Obsah 14.12.

2004 13:41 Strnka 1

AD NOTAM
slo 6/2004

OBSAH
vodnk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157

Aktuln

Vyjden NK R k pozmovacm nvrhm poslance

Zdeka Koudelky k novele obchodnho zkonku,
obanskho soudnho du a notskho du . . . 158

lnky

Dvok, J. K aktulnm otzkm prohlen

obana za mrtvho . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159
Krmov, M. Jak zlepit obraz eskho notstv . . 164

Not a EU

Ddi, J., ech, P. Zklady evropskho prva

spolenost se zetelem na jeho vznam pro
innost note po vstupu R do EU 1. st . . . . 165 Vedouc redaktor:
JUDr. Martin Foukal
Diskuse Vkonn redaktorka:
Mgr. Ladislava Jankov
Luke, L. vaha o vznamu po znmky v sti D Adresa redakce:
eznick 17, 110 00 Praha 1,
listu vlastnictv, e parcela GP je geometricky tel. 225 993 959, 225 993 969, 225 993 955
a polohov neurena . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 fax 225 993 950
e-mail: ladislava-jankova@beck.cz
Ze ivota krajskch komor Redakn rada:
prof. JUDr. Jan Dvok, CSc.
JUDr. Roman Fiala
Kouba, V. Notsk komora pro hlavn msto JUDr. Jik Fleischer
Prahu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192 JUDr. Martin Foukal
JUDr. Ondej Holub
JUDr.Vclav Kouba
Ze zahrani doc. JUDr.Alena Mackov, Dr.
Mgr. Erik Mrzena
JUDr. Karel Wawerka
Foukal, M. Zasedn UINL, Mxico City
Vydv:
16.19. 10. 2004 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 Notsk komora R se sdlem Jen 11, 120 00 Praha 2,
Wawerka, K. Setkn Vltava Dunaj po devt . . . 195 tel. 224 921 258, 224 921 126, tel./fax 224 919 192, 224 919 266,
e-mail: nkcr@nkcr.cz, http://www.notarkom.cz,
v nakladatelstv C. H. Beck
Soudn rozhodnut
asopis vychz estkrt ron. Pedplatn na rok 2004
K 700,, jednotliv sla K 120,.
Nejvy soud R Obvykl cena lenskho podlu Objednvky pijm, administraci a distribuci pedplatnho
v bytovm drustvu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196 a prodej jednotlivch sel zajiuje
nakladatelstv C. H. Beck, eznick 17, 110 00 Praha 1.
Informace Petisk a jakkoliv jin en asopisu nebo jeho jednotlivch
soust lze pouze se souhlasem vydavatele.
Jednota eskch prvnk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198 Z obsahu kadho sla asopisu je poizovna databze anotac
pro softwarovou aplikaci EPIS Ekonomickoprvn informan
echov, B. 20 webovch strnek, kter muste servis, INZAG, k. s., Kosteln 8, 370 04 esk Budjovice.
mt! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 Podvn novinovch zsilek povoleno editelstvm pot . j. 5082
ze dne 26. ledna 1995.
Distribuci a pedplatn pro Slovenskou republiku zabezpeuje
Stoj za pozornost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201 Magnet-Press Slovakia s. r. o., ustekova 10, 851 04 Bratislava,
korespondence: P. O. Box 169, 830 00 Bratislava 3,
Zprvy z notsk komory tel. (asopisy) 00421 267 201 921, (pedplatn) 00421 267 201 931,
fax 00421 267 201 910
e-mail: predplatne@press.sk
Notsk zkouky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203 www.press.sk
ISSN 1211-0558 MK R E 7049
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 157

AD NOTAM
Vydvan
Notskou Notsk asopis
komorou R 22. prosince 2004

Ven teni, em vznamu. Musme se snait, aby ns sami vyhle-

dvali a obraceli se na ns s dvrou v situacch, kter
zvr roku se bl a s nm i vydn poslednho sla jim budou znmy z informac, kter se k nim pomoc
asopisu Ad Notam v roce 2004.Proto, jako ji tradin, mdi dostanou. Je to nov loha notsk reprezen-
vyuvm tto pleitosti, abych se v ron period po- tace, na kter ji pracujeme.
dlil o sv mylenky i s vmi teni tohoto asopisu To, co jsem se pokusil popsat, m souvislost i se sou-
pedevm z pohledu note i notstv jako instituce. asnou legislativn situac u ns. Vme, e se o not-
Jist za zmnku stoj skutenost, e se letos esk re- sk innosti zajmaj i jin profese v domnn, e se
publika stala lenem Evropsk Unie a esk notstv jedn o vhodn obchodn artikl. Je to dsledek ne-
vstoupilo do evropsk spolenosti notstv Konfe- znalosti podstaty notstv, tedy neuvdomn si toho,
rence notstv zem Evropsk Unie CNUE. Nyn, po e stt si zdil tuto profesi pedevm pro vyhotovo-
pistoupen novch zem, je z celkovho potu 25 zem vn nestrannch veejnch listin. Pokud je s rovn
19, v nich se aplikuje notsk profese obdobn jako tto innosti nespokojen, m nstroje k tomu, aby si-
je tomu u ns. Ji poslednch pt let jsme byli zvni na tuaci eil.Obecn lze ci, e u ns nespokojenost nen,
jednn tto evropsk notsk organizace, ale jen s po- ale pod roukou liberln, demokratick spolenosti se
radnm hlasem.Nyn mme prvo ovlivovat svm ak- veejnosti servruje monost, e tyto sluby mohou vy-
tivnm pstupem dn v na profesi nejen u ns, ale konvat i jin. Pr a si oban vybere, m svobodnou
i v rmci Evropy.A to je velmi dleit. volbu. Je smutn, kdy to slym z st prvn vzdla-
Souasn situace nen pro notstv pli lichotiv. nho politika, kandidta na post ministra spravedl-
Evropa je vlena snahami po irokm liberalismu ve nosti pednejcho na prvnick fakult. Kde jsou
vech innostech, pedevm z dvodu neustlho eko- kontroln mechanismy sttu? Zejm mme dluh i vi
nomickho tlaku USA. Proto se pipravuje mimo jin prvnickm fakultm, kde by se o rozdlnosti jednotli-
i Evropsk smrnice o svobodnch povolnch, kter vch prvnickch profes mlo uit a vysvtlovat jejich
maj bt vrazn deregulovna.I kdy je notstv pro- podstatu. Myslm si, e nen nutno v tomto vodnku
fes se specifickm postavenm, mezi svobodn povo- vnovanm zvru roku uvdt rozdly mezi advok-
ln se ad. Neznalost a nepochopen zsadnch prin- tem, exekutorem, soudcem i notem.
cip, na kterch je notstv zaloeno, me vst k jeho V dob, kdy bude toto posledn leton slo na na-
existennmu ohroen. ich stolech, bude jasnj, zda nm vynaloen sil
Mnoz si to nepipoutj, ale snaha po dosaen nej- poslednch dn pineslo v tto oblasti njak vsledek,
vyho ekonomickho efektu dopad i na notskou nebo se prv projednv dal novela obchodnho z-
profesi.V rmci modernho mylen se ve svobodnm konku vnovan obchodnmu rejstku. Nov prava
svt podnikn jev vechny zsady, kter pro not- m pinst obchodnm spolenostem konkrtn vhodu
stv plat, jako neudriteln: princip numerus clau- v nakldn s notskm zpisem jako s veejnou lis-
sus, pevn tarif, zkaz i regulace reklamy, psn na- tinou, kter nebude podlhat pezkumu soudem. Je to
staven pstup do profese, vkon innosti jen na zem odvn een s velikm dopadem na odpovdnost no-
toho sttu, z nho byla na note penesena st jeho t. Sname se pesvdit politiky o tom, e se na no-
svrchovanch pravomoc apod. Proto nyn zeteln te me stt v jejich listinn innosti spolehnout a e
chpu nutnost existence CNUE jako partnera pro ev- nepotebuj vpomoc od exekutor, kte by mli
ropsk politiky, kterm je zapoteb objasnit ve uve- zvldnout pedevm svou vlastn innost, pro kterou
den principy, dvody jejich historickho vzniku a p- byli zzeni. Mj vodnk jsem neml v myslu tma-
nosy a vhody pro souasnou spolenost. Prvn ticky zamit na jednu oblast i jeden problm. Tmat
prevence, nebo-li pedchzen sporm, je tm nejdle- je jist mnoho.Ale tuto konkrtnost jsem si neodpustil.
itjm argumentem. Veejn nesporn listina, ne- V nadchzejcm roce se uskuten volebn snm No-
strann prvn kvalifikovan rada, to ve je pro b- tsk komory R, pro kter prezidium pipravilo n-
nho obana zajist velik vhoda. Je vak otzkou, kter nvrhy na een otzek, ped ktermi del dobu
zda je to t v zjmu tch, kte po volnm obchodu se stojme.Vchodisko vidme v profesionalizaci vech in-
slubami, vetn tch notskch, volaj. Logika je n- nost, kter ji nelze zvldat pouze z vlastnch zdroj,
sledujc: o mn je spor, tm mn je zamstnno tedy z iniciativy jednotlivc z ad not. Jev se jako
advokt, soudc, policist, pojiovacch makl, nevyhnuteln obracet se na specialisty a odbornky, na-
a tm je brnno volnmu obchodu, obhu penz a no- pklad pro legislativu, informatiku a zmnnou me-
tsk innost je jejich brzdou. diln innost. Bez profesionlnho apartu neme
V tomto smru je poteba provdt osvtu u ns, v Ev- notstv v dnenm svt obstt.
rop i ve svt. Jeliko je kad oban pod stle vtm Zvrem m vahy, zda se pizpsobovat dnenm
tlakem mdi a jejich prostednictvm i reklamy, je trendm i nikoliv, musm zdraznit mj nzor, e po-
teba starat se o mediln obraz notstv. Nememe kouet se modifikovat notstv tak, e by pozbylo by
spolhat jen na to, e se s nmi setkaj klienti, kdy u i jen nkter ze svch pil, je scestn a zkonit mus
jsou k tomu situac donuceni, protoe to ukld z- vst ke ztrt jeho vznamu a tedy k postupnmu z-
kon, a my se nsledn pokoume je pesvdit o na- niku. K tomu, aby sv zsady mohlo praktikovat, mus
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 158
158 slo 6/2004
vyuvat modernch metod nejen k vlastn innosti, ale
i k jej prezentaci.
Rd bych podkoval touto cestou vem, kte se po-
dlej na dobrm jmnu eskho notstv, kter m
zvlt ve svt vborn zvuk.Vm, e jeho ohlas do-
lehne i k naim politikm, kte pmo ovlivuj v-
voj na spolenosti, a my vme, e se notstv na nm
me pozitivn podlet. Je to jen otzkou naeho p-
V souvislosti s projednvanou novelou obchod-
nho zkonku a dalch zkon, kter maj dopad
na prvn systm v esk republice, poskytla No-
tsk komora R k probhajcmu legislativnmu
procesu nsledujc stanovisko.
Vyjden
k pozmovacm nvrhm poslance Zdeka Kou-
delky k novele obchodnho zkonku, obanskho
soudnho du a notskho du (tisk 566) po-
dan ke komplexnmu pozmovacmu nvrhu
stavnprvnho vboru.
Na zklad tchto nvrh by jejich pijetm:
a) exekutorsk zpisy byly postaveny narove not-
skm zpism v oblasti prva obchodnch spole-
nost, pi zakldn obecn prospnch spolenost
a dokonce pi zakldn spoleenstv vlastnk byto-
vch jednotek, pi naprosto odlinm postaven exe-
kutor oproti notm;
b) soudn exekutoi by na zklad tchto nvrh mohli
tak obecn sepisovat exekutorsk zpisy o vech
prvnch konech, kde nen v naem prvnm du
vslovn stanovena jin forma tedy nejen zaklada-
telsk dokumenty spolenost, ale i napklad kupn
a darovac smlouvy, smlouvy o vru, o pjce a jin
smlouvy [viz nvrh zmny exekutorskho du 78
psm. b) bod 4.2 nvrhu].
Takto zakldan nov kompetence soudnch exekutor
odporuje obecn platnm principm prvnho du
naruuje jeho systm,
odporuje principm prva komunitrnho a nem ve
svt obdoby,
je nesluiteln se zkladn funkc soudnho exeku-
tora, spovajc ve vymoen prva
z tchto dvod:
Rozdln kvalita prevence kontra represe.
kolem note je osvdovn a nestrann sepiso-
vn veejnch listin
Notstv je ji po stalet prvn instituc, jej vznam
spov v tom, e povinnou nestrannost pi sepisovn
veejnch listin pedchz sporm.Tato zkladn innost
je smyslem notstv, zkladn innost note a je jed-
nm z pil kontinentlnho prvnho du. Ostatn
innost, napklad na zklad poven kony soudem
v zen o ddictv, je jen dal vedlej vyuit note st-
tem pro jeho principiln nestrannost.
AD NOTAM
stupu k nim. Je na povinnost poskytovat informace
o loze note v modern spolenosti.
Ve nejlep do novho roku vm peje
Aktuln
Zkon stanov, e
not je nestrann,
e nesm poadovan kony odmtnout,
e notsk kony mus konat osobn neme
v tchto ppadech sven vznamn pravomoci sttu
penst na sv zamstnance.
Prv z dvodu prevence a ochrany vitel v prvu
obchodnch spolenost je v zemch kontinentlnho
systmu prva povinn forma notskho zpisu v z-
konem stanovench ppadech.
Ze smrnic komunitrnho prva pmo plyne, e ten,
kdo sepisuje veejnou listinu, mus bt nestrann.
kolem exekutora je vymoen prva
Soudn exekutor, jako zcela nov, prax neproven
instituce, je veejn initel (jak citliv v oblasti soukro-
moprvnch vztah), kter
Nen nestrann hj zjem pouze jedn strany v-
itele, psob represivn v ppad, e nejsou zvazky
z prvnho vztahu plnny.
Me podle stvajc i navrhovan pravy sepsn exe-
kutorskho zpisu na rozdl od proveden exekuce od-
mtnout (mohl by si vybrat, jakou valnou hromadu
osvd, komu smlouvu o zaloen spolenosti sepe,
napklad podle obtnosti konu nebo podle ve od-
mny).
Me povit sepisovnm exekutorskch zpis sv
kandidty a dokonce i koncipienty. Tito jeho zamst-
nanci by mohli samostatn sepisovat exekutorsk z-
pisy, napklad i o smlouv o fzi nebo o zaloen ak-
ciov spolenosti, apod.
Stt vytvoil zkonem . 120/2001 Sb. soudn exeku-
tory, nebo rezignoval na vymhn prva jen soudnm
vkonem rozhodnut. Navrhovan prava by vedla
k tomu, e by byl exekutor vylouen z proveden p-
padn exekuce podle 29 exekutorskho du u osob,
kterm provedl sluby,m by se astnil na jejich prv-
nm ivot, a to jak u prvnickch, tak i fyzickch osob,
na jejich majetek me exekuce smovat.Ji umonn
sepisovn exekutorskch zpis exekunch titul
bylo z tohoto dvodu naprosto nesystmovm krokem.
Nesluitelnost vkonu prevence a vymhn prva
Vkon prevence a represe jednou soukromou osobou
je protismysln a navzjem se vyluuje.Kdo m hmotn
zjem na represi neme mt zjem na prevenci. Zj-
mem exekutora je proveden exekuce m vce exe-
kuc, tm vy pjmy. Proti tomu stoj smysl veejnch
listin o prvnch konech a o osvden, kter maj br-
nit sporm, a tm i nslednmu exekunmu vymhn.
Jinmi slovy:listina sepsan exekutorem povede k exekuci.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 159
AD NOTAM
Sousteovn rozshlch pravomoc do nestt-
nch rukou
Pro prvn systm se jev nebezpen, e navrhovan
prava sousteuje do soukromch rukou dv rzn
sloky uplatovn sttn moci.
Zmna by mla tak zcela negativn dopad na mon
dal prolnn kompetenc mezi vemi prvnickmi
profesemi.Tm, e by na zklad pozmujcho nvrhu
exekutoi mohli tak sepisovat veker listiny o prvnch
konech, tedy nejen v oblasti prva obchodnch spole-
nost, dolo by ke znanmu zsahu do kompetence ne-
jen not, ale zejmna advokt, poskytujcch v tto
oblasti prvn slubu. Je to obdobn a zrovna tak po-
chybn, jako kdyby bylo umonno notm zastu-
povat v zen ped soudem ve sporech nebo notm
i advoktm provdt exekuce. Navrhovan zmna by
vedla k dalmu budoucmu nebezpenmu sousteo-
vn pravomoc sttu do nesttnch rukou. Stt si vy-
tvoil tyto odlin prvn profese, aby vykonvaly od-
lin innosti. Pitom me regulovat poty jak not,
tak soudnch exekutor a tak kvantitativn zajiovat v-
kon svch pravomoc, ktermi tyto profese povil.
Dal zsadn dsledky
Pozmujc nvrh se ani nesna pizpsobit posta-
ven exekutora postaven note, aby byly splnny z-
kladn poadavky na nestrannost, nebo pedkladatel si
je vdom, e to nen mon, nebo by tak zcela naruil
stranick postaven exekutora tolik potebn pro jeho
hlavn innost vymoen prva pro vitele.
Tm zcela vdom a nebezpen vytv novou kva-
litu veejnch listin, kter by nebyly zaloeny na ne-
strannosti jejich poizovatele. Pedkladatel tm naru-
uje veejnou vru obsaenou ve veejnch listinch
a tak zpochybuje jejich smysl.
K aktulnm otzkm prohlen
obana za mrtvho
Prof. JUDr. Jan Dvok, CSc.*
I. vodn vklady
Institut prohlen za mrtvho stoj na pokraji zjmu
prvn teorie i praxe jen zdnliv. Smrt jako neodvrati-
teln prvn skutenost ukonujc ivot fyzick osoby
pin adu nezvratnch prvnch dsledk, kter zasa- bec nev, prvn prava pamatuje vslovn na nkolika
huj irokou oblast prvn pravy. Dlouhodob medicn-
sko-prvn diskuse o stanoven okamiku smrti (mo-
mentum mortis) ji platn prvn prava pekonv
(srov. dal vklad), nicmn ivot nastoluje adu dalch
problm a otzek.
Voln pohyb osob v rmci EU, politick i ekonomick
migrace znan sti obyvatelstva vedou v mnoha p-
padech k oputn dosavadnho bydlit, domcho pro-
sted, asto dochz i ke ztrt kontakt (vazeb) i uvnit
rodiny. K tomu lze jet pipost prodn katastrofy, le-
teck i nmon netst, teroristick toky.1
Nkter osoby odchzej dobrovoln,ani by oznmili,
slo 6/2004 159
Notsk zpis i exekutorsk zpis zstvaj uloeny
u note i exekutora. Not vydv z notskho zpisu
stejnopis notskho zpisu, kter v bnm styku na-
hrazuje u note uloen notsk zpis. Stejnopis no-
tskho zpisu m zkonem stanoven nleitosti a je
ve smyslu 134 obanskho soudnho du ve zvltnm
pedpisu ( 6 notskho du) prohlen vedle not-
skho zpisu t za veejnou listinu. Naproti tomu ob-
dobn upraven stejnopis exekutorskho zpisu,na roz-
dl od exekutorskho zpisu, veejnou listinou nen,
nebo dn prvn pedpis ho za veejnou listinu ne-
prohlauje. Vzhledem k tto nedokonal prav by tak
obchodnmu rejstku s nvrhem nebyla pedkldna
veejn listina. Musel by bt pedkldn samotn exe-
kutorsk zpis, kter ale zrove mus zstat ve sbrce
originl exekutorskch zpis tedy nerealizovateln
krok, protoe exekutorsk zpis originl je vdy jen je-
den.
Nov kompetence jsou navrhovny v souvislosti se
zkonem, kter jinm pojetm obchodnho rejstku
v souladu s komunitrnm prvem posiluje vznam no-
tskch zpis jako veejnch listin na kor pravo-
moc soudu z hlediska pedbn kontroly.Tento p-
stup aplikovan i v jinch zemch byl umonn prv
charakterem notstv a prvnm postavenm note
a veejnch listin. Proto se jev a absurdn pi tak roz-
shl zmn dohledu sttu nad touto vznamnou ob-
last, modifikovat pojet veejnch listin a svovat
tuto kompetenci dalm osobm, kter jednak nemaj
nejmen zkuenosti v tto oblasti a jednak svm pe-
durenm postavenm vymahatele prva, jeho v-
znam spov v uplatovn represe, nemohou i pi
ppadn jakkoli budouc prvn prav fakticky
splovat zkladn poadavky pro vkon preven-
tivn innosti.
lnky
kam jdou a ani by se chtli vrtit, jin odchzej od ro-
din, nkdy se chtj vyhnout vitelm, policejnmu st-
hn i politickmu reimu.Skupinu osob pedstavuj i ti,
kte odcestovali s myslem se vrtit, ale z nevysvtlitel-
nch a nezjitnch dvod se nevrt. Nkte i s pod-
vodnm myslem zmiz, aby ve prospch jin osoby mo-
hla bt vyplacena ivotn pojistka. Opanm ppadem
je, e nkdo vyvol zen o prohlen za mrtvho jen
proto, aby zskal ddictv.
Na ppady,kdy fyzick osoba se nezdruje v obvyklm
mst, nepodv o sob dn zprvy, zkrtka se o n v-
mstech s clem zajistit tto osob alespo minimln
mru prvn ochrany.
V t souvislosti prvn dy rozliuj neptomnost
(non prsence) od nezvstnosti (absency).
Obansk zkonk a obansk soudn d hovo jet
* Autor je vedoucm katedry obanskho prva na PF UK v Praze.
1
Denk Lan ze dne 23. 2. 2004 udv poet poheovanch osob za
rok 2002 slem 3 549 z toho bylo vyptrno 3 284. Za rok 2003 poet
ztracench dosahoval 4 210, z toho vyptrno 3 545.Tato sla zsadn
odpovdaj dajm zveejnnch na internetovch strnkch MV R.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 160

160 slo 6/2004 AD NOTAM

o tom, jeho pobyt nen znm. Jemu lze soudem usta- prvo o smrt urit osoby, musel jej smrt dokzat. Insti-
novit opatrovnka podle 29 ObZ nebo podle 29 odst. 2 tuce vyhlen za mrtvho byla na Slovensku zavedena
OS. pozdji, zkonem . 54/1863 ( 522528).4
Jednm z dvod monosti splnit zvazek do edn Vt legislativn pozornosti se prohlen fyzick
schovy podle 568 ObZ je neptomnost vitele. osoby za mrtvou dostalo a v modernch kodifikacch
Na rozdl od dle zkoumanho pojmu nezvstnost 19. a 20. stolet.
jde ve vech prv uvedench pkladech o nco jinho. Smyslem tto prvn pravy byla pedevm ochrana
Shodn plat, e zkon zde m (zatm) jistotu o ivot fy- zjm nezvstnho,a to jak zjm majetkovch (tuto sku-
zick osoby,ale nem jistotu o mstu jejho bydlit,resp. tenost zdrazuje zejmna francouzsk literatura,5 tak
pobytu.Tomu odpovd i vklad podvan v konkrtnch i zjm osobn-rodinnch6).
ppadech soudn prax. Podle nzoru NS R lze usta- Zahranin uebnice zejmna zdrazuj, e prvn
novit opatrovnka astnku obanskho soudnho - ochrana nezvstnho mus bt poloena na stejnou ro-
zen, kter se zdruje v cizin podle 29 odst. 2 OS jen ve s prvn ochranou osoby nezpsobil k prvnm ko-
tehdy, jestlie opaten uinn ke zjitn adresy zstala nm.7
bezvsledn. Je proto povinnost soudu, aby pedevm Historick udlosti potvrzuj,e zven pozornosti ze
na alobci poadoval, aby svoje tvrzen o neznmm po- strany veejnosti se zkouman institut t vdy, dojde-li
bytu alovanch dn doloil. Pouh skutenost, e v- k njakm tragickm udlostem spjatm se souasnm
itel je sice znmho pobytu, ale trvale mimo zem R, mrtm mnoha osob, kter se nepoda identifikovat. N-
neme bt povaovna za neptomnost (z rozhodnut sledkem tchto udlost se doten prvn prava znovu
R 34/1997). peliv posuzuje a asto se pikro k jej zmn. Tak
Zdlo by se, e otzky nezvstnosti fyzick osoby i nap. Krm pe o poru divadla na Okrun td v-
prvn prava zen, jeho vsledkem je prohlen ob- desk v r.1882,v jeho dsledku byla ustanoven o pro-
ana za mrtvho,stoj stranou pozornosti evropskch in- hlen za mrtvho shledna nedostatenmi a z sti ne-
stituc. Pesto tomu tak nen. Pracovn skupina RE pro vhodnmi, proto byla a na 24, jen zstal beze zmny,
ddick zleitost CJ-FA-GT 2 (2003) v rmci zjiovn modifikovna a doplnna zkonem ze dne 16. nora
prvn pravy ddickho prva jednotlivch lenskch 1883, . 20 . z. (nazv se zkonem divadla na Okrun
stt EU zkoum nrodn een prvn pravy osob ne- td Ringtheatergesetz).8
zvstnch, otzky presumpce smrti, jako i prvn reim Podobn k uritm zsahm pravm dolo i v Code
osob souasn zemelch.Tomuto zvenmu zjmu se civil v dsledku napoleonskch vlek (o tom mj. pe
ze strany EU nelze divit. Dvacet pt lenskch stt EU i Balzac ve znmm ppad plukovnka Chaberta, kter
pedstavuje 25 obanskch zkonk, dvacet pt mo- se po del dob vrtil z ruskho zajet do Francie a na-
nch rozlinch prvnch prav. een otzek spjatch el svoji enu optovn provdanou). Obecn lze kon-
s nezvstnost (smrt) obana, kter m majetek v nko- statovat, e krizov situace, resp. vlen udlosti vedou
lika lenskch sttech EU, kter ije v manelstv, je ro- zpravidla k pomrn vraznm pravm institutu pro-
diem, je podnikatelem i jinm subjektem, kter mus hlen za mrtvho.
k ad vc svolovat,nen vdy jednoznan.Jednoduch 1. Podle 24 obecnho obanskho zkonku (1811)
nemus bt ani posouzen, jakou kolizn normu pro dan platila domnnka o smrti neptomnho, jestlie uply-
ppad aplikovat. nulo sedmdest let od jeho narozen a pt let od posledn
zprvy o jeho ivot, nebo ticet let od jeho narozen
II. Vvoj prvn pravy a deset let od posledn zprvy, potajc lhty pti a de-
seti let od konce poslednho roku, v nm podle zprv,
V rmci historickho pohledu lze uvst, e instituce kter jsou, jet il. Zvltn prava pak smovala na
prohlen nezvstn osoby za mrtvou nebyla manm dobu vlenou a ztroskotn na lodi.
vbec znma. Platila jenom nkter pravidla dl: tak Koment k obecnmu obanskmu zkonku (Rou-
ocitla-li se cel rodina v nebezpe smrti, platila do- ek, Sedlek) vyadoval jako pedpoklad prohlen za
mnnka, e nedospl dti zemely ped rodii, dospl mrtvho kvalifikovanou neptomnost, kterou nazval ne-
dti a po rodich.2 zvstnost.Ta je vymezena jednak dobou trvnm, jednak
Potky stanoven lht jako pedpokladu prohlen okolnostmi, jak k tto nezvstnosti dolo.9
osoby za mrtvho jsou spjaty a s uenm stedovkch 2. Obansk zkonk z roku 1950 v 7 stanovil jako
mskoprvnch kol. pedpoklad prohlen za mrtvho uplynut pti let od
Jist vliv rozvjejcho se msko-kanonickho pro- konce roku,ve kterm podle posledn zprvy osoba jet
cesu je patrn jet v jedn podrobnosti, kter rovn
spad do irho rmce prva osob. Je to pirozen znik
prvn subjektivity fyzick osoby smrt, kter se proble-
2
matickm stv,jakmile tato skutenost nen zjevn a jej Kincl, J., Urfus, V. msk prvo. Praha : Panorama, 1990, s. 98.
3
Urfus, V. Historick zklady novodobho prva soukromho. 1. vyd.
dokazovn je obtn. Jinmi slovy jde o otzku prohl- Praha : C. H. Beck, 1994, s. 49.
en za mrtvho. Pro msko kanonick proces byla, jak 4
Luby, . Djiny skromnho prva na Slovensku. Bratislava : Iura Edi-
znmo, charakteristickou pesn vymezen soustava d- tion, 2002, s. 166.
5
Malaurie, Ph., Aynes, L. Cours de Droit civil, Les personnes, Les In-
kaz se stejn pesn od stupovanou dkazn silou. Jis- capacits. Paris : Cujas, 1989, s. 23.
tou novinkou, kter se tu uplatnila proti pvodnmu m- 6
Koment k eskoslovenskmu obecnmu zkonku obanskmu. Dl
skmu nazrn, byly proto lhty platc pro prohlen I. Praha :V. Linhart, 1935, s. 226.
7
Tamt, s. 24
za mrtvho.3 8
Krm, J. Prvo obansk. I.Vklady vodn a st veobecn. IV.vy-
Rovn Luby uvd, e prohlen za mrtvho nebylo dn. Praha, 1946, s. 111.
9
v nejstarm slovenskm prvu znm a kdo opral sv Srov. op. cit. sub 6, s. 226.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 161

