Anda di halaman 1dari 86

Acta

universitatis
carolinae

iuridica 4/2010
finann prvo
vprvn dekd
21. stolet

UNIVERZITA KARLOVA VPRAZE


NAKLADATELSTV KAROLINUM
2011
Vdeck redaktor: JUDr.Radim Boh, Ph.D.

Recenzenti: JUDr.Zdenka Papoukov, Ph.D.


Mgr.Ing.Ale Borkovec

Univerzita Karlova vPraze Nakladatelstv Karolinum, 2011


ISSN 0323-0619
ISBN 978-80-246-1914-9
Obsah

Milan Bake, Marie Karfkov, Petr Kotb, Radim Boh: Pojet finannho prva
vesk republice. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

Liudmila Samoylova: Topical issues of teaching the Financial law discipline


at higher schools. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

Hana Markov: zemn samosprvn celky ajejich majetkov afinann samostatnost. . . 21

Miroslava Zajkov: Zkladn zsady souhrnnho rozpotu Evropsk unie. . . . . . . . . . . . . 29

Pavlna Vondrkov, Petr Novotn: Daov soustava esk republiky. . . . . . . . . . . . . . . . 43

Radim Boh: Zsady vyrovnanosti veejnch rozpot vesk republice


vprvn dekd 21. stolet. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

Michael Kohajda: Otzky spojen suplatovnm osvobozen oddan


zpidan hodnoty uloterijnch spolenost. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71
autoi

prof.JUDr.Milan Bake, DrSc. Katedra finannho prva afinann vdy


Prvnick fakulty Univerzity Karlovy vPraze
JUDr.Radim Boh, Ph.D. Katedra finannho prva afinann vdy Prvnick
fakulty Univerzity Karlovy vPraze
prof.JUDr.Marie Karfkov, CSc. Katedra finannho prva afinann vdy
Prvnick fakulty Univerzity Karlovy vPraze
JUDr.Michael Kohajda, Ph.D. Katedra finannho prva afinann vdy Prvnick
fakulty Univerzity Karlovy vPraze
JUDr.Petr Kotb Katedra finannho prva afinann vdy Prvnick fakulty
Univerzity Karlovy vPraze
doc.JUDr.Hana Markov, CSc. Katedra finannho prva afinann vdy
Prvnick fakulty Univerzity Karlovy vPraze
JUDr.Petr Novotn Katedra finannho prva afinann vdy Prvnick fakulty
Univerzity Karlovy vPraze
Liudmila Samoylova, Candidate of Economy Northwest (Saint-Petersburg) Branch
of Russian Law Academy
JUDr.Pavlna Vondrkov Katedra finannho prva afinann vdy Prvnick
fakulty Univerzity Karlovy vPraze
Mgr.Miroslava Zajkov Katedra finannho prva afinann vdy Prvnick
fakulty Univerzity Karlovy vPraze
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4PAG. 715

Pojet finannho prva vesk republice

Milan Bake, Marie Karfkov,


Petr Kotb, Radim Boh

1. vod

Vtomto lnku1 se zabvme pojetm finannho prva vesk republi-


ce. Dnes ji snad nikdo nepochybuje, e finann prvo je vesk republice samostat-
nm prvnm odvtm, tvocm dleitou soust eskho prvnho du. Zrove se
jedn otradin aveobecn uznvan obor prvn vdy, kter nachz svj odraz tak
vpedagogick praxi, kde je finann prvo jako svbytn asamostatn pedmt vyu-
ovno jako soust obecnho povinnho zkladu magisterskho studia prva navech
tyech prvnickch fakultch veejnch vysokch kol vesk republice. O tom
svd ostatn iskutenost, e nauvedench prvnickch fakultch svjimkou fakul-
ty prvnick vPlzni vyvjej innost samostatn katedry zamen bu jen na obor
finannho prva, nebo t najeho ir ekonomick vdn zklad. Naprvnick fakul-
t vPraze tak existuje katedra finannho prva afinann vdy, naprvnick fakult
vBrn katedra finannho prva anrodnho hospodstv, naprvnick fakult vOlo-
mouci katedra finannho prva, nrodnho hospodstv aekonomie.
Vzhledem ke vzrstajcmu vznamu finannho prva v praxi a k nrstu jeho
rozsahu i komplexnosti v poslednch desetiletch se objevuj tendence vylenit
z finannho prva do samostatnch prvnch obor urit jeho sti, a to zejmna
prvo daov. Pojmn daovho prva jako samostatnho prvnho odvtv je ten-
dence, se kterou se esk prvn vda bude muset dobudoucna popatin analze
vypodat. Nezd se sprvn bez dkladnho zkoumn apriori tvrdit, e pojet dao-
vho prva jako samostatnho prvnho odvtv je zcela vyloueno. Domnvme se
vak, e je nutn vst serizn vdeck diskuze s clem sjednotit nzor odbornk
zabvajcch se finannm prvem iteori prva vesk republice napostaven dao-
vho prva jako pododvtv prva finannho nebo jako samostatnho prvnho
odvtv.
Zejmna s ohledem na uveden tendence vylenit z finannho prva urit jeho
sti je podle naeho nzoru potebn se vce vnovat obecnm otzkm finannho

1 Tento lnek byl zpracovn s finann podporou a v rmci vzkumnho zmru Univerzity Karlovy
vPraze Prvnick fakulty, kter je registrovn pod . MSM 0021 620 804 s nzvem Promny prva
napotku 3.tiscilet koeny, vchodiska, perspektivy.

7
prva a pispt tak k prohlouben jeho teoretickch zklad. Zejmna k tomuto cli
bychom chtli pispt itmto lnkem.

2. Khistorii finannho prva


nazem esk republiky

V krtkm historickm pohledu lze upozornit na zkonitosti vvoje


finannho prva afinann vdy, kdy lze vypozorovat, e se zmnou spoleenskch
vztah se vdy mn icharakter vztah finannch, jako ifinann nstroje pouvan
sttem i jinmi veejnoprvnmi subjekty. Je mono konstatovat, e m je zmna
spoleenskch vztah vraznj, pelomovj i revolunj (jako tomu bylo nap.
vnaem stt ped 20 lety), tm razantnj zmny doznvaj ivespolenosti existujc
i nov vznikajc vztahy finann atm vznamnji se mn forma, obsah imnostv
finannprvnch norem, vztah ainstitut.
Finann prvo afinann vda, jak bylo konstatovno, pat nejen kvdeckm, ale
i k dleitm pedagogickm disciplnm. Pedmt finann vda vetn finannho
prva se zaal uit naprask Prvnick fakult oddruh poloviny 18. stolet. Uebni-
ce z roku 1765 prof. J. Sonnenfelse definovala pedmt finann vdy a finannho
prva takto: Finann vdy ukazuj, jakm zpsobem mohou bti vhodn zveny
apouvny sttn pjmy.2
Finann vda afinann prvo byly spojeny vjeden zkoukov pedmt snzvem
Finann vdy se zvltnm zetelem krakouskmu zkonodrstv finannmu, jako
soust tet, tzv. sttovdn, sttn zkouky vroce 1893, ato nazenm z24. prosince
1893. Tato prava prvnickho studia byla pevzata ipovzniku samostatnho esko-
slovenska atrvala a doroku 1949. Jen nzev pedmtu byl upraven aznl Finann
vda se zvltnm zetelem keskoslovenskmu zkonodrstv finannmu.
Povzniku eskoslovensk republiky vroce 1918 rozvjel finann vdu afinann
prvo zejmna prof.J. Kaizl (Finann vda Finanzwissechschaft, 1900), prof.A.Brf
(Nstin pednek universitnch, III. sv., Finann vda, 1915), prof.V. Funk (Finann
vda, 3. vyd., 1929) a prof.K. Engli (Finann vda Nstin theorie hospodstv
veejnch svazk, 1928). Klasickm zpsobem definoval finann vdu, finann poli-
tiku, finann prvo ajejich vzjemn vztah emeritn profesor finann vdy afinan-
nho prva naPrvnick fakult Univerzity Karlovy prof.V. Funk vesv uebnici pro
studujc prva. Ofinann vd afinann politice konstatoval: Finann vda jest
nauka ohospodstv finannm tles veejnch. kolem jejm jest zkoumati zsady,
dle kterch hospodstv finann se vyvjela avyvjej, avyvozovati zpoznanch sku-
tenost zvry aveobecn pravidla jednn ili maximy pro pravu jich ili pro jich
finann politiku. Dle prof.V. Funk definoval finann prvo: Finannm prvem
v objektivnm smyslu rozum se souhrn norem, jimi finann hospodstv uritho
tlesa veejnho jest upraveno. Finann prvo jest, pokud upravuje pomry mezi
organizovanmi svazky veejnmi a jednotlivci jako leny (prvnmi neb faktickmi)
2 SONNEFELS, Joseph von. Grndsatze der Polizei, Handungs und Finanzwissenschaft. Wien, 1764,
309s. (Josef Sonnenfels je prvn, kdo pouil nzev Finanzwissenschaft finann vda).

8
tchto svazk, prvem veejnm. Souhrn norem, jimi upraveno finann hospodstv
sttu jako takovho avekerch tles veejnch vestt nazvme prvem finannm
virm smyslu. Pojem tento zahrnuje finann prvo sttu vum smyslu, tj. souhrn
norem, jimi upraveno finann hospodstv sttu jako takovho, a finann prva,
jimi upravena finann hospodstv jednotlivch tles veejnch vestt.3
Vhospodsk azejmna vefinann amnov politice se povzniku eskoslovenska
vrazn prosazovaly ti nzorov proudy, kter byly pedstavovny vynikajcmi asiln-
mi osobnostmi akter se velmi zeteln promtly dozen sttnch financ. Byl to pede-
vm smr dr.A. Rana4 vprvn polovin 20. let min. stolet. Dr.A. Ran byl vyhran-
nm stoupencem neoliberln koly. Poadoval nejen vyrovnanost sttnch pjm
a vdaj, ale i minimln rozsah rozpotovch pjm a vdaj. Dle to byl smr
prof.K.Englie5, kter vychzel zjeho originln teologick hospodsk teorie aprosazo-
val se dopraxe sttnch financ oddruh poloviny 20. let minulho stolet. Akonen to byl
smr eskch keynesinc, pedstavovan pedevm J. Mackem aJ. Nebesem. Sttn
rozpoet m podle tohoto smru bt narozdl odliberlnch nzor jednm znejdle-
itjch prostedk krozbhu vroby, m nahradit nedostatek soukromch investic.
Tyto teoretick pstupy se vak dostaly do konfrontace s relnou hospodskou
situac, kter vytvela jen velmi zk prostor pro jejich pln uplatovn, kdy oba
hlavn pedstavitel finann politiky tzv. prvn republiky dr.A. Ran (jako ministr
financ) aprof.K. Engli (jako ministr financ apozdji jako guvernr Nrodn banky
eskoslovensk), oba vznamn eskoslovent prvnci, ekonomov, politici apedsta-
vitel finann vdy, byli v rozpotov politice nestupn. Oba se vznamn podleli
vpraxi narealizaci hospodsk politiky sttu. Dr.A. Ran, jako ministr financ, uchr-
nil eskoslovenskou mnu ped (hyper)inflanm osudem mn nkterch sousednch
stt pi vzniku republiky. Vroce 1919 byla provedena tzv. Ranova finann reforma,
kter spovala vokolkovn bankovek6 asoupisu jmn zaelem uloen jednorzov
majetkov dvky. Prof.K. Engli pak sv teoretick vahy sten realizoval jako
ministr financ pi proveden daov reformy. Tzv. Engliova daov reforma roku
19277 byla zsadn modernizac daovho systmu8 zfinannvdeckch hledisek.
Tak dal zmny vevvoji eskoslovenska poroce 1949 se pln odrazily inastt-
nch financch, ato systmov ivcn, protoe sttn finance, jak ji bylo eeno, jsou
zakad situace pilem provdn sttn politiky. Potkem padestch let byla pro-
vedena drastick mnov reforma (zkon . 41/1953 Sb., o penn reform) a byla
zavedena soustava novch dan,9 kter byla sice korigovna koncem padestch let
apotkem let edestch, ale vpodstat vzkladnch rysech byla uchovna a dopi-

3 FUNK, Vilm. Finann vda se zvltnm zetelem k eskoslovenskmu zkonodrstv finannmu.


3.vyd. Praha: VEHRD, 1929.
4 Ble viz KARFKOV, Marie. Alois Ran In: Antologie eskoslovensk prvn vdy vletech 19181939.
Praha: Linde, 2009, s.637639.
5 Ble viz KARFKOV, Marie. Karel Engli In: Antologie eskoslovensk prvn vdy vletech 19181939.
Praha: Linde, 2009, s.576582.
6 Ble viz RAN, Alois. Mj finann pln. Praha: Prask akciov tiskrna, 1920, s. 5360.
7 Ble viz OUA, Ji. Dan apoplatky v19. stolet azaeskoslovensk republiky. In: STAR, Marek
et al. Djiny dan apoplatk. Praha: Havlek Brain Team, 2009, s. 124 ansl.
8 Ble viz ENGLI, Karel. Finann vda. Praha: Borov, 1929.
9 Ble viz KARFKOV, Marie. Soustava sttnch pjm vletech 19521970. In: STAR, Marek et al.
Djiny dan apoplatk. Praha: Havlek Brain Team, 2009, s. 172 ansl.

9
jet nov daov soustavy k 1. lednu 1993. Vznik federativnho uspodn naeho
sttu vroce 1968 znamenal pouze rozdlen kompetenc mezi Federln shromdn
anrodn rady, ale co dosystmu finannho prva mnoho novho nepinesl.
Vznamnm teoretikem a pedagogickm pracovnkem v danm obdob byl
prof. B.Spil. Prof. B. Spil byl dnm profesorem finannho prva a finann
vdy naPrvnick fakult Karlovy univerzity vPraze, kdy je na mst zmnit jeho
monografii Teorie finannho prva veskoslovensku vydanou vroce 1970.10
Kdalm vznamnm osobnostem apedstavitelm finann vdy afinannho pr-
va veskoslovensku patili apat prof.M. Bake (vesk republice)11 aprof.A.Slo-
vinsk aprof.J. Girek (veSlovensk republice).12 Bohat vdeck apublikan innost
prof. M. Bakee nala ohlas nejen u ns, ale tak zejmna v zahrani, kde pat
k vznamnm odbornkm a pedstavitelm finann vdy a finannho prva. Tak
jeho dlouholet pedagogick psoben naPrvnick fakult Univerzity Karlovy znovu
vedlo kobnoven vznamu finannho prva afinann vdy, kdy v80. letech minulho
stolet byla na tto prvnick fakult zzena samostatn katedra finannho prva
afinanc, dnes katedra finannho prva afinann vdy.
Vevuce naUniverzit Karlov vPraze naPrvnick fakult nebyl odroku 1949
a dopdu totalitnho reimu ajet nkolik let pot obor finann prvo oborem stt-
nicovm, byl vak vdy vevuce zaazen dozvrench ronk ajeho vuka byla
zakonena samostatnou postupovou zkoukou.
Zmna spoleenskch vztah poroce 1989 se zhy projevila ivekonomick oblas-
ti, naco reagovaly iobory finannho prva afinann vdy, jejich pedmt se mno-
honsobn rozil apojejich vdeckch ipedagogickch vstupech mnohonsobn
vzrostla spoleensk objednvka. Rozvoj finann vdy a finannho prva u ns
poroce 1989 se odrazil nejen vnovch vdeckch pstupech, ale ivevuce finann-
ho prva, kdy finann prvo afinann vda byly vletech 19932001 naPrvnick
fakult Univerzity Karlovy opt sttnicovm oborem, ato vblokovm studiu vetet
zvren souborn sttnicov zkouce.

3. Vymezen finannho prva

Vsouvislosti svymezenm finannho prva je nutn se nejprve zabvat


definic zkladnho finannprvnho institutu, a to institutu finance. Finann prvo
jako samostatn prvn odvtv (tj. soubor finannprvnch norem) upravuje prv
finance aprva apovinnosti snimi souvisejc. Finance jsou tak primrnm pedmtem
regulace finannho prva.
Finance bvaj nejastji definovny jako komplex finannch vztah souvisejcch
stvorbou, rozdlovnm apouvnm penn masy, resp. jejch st.13 Pokud jsou

10 SPIL, Bedich. Teorie finannho prva SSR. Praha: Orbis, 1970.


11 Nap. BAKE, Milan akol. eskoslovensk finann prvo, Praha: Panorama, 1979.
12 Nap. SLOVINSK, Anton, GIREK, Jordn. eskoslovensk finann prvo, Bratislava: Obzor,
1974. SLOVINSK, Anton et al. eskoslovensk finann prvo, Bratislava: Obzor, 1985.
13 Ble viz BAKE, Milan, KARFKOV, Marie, KOTB, Petr, MARKOV, Hana. Finann prvo.
5. aktualiz. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 5.

10
pedmtem finannho prva, stvaj se takov finann vztahy vztahy finannprvn-
mi aprva apovinnosti, kter jsou obsahem tchto prvnch vztah, jsou prvn vynu-
titeln. Vedle prv a povinnost, kter jsou obsahem finannprvnch vztah, vak
finann prvo upravuje iprva apovinnosti, kter existuj mimo finannprvn vzta-
hy (mimo finance), kter vak sfinancemi souvis, a u pmo i nepmo.
Z ve uvedenho vyplv, e finann prvo je souborem prvnch norem,
kter upravuj finann vztahy (finance), jako iprva, povinnosti askutenosti,
kter se financ tkaj.
Obdobn bv finann prvo vymezovno ivodbornch publikacch. Vprask
uebnici finannho prva je finann prvo definovno jako soubor prvnch norem,
kter upravuj vztahy vznikajc v procesu tvorby, rozdlovn a pouvn penn
masy ajejch st.14 Brnnsk uebnice finannho prva finann prvo nedefinuje,
pouze vymezuje pedmt jeho regulace. Podle tto odborn publikace je pedmtem
finannho prva chovn osob pi realizaci finann innosti zejmna sttu, ale t
zemnch samosprvnch celk adalch veejnoprvnch korporac. 15 Dal defini-
ce je uvedena v publikaci Finann a daov prvo, podle kter je finann prvo
souhrn prvnch norem, kter upravuj vztahy vznikajc vprocesu tvorby apouvn
pennch fond, je jsou vytveny ve veejnm zjmu k uspokojovn veejnch
poteb. 16
Vzhledem k obdobnmu spoleenskmu a prvnmu vvoji vesk republice
a naSlovensku po rozdlen spolenho sttu, lze zmnit i pojet finannho prva
vbratislavsk uebnici finannho prva, kter finann prvo definuje jako samostat-
n prvn odvtv, jeho pedmt tvo zvltn okruh majetkovch vztah, kter jsou
vyjdeny vpenzch akter vznikaj pi sousteovn pennch prostedk dostt-
nch ajinch veejnch pennch fond, jako ivprocesu jejich optovnho rozdlo-
vn apouvn.17
Finann prvo ipes pokusy (prozatm spn pouze voblasti daovho procesu)
nastoupit cestu postupn kodifikace, zstv prvnm odvtvm svelkm mnostvm
vce i mn rozttnch prvnch pedpis, tj. nekodifikovanm odvtvm prva.
Tak jako jin prvn odvtv, ifinann prvo bv tradin lenno nast obecnou
ast zvltn. Obecn st finannho prva obsahuje obecn poznatky otomto prv-
nm oboru. Do obecn sti finannho prva adme problematiku finann innosti
ajejich organizanprvnch forem, pedmtu, subjekt, obsahu asystmu finannho
prva acelou rozshlou problematiku realizace finannprvnch vztah, jejich subjek-
t aobjekt, iprv apovinnost jejich astnk. Doobecn sti pat iproblematika
pramen finannho prva, jejich stavnch zklad adalch obecnch otzek finan-
nho prva. Vyskytuj se vak i jin nzory na obsah obecn sti finannho prva.
Podle tchto nzor nejsou veobecn poznatky o finannm prvu, jeho pedmtu,
finannprvnch normch afinannprvnch vztazch apod. pedmtem obecn sti

14 BAKE, Milan, KARFKOV, Marie, KOTB, Petr, MARKOV, Hana. Finann prvo. 5. aktualiz.
vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 12.
15 MRKVKA, Petr, et al. Finann prvo afinann sprva. 1. dl. Brno: Masarykova Univerzita, 2004, s. 35.
16 JNOKOV, Petra, MRKVKA, Petr, TOMAI, Ivan et al. Finann adaov prvo. Plze: Ale
enk, 2009, s. 47.
17 KRLIK, Jozef, JAKUBOVI, Daniel. Finann prvo, Bratislava: VEDA, 2004, s. 14.

11
finannho prva, ale pedmtem vdy ofinannm prvu. Domnvme se ovem, e
pokud hledme nafinann prvo jako naprvn odvtv, je nutn nejprve toto prvn
odvtv vymezit, aktomuto elu slou prv obecn st tohoto prvnho odvtv.
Takovto postup je obvykl ivostatnch prvnch odvtvch.
Zvltn st finannho prva je v prask uebnici finannho prva lenna
naprvn pravu veejnch rozpot asttnch fond, prvn pravu dan, poplatk,
cla adalch povinnch dvek, prvn pravu vru, prvn pravu mny apennho
obhu, prvn pravu devizovho hospodstv a prvn pravu finannho trhu.18
Brnnsk uebnice finannho prva len zvltn st finannho prva nast fiskl-
n, kter zahrnuje rozpotov prvo, bern prvo aceln prvo, ast nefiskln, kter
zahrnuje mnov prvo, devizov prvo, veejn bankovn prvo, veejn pojiovnic-
k prvo apuncovn prvo.19 Je patrn, e vdetailech nzory nato, jak uspodat aco
adit dozvltn sti finannho prva, nejsou zcela jednotn, zvlt pak zhlediska
terminologickho (nap. tzv. prvo bankovn nebo prvo pojiovac, ale tak tzv. pr-
vo bern).
Osobn se piklnme kzachovn lenn finannho prva nast obecnou ast
zvltn. Vppad oznaen jednotlivch st zvltn sti finannho prva je podle
naeho nzoru mon pout termn prvo (nap. daov prvo, rozpotov prvo,
mnov prvo apod.), ovem stm, e pouit tohoto slova neznamen vylenn p-
slun sti finannho prva jako samostatnho prvnho odvtv. Jsme toho nzoru,
e vhodnj vraz pro oznaen jednotlivch st zvltn sti finannho prva je
pododvtv i alternativn sek finannho prva, aby tak bylo zcela zejm, e se
jedn pouze ojednotliv relativn koherentn, avak nikoli samostatn sti jednoho
prvnho oboru.
Vzhledem kve uvedenmu se piklnme ktomuto lenn eskho finannho
prva:
1. st obecn a
2. st zvltn, kter se dle len natato pododvtv:
a) rozpotov prvo,20
b) daov, poplatkov aceln prvo,21,22
c) mnov prvo vetn prva vrovho,
d) devizov prvo,
e) prvo finannho trhu.23
18 BAKE, Milan, KARFKOV, Marie, KOTB, Petr, MARKOV, Hana. Finann prvo. 5. aktualiz.
vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1314.
19 MRKVKA, Petr, et al. Finann prvo afinann sprva. 1. dl. Brno: Masarykova Univerzita, 2004,
s.5960.
20 Mnno je rozpotov prvo vum smyslu, tj. nezahrnujc prvn pravu pjm veejnch rozpot,
kter je obsaena vnsledujcm pododvtv.
21 Lze vst diskuse i o alternativnm oznaen prvo rozpotovch pjm, ppadn prvo povinnch
dvek.
22 Pod pojem celn prvo zahrnujeme pro ely vymezen tohoto pododvtv finannho prva pouze prvn
normy upravujc fungovn asprvu cla jakoto povinn dvky, nikoli normy dal (tvoc celn prvo
virm smyslu), upravujc ostatn, nefinann smry psoben orgn celn sprvy (nap. pi regulaci
adohledu nad obhem kontrolovanho zbo scizinou).
23 Pojem prva finannho trhu chpeme v irm smyslu obsahujcm normy upravujc veker vztahy,
k nim dochz pi finann innosti provdn na principu dobrovolnho stetu nabdky a poptvky.
Do tohoto pododvtv tedy dle naeho nzoru spadaj prvn vztahy, jejich astnky jsou komern
ainvestin banky, pojiovny azajiovny aada dalch typ subjekt innch nafinannm trhu.

12
Prvn pravu financ, prv, povinnost askutenost snimi souvisejcch nen mo-
n postupn sousteovat dojednoho pedpisu zkonkovho typu jako je nap. oban-
sk zkonk, trestn zkonk aobchodn zkonk. Tento stav nen snad zpsoben nedo-
statkem finannprvn legislativy, protoe z objektivnho hlediska, podle naeho
nzoru, finann prvo ani kodifikovno bt neme, ato vzhledem krelativn dife-
rencovan povaze zkladnch finannprvnch institut, jako jsou veejn rozpoty,
dan, poplatky, clo, vr, mna adevizy afinann trh. Pesto si myslme, e vvojem
by bylo mon kodifikovat nkter zjednotlivch pododvtv finannho prva tak, jak
bylo uvedeno, ato nap. oblast dan, poplatk, rozpot apod.
Tuto vvojovou tendenci, podle naeho nzoru, je mon povaovat za prioritu
vdy ofinannm prvu. Ruku vruce stouto tendenc by pak mlo bt vypracovno
tolik douc zpehlednn (zjednoduen, sjednocen akonsolidace) finannprvnch
pedpis, zejmna naseku daovho prva. Podstatou tto potebn vvojov tenden-
ce je akceptovn a aplikovn legislativnch poadavk na pehlednost, vzjemnou
harmonizaci asrozumitelnost finannprvnch pedpis, m by se nesporn vytvoil
reln prostor pro omezovn ppad nemyslnho poruovn sttn finann discipl-
ny, resp. zvaznho rmce finannprvnch pedpis, tedy nechtnho jednn prv-
nickch afyzickch osob vrozporu splatnmi prvnmi normami.
Lze tak shrnout, e finann prvo je vesk republice etablovanm prvnm
odvtvm, piem je souborem prvnch norem, kter upravuj finann vztahy
(finance) aprva, povinnosti askutenosti, kter snimi souvisej. Finann prvo
se len nast obecnou ast zvltn, kter se dle len najednotliv pododvtv
finannho prva.

4. Problematika daovho prva


jako samostatnho prvnho odvtv

Jak ji bylo uvedeno, objevuj se tendence vylenit daov prvo zprva


finannho jako samostatn prvn odvtv. Vtto souvislosti je pozoruhodn mylen-
ka, zastvan zejmna kolektivem slovenskch autor okolo prof.V. Babka zPrv-
nick fakulty Univerzity P. J. afrika vKoicch, e daov prvo se ji vylenilo
zprva finannho aetablovalo se jako samostatn prvn odvtv slovenskho prvn-
ho du. Vedle nesetnch odbornch lnk, je zsadn publikac koick koly dao-
vho prva kniha Daov prvo,24 vekter se jej autoi sna daov prvo komplex-
n popsat avymezit. Autoi konstatuj, e daov prvo se vylenilo jako samostatn
prvn odvtv zprva finannho am mezi ostatnmi prvnmi odvtvmi rovnocenn
postaven. Podle nzoru autor je to pirozen, nezvratn a zkonit proces. Jako
argumenty pro tento nzor slou zmny vnormotvorn oblasti, zmny vsoustav dan,
zmny v oblasti daovprvnch institut, zmny v chpn msta daovho prva
vprvnm podku azmny vadaptaci spolenosti.
Definice daovho prva v publikaci nen uvedena, ovem je mon ji vyvodit
zdefinice pedmtu daovho prva. Zapedmt daovho prva autoi povauj tu
24 BABK, Vladimr et al. Daov prvo. Koice: Univerzita P.J. afrika, 2005.

13
st spoleenskch vztah, kter se tk realizace daovch prv aplnn daovch
povinnost subjekty tchto vztah (daovch vztah). Vznamnou pas v knize
Daov prvo je popsn avymezen vzjemnho vztahu daovho afinannho prva
jako dvou samostatnch prvnch odvtv. Podle autor je tento vztah determinovan
zejmna tmito aspekty:
daov prvo bylo podlouhou dobu povaovno zasoust finannho prva,
blzkost spoleenskch vztah, kter daov prvo afinann prvo upravuj a
pbuznmi charakteristickmi znaky daovprvnch afinannprvnch norem,
piem autoi dodvaj, e finann prvo zakotvuje konkrtn druhy rozpotovch
pjm (naprvnm mst dan apoplatky) adaov prvo upravuje vlastn prvn kon-
strukci dan apoplatk vetn jejich procesnch aspekt (placen, vybrn atd.). Dao-
v prvo je tak pojmno jako samostatn prvn odvtv.
Domnvme se, e vrmci odborn diskuse oppadnm ustaven daovho prva
v esk prvn vd jako samostatnho prvnho odvtv nelze odhldnout od argu-
ment veprospch jeho zkho sept sfinannm prvem.
Z existence daovho prva jako samostatnho prvnho odvtv a nikoliv jako
pododvtv finannho prva by vyplvaly tyto zvry:
a) daov prvo by nebylo soust finannho prva,
b) daov vztahy by nebyly pedmtem regulace finannho prva, tj. nebyly by pod-
azeny dokategorie vztah finannch,
c) daovprvn vztahy by nebyly vztahy finannprvnmi a
d) normy daovho prva by nebyly finannprvnmi normami.
Stejn jako jsou pro finann prvo zkladnm prvnm institutem finance, je pro
daov prvo zkladnm prvnm institutem da. Dan bvaj definovny jako nee-
lov a nenvratn povinn platby ukldan na zklad zkona sttem nebo jinmi
veejnoprvnmi korporacemi, jejich vnos plyne do veejnch rozpot, piem
zaplatbu dan nen poskytovno pm protiplnn.25 Dan zcela nepochybn souvise-
j s penn masou. Prostednictvm dan je redistribuovna st penn masy
odfyzickch aprvnickch osob (daovch subjekt) doveejnch rozpot. Pi tom-
to procesu mezi daovmi subjekty asttem vznikaj, mn se azanikaj daov vzta-
hy. Tyto daov vztahy se tkaj penn masy, resp. jej sti perozdlovan prosted-
nictvm sttnho a dalch veejnch rozpot, a jsou tedy ex definitione vztahy
finannmi. Vzhledem ktomu lze shrnout, e daov vztahy jsou soust financ, ato
velmi vznamnou soust, jejm prostednictvm je zskvna vznamn st pjm
veejnch rozpot. Tyto daov vztahy se stvaj daovprvnmi vztahy, nebo jsou
regulovny prvem a jejich obsah (prva a povinnosti jejich astnk) je prvem
vynutiteln.
Zuvedenho vyplv, e:
a) daov vztahy jsou finannmi vztahy aspadaj dokategorie financ,
b) daovprvn vztahy jsou vztahy finannprvnmi a
c) normy daovho prva jsou normami finannprvnmi.

