Anda di halaman 1dari 31

ad notam3/05.q 13.6.

2005 15:50 Strnka 1


Obalka_1 15.6.2005 17:37 Strnka 1

Notsk asopis Vydv Notsk komora R v nakladatelstv C. H. Beck

3/2005 strany 89-116 11. ronk 21. ervna 2005

Z obsahu:

Masopustov, A.
K otzce realizace zstavnho prva

Peterka, M.
Notsk zpis s dolokou
vykonatelnosti a hypoten vr

Mike, J.
O fideikomisrn substituci
(Vklad problematiky)

Svoboda, J.
Zelen kniha Ddictv a Zvt

eina, M.
K diskusi v Ad Notam

Nejvy soud R
Sloen penz do notsk schovy

Wawerka, K.
Koncepce dohledu Notsk komory R

C. H. BECK
Obalka_2_obsah 15.6.2005 17:38 Strnka 1

AD NOTAM
Dne 1. 7. 2005
slo 3/2005 se v Hradci Krlov
uskuten semin na tma

OBSAH Obchodn zkonk


po novele.
lnky

Masopustov, A. K otzce realizace zstavnho Pedn


prva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 prof. JUDr. Jan Ddi
Peterka, M. Notsk zpis s dolokou
vykonatelnosti a hypoten vr . . . . . . . . . . . . . . . 90 a JUDr. Ivana tenglov
Mike, J. O fideikomisrn substituci (Vklad
problematiky) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 Bli informace poskytuje
Marek, K. Zadvn veejnch zakzek vychz
ze smrnic ES . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 Notsk komora R.

Not a EU

Svoboda, J. Zelen kniha Ddictv a Zvt . . . . . . . 98


Rychle a bezpen k prvu nov zen
o obchodnm rejstku v esk republice . . . . . . . 102

Diskuse
Vedouc redaktor:
eina, M. K diskusi v Ad Notam . . . . . . . . . . . . . 103 JUDr. Martin Foukal
Vkonn redaktorka:
Mgr. Ladislava Jankov
Ze ivota krajskch komor
Adresa redakce:
eznick 17, 110 00 Praha 1,
Hroch, S. Notsk komora v eskch tel. 225 993 959, 225 993 969, 225 993 955
Budjovicch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 fax 225 993 950
e-mail: ladislava-jankova@beck.cz
Ze zahrani Redakn rada:
prof. JUDr. Jan Dvok, CSc.
JUDr. Roman Fiala
Foukal, M. Zasedn Vkonn rady a Stl rady JUDr. Jik Fleischer
UINL (San Jos/Kostarika, 3.6. 2. 2005) . . . . . . . . 107 JUDr. Martin Foukal
JUDr.Vclav Kouba
Krejov, J., Wawerka, K. Not ve slub doc. JUDr.Alena Mackov, Dr.
obanm 17. evropsk notsk dny v Salzburgu 108 Mgr. Erik Mrzena
JUDr. Martin eina
Wawerka, K. Pocta dr. Nikolausi Michalkovi JUDr. Karel Wawerka
k 65. narozeninm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 Vydv:
Rezoluce Hexagonly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 Notsk komora R se sdlem Jen 11, 120 00 Praha 2,
tel. 224 921 258, 224 921 126, tel./fax 224 919 192, 224 919 266,
e-mail: nkcr@nkcr.cz, http://www.notarkom.cz,
Soudn rozhodnut v nakladatelstv C. H. Beck
asopis vychz estkrt ron. Pedplatn na rok 2005
Nejvy soud R Sloen penz do notsk K 700,, jednotliv sla K 120,.
schovy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 Objednvky pijm, administraci a distribuci pedplatnho
Nejvy soud R Dodaten projednn ddictv . 112 a prodej jednotlivch sel zajiuje
nakladatelstv C. H. Beck, eznick 17, 110 00 Praha 1.
Informace Petisk a jakkoliv jin en asopisu nebo jeho jednotlivch
soust lze pouze se souhlasem vydavatele.
Otipkov, . Dal uiten www strnky . . . . . . . 114 Z obsahu kadho sla asopisu je poizovna databze anotac
pro softwarovou aplikaci EPIS Ekonomickoprvn informan
servis, INZAG, k. s., Kosteln 8, 370 04 esk Budjovice.
Stoj za pozornost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 Podvn novinovch zsilek povoleno editelstvm pot . j. 5082
ze dne 26. ledna 1995.
Distribuci a pedplatn pro Slovenskou republiku zabezpeuje
Zprvy z notsk komory . . . . . . . . . . . . . . . . 115 Magnet-Press Slovakia s. r. o., ustekova 10, 851 04 Bratislava,
korespondence: P. O. Box 169, 830 00 Bratislava 3,
tel. (asopisy) 00421 267 201 921, (pedplatn) 00421 267 201 931,
Konference not na Slovensku . . . . . . . . . . . . . 115 fax 00421 267 201 910
Wawerka, K. Not bsnkem . . . . . . . . . . . . . . . . 115 e-mail: predplatne@press.sk
Wawerka, K. Koncepce dohledu NK R . . . . . . . . 116 www.press.sk
ISSN 1211-0558 MK R E 7049
str_89_116 15.6.2005 17:39 Strnka 89

AD NOTAM
Vydvan
Notskou Notsk asopis
komorou R 21. erven 2005

lnky
K otzce realizace zstavnho ppad, e zstava nen odevzdna, sepsna formou no-
tskho zpisu), ale i prvnho konu (smlouvy) na je-
prva jm zklad pohledvka vznikla, resp. v budoucnu
vznikne.A to lze z profesionlnho hlediska povaovat
JUDr. Alena Masopustov* za jednoznan a bezproblmov, mohou nastat situace,
kdy astnky notskho zpisu nebyly tyto podmnky
Vm, e o zstavnm prvu toho ji bylo napsno
splnny.Za nejastj lze povaovat neuritost prvnho
hodn, zejmna v rovin obecnch vklad pojm, v-
konu ( 37 odst. 1 ObZ) co do formulace ve pohle-
tu jednotlivch ustanoven zkona pojednvajcch
dvky a jejho psluenstv, splatnosti apod. Vznamn
o zstavnm prvu, o monch pedmtech zstavy
mohou bt i omyly osob jednajcch nebo zastupujcch
apod. Ve svm lnku bych se ale chtla zamit na
astnky pi notskm zpisu, resp. smluvn strany pi
zvrenou fzi zstavnho prva a tou je jeho rea-
dve sepsanm prvnm konu. Je tedy teba posoudit,
lizace. K tto mylence m pivedly relativn ast do-
zda tu nejsou, i nebyly prvn skutenosti brnc tmto
tazy naich klient pi sepisovn zstavnch smluv
osobm takovto prvn kon uinit (nap. omezen dle
notskm zpisem, zejmna zstavnch vitel,
ust. 196a odst. 1 ObchZ). To pipomnm zejmna
kte se tm pravideln note po podpisu zstavn
proto, e tyto vady maj podstatn vliv na rozhodovn
smlouvy zeptaj: A co budeme dlat, kdy nm dlu-
soud v exekunm zen.1
nk nezaplat. Myslm si, e tento lnek by tedy mohl
I kdy exekun soud pi nazen vkonu rozhodnut
nkterm, kte se rozhodnou na danou otzku od-
(exekuce) nepezkoumv vykonateln exekun titul,
povdt, tuto odpov usnadnit.
lze exekuci nadit pouze za situace materiln vykona-
telnosti rozhodnut.Jde-li pak o prodej zstavy,je dle ust.
V vodu bych jen chtla podotknou, nebo to nen c-
261a odst. 4 OS mono vkon rozhodnut nadit
lem tohoto lnku, e zde existuje monost sepsat no-
tehdy, obsahuje-li usnesen soudu o nazen prodeje z-
tskm zpisem zstavn smlouvu zrove s dolokou
stavy oznaen oprvnn a povinn osoby,zstavy a vi
pm vykonatelnosti a zstavn vitel se tak dostane re-
zajitn pohledvky a jejho psluenstv. Lze tedy do-
lativn rychleji k tzv. exekunmu titulu. Nebude si tedy
vodit, e s ohledem na fakt, e notsk zpis s dolokou
muset nejdve opatit pravomocn rozhodnut soudu,
vykonatelnosti je exekunm titulem, mus tyto pod-
za kter navc zaplat soudn poplatek ve vi 4 % z a-
mnky naplovat i on. Sousti nvrhu pak mus bt, po-
lovan stky, ale me se realizace zstavnho prva
kud je plnn zvazku vzno na podmnku, i listiny pro-
(v naem ppad exekuce) domhat ihned po splnn
kazujc tvrzen skutenosti.
podmnek stanovench v zstavn smlouv,tzn.v dohod
Samotn exekuce, co do prodeje zstavy, probh ob-
mezi vitelem jako osobou oprvnnou a dlunkem
dobn a u za situace, kdy oprvnn pod nvrh na na-
jako osobou povinnou.
zen vkonu rozhodnut podle obanskho osudnho
Samotn vznik zstavnho prva zpisem do Rejstku
du nebo nvrh na nazen exekuce podle zkona
zstav vedenho Notskou komorou esk republiky,
. 120/2001 Sb., exekun d (dle jen E). Rozhodu-
je z pohledu vvoje legislativy jist pozitivnm krokem
jcm pro dal prbh exekuce je pak vydn usnesen
a me vznamn pispt k vymoitelnosti prva,za kter
soudu, kterm je vkon rozhodnut (exekuce) nazen.
jsme bohuel Evropskou uni tolik kritizovni. K tomu,
Prvo astnk podat do tohoto rozhodnut odvoln
aby dolo k relativn bezproblmovmu, ale zejmna ry-
vede v praxi u nkterch povinnch k tomu, e se sna
chlmu dosaen cle, tedy vymoen pohledvky takto
prv cestou tohoto opravnho prostedku exekuci vy-
zajitn, je mj. teba, aby notsk zpis konstatujc
hnout. K tomu jim dv monost jednak samotn odvo-
vznik zvazku, byl doplnn dolokou vykonatelnosti
a stal se tak ve smyslu ust. 274 psm. e) OS exeku-
nm titulem.
V tto souvislosti povauji za potebn pipomenout, * Autorka je notskou kandidtkou u JUDr. Jany ebestov, notky ve
e ona doloka vykonatelnosti, resp. jej pregnantn for- Frdku-Mstku. Za spoluprci pi zpracovn tohoto lnku chci pod-
kovat JUDr. Petru Jaroovi z exekutorsk kancele Exekutorskho
mulace, se mus oprat o existujc zvazek, na jeho z- adu v Ostrav.
klad byla v souladu s ust. 552 ObZ zstavn smlouva 1
Pojem exekun zen je zde pouit jako pojem obecnj, zahrnujc
uzavena. Je tedy teba, aby byly splnny hmotnprvn ty znaky zen, kter jsou spolen jak pro vkon rozhodnut, resp. na-
zen a proveden vkonu rozhodnut podle 251 a nsl. OS, tak i pro
pedpoklady vzniku zvazku a to nejen samotn zstavn exekun zen nazen pslunm exekunm soudem podle ust.
smlouvy (tato mus bt dle ust. 156 odst. 3 ObZ pro 35 a nsl. zk. . 120/2001 Sb., exekun d.
str_89_116 15.6.2005 17:39 Strnka 90

90 slo 3/2005 AD NOTAM


ln (ppadn vzva soudu, aby toto odvoln doplnili), 1. Zstavn vitel se me co do ve sv pohledvky za
tak i dal monosti dan pedevm ust. 266 OS,upra- dlunkem uspokojit pouze z vtku zpenen z-
vujc odklad exekuce a ust. 268 OS ec otzky za- stavy.
staven exekuce. 2. Zstavcem me bt osoba odlin od zstavnho dlu-
Vrtm-li se k ji zmnnmu notskmu zpisu, pak nka a astnky exekunho zen jsou tedy vdy z-
v souvislosti s ve uvedenmi monosti napaden usne- stavn vitel, jako osoba oprvnn a zstavce, jako
sen o nazen exekuce je vznamn zejmna to, e pi osoba povinn, by se nejedn o dlunka ze zvazku,
odvoln jsou zmiovny skutenosti, ze kterch soud kter je zstavnm prvem zajitn.
dle ust. 266 odst. 2 OS me dospt k zvru, e exe- Tato specifika se odr mj. i v innosti soudnch exe-
kuce bude odloena, a to z dvod, kdy lze oekvat jej kutor, kte jinak mohou vst exekuci na majetek po-
zastaven dle 268 OS.Takovouto skutenost me bt vinnho vce zpsoby, poppad i vemi zkonem sta-
nap. neplatnost prvnho konu, na jeho podklad byl novenmi zpsoby ( 58 odst.2 E).Jak je zejm z dikce
notsk zpis vyhotoven nebo vady notskho zpisu ust. 59 odst. 3 E, je exekuce prodejem zstavy uve-
podmiujc postup podle ust. 268 odst.1 psm.h) OS, dena jako zvltn zpsob exekuce a lze ji provst jen na
tedy, e vkon rozhodnut je neppustn, protoe je tu zklad exekunho titulu splujcho poadavky na pro-
jin dvod, pro kter rozhodnut nelze vykonat.V praxi dej zstavy.
se pomrn asto stv, e souasn s odvolnm do V zvru povauji za vhodn uvst, e obansk z-
usnesen o nazen exekuce, je podvn i nvrh na jej konk jako obecn prvn pedpis (narozdl od speciln
zastaven. pravy, nap. u cennch papr) umouje realizaci z-
Jak ji bylo zmnno,samotn proveden exekuce pro- stavy pouze bu ve veejn drab (podle zk..26/2000
dejem zstavy a u na zklad nazenho vkonu roz- Sb.) nebo soudnm prodejem zstavy.
hodnut podle obanskho soudnho du,nebo nazen A na pln zvr jet jedna poznmka zajitn z-
exekuce prodejem zstavy podle exekunho du je ob- vazku zstavn smlouvou, kdy zstavou je vc movit, za-
dobn. Je to dno jak ust. 69 E odkazujcho mj. pi psan v Rejstku zstav vedenho Notskou komorou
prodeji movitch vc a nemovitost na pimen pou- esk republiky za situace, kdy tato vc zstv v osob-
it ustanoven obanskho soudnho du upravujc v- nm dren zstavce, je spe vjimen. A z hlediska
kon rozhodnut prodejem tchto vc, jako i ust. 59 prvn jistoty dobytnosti pohledvky lze tento institut
odst.3 E,z jeho dikce je zejm,e i podle exekunho povaovat za spolehliv, s ohledem na ostatn monosti
du lze provst exekuci prodejem zstavy, piem je zajitn zvazk ( 544 a nsl. ObZ) se pak zejm pou-
tak mono uinit pro pohledvku zajitnou a to prode- v jen na movit vci cennj, rozmrn nebo obtn
jem zastavench movitch vc a nemovitost.Srovnme- pemstiteln. I za tto situace vak me dojt k jejich
li toto ustanoven s dikc ust. 258 odst. 3 OS, cituji: odcizen nebo znien a tedy ve smyslu ust. 170 odst. 1
Vkon rozhodnut prodejem zstavy lze pro zajit- psm. b) ObZ k zniku zstavy. Jistota zstavnho vi-
nou pohledvku provst prodejem zastavench movi- tele, co do uspokojen jeho pohledvky se pak bezpo-
tch a nemovitch vc ...., je zejm, e dikce tchto chyby zv pojitnm zstavy,co ovem klade nov n-
ustanoven se od sebe li pouze irm pojetm vc, je roky na smluvn een tto problematiky v zstavnch
lze za zstavu povaovat.Pitom vymezen obsahu onoho smlouvch sepsanch notskm zpisem.
pojmu zstava je dle 153 odst. 1 ObZ ponkud ir
a je dno na rozdl od pojet uvedenho v citovanm usta-
noven obanskho soudnho du spe taxativn. Notsk zpis s dolokou
V ppad nejastjm, tedy pi vzniku zstavnho
prva k vcem movitm, je vak obsah nvrhu na vkon vykonatelnosti a hypoten vr
rozhodnut, resp. exekuci, prodejem zastaven movit
vci stejn.Krom obecnch poadavk na nvrh dle 42 Mgr. Miloslav Peterka*
OS, splnn obecnch pedpoklad pro vkon rozhod-
nut a poadavk na nvrh na vkon rozhodnut ( 251, Dohoda se svolenm k vykonatelnosti, kterou not se-
261 a nsl. OS), je vak teba splnit jet poadavky pisuje podle zkonnch ustanoven uvedench v druhm
dan ust. 338a odst. 2 OS.Tu je teba opt pipome- oddlu, est sti notskho du se jev jako notsk
nout poadavky na notsk zpis co do oznaen zstavy zpis snadn, jednoduch, nebo jeho nleitosti nejsou
a uveden dalch skutenost dle ust. 261a odst.4 OS. etn a jsou pehledn vyjmenovan ve shora uvedench
Podle ustanoven 338a a 325b OS je pak osoba, kter ustanovench.I klienti mnohdy bagatelizuj kol,kter je
m movitou vc zstavu u sebe, povinnost tuto vydat na note v tto agend kladen, kdy se domhaj oka-
k drab.V prvn prav pi postupu soudu, resp. soud- mitho sepisu bez ppravy s tm, e chtj jen tu do-
nch vykonavatel a prav podle exekunho du je loku o vykonatelnosti, ve ostatn ji maj dohodnut.
jen drobn rozdl v tom, e soudn exekutor vdy, i bez Ostatn i tvrci novelizace vyhlky . 196/2001 Sb.,
nvrhu oprvnnho, zajist movit vci, kter sepsal, na o odmnch not, kter vyla ve Sbrce zkon pod
rozdl od soudu, kter je zpravidla sepe a teprve n- . 42/2002 maj za to, e tento typ notskho zpisu je
sledn zajist. Dal postup je v podstat stejn jako pi snaz ne nap. kupn smlouva, kdy stanov, e odmna
exekuci prodejem vci movit. Nsleduje tedy ocenn, za nj tvo dv tetiny odmny za kon typu kupn
resp. odhad movit vci (zstavy) a jej prodej v drab. smlouvy.
Z povahy zstavnho prva ( 152 ObZ) je zejm, e Poznatky, kterch jsem nabyl za svoji dosavadn praxi
exekuce prodejem zstavy se od ostatnch zpsob exe- pi sepisovn listin s pmou vykonatelnost a pi ov-
kuce mus liit.Tento rozdl spatuji zejmna ve dvou zna-
cch a to: * Autor je notem v Praze.
str_89_116 15.6.2005 17:39 Strnka 91

AD NOTAM slo 3/2005 91


ovn kopi listin sepsanch jinmi noti, vak o p- rovou smlouvu podepisuj jej pracovnci se ktermi se
lin jednoduchosti kolu note v tto oblasti nevypo- vak nelze, bez dalho, spokojit pro vyhotoven not-
vdaj. Pravdou je, e pokud astnci pedlo smlouvu skho zpisu. Je zcela zejm, e lenov pedstavenstva
o pjce v n je jasn uvedeno,e Petr Nov pjil Pavlu oprvnn jednat jmnem spolenosti nebudou sv dny
Starmu 100 000 K do 31. 12. 2005, pak neme bt trvit objdnm notskch kancel a podepisovnm
problm jejich nespornou vli vtlit do notskho z- notskch zpis. kony budou init pracovnci banky
pisu s dolokou vykonatelnosti. Pokud vak klienti od kterch je nezbytn vyadovat dn pln moci.To-
zamlej navzat takovmto notskm zpisem na mno- tonost prvnick osoby zjistit dle 64 Not nelze. Po-
hostrann obchod jitn rznmi ruiteli i zajiova- vinnost uveden v 80b odst. 1 psm. d) Not je sice za-
teli, podporovan rznmi rokovmi sazbami i smluv- mena na zjiovn existence prvnick osoby
nmi pokutami, pak je velmi nesnadn vyextrahovat to, pedevm v souvislosti s valnou hromadou, postupovat
co je mezi smluvnmi stranami nesporn, kolik do kdy pi identifikaci v intencch tohoto ustanoven pi ko-
m bt plnno. Nkdy je nutn sepsn notskho z- nech prvnickch osob se vak jev jako praktick.
pisu zcela odmtnout s tm, e jen soud v nalzacm -
zen me urit kolik ta i ona strana zastnn na ob- II. Prvn titul
chodu je tomu i onomu povinna uhradit za plnn,kter
bylo i nebylo poskytnuto, i na pokut, nebo bylo pro- Zde bych nespatoval problm, prvnm dvodem
kzno, e to i ono poruila. vzniku zvazku je vrov smlouva, kterou banky ozna-
Jednm z typ notskch zpis sepisovanch podle uj dostaten sloitm slem, podle nho je mon
71a71c Not jsou zpisy, kter svoluj k pm vyko- tuto smlouvu odliit od jinch. Co se tk data tto lis-
natelnosti zvazk vzniklch z bankovnch vr. Pokud tiny, ne vdy je obma stranami podepsna v jeden den.
jde o bankovn vry, kter bych nazval jako podnika- Pedpokldm, e do notskho zpisu je teba uvst
telsk, tj. vry, kter poskytuje banka na financovn den, ve kterm listinu podepsala posledn zastnn
podnikatelsk innosti prvnick osoby,i fyzick osoby osoba, nebo tmto dnem byl nvrh akceptovn.
jako podnikatele, pak se lze celkem pehledn dobrat
prvnho titulu, smluvnch stran, lhty splatnosti, jako III. Pedmt plnn
i jistiny. Problematitj je otzka rok, kter nejsou,
zejmna pi del lht splatnosti,stanoveny pevnou st- Nejvt skal v notskch zpisech navazujcch na
kou. Pesto vak lze stanovit princip vpotu rok, ze- smlouvu o hypotench vrech vidm v pedmtu pl-
jmna pomoc sazeb vyhlaovanch NB a s tmito daji nn.A sice ne v tom, kolik si dlunk pjil, a kolik tedy
vykonateln notsk zpis sepsat. Takov notsk z- na jistin mus vrtit, ale v otzce rok. Pokud si nkdo
pisy jsou sepisovny vesms z podntu bank a z vrov pjil 1 000 000 K, pak tuto sumu, i jej nesplacenou
smlouvy je mon vyst potebn daje pro notsk st lze exekuovat. Problm spov v rocch. Na jedn
zpis. Co nen mon z vrovch smluv pejmat auto- stran je pochopiteln,e hypoten vr je bh na dlou-
maticky, je oznaen smluvnch stran tehdy, pokud hou tra.Bhem splcen vru me dochzet k inflaci,
smluvn stranou je podnikatel-fyzick osoba. Tedy nen deflaci, zmn rokovch sazeb vyhlaovanch NB
mon osobou povinnou oznait Klempstv Jan Novk, (v budoucnosti po ppadnm pijet eura Evropskou ban-
I, msto podnikn Doln Horn, ale jako osoba povinn kou).Tchto skutenost jsou si hypoten banky vdomy
figuruje Jan Novk,r..,bytem a ppadn jeho manelka a sna se vc eit tak,e rok stanov jen nap.na ti roky
pi zhodnocen situace se zetelem k 143148 ObZ. dopedu s tm, e dlunkm pak vyhls sazbu novou. Je
Dosti odlin situace nastv pi hypotench vrech, obdivuhodn,e klienti bank takovou vc pijmaj,nebo
kter banky poskytuj zejmna fyzickm osobm na po- jde o nerovn vztah v tom smru, e je-li dlunk srozu-
zen nemovitost. Tyto vry jsou hitem posledn mn s esti procenty a tyto bere v potaz pi kalkulaci svch
doby a jednm z prostedk boje rznch pennch finannch monost, pak zrove mus bt svoln s mo-
stav o klienta. Pi tomto boji banky sami vytvej nost, e za ti roky bude mt rok nap. dvacet procent,
smlouvy o hypotenm vru, a to s promnlivou uri- co jeho kalkulaci me notn nabourat. Za vhodnj
tost. vrov smlouvy jsou vesms mnohomluvn, co bych povaoval stanoven kritri od nich se bude pro-
do uritosti vak problematick.Pokud kolem dlunk mnn rok odvjet.Jde vak o vc,kterou not neovlivn
je pojistit plnn vykonatelnm notskm zpisem, je a proto je postaven ped vrovou smlouvu takovou, ja-
not postaven ped kol, kter by ho mohl vst a k n- kou banka vytvo. Pitom je veden snahou klientm vy-
hrad kody,kterou svoj innost zpsobil.Takovmu ne- hovt, nebo pro n jsou notsk ady zzeny, a to tak,
bezpe se vystavuje zejmna ten, kdo by daje z v- aby klientm ani noti nevznikla koda.
rov smlouvy pojal mechanicky do notskho zpisu. Zde vidm ti mon een:
Dovolil bych si upozornit na vznikajc rizika v lenn 1. Sepsat notsk zpis, v nm je udlen souhlas
odpovdajcmu znn 71b odst. 1 Not. k pm vykonatelnosti jen co se tk jistiny, nebo ta je
vskutku nepochybn. Jde o monost jist prvn istou,
I. Smluvn strany pro banky vak obtn pijatelnou,nebo,pi neplacen,
by cel roky musely vyalovat v nalzacm zen.
Dlunkem osobou povinnou jsou vesms fyzick 2.Vykonatelnou uinit jistinu a roky jen do t doby,
osoby, jejich osobn daje nen problm zjistit. Toto- po kterou jsou stanoveny.Tato monost zajiuje viteli
nost tchto osob je nutno ovit ve smyslu 64 Not vt sumu pro ppadnou exekuci, zbytek doby, a to v-
a je nutn brt vdy v potaz ustanoven 143 a nsl. razn del, je vak nepokryt.
ObZ.Vitelem osobou oprvnnou je banka,tj.prv- 3. Do notskho zpisu uvst, e smluvn strany in,
nick osoba s prvn formou akciov spolenosti. v- a to po celou dobu splcen vru, nespornm a p-
str_89_116 15.6.2005 17:39 Strnka 92