AD NOTAM slo 6/2004 161

ila, anebo poheuje-li se v souvislosti se zvlt nebez- Podle 21 zkona . 301/2000 Sb., o matrikch, jmnu
penou udlost,jestlie od tto udlosti uplynul alespo a pjmen a o zmn nkterch souvisejcch zkon, ve
rok.Soud byl povinen urit den,kter se povauje za den znn pozdjch pedpis (dle jen zkon o matri-
smrti. Nebylo-li mon zjistit den, kterho nezvstn kch) se zpis do knihy mrt provd na zklad:
pravdpodobn zemel, nebo kter pravdpodobn ne- a) listu o prohldce mrtvho, nebo
peil, uril soud za den smrti posledn den uveden b) pravomocnho rozhodnut soudu o prohlen fy-
lhty ptilet nebo ron. zick osoby za mrtvou.
V dalm ustanoven obansk zkonku upravil znik Na listu o prohldce mrtvho je povinen mrt ozn-
manelstv a stanovil, kter den je rozhodn pro uren mit do 3 dn prohlejc lka. List o prohldce mrtvho
otcovstv v ppad, e bylo vydno rozhodnut o pro- bude tvoit soust sbrky listin,kterou matrika vede pro
hlen za mrtvho. knihu mrt. Do sbrky listin povol nahldnout ad
Obsahov se tato prvn prava shoduje s prvn pra- s rozenou psobnost nebo krajsk ad a init vpisy
vou dnen (srov. 22 a 51 odst. 3 dnes platnho z- z n v ptomnosti matrike adu nebo zamstnance
kona o rodin . 94/1963 Sb., ve znn pozdjch ped- kraje jen fyzick osob, kter se zpis tk nebo lenm
pis). jej rodiny, jejm sourozencm, zplnomocnnm zstup-
3.Platn prvn prava si svou strunost nezad s prv- cm i pro edn potebu sttnch orgn. Za leny ro-
nmi pravami pedchozmi, ktermi se vrazn inspiro- diny se pro ely zkona o matrikch povauj podle
vala. Podle 7 ObZ jestlie smrt nelze prokzat pede- 8 odst. 8 manel, rodie, dti, prarodie a vnuci.
psanm zpsobem, soud fyzickou osobu prohls za Podle vslovnho ustanoven zkona o matrikch se
mrtvou, zjist-li jej smrt jinak. Za mrtvou soud prohls (krom jinho) do knihy mrt zapisuje den, msc, rok
tak nezvstnou fyzickou osobu, lze-li se zetelem ke a msto mrt ( 21 odst. 1 zkona o matrikch).
vem okolnostem usoudit, e ji neije. Zkon o matrikch pinesl podstatnou zmnu prvn
Pouh jedin hmotnprvn ustanoven vymezuje pravy spovajc mj. v tom, e rozsudek soudu o pro-
pedpoklady zvanho a citlivho soudnho rozhod- hlen za mrtvho nenahrazuje ji mrtn list,jako tomu
nut. dn nznak zvltnho een v oblasti majetko- bylo do innosti tohoto zkona, nbr na zklad roz-
vch vztah, rodiovskch vztah. sudku o prohlen za mrtvho se provede zpis do
Hmotnprvn prava prohlen za mrtvho je pro- knihy mrt a vyhotov se mrtn list.
cesn provedena v obanskm soudnm du jako jedno K proveden zpisu rozhodnut soudu o prohlen fy-
ze zvltnch nespornch zen (srov. dal vklady). zick osoby za mrtvou je pslun ad mstsk sti
Uplynut zkonem urench lht jako pevnho ped- Praha 1. Dotazem bylo zjitno, e od 1. 7. 2001 (od na-
pokladu prohlen obana za mrtvho obansk zko- byt innosti novho zkona o matrikch) do 18.3.2004
nk z roku 1964 nepevzal, a to s odvodnnm, e se provedl ad mstsk sti Praha 1 celkem 86 zpis
pedchoz prava neosvdila. mrt na zklad pravomocnho rozhodnut soudu o pro-
Podle komente k obanskmu zkonku vedla toti hlen fyzick osoby za mrtvou.
mechanicky k tomu, e za mrtv byli prohlaovni etnost soudnch zen o prohlen za mrtvho vak
vichni nezvstn, u nich uplynula pedepsan lhta ne- nen a neme bt kritriem sprvnosti konkrtn prvn
zvstnosti, bez ohledu na to, zda jejich smrt byla prav- pravy. Jde o otzky velmi zvan, protoe soud zvauje
dpodobn. Odstrann tchto lht si podle komente osud nezvstnho,tj.zkoum otzky jeho ivota i smrti.
vyd individuln pstup soudu ke kadmu ppa- To je pro astnky zen mimodn citliv problm.
du.10 Nelze pehlet ani aspekt mimoprvn,protoe do osob-
Uveden nzor vak pehl, e uplynut zkonem sta- nho strdn nad nezvstnost osoby blzk se nalhav
novench lht vytv pece jen vt jistotu pro mo- vkrd otzka po jejm skutenm osudu.
nost uinit spolehliv zvr,e urit osoba ji neije,ne Pokud vce osob zemelo ve stejn okamik, ani lze
kdy dn lhty stanoven nejsou. m del doba ne- urit, kter z nich zemela prvn, zakld se skutkov do-
zvstnosti toti uplyne, tm se jev pravdpodobnj z- mnnka (nikoli prvn, protoe obansk zkonk na
vr o smrti osoby.Diskutovat lze pochopiteln o tom,jak pravu tto otzky na rozdl od vtiny zahraninch
dlouhou dobu nezvstnosti osoby m prvn prava sta- prvnch prav zbyten rezignoval), e tyto osoby zem-
novit s pihldnutm k prmrn dlce ivota, zve- ely v jeden okamik.
nmu civilizanmu riziku, k pokroku medicny, atp. Zkonnmu poadavku na uren doby smrti odpo-
vd, kdy den smrti bude v knize mrt (a nsledn
III. Uren dne smrti v mrtnm list) uveden pesn. Jakmile den smrti nelze
takto spolehliv urit (ani pomoc soudn pitvy), nen
Zpsobilost k prvm a povinnostem fyzick osoby jin cesty,ne vyvolat zen o prohlen za mrtvho a ur-
kon smrt.11 en dne smrti ponechat soudu. S dnem smrti jsou spjaty
Smrt se rozum podle 2 psm. e) zkona . 285/2002 tak zvan dsledky (majetkov i nemajetkov povahy),
Sb., o darovn, odbrech a transplantacch tkn a or- e je nutno kategoricky trvat na tom, aby den mrt byl
gn a o zmn nkterch zkon (transplantan z-
kon), nevratn ztrta funkce celho mozku, vetn moz-
kovho kmene. Smrt se zjiuje prokznm a) nevratn 10
Nov obansk prvo (hl. red. Z. Kratochvl). Praha : Orbis, 1965, s. 48.
zstavy krevnho obhu, b) nevratn ztrty funkce ce- 11
Srov. Halouzka, V. Prvn zpsobilost (subjektivita) obana. ;Socialis-
lho mozku,vetn mozkovho kmene v ppadech,kdy tick zkonnost, 1976, . 7, s. 385 Knappov, M. Pojem prvn subjek-
tivity a zpsobilost k prvnm konm v s. obanskm prvu.AUC Iu-
jsou funkce dchn nebo krevnho obhu udrovny ridica, 1958, . II.
umle (smrt mozku) srov. 10 odst. 3 transplantanho 12
K tomu srov. Ostek, T., Man, V., Schelle, K. Prvn prava darovn,
zkona.12 odbr a transplantac tkn a orgn. Praha : Eurolex Bohemia, 2004.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 162
162 slo 6/2004
postaven na jisto. Poadavku jistoty uren dne smrti
bude patrn jet vyhovovat, pokud bude den smrti sta-
noven pesn, i kdy s poznmkou asi, pravdpo-
dobn.
Lze-li den smrti urit jen piblin, nap. jen tak, e na-
stala v obdob od 1. do 20. uritho msce, nen jin
cesty, ne vyvoln zen o prohlen za mrtvho
a soudn uren dne smrti.
Pokud soudy prohlauj fyzickou osobu za mrtvou,sta-
nov jako den mrt nezvstn osoby obvykle den n-
sledujc po dni, kdy byl nezvstn naposledy spaten,
ppadn ji ten sam den, kdy v souvislosti s tkm
zdravotnm postienm nezvstnho nen dost dvod
pepokldat, e by peil nsledujc den, nkdy stanov
jako den smrti i den, kdy byl podn k soudu nvrh na za-
hjen zen.
Pomrn asto zahranin prvn pravy (vetn es-
koslovensk obsaen v obanskm zkonku z roku
1950), jako datum mrt uruj posledn den uplynut z-
konn lhty, kter je pedpokladem pro vynesen roz-
sudku soudu o prohlen za mrtvho, nepoda-li soudu
zjistit dvj datum mrt.
IV. Zahranin prvn een
Obava zkonodrce, e za mrtvho bude prohlena
osoba,kter ve skutenosti mrtv nen,vede nkter mo-
dern prvn pravy k tomu, e zakldaj dvoustupovou
prvn pravu prohlen za mrtvho. Tak e otzky
spjat s prohlenm za mrtvho nap. obansk zkonk
Francie,quebeck obansk zkonk,z nejnovjch prv-
nch prav pak zkonk rusk.
Pi tomto zpsobu legislativnho een se nejprve sa-
mostatnm soudnm rozhodnutm zakld presumpce
nezvstnosti fyzick osoby (prsomption dabsence).
Toto rozhodnut vyvolv ji prvn dsledky v nkolika
smrech. Pedn soud v nm ur zejmna osobu z-
stupce nezvstnho, dle stku, urenou pro uspoko-
jovn poteb rodiny a domcnosti, potebn vchovn
opaten in soud i ve vztahu k dtem. Soud rovn sta-
nov pravidla pro sprvu majetku nezvstnho,ppadn
i uruje vi odmny ustanovenmu zstupci.To plat ale
jen za pedpokladu, e nezvstn neustanovil ji dve
dostaujc zastoupen (l.121 Code civil) nebo pokud
manel me dostaten chrnit zjmy nezvstnho
podle ustanoven majetkovho manelskho prva.
Pedpokladem soudnho vydn rozhodnut o ne-
zvstnosti je,e osoba se pestala objevovat v mst svho
bydlit, nejsou o n dn zprvy a nev se, zda jet ije
(tak vslovn . 84 Code civil du Qubec).13
Rozhodnutm o nezvstnosti je zaloena domnnka,
e dotyn osoba je iv po dobu stanovenou zkonem.
Teprve po uplynut zkonem stanovenho potu let
(Code civil vyaduje uplynut deseti let, quebeck ob-
ansk zkonk sedmi let, rusk obansk zkonk pti
let) se me nap. podle francouzsk pravy pikroit
k vydn soudnho rozhodnut a prohlsit obana za ne-
zvstnho (dclaration dabsence), podle quebeck
a rusk pravy k vydn prohlen obana za mrtvho
(jugement dclaratif de decs, objavlenije gradanina
umervm).Prvn dsledky rozhodnut jsou vak bez ze-
tele na jazykov nuance shodn, tj. nastupuj prvn n-
sledky, kter smrt fyzick osoby vyvolv.
Pokud nedolo k soudnmu prohlen presumpce ne-
AD NOTAM
zvstnosti, prvn pravy prodluuj dlkou potebnou
k tomu, aby fyzick osoba byla za nezvstnou (mrtvou)
prohlena (nap. Code civil vyaduje lhtu dvacetiletou
dobu nezvstnosti).
V. Procesnprvn prava
zen o prohlen za mrtvho upravuje obansk
soudn d jako nesporn zen v ustanovench 195200
OS.
I kdy ve srovnn s prvn pravou danou obanskm
soudnm dem z roku 1950 platn prvn prava rubri-
kov mezi zenm o prohlenm za mrtvho a tzv. d-
kazem smrti nerozliuje, ve skutenosti tak ponkud
skromn in. Dkaz smrti je upraven v 200 OS.
Pedchoz procesn prava (zkon . 142/1950 Sb.)
rozliovala zen o prohlen za mrtvho (dl prv
297 an.) a dkaz smrti (dl druh 308 an.).
Pro dkaz smrti se mohly pout ustanoven dlu prv-
nho pimen, vyhlkovou lhtu bylo mon zkrtit
a na ti msce.
zen o prohlen za mrtvho me bt u soudu za-
hjeno i bez nvrhu.
zen o prohlen za mrtvho me bt zahjeno i na
nvrh toho, kdo m na vci prvn zjem ( 195 odst. 1
OS).Pjde zejmna o zjem majetkov,rodiovsk,pod-
nikatelsk.
K zen je mstn pslun okresn (obvodn) soud,
kter byl naposledy v esk republice obecnm soudem
toho, kdo m bt prohlen za mrtvho [ 88 psm. t)
OS]. Nvrh mus obsahovat krom obecnm nleitost
uvedench v 42 odst. 4 OS oznaen astnk zen,
vylen rozhodujcch skutenost, oznaen dkaz
a mus z nj bt patrn, eho se navrhovatel domh.
Okruh astnk tohoto zen je uren v 94 odst. 1
OS. Jsou to krom navrhovatele i ti, o jejich prvech
nebo povinnostech m bt v zen jednno.
Podle 43 odst. 1 zkona o mezinrodnm prvu sou-
kromm a procesnm (zkon . 97/1963 Sb. dle jen
MPSaP) prvo prohlsit eskho obana za mrtvho
pslu vdy jen eskmu soudu. Jde o vlunou pravo-
moc, kter znemouje uznat ciz rozhodnuti o prohl-
en za mrtvho eskho obana (srov. 64 MPSaP). Pou-
ije se zde samozejm eskho prva, nebo to vyplv
ze zkladn kolizn normy 3 odst. 1 MPSaP pro zpso-
bilost k prvm.
Podle 43 odst.2 MPSaP cizince me prohlsit esk
soud za mrtvho podle eskho hmotnho prva s prv-
nmi dsledky pro osoby trvale ijc v esk republice
a pro jmn zde lec. Z tto pravy a samozejm tak
z pravy odst. 1 vyplv, e je-li dna podle 43 MPSaP
pravomoc eskch soud ve vcech prohlen za mrt-
vho,bude se vdy postupovat podle eskho hmotnho
prva.14
V civilnm procesu me sttn zastupitelstv vstoupit
do ji zahjenho zen za podmnek stanovench v 35
OS. Platn prvn prava, kter nepiznv sttnmu za-
stupitelstv oprvnn zahjit zen o prohlen za mrt-
13
Ble srov.Baudouin, R. Code Civil du Quebec annot. Montreal :Wil-
son & Lafleur Limite, 2003, s.147 an.
14
Ble srov. Kuera, Z. Mezinrodn prvo soukrom. 3. vyd. Brno : MU,
Doplnk, 1998, s. 244.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 163
AD NOTAM
vho, vzbuzuje urit pochybnosti. Jak pedvlen tak
i ada prav zahraninch vslovn toto oprvnn or-
gnu obdobnmu sttnmu zastupitelstv piznv, ji
s ohledem na veejn zjem,kter je poadavkem na bez-
pen uren smrti osoby nepochybn dn.
Jsou-li tu podmnky pro prohlen nezvstnho za
mrtvho, ustanov soud nezvstnmu opatrovnka.
Ji v tomto stadiu soud mus zkoumat, zda tu jsou
vn, pesn a konkrtn skutenosti, kter se navzjem
nevyluuj a umouj zatm pedbn zvr o ne- Dochz k zvru, e fyzick osoba, kter m bt prohl-
zvstnosti osoby.Ani pi zahjen zen o prohlen za
mrtvho nevyaduje zkon uplynut urit doby, kdy ne-
zvstn ji nebyl spaten a pestal o sob podvat zprvy
(lnek 36 vcarskho obanskho zkonku umouje
podat i zahjen zen o nezvstnosti po uplynut ne-
jmn jednoho roku od situace, kdy se dotyn osoba
nalzala v nebezpe smrti nebo po uplynut pti let od
podn poslednch zprv).Vylen skutkovch okolnost
ppadu, kter navrhovatele vedou k podn nvrhu
k soudu, mus soud pesvdit, e ivotn situace fyzick
osoby vyvolv dvodnou obavu o jej ivot, i s pihld-
nutm k jinak obvyklmu a oekvanmu chovn do-
ten osoby, take nejde ji jen o osobu neznmho po-
bytu i jen o osobu neptomnou.
Opatrovnk ustanoven soudem podle shora citova-
nho ustanoven je opatrovnkem podle procesnho
prva a je ustanoven vlun jen pro zen o prohlen
za mrtvho. Jeho kolem je pomhat soudu pi objas-
ovn okolnost vedoucch k nezvstnosti osoby, p-
padn upozorovat na urit pochyben, k nim me
v souvislosti s ptrnm po nezvstnm dojt. Zejmna je
teba odliit opatrovnka podle 195 odst.2 OS od opat-
rovnka, kterho soud ustanov podle hmotnho prva,
tj. podle 29 ObZ. Hmotn prvo umouje ustanovit
opatrovnka osob, jej pobyt nen znm, jestlie je to
teba k ochran jeho zjm nebo vyaduje-li to zjem ve-
ejn.
Pokud nezvstn ml svho zstupce na zklad pln
moci ( 31 ObZ) nen zahjenm zen o prohlen za
mrtvho pln moc tomuto zstupci udlen dnm zp-
sobem dotena.Tato pln moc zanik a pravomocnm
prohlenm za mrtvho s tm, e zmocnnec je jet
pot povinen uinit ve, co nesnese odkladu, aby zmoc-
nitel nebo jeho prvn nstupce neutrpl jmu na svch
prvech ( 33b odst. 6 ObZ).
Vyhlkou, poppad i jinm vhodnm zpsobem vy-
zve soud nezvstnho, aby se do jednoho roku od uve-
ejnn vzvy pihlsil, jako i kadho, kdo by o nm v-
dl,aby podal o tom v te lht soudu zprvu,poppad
informoval o tom opatrovnka nezvstnho (ediktln -
zen). K tomu lze snad jen poznamenat, e vzva veej-
nosti inn prostednictvm vyhlky na edn desce
soudu se v dnen dob jev ji jako kuriosita.Soud v pr-
bhu jednoron doby po nezvstnm sm iniciativn
neptr, spe oekv, zda se nkdo na zklad vyhlky
ozve.
Pokud se v prbhu zen o prohlen za mrtvho
proke mrt fyzick osoby (najde se jej tlo), nelze
vylouit, e v nkterch ppadech pjde urit i den jej
smrti.V takovm ppad pak soud zen o prohlen
za mrtvho zastav. mrtn list osoby bude vystaven ni-
koli na zklad rozhodnut soudu, nbr na zklad listu
o prohldce mrtvho.
Nejde-li den mrt takto urit, resp. lze-li ho urit jen
slo 6/2004 163
velmi piblin,pak dvody pro zastaven zen dny ne-
jsou a soud mus v zen pokraovat a den smrti urit
svm rozhodnutm podle 200 OS.
Pro plnost lze dodat, e podle 22 zkona o matri-
kch se zpis mrt fyzick osoby nezjitn totonosti
provede do knihy mrt na zklad listu o prohldce mrt-
vho.
Soudn praxe se v nedvn dob zabvala otzkou
identifikace osoby, kter m bt za mrtvou prohlena.
ena za mrtvou, mus bt v zen individualizovna tak,
aby bylo nepochybn, kter fyzick osoby se prohlen
za mrtvou tk. Jen ve vztahu k tto konkrtn osob
soud posuzuje,zda jsou u n splnny zkonem stanoven
pedpoklady pro jej prohlen za mrtvou.
Nejvy soud zaujal stanovisko, e v nvrhu na pro-
hlen za mrtvou nemus bt nezvstn osoba oznaena
svm rodnm slem nebo datem narozen,pop.t ms-
tem narozen nebo poslednho znmho bydlit,jen po-
kud navrhovatel uvede takov skutenosti, kter soudu
umon, aby provedl vlastn eten a potebn daje zji-
stil.
Za mrtvou me bt rozsudkem soudu prohlena jen
takov fyzick osoba, ohledn kter bylo za zen zji-
tno jej rodn slo nebo datum narozen,pop.t msto
narozen nebo poslednho znmho bydlit.15
Prohlen za mrtvho a dkaz smrti jsou co do prv-
nch dsledk rozhodnut stejn.
Rozdl je v tom, e rozhodnut o dkazu smrti ( 200
OS) je mono vydat jen tehdy, je-li jist, nikoli pravd-
podobn, e nezvstn osoba zemela, a kterho dne se
tak stalo.16 Nejde o pouhou domnnku,ale o dkaz smrti.
Proto zde nen teba ani vyhlky, ani jednoron lhty.17
Rozhodnut o prohlen za mrtvho podle 198 OS
je zvltn v tom, e nevychz z faktickho stavu smrti
dan osoby, ale pouze z vyvratiteln domnnky, e n-
kdo zemel. Podle 133 OS skutenost, pro kterou je
v zkon stanovena domnnka, je pipout dkaz
opaku, m soud za prokzanou, pokud v zen nevyel
najevo opak. Podle 199 odst. 1 OS zjist-li soud, e ten,
kdo byl prohlen za mrtvho, je naivu, zru sv roz-
hodnut o prohlen za mrtvho. Dnem prvn moci to-
hoto zruujcho rozhodnut, tak pokrauje bh proml-
ec doby, kter po dobu existence zkonn pekky
(rozsudku o prohlen za mrtvho) nebela.
e jde o otzky stle aktuln,dosvduje i rozhodnut
Nejvyho soudu R z nedvn doby (sp. zn. 7 Tdo
856/2002).V konkrtnm ppad se soudy zabvaly otz-
kou, jak posoudit situaci, kdy nebylo mon obvinnho
postavit ped soud, protoe byl obvinn k nvrhu man-
elky (podvodn) prohlen za mrtvho. Soud se musel
zabvat tm, zda vydn rozsudku o prohlen za mrt-
vho pedstavuje zkonnou pekku, kter se po dobu
existence vydanho rozhodnut o prohlen za mrtvho
15
Usnesen NS ze dne 23. 9. 2004, sp. zn. 21 Cdo 653/2004. Uveejnno
Soudn judikatura, 2004, . 10, s. 787.
16
Zvltn reim pro ppad leteckch katastrof obsahuje francouzsk
kd civilnho letectv.Ten stanov, e v ppad zmizen letadla se leta-
dlo povauje za ztracen ti msce po datu odesln posledn zprvy.
Po uplynut tto doby mohou bt cestujc prohlen za mrtv.
17
Stavinohov, J., Hlavsa, P. Civiln proces a organizace soudnictv.
Brno : MU, Doplnk, 2003, s. 363. Winterov, A. a kol. Civiln prvo pro-
cesn. 2. vyd. Praha : Linde, 2002, s.178.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 164
164 slo 6/2004
ve smyslu 67 odst. 2 psm. a) TrZ do promlec doby
nezapotv.18
Nejvy soud dochz nepochybn ke sprvnmu z-
vru,kdy dovozuje,e rozsudek o prohlen za mrtvho
tuto zkonnou pekku pedstavuje. Po dobu existence
tto zkonn pekky nebylo mono obvinnho po-
stavit ped soud a doba existence tto zkonn pekky
se proto do promlec doby nezapotv.
Pravomocn rozsudek soudu, kterm je rozhodnuto
o osobnm stavu, je zvazn pro kadho ( 159 odst. 2
OS).Takov rozhodnut m konstitutivn povahu.
Vechny zkouman prvn dy upravuj (vcelku
shodn) ppady, kdy se ten, kdo byl prohlen za mrt-
vho, znovu objev, ppadn i na ppady, kdy je nutn
opravit den smrti uveden v soudnm rozhodnut.19
Vztah mezi ddickm zenm a dsledky zruen rozhod-
nut o prohlen za mrtvho upravuje obansk soudn d.
Podle jeho ustanoven 175w zjist-li se dodaten, e
zstavitel ije, nebo bylo zrueno jeho prohlen za mrt-
vho,zru soud usnesen o ddictv podle 175p a 175q.
Ddick zen, je nebylo dosud pravomocn skon-
eno, soud zastav, pokud bylo ji ddictv pravomocn
skoneno, soud i bez nvrhu zru usnesen o ddictv
vydan podle 175p a 175q a zen zastav.
Podle 22 odst. 2 zkona o rodin bude-li prohlen
za mrtvho zrueno,neobnov se zanikl manelstv,jest-
lie mezitm manel toho,kdo byl prohlen za mrtvho,
uzavel manelstv nov (prvn pravy vychzejc
z Code civil obnoven manelstv neumouj).
Nsledovat mus restituce majetkovch prv osoby
prohlen za mrtvou.Ta pedstavuje sloit proces, je-
ho hlub rozbor nen ji clem tto stati.
Vcelku pehlednou prvn pravu nikoli vak prostou
pochybnost tto otzky obsahuje rusk obansk zkonk.
Ten rozliuje majetek, kter peel z majetkov sfry
osoby prohlen za mrtvou tetm osobm platn i
neplatn (darovnm, ddictvm).
Pokud tet osoby tento majetek zskaly bezplatn,
jsou povinny jej vydat.Tuto povinnost nemaj, jen pokud
pedmtem nabyt byly penze a cenn papry,kter tyto
osoby nabyly v dobr ve, tj. nevdly a ani vdt ne-
mohly, e osoba prohlen za mrtvou ije.
V ppad, e majetek nabyly platn, jsou tet osoby
povinny majetek vydat jen tehdy, pokud v dob nabyt
vdly, e nezvstn osoba ije (l. 46 ruskho oban-
skho zkonku).
VI. Prvn prava de lege ferenda
Ji publikovan znn nov prvn pravy prohlen
za mrtvho (uveejnn v Justin praxi,2002,.8) umo-
uje uinit zvr,e nvrh vnuje i tomuto zdnliv okra-
jovmu institutu nleitou pozornost ( 3950). Krom
toho, e nvrh dslednji rozliuje dkaz smrti, pihl
i k obdobnm zahraninm pravm.
Nvrh pedpokld nejprve vydn rozhodnut soudu
o prohlen lovka za nezvstnho, s kterm ji spo-
juje urit prvn nsledky.
K nslednmu vydn rozhodnut o prohlen lo-
vka za mrtvho lze pikroit a po uplynut pti let od
rozhodnut o prohlen lovka za nezvstnho.Nebylo-
-li rozhodnut o prohlen za nezvstnho vydno, je
pedpokladem prohlen lovka za mrtvho sedmilet
doba nezvstnosti.
AD NOTAM
Prvn prax tiv pociovan nedostatek souasn
prvn pravy spovajc v absenci ustanoven upravu-
jcch postup nezvstnho v situacch, kdy se vyaduje
jeho svolen, souhlas, atp. nvrh odstrauje vslovnou
pravou, podle kter plat, e v tchto ppadech se na
nezvstnho hled tak, jako by nebyl.
Navrenou prvn pravu prohlen lovka za mrt-
vho lze hodnotit jako modern, pln sluitelnou s ob-
dobnmi,a nejen kontinentlnmi prvnmi pravami.Ve
shod s vtinou z nich nvrh nedovoluje prohlsit za
mrtvho nezletilce. Nejdve me dojt k prohlen za
mrtvho v roce, v nm uplyne dvacet pt let od jeho
narozen (polsk obansk zkonk nepipout prohl-
sit za mrtvou osobu, pokud neuplynulo od jejho naro-
zen 23 let).
Po roce od soudnho rozhodnut o prohlen za ne-
zvstnho umouje nvrh manelce zsah do majetko-
vch prv nezvstnho.
Pochybnosti vzbuzuje jen nekompromisn formulo-
van zkaz prohlen za nezvstnho, pokud ten usta-
novil sprvce svho majetku. Ostrost tohoto znn vede
k doporuen, zda by nebylo namst zmkit tento im-
perativn zkaz alespo tak,e majetkov zsahy ze strany
soudu nemaj msto,pokud ustanovil nezvstn svho z-
stupce. Nelze ztrcet ze zetele, e i rozhodnut o pro-
hlen lovka za nezvstnho by mlo svmi dopady
pekraovat jen zk okruh jeho majetkovch zjm.20
Zvrem lze pipomenout, e nov hmotnprvn
prav o prohlen lovka za nezvstnho a za mrt-
vho mus odpovdat i nov procesn prava.
18
Pi promlen trestnho sthn zanik trestnost inu uplynutm doby
stanoven zkonem. Na prodlouen promlec doby psob nkter
okolnosti, kter zpsobuj staven promlec doby nebo peruen pro-
mlen. Staven promlen trestnho sthn znamen, e je tu pekka,
pro kterou promlec doby neb, a doba, kter plyne pi staven pro-
mlen,se do promlec doby nezapotv.Po odpadnut pekky pro-
mlec doba pokrauje. Srov. Novotn, O., Dolensk, A., Jelnek, J., Van-
duchov, M.Trestn prvo hmotn.Obecn st.Praha :ASPI Publishing,
2003, s. 264.
19
Ze star literatury srov. nap. Notsk d. Koment. Kolektiv pod
vedenm J. Mikee. Praha : Orbis, 1969, s. 279 an.
20
vestka, J., Zoulk, F., Knappov, M., Mike, J. Nad vvojem i sou-
asnm stavem rekodifikace eskho soukromho prva.AUC Iuridica,
2003, . 12, s. 71.
Jak zlepit obraz eskho
notstv
Mgr. Michaela Krmov*
Komunikace jakkoliv organizace nebo obchodn spo-
lenosti m dv zkladn sloky. Intern a extern. Ob
jsou velmi vznamn pro zajitn bezproblmovho
pedvn informac, a to jak pro leny organizace nebo
zamstnance,tak vi veejnosti.Intern komunikaci No-
tsk komory esk republiky zajiuje od potku je-
jho vzniku vlastn administrativn apart vetn oficiln
korespondence se zahraninmi komorami a jinmi or-
gny.V poslednch letech se zvraznila poteba komuni-
kace vi veejnosti, nebo obdob sttnho notstv
zpsobilo mezi obany velk informan vakuum.
* Autorka pracuje jako mediln poradkyn Notsk komory esk re-
publiky.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 165
AD NOTAM
Jak ji bylo v mnoha sociologickch studich prokzno,
pi vytven nzor na uritou skutenost nebo stav maj
vliv ti klov faktory.Jsou to vlastn osobn zkuenost,n-
zor blzkho dvryhodnho lovka a informace v mdi-
ch.Pokud si tedy lovk vytv nzor na note i slubu, IT Newton. Audit tchto pspvk je zaloen na kon-
kterou mu not poskytuje, nejsilnj dojem zskv pi
osobnm setkn s notem. m vce je sluba profesio-
nln,poskytovan navc v profesionln veden kanceli,
tm lep obraz o noti a jeho prci si oban odn.
I. Hlavn principy extern komunikace v roce 2004
Mdia nejsou vemocn, ale mohou pomoci vytvoit
pozitivn nhled na danou skutenost nebo situaci.V ex-
tern komunikaci pro rok 2004 byly stanoveny ti z-
kladn cle. Zahjen a rozvjen spoluprce s masovmi
mdii,produkce informanch letk do notskch kan-
cel a vytvoen nov strukturln i obsahov podoby
internetovch strnek Notsk komory. Letky byly ke
konci kvtna letonho roku distribuovny na oblastn
notsk komory a spoluprce s masovmi mdii se stle
prbn rozvj. Internetov prezentace je ve fzi vy-
tven jednotlivch strnek s tm, e od 1. ledna 2005
by mohly nov internetov strnky poskytovat obanm
i notm vechny dleit a nezbytn informace.
Tit prce s masovmi mdii spov hlavn v po-
skytovn kvalitnch informac o postaven note v es-
km prvnm systmu a o notsk innosti. Mdia jsou
pravideln zsobovna tiskovmi informacemi, pede-
vm esk tiskov kancel.Tiskov zprvy se tkaj me- nm portlu Notsk komory esk republiky.
zinrodnch udlost v oblasti notaritu, novch legisla-
tivnch prav a veejn publikovatelnch statistickch
daj (napklad Rejstk zstav), kter vede Notsk poslance parlamentu. O jej nezbytnosti nen pochyb,
komora esk republiky. Dle jsou do tiskovch mdi
pipravovny autorsk lnky not.Tmto zpsobem
jsou realizovny napklad sloupky v Mlad front Dnes
a lnky v Hospodskch novinch.Podle zamen pe-
riodika na konkrtn clovou skupinu ten jsou ps-
pvky v Mlad front Dnes vnovny hlavn obansko-
prvn agend a ddictv, v Hospodskch novinch
obchodn agend. V oblasti elektronickch mdi pro-
bh spoluprce s eskm rozhlasem.
esk mediln trh prochz postupnou bulvarizac,kter
se podobn jako jinde ve svt vyznauje uritmi charak-
teristickmi rysy. Jedn se pedevm o tak zvan prvek in-
fotainmentu, o spojen zpravodajstv a zbavy. Proto se do
nedvn doby vyskytovalo tolik negativnch pspvk o no-
tch, kdy byla jejich prce dvna pouze do souvislosti
s problmem nebo stnostmi oban.To vyplv pedevm
z neznalosti problematiky notsk prce ze strany novin,
kter je pli sloit pro zjednoduujc mediln vpovdi.
Napklad redaktoi televize Nova ve svch zpravodajskch
a publicistickch poadech poskytuj oslovenm lidem pt
vtein na vpov. Co vak lze ci na vysvtlenou k njak
skutenosti bhem pti sekund? Zkonit tak mus dojt k ba-
gatelizaci problmu a nedorozumn.eenm vak nen ani
ignorovn mdi.To vede k mediln izolaci a ta ve svm d-
sledku vyznv stejn negativn jako teba kritick lnek.
II. Porovnn charakteru medilnch pspvk
v roce 2003 a 2004
Analza medilnch pspvk na tma not za leden
a jen 2003 ukzala 18 % negativnch pspvk z cel-
slo 6/2004 165
kovho potu. V porovnn s pedchozm rokem bylo
v roce 2004 za msce leden a srpen 5 % negativnch
pspvk z celkovho potu. Zdrojem pro vyhodnoco-
vn pspvk je elektronick monitoring spolenosti
textovm hodnocen jejich obsahu a d se tmito kri-
trii: za negativn vpov je povaovna patn prce
note, neutrln vpov obsahuje konstatovn sku-
tenosti a pozitivn vpov rady, vysvtlen a zdraz-
nn dleitosti prce note.
Vsledkem aktivn desetimsn spoluprce s maso-
vmi mdii v letonm roce je pokles negativnch ps-
pvk, ale tak mrn pokles pspvk ve sv absolutn
vi. Msn se v eskch mdich objevuje prmrn
dvacet a ticet zmnek nebo lnk na tma not. Ne-
gativn pspvky se pesunuly bu do kategorie neu-
trlnch nebo dokonce pozitivnch. Notsk profese je
pro mdia v rmci infotainmentu spe neatraktivnm
tmatem, pokud nenastane nkter z oblbench medi-
lnch kauz, kter se periodicky vrac na strnky novin
nebo na televizn obrazovky.Pkladem za vechny me
bt ppad Foglarovy zvti a ddictv.
III. Pt koly
Vce otevenosti, mn izolovanosti. Spoluprce v ob-
lasti tiskovch mdi by se mla nadle rozit o denk
Prvo, Lidov noviny a asopis Tden. Tak bude pravi-
deln aktualizovno zpravodajstv na novm informa-
Zpsob vytven legislativnch zmn vyaduje rozen
extern komunikace i do politick oblasti, pedevm mezi
proto v souasn dob probh na pd Notsk komory
esk republiky diskuse o potebch i nejvhodnjch for-
mch poskytovn informac ze strany komory eskm z-
konodrcm. Stejn poteba je i v oblasti poskytovn in-
formac medilnho charakteru zahraninm notskm
institucm a evropskm sprvnm orgnm.
Na domc pd zstv v oblasti komunikace jet
jedna nron vzva. Jedn se o udrovn korektnch
profesionln vztah s ostatnmi prvnickmi profesemi.
Tmto zpsobem lze dojt k celkov kultivaci vztah,
k vzjemnmu respektu a sten i k ochran vlastnch
profesnch kompetenc.Z ve uvedench kol je tento
pravdpodobn nejt, ale o to vznamnj.
Not a EU
Zklady evropskho prva
spolenost se zetelem na jeho
vznam pro innost note
po vstupu R do EU 1. st
Prof. JUDr. Jan Ddi, JUDr. Petr ech, LL.M.*
Vstup esk republiky do Evropsk unie se v-
znamn dotkl prvn pravy spolenost. ada evrop-
* Prof. JUDr. Jan Ddi psob na katede prva VE a katede obchod-
nho prva PF UK Praha, JUDr. Petr ech na katede obchodnho prva
PF UK Praha.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 166
166 slo 6/2004
skch pedpis je bezprostedn zvazn a aplikova-
teln na naem zem, a to jak v oblasti primrnho,
tak sekundrnho komunitrnho prva. Dosavadn
normy eskho prva, kter tmto pedpism odporuj,
pozbyly innosti.U ostatnch ustanoven, je maj p-
vod v evropskm prvu (nap. v akciovm prvu jde
o dominantn st prvn pravy), se zsadn zmnil
zpsob jejich interpretace. K jejich aplikaci jsou sice
nadle povolny esk soudy, ovem podle zcela no-
vch pravidel; konen a zvazn vklad sm podat
pouze Evropsk soudn dvr. Judikatura k etnm
otzkm je pitom ji ustlen a nutn pouiteln.
Uveden zmny zasahuj prakticky vechny adresty
a uivatele prvnch pedpis v oblasti obchodnch
spolenost, note nevyjmaje.
Clem tohoto lnku je poskytnout notm alespo
zkladn orientaci v materii komunitrnho prva
spolenost a v jeho vznamu pro tuzemsk prvn pro-
sted. Vzhledem k rozshlosti materie a omezenmu
rozsahu lnku pehled neme bt vyerpvajc.
V podrobnostech autoi odkazuj nap. na sv mono-
grafie, je k danmu tmatu publikovali, pop. jejich
vydn lze v dohledn dob oekvat.1
I. Obecn kontext
Dnem vstupu esk republiky do Evropsk unie se
stalo soust eskho prvnho du komunitrn prvo, EHS z roku 1957 (tzv. msk smlouva; od Maastrichtsk
tj. prvn prava Evropskho spoleenstv (ES). Smlouva
o zaloen tohoto spoleenstv,jak plyne z judikatury Ev-
ropskho soudnho dvora (ESD),2 zakld nov, vlastn
prvn d,integrovan do prvnch d lenskch stt. vn vtiny lnk pvodnho smluvnho textu;posledn
Adresty ustanoven komunitrnho prvnho du ne-
jsou pouze lensk stty, ale tak jednotlivci. Soudy
v lenskch sttech jsou povinny tento prvn d apli-
kovat, a to pednostn ped nrodnm prvem (zsada
pednosti komunitrn pravy). Pitom jsou tak ony v-
zny obecnou povinnost plynouc sttm a jejich org-
nm (vetn orgn vkonn a soudn moci) z l. 10
Smlouvy o zaloen ES (SES), podle nho: lensk stty
pijmou veker vhodn obecn i zvltn opaten k pl-
nn zvazk, kter vyplvaj z tto smlouvy nebo jsou
dsledkem innosti orgn Spoleenstv. Usnaduj mu
plnn jeho posln.
Bylo by ale zsadn chybou nahlet na komunitrn
prvo oima prvnka vzdlanho a uvyklho psobit
v systmu nrodnho prva. Nrodn zpsoby prvnic-
kho mylen jsou na komunitrn prvo v zsad ne-
penositeln. Komunitrn prvo vykazuje adu odli-
nost, s nimi je nutn potat. Pro ely tohoto lnku
budi zmnny zejmna nsledujc okruhy specifik:
a) specifick prameny prva a jejich psobnost na zem
lenskch stt,
b) specifick zpsoby a metody interpretace,
c) specifick pojmoslov a zvltnosti jazykovho vyj-
den.
1. Druhy komunitrnch pedpis a jejich psoben na
nrodn prvo
Rzn druhy pramen komunitrnho prva maj od-
lin vznam v nrodnm prvu. Z hlediska jejich pso-
ben je pedevm teba zkoumat,komu jsou adresovny:
zda pouze lenskm sttm, nebo rovn dalm sub-
AD NOTAM
jektm,a kdo se jich ppadn me dovolat.Nkter ko-
munitrn normy zavazuj vlun lensk stty a na
zem lenskch stt psob jen zprostedkovan, jin
maj tzv. bezprostedn inek jednotlivci se jich mo-
hou dovolat pmo. Pm inek je ovem dvojho
druhu.Tzv. vertikln bezprostedn inek maj ta usta-
noven komunitrnho prva, kterch se fyzick a prv-
nick osoby (odlin od lenskch stt) mohou dovo-
lat vlun proti lenskmu sttu. Komunitrn normy
s tzv.horizontlnm pmm inkem psob tak ve vz-
jemnch vztazch fyzickch a prvnickch osob, lze se
jich tedy dovolat rovn nap. ve vztahu spotebitel
podnikatel atd. Popsan vertikln vztah mezi jednot-
livcem a sttem pitom nelze ztotoovat se vztahem
nadzenosti a podzenosti.Judikatura ESD potvrzuje,e
pm inek nastupuje i tam, kde stt nevystupuje jako
vykonavatel veejn moci, nbr jako astnk soukro-
moprvnho vztahu, nap. zamstnavatel.3 Pojem stt
navc ESD pro tyto ely interpretuje mimodn ex-
tenzivn. Pmou aplikovatelnost komunitrnho prva
na vertikle tak konstatoval rovn vi subjektm od
sttu formln odlinch, le plncm funkce sttu, pop.
takovm, kter stt povil poskytovnm veejn sluby
(public service) pod kontrolou sttu a za tm elem je
vybavil oprvnnmi pekraujcmi rmec bnch pra-
videl, je se uplatuj ve vztazch mezi jednotlivci.4
Primrn komunitrn prvo tvo Smlouva o zaloen
smlouvy hovome jen o ES). Prola nkolika zmnami:
nejobshleji byla novelizovna Maastrichtskou smlouvou
a dle Amsterdamskou smlouvou, je mj. zmnila slo-
velkou novelizaci pinesla Smlouva z Nice a Atnsk
smlouva.Smlouva o zaloen ES obsahuje adu pmo apli-
kovatelnch norem, zsadn vak v rovin vertikln, tj.
ve vztahu k lenskm sttm. Klov vznam maj tyi
zkladn svobody,kterm se podizuje veker konn or-
gn ES:voln pohyb osob,zbo,slueb a kapitlu.esk
podnikatel by se nap.mohl vi lenskmu sttu (vetn
esk republiky) domhat poruen nkter z uvede-
nch svobod, pokud by mu prvn prava tohoto sttu
neppustnm zpsobem brnila v realizaci takov svo-
body. Nemus se pitom jednat o pedpisy veejnho
prva, vetn pedpis daovch.5 ESD nap. judikoval,
1
Viz publikace Obchodn prvo po vstupu R do EU a Evropsk prvo
spolenost. Praha : Polygon, 2004, jako i monografii Evropsk (akci-
ov) spolenost,kterou nakladatelstv Polygon pipravuje k vydn v prv-
nch mscch roku 2005.
2
Srov. nap. rozsudek ESD ve vci C-26/62 (Van Gend & Loos) i C-
453/99 (Courage).
3
Srov. nap. rozsudek ve vci C-152/84 (Marshall), kter se tkal p-
mho psoben smrnice .76/207/EHS o rovnm zachzen mezi mui
a enami, pokud jde o pstup k zamstnn a pracovn podmnky.
4
Ve vci C-188/89 (Foster) tak nap. Evropsk soudn dvr vzthl bez-
prostedn inek l. 5 odst. 1 smrnice . 76/207/EHS o rovnm za-
chzen mezi mui a enami, pokud jde o pstup k zamstnn a pra-
covn podmnky, na spolenost British Gas plc., monopolnho
distributora plynu na zem Spojenho Krlovstv.
5
Srov. nap. rozsudek ve vci C-9/02 (de Lasteyrie du Saillant), ve kte-
rm ESD prohlsil za odporujc usazovac svobod francouzskou da-
ovou pravu, je vzala vysthovn do zahrani na zaplacen dan
z pjm ohledn nerealizovanch vnos z cennch papr, i C-42/02
(Lindman),v nm ESD deklaroval nesluitelnou s volnm pohybem slu-
eb finskou pravu zdann vhry v loterii organizovan vdskou lo-
terijn spolenost.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 167
AD NOTAM
e pekku realizace uvedench svobod mohou zakl-
dat by jen nrodn pedpisy prva soukromho.6 Judi-
katura postupn roziuje psoben vybranch ustano-
ven Smlouvy o zaloen ES do roviny horizontln.
Nejprve byl pm horizontln inek piznn ustano-
venm upravujcm kartely a zkaz zneuit dominant-
nho postaven.7 Postupn tento vvoj pronik do dal-
ch oblast.8
Sekundrn komunitrn prvo vytvej orgny ES.
Podle formy lze jeho prameny lenit na nazen, smr-
nice a rozhodnut.Pouze prvn dv maj obecn vznam.
Rozhodnut zavazuj jen strany, jim jsou adresovna.Vz-
hledem k systmu vybudovanm na doktrn acte claire
se lze nicmn setkat s nzory, e rozhodnut ESD maj
rovn vznam obecn,jako dal pramen komunitrnho
prva (precedenn systm).
Nazen jsou bezprostedn aplikovateln jak na ver-
tikle, tak horizontle. Smrnice zavazuj jen lensk
stty, a to co do cl, jich m bt jejich prostednictvm
dosaeno. Formu a prostedky naplnn tchto cl vol
orgny lenskch stt.Teprve nepromtne-li lensk stt
smrnici vas a dn do prvnho du, vystavuje se ri-
ziku bezprostednho inku jejch ustanoven, le v-
lun na vertikle, tj. ve vztazch, ve kterch vystupuje
prv tento lensk stt. K tomu nicmn mus pistou-
pit nkolik dalch pedpoklad vymezench judikatu-
rou ESD:ustanoven mus zvhodovat jednotlivce a jeho
obsah mus bt nepodmnn a dostaten urit,tj.zp-
sobil samostatnho vkonu i bez promtnut do nrod-
nho prva.9 Pozdn i vadn transpozice smrnice
krom toho me bt pedmtem zen podle l. 226
a nsl. SES. Zjist-li v nm ESD na nvrh Evropsk komise
i jinho lenskho sttu, e lensk stt poruil povin-
nost plynouc z komunitrnho prva, a neuvede-li od-
souzen lensk stt prvn d do souladu se smrnic
ani v dodaten lht, navrhne Evropsk komise jeho
optovn odsouzen a souasn vi pokuty, je me
dosahovat a stovky tisc i miliny euro denn.
V horizontlnch vztazch naproti tomu ustanoven
smrnic pmo nepsob ani po uplynut transpozin
lhty.Strany by se nicmn mohly domhat na lenskm
sttu nhrady kodu, kterou jim zpsobil pozdn i vad-
nou transpozic smrnice, opt jsou-li splnny pedpo-
klady vymezen judikaturou.10 Smrnice mus pede-
vm zakldat prvo jednotlivce, jeho obsah lze dovodit
pmo z textu (tj. nezvis na konkretizaci nrodnm z-
konodrcem), a je dna pinn souvislost mezi poru-
enm povinnosti k vasn a dn transpozici a vznikem
kody. K tomu pistupuje poadavek, aby vada v trans-
pozici zakldala podstatn poruen komunitrnho
prva. Nrok na nhradu kody se pi splnn danch
podmnek opr pmo o komunitrn prvo. Jeho uplat-
nn se nicmn d nrodnmi pedpisy, vetn otzek kon a odpovdnosti v ppad jednnch poruujcch komunitrn
procesnch zahrnujcch t pravu soudn pslunosti.
Pokozen subjekty se tedy nemohou obracet na ESD.
aloby musej smovat k nrodnm soudm podle obec-
nch, pop. zvl k tomu elu vytvoench nrodnch minaci mezi pracovnky lenskch stt na zklad sttn pslunosti,
pedpis o odpovdnosti sttu za kodu.
Specifick, a v tuzemsk prvn praxi podceovan, je
nepm psoben smrnic na nrodn prvn pravu. rovho zen z dvod by jen nepmo souvisejcch se sttn pslu-
Opr se o zsadu konformn interpretace harmonizova-
nch norem nrodnho prva s ustanovenmi smrnic,
s nimi se tyto normy uvdly v soulad,kterou ESD opel
o l. 10 SES. Povinnost k harmonizaci nrodnho prva
slo 6/2004 167
s evropskou pravou pro lensk stt nekon tm, e z-
konodrn sbor i orgn moci vkonn pijme pedpis,
jm pizpsob prvn d ustanovenm smrnice. Or-
gny aplikace prva, soudy nevyjmaje, jsou rovn po-
vinny pispt k co nejdslednjmu naplnn cl smr-
nice. Pi aplikaci nrodnho ustanoven, je m pvod i
odraz v komunitrnm prvu, je soudce povinen volit ta-
kovou interpretaci, kter co nejlpe vyhov textu smr-
nice, a zejmna elu, jej sledovaly orgny ES jeho pi-
jetm. V praktickm dsledku tato zsada znamen, e
u harmonizovanch ustanoven nrodnho prva ustu-
puj obvykl vkladov metody prv metod komuni-
trn-konformn interpretace. To me v ad ppad
vst k prlomm do tradinch nrodnch institut, kon-
cept i pojmoslov. Z harmonizovanch ustanoven n-
rodnho prva se zsluhou tto zsady stvaj trojt
kon, jejich obsahu je teba vnovat mimodnou po-
zornost. Nedostaten ostrait uivatel, kte jim z ne-
znalosti pisoud vznam, na nj jsou zvykl v systmu
danho prvnho du, mohou pohoet. Prav obsah po-
jmu me bt diametrln odlin. Ustlen pojmoslov
a koncepce nrodnho prva nehraj roli. Rozhodujc je,
jak obsah pojmu pikne (nebo pikl) ESD, kter jej
jako jedin me autoritativn vyloit.
Ilustrativn jsou nap. zvry rozsudku ve vci C-
168/00 (Simone Leitner v.TUI Deutschland GmbH & Co.
KG). Evropsk soudn dvr se v nm vyjdil k interpre-
taci pojmu koda pouitmu ve smrnici .
90/314/EHS v souvislosti s pravou odpovdnosti za
vady plnn ze smlouvy o koupi zjezdu (dovolen)
a takto pevzatmu do rakouskho prva. Leitnerovi za-
koupili u spolenosti TUI dovolenou v Turecku. Bhem
pobytu onemocnla jejich dcera Simone tkm ppa-
dem salmonelzy. Nkaza prokazateln pochzela ze
stravy podvan v hotelu. Len si vydalo zbytek do-
volen. Po nvratu do Rakouska se pokozen prosted-
nictvm svch rodi domhala nhrady zpsoben fy-
zick jmy (bolestn), ale tak psychickho strdn
(ul poten z dovolen entgangene Urlaubsfre-
ude). Rakousk soud prvn instance piznal alobkyni
pouze bolestn. Nrok na kompenzaci psychick jmy
odmtl s odvolnm na tradin pojet kody v rakouskm
prvu, podle nho koda (obdobn jako v eskm
prvu) nezahrnuje jinou ne majetkovou jmu,tj.ani psy-
chick otes,jej pokozen utrp v dsledku kodn ud-
losti. Soud vy instance pedloil otzku ESD.Ten roz-
hodl, e pojem mus bt v komunitrn prav vzhledem
6
Srov. nap. rozsudek ve vci C-98/01 (Komise v. Spojen krlovstv)
k problematice tzv. zlatch akci.
7
Z posledn doby viz nap. rozsudek ve vci C-453/99 (Courage), kter
m zsadn vznam mj. z hlediska prvnho reimu platnosti prvnch
soutn prvo.
8
Znan vznam m rozsudek ve vci C-281/98 (Roman Angonese v.
Cassa di Risparmio di Bolzano SpA), ve kterm ESD piznal bezpro-
stedn horizontln inek ustanoven l. 39 SES, je zakazuje diskri-
pokud jde o zamstnvn, odmnu za prci a jin pracovn podmnky.
V danm ppad soud pipustil, aby se citovanho ustanoven Smlouvy
o zaloen ES dovolal uchaze o zamstnn, kter byl vyazen z vb-
nost, proti potencilnmu zamstnavateli bance.
9
Srov. nap. rozhodnut ve vcech C-8/81 (Becker), C-6/90 (Francovich)
nebo C-441/99 (Gharehveran).
10
Srov.nap.rozhodnut ve vcech C-6/90 (Francovich) i C-140/97 (Re-
chberger).
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 168
168 slo 6/2004
k textu a systmu citovan smrnice a s pihldnutm
k jejmu elu vykldn tak, aby zahrnoval rovn jmu
na nehmotnch statcch (vetn psychick jmy) vyvo-
lanou nesplnnm i vadnm splnnm zvazku posky-
tovatele slueb upravench smrnic. Nrodnmu soudci
(vetn eskho) z tohoto zvru plyne povinnost stej-
nm zpsobem aplikovat dan pojem tak v systmu n-
rodnho prva,tebae tm zpsob prlom do tradinho
pojet klasickho civilnprvnho institutu.
Tak uivatel ryze nrodnho prva si tak musej bt
vdomi, ve kterch ppadech maj ustanoven, je apli-
kuj, pvod ve smrnicch.V popsanm systmu, jen se
od stvajcho v mnohm li, je samotn uvdomn si
komunitrn dimenze konkrtnho ustanoven dleitm
pedpokladem sprvn aplikace. Ignorovn popsanch
souvislost me vst ke kodm a odpovdnosti. Impe-
rativ konformn interpretace se tk nejen prvnch no-
rem,kter byly pijaty po schvlen smrnice s clem pi-
zpsobit nrodn prvo jejmu znn. Evropsk soudn
dvr dovodil, e stejn musej bt vykldna ustanoven,
kter se v prvnm du vyskytovala i ped pijetm smr-
nice, spadaj-li do rmce pravy doten smrnic. Kon-
formn ke smrnicm na druh stran nen teba inter-
pretovat nrodn ustanoven, kter lensk stt poddil
smrnici, ani k tomu byl povinen (pesahujc inek).
Zsada konformn interpretace se uplatn, jen pipout-
li nrodn prvn d,aby bylo doucho stavu dosaeno
cestou (by roziujc) interpretace.Soudy nemusej apli-
kovat nrodn pedpisy proti jejich vslovnmu textu.
V takovch ppadech je nejprve na zkonodrci, aby za-
jistil soulad prvnho du s poadavky komunitrn
pravy, piem se uplatn ve popsan donucujc
a sankn mechanismy.
2. Interpretace komunitrnho prva
Zkladnm nstrojem pro zajitn souladu a jednoty
aplikace komunitrnho prva je vkladov monopol
ESD plynouc z l. 234 SES. Evropsk soudn dvr je na-
dn vlunou psobnost k unifikaci vkladu komuni-
trnho prva v rmci tzv. zen o pedbn otzce. Sm- Absence by jedinho znaku me vst k odmtnut -
louva z Nice doplnila mskou smlouvu o ustanoven
tetho odstavce l. 225, podle nho je do budoucna
nutno potat s tm, e tak Soud prvnho stupn bude
ve vybranch oblastech povoln rozhodovat o pedb-
nch otzkch ve smyslu l. 234 SES, ledae dospje k z-
vru, e povaha vci vzhledem k jejmu vznamu vya-
duje, aby rozhodl ESD.Ten ostatn bude v tchto vcech
fungovat jako odvolac orgn proti rozsudkm Soudu
prvnho stupn. O kter oblasti se bude jednat, vyplyne
ze statutu ESD.Ten prozatm dnou takovou oblast ne-
specifikuje.
Jakmile se urit ustanoven stane soust evrop-
skho prva, ztrcej orgny lenskch stt (zejmna
soudy) monost, aby je v konen instanci samy inter-
pretovaly. To m zprostedkovan vznam i pro inter-
pretaci ryze nrodnho prva, odr-li se v nm prava
komunitrn. Dospje-li nrodn soud ni instance k z-
vru, e zen, je vede, vyaduje vklad komunitrnho
prva, me (jde-li o soudce niho stupn), resp. mus
(jde-li o soudce,jeho rozhodnut nelze napadnou oprav-
nm prostedkem) zen peruit a obrtit se na ESD s -
dost, aby vklad podal. Je teba zdraznit, e nrodn
soudy se podle l. 234 SES nedotazuj, jak maj rozhod-
AD NOTAM
nout v konkrtnm zen. Evropskmu soudnmu dvoru
ani nepedkldaj soudn spis. Evropsk soudn dvr ne-
vystupuje jako vy instance, kter by mla posoudit
okolnosti ppadu a vydat o nm rozhodnut zvazn pro
strany sporu. Vztah ESD a nrodnch soud je koopera-
tivn spe ne hierarchick. Nrodn soudy formuluj
otzky tkajc se interpretace komunitrnho prva, je
maj vztah k danmu zen, a ESD, shled-li dostatek p-
sobnosti, na n odpovd. Zjednoduen lze konstatovat,
e ESD pln v tomto zen pro vymezen okruh tazatel
lohu poskytovatele prvnch stanovisek k vkladu ko-
munitrnho prva.
Povinnost soudu posledn instance zahjit zen
o pedbn otzce neplat pouze v ppadech, ve kte-
rch je vklad komunitrnho prva nesporn a pedlo-
en otzky ESD se jev jako zbyten (tzv. acte claire).
O takov ppady se dle ustlen judikatury jedn, byla-
-li otzka ped ESD ji eena. Nerozhoduje, ve kterm
druhu zen se tak stalo, a dokonce ani, zda jsou sporn
otzky zcela identick. Cenn zvry tkajc se inter-
pretace komunitrnho prva mohou vyplynout tak
z rozsudk vynesench v zench podle l. 226 a nsl.
SES. Tak v nich se ESD nezdka zabv vkladem ko-
munitrnho prva,ne dospje k zvru,zda lensk stt
poruil povinnost uvst nrodn prvo do souladu s ko-
munitrn pedlohou. Ppad acte claire je dn rovn
tehdy,jsou-li ustanoven komunitrnho prva natolik jed-
noznan,e vyluuj jakoukoliv pochybnost ohledn in-
terpretace. Nrodn soud ovem me od poloen
otzky odhldnout, jen je-li pesvden, e stejnou mru
jistoty ohledn vkladu komunitrnho prva v dan
otzce by sdlely i soudy ostatnch lenskch stt a sm
ESD.
Prvo iniciovat zen o pedbn otzce nepslu
kadmu soudu v jakmkoliv zen.Judikatura vymezuje
nkolik kritri,je musej bt naplnna,aby se soud otz-
kou zabval. Soud i tribunl, kter dotaz vzn, mus
bt zaloen zkonem, vykazovat trval charakter, bt ne-
zvisl,vykonvat obligatorn soudn moc,rozhodovat ve
spornm zen (inter partes) a aplikovat prvn normy.
dosti.Pro nedostatek obligatornosti vkonu soudn moci
se ESD nap.odmtl zabvat dost o vyeen pedbn
otzky, kterou vznesl rozhod tribunl. Na nesporn po-
vaze vci obvykle troskotaj zen zahjen nrodnmi
rejstkovmi soudy ve vcech tkajcch se veden ob-
chodnho rejstku. Tot plat v ppadech, vyizuj-li
soudy agendu tkajc se registrace vcnch prv k ne-
movitostem. Poadavek spornho charakteru zen (in-
ter partes) nicmn ESD nepovauje za absolutn. Org-
nem lenskho sttu tak nemus bt jen soud. Naplnn
popsanch kritri ESD konstatoval rovn u nkterch
ad sprvnch, resp. kvazi-sprvnch, zvlt stoj-li s-
ten mimo tradin strukturu sttn sprvy a vykazuj-li
obligatorn pezkumnou psobnost a relativn nezvis-
lost.11
Pokud jde o samotn metody vkladu komunitrnho
prva, deklaroval ESD na samm potku sv innosti z-
vazek interpretovat komunitrn prvo v souladu s jeho
11
Srov. k tomu nap. rozsudky ve vcech C-102/81 (Nordsee), C-182/00
(Lutz), C-111/94 (Job Centre), C-178/99 (Salzmann), C-110/98 (Gabalf-
risa) nebo C-54/96 (Dorsch Consult).
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 169