25 K tomuble viz BAKE, Milan, BOH, Radim. Obecn k daovmu prvu. In: TURMA, Pavel,
TOMEK, Michal et al.: Nov jevy vprvu napotku 21. stolet, III. Promny veejnho prva. Praha:
Univerzita Karlova vPraze, Nakladatelstv Karolinum, 2009.

14
Pokud nejsme pipraveni pistoupit kcelkov revizi kritri pro vymezen jednotli-
vch obor platnho prva ajmenovit pro vyten charakteristiky, pedmtu aobsa-
hu finannprvnch vztah, nelze ne zve uvedench zvr vyvodit, e daov
prvo (soubor daovprvnch norem) je pododvtvm prva finannho, nebo
vechny daovprvn normy jsou zrove normami finannprvnmi.

5. Zvr

Obor finannho prva proel za uplynulch 20 let boulivm vvojem


atento vvoj pokrauje inadle. Probh zrove vcelkovm kontextu vvoje prvn
vdy vesk republice, Evropsk unii ivmtku celosvtovm. Nelze vylouit, e
pod vlivem tohoto vvoje bude vbudoucnu nutno podrobit zkoumn ateba ikritick
revizi stvajc pojet finannho prva, zejmna nap. sohledem nastle vce rozost-
enou hranici mezi prvem veejnm aprvem soukromm.
Prv v oblasti prvnch vztah tkajcch se penz, pennch tok a pennch
plnn, kter vdy stla napomez finannho prva, obchodnho prva, obanskho
prva adalch prvnch obor akter se ji dnes vyznauje sbliovnm veejnoprv-
nch asoukromoprvnch prvk,26 lze pro futuro oekvat nejvt posuny vtradinm
vymezen prvnch obor a ppadnou redefinici pojmovch znak prvnch vztah
vtakov oblasti vznikajcch.

The conception of financial law in the Czech Republic

Summary

This article is focused on the conception of financial law in the Czech Republic. Financial
law as an independent branch of law is the part of legal system in the Czech Republic. Financial law can be
defined as the set of legal rules which governed financial relationships (finance) and rights, obligations and
relating facts. There is adiscussion if tax law is an independent branch of legal system or apart of financial
law. If we are not ready to revise the criteria for determination the branches of legal system namely the
definition of object and content of legal financial relationships, we must deduct that tax law (the set of legal
taxation relationships) is a part of financial law, because all legal taxation rules are simultaneously legal
financial rules.

Key words: financial law, financial science, reform, policy, rule, finance, tax law, public law, currency, public
budgets

26 Vtto souvislosti se zejmna vlivem psoben evropskho komunitrnho prva asto hovo opublici-
zaci soukromho prva, kdy dotradinch soukromoprvnch vztah (typu nap. smlouvy ovru, pojist-
n smlouvy nebo smlouvy opevodu cennch papr) pronikaj vrazn prvky veejnoprvn (jako p-
klad lze uvst komplexn institut ochrany spotebitele), kter dvaj vzniknout konglomertu prvnch
vztah, vnm ji prakticky nelze odsebe oddlit amnohdy ani odliit veejnoprvn asoukromoprvn
metodu pravy.

15
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4PAG. 1720

Topical issues of teaching


the Financial law discipline
at higher schools
Liudmila Samoylova

Financial Law is one of the most dynamically developing branches of


Law in the Russian Federation; it is conditioned by the general tendency of evolutionary
processes in various spheres of the State vital functions, including permanently
transforming and rearranging socio-economic relations influenced by changing
economic conditions. Transition to acompletely different economic system became the
initial cause of the formation and consolidation of private ownership, which in its turn
determines the significance of the financial law rules as atool to regulate aprivities
set, establishing responsibilities and guaranteeing rights of the State and of an owner-
entrepreneur. Knowledge of the financial law fundamental principles as well as
specific provisions of the legislation in the indicated sphere of activities are anecessary
part of the professional legal training and determines the importance of the relevant
training course.
Financial law as ascience and academic discipline emerged in the second half of
XIX century. The appearance of this branch of law is the result of development,
classification of the accumulated knowledge in the areas of political economy,
public finances, administrative law, which resulted in an interdisciplinary course.
Thus, K. S. Velsky, describing the general line of the formation of the financial law
science, indicates that two basic theories were dominant in West European literature
of the period between the second half of XIX century and the beginning of
XXcentury. The first theory rejects the independence of financial law, showing the
lack of boundaries between financial law and financial science; the second one,
being normative, reduces the problem of financial law science only to the positive
legislation study1.
The first theory is actually aimed at teaching financial law as ascience of finance.
Such scholars as L. Stein, G. Jellinek, A. Wagner and such Russian researchers as
M.N. Kapustin, I. X. Ozerov, G. I. Tiktin represented this direction. In those cases
when the financial law science was considered separately from the financial science, it
was usually completely based on the conceptual-categorical system, developed in the
framework of the financial science2.
1 Velsky, K. S. Financial law: science, history, bibliography. Moscow: Jurist, 1995.
2 Belikh, V. S., Vinnitsky, D. V. Tax Law of Russia. Short course. Moscow: Norma, 2004, p.319.

17
Moreover, there is no consensus on the financial law place in the Russian law
system. In particular, domestic authors in their scientific developments express some
radically different points of view. In accordance with the first point of view the
financial law is not an independent branch of law but a part of administrative or
constitutional law. Supporters of the second point of view, which is now more popular,
acknowledge the financial law as an independent branch of law, but also believe that it
separated out from administrative and constitutional law and this separation was due
to the specific object of legal regulation and its social significance. The third point of
view implies the substantiation of financial rules complexity, regulations of which are
legally heterogeneous, and at the same time their content is more aimed at regulating
anumber of sub-sectors and institutions of legal science.
Proceeding from the above it follows that two inextricably linked parts should be
taught to increase the efficiency of students professional training while studying asingle
course Financial Law. The first part is economic, i.e. public finances, and the second
is legal, i.e. branches of the law, regulating relations in the sphere of public finance. This
practice of integrated financial law teaching exists in many foreign universities.
Introduction of the characteristic features of the financial system functioning parts
within the common part of the training course; the basic directions of the state financial
policy, forms and methods of its implementation; contents and principles of the state
and businesses financial activities is aimed at preparing highly skilled specialists
capable of participating in the development of new and adjustment of existing
documents, which regulate some individual aspects of financial relations, taking into
account certain requirements such as: ensuring the needs of an expanded social
production, promoting the rational use of nature, labor, material and other resources,
coordination of economic processes.
The main feature of the financial law study is that it presupposes aclarification of
the economic substance of financial and economic mechanisms and a number of
formal aspects of the legal regulation of their functioning3.
The relationship and interdependence of finance and financial law suggest the need
to clarify the boundaries of each science subject. The aim of the science of finance is
the development of category-conceptual system that defines the basic terms of
financial performance, identification of the economic substance of finance; in its turn,
financial law regulates the correlation of financial and economic relations, their
interactions with the social environment, methods of public finance organization, i.e.
asystem of rules and procedures, legally preparing the necessary regulations.
Special attention at the discipline study should be paid to anumber of peculiarities:
subject of financial law is complex of relations, which forms the financial system of
the state, elements of which are not uniform in their content and, consequently, sub-
ject to specific to legal regulation;
financial law has no common codified source, which results in the lack of a clear
hierarchy of financial law norms in general; on the contrary, the major sub-sectors of
the financial law have the status of complex normative entities and its sources have
appropriate codes;
3 Kozyrin, A. N. Taxation of foreign countries. Theory and practice. M.: Manuscript, 1993.

18
vertical structure of financial and legal relationships in all levels of public adminis-
tration and management expands, itemizes and complicates the subject of financial
and legal regulation;
high mobility of financial legislation, due to the constant changing of living condi-
tions of economic entities, the use of financial and legal mechanisms for reforming
the diversity of public relations, periodic and changing nature of some financial pro-
cesses4.
The logic of the financial law teaching is as follows: introduction of financial
science basis, analysis of the financial law doctrines and its basic principles, analysis
of the structure and content of national model of the financial legislation.
The purpose of any course teaching is to adopt the state educational standard of
discipline in full. Generalized theoretical material on the most important topics of the
course is presented in lectures, focused primarily on the detailed basic aspects of financial
relations and summarized representation of the content of legal acts regulating them. Thus,
astudent, with ateachers help, must learn to work with the law sources at theoretical
lessons, and then study them independently by getting ready for seminars and workshops.
It should be noted that the discipline curriculum is far from perfect. It lacks in
practical sessions, which must have been focused on development of self-education
abilities; understanding and critical analysis of literature on occupational activity, the
use of knowledge to manage financial relations conflicts. The introduction of practical
sessions on the legal expertise of legislative acts in the sphere of financial activity, will
contribute to developing the skills of comparative analysis and comparison of different
normative documents.
Besides, seminars help to consolidate knowledge gained from the study of such
courses as constitutional law, administrative law, civil law, a number of economic
disciplines, provisions of which formed the foundation for developing certain aspects
of the science and discipline Financial Law. To get ready for seminars and workshops
students are encouraged to undertake independent research of financial and legal
categories, legal acts regulating the financial relationship. So at students preparation
for practical sessions the major attention is paid not to the consolidation of norms of
current legislation, but teaching students the methods of legal science that allows them
to develop skills to work with normative legal acts applicable to financial activities, to
learn to address reasonably disputes arising when economic subjects come into
financial and legal relations.
Thus, well-planned lecture material, alternation of practical sessions and seminars held
in the form of debate, discussions on the structure and content of laws and regulations,
business games, students individual work under the teachers guidance contribute to the
most effective mastering of the course.
However, at current conditions, when the financial legislation is being continuously
reformed, it is impossible to give learners the knowledge, which would reflect the
future state. Therefore, law students must develop the ability to work systematically on
repetition, generalization and update of the material under study, and in particular,
legislative base, used in future careers.
4 Kolesnikov, Yu. On peculiarities of financial law teaching. Law and Life, 2006, No. 92 (2).

19
In addition to the stated above, knowledge of other countries financial legislation,
namely, tax and currency, acquire particular significance in the teaching of this
particular area of law. This factor is conditioned by the fact that modern economy is
characterized by ahigh degree of business internationalization, the intensification of
integration processes both at the level of public authorities and individual businesses.
These are the most important issues that arise at studying the Financial Law
discipline; therefore the correction of educational process taking into account these
features will improve its efficiency.

Summary

This article focuses on financial law and its importance as one of disciplines taught at
universities in Russia. The author briefly describes theoretical and historical approaches to financial law and
its place in the system of legal disciplines, as well as different approaches to teaching of this subject.
Afterwards main peculiarities of the financial law, which demand special attention, are pointed out. At the
end of the article the author talks about methodology of teaching of financial law and also presents some
critical remarks on this sphere.

Key words: financial law, financial science, legal, regulation, legislation, constitutional law, independence,
study, rule, seminars, teaching

20
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4PAG. 2128

zemn samosprvn celky


ajejich majetkov
afinann samostatnost
Hana Markov

stava aprvo nasamosprvu

Prvo vystupuje dopoped vsituaci, kdy se navzjem vyluuj cle jed-


notlivc, skupin, sttu. Hlavn roli vsouhrnu prvnch pedpis, nakter je postaven
esk prvn d, m stava, kter zakotvuje cel komplex zkladnch prv, kter se
mnohdy navzjem podmiuj nebo dokonce limituj. Vevztahu kzemnm samosprv-
nm celkm jde oprvo nasamosprvu aprvo nasamostatnost finann.
Obsah stavnho prva nasamosprvu je vymezen vnkolika lncch, ale vevzta-
hu k tmatu pspvku se zamm na l. 101 odst. 3 stavy, kter uvd, e obce
hospoda podle vlastnho rozpotu amohou mt vlastn majetek. Jednotliv zkonn
normy toto ustanoven oekonomick autonomii obc (ale ani kraj) pli nerozvdj.
Zzemn suverenity, kterou ssebou pin veejn moc, plyne urit finann suvere-
nita, tj. prvo opatovat si kplnn kol akhrad ztoho vznikajcch nklad pa-
tin prostedky. Zsadn by tedy ml samosprvn svazek hradit svoje vdaje ze
zdroj, je pramen zjeho vlastnho zem. Je-li vak veejn moc vestt rozdlena
mezi vce veejnch svazk, pak vi fyzickm iprvnickm osobm, odnich jedin
lze prostedky erpat, stoj vlastn vce vitel. Zjejich konkurence potom vyplv,
e nen-li stanoven patin pomr mezi tmto svazky, potom pro fyzick aprvnick
osoby hroz nebezpe peten.1
Vunitrnch sttech najdeme vedle stedn vldy izemn samosprvu vlda je tm
lnkem, kter nese odpovdnost zavkon veejn sprvy (zpravidla it, kter je pene-
sena nazemn samosprvu). Vztahy mezi stedn vldou azemn samosprvou mohou
bt rznho typu, jejich podoba zvis navymezen arozdlen pravomoci aodpovdnos-
ti pi zabezpeovn veejnch statk, optimln rozdlen pjm jednotlivm stupm,
preference azohlednn uritch zjm (celku i zem), stupe autonomie vrozhodov-

1 Hovo se oteorii fisklnho federalismu, kter vznik podruh svtov vlce nazklad poteby zkva-
litnn demokratickho rozhodovn ofinannch tocch vrozpotov soustav, poteby zven intenzity
veejn a obansk kontroly nad utrcenm veejnch prostedk i zven efektivnosti financovn
poteb veejnho sektoru. Zkoum monost vyuit funkc veejnch financ jednotlivmi vldnmi rov-
nmi, zkoum optimln rozdlen odpovdnosti za financovn veejnch statk, zkoum optimln
piazen pjm avdaj vrmci rozpotov soustavy. Podrobnji viz Markov, H., Boh, R.: Rozpo-
tov prvo. Praha: C. H. Beck, 2008

21
n i kontrola ze strany sttu. Tyto vztahy upravuj pslun zkony a fakticky jde
ouplatnn uritho modelu fisklnho federalismu. Tyto modely jsou vzsad ti.
Centralizovanmu modelu fisklnho federalismu odpovd nzk mra sobstanosti
mstnch rovn, kdy vtina dan plyne do sttnho rozpotu. K finannm vztahm
dochz povertikln ose zejmna prostednictvm dotac astt tmto zpsobem me
intenzivn ovlivovat innost municipalit. Perozdlovac vztahy jsou vtomto systmu
rozshl a rozhoduj o nich zkonodrci. Decentralizovanmu modelu by odpovdala
pln finann sobstanost nich vldnch rovn bez existence perozdlovacch pro-
ces uvnit rozpotov soustavy, co by vesvch dsledcch znamenalo rozshlou dao-
vou pravomoc zemnch samosprv. Vtomto modelu by samosprvy musely bt finan-
n sobstan (majetek, finance), aby pokryly vechny poteby, co vak vzhledem
krozdln velikosti obc, rozdln daov kapacit adaovmu vnosu mench zem-
nch celk je nereln. Stt by zatto situace neml monost rozdly korigovat. Tento
postup by byl inehospodrn (pebytky i nedostatek prostedk by se musel njak eit)
avedl by vesvm dsledku krstu daovho zaten, aby byl zajitn potebn vnos,
protoe rst veejnch poteb je trendem. D se proto ci e tento model je teoretick.
Kombinovan model stanovuje pro kadou rove vldy vlastn pjmy. Rozpoto-
v uren dan ovlivuje mru finann sobstanosti jednotlivch vldnch rovn.
zemn samosprva m stanoven podl na danch (sven a sdlen dan), kter
dopluj dotace zvyho rozpotu avlastn pjmy. Prostednictvm dotac stt me
zmrovat nerovn daov vnos vjednotlivch regionech, obcch azajistit tak uspo-
kojen zkladnch poteb obyvatel na celm zem v urit vi. Zrove me
i v minimln me ovlivovat rozhodovn zemn samosprvy. V kombinovanm
modelu fisklnho federalismu mohou pevldat centralizan i decentralizan prvky
podle toho, co je povaovno vdan etap zapotebn.
Z ve naznaench prvk systmu vyplv poteba existence prvn normy, kter
vymez hranici nrok sttu na jedn stran a vech zemnch samosprvnch celk
nadruh stran, stanovujc dojak mry jsou samosprvn celky vesv finann suvere-
nit omezeny ohledy nafinann postaven sttu. prava finann-hospodskch vztah
mezi uvedenmi lnky tak zahrnuje postrnce vdajov rozvren kol apostrnce
pjmov hlavn rozdlen daov oblasti mezi jednotliv nositele veejn moci.
lnek 101 stavy vodstavci 3 uvd, e zemn samosprvn celky jsou veejno-
prvnmi korporacemi, kter mohou mt vlastn majetek ahospoda podle vlastnho roz-
potu. Je teba proto jet vymezit, co se rozum pod pojmem veejnoprvn korporace.
Jde osubjekt, kter je chpn jako subjekt veejn sprvy, lensky organizovan, ktermu
byla svena moc samostatn plnit veejn koly. Pro lenstv vzemnch korporacch je
rozhodujc, aby pslun osoby mly sv trval bydlit nebo uprvnickch osob sdlo
uvnit teritoria, vnm je korporace oprvnna psobit. Klasickm pkladem jsou prv
obec vesmyslu zkona oobcch (obecnho zzen) nebo kraj vesmyslu zkona okrajch.
Tak okruh kol, kter vrmci veejn moci vestt pslu zemnm samosprv-
nm svazkm avyvolv finann vydn, je mon vymezit vedvojm smru:
se zetelem kekompetenci, kter pslu sttu,
vmezch samosprvy mezi jednotlivmi zemnmi samosprvnmi svazky samot-
nmi.

22
Rozdlen kompetenc je vsledkem historickho iekonomickho vvoje nadanm
zem, ale tak politick konstrukce sttu (viz ve otzka fisklnho federalismu). Stt
zajiuje ty koly, kter by mly bt zajitny nastejn rovni pocelm zem podle
principu jednotn dan = jednotn sluby. Vppad tch kol, kter mohou bt ko-
lem jak sttu, tak isamosprvnch svazk, jsou itakov koly, kter lpe zabezpe
samosprva. Je-li samosprva pojmov omezena naurit teritorium uvnit sttu, pak
zhlediska zachovn sttu jsou vyhrazeny sttu pirozen vprv ad veker koly
vztahujc se nacel sttn zem anaobyvatelstvo jako celek, dle koly, kter vya-
duj jednotnou pravu pro cel sttn zem. Nastt se obvykle pesunuj koly, nakte-
r finann sla samosprvnch celk nesta. Dochz kdlb prce akooperaci podle
elnosti ahospodrnosti. Zzemn suverenity, kterou ssebou pin veejn moc, tak
plyne urit finann suverenita, tj. prvo opatovat si kplnn kol akhrad ztoho
vznikajcch nklad patin prostedky.
Je teba, aby existovala prvn norma, kter vymez hranici nrok sttu najedn
stran avech zemnch samosprvnch celk nadruh stran. Vzhledem ktomu, e
samosprvn celky jsou vtinou podzeny sttu, me se takov prava pohybovat
jen vtom smru, dojak mry jsou samosprvn celky vesv finann suverenit ome-
zeny ohledy nafinann postaven sttu.
Pod pojmem finann hospodstv obc i kraj se tak rozum ona strnka jejich
hospodsk innosti, kterou se sna obec i kraj opatit si prostedky, aby mohly
spn plnit veejn koly, kter jim byly sven. Vsouasn dob je pln ekono-
mick sobstanost zemnch svazk nereln apotebn finann prostedky dozem-
nch rozpot nutn plynou zejmna z stednch rozpot a tak se ani dnes nelze
obejt bez perozdlovacch proces mezi jednotlivmi vldnmi rovnmi.

Mstn samosprva
aEvropsk charta mstn samosprvy

Finann zdroje mstnch spoleenstv jsou povaovny za jednu ze


zkladnch zruk plnn kol mstnch samosprv tak vEvrop. Tato problematika
se projevila vEvropsk chart mstn samosprvy (dle jen Charta), kter byla pijata
vroce 1985. Jedn se ormcovou mezinrodn smlouvu smonost pstupu dalch
stt. Vstoupila vplatnost ji vroce 1988, ale teprve dnem 1. 9. 1999 vstoupila tato
Charta vplatnost pro nai republiku.2
Zazkladn princip povauje Charta monost voln dispozice se zdroji, kter spo-
leenstv zsk a pot s perozdlovnm ve prospch finann slabch mstnch
spoleenstv i poskytovnm dotac z centra, kter by vak na druh stran nemlo
omezovat zkladn svobodu mstnch orgn. Zrove se vak objevuje otzka, dojak
mry m msto volnost mstnch spoleenstv pi nakldn s finannmi prostedky,
kter jsou jim poskytovny, zda nem bt omezena ajak je mon zajistit zodpovdn
jednn tchto subjekt anakldn sfinannmi prostedky.

2 Sdlen ministra zahraninch vc publikovan pod . 181/1999 Sb.

23
Vazba mezi zdroji aodpovdnost stanovenou stavou azkony je uvedena jako
nezbytn princip, kter je teba dodret. Odpovdnost zarozhodovn omajetkovch
afinannch otzkch nesou zastupitelstva, kter se ustavuj nazklad voleb, ale jak
naloit se zvazky, kter v dsledku nesprvnho rozhodnut mstnmu spoleenstv
vzniknou akter pechzej nanov zastupitelstvo, to co me bt pro zemn celek
problm. Podle zkon oobcch iokrajch vR stt neru zahospodaen azvazky
kraje aobce, pokud tento zvazek nepevezme smluvn. Zkonem taxativn stanoven
vylouen ruen zazvazky jinch osob je navc doplnno povinnost provst kontro-
lu hospodaen cestou pezkoumn hospodaen zauplynul kalendn rok.3 Odpo-
vdnost v majetkovch krocch, dotkajcch se pslunho zem, je na zvolen
samosprv tohoto samosprvnho celku.
Charta uvd, e alespo st finannch zdroj mstnch spoleenstv m pochzet
zmstnch dan apoplatk, jejich sazbu mohou mstn spoleenstv vmezch zkona
stanovit. Jde oprincip urit dl daov autonomie, kter se vak uns realizuje jen
vurit omezen me.
Flexibilita zdroj, kter je dle vChart vyjdena, znamen nejen to, e mstn
spoleenstv hospoda s uritmi danmi a poplatky, ale e maj k dispozici i jin
zdroje, mohou vyut t nvratnch zdroj, ktermi mohou bt smluvn zabezpeen
pjky, vry, nvratn finann vpomoc nebo vnosy prodeje vlastnch dluhopis.
Ochrana finann slabch mstnch spoleenstv, korekce nerovnho rozdlovn
potencilnch finannch zdroj afinannho zaten, nesmj omezovat voln uve-
n, kter mstn spoleenstv mohou v rmci sv vlastn odpovdnosti uplatovat.
Princip solidarity znamen, e pjmy rozpot lnk nastejn rovni (obc, kraj)
jsou prakticky stejn aregiony zskvaj pjmy vzvislosti napotu obyvatelstva.
Monost mstnch spoleenstv vstupovat na kapitlov trh je vR umonna
a znamen, e mstn spoleenstv si mohou pjovat penze na kapitlovm trhu,
pokud prok schopnost splcet dlun stky zvlastnch pjm stm, e dodrov-
nm sttem stanovench rozpotovch a etnch pravidel nelze povaovat za zsah
dofinann autonomie region.

Majetek zemnch samosprvnch celk


anakldn snm

Vlastnictv majetku je dleitm ekonomickm pedpokladem existence


zemn samosprvy. Zhospodaen stmto majetkem plynou pjmy dorozpotu zem-
nho celku, ozpsobu vyuvn rozhoduj orgny obc i kraj, kter jsou tak zatoto
hospodaen odpovdny obanm, kte je jako sv zstupce tmto kolem povili
vokamiku, kde je doorgn samosprvy zvolili.
Od roku 1950 nebyl majetek samosprvnch celk vymezovn vbec (nrodn
vbory nemly samosprvn postaven) aa novela stavy vroce 1990, kter zakot-
vila mstn samosprvu, vytvoila podmnky pro obnoven obecnho majetku. Pesto-
e zkony zaruovaly obcm pstup kmajetku, keskuten realizaci institutu vlast-
3 Zkon . 420/2004 Sb.

24
nictv dolo a vroce 1991, kdy byl pijat zkon . 172/1991 Sb., kter uroval, kter
zvc, zmajetku esk republiky pejdou domajetku obc.4 Vppad kraj to bylo
a vroce 2000.5
Obec i kraj jako vlastnk majetku m prvo majetek dret, uvat a nakldat
s nm. Monosti hospodaen s majetkem ovlivuj i povinnosti a odpovdnost
kmajetku, kter nen jednotlivce, ale veejnoprvn korporace jedn se omajetek,
kter tvo nejen vci ale tak majetkov prva, snim obec i kraj samostatn hos-
poda. Hospodaen smajetkem jinch osob je mon nazklad uzaven smlouvy
podle platnch prvnch pedpis. Majetek mus bt vyuvn eln ahospodrn
v souladu se zjmy a koly obce i kraje, kter vyplvaj ze zkonem vymezen
psobnosti. zemn samosprvn celek je povinen peovat o zachovn a rozvoj
svho majetku, majetek mus bt chrnn ped znienm, pokozenm, odcizenm
nebo zneuitm. Obec ikraj je povinen chrnit majetek ped neoprvnnmi zsahy
avas uplatovat prvo nanhradu kody aprvo navydn bezdvodnho obohace-
n. Tyto povinnosti, kter se daj oznait i za obecn zsady, ktermi se d kad
vlastnk majetku, jsou pmo vyjmenovny v zkon o obcch a zkon o krajch.
Mstn samosprvy mohou smajetkem disponovat, tj. mohou jej prodat nebo pevst
najinou osobu ale mus pitom dodret podmnky stanoven zkonem. Prodeje apro-
njmy majetku maj pmou vazbu na pjmovou st rozpotu obce i kraje. Od
prodej majetku se nap. odr relnost anastaven rozpotu vpjmov oblasti, ale
pi schvalovn rozpotu jet nen zejm, zda majetek bude prodn nebo pronajat
azajakou cenu.6
Zmr obce i kraje prodat, smnit nebo darovat nemovit majetek, pronajmout jej
nebo poskytnout jako vpjku se zveejuje postanovenou dobu ped projednnm
vorgnech obce i kraje vyvenm naedn desce obecnho i krajskho adu, aby
se knmu mohli zjemci vyjdit apedloit sv nabdky. Pokud by se zmr nezve-
ejnil, je prvn kon (s vjimkou stanovenou v zkon) od potku neplatn. Stt
i kraj maj podle zkona vslovn piznno prvo, aby pi bezplatnm pevodu i
pechodu movitch vc, prv anemovitost naobec api finann spoluasti napo-
zen takovho majetku obc si vyhradil stanoven podmnek pro dal hospodaen
anakldn stmto majetkem. Uin-li obec prvn kon stmto majetkem vrozporu
se stanovenmi podmnkami amajetek nelze vrtit pvodnmu elu, je obec povinna
odvst do sttnho rozpotu penn stku odpovdajc obvykl cen dotenho
majetku (obdobn to plat ivppad majetku, kektermu se vyjaduje kraj odvod
penn stky je vak uren dorozpotu kraje). Smajetkem vevlastnictv sttu hos-
poda obec podle uzavench smluvnch vztah avnitnch pravidel obce.7 Obdobn
plat, e uin-li kraj prvn kon smajetkem vrozporu se stanovenmi podmnkami
amajetek nelze vrtit pvodnmu elu, je kraj povinen odvst dosttnho rozpotu
4 Zkon . 172/1991 Sb., opechodu nkterch vc zmajetku esk republiky dovlastnictv obc, vezn-
n pozdjch pedpis.
5 Zkon . 157/2000 Sb., opechodu nkterch vc, prv azvazk zmajetku esk republiky domajet-
ku kraj veznn pozdjch pedpis.
6 Podrobnji viz nap. Markov, H.: Finann hospodaen samosprvnch zemnch celk Praha: UK
Praha, 2008
7 Prokpkov, D., Uhlov, J.: Nejastj zvady pi pezkumech hospodaen voblasti majetku. Obec
afinance . 1/2008.

25
penn stku odpovdajc obvykl cen dotenho majetku. Pi platnm pevodu
majetku se cena sjednv zpravidla ve vi, kter je v danm mst a ase obvykl,
nejde-li ocenu regulovanou sttem. Odchylka odceny obvykl mus bt zdvodnna.
Stt si ivppad kraj ponechal prvo pi bezplatnm pevodu i pechodu movitch
vc, prv anemovitost nakraj api finann spoluasti napozen takovho majet-
ku krajem vyhradit si stanoven podmnek pro dal hospodaen anakldn stmto
majetkem. Zaporuen povinnost kraje vpi omajetek me Ministerstvo financ
nebo jm poven mstn pslun finann ad kraji uloit pokutu.

