AUC Iuridica 2010-3

ACTA
UNIVERSITATIS
CAROLINAE
IURIDICA 3/2010
VYBRAN
TEORETICK PROBLMY
EVROPSKHO PRVA
PO RATIFIKACI
LISABONSK SMLOUVY
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

NAKLADATELSTV KAROLINUM
2010
Vdeck redaktor: prof. JUDr. PhDr. Michal Tomek, DrSc.
Recenzenti: prof. JUDr. Pavel turma, DrSc.

prof. JUDr. Vladimr T, CSc.
Toto slo vychz v rmci vzkumnho zmru MSM0021620804

Kvantitativn a kvalitativn promny prvnho du na potku 3. tiscilet
koeny, vchodiska a perspektivy oborov kol Evropsk prvo,
eitel prof. JUDr. PhDr. Michal Tomek, DrSc.
Univerzita Karlova v Praze Nakladatelstv Karolinum, Praha 2010

ISSN 0323-0619
ISBN 978-80-246-1855-5
OBSAH
prof. JUDr. PhDr. Michal Tomek, DrSc.: Pspvek Lisabonsk smlouvy

ke zmrnn demokratickho deficitu v EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
doc. JUDr. Richard Krl, Ph.D., LL.M.: Prameny prva EU ve svtle

Lisabonsk smlouvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
doc. JUDr. Pavel Svoboda, Ph.D., D.E.A.: Vnj smlouvy EU

po Lisabonsk smlouv a esk prvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
JUDr. Lenka Ptrov, CSc.: Lisabonsk smlouva pod lupou stavnho

soudu R . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51
JUDr. Ing. Ji Zemnek, CSc.: Institucionln reforma EU podle Lisabonsk

smlouvy: sloen Evropsk komise . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75
2010 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 3 PAG. 720
PSPVEK LISABONSK SMLOUVY

KE ZMRNN DEMOKRATICKHO DEFICITU
V EU
MICHAL TOMEK
Zmny v primrnm prvu EU, kter pinesl vstup v platnost Lisabonsk

smlouvy dnem 1. prosince 2009, znovu otevraj adu latentnch problm evropsk inte-
grace, i kdy tentokrte v novm svtle. Jednm z nich je demokratick deficit tvorby ev-
ropskho prva. Jeho kritici poukazuj zejmna na skutenost, e tit prvotvorn in-
nosti spov spe ne na demokraticky zvolench zstupcch lidu, na pedstavitelch
exekutivy, a u v Evropsk komisi nebo v Rad EU. K pln demokratick legitimit by
bylo zapoteb, aby co nejir okruh akt Unie vychzel z vle Evropskho parlamentu,
jakoto shromdn zstupc, volench obany Evropsk unie. Neobstoj tvrzen, e Ev-
ropsk parlament zskal demokratickou legitimaci prostednictvm nrodnch parlamen-
t. Za chab je teba pokldat i argument, e prvotvorn psobnost Rady je penesenm
demokratick legitimace ze lenskch stt v tom smyslu, e pedstavitel lenskch stt
v Rad, kte zasedaj na rovni ministr, zskali mandt v jednotlivch lenskch sttech,
nebo jejich ast ve vld lenskho sttu je odvozena z vsledk voleb v pslunm
lenskm stt, jako i z hlasovn o dve vld v jednom kadm lenskm stt.
Nrodn parlamenty mly tradin na evropskou prvotvorbu jen dl vliv, kter se
omezoval na ratifikaci norem primrnho prva zizovacch smluv, poppad smluv
o pistoupen a u vbec nemohly pmo ovlivovat sekundrn prvo nazen,
smrnice a dal jeho akty. Kupkladu v Nmecku by patrn dn konstitucionalista
nepovaoval demokratickou legitimaci sttn moci za dostatenou, pokud by tuto sttn
moc vykonvali v zsadnch otzkch zstupci zemskch vld, delegovan prosted-
nictvm Spolkov rady. Proto tak nmeck Spolkov stavn soud ve svm nlezu ve
vci sluitelnosti Smlouvy o ES s nmeckou stavou1 konstatoval, e Evropsk unie
nen zdaleka spolkovm sttem (Bundesstaat), nbr zstv stle ,spolkem stt
(Staatenbund), v nm si lensk stty jako ,vldci smluv podruj konen slovo.
V nlezu Spolkovho stavnho soudu ve vci ratifikace Smlouvy o EU z roku 1993
proto soud v Karlsruhe vslovn uvedl, e nadnrodn spoleenstv (Staatenverbund)
mus zskvat demokratickou legitimaci od svobodn zvolench zstupc lidu do Ev-
ropskho parlamentu, kter by ml mt stejn legislativn pravomoci jako maj parla-
menty lenskch stt. Ty zatm Evropsk parlament nem, take je podle soudc
1 Nlez Spolkovho stavnho soudu E 89, 155, II z 12. jna 1993.
7
v Karlsruhe v stavnm smyslu deficitn. Nezbytnou demokratickou legitimaci maj
zatm pouze parlamenty lenskch stt, vetn Spolkovho snmu, ktermu pslu
kontrolovat, jak Spolkov vlda pejm komunitrn normy do nmeckho vnitrostt-
nho prvnho du. V ppad neshod mezi Spolkovm snmem a Spolkovou vldou tu
opt stoj Spolkov stavn soud, aby posoudil, zda komunitrn norma, vputn do
nmeckho prva, nenaru nmeckou stavnost. Rozhodne-li proti jejmu vputn,
pak je tu Evropsk soudn dvr, aby uvil, zda takov rozhodnut nepodlom kon-
strukci Evropsk unie. Svm drazem na demokratickou legitimaci akt ES poslil n-
meck stavn soud do znan mry ji zavedenou praxi Evropskho soudnho dvora
v t sti, kde se soudn dvr v Lucemburku zabv posuzovnm vztah pravomoc
lenskch stt a Spoleenstv, vetn vztahu jejich prvotvornch proces. Tedy otz-
ky, kdy se lensk stty mohou ohrazovat proti zavdn uritch norem ES, pijatch
byrokratickou cestou bez nezbytn aprobace volenmi orgny lenskch zem (naze-
n), anebo kdy se naopak orgny EU dovolvaj soudn cestou, aby lensk stty trans-
ponovaly do jejich prva ty akty, kter podle orgn ES vyplvaj z komunitrnch z-
vazk lenskch stt. Je zcela pochopiteln v souladu s demokratickmi principy, e
takov nadsttn spoleenstv, jakm je Evropsk unie, mus stt a stoj na psnch z-
sadch vldy prva a demokracie. Tak proto je evropsk prvotvorn proces nezdka
brn v pochybnost, pokud jde o urit demokratick deficit pi pijmn norem evrop-
skho prva. Kupkladu v argumentaci nmeckho Spolkovho stavnho soudu je
asto zdrazovna skutenost, e v evropskm prvotvornm procesu nejsou dosta-
ten podmnky pro demokratickou dlbu pravomoc mezi exekutivou a legislativou.
Pochybnosti o deficitn demokracii pi tvorb evropskho prva se objevily i ve Fran-
cii. sten se je podailo peklenout novelou Francouzsk stavy z roku 1992, j byla
v lnku 88-4 zakotvena povinnost vldy pedkldat Nrodnmu shromdn a Sentu
nvrhy akt Spoleenstv a Evropsk unie, obsahujc ustanoven zkonn povahy, a to
jakmile jsou pedloeny Rad EU. Tm si vlastn francouzsk ministr, kter v Rad EU
hlasuje o nvrzch norem sekundrnho prva piv s sebou z Francie demokratickou
legitimaci Nrodnho shromdn a tm i francouzskch voli. V ad lenskch stt
se nmitka demokratickho deficitu zhojuje tak, e lenov vldy, kte hlasuj v org-
nech EU, jsou vybavovni demokratickou legitimac doma, od svch nrodnch parla-
ment. Obdobn ve Velk Britnii podle usnesen Doln snmovny ze 17. listopadu 1998
nesm dn ministr odsouhlasit v Rad EU nvrh evropsk prvn normy, kter je stle
v britskm Parlamentu soust tzv. kontrolnho procesu. V Rakousku je podle lnku
23e, odst. 1 stavy pslun len Spolkov vldy povinen neprodlen informovat N-
rodn radu i Spolkovou radu o vech zmrech v rmci EU tak, aby k nim mohly tyto or-
gny vyjdit sv stanovisko. Jestlie Nrodn i Spolkov rada vydaj k takovmu z-
mru EU sv stanovisko, je pslun len Spolkov vldy pi hlasovn v orgnech EU
takovm stanoviskem vzn. Tak ve Finsku se nvrhy norem sekundrnho prva zab-
v parlament a vybavuje pslunho ministra nrodn demokratickou legitimac pro hla-
sovn v orgnech EU.2
2 Podrobnji srov. Ptrov, L. a kol., loha nrodnch parlament v legislativnm procesu Evropsk unie,
Prvnk 2002, . 10, s. 10131070.
8
Tak Evropsk soudn dvr u v roce 1980 ve svm rozsudku Isoglugose3 uznal,
e ast demokraticky zvolenho Evropskho parlamentu na prvotvornm procesu
ES je podstatnou nleitost institucionln rovnovhy, kterou pedvd Smlouva
o EHS a e je vrazem zkladnho demokratickho principu. Zanedbn dnho
ten pedloh prvnch pedpis v Parlamentu tam, kde to pedepisuje Smlouva, me
mt za nsledek neplatnost pslunch akt pro poruen Smlouvy. Z tto judikatury
vyplynulo de facto suspenzvn veto pro Evropsk parlament, a tak proto bylo po-
staven Evropskho parlamentu, oproti stavu z doby prvn pm volby do tohoto or-
gnu v roce 1979 vrazn posleno, zejmna v devadestch letech, kdy bylo do pr-
votvornho procesu zavedeno kooperan a spolurozhodovac zen. Pesto je stle
nesrovnateln s postavenm parlament v demokratickch zemch, kde zkonodrn
moc parlamentu pedstavuje vrchol pyramidy sttn moci. I kdy revize zizovacch
smluv Maastrichtskou smlouvou (1993) a Amsterdamskou smlouvou (1999) roz-
ila prostor pro spolurozhodovn Evropskho parlamentu, petrvv na stran n-
kterch lenskch stt dvod pochybnost o jeho legislativnm mandtu, pestoe je
dn spe implicite.4
DEMOKRATICK DEFICIT JAKO PROTIKLAD

NADSTTNOSTI EU
Poukaz na demokratick deficit evropskch rozhodovacch proces me

bt ovem vyvracen premisou, e Evropsk spoleenstv, dnes Evropsk unie, byla za-
loena jako mezinrodn organizace a e prv rozhodovn spe na exekutivn ne na
zastupitelsk rovni je pro mezinrodn organizace typick. m vce se Evropsk unie
pibliuje rozhodovn v parlamentn form, tm vce se vzdaluje svmu pvodnmi
obrysu a pibliuje se naopak federativnmu nadsttu.
Diskuse o podobnosti nadsttnch spoleenstv jako jsou Evropsk spoleenstv
nebo nov Evropsk unie s federlnmi stty nen v prvn teorii nijak nov. Obdobn
sttovdeck vahy se objevuj u ve 20. letech minulho stolet v souvislosti se Spo-
lenost nrod. Hans Kehlsen u roku 1925 napsal, e jde o pokus o nadstt, civitas
maxima, jeho idelem by do budoucna bylo obshnout vechny stty.5 Kupkladu
nmeck nauka spatovala ve Spolenosti nrod tzv. spolek stt (Staatenbund), ja-
koto mezinrodn societu, kterou odliovala od spolkovho sttu (Bundesstaat),
jen vznikl sdruenm jako nov celkov stt civitas composita, nadzen jednot-
livm dlm sttm, je jsou jeho leny, s vlastn suverenitou, vlastn prvn subjekti-
vitou a vlastnm sttnm obanstvm.6 Takov fze Spolenost nrod doshnout ne-
mla. Kdy potkem devadestch let nmeck Spolkov stavn soud posuzoval
aloby na stavnost Maastrichtsk smlouvy, zopakoval ve uveden kategorie Staa-
3 Evropsk soudn dvr v prvn vci 138/79, Roquette Frres v. Conseil, SbSD 1980, s. 33333360.
4 Srov. nap. Ligot, M., La rvision des traits europens aprs Amsterdam, Paris 1997, s. 348 an.
5 Kelsen, H., Allgemeine Staatslehre, 1925, s. 55 an.
6 Nawiasky, H., Der Bundesstaat als Rechtsbegriff, 1920, s. 67 an.
9
tenbund a Bundesstaat s tm, e idelem Evropsk unie je spe zvraznit rysy
pojmu Staatenbund.7 O Spolenosti nrod se v nauce, vetn nauky eskosloven-
sk hojn hovoilo jako o potencilnm stednm sttu (civitas maxima), pestoe
se jednm dechem vesms dvalo najevo, e nem stedn politickou moc i organi-
zaci nebo e jeho stedn moc i organizace nen zcela dostaujc.8 Vznamn esk
internacionalista Antonn Hobza9 v tto souvislosti napsal, e vechno prvo se dosud
tvoilo ve svazech, a rodinnch, kmenovch, nrodnch nebo crkevnch. Prvo lo
podle Hobzy zrove s vldou a se svazovou moc. Ji z toho lze soudit, e tak me-
zinrodn prvo se bude vyvjet tak, aby se stalo prvem svazovm. Bez svazov
moci nelze sjednat uspokojiv zruky ani prvn sankce. Proto ji po stalet lidstvo
uvaovalo o dovren sv prvn organizace, o jakmsi svtovm svazu (civitas maxi-
ma), jen by uskutenil harmonii nrod, zabezpeil mr a uplatnil jedin prvo.
eskoslovensk nauka proto odkazovala nejen na stedovk projekty takovch
organizac, napklad na shora zmnn projekt Jiho z Podbrad, ale t na projekty
novovk, je se nemly zastavit u jednotlivch stt, ale usilovaly o nadsttn svazy.
Podle A. Hobzy byla Spolenost nrod vyvrcholenm organizace lidstva a nb-
hem k jednotn organizaci lidstva.10 Ovem zstalo toliko u nbhu, protoe mezi za-
kladateli Spolenosti nrod nebyl dostatek vle zaloit nadsttn vli. V kad sti
Paktu o Spolenosti nrod lze pozorovat, jak byly nov mylenky nadsttnosti potla-
ovny dosavadn zt prvnickho mylen.11 Jestlie, jak eeno ve, se Spole-
nost nrod nejvce podobala spolku stt, pak je teba dodat, e od dokonalho
modelu spolku stt ji dlil pedevm nedostatek geografickho zkladu. Na druh
stran, spolek stt m pedevm hjit zjmy urit oblasti, kdeto Spolenost n-
rod mla ambice eit lohy nadsttn. Stejn jako dnes nen nauka schopna vymezit,
do jak kategorie spad Evropsk unie, tak i v dob mezivlen nebyla koncepce Spo-
lenosti nrod jednoznan zaaditeln. A. Hobza varoval, e snaha o to, aby Spo-
lenost nrod byla za kadou cenu zaazena do nkter z kategori jako spolek
stt, nem rozumn smysl, protoe jde o spojen stt, kter nem v historii obdo-
bu.12 V souladu s jinmi evropskmi teoretiky mezinrodnho prva A. Hobza soudil,
e obraz Spolenosti nrod by byl zkreslen, kdybychom na nj chtli uplatovat
pedstavy o tradinch organizanch uskupench, nebo jde o nov obdob mezinrod-
nho prva.13 Obdobnou argumentaci zaznamenvme dnes v souvislosti s Evropskou
7 Podrobnji Tomek, M., Stat o Evropsk unii, Praha, Codex 1994, s. 33.
8 Kelsen, H., Das Problem der Souverenitt und die Theorie des Vlkerrechts, 1928, Krej, J., Prvn jevy
v ase, 1937, Masaryk, T. G., Svrov revoluce, 1925, Adamovich, L., Grundri des tschechoslowaki-
schen Staatsrechtes, 1929, Adler, F., Die Grundgedanken der tschechoslowakischen Verfassungsurkun-
de in der Entwicklungsgeschite des Verfassungsrechtes, 1927, Baxa, B., stavn listina republiky es-
koslovensk a vliv cizch stav, 1930.
9 Hobza, A., vod do mezinrodnho prva mrovho, 1933, s. 133 an.
10 Tamt.
11 Vstin charakterizoval tento rozpor kolumbijsk delegt Urrutia roku 1921 slovy: La Socit des Na-
tions vit dans un systme de transaction perptuelle entre le principe de la souverainet des Etats et le
principe de lAssociation. (Spolenost nrod ije v sytmu neustlho pohybu mezi principem suve-
renity a principem spolku.)
12 Hobza, A., vod do mezinrodnho prva mrovho, 1933, s. 141.
13 Kupkladu nmeck internacionalista Hold-Ferneck soudil, e Spolenost nrod pat je v mezinrod-
nm ivot mezi jevy, kter vznikly teprve nedvno, nikdo nev, jak dlouho tu budou, a proto doporuuje
zdrenlivost pi vdeckm hodnocen podobnch jev. (Ein Gebilde, das in der Geschichte seinesglei-
10
uni snad jen s tm rozdlem, e o evropskm prvu nehovome jako o prvu mezin-
rodnm, ale jako o prvu nadnrodnm.
Zejmna po prvnch pmch volbch do Evropskho parlamentu v roce 1979 je ne-
pochybnm trendem vvoje evropskho prva zmrovat demokratick deficit evrop-
sk prvotvorby. Tento trend se projevil u v jednotnm evropskm aktu roku 1986,
daleko vraznji pak ve Smlouv Maastrichtsk i Amsterdamsk v devadestch le-
tech minulho stolet. Neratifikovan Smlouva o stav pro Evropu zachovvala funk-
ci Rady EU jako jednoho ze zkladnch pil evropskho prvotvornho procesu.
V rmci spolurozhodovac procedury ovem poslila oproti dosavadnmu stavu lohu
Evropskho parlamentu tak, e se ml dostat v rmci prvotvornch pravomoc na
rove Rad EU. Na rozdl od dvjch 37 vymezench oblast by bval mohl podle
Smlouvy o stav pro Evropu Evropsk parlament vetovat unijn akty v 88 oblastech.
Pokud by napklad Evropsk parlament nesouhlasil s vydnm evropskho zkona
(nyn nazen) a nedolo by k dohod v rmci dohodovacho zen, nemohl takov ev-
ropsk zkon vstoupit v platnost. Smlouva o stav pro Evropu pijala trend posilo-
vn demokratick legitimity sekundrnch prvnch akt tak zvenm lohy nrod-
nch parlament, kter mohou vznet nmitky k pijmanm prvnm pedpism
v podobn form, jako mohl Evropsk parlament v potcch sv existence a ped po-
slenm jeho pravomoc na dosavadn rove. Na jedn stran chtla Smlouva o sta-
v pro Evropu zavst nov instituty sekundrnho prva, napklad tzv. organick z-
kony, na druh stran v ad ppad nahrazovala i pedtm znm princip konzultace
s Evropskm parlamentem poadavkem jeho souhlasu. Z textu Smlouvy o stav pro
Evropu vyplvalo, e se Evropsk unie chce vydat cestou posilovn pravomoc moci
zkonodrn pi tvorb sekundrnho prva.
Po krachu ratifikace stavy pro Evropu pijata Lisabonsk smlouva, kter, na roz-
dl od Smlouvy o stav pro Evropu, pistupuje k reform evropskho primrnho
prva, vetn een jeho demokratickho deficitu konzervativnji, ne inila Smlouvy
o stav pro Evropu. Ta mla pedevm nahradit platn Smlouvy o ES a o EU novm
prvnm dokumentem. Oba hlavn prameny primrnho evropskho prva mly bt
podle . IV-437 Smlouvy o stav pro Evropu zrueny. Lisabonsk smlouva vol v mi-
nulosti ji osvdenou metodu, toti bt v poad dal mezinrodn smlouvou, j se
maj mnit a doplovat ustanoven dosavadnch zizovacch smluv o Evropskm spo-
leenstv a o Evropsk unii, kter byly za poslednch vce ne padest let modifikov-
ny u vcekrt.14 een modifikovat dosavadn prvn zklad evropskch integranch
uskupen zmnami ve stvajcch zizovacch smlouvch, vetn jejich pejmenovn,
bylo zvoleno jako pijatelnj metoda po krachu ratifikace Smlouvy o stav pro Ev-
chen sucht, und an Essen Errichtung noch vor zwanzig Jahren keine Regierung auch nur im entferntes-
ten gedacht hat Bei der Jugend des Bundes und bei der Ungewissheit des Schicksals, das ihm be-
scheiden ist, scheint es verfhrt zu sein, die Frage zu errtern, ob er Subjekt des Vlkerrechts ist oder
nicht.)
14 Smlouva o zaloen Evropskho hospodskho spoleenstv z 25. bezna 1957 (msk smlouva) po-
zmnn na zklad Jednotnho evropskho aktu ze 17. a 28. nora 1986, pozmnn a pejmenova-
n jako Smlouva o Evropskm spoleenstv na zklad Smlouvy o Evropsk unii ze dne 7. nora 1992
(Maastrichtsk smlouva) a pozmnn a peslovan na zklad smlouvy z 2. jna 1997 (Amstero-
damsk smlouva) ve znn Nicesk smlouvy z 26. nora 2001.
11
ropu. Podle Lisabonsk smlouvy je prvnm zkladem EU pozmnn Smlouva o EU,
ponechvajc si svj nzev, a Smlouva o ES, pejmenovan na Smlouvu o fungov-
n Evropsk unie. Smlouva o zaloen Evropskho spoleenstv atomov energie
(SEURATOM) a stvajc protokoly ke zizovacm smlouvm jsou pozmnny proto-
koly, jakoto nedlnmi soustmi Lisabonsk smlouvy.
Zmrnn demokratickho deficitu tvorby evropskho prva se v Lisabonsk smlou-
v projevuje v nkolika prvcch. Pedn je to omezen prvotvorn iniciativy, kterou si
podle platn pravy monopolizuje Evropsk komise. Podle lnku 289, odstavce 4
Smlouvy o fungovn Evropsk unie mohou bt ve zvltnch ppadech legislativn
akty pijmny z podntu skupiny lenskch stt nebo Evropskho parlamentu, na do-
poruen Evropsk centrln banky nebo na dost Soudnho dvora nebo Evropsk in-
vestin banky. Lisabonsk smlouva pot s monost tzv. obansk iniciativy, kde
bude moci jeden milion oban z vtho potu lenskch stt vyzvat Komisi k ped-
loen uritch nvrh. V tomto ppad ovem nejde o pravou legislativn iniciativu.
Dalm prvkem je poslen lohy Evropskho parlamentu, kter upravuje lnek 294
Smlouvy o fungovn Evropsk unie. Zda tmto novm postupem dochz k innmu
odstrann demokratickho deficitu evropskho prva, bude patrn pedmtem dalho
zkoumn. V kadm ppad Lisabonsk smlouva demokratick deficit evropskho
prva oslabuje tm, e ve vtin ppad nahrazuje dosud znm princip konzultace
s Evropskm parlamentem poadavkem jeho souhlasu.
Konen tetm a nejvznamnjm prvkem na cest ke zmrovn demokratick-
ho deficitu pi tvorb evropskho sekundrnho prva m pedstavovat poslen lohy
nrodnch parlament, s n potal u nvrh Smlouvy o stav pro Evropu. loha
vnitrosttnch parlament je poslena Protokolem o loze nrodnch parlament v EU
a Protokolem o pouvn zsad subsidiarity a proporcionality. Vnitrosttn parlamen-
ty maj prvo bt informovny o vekerch nvrzch evropskch legislativnch akt,
mohou uplatovat odvodnn stanoviska k tomu, zda je nvrh evropskho legislativ-
nho aktu v souladu se zsadou subsidiarity. Pezkum nvrhu legislativnch akt na z-
klad stanovisek vnitrosttnch parlament ovem neznamen jeho zptvzet, co jist
postaven vnitrosttnch parlament v evropskm legislativnm procesu pli neposi-
luje. Oproti Smlouv o stav pro Evropu je nicmn role vnitrosttnch parlament
v Lisabonsk smlouv o nco vt. Pedevm formulac lnk 912 Smlouvy o EU
v Lisabonsk smlouv, ale hlavn dikc Protokolu o pouvn zsad subsidiarity a pro-
porcionality.15 Oproti jeho pvodnmu znn v souvislosti se Smlouvou o stav pro
Evropu je tam ve spojen s Lisabonskou vloeno nov ustanoven, podle nho v p-
pad, kdy odvodnn stanoviska o nedodren zsady subsidiarity v nvrhu legisla-
tivnho aktu pedstavuj nejmn prostou vtinu hlas pidlench vnitrosttnm par-
lamentm, mus bt nvrh Komis pezkoumn. Pokud Komise rozhodne o zachovn
nvrhu, jsou stanoveny zvltn dopady do legislativn procedury s clem zohlednit sta-
noviska vnitrosttnch parlament v co nejvt mon me.16
15 Viz t odkaz l. 61b Smlouvy o fungovn Evropsk unie v Lisabonsk smlouv.

16 Viz lnek 7 odst. 3 Protokolu o pouvn zsad subsidiarity a proporcionality.
12
PODL OBANA NA EVROPSK DEMOKRACII
Pm vztah evropskho obana k rznm projevm Evropsk unie nen

zatm naplnn a je zejm, e skuten naplnn tohoto vztahu by vedlo k faktick fe-
deralizaci EU. Naplnnm pmho vztahu obana k Evropsk unii nemus bt jen jeho
podl na tvorb evropskho prva prostednictvm jm volench zstupc do Evrop-
skho parlamentu, ale teba tak jeho pm podl na tvorb evropskho rozpotu.
K takovmu pmmu podlu evropskho obana na tvorb evropskho rozpotu by
dolo, pokud by byly zavedeny napklad evropsk dan, podobn federln dani
v USA.
Evropsk integran uskupen byla konstituovna na zklad mezinrodnch smluv
jako mezinrodn organizace, zprvu ekonomick povahy. Historick zkuenost proza-
tm ukzala, e federalistick tendence evropskch integranch uskupen lze realizo-
vat v ekonomick oblasti, ale obtn v oblasti politick. U koncem 40. let vynaloi-
lo mnoho pznivc evropskho federalismu velk sil, aby tu byl urit orgn, kter
by vykonval jistou mru suverenity nad lenskmi stty, m by se vytvoil institu-
cionln zrodek budouc celoevropsk federace. V praxi se vak ukzalo, e dobe m-
nn koncepce evropsk federace a nsledn celoevropsk stavy postrdala zkladn
nleitost, toti politickou vynutitelnost. Proti t se rozhodn stavly Velk Britnie,
ale tak kupkladu skandinvsk stty. Politick federalizace Evropy ztroskotala u
ped edesti lety a ani dnes k n nepanuje veobecn sdlen vle. Neprchodnou
politickou integraci nahradila integrace ekonomick. Nejprve v sektoru uhl a oceli
a koncem padestch let v oblasti volnho pohybu zbo, slueb, kapitlu a pracovn-
k. Otcov zakladatel Robert Schuman a Konrad Adenauer si tak uvdomili nutn
rmec ekonomick integrace, do nho vnesl konkrtn npl technokrat Jean Monet.
Praktick fungovn Monetova systmu, charakterizovan rovnovhou federalistic-
kch a funkcionalistickch prvk, zformovalo v padestch letech kompromisn dok-
trnu funkcionlnho federalismu EHS v ekonomick oblasti.17 Pvodn EHS byla kla-
sickou mezinrodn organizac, ovem s jednou podstatnou odchylkou. Od bnch
mezinrodnch organizac se EHS, od roku 1967 ES, odliovala pedevm tm, e ge-
nerovala samostatn prvn d, vynutiteln vi lenskm sttm normou procesn-
ho prva. Tvorba norem tohoto prvnho du v zsad nevyboovala z mez tvorby
norem kterkoliv jin mezinrodn organizace. Tedy zstupci lenskch stt podle
jim pidlenho pomru hlas.
Evropsk prvo se a do prvnch veobecnch a pmch voleb do Evropskho par-
lamentu v roce 1979 vyznaovalo potlaovnm lohy parlament pi tvorb komuni-
trnch pedpis. A od osmdestch let zskv Evropsk parlament stle vt podl
na tvorb evropskho prva, ale ani souasn stav nen vtinov povaovn za doko-
nal mechanismus pijmn prvnch norem volenmi zstupci lidu. Pozice nrodnch
parlament byla vi evropsk prvotvorb jet hor. Dlouho se omezovala na pou-
hou kontrolu innosti vlastnch ministr v Rad a nkter stty si samy musely vyr-
bt mechanismy, jak maj jejich ministi zskvat doma mandt pro hlasovn v Rad
17 Tomek, M., Stat o Evropsk unii, Praha, Codex 1994, s. 10.
13
EU o pslunch prvnch pedpisech. A Amsterodamsk smlouva z roku 1997 ulo-
ila Komisi a Rad zaslat nrodnm parlamentm vechny nvrhy prvnch pedpis
nebo konzultanch dokument. Souasn prava ovem pouze umouje, aby se n-
rodn parlamenty vyjadovaly k nvrhm evropskch pedpis ve vlastnm vnitrostt-
nm prosted, tedy aby uritm zpsobem psobily na sv vldy.
Smlouva o stav pro Evropu chtla jt jet dle. Chtla nrodn parlamenty vce
aktivizovat pmo vi orgnm EU, a to tak, e by mohly pmo podvat nmitky proti
nvrhm prvnch pedpis. Sv nmitky by mohl nrodn parlament podat, pokud by
podle jeho nzoru byla poruena zsada subsidiarity, tedy pokud by doel k nzoru,
e nvrh evropskho prvnho pedpisu pli zasahuje do pravomoc lenskch stt.
Vznese-li nmitku tetina nrodnch parlament lenskch stt, je Komise povinna
nvrh pepracovat. Pokud Komise nevyhov nmitkm a pedpis pesto vstoup v plat-
nost, me pslun lensk stt podat alobu na neplatnost takovho aktu Evropskmu
soudnmu dvoru. Tuto alobu neme podat nrodn parlament pmo, protoe nepat
mezi tzv. privilegovan alobce, ale me zmocnit vldu svho sttu, aby jeho jmnem
takovou alobu podala. Vlda neme takov iniciativ svho parlamentu zabrnit.
een demokratickho deficitu ve smyslu Lisabonsk smlouvy je nejen dsledkem
spoutcch mechanism po prvn pm volb do Evropskho parlamentu v roce
1979, ale tak dsledkem poslen obanskho prvku v evropskm prvu v Maastricht-
sk smlouv z roku 1992, inn od 1. listopadu 1993. Oslabovan demokratickho de-
ficitu tvorby evropskho prva je vlastn pmo mrn posilovn obanskho prvku
pi jeho tvorb. Idelnm stavem by v tomto ohledu bylo pijmat normy evropskho
prva volenmi zstupci vech oban Evropskm parlamentem, i dokonce monos-
t konat celoevropsk referenda. Slabinou takovho idelnu je ovem skutenost, e
Evropa by se tak vlastn transformovala v ist federln stt. Kritici zpsobu, jakm
se demokratick deficit tvorby evropskho prva sna oslabit Lisabonsk smlouva
pitom u nyn uvdj, e v n pijat een Evropskou unii k federlnmu nadsttu
posouv. Napklad prezident na republiky Vclav Klaus ve svm vyjden k stav-
nmu soudu uvedl, e nov vymezen kompetenc, resp. jejich dlba mezi Unii a len-
sk stty je pr typick pro rozdlen kompetenc v rmci federlnho sttu. Zejmna
rozdlen na pravomoci nleejc vlun Unii, na zbytkov pravomoci nleejc
lenskm sttm a na monost Unie i do tchto pravomoc zasahovat na zklad zsad
proporcionality a subsidiarity se pli neli od rozdlen psobnosti mezi spolek
a zem podle Zkladnho zkona Spolkov republiky Nmecko. Rozdl spov pouze
v tom, e Zkladn zkon navc vymezuje oblasti, do kterch Spolek zasahovat nesm
a kter sm upravovat vlun zkonodrstv zem. Takov vymezen psobnost, do
kterch by EU nesmla v dnm ppad svm lenskm sttm zasahovat, pr v Li-
sabonsk smlouv chyb.18
Dokud bylo evropsk prvo povaovno za jaksi prvo vlun ekonomick pova-
hy, nemly lensk stty vesms problm s demokratickm deficitem takovho syst-
18 Nlez stavnho soudu R Pl. S 19/08 ve vci nvrhu navrhovatele Sentu Parlamentu esk re-
publiky na posouzen souladu Lisabonsk smlouvy pozmujc Smlouvu o Evropsk unii a Smlouvu
o zaloen Evropskho spoleenstv s stavnm podkem ze dne 26. listopadu 2008, 446/2008 Sb.
14
mu. V prbhu evropsk integrace se ovem ukzalo, e jsou-li urit prvn vztahy
suvernnch stt integrovny a postaveny pod kontrolu spolench orgn, mohou
bt sputny procesy, kter roziuj spolenou a koordinovanou aktivitu do dalch
prvnch odvtv a do dalch sektor spoleenskho ivota. Tato expanzivn logika ev-
ropsk integrace je nejlpe vysvtliteln prudkm enm ekonomickch a politickch
poteb integrace lenskch stt.19 Tento efekt se projevil pedevm posilovnm
obanskho prvku v evropskm prvu. Evropsk prvo bylo pvodn budovno na
ekonomickm prvku a jeho charakter byl tak dlouho vnmn jako jaksi prvo ekono-
mick, v nm mra ochrany zkladnch lidskch prv zdaleka nedosahuje parametr
ochrany stavami lenskch stt.20 Jestlie nrodn stavn soudy zhruba do sedmde-
stch let pokldaly evropsk prvo vesms za nedostaten k ochran zkladnch
stavnch princip, zvlt v oblasti lidskch prv, pak pozdji byly msty nuceny pi-
pustit, e evropsk prvo se od sedmdestch let znan vyvjelo, prv ke zkvalitn-
n zkladnch lidskch prv a svobod.21 Na poslen obanskho prvku v evropskm
prvu reagovala poprv nejvraznji Maastrichtsk smlouva v roce 1992 formulac ka-
tegorie volnho pohybu osob a evropskho obanstv. Dal vvoj smoval k pijet
Listiny zkladnch prv EU v roce 2000.
Poslen obanskho prvku vyadovalo zmrnn demokratickho deficitu tvor-
by evropskho prva ve smyslu vtho zapojen Evropskho parlamentu do tvorby
sekundrnho prva. Zejmna spolurozhodovac postup Evropskho parlamentu, pi
nm m Evropsk parlament rovnocenn postaven s Radou, umonil vy mru
asti volench zstupc evropskch oban na tvorb sekundrnho prva. Postaven
Evropskho parlamentu ovem nebylo vtinou lenskch stt chpno jako srovna-
teln s postavenm nrodnch parlament lenskch zem. Napklad francouzsk
stavn rada ve svm nlezu v prvn vci Elections de lAssemble des Commu-
nauts Europennes22 konstatovala, e veobecn volby zstupc lidu lenskch
stt do Shromdn Evropskch spoleenstv neznamenaj vytvoen takovch insti-
tuc nebo takov suverenity, jejich povaha by byla nesluiteln s respektovnm
nrodn suverenity nebo dokonce ani zsah do pravomoc a psobnost instituc Re-
publiky, zvlt Parlamentu. To ve ovem na zklad odvodnn, e jestlie pre-
ambule stavy z roku 1946, stvrzen stavou z roku 1958, stanov, e Francie s v-
hradou vzjemnosti pipout omezen suverenity ve prospch zajitn obrany mru,
dn stavn omezen nemohou umonit penesen nrodn suverenity nebo jej sti
na jakoukoliv mezinrodn organizaci. Toto rozliovn mezi omezenmi sttn suve-
19 Podrobnji Tomek, M., Evropa nebude vybudovna najednou, Mezinrodn politika 1993, . 7,
s. 2427.
20 Podrobnji Tomek, M., Mechanismy resistence nrodnho stavnho prva vi prvu evropskmu,
Prvnk 2003, . 11, s. 10571075.
21 Napklad Spolkov stavn soud ve svm nlezu z 22. jna 1986, II BvR 197/83 ve vci Solange II kon-
statoval, e pokud Evropsk spoleenstv, zejmna judikatura Evropskho soudnho dvora, poskytuj
innou ochranu zkladnm prvm v rmci pravomoci Spoleenstv, kter je v zsad rovnocenn
ochran zkladnch lidskch prv, je je podle Zkladnho zkona bezpodmnen platn a nadto zaru-
uje zkladn obsah lidskch prv v obecn rovin, nebude Spolkov stavn soud vykonvat svoji pra-
vomoc ohledn pouitelnosti odvozenho sekundrnho prva a toto prvo nebude pezkoumvat jako
kritrium zkladnch prv podle Zkladnho zkona Spolkov republiky Nmecko.
22 Nlez stavn rady . 76-71 DC ze 30. prosince 1976.
15
renity, kter stavn rada pipustila, a penenm sttn suverenity, kter oznaila za
nestavn, vyvolalo mnoho polemik.23 Ani by bylo nutn na tomto mst reproduko-
vat celou polemiku o tto vci, je dleit alespo konstatovat, e stavn rada pesn
vymezila, co se sttn(nrodn) suverenitou rozum, a to v tm ve citovanm nle-
zu: Suverenita tak, jak je definovna v l. 3 stavy Francouzsk republiky, a u jde
o jej zklad nebo o jej vkon, me bt toliko suverenitou nrodn, kter je vykon-
vna zstupci francouzskho lidu v rmci instituc Republiky. Vlun nrodn cha-
rakter suverenity vyluuje, aby mohla bt vykonvna na nadnrodn rovni ani by
dolo ke zmn stavy, k n ve Francii po roce 1992 skuten dolo. V souvislosti
s touto zmnou stavy Francouzsk republiky zaujala stavn rada v nlezu Maa-
stricht I24 nzor, e nkter prvky nrodn suverenity lze sice omezit (nikoliv penst)
ve prospch Spoleenstv, ale nkter sloky nrodn suverenity nelze pro jejich nad-
stavn povahu omezovat ani zmnami stavy. Ve svm nlezu Maastricht II25 vy-
mezila stavn rada zeteln hranice neomeziteln nrodn suverenity tak, e stavn
zmny nemohou zasahovat republiknkou formu vldy a stavodrnou moc.
DEMOKRATICK DEFICIT SUI GENERIS
Lze tedy vyslovit teoretick nzor, e dokud tvorba evropskho prva ne-
probh vlun parlamentnm zpsobem tak, jak je to obvykl v jednotlivch len-
skch sttech a dokud je prvotvorn pravomoc dlena mezi Evropsk parlament
a vkonn orgny EU, zejmna Radu a Komisi, pak Evropsk unie neme splovat
pojmov znaky federativnho sttu. Zstv stle spoleenstvm sui generis, jak dovo-
dil i n stavn soud v listopadu 2008 v souvislosti s posuzovnm sluitelnosti n-
kterch st Lisabonsk smlouvy s stavou R. Ve federativnm stt, konstatuje
nlez stavnho soudu, je toti primrn na orgnech federace pijmat novelizaci
vlastn stavy; lensk stty mnohalenn federace, astn-li se vbec takov stavn
zmny, nemus s stavn zmnou souhlasit vechny, a pesto zmna stavy vstoup
v platnost. Naopak zmna Smlouvy o EU a Smlouvy o fungovn EU bude mon jen
za souhlasu vech stt Unie na mezivldn konferenci, take role orgn Unie by byla
jen podkov, nikoliv decizn; orgny Unie tedy nebudou rozhodovat o navrhovanch
zmnch, ale jen organizan zajiovat revizi smluv, a zmny vstoup v platnost po ra-
tifikaci vemi lenskmi stty v souladu s jejich stavnmi pedpisy (viz l. 48 odst. 1
a 5 Smlouvy o EU). EU tedy ani po vstupu Lisabonsk smlouvy v platnost nezsk pra-
vomoc k tvorb vlastnch novch kompetenc, ,pny smluv stle zstanou lensk
stty. Lisabonsk smlouva navc nov zavd v l. 50 Smlouvy o EU monost vystou-
pen z tto organizace. Me k nmu dojt dohodou vystupujcho sttu s Radou jako
reprezentantem lenskch stt (tedy nikoliv s Komis jako reprezentantem zjm sa-
motn Unie) a nedojde-li k dohod, ze smlouvy samotn vyplv vpovdn lhta pro
23 Srov. nap. Favoreu, L., Philip, L, Les grandes dcisions du Conseil constitutionnel, Paris 1991, str. 331
an.
24 Nlez stavn rady . 92-308 DC z 9. dubna 1992.
25 Nlez stavn rady . 92-312 DC z 2. z 1992.
16
stt vystupujc. I zpsob ukonen lenstv se jev jako typick pro mezinrodn orga-
nizaci, nikoliv pro soudob federativn stt, a svrchovanost lenskch zem je touto
monost naopak poslena. Uveden argumenty jsou dalm dkazem toho, e Lisa-
bonsk smlouva nepromuje vrazn charakter EU a e nezakld monost, aby Unie
pijmala opaten nad rmec unijnch kompetenc, tedy mimo rozsah penesen pra-
vomoc podle l. 10a odst. 1 stavy.26
Pojet Evropsk unie jako nadsttnho spoleenstv sui generis, vyvolv v teorii
i v praxi mnoh rozpaky: jestlie nevme, kam uritou entitu zaadit, nazveme ji pro-
st entitou sui generis. Je ovem pravda, e nejnovj teoretick studie o federalis-
mu Evropskou unii zaazuj do speciln, tko definovateln kategorie.27
Ve shora zmnnm nlezu o sluitelnosti nkterch st Lisabonsk smlouvy
s stavou R se n stavn soud sna vystihnout dvody, kter dnes vedou k vyme-
zovn Evropsk unie jako spoleenstv sui generis. Na globln scnu, k stav-
n soud, ji nen mon hledt pouze jako na svt izolovanch stt. Veobecn se m
za to, e stt a jeho suverenita prodlvaj promnu a e dn stt ji nen tak jednot-
nou oddlenou organizac, jak pedpokldaly klasick teorie v minulosti. V globlnm
mtku vznik mezinrodn politick systm, kter postrd institucionalizovn pravidla
vlastnho sebezen, jakmi dosud disponoval mezinrodn systm tvoen suvernn-
mi stty. Je bytostnm zjmem integrujc se evropsk civilizace vystupovat v globln
souti jako vznamn a respektovan sla. Zmnn procesy zcela jasn demonstruj,
e i suvernn legitimn moc sttu mus nutn sledovat probhajc vvojov tendence
a snait se jim piblit, porozumt jim a postupn poddit tento spontnn proces glo-
balizace postrdajc hierarchick uspodn du demokratick legitimity.28
Oslabovn demokratickho deficitu tvorby sekundrnch norem evropskho prva
je vydvno za velkou pednost institucionln reformy, o n se nespn pokusila u
Smlouva o stav pro Evropu a kterou jet prohlubuje Lisabonsk smlouva. Posle-
n lohy volench zstupc lidu na evropsk normotvorb nicmn pibliuje Evrop-
skou unii k jej federalizaci. Nemaj tedy urit pravdu ti, kdo v Evropsk unii u nyn
vid federativn tvar. Tak daleko ani tak hluboko demokratick deficit tvorby evrop-
skho prva vykoenn nebyl. Na druh stran si lze do budoucna jen obtn pedsta-
vit proces opan. Evropsk prvo zasahuje m dle tm vce prvnch odvtv. Vet-
n tch, kter jsou v nrodnch prvnch dech pokldna za rudimentrn, kupkladu
obansk prvo nebo trestn prvo. Harmonizaci takovch odvtv normami EU, pij-
manmi pouze zstupci exekutivy si lze do budoucna pedstavit jen obtn. Proto ne-
o zaloen Evropskho spoleenstv s stavnm podkem ze dne 26. listopadu 2008, 446/2008 Sb.
27 Napklad studie University of Michigan, Ann Arbor, zpracovan pod vedenm profesor Daniela Hal-
berstama a Mathiase Reimanna. Podrobnji viz Pauknerov, M., turma, P., Tomek, M., Zprva o T-
matickm kongresu Mezinrodn akademie srovnvacho prva Vliv unifikovanho prva na nrodn
prvo: limity a monosti, Mexico City, Mexiko, 13.15. 11. 2008, Prvnk 2009, . 4.
o zaloen Evropskho spoleenstv s stavnm podkem ze dne 26. listopadu 2008, 446/2008 Sb. a tam
uveden odkaz na Woodward, R., An ation not a nation: the globalization of world politics. In Mi-
chie, J. (ed.), The Handbook of globalization, Edward Elgar Publishing Limited, Cheltenham, UK, 2003,
s. 311316.
17
oekvm, e ratifikace Lisabonsk smlouvy uin konec diskusm o vztahu demokra-
tickho deficitu a federalizace EU. Ba naopak. Tato diskuse je na samm potku.
Demokratick deficit byl po posledn reform EU v duchu Lisabonsk smlouvy
upraven, mono ci i zmrnn. Pesto je v evropsk prvotvorb ptomen a bude v n
ptomen do t doby, dokud se Evropsk unie nestane federativnm sttem. Tato vize
nen pokldna za veobecn pravdpodobnou. Dleitm protimluvem vize federali-
zovan Evropy a nedeficitn demokracie je napklad podle nmeckho Spolkovho
stavnho soudu paradoxn prv obansk prvek, kter je bn povaovn za hy-
batele unijnch demokratizanch reforem. Podle nmeckho Spolkovho stavnho
soudu je sttn svazek, ili Evropsk unie, pevnm a trvalm svazkem suvernnch
stt a vykonv na smluvnm zklad veejnou moc, kter podlhaj jednotliv stty
a nrody, tedy sttn oban lenskch stt, kte zstvaj nositeli demokratick le-
gitimace.29 Protoe Evropsk unie nen sttem, neme mt suvernn nrod, take ani
Evropsk parlament by podle takov teorie nemohl odret vli evropskho lidu,
kter vlastn ve skutenosti neexistuje. Demokratickou volbu odrej nrodn parla-
menty, kter ovem vi evropskmu prvu pln spe pomocnou lohu. Jakkoliv byla
znnm Lisabonsk smlouvy zeslena. Tm by bylo mon odvodnit nedostaten
vztah Evropskho parlamentu k prvotvornmu procesu, kter neme zcela odpov-
dat situaci sttu, jm EU nen a ani nem ambice jm bt. Evropsk parlament jako
zastupitelsk orgn evropskho lidu je podle Spolkovho stavnho soudu nadn-
rodn entitou vytvoenou na zklad specifickch zsad zastupitelsk demokracie a ne-
me tud odret volebn prva oban stejnm zpsobem, jako ve vnitrosttnm
mtku.30
Mra zastupitelsk demokracie me bt rozhodn povaovna na rozliovac znak
mezinrodn organizace od spoleenstv sui generis, typu Evropsk unie. V tzv. Li-
sabonskm nlezu naeho stavnho soudu z roku 200931 se museli et stavn
soudci v tomto ohledu vypodat s nmitkou navrhovatel vi dikci l. 10 Smlouvy
o EU, podle jeho odst. 1 je fungovn Unie je zaloeno na zastupitelsk demokra-
cii. Podle navrhovatele Evropsk unie, m-li zstat mezinrodn organizac, nem-
e bt zaloena na zastupitelsk demokracii. Zaloena mus zstat i nadle na svrcho-
van rovnosti svch lenskch stt a zastupitelsk demokracie mus zstat pouze
jejm nezbytnm a souasn luxusnm doplkem. Navrhovatel tvrd, e pokud by
byla zastupitelsk demokracie zkladem EU, znamenalo by to, e EU je sama sttem,
a to by odporovalo principu, e esk republika sm penst na mezinrodn organi-
zaci nebo instituci jen nkter pravomoci svch orgn, ale nikoli svou svrchovanost
samu. stavn soud v tomto smru ve svm nlezu konstatoval, e pokud toti toto
ustanoven l. 10 SEU stanov, e je ,fungovn Unie zaloeno na zastupitelsk demo-
kracii, nemysl se tm, e by mly naplnn tohoto principu zajiovat vlun procesy
na evropsk rovni. Uveden ustanoven m jak na procesy evropsk, tak na vnitro-
29 BVerfGE 2. BvE 2/08 (Lisabon, Leitsatz 1).

