Anda di halaman 1dari 46

AD NOTAM

Notsk asopis

Jubilejn slo k 10. vro obnovy


notstv v esk republice

C. H. BECK
10.vro-ID 1-2 7.5.2003, 12:34
lenov prezidia, prezidenti notskch komor
a pedsedov krn komise a revizn komise NK R
JUDr. Martin Foukal, JUDr. Miloslav Jindich,
prezident NK R viceprezident NK R
od roku 1993 od roku 1993

JUDr. Libor Bitter, JUDr. Petr Blek, JUDr. Jik Fleischer,


esko-slovensk delegace na Salzburgskch
len prezidia NK R prezident NK v Praze prezident NK v Brn notskch dnech duben 1991 (tet zle-
v letech 1993 a 1999 v letech 1993 a 1996, od roku 1999
len prezidia NK R
va ministr spravedlnosti esk republiky
od roku 1996 Dr. Leon Richter).

Milo Habrman, JUDr. Jan Hofmann, JUDr. Ivan Houdek,


prezident NK prezident NK pro len prezidia NK R
v Hradci Krlov hl. m. Prahu v letech v letech 1993 a 1996,
od roku 1993 1993 a 1996 prezident NK v Praze
od roku 1996

JUDr. Kamil Hrdina, JUDr. Stanislav Hroch, JUDr. Ji Chabr,


prezident NK prezident NK prezident NK
v eskch Budjovicch v eskch Budjovicch v st n. Labem
v letech 1993 a 2002 od roku 2002 od roku 1999

Delegace U. I. N. L. v Praze duben 1997.


Pedn vlajky U. I. N. L. v sdle Notsk ko-
JUDr. Josef Kawulok, JUDr. Vclav Kouba, JUDr. Helena Markov, mory esk republiky.
prezident NK v Ostrav prezident NK pro prezidentka NK v Plzni
v letech 1993 a 1996, hl. m. Prahu od roku 2002 od roku 2002
len prezidia NK R
v letech 1996 a 2002

JUDr. Vladimr Polek, JUDr. Karel Rinke, JUDr. Zdenk Rynek,


len prezidia NK R pedseda revizn komise prezident NK v Brn
v letech 1993 a 1996, NK R v letech v letech 1993 a 1999
prezident NK v Ostrav 1993 a 1996, len prezi-
od roku 1996 dia NK R od roku 2002
( 8. 4. 2003)
Mezinrodn semin v Praze jen 1997
(tvrt zleva pedseda stavnho soudu
JUDr. Libue Stehlkov, JUDr. Ji Svoboda, JUDr. Ji korpk,
prezidentka NK v Plzni prezident NK pro prezident NK esk republiky Dr. Kessler, nsleduje Hugo
v letech 1993 a 2002 hl. m. Prahu v letech v st n. Labem v letech Perez Montero a ministryn spravedlnosti


1996 a 2002 1993 a 1999, pedseda
revizn komise NK R Dr. Vlasta Parkanov.
od roku 2002

JUDr. Karel Wawerka, JUDr. Bohu Buchar, JUDr. Vladimr Maurer,


len prezidia NK R pedseda krn komise pedseda revizn komise
od roku 1999 NK R v letech NK R v letech
1993 a 1996 1996 a 2002
Pedn vyznamenn Dr. Martinu Fouka-
lovi propjen mu prezidentem Rakousk
republiky Dr. Thomasem Klestilem. Rakousk
JUDr. Martin eina, JUDr. Jarmila lkov, velvyslanectv v Praze duben 1999 (zleva
pedseda krn komise pedsedkyn krn
NK R v letech komise NK R doprava velvyslanec Rakousk republiky
1996 a 1999 od roku 1999 Dr. Peter Niesner, ministr spravedlnosti
Dr. Otakar Motejl, Dr. Martin Foukal a prezi-
dent Rakousk notsk komory Dr. George
Weismann).

10.vro-ID 3-4 7.5.2003, 12:35


AD NOTAM
18. kvtna 2003

m dle vidme zpt, mem, ale i pochopitelnou naivitou, se po 1. 1. 1993 ote-


tm dle se meme dvat vped. vraly prvn notsk kancele. Notsk komora esk
republiky nemla sv sdlo a pracovala v provizoriu v no-
Winston Churchill tsk kanceli prezidenta.Ve bylo vytveno takzvan
od nuly. Kompetence notsk innosti byly velmi
Ven ptel, stdm, zkuenosti s notskou samosprvou neexisto-
valy. Co, nebo kdo je vlastn ta komora, ptali se mnoz
bh asu se ned zastavit a pohled do kalende a bo- kolegov noti. Jednoduch odpov znjc pece my
huel i do zrcadla prozradil, e jako voda uteklo 10 let vichni noti nebyla kadmu vdy zejm. Podvme-li
od nabyt innosti notskho du, kter dnem 1. 1. se na tato fakta s desetiletm odstupem, srovnme-li no-
1993 odstartoval dal etapu vvoje notstv u ns.Etapu tstv dnes, nestal se zzrak? Ne, nic nen nhodou, je to
obnovenho klasickho notstv vykonvanho jako odraz poctiv prce. A za n stoj jen lid.
svobodn povoln, navazujc na hlubokou tradici tto Dovolm si jet jednu osobn poznmku. Jakoby ne-
instituce s velice zajmavou a asto pohnutou minulost. bylo nhodou, e prvn konkrtn jmno, kter se v his-
I pes mnoho stle aktulnch povinnost a kol, kter torickch dokumentech objevilo v souvislosti s not-
ns asto a pli pohlcuj, povauji za nutn umt se stvm v eskch zemch, je Ital Henricius de Isernia
alespo pi takovto pleitosti krtce zastavit a zamys- (Jindich z Isernie).Tento not eskho krle Pemysla
let se nad smyslem naeho konn a tak vzpomenout Otakara II., kter piel do Prahy v roce 1270, zaloil na
tch, kte ns pedchzeli a zanechali nm svj odkaz. Vyehrad prvn notskou kolu ve stedn Evrop. Je
Jeliko se ivot kolem ns velice rychle vyvj a mn, a symbolick, e u zrodu novodobho svobodnho no-
neme t notstv jen z minulosti. Mus se umt pi- tstv sehrl snad nejvznamnj roli opt Jindich
zpsobovat. Jak se vyrovnat s budoucnost? Toto zvlt- tentokrt svm psobenm not z Beneova.Dky svm
n vydn notskho asopisu Ad Notam se pokou ve legislativnm schopnostem v kombinaci s nezdolnm
zkrcen form pipomenout nejvznamnj historick pesvdenm o celospoleenskm pnosu nezvislho
okamiky eskho notstv, nejen pro jejich historick a nestrannho notstv se JUDr. Miloslav Jindich stal
vznam, ale pedevm proto, abychom mli monost vd osobnost pi prosazovn obnovy klasickho no-
v minulosti najt odpovdi na nkter otzky souasnosti tstv a hlavnm tvrcem notskho du,innho od
a inspiraci k dalmu rozvjen tto instituce. 1. 1. 1993 a dalch zkon, tuto obnovu umoujcch.
Souasn generace eskch not se ocitla ve zvltn Nelze ale nepipomenout, e vznamn vliv na formo-
a svm zpsobem jedinen situaci. Nikdo z ns nezail vn nejen jeho nzor a postoj ml dal beneovsk
a tedy nepoznal svobodn notstv. Jen z vyprvn i li- kolega, JUDr. Martin eina, dodvajc vedle odbornch
teratury a film si kad mohl dlat jist pedstavy o tom, znalost vdy tak lidsk rozmr a zdrav rozum.Pro
jak m tato instituce vypadat a fungovat. Bylo jen nkolik moji profesn drhu bylo velkm tstm, e jsem za-
not pedchoz generace, od kterch jsme se mohli nal svoji praxi sttnho note prv v Beneov, kam
o praktickch zkuenostech nco dozvdt. Bohuel, ni- jsem dojdl nkolik let z Prahy. Oba byli mmi star-
kdo z nich se ji v aktivnm vku znovuzahjen notsk mi kolegy, s nimi jsem mohl nkolik let pracovat,
innosti jako svobodnho povoln nedoil. A tak jen dky vnmat notstv, a tak bt soust mylenkovho
pomoci zahraninch koleg,zejmna z Rakouska,ochot proudu, kter vvoj notstv u ns tolik ovlivoval.
JUDr. Jiho Brzdy v t dob ji sttnho note v d- Nen vak spravedliv jmenovat jen nkter a ne-
chodu, odvaze a mon i nkdy drzosti nkolika tehdy vzpomenout ostatnch, kte se zaslouili o znovuvzk-
jet relativn mladch sttnch not, se podailo polo- en notstv a navzn na jeho hlubok tradice.Tm,
it zkladn kameny pro vybudovn svobodnho not- kte se podleli, a pesto nejsou jejich zsluhy jmenovit
stv u ns. Bylo to obdob hledn vlastn identity, hledn vyzdvieny, pat dk ns vech.
sebevdom, nalzn cesty k mdim a politikm. Dlei- Vm, e si se zjmem petete obsah tohoto mimo-
tm faktem byla i postupn se tvoc jednota notsk dnho sla asopisu Ad Notam. Myslm si, e se ji ne-
obce,podpora koleg advokt a veejnosti.Vichni si nut- poda znovu historick fakta takto shromdit a uspo-
nost zmny lohy notstv po roce 1989 uvdomovali, dat. Dkuji vem, kte se na tto prci podleli.
ale mlokdo z rozhodujcch politickch initel byl od- Zvrem jmnem Notsk komory esk republiky
hodln tuto zmnu uskutenit. Proto pesvdovn poli- dkuji tak Nakladatelstv C. H. BECK za ast na naem
tik a legislativc nebylo snadn. A budete st dky v- jubileu bezplatnm vydnm tohoto sla a gratuluji k s-
novan obdob prosazovn obnovy notstv, pokuste se pchm tohoto vydavatelstv, kter slav shodn deseti-
vt do tohoto dramatu. Jen nezmrn vle v kombinaci let jubileum zahjen innosti v esk republice.
s tolik potebnm tstm pinesly spch. To me bt
pkladem kdykoliv a pro kohokoliv. Teprve po dosaen
oekvanch zmn v legislativ se mohly zat reln usku-
teovat nae pedstavy o notstv. S velkm entuzias-
2 Jubilejn slo AD NOTAM
Tm, e historie seznamuje lidi s minulost,
umouje jim posuzovat ptomnost.