Finann zdroje zemnch samosprv

Zcelospoleenskho hlediska je douc, aby vlastn pjmovou zkladnu


obc akraj atm ico mon nejvy mra finann sobstanosti municipalit, tvoily
nejlpe pjmy, kter jsou:
takov, e je me municipalita svoj innost pozitivn ovlivovat,
rovnomrn zemn rozloeny vevztahu kpotebm municipality,
dourit mry pedvdateln (monost uvaovat onich pi sestavovn rozpotu),
nepli administrativn nron.
K takzvanm vlastnm rozpotovm pjmm nle zejmna pjmy z prodeje
majetku, kter municipalita vlastn a pjmy, kter m z vlastnho hospodaen nebo
zhospodaen subjekt, kter zaloila i zdila. Dotto skupiny jsou azeny rovn
i pevody prostedk z vlastnch pennch fond. Nejvznamnj soust pjm,
nejen tto skupiny, tvo pjmy daovho charakteru. Jde odan, jejich cel vnos
nebo jeho st je zvltnm zkonem uren dorozpotu obce i kraje. Dotchto roz-
potovch pjm pat rovn vnos poplatk, kter jsou vybrny zakony provd-
n municipalitou, piem vnos mstnch poplatk nle do rozpotu obce cel.
Poplatky sprvn se daj tak spojit spjmy obce zvlastn sprvn innosti. Rovnomr-
n vvoj kulturn rovn jednotlivch zemnch celk by vak byl podstatn ohroen,
kdyby se poteby uspokojovaly jenom podle vlastn daov i jin vnosnosti zem-
nch celk.
Vechny zemn samosprvn celky vestt jsou zrove veslubch veejnho
zjmu a jsou se sttem spjaty tmto elem. Za takov situace mus stt vyrovnvat
mstn nerovnosti a pispvat jako vyrovnvajc initel ze svch prostedk slabm
lnkm (viz ve). Pjmy rozpotu proto tvo krom jinch itakov pjmy, kter se
daj oznait jako nenvratn a nedaov. To, co je vem tmto pjmm spolen je
skutenost, e se jedn opjmy, kter neplynou znjak povinnosti uloen zkonem,
ale zurit aktivity obce, kraje i jinch subjekt veprospch obce akraje. Mezi vlast-
n nedaov pjmy zemnch rozpot pat pjmy z vlastnho podnikn (vnos
majetku, pjmy, kter m zvlastnho hospodaen nebo pjmy zhospodaen subjekt,
kter zaloila i zdila), pjmy z mimorozpotovch fond, uivatelsk poplatky
apjmy sankn povahy, ostatn nedaov pjmy nahodil, nepravideln pjmy.
Pjmy vlastnho podnikn jsou vevysplch zemch tradinm pjmem rozpot
zemn samosprvy aad se mezi n nap.:

26
zisk mstnch podnik,
podl nazisku podnik smajetkovm vkladem obce,
pjmy zpronjmu nebo tak zprodeje obecnho majetku,
pjmy zobchodovn scennmi papry.
Mezi vlastn nedaov pjmy rozpot obc i kraj, meme zahrnout pjmy,
kter plynou dojejich rozpotu zjinch, zejmna vlastnch elovch pennch fon-
d. Zejmna vppad hrozcho schodku hospodaen nebo vppadech zabezpeov-
n neplnovanch poteb mohou obce i kraje pout nadoplnn pjm svho rozpo-
tu prv tyto finann prostedky, jestlie je tvo.
Obce akraje, jako jednotky mstn samosprvy, vykonvaj vedle vlastn psobnos-
ti (samosprvy) i psobnost penesenou (urit dl mstn sttn sprvy). Penesen
psobnost obc je svou podstatou dekoncentrovan sttn sprva sven municipali-
tm zkony nazklad ustanoven l.105 stavy esk republiky. Natuto psobnost
je poskytovn pspvek, kter je uren nastenou hradu vdaj spojench svko-
nem sttn sprvy zemnmi orgny obc, mst ikraj. Postup pro stanoven ve p-
spvku navkon sttn sprvy jednotlivm obcm tvo plohu zkona osttnm roz-
potu na pslun rok. Obec i kraj vystupuj pi vkonu penesen psobnosti
obdobn jako vkonn orgny sttu, jejich innost m podzkonn, vkonn anaizo-
vac charakter. Vpenesen psobnosti tak pomh sttu vevkonu jeho psobnosti
apravomoci, piem vme stanoven zkony se mus dit nejen prvnmi pedpisy,
ale t usnesenmi vldy asmrnicemi stednch sprvnch ad.

Shrnut

Mstn rozpoty je mon oznait zaprojev finann samostatnosti obc.


Vdaje zahrnut vrozpotech obc jsou (nebo by mly bt) kryty pjmy, kter obec
zskv pro plnn azafinancovn svch kol veform nvratnch nebo nenvrat-
nch zdroj, ato ze sv vlastn innosti nebo jako pjemce prostedk odjinch sub-
jekt vpodob povinn nebo dobrovoln alokace. Veker tyto zdroje jsou vrukch
obc veejnmi prostedky, kter by mly bt pouity pouze pro financovn veejnch
zjm. Je mon t konstatovat, e podesetilet uvolnnho reimu nakldn sveej-
nmi prostedky se v souasn dob pichz zpt k draznj kontrole nakldn
sveejnmi prostedky tak narovni mstnch municipalit.

27
Self-government administrative units
and their proprietary and financial autonomy

Summary

Local budgets can be described as amanifestation of financial autonomy of municipalities.


Expenses included in the budgets of municipalities are (or should be) covered by revenues, which the
municipality receives for the performance and financing of its tasks in the form of repayable or non-
repayable sources, either from its own activity or as arecipient of funds from other subjects in the form of
mandatory or voluntary allocation. All these resources are, in the hands of municipalities, public funds, that
should be used only for the financing of public interests. It can also be stated, that after decades of loose
regime in terms of dealing with public funds is currently coming back to more emphatic control of the use
of public funds also at the level of local municipalities.

Key words: constitution, state, local self-government, financial, independence, fiscal federalism, public
corporation, European charter, municipality, region, financial source

28
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4PAG. 2941

Zkladn zsady souhrnnho rozpotu


Evropsk unie
Miroslava Zajkov

vod dorozpotu Evropsk unie

Pojem rozpotu ajeho zkladn smysl lze nejstrunji vyjdit jako finann
pln hospodaen sttu. Rozpoet bv ve vtin ppad spojovn prv se zkladn
funkc sttu, a to s funkc fiskln. Je prostedkem, kter sttu umouje centralizaci
pennch prostedk ajejich nslednou redistribuci zaelem uspokojovn veejnch
poteb oban aplnn kol sttu. Nejen stt, ale ijednotliv lnky jeho sprvn sou-
stavy, (v jednotlivch sttech odlin), vesk republice zemn samosprvn celky
(obce, kraje), spravuj svj vlastn rozpoet a hospoda s nm dle svch konkrtnch
poteb akol. Nen mono opomenout ani mimorozpotov fondy1 arozpoty veejno-
prvnch neziskovch organizac,2 kter jsou rovn soust rozpotov soustavy.
Neziskov organizace veejnho sektoru jsou prostednictvm systmu finannch vztah
napojeny narozpoet svho zizovatele. Vesvm souhrnu vytv ve zmnn instituty
finann systm sttu, nebo finann systm zemnho samosprvnho celku.
Evropsk unie je specifick nadnrodn forma seskupen stt, vyznaujc se mno-
ha znaky, kter ji individualizuj aodliuj odostatnch obdobnch sttnch sjednocen.
Evropsk unie byla donedvna zaloena natzv. pilov struktue. Ti pile Evropsk
unie pedstavovala jednak Evropsk spoleenstv, spolen zahranin abezpenostn
politika lenskch stt adle policejn ajustin spoluprce vtrestnch vcech. Otz-
ka prvn subjektivity Evropsk unie, jakoto subjektu mezinrodnho prva vyvolva-
la etn spory a kolem tto otzky panovala pomrn vysok mra prvn nejistoty.
Jedinm uritm a vslovn stanovenm faktem byla existence prvn subjektivity
Evropskch spoleenstv, kter vyplvala pmo z textu zakldacch smluv.3 Dne
1.prosince roku 2009 ponronm ratifikanm procesu vstoupila vplatnost tzv. Lisa-
bonsk smlouva (smlouva pozmujc Smlouvu oEvropsk unii aSmlouvu ozaloe-
n Evropskho spoleenstv)4 a novelizujc ustanoven Smlouvy oEvropsk unii

1 Ktomu ble viz Markov, H., Boh, R. Rozpotov prvo. 1. vydn. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 159 an.
2 Pspvkovch organizac sttu azemnch samosprvnch celk(kraj aobc).
3 Analza dopad Lisabonsk smlouvy, vypracoval odbor koncepn a institucionln tvaru ministra pro
evropsk zleitosti adu vldy R, s. 3, 13. Dostupn nahttp://www.vlada.cz/assets/evropske-zalezitosti
/dokumenty/Analyza-dopadu-Lisabonske-smlouvy.pdf.
4 . Vstnk C 303, 14. 12. 2007.

29
aSmlouvy ofungovn Evropsk unie, kter ssebou pinesla ijist zsadn zmny.
Nejene Evropsk unie zskala prvn subjektivitu, ale byla vslovn oznaena jako
nstupkyn Evropskch spoleenstv.5
Typickm znakem EU, je ji charakterizuje, akter je urujc pro celou jej innost,
je supranacionalita. Tato supranacionalita se projevuje pedevm vnadazenosti Evrop-
sk unie lenskm sttm, kter se podpisem pstupov smlouvy kEvropsk unii
dobrovoln vzdvaj sti sv nrodn suverenity a vkldaj st tto pravomoci
dorukou Evropsk unie ajejch orgn. Podizuj se vmnoha ohledech Evropsk unii,
jakoto suvernovi, kter tm zskv nejen moc zkonodrnou, vesmyslu pravomo-
ci vydvat primrn a sekundrn prvn pedpisy, s rznou mrou zvaznosti, podle
jejich typu apovahy, nbr imoc vkonnou, soudn, sankn, ale pro nai problematiku
nejdleitj moc atou je moc fiskln, tedy moc sestavit, spravovat ahospodait pod-
le vlastnho rozpotu. Prostednictvm existence vlastnho rozpotu, nezastupitelnho
institutu, je Evropsk unie schopna plnit stanoven koly azabezpeit chod svch org-
n. Kad lensk stt se podpisem pstupov smlouvy zavazuje kplnn pspvkov
povinnosti, tedy kpravidelnm apovinnm odvodm finannch prostedk dorozpo-
tu EU. Evropsk unie vynakld finann prostedky daovch poplatnk kfinannmu
kryt aktivit, nanich se vechny lensk stty ajejich parlamenty dohodly vzaklda-
cch smlouvch. Nzk procento tchto prostedk okolo 1 % nrodnho bohatstv
Unie, je odpovd piblin stce 235 eur na hlavu, pichz do ronho rozpotu
Evropsk unie aje nsledn vynaloeno ku prospchu jejch oban apro zabezpeen
poteb EU. Evropsk unie se podl pspvkem zfinannch prostedk svho rozpotu
tak nafinancovn svtovho ekonomickho vvoje ahumanitrn pomoci zemm vn
Evropsk unie, postienm prodn katastrofou, nebo jinmi krizovmi situacemi.
Pln vdaj a rozpotovho hospodaen je vsledkem jednn mezi Parlamentem
aRadou ministr, nazklad nvrhu Komise. Rozpoet pokrv pln vdaj, kter bude
teba vynaloit v rozpotovch kapitolch vech instituc Evropsk unie. Kad rok je
nutno stanovit pjmy avdaje nacel rok, vytvoit seznam vech aktivit, je budou vdal-
m roce financovny asestavit zvren et. Pln vdaj obsahuje nejen osnovu, dle
n by mlo vynakldn rozpotovch prostedk zt kter kapitoly probhat, nbr itzv.
autorizan dokumenty pro kadou innost, jeliko pedtm, ne mohou bt implemento-
vny, vyaduj rozpotov aktivity v mnoha ppadech vydn prvnho pedpisu, tzv.
autorizanho dokumentu, uritho prvnho zkladu, kter je navren Komis ansledn
odsouhlasen zkonodrnm orgnem spolen Radou ministr aParlamentem.
Pjmy avdaje Evropsk unie jsou limitovny Smlouvou. Je zcela neppustn, aby
Evropsk unie sestavila rozpoet, kter by byl koncipovn jako nevyrovnan, tedy
kter by ve svm hospodaen potal s rozpotovm schodkem.6 Vechny vdaje
Evropsk unie tedy mus bt pokryty ze skutench a relnch pjm. Lisabonsk
smlouva deklaruje nejen zabezpeen finannch prostedk, nezbytnch k dosaen
stanovench cl Unie, kplnn jejch kol aprovdn politik, zachovv vak rov-
n ipoadavek, aby rozpoet byl financovn pln zvlastnch zdroj Evropsk unie,
5 Unie nahrazuje Evropsk spoleenstv aje jeho nstupkyn. Konsolidovan znn Smlouvy oEvropsk
unii aSmlouvy ofungovn Evropsk unie, . 6655/08 ze dne 15. dubna 2008, hlava I., Spolen ustano-
ven, lnek 1, s. 20.
6 Ble viz http://ec.europa.eu/budget/budget_glance/index_en.htm.

30
bez zsahu dopoloky ostatnch pjm. Naotzku rozpotovho schodku je EU cel-
kov velmi citliv. Nejen narovni samotn EU jako takov, nbr inarovni len-
skch stt.7 Souhrnn rozpoet Evropsk unie m 3 hlavn rozpotov zdroje:8
celn poplatky,
podl EU naharmonizovanm zkladu dan zpidan hodnoty vybran vlenskch
sttech,
pspvek lenskch stt uren dle ve jejich hrubho domcho produktu.
Systm vlastnch zdroj Evropsk unie se povstupu Lisabonsk smlouvy vplatnost
zmnil pouze nepatrn. Novinky, kter nov prvn prava pin, nelze oznait
zanikterak zsadn, avak nelze se onich natomto mst nezmnit. Co se te schva-
lovn systmu vlastnch zdroj Radou, zstal zachovn poadavek jednomyslnosti
anutnost konzultace sEvropskm parlamentem. innosti vak schvlen materil,
pro nj je nov poadovna forma rozhodnut, nabude a poabsolvovn schvalovac
procedury v souladu s poadavky stavnprvnch pedpis toho kterho lenskho
sttu, kter mus kladn probhnout vevech lenskch sttech. Odklon odpoadavku
jednomyslnosti a zaveden kvalifikovan vtiny vRad nutn ke schvlen nvrhu,
pin Lisabonsk smlouva votzce pijet postup, jimi se rozpotov pjmy vrm-
ci systmu vlastnch zdroj poskytuj Komisi. Nov je stanoveno oprvnn Rady
pijmat voblasti systmu vlastnch zdroj Unie provdc opaten.9
Bez zajmavosti jist nen nsledujc graf, znzorujc historii, souasnost
abudouc vvoj velikosti rozpotu Evropsk unie khrubmu nrodnmu produktu EU,
ato odroku 1993 a doprognzy nansledujc lta a doroku 2013.10

7 Povolen mra rozpotovho schodku lenskch stt je 3% HDP.


8 Pro zkladn informaci viz http://ec.europa.eu/budget/budget_glance/index_en.htm.
9 Analza dopad Lisabonsk smlouvy, vypracoval odbor koncepn a institucionln tvaru ministra
pro evropsk zleitosti adu vldy R, s. 57, 58. Dostupn nahttp://www.vlada.cz/assets/evropske
-zalezitosti/dokumenty/Analyza-dopadu-Lisabonske-smlouvy.pdf.
10 Zdroj: European NAvigator. Laurence Maufort. Translated by the Centre Virtuel de la Connaissance sur
lEurope CVCE., s. 2. Dostupn nahttp://www.ena.lu/budgetary_principles-2-19694.

31
Rozpotov zsady11

Rozpotov prvo Evropsk unie je zaloeno avychz ze svch zklad-


nch princip, kter vymezuj rmec rozpotovho hospodaen. Tyto principy jsou
veobecn uznvanmi pravidly, je jsou uvny rovn vrozpotovm prvu nrod-
nch stt. Principy rozpotovho prva jsou neoddlitelnou soust Smlouvy ozaloe-
n Evropskch spoleenstv, najdeme je vak rovn vhlav II., vsti Finann ustano-
ven Konsolidovanho znn Smlouvy oEvropsk unii aSmlouvy ofungovn Evropsk
unie, .6655/08 ze dne 15. dubna 2008, jako ivNazen Rady (ES, EURATOM)
.1605/2002 ze dne 25. ervna 2002, kterm se stanov finann nazen osouhrnnm
rozpotu Evropskch spoleenstv. Toto nazen navazuje napvodn nazen zroku
1977 osouhrnnm rozpotu Evropskch spoleenstv, ajeho vydn si vydal asov
vvoj azmna podmnek, knim vjeho prbhu vEvropskm spoleenstv dolo. Ji
vvodnch odstavcch nazen .1605/2002 je deklarovno, e toto nazen se vztahu-
je nastanoven obecnch zsad azkladnch pravidel, kter plat pro celou rozpoto-
vou oblast, na kterou se vztahuje Smlouva.12 kolem tohoto nazen je rozpotov
zsady znovu vymezit apotvrdit aredukovat vjimky ztchto pravidel pouze nanezbyt-
n minimum astanovit psn pravidla, zanich bude mono kvjimce pistoupit.
Nazen poaduje, aby jak pi sestavovn, tak ipi plnn rozpotu, byly dodro-
vny tyi rozpotov zsady, kter nazen oznauje jako zsadn:

1. Zsada jednotnosti asprvnosti rozpotu


2. Zsada obecnosti
3. Zsada specifikace
4. Zsada ronho rozpotovn

Adle rovn nsledujc zsady rozpotovho prva:

5. Zsada vyrovnanosti rozpotu


6. Zsada ztovac jednotky
7. Zsada dnho finannho zen
8. Zsada prhlednosti

I. Zsada jednotnosti asprvnosti rozpotu

Vznam tto zsady spov vpoadavku, aby vechny pjmy avdaje


Evropsk unie pro kad rozpotov rok byly obsaeny vjedinm dokumentu sou-
hrnnm rozpotu Evropsk unie. Tento princip ajeho aplikace zaruuje monost efek-
tivn kontroly uit zdroj EU dle stanovench podmnek a celkovho nakldn
s rozpotovmi prostedky. Pestoe Smlouva o zaloen Evropskch spoleenstv
z 25. bezna 1957 formulovala rozpoet ve svm lnku 171, neexistoval souhrnn
11 Ktomu ble viz Markov, H., Boh, R. Rozpotov prvo. 1. vydn. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 70 an.
12 Nazen Rady (ES, EURATOM) . 1605/2002 ze dne 25. ervna 2002, kterm se stanov finann na-
zen o souhrnnm rozpotu Evropskch spoleenstv, bod 2. Dostupn na http://eur-lex.europa.eu
/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:01:04:32002R1605:CS:PDF.

32
rozpoet vdy vpodob tak, jak ho znme dnes. Napotku evropsk integrace, vprv-
nch letech existence Spoleenstv, existovalo paraleln vedle sebe nkolik rznch
rozpot:

1. Veobecn rozpoet Evropskch Spoleenstv,


2. Provozn, vzkumn a investin rozpoet Evropskho sdruen pro Atomovou
energii,
3. Sprvn aprovozn rozpoet Evropskho spoleenstv uhl aoceli.

Toto dlen vyplvalo zfaktu, e napotku existovala ti ve uveden spoleen-


stv. Na potku vzniku Spoleenstv toti jako jednu z hlavnch otzek bylo nutno
eit otzku zskn vlastnch pjm Spoleenstv. K tomu, aby toho Spoleenstv
mohlo doshnout, bylo zapoteb zeslit pravomoc jeho orgn, pedevm Parlamentu,
kter by mohl kontrolovat hospodaen s vlastnm rozpotem. Nejvznamnj krok
smrem ksouhrnnmu rozpotu pedstavovala smlouva zroku 1965, kter konstituo-
vala jednotnou Radu a jednotnou Komisi Evropskch Spoleenstv, a dle smlouva,
kter doplnila ustanoven dve platnch smluv tkajcch se rozpotu aumonila snit
poet dve sestavovanch rozpot nejprve nati, pot nadva. Roku 1966 byl mezi
Franci aostatnmi lenskmi stty uzaven tzv. Lucembursk kompromis ansledn
roku 1967 byly sloueny dc orgny vech t spoleenstv ESUO, EHS aEuratomu.
Dleitm pedlem byla rovn vletech 1970 a 1975 uskutenn rozpotov refor-
ma, kdy rozhodovac pravomoc tkajc se rozpotu ES byla svena Parlamentu. Cel
systm byl tedy napt zaloen napostaven Komise, jako navrhovatele apedklada-
tele rozpotu apostaven Parlamentu, kter nvrhy Komise posuzuje apijm, nebo
odmt. Jdrem tto reformy voblasti pjm rozpotu ES bylo nahrazen dosavadnch
pspvk vlastnmi pjmy Spoleenstv.
23. ervna 2002, zhy po vypren Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv
uhl aoceli, provozn rozpoet Evropskho spoleenstv uhl aoceli zanikl ankter
pidruen operace se staly soust tzv. zbytkovho rozpotu, znho poslze vznikl
Souhrnn rozpoet Evropskch spoleenstv. Vpraxi dolo vak tak kppadm, kdy
zsada jednotnosti byla pekraovna tm, e nkter zfinannch operac Spoleenstv
nebyly obsaeny vsouhrnnm rozpotu, probhaly zcela oddlen odtohoto systmu.13
To se tk rovn nkterch provoznch nklad vzniklch vsouvislosti se spolenou
zahranin abezpenostn politikou atak policejn ajustin spoluprc voblasti trest-
nch vc. Mimo systm rozpotu je postaveno financovn Evropskho rozvojovho
fondu14, dle finann aktivity Evropsk investin banky, kter je nadna prvn sub-
jektivitou a finann nezvislost. Mimoto nkter z evropskch decentralizovanch
entit, pedevm rzn druhy Evropskch agentur, maj svj vlastn rozpoet.
13 lnek 5 odst. 1.: S vhradou lnku 74 nesm bt dn pjem ani vdaj uskutenn, pokud nen
zaznamenn vrozpotov poloce. lnek 74: Pjmy zpokut, penle asankc arok se nezazname-
nvaj jako pjmy rozpotu skonenou platnost, dokud mohou bt rozhodnut, kter je ukldaj, zruena
Soudnm dvorem. Prvn pododstavec se nepouije na rozhodnut o schvlen etn zvrky nebo
ofinannch opravch. Nazen Rady (ES, EURATOM) . 1605/2002 ze dne 25. ervna 2002, kterm
se stanov finann nazen osouhrnnm rozpotu Evropskch spoleenstv, hlava II, kap. 18, s. 8186.
Dostupn nahttp://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:01:04:32002R1605:CS:PDF.
14 Finann nstroj pro spoluprci Spoleenstv se stty soblasti Ariky, Karibiku aPacifiku.

33
Vsouvislosti snedvnm pijetm Lisabonsk smlouvy ajejmi dsledky, nelze opo-
menout rovn jej vztah k zsad jednotnosti. Jeliko je tato pomrn kontroverzn
smlouva nov apro nsledujc lta nejaktulnjm dokumentem, je nutno jej ustano-
ven zvlt zdraznit. Zsada jednotnosti je vKonsolidovanm znn SEU aSFEU
vyjdena nsledovn: Pro kad rozpotov rok mus bt veker pjmy a vdaje
Unie pedbn vysleny azahrnuty dorozpotu.15 Zde je velmi dleit si povim-
nout vznamn zmny, kterou Lisabonsk smlouva pin. Pokud provedeme kompara-
ci sve uvedenmi ustanovenmi dve platnch verz SES, zaznamenme vznamn
vliv LS voblasti terminologie, kdy vraz Spoleenstv, byl nahrazen pojmem Unie.

II. Zsada obecnosti rozpotu

Zsada obecnosti vyjaduje poadavek, aby celkov vdaje rozpotu byly


kryty rozpotovmi pjmy, neboli aby pjmy EU soustedn pro rozpotov ely
tvoily fond, jeho finann prostedky budou nsledn uity pro financovn vech
rozpotovch vdaj, ato bezvjimen. Princip obecnosti vyjaduje vznamn roz-
potov pravidla. Zkladem tto zsady je tzv. pravidlo neurenosti, ble tedy skute-
nost, e rozpotov pjmy nesm bt pedem ureny na urit rozpotov vdaje.
Jinmi slovy se jedn ozsadu neelnosti pjm aelovosti vdaj, znmou zroz-
potovho prva nrodnch stt. Lze tedy tuto zsadu rozvst tak, e nesm existovat
jakkoliv zpsob nastaven pjm a vdaj oproti sob navzjem. Jak pjmy, tak
ivdaje se mus vesv celkov vi stt soust rozpotu, ani by byly pedtm jak-
koliv zapoteny proti sob navzjem. Toto je vyjden jedn zdlch rozpotovch
zsad, ato zsady hrubho rozpotu.16
Velmi zajmav je ztohoto hlediska rovn l. 17 Nazen Rady 1605/2002: Cel-
kov pjmy pokrvaj celkov poloky plateb, svhradou lnku 18. Svhradou ln-
ku 20 se vechny pjmy a vdaje vykazuj v pln vi bez jakchkoli vzjemnch
zpot. Toto nazen tedy jednak pmo potvrzuje ve uvedenou zsadu asouasn
stanov vznamn vjimky, knim dochz prv vppadech popsanch vedvou ve
uvedench ustanovench. Ustanoven l. 18 obsahuje taxativn vet elov vzanch
pjm, sloucch pro ely financovn zvltnch vdaj. Nazen dle stanov povin-
nost zaloit pro ve uveden poloky jednotliv rozpotov kapitoly dle jejich dlen
avppad, e to jejich povaha umouje iuveden konkrtn ve stek urench pro
tu kterou rozpotovou kapitolu. Ustanoven lnku 20 Nazen hovo omonch p-
padech ppustnosti zpot. Podstatu tto vjimky nejlpe charakterizuje jeho odsta-
vec1: Provdc pravidla mohou stanovit ppady, kdy mohou bt urit pjmy ode-
teny odfaktur nebo dost oplatbu, kter jsou pot vyplaceny vist stce.
Tzv. pravidlo neurenosti pjm najdeme rovn v rozhodnut Rady o zaloen
vlastnch zdroj Evropskch Spoleenstv. Ipesto jsou vak povoleny urit vjimky.

15 lnek 310 (bval lnek 268) Pro kad rozpotov rok mus bt veker pjmy avdaje Unie ped-
bn vysleny azahrnuty dorozpotu. Ron rozpoet Unie stanov Evropsk parlament aRada vsou-
ladu slnkem 314. Konsolidovan znn Smlouvy oEvropsk unii aSmlouvy ofungovn Evropsk
unie, . 6655/08 ze dne 15. dubna 2008, hlava II., Finann ustanoven, bod 1, s. 237
16 Ble viz European NAvigator. Laurence Maufort. Translated by the Centre Virtuel de la Connaissance
sur lEurope CVCE, s. 3. Dostupn nahttp://www.ena.lu/budgetary_principles-2-19694.

34
Mezi vemi meme zmnit finann pspvky lenskch stt uren jako zdroj
pennch prostedk pro chod konkrtnch vdeckch vzkumnch program, nebo
ji ve zmnn zvltn vdaje dle l. 18, ktermi se rozum kupkladu finann
pspvky stt uchzejcch se olenstv vEU, je jsou ureny opt naurit progra-
my fungujc vrmci EU. Zsada hrubho rozpotu, souvisejc sve uvedenm l.20
nebo nazen . 1605/2002 rovn zn jist vjimky, kter jsou vak spe technick
povahy aupravuj mn sloit ppady.

III. Zsada specifikace

Rozpotov prostedky mohou bt vylenny pouze pro urit pedem


stanoven el. Toto pravidlo slou ktomu, aby se pedelo vzniku monch nesrov-
nalost kolem erpn auit rozpotovch prostedku. Pro sprvn fungovn jakko-
liv instituce je nutno dbt narozpotovou kze apodek, pi nakldn sfinannmi
prostedky organizace svtovho vznamu, kterou Evropsk unie, jako konstituujc se
protipl gigant USA, Ruska any, bezesporu je, je nutno poadavek transparentnos-
ti veejnch financ obzvlt zdraznit. Jetedy dleit eliminovat jakkoliv formy
neprhlednosti anejasnost, ato jak vokamiku, kdy je uit rozpotovch prostedk
schvleno, nbr insledn vprbhu jejich samotnho uit aerpn.
Pro ely vkladu tto zsady je mono si pedstavit rozpoet vedvou rovinch,
ato vrovin horizontln avrovin vertikln.17 Kadou ztchto rovin meme dle
lenit na dl sti. Rovina horizontln len veobecn nvrhy pjm a vdaj
dosek podle jednotlivch instituc zzench Smlouvou ozaloen ES. Pro oblast
vertikln, svisl roviny dlen, je rozhodujcm kritriem hledisko elnosti pidlen
rozpotovch prostedk, ato pedevm dojednotlivch st, nadpis, kapitol, ln-
k, bod, i odstavc. Jeliko vdob, kdy probh pprava rozpotu nen vdy mono
pesn odhadnout objem potebnch finannch prostedk, je nutno pistoupit ktvor-
b rezerv. Finann nazen zahrnuje ti typy rozpotovch rezerv:18

elov bilann rezervy,


zporn rezervy,19
rezervy pro nouzovou pomoc tetm zemm, arezervy vztahujc se kpjkm Spo-
leenstv azruky tetm zemm.20

17 In: European NAvigator. Laurence Maufort. Translated by the Centre Virtuel de la Connaissance sur
lEurope CVCE, s. 5. Dostupn nahttp://www.ena.lu/budgetary_principles-2-19694.
18 Tamt.
19 lnek 44 Oddl rozpotu Komise me obsahovat zpornou rezervu, jej maximln ve in
200milion eur. Tato rezerva, kter bude zapsna vezvltn hlav, me obsahovat jak poloky zvaz-
k, tak poloky plateb. Tato rezerva mus bt vytvoena ped koncem rozpotovho roku prostednictvm
pevodu postupem podle lnk 22, 23 a 25. Nazen Rady (ES, EURATOM) . 1605/2002 ze dne
25. ervna 2002, kterm se stanov finann nazen o souhrnnm rozpotu Evropskch spoleenstv,
hlavaII, kap. 18, s. 8186. Dostupn na http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri
=DD:01:04:32002R1605:CS:PDF.
20 lnek 451. Oddl rozpotu Komise obsahuje tyto dv rezervy: a) rezervu napomoc pi mimodnch
udlostech pro tet zem; b) rezervu navry azruky zavry Spoleenstv poskytnut tetm zemm.
2. Podmnky zapsn, pouit afinancovn rezerv uvedench vodst. 1 psm. a) ab) stanov nazen Rady
orozpotov kzni anazen Rady, kterm se provd rozhodnut Rady osystmu vlastnch zdroj Spo-
leenstv. (Tamt.)

