Anda di halaman 1dari 50

Obsah 14.12.

2004 13:41 Strnka 1

AD NOTAM
slo 6/2004

OBSAH
vodnk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157

Aktuln

Vyjden NK R k pozmovacm nvrhm poslance


Zdeka Koudelky k novele obchodnho zkonku,
obanskho soudnho du a notskho du . . . 158

lnky

Dvok, J. K aktulnm otzkm prohlen


obana za mrtvho . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159
Krmov, M. Jak zlepit obraz eskho notstv . . 164

Not a EU

Ddi, J., ech, P. Zklady evropskho prva


spolenost se zetelem na jeho vznam pro
innost note po vstupu R do EU 1. st . . . . 165 Vedouc redaktor:
JUDr. Martin Foukal
Diskuse Vkonn redaktorka:
Mgr. Ladislava Jankov
Luke, L. vaha o vznamu po znmky v sti D Adresa redakce:
eznick 17, 110 00 Praha 1,
listu vlastnictv, e parcela GP je geometricky tel. 225 993 959, 225 993 969, 225 993 955
a polohov neurena . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 fax 225 993 950
e-mail: ladislava-jankova@beck.cz
Ze ivota krajskch komor Redakn rada:
prof. JUDr. Jan Dvok, CSc.
JUDr. Roman Fiala
Kouba, V. Notsk komora pro hlavn msto JUDr. Jik Fleischer
Prahu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192 JUDr. Martin Foukal
JUDr. Ondej Holub
JUDr.Vclav Kouba
Ze zahrani doc. JUDr.Alena Mackov, Dr.
Mgr. Erik Mrzena
JUDr. Karel Wawerka
Foukal, M. Zasedn UINL, Mxico City
Vydv:
16.19. 10. 2004 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 Notsk komora R se sdlem Jen 11, 120 00 Praha 2,
Wawerka, K. Setkn Vltava Dunaj po devt . . . 195 tel. 224 921 258, 224 921 126, tel./fax 224 919 192, 224 919 266,
e-mail: nkcr@nkcr.cz, http://www.notarkom.cz,
v nakladatelstv C. H. Beck
Soudn rozhodnut
asopis vychz estkrt ron. Pedplatn na rok 2004
K 700,, jednotliv sla K 120,.
Nejvy soud R Obvykl cena lenskho podlu Objednvky pijm, administraci a distribuci pedplatnho
v bytovm drustvu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196 a prodej jednotlivch sel zajiuje
nakladatelstv C. H. Beck, eznick 17, 110 00 Praha 1.
Informace Petisk a jakkoliv jin en asopisu nebo jeho jednotlivch
soust lze pouze se souhlasem vydavatele.
Jednota eskch prvnk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198 Z obsahu kadho sla asopisu je poizovna databze anotac
pro softwarovou aplikaci EPIS Ekonomickoprvn informan
echov, B. 20 webovch strnek, kter muste servis, INZAG, k. s., Kosteln 8, 370 04 esk Budjovice.
mt! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 Podvn novinovch zsilek povoleno editelstvm pot . j. 5082
ze dne 26. ledna 1995.
Distribuci a pedplatn pro Slovenskou republiku zabezpeuje
Stoj za pozornost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201 Magnet-Press Slovakia s. r. o., ustekova 10, 851 04 Bratislava,
korespondence: P. O. Box 169, 830 00 Bratislava 3,
Zprvy z notsk komory tel. (asopisy) 00421 267 201 921, (pedplatn) 00421 267 201 931,
fax 00421 267 201 910
e-mail: predplatne@press.sk
Notsk zkouky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203 www.press.sk
ISSN 1211-0558 MK R E 7049
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 157

AD NOTAM
Vydvan
Notskou Notsk asopis
komorou R 22. prosince 2004

Ven teni, em vznamu. Musme se snait, aby ns sami vyhle-


dvali a obraceli se na ns s dvrou v situacch, kter
zvr roku se bl a s nm i vydn poslednho sla jim budou znmy z informac, kter se k nim pomoc
asopisu Ad Notam v roce 2004.Proto, jako ji tradin, mdi dostanou. Je to nov loha notsk reprezen-
vyuvm tto pleitosti, abych se v ron period po- tace, na kter ji pracujeme.
dlil o sv mylenky i s vmi teni tohoto asopisu To, co jsem se pokusil popsat, m souvislost i se sou-
pedevm z pohledu note i notstv jako instituce. asnou legislativn situac u ns. Vme, e se o not-
Jist za zmnku stoj skutenost, e se letos esk re- sk innosti zajmaj i jin profese v domnn, e se
publika stala lenem Evropsk Unie a esk notstv jedn o vhodn obchodn artikl. Je to dsledek ne-
vstoupilo do evropsk spolenosti notstv Konfe- znalosti podstaty notstv, tedy neuvdomn si toho,
rence notstv zem Evropsk Unie CNUE. Nyn, po e stt si zdil tuto profesi pedevm pro vyhotovo-
pistoupen novch zem, je z celkovho potu 25 zem vn nestrannch veejnch listin. Pokud je s rovn
19, v nich se aplikuje notsk profese obdobn jako tto innosti nespokojen, m nstroje k tomu, aby si-
je tomu u ns. Ji poslednch pt let jsme byli zvni na tuaci eil.Obecn lze ci, e u ns nespokojenost nen,
jednn tto evropsk notsk organizace, ale jen s po- ale pod roukou liberln, demokratick spolenosti se
radnm hlasem.Nyn mme prvo ovlivovat svm ak- veejnosti servruje monost, e tyto sluby mohou vy-
tivnm pstupem dn v na profesi nejen u ns, ale konvat i jin. Pr a si oban vybere, m svobodnou
i v rmci Evropy.A to je velmi dleit. volbu. Je smutn, kdy to slym z st prvn vzdla-
Souasn situace nen pro notstv pli lichotiv. nho politika, kandidta na post ministra spravedl-
Evropa je vlena snahami po irokm liberalismu ve nosti pednejcho na prvnick fakult. Kde jsou
vech innostech, pedevm z dvodu neustlho eko- kontroln mechanismy sttu? Zejm mme dluh i vi
nomickho tlaku USA. Proto se pipravuje mimo jin prvnickm fakultm, kde by se o rozdlnosti jednotli-
i Evropsk smrnice o svobodnch povolnch, kter vch prvnickch profes mlo uit a vysvtlovat jejich
maj bt vrazn deregulovna.I kdy je notstv pro- podstatu. Myslm si, e nen nutno v tomto vodnku
fes se specifickm postavenm, mezi svobodn povo- vnovanm zvru roku uvdt rozdly mezi advok-
ln se ad. Neznalost a nepochopen zsadnch prin- tem, exekutorem, soudcem i notem.
cip, na kterch je notstv zaloeno, me vst k jeho V dob, kdy bude toto posledn leton slo na na-
existennmu ohroen. ich stolech, bude jasnj, zda nm vynaloen sil
Mnoz si to nepipoutj, ale snaha po dosaen nej- poslednch dn pineslo v tto oblasti njak vsledek,
vyho ekonomickho efektu dopad i na notskou nebo se prv projednv dal novela obchodnho z-
profesi.V rmci modernho mylen se ve svobodnm konku vnovan obchodnmu rejstku. Nov prava
svt podnikn jev vechny zsady, kter pro not- m pinst obchodnm spolenostem konkrtn vhodu
stv plat, jako neudriteln: princip numerus clau- v nakldn s notskm zpisem jako s veejnou lis-
sus, pevn tarif, zkaz i regulace reklamy, psn na- tinou, kter nebude podlhat pezkumu soudem. Je to
staven pstup do profese, vkon innosti jen na zem odvn een s velikm dopadem na odpovdnost no-
toho sttu, z nho byla na note penesena st jeho t. Sname se pesvdit politiky o tom, e se na no-
svrchovanch pravomoc apod. Proto nyn zeteln te me stt v jejich listinn innosti spolehnout a e
chpu nutnost existence CNUE jako partnera pro ev- nepotebuj vpomoc od exekutor, kte by mli
ropsk politiky, kterm je zapoteb objasnit ve uve- zvldnout pedevm svou vlastn innost, pro kterou
den principy, dvody jejich historickho vzniku a p- byli zzeni. Mj vodnk jsem neml v myslu tma-
nosy a vhody pro souasnou spolenost. Prvn ticky zamit na jednu oblast i jeden problm. Tmat
prevence, nebo-li pedchzen sporm, je tm nejdle- je jist mnoho.Ale tuto konkrtnost jsem si neodpustil.
itjm argumentem. Veejn nesporn listina, ne- V nadchzejcm roce se uskuten volebn snm No-
strann prvn kvalifikovan rada, to ve je pro b- tsk komory R, pro kter prezidium pipravilo n-
nho obana zajist velik vhoda. Je vak otzkou, kter nvrhy na een otzek, ped ktermi del dobu
zda je to t v zjmu tch, kte po volnm obchodu se stojme.Vchodisko vidme v profesionalizaci vech in-
slubami, vetn tch notskch, volaj. Logika je n- nost, kter ji nelze zvldat pouze z vlastnch zdroj,
sledujc: o mn je spor, tm mn je zamstnno tedy z iniciativy jednotlivc z ad not. Jev se jako
advokt, soudc, policist, pojiovacch makl, nevyhnuteln obracet se na specialisty a odbornky, na-
a tm je brnno volnmu obchodu, obhu penz a no- pklad pro legislativu, informatiku a zmnnou me-
tsk innost je jejich brzdou. diln innost. Bez profesionlnho apartu neme
V tomto smru je poteba provdt osvtu u ns, v Ev- notstv v dnenm svt obstt.
rop i ve svt. Jeliko je kad oban pod stle vtm Zvrem m vahy, zda se pizpsobovat dnenm
tlakem mdi a jejich prostednictvm i reklamy, je trendm i nikoliv, musm zdraznit mj nzor, e po-
teba starat se o mediln obraz notstv. Nememe kouet se modifikovat notstv tak, e by pozbylo by
spolhat jen na to, e se s nmi setkaj klienti, kdy u i jen nkter ze svch pil, je scestn a zkonit mus
jsou k tomu situac donuceni, protoe to ukld z- vst ke ztrt jeho vznamu a tedy k postupnmu z-
kon, a my se nsledn pokoume je pesvdit o na- niku. K tomu, aby sv zsady mohlo praktikovat, mus
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 158

158 slo 6/2004 AD NOTAM


vyuvat modernch metod nejen k vlastn innosti, ale stupu k nim. Je na povinnost poskytovat informace
i k jej prezentaci. o loze note v modern spolenosti.
Rd bych podkoval touto cestou vem, kte se po-
dlej na dobrm jmnu eskho notstv, kter m Ve nejlep do novho roku vm peje
zvlt ve svt vborn zvuk.Vm, e jeho ohlas do-
lehne i k naim politikm, kte pmo ovlivuj v-
voj na spolenosti, a my vme, e se notstv na nm
me pozitivn podlet. Je to jen otzkou naeho p-

Aktuln
V souvislosti s projednvanou novelou obchod- Zkon stanov, e
nho zkonku a dalch zkon, kter maj dopad not je nestrann,
na prvn systm v esk republice, poskytla No- e nesm poadovan kony odmtnout,
tsk komora R k probhajcmu legislativnmu e notsk kony mus konat osobn neme
procesu nsledujc stanovisko. v tchto ppadech sven vznamn pravomoci sttu
penst na sv zamstnance.
Vyjden Prv z dvodu prevence a ochrany vitel v prvu
obchodnch spolenost je v zemch kontinentlnho
k pozmovacm nvrhm poslance Zdeka Kou- systmu prva povinn forma notskho zpisu v z-
delky k novele obchodnho zkonku, obanskho konem stanovench ppadech.
soudnho du a notskho du (tisk 566) po- Ze smrnic komunitrnho prva pmo plyne, e ten,
dan ke komplexnmu pozmovacmu nvrhu kdo sepisuje veejnou listinu, mus bt nestrann.
stavnprvnho vboru.
kolem exekutora je vymoen prva
Soudn exekutor, jako zcela nov, prax neproven
Na zklad tchto nvrh by jejich pijetm: instituce, je veejn initel (jak citliv v oblasti soukro-
a) exekutorsk zpisy byly postaveny narove not- moprvnch vztah), kter
skm zpism v oblasti prva obchodnch spole- Nen nestrann hj zjem pouze jedn strany v-
nost, pi zakldn obecn prospnch spolenost itele, psob represivn v ppad, e nejsou zvazky
a dokonce pi zakldn spoleenstv vlastnk byto- z prvnho vztahu plnny.
vch jednotek, pi naprosto odlinm postaven exe- Me podle stvajc i navrhovan pravy sepsn exe-
kutor oproti notm; kutorskho zpisu na rozdl od proveden exekuce od-
b) soudn exekutoi by na zklad tchto nvrh mohli mtnout (mohl by si vybrat, jakou valnou hromadu
tak obecn sepisovat exekutorsk zpisy o vech osvd, komu smlouvu o zaloen spolenosti sepe,
prvnch konech, kde nen v naem prvnm du napklad podle obtnosti konu nebo podle ve od-
vslovn stanovena jin forma tedy nejen zaklada- mny).
telsk dokumenty spolenost, ale i napklad kupn Me povit sepisovnm exekutorskch zpis sv
a darovac smlouvy, smlouvy o vru, o pjce a jin kandidty a dokonce i koncipienty. Tito jeho zamst-
smlouvy [viz nvrh zmny exekutorskho du 78 nanci by mohli samostatn sepisovat exekutorsk z-
psm. b) bod 4.2 nvrhu]. pisy, napklad i o smlouv o fzi nebo o zaloen ak-
ciov spolenosti, apod.
Takto zakldan nov kompetence soudnch exekutor Stt vytvoil zkonem . 120/2001 Sb. soudn exeku-
odporuje obecn platnm principm prvnho du tory, nebo rezignoval na vymhn prva jen soudnm
naruuje jeho systm, vkonem rozhodnut. Navrhovan prava by vedla
odporuje principm prva komunitrnho a nem ve k tomu, e by byl exekutor vylouen z proveden p-
svt obdoby, padn exekuce podle 29 exekutorskho du u osob,
je nesluiteln se zkladn funkc soudnho exeku- kterm provedl sluby,m by se astnil na jejich prv-
tora, spovajc ve vymoen prva nm ivot, a to jak u prvnickch, tak i fyzickch osob,
z tchto dvod: na jejich majetek me exekuce smovat.Ji umonn
sepisovn exekutorskch zpis exekunch titul
Rozdln kvalita prevence kontra represe. bylo z tohoto dvodu naprosto nesystmovm krokem.
kolem note je osvdovn a nestrann sepiso-
vn veejnch listin Nesluitelnost vkonu prevence a vymhn prva
Notstv je ji po stalet prvn instituc, jej vznam Vkon prevence a represe jednou soukromou osobou
spov v tom, e povinnou nestrannost pi sepisovn je protismysln a navzjem se vyluuje.Kdo m hmotn
veejnch listin pedchz sporm.Tato zkladn innost zjem na represi neme mt zjem na prevenci. Zj-
je smyslem notstv, zkladn innost note a je jed- mem exekutora je proveden exekuce m vce exe-
nm z pil kontinentlnho prvnho du. Ostatn kuc, tm vy pjmy. Proti tomu stoj smysl veejnch
innost, napklad na zklad poven kony soudem listin o prvnch konech a o osvden, kter maj br-
v zen o ddictv, je jen dal vedlej vyuit note st- nit sporm, a tm i nslednmu exekunmu vymhn.
tem pro jeho principiln nestrannost. Jinmi slovy:listina sepsan exekutorem povede k exekuci.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 159

AD NOTAM slo 6/2004 159


Sousteovn rozshlch pravomoc do nestt- Notsk zpis i exekutorsk zpis zstvaj uloeny
nch rukou u note i exekutora. Not vydv z notskho zpisu
Pro prvn systm se jev nebezpen, e navrhovan stejnopis notskho zpisu, kter v bnm styku na-
prava sousteuje do soukromch rukou dv rzn hrazuje u note uloen notsk zpis. Stejnopis no-
sloky uplatovn sttn moci. tskho zpisu m zkonem stanoven nleitosti a je
Zmna by mla tak zcela negativn dopad na mon ve smyslu 134 obanskho soudnho du ve zvltnm
dal prolnn kompetenc mezi vemi prvnickmi pedpisu ( 6 notskho du) prohlen vedle not-
profesemi.Tm, e by na zklad pozmujcho nvrhu skho zpisu t za veejnou listinu. Naproti tomu ob-
exekutoi mohli tak sepisovat veker listiny o prvnch dobn upraven stejnopis exekutorskho zpisu,na roz-
konech, tedy nejen v oblasti prva obchodnch spole- dl od exekutorskho zpisu, veejnou listinou nen,
nost, dolo by ke znanmu zsahu do kompetence ne- nebo dn prvn pedpis ho za veejnou listinu ne-
jen not, ale zejmna advokt, poskytujcch v tto prohlauje. Vzhledem k tto nedokonal prav by tak
oblasti prvn slubu. Je to obdobn a zrovna tak po- obchodnmu rejstku s nvrhem nebyla pedkldna
chybn, jako kdyby bylo umonno notm zastu- veejn listina. Musel by bt pedkldn samotn exe-
povat v zen ped soudem ve sporech nebo notm kutorsk zpis, kter ale zrove mus zstat ve sbrce
i advoktm provdt exekuce. Navrhovan zmna by originl exekutorskch zpis tedy nerealizovateln
vedla k dalmu budoucmu nebezpenmu sousteo- krok, protoe exekutorsk zpis originl je vdy jen je-
vn pravomoc sttu do nesttnch rukou. Stt si vy- den.
tvoil tyto odlin prvn profese, aby vykonvaly od- Nov kompetence jsou navrhovny v souvislosti se
lin innosti. Pitom me regulovat poty jak not, zkonem, kter jinm pojetm obchodnho rejstku
tak soudnch exekutor a tak kvantitativn zajiovat v- v souladu s komunitrnm prvem posiluje vznam no-
kon svch pravomoc, ktermi tyto profese povil. tskch zpis jako veejnch listin na kor pravo-
moc soudu z hlediska pedbn kontroly.Tento p-
Dal zsadn dsledky stup aplikovan i v jinch zemch byl umonn prv
Pozmujc nvrh se ani nesna pizpsobit posta- charakterem notstv a prvnm postavenm note
ven exekutora postaven note, aby byly splnny z- a veejnch listin. Proto se jev a absurdn pi tak roz-
kladn poadavky na nestrannost, nebo pedkladatel si shl zmn dohledu sttu nad touto vznamnou ob-
je vdom, e to nen mon, nebo by tak zcela naruil last, modifikovat pojet veejnch listin a svovat
stranick postaven exekutora tolik potebn pro jeho tuto kompetenci dalm osobm, kter jednak nemaj
hlavn innost vymoen prva pro vitele. nejmen zkuenosti v tto oblasti a jednak svm pe-
Tm zcela vdom a nebezpen vytv novou kva- durenm postavenm vymahatele prva, jeho v-
litu veejnch listin, kter by nebyly zaloeny na ne- znam spov v uplatovn represe, nemohou i pi
strannosti jejich poizovatele. Pedkladatel tm naru- ppadn jakkoli budouc prvn prav fakticky
uje veejnou vru obsaenou ve veejnch listinch splovat zkladn poadavky pro vkon preven-
a tak zpochybuje jejich smysl. tivn innosti.

lnky
K aktulnm otzkm prohlen kam jdou a ani by se chtli vrtit, jin odchzej od ro-
din, nkdy se chtj vyhnout vitelm, policejnmu st-
obana za mrtvho hn i politickmu reimu.Skupinu osob pedstavuj i ti,
kte odcestovali s myslem se vrtit, ale z nevysvtlitel-
Prof. JUDr. Jan Dvok, CSc.* nch a nezjitnch dvod se nevrt. Nkte i s pod-
vodnm myslem zmiz, aby ve prospch jin osoby mo-
I. vodn vklady hla bt vyplacena ivotn pojistka. Opanm ppadem
je, e nkdo vyvol zen o prohlen za mrtvho jen
Institut prohlen za mrtvho stoj na pokraji zjmu proto, aby zskal ddictv.
prvn teorie i praxe jen zdnliv. Smrt jako neodvrati- Na ppady,kdy fyzick osoba se nezdruje v obvyklm
teln prvn skutenost ukonujc ivot fyzick osoby mst, nepodv o sob dn zprvy, zkrtka se o n v-
pin adu nezvratnch prvnch dsledk, kter zasa- bec nev, prvn prava pamatuje vslovn na nkolika
huj irokou oblast prvn pravy. Dlouhodob medicn- mstech s clem zajistit tto osob alespo minimln
sko-prvn diskuse o stanoven okamiku smrti (mo- mru prvn ochrany.
mentum mortis) ji platn prvn prava pekonv V t souvislosti prvn dy rozliuj neptomnost
(srov. dal vklad), nicmn ivot nastoluje adu dalch (non prsence) od nezvstnosti (absency).
problm a otzek. Obansk zkonk a obansk soudn d hovo jet
Voln pohyb osob v rmci EU, politick i ekonomick
migrace znan sti obyvatelstva vedou v mnoha p-
padech k oputn dosavadnho bydlit, domcho pro-
sted, asto dochz i ke ztrt kontakt (vazeb) i uvnit * Autor je vedoucm katedry obanskho prva na PF UK v Praze.
1
rodiny. K tomu lze jet pipost prodn katastrofy, le- Denk Lan ze dne 23. 2. 2004 udv poet poheovanch osob za
rok 2002 slem 3 549 z toho bylo vyptrno 3 284. Za rok 2003 poet
teck i nmon netst, teroristick toky.1 ztracench dosahoval 4 210, z toho vyptrno 3 545.Tato sla zsadn
Nkter osoby odchzej dobrovoln,ani by oznmili, odpovdaj dajm zveejnnch na internetovch strnkch MV R.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 160

160 slo 6/2004 AD NOTAM


o tom, jeho pobyt nen znm. Jemu lze soudem usta- prvo o smrt urit osoby, musel jej smrt dokzat. Insti-
novit opatrovnka podle 29 ObZ nebo podle 29 odst. 2 tuce vyhlen za mrtvho byla na Slovensku zavedena
OS. pozdji, zkonem . 54/1863 ( 522528).4
Jednm z dvod monosti splnit zvazek do edn Vt legislativn pozornosti se prohlen fyzick
schovy podle 568 ObZ je neptomnost vitele. osoby za mrtvou dostalo a v modernch kodifikacch
Na rozdl od dle zkoumanho pojmu nezvstnost 19. a 20. stolet.
jde ve vech prv uvedench pkladech o nco jinho. Smyslem tto prvn pravy byla pedevm ochrana
Shodn plat, e zkon zde m (zatm) jistotu o ivot fy- zjm nezvstnho,a to jak zjm majetkovch (tuto sku-
zick osoby,ale nem jistotu o mstu jejho bydlit,resp. tenost zdrazuje zejmna francouzsk literatura,5 tak
pobytu.Tomu odpovd i vklad podvan v konkrtnch i zjm osobn-rodinnch6).
ppadech soudn prax. Podle nzoru NS R lze usta- Zahranin uebnice zejmna zdrazuj, e prvn
novit opatrovnka astnku obanskho soudnho - ochrana nezvstnho mus bt poloena na stejnou ro-
zen, kter se zdruje v cizin podle 29 odst. 2 OS jen ve s prvn ochranou osoby nezpsobil k prvnm ko-
tehdy, jestlie opaten uinn ke zjitn adresy zstala nm.7
bezvsledn. Je proto povinnost soudu, aby pedevm Historick udlosti potvrzuj,e zven pozornosti ze
na alobci poadoval, aby svoje tvrzen o neznmm po- strany veejnosti se zkouman institut t vdy, dojde-li
bytu alovanch dn doloil. Pouh skutenost, e v- k njakm tragickm udlostem spjatm se souasnm
itel je sice znmho pobytu, ale trvale mimo zem R, mrtm mnoha osob, kter se nepoda identifikovat. N-
neme bt povaovna za neptomnost (z rozhodnut sledkem tchto udlost se doten prvn prava znovu
R 34/1997). peliv posuzuje a asto se pikro k jej zmn. Tak
Zdlo by se, e otzky nezvstnosti fyzick osoby i nap. Krm pe o poru divadla na Okrun td v-
prvn prava zen, jeho vsledkem je prohlen ob- desk v r.1882,v jeho dsledku byla ustanoven o pro-
ana za mrtvho,stoj stranou pozornosti evropskch in- hlen za mrtvho shledna nedostatenmi a z sti ne-
stituc. Pesto tomu tak nen. Pracovn skupina RE pro vhodnmi, proto byla a na 24, jen zstal beze zmny,
ddick zleitost CJ-FA-GT 2 (2003) v rmci zjiovn modifikovna a doplnna zkonem ze dne 16. nora
prvn pravy ddickho prva jednotlivch lenskch 1883, . 20 . z. (nazv se zkonem divadla na Okrun
stt EU zkoum nrodn een prvn pravy osob ne- td Ringtheatergesetz).8
zvstnch, otzky presumpce smrti, jako i prvn reim Podobn k uritm zsahm pravm dolo i v Code
osob souasn zemelch.Tomuto zvenmu zjmu se civil v dsledku napoleonskch vlek (o tom mj. pe
ze strany EU nelze divit. Dvacet pt lenskch stt EU i Balzac ve znmm ppad plukovnka Chaberta, kter
pedstavuje 25 obanskch zkonk, dvacet pt mo- se po del dob vrtil z ruskho zajet do Francie a na-
nch rozlinch prvnch prav. een otzek spjatch el svoji enu optovn provdanou). Obecn lze kon-
s nezvstnost (smrt) obana, kter m majetek v nko- statovat, e krizov situace, resp. vlen udlosti vedou
lika lenskch sttech EU, kter ije v manelstv, je ro- zpravidla k pomrn vraznm pravm institutu pro-
diem, je podnikatelem i jinm subjektem, kter mus hlen za mrtvho.
k ad vc svolovat,nen vdy jednoznan.Jednoduch 1. Podle 24 obecnho obanskho zkonku (1811)
nemus bt ani posouzen, jakou kolizn normu pro dan platila domnnka o smrti neptomnho, jestlie uply-
ppad aplikovat. nulo sedmdest let od jeho narozen a pt let od posledn
zprvy o jeho ivot, nebo ticet let od jeho narozen
II. Vvoj prvn pravy a deset let od posledn zprvy, potajc lhty pti a de-
seti let od konce poslednho roku, v nm podle zprv,
V rmci historickho pohledu lze uvst, e instituce kter jsou, jet il. Zvltn prava pak smovala na
prohlen nezvstn osoby za mrtvou nebyla manm dobu vlenou a ztroskotn na lodi.
vbec znma. Platila jenom nkter pravidla dl: tak Koment k obecnmu obanskmu zkonku (Rou-
ocitla-li se cel rodina v nebezpe smrti, platila do- ek, Sedlek) vyadoval jako pedpoklad prohlen za
mnnka, e nedospl dti zemely ped rodii, dospl mrtvho kvalifikovanou neptomnost, kterou nazval ne-
dti a po rodich.2 zvstnost.Ta je vymezena jednak dobou trvnm, jednak
Potky stanoven lht jako pedpokladu prohlen okolnostmi, jak k tto nezvstnosti dolo.9
osoby za mrtvho jsou spjaty a s uenm stedovkch 2. Obansk zkonk z roku 1950 v 7 stanovil jako
mskoprvnch kol. pedpoklad prohlen za mrtvho uplynut pti let od
Jist vliv rozvjejcho se msko-kanonickho pro- konce roku,ve kterm podle posledn zprvy osoba jet
cesu je patrn jet v jedn podrobnosti, kter rovn
spad do irho rmce prva osob. Je to pirozen znik
prvn subjektivity fyzick osoby smrt, kter se proble-
2
matickm stv,jakmile tato skutenost nen zjevn a jej Kincl, J., Urfus, V. msk prvo. Praha : Panorama, 1990, s. 98.
3
Urfus, V. Historick zklady novodobho prva soukromho. 1. vyd.
dokazovn je obtn. Jinmi slovy jde o otzku prohl- Praha : C. H. Beck, 1994, s. 49.
en za mrtvho. Pro msko kanonick proces byla, jak 4
Luby, . Djiny skromnho prva na Slovensku. Bratislava : Iura Edi-
znmo, charakteristickou pesn vymezen soustava d- tion, 2002, s. 166.
5
Malaurie, Ph., Aynes, L. Cours de Droit civil, Les personnes, Les In-
kaz se stejn pesn od stupovanou dkazn silou. Jis- capacits. Paris : Cujas, 1989, s. 23.
tou novinkou, kter se tu uplatnila proti pvodnmu m- 6
Koment k eskoslovenskmu obecnmu zkonku obanskmu. Dl
skmu nazrn, byly proto lhty platc pro prohlen I. Praha :V. Linhart, 1935, s. 226.
7
Tamt, s. 24
za mrtvho.3 8
Krm, J. Prvo obansk. I.Vklady vodn a st veobecn. IV.vy-
Rovn Luby uvd, e prohlen za mrtvho nebylo dn. Praha, 1946, s. 111.
9
v nejstarm slovenskm prvu znm a kdo opral sv Srov. op. cit. sub 6, s. 226.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 161

AD NOTAM slo 6/2004 161


ila, anebo poheuje-li se v souvislosti se zvlt nebez- Podle 21 zkona . 301/2000 Sb., o matrikch, jmnu
penou udlost,jestlie od tto udlosti uplynul alespo a pjmen a o zmn nkterch souvisejcch zkon, ve
rok.Soud byl povinen urit den,kter se povauje za den znn pozdjch pedpis (dle jen zkon o matri-
smrti. Nebylo-li mon zjistit den, kterho nezvstn kch) se zpis do knihy mrt provd na zklad:
pravdpodobn zemel, nebo kter pravdpodobn ne- a) listu o prohldce mrtvho, nebo
peil, uril soud za den smrti posledn den uveden b) pravomocnho rozhodnut soudu o prohlen fy-
lhty ptilet nebo ron. zick osoby za mrtvou.
V dalm ustanoven obansk zkonku upravil znik Na listu o prohldce mrtvho je povinen mrt ozn-
manelstv a stanovil, kter den je rozhodn pro uren mit do 3 dn prohlejc lka. List o prohldce mrtvho
otcovstv v ppad, e bylo vydno rozhodnut o pro- bude tvoit soust sbrky listin,kterou matrika vede pro
hlen za mrtvho. knihu mrt. Do sbrky listin povol nahldnout ad
Obsahov se tato prvn prava shoduje s prvn pra- s rozenou psobnost nebo krajsk ad a init vpisy
vou dnen (srov. 22 a 51 odst. 3 dnes platnho z- z n v ptomnosti matrike adu nebo zamstnance
kona o rodin . 94/1963 Sb., ve znn pozdjch ped- kraje jen fyzick osob, kter se zpis tk nebo lenm
pis). jej rodiny, jejm sourozencm, zplnomocnnm zstup-
3.Platn prvn prava si svou strunost nezad s prv- cm i pro edn potebu sttnch orgn. Za leny ro-
nmi pravami pedchozmi, ktermi se vrazn inspiro- diny se pro ely zkona o matrikch povauj podle
vala. Podle 7 ObZ jestlie smrt nelze prokzat pede- 8 odst. 8 manel, rodie, dti, prarodie a vnuci.
psanm zpsobem, soud fyzickou osobu prohls za Podle vslovnho ustanoven zkona o matrikch se
mrtvou, zjist-li jej smrt jinak. Za mrtvou soud prohls (krom jinho) do knihy mrt zapisuje den, msc, rok
tak nezvstnou fyzickou osobu, lze-li se zetelem ke a msto mrt ( 21 odst. 1 zkona o matrikch).
vem okolnostem usoudit, e ji neije. Zkon o matrikch pinesl podstatnou zmnu prvn
Pouh jedin hmotnprvn ustanoven vymezuje pravy spovajc mj. v tom, e rozsudek soudu o pro-
pedpoklady zvanho a citlivho soudnho rozhod- hlen za mrtvho nenahrazuje ji mrtn list,jako tomu
nut. dn nznak zvltnho een v oblasti majetko- bylo do innosti tohoto zkona, nbr na zklad roz-
vch vztah, rodiovskch vztah. sudku o prohlen za mrtvho se provede zpis do
Hmotnprvn prava prohlen za mrtvho je pro- knihy mrt a vyhotov se mrtn list.
cesn provedena v obanskm soudnm du jako jedno K proveden zpisu rozhodnut soudu o prohlen fy-
ze zvltnch nespornch zen (srov. dal vklady). zick osoby za mrtvou je pslun ad mstsk sti
Uplynut zkonem urench lht jako pevnho ped- Praha 1. Dotazem bylo zjitno, e od 1. 7. 2001 (od na-
pokladu prohlen obana za mrtvho obansk zko- byt innosti novho zkona o matrikch) do 18.3.2004
nk z roku 1964 nepevzal, a to s odvodnnm, e se provedl ad mstsk sti Praha 1 celkem 86 zpis
pedchoz prava neosvdila. mrt na zklad pravomocnho rozhodnut soudu o pro-
Podle komente k obanskmu zkonku vedla toti hlen fyzick osoby za mrtvou.
mechanicky k tomu, e za mrtv byli prohlaovni etnost soudnch zen o prohlen za mrtvho vak
vichni nezvstn, u nich uplynula pedepsan lhta ne- nen a neme bt kritriem sprvnosti konkrtn prvn
zvstnosti, bez ohledu na to, zda jejich smrt byla prav- pravy. Jde o otzky velmi zvan, protoe soud zvauje
dpodobn. Odstrann tchto lht si podle komente osud nezvstnho,tj.zkoum otzky jeho ivota i smrti.
vyd individuln pstup soudu ke kadmu ppa- To je pro astnky zen mimodn citliv problm.
du.10 Nelze pehlet ani aspekt mimoprvn,protoe do osob-
Uveden nzor vak pehl, e uplynut zkonem sta- nho strdn nad nezvstnost osoby blzk se nalhav
novench lht vytv pece jen vt jistotu pro mo- vkrd otzka po jejm skutenm osudu.
nost uinit spolehliv zvr,e urit osoba ji neije,ne Pokud vce osob zemelo ve stejn okamik, ani lze
kdy dn lhty stanoven nejsou. m del doba ne- urit, kter z nich zemela prvn, zakld se skutkov do-
zvstnosti toti uplyne, tm se jev pravdpodobnj z- mnnka (nikoli prvn, protoe obansk zkonk na
vr o smrti osoby.Diskutovat lze pochopiteln o tom,jak pravu tto otzky na rozdl od vtiny zahraninch
dlouhou dobu nezvstnosti osoby m prvn prava sta- prvnch prav zbyten rezignoval), e tyto osoby zem-
novit s pihldnutm k prmrn dlce ivota, zve- ely v jeden okamik.
nmu civilizanmu riziku, k pokroku medicny, atp. Zkonnmu poadavku na uren doby smrti odpo-
vd, kdy den smrti bude v knize mrt (a nsledn
III. Uren dne smrti v mrtnm list) uveden pesn. Jakmile den smrti nelze
takto spolehliv urit (ani pomoc soudn pitvy), nen
Zpsobilost k prvm a povinnostem fyzick osoby jin cesty,ne vyvolat zen o prohlen za mrtvho a ur-
kon smrt.11 en dne smrti ponechat soudu. S dnem smrti jsou spjaty
Smrt se rozum podle 2 psm. e) zkona . 285/2002 tak zvan dsledky (majetkov i nemajetkov povahy),
Sb., o darovn, odbrech a transplantacch tkn a or- e je nutno kategoricky trvat na tom, aby den mrt byl
gn a o zmn nkterch zkon (transplantan z-
kon), nevratn ztrta funkce celho mozku, vetn moz-
kovho kmene. Smrt se zjiuje prokznm a) nevratn 10
Nov obansk prvo (hl. red. Z. Kratochvl). Praha : Orbis, 1965, s. 48.
zstavy krevnho obhu, b) nevratn ztrty funkce ce- 11
Srov. Halouzka, V. Prvn zpsobilost (subjektivita) obana. ;Socialis-
lho mozku,vetn mozkovho kmene v ppadech,kdy tick zkonnost, 1976, . 7, s. 385 Knappov, M. Pojem prvn subjek-
tivity a zpsobilost k prvnm konm v s. obanskm prvu.AUC Iu-
jsou funkce dchn nebo krevnho obhu udrovny ridica, 1958, . II.
umle (smrt mozku) srov. 10 odst. 3 transplantanho 12
K tomu srov. Ostek, T., Man, V., Schelle, K. Prvn prava darovn,
zkona.12 odbr a transplantac tkn a orgn. Praha : Eurolex Bohemia, 2004.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 162

162 slo 6/2004 AD NOTAM


postaven na jisto. Poadavku jistoty uren dne smrti zvstnosti, prvn pravy prodluuj dlkou potebnou
bude patrn jet vyhovovat, pokud bude den smrti sta- k tomu, aby fyzick osoba byla za nezvstnou (mrtvou)
noven pesn, i kdy s poznmkou asi, pravdpo- prohlena (nap. Code civil vyaduje lhtu dvacetiletou
dobn. dobu nezvstnosti).
Lze-li den smrti urit jen piblin, nap. jen tak, e na-
stala v obdob od 1. do 20. uritho msce, nen jin V. Procesnprvn prava
cesty, ne vyvoln zen o prohlen za mrtvho
a soudn uren dne smrti. zen o prohlen za mrtvho upravuje obansk
Pokud soudy prohlauj fyzickou osobu za mrtvou,sta- soudn d jako nesporn zen v ustanovench 195200
nov jako den mrt nezvstn osoby obvykle den n- OS.
sledujc po dni, kdy byl nezvstn naposledy spaten, I kdy ve srovnn s prvn pravou danou obanskm
ppadn ji ten sam den, kdy v souvislosti s tkm soudnm dem z roku 1950 platn prvn prava rubri-
zdravotnm postienm nezvstnho nen dost dvod kov mezi zenm o prohlenm za mrtvho a tzv. d-
pepokldat, e by peil nsledujc den, nkdy stanov kazem smrti nerozliuje, ve skutenosti tak ponkud
jako den smrti i den, kdy byl podn k soudu nvrh na za- skromn in. Dkaz smrti je upraven v 200 OS.
hjen zen. Pedchoz procesn prava (zkon . 142/1950 Sb.)
Pomrn asto zahranin prvn pravy (vetn es- rozliovala zen o prohlen za mrtvho (dl prv
koslovensk obsaen v obanskm zkonku z roku 297 an.) a dkaz smrti (dl druh 308 an.).
1950), jako datum mrt uruj posledn den uplynut z- Pro dkaz smrti se mohly pout ustanoven dlu prv-
konn lhty, kter je pedpokladem pro vynesen roz- nho pimen, vyhlkovou lhtu bylo mon zkrtit
sudku soudu o prohlen za mrtvho, nepoda-li soudu a na ti msce.
zjistit dvj datum mrt. zen o prohlen za mrtvho me bt u soudu za-
hjeno i bez nvrhu.
IV. Zahranin prvn een zen o prohlen za mrtvho me bt zahjeno i na
nvrh toho, kdo m na vci prvn zjem ( 195 odst. 1
Obava zkonodrce, e za mrtvho bude prohlena OS).Pjde zejmna o zjem majetkov,rodiovsk,pod-
osoba,kter ve skutenosti mrtv nen,vede nkter mo- nikatelsk.
dern prvn pravy k tomu, e zakldaj dvoustupovou K zen je mstn pslun okresn (obvodn) soud,
prvn pravu prohlen za mrtvho. Tak e otzky kter byl naposledy v esk republice obecnm soudem
spjat s prohlenm za mrtvho nap. obansk zkonk toho, kdo m bt prohlen za mrtvho [ 88 psm. t)
Francie,quebeck obansk zkonk,z nejnovjch prv- OS]. Nvrh mus obsahovat krom obecnm nleitost
nch prav pak zkonk rusk. uvedench v 42 odst. 4 OS oznaen astnk zen,
Pi tomto zpsobu legislativnho een se nejprve sa- vylen rozhodujcch skutenost, oznaen dkaz
mostatnm soudnm rozhodnutm zakld presumpce a mus z nj bt patrn, eho se navrhovatel domh.
nezvstnosti fyzick osoby (prsomption dabsence). Okruh astnk tohoto zen je uren v 94 odst. 1
Toto rozhodnut vyvolv ji prvn dsledky v nkolika OS. Jsou to krom navrhovatele i ti, o jejich prvech
smrech. Pedn soud v nm ur zejmna osobu z- nebo povinnostech m bt v zen jednno.
stupce nezvstnho, dle stku, urenou pro uspoko- Podle 43 odst. 1 zkona o mezinrodnm prvu sou-
jovn poteb rodiny a domcnosti, potebn vchovn kromm a procesnm (zkon . 97/1963 Sb. dle jen
opaten in soud i ve vztahu k dtem. Soud rovn sta- MPSaP) prvo prohlsit eskho obana za mrtvho
nov pravidla pro sprvu majetku nezvstnho,ppadn pslu vdy jen eskmu soudu. Jde o vlunou pravo-
i uruje vi odmny ustanovenmu zstupci.To plat ale moc, kter znemouje uznat ciz rozhodnuti o prohl-
jen za pedpokladu, e nezvstn neustanovil ji dve en za mrtvho eskho obana (srov. 64 MPSaP). Pou-
dostaujc zastoupen (l.121 Code civil) nebo pokud ije se zde samozejm eskho prva, nebo to vyplv
manel me dostaten chrnit zjmy nezvstnho ze zkladn kolizn normy 3 odst. 1 MPSaP pro zpso-
podle ustanoven majetkovho manelskho prva. bilost k prvm.
Pedpokladem soudnho vydn rozhodnut o ne- Podle 43 odst.2 MPSaP cizince me prohlsit esk
zvstnosti je,e osoba se pestala objevovat v mst svho soud za mrtvho podle eskho hmotnho prva s prv-
bydlit, nejsou o n dn zprvy a nev se, zda jet ije nmi dsledky pro osoby trvale ijc v esk republice
(tak vslovn . 84 Code civil du Qubec).13 a pro jmn zde lec. Z tto pravy a samozejm tak
Rozhodnutm o nezvstnosti je zaloena domnnka, z pravy odst. 1 vyplv, e je-li dna podle 43 MPSaP
e dotyn osoba je iv po dobu stanovenou zkonem. pravomoc eskch soud ve vcech prohlen za mrt-
Teprve po uplynut zkonem stanovenho potu let vho,bude se vdy postupovat podle eskho hmotnho
(Code civil vyaduje uplynut deseti let, quebeck ob- prva.14
ansk zkonk sedmi let, rusk obansk zkonk pti V civilnm procesu me sttn zastupitelstv vstoupit
let) se me nap. podle francouzsk pravy pikroit do ji zahjenho zen za podmnek stanovench v 35
k vydn soudnho rozhodnut a prohlsit obana za ne- OS. Platn prvn prava, kter nepiznv sttnmu za-
zvstnho (dclaration dabsence), podle quebeck stupitelstv oprvnn zahjit zen o prohlen za mrt-
a rusk pravy k vydn prohlen obana za mrtvho
(jugement dclaratif de decs, objavlenije gradanina
umervm).Prvn dsledky rozhodnut jsou vak bez ze- 13
Ble srov.Baudouin, R. Code Civil du Quebec annot. Montreal :Wil-
tele na jazykov nuance shodn, tj. nastupuj prvn n- son & Lafleur Limite, 2003, s.147 an.
sledky, kter smrt fyzick osoby vyvolv. 14
Ble srov. Kuera, Z. Mezinrodn prvo soukrom. 3. vyd. Brno : MU,
Pokud nedolo k soudnmu prohlen presumpce ne- Doplnk, 1998, s. 244.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 163