92 slo 3/2005 AD NOTAM


padn vykonatelnm, ten rok, kter je stanoven pro Pi vahch o fideikomisrn substituci a osudu ma-
poten dobu. Pokud by se bhem doby rok, dodat- jetku, kterho se tkala, nebylo mono ponechat bez
kem k vrov smlouv, zvyoval, banka by mla vyko- povimnut pozoruhodn lnek akademika Viktora
natelnm zpisem pokrytu alespo jeho st.V ppad, Knappa Poznmky k fideikomisrn substituci, uveej-
e by rok dle dodatku klesl, pak banka by jist nezne- nn v asopise Ad Notam v . 5 prv ped desti lty,
uila svch prv vyplvajcch z notskho zpisu, ne- v roce 1995. S autorem se s jeho nzory shoduji vetn
bo dlunk by zskal peplatek plnn zpt s ohledem jeho poznatku, e se v naem prvu fideikomisrn sub-
na novaci zvazku. stituce u dvno nevyskytuje, take rozhodovn o n
Pro uren roku pi dlouhodobch vrech by mo- nen bn.
hla bt vchodiskem kombinace uveden roku stano- I kdy v uvedenm lnku u bylo eeno mnoh, co
venho pro poten dobu s tm, e po uplynut tto eeno bt mlo, zstala v nm pesto jedna otzka ne-
doby se bude ve roku hypotky odvjet od konkrtn zodpovzena.Z hlediska zmru lnku,kter jm byl sle-
sazby NB i jasn urench sazeb na mezibankovnm dovn, nebyla nikterak podstatnou, aby j autor povao-
trhu. Nedoporuoval bych svazovn rokovch sazeb val za potebn vnovat pozornost. Je to prv tento
vru s inflac, jeliko jej zjiovn a vyhlaovn es- aspekt ponechan tehdy autorem bez povimnut, kter
km statistickm adem je z povahy vci pohledem do mne piml k zamylen o tom, mezi km dolo k pe-
minulosti a nevypovd navc tak pesn o konkrtn chodu drby, nastal-li casus substitutionis.
cen penz v ekonomice vru v prbhu asu. Nejprve krtk pipomnka k obsahu institutu fideik-
Jako nepijateln een pohyblivch rokovch sazeb omisrn substituce, jinak t oznaovanm jako sven-
vidm doloku o vykonatelnosti v n se, napklad, in sk nhradnictv. Ml oporu v ustanovench 608617
vykonatelnm rok ve vi 6 % stanoven po dobu t Obecnho zkonku obanskho z r. 1811, kter na na-
let, jako i ten rok, kter bude pot bankou dlunkm em zem platil do konce roku 1950. V. Knapp o nm
sdlen.Jeliko doloka vykonatelnosti m suplovat vrok v uvedenm lnku napsal toto: Nhradnictv svensk
soudu, mus bt urit jako on. spov v tom,e zstavitel ustanovil v zvti ddice (tzv.
pednho ddice) a zrove v n ustanovil, e za urit
IV. Doba plnn podmnky (casus substitutionis) ddictv nabyt tmto
ddicem pipadne ddici dalmu (substitutovi, nhrad-
Ne, e by z vrovch smluv uritm zpsobem nevy- nmu ddici,nstupnkovi).Casus substitutionis spoval
plvalo do kdy a v jakch spltkch by banka poadovala bu v mrt ddice na prvnm mst ustanovenho (ped-
sv penze zpt.Vc je vak asto vyjdena nap. takto: nho ddice), v ktermto ppad se mluvilo o nhrad-
stku 1 000 000 K je dlunk povinen zaplatit do 20 nictv pro ppad smrti (mortis causa), nebo v nem ji-
let po doerpn i Dlunk je povinen dlunou stku nm, nap. v uzaven manelstv nhradnm ddicem
zaplatit v msnch spltkch po 5 000 K ponaje dva- nebo v nabyt zletilosti tmto ddicem.
ctm dnem prvnho msce po doerpn. Netroufm Tm byl ze strany zstavitele sledovn zmr, aby
si napevno usoudit,jak by reagoval soud,kter by ml na- pedn ddic nap. po dobu svho ivota byl sice nosi-
dit vkon rozhodnut i exekuci, zda by se uchlil k do- telem prv a povinnost k majetku, kterho se ujal po z-
kazovn co se te potku bhu lhty, i zda by takov stavitelov smrti, avak s tm, e jej v tomto postaven vy-
notsk zpis oznail za nevykonateln. Spolhm na to, std substitut, nastane-li casus substitutionis, a vylou
e by snad pijal podklady z banky, pokud by po takov se tak monost, aby uveden majetek pipadl ddicm
dob byly k dispozici,kter by prokazovaly potek lhty pednho ddice (ze zkona i ze zvti).Ve ovem z-
a z n plynouc spltky i konec lhty. Nechtc riskovat viselo na tom, e se sm substitut doije nap. smrti ped-
bych vak, pro sepis notskho zpisu, radji od banky nho ddice, jinak by vzdor zmru zstavitele ped-
poadoval pesnou termnovou informaci ohledn er- mtn majetek pipadl ddicm poslze jmenovanho
pn a doerpn vru, od toho bych odvodil a do no- ddice.
tskho zpisu uvedl zcela konkrtn data. Monosti vyuvn institutu fideikomisrn substituce
pi zizovn zvti vzaly za sv dnem 1. 1. 1951, kdy na-
byl innosti obansk zkonk . 141/1950 Sb. V sou-
O fideikomisrn substituci ladu se zsadami, kter mi byl ovldn, bylo vyloueno,
aby osud zddnho majetku byl zvisl na njak bu-
(Vklad problematiky) douc nejist udlosti. Svj odmtav postoj k institutu
fideikomisrn substituce vyjdil zkonodrce v usta-
Doc. JUDr. Ji Mike* noven 550 druh vty ObZ takto: Neplatn je usta-
noven zvti, e toho, co se zstavuje, m ddic nabt
Zmnka o fideikomisrn substituci alias svenskm jen na uritou dobu nebo pozdji ne dnem zstavite-
nhradnictv vzbuzuje nepochybn pedstavu, e autor lovy smrti, jako i ustanoven o tom, na koho m ddic-
si usmyslel tene unavovat pipomnkou zalch dob, tv pejt po smrti ddicov. Souasn obansk zko-
evokovat pedstavu o souasnkm na mle vzdlenm nk . 40/1964 Sb. vyjdil stejnou mylenku jet
prvnm institutu,s nm si u nejmn dv generace od- lapidrnji v ustanoven 478: Jakkoli podmnky pi-
vykly pracovat. Omlouvm se proto teni, nutm-li jej pojen k zvti nemaj prvn nsledky. Od t doby ni-
vnovat pozornost nemu, co se doilo a co pat u ns koho ani nenapadlo, aby osud svho majetku post mor-
do legislativnho archivu. Jene i v souasn dob se ko- tem ovlivoval zpsobem, kter by byl v rozporu se
lem ns dj vci, kter ns nut se uvedenm institutem
zabvat a vykesvat z pamti zkuenosti, o kterch se
zdlo, e budou k niemu. * Autor psob na katede obanskho prva PF UK Praha.
str_89_116 15.6.2005 17:39 Strnka 93

AD NOTAM slo 3/2005 93


zsadou o neomezen volnosti ddice, jak v nabyt, tak Majetek zaten fideikomisrn substituc vak i za to-
i v nakldn se zanechanm majetkem. hoto stavu vc zstval v majetkov sfe pednho d-
V ddickch vcech ns ojedinle nut obracet po- dice, a to a do dne prvn moci rozhodnut o odevzdn
zornost do minula zsada, e se pi ddn uije prva ddictv substitutovi. Tmto zpsobem dochz k pe-
platnho v den smrti zstavitele ( 505 odst. 1 ObZ chodu k uvedenmu majetku z pednho ddice na sub-
.141/1950 Sb.; 859 odst.1 ObZ .40/1964 Sb.).Z toho stituta.Bylo by nesprvn se domnvat,e skutenost d-
tedy plyne, e s problematikou spojenou s institutem vajc prchod k substituci oivuj vlastnick a jin
fideikomisrn substituce se dostv praxe do styku, jde- oprvnn zstavitele k takovmu majetku. Za dobu, kdy
-li o ppad mrt zstavitele ped 1. 1. 1951. takov majetek patil pednmu ddici, mohl doznat ve-
K sprvnmu pochopen vci je teba se oprostit od lijak zmny, kter se mohly projevit jak v povaze, tak
pedstav o pechodu majetku na ddice, odpovdajcch i skladb i rozsahu takovho majetku.
u po dobu del pl stolet platnm prvnm pravm. Pedn ddic, tebae byl fideikomisrn substituc
Nezbv ne se vrtit k prvn prav ddn podle usta- omezen v dispozicch s majetkem, kterho se to tkalo,
noven 531824 OZO. byl subjektem prv a povinnost spojench s takovm
Plat-li pro souasnka,e se ddictv nabv smrt z- majetkem a vystaven i odpovdnosti za povinnosti
stavitele ( 460 ObZ), take npad ddictv a jeho pe- s tmto majetkem spojen, nap. platit dan. Mohlo dojt
chod na ddice spadaj vjedno, bylo tomu v minulosti k zniku tohoto majetku nebo jeho sti,nap.v dsledku
zcela jinak. Ddic udlost zstavitelovy smrti nevstupo- iveln udlosti,mohl se stt pedmtem vyvlastnn,zpe-
val do postaven svho pedchdce, co se tkalo majet- nen pi vkonu rozhodnut nebo v konkurzu, mohl
kovch prv a povinnost. Touto prvn skutenost se bt postien trestnprvn sankc v podob propadnut
pro nho zakldalo toliko ddick prvo, ddick prvo majetku. Uplatovala se zde zsada, e pretium succe-
se mu tm nabzelo k pijet ( 532 OZO:Vlun prvo dit in locum rei v ppad poskytnut nhrady nebo pro-
uvzat se v dren cel pozstalosti nebo jej pomrn placen pojistnho plnn nebo relutrnho plnn pi
sti se nazv prvem ddickm.).V tto chvli tud ani nhrad kody.
nemohlo dojt ke splynut zanechanho majetku s vlast- Nelze se domnvat, e pedn ddic ml postaven to-
nm majetkem ddice. liko sprvce majetku zatenho fideikomisrn substi-
Zanechan majetek ml a do jeho odevzdn ddici tuc, jako by lo o ius in re aliena. Majetek zaten
povahu lec pozstalosti, za kterou jednal nebo mohl fideikomisrn substituc nevyel z majetkov sfry
jednat soudem ustanoven zstupce, nejastji ddic, je- pednho ddice ani za jeho ivota, ani po jeho smrti a
ho ddick pihlka byla soudem pijata. I kdy se do doby prvn moci pikzn pozstalosti substitu-
v tomto postaven octl ddic,nejednal v tto situaci vlast- tovi, a to v takov podob, povaze a skladb, v jak byl
nm jmnem, ale jako osoba poven sprvou takovho jejm dritelem jeho bezprostedn pedchdce, pedn
majetku.V t dob bylo nutno se dit ustanovenm 797 ddic.
OZO o tom, e nikdo nesm svmocn vzt ddictv
v drbu, ddick prvo se mus projednat ped soudem
a jm mus bt provedeno pikzn pozstalosti, tj. ode-
vzdn do prvn drby.
Zadvn veejnch zakzek
K vydn rozhodnut o odevzdn pozstalosti (Einant- vychz ze smrnic Evropskch
wortungsurkunde) dolo a po skoneni pozstalostnho spoleenstv
zen, a to jet za pedpokladu, e ddic splnil zvazky,
zejmna zaplatil nebo zajistil poplatky pozstalostn Doc. JUDr. Karel Marek, CSc.*
( 819 OZO; 26 cs. na. . 278/1915 .z.).V rozhodnut
o odevzdn pozstalosti lo o prvotvorn rozhodnut V roce 2004 byl vydn zkon . 40/2004 Sb. nazvan
s inky ex nunc, ke dni jeho prvn moci.Teprve v tto Veejn zakzky. Zkon byl ji tyikrt novelizovn.Text
chvli dochzelo k nabyt ddictv. Dlo se tak v takov pspvku ji z tchto novel vychz.
skladb, podob a stavu majetku, jak byl ke dni prvn Novely byly provedeny zkony . 436/2004 Sb.,
moci odevzdac listiny, a nikoli ke dni smrti zstavitele. . 437/2004 Sb., . 60/2005 Sb. a . 124/2005 Sb.
I pi kratm i delm asovm intervalu oddlujcm Zkon vychz z uvedench smrnic ES:
moment npadu prva na ddictv od momentu pe- Smrnice Rady 71/304/EHS ze dne 26. ervence 1971
chodu pozstalosti na ddice, zstval zanechan maje- o odstrann omezen volnho pohybu slueb, pokud
tek a do doby pikzn do drby ddice v majetkov jde o veejn zakzky na stavebn prce a zadvn ve-
sfe zstavitele, byl jako takov vystaven rizikm, kter ejnch zakzek na prce podnikatelm jednajcm
byla proti nmu namena. prostednictvm zastoupen i poboek.
Ve, co zde bylo uvedeno, je teba mt na pamti pi Smrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989
zodpovdn otzky, eho veho bylo zapoteb k tomu, o koordinaci prvnch a sprvnch pedpis tkajcch
aby dolo k pechodu majetku zatenho fideikomisrn se pezkumnho zen pi zadvn veejnch zakzek
substituc na substituta. Vchodiskem zde byla nepo- na dodvky a veejnch zakzek na stavebn prce.
chybn zv zstavitele, v n bylo i na substituta pa- Smrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. nora 1992 o ko-
matovno.Nastal-li casus substitutionis,bylo na mst vy- ordinaci prvnch a sprvnch pedpis tkajcch se
volat zen o ddictv po zstaviteli. Z obsahu spisu pouit pedpis Spoleenstv o postupech pi zad-
zjistit, koho zstavitel povolal za substituta a k jakmu vn veejnch zakzek v oblasti vodnho hospodstv,
druhu majetku.Dolo-li po vzv soudu k podn ddick energetiky, dopravy a telekomunikac.
pihlky uvedenm ddicem,mlo bt rozhodnuto o je-
jm pijet. * Autor je docentem na katede obchodnho prva PF MU Brno.
str_89_116 15.6.2005 17:39 Strnka 94

94 slo 3/2005 AD NOTAM


Smrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18.ervna 1992 o ko- uveejovat zadvac zen v ednm vstnku Evrop-
ordinaci postup pi zadvn veejnch zakzek na skch spoleenstv. Ploha . 3 je nadepsna Dodvky
sluby. zbo pro zadavatele z resortu Ministerstva obrany le-
Smrnice Rady 93/36/EHS ze dne 14.ervna 1993 o ko- nn podle nomenklatury Harmonizovanho systmu
ordinaci postup pi zadvn veejnch zakzek na do- popisu a selnho oznaovn zbo (HS).
dvky. Psobnost zkona je obecn vymezena stanovenm
Smrnice Rady 93/37/EHS ze dne 14. ervna 1993 okruhem osob a pedpokldanou cenou pedmtu za-
o koordinaci postup pi zadvn veejnch zakzek kzky. Je stanoveno,na kter osoby se psobnost zkona
na stavebn prce. vztahuje a na kter osoby se vztahuje pouze ve vyme-
Smrnice Rady 93/38/EHS ze dne 14.ervna 1993 o ko- zenm rozsahu.
ordinaci postup pi zadvn veejnch zakzek v ob- Podle tohoto zkona viz 2 odst. 1 postupuj tito
lastech vodnho hospodstv,energetiky,dopravy a te- zadavatel veejnch zakzek:
lekomunikac, ve znn smrnice Rady 98/4/ES
a smrnice Komise 2001/78/ES. a) veejn zadavatel, kterm je
Smrnice Evropskho parlamentu a Rady 97/52/ES ze 1. esk republika,
dne 13.jna 1997,kterou se mn smrnice 92/50/EHS, 2. sttn pspvkov organizace,
93/36/EHS a 93/37/EHS, kter koordinuj postupy pi 3. zemn samosprvn celek a v ppad hlav-
zadvn veejnch zakzek na sluby, dodvky a sta- nho msta Prahy a statutrnch mst t mst-
vebn prce. sk obvod nebo mstsk st, a jimi zen a zi-
Smrnice Evropskho parlamentu a Rady 98/4/ES ze zovan pspvkov organizace,
dne 16. nora 1998, kterou se mn smrnice 4. Fond nrodnho majetku esk republiky, Po-
93/38/EHS o koordinaci postup pi zadvn veej- zemkov fond esk republiky,sttn fond,esk
nch zakzek subjekty psobcmi v odvtv vodnho nrodn banka, esk rozhlas, esk televize,
hospodstv, energetiky, dopravy a telekomunikac. esk konsolidan agentura, zdravotn poji-
Smrnice Komise 2001/78/ES ze dne 13.z 2001,kte- ovna, dobrovoln svazek obc a jin prvnick
rou se mn ploha IV smrnice Rady 93/36/EHS, p- osoba, pokud byla zzena zkonem nebo na z-
lohy IV,V aVI smrnice Rady 93/37/EHS,plohy III a IV klad zkona za elem uspokojovn poteb ve-
smrnice Rady 92/50/EHS ve znn smrnice 97/52/ES, ejnho zjmu a je financovna pevn veej-
a plohy XII a XV, XVII a XVIII smrnice Rady nmi zadavateli, nebo je veejnmi zadavateli
93/38/EHS ve znn smrnice 98/4/ES. zena nebo veejn zadavatel jmenuj vce ne
Zkon ve znn po novelch upravuje: polovinu len v jejm sprvnm, dcm nebo
okruh prvnickch a fyzickch osob, kter jsou po- kontrolnm orgnu,
vinny zadvat veejn zakzky podle tohoto zkona,
postup pi zadvn veejnch zakzek, b) jin prvnick nebo fyzick osoba, zadv-li za-
druhy zadvacch zen, kzku na dodvky, sluby nebo stavebn prce,
koncesn zen, kter je z vce ne 50 % financovna veejnm
veejnou sout o nvrh, zadavatelem [ 2 odst. 1 psm. b)] nebo
dohled nad zadvnm veejnch zakzek.
Zkon .40/2004 Sb.se len do devti st a m 3 p- c) podnikatel, jestlie je ovldn veejnm zadava-
lohy. st prvn Obecn ustanoven se postupn vnuje telem (poznmka pod arou odkazuje pitom na
pedmtu pravy, psobnosti zkona, zkladnm po- 66a obchodnho zkonku),nebo jeho podnikn
jmm, zpsobm uren pedpokldan ceny pedmtu je podmnno udlenm oprvnn, kter mu po-
veejn zakzky a postupu zadavatele pi zadvn ve- skytuje zvltn nebo vhradn prva, a vykonv
ejnch zakzek. nkterou z innost uvedench v 3 tzv. sekto-
Druh st upravuje podmnky pouit zadvacho rov, sov i odvtvov dodavatel.
zen, pedbn oznmen a kvalifikaci dodavatel. Za-
dvac zen je ve tet sti zkona v. zahjen zadva-
cho zen, zadvac dokumentace a technick specifi- Podle zkona je pak pidruenou osobou osoba (viz
kace nabdek, hodnotc komise a posuzovn nabdek, 17h), vi kter je zadavatel ovldajc osobou nebo
hodnocen nabdek a ukonen zadvacho zen. tvrt vi n je zadavatel osobou ovldanou podle zvltnho
st upravuje udlovn konces. prvnho pedpisu, nebo, kter spolen se zadavatelem
Ustanoven o veejn souti o nvrh je v sti pt. je osobou zenou jinou osobou (poznmka pod arou
est a sedm st obsahuje ustanoven o seznamu kva- zkona odkazuje pitom na 66a ObchZ). S pojmem pi-
lifikovanch dodavatel a spolen ustanoven.Spolen druen osoba zkon pracuje a pouv ho k vymezen
ustanoven e informan systm o zadvn veejnch zakzek, na n se zkon vztahuje, resp. nevztahuje [viz
zakzek a uveejovn daj a informac o veejnch za- 5 odst. 1 psm. b)]. Pro pehled uvdme schma Pod-
kzkch,zvhodnn nkterch uchaze nebo zjemc nikatelsk seskupen.
v zadvacm zen, nmitky a jejich pezkoumn zada- V rmci prvn pravy podnikatelskch seskupen pak
vatelem, nkter dsledky poruen zkona a prvn 66a odst. 4 ObchZ stanov, e osoby jednajc ve shod,
kony v zadvacch zench. Zkon st do ustanoven kter spolen disponuj vtinou hlasovacch prv na
o dohledu nad zadvnm veejnch zakzek a pechod- urit osob, jsou vdy ovldajcmi osobami.
nch a zvrench ustanoven. To, e zkon stanov u statutrnch mst za zadavatele
Plohy . 1 a . 2 zkona tvo seznam slueb nevya- mstsk obvod nebo mstskou st, to povaujeme za
dujcch (ploha 1) a vyadujcch (ploha 2) povinnost sprvn. Obdobn ustanoven by si zasluhovaly i vysok
str_89_116 15.6.2005 17:39 Strnka 95

