebn ad vyadoval vydn definitivnho stavebnho povolen 2. stupn na
zklad technickho projektu, kter by zpravidla provoval autorizovan inspektor
a vydval certifikt definitivnho povolen stavby. Autorizovan inspektor by tak ne-
musel eit subtiln problmy prvn s astnky zen, kter byly stavebnm adem
projednny v pedchozm zen.
V zen o vydn stavebnho povolen 1. stupn by mohl hrt autorizovan inspek-
tor tak roli experta, zejmna u technicky nronch staveb, a to pro stavebn ad, ale
na nklad stavebnka.
V mn sloitch ppadech staveb by v zen o vydn stavebnho povolen mohl
stavebn ad vydat jedin rozhodnut povolujc zahjen a provdn stavby.
Jsem si vdom, e tento nvrh vyaduje vestrannou analzu a pravu v kontextu
a zcela novho stavebnho zkona. Prce na nov legislativn prav by mohly ana-
lzami innosti souasn prvn pravy zapot, nebo u rozshl legislativn pravy,
jako je stavebn zkon, trvaj zpravidla deset let.

PRIVATE SERVICE OF BUILDING PERMISSION


IN THE BUILDING CODE

Summary

Author discusses legal arrangement of the new 2006 building code, which allows authorized
inspector, as an independent expert, to issue permission on the building based on the contract with the
developer. The essay states arguments for such a progressive arrangement and elaborates on such questions
as settlement of the objections of parties involved in the permitting process and proposes de lege ferenda
solution that is legally transparent and straightforward.

23 85, 109 SZ.

270
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 271284

SMLUVN MONOPOL OHLEDN DODVEK RUD,


SUROVIN NEBO ZVLTNCH
TPNCH MATERIL
VE SMLOUV O ZALOEN EURATOMU
JAKUB HANDRLICA

1. VOD

Zatm co prvn d Evropskho spoleenstv, resp. Evropsk unie je


esk odborn veejnosti nkolik let po vstupu esk republiky do evropskch inte-
granch seskupen ji dostaten znm, zstv prvn d druhho z evropskch in-
tegranch spoleenstv, tj. Evropskho spoleenstv pro atomovou energii (dle
jenom: Euratom anebo Spoleenstv) do znan mry mimo pozornost tuzem-
skch odbornch prvnickch kruh.1 innost a do znan mry i sama existence
Euratomu byla bhem desetilet nsledujcch po podepsn mskch smluv (Smlou-
vy o zaloen Evropskho spoleenstv pro atomovou energii (dle jenom: Smlouva
anebo Smlouva o zaloen Euratomu) a Smlouvy o zaloen Evropskho hospod-
skho spoleenstv z r. 1957) tm zcela zastnna aktivitou druhho z integranch
spoleenstv. Bhem ppravy mskch smluv v prvn polovin padestch let byly
ovem do projektu Euratomu vkldny pomrn velk nadje a prv budouc Evrop-
sk spoleenstv pro atomovou energii bylo v nkterch odbornch kruzch povaov-
no za perspektivn model budouc evropsk integrace.2

1 V zahrani dolo v poslednm obdob k bilancovn zejmna v souvislosti s vrom 50. let ode dne po-
depsn Smlouvy o zaloen Euratomu. Srov. nap. Grunwald, J.: Euratom Treaty history and the way
forward a Alehno, I.: The Euratom Supply Agency: Past, Present and Future, ob In: INLA/AIDN:
Nuclear Inter Jura 2007: Proceedings/Actes du Congrs, Bruxelles, Bruylant 2008, s. 10751084
a 10851098. Dle tak v souvislosti s nvrhem stavy pro Evropu, resp. Lisabonsk smlouvy: Papen-
kort, K.: Der Euratom Vertrag im Lichte des Vertrages fr Europa, Baden Baden, Nomos Verlag 2008;
Prieto Serano, N. Wakening the serpent: reflections on the possible modification of the Euratom Treaty.
International Journal of Nuclear Law, 1, 2006, . 1, s. 1118; True, C.: The Euratom Community Trea-
tys prospects at the start of the new millenium. International Journal of Nuclear Law, 1, 2006, . 3,
s. 247260. Co se te aktuln debaty ohledn interakc prva Euratomu a prva ivotnho prosted:
Barnes, P. The Resurrection of the Euratom Treaty: Contributing to the Legal and Constitutional Fra-
mework for Secure, Competitive, and Sustainable Energy in the European Union, In: Etty, T.; Somsen,
H. (eds.): The Yearbook of European Environmental Law, 8, Oxford, Oxford University Press 2008,
s. 182215. Sporadicky se vyskytujc esk publikace se spe zabvaj nktermi praktickmi aspekty
dan problematiky. Nap.: uransk, F. Zsobovac agentura Euratomu, R se stane jejm lenem. Bez-
penost jadern energie, 12 (50), 2004, . 3/4, s. 7377.
2 K postoji Francie a Nmecka v prbhu ppravy Smlouvy o zaloen Euratomu srov.: Guillen, P.: La
France et la ngociation des traits de Rome: lEuratom a Weilemann, P.: Die Deutsche Haltung
whrend der Euratom Verhandlungen, ob In: Serra, E. (ed.): Relance Europenne et les traits de
Rome, Brussels, Bruylant 1989, s. 514524; 531545. K recepci Evropskho spoloenstv pro atomo-
vou energii v soudob odborn literatue srov. nap.: Delahousse, J.: La Communaut Europenne de

271
Pedkldan pspvek si klade za cl strun nastnit jeden ze specifickch institu-
t prvnho du Euratomu, a to vlun nabvac prvo Zsobovac agentury Eurato-
mu, kter v rmci Spoleenstv de facto konstituuje smluvn monopol ohledn dod-
vek rud, surovin nebo zvltnch tpnch materil, majcch svj pvod na zem
tetch zem, tj. vn Spoleenstv. Problematika je v zahrani pedmtem irok disku-
ze,3 v esk republice jsou tyto otzky diskutovny spe v rmci dotenho prmys-
lu. Pedkldan lnek tak me bt chpn tak jako pspvek do diskuze ohledn
prvn pravy vnjch hospodskch vztah Evropsk unie, resp. ohledn vnjch
vztah na poli energetiky a energetick bezpenosti.