AD NOTAM slo 6/2004 163


vho, vzbuzuje urit pochybnosti. Jak pedvlen tak velmi piblin,pak dvody pro zastaven zen dny ne-
i ada prav zahraninch vslovn toto oprvnn or- jsou a soud mus v zen pokraovat a den smrti urit
gnu obdobnmu sttnmu zastupitelstv piznv, ji svm rozhodnutm podle 200 OS.
s ohledem na veejn zjem,kter je poadavkem na bez- Pro plnost lze dodat, e podle 22 zkona o matri-
pen uren smrti osoby nepochybn dn. kch se zpis mrt fyzick osoby nezjitn totonosti
Jsou-li tu podmnky pro prohlen nezvstnho za provede do knihy mrt na zklad listu o prohldce mrt-
mrtvho, ustanov soud nezvstnmu opatrovnka. vho.
Ji v tomto stadiu soud mus zkoumat, zda tu jsou Soudn praxe se v nedvn dob zabvala otzkou
vn, pesn a konkrtn skutenosti, kter se navzjem identifikace osoby, kter m bt za mrtvou prohlena.
nevyluuj a umouj zatm pedbn zvr o ne- Dochz k zvru, e fyzick osoba, kter m bt prohl-
zvstnosti osoby.Ani pi zahjen zen o prohlen za ena za mrtvou, mus bt v zen individualizovna tak,
mrtvho nevyaduje zkon uplynut urit doby, kdy ne- aby bylo nepochybn, kter fyzick osoby se prohlen
zvstn ji nebyl spaten a pestal o sob podvat zprvy za mrtvou tk. Jen ve vztahu k tto konkrtn osob
(lnek 36 vcarskho obanskho zkonku umouje soud posuzuje,zda jsou u n splnny zkonem stanoven
podat i zahjen zen o nezvstnosti po uplynut ne- pedpoklady pro jej prohlen za mrtvou.
jmn jednoho roku od situace, kdy se dotyn osoba Nejvy soud zaujal stanovisko, e v nvrhu na pro-
nalzala v nebezpe smrti nebo po uplynut pti let od hlen za mrtvou nemus bt nezvstn osoba oznaena
podn poslednch zprv).Vylen skutkovch okolnost svm rodnm slem nebo datem narozen,pop.t ms-
ppadu, kter navrhovatele vedou k podn nvrhu tem narozen nebo poslednho znmho bydlit,jen po-
k soudu, mus soud pesvdit, e ivotn situace fyzick kud navrhovatel uvede takov skutenosti, kter soudu
osoby vyvolv dvodnou obavu o jej ivot, i s pihld- umon, aby provedl vlastn eten a potebn daje zji-
nutm k jinak obvyklmu a oekvanmu chovn do- stil.
ten osoby, take nejde ji jen o osobu neznmho po- Za mrtvou me bt rozsudkem soudu prohlena jen
bytu i jen o osobu neptomnou. takov fyzick osoba, ohledn kter bylo za zen zji-
Opatrovnk ustanoven soudem podle shora citova- tno jej rodn slo nebo datum narozen,pop.t msto
nho ustanoven je opatrovnkem podle procesnho narozen nebo poslednho znmho bydlit.15
prva a je ustanoven vlun jen pro zen o prohlen Prohlen za mrtvho a dkaz smrti jsou co do prv-
za mrtvho. Jeho kolem je pomhat soudu pi objas- nch dsledk rozhodnut stejn.
ovn okolnost vedoucch k nezvstnosti osoby, p- Rozdl je v tom, e rozhodnut o dkazu smrti ( 200
padn upozorovat na urit pochyben, k nim me OS) je mono vydat jen tehdy, je-li jist, nikoli pravd-
v souvislosti s ptrnm po nezvstnm dojt. Zejmna je podobn, e nezvstn osoba zemela, a kterho dne se
teba odliit opatrovnka podle 195 odst.2 OS od opat- tak stalo.16 Nejde o pouhou domnnku,ale o dkaz smrti.
rovnka, kterho soud ustanov podle hmotnho prva, Proto zde nen teba ani vyhlky, ani jednoron lhty.17
tj. podle 29 ObZ. Hmotn prvo umouje ustanovit Rozhodnut o prohlen za mrtvho podle 198 OS
opatrovnka osob, jej pobyt nen znm, jestlie je to je zvltn v tom, e nevychz z faktickho stavu smrti
teba k ochran jeho zjm nebo vyaduje-li to zjem ve- dan osoby, ale pouze z vyvratiteln domnnky, e n-
ejn. kdo zemel. Podle 133 OS skutenost, pro kterou je
Pokud nezvstn ml svho zstupce na zklad pln v zkon stanovena domnnka, je pipout dkaz
moci ( 31 ObZ) nen zahjenm zen o prohlen za opaku, m soud za prokzanou, pokud v zen nevyel
mrtvho pln moc tomuto zstupci udlen dnm zp- najevo opak. Podle 199 odst. 1 OS zjist-li soud, e ten,
sobem dotena.Tato pln moc zanik a pravomocnm kdo byl prohlen za mrtvho, je naivu, zru sv roz-
prohlenm za mrtvho s tm, e zmocnnec je jet hodnut o prohlen za mrtvho. Dnem prvn moci to-
pot povinen uinit ve, co nesnese odkladu, aby zmoc- hoto zruujcho rozhodnut, tak pokrauje bh proml-
nitel nebo jeho prvn nstupce neutrpl jmu na svch ec doby, kter po dobu existence zkonn pekky
prvech ( 33b odst. 6 ObZ). (rozsudku o prohlen za mrtvho) nebela.
Vyhlkou, poppad i jinm vhodnm zpsobem vy- e jde o otzky stle aktuln,dosvduje i rozhodnut
zve soud nezvstnho, aby se do jednoho roku od uve- Nejvyho soudu R z nedvn doby (sp. zn. 7 Tdo
ejnn vzvy pihlsil, jako i kadho, kdo by o nm v- 856/2002).V konkrtnm ppad se soudy zabvaly otz-
dl,aby podal o tom v te lht soudu zprvu,poppad kou, jak posoudit situaci, kdy nebylo mon obvinnho
informoval o tom opatrovnka nezvstnho (ediktln - postavit ped soud, protoe byl obvinn k nvrhu man-
zen). K tomu lze snad jen poznamenat, e vzva veej- elky (podvodn) prohlen za mrtvho. Soud se musel
nosti inn prostednictvm vyhlky na edn desce zabvat tm, zda vydn rozsudku o prohlen za mrt-
soudu se v dnen dob jev ji jako kuriosita.Soud v pr- vho pedstavuje zkonnou pekku, kter se po dobu
bhu jednoron doby po nezvstnm sm iniciativn existence vydanho rozhodnut o prohlen za mrtvho
neptr, spe oekv, zda se nkdo na zklad vyhlky
ozve.
Pokud se v prbhu zen o prohlen za mrtvho
15
proke mrt fyzick osoby (najde se jej tlo), nelze Usnesen NS ze dne 23. 9. 2004, sp. zn. 21 Cdo 653/2004. Uveejnno
Soudn judikatura, 2004, . 10, s. 787.
vylouit, e v nkterch ppadech pjde urit i den jej 16
Zvltn reim pro ppad leteckch katastrof obsahuje francouzsk
smrti.V takovm ppad pak soud zen o prohlen kd civilnho letectv.Ten stanov, e v ppad zmizen letadla se leta-
za mrtvho zastav. mrtn list osoby bude vystaven ni- dlo povauje za ztracen ti msce po datu odesln posledn zprvy.
Po uplynut tto doby mohou bt cestujc prohlen za mrtv.
koli na zklad rozhodnut soudu, nbr na zklad listu 17
Stavinohov, J., Hlavsa, P. Civiln proces a organizace soudnictv.
o prohldce mrtvho. Brno : MU, Doplnk, 2003, s. 363. Winterov, A. a kol. Civiln prvo pro-
Nejde-li den mrt takto urit, resp. lze-li ho urit jen cesn. 2. vyd. Praha : Linde, 2002, s.178.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 164

164 slo 6/2004 AD NOTAM


ve smyslu 67 odst. 2 psm. a) TrZ do promlec doby Prvn prax tiv pociovan nedostatek souasn
nezapotv.18 prvn pravy spovajc v absenci ustanoven upravu-
Nejvy soud dochz nepochybn ke sprvnmu z- jcch postup nezvstnho v situacch, kdy se vyaduje
vru,kdy dovozuje,e rozsudek o prohlen za mrtvho jeho svolen, souhlas, atp. nvrh odstrauje vslovnou
tuto zkonnou pekku pedstavuje. Po dobu existence pravou, podle kter plat, e v tchto ppadech se na
tto zkonn pekky nebylo mono obvinnho po- nezvstnho hled tak, jako by nebyl.
stavit ped soud a doba existence tto zkonn pekky Navrenou prvn pravu prohlen lovka za mrt-
se proto do promlec doby nezapotv. vho lze hodnotit jako modern, pln sluitelnou s ob-
Pravomocn rozsudek soudu, kterm je rozhodnuto dobnmi,a nejen kontinentlnmi prvnmi pravami.Ve
o osobnm stavu, je zvazn pro kadho ( 159 odst. 2 shod s vtinou z nich nvrh nedovoluje prohlsit za
OS).Takov rozhodnut m konstitutivn povahu. mrtvho nezletilce. Nejdve me dojt k prohlen za
Vechny zkouman prvn dy upravuj (vcelku mrtvho v roce, v nm uplyne dvacet pt let od jeho
shodn) ppady, kdy se ten, kdo byl prohlen za mrt- narozen (polsk obansk zkonk nepipout prohl-
vho, znovu objev, ppadn i na ppady, kdy je nutn sit za mrtvou osobu, pokud neuplynulo od jejho naro-
opravit den smrti uveden v soudnm rozhodnut.19 zen 23 let).
Vztah mezi ddickm zenm a dsledky zruen rozhod- Po roce od soudnho rozhodnut o prohlen za ne-
nut o prohlen za mrtvho upravuje obansk soudn d. zvstnho umouje nvrh manelce zsah do majetko-
Podle jeho ustanoven 175w zjist-li se dodaten, e vch prv nezvstnho.
zstavitel ije, nebo bylo zrueno jeho prohlen za mrt- Pochybnosti vzbuzuje jen nekompromisn formulo-
vho,zru soud usnesen o ddictv podle 175p a 175q. van zkaz prohlen za nezvstnho, pokud ten usta-
Ddick zen, je nebylo dosud pravomocn skon- novil sprvce svho majetku. Ostrost tohoto znn vede
eno, soud zastav, pokud bylo ji ddictv pravomocn k doporuen, zda by nebylo namst zmkit tento im-
skoneno, soud i bez nvrhu zru usnesen o ddictv perativn zkaz alespo tak,e majetkov zsahy ze strany
vydan podle 175p a 175q a zen zastav. soudu nemaj msto,pokud ustanovil nezvstn svho z-
Podle 22 odst. 2 zkona o rodin bude-li prohlen stupce. Nelze ztrcet ze zetele, e i rozhodnut o pro-
za mrtvho zrueno,neobnov se zanikl manelstv,jest- hlen lovka za nezvstnho by mlo svmi dopady
lie mezitm manel toho,kdo byl prohlen za mrtvho, pekraovat jen zk okruh jeho majetkovch zjm.20
uzavel manelstv nov (prvn pravy vychzejc Zvrem lze pipomenout, e nov hmotnprvn
z Code civil obnoven manelstv neumouj). prav o prohlen lovka za nezvstnho a za mrt-
Nsledovat mus restituce majetkovch prv osoby vho mus odpovdat i nov procesn prava.
prohlen za mrtvou.Ta pedstavuje sloit proces, je-
ho hlub rozbor nen ji clem tto stati. 18
Pi promlen trestnho sthn zanik trestnost inu uplynutm doby
Vcelku pehlednou prvn pravu nikoli vak prostou stanoven zkonem. Na prodlouen promlec doby psob nkter
okolnosti, kter zpsobuj staven promlec doby nebo peruen pro-
pochybnost tto otzky obsahuje rusk obansk zkonk. mlen. Staven promlen trestnho sthn znamen, e je tu pekka,
Ten rozliuje majetek, kter peel z majetkov sfry pro kterou promlec doby neb, a doba, kter plyne pi staven pro-
osoby prohlen za mrtvou tetm osobm platn i mlen,se do promlec doby nezapotv.Po odpadnut pekky pro-
mlec doba pokrauje. Srov. Novotn, O., Dolensk, A., Jelnek, J., Van-
neplatn (darovnm, ddictvm). duchov, M.Trestn prvo hmotn.Obecn st.Praha :ASPI Publishing,
Pokud tet osoby tento majetek zskaly bezplatn, 2003, s. 264.
19
jsou povinny jej vydat.Tuto povinnost nemaj, jen pokud Ze star literatury srov. nap. Notsk d. Koment. Kolektiv pod
vedenm J. Mikee. Praha : Orbis, 1969, s. 279 an.
pedmtem nabyt byly penze a cenn papry,kter tyto 20
vestka, J., Zoulk, F., Knappov, M., Mike, J. Nad vvojem i sou-
osoby nabyly v dobr ve, tj. nevdly a ani vdt ne- asnm stavem rekodifikace eskho soukromho prva.AUC Iuridica,
mohly, e osoba prohlen za mrtvou ije. 2003, . 12, s. 71.
V ppad, e majetek nabyly platn, jsou tet osoby
povinny majetek vydat jen tehdy, pokud v dob nabyt
vdly, e nezvstn osoba ije (l. 46 ruskho oban- Jak zlepit obraz eskho
skho zkonku).
notstv
VI. Prvn prava de lege ferenda Mgr. Michaela Krmov*
Ji publikovan znn nov prvn pravy prohlen Komunikace jakkoliv organizace nebo obchodn spo-
za mrtvho (uveejnn v Justin praxi,2002,.8) umo- lenosti m dv zkladn sloky. Intern a extern. Ob
uje uinit zvr,e nvrh vnuje i tomuto zdnliv okra- jsou velmi vznamn pro zajitn bezproblmovho
jovmu institutu nleitou pozornost ( 3950). Krom pedvn informac, a to jak pro leny organizace nebo
toho, e nvrh dslednji rozliuje dkaz smrti, pihl zamstnance,tak vi veejnosti.Intern komunikaci No-
i k obdobnm zahraninm pravm. tsk komory esk republiky zajiuje od potku je-
Nvrh pedpokld nejprve vydn rozhodnut soudu jho vzniku vlastn administrativn apart vetn oficiln
o prohlen lovka za nezvstnho, s kterm ji spo- korespondence se zahraninmi komorami a jinmi or-
juje urit prvn nsledky. gny.V poslednch letech se zvraznila poteba komuni-
K nslednmu vydn rozhodnut o prohlen lo- kace vi veejnosti, nebo obdob sttnho notstv
vka za mrtvho lze pikroit a po uplynut pti let od zpsobilo mezi obany velk informan vakuum.
rozhodnut o prohlen lovka za nezvstnho.Nebylo-
-li rozhodnut o prohlen za nezvstnho vydno, je
pedpokladem prohlen lovka za mrtvho sedmilet * Autorka pracuje jako mediln poradkyn Notsk komory esk re-
doba nezvstnosti. publiky.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 165

AD NOTAM slo 6/2004 165


Jak ji bylo v mnoha sociologickch studich prokzno, kovho potu. V porovnn s pedchozm rokem bylo
pi vytven nzor na uritou skutenost nebo stav maj v roce 2004 za msce leden a srpen 5 % negativnch
vliv ti klov faktory.Jsou to vlastn osobn zkuenost,n- pspvk z celkovho potu. Zdrojem pro vyhodnoco-
zor blzkho dvryhodnho lovka a informace v mdi- vn pspvk je elektronick monitoring spolenosti
ch.Pokud si tedy lovk vytv nzor na note i slubu, IT Newton. Audit tchto pspvk je zaloen na kon-
kterou mu not poskytuje, nejsilnj dojem zskv pi textovm hodnocen jejich obsahu a d se tmito kri-
osobnm setkn s notem. m vce je sluba profesio- trii: za negativn vpov je povaovna patn prce
nln,poskytovan navc v profesionln veden kanceli, note, neutrln vpov obsahuje konstatovn sku-
tm lep obraz o noti a jeho prci si oban odn. tenosti a pozitivn vpov rady, vysvtlen a zdraz-
nn dleitosti prce note.
I. Hlavn principy extern komunikace v roce 2004 Vsledkem aktivn desetimsn spoluprce s maso-
vmi mdii v letonm roce je pokles negativnch ps-
Mdia nejsou vemocn, ale mohou pomoci vytvoit pvk, ale tak mrn pokles pspvk ve sv absolutn
pozitivn nhled na danou skutenost nebo situaci.V ex- vi. Msn se v eskch mdich objevuje prmrn
tern komunikaci pro rok 2004 byly stanoveny ti z- dvacet a ticet zmnek nebo lnk na tma not. Ne-
kladn cle. Zahjen a rozvjen spoluprce s masovmi gativn pspvky se pesunuly bu do kategorie neu-
mdii,produkce informanch letk do notskch kan- trlnch nebo dokonce pozitivnch. Notsk profese je
cel a vytvoen nov strukturln i obsahov podoby pro mdia v rmci infotainmentu spe neatraktivnm
internetovch strnek Notsk komory. Letky byly ke tmatem, pokud nenastane nkter z oblbench medi-
konci kvtna letonho roku distribuovny na oblastn lnch kauz, kter se periodicky vrac na strnky novin
notsk komory a spoluprce s masovmi mdii se stle nebo na televizn obrazovky.Pkladem za vechny me
prbn rozvj. Internetov prezentace je ve fzi vy- bt ppad Foglarovy zvti a ddictv.
tven jednotlivch strnek s tm, e od 1. ledna 2005
by mohly nov internetov strnky poskytovat obanm III. Pt koly
i notm vechny dleit a nezbytn informace.
Tit prce s masovmi mdii spov hlavn v po- Vce otevenosti, mn izolovanosti. Spoluprce v ob-
skytovn kvalitnch informac o postaven note v es- lasti tiskovch mdi by se mla nadle rozit o denk
km prvnm systmu a o notsk innosti. Mdia jsou Prvo, Lidov noviny a asopis Tden. Tak bude pravi-
pravideln zsobovna tiskovmi informacemi, pede- deln aktualizovno zpravodajstv na novm informa-
vm esk tiskov kancel.Tiskov zprvy se tkaj me- nm portlu Notsk komory esk republiky.
zinrodnch udlost v oblasti notaritu, novch legisla- Zpsob vytven legislativnch zmn vyaduje rozen
tivnch prav a veejn publikovatelnch statistickch extern komunikace i do politick oblasti, pedevm mezi
daj (napklad Rejstk zstav), kter vede Notsk poslance parlamentu. O jej nezbytnosti nen pochyb,
komora esk republiky. Dle jsou do tiskovch mdi proto v souasn dob probh na pd Notsk komory
pipravovny autorsk lnky not.Tmto zpsobem esk republiky diskuse o potebch i nejvhodnjch for-
jsou realizovny napklad sloupky v Mlad front Dnes mch poskytovn informac ze strany komory eskm z-
a lnky v Hospodskch novinch.Podle zamen pe- konodrcm. Stejn poteba je i v oblasti poskytovn in-
riodika na konkrtn clovou skupinu ten jsou ps- formac medilnho charakteru zahraninm notskm
pvky v Mlad front Dnes vnovny hlavn obansko- institucm a evropskm sprvnm orgnm.
prvn agend a ddictv, v Hospodskch novinch Na domc pd zstv v oblasti komunikace jet
obchodn agend. V oblasti elektronickch mdi pro- jedna nron vzva. Jedn se o udrovn korektnch
bh spoluprce s eskm rozhlasem. profesionln vztah s ostatnmi prvnickmi profesemi.
esk mediln trh prochz postupnou bulvarizac,kter Tmto zpsobem lze dojt k celkov kultivaci vztah,
se podobn jako jinde ve svt vyznauje uritmi charak- k vzjemnmu respektu a sten i k ochran vlastnch
teristickmi rysy. Jedn se pedevm o tak zvan prvek in- profesnch kompetenc.Z ve uvedench kol je tento
fotainmentu, o spojen zpravodajstv a zbavy. Proto se do pravdpodobn nejt, ale o to vznamnj.
nedvn doby vyskytovalo tolik negativnch pspvk o no-
tch, kdy byla jejich prce dvna pouze do souvislosti
s problmem nebo stnostmi oban.To vyplv pedevm
z neznalosti problematiky notsk prce ze strany novin,
Not a EU
kter je pli sloit pro zjednoduujc mediln vpovdi.
Napklad redaktoi televize Nova ve svch zpravodajskch Zklady evropskho prva
a publicistickch poadech poskytuj oslovenm lidem pt spolenost se zetelem na jeho
vtein na vpov. Co vak lze ci na vysvtlenou k njak
skutenosti bhem pti sekund? Zkonit tak mus dojt k ba- vznam pro innost note
gatelizaci problmu a nedorozumn.eenm vak nen ani po vstupu R do EU 1. st
ignorovn mdi.To vede k mediln izolaci a ta ve svm d-
sledku vyznv stejn negativn jako teba kritick lnek. Prof. JUDr. Jan Ddi, JUDr. Petr ech, LL.M.*

II. Porovnn charakteru medilnch pspvk Vstup esk republiky do Evropsk unie se v-
v roce 2003 a 2004 znamn dotkl prvn pravy spolenost. ada evrop-
* Prof. JUDr. Jan Ddi psob na katede prva VE a katede obchod-
Analza medilnch pspvk na tma not za leden nho prva PF UK Praha, JUDr. Petr ech na katede obchodnho prva
a jen 2003 ukzala 18 % negativnch pspvk z cel- PF UK Praha.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 166

166 slo 6/2004 AD NOTAM


skch pedpis je bezprostedn zvazn a aplikova- jektm,a kdo se jich ppadn me dovolat.Nkter ko-
teln na naem zem, a to jak v oblasti primrnho, munitrn normy zavazuj vlun lensk stty a na
tak sekundrnho komunitrnho prva. Dosavadn zem lenskch stt psob jen zprostedkovan, jin
normy eskho prva, kter tmto pedpism odporuj, maj tzv. bezprostedn inek jednotlivci se jich mo-
pozbyly innosti.U ostatnch ustanoven, je maj p- hou dovolat pmo. Pm inek je ovem dvojho
vod v evropskm prvu (nap. v akciovm prvu jde druhu.Tzv. vertikln bezprostedn inek maj ta usta-
o dominantn st prvn pravy), se zsadn zmnil noven komunitrnho prva, kterch se fyzick a prv-
zpsob jejich interpretace. K jejich aplikaci jsou sice nick osoby (odlin od lenskch stt) mohou dovo-
nadle povolny esk soudy, ovem podle zcela no- lat vlun proti lenskmu sttu. Komunitrn normy
vch pravidel; konen a zvazn vklad sm podat s tzv.horizontlnm pmm inkem psob tak ve vz-
pouze Evropsk soudn dvr. Judikatura k etnm jemnch vztazch fyzickch a prvnickch osob, lze se
otzkm je pitom ji ustlen a nutn pouiteln. jich tedy dovolat rovn nap. ve vztahu spotebitel
Uveden zmny zasahuj prakticky vechny adresty podnikatel atd. Popsan vertikln vztah mezi jednot-
a uivatele prvnch pedpis v oblasti obchodnch livcem a sttem pitom nelze ztotoovat se vztahem
spolenost, note nevyjmaje. nadzenosti a podzenosti.Judikatura ESD potvrzuje,e
Clem tohoto lnku je poskytnout notm alespo pm inek nastupuje i tam, kde stt nevystupuje jako
zkladn orientaci v materii komunitrnho prva vykonavatel veejn moci, nbr jako astnk soukro-
spolenost a v jeho vznamu pro tuzemsk prvn pro- moprvnho vztahu, nap. zamstnavatel.3 Pojem stt
sted. Vzhledem k rozshlosti materie a omezenmu navc ESD pro tyto ely interpretuje mimodn ex-
rozsahu lnku pehled neme bt vyerpvajc. tenzivn. Pmou aplikovatelnost komunitrnho prva
V podrobnostech autoi odkazuj nap. na sv mono- na vertikle tak konstatoval rovn vi subjektm od
grafie, je k danmu tmatu publikovali, pop. jejich sttu formln odlinch, le plncm funkce sttu, pop.
vydn lze v dohledn dob oekvat.1 takovm, kter stt povil poskytovnm veejn sluby
(public service) pod kontrolou sttu a za tm elem je
I. Obecn kontext vybavil oprvnnmi pekraujcmi rmec bnch pra-
videl, je se uplatuj ve vztazch mezi jednotlivci.4
Dnem vstupu esk republiky do Evropsk unie se Primrn komunitrn prvo tvo Smlouva o zaloen
stalo soust eskho prvnho du komunitrn prvo, EHS z roku 1957 (tzv. msk smlouva; od Maastrichtsk
tj. prvn prava Evropskho spoleenstv (ES). Smlouva smlouvy hovome jen o ES). Prola nkolika zmnami:
o zaloen tohoto spoleenstv,jak plyne z judikatury Ev- nejobshleji byla novelizovna Maastrichtskou smlouvou
ropskho soudnho dvora (ESD),2 zakld nov, vlastn a dle Amsterdamskou smlouvou, je mj. zmnila slo-
prvn d,integrovan do prvnch d lenskch stt. vn vtiny lnk pvodnho smluvnho textu;posledn
Adresty ustanoven komunitrnho prvnho du ne- velkou novelizaci pinesla Smlouva z Nice a Atnsk
jsou pouze lensk stty, ale tak jednotlivci. Soudy smlouva.Smlouva o zaloen ES obsahuje adu pmo apli-
v lenskch sttech jsou povinny tento prvn d apli- kovatelnch norem, zsadn vak v rovin vertikln, tj.
kovat, a to pednostn ped nrodnm prvem (zsada ve vztahu k lenskm sttm. Klov vznam maj tyi
pednosti komunitrn pravy). Pitom jsou tak ony v- zkladn svobody,kterm se podizuje veker konn or-
zny obecnou povinnost plynouc sttm a jejich org- gn ES:voln pohyb osob,zbo,slueb a kapitlu.esk
nm (vetn orgn vkonn a soudn moci) z l. 10 podnikatel by se nap.mohl vi lenskmu sttu (vetn
Smlouvy o zaloen ES (SES), podle nho: lensk stty esk republiky) domhat poruen nkter z uvede-
pijmou veker vhodn obecn i zvltn opaten k pl- nch svobod, pokud by mu prvn prava tohoto sttu
nn zvazk, kter vyplvaj z tto smlouvy nebo jsou neppustnm zpsobem brnila v realizaci takov svo-
dsledkem innosti orgn Spoleenstv. Usnaduj mu body. Nemus se pitom jednat o pedpisy veejnho
plnn jeho posln. prva, vetn pedpis daovch.5 ESD nap. judikoval,
Bylo by ale zsadn chybou nahlet na komunitrn
prvo oima prvnka vzdlanho a uvyklho psobit
v systmu nrodnho prva. Nrodn zpsoby prvnic-
kho mylen jsou na komunitrn prvo v zsad ne- 1
Viz publikace Obchodn prvo po vstupu R do EU a Evropsk prvo
penositeln. Komunitrn prvo vykazuje adu odli- spolenost. Praha : Polygon, 2004, jako i monografii Evropsk (akci-
nost, s nimi je nutn potat. Pro ely tohoto lnku ov) spolenost,kterou nakladatelstv Polygon pipravuje k vydn v prv-
budi zmnny zejmna nsledujc okruhy specifik: nch mscch roku 2005.
2
a) specifick prameny prva a jejich psobnost na zem Srov. nap. rozsudek ESD ve vci C-26/62 (Van Gend & Loos) i C-
453/99 (Courage).
lenskch stt, 3
Srov. nap. rozsudek ve vci C-152/84 (Marshall), kter se tkal p-
b) specifick zpsoby a metody interpretace, mho psoben smrnice .76/207/EHS o rovnm zachzen mezi mui
c) specifick pojmoslov a zvltnosti jazykovho vyj- a enami, pokud jde o pstup k zamstnn a pracovn podmnky.
4
Ve vci C-188/89 (Foster) tak nap. Evropsk soudn dvr vzthl bez-
den. prostedn inek l. 5 odst. 1 smrnice . 76/207/EHS o rovnm za-
chzen mezi mui a enami, pokud jde o pstup k zamstnn a pra-
1. Druhy komunitrnch pedpis a jejich psoben na covn podmnky, na spolenost British Gas plc., monopolnho
distributora plynu na zem Spojenho Krlovstv.
nrodn prvo 5
Srov. nap. rozsudek ve vci C-9/02 (de Lasteyrie du Saillant), ve kte-
rm ESD prohlsil za odporujc usazovac svobod francouzskou da-
Rzn druhy pramen komunitrnho prva maj od- ovou pravu, je vzala vysthovn do zahrani na zaplacen dan
z pjm ohledn nerealizovanch vnos z cennch papr, i C-42/02
lin vznam v nrodnm prvu. Z hlediska jejich pso- (Lindman),v nm ESD deklaroval nesluitelnou s volnm pohybem slu-
ben je pedevm teba zkoumat,komu jsou adresovny: eb finskou pravu zdann vhry v loterii organizovan vdskou lo-
zda pouze lenskm sttm, nebo rovn dalm sub- terijn spolenost.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 167

AD NOTAM slo 6/2004 167


e pekku realizace uvedench svobod mohou zakl- s evropskou pravou pro lensk stt nekon tm, e z-
dat by jen nrodn pedpisy prva soukromho.6 Judi- konodrn sbor i orgn moci vkonn pijme pedpis,
katura postupn roziuje psoben vybranch ustano- jm pizpsob prvn d ustanovenm smrnice. Or-
ven Smlouvy o zaloen ES do roviny horizontln. gny aplikace prva, soudy nevyjmaje, jsou rovn po-
Nejprve byl pm horizontln inek piznn ustano- vinny pispt k co nejdslednjmu naplnn cl smr-
venm upravujcm kartely a zkaz zneuit dominant- nice. Pi aplikaci nrodnho ustanoven, je m pvod i
nho postaven.7 Postupn tento vvoj pronik do dal- odraz v komunitrnm prvu, je soudce povinen volit ta-
ch oblast.8 kovou interpretaci, kter co nejlpe vyhov textu smr-
Sekundrn komunitrn prvo vytvej orgny ES. nice, a zejmna elu, jej sledovaly orgny ES jeho pi-
Podle formy lze jeho prameny lenit na nazen, smr- jetm. V praktickm dsledku tato zsada znamen, e
nice a rozhodnut.Pouze prvn dv maj obecn vznam. u harmonizovanch ustanoven nrodnho prva ustu-
Rozhodnut zavazuj jen strany, jim jsou adresovna.Vz- puj obvykl vkladov metody prv metod komuni-
hledem k systmu vybudovanm na doktrn acte claire trn-konformn interpretace. To me v ad ppad
se lze nicmn setkat s nzory, e rozhodnut ESD maj vst k prlomm do tradinch nrodnch institut, kon-
rovn vznam obecn,jako dal pramen komunitrnho cept i pojmoslov. Z harmonizovanch ustanoven n-
prva (precedenn systm). rodnho prva se zsluhou tto zsady stvaj trojt
Nazen jsou bezprostedn aplikovateln jak na ver- kon, jejich obsahu je teba vnovat mimodnou po-
tikle, tak horizontle. Smrnice zavazuj jen lensk zornost. Nedostaten ostrait uivatel, kte jim z ne-
stty, a to co do cl, jich m bt jejich prostednictvm znalosti pisoud vznam, na nj jsou zvykl v systmu
dosaeno. Formu a prostedky naplnn tchto cl vol danho prvnho du, mohou pohoet. Prav obsah po-
orgny lenskch stt.Teprve nepromtne-li lensk stt jmu me bt diametrln odlin. Ustlen pojmoslov
smrnici vas a dn do prvnho du, vystavuje se ri- a koncepce nrodnho prva nehraj roli. Rozhodujc je,
ziku bezprostednho inku jejch ustanoven, le v- jak obsah pojmu pikne (nebo pikl) ESD, kter jej
lun na vertikle, tj. ve vztazch, ve kterch vystupuje jako jedin me autoritativn vyloit.
prv tento lensk stt. K tomu nicmn mus pistou- Ilustrativn jsou nap. zvry rozsudku ve vci C-
pit nkolik dalch pedpoklad vymezench judikatu- 168/00 (Simone Leitner v.TUI Deutschland GmbH & Co.
rou ESD:ustanoven mus zvhodovat jednotlivce a jeho KG). Evropsk soudn dvr se v nm vyjdil k interpre-
obsah mus bt nepodmnn a dostaten urit,tj.zp- taci pojmu koda pouitmu ve smrnici .
sobil samostatnho vkonu i bez promtnut do nrod- 90/314/EHS v souvislosti s pravou odpovdnosti za
nho prva.9 Pozdn i vadn transpozice smrnice vady plnn ze smlouvy o koupi zjezdu (dovolen)
krom toho me bt pedmtem zen podle l. 226 a takto pevzatmu do rakouskho prva. Leitnerovi za-
a nsl. SES. Zjist-li v nm ESD na nvrh Evropsk komise koupili u spolenosti TUI dovolenou v Turecku. Bhem
i jinho lenskho sttu, e lensk stt poruil povin- pobytu onemocnla jejich dcera Simone tkm ppa-
nost plynouc z komunitrnho prva, a neuvede-li od- dem salmonelzy. Nkaza prokazateln pochzela ze
souzen lensk stt prvn d do souladu se smrnic stravy podvan v hotelu. Len si vydalo zbytek do-
ani v dodaten lht, navrhne Evropsk komise jeho volen. Po nvratu do Rakouska se pokozen prosted-
optovn odsouzen a souasn vi pokuty, je me nictvm svch rodi domhala nhrady zpsoben fy-
dosahovat a stovky tisc i miliny euro denn. zick jmy (bolestn), ale tak psychickho strdn
V horizontlnch vztazch naproti tomu ustanoven (ul poten z dovolen entgangene Urlaubsfre-
smrnic pmo nepsob ani po uplynut transpozin ude). Rakousk soud prvn instance piznal alobkyni
lhty.Strany by se nicmn mohly domhat na lenskm pouze bolestn. Nrok na kompenzaci psychick jmy
sttu nhrady kodu, kterou jim zpsobil pozdn i vad- odmtl s odvolnm na tradin pojet kody v rakouskm
nou transpozic smrnice, opt jsou-li splnny pedpo- prvu, podle nho koda (obdobn jako v eskm
klady vymezen judikaturou.10 Smrnice mus pede- prvu) nezahrnuje jinou ne majetkovou jmu,tj.ani psy-
vm zakldat prvo jednotlivce, jeho obsah lze dovodit chick otes,jej pokozen utrp v dsledku kodn ud-
pmo z textu (tj. nezvis na konkretizaci nrodnm z- losti. Soud vy instance pedloil otzku ESD.Ten roz-
konodrcem), a je dna pinn souvislost mezi poru- hodl, e pojem mus bt v komunitrn prav vzhledem
enm povinnosti k vasn a dn transpozici a vznikem
kody. K tomu pistupuje poadavek, aby vada v trans-
pozici zakldala podstatn poruen komunitrnho 6
Srov. nap. rozsudek ve vci C-98/01 (Komise v. Spojen krlovstv)
prva. Nrok na nhradu kody se pi splnn danch k problematice tzv. zlatch akci.
7
Z posledn doby viz nap. rozsudek ve vci C-453/99 (Courage), kter
podmnek opr pmo o komunitrn prvo. Jeho uplat- m zsadn vznam mj. z hlediska prvnho reimu platnosti prvnch
nn se nicmn d nrodnmi pedpisy, vetn otzek kon a odpovdnosti v ppad jednnch poruujcch komunitrn
procesnch zahrnujcch t pravu soudn pslunosti. soutn prvo.
8
Pokozen subjekty se tedy nemohou obracet na ESD. Znan vznam m rozsudek ve vci C-281/98 (Roman Angonese v.
Cassa di Risparmio di Bolzano SpA), ve kterm ESD piznal bezpro-
aloby musej smovat k nrodnm soudm podle obec- stedn horizontln inek ustanoven l. 39 SES, je zakazuje diskri-
nch, pop. zvl k tomu elu vytvoench nrodnch minaci mezi pracovnky lenskch stt na zklad sttn pslunosti,
pedpis o odpovdnosti sttu za kodu. pokud jde o zamstnvn, odmnu za prci a jin pracovn podmnky.
V danm ppad soud pipustil, aby se citovanho ustanoven Smlouvy
Specifick, a v tuzemsk prvn praxi podceovan, je o zaloen ES dovolal uchaze o zamstnn, kter byl vyazen z vb-
nepm psoben smrnic na nrodn prvn pravu. rovho zen z dvod by jen nepmo souvisejcch se sttn pslu-
Opr se o zsadu konformn interpretace harmonizova- nost, proti potencilnmu zamstnavateli bance.
9
Srov. nap. rozhodnut ve vcech C-8/81 (Becker), C-6/90 (Francovich)
nch norem nrodnho prva s ustanovenmi smrnic, nebo C-441/99 (Gharehveran).
s nimi se tyto normy uvdly v soulad,kterou ESD opel 10
Srov.nap.rozhodnut ve vcech C-6/90 (Francovich) i C-140/97 (Re-
o l. 10 SES. Povinnost k harmonizaci nrodnho prva chberger).
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 168

168 slo 6/2004 AD NOTAM


k textu a systmu citovan smrnice a s pihldnutm nout v konkrtnm zen. Evropskmu soudnmu dvoru
k jejmu elu vykldn tak, aby zahrnoval rovn jmu ani nepedkldaj soudn spis. Evropsk soudn dvr ne-
na nehmotnch statcch (vetn psychick jmy) vyvo- vystupuje jako vy instance, kter by mla posoudit
lanou nesplnnm i vadnm splnnm zvazku posky- okolnosti ppadu a vydat o nm rozhodnut zvazn pro
tovatele slueb upravench smrnic. Nrodnmu soudci strany sporu. Vztah ESD a nrodnch soud je koopera-
(vetn eskho) z tohoto zvru plyne povinnost stej- tivn spe ne hierarchick. Nrodn soudy formuluj
nm zpsobem aplikovat dan pojem tak v systmu n- otzky tkajc se interpretace komunitrnho prva, je
rodnho prva,tebae tm zpsob prlom do tradinho maj vztah k danmu zen, a ESD, shled-li dostatek p-
pojet klasickho civilnprvnho institutu. sobnosti, na n odpovd. Zjednoduen lze konstatovat,
Tak uivatel ryze nrodnho prva si tak musej bt e ESD pln v tomto zen pro vymezen okruh tazatel
vdomi, ve kterch ppadech maj ustanoven, je apli- lohu poskytovatele prvnch stanovisek k vkladu ko-
kuj, pvod ve smrnicch.V popsanm systmu, jen se munitrnho prva.
od stvajcho v mnohm li, je samotn uvdomn si Povinnost soudu posledn instance zahjit zen
komunitrn dimenze konkrtnho ustanoven dleitm o pedbn otzce neplat pouze v ppadech, ve kte-
pedpokladem sprvn aplikace. Ignorovn popsanch rch je vklad komunitrnho prva nesporn a pedlo-
souvislost me vst ke kodm a odpovdnosti. Impe- en otzky ESD se jev jako zbyten (tzv. acte claire).
rativ konformn interpretace se tk nejen prvnch no- O takov ppady se dle ustlen judikatury jedn, byla-
rem,kter byly pijaty po schvlen smrnice s clem pi- -li otzka ped ESD ji eena. Nerozhoduje, ve kterm
zpsobit nrodn prvo jejmu znn. Evropsk soudn druhu zen se tak stalo, a dokonce ani, zda jsou sporn
dvr dovodil, e stejn musej bt vykldna ustanoven, otzky zcela identick. Cenn zvry tkajc se inter-
kter se v prvnm du vyskytovala i ped pijetm smr- pretace komunitrnho prva mohou vyplynout tak
nice, spadaj-li do rmce pravy doten smrnic. Kon- z rozsudk vynesench v zench podle l. 226 a nsl.
formn ke smrnicm na druh stran nen teba inter- SES. Tak v nich se ESD nezdka zabv vkladem ko-
pretovat nrodn ustanoven, kter lensk stt poddil munitrnho prva,ne dospje k zvru,zda lensk stt
smrnici, ani k tomu byl povinen (pesahujc inek). poruil povinnost uvst nrodn prvo do souladu s ko-
Zsada konformn interpretace se uplatn, jen pipout- munitrn pedlohou. Ppad acte claire je dn rovn
li nrodn prvn d,aby bylo doucho stavu dosaeno tehdy,jsou-li ustanoven komunitrnho prva natolik jed-
cestou (by roziujc) interpretace.Soudy nemusej apli- noznan,e vyluuj jakoukoliv pochybnost ohledn in-
kovat nrodn pedpisy proti jejich vslovnmu textu. terpretace. Nrodn soud ovem me od poloen
V takovch ppadech je nejprve na zkonodrci, aby za- otzky odhldnout, jen je-li pesvden, e stejnou mru
jistil soulad prvnho du s poadavky komunitrn jistoty ohledn vkladu komunitrnho prva v dan
pravy, piem se uplatn ve popsan donucujc otzce by sdlely i soudy ostatnch lenskch stt a sm
a sankn mechanismy. ESD.
Prvo iniciovat zen o pedbn otzce nepslu
2. Interpretace komunitrnho prva kadmu soudu v jakmkoliv zen.Judikatura vymezuje
nkolik kritri,je musej bt naplnna,aby se soud otz-
Zkladnm nstrojem pro zajitn souladu a jednoty kou zabval. Soud i tribunl, kter dotaz vzn, mus
aplikace komunitrnho prva je vkladov monopol bt zaloen zkonem, vykazovat trval charakter, bt ne-
ESD plynouc z l. 234 SES. Evropsk soudn dvr je na- zvisl,vykonvat obligatorn soudn moc,rozhodovat ve
dn vlunou psobnost k unifikaci vkladu komuni- spornm zen (inter partes) a aplikovat prvn normy.
trnho prva v rmci tzv. zen o pedbn otzce. Sm- Absence by jedinho znaku me vst k odmtnut -
louva z Nice doplnila mskou smlouvu o ustanoven dosti.Pro nedostatek obligatornosti vkonu soudn moci
tetho odstavce l. 225, podle nho je do budoucna se ESD nap.odmtl zabvat dost o vyeen pedbn
nutno potat s tm, e tak Soud prvnho stupn bude otzky, kterou vznesl rozhod tribunl. Na nesporn po-
ve vybranch oblastech povoln rozhodovat o pedb- vaze vci obvykle troskotaj zen zahjen nrodnmi
nch otzkch ve smyslu l. 234 SES, ledae dospje k z- rejstkovmi soudy ve vcech tkajcch se veden ob-
vru, e povaha vci vzhledem k jejmu vznamu vya- chodnho rejstku. Tot plat v ppadech, vyizuj-li
duje, aby rozhodl ESD.Ten ostatn bude v tchto vcech soudy agendu tkajc se registrace vcnch prv k ne-
fungovat jako odvolac orgn proti rozsudkm Soudu movitostem. Poadavek spornho charakteru zen (in-
prvnho stupn. O kter oblasti se bude jednat, vyplyne ter partes) nicmn ESD nepovauje za absolutn. Org-
ze statutu ESD.Ten prozatm dnou takovou oblast ne- nem lenskho sttu tak nemus bt jen soud. Naplnn
specifikuje. popsanch kritri ESD konstatoval rovn u nkterch
Jakmile se urit ustanoven stane soust evrop- ad sprvnch, resp. kvazi-sprvnch, zvlt stoj-li s-
skho prva, ztrcej orgny lenskch stt (zejmna ten mimo tradin strukturu sttn sprvy a vykazuj-li
soudy) monost, aby je v konen instanci samy inter- obligatorn pezkumnou psobnost a relativn nezvis-
pretovaly. To m zprostedkovan vznam i pro inter- lost.11
pretaci ryze nrodnho prva, odr-li se v nm prava Pokud jde o samotn metody vkladu komunitrnho
komunitrn. Dospje-li nrodn soud ni instance k z- prva, deklaroval ESD na samm potku sv innosti z-
vru, e zen, je vede, vyaduje vklad komunitrnho vazek interpretovat komunitrn prvo v souladu s jeho
prva, me (jde-li o soudce niho stupn), resp. mus
(jde-li o soudce,jeho rozhodnut nelze napadnou oprav-
nm prostedkem) zen peruit a obrtit se na ESD s - 11
Srov. k tomu nap. rozsudky ve vcech C-102/81 (Nordsee), C-182/00
dost, aby vklad podal. Je teba zdraznit, e nrodn (Lutz), C-111/94 (Job Centre), C-178/99 (Salzmann), C-110/98 (Gabalf-
soudy se podle l. 234 SES nedotazuj, jak maj rozhod- risa) nebo C-54/96 (Dorsch Consult).
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 169