30 BVerfGE 2. BvE 2/08 (Lisabon, Rdnr. 271).
31 Nlez stavnho soudu R Pl. S 29/09 ve vci nvrhu navrhovatele skupiny sentor Sentu Parla-
mentu esk republiky na posouzen souladu Lisabonsk smlouvy pozmujc Smlouvu o Evropsk
unii a Smlouvu o zaloen Evropskho spoleenstv s stavnm podkem ze dne 27. jna 2009.
18
sttn rovni, nikoliv pouze na Evropsk parlament. Obdobn ostatn judikoval i n-
meck Spolkov stavn soud.
Vymezit teze, e Evropsk unie se bl federativnmu sttu pmo mrn osla-
bovn demokratickho deficitu svho prvotvornho procesu, je ve svtle nedvn
judikatury Evropskho soudnho dvora ponkud zjednoduen. Napklad stanovis-
ko generlnho advokta Poiarese Madury vci Komise v. Parlament a Rada,32
C-411/06, uvd, e demokracie m, zejmna ve Spoleenstv, nkolik podob. Na
rovni Spoleenstv m demokratick legitimita hlavn dva zdroje: bu je zajitn
v rmci Rady, kde vychz z evropskch nrod skrze postoje pijat jejich pslu-
nmi vldami, pod kontrolou nrodnch parlament, nebo je zajitn Parlamentem,
co je evropsk orgn s pmou reprezentac, a Komis, kter je tomuto orgnu pmo
odpovdn. Pm demokratick reprezentace je nepoprateln relevantn mtko
evropsk demokracie, ale nen jedin. Evropsk demokracie rovn zahrnuje zejm-
na citlivou rovnovhu mezi nrodnm a evropskm rozmrem demokracie, ani by
jeden nezbytn pevaoval nad druhm. Proto Parlament nem v zkonodrnm pro-
cesu stejnou pravomoc jako nrodn parlamenty, a akoli by bylo mon obhajovat
zven jeho pravomoc, je ponechno na evropskch nrodech, aby rozhodly samy
skrze revizi smluv. asem se vyvinula rovnovha mezi pravomocemi svenmi Par-
lamentu a dalm orgnm, kter je dle vle evropskch nrod vyjdena rznmi
normativnmi postupy a reflektuje rovnovhu mezi nrodnmi a evropskmi pro-
stedky opravujcmi k vkonu moci na evropsk rovni. Pijet obecnho principu
upednostovn prvnho zkladu, kter maximalizuje ast Parlamentu na rozho-
dovacm procesu, by zmnilo demokratickou i institucionln rovnovhu stanovenou
ve Smlouv. Tato analza vede v praxi k zkazu soubhu prvnch zklad. Jinmi
slovy, bu oba prvn zklady stanovuj stejn rozhodovac proces a vada tkajc se
prvnho zkladu by, krom monho vlivu na rozdlen pravomoc mezi Komis
a lenskmi stty, znamenala vadu ist formln, a tedy irelevantn, anebo kad
z nich stanov jin normativn postup, piem tyto postupy jsou z ve uvedench
dvod naprosto nesluiteln a jejich soubh tedy nen mon. Proto ani n stav-
n soud ve sv judikatue, zejmna ke sluitelnosti Lisabonsk smlouvy s eskm
stavnm podkem R, nepehl postaven nrodnch parlament v rozhodovacch
procesech EU. Lisabonsk smlouva toto jejich postaven posiluje, m nepochybn
vyvauje demokratick principy evropskch rozhodovacch proces ve prospch
lenskch stt. Podle naeho stavnho soudu se demokratick procesy na unijn
a vnitrosttn rovni vzjemn dopluj a podmiuj. Princip zastupitelsk demo-
kracie je jednm z bnch princip organizace vtch entit jak mezisttnho typu,
tak organizac nesttnch. Existence prvk zastupitelsk demokracie na unijn rov-
ni nevyluuje realizaci tch prvk pedvdanch stavnm podkem esk repub-
liky. 33
32 Rozhodnut Evropskho soudnho dvora ve vci C-411/06 Komise v. Rada a Parlament ze dne 8. z
2009.
33 Nlez stavnho soudu R Pl. S 29/09 ve vci nvrhu navrhovatele skupiny sentor Sentu Parla-
mentu esk republiky na posouzen souladu Lisabonsk smlouvy pozmujc Smlouvu o Evropsk
unii a Smlouvu o zaloen Evropskho spoleenstv s stavnm podkem ze dne 27. jna 2009.
19
Jestlie tedy Evropsk unie byla vcekrt oznaena jako spoleenstv sui generis,
pak je patrn teoreticky sprvn, e ani mru demokratinosti rozhodovacch proces
EU nepomujeme tradinmi kategoriemi. Mezi kategorie parlamentnho a exekutiv-
nho rozhodovn nm toti vstupuje protiklad rozhodovn na unijn rovni a rozho-
dovn na rovni nrodn Lpe eeno protiklad rozhodovac innosti Evropskho par-
lamentu a parlament lenskch stt. Lisabonsk smlouva vnesla mezi vyjmenovan
protiklady nov prvky a a praxe nm uke, do jak mry tyto prvky demokratick
deficit evropskch rozhodovacch proces ovlivn.34
LISBON TREATY AS A CONTRIBUTION FOR ATTENUATION

OF DEMOCRATIC DEFICIT IN THE EU
Summary
Lisbon Treaty brought up new competencies for the European Parliament as well as for
national Parliaments of Member States. Such an approach is generally considered to be a decisive step for
attenuation of democratic deficit in EU decisive procedures.
European Union has been for a long time classified as a deficit democracy due to supremacy of
executive decisions over parliamentary procedures. Nevertheless these phenomena have been indicated as
a proof that the EU was not a federal superstate but an international organisation sui generis. The new
theoretical analysis including case-law of the European Court of Justice as well as of the Czech
Constitutional Court show that a European democratic equilibrium consiss also of the decision procedures
of national Parliament. Not only European Union but also its democratic deficit is thus a unit sui generis.
Klov slova: Lisabonsk smlouva, Evropsk parlament, Evropsk soudn dvr, nrodn parlamenty, de-
mokratick procesy
Key words: Lisbon Treaty, European parliament, European Court of Justice, national Parliaments, demo-
cratic procedures
34 Tomek, M., Lisabonsk smlouva pedmluva, ad vldy esk republiky, Praha 2009.
20
PRAMENY PRVA EU
VE SVTLE LISABONSK SMLOUVY
RICHARD KRL
VODEM
Lisabonsk smlouva (dle t LS)1 vn do problematiky pramen

prva Evropsk unie ( dle jen EU) celou adu novch aspekt a vc. elem ln-
ku je tyto novinky nastnit, utdit a provst jejich prvotn analzu. lnek se v tto
souvislosti bude konkrtn zabvat:
a) dopady zruen tpilov struktury EU na systm pramen prva EU,
b) zalennm Listiny zkladnch prv EU do primrnho prva EU,
c) zmnami v typologii prvnch akt EU,
d) zmnami v legislativnm procesu EU,
e) ir aktivn legitimac jednotlivc k napadn prvnch akt EU alobou na neplat-
nost u Soudnho dvora EU (dle jen ESD).
DOPADY ZRUEN TPILOV STRUKTURY EU

NA SYSTM PRAMEN PRVA EU
Lisabonsk smlouva jak znmo pinesla zruen dosavadn tpilov

struktury EU. Do nov jednopilov EU zfzovaly dosavadn I. pil EU (s vjim-
kou Euratomu),2 tj. komunitrn pil bez Euratomu, dosavadn II. pil EU, tj. Spole-
n zahranin a bezpenostn politika, jako i dosavadn III. pil EU, tj. Policejn a jus-
tin spoluprce v trestnch vcech.
Dky zruen tpilov struktury EU tud odpad hlavn dvod pro dosavadn le-
nn pramen prva EU na prameny prva I. pile (tj. prva komunitrnho/ES) pra-
meny prva II. pile a prameny prva III. pile. Nov lze proto hovoit o novm jed-
notnm systmu pramen prva EU, kter v mnohm vychz z dosavadnho systmu
pramen prva ES. Vzhledem k tomu vak, e, jak zmnno, byl Euratom vylenn
1 edn vstnk EU C 306/1 z 17. 12. 2007.

2 Do nov jednopilov EU pelo z komunitrnho pile pouze Evropsk spoleenstv (ES), kter vak
fz s ostatnmi pili zaniklo a jeho prvn nstupkyn se stala EU (srov. l. 1 SEU). Euratom do nov
EU nepeel a byl tak z n vylenn.
21
z EU, je i nadle mono hovoit o pramenech komunitrnho prva, ale formln
sprvn pouze tehdy maj-li se na mysli prameny prva Euratomu.
Osud dosavadnch, a to sekundrnch pramen prva II. a III. pile e hlava VII.
Protokolu . 36 o pechodnch ustanovench. Tyto prameny i jejich dosavadn prvn
inky zstvaj zachovny a to, a do jejich zruen , zniku i zmny podle SEU i
SFEU.3 Po pechodnou dobu, tj. ne dojde k zruen, zniku i zmn sekundrnch
pramen prva pvodnho II. a III. pile EU, tak vedle sebe budou koexistovat nov
(jednotn) systm sekundrnch pramen prva EU a dosavadn systmy sekundrnch
pramen prva II. a III. pile. Specifick ptilet pechodn obdob nicmn plat pro
prvn akty III. pile. Pokud nedojde ke zruen i zmn tchto akt v tto lht, tak
okamikem uplynut tto lhty Komise nov zsk pravomoc alovat lensk stty pro
poruen tchto akt a ESD zsk plnou pravomoc k jejich vkladu a pezkumu jejich
platnosti.4
Ve uveden lze konkrtnji ilustrovat na osudu rmcovch rozhodnut EU, tj.
akt dosavadnho III. pile. Nov ji nebudou pijmna dn rmcov rozhodnut
EU, je by upravovala problematiku policejn a justin spoluprce v trestnch v-
cech. Msto nich budou pijmny smrnice EU, ppadn obecn zvazn rozhod-
nut EU. Dosavadn rmcov rozhodnut a jejich prvn inky (tj. nap. i nemonost
jejich pmho inku) budou ale zachovna, a to do t doby ne budou smrnicemi
i jinak zruena i zmnna. V ppad vak, e nedojde ke zruen i zmn dosa-
vadnch rmcovch rozhodnut do pti let od vstupu LS v platnost, tak okamikem
uplynut tto lhty Komise nov zsk pravomoc alovat lensk stty pro poruen
rmcovch rozhodnut a ESD zsk plnou pravomoc k jejich vkladu a pezkumu
jejich platnosti.
ZALENN LISTINY ZKLADNCH PRV EU

DO PRIMRNHO PRVA EU
Listina zkladnch prv EU zskv na zklad l. 6 odst. 1 SEU stejnou

prvn slu jako SEU a SFEU. Dky LS tedy Listina zkladnch prv EU nejen zsk-
v prvn zvazn charakter, ale dochz i k jejmu vyzdvien na rove primrnho
prva EU. Listina se tak stala jednm z pramen primrnho prva EU.
Dky Protokolu . 305 je vak tato Listina uplatovna v Polsku a Velk Britnii
v ponkud omezenjm rozsahu. Po proveden pslun formln prvn zmny
v Protokolu, kter byla v politick rovin odsouhlasena na zasedn Evropsk rady
v jnu 2009, bude Listina v omezenjm rozsahu uplatovna i v R. Je proto na
mst zabvat se tm v jakm rozsahu Protokol omezuje uplatovn Listiny v tchto
tech zemch.
3 Konsolidovan znn Smlouvy o EU (SEU) a Smlouvy o fungovn EU (SFEU) bylo uveejnno v ed-
nm vstnku EU C 115 z 9. 5. 2008.
4 Srov. l. 10 odst. 1 Protokolu o pechodnch ustanovench.
5 Protokol o uplatovn Listiny zkladnch prv EU v Polsku a ve Spojenm krlovstv.
22
Protokol obsahuje pouh dva lnky.6 Z tchto dvou lnk podle mne vyplv n-
sledujc.
Za prv, lnek 1. odst. 1 neomezuje uplatovn Listiny v dotynch tech zemch
nad rmec omezenosti jejho uplatovn v ostatnch lenskch zemch EU.7 lnek 1.
odst. 1 podle mne pouze potvrzuje, e Listina me mt pm vnitrosttn vlukov i-
nek (tj. lze se j vnitrosttn dovolvat za elem dosaen neaplikace vnitrosttnho ped-
pisu) pouze ve vztahu k tm vnitrosttnm pedpism, resp. jejich stem, je provdj
prvo EU (tj. nap. ve vztahu k vnitrosttnm pedpism transponujcm smrnice EU).
Za druh lnek 1. odst. 2 na rozdl od l. 1. odst. 1 omezuje uplatovn Listiny
v dotynch tech zemch nad rmec omezenosti jejho uplatovn v ostatnch len-
skch zemch. Konkrtn tento lnek pouze onm tem zemm zaruuje (ostatn zem
tuto zruku nemaj), e prva zakotven v hlav IV. Listiny (tj. zejmna sociln prva)
nejsou vnitrosttn soudn pmo vymahateln. Tento lnek tedy v onch tech ze-
mch omezuje vnitrosttn aplikovatelnost hlavy IV. Listiny, pesnji eeno pedem
vyluuje pm vnitrosttn (substitun) inek tto hlavy.
Za tet, lnek 2. lze podle mne chpat tak, e obdobn jako l. 1. odst. 2 omezuje
uplatovn Listiny v dotynch tech zemch nad rmec omezenosti jejho uplato-
vn v ostatnch lenskch zemch. Konkrtn tento lnek pouze onm tem zemm
zaruuje (ostatn zem tuto zruku nemaj), e pokud jde o ustanoven Listiny, je od-
kazuj na vnitrosttn pedpisy a zvyklosti, tak na dotyn zem se tato ustanoven
vztahuj pouze v tom rozsahu, v jakm jsou prva nebo zsady obsaen v takovch-
to ustanovench Listiny uznvny v jejich vnitrosttnch pedpisech nebo zvyklostech.
lnek 2 tedy pln nechv na dotynch tech zemch to, v jakm rozsahu budou ak-
ceptovat prva a svobody obsaen v tch ustanovench Listiny, je odkazuj na vni-
trosttn pedpisy i zvyklosti. Toto s sebou logicky nese nemonost jakhokoliv p-
mho inku tchto ustanoven Listiny v dotench tech zemch.
Shrnout k Protokolu . 30 tud lze, e pro dotyn ti zem pedstavuje jaksi
obrann tt, tedy jakousi pojistku pro ppad, e by se Soudn dvr EU vydal cestou
extenzivnho vkladu Listiny a zejmna cestou extenzivnho vkladu jejch pmch
vnitrosttnch ink.8
6 lnek 1 zn:
1. Listina neroziuje monost Soudnho dvora Evropsk unie ani jakhokoliv soudu Polska i Spoje-
nho krlovstv shledat, e prvn a sprvn pedpisy, zvyklosti nebo postupy Polska i Spojenho kr-
lovstv nejsou v souladu se zkladnmi prvy, svobodami nebo zsadami, kter Listina potvrzuje.
2. Zejmna, a aby se pedelo jakkoliv pochybnosti, nic v hlav IV Listiny nezakld soudn vymaha-
teln prva platn v Polsku i ve Spojenm krlovstv, pokud tato prva nejsou stanovena ve vnitrostt-
nm prvu Polska i Spojenho krlovstv.
lnek 2 zn:
Tam, kde ustanoven Listiny odkazuje na vnitrosttn prvn pedpisy a zvyklosti, vztahuje se toto usta-
noven na Polsko i Spojen krlovstv pouze v tom rozsahu, v jakm jsou prva nebo zsady v doty-
nm ustanoven obsaen uznvny v prvnch pedpisech nebo zvyklostech Polska i Spojenho kr-
lovstv.
7 Stejnho nzoru je i Craig, P., The Treaty of Lisbon: Process, architecture and substance, European Law
Review 2/2008, s. 137.
8 Obava, e by se ESD touto cestou mohl vydat nen pln neopodstatnn, a to zejmna ve svtle jeho
velmi diskutabilnho rozsudku ve vci Mangold. Vc C-144/04, SbSD I 2006, s. 9981. Podrobnji
k Listin a Protokolu . 30 turma P., Lisabonsk smlouva a zvaznost Listiny zkladnch prv EU pro
eskou republiku vzhledem k tzv. vjimce (opt-out), Prvn rozhledy 6/2010, s. 191.
23
ZMNY V TYPOLOGII PRVNCH AKT EU
LS do systmu prvnch akt EU nepin ani zdaleka tak radikln zm-

ny jak pedpokldala ztroskotal Smlouva o stav pro Evropu9 (dle jen SE).
Jak znmo SE pedpokldala nahrazen legislativnch smrnic evropskmi rmcov-
mi zkony a legislativnch nazen evropskmi zkony. Nelegislativn smrnice i na-
zen ES pak mly bt nahrazeny evropskmi nazenmi v penesen pravomoci nebo
evropskmi provdcmi nazenmi.10
LS setrvala u dosavadnho zkladnho lenn zvaznch prvnch akt ES na
nazen, smrnice a rozhodnut. Zvaznmi prvnmi akty EU zstaly tud na-
zen, smrnice a rozhodnut. Neznamen to vak, e by LS do typologie prvnch
akt EU nepinesla dn zmny. Do tto typologie pinesla LS nsledujc dv
zmny.
Za prv, LS piznv charakter obecn zvaznho prvnho aktu i rozhodnutm, a to
v tch ppadech, kdy v nich nejsou uvedeni konkrtn adresti. Doposavad mla roz-
hodnut pouze charakter individuln zvaznho prvnho aktu, tj. aktu zvaznho
pouze pro ty, kterm je akt uren.11 Dky LS me vak rozhodnut EU bt nov nejen
individuln zvazn prvn akt, ale i obecn zvazn prvn akt.
Z textu lnku 288 SFEU lze pitom vydedukovat urit vymezen se obecn z-
vaznch rozhodnut EU oproti smrnicm a nazenm EU. Takovto rozhodnut odli-
uje od smrnic to, e jsou zvazn v celm rozsahu, nikoliv tedy pouze co do vsled-
ku, jeho m bt dosaeno. Od nazen pak obecn zvazn rozhodnut odliuje to, e
nejsou v lenskch sttech pmo aplikovateln.
Za druh LS pin vnitn lenn nazen, smrnic a rozhodnut na legislativn
a nelegislativn. Je sice pravda, e toto vnitn lenn nen pln novinkou, nebo vy-
plvalo ji z komitologickho rozhodnut ES.12 LS vak tomuto lenn dodala na jed-
noznanosti a zakotvila ho v primrnm prvu EU.
Legislativn akty podle LS jsou ty nazen, smrnice, i rozhodnut, kter byly pi-
jaty bu dnm, nebo zvltnm legislativnm postupem.
V rmci dnho legislativnho postupu popsanho v l. 294 LS jsou legislativn
akty pijmny spolen Evropskm parlamentem a Radou, a to a na vjimky na
nvrh Komise. dn legislativn postup vychz z dosavadnho spolurozhodovacho
postupu, jen byl upraven v l. 251 SES. V rmci zvltnho legislativnho postupu
jsou pak legislativn akty pijmny Radou za asti Evropskho parlamentu (dle t
EP) nebo EP za asti Rady.13
Vechny nazen, smrnice, i rozhodnut, kter nebyly pijaty dnm i zvltnm
legislativnm postupem jsou nelegislativnmi prvnmi akty EU. Hlavnmi subtypy ne-
legislativnm prvnch akt jsou podle LS:
9 Uedn vstnk EU C 310 z 16. 12. 2004.

10 Ble k tto reklasifikaci Craig, P., The Hierarchy of Norms ve sbornku EU Law for the Twenty-First
Century, editor Tridimas Takis, Hart Publishing, 2004, s. 76.
11 Srov. l. 249 Smlouvy ES.
12 Rozhodnut Rady 1999/468/ES, ve znn rozhodnut Rady 2006/512/ES.
13 Srov. l. 289 odst. 2 SFEU.
24
a) akty pijat Komis v penesen pravomoci, tj. tzv. delegovan nelegislativn akty,
b) provdc akty.
a) Delegovan smrnice, nazen i rozhodnut mus ve svm nzvu obsahovat
slova v penesen pravomoci. Delegovan nelegislativn akty maj na rozdl od pro-
vdcch akt vdy obecnou psobnost. Mohou bt pijmny jen Komis a na rozdl
od provdcch akt neslou jen k pouhmu proveden legislativnch akt, ale k dopl-
nn i zmn jejich nepodstatnch prvk (nap. ploh). Komise me pijmout dele-
govan prvn akt pouze tehdy jestlie tuto pravomoc na ni vslovn deleguje legisla-
tivn akt. V legislativnm aktu pitom mus bt vymezeny cle, obsah, rozsah a doba
trvn delegace pravomoci na Komisi, tj. vcn a asov meze delegace.
V legislativnch aktech mus t bt vslovn uvedeno, jakmi podmnkami je pod-
mnno penesen pravomoci na Komisi. Tyto podmnky mohou bt dvojho typu
a mohou, ale nemus bt stanoveny kumulativn.14 Za prv, penesen pravomoci me
bt podmnno tm, e toto penesen me bt ze strany Rady i Evropskho parla-
mentu zrueno. Za druh, penesen pravomoci me bt podmnno tm, e delegova-
n akt me vstoupit v platnost a tehdy jestli k nmu ve lht stanoven legislativnm
aktem (zpravidla 3 msce) nevyslov Evropsk parlament nebo Rada dn nmitky,
a to Evropsk parlament vtinou svch len a Rada kvalifikovanou vtinou.
Delegovan akty EU jsou jakmsi nstupcem prvnch akt ES pijmanch regu-
lativnm postupem s kontrolou podle pslunho komitologickho rozhodnut Rady.15
Rozdl je vak v tom, e zatmco kontrolu delegovanch akt provd pmo Rada
a/nebo Evropsk parlament bez rozhodovac ingerence komitologickch vbor,16 tak
kontrolu prvnch akt ES pijmanch regulativnm postupem s kontrolou provdly
Rada i Evropsk parlament a po rozhodovac ingerenci komitologickho vboru.
Legislativn technick podrobnosti k delegovanm aktm EU, tj. zejmna podrob-
nosti k postupu pi jejich pijmn jsou obsaeny ve Sdlen Komise Evropskmu par-
lamentu a Rad k provdn l. 290 SFEU.17
b) Provdc smrnice, nazen i rozhodnut EU mus ve svm nzvu obsahovat
slovo provdc. Na rozdl od delegovanch akt EU mohou mt provdc akty EU
nejen obecnou, ale (v ppad provdcch rozhodnut) i individuln psobnost.18 Pij-
mout provdc akty, krom Komise, me i Rada a to ve zvltnch nleit odvod-
nnch ppadech a v ppadech uvedench v l. 24 a 26 SEU.
Pijmout provdc akty EU lze pouze na zklad provdcho zmocnn v prvn
zvaznch aktech EU k jejich proveden jsou nezbytn jednotn podmnky.19
Provdc akty EU jsou jakmsi nstupcem prvnch akt ES, kter byly pijmny
podle pslunho komitologickho rozhodnut Rady20 bu poradnm, dcm nebo re-
14 Srov. l. 5.1. Sdlen Komise Evropskmu parlamentu a Rad k provdn l. 290 SFEU. KOM (2009)
673 v konenm znn.
15 Srov. l. 5a rozhodnut Rady 1999/468/ES, ve znn rozhodnut Rady 2006/512/ES tzv. komitologick
rozhodnut.
16 Ingerence komitologickch vbor zstv pouze poradn. Srov. l. 4.2. Sdlen Komise supra pozn. 14.
17 KOM (2009) 673 v konenm znn.
18 Srov. l. 2.2. Sdlen Komise supra pozn. 14.
19 Srov. l. 291 odst. 2 SFEU.
20 Supra pozn. 15.
25
gulativnm postupem. Rozdl je vak v tom, e zatmco podle zmiovanho komitolo-
gickho rozhodnut byly do kontroly Komise pi vkonu jejch provdcch pravomo-
c zapojeny nejen komitologick vbory, ale i Rada a/i Evropsk parlament, tak podle
SFEU by do tto kontroly mly bt zapojeny pouze lensk stty prostednictvm p-
slunch komitologickch vbor. Podrobn pravidla pijmn provdcch akt EU
Komis a zpsoby kontroly tchto akt ze strany lenskch stt prostednictvm ko-
mitologickch vbor by mly bt podle l. 293 SFEU pedmtem pravy speciln-
ho komitologickho nazen, na jeho pijet se v souasnosti intenzivn pracuje.21
ZMNY V LEGISLATIVNM PROCESU EU
LS pin celou adu zmn do legislativnho procesu EU, tj. do procesu

pijmn legislativnch akt EU.22 Tyto zmny smuj pedevm ke zven efektivi-
ty, transparentnosti a demokratinosti legislativnho procesu v EU. Z velkho mno-
stv tchto zmn je mono upozornit zejmna na:
1. nov lenn legislativnch postup EU na dn a zvltn.23 LS mrn upravila p-
vodn spolurozhodovac legislativn postup,24 a dala mu statut dnho legislativn-
ho postup.25 Zvltnm legislativnm postupem se v prv ad stal pvodn konzul-
tan legislativn postup;
2. vrazn poslen lohy Evropskho parlamentu v legislativnm procesu EU. Evrop-
sk parlament se stal v zsad rovnocennm legislativnm partnerem Rady, nebo
pevn vtina legislativnch akt EU by mla bt pijmna dnm legislativnm
postupem, tj. spolen Evropskm parlamentem a Radou;26
3. omezen potu ppad, kdy je k pijet legislativnho aktu EU poteba jednomysl-
nosti v Rad.27 LS dky tomu posiluje supranacionln charakter legislativnho pro-
cesu v EU;
4. nov vymezen kvalifikovan vtiny v Rad, je se zane uplatovat od 1. 11. 2014;28
5. vslovn zakotven veejnosti zasedn Rady, pokud je projednvn nvrh legisla-
tivnho aktu a hlasuje se o nm;29
6. poslen lohy vnitrosttnch parlament v legislativnm procesu EU;30
7. zaveden institutu obansk iniciativy.31
Z ve uvedench zmn se podrobnji zamm na dv posledn.32
21 Srov. pslun nvrh tohoto nazen ze strany Komise z 11.3.2010 KOM (2010) 83 final.
22 Pokud jde o zmny, kter LS pin do procesu pijmn nelegislativnch prvnch akt EU viz ve ka-
pitola o zmnch v typologii prvnch akt EU.
23 Srov. l. 289 SFEU.
24 Srov. l. 251 Smlouvy ES.
26 Srov. l. 289 a 294 SFEU.
27 Srov. nap. l. 91 SFEU a l. 71 odst. 2 Smlouvy ES.
29 Srov. l. 16 odst. 7 SEU.
30 Srov. l. 6 a 8 Protokolu o pouvn zsad subsidiarity a proporcionality.
32 Ble k prvnm pti zmnm nap. Lisabonsk smlouva, Co novho by mla pinst?, Parlamentn insti-
tut, 2008.
26
A. POSLEN LOHY VNITROSTTNCH PARLAMENT
V LEGISLATIVNM PROCESU EU
LS vrazn posiluje lohu vnitrosttnch parlament lenskch stt EU

v legislativnm procesu EU, tj. v procesu pijmn legislativnch akt EU. Podle l. 12
SEU a Protokolu (. 2) o pouvn zsad subsidiarity a proporcionality zajiuj vni-
trosttn parlamenty dodrovn zsady subsidiarity pi pijmn legislativnch akt
EU. Nrodn parlamenty zajiuj dodrovn tto zsady pomoc dvou typ kontrol-
nch mechanism. Prvn je kontroln mechanismus ex ante a druh ex post.
Ex ante kontroln mechanismus je zaloen na tom, e vechny nvrhy legislativnch
akt EU jsou vnitrosttnm parlamentm povinn postupovny ke kontrole, z tohoto
hlediska zda neporuuj princip subsidiarity. Pro ely tto kontroly mus tyto nvrhy
obsahovat zevrubn odvodnn, oprajc se jak o kvalitativn, tak je-li to mon
i o kvantitativn daje, umoujc posoudit jejich soulad s principem subsidiarity.33
Ve lht osmi tdn ode dne postoupen nvrhu legislativnho aktu me kad
vnitrosttn parlament nebo kterkoli komora vnitrosttnho parlamentu zaslat pedse-
dm Evropskho parlamentu, Rady a Komise odvodnn stanovisko uvdjc, pro
soud, e dotyn nvrh nen v souladu se zsadou subsidiarity.34
Pi zasln tchto stanovisek jsou jednokomorovm vnitrosttnm parlamentm
pidleny dva hlasy a kad komoe dvoukomorovch vnitrosttnch parlament jeden
hlas. Ke vem zaslanm odvodnnm stanoviskm jsou pslun navrhovatel po-
vinn pihlet.35 Pokud odvodnn stanoviska o nedodren zsady subsidiarity v n-
vrhu legislativnho aktu pedstavuj nejmn jednu tetinu vech hlas pidlench
vnitrosttnm parlamentm, mus bt nvrh pezkoumn ze strany pslunho navr-
hovatele. V ppad nvrhu legislativnho aktu tkajcho se oblasti policejn a justi-
n spoluprce v trestnch vcech, sta pak ke vzniku pezkumn povinnosti pouze
jedna tvrtina hlas pidlench nrodnm parlamentm.36
V nvaznosti na proveden pezkoumn pak pslun navrhovatel me nvrh le-
gislativnho aktu zachovat, zmnit nebo sthnout. Svoje rozhodnut o dalm postupu
mus vdy odvodnit.
V ppad vak, e se uplatuje dn legislativn postup, a e odvodnn stano-
viska ohledn nedodren zsady subsidiarity v nvrhu legislativnho aktu pedstavuj
nejmn prostou vtinu hlas pidlench vnitrosttnm parlamentm, tak se uplatn
ponkud modifikovan postup. V tomto ppad, pokud se Komise v nvaznosti na
proveden pezkoumn, navzdory nzoru vnitrosttnch parlament, rozhodne nvrh
legislativnho aktu zachovat, tak svoje odvodnn stanovisko ohledn principu subsi-
diarity spolu s odlinmi stanovisky nrodnch parlament mus pedloit k posouze-
n Rad EU a Evropskmu parlamentu. Ti pak ped ukonenm prvnho ten pslu-
nho nvrhu legislativnho aktu mus posoudit jeho soulad se zsadou subsidiarity.
Pokud se Rada, vtinou 55 % len, nebo Evropsk parlament vtinou odevzdanch
33 Srov. l. 5 Protokolu o pouvn zsad subsidiarity a proporcionality.