Jefferson

Notstv v eskch zemch do roku 1949


Notstv, je spolu se soudcovstvm a advokaci 70. let 13. stolet pot, kdy byl z Izernie vypuzen jako
pat k nejvznamnjm prvnickm povolnm, m stoupenec ghibeln. Dal spornou a jednoznan ne-
velmi bohatou historii. Djiny notstv shodn jako vyeenou otzkou je ztotonn Jindicha z Izernie s
i pojem not, odvozen od latinskho nota ili zkratka Jindichem z Garsu a se slezskm notem Jindichem
maj svj pvod ve starovku.Ve stedovku odpovdal Krasem. Pro djiny veejnho notaritu nen zsadn
dnenmu pojet notstv tzv. veejn notarit. Jako no- nutn postavit se na pozici nkter z diskutujcch stran.
ti i protonoti vak byly v t dob oznaovny Mezi vemi panuje shoda v tom, e Jindich z Izernie
i osoby, kter se zabvaly koncipovnm a psanm listin ml k veejnmu notstv blzko a e se o jeho dal roz-
v rmci krlovsk, papesk, arcibiskupsk, mstsk, voj v eskch zemch prokazateln zasadil. Roku 1270
apod. kancele. toti Vlach Henricus de Isernia zdil snad prvn ve
Vzhledem k tomu, e souasn esk notstv spad stedn Evrop na Vyehrad kolu, ve kter vyuoval
do okruhu tzv.latinskho notstv,bude dle akcent kla- jednak tzv. ars dictandi ili umn sepisovat listiny, jed-
den na djiny veejnho notaritu. nak t enictv a samozejm zklady prva. Nutno do-
Veejn notarit vznikl nepochybn na italskm dat,e kola Jindicha z Isernie zjevn naas zastnila v-
zem. Vznamnou lohu pi dalm formovn tto in- znam prask katedrln koly. kola na Vyehrad
stituce sehrla recepce mskho prva a s n pichze- fungovala do r. 1274.
jc romanizace prvnho mylen. Rozhodujcmi initeli Tradinmi uebnmi pomckami v psaskch kolch
rozvoje notaritu byly stedovk, zprvu hlavn italsk byly sbrky list zvan diktamina a formulov sbrky.
university a pi nich psobc glostoi a postglostoi. Ty vznikaly bu z psemnost shromdnch u nkter
Svj vliv sehrla nepochybn i crkev a vuka dalho tzv. instituce vynechnm konkrtnch daj nebo jako sty-
uenho prva, tj. prva kanonickho. Z Itlie se insti- listick uebnice kolnho rzu. Jindich z Izernie je spo-
tuce veejnch not ila do Francie a do alpskch jovn s autorstvm formulovch sbrek Instrumenta
zem (hlavn jin Tyrolsko). Koncem 13. stolet ji ve- Henrici Italici ili Formae privilegiorum a Liber formu-
ejn notstv zapoutlo sv koeny ve stedovk i larum Henrici Italici. Jeho dochoval diktamina svd
a Polsku, o nco dve i v eskm stt. o tom, e znal dla Ciceronova, Horatiova, Ovidiova a Ver-
Nznaky existence veejnho notaritu v eskch ze- giliova. Jindich z Izernie byl i krlovm diplomatem
mch lze sledovat poprv v obdob vldy krle Pemysla a autorem Pemyslovch list. Zbv dodat, e Jindich
Otakara II. Krl elezn a zlat byl prvnm eskm pa- z Izernie podle nepmch zprv vytvoil v praskch
novnkem, jeho politick a mocensk ambice zeteln mstech knihu pro zapisovn smluv a soukromoprv-
pesahovaly a pekroily hranice eskho sttu.V dobch nch kon, patrn po vzoru krlovskch register.
nejvt slvy vldl v eskch a rakouskch zemch (tr- O politickch a mocenskch ambicch Pemysla Ota-
sko, Korutansko a Krasko), jeho vliv sahal od Baltu a kara II. ji byla zmnka. Stranou nelze ponechat po-
po Jadran.Nespn se Pemysl Otakar II.uchzel i o ko- znmku o kontextu vnitrosttnm. Za Pemyslovy vldy
runu krle Svat e msk. se ve vyhrann form vytvoil zemsk soud a byly po-
Za Pemyslovy vldy nabyla na vznamu krlovsk kan- loeny zklady dnes bohuel nedochovanch nejstarch
cel. V jejm ele stl formln kancl, jm byl viriln zemskch desk. Od zmru kodifikovat zemsk prvo
od r. 1225 vyehradsk probot, fakticky ji vedl nkter v eskm stt Pemysl Otakar II. upustil.
z vedoucch not, oznaovan obvykle protonot. Zmr kodifikovat zemsk prvo ml i esk krl Vc-
Kontakt osobnost psobcch v Pemyslov kanceli lav II. I kdy okolnost, e nakonec zstalo pouze u kodi-
s italskm prostedm byl dn bu pmo jejich pvo- fikace hornho prva Ius regale montanorum, bv n-
dem italskm i v alpskch zemch, pop. studiem na ital- kdy pokldna za panovnkv nespch, nelze nevidt
skch universitch, nebo alespo zprostedkovan tm, i pozitiva.
e v kanceli bylo pouvno pomcek italsk proveni- Horn zkonk sice na rozdl od pedchdc dne-
ence. Monost seznmit se s instituc veejnho notari- nch advokt veejn note nezmiuje,podstatn pro
tu prohlubovala okolnost, e kancel jako celek anebo n vklad je vak to, e Vclav II. pokraoval ve lp-
jej st krle provzela pi jeho cestch, astnila se jed- jch svho otce, pokud jde o vyuit slueb prvnk vy-
nn a korespondovala v irokm teritorilnm zbru. kolench na italskch universitch,v tomto ppad jme-
Z ady znmch protonot a not kancele Pe- novit vznamnho postglostora Gozzia z Orvieta.
mysla Otakara II., innch toliko pro krle a krlovskou Sm Vclav II. ml k notstv velmi blzko. Za jeho
kancel, vybouje nesporn Jindich Vlach (Henrius Ita- vldy byli veejnmi noti vtinou duchovn. Note
licus) nebo t Jindich z Izernie, kter psobil jako pro- z ad duchovenstva v t dob jmenoval pape nebo jeho
tonot Pemysla Otakara II. v letech 12731278. O osob jmnem jm ustanoven duchovn hodnost. Jmenovn
zmiovanho note se vedou v literatue rozshl spory. papeem i jeho ustanovenm zstupcem bylo posta-
Vyskytuj se nzory, e nebyl Ital, nbr v Itlii pouze stu- veno na rove jmenovn veejnho note krlem. A-
doval, nebo naopak, e se v Izernii jin od ma naro- koliv se pedpokldalo, e ped jmenovnm bude ucha-
dil. Autoi se shoduj v tom, e do Prahy piel potkem ze skldat zkouku a poet not bude omezen,
AD NOTAM Jubilejn slo 3
panovala v praxi libovle, co vedlo k zhoren rovn muku ( 1393) kanonizovan jako sv. Jan Nepomuck.
i povsti veejnho notaritu. Piblime si nyn nkter souvislosti jeho notskho p-
Povinnosti veejnho note innho v dob vldy soben. Jan z Pomuku se stal veejnm notem nkdy
Jana Lucemburskho byly formulovny ve zmocnn kolem roku 1369. V t dob psobil v arcibiskupsk kan-
udlenm avignonskm papeem Janem XXII. v r. 1317 celi a byl klerikem s nim svcenm. Vysvcen na
praskmu scholastikovi Oldichu z Pabnic ke jmeno- knze toti bylo pekkou, zpsobujc nesluitelnost
vn veejnho note.Uchaze ml bt podroben pm knstv s veejnm notstvm. Notskou psahu vy-
zkouce a pot ml sloit psahu, kterou se zavazoval konal Jan z Pomuku za arcibiskupstv Jana Oka v Vla-
mj. k vrnosti papei a crkvi, jako i ke vrnmu a kva- im.Ukazuje se,e tehdy jet nebyl prvnicky vzdln.
lifikovanmu vkonu notskho adu (tabellionatus of- Bakalem prva se stal a v r. 1381, prvnick studia pak
ficium). dokonil v Padov,kde se jako student v r.1386 dokonce
Doba od poloviny 13.do poloviny 14.stolet je po cel stal rektorem za zaalpsk studenty.
Evrop charakterizovna mezi jinm i mimodn vyso- Agenda Jana z Pomuku byla zejm povtinou spo-
kou aktivitou v oblasti prvn kultury vbec a na poli z- jena s vedenm konfirmanch a ereknch knih.V kon-
konodrstv a kodifikace prva zvlt. Obdob, kter firmanch knihch, vedench od r. 1354, se zapisovalo
podle nejtypitj sttnick postavy nazvme u ns do- obsazovn uprzdnnch benefici arcibiskupem ne-
bou Karlovou, tuto kodifikan a zkonodrnou aktivitu bo jeho generlnmi viki, erekn knihy byly zaloeny
vyvrcholuje. v r. 1358, mj. k evidenci majetku kostel i jinch du-
Karel IV. v ad svch sttnickch in zavril i reali- chovnch instituc.Do ereknch knih se obdobn jako
zoval to, co zapoali nebo pro odpor lechty nemohli do zemskch desk vkldaly zpisy o zizovn a nadn
uskutenit Pemysl Otakar II. a Vclav II. Na poli nejen far,klter,kapl a olt i rzn prvn kony a smlouvy,
prvnick vzdlanosti a prva mezi Karlovmi skutky na tkajc se vak duchovenskch statk. Vklady jsou nej-
pednch mstech stoj zaloen university, zkonodrn astji opisem i vatkem z originln i potvrzujc
pokus v podob tzv. Maiestatis Carolinae a Zlat bula listiny o relevantnm konu. Jako veejn not byl Jan
Karla IV. z r.1356. Zjem o prvnick vzdln a rozmach z Pomuku oprvnn vyhotovovat listiny podle prva ka-
prvnho ivota v eskm crkevnm svt podntilo i po- nonickho i v jinch zleitostech. Mohl psobil i jako
ven praskho biskupstv na arcibiskupstv. Nepo- zstupce stran v zen ped crkevnmi soudy. Uvme-
stradatelnm Karlovm rdcem a pomocnkem, jeho je -li, e enkem, tj. dobovm advoktem, se mohl stt ad
v tto souvislosti zcela namst zmnit, byl pak ve vech hoc i soustavn kdokoliv, nebylo vyloueno ani zastu-
naznaench smrech prvn prask arcibiskup a pa- povn strany veejnm notem ped svtskmi soudy.
novnkv vrn ptel Arnot z Pardubic. Nebylo vjimkou, e veejn not byl i rozhodcem.
Karel IV. a Arnot z Pardubic spolupracovali tak v ob- I kdy v dob Karla IV. ani Vclava IV. neexistovala ob-
lasti veejnho notaritu. Dvodem reformnho sil zde doba notskho tarifu, lze si uinit i obrzek o pjmech
byla jist okolnost jak se uvd v Maiestas Carolina Jana z Pomuku.Ten si dal v r. 1376 spolu s Janem Que-
v naem krlovstv eskm not nebo veejnch no- rasem eenm Katedrl postavit v Praze za 3 kopy gro
t je velk poet,nicmn znalost (notskho) umn domek o pdorysu 11,86 x 4,15 m. V literatue byl ve-
je krajn nzk. Citovanm ustanovenm l. XL Maj. Car. den spor i o majetkovch pomrech a finannch zdro-
si Karel IV. pro sebe a sv nstupce vyhradil prvo jme- jch Jana z Pomuku. Tvrzen, e Jan z Pomuku byl mno-
novat veejn note a zavedl povinn notskou hoobronkem a jednm z nejbohatch praskch
zkouku. Zrove bylo stanoveno, e listiny sepsan ne- prelt a e pjoval penze knstvu i lecht zpso-
povolanm notem, resp. pokoutnkem jsou neplatn. bem neslunm,tj.pod hrozbou kletby crkevn,z eho
Tomu, kdo by vykonval notskou innost bez licence, ml ast soudy a dluhy, a e ml v Praze stavt domy,
hrozilo potrestn jako falenkovi. Majestas Carolina se jsou vyvrcena. Nutno vzt v vahu, e oproti 3 kopm
sice jak znmo nestala veobecnm zkonkem pro gro za zmnn domek lze pro porovnn postavit nap.
esk krlovstv, zsady tkajc se veejnho notaritu 40 kop gro,tj.odhad kolik stla prask universitn stu-
vak byly nadle via facti aplikovny. dia, a tedy e tato suma je velmi nzk. Jan z Pomuku
Karel IV. udloval prvo jmenovat veejn note ji- zejm penze skuten pjoval, jednalo se vak
nm osobm.V r. 1355 to byl nap. Dtich z Portic, bis- o pjky nzk, bezron a bez soudnho vymhn.
kup mindensk, toto oprvnn ml pochopiteln i Ar- V jednom ppad lo v literatue zejm o patnou in-
not z Pardubic. Tomu a jeho arcibiskupskm nstup- terpretaci pramene, nebo domnl pjka byla ednm
cm Karel IV. udlil v r. 1358 prvo jmenovat veejn sloenm penz v souvislosti s Janovou notskou in-
note v echch i v i. I kdy bylo pot prvo jmeno- nost.
vat note udleno ad hoc jin osob ne praskmu ar- Vkon povoln veejnho note shodn jako innost
cibiskupovi, musel se uchaze o veejn notarit podro- note v n kanceli nebo psastv vyadovaly nepo-
bit na praskm arcibiskupstv pedevm zkouce. chybn vedle dobr znalosti vnj a vnitn kritiky listin
Prvnick vzdln nebylo podmnkou,vyadovala se na- i vysok mravn kvality. Z djin, vetn djin eskch,
opak znalost latiny.Rovn jmenovan not musel podle existuje nespoetn mnostv ppad listinnch fals a je
zmocnn Arnota z Pardubic ke jmenovn novch no- evidentn, e na vzniku tchto fals se by teba s rz-
t z 1.kvtna 1358 sloit psahu.Do adu byl veejn nou mrou zavinn podlely prv osoby vykonvajc
not po pednesen psahy uveden po italskm vzoru innosti veejnch not. V Praze si tak nap. v r. 1366
polbenm a slavnostnm odevzdnm pera a kalame. not Drko z Plenic vydal z arcibiskupsk kancele
S odstupem doby lze z dnenho pohledu ci, e nej- veejn a psemn osvden, e je nepravdivou pomlu-
znmj osobnost doby Karlovy, kter se takto popsa- vou, e zfaloval jakousi listinu. I noti v dob Karla IV.
nm zpsobem stala veejnm notem, byl Jan z Po- a poslze Vclava IV. pchali nejrznj pestupky proti
4 Jubilejn slo AD NOTAM
notsk etice.Trestem pistienmu pachateli bylo to, prva ve Vladislavskm zzen zemskm z r. 1500. Poli-
e bohoslubu v chrmu sv. Vta byl nucen absolvovat tick a ekonomick moc crkve byla oslabena. V nepo-
v potupnm hvu s paprovou epic, na n byl po- sledn ad se zmnil zpsob adovn, co se projevilo
psn spchan pestupek. Poet takovch bohoslueb jak v institucch panovnickch, tak stavovskch.
byl dn charakterem provinn. Zsadn promna adovn spovala pedevm
Uvd se, e v praskch mstech psobilo v letech v tom, e do kancel od pelomu 14. a 15. stolet pro-
13781380 kolem ticeti veejnch not. Veejn no- nikali a poslze pronikli laikov. Zatmco pslunci klru
ti vak psobili jet i v dalch mstech pi crkevnch spatovali v kancelsk prci prostedek k urychlen
institucch a universit. Z not praskch lze jmenovat vlastn crkevn kariry, znan st laik vidla v kance-
nap. Martina z Chocn, Moice Purkrab, Mikule lsk prci zamstnn a zdroj obivy. Zde lze spatovat
z Hajnova, z jinch mst lze zce demonstrativn jme- vznik ednictva a jevu byrokratizace ad. Z okruhu
novat brnnskho note Jana Thabrarra,proslulho tm, sttnch ad se rekrutovala tzv. byrokratick lechta.
e si z Padovy pivezl cennou sbrku prvnickch ruko- Zmnila se i podoba psemnost. Zkladnmi diploma-
pis, vtinou vlastnorun opsanch. Je zejm, e no- tickmi psemnostmi v nejdleitjch sttnch kance-
ti vce zamstnan mli i sv pomocnky. ad veej- lch se staly edn spisy,akty, v institucch stavovskch
nho note byl vykonvn tam, kde se seli astnci vedle listin pedevm edn a veejn knihy. Kvantita-
nebo kam byl veejn not pozvn.Vyhledat veejnho tivn nrst diplomatickho materilu vedl k vytlaen
note bylo snadn bu na arcibiskupskm dvoe i ped pergamenu a jeho nahrazovn paprem. Ji v 17. stolet