AD NOTAM slo 3/2005 95


koly, a to zejmna ty, kter jsou veejnmi institucemi. vatel, kte poskytuj telekomunikan sluby nebo
Zde by bylo douc, aby byli zadavateli i fakulty. provozuj telekomunikan st a zadavatel v oblasti
Fakulty hospoda toti se svmi rozpotovmi pro- vodnho hospodstv, energetiky a dopravy. Pitom nad-
stedky (maj svj rozpoet), je jich vt poet a jsou limitn veejn zakzky, kter jsou nov definovny, jsou
rzn mstn dislokovny (viz nap. organizan struk- zakzky, kter jsou regulovny smrnicemi ES.
tury takovch vysokch kol jako je Karlova univerzita
a Masarykovy univerzita). Tabulka vyjaduje, kdy se bude jednat o nadlimitn ve-
Zadavatelem me bt spolen i nkolik zadavatel ejnou zakzku.
uvedench v psm. a) a b), maj-li svoje vzjemn prva
a povinnosti a vztahy k tetm osobm smluvn upraveny Pedmt ve- Dodvky Stavebn
viz 2 odst. 2. ejn zakzky a sluby prce
V ustanovench 3, 4, a 5 je podrobn a mlo pe-
hledn vymezeno, kdy se zkon na zadavatele vztahuje, Zadavatel uve-
event. kdy tomu tak nen. den v 2 odst. 1
Tam, kde se zkon vztahuje na tzv. sov zadava- psm. a) zkona,
tele, tam jsou povinni zadvat pouze nadlimitn za- v bodech 1 a 2 130 000 EUR 5 000 000 EUR
kzky. a pro R Minis-
Zkon o veejnch zakzkch upravuje tzv. veejn za- terstvo obrany
davatele a tzv. sektorov, sov, odvtvov zadavatele pro zbo uvede-
(a v tomto rmci nap. i vrobce, dopravce, distributory n v ploze . 3
pitn vody). Protoe veejn zadavatel maj u veejnch Zadavatel uve-
zakzek bli vztah k veejnm prostedkm ne sekto- den v 2 odst. 1
rov zadavatel, je prava pro veejn zadavatele ps- psm. a),
nj. v bodech 3 a 4
Aby se jednalo o veejnou zakzku,mus jt nejen o sta- a pro R Minis- 200 000 EUR 5 000 000 EUR
novenho zadavatele, ale pedpokldan cena zakzky terstvo obrany
mus t peshnout stku 2 mil. K. Zpsoby uren pro zbo neuve-
pedpokldan ceny pedmtu zakzky jsou stanoveny den v ploze
zkonem v sti prvn v hlav druh, a to v ustanovench . 3
18, 19, 20, 21 obecn a pro dodvky, sluby, stavebn
Zadavatel
prce v ustanoven 22 o zvltnm zpsobu uren ped-
v odvtv vodn-
pokldan ceny a v 23 o pedpokldan cen ped-
ho hospodstv,
mtu veejn zakzky u rmcovch smluv.Ustanoven 6
energetiky a do- 400 000 EUR 5 000 000 EUR
odst. 2 a 3 pitom uruje, e se veejn zakzka usku-
pravy vykonva-
teuje za platu na zklad psemn smlouvy s jednm
j-li innosti uve-
nebo vce vybranmi uchazei nebo zjemci.
den v 3 odst. 1
Zadavatel mus vak i dodvky, sluby nebo stavebn
psm. a) a e)
prce, jejich pedpokldan cena nepeshne limit
2 mil. K, zadat transparentnm a nediskriminanm po- Zadavatel
stupem za cenu obvyklou v mst plnn. v oblasti teleko-
Na zklad uvedenho lze ci, e i kdy obchodn z- munikac vyko- 600 000 EUR 5 000 000 EUR
konk pro nkter smlouvy psemnou formu nepedepi- nvaj-li innosti
suje, pro uveden smlouvy nelze jinou ne psemnou uveden v 3
formu smluv volit a pes odlin znn 272 ObchZ lze odst. 1 psm. f)
usuzovat, e to plat jak pro smlouvy, tak i pro jejich
zmny.
Souasn lze usuzovat, e nebude-li smlouva platn, Jak je v tabulce zejm z daj v sti Pedmt veejn
pak i kdy pedmt zakzky peshne 2 mil. K, nepjde zakzky, pevzatch z 14 zkona, nepamatuje prvn
o zakzku veejnou. Pitom vak tam, kde pjde o za- prava na vechny zadavatele. Neupraven jsou nap. si-
kzku platnou, kter 2 mil K nepeshne, mus se (viz tuace, pjde-li o podnikatele ovldanho veejnm za-
6 odst.3) zadat transparentnm a nediskriminanm po- davatelem zemnm samosprvnm celkem.
stupem (za uvedenou obvyklou cenu), i kdy tak ne- Nadlimitn zakzky jsou v zkonu vymezeny v
pjde o veejnou zakzku. finannch limit uvedench v eurech.
Jednou z novinek novho zkona o veejnch za- V pedchozm zkonu, tj. v zkonu . 199/1994 Sb., ve
kzkch je rozen jeho psobnosti, a to na podni- znn pozdjch pedpis, bylo mon zvhodnn tu-
katele ovldan veejnm zadavatelem a prvnick zemskch uchaze. To nyn ji nebude pichzet
a fyzick osoby, zadvaj-li veejnou zakzku na sta- v vahu.
vebn prce, dodvky, sluby nebo kter je vce ne Pi postupech podle zkona . 199/1994 Sb. ve znn
z poloviny financovna veejnm zadavatelem. Tzn., novel bylo zjitno, e aby se zadavatel vyhnuli stano-
e nap. pi splnn uvedench podmnek budou zada- venm objemm pro zadvn veejnch zakzek, snaili
vateli veejnch zakzek i akciov spolenosti,jejich ak- se zkon obchzet a zakzky dlit, pestoe se tomu d-
cioni jsou obce (msta). vj prvn prava snaila brnit.Aby k tmto ppadm
Pokud zadvaj tzv. podlimitn zakzky, jsou vak nedochzelo, je i v nov prav stanoveno pravidlo, e
naopak z psobnosti novho zkona vyloueni zada- zadavatel nesm rozdlit pedmt veejn zakzky, jest-
str_89_116 15.6.2005 17:39 Strnka 96

96 slo 3/2005 AD NOTAM


lie by tm dolo ke snen jeho pedpokldan ceny jm pedmtem nen pedmt veejn zakzky na do-
pod finann limity stanoven pro jednotliv druhy ve- dvky nebo veejn zakzky na stavebn prce.
ejnch zakzek nebo pod cenu 2 mil. K. Veejnou zakzkou na sluby je t veejn zakzka,je-
Nadlimitn i podlimitn veejn zakzky se budou za- jm pedmtem je krom poskytnut slueb rovn
dvat stanovenmi postupy. Nadlimitn veejn za- a) dodn zbo, pokud je cena poskytovanch slueb
kzky se mus zveejnit ve vstnku ES, podlimitn v tu- vy ne pedpokldan cena dodn zbo, nebo
zemsku na tzv. centrln adrese. b) zakzka na stavebn prce, pokud je cena poskytova-
Zkon definuje pojmy dodavatel, zjemce a uchaze nch slueb vy ne pedpokldan cena stavebnch
a tyto pojmy dle pouv ve svch ustanovench. prac.
Dodavatelem je prvnick nebo fyzick osoba, kter Vet slueb je uveden v plohch . 1 a 2 zkona
a) poskytuje sluby, a podle tchto ploh lze liit sluby na
b) dodv zbo, uveejovan v ednm vstnku Evropskch spole-
c) provd stavebn prce. enstv (ES)
Zjemcem se rozum dodavatel, neuveejovan v ednm vstnku ES.
a) kter podal ve stanoven dob dost o ast v um Veejnou zakzkou na stavebn prce je veejn za-
zen nebo v jednacm zen s uveejnnm, nebo kzka na proveden
b) kterho zadavatel vyzval k asti v jednacm zen a) nov stavby,
bez uveejnn. b) stavebn zmny dokonen stavby,
Uchazeem se rozum c) udrovac prce na stavb,
a) dodavatel, kter ve stanoven dob podal nabdku d) odstrann stvajc stavby, nebo
v otevenm zen, nebo e) jakchkoli stavebnch prac, kter odpovdaj poa-
b) zjemce,kter ve stanoven dob podal nabdku v u- davkm urenm zadavatelem, vetn stavebnch
m zen nebo v jednacm zen s uveejnnm. prac poizovanch s vyuitm zprostedkovatelskch
Osvojen si tchto pojm pome adrestm k reali- nebo podobnch slueb poskytovanch zadavateli ji-
zaci zkonnch ustanoven. Zkon toti s tmito pojmy nou osobou.
ve svch ustanovench dle prbn pracuje.Ve uve- Stavebnmi pracemi se rozumj rovn montn
den definovn pojm lze pro nzornost i graficky zn- prce souvisejc s provdnm staveb a stavebnch prac.
zornit. Veejnou zakzkou na stavebn prce je t veejn za-
kzka,jejm pedmtem je krom proveden stavebnch
K pojmm zjemce a uchazee prac rovn projektov a inenrsk innost, tkajc se
tchto prac.
Zjemce Z ve uvedenho je zejm, e pro veejn zakzky
se pouv tzv. princip tit, co zna, e u jednotli-
dodavatel podal dost
vch zakzek rozhoduje o druhu zakzky hodnotov pe-
o ast v zen 1,2
dodavatel byl vyzvn k asti
vaujc plnn. Nap. je-li cena dodvek vy ne cena
monte, jde o zakzku na dodvky. Vdy vak je teba
nsledn uzavt takovou smlouvu, kter v obchodnm
2
v otevenm zen 1
v um zen
v jednacm zen
v jednacm zen
bez uveejnn
(obanskm) zkonku koresponduje s pslunm ped-
s uveejnnm
mtem plnn.
Zakzky budou zadvny
dodavatel
podal nabdku zjemce podal nabdku
v otevenm zadvacm zen,
v zen 1,2
v um zadvacm zen,
v jednacm zen s uveejnnm,
Uchaze v jednacm zen bez uveejnn.
Oteven zen je pstupn neomezenmu potu
uchaze,kte podvaj nabdku na zklad zadavatelem
Zkon . 40/2004 Sb. len zakzky stanovench podmnek, kter jsou zveejnny. Je hod-
na dodvky, noceno jako nejvce transparentn; je vak organizan
na sluby, nejnronj.
na stavebn prce. Probh-li zadvn v otevenm zadvacm zen,
Veejnou zakzkou na dodvky je veejn zakzka, pak mohou podat nabdku vichni uchazei.V um za-
jejm pedmtem je koup vc movitch i nemovitch dvacm zen podvaj nabdku jen zadavatelem ur-
(dle jen zbo) vetn koup zbo na spltky, njmu en dodavatel.V jednacm zen s uveejnnm pod-
zbo nebo njmu zbo s prvem nsledn koup, a rov- vaj nabdku jen vyzvan dodavatel, kte jsou pot
n veejn zakzka, jejm pedmtem je krom dodn zadavatelem vyzvni k jednn. Jednacm zenm bez
zbo tak mont a uveden do provozu, pokud nejde uveejnn je pak takov zadvn, ve kterm zadavatel
o ppad, kdy je cena slueb vy ne pedpokldan vyzve k jednn jednoho nebo vce dodavatel.
cena dodn zbo.Ve uveden ovem znamen, e po- Za obecn zpsob zadvacho zen lze oznait
kud pjde vtinov o dodvku a z men sti o mon- oteven zadvac zen a u zadvac zen. Jsou
t, bude provdna veejn zakzka na dodvky, i kdy to zpsoby zadvn, kter mohou bt pouity u vech
nap. nvazn se bude pak uzavrat obchodnprvn zakzek a volbu, kter zpsob pouije, si zadavatel vol
smlouva o dlo (nikoli kupn smlouva). Pokud by vak sm.
nelo o mont, ale o instalaci, byla by situace jin. Zpsob zadvn si mus zadavatel dobe zvit. Zvol-
Veejnou zakzkou na sluby je veejn zakzka, je- -li oteven zadvac zen, me se stt, e bude nab-
str_89_116 15.6.2005 17:39 Strnka 97

AD NOTAM slo 3/2005 97


Prbh otevenho zadvacho zen

PEDBN OZNMEN
29

UVEEJNN OZNMEN
O OTEVENM ZEN
42
Lhta pro podn nabdky
pro nadlimitn 52 dn; zkrcen 22 dn,
pro podlimitn 36 dn; nelze zkrtit
PODN NABDEK
53
Nejpozdji 30 dn
po podn nabdky
59/1
OTEVRN OBLEK
VYAZEN NABDKY
PROTOKOL O OTEVRN
VYLOUEN UCHAZEE
59, 60

POSOUZEN Z HLEDISKA
VYAZEN NABDKY
ZADVACCH PODMNEK
VYLOUEN UCHAZEE
61

DOSTI ZADAVATELE
O VYSVTLEN
NEJASNOST A MIMODN
NZK CENY
7 dn 61

VYAZEN NABDKY
VYSVTLEN UCHAZEE
VYLOUEN UCHAZEE

HODNOCEN
ZPRVA O POSOUZEN
A HODNOCEN
62, 63

PIDLEN ZAKZKY
65

POKRAOVN

OZNMEN O PIDLEN
ZAKZKY
65
15 dn ode dne
doruen
30 dn ode oznmen 66 NMITKY
dne
doruen (POSLEDN MONOST PRO
oznmen PODN NMITEK)
66

UZAVEN SMLOUVY
66
Nadlimitn do 48 dn
Podlimitn do 30 dn
67/1
UVEEJNN VSLEDK
67

UCHOVVN
DOKUMENTACE
71
str_89_116 15.6.2005 17:39 Strnka 98

98 slo 3/2005 AD NOTAM


dek pli velk poet. Zvol-li vak u zadvac zen, Pouit jednacho zen bez uveejnn
me pak bt problematick objektivn zen potu z-
jemc na 5 a 20 (kte budou vyzvni k podn nabdky). podle 28 odst. 2 sektorov dodavatel na zklad
Ostatn zjemci pitom mohou podvat nmitky. rmcov smlouvy
Jednac zen s uveejnnm a jednac zen bez podle 28 sektorov dodavatel pro dodv-
uveejnn me zadavatel volit jen v ppadech sta- odst. 1 psm. a) ky na komoditnch trzch
novench zkonem. Jejich pehled uvdme tabulkovou
formou. podle 28 sektorov dodavatel pi vhodn
odst. 1 psm. b) koupi za ceny podstatn ni
Pouit jednacho zen s uveejnnm podle 28 sektorov dodavatel pi nkupu
odst. 1 psm. c) zbo za zvl stanovench v-
podle 25 jde-li o sektorov dodavatele hodnch podmnek
podle 26 v pedchozm otevenm nebo um - podle 27 v otevenm nebo um zen
zen byly podny pouze nepln na- odst. 1 psm. a) nebyly podny dn vhodn na-
bdky bdky
podle 26 povaha stavebnch prac nebo slueb podle 27 zakzka me bt ze stanovench
nebo povaha rizik s nimi spojench ne- odst. 1 psm. b) dvod plnna jen uritm do-
umouje stanovit cenu davatelem
podle 26 stavebn prce jsou provdny pouze podle 27 V nalhavm ppad z dvodu
pro ely vzkumu a vvoje a nelze je odst. 1 psm. c) krizovho stavu
vyut k zisku nebo pokryt nklad
podle 27 zbo pouze pro ely vzkumu
odst. 2 psm. a) a vvoje
Zadavatel me pout jednac zen s uveejnnm, podle 27 jde o tzv. dodatenou dodvku za
jestlie v pedchozm otevenm zen nebo um - odst. 2 psm. b) stanovench podmnek
zen byly podny pouze nepln nabdky a zadavatel
podstatn nezmn zadvac podmnky. Uveejnn jed- podle 27 jde o tzv. dodaten prce nebo
nacho zen nen nezbytn,pokud zadavatel vyzve k jed- odst. 3 psm. a) sluby za stanovench podmnek
nn vechny uchazee, kte podali v pedchozm otev- podle 27 nov stavebn prce nebo sluby
enm zen nebo um zen nabdku a splnili odst. 3 psm. b), stejnho druhu i podobn za
kvalifikaci poadovanou zadavatelem. psm. c) stanovench podmnek
Zadavatel me pout jednac zen s uveejnnm (k tomu viz odst. 4)
t
a) ve vjimench ppadech, jestlie povaha stavebnch podle 27 nov stavebn prce nebo sluby
prac nebo slueb nebo povaha rizik s nimi spojench odst. 3 psm. d) spojen s vstavbou nebo rekon-
neumouje stanovit celkovou cenu pedmtu pe- strukc pozemn komunikace za
dem, nebo stanovench podmnek
b) jestlie stavebn prce jsou provdny pouze pro podle 27 odst. 5 navazuje-li zadn veejn zakz-
ely vzkumu a vvoje a nelze je vyut za elem ky na sluby na veejnou sout
dosaen zisku nebo k pokryt nklad vzkumu a v- o nvrh
voje.
Jednac zen s uveejnnm se me pro zadn ve-
ejn zakzky zvolit i tehdy, jde-li o zadavatele v odvtv
vodnho hospodstv, energetiky, dopravy a telekomu-
nikac [viz 25 odst. 2 psm. c) zkona].
Not a EU
Pouit jednacho zen bez uveejnn je v zkonu
vymezeno v esti pomrn rozshlch odstavcch 27. Zelen kniha Ddictv a Zvt
Pehled rovn uvdme tabulkovou formou se zenm
textem zkona. JUDr. Ji Svoboda*

Pestoe zkon . 40/2004 Sb. je v innosti jen krt- Komise Evropskch spoleenstv (dle jen Komise)
kou dobu, pipravuje se ji vydn novho zkona. vydala dne 1. 3. 2005 Zelenou knihu Ddictv a Zvt.1
Dvodem ppravy novho zkona je zajitn trans- Oznaenm Zelen kniha se m na mysli urit forma
pozice smrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES do eskho sdlen Komise, ve kterm se shrnuj stanoviska len-
prvnho du. Nov smrnice pinej nov instituty, skch stt k uritmu problmu, kter pak mohou bt
kter by bylo z hlediska systematiky problematick za- zkladem budoucho nvrhu legislativnho opaten.
pracovat do stvajcho zkona. Krom toho vtina sou- Z prvnho hlediska je dleitj to sdlen, kter si
asnch ustanoven pevzatch z pvodnch smrnic klade za cl zaplnit uritou mezeru v prvu. Tam, kde
byla uritm zpsobem upravena nebo doplnna.
Sprvn transpozice smrnic je proto pomrn kompli-
kovanm legislativnm kolem, pekraujcm rmec * Autor je notem v Praze.
1
KOM(2005) 65 v konenm znn. esk text zelen knihy bohuel
pouh novelizace zkona.V novm zkonu by se pitom trp nekvalitnm pekladem a z tohoto dvodu je nezbytn se seznmit
mly odstranit i nedostatky zkona . 40/2004 Sb. i s cizojazynmi verzemi, nejlpe s verz francouzskou.
str_89_116 15.6.2005 17:39 Strnka 99

AD NOTAM slo 3/2005 99


chyb podrobn prvn prava a Komise vykonv roz- Nmecko vlastn nemovitost v zahrani.8 Mohl bych uv-
hodovac pravomoc, jej sdlen informuje o tom, z ja- dt jet dal statistick daje, nicmn ji na podklad
kch pedpoklad bude Komise ve sv rozhodovac in- tch, kter jsem citoval, je mon uinit urit zvry.
nosti vychzet a jakm smrem se tak bude ubrat jej Dochz k pomrn znanmu nrstu ddictv s cizm
uven.Je teba zdraznit,e takovto sdlen nem bez- prvkem9 (dle odhad Komise cca 50 000 ron) a m
prostedn prvn zvaznost.2 dl tm vy poet osob je konfrontovno s pslunmi
Uveejnnm Zelen knihy Ddictv a Zvt Komise pedpisy upravujcmi ddick zen. Toto ve znan
otevela irok prostor umoujc v podstat poprv ve- komplikuje ddick zen.
ejnou diskusi o tmatech v souasn dob aktulnch, Prvn rmec. Jednotliv lensk stty Evropsk Unie
jako nap. o koliznch normch upravujcch prvn po- maj z nejrznjch dvod (historickch aj.) rozdln
mry ddick, trustech, uznvn a vkonu rozhodnut upraveny pedpisy upravujc ddn. Unifikace tchto
v ddickch vcech, evidenci zvt i o monostech od- nrodnch pedpis nen v dohledn dob mon.Z toho
strann vekerch formalit spojench s tzv. vym ov- dvodu je jedinou monou a relnou cestou harmoni-
ovnm. zace koliznch norem,kter stanov rozhodn prvo.K ur-
Komise vyzvala vechny zainteresovan osoby, aby j en rozhodnho prva slou hranin urovatel. Nej-
zaslaly sv odpovdi i podnty do 30. 9. 2005. Do dis- astjm hraninm urovatelem, kterm se d prvn
kuse nad Zelenou knihou Ddictv a Zvt se aktivn za- pomry ddick, je sttn pslunost zstavitele v dob
pojili tak et noti, a to prostednictvm Konference jeho mrt lex patriae. Dalmi hraninmi urovateli
notstv Evropsk Unie,ve zkratce CNUE.3 Pslun pra- jsou nap. lex domicili, obvykl pobyt i lex rei sitae
covn skupina CNUE, pod vedenm Pascala Chassainga, poloha nemovit vci.
note z Pae, se Zelenou knihou Ddictv a Zvt ji
podrobn zabvala na nkolika jednnch. Jsou to prv 2. Pravidla pro kolizn normy
noti, kte se velmi vrazn angauj v citovanch ob-
lastech, zejmna v ddickm zen. V esk republice st prvn Zelen knihy Ddictv a Zvt si klade pe-
noti jako soudn komisai na zklad poven okres- devm za cl odpovdt na otzky, co ve m bt sub-
nho soudu provdj veker kony v zen o ddictv, sumovno pod kolizn normy upravujc prvn pomry
s vjimkou dost o poskytnut prvn pomoci v cizin ddick, jak hranin urovatel m bt pro tyto pomry
a soudnch rozhodnut, ledae by lo o usnesen, ktermi pouit a zda kolizn normy Spoleenstv pi uren roz-
se upravuje veden zen.4 Podobn kompetence maj hodnho prva maj rozliovat mezi vcmi movitmi a ne-
i noti v Rakousku a Slovensku. Noti z jinch stt movitmi. Z hlediska kolizn pravy ddickho prva je
(nap. Itlie i Francie) sice pmo neprojednvaj d- rozhodujc,zda se pi uren rozhodnho prva in roz-
dick zen, jako nap. noti et, ale po skonen d- dl mezi vcmi movitmi a nemovitmi.10
dickho zen vydvaj ddick osvden.5 Pokud se rozdl nein, prvn pomry ddick se d
jedinm hraninm urovatelem, lex patriae i lex do-
I. Zelen kniha Ddictv a Zvt micili. Kolizn prava vychz z jednotnho ddickho
statutu. Na cel ddick zen se aplikuje na zklad je-
Zelen kniha Ddictv a Zvt se skld z vodu a 7 dinho hraninho urovatele (lex patriae i lex domi-
st. cili) jeden prvn d. K prvnm dm vychzejcm
z jednotnho ddickho statutu pat prvn dy SRN,
1. vod

Komise v vodu pipomnla, e se o dan problema- 2


K pojmu Zelen kniha srovnej T, V. Lexikon Prvo Evropsk unie.
tice vslovn zmnila ji ve Vdeskm aknm plnu Ostrava : Nakladatelstv Ji Motloch-Sagit, 2004, s. 223.
3
Konference notstv Evropsk Unie zastupuje zjmy lenskch no-
z roku 19986 a zejmna pak v novjm Haagskm pro- tstv pi institucch Evropsk unie a sdruuje notsk organizace
gramu7. Tento Haagsk program pmo vyzval Komisi vech lenskch stt Evropsk unie, ve kterch existuje institut no-
k pedloen Zelen knihy, kter by pokryla celou pro- tstv latinskho typu (Nmecko, Rakousko, Francie, Belgie, Nizozem,
Lucembursko, panlsko, Portugalsko, Itlie, ecko, Malta, esk re-
blematiku rozhodn prvo,soudn pravomoc,uznvn publika, Slovensko, Polsko, Maarsko, Litva, Lotysko, Estonsko a Slo-
a vkon ddickch rozhodnut, ddick osvden i evi- vinsko).
4
denci zvt v celoevropskm mtku. 38 zkona . 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve znn pozdjch
pedpis.
Komise se dle v vodu pokusila zdvodnit, pro se 5
Nap.Actes de notorits.
vlastn touto problematikou ddictv a zvt zabv. 6
edn vstnk C 19, 23. 1. 1999.
7
Z existujcch statistik nap. vyplv, e takka 2 miliny Sdlen Komise Rad a Evropskmu parlamentu uveejnno pod
KOM(2004) 401 v konenm znn viz tak zvry ze zasedn ped-
osob pobvajcch na zem Spolkov republiky sednictva Evropsk rady v Bruselu konanho ve dnech 4. 11. a 5. 11.
Nmecko jsou obany jinho sttu a stejn tak vce ne 2004.
8
1 milin osob pobvajcch ve Francii. V nkterch dal- Statistick daje byly pevzaty z pracovnho materilu Komise, kter
tvo plohu Zelen knihy Ddictv a Zvt a byl uveejnn dne 1. 3.
ch sttech Evropsk Unie je situace podobn. Konec- 2005 SEC (2005)270.
konc i na zem esk republiky pobv nezanedba- 9
Za ddictv s cizm prvkem se z pohledu eskho prva povauje ta-
teln mnostv cizinc. Statisticky je zjitno, e 11,7 % kov ddictv, v nm zstavitel nebyl v dob sv smrti eskm oba-
Ir,8,2 % Portugalc a 4,2 % ek ije mimo zem svch nem, nebo jestlie se alespo st ddictv nachz v cizin. V irm
slova smyslu se za ddictv s cizm prvkem povauje i to, pokud je je-
domovskch stt.dn statistiky vak nezachycuj jak den z astnk ddickho zen (ddic) cizinec zdrujc se v zahra-
poet oban jednoho sttu Evropsk Unie pobv na ni srov. Fenyk, J., Ondru, R. Prvn styk s cizinou v trestnm a ne-
zem jinho lenskho sttu,a ji z dvod pracovnch, trestnm zen a ped orgny veejn sprvy. Praha : Linde, 1997, s. 192.
10
prava hraninch urovatel je podrobn popsna v uebnici Ku-
rodinnch i jinch. Z dalch daj statistik mohu nap. era, Z. Mezinrodn prvo soukrom. 6. opraven a doplnn vydn.
uvst, e pes 800 000 oban Spolkov republiky Brno : Doplnk, 2004, s. 119 a nsl.
str_89_116 15.6.2005 17:39 Strnka 100