35 Srov. l. 7 odst. 1 Protokolu o pouvn zsad subsidiarity a proporcionality.
27
hlas vyslov, e dotyn legislativn nvrh nen v souladu se zsadou subsidiarity,
dojde k zastaven legislativnho procesu.37
Druh, tj. ex post, kontroln mechanismus je zaloen na aktivn legitimaci vnitro-
sttnch parlament podvat k ESD aloby na neplatnost pijatch legislativnch akt
pro poruen zsady subsidiarity.38 Je pitom na jednotlivch lenskch sttech, jak si
uprav zpsob jakm budou podvat tyto aloby jmnem svho vnitrosttnho parla-
mentu i nkter jeho komory. Konkrtn v R je toto upraveno v jednacch dech
obou komor parlamentu R.39
B. ZAVEDEN INSTITUTU OBANSK INICIATIVY
LS v podob institutu obansk iniciativy pin pmou ingerenci jed-

notlivc-oban EU do legislativnho procesu EU. LS ohledn obansk iniciativy sta-
nov, e nejmn jeden milion oban Unie pochzejcch z podstatnho potu len-
skch stt se me ujmout iniciativy a vyzvat Evropskou komisi, aby v rmci svch
pravomoc pedloila vhodn nvrh k otzkm, k nim je podle mnn tchto oban
nezbytn pijet prvnho aktu Unie pro ely proveden Smluv.40 Do jak mry vak
tento institut bude v praxi vyuvn, jak bude mt konkrtn dopad na legislativn pro-
ces v EU a jak procesn i vcn podmnky bude teba splnit pro pedloen obansk
iniciativy vak bude jasnj a po pijet pslunho nazen EU k proveden tohoto
institutu.41
Prvn krok k pijet tohoto nazen ji uinila Komise, kter 31. 3. 2010 zveejnila
nvrh nazen o obansk iniciativ.42 Nvrh upesuje, e podstatn poet lenskch
stt je alespo jedna tetina lenskch stt. Dle nvrh stanov, kolik mus bt mi-
nimln poet podpis v jednotlivch sttech (od 4500 Malta po 72 000 Nmec-
ko, pro esko je stanoven poet 16 500),43 k tomu, aby se dan stt mohl zat po-
tat mezi onu minimln potebnou jednu tetinu lenskch stt.
Z nvrhu nazen nicmn podle mne i a pesplin obava Komise z poten-
cionlnho zneuvn obansk iniciativy. O tom svd jak cel ada formlnch po-
adavk na organiztory i podpisovatele obansk iniciativy,44 tak zejmna to, e
nvrh nazen stav obansk iniciativ do cesty dva filtry.
Prvnm filtrem je nutnost registrace navrhovan obansk iniciativy u Komise.45
Komise pitom me odmtnou registrovat ty iniciativy, kter jsou zjevn v rozporu
s hodnotami EU, jako i ty iniciativy, kter lze rozumn povaovat za nemnn vn,
nebo za zneuvajc. Druhm filtrem je pak pezkum ppustnosti registrovan oban-
sk iniciativy v okamiku, kdy je nashromdno 300 000 podpis z alespo t len-

39 Srov. 119p a s zkona 107/1999 Sb. a 109d a h zkona 90/1995 Sb.
42 COM (2010) 119 final.
43 Srov. plohu I nvrhu nazen.
44 Srov. l. 3 a 5 nvrhu nazen.
45 Srov. l. 4 nvrhu nazen.
28
skch stt.46 Komise m na pezkum ppustnosti registrovan obansk iniciativy
dva msce, s tm, e ppustn jsou pouze ty iniciativy, kter se tkaj otzek k nim
je mono pijmout prvn akt EU pro ely proveden Smluv. Navc navren takov-
hoto prvn aktu mus bt v pravomoci Komise.47
Pot co organiztor ppustn obansk iniciativy nashromd (v maximln
12ti msn lht od registrace) poadovan poet podpis z poadovanho potu
lenskch stt, pedpokld nvrh nazen, e Komise bude tuto iniciativu nejdle po
dobu ty msc zkoumat. Vsledkem tohoto zkoumn by pak mlo bt sdlen Ko-
mise v nm odvodnn uvede, zda na zklad obansk iniciativy pod, i nepod
legislativn nvrh.48 V tto souvislosti je vcelku evidentn, e pokud se v nvrhu na-
zen nic nezmn na monosti Komise nepodat legislativn nvrh poadovan oban-
skou iniciativou, kter spluje veker poadavky, tak spch obansk iniciativy bude
do znan mry v rukou Komise. Jedin tehdy toti, kdy Komise v naprost vtin p-
pad bude na zklad obansk iniciativy podvat legislativn nvrhy, se proke rel-
n smysluplnost, innost a spnost institutu obansk iniciativy.
IR AKTIVN LEGITIMACE JEDNOTLIVC

K PM ALOB NA NEPLATNOST PRVNCH AKT EU
LS vznamn roziuje monost jednotlivc napadnout u ESD prvn

akty EU pmou alobou na neplatnost. Do LS mohli jednotlivci napadnout pmou a-
lobou na neplatnost pouze rozhodnut, kter jim byla urena a dle jen prvn akty,
kter se jich osobn a bezprostedn dotkaly. Podmnka bezprostedn a osobn do-
tenosti byla pitom ze strany ESD vykldna velmi striktn. Konkrtn bezprosted-
n se dotenho jednotlivce tkalo pouze takov nazen ES, kter mlo pm, tj. ani
normativnm provdcm opatenm, ani aplikan sprvn innost nezprostedkova-
n, dopad na jeho prvn postaven.49 Osobn se pak dotenho jednotlivce dotkalo
pouze takov nazen ES, kter na nho dopadalo pro jeho urit osobn vlastnosti
nebo zvltn okolnosti, kter dotenho jednotlivce odliovaly od okruhu ostatnch
osob, a v dsledku toho byl individualizovn stejn jako adrest rozhodnut ES.50
I kdy se svho asu Soud prvnho stupn pokusil podmnku osobn dotenosti vraz-
n zmkit,51 u ESD vak tvrd narazil.52
LS vak nov umouje jednotlivcm napadnout alobou na neplatnost ty prvn
akty EU s obecnou psobnost, kter nevyaduj pijet provdcch opaten, a kter
se dotench jednotlivc bezprostedn dotkaj.53 Odpad tud podmnka osobn do-
tenosti k napaden takovchto prvnch akt EU jednotlivci.

47 Srov. l. 8 odst. 2 nvrhu nazen.
49 Vc C 386/96 P Dreyfus, SbSD I 1998, s. 2309, odst. 43.
50 Vc C 451/98 Antillean Rice Mills, SbSD I 2001, s. 8949, odst. 49.
51 Vc T 177/01, Jgo Quer, SbSD II 2002, s. 2365.
52 Vc C 263/02, Jgo Quer, SbSD I 2004, s. 3425.
29
Na tomto mst je vak na mst upozornit na urit rozdly mezi eskou jazykovou
verz lnku 263 SFEU a verzemi nap. anglickou nebo francouzskou. Zatmco podle
esk jazykov verze mohou jednotlivci alobou na neplatnost snze napadnout prv-
n akty EU s obecnou psobnost, tak podle anglick jazykov verze se jedn o regu-
latory acts a podle francouzsk verze se jedn o actes rglementaire. esk verze tedy
na prvn pohled umouje jednotlivcm napadnout, samozejm za splnn stanove-
nch podmnek, jak legislativn tak nelegislativn akty s obecnou psobnost, tj. jak
legislativn tak nelegislativn nazen. Anglick a francouzsk jazykov verze vak na-
svduj tomu, e jednotlivci mohou alobou na neplatnost napadnout pouze nelegis-
lativn nazen.
A u Lisabonsk smlouva umouje jednotlivcm snze napadnout pouze nelegis-
lativn nazen nebo i ta legislativn (co me samozejm urit pouze ESD) v praxi
to v kadm ppad znamen, e se dotenm jednotlivcm oproti dosavadnmu stavu
vrazn zjednoduuje a zesmyslupluje postup pi napadn zejmna tch nazen
EU, je nevyaduj pijet provdcch opaten. Takovto nazen mohli doten jed-
notlivci dve napadat (s vjimkou ppadu splnn tm nesplniteln podmnky osobn
dotenosti) pouze nepmo, a to a pot, co je poruili, tj. v rmci sanknho zen
navazujcho na jejich poruen ze strany jednotlivc. Nov tud doten jednotlivci
budou moci napadat platnost takovchto nazen (a u pouze nelegislativnch nebo
i legislativnch) bez toho, ani by je nejdve museli poruit.
V souvislosti se zmnami, kter LS pin ve vztahu k ESD, a kter se dotkaj
prvnch akt EU zaslou jet upozornit na zmnu, kter bezesporu povede ke sn-
en potu ppad nedodren transpozinch lht ze strany lenskch stt pi
transpozici legislativnch smrnic EU. Podle l. 260 odst. 3 SFEU toti Komise nov
me ESD navrhnout uloen pokuty lenskmu sttu za nedodren transpozin
lhty (pesnji eeno, za nepijet dnho transpozinho opaten v transpozin
lht) ji v alob pro nesplnn povinnosti vyplvajc ze Smluv. Tedy nikoliv, jak
tomu bylo ped LS, a v navazujc alob pro nesplnn rozsudku, v nm bylo ESD
deklarovno nesplnn povinnosti vyplvajc se Smluv (tj. nesplnn transpozin
povinnosti).
ZVRY
Zmny, kter LS vn do problematiky pramen prva EU lze v zsad

hodnotit pozitivn, a to zejmna z toho dvodu, e tyto zmny:
a) in systm pramen prva EU koherentnj, nebo odpad pilov lenn pra-
men prva EU,
b) zvyuj demokratickou legitimitu procesu pijmn legislativnch akt v EU, a to
zejmna poslenm lohy Evropskho parlamentu a vnitrosttnch parlament len-
skch stt v legislativnm procesu EU,
c) vn do typologie prvnch akt EU jasnj strukturln a hierarchick d, co by
mlo vst k odstrann nkterch dosavadnch problm a komplikac pi interpre-
taci a aplikaci tchto akt ze strany vnitrosttnch aplikanch orgn,
30
d) dvaj jednotlivcm vce monost jak ovlivnit legislativn proces EU, a to jak ex
ante zavedenm institutu obansk iniciativy, tak ex post rozenm jejich aktivn
legitimace k napadn prvnch akt EU pmou alobou na neplatnost u ESD.
THE SOURCES OF EU LAW IN THE LIGHT OF THE LISBON TREATY
Summary
Article deals with the impact of the Lisbon Treaty on the broad area of the sources of EU
Law. In this respect the article analyses the following issues:
a) the impact of the abolition of the pillar structure of the EU on the system of the sources of EU law,
b) elevation of the EU Charter of Fundamental rights to the level of EU primary law,
c) changes in the typology and hierarchy of EU legal acts,
d) changes in the EU legislative procedure,
e) locus standi of the individuals to bring actions for annulment of EU legal acts before ECJ.
On the basis of the analyses of above mentioned issues, the article comes to conclusion that the changes
introduced by the Lisbon Treaty into the broad area of the sources of EU Law could be judged positively.
The point is that these changes:
a) make the system of the sources of EU law more coherent,
b) increase the democratic legitimacy of the EU legislative process,
c) introduce desirable order and hierarchy into the typology of EU legal acts,
d) give individuals increased say in the EU legislative process, especially through the introduction of the
citizens initiative.
Klov slova: Lisabonsk smlouva, prameny prva EU, typologie prvnch akt EU, Listina zkladnch
prv EU, legislativn proces EU, obansk iniciativa EU
Key words: Lisbon Treaty, sources of EU law, typology of EU legal acts, EU Charter of Fundamental rights,
EU legislative process, citizens initiative in the EU
31
VNJ SMLOUVY EU PO LISABONSK SMLOUV

A ESK PRVO
PAVEL SVOBODA
Lisabonsk smlouva po svm vstupu v platnost ovlivnila prvo EU nejen

jevov peslovnm a restrukturalizac ustanoven primrnho prva, ale i obsaho-
v. Zaclenj pohled na problematiku tzv. vnjch smluv nm pak na jedn stran
ukazuje, e do tto oblasti sice Lisabonsk smlouva nepinesla dnou revoluci, nic-
mn proveden novelizace budou vyadovat nejen reakci doktrny na prvn postave-
n vnjch smluv v systmu prva EU obecn, ale i nov promylen vztahu eskho
prva k vnjm smlouvm. Clem tohoto lnku je pispt k vahm o obou tchto ob-
lastech. Pedchzet jim bude obecnj vod do problematiky vnjch smluv.
1. VODEM K PIJMN TZV. VNJCH SMLUV EU

PODLE NOV PRAVY
Pro podek je vhodn pipomenout zkladn prvky postaven vnjch

smluv v systmu prva EU s odkazy na pslun staro/nov ustanoven primrnho
prva.
Vnj smlouvy jsou terminus technicus pro mezinrodn smlouvy, uzavran mezi
EU1 a tetmi stty nebo mezinrodnmi organizacemi, pesnji dvou- i vcestrann
zvazn psemn projev shodn vle podle mezinrodnho prva, jeho jednou smluv-
n stranou je EU, ppadn i jejich lensk stty a souasn nejmn jedna smluvn
strana nen EU nebo jejich lensk stty.
Zkladn prvn prava se nov nachz v l. 3/2 SEU a l. 216-219 SFEU, je
jsou doplnny adou dalch ustanoven vtinou speciln povahy.
V primrnm prvu potkme pro vnj smlouvy oznaen mezinrodn smlouvy
(l. 3/2 SFEU) i dohody (l. 37 SEU, 216 SFEU). Pro mezinrodn i evropsk prvo
je ale formln oznaen mezinrodn smlouvy nerozhodn, dleit je prolnut sou-
hlasnch projev vle kontrahent.2
1 V tto prci budeme odhlet od skutenosti, e soust prva EU je i prvo ESAE.

2 Smlouva je podle l. 2/1(a) VSP 1969/1986 mezinrodn dohoda uzaven mezi stty psemnou
formou, dc se mezinrodnm prvem, sepsan v jedin nebo ve dvou i vce souvisejcch listinch, a
je jej nzev jakkoliv.
33
Hierarchicky vnj smlouvy stoj mezi primrnm a sekundrnm prvem, proto-
e maj pednost ped sekundrnm prvem: to vyplv z l. 216/2 SFEU, podle nho
vnj smlouvy jsou zvazn pro orgny EU. Tato pednost m za nsledek, e (i) se-
kundrn akty je nutno vykldat v co nejvtm monm rozsahu v souladu s uvede-
nmi dohodami,3 (ii) orgn EU neme legln pijmout sekundrn akt, jen by byl
v rozporu s vnj smlouvou, (iii) proto jednostrann sekundrn akt me bt prohl-
en za neplatn z dvodu rozporu s mezinrodnm zvazkem EU,4 (iv) ESD tud
v rmci zen o posudku (l. 218/11 SFEU) logicky me zkoumat soulad nvrhu
vnjch smluv s primrnm prvem, nikoliv sekundrnm. To, e i po vstupu v plat-
nost Lisabonsk smlouvy vnj smlouvy EU zavazuj rovn lensk stty (l. 216/2
SFEU),5 je pekvapiv vzhledem k existenci zvltn mezinrodn prvn subjektivity
EU, odlin od subjektivit lenskch stt. Jedin mon vysvtlen je vle autor pri-
mrnho prva konsolidovat dvru tetch stt v instituce EU. Takov konsolidace je
zapoteb zejmna v asto nepehledn oblasti sdlench pravomoc. Nicmn s touto
otzkou souvis ada dalch otzek: jde jen o zvaznost unijn, anebo i mezinrodn-
prvn? Zakld tato zvaznost i mezinrodn odpovdnost za ppadn poruen vnj-
ch smluv?
Mezi vnjmi smlouvami meme rozeznvat rzn kategorie, z nich pro ely t-
to prce je nejdleitj rozlien vnjch smluv, kde na unijn stran stoj jen EU sa-
ma, od tch, kde vedle EU jsou signati t lensk stty EU tzv. smen smlouvy.
Pokud jde o prvn inky vnjch smluv, ty zavazuj orgny EU i orgny len-
skch stt (l. 216/2 SFEU). Pokud tedy ustanoven vnjch smluv spluje spolen
podmnky pmho inku (jasnost, nepodmnnost), mohou psobit inky ve pro-
spch jednotlivc.6 Je pitom lhostejno, zda takov vnj smlouva, kter sama o sob
je pedevm pramenem mezinrodnho prva veejnho, byla do evropskho prva za-
lenna jako ploha nazen nebo dive i rozhodnut. Podmnkou pmho inku
nen recipron pm inek v prvnm du druh smluvn strany.
ESD chce, aby vnj smlouvy mly pro strany sporu stejn inky ve vech len-
skch sttech.7 ESD vak odmtl pm inek u dohody GATT (1947) z dvodu ne-
splnn ve uvedench podmnek kvli vgnosti ustanoven a nedostatenho syst-
mu een spor.8 I kdy nstupnick Dohoda o WTO dokonalej systm een spor
zavedla, ESD i tak jej pm inek odmt;9 ESD vak uznv, e soulad aktu EU
s pravidly WTO me bt pedmtem jeho soudnho pezkumu, pokud tento akt EU m
provdt specifick ustanoven dohod WTO.10
Pravomoc k uzavrn vnjch smluv je upravena nsledovn. EU je nadna obec-
nou pravomoc k uzavrn vnjch smluv se tetmi zemmi a s pslunmi mezin-
3 C-61/94 Komise v. SRN, bod 52; C-286/02 Bellio, bod 33; C-311/04 Algemene Scheeps, bod 25;
C-447/05 Thomson, bod 30.
4 C-280/93 SRN v. Rada ve vztahu k mluv z Lom.
5 Dve potvrzeno v C-13/00 Komise v. Irsko.
6 12/86 Demirel.
7 104/81 Kupferberg.
8 21-24/72 International Fruit Company.
9 C-53/96 Hermes Interational; C-300/98 Parfumes Christian Dior.
10 C-149/96 Portugalsko v. Rada.
34
rodnmi organizacemi (l. 216/1 SFEU), je ale sama nesta: navc je teba, aby na-
stal jeden z nsledujcch ppad, popsanch ne.
2. ZKLADN ZMNY PRAVY VNJCH SMLUV

V LISABONSK SMLOUV
Jak ji bylo ve eeno, zmny obsaen v Lisabonsk smlouv v ob-

lasti vnjch smluv jsou povahy evolun, nikoliv revolun. Zklady pedchoz pra-
vy byly zachovny, zpesnny, nadto dolo i k dl kodifikaci judikatury ESD. Nen
proto se teba obvat diskontinuity s pedchoz prvn pravou. Zkladn zmny jsou
nsledujc:
2.1 JEDNOTN SUBJEKTIVITA EU
Prvn podstatnou zmnou v Lisabonsk smlouv je konec trojpilov

antick stavby EU: pot, co EU byla vslovn piznna prvn subjektivita (l. 47
SEU, l. 335 SFEU),11 EU se tak stala prvn nstupkyn Evropskho spoleenstv
(l. 1/3 SEU). Ze dvou mezinrodnch subjekt EU a ES se tak stv napt sub-
jekt jedin.
Je teba dodat, e tak jednoduch to zase nen: Evropsk spoleenstv atomov ener-
gie (ESAE) by jeho faktick vznam je minimln zstv nadle samostatnm
subjektem. Zatmco do Lisabonsk smlouvy bylo toto spoleenstv zaleovno do
prvnho pile, nyn bez pilov architektury to mon nen. Nen ani mon tvr-
dit, e ESAE je samostatnou mezinrodn organizac, zaloenou na samostatn smlou-
v, protoe ESAE sdl s EU spolen orgny: kad z pvodnch t zakldacch ko-
munitrnch smluv (SEHS, SESUO, SESAE) zaloila sv orgny; Evropsk parlament
a ESD byly spojeny Smlouvou o spolench institucch (1957), Rada a Komise tzv.
Sluovac smlouvou (1965).
Dsledkem spojen ES a EU tak je unifikace pravidel pro sjednvn vnjch smluv
(viz bod ne), co bezpochyby pispje k vt pehlednosti systmu. Dl probl-
my mohou zejmna vnitrosttn zpsobit jen ty vnj smlouvy sjednan podle
ex-l. 24 SEU (SZBP) a ex-l. 38 SEU (PJSVT), je dosud nevstoupily v platnost a na
n se nyn vztahuj nov pravidla Lisabonsk smlouvy.
2.2 PRVN ZKLAD K UZAVRN: L. 216/1 SFEU
Jak ji bylo ve uvedeno, Lisabonskou smlouvou byl poprv vytvoen

obecn hmotnprvn zklad pro sjednvn vnjch smluv v l. 216/1 SFEU, podle
nho Unie me uzavt dohodu s jednou nebo vce tetmi zemmi nebo mezinrod-
nmi organizacemi, stanov-li tak Smlouvy nebo je-li uzaven dohody bu nezbytn
11 Srov. t 24. prohlen o prvn subjektivit EU. Mezinrodn-prvn subjektivitu bylo lze dodit ji
dve.
35
k dosaen cl stanovench Smlouvami v rmci politik Unie, nebo je stanoveno prv-
n zvaznm aktem Unie, nebo se me dotknout spolench pravidel i zmnit jejich
oblast psobnosti.
Je tedy zejm, e samotn odkaz na l. 216 SFEU jakoto na hmotnprvn z-
klad12 vnj smlouvy nesta: jak podotk stavn soud, l. 216 SFEU nedv Unii
neomezenou pravomoc sjednvat mezinrodn smlouvy: l. 216 nelze vykldat
jako kompetenn normu, kter by extendovala pravomoci Unie; naopak lnek 216
konstatuje jen to, e Unie v rmci svch pravomoc prost uzavr mezinrodn smlou-
vy. Pravomoci pitom nejsou definovny tmto l. 216, ale konkrtnmi ustanovenmi
zejmna samotn Smlouvy o fungovn EU. Nejedn se tedy o vraznou zmnu proti
dosavadnmu prvnmu stavu; jedin podstatnj rozdl je ten, e Unie zskv mo-
nost uzavrat mezinrodn smlouvy i v oblasti tzv. druhho a tetho pile, zavedench
Maastrichtskou smlouvou.13
Jako skuten hmotnprvn zklad je tak k l. 216 SFEU teba splnit jednu ze ty
ne uvedench podmnek: existence specilnho prvnho zkladu v primrnm prvu,
na zklad implicitnch pravomoc, na zklad prvn zvaznho aktu i kvli ovliv-
nn spolench pravidel. Tyto speciln alternativn hmotnprvn zklady vnjch
smluv prozkoumme jednotliv.
2.2.1 Existence specilnho prvnho zkladu v primrnm prvu
Uzaven vnj smlouvy je podle l. 216/1 SFEU prvn mon pede-

vm tehdy, pedvd-li to primrn prvo stanov-li tak Smlouvy, tj. kdy vedle
l. 216/1 SFEU existuje jet jin specifick hmotnprvn zklad primrnho prva.
Smlouvy specificky pedvdaj uzavrn vnjch smluv v nsledujcch ppadech:
pistoupen k ELP (l. 6/2 SEU),14 dohody v oblasti sousedsk politiky (l. 8/2 SEU),
dohody o systmu smnnch kurz eura ve vztahu k mnm tetch stt, a to s jed-
nm nebo vce tetmi stty nebo mezinrodnmi organizacemi (l. 219/1,3 SFEU), ob-
chodn dohody (l. 207/3 SFEU), rozvojov dohody (l. 209/2 SFEU), dohody o hos-
podsk, finann a technick spoluprce se tetmi zemmi (l. 212/3 SFEU), dohody
o humanitrn pomoci (l. 214/4 SFEU), readmisn dohody (l. 79/3 SFEU), dohody
SZBP (l. 37 SEU; viz t st ne), dohody o pistoupen (l. 49 SEU).
2.2.2 Nezbytnost k dosaen cl Smluv
Vnj smlouvu me EU podle l. 216/1 SFEU uzavt i tehdy, je-li

uzaven dohody nezbytn k dosaen cl stanovench Smlouvami v rmci politik
Unie: zde jde o kodifikaci tzv. doktrny implicitnch pravomoc.
12 Jak podotk Ruffer, oznaen ,hmotnprvn je pouito s vdomm urit nepesnosti s clem jasn
odliit procesn pravu v l. 218 SFEU. Srov. Ruffer, E., Sjednvn mezinrodnch smluv EU a jejich
vnitrosttn inky. In: Zemnek, J. (ed.), Vliv Lisabonsk smlouvy na esk prvn d, Metropolitn
univerzita, Praha 2009, s. 158. Vlastnm hmotnprvnm zkladem pravomoci uzavrat vnj smlouvy
je tak spe nkter z ne zkoumanch specifickch zklad.
13 Shodn srov. nlez Pl. S 19/08, bod 18.
14 Srov. Protokol . 5 k l. 6/2 SEU o pistoupen EU k ELP; 1. Prohlen k l. 6/2 SEU.
36
Pravomoci EU lze toti podle zpsobu jejich vertiklnho pidlen (lensk stty
EU) dlit na vslovn, implicitn, anebo subsidirn. Implicitn pravomoce byly dosud
odvozeny od existujcch vslovnch pravomoc intraunijnch, pokud je nutno pi-
jmout unijn akt (vetn vnj smlouvy) v oblasti, kde sice existuje vslovn intrau-
nijn pravomoc, ale o vztazch se zbytkem svta primrn prvo ml.15 Tyto pravomo-
ci se podle ESD opraly o tzv. paralelismus vnitnch a vnjch unijnch pravomoc.
Implicitn pravomoc vyplv nejen z vslovnch oprvnn Smlouvy jak je tomu
v ppad l. 113 a 114 pro celn a obchodn dohody a v ppad l. 238 pro dohody
o pidruen ale me vyplvat rovn z jinch ustanoven Smlouvy a z akt pijatch
v rmci tchto ustanoven orgny Spoleenstv (22/70 Komise v. Rada AETR16).
Rozdl oproti dosavadn judikatue ESD o implicitnch pravomocech se vak mj.
zd spovat v tom, e napt lze vnj smlouvy bez ohledu na to, zda byla v dan
oblasti ji pijata intraunijn prava; podle pedlisabonsk judikatury ESD bylo uza-
ven vnj smlouvy mon nejdve spolen s pijetm intraunijnho aktu, ne vak
dve: vnitn pravomoc lze inn vykonvat pouze souasn s vnj pravomoc;17
to nyn mon je, protoe tato podmnka nen v primrnm prvu obsaena; to ale ne-
vyluuje, e ji v budoucnu ESD znovu dovod: logicky vzato, EU je tu pedevm
k vnitn integraci i koordinaci svch lenskch stt, k vytven stle uho svaz-
ku evropskch nrod (bod 1 preambule SFEU); vytven vnjch vztah pak tvo
urit psluenstv intraunijn integrace.
Historicky byla doktrna implicitnch pravomoc nejastji vyuvna prv pro
uzavrn vnjch smluv.18 Jej kodifikac v l. 216 SFEU se zd, e tato judikatura
bude nadbyten, neuke-li se njak dal oblast jejich teoretick vyuitelnosti
mimo oblast vnjch smluv.
2.2.3 Delegace pravomoci v prvn zvaznm aktu EU
Vnj smlouvu me EU zatet rovn uzavt tehdy, je-li tak stanoveno

prvn zvaznm aktem EU.
I kdy sama vnj smlouva pedstavuje prvn zvazn akt akt pijat orgny
EU,19 prvn zvaznm aktem jsou zde myleny sekundrn zvazn akty (nazen,
smrnice, rozhodnut): lze si toti obtn pedstavit, e jedna vnj smlouva by ob-
sahovala delegaci k uzaven jin vnj smlouvy. Stejn tak i smrnice jakoto akt
adresovan lenskm sttm, bude obtn nositelem takov delegace. Prakticky se
tedy nabzej pedevm nazen, pop. rozhodnut.
I tento prvn zklad pro uzavrn vnjch smluv pedstavuje jen kodifikaci ju-
dikatury ESD.
15 Implicitn zahrnut pravomoci nejsou vynlezem evropskho prva, odedvna je zn prvo mezin-
rodn; srov. rozhodnut MSD ve vci Reparation for Injuries Case (ICJ Reports 1949, s. 33).
16 K pedbn otzce o tom, zda EU me uzavt mezinrodn smlouvy v oblasti dopravy, kde takov pra-
vomoc nen vslovn stanovena.
17 Bod 115 posudku 1/03, srov. posudky 1/76, body 4 a 7, a 1/94, bod 85.
18 Srov. 22/70 AETR; t 3,4,6/76 Kramer.
19 Srov. 270/80 Polydor; 104/81 Kupferberg; 181/83 Haegeman; C-344/04 IATA.
37
Me vak hierarchicky nadazen akt vnj smlouva (viz bod shora) bt zalo-
ena na aktu hierarchicky podazenm nazen i rozhodnut?20 Podle naeho nzo-
ru ano, a to proto, e prvn zklad vnj smlouvy v sekundrnm aktu vedle spe-
cilnho delegovanho zkladu se opr o uveden zmocnn v prvu primrnm
v cit. obecnm l. 216 SFEU.
2.2.4 Ovlivnn spolench pravidel
Vnj smlouvu me EU konen uzavt i tehdy, me-li se dotknout

spolench pravidel i zmnit jejich oblast psobnosti: zde jde o situace, je jsou po-
kryty jen obecnmi cly EU, ale nespadaj pod vslovn uveden konkrtn cle n-
kter z politik EU. Jde opt o kodifikaci pedel judikatury,21 ale problmy, kter tato
judikatura vyvolala, vyeeny nejsou. Na jednu stranu hypotza existence vnj pra-
vomoci v ppad doten spolench pravidel je prastar: ESD ji takka prehisto-
rickm rozsudku AETR konstatoval, e pokud byla pijata spolen pravidla,
lensk stty ji nemaj nadle prvo, a u jednaj jednotliv i dokonce i spolen,
sjednvat zvazky vi tetm sttm, jimi jsou dotena tato pravidla.22 Otzky ale
zstvaj: zejmna v posudku 1/03 ESD dovodil, e k doten spolench pravidel
dojde. ESD ji tehdy opustil poadavek detailnho zkoumn evropsk legislativy, je
by mohla bt vnj smlouvou dotena,23 a prosazuje, e nadle bude kritriem jen
(i) dn fungovn systmu zavedenho komunitrnmi pravidly a (ii) jejich vzjem-
n neoddlitelnost; omezen souvisejcch pravomoc, vyplvajc z principu sve-
nch pravomoc, nap. nemonost harmonizovat vnj smlouvou oblast, kterou je za-
kzno harmonizovat intraunijn pravou, jakoby pro vnj smlouvy byla irelevantn.
Tato kritria kritika prvem nazvala gumovmi.24 dn dal revolun judikatu-
ra v tto vci nenastala, take je nutno vychzet z toho, e tuto staronovou hypotzu
l. 216/1 SFEU je nutno vykldat v duchu posudku 1/03.
2.3 SDLEN A VLUN PRAVOMOC K UZAVRN VNJCH SMLUV
Zatmco v sti jsme se zabvali otzkou pravomoci EU k uzaven vnj-

ch smluv obecn, primrn prvo v l. 3/2 SFEU dopluje l. 216/1 SFEU i odpov-
d na otzku, uzaven kterch vnjch smluv je ve vlun pravomoci EU. To souvi-
s s obecnj snahou autor Smluv odliit vlun, sdlen a podprn/koordinan
pravomoci obecn (l. 3 6 SFEU).
Je otzkou, v jakm vztahu jsou l. 216/1 a 3/2 SFEU. vaha o tom, e l. 3/2 SFEU
je speciln vi l. 216/1 SFEU,25 je namst, pokud se na celou problematiku dv-
20 K postaven vnjch smluv v hierarchii pramen prva viz nap. Svoboda, P., vod do evropskho prva,
C. H. Beck, 3. vydn, Praha 2010, s. 88.
21 K tomuto ppadu srov. posudek 1/03 o Lugansk smlouv.
22 Srov. 22/70 AETR, bod 17
23 Srov. stanovisko GA Tizzana k C-467/98 Komise v. Dnsko (jeden z rozsudk Oteven nebe)
24 Srov. Bza, P., Evropsk soudn dvr: Posudek k nov Lugansk mluv znan posiluje vnj pravo-
moci Spoleenstv. Prvn rozhledy 10/2006, s. 388
25 Srov. nap. Ruffer, E., op. cit., s. 158 an.
38
me z velmi obecnho pohledu, e ob ustanoven hovo o pravomoci k uzaven vnj-
smlouvy. Kad z tchto ustanoven vak odpovd na zcela odlinou otzku:
l. 216/1 SFEU zjiuje, ZDA takov pravomoc vbec existuje, kdeto l. 3/2 SFEU
z tch ppad, kdy tato pravomoc existuje, konstatuje ty ppady, kdy jde o pravomoc
vlunou tohoto problmu se l. 216/1 SFEU netk. Speciln ustanoven podle na-
eho nzoru znamen vjimku z ustanoven obecnho, nikoliv vytvejc podmnoi-
nu, podkategorii v rmci psobnosti obecnho ustanoven.
Ve vlun pravomoci EU podle l. 3/2 SFEU je tedy uzaven vnj smlouvy ve
tech ppadech: stanov-li tak legislativn akt, je-li uzaven vnj smlouvy nezbytn
k vkonu intraunijn pravomoci nebo pokud jej uzaven me ovlivnit spolen pra-
vidla i zmnit jejich psobnost. To jsou hypotzy podobn tm, je tvo speciln
prvn zklady pro uzavrn vnjch smluv obecn; proto se jimi bude zaobrat po-
drobnji. Samozejm i pes neuveden v l. 3/2 SFEU m EU vlunou pravomoc
uzavrat vnj smlouvy i v oblastech, kde je nadna vlunou pravomoc obecn, tedy
v ppadech uvedench v l. 3/1 SFEU; touto kategori se budeme zabvat pednostn,
protoe ostatn ppady uveden v l. 3/2 SFEU, pedstavuj speciln ppady vlu-
n pravomoci EU k uzaven vnj smlouvy v ppadech, kdy cel oblast do vlun
pravomoci nespad.
2.3.1 Uzavrn vnj smlouvy