praskmi chrmy a svatovtskou katedrlou. byl papr tm vhradn uvanou psac ltkou. Zmna
Zvrem pokud jde o dobu Karlovu na podporu nastala konen i v oblasti jazykov. Latina byla vytlao-
tvrzen, e veejn notarit byl v zenitu a jeho presti by- vna nrodnmi jazyky.
la vysok, lze uvst, e listy, tkajc se volby Karlova syna Z toho, co bylo eeno o obdob pohusitskm, je
Vclava IV. za krle mskho, jako i souvisejc Vcla- zejm, e uplatnn pro veejn note se znan redu-
vovy sliby papei, byly sepsny notskmi zpisy, a to kovalo. Ani zkonodrce neml za Jiho z Podbrad i
ednky krlovsk kancele, kte byli zrove veej- Jagellonc zjem notarit nov upravit. Svdectvm
nmi noti. o tomto nezjmu je i postoj Vehrdv k prvnickm po-
Nsledovala doba postupnho padku veejnho no- volnm. Nejvznamnj pedstavitel nrodnho huma-
taritu. Krize v eskm stt nastala ji za vldy Vclava nismu v oboru prvo, sm prvnicky vzdln na univer-
IV. V prvnickm universitnm svt se po vydn De- sit, ve sv prvn knize O prvch zem esk knihy
kretu kutnohorskho v lednu 1409 projevila zprvu v po- devatery veejn notarit nezmiuje.
stupnm zniku praskho prvnickho uen na prahu Novm impulsem pro notarit se stala a volba Ferdi-
husitstv. nanda Habsburskho v jnu 1526 eskm krlem. Fer-
Na organizaci veejnho notaritu se za Vclava IV. nic dinand I. zahjil velmi zhy po svm zvolen v echch
formln nezmnilo. Osoby, kter by i teba pouze dl- a v Uhrch svj centralizan program, vyjden poprv
m zpsobem v rmci sv kariry psobily jako ve- v novm dvorskm du z 1. ledna 1527. V oblasti no-
ejn noti, mly vechny pedpoklady k tomu, aby byly tstv je potek splynut osudu notstv eskho a ra-
zapojeny do spor mezi krlem Vclavem IV. a arcibis- kouskho spojovn rovn s Ferdinandem I. Lze dovo-
kupem Janem z Jentejna a pozdji Zbykem Zajcem z dit, e t pevzet notskho du csae Maxmilina I.
Hzmburka, mezi arcibiskupstvm a universitou i mezi z r.1512 za Ferdinanda I.do eskho prvnho du bylo
stoupenci a odprci Viklefova a nsledn Husova uen. soust politiky sbliovn obou zem.
V on obtn dob tragicky skonil Jan z Pomuku, ob Podle notskho du z r. 1512 kolem not bylo
sporu mezi arcibiskupem Janem z Jentejna a Vclavem spisovati smlouvy, listiny o prvnch jednnch, posledn
IV. Kdyby se byla splnila vle hnvnch zchvat Vc- vle, atd., kterto listiny byly zkonem za veejn pro-
lavovch, byl by bval nepochybn katem utopen Jan hleny.
z Jentejna, napsal Josef Peka. padku notstv vak nezabrnila ani zmnn prvn
Veejnm notem se v r. 1408 stal i Mistr Jan z Jese- prava. rove dobovch vykonavatel prvnickch po-
nice, pozdj obhjce Mistra Jana Husa. I Jesenicv osud voln byla ostatn v pedblohorsk dob co se tk
byl tragick. V r. 1419 jej krl Vclav IV. vypovdl tak tehdejho enictv mnohdy zcela oprvnn zpo-
z Prahy, o rok pozdji zemel v hladomorn Oldicha chybovna. Neblah stav notstv pedblohorskho
z Romberka. nebyl zlepen ani v dobch poblohorskch. Tomu, e
pln rozvrat prvnho systmu nastal na potku hu- veejnmu notstv se jako svmu jedinmu povoln
sitsk revoluce. Zemsk soud v letech 14201437 neza- vnoval mlokdo, nasvduje nap. bern rula pro pra-
sedal, nebyly vedeny desky zemsk a generln viki vy- sk msta. A tento pramen uvd adu kancelskch
konvali svoji pravomoc pouze v katolickch oblastech. ednk, psa, soudc i advokt, nen zde jedin
Namsto prostedk prvnch byly pouvny zhusta zmnka o veejnm notstv. V dobch, kdy po vydn
formy nsiln, skryt pod institut tzv. opovdi, tj. mimo- Obnovenho zzen zemskho v r. 1627 v echch a v
soudnho, zpravidla ozbrojenho vyizovn vci. ada r. 1628 na Morav byla zsada stnosti soudnho zen
vzdlanc odela do emigrace. Nen ani divu, e v popi- vystdna zsadou psemnosti, nelze se ne domnvat,
sovan situaci veejn notstv ani prvnictv nevzkv- e se rozbujelo pokoutnictv.Tomu se vcelku pracn sna-
talo. innost veejnch not vak zcela nezanikla, a to il v r. 1725 zamezit svm nazenm csa Karel VI. No-
ani za husitskch vlek ani po nich. Dobov okolnosti tstv pak i nadle ivoilo. Na praskm Starm Mst
byly vak v 15. stolet odlin od dob pedhusitskch. tak byl r. 1770 zmiovn jedin veejn not, a to Josef
V obdob stavovsk monarchie se Vladislavu Jagel- Fegertag na adrese domu p. 936 na dnenm Staro-
lonskmu podailo doshnout kodifikace zemskho mstskm nmst.
AD NOTAM Jubilejn slo 5
Reformu notstv, provedenou Josefem II. a zna- ministra prv Antonna ryte Schmerlinga byl definitivn
menajc zavren padku tto instituce, nelze hodnotit zavren v oblasti notstv a notskm dem z r. 1871.
izolovan od dalch osvcenskch reforem, zejmna V letech 18491850 byla upravena v ppad advo-
tch, kter se dotkaly ir justice. Josefnsk soudn d kacie i oteven eeno provizorn povoln note
z r. 1781 byl zavrenm snahy o byrokratizaci soudnic- a advokta. Vzorem pravy notstv se stala prvn
tv. Tmto snahm byla pedstava notstv jako svo- prava francouzsk. Nvrh vydat notsk d podal mi-
bodnho povoln zcela ciz. Josefnsk soudn d usta- nistr Schmerling csai 30. dubna 1850. Csa Frantiek
novil, e veejnmi listinami jsou pouze smnen Josef I.svolil rozhodnutm z 9. kvtna 1850 a ji 27. srpna
protesty. V r. 1782 bylo notm dno navc oprvnn 1850 byl mocni pedloen nvrh notskho du, je-
zastupovat astnky u soud obchodnch a smne- mu se dne 29. z 1850 dostalo csaova stvrzen. C-
nch. V rmci oprvnn zastupovat ped tmito soudy sask patent byl publikovn pod . 366/1850 . z.
se na note vztahovala ustanoven o advoktech. Dvor-
skm dekretem z r. 1824 bylo vak toto oprvnn od-
ato tm notm,kte nemli prvnick doktort.Vedlo Notstv v letech 18501871
to fakticky k tomu, e o smnen notstv se nadle
uchzeli pedevm advokti, jim mla bt promjena Na potku tohoto obdob se esk notstv, stejn
i notsk zkouka, skldan jinak uchazei o notstv jako notstv v celm Rakousku, nachz dky tehdy
ped apelanm soudem. Vzhledem k tomu, e pro ad- platn prvn prav ve velmi patnm postaven. Ra-
vokacii byl v r. 1821 zaveden numerus clausus, omezo- kousk obecn d soudn jet z roku 1781 omezil in-
vala se i faktick monost rozen okruhu osob vnuj- nost not pouze na smnen protesty. Dal prvn
cch se notstv. listiny za slun vdlek poizovaly patrimoniln (vrch-
Snaha zkonodrce o splynut notstv s advokaci nostensk) ady,ppadn t advokti a hojn rozen
mla sv dsledky i v praxi. Posledn not smnen pokoutnci. Ji od roku 1826 se pokouel sbor vde-
Ignc Hauschild (18141881) tak byl od r. 1848 zrove skch advokt prosadit opaten, aby k platnosti nkte-
advoktem i smnenm notem v Praze. Diskuse rch prvnch listin bylo vyadovno jejich vyhotoven
o tom, zda esk romantick bsnk Karel Hynek Mcha prv advoktem. Jejich opakovan pokusy o prosazen
byl eeno dnen terminologi advoktnm koncipi- tohoto zmru pimly Nejvy soud k zamylen nad
entem nebo koncipientem notskm vyznv s pi- stavem prvn pravy v tto oblasti a vystily a v do-
hldnutm ke shora uvedenm skutenostem spe ve poruen Nejvyho soudu csai ke zlepen situace a za-
prospch advokacie. jitn spravedlnosti zavst institut notstv.Tyto vahy
Pro plnost pokud jde o pravu notstv nutno nepochybn souvisely t s rozvojem obchodnho
zmnit, e v r. 1788 bylo zizovn notstv a ustanovo- a smnenho prva v Rakousku, zejmna s ppravami
vn note sveno namsto apelanm soudm zem- novho smnenho du pro Rakousko, kter byl vy-
skm mstodritelstvm.Kad not skldal psahu,zvo- hlen jako patent . 51 . z. v roce 1850, a spolkovho
lil si diplom a pee a obdrel diplom. Jeho psobnost patentu . 253/1852 . z., upravujcho obchodn spole-
nebyla zprvu zemn omezena.Teprve od r. 1804 sml nosti. Okamitmu zahjen prac na pprav nov
not vykonvat povoln pouze v zemi, v ni byl usta- prvn pravy zabrnily revolun udlosti roku 1848,
noven. Od r. 1821 ustanovoval note a nov t advo- a tak a v souvislosti s reorganizac soudnictv bylo za-
kty Nejvy soud.Vzhledem k tomu, e nebyla dna ne- poato s vahami o tom, zda maj bt nkter innosti
sluitelnost advokacie s vkonem ednick funkce, jako nap. sepisovn smluv a jinch listin soukromho
mohla bt tat osoba teoreticky zrove ednkem, ad- prva napt z psobnosti novch soudc vyloueny.
voktem i smnenm notem. Odborn kruhy byly pesvdeny, e vkon tchto in-
Problmy vznikaly i s vyhotovovnm veejnch i sou- nost nen v souladu s lohou soudcovstv a e pro tento
kromch listin. Omezen notsk innosti na smnen el mus bt zzen nov prvn institut,kter zajist kva-
protesty nebylo v praxi zprvu uplatovno, noti i na- lifikovanou pomoc a radu pi sepisovn smluv a jinch
dle sepisovali a ovovali listiny. Snaha rozdlit agendu listin lidem prva neznalm.
listin mezi patrimoniln ady a advokty vedla k nr- Prosazen tto mylenky se fakticky ujal tehdej mi-
stu pokoutnictv. Situace se ji ve dvactch letech 19. nistr spravedlnosti dr. Antonn ryt Schmerling, mj. t
stolet jevila bt nenosnou, ale een mlo pijt a po autor osnovy rakousk norov stavy z 26. nora 1861,
r. 1848. a csai dne 30. dubna 1850 navrhl zzen notstv. C-
Noti jako samostatn soust sociln struktury v sa byl vzhledem k nov organizaci soudnictv v nkte-
r. 1848 prakticky neexistovali.Vzhledem k tomu, e i ad- rch zemch Rakouska tto mylence naklonn a roz-
vokt bylo tou dobou v echch asi 80, poet not hodnutm ze dne 9. kvtna 1850 nadil vypracovn
neadvokt i not advokt byl zanedbateln. I tak nvrhu pslunho zkona. Nvrh notskho du byl
vak lze registrovat jejich ast na revolunm dn. Zmi- ministrem spravedlnosti pedloen po prozkoumn z-
ovan Ignc Hauschild byl v r. 1848 zvolen do Nrod- kon tkajcch se notstv a poradch s odbornky ji
nho vboru, byl i poslancem skho snmu v Krom- dne 27. srpna 1850 a csaskm patentem ze dne 29. z
i. 1850 . 366 . z. byl nov notsk d zaveden pro e-
Nutnost zavst notstv v modern podob doporu- chy, Moravu, Slezsko, Horn a Doln Rakousy, Solnohrad-
oval csai Ferdinandu V. ji v r. 1844 Nejvy soud; p- sko, trsko, Korutany, Krasko, Gorici a Gradiku, Istrii,
prava notskho du byla ale zahjena a v r. 1849 po zem msta Terstu, Tyroly a Vorarlbersko. Vzorem pro
odeznn revolunch udlost. Vzniku modernho no- notsk d se stal zejmna francouzsk notsk d.
tstv pispl znik patrimonilnch ad i celkov re- Tento notsk d se stal prvnm zkladem notstv
forma justinho systmu. Proces zahjen v r. 1849 za v Rakousku, avak nebyl hodnocen jako zdail, a to z n-
6 Jubilejn slo AD NOTAM
sledujcch dvod.Patrimoniln ednci,kte dosud in- zletil, kter byl pln zpsobil k prvnm konm, bez-
nosti nyn sven notm vykonvali, se stali v dsledku honn, znal jazyka okresu, v nm hodlal psobit, a to
nov soudn organizace z roku 1850 a nedostatku jinch po spnm sloen zkouky advoktn nebo notsk.
vhodnjch adept ednky soudnmi.Tmto pili o svj Povoln note bylo podle notskho du z roku 1850
dosavadn pivdlek, a proto nechovali k nov zzenm zsadn nesluiteln s vkonem placenho sttnho
notm pze.Mezi politickmi ednky panovala obava adu nebo advokacie, obchodem a zprostedkovnm,
z nov zakotven nezvislosti not a advokti v nich spat- jednatelstvm nebo komisionstvm, pod sankc disci-
ovali nedouc konkurenci v okamiku, kdy sami museli plinrnho trestu.
prci vyhledvat. Noti se navc stali pebyten ednci, Poet notskch ad v jednotlivch korunnch ze-
kte v souvislosti s reformou zempanskch ad v roce mch ml bt stanoven nazenm. Obvody notskch
1850 opustili sttn slubu, a jejich schopnosti obyvatele ad byly ureny obvodem okresnho soudu a ve ms-
nepesvdily o dvryhodnosti notskho stavu. Ani tech byli vichni noti oprvnni psobit ve vech soud-
svm obsahem nedval notsk d z roku 1850 mnoho nch okresech msta, bylo-li jich vce. Kadmu noti,
nadj na zlepen situace.V 3 notskho du bylo sice jmenovanmu pro urit notsk okres, bylo pidleno
zakotveno,e ke vkladu do veejnch knih je zapoteb no- s ohledem na pomry msta a lidnatost sdlo, ve kterm
tskho spisu nebo autentickho vyhotoven, poppad se ml stle zdrovat. Na uprzdnn msta ml bt podle
listiny vydan veejnm adem, a dle v 4 byly vyjme- notskho du vypsn mstn pslunou notskou ko-
novny dal kony,ke kterm byl vyadovn notsk spis, morou konkurs. Jmenovat note psluelo ministru
avak lnkem II. uvozovacho zkona k notskmu du prv.
byla platnost tchto ustanoven fakticky upravujcch in- Ped zapoetm vkonu notsk innosti byl kad
nost not odloena na dobu pijet zvltnch nazen not povinen sloit kauci notsk komoe.Tato jistota
pro jednotliv korunn zem, jakmile v nich bude dosta- mla slouit k zajitn nhrad a plateb, jejich povinnost
ten poet not. Tedy k rozen notsk innosti by vznikla v prbhu vkonu notskho adu a nebyla
krom smnench protest a osvden trvale podle to- dobrovoln notem splnna.
hoto zkona vbec nedolo,pestoe byl uinn nespn Vznik notskho oprvnn byl podle notskho
pokus zavst toto nazen v Dolnch a Hornch Rakousch du vzn dle na sloen psahy a pedn edn pe-
a tak Solnohradsku. Zdlouhav postup not pi vyizo- eti, na zpis do seznamu not, kter vedla notsk
vn notskch spis nezskal ani podporu veejnosti pro komora. Po splnn psahy a zpisu do seznamu not
prosazen instituce notstv v nov upraven podob. byl noti prezidentem vrchnho soudu vyhotoven zi-
Notm byla notskm dem svena vlun pra- zovac dekret.
vomoc sepisovat spisy, kterm zkon pikldal zvltn Notsk d z roku 1850 dle obsahoval podrobn
inky.Tyto notsk spisy mly mt napt moc listin ustanoven o prvech a povinnostech note pi vkonu
veejnch a silnj postaven jako dkazu. Jejich dkazn jeho povoln, nleitosti jednotlivch kon note
hodnota mohla bt vyvrcena za pedpokladu, e by bylo a obsahov nleitosti listin jm vyhotovovanch, a dle