100 slo 3/2005 AD NOTAM


Rakouska, panlska, ecka, Itlie, Portugalska, vdska 3. Pravidla pro pravomoc
a tak R, SR (u tchto stt je hraninm urovatelem
sttn obanstv zstavitele v dob smrti) a dle prvn st druh Zelen knihy Ddictv a Zvt se zabv
dy Dnska a Finska, u nich hraninm urovatelem je otzkami, podle jakch kritri se m urit pravomoc
posledn domicil zstavitele. k projednn ddictv i pravomoc k zpisu pechodu
Pokud se rozliuje mezi vcmi movitmi a nemovitmi, vlastnickho prva k nemovitostem do pslunch ve-
prvn pomry ddick se d dvma hraninmi ur- ejnch knih. lensk stty Evropsk Unie pijaly rzn
ovateli: a) jednm se d ddn nemovitost lex rei hranin urovatele, jako nap. posledn bydlit zstavi-
sitae, b) druhm se d ddn movitost lex patriae tele, bydlit navrhovatele nebo odprce, msto polohy
nebo lex domicili. nemovitosti, nebo i sttn pslunost zstavitele nebo
Tato kolizn prava vychz z tzv. roztpenho d- jednoho i druhho astnka sporu. Komise uvedla, e
dickho statutu. Tzn. e jedno ddick zen se roz- v tto oblasti je teba brt v vahu velmi rznorod z-
tp a pro ddn movitch vc se pouije jinho hra- jmy:zjmy pedpokldanch ddic,kte asto maj byd-
ninho urovatele ne pro ddn nemovitost. Reln lit v rznch zemch, ale tak zjmy pslunch stt,
se ddick zen povede ve dvou rznch sttech (nebo zejmna proto, e se urit majetek nachz na jejich
ve vce sttech, zanechal-li zstavitel nemovit majetek zem. Z tchto dvod je zcela zsadn, zda budouc ko-
ve vce sttech) podle dvou (nebo vce) rznch prv- lizn normy upravujc ddictv budou vychzet z jedi-
nch d. Z tohoto roztpenho ddickho statutu vy- nho hraninho urovatele nebo zda se budou init roz-
chzej prvn dy Belgie, Francie, Lucemburska,Velk dly mezi vcmi movitmi a nemovitmi a prvn pomry
Britnie a Irska. Ddn movitch vc se d prvem ddick se budou dit dvma hraninmi urovateli.
sttu, na jeho zem ml zstavitel posledn domicil Mezi podntn pat tak otzky tkajc se mon de-
(lex domicili) a ddn nemovitost se d prvem sttu, legace zen z jednoho sttu do sttu druhho na nvrh
na jeho zem se dan nemovitosti nalz (lex rei si- ddic po zahjen ddickho zen. Komise se v rmci
tae). uren soudn pravomoci tak podrobn zabvala mo-
Dle se st prvn Zelen knihy Ddictv a Zvt za- delovm ppadem.
bv rozhodnm prvem upravujcm zpsobilost po- Hraninm urovatelem Spoleenstv v oblasti pravo-
dit i zruit zv, druhy pozen pro ppad smrti moci by bylo posledn bydlit zemelho. Oban len-
(spolen zvti i ddick smlouvy) a zda m bt zo- skho sttu A zeme v tetm stt, kde si ped nedvnou
hlednna ppadn zmna rozhodnho prva mezi da- dobou zvolil bydlit.Vichni jeho ddicov se nachzej
tem pozen a datem mrt.11 Zajmav jsou tak v lenskm stt A a vtina jeho ddictv v lenskm stt
otzky, podle jakho prva m bt projednno ddic- B. V takovm ppad prvo Spoleenstv (posledn byd-
tv po souasn zemelch osobch12 i otzky spojen lit zemelho) neur dn lensk stt,ani A,ani B,pe-
s trusty, zptnm odkazem nebo pedbnmi otz- stoe ddictv m mnohem u spojitost s tmito dvma
kami. stty,ne se tetm sttem poslednho bydlit zemelho.
Velmi dleitou otzkou je, zda zstavitel m, nebo Odkzat een tto otzky na vnitrosttn pedpisy by
nem, mt prvo si sm zvolit rozhodn prvo, kterm by mohlo vst k novmu problmu.Pokud lensk stt A pou-
se dilo jeho ddictv, a pokud ano, zda jeho volba ije kritrium sttn pslunosti (lex patriae) a lensk
bude njakm zpsobem omezena. Volba rozhodnho stt B kritrium msta polohy ddictv (lex rei sitae), do-
prva, professio iuris13, je jevem v oblasti prva ddic- chz k pozitivnmu konfliktu pravomoci.V opanm p-
kho pomrn novm. Koneckonc esk zkon o me- pad dojde k negativnmu konfliktu pravomoci.
zinrodnm prvu soukromm a procesnm (zkon . Otzkou zce souvisc s roztpenm ddickm sta-
97/1963 Sb., ve znn pozdjch pedpis) volbu prva tutem je, zda bude teba vyhradit njak zvltn kom-
umouje pouze u smluv zvazkovho prva ( 9) a u pra- petence orgnm v mst, kde se nalz nemovitost, je
covnch smluv ( 16), a to jen ve vztazch s mezinrod- je pedmtem projednn ddictv.
nm prvkem (podle 1). Jeden z mla zkon o mezin- Komise si tak poloila otzku, zda by se harmonizo-
rodnm prvu soukromm, kter umouje volbu prva van kolizn normy mly vztahovat i na ostatn orgny,
i v ddickch vcech, je belgick zkon o mezinrodnm je mohou zasahovat do projednn ddictv. Jak jsem se
prvu soukromm ze dne 16. 7. 2004.14 Podle lnku 79 zmnil v vodn sti,noti v nkterch sttech vydvaj
tohoto zkona me urit osoba poddit celek ddic- ddick osvden ve form notskch zpis. Bylo by
tv prvu urenmu sttu. Volba se vak stane innou tedy jist namst, aby se uveden kolizn normy vzta-
pouze tehdy, pokud tato osoba byla sttnm obanem hovaly i na tyto listiny, by je nevydal soudn orgn.
sttu, jeho prvo si zvolila, anebo pokud mla obvykl
pobyt na jeho zem v dob volby prva nebo v dob
sv smrti. Nicmn tato volba prva neme mt za n- 11
Jde o tzv. mobiln konflikt. Otzka pedpokld, e se v mezidob od
sledek zbaven ddice jeho nroku na povinn ddick pozen zvti do data mrt zstavitele zmn rozhodn prvo, kterm
se d prvn pomry ddick. Uvedenou otzku lze vyeit tak, e p-
podl, kter by mu jinak, bez volby rozhodnho prva, slun kolizn norma stabilizuje skutenost rozhodnou pro uren
psluel.Volba prva a stejn tak i jej odvoln mus bt prva k uritmu asovmu momentu, v danm ppad ke dni se-
vyjdeny v nkter z forem pozen pro ppad smrti. psn i zruen zvti i jinho druhu pozen pro ppad smrti.
12
Volbu prva v ddickch vcech umouje tak lnek K tto otzce srov. Dvok, J. K aktulnm otzkm prohlen ob-
ana za mrtvho.Ad Notam, 2005, . 6, s. 161.
5 Haagsk mluvy o prvu rozhodnm pro ddn ze 13
K pojmu professio iuris srov. Kuera, Z. op. cit. sub 10, s. 85.
dne 1.srpna 1989.15 Tuto mezinrodn mluvu dosud po- 14
S obsahem tohoto zkona se lze seznmit po zadn pslunho ja-
depsaly pouze 4 stty, Argentina, Lucembursko, vcar- zyka a data 20040726 na internetov adrese: http://www.ejustice.
just.fgov.be/cgi/welcome.pl.
sko a Nizozem, kter jako jedin tak mluvu ratifiko- 15
Text mluvy na internetov adrese: http://www.hcch.net/index_
valo. mluva tak dosud nevstoupila v platnost. fr.php?act=conventions.text&cod=62.
str_89_116 15.6.2005 17:39 Strnka 101

AD NOTAM slo 3/2005 101


4. Pravidla o uznvn a vkonu nepopiratelnou pidanou hodnotu. Komise se zabv
pedevm tm, kdo by ml bt oprvnn toto ddick
st tet Zelen knihy Ddictv a Zvt se zabv otz- osvden vydat,co by mlo obsahovat,jak by mlo mt
kami, kter se dotkaj uznvn a vkon rozhodnut. inky a zda by mlo bt ponechno na vli jednotli-
Podle nzoru Komise mus budouc prvn pedpisy Spo- vch stt urit orgn, kter by jej ml vydvat.
leenstv zjednoduit kol ddic tm, e umon uzn-
vn a vykonvn listin a dokument nutnch k uznn 6. Evidence zvt
jejich prv. Jde o soudn rozhodnut, notsk zpisy, z-
vti, doklady potvrzujc ddickou zpsobilost, pln st pt Zelen knihy Ddictv a Zvt nastoluje
moci udlen osobm povenm sprvou a vypod- otzky spojen s evidenc zvt, zda je teba zdit n-
nm ddictv. Co se te uznvn soudnch rozhodnut, jak nov celoevropsk rejstk zvt nebo, zda by bylo
Komise se zabv otzkou, zda by bylo mon zruit vhodnj vychzet z ji existujcch nrodnch evidenc
usnesen o vykonatelnosti (tzv. exequatur) cizozem- zvt a pouze umonit jejich vzjemn propojen.
skch soudnch rozhodnut za elem uznvn roz-
sudk a zda by tedy bylo mon uvaovat o tom, e by 7.Vy ovovn
rozsudek vydan v ddick vci v jednom lenskm
stt byl uznn tak, e by bylo mon bez dalho zen st est Zelen knihy Ddictv a Zvt upravuje tzv.
mnit zpisy v pozemkovch knihch v jinm lenskm vy ovovn. Komise zaujm nzor, e vytvoen ev-
stt. U tto otzky bych se zastavil. Na prvn pohled se ropskho soudnho prostoru zahrnuje i odstrann nebo
jev bt velmi lkavou mylenka, e by se ddick roz- zjednoduen formalit spojench s vym ovovnm.
hodnut vydan v jednom lenskm sttu stalo bez dal- Komise proto nadhodila otzku,zda by se do budoucna
ho zen vykonatelnm ve stt druhm, a hlavn, e nemly odstranit veker formality spojen s ovov-
by bylo tak zpsobil se stt podkladem pro zpis pe- nm i s apostilami,18 tedy potvrzenm pravosti a plat-
chodu vlastnickho prva k nemovitostem do pslu- nosti veejnch listin vystavench v jednom lenskm
nch veejnch knih (pozemkovch knih i do katastru stt a tkajcch se ddictv.
nemovitost). Nicmn rozdlnost prvnho du sttu,
kter projednv ddictv, a prvnho du sttu, na je- 8. Zkonodrn pstup
ho zem se nalz nemovitost, by mohla vst k tko
eitelnm problmm, se ktermi by se pslun ad V sti sedm Zelen knihy Ddictv a Zvt Komise
spravujc nap. pozemkovou knihu nebo katastr nemo- nastnila, e vypracovn souboru pedpis Spoleenstv
vitost nemusel vypodat. Jsem z tohoto dvodu velmi v oblasti ddictv a zvt bude pedstavovat obzvlt
opatrn a pimlouval bych se, aby urit kompetence rozshlou a sloitou prci. S tm nelze ne souhlasit. Ko-
(uznn cizozemskho rozhodnut ve specilnm zen) neckonc otzky nastolen v tto zelen knize se dis-
zstala i soudu, v jeho obvodu se nemovitost nalz, kutuj mezi odbornky minimln 2030 let, bohuel do-
pokud nepev nzor, e se by se ddn vc nemo- sud s nevelkm praktickm dopadem pro adovho
vitch mlo dit prvem msta polohy nemovitosti (lex obana Evropsk Unie.
rei sitae).
Vzhledem k tomu, e v uritm potu lenskch stt II. Msto zvru
vystavuj noti i dal orgny veejn listiny o pevodu
a vypodn ddictv, je teba upravit uznvn a vyko- Myslm si, e ji nastal vhodn okamik, aby i otzky
nvn tchto listin. spojen s kolizn pravou ddickho prva, uznvnm
Nemn dleitou je tak problematika sprvc d- a vkonem rozhodnut v ddickch vcech, evidenc z-
dictv, vetn sprvc trust a prava trust jako tako- vt i s monost odstrann vekerch formalit spoje-
vch.V tto souvislosti bych chtl podotknout, e esk nch s tzv. vym ovovnm byly eeny v rmci cel
republika je smluvnm sttem Haagsk mluvy o mezi- Evropsk Unie.Je zcela jasn,e uveejnn Zelen knihy
nrodn sprv pozstalosti16, kter je vak pouiteln Ddictv a Zvt je pouze prvnm krokem v pomrn
pouze mezi eskou republikou, Slovenskem a Portugal- dlouh ad dalch krok, kter bude teba uinit, aby
skem. se zejmna ddick zen s cizm prvkem pro obany
EU zjednoduilo i zpehlednilo.
5. Prokzn ddick zpsobilosti Evropsk ddick Problematiku,kterou Komise uveejnila v Zelen knize
osvden Ddictv a Zvt,povauji za velmi dleitou,ovlivujc
kadodenn ivot, a proto touto cestou vyzvm laskav
st tvrt Zelen knihy Ddictv a Zvt se zabv tene k asti na ir diskusi o nastolench otzkch.
tm, jakm zpsobem m ddic prokzat, e je ddicem Jako jednu z nejdleitjch z otzek nastolench Ko-
a poppad jak majetek zddil. Komise zdraznila, e mis povauji otzku, jak hranin urovatel m bt
prokazovn zpsobilosti ddice je upraveno v jednotli- pouit pro pravu prvnch pomr ddickch. S touto
vch prvnch dech rznm zpsobem. Podstatn pro
ddice, podle nzoru Komise, je to, aby mohli uplatnit
sv prva na pevzet majetku z ddictv,kter na n pe- 16
Pijata v Haagu dne 2. jna 1973 a publikovna po slem 218/1995
el,bez nutnosti zahajovat zvltn zen.17 Pokud by exi- Sb.
stovaly harmonizovan kolizn normy, bylo by zaveden 17
S vjimkou zpis zmn ve veejnch knihch (nap. pozemkovch),
evropskho ddickho osvden s jednotnmi inky pi kterch by byla ponechna urit pravomoc orgnm v mst, kde
se nachz nemovitost, kter byla pedmtem ddictv.
v celm Spoleenstv provediteln.Zaveden jednotnho 18
mluva o zruen poadavku ovovn cizch veejnch listin, Haag,
evropskho ddickho osvden by jist pedstavovalo 5. jna 1961, publikovna pod . 45/1999 Sb.
str_89_116 15.6.2005 17:39 Strnka 102

102 slo 3/2005 AD NOTAM


otzkou zce souvis i to, zda kolizn normy Spoleen- instituty, kter se osvdily v minulosti, ale zrove si
stv maj pi uren rozhodnho prva rozliovat mezi uvdomoval nutnost reflektovat modern prvn pravy
vcmi movitmi a nemovitmi, zda m kolizn prava vy- vysplch evropskch zem.Vsledkem psoben tchto
chzet z jednotnho ddickho statutu nebo z rozt- dvou pohled byl nov obchodn zkonk, pijat v roce
penho ddickho statutu. J sm se piklnm spe 1991.Vedle pravy zvazkovch vztah mezi podnikateli
k tomu, aby se v budoucnu vychzelo z roztpenho obsahuje t pravu obchodnch spolenost a v jejm
ddickho statutu. Pro ddn nemovitost by se pouil rmci tak pravu obchodnho rejstku. Vlastn zen
hranin urovatel lex rei sitae a pro ddn movitch o zpisu do obchodnho rejstku pak upravuje jako
vc by se pouil bu stvajc lex patriae, nebo prvo zvltn druh procesu obansk soudn d. Obchodn
sttu obvyklho pobytu zstavitele v dob jeho smrti (ve rejstk byl tedy v souladu s domc i stedoevropskou
francouztin la rsidence habituelle). Pokud by vak tradic koncipovn jako veejn seznam veden soudy
pevil nzor, e by budouc kolizn prava mla vy- nikoliv sprvnmi ady i soukrommi osobami. Je za-
chzet z jednotnho ddickho statutu, pimlouval bych loen na zsad materiln publicity, tedy ochrany dobr
se, aby hraninm urovatelem bylo prvo sttu obvy- vry tch, kte jednaj s dvrou ve skutenosti zapsan
klho pobytu zstavitele v dob jeho smrti a dle, aby v rejstku.
byly ponechny urit kompetence orgnm v mst, Postupnmi novelizacemi dospla prava obchodnho
kde se nachz nemovitost, kter byla pedmtem pro- rejstku do podoby pln sluiteln s evropskm prvem,
jednn ddictv.Nemn dleit je podle mho nzoru pedevm pak s Prvn smrnic o publicit obchodnch
i to, aby bylo umonno budoucmu zstaviteli zvolit spolenost. Musm vak piznat, e se jednalo ve v-
si prvo, kterm se bude jeho ddictv dit, a to za pe- sledku o transpozici a hyperkorektn, nebo la vrazn
dem stanovench podmnek. nad rmec toho, co smrnice poaduje. lnek 10 Smr-
nice dv lenskm sttm zeteln na vbr, zda pod-
rob zakladatelsk listiny kapitlovch spolenost kon-
trole soudn i sprvn, anebo zda pedepou pro tyto
Rychle a bezpen k prvu dokumenty obligatorn formu veejn listiny, tedy zda je
nov zen o obchodnm rej- podrob kontrole notsk. esk prvn prava, snad
stku v esk republice z dvod a pehnan opatrnosti, podrobila obchodn
spolenosti oboj kontrole, notsk i soudn. Zaklada-
Refert zpracovan JUDr. Jaroslavem Bureem telsk listiny u akciov spolenosti i spolenosti s rue-
a pednesen prof. JUDr. Janem Ddiem nm omezenm mus mt formu notskho zpisu, po-
v Evropskm parlamentu dne 18. 4. 2005. slze se ovem nejen ony, ale i veker dal nleitosti
zpisu do obchodnho rejstku stvaj soust dklad-
Ven pane mstopedsedo Evropskho parlamentu, nho pezkumu rejstkovho soudu z hlediska jejich
ven pane prezidente Notsk komory, ven po- souladu s hmotnm prvem.
slankyn, ven poslanci, dmy a pnov. Vhodou dosavadn prvn pravy snad me bt d-
Je mi velkou ct, e mohu vystoupit na pd Evrop- slednj kontrola nad tm, aby obchodn spolenosti
skho parlamentu a ve spolenosti evropskch zkono- vznikaly, provozovaly svoji innost a zanikaly v souladu
drc k tmatu, kter je mi osobn velmi blzk. Povauji s prvem, by vlivem ne vdy dostatenho materilnho
zrove za velmi phodn, e se zde schzme z inicia- a personlnho vybaven rejstkovch soud i tak jde
tivy stedoevropskch notskch komor a e budeme mnohdy o kontrolu spe formln. Cena, kterou za to
tedy uvaovat o obchodnm prvu v kontextu stedoev- esk republika plat,je ovem pli vysok.Je j na prvn
ropsk prvn kultury a souasn i v kontextu tradice ev- mst stle jet pli dlouh doba rejstkovho zen,
ropskho i jinak eeno latinskho notstv. Jeho roli kter pes veker dl zlepen, doposud komplikovala
pi vytven kvalitnho prvnho rmce pro podnikatel- start do podnikn i dal dleit kroky domcm i za-
sk prosted v Evrop toti povauji, jak jet dle vy- hraninm podnikatelm. Dalm problmem byla nejas-
svtlm, za zcela klovou. nost dosavadn pravy z hlediska nrok na podnikatele
Moje zkuenost s obchodnm prvem v nejirm slova i zbyten zaten kvalifikovanch obchodnch soudc
smyslu je dlouholet, sledoval jsem a ovlivoval jeho v- agendou spe administrativnho typu.
voj jako soudce Nejvyho soudu, pedseda Vrchnho Ze vech tchto dvod se esk republika rozhodla
soudu v Praze, pozdji jako ministr spravedlnosti a sa- po vzoru ady zem EU, vetn naich soused, k zsadn
mozejm tak inm i ve stvajc funkci fa vldn le- reform obchodnho rejstku. Jej proveden je dobrou
gislativy. Vvoj obchodnho prva v R se jist v mno- ukzkou spoluprce mezi vldou a opozic v otzkch,
hm podob vvoji v ostatnch novch lenskch kde by nemlo dochzet k zsadnm politickm stetm.
zemch. Pvodn velmi rozvinut prvn kultura pedv- Vsledkem tto spoluprce byl nvrh zkona pedloen
lenho eskoslovenska, k n patila t bohat judika- opozinm poslancem, na kterm se ovem vlda pod-
tura obchodnch soud, byla peruena dlouhm obdo- lela a jeho finln podobu podstatn ovlivnila. Zklad-
bm totalitnch reim. Centrln plnovan ekonomika nm clem reformy bylo razantn zkrcen dlky soud-
dn obchodn prvo nepotebovala a skuten v dob nho zen pi zachovn zruk vyplvajcch mimo jin
socialismu eskoslovensko dn obchodn prvo ani z Prvn smrnice. K tomuto cli vede v naich podmn-
obchodn soudnictv v pravm slova smyslu nemlo. Za- kch jedin cesta: zaloit soudn zen ve vcech ob-
nali jsme tedy na potku devadestch let v tomto chodnho rejstku dsledn na registranm principu,
prvnm oboru skuten od zatku. ovem pedsunout kontrolu vekerch nleitost n-
Pi koncipovn novho systmu obchodnho prva vrhu na zpis do obchodnho rejstku do fze ped-
byl tedy zkonodrce veden snahou navzat na prvn soudn,tedy podrobit nvrh dsledn kontrole notsk,
str_89_116 15.6.2005 17:39 Strnka 103