AD NOTAM slo 6/2004 169


duchem (spirit, Geist, lesprit), systematikou a znnm.12 verze nabt vt dleitosti ne jin. Pokud nvrh ped-
Zvolen poad interpretanch kritri nen nhodn. pisu vznikal v anglitin, francouztin a v nmin, za-
Rozsudky ESD potvrzuj primt teleologick metody v- tmco do ostatnch jazyk byl peloen a tsn ped fi-
kladu komunitrnho prva. Jazykov interpretace slou nalizac a pijetm, vznam zmnnch verz vzroste.To
spe jako vchodisko pro dal vahy ve vztahu k elu na druh stran neznamen,e z jazykovho hlediska ne-
normy, nemluv o specifickch problmech vyvolanch me v konkrtnm sporu pevit prv znn jin,
rozdly v rznch jazykovch mutacch komunitrnch i kdyby odporovalo ostatnm ednm jazykm ES,vetn
pedpis.Mra extenzity vkladu vzhledem k vslovnmu zmnnch stejnch.V tom se projevuje dan hierar-
znn me bt v krajnm ppad znan. Historick v- chie metod interpretace v komunitrnm prvu a rela-
klad se naproti tomu uplatuje minimln. tivn mn vznamn role, kterou ESD piznv vkladu
Jakkoliv ESD opakovan deklaruje autonomnost syst- jazykovmu. Nabude-li pesvden, e zjitnmu elu
mu komunitrnho prva vzhledem k nrodnm prvm komunitrn normy nejlpe vyhovuje nap. esk verze,
lenskch stt, zstv nejasnou otzka, nakolik lze pi nelze vylouit,e se na ni vslovn odvol a jej existenc
vkladu komunitrnho prva vychzet alespo ze zsad podpo argumenty ve prospch zvru,k nmu dospl.
spolench vem tmto nrodnm prvm. Odpov na Ilustrativn je rozhodnut ve vci C-296/95 (EMU Ta-
ni se ppad od ppadu li. Nkter ustanoven komuni- bac). Spor se tkal vkladu smrnice . 92/12/EHS, upra-
trnho prva na tyto zsady jako na pramen prva pmo vujc problematiku spotebn dan, zejmna jejho l. 8,
odkazuj.Tak nap. l. 288 SES, pokud jde o otzku prvn podle nho se v ppad zbo nabytho jednotlivci pro
pravy mimosmluvn odpovdnosti Spoleenstv za kodu soukromou spotebu a jimi dopravovanho spotebn
zpsobenou orgny ES,resp.jeho zamstnanci pi vkonu da vybere ve sttu, ve kterm dolo k nabyt zbo. Jd-
jejich funkce. Rovn nap. pvodn nvrhy nazen o sta- rem pe se stala otzka zdann cigaret nabytch v Lu-
tutu evropsk spolenosti pedpokldaly, e v otzkch cembursku (ve kterm byla sazba dan ni ne ve Velk
neupravench nazenm se na evropskou spolenost pou- Britnii), le hromadn pepravovanch zprostedkova-
ij zsady spolen vem nrodnm akciovm pravm. telem pro individuln zkaznky do Britnie.Dovozci na-
V jinch ppadech na takov zsady odkazuje judikatura mtali, e zbo dopravuj oddlen na et jednotlivch
viz nap. rozsudek ve vci C-155/79 (AM & S) ve vztahu zkaznk, tj. na zbo je teba nahlet, jako by je zkaz-
k ochran dvrnosti komunikace mezi advoktem a jeho nci dopravovali sami,Velk Britnie proto neme vzn-
klientem, vyetuje-li Evropsk komise podezen na po- et nrok na uvalen spotebn dan na dan zbo. Ar-
ruen komunitrnho soutnho prva. Lze se vak set- gumentovali mj. zsadou spolenou vtin nrodnch
kat tak s judikty, je zdrazuj autonomn povahu ko- prvnch d, vetn britskho, a majc pvod v m-
munitrnho prvnho du do mry vyluujc by jen skm prvu, podle n se na toho, kdo jedn prosted-
aplikaci soukromoprvnch zsad spolench vem n- nictvm zstupce, hled, jako by jednal sm. V reakci na
rodnm prvm ji z dob mskho prva. Viz nap. roz- to ESD zopakoval tezi o svbytnosti komunitrnho prva
hodnut ve vci C-296/95 (EMU Tabac). Spolhat na tyto a zdraznil, e komunitrn prvn d v zsad nesm-
zsady pi anticipaci vsledku zen podle l. 234 SES se uje k tomu, aby vytvel koncepce na zklad jednoho
tak jev jako rizikov. nebo vce nrodnch prv lenskch stt. Problm in-
terpretoval autonomn, a to vlun vzhledem k elu
3. Jazykov vyjden komunitrnch norem danho ustanoven i celho pedpisu.Dleit argument
odprc se nicmn vzal k textu smrnice. Zatmco
Zvltn problm, kter vznik v systmu komunitr- eck a dnsk verze smrnice v l. 8 vslovn poado-
nho prva v souvislosti s jeho interpretac, m pvod vala, aby bylo zbo dopravovno spotebitelem osobn,
v pluralit ednch jazyk, je se projevuje tak v tex- ostatn jazykov mutace takov zpesnn neobsahovaly.
tech prvnch pedpis. Plat zsada, podle n jsou ed- K tomu dovozci uvedli, e oba zmnn jazyky pat
nmi jazyky ES zsadn vechny edn jazyky lenskch k mn vznamnm, nebo jimi hovo pouhch 5 % po-
stt. Jejich vet podv ustanoven l. 1 nazen . 1 pulace EU a nejedn se o jazyky bn srozumiteln
z roku 1958, ve znn zmn vyvolanch pstupovmi ostatnm nrodm Spoleenstv. Pednost je proto teba
akty novch lenskch stt. Dnem 1. kvtna 2004 k do- dt zbylm znnm, kter poadavek osobn pepravy
savadnm jedencti eem pibv tak etina. esk zbo nepebraj. Evropsk soudn dvr znovu vyzdvihl
peklady komunitrnch pedpis jsou tedy zsadn rovnocennost vekerch jazykovch verz, a doplnil, e
stejn autentick jako verze v dosavadnch ednch ja- tato rovnocennost mus bt aplikovna zsadn bez
zycch ES. Plin spolhn na tento fakt ale me bt ohledu na vznam konkrtnho jazyka. S ohledem na
zrdn. Clem orgn Spoleenstv je maximln unifor- el ustanoven ESD v danm ppad upednostnil
mita vech jazykovch verz. Mlokdy se j vak poda znn obsaen v dnsk a eck verzi smrnice.
beze zbytku doshnout. Evropsk soudn dvr se vce- Ppad nesouladu eskho pekladu komunitrnch
krt zabval problmem rozdlnch formulac v rznch pedpis s pedlohou je mnoho. asto jsou vady tak z-
nrodnch verzch komunitrnch pedpis, kter mly sadn, e nezbude ne navzdory autenticit tuzemsk
zsadn normativn vznam.13 Pi tom pravideln potvr- formulace povaovat cizojazyn verze za autentitj
zuje zsadu,podle n jsou vechna znn komunitrnch a komunitrnmu pedpisu pisoudit ten vznam, kter
pedpis autentick. Z toho ale souasn plyne, e jejich m v zahraninm znn, i kdyby obsahov odporoval
interpretace neme vychzet z jedin jazykov verze,
nbr pedpokld komparaci vce jazykovch mutac.
12
Pev to znn, je nejlpe vyhovuje elu pedpisu, Srov. k tomu zmnn rozsudek ve vci C-26/62 (Van Gend & Loos).
13
Srov. nap. rozsudky ve vci C-283/81 (CILFIT), C-135/83 (H.B.M.
kter v nm ESD pokld za nutn spatovat. Je zejm, Abels), C-236/97 (Codan), C-106/89 (Marleasing viz k nmu t ne)
e pi analze elu smrnice mohou nkter jazykov i C-296/95 (EMU Tabac).
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 170

170 slo 6/2004 AD NOTAM


eskmu vyjden.U zjevnch nesmysl,peklep atd.lze samotnm je hostitelsk lensk stt povinen uznat
vyut monosti edn opravy (korigenda) znn pedpisu. tak podstatnou st jeho osobnho statutu, ani m z-
V ostatnch ppadech bude nutn vykat jednotn inter- sadn monost tento statut korigovat vlastnmi kogent-
pretace Evropskm soudnm dvorem a z n pot vychzet. nmi pedpisy, tebae jinak bn aplikovanmi na do-
mc spolenosti. To plat i v ppadech, kdy je zejm,
II. Primrn komunitrn prvo spolenost e subjekt byl zaloen podle zahraninho prva takka
vlun proto, aby se zakladatel vyhnuli mn liberl-
Z ustanoven primrnho prva maj pro pravu spo- nm pedpism domovsk jurisdikce. Vjimky bude pa-
lenost vznam zejmna ustanoven trn mon pipustit jen ve velmi omezenm okruhu p-
a) o volnm pohybu osob, kter se u spolenost proje- pad, bude-li lensk stt schopen doloit splnn
vuje jako svoboda usazovn se (l. 43, l. 48 SES), a podmnek, je ESD na takov omezen klade. Rozhodn
b) o volnm pohybu kapitlu (l. 56 SES). mezi tyto ppady ovem nepat sil chrnit domc v-
Klov je otzka, na jak typ tvar vlastn komuni- itele zahraninch spolenost skrze pedpisy o tvorb
trn prava dopad. Psobnost primrnho prva spo- a zachovn zkladnho kapitlu.
lenost je irok. Pojem spolenost vymezuje druh Rozsudky nastartovaly nov jev v evropsk prav spo-
pododstavec l. 48 SES. Ukld povaovat za spolenosti lenost, znm dosud spe z ekonomick a prvn rea-
nejen obchodn spolenosti, ale tak spolenosti oban- lity v USA, toti souten prvnch d. Nen-li zakla-
skho prva, a dokonce jin prvnick osoby soukro- datel spokojen s rovn pravy spolenost v lenskm
mho i veejnho prva, kter sleduj vdlen ely. sttu svho pvodu (tedy nap. esk oban), rozhldne
Tmi se nemus rozumt pouze mysl doshnout zisku, se po zbylch evropskch prvnch dech a vybere
nbr i nap. jen ast na veobecnm hospodskm i- z nich ten,kter nejlpe vyhovuje jeho podnikatelskmu
vot. zmru (zakladatel tak zvol nap. prvo anglick, kyper-
sk, slovensk apod.). Teorie tento jev nazv doslova
1. Svoboda usazovn se nkupy po prvnch dech (tzv.forum shopping).Uve-
denm prvem se bude dit nejen zaloen spolenosti,
Svoboda usazovn se, upraven v l. 43 SES, sestv ze ale t vnitn chod spolenosti po celou dobu jej exi-
dvou sloek.Tzv. primrn svoboda usazovn se (prvn stence.To ve bez ohledu na to,e vekerou innost bude
vta prvho pododstavce l. 43) zahrnuje prvo podni- zakldan spolenost vyvjet ve sttu pvodu zakladatele
katele pemstit na zem jinho lenskho sttu tit (tj. nap. v esk republice), tedy e zakladatel spole-
vkonu sv podnikatelsk innosti, sv msto podnikn. nost zaloil pouze formln podle zahraninho prva,
Sekundrn svoboda usazovn se (druh vta prvho i kdy jeho clem bylo od potku s touto formou spo-
pododstavce l. 43) roziuje tuto monost o prvo za- lenosti podnikat v esk republice skrze organizan
kldat na zem jinch lenskch stt dcein spole- sloku. Bariry mobilit zahraninch a pseudozahrani-
nosti, poboky, agentury, zastoupen atd. nch spolenost v podob dsledk teorie sdla tento
Praktick vznam ustanoven primrnho prva o svo- proces na dlouh desetilet blokovaly. Jejich odstrann
bod usazovn se vzrostl po srii nkolika rozsudk ESD. ESD psob, e tato sout propukla v pln intenzit.21
Ten nejprve dovodil, e primrn svoboda usazovn se Ji v 90. letech minulho stolet poukazovali experti
dopad vlun na fyzick osoby. Nepiznv-li jim tuto na bnou praxi v Nizozem, kdy ...mstn my oken
svobodu sekundrn komunitrn prvo (jako nap. nad- v mal vesnice Appingedam v severn venkovsk oblasti
nrodnm formm spolenost), povaj spolenosti Nizozem, kter svou innost vykonv vlun v tomto
pouze prva sekundrnho usazovn na zem jinch regionu, vyuv prvn formu anglick private limited
lenskch stt.V nsledujcch rozsudcch nicmn ESD company...22. Podobn vvoj nastv v Nmecku. Obje-
zmnn rozdl co do faktickho inku setel.Tyto roz- vuj se nejrznj nabdky, kter mezi nmeckmi pod-
sudky se tkaj koliznch norem v prvu spolenost n- nikateli propaguj zaloen anglick limited company za
kterch lenskch stt, zaloench na tzv. teorii sdla, rozumnou cenu a v rekordnm ase.23 Pesn statistick
je co do dsledku kladly pekku pohybu spolenost daje nejsou k dispozici, z daj britskho Companies
nap vnitnm trhem.Narely na n zejmna tzv.pseu- House nicmn plyne,e strm rostou poty nmeckch
dozahranin spolenosti, tj. spolenosti zaloen for- jednatel nov zapsanch spolenost v Britnii.Lze usu-
mln podle zahraninho prva, ovem pro ely pod-
nikn vlun nebo tm vlun na zem jinho
14
lenskho sttu, z nho zpravidla tak pochzeli zakla- 15
Srov. rozsudek ve vci C-182/83.
datel i spolenci.Nejastj pohnutkou takovch jed- Srov. rozsudek ve vci C-270/83.
16
Srov. rozsudek ve vci C-79/85.
nn byla snaha vyhnout se psnjm pedpism v prvu 17
Srov. rozsudek ve vci C-81/87.
spolenost domovskho sttu zakladatel, zejmna 18
Srov. rozsudek ve vci C-212/97.
19
pokud jde o poadovanou minimln vi zkladnho ka- Srov. rozsudek ve vci C-208/00.
20
Srov. rozsudek ve vci C-167/01.
pitlu zakldan spolenosti. Bylo jen otzkou asu, kdy 21
Srov. Leible, S., Hoffmann, J. Wie inspiriert ist Inspire Art? Euro-
bude ESD povoln posoudit v konkrtnm zen jejich pische Zeitschrift fr Wirtschaftsrecht, 2003, . 22, s. 677683, 682.
22
sluitelnost s primrnm evropskm prvem. Linie judi- Srov. Rammeloo, S. Corporations in Private International Law, A Eu-
ropean Perspective. New York : Oxford University Press, 2001, s. 103, ci-
katury Fearon14 Komise v. Francie15 Segers16 Daily tujc z dla Cohena Henriqueze.
Mail17 Centros18 berseering19 Inspire Art20 po- 23
Leible/Hoffmann op. cit. sub 21, na s. 682 v poznmce pod arou
stupn potvrdila nesluitelnost dsledk teorie sdla s l. .52 nap.cituj z nabdky na webov strnce www.limited24.de:U ns
dostanete anglickou Limited Company za pouhch 185 euro..Expresn
43 a 48 SES nejen v zce pojat otzce uznvn zahra- pplatek za jej zaloen do 24 hodin in 50 euro. Dle odkazuj na we-
ninch spolenost, vetn pseudozahraninch, ale t bov strnky s vmluvnm nzvem: www.tschuessdeutschland.de
ve vztahu k jejm irm dopadm. Spolu se subjektem (www.sbohemnmecko.de).
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 171

AD NOTAM slo 6/2004 171


zovat, e u valn vtiny z nich se jedn prv o pseu- z dan jurisdikce v vznik daov povinnosti tkajc
dobritsk spolenosti zaloen za elem podnikn se nerealizovanch vnos z prstku hodnoty cennch
v Nmecku.V dubnu 2004 se Nmci jako nrodnost do- papr v majetku osoby, kter opout zem sttu, na
konce dostali na prvn msto mezi zahraninmi jedna- nm byla dosud usazena.Spor se tkal fyzick osoby pi
teli nov zapsanch spolenost a pedili i tradin nej- vkonu primrn svobody pohybu, pesto by se spole-
silnj soupee Ameriany; poet nov zapsanch nosti nkterch obecn formulovanch zvr rozsudku
spolenost s nmeckmi jednateli v tomto msci do- mohly dovolat tak pi vkonu sekundrnho exodu, ne-
shl bezmla 1 500.V srpnu 2003 byl jet mn ne po- bo i ten me bt omezovn daovmi pedpisy. Vz-
lovin; inil necelch 700. Pi rostoucm msnm po- nam rozsudku pro voln pohyb spolenost navc po-
tu takovch registrac lze odhadovat,e jen v roce 2004 roste s tm, jak bude komunitrn prvo piznvat tak
postihne korportn exodus pouze z Nmecka zhruba spolenostem prvo primrnho pohybu.
1020 000 spolenost s ruenm omezenm.24 Situace
v jinch lenskch zemch, jejich prava nen dosta- 2. Voln pohyb kapitlu
ten konkurenceschopn, nen o mnoho lep. Lze se
obvat, e tak pro ely podnikn v esk republice Zkladem volnho pohybu kapitlu jsou ustanoven
vznikne ada formln anglickch spolenost zaloe- l.56 a 58 SES.Ta nabyla novho vznamu pro prvo spo-
nch tuzemskmi obany podle anglickho i jinho n- lenost v dsledku judikatury ESD vc se k tzv. zlatm
rodnho prva lenskho sttu EU. akcim. Ve vcech C-367/98 (Komise v. Portugalsko),
Prvn vda hodnot proces jako masovou pluralizaci C-483/99 (Komise v. Francie), C-503/99 (Komise v. Bel-
prva spolenost.25 Svobodn volba msta zaloen spo- gie), C-463/00 (Komise v. panlsko) a C-98/01 (Komise
lenosti,a s n zprostedkovan osobnho statutu,vrazn v. Spojen krlovstv Velk Britnie a Severnho Irska) se
prolamuje dosavadn legislativn monopol nrodnch z- ESD postupn vyjadoval k ppustnosti nrodnch prav
konodrc ve vztahu ke spolenostem podnikajcm na zvltnch druh akci, ktermi si lensk stty zajio-
zem podlhajcm jejich teritoriln psobnosti. Legis- valy kontrolu nad privatizovanmi spolenostmi pro-
lativn suverenitu sttn moci v oblasti prva spolenost, stednictvm zvltnch akcionskch prv, jejich roz-
dosud nim neomezenou (leda snad postulty lidskch sah neodpovdal podlu tchto stt na zkladnm
prv a zkladnch svobod v kontextu trasburskho kapitlu dotench spolenost. zen se vedla na pod-
systmu jejich ochrany),najednou limituje zcela nov fak- klad l. 226 SES. Evropsk soudn dvr v nich dospl
tor trh a jeho astnci. Uspj jen pravy, je tento fak- k nkolika zvrm, je maj pro prvo spolenost z-
tor vyhodnot jako dostaten atraktivn. K tomu pistu- sadn vznam.
puje dal prvek nadnrodn formy spolenost, majc Konstatoval, e voln pohyb kapitlu zahrnuje vedle
zklad pmo v komunitrnch pedpisech. svobody investovat kapitl do spolenost zaloench
Reflexe v hmotnprvn prav na sebe nedala dlouho podle prva jinho lenskho sttu zsadn tak prvo
ekat. Nrodnmu zkonodrci nezbv, ne aby pi nabt spolu s podlem na zkladnm kapitlu odpovda-
tvorb prva dkladn zvaoval, nakolik bude prava, ji jc st kontroly nad spolenost.Voln pohyb kapitlu
tvo, resp. dosud vytvoil, schopna konkurovat ostatnm tedy ESD vyloil souasn jako voln pohyb kontroly nad
prvnm dm lenskch stt.Tot ostatn plat pro spolenostmi. Disproporn akcionsk prva len-
orgny jeho aplikace, zejmna soudy. Budou-li rozhodo- skch stt nemajc oporu v jejich adekvtnm podlu
vat nesmysln, pop. zdlouhav, a nebudou-li dostaten na zkladnm kapitlu proto zsadn brn volnmu po-
reflektovat ekonomickou realitu a s porozumnm pro hybu kapitlu ostatnch investor. Skutenost, e urit
ni spravedliv vyvaovat konfliktn ekonomick zjmy, norma nrodnho prva spolenost omezuje voln po-
ztrat dan jurisdikce na atraktivit. I domc obyvatel- hyb kapitlu, jet nicmn automaticky neznamen, e
stvo nakonec z jurisdikce utee jinam.Ji dnes nkter odporuje l. 56 a 58 SES. Nakolik jsou jednotliv ome-
lensk stty Evropsk unie tento korportn exodus po- zen sluiteln s prvem ES, podrobil ESD obdobnmu
ciuj a neblaze nesou. Mnoh proto ve snaze tento v- testu, jak aplikuje na omezen svobody usazovn se.
voj zvrtit narychlo pistupuj k reform prva spole- lensk stty musej omezen ospravedlnit splnnm
nost, pop. ji ji realizuj. lenskmi stty Evropsk unie t zkladnch podmnek: omezen se uskuteuje v d-
se val masivn reformn vlna, kter bo adu tradinch leitm veejnm zjmu, kter me bt zsadn spat-
dogmat v prvu spolenost. Zprvy o zsadn novele ovn jen v oblasti vlivu na poskytovn veejnch slu-
toho i onoho nrodnho zkona, o nov flexibilnj eb (public utilities), zejmna v odvtv energetiky
form spolenosti v t i on prav, ba dokonce o ce- a telekomunikac (se zvltnm drazem na jejich zaji-
lch rekodifikacch pichzej prakticky ze vech stran. tn v ppad krize), zvolen zpsob a forma omezen
esk republika dosud zstv spe stranou tohoto jsou zpsobil tento zjem ochrnit, a je dodrena z-
proudu. Lze se ovem obvat, e jakkoliv otlen me sada proporcionality, tj. zsah do volnho pohybu kapi-
pinst velice neblah dsledky. tlu nen co do rozsahu zjevn nepimen dleitosti
Jak dleitou roli hraje v systmu komunitrn pravy veejnho zjmu, kter m bt danm omezenm napl-
v posledn dob svoboda usazovn se, dokresluje pr- nn. K tomu pistupuj dva doplkov pedpoklady
lomov rozhodnut ESD ve vci C-9/02 (de Lasteyrie du omezen nesm psobit diskriminan vi zahraninm
Saillant). Bezprostedn se sice netk volnho pohybu
prvnickch osob, jeho vznam pro spolenosti pesto
24
me bt znan, zvlt ve vztahu k jejich mobilit na- Srov. nap. lnek German firms flock to register in UK to cut costs.
The Times, 1. ervna 2004.
p vnitnm trhem. Soud v nm prohlsil za nep- 25
Srov. nzev stat Schanze, E., Jttner, A. Die Entscheidung fr Plura-
pustnou pekku svobod usazovn se dokonce da- litt: Kollisionsrecht und Gesellschaftsrecht nach der EuGH Entschei-
ov pedpisy lenskho sttu, je na akt vysthovn dung Inspire Art.Aktiengesellschaft, 2003, . 12, s. 661671.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 172

172 slo 6/2004 AD NOTAM


investorm a v zjmu prvn jistoty mus bt pedem pa- konem hlasovacho prva, kter lze uplatovat pouze za
trn, jakm zpsobem bude aplikovno (princip prvn pedpokladu, e majitelem akci je Fond nrodnho ma-
jistoty). Zsada nediskriminace ovem na druh stran jetku nebo Pozemkov fond esk republiky. Je patrn,
neznamen, e omezen je ppustn, dopad-li ve stej- e tuzemsk prava zlatch akci a prv z nich plynou-
nm rozsahu na domc i zahranin investory.V tomto cch m pomrn blzko k soukromoprvn koncepci
ohledu ESD jednoznan vyloil, e t omezen posti- britsk, tm spe, e dritel zvltnch akci jsou samo-
hujc zahranin investory stejn jako domc je teba statn subjekty odlin od sttu.Tato skutenost by vak,
povaovat za omezen a podrobit je ve uvedenmu jak dokld ve uveden rozsudek ve sporu Evropsk
testu.Voln pohyb kapitlu (obdobn jako svobodu usa- komise a Spojenho krlovstv, v danm ppad pod-
zovn se) tak interpretoval jako reln zkaz omezen, statnou roli hrt nemla. esk republika by tak v p-
nejen jako zkaz tmito omezenmi diskriminovat za- padnm zen musela prokzat naplnn znak ospra-
hranin subjekty. vedlujcch jednotliv omezen. Lze konstatovat, e
Takto vymezen kritria naplnil dosud jedin lensk i kdyby spn doloila existenci dleitho veejnho
stt Belgie. Ostatn v zen podlehly. Obdobn zen zjmu odvodujcho omezen volnho pohybu kapi-
se vedou s Itli, Nizozemm, Dnskem a Nmeckem. tlu, patrn by neuspla pi prokazovn pimenosti
Zvltn pozornost vyvolal rozsudek nad Velkou Britni. jeho aplikace ve vztahu k tomuto zjmu. Citovan usta-
Evropsk soudn dvr v nm uvedl, e nehraje roli, zda noven zkona . 210/1993 Sb. vyznv a pli obecn
se omezen volnho pohybu kapitlu realizuj cestami a o ppadnm soudnm pezkumu jednotlivch sttnch
veejnho i soukromho prva. Omezen je teba spat- ingerenc do zen dotench spolenost neme bt
ovat v kadm ustanoven nrodnho prva, kter ne- vbec e.
gativn ovlivuje postaven osoby, je nabv podl ve
spolenosti,pokud by ji mohlo odradit od uinn takov III. Sekundrn komunitrn prvo spolenost
investice,a kter tud komplikuje pstup k trhu v tomto (vyjma nadnrodnch forem spolenost)
stt. Pestoe rozsudek zapad do uritho kontextu,
kdy formu soukromho prva zneuil sttn orgn k pro- Pevn vtina komunitrn pravy spolenost je
sazen omezen, je by jinak zasluhovala zvltn veej- soustedna ve smrnicch. esk prvo je s nimi a v-
noprvn pravu, jeho obecn dikce znepokojuje. jimky v souladu, by se mnohdy jedn o soulad ryze for-
Obecn formulovan zvr rozsudku by mohl vyvolat da- mln. Vzhledem k zsad konformn interpretace n-
lekoshl dsledky. Zvlt s pihldnutm k vvoji judi- rodnho harmonizovanho prva s komunitrn pedlo-
katury ke svobod usazovn se panuje obava, zda ESD hou je nicmn nutn znt, kter oblasti pslun smr-
nevyhlsil boj rigidnm ustanovenm nrodnch prv spo- nice upravuj, pop. jak se k nim v rozhodnut ESD.
lenost. Kad ustanoven nrodn pravy, ale i stanov, Jedin v kontextu tto pedlohy se me uivatel spo-
kter omezuje relnou kontrolu zahraninho investora lehnout, e bude pevzat ustanoven sprvn aplikovat,
nad spolenost, by mohlo odporovat l. 56 SES.To plat zvlt tam, kde pipoutj rzn vklad. Legislativn v-
rovn o ustanovench eskho i jinch prvnch d, voj tto sti komunitrn pravy pitom nen ukonen.
kter nap. vyluuj majoritnho akcione z monosti Naopak z aknho plnu,26 v nm Evropsk komise
udlovat prostednictvm valn hromady pedstavenstvu pedstavila koncepci dalho rozvoje sekundrn pravy
akciov spolenosti pokyny k obchodnmu veden (viz spolenost, je patrn snaha o nov oiven harmoniza-
187 odst. 2 ve vazb na 192 odst. 1 ObchZ), ale i cel nho sil v tto oblasti, a to mj. v nvaznosti na odraz
ad kogentnch norem akciovho prva,je neumouj souten prvnch d ve sniovn standard nrod-
koncipovat zleitosti akciov spolenosti ve stanovch nch prav.
dle svobodn vle akcion, jak je obvykl v jinch ju- Na potku 60. let minulho stolet pojala Evropsk
risdikcch. Je mon namtnout, e zkladn prva zaru- komise mysl prosadit celkem trnct smrnic, je mly
en Smlouvou o zaloen ES vyvolvaj bezprostedn harmonizovat znanou st reglementace kapitlovch
inek zejmna ve vztahu ke sttu,proto se mohla uplat- spolenost. Tento zmr se podailo realizovat pouze
nit v problematice zlatch akci, nen vak nutn obvat zsti. Bylo pijato deset smrnic, ostatn zstaly ve sta-
se jejich aplikace na vztahy horizontln,tj.mezi bnmi diu nvrhu.Nkter s uritou nadj na pijet,jin zejm
spolenky obchodnch spolenost, odlinmi od sttu. navdy odloeny (viz nvrh pt smrnice o struktue
Nelze ale pehlet, e ESD v posledn dob postupn akciov spolenosti i devt smrnice o koncernovm
roziuje aplikovatelnost zkladnch svobod tak na prvu). Bez ohledu na sten spch zmru zstalo
vztahy horizontln. V rozsudku nad Velkou Britni tak zachovno slovn pijatch pedpis, podle nho se
prozatm ve vztahu k volnmu pohybu kapitlu neui- jednotliv smrnice dodnes oficiln oznauj, tebae
nil, konstatoval-li, e stt zde ve skutenosti nevystupo- seln ada nen pln. Katalog realizovanch legisla-
val jako subjekt soukromho prva. Nen ale vyloueno, tivnch projekt t smrnice uveden ne. Prakticky
e dal vvoj pjde tmto smrem. vechny byly vcekrt novelizovny,nejastji smlouvami
Ve svtle uveden judikatury bude teba kriticky zhod- o pistoupen novch stt k ES, kter do pslunch
notit tak tuzemskou pravu zlatch akci. Jej zklad ustanoven smrnic doplnily, na jak spolenosti se maj
plyne z ustanoven l. IV bod 2 pechodnch ustanoven smrnice v pistupujcch sttech vztahovat. adu novel
k zkonu . 210/1993 Sb. Podle tohoto ustanoven mo- pijaly orgny ES; pouze tyto se objevuj v nsledujcm
hou pro ely zkona . 92/1991 Sb., o podmnkch pe- vtu:
vodu majetku sttu na jin osoby, ve znn pozdjch
pedpis, stanovy akciov spolenosti zaloen Fondem
nrodnho majetku nebo Pozemkovm fondem esk re- 26
Srov. Sdlen Rad a Evropskmu parlamentu, COM (2003) 284 final
publiky urit akcie se zvltnmi prvy spojenmi s v- z 21. kvtna 2003.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 173

AD NOTAM slo 6/2004 173


a) prvn smrnice Rady . 68/151/EHS o koordinaci pro programy zptnch odkup akci a stabilizace fi-
ochrannch opaten,kter jsou na ochranu zjmu spo- nannch instrument.
lenk a tetch osob vyadovna v lenskch sttech K prvn prav spolenost se ve tak nkolik do-
od spolenost ve smyslu l. 58 druhho pododstavce poruen Evropsk komise. Zvazn nejsou; jejich v-
Smlouvy (pozn.: nyn l. 48 SES), za elem dosaen znam spov spe v rovin prvn-politick, pop. in-
rovnocennosti tchto opaten,ve znn zejmna smr- terpretan. Za zmnku stoj zejmna
nice Evropskho parlamentu a Rady . 2003/58/ES, n) doporuen tkajc se nezvislosti auditor
b) druh smrnice Rady . 77/91/EHS o koordinaci 2002/590/ES ze dne 16. kvtna 2002,
ochrannch opaten, kter jsou na ochranu zjm o) doporuen o odpovdajcm reimu odmovn
spolenk a tetch osob vyadovna v lenskch st- len orgn ze dne 6. jna 2004 a
tech od spolenost ve smyslu l. 58 druhho podod- p) doporuen o poslen role neexekutivnch len or-
stavce Smlouvy (pozn.: nyn l. 48 SES) pi zakldn gn spolenosti ze dne 6. jna 2004.
akciovch spolenost a pi udrovn a zmn jejich Z pipravovanch prvnch pedpis v prvu spole-
zkladnho kapitlu, za elem dosaen rovnocen- nost je teba zmnit
nosti tchto opaten, ve znn zejmna smrnice q) nvrh dest smrnice o peshraninch fzch,
Rady . 92/101/EHS, r) nvrh trnct smrnice o pemstn sdla,
c) tet smrnice Rady . 78/855/EHS, zaloen na l. 54 s) nvrh smrnice o nsledn informan povinnosti,
odst. 3 psm. g) Smlouvy [pozn.: nyn l. 44 odst. 2 t) nvrh smrnice o auditu etnch zvrek a konsoli-
psm. g) SES], o fzch akciovch spolenost, dovanch etnch zvrek,
d) tvrt smrnice Rady .78/660/EHS,zaloen na l.54 u) nvrh smrnice o prvech akcion,
odst. 3 psm. g) Smlouvy [pozn.: nyn l. 44 odst. 2 v) nvrh novely druh smrnice.
psm.g) SES],o ronch etnch zvrkch nkterch
forem spolenost,ve znn zejmna sedm smrnice, 1. Prvn smrnice [ad a)]
smrnice Rady . 84/569/EHS, jedenct smrnice,
smrnice Rady . 90/604/EHS, . 90/605/EHS, . Prvn smrnice upravuje obchodnprvn publicitu
94/8/ES, . 1999/60/ES a . 2003/38/ES a dle smr- vybranch forem spolenost (st I), jednn jmnem
nice Evropskho parlamentu a Rady .2001/65/ES a . spolenosti (st II) a neplatnost spolenosti (st III).
2003/51/ES, Okruh spolenost, na n dopad, zahrnuje vtinu ka-
e) est smrnice Rady . 82/891/EHS, zaloen na l. 54 pitlovch spolenost, s nimi se lze setkat v nrodnch
odst. 3 psm. g) Smlouvy [pozn.: nyn l. 44 odst. 2 pravch. esk republika je povinna smrnici vzth-
psm. g) SES], o rozdlen akciovch spolenost, nout na spolenost s ruenm omezenm a akciovou spo-
f) sedm smrnice Rady . 83/349/EHS, zaloen na l. lenost. Navzdory tomu aplikovala vtina stt, vetn
54 odst. 3 psm. g) Smlouvy [pozn.: nyn l. 44 odst. 2 esk republiky, smrnici nebo jej st na ir okruh
psm. g) SES], o konsolidovanch etnch zvrkch, subjekt.
ve znn zejmna jedenct smrnice, smrnice Rady Pokud jde o st I a pravidla obligatorn publicity, je
. 90/604/EHS a . 90/605/EHS a dle smrnice Ev- teba zvlt upozornit na pochybnosti, kter panuj
ropskho parlamentu a Rady . 2001/65/ES a . o sluitelnosti tuzemsk pravy ve vztahu k jednnm
2003/51/ES, uinnm osobami zapsanmi do obchodnho rejstku
g) osm smrnice Rady . 84/253/EHS, zaloen na l. 54 po prohlen konkurzu. Podle 14 odst. 1 psm. a) KV
odst. 3 psm. g) Smlouvy [pozn.: nyn l. 44 odst. 2 pechz dnem prohlen konkurzu oprvnn nakldat
psm. g) SES], o schvalovn osob povench prov- s majetkem podstaty na sprvce; kony padce, tkajc
dnm audit etnch dokument, se tohoto majetku, jsou vi konkurznm vitelm ne-
h) jedenct smrnice Rady . 89/666/EHS o zveejo- inn.kony uinn orgny spolenosti i jejmi leny
vn poboek vytvoench v lenskm stt nkte- tedy budou spolenost vzat, i kdy budou uinny po
rmi formami spolenost dcch se prvem jinho prohlen konkurzu; faktick dsledek nicmn bude
lenskho sttu, stejn, jako kdyby tomu tak nebylo plnn z podstaty
i) dvanct smrnice Rady . 89/667/EHS v oblasti prva se vitel nedome. Prohlen konkurzu se sice uve-
spolenost o spolenostech s ruenm omezenm s je- ejuje, jeho inky ovem nastvaj publikac zcela ji-
dinm spolenkem a nmi cestami,ne jak poaduje prvn smrnice pro sku-
j) (tinct) smrnice Evropskho parlamentu a Rady tenosti,o kterch pojednv (viz 13 odst.5 KV).Teprve
. 2004/25/ES o nabdkch pevzet. se zpodnm se prohlen konkurzu zapisuje do ob-
Na akciov spolenosti, jejich akcie jsou pijat k ob- chodnho rejstku a nsledn zveejuje v Obchodnm
chodovn na regulovanm trhu, dopad navc nkolik vstnku. K tomu je navc teba pipost estnctidenn
nazen s vazbou na prvo spolenost.Jedn se zejmna lhtu, po kterou m tet osoba monost prokzat, e
o o zveejnn zpisu nemohla vdt. Jeliko l. 3 odst. 5
k) nazen Evropskho parlamentu a Rady .1606/2002 prvn smrnice neobsahuje zvltn pravu pro prohl-
o aplikaci mezinrodnch etnch standard, en konkurzu, je sporn, nakolik zvltn prava zkona
l) nazen Evropsk komise . 1725/2003, kterm se o konkurzu a vyrovnn obstoj,pokud jde o prvn kony
v souladu s nazenm Evropskho parlamentu a Rady uinn statutrnm orgnem i jeho lenem padce
. 1606/2002 pijmaj vybran mezinrodn etn v dob mezi prohlenm konkurzu a estnctm dnem
standardy, ve znn nazen Evropsk komise . po zveejnn prohlen konkurzu v Obchodnm vst-
707/2004, nku.
m) nazen Evropsk komise . 2273/2003, kterm se K povinn publikovanm dajm nle podle l. 2
provd smrnice . 2003/6/ES ve vztahu k vjimkm odst. 1 psm. d) prvn smrnice tak informace o tom,
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 174

174 slo 6/2004 AD NOTAM


zda osoby oprvnn jednat jmnem spolenosti mohou o vydn elektronickch kopi nap. vech etnch z-
init prvn kony samy, anebo spolen s dalmi oso- vrek spolenosti X uloench do sbrky listin, bude or-
bami. Ustanoven se stalo pedmtem rozsudku Evrop- gn oprvnn k veden obchodnho rejstku nucen -
skho soudnho dvora ve vci C-32/74 (Haaga). Soud do- dosti vyhovt co do listin uloench po 1. lednu 1997.
spl k zvru, e i kdy je ustanoven formulovno Bude-li dost podna o rok pozdji, vyd rejstkov or-
v mnonm sle (viz: ...osoby...), je teba vzthnout je gn elektronick kopie tch dokument, je byly do
rovn na ppady, kdy jmnem spolenosti me jednat sbrky listin uloeny od roku 1998. Kopie starch doku-
jen jedna osoba. I v tom ppad mus bt zveejnn daj ment obdr adatel v listinn podob.
o tom, e zapsan jedin osoba jedn samostatn, ako- Prlomov je nov formulovan ustanoven l. 3 odst. 4
liv tato skutenost jednoznan vyplv z nrodnho prvn smrnice, kter pojednv o publikaci skutenost
prvnho du a jev se ve svtle jeho ustanoven jako au- zapsanch do obchodnho rejstku v nrodnm vstnku.
tomatick a zcela evidentn. Dvodem je ochrana zjm Modifikovan dikce smrnice vslovn opravuje len-
osob z jinch lenskch stt, kter se spolenost mo- sk stty k nahrazen nrodnho vstnku elektronickou
hou vstupovat v kontakt,ani znaj ustanoven prva,jm obdobou tho. Tento poadavek ji esk republika
se spolenost d. Je evidentn, e praxe tuzemskch rej- spluje (viz 1 a 7a nazen vldy . 503/2000 Sb., o Ob-
stkovch soud je s tmito zvry v rozporu. chodnm vstnku, ve znn nazen vldy . 408/2003
prava sti I prvn smrnice prola podstatnou no- Sb.). Dleit vznam m zmocnn nahradit tradin
velizac prostednictvm smrnice Evropskho parla- vstnk systmem, jeho prostednictvm lze doshnout
mentu a Rady . 2003/58/ES. Novela zsadn zmn zp- srovnatelnho vsledku, a to za podmnky, e systm
sob veden obchodnch rejstk v lenskch sttech umon pstup k danm informacm v chronologickm
Evropsk unie vetn esk republiky. Jej tit spo- poad skrze centrln elektronickou platformu.Pod uve-
v v modifikaci lnku 3 prvn smrnice. Ustanoven denmi formulacemi je teba vidt zsadn posun ve zp-
ukldaj lenskm sttm povinnost zajistit ponaje sobu zveejovn skutenost obligatorn zapisovanch
1. lednem 2007 plnou elektronizaci veden obchodnch do obchodnho rejstku.Lze si pedstavit nap.vytvoen
rejstk. Orgny vedouc obchodn rejstk v lenskch centrln elektronick platformy propojen s webovmi
sttech Evropsk unie budou od tohoto data povinny pi- strnkami jednotlivch spolenost. Podnikatel by pi
jmat podn jak v listinn, tak v elektronick podob. publikaci relevantnch skutenost nebyli odkzni na
Osoby zapsan do obchodnho rejstku budou moci vo- centrln veden vstnk a ppadn prodlevy s jeho vy-
lit, zda zkonem poadovan daje, resp. dokumenty do- dvnm. Systm by slouil jen jako stedn brna pro
ru k zpisu, resp. k uloen do sbrky listin v titn kadho, kdo by ml zjem se s danmi informacemi se-
form, anebo vlun elektronicky. Smrnice umouje, znmit. Jeho lohou by bylo zajistit pstup k publiko-
aby lensk stty pro nkter formy spolenost, pop. vanm informacm v poad jejich zveejnn. Stt, resp.
pro nkter typy dokument listinnou podobu zcela vy- orgn jm poven by nadle neorganizoval publicitu
louily.Tak noti se tedy budou muset pipravit na to, skutenost zapsanch do rejstku, nbr pouze kontro-
e nkte podnikatel budou poadovat, aby not vy- loval, zda podnikatel publikan povinnosti dostli.
hotovil dokumenty, je zpracovv jako podklad pro z- Novela se vznamn dotkla l. 3 odst. 5 prvn smr-
pis do obchodnho rejstku, v elektronick podob se nice. Jeho modifikovan znn ukld vzat inky ma-
vemi nleitostmi veejn listiny. teriln publicity u elektronicky vedench nrodnch
Podn doruen po 1. lednu 2007 budou rejstkov vstnk, resp. systm je nahrazujcch, ji k okamiku
orgny obligatorn vst a archivovat vlun v elektro- elektronickho zveejnn. Ji od tohoto okamiku se
nick podob. Titn obchodn rejstk pestane exi- tedy podnikatel bude moci dovolat zveejnnch sku-
stovat, alespo pokud jde o skutenosti zapisovan do tenost ve vztahu ke tetm osobm.Tm nen doteno
rejstku i ukldan do sbrky listin na zklad dosti pravidlo, podle nho zpis nelze namtat ped 16. dnem
doruen po uvedenm datu. Listinn podn budou au- po dni zveejnn, jestlie tet osoba proke, e o zve-
tomaticky pevdna do elektronickho formtu a skar- ejnn nemohla vdt. Za zmnku stoj rovn upraven
tovna. Fyzick a prvnick osoby budou nicmn v - jazykov reim, kter novela zavd skrze nov l. 3a.
dosti o vpis z obchodnho rejstku i o kopii lensk stty budou nadle oprvnny poadovat, aby
dokumentu uloenho do sbrky listin nadle oprvnny byl obchodn rejstk veden a podn aby byla inna
volit mezi obma formami. Podaj-li o titnou verzi, v ednm jazyku tohoto sttu, resp. v nkterm z jeho
vytiskne ji rejstkov orgn z pamti potae. Rovn ednch jazyk, je-li jich vce. Vedle toho vak budou
pokud jde o formu dosti o vpis z obchodnho rejst- lensk stty povinny umonit,aby spolenosti zakldaly
ku i o kopii listiny uloen do sbrky listin,budou moci do obchodnho rejstku a publikovaly dokumenty t
adatel volit, zda dost podaj na listin anebo elek- v cizm jazyku, jedn-li se o nkter z ednch jazyk
tronicky.Automatick konverze titnch podn uin- Evropskch spoleenstv, pop. v nkolika takovch ja-
nch do 31. prosince 2006 do elektronick podoby ne- zycch. Fakultativn budou lensk stty moci pipustit
bude nutn; provede se pouze ad hoc u tch listin, dokonce i libovoln dal jazyky (nap. japontinu). Sou-
o jejich elektronickou kopii nkdo pod. Smrnice lad vech jazykovch mutac jednotlivch daj bude
pipout,aby lensk stty omezily prvo na vydn elek- provovat rejstkov orgn; lensk stty pitom mo-
tronick verze takovch listin stanovenm doby,kter ne- hou poadovat pedloen edn ovench peklad.
sm uplynout mezi okamikem doruen pslun listiny Elektronick dostupnost zapsanch a zveejnnch sku-
a datem doruen dosti o pozen jej elektronick ko- tenost bude obligatorn pro vechny jazykov verze do-
pie.Tato doba vak mus init nejmn deset let. I kdyby dan podnikatelem; ustanoven l. 3 smrnice ve znn
tedy esk republika stanovila uvedenou lhtu na sam novely bude teba respektovat ohledn vech uvedench
hranici ppustnosti,pod-li kdokoliv dne 1.ledna 2007 jazyk.Opan prava by popela zkladn motiv novely,
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 175