AD NOTAM slo 6/2004 169

duchem (spirit, Geist, lesprit), systematikou a znnm.12 verze nabt vt dleitosti ne jin. Pokud nvrh ped-
Zvolen poad interpretanch kritri nen nhodn. pisu vznikal v anglitin, francouztin a v nmin, za-
Rozsudky ESD potvrzuj primt teleologick metody v- tmco do ostatnch jazyk byl peloen a tsn ped fi-
kladu komunitrnho prva. Jazykov interpretace slou nalizac a pijetm, vznam zmnnch verz vzroste.To
spe jako vchodisko pro dal vahy ve vztahu k elu na druh stran neznamen,e z jazykovho hlediska ne-
normy, nemluv o specifickch problmech vyvolanch me v konkrtnm sporu pevit prv znn jin,
rozdly v rznch jazykovch mutacch komunitrnch i kdyby odporovalo ostatnm ednm jazykm ES,vetn
pedpis.Mra extenzity vkladu vzhledem k vslovnmu zmnnch stejnch.V tom se projevuje dan hierar-
znn me bt v krajnm ppad znan. Historick v- chie metod interpretace v komunitrnm prvu a rela-
klad se naproti tomu uplatuje minimln. tivn mn vznamn role, kterou ESD piznv vkladu
Jakkoliv ESD opakovan deklaruje autonomnost syst- jazykovmu. Nabude-li pesvden, e zjitnmu elu
mu komunitrnho prva vzhledem k nrodnm prvm komunitrn normy nejlpe vyhovuje nap. esk verze,
lenskch stt, zstv nejasnou otzka, nakolik lze pi nelze vylouit,e se na ni vslovn odvol a jej existenc
vkladu komunitrnho prva vychzet alespo ze zsad podpo argumenty ve prospch zvru,k nmu dospl.
spolench vem tmto nrodnm prvm. Odpov na Ilustrativn je rozhodnut ve vci C-296/95 (EMU Ta-
ni se ppad od ppadu li. Nkter ustanoven komuni- bac). Spor se tkal vkladu smrnice . 92/12/EHS, upra-
trnho prva na tyto zsady jako na pramen prva pmo vujc problematiku spotebn dan, zejmna jejho l. 8,
odkazuj.Tak nap. l. 288 SES, pokud jde o otzku prvn podle nho se v ppad zbo nabytho jednotlivci pro
pravy mimosmluvn odpovdnosti Spoleenstv za kodu soukromou spotebu a jimi dopravovanho spotebn
zpsobenou orgny ES,resp.jeho zamstnanci pi vkonu da vybere ve sttu, ve kterm dolo k nabyt zbo. Jd-
jejich funkce. Rovn nap. pvodn nvrhy nazen o sta- rem pe se stala otzka zdann cigaret nabytch v Lu-
tutu evropsk spolenosti pedpokldaly, e v otzkch cembursku (ve kterm byla sazba dan ni ne ve Velk
neupravench nazenm se na evropskou spolenost pou- Britnii), le hromadn pepravovanch zprostedkova-
ij zsady spolen vem nrodnm akciovm pravm. telem pro individuln zkaznky do Britnie.Dovozci na-
V jinch ppadech na takov zsady odkazuje judikatura mtali, e zbo dopravuj oddlen na et jednotlivch
viz nap. rozsudek ve vci C-155/79 (AM & S) ve vztahu zkaznk, tj. na zbo je teba nahlet, jako by je zkaz-
k ochran dvrnosti komunikace mezi advoktem a jeho nci dopravovali sami,Velk Britnie proto neme vzn-
klientem, vyetuje-li Evropsk komise podezen na po- et nrok na uvalen spotebn dan na dan zbo. Ar-
ruen komunitrnho soutnho prva. Lze se vak set- gumentovali mj. zsadou spolenou vtin nrodnch
kat tak s judikty, je zdrazuj autonomn povahu ko- prvnch d, vetn britskho, a majc pvod v m-
munitrnho prvnho du do mry vyluujc by jen skm prvu, podle n se na toho, kdo jedn prosted-
aplikaci soukromoprvnch zsad spolench vem n- nictvm zstupce, hled, jako by jednal sm. V reakci na
rodnm prvm ji z dob mskho prva. Viz nap. roz- to ESD zopakoval tezi o svbytnosti komunitrnho prva
hodnut ve vci C-296/95 (EMU Tabac). Spolhat na tyto a zdraznil, e komunitrn prvn d v zsad nesm-
zsady pi anticipaci vsledku zen podle l. 234 SES se uje k tomu, aby vytvel koncepce na zklad jednoho
tak jev jako rizikov. nebo vce nrodnch prv lenskch stt. Problm in-
terpretoval autonomn, a to vlun vzhledem k elu
3. Jazykov vyjden komunitrnch norem danho ustanoven i celho pedpisu.Dleit argument
odprc se nicmn vzal k textu smrnice. Zatmco
Zvltn problm, kter vznik v systmu komunitr- eck a dnsk verze smrnice v l. 8 vslovn poado-
nho prva v souvislosti s jeho interpretac, m pvod vala, aby bylo zbo dopravovno spotebitelem osobn,
v pluralit ednch jazyk, je se projevuje tak v tex- ostatn jazykov mutace takov zpesnn neobsahovaly.
tech prvnch pedpis. Plat zsada, podle n jsou ed- K tomu dovozci uvedli, e oba zmnn jazyky pat
nmi jazyky ES zsadn vechny edn jazyky lenskch k mn vznamnm, nebo jimi hovo pouhch 5 % po-
stt. Jejich vet podv ustanoven l. 1 nazen . 1 pulace EU a nejedn se o jazyky bn srozumiteln
z roku 1958, ve znn zmn vyvolanch pstupovmi ostatnm nrodm Spoleenstv. Pednost je proto teba
akty novch lenskch stt. Dnem 1. kvtna 2004 k do- dt zbylm znnm, kter poadavek osobn pepravy
savadnm jedencti eem pibv tak etina. esk zbo nepebraj. Evropsk soudn dvr znovu vyzdvihl
peklady komunitrnch pedpis jsou tedy zsadn rovnocennost vekerch jazykovch verz, a doplnil, e
stejn autentick jako verze v dosavadnch ednch ja- tato rovnocennost mus bt aplikovna zsadn bez
zycch ES. Plin spolhn na tento fakt ale me bt ohledu na vznam konkrtnho jazyka. S ohledem na
zrdn. Clem orgn Spoleenstv je maximln unifor- el ustanoven ESD v danm ppad upednostnil
mita vech jazykovch verz. Mlokdy se j vak poda znn obsaen v dnsk a eck verzi smrnice.
beze zbytku doshnout. Evropsk soudn dvr se vce- Ppad nesouladu eskho pekladu komunitrnch
krt zabval problmem rozdlnch formulac v rznch pedpis s pedlohou je mnoho. asto jsou vady tak z-
nrodnch verzch komunitrnch pedpis, kter mly sadn, e nezbude ne navzdory autenticit tuzemsk
zsadn normativn vznam.13 Pi tom pravideln potvr- formulace povaovat cizojazyn verze za autentitj
zuje zsadu,podle n jsou vechna znn komunitrnch a komunitrnmu pedpisu pisoudit ten vznam, kter
pedpis autentick. Z toho ale souasn plyne, e jejich m v zahraninm znn, i kdyby obsahov odporoval
interpretace neme vychzet z jedin jazykov verze,
nbr pedpokld komparaci vce jazykovch mutac.
12
Pev to znn, je nejlpe vyhovuje elu pedpisu, Srov. k tomu zmnn rozsudek ve vci C-26/62 (Van Gend & Loos).
13
Srov. nap. rozsudky ve vci C-283/81 (CILFIT), C-135/83 (H.B.M.
kter v nm ESD pokld za nutn spatovat. Je zejm, Abels), C-236/97 (Codan), C-106/89 (Marleasing viz k nmu t ne)
e pi analze elu smrnice mohou nkter jazykov i C-296/95 (EMU Tabac).
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 170
170 slo 6/2004
eskmu vyjden.U zjevnch nesmysl,peklep atd.lze
vyut monosti edn opravy (korigenda) znn pedpisu.
V ostatnch ppadech bude nutn vykat jednotn inter-
pretace Evropskm soudnm dvorem a z n pot vychzet.
II. Primrn komunitrn prvo spolenost
Z ustanoven primrnho prva maj pro pravu spo-
lenost vznam zejmna ustanoven
a) o volnm pohybu osob, kter se u spolenost proje-
vuje jako svoboda usazovn se (l. 43, l. 48 SES), a
b) o volnm pohybu kapitlu (l. 56 SES).
Klov je otzka, na jak typ tvar vlastn komuni-
trn prava dopad. Psobnost primrnho prva spo-
lenost je irok. Pojem spolenost vymezuje druh
pododstavec l. 48 SES. Ukld povaovat za spolenosti
nejen obchodn spolenosti, ale tak spolenosti oban-
skho prva, a dokonce jin prvnick osoby soukro-
mho i veejnho prva, kter sleduj vdlen ely. sttu svho pvodu (tedy nap. esk oban), rozhldne
Tmi se nemus rozumt pouze mysl doshnout zisku,
nbr i nap. jen ast na veobecnm hospodskm i-
vot.
1. Svoboda usazovn se
Svoboda usazovn se, upraven v l. 43 SES, sestv ze
dvou sloek.Tzv. primrn svoboda usazovn se (prvn
vta prvho pododstavce l. 43) zahrnuje prvo podni-
katele pemstit na zem jinho lenskho sttu tit (tj. nap. v esk republice), tedy e zakladatel spole-
vkonu sv podnikatelsk innosti, sv msto podnikn.
Sekundrn svoboda usazovn se (druh vta prvho
pododstavce l. 43) roziuje tuto monost o prvo za-
kldat na zem jinch lenskch stt dcein spole-
nosti, poboky, agentury, zastoupen atd.
Praktick vznam ustanoven primrnho prva o svo-
bod usazovn se vzrostl po srii nkolika rozsudk ESD.
Ten nejprve dovodil, e primrn svoboda usazovn se
dopad vlun na fyzick osoby. Nepiznv-li jim tuto
svobodu sekundrn komunitrn prvo (jako nap. nad-
nrodnm formm spolenost), povaj spolenosti
pouze prva sekundrnho usazovn na zem jinch
lenskch stt.V nsledujcch rozsudcch nicmn ESD
zmnn rozdl co do faktickho inku setel.Tyto roz-
sudky se tkaj koliznch norem v prvu spolenost n-
kterch lenskch stt, zaloench na tzv. teorii sdla,
je co do dsledku kladly pekku pohybu spolenost
nap vnitnm trhem.Narely na n zejmna tzv.pseu-
dozahranin spolenosti, tj. spolenosti zaloen for-
mln podle zahraninho prva, ovem pro ely pod-
nikn vlun nebo tm vlun na zem jinho
lenskho sttu, z nho zpravidla tak pochzeli zakla-
datel i spolenci.Nejastj pohnutkou takovch jed-
nn byla snaha vyhnout se psnjm pedpism v prvu
spolenost domovskho sttu zakladatel, zejmna
pokud jde o poadovanou minimln vi zkladnho ka-
pitlu zakldan spolenosti. Bylo jen otzkou asu, kdy
bude ESD povoln posoudit v konkrtnm zen jejich
sluitelnost s primrnm evropskm prvem. Linie judi-
katury Fearon14 Komise v. Francie15 Segers16 Daily
Mail17 Centros18 berseering19 Inspire Art20 po-
stupn potvrdila nesluitelnost dsledk teorie sdla s l.
43 a 48 SES nejen v zce pojat otzce uznvn zahra-
ninch spolenost, vetn pseudozahraninch, ale t
ve vztahu k jejm irm dopadm. Spolu se subjektem
AD NOTAM
samotnm je hostitelsk lensk stt povinen uznat
tak podstatnou st jeho osobnho statutu, ani m z-
sadn monost tento statut korigovat vlastnmi kogent-
nmi pedpisy, tebae jinak bn aplikovanmi na do-
mc spolenosti. To plat i v ppadech, kdy je zejm,
e subjekt byl zaloen podle zahraninho prva takka
vlun proto, aby se zakladatel vyhnuli mn liberl-
nm pedpism domovsk jurisdikce. Vjimky bude pa-
trn mon pipustit jen ve velmi omezenm okruhu p-
pad, bude-li lensk stt schopen doloit splnn
podmnek, je ESD na takov omezen klade. Rozhodn
mezi tyto ppady ovem nepat sil chrnit domc v-
itele zahraninch spolenost skrze pedpisy o tvorb
a zachovn zkladnho kapitlu.
Rozsudky nastartovaly nov jev v evropsk prav spo-
lenost, znm dosud spe z ekonomick a prvn rea-
lity v USA, toti souten prvnch d. Nen-li zakla-
datel spokojen s rovn pravy spolenost v lenskm
se po zbylch evropskch prvnch dech a vybere
z nich ten,kter nejlpe vyhovuje jeho podnikatelskmu
zmru (zakladatel tak zvol nap. prvo anglick, kyper-
sk, slovensk apod.). Teorie tento jev nazv doslova
nkupy po prvnch dech (tzv.forum shopping).Uve-
denm prvem se bude dit nejen zaloen spolenosti,
ale t vnitn chod spolenosti po celou dobu jej exi-
stence.To ve bez ohledu na to,e vekerou innost bude
zakldan spolenost vyvjet ve sttu pvodu zakladatele
nost zaloil pouze formln podle zahraninho prva,
i kdy jeho clem bylo od potku s touto formou spo-
lenosti podnikat v esk republice skrze organizan
sloku. Bariry mobilit zahraninch a pseudozahrani-
nch spolenost v podob dsledk teorie sdla tento
proces na dlouh desetilet blokovaly. Jejich odstrann
ESD psob, e tato sout propukla v pln intenzit.21
Ji v 90. letech minulho stolet poukazovali experti
na bnou praxi v Nizozem, kdy ...mstn my oken
v mal vesnice Appingedam v severn venkovsk oblasti
Nizozem, kter svou innost vykonv vlun v tomto
regionu, vyuv prvn formu anglick private limited
company...22. Podobn vvoj nastv v Nmecku. Obje-
vuj se nejrznj nabdky, kter mezi nmeckmi pod-
nikateli propaguj zaloen anglick limited company za
rozumnou cenu a v rekordnm ase.23 Pesn statistick
daje nejsou k dispozici, z daj britskho Companies
House nicmn plyne,e strm rostou poty nmeckch
jednatel nov zapsanch spolenost v Britnii.Lze usu-
14
15
Srov. rozsudek ve vci C-182/83.
Srov. rozsudek ve vci C-270/83.
16
Srov. rozsudek ve vci C-79/85.
17
Srov. rozsudek ve vci C-81/87.
18
Srov. rozsudek ve vci C-212/97.
19
Srov. rozsudek ve vci C-208/00.
20
Srov. rozsudek ve vci C-167/01.
21
Srov. Leible, S., Hoffmann, J. Wie inspiriert ist Inspire Art? Euro-
pische Zeitschrift fr Wirtschaftsrecht, 2003, . 22, s. 677683, 682.
22
Srov. Rammeloo, S. Corporations in Private International Law, A Eu-
ropean Perspective. New York : Oxford University Press, 2001, s. 103, ci-
tujc z dla Cohena Henriqueze.
23
Leible/Hoffmann op. cit. sub 21, na s. 682 v poznmce pod arou
.52 nap.cituj z nabdky na webov strnce www.limited24.de:U ns
dostanete anglickou Limited Company za pouhch 185 euro..Expresn
pplatek za jej zaloen do 24 hodin in 50 euro. Dle odkazuj na we-
bov strnky s vmluvnm nzvem: www.tschuessdeutschland.de
(www.sbohemnmecko.de).
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 171
AD NOTAM
zovat, e u valn vtiny z nich se jedn prv o pseu-
dobritsk spolenosti zaloen za elem podnikn
v Nmecku.V dubnu 2004 se Nmci jako nrodnost do-
konce dostali na prvn msto mezi zahraninmi jedna-
teli nov zapsanch spolenost a pedili i tradin nej-
silnj soupee Ameriany; poet nov zapsanch
spolenost s nmeckmi jednateli v tomto msci do-
shl bezmla 1 500.V srpnu 2003 byl jet mn ne po-
lovin; inil necelch 700. Pi rostoucm msnm po-
tu takovch registrac lze odhadovat,e jen v roce 2004
postihne korportn exodus pouze z Nmecka zhruba
1020 000 spolenost s ruenm omezenm.24 Situace
v jinch lenskch zemch, jejich prava nen dosta-
ten konkurenceschopn, nen o mnoho lep. Lze se
obvat, e tak pro ely podnikn v esk republice
vznikne ada formln anglickch spolenost zaloe-
nch tuzemskmi obany podle anglickho i jinho n-
rodnho prva lenskho sttu EU.
Prvn vda hodnot proces jako masovou pluralizaci
prva spolenost.25 Svobodn volba msta zaloen spo-
lenosti,a s n zprostedkovan osobnho statutu,vrazn
prolamuje dosavadn legislativn monopol nrodnch z-
konodrc ve vztahu ke spolenostem podnikajcm na
zem podlhajcm jejich teritoriln psobnosti. Legis-
lativn suverenitu sttn moci v oblasti prva spolenost,
dosud nim neomezenou (leda snad postulty lidskch
prv a zkladnch svobod v kontextu trasburskho
systmu jejich ochrany),najednou limituje zcela nov fak-
tor trh a jeho astnci. Uspj jen pravy, je tento fak-
tor vyhodnot jako dostaten atraktivn. K tomu pistu-
puje dal prvek nadnrodn formy spolenost, majc
zklad pmo v komunitrnch pedpisech.
Reflexe v hmotnprvn prav na sebe nedala dlouho
ekat. Nrodnmu zkonodrci nezbv, ne aby pi
tvorb prva dkladn zvaoval, nakolik bude prava, ji
tvo, resp. dosud vytvoil, schopna konkurovat ostatnm
prvnm dm lenskch stt.Tot ostatn plat pro spolenostmi. Disproporn akcionsk prva len-
orgny jeho aplikace, zejmna soudy. Budou-li rozhodo-
vat nesmysln, pop. zdlouhav, a nebudou-li dostaten
reflektovat ekonomickou realitu a s porozumnm pro
ni spravedliv vyvaovat konfliktn ekonomick zjmy,
ztrat dan jurisdikce na atraktivit. I domc obyvatel-
stvo nakonec z jurisdikce utee jinam.Ji dnes nkter
lensk stty Evropsk unie tento korportn exodus po-
ciuj a neblaze nesou. Mnoh proto ve snaze tento v-
voj zvrtit narychlo pistupuj k reform prva spole-
nost, pop. ji ji realizuj. lenskmi stty Evropsk unie
se val masivn reformn vlna, kter bo adu tradinch
dogmat v prvu spolenost. Zprvy o zsadn novele
toho i onoho nrodnho zkona, o nov flexibilnj
form spolenosti v t i on prav, ba dokonce o ce-
lch rekodifikacch pichzej prakticky ze vech stran.
esk republika dosud zstv spe stranou tohoto
proudu. Lze se ovem obvat, e jakkoliv otlen me
pinst velice neblah dsledky.
Jak dleitou roli hraje v systmu komunitrn pravy
v posledn dob svoboda usazovn se, dokresluje pr-
lomov rozhodnut ESD ve vci C-9/02 (de Lasteyrie du
Saillant). Bezprostedn se sice netk volnho pohybu
prvnickch osob, jeho vznam pro spolenosti pesto
me bt znan, zvlt ve vztahu k jejich mobilit na-
p vnitnm trhem. Soud v nm prohlsil za nep-
pustnou pekku svobod usazovn se dokonce da-
ov pedpisy lenskho sttu, je na akt vysthovn
slo 6/2004 171
z dan jurisdikce v vznik daov povinnosti tkajc
se nerealizovanch vnos z prstku hodnoty cennch
papr v majetku osoby, kter opout zem sttu, na
nm byla dosud usazena.Spor se tkal fyzick osoby pi
vkonu primrn svobody pohybu, pesto by se spole-
nosti nkterch obecn formulovanch zvr rozsudku
mohly dovolat tak pi vkonu sekundrnho exodu, ne-
bo i ten me bt omezovn daovmi pedpisy. Vz-
nam rozsudku pro voln pohyb spolenost navc po-
roste s tm, jak bude komunitrn prvo piznvat tak
spolenostem prvo primrnho pohybu.
2. Voln pohyb kapitlu
Zkladem volnho pohybu kapitlu jsou ustanoven
l.56 a 58 SES.Ta nabyla novho vznamu pro prvo spo-
lenost v dsledku judikatury ESD vc se k tzv. zlatm
akcim. Ve vcech C-367/98 (Komise v. Portugalsko),
C-483/99 (Komise v. Francie), C-503/99 (Komise v. Bel-
gie), C-463/00 (Komise v. panlsko) a C-98/01 (Komise
v. Spojen krlovstv Velk Britnie a Severnho Irska) se
ESD postupn vyjadoval k ppustnosti nrodnch prav
zvltnch druh akci, ktermi si lensk stty zajio-
valy kontrolu nad privatizovanmi spolenostmi pro-
stednictvm zvltnch akcionskch prv, jejich roz-
sah neodpovdal podlu tchto stt na zkladnm
kapitlu dotench spolenost. zen se vedla na pod-
klad l. 226 SES. Evropsk soudn dvr v nich dospl
k nkolika zvrm, je maj pro prvo spolenost z-
sadn vznam.
Konstatoval, e voln pohyb kapitlu zahrnuje vedle
svobody investovat kapitl do spolenost zaloench
podle prva jinho lenskho sttu zsadn tak prvo
nabt spolu s podlem na zkladnm kapitlu odpovda-
jc st kontroly nad spolenost.Voln pohyb kapitlu
tedy ESD vyloil souasn jako voln pohyb kontroly nad
skch stt nemajc oporu v jejich adekvtnm podlu
na zkladnm kapitlu proto zsadn brn volnmu po-
hybu kapitlu ostatnch investor. Skutenost, e urit
norma nrodnho prva spolenost omezuje voln po-
hyb kapitlu, jet nicmn automaticky neznamen, e
odporuje l. 56 a 58 SES. Nakolik jsou jednotliv ome-
zen sluiteln s prvem ES, podrobil ESD obdobnmu
testu, jak aplikuje na omezen svobody usazovn se.
lensk stty musej omezen ospravedlnit splnnm
t zkladnch podmnek: omezen se uskuteuje v d-
leitm veejnm zjmu, kter me bt zsadn spat-
ovn jen v oblasti vlivu na poskytovn veejnch slu-
eb (public utilities), zejmna v odvtv energetiky
a telekomunikac (se zvltnm drazem na jejich zaji-
tn v ppad krize), zvolen zpsob a forma omezen
jsou zpsobil tento zjem ochrnit, a je dodrena z-
sada proporcionality, tj. zsah do volnho pohybu kapi-
tlu nen co do rozsahu zjevn nepimen dleitosti
veejnho zjmu, kter m bt danm omezenm napl-
nn. K tomu pistupuj dva doplkov pedpoklady
omezen nesm psobit diskriminan vi zahraninm
24
Srov. nap. lnek German firms flock to register in UK to cut costs.
The Times, 1. ervna 2004.
25
Srov. nzev stat Schanze, E., Jttner, A. Die Entscheidung fr Plura-
litt: Kollisionsrecht und Gesellschaftsrecht nach der EuGH Entschei-
dung Inspire Art.Aktiengesellschaft, 2003, . 12, s. 661671.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 172

172 slo 6/2004 AD NOTAM

investorm a v zjmu prvn jistoty mus bt pedem pa- konem hlasovacho prva, kter lze uplatovat pouze za
trn, jakm zpsobem bude aplikovno (princip prvn pedpokladu, e majitelem akci je Fond nrodnho ma-
jistoty). Zsada nediskriminace ovem na druh stran jetku nebo Pozemkov fond esk republiky. Je patrn,
neznamen, e omezen je ppustn, dopad-li ve stej- e tuzemsk prava zlatch akci a prv z nich plynou-
nm rozsahu na domc i zahranin investory.V tomto cch m pomrn blzko k soukromoprvn koncepci
ohledu ESD jednoznan vyloil, e t omezen posti- britsk, tm spe, e dritel zvltnch akci jsou samo-
hujc zahranin investory stejn jako domc je teba statn subjekty odlin od sttu.Tato skutenost by vak,
povaovat za omezen a podrobit je ve uvedenmu jak dokld ve uveden rozsudek ve sporu Evropsk
testu.Voln pohyb kapitlu (obdobn jako svobodu usa- komise a Spojenho krlovstv, v danm ppad pod-
zovn se) tak interpretoval jako reln zkaz omezen, statnou roli hrt nemla. esk republika by tak v p-
nejen jako zkaz tmito omezenmi diskriminovat za- padnm zen musela prokzat naplnn znak ospra-
hranin subjekty. vedlujcch jednotliv omezen. Lze konstatovat, e
Takto vymezen kritria naplnil dosud jedin lensk i kdyby spn doloila existenci dleitho veejnho
stt Belgie. Ostatn v zen podlehly. Obdobn zen zjmu odvodujcho omezen volnho pohybu kapi-
se vedou s Itli, Nizozemm, Dnskem a Nmeckem. tlu, patrn by neuspla pi prokazovn pimenosti
Zvltn pozornost vyvolal rozsudek nad Velkou Britni. jeho aplikace ve vztahu k tomuto zjmu. Citovan usta-
Evropsk soudn dvr v nm uvedl, e nehraje roli, zda noven zkona . 210/1993 Sb. vyznv a pli obecn
se omezen volnho pohybu kapitlu realizuj cestami a o ppadnm soudnm pezkumu jednotlivch sttnch
veejnho i soukromho prva. Omezen je teba spat- ingerenc do zen dotench spolenost neme bt
ovat v kadm ustanoven nrodnho prva, kter ne- vbec e.
gativn ovlivuje postaven osoby, je nabv podl ve
spolenosti,pokud by ji mohlo odradit od uinn takov III. Sekundrn komunitrn prvo spolenost
investice,a kter tud komplikuje pstup k trhu v tomto (vyjma nadnrodnch forem spolenost)
stt. Pestoe rozsudek zapad do uritho kontextu,
kdy formu soukromho prva zneuil sttn orgn k pro- Pevn vtina komunitrn pravy spolenost je
sazen omezen, je by jinak zasluhovala zvltn veej- soustedna ve smrnicch. esk prvo je s nimi a v-
noprvn pravu, jeho obecn dikce znepokojuje. jimky v souladu, by se mnohdy jedn o soulad ryze for-
Obecn formulovan zvr rozsudku by mohl vyvolat da- mln. Vzhledem k zsad konformn interpretace n-
lekoshl dsledky. Zvlt s pihldnutm k vvoji judi- rodnho harmonizovanho prva s komunitrn pedlo-
katury ke svobod usazovn se panuje obava, zda ESD hou je nicmn nutn znt, kter oblasti pslun smr-
nevyhlsil boj rigidnm ustanovenm nrodnch prv spo- nice upravuj, pop. jak se k nim v rozhodnut ESD.
lenost. Kad ustanoven nrodn pravy, ale i stanov, Jedin v kontextu tto pedlohy se me uivatel spo-
kter omezuje relnou kontrolu zahraninho investora lehnout, e bude pevzat ustanoven sprvn aplikovat,
nad spolenost, by mohlo odporovat l. 56 SES.To plat zvlt tam, kde pipoutj rzn vklad. Legislativn v-
rovn o ustanovench eskho i jinch prvnch d, voj tto sti komunitrn pravy pitom nen ukonen.
kter nap. vyluuj majoritnho akcione z monosti Naopak z aknho plnu,26 v nm Evropsk komise
udlovat prostednictvm valn hromady pedstavenstvu pedstavila koncepci dalho rozvoje sekundrn pravy
akciov spolenosti pokyny k obchodnmu veden (viz spolenost, je patrn snaha o nov oiven harmoniza-
187 odst. 2 ve vazb na 192 odst. 1 ObchZ), ale i cel nho sil v tto oblasti, a to mj. v nvaznosti na odraz
ad kogentnch norem akciovho prva,je neumouj souten prvnch d ve sniovn standard nrod-
koncipovat zleitosti akciov spolenosti ve stanovch nch prav.
dle svobodn vle akcion, jak je obvykl v jinch ju- Na potku 60. let minulho stolet pojala Evropsk
risdikcch. Je mon namtnout, e zkladn prva zaru- komise mysl prosadit celkem trnct smrnic, je mly
en Smlouvou o zaloen ES vyvolvaj bezprostedn harmonizovat znanou st reglementace kapitlovch
inek zejmna ve vztahu ke sttu,proto se mohla uplat- spolenost. Tento zmr se podailo realizovat pouze
nit v problematice zlatch akci, nen vak nutn obvat zsti. Bylo pijato deset smrnic, ostatn zstaly ve sta-
se jejich aplikace na vztahy horizontln,tj.mezi bnmi diu nvrhu.Nkter s uritou nadj na pijet,jin zejm
spolenky obchodnch spolenost, odlinmi od sttu. navdy odloeny (viz nvrh pt smrnice o struktue
Nelze ale pehlet, e ESD v posledn dob postupn akciov spolenosti i devt smrnice o koncernovm
roziuje aplikovatelnost zkladnch svobod tak na prvu). Bez ohledu na sten spch zmru zstalo
vztahy horizontln. V rozsudku nad Velkou Britni tak zachovno slovn pijatch pedpis, podle nho se
prozatm ve vztahu k volnmu pohybu kapitlu neui- jednotliv smrnice dodnes oficiln oznauj, tebae
nil, konstatoval-li, e stt zde ve skutenosti nevystupo- seln ada nen pln. Katalog realizovanch legisla-
val jako subjekt soukromho prva. Nen ale vyloueno, tivnch projekt t smrnice uveden ne. Prakticky
e dal vvoj pjde tmto smrem. vechny byly vcekrt novelizovny,nejastji smlouvami
Ve svtle uveden judikatury bude teba kriticky zhod- o pistoupen novch stt k ES, kter do pslunch
notit tak tuzemskou pravu zlatch akci. Jej zklad ustanoven smrnic doplnily, na jak spolenosti se maj
plyne z ustanoven l. IV bod 2 pechodnch ustanoven smrnice v pistupujcch sttech vztahovat. adu novel
k zkonu . 210/1993 Sb. Podle tohoto ustanoven mo- pijaly orgny ES; pouze tyto se objevuj v nsledujcm
hou pro ely zkona . 92/1991 Sb., o podmnkch pe- vtu:
vodu majetku sttu na jin osoby, ve znn pozdjch
pedpis, stanovy akciov spolenosti zaloen Fondem
nrodnho majetku nebo Pozemkovm fondem esk re- 26
Srov. Sdlen Rad a Evropskmu parlamentu, COM (2003) 284 final
publiky urit akcie se zvltnmi prvy spojenmi s v- z 21. kvtna 2003.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 173
AD NOTAM
a) prvn smrnice Rady . 68/151/EHS o koordinaci
ochrannch opaten,kter jsou na ochranu zjmu spo-
lenk a tetch osob vyadovna v lenskch sttech
od spolenost ve smyslu l. 58 druhho pododstavce
Smlouvy (pozn.: nyn l. 48 SES), za elem dosaen
rovnocennosti tchto opaten,ve znn zejmna smr-
nice Evropskho parlamentu a Rady . 2003/58/ES,
b) druh smrnice Rady . 77/91/EHS o koordinaci
ochrannch opaten, kter jsou na ochranu zjm
spolenk a tetch osob vyadovna v lenskch st-
tech od spolenost ve smyslu l. 58 druhho podod-
stavce Smlouvy (pozn.: nyn l. 48 SES) pi zakldn
akciovch spolenost a pi udrovn a zmn jejich
zkladnho kapitlu, za elem dosaen rovnocen-
nosti tchto opaten, ve znn zejmna smrnice
Rady . 92/101/EHS,
c) tet smrnice Rady . 78/855/EHS, zaloen na l. 54
odst. 3 psm. g) Smlouvy [pozn.: nyn l. 44 odst. 2
psm. g) SES], o fzch akciovch spolenost,
d) tvrt smrnice Rady .78/660/EHS,zaloen na l.54
odst. 3 psm. g) Smlouvy [pozn.: nyn l. 44 odst. 2
psm.g) SES],o ronch etnch zvrkch nkterch
forem spolenost,ve znn zejmna sedm smrnice,
smrnice Rady . 84/569/EHS, jedenct smrnice,
smrnice Rady . 90/604/EHS, . 90/605/EHS, .
94/8/ES, . 1999/60/ES a . 2003/38/ES a dle smr-
nice Evropskho parlamentu a Rady .2001/65/ES a .
2003/51/ES,
e) est smrnice Rady . 82/891/EHS, zaloen na l. 54
odst. 3 psm. g) Smlouvy [pozn.: nyn l. 44 odst. 2
psm. g) SES], o rozdlen akciovch spolenost,
f) sedm smrnice Rady . 83/349/EHS, zaloen na l.
54 odst. 3 psm. g) Smlouvy [pozn.: nyn l. 44 odst. 2
psm. g) SES], o konsolidovanch etnch zvrkch,
ve znn zejmna jedenct smrnice, smrnice Rady
. 90/604/EHS a . 90/605/EHS a dle smrnice Ev-
ropskho parlamentu a Rady . 2001/65/ES a .
2003/51/ES,
g) osm smrnice Rady . 84/253/EHS, zaloen na l. 54
odst. 3 psm. g) Smlouvy [pozn.: nyn l. 44 odst. 2
psm. g) SES], o schvalovn osob povench prov-
dnm audit etnch dokument,
h) jedenct smrnice Rady . 89/666/EHS o zveejo-
vn poboek vytvoench v lenskm stt nkte- tedy budou spolenost vzat, i kdy budou uinny po
rmi formami spolenost dcch se prvem jinho prohlen konkurzu; faktick dsledek nicmn bude
lenskho sttu,
i) dvanct smrnice Rady . 89/667/EHS v oblasti prva
spolenost o spolenostech s ruenm omezenm s je-
dinm spolenkem a
j) (tinct) smrnice Evropskho parlamentu a Rady
. 2004/25/ES o nabdkch pevzet.
Na akciov spolenosti, jejich akcie jsou pijat k ob-
chodovn na regulovanm trhu, dopad navc nkolik
nazen s vazbou na prvo spolenost.Jedn se zejmna
o o zveejnn zpisu nemohla vdt. Jeliko l. 3 odst. 5
k) nazen Evropskho parlamentu a Rady .1606/2002
o aplikaci mezinrodnch etnch standard,
l) nazen Evropsk komise . 1725/2003, kterm se
v souladu s nazenm Evropskho parlamentu a Rady
. 1606/2002 pijmaj vybran mezinrodn etn v dob mezi prohlenm konkurzu a estnctm dnem
standardy, ve znn nazen Evropsk komise .
707/2004,
m) nazen Evropsk komise . 2273/2003, kterm se
provd smrnice . 2003/6/ES ve vztahu k vjimkm
slo 6/2004 173
pro programy zptnch odkup akci a stabilizace fi-
nannch instrument.
K prvn prav spolenost se ve tak nkolik do-
poruen Evropsk komise. Zvazn nejsou; jejich v-
znam spov spe v rovin prvn-politick, pop. in-
terpretan. Za zmnku stoj zejmna
n) doporuen tkajc se nezvislosti auditor
2002/590/ES ze dne 16. kvtna 2002,
o) doporuen o odpovdajcm reimu odmovn
len orgn ze dne 6. jna 2004 a
p) doporuen o poslen role neexekutivnch len or-
gn spolenosti ze dne 6. jna 2004.
Z pipravovanch prvnch pedpis v prvu spole-
nost je teba zmnit
q) nvrh dest smrnice o peshraninch fzch,
r) nvrh trnct smrnice o pemstn sdla,
s) nvrh smrnice o nsledn informan povinnosti,
t) nvrh smrnice o auditu etnch zvrek a konsoli-
dovanch etnch zvrek,
u) nvrh smrnice o prvech akcion,
v) nvrh novely druh smrnice.
1. Prvn smrnice [ad a)]
Prvn smrnice upravuje obchodnprvn publicitu
vybranch forem spolenost (st I), jednn jmnem
spolenosti (st II) a neplatnost spolenosti (st III).
Okruh spolenost, na n dopad, zahrnuje vtinu ka-
pitlovch spolenost, s nimi se lze setkat v nrodnch
pravch. esk republika je povinna smrnici vzth-
nout na spolenost s ruenm omezenm a akciovou spo-
lenost. Navzdory tomu aplikovala vtina stt, vetn
esk republiky, smrnici nebo jej st na ir okruh
subjekt.
Pokud jde o st I a pravidla obligatorn publicity, je
teba zvlt upozornit na pochybnosti, kter panuj
o sluitelnosti tuzemsk pravy ve vztahu k jednnm
uinnm osobami zapsanmi do obchodnho rejstku
po prohlen konkurzu. Podle 14 odst. 1 psm. a) KV
pechz dnem prohlen konkurzu oprvnn nakldat
s majetkem podstaty na sprvce; kony padce, tkajc
se tohoto majetku, jsou vi konkurznm vitelm ne-
inn.kony uinn orgny spolenosti i jejmi leny
stejn, jako kdyby tomu tak nebylo plnn z podstaty
se vitel nedome. Prohlen konkurzu se sice uve-
ejuje, jeho inky ovem nastvaj publikac zcela ji-
nmi cestami,ne jak poaduje prvn smrnice pro sku-
tenosti,o kterch pojednv (viz 13 odst.5 KV).Teprve
se zpodnm se prohlen konkurzu zapisuje do ob-
chodnho rejstku a nsledn zveejuje v Obchodnm
vstnku. K tomu je navc teba pipost estnctidenn
lhtu, po kterou m tet osoba monost prokzat, e
prvn smrnice neobsahuje zvltn pravu pro prohl-
en konkurzu, je sporn, nakolik zvltn prava zkona
o konkurzu a vyrovnn obstoj,pokud jde o prvn kony
uinn statutrnm orgnem i jeho lenem padce
po zveejnn prohlen konkurzu v Obchodnm vst-
nku.
K povinn publikovanm dajm nle podle l. 2
odst. 1 psm. d) prvn smrnice tak informace o tom,
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 174
174 slo 6/2004
zda osoby oprvnn jednat jmnem spolenosti mohou
init prvn kony samy, anebo spolen s dalmi oso-
bami. Ustanoven se stalo pedmtem rozsudku Evrop-
skho soudnho dvora ve vci C-32/74 (Haaga). Soud do-
spl k zvru, e i kdy je ustanoven formulovno
v mnonm sle (viz: ...osoby...), je teba vzthnout je
rovn na ppady, kdy jmnem spolenosti me jednat
jen jedna osoba. I v tom ppad mus bt zveejnn daj
o tom, e zapsan jedin osoba jedn samostatn, ako-
liv tato skutenost jednoznan vyplv z nrodnho
prvnho du a jev se ve svtle jeho ustanoven jako au-
tomatick a zcela evidentn. Dvodem je ochrana zjm
osob z jinch lenskch stt, kter se spolenost mo-
hou vstupovat v kontakt,ani znaj ustanoven prva,jm
se spolenost d. Je evidentn, e praxe tuzemskch rej-
stkovch soud je s tmito zvry v rozporu.
prava sti I prvn smrnice prola podstatnou no-
velizac prostednictvm smrnice Evropskho parla-
mentu a Rady . 2003/58/ES. Novela zsadn zmn zp-
sob veden obchodnch rejstk v lenskch sttech
Evropsk unie vetn esk republiky. Jej tit spo-
v v modifikaci lnku 3 prvn smrnice. Ustanoven
ukldaj lenskm sttm povinnost zajistit ponaje
1. lednem 2007 plnou elektronizaci veden obchodnch
rejstk. Orgny vedouc obchodn rejstk v lenskch
sttech Evropsk unie budou od tohoto data povinny pi-
jmat podn jak v listinn, tak v elektronick podob.
Osoby zapsan do obchodnho rejstku budou moci vo-
lit, zda zkonem poadovan daje, resp. dokumenty do-
ru k zpisu, resp. k uloen do sbrky listin v titn
form, anebo vlun elektronicky. Smrnice umouje,
aby lensk stty pro nkter formy spolenost, pop.
pro nkter typy dokument listinnou podobu zcela vy-
louily.Tak noti se tedy budou muset pipravit na to,
e nkte podnikatel budou poadovat, aby not vy-
hotovil dokumenty, je zpracovv jako podklad pro z-
pis do obchodnho rejstku, v elektronick podob se
vemi nleitostmi veejn listiny.
Podn doruen po 1. lednu 2007 budou rejstkov
orgny obligatorn vst a archivovat vlun v elektro-
nick podob. Titn obchodn rejstk pestane exi-
stovat, alespo pokud jde o skutenosti zapisovan do
rejstku i ukldan do sbrky listin na zklad dosti
doruen po uvedenm datu. Listinn podn budou au-
tomaticky pevdna do elektronickho formtu a skar-
tovna. Fyzick a prvnick osoby budou nicmn v -
dosti o vpis z obchodnho rejstku i o kopii
dokumentu uloenho do sbrky listin nadle oprvnny
volit mezi obma formami. Podaj-li o titnou verzi,
vytiskne ji rejstkov orgn z pamti potae. Rovn
pokud jde o formu dosti o vpis z obchodnho rejst-
ku i o kopii listiny uloen do sbrky listin,budou moci
adatel volit, zda dost podaj na listin anebo elek-
tronicky.Automatick konverze titnch podn uin-
nch do 31. prosince 2006 do elektronick podoby ne-
bude nutn; provede se pouze ad hoc u tch listin,
o jejich elektronickou kopii nkdo pod. Smrnice
pipout,aby lensk stty omezily prvo na vydn elek-
tronick verze takovch listin stanovenm doby,kter ne-
sm uplynout mezi okamikem doruen pslun listiny
a datem doruen dosti o pozen jej elektronick ko-
pie.Tato doba vak mus init nejmn deset let. I kdyby
tedy esk republika stanovila uvedenou lhtu na sam
hranici ppustnosti,pod-li kdokoliv dne 1.ledna 2007
AD NOTAM
o vydn elektronickch kopi nap. vech etnch z-
vrek spolenosti X uloench do sbrky listin, bude or-
gn oprvnn k veden obchodnho rejstku nucen -
dosti vyhovt co do listin uloench po 1. lednu 1997.
Bude-li dost podna o rok pozdji, vyd rejstkov or-
gn elektronick kopie tch dokument, je byly do
sbrky listin uloeny od roku 1998. Kopie starch doku-
ment obdr adatel v listinn podob.
Prlomov je nov formulovan ustanoven l. 3 odst. 4
prvn smrnice, kter pojednv o publikaci skutenost
zapsanch do obchodnho rejstku v nrodnm vstnku.
Modifikovan dikce smrnice vslovn opravuje len-
sk stty k nahrazen nrodnho vstnku elektronickou
obdobou tho. Tento poadavek ji esk republika
spluje (viz 1 a 7a nazen vldy . 503/2000 Sb., o Ob-
chodnm vstnku, ve znn nazen vldy . 408/2003
Sb.). Dleit vznam m zmocnn nahradit tradin
vstnk systmem, jeho prostednictvm lze doshnout
srovnatelnho vsledku, a to za podmnky, e systm
umon pstup k danm informacm v chronologickm
poad skrze centrln elektronickou platformu.Pod uve-
denmi formulacemi je teba vidt zsadn posun ve zp-
sobu zveejovn skutenost obligatorn zapisovanch
do obchodnho rejstku.Lze si pedstavit nap.vytvoen
centrln elektronick platformy propojen s webovmi
strnkami jednotlivch spolenost. Podnikatel by pi
publikaci relevantnch skutenost nebyli odkzni na
centrln veden vstnk a ppadn prodlevy s jeho vy-
dvnm. Systm by slouil jen jako stedn brna pro
kadho, kdo by ml zjem se s danmi informacemi se-
znmit. Jeho lohou by bylo zajistit pstup k publiko-
vanm informacm v poad jejich zveejnn. Stt, resp.
orgn jm poven by nadle neorganizoval publicitu
skutenost zapsanch do rejstku, nbr pouze kontro-
loval, zda podnikatel publikan povinnosti dostli.
Novela se vznamn dotkla l. 3 odst. 5 prvn smr-
nice. Jeho modifikovan znn ukld vzat inky ma-
teriln publicity u elektronicky vedench nrodnch
vstnk, resp. systm je nahrazujcch, ji k okamiku
elektronickho zveejnn. Ji od tohoto okamiku se
tedy podnikatel bude moci dovolat zveejnnch sku-
tenost ve vztahu ke tetm osobm.Tm nen doteno
pravidlo, podle nho zpis nelze namtat ped 16. dnem
po dni zveejnn, jestlie tet osoba proke, e o zve-
ejnn nemohla vdt. Za zmnku stoj rovn upraven
jazykov reim, kter novela zavd skrze nov l. 3a.
lensk stty budou nadle oprvnny poadovat, aby
byl obchodn rejstk veden a podn aby byla inna
v ednm jazyku tohoto sttu, resp. v nkterm z jeho
ednch jazyk, je-li jich vce. Vedle toho vak budou
lensk stty povinny umonit,aby spolenosti zakldaly
do obchodnho rejstku a publikovaly dokumenty t
v cizm jazyku, jedn-li se o nkter z ednch jazyk
Evropskch spoleenstv, pop. v nkolika takovch ja-
zycch. Fakultativn budou lensk stty moci pipustit
dokonce i libovoln dal jazyky (nap. japontinu). Sou-
lad vech jazykovch mutac jednotlivch daj bude
provovat rejstkov orgn; lensk stty pitom mo-
hou poadovat pedloen edn ovench peklad.
Elektronick dostupnost zapsanch a zveejnnch sku-
tenost bude obligatorn pro vechny jazykov verze do-
dan podnikatelem; ustanoven l. 3 smrnice ve znn
novely bude teba respektovat ohledn vech uvedench
jazyk.Opan prava by popela zkladn motiv novely,
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 175
AD NOTAM
toti sil o co nejvt usnadnn celoevropskho p-
stupu ke skutenostem zapsanm v obchodnch rejst-
cch.Z hlediska prvnch dsledk vcejazyn publicity
je klov ustanoven l. 3a odst. 4 novely. Zatmco pod-
nikatel nebude mt monost namtat vi tetm osobm
v ppad rozporu mezi nkolika jazykovmi verzemi
znn publikovan v jinm ne v ednm jazyku toho
kterho sttu, ve kterm je obchodn rejstk veden, bu-
dou se tet osoby moci dovolvat kterkoliv jazykov
mutace, ledae podnikatel proke, e o nesouladu v-
dly.
K posunu dochz v l.4 prvn smrnice.Zsluhou no-
vely pronik obligatorn publicita t do modernch fo-
rem komunikace v obchodnm styku. lensk stty jsou
povinny zajistit,aby podnikatel,na n se smrnice vzta-
huje, uvdli stanoven daje nejen na listinch, nbr
t na dokumentech zpracovvanch elektronicky.
Stejn poadavek se bude tkat jejich webovch strnek.
I na webovch strnkch budou tedy tuzemt podnika-
tel zapsan do obchodnho rejstku povinni nejpozdji
po 1. lednu 2007 uvdt daj o firm, jmnu nebo n-
zvu, sdle nebo mstu podnikn a identifikanm sle;
podnikatel zapsan v obchodnm rejstku t daj
o tomto zpisu, vetn spisov znaky. Spolenosti po-
vinn vytvejc zkladn kapitl uvedou navc daj
o jeho upsan a splacen vi.
V souvislosti s l.9 odst.1 prvn smrnice je teba upo-
zornit na rozsudek ESD ve vci C-104/96 (Rabobank).
Soud v nm vyslovil nzor, e ustanoven nebrn len-
skmu sttu, aby autonomn upravil otzku platnosti
prvnch kon uinnch leny orgn spolenosti,pi ad i prvo na rovn zachzen.
kterch dolo ke konfliktu zjm mezi nimi a spole-
nost, jejm jmnem tito lenov jednali. Rozsudek m
praktick dopady i na tuzemskou pravu. esk prvo
nekoncipuje jednatelsk oprvnn statutrnho orgnu
spolenosti i jeho lena jako oprvnn zstupce. Usta-
noven 22 odst. 2 ObZ, je e problematiku kolize
zjm mezi zastoupenm a zstupcem, se nicmn na
vztah spolenost statutrn orgn, resp. jeho len pou-
ije analogicky, jak plyne z nedvnho judiktu Nejvy-
ho soudu esk republiky.
Z sti III prvn smrnice je teba zvlt upozornit na
l. 11 tkajc se neplatnosti spolenosti a rozsudek ESD,
jen se k nmu ve, ve vci C-106/89 (Marleasing). Ev-
ropsk soudn dvr v nm vyslovil zvr, e v souladu
s poadavkem restriktivn interpretace mus bt ustano-
ven l. 11 odst. 2 psm. b) prvn smrnice vykldno tak,
e pod pojmem pedmt podnikn (innosti) spole-
nosti je teba rozumt vlun ten pedmt podnikn
(innosti), kter m spolenost uveden v zakldacm do-
kumentu, resp. ve stanovch. Spolenost proto neme
bt zruena z dvodu, e prvu i veejnmu podku
odporuje jej skuten pedmt innosti i podnikn,
neshoduje-li se s pedmtem v uvedenm smyslu. Ve
svtle rozsudku je teba interpretovat tak 68a odst. 2
psm. b) ObchZ, kter je odrazem citovan komunitrn
pravy a pipout vklad odlin. Zcela nesprvn po-
tom vyznv text oficilnho pekladu ustanoven, zmi-
uje-li vslovn skuten pedmt podnikn. Takov pouze institut tzv. schvlenho zkladnho kapitlu. Je
peklad nejene odporuje judikatue, nem ale oporu
nap. v anglickm textu smrnice, kter v tomto smru
vyznv nejednoznan stejn jako jeho promtnut do
obchodnho zkonku.
slo 6/2004 175
V rozsudku ve vci C-136/87 (Ubbink Isolatie) ESD nic-
mn zdraznil, e ustanoven o neplatnosti spolenosti
se uplatn prv jen tehdy, jestlie byly splnny nlei-
tosti publicity ve smyslu sti I prvn smrnice. Nepou-
ij se, byly-li pedmtn prvn kony uinny jmnem
spolenosti s ruenm omezenm, jej existenci nestvr-
zuje zpis do obchodnho rejstku, nebo nedolo k na-
plnn pedpoklad jej inkorporace v souladu s usta-
novenmi nrodnho prva. Jinmi slovy ustanoven
prvn smrnice o neplatnosti spolenosti nechrn dob-
rou vru tetch osob v existenci spolenosti, nevychz-
li z daj zapsanch do obchodnho rejstku a dn zve-
ejnnch.
2. Druh smrnice [ ad b)]
Druh smrnice navazuje na prvn smrnici v otz-
kch zakldn akciov spolenosti a publicity dalch p-
semnost tkajcch se akciov spolenosti.Jej hlavn v-
znam nicmn spov v tom, e se v n prosadila zsada
pevnho kapitlu akciov spolenosti.Ta se projevuje ze-
jmna v ustanovench o zkladnm kapitlu, jeho zm-
nch a vkladech do nj,vetn nepenitch,ale i v otz-
kch nabvn vlastnch akci, poskytovn finann
asistence jinm subjektm pi nabvn vlastnch akci
apod. Primrn je smrnice zamena na ochranu vi-
tel, obsahuje ale i ustanoven na ochranu akcion, ze-
jmna tm, e zakotvuje prvo akcion rozhodovat
o zven a snen zkladnho kapitlu, prvo na infor-
mace pi znanch ztrtch spolenosti a v neposledn
V l. 2 a 5 druh smrnice je upravena problematika
zakldn akciov spolenosti. lnek 2 druh smrnice
obsahuje poadavky na minimln obsah stanov i prv-
nho konu, jm se akciov spolenost zakld. Lze kon-
statovat, e prava obsahu zakladatelskch dokument
v obchodnm zkonku nen zcela v souladu s poadavky
l. 2 a 3 druh smrnice. lnek 2 psm. a) druh smr-
nice vyaduje, aby zakladatelsk dokument krom firmy
uvdl i prvn formu.
Z ustanoven vnovanch zkladnmu kapitlu a jeho
zachovn je teba upozornit na l. 9 odst. 1 druh smr-
nice, kter poaduje, aby v okamiku zaloen spole-
nosti bylo splaceno 25 % jmenovit nebo etn hodnoty
akcie.esk prvo vyaduje splatit cel emisn io a 30 %
jmenovit hodnoty akci pi zaloen spolenosti na z-
klad veejn nabdky akci. Pi zakldn akciov spo-
lenosti bez veejn nabdky akci nen pedepsno
v dob zaloen splacen dn stky a ve uveden
stka mus bt splacena ped podnm nvrhu na zpis
spolenosti do obchodnho rejstku. Z toho plyne, e
esk prvn prava zaloen akciov spolenosti bez ve-
ejn nabdky akci nen v souladu s poadavky druh
smrnice.
Znanou pozornost vnuje druh smrnice otzkm
zvyovn zkladnho kapitlu (l. 2530). Podle l. 25
odst. 1 druh smrnice mus o kadm zven zklad-
nho kapitlu rozhodnout valn hromada.Vjimku tvo
proto v rozporu s poadavky a zsadami evropskho
prva, pokud prvo lenskho sttu dovoluje nkomu ji-
nmu, aby rozhodl o zven zkladnho kapitlu. Tuto
mylenku vcekrt potvrdil ESD, a to jak pi een ped-
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 176