2. VZNAM ZSOBOVN RUDAMI, SUROVINAMI


A ZVLTNMI TPNMI MATERILY

Smlouva o zaloen Euratomu obsahuje v kapitole est ustanoven, t-


kajc se politiky zsobovn ohledn rud, surovin nebo zvltnch tpnch mate-
ril. Vymezen tchto komodit je pitom pedmtem l. 197 Smlouvy, podle kter-
ho se:
Oznaenm zvltn tpn materil rozum plutonium 239, uran 233, uran obo-
hacen uranem 235 nebo 233; dle kad produkt obsahujc jeden nebo vce ve
uvedench izotop a jin tpn materily, kter ur Rada usnesenm pijatm kvali-
fikovanou vtinou na nvrh Komise; oznaen zvltn tpn materil se vak ne-
vztahuje na suroviny.
Oznaenm uran obohacen uranem 235 nebo 233 se rozum uran obsahujc
bu uran 235, nebo uran 233, i tyto dva izotopy v takovm mnostv, e pomr mezi
soutem tchto dvou izotop a izotopem 238 je vy ne pomr mezi izotopem 235
a 238 vyskytujc se v prod.
Oznaenm suroviny se rozum uran obsahujc sms izotop, je se nachzej
v prod, uran, u nho obsah uranu 235 je ni ne normln, thorium, veker
ve uveden materily ve form kovu, slitin, chemickch slouenin nebo koncentr-
t, veker jin materil obsahujc jednu nebo vce ve uvedench hmot v takov
koncentraci, jakou ur na nvrh Komise Rada usnesenm pijatm kvalifikovanou
vtinou.

lEnergie Atomique (Euratom), In: Guiffr, A. (ed.): Il diritto della energia nucleare, Milano, 1961,
s. 215236; Drck, H.: Die internationale Zusammenarbeit bei der friedlichen Verwendung der Atom-
energie innerhalb Europas, Frankfurt am Main, Alfred Metzner Verlag 1959 a Rieber, H.: Europische
Atomgemeinschaft, Baden Baden, Verlag August Lutzeyer 1957.
3 Srov. nap. Alehno, I.: The Euratom Supply Agency: Past, Present and Future. In: AIDN/INLA: Nuclear
Inter Jura 2007: Proceedings/Actes du Congrs, Bruxelles, Bruylant 2008, s. 10751084; Barsi, T.:
Enrichment contracts in the European Union after the INB judgement, In: AIDN/INLA: Nuclear Inter
Jura 2007: Proceedings/Actes du Congrs, Bruxelles: Bruylant, 2008, s. 10991124; Bouquet, A.: How
current are Euratom provisions on nuclear supply and ownership in the view of the European Unions
enlargement? Nuclear Law Bulletin, 2001, . 68, s. 738 a Lennartz, R.; Bouquet, A.: The Legal Fra-
mework of the European Atomic Energy Communitys Common Supply Policy in Nuclear Materials in
the Light of the ENU and KLE Cases. Energy in Europe, Ro. 27, 1995, s. 2131.

272
Oznaenm rudy se rozum veker ruda obsahujc v prmrn koncentraci, ji
stanov na nvrh Komise Rada usnesenm pijatm kvalifikovanou vtinou, ltky umo-
ujc zskat vhodnm chemickm a fyziklnm zpracovnm ve uveden suroviny.
K vznamu ve uvedench kov pro prmyslov vyuit v rmci Spoleenstv je
mon vodem tohoto pojednn uinit nkolik strunch poznmek:
Prvn laboratorn izolovanou sloueninou uranu byla uranov lu izolovan lkr-
nkem a profesorem chemie Martinem Heinrichem Klaprothem (17431817) v roce
1789. Objev byl oznmen v projevu ped Pruskou akademi vd 24. z 1789. Nov
prvek byl pojmenovn podle planety Uran, kter byla objevena krtce pedtm (1781).
Klaproth analyzoval rudu z dolu George Wagsfort ve Wittingshalu v Sasku. Uran se
pak pouval k barven skla a glazur, kterm dodv zelenou barvu, ten byl v es-
km Jchymov a v britskm Cornwallu.4
V roce 1896 zjistil francouzsk fyzik Henri Becquerel (18521908), e uran je ra-
dioaktivn. Marie Curie-Sklodovsk se svm manelem pot z uranov rudy (jchy-
movskho smolince) izolovala dva nov prvky: nejdv polonium a o nco pozdji pak
i radium. Uranov rudy pak byly a do 30. let (objev umlch izotop) pouvny pro
vrobu radia v nm obsaenho, jeho se krtce po objevu zaalo vyuvat v malch
mnostvch pro lkask ely.
pln prvn jadern reaktor byl sputn v Chicagu ve Spojench sttech (Chicago
Pile 1), ten vak slouil prvotn k vdeckch elm. Prvn elektrrna byla po-
stavena ve Velk Britnii, ani ta vak nedodvala proud do st. Prvn elektrr-
na, kter dodvala proud do st, byla sputna a v roce 1954 v bvalm SSSR
( ). Za prvn komern jadernou elektrrnu na Zpad je povaovno
zazen v Calder Hall v Sellafieldu ve Velk Britnii, kter bylo sputno v roce 1956.
Pro vyuit uranu jako jadernho paliva je nutn zvit koncentraci izotopu 235U
z 0,72 % vtinou na 24 %. Pro pouit v jadern bomb je koncentraci teba zvit
na hodnotu pes 95 %. Jako jadern palivo se d v tzv. tkovodnch reaktorech vy-
ut rovn prodn uran, je to vak mnohem nronj, proto se tato monost zatm
v praxi pli nevyuv.
Mezi zkladn technologick pro obohacen uranu postupy pat elektromagnetick
separace, difuze, centrifugln separace a ionizace laserem. Jako odpad po obohaco-
vn uranu zbude tzv. ochuzen uran (zbaven podstatn sti izotopu 235U vyuitel-
nho jako palivo pro jadern reaktory). Uran je pro svou vysokou hustotu vyuvn
vude tam, kde je douc vysok hmotnost (vyven, nutnost doshnout vysok ki-
netick energie pi malm objemu).
Uranov rudy se ve velkm mnostv vyskytuj v Kanad, Austrlii, Spojench st-
tech americkch, Nigeru, Nigrii, Kongu Brazaville, Kongu Kinshasa, Namibii,
Gabonu, Rusku, Uzbekistnu, Kazachstnu a Jihoafrick republice. V Evrop se uran
t nebo til v Sasku, v anglickm Cornwallu, v Rumunsku, na Ukrajin a v esku.
Probhaj jednn o mon tb na Slovensku. Tba v Evrop je vak v souasnosti
z celosvtovho hlediska povaovna za marginln.

4 Historick pehled vyuit uranov rudy je mon najt v dle Goldschmidt, B.: Uraniums scientific his-
tory 17891939. Dostupn na: <http://garnet.berkeley.edu/~rochlin/ushist.html>.