AD NOTAM slo 6/2004 175


toti sil o co nejvt usnadnn celoevropskho p- V rozsudku ve vci C-136/87 (Ubbink Isolatie) ESD nic-
stupu ke skutenostem zapsanm v obchodnch rejst- mn zdraznil, e ustanoven o neplatnosti spolenosti
cch.Z hlediska prvnch dsledk vcejazyn publicity se uplatn prv jen tehdy, jestlie byly splnny nlei-
je klov ustanoven l. 3a odst. 4 novely. Zatmco pod- tosti publicity ve smyslu sti I prvn smrnice. Nepou-
nikatel nebude mt monost namtat vi tetm osobm ij se, byly-li pedmtn prvn kony uinny jmnem
v ppad rozporu mezi nkolika jazykovmi verzemi spolenosti s ruenm omezenm, jej existenci nestvr-
znn publikovan v jinm ne v ednm jazyku toho zuje zpis do obchodnho rejstku, nebo nedolo k na-
kterho sttu, ve kterm je obchodn rejstk veden, bu- plnn pedpoklad jej inkorporace v souladu s usta-
dou se tet osoby moci dovolvat kterkoliv jazykov novenmi nrodnho prva. Jinmi slovy ustanoven
mutace, ledae podnikatel proke, e o nesouladu v- prvn smrnice o neplatnosti spolenosti nechrn dob-
dly. rou vru tetch osob v existenci spolenosti, nevychz-
K posunu dochz v l.4 prvn smrnice.Zsluhou no- li z daj zapsanch do obchodnho rejstku a dn zve-
vely pronik obligatorn publicita t do modernch fo- ejnnch.
rem komunikace v obchodnm styku. lensk stty jsou
povinny zajistit,aby podnikatel,na n se smrnice vzta- 2. Druh smrnice [ ad b)]
huje, uvdli stanoven daje nejen na listinch, nbr
t na dokumentech zpracovvanch elektronicky. Druh smrnice navazuje na prvn smrnici v otz-
Stejn poadavek se bude tkat jejich webovch strnek. kch zakldn akciov spolenosti a publicity dalch p-
I na webovch strnkch budou tedy tuzemt podnika- semnost tkajcch se akciov spolenosti.Jej hlavn v-
tel zapsan do obchodnho rejstku povinni nejpozdji znam nicmn spov v tom, e se v n prosadila zsada
po 1. lednu 2007 uvdt daj o firm, jmnu nebo n- pevnho kapitlu akciov spolenosti.Ta se projevuje ze-
zvu, sdle nebo mstu podnikn a identifikanm sle; jmna v ustanovench o zkladnm kapitlu, jeho zm-
podnikatel zapsan v obchodnm rejstku t daj nch a vkladech do nj,vetn nepenitch,ale i v otz-
o tomto zpisu, vetn spisov znaky. Spolenosti po- kch nabvn vlastnch akci, poskytovn finann
vinn vytvejc zkladn kapitl uvedou navc daj asistence jinm subjektm pi nabvn vlastnch akci
o jeho upsan a splacen vi. apod. Primrn je smrnice zamena na ochranu vi-
V souvislosti s l.9 odst.1 prvn smrnice je teba upo- tel, obsahuje ale i ustanoven na ochranu akcion, ze-
zornit na rozsudek ESD ve vci C-104/96 (Rabobank). jmna tm, e zakotvuje prvo akcion rozhodovat
Soud v nm vyslovil nzor, e ustanoven nebrn len- o zven a snen zkladnho kapitlu, prvo na infor-
skmu sttu, aby autonomn upravil otzku platnosti mace pi znanch ztrtch spolenosti a v neposledn
prvnch kon uinnch leny orgn spolenosti,pi ad i prvo na rovn zachzen.
kterch dolo ke konfliktu zjm mezi nimi a spole- V l. 2 a 5 druh smrnice je upravena problematika
nost, jejm jmnem tito lenov jednali. Rozsudek m zakldn akciov spolenosti. lnek 2 druh smrnice
praktick dopady i na tuzemskou pravu. esk prvo obsahuje poadavky na minimln obsah stanov i prv-
nekoncipuje jednatelsk oprvnn statutrnho orgnu nho konu, jm se akciov spolenost zakld. Lze kon-
spolenosti i jeho lena jako oprvnn zstupce. Usta- statovat, e prava obsahu zakladatelskch dokument
noven 22 odst. 2 ObZ, je e problematiku kolize v obchodnm zkonku nen zcela v souladu s poadavky
zjm mezi zastoupenm a zstupcem, se nicmn na l. 2 a 3 druh smrnice. lnek 2 psm. a) druh smr-
vztah spolenost statutrn orgn, resp. jeho len pou- nice vyaduje, aby zakladatelsk dokument krom firmy
ije analogicky, jak plyne z nedvnho judiktu Nejvy- uvdl i prvn formu.
ho soudu esk republiky. Z ustanoven vnovanch zkladnmu kapitlu a jeho
Z sti III prvn smrnice je teba zvlt upozornit na zachovn je teba upozornit na l. 9 odst. 1 druh smr-
l. 11 tkajc se neplatnosti spolenosti a rozsudek ESD, nice, kter poaduje, aby v okamiku zaloen spole-
jen se k nmu ve, ve vci C-106/89 (Marleasing). Ev- nosti bylo splaceno 25 % jmenovit nebo etn hodnoty
ropsk soudn dvr v nm vyslovil zvr, e v souladu akcie.esk prvo vyaduje splatit cel emisn io a 30 %
s poadavkem restriktivn interpretace mus bt ustano- jmenovit hodnoty akci pi zaloen spolenosti na z-
ven l. 11 odst. 2 psm. b) prvn smrnice vykldno tak, klad veejn nabdky akci. Pi zakldn akciov spo-
e pod pojmem pedmt podnikn (innosti) spole- lenosti bez veejn nabdky akci nen pedepsno
nosti je teba rozumt vlun ten pedmt podnikn v dob zaloen splacen dn stky a ve uveden
(innosti), kter m spolenost uveden v zakldacm do- stka mus bt splacena ped podnm nvrhu na zpis
kumentu, resp. ve stanovch. Spolenost proto neme spolenosti do obchodnho rejstku. Z toho plyne, e
bt zruena z dvodu, e prvu i veejnmu podku esk prvn prava zaloen akciov spolenosti bez ve-
odporuje jej skuten pedmt innosti i podnikn, ejn nabdky akci nen v souladu s poadavky druh
neshoduje-li se s pedmtem v uvedenm smyslu. Ve smrnice.
svtle rozsudku je teba interpretovat tak 68a odst. 2 Znanou pozornost vnuje druh smrnice otzkm
psm. b) ObchZ, kter je odrazem citovan komunitrn zvyovn zkladnho kapitlu (l. 2530). Podle l. 25
pravy a pipout vklad odlin. Zcela nesprvn po- odst. 1 druh smrnice mus o kadm zven zklad-
tom vyznv text oficilnho pekladu ustanoven, zmi- nho kapitlu rozhodnout valn hromada.Vjimku tvo
uje-li vslovn skuten pedmt podnikn. Takov pouze institut tzv. schvlenho zkladnho kapitlu. Je
peklad nejene odporuje judikatue, nem ale oporu proto v rozporu s poadavky a zsadami evropskho
nap. v anglickm textu smrnice, kter v tomto smru prva, pokud prvo lenskho sttu dovoluje nkomu ji-
vyznv nejednoznan stejn jako jeho promtnut do nmu, aby rozhodl o zven zkladnho kapitlu. Tuto
obchodnho zkonku. mylenku vcekrt potvrdil ESD, a to jak pi een ped-
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 176

176 slo 6/2004 AD NOTAM


bnch otzek poloench mu eckmi soudy, tak v - otzky znovu otevt. Evropsk komise se pi tom jako
zen vedenm Evropskou komis proti eck republice.27 obvykle nejprve obrtila na odbornou veejnost. Z jejho
Evropsk soudn dvr v nich nade v pochybnost uvedl, stedu vytvoila dva elitn poradn sbory a povila je,
e l. 25 odst. 1 druh smrnice nedovoluje lenskm aby se problematikou zabvaly a vyslovily doporuen,
sttm, aby se odchlily od tam uvedenho poadavku, jak dl.
a to ani v ppad,e se spolenost nachz v mimodn Prvn skupina je znma pod nzvem SLIM, zkracuj-
situaci i jedn-li se o subjekt podlhajc z dvodu ve- cm oznaen projektu, v jeho rmci byla svolna. Pro-
ejnho zjmu zvltn veejnoprvn regulaci (jako nap. jekt Simpler Legislation for Internal Market (jednodu
banku). prava vnitnho trhu) zahjila Evropsk komise v roce
lnky 3041 druh smrnice jsou vnovny proble- 1996.V jnu 1998 vytvoila tzv. Company Law Slim Wor-
matice sniovn zkladnho kapitlu.V prv ad stanov king Group pod vedenm prof.Eddyho Wymeersche z In-
poadavky na ochranu vitel. Podle l. 30 druh smr- stitutu pro finann prvo na univerzit v Gentu. Pokud
nice mus dle jakkoli snen upsanho zkladnho ka- jde o druhou smrnici,vyslovila sice skupina kolem prof.
pitlu, s vjimkou snen nazenho soudnm rozhod- Wymeersche pochybnosti o celkov sprvnosti doktrny
nutm, podlhat alespo rozhodnut valn hromady, a to o tvorb a zachovn zkladnho kapitlu, zstala vak
za respektovn l. 31, l. 36, l. 37 a l. 40 druh smr- vrna svmu zethlovacmu mandtu a vslovn si za-
nice. Nkter tuzemsk zkony v rozporu s poadavky kzala jakkoliv abolicionistick tendence. Z pozice
l. 30 druh smrnice pipoutj, aby o snen zklad- umrnnho revizionismu se soustedila na dl zmny,
nho kapitlu rozhodla esk nrodn banka, pop. nu- kter sleduj cl odstranit nejzbytenj omezen a kom-
cen sprvce. Tak podle 26 odst. 1 psm. f) zkona plikace pi financovn podnikatelsk innosti spole-
. 21/1992 Sb., o bankch, ve znn pozdjch pedpis, nost z vlastnch zdroj, je z uveden doktrny plynou.
je esk nrodn banka oprvnna snit zkladn kapi- Navrhla nap.upustit od poadavku znaleckho posudku
tl banky o stku odpovdajc ztrt po jejm ztovn pi vcnch vkladech spovajcch v cennch paprech
s rezervnmi a dalmi fondy za pedpokladu, e ztrta obchodovanch na regulovanm trhu, doporuila uvol-
pesahuje 20 % vlastnho kapitlu banky. Podle 30 odst. 5 nit pravidla pro nabvn vlastnch akci i pro poskyto-
zkona o pojiovnictv pechz doruenm rozhodnut vn finann pomoci ze strany spolenosti pi nabvn
ministerstva financ o zaveden nucen sprvy pojiovn jejch akci, nebo naopak omezit v nkterch ppadech
nebo zajiovn psobnost pedstavenstva a valn hro- prvo akcion na pednostn pis nov emitovanch
mady nebo lensk schze drustva na sprvce, s vjim- akci spolenosti.
kou oprvnn podat opravn prostedek proti rozhod- Druh kolo odbornch konzultac probhalo v rmci
nut ministerstva, kterm se zavd nucen sprva, tzv. Skupiny na vysok rovni z odbornk na prvo spo-
a rozhodnut o zruen spolenosti nebo drustva. Roz- lenost (High Level Group of Company Law Experts),
hodnut o vcech v psobnosti valn hromady in je se schzela od 4.z 2001 na ele s prof.Jaapem Win-
sprvce s pedchozm souhlasem ministerstva. Tm do terem, jednoho z nejprogresivnjch a nejliberlnjch
psobnosti nucenho sprvce pechz i rozhodovat pedstavitel evropsk komercialistiky. Na zklad po-
o zven i snen zkladnho kapitlu,co je v rozporu ven vytvoit koncepci celkov reformy komunitrn
s komunitrnm prvem. Vzhledem k tomu, e se jedn pravy spolenost a identifikovat jej zkladn oblasti
o vztah vertikln, a t vzhledem k uveden judikatue a smr skupina zpracovala konzultan materil
lze konstatovat, e citovan ustanoven eskho prva se a v dubnu 2002 jej pedloila k diskusi evropsk odborn
pro tento rozpor nepouij, not by proto neml osvd- veejnosti. Reakce skupina zohlednila pi tvorb zv-
it usnesen valn hromady pijat na jejich zklad. ren zprvy, ji uveejnila dne 4. listopadu 2002. Od-
bornci soustedn kolem prof. Wintera zaujali pod-
3. Nvrh novely druh smrnice [ad v)] statn radiklnj postoj ne jejich pedchdci.Pvodn
radikln abolicionismus sice v zvren zprv pro blz-
V rmci reformy komunitrn pravy se uvauje o v- kou budoucnost opustili, v dal fzi se vak k nmu do-
znamn novelizaci druh smrnice. Odborn diskuse poruili vrtit. Pro nejbli obdob se vyslovili alespo
o elnosti a efektivit institutu zkladnho kapitlu je pro podstatn zjednoduen pravy,a to pi vyuit umr-
star jako institut sm. Lpn na doktrn o jeho tvorb, nnch stanovisek skupiny SLIM, je ovem doplnili
minimln vi a zachovvn v kapitlovch spolenos- o nov prvky.Tm poloili zklad tzv.koncepci SLIM-plus.
tech pineslo iluzi o ochran vitel (ale i spolenk), Doplnn (tedy ono plus) zahrnuj nap. nvrh pipus-
na druh stran vak zkomplikovalo financovn podni- tit v oblasti akciovho prva emise procentnch akci bez
kn z vklad spolenk, mnohdy nad mru odpovda- jmenovit hodnoty i umonit pedstavenstvu akciov
jc relnmu pnosu pro samotn vitele. Konfrontace spolenosti vylouit pednostn prvo na pis akci, jest-
s anglosaskm prvnm prostedm,je vol jin koncepty lie nov akcie budou emitovny za aktuln kurs na ve-
ochrany vitel, ale i nedobr zkuenosti s fungovnm ejnm trhu, tj. zjemci z ad stvajcch akcion bu-
rigidnho systmu tvorby a zachovn zkladnho kapi- dou mt monost nabt je v libovolnm mnostv na
tlu dvno vyvolvaly pochybnosti o sprvnosti zvolen tomto trhu. Doporuen dle pedpokldaj monost
cesty. Druh smrnice nicmn systm na dlouh dese- upustit od znaleckch posudk t u vcnch vklad,
tilet petrifikovala a zbavila lensk stty monosti hle- byla-li jejich hodnota zachycena v etnictv podnika-
dat (by jen v akciovm prvu) jin een.Slc polemika tele, jeho vron zprva byla ovena auditorem. Uva-
z ad prvn teorie i praxe v lenskch sttech,ale i snaha
zatraktivnit evropsk podnikatelsk prosted a uinit je 27
Srov. rozsudek ve vci C-19/90 a C-20/90 (Karella), C-441/93 (Pafitis),
konkurenceschopnjm vi ostatnm svtovm hos- C-185/1998 (Komise v ecko), C-367/96 (Kefalas) a C-373/97 (Dia-
podskm centrm pimla Evropskou komisi tyto mantis).
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 177

AD NOTAM slo 6/2004 177


uje se dokonce o ppustnosti vklad v podob slueb ZPKT se kategoricky prav, e manipulac nen (dn)
i zvazku k pracovn innosti ve prospch spolenosti, jednn pi zptnm odkupu vlastnch investinch n-
bude-li spolenost dostaten zajitna ped rizikem ne- stroj (tj. vetn dluhovch, na n nazen vbec ne-
poskytnut tchto slueb i prac (nap. postupn uvol- dopad) nebo pi stabilizaci kurzu investinho nstroje.
ovn akci proti poskytovn slueb, pojitn atd.). Mohlo by se tedy zdt, e se nazen v eskm prvu ne-
Popsan posun pamatuje zejmna na spolenosti zab- uplatn. U zkazu vyuit vnitnch informac zkon v-
vajc se slubami v oblasti novch technologi,u kterch jimky nepipout, nen tedy co konkretizovat, u zkazu
me bt know-how uritho experta skutenou dev- trn manipulace naopak vjimku neomezuje, vyata
zou, ji je teba podchytit. jsou tedy i jednn, kter podmnky nazen nenapln.
V aknm plnu dalho rozvoje sekundrn pravy St lze ovem konstatovat, e nazen jako pm sou-
spolenost se Evropsk komise pihlsila prv ke kon- st eskho prva nevyvol dn prvn nsledky. Si-
cepci SLIM-plus. Jej realizaci oznaila za jednu z hlav- tuace je pinejmenm nejasn. Vzhledem k bezpro-
nch priorit pro nejbli obdob. V souladu s tmto le- stedn aplikovatelnosti nazen a jeho pednosti ped
gislativnm zvazkem publikovala 21. z 2004 nvrh nrodn pravou je snad mon dovodit, e se nazen
novely druh smrnice, jen zapracovv vtinu z bod uplatn i pi vadn transpozici l. 8 smrnice o zneuit
pedloench v rmci uveden koncepce. Doporuen trhu. Rovn citovanmu ustanoven smrnice ostatn
zcela opustit doktrnu o zkladnm kapitlu, kter Win- lze piznat ve vztahu k orgnm sttu bezprostedn i-
terova skupina nadnesla pro dal obdob, tak nezapadl. nek.To m vznam zejmna pro vjimku ze zkazu vyu-
Akn pln pedpokld, e bude zpracovna studie, je it vnitn informace podle 124 ZPKT. I kdy zkon
vyhodnot ppadn vhody i nevhody spojen s mo- o podnikn na kapitlovm trhu vjimku neupravuje,fy-
nmi alternativami ke stvajc koncepci ochrany vi- zick a prvnick osoby by mly bt schopny se j do-
tel skrze tento institut.Jej zadn nicmn Evropsk ko- volat na zklad ustanoven komunitrnho prva. Sloi-
mise odsunula a na stedndob horizont, tj. na obdob tj je posouzen dosahu vjimky podle 126 odst. 2
mezi lety 20062008. psm. e) ZPKT. Pedpoklady aplikace vjimky ze zkazu
trn manipulace, jak plynou z nazen, jsou sice na na-
4. Nazen o nabvn vlastnch akci [ad m)] em zem zvazn, nakolik vak lze ci, e se tm m
zpsnit bezbeh prava nrodn, se jev jako sporn.
Na nabvn vlastnch akci akciovou spolenost, je- Zkladn omezen pro realizaci projekt nabvn
j akcie jsou pijaty k obchodovn na regulovanm trhu vlastnch akci, kter maj povat vjimky ze zkazu,
v Evropsk unii, se vedle druh smrnice pouije tak plyne z l.3 nazen.Ustanoven taxativn vymezuje p-
nazen Evropsk komise . 2273/2003. Navazuje na pustn ely, za nimi spolenost akcie nabv. Jsou jimi
ustanoven l.8 smrnice Evropskho parlamentu a Rady snen zkladnho kapitlu, plnn povinnost z dluho-
. 2003/6/ES o obchodovn zasvcench osob (insider vch instrument vymnitelnch za astnick nebo
dealing) a o trn manipulaci (zneuvn trhu). Citovan z opnch program pro zamstnance i z jinch zp-
lnek smrnice o zneuvn trhu z obou zkaz,na n sob distribuce akci mezi zamstnance emitenta nebo
se smrnice vztahuje, vyjm nabvn vlastnch akci ak- propojen spolenosti. Uveden el mus spolenost
ciovou spolenost a stabilizaci kurzu finannho instru- sledovat jako vlun cl svho ponn. Sleduje-li vce
mentu.To ovem jen za pedpokladu, e budou splnny el, mus kad z nich spadat pod nkter z bod v-
podmnky vymezen v provdcm pedpisu, k jeho vy- tu. Kombinace s jinmi dvody nabvn vlastnch ak-
dn smrnice zmocuje Evropskou komisi. Nazen na- ci povede ke ztrt monosti dovolat se vjimky ze z-
pluje toto zmocnn. Sledujc koncepci tzv. bezpe- kazu. To plat, i kdy spolenost nabude vce akci, ne
nho pstavu (safe harbour),konkretizuje pedpoklady kolik bylo teba k naplnn cle, jej byla oprvnna sle-
aplikace vjimky. Jednn, je nazen vslovn pipou- dovat. V zjmu ochrany integrity trhu klade nazen
t, jsou a priori vyata ze zkazu zneuit trhu a mohou zvltn draz na transparenci nabvn vlastnch akci,
bt uskuteovna bez obav z postihu. Z toho a con- a to ve fzi ped zapoetm nabvn, v jeho prbhu
trario neplyne,e ostatn jednn se automaticky posoud i po jeho skonen (l. 4 odst. 2 a 4 nazen). Ustano-
jako zakzan. Kdo nevpluje do bezpe pstavu, jej ven l. 5 nazen vymezuje trn parametry obchod
nazen vytv, nemus nutn ztroskotat v neklidnch smujcch k nabyt vlastnch akci. Cena, za ni spole-
vodch trn regulace. Pozbv nicmn prvn jistotu, nost akcie nabv, tak nap. nesm pekroit cenu (kurz)
e jeho jednn nebude v nkterm lenskm sttu EU poslednho nezvislho obchodu s tmito akciemi, resp.
pedmtem vyetovn a sanknho postupu.Mru rizika nejvy aktuln nezvislou nabdku (bid) v systmu, ve
umocuj iroce formulovan skutkov podstaty zkaz, kterm se obchod uskuteuje (l. 5 odst. 1 nazen).
jako i skutenost, e oba typy jednn, na n nazen Uskuteuje-li se obchod mimo regulovan trh, je teba
dopad, jejich znaky z povahy vci snadno napln. Na- vychzet z daj jednoho z regulovanch trh ve stt,
bv-li akciov spolenost vlastn akcie, m oproti ostat- ve kterm dochz ke koupi. Co se te objemu povole-
nm astnkm trhu vdy urit informan nskok, lze nch nkup vlastnch akci, zakazuje l. 5 odst. 2 na-
ji proto snze podezrat z jeho vyuit,a tedy ze spchn zen, aby spolenost za jedin den koupila vce, ne ko-
deliktu insider trading.Tot plat o kurzov manipulaci. lik odpovd tvrtin prmrnho dennho objemu na
Aplikace nazen vyvolv v esk republice nesnze, regulovanm trhu, na kterm nkup uskuteuje. Po
kter plynou z toho, e l. 8 smrnice o zneuit trhu ne- dobu realizace programu nabvn vlastnch akci nesm
byl sprvn promtnut do zkona o kapitlovm trhu.V- spolenost tyto akcie znovu prodvat, a to opt bez roz-
jimku ze zkazu vyuit vnitnch informac zkon ne- dlu, zda k prodeji dochz na regulovanm trhu i mimo
pejm ( 124 ZPKT), vjimku ze zkazu trn manipu- nj [l. 6 odst. 1 psm. a) nazen]. Spolenost dle ne-
lace naopak koncipuje bezbeze.V 126 odst. 2 psm. e) sm nabvat vlastn akcie v asech, kter dle pravy ve
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 178

178 slo 6/2004 AD NOTAM


sttu, v nm se obchod uzavr, plat jako uzaven, tam chyb pojmov znak fze znik a vznik asti spo-
tj.po kter z rznch dvod nelze takov obchody usku- lenk.28 Z tohoto pohledu se zd, e vztaen prvn
teovat, a dle v dob, kdy v souladu s ustanovenm pravy fz i na pevody podnik v 67a ObchZ je po-
l. 6 odst. 2 smrnice o zneuit trhu odloila publikaci adavek nad rmec tet smrnice.
kurzotvorn informace [l. 6 odst. 1 psm. b) a c) na-
zen]. Posledn uveden omezen neplat pro obchod- 6. Nvrh dest smrnice [ad q)]
nky s cennmi papry a banky, ovem za pedpoklad
vymezench v l. 6 odst. 2 nazen. Omezen se neu- Tet smrnice se vztahuje pouze na vnitrosttn fze
platn, ani realizuje-li spolenost tzv. asovan pln na- spolenost, tedy na fze spolenost, kter podlhaj
bvn vlastnch akci, tj. program, kter ji v okamiku prvu tho sttu. Peshranin fz rozumme fzi spo-
oznmen stanov pesn lhty a objemy cennch pa- lenost, kdy alespo dv zastnn spolenosti podl-
pr, s nimi bude spolenost obchodovat, pop. nabv- haj prvu rznch stt. Komunitrn prvo zatm pe-
li vlastn akcie pro spolenost obchodnk s cennmi pa- shranin fze spolenost vslovn nezakazuje ani
pry nebo banka, kte jednaj nezvisle na spolenosti nepikazuje, aby lensk stty takov fze umonily.
co do asovn jednotlivch nkup [l. 6 odst. 3 psm. a) V souasn dob upravuje peshranin fze pouze na-
a b) nazen]. zen o evropsk spolenosti a nazen o evropskm
drustvu,je umouje peshranin fze akciovch spo-
5. Tet smrnice [ad c)] lenost za elem zaloen evropsk spolenosti a dle
fze evropskch spolenost, vetn peshraninch,
Clem tet smrnice je harmonizovat prvn pravu resp. fze nrodnch drustev za elem zaloen ev-
fz akciovch spolenost ve vech lenskch sttech, ropskho drustva a fze evropskch drustev, vetn
zejmna s ohledem na ochranu akcion a vitel.Vy- peshraninch. Do budoucna by se tento stav ml zm-
mezuje formy fz, je musej upravit lensk stty (fze nit. Dne 18. listopadu 2003 [COM (2003) 703] uveejnila
slouenm a splynutm), a obsahuje i minimln poa- Evropsk komise upraven nvrh dest smrnice o pe-
davky na systm zmnn ochrany. Ochrana pi fzch shraninch fzch. Evropskm kapitlovm spolenos-
spolenost spadajcch do osobn psobnosti tet smr- tem tak znovu svt nadje, e budou moci uskuteo-
nice me bt v jednotlivch lenskch sttech psnj. vat fze s obdobnmi spolenostmi z jinch lenskch
Tet smrnice obsahuje tedy minimln standard stt, ani bude dotena kontinuita jejich prvn subjek-
ochrany. Urit ulehen umouje tet smrnice pro tivity.Prvn dy vtiny lenskch stt takov postupy
tzv. vnitrokoncernov fze. Ustanoven tet smrnice se nepipoutj, resp. znesnaduj poadavkem, aby byla
v eskm prvu promtla zejmna v 28a, 69, 69a, 69h fzujc spolenost, le-li sdlo nstupnick spolenosti
a 200a-220o ObchZ. Zvlt pi vkladu tchto usta- v zahrani,ve stt dosavadnho sdla zruena s likvidac.
noven tak bude teba pihlet ke znn tet smrnice. Dest smrnice by se mla vztahovat na vechny kapi-
esk prvo nad rmec smrnice upravuje i fze akcio- tlov spolenosti (spolenosti s prvn subjektivitou
vch spolenosti se spolenostmi s ruenm omezenm, majc spoleensk kapitl, z nho jedin lze uspokojo-
a to zsadn na stejnch principech.V tomto ohledu lze vat zvazky spolenosti), vsledkem fze by byla opt
hovoit o pesahujc transpozici tet smrnice. nrodn kapitlov spolenost.
Z hlediska innosti note pi fzi akciovch spole- Nvrh dest smrnice vychz ze zsady, e pokud
nost je podstatn, e pokud prvn pedpisy lenskho smrnice neuruje nco jinho, podlh postup pi fzi
sttu nestanov pedbnou soudn nebo sprvn kon- prvu platnmu pro vnitrosttn fze t kter zastnn
trolu zkonnosti fze nebo jestlie se tato kontrola ne- spolenosti.Tm se m doshnout toho, e postup i pi
vztahuje na vechny prvn kony nezbytn pro fzi, nadnrodn fzi bude obdobn tomu,na kter jsou ast-
mus mt zpisy z valnch hromad, kter rozhodnou nci zvykl z domcho prosted. Vnitrosttn prvo se
o fzi, a ppadn smlouva o fzi uzaven po tchto val- pouije dle zejmna na otzky ochrany vitel, maji-
nch hromadch formu ednho zpisu (l. 16 tet tel dluhopis a jinch cennch papr, je nejsou akci-
smrnice). V ppadech, kdy fze nemus bt schvlena emi a jsou s nimi spojena zvltn prva. Nvrh dest
valnmi hromadami vech fzujcch spolenost (v- smrnice obsahuje pravu spolenho projektu fze,
jimky podle l. 8, 25 a 27 tet smrnice), mus mt pro- kter musej zpracovat dc nebo sprvn orgny vech
jekt fze formu ednho zpisu. Vzhledem k tomu, e zastnnch spolenost, poadavek na jeho schvlen
bylo sporn, zda lze pravu eskho rejstkovho zen valnou hromadou, povinnost zveejovn daj nad r-
povaovat za pedbnou soudn kontrolu zkonnosti mec poadavk stanovench pro vnitrosttn fze a po-
fze, byl do obchodnho zkonku vlenn poadavek, vinnost pezkoumn projektu fze znalcem nebo znalci.
aby rozhodnut valn hromady o fzi mlo formu not- Kad lensk stt bude povinen urit ad, kter pe-
skho zpisu (viz 220e odst. 11 ObchZ), stejn jako po- zkoum soulad fze s prvem, pokud jde o st postupu
adavek formy notskho zpisu pro smlouvu o fzi (viz tkajcho se kad ze zastnnch spolenost, podle
220a odst. 1 ObchZ). prvnch pedpis platnch pro fze dan formy spo-
Podle l. 31 tet smrnice, jestlie prvn pedpisy lenost lenskho sttu, jeho prvem se zastnn
lenskho sttu dovoluj jednu z operac uvedench v l. 2, spolenost d.V kadm dotynm lenskm stt vy-
l. 24 nebo l. 30 tet smrnice, ani by pevdjc spo- stav pslun ad osvden potvrzujc splnn vech
lenosti zanikly, je na tyto operace rovn teba vzth- kon a formalit, kter musej bt ped fz provedeny.
nout poadavky smrnice.Mezi postupy obdobnmi fzi
se v odborn literatue zmiuje nap.sten fze podle
francouzskho prva, je platila a do schvlen est 28
Srov. Habersack, M. Europisches Gesellschaftsrecht. 2. vydn. Mn-
smrnice, nikoliv vak pouh pevody majetku, nebo chen : C. H. Beck, 2003, s. 172.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 179

AD NOTAM slo 6/2004 179


lensk stt bude tak povinen urit ad, kter pe- vichni spolenci s neomezenm ruenm formu spo-
zkoum soulad fze s prvem, pokud jde o st postupu lenosti s ruenm omezenm nebo akciov spolenosti,
tkajcho se proveden fze, pop. zaloen nov spo- nebo jde o spolenosti,kter se ned prvem lenskho
lenosti z hlediska souladu fz akciovch spolenost sttu, ale jejich prvn forma je srovnateln s formami
s prvem v lenskm stt, ve kterm se nachz nebo uvedenmi v prvn smrnici. Jedn se o spolenosti ob-
m nachzet sdlo nstupnick spolenosti. Tento ad dobn spolenostem s ruenm omezenm a akciovm
m zkoumat zejmna to, zda zastnn spolenosti spolenostem.tvrt smrnice se vztahuje rovn na ve-
schvlily stejn projekt fze a zda uzavely dohodu ejn obchodn spolenosti a komanditn spolenosti,je-
o asti zamstnanc v rozhodovacch orgnech n- jich vichni spolenci s neomezenm ruenm maj
stupnick spolenosti, pokud se vyaduje. K tomuto sami formu komanditn spolenosti nebo veejn ob-
elu pedlo kad fzujc spolenost pslunmu chodn spolenosti. Zakotvuje adu zsad dnho ve-
adu osvden vydan pslunm orgnem svho den etnictv jako nap. zsadu jasnosti a pehlednosti,
sttu do esti msc od jeho vydn spolen s kopi vrnho a poctivho obrazu, going concern, formln
projektu fze schvlenho touto spolenost. Prvn a materiln bilann kontinuity, identity zahajovac roz-
inky fze nastanou dnem, kter stanov prvo sttu, vahy s konenou zvrkou, obezetnosti, asov sou-
v nm m sdlo nstupnick spolenost. Zpisy v rejst- vztanosti i jednotlivho ocenn.
cch zanikajcch spolenost budou mt pouze dekla- Smrnice vslovn neupravuje vztah mezi zsadami
ratorn charakter. Jakmile nastanou inky peshranin a cli dnho veden etnictv.Tato otzka se tk ze-
fze, nebude moci bt takov fze prohlena za ne- jmna vazby mezi zsadou vrnho a pravdivho obrazu
platnou. a zsadou obezetnosti. Smrnice upednostuje zsadu
vrnho a pravdivho obrazu. To plyne z l. 2 odst. 5
7. est smrnice [ad e)] tvrt smrnice.Pokud dojde ve vjimench ppadech
k tomu, e uplatovn nkterho ustanoven smrnice
est smrnice upravuje rozdlen akciovch a s nimi je v rozporu s poadavkem vrnho a pravdivho ob-
srovnatelnch spolenost. Jej cle jsou obdobn jako razu, je teba povolit vjimku z danho ustanoven, aby
u tet smrnice, je byla vzorem pro jej zpracovn. byl podn pravdiv a vrn obraz. Kad takov vjimka
Ochrana vitel i akcion pi rozdlen spolenost mus bt uvedena v ploze k etn zvrce s dnm
spadajcch do osobn psobnosti est smrnice me odvodnnm a s uvedenm jejho vlivu na aktiva,pasiva,
bt v jednotlivch lenskch sttech psnj,est smr- finann situaci a na zisk nebo ztrtu. lensk stty mo-
nice pedstavuje tedy minimln standard ochrany po- hou vjimky vymezit a stanovit odpovdajc zvltn pra-
dobn jako tet smrnice. est smrnice navazuje na vidla.Konfliktem mezi zsadou vrnho a pravdivho ob-
tet smrnici a dopluje ji, m zabrauje jejmu ob- razu a mezi zsadou obezetnosti se zabval i ESD ve vci
chzen v ppadech, kdy se rozdlen spolenosti kom- C-234/94 (Tomberger). Spolkov soudn dvr pedloil
binuje se slouenm (tzv. rozdlen mezi stvajc spo- k posouzen pedbnou otzku, zda aktivace nrok na
lenosti). Na prvn pohled je rozdlen opakem fze.To zisk v koncernu nen v rozporu s realizanm principem
vak plat jen ve vztahu mezi splynutm a rozdlenm se uvedenm v l.31 odst.1 psm.c) tvrt smrnice.etn
zaloenm novch spolenost. Rozdlen mezi stvajc zvrka matesk spolenosti obsahuje toti podle n-
spolenosti m vak k fzm velmi blzko. Na rozdl od meckho prva budouc pohledvku na zisk od dcein
tet smrnice neukld est smrnice lenskm sttm spolenosti.Tato pohledvka vak vznikne a rozhodnu-
povinnost upravit rozdlen spolenost a vechny jeho tm valn hromady o rozdlen zisku po sestaven etn
formy pedvdan smrnic. Stanov pouze, e v ppad, zvrky. Evropsk soudn dvr konstatoval, e v ppad,
e se lensk stt rozhodne rozdlen upravit, mus je kdy sama etn zvrka dcein spolenosti odpovd
poddit regulaci plynouc z est smrnice. est smr- zsad pravdivosti, nen poruenm l. 31 odst. 1 psm. c)
nice se vztahuje pouze na vnitrosttn rozdlen spole- pododstavec aa) tvrt smrnice, stanov-li nrodn
nost. Na rozdl od fz nen v souasn dob pipravo- prvo, e dan zisky jsou v uveden souvislosti vykzny
vna komunitrn prava peshraninho rozdlen v etn zvrce matesk spolenosti.Tm potvrdil, e
akciov spolenosti. vedouc zsadou je zsada vrnho a pravdivho obrazu.
Podle l. 51 tvrt smrnice mus bt etn zvrka
8. Evropsk etn prvo [ad d), f), g), k), l), n) a t)] spolenost ovena jednou nebo vce osobami, kter
jsou podle poadavk osm smrnice oprvnny ovo-
tvrt,sedm a osm smrnice tvo obecn zklad ev- vat etn zvrky.Auditor mus posoudit, zda je vron
ropskho etnho prva.Pistupuj k nim dle smrnice, zprva v souladu s etn zvrkou nebo nikoliv. tvrt
kter upravuj etn zvrky spolenost v uritch spe- smrnice stanov tak poadavky na obsah zprvy audi-
cifickch oblastech, jako nap. bank a jinch finannch tora a obsah vroku auditora. lensk stty mohou osvo-
instituc, i pojiovacch podnik. Pvodn se zkladn bodit mal podniky od povinnosti ovovat etn z-
etn smrnice vztahovaly pouze na kapitlov spole- vrku auditorem. V takovm ppad mus lensk stt
nosti. Smrnic . 90/605/EHS byla psobnost smrnic stanovit sankce, kdyby etn zvrka a vron zprva
rozena i na osobn spolenosti, spluj-li jejich spo- nebyla v souladu s poadavky tvrt smrnice.
lenci tam uveden kritria (tzv. atypick osobn spo- Sedm smrnice harmonizuje pravidla konsolidace
lenosti). etnch zvrek matesk spolenosti a dceinch spo-
tvrt smrnice upravuje ron etn zvrky,vron lenost (tzv. koncernov i konsolidovan etn z-
zprvy a jejich publicitu v akciov spolenosti, spole- vrky), a to dle anglick koncepce kontroly, je v pod-
nosti s ruenm omezenm a z komanditnch spolenost stat odpovd esk koncepci ovldnut podle 66a
a veejnch obchodnch spolenost v tch, v nich maj ObchZ. Podle l. 1 sedm smrnice je povinnost konso-
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 180