v oblasti obecn vlun pravomoci EU
EU m vlunou pravomoc uzavrat vnj smlouvy pedevm v oblas-

tech, kde je nadna vlunou pravomoc obecn podle l. 3/1 SFEU. Sem spad taxa-
tivn26 a vslovn pt oblast: celn unie, spolen mna, spolen obchodn politika,
hospodsk sout a zachovn biologickch moskch zdroj v rmci politiky ry-
bolovu.
Je namst se ptt, zda vechny tyto politiky skuten zahrnuj i vlunou pravomoc
EU k uzavrn vnjch smluv. Lze toti diskutovat s nzorem, e v ppad spolen
obchodn politiky tomu tak nen, a to pokud jde o nkolik citlivch oblast obchodu
slubami v oblasti kulturn, audiovizuln, vzdlvac, sociln a zdravotnick.27
Vymezen spolen obchodn politiky podle l. 207/1 SFEU nov kodifikuje dosa-
vadn judikaturu ESD v tom, e hned v vodu28 vslovn zmiuje obchod slubami,
obchodn aspekty duevnho vlastnictv a pm zahranin investice mezi nstroji tto
26 I kdy tento vet je taxativn, lze si pedstavit, e ESD me nalzt dal ppady vlunosti, stejn jako
dovodil dal vjimky z volnho pohybu zbo mimo taxativn seznam l. (dnes) 36 SFEU. Kritria si
ESD ji stanovil v minulosti, kdy dn vslovn vet vlunch pravomoc neexistoval: vlunost je
dna tehdy, kdy je evidentn: nap. ve vztahu ke spolen obchodn politice zpsob, jm je obchodn
politika zakotvena ve Smlouv a sama ustanoven Smlouvy ukazuj, e paraleln pravomoc lenskch
stt a Spoleenstv je vylouena. Proto pipustit takovou pravomoc by se rovnalo uznn, e lensk
stty ve svch vztazch se tetmi zemmi mohou zaujmat stanoviska odlin od zamlench stanovisek
Spoleenstv, co by vystilo v naruen vztah mezi orgny, podlomen dvry uvnit Spoleenstv
a v zabrnn Spoleenstv brnit spolen zjmy (posudek 1/75; potvrzeno v 41/76 Donckerwolcke
a 174/84 Bulk Oil).
27 Srov. Ruffer, E., op. cit., s. 166 an.
28 Pedlisabonsk znn (ex-l. 133 SES) potal s valnou st tchto oblast v odstavci 5 a 6.
39
politiky, a ad je tak mezi tradin instrumenty tto politiky. Podle ve zmnnho
l. 3/1(e) SFEU pak cel tato oblast pat do vlun pravomoci EU.
Zpehledujc dojem, jm psob nov l. 207 SFEU oproti dosavadnmu
ex-l. 133 SES, nesm zakrt jednu novinku: nov prava ji neobsahuje katalog tch
slueb, je spadaly do sdlen pravomoci podle ex-l. 133 SES: sluby kulturn, audio-
vizuln, vzdlvac, sociln a zdravotnick. Z toho by bylo mono usoudit, e obchod
vekermi slubami, a tud i uzavrn vnjch smluv ohledn nich, spad do v-
lun pravomoci EU v dsledku jednoznanho konstatovn l. 3/1 SFEU. Podle
l. 207/6 SFEU ale [v]kon pravomoc svench tmto lnkem v oblasti spolen
obchodn politiky se nedotk vymezen pravomoc mezi Uni a lenskmi stty. Kul-
tura, sociln politika, vzdlvn a zdravotnictv nenle podle l. 3/1 SFEU me-
zi pravomoc EU vlun, ale bu mezi pravomoci sdlen i dokonce podprn, ko-
ordinan i doplkov. Respektovn principu svench pravomoc, zdraznn
v l. 207/6 SFEU, by a podle cit. Rufferova nzoru pak mlo znamenat, e tyto ob-
lasti pat do sdlen pravomoci EU a lenskch stt i pokud jde o obchod s odpov-
dajcmi slubami. Dsledkem takov sdlenosti by bylo, e tyto slubu by mohly bt
pedmtem pouze tzv. smench smluv.
Pro pedchoz pravu tento nzor potvrdil ESD v pedveer vstupu v platnost Li-
sasbonsk smlouvy 30. 11. 2009 v posudku 1/08 (zejm. body 125 an.). Uinil tak
s odvodnnm, e pro nevlunost povahy tchto pravomoc hovo snaha ponechat
lenskm sttm skutenou vnj pravomoc v citlivch oblastech, na n se uveden
ustanoven vztahuje (bod 139). Ani tzv. horizontln povaha tchto vnjch smluv
(terminologie ex-l. 133/5/3 SES), tj. obecnj povaha klasickch obchodnch vnj-
ch smluv, je mj. obsahuj zmnn citliv ustanoven (nejde tedy o dohody JEN
v oblasti tchto citlivch ustanoven), tak neumouje sett sdlenost pravomoc,
a tud smenost pslunch smluv.
Mon, e k vlunosti l. 207 SFEU se vce dozvme z budoucho rozhodnut ve
vci C-13/07 Komise v. Rada, by se tato samozejm tk tak pedchoz pravy; ge-
nerln advoktka Kokott/ov vak ve svm stanovisku naznaila, e podle n by dis-
kutovan nov oblasti obchodn politiky do vlun pravomoci EU ji podle nov
pravy spadat mly: []lnkem 207 odst. 1 SFEU se do budoucna vslovn stav
,nov oblasti obchodn politiky na rove klasickm oblastem obchodn politiky a spo-
len obchodn politika je jako celek vslovn piazena k vlunm pravomocem Unie
[l. 3 odst. 1 psm. e) SFEU].29
K obchodnm pravomocem EU od LS vslovn pat pm investice.
Ji dve bylo mono i tuto pravomoc dovodit z judikatury ESD: koherentn ob-
chodn politika by nemohla bt inn Spoleenstvm vedena, kdyby toto nemlo mo-
nost pouvat nejpropracovanjch prostedk pouvanch k rozvoji mezinrodnho
obchodu... nelze tedy vnucovat l. [133] vklad, jeho dsledkem by bylo omezen spo-
len obchodn politiky co do pouvn tradinch nstroj zahraninho obchodu pi
souasnm vylouen propracovanjch mechanism ... (posudek 1/78).30 Proto tak
29 Stanovisko GA Kokott/ov k vci C-13/07 Komise v. Rada, bod 63.
30 Posudek 1/78 se tkal pravomoci ES uzavt Dohodu UNCTAD o prodnm kauuku, je za elem pod-
pory obchodu s rozvojovmi zemmi stabilizuje svtov trh touto komoditou.
40
nap. ESD poadoval zkrcen lhty na renegociaci smluv o ochran investic lensk-
mi stty podle ex-l. 307 SES (dnes l. 351 SFEU) na minimum, aby Rada nebyla zba-
vena monosti aplikovat hospodsk sankce v oblasti pohybu kapitlu podle ex-l.
60/1 SES (dnes l. 75 SFEU; srov. C-249/06 Komise v. vdsko, bod 40).
Nyn je teba eit situaci, kdy nrst pravomoc EU ze smluv o ochran investic
lenskch stt definitivn uinil tzv. dvj smlouvy podle l. 351 SFEU. EU pi-
pravuje nazen Rady a sdlen Komise k proveden tto pravomoci.
2.3.2 Uzavrn vnj smlouvy na zklad legislativnho aktu
EU m vlunou pravomoc k uzaven vnj smlouvy podle l. 3/2 SFEU

mj. tehdy, stanov-li tak legislativn akt. Pojem legislativnho aktu podle l. 3/2 SFEU
je u ne pojem prvn zvaznho aktu podle l. 216/1 SFEU: legislativn akty jsou
jen ty, je jsou pijmny nkterm z legislativnch postup (dnm i zvltnm;
l. 289/3 SFEU) na zklad zmocnn obsaenho pmo v primrnm prvu.
Existuje vak logick vztah mezi vlunou pravomoc EU k uzavrn vnj smlou-
vy a legislativn povahou sekundrnho aktu? Pro by takov pravomoc nemohla exi-
stovat na zklad aktu nelegislativnho?31
Nelegislativn jsou akty jsou aktu delegovan i provdc.
Delegovan (akty v penesen pravomoci; l. 290 SFEU) jsou akty s obecnou p-
sobnost, pijman Komis, je dopluj i pozmuj nepodstatn prvky nazen i
smrnice. Zmocnn k uzaven vnj smlouvy, tj. obohacen mezinrodnho prva ve-
ejnho, lze st potat za prvek nepodstatn.
Provdc32 akty (l. 291/2 SFEU) jsou pijmny, jen je-li teba pro provdn prv-
n zvaznch akt stanovit lenskm sttm, jejich je provdn prvnch akt EU
povinnost (l. 291/2 SFEU), jednotn podmnky. Jde tedy o akt intraunijn integrace
bez vnjho aspektu; vnj smlouvy.
Z tohoto rozboru nm vychz logick zvr: uzaven vnj smlouvy na zklad
jinho zvaznho aktu ne aktu legislativnho nejen e by nemlo bt ve vlun pra-
vomoci EU, ale nemlo by v pravomoci EU bt vbec. To proto, e povaha nelegisla-
tivnch sekundrnch akt je in nen prvn nezpsobilmi takov prvn zklad
vbec obsahovat. Jinmi slovy: pedpokldme, e judikatura ESD asem potvrd, e
pojem prvn zvaznho aktu podle l. 216/1 SFEU je teba vykldat jako akt legisla-
tivn dle l. 3/2 SFEU.
2.3.3 Uzavrn vnj smlouvy kvli vkonu intraunijn pravomoci
EU m rovn podle l. 3/2 SFEU vlunou pravomoc k uzaven vnj

smlouvy, je-li to nezbytn k tomu, aby Unie mohla vykonvat svou vnitn pravomoc.
Jde opt a logicky o u vymezen oproti obecn (tedy i nevlun slen) pra-
vomoci podle l. 216/1 SFEU, jen umouje EU uzavt vnj smlouvu, je-li to ne-
31 Termn nelegislativn je pouit v l. 290/1 SFEU.

32 T exekutivn l. 52/5 LZP.
41
zbytn k dosaen cl stanovench Smlouvami v rmci politik Unie. l. 3/2 SFEU
tedy nepokrv situace beze vztahu k intraunijn integraci. Z tohoto srovnn vyplv,
e uzavrn vnjch smluv v rmci vnjch politik i v rmci vnjch aspekt vnit-
nch politik, je nejsou vlun jako celek (viz sdlen pravomoci l. 4 SFEU), ne-
me bt ve vlun pravomoci EU.
2.3.4 Uzavrn vnj smlouvy ovlivujc spolen pravidla
Tetm ppadem vlunosti pravomoci k uzavrn vnj smlouvy podle

l. 3/2 SFEU je hypotza, kdy toto uzaven se me dotknout spolench pravidel i
zmnit jejich oblast psobnosti. Zde jde o stejnou skutkovou podstatu jako u obecn
pravomoci k uzaven vnj smlouvy obecn. Z toho vyplv, e vyuit tto alterna-
tivy je vdy a pouze ve vlun pravomoci EU.
2.4 PROCES PIJMN VNJCH SMLUV PODLE L. 218 SFEU
Obecn procesn prava sjednvn vnjch smluv je obsaena v l. 218

SFEU, jen je v podstat nstupcem ex-l. 300 SES.
Obecn procesn rmec pijmn vnjch smluv (l. 216-219 SFEU) je nov n-
sledujc:
Nvrh na uzaven vnj smlouvy podv Rad Komise i Vysok pedstavitel pro
zahranin vci a bezpenostn politiku (dle jen VP-ZVBP), jde-li o SZBP.
Nsledn kroky m v rukou Rada: ta rozhoduje o zmocnn k zahjen jednn, jme-
nuje vyjednavae nebo vedoucho vyjednavaskho tmu Unie, vydv smrnice pro
jednn, dv zmocnn k podpisu dohod a uzavr je. Rada t me urit zvltn
vbor sloen ze zstupc lenskch stt, s nm mus bt jednn konzultovno.
Evropsk parlament (dle jen EP) je o jednn informovn na dvrnm zklad.
Vyjma SZBP se k uzaven vnj smlouvy vyaduje bu jeho souhlas (dohody o pi-
druen; dohoda o pistoupen EU k ELP; dohody vytvejc zvltn institucionl-
n rmec zavedenm postup spoluprce; dohody majc vznamn dopad na rozpo-
et Unie; dohody v oblastech, na n se vztahuje bu dn nebo zvltn legislativn
postup, v nm je vyadovn souhlas EP) i pedchoz konzultace v ostatnch ppa-
dech.
Navc me Rada, Komise, EP nebo lensk stt vydat posudek ESD o sluitelnosti
nvrhu smlouvy s prvem EU (l. 218/11 SFEU). Pokud posudek je negativn, me bt
dohoda uzavena pouze postupem podle l. 49 SEU, tedy jakoby se jednalo o noveliza-
ci primrnho prva. V praxi vak se pistupuje k odstraovn nesluitelnost, anebo se
od dohody upust (tak tomu bylo nap. u posudku 2/94 o pistoupen EU k ELP).
l. 218 SFEU ale neupravuje formln zaleovn vnjch smluv do prvnho
du EU. K tomuto zaleovn dochz tak, e vlastn vnj smlouva je plohou roz-
hodnut o jejm podpisu i uzaven. Vnj smlouvy jsou integrln soust prva
EU,33 stejn jako tzv. smen dohody, uzavran vedle EU i lenskmi stty, pokud
33 181/73 Haegeman.
42
jde o ustanoven v pravomoci EU.34 I rozhodnut pijat paritnmi orgny, vytvoen-
mi takovmito vnjmi smlouvami, jsou rovn integrln soust prva EU.35
V procesn prav dolo k nkolika menm zmnm oproti pedchoz prav.
Doporuen zahjit jednn o sjednn vnj smlouvy dv Rad jako doposud Ko-
mise, ale s vjimkou vnjch smluv v oblasti SZBP: zde toto prvo pslu Vysok-
mu pedstaviteli pro zahranin vci a bezpenostn politiku (dle jen VP-SZBP).
Pokud vyjednavaem vnj smlouvy byla doposud Komise (ex-l. 300/1 SES),
resp. pedsednictv, ppadn s podporou Komise, u vnjch smluv ve II. nebo III. pi-
li (ex-l. 24/1 a 38 SEU), podle nov pravy u to tak nebude: Lisabonsk smlouva
pinesla flexibilnj systm, umoujc Rad jmenovat vyjednavae nebo vyjedna-
vask tm v zvislosti na povaze pedpokldan vnj smlouvy.
Centrln figurou celho procesu je nov vyjednava; ten dostv od Rady smrni-
ce a vyjednvn vede podle nich; Rada tak me rozhodnout, e vyjednava je po-
vinen konzultovat zvltn vbor, jen bv podle dosavadn praxe sloen ze zstupc
lenskch stt. Na nvrh vyjednavae Rada rozhodne o zmocnn k podpisu dohody,
o jejm prozatmnm provdn i o jejm uzaven.
Plat-li obecn, e vtzem Lisabonsk smlouvy je Evropsk parlament (dle jen
EP), pak u procesn pravy sjednvn vnjch smluv to plat rovn. K rozhodnu-
t o uzaven dohody (netk-li se vlun SZBP), je v taxativn vymezench ppa-
dech (nap. dohody o pidruen, dohody v oblastech, na n se vztahuje bu dn i
zvltn legislativn postup, v nm je vyadovn souhlas EP, dohody s vznamnm
dopadem na rozpoet EU) teba souhlasu EP, v ostatnch ppadech mus bt EP kon-
zultovn (l. 218/6 SFEU).
Rada v prbhu celho postupu rozhoduje zsadn kvalifikovanou vtinou. V-
jimen rozhoduje jednomysln , a to v esti oblastech: (i) v ppad, e se vnj
smlouva tk oblasti, kde je pro pijet aktu EU teba jednomyslnosti, dle (ii) v p-
pad vnjch smluv v oblasti spolen obchodn politiky obchodu slubami, ob-
chodnch aspekt duevnho vlastnictv a pmch zahraninch investic, pokud dan
vnj smlouvy obsahuj ustanoven, pro n je pi pijmn intraunijnch pedpis
vyadovna jednomyslnost, (iii) SZBP, (iv) dohod o pidruen a (v) dohod o hos-
podsk, finann a technick spoluprci se tetmi zemmi kandidty na pistou-
pen a (vi) v ppad dohody o pistoupen EU k Evropsk mluv o ochran lid-
skch prv a zkladnch svobod (srov. obecn l. 218/8 SFEU; l. 207/3-6 SFEU pro
vnj smlouvy spolen obchodn politiky; l. 31/1 SEU pro vnj smlouvy v rmci
SZBP).
2.5 VNJ SMLOUVY V OBLASTI SPOLEN ZAHRANIN

A BEZPENOSTN POLITIKY
SZBP pedstavuje urit specifika jak co do charakteru pravomoci EU

pijmat vnj smlouvy, tak co do procesu jejich uzavrn i jejich prvnch ink.
34 12/86 Demirel.
35 C-192/89 Sevince.
43
2.5.1 Pravomoc EU ke sjednvn vnjch smluv
v oblasti Spolen zahranin a bezpenostn politiky
EU m pravomoc uzavrat vnj smlouvy v rmci SZBP na zklad

l. 37 SEU: Unie me uzavt dohody s jednm nebo vce stty nebo mezinrodnmi
organizacemi v oblastech spadajcch do tto kapitoly. Toto ustanoven je speciln
jak vi obecn pravomoci EU sjednvat vnj smlouvy (l. 216/1 SFEU; viz bod
shora), tak vi celkov pravomoci EU v oblasti SZBP, zakotven v l. 2/4 SFEU
(Unie m v souladu s ustanovenmi Smlouvy o Evropsk unii pravomoc vymezovat
a provdt spolenou zahranin a bezpenostn politiku vetn postupnho vymezen
spolen obrann politiky.), na nj navazuje l. 24/1 SEU (Pravomoc Unie v otz-
kch spolen zahranin a bezpenostn politiky se vztahuje na vechny oblasti za-
hranin politiky a vechny otzky tkajc se bezpenosti Unie, vetn postupnho vy-
mezen spolen obrann politiky, kter by mohla vst ke spolen obran.)
Odpov na otzku, zda se jedn o vlunou, sdlenou i jinou pravomoc EU, vak
Smlouvy vslovn neposkytuj: to je pekvapiv zejmna proto, e v l. 3-6 SFEU se
o takov systematick tdn pravomoc pokouej. Je vak zjevn sprvn zvr, e
jde o pravomoc sdlenou,36 protoe z povahy SZBP neme jt o vlunou pravomoc
EU, ale ani o pravomoc koordinan i podprnou, a to z nsledujcch dvod.
Pokud jde o vymezen vi ppadn vlun pravomoci EU, vede k uvedenmu z-
vru zjitn, e SZBP je i po Lisabonsk smlouv zaloena na slab nadnrodn spo-
luprci lenskch stt: vyplv to ze systematiky Smluv vylenn SZBP mimo kla-
sick oblasti nadnrodn spoluprce, z toho, e rozhodovn v Rad a v Evropsk rad
se zsadn dje jednomysln (l. 31 SEU; viz bod ne), z toho, e je vyloueno pij-
mn legislativnch akt (l. 24/1 SEU) apod. Je pak jasn, e oblast tto slab spolu-
prce neme bt ve vlun pravomoci EU. Je ale tko souhlasit s nzorem, e i po
Lisabonsk smlouv pedstavuje SZBP oblast spoluprce mezisttn, nikoliv nadn-
rodn. Vslovn potvrzen mezinrodn-prvn subjektivita EU (viz bod shora), z-
vaznost akt SZBP pro i pro ty lensk stty, je vyuij tzv. konstruktivn abstence,
stejn jako financovn SZBP z unijnho rozpotu i existence specifickch orgn EU
pro SZBP, hovo spe ve prospch nadnrodn povahy tto spoluprce.
SZBP vak neme bt ani v pravomoci podprn i koordinan, je jen podporu-
je aktivity lenskch stt: prv samostatn pravomoc ke sjednvn vnjch smluv
jmnem na et EU je toho jasnm dkazem.
2.5.2 Procesn aspekty
Na rozdl od pedchoz pravy (ex-l. 24 SEU) toto ustanoven ji neob-

sahuje procesn pravu. Z toho vyplv pouitelnost obecn procesn pravy l. 218
SFEU, ale s uritmi specifiky, je obsahuje pmo toto ustanoven:
36 Srov. shodn Ruffer, op. cit., s. 163: Nicmn s ohledem na povahu spoluprce mezi lenskmi stty
a Uni v rmci SZBP by se zejm tato pravomoc dala charakterizovat jako sdlen (paraleln) pravo-
moc, je se neme stt pravomoc vlunou a umouje nadle paraleln vykonvat pravomoc ze stra-
ny lenskch stt, pokud tyto respektuj princip loajality a solidarity s innost Unie, zakotven v l. 24
odst. 3 SEU.
44
doporuen Rad sjednat vnj smlouvu v rmci SZBP dv VP-ZVBP, nikoliv Ko-
mise (l. 218/3 SFEU);
EP nen vtaen do rozhodovn o podpisu a uzaven takov vnj smlouvy (l.
218/6/2 SFEU);
vnj smlouvy v rmci SZBP jsou vtinou uzavrny jednomysln, protoe Rada
[j]ednomysln vak rozhoduje tehdy, tk-li se dohoda oblasti, kde je pro pijet
aktu Unie poadovna jednomyslnost (l. 218/8/2 SFEU); to je mj. ppad SZBP:
Rozhodnut podle tto kapitoly pijm Evropsk rada a Rada jednomysln, nen-li
v tto kapitole stanoveno jinak (l. 31 SEU).
Tato speciln procesn prava se vak uplatn jen tehdy, tk-li se zamlen do-
hoda vlun nebo zejmna spolen zahranin a bezpenostn politiky (l. 218/3
SFEU); kdy tomu tak je, ur v ppad sporu Evropsk soudn dvr, jeho judikatura
m ji pipravena kritria pro zjitn splnn tto podmnky z minulosti.37
2.5.3 Prvn inky
Podle pedchoz pravy (ex- l. 24/5 SEU) lensk stt nebyl vzn vnj-
smlouvou SZBP tehdy, pokud jeho zstupce v Rad prohls, e dohoda mus
vyhovt stavn procesnm poadavkm jeho sttu. Pokud nkter lensk stt tuto
stavn vhradu uinil, ale nedokzal sv stavn pedpisy ve vztahu k dan vnj
smlouv splnit, byla vnj smlouva zmaena nedolo k jejmu uzaven. Navc byla
k dispozici tzv. konstruktivn abstence podle ex-l.23/1/2 SEU, kdy se len Rady zdr-
el hlasovn a zrove uinil prohlen uznvajc zvaznost pslunho rozhodnut
pro EU: takov lensk stt pak sice nebyl povinen rozhodnut provst, ale i tak byl
vzn minimln zdrovac povinnost loajality podle ex-l. 23/1/2 SEU. Bez uve-
denho prohlen (prost zdren hlasovn ex-l.23/1/1 SEU) navc konstruktivn
abstence ani nezbavovala dotyn lensk stt povinnosti provst rozhodnut.
Lisabonsk smlouva ex-l. 24/5 SEU nepevzala. Podle nkterch nzor to lze po-
vaovat za logick dsledek zakotven mezinrodnprvn subjektivity EU, zruen pi-
lov struktury a penosu pravomoc v tchto oblastech.38 Souhlasme s tm, e me
jt o dsledek zruen pilov struktury, ne vak o dsledek druhch dvou skute-
nost. Takov vklad by znamenal, e do Lisabonsk smlouvy nemla EU ani dl
kontraktan subjektivitu pravomoc uzavrat vnj smlouvy, e cel ex-l. 24 SEU
byl jen taf pro mezinrodn smlouvy, uzavran kolektivn lenskmi stty pod
pezdvkou EU. Tak tomu ale podle naeho nzoru nen: EU uzavrala ji ped Li-
sabonskou smlouvou vnj smlouvy jak sama,39 tak spolu s lenskmi stty (tzv. sm-
en smlouvy). Nejedn se tedy o to, e by ji dve EU nemohla sjednvat vnj
smlouvy. Onu monost stavn vhrady je teba chpat jako speciln ochrann opat-
en, odpovdajc citlivosti lenskch stt na otzky suverenity v mezinrodnch
vztazch. Toto lze podpoit i zjitnm, e po Lisabonsk smlouv monost stavn v-
37 Srov. C-91/05 ECOWAS Small Arms Embargo.

38 Ruffer, op. cit., s. 163.
39 Srov. Dohoda EUvcarsko o pidruen vcarska k uplatovn a rozvoji Schengenskho acquis
z 26. 10. 2004, dokument Rady 13054/04.
45
hrady sice odpadla, ale pojistka lenskch stt monost tzv. konstruktivn abstence,
kdy abstenujc stt nen povinen dan akt provdt, zstv nadle zachovna. Podle
logiky konfrontovanho nzoru by i ona ale v souvislosti penesench pravomoc mla
bt zruena.
Zajmav je otzka soudnho pezkumu akt SZBP. Pokud nap. EU sama uzave
vnj smlouvu SZBP, kter podle nzoru lenskho sttu mla bt smlouvou sme-
nou (nap. kvli zvazkm, dotkajcm se specificky nkolika lenskch stt),
a lensk stt nebude chtt brnit jejmu uzaven, ale bude se chtt domoci toho, e
vnj smlouva SZBP mla bt uzavena jako smlouva smen, bude mt problm:
l. 275 SFEU toto v podstat znemouje. Lze uvaovat jen o nsledujc argumenta-
ci: l. 275/2 SFEU umouje podat alobu na poruen l. 40 SEU; ten umouje
soudn kontrolu dodrovn oddlen SZBP od pravomoc podle l. 3 6 SEU. l. 3
SEU k, kter pravomoci EU jsou vlun, a SZBP mezi nimi nen. Bylo by tedy
mono patrn podat ESD o zjitn, zda pslun vnj smlouva neporuuje l. 40
SEU tm, e si EU osobuje vlunou pravomoc uzavt vnj smlouvu, akoliv j pri-
mrn prvo takovou vlunou pravomoc nedv; tm dochz k poruen zsady sv-
ench pravomoc. Nepipustit monost tohoto pezkumu by fakticky znamenalo, e
EU me v oblasti SZBP vykonvat vlun pravomoci, m by se jednalo o vlu-
nou povahu absolutistickou, nadazenou nad jin vlun pravomoci tm, e je na
rozdl od jinch vlunch pravomoc EU vyata ze soudnho pezkumu. Jist lze
namtnout: v SZBP plat princip jednomyslnosti, hlasovn kvalifikovanou vtinou je
vjimkou, lensk stty maj monost uzaven sporn vnj smlouvy blokovat. To je
pravda, kter ale jednak asto neodpovd politick realit a jednak nemus odpovdat
ani zjmm lenskch stt, kter samu vnj smlouvu chtj co do obsahu, jen by si
ji ply mt ve form smen.
2.6 SMLOUVY TKAJC SE POLICEJN A JUSTIN SPOLUPRCE

V TRESTNCH VCECH
Oblast policejn a justin spoluprce v trestnch vcech byla Lisabonskou

smlouvou v dsledku zruen pilov struktury pln podzena principm unijn-
ho prva,40 a proto i uzavrn vnjch smluv v tto oblasti napt podlh obecn
prav l. 218 SFEU.
Za pozornost stoj v tto souvislosti prohlen . 36 k l. 218 SFEU: Konference
potvrzuje, e lensk stty mohou sjednvat a uzavrat smlouvy se tetmi zemmi nebo
mezinrodnmi organizacemi v oblastech zahrnutch st tet hlavou V kapitolami 3,
4 a 5, pokud jsou tyto smlouvy v souladu s prvem Unie. Podle Ruffera uveden pro-
hlen znamen omezen doktrny implikovanch vnjch pravomoc, kter by jinak
brnila lenskm sttm samostatn uzavrat smlouvy paraleln s vnj innost
Unie.41 S tmto nzorem lze souhlasit. Zrove jde o projev kontinuity Lisabonsk
smlouvy ve vztahu k pedchoz prav, kdy podobn jako u ekologie (l. 191/4
40 Stle existuje pokuen pouvat pro tento efekt termn komunitarizace, jakkoliv ES bylo Lisabonskou
smlouvou zrueno; srov. Ruffer, op. cit., s. 165.
41 Srov. Ruffer, op. cit., s. 165.
46
SFEU) anebo rozvojov spoluprce (l. 209/2 SFEU) se neuplatn doktrna tzv. za-
branch zem (angl. occupied fields); ta k, e v oblasti sdlench pravomoc len-
sk stty mohou svoji st pravomoc vykonvat pouze tehdy, kdy EU v tto oblasti
(i) nekon vbec, nebo (ii) po ase se rozhodla pestat konat (l. 2/2 a 4 SFEU).42
3. KE VZTAHU ESKHO PRVA A TZV. VNJCH SMLUV
Stejn jako pedchoz l. 300/7 SES, i nov l. 216/2 SFEU stanovuje z-

vaznost vnjch pro lensk stty: Dohody uzaven Uni jsou zvazn pro orgny
Unie i pro lensk stty.
Oproti pedchoz prav jsou zde dv zmny: (i) v dsledku nstupnictv EU na
msto ES dolo k odpovdajc zmn slova Spoleenstv na Unie; (ii) vcn p-
sobnost tohoto ustanoven nov zahrnuje i vnj smlouvy v oblasti II. a III. pile, uza-
vran podle ex-l. 24 a 38 SEU. Obsahov se vak o novinku nejedn: tato zvaznost
pro lensk stt EU ji dve vyplvala argumentem a contrario z ex-l. 24/5 SEU.43
Tato zvaznost plat i pro mezinrodn smlouvy lenskch stt. Pro R (a obdob-
n ostatn tzv. nov lensk stty z r. 2004 a 2007) evropskoprvn zvazek sluitel-
nosti jejch mezinrodnch smluv s unijnm acquis ale vslovn vyplv z l. 6/10
Aktu o pistoupen (publikovn pod . 44/2004 Sb. m. s.). Ten se vztahuje i na oblast
II. a III. pile a podle nj pokud jsou dohody mezi jednm nebo vce novmi lensk-
mi stty na jedn stran a jednou nebo vce tetmi zemmi na stran druh neslui-
teln se zvazky vyplvajcmi z tohoto aktu, uin nov lensk stt veker vhodn
kroky k odstrann zjitn nesluitelnosti. Jestlie nov lensk stt naraz na obte
pi prav dohody uzaven s jednm nebo vce tetmi zemmi ped pistoupenm, od-
stoup od tto dohody podle podmnek v n stanovench.
Nic se podle nov pravy nemn na tom, e vnj smlouvy jsou soust prva EU.
Z toho vyplv, e i jejich dal prvn inky (pm a nepm inek, pednost, odpo-
vdnost za kody zpsobenou jednotlivci jejich poruenm) zstvaj i nadle beze zmny.
42 Toto plat pro vnitn trh, sociln politiku, regionln politiku (hospodsk, sociln a zemn soudr-
nost), zemdlstv a rybolov, ochranu spotebitele, ekologii, dopravu, transevropsk st, energetiku, pro-
stor svobody, bezpenosti a spravedlnosti, spolen otzky zdravotnick; naopak v oblasti vzkumu,
technologickho rozvoje, vesmru, rozvojov spoluprce a humanitrn pomoci plat, e EU sm konat,
pokud tm nebrn lenskm sttm v jejich aktivitch (l. 4/2,3 SFEU).
43 Podle ex-l. 24/5 SEU lensk stt nebyl vzn jen tehdy, pokud jeho zstupce v Rad prohls, e do-
hoda mus vyhovt stavn procesnm poadavkm jeho sttu. Pokud nkter lensk stt vhradu ui-
nil, ale nedokzal sv stavn pedpisy ve vztahu k dan vnj smlouv splnit, byla smlouva zmaena.
Pokud pslunou vhradu lensk stt neuinil a vnj smlouva vstoupila v platnost, protoe tuto v-
hradu mj. neuinil ani jin lensk stt, byl touto smlouvou vzn a - eji vzato byl vzn vi tto
vnj smlouv i zdrovac povinnost loajality podle ex-l. 23/1/2 SEU. Nic na tom nemnilo ani Pro-
hlen .4, pipojen k AS, podle nho ex-l. 24 SEU neznamen penos pravomoc lenskch stt na
EU. Nap. V. Bala shodn poznamenv, e ex-l. 24/5 SEU pouze zohleduje skutenost, e tyto
smlouvy jsou uzavrny v oblastech, v nich lensk stty penesly pravomoci na orgny Unie pouze s-
ten (srov. Bala, V., Aplikace mezinrodnch smluv uzavranch v rmci III. pile, Prvn forum
1/2004, s. 8). Zvaznosti vnjch smluv pro lensk stty vak nebylo podle naeho nzoru na jmu vy-
uit tzv. konstruktivn abstence podle ex-l. 23/1/2 SEU, kdy se len Rady zdrel hlasovn a zrove
uinil prohlen uznvajc zvaznost pslunho rozhodnut pro EU: jeho lensk stt sice nebyl povi-
nen rozhodnut provst, ale i tak byl vzn minimln zdrovac povinnost loajality podle ex-l. 23/1/2
SEU. Bez uvedenho prohlen (prost zdren hlasovn ex-l. 23/1/1 SEU) navc konstruktivn ab-
stence ani nezbavovala povinnosti provst rozhodnut.
47
Jak z ve uvedenho dovozuje Klma, vnj smlouvy pedstavuj mezinrodn-
prvn (a unijn) zvazek, kter R mus podle l. 1/2 stavy R dodrovat. Proto R
(a) je povinna zvolit vhodn postup k dosaen konformity svho nrodnho prva
s tmto mezinrodnm zvazkem, (b) v zsad se neme odvolvat na vnitrosttn
prvo k ospravedlnn poruen tohoto mezinrodnho zvazku a (c) takov ppadn
poruen me vst i k mezinrodn odpovdnosti R.44
Uzavrn vnjch smluv v rmci SZBP Radou EU pat tud mezi pravomoci, je
byly podle l. 10a stavy peneseny na mezinrodn organizaci nebo instituci, a to
i podle judikatury stavnho soudu.45 Tzv. smen smlouvy, uzavran spolen EU
a jejmi lenskmi stty, naopak spadaj pod l. 10 stavy R, i kdy psn vzato jen
tou st, je spad do pravomoci lenskch stt a kvli n jsou lensk stty jako
signati pibrny;46 pro zbytek smen smlouvy by tak teoreticky ml bt aplikova-
teln l. 10a stavy R.47
Z toho vyplvaj pro lensk stt (i) povinnosti v oblasti provdn tchto vnjch
smluv do nrodnho prva, vetn (ii) povinnosti uvst sv vlastn mezinrodn smlou-
vy do souladu i s vnjmi unijnmi smlouvami.
Kontinuitu pravy uzavrn vnjch smluv jak s pedchoz pozitivn pravou, tak
judikaturou ESD potvrdil i stavn soud:
l. 216 nelze vykldat jako kompetenn normu, kter by extendovala pravomoci
Unie; naopak lnek 216 konstatuje jen to, e Unie v rmci svch pravomoc prost
uzavr mezinrodn smlouvy. Pravomoci pitom nejsou definovny tmto l. 216, ale
konkrtnmi ustanovenmi zejmna samotn Smlouvy o fungovn EU. Nejedn se tedy
o vraznou zmnu proti dosavadnmu prvnmu stavu; jedin podstatnj rozdl je ten,
e Unie zskv monost uzavrat mezinrodn smlouvy i v oblasti tzv. druhho a tet-
ho pile, zavedench Maastrichtskou smlouvou.48
Lisabonsk smlouva v tomto smru do znan mry upesuje a kodifikuje to, co
bylo jako vsledek dlouhodobho vvoje ji dve rozvinuto a ustleno v judikatue Ev-
ropskho soudnho dvora; jako kad kodifikace, i tato m pitom pispt k vy prv-
n jistot adrest prvnch norem, tedy nejen orgn EU, ale i jednotlivch lenskch
stt. To je teba hodnotit kladn i z vnitrosttnho hlediska, konkrtn se zetelem na
zsady obsaen zejmna v l. 1 odst. 1 stavy.49
Jakkoliv R nen pmou stranou vnjch smluv, rozhodla se pro een, kter do
znan mry ve uveden zvry o postaven vnjch smluv v prvu EU ignoruje,
nebo je nebere jako dsledek svench pravomoc, ale jako klasick mezinrodn
smlouvy podle l. 10 stavy. Z toho v R vyplv pravomoc prezidenta republiky ke
44 Srov. Klma, K., Koment k stav a Listin, Ale enk, Plze 2005, s. 3839.
45 Nlez Pl. S 50/04 (publikovno pod . 154/2006 Sb.); nlez Pl. S 66/04 (. 434/2006 Sb.); nlez
Pl. S 36/05 (. 57/2007 Sb.); nlez Pl. 19/08 (. 446/2008 Sb.).
46 Proto si tak ESD piznv pravomoc k vkladu jen tch st smench smluv, k nim m pravomoc
EU (12/86 Demirel, C-359/03 Komise v. Irsko); nen-li ale tato hranice zeteln, pak ESD vykld celou
smenou smlouvu (C-53/96 Hermes, C-300+392/98 Parfums Christian Dior).
47 K odlinmu pohledu na vztah vnjch smench smluv a l. 10 a 10a stavy R srov. Malenovsk,
J., K nov doktrn stavnho soudu R v otzce vztah eskho, komunitrnho a mezinrodnho prva,
Prvn rozhledy 21/2006, str. 774 an.
48 Nlez Pl. S 19/08, bod 183; publikovno v . 446/2008 Sb.
49 Ibid., bod 184.
48
sjednvn a ratifikaci mezinrodnch smluv podle l. 63/1(b) stavy R, resp. k pe-
nosu tto pravomoci na vldu a na jej leny (srov. rozhodnut prezidenta republiky
. 144/1993 Sb.) vetn mon vhrady prezidenta republiky o tom, e smlouvu sjed-
n sm. V ppad smluv prezidentsk kategorie pak je ratifikace mezinrodn smlou-
vy podmnna souhlasem Parlamentu R. Jeliko vak na mezinrodn rovni smlou-
vu sjednvat a ratifikovat nebude prezident republiky, ale Rada EU, bude ratifikace
prezidentem republiky jen splnnm vnitrosttn podmnky pro vstup smlouvy v plat-
nost pro R. Splnn tto podmnky pak R notifikuje Rad EU. Jde o postup podob-
n ppadm odlin kategorie smluv smluvnch partner (nap. v R jde o smlouvu
prezidentskou, u smluvnho partnera o smlouvu vldn), kdy ratifikan proces je za-
konen tm, e je vyhotovena tzv. mal ratifikan listina, kter se nikam neodesl, ale
je jen uloena na MZV R. Konkrtn z toho vyplvaj nsledujc procesn dsledky,
je pedvd Smrnice vldy ke sjednvn mezinrodnch smluv v rmci Evropsk
unie a k jejmu vnitrosttnmu provdn,50 (na nov se pracuje), kterou vydalo Minis-
terstvo zahraninch vc R v rmci sv psobnosti podle 6/3(f) tzv. kompetenn-
ho zkona:51
Ke splnn stavnch pedpis podle ex-l. 24/5 SEU dochzelo tak, jakoby lo
o mezinrodn smlouvu zcela spadajc do pravomoc R, tedy o mezinrodn smlou-
vu zcela mimo kompetence EU.52 To konkrtn znamen, e
u prezidentskch smluv53 byl pi schvalovn v Rad EU pslun ministr zmocnn
uinit, dnes ji neexistujc, vhradu splnn stavnch pedpis podle ex-l. 24/5
SEU (l. 16 smrnice);54
s vldn smlouvou, sjednanou pedsednictvm Rady EU v podstatnch stech shod-
n s tzv. vzorovou smlouvou, s n ji vlda vyslovila souhlas, bude moci v Rad EU
vyslovit souhlas pouze ministr po souhlasu Vboru pro EU (na pracovn rovni;
l. 16/4 smrnice); tento zkrcen postup je nezbytn zejmna u vnjch smluv
SZBP, kdy je teba jednat v du dn, nap. vyslat misi a smluvn oetit jej pso-
ben ve tetm stt nebo upravit ast nelenskch stt na misi;55
tot plat pro smlouvy, na jejich plnn se R nebude podlet (nap. smlouva tka-
jc se mise, j se R neastn l. 16/5 smrnice).
50 Viz usnesen vldy R . 6 z 9. 1. 2008 (nahrazujc . 1469 z 16. 11. 2005 ve znn . 390 z 12. 4. 2006
a 980 z 16. 8. 2006); toto usnesen modifikuje pro ely vnjch smluv EU obecnou Smrnici vldy pro
sjednvn, vnitrosttn projednvn, provdn a ukonovn platnosti mezinrodnch smluv; srov.
usnesen vldy . 131 z 11. 2. 2004.
51 Zkon . 2/1969 Sb. o zzen ministerstev a jinch stednch orgn sttn sprvy esk republiky, ve
znn pozdjch pedpis.
52 To mj. znamen, e tento proces byl zakonen vyhotovenm eskch ratifikanch listin, jakkoliv R
nen smluvn stranou dan vnj smlouvy a v kadm ppad je bude k n vyhotovovat Rada EU. Komu
vak mohou bt takov esk ratifikan listiny ureny, nen zejm.
53 K lenn mezinrodnch smluv na prezidentsk, vldn a resortn Srov. l. 2/2 cit. Smrnice vldy pro
sjednvn mezinrodnch smluv usnesen vldy . 131 z 11. 2. 2004
54 Mme za to, e i kdy k tomu l. 24/5 SEU ml, je pochybn, zda lensk stt, kter se plnnm vni-
trosttnch stavnch schvalovacch pedpis zane zabvat a po hlasovn v Rad, neml v duchu loa-
jality zjistit splnitelnost svch stavnch pedpis ped hlasovnm v Rad, tedy v prbhu sjednvn
vnj smlouvy.
55 Protoe prezident republiky nepenesl sjednvn mezinrodnch smluv podle l. 24 a 38 SEU na vldu
(vzdor doporuen zahraninch vbor obou komor Parlamentu (viz usnesen ZV PS . 269 z 29. 3.
2006 a usnesen VZVOB Sentu . 159 z 5. 4. 2006), popsan zkrcen postup nen aplikovateln na tzv.
prezidentsk smlouvy.
49
Pokud vnj unijn smlouva obsahuje povinnosti upraven ji v jinm aktu EU
nebo kter zavazuje pouze orgny EU, nikoliv lensk stty, me souhlas s jejm uza-
venm pslun ministr vyslovit v Rad na zklad pouhho souhlasu Vboru pro EU
na pracovn rovni.
4. ZVR
Je nepochybn, e Lisabonsk smlouva pinesla do oblasti sjednvn