273
Co se te mrovho vyuit jadern energie pro ely produkce elektrick energie
v Evrop, je mon poukzat na nsledujc skutenosti: Cel ada evropskch stt
pijala v reakci na udlosti v americkm Three Miles Island (1979) a v sovtskm er-
nobylu (1986) rozhodnut o zastaven jadernho programu na svm zem. V soused-
nm Rakousku probhlo ji v r. 1978 velidov referendum ohledn uveden do pro-
vozu jadern elektrrny Zwendendorf. Jeho vsledek byl negativn a ml za nsledek
pijet zkonn prvn pravy, zakazujc prmyslov vyuvn jadern energie (Atom-
sperrgesetz), kter byla v r. 1999 doplnna prvn pravou ve form stavnho zkona
(Bundesverfassungsgesetz fr ein atomfreies sterreich).5 Tak ve vdsku (1980)
a v Itlii (1987) se uskutenilo velidov referendum, kter mlo za nsledek politic-
k rozhodnut o ukonen prmyslovho vyuit jadern energie. Stejn rozhodnut
padlo ve panlsku (1983), v Belgii (1999) a v Nmecku (2000).6
Situace ohledn prmyslovho vyuvn jadern energie v rmci Euratomu byla
tedy na potku druhho tiscilet takov, e jadern energie je v souasnosti vyuv-
na v jeho 17 lenskch sttech, piem sedm z nich (Rakousko, Belgie, Nizozem,
Nmecko, panlsko, vdsko a Itlie) uinilo v minulosti rozhodnut o ukonen
svho jadernho programu. Deset z 27 souasnch lenskch stt Euratomu (Portu-
galsko, Irsko, Dnsko, Polsko, Lucembursko, Lotysko, Estonsko, Malta, ecko
a Kypr) pitom atomovou energii nikdy prmyslovm zpsobem nevyuvali. Aktul-
n procesy, oznaovan jako jadern renesance, kdy cel ada stt identifikuje prv
prmyslov vyuit jadern energie jako klovou opci v rmci vnitrosttnho energe-
tickho mixu (nap. vdsk vlda schvlila dne 4. nora 2009 novou energetickou
koncepci, ve kter rozhodla o vstavb novch jadernch blok nhradou za vyazo-
van, obdobn procesy v souasnosti probhaj nap. v Itlii a v sousednm Polsku),
ve uveden konstatovn do znan mry relativizuj. S ohledem na probhajc dis-
kusi o zajitn energetick bezpenosti me bt odlin od vvoje v tzv. post-er-
nobylskm obdob jadern energie identifikovna jako klov zdroj energie, m se
ve nastnn diskuse o politick legitimit evropskho integranho spoleenstv
v tto oblasti posouv do jin roviny.

3. IDENTIFIKACE KLOVCH USTANOVEN SMLOUVY


O ZALOEN EURATOMU

Smlouva o zaloen Evropskho spoleenstv pro atomovou energii (Eur-


atomu) m charakter promonho dokumentu. Zatmco ustanoven Pask smlouvy

5 Srov.: Posendorfer, D.: Die Entstehung der Umweltpolitik in sterreich. Von den Anfangen der Um-
weltpolitik zu einer Nachhaltigkeitspolitik: Modellfall sterreich? Sien, VS Verlag fr Sozialwissen-
schaften 2007, s. 2334.
6 V Belgii byla stanovena lhta k ukonen provozu jadernch zazen v dlce 40 let. V Nmecku byla
tato lhta na zklad dohody s energetickm prmyslem (tzv. Atomkonsens) stanovena na 32 let. V ji-
nch zemch je rozhodnut o osudu jadernho programu v rukou mnc se exekutivy. Ve vdsku byla
pvodn stanoven zkaz zizovn novch jadernch zazen a lhta pro odstaven existujcch do
r. 2010, kter byla ovem v r. 2006 dle prodlouena. V Nizozem bylo v r. 1994 legislativou rozhodnu-
to o ukonen prmyslovho vyuit jadern energie, toto rozhodnut bylo ovem v r. 2005 zvrceno
s tm, e lhta pro odstaven reaktor byla stanovena vhledov na r. 2034.

274
a druh msk smlouvy smrovala zejmna k odstrann vnitnch barir pohybu
zbo (resp. slueb, osob a kapitlu) a vytvoen unifikovanch pravidel hospodsk
soute v rmci integranho prostoru, Smlouva o Euratomu zakotvila zejmna me-
chanismy, smrujc k podpoe rozvoje jadern energetiky v rmci tohoto evropskho
integranho spoleenstv.
Poslnm Evropskho spoleenstv pro atomovou energii je dle l. 1 Smlouvy pi-
spt k vytvoen podmnek nezbytnch pro rychl vybudovn a rst jadernho pr-
myslu za elem zven ivotn rovn v lenskch sttech a k rozvoji vztah s ostat-
nmi zemmi. Toto provoln je nutno vnmat v relaci k asovmu obdob, ve kterm
bylo uinno. Jadern energie byla v obdob 50. let vnmna jako energetick zdroj bu-
doucnosti, Sinajsk krize v r. 1956 navc prokzala limity zsobovn ropou ze zem
Blzkho vchodu.7 Prmysl jadern energetiky byl ovem souasn v signatskch
zemch Smlouvy o zaloen Euratomu ve stadiu zrodu a k jeho spnmu vybudov-
n a fungovn bylo zapoteb jak koordinaci vzkumnch a rozvojovch aktivit na
stran jedn, tak rozshlch finannch investic na stran druh. To je tak dvod, pro
Smlouva o zaloen Euratomu ve svm l. 2 stanovuje nsledujc cle, kter m toto
evropsk integran spoleenstv sledovat:
rozvoj vzkumu a zajitn en technickch poznatk, vypracovn bezpenostnch
standard pro ochranu zdrav obyvatelstva a pracovnk a systm zajiovn jejich
dodrovn,8
stanoven jednotnch bezpenostnch norem pro ochranu zdrav pracujcch a oby-
vatelstva a zajiovn jejich dodrovn,9
usnadovn investic a podporu podnikn, vybudovn zkladnch zazen nezbyt-
nch pro rozvoj jadern energetiky ve Spoleenstv,10
systm pravidelnho a rovnomrnho zsobovn vech uivatel ve Spoleenstv ru-
dami a jadernmi palivy,11
zaruovat vhodnm dozorem, aby jadernch materil nebylo uvno k jinm e-
lm, ne ke kterm byl uren,12
vykonvat vlastnick prvo, kter mu jednotliv ustanoven Smlouvy piznvaj ke
zvltnm tpnm materilm,13
a vytvoen spolenho trhu materil a zvltnch zazen v rmci jadernho pr-
myslu, volnho pohybu kapitlu pro investice v jadern energetice a volnch za-
mstnvnm odbornk uvnit Spoleenstv,14
navazovn vztah s ostatnmi zemmi a s mezinrodnmi organizacemi za elem
pokroku v mrovm vyuit jadern energie.15

7 Srov.: Polach. Euratom: Ist Background, Issues and Economic Implications, Oceana Publications, Dobbs
Ferry, New York 1964.
8 l. 2 psm. a) Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv pro atomovou energii.
9 l. 2 psm. b) Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv pro atomovou energii.
10 l. 2 psm. c) Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv pro atomovou energii.
11 l. 2 psm. d) Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv pro atomovou energii.
12 l. 2 psm. e) Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv pro atomovou energii.
13 l. 2 psm. f) Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv pro atomovou energii.
14 l. 2 psm. g) Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv pro atomovou energii.
15 l. 2 psm. h) Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv pro atomovou energii.