180 slo 6/2004 AD NOTAM


lidace vzna na sdlo matesk spolenosti. Sdla dcei- dostaten pimen, aby umoovala bezvadn a kva-
nch spolenost jsou irelevantn a nemusej se vbec litn audit, nesm bt vzna na splnn podmnek ani na
nachzet ve Spoleenstv.Pro ely konsolidace je podle poskytnut dodatench plnn pro auditovan podnik.
l.3 odst.2 sedm smrnice kad dcein podnik,jeho Kapitola VI. nvrhu smrnice pojednv o zsadch au-
mateskm podnikem je jin dcein podnik, povaovn ditu a o vroku auditora. Nvrh pedpokld, e ovo-
za dcein podnik, jeho mateskm podnikem je pod- vn etnch zvrek bude probhat podle Mezinrod-
nik, kter stoj v ele tchto podnik podlhajcch kon- nch standard pro audit (International Standards on
solidaci. Povinnost konsolidace vznik podle l. 4 odst. 1 Auditing ISA). O pevzet ISA m rozhodnout Evrop-
sedm smrnice tehdy, pokud maj matesk podnik sk komise po jejich pezkoumn, zejmna z pohledu
nebo jeden i vce dceinch podnik jednu z tch fo- jejich kvality. Standardy ISA musej pispvat k vrnmu
rem spolenost,na n se vztahuje tvrt smrnice.Z to- a pravdivmu obrazu etn zvrky a odpovdat evrop-
hoto principu vak existuj vjimky stanoven v l. 4 odst. 2 skm veejnm zjmm. Auditor, kter ovuje konsoli-
sedm smrnice pro ppad, e matesk podnik nem dovanou etn zvrku koncernu, mus nst plnou od-
formu kapitlov spolenosti nebo atypick osobn spo- povdnost za vrok ke konsolidovan etn zvrce,
lenosti. esk prvo tto monosti nevyuilo a ukld a neovuje-li etn zvrky vech koncernovch pod-
povinnost sestavit konsolidovanou etn zvrku ve nik, je povinen obstarat si dokumentaci od auditor,
vech ppadech, kdy mateskm podnikem je jakkoliv kte ovovali etn zvrky jinch podnik koncernu.
obchodn spolenost (viz 22 odst. 2 Z). Konsolido- Evropsk komise m bt oprvnna urit standardizo-
van etn zvrka mus bt ovena jednm nebo vce van obsah vroku auditora k ronm a konsolidovanm
auditory. Poadavky na zprvu a vrok auditora jsou ob- etnm zvrkm sestavenm podle Mezinrodnch
dobn, jako stanov tvrt smrnice. etnch standard. V kapitole IX. nvrhu smrnice se
Osm smrnice o schvalovn osob povench pro- ukld lenskm sttm vytvoit inn veejn dozor
vdnm povinnho auditu etnch doklad navazuje nad auditory a auditorskmi spolenostmi vzhledem
na tvrtou a sedmou smrnici, nebo ob smrnice ne- k tomu, e samosprva v tto oblasti se neosvdila.Ve-
uruj, kter osoby maj etn zvrky ovovat a jak ejnm dozorem nesm bt poveni sami auditoi, nebo
musej splovat pedpoklady. Hlavnm clem osm smr- musej bt v menin, pokud lensk stt pipust jejich
nice bylo harmonizovat kvalifikaci osob, kter jsou ast na veejn kontrole. Kapitola X. nvrhu smrnice
oprvnny k provdn povinnho auditu etnch do- je vnovna jmenovn a odvoln auditora a pravidlm
kument, a zabezpeit, aby tyto osoby byly nezvisl komunikace mezi auditorem a jm auditovanm podni-
a bezhonn. Osm smrnice neobsahuje poadavky na kem. Pravidla pro jmenovn maj zabezpeit nezvislost
prbh a obsah auditu, stanov nicmn poadavky na na auditovanm podniku. Z tohoto dvodu se vyaduje,
dn vkon profese a nezvislost auditora. V eskm aby auditora jmenovala valn hromada s tm, e lensk
prvu jsou poadavky osm smrnice promtnuty do z- stt me vyadovat schvlen auditora i pslunm a-
kona . 254/2000 Sb., o auditorech. esk prvo vyuilo dem.Auditor bude moci bt odvoln jen z dleitch d-
monosti, e o tom, kdo me bt auditorem, nerozho- vod, avak takovm dleitm dvodem nebudou roz-
duje sprvn ad, ale samosprvn profesn organizace dln nzory na bilann metody nebo vkon auditorsk
Komora auditor esk republiky. innosti.Odvoln auditora nebo odstoupen od smlouvy
Dne 16. bezna 2004 publikovala Evropsk komise n- bude teba neprodlen oznmit pslunm orgnm.
vrh nov smrnice o ovovn ron etn zvrky lenskm sttm bude uloeno upravit pravidla efek-
a konsolidovan etn zvrky a o zmnch smrnic tivn komunikace mezi auditorem a auditovanm pod-
Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS.Ta by mla nahradit do- nikem.
savadn osmou smrnici. Hlavnm dvodem pro zpraco- Novinkou plynouc z nvrhu je pojem podnik veej-
vn nvrhu byly skandly v USA i v Evropsk unii, kter nho zjmu, kterm se rozum podnik, jen z dvodu
pokodily jak kapitlov trhy, tak hospodstv vbec charakteru sv innosti, velikosti nebo potu zamst-
a ukzaly,jak je dleit ovovn etn zvrky pro v- nanc m znan veejn vznam. Zejmna jde o pod-
itele a pro spolehlivost etn zvrky.Nvrh nov smr- niky, jejich cenn papry byly pijaty k obchodovn na
nice vak nen jen reakc na skandly posledn doby, ale regulovanm trhu, jako i banky, pojiovny a dal fi-
je logickm dsledkem novho smovn politiky ES nann instituce. lensk stty budou moci urit dal
v oblasti ovovn etnch zvrek,kter byla vytyena podniky, jako nap. penzijn fondy, nemocnice apod. N-
ji v roce 1996. Pedloen nvrhu nov smrnice ped- vrh stanov zvltn pravidla pro audit takovch podnik.
chzelo doporuen Evropsk komise tkajc se nez- Auditorsk spolenosti,kter budou provdt audit pod-
vislosti auditor. nik veejnho zjmu, budou muset kadoron uveej-
Z nvrhu plynou dleit poadavky na nezvislost au- ovat na svch internetovch strnkch zprvu, je
ditora a auditorsk spolenosti.Auditoi a auditorsk spo- umon nhled do auditorsk spolenosti i do st, v n
lenosti musej bt zcela nezvisl na kontrolovanm je zapojena, a pope systm zabezpeen kvality. Pod-
podniku a nesmj se nijak podlet na rozhodovn ve- niky veejnho zjmu budou povinny vytvoit vbor pro
den podniku.Mezi auditorem a auditovanou spolenost audit, kter se nebude smt skldat z len jejich d-
nesmj bt dn finann ani obchodn vztahy, ani cch nebo kontrolnch orgn. Dle se stanov zvltn
dn jin vztahy, je by mohly bt na jmu nezvislosti pravidla zajiujc nezvislost auditu, jako nap. povin-
auditora.Auditor mus odmtnout jakkoliv plnn,je by nost auditora informovat vbor pro audit o vech rizi-
mohlo zpochybnit jeho nezvislost. Auditor mus doku- cch ve vztahu k nezvislosti auditora a jednou ron mu
mentovat vechny faktory, kter by mohly pedstavovat podvat zprvu o nezvislosti.Auditor nebo partner au-
riziko jeho nezvislosti, i opaten, kter pijal k odvr- ditorsk spolenosti, kter je odpovdn za proveden
cen tchto rizik.Odmna za audit mus bt sjednna jako auditu, mus bt nejve po pti letech vkonu innosti
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 181

AD NOTAM slo 6/2004 181


zbaven mandtu v danm auditovanm podniku, nebo nrodnmi etnmi standardy rozumj International
alternativn k tomu mus bt po sedmi letech zmnna Accounting Standards (IAS),International Financial Re-
auditorsk spolenost.Auditor i partner auditorsk spo- porting Standards (IFRS) a souvisejc vklady (vklad
lenosti, kter byl odpovdn za provdn auditu, ne- SIC a IFRIC), nsledn zmny tchto standard a souvi-
sm jet dva roky pot, co ztratil mandt k provdn sejcch vklad,budouc standardy a souvisejc vklady,
auditu v danm podniku jako auditor nebo partner au- kter vyd anebo schvl International Accounting Stan-
ditorsk spolenosti, zastvat v tomto podniku dnou dards Board (IASB). O platnosti Mezinrodnch etnch
dleitou vedouc funkci. K nvrhu sprvnho nebo - standard v rmci ES nicmn rozhoduje Evropsk ko-
dcho orgnu na jmenovn auditora valnou hromadou mise. Mezinrodn etn standardy mohou bt pejaty
se vyaduje pedchoz souhlas vboru pro audit. Kon- pouze tehdy, pokud nejsou v rozporu se zsadou vr-
trola kvality mus bt v tchto spolenostech provdna nho a pravdivho obrazu, odpovdaj evropskmu ve-
kad ti roky. ejnmu zjmu a spluj kritria srozumitelnosti, rele-
A do roku 2002 bylo evropsk etn prvo upravo- vantnosti, spolehlivosti a srovnatelnosti, kter jsou
vno jen normami harmonizanho charakteru. Prlo- poadovna od finannch informac, potebnch pro
mem bylo schvlen nazen o uplatovn Mezinrod- ekonomick rozhodovn a pro posuzovn rovn -
nch etnch standard (nazen o IAS). Hlavnm zen podniku. Nejpozdji do 31. prosince 2002 mla Ev-
dvodem pro jeho pijet byla poteba vytvoit jednotn ropsk komise postupem podle l.6 odst.2 nazen o IAS
informan zklad na evropskm kapitlovm trhu.Uplat- rozhodnout o pouitelnosti Mezinrodnch etnch
ovn harmonizanch smrnic nevedlo k tomu, e by standard, kter existuj ke dni vstupu nazen v plat-
bylo vytvoeno srovnateln etnictv ve vech len- nost, ve Spoleenstv. Uinila tak a prostednictvm na-
skch sttech, nebo smrnice umouj adu odchylek. zen . 1725/2003. Podle l. 1 tohoto nazen se na-
Navc cel ada lenskch stt vyuila monost podro- zenm pebraj Mezinrodn etn standardy uveden
bit zejmna koncernov etn zvrky Mezinrodnm v ploze k nmu. Nazen . 1725/2003 bylo zmnno
etnm standardm. V zjmu lepho fungovn vnit- nazenm . 707/2004, a to tak, e msto etnho stan-
nho trhu bylo nezbytn, aby spolenosti s cennmi pa- dardu SIC-8 Prvn pouit IAS jako primrn zklad et-
pry pijatmi k obchodovn na regulovanm trhu pou- nictv se pouije IFRS 1 Prvn pouit IFRS. Dvo-
valy jednotn soubor Mezinrodnch etnch standar- dem tto zmny je skutenost,e pi pouit SIC-8 musej
d pro sestavovn svch konsolidovanch etnch z- podniky pout pro prvn sestaven etn zvrky Me-
vrek.Takt je dleit, aby standardy etnho vkaz- zinrodn etn standardy, jako by je pouvaly vdy.
nictv pouvan spolenostmi na vnitnm trhu, je p- Dolo by tedy fakticky k jejich zptnmu pouit, co
sob na finannch trzch, byly mezinrodn uznvan me vyvolat znan nklady. Pro ulehen pechodu
a staly se skuten svtovmi standardy.To pedpokld k IAS/IFRS schvlil IASB dne 19. ervna 2003 nahrazen
zvenou konvergenci etnch standard, kter se standardu SIC-8 standardem IFRS 1 a nsledn jej pe-
v souasnosti mezinrodn pouvaj, s konenm clem vzala Evropsk komise uvedenm nazenm.
doshnout jednotnho souboru svtovch etnch stan- S nazenm o IAS se ne prv astn vypodal zkon
dard.Tm by mla bt poslena konkurenceschopnost . 437/2003 Sb., kterm se mn zkon . 563/1991 Sb.,
kapitlovch trh ES, jako i podnik ze Spoleenstv. o etnictv. Podle 19 odst. 9 Z ve znn innm
Ustanoven l. 4 nazen o IAS stanov, e pro kad od 1. kvtna 2004 (kter reaguje na l. 5 nazen o IAS)
etn obdob,kter zan dnem 1.ledna 2005 nebo po- pouij etn jednotky, kter jsou obchodn spolenost
zdji,sestav spolenosti dc se prvem lenskho sttu a kter jsou emitentem cennch papr registrovanch
sv konsolidovan etn zvrky v souladu s Mezin- na regulovanm trhu v lenskch sttech Evropsk unie,
rodnmi etnmi standardy pejatmi postupem po- pro tovn a sestaven etn zvrky Mezinrodn
dle l.6 odst.2 nazen o IAS,pokud jsou k rozvahovmu etn standardy upraven prvem Evropskch spole-
dni jejich cenn papry pijaty k obchodovn na regu- enstv. Bez ohledu na to, e zkon o etnictv je ter-
lovanm trhu kterhokoli lenskho sttu. Podle l. 9 na- minologicky v nesouladu se zkonem o podnikn na ka-
zen o IAS mohou lensk stty stanovit, e poadavky pitlovm trhu, kter ji nezn pojem registrovan
l.4 nazen o IAS se pouij a pro kad etn obdob, cenn papr, ale pojednv o ktovanch cennch pa-
kter zan 1. ledna 2007 nebo pozdji, a to pro spo- prech, e pojem veejn trh nahradil pojmem regu-
lenosti, u nich jsou k obchodovn na regulovanm lovan trh a dle e evropsk prvo Mezinrodn etn
trhu pijaty pouze dluhopisy ve smyslu l.1 odst.13 smr- standardy neupravuje, ale pebr, nen jasn, zda dan
nice o investinch slubch nebo jejich cenn papry prava m stejn jako nazen o IAS a na etn ob-
jsou pijaty k veejnmu obchodovn ve tet zemi dob, kter zan a 1. ledna 2005, nebo ji 1. kvtna
a kter s tmto clem vyuvaly mezinrodn pijat stan- 2004. Z pechodnch ustanoven k zkonu . 437/2003
dardy od etnho obdob, je zaalo ped vyhlenm Sb. (l. II bod 3.) plyne, e rozhodn je datum 1. kvtna
tohoto nazen v ednm vstnku ES, tj. ped 11. zm 2004. Podle ustanoven 23a odst. 1 Z, kter rovn
2002.Ustanoven l.5 nazen o IAS umouje lenskm nabylo innosti 1.kvtna 2004,konsolidujc etn jed-
sttm povolit nebo poadovat,aby spolenosti uveden notky, kter jsou emitentem cennch papr registrova-
v l. 4 nazen o IAS sestavovaly etn zvrky a spo- nch na regulovanm trhu v lenskch sttech Evropsk
lenosti jin ne uveden v l. 4 nazen o IAS sestavo- unie, pouij pro sestaven konsolidovan etn zvrky
valy konsolidovan etn zvrky nebo ron etn z- a vyhotoven vron zprvy Mezinrodn etn stan-
vrky v souladu s Mezinrodnmi etnmi standardy dardy upraven prvem Evropskch spoleenstv. Od-
pejatmi postupem podle l. 6 odst. 2 nazen o IAS. hldneme-li opt od terminologick nepesnosti, je ne-
esk prvo tto monosti vyuilo v zkon o etnictv. sprvn, e esk prvo ukld povinnost plynouc
Podle l. 2 nazen o IAS se pro ely nazen Mezi- z pmo pouiteln normy evropskho prva. V ustano-
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 182

182 slo 6/2004 AD NOTAM


ven 23a Z navc zejm nemlo jt o vron zprvu, oven. Z toho a contrario plyne, e jin daje mohou
ale o konsolidovanou vron zprvu.Tomu nasvduje bt publikovny v ednm jazyku sttu, ve kterm m
znn l. II bod 3. zkona . 437/2003 Sb., kter ji pou- sdlo spolenost.
v sprvn pouv pojem konsolidovan etn z- Jedenct smrnice byla v eskm prvnm du trans-
vrky. Podle nho se ustanoven 19 odst. 9 a 23a Z ponovna do 27a odst. 3 a 4, 27c a 28 odst. 3 a 4
pouij poprv v etnm obdob nejble nsledujcm ObchZ. Lze vak mt urit pochybnosti o pln slui-
po etnm obdob, v nm vstoupila smlouva o pi- telnosti tto pravy s poadavky jedenct smrnice.
stoupen esk republiky k Evropsk unii v platnost; do V 27c ObchZ se umouje pro ppad, e zahranin
tto doby mohou konsolidujc etn jednotky pro se- spolenost zd v esk republice vce poboek, ukl-
staven a pravu konsolidovan etn zvrky a konso- dat vechny listiny ve sbrce listin jenom jedn z nich
lidovan vron zprvy pout Mezinrodn etn stan- podle volby zahranin osoby. l. 5 a 9 odst. 2 jedenct
dardy nebo jin mezinrodn uznvan etn zsady, smrnice vak dovoluj takto postupovat jen u zaklada-
a to za podmnek stanovench zkonem o etnictv, ve telskch a etnch dokument.
znn innm pede dnem nabyt innosti zkona
. 437/2003 Sb. Podle 23a odst. 2 Z konsolidujc 10. Dvanct smrnice [ad i)]
etn jednotky neuveden v 23a odst. 1 Z mohou
pro sestaven konsolidovan etn zvrky a vyhotoven Dvanct smrnice obsahuje poadavky na prvn
vron zprvy pout Mezinrodn etn standardy pravu jednolennch spolenost.Jejich prava je v es-
podle odstavce 1. Tmto ustanovenm vyuila esk re- km prvu zakotvena v 105 odst. 2, 111 odst. 2, 119,
publika monosti dan v l. 5 psm. b) nazen o IAS. 132, 162 odst. 1 a 190 ObchZ. Prv pi jejich in-
terpretaci a aplikaci tak bude nutn pihlet k ustano-
9. Jedenct smrnice [ad h)] venm dvanct smrnice. Dvanct smrnice se vzta-
huje na jednolenn spolenosti s ruenm omezenm,
Jedenct smrnice upravuje obligatorn publicitu za- pop. na akciovou spolenost a jim odpovdajc prvn
hraninch poboek spolenost. Dopluje ustanoven formy.V esk republice se dvanct smrnice vztahuje
prvn smrnice o publicitu poboek spolenost, na n na spolenost s ruenm omezenm, pop. na akciovou
se vztahuje prvn smrnice, na zem jinch lenskch spolenost. Podle l. 2 odst. 1 dvanct smrnice musej
stt, a to stejnm zpsobem, kter stanov l. 3 prvn lensk stty umonit, aby spolenost s ruenm ome-
smrnice. Vet daj, kter se povinn zapisuj a zve- zenm mohla mt jedinho spolenka jednak ji pi svm
ejuj ve sttu sdla poboky, podv ustanoven l. 2 zaloen, jednak v dsledku soustedn vech obchod-
odst. 1 jedenct smrnice. lensk stty sdla poboky nch podl do jedinch rukou.Ve vztahu k akciov spo-
krom toho maj monost poadovat publikaci dalch lenosti neukld dvanct smrnice lenskm sttm
daj vymezench v l.2 odst.2 jedenct smrnice.Pod povinnost zavst jednolennou spolenost. Povol-li nic-
psm.b) v odst.2 se mj.uvdj zakladatelsk dokumenty mn lensk stt spolenost jedn osoby i u akciov
vetn jejich pozdjch zmn. Oba vty je teba pova- spolenosti,vztahuje se na ni tato smrnice (viz l.6 dva-
ovat za taxativn, jak plyne z rozsudku ESD ve vci C- nct smrnice).
-167/01 (Inspire Art). Soud v nm dovodil, e jedenct lnek 2 odst.2 dvanct smrnice opravuje lensk
smrnice mj. sleduje el odstranit pekky svobod stty, aby a do koordinace vnitrosttnch pedpis v ob-
usazovn se. Tento el by byl zmaen, kdyby lensk lasti koncern jejich prvo obsahovalo zvltn ustano-
stty mohly neomezen vznet dal poadavky na pub- ven nebo sankce pro ppad, je-li fyzick osoba jedinm
licitu spolenost z jinch lenskch stt,kter na jejich spolenkem vce spolenost nebo je-li spolenost jedn
zem hodlaj psobit skrze poboku. osoby i jakkoli prvnick osoba jedinm spolenkem
Obecn lze ci, e s vjimkou daj o jednatelskm nkter spolenosti. Ke koordinaci vnitrosttnch ped-
oprvnn, prvn form, firm, etnictv a zruen, je pis v oblasti koncernovho prva dosud nedolo,esk
se tkaj samotn spolenosti,se publicita organizanch republika proto vyuila ve vztahu ke spolenosti s ru-
sloek podniku zahraninch osob omezuje na daje o or- enm omezenm omezen oprajc se o l.2 odst.2 dva-
ganizan sloce.Ostatn informace je teba erpat pmo nct smrnice, nikoliv vak i ve vztahu k jednolenn
z obchodnho rejstku ve stt, ve kterm sdl spole- akciov spolenosti. Podle 105 odst. 2 ObchZ spole-
nost. Hledn v nm usnaduje poadavek publicity nost s ruenm omezenm me bt zaloena jednou
daje o tom, kde je spolenost zapsna a pod jakm s- osobou.Spolenost s ruenm omezenm s jedinm spo-
lem [l. 2 odst. 1 psm. c) jedenct smrnice]. Na to lenkem neme vak bt jedinm zakladatelem nebo
ostatn vcn navazuje vklad pijat Evropskm soud- jedinm spolenkem jin spolenosti s ruenm ome-
nm dvorem v rozsudku ze dne 12. listopadu 1974 ve zenm. Jedna fyzick osoba me bt jedinm spolen-
vci C-32/74, Friedrich Haaga GmbH (viz k tomu vklad kem nejve t spolenost s ruenm omezenm.Sankc
k prvn smrnici), podle nho mus zpis v obchodnm za poruen tohoto zkazu je neplatnost spolenosti,
rejstku sttu sdla obsahovat i informace, kter zcela monost zruen spolenosti soudem i neplatnost prv-
evidentn plynou z nrodnho prva,aby se s nimi mohly nho konu, jm se pevd obchodn podl.
seznmit i zahranin osoby, je tohoto prva nemusej V t souvislosti se vyskytla otzka, zda ustanoven
bt znal. Ustanoven l. 4 jedenct smrnice dovoluje 105 odst. 2 ObchZ dopad na jakkoliv jednolenn
lenskm sttm,ve kterch m poboka sdlo,aby u do- spolenosti s ruenm omezenm zakldan na zem
kument uvedench v l. 2 odst. 2 psm. b) (zakladatel- esk republiky, by by jejich zakladatelem byla nap. za-
sk listiny a jejich pozdj zmny) a v l. 3 jedenct hranin jednolenn spolenost s ruenm omezenm,
smrnice (etn doklady) poadovaly publikaci v ed- i kdy prvo, kterm se d, nevyuilo monost danou
nm jazyku tohoto sttu s tm, e peklad bude edn l. 2 odst. 2 dvanct smrnice, tj. nezakazuje obdobn
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 183

AD NOTAM slo 6/2004 183


etzen, nebo zda se omezen uplatn jen na spolenosti neutrality nicmn navazuje tzv. pravidlo prlomu obsa-
zakldan jednolennmi spolenostmi se sdlem na en v l. 11 smrnice. Umouje doasn obnovit sou-
zem esk republiky, bez ohledu na to, zda se tyto za- lad mezi podlem akcion na zkladnm kapitlu a hla-
kldan spolenosti budou dit eskm, anebo zahra- sovacch prvech, je-li v konkrtn spolenosti naruen
ninm prvem,tebas takovm,kter podobn zkaz ne- existenc dispropornch hlasovacch prv i omezen ply-
upravuje.Tebae tuzemsk rejstkov soudy zpravidla noucch ze stanov i jinch ujednn. lensk stty jsou
nezkoumaj, zda zahranin zakladatel jednolenn spo- povinny zajistit doasn pozbyt jejich innosti, bude-li
lenosti s ruenm omezenm nen sm takovou jedno- valn hromada rozhodovat o obrannch opatench proti
lennou spolenost, vkladem bude teba dospt k z- nabdce. Prlom se tk ustanoven stanov a dle ome-
vru, e ustanoven 105 odst. 2 ObchZ dopad na zen,kter maj zklad v ujednnch mezi spolenost a ak-
kadou jednolennou spolenost s ruenm omezenm cioni,resp.akcioni navzjem (nap.zvazek akcione
zakldanou na zem esk republiky,by zahranin jed- nehlasovat na valn hromad pro pijet uritch opat-
nolennou spolenost s ruenm omezenm, jej prvo en), ledae tato ujednn byla uzavena ped pijetm
podobn etzen nevyluuje. Naopak, bude-li tuzemsk smrnice (l. 11 odst. 3 smrnice). Obdob-n prlom pe-
jednolenn spolenost s ruenm omezenm zakldat depisuje l. 11 odst. 4 smrnice ve vztahu k prvn valn
rovn jednolennou spolenost s ruenm omezenm hromad svolan navrhovatelem, jemu se na zklad na-
ve sttu, kter zmocnn l. 2 odst. 2 dvanct smrnice bdky podailo nabt nejmn podl 75 % na zkladnm
nevyuil,nebude se na toto zaloen vztahovat 105 odst. kapitlu clov spolenosti,za elem zmny stanov nebo
2 ObchZ.Jednoznan tak plyne z ustanoven l.11 odst. sloen orgn spolenosti. Ustanoven v tomto ppad
2 psm. f) prvn smrnice, podle kter me bt dvo- dopad tak na zvltn prva tkajc se odvolvn i jme-
dem neplatnosti spolenosti fakt, e v rozporu s vnitro- novn len orgn clov spolenosti. Navzdory p-
sttnmi prvnmi pedpisy (zakldan) spolenosti je padnm barirm vytvoenm k obran spolenosti by
poet zakladatel ni ne dva. Rozhodujc z hlediska tak navrhovatel, kter doshne pedepsanho podlu na
neplatnosti, a tedy i ppustnosti zaloen spolenosti je zkladnm kapitlu, ml bt schopen jmenovat nov or-
podle komunitrn pravy prvo sttu, kterm se d za- gny spolenosti a zmnit jej stanovy tak,aby se obdobn
kldan, nikoliv zakldajc jednolenn spolenost. bariry ve spolenosti napt neuplatovaly. lenskm
Praxe tuzemskch rejstkovch soud proto odporuje sttm se nicmn ukld povinnost upravit zpsob a vi
evropskmu prvu a vystavuje zapsan spolenosti zna- nhrady kody vznikl akcionm dotenm aplikac
nmu riziku pozdjho prohlen neplatnosti podle pravidla prlomu (l. 11 odst. 5 smrnice). Ustanoven
68a odst. 2 psm. f) ObchZ, kter mus bt co do apli- l. 11 odst. 1 smrnice pamatuje rovn na pekky na-
kovatelnosti 105 odst. 2 ObchZ vykldn konformn bdce spovajc v omezench pevoditelnosti akci,kter
k citovanmu ustanoven prvn smrnice. jsou pedmtem nabdky.Ani tato omezen se po dobu z-
vaznosti nabdky neuplatn, plynou-li ze stanov, pop. ze
11. Tinct smrnice [ad j)] separtnch smluv mezi spolenost a akcioni i akcio-
ni navzjem. Separtn ujednn ovem pozbudou in-
Tinct smrnice byla schvlena a publikovna tsn nosti, jen byla-li uinna po pijet smrnice. Ustanoven
ped vstupem esk republiky do EU. innosti nabyla l. 11 smrnice se dle neuplatn ve vztahu k tzv. zlatm
20. kvtna 2004. Pin adu novinek, je bude do dvou akcim.Jejich problematiku ponechv l.11 odst.6 smr-
let od jej innosti nutno promtnout do eskho prva. nice k een cestami zkoumn jejich sluitelnosti se Sm-
Dopad na nabdky pevzet, dobrovoln i povinn, ve louvou o zaloen ES. Do eskho prva bude teba l. 11
vztahu k clovm spolenostem, kter se d prvem smrnice promtnout zejmna ve vztahu k prlomu do
lenskho sttu,jsou-li nkter nebo vechny astnick omezen pevoditelnosti akci pi dobrovoln nabdce
cenn papry spolenosti pijaty k obchodovn na re- pevzet (dosud takov prlom ze zkona nastval jen
gulovanm trhu v jednom i v nkolika lenskch st- u povinnch nabdek viz 183c odst. 1 ObchZ), do ak-
tech. cionskch dohod i do nkterch obecn ppustnch
Zkladem pravy je princip neutrality, zakotven v l. disproporc mezi podlem na zkladnm kapitlu a hlaso-
9 smrnice. Jakmile clov spolenost obdr oznmen vacch prvech (viz nap. 180 odst.2 ObchZ),by se tyto
navrhovatele o zmru uinit nabdku, mus se statutrn disproporce v praxi u spolenost s akciemi pijatmi k ob-
orgn zdret a do doby uveejnn vsledk nabdky i chodovn na regulovanm trhu v esk republice reln
jejho ukonen realizace jakchkoliv opaten, je by mo- nevyskytuj.
hla nabdku zmait, ledae k nim obdr pedchoz sou- Obavy nkterch stt z neptelskch pevzet kl-
hlas valn hromady. Souhlas valn hromady nelze udlit, ovch spolenost z jejich zem zahraninmi inves-
dokud nejsou znmy parametry nabdky. Naopak, orgny tory vak byly natolik siln, e si vynutily pijet zvlt-
clov spolenosti nesmj po dobu nabdky implemen- nho kompromisu zakotvenho v l. 12 smrnice.
tovat ani dvj usnesen valn hromady,ledae je znovu lensk stty nemusej aplikovat l. 9 odst. 2 a 3 a l. 11
pijme i potvrd valn hromada svolan po oznmen na- smrnice na spolenosti majc sdlo na jejich zem.
bdky (l. 9 odst. 3 smrnice).To neplat pro usnesen t- I kdy opci vyuij, musej nicmn pipustit, aby se spo-
kajc se bn obchodn innosti spolenosti.Ustanoven lenosti tmto ustanovenm dobrovoln poddily (opt-
l. 9 odst. 4 smrnice pro ten el umouje lenskm in), rozhodne-li o tom valn hromada kvalifikovanou vt-
sttm zkrtit lhtu pro svoln valn hromady a na 14 inou hlas, kter se v dan spolenosti vyaduje pro
dn.Vzhledem k formulaci 183a odst. 11 psm. a) a ze- zmnu stanov, pop. aby toto rozhodnut kdykoliv opt
jmna b) ObchZ se pijet l. 9 smrnice v tuzemsk zmnily (opt-out).Usnesen o tom je teba notifikovat or-
prav vznamnji neprojev, vyjma nutnosti zkrtit pro gnm dozoru ve sttu zapsanho sdla spolenosti a ve
dan ppad lhtu pro svoln valn hromady. Na princip vech lenskch sttech, v nich jsou akcie spolenosti
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 184

184 slo 6/2004 AD NOTAM


pijaty k obchodovn na regulovanm trhu.Krom toho Smrnice podrobn upravuje tzv. spravedlivou cenu
se odraz ve zprv o strukturch zen a sprvy ve povinnch nabdek pevzet. Ustanoven l. 5 odst. 4
smyslu l. 10 smrnice. V dsledku kompromisu se bu- smrnice vymezuje tuto cenu zsadn jako cenu prmi-
dou akciov spolenosti v EU dlit na dv kategorie ovou, tj. jako nejvy cenu, ji nabzejc nebo osoby jed-
spolenosti nabdkm oteven a spolenosti a priori najc s nm ve shod zaplatil za tyt cenn papry v ob-
uzaven,jejich pevzet lze ztit,ba znemonit.Britsk dob o est a dvanct msc pedchzejcm nabdce.
nvrh, aby spolenosti z posledn uveden skupiny po- Pesnou dlku rozhodnho obdob pro zjitn prmi-
vinn uvdly ve firm difamujc dodatek spolenost ov ceny stanov v uvedenm intervalu nrodn prvo.
kategorie B,sice neproel,tyto spolenosti nicmn bu- Nabudou-li tyt osoby cenn papry, kter jsou ped-
dou mt na zahraninch kapitlovch trzch pece jen mtem nabdky, za vy cenu v prbhu zvaznosti na-
sloitj postaven. Ustanoven l. 12 odst. 3 smrnice bdky, cena nabdky se odpovdajcm zpsobem zv.
toti umouje, aby i ty lensk stty, kter nevyuily lensk stty nicmn mohou pipustit, aby pslun
prva zprostit sv spolenosti pravidla neutrality a pr- orgn dozoru upravil minimln cenu nabdky zjitnou
lomu, k tomuto opaten shly pro ppad, e se spole- popsanm zpsobem s ohledem na konkrtn okolnosti
nosti z jejich zem stanou clem navrhovatele, kter jim ppadu a pedem vymezen kritria (nap. byla-li cena
sm nepodlh,pop.je takovou spolenost ovldn (re- smluven mezi kupujcm a prodvajcm pedmtem
cipron opaten). Jinmi slovy, ped nabdkami chr- manipulace, byl-li kurz ovlivnn vjimenmi udlostmi,
nn spolenost (i jej dcein spolenost) naraz tak je-li dn zjem na zchranu clov spolenosti atd.).Z hle-
u spolenosti a priori oteven na stejn bariry, jimi se diska eskho prva pin l. 5 odst. 4 smrnice pod-
sama brn ppadnm navrhovatelm. statnou koncepn zmnu. Stvajc zpsob zjiovn
S monost, aby lensk stty stanovily psnj pra- ceny povinn nabdky bude teba opustit odpadnou
vidla pro nabdky pevzet, souvis otzka, jakm prvem sporn znaleck posudky, ale i problematick ven
se bude nabdka dit, vstoup-li do n zahranin prvek. prmry cen (viz 183c odst. 3 a 5 ObchZ). Smrnice
Na to pamatuje l. 4 smrnice. Ukld pednostn pou- tak e nejasnost,kter v eskm prvu panuje v otzce,
t prvo sttu sdla clov spolenosti, jsou-li akcie ales- zda se rozhodn doba pro ely zjitn prmiov ceny
po paraleln pijaty k obchodovn na zem tohoto pot zptn od okamiku vzniku povinnosti,nebo uve-
sttu [l. 4 odst. 2 psm. a) smrnice]. Jakmile budou ak- ejnn nabdky. Zdej doktrna i praxe upednostuje
cie pijaty k obchodovn pouze v zahrani, dojde k roz- vklad,podle nho je lhtu teba potat zptn od oka-
tpen rozhodnho prva na otzky ryze korportn miku vzniku povinnosti. Smrnice zvolila druhou alter-
a dle problematiku,kter m ble k prvu kapitlovho nativu, co m vhody, ale t skal.
trhu. Prve zmnn otzky se i nadle vye podle prva Dleitou novinku, ji bude teba promtnout do tu-
sttu sdla spolenosti.Podle nj se nap.zjist,jak vysok zemsk pravy, pin smrnice v l. 10. Spolenostem,
podl na spolenosti zakld ovldn, a tedy povinnost jejich cenn papry jsou pijat k obchodovn na re-
uinit nabdku pevzet, jak obrann opaten sm spo- gulovanch trzch v EU, se pedpokld uloen pravi-
lenost pijmout proti nabdce atd. [l. 4 odst. 2 psm. e) deln informan povinnosti ohledn struktur jejich -
smrnice].V ostatnm se uplatn prvo sttu, ve kterm zen a sprvy (corporate governance), jako i dalch
jsou akcie pijaty k obchodovn na regulovanm trhu skutenost, kter mohou mt vliv na prbh i spch
[l. 4 odst. 2 psm. b) smrnice]. Podle nj se nap. ur, ppadn nabdky pevzet tkajc se akci tto spole-
jak mus bt minimln cena povinn nabdky, podle ja- nosti. Opaten vybouje z kontextu pravy nabdek
kch pravidel mus navrhovatel postupovat pi nabdce, a spad do irho rmce transparence na kapitlovm
jak budou jej nleitosti atd. [l. 4 odst. 2 psm. e) smr- trhu. Po oputn vah o sjednocen materiln pravy
nice]. Jsou-li akcie pijaty k obchodovn na regulova- vol komunitrn prava alespo cestu pln transpa-
nch trzch ve vce sttech, povauje se za rozhodn rence, kter umon kapitlovm trhm sehrt discipli-
prvo sttu, ve kterm byly k obchodovn pijaty nej- nujc roli skrze ekonomick tlak na emitenty poptva-
dve [l. 4 odst. 2 psm. b) smrnice].V ppad souas- jc na tomto trhu prostedky k financovn podnika-
nho pijet ve vce sttech m spolenost prvo volby telsk innosti. Detailn informace o struktue corporate
[l. 4 odst. 2 psm. c) smrnice]. Jej vsledek mus org- governance, jejich minimln rozsah vymezuje l. 10
nm dozoru oznmit nejpozdji v prvn den obchodo- odst. 1 smrnice, by mly tvoit soust vron zprvy
vn. S tm souvis otzka uznvn tzv. nabdkovho do- spolenosti (l.10 odst.2 smrnice).Statutrn orgn spo-
kumentu, neboli podklad obsahujcch, resp. doprov- lenosti by krom toho na valn hromad, kter schva-
zejcch nabdku. Podlhaj-li v lenskm sttu ped- luje etn zvrku, ml bt povinen pednst vysvtlu-
chozmu schvlen orgnem dozoru (srov.pedbn do- jc zprvu k tmto strukturm. Soust zprvy budou
zor Komise pro cenn papry podle 183e ObchZ), je vedle daj o vnitn struktue clov spolenosti tak
tento stt povinen uznat jejich schvlen z jinho len- nap.informace o vekerch smlouvch uzavench spo-
skho sttu, jeho orgn plat za pslun podle l. 4 lenost, kter nabvaj i pozbvaj innosti, pop. je-
smrnice. Orgny dozoru ostatnch lenskch stt, ve jich obsah se mn v dsledku zmny v ovldajc osob
kterch jsou dan cenn papry pijaty k obchodovn pi nabdce pevzet [l. 10 odst. 1 psm. i) smrnice],
na regulovanm trhu, mohou nanejv poadovat, aby anebo o smlouvch o finann nhrad lenm orgn
byly schvlen dokumenty peloeny do jazyka tohoto nebo zamstnancm, skon-li vkon jejich funkce i za-
sttu, pop. v krajnm ppad doplnny o daje o pijet mstnn v dsledku nabdky [tzv. zlat padky viz
nabdky, resp. plnn zvazk z n (vetn daj o vi l. 10 odst. 1 psm. k) smrnice].
ppadnho zdann), kter se specificky v k trhu Vznamnou novinkou je dle povinnost vech len-
v tomto sttu. Ustanoven l. 4 smrnice si vyd trans- skch stt zakotvit do nrodnch prv nucen vkup ak-
pozici do tuzemskho prva. ci od minoritnch akcion, a ji z iniciativy majorit-
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 185

AD NOTAM slo 6/2004 185


nho akcione (l. 15 smrnice, squeeze-out), i mino- chodovn na regulovanm trhu. Z hlediska prva spole-
ritnch akcion (l. 16 smrnice, sell-out).Tato prava nost m nicmn klov vznam ustanoven l. 13 n-
se nicmn uplatn jen ve spolenostech, na n dopad vrhu smrnice. Jeho clem je aktivizovat akcione kto-
smrnice, a pi splnn ady nronch podmnek. Prvo vanch spolenost skrze usnadnn vkonu nkterch
na vkup nap. vznikne, pouze pokud majoritn akcion jejich prv ve spolenosti. Spolenosti, kterch se bude
nabyl (i uzavel smlouvy, kter umouj nabt) akcie smrnice tkat, by mly bt povinny zaslat akcionm
clov spolenosti,je opravuj k podlu ve vi nejmn spolu s pozvnkou na valnou hromadu tak nap. formu-
90 % na zkladnm kapitlu a na hlasovacch prvech, na l pln moci pro zastupovn na tto valn hromad.
zklad neomezen a nepodmnn nabdky pevzet [l. Krom toho nvrh pedpokld, e lensk stty budou
15 odst. 1 ve spojen s l. 15 odst. 2 psm. a) smrnice], povinny pipustit, aby spolenosti ve stanovch upravily
pop. pokud na zklad takov nabdky pevzet nabyl monost elektronick komunikace s akcioni, nap.
(i uzavel smlouvy, kter umouj nabt) akcie clov v otzce svolvn valn hromady.Tebae jde dosud stle
spolenosti, je opravuj k podlu ve vi nejmn 90 jen o nvrh, text smrnice je prakticky finln. K pijet
% na zkladnm kapitlu a na hlasovacch prvech zahr- smrnice schz jedin formln kon ze strany Rady ES,
nutch do nabdky [l. 15 odst. 1 ve spojen s l. 15 odst. kter bude uskutenn,jakmile bude znn smrnice pe-
2 psm. b) smrnice]. Podl na zkladnm kapitlu se po- loeno do vech ednch jazyk lenskch stt ES. Dle
t pouze, je-li s nm spojen podl na hlasovacch pr- oekvn by se tak mlo stt jet do konce roku 2004.
vech. Jestlie tedy spolenost vydala prioritn akcie,
prahy podlu na zkladnm kapitlu pro naplnn uve- 14. Nvrh smrnice o prvech akcion [ad u)]
dench podmnek se adekvtn sniuj. Sousted-li na-
vrhovatel uveden podly jinak, prvo na vkup akci ne- Tak smrnice o prvech akcion, jej hlavn teze
vznikne, ledae lensk stt pravu dobrovoln vzthne pedloila Evropsk komise k diskusi dne 16. z 2004,
na ir okruh ppad. lensk stty krom toho budou dopadne patrn pouze na akciov spolenosti,jejich ak-
oprvnny zvit uveden procentn prh, nejve vak cie jsou pijat k obchodovn na regulovanch trzch.
na 95 %. Ustanoven l. 15 odst. 4 smrnice dle poa- Nvrh klade zvltn draz na vkon prv akcion,jsou-
duje, aby bylo prvo uplatnno ve lht t msc od li akcie a prva k nim evidovny v systmech vcestup-
ukonen zvaznosti nabdky, kter pedchzela jeho ov evidence,co se stv na zahraninch kapitlovch
vzniku. Cenu, za kterou majoritn akcion zbyl akcie trzch pravidlem, zejmna pokud jde o akcie zahrani-
odkoup, upravuje l. 15 odst. 5 smrnice. Ustanoven nch investor. Nvrh navazuje na zprvu mezinrodn
pouv jin termn ne u povinn nabdky pevzet (zde expertn skupiny o problematice peshraninho vkonu
tzv.fair price),jej ve se ovem a na vjimky bude sho- hlasovacho prva v akciov spolenosti svolan v lednu
dovat s cenou nabdky,resp.povinn nabdky,kter ped- 2002 nizozemskm ministerstvem spravedlnosti pod ve-
chzela uplatnn tohoto prva. denm prof. Wintera. Zvren zprva, kterou skupina
publikovala v z 2002, navrhla een ady problm,
12. Nvrh trnct smrnice [ad r)] je v souvislosti s tmto zpsobem evidence akci v ta-
kovch spolenostech vznikaj. Evropsk komise tato e-
Jako jednu z priorit v aknm plnu oznaila Evropsk en prakticky pejm a pedkld evropsk veejnosti
komise urychlen pijet trnct smrnice o pemstn ke konzultaci. Vtina z nich vce i mn pedpokld
sdla spolenosti.Tato smrnice by se mla stt zkladem modernizac akciov pravy, zejmna poslen elektro-
prvn pravy primrn usazovac svobody pro ir nickch zpsob komunikace a vkonu akcionskch
okruh nrodnch obchodnch spolenost. Pemstn prv. Zsluhou nvrhu se tak rovn v komunitrnm
sdla by s sebou pinelo zmnu rozhodnho prva apli- prvu zan v irm mtku uvaovat o modernch in-
kovatelnho na spolenost (z tuzemsk spolenosti s ru- stitutech prva spolenost, jakm je nap. elektronick
enm omezenm by se v dsledku pemstn sdla stala (virtuln) valn hromada.
nap. anglick company limited), ani by ovem doch-
zelo ke zruen spolenosti a jej likvidaci na zem sttu, 15. Doporuen z oblasti corporate governance [ad o)
ze kterho spolenost pemsuje sdlo. Kontinuita a p)]
prvn osobnosti spolenosti by zstala nedotena.Tm
by znan vzrostla mobilita existujcch spolenost na- Doporuenmi o odpovdajcm reimu odmovn
p vnitnm trhem a tak sout nrodnch prav spo- len orgn a o poslen role neexekutivnch len or-
lenost. vahy o obsahu a dosahu smrnice jsou nic- gn spolenosti, obma ze dne 6. jna 2004, hodl Ev-
mn na samm potku. Dne 26. nora 2004 zahjila ropsk komise pispt (prozatm nezvaznou, doporu-
Evropsk komise teprve veejnou diskusi o budouc po- ujc formou, je ovem zpravidla pedchz pozdj
dob smrnice. Vsledky diskuse ani pedbn ped- reglementaci ve smrnici) k dlm zlepenm zen
stavy Evropsk komise o textu smrnice dosud nejsou a sprvy (corporate governance) akciovch spolenost,
znmy. jejich akcie jsou pijat k obchodovn na regulovanm
trhu ve Spoleenstv. Doporuen o odmovn len
13. Nvrh smrnice o nsledn informan povinnosti orgn tchto spolenost smruje ponejvce k zajitn
[ad s)] transparence odmovn, a ji jde o politiku odmo-
vn a jeho sloky, i o transparenci konkrtnch stek
Smrnice o nsledn informan povinnosti,je by mla vyplcench jednotlivm lenm orgn. Dleitou sou-
nahradit mj.smrnici .2001/34/ES,spad spe do oblasti st doporuen je prava mechanism akcionsk
komunitrn pravy kapitlovho trhu. Dopadne vlun kontroly nad politikou odmovn a nad jej realizac,
na akciov spolenosti, jejich akcie jsou pijat k ob- v n podstatnou roli hraje kadoron pedchoz souhlas
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 186