vnjch smluv znan zpehlednn, kter se odehrvaj na bzi prvn kontinuity. Lze
ocenit i zapracovn sti judikatury pmo do primrnho prva EU. Lisabonsk
smlouva ale nedokzala a realisticky vzato ani nemohla dokzat pekonat limity,
kter s sebou nese sama povaha vnjch vztah EU, limity politick citlivosti. Ze-
jmna oblast SZBP svm zvltnm postavenm (nemme pesn stanoveno nap., zda
jde o pravomoc vlunou i sdlenou i jinou, systematick postaven mimo politiky
EU apod.). V tto oblasti se pak ukazuje, e lensk stty si budou muset vce a sta-
tenji hldat svoje pravomoci ji ve fzi sjednvn, protoe minimln monost soud-
nho pezkumu v tto oblasti dovol EU, aby do vnjch smluv SZBP zaleovala i z-
vazky, k nim by nemusela nutn mt pravomoc. Tyto otzky pak vyvolvaj potebu
upravit logitji i vztah esk pravy k vnjm smlouvm EU zejmna tak, aby se
esk republika nedostala do poruen principu svench pravomoc tm, e bude
chtt vnitrosttn schvalovat vnj smlouvy v oblasti, v n svila pravomoc EU; tak
tomu v jistch ppadech v souasnosti je.
EU EXTERNAL AGREEMENTS AFTER THE LISBON TREATY
Summary
This article summarizes the changes brought about by the Lisbon treaty in the area of EU
international conventions conclusion. It begins by changes in EUs legal personality and its fusion with the
European Community. The following part is consacreted to procedural changes incorporated in the Article
216 TFEU. This general provision is compared to specific procedural provisions on CFSP and the former
Third Pillar. Last part of this article deals with consequences that concern relationship of the Czech and EU
laws of international agreements and its internal proces sof ratification.
Klov slova: EU, vnj smlouvy, Lisabonsk smlouva
Key words: EU, external agreements, Lisbon Treaty
50
LISABONSK SMLOUVA
POD LUPOU STAVNHO SOUDU R
LENKA PTROV
VODEM K PRBHU RATIFIKACE V R
O ratifikaci Lisabonsk smlouvy (LS)1 v esk republice nelze zcela roz-

hodn hovoit jako o zleitosti formln. V ppad tto smlouvy byla poprv v his-
torii vyuita procedura pedbn kontroly mezinrodnch smluv upraven v l. 87
odst. 2 stavy R a v provdcch ustanovench 71a odst. 1, psm. a) zkona
. 182/1993 Sb., o stavnm soudu.2 V tomto zen disponuj aktivn legitimac kva-
lifikovan subjekty ob komory Parlamentu R, a po vysloven souhlasu s ratifikac
danou komorou je tu stejn jako v ppad kontroly norem zakotvena aktivn legitima-
ce slouc k ochran pehlasovanch menin, skupiny 41 poslanc nebo 17 sentor.
Toto sv prvo mohou vyut do doby, ne prezident republiky ratifikaci svm podpi-
sem dokon a tak prezident sm me takov pezkum iniciovat. Vlda nen legiti-
movna k podn takovho nvrhu na rozdl od srovnatelnch prvnch prav nap.
ve Francii a tedy paradoxn neme v ppad pochyb sama zskat autoritativn
vklad stavnho soudu. Je v postaven astnka zen a fakticky se tak dostv do
role obhjce smlouvy, kterou sjednala v dobr ve o jejm souladu s stavnm po-
dkem. Probhajc zen o kontrole stavnosti mezinrodn smlouvy nebo nlez
konstatujc rozpor s stavnm podkem brn ratifikaci do okamiku odstrann ta-
kovho rozporu.
V ppad Lisabonsk smlouvy to byl v prv ad Sent, kter tohoto oprvnn vy-
uil a svm usnesenm z 24. dubna 2008 . 379 podal nvrh stavnmu soudu R na
1 Vlda dne 4. prosince 2007 usnesenm . 1367 vyslovila souhlas se sjednnm Lisabonsk smlouvy a do-
poruila prezidentu republiky zmocnit pedsedu vldy a ministra zahraninch vc k jejmu podpisu. Li-
sabonsk smlouva byla dne 13. prosince 2007 podepsna v Lisabonu prezident k podpisu zmocnil
pedsedu vldy M. Topolnka a ministra zahraninch vc K. Schwarzenberga. Na zklad zmnnho
usnesen vldy . 1367/2007 byla dne 29. ledna 2008 Lisabonsk smlouva pedloena pedsedou vl-
dy Poslaneck snmovn Parlamentu R a Sentu k vysloven souhlasu s jej ratifikac ve smyslu
l. 10a stavy R. Lisabonsk smlouva byla vldou pedloena jako mezinrodn smlouva podle
l. 10a stavy tzn. smlouva, jejm prostednictvm budou nkter pravomoci orgn esk republi-
ky peneseny na mezinrodn organizaci nebo instituci a k jejmu schvlen je teba kvalifikovan vt-
iny v obou komorch parlamentu.
2 Ble k tomuto soudnmu zen viz Wagnerov, E., Dostl, M., Langek, T., Pospil, I.: Zkon o stav-
nm soudu s komentem, ASPI Wolters Kluwer, 2007, str. 298 an., tak Filip, J., Hollnder, P., im-
ek, V.: Zkon o stavnm soudu, koment, 2. vydn, C. H. Beck, Praha 2007.
51
posouzen souladu LS s stavnm podkem.3 stavn soud pak ve svm nlezu Lisa-
bon I4 konstatoval, e smlouva nen v bodech namtanch Sentem v rozporu s stav-
nm podkem. Nsledn pak 18. nora 2009 Poslaneck snmovna vyslovila souhlas
s ratifikac, Sent smlouvu projednal dne 6. kvtna 2009 a takt vyslovil souhlas s jej
ratifikac (pro 54 sentor, proti 20 sentor). Souasn byla obma komorami schv-
lena novela jednacch d upravujc tzv. vzan mandt vldy, kter posiluje parla-
mentn kontrolu vldy pi vyuit tzv. evolutivnch klauzul obsaench v Lisabonsk
smlouv a upravuje mechanismy kontroly uplatovn principu subsidiarity vetn a-
loby pro jeho poruen. I kdy, na rozdl od nslednho rozhodnut Spolkovho stav-
nho soudu ve vci Lisabon,5 stavn soud R ratifikaci Lisabonsk smlouvy nepod-
mnil pijetm takov pravy parlamentn kontroly, je mon tuto pravu, jej pijet
bylo od samho potku podporovno i vldou R, hodnotit pozitivn jako jaksi
parlamentn systm pedbn opatrnosti. Skupina sentor (veden Jim Oberfal-
zerem) pesto souasn avizovala svj zmr vyut svho prva a podrobit LS n-
slednmu pezkumu stavnosti. asov scn podn avizovanho nvrhu byl ne-
pochybn ovlivnn i dlouho oekvanm ve uvedenm verdiktem Spolkovho
stavnho soudu ve vci Lisabonsk smlouvy jako potencionlnm zdrojem inspirace.
Prv podn skupiny sentor pak smovalo vi vybranm ustanovenm ve uve-
den novely jednacch d obou komor6 a bylo stavnm soudem odmtnuto. N-
sledn podn smujc vi Lisabonsk smlouv samotn pak vystilo v nlez Lisa-
bon II,7 v nm ji stavn soud konstatoval soulad Lisabonsk smlouvy jako celku
s stavnm podkem a odstranil tak zbvajc pochybnosti o ratifikaci smlouvy. Pre-
zident republiky, kter podmnil ratifikaci sjednnm politickho pslibu o monosti
pistoupen esk republiky k Protokolu . 30 o uplatovn Listiny zkladnch prv
Unie (co vlda sjednala na zasedn Evropsk rady dne 30. jna 2009) pak bezpro-
stedn ukonil ratifikan proces svm podpisem dne 3. listopadu 2009 tedy tho
dne, kdy stavn soud vydal svj nlez Lisabon II.
PROCESN OTZKY
Vzhledem k tomu, e v ppad pezkumu LS byl postup pro pedbnou

kontrolu stavnosti mezinrodnch smluv vyuit poprv a procesn prava tohoto in-
stitutu je vce ne sporadick, mlo toto zen precedentn vznam i z hlediska pro-
cesnho. Vlda pi formulaci svho stanoviska vychzela z pesvden, e zen dle
l. 87 odst. 2 stavy R o souladu mezinrodnch smluv podle l.10a je zenm ne-
spornm (vychzejc pedevm z dikce 71a odst. 1 psm. a), 71d odst. 3 a kone-
3 Vlda dne 27. ervna 2008 schvlila usnesenm . 804 vyjden k nvrhu Sentu, sv vyjden k n-
vrhu Sentu zaslali rovn dal osloven astnci zen prezident republiky a Poslaneck sn-
movna.
4 Pl. S 19/08 ze dne 26. 11. 2008.
5 Nlez SS ve vci Lisabon, 2 BvE 2/08 z 30. 6. 2009, bod 319 an.
6 Zk. . 162/2009 Sb., kterm se mn zk. . 90/1995 Sb., o jednacm du Poslaneck snmovny ve
znn pozdjch pedpis a zk. . 107/1999 Sb., o jednacm du Sentu ve znn pozdjch pedpis.
7 Pl. S 29/09 ze dne 3. 11. 2009.
52
n i 71e zkona . 182/1993 Sb., o stavnm soudu), jeho smyslem je rozhodnout
o souladu smlouvy jako celku s stavnm podkem. stavn soud vak poukzal na
to, e v ppad posouzen smlouvy jako celku by se jeho nlez stal vc rozsouzenou
a takov postup by znemonil ostatnm legitimovanm subjektm vyut svho prva
k podn nvrhu na pezkum jinch ustanoven smlouvy, kter povauj z hlediska
stavnho podku za sporn. Vzhledem k tomu, e stavn soud nestanovil pro tako-
v ppadn podn dn lhty a ani sm zkon takov lhty nestanov, zstal aso-
v prostor pro podn pehlasovanch menin zarmovn pouze podpisem prezidenta
republiky, kterto kon tak nen vzn dnou konkrtn lhtou. Vlda v tto sou-
vislosti, ani by zpochybovala prva ostatnch kvalifikovanch navrhovatel, jist
oprvnn namtala, e takov postup je z pozice esk republiky pi sjednvn me-
zinrodnch smluv a zejmna multilaterlnch mezinrodnch smluv vi naim za-
hraninm partnerm neudriteln, protoe nen mon pedem signalizovat, v jakm
asovm rmci se pezkum stavnosti me odehrt. K nmitce vldy se soud vyjd-
il a v nlezu Lisabon II.8 Poukzal na to, e vklad, e nvrh na zahjen zen nen
vzn dnou lhtou je vkladem chybnm, a dovodil, e takov nvrh je teba podat
bez zbytenho odkladu. Mus tedy jt o dobu pimenou. Vyjdil se konkrtn
k tomu, e doba pohybujc se v du msc, a nikoli pouze tdn nepochybn pim-
en nen. stavn soud vzthnul uvedenou konstrukci lht ke vem oprvnnm sub-
jektm vetn prezidenta republiky.
LISABON I
Z vcnho hlediska se ohniskem pezkumu v zen zahjenm na nvrh

Sentu i v druhm zen iniciovanm skupinou sentor staly zejmna dynamick
prvky Lisabonsk smlouvy umoujc jej nslednou zmnu, kter zce souvis pe-
devm s dlbou pravomoc mezi Uni a jejmi lenskmi stty. Tato dynamick usta-
noven byla ostatn pedmtem pezkumu i v jinch lenskch sttech, a to ji i v sou-
vislosti s procesem ratifikace odmtnut Smlouvy zakldajc stavu pro Evropu
(S).9 Nvrh Sentu na pezkum souladu LS s stavnm podkem se soustedil na n-
sledujc oblasti:
rozsah penosu pravomoc, klasifikace pravomoc typick pro federln stty a ne-
jasn rozsah penench pravomoc,
klauzule flexibility rozen a povaha l. 352 SFEU blanketn zmocnn (uplat-
nn nikoli pouze na vnitn trh),
povaha pechodov klausule (passerelle) zmna rozhodovacho mechanismu bez
ratifikace lenskmi stty,
sjednvn mezinrodnch smluv dle l. 216 SFEU,
povaha Listiny zkladnch prv EU,
8 Bod 115 a 124 Nlezu Pl. S 29/09.

9 Ble viz Kust, J., Ptrov, L: Lisabonsk smlouva a pedbn kontrola stavnosti mezinrodnch
smluv, Prvnk 5/2008, str. 473504.
53
monost pozastaven prv lenskho sttu ve vztahu k zalenn tzv. standard ev-
ropskho spoleenskho modelu.
Vzhledem ke klovmu vznamu dalho vvoje integrace povauji za vhodn se
soustedit pedevm na otzky souvisejc s dlbou pravomoc mezi Unii a lensk
stty, vyuit dynamickch prvk Lisabonsk smlouvy (tzv. evolutivnch klauzul)
a problematiku Listiny zkladnch prv Unie.
OBECN K VYMEZEN A DLB PRAVOMOC
Dlba pravomoc mezi Unii a lenskmi stty v pojet Lisabonsk smlou-

vy vychz z akcentace zsady sven. Ob Lisabonskou smlouvou reformovan
smlouvy (SEU a SFEU) obsahuj adu ustanoven upravujcch zsady vztah mezi EU
a lenskmi stty a ustanoven o dlb pravomoc mezi Uni a lenskmi stty, kter
v podstat vychzej ze znn pslunch ustanoven obsaench v S schvlen me-
zivldn konferenc v roce 2004. Ustanoven S, kter nov upravovala dlbu pravo-
moc mezi lenskmi stty a Uni, byla toti vesms lenskmi stty povaovna za
pozitivn pnos a vchodisko pro dal jednn. V prbhu jednn o konen podob
Lisabonsk smlouvy doznala tato ustanoven ady dlch zmn a doplnn i v podob
protokol a prohlen pipojench ke smlouv a i kdy tyto zmny byly kritizovny
nap. Evropskm parlamentem jako projev nedvry lenskch stt vi unijnm in-
stitucm, byly nepochybn motivovny i obavou z dosavadn extenzivn rozhodovac
praxe Soudnho dvora. Sama ustanoven upravujc dlbu pravomoc (zeteln inspiro-
van l. 72 zkladnho zkona SRN) smuj k pesnjmu vymezen dlby pravomoc
mezi lenskmi stty a Uni. To ovem neznamen, e toto vymezen je jasn a pesn
a e nebude v budoucnu pedmtem stetu judiciln doktrny Soudnho dvora a stav-
nch soud lenskch stt. To ostatn ji naznaila i judikatura stavnch soud spo-
jen s pezkumem stavnosti Lisabonsk smlouvy v souvislosti s jej ratifikac.
Vymezen pravomoc vychz ze zsady sven a vkon takto svench pravo-
moc je v oblasti pravomoc sdlench podzen zsadm subsidiarity a proporcionali-
ty. V lnku tkajcm se tchto zsad (l. 5 SEU) bylo navc oproti S nov vslov-
n zdraznno, e Unie jedn pouze v mezch pravomoc svench j ve Smlouvch
lenskmi stty pro dosaen cl stanovench ve Smlouvch. Ve srovnn s dikc ob-
dobnho ustanoven pvodnch smluv je zde akcentovna skutenost, e originrnmi
nositeli jsou a zstvaj lensk stty.
Charakter pravomoc Unie, pes deklarovan odstrann pilov struktury, zstv
odlin ve dvou zkladnch oblastech. To se projevuje i v systematice pravy. Samo-
statn, jako zvltn druh pravomoci upraven Smlouvou o Evropsk unii je uvdna
pravomoc Unie vymezovat a provdt spolenou zahranin a bezpenostn politiku
vetn postupnho vymezen spolen obrann politiky (l. 2 odst. 4 SFEU). Tak
prava rozhodovacch postup (nap. l. 31 SEU) s uplatnnm bezpenostnch brzd
a ady vslovnch vhrad pro tuto oblast v procesnch ustanovench a jurisdikci Soud-
nho dvora jasn naznauje, e tato oblast si i nadle zachovv svj mezivldn cha-
rakter. Jinak je tomu v ppad ostatnch pravomoc Unie, jejich oblasti jsou vymeze-
54
ny v vodnch ustanovench SFEU.10 Rozsah a zpsob vkonu tchto pravomoc je
pak uren konkrtnmi ustanovenmi, kter tuto oblast upravuj. Vedle vlunch pra-
vomoc svench Unii upravuje smlouva oblasti pravomoc sdlench Uni a lensk-
mi stty. Nov jsou upraveny pravomoci Unie podporujc, doplujc a koordinujc
innosti lenskch stt.
Stejn jako v nvrhu odmtnut Smlouvy zakldajc stavu pro Evropu (S) jsou
v Lisabonsk smlouv taxativn definovny oblasti vlun pravomoci Unie (l. 3
SFEU). Pravomoci zde uveden m vykonvat vlun EU, lensk stty pouze v p-
pad, pokud je jim vkon tchto pravomoc Uni vslovn sven. Jedn se v podstat
o pravomoci, kter byly ji dve Evropskm soudnm dvorem traktovny jako vlu-
n pravomoci Evropskch spoleenstv s tm, e vymezen oblasti uzavrn mezin-
rodnch smluv, jej vkon a rozsah jsou ji dnes pedmtem diskus a rozdlnch in-
terpretac. Sama dikce tohoto ustanoven je zeteln inspirovna dosavadn judikaturou
tkajc se implicitnch pravomoc v oblasti vnjch vztah (ble viz ve Svoboda, P.:
Vnj smlouvy EU ve svtle Lisabonsk smlouvy, s. 3350).
Oblasti spadajc do pravomoc sdlench mezi Evropskou uni a lenskmi stty
jsou vymezeny flexibiln formou demonstrativnho vtu a toto ustanoven umouje
vcn roziovn pravomoc Unie formou aktivnho uchopen tchto pravomoc, ze-
jmna cestou pijmn unijnch legislativnch akt. Prv tato vgnost byla tak ped-
mtem nmitek v podn Sentu. Pravomoci lenskch stt v oblasti sdlen jsou toti
upraveny jako zbytkov, ani by byl ble vymezen jejich rozsah a vkon. Podle
zsady sven pravomoc jedn Unie pouze v mezch pravomoc svench j ve
Smlouvch lenskmi stty pro dosaen cl stanovench ve Smlouvch. Pravomo-
ci, kter nejsou Smlouvami Unii sveny, nleej lenskm sttm. Ustanoven l. 2
odst. 2 SFEU ve znn Lisabonsk smlouvy bylo ve srovnn s S nepatrn pozmn-
no ve snaze meze pravomoc zpesnit: Svuj-li v urit oblasti Smlouvy Unii pra-
vomoc sdlenou s lenskmi stty, mohou v tto oblasti vytvet a pijmat prvn z-
vazn akty Unie i lensk stty. lensk stty vykonvaj svou pravomoc v rozsahu,
v jakm ji Unie nevykonala. lensk stty opt vykonvaj svou pravomoc v rozsa-
hu, v jakm se Unie rozhodla svou pravomoc pestat vykonvat.
Roziovn unijnch pravomoc v oblasti sdlench pravomoc (zejmna cestou ex-
cesivn legislativn innosti na rovni Unie) by mlo bt ze strany lenskch stt kon-
trolovno vyuitm brzd v podob novch mechanism kontroly zsady subsidiarity
a proporcionality.11 Zsady subsidiarity a proporcionality jsou stejn jako ve stvaj-
cch smlouvch chpny jako zkladn zsady fungovn Evropsk unie, Lisabonsk
smlouva vak nov zavd nkter nstroje a mechanismy slouc ke kontrole dodr-
ovn tchto zsad. Tyto mechanismy by se mly uplatnit nejen ex ante, tedy jet
ped pijetm nvrhu legislativnho aktu, ale i ex post v podob nov upraven aloby
na poruen zsady subsidiarty, k jejmu podn jsou legitimovny nrodn parlamen-
ty. Uplatnn zsady subsidiarity by mlo zaruit optimln dlbu pravomoc mezi Uni
a lenskmi stty. Tedy to, aby se na unijn rovni neregulovalo to, co lze uspokojiv
10 Hlava I SFEU, Druhy a oblasti pravomoc Unie.

11 V l. 5 SEU ve znn Lisabonsk smlouvy.
55
regulovat na rovni nrodn, regionln i komunln. Zsada proporcionality by na-
opak mla zajistit, aby prvn regulace bylo pimen danmu elu a nebyla zbyte-
n zatujc pro obany, podniky a jin subjekty. V souladu s dynamicky chpanm
principem subsidiarity by vak tak nov, v ppadech, kdy se vkon pravomoc na
unijn rovni na zklad ji existujc legislativy uke jako neefektivn a tyto pravo-
moci lze nadle uspokojiv vykonvat na rovni lenskch stt, mla existovat mo-
nost iniciovat pesun jejich vkonu na rove lenskch stt, resp. zruen legislativ-
nho aktu upravujcho vkon takovch pravomoc. S tm je spojena koncepce tzv.
oboustrann flexibility prosazovan eskou vldou, jejm clem bylo vytvoit pro-
stor pro to, aby mohly bt pravomoci peneny nejen z lenskch stt ve prospch
Unie, ale tak zpt z Unie na lensk stty. Tato koncepce se promtla na nkolika ms-
tech Lisabonsk smlouvy. V obecn rovin zejmna v zvrench ustanovench
SEU,12 kter upravuj podmnky pro pijmn zmn Smluv. V ustanoven l. 48 SEU
se jasn stanov, e zmny Smluv mohou bt pijmny za elem rozen nebo ome-
zen pravomoc svench Unii. Tato zmna nen z pohledu dosavadnho vvoje ev-
ropskho primrnho prva ani ve uveden judikatury Soudnho dvora pouze zm-
nou kosmetickou. I kdy teoreticky plat, e lensk stty, jako smluvn strany, mohou
mnit text zakldacch Smluv jakkoli na zklad konsensu, a e jsou teoreticky pny
Smluv a z tohoto pohledu se tedy uveden ustanoven me zdt nadbyten, je teba
ct, e dosavadn koncepce evropsk integrace vychzela z doktrny stle tsnj
Unie mezi lenskmi stty. Tato koncepce stle tsnj Unie (ever closer Union)
byla obsaena ji v preambuli msk smlouvy z roku 1957 a byla dle postupn roz-
vjena a konen i Maastrichtsk smlouva hovo o stle tsnj Unii mezi nrody Ev-
ropy. Zavrenm tohoto vvoje pitom byla a je pro mnoh Evropsk federace. Z to-
hoto pohledu by mohlo ve uveden vslovn ustanoven o tom, e zmny Smluv
slou nejen k roziovn, ale i k omezovn pravomoc Unie, pedstavovat urit
obrat a posilovn Unie cestou absorbovn stle vtho potu pravomoc by ji ne-
mlo bt chpno jako jedin mon cesta.
K pesnjmu vymezen vkonu sdlench pravomoc by ml pispt i Protokol
. 25 o vkonu sdlench pravomoc pipojen k SFEU, kter je nepochybnou reakc
na soudn doktrnu preempce (i dobytho pole) formulovou ve uvedenou judikaturou
Soudnho dvora. V jedinm lnku tohoto protokolu se uvd: Pokud jde o l. 2 odst. 2
Smlouvy o fungovn Evropsk unie tkajc se sdlench pravomoc, pijala-li Unie v n-
kter oblasti opaten, vztahuje se rozsah tohoto vkonu jejch pravomoc pouze na prvky,
kter jsou upraveny pedmtnm aktem Unie, a tud se nevztahuje na celou oblast.
Rovn pro vyjasnn rozsahu pravomoc Unie v oblasti pravomoc podprnch,
koordinanch nebo doplkovch bylo v vslovn stanoveno, e Unie svoj innost
pouze podporuje, koordinuje nebo dopluje innost lenskch stt, ani by pitom
v tchto oblastech nahrazovala jejich pravomoc (l. 2 odst. 5 SFEU) a v tchto ob-
lastech se tak vyluuje pijmn harmonizanch pedpis.
S otzkou mez rozsahu pravomoc Unie souvis i tzv. doloka flexibility (bval
l. 308 SES pejat v rozen podob do ustanoven l. 352 SFEU). kter dv mo-
12 Hlava VI Smlouvy o EU.
56
nost pijmout na unijn rovni nezbytn opaten i tehdy, pokud k tomu sama
Smlouva neposkytuje explicitn zmocnn (v rmci unijnch politik). Tento flexibiln
(prun) postup bylo dosud mon uplatnit jen k dosaen cl a fungovn vnitnho
trhu. Jak dynamickm se toto ustanoven stalo pro oblast vnitnho trhu v interpreta-
n praxi Soudnho dvora nen teba zdrazovat. Nov by ml bt tento postup roz-
en i na oblast ostatnch politik. Rozen vcn psobnosti doloky flexibility ped-
stavuje znan prostor pro excesivn roziovn vkonu pravomoc Uni. Barirou pro
extenzivn vklad a nepimen uit tohoto postupu je vcn rmec stanoven cli
a politikami Unie, jednomysln rozhodovn v Rad, pojistka proti obchzen zka-
zu harmonizace a kontroln mechanismus, zapojujc vnitrosttn parlamenty. Vzhle-
dem k dosavadnm zkuenostem s extenzivnm vyuvnm i ve uvedenou soudn
interpretac ustanoven l. 308 SES pro pijmn komunitrn legislativy se ve uve-
den bariry jevily jako nedostaten. Proto bylo i toto ustanoven dodaten upesn-
no a ne nhodou se stalo pedmtem pezkumu stavnho soudu nejen v R. Pede-
vm byla vslovn vylouena monost pouit takovho postupu pro oblast spolen
zahranin a bezpenostn politiky (i kdy tato vhrada by se dala dovodit i ze samot-
n systematiky smlouvy). Dle bylo vslovn zdraznno, e takto pijat opaten
budou respektovat meze stanoven v SEU. K Lisabonsk smlouv byla navc v tto
sti pipojena dv prohlen. V prvnm z nich se jasn stanov, kter z cl Unie uve-
dench v vodnch ustanovench SEU me opaten navren na zklad tohoto usta-
noven sledovat. Toto prohlen vyluuje, aby navren opaten mohlo bt odvod-
nno pouze zcela obecnmi cli Unie (tedy clem podporovat mr, hodnoty Unie
a blahobyt jejch obyvatel). Dal prohlen pipojen k tomuto ustanoven jasn vy-
jaduje, e toto ustanoven nen mon vyuvat k pijet opaten, kter by fakticky
roziovala pravomoci Unie nad rmec vymezen na zklad principu sven a kter
by tak obchzela nutnou zmnu Smluv. Uveden prohlen byla jist reakc na pli
obecn rmec podmnek pro vyuit tto evolutivn klauzule.
S otzkou dlby a zejmna monosti a rozsahu penosu pravomoc z lenskch stt
ve prospch Unie ovem souvisej i ostatn dynamick i evolutivn ustanoven obsa-
en v Lisabonsk smlouv, jejich uit a soulad s principy suverenity lenskch stt
vzbudily mnohem vt pozornost ne ve uveden doloka flexibility. Tato ustano-
ven maj pro futuro umonit flexibiln zmnu substance smluvnho zkladu, ani by
bylo nutn vyut klasickho postupu pro zmny Smluv. I kdy v historii Evropsk
unie nejde o pln novum a nkter z tchto mechanism obsahovaly ji Smlouvy
dosud platn, byla monost pijmn prvnch akt na zklad tchto tzv. evolutiv-
nch klauzul obsaench v ustanovench l. 31 odst. 3, l. 48 odst. 6 a l. 48 odst. 7
SEU a dle v l. 81 odst. 3, l. 153 odst. 2, l. 192 odst. 2, l. 312 odst. 2, l. 333
odst. 1 a 2 SFEU13 pedmtem diskuse i stavnho pezkumu, a to nejen v esk re-
publice. V ppad akt pijmanch na zklad l. 48 odst. 6 SEU, kter mohou zjed-
noduenou cestou mnit ustanoven sti tet SFEU,14 lze z materiln-prvnho hle-
13 Pro souhrnn oznaen SEU a SFEU je v nsledujcm textu pouvn tak vraz Smlouvy i zakl-
dac Smlouvy.
14 Zmny jsou ppustn pouze ve vztahu k ustanovenm tet sti SFEU, je se tkaj vnitnch politik
a innost Unie, avak nesm bt rozeny pravomoci sven Unii zakldacmi Smlouvami.
57
diska povaovat tyto akty za mezinrodn smlouvy, emu tak odpovd poadavek
schvlen v souladu s stavnmi pedpisy lenskch stt. V ppad akt pijmanch
na zklad tzv. obecn pechodov klauzule (l. 48 odst. 7 SEU) a tzv. zvltnch pe-
chodovch klauzul (l. 31 odst. 3 SEU a l. 81 odst. 3, l. 153 odst. 2, l. 192 odst. 2,
l. 312 odst. 2 a l. 333 odst. 1 a 2 SFEU) je sice mon tvrdit, e pi jej aplikaci do-
chz k nepm zmn Smluv bez toho, e by takov zmna byla pedmtem ratifikace
lenskmi stty v souladu s jejich stavnmi pedpisy, jako je tomu standardn u mezi-
nrodnch smluv.15 Souasn vak by bylo mon vychzet z toho, e s vyuitm
tchto ustanoven za stanovench podmnek daly lensk stty pro futuro souhlas ji
ratifikac tchto ustanoven v Lisabonsk smlouv.16 O tom, e z hlediska svrchova-
nho rozhodovn lenskch stt o penosu pravomoc a tedy z hlediska kompeten-
n kompetence nejsou ve uveden dynamick ustanoven vnmna tak bezprobl-
mov, svd vedle odborn diskuse ostatn i nlez Spolkovho stavnho soudu ve
vci Lisabonsk smlouvy,17 kter jejich vyuit podmnil poslenm parlamentn kon-
troly vetn nezbytnosti vyjden aktivnho souhlasu parlamentu s vyuitm obecn
pechodov klauzule. I kdy, jak dle uvidme, stavn soud R podobnou podmnku
ve svch lisabonskch nlezech nestanovil, koncept vzanho mandtu vldy vya-
dujc aktivn souhlas obou komor s vyuitm tchto evolutivnch klauzul vetn klau-
zule flexibility upraven v novele jednacch d obou parlamentnch komor nmec-
kou prvn pravu vlastn fakticky pedeel. Smyslem parlamentn kontroly vyuit
tchto postup je nepochybn zachovat kontrolu originrnch nositel pravomoc
lenskch stt nad zpsobem a rozsahem penesen pravomoc. Limitem rozsahu
penesen pravomoc pak zstv tu vce, tu mn obecn stavnmi soudy definovan
materiln jdro i ohnisko stavnosti, kter je imanentnm rysem svrchovanho de-
mokratickho prvnho sttu.
Nad rmec ve uvedench zsad a ustanoven, kter zce souvisej s otzkou dlby
pravomoc mezi Uni a lenskmi stty, je nutn jet alespo zmnit oblast adjudika-
ce zkladnch prv. I kdy Listina zkladnch prv Unie netvo formln soust Li-
sabonsk smlouvy, byla j inkorporanm ustanovenm l. 6 SEU piznna stejn prvn
sla, jakou maj Smlouvy. Tento katalog prv se vedle dosud odkazovanch obecnch
prvnch zsad stv interpretanm vchodiskem pro judikaturu Soudnho dvora
v tto oblasti. I kdy inkorporan ustanoven vslovn uvd, e Listina nijak neroz-
iuje pravomoci Unie vymezen ve Smlouvch a sama Listina obsahuje adu inter-
pretanch ustanoven limitujcch jej extenzvn vklad (zejm. tzv. horizontln usta-
noven l. 51 a 54), nen nutn zdrazovat, jak vgn a kehk je a bude hranice mezi
adjudikan pravomoc Soudnho dvora a stavnch soud lenskch stt.
Interpretace lisabonskch ustanoven upravujcch dlbu pravomoc mezi Ev-
ropskou uni a jejmi lenskmi stty Soudnm dvorem dosud pochopiteln chyb,
15 Vyjden vldy k nvrhu Sentu Parlamentu R stavnmu soudu na posouzen souladu Lisabonsk
smlouvy pozmujc Smlouvu o Evropsk unii a Smlouvu o zaloen Evropskho spoleenstv s stav-
nm podkem (ploha usnesen vldy R ze dne 27. ervna 2008 . 804; dle jen vyjden vldy k n-
vrhu Sentu).
16 Bod 32 vyjden vldy k nvrhu Sentu.
17 2 BvE 2/08 ze dne 30. 6. 2009.
58
i kdy Soudn dvr ji svm prvnm rozsudkem po vstupu Lisabonsk smlouvy
v platnost monou dynamiku svoj interpretan lohy naznail.18 Otzka dlby pra-
vomoc ovem ji byla pedmtem odborn diskuse i revize ze strany stavnch sou-
d lenskch stt vetn pezkumu Lisabonsk smlouvy stavnm soudem v esk
republice.
DLBA PRAVOMOC V NLEZU STAVNHO SOUDU
stavn soud R se k otzce souladu napadench ustanoven Lisabonsk

smlouvy a poslze i k otzce souladu tto smlouvy jako celku s stavnm podkem
vyjdil v nlezech Lisabon I19 (na zklad podn Sentu R) a nsledn Lisabon II20
(na zklad podn skupiny sentor), navazuje pitom v mnohm na sv pedchoz n-
lezy ve vci tzv. cukernch kvt a eurozatykae. Referennm rmcem pezkumu, jak
z nlez vyplv, nejsou pouze l. 1 odst. 1 stavy a l. 9 odst. 2 stavy (by jsou hle-
diskem stejnm), nbr stavn podek jako celek (viz bod 88 a nsl. Nlezu Lisa-
bon I). Jednm z klovch problm pezkumu byla prv otzka rozsahu penese-
n pravomoc a zpsobu jejich vymezen a stavnost uplatnn dynamickch prvk
smlouvy v podob tzv. evolutivnch klauzul (viz ve).
Vchodiskem pro vymezen hranice i monho rozsahu penesen pravomoc na
Evropskou unii je pedevm l. 10a stavy, kter hovo o penosu nkterch pra-
vomoc esk republiky na mezinrodn organizace nebo instituce. Z dikce ustanove-
n je zejm, e nemohou tedy bt peneseny pravomoci vechny, vznam slova n-
kter vak nem jen rozmr kvantitativn. Tento pojem je nutno vykldat i s ohledem
na dal ustanoven stavnho podku21 a jak stavn soud konstatoval ji ve svm n-
lezu k tzv. cukernm kvtm,22 je tento penos podmnn formln i materiln. For-
mln rovina omezuje penos pravomoc jeho sluitelnost s uchovnm zklad sttn
suverenity esk republiky. V tomto ohledu se formln rovina poj s ustanovenm
lnku 1 odst. 1 stavy. Materiln rovina se tk zpsobu vkonu penesench pra-
vomoc, jen nesm ohroovat samotnou podstatu materilnho prvnho sttu (bod
130 nlezu). Toto omezen vychz z ustanoven lnku 9 odst. 2 stavy, podle nho
je zmna podstatnch nleitost demokratickho prvnho sttu neppustn (i pro sa-
motnho stavodrce).23 stavn soud vak ble nespecifikoval, co konkrtn podsta-
tu materilnho prvnho sttu tvo, neformuloval vhradu zachovn stavn identity
prostednictvm vcnho vymezen. Nevolil tedy cestu, kterou el Spolkov stavn
soud, kter, vychzeje pi pezkumu Lisabonsk smlouvy z premisy, e lenskm st-
tm mus zstat dostatek prostoru k politickmu utven hospodskch, socilnch
a kulturnch pomr. Ve svm nlezu Lisabon vymezil oblasti prvn regulace, kter
18 C-555/07, Seda Kckdeveci v Swedex GmbH & Co. KG , dosud nepublikovno.