35
Princip specifikace se zde projevuje prv vefaktu, e finann prostedky zrezerv
mohou bt pouity pouze nave uveden ely.

IV. Zsada ronho rozpotovn

Pjmy rozpotu Evropsk unie, stejn jako jeho vdaje, jsou rozpotov-
ny vdy naobdob jednoho kalendnho roku. To znamen, e kad rok je zpracov-
vn nov pln hospodaen s rozpotovmi prostedky. Rozpoet je vdy schvlen
pouze najeden rozpotov rok, kter zan vdy 1. ledna akon 31. prosince. Vtto
souvislosti je vak dleit poukzat naskutenost, e vtina zrozpotovch operac,
kter se vprbhu roku uskuten, jako icel rozpotov koncepce, je veskutenosti
vsledkem stetu koncepce dlouhodobho plnovn Evropsk unie, vasovm hori-
zontu nkolika let, kter je obsahem mnohch pln, program, vzkum ametodik,
saktuln situac avhledem pro rok, nakter je rozpoet EU pipravovn. Mus se
tedy i pes poadavky koncepce dlouhodobho plnovn vdy pizpsobit soudob
politice apoteb evropskch stt ainstituc.
lnek 7 finannho nazen o souhrnnm rozpotu Evropskch spoleenstv21
rozdluje poloky rozpotovch kapitol nsledovn:

1. tzv. asov nerozlien poloky,


2. tzv. asov rozlien poloky:
a) poloky zvazk,22
b) poloky plateb.23

asov nerozlien poloky se vyznauj tm, e poloky zvazk aplateb jsou zde
shodn. Poloka zvazky je vylenna pro tvorbu rezerv zaelem hrady nslednch
vdaj. Poloka platby zahrnuje prbh skutench finannch tok, knim vrozpo-
tovm roce dochz. Konkrtn se jedn ovdaje nachod afungovn instituc aadmi-
nistrativy, platby lenskm zemm, vdaje Zemdlskho agarannho fondu, ruen
za pjky, vdaje vyplvajc ze samotn podstaty existence a fungovn Evropsk
unie a jejho charakteru nadnrodnho spoleenstv sdruujcho vtinu Evropskch
stt. Vdaj, kter je schvlen, jeiproveden vasovm rmci jednoho fisklnho roku.
Neexistuje zde zpoovn plateb, tedy asov intervaly mezi pijatm splatnm
zvazkem ajeho hradou.
asov rozlien poloky jsou oproti ve uvedenmu, zvazky aplatby vylenn
pro poloky, u nich dochz k nevyhnutelnmu zpoovn pi provdn operac,
kter jsou provdny vasovch intervalech. Platby maj rozsah jak strukturln, tak
extern azahrnuj ivnitn politiku.

21 lnek 71. Rozpoet obsahuje asov rozlien poloky, kter sestvaj zpoloek zvazk azpoloek
plateb, aasov nerozlien poloky. (Tamt.)
22 lnek 72. Svhradou l. 77 odst. 2 al. 166 odst. 2 kryj poloky zvazk vprbhu bnho rozpo-
tovho roku celkov nklady prvnch zvazk. (Tamt.)
23 lnek 73. Poloky plateb kryj vdaje kesplnn prvnch zvazk zapsanch vbnm rozpotovm
roce nebo vpedchozch rozpotovch letech. (Tamt.)

36
Voblasti ronho rozpotu pinesla jistou pravu Lisabonsk smlouva, kter zrui-
la dlen vdaj napovinn anepovinn. Tato zmna vedla krozen psobnosti
Evropskho Parlamentu, kter byl dosud pi schvalovn rozpotu nadn rozhodovac
pravomoc pouze vevztahu kvdajm nepovinnm. Zavelmi zsadn vliv Lisabonsk
smlouvy lze povaovat nov zpsob rozpotov procedury, kter bude zjednoduena
aredukovna napouh jedno ten vRad aEvropskm Parlamentu, ponm bude
nsledovat jednn tzv. dohodovacho vboru, jeho clem bude velht 21 dn dojed-
nat podobu rozpotu tak, aby byla pijateln zstupci Evropskho parlamentu iRady.
Tento dokument nabude formu nvrhu rozpotu EU, kter mus bt obma stmi
rozpotovho orgnu odsouhlasen a schvlen.24 Dal vliv m Lisabonsk smlouva
na problematiku rozpotovho provizoria. Zavd novou pravomoc Rady umonit
vppad rozpotovho provizoria nanvrh Komise pekroen 1/12 vdaj, co me
bt dle upraveno ze strany Evropskho parlamentu, kter je vak oprvnn provst
zsah pouze smrem kesnen stky navren Komis.

V. Zsada vyrovnanosti rozpotu

Je teba dsledn dbt nato, aby rozpoet Evropsk unie byl vyrovnan,
tedy aby mezi jeho pjmovou a vdajovou strnkou panovala shoda a nedochzelo
kvytven rozpotovho schodku. Podstata tto zkladn rozpotov zsady spov
vpoadavku, aby rozpoet Evropsk unie byl nastaven zpsobem, kdy vdaje nepe-
vyuj pjmy, tak, aby vdaje byly spjmy minimln shodn. Vppad, kdy pjmy
vdaje pevyuj, by by je pevyovaly ivrazn, co je vak velmi mlo pravdpo-
dobn, nenastv dn komplikace. Pokud vak vdaje nen mon pokrt zpjm,
kter jsou kdispozici, me nastat sloit situace. Celkov ve vdaj Evropsk unie
je limitovna mez vlastnch zdroj. Narozdl odrozpotovho prva nrodnch stt
vykazuje rozpotov prvo Evropsk unie jist specifika, kter se mimo jin projevuj
ivzsad vyrovnanosti rozpotu. Vppad, e by dolo ksituaci, kdy by Evropsk
unie nedisponovala dostatenm mnostvm finannch prostedk, nemus pistupo-
vat keen tto situace formou vr apjek aaby byla schopna pokrt sv vdaje
eit nedostatek financ cestou zadluen, kter by mohlo mt mnoho negativnch
dsledk. V tomto ohledu je velmi dleit znn lnku 1425 nazen Rady
.1605/2002, kter jasn stanov dv zkladn dleit pravidla. Prvnm znich je ji
ve zmiovan poadavek navyrovnanost pjmovch avdajovch poloek rozpo-
tu EU, adruhm, apomrn zsadnm, je pravidlo, kter explicitn zakazuje uritm
subjektm26 EU upisovat pjky. Tmito subjekty jsou subjekty zzen Evropskou
24 Viz Analza dopad Lisabonsk smlouvy, vypracoval odbor koncepn ainstitucionln tvaru ministra
pro evropsk zleitosti adu vldy R, s. 58. Dostupn na http://www.vlada.cz/assets/evropske
-zalezitosti/dokumenty/Analyza-dopadu-Lisabonske-smlouvy.pdf.
25 lnek 141. Pjmy apoloky plateb rozpotu mus bt vyrovnan. 2. Ani je doten l. 46 odst. 1 bod
4, Evropsk spoleenstv, Evropsk spoleenstv pro atomovou energii asubjekty zzen Spoleenstvm
uveden vlnku 185 nesmj upisovat pjky. Nazen Rady (ES, EURATOM) . 1605/2002 ze dne
25. ervna 2002, kterm se stanov finann nazen o souhrnnm rozpotu Evropskch spoleenstv.
Dostupn nahttp://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:01:04:32002R1605:CS:PDF.
26 lnek 1851. Komise pijme rmcov finann nazen pro subjekty zzen Spoleenstvm, kter maj
prvn subjektivitu askuten dostvaj subvence zrozpotu. Finann pedpisy tchto subjekt se mohou
odchlit odrmcovho nazen pouze tehdy, pokud je to nezbytn pro zvltn poteby jejich innosti,

37
uni, kter jsou nadny prvn subjektivitou ajsou faktickmi pjemci subvenc zroz-
potu EU. Existence tohoto zkazu je dsledkem oprvnnch obav lenskch stt,
aby nedolo kroztoen spirly zadluen Evropsk unie aschodek nezatoval svou
existenc lensk stty EU. Problematiku vyrovnanosti rozpotu EU upravuje rovn
lnek 310 (bval lnek 268) konsolidovanho znn Smlouvy ofungovn Evrop-
sk unie. V prbhu rozpotovho hospodaen mohou zpravidla nastat dv situace.
Prvn znich, kladn, je ppad rozpotovho pebytku, kdy vdaje rozpotu, odhado-
van narozpotov rok, jsou ni ne pjmy. Pinou tto situace me bt kupkla-
du velmi dobr hospodsk situace, sprvn nastaven prvnch norem, ekonomika
vcyklick fzi oiven, i hospodskho rstu. Tento pebytek je pmm dsledkem
principu vyrovnanosti a je tedy rozdlem mezi pjmy a vdaji. Finann prostedky
tvoc pebytek nemohou bt umstny dorezervy, aproto mus bt soust rozpo-
tov kalkulace pro nsledujc rozpotov rok, prostednictvm tzv. opravnho rozpo-
tu. Pokud je bilance kladn (pebytek), je zapsn nastran pjm.
Naopak tam, kde je zporn, (schodek), je vedeno nastran vdaj, ikdy tento
spe hypotetick ppad nastv na rozdl od rozpotovho hospodaen lenskch
stt, narovni rozpotu Evropsk unie pouze vjimen. Podle prvn pravy ped
vstupem Lisabonsk smlouvy vplatnost jezstatek rozpotovho hospodaen vppa-
d pebytku pro kad rozpotov rok veden jako pjem rozpotu nsledujcho roz-
potovho roku. Pokud nastane situace rozpotovho schodku, je tato stka vedena
jako poloka plateb. Ji vprbhu rozpotovho procesu jsou vzvislosti naaktuln
situaci bu poloky pjm, nebo plateb zapisovny do rozpotu. K tomuto zpisu
dochz prostednictvm nvrhu na zmnu pedloenho rozpotu orgnem oprvn-
nm kpedloen nvrhu nazmnu pedbnho nvrhu rozpotu nazklad novch
daj, kter nebyly znm vdob jeho sestaven, kterm jeKomise, je tak me ui-
nit bu zvlastnho podntu, nebo nadost ostatnch orgn. Tento nvrh me ped-
loit Rad, kter jej dle postoup Evropskmu parlamentu, ato nejpozdji 15 dn ped
prvnm tenm.
Na zklad rozhodnut o systmu vlastnch zdroj a jeho provdcho nazen
Rady, byly provedeny odhady tchto poloek. Zkladn funkc tzv. opravnho rozpo-
tu je zachycen apromtnut rozdl mezi skutenm rozpotem kadho rozpotovho
roku aodhady tohoto rozpotu. Tento rozdl byl vypoten povytovn vech et-
nch operac za rozpotov rok. Pedbn nvrh opravnho rozpotu je pedkldn
Komisi velht 15 dn popedloen prozatmnch t. Existence pebytku rozpotu
Evropsk unie je pomrn obvyklou situac. Ztohoto dvodu byl zaveden tzv. mecha-
nismus zporn rezervy. I pesto, e fungovn takovho mechanismu je v zsad
poruenm principu rovnovhy, je nespornou skutenost, e sehrv dleitou roli,
nebo nepmo pispv kudren vyrovnanho rozpotu.
Skld se zfinancovn novch vdaj sporami zapedpokladu, e budou prove-
deny vprbhu rozpotovho roku. Tato rezerva, zastoupen zpornou stkou vroz-

a s pedchozm souhlasem Komise. 2. Evropsk parlament udluje subjektm uvedenm v odstavci 1


nadoporuen Rady absolutorium zaplnn rozpotu. 3. Intern auditor Komise vykonv vi subjektm
uvedenm vodstavci 1 stejn pravomoci jako vi tvarm Komise. 4. Subjekty uveden vodstavci 1
pouvaj etn pravidla uveden vlnku 133, aby jejich ty mohly bt konsolidovny sty Komise.
(Tamt.)

38
potu, by mla bt vyplnna vprbhu roku pevody zrozpotovch poloek, kde se
objevil pebytek. Vdsledku Lisabonsk smlouvy se vak staly nepouitelnmi dosa-
vadn ustanoven tkajc se procesu schvalovn pevodu prostedk mezi rozpotov-
mi polokami. Dodoby, ne bude provedena aktualizace pedmtnch ustanoven, se
tato problematika bude dit pechodnmi opatenmi, vzelmi zdohody mezi Evrop-
skm parlamentem, Radou aKomis.27

VI. Zsada ztovac jednotky

Tato zsada stanov poadavek, aby souhrnn rozpoet byl vyjden


vztovacch jednotkch.28 Ji odsvho vzniku, tedy od1952, byl rozpoet jednoho
ze t tehdejch Spoleenstv, ato rozpoet ESUO vyjden vztovacch jednotkch,
odlinch odmn lenskch stt.29 Ztovac jednotkou plateb vEvropsk unii byla
tehdy jedna znejstabilnjch mn svta, americk dolar. Stejn poadavek jako ESUO
byl stanoven tak vesmlouvch zakldajcch EHS aESAE. Mezi lety 1958 a1960 byl
ztovac jednotkou rozpot tehdejho EHS aESAE belgick frank. Rozpoet
ESUO by vak odroku 1958 vypracovvn odlinm zpsobem. Ztovac jednotka
byla definovna tzv. fixn hmotnost zlata, nebo tzv. zlatou paritou. Tento zpsob
ztovn je nazvn Brettenwoodsk systm, jeliko vzeel z dohod uzavench
vemst Bretton Woods.30 Roku 1961 byl tento systm zlat parity ztovac jednotky
rozen i naEHS aESAE. Ke zmn tohoto systmu dochz a roku 1978, kdy
vesnaze zajistit vy mru stability finannho prosted Spoleenstv byla zlat parita
ztovac jednotky nahrazena koem vybranch mn evropskch stt. Byla vytvoena
evropsk ztovac jednotka (EUA). Zkladem tto ztovac jednotky byl ven
prmr hodnot mn lenskch stt.31 V beznu roku 1979 zptn k 1. lednu 1979
dolo kevzniku Evropskho mnovho systmu (European Monetary System), jeho
clem byla pedevm stabilizace mnovch kurz, podpora konvergence lenskch
stt, podpora mnov integrace smrem khospodsk amnov unii. Kzkladnm
znakm tohoto systmu patila Evropsk mnov jednotka ECU (European Currency
Unit)32, kter byla vytvoen umle jako ko mn lenskch stt. Vhy jednotlivch
mn zahrnutch v mnovm koi reflektovaly ekonomickou slu jednotlivch len-
skch stt. Sloen mn vkoi ECU bylo pravideln vptiletch intervalech revido-
vno. Od roku 1981 se stala ECU ztovac jednotkou pro rozpoet Spoleenstv.33

27 Analza dopad Lisabonsk smlouvy, vypracoval odbor koncepn ainstitucionln tvaru ministra pro
evropsk zleitosti adu vldy R, s. 59. Dostupn nahttp://www.vlada.cz/assets/evropske-zalezitosti
/dokumenty/Analyza-dopadu-Lisabonske-smlouvy.pdf.
28 l. 277 Smlouvy oES, lnek 181 Smlouvy oESUO alnku 16 nazen Rady . 1605/2002.
29 lnek 2 rozhodnut ESUO . 352 ze dne 23. prosince 1952.
30 Vroce 1944 byl nazasedn vamerickm Bretton Woods vytvoen nov mnov systm, jeho zkladem
byl americk dolar. Kad dolar byl podloen zlatem aostatn mny mly vi nmu tm fixn kurz.
Svtov ekonomika tm zskala stabilitu adolar pozici neomezenho vldce svtovch financ. Dolar se
stal hlavn mnou pro mezinrodn obchod, ukldn spor adevizovch rezerv svtovch centrlnch
bank. To vydrelo tm 30 let, ne se v roce 1971 Bretton-Woodsk mnov systm rozpadl. Viz
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/stepan-pirko.php?itemid=6083.
31 Viz l. 10 finannho nazen ze dne 21. prosince 1977.
32 Srov. nahttp://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_evrop_men_sys.html.
33 Viz l. 10 finannho nazen ze dne 21. prosince 1977, veznn finannho nazen ze dne 16. prosince
1980.

39
ECU mla dv linie. Vlinii oficiln byla ztovac jednotkou, neoficiln plnila funk-
ci rezervn, byla mnou uvanou centrlnmi bankami kintervencm nadevizovch
trzch. Vznamnm pedlem v mnov oblasti Spoleenstv byl rok 1999, kdy se
kzaveden hospodsk amnov unie pidv vytvoen jednotn mny Euro, kter
se souasn stv i ztovac jednotkou souhrnnho rozpotu Spoleenstv, a to pro
sestavovn aplnn rozpotu apro pedkldn t.34

VII. Zsada dnho finannho zen

Princip dnho finannho zen velmi zce souvis sprincipem hospo-


drnosti, innosti aefektivity. Hospodrn vyuvn zdroj reprezentuje snahu, aby
prostedky pouit orgnem pi provdn jeho innost byly kdispozici vesprvnou
dobu, vdostatenm mnostv, pimen kvalit azanejvhodnj cenu. Princip in-
nosti je vyjdenm optimlnho vztahu mezi prostedky, kter byly vynaloeny adosa-
enm vsledkem. Zsada efektivity se tk dosaen stanovench cl azamlench
vsledk. Zkladem pro efektivn nakldn se zdroji je sco nejnimi nklady dosh-
nout co nejvyho pnosu anejlepho vsledku. Aplikace principu dnho finannho
zen vychz ze zpsobu uren konkrtnho, mitelnho, dosaitelnho, odpovdaj-
cho aasov vymezenho cle, vytyenho pro vechny oblasti aktivity. Dosahovn
cl nen tedy nahodilou innost, ale pedem pipravenou, promylenou aplnovanou
aktivitou, s pesnm stanovenm postup. Prbh tohoto procesu a postupu k cli je
sledovn aanalyzovn zauit mnoha indiktor, kter d postup smrem odzdroj
finannch prostedk, kvsledku dosaenm jejich uitm. Pslun tvary zpravujc
vdaje pedvaj informace rozpotovmu orgnu, ato kadoron anejpozdji sdoku-
menty piloenmi k pedbnmu nvrhu rozpotu. Pro zjednoduen a zdokonalen
rozhodovn provdj pslun orgny dle pokyn Komise uvech program ainnos-
t spojench se znanmi vdaji hodnocen ex ante aex post. Vsledky tchto hodno-
cen jsou pedny tvarm pslunm pro vdaje, adle tvarm legislativnm aroz-
potovm tvarm, pipravujcm nvrh rozpotu. Takovm hodnocenm, jako
ifinannm vkazem mus bt doloen kad nvrh pedloen legislativnmu tvaru,
zjeho obsahu vyplv vysok pravdpodobnost, e vesvm dsledku by mohl mt vliv
narozpoet EU, vetn ppadnch zmn potu pracovnch mst.

VIII. Zsada prhlednosti

Rozpoet je sestavovn, plnn aty jsou pedkldny vsouladu se zsa-


dou prhlednosti. Jenutno trvat najejm striktnm dodrovn vevech fzch, ktermi
rozpoet prochz, tedy ji odsamotn ppravy nvrhu rozpotu, pes jeho provdn,
a pozvren shrnut rozpotovch vdaj. Rozpoet aopravn rozpoty schvlen
s konenou platnost jsou z podntu pedsedy Evropskho parlamentu zveejnny
dodvou msc ode dne prohlen ojeho schvlen skonenou platnost vednm
vstnku Evropsk unie. Zde se zveejuj rovn konsolidovan finann vkazy,
jako i zprvy jednotlivch orgn o finannm zen. Lisabonsk smlouva klade
34 lnek 16 nazen Rady . 1605/2002.

40
vysok draz naplnn rozpotu, deklaruje spoluodpovdnost lenskch zem aorg-
n EU za jeho plnn. Finann nazen stanov bli podmnky a poadavky len-
skch stt na proveden kontroly a auditu. Zajmavm nov zavedenm prvkem je
povinnost Komise pedloit Evropskmu Parlamentu aRad rovn finann rozvahu
aktiv apasiv EU ahodnotc zprvu ofinancch EU.35

Budgetary principles of the general budget of the European Union

Summary

The existence of own budget is a necessary condition to the European Union was able to
perform the specific tasks and ensure the functioning of its institutions. Unlike the budgets of the Member
States, however shows some specific features, resulting from the nature of the European Union as an
international group of states, characterized by specific features that modify the budgetary principles compared
budgetary principles applied to Member States budgets. The budget law of the European Union is based on
their basic general principles, which provide aFinancial management framework. These principles are
generally accepted rules for the preparation, development and management of the general budget of the
European Union.

Key words: budgetary principles, European Union, budget, treaty, Comission, chapter of a budget, revenue,
expedintures, own sources, member states

35 Analza dopad Lisabonsk smlouvy, vypracoval odbor koncepn ainstitucionln tvaru ministra pro
evropsk zleitosti adu vldy R, s. 59. Dostupn nahttp://www.vlada.cz/assets/evropske-zalezitosti
/dokumenty/Analyza-dopadu-Lisabonske-smlouvy.pdf.

41
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4PAG. 4358

Daov soustava esk republiky

Pavlna Vondrkov, Petr Novotn

1. vod

Tento lnek se zabv daovou problematikou a s ohledem na rozsah si


neklade zacl detailn pojednat ojednotlivch danch. Snahou je podat ucelen pehled
osouasn daov soustav arovn upozornit nazmny vprocesn oblasti, kekterm
dochz od1. 1. 2011, kdy vstoup vinnost zkon . 280/2009 Sb., daov d, kter
nahrad zkon . 337/1992 Sb., osprv dan apoplatk, veznn pozdjch pedpis.
Dan jsou odpradvna zkladnm instrumentem koderpn ansledn akumulaci
dchod vytvoench fyzickmi a prvnickmi osobami s clem vyut je k hrad
celospoleenskch poteb. Pojem da nen veskm prvnm du definovn. Da lze
charakterizovat jako povinnou, nenvratnou, zkonem urenou platbu do veejnho
rozpotu. Je to platba neelov aneekvivalentn.1
Daov problematika asto bv volebnm tmatem politickch stran, jejich clem
je zaujmout volie zpravidla sliby o snen daov zte. Na druhou stranu vak
vldn strana mus zajistit pjmy pro sttn rozpoet avbr dan je jednou zmonch
alternativ. Ekonomicky vysplej politici poukazuj na nutnost zefektivnit veejn
finance nikoli jen provedenm nhodnch krt vevdajch i jednorzovm zvenm
nkterch dan. eenm je komplexn reformovat systm veejnch financ azkvalit-
nit zkonn pravidla pro ppravu, schvalovn a implementaci sttnho rozpotu
avech zkon sdopadem narozpoet. Pouze efektivnj daov systm stimuluje
ekonomickou aktivitu, omezuje daov niky a zajiuje vy pjmy. Efektivnj
vdajov systm pin vt uitek aet nklady sttu.2
Politici, ale iodborn veejnost nen jednotn vnhledech nazkladn daov prin-
cipy, nakterch by mla bt daov soustava postavena. Obecn panuje shoda vtom,
e by dan mly bt spravedliv aefektivn. Nhled naobsah tchto pojm vak rov-
n nen jednoznan. Spravedlnost vbru dan nkte spatuj v tom, e daov
zaten by mlo bt v relaci k profitu, kter m dan subjekt z veejnho projektu,
najeho financovn dan da slou. Sohledem naprincip neekvivalentnosti dan je
toto hledisko nereln. Dalm pohledem tkajcm se spravedlnosti dan je nastavit
1 Kubtov, K. Daov teorie apolitika. Praha: EUROLEX BOHEMIA, 2000, str. 13.
2 vejnar, J., Duek, L., Semerk, V. Jak inteligentn reformovat veejn finance. Praha: IDEA, 2010, str. 1.

43
mru zdann jednotlivch daovch subjekt podle jejich schopnosti unst daov
bemeno. Efektivnost dan spov v pnosu finannch prostedk pro veejn roz-
poty vpomru kadministrativnmu zaten spojenmu svbrem dan. Vsouvislos-
ti sreformou veejnch financ je znan akcentovn princip jednoduchosti aadminis-
trativn nenronosti dan. m nesrozumitelnj, nronj akomplikovanj bude
daov systm, tm bude vt zt kladena jak nasprvce dan, tak isubjekty dan,
unich lze oekvat snahu vyhnout se daovm povinnostem.
Srstem daov zte poroste snaha subjekt dan, zejmna prvnickch osob,
nalzat vhodnj daov destinace, vekterch by zdaovaly sv pjmy. Je osvde-
nm pravidlem, e rozumn daov zt vede zejmna u dan z pjm k vym
pjmm pro veejn rozpoty, nebo daov subjekty se mn zabvaj snahou snit
dan, ale zamuj se vce nasvou podnikatelskou innost adosaen zisku. Zven
dan vkonenm efektu me znamenat odliv kapitlu ze zem atm ini pjem pro
sttn rozpoet.

2. Daov soustava esk republiky

Daov soustava se vesk republice jako i v jinch zemch utvela


psobenm ady vliv ekonomickch, politickch asocilnch. Kvznamnm zm-
nm v daov soustav esk republiky dolo v roce 1992, kdy byly s innost
od1.1. 1993 zavedeny zcela nov dan. Byl pijat zkon . 212/1992 Sb., osoustav
dan, kter zavedl nsledujc nov dan:

1. da zpidan hodnoty vetn dan pi dovozu,


2. dan spotebn, ato
a) da zuhlovodkovch paliv amaziv,
b) da zlihu adestilt,
c) da zpiva,
d) da zvna,
e) da ztabku atabkovch vrobk,
3. dan zpjm:
a) da zpjm fyzickch osob,
b) da zpjm prvnickch osob,
4. da znemovitost,
5. da silnin,
6. da zddictv adarovn,
7. da zpevodu nemovitost,
8. dan kochran ivotnho prosted.

Nazklad zkona osoustav dan byly pijaty zkony upravujc jednotliv dan,
vyjma zkona odani kochran ivotnho prosted, kter nebyl nikdy zaveden. Pije-
tm jednotlivch daovch zkon byla naplnna zsada vyjden vlnku 11 odst. 5
Listiny zkladnch prv a svobod stanovc, e dan a poplatky lze ukldat jen

44
nazklad zkona. Zaveden nov daov soustavy pineslo upmch dan dchodo-
vho typu namsto analytickho zdann syntetick zdann pjm. Zkonem
. 353/2003 Sb., o spotebnch danch, byly zavedeny nov nzvy spotebnch dan
asouasn byl zruen izkon osoustav dan.
K vznamnj daov reform dolo v roce 2007, zejmna s pijetm zkona
.261/2007 Sb., ostabilizaci veejnch rozpot, kter vnvaznosti na legislativu
Evropsk unie rozil daovou soustavu esk republiky oti nov dan, ato oda
ze zemnho plynu ankterch dalch plyn, da zpevnch paliv ada zelektiny, je
jsou spolenm nzvem rovn oznaovny jako ekologick dan.
Souasnou daovou soustavu esk republiky tvo jak dan pm (kter postihuj
zdaovan pjem pi jeho vzniku), tak dan nepm (kter se spojuj spjmem pi
jeho upoteben). Nepm dan jsou uvalovny naspotebu ahrad je vrobce nebo
prodejce zobjemu sv produkce nebo svch prodej. Prostednictvm ceny nepmou
da pen najin subjekt, pedevm naspotebitele.
Mezi pm dan se ad da zpjm fyzickch aprvnickch osob, da znemovi-
tost, da ddick, darovac ada zpevodu nemovitost ada silnin. Knepmm
danm pat da zpidan hodnoty, spotebn dan atzv. ekologick dan.

3. Pm dan dchodovho typu

Dan z pjm jsou dan pm, dchodovho typu, upraven v zkon


NR . 586/1992 Sb., odanch zpjm. Dan zpjm se len nada zpjm fyzic-
kch osob a da z pjm prvnickch osob. Dan z pjm jsou z hlediska podlu
na celkovm daovm indexu druhou nejdleitj polokou sttnho rozpotu
ponepmch danch.

Da zpjm fyzickch osob

Da z pjm fyzickch osob je dan univerzln, kter podlhaj a


navjimky veker fyzick osoby. Je to da syntetick, kter postihuje veker pjmy
fyzickch osob, vyjma tch, kter jsou samostatnm zkladem dan nebo jsou oddan
osvobozeny.
Subjektem dan z pjm fyzickch osob jsou fyzick osoby daov rezidenti,
kter maj nazem esk republiky bydlit nebo se zde obvykle zdruj, tj. pobva-
j zde alespo 183 dn vpslunm kalendnm roce souvisle nebo vnkolika obdo-
bch. Daov rezidenti zdauj sv celosvtov pjmy, tj. jak pjmy ze zdroj naze-
m esk republiky, tak pjmy ze zdroj vzahrani. Ostatn poplatnci jsou daovmi
nerezidenty amaj povinnost zdaovat pjmy jen ze zdroje nazem esk republiky.
Mezi daov nerezidenty nle rovn osoby, kter se nazem esk republiky sice
zdruj vce ne 183 dn vkalendnm roce, avak zaelem studia nebo len.
Pedmtem dan zpjm fyzickch osob jsou pjmy:
ze zvisl innosti afunknch poitk,
pjmy zpodnikn azjin samostatn vdlen innosti,

45
pjmy zkapitlovho majetku,
pjmy zpronjmu a
ostatn pjmy.
Zkladem dan zpjm fyzickch osob je stka, okterou pjmy plynouc poplat-
nkovi ve zdaovacm obdob pesahuj vdaje prokazateln vynaloen na jejich
dosaen, zajitn audren, pokud dle nen ujednotlivch pjm stanoveno jinak.
Zdaovacm obdobm se pro ely dan zpjm fyzickch osob povauje kalen-
dn rok ajestlie m poplatnk vezdaovacm obdob prbn dva nebo vce p-
jm, je zkladem dan souet dlch zklad dan zjitnch podle jednotlivch p-
jm. Dozkladu dan se nezahrnuj pjmy osvobozen oddan apjmy, pro kter je
stanoveno, e se znich da vybr zvltn sazbou dan ze samostatnho zkladu dan.
Zkon odanch zpjm stanov etn monosti osvobozen oddan obecn pro vech-
ny druhy pjm ijednotliv jen pro nkter druhy pjm. Oddosaench pjm se
odpotvaj vdaje, zsadn se uplatuj vdaje prokazateln vynaloen nadosaen,
zajitn audren pjm, vnkterch ppadech lze uplatnit ivdaje stanoven pau-
lnmi stkami zcelkovch dosaench pjm. Zklad dan lze snit otzv. nezda-
niteln sti zkladu dan. Jedn se nap. omonost odest hodnotu dar, je spluj
zkonem stanoven kriteria (nap. jde odary vnovan naveejn prospn ely).
Od zkladu dan lze dle, do zkonem stanovenho limitu, odest stku, kter se
rovn rokm zaplacenm vezdaovacm obdob zvru ze stavebnho spoen aro-
km zhypotenho vru ubanky, pspvek zaplacen poplatnkem napenzijn pi-
pojitn se sttnm pspvkem, jako i zaplacen pojistn na zdaovac obdob
nasoukrom ivotn pojitn apod. Zklad dan je dle mon snit opoloky odi-
tateln odzkladu dan. Jde nap. oodeet daov ztrty vznikl avymen zaped-
choz zdaovac obdob nebo jeho st (nejdle v5 zdaovacch obdobch nsleduj-
cch poobdob, zakter se ztrta vymuje). Odzkladu dan lze dle nap. odest
100% vdaj (nklad), kter poplatnk vynaloil pi realizaci projekt vzkumu
a vvoje, kter maj podobu experimentlnch i teoretickch prac, projeknch i
konstruknch prac apod.
Sazba dan zpjm fyzickch osob byla zmnna ze sazby progresivn klouzav
nasazbu linern vsouasn dob in 15%.
Upoplatnk, kte zamstnvaj pracovnky se zmnnou pracovn schopnost, je
mon uplatnit slevu nadani, kter je diferencovna podle mry zdravotnho postien
zamstnvanho zamstnance. Dle lze da snit oslevu ztitulu investin pobdky.3
Da snenou ove uveden slevy je jet mon snit ostky reflektujc sociln
postaven poplatnka.4 Sprvcem dan zpjm fyzickch osob je pslun finann
ad podle bydlit fyzick osoby vesk republice.