186 slo 6/2004 AD NOTAM


valn hromady (by pouze s poradnm hlasem). Dopo- sdruen nebo EHZS) je nejstar formou korporace,
ruen o roli neexekutivnch len orgn spolenosti kter byla upravena normami evropskho prva. Na-
smuje zejmna k zajitn dn korportn kontroly zen o nm (dle jen nazen o EHZS) nabylo innosti
nad innost ktovanch spolenost, zvlt pokud jde dne 1. ervence 1989. Na zem esk republiky je
o nezvislost vkonu tto kontroly na vkonnch slo- inn ode dne vstupu esk republiky do EU.
kch spolenosti. Formulace doporuen jsou nicmn Hlavnm elem sdruen je ulehovat a rozvjet hos-
dosti vgn a neurit, vyjma nkolika konkrtnch do- podskou innost jeho len a tm umoovat rst je-
poruen jako nap. doporuen, aby nedochzelo ke ku- jich hospodskch vsledk. Vymezenm elu, k n-
mulaci vkonu funkce pedsedy sprvn rady a vkon- mu me bt sdruen zaloeno,se sdruen odliuje od
nho editele v monistickm modelu zen a sprvy, obchodnch spolenost i od drustva v eskm prvnm
pop. aby se vkonn editel v dualistickm systmu - du.innost sdruen mus ulehovat nebo rozvjet hos-
zen a sprvy nsledn nestval pedsedou dozor rady. podskou innost jeho len, jako i zlepovat a zvyo-
Bude zajmav sledovat, nakolik se nkter z tchto do- vat vsledky tto innosti, souviset s hospodskou in-
poruen odraz v budoucch komunitrnch smrnicch nost jeho len a me bt ve vztahu k hospodsk
i nazench k zen a sprv akciovch spolenost. innosti jeho len jen pomocnou. Sdruen tedy exis-
tuje jen proto, aby spojenm innost, prostedk a v-
IV. Nadnrodn formy spolenost upraven kon jeho len poskytlo jeho lenm monost rozvjet
komunitrnm prvem (vyjma evropsk jejich innost a zvyovat zisk. Sdruen neme msto
spolenosti) len vykonvat jejich innost, avak souasn neme
mt pedmt innosti nezvisl na innosti jeho len.
Nrodnm formm spolenost postupn konkuruj innost sdruen mus mt vdy pomocn charakter
prvn formy, jejich prava pramen z komunitrnho vzhledem k hospodsk innosti jeho len, mus na ni
prva.Tyto nadnrodn formy existuj v nrodnch prv- bt navzna, avak neme ji nahrazovat.Tak nap. sdru-
nch dech paraleln k nrodnm, ani je jakkoliv mo- en, jeho leny budou advokti nebo daov poradci,
difikuj. Zakladatel maj monost volit mezi klasickou neme samo vykonvat advokacii nebo daov pora-
formou spolenosti a formou komunitrn, relativn uni- denstv, ale pouze pomocn innosti ve vztahu k tmto
fikovanou ve vech lenskch sttech. Jak ovem plyne innostem len sdruen,tedy nap.organizovat kolen,
z dalho vkladu, u vech dosud existujcch nadnrod- vyhledvat klienty apod. elem sdruen naopak nesm
nch forem spolenost dolo pouze k sten unifikaci bt dosahovat vlastnho zisku, nbr podporovat rst
reglementace. Znan vznam u tchto spolenost na- zisku len. Z toho nelze dovozovat, e by sdruen ne-
dle hraj subsidirn aplikovateln ustanoven nrod- smlo dosahovat zisku, nesm jej vak dosahovat pro
nho prva spolenost upravujc tu kterou nrodn sebe; zisk mus rozdlit mezi leny. Sdruen dle nesm
formu srovnatelnou s danm typem nadnrodn spole- vykonvat pmou ani nepmou vkonnou nebo kon-
nosti, a to ve sttu, ve kterm bude mt dan spolenost troln moc nad innost svch len nebo innost jinho
sdlo.Tak tuzemsk not tak bude pi osvdovn do- podnikatele, zejmna v oblasti personln, finann a in-
kument pi zakldn tchto nadnrodnch spolenost vestin (sdruen nesm tedy vykonvat innost jaksi
(je-li takov formln poadavek vbec pedepsn) se sd- zasteovac i holdingov spolenosti, neme bt ovl-
lem na naem zem zpravidla postupovat podle eskch dajc ani dc osobou ve smyslu 66a ObchZ).Tuto v-
procesnch i hmotnprvnch pedpis,by s dlmi mo- konnou a kontroln moc je teba odliovat od koordi-
difikacemi plynoucmi z toho i onoho nazen, kter nan innosti, protoe ta je nutn pro dosaen cle
dan typ spolenosti upravuje na komunitrn rovni. sdruen.Koordinan innost ve vztahu ke svm lenm
Spolenm rysem nadnrodnch spolenost v komuni- i jinm osobm EHZS vykonvat me.
trn prav je obligatorn nadnrodn prvek, je mus Nejvce EHZS bylo zatm zaloeno v oblasti slueb, ve-
bt naplnn pi jejich zakldn, ale i nkter vhody, douc msto zaujmaj prvn a daov poradenstv a au-
kter klasick spolenosti nepovaj. Jednou z nich je ditorsk innost, nsleduje obchod a prmysl. elem
nap.monost pemstn sdla z jedn jurisdikce do jin, sdruen bvaj nejastji sprvn oblast (spolen se-
tj. v podstat reinkorporace spolenosti v jinm ko- kretsk prce, provdn spolench schz, vmna
munitrnm prvnm du,ani je tm dotena prvn exi- zkuenost), spojovn prostedk (vybaven, personl,
stence spolenosti a jej kontinuita. Komunitrn prvo know-how), pomocn sluby pro leny (spolen vzd-
prozatm upravuje tyto formy spolenost: lvn,informace,porady,sprvn systm),koordinace ko-
evropsk hospodsk zjmov sdruen (nazen operan innosti astnk, vzkum a vvoj i sbrn
Rady EHS . 2137/1985), nkupy (sousteovn nkup pro astnky sdruen),
evropskou (akciovou) spolenost (nazen Rady ES podpora prodeje vrobk a slueb, obchod, marketing,
.2157/2001 a navazujc smrnice Rady .2001/86/ES, public relations,lobbying.Pesto je teba piznat,e sdru-
kterou se dopluje statut evropsk spolenosti s ohle- en velkho rozen nedoshlo.Zjem o jeho zakldn
dem na ast zamstnanc) a kulminoval potkem 90. let minulho stolet. Od konce
evropsk drustvo (nazen Rady ES .1435/2003 a na- 90. let kles. Nejvce sdruen je registrovno v Belgii
vazujc smrnice Rady . 2003/72/ES, kterou se dopl- sdl zde vtina orgn EU a tamj sdruen se zam-
uje statut evropskho drustva s ohledem na ast za- uj hlavn na lobbying. Vt poet sdruen vznikl ve
mstnanc). Francii, kde m tato forma kooperace hlub historick
tradice. Celkov bilance pesto nen pzniv. Podle sta-
1. Evropsk hospodsk zjmov sdruen tistik po 15 letech innosti nazen neexistuje v celm
Spoleenstv ani 1 500 EHZS. Dvod nzkho zjmu o za-
Evropsk hospodsk zjmov sdruen (dle jen kldn sdruen je spatovn jednak v pomrn rozshl
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 187

AD NOTAM slo 6/2004 187


povinnosti zveejovn daj o sdruen a jeho lenech, Sdruen se zakld smlouvou o sdruen a vznik
jednak v neomezenm a nepodmnnm ruen len dnem zpisu do rejstku,kter uril lensk stt,v nm
za zvazky sdruen.29 Podle jinch nzor jde nedosta- m mt sdruen sdlo. Nazen o EHZS je zaloeno na
tek zjmu na vrub omezenm elu a monho pedmtu principu smluvn volnosti, i pokud jde o vlastn obsah
innosti sdruen, omezen monosti podnikatel z te- smlouvy o sdruen, a vyaduje jen nezbytn podstatn
tch zem astnit se sdruen (leda jako jeho jednatel), sti, jako jsou
pop.potm pi zakldn sdruen a s tm spojenm n- a) nzev (firma) sdruen (firma mus obsahovat ozna-
kladm.30 Vzhledem k subsidirnmu vznamu sdruen en evropsk hospodsk zjmov sdruen nebo
nsleduje pouze vet zkladnch daj o tto nadn- zkratku EHZS),
rodn form. b) sdlo sdruen;Vbr sdla sdruen m pro leny z-
Sdruen me, le nemus bt prvnickou osobou.To sadn vznam, protoe jm se d, kter prvo bude
zvis na prvn prav toho kterho lenskho sttu. podprn aplikovateln na EHZS. Z nazen plynou
Sdruen je vak vdy monm astnkem hmotn- dv omezen: sdlo EHZS mus leet v lenskm stt
prvnch i procesnch vztah. Bez ohledu na to, kde m EU a me jm bt jen takov msto, kde se nachz
sdruen sdlo, nem neomezenou prvn subjektivitu. hlavn sprva sdruen (stedn veden) nebo lena
Na rozdl od obecn pravy prvnickch osob v oban- sdruen, kter je prvn jednotkou, anebo, jde-li o fy-
skm a obchodnm zkonku se ve vztahu ke sdruen zickou osobu, kde tato osoba vykonv svou hlavn
podle l. 20 odst. 2 nazen o EHZS pouila modifiko- innost, pokud zde sdruen tak skuten vyvj in-
van teorie ultra vires: jednn jednatele zavazuje sdru- nost,
en, i kdy nespad do pedmtu sdruen, ledae sdru- c) pedmt innosti sdruen,
en proke, e tet osoba vdla nebo s ohledem na d) oznaen lena sdruen; lensk stt me stanovit,
okolnosti mla vdt, e jednn vybouje z pedmtu e sdruen nesm mt vce ne 20 len a e nkter
sdruen. Sdruen se sdlem v esk republice je prv- skupiny spolenost nebo jinch prvnch subjekt
nickou osobou, a to ex lege podnikatelem podle 2 odst. 1 nebo fyzickch osob nesmj lenstv nabt, pop. jen
psm. a) ObchZ, nebo mus bt zapsno v obchodnm za stanovench podmnek. Prvn omezen se d pr-
rejstku a je obchodn spolenost podle 56 odst. 1 vem sdla sdruen, druh se posoud podle prva
ObchZ. Prvn povahou se sdruen nejvce bl veejn sttu, jemu podlh doten osoba, a
obchodn spolenosti,nebo lenov sdruen ru za z- e) doba trvn sdruen.
vazky sdruen celm svm majetkem a neomezen. Na Formln poadavky na smlouvu o sdruen jsou mi-
rozdl od veejn obchodn spolenosti je vak mon nimln. Pouze nepmo lze z nazen o EHZS dovodit,
pevdt lenstv ve sdruen a zastavovat jej,lenstv lze e smlouva o sdruen mus mt psemnou formu, pro-
dle ddit a pechz v rmci univerzln sukcese na prv- toe mus bt uloena v pslunm rejstku. Forma no-
nho nstupce. Jin je i struktura orgn sdruen. tskho zpisu ani edn oven podpisu se nicmn
Vnitn organizan struktura sdruen je flexibiln; nevyaduje. lensk stt neme klst dn dal poa-
upravuj ji pevn dispozitivn ustanoven.Sdruen vy- davky na smlouvu o sdruen, a to ani s odvodnnm,
tv dva povinn orgny: spolen jednajc leny a jed- e takov poadavky jsou v danm stt vyadovny pro
noho nebo vce jednatel. Jednatelem nemus bt spo- prvn jednotky srovnateln s EHZS.
lenk; dovol-li to prvo lenskho sttu, me bt lenem EHZS mohou bt jen fyzick a prvnick
jednatelem i osoba prvnick, je mus povit vkonem osoby, kter maj vztah k Evropsk unii vymezen na-
funkce jednatele jednu nebo vce fyzickch osob, kter zenm. Vzhledem k tomu, e elem sdruen mus bt
odpovdaj za kodu,jako by byly samy jednateli.Smlouva ulehovat a rozvjet hospodskou innost len sdru-
o sdruen me zdit nebo pedpokldat zzen i ji- en, me bt lenem sdruen jen osoba vykonvajc
nch orgn sdruen. Jejich psobnost pak mus vyme- hospodkou innost. Pojem hospodsk innost nevy-
zit smlouva o sdruen. Psobnost, kter je podle na- jaduje, e jde o innost vykonvanou za elem dosa-
zen o EHZS svena povinnm orgnm sdruen, en zisku (tedy innost podnikatelskou).Me jt i o in-
neme bt penesena na dobrovoln vytvoen orgny nost altruistickou. leny sdruen mimo fyzick osoby
sdruen. mohou bt spolenosti podle l. 48 SES a jin prvn jed-
Nazen o EHZS neobsahuje kogentn ustanoven notky veejnho nebo soukromho prva, byly-li zalo-
o tom, z jakch zdroj m bt financovno hospodaen. eny podle prva lenskho sttu Evropsk unie a maj-
Sdruen lze zaloit bez vytvoen vlastnho kapitlu. li sdlo (podle stanov nebo ze zkona) a hlavn sprvu na
V praxi je takto zaloeno zhruba 95 % sdruen. Je vak zem Evropsk unie, nebo maj-li hlavn sprvu (sku-
mon, e vlastn kapitl bude vytvoen pozdji len- ten sdlo) na zem Evropsk unie, pokud podle prva
skmi pspvky.lensk pspvek se nepmo upravuje lenskho sttu nemusej mt sdlo.Fyzick osoby se mo-
v l. 17 odst. 2 psm. e) nazen o EHZS v souvislosti se hou stt leny sdruen, jestlie na zem stt Evropsk
zmnou smlouvy o sdruen. Smlouva o sdruen me unie vykonvaj ivnostenskou, obchodnickou, emesl-
tedy zavzat astnky k poskytnut lenskho ps- nou i zemdlskou innost, provozuj svobodn povo-
pvku, avak nejde o povinnost astnk plynouc z na- ln nebo poskytuj jin sluby. U fyzickch osob mus
zen o EHZS. V praxi se nejastji objevuj tyto formy bt vdy splnna podmnka vkonu innosti na zem
financovn innosti sdruen ze strany astnk sdru- sttu Evropsk unie, nemus vak bt splnna podmnka
en:pravideln lensk pspvek lena,zpravidla ron, sttn pslunosti nebo bydlit na zem stt Evrop-
a platby za sluby poskytovan sdruenm pro leny.
Krom toho jsou mon i dal formy financovn, jako 29
Tamt, s. 361.
jsou pjmy ze slueb poskytovanch tetm osobm, 30
Schlter Die EWIV.Modellfall fr ein europisches Gesellschaftsrecht.
vry atd. EuZW, 2002, . 19.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 188

188 slo 6/2004 AD NOTAM


sk unie. Naopak u prvnch jednotek nen podmnkou astnky sdruen. Pemstn sdla sdruen je inn
jejich asti na sdruen vkon innosti na zem sttu okamikem, k nmu bude zapsno nov sdlo v rejst-
Evropsk unie. lenem EHZS neme bt jin EHZS, pe- ku pslunm podle novho sdla sdruen. Zpis no-
stoe spluje obecn poadavky na ast. vho sdla je vak mono provst a pot, co bude pro-
ast ve sdruen lze nejspe pirovnat k obchodnmu kzno, e byl zveejnn nvrh zmny sdla. Pi pe-
podlu na spolenosti s ruenm omezenm podle es- mstn sdla sdruen do esk republiky mus rejst-
kho prva, protoe ast ve sdruen lze smluvn pe- kov soud vyadovat dkaz o tom, e byl v pslunm
vdt (postupovat), a to i zsti, tedy i rozdlit mezi dv vstnku sttu dosavadnho sdla sdruen zveejnn n-
a vce osob, jako lze rozdlit obchodn podl. ast lze vrh zmny sdla a e rozhodnut o zmn sdla bylo pi-
dle zastavit i ddit. Prva a povinnosti len sdruen jato vemi leny, jinak nesm sdruen do obchodnho
vyplvaj pmo z nazen o EHZS, dal prva a povin- rejstku zapsat. Vmaz sdruen z rejstku, v nm je
nosti mohou bt zaloeny ve smlouv o sdruen. Na- sdruen zapsno podle bvalho sdla sdruen, je
zen o EHZS upravuje tyto monosti zmn len sdru- mon,a kdy bude prokzno,e sdruen bylo zapsno
en: v rejstku pslunm podle novho sdla sdruen. Pi
a) rozen potu len sdruen pijetm novho lena pemstn sdla z esk republiky mus rejstkov soud
nebo pevodem sti asti, vyadovat dkaz, e sdruen bylo zapsno do pslu-
b) snen potu len sdruen na zklad skutenost nho rejstku ve stt, do nho pemisuje sdlo, jinak
stanovench pmo v nazen o EHZS (vystoupen,vy- nesm vmaz sdruen z obchodnho rejstku povolit.
louen, spojen ast, smrt lena, pozbyt pedpo- Ode dne zveejnn novho zpisu sdruen me bt
klad pro lenstv) nebo skutenost, kter me ur- nov sdlo namtno tetm osobm za podmnek vyme-
it lensk stt v souladu s l. 28 odst. 1 pododstavec zench v 27 ObchZ.Tet osoby se vak mohou dovo-
2 nazen o EHZS (zruen lena, likvidace lena, pla- lvat starho sdla sdruen, dokud nebyl oznmen v-
tebn neschopnost lena, zastaven plateb lenem), maz zpisu sdruen v ednm vstnku pslunm
c) zmna v osob lena pevodem asti ve sdruen i podle starho sdla sdruen, ledae sdruen proke, e
v dsledku univerzln sukcese. tmto tetm osobm bylo nov sdlo sdruen znm.
Smlouva o sdruen nebo usnesen len me urit, Nazen o EHZS neupravuje zdaleka vechny otzky
e v dsledku zniku asti lena sdruen pokrauje v ne- tkajc se sdruen.V ad ppad odkazuje na nrodn
zmnn podob, e se mn a jak, pop. e se zruuje. prvo sttu,ve kterm m sdruen,pop.jeho len sdlo.
Podle nazen o EHZS me bt sdruen zrueno V esk republice byl k proveden nazen o EHZS pi-
usnesenm len, rozhodnutm soudu nebo pro platebn jat zkon . 360/2004 Sb. (dle jen zkon o EHZS).Ani
neschopnost i zastaven plateb,pokud tak stanov prvo ten ale neobsahuje vyerpvajc vet ustanoven sub-
sttu, v nm m sdruen sdlo. Podle l. 35 nazen sidirn aplikovatelnch na sdruen. Podle l. 2 odst. 1
o EHZS m zruen sdruen za nsledek jeho vstup do nazen o EHZS a 1 odst. 1 zkona o EHZS se na sdru-
likvidace. Z toho plyne, e nazen nepipout zruen en se sdlem v esk republice budou aplikovat tyto
sdruen s pechodem jmn na prvnho nstupce. Pr- prvn pedpisy:
bh likvidace a ukonen likvidace se d prvem sdla nazen o EHZS,
sdruen. Bez ohledu na prvo lenskho sttu nicmn zkon o EHZS,
zstv zachovna sdruen zpsobilost k prvnm ko- ustanoven obchodnho zkonku o obchodnm rejst-
nm v rozsahu l. 1 odst. 2 nazen o EHZS a do skon- ku a ustanoven obanskho soudnho du o zen
en likvidace. Po dobu likvidace pln povinnosti sdru- ve vcech obchodnho rejstku, nestanov-li nazen
en ve vztahu k rejstku sttu sdla a jeho ednmu o EHZS a zkon o EHZS jinak,
vstnku likvidtor (likvidtoi). V souasn dob by se nazen vldy . 503/2000 Sb., o Obchodnm vstnku,
na likvidaci sdruen v esk republice aplikovala usta- ve znn pozdjch pedpis, nestanov-li nazen
noven o likvidaci obchodnch spolenost v obchodnm o EHZS a zkon o EHZS jinak,
zkonku ( 7075b ObchZ) a likvidan zstatek by se ustanoven 31a a 194 odst. 7 ObchZ na poadavky
rozdloval mezi leny podle 92 ObchZ. a pedpoklady pro funkci jednatele, nestanov-li na-
Sdlo sdruen me bt peneseno do jinho msta zen o EHZS a zkon o EHZS jinak,
jen uvnit Evropsk unie. Pokud penesen sdla nem ustanoven 134, 135 odst. 1, 136, 194 odst. 2 vta
vliv na zmna subsidirn aplikovatelnho prva,posta prvn a pt a 194 odst.46 ObchZ na vkon funkce
splnit podmnky, kter pro zmnu sdla stanov smlouva jednatele sdruen, vetn odpovdnosti za zpsobe-
o sdruen.V praxi jde o penesen sdla uvnit jednoho nou kodu,
sttu. M-li mt penesen sdla sdruen za nsledek ustanoven 117a ObchZ na zstavn prvo k asti ve
zmnu subsidirn aplikovatelnho prva,mus bt zpra- sdruen, s vjimkou ustanoven, kter umouj z-
covn nvrh na zmnu sdla, uloen v pslunm rejst- stavnmu viteli vykonvat prva spolenka nebo na-
ku sttu sdla EHZS a zveejnn. V ppad penesen bt zastavenou ast v sdruen, a ustanoven o zpisu
sdla sdruen z esk republiky by musel bt nvrh na zstavnho prva do obchodnho rejstku,
zmnu sdla uloen ve sbrce listin rejstkovho soudu, ustanoven 88 odst. 1 psm. d) a e) ObchZ na znik
kter vede obchodn rejstk,v nm je sdruen zapsno, asti prvnick osoby ve sdruen z dvod zruen
zveejnn v Obchodnm vstnku. V tomto zveejnn prvnick osoby nebo z dvodu prohlen konkurzu
mus rejstkov soud uvst i daj o tom, kam m bt na majetek anebo z dvodu zamtnut nvrhu na pro-
sdlo sdruen pemstno. Usnesen len o pemstn hlen konkurzu na majetek lena sdruen pro ne-
sdla me bt pijato a po uplynut dvou msc po dostatek majetku,
zveejnn nvrhu zmny sdla ve stt dosavadnho sdla ustanoven 196a ObchZ na omezen podle l. 3 odst. 2
sdruen. Nvrh na zmnu sdla mus bt schvlen vemi psm. d) nazen o EHZS,
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 189

AD NOTAM slo 6/2004 189


ustanoven obchodnho zkonku o veejn obchodn Kapitlov struktura evropskho drustva se bl ak-
spolenosti, nestanov-li zkon o EHZS jinak, ciov spolenosti. Evropsk drustvo vytv zkladn ka-
obecn ustanoven obchodnho zkonku o obchod- pitl, vyjden v nrodn mn (evropsk drustva ze
nch spolenostech, nestanov-li zkon o EHZS jinak. stt, v nich dosud neplat euro nicmn mohou tak
vyut euro), kter je rozdlen do obchodnch podl
2. Evropsk drustvo nmeck terminologie (akci anglick terminologie).
Nazen o SCE vslovn nestanov, zda mohou i naopak
Evropsk drustvo pedstavuje nejmlad nadnrodn nesmj bt podly vtleny do cennch papr, z dal
formu podnikn, resp. vkonu innosti nap ES. Z- pravy nicmn plyne, e tomu tak zpravidla bude. Sta-
kladem pravy evropskho drustva je nazen . ES novy ur, kolik podl je teba upsat, aby se upisovatel
1435/2003 (dle jen nazen o SCE).Rovn ono ped- mohl stt lenem drustva (l. 4 odst. 7 nazen o SCE).
pokld vydn nrodnch zkon k jeho proveden v ob- Ppustn jsou vklady penit i vcn,posledn uveden
lastech,na n vslovn odke (prozatm existuje pouze ovem jen za podmnky, e jsou hospodsky miteln
nvrh vcnho zmru tohoto zkona), resp. subsidirn a nespovaj v poskytovn pracovn innosti i slueb
aplikaci nrodn pravy, a sice drustevnho prva. Na- (l.4 odst.2 nazen o SCE).Vcn vklady musej bt spla-
zen o SCE dopluje smrnice,zabvajc se otzkami po- ceny v okamiku pisu (l.4 odst.5 nazen o SCE),u pe-
dlu zamstnanc na zen evropskho drustva (dle nitch posta 25 % jmenovit hodnoty, zbyl st je
jen smrnice o SCE). Oba komunitrn pedpisy nab- splatn do pti let, ledae stanovy ur lhtu krat (l. 4
vaj innosti dne 18. srpna 2006.Vzhledem k tomu ob- odst. 4 nazen o SCE). Stanovy evropskho drustva mo-
sahuj nsledujc odstavce pouze nstin klovch in- hou upravit emisi rznch druh podl (akci),vzjemn
formac tkajcch se drustva. Na rozdl od evropskho odliench rozdlnmi prvy vzhledem k rozdlen hos-
hospodskho sdruen se u evropskho drustva ped- podskho vsledku (l. 4 odst. 1 nazen o SCE).
pokld intenzivn zapojen not do procesu zakldn Pevod podl (akci) evropskho drustva ve l-
evropskch drustev, resp. jejich pemsovn z zem nek 4 odst. 11 nazen o SCE na splnn podmnek uve-
esk republiky. dench ve stanovch drustva a dle na souhlas valn
Zpsoby zakldn evropskho drustva taxativn vy- hromady, pedstavenstva nebo sprvn rady drustva. Po-
mezuje l. 2 nazen o SCE. Zkladn omezen spov dly lze zsadn pevdt na jin leny drustva anebo
v nutnosti tzv. nadnrodnho prvku. tet osoby, kter se jimi stanou. inek pevodu vi ev-
Evropsk drustvo lze zaloit ropskmu drustvu a dalm osobm nastane zpisem
a) fz nrodnch drustev zaloench podle prva len- zmny do seznamu len (l. 14 odst. 5 a 6 nazen
skho sttu, jejich zapsan sdlo a hlavn sprva le o SCE). Seznam vede evropsk drustvo s tm, e kad,
na zem Evropskch spoleenstv, pokud se alespo kdo osvd prvn zjem, m prvo do nj nahlet a zs-
dv z nich d prvem rznch lenskch stt, kat z nj vpis za platu nepevyujc skuten nklady
b) transformac drustva zaloenho podle prva len- na jeho pozen (l.14 odst.4 nazen o SCE).Ke vzniku
skho sttu,kter m zapsan sdlo a registrovan sdlo lenstv vyaduje l. 14 odst. 1 nazen o SCE souhlas
na zem Evropskch spoleenstv, jestlie m takov pedstavenstva nebo sprvn rady drustva. Proti nega-
drustvo alespo dva roky organizan sloku podniku tivnmu rozhodnut se me adatel odvolat k valn hro-
i dceinou spolenost,kter se d prvem jinho len- mad. Umon-li to prvo sttu, ve kterm bude mt ev-
skho sttu, nejmn pti fyzickmi osobami s bydli- ropsk drustvo sdlo, mohou se leny drustva stt tak
tm na zem alespo dvou rznch lenskch stt, osoby, kter nepedpokldaj, e budou vyuvat pro-
c) na zelen louce nejmn pti fyzickmi osobami dukty (zbo i sluby) drustva (l.14 odst. 1 nazen
a spolenostmi ve smyslu l. 48 SES a dalmi prv- o SCE). Ke vzniku lenstv tzv. investorskho (neuiva-
nickmi osobami zaloenmi podle prva lenskho telskho) lena nazen o SCE nicmn vyaduje sou-
sttu, kter maj bydlit na zem nebo se d pr- hlas valn hromady drustva, resp. jinho orgnu k tomu
vem alespo dvou rznch lenskch stt, nebo oprvnnho na zklad stanov nebo rozhodnut valn
d) na zelen louce nejmn dvma spolenostmi ve hromady. Vznik lenstv lze krom toho vzat na poa-
smyslu l. 48 ES a dalmi prvnickmi osobami zalo- davek pisu urit stky zkladnho kapitlu i splnn
enmi podle prva lenskho sttu, kter se d pr- dalch podmnek vcch se k pedmtu innosti ev-
vem alespo dvou rznch lenskch stt. ropskho drustva (l. 14 odst. 2 nazen o SCE).
Specifick je ppustn pedmt innosti evropskho lenov evropskho drustva ru nejve do ve jimi
drustva.lnek 1 odst.3 nazen o SCE stanov,e hlavn upsanho zkladnho kapitlu, ledae stanovy ur nco
innost evropskho drustva mus spovat v uspokojo- jinho (l. 1 odst. 2 nazen o SCE). Patrn se tm rozum
vn poteb len a/nebo v rozvoji jejich ekonomickch ruen za dosud nesplacenou st upsanho vkladu. Sta-
i socilnch aktivit, zejmna prostednictvm uzavrn novy nicmn mohou ruen len upravit jinak,a to i ve
smluv na dodvky zbo i slueb anebo vkon prac, prospch neomezenho ruen celm majetkem za z-
kter evropsk drustvo provd nebo zajiuje. Evrop- vazky evropskho drustva. Pot se tedy se dvma z-
sk drustvo me dle uspokojovat poteby svch len kladnmi modely evropskho drustva evropskm
podporou jejich asti na podnikatelskch innostech, drustvem, za jeho zvazky lenov neru, resp. jen do
na jednom nebo vce evropskch i nrodnch dru- ve nesplacenho podlu na zkladnm kapitlu (tzv.ev-
stvech. Svou innost krom toho me evropsk dru- ropsk drustvo s ruenm omezenm, v jeho firm
stvo vykonvat tak prostednictvm dcein spole- mus bt uvdn povinn dodatek s ruenm omeze-
nosti. Pouze vyplv-li tak ze stanov, sm evropsk nm l. 1 odst. 2 nazen o SCE), evropskm dru-
drustvo nabzet sv sluby tak jinm osobm ne vlast- stvem bez takovho dodatku, za jeho zvazky lenov
nm lenm (l. 1 odst. 4 nazen o SCE). automaticky ru.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 190

190 slo 6/2004 AD NOTAM


Hlavn specifikum evropskho drustva spov ve va- nick hlasovn na valn hromad drustva, uprav-li po-
riabilit jeho zkladnho kapitlu (l. 1 odst. 2 nazen drobn postup,jakm mohou lenov drustva hlasovac
o SCE). Minimln ve zapisovanho zkladnho kapi- prvo tmto zpsobem vykonat.Zajmav monost plyne
tlu in 30 tis. euro (l. 3 odst. 2 nazen o SCE), jeho z ustanoven l. 63 nazen o SCE, podle nho mohou
aktuln ve nicmn odpovd soutu jmenovitch stanovy evropskho drustva upravit konn tzv. sekto-
hodnot vech vydanch podl v obhu. Evropsk dru- rlnch nebo seknch valnch hromad,vyvj-li evropsk
stvo je oprvnno kdykoliv vydvat dal podly, ani je drustvo nkolik rozdlnch aktivit, skld-li se z vce te-
k tomu teba sloit procedury zvyovn zkladnho ka- ritorilnch jednotek,vce organizanch sloek podniku
pitlu,ale t zptn odkupovat vlastn podly (l.3 odst. anebo m-li vce ne 500 len. Dl valn hromady po-
5 nazen o SCE) s tm, e v okamiku odkupu dochz tom zvol sv delegty, kte budou nejdle po dobu 4 let
k jejich zniku, podly tedy nezstvaj v majetku dru- plnit funkci valn hromady evropskho drustva.
stva. Zptn odkup vlastnch podl je nicmn p-
pustn pouze do ve upraven ve stanovch, kter ne- Dokonen (vklad o evropsk spolenosti)
sm bt ni ne stka minimlnho zapisovanho v ptm sle
zkladnho kapitlu.Kdyby mlo dojt k poklesu pod tuto
vi, pozastav drustvo zptn odkupy podl, resp. je-
jich vyplcen, jestlie k odkupu ji dolo (l. 3 odst. 4
nazen o SCE). Zmny v aktuln vi zkladnho kapi- Diskuse
tlu v dsledku uvedench skutenost nevyaduj
zmnu stanov nebo nov zpis do obchodnho rejstku vaha o vznamu poznmky
(l. 3 odst. 5 nazen o SCE). Jen jednou ron, pi schva-
lovn ron etn zvrky,valn hromada zafixuje sumu
v sti D listu vlastnictv, e par-
zkladnho kapitlu k poslednmu dni hospodskho cela GP je geometricky a polo-
roku a jej rozdl oproti tmu dni pedchozho obdob hov neurena
(l. 4 odst. 8 nazen o SCE).Valn hromada krom toho
me na nvrh dicch orgn (pedstavenstva i JUDr. Ladislav Luke*
sprvn rady) rozhodnout,e zkladn kapitl zv z vlast-
nch zdroj kapitalizac rezerv urench jinak k rozd- vodem je nutn si uvdomit, co je to pozemek. Z-
len mezi leny drustva. V rozsahu zven vyd dru- kon slo 344/1992 Sb., o katastru nemovitost esk re-
stvo nov akcie stvajcm lenm,a to v pomru,v jakm publiky (katastrln zkon), ve znn pozdjch ped-
se podlej na dosavadn stce zkladnho kapitlu pis, v ustanoven 27 pod psmenem a) definuje
(l. 4 odst. 8 nazen o SCE). pozemek jako st zemskho povrchu oddlenou od
V otzkch struktury sprvy a zen evropskho dru- sousednch st hranic ze mn sprvn jednotky
stva (corporate governance) se zeteln projevuje jeho nebo hranic vlastnickou, hranic drby, hranic druh
koncepn blzkost evropsk (akciov) spolenosti. Ev- pozemk, pop. rozhranm zpsobu vyuit pozemk.
ropsk drustvo bude mon organizovat jako dualis- Dle pod psmeny b), e), f), g) a h) ji citovanho usta-
tick, na ele s pedstavenstvem a dozor radou (srov. noven uvedenho zkona je uvedeno,e parcelou je po-
l. 37-41 nazen o SCE), s tm e leny pedstavenstva zemek, kter je geometricky a polohov uren, zobra-
jmenuje a odvolv dozor rada, ledae lensk stty zen v katastrln map a oznaen parcelnm slem.
sv i tuto psobnost valn hromad za stejnch pod- Geometrickm urenm nemovitosti a katastrlnho
mnek jako v nrodnch drustvech. Monistick evrop- zem se rozum uren tvaru a rozmru nemovitosti
sk drustvo (l.42 a 44 nazen o SE) bude dit sprvn a katastrlnho zem, vymezench jejich hranicemi
rada kombinujc psobnost k obchodnmu veden i jeho v zobrazovac rovin. Polohovm urenm nemovitosti
kontrole. lensk stty, kter v oblasti drustevnictv ne- a katastrlnho zem je uren jejich polohy ve vztahu
znaj nkter z uvedench model, jsou povinny jej za- k ostatnm nemovitostem a katastrlnm zemm. Ka-
kotvit ve svm prvnm du specificky pro evropsk tastrlnm zemm je technick jednotka, kterou tvo
drustvo (l. 37 odst. 5, resp. 42 odst. 4 nazen o SCE). mstopisn uzaven a v katastru spolen evidovan
Ustanoven l. 52-63 nazen o SCE upravuj otzky t- soubor nemovitost. Konen vmrou se rozum vy-
kajc se valn hromady.V souladu s obvyklmi principy jden plonho obsahu prmtu pozemku do zo-
drustevnho prva nle kadmu lenovi drustva z- brazovac roviny v plonch metrickch jednotkch,
sadn jeden hlas bez ohledu na to, jak velk je jeho po- velikost vmry vyplv z geometrickho uren a za-
dl na zkladnm kapitlu drustva (lensk demokracie okrouhluje se na cel tveren metry.
one man, one vote, l. 59 odst. 1 nazen o SCE). Za Ke shora uvedenm skutenostem je vak teba po-
podmnek stanovench v l. 59 odst. 2 a 3 nazen o SCE dotknout, e se tkaj parcel katastru nemovitost, tedy
mohou nicmn stanovy upravit odchylky od tohoto pra- takovch, kter jsou zobrazeny v katastrln map. Ob-
vidla, nap. e podl lena na hlasovacch prvech zvis sahem katastru nemovitost podle 29 odst. 3 katast-
na tom, do jak mry se podl na innosti drustva. Po- rlnho zkona vak jsou i zemdlsk a lesn pozemky,
dl takovho lena na hlasovacch prvech nicmn ne- jejich hranice v ternu neexistuj a jsou sloueny do
sm pekroit 30 %, resp. pt hlas. Podl tzv. investor- vtch pdnch celk. Tyto pozemky se eviduj do doby
skch len na hlasovacch prvech v drustvu stanov jejich zobrazen v katastrln map, nejpozdji vak
nrodn drustevn prvo tak, aby v souhrnu nepekro-
il tvrtinu vech hlasovacch prv. Za zmnku stoj tak
ustanoven l. 58 odst. 4 nazen o SCE, podle nho mo- * Autor je zamstnancem Katastrlnho adu pro Jihomoravsk kraj,Ka-
hou stanovy pipustit korespondenn nebo elektro- tastrlnho pracovit Znojmo.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 191

AD NOTAM slo 6/2004 191


do doby ukonen pozemkovch prav podle zvlt- evidenci,pvod dve Grafick pdl nyn Pdlov pln
nho pedpisu (zkona . 139/2002 Sb., o pozemko- nebo jin podklad.Oznaen pozemk zkratkou PO a n-
vch pravch) zjednoduenm zpsobem s vyuitm slednm slem a ppadn t i malm psmenem abe-
bvalho pozemkovho katastru, pozemkovch knih cedy, vychzejc z grafickho pehledu parcel zjedno-
a navazujcch opert pdlovho a scelovacho - duen evidence a z grafickho pdlovho plnu, bylo
zen. daje zjednoduen evidence se povauj za sou- nahrazeno klasickmi arabskmi sly nap. 5000, kter
st katastrlnho opertu. Zjednoduen evidence nkdy maj podobu zlomku. Souasn je nutno pedem
nen proto tot co evidence katastru nemovitost. Ve ci, e se nejedn se o klasick parceln slo jako je
zjednoduen evidenci najdeme pozemky trojho p- tomu u parcely katastru nemovitost. Pokud je tento
vodu, jednak pvodem evidence nemovitost, jednak p- pozemek oznaen slem 5402/1 nebo slem 5402/1,
vodem Pozemkov katastr a jednak pvodem Pdlov pak v ppad arabsk jedniky nebo arabsk dvojky ve
pln nebo jin podklad (dve Grafick pdl).Tyto po- jmenovateli i lpe eeno v podlomen kmenovho sla
zemky oznaen v katastru nemovitost nyn parcelnm 5402 nejde o podlomen kmenovho sla parcely jako
slem jsou jako celek geometricky a polohov ureny tomu je u parcel katastru nemovitost, ale jde o rozlio-
vzhledem k bvalmu pozemkovmu katastru, grafic- vac index pro potaov (digitln) evidovn.
kmu pdlovmu plnu a z nj vychzejcho grafic- V nvaznosti na tuto skutenost pak je teba zdraznit,
kho pehledu parcel zjednoduen evidence a evidence e evidence nemovitost byla pvodn budovna na evi-
nemovitost. denci uvacch vztah v souladu s historicky uplatova-
Pdlov zen podle dekret prezidenta Benee nm principem, e pda pat tm, kdo na n pracuj,
nap. dekrety . 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychlenm nikoliv na principu vlastnickm a na principu sledovn
rozdlen majetku Nmc, Maar, jako i zrdc a ne- stavu zemdlskho pdnho fondu co do vmry pro
ptel eskho a slovenskho nroda, a . 28/1945 Sb., poteby nrodnho hospodstv z hlediska bytku ze-
o osdlen zemdlsk pdy Nmc, Maar a jinch ne- mdlsk pdy i sledovn jejho vyuit apod.V tto sou-
ptel sttu eskmi slovenskmi a jinmi slovanskmi vislosti je nutno dle uvst, e pedmtem evidence po-
zemdlci, je zachyceno v grafickch pdlovch pl- zemk v uvn socialistickch organizac byly i sti
nech a zstalo knihovn neukoneno. Zvltnost pd- projeknch oddlen, tedy skuten sti pozemku
lovch zen je oznaovn pdlovch pozemk sly zemskho povrchu oznaen jako PO. V rmci polo-
projeknho oddlen tedy ve zkratce PO, nap. PO 24 hov a geometricky urenho pozemku oznaenho jako
i.Takto oznaen pozemky, evidovan ped rokem 1990 pvodn projekn oddlen vak jejich sti ji polohov
v sti D listu vlastnictv jako pozemky v uvn socia- a geometricky polohov ureny nebyly. Je teba si uv-
listick organizace,se v dob platnosti zkona .22/1964 domit, e dost dobe nen mon neevidovat takov sti
Sb., o evidenci nemovitost, evidovaly jen s oznaenm pozemk, nebo jde o st nemovit vci v podob sti
Projeknho oddlen a pouze s vmrou a jen velmi pi- zemskho povrchu pdy, ili jinmi slovy eeno nelze
blinou bez uveden druhu pozemku (kultury). Bylo to takovou st pozemku z evidence katastru nemovitost
dno charakterem tehdejho spoleenskho zzen, jednodue vypustit,nebo k tomu nen prvn dvod.Jed-
kter po proveden zkon .142/1947 Sb.,o revizi prvn nalo by se o postup, kter by byl v rozporu s ust. 29
pozemkov reformy, . 46/1948 Sb., o nov pozemkov odst. 2 a 3 katastrlnho zkona.
reform a . 47/1948 Sb., o nkterch technicko-hos- Nyn je teba si uvdomit zsadn vc, e jinak k na-
podskch pravch pozemk (scelovac zkon), po- kldn s nemovitostmi, v tomto ppad s pozemky
tlaovalo individuln a zvlt pak soukrom vlastnictv a s jejich takovmi stmi, pistupuje katastrln ad,
k pd, kter bylo svm zpsobem zespoleentno jde-li o ddictv, a jinak, jde-li o pevod vlastnictv na
na zklad institutu drustevnho uvn pozemk. Jed- zklad smlouvy. Ddictv se podle 460 obanskho
nak v ppad osob nmeck nrodnosti a neptel zkonku nabv smrt zstavitele. Dvodem nabyt
a zrdc eskho nroda byla provedena konfiskace ne- vlastnictv je tedy prvn skutenost v podob udlosti,
movitho majetku vetn pdy, kter pak nsledn byla a to smrti fyzick osoby. Nejde v danm ppad o d-
pidlena do vlastnictv eskch, slovenskch a jinch vod nabyt na zklad smlouvy jakoto dvoustrannho
slovanskch zemdlc, jednak st konfiskovanch po- prvnho konu, obsahujcho projevy vle kadho, ne-
zemk si stt ponechal ve vlastnictv. Na tchto pozem- jmn ze dvou astnk. Z tchto skutenost pak vy-
cch pak hospodaily sttn statky a na pozemcch ve chz zkon o zpisech vlastnickch a jinch vcnch
vlastnictv fyzickch osob, kter ji jevilo jen formln prv k nemovitostem . 265/1992 Sb., kdy rozliuje dva
znaky takzvanho holho vlastnictv, hospodaila Jed- druhy zpis vlastnickho prva, a to v ppad ddictv,
notn zemdlsk drustva. Nutno si uvdomit, e stt o kterm se vede zen ped soudem a listinou pro z-
ji v roce 1947 vdl, e stav evidence vlastnickch pis vlastnickho prva do katastru nemovitost je usne-
vztah k pd navozen dekrety je neudriteln. Proto sen soudu o schvlen ddick dohody nebo o projed-
byl vydn zkon . 90/1947 Sb., o zaveden knihovnho nn ddictv, tedy rozhodnut sttnho orgnu, kter se
podku ohledn konfiskovanho majetku, kter v d- zapisuje dle 7 a nsl. citovanho zkona zznamem.
sledku spoleenskch zmn po roce 1948 nebyl nikdy Zznam je druh zpisu, o kterm se nevede speciln
realizovn a stav evidence pozemk scelench ve vt- sprvn zen podle citovanho zkona. Naproti tomu
ch pdnch celcch byl evidovn tak, e scelovac - u nabyt vlastnictv na zklad smlouvy o pevodu vlast-
zen nebylo nikdy knihovn ukoneno.V takovm stavu nictv k pozemku se vede zen.Toto zen se zahajuje
pak pevzaly katastrln ady evidenci pdy scelen ve na zklad nvrhu na vklad vlastnickho prva. Jak ji
vtch pdnch celcch. Po roce 1993 postupn dolo bylo uvedeno ve, jde svm zpsobem o speciln
k digitalizaci souboru popisnch informac katastru ne- sprvn zen, kter zpravidla kon vkladem, co je
movitost, kter se dotkla i pozemk ve zjednoduen druh druh zpisu vlastnickho prva jako jednoho z n-
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 192