AD NOTAM slo 3/2005 103


k tomuto elu mnohem lpe vybaven.Vracme se tedy lnek JUDr. Ondeje Holuba Budi, holdujme tedy
zpt k pvodn mylence Prvn smrnice. paualizaci (Ad Notam, 2004, . 3), kter je velmi kri-
Prvn dleitou zmnou je zaveden obligatornch for- tick (oprvnn dle mho nzoru),
mul pro nvrhy na vechny typy zpis pro vechny lnek JUDr. Karla Wawerky Co potebuje esk no-
typy spolenost,kter maj odstranit dosavadn nejistotu tstv (Ad Notam, 2004, . 4), kter je pomrn chl-
podnikatel, co vechno je teba k zpisu do obchod- choliv, shrnu jej do teze stojme na ramenou historie
nho rejstku doloit. Dalm dleitm opatenm je z- a nen se eho bt, je teba dodrovat principy, kter
en okruhu astnk rejstkovho zen, aby se za- platily a plat stle,
mezilo dosavadnm problmm s doruovnm velkmu lnek JUDr.Vclava Kouby esk notstv vdy od-
mnostv astnk.Podle nov pravy bude astnkem relo svoji dobu (Ad Notam, 2004, . 5), vyzdvihujc
zen pouze navrhovatel, ppadn podnikatel, je-li oso- potebu zvenho dohledu notskch komor na in-
bou odlinou od navrhovatele.Tet podstatnou zmnou nost not,
je obligatorn rozhodovn vych soudnch ednk, lnek Mgr. Blanky echov A se ucho utrhne (Ad
tedy stednho soudnho personlu, ve vcech obchod- Notam, 2004, . 5), kter se mi velmi lbil, zdrazuje
nho rejstku. Soudci budou rozhodovat a o opravnm potebu zviditelnit notskou innost, a to i prosted-
prostedku proti jejich rozhodnut. nictvm Internetu,
Registran princip se projevuje v pln me tam, kde a etl jsem i fejeton JUDr. Blka (Ad Notam, 2005, . 1)
je nvrh na zpis podn ve form notskho zpisu.To nazvan Vl doba, kter se mi tak lbil,
plat i v ppadech, kde zkon obligatorn formu not- a tak jsem etl lnek JUDr.Tome Oulka Co (po)
skho zpisu nestanov. Podnikatel m tedy vdy mo- notstv?, z nho vyzauje urit skepse, kter rozu-
nost vyvarovat se jakchkoli obt tm, e se obrt na mm a tak ji s autorem sdlm.
note. Not ponese plnou odpovdnost za to, e nvrh Chtl bych pispt svoj trokou do mlna nkolika po-
bude pln v souladu s hmotnm prvem.Nvrh ve form stehy. Je teba vce zapojit notsk ekatele i notsk
notskho zpisu ji soud nezkoum, ani o nm nevy- kandidty nejen do prce (tedy dt jim v notskm du
dv rozhodnut, ale rovnou provede zpis do rejstku. vce pravomoc potebnch k tomu, aby mohli samo-
Tam,kde podnikatel tto monosti nevyuije,soud pece statn pracovat), jsem tak pro to, aby se vce zasto-
jen v ad ppad omezen pezkum bude provdt. vali prac v orgnech notsk samosprvy. Jednak je to
Soud mus v kadm ppad zpis provst, nebo o nm ji dosti velk skupina, kter m sv zjmy a chce je pro-
rozhodnout do 5 pracovnch dn od podn nvrhu sazovat, je to tak zloha ns starch. Je teba si uvdo-
(v prvnm roce innosti novely bude tato lhta init mit, e v dsledku historickho vvoje dolo k tomu, e
10 pracovnch dn). V opanm ppad se uplynutm star garda sttnch not, tedy generace lid v pod-
tto lhty zpis povauje za proveden. stat stejnho vku, byla v sedmdestch a osmdestch
Doufm, e se mi Vs podailo pesvdit o tom, e R letech nahrazena mladou generac lid opt pomrn
zavd od 1. ervence tohoto roku velmi robustn n- stejnho vku, take v budoucnosti bude odchzet
stroje ke zlepen podnikatelskho prosted, a to pi za- z adu najednou vt poet not, je bude teba na-
chovn nezbytn mry kontroly nad zkonnost podni- hradit. Na co je nutno se pipravit. ekatel a kandidti
kn. To se nm podailo dky tomu, e jsme se mohli by se mli sdruit do njakho spolku a mt sv volen
spolehnout na tradici evropskho latinskho notstv, zstupce, kte by byli partnerem pro orgny NK R,
kter byla v na zemi obnovena ji na potku devade- v tchto orgnech by mohli pracovat a pipravovat se
stch let.Noti maj v rznch evropskch zemch svoji tm i na pebrn odpovdnch funkc v budoucnu.Jsem
innost vymezenou rzn, spolen jim vak je sepiso- rd, kdy tu v Ad Notam lnky nkterch ekatel
vn veejnch listin o prvnch konech a ovovn a kandidt, ukazujc na jejich vysokou odbornou ro-
prvn vznamnch skutenost.V tto sv roli jsou no- ve (tato publikan innost by mimochodem mla bt
ti, jakoto svobodn prvnick profese zaloen na z- t zohledovna pi notskch zkoukch a v konkur-
rukch nezvislosti, samosprvy a inn uplatovan zech na msta not).Tak si myslm, e bude teba pod-
profesn deontologie, nezastupiteln. poit mylenku, aby bylo vce mst ekatel a kandidt,
Ven kolegov, dovolte mi podkovat za pozvn na zejmna v oblastech, kde je nedostatek not, a to teba
toto velmi pjemn setkn, za Vai pozornost a tm se i penitou podporou (pplatek na plat) tm notm,
na zajmavou diskusi. kte by je jinak nezamstnali, protoe jejich pjmy na
to nejsou dosti vysok. Mli bychom mt v zloze dost
kandidt schopnch pijmout ad note, pokud by
v budoucnu vyvstala poteba velkho nrstu not-
Diskuse skch ad nap. v dsledku dalch pravomoc vyvola-
nch novm obanskm zkonkem a dalmi prvnmi
pedpisy. Osvduje se, e nejlep noti bvaj z tch
K diskusi v Ad Notam notskch kandidt, kter jsme si vychovali od pky,
tedy kte veker svj profesn rst vykonali od zatku
JUDr. Martin eina* u note. Stle vt draz je teba klst na vzdlvn no-
tskch ekatel, notskch kandidt a tak not.
Bylo dobe, e JUDr. Petr Blek odstartoval svm ln- JUDr. Holub upozornil na potebu tmov prce no-
kem v Ad Notam1 diskusi o budoucnosti notstv.Tento t,na jejich sdruovn.Je mon,a nebudeme se tomu
lnek povauji za zsadn, je pomrn kritick a kon-
struktivn. Peetl jsem i dal lnky vztahujc se k to- * Autor je notem v Beneov.
muto tmatu, a to 1
Blek, P. Quo vadis notstv? Ad Notam, 2004, . 2.
str_89_116 15.6.2005 17:39 Strnka 104

104 slo 3/2005 AD NOTAM


teba moci brnit,e not se bude muset spojit s tmem kad stran (nap. k prodvajcmu i kupujcmu) pi-
dalch specialist. ada notskch kon vyaduje pi stupuje stejn, e db o to, aby dn z nich neutrpla
jejich pprav konzultaci s odbornkem na dan, nkdy jmu, e jednu stranu neprotuje, jedn s obma tak,
i konzultaci s etnm.ast cizinc vyaduje tlumoen, aby jedna strana na kor druh nezskala neoprvnn
peklady. Tak astnci se obrac mnohdy na note vhodu, dv obma stranm potebn pouen. Jak je
s prvnmi otzkami, je noti ani nemohou zodpov- vak tk bt nestrann, kdy napklad kon objednal
dt (z oblasti pracovnho prva, socilnho zabezpeen kupujc, kter za nj zaplat teba 20 000 K a kter pi
apod.) a mus je poslat jinam.Tak je teba zajistit vkon objednn smlouvy sdl noti, e kupn cenu nem po-
rozhodnut notskch listin, spravovat majetek. Kom- hromad a tak ji chce platit a po vkladu vlastnickho
plexn sluby v oblasti prvn not nen vtinou scho- prva do katastru nemovitost a d, aby to tak do
pen sm zajistit (nkdy ani neme, nebo problm ne- smlouvy napsal. Noti potom me pijt za tko pou-
spad pod notovu pravomoc), klienti je vak vyaduj. it prodvajcho (kter noti nebude nic platit), e se
Nen zcela dobr, kdy not pracuje sm, odtren od pro nj nepipravuje nejvhodnj smlouva, a tedy po-
ostatnch prvnickch profes. Prv dan komplex- kud prodv na dluh, mlo by se zaplacen kupn ceny
nost slueb vol po tom, aby se teba i not, zvlt ve zajistit zstavnm prvem, vykonatelnost notskho z-
velkch mstech, kde se koncentruje podnikn ve vel- pisu i jinak. Mm za to, e nestrannost note zajist pe-
km, stal jednm z len velk prvn firmy, kter zaji- devm to, e nebude povinovn jedn stran, nbr
st klientovi slubu na kl, tedy zajist klientovi ve od bude prvnm pedpisem zajitno, e odmnu zaplat
sepsn zakladatelsk listiny spolenosti, veden et- kad strana stejnm dlem.To je, ekl bych, materiln
nictv, zajiovn audit, placen dan, nkupy nemovi- zklad pro to, aby not byl skuten nestrann. Nad tm
tost, sepisovn vykonatelnch notskch zpis, exe- bychom se mli zamyslit pi podn nvrhu novho no-
kuce pohledvek, svolvn valnch hromad, jednn tskho tarifu.
s cizinou atd. Mon by to vedlo k tomu, e kad len Druhm pilem notstv je to, e vybran notsk
takov kancele by si hledl sv profese, kterou by d- listiny jsou prohleny za veejn listiny. Bohuel, ve-
lal dn a nefuoval by do prce, na kterou je specia- ejnost, a to mnohdy ani odborn, nedoceuje vznam
lizovn not, jak se to dje dnes.Tak by se tm mohla tohoto institutu. Zde je prostor pro osvtu na vech
odstranit nmitka znjc z nkterch evropskch insti- rovnch tak, aby vichni vdli k emu je tento in-
tuc o tom, e notstv jako neprun orgn brn roz- strument, jak s nm pracovat, legislativci pak by mli v-
voji podnikn a je stavovskou nemodern instituc, co dt, kdy jej do prvnch pedpis zakomponovat. Je
jist nen pravda.Naopak notstv m svoji perspektivu, teba v diskusch a lncch upozorovat na absurditu
mus vak dret krok s dobou a tedy reagovat vas na tzv. exekutorskch zpis a reagovat vas i na snahy,
poteby spolenosti.V tomto smru je,myslm,dobe na- kter chtj nap. listinm advokt udlit punc listin
kroeno, jestlie mme zaveden CIS, propojen Interne- veejnch.V tomto smru je teba vyslovit dk vem or-
tem a v dohledn dob budeme disponovat i technolo- gnm NK R, kter tuto problematiku sleduj a sta-
gi elektronickho podpisu. Zbv vak jet mnoho ten proti tmto trendm vystupuj. Je teba vidt, e
prce udlat. v esku je v oblasti prvn dovoleno kutilstv veho
Nyn tak k nevarm pranovanm JUDr. Blkem druhu (viz nap. prvo advokt ovovat pravost pod-
a JUDr.Holubem.Je teba vidt,e maj pravdu.K tomuto pis na jimi vyhotovench listinch), kter se prakti-
nzoru mi posta, co si vyslechnu od klient, kdy tito kuje i v zkonodrstv, a je teba, aby se vichni noti
shn note, aby s nimi doel do nemocnice sepsat z- zapojili v daleko vt me do osvty, a to na rovni
v nebo smlouvu, pop. aby v ptek odpoledne ovil mstn i celosttn pednkami, lnky v novinch
podpis. Je tak smutn, kdy prezident NKR mus ulo- i v odbornch asopisech, vystupovnm v mdich,
it komisi vchovy,aby pi kolen ekatel pohovoila konzultacemi s poslanci a sentory ve svm obvodu pi
o poteb slunho chovn ke klientm a o dobrm za- jejich ednch dnech.
chzen s nimi. Slun chovn ke klientm je povinnost Chtl bych se zamyslet i nad naimi vnitnmi not-
vech not i jejich zamstnanc. Do notsk kance- skmi pedpisy. Mm dojem, e i my, noti, jsme se stali
le chod lid eit sv pote a ekaj, e not i jeho za- obmi legislativn posedlosti, kter chce ve dopo-
mstnanci se jim budou vnovat, budou jim naslouchat drobna upravit pedpisem legislativn istm.Pi pro-
a pomohou jim eit jejich problm, s vdomm toho, e sazovn tchto mylenek se nm podailo napklad
not je tu pro n a ne naopak. Je potenm pro note, rozsekat pravu centrlnho informanho pedpisu
kdy se jeho klienti k nmu vrac teba po deseti i dva- do nkolika pedpis (kancelsk d, organizan d,
ceti letech, protoe s nm byli spokojeni. zvltn pedpisy) a usnesen orgn komory tak, e se
Tak narky typu pane noti, vy se s tm pete, my v nich adov pracovnk notsk kancele neme
mme svho note, ten na valnou hromadu nechod, my orientovat. Jak se jimi m potom dit? Pitom se uva-
mu to pineseme k podpisu a mme dobrou spoluprci, uje o novelizaci prakticky vech naich vnitnch ped-
mne zlob.Zde je teba si uvdomit,e takov jednn pmo pis. Dvm-li se nap. na posledn novelu notskho
podkopv cel notsk stav a argumenty na tuto praxi kancelskho du,kladu si otzku,zda byla nutn.I my
jsou prv tmi argumenty,ktermi lid pi jednn o snaze bychom mli pi pprav pedpis dbt zsady, e
strhnout na sebe nae pirozen pravomoci, poukazuj na mn je vce, uvdomit si, e noti maj vysokou
zbytenost not jako takovch. Kontroly, po nich volaj kolu, jejich pracovnci maturitu, a nen tud teba jim
nkte z autor ve uvedench lnk, jsou na mst. do detail pikazovat, co a jak kde prokrtat, vyplnit,
Notstv jako takov stoj dle mho nzoru na dvou podepsat, jak raztko pipojit apod. I kdy trend st-
pilch, kter tak odvoduj jeho existenci. Nestran- vajc legislativy jde smrem opanm (tvo se dal
nost a veejn listina. Prvn pil m zaruit, e not ke a dal zkony a jejich novely, pitvaj se do detail
str_89_116 15.6.2005 17:39 Strnka 105

AD NOTAM slo 3/2005 105


vechny upravovan vztahy, mon situace, posiluje se Zvrem bych se chtl jet zmnit o tom, co mne
procesn prvo na kor prva hmotnho a na kor ji ani tak neroziluje,ale z eho jsem smutn.sten
zdravho rozumu), mli bychom alespo my opustit jsem se o tchto vcech zmnil ve. Pi pohledu na z-
mylenku jaksi puristick istoty prvnho pedpisu kony, se ktermi pracujeme, a na jejich novely, kter
a dbt spe o strunost a pehlednost pravy a vst ui- jdou do destek (nap. u ivnostenskho zkona je jich
vatele naich pedpis k samostatnmu sudku a sa- ji pes sedmdest), si km me nae legislativa
mostatnmu jednn. Msto cizelovn naich vnit- klesnout jet hloubji? Tvrci zkon nejsou schopni
nch pedpis je teba se zapojit celou vahou do prac srozumiteln vyjdit hlavn mylenky zkona, text
na ppravch kodex obanskho prva, obchodnho prvnho pedpisu si pletou se slohovm cvienm,
prva a obanskho soudnho du. pedpisy jsou upovdan, kasuistick, nekvalitn a ne-
Co se te informovanosti veejnosti o innosti no- zbv ne pistupovat k dalm novelm, novelm no-
t, myslm, e notsk internetov strnky je teba vel, vysvtlujcm podzkonnm pedpism, vysvtluj-
vce pizpsobit zjmm veejnosti,zejmna podvat in- cm dopism, a to kon u zpisk ze kolen, kter
formace o innosti note pstupnj a srozumitelnj bvaj pro sttn (a jin) ednky onm pravm vodt-
formou, nikoli publikovnm text pedpis, kter ve- kem pro jejich prci se silou stavnho zkona.
ejnost nezajmaj. Bylo by teba poskytnout touto ces- Sleduji tak snahy, ktermi m dojt ke strn rozdl
tou potencilnm adatelm pedevm informace mezi prvnmi profesemi.Objevuj se snahy urvat si z ci-
o tom, co noti mohou pro obany udlat, uvst se- zho, jak se zpv v psni Sthali dohola malho chla-
znamy podklad,kter noti standardn pro sepsn ur- peka. Zaalo to tzv. exekutorskmi zpisy o prvnch
itch typ listin vyaduj, vetn informac kde (u kte- konech, kter maj mt slu notskch zpis, advo-
rch ad) lze tyto podklady zskat, s monmi ktn komora zase doclila prva ovovat pravost pod-
aktivnmi odkazy na internetov strnky tchto ad. pis klient na listinch sepisovanch advokty a sna
Tyto strnky by mla spravovat redakn rada jako ope- se tm sv listiny posunout do kategori listin veejnch.
rativn orgn, kter sm rozhodne o tom jak budou in- A tak si km, jak daleko to jet pjde, kdy urit sku-
ternetov strnky vypadat, jak bude jejich npl, bude piny s myslem zskat vt vliv, mt vt pravomoci, vc
operativn reagovat na podnty zven, doplovat texty penz, bez ohledu na cokoli, docl toho, e se setou
o dal informace, lnky, odpovdat na dotazy, vst dis- rozdly prvnch profes, zbo se pile, na kterch stoj
kusi s veejnost, apod. a dojde pot ke sjednocen prvnickch profes. Nako-
Tak je teba dle mho nzoru bourat urit tabu, nec pro ne, vichni budou dlat vechno (Ferda Mra-
kter se v na innosti dr. Budu trochu kac a budu venec, prce veho druhu), not, advokt, exekutor
klst otzky, nad ktermi bychom se mli zamyslet. Pro v jedn osob.Takov univerzln prvnk rno sepe
se tak drme toho, e noti si nesm konkurovat? Vdy notsk zpis, pak odejde k soudu hjit v trestn vci,
plat, e konkurence provtr zatuchl prosted a vt- nebo bude zastupovat tak v obanskoprvn vci
inou zkvalitn sluby lidem. Pro se tvme jako e (a teba rovnou alobce i alovanho souasn, vdy
vichni noti tuj stejn odmny dle pedpisu, kdy bude nestrann) a cestou ze soudu si stihne jet exe-
vme, e jsou rozdly mezi odmnami, kter si jednotliv kuci, nejlpe dle vlastnho exekutorskho zpisu.Teba
noti tuj (napklad jeden not vydv a tuje stej- bude i levnj, bude poskytovat mnostevn slevy, lid
nopisy, jin vydv a tuje jejich oven kopie, jeden stejn tyto profese moc nerozliuj a vlastn to vyizo-
not za osvden valn hromady, na kterou se vydal vn urychl, zjednodu, teba i zlevn, a po tom se peci
mimo kancel,tuje 100% pirku,jin nikoli,nkter vol. Pry s povinnm lenstvm v komorch, s cechy
not o sloench prvnch konech tch astnk na- a jejich vnitn kontrolou, a jak se k v reklamch ne-
pe nkolik notskch zpis, jin tyto kony spoj do va se, odva se. A co jet zruit tyto specializovan
jednoho notskho zpisu). Pro mme tarif, kter nm prvnick profese pln a vichni jt melouchait,
odhn adatele o sepisovn smluv? Podvme-li se na vdy by to bylo tak esk. kony by byly jet levnj
pedvlen tarif soukromch not, uvidme, e not (tovalo by se bez papru a bez DPH) a jet by nk-
si toval cca 0,5 % z hodnoty pedmtu konu (pi mi- te jedinci mohli pobrat podporu, jak je to dnes obvy-
lionov kupn cen by to bylo 5 000 K, dnes je to kl. Je s podivem, e stt patnct let toleruje daov
9 800 K bez DPH,tedy takka dvojnsobek).Pro by no- niky, ke kterm dochz tm, e smlouvy o nemovitos-
t nemohl mt webovou strnku,kde pedstav svoji kan- tech pe lecjak melouch, jemu jde za jeho me-
cel, uvede jak sluby me nabdnout, kolik to bude louch ist odmna do kapsy a ze kter stt nevid ani
stt, kde a kdy jej strany mohou navtvit, jak je spojen korunu. Bylo by zajmav, kdyby ednci sttnho kon-
s jeho kancel a jednotlivmi jejmi pracovnky apod.? trolnho adu i finannho adu od celkovho potu
Vm tak, e se poda vbrzku zskat dstojn sdlo podn uinnch katastrlnm adm odeetli poet
pro NK R a byl bych tak rd,kdyby se naly prostedky podn uskutennch noti a advokty, kte pjmy za
na stl kolc a rekrean stedisko pro note. Mm tuto svou innost na rozdl od melouch zdauj.
pedstavu zmeku nkde ve Stedoeskm kraji, kam Dospli by k piblinmu rozsahu melouchsk in-
budou mt vichni v podstat stejn daleko, kde jsou do- nosti a mon by to bylo zajmav slo.
staten velk prostory pro ubytovn a kolen, pro ar- Ped rokem 1989 byl n stt zahranim oznaovn
chiv i reprezentaci, kde by byli zamstnni stl zamst- jako Absurdistn a j nevm,plat to stle? Nebo jsme byli
nanci, nebo by tam byl celoron provoz a kter by byl Absurdistn, pak chvli ne a te u zase ano?
vyuvn noti a jejich pracovnky tak k rekreaci. Kdy Je tedy stle dosti nmt k diskusi, kter by mla po-
si pedstavm kolik asi pennch prostedk zaplat kraovat a tak by hlavn mla pinst konkrtn v-
vechny notsk komory ron za kolen, myslm, e sledky ve vech oblastech na innosti.Tm se na dal
bychom u takov kolc stedisko mli zaplaceno. pspvky do diskuse.
str_89_116 15.6.2005 17:39 Strnka 106