176 slo 6/2004 AD NOTAM

bnch otzek poloench mu eckmi soudy, tak v - otzky znovu otevt. Evropsk komise se pi tom jako
zen vedenm Evropskou komis proti eck republice.27 obvykle nejprve obrtila na odbornou veejnost. Z jejho
Evropsk soudn dvr v nich nade v pochybnost uvedl, stedu vytvoila dva elitn poradn sbory a povila je,
e l. 25 odst. 1 druh smrnice nedovoluje lenskm aby se problematikou zabvaly a vyslovily doporuen,
sttm, aby se odchlily od tam uvedenho poadavku, jak dl.
a to ani v ppad,e se spolenost nachz v mimodn Prvn skupina je znma pod nzvem SLIM, zkracuj-
situaci i jedn-li se o subjekt podlhajc z dvodu ve- cm oznaen projektu, v jeho rmci byla svolna. Pro-
ejnho zjmu zvltn veejnoprvn regulaci (jako nap. jekt Simpler Legislation for Internal Market (jednodu
banku). prava vnitnho trhu) zahjila Evropsk komise v roce
lnky 3041 druh smrnice jsou vnovny proble- 1996.V jnu 1998 vytvoila tzv. Company Law Slim Wor-
matice sniovn zkladnho kapitlu.V prv ad stanov king Group pod vedenm prof.Eddyho Wymeersche z In-
poadavky na ochranu vitel. Podle l. 30 druh smr- stitutu pro finann prvo na univerzit v Gentu. Pokud
nice mus dle jakkoli snen upsanho zkladnho ka- jde o druhou smrnici,vyslovila sice skupina kolem prof.
pitlu, s vjimkou snen nazenho soudnm rozhod- Wymeersche pochybnosti o celkov sprvnosti doktrny
nutm, podlhat alespo rozhodnut valn hromady, a to o tvorb a zachovn zkladnho kapitlu, zstala vak
za respektovn l. 31, l. 36, l. 37 a l. 40 druh smr- vrna svmu zethlovacmu mandtu a vslovn si za-
nice. Nkter tuzemsk zkony v rozporu s poadavky kzala jakkoliv abolicionistick tendence. Z pozice
l. 30 druh smrnice pipoutj, aby o snen zklad- umrnnho revizionismu se soustedila na dl zmny,
nho kapitlu rozhodla esk nrodn banka, pop. nu- kter sleduj cl odstranit nejzbytenj omezen a kom-
cen sprvce. Tak podle 26 odst. 1 psm. f) zkona plikace pi financovn podnikatelsk innosti spole-
. 21/1992 Sb., o bankch, ve znn pozdjch pedpis, nost z vlastnch zdroj, je z uveden doktrny plynou.
je esk nrodn banka oprvnna snit zkladn kapi- Navrhla nap.upustit od poadavku znaleckho posudku
tl banky o stku odpovdajc ztrt po jejm ztovn pi vcnch vkladech spovajcch v cennch paprech
s rezervnmi a dalmi fondy za pedpokladu, e ztrta obchodovanch na regulovanm trhu, doporuila uvol-
pesahuje 20 % vlastnho kapitlu banky. Podle 30 odst. 5 nit pravidla pro nabvn vlastnch akci i pro poskyto-
zkona o pojiovnictv pechz doruenm rozhodnut vn finann pomoci ze strany spolenosti pi nabvn
ministerstva financ o zaveden nucen sprvy pojiovn jejch akci, nebo naopak omezit v nkterch ppadech
nebo zajiovn psobnost pedstavenstva a valn hro- prvo akcion na pednostn pis nov emitovanch
mady nebo lensk schze drustva na sprvce, s vjim- akci spolenosti.
kou oprvnn podat opravn prostedek proti rozhod- Druh kolo odbornch konzultac probhalo v rmci
nut ministerstva, kterm se zavd nucen sprva, tzv. Skupiny na vysok rovni z odbornk na prvo spo-
a rozhodnut o zruen spolenosti nebo drustva. Roz- lenost (High Level Group of Company Law Experts),
hodnut o vcech v psobnosti valn hromady in je se schzela od 4.z 2001 na ele s prof.Jaapem Win-
sprvce s pedchozm souhlasem ministerstva. Tm do terem, jednoho z nejprogresivnjch a nejliberlnjch
psobnosti nucenho sprvce pechz i rozhodovat pedstavitel evropsk komercialistiky. Na zklad po-
o zven i snen zkladnho kapitlu,co je v rozporu ven vytvoit koncepci celkov reformy komunitrn
s komunitrnm prvem. Vzhledem k tomu, e se jedn pravy spolenost a identifikovat jej zkladn oblasti
o vztah vertikln, a t vzhledem k uveden judikatue a smr skupina zpracovala konzultan materil
lze konstatovat, e citovan ustanoven eskho prva se a v dubnu 2002 jej pedloila k diskusi evropsk odborn
pro tento rozpor nepouij, not by proto neml osvd- veejnosti. Reakce skupina zohlednila pi tvorb zv-
it usnesen valn hromady pijat na jejich zklad. ren zprvy, ji uveejnila dne 4. listopadu 2002. Od-
bornci soustedn kolem prof. Wintera zaujali pod-
3. Nvrh novely druh smrnice [ad v)] statn radiklnj postoj ne jejich pedchdci.Pvodn
radikln abolicionismus sice v zvren zprv pro blz-
V rmci reformy komunitrn pravy se uvauje o v- kou budoucnost opustili, v dal fzi se vak k nmu do-
znamn novelizaci druh smrnice. Odborn diskuse poruili vrtit. Pro nejbli obdob se vyslovili alespo
o elnosti a efektivit institutu zkladnho kapitlu je pro podstatn zjednoduen pravy,a to pi vyuit umr-
star jako institut sm. Lpn na doktrn o jeho tvorb, nnch stanovisek skupiny SLIM, je ovem doplnili
minimln vi a zachovvn v kapitlovch spolenos- o nov prvky.Tm poloili zklad tzv.koncepci SLIM-plus.
tech pineslo iluzi o ochran vitel (ale i spolenk), Doplnn (tedy ono plus) zahrnuj nap. nvrh pipus-
na druh stran vak zkomplikovalo financovn podni- tit v oblasti akciovho prva emise procentnch akci bez
kn z vklad spolenk, mnohdy nad mru odpovda- jmenovit hodnoty i umonit pedstavenstvu akciov
jc relnmu pnosu pro samotn vitele. Konfrontace spolenosti vylouit pednostn prvo na pis akci, jest-
s anglosaskm prvnm prostedm,je vol jin koncepty lie nov akcie budou emitovny za aktuln kurs na ve-
ochrany vitel, ale i nedobr zkuenosti s fungovnm ejnm trhu, tj. zjemci z ad stvajcch akcion bu-
rigidnho systmu tvorby a zachovn zkladnho kapi- dou mt monost nabt je v libovolnm mnostv na
tlu dvno vyvolvaly pochybnosti o sprvnosti zvolen tomto trhu. Doporuen dle pedpokldaj monost
cesty. Druh smrnice nicmn systm na dlouh dese- upustit od znaleckch posudk t u vcnch vklad,
tilet petrifikovala a zbavila lensk stty monosti hle- byla-li jejich hodnota zachycena v etnictv podnika-
dat (by jen v akciovm prvu) jin een.Slc polemika tele, jeho vron zprva byla ovena auditorem. Uva-
z ad prvn teorie i praxe v lenskch sttech,ale i snaha
zatraktivnit evropsk podnikatelsk prosted a uinit je 27
Srov. rozsudek ve vci C-19/90 a C-20/90 (Karella), C-441/93 (Pafitis),
konkurenceschopnjm vi ostatnm svtovm hos- C-185/1998 (Komise v ecko), C-367/96 (Kefalas) a C-373/97 (Dia-
podskm centrm pimla Evropskou komisi tyto mantis).
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 177

AD NOTAM slo 6/2004 177

uje se dokonce o ppustnosti vklad v podob slueb ZPKT se kategoricky prav, e manipulac nen (dn)
i zvazku k pracovn innosti ve prospch spolenosti, jednn pi zptnm odkupu vlastnch investinch n-
bude-li spolenost dostaten zajitna ped rizikem ne- stroj (tj. vetn dluhovch, na n nazen vbec ne-
poskytnut tchto slueb i prac (nap. postupn uvol- dopad) nebo pi stabilizaci kurzu investinho nstroje.
ovn akci proti poskytovn slueb, pojitn atd.). Mohlo by se tedy zdt, e se nazen v eskm prvu ne-
Popsan posun pamatuje zejmna na spolenosti zab- uplatn. U zkazu vyuit vnitnch informac zkon v-
vajc se slubami v oblasti novch technologi,u kterch jimky nepipout, nen tedy co konkretizovat, u zkazu
me bt know-how uritho experta skutenou dev- trn manipulace naopak vjimku neomezuje, vyata
zou, ji je teba podchytit. jsou tedy i jednn, kter podmnky nazen nenapln.
V aknm plnu dalho rozvoje sekundrn pravy St lze ovem konstatovat, e nazen jako pm sou-
spolenost se Evropsk komise pihlsila prv ke kon- st eskho prva nevyvol dn prvn nsledky. Si-
cepci SLIM-plus. Jej realizaci oznaila za jednu z hlav- tuace je pinejmenm nejasn. Vzhledem k bezpro-
nch priorit pro nejbli obdob. V souladu s tmto le- stedn aplikovatelnosti nazen a jeho pednosti ped
gislativnm zvazkem publikovala 21. z 2004 nvrh nrodn pravou je snad mon dovodit, e se nazen
novely druh smrnice, jen zapracovv vtinu z bod uplatn i pi vadn transpozici l. 8 smrnice o zneuit
pedloench v rmci uveden koncepce. Doporuen trhu. Rovn citovanmu ustanoven smrnice ostatn
zcela opustit doktrnu o zkladnm kapitlu, kter Win- lze piznat ve vztahu k orgnm sttu bezprostedn i-
terova skupina nadnesla pro dal obdob, tak nezapadl. nek.To m vznam zejmna pro vjimku ze zkazu vyu-
Akn pln pedpokld, e bude zpracovna studie, je it vnitn informace podle 124 ZPKT. I kdy zkon
vyhodnot ppadn vhody i nevhody spojen s mo- o podnikn na kapitlovm trhu vjimku neupravuje,fy-
nmi alternativami ke stvajc koncepci ochrany vi- zick a prvnick osoby by mly bt schopny se j do-
tel skrze tento institut.Jej zadn nicmn Evropsk ko- volat na zklad ustanoven komunitrnho prva. Sloi-
mise odsunula a na stedndob horizont, tj. na obdob tj je posouzen dosahu vjimky podle 126 odst. 2
mezi lety 20062008. psm. e) ZPKT. Pedpoklady aplikace vjimky ze zkazu
trn manipulace, jak plynou z nazen, jsou sice na na-
4. Nazen o nabvn vlastnch akci [ad m)] em zem zvazn, nakolik vak lze ci, e se tm m
zpsnit bezbeh prava nrodn, se jev jako sporn.
Na nabvn vlastnch akci akciovou spolenost, je- Zkladn omezen pro realizaci projekt nabvn
j akcie jsou pijaty k obchodovn na regulovanm trhu vlastnch akci, kter maj povat vjimky ze zkazu,
v Evropsk unii, se vedle druh smrnice pouije tak plyne z l.3 nazen.Ustanoven taxativn vymezuje p-
nazen Evropsk komise . 2273/2003. Navazuje na pustn ely, za nimi spolenost akcie nabv. Jsou jimi
ustanoven l.8 smrnice Evropskho parlamentu a Rady snen zkladnho kapitlu, plnn povinnost z dluho-
. 2003/6/ES o obchodovn zasvcench osob (insider vch instrument vymnitelnch za astnick nebo
dealing) a o trn manipulaci (zneuvn trhu). Citovan z opnch program pro zamstnance i z jinch zp-
lnek smrnice o zneuvn trhu z obou zkaz,na n sob distribuce akci mezi zamstnance emitenta nebo
se smrnice vztahuje, vyjm nabvn vlastnch akci ak- propojen spolenosti. Uveden el mus spolenost
ciovou spolenost a stabilizaci kurzu finannho instru- sledovat jako vlun cl svho ponn. Sleduje-li vce
mentu.To ovem jen za pedpokladu, e budou splnny el, mus kad z nich spadat pod nkter z bod v-
podmnky vymezen v provdcm pedpisu, k jeho vy- tu. Kombinace s jinmi dvody nabvn vlastnch ak-
dn smrnice zmocuje Evropskou komisi. Nazen na- ci povede ke ztrt monosti dovolat se vjimky ze z-
pluje toto zmocnn. Sledujc koncepci tzv. bezpe- kazu. To plat, i kdy spolenost nabude vce akci, ne
nho pstavu (safe harbour),konkretizuje pedpoklady kolik bylo teba k naplnn cle, jej byla oprvnna sle-
aplikace vjimky. Jednn, je nazen vslovn pipou- dovat. V zjmu ochrany integrity trhu klade nazen
t, jsou a priori vyata ze zkazu zneuit trhu a mohou zvltn draz na transparenci nabvn vlastnch akci,
bt uskuteovna bez obav z postihu. Z toho a con- a to ve fzi ped zapoetm nabvn, v jeho prbhu
trario neplyne,e ostatn jednn se automaticky posoud i po jeho skonen (l. 4 odst. 2 a 4 nazen). Ustano-
jako zakzan. Kdo nevpluje do bezpe pstavu, jej ven l. 5 nazen vymezuje trn parametry obchod
nazen vytv, nemus nutn ztroskotat v neklidnch smujcch k nabyt vlastnch akci. Cena, za ni spole-
vodch trn regulace. Pozbv nicmn prvn jistotu, nost akcie nabv, tak nap. nesm pekroit cenu (kurz)
e jeho jednn nebude v nkterm lenskm sttu EU poslednho nezvislho obchodu s tmito akciemi, resp.
pedmtem vyetovn a sanknho postupu.Mru rizika nejvy aktuln nezvislou nabdku (bid) v systmu, ve
umocuj iroce formulovan skutkov podstaty zkaz, kterm se obchod uskuteuje (l. 5 odst. 1 nazen).
jako i skutenost, e oba typy jednn, na n nazen Uskuteuje-li se obchod mimo regulovan trh, je teba
dopad, jejich znaky z povahy vci snadno napln. Na- vychzet z daj jednoho z regulovanch trh ve stt,
bv-li akciov spolenost vlastn akcie, m oproti ostat- ve kterm dochz ke koupi. Co se te objemu povole-
nm astnkm trhu vdy urit informan nskok, lze nch nkup vlastnch akci, zakazuje l. 5 odst. 2 na-
ji proto snze podezrat z jeho vyuit,a tedy ze spchn zen, aby spolenost za jedin den koupila vce, ne ko-
deliktu insider trading.Tot plat o kurzov manipulaci. lik odpovd tvrtin prmrnho dennho objemu na
Aplikace nazen vyvolv v esk republice nesnze, regulovanm trhu, na kterm nkup uskuteuje. Po
kter plynou z toho, e l. 8 smrnice o zneuit trhu ne- dobu realizace programu nabvn vlastnch akci nesm
byl sprvn promtnut do zkona o kapitlovm trhu.V- spolenost tyto akcie znovu prodvat, a to opt bez roz-
jimku ze zkazu vyuit vnitnch informac zkon ne- dlu, zda k prodeji dochz na regulovanm trhu i mimo
pejm ( 124 ZPKT), vjimku ze zkazu trn manipu- nj [l. 6 odst. 1 psm. a) nazen]. Spolenost dle ne-
lace naopak koncipuje bezbeze.V 126 odst. 2 psm. e) sm nabvat vlastn akcie v asech, kter dle pravy ve
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 178

178 slo 6/2004 AD NOTAM

sttu, v nm se obchod uzavr, plat jako uzaven, tam chyb pojmov znak fze znik a vznik asti spo-
tj.po kter z rznch dvod nelze takov obchody usku- lenk.28 Z tohoto pohledu se zd, e vztaen prvn
teovat, a dle v dob, kdy v souladu s ustanovenm pravy fz i na pevody podnik v 67a ObchZ je po-
l. 6 odst. 2 smrnice o zneuit trhu odloila publikaci adavek nad rmec tet smrnice.
kurzotvorn informace [l. 6 odst. 1 psm. b) a c) na-
zen]. Posledn uveden omezen neplat pro obchod- 6. Nvrh dest smrnice [ad q)]
nky s cennmi papry a banky, ovem za pedpoklad
vymezench v l. 6 odst. 2 nazen. Omezen se neu- Tet smrnice se vztahuje pouze na vnitrosttn fze
platn, ani realizuje-li spolenost tzv. asovan pln na- spolenost, tedy na fze spolenost, kter podlhaj
bvn vlastnch akci, tj. program, kter ji v okamiku prvu tho sttu. Peshranin fz rozumme fzi spo-
oznmen stanov pesn lhty a objemy cennch pa- lenost, kdy alespo dv zastnn spolenosti podl-
pr, s nimi bude spolenost obchodovat, pop. nabv- haj prvu rznch stt. Komunitrn prvo zatm pe-
li vlastn akcie pro spolenost obchodnk s cennmi pa- shranin fze spolenost vslovn nezakazuje ani
pry nebo banka, kte jednaj nezvisle na spolenosti nepikazuje, aby lensk stty takov fze umonily.
co do asovn jednotlivch nkup [l. 6 odst. 3 psm. a) V souasn dob upravuje peshranin fze pouze na-
a b) nazen]. zen o evropsk spolenosti a nazen o evropskm
drustvu,je umouje peshranin fze akciovch spo-
5. Tet smrnice [ad c)] lenost za elem zaloen evropsk spolenosti a dle
fze evropskch spolenost, vetn peshraninch,
Clem tet smrnice je harmonizovat prvn pravu resp. fze nrodnch drustev za elem zaloen ev-
fz akciovch spolenost ve vech lenskch sttech, ropskho drustva a fze evropskch drustev, vetn
zejmna s ohledem na ochranu akcion a vitel.Vy- peshraninch. Do budoucna by se tento stav ml zm-
mezuje formy fz, je musej upravit lensk stty (fze nit. Dne 18. listopadu 2003 [COM (2003) 703] uveejnila
slouenm a splynutm), a obsahuje i minimln poa- Evropsk komise upraven nvrh dest smrnice o pe-
davky na systm zmnn ochrany. Ochrana pi fzch shraninch fzch. Evropskm kapitlovm spolenos-
spolenost spadajcch do osobn psobnosti tet smr- tem tak znovu svt nadje, e budou moci uskuteo-
nice me bt v jednotlivch lenskch sttech psnj. vat fze s obdobnmi spolenostmi z jinch lenskch
Tet smrnice obsahuje tedy minimln standard stt, ani bude dotena kontinuita jejich prvn subjek-
ochrany. Urit ulehen umouje tet smrnice pro tivity.Prvn dy vtiny lenskch stt takov postupy
tzv. vnitrokoncernov fze. Ustanoven tet smrnice se nepipoutj, resp. znesnaduj poadavkem, aby byla
v eskm prvu promtla zejmna v 28a, 69, 69a, 69h fzujc spolenost, le-li sdlo nstupnick spolenosti
a 200a-220o ObchZ. Zvlt pi vkladu tchto usta- v zahrani,ve stt dosavadnho sdla zruena s likvidac.
noven tak bude teba pihlet ke znn tet smrnice. Dest smrnice by se mla vztahovat na vechny kapi-
esk prvo nad rmec smrnice upravuje i fze akcio- tlov spolenosti (spolenosti s prvn subjektivitou
vch spolenosti se spolenostmi s ruenm omezenm, majc spoleensk kapitl, z nho jedin lze uspokojo-
a to zsadn na stejnch principech.V tomto ohledu lze vat zvazky spolenosti), vsledkem fze by byla opt
hovoit o pesahujc transpozici tet smrnice. nrodn kapitlov spolenost.
Z hlediska innosti note pi fzi akciovch spole- Nvrh dest smrnice vychz ze zsady, e pokud
nost je podstatn, e pokud prvn pedpisy lenskho smrnice neuruje nco jinho, podlh postup pi fzi
sttu nestanov pedbnou soudn nebo sprvn kon- prvu platnmu pro vnitrosttn fze t kter zastnn
trolu zkonnosti fze nebo jestlie se tato kontrola ne- spolenosti.Tm se m doshnout toho, e postup i pi
vztahuje na vechny prvn kony nezbytn pro fzi, nadnrodn fzi bude obdobn tomu,na kter jsou ast-
mus mt zpisy z valnch hromad, kter rozhodnou nci zvykl z domcho prosted. Vnitrosttn prvo se
o fzi, a ppadn smlouva o fzi uzaven po tchto val- pouije dle zejmna na otzky ochrany vitel, maji-
nch hromadch formu ednho zpisu (l. 16 tet tel dluhopis a jinch cennch papr, je nejsou akci-
smrnice). V ppadech, kdy fze nemus bt schvlena emi a jsou s nimi spojena zvltn prva. Nvrh dest
valnmi hromadami vech fzujcch spolenost (v- smrnice obsahuje pravu spolenho projektu fze,
jimky podle l. 8, 25 a 27 tet smrnice), mus mt pro- kter musej zpracovat dc nebo sprvn orgny vech
jekt fze formu ednho zpisu. Vzhledem k tomu, e zastnnch spolenost, poadavek na jeho schvlen
bylo sporn, zda lze pravu eskho rejstkovho zen valnou hromadou, povinnost zveejovn daj nad r-
povaovat za pedbnou soudn kontrolu zkonnosti mec poadavk stanovench pro vnitrosttn fze a po-
fze, byl do obchodnho zkonku vlenn poadavek, vinnost pezkoumn projektu fze znalcem nebo znalci.
aby rozhodnut valn hromady o fzi mlo formu not- Kad lensk stt bude povinen urit ad, kter pe-
skho zpisu (viz 220e odst. 11 ObchZ), stejn jako po- zkoum soulad fze s prvem, pokud jde o st postupu
adavek formy notskho zpisu pro smlouvu o fzi (viz tkajcho se kad ze zastnnch spolenost, podle
220a odst. 1 ObchZ). prvnch pedpis platnch pro fze dan formy spo-
Podle l. 31 tet smrnice, jestlie prvn pedpisy lenost lenskho sttu, jeho prvem se zastnn
lenskho sttu dovoluj jednu z operac uvedench v l. 2, spolenost d.V kadm dotynm lenskm stt vy-
l. 24 nebo l. 30 tet smrnice, ani by pevdjc spo- stav pslun ad osvden potvrzujc splnn vech
lenosti zanikly, je na tyto operace rovn teba vzth- kon a formalit, kter musej bt ped fz provedeny.
nout poadavky smrnice.Mezi postupy obdobnmi fzi
se v odborn literatue zmiuje nap.sten fze podle
francouzskho prva, je platila a do schvlen est 28
Srov. Habersack, M. Europisches Gesellschaftsrecht. 2. vydn. Mn-
smrnice, nikoliv vak pouh pevody majetku, nebo chen : C. H. Beck, 2003, s. 172.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 179

AD NOTAM slo 6/2004 179

lensk stt bude tak povinen urit ad, kter pe- vichni spolenci s neomezenm ruenm formu spo-
zkoum soulad fze s prvem, pokud jde o st postupu lenosti s ruenm omezenm nebo akciov spolenosti,
tkajcho se proveden fze, pop. zaloen nov spo- nebo jde o spolenosti,kter se ned prvem lenskho
lenosti z hlediska souladu fz akciovch spolenost sttu, ale jejich prvn forma je srovnateln s formami
s prvem v lenskm stt, ve kterm se nachz nebo uvedenmi v prvn smrnici. Jedn se o spolenosti ob-
m nachzet sdlo nstupnick spolenosti. Tento ad dobn spolenostem s ruenm omezenm a akciovm
m zkoumat zejmna to, zda zastnn spolenosti spolenostem.tvrt smrnice se vztahuje rovn na ve-
schvlily stejn projekt fze a zda uzavely dohodu ejn obchodn spolenosti a komanditn spolenosti,je-
o asti zamstnanc v rozhodovacch orgnech n- jich vichni spolenci s neomezenm ruenm maj
stupnick spolenosti, pokud se vyaduje. K tomuto sami formu komanditn spolenosti nebo veejn ob-
elu pedlo kad fzujc spolenost pslunmu chodn spolenosti. Zakotvuje adu zsad dnho ve-
adu osvden vydan pslunm orgnem svho den etnictv jako nap. zsadu jasnosti a pehlednosti,
sttu do esti msc od jeho vydn spolen s kopi vrnho a poctivho obrazu, going concern, formln
projektu fze schvlenho touto spolenost. Prvn a materiln bilann kontinuity, identity zahajovac roz-
inky fze nastanou dnem, kter stanov prvo sttu, vahy s konenou zvrkou, obezetnosti, asov sou-
v nm m sdlo nstupnick spolenost. Zpisy v rejst- vztanosti i jednotlivho ocenn.
cch zanikajcch spolenost budou mt pouze dekla- Smrnice vslovn neupravuje vztah mezi zsadami
ratorn charakter. Jakmile nastanou inky peshranin a cli dnho veden etnictv.Tato otzka se tk ze-
fze, nebude moci bt takov fze prohlena za ne- jmna vazby mezi zsadou vrnho a pravdivho obrazu
platnou. a zsadou obezetnosti. Smrnice upednostuje zsadu
vrnho a pravdivho obrazu. To plyne z l. 2 odst. 5
7. est smrnice [ad e)] tvrt smrnice.Pokud dojde ve vjimench ppadech
k tomu, e uplatovn nkterho ustanoven smrnice
est smrnice upravuje rozdlen akciovch a s nimi je v rozporu s poadavkem vrnho a pravdivho ob-
srovnatelnch spolenost. Jej cle jsou obdobn jako razu, je teba povolit vjimku z danho ustanoven, aby
u tet smrnice, je byla vzorem pro jej zpracovn. byl podn pravdiv a vrn obraz. Kad takov vjimka
Ochrana vitel i akcion pi rozdlen spolenost mus bt uvedena v ploze k etn zvrce s dnm
spadajcch do osobn psobnosti est smrnice me odvodnnm a s uvedenm jejho vlivu na aktiva,pasiva,
bt v jednotlivch lenskch sttech psnj,est smr- finann situaci a na zisk nebo ztrtu. lensk stty mo-
nice pedstavuje tedy minimln standard ochrany po- hou vjimky vymezit a stanovit odpovdajc zvltn pra-
dobn jako tet smrnice. est smrnice navazuje na vidla.Konfliktem mezi zsadou vrnho a pravdivho ob-
tet smrnici a dopluje ji, m zabrauje jejmu ob- razu a mezi zsadou obezetnosti se zabval i ESD ve vci
chzen v ppadech, kdy se rozdlen spolenosti kom- C-234/94 (Tomberger). Spolkov soudn dvr pedloil
binuje se slouenm (tzv. rozdlen mezi stvajc spo- k posouzen pedbnou otzku, zda aktivace nrok na
lenosti). Na prvn pohled je rozdlen opakem fze.To zisk v koncernu nen v rozporu s realizanm principem
vak plat jen ve vztahu mezi splynutm a rozdlenm se uvedenm v l.31 odst.1 psm.c) tvrt smrnice.etn
zaloenm novch spolenost. Rozdlen mezi stvajc zvrka matesk spolenosti obsahuje toti podle n-
spolenosti m vak k fzm velmi blzko. Na rozdl od meckho prva budouc pohledvku na zisk od dcein
tet smrnice neukld est smrnice lenskm sttm spolenosti.Tato pohledvka vak vznikne a rozhodnu-
povinnost upravit rozdlen spolenost a vechny jeho tm valn hromady o rozdlen zisku po sestaven etn
formy pedvdan smrnic. Stanov pouze, e v ppad, zvrky. Evropsk soudn dvr konstatoval, e v ppad,
e se lensk stt rozhodne rozdlen upravit, mus je kdy sama etn zvrka dcein spolenosti odpovd
poddit regulaci plynouc z est smrnice. est smr- zsad pravdivosti, nen poruenm l. 31 odst. 1 psm. c)
nice se vztahuje pouze na vnitrosttn rozdlen spole- pododstavec aa) tvrt smrnice, stanov-li nrodn
nost. Na rozdl od fz nen v souasn dob pipravo- prvo, e dan zisky jsou v uveden souvislosti vykzny
vna komunitrn prava peshraninho rozdlen v etn zvrce matesk spolenosti.Tm potvrdil, e
akciov spolenosti. vedouc zsadou je zsada vrnho a pravdivho obrazu.
Podle l. 51 tvrt smrnice mus bt etn zvrka
8. Evropsk etn prvo [ad d), f), g), k), l), n) a t)] spolenost ovena jednou nebo vce osobami, kter
jsou podle poadavk osm smrnice oprvnny ovo-
tvrt,sedm a osm smrnice tvo obecn zklad ev- vat etn zvrky.Auditor mus posoudit, zda je vron
ropskho etnho prva.Pistupuj k nim dle smrnice, zprva v souladu s etn zvrkou nebo nikoliv. tvrt
kter upravuj etn zvrky spolenost v uritch spe- smrnice stanov tak poadavky na obsah zprvy audi-
cifickch oblastech, jako nap. bank a jinch finannch tora a obsah vroku auditora. lensk stty mohou osvo-
instituc, i pojiovacch podnik. Pvodn se zkladn bodit mal podniky od povinnosti ovovat etn z-
etn smrnice vztahovaly pouze na kapitlov spole- vrku auditorem. V takovm ppad mus lensk stt
nosti. Smrnic . 90/605/EHS byla psobnost smrnic stanovit sankce, kdyby etn zvrka a vron zprva
rozena i na osobn spolenosti, spluj-li jejich spo- nebyla v souladu s poadavky tvrt smrnice.
lenci tam uveden kritria (tzv. atypick osobn spo- Sedm smrnice harmonizuje pravidla konsolidace
lenosti). etnch zvrek matesk spolenosti a dceinch spo-
tvrt smrnice upravuje ron etn zvrky,vron lenost (tzv. koncernov i konsolidovan etn z-
zprvy a jejich publicitu v akciov spolenosti, spole- vrky), a to dle anglick koncepce kontroly, je v pod-
nosti s ruenm omezenm a z komanditnch spolenost stat odpovd esk koncepci ovldnut podle 66a
a veejnch obchodnch spolenost v tch, v nich maj ObchZ. Podle l. 1 sedm smrnice je povinnost konso-
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 180