192 slo 6/2004 AD NOTAM


kolika zkonem upravench vcnch prv. Z toho plyne, zor vyslovil Nejvy soud ve svch rozsudcch sp. zn. 3
e v ppad nabyt vlastnictv ddictvm se mluv o pe- Cdon 279/96 ze dne 27. 3. 1997 a 3 Cdon 1231/1996 ze
chodu,zatmco v ppad nabyt vlastnictv na zklad dne 26. 2. 1997. Z toho plyne t zvr, pro vlastnictv
smlouvy se mluv o pevodu.V ppad pechodu vlast- k takovmu pozemku vznikl ddictvm se zznamem za-
nictv pak nejde ze strany nabyvatel prva vzhledem pe a v ppad pevodu vkladem nikoliv.Proto nvrh na
k ve uvedenm skutenostem o nakldn s pozem- vklad vlastnickho prva dle smlouvy o pevodu vlast-
kem jako s vc a prvn skutenost zakldajc vznik nictv k pozemku,parcele GP polohov a geometricky ne-
vlastnictv v podob udlosti vede ke zmn daj ka- uren, bude zamtnut z dvodu, e astnci nejsou
tastru jen v osob vlastnka. Nic vce a nic mn. Nap- oprvnni nakldat s pedmtem prvnho konu,
roti tomu v ppad zahjen zen o povolen vkladu a nebo jsou ve smluvn volnosti omezeni rozhodnutm
vlastnickho prva probh na zklad nvrhu zen, soudu rozsudky Nejvyho soudu 5 odst. 1 psm. e)
kter je zvltnm druhem sprvnho zen (viz 3 odst. 2 a psm. f) zkona . 265/1992 Sb., o zpisech vlastnic-
zkona . 265/1992 Sb., o zpisech vlastnickch a jinch kch a jinch vcnch prv k nemovitostem.
vcnch prv k nemovitostem), kde astnci mohou Proto,jde-li o pozemek pvod Pdlov pln nebo Jin
vsledek tohoto zen svmi projevy vle hmotn- podklad, u nho je v katastru nemovitost na listu vlast-
prvnmi kony jako volnmi akty ovlivnit. Tu se r- nictv v sti D poznmka, e parcela GP nap. slo
suje odpov na otzku, pro katastrln ad v ppad 5402/1 nen geometricky a polohov urena, znamen
zpisu ddictv zznamem zpis vlastnictv v ppad exi- to, e je teba nejdve uinit nsledujc:
stujcho daje v sti D listu vlastnictv, e parcela nen 1. Na dan problm pamatuje zkon . 139/2002 Sb.,
geometricky a polohov urena, provede. V ppad o pozemkovch pravch,kdy se jimi ve veejnm z-
vkladu vak nikoliv. K tomu se pak dle uvd. jmu uspodvaj pozemky, sceluj se, dl a zabezpe-
V danm ppad za vc v prvnm slova smyslu lze uje se jimi pstupnost a vyuit pozemk a vyrovnn
povaovat hmotn pedmt a ovladatelnou prodn slu jejich hranic tak, aby se vytvoily podmnky pro raci-
slouc potebm lid.Tud pozemek, jakoto st zem- onln hospodaen vlastnk pdy. V tchto souvis-
skho povrchu, oddlen od sousednch st hranic, je lostech se k nim uspodvaj vlastnick prva a s nimi
hmotnou vc a obansk zkonk v 119 odst. 2 jej za souvisejc vcn bemena.Tento zkon pak na ve
vc, a to nemovitou, povauje. Pozemek proto neme uveden problm s parcelou geometricky a polohov
existovat jako samostatn vc v podob sti njakho neurenou pamatuje jednoduchou pozemkovou pra-
pozemku, kter nen ohraniena hranicemi v katast- vou, anebo upesnnm nebo rekonstrukc pdlu.
rlnm opertu v tomto ppad grafickm pehledu Proto je douc se obrtit s nvrhem na proveden
parcel zjednoduen evidence a jeho obvod nelze jednoduch pozemkov pravy nebo rekonstrukce
s pouitm katastrlnho opertu vytyit, a tm jej nelze a upesnn pdlu na Pozemkov ad.
uinit ovladatelnm a zrove nakldn schopnm, 2. astnci si t mohou sami nechat vyhotovit geome-
kdy se nev, kde tato st le nebo tak zan trick pln, dle kterho bude urena poloha jednotli-
a kon. Parcela jako vc v prvnm smyslu slova vznik vch st bvalho projeknho oddlen coby po-
z sti pozemku zsadn na zklad geometrickho zemku pvodem Pdlov pln nebo jin podklad
plnu oddlenm tto sti pozemku od ji existujcho s tm, e ve spoluprci s geodetem se dohodnou, kde
pozemku v podob parcely oznaen parcelnm slem, a jakou z pvodn dvou st pozemku kad sm chce
a dislokovanm v uritm katastrlnm zem. Tm je uvat a vlastnit, kterou geodet geometricky a polo-
dno jej geometrick a polohov uren. st pozemku, hov ur, ozna parcelnm slem jako parcelu ka-
zvan nkdy t dl je geometrickm plnem urena co tastru nemovitost.Na zklad daj vyplvajcch z ge-
do svho tvaru,rozmru a polohy a oznaena novm v ka- ometrickho plnu si pak doten vlastnci vyhotov
tastru nemovitost,dosud nezapsanm parcel nm slem. souhlasn prohlen podle 36 odst. 5 psm. a) vy-
Tmto technickm zemmickm postupem, jeho v- hlky . 190/1996 Sb., kterou se provd zkony
sledkem je geometrick pln, potvrzen katastrlnm . 265/1992 Sb. a . 344/1992 Sb., kter spolu s geo-
adem ohledn souhlasu s oslovnm parcel, ped tm metrickm plnem bude tvoit listinu,na zklad kter
vak oven edn oprvnnm zemmickm ine- katastrln ad zznamem dle 7 zkona . 265/1992
nrem, e svmi nleitostmi a pesnost odpovd prv- Sb. zape vlastnick prva k bvalm stem projek-
nm pedpism, vznik z sti pozemku parcela jako nho oddlen, ze kterch geometrickm plnem byly
pozemek a zrove vc v prvnm slova smyslu a zro- vytvoeny dv nov vznikl parcely katastru nemovi-
ve je zpsobil k nakldn s tmto pozemkem jako tost, kter jsou ji geometricky a polohov ureny.
s vc. V danm ppad st pozemku, pvodn evi-
dovan a zrove oznaen jako st PO (projeknho
oddlen) nen vc, kdy jde o st zemskho povrchu
ble i lpe eeno pesnji neidentifikovatelnou
Ze ivota krajskch komor
v rmci projeknho oddlen, kdy tato st vci, vci
existujc jako projekn oddlen, dan jen piblinou Notsk komora
vmrou, nem svou polohu v rmci projeknho od- pro hlavn msto Prahu
dlen. Nev se, kde tato st pozemku le, zda na se-
veru, na jihu, na zpad nebo vchod. JUDr. Vclav Kouba*
Logickm vystnm a potvrzenm sprvnosti shora
uvedench skutenost je zvr, e pevdt lze jen po- Ven teni,
zemky geometricky a polohov uren, zobrazen v ka- dovoluji si Vm prezentovat Notskou
tastru a oznaen parcelnm slem. Takov prvn n- komoru pro hl. m. Prahu, kter psob v obvodu Mstsk-
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 193

AD NOTAM slo 6/2004 193


ho soudu v Praze, kde je zzeno edest est notskch st poskytnut notsk sluby,a to pedevm mezi mn
ad. Sdlem vech not v obvodu je Praha. Obsaze- vytenmi noti,za kter se povauj noti,kte v ped-
nch notskch ad je edest tyi, a to tyicet chozm pololet sepsali mn ne sto notskch zpis.
dvma notkami a dvaceti dvma noti. Na obsazen Toto usnesen je v praxi realizovno ji vce ne dva roky
dvou nov zzench notskch ad jsou vypsny a pineslo zven potu sepsanch notskch zpis
konkurzy. mn vytenmi noti a vyhovn oprvnnm do-
Od roku 1993 se uvolnilo sedm notskch ad, dva stem o rychl poskytnut notsk sluby, zejmna
mrtm, ostatn odvolnm note ministrem spravedl- u kon na mst samm,jejich asov nronost je kom-
nosti na dost note. plikovan neustle se zhorujc dopravn situac v Praze.
V pracovnm pomru u not je padest sedm no- Notsk komora pro hl.m.Prahu vykonv t dohled
tskch koncipientek, trnct notskch koncipient, na innost not provdnm dnch a mimodnch
dvacet ti notskch kandidtek a jeden notsk kan- kontrol. Jako spch v dslednosti provdnch kontrol
didt. Jedenct notskch kandidt je ustanoveno st- v minulosti vidm, e za posledn dva roky nebyl podn
lmi zstupci note. proti dnmu noti v obvodu psobnosti Mstskho
est notskch kandidt, kte byli zapsni v se- soudu v Praze krn nvrh, byly zjitny pouze drobn
znamu not Notsk komory pro hl. m. Prahu usplo nedostatky v innosti not, kter byly eeny vtkou
v konkurzu na notsk ad a stali se noti. Dva z nich nebo nslednou kontrolou.
v obvodu Mstskho soudu v Praze,ostatn v jinch soud- Nkte noti v obvodu psobnosti Notsk komory
nch krajch. pro hl. m. Prahu se pravideln zastuj mezinrodnch
Kvalifikan zkouky notskch pracovnk probhaj setkn not a akc podanch mezinrodn komis
od roku 1993 dvakrt ron, na jae a na podzim. Cel- Notsk komory R,na jae 2004 se uskutenila setkn
kem spn sloilo kvalifikan zkouku sedmdest se zstupci Vy rady francouzskho notstv a nvtva
sedm pracovnk note. uitel a student prvnick fakulty Katolick univerzity
Prezdium notsk komory je sedmilenn a od roku v Lovani.
2002 pracuje ve sloen: JUDr.Vclav Kouba prezident,
JUDr.Jan Hofmann viceprezident a lenov: JUDr.Ji * Autor je prezidentem Notsk komory pro hl. m. Prahu.
Svoboda, JUDr. Karel Wawerka, JUDr. Olga Kemenov,
JUDr. Milue Peterkov, JUDr. Tom Oulk. Revizn ko-
mise je tlenn,jej pedsedkyn je JUDr.Vra Sblkov.
Prezdium Notsk komory pro hl. m. Prahu zdilo
Ze zahrani
jako poradn orgn Koordinan-prvn komisi, jejm
pedsedou je Mgr. Erik Mrzena. Tato komise pipravuje Zasedn UINL, Mxico City
podklady k zodpovzen dotaz not, notskch kan- 16.19. 10. 2004
didt a notskch koncipient, shromauje podklady
a dotazy pro vzdlvac semine i panelov diskuse, JUDr. Martin Foukal*
pipravuje podklady pro nvrhy na novelizaci prvnch
pedpis. Podle stanov Mezinrodn unie latinskho notstv
Noti v obvodu psobnosti Notsk komory pro hl. (UINL) je nejvym orgnem mezinrodn kongres,
m. Prahu se podlej i na prci komis Notsk komory kter vdy pedstavuje skuten meznk v ivot UINL.
R JUDr. Ji Svoboda je pedsedou mezinrodn ko- Kon se vdy jednou za ti roky,bilancuje minul obdob,
mise,JUDr.Bohdan Hallada je lenem legislativn komise, vol nov zstupce do svho veden a stanovuje politiku
JUDr. Karel Wawerka a JUDr.Vra Sblkov jsou leny le- UINL na dal tlet obdob.V souvislosti s konnm kon-
gislativnprvn komise, JUDr. Ale Bezina je lenem gresu je zvykem, e se ped jeho zahjenm schzej
krn komise a JUDr.Vclav Kouba je lenem komise do- vechny jeho statutrn orgny a komise.
hledu. Noti JUDr. Karel Wawerka, JUDr. Ondej Holub,
Mgr.Erik Mrzena a JUDr.Vclav Kouba jsou leny redakn I. Zasedn Stl rady UINL 16. a 19. 10. 2004
rady asopisu Ad Notam.
Pro zven kvality vkonu notsk innosti prez- Stl rada UINL je vrcholnm vkonnm orgnem,
dium Notsk komory pro hl. m. Prahu organizuje pro kter se skld celkem ze 146 len, co je podle stanov
note, notsk kandidty a notsk koncipienty aktu- UINL dvojnsobek potu lenskch notstv UINL (73)
ln podle reln poteby vzdlvac akce, a to jak n- a schz se dvakrt do roka v nkter z lenskch zem.
kolikadenn semine, tak i tematick panelov diskuse. V tomto orgnu psob cel ada vznamnch a uznva-
Tchto akc se jako kolitel zastnily vznamn prv- nch osobnost svtovho notstv, jednotliv lenov
nick osobnosti,soudci vech instanc,odbornci z praxe jsou do tto funkce navrhovni svmi nrodnmi not-
kolegov noti, pedagogov prvnickch fakult, pra- skmi komorami a schvalovni na kongresech UINL. Jed-
covnci ministerstev, katastrlnch ad, advokti a exe- nn Stl rady pedchzelo zasedn Vkonn rady (23
kutor. len), kter vdy slou k pprav a pedbnmu pro-
Zven kvality a dostupnosti poskytovanch not- jednn bod programu Stl rady.
skch slueb v hlavnm mst Praze se prezdium Not- Stl rada se v Mxico City v hotelu Intercontinental
sk komory pro hl. m. Prahu pokusilo zajistit pijetm Presidente sela naposledy za nynj funkn obdob
usnesen z roku 2002, podle nho v ppad, e not (20022004) a jako jej dn len se jejho jednn ast-
pro peten a nebo nazen jin vci na poadovan ter-
mn neme vyhovt adateli o notskou slubu,odke
adatele konu na tajemnici notsk komory, kter zaji- * Autor je prezidentem Notsk komory R.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 194

194 slo 6/2004 AD NOTAM


nil i JUDr. Martin Foukal, kter byl do tto funkce zvolen lid disponuj marketingovmi oddlenmi,experty v ob-
na poslednm kongresu UINL konanm v jnu 2001 v At- lasti public relations,statistikami atd.Uiten by rovn
hnch. mohlo bt pro kad rok urit a pouvat njak vhodn
Dleitm a iroce diskutovanm tmatem se stalo slogan,kter by lensk notstv pouvala na oblkch,
strategick plnovn UINL, a to na zklad zprvy od- na dopisnm pape, v novinch apod.
born komise ad hoc na toto tma, kterou vede prezi- Na zklad pedchoz velmi zajmav diskuse se Stl
dent Quebeck notsk komory, Dr. Denis Marsolais. rada formou svho usnesen rozhodla dt mandt komisi
UINL od svho zaloen v r. 1948 se snaila podporovat pro public relations a image notstv, aby v zk sou-
notstv latinskho typu ve svt, avak v poslednch le- innosti s prezidentem UINL zkoumala monost svit
tech dochzelo k zsadnm zmnm v ekonomick i po- profesionlm studii tkajc se tto problematiky, a to
litick oblasti (nap. globalizace trh a deregulace v rz- vetn dopad na rozpoet. Prioritou je pitom inn
nch oblastech, zavdn nov informan technologie hjen zjm UINL u mezinrodnch organizac, ir ko-
atd.), a proto by UINL mla pehodnotit svoji akn stra- munikovn s novini, aby byli schopni informovat
tegii a redefinovat svoje posln. Na druh stran i len- o podstat notstv a innosti UINL.
sk notstv maj sv oekvn (nap. pi pomoci pi Dleitm rozhodnutm Stl rady bylo schvlen vy-
jednn s pslunou nrodn vldou), na kter by UINL tvoen nov komise pro evropsk zleitosti CAE (slou-
mla reagovat prv prostednictvm svho novho stra- enm dve existujcch komis CAUE a CAEM) a s tm
tegickho plnu, a to jak zmnami uvnit svch struktur spojench zmn Jednacho du UINL.Tuto komisi bude
(zamezit duplicit projednvanch otzek pi po sob tvoit jej pedseda, 4 mstopedsedov, tajemnk a po-
nsledujcch zasednch orgn UINL, vnovn vt kladnk (tito budou jmenovni na prvnm zasedn Stl
pozornosti aspektm rozvoje notsk profese, podpora rady v novm funknm obdob) a dle pak jeden titu-
nov vzniklch notstv atd.), tak zmnami svho p- lrn len za kad lensk notstv. Kad notstv
soben navenek.Zde je zapoteb,aby se UINL stala uzn- bude moci jmenovat za svho zstupce i jeho nhrad-
vanm partnerem u rznch mezinrodnch organizac, nka. Na zasedn komise CAE se budou moci astnit
jejich rozhodnut maj dopad v prvnm svt. UINL by i zpravodajov za jednotliv notstv.
mla od nich zskan informace rychle it u svch len- Hlavnmi cli komise CAE bude
skch notstv, aby bylo mon takov dsledky pat- podporovat publikovn vdeckch prac,vzjemn ko-
in vyhodnotit. Pracovn komise se domnv, e struk- munikace a vmna informac mezi evropskmi no-
tury UINL nejsou dostaten flexibiln, aby bylo mon tstvmi za elem harmonizace jejich innosti,
vdy vas reagovat. Notstv po celm svt se potkaj prohlubovat znalost a harmonizaci nrodn legislativy
s mnoha koly a vzvami, kter provuj jejich schop- o notstv na evropskm kontinentu,
nost pizpsobit se nov ekonomick realit. studovat tmata v rmci komparativnho prva a me-
Dalm kolem UINL je posilovat a rozvjet notstv zinrodnho prva soukromho v oblastech, kter no-
latinskho typu ve svt tm, e bude objektivn vyhod- tstv zvlt zajmaj, a to ve spoluprci s mezinrod-
nocovat ta notstv, kter by mohla bt do UINL pijata nmi organizacemi,
v kratm i delm asovm horizontu. podporovat dal vzdlvn not, a to pedevm
Po irok diskusi byly Stlou radou formou usnesen prostednictvm Evropsk notsk akademie,
pijata nsledujc doporuen: spolupracovat s Konferenc notstv EU (CNUE).
1. akceptovat zjitn ke kterm dospla pracovn sku- Veden CAE bude mt pravomoc zizovat pslun pra-
pina pro strategick plnovn a eit problematiku t- covn skupiny na stanoven tmata a urovat podmnky
kajc se internho a externho fungovn UINL, svolvn tchto skupin.
2. zajistit poslen vlivu a efektivnosti UINL, Stl rada rovn projednvala otzku individulnch
3. navrhnout realizaci pslunch cl ve funknm ob- len UINL, jejich poet se nyn pohybuje kolem 500
dob 20052007, a to vetn zmn statutrnch struk- a v poslednch letech m spe klesajc tendenci. Hlavn
tur a pedpis UINL. vhodou individulnho lenstv je odebrn asopisu
Dalm dleitm projednvanm bodem, kter tak Notarius international a slevy na astnickch poplat-
zce souvis se strategickm plnovnm, byla otzka cch pi mezinrodnch kongresech UINL.
image notstv. Komise pro public relations a image no- Nsledn probhla i volba do 23lenn Vkonn rady
tstv pednesla zprvu, ve kter navrhuje: UINL, kam byl zvolen tak prezident NK, JUDr. Martin
uspodat mezinrodn frum pro specialisty na ko- Foukal jako jedin zstupce Stedn Evropy.
munikaci ze lenskch notstv, Pt zasedn Stl rady se uskuten v termnu 4.5.
sestavit seznam hlavnch vitek,kter jsou adresovny nora 2005 v San Jos, Kostarika.
notm v jednotlivch zemch a kod jejich image,
pijmout stlho pracovnka do sekretaritu UINL pro II. Zasedn Generlnho shromdn lenskch
oblasti komunikace, ale zrove i vyut slueb exter- notstv
nist.
Prezident UINL i dal jej vedouc pedstavitel by Ve dnech 17.18. jna 2004 se uskutenilo Generln
mli jet vce sehrvat svou politickou lohu, aby jet shromdn lenskch notstv UINL (je svolvno vdy
vce a dynamitji psobili na nkter mezinrodn or- v intervalu 1,5 roku), na kterm se astn prezidenti jed-
ganizace,na jin profesn sdruen,aby navazovali co nej- notlivch lenskch komor (nkte z nich nejsou leny
vt mnostv kontakt a seznamovali je s lohou no- Stl rady), pop. i svmi delegacemi (v Mexico City bylo
tstv.Za vahu by jist stlo pizvat na nkter zasedn zastoupeno vce ne 50 lenskch notstv).
orgn UINL zstupce vrcholovho managementu n- Krom ady formlnch jednacch bod,kter se asto
kter nadnrodn firmy a vyut jeho expertizy,nebo tito i sten shodovaly s programem Stl rady z ped-
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 195

AD NOTAM slo 6/2004 195


chozho dne, byla jednou z nejdleitjch projednva- psemnch pipomnek pedloen ke schvlen na p-
nch otzek kadoron zprva Svtov banky nazvan tm zasedn Stl rady v Kostarice.
Doing business in 2004, kterou vypracoval tm expert Dleitm tmatem byla tak pprava ptho XXV.
pod vedenm Simeona Djankova, ekonomickho a fi- mezinrodnho kongresu UINL,kter se uskuten v Mad-
nannho specialisty, a Michaela Kleina, viceprezidenta ridu v termnu 30. 9.-6. 10. 200. Byla odsouhlasena 2 od-
Svtov banky.Tato zprva se zabv pedevm faktory born tmata, jejich mezinrodn koordinaci pevezme
rozhodujcmi pro rozvoj soukromho sektoru a obsa- argentinsk a panlsk notstv. Nsledn XXVI. kon-
huje zkladn aspekty ivota firmy: zaloen, pijmn gres UINL se pak uskuten v r. 2010 v Montevideu (Uru-
a propoutn zamstnanc, uzavrn smluv, pstup guay).
k vru a zruen firmy.Tato zprva byla zpracovna po Zvrem zasedn lenskch notstv probhly i volby
analze situace ve 130 zemch svta a obsahuje srovn- do vrcholnch funkc v UINL.Do funkce prezidenta UINL
vac grafy a tabulky s daji o ekonomickch ukazatelch. byl jednomysln zvolen italsk not, Dr. Giancarlo Lau-
Tato zprva v rozsahu cca 200 stran velmi oste to rini, viceprezidentem pro Evropu byl zvolen Dr.Aart He-
na prvn systm latinskho typu a pedevm na not- ering z Holandska, dle pak byli zvoleni i viceprezidenti
stv, kter oznauje za brzdu ekonomickho rozvoje a za pro Severn, Stedn Ameriku a Karibik, pro Jin Ame-
zastaralou, nepotebnou a finann nkladnou instituci riku,Afriku a Asii, a pokladnkem byl opt zvolen Dr. Mi-
a dokonce zpochybuje psoben note nap. pi re- chel Merlotti ze vcarska.
gistraci novch spolenost i pi ovovn totonosti Jednm z poslednch projednvanch bod byly dopl-
osob a uvd monost jejich nahrazen nap. sprvnmi i ujc volby novch len do Stl rady, z nich jednm
soudnmi ednky. byl i JUDr. Ji Svoboda, not pro hlavn msto Prahu,
Pi zpracovn tto zprvy nebyla bohuel UINL kon- kter byl stejn tak jako vtina nominovanch kandi-
taktovna za elem konzultace, a tak nebylo mon n- dt schvlen.
kter nepesn a nepravdiv konstatovn vyvrtit. O to Zasedn bylo zakoneno vystoupenm nov zvole-
vce bude dleit,aby UINL mla pleitost ovlivnit text nho prezidenta UINL, Dr. Giancarlo Laurini, kter ho-
zprvy pipravovan pro pt rok Doing business in voil o svch budoucch pedstavch a prioritch UINL.
2005, kter m bt rozena o oblast evidence majetku, Hovoil o svm odhodln eit s pomoc profesionl
vldn inspekce a ochrany investor. otzky komunikan strategie a psoben vi novin-
ada diskutujcch nicmn uznala, e zprva Doing m, aby byly odstranny neodvodnn pedsudky
business in 2004 ukazuje, jak velk je propast mezi tm, a desinformace. Doing business in 2004 je jen dalm
jak notstv samo na sebe pohl a jak je vnmno z vnj- pkladem nesprvn pochopen deregulace a nega-
ku. Proto je nezbytn teba se vnovat vzkumu, syn- tivnho hodnocen lohy latinskho notstv a jeho role
tze poznatk a jejich publikaci, pemlet o zjednodu- v dnenm svt,a to ze strany Svtov banky,kter stejn
ovn rznch postup, o zkracovn lht pro jako Mnov fond je nesmrn dleit pro rozvoj mnoha
zpracovn jednotlivch ppad, o co nejlepm vyuit zem a sna se za pomoci sv finann sly prosadit ta-
novch technologi (elektronick podpis, elektronick kov pravidla, kter ponechvaj notstv zcela stranou.
archiv,notsk listina na elektronickm nosii dal ge- Tak zpsob prce zstupc UINL u rznch mezin-
neralizace tchto praktik a informovn o nich) atd. D- rodnch organizac mus bt nov organizovn a koordi-
leit je i zdrazovn notsk deontologie a profesn novn.Jejich spojen s prezidentem UINL a Vkonnou ra-
disciplny a jejho psnho dodrovn.Zrove je nutno dou se neme omezovat na setkn 12x do roka, nbr
jasn ukzat, e notstv je nutno odliit od pomal a za- vyaduje kontinuitu.
koenn byrokracie, kter skuten v ad zem brzd Dr. Laurini se rovn zmnil o poteb zlepen spolu-
spoleensk a ekonomick rozvoj. prce mezi UINL (pedevm pak CAE) a CNUE, a to
Generln shromdn lenskch notstv pijalo hlavn vmnou informac a lepm vyuitm sekretari-
proto rezoluci o vytvoen pracovn skupiny ad hoc slo- t obou organizac v m a v Bruselu.
en se zstupc Rakouska, Belgie, Francie, reprezen- Nov prezident UINL podkoval vem za prokzanou
tant Afriky,Ameriky a Asie, kter by ve spoluprci s pre- dvru a zvlt pak italskmu notstv za vekerou pod-
zidentem UINL vypracovala konstruktivn odpov na poru spojenou s nemalm finannm bemenem.
uvedenou zprvu, vypracovala vhodnou strategii a opat-
en, jak elit podobnm tokm.
Na zasedn bylo rovn za dnho lena UINL pi- Setkn Vltava Dunaj po devt
jato notstv Bulharska a Andorry, m se poet len-
skch notstv zvil na 73.V ppravnm zen pro pi- JUDr. Karel Wawerka*
jet se nyn nachz alrsk notstv, o jeho pijet se
bude jednat na ptm zasedn. Na konci z (ve dnech 24.26. 9. 2004) se ji po de-
Podle programu jednn byla projednvna rovn vt uskutenilo ptelsk setkn eskch a rakouskch
otzka pijet tzv. Zkladnch princip systmu latin- not, tentokrt v hornorakouskm msteku nedaleko
skho notstv, o kterch se rozvinula dlouh diskuse, naich jihoeskch hranic na spojnici mezi eskmi Bu-
z n vyplynulo, e diskutovan principy by mly ped- djovicemi a Linzem v historickm mst Freistadt.
stavovat nikoliv minimln poadavky, nbr jaksi idel, Rakousk strana se opt postarala o srden charakter
ke ktermu by mla smovat vechna lensk notstv setkn. astnky setkn, k nim patilo 11 eskch no-
a kter by slouila jako kritria pro pijet novch len- t a 31 rakouskch not a kandidt, pivtal prezi-
skch notstv. Vzhledem k velkmu potu pozmo-
vacch nvrh byla pijata rezoluce o pepracovn na-
vrhovanho textu, kter by ml bt po zapracovn * Autor je notem v Praze.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 196

196 slo 6/2004 AD NOTAM


dent Hornorakousk notsk komory dr. Gerhard Not- ceny ddictv ( 175o odst. 1 OS) a rozhodnut
hegger. o ddictv ( 175q OS) soudem, je nutno vychzet
Samotnmu odbornmu jednn, kter se uskutenilo z ceny, kterou by bylo mon za pevod takovho
v sobotnch dopolednch hodinch v dobe vybavenm lenskho podlu v rozhodn dob (tj. v dob smrti
kulturnm a kongresovm dom Salzhof, dominovalo zstavitele) a mst doshnout.
tma Notsk zpisy o prvnch konech a o osvd-
ench rozdly mezi rakouskou a eskou prvn pra- Usnesen Nejvyho soudu esk republiky ze dne
vou. 22. z 2004, sp. zn. 30 Cdo 791/2004
O esk prvn prav referoval dr. Wawerka, o ra-
kousk prav pak informoval notsk kandidt ve Fre- Z odvodnn: Okresn soud v K. uril obvyklou
istadtu Mgr. Roland Lugger. Z cel diskuse vylo najevo, hodnotu majetku zstavitele stkou 145 293,50 K,
e rozdl mezi na a rakouskou prvn pravou nen za- vi pasiv stkou 2 508,10 K a istou hodnotu d-
nedbateln v Rakousku noti sepisuj notsk zpisy dictv stkou 142 785,40 K (vrok 1.); potvrdil, e
jen o prvnch konech, zatmco o osvdench (pede- esk stt nabyl veker majetek zstavitele sestva-
vm valnch hromad) sepisuj pouh protokoly.Tato zji- jc z lenskho podlu u SBD O. K., v hodnot vypo-
tn by mohla nasvdovat tomu, e v rakouskm pojet dacho podlu ve vi 23 107 K, a dalch vc a jinch
prvn kony a notsk zpisy o nich pedstavuj vy majetkovch hodnot zde ble specifikovanch (vrok
stupe innosti note ne osvdovn. 2.); uloil eskmu sttu Okresnmu soudu v K. za-
Akoli je veobecn znmo, e esk notsk d se platit notce I. L. odmnu ve vi 2 550 K a jej hotov
inspiroval prv rakouskou pravou, zastv n not- vdaje ve vi 120 K do patncti dn od prvn moci
sk d ir pojet,kdy nzev notsk zpis penechv usnesen (vrok 3.); uloil eskmu sttu adu pro
obma hlavnm formm notsk innosti.Znan zjem zastupovn sttu ve vcech majetkovch, sekci zemn
mezi rakouskmi kolegy vyvolala informace o esk pracovit S. . povinnost uhradit nklady ddickho
prvn prav notskch zpis o osvden rozhodnut zen znalen ve vi 850 K Okresnmu soudu v K.
prvnickch osob a o kompetencch a povinnostech, do patncti dn od prvn moci usnesen (vrok 4.); roz-
kter v tomto ohledu et kolegov maj. hodl, e astnk nem prvo na nhradu nklad -
V dal sti spolenho jednn vystoupil Mgr. Step- zen (vrok 5.).
han Matyk, vedouc adu Rakousk notsk komory K odvoln esk republiky adu pro zastupovn
v Bruselu, jeho pednka se zamila na aspekty no- sttu ve vcech majetkovch Krajsk soud v P. usnesen
tskho povoln z hlediska pedpis Evropsk unie.Ho- soudu prvnho stupn potvrdil ve vrocch 1., 2., 3.;
voil o nvrzch smrnic Evropsk unie o uznvn pro- zmnil ve vroku 4., jm byla esk republice adu
fesn kvalifikace a o zprv Evropsk komise o souti pro zastupovn sttu ve vcech majetkovch uloena
v rmci svobodnch povoln. Uvedl, e v rmci strate- povinnost zaplatit nklady zen (znalen) ve vi 850
gickho cle, aby se do roku 2010 evropsk ekonomika K tak, e esk republika nem prvo na nhradu n-
stala nejdynamitj svtovou ekonomikou,se vyvj tlak klad zen; rozhodl, e dn z astnk nem prvo
na novou definici postaven svobodnch povoln. na nhradu nklad zen ped soudy obou stup.
Zdraznil tendenci v Evropsk unii liberalizovat prvn Shodn se soudem prvnho stupn vychzel ze zvru,
sluby, kter se dotk tak notstv. Jde pedevm e do ddictv po zstaviteli nle, tak lensk podl
o smrnici o uznvn profesn kvalifikace, pi jej apli- u SBD O. K. jeho hodnota ke dni smrti zstavitele je
kaci vznik otzka, do jak mry bude notstv zaazeno vyjdena hodnotou vypodacho podlu ve vi 23
mezi ta svobodn povoln, v nich by bylo mono se 107 K.
usadit v kterkoli zemi Evropsk unie. Zatm se not- Proti tomuto usnesen odvolacho soudu podala esk
stv zaazuje mezi tzv.vsostn povoln,kter jsou z apli- republika ad pro zastupovn sttu ve vcech ma-
kace pedpisu vyata. jetkovch dovoln.Ppustnost dovoln dovozuje z usta-
Spoleensk program jednn byl rovn tradin na noven 237 odst. 1 psm. c) OS. Nesouhlas s tm, e
vysok rovni. Patila k nmu krom spoleenskch ve- soudy obou stup stanovily hodnotu lenskho podlu
er tak nvtva svtoznmho devnho gotickho u SBD O. K. v hodnot vypodacho podlu ve vi
olte v nedalekm Kefermarktu, kter nsledovala po 23 107 K; namt, e takto uren cena nen obvyklou
spolenm obd a prochzce kouzelnou podzimn ra- cenou, tj. trn cenou pedmtnho lenskho podlu
kouskou krajinou. v drustvu a e napaden rozhodnut proto odporuje z-
Na zvr setkn jeho astnky pozdravil osobn i pre- vrm uvedenm Nejvym soudem R v rozsudku ze
zident Rakousk notsk komory dr. Klaus Woschnack, dne 14. 11. 2002, sp. zn. 31 Cdo 2428/2000. Navrhuje,
kter se dostavil ze souasn probhajcho setkn ra- aby Nejvy soud R rozhodnut odvolacho soudu i roz-
kouskch a italskch not v rakouskch Alpch. hodnut soudu prvnho stupn zruil a vc vrtil soudu
prvnho stupn k dalmu zen.
Nejvy soud esk republiky jako soud dovolac
Soudn rozhodnut ( 10a OS) po zjitn,e dovoln proti pravomocnmu
usnesen odvolacho soudu bylo podno oprvnnou
osobou (astnkem zen) ve lht rozhodnut soudu
Obvykl cena lenskho podlu v bytovm prvnho stupn, kterm soud prvnho stupn rozhodl ve
drustvu vci sam jinak ne v dvjm rozsudku (usnesen)
proto, e byl vzn prvnm nzorem odvolacho soudu,
Je-li teba stanovit obvyklou cenu lenskho po- kter dvj rozhodnut zruil [ 237 odst. 1 psm. b)
dlu v bytovm drustvu pro ely uren obvykl OS], nebo jimi bylo potvrzeno rozhodnut soudu prv-
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 197

AD NOTAM slo 6/2004 197


nho stupn, jestlie dovoln nen ppustn podle usta- ji proto, e ve vci nebylo soudem prvnho stupn vy-
noven 237 odst.1 psm.b) OS a jestlie dovolac soud dno rozhodnut ve vci sam, kter by bylo odvolacm
dospje k zvru, e napaden rozhodnut m ve vci soudem zrueno. Dovoln esk republiky adu pro
sam po prvn strnce zsadn vznam [ 237 odst. 1 zastupovn sttu ve vcech majetkovch proti usnesen
psm. c) OS]. odvolacho soudu tedy me bt ppustn jen pi spl-
Dovoln je tak ppustn proti usnesen odvolacho nn pedpoklad uvedench v ustanoven 237 odst. 1
soudu, jm bylo zmnno usnesen soudu prvnho psm. c) OS.
stupn nebo jm bylo potvrzeno usnesen soudu prv- Rozhodnut odvolacho soudu m po prvn strnce
nho stupn, kterm soud prvnho stupn rozhodl jinak zsadn vznam ve smyslu ustanoven 237 odst. 1 psm. c)
ne v dvjm usnesen proto, e byl vzn prvnm n- OS zejmna tehdy, e-li prvn otzku, kter v rozho-
zorem odvolacho soudu, kter dvj usnesen zruil, dovn dovolacho soudu dosud nebyla vyeena nebo
anebo jm bylo potvrzeno usnesen soudu prvnho kter je odvolacmi soudy nebo dovolacm soudem roz-
stupn, jestlie dovoln nen jinak ppustn a dovolac hodovna rozdln, nebo e-li prvn otzku v rozporu
soud dospje k zvru, e napaden usnesen m po s hmotnm prvem ( 237 odst. 3 OS).
prvn strnce zsadn vznam, a to v ppadech, kdy Ppustnost dovoln podle ustanoven 237 odst. 1
usnesenm odvolacho soudu bylo potvrzeno nebo zm- psm.c) OS nen zaloena ji tm,e dovolatel tvrd,e na-
nno usnesen soudu prvnho stupn, kterm bylo roz- paden rozhodnut odvolacho soudu m ve vci sam po
hodnuto o alob na obnovu zen, o zamtnut nvrhu prvn strnce zsadn vznam. Ppustnost dovoln na-
na zmnu rozhodnut podle ustanoven 235h odst. 1 stv tehdy, jestlie dovolac soud za pouit hledisek p-
vty uveden v ustanoven 240 odst. 1 OS, se nejprve kladmo uvedench v ustanoven 237 odst.3 OS,dospje
zabval otzkou ppustnosti dovoln. k zvru, e napaden rozhodnut odvolacho soudu ve
Dovolnm lze napadnout pravomocn rozhodnut od- vci sam po prvn strnce zsadn vznam skuten m.
volacho soudu, pokud to zkon pipout ( 236 odst. 1 V posuzovanm ppad bylo z hlediska skutkovho
OS). stavu zjitno, e zstavitel byl ke dni smrti lenem Sta-
Dovoln je ppustn proti rozsudku odvolacho vebnho bytovho drustva O. K., se sdlem v K., a n-
soudu a proti usnesen odvolacho soudu,jimi bylo zm- jemcem bytu . 1 v dom tohoto drustva v K.
nno rozhodnut soudu prvnho stupn ve vci sam Podle ustanoven 706 odst. 2 ObZ, jestlie zeme
[ 237 odst. 1 psm. a) OS], jimi bylo potvrzeno druh njemce drustevnho bytu a nejde-li o byt ve spolenm
OS, ve vci konkurzu a vyrovnn, o alob pro zma- njmu manel, pechz smrt njemce jeho lenstv
tenost,o nvrhu na nazen vkonu rozhodnut,ve vci v drustvu a njem bytu na toho ddice,ktermu pipadl
zastaven vkonu rozhodnut, ve vci udlen pklepu lensk podl.
ve vkonu rozhodnut, o rozvrhu rozdlovan podstaty Podle ustanoven 175m vty prvn OS soud zjist
ve vkonu rozhodnut nebo o povinnostech vydraitele zstavitelv majetek a jeho dluhy a provede soupis ak-
uvedenho v ustanovench 336m odst.2 ( 336n) a v 338 tiv a pasv.
za OS ( 238 a 238a OS). Podle ustanoven 175o odst. 1 OS na podklad zji-
Dovoln je rovn ppustn proti usnesen odvola- tn podle 175m ur soud obvyklou cenu majetku,vi
cho soudu, jm bylo rozhodnut soudu prvnho stupn dluh a istou hodnotu ddictv, poppad vi jeho
zrueno a zen zastaveno, poppad vc byla postou- pedluen v dob smrti zstavitele.
pena orgnu, do jeho pravomoci nle [ 239 odst. 1 Podle ustanoven 175q odst. 1 a 2 OS soud v usne-
psm.a) OS],jm bylo v prbhu odvolacho zen roz- sen o ddictv a) potvrd nabyt ddictv jedinmu d-
hodnuto o tom, kdo je procesnm nstupcem astnka, dici, nebo b) potvrd, e ddictv, kter nenabyl dn
o zastaven zen podle ustanoven 107 odst. 5 OS, ddic, pipadlo sttu, nebo c) schvl dohodu o vypo-
o vstupu do zen na msto dosavadnho astnka podle dn ddictv nebo dohodu o penechn pedluenho
ustanoven 107a OS, o pistoupen dalho astnka ddictv k hrad dluh, nebo d) potvrd nabyt ddic-
podle ustanoven 92 odst. 1 OS a o zmn astnka tv podle ddickch podl, nedojde-li mezi ddici k do-
podle ustanoven 92 odst. 2 OS [ 239 odst. 1 psm. b) hod. Soust usnesen podle odstavce 1 me bt
OS], jm bylo potvrzeno usnesen soudu prvnho i usnesen podle 175l a 175o.
stupn o zastaven zen podle ustanoven 104 odst. 1 Zjitn zstavitelova majetku a jeho dluh je vcho-
OS [ 239 odst. 2 psm. a) OS], jm bylo potvrzeno diskem pro vyhotoven soupisu aktiv a pasiv ddictv
nebo zmnno usnesen soudu prvnho stupn, kterm ( 175m vta prvn OS) a nsledn pro uren obvykl
bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesnm nstupcem ceny majetku, ve dluh a ist hodnoty ddictv
astnka,o zastaven zen podle ustanoven 107 odst. ( 175o OS). Pro zjitn zstavitelova majetku je z-
5 OS, o vstupu do zen na msto dosavadnho ast- sadn rozhodn skutkov stav, jak tu byl v dob smrti
nka podle ustanoven 107a OS, o pistoupen dalho zstavitele ( 460 ObZ).
astnka podle ustanoven 92 odst. 1 OS a o zmn Obvyklou cenou majetku (vc, prv a jinch majet-
astnka podle ustanoven 92 odst. 2 OS [ 239 odst. 2 kovch hodnot) patcho do ddictv je teba rozumt
psm.b) OS],nebo jm bylo potvrzeno usnesen soudu cenu, za kterou bylo mono v dob smrti zstavitele
prvnho stupn o odmtnut nvrhu (aloby), ledae by tento majetek prodat s dodrenm ppadnch cenovch
byl odmtnut nvrh na pedbn opaten podle usta- pedpis o regulaci cen platnch v dob smrti zstavi-
noven 75a OS [ 239 odst. 3 OS]. tele. Vchozm pedpisem pro uren obvykl ceny z-
Dovolatelka dovolnm napad usnesen odvolacho stavitelova majetku je zkon . 151/1997 Sb., ve znn
soudu, jm bylo usnesen soudu prvnho stupn ve vci pozdjch pedpis,a vyhlka .279/1997 Sb.,ve znn
sam potvrzeno. Podle ustanoven 237 odst. 1 psm. b) pozdjch pedpis. Z tchto prvnch pedpis plyne,
OS dovoln proti tomuto vroku nen ppustn, a to e se stanov jako cena, kter by byla dosaena pi pro-
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 198