106 slo 3/2005 AD NOTAM


krom setkn kolegia navc organizovat i jednodenn
Ze ivota krajskch komor a vcedenn kolen not, na kter byli jako kolitel
zvni kolegov noti, soudci vech instanc a jin od-
bornci z prvn oblasti.
Na prvnm semini,kter probhl v ervnu roku 2002
Notsk komora v eskch Budjovicch, vystoupil not v Beneov
v eskch a len prezidia Notsk komory esk republiky JUDr.
Budjovicch Miloslav Jindich na tma zstavn smlouvy, vykonatel-
nost notskch zpis, notsk zpisy dle 80a Not
JUDr. Stanislav Hroch* a jin otzky z oblasti obchodnho prva.Na semin byla
dle pozvna JUDr.Vra Cirhanov, pedsedkyn sentu
Ven teni, Krajskho soudu v eskch Budjovicch, kter hovoila
v tomto lnku bych rd pedstavil Notskou komoru o problematice ddick.
v eskch Budjovicch,kter byla dne 7.1.1993 zzena Na navazujcm listopadovm semini v Teboni se za
v obvodu Krajskho soudu v eskch Budjovicch. asti JUDr. Josefa Holejovskho, pedsedy sentu Vrch-
V souasn dob m komora ticet ti leny a vechny nho soudu v Praze, diskutovalo nad problematikou ob-
notsk ady v jejm obvodu jsou obsazeny, a to sedm chodnho rejstku.
ad noti a dvacet est ad notkami. V seznamu V listopadu v roce 2002 se v Tboe uskutenilo i jed-
notskch koncipient a notskch kandidt, vede- nodenn kolen pro pracovnky notskch kancel,
nch komorou, jsou zapsni dva koncipienti a jeden kan- zamen na problematiku ovovn a ppravn a dl
didt. Prezidium komory v letech 19931995 pracovalo kony v ddickm zen.
v sedmi lenech, od roku 1996 je prezidium ptilenn. Na jae a na podzim roku 2003 se konaly semine vT-
V letech 19932001 funkci prezidenta komory zastval boe a v Kemenku u Pelhimova.VTboe zaznly ped-
JUDr.Kamil Hrdina,v roce 2002 byl prezidentem komory nky na tma Novela katastrlnch zpis v podn
zvolen JUDr. Stanislav Hroch. Pro volebn obdob Mgr. Mileny Dvokov, vedouc prvnch vztah Katast-
20052007 je sloen prezidia nsledujc: prezident rlnho adu pro Jihoesk kraj, Katastrln pracovit
JUDr.Stanislav Hroch,viceprezident JUDr.Ivan Koer,le- Tbor, Nad problematikou nkterch ustanoven ob-
nov Mgr. Ladislav ern, JUDr. Jana Prakov a JUDr. chodnho zkonku, pednesen JUDr. Holejovskm,
Lenka Lojdov. Za leny revizn komise pro te volebn pedsedou sentu Vrchnho soudu v Praze, a Aktuln
obdob byli zvoleni: Mgr. Jana Kolafov jako pedseda, otzky z ddickho prva,pednesen JUDr.Karlem Wa-
Mgr. Stanislav Hruka a JUDr. Edita Jantaov jako le- werkou, notem v Praze a lenem prezidia Notsk ko-
nov. mory esk republiky.V Kemenku u Pelhimova pak
Pokud jde o stl orgny Notsk komory esk re- byly na programu pednky na tma: Vcn bemena
publiky, JUDr. Jana Prakov je lenem revizn komise z pohledu finannch orgn, pednesen zamstnanci
a dlouholetm lenem krn komise byl JUDr. Ladislav Finannho editelstv v eskch Budjovicch, Vydr-
Kuldan. en vlastnickho prva, pednesen Vtem Jakiem,
Nkte lenov komory se vznamn podlej i na in- soudcem Nejvyho soudu, a Aktuln otzky ddic-
nosti stlch odbornch komis,zzench prezidiem No- kho prva, pednesen JUDr. Karlem Wawerkou.
tsk komory esk republiky. JUDr. Kamil Hrdina je Jednodenn informativn semin, zamen na po-
lenem legislativn komise, JUDr. Zdenk Melichar je le- znatky z provedench kontrol Krajskm soudem v es-
nem komise dohledu, Jaroslava Krejov je lenem ko- kch Budjovicch, se uskutenil v noru roku 2004
mise mezinrodn s tm, e se krom jinho tak pravi- v eskch Budjovicch. Na dvoudenn jarn semin do
deln zastuje mezinrodnch setkn not a akc Jindichova Hradce byl opt pozvn JUDr. Miloslav Jind-
touto komis podanch. ich, aby jihoesk note seznmil s novelami not-
Za doby sv asti v na notsk komoe se not- skho du a s dalmi vznamnmi legislativnmi zm-
sk kandidtka JUDr. Lucie Votov stala lenkou v orga- nami souvisejcmi s prac not.Ptomn dle vyslechli
nizaci Nemoforum, kde zastupuje Notskou komoru zajmav vklad JUDr.Romana Fialy,pedsedy sentu Nej-
esk republiky. vyho soudu esk republiky,na tma Aktuln otzky
V letech 19932001 se kolegium komory schzelo pra- judikatury ddickho sentu Nejvyho soudu esk re-
videln tyikrt do roka v budov Krajskho soudu publiky.
v eskch Budjovicch. Na jednnch kolegia se eily Rok 2004 uzavel tdenn semin v Psku, podan
zejmna otzky organizan, evidenn, kontroln, otzky spolen s Notskou komorou v Praze.V souvislosti s no-
hospodaen komory, projednvaly se zprvy o innosti velami nkterch zkon na semini probhaly ped-
orgn komory a lenov revizn komise, krn komise nky a diskuse ohledn problematiky sprvc ddictv,
a stlch odbornch komis Notsk komory esk re- notskch schov, devizovho zkona a vykonatelnosti
publiky podvaly zprvy o innostech a dn v tchto notskch zpis. ast not obou komor, ale tak je-
komisch. Na jednn kolegia byli dle pravideln zvni jich kandidt a koncipient, byla vysok, a prbh ko-
zamstnanci Krajskho soudu v eskch Budjovicch, len po strnce obsahov i organizan se setkal s klad-
kterm byl ponechn prostor k vyjden v agend d- nou odezvou.
dick.
Od roku 2002, zejmna s ohledem na probhajc roz-
shl legislativn zmny a vzrstajc potebu informo-
vanosti a orientace v prvnch pedpisech souvisejcch * Autor je notem v Tboe a prezidentem Notsk komory v eskch
Budjovicch.
hlavn s notskou innost, zaalo prezidium komory
str_89_116 15.6.2005 17:39 Strnka 107

AD NOTAM slo 3/2005 107


Je teba si uvdomit, e smysl semin spov neje- notstv a jeho dlouhodobch cl. Nap. francouzsk
nom v pedvn odbornch informac ze strany koli- len VR, Dr. Lambert poukazoval na to, e kad politick
tel, ale i ve vmn zkuenost a nzor pi een prak- organizace se mus ve sv innosti oprat o silnou exe-
tickch problm z notsk praxe mezi jednotlivmi kutivu (VR) a je kolem prezidenta UINL vyuvat prce
noti, a ob tyto skutenosti jsou dle mho nzoru pro jednotlivch orgn UINL k poslen efektivnosti prce
innost a postaven notskho stavu dleit. tto organizace; teprve a tato zsadn diskuse dospje
Z tohoto dvodu m prezidium komory i nadle z- k zvru,bude mon se vyhnout neustlm zmnm sta-
jem organizovat odborn semine, a to jak pro note nov a jednacho du.
jihoesk, tak i spolen s jinou komorou, protoe i vz-
jemn poznvn,komunikace a vmna zkuenost mezi 2. Schvlen veden komis a pracovnch skupin
noti z rznch komor je nejenom prospn, ale do- a jejich sloen
konce, troufm si ci, i nezbytn.
Bylo zdraznno, e v minulosti v ad komis a pra-
covnch skupin byla schvlena ada len, kte se jed-
Ze zahrani notlivch zasedn neastnili nebo se pli mlo anga-
ovali.Tuto skutenost potvrdil i mal przkum nedvno
proveden prezidentem Ariasem. Proto bylo lenskm
Zasedn Vkonn rady a Stl komorm doporueno, aby peliv zvaovaly kandida-
tury svch zstupc do jednotlivch orgn a pokud na-
rady UINL (San Jos/Kostarika, vrhnou sv zstupce, mly by jim poskytovat vestran-
3.6. 2. 2005) nou pomoc a podporu.

Zasedn Vkonn rady se poprv zastnil jako nov 3.Vztahy s Haagskou konferenc a mezinrodn
zvolen len JUDr.Martin Foukal, prezident Notsk ko- frum v Las Vegas
mory esk republiky, zasedn Stl rady oba zstupci,
tedy i nov zvolen JUDr.Ji Svoboda, pedseda Mezin- Prezident UINL Laurini informoval o probhajcch p-
rodn komise NK R. pravch na mezinrodn frum,kter se m konat ve Spo-
jench sttech americkch, v Las Vegas, v termnu 30.
I. Dleit projednvan otzky a zvry a 31. kvtna 2005 na tma Elektronick notsk ovo-
vn a elektronick apostily, jeho elem bude projed-
1. Organizace innosti Vkonn rady ve funknm nat monosti obhu elektronickch notskch listin
obdob 20052007 v zahrani.Toto frum bude organizovno v zk spo-
luprci mezi UINL, Haagskou konferenc a National No-
Vkonn rada byla vytvoena v souladu s novmi sta- tary Association (NNA Nrodn asociace not USA).
novami UINL schvlenmi na kongresu v Atnch v r. Diskuse ve VR jednoznan ukzala velk vznam mo-
2001 a v prvnm tletm funknm obdob tohoto or- nho obhu notskch listin v mezinrodnm mtku
gnu se vyskytly urit problmy v souvislosti s funk- i vznam tto mimodn dleit plnovan akce. VR
cemi, s metodami prce a pedevm s jasnm stanove- schvlila prezidentovi UINL mimodn rozpoet ve vi
nm konkrtnch pravomoc,kter by mly bt udlovny 15 000 USD pro ely publikovn vsledk a zvr to-
Stlou radou (SR), a tak s tm, e VR by mla mt dosta- hoto mezinrodnho fra.
ten prostor pro vlastn iniciativu a jednat s ohledem
na kritrium efektivity. Dal pot v minulosti spovala 4. Svtov banka a zprva Doing Business
tak v tom,e program jednn tchto orgn (pokud za-
sedaj nsledn po sob),se z velk sti obsahov kryje. Na zklad kadoron rozshl zprvy Svtov banky
Pro zlepen situace bylo dohodnuto, e bude poslena uveejnn loni pod nzvem Doing Business 2004 a za-
funkce viceprezident UINL pro jednotliv kontinenty, hrnujc daje o 138 zemch svta, kter pro svtov no-
dojde k uren konkrtnch pravomoc a kol jednotli- tstv vyznla velmi negativn a kriticky, se UINL roz-
vm lenm VR, k lepmu vyuit modernch technolo- hodla vytvoit zvltn pracovn skupinu vedenou Dr.
gi (email, videokonference) atd. a k pehodnocen ka- Reynisem, notem z Francie, (dalmi leny byli Dr.Wo-
lende statutrnch zasedn UINL. schnak z Rakouska, Dr. Senghor ze Senegalu, Dr.Toback
Na zasedn v Kostarice byl diskutovn problm re- z Belgie a Dr. Galindo z Mexika), jejm kolem bylo pro-
formy UINL, kter je jist nezbytn pro dal zefektivo- vst analzu pas vnovanch notstv a pipravit
vn prce, ale nebyla shoda mezi zastnci reformy ma- vhodn protiargumenty za UINL. Zprva Svtov banky
lch krok a zastnci radiklnjch zmn UINL a jejch za r. 2004 byla pojata jako obhajoba prvnho systmu
stanov.Za tmto elem byla vytvoena pracovn skupina common law jako faktoru mezinrodnho vlivu pi v-
ad hoc, kterou vede prezident Quebeck notsk ko- dom toho,e existuje urit trh prvnch slueb se svmi
mory, Dr. Marsolais, kter by nap. smovaly a k abso- produkty, svmi spotebiteli a svmi aktry. Exportovat
lutnmu pehodnocen sloen a funkce SR (nap. men urit systm prva znamen i exportovat svoji vizi svta,
poet len,lenov by museli splovat kritrium dobr lidskch prv apod. Cle tto zprvy, kter se karikatur-
znalosti mezinrodnho prva apod.). Jin astnci pou- nm zpsobem sna porovnat dva prvn systmy podle
kazovali na to,e by se nemlo pli pltvat asem a ener- jejich dajn kvality, jsou politick i ekonomick a jde
gi na diskusi o struktue a orgnech UINL na kor e- zde hlavn o zskn trh prvnch slueb konfrontanm
en skutench celosvtovch problm notsk zpsobem a o upednostnn psoben anglosaskch fi-
profese a obecn a strategick diskuse o budoucnosti rem pedevm v rozvojovch zemch.
str_89_116 15.6.2005 17:39 Strnka 108

108 slo 3/2005 AD NOTAM


Z velmi zajmav diskuse ve VR a SR vyplynulo,e UINL v tto fzi diskuse a zmnil zkuenosti z podobn in-
ve svch reakcch vi Svtov bance mus postupovat nosti vyvjen pro poslen postaven eskho notstv
velmi obezetn a koordinovan, nikoliv defenzivn, u Parlamentu R a vydn informanch letk, kter
a m naopak zdrazovat vhody systmu civil law. Pra- jsou v R k dispozici ve vech notskch kancelch.
covn skupina Dr. Reynise rozele lenskm komorm Zdraznil tak vznam informovn veejnosti prosted-
UINL dotaznk, kter by ml poslouit k lepmu zmapo- nictvm vech not po celm zem republiky. Rovn
vn situace ve svt, nebo zprva Doing Business se op- informoval o tom, e dne 18. dubna 2005 se v Bruselu
rala o adu mylnch daj zskanch asto od advoktnch, v rmci programu Hexagonly uskuten Parlamentn ve-
nikoliv notskch kancel v jednotlivch zemch. Bude er s leny Evropskho parlamentu a dalmi politiky
rovn dleit,aby nrodn notsk komory vyzvaly sv z Bruselu, s prezentac pnosu notsk innosti vypl-
pslun ministerstva k reakci na vzniklou situaci, nebo vajc z vyhotovovn veejnch listin pro mal a stedn
zprva svm zpsobem znamen i urit tok na n. podnikatele. Dr. Leopold z Rakouska tuto akci oznail
jako pklad skuten lobbyingov akce v rmci Evropy.
5. Svtov banka a Hernando de Soto Dle bylo konstatovno, e je nutn lpe dit innost
oficilnch zstupc UINL u nkterch vybranch mezi-
Ve zprv Doing Business je jmenovit uveden celo- nrodnch organizac (nap. OSN, Haagsk konference,
svtov uznvan perunsk ekonom a editel Institutu UNESCO atd.) a koordinovat jejich innost, nebo prv
pro demokracii a svobodu se sdlem v Lim,p.Hernando v tto oblasti se v minulch letech projevily urit ne-
de Soto (neznmj z jeho publikac je kniha Tajemstv dostatky.
kapitlu). Hlavn tez jeho teorie je to, e v rozvojovch
zemch existuje obrovsk masa neleglnch ekonomic- 7. Specifick mandty udlen lenm VR
kch innost, kter je teba zlegalizovat. Notstv v La-
tinsk Americe jeho mylenky povauj za dobr a od- Na zklad msta bydlit,disponibility a vlastnch pn
vodnn a jejich realizaci spojuj s psobenm not, bylo rozhodnuto udlit specifick mandty lenm VR.
a to pedevm v oblasti pevodu vlastnictv pdy. Nap. Dr. Perales Sanz bude mt na starosti webov
Prezident argentinskho notstv, Dr. DAlessio infor- strnky UINL a vekerou publikan innost, Dr. Lambert
moval o tom, e ji dolo k prvn schzce mezi zstup- ve spoluprci s Dr. Chappuis bude poven identifikac
cem argentinskho, panlskho a mexickho notstv problm a partner na nrodn a mezinrodn rovni
s p. de Soto a jeho tmem a e dal schzka je plno- v otzkch dleitch pro notskou profesi a UINL, Dr.
vna na bezen 2005 v Lim v Peru. Toto setkn by se Woschnak bude zodpovdat za otzky pozemkovch
mlo uskutenit na odborn-technick rovni,jen s ome- knih a Dr. Foukal bude mt na starosti zem stedn a v-
zenm potem astnk, prozatm bez vrcholnch z- chodn Evropy.
stupc UINL, avak za vtho zastoupen notstv z Ev-
ropy. Dr. Peralez Sanz ze panlska navrhl, aby do 8. Pt zasedn VR a SR
delegace UINL pro vyjednvn s p. de Soto byl zapojen
not se specifickou zkuenost ze stedn a vchodn Ev- V roce 2005 bude svolna VR jet dvakrt, a to na ter-
ropy, a to Dr. M. Foukal.Ve sv reakci na tento nvrh Dr. mn 14. kvtna do Barcelony (nsledn se sejde poprv
Foukal zdraznil, e prv zkuenosti z esk republiky komise CAE, pot bude nsledovat konn nrodnho
ukazuj, e neexistence obligatornho psoben note kongresu panlskch not) a na 6. listopadu do ma
v nkterch oblastech prv vedla ke vzniku velkch pro- (v m se rovn sejde SR a Shromdn lenskch no-
blm, napklad v oblasti pevod nemovitost. Prezi- tstv UINL).Dal zasedn VR a SR na jae r.2006 je pl-
dent Dr. Laurini podkoval Dr. Foukalovi za jeho ochotu novno do Maroka, do msta Fez.
podlet se na plnovan misi, kter by se rovn ml
astnit Dr. Fessler ze SRN, a v tomto smyslu byla i od-
souhlasena pslun rezoluce VR. Not ve slub obanm
6. Zzen informan a tiskov sluby UINL a stl 17. evropsk notsk dny
zstupci UINL u mezinrodnch organizac v Salzburgu
Diskuse ve VR i SR se tkala nklad na nov zizova- Jaroslava Krejov, JUDr. Karel Wawerka*
nou informan a tiskovou slubu UINL, kdy bude zpo-
tku zapoteb na zklad smlouvy dojednat spoluprci Not v Evrop ve slub obanm a hospodstv
s profesionly. Pro tento el je v rozpotu UINL vyhra- tak znlo zkladn motto letonch ji 17. evropskch
zena stka ve vi 15 000 EUR na rok 2005.Jednm z nej- notskch dn v Salzburgu v dubnu 2005.Vysoce aktu-
nalhavjch kol bude zpracovn dokumentu, kter ln motto i pro esk notstv, kter ije v oekvn
by shrnoval profil notstv, bude mon i vyut nkte- velkch zmn v obchodnm rejstku. O zkuenostech
rch mylenek z prezentace UINL v Modr knize nebo eskch not s ppravou aplikace nov pravy v pa-
z broury CNUE. Mexick zstupce, Dr. Becerra rovn nelov diskusi v nmeckm jazyce vystoupil prask no-
uvedl, e bude zapoteb vyuvat i innosti lobbist tak, t JUDr. Bohdan Hallada. Jeho pspvek se setkal s vel-
jak to in i jin mezinrodn organizace. len SR, Dr. Bo- km zjmem, nebo prv innj a rychlej sluba
ls ze panlska, navrhl, aby UINL na potku novho not obanm byla ve stedu zjmu cel konference.
funknho obdob rozeslala dopisy vem ministrm spra-
vedlnosti v lenskch zemch UINL, kde by prezentovala * Jaroslava Krejov je notkou v Tboe, JUDr. Karel Wawerka je not-
UINL i systm latinskho notstv. Dr. Foukal vystoupil em v Praze.
str_89_116 15.6.2005 17:39 Strnka 109

AD NOTAM slo 3/2005 109


Cel jednn probhalo v nov modern salzbursk Rakousk not popsal, e i v Rakousku probh zalo-
kongresov budov,kde se uskutenil i zahajovac veer. en spolenosti pouze pes note elektronickou ces-
Veern tma Ble obanovi rychleji k vci byl za- tou a e je zaloen elektronick archiv listin. Zda se vak
svcen vztahu podnikatel not v rozhovoru moder- jedn o skuten zrychlen, uke teprve budoucnost.
tora dr. Petra Muzika, fredaktora Hospodskho listu, V uveden konkurenci tedy i et noti obstoj po
s podnikatelkou Elisabeth Gimona-Frey, jednatelem Hos- zaveden nov prvn pravy. Je zejm, e leton salz-
podsk komory Rakouska Mag. Rainerem Ribingem burgsk notsk dny se zamily na obzvlt aktuln
a prezidentem Notsk komory v Salzburgu Dr. Clau- tmata v ivot evropskch not.
sem Spruzinou.
Samotn konference letos probhla pouze v prbhu
jednoho dne. vodn slovo pednesl viceprezident Me- Pocta dr. Nikolausi Michalkovi
zinrodn unie latinskch notstv Aart Heering. Jednn
oficiln zahjil prezident Rakousk notsk komory dr. k 65. narozeninm
Klaus Woschnak.
Postup pi sjednocovn evropskho smluvnho prva JUDr. Karel Wawerka*
a jeho perspektivy analyzovala dr. Susanne Knfel z Evrop-
sk komise. Z jejho vystoupen je zejm, e sjednocovn Dne 7. 4. 2005 uspodala Rakousk notsk komora
evropskho smluvnho prva je dlouhodobou zleitost. v Prmyslovm palci ve Vdni slavnostn veer na po-
V souasn dob se vytv za asti 160 expert obecn est 65. narozenin vznamnho rakouskho note dr.
prvn rmec, jeho text by ml bt hotov do r. 2007. Nikolause Michalka.
Tmatem Vykonateln notsk listina v evropskm Dr. Michalek bezesporu pat k legendm a chloub
civilnm procesu se zabval dr.Gottfried Musger,soudce vech rakouskch not.V dob,kdy se pipravovala pri-
Vrchnho soudu v Grazi. Pojednal o takovch otzkch vatizace eskho notstv po roce 1989, byl jako teh-
jako o pslunosti soud lenskch stt Evropsk unie dej prezident Rakousk notsk komory intenzivn
pi rozhodovn soudnho sporu tkajcho se vykona- a efektivn npomocen procesu znovuobnoven svo-
teln listiny i vykonatelnost exekunch titul z jed- bodnho notstv v zemch stedn a vchodn Evropy.
noho lenskho sttu EU v jinm lenskm stt. Uvedl Patil k osobnostem,kter svou vdeckou kvalitou (je au-
pslun evropsk pedpisy. torem odbornch publikac zejmna o notskm tarifu)
Univerzitn profesor dr.Artur Weilinger z vdeckho stavu i organizanmi schopnostmi (mj.jako spolutvrce tehdy
ve Vdni seznmil se spoleenstevnm prvem Evropsk unie. vznikajcch pravidelnch Salzburgskch evropskch no-
Hovoil o zleitostech znmch v souasn dob i eskm tskch dn) zskal takovou povst, e byl jako not
notm, a to o evropskm hospodskm sdruen, evrop- jmenovn ministrem spravedlnosti a ve funkci ministra
sk akciov spolenosti a evropskm drustvu. spravedlnosti se jako nestrank osvdil po dv volebn
Hlavn smysl cel akce vak nejlpe vystihoval kulat obdob rakouskch vld v devadestch letech.
stl expert na tma Obchodn rejstk rychl, jist, in- Nyn dr.Michalek opt psob jako not ve Vdni a t
ovativn. K expertm se zaadil i jak ji bylo uvedeno jako prezident rakouskch prvnickch dn.
esk not dr.Bohdan Hallada.Jeho pspvek byl pedn Slavnostn poct dr. Michalkovi byli ptomni pedsta-
k dispozici vem astnkm kongresu. astnky pdi- vitel Mezinrodn unie latinskch notstv v ele s je-
ov diskuse byli dle panlsk a italsk not a rakousk jm prezidentem dr. Laurinim, pedstavitel Ministerstva
zstupce. Clem diskuse bylo porovnat praxi jednotlivch spravedlnosti a vech stup rakousk justice, advoka-
evropskch zem pi postupu obchodnho rejstku, a to cie apod.Slavnostn projev pednesl prezident Rakousk
prv s ohledem na rychlost jeho fungovn,a samozejm notsk komory dr.Klaus Woschnak.Rakousk notsk
i apel na zjednoduovn a zrychlovn zpis do ob- komora vydala k tto pleitosti zvltn publikaci s od-
chodnho rejstku ze strany Evropsk komise. bornmi lnky na poest jubilanta.
panlsk zstupce se zamil na zpis spolenosti s ru- esk note pi tto udlosti reprezentovala delegace
enm omezenm do rejstku,kter nyn probh ve lht v ele s prezidentem Notsk komory R dr. Martinem
do 48 hodin.Ve pipravuje a zajiuje not elektronickou Foukalem.
cestou, ze strany obchodnho rejstku se provd pouze
formln kontrola.Na formuli zad klient potebn daje
a zale je internetem noti. Not si na podklad tchto Hexagonla Iniciativa
daj sjedn schzku s klientem, zalo spolenost, pole stedoevropskch notstv
nvrh a jednu elektronickou kopii zakladatelsk listiny do (Cooperation of Central European
obchodnho rejstku a spolenost je zapsna do 48 hodin. Civil Law Notaries)
Dve pitom trval zpis takov spolenosti do obchodnho
rejstku ve panlsku v prmru 84 dn. Rezoluce
Italsk not uvedl, e zpis spolenosti do obchod-
nho rejstku je v souasn dob v Itlii rychl, nebo Prezidenti Iniciativy stedoevropskch
probh rovn internetem, a bezpen vzhledem notstv, a to jako prezidenti notskch
k tomu, e cel postup zajiuje not, kter vyuv tzv. komor z esk republiky, Chorvatska,
elektronick podpis.U obchodnho rejstku odpadla d- Maarska, Rakouska, Slovenska a Slovinska
vj dvoj kontrola zpisu. Zkonnost zaloen spole-
nosti zkoum jen not, kter podv nvrh na zpis. Ob-
chodn rejstk provd formln kontrolu a zape
spolenost do 24 hodin. * Autor je notem v Praze.
str_89_116 15.6.2005 17:39 Strnka 110