180 slo 6/2004 AD NOTAM

lidace vzna na sdlo matesk spolenosti. Sdla dcei- dostaten pimen, aby umoovala bezvadn a kva-
nch spolenost jsou irelevantn a nemusej se vbec litn audit, nesm bt vzna na splnn podmnek ani na
nachzet ve Spoleenstv.Pro ely konsolidace je podle poskytnut dodatench plnn pro auditovan podnik.
l.3 odst.2 sedm smrnice kad dcein podnik,jeho Kapitola VI. nvrhu smrnice pojednv o zsadch au-
mateskm podnikem je jin dcein podnik, povaovn ditu a o vroku auditora. Nvrh pedpokld, e ovo-
za dcein podnik, jeho mateskm podnikem je pod- vn etnch zvrek bude probhat podle Mezinrod-
nik, kter stoj v ele tchto podnik podlhajcch kon- nch standard pro audit (International Standards on
solidaci. Povinnost konsolidace vznik podle l. 4 odst. 1 Auditing ISA). O pevzet ISA m rozhodnout Evrop-
sedm smrnice tehdy, pokud maj matesk podnik sk komise po jejich pezkoumn, zejmna z pohledu
nebo jeden i vce dceinch podnik jednu z tch fo- jejich kvality. Standardy ISA musej pispvat k vrnmu
rem spolenost,na n se vztahuje tvrt smrnice.Z to- a pravdivmu obrazu etn zvrky a odpovdat evrop-
hoto principu vak existuj vjimky stanoven v l. 4 odst. 2 skm veejnm zjmm. Auditor, kter ovuje konsoli-
sedm smrnice pro ppad, e matesk podnik nem dovanou etn zvrku koncernu, mus nst plnou od-
formu kapitlov spolenosti nebo atypick osobn spo- povdnost za vrok ke konsolidovan etn zvrce,
lenosti. esk prvo tto monosti nevyuilo a ukld a neovuje-li etn zvrky vech koncernovch pod-
povinnost sestavit konsolidovanou etn zvrku ve nik, je povinen obstarat si dokumentaci od auditor,
vech ppadech, kdy mateskm podnikem je jakkoliv kte ovovali etn zvrky jinch podnik koncernu.
obchodn spolenost (viz 22 odst. 2 Z). Konsolido- Evropsk komise m bt oprvnna urit standardizo-
van etn zvrka mus bt ovena jednm nebo vce van obsah vroku auditora k ronm a konsolidovanm
auditory. Poadavky na zprvu a vrok auditora jsou ob- etnm zvrkm sestavenm podle Mezinrodnch
dobn, jako stanov tvrt smrnice. etnch standard. V kapitole IX. nvrhu smrnice se
Osm smrnice o schvalovn osob povench pro- ukld lenskm sttm vytvoit inn veejn dozor
vdnm povinnho auditu etnch doklad navazuje nad auditory a auditorskmi spolenostmi vzhledem
na tvrtou a sedmou smrnici, nebo ob smrnice ne- k tomu, e samosprva v tto oblasti se neosvdila.Ve-
uruj, kter osoby maj etn zvrky ovovat a jak ejnm dozorem nesm bt poveni sami auditoi, nebo
musej splovat pedpoklady. Hlavnm clem osm smr- musej bt v menin, pokud lensk stt pipust jejich
nice bylo harmonizovat kvalifikaci osob, kter jsou ast na veejn kontrole. Kapitola X. nvrhu smrnice
oprvnny k provdn povinnho auditu etnch do- je vnovna jmenovn a odvoln auditora a pravidlm
kument, a zabezpeit, aby tyto osoby byly nezvisl komunikace mezi auditorem a jm auditovanm podni-
a bezhonn. Osm smrnice neobsahuje poadavky na kem. Pravidla pro jmenovn maj zabezpeit nezvislost
prbh a obsah auditu, stanov nicmn poadavky na na auditovanm podniku. Z tohoto dvodu se vyaduje,
dn vkon profese a nezvislost auditora. V eskm aby auditora jmenovala valn hromada s tm, e lensk
prvu jsou poadavky osm smrnice promtnuty do z- stt me vyadovat schvlen auditora i pslunm a-
kona . 254/2000 Sb., o auditorech. esk prvo vyuilo dem.Auditor bude moci bt odvoln jen z dleitch d-
monosti, e o tom, kdo me bt auditorem, nerozho- vod, avak takovm dleitm dvodem nebudou roz-
duje sprvn ad, ale samosprvn profesn organizace dln nzory na bilann metody nebo vkon auditorsk
Komora auditor esk republiky. innosti.Odvoln auditora nebo odstoupen od smlouvy
Dne 16. bezna 2004 publikovala Evropsk komise n- bude teba neprodlen oznmit pslunm orgnm.
vrh nov smrnice o ovovn ron etn zvrky lenskm sttm bude uloeno upravit pravidla efek-
a konsolidovan etn zvrky a o zmnch smrnic tivn komunikace mezi auditorem a auditovanm pod-
Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS.Ta by mla nahradit do- nikem.
savadn osmou smrnici. Hlavnm dvodem pro zpraco- Novinkou plynouc z nvrhu je pojem podnik veej-
vn nvrhu byly skandly v USA i v Evropsk unii, kter nho zjmu, kterm se rozum podnik, jen z dvodu
pokodily jak kapitlov trhy, tak hospodstv vbec charakteru sv innosti, velikosti nebo potu zamst-
a ukzaly,jak je dleit ovovn etn zvrky pro v- nanc m znan veejn vznam. Zejmna jde o pod-
itele a pro spolehlivost etn zvrky.Nvrh nov smr- niky, jejich cenn papry byly pijaty k obchodovn na
nice vak nen jen reakc na skandly posledn doby, ale regulovanm trhu, jako i banky, pojiovny a dal fi-
je logickm dsledkem novho smovn politiky ES nann instituce. lensk stty budou moci urit dal
v oblasti ovovn etnch zvrek,kter byla vytyena podniky, jako nap. penzijn fondy, nemocnice apod. N-
ji v roce 1996. Pedloen nvrhu nov smrnice ped- vrh stanov zvltn pravidla pro audit takovch podnik.
chzelo doporuen Evropsk komise tkajc se nez- Auditorsk spolenosti,kter budou provdt audit pod-
vislosti auditor. nik veejnho zjmu, budou muset kadoron uveej-
Z nvrhu plynou dleit poadavky na nezvislost au- ovat na svch internetovch strnkch zprvu, je
ditora a auditorsk spolenosti.Auditoi a auditorsk spo- umon nhled do auditorsk spolenosti i do st, v n
lenosti musej bt zcela nezvisl na kontrolovanm je zapojena, a pope systm zabezpeen kvality. Pod-
podniku a nesmj se nijak podlet na rozhodovn ve- niky veejnho zjmu budou povinny vytvoit vbor pro
den podniku.Mezi auditorem a auditovanou spolenost audit, kter se nebude smt skldat z len jejich d-
nesmj bt dn finann ani obchodn vztahy, ani cch nebo kontrolnch orgn. Dle se stanov zvltn
dn jin vztahy, je by mohly bt na jmu nezvislosti pravidla zajiujc nezvislost auditu, jako nap. povin-
auditora.Auditor mus odmtnout jakkoliv plnn,je by nost auditora informovat vbor pro audit o vech rizi-
mohlo zpochybnit jeho nezvislost. Auditor mus doku- cch ve vztahu k nezvislosti auditora a jednou ron mu
mentovat vechny faktory, kter by mohly pedstavovat podvat zprvu o nezvislosti.Auditor nebo partner au-
riziko jeho nezvislosti, i opaten, kter pijal k odvr- ditorsk spolenosti, kter je odpovdn za proveden
cen tchto rizik.Odmna za audit mus bt sjednna jako auditu, mus bt nejve po pti letech vkonu innosti
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 181

AD NOTAM slo 6/2004 181

zbaven mandtu v danm auditovanm podniku, nebo nrodnmi etnmi standardy rozumj International
alternativn k tomu mus bt po sedmi letech zmnna Accounting Standards (IAS),International Financial Re-
auditorsk spolenost.Auditor i partner auditorsk spo- porting Standards (IFRS) a souvisejc vklady (vklad
lenosti, kter byl odpovdn za provdn auditu, ne- SIC a IFRIC), nsledn zmny tchto standard a souvi-
sm jet dva roky pot, co ztratil mandt k provdn sejcch vklad,budouc standardy a souvisejc vklady,
auditu v danm podniku jako auditor nebo partner au- kter vyd anebo schvl International Accounting Stan-
ditorsk spolenosti, zastvat v tomto podniku dnou dards Board (IASB). O platnosti Mezinrodnch etnch
dleitou vedouc funkci. K nvrhu sprvnho nebo - standard v rmci ES nicmn rozhoduje Evropsk ko-
dcho orgnu na jmenovn auditora valnou hromadou mise. Mezinrodn etn standardy mohou bt pejaty
se vyaduje pedchoz souhlas vboru pro audit. Kon- pouze tehdy, pokud nejsou v rozporu se zsadou vr-
trola kvality mus bt v tchto spolenostech provdna nho a pravdivho obrazu, odpovdaj evropskmu ve-
kad ti roky. ejnmu zjmu a spluj kritria srozumitelnosti, rele-
A do roku 2002 bylo evropsk etn prvo upravo- vantnosti, spolehlivosti a srovnatelnosti, kter jsou
vno jen normami harmonizanho charakteru. Prlo- poadovna od finannch informac, potebnch pro
mem bylo schvlen nazen o uplatovn Mezinrod- ekonomick rozhodovn a pro posuzovn rovn -
nch etnch standard (nazen o IAS). Hlavnm zen podniku. Nejpozdji do 31. prosince 2002 mla Ev-
dvodem pro jeho pijet byla poteba vytvoit jednotn ropsk komise postupem podle l.6 odst.2 nazen o IAS
informan zklad na evropskm kapitlovm trhu.Uplat- rozhodnout o pouitelnosti Mezinrodnch etnch
ovn harmonizanch smrnic nevedlo k tomu, e by standard, kter existuj ke dni vstupu nazen v plat-
bylo vytvoeno srovnateln etnictv ve vech len- nost, ve Spoleenstv. Uinila tak a prostednictvm na-
skch sttech, nebo smrnice umouj adu odchylek. zen . 1725/2003. Podle l. 1 tohoto nazen se na-
Navc cel ada lenskch stt vyuila monost podro- zenm pebraj Mezinrodn etn standardy uveden
bit zejmna koncernov etn zvrky Mezinrodnm v ploze k nmu. Nazen . 1725/2003 bylo zmnno
etnm standardm. V zjmu lepho fungovn vnit- nazenm . 707/2004, a to tak, e msto etnho stan-
nho trhu bylo nezbytn, aby spolenosti s cennmi pa- dardu SIC-8 Prvn pouit IAS jako primrn zklad et-
pry pijatmi k obchodovn na regulovanm trhu pou- nictv se pouije IFRS 1 Prvn pouit IFRS. Dvo-
valy jednotn soubor Mezinrodnch etnch standar- dem tto zmny je skutenost,e pi pouit SIC-8 musej
d pro sestavovn svch konsolidovanch etnch z- podniky pout pro prvn sestaven etn zvrky Me-
vrek.Takt je dleit, aby standardy etnho vkaz- zinrodn etn standardy, jako by je pouvaly vdy.
nictv pouvan spolenostmi na vnitnm trhu, je p- Dolo by tedy fakticky k jejich zptnmu pouit, co
sob na finannch trzch, byly mezinrodn uznvan me vyvolat znan nklady. Pro ulehen pechodu
a staly se skuten svtovmi standardy.To pedpokld k IAS/IFRS schvlil IASB dne 19. ervna 2003 nahrazen
zvenou konvergenci etnch standard, kter se standardu SIC-8 standardem IFRS 1 a nsledn jej pe-
v souasnosti mezinrodn pouvaj, s konenm clem vzala Evropsk komise uvedenm nazenm.
doshnout jednotnho souboru svtovch etnch stan- S nazenm o IAS se ne prv astn vypodal zkon
dard.Tm by mla bt poslena konkurenceschopnost . 437/2003 Sb., kterm se mn zkon . 563/1991 Sb.,
kapitlovch trh ES, jako i podnik ze Spoleenstv. o etnictv. Podle 19 odst. 9 Z ve znn innm
Ustanoven l. 4 nazen o IAS stanov, e pro kad od 1. kvtna 2004 (kter reaguje na l. 5 nazen o IAS)
etn obdob,kter zan dnem 1.ledna 2005 nebo po- pouij etn jednotky, kter jsou obchodn spolenost
zdji,sestav spolenosti dc se prvem lenskho sttu a kter jsou emitentem cennch papr registrovanch
sv konsolidovan etn zvrky v souladu s Mezin- na regulovanm trhu v lenskch sttech Evropsk unie,
rodnmi etnmi standardy pejatmi postupem po- pro tovn a sestaven etn zvrky Mezinrodn
dle l.6 odst.2 nazen o IAS,pokud jsou k rozvahovmu etn standardy upraven prvem Evropskch spole-
dni jejich cenn papry pijaty k obchodovn na regu- enstv. Bez ohledu na to, e zkon o etnictv je ter-
lovanm trhu kterhokoli lenskho sttu. Podle l. 9 na- minologicky v nesouladu se zkonem o podnikn na ka-
zen o IAS mohou lensk stty stanovit, e poadavky pitlovm trhu, kter ji nezn pojem registrovan
l.4 nazen o IAS se pouij a pro kad etn obdob, cenn papr, ale pojednv o ktovanch cennch pa-
kter zan 1. ledna 2007 nebo pozdji, a to pro spo- prech, e pojem veejn trh nahradil pojmem regu-
lenosti, u nich jsou k obchodovn na regulovanm lovan trh a dle e evropsk prvo Mezinrodn etn
trhu pijaty pouze dluhopisy ve smyslu l.1 odst.13 smr- standardy neupravuje, ale pebr, nen jasn, zda dan
nice o investinch slubch nebo jejich cenn papry prava m stejn jako nazen o IAS a na etn ob-
jsou pijaty k veejnmu obchodovn ve tet zemi dob, kter zan a 1. ledna 2005, nebo ji 1. kvtna
a kter s tmto clem vyuvaly mezinrodn pijat stan- 2004. Z pechodnch ustanoven k zkonu . 437/2003
dardy od etnho obdob, je zaalo ped vyhlenm Sb. (l. II bod 3.) plyne, e rozhodn je datum 1. kvtna
tohoto nazen v ednm vstnku ES, tj. ped 11. zm 2004. Podle ustanoven 23a odst. 1 Z, kter rovn
2002.Ustanoven l.5 nazen o IAS umouje lenskm nabylo innosti 1.kvtna 2004,konsolidujc etn jed-
sttm povolit nebo poadovat,aby spolenosti uveden notky, kter jsou emitentem cennch papr registrova-
v l. 4 nazen o IAS sestavovaly etn zvrky a spo- nch na regulovanm trhu v lenskch sttech Evropsk
lenosti jin ne uveden v l. 4 nazen o IAS sestavo- unie, pouij pro sestaven konsolidovan etn zvrky
valy konsolidovan etn zvrky nebo ron etn z- a vyhotoven vron zprvy Mezinrodn etn stan-
vrky v souladu s Mezinrodnmi etnmi standardy dardy upraven prvem Evropskch spoleenstv. Od-
pejatmi postupem podle l. 6 odst. 2 nazen o IAS. hldneme-li opt od terminologick nepesnosti, je ne-
esk prvo tto monosti vyuilo v zkon o etnictv. sprvn, e esk prvo ukld povinnost plynouc
Podle l. 2 nazen o IAS se pro ely nazen Mezi- z pmo pouiteln normy evropskho prva. V ustano-
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 182

182 slo 6/2004 AD NOTAM

ven 23a Z navc zejm nemlo jt o vron zprvu, oven. Z toho a contrario plyne, e jin daje mohou
ale o konsolidovanou vron zprvu.Tomu nasvduje bt publikovny v ednm jazyku sttu, ve kterm m
znn l. II bod 3. zkona . 437/2003 Sb., kter ji pou- sdlo spolenost.
v sprvn pouv pojem konsolidovan etn z- Jedenct smrnice byla v eskm prvnm du trans-
vrky. Podle nho se ustanoven 19 odst. 9 a 23a Z ponovna do 27a odst. 3 a 4, 27c a 28 odst. 3 a 4
pouij poprv v etnm obdob nejble nsledujcm ObchZ. Lze vak mt urit pochybnosti o pln slui-
po etnm obdob, v nm vstoupila smlouva o pi- telnosti tto pravy s poadavky jedenct smrnice.
stoupen esk republiky k Evropsk unii v platnost; do V 27c ObchZ se umouje pro ppad, e zahranin
tto doby mohou konsolidujc etn jednotky pro se- spolenost zd v esk republice vce poboek, ukl-
staven a pravu konsolidovan etn zvrky a konso- dat vechny listiny ve sbrce listin jenom jedn z nich
lidovan vron zprvy pout Mezinrodn etn stan- podle volby zahranin osoby. l. 5 a 9 odst. 2 jedenct
dardy nebo jin mezinrodn uznvan etn zsady, smrnice vak dovoluj takto postupovat jen u zaklada-
a to za podmnek stanovench zkonem o etnictv, ve telskch a etnch dokument.
znn innm pede dnem nabyt innosti zkona
. 437/2003 Sb. Podle 23a odst. 2 Z konsolidujc 10. Dvanct smrnice [ad i)]
etn jednotky neuveden v 23a odst. 1 Z mohou
pro sestaven konsolidovan etn zvrky a vyhotoven Dvanct smrnice obsahuje poadavky na prvn
vron zprvy pout Mezinrodn etn standardy pravu jednolennch spolenost.Jejich prava je v es-
podle odstavce 1. Tmto ustanovenm vyuila esk re- km prvu zakotvena v 105 odst. 2, 111 odst. 2, 119,
publika monosti dan v l. 5 psm. b) nazen o IAS. 132, 162 odst. 1 a 190 ObchZ. Prv pi jejich in-
terpretaci a aplikaci tak bude nutn pihlet k ustano-
9. Jedenct smrnice [ad h)] venm dvanct smrnice. Dvanct smrnice se vzta-
huje na jednolenn spolenosti s ruenm omezenm,
Jedenct smrnice upravuje obligatorn publicitu za- pop. na akciovou spolenost a jim odpovdajc prvn
hraninch poboek spolenost. Dopluje ustanoven formy.V esk republice se dvanct smrnice vztahuje
prvn smrnice o publicitu poboek spolenost, na n na spolenost s ruenm omezenm, pop. na akciovou
se vztahuje prvn smrnice, na zem jinch lenskch spolenost. Podle l. 2 odst. 1 dvanct smrnice musej
stt, a to stejnm zpsobem, kter stanov l. 3 prvn lensk stty umonit, aby spolenost s ruenm ome-
smrnice. Vet daj, kter se povinn zapisuj a zve- zenm mohla mt jedinho spolenka jednak ji pi svm
ejuj ve sttu sdla poboky, podv ustanoven l. 2 zaloen, jednak v dsledku soustedn vech obchod-
odst. 1 jedenct smrnice. lensk stty sdla poboky nch podl do jedinch rukou.Ve vztahu k akciov spo-
krom toho maj monost poadovat publikaci dalch lenosti neukld dvanct smrnice lenskm sttm
daj vymezench v l.2 odst.2 jedenct smrnice.Pod povinnost zavst jednolennou spolenost. Povol-li nic-
psm.b) v odst.2 se mj.uvdj zakladatelsk dokumenty mn lensk stt spolenost jedn osoby i u akciov
vetn jejich pozdjch zmn. Oba vty je teba pova- spolenosti,vztahuje se na ni tato smrnice (viz l.6 dva-
ovat za taxativn, jak plyne z rozsudku ESD ve vci C- nct smrnice).
-167/01 (Inspire Art). Soud v nm dovodil, e jedenct lnek 2 odst.2 dvanct smrnice opravuje lensk
smrnice mj. sleduje el odstranit pekky svobod stty, aby a do koordinace vnitrosttnch pedpis v ob-
usazovn se. Tento el by byl zmaen, kdyby lensk lasti koncern jejich prvo obsahovalo zvltn ustano-
stty mohly neomezen vznet dal poadavky na pub- ven nebo sankce pro ppad, je-li fyzick osoba jedinm
licitu spolenost z jinch lenskch stt,kter na jejich spolenkem vce spolenost nebo je-li spolenost jedn
zem hodlaj psobit skrze poboku. osoby i jakkoli prvnick osoba jedinm spolenkem
Obecn lze ci, e s vjimkou daj o jednatelskm nkter spolenosti. Ke koordinaci vnitrosttnch ped-
oprvnn, prvn form, firm, etnictv a zruen, je pis v oblasti koncernovho prva dosud nedolo,esk
se tkaj samotn spolenosti,se publicita organizanch republika proto vyuila ve vztahu ke spolenosti s ru-
sloek podniku zahraninch osob omezuje na daje o or- enm omezenm omezen oprajc se o l.2 odst.2 dva-
ganizan sloce.Ostatn informace je teba erpat pmo nct smrnice, nikoliv vak i ve vztahu k jednolenn
z obchodnho rejstku ve stt, ve kterm sdl spole- akciov spolenosti. Podle 105 odst. 2 ObchZ spole-
nost. Hledn v nm usnaduje poadavek publicity nost s ruenm omezenm me bt zaloena jednou
daje o tom, kde je spolenost zapsna a pod jakm s- osobou.Spolenost s ruenm omezenm s jedinm spo-
lem [l. 2 odst. 1 psm. c) jedenct smrnice]. Na to lenkem neme vak bt jedinm zakladatelem nebo
ostatn vcn navazuje vklad pijat Evropskm soud- jedinm spolenkem jin spolenosti s ruenm ome-
nm dvorem v rozsudku ze dne 12. listopadu 1974 ve zenm. Jedna fyzick osoba me bt jedinm spolen-
vci C-32/74, Friedrich Haaga GmbH (viz k tomu vklad kem nejve t spolenost s ruenm omezenm.Sankc
k prvn smrnici), podle nho mus zpis v obchodnm za poruen tohoto zkazu je neplatnost spolenosti,
rejstku sttu sdla obsahovat i informace, kter zcela monost zruen spolenosti soudem i neplatnost prv-
evidentn plynou z nrodnho prva,aby se s nimi mohly nho konu, jm se pevd obchodn podl.
seznmit i zahranin osoby, je tohoto prva nemusej V t souvislosti se vyskytla otzka, zda ustanoven
bt znal. Ustanoven l. 4 jedenct smrnice dovoluje 105 odst. 2 ObchZ dopad na jakkoliv jednolenn
lenskm sttm,ve kterch m poboka sdlo,aby u do- spolenosti s ruenm omezenm zakldan na zem
kument uvedench v l. 2 odst. 2 psm. b) (zakladatel- esk republiky, by by jejich zakladatelem byla nap. za-
sk listiny a jejich pozdj zmny) a v l. 3 jedenct hranin jednolenn spolenost s ruenm omezenm,
smrnice (etn doklady) poadovaly publikaci v ed- i kdy prvo, kterm se d, nevyuilo monost danou
nm jazyku tohoto sttu s tm, e peklad bude edn l. 2 odst. 2 dvanct smrnice, tj. nezakazuje obdobn
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 183

AD NOTAM slo 6/2004 183

etzen, nebo zda se omezen uplatn jen na spolenosti neutrality nicmn navazuje tzv. pravidlo prlomu obsa-
zakldan jednolennmi spolenostmi se sdlem na en v l. 11 smrnice. Umouje doasn obnovit sou-
zem esk republiky, bez ohledu na to, zda se tyto za- lad mezi podlem akcion na zkladnm kapitlu a hla-
kldan spolenosti budou dit eskm, anebo zahra- sovacch prvech, je-li v konkrtn spolenosti naruen
ninm prvem,tebas takovm,kter podobn zkaz ne- existenc dispropornch hlasovacch prv i omezen ply-
upravuje.Tebae tuzemsk rejstkov soudy zpravidla noucch ze stanov i jinch ujednn. lensk stty jsou
nezkoumaj, zda zahranin zakladatel jednolenn spo- povinny zajistit doasn pozbyt jejich innosti, bude-li
lenosti s ruenm omezenm nen sm takovou jedno- valn hromada rozhodovat o obrannch opatench proti
lennou spolenost, vkladem bude teba dospt k z- nabdce. Prlom se tk ustanoven stanov a dle ome-
vru, e ustanoven 105 odst. 2 ObchZ dopad na zen,kter maj zklad v ujednnch mezi spolenost a ak-
kadou jednolennou spolenost s ruenm omezenm cioni,resp.akcioni navzjem (nap.zvazek akcione
zakldanou na zem esk republiky,by zahranin jed- nehlasovat na valn hromad pro pijet uritch opat-
nolennou spolenost s ruenm omezenm, jej prvo en), ledae tato ujednn byla uzavena ped pijetm
podobn etzen nevyluuje. Naopak, bude-li tuzemsk smrnice (l. 11 odst. 3 smrnice). Obdob-n prlom pe-
jednolenn spolenost s ruenm omezenm zakldat depisuje l. 11 odst. 4 smrnice ve vztahu k prvn valn
rovn jednolennou spolenost s ruenm omezenm hromad svolan navrhovatelem, jemu se na zklad na-
ve sttu, kter zmocnn l. 2 odst. 2 dvanct smrnice bdky podailo nabt nejmn podl 75 % na zkladnm
nevyuil,nebude se na toto zaloen vztahovat 105 odst. kapitlu clov spolenosti,za elem zmny stanov nebo
2 ObchZ.Jednoznan tak plyne z ustanoven l.11 odst. sloen orgn spolenosti. Ustanoven v tomto ppad
2 psm. f) prvn smrnice, podle kter me bt dvo- dopad tak na zvltn prva tkajc se odvolvn i jme-
dem neplatnosti spolenosti fakt, e v rozporu s vnitro- novn len orgn clov spolenosti. Navzdory p-
sttnmi prvnmi pedpisy (zakldan) spolenosti je padnm barirm vytvoenm k obran spolenosti by
poet zakladatel ni ne dva. Rozhodujc z hlediska tak navrhovatel, kter doshne pedepsanho podlu na
neplatnosti, a tedy i ppustnosti zaloen spolenosti je zkladnm kapitlu, ml bt schopen jmenovat nov or-
podle komunitrn pravy prvo sttu, kterm se d za- gny spolenosti a zmnit jej stanovy tak,aby se obdobn
kldan, nikoliv zakldajc jednolenn spolenost. bariry ve spolenosti napt neuplatovaly. lenskm
Praxe tuzemskch rejstkovch soud proto odporuje sttm se nicmn ukld povinnost upravit zpsob a vi
evropskmu prvu a vystavuje zapsan spolenosti zna- nhrady kody vznikl akcionm dotenm aplikac
nmu riziku pozdjho prohlen neplatnosti podle pravidla prlomu (l. 11 odst. 5 smrnice). Ustanoven
68a odst. 2 psm. f) ObchZ, kter mus bt co do apli- l. 11 odst. 1 smrnice pamatuje rovn na pekky na-
kovatelnosti 105 odst. 2 ObchZ vykldn konformn bdce spovajc v omezench pevoditelnosti akci,kter
k citovanmu ustanoven prvn smrnice. jsou pedmtem nabdky.Ani tato omezen se po dobu z-
vaznosti nabdky neuplatn, plynou-li ze stanov, pop. ze
11. Tinct smrnice [ad j)] separtnch smluv mezi spolenost a akcioni i akcio-
ni navzjem. Separtn ujednn ovem pozbudou in-
Tinct smrnice byla schvlena a publikovna tsn nosti, jen byla-li uinna po pijet smrnice. Ustanoven
ped vstupem esk republiky do EU. innosti nabyla l. 11 smrnice se dle neuplatn ve vztahu k tzv. zlatm
20. kvtna 2004. Pin adu novinek, je bude do dvou akcim.Jejich problematiku ponechv l.11 odst.6 smr-
let od jej innosti nutno promtnout do eskho prva. nice k een cestami zkoumn jejich sluitelnosti se Sm-
Dopad na nabdky pevzet, dobrovoln i povinn, ve louvou o zaloen ES. Do eskho prva bude teba l. 11
vztahu k clovm spolenostem, kter se d prvem smrnice promtnout zejmna ve vztahu k prlomu do
lenskho sttu,jsou-li nkter nebo vechny astnick omezen pevoditelnosti akci pi dobrovoln nabdce
cenn papry spolenosti pijaty k obchodovn na re- pevzet (dosud takov prlom ze zkona nastval jen
gulovanm trhu v jednom i v nkolika lenskch st- u povinnch nabdek viz 183c odst. 1 ObchZ), do ak-
tech. cionskch dohod i do nkterch obecn ppustnch
Zkladem pravy je princip neutrality, zakotven v l. disproporc mezi podlem na zkladnm kapitlu a hlaso-
9 smrnice. Jakmile clov spolenost obdr oznmen vacch prvech (viz nap. 180 odst.2 ObchZ),by se tyto
navrhovatele o zmru uinit nabdku, mus se statutrn disproporce v praxi u spolenost s akciemi pijatmi k ob-
orgn zdret a do doby uveejnn vsledk nabdky i chodovn na regulovanm trhu v esk republice reln
jejho ukonen realizace jakchkoliv opaten, je by mo- nevyskytuj.
hla nabdku zmait, ledae k nim obdr pedchoz sou- Obavy nkterch stt z neptelskch pevzet kl-
hlas valn hromady. Souhlas valn hromady nelze udlit, ovch spolenost z jejich zem zahraninmi inves-
dokud nejsou znmy parametry nabdky. Naopak, orgny tory vak byly natolik siln, e si vynutily pijet zvlt-
clov spolenosti nesmj po dobu nabdky implemen- nho kompromisu zakotvenho v l. 12 smrnice.
tovat ani dvj usnesen valn hromady,ledae je znovu lensk stty nemusej aplikovat l. 9 odst. 2 a 3 a l. 11
pijme i potvrd valn hromada svolan po oznmen na- smrnice na spolenosti majc sdlo na jejich zem.
bdky (l. 9 odst. 3 smrnice).To neplat pro usnesen t- I kdy opci vyuij, musej nicmn pipustit, aby se spo-
kajc se bn obchodn innosti spolenosti.Ustanoven lenosti tmto ustanovenm dobrovoln poddily (opt-
l. 9 odst. 4 smrnice pro ten el umouje lenskm in), rozhodne-li o tom valn hromada kvalifikovanou vt-
sttm zkrtit lhtu pro svoln valn hromady a na 14 inou hlas, kter se v dan spolenosti vyaduje pro
dn.Vzhledem k formulaci 183a odst. 11 psm. a) a ze- zmnu stanov, pop. aby toto rozhodnut kdykoliv opt
jmna b) ObchZ se pijet l. 9 smrnice v tuzemsk zmnily (opt-out).Usnesen o tom je teba notifikovat or-
prav vznamnji neprojev, vyjma nutnosti zkrtit pro gnm dozoru ve sttu zapsanho sdla spolenosti a ve
dan ppad lhtu pro svoln valn hromady. Na princip vech lenskch sttech, v nich jsou akcie spolenosti
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 184
184 slo 6/2004
pijaty k obchodovn na regulovanm trhu.Krom toho
se odraz ve zprv o strukturch zen a sprvy ve
smyslu l. 10 smrnice. V dsledku kompromisu se bu-
dou akciov spolenosti v EU dlit na dv kategorie
spolenosti nabdkm oteven a spolenosti a priori
uzaven,jejich pevzet lze ztit,ba znemonit.Britsk
nvrh, aby spolenosti z posledn uveden skupiny po-
vinn uvdly ve firm difamujc dodatek spolenost
kategorie B,sice neproel,tyto spolenosti nicmn bu-
dou mt na zahraninch kapitlovch trzch pece jen
sloitj postaven. Ustanoven l. 12 odst. 3 smrnice
toti umouje, aby i ty lensk stty, kter nevyuily
prva zprostit sv spolenosti pravidla neutrality a pr-
lomu, k tomuto opaten shly pro ppad, e se spole-
nosti z jejich zem stanou clem navrhovatele, kter jim
sm nepodlh,pop.je takovou spolenost ovldn (re-
cipron opaten). Jinmi slovy, ped nabdkami chr-
nn spolenost (i jej dcein spolenost) naraz tak
u spolenosti a priori oteven na stejn bariry, jimi se
sama brn ppadnm navrhovatelm.
S monost, aby lensk stty stanovily psnj pra-
vidla pro nabdky pevzet, souvis otzka, jakm prvem
se bude nabdka dit, vstoup-li do n zahranin prvek.
Na to pamatuje l. 4 smrnice. Ukld pednostn pou-
t prvo sttu sdla clov spolenosti, jsou-li akcie ales-
po paraleln pijaty k obchodovn na zem tohoto
sttu [l. 4 odst. 2 psm. a) smrnice]. Jakmile budou ak-
cie pijaty k obchodovn pouze v zahrani, dojde k roz-
tpen rozhodnho prva na otzky ryze korportn
a dle problematiku,kter m ble k prvu kapitlovho
trhu. Prve zmnn otzky se i nadle vye podle prva
sttu sdla spolenosti.Podle nj se nap.zjist,jak vysok
podl na spolenosti zakld ovldn, a tedy povinnost
uinit nabdku pevzet, jak obrann opaten sm spo-
lenost pijmout proti nabdce atd. [l. 4 odst. 2 psm. e)
smrnice].V ostatnm se uplatn prvo sttu, ve kterm
jsou akcie pijaty k obchodovn na regulovanm trhu
[l. 4 odst. 2 psm. b) smrnice]. Podle nj se nap. ur,
jak mus bt minimln cena povinn nabdky, podle ja-
kch pravidel mus navrhovatel postupovat pi nabdce,
jak budou jej nleitosti atd. [l. 4 odst. 2 psm. e) smr-
nice]. Jsou-li akcie pijaty k obchodovn na regulova-
nch trzch ve vce sttech, povauje se za rozhodn
prvo sttu, ve kterm byly k obchodovn pijaty nej-
dve [l. 4 odst. 2 psm. b) smrnice].V ppad souas-
nho pijet ve vce sttech m spolenost prvo volby
[l. 4 odst. 2 psm. c) smrnice]. Jej vsledek mus org-
nm dozoru oznmit nejpozdji v prvn den obchodo-
vn. S tm souvis otzka uznvn tzv. nabdkovho do-
kumentu, neboli podklad obsahujcch, resp. doprov-
zejcch nabdku. Podlhaj-li v lenskm sttu ped-
chozmu schvlen orgnem dozoru (srov.pedbn do-
zor Komise pro cenn papry podle 183e ObchZ), je
tento stt povinen uznat jejich schvlen z jinho len-
skho sttu, jeho orgn plat za pslun podle l. 4
smrnice. Orgny dozoru ostatnch lenskch stt, ve
kterch jsou dan cenn papry pijaty k obchodovn
na regulovanm trhu, mohou nanejv poadovat, aby
byly schvlen dokumenty peloeny do jazyka tohoto
sttu, pop. v krajnm ppad doplnny o daje o pijet
nabdky, resp. plnn zvazk z n (vetn daj o vi l. 10 odst. 1 psm. k) smrnice].
ppadnho zdann), kter se specificky v k trhu
v tomto sttu. Ustanoven l. 4 smrnice si vyd trans-
pozici do tuzemskho prva.
AD NOTAM
Smrnice podrobn upravuje tzv. spravedlivou cenu
povinnch nabdek pevzet. Ustanoven l. 5 odst. 4
smrnice vymezuje tuto cenu zsadn jako cenu prmi-
ovou, tj. jako nejvy cenu, ji nabzejc nebo osoby jed-
najc s nm ve shod zaplatil za tyt cenn papry v ob-
dob o est a dvanct msc pedchzejcm nabdce.
Pesnou dlku rozhodnho obdob pro zjitn prmi-
ov ceny stanov v uvedenm intervalu nrodn prvo.
Nabudou-li tyt osoby cenn papry, kter jsou ped-
mtem nabdky, za vy cenu v prbhu zvaznosti na-
bdky, cena nabdky se odpovdajcm zpsobem zv.
lensk stty nicmn mohou pipustit, aby pslun
orgn dozoru upravil minimln cenu nabdky zjitnou
popsanm zpsobem s ohledem na konkrtn okolnosti
ppadu a pedem vymezen kritria (nap. byla-li cena
smluven mezi kupujcm a prodvajcm pedmtem
manipulace, byl-li kurz ovlivnn vjimenmi udlostmi,
je-li dn zjem na zchranu clov spolenosti atd.).Z hle-
diska eskho prva pin l. 5 odst. 4 smrnice pod-
statnou koncepn zmnu. Stvajc zpsob zjiovn
ceny povinn nabdky bude teba opustit odpadnou
sporn znaleck posudky, ale i problematick ven
prmry cen (viz 183c odst. 3 a 5 ObchZ). Smrnice
tak e nejasnost,kter v eskm prvu panuje v otzce,
zda se rozhodn doba pro ely zjitn prmiov ceny
pot zptn od okamiku vzniku povinnosti,nebo uve-
ejnn nabdky. Zdej doktrna i praxe upednostuje
vklad,podle nho je lhtu teba potat zptn od oka-
miku vzniku povinnosti. Smrnice zvolila druhou alter-
nativu, co m vhody, ale t skal.
Dleitou novinku, ji bude teba promtnout do tu-
zemsk pravy, pin smrnice v l. 10. Spolenostem,
jejich cenn papry jsou pijat k obchodovn na re-
gulovanch trzch v EU, se pedpokld uloen pravi-
deln informan povinnosti ohledn struktur jejich -
zen a sprvy (corporate governance), jako i dalch
skutenost, kter mohou mt vliv na prbh i spch
ppadn nabdky pevzet tkajc se akci tto spole-
nosti. Opaten vybouje z kontextu pravy nabdek
a spad do irho rmce transparence na kapitlovm
trhu. Po oputn vah o sjednocen materiln pravy
vol komunitrn prava alespo cestu pln transpa-
rence, kter umon kapitlovm trhm sehrt discipli-
nujc roli skrze ekonomick tlak na emitenty poptva-
jc na tomto trhu prostedky k financovn podnika-
telsk innosti. Detailn informace o struktue corporate
governance, jejich minimln rozsah vymezuje l. 10
odst. 1 smrnice, by mly tvoit soust vron zprvy
spolenosti (l.10 odst.2 smrnice).Statutrn orgn spo-
lenosti by krom toho na valn hromad, kter schva-
luje etn zvrku, ml bt povinen pednst vysvtlu-
jc zprvu k tmto strukturm. Soust zprvy budou
vedle daj o vnitn struktue clov spolenosti tak
nap.informace o vekerch smlouvch uzavench spo-
lenost, kter nabvaj i pozbvaj innosti, pop. je-
jich obsah se mn v dsledku zmny v ovldajc osob
pi nabdce pevzet [l. 10 odst. 1 psm. i) smrnice],
anebo o smlouvch o finann nhrad lenm orgn
nebo zamstnancm, skon-li vkon jejich funkce i za-
mstnn v dsledku nabdky [tzv. zlat padky viz
Vznamnou novinkou je dle povinnost vech len-
skch stt zakotvit do nrodnch prv nucen vkup ak-
ci od minoritnch akcion, a ji z iniciativy majorit-
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 185
AD NOTAM
nho akcione (l. 15 smrnice, squeeze-out), i mino-
ritnch akcion (l. 16 smrnice, sell-out).Tato prava
se nicmn uplatn jen ve spolenostech, na n dopad
smrnice, a pi splnn ady nronch podmnek. Prvo
na vkup nap. vznikne, pouze pokud majoritn akcion
nabyl (i uzavel smlouvy, kter umouj nabt) akcie
clov spolenosti,je opravuj k podlu ve vi nejmn
90 % na zkladnm kapitlu a na hlasovacch prvech, na
zklad neomezen a nepodmnn nabdky pevzet [l.
15 odst. 1 ve spojen s l. 15 odst. 2 psm. a) smrnice],
pop. pokud na zklad takov nabdky pevzet nabyl
(i uzavel smlouvy, kter umouj nabt) akcie clov
spolenosti, je opravuj k podlu ve vi nejmn 90
% na zkladnm kapitlu a na hlasovacch prvech zahr-
nutch do nabdky [l. 15 odst. 1 ve spojen s l. 15 odst.
2 psm. b) smrnice]. Podl na zkladnm kapitlu se po-
t pouze, je-li s nm spojen podl na hlasovacch pr-
vech. Jestlie tedy spolenost vydala prioritn akcie,
prahy podlu na zkladnm kapitlu pro naplnn uve-
dench podmnek se adekvtn sniuj. Sousted-li na-
vrhovatel uveden podly jinak, prvo na vkup akci ne-
vznikne, ledae lensk stt pravu dobrovoln vzthne
na ir okruh ppad. lensk stty krom toho budou
oprvnny zvit uveden procentn prh, nejve vak
na 95 %. Ustanoven l. 15 odst. 4 smrnice dle poa-
duje, aby bylo prvo uplatnno ve lht t msc od
ukonen zvaznosti nabdky, kter pedchzela jeho
vzniku. Cenu, za kterou majoritn akcion zbyl akcie
odkoup, upravuje l. 15 odst. 5 smrnice. Ustanoven
pouv jin termn ne u povinn nabdky pevzet (zde
tzv.fair price),jej ve se ovem a na vjimky bude sho-
dovat s cenou nabdky,resp.povinn nabdky,kter ped-
chzela uplatnn tohoto prva.
12. Nvrh trnct smrnice [ad r)]
Jako jednu z priorit v aknm plnu oznaila Evropsk
komise urychlen pijet trnct smrnice o pemstn
sdla spolenosti.Tato smrnice by se mla stt zkladem
prvn pravy primrn usazovac svobody pro ir
okruh nrodnch obchodnch spolenost. Pemstn
sdla by s sebou pinelo zmnu rozhodnho prva apli-
kovatelnho na spolenost (z tuzemsk spolenosti s ru-
enm omezenm by se v dsledku pemstn sdla stala
nap. anglick company limited), ani by ovem doch-
zelo ke zruen spolenosti a jej likvidaci na zem sttu,
ze kterho spolenost pemsuje sdlo. Kontinuita
prvn osobnosti spolenosti by zstala nedotena.Tm
by znan vzrostla mobilita existujcch spolenost na-
p vnitnm trhem a tak sout nrodnch prav spo-
lenost. vahy o obsahu a dosahu smrnice jsou nic-
mn na samm potku. Dne 26. nora 2004 zahjila
Evropsk komise teprve veejnou diskusi o budouc po-
dob smrnice. Vsledky diskuse ani pedbn ped-
stavy Evropsk komise o textu smrnice dosud nejsou
znmy.
13. Nvrh smrnice o nsledn informan povinnosti
[ad s)]
Smrnice o nsledn informan povinnosti,je by mla
nahradit mj.smrnici .2001/34/ES,spad spe do oblasti
komunitrn pravy kapitlovho trhu. Dopadne vlun
na akciov spolenosti, jejich akcie jsou pijat k ob-
slo 6/2004 185
chodovn na regulovanm trhu. Z hlediska prva spole-
nost m nicmn klov vznam ustanoven l. 13 n-
vrhu smrnice. Jeho clem je aktivizovat akcione kto-
vanch spolenost skrze usnadnn vkonu nkterch
jejich prv ve spolenosti. Spolenosti, kterch se bude
smrnice tkat, by mly bt povinny zaslat akcionm
spolu s pozvnkou na valnou hromadu tak nap. formu-
l pln moci pro zastupovn na tto valn hromad.
Krom toho nvrh pedpokld, e lensk stty budou
povinny pipustit, aby spolenosti ve stanovch upravily
monost elektronick komunikace s akcioni, nap.
v otzce svolvn valn hromady.Tebae jde dosud stle
jen o nvrh, text smrnice je prakticky finln. K pijet
smrnice schz jedin formln kon ze strany Rady ES,
kter bude uskutenn,jakmile bude znn smrnice pe-
loeno do vech ednch jazyk lenskch stt ES. Dle
oekvn by se tak mlo stt jet do konce roku 2004.
14. Nvrh smrnice o prvech akcion [ad u)]
Tak smrnice o prvech akcion, jej hlavn teze
pedloila Evropsk komise k diskusi dne 16. z 2004,
dopadne patrn pouze na akciov spolenosti,jejich ak-
cie jsou pijat k obchodovn na regulovanch trzch.
Nvrh klade zvltn draz na vkon prv akcion,jsou-
li akcie a prva k nim evidovny v systmech vcestup-
ov evidence,co se stv na zahraninch kapitlovch
trzch pravidlem, zejmna pokud jde o akcie zahrani-
nch investor. Nvrh navazuje na zprvu mezinrodn
expertn skupiny o problematice peshraninho vkonu
hlasovacho prva v akciov spolenosti svolan v lednu
2002 nizozemskm ministerstvem spravedlnosti pod ve-
denm prof. Wintera. Zvren zprva, kterou skupina
publikovala v z 2002, navrhla een ady problm,
je v souvislosti s tmto zpsobem evidence akci v ta-
kovch spolenostech vznikaj. Evropsk komise tato e-
en prakticky pejm a pedkld evropsk veejnosti
ke konzultaci. Vtina z nich vce i mn pedpokld
modernizac akciov pravy, zejmna poslen elektro-
nickch zpsob komunikace a vkonu akcionskch
prv. Zsluhou nvrhu se tak rovn v komunitrnm
prvu zan v irm mtku uvaovat o modernch in-
stitutech prva spolenost, jakm je nap. elektronick
(virtuln) valn hromada.
15. Doporuen z oblasti corporate governance [ad o)
a p)]
Doporuenmi o odpovdajcm reimu odmovn
len orgn a o poslen role neexekutivnch len or-
gn spolenosti, obma ze dne 6. jna 2004, hodl Ev-
ropsk komise pispt (prozatm nezvaznou, doporu-
ujc formou, je ovem zpravidla pedchz pozdj
reglementaci ve smrnici) k dlm zlepenm zen
a sprvy (corporate governance) akciovch spolenost,
jejich akcie jsou pijat k obchodovn na regulovanm
trhu ve Spoleenstv. Doporuen o odmovn len
orgn tchto spolenost smruje ponejvce k zajitn
transparence odmovn, a ji jde o politiku odmo-
vn a jeho sloky, i o transparenci konkrtnch stek
vyplcench jednotlivm lenm orgn. Dleitou sou-
st doporuen je prava mechanism akcionsk
kontroly nad politikou odmovn a nad jej realizac,
v n podstatnou roli hraje kadoron pedchoz souhlas
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 186