3 Vrmci investinch pobdek mohou kapitlov siln subjekty zskat zadanch podmnek slevy nadani
a dove daov povinnosti pipadajc napjmy zpodnikn azjin samostatn vdlen innosti.
4 Slevu vevi 23640K zakalendn rok odet poplatnk sm nasebe (od 1. 1. 2012 pak 24840 K). Pi
uplatnn dalch slev se pihl ktomu, zda-li je poplatnk osobou pobrajc sten nebo pln invalidn
dchod, zda-li vyivuje manelku, kter nem vezdaovacm obdob vy vlastn pjem ne 68000K, zda-
li je poplatnk osobou pipravujc se soustavn nabudouc povoln studiem nebo pedepsanm vcvikem,
ato a dodovren vku 26 let, resp. 28 let apod. Slevu nadani lze uplatnit rovn formou daovho zvhod-
nn navyivovan dt poplatnk m nrok nadaov zvhodnn navyivovan dt ijc snm vdomc-
nosti vevi 11604K. Tato stka se zvyuje nadvojnsobek, jde-li odt, kter je dritelem prkazu ZTP/P.

46
Da zpjm prvnickch osob

Subjektem dan zpjm prvnickch osob jsou osoby, kter nejsou fyzic-
kmi osobami, aorganizan sloky sttu. Poplatnky dan jsou tedy veker prvnick
osoby, a to nejen ty, kter jsou zzeny za elem podnikn a vznikaj zpisem
do obchodnho rejstku. Obchodn spolenosti, jako je zejmna akciov spolenost,
spolenost sruenm omezenm, komanditn spolenost adrustvo, jsou nejbnjm
subjektem dan z pjm prvnickch osob. Poplatnky dan z pjm prvnickch
osob jsou ijin subjekty, kter vznikaj jinak, ne zpisem doobchodnho rejstku. Jde
nap. oobansk sdruen nadace anadan fondy, zjmov sdruen prvnickch osob
ale iobecn prospn spolenosti, veejn koly, politick strany anboensk orga-
nizace apod. Zapoplatnky dan zpjm prvnickch osob jsou povaovny zejmna
osoby, kter maj v tuzemsku sv sdlo nebo msto svho veden, kterm se rozum
adresa msta, ze kterho je poplatnk zen. Poplatnci dan zpjm prvnickch osob
se stejn jako poplatnci dan zpjm fyzickch osob dl nadaov rezidenty adao-
v nerezidenty. Daov rezidenti, ktermi jsou prvnick osoby, je maj na zem
esk republiky sv sdlo nebo msto svho veden, maj daovou povinnost, kter se
vztahuje najejich celosvtov zskan pjmy. Ostatn poplatnci jsou daovmi nere-
zidenty amaj daovou povinnost, kter se vztahuje pouze napjmy ze zdroj naze-
m esk republiky.
Oddan se osvobozuje esk nrodn banka aveejn neziskov stavn zdravot-
nick zazen. Pedmtem dan jsou pjmy (vnosy) zveker innosti aznakldn
svekerm majetkem, nestanov-li zkon odanch zpjm jinak. Stejn jako udan
zpjm fyzickch osob se udan zpjm prvnickch osob uplatuje cel ada osvo-
bozen, je jsou taxativn vymezena zkonem.
Zkladem dan je rozdl, okter pjmy, svjimkou pjm, kter nejsou pedm-
tem dan, apjm osvobozench oddan, pevyuj vdaje (nklady), ato pi respek-
tovn jejich vcn a asov souvislosti. Na rozdl o pjm fyzickch osob nelze
upjm prvnickch osob odest vdaje (nklady) pauln stkou. Zklad dan je
mon snit o poloky oditateln od zkladu dan. Jde zejmna o daovou ztrtu
a vdaje na realizaci projekt vzkumu a vvoje. Od zkladu dan lze odest tak
hodnotu dar poskytnutch obcm, krajm, organizanm slokm sttu adalm prv-
nickm osobm zazkonem stanovench podmnek.
Sazba dan je uprvnickch osob diferencovan. Vevtin ppad je sazba dan
linern apro rok 2010 in 19%, uinvestinho fondu apenzijnho fondu je sazba
dan 5% ze zkladu dan.
Samostatnm zkladem dan jsou napklad veker pjmy z dividend, podl
nazisku, vypodacch podl, podl nalikvidanm zstatku nebo jim obdobn pln-
n, a to ve vi vetn dan sraen v zahrani, plynouc poplatnkm ze zdroj
vzahrani vpslunm zdaovacm obdob. Ze samostatnho zkladu dan in sazba
dan 15%.
Oddan zpjm prvnickch osob je mon uplatnit obdobn slevy jako oddan
z pjm fyzickch osob v ppad zamstnvn pracovnk se zmnnou pracovn
schopnost avppad poskytnut pslibu investin pobdky.

47
Sprvcem dan zpjm prvnickch osob je pslun finann ad podle msta
sdla prvnick osoby vesk republice.

4. Pm dan majetkovho typu

Da znemovitost

Je hlavn dan majetkovho typu, un se daov povinnost ve kvlast-


nictv nemovitho majetku. Zdann podlhaj pozemky, stavby at byty anebytov
prostory, kter se nachzej nazem esk republiky. Da znemovitost je upravena
vzkon NR . 338/1992 Sb., odani znemovitost azahrnuje da zpozemk ada
ze staveb. Dvodem tohoto rozdlen je skutenost, e podle prvn pravy esk
republiky je mon, e vlastnk stavby nemus bt subjektem totonm svlastnkem
pozemku. Vpoet dan zpozemk adan ze staveb se proto provd oddlen, avak
vrmci jednoho daovho piznn.

Da zpozemk

Poplatnkem dan z pozemk je zsadn vlastnk pozemku, v uritch


vymezench ppadech me bt msto vlastnka pozemku poplatnkem dan njemce
nebo uivatel pozemku. M-li vce poplatnk pozemek vespoluvlastnictv, nebo jim
pslu prvo hospodaen smajetkem sttu apod., plat a navjimky da spolen
anerozdln.
Pedmtem dan zpozemk jsou pozemky evidovan vkatastru nemovitost. Jedn
se pedevm opozemky zemdlsk, mezi kter nle orn pda, vinice, chmelnice,
zahrady, ovocn sady atrval travn porosty. Dle je da vybrna zpozemk nezem-
dlskch, mezi kter nle hospodsk lesy slouc ktb deva arybnky slouc
kintenzivnmu chovu ryb, azpozemk ostatnch, jako jsou zastavn plochy andvo-
, stavebn pozemky dosud nezastavn aostatn plochy.
Pedmtem dan nejsou vrozsahu pdorysu stavby pozemky zastavn stavbami,
lesn pozemky, na nich se nachzej lesy ochrann a lesy zvltnho uren, vodn
plochy svjimkou intenzifikanch rybnk apozemky uren pro obranu sttu.
Urit pozemky jsou ze zkona oddan osvobozeny. Jedn se zejmna oppady,
kdy jsou sledovny celospoleensk zjmy, nap. jde opozemky vevlastnictv sttu,
kraj, obc, restituovan pozemky, pozemky slouc kzabezpeovn veejnch slu-
eb apod.
Zklad a sazba dan je rzn podle typu pozemku. U zemdlskch pozemk je
zkladem dan tzv. cena pdy asazba dan je unich pomrn aje diferencovna pod-
le typu pozemku (sazba ve vi 0,75 % s vjimkou trvalch travnch porost, pro
kter plat sazba 0,25% ze zkladu dan). Unezemdlskch pozemk je zkladem
dan cena pozemku, kter se zjiuje podle zvltnho zkona. Za zklad me bt
vzata t cena 3,80K za 1 m2 vmry nezemdlskho pozemku. Sazba dan in
0,25% ze zkladu dan. Uostatnch pozemk je zkladem dan vmra pozemku vm2

48
zjitn k1. lednu zdaovacho obdob. Uzastavnch ploch andvo auostatnch
ploch plat pevn sazba 20 hal za1 m2 austavebnch pozemk 2K za1 m2. Usta-
vebnch pozemk se tato sazba nsob koeficientem odstupovanm podle potu oby-
vatel obce, vn se stavebn pozemek nachz. Obec me obecn zvaznou vyhlkou
upravit koeficienty stanoven zkonem.

Da ze staveb

Poplatnkem dan ze staveb je vlastnk stavby, bytu nebo samostatnho


nebytovho prostoru. M-li kestavb, bytu nebo nebytovmu prostoru vce subjekt
vlastnick prvo, prvo njmu nebo prvo trvalho uvn se utchto subjekt zm-
nilo navpjku nebo jim pslu hospodaen smajetkem sttu, jsou tyto subjekty
povinny platit da spolen anerozdln.
Pedmtem dan ze staveb jsou stavby, kter maj charakter nemovitost vesmyslu
obanskho zkonku (tj. stavby spojen se zem pevnm zkladem) akter podlhaj
kolaudanmu zen. Pedmtem dan ze staveb jsou rovn byty anebytov prostory
vetn podlu naspolench stech stavby, kter jsou evidovny vkatastru nemovi-
tost. Naopak pedmtem dan nejsou stavby vodohospodskch dl, rozvod energi
astavby slouc veejn doprav. Stejn jako udan zpozemk stanov zkon odani
znemovitost osvobozen iudan ze staveb.
Zkladem dan ustaveb je tzv. zastavn plocha, co je vmra pdorysu nadzem-
n sti stavby vm2 podle stavu k1. lednu zdaovacho obdob. Ubyt anebytovch
prostor je zkladem dan tzv. upraven plocha.5
Sazba dan je koncipovna jako sazba zkladn, kter je diferencovna podle jed-
notlivch druh staveb sohledem najejich elov uren. Zkladn sazba se zvyuje
o 0,75K za kad dal nadzemn podla, jestlie jeho zastavn plocha pesahuje
dv tetiny stavbou zastavn plochy. Vjimku tvo stavby pro podnikatelskou in-
nost, unich se zvyuje zkladn sazba dan otuto stku bez ohledu narozsah zasta-
vn plochy. Zkladn, poppad zven sazba, se dle vnkterch ppadech nsob
koeficienty, je jsou stanoveny zkonem a obce je mohou ve vymezenm rozsahu
upravovat sohledem namstn podmnky.
Obce mohou rovn stanovit obecn zvaznou vyhlkou mstn koeficienty, kter-
mi se vynsob celkov daov povinnost poplatnka.
Da se vymuje nazdaovac obdob dopedu, ato vdy podle stavu k1. lednu
roku, nakter je vymovna. Kezmnm skutenost rozhodnch pro daovou povin-
nost, kter nastanou vprbhu kalendnho roku, se nepihl. Tyto zmny ovlivn
daovou povinnost a vnsledujcm zdaovacm obdob.

Da zpevodu nemovitost, da ddick ada darovac

Da zpevodu nemovitosti, da ddick ada darovac je upravena jed-


nm zkonem, ato zkonem NR . 357/1992 Sb., odani ddick, dani darovac adani
5 Je to vmra podlahov plochy vm2 podle stavu k1. lednu zdaovacho obdob vynsoben koeficien-
tem 1,20.

49
zpevodu nemovitost. Tyto dan jsou spojeny se zmnou vosob vlastnka apostihu-
j nabyt majetku novm vlastnkem nebo jeho pevod, resp. pechod zdosavadnho
na novho vlastnka. Vzhledem k tomu, e postihuj majetek v pohybu, jsou nkdy
nazvan jako dan pevodn nebo transferov. Rozliujcm znakem mezi tmito
danmi je platn nebo bezplatn forma majetkovho pevodu aubezplatnch pe-
vod pak skutenost, zda kpevodu dochz mezi ivmi (inter vivos) nebo vsouvis-
losti se smrt dosavadnho vlastnka (mortis causa).6 Dan z pevodu nemovitost se
oderpv st kupn ceny zskan zprodeje nemovitho majetku. Da ddick ada
darovac postihuj obohacen, kter ddic nebo obdarovan zskvaj bez poskytnut
protihodnoty. Pevodn dan se vztahuj jak na osoby fyzick, tak prvnick a plat
unich pomrn rozshl osvobozen.

Da zpevodu nemovitosti

Poplatnkem dan je pi pevodu nemovitosti pevodce a nabyvatel je


ruitelem. Pi pechodu (nap. pi nabyt nemovitosti vexekuci, vyvlastnnm, vydre-
n apod.) je poplatnkem dan nabyvatel. Zvltnm ppadem je vmna nemovitost
nazklad smnn smlouvy, kter je povaovna zajeden pevod. Da se vtakovm
ppad vypot zobou nemovitost aplat se zt nemovitosti, zjejho pevodu je
vy. astnci smnn smlouvy jsou povinni da platit spolen a nerozdln. Jde
ojedin ppad solidrn odpovdnosti upevodnch dan.
Pedmtem dan je platn pevod nebo pechod vlastnictv knemovitosti, piem
nen rozhodujc vem plata spov nemus tedy spovat jen vpenitm plnn,
ale me to bt ivrznch druzch plnn, nap. vnepennm plnn, vposkytnut
sluby, vpostoupen pohledvky, vpevzet zvazku apod.
Zkladem dan zpevodu nemovitost je zsadn cena zjitn7 vden nabyt nemo-
vitosti, ato ivppad, e je sjednan cena ni ne cena zjitn. Rozdl cen nepod-
lh dani darovac. Je-li vak cena sjednan vy ne cena zjitn, je zkladem dan
cena sjednan. Pro nkter pevody nemovitost je zklad dan stanoven speciln.
V ppad pechodu nemovitost je zkladem dan cena sjednan. Sazba dan je
pomrn linern ain 3% ze zkladu dan.

Da ddick

Poplatnkem dan ddick je ddic, kter nabyl ddictv nebo jeho st


podle pravomocnho rozhodnut, jm bylo zen oddictv skoneno.
Pedmtem dan ddick je nabyt majetku ddnm. Ddick da postihuje veke-
r majetek spadajc doddictv, ato jak majetek movit, tak nemovit. Da ddick
se vybr znemovitho majetku, kter se nachz nazem esk republiky, vppad
movitho majetku je zdann zvisl natom, byl-li zstavitel vdob smrti obanem
esk republiky aml-li zde trval pobyt. Jsou-li splnny ob tyto podmnky, tak se

6 Ble viz Bake, M., Karfkov, M., Kotb, P., Markov, H. akolektiv, Finann prvo. 5. upraven vyd-
n. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 293 a294.
7 Zkon . 151/1997 Sb., ooceovn majetku.

50
da vybr zcelho movitho majetku bez ohledu nato, kde se dan majetek nachz.
Pokud vak nen splnna nkter z uvedench podmnek, tak se da vybr pouze
zmovitho majetku umstnho nazem esk republiky.
Udan ddick zkon stanov adu osvobozen, vznamn osvobozen se vztahuje
nanabyt majetku ddnm, pokud knmu dochz mezi osobami vblzkm pbuzen-
skm vztahu tam je osvobozen celho majetku.
Zkladem dan ddick je cena majetku nabytho jednotlivm ddicem uren
vddickm zen, kter se sniuje opoloky stanoven zkonem.
Sazba dan ddick je klouzav progresivn. Jej ve je odstupovna vzvislosti
navi zkladu dan anastupni pbuzenskho vztahu mezi zstavitelem addicem.
Pro rok 2011 se uplatuje sazba dan pro ddice bez osobnho vztahu k zstaviteli;
podle ve zkladu dan vrozpt od7% do40%. Vypoten da se pak nsob koe-
ficientem 0,5, m se sniuje napolovinu.

Da darovac

Poplatnkem dan darovac je udarovn nazem esk republiky naby-


vatel a drce je ruitelem. Drce je poplatnkem, dochz-li k darovn tuzemskou
fyzickou i prvnickou osobou fyzick osob, kter nem v tuzemsku trval pobyt,
pp. prvnick osob, kter nem vtuzemsku sdlo.
Pedmtem dan darovac je bezplatn nabyt majetku nazklad prvnho ko-
nu, ato jinak ne smrt zstavitele. Pedmtem dan darovac jsou ivcn bemena
zzen bezplatn. Dani darovac podlh darovn nemovitosti nalzajc se
na zem esk republiky. Byl-li nabyt movit majetek nebo jin majetkov pro-
spch nazem esk republiky, je pedmtem dan darovac bez ohledu nasttn
pslunost, pobyt nebo sdlo drce i nabyvatele. Byl-li nabyt movit majetek nebo
jin majetkov prospch v zahrani, je pedmtem dan darovac jen tehdy, je-li
jednou ze stran oban esk republiky, kter m vesk republice trval pobyt
nebo prvnick osoba se sdlem vesk republice. Zkon nabz irokou monost
osvobozen od dan darovac, zejmna to je bezplatn nabyt majetku, pokud
knmu dochz mezi osobami vblzkm pbuzenskm vztahu, obdobn jako udan
ddick.
Zkladem dan darovac je cena majetku, kter je pedmtem dan. Tato cena se
sniuje ozkonem stanoven poloky.
Sazba dan je pomrn, progresivn klouzav a zvisl jak na zkladu dan, tak
navztahu poplatnka adrce. Progresivn klouzav sazba dan se pohybuje vzvislos-
ti nazkladu dan vrozpt od7% do40%. Vypoten sazba dan se ji nensob
dnm koeficientem.

Da silnin

Vnos silnin dan jako pjem souvisejc sfinancovnm silnic, dlnic


a jinch dopravnch cest, je pjmem Sttnho fondu dopravn infrastruktury. Dani
podlhaj zpravidla vozidla slouc podnikatelsk innosti.

51
Poplatnkem dan silnin jsou zejmna fyzick iprvnick osoby, kter jsou pro-
vozovatelem vozidla registrovanho vesk republice azapsan vtechnickm prka-
zu. Provozovatel vozidla m povinnost platit da jak v ppad, e vozidlo pouv
k podnikn sm, tak v ppad, e ho ponech k podnikn jin osob. U vozidel,
registrovanch vesk republice, je provozuj osoby se sdlem nebo trvalm poby-
tem vzahrani, kter maj nazem esk republiky stlou provozovnu nebo jinou
organizan sloku, je poplatnkem dan tato provozovna nebo sloka.
Pedmtem dan jsou silnin motorov ajejich ppojn vozidla, kter jsou regis-
trovna vregistru vozidel ajsou provozovna vesk republice. Dal podmnkou je,
e silnin motorov vozidla mus bt pouvna k podnikn nebo jin samostatn
vdlen innosti nebo jsou pouvna vpm souvislosti spodniknm. Vdy jsou
pedmtem dan, bez ohledu nato, zda jsou pouvna kpodnikn, vozidla snejvt
povolenou hmotnost nad 3,5 tuny, uren vlun kpeprav nklad aregistrovan
vesk republice. Povinnost kplacen silnin dan se tk jen vozidel dvoustopch.
Jednostop vozidla avozidla se temi koly ajejich ppojn vozidla dani nepodlhaj,
stejn jako vozidla, je nejsou urena k peprav na pozemnch komunikacch, jako
jsou zemdlsk alesnick traktory apod.
ada osvobozen oddan silnin je motivovna pedevm veejnou prospnost
elu, knmu je vozidlo pouvno (nap. vozidla pouvan polici, hasii, zchra-
nou slubou apod.), i sledovnm ekologickch hledisek.
Zklad silnin dan je rozdln dle druhu zdaovanch vozidel. Je jm u:
osobnch automobil zdvihov objem motoru vcm,
unvsu souet nejvtch povolench hmotnost nanpravy vtunch apoet nprav,
ostatnch vozidel nejvt povolen hmotnost vtunch apoet nprav.
Sazba dan je pevn aje odstupovna uosobnch automobil podle zdvihovho
objemu motoru vrozpt od1200K do4200K auostatnch vozidel je odstupovna
podle potu nprav ahmotnosti od1800K do50400K.
Nkolik zpsob snen sazeb aslev nadani je upraveno pmo zkonem sleva
nadani se nap. uplatuje ukombinovan dopravy am dopravce motivovat kekom-
binovn silnin dopravy sekologicky etrnj vodn aeleznin dopravou.

5. Nepm dan

Da zpidan hodnoty

Jde oda neutrln, nebo se vztahuje navechny podnikatelsk aktivity


(s vjimkou innost osvobozench od dan), m vytv jednotn podmnky pro
podnikatelsk sektor. Dani zpidan hodnoty podlh idoesk republiky doven
zbo (co plat pro podnikatelsk subjekty, jin prvnick osoby, i nepodnikatele,
pokud zbo pekro urit limit).
Tato da zatuje konenho spotebitele, odvdna je vak dodavatelem. Da se
vybr postech vjednotlivch stupnch vroby avrmci odbytu pi prodeji anku-
pu produktu. Pltce dan je oprvnn si od daov povinnosti odpotat st dan,

52
kterou zaplatil svm dodavatelm navstupu atak plat pouze stku, kter je pidna
kjeho nkupn cen pi stanoven prodejn ceny. Zaplacenm tto prodejn ceny nese
da konen spotebitel, kter ji nem prvo nrokovat odpoet dan navstupu.
Pltce dan m prvo odpotu dan zaplacen navstupu pi nkupu zbo atato st-
ka nsledn tvo daovou povinnost dodavatele. Dosttnho rozpotu se odvd pouze
saldo dan zaplacen navstupu adan uplatnn navstupu, daov povinnost je tedy
rozdl mezi dan navstupu aodpotem dan, co je upraven suma dan navstupu.
Platn prvn prava vychz ze zkona . 235/2004 Sb., odani zpidan hodnoty,
kter plat od 1. kvtna 2004 a byl nkolikrt novelizovn. Oblast DPH je v rmci
Evropsk unie vrazn harmonizovna, proto cel ada ustanoven jednoznan vych-
z nebo m vychzet zpravy platn pro lensk stty EU. Vsouasn dob je zklad-
nm pedpisem pro oblast DPH smrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006,
2008/8/ES a2008/9/ES.
Zkon definuje jako osobu povinnou k dani fyzickou nebo prvnickou osobu,
kter samostatn uskuteuje ekonomick innosti. Je j i prvnick osoba, kter
nebyla zaloena nebo zzena zaelem podnikn, pokud uskuteuje ekonomick
innosti.8
Od dan jsou povinn osvobozen osoby, kter maj sdla, msto podnikn nebo
provozovnu vesk republice, pokud jejich obrat9 nepeshne zanejblich nejvce
12 pedchzejcch po sob nsledujcch kalendnch msc stku 1000000K.
Pltcem dan je osoba povinn kdani, kter m sdlo, msto podnikn nebo provo-
zovnu vesk republice, jej obrat peshne za 12 kalendnch msc stku
1000000K. Pokud tato osoba nesplnila registran povinnost, tak se stv pltcem
dan dnem innosti registrace uvedenm naosvden oregistraci.
Pro funkci dan zpidan hodnoty m zsadn vznam, vekterm stt bylo plnn
uskutenno. Plnn lze tak rozdlit nansledujc kategorie:
tuzemsk plnn, kdy poskytovatel ipjemce plnn jsou esk tuzemsk osoby,
intrakomunitrn plnn uskuteujc se mezi osobami vrznch lenskch sttech EU,
plnn zadotetch stt, tj. dovoz zbo aslueb ztetch stt avvoz zbo aslu-
eb tetch zem.
Zkladem dan je stka snen oda, kterou jako platu obdrel nebo m obdret
pltce zauskutenn zdaniteln plnn odosoby, pro kterou je zdaniteln plnn usku-
tenno, nebo odtet osoby. Vnkterch zkonem vymezench ppadech se zklad
dan jet zvyuje, nap. oclo, dvky nebo poplatky souvisejc sdovozem, spotebn
da, energetick dan, apod. Zapodmnek stanovench vzkon jsou oddan nkter
plnn osvobozena tato plnn nepodlhaj dani ani netvo soust obratu rozhodn-
ho pro registraci pltce dan. Mezi osvobozen plnn bez nroku naodpoet nle
napklad potovn sluby, provozovn televiznho arozhlasovho vysln, pojiova-
c innosti, zdravotnick sluby a zbo, atd. Mezi osvobozen plnn s nrokem
naodpoet nle napklad dodn zbo dojinho lenskho sttu EU, pozen zbo
zjinho lenskho sttu EU, apod.
8 Ekonomickou innost se zejmna rozum soustavn innost vrobc, obchodnk aosob poskytujcch
sluby apod. Zaekonomickou innost se tak povauje vyuit hmotnho anehmotnho majetku zae-
lem zskn pjm, pokud je tento majetek vyuvn soustavn.
9 Obratem se rozum souhrn plat bez DPH, kter osob povinn kdani nleej zauskutenn plnn.

53
Sazba dan zpidan hodnoty je pomrn, linern adiferencovan. Zkladn sazba dan
zpidan hodnoty pro rok 2010 in 20%, snen sazba dan zpidan hodnoty in 10%.

Spotebn dan

Spotebn dan, jako dan, ktermi stt zatuje spotebu zk skupiny


vrobk, tvo dal skupinu nepmch dan, kter zatuj konenho spotebitele.
Oddan zpidan hodnoty se odliuj tm, e jsou vybrny jednorzov uvrobce. Pi
dovozu jsou vak spotebn dan vybrny stejn jako udan zpidan hodnoty
celnmi ady. Hlavnm pnosem spotebnch dan je pozitivn efekt nasttn rozpoet
pro jejich stabiln adobe odhadnutelnou vi. Dalm pnosem je omezovn kodli-
vho vlivu vznikajcho spotebou touto dan zatench produkt, kter m asto
negativn vliv na zdrav obyvatelstva a ivotn prosted. Prvn prava vychz ze
zkona . 353/2003 Sb., o spotebnch danch. Harmonizace prvn pravy, jejm
zkladnm dokumentem je smrnice Rady . 92/12/EHS, o obecn prav, dren,
pohybu a sledovn vrobk podlhajcch spotebn dani, je na vy rovni, neli
udan pmch. Harmonizovny jsou pedevm minimln sazby vybranch vrobk
apedmt zdann, kterm me bt pouze jedna ze skupiny vybranch komodit:
minerln oleje,
alkohol aalkoholick npoje,
tabkov vrobky.
Pes vekerou snahu se pln harmonizace sazeb dosud nepodaila, proto je zave-
den uvybranch vrobk princip zdann dle zem uren, co znamen, e je vybran
vrobek zdaovn vzemi spoteby, co e situaci, kter by mohla vzniknout pi zda-
nn dle zem pvodu ponkupu zbo vzemch srznmi sazbami spotebnch dan.
Jednotliv spotebn dan se nazvaj dle vrobk kter postihuj ajsou jimi tedy
dle platn prvn pravy:
da zminerlnch olej (nap. motorov aleteck benzny, leteck pohonn hmoty
benznovho typu, stedn oleje atk topn oleje, odpadn oleje, zkapalnn ropn
plyny astlaen plyny,
da z lihu (lh etanol, vetn neoddlenho lihu vzniklho kvaenm, obsaen
vjakchkoliv vrobcch),
da zpiva,
da zvna ameziprodukt,
da ztabkovch vrobk.
Pltci spotebnch dan jsou prvnick nebo fyzick osoby, kter jsou provozovate-
lem daovho skladu, oprvnnm pjemcem, vrobcem, ktermu vznikla povinnost
da piznat azaplatit vsouvislosti suvedenm vybranch vrobk dovolnho daov-
ho obhu, nebo vsouvislosti se ztrtou, znienm nebo jinm znehodnocenm vybra-
nch vrobk dopravovanch vreimu podmnnho osvobozen oddan nebo osoby,
kter skladuj nebo vyskladuj vt mnostv vybranch vrobk, pokud neprok,
e vybran vrobky ji byly zdanny, nebo oprvnn nabyty bez dan.
Pedmtem spotebnch dan jsou vybran vrobky vyroben na daovm zem
Evropskho spoleenstv nebo na daov zem Evropskho spoleenstv dovezen.

54
Jednorzovost spotebnch dan je zaruena tm, e ji jednou spotebn dani podrobe-
n vrobky nejsou pedmtem tto dan.
Zkladem dan se uspotebnch dan rozum mnostv vybranho vrobku vyjd-
en vmcch jednotkch autabkovch vrobk tak cena pro konenho spote-
bitele. Vrobky jsou tdny dle celn nomenklatury pouvan pro tdn zbo, pro
ely vbru cla a uveden v nazen Rady (EHS) . 2658/87, o tarifu, statistick
nomenklatue aSpolenm celnm tarifu vpravideln aktualizovanm znn.
Sazby spotebnch dan jsou stanoveny vevtin ppad pevnou stkou najed-
notku mnostv (pevnou sazbou) ajsou soust zkladu pro vpoet dan zpidan
hodnoty, co posiluje jejich ekonomick dopad. Ve spotebn dan se vypot
nsobkem zkladu dan pslunou sazbou a u tabkovch vrobk soutem dvou
spotebnch dan ato procentn sti zceny pro konenho spotebitele (cena natab-
kov nlepce) apevn sti dan mnostvm cigaret vkusech.
Daov povinnost vznik okamikem vroby nebo dovozu vybranch vrobk.
Uspotebnch dan je uplatovn princip zdann vzemi spoteby, tedy vzemi, kde
dochz k prodeji pro konenou spotebu. Povinnost da piznat a zaplatit se li
od okamiku vzniku daov povinnosti. V obdob mezi tmito dvma situacemi se
vrobek pohybuje vreimu podmnnho osvobozen oddan.
Sprvcem spotebnch dan je celn ad. Prvnick nebo fyzick osoby jsou povin-
ny se registrovat jako pltce ucelnho adu nejpozdji dodne vzniku prvn povinnos-
ti da piznat azaplatit. Kekad spotebn dan se pltce registruje samostatn.

Energetick (ekologick) dan

Energetick dan jsou nkdy t nazvan jako ekologick dan.


Do daov soustavy esk republiky byly zavedeny s innost od 1. ledna 2008.
Pedpisem v oblasti energetickch dan na komunitrn rovni je smrnice Rady
.2003/96/ES ze dne 27. jna 2003, kterou se mn struktura rmcovch pepis Spo-
leenstv o zdann energetickch produkt a elektiny. Pro nov pistupujc zem
byly pijaty pechodn reimy veform dvou smrnic mncch smrnici . 2003/96/
ES. Pro esk republiku m vznam zejmna smrnice Rady . 2004/74/ES ze dne
29. dubna 2004. Energetick dan jsou prvn upraveny zkonem . 261/2007 Sb.,
ostabilizaci veejnch rozpot ajsou lenny na:
da ze zemnho plynu ankterch dalch plyn,
da zpevnch paliv a
da zelektiny.
Sprvu tto skupiny dan vykonvaj celn ady.