prokzno, e notsk spis byl mysln nesprvn na- v neposledn ad zpsoby zniku notskho oprv-
psn nebo zfalovn, e byl pedloen neprav notsk nn.
spis nebo se neshoduje s prvopisem. Jak bylo ji ve Zvltn kapitola byla vnovna odmn note, kter
uvedeno, ke vkladu do veejnch knih vyadoval not- byla stanovena tarifem. Notskm dem bylo upraveno
sk d notsk spis nebo autentick vyhotoven, p- i archivovn notskch spis a peet. Notsk archiv
padn musela takov listina vkladu podlhajc bt vy- byl pro tento el zzen v sdle kadho vrchnho soudu
hotovena veejnm adem. Notsk spis byl nezbytnou zemskho a spravoval jej editel archivu, ppadn ad-
podmnkou platnosti prvnch kon krom smne- junkt jako jeho zstupce.
nch protest a osvden pi smlouvch svatebnch,po- Notsk zleitosti spravovaly podle notskho du
tvrzen o pijatm vnu, smlouvch kupnch, smnnch, notsk komory zizovan v sdlech vrchnho soudu
dchodovch, pjovacch, dlunch pisech mezi man- zemskho, kter tvoili noti usazen v tomto soudnm
ely, smlouvch darovacch uzavench bez skutenho okresu. Sdla notskch komor i jejich pedstaven se
odevzdn, psemnch smlouvch uzavranch osobami shodovala se sdly notskch archiv a jejich editeli.
slepmi,hluchmi,kter neumj pst,nmmi,kter ne- Pedsedou notsk komory a zrove editelem not-
umj st a pst, a jednn pi poslednch pozench skho archivu ml bt zaslouil not, avak ve skute-
osob nmch, pokud je nepsaly vlastn rukou a nepode- nosti se jm stvali radov pslunch sborovch soud,
psaly. kte ne vdy dostaten fundovan hjili zjmy not-
Platnost notskch listin nebyla omezena jen okre- skho stavu, jak bylo zapoteb. Poruen povinnost no-
sem, v nm not vykonval svou innost, nbr mohlo te a jejich psahy zakldala disciplinrn odpovdnost
jich bt pouito i mimo jeho okres psobnosti. Platnost za sluebn pein. Zvren hlava notskho du je
notsk listiny byl oprvnn pezkoumvat jen soud. vnovna innostem note jako soudnho komisae ve
Noti byli dle zmocnni ovovat pravost podpis, da- vcech pozstalost, odhad, draeb a soudnch prodej
tum listin, sprvnost pepis a peklad, jako i to, e n- ve vcech spornch i mimospornch. Plohu not-
kdo je naivu. Mohli brt listiny do schovy s vjimkou skho du pak tvoil sazebnk notskch poplatk.
listin jimi samotnmi vyhotovench, nebyla jim vak sv- Notsk d samotn byl prvn modern pravou no-
ena schova penz a veejnch dlunch pis. Noti tskho povoln v eskch zemch. Zapadal do kon-
mli napt psobit i jako soudn komisai v zen o vy- textu nov organizace soudnictv, kter byla vdobyt-
jednvn pozstalost a dalch spornch a mimospor- kem revolunch zmn v roce 1848.Od 1.ervence 1850
nch vcech. zaala fungovat nov soudn organizace, bylo oddleno
Notem se mohl stt pouze rakousk sk oban, soudnictv od sprvy, zavedena obansk kontrola soud-
AD NOTAM Jubilejn slo 7
nictv pi veejnch lench a porotnch soudech, a dle leno podnikn v obchod, zprostedkovn a komisio-
inkvizin proces byl nahrazen procesem obalovacm. nstv, jako i ostatn vedlej zamstnn nesluiteln
Notsk d z roku 1850 byl stejn jako advoktn d s notstvm. Placenou obecn i veejnou slubu sml
z roku 1849 prvnm krokem umoujcm pstup k tm- not pijmout jen tehdy, rozhodlo-li o dosti note mi-
to prvnickm profesm i irmu okruhu zjemc, ne- nisterstvo prv na zklad vyjden vrchnho soudu.
byly vak pravami definitivnmi. Novch a modernch Psobnost note byla omezena okrskem soudu prvn
d se dokali advokti a v roce 1868 a noti s v- instance, pro kter byl jmenovn. V tomto okrsku ml
jimkou du z roku 1855 a v roce 1871.Tyto provizorn not s ohledem na mstn pomry a potebu obyvatel
pravy vak pedznamenaly dal vvoj rakouskho prva stanoveno edn sdlo, ve kterm ml povinnost se zdr-
smrem k posilovn zruk nov vznikajcho prvnho ovat.
sttu. Note jmenoval do jeho adu podle notskho du
Notsk d z roku 1850 tedy nesplnil oekvn a ne- ministr prv, a to na zklad konkursu vyhlenho no-
znamenal pro notstv zsadn obrat k lepmu. Fakt, e tskou komorou. Nov jmenovan not obdrel jme-
ani na podklad nov a modern pravy notstv dan no- novac dekret a musel sloit kauci a podat o schvlen
tskm dem nezaalo notstv fungovat, dosvduj peeti. Pot not pistoupil k psaze vrchnmu soudu
vahy v roce 1852 v adch odborn veejnosti o zruen zemskmu a zaloil k jednotlivm soudm a adm sv
notstv. Pes protichdn stanoviska hjc nap. dosa- podpisov vzory. Pokud do t msc od jmenovn no-
vadn praxi, kdy listiny byly sepisovny na soudech, i n- tem nesloil psahu a neotevel kancel, pedpokl-
vrhy, aby tato innost byla svena politickm adm dalo se, e se svho notskho msta vzdal.
nebo obcm, byla mylenka zachovn notstv udrena Notsk oprvnn zaniklo tm, e se jej not vzdal,
a jednn vystila v pijet novho notskho du z dle pokud pijal jin nesluiteln ad s notstvm, po-
21. kvtna 1855 . 94 . z. zbyl-li rakousk obanstv, nedoplnil-li kauci nap. v sou-
Nov notsk d vychzel z koncepce notskho vislosti s jeho peloenm na jin msto, pokud mu byl
du z roku 1850 a ml postaven not i zjmy jejich ustanoven opatrovnk nebo byl na majetek note pro-
klient pozvednout. Tento zmr ale podle tehdejho hlen konkurs, anebo byl not shledn vinnm zloi-
hodnocen nebyl zcela naplnn, a to zejmna pro ne- nem, nkterm peinem nebo pestupkem, apod. O na-
setn vady, kter v nm byly spatovny. Tyto vady ne- plnn podmnek pro skonen notsk innosti
byly vyveny ani zjednoduenm nkterch formalit. rozhodoval vrchn soud a not se mohl odvolat k mi-
Notsk d opt svoval notm pravomoc sepi- nistrovi prv.
sovat veejn listiny o prvnch jednnch, zajiovat s- Dal st notskho du je vnovna kaucm, jejich
chovy a vydvat listinn osvden o uritch prvnch hrad a pouit. Ve kauce byla odstupovna podle
vcech. Tyto listiny vyhotoven notem byly podle no- velikosti sdla note od 1 000 do 8 000 zl. a byla urena
tskho du nadny veejnou vrou. pedevm k zajitn nhrad a plateb note vzniklch
Dle byli noti oprvnni na dost sepisovat sou- bhem jeho adovn.
krom listiny a spisy ve vcech mimospornch, vetn Psobnost note byla notskm dem v roce 1855
podn k soudu, plata za takov innosti a povinnosti omezena okrskem soudu prvn instance, ve kterm byl
note pi jejich vkonu se pak mla dit advoktnmi jeho notsk ad zzen. Listina sepsan notem na ji-
pedpisy. Mezi povinnostmi byla notskm dem v- nm mst nebyla nadna veejnou vrou. Bydlit ada-
slovn jmenovna povinnost tyto prvn kony init poc- tele nebylo pro platnost notsk listiny rozhodn.
tiv, piln a bedliv, zdret se zakzanho, pedstranho Dal podstatn st notskho du je vnovna n-
jednn a jinch pletich, noti nemli zbyten zvyo- leitostem notskch spis a notskch listin, zvtm
vat traty klient a zaneprzdovat ady a v neposledn sepsanm ped nebo pmo notem, vydvn vyhoto-
ad odpovdat za zpsobenou kodu.V tto oblasti no- ven, pepis, vysvden a vtah listin. Zvltn hlava
ti konkurovali advoktm. notskho du se vnuje notskmu osvdovn lis-
Notsk d ji neobsahoval tak, jako notsk d z tin, legalizaci podpis, potvrzen njak skutenosti, vy-
roku 1850, vet jednn, k jejich platnosti je teba no- svden o tom, e nkdo je naivu, oznamovn skute-
tskho spisu. Vykonatelnost notskch listin rovn nosti tet osob a smnenmi protesty. Nedlnou
nebyla stanovena a notsk d odkazoval na zvltn soust notsk innosti bylo t pijmn schov.
nazen. Odmna za notskou innost nleela notm ve
Notem se mohl stt podle notskho du z roku vi uren v tarifu, kter byl plohou notskho du,
1855 pouze rakousk oban, ve vku minimln 24 let, dal jednn v tarifu neuveden byla honorovna dle do-
kesanskho nboenstv,pln zpsobil k prvnm ko- hody s notem, ppadn na zklad rozhodnut soudu.
nm a bezhonn. Krom toho musel znt jazyk pou- V sdle kadho soudu prvn instance byl zzen no-
van v okrsku soudu prvn instance, pro kter byl z- tsk archiv shromaujc spisy a peeti not, kte
zen,a spn sloit advoktn nebo notskou zkouku, ji nebyli inn i zemeli.
v ppad soudcovsk zkouky musel navc vykonat jed- K vkonu notsk samosprvy byla notskm -
noletou praxi v notstv. Notem naopak nemohla bt dem urena notsk komora, zzen v sdlech soud
zsadn osoba, kter byla obvinna i shledna vinna ze prvn instance pro sprvu vc notskch v takto vy-
zloin a nkterch pein a pestupk, pokud k tomu mezenm obvodu. lohou notskch komor byla pe
nedalo Jeho Velienstvo povolen. o est a dstojnost notskho stavu, organizace not-
Vkon notsk innosti byl nesluiteln se slubou skch ad, init nvrhy prvnch pedpis, povolovat
v placenm sttnm ad a tak s advokaci krom v- neptomnost note v ad, apod. Notsk komora
konu advokacie na venkov a ve mstech, kde nesdlil dle vedla seznam not a notskch praktikant.
zemsk soud. Dle nebylo souasn s notstvm povo- Nadzenmi orgny notstv byly soudy prvn a vy
8 Jubilejn slo AD NOTAM
instance a ministr prv, kte provdli nad notstvm notskho stavu. Byl tak horlivm lenem prvnick
a samotnmi noti dozor. Poruen povinnost not jednoty v Praze.
bylo sankcionovno podle zvanosti provinn. Discip- V historickch zznamech lze nalzt podrobnj
linrn zen bylo dle v notskm du podrobnji roz- daje tak o Karlu Czulikovi, noti z Vinohrad, kter se
vedeno. astnil i veejnho politickho ivota a bojoval za esk
Zvltn kapitola notskho du, kter pak byla dle nrodn zjmy. Pro sv vlastnosti byl zvolen vicepresi-
pevzata i do pravy notskm dem v roce 1871, ro- dentem notsk komory prask a vyznamenn ryt-
zebr povinnosti note jako soudnho komisae. Neza- skm dem Fr. Josefa. Psobil tak ve Spolku pro vdovy
stupiteln loha note jako soudnho komisae v ne- a sirotky not v krlovstv eskm.
spornm zen se projevila ji bezprostedn po Opomenut nezstal ani dr. Alois Pravoslav Trojan, c. k.
zakotven tto role v notskm du v roce 1850.Vyi- not v Praze, jen byl vysln roku 1848 dvakrt do Vdn,
zovn pozstalost a sirotch zleitost bylo toti tak aby panovnkovi tlumoil pn eskho nroda. Byl au-
spletit a rozshl, e soudy byly asto peteny a elily torem nvrhu patentu ze dne 4. 4. 1848 o rovnm prvu
stnostem jednotlivch stran na dlku zen. Pravomoc a astnil se na skm snmu ve Vdni a v Kromi.
not jako soudnch komisa v nespornch zench
byla v neposledn ad i argumentem pro zachovn no-
tstv v dobch jeho nejvtho ohroen. Notstv v letech 18711949
Noti aktivn psobili v dobrovolnch spolcch pro-
fesnho charakteru. V roce 1867 byla zaloena Jednota Etapu notsk historie ponajc r. 1871 je mono
not v krlovstv eskm, a to z iniciativy c. k. note hodnotit jako etapu pro dal vvoj notstv, zejmna
v Praze dr. Jaroslava Rilkeho. Za cl si vytkla aby pom- souasn esk notstv, nejvznamnj. Mli-li by-
hala vdeckmu vzdlvn se len v jejich oboru, aby chom se pokusit o jej vymezen, tj. ukonen, meme
doclila stejnost ve vykonvn prac a aby pisp- smle konstatovat, e prava vnesen do rakouskho,
vala k zveleben veobecnch zjm povoln not- tedy i eskho prvnho du zkonem . 75/1871 . z.,
skho, pokud el tch nem dosahovati komora no- v nm zstala a do nstupu lidov demokratickch prv-
tsk. nch podk v r. 1948, resp. r. 1949. Recepn normou
Notsk komory byly povaovny za orgny podro- pevzat notsk d, uveejnn v skm zkonku
ben adm a noti se zaloenm Jednoty ujali vlastn pod shora citovanm slem, byl zruen a zkonem ze
iniciativy k zlepen postaven not a podporovn 14. 6. 1949 o notstv . 201/1949 Sb. z. a n.
svch zjm. Noti si byli vdomi omezen, kter jejich Notsk d . 75/1871 . z. byl pijat v podstat ne-
innosti kladla prvn prava,a nedostaten dstojnosti dlouho pot,co vstoupil v innost notsk d z r.1855,
a veejn dvry v notsk stav. lenem Jednoty se mohl jemu pedchzel not. d z r. 1850, a to pedevm na
stt kad not, kter ml sv edn sdlo v echch ntlak ze strany samotnch pslunk tohoto stavu. P-
a notsk praktikant zapsan do seznamu notsk ko- sobnost not a npl notskho adu, jak ji notsk
mory v echch zpsobil stt se notem. dy z r.1850 a r.1855 pedvdaly, se v praxi ukzaly jako
Na poli dobrovolnho sdruovn not psobil Spo- zcela nedostaten a nevyhovujc. To potvrzuj i slova
lek not pro krlovstv esk, jeho aktivnm pedse- dr. Rilkeho, zakldajcho lena Jednoty not v krlov-
dou byl rovn dr. Jaroslav Rilke. Spolen s notskou stv eskm, pronesen na ustavujc valn hromad to-
komorou v Praze se Spolek zasazoval o vylepen pozice hoto spolku: stavu notskmu a jeho vvinu posa-
notskho stavu.Vzor pro pravu notstv nalzali jeho vadnmu ustrojen nemal jsou poloeny meze, e tm
lenov ve francouzskm pojet notstv danm zkony velice trp dstojnost stavu a pak i veejn dvra
z 6. jna 1791 a 16. bezna 1803. Za hlavn zsady, kter I dal z horlivch zastnc reformy notstv Frantiek
nebyly pevzaty do rakouskho zkona z 21.kvtna 1855 Fek konstatuje, e tento stav byv v Rakousku z-
a jejich absence byla pinou patnho stavu notstv zen ped 20 lety zstval odtud oputnm dttem. e
v Rakousku,povaovali zstupci Spolku samostatnost ve- nelo o regionln odlinost, typickou pouze pro echy
ejnho adu notskho, poadavek asti note pi i Moravu, ale e nepzniv situace panovala na zem
uritch jednnch jako podmnka jejich platnosti a vy- celho mocnstv, svd i obdobn povzdechy asto-
konatelnost notskch jednn. Spolek pedkldal celou krte otiskovan ve stavovskm asopise rakouskch no-
adu konkrtnch a propracovanch nvrh na zlepen t Zeitschrift fuer Notariat und freiwillige Gerichts-
podmnek vkonu notstv a jeho dstojnj postaven barkeit. prava zaveden notskm dem z r. 1850
v prvnm ivot, a to i ve form ppravy novch prv- a pot zkonem . 94/1855 neposkytovala notm do-
nch pedpis. staten zamstnn a slunou obivu, a ti byli nuceni