110 slo 3/2005 AD NOTAM


na svm zasedn pitom bylo dbno na to, e noti pro plnn jim z-
dne 18. dubna 2005 v Bruselu konem stanovench kol potebuj vyven rmec
svch profesnch minimlnch pravidel, kter odpov-
vzhledem k tomu, e daj vkonu veejnho adu.

not (civil law notary) jak na nrodn rovni, tak na JUDr. Martin Foukal Brusel, 18. dubna 2005
rovni Evropsk unie pln stle vce koly justice v ob- (pedsedajc)
lasti pedchzen sporm
Iniciativa stedoevropskch notstv Hexagonla
(Cooperation of Central European Civil Law Notaries)
aktivn podporuje cle EU v oblasti dalho budovn Hexagonla Iniciativa
evropskho prostoru svobody,bezpenosti a prva,a to stedoevropskch notstv
zvlt aplikac opaten smujcch k usnadnn vz- (Cooperation of Central European Civil Law Notaries)
jemnho uznvn rozhodnut a veejnch listin
not (civil law notary) pejm funkci nositele ve- Rezoluce
ejnho adu a je lnkem mezi sttem na jedn stran
a mezi obany a podniky na druh stran Prezidenti Iniciativy stedoevropskch notstv,
e vsostn innosti sven notm (civil law no- a to jako prezidenti notskch komor
tary) nemohou podlhat trhu a tm ani soutnmu z esk republiky, Chorvatska, Maarska,
prvu Rakouska, Slovenska a Slovinska
Evropskou radou dne 4. a 5. 11. 2004 schvlen Haag-
sk program k poslen svobody, bezpenosti a prva na svm zasedn
v bod 3.2.formuluje,e vichni evropt oban maj dne 18. dubna 2005 v Bruselu
mt pstup k prvn slub, kter spluje normy vy-
sok kvality vzhledem k
clem EU v oblasti spoluprce soud ve vcech ob-
anskch, a to zvlt ve vazb na Program z Tampere stle vtmu pmmu zapojovn notstv latinskho
je naplovn Haagskho programu k poslen svobody, typu do legislativnho a diskusnho procesu na evrop-
bezpenosti a prva schvlenho Evropskou radou dne sk rovni
4. a 5. 11. 2004 pi zohlednn cl dalho rozvoje vz- zaznamenan skutenosti, e se instituce Evropsk
jemnho uznvn soudnch rozhodnut a listin jak unie intenzivnji zabvaj postavenm a okruhem kom-
v obanskch, tak v trestnch vcech petenc notstv v Evrop
veejn listina je evropskmi institucemi povaovna za vhodm, kter me notstv nabdnout v rmci v-
vhodn nstroj k realizaci evropskho prvnho prostoru, konu soudn pravomoci a pro prevenci soudnch spor
sil o pevzet uritch kon na celoevropsk rovni
v pesvden, e skutenosti, e se na zklad stle novch prvnch
pedpis EU vytv evropsk profil notsk profese
na rovni evropskch instituc je teba vzjemn sla- a evropsk kompetence not
ovat politiku v oblasti soute ve vazb na note (ci-
vil law notary) na jedn stran a politiku budovn pi zohlednn skutenosti, e
prostoru svobody, bezpenosti a prva na druh stran
je teba zkoumat rozpory vznikajc mezi obma ve v rmci diskuse o notstv na rovni EU je pikldn
uvedenmi oblastmi politiky zvltn vznam profilu notsk profese a kompeten-
v lenskch sttech bere rozhodovn o volb msta cm not
podnikn a usazen se stle vce v vahu faktor prvn pro ve uveden sehrv velkou lohu sledovan cho-
jistoty pro podniky a obany vn not pi vkonu povoln, a to pro posuzovn
prvn jistota a s tm odhadnuteln a stabiln prvn celho profesnho stavu
prostedn citeln zvyuje ochotu investovat a s tm pro upevnn venosti profesnho stavu not je z-
i atraktivnost urit lokality z hlediska ekonomiky kladnm pedpokladem jejich korektn vkon povoln
not (civil law notary) pispv podstatnou mrou upevnn postaven note v justinm systmu EU a je-
k zlepovn faktoru prvn jistoty a zkladnm ped- jch lenskch stt je v zjmu prvn jistoty a usnad-
pokladem pro toto zlepovn je jeho status nositele nnho pstupu k n ze strany oban a podnik,
veejnho adu,
vyzvaj
poaduj, aby
sv kolegy, note latinskho typu ve ve uvedench
evropsk politika v oblasti soute pi svm podrob- zemch, aby prostednictvm vkonu svho povoln
nm posuzovn postaven note nutn zohledovala pikldali co nejvt prioritu odpovdnosti not pi
zadan koly v oblasti dalho vytven evropskho upevovn role a image notstv na evropsk rovni,
prostoru svobody, bezpenosti a prva a to pi prevenci soudnch spor mezi obany a pod-
se tyto aspekty odrazily ve statutu note a tm i pi niky.
tvorb nrodnho prva souvisejcho s touto profes,
aby tm byly obanm poskytnuty dostaujc zruky JUDr. Martin Foukal Brusel, 18. dubna 2005
pro dn vkon vsostnch innost (pedsedajc)
str_89_116 15.6.2005 17:39 Strnka 111

AD NOTAM slo 3/2005 111

Soudn rozhodnut
Sloen penz do notsk schovy raznil, e pedmtn pohledvka nen ve vtu tch, je
nepodlhaj vkonu rozhodnut ve smyslu ustanoven
Pijetm penz do schovy se not nestv 317 OS.
dlunkem osoby, kter maj bt penze vydny alovan navrhla zamtnut dovoln.
(pjemce); nrok pjemce na vydn penz Dovoln [ppustn podle ustanoven 237 odst. 1
proto neme bt postien exekuc nazenou psm. a) OS] dvodn nen.
proti nmu. Jeliko vady podle ustanoven 229 odst. 1, odst. 2
psm. a), b) a odst. 3 OS, je by zen inily zmatenm,
Rozsudek Nejvyho soudu ze dne 26. 11. 2003, sp. zn. ani jin vady zen [ 241a odst. 2 psm. a) OS], k nim
20 Cdo 1981/2002 je dovolac soud je-li dovoln ppustn povinen pi-
hldnout z edn povinnosti ( 242 odst. 3 vta druh
Z odvodnn: alobce se poddlunickou alobou OS), v dovoln namtny nejsou a nevyplvaj ani z ob-
domhal zaplacen penn stky s psluenstvm s od- sahu spisu, a protoe jinak je dovolac soud vzn uplat-
vodnnm, e alovan, do jej notsk schovy byly nnm dovolacm dvodem vetn jeho obsahovho vy-
sloeny penze ve prospch jeho dlunka (spolenosti mezen ( 242 odst. 3 vta prvn OS), je pedmtem
G., a. s., zavzan zaplatit mu stku 46 054 K s pslu- dovolacho pezkumu prvn zvr odvolacho soudu, e
enstvm vykonatelnm rozsudkem sp. zn. 7 C 63/98, je- mezi notem a osobou, v jej prospch jsou do not-
ho exekuce podle 312 a nsl. obanskho soudnho sk schovy sloeny penze, neexistuje prvn vztah, e
du byla nazena pravomocnm usnesenm sp. zn. 27 tedy not nen dlunkem tto osoby (v pedchozm exe-
E 638/2001), svou povinnost poddlunka nesplnila, a kunm zen povinnho) a tud ani poddlunkem a-
a j to jako dlunici povinnho exekun soud uloil lobce (oprvnnho).
penze alobci nevyplatila. Prvn posouzen vci je nesprvn, jestlie odvolac
V zhlav uvedenm rozhodnutm pak krajsk soud soud vc posoudil podle prvn normy, je na zjitn
zmnil (vyhovujc) rozsudek okresnho soudu ze 14. 3. skutkov stav nedopad, nebo prvn normu sice
2002, . j. 3 C 6/2002-28, tak, e alobu s odvodnnm, sprvn urenou nesprvn vyloil, ppadn ji ne-
e mezi notkou a osobou, v jej prospch byly penze sprvn aplikoval (z podazen skutkovho stavu hypo-
do notsk schovy sloeny, prvn vztah neexistuje tze normy uinil nesprvn zvry o prvech a povin-
zamtl. Odvolac soud [vychzejc z nzoru, e pijetm nostech astnk).
penz do notsk schovy podle ustanoven 85 a nsl. Zvr odvolacho soudu,e pijetm penz do schovy
Not vznik vztah pouze mezi notem a adatelem (slo- penz vznik prvn vztah pouze mezi notem a sloi-
itelem), jedin jeho pokyny je not vzn] neakcep- telem (adatelem), je sprvn.Tento zvr a na nj nava-
toval ani nzor soudu prvnho stupn, e schova podle zujc vklad na stran 3 napadenho rozsudku (. l. 49
ustanoven 85 Not je jinou skutenost uvedenou shora) lze vzhledem k dovolac nmitce (dnm argu-
v zkon ve smyslu 489 ObZ zakldajc zvazkov mentem, jm by se alobce vypodal s jednotlivmi na
vztah mezi notem a osobou, v jej prospch byly pe- sebe navazujcmi dlmi zvry odvolacho soudu,
nze sloeny. Jestlie tedy notka dlunkem povinnho ostatn neodvodnn) doplnit jen v tom smru, e
[spolenosti G., a. s., ve vztahu k n vedl alobce (s- osoba, v jej prospch byly penze do schovy sloeny,
pn) nalzac a poslze i vykonvac (podle 312 by se astnic vztahu s notem mohla stt jedin na z-
a nsl. OS) zen] nen, neme ani bt, uzavel odvo- klad tzv. svensk smlouvy, kterou uzavr not
lac soud, spn poddlunick aloba oprvnnho s obma osobami, tedy sloitelem i oprvnnm; takov
vi noti jakoto dlunku povinnho. S nmitkou, e smlouva vak (a netvrd to ani sm dovolatel),jak vyplv
pohledvka spolenosti G., a. s., za alovanou nen po- ze spisu, uzavena nebyla.
hledvkou nepodlhajc vkonu rozhodnut ve smyslu Dvodn nen ani dovolac argumentace ustanovenm
317 OS, se odvolac soud vypodal zvrem, e a- 489 ObZ, z jeho demonstrativn povahy alobce do-
lovan se nebrnila argumentac openou o ustanoven vozuje, e zvazkov prvn vztah me vzniknout na
317 OS, nbr nmitkou, e pohledvka (vbec) nee- zklad jinch skutenost, je vyplvaj z okolnost kon-
xistuje. krtnho ppadu. Dovolatel toti pomj, e onmi ji-
Pravomocn rozhodnut odvolacho soudu napadl a- nmi skutenostmi (ne v ustanoven 489 ObZ v-
lobce dovolnm, jm uplatuje dovolac dvod podle slovn uvedenmi, tj. smlouvou, zpsobenou kodou i
241a odst. 2 psm. b) OS. Nesprvn prvn posouzen bezdvodnm obohacenm),z nich vznikaj zvazky,ne-
vci spatuje v zvru o neexistenci prvnho vztahu jsou kterkoli (jak uvd alobce) skutenosti vyplva-
mezi alovanou a spolenost G., a. s.; podle dovolatele jc z okolnost konkrtnho ppadu, nbr jen skute-
je toti nepochybn, e po splnn podmnek obsae- nosti v zkon vslovn stanoven. Sloen penz do
nch v protokolu o pijet penz do notsk schovy notsk schovy takovouto skutenost zakldajc
budou zbvajc penze alovanou poukzny vlun vztah mezi notem a dal (od sloitele odlinou) oso-
spolenosti G., a. s., lze tedy tuto situaci podadit pod bou jak patrno z ustanoven 8588 Not nen. Na-
ustanoven 489 ObZ, tedy vzniku zvazkovho vztahu mt-li alobce konen,e rozhodnut odvolacho soudu
na zklad jinch skutenost, je vyplvaj z okolnost je nesprvn i z hlediska ustanoven 317 OS, je do-
konkrtnho ppadu. V zvru dovoln alobce zd- voln v tto sti nedvodn ji proto, e na prvnm
str_89_116 15.6.2005 17:39 Strnka 112

112 slo 3/2005 AD NOTAM


posouzen vci z hlediska tohoto ustanoven napaden stieno vadou, kter m za nsledek nesprvn rozhod-
rozhodnut nespov. nut ve vci a e toto rozhodnut spov na nesprv-
Vzhledem k ve uvedenmu lze uzavt, e odvolac nm posouzen vci, kdy odvolac soud vychzel ze z-
soud, jestlie alobu pro nedostatek pasivn vcn legi- vru, e na zstavitelku nepelo lenstv k bytov
timace alovan zamtl,vc posoudil sprvn,a e se tedy jednotce v LBD, nebo LBD P. se po smrti manela E.
alobci prostednictvm uplatnnho dovolacho d- W. chovalo tak, e j dalo najevo, e je nejen njemkyn,
vodu sprvnost napadenho rozhodnut zpochybnit ne- ale i lenkou drustva a ona tak tak vystupovala v dobr
podailo; Nejvy soud tud ani nadil jednn ve. Navrhl, aby dovolac soud napaden usnesen od-
( 243a odst. 1 vta prvn OS) dovoln jako ned- volacho soudu i tmto rozhodnutm potvrzen usnesen
vodn podle 243b odst.2 st vty za stednkem,odst.6 soudu prvnho stupn zruil a vc vrtil soudu prvnho
vta ped stednkem OS rozsudkem zamtl. stupn k dalmu zen.
Nejvy soud esk republiky jako soud dovolac
( 10a OS) po zjitn,e dovoln proti pravomocnmu
Dodaten projednn ddictv usnesen odvolacho soudu bylo podno oprvnnou
osobou (astnkem zen) v zkonn lht ( 240
Zjist-li se v prbhu zen o dodatenm pro- odst. 1 OS), pezkoumal napaden usnesen bez na-
jednn ddictv ( 175x OS), e zde nen nov na- zen jednn ( 243a odst. 1 vta prvn OS) a dospl
jevo vyl majetek zstavitele, soud zen zastav k zvru, e dovoln smuje proti rozhodnut, proti n-
(bylo-li zen zahjeno bez nvrhu) nebo zamtne mu nen tento mimodn opravn prostedek p-
nvrh na zahjen zen o dodatenm projednn pustn.
ddictv (bylo-li zen zahjeno na nvrh). Dovolnm lze napadnout pravomocn rozhodnut od-
Zastaven zen v tomto ppad nen dsled- volacho soudu, pokud to zkon pipout ( 236 odst. 1
kem zvru, e projednn vci brn nedostatek OS).
podmnek zen ( 103 OS), tedy zastavenm - Dovoln je ppustn proti rozsudku odvolacho
zen podle ustanoven 104 odst. 1 OS. soudu a proti usnesen odvolacho soudu,jimi bylo zm-
Usnesen o zastaven zen o dodatenm pro- nno rozhodnut soudu prvnho stupn ve vci sam
jednn ddictv i usnesen, kterm byl zamtnut [ 237 odst. 1 psm. a) OS], jimi bylo potvrzeno roz-
nvrh na zahjen zen o dodatenm projednn hodnut soudu prvnho stupn, kterm soud prvnho
ddictv, nejsou usnesenmi ve vci sam. stupn rozhodl ve vci sam jinak ne v dvjm roz-
sudku (usnesen) proto, e byl vzn prvnm nzorem
Usnesen Nejvyho soudu ze dne 4. 5. 2004, sp. zn. 30 odvolacho soudu,kter dvj rozhodnut zruil [ 237
Cdo 839/2003 odst. 1 psm. b) OS], nebo jimi bylo potvrzeno roz-
hodnut soudu prvnho stupn,jestlie dovoln nen p-
Z odvodnn: Usnesenm ze dne 2. 11. 2001, . j. 20 pustn podle ustanoven 237 odst.1 psm.b) OS a jest-
D 1103/2001-23, okresn soud zastavil zen o ddictv lie dovolac soud dospje k zvru, e napaden
po E. W., zemel 14. srpna 2001 (dle t jen zstavi- rozhodnut m ve vci sam po prvn strnce zsadn
telka),a jej majetek nepatrn hodnoty,sestvajc z hro- vznam [ 237 odst. 1 psm. c) OS].
bovho psluenstv na hbitov .hrob, oddl IV 7, Dovoln je tak ppustn proti usnesen odvolacho
. hrobu 000000051 v hodnot 3 000 K a bytovho za- soudu, jm bylo zmnno usnesen soudu prvnho
zen v hodnot 5 000 K,vydal M.V.;souasn rozhodl stupn nebo jm bylo potvrzeno usnesen soudu prv-
o odmn a nhrad hotovch vdaj note. nho stupn, kterm soud prvnho stupn rozhodl jinak
Usnesenm ze dne 26. 3. 2002, . j. 20 D 437/2002-36, ne v dvjm usnesen proto, e byl vzn prvnm n-
okresn soud zen o ddictv po zstavitelce optn za- zorem odvolacho soudu, kter dvj usnesen zruil,
hjil a provedenm kon v zen o ddictv povil anebo jm bylo potvrzeno usnesen soudu prvnho
podle ustanoven 38 OS notku JUDr. Z. P. stupn, jestlie dovoln nen jinak ppustn a dovolac
Usnesenm ze dne 9. 10. 2002, 20 D 437/2002-50, soud dospje k zvru, e napaden usnesen m po
okresn soud zen o ddictv po zstavitelce zastavil; prvn strnce zsadn vznam, a to v ppadech, kdy
uril odmnu notky JUDr.Z.P.ve vi 400 K a nhradu usnesenm odvolacho soudu bylo potvrzeno nebo zm-
jejch hotovch vdaj ve vi 46 K s tm, e tuto od- nno usnesen soudu prvnho stupn, kterm bylo roz-
mnu a nhradu hotovch vdaj uhrad notce hodnuto o alob na obnovu zen, o zamtnut nvrhu
esk stt,zastoupen okresnm soudem do t dn od na zmnu rozhodnut podle ustanoven 235h odst. 1
prvn moci usnesen.Vychzel ze zvru, e nebyl zji- vty druh OS, ve vci konkurzu a vyrovnn, o alob
tn majetek, kter by ml bt v zen o ddictv po z- pro zmatenost, o nvrhu na nazen vkonu rozhod-
stavitelce projednn. nut,ve vci zastaven vkonu rozhodnut,ve vci udlen
K odvoln M.V. krajsk soud usnesenm ze dne 30. 12. pklepu ve vkonu rozhodnut, o rozvrhu rozdlovan
2002, . j. 24 Co 291/2002-57, usnesen soudu prvnho podstaty ve vkonu rozhodnut nebo o povinnostech vy-
stupn jako vcn sprvn potvrdil. Shodn se soudem draitele uvedenho v ustanovench 336m odst. 2
prvnho stupn dospl k zvru, e nebyl zjitn maje- ( 336n) a v 338za OS ( 238 a 238a OS).
tek, kter by ml bt v zen o ddictv po zstavitelce Dovoln je rovn ppustn proti usnesen odvola-
projednn, a e takovm majetkem nen ani lensk po- cho soudu, jm bylo rozhodnut soudu prvnho stupn
dl v Lidovm bytovm drustvu P.,nebo zstavitelka ne- zrueno a zen zastaveno, poppad vc byla postou-
byla lenkou uvedenho drustva. pena orgnu, do jeho pravomoci nle [ 239 odst. 1
Proti tomuto usnesen odvolacho soudu podal M. V. psm.a) OS],jm bylo v prbhu odvolacho zen roz-
dovoln.Namt,e rozhodnut odvolacho soudu je po- hodnuto o tom, kdo je procesnm nstupcem astnka,
str_89_116 15.6.2005 17:39 Strnka 113

AD NOTAM slo 3/2005 113


o zastaven zen podle ustanoven 107 odst. 5 OS, stavitelovch ddic stanoven ji v pvodnm zen,
o vstupu do zen na msto dosavadnho astnka podle a to ani v ppad, e vyjdou najevo nov skutenosti
ustanoven 107a OS, o pistoupen dalho astnka (nap. bude-li dodaten objevena zv). Prohlen
podle ustanoven 92 odst. 1 OS a o zmn astnka o odmtnut nebo neodmtnut ddictv se vztahuje na
podle ustanoven 92 odst. 2 OS [ 239 odst. 1 psm. b) cel ddictv po zstaviteli, tedy i na majetek nov ob-
OS], jm bylo potvrzeno usnesen soudu prvnho jeven. Bylo-li vak pvodn ddick zen zastaveno
stupn o zastaven zen podle ustanoven 104 odst. 1 podle 175h OS a nov najevo vyl majetek takovto
OS [ 239 odst. 2 psm. a) OS], jm bylo potvrzeno opaten ji neodvoduje, provede se i zjitn ddic-
nebo zmnno usnesen soudu prvnho stupn, kterm kho prva.
bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesnm nstupcem Jestlie nov najevo vyl majetek zstavitele m,spolu
astnka, o zastaven zen podle ustanoven 107 s majetkem znmm v pvodnm zen, jen nepatrnou
odst. 5 OS, o vstupu do zen na msto dosavadnho hodnotu, zastav soud rovn zen o dodatenm pro-
astnka podle ustanoven 107a OS, o pistoupen jednn ddictv a nov najevo vyl majetek vyd vy-
dalho astnka podle ustanoven 92 odst. 1 OS praviteli pohbu, ktermu byl vydn majetek nepatrn
a o zmn astnka podle ustanoven 92 odst. 2 OS hodnoty ji v pvodnm ddickm zen ( 175h odst. 2
[ 239 odst. 2 psm. b) OS], nebo jm bylo potvrzeno OS). Jestlie nov najevo vyl majetek takov opaten
usnesen soudu prvnho stupn o odmtnut nvrhu (a- ji neodvoduje, soud ddictv projedn a rozhodne
loby), ledae by byl odmtnut nvrh na pedbn opat- o nm; nabyt majetku nepatrn hodnoty vypravitelem
en podle ustanoven 75a OS [ 239 odst. 3 OS]. pohbu pvodnho ddickho zen tm nen doteno.
V posuzovanm ppad M.V. dovolnm napad usne- Zjist-li se v prbhu zen o dodatenm projednn
sen odvolacho soudu, kterm bylo potvrzeno usnesen ddictv, e zde nen nov najevo vyl majetek zstavi-
soudu prvnho stupn o zastaven zen o dodatenm tele, soud zen zastav (bylo-li zen zahjeno bez n-
projednn ddictv po zstaviteli. vrhu) nebo zamtne nvrh na zahjen zen o dodate-
Dovoln je ppustn jak ve uvedeno proti usne- nm projednn ddictv (bylo-li zen zahjeno na
sen odvolacho soudu, jm bylo potvrzeno usnesen nvrh). Tento postup je na mst jak v ppad zjitn,
soudu prvnho stupn o zastaven zen podle ustano- e majetek, o nm bylo zen vedeno, nebyl vlastnic-
ven 104 odst. 1 OS [ 239 odst. 2 psm. a) OS]. tvm zstavitele,tak tak v ppad zjitn,e pedmtn
Podle ustanoven 175x OS objev-li se po prvn majetek ji byl v zen o ddictv po zstaviteli projed-
moci usnesen, jm bylo zen o ddictv skoneno, n- nn. V obou uvedench ppadech soud zastav zen,
jak zstavitelv majetek,poppad i dluh,provede soud resp.zamtne nvrh na zahjen zen o dodatenm pro-
o tomto majetku zen o ddictv.Objev-li se pouze dluh jednn ddictv,ze stejnho dvodu,tj.proto,e zde nen
zstavitele, zen o ddictv se neprovede. majetek, kter m bt jako ddictv projednn.
Projednn ddictv kon prvn moc usnesen o za- Zastaven zen v uvedench ppadech nen dsled-
staven ddickho zen ( 175h OS),prvn moc usne- kem zvru, e projednn vci brn nedostatek pod-
sen o ddictv ( 175q a 175p OS) nebo pravomocnm mnek zen ( 103 OS), tedy zastavenm zen podle
skonenm likvidace ddictv ( 175t175v OS). Uke- ustanoven 104 odst.1 OS.Usnesen o zastaven zen
-li se, e zstavitel zanechal majetek, kter nebyl v p- o dodatenm projednn ddictv je rozhodnutm po-
vodnm ddickm zen znm, vyvstv poteba projed- stavenm na rove usnesen o zamtnut nvrhu na za-
nat ddictv i ohledn tohoto nov najevo vylho ma- hjen zen o dodatenm projednn ddictv rozhod-
jetku.Dodaten projednn ddictv je mon jen tehdy, nutm;logicky reagujcm na zjitn,e zde nen majetek,
objev-li se njak zstavitelv nov, dosud v ddickm kter m bt jako ddictv projednn,tedy zjitn,e zde
zen neznm majetek. Za tohoto pedpokladu lze pro- nen dvod, pro kter by zen o dodatenm projed-
jednat i nov dluhy zstavitele. Objev-li se pouze nov nn ddictv mlo bt vedeno.
dluh zstavitele, soud dodaten projednn ddictv Dovoln M.V. proti usnesen odvolacho soudu proto
z edn povinnosti nezahj; nvrh, kterm se nkter podle ustanoven 239 odst. 2 psm. a) OS nen p-
z astnk domhal dodatenho projednn pouze no- pustn.
vch dluh zstavitele, bude zamtnut. Ustanoven 237 odst. 1 OS podmiuje ppustnost
zen o dodatenm projednn ddictv se zahajuje dovoln proti usnesen odvolacho soudu, tm, e jde
na nvrh nebo i bez nvrhu. Bez nvrhu zahj soud - o usnesen ve vci sam.
zen vdy, dozv-li se, e zstavitel zanechal njak maje- Pojem vc sama je prvn teori i soudn prax vy-
tek, kter dosud nebyl znm, a nebyl-li podn nvrh na kldn jako vc, kter je tm pedmtem, pro kter se -
zahjen tohoto zen.Monost dodatenho projednn zen vede.V zen o ddictv jde o to, aby rozhodnutm
majetku patcho zstaviteli nen asov omezena. Vy- soudu byly deklarovny prvn vztahy vznikl v dsledku
jde-li i po skonen dodatenho ddickho zen na- smrti zstavitele.Vc samou jsou zde prva a povinnosti
jevo dal, dosud neznm zstavitelv majetek, postu- majetkov povahy ve svm souhrnu tvoc ddictv po
puje se ohledn tohoto majetku znovu podle 175x zstaviteli.
OS. Usnesen o zastaven zen o dodatenm projednn
astnky zen pi dodatenm projednn ddictv ddictv nen usnesenm ve vci sam, nebo jm nen
jsou ti ddici, kte jimi byli v pvodnm zen, pop- rozhodovno o pedmtu, pro kter se ddick zen
pad jejich prvn nstupci; m-li zemel nebo zanikl vede.Toto usnesen je, stejn jako usnesen o zastaven
ddic vce prvnch nstupc, maj tito nstupci v zen zen o ddictv podle 175h OS, rozhodnutm pro-
postaven tzv. nerozlunch spolenk ( 91 odst. 2 cesnm, kter nezakld pekku vci pravomocn roz-
OS). Pi dodatenm projednn ddictv soud neme hodnut s hmotnprvnmi dsledky.Zjist-li se po prvn
znovu zjiovat okruh astnk a mnit tak okruh z- moci takovho rozhodnut, e zvr, pro kter bylo -
str_89_116 15.6.2005 17:39 Strnka 114