6. Daov d

Dne 1. 1. 2011 vstoupil vinnost zkonem . 208/2009 Sb., daov d,


kter byl publikovn veSbrce zkon dne 3. 9. 2009 a kter od 1. 1. 2011 nahradil
dosavadn zkon osprv dan apoplatk. Daov d je novm procesnm pedpisem
voblasti daovho prva. Kodifikace si klade zacl zejmna vymezit aupesnit pouit

55
pojmy ajejich vazby, co by mlo pozitivn ovlivnit spory ovklad procesnho ped-
pisu aposlit prvn jistotu adrest normy:
vytvoit uspodan apehledn text, kter umon snadnou orientaci,
rozit zkladn interpretan zsady uplatujc se pi sprv dan vsouladu sstav-
nm podkem ajudikaturou,
zkvalitnit vkon daov sprvy apodpoit klientsk pstup,
zmnit systm opravnch adozorch prostedk,
zavst transparentn pravidla pro veden spisu anahlen donj.
Daov d pedevm zavd novou terminologii. Namsto daov piznn pracu-
je daov d s termnem daov tvrzen, kter je legislativn zkratkou pro daov
piznn, hlen nebo vytovn. Poplatnci tedy budou podvat dn daov tvrze-
n adodaten daov tvrzen. Pojem pracovnci sprvce dan je nahrazen termnem
edn osoby. Daov d zavd pojem ainstitut atrakce, kdy umouje pevzet
vci nadzenm sprvcem dan. Daov d upesuje zastoupen daovch subjek-
t vslovn zazstupce povauje prokuristu (vtomto smru nkter finann ady
dosud zastoupen per prokura odmtaly avyadovaly, aby prokuristovi byla pro daov
zen udlena speciln pln moc).
Vuritm smru nov daov d reflektuje judikaturu Nejvyho sprvnho soudu
astavnho soudu, ato nap. pokud jde oprekluzivn lhtu pro vymen dan (daov
d pracuje stermnem stanoven dan) nebo pokud jde oopakovn daov kontroly.
Zustanoven 4 daovho du vyplv, e se daov d pouije tehdy, neupra-
vuje-li jin zkon sprvu dan jinak. Speciln prvn pravu daovho procesu nap-
klad obsahuje zkon odani zpidan hodnoty, zkon odanch zpjm azkon otroj-
dan. Tyto prvn pedpisy vyuvaj subsidirn ustanoven daovho du. Kad da
obsahuje urit specifika, jimi se odliuje odobecn procesn pravy. Napklad da
zpidan hodnoty upravuje zvltn zpsob registrace zhlediska vymezen podmnek,
za nich je registrace povinn, ale i z hlediska postupu a umouje i dobrovolnou
registraci pltci dan. Da zpjm obsahuje speciln pravu vztah mezi poplatn-
kem apltcem dan vppad dan ze zvisl innosti afunknch poitk. Vrmci
zkona odani ddick, darovac azpevodu nemovitost je speciln upraveno promi-
nut dan zauritch, pesn danch podmnek. Pi sprv dan se nepouije sprvn
d. Vdaov exekuci se pouije subsidirn obansk soudn d.
Na zklad zkona o sprv dan a poplatk byla a do nora 2009 podle sttn
sprvy lhta tylet odkonce roku, zakter se da vymuje. Podle nlezu stavnho
soudu R z2. 12. 2008 sp. zn. I. S 1611/07 m bt prekluzivn lhta jen tlet. Ten-
to nesoulad byl zapinn tm, e v zkon o sprv dan a poplatk zkonodrce
jednoznan nevymezil, odjakho okamiku zan prekluzivn lhta bet. Daov
d je vtomto smyslu pesn lhta pro vymen dan bude init ti roky a zane
bet dnem, kdy uplynula lhta pro podn dnho daovho tvrzen, nebo vnm se
da stala splatnou, ani by zde byla povinnost podat dn daov tvrzen. Pro praxi je
vak vznamnj to, e dolo k vymezen kon, kter prekluzivn lhtu peruuj,
prodluuj astav. Prekluzivn lhta je nap. prodlouena ojeden rok, pokud vposled-
nch dvancti mscch ped jejm uplynutm dolo k podn dodatenho daovho
tvrzen. Pokud byla ped uplynutm lhty pro stanoven dan zahjena daov kontro-

56
la, b lhta pro stanoven dan znovu ode dne, kdy byl tento kon uinn. Nov bude
mon podat poprekluzivn lht daov tvrzen ada zaplatit, pokud je to zapoteb
kzniku trestnosti trestnho inu zdvodu inn ltosti.
Pokud jde odaovou kontrolu, zustlen judikatury Nejvyho sprvnho soudu
istavnho soudu R vyplv, e daovou kontrolu nen mon libovoln opakovat,
pokud se tk stejn dan, stejnho obdob astejnch skutenost kontrolovanch ji
dve. stavn soud R pipustil opakovn daov kontroly zapodmnky, e pedm-
tem kontroly jsou nov skutenosti, kter nemohly bt pedem sprvci dan znmy.
Daov d v sob v podstat zahrnuje ustlenou judikaturu a stanov, e daovou
kontrolu, kter se tk skutenost, kter ji byly kontrolovny, je mon opakovat jen
tehdy, pokud sprvce dan zjist nov skutenosti i dkazy, kter nemohly bt bez
zavinn sprvce dan uplatnny vpvodn daov kontrole akter zakldaj pochyb-
nosti osprvnosti, prkaznosti nebo plnosti dosud stanoven dan. Daovou kontrolu
je mon zopakovat rovn vppad, e sm daov subjekt uin kon, kterm mn
sv dosavadn tvrzen. Sprvce dan m nadto uloenu povinnost seznmit pi zahje-
n daov kontroly daov subjekt sdvody pro jej opakovn.
Ohledn opravnch prostedk je zsadn zkonn odkladn inek podanho
odvoln. Podle daovho du plat, e vppad kladnho rozdlu mezi dan vyme-
nou sprvcem dan a dan tvrzenou daovm subjektem, bude tento rozdl splatn
do 15 dn ode dne prvn moci platebnho vmru. To znamen, e dodaten da
bude splatn teprve vppad, e marn uplyne lhta pro odvoln nebo pot, co bude
oodvoln daovho subjektu pravomocn rozhodnuto.
Vrmci vymen dan se vedle zachovn dosud zaveden monosti da vymit
nazklad pomcek zavd nov institut sjednn dan. Vppad, e daov subjekt
neproke sv tvrzen vztahujc se kjeho daov povinnosti ada nelze dostaten
spolehliv stanovit ani podle pomcek, kter m sprvce dan k dispozici, sprvce
dan sdaovm subjektem da sjedn.
Daov d nov upravuje ipenle (pokutu) zaporuen povinnost podat daov tvr-
zen azaplatit da. Daovmu subjektu vznik povinnost uhradit pokutu, nepod-li dao-
v piznn, nebo tak uin postanoven lht atoto zpodn je del ne 5 dn, vevi:
0,05% stanoven dan zakad nsledujc den prodlen, nejve 5% stanoven dan,
0,05% stanovenho daovho odpotu zakad nsledujc den prodlen, nejve
5% stanovenho daovho odpotu,
0,01% stanoven daov ztrty zakad nsledujc den prodlen, nejve vak 5%
stanoven daov ztrty.
Minimln ve pokuty zaopodn podn daovho tvrzen in 500K, maximl-
n ve pokuty zaopodn podn nebo nepodn daovho tvrzen in 300000K.
Daovmu subjektu dle vznik povinnost uhradit penle zstky domen dan
tak, jak byla stanovena oproti posledn znm dani, vevi:
20%, je-li da zvyovna,
20%, je-li sniovn odpoet,
1%, je-li sniovna daov ztrta.
V ppad, e daov subjekt nezaplat da ve lht jej splatnosti, vznik mu
povinnost uhradit rok z prodlen, ponaje ptm pracovnm dnem nsledujcm

57
podni splatnosti (narozdl odpravy zkona osprv dan apoplatk, podle kterho
vznikla povinnost uhradit rok zprodlen ponaje dnem nsledujcm podni splatnos-
ti), ato vevi repo sazby NB zven o14 procentnch bod. rok zprodlen se
uplatn nejdle za5 let prodlen.
Pehldnout by se nemla pechodn ustanoven daovho du, a to ve vztahu
kelhtm pro vymen dan tak, jak jsou popsny shora. Pro posouzen bhu adlky
lhty, kter poala bet ped 1. 1. 2011, se od1. 1. 2011 postupuje podle daovho
du, ato podle tch ustanoven, kter upravuj lhtu, je je dan lht svou povahou
nejbli. Pokud uplynula lhta pro podn daovho piznn ped 1. 1. 2011, uplatn
se zven dan apenle podle dosavadnho zkona osprv dan apoplatk. Stejn
tak pro dan, jejich pvodn den splatnosti nastal ped 1. 1. 2011, se uplatn rok
zprodlen podle dosavadnho zkona osprv dan apoplatk.

7. Zvr

Jak ji bylo eeno, daov systm je mj. odrazem politickho psoben


amn se asto snovou vldou ajejmi socilnmi prioritami. Tato skutenost je ne-
douc a ast novelizace daovch pedpis zhoruj orientaci daovch poplatnk
vdaovm systmu, co vkonenm dsledku me vst jak kmyslnm, tak ine-
myslnm daovm nikm. Pehlednosti a jednoznanosti daov prvn pravy
nepispv ani neustl zmna prvn terminologie, s jejm vkladem maj mnohdy
problmy i renomovan specialist na daovou problematiku. Sloit, nepehledn
apermanentn se mnc daov systm zatuje daov subjekty nklady naporaden-
skou innost daovch poradc. Zvenm nkladm se ovem nevyhne ani stt, kter
mus vsouvislosti se zmnou prvn pravy zajistit nasv nklady prokolen sprvc
dan. esk republika jako len Evropsk unie by mla bt vedena snahou ovytvoe-
n takovho daovho systmu, kter by byl pro daov poplatnky transparentn
ajednoduch akter by motivoval zahranin investory vtuzemsku investovat.

Czech Republic Tax System

Summary

The article presents abrief overview of the tax system of the Czech Republic. It does not
aim to analyze individual taxes imposed upon taxpayers (which are instead characterized by their place in
the system of tax laws), but rather to provide athorough description of current Czech tax obligations and to
highlight recent changes in the taxation process effective 1 January 2011 that were brought about by the new
Tax Code. The article makes an observation that the Czech taxation system is fraught with ever-shifting
political bias and alerts to the fact that the resulting lack of legal certainty could lead to an outflow of capital
from the Czech Republic.

Key words: tax system, direct tax, indirect tax, tax base, taxpayer, real property, land, structures, consumer,
harmonisation, Tax Code

58
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4PAG. 5969

Zsada vyrovnanosti
veejnch rozpot vesk republice
vprvn dekd 21. stolet
Radim Boh

1. vod

Vtomto lnku1 bych se chtl zamit nauplatovn zsady vyrovnanos-


ti veejnch rozpot vesk republice vposledn dob, ato zejmna rozpotu sttn-
ho. Domnvm se, e toto tma je velmi aktuln, ato nejenom vzhledem kprobhl
(i probhajc) finann aekonomick krizi, ale isohledem naaktuln nvrhy de lege
ferenda vtto oblasti, ato jak narovni nrodn, tak evropsk.
Uplatovn zsady vyrovnanosti veejnch rozpot je zce spjato srozpotovm
hospodaenm aspjmy avdaji veejnch rozpot. Vdemokratickm prvnm sttu
je nutn, aby pravidla rozpotovho hospodaen aprava pjm avdaj veejnch
rozpot byla upravena prvnmi pedpisy. Tyto prvn pedpisy jsou azeny doroz-
potovho prva.
Rozpotov prvo je vesk republice vymezovno jako soubor prvnch norem,
kter upravuj soustavu veejnch rozpot, obsah veejnch rozpot, fondovn hos-
podaen, rozpotov proces a vztahy vznikajc pi tvorb, rozdlovn a pouvn
penn masy vtchto veejnch rozpotech.2
V dalm textu se nejprve zamm na vymezen zsad rozpotovho prva
a pot na vymezen zsady vyrovnanosti veejnch rozpot jako jedn z tchto
zsad. Vtto sti se jedn oteoretick shrnut poznatk ohledn zsady vyrovna-
nosti veejnch rozpot. Nsledn se budu zabvat uplatovnm tto zsady
vesk republice vsouasn dob napkladu sttnho rozpotu, ato pomoc kon-
krtnch dat zskanch empirickou metodou. Clem je zjistit, zda a jak je zsada
vyrovnanosti veejnch rozpot uplatovna v ppad sttnho rozpotu esk
republiky. Konen vposledn sti se zamm naaktuln nvrhy een probl-
mu dlouhodob nevyrovnanosti veejnch, resp. sttnho, rozpotu vesk repub-
lice.

1 Tento lnek byl zpracovn s finann podporou a v rmci vzkumnho zmru Univerzity Karlovy
vPraze Prvnick fakulty, kter je registrovn pod . MSM 0021 620 804 s nzvem Promny prva
napotku 3.tiscilet koeny, vchodiska, perspektivy.
2 MARKOV, H., BOH, R. Rozpotov prvo. Praha: C. H. Beck, 2007.

59
2. Zsady rozpotovho prva

Kad prvn odvtv ipododvtv by mlo spovat nauritch zsadch.


Zkladn mylenky a pravidla by mly prostupovat celm prvnm odvtvm nebo
pododvtvm. Rozpotov prvo nen vtomto smru dnou vjimkou. Urit vet
zkladnch zsad rozpotovho prva3 najdeme vevech odbornch publikacch, kter
se rozpotovm prvem zabvaj.4
Vnsledujcm textu uvdm vet nejdleitjch rozpotovch zsad, kter jsou
zmiovny auvdny jednotlivmi autory, kte se vnuj rozpotovmu prvu. Jedn
se otyto rozpotov zsady:
1. zsada kadoronho sestavovn aschvalovn veejnch rozpot,
2. zsada vasnosti veejnch rozpot,
3. zsada asovho ohranien veejnch rozpot,
4. zsada relnosti apravdivosti veejnch rozpot,
5. zsada plnosti veejnch rozpot,
6. zsada jednotnosti veejnch rozpot,
7. zsada pehlednosti veejnch rozpot,
8. zsada neelovosti pjm aelovosti vdaj veejnch rozpot,
9. zsada dlouhodob vyrovnanosti veejnch rozpot,
10. zsada veejnosti veejnch rozpot,
11. zsada sestavovn veejnch rozpot jako brutto (hrubch) rozpot,
12. zsada efektivnosti ahospodrnosti veejnch rozpot,
13. zsada pednosti vdaj ped pjmy,
14. zsada omezen pesun veveejnch rozpotech nahrady poteb vtchto roz-
potech nezajitnch,
15. zsada zjiovn rozpotovch dsledk prvnch pedpis.

Nkter z rozpotovch zsad se tkaj spe rozpotovho procesu (tj. procesu


sestavovn, schvalovn, hospodaen auzaven rozpotovho hospodaen), nkter
se vztahuj ksamotnm veejnm rozpotm. Sobsahem veejnch rozpot (pjmy
avdaji veejnch rozpot) souvis zejmna zsada relnosti apravdivosti veejnch
rozpot, zsady plnosti, jednotnosti apehlednosti veejnch rozpot, zsada ne-
elovosti pjm aelovosti vdaj veejnch rozpot aprv zsada dlouhodob
vyrovnanosti veejnch rozpot. Pro naplnn tchto zsad je dleit, jak m p-
slun veejn rozpoet pjmy avdaje.
Pokud se podvme narozpotov zsady zhlediska evropskho prva, zjistme, e
rovn unijn prvo obsahuje vet zkladnch zsad rozpotovho prva (rozpoto-
vch zsad). Rozpotov hospodaen Evropsk unie spov na uritch zsadch,
kter jsou vypoteny vnazen Rady (ES, Euratom) . 1605/2002 ze dne 25. ervna
2002, kterm se stanov finann nazen osouhrnnm rozpotu Evropskch spoleen-
stv, vplatnm znn. tyi ztchto zsad, ato zsada jednotnosti, obecnosti, specifi-
3 Zsady rozpotovho prva jsou rovn oznaovny jako rozpotov zsady.
4 Viz nap. MARKOV, H., BOH, R. Rozpotov prvo. Praha: C. H. Beck, 2007, MRKVKA, P.et
al. Finann prvo afinann sprva. 1. dl. Brno: Masarykova Univerzita, 2004, nebo JNOKOV,
P., MRKVKA, P., TOMAI, I. et al. Finann adaov prvo. Plze: Ale enk, 2009.

60
kace aronho rozpotu, jsou vslovn oznaeny jako tyi zkladn zsady rozpoto-
vho prva. K rozpotovm zsadm Evropsk unie dle pat zsady sprvnosti
rozpotu, vyrovnanosti, ztovac jednotky, dnho finannho zen a zsada pr-
hlednosti. Zsady jednotnosti asprvnosti rozpotu jsou upraveny vrmci jedn kapi-
toly finannho nazen osouhrnnm rozpotu. Clem unijnho prva je, aby rozpo-
tov hospodaen Evropsk unie spovalo nave uvedench zsadch aaby vjimky
ztchto zsad byly minimln (tj. pouze vjimky nezbytn nutn vrmci stanovench
podmnek).

3. Obecn kzsad vyrovnanosti veejnch rozpot

Jednou zrozpotovch zsad je izsada vyrovnanosti veejnch rozpot.


Nyn se zamm nato, jak je tato zsada pojmna vesk odborn prvnick litera-
tue. U Karel Engli uvdl, e rozpotov hospodaen m usilovat o pokladn
afinann rovnovhu, kter by mla bt jeho hlavnm postultem.5 Tento postult pe-
vzalo isocialistick finann prvo, kdy napklad Spil uvd, e rozpoet m bt
vyrovnan.6
Vsouasn publikaci Rozpotov prvo7 je zsada vyrovnanosti veejnch rozpo-
t uvedena jako zsada dlouhodob vyrovnanosti veejnch rozpot aje vymezena
jako poadavek na rovnost pjmov a vdajov strnky veejnch rozpot, a to
zdlouhodobho hlediska. Krtkodob nevyrovnanost se pipout aje vuritch p-
padech zhlediska rozpotovho hospodaen inutn. Vknize Finann prvo afinan-
n sprva8 je rovn zmiovna zsada vyrovnanosti rozpotu jako klasicky uznvan
princip umoujc co nejlep hospodsk vsledek vhospodskm rozvoji.
Nyn se zamm navyjden zsady vyrovnanosti veejnch rozpot vplatnm
prvu esk republiky. Ohledn sttnho rozpotu rozpotov pravidla9 tuto zsadu
nestanov. Neexistuje tak zkonn pravidlo, podle kterho by sttn rozpoet ml bt
vyrovnan, ato ani zdlouhodobho hlediska. Podle ustanoven 53 odst. 2 rozpoto-
vch pravidel vak mus bt vyrovnan rozpoet pspvkovch organizac. Pspv-
kov organizace jsou rozpotov jednotky, kter jsou prvnickmi osobami a kter
hospoda naprincipu netto rozpotovho hospodaen. Utchto rozpotovch jedno-
tek mus bt rozpoet vdy vyrovnan, ovem veskutenosti je vyrovnanosti dosaho-
vno tak, e je do rozpotu zahrnut pspvek ze sttnho rozpotu nebo stanoven
odvod dosttnho rozpotu.
Ovyrovnanosti rozpotu se zmiuj rozpotov pravidla zemnch rozpot,10 ato
vesvm ustanoven 4 odst. 4. Podle tohoto zkonnho ustanoven se mstn rozpoet
sestavuje zpravidla jako vyrovnan. Pod pojmem mstn rozpoet je nutn rozumt
rozpoet obce, kraje, dobrovolnho svazku obc aRegionln rady region soudrnos-
5 ENGLI, K. Mal finann vda. 2. vydn. Praha: Fr. Borov, 1946.
6 SPIL, B. Teorie finannho prva SSR. 1. vydn. Praha: Orbis, 1970, s. 99.
7 MARKOV, H., BOH, R. Rozpotov prvo. Praha: C. H. Beck, 2007.
8 MRKVKA, P.et al. Finann prvo afinann sprva. 1. dl. Brno: Masarykova Univerzita, 2004.
9 Zkon . 218/2000 Sb., orozpotovch pravidlech aozmn nkterch souvisejcch zkon (rozpoto-
v pravidla), veznn pozdjch pedpis.
10 Zkon . 250/2000 Sb., orozpotovch pravidlech zemnch rozpot, veznn pozdjch pedpis.

61
ti.11 Je tak patrn, e zkonodrce se pokusil alespo sten zsadu dlouhodob
vyrovnanosti veejnch rozpot umstnch rozpot zakotvit. Slovo zpravidla vyja-
duje, e mstn rozpoet me bt ischodkov nebo pebytkov, ale zpravidla by ml
bt vyrovnan.
Narovni Evropsk unie je zsada vyrovnanosti rozpotu vymezena vustanoven
l. 14 a15 finannho nazen osouhrnnm rozpotu Evropskch spoleenstv. Jako
zkladn pravidlo je uvedeno, e rozpoet Evropsk unie mus bt vyrovnan, tj. p-
jmy avdaje (poloky plateb) mus bt shodn. Finann nazen osouhrnnm roz-
potu Evropskch spoleenstv dokonce tuto zsadu oznauje zazkladn rozpotov
pravidlo. I kdy je rozpoet Evropsk unie sestaven jako vyrovnan, obvykle kon
rozpotov hospodaen vpslunm rozpotovm roce pebytkem, ideji schodkem.
Takov pebytek i schodek rozpotu se zapisuje dorozpotu nsledujcho rozpoto-
vho roku jako pjem vppad pebytku nebo jako vdaj vppad schodku.
Se zsadou vyrovnanosti rozpotu Evropsk unie souvis zkaz vyuvn pjek
kobstarn finannch prostedk, nebo je to nesluiteln se systmem vlastnch zdro-
j Evropsk unie. Vjimku tvo vpjn a vrov operace, kter jsou zarueny
souhrnnm rozpotem Evropsk unie.
Zsada vyrovnanosti veejnch rozpot tak, jak je uplatovna nyn vesk
republice, se vyvinula ze zsady vyrovnanosti sttnho rozpotu. Vist podob tato
zsada znamenala, e sttn rozpoet nakad rozpotov rok mus bt vyrovnan, tj.
pjmy avdaje sttnho rozpotu mus bt shodn. To souviselo se skutenost, e byla
dsledn prosazovna zsada plnosti sttnho rozpotu, tj. postult, e vechny pjmy
avdaje sttu maj bt zahrnuty vjednom (sttnm) rozpotu. Tato zsada je dnes ji
pekonna, nebo existuje cel ada veejnch rozpot. Vdsledku toho byla zsada
vyrovnanosti sttnho rozpotu rozena navechny tyto veejn rozpoty.
Ovem je otzkou, zda tato zsada m platit pro kad veejn rozpoet zvl i je
mon ji vztahovat na veejn rozpoty jako celek. V prvnm uvedenm ppad by
kad veejn rozpoet ml bt vyrovnan, v druhm ppad by mly bt veejn
rozpoty vyrovnan jako celek. Vsouasn dob je spe prosazovn aaplikovn prv-
n pstup, tj. e kad veejn rozpoet by ml bt vyrovnan. Nen tud mon, aby
jeden veejn rozpoet byl trvale schodkov spoukazem, e jin veejn rozpoty jsou
pebytkov aschodek tohoto rozpotu je vyrovnvn pebytky rozpot jinch.
Zsada vyrovnanosti rozpot vak byla dle rozena na zsadu dlouhodob
vyrovnanosti. Dsledkem toho je skutenost, e kad veejn rozpoet nemus bt
vyrovnan v danm rozpotovm roce, ale v del asov period. To ovem vede
k tomu, e schodkov rozpoet je povaovn za nco zcela samozejmho, nikoliv
negativnho ankdy dokonce pozitivnho, ato spoukazem, e vbudoucnu bude tento
rozpoet pebytkov aschodek bude uhrazen.
V praxi vak dochz k etzen schodkovch rozpot, ani by schodky byly
vyrovnvny pebytky rozpot, kter budou nsledovat. Takov postup je vak vpk-
rm rozporu se zsadou dlouhodob vyrovnanosti veejnch rozpot.
Zuvedenho vymezen zsady dlouhodob vyrovnanosti veejnch rozpot vypl-
v, e tato zsada m spe ekonomick charakter anikoliv charakter prvn. Zekono-
11 Viz ustanoven 1 zkona . 250/2000 Sb.

62
mickho hlediska je toti zejm, e kad veejn rozpoet by ml bt dlouhodob
vyrovnan. Jen tehdy se toti jedn odn rozpotov hospodaen.
Dle je nutn upozornit na to, e kad veejn rozpoet je finann pln, kter se
sestavuje aschvaluje vdy ped zatkem pslunho rozpotovho roku. Rozpoet ped-
stavuje toti pouze pedpoklad, jak m bt hospodaeno. Skuten pjmy a vdaje
v danm rozpotovm roce se vak mohou liit od pjm a vdaj rozpotovanch.
Dvodem me bt zejmna nenaplovn pedpokldanch pjm i naopak nutnost
vynaloen nepedpokldanch vdaj. Prv ztchto dvod zn rozpotov prvo insti-
tut rozpotovch opaten. Rozpotov opaten jsou nstrojem, kter se pouv vprb-
hu rozpotovho roku ke korekci rozpotu v nvaznosti na skuten zskvan pjmy
avynakldan vdaje. Vesk republice se pouvaj tyto typy rozpotovch opaten:
a) pesun prostedk,
b) povolen pekroen rozpotu vdaj, kterm nedochz kezmn zvaznho uka-
zatele (zejmna pouitm novch, rozpotem nepedvdanch pjm),
c) vzn prostedk sttnho rozpotu vrmci rozpotu, kterm nedochz kezmn
zvaznho ukazatele (zejmna je-li ohroeno naplnn pedpokldanch pjm),
d) souvztan zven pjm avdaj sttnho rozpotu,
e) snen nkterho pjmu z innosti za pedpokladu, e se nezmn saldo pjm
avdaj.
Pi pesunu rozpotovch prostedk se jednotliv pjmy nebo vdaje navzjem
ovlivuj, ani by se zmnil jejich celkov objem nebo schvlen rozdl celkovch
pjm avdaj. Zvit celkov objem pjm avdaj rozpotu je mon vppad,
kdy jsou zskny nepedpokldan pjmy, atyto jsou pouity nahradu nepedpokl-
danch vdaj. Snit celkov objem pjm a vdaj je pak nutn v ppad, kdy
nejsou naplovny pedpokldan pjmy. Vtakovm ppad se mus snit ivynakl-
dan vdaje. Prvn institut rozpotovch opaten tak pispv k naplovn zsady
dlouhodob vyrovnanosti veejnch rozpot.

4. Uplatovn zsady vyrovnanosti veejnch


rozpot usttnho rozpotu esk republiky

Uplatovn zsady vyrovnanosti veejnch rozpot usttnho rozpotu


esk republiky je dobe patrn ztabulky, kter uvd salda sttnho rozpotu vletech
19932009.
Zve uveden tabulky lze vyst tyto skutenosti:
a) vletech 19931998 byly jednotliv sttn rozpoty sestavovny jako vyrovnan,
b) vletech 19992009 byly jednotliv sttn rozpoty sestavovny jako schodkov,
c) vletech 19931995 skonilo rozpotov hospodaen pebytkem,
d) vletech 19962009 skonilo rozpotov hospodaen schodkem,
e) vletech 19931995, 1999, 20022005, 2007 a2008 bylo skuten saldo sttnho
rozpotu ni ne rozpotovan,
f) vletech 19961998, 2000, 2001, 2006 a2009 bylo skuten saldo sttnho rozpo-
tu vy ne rozpotovan.

63
Rok Rozpotovan saldo (vmil. K) Skuten saldo (vmil. K)
1993 0 1080
1994 0 10450
1995 0 7230
1996 0 1562
1997 0 15717
1998 0 29331
1999 31015 29634
2000 35180 46061
2001 48980 67705
2002 46223 45716
2003 121900 109053
2004 114970 93684
2005 83585 56338
2006 83710 97580
2007 91300 66392
2008 70800 19370
2009 52200 192400
Zdroj: Sttn zvren et esk republiky zarok 2009, zkony osttnch rozpotech
awww.mfcr.cz

Sestavovn sttnho rozpotu jako vyrovnanho vletech 19931998 je zcela vsou-


ladu se zsadou vyrovnanosti veejnch rozpot. Ovem odroku 1997 je sttn roz-
poet sestavovn vdy jako ztrtov. Celkov ve plnovanch schodk v tomto
obdob in 779,863 mil. K. Uveden skutenost nen vsouladu se zsadou dlouho-
dob vyrovnanosti veejnch rozpot, nebo sttn rozpoet je dlouhodob (11 let)
sestavovn jako schodkov.
Krtkodob nevyrovnanost sttnho rozpotu je mon, ato zejmna vdob, kdy je
ekonomika sttu v recesi. V tto souvislosti je vhodn uvst tabulku rstu hrubho
domcho produktu esk republiky vletech 19962009.
Je patrn, e vletech 20042007, kdy byl nejvy rst hrubho domcho produk-
tu, byly jednotliv sttn rozpoty sestavovny jako ztrtov, ato se schodky kolem cca
100000 mil. K. Prv pi rstu ekonomiky by mly bt sestavovny sttn rozpoty
jako pebytkov, aby byly vyrovnny minul schodky.
Co se tk vsledku rozpotovho hospodaen, je od roku 1997 sttn rozpoet
ve schodku. To znamen, e ji po 13 po sob jdoucch rozpotovch rok skonilo
hospodaen sttnho rozpotu veztrt. Vzhledem kprobhl (i probhajc) ekono-
mick krizi je zejm, e insledujc sttn rozpoty budou schodkov. Schodek sttn-
ho rozpotu narok 2010 byl plnovn vevi 162700 mil. K, piem kekonci z
inil skuten schodek 99555 mil. K.12 Narok 2011 je navrhovn schodek sttnho
12 Mfcr.cz [online]. 2010 [cit. 2010-10-28]. Pokladn plnn sttnho rozpotu R za leden a z 2010.
Dostupn nahttp://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_57704.html.

64
rozpotu vevi 135000 mil. K.13 Zatto situace bude vnejblich letech prakticky
nemon doshnout zsady vyrovnanosti sttnho rozpotu zdlouhodobho hlediska.