275
V nvaznosti na ve uveden cle identifikoval Jrgen Grnwald ve sv autorita-
tivn monografii Das Energierecht der europischen Gemeinschaften nsledujc zsa-
dy, na kterch je systm Smlouvy o zaloen Euratomu postaven:16
1. bezpenost zsobovn rudami, surovinami a zvltnmi tpnmi materily,
2. nediskriminace producent v rmci Spoleenstv,
3. vytven cen na zklad nabdky a poptvky (trnm zpsobem),
4. podpora vvoje a vzkumu,
5. svobodn obh materil,
6. orientace k zahraninm trhm.
Pes prisma tchto zsad je nutno vnmat i ustanoven Smlouvy o zaloen Eurato-
mu, kter zakotvuj nsledujc omezen ohledn dovozu ve uvedench komodit
(rud, surovin a zvltnch tpnch materil) ze tetch zem, tj. ze zem mimo Ev-
ropsk spoleenstv pro atomovou energii.17
l. 52 Smlouvy o zaloen Euratomu zakotvuje nsledujc ustanoven ohledn spo-
len zsobovac politiky Euratomu a ohledn zzen Zsobovac agentury Euratomu:
Zsobovn rudami, surovinami a zvltnmi tpnmi materily se v souladu s usta-
novenmi tto kapitoly zajiuje podle zsady rovnho pstupu ke zdrojm prosted-
nictvm spolen zsobovac politiky.
K tomuto cli a za podmnek stanovench v tto kapitole:
a) je zakzna veker innost smujc k zajitn vsadnho postaven nkterch
uivatel;
b) zizuje se Agentura, je m prvo opce na rudy, suroviny a zvltn tpn mate-
rily vyroben na zem lenskch stt, jako i vlun prvo uzavrat smlouvy
o dodvce rud, surovin nebo zvltnch tpnch materil pochzejcch ze zem
uvnit nebo mimo Spoleenstv.
Agentura nesm mezi uivateli provdt diskriminaci zaloenou na zpsobu, jm
tito uivatel hodlaj danch dodvek pout, krom ppadu, e toto pouit je
protiprvn nebo je v rozporu s podmnkami, je pro pslunou dodvku stanovili
dodavatel mimo Spoleenstv.
l. 64 Smlouvy o zaloen Euratomu zakld oprvnn Zsobovac agentury Eur-
atomu ohledn smluv a dohod na dovoz rud, surovin a zvltnch tpnch materil
ve smyslu ve uvedenho l. 197 Smlouvy, je oznauje jako vlun prvo, resp. v-
lun nabvac prvo. Co se te vymezen pojmu smlouvy a dohody, rozum se pod
nimi zejmna smlouvy kupn (prodej/nkup), dle vmna a zapjen komodit.18
Nen-li v tto smlouv stanoveno jinak, m Agentura vlun prvo uzavrat smlou-
vy nebo dohody, jejich hlavnm smyslem jsou dodvky rud, surovin nebo zvltnch

16 Grnwald, J.: Das Energierecht der europischen Gemeinschaften: EGKS EURATOM EG: Grund-
lagen, Geschichte, geltende Regelungen, Berlin, De Gruyter 2003, s. 15.
17 Mezi nejvznamnj exportry uvedench komodit pat: Kanada, Austrlie, Kazachstn, Niger, Rusk
federace, Nambie, Uzbekistn, USA, Ukrajina, Jihoafrick republika, na, Brazlie, Indie a Pakistn.
18 Srov.: Bouquet, A.: How current are Euratom provisions on nuclear supply and ownership in the view of
the European Unions enlargement? Nuclear Law Bulletin, 2001, . 68, s. 738.

276
tpnch materil, majcch svj pvod vn Spoleenstv; pitom ppadn postu-
puje v rmci dohody, uzaven mezi Spoleenstvm a tetm sttem nebo mezin-
rodn organizac.
V nvaznosti na ustanoven o smluvnm monopolu Zsobovac agentury Euratomu
ohledn dodvek ve uvedench surovin ze tetch zem jsou v l. 65 upraveny i vzta-
hy mezi Zsobovac agenturou Euratomu a spotebiteli vn Spoleenstv a to nsle-
dovn:
Na poptvku spotebitel a smlouvy mezi spotebiteli a Agenturou se pouije lnek
60, jedn-li se o dodvky rud, surovin nebo zvltnch tpnch ltek, majcch svj
pvod vn Spoleenstv. Agentura vak me stanovit msto pvodu tchto ltek,
umouje-li, aby se spotebiteli dostalo pinejmenm stejn pznivch dodacch
podmnek, jak udal v objednvce.
l. 65 Smlouvy tedy ohledn vztah spotebitel a Zsobovac agentury Euratomu
odkazuje na pravu l. 60 Smlouvy, kter stanovuje pravidla ohledn pohybu rud, su-
rovin a zvltnch tpnch materil od producent vn Spoleenstv smrem ke spo-
tebitelm vn Spoleenstv (tzv. opn prvo Euratomu).19 Tato pravidla jsou nsle-
dujc:
Spotebitel pravideln sdluj Agentue sv poadavky; udvaj pitom mnostv,
fyzikln a chemick vlastnosti, msto pvodu, pouit, jednotliv termny dodvek
a daje o cen; to ve je teba chpat jako ustanoven a podmnky smluv, kter si
o dodvkch pej uzavt.
Stejn tak oznamuj producenti Agentue mon nabdky; sdluj pitom veker jed-
notlivosti, zejmna dobu, na kterou by se mly uzavt smlouvy, jich. by bylo zapo-
teb k sestaven jejich vrobnch program. Smlouvy nelze uzavrat na dle ne
deset let, leda se souhlasem Komise.
Agentura nabdky a objem j dol poptvky sdl spotebitelm a vyzve je, aby ve
stanoven lht podali objednvky.
Jakmile m Agentura vechny objednvky v rukou, sdl podmnky, za nich je me
uspokojit.
Neme-li Agentura v pln me uspokojit vechny dol objednvky, rozdl ltky
s vhradou lnk 68 a 69 na jednotliv objednvky pomrn.
Provdc pedpis Agentury, k nmu je zapoteb souhlasu Komise, upravuje v jed-
notlivostech vzjemn vztah nabdky a poptvky pi jejich uspokojovn.
l. 66 Smlouvy o zaloen Euratomu dle pod marginln rubrikou prva spote-
bitele otevr tak monost pmho smluvnho ujednn spotebitel vn Spoleen-
stv s producenty z tetch zem a to za nsledujcch podmnek:
Sdl-li Komise v odpov na objednvku zastnnho spotebitele, e Agentura
nen s to v pimen lht objednan ltky zcela nebo zsti dodat nebo e je s to

19 Tzv. opn prvo nen ovem v realit vykonvno. Srov.: Schrf, W.: Europisches Nuklearrecht, Ber-
lin, De Gruyter Verlag 2008, s. 199.