K roku 1858 se datuje zaloen Spolku pro vdovy a si- vyhledvat zamstnn dal v jinch oborech. Na kor
rotky not v krlovstv eskm dr.Vclavem Blskm, vnosti stavu i kvality prce notem odvdn naproti
kter byl t dlouholetm starostou a nejaktivnjm le- tomu do notskch ad asto nastupovali lid kva-
nem tohoto spolku. Clem Spolku bylo hmotn zaopat- litn nepipraven a mnohdy i obecn nevhodn. I sa-
en rodiny note po jeho smrti. motn noti si byli tto nelichotiv skutenosti vdomi
Vznamnch osobnost vykonvajcch notsk po- a tak se opakovan tmatem schz notskch spolk
voln v tomto obdob, kter notm pli neplo, ne- stalo hledn odpovdi na otzku, jakm zpsobem do
bylo mnoho. Zmnka v asopise Prvnk v roce 1871 svch ad pilkat dn vzdlan a svdomit uchazee.
v souvislosti s mrtm byla vnovna praskmu c. k. no- Situace byla notskmu stavu natolik nepzniv, e jeho
ti panu tpnovi Ferdinandu Hirschovi, kter se jako pslunci dali nejen rozen svch pravomoc
len vboru notsk komory prask a spolku c. k. no- a oprvnn, ale museli i ospravedlovat existenci no-
t v echch osobn usilovn zasazoval i o zlepen tstv vbec.
AD NOTAM Jubilejn slo 9
Nejvt vznam nov prvn pravy krom toho, e zpisu,o nezbytnosti notskch spis pi nkterch jed-
lo o pedpis velmi kvalitn a v podstat pln byl pe- nnch prvnch,jeho clem bylo zajistit opodstatnnou
devm v tom,e ustanoven 3 not.du byla notskm existenci notstv. Pro zem Pedlitavska se stal zkon
spism veejnm listinm sepsanm pi dodren . 75/1871 . z. notskm dem vlunm a zruil, krom
vech poadavk piznna vykonatelnost. vyjmenovanch otzek, vekerou pedchzejc rele-
O tom, e notstv si sv zastnce nalo a nalo i prak- vantn pravu.V platnosti zstala prvn prava uvn
tick uplatnn v praxi jist svd i skutenost, e s pi- not jako soudnch komisa (XIII. hlava not. du
jetm novho notskho du narstal poet zjemc z r. 1855 ), jej trvn mlo vak bt pouze doasn, do
o toto povoln a ady notskch kandidt se hojn pijet pravy nov; nazen ministra prv . 120/1860,
roziovaly. Kvalitn pipravenmi kandidty notstv, o potu not a jejich sdlech v jednotlivch krlov-
kte svj ad vykonvali jak se slu a pat, byla pak stvch, nazen . 266/1854, o notsk zkouce a nko-
stle ve vtm procentnm pomru obsazovna nov no- lik dalch provdcch pedpis,je vak postupn v dal-
tsk msta. Pesto vak, kdo se stal notem, stal se jm m bhu asu byly zrueny a nahrazeny pedpisy
... ne z touhy materieln, nebo nebvalo povoln no- novmi. Notsk d zachovval note ji jmenovan
tsk zvidn hodn. Stal se jm proto, ponvad byl v jejich adech a ponechval v platnosti i uren jejich
pesvden, e not jest nstrojem mru v prvu sou- sdel stejn, jako nemnil nic ani na organizaci notstv,
kromm, e jest to prav ptel a rdce lidu a prosted- co do sdel notskch komor, kter splovaly podmnky
nk mezi stranami, jeho kolem jest zabezpeovati zavdn prvn pravy.
klidn vvoj soukromoprvnch pomr a ve shodn vli Notsk d z r. 1871 (dle jen notsk d) stl na
stran,zamezovati tm disharmonii prva, jevc se ve stet- principu numerus clausus, a pstup do notskho stavu
nut rznch nrok a docilovati tak dobrovoln a bez tedy nebyl oteven. Notem mohla bt pouze osoba
ntlaku upevnn vzjemnch prv stran, klid, podek, splujc pedepsan podmnky, kterou do adu jme-
mr a naprostou spravedlnost. noval ministr spravedlnosti. Ministru spravedlnosti nle-
Pijet novho notskho du kvitovali noti s po- elo i urit nazenm poet notskch mst a jejich sdla.
vdkem. V provoln not rakouskch uveejnnm Dobov prvn prava note definuje v podstat jako
v Prvnku, jako pozvnky na prvn sjezd rakouskch no- sprvce sttnho adu notstv (csask krlovsk no-
t konan v Praze v z 1872, nelze tuto neskrvanou t), ale nikoli sttnho zamstnance. Zachovv tak kon-
radost a souasn pchu pehldnout: stav not- cepci note jako veejnho ednka, jemu stt csa
sk, jen od dvacti let ivoil, byv takka jen dle jmna svuje vymezen kompetence a k jejich realizaci na nj
v ivot uveden, nabyl zkony ze dne 25. 7. 1871 vlast- pen st svho majesttu, nikoli vak ednka stt-
nho, a jet dosti obmezenho oboru sv psobnosti, nho.
a octnul se skuten mezi pednmi nejdleitjmi Porovnme-li postaven note a sttnho rakouskho
stavy prvnmi, jsa k tomu povoln, aby svm psobe- (tj. eskho) ednka, dojdeme k mnoha spolenm ry-
nm vynikal v praxi prvnick na ns spov sm a k ad odlinost. Na osobu a pedevm innost
prvn stav,jeho pednm a nejvym kolem jest, vdy note se vztahovala cel ada pravidel dopadajcch na
a vude piiovati se o pravdu a prvo, napomhati soudn ednky: not tak podlhal soudnmu discipli-
pravd a prvu k vtzstv! nrnmu zen, pi sv innosti jako innosti soudnho
I pes toto provoln, vak notstv zstvalo mezi komisae byl zavzn dodrovat pravidla soudnho -
prvnickmi povolnmi a do potku novho stolen zen, mohl bt sthn pro trestn in typick pro sttn
popelkou vyadujc horlivho zastn: Kdykoliv jde ednky, ale souasn mohl tak bt pedmtem toku
tedy o njak prvn pomr, stoj not nad stranami, ad- na sttnho ednka.Garance sttn odpovdnosti za in-
vokt pi stran a soudce jim pak udluje prvo, za pi- nost note byla dna i v odpovdnosti sttu za kodu
spn note vznikl a advoktem obhajovan. zpsobenou notem jako soudnm komisaem.Not na-
A na potku 20. stolet meme v dobovch perio- proti tomu nebyl oprvnn vyuvat vhod vslunho
dikch nalzt spokojenj a povzbudivj slova:Po tvr- a ze sv notsk innosti se ivil sm, nepodlhal pi-
dch kamennch stupnch pozvolnho pronikn dospl tom ivnostenskmu zkonu,ivnostensk dani vak ano
prvn vvoj k uznn veejnho osvdovn jako ne- a na svou odpovdnost musel poskytnout zruku, je
postradatelnho initele v ivot prvnm. Jejich auto- mla slouit k nhrad kody ppadn vznikl z not-
rem byl jeden z nejvyzdvihovanjch pslunk es- ovy innosti.
kho notskho stavu potku 20. stolet Karel Batk, Koncepce notskho adu pijat notskm dem
a to ve svm pspvku, kterm r. 1919 otevr vydvn z r. 1871 je v podstat koncepc vychzejc ze stejnch
eskho stavovskho notskho asopisu esk prvo. premis jako souasn esk prvn prava. Zkladnm
Tato stabilizovan situace vak netrvala dlouho. to- poslnm notskho adu bylo zajistit zvenou mru
km na samu svoji podstatu a existenci muselo notstv prvn jistoty u vymezench prvnch jednn, kter
elit nedlouho nato v souvislosti se zmnami vyvolanmi svm vznamem vyadovala zpsnn podmnek plat-
v roce 1948 norovm puem a nslednou nutnost pod- nosti toho kterho prvnho konu a poskytnout po-
dit prvn d zjmm a potebm lidov demokratic- tebnou prvn pomoc v t souvislosti.V souladu s tmto
kho zzen. zmrem pedvdal notsk d jako primrn npl no-
Notsk d zaveden zkonem ze dne 25. 7. 1871, tskho adu psobnost note v jeho edn innosti
. 75 . z. byl vyhlen v XXXII. stce skho zkonku, a samostatn i sven. Pi vkonu psobnosti v rmci
kter byla vydna dne 1. 8. 1871 a innosti nabyl dne samostatn edn innosti dochzelo k soubhu kon-
1. 11. 1871. Souasn s notskm dem byl vyhlen kurence mezi innostmi, k nim byli oprvnni noti
i zkon . 76/1871 . z., kter vymezoval prvn jed- a jin (sttn) orgny: soudy (sepisovn poslednch vli,
nn, k jejich platnosti se vyadovala forma notskho ovovn opis a podpis, sepisovn smnench pro-
10 Jubilejn slo AD NOTAM
test) i tlumonky (ovovn peklad). Vlun p- dvky. Vkon funkc v samosprvn (a placench i
sobnost note pak zahrnovala sepisovn veejnch lis- estnch) a vkon neplacench sttnch ad byl p-
tin o smlouvch a prvnch jednnch, vykonatelnch pustn.
notskch zpis, smnench protest, bran schov Snad kad z not, s jejich jmny se v pramenech
aj. (z dnenho pohledu tedy klasickou notovu in- setkvme,byl inn jako zdatn a uznvan len obecn
nost). samosprvy (v tch nejvznamnjch funkcch) a estn
Do edn innosti note pak jet podle notskho oban svho psobit; ada not se vak angaovala
du spadala innost note z poven soudu (sven i ve vy politice. Naznaovan zjmy pslunk no-
pravomoc), innost note jako soudnho komisae. V- taritu, jejich angaovanost politick i teba naden
kon pravomoc note v rmci tto psobnosti podlhal ochotnick i pslunost k mylence sokolsk, nebyly
disciplinrnmu dohledu a noti byli povinni svch z- souasnky hodnoceny negativn a shledvny v rozporu
vazk se ujmout. se shora citovanou zsadou cti a dstojnosti stavu, spe
Notsk d vedle pravomoc k innosti edn sv- naopak.
uje noti i oprvnn k provozovn dalch innost Jak ji shora zmnno, nebyl pstup do notskho
a poskytovn dalch slueb. stavu oteven. Notem mohla bt pouze osoba splu-
Noti podle notskho du z r. 1871 pak byli vedle jc pedepsan pedpoklady (viz ne), kterou do adu
innosti edn (k n byli povinni) oprvnni (podle de- jmenoval ministr spravedlnosti.Uchaze o notsk ad
klarativnho vtu obsaenm v 5 notskho du) se- musel prokzat domovsk prvo (je zahrnovalo i pr-
pisovat soukrom listiny vbec; dle mimo spornho - kaz sttnho obanstv) v nkter obci v zemch, pro n
zen sepisovat nejrznj podn k soudm a sprvnm notsk d platil, st 24 let vku, bezhonnost, plnou
adm. Vedle toho byla dle piznna notm oprv- zpsobilost k prvnm konm, dokonen studia vd
nn dat zpis do seznamu obhjc v trestnm zen prvnch a sttnch, spn sloenou notskou zkou-
a zastupovat jako obhjci podle 39 trest. du, a pso- ku a tyletou praxi, z n 2 roky byly pedepsny prax
bit jako tlumonci. Noti tak mohli bt urovni u note. Na rozdl od notskho du z r. 1855 neob-
sprvci konkursn podstaty. sahoval tento notsk d poadavek kesansk vry
Pod podmnkou, e tak nebudou init vdlen a po uchazee, kdy podle v mezidob (v r. 1867) pijatho
ivnostensku, byli noti oprvnni sepisovat nmitky skho zkona byly vechny veejn ady zpstup-
proti platebnm smnenm rozkazm; sepisovat aloby nny vem sttnm obanm bez rozdlu nboensk p-
v zen sumrnm, njemnm, mandtnm, upomnacm slunosti.
a bagatelnm i ve sporu o ruen drby;sepisovat nmitky Podmnku sloen notsk zkouky mohl uchaze na-
proti vpovdi z njmu nebo pachtu a nmitky proti p- hradit prokznm sloen advoktn i soudcovsk
kazu k vrcen i pijet pedmtu njmu nebo pachtu, zkouky. Tato zsada vak neplatila recipron not-
odpor proti platebnmu rozkazu v zen upomnacm. sk zkouka nebyla uchazem o soudcovsk talr a ad-
I zastoupen astnka notem ve spornm zen su- voktsk povoln uznvna a snaha notskho stavu
mrnm, bagatelnm a upomnacm bylo ppustn, pln o npravu tto disproporce vychzela vnive.
moc noti jako zmocnnci pitom nesmla bt udlena Vbr nejvhodnjho kandidta, kter bude do no-
jako obecn pln moc advoktu, nbr pouze pro urit tskho adu jmenovn, byl provdn na zklad kon-
spor a uren kony. Neppustn pak tak bylo substi- kursu vyhlaovanho notskou komorou, v jejm okr-
tun zastoupen takovho note jeho koncipientem. sku se ad, jen ml bt obsazen, nachzel. Vsledek
V rmci poruen zvazk plynoucch z oprvnn za- konkursu,resp.nvrh na obsazen not.adu uchazeem
loench 5 not. du, jak jsou shora vytena, sthala no- vzelm z konkursu, byl zasln sborovmu soudu prv
te disciplinrn odpovdnost pouze tehdy,pokud svm stolice, jen je se svm vyjdenm postupoval vrchnmu
jednnm pokodil zrove i est a dstojnost stavu. Ji- soudu zemskmu a ten dle pak se svm vyjdenm mi-
nak odpovdal pouze v rmci odpovdnosti soukromo- nistru spravedlnosti.
prvn a trestnprvn. K dohledu nad tmto jednnm Jmenovan not byl ped nstupem do adu povi-
note pak byla povolna samosprva. nen prokzat sloen penit zruky za svou innost,
Vkon notskho adu byl podle notskho du vydat si schvlen edn peeti a sloit psahu v rad
nesluiteln s vykonvnm advokacie (s vjimkou dle vrchnho zemskho soudu i zmocnnmu prezidentovi
uvedenou) a jakhokoli placenho sttnho adu (mimo i jeho nmstkovi sborovho soudu.
ad uitelsk). Not psahal, e bude ... vren csai a jeho poslu-
Nesluiteln byl podle notskho du vkon not- en, e chce ... sttn zkon zkladn nezlomn zacho-
skho adu a advokacie.Vjimku upravovalo ustanoven vvati a svj ad jako c.k.not tak,jak zkon vel,pesn
IV.lnku uvozovacho zkona k notskmu du a usta- a svdomit zastvati. K zkladnm notovm povin-
noven 20 a 40 advoktnho du, kter oprvnn nostem implicitn v psaze obsaenm nleel z-
vykonvat ob zamstnn ponechvala notm, kte- vazek nevykonat edn kon o jednnch zapov-
k tomu byli oprvnn v dob, kdy notsk d vstou- zench nebo takovch,o nich jest podstatn podezen,
pil v innost, a kte zstali ve svm pvodnm sdle. e je astnci in pouze na oko, aby zkon obeli neb
S ohledem na poadavek zachovn poctivosti, cti nkoho proti prvu skrtili. Rovn jest noti zakzno
a dstojnosti notskho stavu, bylo notm zakzno pedsevzti njak edn kon s tmi, o nich v nebo
jakkoli zamstnn, kter vbec, nebo jeho trval pro- prvem domnvati se mus,e pro nezletilost,anebo z n-
vozovn, by se nesluovalo se zmiovanm poadav- jak jin piny nejsou spsobil ku prvnmu jednn,
kem. Neppustn bylo provozovn kupeckch je provsti chtj. K dalm, vdy klasickm povinnos-
obchod, bursovn spekulace a zprostedkovatelsk in- tem note pak nleela povinnost vyvarovat se monho
nost, spekulace s nemovitostmi, nkup a prodej pohle- stetu zjmu, zachovvat mlenlivost.
AD NOTAM Jubilejn slo 11
Not byl oprvnn vykonvat svj ad pouze v okr- postieni za pominut povinnosti pesvdit se o toto-
sku sborovho soudu prv stolice, pro kter byl jmeno- nosti stran pi ednm konu, poruen zkazu pibrat
vn, listiny notem sepsan mimo tento okrsek ztrcely jako svdky konu zamstnance kancele, aj.
(by by splovaly vechny jinak pedepsan nleitosti) Noti za edn kony, tedy za kony podle 1 not.
povahu veejn listiny. Podle sdla svho notskho du a hlavy 13. not. du z r. 1855 (kter upravoval in-
adu psluel not k notsk komoe. Ta byla vytv- nost not jako soudnch komisa a jak shora uvedeno