Rok Rst HDP (v%)


1996 4,0
1997 0,7
1998 0,8
1999 1,3
2000 3,6
2001 2,5
2002 1,9
2003 3,6
2004 4,5
2005 6,3
2006 6,8
2007 6,1
2008 2,5
2009 4,1
Zdroj: www.czso.cz

V dsledku rozpotovch schodk sttnho rozpotu roste rovn celkov sttn


dluh, jak ukazuje tabulka na str. 66.
Navc sttn dluh esk republiky roste rovn kvli finann krizi, nebo kekonci
ervna 2010 se vyplhal na 1246130 mil. korun.14 Vezmeme-li v vahu, e pjmy
sttnho rozpotu na rok 2010 jsou pedpokldny ve vi 1022219350000K,
dojdeme kzvru, e souasn sttn dluh odpovd cca 120% pjmm jednoho ro-
nho rozpotu esk republiky. Takov stav je podle mho nzoru alarmujc avpk-
rm rozporu se zsadou vyrovnanosti sttnho rozpotu zdlouhodobho hlediska.
Z hlediska plnn tzv. maastrichtskch konvergennch kritri, kter pedstavuj
soubor pravidel, kter je lensk zem Evropsk unie povinna plnit, aby mohla pi-
jmout spolenou mnu euro, se situace pro eskou republiku nevyvj vbec pzniv.
Ve vldnho (veejnho) dluhu v pomru k hrubmu domcmu produktu je sice
mrn nad polovinou stanovenho limitu 60% pro pomr veejnho dluhu khrubmu
domcmu produktu vtrnch cench. Ovem pedpokldan schodky sttnho rozpo-
tu vnsledujcch letech budou vysoko nad stanovenou 3% hranic pro pomr plno-
vanho nebo skutenho schodku veejnch financ k hrubmu domcmu produktu
vtrnch cench. Pro rok 2010 se pedpokld schodek vevi 4,6% HDP. Je zejm,
e v dsledku finann a ekonomick krize nebude esk republika schopna plnit
maastrichtsk konvergenn kritria nejmn doroku 2012.
13 Psp.cz [online]. 2010 [cit. 2010-10-28]. Snmovn tisk 102/0. Dostupn nahttp://www.psp.cz/sqw/text
/tiskt.sqw?O=6&CT=102&CT1=0.
14 Mfcr.cz [online]. 2010 [cit. 2010-10-28]. Development of the Central Government Debt. Dostupn
nahttp://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/central_govern_debt_55841.html.

65
Rok Sttn dluh (vmil. K) Sttn dluh / HDP (v%)
1993 158800 15,6
1994 157300 13,3
1995 154400 10,5
1996 155200 9,2
1997 173100 9,6
1998 194700 9,8
1999 228400 11,0
2000 289300 13,2
2001 345000 14,7
2002 395900 16,1
2003 493200 19,1
2004 592900 21,1
2005 691200 23,2
2006 802500 24,9
2007 892300 25,2
2008 999800 27,0
2009 1178200 32,5

Zdroj: Sttn zvren et zarok 2009 a www.czso.cz

5. Nvrhy de lege ferenda

Jak bude dal vvoj (ne)dodrovn zsady vyrovnanosti veejnch


rozpot vesk republice? Uritou odpov dv programov prohlen Vldy
esk republiky.15 Vlda hodl reformovat veejn finance s clem zastavit rostouc
veejn dluh anastavit parametry rozpotov politiky tak, abychom vroce 2016 dosh-
li, za pedpokladu ekonomickho rstu, vyrovnanch veejnch rozpot. Na tomto
prohlen je zajmav, e jeho splnitelnost je podmiovna ekonomickm rstem.
Nen vak specifikovno, jak velk tento rst m bt. Vdsledku tato skutenost zna-
men, e se jedn spe odeklaraci vle vldy.
Je pozitivn, e vlda chce vroce 2016 doshnout vyrovnanho rozpotu. Je vak
nutn si uvdomit, e tato vlda, za pedpokladu, e bude vldnout po cel funkn
obdob, bude sestavovat sttn rozpoty nalta 20112014, piem vevech tchto
rozpotovch letech pedpokld sestaven schodkovch rozpot. Schodky sttnho
rozpotu maj podle programovho prohlen nejpozdji vroce 2013 dosahovat maxi-
mln 3% HDP. Sttn rozpoet narok 2016, kter m bt vyrovnan, ji bude sesta-
vovat vlda nsledujc, kter nemus nzor tto vldy ojeho vyrovnanosti sdlet.

15 Vlada.cz[online]. 2010 [cit. 2010-10-28]. Programov prohlen Vldy esk republiky, 4. srpna 2010.
Dostupn na http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/dulezite-dokumenty/Programove_prohlaseni
_vlady.pdf.

66
Uveden cle akoly maj bt zajitny zejmna tmito dvma kroky:
1. pedloenm stavnho zkona orozpotov kzni aodpovdnosti,
2. vytvoenm Nrodn rozpotov rady, kter bude ovovat vdajov rmce rozpotu
anvrhy ovlivujc rozpoet; bez vyjden Rady nebude mon projednat dn
legislativn nvrh.
Je vak tk si pod ve uvedenm obecnm pojmenovnm zamlench krok
vldy pedstavit podobu konkrtnch opaten. Co se tk stavnho zkona orozpo-
tov kzni aodpovdnosti lze vyut ikoalin smlouvu vldnch stran,16 kter hovo
ofinann stav, kter by mla nastavit mantinely abrzdy rozhazovan rozpotov
politice, nebo odanch aveejnch penzch rozhoduj politici, aproto by tak zahos-
podaen snimi mli nst pmou zodpovdnost.
Je tedy patrn, e stavn zkon orozpotov kzni aodpovdnosti m zavst odpo-
vdnost politik za hospodaen veejnch rozpot. Tato mylenka je jist sprvn,
ovem lze pedpokldat jej velmi obtnou realizaci aprosazen. Navc nen zejm,
zda m bt rozpotov odpovdnost zavedena ji za sestaven a schvlen rozpotu
nebo za hospodaen s nm. Zejmna koncept rozpotov odpovdnosti za schvlen
rozpotu, kter by ml bt napklad vyrovnan, je z teoretickho hlediska sporn,
nebo rozpoet je pijmn formou zkona. V parlamentn demokracii by toti bylo
velmi problematick volat kodpovdnosti poslance zaschvlen nesprvnho zko-
na osttnm rozpotu. Zuvedenho dvodu se klonm ktomu, e se m jednat spe
oodpovdnost vldy zasestaven apedloen rozpotu nastran jedn ahospodaen
podle rozpotu nastran druh.
Za pnosn lze oznait i druh nvrh, a to nvrh za zzen Nrodn rozpotov
rady, kter by mla ovovat vdajov rmce rozpotu anvrhy ovlivujc rozpoet,
piem bez vyjden Rady by nebylo mon projednat dn legislativn nvrh.
Vtto souvislosti vak bude stejn zakotven psobnosti apravomoc tto nov insti-
tuce ajej vztah kostatnm mocm vestt (moci zkonodrn, vkonn asoudn, pp.
moci bankovn).
Ovem ani programov prohlen vldy, ani koalin smlouva neuvd poadavek
nazakotven zsady dlouhodob vyrovnanosti veejnch rozpot doprvnho du.
Domnvm se, e jej zakotven (alespo veform deklarovanho cle) by bylo vhod-
nm doplkem kvldou pipravovanm krokm. Jak ji bylo uvedeno, ustanoven 4
odst. 4 rozpotovch pravidel zemnch rozpot stanov, e mstn rozpoet se sesta-
vuje zpravidla jako vyrovnan. Uvdomuji si, e se jedn spe ne oprvn normu
ozkonnou deklaraci cle zkonodrce. Ovem, pokud by takov i obdobn pravidlo
bylo soust stavnho podku (a u stavy samotn i stavnho zkona orozpo-
tov kzni aodpovdnosti), mohli bychom konstatovat, e zsada dlouhodob vyrov-
nanosti veejnch rozpot je stavnm principem a pravidlem s dsledky, kter se
ktomu vou (zejmna nadazenost nad bnmi zkony). Vtakovm ppad by
situace popsan ve ohledn vvoje salda sttnho rozpotu nemla nastat, protoe by

16 Vlada.cz [online]. 2010 [cit. 2010-10-28]. Koalin smlouva ovytvoen koalice rozpotov odpovdnos-
ti, vldy prva a boje proti korupci. Dostupn na http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/dulezite
-dokumenty/koalicni_smlouva_ods_top09_vv.pdf.

67
mohla bt shledna jako protistavn. Zkonodrce by se pak pi schvalovn zkona
osttnm rozpotu musel dit stavnm pravidlem, e rozpoet se schvaluje zpravidla
jako vyrovnan.

6. Zvr

Domnvm se, e vesk republice by mla bt zsada vyrovnanosti


veejnch rozpot lpe zakotvena v prvnch pedpisech. O tto zsad se vbec
nezmiuj rozpotov pravidla, rozpotov pravidla zemnch rozpot pouze vyrov-
nanost mstnch rozpot doporuuj. Vtto souvislosti by bylo vhodnj, aby zsada
vyrovnanosti veejnch rozpot byla zakotvena pmo v stav esk republiky.
Vtakovm ppad by dlouhodob schodkovost sttnho rozpotu nemla nastat, pro-
toe by mohla bt shledna jako protistavn. Zkonodrce by se pak pi schvalovn
zkona osttnm rozpotu musel dit stavnm pravidlem, e kad veejn rozpoet
mus bt zdlouhodobho hlediska vyrovnan.
V dsledku finann a ekonomick krize se nadle prohloub sttn dluh esk
republiky arovn schodky sttnch rozpot budou vy. Vdob ekonomick recese
mohou bt rozpoty sestavovny aschvalovny jako ztrtov, ovem vdob ekono-
mickho rstu by mly bt zase pebytkov. Bohuel vesk republice vdob ekono-
mickho rstu byly schvalovny schodkov rozpoty, vem vidm nejvt problm.
Schodky sttnch rozpot v letech 20092012 pak budou tak vysok, e esk
republika nebude splovat maastrichtsk konvergenn kritrium nejve 3% pro
pomr plnovanho nebo skutenho schodku veejnch financ khrubmu domcmu
produktu vtrnch cench.
Kladn lze hodnotit snahu vldy reformovat veejn finance sclem zastavit rostou-
c veejn dluh a nastavit parametry rozpotov politiky tak, abychom v roce 2016
doshli, zapedpokladu ekonomickho rstu, vyrovnanch veejnch rozpot. Vlda
pedpokld pijet stavnho zkona orozpotov kzni aodpovdnosti avytvoen
Nrodn rozpotov rady, ovem nikoliv zakotven zsady dlouhodob vyrovnanosti
veejnch rozpot dostavnho podku.

Principle of balance of public budgets in the Czech Republic


in the first decade of the 21st century

Summary

Iassume that the principle of balance of public budgets should be embedded in the legal
regulations of the Czech Republic in a better way. The Budgetary Rules Act does not mention this
principle at all; the Budgetary Rules of Local Budgets Act only recommend it. In this relation, it would
be more suitable to embed the principle of balance of public budgets right in the Constitution of the Czech
Republic. In such case, the aforementioned situation concerning the state budget should not happen,
because it could have been determined as unconstitutional. The legislator would have to abide by the
constitutional rule that every public budget shall be balanced in along-term view during the adoption of
the state budget act.

68
As aresult of the financial crisis, the state debt of the Czech Republic will deepen further and also the
deficits of state budgets will be higher. In the current time of economic recession, the budgets may be
structured and adopted as deficient, but in times of economic growth, they should have a surplus again.
Unfortunately, in the Czech Republic in the period of economic growth, deficient state budgets have been
adopted which is the biggest problem Isee.
The deficits of state budgets in 20092012 will then be so high that the Czech Republic will not be able
to fulfill the Maastricht convergence criterion of amaximum of 3% proportion between the planned or real
deficit of public finance and the gross domestic product in market prices.
It is positive, that the government intends to reform public finances with the aim to stop the growing
public debt and set the parameters of budgetary policy to reach (assuming economic growth) the balance of
public budgets in 2016. The government supposes to adopt the Constitutional Act on Budgetary Discipline
and Responsibility and to create the National Budgetary Board, but not to anchor the principle of long-term
balance of public budgets in the constitutional order.

Key words: balance, public budgets, state budget, principles, budget management, revenues, expeditures,
proposal, Budgetary Rules Act, legal regulation

69
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 4PAG. 7185

Otzky spojen suplatovnm


osvobozen oddan zpidan hodnoty
uloterijnch spolenost
Michael Kohajda

1. vod

Ji odroku 2006 se thnou spory ovklad ustanoven zkona odani zpi-


dan hodnoty tkajcch se osvobozen oddan upltc, kte provozuj loterie nebo
jin podobn hry. Cel spor ovklad prvn normy zaal am pvod vpijat novele
zkona odani zpidan hodnoty proveden zkonem . 109/2006 Sb., kterm se mn
nkter zkony vsouvislosti spijetm zkona osocilnch slubch. Tato zmna usta-
noven zkona odani zpidan hodnoty tkajcch se osvobozen oddan byla prove-
dena obvyklm pokoutnm zpsobem, kter napluje povahu tzv. plepk neboli
divokch jezdc, tuto skutenost vak ponechme nyn stranou, nebo nad tmto
legislativnm postupem se vdnen esk realit ji nikdo pli nepozastavuje.
Impulzem pro napsn tohoto lnku1 nen obvykl nespokojenost snormotvorbou
v daov-prvn oblasti, kdy nesystmovost a vysok frekvence zmn daovch
zkon se stala zkladnm aspektem daovho prva, ale skutenost, e dky prci
naich zkonodrc jsme se dostali ji dotakov fze naeho prvnho marasmu, kdy
prmrn adrest prvn normy objektivn nen schopen seznat, co je aco nen jeho
povinnost uloenou mu zkonem, nebo nen s to zjistit, co vbec prvn normou
chovn je aco j nen, nebo teprve skrze prvn argumentaci se in zvr otom, co
je i nen soust platnho prvnho du.2
Vzhledem k tomu, e v tchto sporech loterijnch spolenost se sprvci dan ji
probhlo mnoho soudnch zen narovni krajskch soud ainarovni Nejvyho
sprvnho soudu3 (avtto problematice jsou ji podny takstavn stnosti, o kte-
1 Tento lnek byl zpracovn s finann podporou a v rmci vzkumnho zmru Univerzity Karlovy
vPraze Prvnick fakulty, kter je registrovn pod . MSM 0021 620 804 s nzvem Promny prva
napotku 3.tiscilet koeny, vchodiska, perspektivy.
2 Rozsudek Mstskho soudu vPraze ze dne 23. 10. 2008, .j. 11 Ca 160/2008 140, vesporu spolenos-
ti Tipgames, a.s., proti Finannmu editelstv pro hl. m. Prahu.
3 jejich vsledkem je napklad rozsudek Nejvyho sprvnho soudu ze dne 17. 4. 2009, .j. 2 Afs
131/2008 137, vesporu spolenosti FORTUNA szkov kancel, a. s., proti Finannmu editelstv pro
hl. m. Prahu, nebo rozsudek Nejvyho sprvnho soudu ze dne 30. 9. 2009, .j. 5 Afs 56/2009 62,
vesporu spolenosti SYNOT TIP, a. s., proti Finannmu editelstv pro hl. m. Prahu obecn pak tento
lnek vychz ze studia rozsudk krajskch soud aNejvyho sprvnho soudu, vekterch se oprvn
vklad vtomto lnku rozebranch ustanoven zkona odani zpidan hodnoty spo loterijn spole-
nosti se sprvci dan, autor tohoto lnku pak jednotliv zvry obsaen vodvodnnch tchto rozsud-
k zobecuje (pitom mus upozornit, e se jednotliv rozsudky svm textem vzjemn velmi podobaj)

71
rch vak jet stavn soud nerozhodl), existuje mnoho soudnch rozhodnut, kter
tento problm hodnot. V tomto lnku bychom proto z tchto rozhodnut vychzeli
adoplovali je rznmi postehy i argumentac, kterou soudy nevidly. Svou nejvy-
autoritou pak tuto otzku snad vblzk dob roze prv stavn soud R, ukte-
rho ji vce jak rok le prvn nvrhy vtto vci.

2. Zkladn charakteristika problmu

Zkonem . 109/2006 Sb., kterm se mn nkter zkony vsouvislosti


spijetm zkona osocilnch slubch, ze dne 14. 3. 2006, publikovanm veSbrce
zkon esk republiky dne 31. 3. 2006, bylo ze zkona o dani z pidan hodnoty
vyputno4 pechodn ustanoven obsaen v 113 psm. b) zkona odani zpidan
hodnoty,5 kterm pozbylo platnosti ustanoven 51 odst. 1 psm. i) a 68 odst. 10
zkona odani zpidan hodnoty dnem 31. 12. 2004. Tato prava byla vyvolna pote-
bou harmonizace eskho prva sprvem Evropsk unie.
Tato ustanoven 51 odst. 1 psm. i) a 68 odst. 10 zkona odani zpidan hod-
noty veznn platnm dodne 31. 12. 2004 poskytovala provozovatelm loterie ajin
podobn hry osvobozen oddan zpidan hodnoty snrokem naodpoet.6 Provozo-
vatel loteri s odkazem na zruen pechodnho ustanoven 113 psm. b) zkona
odani zpidan hodnoty nyn vesvch alobch dovozuj, e zruenm tohoto dero-
ganho ustanoven je opt mon prv podle tchto ustanoven vyut osvobozen
oddan snrokem naodpoet.
V takovm ppad by pak vedle sebe existovala dv ustanoven zkona o dani
zpidan hodnoty, kter stanov osvobozen oddan zpidan hodnoty, jedno snro-
kem na odpoet dan na vstupu, druh bez nroku na odpoet. Tzn. ve uveden
ustanoven 51 odst. 1 psm. i) a 68 odst. 10 zkona odani zpidan hodnoty, jak
zcela urit platila vdob od1. 5. 2004 do31. 12. 2004 tedy ustanoven poskytujc
monost osvobozen od dan s nrokem na odpoet; ale i ustanoven 51 odst. 1
psm.j) zkona odani zpidan hodnoty, podle kterho je provozovn loteri ajinch
podobnch her bez vjimky sice osvobozeno od dan z pidan hodnoty, avak bez
nroku naodpoet dan navstupu.
Stmto vkladem samozejm nesouhlas sprvci dan, kte nyn zsadn aplikuj
pouze 51 odst. 1 psm. j) zkona o dani z pidan hodnoty a osvobozen od dan
provozovatelm loteri ajinch podobnch her piznvaj, avak zsadn bez nroku
naodpoet dan navstupu.

auvd je sodkazem, e se jedn onzory soud; autorovi je znm jedin rozsudek sprvnho soudu,
kter se li odostatnch, je jm rozsudek Krajskho soudu vPlzni ze dne 4. 2. 2009, .j. 30 Ca 3/2008
111, kter me bt brn jako dkaz, e inzory sprvnch soud natuto problematiku se li.
4 Znn ustanoven l. XVII bodu 2 zkona . 109/2006 Sb., kterm se mn nkter zkony vsouvislosti
spijetm zkona osocilnch slubch, je: V 113 se nakonci psmene a) rka nahrazuje tekou, ps-
meno b) se zruuje azrove se zruuje oznaen psmene a).
5 Znn ustanoven 113 psm. b) zkona odani zpidan hodnoty bylo: ustanoven 51 odst. 1 psm. i)
a 68 odst. 10, kter pozbvaj platnosti dnem 31. prosince 2004.
6 Subjekt vymezen vzkon . 202/1990 Sb., oloterich ajinch podobnch hrch, mimo her uvedench
vustanoven 2 psm. b), e), i), j) ak) zkona oloterich ajinch podobnch hrch.

72
3. Postup vppad existence dvou ustanoven
opanho vznamu

Pokud bychom pijali ve uvedenou argumentaci, tedy existenci ustano-


ven zkona odani zpidan hodnoty umoujc osvobozen snrokem naodpoet
dan asouasn tak existenci ustanoven umoujc osvobozen bez nroku naodpo-
et dan navstupu, byla by aplikace tchto zkonnch ustanoven, kter jsou vevz-
jemnm rozporu, zejm v praxi bezproblmov. Existovala by toti vedle sebe dv
ustanoven zkona odani zpidan hodnoty, kter by upravovala tut situaci, piem
jedno by bylo pro daov subjekty vhodnj.
Ktomuto je mono uvst asto citovan prvn nzor Nejvyho sprvnho sou-
du,7 kter odvodnil, e vppad, e daov zkon zdvodu sv nejasnosti, nesrozu-
mitelnosti i nepesnosti nebo mezery vzkon umouje vcero rovnocenn pe-
svdivch vklad, je nutno pout takov z nich, kter je vi daovmu subjektu
mrnj (nebo je vc sttu, aby formuloval sv daov zkony natolik jednoznan,
srozumiteln, pesn a pln, aby minimalizoval vkladov nejasnosti; v opanm
ppad by se jednalo oneppustnou libovli zkonodrce). Pilhavm je ztohoto
pohledu tak dal prvn nzor Nejvyho sprvnho soudu,8 e: V konfliktu dvou
vklad, znich oba jsou mon, zuritch hl pohledu rozumn anikoliv nepe-
svdiv, apitom vedou kodlinm zvrm, nutno vzhledem kokolnosti, e se jedn
ovklad norem daovho prva hmotnho, zakldajcho povinnost soukrom osoby
poskytnout sttu plnn bez protiplnn, dt z dvodu ochrany stavnch princip
prvn jistoty apedvdatelnosti prvn regulace pednost tomu znich, kter je vepro-
spch soukrom osoby, ato pesto, e se vdanm ppad nepochybn jedn ovklad
jdouc proti zkladnm strukturlnm principm aekonomickm funkcm dan zpi-
dan hodnoty a stovatele neodvodnn zvhoduj oproti jinm pltcm dan
zpidan hodnoty.
Tyto argumenty jsou vak vznamn pouze v ppad, e bude nutn vybrat
mezi dvmi ustanovenmi zkona odani zpidan hodnoty, kter dopadaj natyt
skutkov okolnosti. Je tedy nejprve potebn zjistit, zda vtomto ppad ktto legis-
lativn situaci opravdu dolo. Pokud by tomu tak bylo a v zkon o dani z pidan
hodnoty by existovala dv rozdln ustanoven upravujc osvobozen oddan zpi-
dan hodnoty u loterijnch slueb, mli by dle ve uvedench nzor Nejvyho
sprvnho soudu sprvci dan pi stanoven ve nroku naodpoet udan zpidan
hodnoty postupovat podle ustanoven, kter je pro pltce dan pznivj vtomto
ppad tedy dle ustanoven 51 odst. 1 psm. i) a 68 odst. 10 zkona odani zpi-
dan hodnoty (samozejm pokud bychom doli k zvru, e v prvnm du stle
existuj).
Je mono ji dopedu uvst, e tuto otzku soudy vesvch rozhodnutch zodpov-
dly tak, e nelze dovodit, e by zkon odani zpidan hodnoty nabzel vsouvislosti
sodpoetem dan zpidan hodnoty uloteri ajinch podobnch her dvoj vklad.

7 Odvodnn rozsudku Nejvyho sprvnho soudu ze dne 14. 7. 2005, .j. 2 Afs 24/2005 44.
8 Odvodnn rozsudku Nejvyho sprvnho soudu ze dne 23. 8. 2006, .j. 2 Afs 178/2005 64.

73
4. Otzka platnosti ustanoven zkona

Zve uvedench dvod je tedy zkladn otzkou vtto problematice


otzka dsledk novely zkona o dani z pidan hodnoty proveden zkonem
.109/2006 Sb. Zobecnn tedy jak dsledek m zruen zruovacho ustanoven
zkona, zda pozruen zruovacho ustanoven dochz kreinkarnaci prvn zruen-
ho ustanoven.
Argumentem pltc dan byla formulace zruen ustanoven 51 odst. 1 psm. i)
a 68 odst. 10 zkona odani zpidan hodnoty, kter nebyla uinna vsouladu svt
dob pouvanm znnm legislativnch pravidel Vldy,9 kdy namsto pslunho
tvaru pojmu se zruuje byl pouit text pozbvaj platnosti. Pltci v tomto rozdlnm
postupu zkonodrce hledaj pinu asv zdvodnn rozdlnch vsledk. Toto jejich
snaen je logick z pohledu hodnocen legislativn tvorby zkonodrce jako tvorby
nechybujcho, perfektnho zkonodrce, co je postup pi interpretaci takkajc samo-
zejm. Pokud zkonodrce vol dv rzn formulace, lze se oprvnn domnvat, e
maj rozdln dsledky, nebo v opanm ppad by zkonodrce pouil formulace
shodn. Pltci tedy argumentuj, e pokud by mlo bt njak ustanoven opravdu
zrueno, vesmyslu jeho konenho vyputn zprvnho du, byla by pouita formu-
lace, e se pedmtn ustanoven zruuj. Tomu se vak nestalo, byla pouita formula-
ce, e pozbvaj platnosti, co dle pltc znamen, e tato zmna byla jen doasn.
Dsledkem tto argumentan konstrukce by byla monost navrcen pedmtnch
ustanoven doprvnho du pouhm zruenm zruovacho ustanoven.
Dle pak pltci dan argumentovali totonost postupu zkonodrce rucho zruo-
vac ustanoven apostupu stavnho soudu vppad, e svm nlezem ru zruovac
ustanoven zkona zdvodu, e shledal takov ustanoven ruc prvn pedpis, resp.
urit prvn ustanoven, protistavnm. Zkrcen lze odkzat na nzor V. Knappa10
natuto otzku, kdy shrnuje: stavn soud R vtto vci zaujal teoreticky pln od-
vodnn stanovisko, e zruenm deroganho ustanoven se ex nunc obnovuje platnost
derogan klauzul zruenho ustanoven. Sm stavn soud ktomuto problmu kon-
statuje,11 e: Zmnn derogace deroganho ustanoven bodu 198 zkona . 292/1993
Sb. mla za nsledek rehabilitaci ustanoven 324 trestnho du, kter je jeho
soust a dotchto dn. stavn soud tedy vtomto konkrtnm rozhodnut uzavel,
e zruenm deroganho ustanoven se obnov stav, kter byl zruen ruenm deroga-
nm ustanovenm. Otzkou vak je, zda je tento zvr mono zobecnit a aplikovat
inainnost zkonodrce.
Sprvn soudy vak nejprve odmtly tvrzen pltc dan, e je nutno odliovat zru-
en ustanoven prvnho pedpisu a pozbyt platnosti ustanoven prvnho pedpisu
jako dva svmi dsledky odlin pojmy. Dle nzoru soud skutenost, e norma neby-
9 Vlnku 56 odst. 1 legislativnch pravidel Vldy je upraveno zruen ustanoven nebo sti ustanoven
prvnho pedpisu bez nhrady: Zruuje-li se stvajc ustanoven prvnho pedpisu, st tohoto ustano-
ven, nebo jen nkter slova i nkter slovo anebo slovka bez nhrady, vyjd se to v textu bodu
novely slovy se zruuje.; vodst. 2 a3 je pak upraven zpsob, jakm se e zruen ucelenho seku
prvnho pedpisu, jednotlivch vt, jejich st nebo jednotlivch slov, kdy izde se m pouvat vraz
se zruuje nebo se zruuj
10 Knapp, V.: Teorie prva. 1. vydn. Praha: C. H. Beck, 1995, s. 116.
11 Odvodnn nlezu stavnho soudu Pl. S 2/02.

74
la pmo zruena, nbr jen pozbyla platnosti, je teba vykldat tak, e se jedn toliko
oodlinost legislativn technickou (technologickou) anikoliv vznamovou. Kukon-
en jejich platnosti anikoliv kezruen toti podle nzoru soud zjevn dolo proto,
e toto ukonen platnosti bylo obsaeno pmo vzkon, kde se pedmtn ustanove-
n nachzela, a nikoliv v zkon jinm, kterm by se pvodn zkon novelizoval.
Soudy dle zdvodnily, e kad prvn pedpis, kter m bt soust platnho prv-
nho du, je nadn atributy platnosti a innosti prv to, e lze prvn pedpis
kvalifikovat jako platn, znamen, e je soust prvnho du. Vpedmtn proble-
matice to podle soud nepochybn plat tm spe, e prv vsouvislosti spozbytm
platnosti pedmtnch ustanoven nabyla innosti prava obsaen vustanoven 51
odst. 1 psm. j) zkona odani zpidan hodnoty. Podle nzoru soud, pokud by bylo
vdob pijet novely zkona odani zpidan hodnoty myslem zkonodrce pozasta-
vit psoben pedmtnch ustanoven vtom smru, e maj bt nadle soust plat-
nho prvnho du, jist by neoperoval pojmem platnosti ustanoven, ale termnem jej
innosti. Soudy proto svou argumentaci v tto otzce uzavely, e od 1.1.2005
pozbyla doten ustanoven platnosti a pestala bt soust platnho prvnho du
esk republiky. Natom podle nzor soud nic nemnila ani skutenost, e zkono-
drce nepouil formulaci, e se uveden ustanoven zruuj.
Soudy tak shledaly, e zkonodrce nem votzce derogace deroganch ustano-
ven pravomoc shodnou spravomoc stavnho soudu.
Dle pak sprvn soudy argumentovaly, e prostm zruenm deroganho ustano-
ven bez vslovn provedenho projevu vle zkonodrce neme dojt koptovnmu
nabyt platnosti a innosti dve zruench ustanoven. Tento postup by toti podle
nzoru soud nebylo mono ani povaovat zatvorbu zkon, resp. legislativn pro-
ces, nbr spe zajaksi hybridn proces reinkarnace, kter je voblasti normotvor-
by zcela neppustn. Podle nzoru soud je takovto situace mon jen vppad tzv.
derogace nepm, kdy pvodn prvn pedpis je inadle formln platnou soust
naeho prvnho du, nicmn je neaplikovateln zdvodu pozdj rozporn pravy,
pp. pravy proveden prvnm pedpisem vy prvn sly anebo pravy speciln.
Soudy konstatovaly, e je nutno trvat na tom, e k obnoven formln zruenho
pravidla me dojt pouze jeho vslovnm optovnm pijetm, ppadn vslovnm
obnovenm, tedy e k optovnmu nabyt platnosti ustanoven neme dojt tm, e
vpozdj dob dojde kezruen ustanoven, kter zruilo ustanoven pvodn.
Pltci dan vak uili argument, e optovn vyhlen prvnho pedpisu nebo jeho
jednotlivch ustanoven, kter byla ped tm zruena deroganm ustanovenm, veSbr-
ce zkon vak nen nutn v ppad, e dojde ke zruen pedmtnho deroganho
ustanoven, kter takov prvn pedpis nebo jednotliv ustanoven zruilo. Vtakovm
ppad je podle nzoru pltc dan prvn pedpis nebo jeho jednotliv ustanoven
do prvnho du navrceno automaticky samotnm zruenm ustanoven, v jeho
dsledku pestalo bt soust prvnho du R. Pitom zkon . 109/2006 Sb.
(asamozejm tedy ipedmtn zruovac ustanoven) byl dnm legislativnm proce-
sem schvlen Parlamentem esk republiky, pot byl vplnm znn vyhlen veSbr-
ce zkon, jak je kplatnosti zkona vyadovno ustanovenmi 1 odst. 1 psm. b) a3
odst. 1 zkona . 309/1999 Sb., oSbrce zkon aoSbrce mezinrodnch smluv.