277
je dodat jedin za ceny zneuvajc, mohou spotebitel uzavrat smlouvy o dodv-
kch majcch pvod vn Spoleenstv pmo, odpovdaj-li tyto smlouvy v podstat
poteb, kterou udali ve sv objednvce.
Toto prvo se udl na jeden rok; me bt prodloueno, trv-li situace, kter byla
dvodem jeho udlen.
Spotebitel, kte tohoto prva vyuij, nahls Komisi smlouvy, kter maj v mys-
lu uzavt. Komise me ve lht jednoho msce vznst proti uzaven tchto smluv
nmitku, odporuj-li clm tto smlouvy.
Konen je zde tzv. povinnost notifikace, zakotven v l. 75 Smlouvy o zaloen
Euratomu, podle kterho:
Ustanoven tto kapitoly se nepoije na zvazky, jejich. pedmtem je ppra-
va, pemna nebo prava rud, surovin nebo zvltnch tpnch materil v p-
pad:
a) vzjemnch zvazk mezi osobami nebo podniky, mus-li bt pipraven, pem-
nn nebo upraven rudy, suroviny nebo zvltn tpn materily vrceny osob
nebo podniku, od nich pochzej;
b) zvazk mezi osobou nebo podnikem na jedn stran a mezinrodn organizac
nebo pslunkem tetho sttu na stran druh, mus-li bt rudy, suroviny nebo
zvltn tpn materily pipraveny, pemnny nebo upraveny mimo Spoleen-
stv a vrceny osob nebo podniku, od nich pochzej;
c) zvazk mezi osobou nebo podnikem na jedn stran a mezinrodn organizac
nebo pslunkem tetho sttu na stran druh v ppad, e ltky se piprav,
pemn nebo uprav ve Spoleenstv a vrt se zazen nebo sttnmu pslun-
ku, od nich pochzej nebo jinmu pjemci tmto zazenm nebo tmto sttnm
pslunkem urenmu, kte maj sv sdlo rovn mimo Spoleenstv.
Zastnn osoby nebo podniky jsou pesto povinny oznmit Agentue existenci ta-
kovch zvazk a ihned po podpisu smluv mnostv ltek, kter jsou pedmtem
tchto transakc. Proti zvazkm podle psmene b. me Komise vznst nmitky,
je-li pesvdena, e pemnu nebo pravu nelze provst inn a bezpen a bez
ztrty podstaty ke kod Spoleenstv.
Ltky, kter jsou pedmtem tchto zvazk, podlhaj na zem lenskch stt do-
hledu podle kapitoly VII. Ustanoven kapitoly VII se vak nepouije na zvltn tp-
n materily, kter jsou pedmtem zvazk podle psmene c.

4. INTERPRETACE A REALIZACE USTANOVEN


OHLEDN SMLUVNHO MONOPOLU EURATOMU

Ve uveden ustanoven Smlouvy o zaloen Euratomu je nutno inter-


pretovat s ohledem na historick konsekvence, v rmci kterch k jejich zakotven
dolo. V zahranin literatue je poukazovno na skutenost, e ustanoven ohledn po-
litiky zsobovn byly pvodn navreny jako provizorn s tm, e jejich clem bylo
umonit rychl rozvoj mrovho vyuit jadern energie v lenskch sttech Eurato-

278
mu.20 Provizorn charakter tchto ustanoven potvrzuje tak dikce l. 76 Smlouvy,
kter je nsledujc:
Ustanoven tto kapitoly mohou bt zejmna vyvolaj-li nepedvdan udlosti
stav celkovho nedostatku na nvrh Komise a po konzultaci s Evropskm parla-
mentem jednomyslnm usnesenm Rady zmnna; podnt k tomu me vzejt od
lenskho sttu nebo Komise. Kad podnt lenskho sttu Komise pezkoum.
Po uplynut sedmi let ode dne 1. ledna 1958 me Rada tato ustanoven jako celek
potvrdit. Nepotvrd-li je, budou o pedmtu tto kapitoly vydny postupem podle
pedchozho pododstavce nov pedpisy.
Z existence uvedenho ustanoven je mon dovozovat, e autoi Smlouvy o zalo-
en Euratomu sami pokldali ustanoven kapitoly est za ustanoven doasnho (pro-
vizornho) charakteru s tm, e tato ustanoven budou nsledn s ohledem na skuten
rozvoj atomovho prmyslu v jednotlivch lenskch sttech Euratomu zrueny, anebo
modifikovny.21 Uveden ustanoven l. 76 Smlouvy ovem dodnes nebylo apliko-
vno.22 Naopak: k modifikaci ustanoven sti est dolo nsledn prostednictvm
sekundrn legislativy Euratomu zavedenm tzv. zjednoduenho kontraktanho ze-
n, o kterm bude pojednno ne.
Ratio legis u kooperace zpadoevropskch stt v oblasti jadernho vzkumu
a rozvoje jadern energetiky byla ovlivnna hned nkolika externmi faktory: sttnm
monopolem na zsobovn jadern energetiky ve Spojench sttech americkch, em-
bargem na informace, tkajc se americkho jadernho vzkumu a pokraujc ini-
ciativou SSSR v tto oblasti. Promotorem poteby budouc zpadoevropsk koopera-
ce na tomto poli byl krom ady jinch i generln editel francouzskho regulanho
adu, Commissariat de lnergie atomique, Raoul Dautry, kter argumentoval sku-
tenost, e jadern zazen jednotlivch stt nemohou vyuvat svoji plnou kapaci-
tu. To me bt vyeeno jenom vzjemnou kooperac jednotlivch stt.23
Ustanoven Smlouvy o Euratomu, upravujc tzv. spolenou politiku zsobovn
jsou proto ve sv podstat vsledkem deliktnho kompromisu mezi systmem sttn-
ho intervencionismu a pravidly oteven hospodsk soute. Projevem intervencio-
nismu je smluvn monopol, kter byl piznn orgnu Euratomu za elem uzavrn
kontrakt na dodvku surovin ze zahrani, kontraktan povinnost, uloen produ-
centm na zem lenskch stt (tzv. opn prvo Euratomu) a vlun vlastnick

20 Srov.: True, Ch.: The Euratom Community Treatys prospects at the start of new millennium. Internatio-
nal Journal of Nuclear Law, 1, 2006, . 3, s. 250251.
21 Prieto Serano, N.: Wakening the serpent: reflexions on the possible modification of the Euratom. Inter-
national Journal of Nuclear Law, 1, 2006, . 1, s. 1415.
22 Po uplynut lhty, je byla Smlouvou vymezena, k potvrzen uvedench ustanoven zejmna z d-
vodu absence konsensu mezi Komis, Franci a ostatnmi lenskmi stty nedolo. Situace byla in-
terpretovna tak, e ustanoven zstvaj i nadle v platnosti. Srov.: Manig, W.: Die nderung der
Versorgungs- und Sicherheitsvorschriften, Baden-Baden, Nomos Verlag 1993, s. 123. Pokusy o zmnu
ustanoven Smlouvy prostednictvm realizace l. 76 se pak datuj od 60. let. V prbhu 90. let byl ui-
nn pokus z iniciativy Irska (s podporou Lucemburska, Rakouska a vdska), kter byl ovem v r. 1997
paralyzovn. Srov.: Prieto Serano, N.: Wakening the serpent: reflexions on the possible modification of
the Euratom. International Journal of Nuclear Law, 1, 2006, . 1, s. 15 a poznmky navazujc.
23 Srov.: Goldschmidt, B.: Le complexe atomique, Histoire politique de lenergie nucleaire, Paris, Fayard
1980, s. 310323.