ena primrn pro okrsek kadho sborovho soudu zstal v platnosti), vybrali poplatky podle pipojenho
prvn stolice, pro nj bylo zzeno alespo 15 not- notskho tarifu (ten byl podprn uren i k uren
skch mst. Nebylo-li v okrsku sborovho soudu tolik odmny za sepis soukromch listin). Odmna za jinou
mst zzeno, mohl ministr spravedlnosti na nvrh no- innost notovu se mla urovat podle smlouvy n-
tskch sbor nadit slouen okrsk tak, aby byl vy- mezdn.
tvoen spolen notsk sbor a vytvoena notsk ko- Lze shrnout e Notsk d z r. 1871 zanesl do prv-
mora. Byl-li takov nvrh schvlen notskm sborem nho podku rakousko-uherskho sttu prvn pravu
jednomysln, byl ministr spravedlnosti povinen mu vy- velmi podobnou nyn platn prvn prav v esk re-
hovt. Tam, kde notsk komora neexistovala, vykon- publice. Jedin vraznj rozdl krom toho, e povin-
val jej nikoli nepodstatn funkce sborov soud prv sto- nosti note a veden jeho kancele je upraveno po-
lice, notsk komoe pitom mj. psluelo zastupovat drobnji lze nalzt v me samosprvy a postaven
sbor not vi sttu, vykonvat kzesk dohled, vy- a loze notskch komor, kter v modernm stt zs-
pisovat konkursy,dvat svolen k uvolnn not.zruky,aj. kaly na vznamu a vrazn poslily.
Notskm komorm tak psluel by nikoli vlun Po pijet notskho du z r. 1871 nedolo v prv-
dozor nad innost not. nm podku rakousko-uherskho sttu k pijet dn
Ji v r. 1871 byla v Prvnku otitna informace o v- prvn normy, kter by pravu notskm dem zave-
zv Spolku not v echch, v n tento spolek apelo- denou,vraznji novelizovala. Nvrh nov pravy byl pi-
val na vytvoen jedn komory notsk pro cel kr- pravovn a se zstupci notskch komor konzultovn
lovstv esk, kdy v echch byly toho asu pouze 3 od r. 1910. Relnou podobu, kter vak v adch not
notsk sbory, kde komora mohla podle ve zmiova- nevyvolala dn naden pijet, pak dostal v r. 1912.
nch podmnek bt vytvoena, a to v okrsku soudu pra- Slovy dr.ulka:Pipad tak cel ten novoron dar vld-
skho, chebskho a kutnohorskho. Tato vzva sice nmu stavu notskmu uinn jako mlo zivn,
svho naplnn nedola, k postupnmu sluovn not- tenkou vrstvou cukru potaen cukrovinka z tvrdho
skch sbor (sbor byl tvoen noti s ady v okrsku dragantu v lesklm staniolu peliv zabalen. Nejbola-
stejnho sborovho soudu prv stolice) vak dochzelo. vjm bodem cel pedlohy z pohledu not bylo na-
V r. 1878 na eskm zem fungovaly komora prask, vrhovan ustanoven 59, podle nho (akoli v plat-
mosteckolitomick, tborsk, eskolipskolitomic- nosti beze zmn zstval zkon . 76/1871 . z., o nucen
k, mladoboleslavskojinsk, pseckoplzesk, bud- form notskho spisu) mohla bt listina notsk
jovick, hradeckochrudimsk, chebsk a kutnohorsk. inn nahrazena listinou soukromou, ji not solenni-
Od r. 1906 spadaly do psobnosti prask komory i okr- soval. Zmny se vak mly dotknout i vnitnch stavov-
sky bval komory jinsk, mladoboleslavsk, tborsk skch zjm:zavedeno mlo bt (stejn jako u advokt)
a kutnohorsk. O dva roky pozdji se pipojil notsk spoleenstv kancel, ast not v disciplinrnch se-
sbor bval komory plzesk. Jedin komora pro zem ntech a vbec poslen prvku notsk samosprvy v dis-
ech byla zzena a s novou prvn pravou zkonem ciplinrnm zen, zruena mla bt notsk zkouka,
.138/1946 Prozatmnho Nrodnho shromdn o pra- j mla nahradit jednotn zkouka soudcovsk. Pipra-
v nkterch otzek tkajcch se notstv, podle n vovan novela byla pedmtem velmi irok a neklidn
byly zzeny pouze dv komory, a to prask a brnnsk. diskuse, kter byla ukonena nstupem svtov vlky.
Ke zmnm v organizaci notskch komor dolo piro- Realizovna nebyla ani novela notskho tarifu, kter
zen v souvislosti s obsazenm Sudet a vyhlenm pro- byla souasn s konceptem notskho du pedlo-
tektortu. ena.
Noti podlhali jednak kontrole stavu notsk ko- Ani po vzniku eskoslovensk republiky v r. 1918 to-
moe, kter mj. pravideln provdla kontrolu spis, jed- ti nedolo notstv pokud jde o jeho zkonn rmec
nak kontrole sttn moc prostednictvm sborovch zsadn zmny pesto, e se o to zkonodrn moc i sa-
soud prv stolice a vrchnch zemskch soud; vrchn motn stav snaily. Recepn normou byl pevzat i no-
dohled nleel podle dikce zkona ministru spravedl- tsk d a pravy, kter byly eskoslovenskm zko-
nosti. Bylo-li jednn note v ednm i soukromm i- nodrstvm pijaty, kter se dotkaly pouze otzek
vot na jmu dstojnosti notskho stavu, byl not st- notsk psahy, peeti a dalch spe organizanch
hn podkovmi tresty (upomenut na povinnosti stavu, vc (poty komor a jejich obvody).Vichni noti, jme-
psemn dtka) notskou komorou. Dopustil-li se not novan za trvn mocnstv pro zem eskoslovensk
poruen not.dem uloench povinnost i obnaen republiky, byli podle l. 5 zkona . 155/1919 Sb. povinni
dstojnosti stavu, byl sthn tresty disciplinrnmi p- do jednoho msce od innosti zkona (pijat byl dne
semnou vtkou,penitou pokutou,pozastaven vkonu 18. 3. 1919) vykonat psahu eskoslovensk republice.
adu a na 1 rok a odvolnm note kter ukldal Pijet novho zkonnho rmce bylo sice pipravovno
vrchn zemsk soud pslun podle sdla note v zen ji od r. 1919, kdy byly shromaovny pipomnky
vedenm podle zkona . 46/1868, o vykonvn kzn notskho stavu, a vldn nvrh notskho du byl
nad soudnmi ednky. Byl-li not ze svho adu sesa- v r. 1924 vypracovn, avak v notskch kruzch vyvo-
zen, zanikala i oprvnn k jeho dal innosti podle 5 lal spe negativn odezvu. Nvrh pedkldan praskou
not. du. Z praxe jsou znmy pklady, kdy byly noti notskou komorou a Spolkem eskoslovenskch no-
12 Jubilejn slo AD NOTAM
t, tj. stavovskmi organizacemi, tal 210 paragraf kter byla zapsna jako kandidtka notstv a jako prvn
a akoli vychzel z osnovy pedloen rakousk sk ena ustanovena substitutem notstv.
rad v r. 1911, zejmna v mylence rozen pravomoc Krom povinnho, resp. zkonnho, lenstv not
samosprvy podle vzoru organizace dalho prvnickho v notskch sborech a komorch,se noti dobrovoln
povoln advokacie ji dalece pekraoval.Vldn n- sdruovali ve Spolku not eskch, (zaloenm ji
vrh pedloen notm o 5 let pozdji sice nkter teze ped innost not. du z r. 1871), jen byl pozdji
obsaen ve stanovisku stavu pevzal (ast notskch (v r. 1881) slouen ve Spolek rakouskch not, a po
kandidt v samosprv, vytvoen pouze 4 velkch ko- vzniku s. republiky ve Spolku eskoslovenskch no-
mor, rozen vykonatelnosti notskch spis a upu- t, jen se na sv zakldajc valn hromad seel dne
tn od skldn notskch kauc), ale zstala koncepce 19. 12. 1918 a jen se na tto sv ustavujc valn hro-
note jako orgnu veejn sprvy, co se promtlo i do mad usnesl na vydvn stavovskho asopisu esk
rozsahu autonomie notaritu (dozor nad noti pone- prvo.Vrazn personln propojen s tmto spolkem vy-
chv sborovmu soudu druh instance). kazovala Jednota not v krl. eskm (pozdji Jednota
Noti obdob konce rakousko-uhersk monarchie not a notskch kandidt), nebo jej pedstaven-
a potku samostatnho sttu, byli ve valn vtin vel- stvo bylo z valn vtiny tvoeno elnmi pedstaviteli
mi vraznmi osobnostmi, jim byla vlastn spoleensk prv esk vtve Spolku rakouskch not. Vedle to-
a asto tak politick angaovanost, irok rozhled v dal- hoto profesnho spolku, byla ada not leny dal-
ch ne jen prvnickch oborech. Nelze pedevm ne- ch odbornch sdruen jako nap.Vehrdu i spolk
zmnit tradici rodiny Czulikovy, a ji Karla Czulika dobroinnch Spolek pro vdovy a sirotky not
(18221912), kter, jmenovn ji v r. 1856 stal se vicep- v krl. eskm, zaloenm ji v r. 1858. Otzkami z pro-
rezidentem notsk komory prask, i jeho syna Jaro- blematiky notsk praxe se zabval rakousk Zeit-
slava ulka, s podobou pjmen ji s , kter na od- schrift fuer Notariat und freiwillige Gerichtsbarkeit
kaz svho otce navzal, (akoliv byl zprvu zapsn jako a esk Prvnk. Prvnk vak nebyl asopisem stavov-
advoktn koncipient) byl zvolen nejprve vicepreziden- skm a otzkm notstv se vnoval spe okrajov a na-
tem a pozdji prezidentem prask notsk komory,m- hodile, byl vak asopisem eskm. asopis Zeitschrift
stopedsedou Spolku not eskoslovenskch a lenem fuer Notariat und freiwillige Gerichtsbarkeit se vno-
Sttn statistick rady za stav notsk. Nelze pominout val notstv jako profesn periodikum. Zabval se
ani jeho innost publikan etn odborn lnky pub- otzkami z praxe, byly zde publikovny i teoretick
likovan ve vech notskch periodikch,jak jimi v pr- rozbory aktulnch problm i hodnocen celkovho
bhu asu byly Zeitschrift fuer Notariat, Prvnk, esk stavu notstv, jeho budoucnosti a nutnosti reforem.
prvo, jeho byl odpovdnm redaktorem a lenem re- Prostednictvm tohoto asopisu,jeho inzertn rubriky,
dakce. Notsk stav byl svzn i s notskou rodinou vyhledvali kandidti notstv voln msta, informoval
Batkovch, z nich zejmna Karel Batk (18601924), o notch a kandidtech jmenovanch i pesazench.
kter navzal na svho otce prezidenta krlovhra- Zeitschrift fuer Notariat und freiwillige Gerichtsbar-
deck komory a reprezentoval esk (resp. rakousk) keit vychzel i po vzniku eskoslovenska pro Spolek
notstv jako len stlho vboru mezinrodnho kon- nmeckch not eskoslovensk republiky.et no-
gresu not i jako mstopedseda Rakouskho not- ti pak od r. 1919 vydvali svj asopis esk prvo,
skho spolku, notstv nezvolil si jen proto, aby nsle- je s pestvkami vychzel do r. 1947. lo o periodi-
doval v lpjch svho otce, nbr z pesvden kum ist stavovsk, v nm krom obshlch tema-
o krsnm posln notstv, je jde, jak sm uvdl, za tickch pojednn a rozpravnch lnk,pochzejcch
ideou jistoty a zachovn mru. Vykonval funkci ped- zejmna z pera pslunk notaritu, bvaly otiskovny
sedy prask notsk komory a byl jmenovn lenem spolkov zprvy, v hojn me judikatura, oznmen
komise pro sttn zkouky na Karlov univerzit. Od o uvolnnch notskch adech, nabdky uchaze
r.1904 do r.1919 (kdy o sv vli volbu nepijal) byl ped- a voln msta, denn zprvy a anotace odbornch pub-
sedou praskho odboru spolku not, v letech likac. astmi pispvateli do eskho prva byli ji
19041922 byl zkuebnm komisaem pro notsk zmiovan G. Kreiml, K. Batk, J. ulk,A. Mokr, E. Svo-
zkouky,v letech 18981923 pak byl lenem vboru Jed- boda a V. Svoboda.
noty not a kandidt notskch, v r. 1906 se stal le- Pehled o potu not a notskch mst byl pravi-
nem stednho vboru Rakouskho spolku not a byl deln uveejovn ve vstnku ministerstva spravedl-
zvolen prezidentem prask notsk komory, v jejm nosti, kde byl uvdn celkov poet systematizovanch
ele stl a do sv smrti. Nezanedbateln nen ani jeho mst, poet mst skuten obsazench (s dajem od kdy
innost literrn a vdeck, byl astm pispvatelem do not svj ad vykonv), poet not kadoron
Notariatszeitung,Prvnka a eskho prva,kter mu pak jmenovanch v celm Pedlitavsku, v jednotlivch ze-
v souvislosti s jeho mrtm vnovalo tm cel svj ob- mch a v obvodech jednotlivch komor. Vstnk slouil
sah, vetn vtu kondolenc zaslanch prezidentskou i k vyhlaovn konkurs, oznamovn zzen novch
kancel, sentem Nrodnho shromdn, nejvymi mst,aj.Poet notskch ad na zem Pedlitavska se
soudnmi instancemi, ale i jednotlivmi pslunky no- pohyboval zhruba kolem 245 250 v echch, 91 94
tskho stavu z cel eskoslovensk republiky. Mezi na Morav a 26 ve Slezsku. Kadoron vychzel tak
dalmi vznamnmi pedstaviteli notskho stavu lze spolen seznam not a advokt v celm Pedlitav-
uvst prask note Gustava Kreimla, Antonna a Ota- sku vydvan ministerstvem spravedlnosti.
kara Mokr, eka Feyerfeila, Josefa tolbu, Jana Straka- asov etapa od r. 1871 od poloviny 20. let 20. stolet
tho i venkovsk Eduarda Pinze i Vclava edivu. je v djinch eskho notstv zapoata dobvnm
Nelze tak nezmnit, e notsk stav pijal do svch ad odpovdajcch pozic a kon dosaenm tohoto, v po-
prvn eku prvniku Andlu Kozkovou-Jrovou, tcch jist nelehkho, cle. Noti se dokali zasloue-
AD NOTAM Jubilejn slo 13
nho uznn, a ji jako pslunci vznamnho a po- tentovch a kandidtm patentnho zastupitelstv, a e
tebnho prvnickho stavu, i ve vtin ppad jako mnoho z nich se stalo obtmi nacistickho reimu.
vznamn odborn i politick osobnosti ivota es- Bohuel ani obdob po skonen druh svtov vlky
kho sttu. nen pro notstv obdobm nejradostnjm,nebo je po-
Obdob nsledujc lze oznait za obdob padku, z- tkem hlubok degradace notskho povoln a po-
konit zpsoben historickmi udlostmi, je sice na penm jeho tradinho smyslu, nebo se stv potkem
jednu stranu pinesly jist zven nroky na morln vlenn notstv do tzv. lidov demokratickho prv-
zpsobilost pslunk notskho stavu, na stranu dru- nho podku, pro nj hodnoty, je prvn stt uznv,
hou vak odhalily ty z nich, je na posln spojen s je- a pro jejich zachovn je i notsk ad povoln, ne-
jich adem pozapomnli. Z tohoto neradostnho ob- jsou relevantn. Nen mono si v tto souvislosti nepo-
dob snad nen teba vce pipomnat, e na pslunky vzdechnout, e doba lidov demokratickch podk ne-
notskho stavu se vztahovala nazen . 136/1940 pla nejen notstv souasnk, ale ani notsk
vldy Protektortu ech a Moravy o prvnm postaven minulosti, j jakoby se snaila z pamt not i not-
id ve veejnm ivot, vldn nazen . 51/1943 vldy skch archiv vymazat. A souasnm zjemcm o odha-
Protektortu ech a Moravy o idovskch mencch len taj a djin tohoto prvnickho povoln na eskm
v povoln notskm, vldn nazen . 54/1943 vldy zem, je nesmlmi kroky ale pece postupuj ku-
Protektortu ech a Moravy o krnch opatench proti pedu (viz prce poslucha Prvnick fakulty Zpado-
politicky nespolehlivm notm, kandidtm notstv, esk univerzity), nezbv ne pustit se do svho dla
obhjcm ve vcech trestnch, zstupcm ve vcech pa- s o to vtm silm.