186 slo 6/2004 AD NOTAM

valn hromady (by pouze s poradnm hlasem). Dopo- sdruen nebo EHZS) je nejstar formou korporace,
ruen o roli neexekutivnch len orgn spolenosti kter byla upravena normami evropskho prva. Na-
smuje zejmna k zajitn dn korportn kontroly zen o nm (dle jen nazen o EHZS) nabylo innosti
nad innost ktovanch spolenost, zvlt pokud jde dne 1. ervence 1989. Na zem esk republiky je
o nezvislost vkonu tto kontroly na vkonnch slo- inn ode dne vstupu esk republiky do EU.
kch spolenosti. Formulace doporuen jsou nicmn Hlavnm elem sdruen je ulehovat a rozvjet hos-
dosti vgn a neurit, vyjma nkolika konkrtnch do- podskou innost jeho len a tm umoovat rst je-
poruen jako nap. doporuen, aby nedochzelo ke ku- jich hospodskch vsledk. Vymezenm elu, k n-
mulaci vkonu funkce pedsedy sprvn rady a vkon- mu me bt sdruen zaloeno,se sdruen odliuje od
nho editele v monistickm modelu zen a sprvy, obchodnch spolenost i od drustva v eskm prvnm
pop. aby se vkonn editel v dualistickm systmu - du.innost sdruen mus ulehovat nebo rozvjet hos-
zen a sprvy nsledn nestval pedsedou dozor rady. podskou innost jeho len, jako i zlepovat a zvyo-
Bude zajmav sledovat, nakolik se nkter z tchto do- vat vsledky tto innosti, souviset s hospodskou in-
poruen odraz v budoucch komunitrnch smrnicch nost jeho len a me bt ve vztahu k hospodsk
i nazench k zen a sprv akciovch spolenost. innosti jeho len jen pomocnou. Sdruen tedy exis-
tuje jen proto, aby spojenm innost, prostedk a v-
IV. Nadnrodn formy spolenost upraven kon jeho len poskytlo jeho lenm monost rozvjet
komunitrnm prvem (vyjma evropsk jejich innost a zvyovat zisk. Sdruen neme msto
spolenosti) len vykonvat jejich innost, avak souasn neme
mt pedmt innosti nezvisl na innosti jeho len.
Nrodnm formm spolenost postupn konkuruj innost sdruen mus mt vdy pomocn charakter
prvn formy, jejich prava pramen z komunitrnho vzhledem k hospodsk innosti jeho len, mus na ni
prva.Tyto nadnrodn formy existuj v nrodnch prv- bt navzna, avak neme ji nahrazovat.Tak nap. sdru-
nch dech paraleln k nrodnm, ani je jakkoliv mo- en, jeho leny budou advokti nebo daov poradci,
difikuj. Zakladatel maj monost volit mezi klasickou neme samo vykonvat advokacii nebo daov pora-
formou spolenosti a formou komunitrn, relativn uni- denstv, ale pouze pomocn innosti ve vztahu k tmto
fikovanou ve vech lenskch sttech. Jak ovem plyne innostem len sdruen,tedy nap.organizovat kolen,
z dalho vkladu, u vech dosud existujcch nadnrod- vyhledvat klienty apod. elem sdruen naopak nesm
nch forem spolenost dolo pouze k sten unifikaci bt dosahovat vlastnho zisku, nbr podporovat rst
reglementace. Znan vznam u tchto spolenost na- zisku len. Z toho nelze dovozovat, e by sdruen ne-
dle hraj subsidirn aplikovateln ustanoven nrod- smlo dosahovat zisku, nesm jej vak dosahovat pro
nho prva spolenost upravujc tu kterou nrodn sebe; zisk mus rozdlit mezi leny. Sdruen dle nesm
formu srovnatelnou s danm typem nadnrodn spole- vykonvat pmou ani nepmou vkonnou nebo kon-
nosti, a to ve sttu, ve kterm bude mt dan spolenost troln moc nad innost svch len nebo innost jinho
sdlo.Tak tuzemsk not tak bude pi osvdovn do- podnikatele, zejmna v oblasti personln, finann a in-
kument pi zakldn tchto nadnrodnch spolenost vestin (sdruen nesm tedy vykonvat innost jaksi
(je-li takov formln poadavek vbec pedepsn) se sd- zasteovac i holdingov spolenosti, neme bt ovl-
lem na naem zem zpravidla postupovat podle eskch dajc ani dc osobou ve smyslu 66a ObchZ).Tuto v-
procesnch i hmotnprvnch pedpis,by s dlmi mo- konnou a kontroln moc je teba odliovat od koordi-
difikacemi plynoucmi z toho i onoho nazen, kter nan innosti, protoe ta je nutn pro dosaen cle
dan typ spolenosti upravuje na komunitrn rovni. sdruen.Koordinan innost ve vztahu ke svm lenm
Spolenm rysem nadnrodnch spolenost v komuni- i jinm osobm EHZS vykonvat me.
trn prav je obligatorn nadnrodn prvek, je mus Nejvce EHZS bylo zatm zaloeno v oblasti slueb, ve-
bt naplnn pi jejich zakldn, ale i nkter vhody, douc msto zaujmaj prvn a daov poradenstv a au-
kter klasick spolenosti nepovaj. Jednou z nich je ditorsk innost, nsleduje obchod a prmysl. elem
nap.monost pemstn sdla z jedn jurisdikce do jin, sdruen bvaj nejastji sprvn oblast (spolen se-
tj. v podstat reinkorporace spolenosti v jinm ko- kretsk prce, provdn spolench schz, vmna
munitrnm prvnm du,ani je tm dotena prvn exi- zkuenost), spojovn prostedk (vybaven, personl,
stence spolenosti a jej kontinuita. Komunitrn prvo know-how), pomocn sluby pro leny (spolen vzd-
prozatm upravuje tyto formy spolenost: lvn,informace,porady,sprvn systm),koordinace ko-
evropsk hospodsk zjmov sdruen (nazen operan innosti astnk, vzkum a vvoj i sbrn
Rady EHS . 2137/1985), nkupy (sousteovn nkup pro astnky sdruen),
evropskou (akciovou) spolenost (nazen Rady ES podpora prodeje vrobk a slueb, obchod, marketing,
.2157/2001 a navazujc smrnice Rady .2001/86/ES, public relations,lobbying.Pesto je teba piznat,e sdru-
kterou se dopluje statut evropsk spolenosti s ohle- en velkho rozen nedoshlo.Zjem o jeho zakldn
dem na ast zamstnanc) a kulminoval potkem 90. let minulho stolet. Od konce
evropsk drustvo (nazen Rady ES .1435/2003 a na- 90. let kles. Nejvce sdruen je registrovno v Belgii
vazujc smrnice Rady . 2003/72/ES, kterou se dopl- sdl zde vtina orgn EU a tamj sdruen se zam-
uje statut evropskho drustva s ohledem na ast za- uj hlavn na lobbying. Vt poet sdruen vznikl ve
mstnanc). Francii, kde m tato forma kooperace hlub historick
tradice. Celkov bilance pesto nen pzniv. Podle sta-
1. Evropsk hospodsk zjmov sdruen tistik po 15 letech innosti nazen neexistuje v celm
Spoleenstv ani 1 500 EHZS. Dvod nzkho zjmu o za-
Evropsk hospodsk zjmov sdruen (dle jen kldn sdruen je spatovn jednak v pomrn rozshl
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 187

AD NOTAM slo 6/2004 187

povinnosti zveejovn daj o sdruen a jeho lenech, Sdruen se zakld smlouvou o sdruen a vznik
jednak v neomezenm a nepodmnnm ruen len dnem zpisu do rejstku,kter uril lensk stt,v nm
za zvazky sdruen.29 Podle jinch nzor jde nedosta- m mt sdruen sdlo. Nazen o EHZS je zaloeno na
tek zjmu na vrub omezenm elu a monho pedmtu principu smluvn volnosti, i pokud jde o vlastn obsah
innosti sdruen, omezen monosti podnikatel z te- smlouvy o sdruen, a vyaduje jen nezbytn podstatn
tch zem astnit se sdruen (leda jako jeho jednatel), sti, jako jsou
pop.potm pi zakldn sdruen a s tm spojenm n- a) nzev (firma) sdruen (firma mus obsahovat ozna-
kladm.30 Vzhledem k subsidirnmu vznamu sdruen en evropsk hospodsk zjmov sdruen nebo
nsleduje pouze vet zkladnch daj o tto nadn- zkratku EHZS),
rodn form. b) sdlo sdruen;Vbr sdla sdruen m pro leny z-
Sdruen me, le nemus bt prvnickou osobou.To sadn vznam, protoe jm se d, kter prvo bude
zvis na prvn prav toho kterho lenskho sttu. podprn aplikovateln na EHZS. Z nazen plynou
Sdruen je vak vdy monm astnkem hmotn- dv omezen: sdlo EHZS mus leet v lenskm stt
prvnch i procesnch vztah. Bez ohledu na to, kde m EU a me jm bt jen takov msto, kde se nachz
sdruen sdlo, nem neomezenou prvn subjektivitu. hlavn sprva sdruen (stedn veden) nebo lena
Na rozdl od obecn pravy prvnickch osob v oban- sdruen, kter je prvn jednotkou, anebo, jde-li o fy-
skm a obchodnm zkonku se ve vztahu ke sdruen zickou osobu, kde tato osoba vykonv svou hlavn
podle l. 20 odst. 2 nazen o EHZS pouila modifiko- innost, pokud zde sdruen tak skuten vyvj in-
van teorie ultra vires: jednn jednatele zavazuje sdru- nost,
en, i kdy nespad do pedmtu sdruen, ledae sdru- c) pedmt innosti sdruen,
en proke, e tet osoba vdla nebo s ohledem na d) oznaen lena sdruen; lensk stt me stanovit,
okolnosti mla vdt, e jednn vybouje z pedmtu e sdruen nesm mt vce ne 20 len a e nkter
sdruen. Sdruen se sdlem v esk republice je prv- skupiny spolenost nebo jinch prvnch subjekt
nickou osobou, a to ex lege podnikatelem podle 2 odst. 1 nebo fyzickch osob nesmj lenstv nabt, pop. jen
psm. a) ObchZ, nebo mus bt zapsno v obchodnm za stanovench podmnek. Prvn omezen se d pr-
rejstku a je obchodn spolenost podle 56 odst. 1 vem sdla sdruen, druh se posoud podle prva
ObchZ. Prvn povahou se sdruen nejvce bl veejn sttu, jemu podlh doten osoba, a
obchodn spolenosti,nebo lenov sdruen ru za z- e) doba trvn sdruen.
vazky sdruen celm svm majetkem a neomezen. Na Formln poadavky na smlouvu o sdruen jsou mi-
rozdl od veejn obchodn spolenosti je vak mon nimln. Pouze nepmo lze z nazen o EHZS dovodit,
pevdt lenstv ve sdruen a zastavovat jej,lenstv lze e smlouva o sdruen mus mt psemnou formu, pro-
dle ddit a pechz v rmci univerzln sukcese na prv- toe mus bt uloena v pslunm rejstku. Forma no-
nho nstupce. Jin je i struktura orgn sdruen. tskho zpisu ani edn oven podpisu se nicmn
Vnitn organizan struktura sdruen je flexibiln; nevyaduje. lensk stt neme klst dn dal poa-
upravuj ji pevn dispozitivn ustanoven.Sdruen vy- davky na smlouvu o sdruen, a to ani s odvodnnm,
tv dva povinn orgny: spolen jednajc leny a jed- e takov poadavky jsou v danm stt vyadovny pro
noho nebo vce jednatel. Jednatelem nemus bt spo- prvn jednotky srovnateln s EHZS.
lenk; dovol-li to prvo lenskho sttu, me bt lenem EHZS mohou bt jen fyzick a prvnick
jednatelem i osoba prvnick, je mus povit vkonem osoby, kter maj vztah k Evropsk unii vymezen na-
funkce jednatele jednu nebo vce fyzickch osob, kter zenm. Vzhledem k tomu, e elem sdruen mus bt
odpovdaj za kodu,jako by byly samy jednateli.Smlouva ulehovat a rozvjet hospodskou innost len sdru-
o sdruen me zdit nebo pedpokldat zzen i ji- en, me bt lenem sdruen jen osoba vykonvajc
nch orgn sdruen. Jejich psobnost pak mus vyme- hospodkou innost. Pojem hospodsk innost nevy-
zit smlouva o sdruen. Psobnost, kter je podle na- jaduje, e jde o innost vykonvanou za elem dosa-
zen o EHZS svena povinnm orgnm sdruen, en zisku (tedy innost podnikatelskou).Me jt i o in-
neme bt penesena na dobrovoln vytvoen orgny nost altruistickou. leny sdruen mimo fyzick osoby
sdruen. mohou bt spolenosti podle l. 48 SES a jin prvn jed-
Nazen o EHZS neobsahuje kogentn ustanoven notky veejnho nebo soukromho prva, byly-li zalo-
o tom, z jakch zdroj m bt financovno hospodaen. eny podle prva lenskho sttu Evropsk unie a maj-
Sdruen lze zaloit bez vytvoen vlastnho kapitlu. li sdlo (podle stanov nebo ze zkona) a hlavn sprvu na
V praxi je takto zaloeno zhruba 95 % sdruen. Je vak zem Evropsk unie, nebo maj-li hlavn sprvu (sku-
mon, e vlastn kapitl bude vytvoen pozdji len- ten sdlo) na zem Evropsk unie, pokud podle prva
skmi pspvky.lensk pspvek se nepmo upravuje lenskho sttu nemusej mt sdlo.Fyzick osoby se mo-
v l. 17 odst. 2 psm. e) nazen o EHZS v souvislosti se hou stt leny sdruen, jestlie na zem stt Evropsk
zmnou smlouvy o sdruen. Smlouva o sdruen me unie vykonvaj ivnostenskou, obchodnickou, emesl-
tedy zavzat astnky k poskytnut lenskho ps- nou i zemdlskou innost, provozuj svobodn povo-
pvku, avak nejde o povinnost astnk plynouc z na- ln nebo poskytuj jin sluby. U fyzickch osob mus
zen o EHZS. V praxi se nejastji objevuj tyto formy bt vdy splnna podmnka vkonu innosti na zem
financovn innosti sdruen ze strany astnk sdru- sttu Evropsk unie, nemus vak bt splnna podmnka
en:pravideln lensk pspvek lena,zpravidla ron, sttn pslunosti nebo bydlit na zem stt Evrop-
a platby za sluby poskytovan sdruenm pro leny.
Krom toho jsou mon i dal formy financovn, jako 29
Tamt, s. 361.
jsou pjmy ze slueb poskytovanch tetm osobm, 30
Schlter Die EWIV.Modellfall fr ein europisches Gesellschaftsrecht.
vry atd. EuZW, 2002, . 19.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 188

188 slo 6/2004 AD NOTAM

sk unie. Naopak u prvnch jednotek nen podmnkou astnky sdruen. Pemstn sdla sdruen je inn
jejich asti na sdruen vkon innosti na zem sttu okamikem, k nmu bude zapsno nov sdlo v rejst-
Evropsk unie. lenem EHZS neme bt jin EHZS, pe- ku pslunm podle novho sdla sdruen. Zpis no-
stoe spluje obecn poadavky na ast. vho sdla je vak mono provst a pot, co bude pro-
ast ve sdruen lze nejspe pirovnat k obchodnmu kzno, e byl zveejnn nvrh zmny sdla. Pi pe-
podlu na spolenosti s ruenm omezenm podle es- mstn sdla sdruen do esk republiky mus rejst-
kho prva, protoe ast ve sdruen lze smluvn pe- kov soud vyadovat dkaz o tom, e byl v pslunm
vdt (postupovat), a to i zsti, tedy i rozdlit mezi dv vstnku sttu dosavadnho sdla sdruen zveejnn n-
a vce osob, jako lze rozdlit obchodn podl. ast lze vrh zmny sdla a e rozhodnut o zmn sdla bylo pi-
dle zastavit i ddit. Prva a povinnosti len sdruen jato vemi leny, jinak nesm sdruen do obchodnho
vyplvaj pmo z nazen o EHZS, dal prva a povin- rejstku zapsat. Vmaz sdruen z rejstku, v nm je
nosti mohou bt zaloeny ve smlouv o sdruen. Na- sdruen zapsno podle bvalho sdla sdruen, je
zen o EHZS upravuje tyto monosti zmn len sdru- mon,a kdy bude prokzno,e sdruen bylo zapsno
en: v rejstku pslunm podle novho sdla sdruen. Pi
a) rozen potu len sdruen pijetm novho lena pemstn sdla z esk republiky mus rejstkov soud
nebo pevodem sti asti, vyadovat dkaz, e sdruen bylo zapsno do pslu-
b) snen potu len sdruen na zklad skutenost nho rejstku ve stt, do nho pemisuje sdlo, jinak
stanovench pmo v nazen o EHZS (vystoupen,vy- nesm vmaz sdruen z obchodnho rejstku povolit.
louen, spojen ast, smrt lena, pozbyt pedpo- Ode dne zveejnn novho zpisu sdruen me bt
klad pro lenstv) nebo skutenost, kter me ur- nov sdlo namtno tetm osobm za podmnek vyme-
it lensk stt v souladu s l. 28 odst. 1 pododstavec zench v 27 ObchZ.Tet osoby se vak mohou dovo-
2 nazen o EHZS (zruen lena, likvidace lena, pla- lvat starho sdla sdruen, dokud nebyl oznmen v-
tebn neschopnost lena, zastaven plateb lenem), maz zpisu sdruen v ednm vstnku pslunm
c) zmna v osob lena pevodem asti ve sdruen i podle starho sdla sdruen, ledae sdruen proke, e
v dsledku univerzln sukcese. tmto tetm osobm bylo nov sdlo sdruen znm.
Smlouva o sdruen nebo usnesen len me urit, Nazen o EHZS neupravuje zdaleka vechny otzky
e v dsledku zniku asti lena sdruen pokrauje v ne- tkajc se sdruen.V ad ppad odkazuje na nrodn
zmnn podob, e se mn a jak, pop. e se zruuje. prvo sttu,ve kterm m sdruen,pop.jeho len sdlo.
Podle nazen o EHZS me bt sdruen zrueno V esk republice byl k proveden nazen o EHZS pi-
usnesenm len, rozhodnutm soudu nebo pro platebn jat zkon . 360/2004 Sb. (dle jen zkon o EHZS).Ani
neschopnost i zastaven plateb,pokud tak stanov prvo ten ale neobsahuje vyerpvajc vet ustanoven sub-
sttu, v nm m sdruen sdlo. Podle l. 35 nazen sidirn aplikovatelnch na sdruen. Podle l. 2 odst. 1
o EHZS m zruen sdruen za nsledek jeho vstup do nazen o EHZS a 1 odst. 1 zkona o EHZS se na sdru-
likvidace. Z toho plyne, e nazen nepipout zruen en se sdlem v esk republice budou aplikovat tyto
sdruen s pechodem jmn na prvnho nstupce. Pr- prvn pedpisy:
bh likvidace a ukonen likvidace se d prvem sdla nazen o EHZS,
sdruen. Bez ohledu na prvo lenskho sttu nicmn zkon o EHZS,
zstv zachovna sdruen zpsobilost k prvnm ko- ustanoven obchodnho zkonku o obchodnm rejst-
nm v rozsahu l. 1 odst. 2 nazen o EHZS a do skon- ku a ustanoven obanskho soudnho du o zen
en likvidace. Po dobu likvidace pln povinnosti sdru- ve vcech obchodnho rejstku, nestanov-li nazen
en ve vztahu k rejstku sttu sdla a jeho ednmu o EHZS a zkon o EHZS jinak,
vstnku likvidtor (likvidtoi). V souasn dob by se nazen vldy . 503/2000 Sb., o Obchodnm vstnku,
na likvidaci sdruen v esk republice aplikovala usta- ve znn pozdjch pedpis, nestanov-li nazen
noven o likvidaci obchodnch spolenost v obchodnm o EHZS a zkon o EHZS jinak,
zkonku ( 7075b ObchZ) a likvidan zstatek by se ustanoven 31a a 194 odst. 7 ObchZ na poadavky
rozdloval mezi leny podle 92 ObchZ. a pedpoklady pro funkci jednatele, nestanov-li na-
Sdlo sdruen me bt peneseno do jinho msta zen o EHZS a zkon o EHZS jinak,
jen uvnit Evropsk unie. Pokud penesen sdla nem ustanoven 134, 135 odst. 1, 136, 194 odst. 2 vta
vliv na zmna subsidirn aplikovatelnho prva,posta prvn a pt a 194 odst.46 ObchZ na vkon funkce
splnit podmnky, kter pro zmnu sdla stanov smlouva jednatele sdruen, vetn odpovdnosti za zpsobe-
o sdruen.V praxi jde o penesen sdla uvnit jednoho nou kodu,
sttu. M-li mt penesen sdla sdruen za nsledek ustanoven 117a ObchZ na zstavn prvo k asti ve
zmnu subsidirn aplikovatelnho prva,mus bt zpra- sdruen, s vjimkou ustanoven, kter umouj z-
covn nvrh na zmnu sdla, uloen v pslunm rejst- stavnmu viteli vykonvat prva spolenka nebo na-
ku sttu sdla EHZS a zveejnn. V ppad penesen bt zastavenou ast v sdruen, a ustanoven o zpisu
sdla sdruen z esk republiky by musel bt nvrh na zstavnho prva do obchodnho rejstku,
zmnu sdla uloen ve sbrce listin rejstkovho soudu, ustanoven 88 odst. 1 psm. d) a e) ObchZ na znik
kter vede obchodn rejstk,v nm je sdruen zapsno, asti prvnick osoby ve sdruen z dvod zruen
zveejnn v Obchodnm vstnku. V tomto zveejnn prvnick osoby nebo z dvodu prohlen konkurzu
mus rejstkov soud uvst i daj o tom, kam m bt na majetek anebo z dvodu zamtnut nvrhu na pro-
sdlo sdruen pemstno. Usnesen len o pemstn hlen konkurzu na majetek lena sdruen pro ne-
sdla me bt pijato a po uplynut dvou msc po dostatek majetku,
zveejnn nvrhu zmny sdla ve stt dosavadnho sdla ustanoven 196a ObchZ na omezen podle l. 3 odst. 2
sdruen. Nvrh na zmnu sdla mus bt schvlen vemi psm. d) nazen o EHZS,
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 189
AD NOTAM
ustanoven obchodnho zkonku o veejn obchodn
spolenosti, nestanov-li zkon o EHZS jinak,
obecn ustanoven obchodnho zkonku o obchod-
nch spolenostech, nestanov-li zkon o EHZS jinak.
2. Evropsk drustvo
Evropsk drustvo pedstavuje nejmlad nadnrodn
formu podnikn, resp. vkonu innosti nap ES. Z-
kladem pravy evropskho drustva je nazen . ES
1435/2003 (dle jen nazen o SCE).Rovn ono ped-
pokld vydn nrodnch zkon k jeho proveden v ob-
lastech,na n vslovn odke (prozatm existuje pouze
nvrh vcnho zmru tohoto zkona), resp. subsidirn
aplikaci nrodn pravy, a sice drustevnho prva. Na-
zen o SCE dopluje smrnice,zabvajc se otzkami po-
dlu zamstnanc na zen evropskho drustva (dle
jen smrnice o SCE). Oba komunitrn pedpisy nab-
vaj innosti dne 18. srpna 2006.Vzhledem k tomu ob-
sahuj nsledujc odstavce pouze nstin klovch in-
formac tkajcch se drustva. Na rozdl od evropskho
hospodskho sdruen se u evropskho drustva ped-
pokld intenzivn zapojen not do procesu zakldn
evropskch drustev, resp. jejich pemsovn z zem
esk republiky.
Zpsoby zakldn evropskho drustva taxativn vy-
mezuje l. 2 nazen o SCE. Zkladn omezen spov
v nutnosti tzv. nadnrodnho prvku.
Evropsk drustvo lze zaloit
a) fz nrodnch drustev zaloench podle prva len-
skho sttu, jejich zapsan sdlo a hlavn sprva le
na zem Evropskch spoleenstv, pokud se alespo
dv z nich d prvem rznch lenskch stt,
b) transformac drustva zaloenho podle prva len-
skho sttu,kter m zapsan sdlo a registrovan sdlo
na zem Evropskch spoleenstv, jestlie m takov
drustvo alespo dva roky organizan sloku podniku
i dceinou spolenost,kter se d prvem jinho len-
skho sttu, nejmn pti fyzickmi osobami s bydli-
tm na zem alespo dvou rznch lenskch stt,
c) na zelen louce nejmn pti fyzickmi osobami
a spolenostmi ve smyslu l. 48 SES a dalmi prv-
nickmi osobami zaloenmi podle prva lenskho
sttu, kter maj bydlit na zem nebo se d pr-
vem alespo dvou rznch lenskch stt, nebo
d) na zelen louce nejmn dvma spolenostmi ve
smyslu l. 48 ES a dalmi prvnickmi osobami zalo-
enmi podle prva lenskho sttu, kter se d pr-
vem alespo dvou rznch lenskch stt.
Specifick je ppustn pedmt innosti evropskho
drustva.lnek 1 odst.3 nazen o SCE stanov,e hlavn
innost evropskho drustva mus spovat v uspokojo-
vn poteb len a/nebo v rozvoji jejich ekonomickch
i socilnch aktivit, zejmna prostednictvm uzavrn
smluv na dodvky zbo i slueb anebo vkon prac,
kter evropsk drustvo provd nebo zajiuje. Evrop-
sk drustvo me dle uspokojovat poteby svch len
podporou jejich asti na podnikatelskch innostech,
na jednom nebo vce evropskch i nrodnch dru-
stvech. Svou innost krom toho me evropsk dru-
stvo vykonvat tak prostednictvm dcein spole-
nosti. Pouze vyplv-li tak ze stanov, sm evropsk
drustvo nabzet sv sluby tak jinm osobm ne vlast-
nm lenm (l. 1 odst. 4 nazen o SCE).
slo 6/2004 189
Kapitlov struktura evropskho drustva se bl ak-
ciov spolenosti. Evropsk drustvo vytv zkladn ka-
pitl, vyjden v nrodn mn (evropsk drustva ze
stt, v nich dosud neplat euro nicmn mohou tak
vyut euro), kter je rozdlen do obchodnch podl
nmeck terminologie (akci anglick terminologie).
Nazen o SCE vslovn nestanov, zda mohou i naopak
nesmj bt podly vtleny do cennch papr, z dal
pravy nicmn plyne, e tomu tak zpravidla bude. Sta-
novy ur, kolik podl je teba upsat, aby se upisovatel
mohl stt lenem drustva (l. 4 odst. 7 nazen o SCE).
Ppustn jsou vklady penit i vcn,posledn uveden
ovem jen za podmnky, e jsou hospodsky miteln
a nespovaj v poskytovn pracovn innosti i slueb
(l.4 odst.2 nazen o SCE).Vcn vklady musej bt spla-
ceny v okamiku pisu (l.4 odst.5 nazen o SCE),u pe-
nitch posta 25 % jmenovit hodnoty, zbyl st je
splatn do pti let, ledae stanovy ur lhtu krat (l. 4
odst. 4 nazen o SCE). Stanovy evropskho drustva mo-
hou upravit emisi rznch druh podl (akci),vzjemn
odliench rozdlnmi prvy vzhledem k rozdlen hos-
podskho vsledku (l. 4 odst. 1 nazen o SCE).
Pevod podl (akci) evropskho drustva ve l-
nek 4 odst. 11 nazen o SCE na splnn podmnek uve-
dench ve stanovch drustva a dle na souhlas valn
hromady, pedstavenstva nebo sprvn rady drustva. Po-
dly lze zsadn pevdt na jin leny drustva anebo
tet osoby, kter se jimi stanou. inek pevodu vi ev-
ropskmu drustvu a dalm osobm nastane zpisem
zmny do seznamu len (l. 14 odst. 5 a 6 nazen
o SCE). Seznam vede evropsk drustvo s tm, e kad,
kdo osvd prvn zjem, m prvo do nj nahlet a zs-
kat z nj vpis za platu nepevyujc skuten nklady
na jeho pozen (l.14 odst.4 nazen o SCE).Ke vzniku
lenstv vyaduje l. 14 odst. 1 nazen o SCE souhlas
pedstavenstva nebo sprvn rady drustva. Proti nega-
tivnmu rozhodnut se me adatel odvolat k valn hro-
mad. Umon-li to prvo sttu, ve kterm bude mt ev-
ropsk drustvo sdlo, mohou se leny drustva stt tak
osoby, kter nepedpokldaj, e budou vyuvat pro-
dukty (zbo i sluby) drustva (l.14 odst. 1 nazen
o SCE). Ke vzniku lenstv tzv. investorskho (neuiva-
telskho) lena nazen o SCE nicmn vyaduje sou-
hlas valn hromady drustva, resp. jinho orgnu k tomu
oprvnnho na zklad stanov nebo rozhodnut valn
hromady. Vznik lenstv lze krom toho vzat na poa-
davek pisu urit stky zkladnho kapitlu i splnn
dalch podmnek vcch se k pedmtu innosti ev-
ropskho drustva (l. 14 odst. 2 nazen o SCE).
lenov evropskho drustva ru nejve do ve jimi
upsanho zkladnho kapitlu, ledae stanovy ur nco
jinho (l. 1 odst. 2 nazen o SCE). Patrn se tm rozum
ruen za dosud nesplacenou st upsanho vkladu. Sta-
novy nicmn mohou ruen len upravit jinak,a to i ve
prospch neomezenho ruen celm majetkem za z-
vazky evropskho drustva. Pot se tedy se dvma z-
kladnmi modely evropskho drustva evropskm
drustvem, za jeho zvazky lenov neru, resp. jen do
ve nesplacenho podlu na zkladnm kapitlu (tzv.ev-
ropsk drustvo s ruenm omezenm, v jeho firm
mus bt uvdn povinn dodatek s ruenm omeze-
nm l. 1 odst. 2 nazen o SCE), evropskm dru-
stvem bez takovho dodatku, za jeho zvazky lenov
automaticky ru.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 190
190 slo 6/2004
Hlavn specifikum evropskho drustva spov ve va-
riabilit jeho zkladnho kapitlu (l. 1 odst. 2 nazen
o SCE). Minimln ve zapisovanho zkladnho kapi-
tlu in 30 tis. euro (l. 3 odst. 2 nazen o SCE), jeho
aktuln ve nicmn odpovd soutu jmenovitch stanovy evropskho drustva upravit konn tzv. sekto-
hodnot vech vydanch podl v obhu. Evropsk dru-
stvo je oprvnno kdykoliv vydvat dal podly, ani je
k tomu teba sloit procedury zvyovn zkladnho ka-
pitlu,ale t zptn odkupovat vlastn podly (l.3 odst.
5 nazen o SCE) s tm, e v okamiku odkupu dochz
k jejich zniku, podly tedy nezstvaj v majetku dru-
stva. Zptn odkup vlastnch podl je nicmn p-
pustn pouze do ve upraven ve stanovch, kter ne-
sm bt ni ne stka minimlnho zapisovanho
zkladnho kapitlu.Kdyby mlo dojt k poklesu pod tuto
vi, pozastav drustvo zptn odkupy podl, resp. je-
jich vyplcen, jestlie k odkupu ji dolo (l. 3 odst. 4
nazen o SCE). Zmny v aktuln vi zkladnho kapi-
tlu v dsledku uvedench skutenost nevyaduj
zmnu stanov nebo nov zpis do obchodnho rejstku
(l. 3 odst. 5 nazen o SCE). Jen jednou ron, pi schva-
lovn ron etn zvrky,valn hromada zafixuje sumu
zkladnho kapitlu k poslednmu dni hospodskho
roku a jej rozdl oproti tmu dni pedchozho obdob
(l. 4 odst. 8 nazen o SCE).Valn hromada krom toho
me na nvrh dicch orgn (pedstavenstva i JUDr. Ladislav Luke*
sprvn rady) rozhodnout,e zkladn kapitl zv z vlast-
nch zdroj kapitalizac rezerv urench jinak k rozd-
len mezi leny drustva. V rozsahu zven vyd dru-
stvo nov akcie stvajcm lenm,a to v pomru,v jakm
se podlej na dosavadn stce zkladnho kapitlu
(l. 4 odst. 8 nazen o SCE).
V otzkch struktury sprvy a zen evropskho dru-
stva (corporate governance) se zeteln projevuje jeho
koncepn blzkost evropsk (akciov) spolenosti. Ev-
ropsk drustvo bude mon organizovat jako dualis-
tick, na ele s pedstavenstvem a dozor radou (srov.
l. 37-41 nazen o SCE), s tm e leny pedstavenstva
jmenuje a odvolv dozor rada, ledae lensk stty
sv i tuto psobnost valn hromad za stejnch pod-
mnek jako v nrodnch drustvech. Monistick evrop-
sk drustvo (l.42 a 44 nazen o SE) bude dit sprvn a katastrlnho zem, vymezench jejich hranicemi
rada kombinujc psobnost k obchodnmu veden i jeho
kontrole. lensk stty, kter v oblasti drustevnictv ne-
znaj nkter z uvedench model, jsou povinny jej za-
kotvit ve svm prvnm du specificky pro evropsk
drustvo (l. 37 odst. 5, resp. 42 odst. 4 nazen o SCE).
Ustanoven l. 52-63 nazen o SCE upravuj otzky t-
kajc se valn hromady.V souladu s obvyklmi principy
drustevnho prva nle kadmu lenovi drustva z- brazovac roviny v plonch metrickch jednotkch,
sadn jeden hlas bez ohledu na to, jak velk je jeho po-
dl na zkladnm kapitlu drustva (lensk demokracie
one man, one vote, l. 59 odst. 1 nazen o SCE). Za
podmnek stanovench v l. 59 odst. 2 a 3 nazen o SCE
mohou nicmn stanovy upravit odchylky od tohoto pra-
vidla, nap. e podl lena na hlasovacch prvech zvis
na tom, do jak mry se podl na innosti drustva. Po-
dl takovho lena na hlasovacch prvech nicmn ne-
sm pekroit 30 %, resp. pt hlas. Podl tzv. investor-
skch len na hlasovacch prvech v drustvu stanov
nrodn drustevn prvo tak, aby v souhrnu nepekro-
il tvrtinu vech hlasovacch prv. Za zmnku stoj tak
ustanoven l. 58 odst. 4 nazen o SCE, podle nho mo-
hou stanovy pipustit korespondenn nebo elektro-
AD NOTAM
nick hlasovn na valn hromad drustva, uprav-li po-
drobn postup,jakm mohou lenov drustva hlasovac
prvo tmto zpsobem vykonat.Zajmav monost plyne
z ustanoven l. 63 nazen o SCE, podle nho mohou
rlnch nebo seknch valnch hromad,vyvj-li evropsk
drustvo nkolik rozdlnch aktivit, skld-li se z vce te-
ritorilnch jednotek,vce organizanch sloek podniku
anebo m-li vce ne 500 len. Dl valn hromady po-
tom zvol sv delegty, kte budou nejdle po dobu 4 let
plnit funkci valn hromady evropskho drustva.
Dokonen (vklad o evropsk spolenosti)
v ptm sle
Diskuse
vaha o vznamu poznmky
v sti D listu vlastnictv, e par-
cela GP je geometricky a polo-
hov neurena
vodem je nutn si uvdomit, co je to pozemek. Z-
kon slo 344/1992 Sb., o katastru nemovitost esk re-
publiky (katastrln zkon), ve znn pozdjch ped-
pis, v ustanoven 27 pod psmenem a) definuje
pozemek jako st zemskho povrchu oddlenou od
sousednch st hranic ze mn sprvn jednotky
nebo hranic vlastnickou, hranic drby, hranic druh
pozemk, pop. rozhranm zpsobu vyuit pozemk.
Dle pod psmeny b), e), f), g) a h) ji citovanho usta-
noven uvedenho zkona je uvedeno,e parcelou je po-
zemek, kter je geometricky a polohov uren, zobra-
zen v katastrln map a oznaen parcelnm slem.
Geometrickm urenm nemovitosti a katastrlnho
zem se rozum uren tvaru a rozmru nemovitosti
v zobrazovac rovin. Polohovm urenm nemovitosti
a katastrlnho zem je uren jejich polohy ve vztahu
k ostatnm nemovitostem a katastrlnm zemm. Ka-
tastrlnm zemm je technick jednotka, kterou tvo
mstopisn uzaven a v katastru spolen evidovan
soubor nemovitost. Konen vmrou se rozum vy-
jden plonho obsahu prmtu pozemku do zo-
velikost vmry vyplv z geometrickho uren a za-
okrouhluje se na cel tveren metry.
Ke shora uvedenm skutenostem je vak teba po-
dotknout, e se tkaj parcel katastru nemovitost, tedy
takovch, kter jsou zobrazeny v katastrln map. Ob-
sahem katastru nemovitost podle 29 odst. 3 katast-
rlnho zkona vak jsou i zemdlsk a lesn pozemky,
jejich hranice v ternu neexistuj a jsou sloueny do
vtch pdnch celk. Tyto pozemky se eviduj do doby
jejich zobrazen v katastrln map, nejpozdji vak
* Autor je zamstnancem Katastrlnho adu pro Jihomoravsk kraj,Ka-
tastrlnho pracovit Znojmo.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 191