279
prvo Euratomu k vybranm nerostm. Tato koncepce byla bhem ppravy Smlouvy
o Euratomu podporovna zejmna Franci, zatmco zbylch pt signatskch stt ji
pijalo jako jist quid pro quo za francouzskou podporu Smlouv o zaloen Evrop-
skho hospodskho spoleenstv.24 Uveden podpora ovem nebyla ani ve francouz-
skch kruzch jednohlasn a pedstavitel francouzskho Commisariat de lnergie
atomique vyjadovali ji v prbhu jednn o Smlouv sv obavy z vytvoen supra-
nacionlnho modelu zen jadernho prmyslu. Koncepce kontraktanho monopolu,
kterm Zsobovac agentura Euratomu disponuje, byla ovlivnna pedevm prvn
pravou ve Spojench sttech americkch. Delegace Spojench stt toti bhem jed-
nn o Smlouv pedloila zstupcm signatskch stt memorandum, ve kterm
jako podmnku budoucho zsobovn Spoleenstv obohacenm uranem stanovila za-
kotven centralizovanho systmu zsobovn surovinami. Intervence Spojench stt
americkch pimla evropskou estku piklonit se k projektu Euratomu a odmtnout
tak mnohem liberlnj koncepci trhu s jadernmi materily, kterou paraleln vypra-
covala Organizace pro evropskou ekonomickou spoluprci (OEEC).25
Zatmco projekt OEEC Directorate for Atomic Energy potal s tm, e jednotliv
lensk stty budou moci sami regulovat dovoz a vvoz surovin potebnch pro pr-
mysl jadern energetiky, koncepce Euratomu zahrnovala vytvoen specializovanho
orgnu, kter bude disponovat monopolem v oblasti zsobovn surovinami. Zahra-
nin hospodsk politika Spojench stt preferovala druh z uvedench model
a piklnla se spe k variante obchodu s evropskou estkou jako celkem. V noru
1956 Spojen stty oznmily, e v blzk budoucnosti nabdnou partnerm v zahrani-
20 000 kg obohacenho uranu. Podmnkou smluvnho partnerstv s budouc formou
evropskho spoleenstv pro oblast jadern energetiky bylo zakotven vlunho vlast-
nictv tohoto seskupen stt k surovinm, nezbytnm pro prmyslov vyuit jadern
energie a reimu jejich ochrany ped zneuitm (safeguards). Skutenost je, e krtce
po innosti Smlouvy o zaloen Euratomu byly podepsny bilaterln smlouvy o spo-
luprci se Spojenmi stty. Tyto bilaterln smlouvy Euratomu a Spojench stt byly
povaovny za mezinrodn aprobaci Euratomu ze strany Spojench stt.
Recentn prvn prava sti est Smlouvy o zaloen Euratomu tak zstv do
znan mry inspirovna koncepc United States Atomic Energy Act 1954, kter byl
ovem v mezidob ji ve Spojench sttech samotnch nahrazen odchylnou prvn
pravou. Vedle uvedench aspekt se ovem v konstrukci Euratomu objevuj i prvky,
charakteristick pro trh voln hospodsk soute: ceny surovin jsou urovny na z-
klad dopitu a nabdky, podnikatel maj monost neomezenho uvn s nabytmi
surovinami a podle novj prvn pravy i samostatn sjednvat kontrakty se smluv-
nmi partnery (se souhlasem Komise) atd. Jedn se tedy o smen systm sui generis.
Co se te realizace vlunho nabvacho prva Zsobovac agenturou tak, jak
je to ve smlouv pepokldan, prvn rmec realizace by ml vypadat zhruba nsle-
dovn:

24 Srov.: Guillen, P.: Le France et la ngociation des traits de Rome: lEuratom. In: Serra, E. (ed.): Re-
lance Europenne et les traits de Rome, Brussels, Bruylant 1989, s. 514524.
25 Srov.: Delahousse, J.: La Communaut Europenne de lEnergie Atomique (Euratom), In: Guiffr, A.
(ed.): Il diritto della energia nucleare, Milano, 1961, s. 215236.

280
V souladu s l. 64 Smlouvy je Zsobovac agentura jedinm subjektem, kter je
prvem Euratomu zmocnn k uzavrn smluv na nkup ve uvedench komodit ze
tetch zem; v tomto oprvnn je zahrnuto tak prvo vymezit kvalitu, kvantitu, zp-
sob dopravy a termny dodn. Zsobovac agentura Euratomu neme vstupovat do
takovch smluvnch ujednn, kter by poruovaly pedpisy mezinrodnho prva ve-
ejnho.26
l. 66 Smlouvy otevr monost pmho kontaktu spotebitel vn Spoleenstv
s producenty z tetch zem a to za pedpokladu, e Agentura sdl, e nen s to v pi-
men lht objednan ltky dodat; spotebitel, kte prva pmho kontraktingu
vyuij, maj na zklad l. 66 alinea 3 Smlouvy za povinnost nahlsit tyto smlouvy
Komisy, kter me ve lht jednoho msce vznst proti jejich uzaven nmitky. Toto
ustanoven se stalo zkladem pro dnen, tzv. zjednoduenou proceduru, v rmci kter
jsou spotebitel oprvnny uzavrat kontrakty pmo s producenty s nutnost nsled-
nho potvrzen Zsobovac agenturou,
l. 74 Smlouvy dle obsahuje vjimky, kter se vztahuj na kontrakty, jejich ped-
mtem je pprava, pemna nebo prava rud, surovin a zvltnch tpnch materil
a to v ppad existence zvazk mezi podniky, mezi podnikem a mezinrodn organi-
zac, resp. mezi podnikem a osobou z tetho sttu.
Jak bylo nastnno ve, l. 66 alinea 3 Smlouvy otevr monost pmho smluv-
nho ujednn spotebitel s producenty ve tetch zemch s tm, e smluvn ujednn
budou ex ante potvrzena Zsobovac agenturou Euratomu. l. 60 alinea 6 Smlouvy
pitom stanovuje, e:
Provdc pedpis Agentury, k nmu je zapoteb souhlasu Komise, upravuje v jed-
notlivostech vzjemn vztah nabdky a poptvky pi jejich uspokojovn.
Prvn z tchto pedpis byl pijat v r. 1960,27 k jeho zmn dolo v r. 1975.28 No-
vela z r. 1975 zavedla tzv. zjednoduen kontraktan zen, v rmci kterho mohou
spotebitel vn Spoleenstv mohou vstupovat do smluvnch jednn pmo s produ-
centy ve tetch zemch a uzavrat s nimi smlouvy o nkupu komodit, kter jsou dle
l. 64 Smlouvy pedmtem vlunho nabvacho prva Zsobovac agentury Eurato-
mu. Po uzaven smluv jsou spotebitel povinni do 10 dn ode dne podpisu smlouvy
pedloit listiny k validaci Zsobovac agentue Euratomu, kter m rozhodnut uinit
do 10 dn ode dne obdren tchto smluv. V ppad, e tak smluvn strany neuin,
jsou tyto smlouvy ex ante neplatn a jejich neplatnost me deklarovat nrodn soud.
Co se te diskrece Zsobovac agentury pi validaci, resp. odmtnut validace smluv,
hraje zejmna ve vztahu k importu ze zem bvalho sovietskho bloku klovou roli
tzv. Korfsk deklarace, kterou pijala spolen Rada a Evropsk komise v r. 1994 za
elem zamezit plivu levnho obohacenho uranu ze zem bvalho SSSR: dle
tzv. Korfsk politiky se m dovoz z tchto zem do Spoleenstv pohybovat v rozmez
26 Manig, W.: Die nderung der Versorgungs- und Sicherheitsvorschriften des Euratom Vertrages durch
die nachfolgende Praxi, Baden Baden, Nomos Verlag, 1993, s. 230232.
27 Rules of the Supply Agency of the European Atomic Energy Community determining the manner in
which demand is to be balanced against the supply of ores, supply materials and special fissile mate-
rials, OJ 32, 11. 5. 1960, pp. 777/60.
28 OJ L 193, 25. 7. 1975, p. 37.