19 Nlez Pl. S 19/08.
20 Nlez Pl S 29/09.
21 Zejmna l. 1 odst. 1 stavy, podle kterho je esk republika svrchovan, jednotn a demokratick
prvn stt, zaloen na ct k prvm a svobodm lovka a obana.
22 Pl. S 50/04.
23 Viz nap. Hollnder, P.: Materiln ohnisko stavy a diskrece zkonodrce, Prvnk 4/2005, str. 313335.
59
povauje z hlediska identifikace za zvlt citliv.24 esk stavn soud, vrn sv do-
savadn judikatue, zdraznil hledisko funkn, spovajc v nsledn kontrole aplika-
ce smlouvy zaloen na doktrn podmnnosti penosu pravomoc spojen s vhradou
mry jejich penosu a ppadnou kontrolou vyboujcho aktu Unie s monost vy-
sloven jeho neaplikovatelnosti.25 Zdraznil souasn, e pro zachovn podstatnch
atribut suverenity je tak klov, e legislativn kompetenn kompetence, tedy
oprvnn mnit zkladn pedpisy, zstv lenskm sttm. Zkladnm principem
odliujcm Evropskou unii od federlnch sttu je i podle nzoru stavnho soudu z-
sada sven vyjden v l. 5 odst. 2 SEU. Unie me jednat pouze v rmci pravomoc
j vslovn svench lenskmi stty, kter nesm ani pekraovat, ani si sama zakl-
dat pravomoci nov. stavn soud ve svm nlezu tedy akcentoval doktrnu sven
a princip, e lensk stty zstvaj pny Smlouvy.
Samotnou kategorizaci pravomoc, kterou Lisabonsk smlouva vslovn upravu-
je oznail stavn soud jako krok k vt jasnosti a pehlednosti (bod 133). Stejn
jako lensk stty, tak i stavn soud spojuje s tmto katalogem vychzejcm v pod-
stat z dlby pravomoc dosud jen judikovanch Soudnm dvorem, oekvn vy
prvn jistoty. Ve uveden koncept podstatnch atribut suverenity pak dle stavn-
ho soudu tak nebrn penosu komplexnch oblast prvn regulace a jejich vlu-
nmu vkonu Evropskou uni v rmci kategorie vlunch pravomoc.
K nmitkm o nejasnm vymezen oblasti sdlench pravomoc na zklad de-
monstrativnho vtu, kter by mohl budit dojem urit blanketn kompetenn klau-
zule pro pravomoci EU, soud akcentoval skutenost, e l. 4 odst. 2 SFEU jen de-
klaruje hlavn oblasti, kde se sdlen pravomoci projev; kad jednotliv pravomoc
vak mus bt v kadm ppad specifikovna v relevantn sti pslun smlouvy.
I zde je teba vychzet z ve uvedenho principu sven. Ani v tomto ppad tedy
nejde o neomezen penos pravomoc v rozporu s stavnm podkem. Vkon jinch
ne vlunch pravomoc Evropsk unie je navc omezen uplatnnm zsad subsi-
diarity a proporcionality. Evropsk unie me jednat pouze v tch oblastech, ve kte-
rch na ni byly, za pedpoklad ve vymezench, na zklad doktrny autolimitace
suverna (jednostrann sebeomezujc akt svrchovanho sttu) v souladu s konkrt-
nm vnitrosttnm prvem, urit pravomoci lenskch stt peneseny (bod 134
nlezu).
Kontrola penesench pravomoc pak podle nzoru stavnho soudu spov prv
v realizaci ve uvedench mechanism kontroly principu subsidiarity a proporciona-
lity zavedench Lisabonskou smlouvou. stavn soud pitom nezpochybnil zkladn
lohu, kterou zde m interpretace tchto princip Soudnm dvorem EU, nicmn sou-
asn odkzal i na doktrnu vyboujcho prvnho aktu judikovanou Spolkovm
stavnm soudem, kter se sten promtla i do deklarovan lohy eskho stav-
nho soudu, (viz bod . 110 nlezu Lisabon I) a podle kter me ve vjimench p-
24 K tmto citlivm oblastem dle Spolkovho stavnho soudu ve ve citovanm nlezu Lisabon pat:
trestn prvo hmotn a procesn, nakldn s ozbrojenmi silami, zkladn rozhodovn ve vcech fis-
klnch, utven socilnho sttu, rozhodovn v oblasti rodinnho prva, vzdlvacho systmu a po-
staven nboenskch spolenost, kter m znan kulturn vznam (bod 252 an.).
25 Viz bod 120 nlezu Pl. S 19/08.
60
padech psobit jako ultima ratio a zkoumat, zda nkter akt Unie nevyboil z mez
pravomoc, je esk republika na EU podle l. 10a stavy penesla. Poukzal i na
samotnou judikaturu Soudnho dvora o vyboen z rmce penesench pravomoc.26
Takovm vyboujcm aktem by, dle nmeck doktrny mohl ovem bt i samo roz-
hodnut Soudnho dvora EU. esk stavn soud tak byl ve sv dikci podstatn zdr-
enlivj ne stavn soudy jinch lenskch stt (na jejich nlezy ostatn v tto
souvislosti odkzal).27
Co se te vyuit tzv. pechodovch klauzul, stavn soud ve svm nlezu Lisa-
bon I jednoznan konstatoval, e v ppad rozhodnut na zklad l. 48 odst. 7 SEU
o zmnch roziujcch unijn pravomoci pojmov nelze ani uvaovat, nebo se tk
jak je zjevn jen hlasovn.28 Tent zvr lze tedy patrn per analogiam uinit
i v ppad tzv. zvltnch pechodovch klauzul. Z hlediska systematiky zaazen tzv.
obecn pechodov klauzule v l. 48 SEU i z hlediska povahy akt pijmanch na
jejm zklad, jejich elem je zmnit zpsob hlasovn v Rad EU z jednomysln-
ho na kvalifikovanou vtinu nebo umonit pouit dnho legislativnho postupu
namsto zvltnho legislativnho postupu, by bylo mon povaovat tyto akty z mate-
rilnho pohledu za novelizaci Smluv, pestoe, jak konstatoval stavn soud, o for-
mln novelizaci nejde.29 Parlament R vyjdil se vemi potencilnmi akty aplikace
pechodovch klauzul souhlas ji v rmci vysloven souhlasu s ratifikac Lisabonsk
smlouvy. Vlda R tak bude zmocnna k vyjden ppadnho souhlasu se vemi jed-
notlivmi aplikacemi zmnnch ustanoven, ani by dolo k naruen principu stav-
n konformnho zpsobu pijmn mezinrodnch smluv. Zsadnm prvkem, na jeho
zklad Parlament R legitimn a v souladu s stavou R mohl takto schvlit zmny
ve zpsobu aplikace nkterch ustanoven mezinrodn smlouvy pro futuro, je dosta-
ten mra jejich konkrtnosti ji v momentu schvalovn Lisabonsk smlouvy. V p-
pad pechodovch klauzul, a to jak obecn klauzule, tak i zvltnch klauzul, lze
konstatovat, e okruh oblast jejich mon aplikace je dostaten pesn a jasn vy-
mezen, co dovoluje pedpokldat a priori obecn souhlas Parlamentu R s postu-
pem umoujcm jednotliv zmny hlasovac procedury ji ve chvli vysloven sou-
hlasu s ratifikac Lisabonsk smlouvy. Lze toti pesn pedem vymezit vechny
konkrtn mon podoby aplikace tchto klauzul, a Parlament R tak mohl pesn
zhodnotit a posoudit dopady takovchto akt na rozsah penesench pravomoc z hle-
diska souladu s stavnm podkem.
Poslednm typem tzv. evolutivn klauzule, kter byla tak pedmtem pezkumu
stavnho soudu, je tzv. klauzule flexibility obsaen v l. 352 SFEU.30 Jde, jak ji
bylo konstatovno ve, potenciln o jedno z nejdynamitjch ustanoven Lisabon-
26 C-376/98, Nmecko v. Parlament a Rada.

27 Piklonil se mj. k nzoru, e maastrichtsk doktrna Spolkovho stavnho soudu (kompetenz-kompe-
tenz) m spe povahu potenciln vstrahy, ale nemus bt v praxi ani nikdy pouita.
28 Nlez Pl. S 19/08, bod 161.
29 Nlez Pl. S 19/08, bod 163.
30 Uke-li se, e k dosaen nkterho z cl stanovench Smlouvami je nezbytn urit innost Unie
v rmci politik vymezench Smlouvami, kter vak k tto innosti neposkytuj nezbytn pravomoci, pi-
jme Rada na nvrh Komise jednomysln po obdren souhlasu Evropskho parlamentu vhodn ustano-
ven. Pokud jsou dotyn ustanoven pijmna Radou zvltnm legislativnm postupem, rozhoduje rov-
n jednomysln, na nvrh Komise a po obdren souhlasu Evropskho parlamentu.
61
sk smlouvy pro dal rozvoj legislativy. Ani toto ustanoven nen vak dle stavnho
soudu blanketn normou.31 Jeho aplikace neme pedstavovat zmnu Smluv a roz-
en obsahu penesench pravomoc, jak ostatn vslovn uvd Prohlen . 42 pi-
pojen k Zvrenmu aktu mezivldn konference pipravujc Lisabonskou smlou-
vu.32 Z tchto dvod stavn soud ve svm nlezu Lisabon I potvrdil, e l. 352
SFEU neme otevrat prostor k pijet opaten mimo rozsah penesen pravomoc
podle l. 10a stavy esk republiky.33 V souladu s judikaturou Soudnho dvora34
slou uveden ustanoven jako prvn zklad pouze v ppad, e v zakldacch
smlouvch EU nen zakotvena pravomoc (ve form konkrtnho ustanoven SEU i
SFEU), je by mohla slouit jako prvn zklad pijmanho opaten nezbytnho k do-
saen vslovn zakotvench cl Unie. stavn soud ovem vslovn konstatoval, e
za pomoci klauzule flexibility nen a ani nebude mon obchzet l. 10a stavy
R.35 Vraz neposkytuj nezbytn pravomoci v l. 352 SFEU je tedy teba vykl-
dat tak, e zakldac Smlouvy neobsahuj specifick ustanoven, je by mohlo slouit
jako prvn zklad pijmanho opaten, pestoe lensk stty svily dosahovn da-
nch cl v rmci politik vymezench Smlouvami do psobnosti Unie. V ppad, e
by pouit l. 352 SFEU mlo znamenat kompetenn transfer, tedy jakkoli jednn
mimo sfru Smlouvami svench pravomoc, bylo by v rozporu s primrnm prvem
EU a rovn z hlediska stavnho systmu R by takov opaten bylo na zem R
neaplikovateln v dsledku poruen l. 10a stavy R.
Tm, e ve svm nlezu Lisabon II (viz dle) vyslovil stavn soud soulad Lisa-
bonsk smlouvy jako celku stavnm podkem bez dalho, odstranil pochybnosti
i o mon kolizi nkterch ve uvedench dalch ustanoven smlouvy s stavnm po-
dkem.
LISTINA ZKLADNCH PRV EU
V nvrhu na posouzen souladu Lisabonsk smlouvy s stavnm pod-

kem esk republiky vznesl Sent celou adu otzek tkajcch se statusu a vznamu
Listiny zkladnch prv EU, jako i jejho vztahu k nrodnm katalogm zkladnch
lidskch prv a svobod a k Evropsk mluv o ochran lidskch prv a zkladnch
svobod.
31 Nlez Pl. S 19/08, bod 150.

32 Prohlen k lnku 352 SFEU: Konference zdrazuje, e v souladu s ustlenou judikaturou Soudn-
ho dvora Evropsk unie neme lnek 352 Smlouvy o fungovn Evropsk unie jakoto nedln soust
institucionlnho systmu zaloenho na zsad svench pravomoc slouit jako zklad pro rozen
rozsahu pravomoc Unie nad obecn rmec vymezen ustanovenmi Smluv jako celku, a zejmna usta-
novenmi, kter vymezuj koly a innosti Unie. lnek 352 neme bt v dnm ppad pouit jako
zklad pro pijet ustanoven, jejich inek by v podstat znamenal zmnu Smluv, ani by se pouil po-
stup, kter pro tento el Smlouvy stanov.
33 Nlez Pl. S 19/08 bod 150.
34 Posudek ve vci 2/94 ze dne 28. bezna 1996, Recueil s. 1759; stavn soud z tohoto posudku cituje
v bod 151 nlezu Pl. S 19/08.
35 Nlez Pl. S 19/08 bod 152.
62
OBECN K LISTIN
Lisabonsk smlouva v ustanoven l. 6 SEU zakotvuje troj garanci lid-

skch prv 1. Listinu zkladnch prv EU, kter byla pvodn vloena do S jako jej
st II, v platnm znn se vak na ni pouze odkazuje s tm, e m stejnou prvn slu
jako Smlouvy, 2. Evropskou mluvu o ochran lidskch prv a zkladnch svobod
(mlLP), s novm vslovnm zmocnnm Unie pistoupit k tto mluv, a konen
3. stavn tradice lenskch stt v oblasti lidskch prv. Respektovn lidskch prv za-
kotvench v mlLP a pihlen se k lidskoprvnm tradicm lenskch stt je pevze-
tm dosavadn pravy obsaen v l. 6 SEU. Skutenost, e LS obsahuje uvedenou troj
garanci lidskch prv, byla ji v prbhu Konventu a jednn o S kritizovna jednak
pro svou duplicitu a jednak pro mon konflikt jurisdikce Evropskho soudnho dvora
a Evropskho soudu pro lidsk prva v ppad, e Unie bude vzna jak svoj vlastn
Listinou, tak mlLP. Hlavnm a deklarovanm elem zakotven ochrany lidskch prv
na evropsk rovni byla snaha o kvalitnj, jednotnou a pehlednou pravu ochrany jed-
notlivc, a to pedevm ve vztahu k innosti evropskch instituc, ne vrazn se lic
podle jednotlivch nrodnch stav. Sama Listina byla ji pi svm vzniku koncipovna
nikoliv jako zcela nov dokument, ale spe jako text podrobnji kodifikujc a upesu-
jc do znan mry ji existujc prvn stav. Pesto zalenn Listiny do samotnho kor-
pusu smlouvy vyvolalo obavy z federativnho chpan evropsk integrace.
Kompromisn een bylo nalezeno v podob odkazu na text Listiny v l. 6 odst. 1
SEU, kde se stanov: Unie uznv prva, svobody a zsady obsaen v Listin z-
kladnch prv Evropsk unie ze dne 7. prosince 2000, ve znn upravenm dne 12. pro-
since 2007 ve trasburku, je m stejnou prvn slu jako Smlouva. Toto een nic-
mn vyvolalo adu diskus o statusu Listiny.
LISTINA V NLEZU LISABON I
Odkaz na dosud nezvaznou Listinu je svoj povahou inkorporanm

ustanovenm, jeho prostednictvm se zaazuje tento katalog lidskch prv do pri-
mrnho prva. Listina pitom nen pmo soust textu a zakldacch smluv a jako ta-
kov nebyla ani pedmtem parlamentn ratifikace, dle stavnho soudu je na rovinu
primrnho prva povyovna odkazem. Pochybnosti o zpsobu inkorporace Listiny
prostednictvm tohoto odkazu a statusu Listiny stavn soud ve svm nlezu Lisabon I
rozptlil. Formulaci, dle n m Listina stejnou prvn slu jako Smlouvy, je teba vy-
kldat tak, e je Listina jejich nedlnou soust. Z hlediska interpretace a rozsahu p-
sobnosti Listiny shledal Ustavn soud jako postaujc interpretan ustanoven obsa-
en ve smlouv i v textu Listiny samotn. Pedevm sm l. 6 SEU stanov, e
Listina nijak neroziuje pravomoci Unie vymezen ve Smlouvch a souasn uruje
i zkladn interpretan pravidla.36 Listina, jak vyplv z jejch interpretanch usta-
36 Podle l. 6 odst. 1 SEU Prva, svobody a zsady obsaen v Listin se vykldaj v souladu s obecnmi
ustanovenmi v hlav VII Listiny, jimi se d jej vklad a pouit, a s nleitm pihldnutm k vy-
svtlenm zmnnm v Listin, je uvdj zdroje tchto ustanoven.
63
noven (obsaench zejmna v preambuli a l. 51 a 54) v prv ad zavazuje unijn
orgny a teprve zprostedkovan, pi aplikaci unijnho prva, a ji pm i nepm,
t orgny lenskch stt. Ustanoven Listiny jsou pi dodren zsady subsidiarity
urena pedevm orgnm, institucm a jinm subjektm Unie, a dle lenskm st-
tm, ovem vhradn jen tehdy, pokud uplatuj prvo Unie (l. 51 odst. 1 Listiny).
Tento princip odpovd i dosavadn judikatue a aplikaci nepsanch lidskoprvnch
zsad Soudnm dvorem; stty jsou vzny tmto evropskm standardem lidskch prv
tehdy, je-li aplikovno komunitrn prvo.37 Z uveden zsady logicky plyne, e Listi-
na neroziuje oblast psobnosti unijnho prva nad rmec pravomoc Unie (l. 51
odst. 2 Listiny, l. 6 odst. 1 Smlouvy o EU).38
stavn soud se pak k nmitkm Sentu pokusil objasnit vztah mezi ve uvedenou
troj garanc zkladnch prv Listinou, pistoupenm k Evropsk mluv o ochran
zkladnch prv a svobod a obecnmi zsadami prva. Pipomnl, e dosud, za neexi-
stence psanho (zvaznho) katalogu lidskch prv v rmci EU, Soudn dvr apliko-
val na unijn rovni lidsk prva vytvoen, resp. uznvan tmto soudem v podob ne-
psanch spolench stavnch princip lenskch stt, tedy s ohledem na domc
stavn systmy a na systm ochrany lidskch prv koncipovan Evropskm soudem
pro lidsk prva. Prv zvazek Unie pistoupit k Evropsk mluv o ochran lidskch
prv a zkladnch svobod a skutenost, e zkladn prva, kter jsou zaruena Evrop-
skou mluvou o ochran lidskch prv a zkladnch svobod a je vyplvaj z stavnch
tradic spolench lenskm sttm, tvo obecn zsady prva Unie m dle stavnho
soudu pedevm vznam s ohledem na formln strnku standardu ochrany. Materil-
n jsou toti zkladn prva zaruen mluvou v systmu unijn ochrany obsaena jed-
nak prostednictvm jejich prohlen za obecn zsady prva Unie, jednak jejich rol
v judikatue Soudnho dvora. stavn soud vslovn dovozuje, e v dsledku pi-
stoupen k mluv se orgny Unie vetn Soudnho dvora stanou subjektem kon-
troly se strany Evropskho soudu pro lidsk prva. Takov krok me dle nzoru
stavnho soudu vzjemnou konformitu obou systm zkladnch prv jen poslit
(bod 191 a 192). Z hlediska materiln sloky standardu ochrany lidskch prv a z-
kladnch svobod vychzej dle stavnho soudu oba systmy, unijn i vnitrosttn, ze
stejnho hodnotovho rmce (bod 194 nlezu). stavn soud poukzal dle na to, e
sama Listina zkladnch prv EU v l. 52 odst. 3 a 4 stanov, e pokud tato listina ob-
37 Srov. nap. rozsudek Soudnho dvora ze dne 13. 4. 2000, Karlsson a dal, C-292/97, Recueil, s. I-2737,
odst. 37, podle nho poadavky vyplvajc z ochrany zkladnch prv v rmci komunitrnho prvn-
ho du jsou zvazn tak pro lensk stty, jestlie implementuj komunitrn pravidla.
38 Tomu odpovd i recentn judikatura; nap. v tzv. ppadu Rud hvzdy (usnesen Soudnho dvora ze
dne 6. 10. 2005, Vajnai, C-328/04, Sb. rozh. s. I-8577), kde lo o pedbnou otzku, zda je v rozporu
s evropskmi nepsanmi lidskoprvnmi principy zkaz komunistickch symbol, podpoen v Maar-
sku trestnmi sankcemi, byla tato otzka posouzena jako zjevn neppustn, a to nikoliv proto, e by
dnen prvo EU neznalo svobodu projevu, ale proto, e v dan oblasti komunitrn prvo nijak nepso-
b, a je tedy pln na Maarsku, aby upravilo zkaz tch symbol, kter jsou pro Maarsko nepijateln.
Obdobn srov. rozsudek ze dne 29. 5. 1997, Kremzow, C-299/95, Recueil, s. I-2629, kde se obvinn
z vrady pokouel dovolvat komunitrn rovn ochrany lidskch prv a argumentoval tm, e se p-
padn trest dotkne jeho komunitrn svobody pohybu. Soudn dvr tuto argumentaci k pedbn otz-
ce rakouskho soudu rovn odmtl, nebo evropsk prvo nebylo na danou vc nijak aplikovateln. Na
neppustnosti takovch pedbnch otzek se nemn ani zvaznost Listiny, nebo jej l. 11 nen pro
obdobn ppady aplikovateln.
64
sahuje prva odpovdajc prvm zaruenm mluvou o ochran lidskch prv a z-
kladnch svobod, jsou smysl a rozsah tchto prv stejn jako ty, kter jim pikld uve-
den mluva. Toto ustanoven pitom nebrn tomu, aby prvo Unie poskytovalo ir
ochranu.
Ve vztahu k stavnm systmm lenskch stt Listina uznv zkladn prva,
kter vyplvaj z stavnch tradic spolench lenskm sttm. Tato prva mus tedy
bt vykldna v souladu s tmito tradicemi (l. 52 odst. 4 Listiny). stavn soud zde
vyslovil pedpoklad, e oproti dosavadnmu stavu se tu reflektuje skutenost, e je
nov zaveden psan (zvazn) katalog lidskch prv. Zatmco dnes jsou stavn tradi-
ce spolen lenskm sttm materilnm zdrojem nepsanch lidskch prv, podle n-
zoru stavnho soudu po vstupu Lisabonsk smlouvy v platnost bude tmto zdrojem
text Listiny samotn a stavn tradice dostanou charakter pomocnho interpretanho
zdroje, ve smyslu obligatorn komparativn metody vkladu.39 Listina by tu tedy patr-
n mla hrt uritou limitujc lohu pro extenzvn vklad tchto stavnch tradic ze
strany Soudnho dvora EU. Zda bude tento pedpoklad naplnn, uke a rozhodova-
c praxe samotnho Soudnho dvora.
stavn soud se tak jednoznan vyslovil v nvaznosti na svou dosavadn judika-
turu k ppadn monosti rozporu mezi standardem ochrany lidskch prv a zklad-
nch svobod, zajitnm stavnm podkem esk republiky a standardem zajiova-
nm v rmci Evropsk unie. Piklonil se zde ke koncepci tzv. vyboujcho prvnho
aktu a pipomnl, e ochrana zkladnch prv a svobod nle do oblasti tzv. mate-
rilnho ohniska stavy, kter je mimo dispozici stavodrce (srov. Pl. S 50/04).
Jestlie by byl z tohoto pohledu standard ochrany zajiovan v rmci Evropsk unie
nevyhovujc, orgny esk republiky by se musely opt ujmout pedanch pravomoc,
aby jeho respektovn zajistily! (srov. ve ji zmiovan nlez ve vci cukernch
kvt, sp. zn. Pl. S 50/04).40
stavn soud tedy neshledal, e by inkorporace Listiny zkladnch prv EU do ob-
lasti evropskho primrnho prva jakkoli zpochybovala i problematizovala standard
vnitrosttn ochrany lidskch prv a byla tm v rozporu s stavnm podkem esk
republiky.
PODN VE VCI TZV. LISABONSK NOVELY

JEDNACCH D
Ji pi parlamentnm projednvn Lisabonsk smlouvy ohlsili nkte

sentoi zmr obrtit se na stavn soud s dal dost o pezkoumn jej stavnos-
ti. Vznamnm impulsem pro jejich podn se nsledn stal i nlez Spolkovho stav-
nho soudu,41 jeho velmi obezetnm postojem k dalmu prohlubovn integranho
procesu se sentoi nepochybn inspirovali. Na podzim roku 2009 pak sentoi zasla-
39 Bod 195 nlezu Pl. S 19/08.

40 Bod 196 nlezu Pl. S 19/08.
41 Rozsudek Spolkovho stavnho soudu ve vci Lisabon, 2 BvE 2/08 ze dne 30. 6. 2009, ble viz Ev-
ropsk inspirace z Karlsruhe, OEZ, Praha 2009.
65
li stavnmu soudu dv po sob jdouc podn. Prvn z nich, smujc proti tzv. lisa-
bonsk novele jednacch d Poslaneck snmovny a Sentu PR, bylo podno
1. z. Druh, je smovalo proti Lisabonsk smlouv samotn, bylo soudu dorue-
no 29. z. V ppad prvho podn lo ovem o zen o zruen zkon,42 ve druhm
ppad, stejn jako u Lisabonu I, o zen o souladu mezinrodnch smluv podle
l. 10a a l. 49 stavy s stavnm podkem.43 Zatmco v dsledku podn ve vci Li-
sabonsk smlouvy samotn byl ratifikan proces peruen, zen o zruen zkona ta-
kov dopad na ratifikan proces nem, jak ostatn konstatoval i stavn soud.
K OBSAHU PODN
Podn skupiny sentor z 1. z bylo rozdleno do dvou st.

V sti A bylo navreno zruen dvou paragraf upravujcch zpsob vyjden ne-
souhlasu s nvrhem rozhodnut dle l. 48 odst. 7 SEU a dle l. 81 odst. 3 SFEU v es-
timsn lht (obecn pechodov klauzule a pechodov klauzule v rodinnch v-
cech).44 Souasn nvrh poadoval zruen omezen potu poslanc a sentor
oprvnnch navrhnout podn aloby Soudnmu dvoru Evropsk unie na poruen
principu subsidiarity. Pesto, e stavn soud nvrh v tto sti odmtl jako zjevn ne-
opodstatnn, povauji za vhodn tento nvrh alespo ve strunosti komentovat.
Podle napadench novch ustanoven jednacch d koprujcch v podstat p-
slun lnky Lisabonsk smlouvy me pslun komora do 6 msc vyjdit s n-
vrhem nesouhlas. Pokud tak neuin, povauje se jej mlen za konkludentn vyjde-
n souhlasu. Takov monost konkludentnho souhlasu parlamentu byla odmtnuta
prv ve ve citovanm nlezu Spolkovho stavnho soudu. Sentoi v ppad ji
existujc esk prvn pravy ovem nesprvn interpretovali pslun ustanoven
Smlouvy tak, e se tkaj i zavazovn vldy komorami Parlamentu pi hlasovn
o uvedench zleitostech v Evropsk rad, resp. v Rad. Ve skutenosti nco takov-
ho jednac dy neumouj. Vlda nesm vyslovit s nvrhem souhlas bez pedchoz-
ho souhlasu obou komor, a to ani po uplynut 6 msc.45 Sentoi tu myln spojili
ustanoven implementujc evropskoprvn normu (dvajc parlamentm prvo veta,
je-li vysloveno do 6 msc) a normu vnitrosttn (zavazovn vldy).
Pozornost si zaslou i poadavek na zakotven hlasovn stavn vtinou o aktech
pijmanch na zklad tzv. evolutivnch klauzul. Navrhovatel uvdli, e aplikace
pslunch ustanoven m charakter mezinrodn smlouvy mnc jinou mezinrodn
smlouvu pijmanou podle l. 10a a l. 39 odst. 4 stavy (tptinov vtina). Tato
problematika nen bez zvanosti, a to i vzhledem k frapantnmu rozdlu oproti n-
42 Podle 64 zkona . 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve znn pozdjch pedpis.

43 Podle 71a71e zkona o stavnm soudu.
44 Podle 109k odst. 4 zk. . 90/1995 Sb. (jednac d PS PR) se v ppad hlasovn Poslaneck sn-
movny o prvnch aktech dle l. 48 odst. 7 SEU a l. 81 odst. 3 SFEU vasn zamtnut nvrhu vldy
Snmovnou povauje za vysloven nesouhlasu s takovm nvrhem rozhodnut orgnu Evropsk unie zp-
sobem pedpokldanm prvem Evropsk unie. Dle 109i odst. 7, vty 2. je k tomu poskytnuta esti-
msn lhta. Podobn je tomu v ppad Sentu ( 119n odst. 4 zk. . 107/1999 Sb).
45 109i J PS a 119m J Sentu.
66
meckmu pojet, kter je jinak v konceptu stavnosti a kompetennch vcech podob-
n eskmu a pro stavn soud slou asto jako zdroj inspirace. Akoliv lze ci, e
jednac dy samy nejsou v tto vci protistavn, nebo nemohou a ani nesm zakot-
vit povinnost hlasovat o nem stavn vtinou v rozporu s stavn pravou, zaslou
si argumentace navrhovatel jist pozornost.
Z hlediska potu poslanc a sentor oprvnnch iniciovat alobu na poruen
principu subsidiarity k Soudnmu dvoru EU je teba uvst, e vedle vboru pro evrop-
sk zleitosti, resp. povenho vboru mue pslun nvrh v Poslaneck snmov-
n podat skupina nejmn 41 poslanc a v Sentu skupina nejmn 17 sentor. N-
sledn o nvrhu hlasuje prostou vtinou cel komora. Podle navrhovatel podn je
tento princip v rozporu s l. 1 a 6 stavy. Nicmn toto tvrzen nelze obhjit, nebo
ustanoven se tk pouze navrhovn, nikoli vlastnho rozhodovn komor. Navc lze
odkzat na analogii v ppad pravy vyjadovn se komor k nvrhm legislativnch
akt v EU, kde jsou oprvnny podvat nvrhy komorm pouze evropsk vbory, resp.
poven vbor. Lisabonsk novela jednacch d tak jde dokonce za tento rmec,
kdy prvo navrhovat usnesen v uveden vci piznv nejen evropskm vborm, ale
i skupin poslanc i sentor.
V sti B podn sentoi stavnmu soudu navrhli, aby autoritativn potvrdil n-
kter jejich teze tkajc se aplikace Lisabonsk smlouvy. Sentoi pedevm poado-
vali, aby stavn soud konstatoval nutnost zaveden tzv. obecnho vzanho mandtu
vldy ze strany Parlamentu (ve vech rozhodovnch v Rad) a nutnost hlasovn
o vech aplikacch tzv. evolutivnch klauzulch (zjednoduen zmny Smluv, pecho-
dov klauzule, klauzule flexibility) stavn vtinou. V tto sti podn se tedy nena-
vrhovalo zruen dnho zkona nebo jeho sti, nbr pouze jaksi autoritativn po-
tvrzen uritch domnnek, co je, jak vyplv z konstantn judikatury stavnho
soudu v tomto typu zen neppustn. Navc zde byl soud dn o rozhodovn de
lege ferenda, tedy o tom, jak prvn prava by teprve mla bt pijata. Bylo tedy
mon oekvat, e v tto sti stavn soud podn odmtne, co tak uinil.
Navrhovatel, zeteln inspirovn ve uvedenm nlezem Spolkovho stavnho
soudu, pak poadovali, aby stavn soud nadil peruen ratifikace Lisabonsk
smlouvy do proveden jimi navrhovanch zmn v prvnm du. Tento poadavek
ovem evidentn smoval dva odlin typy zen. Nvrh na zruen nkterch usta-
noven jednacch d proto je proto (jak konstatoval i stavn soud v bod 28 svho
usnesen) nezpsobil ratifikan proces peruit.
USNESEN STAVNHO SOUDU
stavn soud svm usnesenm ze dne 6. jna 2009 nvrh odmtl v obou
stech jako zjevn neopodstatnn. Argumentoval pitom pedevm elem zen
o kontrole norem, jeho clem je zruen napaden normy nebo jej sti pro rozpor
s stavnm podkem. Opakovan zdraznil, e v ppad tohoto zen je stavn soud
vzn petitem, nikoli odvodnnm. Pedmt zen takto vymezen i v nvrhu je teba
respektovat. Podle soudu navrhovatel pojmaj pedmt zen zcela neppustn
67
,voln, jako prostor pro akademick i interpretan vahy samy o sob, pehlej-
ce, e zen ped stavnm soudem je pece jen zenm soudnm. stavn soud
tuto kritiku smoval pedevm k ponkud akademick a narativn sti B, kter
v mnoha pasch odkazovala na tsnou souvislost s Lisabonskou smlouvou samot-
nou. Z uvedenho dvodu se v odvodnn stavn soud vnoval pedevm sti t-
kajc se ve uvedench nvrh na zruen konkrtnch ustanoven. Vychzeje pi-
tom z obdobn argumentace jako byla uvedena ve, i v tto sti nvrh odmtl jako
zjevn neopodstatnn.
LISABON II
Na zklad podn skupiny sentor ze dne 28. z 200946 se Lisabonsk

smlouva stala pedmtem pedbnho pezkumu stavnosti ped stavnm soudem
ji podruh. stavn soud, respektuje prvo skupiny sentor obrtit se v tto vci na
stavn soud, zohlednil nalhavost otzky ratifikace smlouvy a rozhodl o pednostnm
projednn tohoto nvrhu a vyzval souasn astnky zen, aby se vyjdili nvrhu
ve zkrcen lht.47 Navrhovatel dle sv podn dne 15. jna doplnili a dal dopl-
nn uinili pmo v prbhu veejnho projednvn.
PROCESN OTZKY
Vlda ve svm vyjden zdraznila, e na zklad obshl prvn anal-

zy dola k zvru, e smlouva je v celm svm rozsahu pln v souladu s eskm stav-
nm podkem. stavn soud se pesto ve svm nlezu Lisabon I omezil pouze na pe-
zkum Sentem konkrtn zpochybovanch ustanoven, a nevylouil tak monost
dalch pezkum. Prv v tto souvislosti poukzala vlda v obecn rovin na nevy-
jasnnost procedurlnch podmnek takovho pezkumu. Nejasn procesn podmnky
zejmna v ppad mnohostrannch mezinrodnch smluv, kdy je s ohledem na zvl-
t vysok nroky na dodrovn principu prvn jistoty a dvryhodnosti mezi smluv-
nmi partnery by bylo vhodn judikaturou i prvn pravou zpesnit tak, aby byl li-
mitovn prostor pro opakovan podn dalch nvrh na pezkum i jejich ppadnm
doplovn. Takov stav nen dlouhodob u mnohostrannch mezinrodnch smluv
udriteln. A to zejmna za situace, kdy kad dal podn je pekkou ratifikace.
Vlda vychzela z pesvden, e ji v dvjm, a nyn znovu i v tomto zen mli
vichni legitimovan navrhovatel monost formulovat sv pochyby o stavnosti Lisa-
bonsk smlouvy. Pokud by stavn soud doel k zvru, e ustanoven napadan
v tomto zen neodporuj stav, nebrn ji nic tomu, aby i smlouva jako celek byla
46 Doruenho stavnmu soudu dne 29. z 2009.