AD NOTAM slo 6/2004 191

do doby ukonen pozemkovch prav podle zvlt- evidenci,pvod dve Grafick pdl nyn Pdlov pln
nho pedpisu (zkona . 139/2002 Sb., o pozemko- nebo jin podklad.Oznaen pozemk zkratkou PO a n-
vch pravch) zjednoduenm zpsobem s vyuitm slednm slem a ppadn t i malm psmenem abe-
bvalho pozemkovho katastru, pozemkovch knih cedy, vychzejc z grafickho pehledu parcel zjedno-
a navazujcch opert pdlovho a scelovacho - duen evidence a z grafickho pdlovho plnu, bylo
zen. daje zjednoduen evidence se povauj za sou- nahrazeno klasickmi arabskmi sly nap. 5000, kter
st katastrlnho opertu. Zjednoduen evidence nkdy maj podobu zlomku. Souasn je nutno pedem
nen proto tot co evidence katastru nemovitost. Ve ci, e se nejedn se o klasick parceln slo jako je
zjednoduen evidenci najdeme pozemky trojho p- tomu u parcely katastru nemovitost. Pokud je tento
vodu, jednak pvodem evidence nemovitost, jednak p- pozemek oznaen slem 5402/1 nebo slem 5402/1,
vodem Pozemkov katastr a jednak pvodem Pdlov pak v ppad arabsk jedniky nebo arabsk dvojky ve
pln nebo jin podklad (dve Grafick pdl).Tyto po- jmenovateli i lpe eeno v podlomen kmenovho sla
zemky oznaen v katastru nemovitost nyn parcelnm 5402 nejde o podlomen kmenovho sla parcely jako
slem jsou jako celek geometricky a polohov ureny tomu je u parcel katastru nemovitost, ale jde o rozlio-
vzhledem k bvalmu pozemkovmu katastru, grafic- vac index pro potaov (digitln) evidovn.
kmu pdlovmu plnu a z nj vychzejcho grafic- V nvaznosti na tuto skutenost pak je teba zdraznit,
kho pehledu parcel zjednoduen evidence a evidence e evidence nemovitost byla pvodn budovna na evi-
nemovitost. denci uvacch vztah v souladu s historicky uplatova-
Pdlov zen podle dekret prezidenta Benee nm principem, e pda pat tm, kdo na n pracuj,
nap. dekrety . 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychlenm nikoliv na principu vlastnickm a na principu sledovn
rozdlen majetku Nmc, Maar, jako i zrdc a ne- stavu zemdlskho pdnho fondu co do vmry pro
ptel eskho a slovenskho nroda, a . 28/1945 Sb., poteby nrodnho hospodstv z hlediska bytku ze-
o osdlen zemdlsk pdy Nmc, Maar a jinch ne- mdlsk pdy i sledovn jejho vyuit apod.V tto sou-
ptel sttu eskmi slovenskmi a jinmi slovanskmi vislosti je nutno dle uvst, e pedmtem evidence po-
zemdlci, je zachyceno v grafickch pdlovch pl- zemk v uvn socialistickch organizac byly i sti
nech a zstalo knihovn neukoneno. Zvltnost pd- projeknch oddlen, tedy skuten sti pozemku
lovch zen je oznaovn pdlovch pozemk sly zemskho povrchu oznaen jako PO. V rmci polo-
projeknho oddlen tedy ve zkratce PO, nap. PO 24 hov a geometricky urenho pozemku oznaenho jako
i.Takto oznaen pozemky, evidovan ped rokem 1990 pvodn projekn oddlen vak jejich sti ji polohov
v sti D listu vlastnictv jako pozemky v uvn socia- a geometricky polohov ureny nebyly. Je teba si uv-
listick organizace,se v dob platnosti zkona .22/1964 domit, e dost dobe nen mon neevidovat takov sti
Sb., o evidenci nemovitost, evidovaly jen s oznaenm pozemk, nebo jde o st nemovit vci v podob sti
Projeknho oddlen a pouze s vmrou a jen velmi pi- zemskho povrchu pdy, ili jinmi slovy eeno nelze
blinou bez uveden druhu pozemku (kultury). Bylo to takovou st pozemku z evidence katastru nemovitost
dno charakterem tehdejho spoleenskho zzen, jednodue vypustit,nebo k tomu nen prvn dvod.Jed-
kter po proveden zkon .142/1947 Sb.,o revizi prvn nalo by se o postup, kter by byl v rozporu s ust. 29
pozemkov reformy, . 46/1948 Sb., o nov pozemkov odst. 2 a 3 katastrlnho zkona.
reform a . 47/1948 Sb., o nkterch technicko-hos- Nyn je teba si uvdomit zsadn vc, e jinak k na-
podskch pravch pozemk (scelovac zkon), po- kldn s nemovitostmi, v tomto ppad s pozemky
tlaovalo individuln a zvlt pak soukrom vlastnictv a s jejich takovmi stmi, pistupuje katastrln ad,
k pd, kter bylo svm zpsobem zespoleentno jde-li o ddictv, a jinak, jde-li o pevod vlastnictv na
na zklad institutu drustevnho uvn pozemk. Jed- zklad smlouvy. Ddictv se podle 460 obanskho
nak v ppad osob nmeck nrodnosti a neptel zkonku nabv smrt zstavitele. Dvodem nabyt
a zrdc eskho nroda byla provedena konfiskace ne- vlastnictv je tedy prvn skutenost v podob udlosti,
movitho majetku vetn pdy, kter pak nsledn byla a to smrti fyzick osoby. Nejde v danm ppad o d-
pidlena do vlastnictv eskch, slovenskch a jinch vod nabyt na zklad smlouvy jakoto dvoustrannho
slovanskch zemdlc, jednak st konfiskovanch po- prvnho konu, obsahujcho projevy vle kadho, ne-
zemk si stt ponechal ve vlastnictv. Na tchto pozem- jmn ze dvou astnk. Z tchto skutenost pak vy-
cch pak hospodaily sttn statky a na pozemcch ve chz zkon o zpisech vlastnickch a jinch vcnch
vlastnictv fyzickch osob, kter ji jevilo jen formln prv k nemovitostem . 265/1992 Sb., kdy rozliuje dva
znaky takzvanho holho vlastnictv, hospodaila Jed- druhy zpis vlastnickho prva, a to v ppad ddictv,
notn zemdlsk drustva. Nutno si uvdomit, e stt o kterm se vede zen ped soudem a listinou pro z-
ji v roce 1947 vdl, e stav evidence vlastnickch pis vlastnickho prva do katastru nemovitost je usne-
vztah k pd navozen dekrety je neudriteln. Proto sen soudu o schvlen ddick dohody nebo o projed-
byl vydn zkon . 90/1947 Sb., o zaveden knihovnho nn ddictv, tedy rozhodnut sttnho orgnu, kter se
podku ohledn konfiskovanho majetku, kter v d- zapisuje dle 7 a nsl. citovanho zkona zznamem.
sledku spoleenskch zmn po roce 1948 nebyl nikdy Zznam je druh zpisu, o kterm se nevede speciln
realizovn a stav evidence pozemk scelench ve vt- sprvn zen podle citovanho zkona. Naproti tomu
ch pdnch celcch byl evidovn tak, e scelovac - u nabyt vlastnictv na zklad smlouvy o pevodu vlast-
zen nebylo nikdy knihovn ukoneno.V takovm stavu nictv k pozemku se vede zen.Toto zen se zahajuje
pak pevzaly katastrln ady evidenci pdy scelen ve na zklad nvrhu na vklad vlastnickho prva. Jak ji
vtch pdnch celcch. Po roce 1993 postupn dolo bylo uvedeno ve, jde svm zpsobem o speciln
k digitalizaci souboru popisnch informac katastru ne- sprvn zen, kter zpravidla kon vkladem, co je
movitost, kter se dotkla i pozemk ve zjednoduen druh druh zpisu vlastnickho prva jako jednoho z n-
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 192
192 slo 6/2004
kolika zkonem upravench vcnch prv. Z toho plyne,
e v ppad nabyt vlastnictv ddictvm se mluv o pe-
chodu,zatmco v ppad nabyt vlastnictv na zklad
smlouvy se mluv o pevodu.V ppad pechodu vlast-
nictv pak nejde ze strany nabyvatel prva vzhledem
k ve uvedenm skutenostem o nakldn s pozem-
kem jako s vc a prvn skutenost zakldajc vznik
vlastnictv v podob udlosti vede ke zmn daj ka-
tastru jen v osob vlastnka. Nic vce a nic mn. Nap-
roti tomu v ppad zahjen zen o povolen vkladu
vlastnickho prva probh na zklad nvrhu zen,
kter je zvltnm druhem sprvnho zen (viz 3 odst. 2
zkona . 265/1992 Sb., o zpisech vlastnickch a jinch
vcnch prv k nemovitostem), kde astnci mohou
vsledek tohoto zen svmi projevy vle hmotn-
prvnmi kony jako volnmi akty ovlivnit. Tu se r-
suje odpov na otzku, pro katastrln ad v ppad
zpisu ddictv zznamem zpis vlastnictv v ppad exi-
stujcho daje v sti D listu vlastnictv, e parcela nen
geometricky a polohov urena, provede. V ppad
vkladu vak nikoliv. K tomu se pak dle uvd.
V danm ppad za vc v prvnm slova smyslu lze
povaovat hmotn pedmt a ovladatelnou prodn slu
slouc potebm lid.Tud pozemek, jakoto st zem-
skho povrchu, oddlen od sousednch st hranic, je
hmotnou vc a obansk zkonk v 119 odst. 2 jej za
vc, a to nemovitou, povauje. Pozemek proto neme
existovat jako samostatn vc v podob sti njakho
pozemku, kter nen ohraniena hranicemi v katast-
rlnm opertu v tomto ppad grafickm pehledu
parcel zjednoduen evidence a jeho obvod nelze
s pouitm katastrlnho opertu vytyit, a tm jej nelze
uinit ovladatelnm a zrove nakldn schopnm,
kdy se nev, kde tato st le nebo tak zan
a kon. Parcela jako vc v prvnm smyslu slova vznik
z sti pozemku zsadn na zklad geometrickho
plnu oddlenm tto sti pozemku od ji existujcho
pozemku v podob parcely oznaen parcelnm slem,
a dislokovanm v uritm katastrlnm zem. Tm je
dno jej geometrick a polohov uren. st pozemku,
zvan nkdy t dl je geometrickm plnem urena co
do svho tvaru,rozmru a polohy a oznaena novm v ka-
tastru nemovitost,dosud nezapsanm parcel nm slem.
Tmto technickm zemmickm postupem, jeho v-
sledkem je geometrick pln, potvrzen katastrlnm
adem ohledn souhlasu s oslovnm parcel, ped tm
vak oven edn oprvnnm zemmickm ine-
nrem, e svmi nleitostmi a pesnost odpovd prv-
nm pedpism, vznik z sti pozemku parcela jako
pozemek a zrove vc v prvnm slova smyslu a zro-
ve je zpsobil k nakldn s tmto pozemkem jako
s vc. V danm ppad st pozemku, pvodn evi-
dovan a zrove oznaen jako st PO (projeknho
oddlen) nen vc, kdy jde o st zemskho povrchu
ble i lpe eeno pesnji neidentifikovatelnou
v rmci projeknho oddlen, kdy tato st vci, vci
existujc jako projekn oddlen, dan jen piblinou
vmrou, nem svou polohu v rmci projeknho od-
dlen. Nev se, kde tato st pozemku le, zda na se-
veru, na jihu, na zpad nebo vchod.
Logickm vystnm a potvrzenm sprvnosti shora
uvedench skutenost je zvr, e pevdt lze jen po-
zemky geometricky a polohov uren, zobrazen v ka-
tastru a oznaen parcelnm slem. Takov prvn n-
AD NOTAM
zor vyslovil Nejvy soud ve svch rozsudcch sp. zn. 3
Cdon 279/96 ze dne 27. 3. 1997 a 3 Cdon 1231/1996 ze
dne 26. 2. 1997. Z toho plyne t zvr, pro vlastnictv
k takovmu pozemku vznikl ddictvm se zznamem za-
pe a v ppad pevodu vkladem nikoliv.Proto nvrh na
vklad vlastnickho prva dle smlouvy o pevodu vlast-
nictv k pozemku,parcele GP polohov a geometricky ne-
uren, bude zamtnut z dvodu, e astnci nejsou
oprvnni nakldat s pedmtem prvnho konu,
a nebo jsou ve smluvn volnosti omezeni rozhodnutm
soudu rozsudky Nejvyho soudu 5 odst. 1 psm. e)
a psm. f) zkona . 265/1992 Sb., o zpisech vlastnic-
kch a jinch vcnch prv k nemovitostem.
Proto,jde-li o pozemek pvod Pdlov pln nebo Jin
podklad, u nho je v katastru nemovitost na listu vlast-
nictv v sti D poznmka, e parcela GP nap. slo
5402/1 nen geometricky a polohov urena, znamen
to, e je teba nejdve uinit nsledujc:
1. Na dan problm pamatuje zkon . 139/2002 Sb.,
o pozemkovch pravch,kdy se jimi ve veejnm z-
jmu uspodvaj pozemky, sceluj se, dl a zabezpe-
uje se jimi pstupnost a vyuit pozemk a vyrovnn
jejich hranic tak, aby se vytvoily podmnky pro raci-
onln hospodaen vlastnk pdy. V tchto souvis-
lostech se k nim uspodvaj vlastnick prva a s nimi
souvisejc vcn bemena.Tento zkon pak na ve
uveden problm s parcelou geometricky a polohov
neurenou pamatuje jednoduchou pozemkovou pra-
vou, anebo upesnnm nebo rekonstrukc pdlu.
Proto je douc se obrtit s nvrhem na proveden
jednoduch pozemkov pravy nebo rekonstrukce
a upesnn pdlu na Pozemkov ad.
2. astnci si t mohou sami nechat vyhotovit geome-
trick pln, dle kterho bude urena poloha jednotli-
vch st bvalho projeknho oddlen coby po-
zemku pvodem Pdlov pln nebo jin podklad
s tm, e ve spoluprci s geodetem se dohodnou, kde
a jakou z pvodn dvou st pozemku kad sm chce
uvat a vlastnit, kterou geodet geometricky a polo-
hov ur, ozna parcelnm slem jako parcelu ka-
tastru nemovitost.Na zklad daj vyplvajcch z ge-
ometrickho plnu si pak doten vlastnci vyhotov
souhlasn prohlen podle 36 odst. 5 psm. a) vy-
hlky . 190/1996 Sb., kterou se provd zkony
. 265/1992 Sb. a . 344/1992 Sb., kter spolu s geo-
metrickm plnem bude tvoit listinu,na zklad kter
katastrln ad zznamem dle 7 zkona . 265/1992
Sb. zape vlastnick prva k bvalm stem projek-
nho oddlen, ze kterch geometrickm plnem byly
vytvoeny dv nov vznikl parcely katastru nemovi-
tost, kter jsou ji geometricky a polohov ureny.
Ze ivota krajskch komor
Notsk komora
pro hlavn msto Prahu
JUDr. Vclav Kouba*
Ven teni,
dovoluji si Vm prezentovat Notskou
komoru pro hl. m. Prahu, kter psob v obvodu Mstsk-
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 193
AD NOTAM
ho soudu v Praze, kde je zzeno edest est notskch
ad. Sdlem vech not v obvodu je Praha. Obsaze-
nch notskch ad je edest tyi, a to tyicet chozm pololet sepsali mn ne sto notskch zpis.
dvma notkami a dvaceti dvma noti. Na obsazen
dvou nov zzench notskch ad jsou vypsny a pineslo zven potu sepsanch notskch zpis
konkurzy.
Od roku 1993 se uvolnilo sedm notskch ad, dva
mrtm, ostatn odvolnm note ministrem spravedl-
nosti na dost note.
V pracovnm pomru u not je padest sedm no-
tskch koncipientek, trnct notskch koncipient,
dvacet ti notskch kandidtek a jeden notsk kan-
didt. Jedenct notskch kandidt je ustanoveno st-
lmi zstupci note.
est notskch kandidt, kte byli zapsni v se-
znamu not Notsk komory pro hl. m. Prahu usplo
v konkurzu na notsk ad a stali se noti. Dva z nich
v obvodu Mstskho soudu v Praze,ostatn v jinch soud-
nch krajch.
Kvalifikan zkouky notskch pracovnk probhaj setkn not a akc podanch mezinrodn komis
od roku 1993 dvakrt ron, na jae a na podzim. Cel-
kem spn sloilo kvalifikan zkouku sedmdest
sedm pracovnk note.
Prezdium notsk komory je sedmilenn a od roku
2002 pracuje ve sloen: JUDr.Vclav Kouba prezident,
JUDr.Jan Hofmann viceprezident a lenov: JUDr.Ji
Svoboda, JUDr. Karel Wawerka, JUDr. Olga Kemenov,
JUDr. Milue Peterkov, JUDr. Tom Oulk. Revizn ko-
mise je tlenn,jej pedsedkyn je JUDr.Vra Sblkov.
Prezdium Notsk komory pro hl. m. Prahu zdilo
jako poradn orgn Koordinan-prvn komisi, jejm
pedsedou je Mgr. Erik Mrzena. Tato komise pipravuje
podklady k zodpovzen dotaz not, notskch kan-
didt a notskch koncipient, shromauje podklady
a dotazy pro vzdlvac semine i panelov diskuse,
pipravuje podklady pro nvrhy na novelizaci prvnch
pedpis.
Noti v obvodu psobnosti Notsk komory pro hl.
m. Prahu se podlej i na prci komis Notsk komory
R JUDr. Ji Svoboda je pedsedou mezinrodn ko-
mise,JUDr.Bohdan Hallada je lenem legislativn komise,
JUDr. Karel Wawerka a JUDr.Vra Sblkov jsou leny le-
gislativnprvn komise, JUDr. Ale Bezina je lenem
krn komise a JUDr.Vclav Kouba je lenem komise do-
hledu. Noti JUDr. Karel Wawerka, JUDr. Ondej Holub,
Mgr.Erik Mrzena a JUDr.Vclav Kouba jsou leny redakn
rady asopisu Ad Notam.
Pro zven kvality vkonu notsk innosti prez-
dium Notsk komory pro hl. m. Prahu organizuje pro
note, notsk kandidty a notsk koncipienty aktu-
ln podle reln poteby vzdlvac akce, a to jak n-
kolikadenn semine, tak i tematick panelov diskuse.
Tchto akc se jako kolitel zastnily vznamn prv-
nick osobnosti,soudci vech instanc,odbornci z praxe
kolegov noti, pedagogov prvnickch fakult, pra-
covnci ministerstev, katastrlnch ad, advokti a exe-
kutor.
Zven kvality a dostupnosti poskytovanch not-
skch slueb v hlavnm mst Praze se prezdium Not-
sk komory pro hl. m. Prahu pokusilo zajistit pijetm
usnesen z roku 2002, podle nho v ppad, e not
pro peten a nebo nazen jin vci na poadovan ter-
mn neme vyhovt adateli o notskou slubu,odke
adatele konu na tajemnici notsk komory, kter zaji-
slo 6/2004 193
st poskytnut notsk sluby,a to pedevm mezi mn
vytenmi noti,za kter se povauj noti,kte v ped-
Toto usnesen je v praxi realizovno ji vce ne dva roky
mn vytenmi noti a vyhovn oprvnnm do-
stem o rychl poskytnut notsk sluby, zejmna
u kon na mst samm,jejich asov nronost je kom-
plikovan neustle se zhorujc dopravn situac v Praze.
Notsk komora pro hl.m.Prahu vykonv t dohled
na innost not provdnm dnch a mimodnch
kontrol. Jako spch v dslednosti provdnch kontrol
v minulosti vidm, e za posledn dva roky nebyl podn
proti dnmu noti v obvodu psobnosti Mstskho
soudu v Praze krn nvrh, byly zjitny pouze drobn
nedostatky v innosti not, kter byly eeny vtkou
nebo nslednou kontrolou.
Nkte noti v obvodu psobnosti Notsk komory
pro hl. m. Prahu se pravideln zastuj mezinrodnch
Notsk komory R,na jae 2004 se uskutenila setkn
se zstupci Vy rady francouzskho notstv a nvtva
uitel a student prvnick fakulty Katolick univerzity
v Lovani.
* Autor je prezidentem Notsk komory pro hl. m. Prahu.
Ze zahrani
Zasedn UINL, Mxico City
16.19. 10. 2004
JUDr. Martin Foukal*
Podle stanov Mezinrodn unie latinskho notstv
(UINL) je nejvym orgnem mezinrodn kongres,
kter vdy pedstavuje skuten meznk v ivot UINL.
Kon se vdy jednou za ti roky,bilancuje minul obdob,
vol nov zstupce do svho veden a stanovuje politiku
UINL na dal tlet obdob.V souvislosti s konnm kon-
gresu je zvykem, e se ped jeho zahjenm schzej
vechny jeho statutrn orgny a komise.
I. Zasedn Stl rady UINL 16. a 19. 10. 2004
Stl rada UINL je vrcholnm vkonnm orgnem,
kter se skld celkem ze 146 len, co je podle stanov
UINL dvojnsobek potu lenskch notstv UINL (73)
a schz se dvakrt do roka v nkter z lenskch zem.
V tomto orgnu psob cel ada vznamnch a uznva-
nch osobnost svtovho notstv, jednotliv lenov
jsou do tto funkce navrhovni svmi nrodnmi not-
skmi komorami a schvalovni na kongresech UINL. Jed-
nn Stl rady pedchzelo zasedn Vkonn rady (23
len), kter vdy slou k pprav a pedbnmu pro-
jednn bod programu Stl rady.
Stl rada se v Mxico City v hotelu Intercontinental
Presidente sela naposledy za nynj funkn obdob
(20022004) a jako jej dn len se jejho jednn ast-
* Autor je prezidentem Notsk komory R.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 194

194 slo 6/2004 AD NOTAM

nil i JUDr. Martin Foukal, kter byl do tto funkce zvolen lid disponuj marketingovmi oddlenmi,experty v ob-
na poslednm kongresu UINL konanm v jnu 2001 v At- lasti public relations,statistikami atd.Uiten by rovn
hnch. mohlo bt pro kad rok urit a pouvat njak vhodn
Dleitm a iroce diskutovanm tmatem se stalo slogan,kter by lensk notstv pouvala na oblkch,
strategick plnovn UINL, a to na zklad zprvy od- na dopisnm pape, v novinch apod.
born komise ad hoc na toto tma, kterou vede prezi- Na zklad pedchoz velmi zajmav diskuse se Stl
dent Quebeck notsk komory, Dr. Denis Marsolais. rada formou svho usnesen rozhodla dt mandt komisi
UINL od svho zaloen v r. 1948 se snaila podporovat pro public relations a image notstv, aby v zk sou-
notstv latinskho typu ve svt, avak v poslednch le- innosti s prezidentem UINL zkoumala monost svit
tech dochzelo k zsadnm zmnm v ekonomick i po- profesionlm studii tkajc se tto problematiky, a to
litick oblasti (nap. globalizace trh a deregulace v rz- vetn dopad na rozpoet. Prioritou je pitom inn
nch oblastech, zavdn nov informan technologie hjen zjm UINL u mezinrodnch organizac, ir ko-
atd.), a proto by UINL mla pehodnotit svoji akn stra- munikovn s novini, aby byli schopni informovat
tegii a redefinovat svoje posln. Na druh stran i len- o podstat notstv a innosti UINL.
sk notstv maj sv oekvn (nap. pi pomoci pi Dleitm rozhodnutm Stl rady bylo schvlen vy-
jednn s pslunou nrodn vldou), na kter by UINL tvoen nov komise pro evropsk zleitosti CAE (slou-
mla reagovat prv prostednictvm svho novho stra- enm dve existujcch komis CAUE a CAEM) a s tm
tegickho plnu, a to jak zmnami uvnit svch struktur spojench zmn Jednacho du UINL.Tuto komisi bude
(zamezit duplicit projednvanch otzek pi po sob tvoit jej pedseda, 4 mstopedsedov, tajemnk a po-
nsledujcch zasednch orgn UINL, vnovn vt kladnk (tito budou jmenovni na prvnm zasedn Stl
pozornosti aspektm rozvoje notsk profese, podpora rady v novm funknm obdob) a dle pak jeden titu-
nov vzniklch notstv atd.), tak zmnami svho p- lrn len za kad lensk notstv. Kad notstv
soben navenek.Zde je zapoteb,aby se UINL stala uzn- bude moci jmenovat za svho zstupce i jeho nhrad-
vanm partnerem u rznch mezinrodnch organizac, nka. Na zasedn komise CAE se budou moci astnit
jejich rozhodnut maj dopad v prvnm svt. UINL by i zpravodajov za jednotliv notstv.
mla od nich zskan informace rychle it u svch len- Hlavnmi cli komise CAE bude
skch notstv, aby bylo mon takov dsledky pat- podporovat publikovn vdeckch prac,vzjemn ko-
in vyhodnotit. Pracovn komise se domnv, e struk- munikace a vmna informac mezi evropskmi no-
tury UINL nejsou dostaten flexibiln, aby bylo mon tstvmi za elem harmonizace jejich innosti,
vdy vas reagovat. Notstv po celm svt se potkaj prohlubovat znalost a harmonizaci nrodn legislativy
s mnoha koly a vzvami, kter provuj jejich schop- o notstv na evropskm kontinentu,
nost pizpsobit se nov ekonomick realit. studovat tmata v rmci komparativnho prva a me-
Dalm kolem UINL je posilovat a rozvjet notstv zinrodnho prva soukromho v oblastech, kter no-
latinskho typu ve svt tm, e bude objektivn vyhod- tstv zvlt zajmaj, a to ve spoluprci s mezinrod-
nocovat ta notstv, kter by mohla bt do UINL pijata nmi organizacemi,
v kratm i delm asovm horizontu. podporovat dal vzdlvn not, a to pedevm
Po irok diskusi byly Stlou radou formou usnesen prostednictvm Evropsk notsk akademie,
pijata nsledujc doporuen: spolupracovat s Konferenc notstv EU (CNUE).
1. akceptovat zjitn ke kterm dospla pracovn sku- Veden CAE bude mt pravomoc zizovat pslun pra-
pina pro strategick plnovn a eit problematiku t- covn skupiny na stanoven tmata a urovat podmnky
kajc se internho a externho fungovn UINL, svolvn tchto skupin.
2. zajistit poslen vlivu a efektivnosti UINL, Stl rada rovn projednvala otzku individulnch
3. navrhnout realizaci pslunch cl ve funknm ob- len UINL, jejich poet se nyn pohybuje kolem 500
dob 20052007, a to vetn zmn statutrnch struk- a v poslednch letech m spe klesajc tendenci. Hlavn
tur a pedpis UINL. vhodou individulnho lenstv je odebrn asopisu
Dalm dleitm projednvanm bodem, kter tak Notarius international a slevy na astnickch poplat-
zce souvis se strategickm plnovnm, byla otzka cch pi mezinrodnch kongresech UINL.
image notstv. Komise pro public relations a image no- Nsledn probhla i volba do 23lenn Vkonn rady
tstv pednesla zprvu, ve kter navrhuje: UINL, kam byl zvolen tak prezident NK, JUDr. Martin
uspodat mezinrodn frum pro specialisty na ko- Foukal jako jedin zstupce Stedn Evropy.
munikaci ze lenskch notstv, Pt zasedn Stl rady se uskuten v termnu 4.5.
sestavit seznam hlavnch vitek,kter jsou adresovny nora 2005 v San Jos, Kostarika.
notm v jednotlivch zemch a kod jejich image,
pijmout stlho pracovnka do sekretaritu UINL pro II. Zasedn Generlnho shromdn lenskch
oblasti komunikace, ale zrove i vyut slueb exter- notstv
nist.
Prezident UINL i dal jej vedouc pedstavitel by Ve dnech 17.18. jna 2004 se uskutenilo Generln
mli jet vce sehrvat svou politickou lohu, aby jet shromdn lenskch notstv UINL (je svolvno vdy
vce a dynamitji psobili na nkter mezinrodn or- v intervalu 1,5 roku), na kterm se astn prezidenti jed-
ganizace,na jin profesn sdruen,aby navazovali co nej- notlivch lenskch komor (nkte z nich nejsou leny
vt mnostv kontakt a seznamovali je s lohou no- Stl rady), pop. i svmi delegacemi (v Mexico City bylo
tstv.Za vahu by jist stlo pizvat na nkter zasedn zastoupeno vce ne 50 lenskch notstv).
orgn UINL zstupce vrcholovho managementu n- Krom ady formlnch jednacch bod,kter se asto
kter nadnrodn firmy a vyut jeho expertizy,nebo tito i sten shodovaly s programem Stl rady z ped-
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 195

AD NOTAM slo 6/2004 195

chozho dne, byla jednou z nejdleitjch projednva- psemnch pipomnek pedloen ke schvlen na p-
nch otzek kadoron zprva Svtov banky nazvan tm zasedn Stl rady v Kostarice.
Doing business in 2004, kterou vypracoval tm expert Dleitm tmatem byla tak pprava ptho XXV.
pod vedenm Simeona Djankova, ekonomickho a fi- mezinrodnho kongresu UINL,kter se uskuten v Mad-
nannho specialisty, a Michaela Kleina, viceprezidenta ridu v termnu 30. 9.-6. 10. 200. Byla odsouhlasena 2 od-
Svtov banky.Tato zprva se zabv pedevm faktory born tmata, jejich mezinrodn koordinaci pevezme
rozhodujcmi pro rozvoj soukromho sektoru a obsa- argentinsk a panlsk notstv. Nsledn XXVI. kon-
huje zkladn aspekty ivota firmy: zaloen, pijmn gres UINL se pak uskuten v r. 2010 v Montevideu (Uru-
a propoutn zamstnanc, uzavrn smluv, pstup guay).
k vru a zruen firmy.Tato zprva byla zpracovna po Zvrem zasedn lenskch notstv probhly i volby
analze situace ve 130 zemch svta a obsahuje srovn- do vrcholnch funkc v UINL.Do funkce prezidenta UINL
vac grafy a tabulky s daji o ekonomickch ukazatelch. byl jednomysln zvolen italsk not, Dr. Giancarlo Lau-
Tato zprva v rozsahu cca 200 stran velmi oste to rini, viceprezidentem pro Evropu byl zvolen Dr.Aart He-
na prvn systm latinskho typu a pedevm na not- ering z Holandska, dle pak byli zvoleni i viceprezidenti
stv, kter oznauje za brzdu ekonomickho rozvoje a za pro Severn, Stedn Ameriku a Karibik, pro Jin Ame-
zastaralou, nepotebnou a finann nkladnou instituci riku,Afriku a Asii, a pokladnkem byl opt zvolen Dr. Mi-
a dokonce zpochybuje psoben note nap. pi re- chel Merlotti ze vcarska.
gistraci novch spolenost i pi ovovn totonosti Jednm z poslednch projednvanch bod byly dopl-
osob a uvd monost jejich nahrazen nap. sprvnmi i ujc volby novch len do Stl rady, z nich jednm
soudnmi ednky. byl i JUDr. Ji Svoboda, not pro hlavn msto Prahu,
Pi zpracovn tto zprvy nebyla bohuel UINL kon- kter byl stejn tak jako vtina nominovanch kandi-
taktovna za elem konzultace, a tak nebylo mon n- dt schvlen.
kter nepesn a nepravdiv konstatovn vyvrtit. O to Zasedn bylo zakoneno vystoupenm nov zvole-
vce bude dleit,aby UINL mla pleitost ovlivnit text nho prezidenta UINL, Dr. Giancarlo Laurini, kter ho-
zprvy pipravovan pro pt rok Doing business in voil o svch budoucch pedstavch a prioritch UINL.
2005, kter m bt rozena o oblast evidence majetku, Hovoil o svm odhodln eit s pomoc profesionl
vldn inspekce a ochrany investor. otzky komunikan strategie a psoben vi novin-
ada diskutujcch nicmn uznala, e zprva Doing m, aby byly odstranny neodvodnn pedsudky
business in 2004 ukazuje, jak velk je propast mezi tm, a desinformace. Doing business in 2004 je jen dalm
jak notstv samo na sebe pohl a jak je vnmno z vnj- pkladem nesprvn pochopen deregulace a nega-
ku. Proto je nezbytn teba se vnovat vzkumu, syn- tivnho hodnocen lohy latinskho notstv a jeho role
tze poznatk a jejich publikaci, pemlet o zjednodu- v dnenm svt,a to ze strany Svtov banky,kter stejn
ovn rznch postup, o zkracovn lht pro jako Mnov fond je nesmrn dleit pro rozvoj mnoha
zpracovn jednotlivch ppad, o co nejlepm vyuit zem a sna se za pomoci sv finann sly prosadit ta-
novch technologi (elektronick podpis, elektronick kov pravidla, kter ponechvaj notstv zcela stranou.
archiv,notsk listina na elektronickm nosii dal ge- Tak zpsob prce zstupc UINL u rznch mezin-
neralizace tchto praktik a informovn o nich) atd. D- rodnch organizac mus bt nov organizovn a koordi-
leit je i zdrazovn notsk deontologie a profesn novn.Jejich spojen s prezidentem UINL a Vkonnou ra-
disciplny a jejho psnho dodrovn.Zrove je nutno dou se neme omezovat na setkn 12x do roka, nbr
jasn ukzat, e notstv je nutno odliit od pomal a za- vyaduje kontinuitu.
koenn byrokracie, kter skuten v ad zem brzd Dr. Laurini se rovn zmnil o poteb zlepen spolu-
spoleensk a ekonomick rozvoj. prce mezi UINL (pedevm pak CAE) a CNUE, a to
Generln shromdn lenskch notstv pijalo hlavn vmnou informac a lepm vyuitm sekretari-
proto rezoluci o vytvoen pracovn skupiny ad hoc slo- t obou organizac v m a v Bruselu.
en se zstupc Rakouska, Belgie, Francie, reprezen- Nov prezident UINL podkoval vem za prokzanou
tant Afriky,Ameriky a Asie, kter by ve spoluprci s pre- dvru a zvlt pak italskmu notstv za vekerou pod-
zidentem UINL vypracovala konstruktivn odpov na poru spojenou s nemalm finannm bemenem.
uvedenou zprvu, vypracovala vhodnou strategii a opat-
en, jak elit podobnm tokm.
Na zasedn bylo rovn za dnho lena UINL pi- Setkn Vltava Dunaj po devt
jato notstv Bulharska a Andorry, m se poet len-
skch notstv zvil na 73.V ppravnm zen pro pi- JUDr. Karel Wawerka*
jet se nyn nachz alrsk notstv, o jeho pijet se
bude jednat na ptm zasedn. Na konci z (ve dnech 24.26. 9. 2004) se ji po de-
Podle programu jednn byla projednvna rovn vt uskutenilo ptelsk setkn eskch a rakouskch
otzka pijet tzv. Zkladnch princip systmu latin- not, tentokrt v hornorakouskm msteku nedaleko
skho notstv, o kterch se rozvinula dlouh diskuse, naich jihoeskch hranic na spojnici mezi eskmi Bu-
z n vyplynulo, e diskutovan principy by mly ped- djovicemi a Linzem v historickm mst Freistadt.
stavovat nikoliv minimln poadavky, nbr jaksi idel, Rakousk strana se opt postarala o srden charakter
ke ktermu by mla smovat vechna lensk notstv setkn. astnky setkn, k nim patilo 11 eskch no-
a kter by slouila jako kritria pro pijet novch len- t a 31 rakouskch not a kandidt, pivtal prezi-
skch notstv. Vzhledem k velkmu potu pozmo-
vacch nvrh byla pijata rezoluce o pepracovn na-
vrhovanho textu, kter by ml bt po zapracovn * Autor je notem v Praze.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 196

196 slo 6/2004 AD NOTAM

dent Hornorakousk notsk komory dr. Gerhard Not- ceny ddictv ( 175o odst. 1 OS) a rozhodnut
hegger. o ddictv ( 175q OS) soudem, je nutno vychzet
Samotnmu odbornmu jednn, kter se uskutenilo z ceny, kterou by bylo mon za pevod takovho
v sobotnch dopolednch hodinch v dobe vybavenm lenskho podlu v rozhodn dob (tj. v dob smrti
kulturnm a kongresovm dom Salzhof, dominovalo zstavitele) a mst doshnout.
tma Notsk zpisy o prvnch konech a o osvd-
ench rozdly mezi rakouskou a eskou prvn pra- Usnesen Nejvyho soudu esk republiky ze dne
vou. 22. z 2004, sp. zn. 30 Cdo 791/2004
O esk prvn prav referoval dr. Wawerka, o ra-
kousk prav pak informoval notsk kandidt ve Fre- Z odvodnn: Okresn soud v K. uril obvyklou
istadtu Mgr. Roland Lugger. Z cel diskuse vylo najevo, hodnotu majetku zstavitele stkou 145 293,50 K,
e rozdl mezi na a rakouskou prvn pravou nen za- vi pasiv stkou 2 508,10 K a istou hodnotu d-
nedbateln v Rakousku noti sepisuj notsk zpisy dictv stkou 142 785,40 K (vrok 1.); potvrdil, e
jen o prvnch konech, zatmco o osvdench (pede- esk stt nabyl veker majetek zstavitele sestva-
vm valnch hromad) sepisuj pouh protokoly.Tato zji- jc z lenskho podlu u SBD O. K., v hodnot vypo-
tn by mohla nasvdovat tomu, e v rakouskm pojet dacho podlu ve vi 23 107 K, a dalch vc a jinch
prvn kony a notsk zpisy o nich pedstavuj vy majetkovch hodnot zde ble specifikovanch (vrok
stupe innosti note ne osvdovn. 2.); uloil eskmu sttu Okresnmu soudu v K. za-
Akoli je veobecn znmo, e esk notsk d se platit notce I. L. odmnu ve vi 2 550 K a jej hotov
inspiroval prv rakouskou pravou, zastv n not- vdaje ve vi 120 K do patncti dn od prvn moci
sk d ir pojet,kdy nzev notsk zpis penechv usnesen (vrok 3.); uloil eskmu sttu adu pro
obma hlavnm formm notsk innosti.Znan zjem zastupovn sttu ve vcech majetkovch, sekci zemn
mezi rakouskmi kolegy vyvolala informace o esk pracovit S. . povinnost uhradit nklady ddickho
prvn prav notskch zpis o osvden rozhodnut zen znalen ve vi 850 K Okresnmu soudu v K.
prvnickch osob a o kompetencch a povinnostech, do patncti dn od prvn moci usnesen (vrok 4.); roz-
kter v tomto ohledu et kolegov maj. hodl, e astnk nem prvo na nhradu nklad -
V dal sti spolenho jednn vystoupil Mgr. Step- zen (vrok 5.).
han Matyk, vedouc adu Rakousk notsk komory K odvoln esk republiky adu pro zastupovn
v Bruselu, jeho pednka se zamila na aspekty no- sttu ve vcech majetkovch Krajsk soud v P. usnesen
tskho povoln z hlediska pedpis Evropsk unie.Ho- soudu prvnho stupn potvrdil ve vrocch 1., 2., 3.;
voil o nvrzch smrnic Evropsk unie o uznvn pro- zmnil ve vroku 4., jm byla esk republice adu
fesn kvalifikace a o zprv Evropsk komise o souti pro zastupovn sttu ve vcech majetkovch uloena
v rmci svobodnch povoln. Uvedl, e v rmci strate- povinnost zaplatit nklady zen (znalen) ve vi 850
gickho cle, aby se do roku 2010 evropsk ekonomika K tak, e esk republika nem prvo na nhradu n-
stala nejdynamitj svtovou ekonomikou,se vyvj tlak klad zen; rozhodl, e dn z astnk nem prvo
na novou definici postaven svobodnch povoln. na nhradu nklad zen ped soudy obou stup.
Zdraznil tendenci v Evropsk unii liberalizovat prvn Shodn se soudem prvnho stupn vychzel ze zvru,
sluby, kter se dotk tak notstv. Jde pedevm e do ddictv po zstaviteli nle, tak lensk podl
o smrnici o uznvn profesn kvalifikace, pi jej apli- u SBD O. K. jeho hodnota ke dni smrti zstavitele je
kaci vznik otzka, do jak mry bude notstv zaazeno vyjdena hodnotou vypodacho podlu ve vi 23
mezi ta svobodn povoln, v nich by bylo mono se 107 K.
usadit v kterkoli zemi Evropsk unie. Zatm se not- Proti tomuto usnesen odvolacho soudu podala esk
stv zaazuje mezi tzv.vsostn povoln,kter jsou z apli- republika ad pro zastupovn sttu ve vcech ma-
kace pedpisu vyata. jetkovch dovoln.Ppustnost dovoln dovozuje z usta-
Spoleensk program jednn byl rovn tradin na noven 237 odst. 1 psm. c) OS. Nesouhlas s tm, e
vysok rovni. Patila k nmu krom spoleenskch ve- soudy obou stup stanovily hodnotu lenskho podlu
er tak nvtva svtoznmho devnho gotickho u SBD O. K. v hodnot vypodacho podlu ve vi
olte v nedalekm Kefermarktu, kter nsledovala po 23 107 K; namt, e takto uren cena nen obvyklou
spolenm obd a prochzce kouzelnou podzimn ra- cenou, tj. trn cenou pedmtnho lenskho podlu
kouskou krajinou. v drustvu a e napaden rozhodnut proto odporuje z-
Na zvr setkn jeho astnky pozdravil osobn i pre- vrm uvedenm Nejvym soudem R v rozsudku ze
zident Rakousk notsk komory dr. Klaus Woschnack, dne 14. 11. 2002, sp. zn. 31 Cdo 2428/2000. Navrhuje,
kter se dostavil ze souasn probhajcho setkn ra- aby Nejvy soud R rozhodnut odvolacho soudu i roz-
kouskch a italskch not v rakouskch Alpch. hodnut soudu prvnho stupn zruil a vc vrtil soudu
prvnho stupn k dalmu zen.
Nejvy soud esk republiky jako soud dovolac
Soudn rozhodnut ( 10a OS) po zjitn,e dovoln proti pravomocnmu
usnesen odvolacho soudu bylo podno oprvnnou
osobou (astnkem zen) ve lht rozhodnut soudu
Obvykl cena lenskho podlu v bytovm prvnho stupn, kterm soud prvnho stupn rozhodl ve
drustvu vci sam jinak ne v dvjm rozsudku (usnesen)
proto, e byl vzn prvnm nzorem odvolacho soudu,
Je-li teba stanovit obvyklou cenu lenskho po- kter dvj rozhodnut zruil [ 237 odst. 1 psm. b)
dlu v bytovm drustvu pro ely uren obvykl OS], nebo jimi bylo potvrzeno rozhodnut soudu prv-
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 197
AD NOTAM
nho stupn, jestlie dovoln nen ppustn podle usta-
noven 237 odst.1 psm.b) OS a jestlie dovolac soud
dospje k zvru, e napaden rozhodnut m ve vci
sam po prvn strnce zsadn vznam [ 237 odst. 1
psm. c) OS].
Dovoln je tak ppustn proti usnesen odvolacho
soudu, jm bylo zmnno usnesen soudu prvnho
stupn nebo jm bylo potvrzeno usnesen soudu prv-
nho stupn, kterm soud prvnho stupn rozhodl jinak
ne v dvjm usnesen proto, e byl vzn prvnm n- OS zejmna tehdy, e-li prvn otzku, kter v rozho-
zorem odvolacho soudu, kter dvj usnesen zruil,
anebo jm bylo potvrzeno usnesen soudu prvnho
stupn, jestlie dovoln nen jinak ppustn a dovolac
soud dospje k zvru, e napaden usnesen m po
prvn strnce zsadn vznam, a to v ppadech, kdy
usnesenm odvolacho soudu bylo potvrzeno nebo zm-
nno usnesen soudu prvnho stupn, kterm bylo roz-
hodnuto o alob na obnovu zen, o zamtnut nvrhu
na zmnu rozhodnut podle ustanoven 235h odst. 1
vty uveden v ustanoven 240 odst. 1 OS, se nejprve
zabval otzkou ppustnosti dovoln.
Dovolnm lze napadnout pravomocn rozhodnut od-
volacho soudu, pokud to zkon pipout ( 236 odst. 1
OS).
Dovoln je ppustn proti rozsudku odvolacho
soudu a proti usnesen odvolacho soudu,jimi bylo zm-
nno rozhodnut soudu prvnho stupn ve vci sam
[ 237 odst. 1 psm. a) OS], jimi bylo potvrzeno druh
OS, ve vci konkurzu a vyrovnn, o alob pro zma-
tenost,o nvrhu na nazen vkonu rozhodnut,ve vci
zastaven vkonu rozhodnut, ve vci udlen pklepu
ve vkonu rozhodnut, o rozvrhu rozdlovan podstaty
ve vkonu rozhodnut nebo o povinnostech vydraitele
uvedenho v ustanovench 336m odst.2 ( 336n) a v 338
za OS ( 238 a 238a OS).
Dovoln je rovn ppustn proti usnesen odvola-
cho soudu, jm bylo rozhodnut soudu prvnho stupn
zrueno a zen zastaveno, poppad vc byla postou-
pena orgnu, do jeho pravomoci nle [ 239 odst. 1
psm.a) OS],jm bylo v prbhu odvolacho zen roz- sen o ddictv a) potvrd nabyt ddictv jedinmu d-
hodnuto o tom, kdo je procesnm nstupcem astnka,
o zastaven zen podle ustanoven 107 odst. 5 OS,
o vstupu do zen na msto dosavadnho astnka podle
ustanoven 107a OS, o pistoupen dalho astnka ddictv k hrad dluh, nebo d) potvrd nabyt ddic-
podle ustanoven 92 odst. 1 OS a o zmn astnka
podle ustanoven 92 odst. 2 OS [ 239 odst. 1 psm. b)
OS], jm bylo potvrzeno usnesen soudu prvnho
stupn o zastaven zen podle ustanoven 104 odst. 1
OS [ 239 odst. 2 psm. a) OS], jm bylo potvrzeno
nebo zmnno usnesen soudu prvnho stupn, kterm
bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesnm nstupcem
astnka,o zastaven zen podle ustanoven 107 odst.
5 OS, o vstupu do zen na msto dosavadnho ast-
nka podle ustanoven 107a OS, o pistoupen dalho
astnka podle ustanoven 92 odst. 1 OS a o zmn
astnka podle ustanoven 92 odst. 2 OS [ 239 odst. 2
psm.b) OS],nebo jm bylo potvrzeno usnesen soudu
prvnho stupn o odmtnut nvrhu (aloby), ledae by
byl odmtnut nvrh na pedbn opaten podle usta-
noven 75a OS [ 239 odst. 3 OS].
Dovolatelka dovolnm napad usnesen odvolacho
soudu, jm bylo usnesen soudu prvnho stupn ve vci
sam potvrzeno. Podle ustanoven 237 odst. 1 psm. b)
OS dovoln proti tomuto vroku nen ppustn, a to
slo 6/2004 197
ji proto, e ve vci nebylo soudem prvnho stupn vy-
dno rozhodnut ve vci sam, kter by bylo odvolacm
soudem zrueno. Dovoln esk republiky adu pro
zastupovn sttu ve vcech majetkovch proti usnesen
odvolacho soudu tedy me bt ppustn jen pi spl-
nn pedpoklad uvedench v ustanoven 237 odst. 1
psm. c) OS.
Rozhodnut odvolacho soudu m po prvn strnce
zsadn vznam ve smyslu ustanoven 237 odst. 1 psm. c)
dovn dovolacho soudu dosud nebyla vyeena nebo
kter je odvolacmi soudy nebo dovolacm soudem roz-
hodovna rozdln, nebo e-li prvn otzku v rozporu
s hmotnm prvem ( 237 odst. 3 OS).
Ppustnost dovoln podle ustanoven 237 odst. 1
psm.c) OS nen zaloena ji tm,e dovolatel tvrd,e na-
paden rozhodnut odvolacho soudu m ve vci sam po
prvn strnce zsadn vznam. Ppustnost dovoln na-
stv tehdy, jestlie dovolac soud za pouit hledisek p-
kladmo uvedench v ustanoven 237 odst.3 OS,dospje
k zvru, e napaden rozhodnut odvolacho soudu ve
vci sam po prvn strnce zsadn vznam skuten m.
V posuzovanm ppad bylo z hlediska skutkovho
stavu zjitno, e zstavitel byl ke dni smrti lenem Sta-
vebnho bytovho drustva O. K., se sdlem v K., a n-
jemcem bytu . 1 v dom tohoto drustva v K.
Podle ustanoven 706 odst. 2 ObZ, jestlie zeme
njemce drustevnho bytu a nejde-li o byt ve spolenm
njmu manel, pechz smrt njemce jeho lenstv
v drustvu a njem bytu na toho ddice,ktermu pipadl
lensk podl.
Podle ustanoven 175m vty prvn OS soud zjist
zstavitelv majetek a jeho dluhy a provede soupis ak-
tiv a pasv.
Podle ustanoven 175o odst. 1 OS na podklad zji-
tn podle 175m ur soud obvyklou cenu majetku,vi
dluh a istou hodnotu ddictv, poppad vi jeho
pedluen v dob smrti zstavitele.
Podle ustanoven 175q odst. 1 a 2 OS soud v usne-
dici, nebo b) potvrd, e ddictv, kter nenabyl dn
ddic, pipadlo sttu, nebo c) schvl dohodu o vypo-
dn ddictv nebo dohodu o penechn pedluenho
tv podle ddickch podl, nedojde-li mezi ddici k do-
hod. Soust usnesen podle odstavce 1 me bt
i usnesen podle 175l a 175o.
Zjitn zstavitelova majetku a jeho dluh je vcho-
diskem pro vyhotoven soupisu aktiv a pasiv ddictv
( 175m vta prvn OS) a nsledn pro uren obvykl
ceny majetku, ve dluh a ist hodnoty ddictv
( 175o OS). Pro zjitn zstavitelova majetku je z-
sadn rozhodn skutkov stav, jak tu byl v dob smrti
zstavitele ( 460 ObZ).
Obvyklou cenou majetku (vc, prv a jinch majet-
kovch hodnot) patcho do ddictv je teba rozumt
cenu, za kterou bylo mono v dob smrti zstavitele
tento majetek prodat s dodrenm ppadnch cenovch
pedpis o regulaci cen platnch v dob smrti zstavi-
tele. Vchozm pedpisem pro uren obvykl ceny z-
stavitelova majetku je zkon . 151/1997 Sb., ve znn
pozdjch pedpis,a vyhlka .279/1997 Sb.,ve znn
pozdjch pedpis. Z tchto prvnch pedpis plyne,
e se stanov jako cena, kter by byla dosaena pi pro-
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 198