75
Kpodpoe argument pltc dan je mon citovat tak nzory teoretick, a by
snad sohledem nanzory sprvnch soud ani nemly existovat. Takovm nzorem
me bt napklad zvr J. Sedlka:12 Me nastati ppad, e nov pedpis neobsa-
huje nic jinho, ne zruen starho pedpisu. Tento nov pedpis pak je jet novjm
pedpisem zruen. Nemme nikde v naem prvnm du obecn eeno, e by tm
omezen pvodnho pedpisu dan zruenm zruovacm ustanovenm optn oivlo. Je
vc vkladu vtom vkterm ppadu, zda mono zato mti, e star pedpis ml bti
novjm pedpisem obnoven, anebo zda prost otzka tato m zstati nevyeena. Pro
tento ppad budeme se kloniti asi ktomu mnn, e zkonodrce zruenm zruujcho
pedpisu mnil obnoviti zruen pedpis.

5. mysl zkonodrce

Soudy se ve sv argumentaci, a to i pes nmitky pltc dan, nijak


vznamnji nezabvaly myslem zkonodrce pi tvorb novely zkona odani zpi-
dan hodnoty proveden zkonem . 109/2006 Sb. Je otzkou, zda to nebyl isten
mysln postup, nebo zkoumn okolnost, jak byla tato zmna zkona pijata ajak
probhaly diskuze pi pijmn tto zmny, pli nepodporuj zvry soud. Pitom
historick vklad by ml bt uplatovn stejn jako ostatn zpsoby vkladu prvnch
norem, nikoli opomjen, zejmna vsituaci, kdy nen postaveno najisto, co je vbec
obsahem prvn normy (vtomto ppad tedy zkona odani zpidan hodnoty), nebo
nen naprvn pohled zejm, jak je vbec samotn text tto prvn normy.
Domnvme se, e nen sprvn konstatovn soud, e nen mon zjistit historic-
k zmr zkonodrce, nad to pouze s odvodnnm, e pozmovac nvrh mnc
pedmtn ustanoven zkona odani zpidan hodnoty nebyl pedloen spolu sdvo-
dovou zprvou ae absentovala ijakkoliv rozprava. Je pravdou, e dvodov zprva
knavrhovan zmn nebyla pedloena (jednalo se pitom oposlaneck nvrh), nen
vak pravdou, e by neprobhala pi schvalovn tchto zmn jakkoliv diskuze, ze
kter by bylo mono zjistit mysl zkonodrce. Nen pitom vhodn, asoudy ktomu
nemaj ani pravomoc, zkoumat dvody i sprvnost tchto mysl. Nen mon, aby
soudnm vkladem byl napravovn (podle nzoru jakhokoliv konkrtnho soudu)
nedobr mysl zkonodrce.
Rozprava o zmn pedmtnch ustanoven zkona o dani z pidan hodnoty sice
absentovala pi prvnm projednvn tohoto poslaneckho pozmovacho nvrhu
vPoslaneck snmovn, avak zaznla pi projednvn nvrhu zkona pozdji publiko-
vanho pod . 109/2006 Sb. vSentu ansledn tak vPoslaneck snmovn, kdy j
byl nvrh zkona vrcen spozmovacmi nvrhy. Napklad pi projednvn nvrhu
zkona vSentu jasn zaznlo zst M. Balabna, pedsedy Vboru pro hospodstv,
zemdlstv adopravu, e pozmovac nvrh poslankyn M. ojdrov, pijat Posla-
neckou snmovnou, umon, e by se doreimu osvobozen oddan snrokem naodpo-

12 Sedlek,J., Rouek, F.: Koment keskoslovenskmu obecnmu zkonku obanskmu. Dl I. Praha,


1935, s. 157

76
et dan dostaly loterie a podobn hry.13 Tak pi optovnm projednvn tohoto
nvrhu spolu s nvrhy sentnmi vPoslaneck snmovn se vyjdil mstopedseda
Vldy Z. kromach, kter pednesl stanovisko Vldy adoporuil pijmout zmny schv-
len Sentem, ato vetn zmny, kter by zamezila uplatovn nroku naodpoet dan
zpidan hodnoty uvybranch loteri ajinch podobnch her.14 Ipes tato vyjden
Poslaneck snmovna setrvala nasvm pvodnm nzoru aSent pehlasovala.
Zve uvedenho je zejm, e zkonodrce si byl vdom dopadu tohoto pozm-
ovacho nvrhu. Nen tedy mon jednodue tvrdit, e myslem zkonodrce nebyl
prv mysl, aby loterie apodobn hry byly oddan zpidan hodnoty osvobozeny
s nrokem na odpoet. Horn komora jednm ze svch pozmovacch nvrh toti
vslovn zamlela zmnu ustanoven, okterm se domnvala, e je sto umonit osvo-
bozen snrokem naodpoet, odvrtit, jak to zaznlo ivdiskusi, atm vevsledku
doclit pouze monosti osvobozen oddan zpidan hodnoty bez nroku naodpoet.
Doln komora Parlamentu vak tento sentn nvrh pehlasovala. Je tedy zejm, e
myslem doln komory Parlamentu a ve svm dsledku tak celho Parlamentu jako
zkonodrce bylo, aby loterie apodobn hry byly oddan zpidan hodnoty osvobo-
zeny snrokem naodpoet.
Sprvci dan vak mysl zkonodrce vtto vci vykldaj zcela rozdln. Nzorem
sprvc dan je, e zkonem . 109/2006 Sb. dolo pouze ktechnick prav zkona
odani zpidan hodnoty, kdy bylo zrueno ji obsoletn psmeno b) 113 tohoto zko-
na. Ktomuto nzoru se pipojil iNejvy sprvn soud, kdy konstatoval: Vzhledem
kabsenci jakkoli rozpravy aodvodnn, atedy nemonosti zjistit zmr historickho
zkonodrce, lze dospt kzvru, e jm zkonodrce, jemu je nutno pitat racionl-
nost, ml v myslu toliko odstranit nadbyten text.15 Tento rezolutn zvr je vak
zajmav vesrovnn snzorem vyjdenm jen onkolik dk ve: vtto souvis-
losti j (rozumj pltci dan jako stovateli) lze pisvdit vtom, e nedolo-li kreha-
bilitaci pedmtnch ustanoven zkona o DPH, pak novela proveden zkonem
.109/2006 Sb. vsti trnct bod 2 postrd reln vznam.
Pokud bychom tento zvr pijali, musme si souasn klst otzku, kdy se takov
ustanoven stv obsoletnm, pop. kdy m bt zrueno. Kad ustanoven zkona m
vtextu zkona svou uritou lohu, kter se vprbhu asu neme sama odsebe zm-
nit. Bylo tedy kolem soudu, kdy pijal argumentaci sprvc dan, vyloit, kdy se toto
konkrtn ustanoven stalo obsolentnm a jak se obsolentnm stalo, ani by dolo
knjak legislativn zmn. Nejvy sprvn soud vak vysvtlen azdvodnn toho-
to svho nzoru neposkytl.
Tak nen obvykl, aby zkonodrce tmto zpsobem postupoval. Podobnch obso-
lentnch ustanoven je veskm prvnm du mnoho, soudy vak nenabdly ani jeden
dal pklad, kdy by takto konkrtn zkonodrce postupoval sclem pouze vypustit
obsolentn ustanoven ze zkona. Je tak otzkou, zda by racionln zkonodrce inil
tento legislativn krok, kter by pitom ml jen minimln vliv na prvn regulaci.
Pokud by myslem zkonodrce bylo, aby pedmtn ustanoven nevyvolvala dn

13 Srovnej stenoprotokol z9. schze Sentu Parlamentu R konan 9. 2. 2006.


14 Srovnej stenoprotokol z54. schze Poslaneck snmovny Parlamentu R konan 14. 3. 2006.
15 Odvodnn rozsudku Nejvyho sprvnho soudu ze dne 14. 5. 2009, 1 Afs 26/2009 109.

77
dal prvn inky, neinil by dnch dalch krok austanoven ponechal vpvod-
n podob, nebo by jinak tyto jeho kroky byly zcela nadbyten. Aracionln zkono-
drce zcela jist nein dn legislativn kroky, kter jsou a priori bez jakhokoliv
prvnho vznamu.
Nen tak ani mon, aby soud, azde se meme domnvat, e ipro zjednoduen
sv argumentan situace, konstatoval, e zmry zkonodrce, pokud nejsou vyjde-
ny vpimen form arozsahu vsamotn prvn norm jako motivy zkonodrcova
jednn, naobsah aplatnost (innost) normy nemaj vliv. Vtakto sloit vkladov
situace nen toti mon, aby byl opomjen jeden ze zkladnch zpsob vkladu zko-
na, by by komplikoval, nikoli zjednoduoval celkov zvry. Je nutn, aby se soudy
istmto monm vkladem vypodaly, zejmna pokud se jedn ovklad vyznvajc
ve prospch daovch subjekt, by by jen vysvtlily, avak dostaten podrobn
aodvodnn, pro takovto vklad nepevauje.

6. Aplikace prva Evropsk unie

Vnvaznosti nave uveden otzky myslu zkonodrce jako zkladu


pro jeden zdruh vkladu prvn normy, je vhodn poukzat inanzory sprvc dan,
ktermi odvoduj svj vklad pedmtnch ustanoven zkona odani zpidan hod-
noty sodkazem napravu nroku naodpoet uvybranch loteri ajinch podobnch
her podle est smrnice16. Sprvci dan poukazovali naznn lnku 13 sti B bod
6 psm. f) alnku 17 est smrnice, kde pro szkov hry nen piputna monost
piznn nroku naodpoet dan.
Pokud pijmeme argument, e zkonodrce i pes svou vdomost rozporu prvn
pravy, kterou hodlal pijmout, s unijn normotvorbou, tuto prvn pravu pijal, je
nutn se vypodat s eurokonformnm vkladem zkona, tvrzenm sprvci dan,
na zklad kterho je vak daovmu subjektu upeno prvo, ktermu mu piznv
vnitrosttn norma.
Podle obecn pijmanch pravidel nen tzv. eurokonformnm vkladem mon doc-
lit vkladu vnitrosttn prvn normy, kdy navzdory tto vnitrosttn prav, kter je (a
vrozporu sevropskm prvem) pro daov subjekt pznivj, bude uita prava evrop-
sk, kter je pro daov subjekt nepzniv. Nelze tmto postupem vylouit aplikaci
vnitrosttn normy a rozit povinnosti daovch subjekt s odvolnm na evropskou
pravu. Eurokonformnm vkladem vnitrosttnho prva nelze doclit uloen povinnos-
ti, kter je vnitrosttnmu prvu neznma. Princip evropsky podmnn interpretace
vnitrosttnho prva je limitovn obecnmi prvnmi principy prvn jistoty a zkazu
retroaktivity, kter maj zsadn vznam zvlt v oblasti veejnho prva. Napklad
Soudn dvr Evropskch Spoleenstv vyluuje monost eurokonformnho vkladu vni-
trosttnho prva, kter by vedl k zaloen trestn odpovdnosti za jednn, kter nen
podle vnitrosttnho prva trestn.17 Tak spouitm argumentu asimili je rovn vylou-
16 estsmrnice Rady ze dne 17. kvtna 1977 oharmonizaci prvnch pedpis lenskch stt tkajcch
se dan z obratu Spolen systm dan z pidan hodnoty: Jednotn zklad dan (. 77/388/EHS);
Smrnice 2006/112/ES (lnek 135), kter sinnost od1. 1. 2007 nahrazuje estou smrnic
17 Srovnej 80/86 Criminal proceedings against Kolpinghuis Nijmegen BV. [1987] ECR 03969.

78
eno soudn dotven vnitrosttnho prva ve smyslu jeho doplovn o povinnosti
daovch subjekt, kter vnitrosttn prvo neupravuje, resp. kter jsou mu neznm.
Nadto lze dodat, e stejn meze m tak tzv. pm inek evropskch smrnic
nen mon ze strany sttu, kter dn nebo vas netransponoval pedmtnou smrni-
ci dovnitrosttnho prvnho du, dovolvat se jejch ink vi daovm subjektm
avylouit tak vnitrosttn pravu, pop. pekonat tak neexistenci tto vnitrosttn pra-
vy. Takovto obrcen pm inek je zcela neppustn.18
Pokud by si zkonodrce byl vdom rozpornosti pijman pravy vi est smr-
nici, ale ipesto tuto vnitrosttn pravu pijal, nen mon, aby sprvci dan postupo-
vali vneprospch eskch daovch subjekt sodvodnnm, e se vnitrosttn prv-
n prava, jej obsah nen zcela zejm (vtomto konkrtnm ppad dopadem novely
zkona odani zpidan hodnoty), mus vykldat vsouladu sevropskm prvem.
Zklady uplatovn nepmho inku komunitrnho prva byly judikovny
vrozsudku Von Colson aKamann19, proto bvaj nkdy oznaovny ijako Von Colson
princip. Tento princip pedstavuje dal oporu aplikace komunitrnho prva vzench
ped nrodnmi orgny avpodstat znamen povinnost nrodnho soudce (nebo jinho
orgnu) vykldat sv vnitrosttn prvo vesvtle cl aobsahu komunitrnch norem.
Podkladem pro vytvoen tto vlastnosti komunitrnho prva je pedevm povinnost
loajality lenskch stt (l. 10 SES) azvazn povaha smrnic.
Tento inek nebo princip proel vjudikatue Evropskho soudnho dvora vraznou
kvalitativn ikvantitativn evoluc (zpotku se jednalo jenom ovklad implementa-
nho nrodnho prva vesvtle ustanoven implementovan smrnice, nebyly vyjasn-
n otzky monho pouit tto zsady vhorizontlnch vztazch, chyblo ivymezen
pesnch mantinel interpretan povinnosti nrodnch orgn aplikace prva) adnes
je jeho uplatnn determinovno nsledujcmi znaky:
a) vodtkem pro eurokonformn interpretaci nrodnho prva jsou veker ustanoven
komunitrnho prva bez ohledu nato, jak je jejich postaven vsystmu pramen
komunitrnho prva, abez ohledu nato, zda maj nebo nemaj pm inek;
b) pedmtem interpretace nen jenom to nrodn prvo, kter je implementan reak-
c nrodnho zkonodrce nakomunitrn ustanoven, ale veker nrodn prvo,
kter se me dotkat komunitrn zaloench subjektivnch prv jednotlivc;20
c) nepm inek psob i v horizontlnch prvnch vztazch, tedy me vst
ikezhoren postaven jednotlivce;21
d) vklad nrodnho prva vesvtle komunitrnch ustanoven je limitovn rozsahem
diskren pravomoci nrodnho orgnu aplikace prva a vkladovmi pravidly
upravenmi nrodnm procesnm prvem, co je dalm projevem nrodn procesn
autonomie;22

18 Srovnej 152/84 Marshall vs. Southampton and South-West Hampshire Area Health Authority (Teaching)
[1986] ECR 723, C-91/92 Paola Faccini Dori vRecreb Srl [1994] ECR I-3325.
19 Srovnej 14/83 Von Colson and Kamann vs. Land Nordrhein-Westfalen [1984] ECR 1891.
20 Srovnej C-106/89 Marleasing SA vs. La Comercial Internacionale de Alimentacion SA [1990] ECR
I-4135 aC-397-403/01 Bernhard Pfeiffer (C-397/01), Wilhelm Roith (C-398/01), Albert S (C-399/01),
Michael Winter (C-400/01), Klaus Nestvogel (C-401/01), Roswitha Zeller (C-402/01) and Matthias
Dbele (C-403/01) vDeutsches Rotes Kreuz, Kreisverband Waldshut eV. [2004] ECR I-08835.
21 Viz ve uveden ppad Marleasing C-106/89.
22 Srovnej 14/83 Von Colson and Kamann.

79
e) eurokonformn vklad nrodnho prva nesm vst kzvrm poprajcm podstatu
nrodn pravy, tedy kvsledk contra legem;23
f) vkladem nesm bt zhoreno postaven jednotlivce vesmyslu zaloen nebo roz-
en jeho deliktn odpovdnosti;24
g) vppad nepmho inku smrnice plat, e povinnost eurokonformnho vkladu
vznik a pouplynut lhty stanoven pro implementaci smrnice;25
h) nepm inek pedstavuje prvn zvlastnost komunitrnho prva, kter byla ESD
pevzata idozce unijnho prva, kdy vkauze C-105/03 Trestn zen proti Marii
Pupino [2005] ECR I-5285 Soud vyslovil, e povinnost eurokonformnho vkladu
vznik tak ohledn rmcovch rozhodnut (III. pil EU), kterch ustanoven jsou
interpretanm vodtkem pro vklad nrodnho prva.
Z tchto dvod proto nen mon, aby sprvci dan postupovali v neprospch
eskch daovch subjekt sodvodnnm spovajcm veurokonformnm vkladu,
pokud vnitrosttn prava stanov povinnosti eskch daovch subjekt v rozporu
sevropskou legislativou, ale veprospch tchto subjekt.

7. stavnprvn aprvn teoretick souvislosti

Vzhledem ktomu, e problematiku osvobozen oddan zpidan hodno-


ty snrokem naodpoet uloteri ajinch podobnch her eily ji krajsk soudy atak
Nejvy sprvn soud, i kdy u tchto soud stle probhaj obdobn zen, nebo
loterijn spolenosti jsou velmi pravdpodobn vesv vtin msnmi pltci dan
zpidan hodnoty, aproto neustle kad msc vznikaj dal adal rozhodnut sprv-
c dan, kte aplikuj pedmtn ustanoven, je jedinm aposlednm orgnem vesk
republice, kter by mohl zmnit celou situaci azmnit tak sprvnmi soudy pijman
vklad pedmtnch ustanoven, stavn soud. Vtto otzce ji nastavn soud bylo
podno nkolik stnost, dn vak zatm rozhodnuta nebyla. Je proto vhodn krtce
nastnit, vem by mohla bt spatovna protistavnost aplikace pedmtnch ustano-
ven sprvci dan asprvnmi soudy. Stejn tak uvst argumenty vztahujc se kvy-
m prvnm principm, jak onich me mt pedstavu bn adrest zkona odani
zpidan hodnoty.
Vsouladu sprincipem prvnho sttu nen situace, kdy platn prvo nen seznatel-
n jeho adresty. Inapklad zkladn prvn princip, e neznalost zkona neomlouv,
vdy neoddliteln obsahoval pedpoklad, e adrest prvn normy ml monost se
sobsahem normy seznmit, tedy ml monost znt pravidlo chovn, kter je ponm
prvn normou poadovno. Vppad, kter je pedmtem tohoto lnku, je ale evi-
dentn, e bn adrest zkona o dani z pidan hodnoty nen z textu zkona s to
zjistit, jak je platn ainn dikce pedmtnch ustanoven oosvobozen oddan.
Oprvnn vychzejc z tchto ustanoven mus adrest dovozovat prostednictvm

23 Opt srovnej ppad Marleasing C-106/89.


24 Srovnej 80/86 Criminal proceedings against Kolpinghuis Nijmegen BV. [1987] ECR 03969.
25 Srovnej C-212/04 Konstantinos Adeneler and dal vEllinikos Organismos Galaktos (ELOG) [2006]
SbSD I6057.

80
sloit prvn argumentace, co pinejmenm otevr prostor pro rozdln zvry.
Vytrc se tak zsadn poadavek prvn jistoty, kter je zkladnm atributem demokra-
tickho prvnho sttu.
esk prvn d ji dlouhou dobu trp svou nepehlednost, kterou zpsobuje
nesystematick prce jeho tvrce, eskho zkonodrce, kter pi sv prci asto nere-
spektuje ani sv vlastn pravidla. esk daov prvo tmto nevarem trp oto vc, e
je abnormln asto aobvykle zcela nesystematicky mnno. Nen nutn pipomnat,
e se vposledn dob veskm zkonodrstv rozmohl jev, kdy jsou pouvny p-
lepky kzkonm, nkdy nazvan tak jako divoc jezdci. Ivtomto ppad se pak
jednalo oposlaneckou iniciativu, kterou byla knvrhu zkona pidna zmna jinho
zkona, kter spvodn pedlohou vbec nesouvisel.
Pokud by sprvci dan ansledn tak sprvn soudy nesprvn aplikovaly usta-
noven zkona o dani z pidan hodnoty o osvobozen od dan, poruily by meze
uplatovn sttn moci astavn-prvn principy ukldn povinnost.26 Dle by pak
bylo doteno prvo daovch subjekt navlastnictv majetku, pokud by sprvci dan
touto nesprvnou aplikac zkona odani zpidan hodnoty ukldali daovm sub-
jektm vy daovou povinnost, ne zkon stanov. Pltci dan by nemohli
v dsledku takovho postupu sprvc dan a sprvnch soud uplatovat zkonn
odpoet dan a nenaplnili by tak sv legitimn oekvn majetkovho prospchu.
Naopak by se jejich majetek jet vce snil, pokud by jim sprvci dan poneuzn-
n nroku na odpoet jet vymili vlastn daovou povinnost k dani z pidan
hodnoty.27
Vppad, e by se ukzalo, e aplikace pedmtnch ustanoven nebyla sprvn,
byl by poruen zkladn stavnprvn princip ukldn dan a poplatk jen
nazklad zkona, jak jej stanov l. 11 odst. 5 Listiny ajak jej vykld istavn
soud.28 Sprvci dan by pak v takovm ppad postupovali extra legem, eho
dsledek by mohl bt prv zsah dovlastnickho prva daovch subjekt, kdy
stavn soud v oblasti daov mimo jin tak vyloil, e: Poruen vlastnickho
prva pi ukldn daov povinnosti se tak sttn moc dopust nejen tm, e ulo
povinnost zcela extra legem, ale i tehdy, pokud by pslun zkonn ustanoven
aplikovala a interpretovala zpsobem, kter by se ocital mimo zkonn podklad
stanoven daov povinnosti, napklad tak, e by interpretac zkonnch ustanove-
n roziovala daovou povinnost nasubjekty asituace, nan podle zkona daov
povinnost nedopad.29
Proto pokud stavn soud dojde k rozdlnmu nzoru na problematiku vkladu
ustanoven oosvobozen oddan zpidan hodnoty uloterijnch spolenost odnzo-
ru sprvnch soud, je zde zcela jist prostor ke zruen jednotlivch rozhodnut
zdvodu jejich protistavnosti.
26 Vychzejc zl. 2 odst. 3 stavy R al. 2 odst. 2 al. 4 odst. 1, 2, 4 Listiny zkladnch prv asvo-
bod.
27 Vtakovm ppad by se mohlo jednat oporuen prv vyplvajcch ze l. 11 odst. 1, 4 Listiny zklad-
nch prv asvobod al. 1 Dodatkovho protokolu . 1 kmluv oochran lidskch prv azkladnch
svobod vespojen sl. 1 odst. 2 stavy R al. 10 stavy R.
28 Napklad zvr stavnho soudu obsaen vnlezu II. S 644/02: Aby vak zdann bylo stavn kon-
formn, mus se pedevm oprat ozkon.
29 Nlez stavnho soudu II. S 152/07.

81
8. Zvr

V tomto lnku nastnn problematika je komplikovan, pro bnho


pltce dan zpidan hodnoty zcela nepehledn. Nen vak mon nani pohlet er-
noble, nadruhou stranu je ale nutn akceptovat, e nakonec mus pevit bu bl,
nebo ern.
Je vhodn poukzat napklad nanzor Nejvyho sprvnho soudu,30 e: Je vc
zkonodrce, aby byl pi legislativnch zmnch uvliv a aby do platnho prva
zasahoval zpsobem, kter bude zmenovat, anikoli posilovat obte spojen svkla-
dem auitm zkona. Nelze chtt poadrestech prvnch norem, aby jakkoli by tako-
v poadavek byl vkonkrtnm ppad zmorlnho hlediska teba ioprvnn dob-
rovoln sttu poskytovali nco, kemu nejsou povinni. Obdobn tak nadal nzor
Nejvyho sprvnho soudu, e je vc sttu, aby formuloval sv daov zkony nato-
lik jednoznan, srozumiteln, pesn apln, aby minimalizoval vkladov nejasnos-
ti; vopanm ppad by se jednalo oneppustnou libovli zkonodrce.31
V tomto ppad evidentn dolo k selhn zkonodrce, kter nebyl schopen
formulovat jednoduchm a zejmm zpsobem normu chovn. Je podle naeho
nzoru zejm, e zkonodrce (ve smyslu konkrtnho jednotlivce i jednotlivc)
inil sv kroky s myslem umonit loterijnm spolenostem osvobozen od dan
snrokem naodpoet. Je prvn zcela irelevantn, jak ktomu ml dvod. Zkono-
drn sbor jako celek ktomuto partikulrnmu zjmu pistoupil pozitivn anavrho-
van znn novely zkona odani zpidan hodnoty pijal. Je vak tak skutenost,
e akti celho procesu nebyli sto realizovat tento cl vetn dostaten bezchybn
formulace textu prvn normy. Nsledn se sprvci dan praktickou aplikac tchto
ustanoven sna doshnout obecn racionlnho vsledku, emu ale pedchoz ira-
cionln postup zkonodrce pli neodpovd. To ve zavruj sprvn soudy, kter
hledaj sv argumenty s clem pekonat pvodn zmr zkonodrce a nastolit
rozumn aspravedliv stav. Toto je bohuel kadodenn realita eskho zkonodr-
stv tto doby.
Prvn hodnocen tto problematiky je vak podstatn sloitj. Jak je zve uve-
denho zejm, na vtinu argument jedn strany je mon nalzt protiargumenty,
kter by druh strana mohla pout. Asi nejpodstatnj otzkou tohoto sporu je otzka,
jak nsledek m zruen zruovacho ustanoven zkona. Sprvci dan asoudy vti-
nov jednoznan uzavraj, e nen mon, aby pouhm zruenm zruovacho usta-
noven obivlo primrn zruen ustanoven. Pltci dan argumentuj pesn opan,
aivprvn teorii, ato napklad irespektovan, prvorepublikov, jak je citovno ve,
je mon nalzt nzor, e dsledkem zruen zruovacho ustanoven je prv obiv-
nut primrn zruenho ustanoven. Podle naeho nzoru pak vechna dal argumen-
tace jen vce mn navazuje na tuto zsadn otzku. V celkovm hodnocen je pak
nutn zvit jednotliv argumenty a piklonit se na stranu, kter bude reprezentovat
spravedliv uspodn vc kol to zcela jist nen snadn.

30 Odvodnn rozsudku Nejvyho sprvnho soudu ze dne 16. 10. 2008, .j. 7 Afs 54/2006 155.
31 Odvodnn rozsudku Nejvyho sprvnho soud ze dne 14. 5. 2005, .j. 2 Afs 24/2005 44.

82
Questions Related to Exemption from Value
Added Tax of Lottery Companies

Summary

This article is focused on an exemption from avalue added tax of lottery companies in the
Czech Republic. There are many disputes during last several years about application of the Czech value
added tax act, in particular about application of exemption from tax after the value added tax act amendment
made by the act No. 109/2006 Col. The fundamental question of the disputes is weather lottery companies
are exempted from the tax with or without right of value added tax deduction. The change of the value added
tax made by the act No. 109/2006 Col. was made very inconsequently which causes many interpretation
problems. In the article there are several relevant court decision cited and these decisions are commented by
opinions of the author who adds his own point of view on the problem.

Key words: tax exemption, value added tax, lottery companies, tax deduction, court decision, provision
of a statue, Constitutional Court, legislator, EU law, cancellation of an act

83
Redakn rada
Pedseda: prof.JUDr.Pavel turma, DrSc.
Tajemnice: Blanka Jandov

lenov:
doc.JUDr.PhDr. Ilona Baantov, CSc.
prof.JUDr.Miroslav Blina, CSc.
prof.JUDr.Stanislava ern, CSc.
doc.JUDr.Jaroslav Drobnk, CSc.
prof.JUDr.Marie Karfkov, CSc.
doc.JUDr.Vladimr Kindl
prof.JUDr.Zdenk Kuera, DrSc.
prof.JUDr.Vclav Pavlek, CSc., dr.h. c.
prof.JUDr.Ji vestka, DrSc.
prof.JUDr.PhDr.Michal Tomek, DrSc.
prof.JUDr.Petr Trster, CSc.
JUDr.Marie Vanduchov, CSc.
prof.JUDr.Alena Winterov, CSc.

Extern lenov:
prof.JUDr.Michael Bogdan (Lund)
prof.JUDr.Ji Boguszak, DrSc. (Praha)
prof.Dr.Wladyslaw Czapliski (Varava)
doc.JUDr.Taisia ebiov, CSc. (Praha)
prof.JUDr.Jan Filip, CSc. (Brno)
prof.Dr.Michael Geistlinger (Salzburg)
prof.JUDr.Mahulena Hofmannov, CSc. (Giessen/Heidelberg)
prof.JUDr.Pavol Hollnder, DrSc. (Brno)
prof.JUDr.Dalibor Jlek, CSc. (Brno/Bratislava)
Dr.Kaspar Krolop (Berln)
prof.JUDr.Jan Musil, CSc. (Brno)
prof.JUDr.Jan Svk, CSc. (Bratislava)
prof.Dr.Ji Toman (Santa Clara)
JUDr.Peter Tomka, CSc. (Haag)
prof.JUDr.Helena Vlkov, CSc. (Plze/Praha)
prof.Dr.Miroslav Vitz (Subotica)
doc.JUDr.Ladislav Vojek, CSc. (Brno/Bratislava)
Acta
universitatis
carolinae

iuridica 4/2010

finann prvo vprvn dekd 21. stolet


Prorektor-editor: prof.PhDr.Ivan Jakubec, CSc.
Vdeck redaktor: JUDr.Radim Boh, Ph.D.
Recenzovali:
JUDr.Zdenka Papoukov, Ph.D.
Mgr.Ing.Ale Borkovec
Oblku navrhla Jarmila Lorencov
Graficky upravila Kateina ezov
Vydala Univerzita Karlova vPraze
Nakladatelstv Karolinum, Ovocn trh 35, 11636 Praha 1
http://cupress.cuni.cz
Praha 2011
Sazba azlom: DTP Nakladatelstv Karolinum
Vytiskla tiskrna Nakladatelstv Karolinum
Periodicita: 4 / rok
Vydn 1. Nklad 300 vtisk
ISBN 978-80-246-1914-9
ISSN 0323-0619
MK R E 18585