Doba sttnho notstv (19491992)


Zcela zsadnm meznkem v historii eskho notstv ministra spravedlnosti z tho roku.Vzhledem k vchoz
je rok 1949. Zatmco zmny v pedchozch neblahch tezi a tehdejmu politickmu klimatu bylo zejm, e ani
letech 1781 a pozdji 1824 mly za nsledek sice pod- okletn podoba notstv neme dlouho obstt.
statn a pomrn dlouhodob,ale jen vrazn oslaben Atmosfru tto doby charakterizuje tehdej rozbor mi-
vznamu notstv v eskch zemch, v roce 1949 v li- nisterstva spravedlnosti, v nm se konstatovalo, e
dov demokratickm eskoslovensku bylo notstv ve i kdy zkonem . 201/1949 Sb., o notstv, dolo k v-
svm klasickm pojet fakticky zrueno. Ji bezpro- raznm zmnm, je nutno notstv vytknout, e neztra-
stedn po Vtznm noru 1948 byla eena otzka tilo pln svj bval soukromopodnikatelsk charakter.
jak naloit s instituc pro totalitn reim svoj npln ne- Nkte noti nedovedli najt sprvn postoj k pracuj-
potebnou a samozejm znan nepohodlnou. Nebylo cm a zabvali se s vt intenzitou majetkovmi zlei-
toti douc, aby nezvisl notsk stav pomhal ob- tostmi zmonch osob z ad bval buroazie.
anm v oblasti prva. Nakonec bylo rozhodnuto vyut Nsledovalo pak neodvratn pln zesttnn notstv,
notstv i v novch pomrech pemnou podle sovt- ke ktermu dolo dne 1. 1. 1952, kdy nabyl innosti z-
skho vzoru. Zkladn ideou byla nhrada svobodnho kon . 116/1951 Sb., o sttnm notstv, ze dne 20. 12.
notstv sttnm orgnem,jeho prostednictvm by stt 1951, doplnn nazenm ministerstva spravedlnosti
sm vykonval notskou innost a tm by j ml pod na- . 117/1951 Sb. a dle nazenm ministra financ
prostou kontrolou. . 118/1951 Sb., o notskch poplatcch. Funkce note,
Jakmsi mezistupnm pi znrodovn notstv byl vykonvajcho nezvisl svobodn povoln, zanikla. No-
zkon slo 201/1949 Sb., o notstv, ze dne 14. 7. 1949, ti museli odevzdat sttu veker sv zazen a vybaven
kter zruil notsk d z roku 1871 a dal souvisejc slouc provozu notstv a ti,jim to bylo umonno,byli
pedpisy. Den 21. 8. 1949, kdy nabyl innosti tento z- pevzati do sttn sluby. V obvodech okresnch soud byla
kon,byl skutenm ernm dnem v djinch eskho no- zzena sttn notstv jako sttn justin orgny a noti
tstv. Byly zrueny notsk komory jako samosprvn a jejich zamstnanci se stali sttnmi zamstnanci. Na v-
organizace not. Zkon sice nahrazoval notsk ko- kon sttnho notstv dohlel pedseda okresnho soudu
mory krajskmi notskmi sbory a stednm sborem no- a vrchn dohled vykonvalo ministerstvo spravedlnosti. Z-
tskm,kter tvoily krajsk notsk sbory,avak po ce- kon .116/1951 Sb.rozeznval innost ve vlastnm okruhu
lou dobu innosti tohoto zkona do konce roku 1951 psobnosti sttnho notstv pedevm sepisovn
nebyly tyto notsk sbory ustaveny a jejich lohu plnily notskch listin a innost z poven soudu pedevm
jako mocensk orgny sttu sprvn komise, kter byly projednvn ddictv. Vzhledem k tomu, e spoleensk
ustanoveny ministrem spravedlnosti. Nov prava obsa- poteba notskch listin v dsledku potlaovn soukro-
en v zkon o notstv sice jet jakoby zcela nelikvi- moprvnch majetkovch vztah a rove prvnho v-
dovala notstv jako povoln psobcho na vlastn et, dom vbec byla velmi mal,notstv v tto podob a dob
avak byla zruena ekonomick nezvislost not.Kad bylo na okraji zjmu a povoln sttnho note bylo nea-
not musel veker pjmy ze sv innosti odevzdat kraj- traktivn. Navc platy sttnch not byly jet na pod-
skmu sboru, tedy sprvn komisi a j mu byla vyplacena statn ni rovni,ne v t dob velmi nzk platy soudc.
periodicky odmna s pihldnutm k pracm jm vy- Nicmn, i kdy politick a mocensk orgny vetn
konanm. Pznan bylo, e samotn zkon byl inn orgn justice sam hledly na sttn notstv se zna-
vyhlenm a upravoval ve svch 50 paragrafech jen n- nm despektem, postupn bylo pokraovno v procesu
kter zleitosti tkajc se notstv, zatmco mnoh v- avizovan pemny notstv.Do pravomoci sttnho no-
znamn otzky o innosti note (nap. sepisovn not- tstv bylo svovno stle vce agend svm charakte-
skch zpis) byly upraveny pouze v provdcm nazen rem rozhodovacch a tm zanal stoupat jeho vznam
14 Jubilejn slo AD NOTAM
jako mocenskho orgnu sttu, a tak byla stle vce su- nho notstv o registraci smluv o pevodech nemovi-
nuta do pozad klasick listinn innost. Sttn notstv tost mezi obany navzjem a o pevodech z tzv. socia-
zanalo mt povahu malho soudu. listickch organizac na obany. V zen o registraci, na
Prvn dleit zmna v organizaci a kompetenci stt- rozdl od dvj poplatkov registrace, sttn notstv
nho notstv ve shora uvedenm smyslu nastala zko- posuzovalo platnost kupnch,darovacch a dalch smluv,
nem . 52/1954 Sb., innm dnem 1. 1. 1955. Vzhle- ktermi dochzelo k pevodu nemovitost. Stt sice pod-
dem k tomu, e se notstv ve sv podstat osvdilo, mioval platnost tchto pevod za uritch podmnek
byla zruena jeho innost z poven soudu a dvouko- rznmi souhlasy sttnch orgn a socialistickch or-
lejnost byla odstranna tm, e nkter rozhodovac ganizac, avak jeho dozor nad tmito pevody se nejevil
agendy v zen nespornm, a to pedevm agenda d- komplexn. V t dob zanal stoupat vznam nemovi-
dick,byly pevedeny pmo do kompetence sttnho no- tost, nebo se zaaly rozvjet majetkov vztahy v rmci
tstv. Bezprostedn dozor nad sttnm notstvm byl omezenho tzv. osobnho vlastnictv, do nho patily
pedn krajskmu soudu. V tomto zkon se ji mluv mimo jin i rodinn domky a rekrean chaty. Zvlt se
o notsk innosti rozhodovac a innosti ostatn se ze- rozvjela vstavba rekreanch objekt obany podpo-
telnm upednostnnm innosti rozhodovac. rovan sttem za elem podporovn jednotnho vyu-
Dal zmna v kompetenci sttnho notstv byla pro- vn volnho asu. Tak vstavbou rodinnch domk
vedena zkonem . 26/1957 Sb., kter s provdc vy- stt penel na obany problmy neeen bytov
hlkou . 30/1957 Sb. nabyl innosti dnem 1. 7. 1957. otzky. Stt zaal vykupovat pozemky a pidlovat ur-
Zkon upravil ddickou, darovac a pevodn da spo- itm vybranm zjemcm do tzv. osobnho uvn pro
len s notskmi poplatky za kony,oznail dan a no- vstavbu rodinnho domku, rekrean chaty nebo ke z-
tsk poplatky za kony jako notsk poplatky a pe- zen zahrdky. Tyto nemovitosti pak byly jako osobn
nesl do kompetence sttnho notstv jejich vymovn vlastnictv pevoditeln. Za tchto okolnost musela bt
a vybrn. Zvenmu vznamu sttnho notstv pi- role totalitnho sttu v tto oblasti poslena.Pvodn sou-
spla i pomrn zvltn prava v tomto zkonu ohledn hlasy sice zstaly zachovny, ale navc proces pezkumu
platnosti prvnho konu o pevodu majetku.K jeho plat- byl dovren registrac sttnm notstvm.
nosti zkon vyadoval, aby byl u sttnho notstv za- prava sttnho notstv zaloen zkonem . 95/1963
psn do poplatkovho rejstku a stanovil,e prvn kon Sb.pak platila s nktermi nepodstatnmi zmnami a do
je platn jen v tom rozsahu a s tm obsahem, jak byl re- jeho zruen v roce 1992.V roce 1964 se tak podailo ukon-
gistrovn. Jestlie podle tohoto zkona nedolo k po- it pemnu nezvisl a nestrann instituce slouc veej-
platkov registraci sttnm notstvm, smlouva o pe- nosti v orgn, kter ml slouit totalitn sttn moci. Im-
vodu nemovitosti nenabyla platnosti, a tedy vlastnictv plantac notstv cizch rozhodovacch agend ml bt jako
na nabyvatele nepelo. Jednalo se vak pouze o tzv. po- vedlej produkt postupn potlaovn jeho vlastn kol,
platkovou registraci, jejm jedinm smyslem bylo zajis- spovajc ve slub zaloen na poskytovn prvnch po-
tit zpoplatnn prvnho konu. rad a sepisovn veejnch listin o prvnch konech
Dovrit zmr vytvoit ze sttnho notstv mal a osvden prvn vznamnch skutenost. Z notstv
soud se skuten podailo v edestch letech, kter na se stal jaksi hybrid s nesluitelnmi pravomocemi. Ml
svm potku v dsledku vybudovn socialismu a pi- stavn nezakotven postaven soudu, poskytoval prvn
jet nov, socialistick stavy v roce 1960 byla pozna- sluby, ani by byl njak zainteresovn na jejich kvalit
menna hektickou snahou o kodifikaci prakticky vech a rychlosti a a byl povaovn za justin orgn,vybral pro
obor prva. Souasn s novm obanskm zkonkem stt dan. Nesluitelnost pravomoc lze nejlpe demon-
a obanskm soudnm dem nabyl dne 1. 4. 1964 in- strovat na pkladu procesu pi pevodu nemovitosti. Stt-
nosti zkon . 95/1963 Sb., o sttnm notstv a o zen n notstv na dost sepsalo smlouvu o pevodu nemo-
ped sttnm notstvm. Tmto zkonem bylo sttnmu vitosti (nikoli vak vlun), pak v rmci registranho
notstv sveno rozhodovn v dalch agendch a tak zen pezkoumalo platnost tto jm sepsan smlouvy,roz-
byla potvrzena pvodn linie pemny notstv. Sttn hodlo o tom a pot vymilo pro stt poplatek z pevodu
notstv tak rozhodovalo v zen o ddictv, zen o re- nemovitosti, kdy ped sepsnm smlouvy v rmci sv po-
gistraci smluv,zen o schovch,zen o umoovn lis- radensk innosti mlo informovat poplatnka o dsled-
tin a zen o vkonu rozhodnut prodejem nemovitost. cch pevodu z hlediska jeho poplatkov povinnosti.
prava zen o ddictv byla pesunuta z obanskho I kdy bylo sttn notstv vytvoeno jako mocensk or-
soudnho du do notskho du, co t zvraznilo gn, pesto nikdy nezskalo dvru sttn moci.Vzhledem
roli notstv jako instituce. Sttn notstv v ddickm ke sv vazb na historick notstv, personlnmu obsa-
zen nejenom vydvala jednotliv ddick rozhodnut, zen a petrvvajc, by opomjen, klasick innosti, se
ktermi potvrzovala nabyt ddictv a schvalovala do- sttn notstv jevilo stle potencionln nebezpenou in-
hody o vypodn ddictv,ale ve smyslu tehdej pravy stituc. Z tohoto dvodu nemlo od svho zesttnn
v obanskm zkonku a notskho du rozhodovala vlastn prvn subjektivitu a hierarchii. Sttn notstv p-
sama o vypodn ddictv mezi ddici. Pi tomto roz- sobila v rmci soudnch okres. Byla ekonomicky zvisl
hodovn mlo sttn notstv stejn postaven jako na okresnch soudech a nadzenm orgnem byl krajsk
soud pi rozhodovn o vypodn podlovho spolu- soud.V ele sttnho notstv byl vedouc sttn not bez
vlastnictv.Stejn postaven mlo sttn notstv pi roz- jakchkoli pravomoc v oblasti personln a ekonomick,
hodovn ve spornch vcech ve smyslu proslulho 18 kter pouze dil a organizoval prci na pracoviti vedle
notskho du v ppadech, e astnci ddickho svch povinnost adovho sttnho note.
zen nepodali ve stanoven lht soudn alobu o sku- Vezmeme-li v vahu soustedn tlak politickch sil od
tenostech spornch mezi astnky zen. Nejvraz- zesttnn notstv do listopadu 1989 na potlaen p-
nj novinkou novho zkona bylo rozhodovn stt- vodnho posln notstv a snaze po zapomnn po sta-
AD NOTAM Jubilejn slo 15
let provench jeho idej,je tm zzrakem,e duch no- spravedlnosti, na jeho innosti se podlela ada z ve
tstv petrval i po tuto dobu. Bylo to zpsobeno ze- uvedench not star generace. Ve Sbrce instrukc
jmna tm, e sice byla sttem utvena urit forma, ale a sdlen Ministerstva spravedlnosti pravideln vych-
jej obsah nebyl v zsad naplovn tak, jak se pedpo- zela rubrika Z porad sttnch notstv. Notsk pro-
kldalo. I nov rozhodovac pravomoci byly toti v na- blematice byly vnovny mnoh publikace Prvnickho
prost vtin ppad vykonvny nikoli z pozic mo- stavu ministerstva spravedlnosti. V roce 1968 byla vy-
censkch,ale spe v duchu notskch tradic jako sluba, dna rozshl publikace Koment notskho du
vychzejc co nejvce vstc jejm pjemcm. Je to dky zpracovan kolektivem autor pod vedenm dr. Jiho Mi-
pedevm notm, kte byli v pohnutch dobch zru- kee. Nelze ani opominout, e atmosfra reformnho
en notstv pevzati do sttn sluby, kte se nikdy ne- roku 1968 notstv pla i v materiln sfe, nebo teh-
smili s pozic ednka vykonvajcho sttn moc tota- dej ministr spravedlnosti dr. Kuera vyrovnal platy no-
litnho sttu a tak, jak to umli, dl v mezch monost t s platy soudc. Bohuel nov generace not ne-
pedevm slouili veejnosti. Je to dky sttnm notm, pichzela, nebo stle petrvval zcela zmrn en
kte jet poznali jako nott kandidti, nebo potomci veobecn despekt k tomuto povoln. Sttn notstv
not atmosfru pvodnho notstv a v tomto duchu byla v tto dob obsazena sttnmi noti vtinou ji
pak psobili na sttnch notstv. Za vechny tyto pny v dchodovm vku. Negativn dsledky tzv. politick
note je teba jmenovat alespo dr. Frantika Janatku, normalizace po reformnm roku 1968, zahjen v se-
pedsedu redakn rady asopisu esk prvo a note dmdestch letech dopadly na sttn notstv para-
v Praze, dr. Richarda Bbra, dr. Miroslava Mikole i dr. La- doxn pzniv. Jednak vzhledem k nepli velk poli-
dislava Svobodu, vichni nott kandidti praskch no- tick vznamnosti tohoto sttnho orgnu neprobhly
t. Dr. Richard Bbr pak pozdji pracoval v notskm istky v takovm rozsahu jako napklad u soud a jed-
oddlen na ministerstvu spravedlnosti a poslze i v no- nak sttnmi noti se jako odpad justice stali reformn
tskm sentu eskho Nejvyho soudu. Z tch tehdy soudci a jin osobnosti.Navc konen dolo k pirozen
nejmladch jmenujme pak nedvno zemelho estnho obmn sttnch not novou generac,kter opoutla
prezidenta Notsk komory esk republiky dr. Jiho prvnick fakulty poznamenan jet reformn vukou
Brzdu, pvodn notskho kandidta, kter pak byl ce- konce edestch let, ale i normalizan atmosfrou za-
loivotn inn jako sttn not v Mlnku. Vznamnou tku 70. let, a hledala povoln, v nm by mohla na
roli ve vvoji notstv sehrli noti na zem dnenho jedn stran dobe uplatnit sv prvnick dovednosti
Stedoeskho kraje, k nim vedle ve uvedenho dr. Ji- a na stran druh mohla bt vzdlena od mocenskch
ho Brzdy nleeli pedevm dr. Vclav Jebek, sttn praktik t doby.Tato generace v pstupu k notskmu
not v Kladn a pot pro okres Prahazpad, dr.Vasil Te- povoln, navzala na odchzejc sttn note. I v do-
mel, pvodn not v Kraslicch a pot sttn not v Be- bch tuh normalizace se velk vtina tchto sttnch
neov, dr. Otto ern not v Praze a pot sttn not not snaila vykonvat notsk povoln v duchu jeho
v anech a nakonec v Beneov, dr. Jaromr Vanek, tradic a sttn notstv, a na urit vjimky, se nestala
sttn not v Mlad Boleslavi, dr. Josef Kln, sttn not spolehlivou oporou reimu v uskuteovn jeho tota-
v Beroun, dr. Jaroslav Tvrd, not a poslze sttn not litn politiky. Ani tato sloit doba nezabrnila vytvoen
v Jlovm u Prahy a v neposledn ad souasn nestor a vydn dla, kter v eskch podmnkch doposud nej-
eskch not dr. Pavel imek, pvodn od roku 1939 dokonalejm zpsobem analyzuje historii a tehdej sou-
notsk kandidt u svho otce note,pot od roku 1949 asnost eskho a svtovho notstv. Jedn se o No-
not v Brandse nad Labem a pozdji sttn not v Ml- tstv,jeho vvoj,organizace a pravomoc,vydan v roce
nku, Nymburce a nakonec v Praze.Tito sttn noti a n- 1976 v nakladatelstv Academia, na nm se autorsky po-
kolik dalch stedoeskch a praskch sttnch not dlel spolen s dr. Richardem Bbrem a dr. Pavlem im-
se dokonce pravideln schzeli v rmci neformlnho kem pedevm ji jmenovan dr. Ji Brzda. Dr. Ji
spolku Konklve na pravidelnch praskch setknch Brzda, jako ctitel notskho povoln, udroval v tto
ve vinrn U Mal a pozdji ve vinrn Makarsk na nepejc dob tm ilegln kontakty s noti z celho
Mal Stran.V tomto spolku, jeho dlouholetm magis- svta a otevral tak eskm notm okno do pravho
trem byl dr.Vclav Jebek, a jeho existenci pozdj ge- svtovho notstv. V tto souvislosti nutno pipome-
nerace stedoeskch not dovedla a do obnovy svo- nout tak dal dlo dr. Jiho Brzdy, jeho dvoudln No-
bodnho notstv (poslednm magistrem byl dr. Martin tsk pitaval, kter byl vydn v osmdestch letech
eina), byly uchovvny star notsk tradice. Insignie a obsahoval adu humornch i poetickch povdek z pro-
Konklve jsou dodnes uchovvny Notskou komorou fesnho ivota sttnho note. Nen divu, e prv tato
esk republiky. Z jinch sttnch not tohoto formtu kniha zskala v devadestch letech takov ohlas u n-
z ostatnch kraj je mono jmenovat dr. Betislava mda, meckch koleg pi sv nmeck reedici eskho vydn
sttnho note v Olomouci, dr. Zdeka Sellka, note z 80.let.Notsk pitaval se dokonce dokal i televiznho
v Lounech, dr. Zdeka Sedlka, sttnho note v Uher- zpracovn a pro piblen notsk profese laikm vy-
skm Hraditi i dr.Luka Voje,sttnho note ve ru konal skuten maximum.
nad Szavou. Jen dky pzniv atmosfe na sttnch no- V sedmdestch letech v rmci zvraznn dohledu
tstvch v dsledku pstupu tchto not k tto profesi nad innost sttnch notstv byly zzeny a obsazeny
mohla pozdj nov generace sttnch not pokrao- funkce specializovanch notskch nmstk pedsed
vat v tradici,udrovat mylenky a ideje notstv a poslze krajskch soud. Skuten odborn zen notsk
i esk notstv obnovit v jeho pvodnm pojet. prce v krajch vak zastvaly notsk odvolac senty
Tm, jak se zvyoval vznam sttnho notstv, zaalo krajskch soud. Nkte jejich lenov svm vysoce od-
bt pozvoln nucen respektovno i v politicko-mocen- bornm a nepolitickm pstupem zskali u sttnch no-
skch kruzch. Byl zzen notsk poradn sbor ministra t velkou autoritu. Jmenujme dr. Antonna Mokrho
16 Jubilejn slo AD NOTAM
a dr. Muzike u Mstskho soudu v Praze, dr. Krause notstv,kter nahradil stejn pedpis z roku 1964.Dlou-
u Krajskho soudu v Praze, dr. Hdovou a dr. Hrdinu holet ppravy jednacho du se astnila ada vynika-
u Krajskho soudu v eskch Budjovicch, dr. Peka, jcch odbornk not i soudc odvolacch notskch
dr. Rsche a dr. Sladkou u Krajskho soudu v Plzni, dr. sent (zejmna dr. Martin eina, sttn not v Bene-
Fleischera, dr. Sladkho a dr. Pekrkovou u Krajskho ov a dr. Antonn Mokr, len notskho sentu Mst-
soudu v Brn.Tito soudci mli svj profesn vvoj asto skho soudu v Praze a po roce1989 pedseda Nejvyho
spojen s notstvm (mnohdy se jednalo o bval i bu- soudu esk republiky a pozdji Vrchnho soudu
douc sttn note) a mli z tchto dvod k notstv v Praze). Dky kvalit pedpisu mohly bt jeho nkter
blzk vztah. sti pozdji vyuity pi tvorb novch notskch ped-
Nezanedbateln vliv na innost sttnch notstv pis potkem devadestch let.
mlo i specializovan notsk oddlen na ministerstvu Ke konci psoben sttnho notstv po listopadu
spravedlnosti, kter dlouh lta vedl znm odbornk 1989 mu byla svena pravomoc registrace dohod o vy-
v oblasti obanskho prva dnes len katedry oban- dn nemovitost v rmci zkona . 403/1990 Sb., o zmr-
skho prva Prvnick fakulty UK doc.JUDr. Ji Mike, nn nsledk nkterch majetkovch kivd a zkona
jako dlouholet vedouc notskho oddlen minister- . 87/1991 Sb., o mimosoudnch rehabilitacch. Dky
stva spravedlnosti, kter v padestch letech psobil jako vstcnmu a obtavmu postupu sttnch not ji
sttn not v severnch echch. Na Nejvym soudu v hektick dob pprav na obnovu notstv, sttn no-
pak psobil specializovan notsk sent,kter nejdve tstv tuto agendu zvldlo a pomohlo tak v zvru sv
vedl bval not dr. Richard Bbr, poslze dlouh lta existence k spnmu prbhu tto restitun sti pri-
dr. Libue Kuerov a konen pak dr. Jan Soukup. vatizace a k napraven majetkovch kivd z doby, kterou
V roce 1986 byl pak vydn nov jednac d pro sttn svm vznikem t bohuel reprezentovalo.