198 slo 6/2004 AD NOTAM

dejch stejnho, poppad obdobnho majetku ke dni el odkazoval na zkon .151/1997 Sb.Pokud tedy tento
smrti zstavitele (nen-li rozhodn jin okamik oce- zkon v 23 upravuje oceovn podl v obchodnch
nn),pokud nen stanoven jin zpsob oceovn,nap. spolenostech a ast v drustev (nikoli tedy lenskch
nkladov zpsob, vnosov zpsob, porovnvac zp- prv a povinnost), tk se oceovn vypodacho po-
sob, oceovn podle jmenovit hodnoty, oceovn dlu,a to pro jin ely,ne je vypodn bezpodlovho
podle kursov hodnoty nebo oceovn sjednanou ce- spoluvlastnictv manel. V ppad pevodu lenskch
nou. Cenovmi pedpisy o regulaci cen jsou pedpisy, prv a povinnost by se tento pedpis aplikoval pouze
kter byly za elem regulace cen podle zkona pokud by se tak astnci dohodli (srov. 1 odst. 1 cito-
. 526/1990 Sb., ve znn pozdjch pedpis, (prove- vanho zkona), kdy jinak se na sjednvn cen nevzta-
den zpsobem ednho stanoven ceny, vcnho huje ( 1 odst. 2 citovanho zkona). Je-li tedy teba sta-
usmrnn vvoje cen, asovho usmrnn vvoje cen novit spornou cenu pedmtnho majetkovho prva
a cenovho moratoria, poppad jejich kombinac) vy- pro ely vypodn bezpodlovho spoluvlastnictv
dny orgny, uvedenmi v zkon . 265/1991 Sb., ve manel soudem, je nutno vychzet (zpravidla v sou-
znn pozdjch pedpis. innosti se znalcem z oboru ekonomiky odhady cen)
Byl-li zstavitel lenem bytovho nebo jinho dru- z ceny obvykl, tj. z ceny, kterou by bylo mono za pe-
stva, nepat do aktiv ddictv zstavitelovo lenstv vod lenskho podlu v rozhodn dob a mst dosh-
v tomto drustvu. Smrt toti lenstv fyzick osoby nout. Kdyby takto soud nepostupoval, dolo by k poru-
v drustvu zanik, pedmtem ddn jsou zstavitelova en pravidla rovnosti podl stanovenho v 150 ObZ
lensk prva a povinnosti a ddic lenskch prv a po- ve znn ped novelou provedenou zkonem . 91/1998
vinnost se stane lenem drustva, jen jestlie pod Sb., nebo by dolo ke zvhodnn toho z bvalch man-
(pot,co mu bylo ddictv potvrzeno nebo co byla schv- el, kter se stal vlunm lenem bytovho drustva
lena dohoda o vypodn ddictv) drustvo o lenstv a jedinm njemcem drustevnho bytu.
a pedstavenstvo drustva jeho lenstv nesm podle z- Se zmrem pedejt nedoucmu roztpen praxe
kona nebo podle stanov odmtnout nebo je (v ostatnch soud pi stanovovn ceny lenskho podlu v byto-
ppadech) neodmtne (srov. 232 odst. 1 ObchZ). Do vm drustvu pi vypodn rozvodem zaniklho spo-
aktiv ddictv pat lensk prva a povinnosti zstavi- lenho jmn manel (dve bezpodlovho spolu-
tele v drustvu; ustanoven 706 odst. 2 ObZ pro jejich vlastnictv manel) a pi uren obvykl ceny ddictv
oznaen uv pojem lensk podl. jsou i v posuzovanm ppad vzaty ve citovan zvry
Vymezenm pojmu lensk podl v drustvu a sta- za vchoz.
noven ceny takovho podlu v bytovm drustvu se za- Tedy,je-li teba stanovit obvyklou cenu lenskho podlu
bval tzv. velk sent obanskoprvnho kolegia Nejvy- v bytovm drustvu pro ely uren obvykl ceny ddic-
ho soudu esk republiky (srov. 27 a nsl. zkona tv ( 175o odst. 1 OS) a rozhodnut o ddictv
. 335/1991 Sb., o soudech a soudcch, ve znn pozdj- ( 175q OS) soudem, je nutno vychzet z ceny, kterou by
ch pedpis) v rozsudku ze dne 14. 11. 2002, sp. zn. 31 bylo mon za pevod takovho lenskho podlu v roz-
Cdo 2428/2000, a dospl k nsledujcm zvrm. hodn dob (tj.v dob smrti zstavitele) a mst doshnout.
Pojem lensk podl v drustvu je v obchodnm z- Z uvedenho vyplv, e usnesen odvolacho soudu
konku uit pouze v souvislosti s jeho vypodnm pi nen, z hlediska stanoven ceny zstavitelova lenskho
zniku lenstv [ 226 odst. 1 psm. d) ObchZ]. S ohle- podlu v bytovm drustvu, sprvn, nebo odvolac soud
dem na 260 ObchZ o pimenm pouit ustanoven uril cenu tohoto lenskho podlu nikoli shora popsa-
hlavy I dlu I obchodnho zkonku na drustvo se jm nm zpsobem, ale v hodnot vypodacho podlu (srov.
rozum podl definovan v 61 odst. 1 posledn vt 232 odst. 3 ObchZ). Protoe dovolatelka popsanou ne-
ObchZ tedy mra asti lena na istm obchodnm sprvnost rozhodnut odvolacho soudu namt v dovo-
jmn drustva, je pipad na jeho podl. lensk podl ln,je jej dovoln ppustn podle ustanoven 237 odst.
m svoji kvantitativn a kvalitativn strnku i sloku. 1 psm. c) OS a souasn dvodn, nebo je naplnn do-
Kvantitativn strnka pedstavuje majetkov podl lena volac dvod uveden v 241a odst. 2 psm. b) OS.
drustva na drustvu, kvalitativn strnka pedstavuje Nejvy soud esk republiky proto rozsudek odvo-
souhrn jednotlivch prv a povinnost lena. lenskm lacho soudu bez jednn ( 243a odst. 1 vta prvn OS)
podlem je teba rozumt ast lena v drustvu a z n zruil ( 243b odst. 2 st vty za stednkem OS). Vz-
plynouc prva a povinnosti. lensk podl se pak oce- hledem k tomu, e dvod, pro kter bylo zrueno usne-
uje jako mra asti lena drustva na istm obchod- sen odvolacho soudu,plat i na usnesen soudu prvnho
nm majetku ke konkrtnmu okamiku. stupn, zruil Nejvy soud esk republiky i toto roz-
Cena lenskho podlu v bytovm drustvu nen re- hodnut a vc vrtil Okresnmu soudu v K. k dalmu -
gulovna dnm cenovm pedpisem (srov. zkon zen ( 243b odst. 3 vta druh OS).
. 526/1990 Sb., o cench) a pevdjc s nabvajcm ji
sjednvaj dohodou. Je-li teba tento lensk podl, ped-
stavujc majetkovou hodnotu, ocenit, nelze vychzet ze
zkona . 151/1997 Sb., o oceovn majetku a o zmn Informace
nkterch zkon, nebo tento zkon upravuje zpsoby
oceovn majetku a slueb pro ely stanoven zvlt-
nmi pedpisy, piem oceovn vc a jinch majet- Informace o Jednot eskch
kovch hodnot pro poteby vypodn bezpodlovho prvnk a Praskm sdruen
nen elem stanovenm nkterm zvltnm pedpi-
sem. Jinmi slovy neexistuje pedpis, kter by pro po- Jednota eskch prvnk (JP) je dobrovolnou sta-
teby vypodn bezpodlovho spoluvlastnictv man- vovskou organizac prvnk vech profes. Jako histo-
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 199

AD NOTAM slo 6/2004 199

rick nstupce Jednoty prvnick zaloen v roce 1864 Obecn informace o prci JP a informace o mo-
m bohatou historii, na n navazuje dnen Jednota pe- nostech kontakt na jej jednotliv sdruen: JUDr. Pavel
devm tm, e se sna zvit vdom stavovsk soun- Tuma, mstopedseda JP, tel. 224 941 618, fax
leitosti a vytvet podmnky k vzjemnm neformlnm 224 941 614, e-mail: tumapa@iol.cz.
kontaktm, spoluprci a spoleenskmu ivotu prv-
nk. Rok 2004 je jubilejnm rokem Jednoty eskch prv-
JP si po roce 1990 vzala za kol psobit pi vytv- nk, je rokem, ve kterm uplynulo 170 let od narozen
en prvnho sttu, demokratickho politickho a 90 let od mrt prof. JUDr.Antonna Randy a 140 let od
systmu i prvnho vdom naich oban a souasn zaloen Prvnick jednoty (pedchdkyn dnen Jed-
hjit zjmy vech prvnk i jejich spoleenskho po- noty eskch prvnk).
staven.Pedsedou Jednoty je v souasn dob JUDr.Ota-
kar Motejl,Veejn ochrnce prv. Prof. JUDr. Antonn Randa ryt prva
V rmci JP je ustaven reprezentativn orgn Gr-
mium Jednoty eskch prvnk,sloen z vznamnch Antonn Randa se narodil 8. ervence 1834 v Bystici
osobnost prvnickho ivota, kter se vyjaduje k in- nad hlavou,bvalm panstv knat Hohenzollern,kde
nosti JP,dv podnty a doporuen.Pedsedou Grmia psobil jeho otec jako justicir u patrimonilnho soudu.
je JUDr.Otakar Motejl,leny Grmia jsou osobnosti z rz- Po zruen tchto soud se stal otec,Vclav Randa, okre-
nch prvnch oblast, nap. stavnho soudu, Unie snm soudcem v Peticch, kam se rodina pesthovala.
soudc, esk advoktn komory, Notsk komory, Stt- Sv stedokolsk studia zaal Antonn Randa na gym-
nho zastupitelstv, vysokho kolstv, jako i vznamn nziu v Klatovech.
zstupci veejnho ivota. Po ukonen stedokolskho vzdln pokraoval na
Zkladnmi lnky organizan struktury JP jsou prvnick fakult prask Karlo-Ferdinandovy univer-
mstn sdruen,kter se vytvej na zemnm principu. zity.Prvnickou fakultu ukonil ve svch 22 letech a o dva
Orgnem JP v Praze je Prask sdruen, jeho lenem roky pozdji zskal doktort prv, dal 4 roky se vnoval
me bt kad prvnk,kter se psemn pihls za lena soudn praxi. U v tto dob projevoval mimodn
a je vborem Praskho sdruen pijat. Pedsedou Pra- schopnosti k vdeck prci.
skho sdruen je v souasn dob JUDr.Antonn Mokr. Habilitoval se jako 27let pro rakousk civiln, ob-
Ke zven obecnho prvnho vdom se Prask chodn a smnen prvo, o rok pozdji se stal mimo-
sdruen JP sna pispvat tm, e pod pro sv leny dnm profesorem a po 6 letech pak dnm profeso-
a ir prvnickou veejnost odborn semine s aktu- rem.
ln prvn problematikou, na nich pednej pedn Svm prvnm rozshlm spisem o drb, kter ped-
odbornci ze soud vech stup i vznamn odbornci loil jako svou habilitan prci,si zskal mimodn brzy
z praxe. lenm JP jsou poskytovny na tyto semine renom uence irokho vhlasu, stal se uznvanou au-
vrazn slevy. toritou v odbornch kruzch i v mezinrodnm mtku.
Pro sv leny pod dle Prask sdruen tm ka- Oteven podporoval a vrazn se zaslouil o rozd-
dch 14 dn na Prvnick fakult UK tzv. diskusn set- len Karlo-Ferdinandovy univerzity na dv koly, eskou
kn k aktuln prvn problematice nebo k jinak zaj- a nmeckou. Stl u kolbky esk prvnick fakulty, na
mavm prvnm tmatm. lenm je tak umonno n strvil 96 semestr. A pes rzn nabdky Prahu ni-
setkvn s vysoce kvalifikovanmi odbornky, kte zde kdy neopustil.
pednej, jako i setkvn s kolegy a uiten vmna Po rozdlen prask univerzity byl prof. Randa po
zkuenost.Vechna diskusn setkn jsou pro leny JP prof.Tomkovi jejm druhm rektorem (1883) a podva-
bezplatn. Prask sdruen vydv pro sv leny rov- krt byl zvolen dkanem esk prvnick fakulty. Vytr-
n zdarma vlastn asopis ZPRAVODAJ. vale peoval o ppravu budoucch pedagog, asto se
Mimo odborn aktivity se Prask sdruen sna zpro- hovoilo o nm jako o tzv.vrobci profesor.Prakticky
stedkovvat kontakty praskch prvnk s jejich kolegy vichni lenov praskho sboru civilistiky a komercio-
z jinch kraj nvtvami sdruen v rznch mstech, nalistiky vzeli po dobu 3 dalch generac z jeho rukou,
a to formou spolench zjezd. Pro leny a pozvan byli jeho ky. Proto byl Randv pedagogick vliv mi-
hosty pod Prask sdruen i rzn kulturn veery modn dlouhodob a nevyvanul vlastn podnes.
a podle zjmu len organizuje tak zjezdy do kulturn Vdeck dlo Randovo zaloilo povst snad nejped-
zajmavch mst esk republiky. njho tvrce nauky o rakouskm prvu soukromm.
V souasn dob pracuj tato mstn sdruen JP: Mnostv jeho prac se tk nejen veobecnch otzek
v Praze, Brn, Olomouci, ve e nad Szavou, Kutn obanskho prva, ale i specilnch problm obchod-
Hoe a Pbrami. nho, smnenho, knihovnho nebo vodnho prva. Za-
Kontaktn spojen: bval se hloubji ddickm prvem a nhradou kody.
Jednota eskch prvnk, Jagellonsk 5, 130 05 O sle osobnosti vdce svd i to, jak irok zbr do-
Praha 3 (budova Obvodnho soudu pro Prahu 3), tel./fax ke produkovat bhem svho vdeckho ivota.
222 717 719, e-mail: jcppraha@quick.cz. Kontaktn doba I v tomto je Antonn Randa mimodnm. Psobil nejen
na pracoviti sekretaritu je kadou stedu od 9,00 do ve svm oboru vcnch prv, ale byl i zakladatelem a ba-
15,00 hod. datelem v oboru tehdy vznikajcho obchodnho prva
Informace o innosti Praskho sdruen JP, pipra- vytvoil vznamn prce z oboru civilnho obliganho
vovanch seminch a dalch odbornch akcch JP, prva, probdal i historick koeny knihovnho prva
Zpravodaji JP a dalch organizanch a obsahovch poukazem na vznam eskch desk zemskch.Velice si
otzkch k innosti poskytuje JUDr.Ludmila Such,1.m- vil tradice eskch desk zemskch i dalch pozemko-
stopedsedkyn PS JP, e-mail: sucha.l@quick.cz. vch knih, kter esk prvn minulost znala.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 200
200 slo 6/2004
Vedle etnch vyznamennch domcch i zahrani-
nch bylo jeho vdeck psoben ocenno dnm len-
stvm v I. td esk akademie pro vdy, slovesnost
a umn a od roku 1870 se stal souasn jejm pedse-
dou (po Josefu Hlvkovi). Samozejm bylo i jeho len-
stv v Krlovsk esk spolenosti nauk. Projevoval se
vak nejen vdecky, ale i veejnou innost a politicky.
Jeho vdeck a veejn autorita ho pivedly a do -
sk vldy. Jako pedn pedstavitel esk inteligence byl
jmenovn lenem pansk snmovny sk rady,byl tak
lenem skho soudu.
V roce 1898 byl poven do rytskho stavu, v letech
19041906 byl rakuskm ministrem, tzv. ministrem kra-
janem.
Pokud jde o veejnou innost prof. Randy, je teba se
zmnit o vzniku Prvnick jednoty, kter zaujala v jeho
innosti vznamn msto.
Profesor Antonn Randa a Prvnick jednota
Vznik, spn innost a ir spoleensk dosah sou-
kromch spolenost je vcemn vdy zvisl na entu-
ziasmu jednotlivc. V Prvnick jednot, ustaven na
valn hromad 15. prosince 1864, pedstavuje takovou
inspirujc a souasn vdy obtav konajc osobnost
tehdej mimodn profesor civilnho prva na Karlo-
Ferdinandov univerzit ticetilet Antonn Randa.
Randovo jmno,v 60.letech 19.stolet ji dobe znm
v odbornm prvnickm prosted rakousk monarchie,
zattilo spolek navenek v pomru k tehdejm sttnm
adm.
Nelze pehldnout, e prv do jeho rukou byl adreso-
vn ppis praskho policejnho editelstv,v nm se ozna-
movalo vydn panovnkova nejvyho rozhodnut,jm se
povoluje tento prvn esk prvnick spolek zaloit.
Zznam o prbhu ustavujc schze zeteln vypo-
vd o tom, e profesor Randa byl autorem ideov kon-
cepce novho spolku.V vodnm slovu podal zevrubn
vklad o tom, pro byla Jednota zaloena, jak si klade
cle a jakm zpsobem hodl pracovat. Sm pak otevel
tradici pravidelnch odbornch pednek Jednoty a 29.
prosince 1864 promluvil v Karolinu na tma:O pijmut
smnek na est.
Na pd Jednoty pak pednel Randa mnohokrt
a rovn v asopisu Prvnk,kter Jednota krtce po svm
zaloen pevzala, publikoval velk mnostv lnk.
Od vzniku Jednoty pracoval nepetrit v jejch di-
cch orgnech, nejprve jako nmstek starosty a od roku
1890 pevzal funkci starosty a setrval v n a do sv smrti
(1914).
Stoj za to zdraznit, e se tto innosti nezekla ni
v dob svho dletrvajcho vdeskho psoben, a
v skm snmu nebo v ministerskm kesle,kvli nim
sloil nap. sv funkce v esk akademii vd. Je zejm,
e prospch Jednoty ml tm neustle na mysli.Krtce
pot, co se stal rektorem esk univerzity, pidlil Jed-
not dv mstnosti v prostorch Karolina natrvalo.
Profesor Randa doshl bhem svho ivota mnohch
poct a ocenn,zastval adu veejnch funkc,avak bez-
pochyby nejvce ztotonil sv celoivotn snaen s Prv-
nickou jednotou v Praze.
Proto,kdy ped asem rada souasn Jednoty eskch
prvnk hledala pro oznaen svho vyznamenn
jmno autoritativn osobnosti, kter by co nejvstinji
AD NOTAM
vyjadovala jej mysly, nemohla se s ohledem na svou
minulost rozhodnout jinak ne pro jmno Antonna
Randy.
Medaile Antonna Randy je vyznamennm Jednoty
eskch prvnk udlovanm kadoron od roku 1992
jako ocenn zsluh o rozvoj demokracie, prvn teorie
a praxe eskm i zahraninm prvnkm, ppadn dal-
m pedstavitelm politickho, veejnho a spoleen-
skho ivota.
Autorem vtvarnho proveden medaile je Lumr in-
del. Na lci medaile je portrt prof. JUDr. Antonna
Randy, na rubov stran je zobrazena IUSTITIA se znaky
eskch zem a v opisu slova Randova medaile Jednoty
eskch prvnk. Udluj se bronzov nebo stbrn
medaile, zlat zatm udlena nebyla.
Pro plnost je teba jet dodat, e z podntu Pra-
skho sdruen byla instalovna pamtn deska na dom,
kde prof. Randa v Praze bydlel je to roh Purkyovy
a Vladislavovy ulice v Praze 1.
Rovn na nvrh Praskho sdruen dolo k pojme-
novn jedn z ulic v Praze 5-Smchov po prof. Randovi
Randova.
Pi Spolku eskch prvnk Vehrd existuje Randova
nadace, kter podporuje talentovan studenty prvnic-
kch fakult.V souasn dob nap.vypisuje v rmci svho
programu podpory talentovanch a vynikajcch stu-
dent a rozvoje prvn vdy v esk republice cenu Ran-
dovy nadace o vynikajc diplomovou prci z obchod-
nho prva a pbuznch obor prva soukromho.Cena
je dotovna celkovou stkou a do ve 70 000 K.
20 webovch strnek, kter
muste mt!
Mgr. Blanka echov*
V omren titulky ady pednch periodik zvstujcch
Deset zaruench zpsob, jak se zalbit tchni, infor-
mujcch o Dvaaticeti klovch zsadch spnho
manaera i nabdajcch ke koupi Dvouset vnonch
drk, kter si zamilujete, soudm, e n stavovsk list
postrd tuto ostrou petku zaruench, prakticky bale-
nch rad, a e trocha ponkud bulvrnho povyraen
v podobnm duchu neme vhlasu naeho asopisu
ukodit. Navc mon, e ne pipojen seznam bude
vbec prvnm seznamem tohoto druhu, kter konen
zlep v ivot, usnadn vai prci, uet v as, nau
vs cizm jazykm a po vech strnkch vs uvede do
stavu notsk bezte, protoe vechny uveden adresy
skuten existuj, obsahuj o dost vce informac, ne by
se dalo ekat a jedin, co je teba pro zdar informanho
taen uinit, jest KLIKNOUT na:
1. http://www.mesec.cz/texty/kody-bank/ kdy
hledte kd nkter banky
2. http://www.mvcr.cz/agenda/labyrint/dokl_obr.
html#op zobrazuje vzory vech dosud platnch
obanskch prkaz
3. http://www.fin.cz/indexpg_LM-0.html obsa-
* Autorka je notskou koncipientkou u JUDr. Blanky echov, notky
v Praze.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 201

AD NOTAM slo 6/2004 201

huje seznam vekerch existujcch mn, vetn A pokud vs odkazy z notsk praxe a potud nepo-
oznaen jednotek,na kter se dl,a oficiln zkratky vznesly, nerozily v informan obzor a naprosto vs
jejich oznaen nebav, pak urit jdte alespo www.dokina.cz.
4. http://www.kalkulator.cz/notar_odmeny.php
podle zadn tarifn hodnoty okamit spot od-
mnu note
5. http://firmy.cc/ pokud vm nesta daje z ob- Stoj za pozornost
chodnho rejstku,zde najdete rozshlou mapu eko-
nomickch vztah mezi eskmi i zahraninmi spo- Prvn rozhledy
lenostmi, propojen osob a adu dalch, druhdy
2004, . 20
ponkud pekvapivch informac
Brta, J. Pevod drustevnho bytu v konfrontaci platn
6. http://www.mvcr.cz/2003/evidence/doklady_
prvn pravy a judikatury
_rady.html zde se nachz evidence neplatnch
2004, . 19
obanskch prkaz a pas
Dvok, T. O lensk schzi drustva (komplexn roz-
7. http://www.cuzk.cz blahoslaven strnky es-
bor svoln a prbhu lensk schze)
kho adu zemmiskho a katastrlnho. Mo-
Nejvy soud esk republiky K neplatnosti kupn
nosti elektronickho vyhledvn v katastru jsou bez-
smlouvy pro rozpor s dobrmi mravy z dvodu ve
beh, data se neustle dopluj a aktualizuj
kupn ceny. K odstoupen od kupn smlouvy pro neza-
8. http://www.justice.cz notoricky znm web es-
placen kupn ceny pot, co byl pedmt koup peve-
kho soudnictv,elektronick Mekka vech prvnk.
den na dalho nabyvatele
Stoj za nmahu ptrat i v jeho zapadlejch koutech;
39 ObZ
v sekci vnovan MS R lze najt komentovan pe-
344 ObchZ
hledy vekerch pedpis i formul z oblasti me-
Zvr,e kupn smlouva je neplatn pro rozpor s dobrmi
zinrodn justin spoluprce v civilnch vcech a vy-
mravy, nelze bez dalho dovodit ze skutenosti, e pro-
erpvajc pehled vzorovch zpis do OR
dvajc vc prodal za cenu trojnsobn vy, ne byla
9. http://www.uzsvm.cz/ strnky adu pro zastu-
cena, za kterou ji pvodn koupil a kterou nezaplatil p-
povn sttu ve vcech majetkovch
vodnmu vlastnku vci.
10. http://www.epravo.cz prvnick informan ser-
Skutenost, e kupujc vc prodal dal osob jet ped
ver. Denn zde vychz nkolik lnk z rznch ob-
tm, n sm zaplatil pvodnmu vlastnku vci, nem vliv
last prva, lze tu najt pehled plnch znn mnoha
na prvo pvodnho vlastnka odstoupit od smlouvy pro
pedpis, vyhledvat podle klovch slov ve sbrce
nezaplacen kupn ceny; tato otzka me mt za uritch
a v judikatue
okolnost v obchodnch vztazch vznam jen pi vaze,
11. http://www.juristic.cz dal z prvnickch in-
zda lze smluvn stran bezezbytku vrtit plnn,kter ped
formanch a ;diskusnch server obsahuje mj. prv-
odstoupenm od smlouvy poskytla druh smluvn stran.
nickou burzu prce
Nejvy soud esk republiky Konkurence vlastnick
12. http://www.reality.cz rozshl realitn server,
aloby a aloby podle zkona o mimosoudnch rehabili-
kde se lze snadno dobrat obvykl ceny nemovitosti
tacch
podle tisce a jednoho kritria
80 psm. c) OS
13. centrum.slovniky.cz obousmrn slovnky z e-
126 odst. 1 ObZ
tiny do esti svtovch jazyk s pekvapiv rozsh-
6 odst. 2 zkona . 87/1991 Sb.
lou zsobou prvnick terminologie
Oprvnn osoba, jej nemovitost pevzal stt v roz-
14. http://www.euroskop.cz podrobn informace
hodn dob bez prvnho dvodu, se neme domhat
o lenstv R v EU
ochrany vlastnickho prva podle obecnch pedpis,
15. http://europa.eu.int/eur-lex/cs/index.html
a to ani formou uren vlastnickho prva, mohla-li -
oficiln texty pedpis evropsk legislativy
dat vydn vci podle 6 odst. 2 zkona . 87/1991 Sb.,
16. http://isap.vlda.cz sten a neoficiln pe-
o mimosoudnch rehabilitacch.
klady pedpis EU do etiny
17. http://www.irene.de/links/Gesetzgebung_In-
ternational.htm vynikajc zdroj odkaz na ve-
Soudn rozhledy
ker evropsk pedpisy, studie a komente z oblasti
mezinrodnho prva soukromho, srovnvac roz- 2004, . 10
bory evropskch prav prva rodinnho a ddickho Ddi, J., ech, P. Nov pohled na kolizn normy a re-
18. http://www.dnoti.de/Notarlinks_Internatio- flexe kolizn relevantn judikatury Evropskho soudnho
nal.htm odkazy na vechny notsk komory a na dvora v eskm prvu spolenost
tm vechny prvn dy svta,vetn ady odkaz Mstsk soud v Praze Posuzovn osobnho stavu v -
na elektronick verze text zahraninch soukro- zen o ddictv
moprvnch pedpis 175k odst. 2 OS
19. http://www.central-europe-notaries.org se- Ddick prvo, kter m bt zaloeno na pbuzenskm
znam vech stedoevropskch not vetn kon- vztahu k zstaviteli (tj. ddick prvo manela, dt, ro-
taktnch daj di, sourozenc atd.), posuzuje soud v ddickm zen
20. http://www.anme.org web Asociace not ev- na zklad matrinch doklad, kter jsou veejnmi lis-
ropskch metropol obsahuje srovnvac informace tinami ve smyslu 134 OS (rodn listy, oddac listy).
o vkonu notsk profese v nkolika evropskch Jestlie nkdo v prbhu ddickho zen v rozporu
zemch s matrinmi doklady tvrd,e je v takovm pbuzenskm
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 202
202 slo 6/2004
vztahu k zstaviteli,kter zakld jeho ddick prvo jako
ddice ze zkona (nap. e je dttem zstavitele), nen to
dvodem pro postup podle 175k odst. 2 OS, nebo ne-
jde o skutkov spor, ale o otzku osobnho stavu.
Nepedlo-li tato osoba v prbhu ddickho zen roz-
hodnut soudu o osobnm stavu, vydan na nvrh podle
80 psm. a) OS, kter by pikazovalo tvrzen vztah
k zstaviteli a nesprvnost toho, co je uvedeno ve ve-
ejn listin (matrinm dokladu), nelze ji dvodn po-
vaovat za ddice, a proto ani za astnka ddickho -
zen ve smyslu 175b OS.Takov osoba nen oprvnna
podat odvoln proti rozhodnut, kter bylo v ddickm
zen vydno.
Vrchn soud v Praze Povaha projednn odstoupen jed-
natele z funkce valnou hromadou
66 odst. 1
125 ObchZ
Projednn odstoupen jednatele z funkce valnou hro-
madou neznamen rozhodnut o tom, e jednatel odstu-
puje i nikoli. Projednn samo o sob nezakld prva
ani povinnosti, ale je jen oficializovanm a instituciona-
lizovanm vzetm na vdom jednostrannho projevu
vle odstupujcho orgnu.
Prvn zpravodaj
2004, . 10
Blechov, E. Nabvn tuzemskch nemovitost a praxe
katastrlnch ad
Soubor civilnch rozhodnut Nejvyho soudu
seit 29
Bezpodlov spoluvlastnictv manel
149 odst. 4 ObZ ve znn ped novelou . 91/1998 Sb.
Pokud po zruen prva spolenho njmu drustevnho
bytu podle 705 odst. 2 vty druh ObZ nedojde mezi
rozvedenmi manely k vypodn hodnoty lenskho
podlu ve stavebnm bytovm drustvu, nleejc do je-
jich bezpodlovho spoluvlastnictv, dohodou ani roz-
hodnutm soudu k nvrhu podanmu ve lht t let od
zniku manelstv, me se manel, kter se nestal le-
nem drustva, po uplynut tto lhty domhat na dru-
hm manelovi, aby mu vyplatil polovinu hodnoty len-
skho podlu. Toto prvo se v uvedenm ppad
promluje v obecn lht t let, kter pone bet od
okamiku, kdy nastaly inky domnnky vypodn
bezpodlovho spoluvlastnictv manel podle 149
odst. 4 ObZ ve znn ped novelou provedenou zko-
nem . 91/1998 Sb.
Rozsudek ze dne 31. bezna 2004, sp. zn. 22 Cdo
590/2003 C 2527
Jestlie do t let od zniku bezpodlovho spoluvlast-
nictv manel nedolo k vypodn lenskho podlu Babika, V. Zmny v archivaci ve spisov slub (v-
ve stavebnm bytovm drustvu mezi manely jejich do-
hodou ani za tm elem nebylo zahjeno zen u soudu,
pak se na toto vypodn (po zruen jejich prva spo-
lenho njmu drustevnho bytu 705 odst. 2 vta
druh ObZ) pouije ustanoven 149 odst.4 ObZ o vy-
podn tzv.ostatnch majetkovch prv manelm spo-
lench.Toto prvo se vypod podle zsad pro vypo-
dn podlovho spoluvlastnictv, piem se vychz
AD NOTAM
ze stejnch podl astnk.
Rozsudek ze dne 31. bezna 2004, sp. zn. 22 Cdo
2565/2003 C 2528
Byty drustevn
154 ObZ ped novelou . 509/1991 Sb.
Drustevnm bytem ve smyslu 154 ObZ ve znn ped
novelou provedenou zkonem . 509/1991 Sb. byl toliko
byt v dom stavebnho bytovho drustva, nikoliv byt
v dom lidovho bytovho drustva.
Rozsudek ze dne 16. bezna 2004, dp. zn. 26 Cdo
627/2004 C 2533
179 odst. 1 ObZ ped novelou . 509/1991 Sb.
Pechod prva osobnho uvn bytu v ppad smrti ui-
vatele bytu v dom lidovho bytovho drustva bylo
nutno posuzovat podle 179 odst. 1 ObZ ped nove-
lou . 509/1991 Sb.
Rozsudek ze dne 16. bezna 2004, sp. zn. 26 Cdo
627/2004 C 2534
Ddn
460 ObZ
Pokud se zstavitel spolu s dalmi osobami stal ddicem
vci, kter nebyla v ddickm zen po pedchdci z-
stavitele projednna,nemohou se jeho ddicov domhat
uren, e zstavitel byl ke dni mrt vlastnkem tto vci.
V takovm ppad je teba nejdve vc dodaten pro-
jednat v zen o vypodn ddictv po pvodnm vlast-
nkovi (ppadn urit,e ten byl ke dni mrt vlastnkem),
a teprve pot lze rozhodovat o vlastnictv jeho ddice.
Rozsudek ze dne 17. bezna 2004, sp. zn. 22 Cdo
739/2003 C 2535
Likvidace obchodn spolenosti
75b ObchZ
Zpsobilost vymazan spolenosti s ruenm omezenm
bt astnic zen, v nm se na zklad hmotnprvn
pravy rozhoduje o zruen zpisu jejho vmazu a o je-
jm vstupu do likvidace a o jmenovn likvidtora,je dna
od potku zen bez zetele k tomu, e nem prvn
subjektivitu.Osobami oprvnnmi ke dni jejho vmazu
z obchodnho rejstku; jen nen-li takovch osob, pi-
chz v vahu monost jmenovn opatrovnka.
Usnesen ze dne 25. nora 2004, sp. zn. 29 Odo
1154/2003 C 2559
Prvn rdce
2004, . 10
Hejda, J. Stanovy obchodnch spolenost (rozbor sta-
nov spolenosti s ruenm omezenm, akciov spole-
nosti a drustva)
Vrcha, P. Sprvce ddictv (prava sprvce ddictv po
novele)
znam pro skartace)
Bulletin advokacie
2004, . 10
Kovak, Z. Protest smnky pro neplacen
Rubriku pipravuje Mgr. Erik Mrzena
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 203

AD NOTAM slo 6/2004 203

Zprvy z notsk komory

Notsk zkouky
Ve dnech 1.3. 11. 2004 se v sdle Notsk komory R uskutenila psemn st a nvazn na to ve dnech
8.10. 11. 2004 stn st notskch zkouek s tmto vsledkem:

notsk/ koncipient/ka zamstnn/a u vsledek

Mgr. Daniela Bendov
JUDr. Lenka Chodurov
JUDr. Kamila Krechlerov
Mgr. Lucie tpnov
Mgr. Simona Titmanov
Mgr. Hana ambochov
Mgr. Zdeka Hrd
Mgr. Marie Mareov
Mgr. Pavel Menl
Mgr. rka Tlkov
Mgr. Martina ermkov
JUDr.Alena Masopustov
Mgr. Ji Pek
Mgr. Ladislav Soldn
JUDr. Daniela Soukupov
JUDr. Jana Hofmanna, note v Praze prospla
JUDr. Marcely Veberov, notky v Karvin prospla
Mgr. Olgy Spoustov, notky v Praze prospla
JUDr.Ladislava Krtkho, note v Novm Jin prospla vten
JUDr. Romana Hochmana, note v Prazene prospla
JUDr.Alee Beziny, note v Praze prospla vten
Mgr. Gajan Rejzkov, notky v Praze prospla
JUDr. Michala Kulka, note v Praze prospla
JUDr. Lenky Ullrichov, notky v Pardubicch prospl
JUDr. Marie Tlkov, notky v Praze prospla
JUDr. Bohumily Raokov, notky v Kladn prospla
JUDr. Magdy Fajov, notky ve Frdku-Mstku prospla
JUDr.Vladimra Kosticov, notka v Brn prospl
JUDr. Evy iernikov, notky v Brn prospl
JUDr. Martina Krmy, note v Praze prospla.

Vem spnm absolventm blahopejeme.

str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 204

HVB Bank a noti partnei nejen na poli bankovnch slueb

Konec roku je vdy nronm obdobm, kter je
pln pracovnho nasazen a souasn pedvnonho
shonu. Vichni se sname doclit idelnho stavu, e
prv uplynul rok konme s istm stolem. Je to ale
i obdob, kdy bychom se mli ohldnout a zhodnotit,
co se nm povedlo a kam bychom se mohli v ptm
roce posunout. V roce 2004 jsme si pedsevzali, e
chceme prohloubit nae partnerstv s eskmi noti
a poskytnout jim nejen atraktivn bankovn produkty
a sluby, ale zejmna osobn pstup a prvotdn kva-
litu poradenstv. To, zda se nm to podailo, je pe-
devm na hodnocen spokojenosti naich klient, ale
z kadodennho kontaktu s noti, kte pat k tm
nejvenjm klientm HVB Bank, usuzujeme, e
jdeme sprvnm smrem.

Mal ohldnut, co se povedlo

V roce 2004 se pro veden svch t a spoluprci s HVB
Bank rozhodlo mnoho dalch not.Velice si vme dvry,
se kterou k na bance noti pistupuj. Zrove dkujeme za podnty a pipomnky na zklad kterch mme pro nae
partnery note vdy optimln een. Kvalita naeho poradenstv je pro klienty k dispozici nejen osobn na naich po-
bokch i ve specializovanm Kompetennm centru pro svobodn povoln, ale tak po telefonu nebo pmo v notsk
kanceli. Jednm z cl banky pro leton rok bylo nabdnout takov finann sluby a produkty, kter by napomhaly ne-
jen profesnm potebm, ale i ivotnm nrokm a plnm. Pojme si spolen pedstavit aktuln produktovou nabdku,
kter je it na mru notm:

Bn et notsk kancele veden zdarma, zvltn rokov sazba 1,85 % p.a. pro ty v K
ty notskch schov zvltn rokov sazba 1,85 % p.a. pro schovy v K, 1,35 % p.a. pro schovy v EUR a 1,35
% p.a. pro schovy v USD, ada dalch vhod ponaje monost veden schovy bez poplatku a bez roen a kone in-
dividulnm navenm rokov sazby u vkladu nad 10 mil. K
Elektronick bankovnictv instalace vech systm zdarma
Vklady na ty not pokladnm dokladem typu V na pobokch esk poty
Pijmn platebnch karet VISA,VISA Elektron, EC/MC, Maestro a MasterCard Electronic v kanceli note
Specializovan balek slueb Konto KOMFORT upraven pro note, notsk kandidty, notsk koncipienty a ta-
jemnice not
Kreditn karty HVB Bank se specilnm zvhodnnm pro note a zamstnance notskch kancel

V roce 2004 jsme vak notm nebyli pouze partnerem na poli bankovnch slueb a kvalifikovanho poradenstv, ale
mnohaletou spoluprci jsme stvrdili i ast banky na semini Evropsk prvo obchodnch spolenost, kter Notsk
komora R podala v Hradci Krlov. Spolupracovali jsem rovn na podn semin Notskch komor nap. v Os-
trav, Praze, Plzni, st nad Labem i v Brn a nechybli jsme na mezinrodnm notskm semini v Haagu.

Nae plny do budoucna

Nam mnoholetm pnm je Bt prvn adresou pro sprvu notskch financ. K tomu, aby bylo toto pedsevzet na-
plnno,musme porozumt notskmu svtu jako celku.Na-
dle bychom se rdi pravideln astnili akc podanch
Notskmi komorami, a ji jde o regionln kulturn a spo-
leensk akce,notsk semine i jin formln i neformln
setkn s noti. Za samozejmost povaujeme nabdku pr-
votdnch bankovnch produkt, kter od ns noti oek-
vaj a poskytovn poradenskch slueb pesn v okamiku
a v mst, kde ho nai klienti prv potebuj.
Zvrem bychom rdi podkovali notm za jejich spo-
luprci v roce 2004 a popli vem do novho roku hodn
zdrav, tst, pohody a pracovnch i osobnch spch.
Je nm ct bt Va bankou.
Obalka_3 14.12.2004 13:49 Strnka 1
Inhalt
Leitartikel
Aktuell
uerung der Notarkammer der R zu den nderungsvorschlgen des
Abgeordneten Zdenk Koudelka zur Novelle des Handelsgesetzbuches,
der Zivilprozessordnung und der Notarordnung . . . . . . . . . . . . . 158
Aufstze
Dvok, J. Zu den aktuellen Fragen der Todeserklrung eines Brgen
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159
Krmov, M. Wie soll das Bild des tschechischen Notariats verbessert
werden? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164
Notar und EU
Ddi, J., ech, P. Grundstze des europischen Gesellschaftsrechtes
im Hinblick auf dessen Bedeutung fr die Ttigkeit eines Notars nach
dem EU-Beitritt der R . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165
Diskussion
Luke, L. berlegungen zur Bedeutung einer Anmerkung im Teil D
des Eigentumsblattes, dass die Parzelle des GP geometrisch und von
der Lage her nicht bestimmt ist . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190
Aus dem Leben der bezirkskammern
Kouba, V. Notarkammer fr die Hauptstadt Prag . . . . . . . . . . . . 192
Vom Ausland
Foukal, M. Sitzung der UINL, Mxico City 16.19. 10. 2004 . . . 193
Wawerka, K. Das Treffen Moldau Donau zum neunten Mal . . 195
Gerichtsentscheidungen
Oberstes Gericht der R Der bliche Preis eines Mitgliedsanteils in
einer Wohngenossenschaft . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196
Information
Einheit der tschechischen Juristen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198
echov, B. 20 Webseiten, die sie haben mssen! . . . . . . . . . . . 200
Bemerkenswertes . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201
Nachrichten aus der notarkammer
Notarprfungen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203
Table des matieres
ditorial
Actualits
Avis de la Chambre de notaires de la Rpublique tcheque concernant
les amendements du dput Zdenk Koudelka a la modification du Code
de commerce, Code de procdure civile et de Code notarial . . . . 158
Articles
Dvok, J. A propos des questions dactualit concernant la dcla-
ration du citoyen mort . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159
Krmov, M. Comment amliorer limage du notariat tcheque . . 164
Notaire et U.E.
Ddi, J., ech, P. Principes du droit europen des socits en tenant
compte de son importance pour lactivit du notaire apres ladhsion
de la Rpublique tcheque a lU.E. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165
Discussion
Luke, L. Rflexion concernant limportance de la note dans la partie
D de la fiche de proprit que la parcelle GP nest pas dtermine du
point de vue gomtrique et de position . . . . . . . . . . . . . . . . . 190
De la vie des Chambres Rgionales
Kouba, V. Chambre de notaires pour la capitale de Prague . . . . 192
De Letranger
Foukal, M. Congres dUINL, Mexico City, du 16 au 19 octobre 2004
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193
Wawerka, K. Rencontre Vltava Dunaj (Vltava Danube) pour la
neuvieme fois . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195
Dcisions Juridictionnelles
Cour suprme de la Rpublique tcheque Prix habituel de la part dans
la cooprative dhabitation . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196
Informations
Union des juristes tcheques . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198
echov, B. 20 sites web absolument indispensables! . . . . . . . 200
Cela vaut votre attention . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201
Nouvelles de la Chambre de Notaires
Examens des notaires . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203