47 Vyjden vldy k nvrhu skupiny sentor bylo schvleno na mimodn schzi vldy dne 15. jna
usnesenm . 1295 a dorueno stavnmu soudu tho dne, spolu s vyjdenm ostatnch astnk -
zen obou komor parlamentu a prezidenta republiky bylo spolu s nvrhem zveejnno na internetovch
strnkch stavnho soudu.
68
definitivn prohlena za konformn s stavnm podkem. V kadm ppad by vak
mla bt do budoucna stanovena procedurln pravidla tohoto typu zen. To by se
mlo tkat i monost doplovn podn o nov obsahov sti tak, jak to ostatn ui-
nili i navrhovatel. Dle nzoru vldy je zapoteb bu urit zvltn pravidla postupu
v zen tohoto typu ped stavnm soudem, nebo pout subsidirn ustanoven ob-
anskho soudnho du pro koncentraci zen. V opanm ppad by mohla bt mo-
nost doplovn zneuvna k ist obstruknm elm.
Jak ji bylo uvedeno ve, i v tomto nlezu Lisabon II rozhodl stavn soud o pro-
cesnch pravidlech za pochodu.48 Odkzal obecn na analogii postupu se zenm
o kontrole norem. Uvedl souasn, e z dvod nedodren procesnch poadavk, t-
kajcch se zejm. lht nvrh tentokrt neodmt, nebo nechce navrhovateli zptn
klst k ti vklad procesnch pravidel, upravujcch pstup k stavnmu soudu a lhty,
kter nalezl v tomto rozhodnut (bod 121 nlezu). Jak lhty to jsou? Soud dovodil,
e nvrh na pezkum je teba podat bez zbytench odklad,49 co sice neznamen
ihned, ale mus jt o dobu pimenou. Vyjdil se sice konkrtnji v tom smyslu, e
doba pohybujc se v du msc, a nikoli pouze tdn nepochybn pimen nen, to
na stanoven lhty pro procesn ely ovem nic nemn. Tm jet nen vyeena otz-
ka, jak tuto proporcionalitu pomovat, nato jak ji uplatovat. Tento vklad ponech-
v proporcionalitu i nadle v jurisdikci soudu a vyvolv otzky de lege ferenda.
stavn soud vzthnul uvedenou konstrukci bez zbytenho odkladu ke vem
oprvnnm subjektm vetn prezidenta republiky. Uvedl, e smyslem stavnho
pezkumu, je eliminace rizika, e esk republika uzave mezinrodn smlouvu, kter
je v rozporu s stavnm podkem, pochybnosti o tom je teba, jak soud zdraznil, tak
odstranit bez zbytenho odkladu, a proto tak stavn soud pikroil k pednostnmu
projednn nvrhu. Upozornil tak v tto souvislosti na to, e sjednnm mezinrodn
smlouvy na sebe berou smluvn strany zvazek, e nebudou nepimen protahovat
sv definitivn rozhodnut o pijet i nepijet smlouvy z dvodu prvn jistoty smluv-
nch stran. K tomu se tak, jak stavn soud uvedl (bod 160 nlezu) pidruuje v ro-
vin vnitrosttnho resp. stavnho prva povinnost prezidenta republiky bez zbyte-
nho odkladu ratifikovat.
VCN OTZKY
Podn skupiny sentor smrovalo na nsledujc otzky:

soulad Lisabonsk smlouvy jako celku s stavnm podkem (st I),
zpochybnn konkrtnch ustanoven Lisabonsk smlouvy (st II),
zpochybnn l. 78 odstavec 3 a l. 79 odstavec 1 Smlouvy o fungovn Evropsk
unie, je se tkaj politiky azylu a imigrace (st III),
zpochybnn tzv. irskch zruk (st IV).
48 Uinil tak v bod C nlezu, kter byl dokonce oznaen jako Omezen monosti protistavnho zneuit
zen podle l. 87 odst. 2 stavy a ppustnost doplnn nvrh.
49 Podn skupiny sentor bylo uinno po uplynut vce ne jednoho a pl roku od pedloen smlouvy
Sentu a tm pti msc od vzniku aktivn legitimace.
69
K SOULADU SMLOUVY JAKO CELKU
stavn soud se vzhledem k tom, e argumentace navrhovatel se tkala

ady otzek posuzovanch ji v nlezu Lisabon I, pedevm vyjdil k pekce vci
rozsouzen s tm, e posouzen souladu brn totonost posuzovanch ustanoven me-
zinrodn smlouvy sam a totonost tvrzenho dvodu rozporu. Z tohoto dvodu od-
kzal v nkterch ppadech na svj pedchoz nlez ve vci Lisabon I, co souasn
vzthnul i na sv vyjden k otzkm poloenm v prvm zen prezidentem repub-
liky. Poukzal zrove na omezenou monost pezkoumvat ta ustanoven smlouvy,
kter jsou ji platnou soust dosavadnho smluvnho rmce zvaznho pro eskou
republiku v podob ratifikovan pstupov smlouvy.
K formlnm nmitkm o absenci autentickho konsolidovanho textu Lisabon-
sk smlouvy pro rozhodovn Parlamentu a kritice navrhovatel, e smlouva nespl-
uje v ad ustanoven poadavek pimen obecnosti a srozumitelnosti stav-
n soudu uvedl, e se pezkum se tk mezinrodn smlouvy, na kterou nelze beze
zbytku uplatovat poadavky, kter v souvislosti s stavnmi principy klade stavn
soud na vnitrosttn prvn pedpisy (bod 133).50 Uvedl tak, e pedmtem ratifi-
kace je prv Lisabonsk smlouva mnc stvajc smlouvy a nikoli konsolidovan
znn.
K nmitkm tkajcm se dajnho rozporu s principy svrchovanho, demokratic-
kho prvnho sttu spojenm s pochybnostmi o demokratickm fungovn Unie rea-
goval stavn soud pedevm na poadavek navrhovatel, podle kterho by demokra-
tick deficit v rozhodovn Unie ml bt odstrann zavedenm pedbnho souhlasu
Parlamentu u vech hlasovn (v Rad, resp. v Evropsk rad) o zleitostech, kter
by na vnitrosttn rovni vyadovaly pijet zkona i jinou formu souhlasu Parlamen-
tu. Tento poadavek pomj faktick el l. 10a stavy. (Jak vlda uvedla ve svm
stanovisku, penos vkonu zkonodrnch kompetenc Parlamentu na nadnrodn ro-
ve by pak byl de facto vylouen.) Ppadn systm pedbnho souhlasu lze samo-
zejm zakotvit v ppad, e si jej Parlament vyhrad (co se tak stalo), nicmn
pouze jako doplujc prvek, jen na samotnm kompetennm transferu nic nezmn.
Nutnost takov procedury rozhodn z eskho stavnho podku nevyplv a stav-
n soud zavedenm takov procedury ratifikaci Lisabonsk smlouvy tak v obou lisa-
bonskch nlezech nepodmnil.
Ke zpochybnn principu zastupitelsk demokracie jako zkladu fungovn Unie
(l.10 odst. 1 SEU) s odkazem na degresivn proporcionalitu zastoupen v Evropskm
parlamentu, kterou ve svm Lisabonskm nlezu akcentoval Spolkov stavn soud,
stavn soud uvedl, e toto ustanoven neznamen, e naplnn tohoto principu by
mly vlun naplovat procesy na evropsk rovni. Uvedl dle, e demokratick
50 Nmitky navrhovatel ohledn pimen obecnosti se tkaly nap. l. 7 SEU upravujcho pravidla
pro pozastaven uritch lenskch prv s tm, e obsahuje extrmn vgn a neurit slovn spojen,
je dajn umouj v podstat jakkoliv vklad, podobn argumentace byla uita i u l. 8 SEU, t-
kajcho se vztah Unie s okolnmi zemmi ve vztahu ke slovnmu spojen vsadn vztahy a zk
vztahy a u l. 17 SEU vymezujcmu postaven Evropsk komise a kritria pro vbr jejch len a uit
pojmu obecnho zjmu Unie.
70
procesy na unijn a vnitrosttn rovni se vzjemn dopluj a podmiuj. Vyjdil se
tak vi roli Evropskho parlamentu v tomto sytmu mnohem zdrenlivji, ne cito-
van nlez Spolkovho stavnho soudu.51
K otzce, zda Lisabonsk smlouva naruuje princip ideologick neutrality sttu
zakotven v lnku 2 Listiny zkladnch prv a svobod resp. dle navrhovatel princip
politick neutrality, pedevm s ohledem na stanoven hodnot a cl Unie, odkzal
stavn soud na sv rozhodnut Lisabon I (bod 149) podle kterho prv cle vymeze-
n v relevantnch ustanovench SEU a SFEU slou ke kontrole vkonu penesench
pravomoc orgny EU, nikoli jako vyjden urit ideologick doktrny.
Z teoretickho hlediska je pak jist nejzajmavj argumentace navrhovatel
a stavnho soudu tkajc se otzky monho omezen svrchovanosti esk repub-
liky. K tto otzce se soud ji ostatn vyjdil ve svm nlezu Lisabon I a v nlezu
Lisabon II svoji argumentaci shrnul a pokusil se, i k nmitkm prezidenta republiky,
zargumentovat pojem sdlen i slit suverenity. (Tato koncepce by si jist vya-
dovala podrobnj teoretickou analzu, ne jakou stavn soud ve svm nlezu po-
skytnul.)
stavn soud pipomnl, e suverenita sttu nen v modernm demokratickm prv-
nm stt elem sama o sob, tedy izolovan, nbr je prostedkem k naplovn z-
kladnch hodnot, na kterch konstrukce demokratickho prvnho sttu stoj.52 Uvedl
tak, e penesen uritch kompetenc sttu, kter vyvr ze svobodn vle suverna
a bude nadle vykonvno za jeho asti pedem dohodnutm, kontrolovanm zpso-
bem, nen pojmovm oslabenm svrchovanosti, ale me naopak ve svch dsledcch
znamenat jej poslen ve spolenm postupu integrovanho celku. Podle nzoru
stavnho soudu prv Evropsk unie pokroila zdaleka nejvce v konceptu sdlen
slit suverenity a ji dnes vytv entitu sui generis, kter tko snese zaazen do
klasickch sttovdnch kategori. I v pojet tohoto vkladu zstv originrnm nosi-
telem kompetenc lensk stt a klovm projevem jeho svrchovanosti je i monost se
svou svrchovanost (jej st) dle nakldat, resp. urit kompetence doasn i trva-
le postoupit.
Na okraj tohoto vkladu podanho stavnm soudem je mon poznamenat, e
koncepce trvalho postoupen kompetenc je spojena s judikaturou Soudnho dvora ES
z obdob let sedmdestch. Prv Lisabonsk smlouva prostednictvm akcentace z-
sady sven, a vslovnm odkazem na monost pevst novelizac primrnho prva
kompetence zpt na lensk stty (viz ve) a konen i pravou vystoupen z Unie
51 Vlda ve svm vyjden vychzela z ponkud odlin argumentace s tm, e je sice pravda, e penos
zpsobu fungovn zastupitelsk demokracie znmho z nrodnch stt na nadnrodn rove jako ta-
kov nen ppustn, jak ji ve svm Maastrichtskm rozhodnut konstatoval ped mnoha lety Spolkov
stavn soud. Zdrojem legitimity a demokratick kontroly zstvaj nadle lensk stty jako pni smluv.
Na princip sttnosti je vzn tak princip demokratick reprezentace. Nicmn uvedenou zsadu zastu-
pitelsk demokracie je nutn chpat prv v tto souvislosti, tedy jako konstatovn spolen tradice re-
prezentativn demokracie sdlen vemi lenskmi stty. Evropsk parlament je potom teba vnmat jako
doplkov systm zven transparentnosti a demokratinosti evropskho rozhodovacho procesu. Roz-
hodn se zde nejedn o zakldn konkurennho zdroje demokratick legitimity. Ta je v ppad esk
republiky zaloena v jejm lidu a zprostedkovvna v tvorb politick vle Parlamentem esk repub-
liky. Tato zkladn linie reprezentativn demokracie je ostatn Lisabonskou smlouvou akcentovna pi-
znnm zvltn lohy vnitrosttnch parlament pi kontrole vkonu svench pravomoc.
52 Viz bod 147 nlezu S odkazem na body 97 a 107 a bod 209 nlezu Pl. S 19/08.
71
tuto koncepci, zd se, opout. Penos vkonu kompetenc sttu v deleganm vztahu
neoslabuje monost sttu rozhodnout o ppadnm staen pslunch kompetenc
zpt na sebe. Tomu ostatn odpovd i jasn prvo stavnho soudu rozhodovat s ko-
nenou platnost o ppadnm jednn orgn Evropsk unie ultra vires. I v tto vci
je ostatn mon odkzat na nlez Lisabon I.
stavn soud se v dal sti nlezu vyrovnal i s nmitkami navrhovatel uveden-
mi v sti II a III nvrhu smujcmi vi konkrtnm ustanovenm Lisabonsk smlou-
vy a ve vroku svho nlezu pak dospl k zvru, e Lisabonsk smlouva jako celek
i jednotliv ustanoven napadan navrhovateli nejsou v rozporu s stavnm po-
dkem.53 Jak zvrem stavn soud konstatoval, tmto jeho nlezem byly vyvrceny
vechny pochybnosti o souladu Lisabonsk smlouvy s stavnm podkem a odstran-
ny formln pekky jej ratifikace. Prezident republiky jet tho dne ukonil ratifi-
kan proces svm podpisem a esk republika tak, jako posledn lensk stt, do-
konila tento proces v Evropsk unii.
ZVREM
esk lisabonsk nlezy nejsou z komparativnho pohledu rozhodn

z hlediska vcnho nestandardnmi. Ani proces k nim vedouc nebyl (jak z pohledu
soudu samho, tak z pohledu navrhovatel a astnk zen) promarnnm dlem. Do
stedu doktrinlnho ale i politickho zjmu se v souvislosti s mrou integrace, kterou
tato smlouva pin, dostaly otzky sttn suverenity, identity, mry a podmnnosti
penosu pravomoc spojen s kontrolou jejich vkonu ze strany stavnho soudu
a s vhradou pezkumu vyboujcho aktu ze strany Unie. To implikuje i vhradu hie-
rarchie stavy a tto mezinrodn smlouvy. Pi mapovn hraninho prostoru mezi
pravomocemi Unie a lenskch stt se stavn soud nevyhnul interpretaci ustanove-
n Lisabonsk smlouvy samotn. I kdy ve svch nlezech akcentuje kooperan prin-
cip mezi soudnmi institucemi (o em svd i rozshl citace), nen tak vyloueno,
e v tto nraznkov zn mezi judikaturou Soudnho dvora a soud stavnch jeho
interpretace v nem neodol. Uritm signlem toho, e se diskuse o interpretaci
v tto zn teprve rozbhne je nejen recentn judikatura Soudnho dvora ale i judika-
tura stavnch soud lenskch stt.54
Pro eskou prvn doktrnu je nicmn dnes rozhodn to, co stavn soud uvedl
v bodu 120 nlezu Lisabon I a znovu zopakoval i v bode 150 nlezu Lisabon II, te-
dy e:
obecn uznv funknost institucionlnho rmce EU pro zajitn kontroly rozsahu
vkonu penesench pravomoc; jeho stanovisko se vak me v budoucnu zmnit,
pokud by se ukzalo, e je tento rmec prokazateln nefunkn;
53 stavn soud souasn odmtl pezkoumn stvajcch smluv, pezkum ji posuzovanch ustanoven,
nvrh na pezkoumn tzv. irskch zruk a spojen s zenm o novele jednacch d obou komor viz
ve.
54 Viz nap. diskuse spojen s nlezem Spolkovho stavnho soudu z 2. bezna 2010, kter zruil imple-
mentan zkon ke Smrnici 2006/24/ES o uchovvn dat.
72
z hlediska stavnho podku esk republiky a v rmci nho zejmna se zetelem
na materiln ohnisko stavy je vznamn nikoli toliko vlastn text a obsah Lisa-
bonsk smlouvy, nbr i jej budouc konkrtn aplikace;
a konen e
i stavn soud esk republiky bude (me) by se zetelem na pedchoz zsady
psobit jako ultima ratio a me zkoumat, zda nkter akt orgn Unie nevyboil
z pravomoc, kter esk republika podle l. 10a stavy na Evropskou unii pe-
nesla. stavn soud vak pedpokld, e takov situace me nastat jen v ppadech
zcela vjimench; za ty by bylo mon povaovat zejmna oputn hodnotov iden-
tity a ji uveden pekroen rozsahu svench kompetenc.
THE TREATY OF LISBON UNDER REVIEW

OF THE CZECH CONSTITUTIONAL COURT
Summary
The article deals with the Lisbon judgements of the Czech Constitutional Court which
raised important constitutional questions, similar to those discussed by lawyers and constitutional courts in
other Member States.
In the first case Lisbon I initiated by the petition of the Senate of the Parliament in April 2008, the
Constitutional Court adjudicated the conformity of the Treaty of Lisbon (ToL) with the constitutional order
(under Art. 87 par. 2 of the Constitution). As the Court faced this type of procedure for the first time, the
decision is an important procedural precedent. The Court confined its review only to those provisions of the
Treaty whose conformity with the constitutional order the petitioner questioned expressly, and with
justification leaving the possibility for other petitioners open.
The petition as well as the judgment focused mainly on the transfer of competence, dynamic provisions
of the Treaty (so-called evolutive clauses) such as bridging clauses and flexibility clause and the legal status
of the Charter of Fundamental Rights of the EU and its interpretation. The Constitutional Court, referring
to the principal of conferral, held that the EU remains an international organisation of sovereign states. The
transfer of competence can not go so far as to violate the very essence of the sovereign, unitary and
democratic, law-abiding State. The Court generally recognized the functionality of the EU institutional
framework for ensuring review of the scope of the exercise of the transferred competence, although it
acknowledged that its position could change in the future if it turns out that this framework is demonstrably
non-functional. Moreover, the Constitutional Court can review whether an act of the Union exceeds the
limits of powers transferred to the EU. The argumentation of the Court as regards the objections of the
Senate is presented in the article. The Court finally ruled that the contested provisions are not in conflict
with the constitutional order and the ToL was subsequently approved by both Chambers of the Parliament.
At the same time, in order to dispel remaining doubts of some legislators, an amendment to the Rules of
Procedure of both Chambers was adopted, introducing the obligation for the Government to seek ex ante
approval of both Cambers before voting on the above mentioned dynamic provisions in the Council or
European Council (so-called binding mandate).
Two petitions were subsequently lodged with the Court by a group of 17 senators. Inspired by the Lisbon
judgment of the German Constitutional Court, the group of 17 senators sought abrogation of certain
provisions of the Law on the Rules of Procedure of both Chambers of the Parliament, newly regulating the
involvement of the Parliament in the application of the above mentioned dynamic provisions of the Treaty.
The Constitutional Court rejected this petition mainly for procedural reasons.
In the second judgment Lisbon II initiated by another petition of the group of 17 senators (over-voted
minority), which contested conformity with the constitutional order of the ToL as a whole, some of its
provisions expressly and the procedure of adoption of the Decision on the Irish Guarantees, the Courts
73
review focused on the new argumentation or newly challenged provisions (addressing the impediment of rei
iudicatae). In this second proceeding the Court ruled that the ToL is not, as a whole, in conflict with the
constitutional order and the Treaty was ratified by the President of the Republic the same day.
The argumentation of the Constitutional Court in the Lisbon cases is now being discussed and this
article should be a short contribution to this discussion.
Klov slova: Lisabonsk smlouva, stavn soud, Listina zkladnch prv EU, penos pravomoc, evolu-
tivn klauzule, peklenovac klauzule, doloka flexibility
Key words: Treaty of Lisbon, Constitutional Court, Charter of Fundamental Rights of the EU, transfer of
competence, evolutive clauses, bridging clauses, flexibility clause
74
INSTITUCIONLN REFORMA EU
PODLE LISABONSK SMLOUVY:
SLOEN EVROPSK KOMISE
JI ZEMNEK*
1. POTEBA ZMNY
Nejdleitjm, avak nenaplnnm clem nicesk konference Evropsk

unie v r. 2000 byla reforma institucionlnho rmce Unie, kter mla poslit demokra-
tickou povahu a efektivn fungovn jejch orgn a umonit jim tak lpe plnit koly,
spojen s novou etapou procesu evropsk integrace, vetn nadchzejcho vchod-
nho rozen. Rada ministr mla (od r. 2014) pravideln rozhodovat podle nov
stanoven kvalifikovan vtiny hlas (tzv. dvoj vtinou) namsto dosud pevaujc
jednomyslnosti, pravidlem pro pijmn legislativnch akt se mlo stt spolurozho-
dovn Rady a Evropskho parlamentu (tzv. dn legislativn proces), uplatovan
dosud jen jako jeden z vce postup.1 Na vznamu a aktulnosti tohoto cle nic ne-
zmnil ani nespch Smlouvy o stav pro Evropu v ratifikanm zen v polovin
r. 2005.
Soust balku institucionlnch zmn se v prbhu jednn Konventu o budouc-
nosti Evropy stal i poadavek na redukci potu len Evropsk komise, kter se pi
pedstav sedmadvacetilenn i jet ir Unie jevila jako tkopdn, mlo akce-
schopn, zbyten nkladn a v och evropsk veejnosti nepli oblben. Proto
nov sjednan Lisabonsk smlouva2 zavedla od 1. 11. 2014 mj. zmnu pravidla pro
sloen Komise: namsto potu komisa, koprujcho dosud poet lenskch stt
Unie, se m skldat pouze z takovho potu, kter odpovd dvma tetinm potu
lenskch stt, nerozhodne-li Evropsk rada jednomysln o zmn tohoto potu.3
Do t doby m tedy Komise pokraovat v dosavadnm sloen, tj. m ji tvoit jeden
* Studie vychz z expertzy, vypracovan v lt r. 2008 pro ad vldy esk republiky.

1 K problematice tvorby prva v EU srov. nap.: Gerloch, A. a kol., Teorie a praxe tvorby prva, Praha:
ASPI 2008 (zvlt Kapitola tinct), jako i prce autora tto studie vytvoen pevn rovn v rmci
Vzkumnho zmru: Zemnek, J., Rozhodovac proces v nvrhu stavn smlouvy Evropsk Unie, Me-
zinrodn a srovnvac prvn revue 9/2003; Zemnek, J., Voting in the Councils: A Compromise, No Re-
volution, 1EuConst (2005), 1; Zemnek, J., Gesetzgebung: Zustndigkeiten, Organe und Verfahren, Die
Unionsgrundordnung. Handbuch zur Europischen Verfassung (Hrsg. von D. Tsatsos), Berlin: BWV
2010 (5. Teil B.).
2 Smlouva pozmujc Smlouvu o Evropsk unii a Smlouvu o zaloen Evropskho spoleenstv, .
vst. C 306, 17. 12. 2007.
3 l. 17 odst. 5 SEU.
75
sttn pslunk z kadho lenskho sttu, vetn jejho pedsedy a vysokho ped-
stavitele Unie pro zahranin vci a bezpenostn politiku.4
Kvli problmm, se ktermi se setkala ratifikace Lisabonsk smlouvy,5 bylo ne-
pravdpodobn, e tato smlouva vstoup v platnost v pedpokldanm termnu 1. 1.
2009, a nebylo jist ani to, zda vstoup v platnost ped zatkem dnho funknho
obdob nov Komise, tj. ped 1. 11. 2009. Pokud by tedy kvli odkladu ratifikace Li-
sabonsk smlouva nevstoupila v platnost v pvodn pedpokldanm termnu, dilo
by se sloen nov Komise podle Protokolu o rozen Evropsk unie.6 Tento Proto-
kol pro EU-27 zavedl pravidlo, podle nho poet len Komise je ni ne poet
lenskch stt a ur jej Rada (ve sloen hlav stt nebo pedsed vld) jednomysl-
nm rozhodnutm spolu s podrobnostmi rovn rotace.7
Pprava eskho pedsednictv v Rad na 1. pololet r. 2009 musela tedy potat
s obma variantami vvoje a elila otzkm: Jak prostor skt implementace jednot-
livch variant pro hladk pechod k novmu uspodn Komise? Jak skal se na tto
cest ppadn mohou vyskytnout? Lze se jim vyhnout?
Vedle prakticko-politickho a mezinrodn smluvnho uren nemohly odpovdi na
tyto otzky nepihldnout k prvnmu a systmovmu kontextu, v nm Komise dosud
psobila, a otisk jeho institucionln pamti mus kad reformn krok mt na ze-
teli. Proto bylo poteba zachytit urujc faktory, kter ovlivnily profil Komise v mi-
nulch obdobch, a jejich psoben pekrauje horizont zmn jejho sloen, pedpo-
kldan Lisabonskou smlouvou.8
2. VVOJ SLOEN KOMISE A JEHO PINY
A. VCHOZ SITUACE
A do zatku funknho obdob 20042009 mla Komise vce len, ne

byl aktuln poet lenskch stt. Vdy platilo pravidlo, e leny Komise mohou bt
pouze sttn pslunci lenskch stt, doplnn o klauzuli, podle n kad lensk
stt m alespo jednoho komisae, avak nejve dva lenov mohli bt te sttn p-
slunosti.9 Podle ustlen zvyklosti mly dva komisae vt stty Francie, Itlie,
Nmecko, V. Britnie a panlsko.
lenov Komise byli pvodn jmenovni na dobu 5 let dohodou vld lenskch
stt 10 s monost optovnho jmenovn,11 tedy zpsobem v podstat netransparent-
4 l. 17 odst. 4 SEU.
5 Negativn vsledek irskho referenda o stavn smlouv ze dne 13. 6. 2008.
6 Pipojen k SEU, SES a SESAE jako jejich nedln st Niceskou smlouvou v r. 2000 a zmnn Athn-
skou smlouvou o pistoupen z r. 2003 (dle jen Protokol).
7 l. 4 odst. 2 Protokolu.
8 Studie abstrahuje od pravy sloen Komise podle Smlouvy o Euratomu (l. 126 SESAE), kter byla
identick s pravou podle SES.
9 l. 157 odst. 1 SEHS.
10 l. 158 SEHS (do pijet maastrichtsk Smlouvy o Evropsk unii na dobu 4 let).
11 Od pijet SEU navc a po konzultaci s Evropskm parlamentem.
76
nm. Vykonvali svou funkci zcela nezvisle v obecnm zjmu Spoleenstv.12 Z-
ruky nezvislosti Komise, poslen Sluovac smlouvou13 a Protokolem o vsadch
a imunitch Evropskho spoleenstv,14 byly prostedkem k vkonu rozshlch pra-
vomoc, kter j byly sveny, nikoli clem samm o sob. Komise nebyla ve Smlouv
koncipovna jako pouh administrativn sekretarit Spoleenstv nepolitick povahy,
ale jako orgn politick, s klovm postavenm pi uplatovn komunitrn metody
rozhodovn. Nezvislost mla Komisi dodat nestrannost (impartial broker) v syst-
mu institucionln rovnovhy jako originlnm uspodn dlby moci Spoleenstv,
nikoliv politicky indiferentn profil.
Vnitn nzorov pluralita tohoto kolegia byla douc, stejn jako zk vazby jeho
len na politick ivot v lenskch sttech,15 vetn asti na volebnch kampanch,16
kter byly povaovny nejen za ppustn, nbr za jeden z dleitch pedpoklad d-
vryhodnosti Komise u veejnosti (zejmna v mench sttech). Podpora pijatelnosti
dopad supranacionlnch akt, Komis iniciovanch i pmo vydvanch, jednotli-
vmi komisai v zemch jejich pvodu po dlouhou dobu odvodovala setrvn u p-
vodnho modelu sloen Komise.17
B. VLIV ZVYOVN POTU LENSKCH STT
Vdy tak poet len Komise mohl bt zmnn jednomyslnm rozhod-

nutm Rady.18 Nedostatek plnohodnotnch portfoli jednotlivch komisarit jako d-
sledek roziovn Evropskho spoleenstv a pozdji Evropsk unie a klesajc akce-
schopnost poetnho sboru komisa vedly k vahm o snen jejich potu. Tyto
nvrhy byly ale zsti eliminovny nrstem agendy Komise v dsledku prohlubov-
n integranho procesu (nov oblasti pravomoc). Hlavnm dvodem, kter brnil re-
form, vak zstvaly politick ambice vld.
Ke zmnm potu komisa dochzelo vlun a proporcionln v souvislosti
s pistoupenm novch lenskch stt do Evropskho spoleenstv na zklad roz-
hodnut Rady (v ppad V. Britnie, Irska a Dnska) resp. smluv o pistoupen, kter
pmo novelizovaly institucionln ustanoven SES (v ostatnch ppadech). Vt
stty pak do budoucna podmnn19 ustoupily od poadavku dvou komisa teprve
pod tlakem nadchzejcho vchodnho rozen20 a setrvaly na sv pozici i pot,
12 l. 157 odst. 2 SEHS.

13 Smlouva o vytvoen spolen Rady a spolen Komise ES ze dne 8. 4. 1965, l. 10 odst. 2 (zkaz pi-
jmat pokyny od lenskch stt, neodvolatelnost komisae lenskm sttem, stanoven odmn za vkon
funkce nazenm Rady z rozpotu ES, zkaz vykonvat soubn jin povoln s vjimkou vdeck
a umleck innosti nebo nkterch estnch funkc, samoregulace Komise j pijatm jednacm dem).
14 Ze dne 8. 4. 1965.
15 Srov. odpovdi Komise na psemn otzky . 44/83, . vst. C 1983, 197.
16 Takov angaovanost lena Komise jej vak nesm asov zatovat (srov. odpov na stn otzku
. H437/84, ploha . vst. C 1984, s. 320).
17 Oppermann, T., Europarecht, Mnchen: C. H. Beck 1991, 118.
18 l. 157 odst. 1 SEHS.
19 Tj. ve spojen s poadavkem na zmnu vhy hlas v Rad (Prohlen . 50, Zvren akt amsterdam-
sk konference z r. 1997).
20 Protokol (. 7) o orgnech ve vztahu k rozen Evropsk unie, piloen k Amsterdamsk smlouv
a zruen obdobnm Protokolem, pijatm v Nice (viz pozn. 5).
77
kdy snen potu komisa, navren v r. 2003 v stavn smlouv (15) a doplnn
zavedenm dvou kategori komisa s prvem hlasovat a bez nj se ukzalo jako
pli radikln, poruujc princip rovnosti lenskch stt, a proto jako politicky ne-
prchodn. Toto een bylo i pedmtem znan kritiky.21 Komise tedy mla po jed-
notlivch vlnch rozen Evropskho spoleenstv resp. Evropsk unie tyto poty
len: 92213141720252327.
C. ETATIZACE KOMISE
Pes vysokou autoritu, kterou Komise zskala spnm naplnnm pro-

gramu vytvoen spolenho trhu (jako motor integrace) pod vedenm W. Hallsteina
v edestch letech, nestala se v dob jet relativn slabho Evropskho parlamen-
tu (Shromdn) rovnocennm partnerem Rady. Vldy lenskch stt stle vce
vyuvaly svho prva jmenovat leny Komise nominac v domc politice stranicky
vrazn profilovanch osobnost, piem v ppad monosti nominovat dva leny
zpravidla dbaly na vyven zastoupen vldn vtiny a parlamentn opozice (typicky
V. Britnie). Pitom platil nepsan konsensus, vyhbat se nominaci osob, nepijatel-
nch pro ostatn. Do innosti Komise se proto postupn ve zven me promtaly n-
rodn pohledy (nikoliv nutn i zjmy), na kor zjmu obecnho, kter by byli schopni
reflektovat komisai bytostn oddan mylence evropskho sjednocen.
Prosazen antifederalistick evropsk doktrny francouzskho prezidenta de Gaulla
(tzv. Lucembursk kompromis z r. 1966) vedlo ve snaze o poslen Evropy nrod-
nch stt mj. k oslaben postaven Komise vi Rad v dsledku restriktivnho
vkladu jejch pravomoc a k (dlouhodob uplatovanmu) zaveden rotujcho dvou-
letho mandtu pedsedy Komise. Tento vvoj byl pozdji potvrzen vytvoenm Ev-
ropsk rady od r. 1974/1975 a dle zavedenm procedury tzv. komitologie pro vkon
pravomoc delegovanch Radou prostednictvm vbor sloench ze zstupc (ex-
pert) lenskch stt.24
Pli siln faktick vliv nrodnch vld na sloen Komise opodstatoval vedle
dosaen kritick bilance mezi jejm sloenm a akceschopnost25 potebu reformy
Komise. Objevila se i otzka slabho demokratickho mandtu komisa, odvozenho
jen vzdlen z parlamentnch mandt nrodnch vld, zastnnch na ustaven Ko-
mise, a velmi odlinho a (zpravidla) mlo transparentnho zpsobu vbru kandidt
v jednotlivch lenskch sttech.26 Pedpokladem jist deetatizace zpsobu ustavo-
vn Komise a upevnn jej pozice uvnit institucionlnho systmu Evropskho spo-
21 Srov. nap. Lang, T., How Much Do the Smaller Member States Need the European Commission? The
Role of the Commission in a Changing Europe, (2002) CMLRev, 315335.
22 V prbhu pechodnho obdob podle l. 32 Sluovac smlouvy 14.
23 Bezprostedn po vchodnm rozen mla Komise pechodn (1. 5. 31. 10. 2004) 30 len.
24 Na zklad l. 10 Jednotnho evropskho aktu (1986) a rozhodnut Rady 1999/468/ES o postupech pro
vkon provdcch pravomoc svench Komisi, srov. Tich, L., Arnold, R., Svoboda, P., Zemnek, J.,
Krl, R., Evropsk prvo, 3. vydn, Praha: C. H. Beck 2006, 168.
25 Terhechte, J. P., Der Vertrag von Lissabon: Grundlegende Verfassungsurkunde der europischen Rechts-
gemeinschaft oder technischer nderungsvertrag?, (2008) Europarecht, 164.
26 Srov. nap. zprvy Vedela (1972), Timmermanse (1976), skupiny t moudrch a Spierenburga (1979).
78
leenstv resp. Evropsk unie byla ovem ochota nrodnch vld, rozdlit se o prvo
jmenovat leny Komise s Evropskm parlamentem.
D. PARLAMENTARIZACE KOMISE
K prosazen parlamentnho principu dochzelo postupn,27 piem byla