281
20 procent; tato politika je samozejm pedmtem ostr kritiky zejmna ze strany
Rusk federace, kter namt omezen pstup na evropsk trhy, ale tak ze strany Sv-
tov obchodn organizace (WTO).29
Dle l. 53 alinea 2 mohou smluvn strany jakkoliv akt, uinn Zsobovac agen-
turou vslovn, anebo mlky pi vkonu jejho vlunho prva, pedloit Komisi,
kter ve vci rozhodne ve lht jednoho msce.
Co se te tzv. Korfsk politiky vi zemm bvalho Sovtskho svazu, je nutn
poukzat na nejnovj vvoj v oblasti obohacen uranu. A do r. 2006 byly smlouvy
na obohacovn uranu povaovny za smlouvy o dodvce sui genesis, co mlo za n-
sledek, e na n Zsobovac agentura aplikovala ve uveden ustanoven kapitoly
est Smlouvy o zaloen Euratomu a podrobovala je procedue konsignace.30 Tato
praxe byla ovem Evropskm soudnm dvorem judikovna jako neppustn. Dle roz-
hodnut ve vci Industrias Nucleares do Brasil 31 nemohou bt smlouvy, jejich ped-
mtem je obohacovn uranu, povaovny za smlouvy o dodvkch ve smyslu l. 64
Smlouvy o zaloen Euratomu, nbr maj bt subsumovny pod prvn pravu tzv.
notifikan povinnosti dle l. 75 Smlouvy o zaloen Euratomu. Nsledkem uveden-
ho rozhodnut je, e smlouvy o obohacovan uranu nemohou bt podrobeny zkoum-
n dle kritri tzv. Korfsk politiky, zatmco sm nkup ji obohacenho uranu od
post sovietskch producent zstv i pro futuro pedmtem skrutinia dle zsad
kapitoly est Smlouvy o zaloen Euratomu.

5. SHRNUT

Stvajc znn kapitoly est Smlouvy o zaloen Euratomu je poplatn


dob svho vzniku, ve kter jet nebylo zcela jasn, jak bude skuten vvoj trhu s ja-
dernmi materily probhat. Kvli absenci konsensu o zmn tchto ustanoven zst-
vaj pravidla politiky zsobovn z r. 1957 dodnes v platnosti (co je konstatovn, kter
plat pro celou hlavu II. Smlouvy o zaloen Euratomu).
Zsobovac agentura Euratomu byla pvodn koncipovna jako orgn, disponujc
smluvnm monopolem na dodvky rud, surovin a zvltnch tpnch materil ze te-
tch zem, kter mla tyto materily dle perozdlovat mezi spotebitele na zem
Spoleenstv dle jejich poptvky a za komern ceny.
V prbhu nsledujcho vvoje dolo k modifikaci pravidel kontraktingu s tm, e
spotebitelm na zem Spoleenstv je v rmci tzv. zjednoduenho zen dovoleno
vstupovat do smluvnch ujednn pmo s producenty ve tetch zemch a uzavrat
s nimi smlouvy, kter ovem vstoup v platnost teprve validac ze strany Zsobovac
agentury Euratomu.

29 Lennartz, R.; Bouquet, A.: The Legal Framework of the European Atomic Energy Communitys Com-
mon Supply Policy in Nuclear Materials in the Light of the ENU and KLE Cases. Energy in Europe,
Ro. 27, 1995, s. 2131.
30 Barsi, T.: Enrichment contracts in the European Union after the INB judgement, In: AIDN/INLA: Nuc-
lear Inter Jura 2007: Proceedings/Actes du Congrs, Bruxelles, Bruylant, 2008, s. 10031004.
31 Joined cases C 123/04 and C 124/04 dated 12 September 2006.

282
Zsobovac agentura Euratomu uplatuje pi validaci tchto smluv o dodvkch po-
litiku diverzifikace, clem kter je zamezit zvislosti spotebitel na jednom zdroji do-
dvek: relevantn jsou zde zejmna zsady tzv. Korfsk deklarace, kter se tk dod-
vek ze zem bvalho SSSR (zejmna: Rusk federace, Kazachstn, Uzbekistn).
Evropsk parlament vyzval ve sv zprv k 50. vro zaloen Euratomu k posle-
n role Zsobovac agentury v rmci garance energetick bezpenosti a diverzifikace
zdroj surovin potebnch pro chod jadern energetiky: je tedy otzkou dalho vvo-
je sekundrnho prva Euratomu, do jak mry bude i nadle spotebitelm ponechna
relativn volnost ohledn uzavrn smluv s producenty ze tetch zem a do jak mry
bude obnovena pvodn koncepce smluvnho monopolu Zsobovac agentury.

LITERATURA

Alehno, I.: The Euratom Supply Agency: Past, Present and Future. In: AIDN/INLA: Nuclear Inter Jura
2007: Proceedings/Actes du Congrs, Bruxelles, Bruylant 2008, s. 10751084.
Barnes, P.: The Resurrection of the Euratom Treaty: Contributing to the Legal and Constitutional Frame-
work for Secure, Competitive, and Sustainable Energy in the European Union. In: Etty, T.; Somsen, H.
(Eds.): The Yearbook of European Environmental Law, Ro. 8, Oxford, Oxford University Press 2008,
s. 182215.
Barsi, T.: Enrichment contracts in the European Union after the INB judgement, In: AIDN/INLA: Nuclear
Inter Jura 2007: Proceedings/Actes du Congrs, Bruxelles: Bruylant, 2008, s. 10991124.
Bouquet, A.: How current are Euratom provisions on nuclear supply and ownership in the view of the
European Unions enlargement? Nuclear Law Bulletin, 2001, . 68, s. 738.
Cusack, T., F.: A Tale of two Treaties: an assessment of the Euratom Treaty in relation to the EC Treaty.
Common Market Law Review, Ro. 40, 2003, s. 117141.
Delahousse, J.: La Communaut Europenne de lEnergie Atomique (Euratom). In: Guiffr, A. (Ed.): Il
diritto della energia nucleare, Milano, 1961, s. 215236.
Goldschmidt, B.: Le complexe atomique, Histoire politique de lenergie nucleaire, Paris: Fayard 1980.
Grunwald, J.: Neuere Entwicklungen der Euratom Rechts. Zeitschrift fr Europarechtliche Studien,
Ro. 1, 1998, s. 276281.
Grnwald, J.: Das Energierecht der europischen Gemeinschaften: EGKS EURATOM EG: Grundla-
gen, Geschichte, geltende Regelungen, Berlin: De Gruyter, 2003.
Grunwald, J.: Euratom Treaty history and the way forward. In: AIDN/INLA: Nuclear Inter Jura 2007: Pro-
ceedings/Actes du Congrs, Bruxelles: Bruylant, 2008, s. 10851098.
Guillen, P.: Le France et la ngociation des traits de Rome: lEuratom. In: Serra, E. (Ed.): Relance Euro-
penne et les traits de Rome, Brussels: Bruylant, 1989, s. 514524.
Lennartz, R.; Bouquet, A.: The Legal Framework of the European Atomic Energy Communitys Common
Supply Policy in Nuclear Materials in the Light of the ENU and KLE Cases. Energy in Europe, Ro. 27,
1995, s. 2131.
Manig, W.: Die nderung der Versorgungs- und Sicherheitsvorschriften des Euratom Vertrages durch die
nachfolgende Praxi, Baden-Baden: Nomos Verlag, 1993.
Pestre, D.: The first suggestions 1949-June 1950, in Hermann, A., Krige, J., Mersits, U., Pestre, D.: Histo-
ry of CERN, Vol. I, Launching the European Organization for Nuclear Research, North-Holland,
Amsterdam 1987, s. 6373.
Prieto Serano, N.: Wakening the serpent: reflexions on the possible modification of the Euratom. Interna-
tional Journal of Nuclear Law, Ro. 1, 2006, . 1, s. 1118.
Schrf, W.: Europisches Nuklearrecht, Berlin: De Gruyter Verlag, 2008.
Strassburg, W.: Nuklease Entsorgung zunehmend eine europische Aufgabe. In: Mller, W.; Hossner, R.
(Eds.): Jahrbuch der Atomwirtschaft 1990, Dsseldorf: Handelsblatt, 1990, s. 3340.