198 slo 6/2004 AD NOTAM


dejch stejnho, poppad obdobnho majetku ke dni el odkazoval na zkon .151/1997 Sb.Pokud tedy tento
smrti zstavitele (nen-li rozhodn jin okamik oce- zkon v 23 upravuje oceovn podl v obchodnch
nn),pokud nen stanoven jin zpsob oceovn,nap. spolenostech a ast v drustev (nikoli tedy lenskch
nkladov zpsob, vnosov zpsob, porovnvac zp- prv a povinnost), tk se oceovn vypodacho po-
sob, oceovn podle jmenovit hodnoty, oceovn dlu,a to pro jin ely,ne je vypodn bezpodlovho
podle kursov hodnoty nebo oceovn sjednanou ce- spoluvlastnictv manel. V ppad pevodu lenskch
nou. Cenovmi pedpisy o regulaci cen jsou pedpisy, prv a povinnost by se tento pedpis aplikoval pouze
kter byly za elem regulace cen podle zkona pokud by se tak astnci dohodli (srov. 1 odst. 1 cito-
. 526/1990 Sb., ve znn pozdjch pedpis, (prove- vanho zkona), kdy jinak se na sjednvn cen nevzta-
den zpsobem ednho stanoven ceny, vcnho huje ( 1 odst. 2 citovanho zkona). Je-li tedy teba sta-
usmrnn vvoje cen, asovho usmrnn vvoje cen novit spornou cenu pedmtnho majetkovho prva
a cenovho moratoria, poppad jejich kombinac) vy- pro ely vypodn bezpodlovho spoluvlastnictv
dny orgny, uvedenmi v zkon . 265/1991 Sb., ve manel soudem, je nutno vychzet (zpravidla v sou-
znn pozdjch pedpis. innosti se znalcem z oboru ekonomiky odhady cen)
Byl-li zstavitel lenem bytovho nebo jinho dru- z ceny obvykl, tj. z ceny, kterou by bylo mono za pe-
stva, nepat do aktiv ddictv zstavitelovo lenstv vod lenskho podlu v rozhodn dob a mst dosh-
v tomto drustvu. Smrt toti lenstv fyzick osoby nout. Kdyby takto soud nepostupoval, dolo by k poru-
v drustvu zanik, pedmtem ddn jsou zstavitelova en pravidla rovnosti podl stanovenho v 150 ObZ
lensk prva a povinnosti a ddic lenskch prv a po- ve znn ped novelou provedenou zkonem . 91/1998
vinnost se stane lenem drustva, jen jestlie pod Sb., nebo by dolo ke zvhodnn toho z bvalch man-
(pot,co mu bylo ddictv potvrzeno nebo co byla schv- el, kter se stal vlunm lenem bytovho drustva
lena dohoda o vypodn ddictv) drustvo o lenstv a jedinm njemcem drustevnho bytu.
a pedstavenstvo drustva jeho lenstv nesm podle z- Se zmrem pedejt nedoucmu roztpen praxe
kona nebo podle stanov odmtnout nebo je (v ostatnch soud pi stanovovn ceny lenskho podlu v byto-
ppadech) neodmtne (srov. 232 odst. 1 ObchZ). Do vm drustvu pi vypodn rozvodem zaniklho spo-
aktiv ddictv pat lensk prva a povinnosti zstavi- lenho jmn manel (dve bezpodlovho spolu-
tele v drustvu; ustanoven 706 odst. 2 ObZ pro jejich vlastnictv manel) a pi uren obvykl ceny ddictv
oznaen uv pojem lensk podl. jsou i v posuzovanm ppad vzaty ve citovan zvry
Vymezenm pojmu lensk podl v drustvu a sta- za vchoz.
noven ceny takovho podlu v bytovm drustvu se za- Tedy,je-li teba stanovit obvyklou cenu lenskho podlu
bval tzv. velk sent obanskoprvnho kolegia Nejvy- v bytovm drustvu pro ely uren obvykl ceny ddic-
ho soudu esk republiky (srov. 27 a nsl. zkona tv ( 175o odst. 1 OS) a rozhodnut o ddictv
. 335/1991 Sb., o soudech a soudcch, ve znn pozdj- ( 175q OS) soudem, je nutno vychzet z ceny, kterou by
ch pedpis) v rozsudku ze dne 14. 11. 2002, sp. zn. 31 bylo mon za pevod takovho lenskho podlu v roz-
Cdo 2428/2000, a dospl k nsledujcm zvrm. hodn dob (tj.v dob smrti zstavitele) a mst doshnout.
Pojem lensk podl v drustvu je v obchodnm z- Z uvedenho vyplv, e usnesen odvolacho soudu
konku uit pouze v souvislosti s jeho vypodnm pi nen, z hlediska stanoven ceny zstavitelova lenskho
zniku lenstv [ 226 odst. 1 psm. d) ObchZ]. S ohle- podlu v bytovm drustvu, sprvn, nebo odvolac soud
dem na 260 ObchZ o pimenm pouit ustanoven uril cenu tohoto lenskho podlu nikoli shora popsa-
hlavy I dlu I obchodnho zkonku na drustvo se jm nm zpsobem, ale v hodnot vypodacho podlu (srov.
rozum podl definovan v 61 odst. 1 posledn vt 232 odst. 3 ObchZ). Protoe dovolatelka popsanou ne-
ObchZ tedy mra asti lena na istm obchodnm sprvnost rozhodnut odvolacho soudu namt v dovo-
jmn drustva, je pipad na jeho podl. lensk podl ln,je jej dovoln ppustn podle ustanoven 237 odst.
m svoji kvantitativn a kvalitativn strnku i sloku. 1 psm. c) OS a souasn dvodn, nebo je naplnn do-
Kvantitativn strnka pedstavuje majetkov podl lena volac dvod uveden v 241a odst. 2 psm. b) OS.
drustva na drustvu, kvalitativn strnka pedstavuje Nejvy soud esk republiky proto rozsudek odvo-
souhrn jednotlivch prv a povinnost lena. lenskm lacho soudu bez jednn ( 243a odst. 1 vta prvn OS)
podlem je teba rozumt ast lena v drustvu a z n zruil ( 243b odst. 2 st vty za stednkem OS). Vz-
plynouc prva a povinnosti. lensk podl se pak oce- hledem k tomu, e dvod, pro kter bylo zrueno usne-
uje jako mra asti lena drustva na istm obchod- sen odvolacho soudu,plat i na usnesen soudu prvnho
nm majetku ke konkrtnmu okamiku. stupn, zruil Nejvy soud esk republiky i toto roz-
Cena lenskho podlu v bytovm drustvu nen re- hodnut a vc vrtil Okresnmu soudu v K. k dalmu -
gulovna dnm cenovm pedpisem (srov. zkon zen ( 243b odst. 3 vta druh OS).
. 526/1990 Sb., o cench) a pevdjc s nabvajcm ji
sjednvaj dohodou. Je-li teba tento lensk podl, ped-
stavujc majetkovou hodnotu, ocenit, nelze vychzet ze
zkona . 151/1997 Sb., o oceovn majetku a o zmn Informace
nkterch zkon, nebo tento zkon upravuje zpsoby
oceovn majetku a slueb pro ely stanoven zvlt-
nmi pedpisy, piem oceovn vc a jinch majet- Informace o Jednot eskch
kovch hodnot pro poteby vypodn bezpodlovho prvnk a Praskm sdruen
nen elem stanovenm nkterm zvltnm pedpi-
sem. Jinmi slovy neexistuje pedpis, kter by pro po- Jednota eskch prvnk (JP) je dobrovolnou sta-
teby vypodn bezpodlovho spoluvlastnictv man- vovskou organizac prvnk vech profes. Jako histo-
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 199

AD NOTAM slo 6/2004 199


rick nstupce Jednoty prvnick zaloen v roce 1864 Obecn informace o prci JP a informace o mo-
m bohatou historii, na n navazuje dnen Jednota pe- nostech kontakt na jej jednotliv sdruen: JUDr. Pavel
devm tm, e se sna zvit vdom stavovsk soun- Tuma, mstopedseda JP, tel. 224 941 618, fax
leitosti a vytvet podmnky k vzjemnm neformlnm 224 941 614, e-mail: tumapa@iol.cz.
kontaktm, spoluprci a spoleenskmu ivotu prv-
nk. Rok 2004 je jubilejnm rokem Jednoty eskch prv-
JP si po roce 1990 vzala za kol psobit pi vytv- nk, je rokem, ve kterm uplynulo 170 let od narozen
en prvnho sttu, demokratickho politickho a 90 let od mrt prof. JUDr.Antonna Randy a 140 let od
systmu i prvnho vdom naich oban a souasn zaloen Prvnick jednoty (pedchdkyn dnen Jed-
hjit zjmy vech prvnk i jejich spoleenskho po- noty eskch prvnk).
staven.Pedsedou Jednoty je v souasn dob JUDr.Ota-
kar Motejl,Veejn ochrnce prv. Prof. JUDr. Antonn Randa ryt prva
V rmci JP je ustaven reprezentativn orgn Gr-
mium Jednoty eskch prvnk,sloen z vznamnch Antonn Randa se narodil 8. ervence 1834 v Bystici
osobnost prvnickho ivota, kter se vyjaduje k in- nad hlavou,bvalm panstv knat Hohenzollern,kde
nosti JP,dv podnty a doporuen.Pedsedou Grmia psobil jeho otec jako justicir u patrimonilnho soudu.
je JUDr.Otakar Motejl,leny Grmia jsou osobnosti z rz- Po zruen tchto soud se stal otec,Vclav Randa, okre-
nch prvnch oblast, nap. stavnho soudu, Unie snm soudcem v Peticch, kam se rodina pesthovala.
soudc, esk advoktn komory, Notsk komory, Stt- Sv stedokolsk studia zaal Antonn Randa na gym-
nho zastupitelstv, vysokho kolstv, jako i vznamn nziu v Klatovech.
zstupci veejnho ivota. Po ukonen stedokolskho vzdln pokraoval na
Zkladnmi lnky organizan struktury JP jsou prvnick fakult prask Karlo-Ferdinandovy univer-
mstn sdruen,kter se vytvej na zemnm principu. zity.Prvnickou fakultu ukonil ve svch 22 letech a o dva
Orgnem JP v Praze je Prask sdruen, jeho lenem roky pozdji zskal doktort prv, dal 4 roky se vnoval
me bt kad prvnk,kter se psemn pihls za lena soudn praxi. U v tto dob projevoval mimodn
a je vborem Praskho sdruen pijat. Pedsedou Pra- schopnosti k vdeck prci.
skho sdruen je v souasn dob JUDr.Antonn Mokr. Habilitoval se jako 27let pro rakousk civiln, ob-
Ke zven obecnho prvnho vdom se Prask chodn a smnen prvo, o rok pozdji se stal mimo-
sdruen JP sna pispvat tm, e pod pro sv leny dnm profesorem a po 6 letech pak dnm profeso-
a ir prvnickou veejnost odborn semine s aktu- rem.
ln prvn problematikou, na nich pednej pedn Svm prvnm rozshlm spisem o drb, kter ped-
odbornci ze soud vech stup i vznamn odbornci loil jako svou habilitan prci,si zskal mimodn brzy
z praxe. lenm JP jsou poskytovny na tyto semine renom uence irokho vhlasu, stal se uznvanou au-
vrazn slevy. toritou v odbornch kruzch i v mezinrodnm mtku.
Pro sv leny pod dle Prask sdruen tm ka- Oteven podporoval a vrazn se zaslouil o rozd-
dch 14 dn na Prvnick fakult UK tzv. diskusn set- len Karlo-Ferdinandovy univerzity na dv koly, eskou
kn k aktuln prvn problematice nebo k jinak zaj- a nmeckou. Stl u kolbky esk prvnick fakulty, na
mavm prvnm tmatm. lenm je tak umonno n strvil 96 semestr. A pes rzn nabdky Prahu ni-
setkvn s vysoce kvalifikovanmi odbornky, kte zde kdy neopustil.
pednej, jako i setkvn s kolegy a uiten vmna Po rozdlen prask univerzity byl prof. Randa po
zkuenost.Vechna diskusn setkn jsou pro leny JP prof.Tomkovi jejm druhm rektorem (1883) a podva-
bezplatn. Prask sdruen vydv pro sv leny rov- krt byl zvolen dkanem esk prvnick fakulty. Vytr-
n zdarma vlastn asopis ZPRAVODAJ. vale peoval o ppravu budoucch pedagog, asto se
Mimo odborn aktivity se Prask sdruen sna zpro- hovoilo o nm jako o tzv.vrobci profesor.Prakticky
stedkovvat kontakty praskch prvnk s jejich kolegy vichni lenov praskho sboru civilistiky a komercio-
z jinch kraj nvtvami sdruen v rznch mstech, nalistiky vzeli po dobu 3 dalch generac z jeho rukou,
a to formou spolench zjezd. Pro leny a pozvan byli jeho ky. Proto byl Randv pedagogick vliv mi-
hosty pod Prask sdruen i rzn kulturn veery modn dlouhodob a nevyvanul vlastn podnes.
a podle zjmu len organizuje tak zjezdy do kulturn Vdeck dlo Randovo zaloilo povst snad nejped-
zajmavch mst esk republiky. njho tvrce nauky o rakouskm prvu soukromm.
V souasn dob pracuj tato mstn sdruen JP: Mnostv jeho prac se tk nejen veobecnch otzek
v Praze, Brn, Olomouci, ve e nad Szavou, Kutn obanskho prva, ale i specilnch problm obchod-
Hoe a Pbrami. nho, smnenho, knihovnho nebo vodnho prva. Za-
Kontaktn spojen: bval se hloubji ddickm prvem a nhradou kody.
Jednota eskch prvnk, Jagellonsk 5, 130 05 O sle osobnosti vdce svd i to, jak irok zbr do-
Praha 3 (budova Obvodnho soudu pro Prahu 3), tel./fax ke produkovat bhem svho vdeckho ivota.
222 717 719, e-mail: jcppraha@quick.cz. Kontaktn doba I v tomto je Antonn Randa mimodnm. Psobil nejen
na pracoviti sekretaritu je kadou stedu od 9,00 do ve svm oboru vcnch prv, ale byl i zakladatelem a ba-
15,00 hod. datelem v oboru tehdy vznikajcho obchodnho prva
Informace o innosti Praskho sdruen JP, pipra- vytvoil vznamn prce z oboru civilnho obliganho
vovanch seminch a dalch odbornch akcch JP, prva, probdal i historick koeny knihovnho prva
Zpravodaji JP a dalch organizanch a obsahovch poukazem na vznam eskch desk zemskch.Velice si
otzkch k innosti poskytuje JUDr.Ludmila Such,1.m- vil tradice eskch desk zemskch i dalch pozemko-
stopedsedkyn PS JP, e-mail: sucha.l@quick.cz. vch knih, kter esk prvn minulost znala.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 200

200 slo 6/2004 AD NOTAM


Vedle etnch vyznamennch domcch i zahrani- vyjadovala jej mysly, nemohla se s ohledem na svou
nch bylo jeho vdeck psoben ocenno dnm len- minulost rozhodnout jinak ne pro jmno Antonna
stvm v I. td esk akademie pro vdy, slovesnost Randy.
a umn a od roku 1870 se stal souasn jejm pedse- Medaile Antonna Randy je vyznamennm Jednoty
dou (po Josefu Hlvkovi). Samozejm bylo i jeho len- eskch prvnk udlovanm kadoron od roku 1992
stv v Krlovsk esk spolenosti nauk. Projevoval se jako ocenn zsluh o rozvoj demokracie, prvn teorie
vak nejen vdecky, ale i veejnou innost a politicky. a praxe eskm i zahraninm prvnkm, ppadn dal-
Jeho vdeck a veejn autorita ho pivedly a do - m pedstavitelm politickho, veejnho a spoleen-
sk vldy. Jako pedn pedstavitel esk inteligence byl skho ivota.
jmenovn lenem pansk snmovny sk rady,byl tak Autorem vtvarnho proveden medaile je Lumr in-
lenem skho soudu. del. Na lci medaile je portrt prof. JUDr. Antonna
V roce 1898 byl poven do rytskho stavu, v letech Randy, na rubov stran je zobrazena IUSTITIA se znaky
19041906 byl rakuskm ministrem, tzv. ministrem kra- eskch zem a v opisu slova Randova medaile Jednoty
janem. eskch prvnk. Udluj se bronzov nebo stbrn
Pokud jde o veejnou innost prof. Randy, je teba se medaile, zlat zatm udlena nebyla.
zmnit o vzniku Prvnick jednoty, kter zaujala v jeho Pro plnost je teba jet dodat, e z podntu Pra-
innosti vznamn msto. skho sdruen byla instalovna pamtn deska na dom,
kde prof. Randa v Praze bydlel je to roh Purkyovy
Profesor Antonn Randa a Prvnick jednota a Vladislavovy ulice v Praze 1.
Rovn na nvrh Praskho sdruen dolo k pojme-
Vznik, spn innost a ir spoleensk dosah sou- novn jedn z ulic v Praze 5-Smchov po prof. Randovi
kromch spolenost je vcemn vdy zvisl na entu- Randova.
ziasmu jednotlivc. V Prvnick jednot, ustaven na Pi Spolku eskch prvnk Vehrd existuje Randova
valn hromad 15. prosince 1864, pedstavuje takovou nadace, kter podporuje talentovan studenty prvnic-
inspirujc a souasn vdy obtav konajc osobnost kch fakult.V souasn dob nap.vypisuje v rmci svho
tehdej mimodn profesor civilnho prva na Karlo- programu podpory talentovanch a vynikajcch stu-
Ferdinandov univerzit ticetilet Antonn Randa. dent a rozvoje prvn vdy v esk republice cenu Ran-
Randovo jmno,v 60.letech 19.stolet ji dobe znm dovy nadace o vynikajc diplomovou prci z obchod-
v odbornm prvnickm prosted rakousk monarchie, nho prva a pbuznch obor prva soukromho.Cena
zattilo spolek navenek v pomru k tehdejm sttnm je dotovna celkovou stkou a do ve 70 000 K.
adm.
Nelze pehldnout, e prv do jeho rukou byl adreso-
vn ppis praskho policejnho editelstv,v nm se ozna-
movalo vydn panovnkova nejvyho rozhodnut,jm se 20 webovch strnek, kter
povoluje tento prvn esk prvnick spolek zaloit. muste mt!
Zznam o prbhu ustavujc schze zeteln vypo-
vd o tom, e profesor Randa byl autorem ideov kon- Mgr. Blanka echov*
cepce novho spolku.V vodnm slovu podal zevrubn
vklad o tom, pro byla Jednota zaloena, jak si klade V omren titulky ady pednch periodik zvstujcch
cle a jakm zpsobem hodl pracovat. Sm pak otevel Deset zaruench zpsob, jak se zalbit tchni, infor-
tradici pravidelnch odbornch pednek Jednoty a 29. mujcch o Dvaaticeti klovch zsadch spnho
prosince 1864 promluvil v Karolinu na tma:O pijmut manaera i nabdajcch ke koupi Dvouset vnonch
smnek na est. drk, kter si zamilujete, soudm, e n stavovsk list
Na pd Jednoty pak pednel Randa mnohokrt postrd tuto ostrou petku zaruench, prakticky bale-
a rovn v asopisu Prvnk,kter Jednota krtce po svm nch rad, a e trocha ponkud bulvrnho povyraen
zaloen pevzala, publikoval velk mnostv lnk. v podobnm duchu neme vhlasu naeho asopisu
Od vzniku Jednoty pracoval nepetrit v jejch di- ukodit. Navc mon, e ne pipojen seznam bude
cch orgnech, nejprve jako nmstek starosty a od roku vbec prvnm seznamem tohoto druhu, kter konen
1890 pevzal funkci starosty a setrval v n a do sv smrti zlep v ivot, usnadn vai prci, uet v as, nau
(1914). vs cizm jazykm a po vech strnkch vs uvede do
Stoj za to zdraznit, e se tto innosti nezekla ni stavu notsk bezte, protoe vechny uveden adresy
v dob svho dletrvajcho vdeskho psoben, a skuten existuj, obsahuj o dost vce informac, ne by
v skm snmu nebo v ministerskm kesle,kvli nim se dalo ekat a jedin, co je teba pro zdar informanho
sloil nap. sv funkce v esk akademii vd. Je zejm, taen uinit, jest KLIKNOUT na:
e prospch Jednoty ml tm neustle na mysli.Krtce
pot, co se stal rektorem esk univerzity, pidlil Jed- 1. http://www.mesec.cz/texty/kody-bank/ kdy
not dv mstnosti v prostorch Karolina natrvalo. hledte kd nkter banky
Profesor Randa doshl bhem svho ivota mnohch 2. http://www.mvcr.cz/agenda/labyrint/dokl_obr.
poct a ocenn,zastval adu veejnch funkc,avak bez- html#op zobrazuje vzory vech dosud platnch
pochyby nejvce ztotonil sv celoivotn snaen s Prv- obanskch prkaz
nickou jednotou v Praze. 3. http://www.fin.cz/indexpg_LM-0.html obsa-
Proto,kdy ped asem rada souasn Jednoty eskch
prvnk hledala pro oznaen svho vyznamenn * Autorka je notskou koncipientkou u JUDr. Blanky echov, notky
jmno autoritativn osobnosti, kter by co nejvstinji v Praze.
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 201

AD NOTAM slo 6/2004 201


huje seznam vekerch existujcch mn, vetn A pokud vs odkazy z notsk praxe a potud nepo-
oznaen jednotek,na kter se dl,a oficiln zkratky vznesly, nerozily v informan obzor a naprosto vs
jejich oznaen nebav, pak urit jdte alespo www.dokina.cz.
4. http://www.kalkulator.cz/notar_odmeny.php
podle zadn tarifn hodnoty okamit spot od-
mnu note
5. http://firmy.cc/ pokud vm nesta daje z ob- Stoj za pozornost
chodnho rejstku,zde najdete rozshlou mapu eko-
nomickch vztah mezi eskmi i zahraninmi spo- Prvn rozhledy
lenostmi, propojen osob a adu dalch, druhdy
2004, . 20
ponkud pekvapivch informac
Brta, J. Pevod drustevnho bytu v konfrontaci platn
6. http://www.mvcr.cz/2003/evidence/doklady_
prvn pravy a judikatury
_rady.html zde se nachz evidence neplatnch
2004, . 19
obanskch prkaz a pas
Dvok, T. O lensk schzi drustva (komplexn roz-
7. http://www.cuzk.cz blahoslaven strnky es-
bor svoln a prbhu lensk schze)
kho adu zemmiskho a katastrlnho. Mo-
Nejvy soud esk republiky K neplatnosti kupn
nosti elektronickho vyhledvn v katastru jsou bez-
smlouvy pro rozpor s dobrmi mravy z dvodu ve
beh, data se neustle dopluj a aktualizuj
kupn ceny. K odstoupen od kupn smlouvy pro neza-
8. http://www.justice.cz notoricky znm web es-
placen kupn ceny pot, co byl pedmt koup peve-
kho soudnictv,elektronick Mekka vech prvnk.
den na dalho nabyvatele
Stoj za nmahu ptrat i v jeho zapadlejch koutech;
39 ObZ
v sekci vnovan MS R lze najt komentovan pe-
344 ObchZ
hledy vekerch pedpis i formul z oblasti me-
Zvr,e kupn smlouva je neplatn pro rozpor s dobrmi
zinrodn justin spoluprce v civilnch vcech a vy-
mravy, nelze bez dalho dovodit ze skutenosti, e pro-
erpvajc pehled vzorovch zpis do OR
dvajc vc prodal za cenu trojnsobn vy, ne byla
9. http://www.uzsvm.cz/ strnky adu pro zastu-
cena, za kterou ji pvodn koupil a kterou nezaplatil p-
povn sttu ve vcech majetkovch
vodnmu vlastnku vci.
10. http://www.epravo.cz prvnick informan ser-
Skutenost, e kupujc vc prodal dal osob jet ped
ver. Denn zde vychz nkolik lnk z rznch ob-
tm, n sm zaplatil pvodnmu vlastnku vci, nem vliv
last prva, lze tu najt pehled plnch znn mnoha
na prvo pvodnho vlastnka odstoupit od smlouvy pro
pedpis, vyhledvat podle klovch slov ve sbrce
nezaplacen kupn ceny; tato otzka me mt za uritch
a v judikatue
okolnost v obchodnch vztazch vznam jen pi vaze,
11. http://www.juristic.cz dal z prvnickch in-
zda lze smluvn stran bezezbytku vrtit plnn,kter ped
formanch a ;diskusnch server obsahuje mj. prv-
odstoupenm od smlouvy poskytla druh smluvn stran.
nickou burzu prce
Nejvy soud esk republiky Konkurence vlastnick
12. http://www.reality.cz rozshl realitn server,
aloby a aloby podle zkona o mimosoudnch rehabili-
kde se lze snadno dobrat obvykl ceny nemovitosti
tacch
podle tisce a jednoho kritria
80 psm. c) OS
13. centrum.slovniky.cz obousmrn slovnky z e-
126 odst. 1 ObZ
tiny do esti svtovch jazyk s pekvapiv rozsh-
6 odst. 2 zkona . 87/1991 Sb.
lou zsobou prvnick terminologie
Oprvnn osoba, jej nemovitost pevzal stt v roz-
14. http://www.euroskop.cz podrobn informace
hodn dob bez prvnho dvodu, se neme domhat
o lenstv R v EU
ochrany vlastnickho prva podle obecnch pedpis,
15. http://europa.eu.int/eur-lex/cs/index.html
a to ani formou uren vlastnickho prva, mohla-li -
oficiln texty pedpis evropsk legislativy
dat vydn vci podle 6 odst. 2 zkona . 87/1991 Sb.,
16. http://isap.vlda.cz sten a neoficiln pe-
o mimosoudnch rehabilitacch.
klady pedpis EU do etiny
17. http://www.irene.de/links/Gesetzgebung_In-
ternational.htm vynikajc zdroj odkaz na ve-
Soudn rozhledy
ker evropsk pedpisy, studie a komente z oblasti
mezinrodnho prva soukromho, srovnvac roz- 2004, . 10
bory evropskch prav prva rodinnho a ddickho Ddi, J., ech, P. Nov pohled na kolizn normy a re-
18. http://www.dnoti.de/Notarlinks_Internatio- flexe kolizn relevantn judikatury Evropskho soudnho
nal.htm odkazy na vechny notsk komory a na dvora v eskm prvu spolenost
tm vechny prvn dy svta,vetn ady odkaz Mstsk soud v Praze Posuzovn osobnho stavu v -
na elektronick verze text zahraninch soukro- zen o ddictv
moprvnch pedpis 175k odst. 2 OS
19. http://www.central-europe-notaries.org se- Ddick prvo, kter m bt zaloeno na pbuzenskm
znam vech stedoevropskch not vetn kon- vztahu k zstaviteli (tj. ddick prvo manela, dt, ro-
taktnch daj di, sourozenc atd.), posuzuje soud v ddickm zen
20. http://www.anme.org web Asociace not ev- na zklad matrinch doklad, kter jsou veejnmi lis-
ropskch metropol obsahuje srovnvac informace tinami ve smyslu 134 OS (rodn listy, oddac listy).
o vkonu notsk profese v nkolika evropskch Jestlie nkdo v prbhu ddickho zen v rozporu
zemch s matrinmi doklady tvrd,e je v takovm pbuzenskm
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 202

202 slo 6/2004 AD NOTAM


vztahu k zstaviteli,kter zakld jeho ddick prvo jako ze stejnch podl astnk.
ddice ze zkona (nap. e je dttem zstavitele), nen to Rozsudek ze dne 31. bezna 2004, sp. zn. 22 Cdo
dvodem pro postup podle 175k odst. 2 OS, nebo ne- 2565/2003 C 2528
jde o skutkov spor, ale o otzku osobnho stavu.
Nepedlo-li tato osoba v prbhu ddickho zen roz- Byty drustevn
hodnut soudu o osobnm stavu, vydan na nvrh podle 154 ObZ ped novelou . 509/1991 Sb.
80 psm. a) OS, kter by pikazovalo tvrzen vztah Drustevnm bytem ve smyslu 154 ObZ ve znn ped
k zstaviteli a nesprvnost toho, co je uvedeno ve ve- novelou provedenou zkonem . 509/1991 Sb. byl toliko
ejn listin (matrinm dokladu), nelze ji dvodn po- byt v dom stavebnho bytovho drustva, nikoliv byt
vaovat za ddice, a proto ani za astnka ddickho - v dom lidovho bytovho drustva.
zen ve smyslu 175b OS.Takov osoba nen oprvnna Rozsudek ze dne 16. bezna 2004, dp. zn. 26 Cdo
podat odvoln proti rozhodnut, kter bylo v ddickm 627/2004 C 2533
zen vydno.
Vrchn soud v Praze Povaha projednn odstoupen jed- 179 odst. 1 ObZ ped novelou . 509/1991 Sb.
natele z funkce valnou hromadou Pechod prva osobnho uvn bytu v ppad smrti ui-
66 odst. 1 vatele bytu v dom lidovho bytovho drustva bylo
125 ObchZ nutno posuzovat podle 179 odst. 1 ObZ ped nove-
Projednn odstoupen jednatele z funkce valnou hro- lou . 509/1991 Sb.
madou neznamen rozhodnut o tom, e jednatel odstu- Rozsudek ze dne 16. bezna 2004, sp. zn. 26 Cdo
puje i nikoli. Projednn samo o sob nezakld prva 627/2004 C 2534
ani povinnosti, ale je jen oficializovanm a instituciona-
lizovanm vzetm na vdom jednostrannho projevu Ddn
vle odstupujcho orgnu. 460 ObZ
Pokud se zstavitel spolu s dalmi osobami stal ddicem
vci, kter nebyla v ddickm zen po pedchdci z-
Prvn zpravodaj stavitele projednna,nemohou se jeho ddicov domhat
uren, e zstavitel byl ke dni mrt vlastnkem tto vci.
2004, . 10
V takovm ppad je teba nejdve vc dodaten pro-
Blechov, E. Nabvn tuzemskch nemovitost a praxe
jednat v zen o vypodn ddictv po pvodnm vlast-
katastrlnch ad
nkovi (ppadn urit,e ten byl ke dni mrt vlastnkem),
a teprve pot lze rozhodovat o vlastnictv jeho ddice.
Rozsudek ze dne 17. bezna 2004, sp. zn. 22 Cdo
Soubor civilnch rozhodnut Nejvyho soudu
seit 29 739/2003 C 2535

Bezpodlov spoluvlastnictv manel Likvidace obchodn spolenosti


149 odst. 4 ObZ ve znn ped novelou . 91/1998 Sb. 75b ObchZ
Pokud po zruen prva spolenho njmu drustevnho Zpsobilost vymazan spolenosti s ruenm omezenm
bytu podle 705 odst. 2 vty druh ObZ nedojde mezi bt astnic zen, v nm se na zklad hmotnprvn
rozvedenmi manely k vypodn hodnoty lenskho pravy rozhoduje o zruen zpisu jejho vmazu a o je-
podlu ve stavebnm bytovm drustvu, nleejc do je- jm vstupu do likvidace a o jmenovn likvidtora,je dna
jich bezpodlovho spoluvlastnictv, dohodou ani roz- od potku zen bez zetele k tomu, e nem prvn
hodnutm soudu k nvrhu podanmu ve lht t let od subjektivitu.Osobami oprvnnmi ke dni jejho vmazu
zniku manelstv, me se manel, kter se nestal le- z obchodnho rejstku; jen nen-li takovch osob, pi-
nem drustva, po uplynut tto lhty domhat na dru- chz v vahu monost jmenovn opatrovnka.
hm manelovi, aby mu vyplatil polovinu hodnoty len- Usnesen ze dne 25. nora 2004, sp. zn. 29 Odo
skho podlu. Toto prvo se v uvedenm ppad 1154/2003 C 2559
promluje v obecn lht t let, kter pone bet od
okamiku, kdy nastaly inky domnnky vypodn
bezpodlovho spoluvlastnictv manel podle 149 Prvn rdce
odst. 4 ObZ ve znn ped novelou provedenou zko- 2004, . 10
nem . 91/1998 Sb. Hejda, J. Stanovy obchodnch spolenost (rozbor sta-
Rozsudek ze dne 31. bezna 2004, sp. zn. 22 Cdo nov spolenosti s ruenm omezenm, akciov spole-
590/2003 C 2527 nosti a drustva)
Vrcha, P. Sprvce ddictv (prava sprvce ddictv po
Jestlie do t let od zniku bezpodlovho spoluvlast- novele)
nictv manel nedolo k vypodn lenskho podlu Babika, V. Zmny v archivaci ve spisov slub (v-
ve stavebnm bytovm drustvu mezi manely jejich do- znam pro skartace)
hodou ani za tm elem nebylo zahjeno zen u soudu,
pak se na toto vypodn (po zruen jejich prva spo-
lenho njmu drustevnho bytu 705 odst. 2 vta Bulletin advokacie
druh ObZ) pouije ustanoven 149 odst.4 ObZ o vy-
podn tzv.ostatnch majetkovch prv manelm spo- 2004, . 10
lench.Toto prvo se vypod podle zsad pro vypo- Kovak, Z. Protest smnky pro neplacen
dn podlovho spoluvlastnictv, piem se vychz Rubriku pipravuje Mgr. Erik Mrzena
str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 203

AD NOTAM slo 6/2004 203

Zprvy z notsk komory


Notsk zkouky
Ve dnech 1.3. 11. 2004 se v sdle Notsk komory R uskutenila psemn st a nvazn na to ve dnech
8.10. 11. 2004 stn st notskch zkouek s tmto vsledkem:

notsk/ koncipient/ka zamstnn/a u vsledek


Mgr. Daniela Bendov JUDr. Jana Hofmanna, note v Praze prospla
JUDr. Lenka Chodurov JUDr. Marcely Veberov, notky v Karvin prospla
JUDr. Kamila Krechlerov Mgr. Olgy Spoustov, notky v Praze prospla
Mgr. Lucie tpnov JUDr.Ladislava Krtkho, note v Novm Jin prospla vten
Mgr. Simona Titmanov JUDr. Romana Hochmana, note v Prazene prospla
Mgr. Hana ambochov JUDr.Alee Beziny, note v Praze prospla vten
Mgr. Zdeka Hrd Mgr. Gajan Rejzkov, notky v Praze prospla
Mgr. Marie Mareov JUDr. Michala Kulka, note v Praze prospla
Mgr. Pavel Menl JUDr. Lenky Ullrichov, notky v Pardubicch prospl
Mgr. rka Tlkov JUDr. Marie Tlkov, notky v Praze prospla
Mgr. Martina ermkov JUDr. Bohumily Raokov, notky v Kladn prospla
JUDr.Alena Masopustov JUDr. Magdy Fajov, notky ve Frdku-Mstku prospla
Mgr. Ji Pek JUDr.Vladimra Kosticov, notka v Brn prospl
Mgr. Ladislav Soldn JUDr. Evy iernikov, notky v Brn prospl
JUDr. Daniela Soukupov JUDr. Martina Krmy, note v Praze prospla.

Vem spnm absolventm blahopejeme.


str_157_204 14.12.2004 13:36 Strnka 204

HVB Bank a noti partnei nejen na poli bankovnch slueb


Konec roku je vdy nronm obdobm, kter je
pln pracovnho nasazen a souasn pedvnonho
shonu. Vichni se sname doclit idelnho stavu, e
prv uplynul rok konme s istm stolem. Je to ale
i obdob, kdy bychom se mli ohldnout a zhodnotit,
co se nm povedlo a kam bychom se mohli v ptm
roce posunout. V roce 2004 jsme si pedsevzali, e
chceme prohloubit nae partnerstv s eskmi noti
a poskytnout jim nejen atraktivn bankovn produkty
a sluby, ale zejmna osobn pstup a prvotdn kva-
litu poradenstv. To, zda se nm to podailo, je pe-
devm na hodnocen spokojenosti naich klient, ale
z kadodennho kontaktu s noti, kte pat k tm
nejvenjm klientm HVB Bank, usuzujeme, e
jdeme sprvnm smrem.

Mal ohldnut, co se povedlo


V roce 2004 se pro veden svch t a spoluprci s HVB
Bank rozhodlo mnoho dalch not.Velice si vme dvry,
se kterou k na bance noti pistupuj. Zrove dkujeme za podnty a pipomnky na zklad kterch mme pro nae
partnery note vdy optimln een. Kvalita naeho poradenstv je pro klienty k dispozici nejen osobn na naich po-
bokch i ve specializovanm Kompetennm centru pro svobodn povoln, ale tak po telefonu nebo pmo v notsk
kanceli. Jednm z cl banky pro leton rok bylo nabdnout takov finann sluby a produkty, kter by napomhaly ne-
jen profesnm potebm, ale i ivotnm nrokm a plnm. Pojme si spolen pedstavit aktuln produktovou nabdku,
kter je it na mru notm:

Bn et notsk kancele veden zdarma, zvltn rokov sazba 1,85 % p.a. pro ty v K
ty notskch schov zvltn rokov sazba 1,85 % p.a. pro schovy v K, 1,35 % p.a. pro schovy v EUR a 1,35
% p.a. pro schovy v USD, ada dalch vhod ponaje monost veden schovy bez poplatku a bez roen a kone in-
dividulnm navenm rokov sazby u vkladu nad 10 mil. K
Elektronick bankovnictv instalace vech systm zdarma
Vklady na ty not pokladnm dokladem typu V na pobokch esk poty
Pijmn platebnch karet VISA,VISA Elektron, EC/MC, Maestro a MasterCard Electronic v kanceli note
Specializovan balek slueb Konto KOMFORT upraven pro note, notsk kandidty, notsk koncipienty a ta-
jemnice not
Kreditn karty HVB Bank se specilnm zvhodnnm pro note a zamstnance notskch kancel

V roce 2004 jsme vak notm nebyli pouze partnerem na poli bankovnch slueb a kvalifikovanho poradenstv, ale
mnohaletou spoluprci jsme stvrdili i ast banky na semini Evropsk prvo obchodnch spolenost, kter Notsk
komora R podala v Hradci Krlov. Spolupracovali jsem rovn na podn semin Notskch komor nap. v Os-
trav, Praze, Plzni, st nad Labem i v Brn a nechybli jsme na mezinrodnm notskm semini v Haagu.

Nae plny do budoucna


Nam mnoholetm pnm je Bt prvn adresou pro sprvu notskch financ. K tomu, aby bylo toto pedsevzet na-
plnno,musme porozumt notskmu svtu jako celku.Na-
dle bychom se rdi pravideln astnili akc podanch
Notskmi komorami, a ji jde o regionln kulturn a spo-
leensk akce,notsk semine i jin formln i neformln
setkn s noti. Za samozejmost povaujeme nabdku pr-
votdnch bankovnch produkt, kter od ns noti oek-
vaj a poskytovn poradenskch slueb pesn v okamiku
a v mst, kde ho nai klienti prv potebuj.
Zvrem bychom rdi podkovali notm za jejich spo-
luprci v roce 2004 a popli vem do novho roku hodn
zdrav, tst, pohody a pracovnch i osobnch spch.
Je nm ct bt Va bankou.
Obalka_3 14.12.2004 13:49 Strnka 1

Inhalt Table des matieres


Leitartikel ditorial

Aktuell Actualits
uerung der Notarkammer der R zu den nderungsvorschlgen des Avis de la Chambre de notaires de la Rpublique tcheque concernant
Abgeordneten Zdenk Koudelka zur Novelle des Handelsgesetzbuches, les amendements du dput Zdenk Koudelka a la modification du Code
der Zivilprozessordnung und der Notarordnung . . . . . . . . . . . . . 158 de commerce, Code de procdure civile et de Code notarial . . . . 158
Aufstze Articles
Dvok, J. Zu den aktuellen Fragen der Todeserklrung eines Brgen Dvok, J. A propos des questions dactualit concernant la dcla-
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 ration du citoyen mort . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159
Krmov, M. Wie soll das Bild des tschechischen Notariats verbessert Krmov, M. Comment amliorer limage du notariat tcheque . . 164
werden? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164 Notaire et U.E.
Notar und EU Ddi, J., ech, P. Principes du droit europen des socits en tenant
Ddi, J., ech, P. Grundstze des europischen Gesellschaftsrechtes compte de son importance pour lactivit du notaire apres ladhsion
im Hinblick auf dessen Bedeutung fr die Ttigkeit eines Notars nach de la Rpublique tcheque a lU.E. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165
dem EU-Beitritt der R . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165 Discussion
Diskussion Luke, L. Rflexion concernant limportance de la note dans la partie
Luke, L. berlegungen zur Bedeutung einer Anmerkung im Teil D D de la fiche de proprit que la parcelle GP nest pas dtermine du
des Eigentumsblattes, dass die Parzelle des GP geometrisch und von point de vue gomtrique et de position . . . . . . . . . . . . . . . . . 190
der Lage her nicht bestimmt ist . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 De la vie des Chambres Rgionales
Aus dem Leben der bezirkskammern Kouba, V. Chambre de notaires pour la capitale de Prague . . . . 192
Kouba, V. Notarkammer fr die Hauptstadt Prag . . . . . . . . . . . . 192 De Letranger
Foukal, M. Congres dUINL, Mexico City, du 16 au 19 octobre 2004
Vom Ausland
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193
Foukal, M. Sitzung der UINL, Mxico City 16.19. 10. 2004 . . . 193
Wawerka, K. Rencontre Vltava Dunaj (Vltava Danube) pour la
Wawerka, K. Das Treffen Moldau Donau zum neunten Mal . . 195
neuvieme fois . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195
Gerichtsentscheidungen
Dcisions Juridictionnelles
Oberstes Gericht der R Der bliche Preis eines Mitgliedsanteils in
Cour suprme de la Rpublique tcheque Prix habituel de la part dans
einer Wohngenossenschaft . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196
la cooprative dhabitation . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196
Information Informations
Einheit der tschechischen Juristen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198 Union des juristes tcheques . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198
echov, B. 20 Webseiten, die sie haben mssen! . . . . . . . . . . . 200 echov, B. 20 sites web absolument indispensables! . . . . . . . 200
Bemerkenswertes . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201 Cela vaut votre attention . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201
Nachrichten aus der notarkammer Nouvelles de la Chambre de Notaires
Notarprfungen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203 Examens des notaires . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203