114 slo 3/2005 AD NOTAM


zen o dodatenm projednn ddictv zastaveno, nebyl myslovho vlastnictv R, vetn nrodn a zahranin
sprvn, soud znovu zen zahj a ddictv dodaten databze prmyslov prvnch informac
projedn. http://www.zbierka.sk/ Elektronick Sbrka zkon
Dovoln M.V. proti usnesen odvolacho soudu proto Slovensk republiky
nen ppustn ani podle ustanoven 237 odst. 1 OS. http://www.prawo.lex.pl/ Server polskho prva
Dovoln proti usnesen odvolacho soudu nen p- http://www.recht-in.de/ Server nmeckho prva
pustn ani podle ustanoven 238, 238a a 239 odst.1, http://www.lib.cas.cz/ Internetov strnka Kni-
odst. 2 psm. b), odst. 3 OS, protoe v taxativnch v- hovny akademie vd R
tech tchto zkonnch ustanoven nen usnesen od- http://www.nkp.cz/ Internetov strnky Nrodn
volacho soudu, kterm bylo potvrzeno usnesen soudu knihovny R
prvnho stupn o zastaven zen o dodatenm pro-
http://www.mapy.cz Server s mapami vtiny mst
jednn ddictv, uvedeno.
R s vyhledvnm konkrtnch adres v mapch tchto
Z uvedenho vyplv, e dovoln M.V. smuje proti
mst
vroku usnesen odvolacho soudu, proti nmu nen
tento mimodn opravn prostedek ppustn.Nejvy * Autorka je notskou kandidtkou u Mgr. Petry Vlkov, notky v Ha-
soud R proto dovoln M. V. podle ustanoven 243b vov.
odst. 5 vty prvn a 218 psm. c) OS odmtl.

Stoj za pozornost
Informace Prvn rozhledy
Dal uiten www strnky 2005, . 8
Zima, P. Strun vod do prva stavby
Mgr. rka Otipkov* Nejvy soud R K oprvnn lensk schze drustva
rozhodnout o zven lenskho vkladu
V poslednm vydn asopisu AD NOTAM 10. ronku 223 ObchZ
publikovanm pod . 6/2004 seznmila Mgr. Blanka e- lensk schze drustva neme uloit stvajcm le-
chov notskou veejnost a vechny dal tene to- nm povinnost zvit lensk vklad.
hoto periodika ve svm pspvku nazvanm 20 webo- Rozsudek ze dne 8. 6. 2004, sp. zn. 29 Odo 984/2003
vch strnek, kter muste mt! s adou uitench
internetovch adres. 2005, . 7
Jej pspvek prv v tto oblasti shledvm jako ve- Hulmk, M. Elektronick prvn styk
lice pnosn poin. Pro modern notskou kancel je Nejvy soud R K dob vznamn pro oceovn len-
vyuvn internetov st jako informanho zdroje ne- skho podlu v bytovm drustvu v zen o vypodn
zbytnou soust jej innosti. Pomoc internetu jako re- BSM nyn SJM
lativn dostupnho a levnho mdia je mon si rychle 149 odst.3 ObZ ve znn ped novelou .91/1998 Sb.
obstarat informace pro efektivn vkon na profese. 150 odst. 3 ObZ
Rda bych proto navzala na pspvek Mgr. echov Tak pi oceovn lenskho podlu v bytovm dru-
a nabdla tenm notskho asopisu adu dalch ui- stvu v rmci vypodn bezpodlovho spoluvlastnictv
tench www strnek, a to jak domcch, tak i zahra- manel bvalch spolench njemc drustevnho
ninch. bytu a spolench len bytovho drustva se vychz
http://web.mvcr.cz/rs_atlantic/tfp/adresa/index.html ze stavu tohoto podlu v dob zniku spolenho len-
Server Ministerstva vnitra R, na kterm je mon stv rozvedench manel v drustvu, avak z ceny od-
ovit existenci ulic, sel popisnch, orientanch povdajc dob, kdy se vypodv.
a evidennch Rozsudek ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 22 Cdo 900/2004
http://www.orsr.sk/ Obdoba internetovho obchod-
nho rejstku ve Slovensk republice 2005, . 5
http://rzp.mpo.cz/hledej_form.htm Registr ivno- Lavick, P. K nkterm otzkm zmn a zniku solidr-
stenskho podnikn Ministerstva prmyslu a obchodu nch zvazk
R na internetu Nejvy soud R Neplatnost zmocnn zstavnho vi-
http://www.mvcr.cz/sbirka/index.html Elektronick tele k prodeji zastaven nemovitosti. Obchzen zkona
podoba Sbrky zkon na portle Ministerstva vnitra 31, 39, 151f ObZ
R 1. Udl-li zstavn dlunk zstavnmu viteli plnou moc
http://www.sec.cz/export/CZ/ Portl Komise pro k prodeji zastaven nemovitosti za elem splacen za-
cenn papry jitn pohledvky, je tato pln moc prvnm konem
http://www.ilaw.cas.cz/ Portl stavu sttu a prva neplatnm pro obchzen zkona.To plat i pro nava-
Akademie vd R zujc prvn kony.
2. Obchzen zkona spov ve vylouen zvaznho
http://mesta.obce.cz/ Seznam mst a obc R s bli-
pravidla zmrnm pouitm prostedku, kter sm
mu daji o jednotlivch obcch a mstech
o sob nen zkonem zakzan. Jednn in fraudem le-
http://ctel.iol.cz/index.php Telefonn seznam R na gis pedstavuje postup, kdy se nkdo chov podle
internetu prva,ale tak,aby zmrn doshl vsledku prvn nor-
http://www.upv.cz Internetov portl adu pr- mou nepedvdanho a nedoucho.
str_89_116 15.6.2005 17:39 Strnka 115

AD NOTAM slo 3/2005 115


Rozsudek ze dne 16. 11. 2004, sp. zn. 22 Cdo 1772/2004 JUDr. Zuzana Grfikov, notka se sdlem v Bratislav
Vrchn soud v Praze Nemonost vmazu obchodn spo- JUDr. Miloslav Kov, not se sdlem v Bratislav
lenosti v likvidaci, resp. po skonen likvidace, je-li JUDr. Jarmila Kovov, notka se sdlem v Bratislav
astnkem probhajcho soudnho zen JUDr.Viera Kupcov, notka se sdlem v Liptovskm Mi-
75 odst. 5 a 6, 75a odst. 1 ObchZ kuli
200d odst. 1 OS JUDr. Ivan Loonsk, PhD., not se sdlem v Malackch
Z obchodnho rejstku nelze vymazat obchodn spole- JUDr. Lubomr Ondov, not se sdlem ve Spisk Nov
nost, a to i kdyby jej likvidace skonila, pokud je ast- Vsi
nkem dosud neskonenho soudnho zen, v em by JUDr. Eva Prebice, notka se sdlem v Koicch
v dsledku jejho zniku nebylo mon meritorn roz- JUDr. Lubomr Spodniak, not se sdlem v Krupin
hodnout,akoli jinak by k takovmu rozhodnut vechny JUDr. Otto Szab, not se sdlem v Galant.
zkonn podmnky byly splnny, ledae zkonem nen
stanoveno nco jinho. Na zasedn nov zvolenho prezidia byla dne 13. 5.
Probhajc zen o neplatnost usnesen valn hromady 2005 zvolena prezidentkou Notsk komory SR JUDr.
spolenosti s ruenm omezenm navren k vmazu Viera Kupcov. Viceprezidentem byl zvolen JUDr. Milo-
brn jejmu vmazu z obchodnho rejstku. slav Kov.
Usnesen ze dne 12. 10. 2004, sp. zn. 7 Cmo 424/2003
Notsk komora R peje vem nov zvolenm funkcio-
nm notsk samosprvy na Slovensku mnoho spch.
Soudn rozhledy

2005, . 4
Krajsk soud v Hradci Krlov Odmtnut ddictv Not bsnkem
460, 463465 ObZ
175i OS JUDr. Karel Wawerka*
Ddic, kterm svm ponnm po smrti zstavitelky dal
najevo,e ddictv nechce odmtnout,neme ddictv od- Pro esk notsk stav je povzbuzujc, e ve svch a-
mtnout ani tehdy, kdy si jako ddic ponal pedtm, ne dch nezahrnuje jen vynikajc note praktiky i teore-
byl soudem o monosti ddictv odmtnout vyrozumn tiky, ale i bsnky.Tedy alespo jednoho. O est uchzet
a o nleitostech a incch odmtnut ddictv pouen. se o zaazen mezi autory krsn przy i poezie se dne
Usnesen ze dne 5. 5. 2004, sp. zn. 17 Co 77/2004 26. dubna 2005 pokusil n kolega prask znm no-
t JUDr.Tom Oulk. Domnvm se, e pokus se zdail.
Souasn si dovolujeme upozornit, e v naklada- Ve uvedenho dne se v etzov ulici na Starm
telstv C. H. Beck vyla publikace Kaskov, Kuera, Mst praskm odehrl kest knky Tome Oulka s n-
Plil, imka Zkon o soudnch exekutorech a exe- zvem V mracch, kterou vydala Spolenost Leehra-
kun innosti (exekun d) a pedpisy souvise- deum. Prosted historickch podzemnch mstnost
jc. Koment (Praha : C. H. Beck, 2005, s. 984) dobe svdilo obsahu knihy, kter se pohybuje na hra-
nici mezi poezi a przou. Filozoficky ladn krtk
vahy i povdky odpovdaj nzvu knihy. Autorova za-
Prvn rdce mylen si vmaj prostch udlost a posteh, hledaj
poezii ve zdnliv vednch momentech, asto vysuj
2005, . 4 ve vtipnou pointu. Nzvy jednotlivch vah jako nap.
Bezouka, P. Nezletil a zv sepsan notskm zpi- ekn, Ptek, Andl alkohol, Rovnovha vypov-
sem daj i o jejich obsahu.
Svt not je reflektovn prognostickm pbhem
2005, . 2 Not 2014. Zbr knky je vak rozhodn ir ne
Krym, L. Odpovdnost v souvislosti s poskytovnm odret jen notsk prosted. Pesto si vak meme
prvnch slueb Ladislav v tto souvislosti pipomenout, e notsk kancel vy-
Bene, V. Nov prava doruovn stupovala v dle i takovch eskch literrnch velikn
Sedlek, T. Smnka ciz a vlastn ad vstavce jako byli Bohumil Hrabal i Karel Hynek Mcha.
Teyschlov, E. Licenn smlouva k pedmtm prmy- Poezii v prze pi ktu knihy ocenil nejen nositel er-
slovho vlastnictv. stv literrn ceny spisovatel Michal Viewegh,kterho zau-
jala Oulkova slova o odlesku slunce v hladin zahradn
konve v zvren kapitole pznan nazvan Mraky
Zprvy z notsk komory (fotografie rznch tvar mrak ostatn provzej celou
knihu). Profesor Binar z Filozofick fakulty UK pak hovo-
il o tradici bsn v prze v esk literatue projevujc se
Konference not na Slovensku v dle Jakuba Demla,brat apk,Vtzslava Nezvala apod.
Cel veer byl provzen ansony v podn . Svrka.
Dne 29.4.2005 se uskutenila v Bratislav Konference I dr. Oulk, kter je astm pispvatelem naeho a-
not, kter zvolila nov prezidium Notsk komory sopisu, dokzal, e noti nepat k sucharm, kte by
Slovensk republiky v tomto sloen: se omezovali jen na tradin svt notstv.
JUDr. Miroslav Duri, not se sdlem v Liptovskm Mi-
kuli * Autor je notem v Praze.
str_89_116 15.6.2005 17:39 Strnka 116

116 slo 3/2005 AD NOTAM


maticky, tj. bude se sousteovat na nejpalivj pro-
blmy v innosti not, nikoli tedy univerzln na ve-
kerou innost note jako doposud. Clem takovho no-
vho stylu bude shromdit poznatky o rovni
vyizovn bu uritch notskch agend (nap. not-
skch schov) nebo uritch druh notskch zpis
(nap. notsk zpisy se svolenm k vykonatelnosti, no-
tsk zpisy o rozhodnut podle 80a a nsl.Not) nebo
uritch obecnch problm v innosti note (nap.
ve vymovan odmny note, nap. odmny note
za notsk zpisy tkajc se rozsahu spolenho jmn
manel). Proto se uvauje o zmn organizanho du
JUDr. Tom Oulk se spisovatelem Michalem Vieweghem.
Notsk komory R.
Zkladnm vstupem z dohledov innosti se stane
rozbor a zvry jednak z kontrol provdnch Notskou
komor R a jednak z hodnocen a zvr plynoucch
Koncepce dohledu Notsk z kontrol provdnch jednotlivmi regionlnmi komo-
komory R rami.
Ad b) Agenda stnostn
JUDr. Karel Wawerka* Stnosti oban pedstavuj vznamn zdroj infor-
mac o reflexi oban na prci not a rovni innosti
Notsk d ukld Notsk komoe R jako nej- note vbec.zce souvis s dohledem Notsk komory
vymu orgnu notsk samosprvy ve svm 45 a nsl. R na innost note a jsou tud zahrnovny do jej in-
zvan koly v oblasti dohledu na innost notskch nosti. Poznatky ze stnost se mus stt impulsem k za-
komor, na innost note a na veden notskch ad. men kontroln innosti.
Domnvm se, e kadmu noti mus zleet na tom, Jedn se pedn o vkonnou sloku,tj.o vyizovn n-
jak inn je provdn dohled ze strany notsk samo- kterch stnost Notskou komorou R a dle pak o vy-
sprvy, nebo rove innosti kadho note se dotk hodnocovn poznatk z vyizovn stnost oban jak
a vypovd o rovni prce celho notskho stavu. jednotlivmi regionlnmi komorami tak i Notskou ko-
Prezdium Notsk komory R se na svch zased- morou R. Celkov rozbor o poznatcch ze stnostn
nch v beznu a v kvtnu 2005 opakovan zabvalo kon- agendy bude slouit pedevm pro vchovnou innost
cepc dohledu, kter vykonv Notsk komora R. a dle pak pro legislativn innost Notsk komory R
V tomto smru pslu znan koly komisi dohledu, a souasn i pro vyvozovn ppadnch krnch opat-
kter psob jako poradn orgn prezdia. Koncepce in- en.
nosti komise dohledu byla pak v kvtnu 2005 schvlena. Organizan se pak dohledov innost bude lenit
Zkladn smysl dohledu provdnho Notskou ko- 1. na innost analytickou,
morou R v souladu s pslunmi zkonnmi ustanove- 2. na innost kontroln.
nmi a ustanovenmi pslunch profesnch pedpis (ze- Ad 1. Analytick st dohledovho psoben bude
jmna organizanho du) spov v prevenci, tedy spovat pedevm v rozboru stnost, kter vyizuje
v pedchzen vskytu nedostatk v innosti not, a to Notsk komora R i jednotliv regionln notsk ko-
zejmna poskytovnm analytickch podklad pro oblast mory, jen bude zahrnovat etnost stnost, jejich za-
legislativn, pro oblast vchovy not, notskch kandi- men do jednotlivch sek innosti note,dvodnost
dt a notskch koncipient, ovem samozejm stnost a zvry z nich plynouc, zejmna pouen pro
i v pedkldn podnt ke krnm nvrhm vi tm no- budouc innost not tak, aby se v budoucnu mohli
tm,jejich innost je v rozporu s pslunmi pedpisy. noti zjitnm nedostatkm ve sv innosti vyvarovat.
Dohled provdn Notskou komorou R bude vy- Analytick innost se tak zam na hodnocen a zo-
mezen becovn zvr z kontrol not provdnch Not-
a) v innosti kontroln spovajc v provdn kontrol skou komorou R i jednotlivmi regionlnmi komorami,
innosti not a dle pak ve vyhodnocovn po- a to se stejnm zmrem, toti aby noti mohli bt s t-
znatk z kontrol provdnch jak Notskou komo- mito poznatky seznamovni tak, aby se mohli v bu-
rou R tak i regionlnmi komorami, doucnu zjitnm nedostatkm vyvarovat.
b) v agend stnostn spovajc ve vyizovn stnost Za tm elem se zizuje analytick skupina komise
oban Notskou komorou R a ve vyhodnocovn dohledu.
a ve zobecovn poznatk ze stnost vyizovanch Ad 2. Kontroln innost budou provdt jednak le-
jak Notskou komorou R tak i regionlnmi komo- nov prezdia Notsk komory R, jednak vichni le-
rami. nov komise dohledu prezdia. Bude vypracovn nov
Ad a) innost kontroln metodick pokyn, kterm se upravuje postup pi prov-
Kontroln innost Notsk komory R se bude roz- dn kontrol not.
vjet tak, aby se kontroly ze strany Notsk komory R Vechna nov opaten smuj k tomu,aby dohled vy-
liily od kontrol provdnch jednotlivmi regionlnmi konvan orgny notsk samosprvy pozitivn pso-
komorami, kter se provd systematicky u kadho no- bil na rove veker innosti not.
te nejmn jednou za ti roky a jsou zameny na ve-
kerou innost note. Na rozdl od toho bude kontroln
innost Notsk komory R do budoucna zamena t- * Autor je notem v Praze.
Obalka_3 15.6.2005 17:40 Strnka 1

K refertu Rychle a bezpen v prvu (s. 102)

Zleva MUDr. Miroslav Ouzk, mstopedseda Evropskho parlamentu, JUDr. Martin


Foukal, prezident NK R, MUDr. Jaroslav Zvina, poslanec EP.

Inhalt Table des matieres


Aufstze Articles
Masopustov, A. Zur Frage des Pfandrechtsvollzug . . . . . . . . . . . 89 Masopustov, A. Concernant la question de ralisation du droit de
Peterka, M. Notarielle Niederschrift mit Vollstreckungsklausel und gage . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89
Hypothekenkredit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 Peterka, M. Acte notari avec formule excutoire et crdit hy-
Mike, J. Von der Fideikommisssubstitution (Darlegung) . . . . . . . 92 pothcaire . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90
Marek, K. Die Auftragvergabe geht nach EG-Richtlinien . . . . . . . 93 Mike, J. Sur la substitution fidicommissaire (Explication du
problme) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92
Notar und EU Marek, K. Attribution des marchs publics est base sur les directives
Svoboda, J. Grnbuch von Erbschaft und Testamente . . . . . . . . . 98 de lU.E. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93
Schnell und sicher entgegen Recht neue Handelsregisterverfahren Notaire et U.E.
in der Tschechischen Republik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 Svoboda, J. Livre vert Succession et Testaments . . . . . . . . . . . . . 98
Voie rapide et sre vers le droit nouvelle procdure concernant le
Diskussion Registre du commerce en Rpublique tchque . . . . . . . . . . . . . 102
eina, M. Zur Diskussion in Ad Notam . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103
Discussion
Aus dem Leben der bezirkskammern eina, M. Concernant la discussion en Ad Notam . . . . . . . . . . 103
Hroch, S. Die Notarkammer in Budweis . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 De la vie des Chambres Rgionales
Hroch, S. Chambre des notaires esk Budjovice . . . . . . . . . 106
Vom Ausland
Foukal, M. Sitzung des Vollzugsrates und des Stndigen Rates der UINL De Letranger
(San Jos/Costa Rica, 3.6. 2. 2005) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Foukal, M. Session du Comit excutif et du Comit permanent de
Krejov, J., Wawerka, K. Notar im Dienst den Brgern 17. euro- lUINL (San Jos/Costa Rica, 36 fvrier 2005) . . . . . . . . . . . . . 107
pische Notartage in Salzburg . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 Krejov, J., Wawerka, K. Notaire aux services des citoyens 17es
Wawerka, K. Dr. Nikolaj Michalko zum 65. Geburtstag . . . . . . . 109 journes europennes des notaires Salzbourg . . . . . . . . . . . . 108
Die Resolution der Hexagonala . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 Wawerka, K. Hommage Dr Nikolaus MICHALEK loccasion de son
65e anniversaire . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109
Gerichtsentscheidungen Rsolution de lHexagonale . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109
Oberstes Gericht der Tschechischen Republik Geldhinterlegung in Dcisions Juridictionnelles
notarielle Verwahrung . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 Cour suprme de la Rpublique tchque Dpt dargent au dpt
Oberstes Gericht der Tschechischen Republik Nachtrgliche notarial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111
Erbschaftsabhandlung . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 Cour suprme de la Rpublique tchque Liquidation supplmentaire
dhritage . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112
Information
Otipkov, . Andere praktische Webseiten . . . . . . . . . . . . . . . . 114 Informations
Otipkov, . Divers sites Internet utiles . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114
Bemerkenswertes Cela vaut votre attention
Nachrichten aus der notarkammer Nouvelles de la Chambre de Notaires
Wawerka, K. Notar Dichter . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 Wawerka, K. Notaire pote . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115
Wawerka, K. Aufsichtkonzeption der Notarkammer der Tsche- Wawerka, K. Conception de surveillance de la Chambre des notaires
chischen Republik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 de la Rpublique tchque . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116