283
uransk, F.: Zsobovac agentura Euratomu: R se stane jejm lenem. Bezpenost jadern energie,
Ro. 12 (50), 2004, . 3/4, s. 7377.
True, Ch.: The Euratom Community Treatys prospects at the start of new millennium. International Jour-
nal of Nuclear Law, Ro. 1, 2006, . 3, s. 247260.
Weilemann, P.: Die Deutsche Haltung whrend der Euratom Verhandlungen. In: Serra, E. (Ed.): Relance
Europenne et les traits de Rome, Brussels: Bruylant, 1989, s. 531545.
Weilemann, P.: Die Anfnge der Europischen Atomgemeinschaft: Zur Grndungsgeschichte von EURATOM
19551957, Baden-Baden: Nomos Verlagsgesellschaft, 1983.

CONTRACTUAL MONOPOLY OVER TO PURCHASE ORES,


SOURCE MATERIALS OR SPECIAL FISSILE MATERIALS
IN THE EURATOM TREATY

Summary

The Euratom Supply Agency (ESA) takes a very specific role in the European Law, where
the Euratom Treaty (Treaty) is making it into a unique body created by this founding document almost
50 years ago. Art. 52 of the Treaty grants to ESA two rights that the authors of the Treaty saw as constituting
its main instruments. These are the right of option and the exclusive right to enter into contracts. These rights
are tangential, not mutually exclusive, as a result of which the Agency may exercise both consecutively.
Entering into supply contracts means buying, selling, renting, etc. ESA is the only body able to purchase
ores, source materials or special fissile materials from outside the Community. Art. 64 of the Treaty
establishes that ESA enters into contracts exclusively for importing and may impose conditions only as
regards quantity, quality, delivery dates, transport, etc. ESA cannot enter into contracts involving issues of
International Law for which it has no competence: for example contracts establishing the possibility of
imposing conditions on re-exporting. There exists a secondary legislation adopted under the rules of the
Chapter VI. of the Treaty. The most important are the Rules on balancing the demand and supply of nuclear
materials. Under the current Rules, a simplified procedure for application of the Treaty rules is established
and contracting parties are negotiating their contracts directly between them and submitting these contracts
for conclusion by the ESA. Under this procedure, the powers of ESA to conclude the supply contracts can
bee seen as an action of validation. Nevertheless, in the case if the contracting parties do not respect the
wording of the Treaty and do not submit the contract for the conclusion by ESA, the contract may be
declared void by the national court. Special restrictions were established by the so called Corfu Declaration,
adopted jointly by the Council and the Commission in 1994. This was primarily for the purpose of
preventing the inflow of very low prized material and enriched uranium into the Community (from the
countries of the former Soviet Union in particular) in order to maintain the variability of the supply sources.
Briefly, Corfu Declaration provides that the market share of European enrichers in the Community may not
fall bellow 80 percent. European users may obtain maximum 20 percent of theirs enrichment supplies from
ex-Soviet sources. Most currently, the European Parliament (EP) in its Report on the 50 years of the Treaty
has expressed its vision on ESA by suggesting that on the basis of the current Treaty rules it becomes a true
observatory of the nuclear fuel market. The EP is calling the strengthening the role of ESA in the context of
ensuring the energy security of the European Union.

284
ACTA
UNIVERSITATIS
CAROLINAE

IURIDICA 1/2010

O VEEJN SPRV

Redakn rada
Pedseda: prof. JUDr. Pavel turma, DrSc.
Tajemnice: Blanka Jandov

lenov:
doc. JUDr. PhDr Ilona Baantov, CSc., prof. JUDr. Miroslav Blina, CSc.,
prof. JUDr. Stanislava ern, CSc., doc. JUDr. Jaroslav Drobnk, CSc.,
prof. JUDr. Marie Karfkov, CSc., doc. JUDr. Vladimr Kindl,
prof. JUDr. Zdenk Kuera, DrSc., prof. JUDr. Vclav Pavlek, CSc., dr. h. c.,
prof. JUDr. Ji vestka, DrSc., prof. JUDr. PhDr. Michal Tomek, DrSc.,
prof. JUDr. Petr Trster, CSc., JUDr. Marie Vanduchov, CSc.,
prof. JUDr. Alena Winterov, CSc.

Extern lenov:
prof. JUDr. Michael Bogdan (Lund), prof. JUDr. Ji Boguszak, DrSc. (Praha),
prof. Dr. Wladyslaw Czapliski (Varava), doc. JUDr. Taisia ebiov, CSc. (Praha),
prof. JUDr. Jan Filip, CSc. (Brno), prof. Dr. Michael Geistlinger (Salzburg),
prof. JUDr. Mahulena Hofmannov, CSc. (Giessen/Heidelberg),
prof. JUDr. Pavel Hollnder, DrSc. (Brno), prof. JUDr. Dalibor Jlek, CSc. (Brno/Bratislava),
Dr. Kaspar Krolop (Berln), prof. JUDr. Jan Musil, CSc. (Brno),
prof. JUDr. Jan Svk, CSc. (Bratislava), prof. Dr. Ji Toman (Santa Clara),
JUDr. Peter Tomka, CSc. (Haag), prof. JUDr. Helena Vlkov, CSc. (Plze/Praha),
prof. Dr. Miroslav Vitz (Subotica), doc. JUDr. Ladislav Vojek, CSc. (Brno/Bratislava)

Prorektor-editor: prof. PhDr. Mojmr Horyna


Vdeck redaktor: JUDr. Helena Prkov, CSc.,
JUDr. Martin Kopeck, CSc.
Recenzovali: prof. JUDr. Duan Hendrych, CSc.,
doc. JUDr. Soa Skulov, CSc.
Oblku navrhla Jarmila Lorencov
Graficky upravila Kateina ezov
Vydala Univerzita Karlova v Praze
Nakladatelstv Karolinum, Ovocn trh 3, 116 36 Praha 1
Praha 2010
Sazba a zlom: DTP Nakladatelstv Karolinum
Vytiskla tiskrna Nakladatelstv Karolinum
Periodicita: 4/rok
Vydn 1. Nklad 300 vtisk

MK R E 18585
ISBN 978-80-246-1788-6
ISSN 0323-0619