tak zvraznna loha pedsedy Komise jako jejho politickho veden.28 Tm dolo
k oslaben charakteru Komise jako kolegitnho orgnu konsensulnho typu, kter je
zaloen na dialogu, proporcionln odrejcm rozloen politickch sil na centrln
rovni v lenskch sttech, reprezentovan jednotlivmi leny. Lisabonsk smlouva
stejn jako ped n i stavn smlouva dle poslila demokratickou legitimitu a odpo-
vdnost pedsedy29 i Komise jako celku,30 co odpovdalo vchozm postultm insti-
tucionln reformy Unie.31 Tm se Komise piblila k orgnu majoritnho typu, jeho
hlavn charakteristikou je ideov soudrnost (homogenita) a hierarchick fungovn,32
a ponkud do pozad ustoupil vznam jej vnitn politick plurality.
Posunula se tak ponkud pozice Komise pi plnn jejch zkladnch funkc. Zatm-
co jej inician role a role mluvho Unie navenek nen citeln dotena, vkon kon-
troln funkce vi lenskm sttm33 nebo jinm orgnm Unie34 (vetn jejho pso-
ben jako meditora mezi Radou a Evropskm parlamentem v legislativnm procesu)
me bt ovlivnn snenm vhy jednotlivch len pi rozhodovn Komise resp.
27 Podle maastrichtskho znn SES (l. 158) Evropsk parlament schvaloval spolen nvrh vld len-
skch stt na pedsedu a ostatn leny Komise zrove; podle amsterdamskho znn (l. 214 SES)
schvaloval u nejprve nvrh vld na pedsedu a pot nvrh celho sboru, dohodnut vldami s designo-
vanm pedsedou; podle niceskho znn oba nvrhy Evropskmu parlamentu pedkldala stejnm po-
stupem Rada (ve sloen hlav stt nebo pedsed vld) kvalifikovanou vtinou.
28 Podle l. 217 SES ve znn Nicesk smlouvy pedseda rozhodoval o vnitn organizaci Komise, aby za-
jistil spojitost, vkonnost a kolegialitu jej innosti (odst. 1); strukturoval psobnost Komise, kterou
mohl zmnit i bhem funknho obdob, pidloval koly lenm, kte je vykonvali pod jeho vedenm
(odst. 2), tzn. e mohl i ponechat lena Komise bez portefeuille; se souhlasem sboru jmenoval msto-
pedsedy Komise (odst. 3); mohl tak se souhlasem sboru vyzvat lena k odstoupen (odst. 4).
29 Podle l. 17 odst. 7 SEU (lisabonsk znn) Evropsk rada s pihldnutm k vsledku voleb do Evrop-
skho parlamentu a po nleitch konzultacch kvalifikovanou vtinou navrhne kandidta, kterho Ev-
ropsk parlament zvol. Celou Komisi pak na zklad nvrhu Rady a po slyen a schvlen Evropskm
parlamentem Evropsk rada jmenuje. Zvren akt Lisabonsk smlouvy ji neobsahuje prohlen o ne-
zbytnosti respektovat zempisnou a demografickou rozmanitost Unie pi vbru pedsedy Komise (viz
3. Prohlen Zvrenho aktu k stavn smlouv), kter plat jako obecn pravidlo pro vbr kadho
komisae podle novho uspodn. Pebr ale prohlen o spolen odpovdnosti Evropskho parla-
mentu a Evropsk rady za hladk prbh postupu pi volb pedsedy Komise, pedpokldajc zamen
vzjemnch konzultac na profil kandidt s monost upravit procedurln podrobnosti spolenou in-
terinstitucionln dohodou (viz 7. Prohlen Zvrenho aktu k stavn smlouv resp. 11. Prohlen
Zvrenho aktu k Lisabonsk smlouv). Poslen vnitn pravomoci pedsedy zmnny nebyly (l. 17
odst. 6 SEU, l. 248 SFEU).
30 Ve spojen s l. 17 odst 8 SEU, podle nho je Komise jako sbor odpovdn Evropskmu parlamentu,
kter j me vyslovit nedvru. Pro plnost lze uvst, e zkrcenm funknho obdob minul Komise
(od 23. 1. 2000 do 31. 10. 2004) se otevela monost opt jej politick pozad o vsledky voleb do Ev-
ropskho parlamentu, jejich termn tak bude vdy pipadat na zvr funknho obdob Komise (erven
2004, erven 2009 atd.).
31 Srov. podporu tomuto kroku: Kokott, J., Rth, A., The European Convention and Its Draft Treaty Es-
tablishing a Constitution for Europe: Appropriate Answers to the Laeken Questions?, (2003) CMLRev,
1333.
32 Dann, Ph., The Political Institutions, in: von Bogdandy. A., Bast, J. (eds.), Principles of European Con-
stitutional Law, Oxfrod and Portland: Hart 2006, 256.
33 zen o poruen Smlouvy podle l. 258260 SFEU (ex 226228 SES).
34 zen o alob na neplatnost podle l. 263 SFEU (ex 230 SES).
79
jej silnj vazbou na Evropsk parlament (Komise jako agent Evropskho parla-
mentu).35 V obav ze ztrty svho vlivu v Komisi mohou vldy lenskch stt usi-
lovat o alespo stenou kompenzaci lpnm na co nejmenm stupu od dosud plat-
nho uspodn (kad lensk stt = jeden komisa).
E. SROVNN SE SOUDNM DVOREM
Akoliv Komise a Soudn dvr EU maj nkter shodn rysy (funkce do-
hledu nad dodrovnm Smlouvy, zpsob ustavovn vzjemnou dohodou vld a slo-
en 36 zruky nezvislho postaven jejich len), rozdly pevauj, spe se zvtuj
a st lze vst mezi nimi skutenou analogii.
Zatmco lenstv v Komisi jako orgnu politickho rozhodovn vyaduje oprostit
se od zaten pstupy nrodn politick kultury (poadavek celkov zpsobilosti),
lenstv v Soudnm dvoru nevyluuje a do jist mry je naklonno uplatnn hodnot
toho kterho, jedinenho prvnho prosted (poadavek specifick odbornosti), nebo
spory z evropskho prva maj zpravidla i nrodn prvn kontext. Na druh stran, ne-
zastupitelnost soudc jako objektivnch prostednk nrodnch prvnch kultur,
kter se p na rozdl od Komise snen potu len Soudnho dvora,37 nesm
ohroovat vnitn soudrnost jeho judikatury.38 Vznam ptomnosti sttnho pslu-
nka kadho lenskho sttu v kolegiu Komise pro akceptaci (zvlt v psychologick
rovin) jejch legislativnch akt, je maj obecn zvazn dopad na veejnost, je na
druh stran pro dan nrodn spoleenstv pinejmenm srovnateln s ptomnost
vlastnho soudce v Soudnm dvoru, kter sice jedn a rozhoduje nejastji v sen-
tech s pmo zvaznmi inky pro konkrtn vc, ale dopad jeho judikatury bv da-
leko ir.
Prerogativ kadho z pti vtch stt Unie nominovat vdy generlnho advokta
Soudnho dvora (z osmi), zaloen na udrovan zvyklosti, proto mohl zstat zacho-
vn.39 Evropsk parlament nepronikl do jmenovac procedury a jedinou zmnou,
kterou pinesla Lisabonsk smlouva, je zzen vboru sedmi odbornk, kter m po-
suzovat a (ne)doporuovat vhodnost navrench kandidt.40 S obdobnm mechanis-
mem, jen by umooval eliminovat kandidty do Komise spjat pouze s rovinou n-
35 Srov. Dougan, M., The Treaty of Lisbon 2007: Winning Minds, Not Hearts, (2008) CMLRev, 636
a 694695, kter poukazuje tak na riziko poklesu podpory a dalho odcizen se Komise obanm
vzhledem k jejich klesajc asti ve volbch do Evropskho parlamentu. Srov. tak: Witkowska-Chrzczo-
nowicz, K., The Constitutional Reform of the European Commission, in: Maliszewska-Nienartowicz, J.,
European Union at the Crossroads: the Need for Constitutional and Economic Changes, Toru 2007,
80.
36 l. 19 odst. 2 SEU (ex 221 SES); Soud prvnho stupn se skld nejmn z jednoho soudce z kadho
lenskho sttu, l. 254 SFEU (ex 224 SES).
37 Dalm dvodem zachovn stvajcho stavu je bezesporu poteba dostaten odborn kapacity Soudn-
ho dvora s ohledem na nrst soudn agendy.
38 Srov. vhrady vi linernmu zvyovn potu len Soudnho dvora: Tomuschat, CH., National Re-
presentation of Judges and Legitimacy of International Jurisdictions: Lesson from ICJ to ECJ?, in: Per-
nice, I., Kokott, J., Saunders, Ch. (eds.), The Future of the European Judicial System in a Comparative
Perspective, Baden-Baden: Nomos 2006, 184.
39 38. Prohlen Zvrenho aktu k Lisabonsk smlouv vybz Soudn dvr k rozen potu generl-
nch advokt podle l. 252 SFEU o ti, z nich jeden by ml trvale pipadnout Polsku.
40 l. 255 SFEU.
80
rodn politiky na kor zjmu obecnho (ten zpravidla nen pouhm aritmetickm sou-
tem jednotlivch nrodnch pozic) a m pispt k zefektivnn innosti zethlen
Komise, pot Lisabonsk smlouva v rmci mechanismu konzultac mezi Evropskm
parlamentem a Evropskou radou.41 Nicesk smlouva podobn mechanismus pedb-
n provrky kandidt do Soudnho dvora nepedvdala.
F. SHRNUT
Zvyovn potu len Komise v pm nvaznosti na roziovn Evrop-

skho spoleenstv resp. Evropsk unie, z vcnho hlediska neopodstatnn, bylo vra-
zem zsady rovnosti lenskch stt a prosazen jejich politick prestie, podporovan
hlediskem vznamu vlastnho reprezentanta v Komisi pro pesvdivost a pijatel-
nost akt Komise na vnitrosttn rovni. S tm spjat tendence lenskch stt k uzur-
povn (nepmho) vlivu na Komisi je vyvaovna poslenm jej demokratick
vazby na Evropsk parlament, jeho dleitost v legislativnm a kontrolnm procesu
Unie dle vzrst. Spolu s vnitn hierarchizac Komise (zvraznn postaven pedse-
dy jako politickho leadera) je smysl oputn pravidla kad lensk stt = jeden ko-
misa logickm dsledkem tohoto vvoje, by ve vztahu k jednotlivm zkladnm
funkcm Komise rozdln se projevujcm (a podle toho lenskmi stty tak nestejn
hodnocenm).
3. ALTERNATIVY EEN POTU LEN KOMISE

V ZVISLOSTI NA VSLEDKU RATIFIKACE
LISABONSK SMLOUVY
A. VSTUP LISABONSK SMLOUVY V PLATNOST PED 1. 11. 2009
Tato varianta byla z hlediska eskho pedsednictv nejmn nron. Za-

chovvala status quo pro pt funkn obdob Komise (tj. do 31. 10. 2014), nebo
l. 17 odst. 4 SEU (lisabonsk znn) nahrazoval l. 4 odst. 2 niceskho Protokolu, po-
adujcho snen potu komisa na 2/3 lenskch stt Unie.
Pro dal ptilet funkn obdob, tj. od 1. 11. 2014, by pak platilo pravidlo 2/3
(l. 17 odst. 5 SEU), nerozhodne-li Evropsk rada jednomysln o zmn tohoto
potu. Tato opn klauzule, zahrnut u v pedchozch znnch Smlouvy, je jasn
z hlediska pedmtu a postupu, ale oteven z hlediska cle a asu, a vyaduje vklad
podle pravidel Vdesk mluvy o smluvnm prvu z r. 1969 (l. 3133):
(i) Takov zmna by mohla bt uinna zajist ped uvedenm datem na zklad
Lisabonsk smlouvy, nejspe opt z dvodu zachovn akceschopnosti Komise po p-
padnm rozen Unie o nov lensk stty. Proti tomuto vkladu ovem hovo el
ustanoven (zajitn prunosti) vetn podprnho vznamu travaux preparatoires
jako doplkovho prostedku vkladu, podle nich Mezivldn konference EU pvod-
41 Viz pozn. 25.
81
n uvaovala o fixaci potu len Komise ve Smlouv (18). To by ukazovalo na vli
lenskch stt povaovat pevn stanoven poet za odhad odpovdajc potebm Ko-
mise bez ohledu na poet len, kter Unie bude mt k uvedenmu datu. Potem len-
skch stt se zjevn m na mysli poet k 1. 11. 2014. Argumentum a contrario tedy
svd v neprospch zmny (snen kritria) sloen Komise z dvodu zmny lensk
zkladny Unie.
(ii) V rozporu s vkladovm pravidlem dobr vry by jist nebylo rozhodnut Ev-
ropsk rady o zmn sloen Komise v dsledku zmny jej agendy, nap. na zklad
pouit doloky flexibility (l. 352 SFEU), uplatovn kontrolnho mechanismu zsa-
dy subsidiarity a proporcionality (l. 5 odst. 3 SEU a v nm zmnnho Protoko-
lu) nebo zmn SFEU pijatch zjednoduenm postupem podle l. 48 odst. 6 SEU i
rozen oblast trestn innosti, podlhajcch minimln harmonizaci podle l. 83
odst. 1 SFEU. Bylo mlo pravdpodobn, e by k takovmu nrstu agendy Komise
mohlo dojt ped uvedenm datem.
(iii) Naproti tomu nelze vvoj smujc k takovm zmnm vylouit pro futuro po
uvedenm datu. Pedmtn zmocnn Evropsk rady toti nen omezeno jen na ppad
Komise jmenovan k 1. 11. 2014, jak vyplv z gramatickho vkladu i z celkov sou-
vislosti l. 17 SEU. Pokud by toti monost zmny pravidla 2/3 mla platit jen pro
nsledujc funkn obdob Komise, musel by odst. 5 (ve shod s odst. 4) zanat for-
mulac Komise jmenovan ode dne. Podmnkou zmny by ovem bylo podstatn
zven potu len Unie i nrstu agendy.
(iv) Tko bylo naproti tomu mono si pedstavit odpadnut racia pravidla 2/3
z dvodu podstatn zmny pomr. Muselo by se jednat o zmnu objektivn povahy
(z vnjku zpsobenou), k n ani vdom rozen lensk zkladny Unie, ani jejch
pravomoc nepat.
(v) Rozhodnut Evropsk rady na zklad l. 17 odst. 5 SEU nen pezkoumateln
Soudnm dvorem podle l. 263 SFEU, nebo nem prvn inky vi tetm osobm
(jednotlivcm), je by vyadovaly takovou ochranu. Pro ochranu nrodnch zjm
posta kontrola ze strany lenskch stt, jejich vrcholn exekutivn pedstavitel
v Evropsk rad budou rozhodovat jednomysln a s nim neomezenou mrou uven.
Tato volnost ovem mohla bt pi ratifikaci Lisabonsk smlouvy vnmna jako jeden
z moment oslabujcch kontrolu nrodnch parlament resp. voli nad institucionl-
nm vvojem v Unii.
Akoliv Irsko, na jeho ratifikaci hlavn zvisel osud Lisabonsk smlouvy, ani Unie
zprvu nepedloily rozbor pin negativnho vsledku prvnho referenda, nic tak ne-
signalizovalo, e by redukce potu komisa od 1. 11. 2014 patila mezi zsadn d-
vody odmtnut tto smlouvy ve velidovm hlasovn dne 13. 6. 2008. Pokud by
ostatn lensk stty projevily vli usnadnit Irsku ratifikaci pijetm dodatenho v-
kladovho prohlen mimo jin i k l. 17 odst. 5 SEU na zasedn Evropsk ra-
dy nebo na mezivldn konferenci svolan ad hoc v prbhu eskho pedsednictv
v 1. pololet r. 2009, mohlo bt vslovn stanoveno, e poet lenskch stt bude
vzn k datu 1. 11. 2014 a ppadn pozdj zmna pravidla 2/3 spojena s pekro-
enm tohoto potu nap. o vce ne ti oproti vchozmu stavu. Takov een, spolu
82
s monostmi vyplvajcmi z ratifikace kad budouc smlouvy o pistoupen novho
lenskho sttu, by dalo nrodnm parlamentm resp. volim dost pleitost ovliv-
nit budouc sloen Komise.
B. STANDARDN IMPLEMENTACE NICESKHO PRAVIDLA
Pokud by nedolo do 31. 10. 2009 k nabyt platnosti Lisabonsk smlou-

vy, bylo teba naplnit model, dohodnut v Nice.42 Snen potu komisa pod rove
potu lenskch stt od zatku nadchzejcho funknho obdob vychz vstc ra-
cionlnmu poadavku pemnit Komisi v kompaktn orgn, schopn efektivn vyko-
nvat sven pravomoci.
Smlouva z Nice spojila tuto redukci se zatkem funknho obdob prvn Komise
po pistoupen 27. lenskho sttu na zklad pedpokladu, e k nmu dojde a po
1. 11. 2009. Proto pvodn potala se zachovnm dosavadnho sloen a do konce
funknho obdob 20092014. Pot, kdy dolo ke zrelnn termnu pistoupen Bul-
harska a Rumunska (u od 1. 1. 2007), byl Athnskou smlouvou ze dne 16. 6. 2003
pechod k novmu sloen Komise urychlen zmnou Protokolu.43 Kompromis, pozd-
ji pracn dohodnut na mezivldnch konferencch k stavn smlouv (2004) resp. Li-
sabonsk smlouv (2007), se tak vlastn paradoxn neuplatnil.
Klov loha pi uren potu len pipadla Rad EU, tedy orgnu, z jeho po-
hledu me zvolen asymetrick sloen Komisi v meziinstitucionlnm dialogu rela-
tivn oslabit.44 Rada tak m uinit jednomyslnm rozhodnutm a zrove stanovit po-
drobnosti rovn rotace, jej zsady Protokol uvd.45 Jeliko horn ani doln hranice
tto redukce (27-1 a 27-x) Protokolem vymezena nebyla, mla by Rada irokou mru
uven a vzhledem k ad potencilnch tecch ploch mezi lenskmi stty v tto
otzce bylo teba potat s obtnm kompromisem,46 do nho by po jistou dobu vstu-
povala jet alternativa nabyt platnosti Lisabonsk smlouvy ped vyprenm mandtu
dosavadn Komise.
Nebylo jist, zda pravidlo 2/3, dohodnut stavn smlouvou47 a pevzat Lisa-
bonskou smlouvou48 pro obdob nsledujc po skonen (tehdy) ptho funknho
obdob (tj. po 31. 10. 2014), se stane bez dalho vodtkem pi rozhodovn Rady. Toto
pravidlo bylo toti poprv pijato a pedstaviteli nrodnch exekutiv na Mezivldn
42 Protokol (viz pozn. 6).

43 Pokraovn v dosavadnm sloen, vzan na funkn obdob Komise od 1. 1. 2005, bylo zmnou l. 4
odst. 1 Protokolu spojeno u s datem 1. 11. 2004 (k tto novelizaci srov. l. 45 odst. 2 psm. d/ Aktu
o podmnkch pistoupen esk republiky k EU).
44 Mller-Graff, P.-CH., Der Vertrag von Lissabon auf der Systemspur des Europischen Primrrechts, In-
tegration 2/2008, 129. een, zvolen Lisabonskou smlouvou (resp. u stavn smlouvou), kter tuto
lohu svuje Evropsk rad, se jev bezpochyby jako astnj.
45 l. 4 odst. 3: rovnocennost pokud se te poad a dlky mandt s tm, e rozdl mezi celkovmi poty
funknch obdob vykonvanch sttnmi pslunky dvou lenskch stt nesm bt nikdy vy ne
jedna a kad po sob nsledujc obsazen Komise bude uspokojivm zpsobem odret demografick
a geografick rozpt mezi vemi lenskmi stty Unie.
46 Srov. Kugelmann, D., v komenti k l. 213 SES, in: Streinz, R. (Hrsg.), Vertrag ber die Europische
Union und Vertrag zur Grndung der Europischen Gemeinschaft, Mnchen: C. H. Beck 2003, 1964.
47 . vst. C 310 16. 12. 2004, l. I-26 odst. 6.
48 l. 17 SEU.
83
konferenci k stavn smlouv jako soust celkov rovnovhy mezi zjmy lenskch
stt a u vdom nsledn provrky nrodnmi parlamenty nebo referendy v prbhu
ratifikace stavn smlouvy resp. Lisabonsk smlouvy. Implementace Lisabonsk
smlouvy cestou rozhodnut Rady by vak dnmu dodatenmu souhlasu na vnitro-
sttn rovni nepodlhala.
Dosaen shody na pd Rady bylo tedy pln v rukou nrodnch vld,49 kter
oprotny od sledovn dalch negocianch cl tak mohly vyctit nov prostor pro
snahu o udren svho komisae, jeho nominaci mly monost navrhnout Rad. Na
scnu mohly opt vstoupit obavy, zda vhody vy akceschopnosti poetn reduko-
van Komise nebudou pekryty ztrtami jej pijatelnosti v obdob, po kter lensk
stt nebude mt vlastnho komisae.
Velkou roli by hrlo tak konkrtn nastaven kritri rotace resp. vytvoen poad
(skupin) stt, v nm by byla automaticky obsazovna msta v Komisi. Implementa-
ce novho pravidla o sloen Komise by mla vhodnou organizan pravou (nejsp
novelizac vlastnho jednacho du, pedloenou spolu s nvrhem pedmtnho roz-
hodnut Rady) dbt na poadavek zajitn transparentnosti, zkch styk, pedvn
informac a konzultac jako i plnho zohlednn skuten politick, hospodsk
a sociln situace ve vztahu k tm lenskm sttm, kter doasn nebudou mt ko-
misae.50
Pesto by nebylo mono v Rad vylouit tlaky na mrnj redukci potu len Ko-
mise, ne jakou pedstavuje pravidlo 2/3, pedvdan LS
C. ALTERNATIVN VKLAD NICESKHO PRAVIDLA
Ve stejn situaci, tj. nebyla-li by Lisabonsk smlouva vas ratifikovna,

si bylo mono klst jet dal otzky.
Pravidlo z Nice (o redukci potu komisa na 2/3) nahradilo pravu v SES sice u
od 1. 1. 2007, kdy Unie doshla potu 27 lenskch stt, tato zmna je ale od 1. 11.
2009 pouze pouiteln.51 Me to znamenat, e ji lze poprv pout nap. teprve od
zatku dalho funknho obdob (tj. od 1. 11. 2014)?
Podle l. 31 odst. 1 Vdesk mluvy o smluvnm prvu Smlouva mus bt vykl-
dna v dobr ve, v souladu s obvyklm vznamem, kter je dvn vrazm ve
smlouv v jejich celkov souvislosti, a rovn s pihldnutm k pedmtu a elu
smlouvy. Gramatick vklad vrazu pouiteln sice evokuje jistou mru uven
o pouit, nevyluujc ani nepouit. Je ale zrove zejm, e by jin vklad, ne
jak vedl k povinnosti aplikovat nicesk pravidlo pln u od 1. 11. 2009, odporoval
vem ostatnm interpretanm kritrim a jevil se proto s evropskm primrnm prvem
nesluiteln.
49 V rozdln intenzit pedem podrobench kontrole ze strany nrodnch parlament.

50 10. Prohlen Zvrenho aktu, pipojenho k Lisabonsk smlouv.
51 l. 2 tvrt pododst. Protokolu.
84
D. ALTERNATIVN EEN NA PD RADY
Jinm zpsobem implementace Protokolu, ne o jakm byla e shora

ad b), by ppadn mohla bt postupn redukce potu komisa, rozloen do nkoli-
ka funknch obdob Komise.
Zd se, e takov zpsob proveden Protokol nevyluuje a pipout jej, nebo vraz
pouiteln me znamenat i opakovan pouit. Stupovit snen potu len
Komise by poskytovalo monost pihldnout ke zkuenostem, zskanm pi uplatnn
dlho snen v uplynulm funknm obdob. Zda by to ale byla monost i z jinch
hledisek vhodn, je vc prvoad politick, nikoliv prvn vahy. S pedpokldanm
roziovnm Unie lze se spe domnvat, e nikoliv.
E. NPRAVA CESTOU ZMNY SMLOUVY
Odvrcen niceskho een v ppad ne-ratifikace Lisabonsk smlouvy

do 31. 10. 2009 bylo tedy mon jen za cenu zmny Protokolu o rozen Evropsk
unie podle l. 48 SEU, nap. tak, e by se pouitelnost niceskho pravidla odsunula
o jedno funkn obdob Komise.
Jeliko se dohoda o takov zmn primrnho prva a jej ratifikace v uveden lht
jevila jako nereln, nebyla tato alternativa pokldna za schdnou. Ze stejnch dvo-
d pak ani alternativou nebylo een v rmci pstupov smlouvy novho lenskho
sttu, sjednan jet v tomto obdob.
F. JIN MONOSTI EEN
Pro plnost je namst uvst i alternativu, podle n by v ppad ne-rati-

fikace Lisabonsk smlouvy Rada nepijala dn rozhodnut k proveden l. 4 odst. 2
Protokolu. Poruila by tm Smlouvu a byla by zejm napadena alobou na neinnost
podle l. 232 SES, podanou bu Komis, Evropskm parlamentem nebo lenskmi
stty. V tto absurdn situaci by k ustaven Komise v dnm termnu nemohlo dojt
a Unie by upadla do hlubok institucionln krize.
4. ZVR
Prvn istou a racionln opodstatnnou, ale politicky jak se ukzalo

v prbhu ratifikace Lisabonsk smlouvy neschdnou cestou k zefektivnn innos-
ti Komise bylo een zvolen touto smlouvou v l. 17 odst. 4 a 5 SEU, redukujc
poet jejch len na 2/3 s odkladem na r. 2014. lensk stty vak na zklad obavy
z nezdaru opakovanho referenda o tto smlouv v Irsku (a tm i zmaen vceletho
sil o nutnou institucionln reformu Evropsk unie), jeho vlda vyslovila zjem ir-
skho lidu na zachovn vlastnho komisae, ustoupily tomuto tlaku a na zasedn Ev-
ropsk rady v zvru francouzskho pedsednictv (2008) pijaly mezi jinmi i poli-
tick zvazek, zalenit do pt pstupov smlouvy klauzuli, podle n bude muset
85
Evropsk rada jak j l. 17 odst. 5 SEU in fine pouze umouje rozhodnout jedno-
mysln o zmn tto redukce a zachovn statu quo (tj. poet komisa, nadle odpo-
vdajc potu lenskch stt Evropsk unie). Z tohoto hlediska bude ratifikace pt
pstupov smlouvy (Chorvatsko?) po zsluze jist pedmtem mimodn pozornosti.
Mono vzt jako zadostiuinn, e opakovan irsk referendum v ervnu 2009
vyslovilo souhlas s ratifikac Lisabonsk smlouvy. To sice nezvrtilo utkvlou ped-
stavu skupiny sentor eskho Parlamentu, e je teba vemi dostupnmi prostedky
zabrnit jejmu vstupu v platnost, ale bezpochyby poslilo stavn soud R v pe-
svden, e je teba nmitky proti stavnosti tto smlouvy jednoznan odmtnout.
Tak (prozatm) skonil jeden z mnoha spor o tvar uspodn Unie, je by mlo
vytvoit pevn zklady podoby budouc Evropy.52 Pinesl jedno pouen: nezast-
nn (tj. sebestedn, nic ne nrodn zjmy vzvajc) postoj me znamenat
a s vysokou mrou pravdpodobnosti tak znamenat bude promarnn pleitosti
k dalmu pokroku v procesu vytven stle uho svazku mezi nrody Evropy53
a logicky k lep seberealizaci jejch soust
INSTITUTIONAL REFORM OF THE EU UNDER THE TREATY OF LISBON:

COMPOSITION OF THE EUROPEAN COMMISSION
Summary
The Treaty of Lisbon re-designed the make-up of the European Commission: the existing
rule one member state one commissioner had to be replaced by a new one based on a reduced number
(2/3) and equal rotation since 2014. It was justified by the requirement of a more operative and consistent
collegium.
The Irish referendum on the Treaty of Lisbon rejected in June 2008 to give a consent with its ratification.
One of the reasons disclosed later allegely was the awareness of the Irish people of loosing their own
commissioner from time to time.
However, non-entry into force of the Treaty of Lisbon before the next European Commission starts to
operate (1 November 2009) would lead to enforcement of the Protocol on enlargement of the EU, agreed at
Nice (2000), which required an immediate reduction of number of the commissioners since 2009.
An uneasy task of the Czech Presidency in the Council in the first half of 2009 therefore was to find
a solution, supporting the ratification of the Treaty of Lisbon as well as meeting the Irish desiderata.
The former background of the European Commission within the institutional framework of the EU is
analyzed, first. Then, the paper discusses the options available and makes an assessment of the solution
reached already under the French Presidency at the end of 2008.
The final outcome from the controversy preservation of the status quo of the European Com-
missions composition, regardless of its unmaintainability forever, does not seem to be a model for next
crisis management in the EU. It has to be based rather on rational than on emotional footing.
Klov slova: institucionln reforma EU, Evropsk komise, efektivita a legitimace, Lisabonsk smlouva,
pedsednictv v Rad EU
Key words: institutional reform of the EU, European Commission, effectiveness and legitimacy, Treaty of
Lisbon, Presidency in the Council EU
52 Preambule SEU, tet alinea.

53 Preambule SEU, tinct alinea.
86
ACTA
UNIVERSITATIS
CAROLINAE
IURIDICA 3/2010
VYBRAN TEORETICK PROBLMY

EVROPSKHO PRVA
PO RATIFIKACI LISABONSK SMLOUVY
Redakn rada
Pedseda: prof. JUDr. Pavel turma, DrSc.
Tajemnice: Blanka Jandov
lenov:
doc. JUDr. PhDr. Ilona Baantov, CSc., prof. JUDr. Miroslav Blina, CSc.,
prof. JUDr. Stanislava ern, CSc., doc. JUDr. Jaroslav Drobnk, CSc.,
prof. JUDr. Marie Karfkov, CSc., doc. JUDr. Vladimr Kindl,
prof. JUDr. Zdenk Kuera, DrSc., prof. JUDr. Vclav Pavlek, CSc., dr. h. c.,
prof. JUDr. Ji vestka, DrSc., prof. JUDr. PhDr. Michal Tomek, DrSc.,
prof. JUDr. Petr Trster, CSc., JUDr. Marie Vanduchov, CSc.,
prof. JUDr. Alena Winterov, CSc.
Extern lenov:
prof. JUDr. Michael Bogdan (Lund), prof. JUDr. Ji Boguszak, DrSc. (Praha),
prof. Dr. Wladyslaw Czapliski (Varava), doc. JUDr. Taisia ebiov, CSc. (Praha),
prof. JUDr. Jan Filip, CSc. (Brno), prof. Dr. Michael Geistlinger (Salzburg),
prof. JUDr. Mahulena Hofmannov, CSc. (Giessen/Heidelberg),
prof. JUDr. Pavel Hollnder, DrSc. (Brno), prof. JUDr. Dalibor Jlek, CSc. (Brno/Bratislava),
Dr. Kaspar Krolop (Berln), prof. JUDr. Jan Musil, CSc. (Brno),
prof. JUDr. Jan Svk, CSc. (Bratislava), prof. Dr. Ji Toman (Santa Clara),
JUDr. Peter Tomka, CSc. (Haag), prof. JUDr. Helena Vlkov, CSc. (Plze/Praha),
prof. Dr. Miroslav Vitz (Subotica), doc. JUDr. Ladislav Vojek, CSc. (Brno/Bratislava)
Prorektor-editor: prof. PhDr. Ivan Jakubec, CSc.

Vdeck redaktor: prof. JUDr. PhDr. Michal Tomek, DrSc.
Recenzovali: prof. JUDr. Pavel turma, DrSc.
prof. JUDr. Vladimr T, CSc.
Oblku navrhla Jarmila Lorencov
Graficky upravila Kateina ezov
Vydala Univerzita Karlova v Praze
Nakladatelstv Karolinum, Ovocn trh 3, 116 36 Praha 1
Praha 2010
Sazba a zlom: DTP Nakladatelstv Karolinum
Vytiskla tiskrna Nakladatelstv Karolinum
Periodicita: 4/rok
Vydn 1. Nklad 300 vtisk
MK R E 18585
ISBN 978-80-246-1855-5
ISSN 0323-0619

AUC Iuridica 2010-3

Diunggah oleh

Informasi Dokumen

Hak Cipta

Format Tersedia

Bagikan dokumen Ini

Bagikan atau Tanam Dokumen

Opsi Berbagi

Apakah menurut Anda dokumen ini bermanfaat?

Apakah konten ini tidak pantas?

Hak Cipta:

Format Tersedia

AUC Iuridica 2010-3

Diunggah oleh

Hak Cipta:

Format Tersedia

ACTA

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

Recenzenti: prof. JUDr. Pavel turma, DrSc.

Toto slo vychz v rmci vzkumnho zmru MSM0021620804

Univerzita Karlova v Praze Nakladatelstv Karolinum, Praha 2010

prof. JUDr. PhDr. Michal Tomek, DrSc.: Pspvek Lisabonsk smlouvy

doc. JUDr. Richard Krl, Ph.D., LL.M.: Prameny prva EU ve svtle

doc. JUDr. Pavel Svoboda, Ph.D., D.E.A.: Vnj smlouvy EU

JUDr. Lenka Ptrov, CSc.: Lisabonsk smlouva pod lupou stavnho

JUDr. Ing. Ji Zemnek, CSc.: Institucionln reforma EU podle Lisabonsk

PSPVEK LISABONSK SMLOUVY

Zmny v primrnm prvu EU, kter pinesl vstup v platnost Lisabonsk

1 Nlez Spolkovho stavnho soudu E 89, 155, II z 12. jna 1993.

DEMOKRATICK DEFICIT JAKO PROTIKLAD

Poukaz na demokratick deficit evropskch rozhodovacch proces me

15 Viz t odkaz l. 61b Smlouvy o fungovn Evropsk unie v Lisabonsk smlouv.

Pm vztah evropskho obana k rznm projevm Evropsk unie nen

17 Tomek, M., Stat o Evropsk unii, Praha, Codex 1994, s. 10.

DEMOKRATICK DEFICIT SUI GENERIS

29 BVerfGE 2. BvE 2/08 (Lisabon, Leitsatz 1).

LISBON TREATY AS A CONTRIBUTION FOR ATTENUATION

Lisabonsk smlouva (dle t LS)1 vn do problematiky pramen

DOPADY ZRUEN TPILOV STRUKTURY EU

Lisabonsk smlouva jak znmo pinesla zruen dosavadn tpilov

1 edn vstnk EU C 306/1 z 17. 12. 2007.

ZALENN LISTINY ZKLADNCH PRV EU

Listina zkladnch prv EU zskv na zklad l. 6 odst. 1 SEU stejnou

LS do systmu prvnch akt EU nepin ani zdaleka tak radikln zm-

9 Uedn vstnk EU C 310 z 16. 12. 2004.

ZMNY V LEGISLATIVNM PROCESU EU

LS pin celou adu zmn do legislativnho procesu EU, tj. do procesu

LS vrazn posiluje lohu vnitrosttnch parlament lenskch stt EU

33 Srov. l. 5 Protokolu o pouvn zsad subsidiarity a proporcionality.

B. ZAVEDEN INSTITUTU OBANSK INICIATIVY

LS v podob institutu obansk iniciativy pin pmou ingerenci jed-

37 Srov. l. 7 odst. 3 Protokolu o pouvn zsad subsidiarity a proporcionality.

IR AKTIVN LEGITIMACE JEDNOTLIVC

LS vznamn roziuje monost jednotlivc napadnout u ESD prvn

46 Srov. l. 8 nvrhu nazen.

Zmny, kter LS vn do problematiky pramen prva EU lze v zsad

THE SOURCES OF EU LAW IN THE LIGHT OF THE LISBON TREATY

VNJ SMLOUVY EU PO LISABONSK SMLOUV

Lisabonsk smlouva po svm vstupu v platnost ovlivnila prvo EU nejen

1. VODEM K PIJMN TZV. VNJCH SMLUV EU

Pro podek je vhodn pipomenout zkladn prvky postaven vnjch

1 V tto prci budeme odhlet od skutenosti, e soust prva EU je i prvo ESAE.

2. ZKLADN ZMNY PRAVY VNJCH SMLUV

Jak ji bylo ve eeno, zmny obsaen v Lisabonsk smlouv v ob-

2.1 JEDNOTN SUBJEKTIVITA EU

Prvn podstatnou zmnou v Lisabonsk smlouv je konec trojpilov

2.2 PRVN ZKLAD K UZAVRN: L. 216/1 SFEU

Jak ji bylo ve uvedeno, Lisabonskou smlouvou byl poprv vytvoen

2.2.1 Existence specilnho prvnho zkladu v primrnm prvu

Uzaven vnj smlouvy je podle l. 216/1 SFEU prvn mon pede-

2.2.2 Nezbytnost k dosaen cl Smluv

Vnj smlouvu me EU podle l. 216/1 SFEU uzavt i tehdy, je-li

2.2.3 Delegace pravomoci v prvn zvaznm aktu EU

Vnj smlouvu me EU zatet rovn uzavt tehdy, je-li tak stanoveno

2.2.4 Ovlivnn spolench pravidel

Vnj smlouvu me EU konen uzavt i tehdy, me-li se dotknout

2.3 SDLEN A VLUN PRAVOMOC K UZAVRN VNJCH SMLUV

Zatmco v sti jsme se zabvali otzkou pravomoci EU k uzaven vnj-

2.3.1 Uzavrn vnj smlouvy

EU m vlunou pravomoc uzavrat vnj smlouvy pedevm v oblas-