Cesta k obnov notstv (19891992)


Udlosti v r. 1989 nezastihly sttn note nepipra- ministerstvu spravedlnosti konanm 19.4.1990 bylo roz-
ven. Ji 12. 12. 1989 se v legendrn vinrn Makar- hodovno o variantch pemny sttnho notstv. Po
sk sela skupina dvaceti stedoeskch a praskch neekan sloit diskusi bylo rozhodnut odloeno na
sttnch not. Ustanovila Iniciativn vbor not pro dal zasedn. V mezidob byla pipravovna instrukce
jednn s ministerstvem spravedlnosti a formulovala ve ministerstva spravedlnosti o notskch poradnch sbo-
svm prohlen jasn poadavek, adresovan minister- rech a notskch komorch psobcch pi tchto sbo-
stvu spravedlnosti na vytvoen orgnu notsk samos- rech. Na dalm zasedn notskho sboru pi minister-
prvy, na zruen sttnch notstv a obnovu notstv stvu spravedlnosti ve dnech 28.30. kvtna 1990 bylo
do stavu, jak byl ped rokem 1949. Z tehdejch ast- definitivn rozhodnuto o tom, e z pedloench alter-
nk tohoto zasedn je teba jmenovat ty, kte se i po- nativ dalho vvoje bude prosazovn nvrat ke klasic-
zdji vrazn podleli na obnov notstv, zejmna dr. kmu notstv latinskho typu. Ze len notskho
Jiho Brzdu, dr. Miloslava Jindicha, dr. Martina Foukala, sboru byla ustanovena notsk komora, kter zvolila
dr. Martina einu, dr. Ondeje Holuba, dr. Petra Blka, dr. svm pedsedou dr. Miloslava Jindicha.
Ivana Houdka a v neposledn ad dr. Cyrila Svobodu, ny- Protoe tato prvn jaksi nedokonal samosprva stt-
njho mstopedsedu vldy a ministra zahraninch nch not byla zzena v podstat v rmci notskch
vc. sbor pi krajskch soudech a ministerstvu sprave-
Na zklad tohoto dokumentu a zejmna dalho do- dlnosti, navc existujcch bez zizovac instrukce mi-
kumentu Zhodnocen vvoje a stavu instituce notstv nisterstva spravedlnosti, nemohla vst samostatnou ra-
a nvrh zmny jeho koncepce vyhotovenho na z- zantnj politiku v prosazovn svho posln mimo
klad spolen iniciativy dr. Miloslava Jindicha, dr. Mar- ministerstvo spravedlnosti. V t dob ji byl ministrem
tina einy,sttnch not Sttnho notstv v Beneov dr. Leon Richter, kter sice byl naklonn obnov not-
a dr. Martina Foukala, sttnho note Sttnho notstv stv a pozdji se angaoval pi jejm prosazovn, ale na
pro Prahuvchod a pedanho tehdej ministryni spra- potku volil jin postup, ne prosazovala notsk sa-
vedlnosti dr.Dagmar Bureov,byly na ministerstvu spra- mosprva. Na zasedn notskho sboru pi minister-
vedlnosti zsluhou tehdejho nmstka ministryn spra- stvu spravedlnosti za asti nmstka ministra spravedl-
vedlnosti dr. Jiho Balatka uinny prvn kroky na cest nosti dr. Zoulka ve dnech 10.14. 9. 1990 v Javornku,
vedouc k obnov notstv. Na ministerstvo spravedl- mimo pijet jinch zvr, bylo pod vlivem ministerstva
nosti byl povoln JUDr. Martin eina a na vzvu minis- spravedlnosti rozhodnuto, e privatizace bude spojena
terstva spravedlnosti byly vytvoeny krajsk notsk a s rekodifikac obanskho zkonku.Vzhledem k roz-
sbory pi krajskch soudech a notsk sbor pi minis- dlnm postojm pedstavitel notsk obce a veden
terstvu spravedlnosti.Byly uskutenny volby len kraj- ministerstva spravedlnosti,pokud lo o rychlost procesu
skch notskch sbor na jednotlivch sttnch not- privatizace, byla konstatovna nutnost vytvoen not-
stvch a tyto krajsk sbory zvolily po dvou zstupcch za sk reprezentace, nezvisl na ministerstvu spravedl-
kad kraj do notskho sboru pi ministerstvu sprave- nosti. Nvrh pipraven instrukce o notskch sborech
dlnosti.K irok diskusi byly vem sttnm notm ped- a notskch komorch vzanch na sttn sprvu mi-
loeny tyi varianty pemny sttnho notstv od za- nistr nepodepsal. Z tchto dvod vznikla samostatn
chovn sttnho notstv oprotnho od nesluiteln notsk samosprva na bzi spolku. Registrac u minis-
agendy a po zruen sttnho notstv a obnovu not- terstva vnitra dne 9. 11. 1990 vzniklo Sdruen not
stv v klasick podob.Na zasedn notskho sboru pi esk republiky, jeho leny se stali tm vichni sttn
AD NOTAM Jubilejn slo 17
noti. Pedsedou stedn notsk komory nejvy- kterou bude penesena rozhodovac pravomoc sttnho
ho vkonnho orgnu Sdruen byl zvolen dr. Milo- notstv mimo registrace smluv na soudy s tm, e v -
slav Jindich, mstopedsedou dr. Vladimr Polek a se- zen o ddictv soudy budou povovat note k projed-
kretem dr. Ondej Holub. Na svm prvnm zasedn nn ddictv jako soudn komisae, a na zklad novch
dne 3.1.1991 stedn notsk komora pijala usnesen, zkon o katastru nemovitost, jimi bude penesena re-
ve kterm vyzvala k urychlenmu postupu pi odstt- gistran agenda v jin podob na nov zzen katast-
nn notstv a to ve vazb na chystan novely oban- rln ady.
skho zkonku a obanskho soudnho du, majc na- Ve dnech 28.30. 8. 1991 pi projednvn obchod-
bt innosti 1. 1. 1992. Odmtla tak zvr ze zasedn nho zkonku a zsadn novely obanskho zkonku na
v Javornku a oficiln linii vldy spovajc v posunut pd Federlnho shromdn byly odmtnuty nvrhy
een a na rekodifikaci obanskho zkonku. Byly vy- Sdruen not esk republiky umoujc v souvis-
pracovny nutn novely obanskho zkonku a oban- losti ji s tmito novelami odsttnn notstv. Zslu-
skho soudnho du a prvn nvrh notskho du na hou Sdruen se vak podailo alespo prosadit
zklad zsad pedloench dr. Miloslavem Jindichem odstrann nestavnho autoritativnho vypodn d-
a pijatch na zasedn notskho sboru v Javornku. dictv. I kdy iniciativa obnovy notstv ve spojen s t-
Mezitm byla pijata instrukce ministra spravedlnosti, mito novelami, kter byly poslze pijaty a nabyly in-
kter s innost dnem 10. 1. 1991 zdila notsk po- nosti 1. 1. 1992, nebyla spn, pispla ke stlmu
radn sbory ministra a pedsed krajskch soud. leny jednn o tto otzce a nakonec i k odmtnut koncepce
notskho poradnho sboru ministra mly bt na z- odloen privatizace notstv a na rekodifikaci ob-
klad vslovnho ustanoven v instrukci vedle pracov- anskho zkonku, ke kter ostatn doposud nedolo.
nk ministerstva a ostatnch len t nejmn dva esk nrodn rada svm usnesenm ze dne 8. 7. 1991,
sttn noti, kter navrhla ze svch len stedn no- na jeho pijet, jako i na obnov notstv vbec, m
tsk komora. Tmito leny poradnho sboru ministra velkou zsluhu tehdej poslankyn Anna Rschov, po-
byli jmenovni dr. Miloslav Jindich, dr.Vladimr Polek, dala vldu esk republiky, aby do 31. 12. 1991 ped-
dr. Zdenk Rynek a dr. Ivan Houdek. Dne 11. 1. 1991, loila nvrh zkonn pravy privatizace sttnho
t jako spolek, vznikla i Notsk komora Slovenska, notstv a vlda uloila ministerstvu spravedlnosti pi-
sdruujc slovensk sttn note.Oba spolky pak ve vz- pravit v tto lht vechny nutn pedpisy. Toto usne-
jemn intenzivn spoluprci koordinovaly spolen po- sen bylo konenm impulsem k odsttnn notstv.
stupy pi prosazovn spolenho zjmu.Ze slovenskch Ministerstvo spravedlnosti tak konen na potku pod-
koleg, kte se nejvce podleli na obnov notstv, je zimu zahjilo systematick prce na pslunch pedpi-
teba jmenovat dr. Jozefa Opatovskho, tehdejho ped- sech. Ve dnech 30. 9.2. 10. 1991 na porad konan na
sedu Notsk komory Slovenska, dr. Marina Mikla, teh- ministerstvu spravedlnosti za asti ministerstva spra-
dejho mstopedsedu Notsk komory Slovenska. vedlnosti Slovensk republiky a ostatnch dotench re-
Dolo t k nkolika spolenm jednnm napklad sort obou republik a za asti obou notskch spolk
v noru 1991 v Martin a pozdji v Bratislav ve dnech bylo definitivn rozhodnuto, e notsk dy budou vy-
24.26. 7. 1991. stedn notsk komora dne 5. 3. 1991 dny jako republikov zkony a ostatn zkony jako z-
pijala memorandum,kter adresovala hlavnm stavnm kony federln s tm, e zkony mly bt v paragrafovm
initelm, federln a republikov vld, Federlnmu znn pedloeny do pipomnkovho zen v prbhu
shromdn a esk nrodn rad. V memorandu upo- dalch msc. Na ministerstvo spravedlnosti byl povo-
zornila na nezastupiteln vznam notstv, na neudri- ln dr. Miloslav Jindich, aby se podlel na tvorb not-
telnost vkonu notstv sttnm notstvm v novch skho du a novely obanskho soudnho du. Byly vy-
spoleenskch a ekonomickch podmnkch a navrhla pracovny vechny nutn zkony a pedloeny po
een v pipojench nvrzch notskho du a novel pipomnkovm zen k projednn vldm a poslze
pslunch pedpis.lenov Sdruen not esk re- Federlnmu shromdn, esk nrodn rad a Sloven-
publiky se astnili mnoha jednn s stavnmi initeli sk nrodn rad.
a poslanci,ve kterch vysvtlovali vznam notstv v no- Sdruen not esk republiky mlo pi prosazo-
vch politickch a ekonomickch podmnkch, nezbyt- vn obnovy notstv velkou podporu Mezinrodn
nost jeho odsttnn a navrhovali een, vetn nvrh unie latinskho notstv (U. I. N. L.) a notskch komor
jednotlivch prvnch pedpis. Dr. Miloslav Jindich byl sousednch stt, zejmna Rakousk notsk komory.
jmenovn lenem Komise pi esk nrodn rad pro Zdrojem podpory a inspirac byly zejmna kadoron
otzky justice, kter t projednvala otzky privatiza- dubnov Salzbursk notsk dny, kterch byli od roku
ce notstv. 1990 et sttn noti pravidelnmi astnky a kde
Ve dnech 27.28. 6. 1991 se v Trenianskch Teplicch prvotn objevovali svt notstv. V roce 1991 se jich
konalo spolen jednn obou ministerstev spravedl- astnil i ministr spravedlnosti dr. Leon Richter. Ve
nosti, eskho adu geodetickho a kartografickho dnech 20.22. 9. 1991 navtvila eskou republiku ofici-
a Slovenskho adu geodetickho a kartografickho, ln delegace Rakousk notsk komory, veden dr. Ka-
kde bylo rozhodnuto, e registrace smluv o pevodu ne- sou, kter vedla rozhovory s pedstaviteli Sdruen no-
movitost a dalch smluv o vcnch prvech bude na- t a stavnmi initeli. Na podpoe cesty k obnov
hrazena rozhodovnm katastrlnch ad o povolen notstv se vznamn podleli ministr spravedlnosti Ra-
vklad vcnch prv do katastru nemovitost na zklad kousk republiky dr. Nikolaus Michalek, bval not
nov prvn pravy. Byla stanovena koncepce obnovy a prezident Rakousk notsk komory, dr. Georg Weiss-
notstv na zklad zkona o zruen sttnch notstv mann, prezident Rakousk notsk komory, dr. Klaus
a zmny nkterch pedpis, zejmna obanskho z- Woschnack, souasn viceprezident Rakousk notsk
konku, na zklad novely obanskho soudnho du, komory, a dr. Uwe Kirschner, prezident Rakousk not-
18 Jubilejn slo AD NOTAM
sk akademie. Nezapomenuteln byl div ministerstva stv k 31. 12. 1992 zrueno, ale dosud nebyl pijat nov
spravedlnosti, kdy dr. Nikolaus Michalek pi sv prvn notsk d o obnovenm notstv, kter spadal do
oficiln nvtv v esk republice ve funkci ministra kompetence esk nrodn rady a na Slovensku do kom-
spravedlnosti si pi vech jednnch s eskm ministrem petence Slovensk nrodn rady.
spravedlnosti dr. Leonem Richterem vydal ast ped- Pi projednvn tohoto zkona v esk nrodn rad
sedy Sdruen not esk republiky a jako hlavn tma dokonce padly hlasy nkterch poslanc, e kdy je
rozhovor nastolil otzku obnovy eskho notstv. sttn notstv zrueno, nemus bt notstv dn. Po
Ve dnech 2.4. 2. 1992 na pozvn Sdruen not sloitch a dlouhch jednnch, s adou pozmujcch
esk republiky vykonala nvtvu esk republiky de- nvrh, zejmna v stavnprvnm vboru, byl nakonec
legace U. I. N. L. v ele s prezidentem Gilles Demersem. dne 7. 5. 1992 pijat zkon . 358/1992 Sb., o notch
V tto delegaci byli Me Paul Chardon, viceprezident pro a jejich innosti (notsk d), kterm bylo v esk re-
Evropu, Me Jesus Led Capaz, prezident C. A. E. M., publice po tyiceti tech letech obnoveno notstv la-
Me Andr Schwachtgen, budouc prezident U. I. N. L. a ji tinskho typu. innost tohoto zkona byla stanovena
zmiovan dr.Uwe Kirschner.elem tto nvtvy bylo ve shod s federlnmi zkony dnem 1. 1. 1993. Shodou
informovat parlamenty a stavn initele o postaven, v- okolnost byl tento den, dnem rozpadu federace a vzni-
znamu a nezastupitelnosti instituce notstv jako svo- kem esk republiky a Slovensk republiky.
bodnho povoln ve vech srovnatelnch prvnch Je teba konstatovat, e cesta k tomuto spnmu
systmech. Delegace byla pijata pedsedy stavnprv- konci byla velmi obtn, nebo politick reprezentace
nch vbor Federlnho shromdn a esk nrodn nebyla ani zdaleka tto mylence naklonna. Navc tato
rady, pedsedy obou Nejvych soud, mstopedsedou zmna vzhledem k rozmanit innosti sttnho notstv
federln vldy a nmstkem federlnho ministra financ. byla spojena se zmnou mnoha pedpis. Veden Sdru-
Tato nvtva vznamn pispla k podpoe pijet p- en not esk republiky ve spoluprci s Notskou
slunch zkon. V t dob ji tyto zkony byly pedlo- komorou Slovenska muselo po celou dobu vyvjet neu-
eny federln vld k projednn a pot mly bt ped- stle organizovan tlak na pslun vkonn i legislativn
loeny Federlnmu shromdn. orgny k tomu, aby otzka obnovy notstv byla stle
Federln shromdn mlo schvlit zkony podmi- aktuln a aby pedpisy nutn pro privatizaci sttnch no-
ujc schvlen zkona o obnovenm notstv, kter tstv,na jejich vypracovn se rozhodujcm zpsobem
spadal do kompetence republikovch nrodnch rad, na podlelo, byly vypracovny a pijaty. Muselo t samo
svm poslednm zasedn v dubnu ped ervnovmi par- tuto zmnu, sice ve finle pedkldanou vldou, ale j ni-
lamentnmi volbami. Ze zasedn vak demonstrativn jak usilovn jako nezbytnou odvodovanou, neustle
odela skupina slovenskch poslanc strany HZDS obhajovat, odvodovat a navrhovat een v nastalch
a vzhledem k tomu, e byl ji ptek a mnoho ostatnch problmovch a krizovch situacch pi projednvn
slovenskch poslanc vyrazilo na vkend,jedna z komor pslunch prvnch pedpis.
parlamentu Snmovna nrod nebyla schopn usn- Po pijet vech zkon nutnch k obnov notstv se
en a zasedn bylo perueno. Dky tehdejmu ped- Sdruen not esk republiky ve druh polovin roku
sedovi tto snmovny dr. Villgimu, kter prosadil op- 1992 vnovalo zejmna pprav na pechod rozhodo-
tovn projednvn tchto zkon na nsledn ter vacch agend sttnho notstv na soudy, katastrln
28. 4. 1992, posledn den zasedn Federlnho shro- ady a finann ady,pprav notskho tarifu a vnit-
mdn a dky nezmrnmu sil slovenskch not b- nch pedpis notsk samosprvy kancelskho
hem soboty a nedle se tento den dostavil dostaten po- du, krnho du, organizanho du, volebnho du
et poslanc, kte vechny pedloen zkony schvlili. a pravidel postupu pi vyhlaovn a organizaci konkursu
Byly schvleny zkon . 264/1992 Sb., kterm se mn na obsazen notskho adu a pprav sttnch no-
a dopluje obansk zkonk,zruuje zkon o sttnm no- t na vkon svobodnho notstv. Na zasedn
tstv a o zen ped sttnm notstvm (notsk d) stedn notsk komory dne 31. 8. 1992 dr. Miloslav
a mn se a dopluj nkter dal zkony, kterm bylo Jindich odstoupil z funkce pedsedy stedn notsk
zrueno sttn notstv a jeho rozhodovac kompetence komory a pedsedou byl zvolen dr. Ondej Holub, dosa-
peneseny na jin orgny,zkon .263/1992 Sb., kterm vadn sekret. Nvrh kancelskho du a volebnho
se mn a dopluje obansk soudn d, kterm bylo du, kter musely bt inn souasn s innost no-
nov upraveno zen o ddictv s pouvnm not tskho du byly pedloeny ministerstvu spravedl-
jako soudnch komisa a dal zen,kter pela ze stt- nosti, kter v rmci zmocovacch ustanoven not-
nho notstv na soud, a dle zkon . 265/1992 Sb., skho du tyto pedpisy na potku roku 1993 pijalo.
o zpisech vlastnickch prv a jinch vcnch prv k ne- Ministerstvo spravedlnosti ji v prosinci 1992 vydalo vy-
movitostem, kterm bylo namsto pvodn registrace hlku .612/1992 Sb.,o odmnch not a sprvc d-
sttnm notstvm upraveno nov vkladov zen dictv, innou od 1. 1. 1993.
ohledn vklad vcnch prv do katastru nemovitost Vznikem Notsk komory esk republiky dne 26. 1.
u katastrlnch ad, kter mly bt zzeny na zklad 1993 podle svch stanov Sdruen not esk repub-
republikovch zkon o katastru nemovitost. Bylo liky zaniklo. loha tohoto spolku sttnch not vyj-
zejm, e, pokud by 28. 4. 1992 nedolo k projednn den v jeho programovm prohlen pi jeho vzniku byla
a schvlen tchto zkon,po ervnovch parlamentnch beze zbytku splnna. Svobodn notstv bylo obnoveno.
volbch,kter fakticky rozhodly o pozdjm rozpadu fe- Od 1.1.1993 nastala novodob historie notstv,ve kter
derace, by obnova notstv nebyla po dlouhou dobu na notstv spn obhjilo sv postaven v naem prvnm
poadu dne. systmu a dky schopnosti stlho pizpsobovn se po-
Schvlenm federlnch zkon sice bylo sttn not- adavkm modern doby jeho vznam vzrst.
AD NOTAM Jubilejn slo 19

Obnoven notstv (19932002)


Rok 1993 mory esk republiky.Po uzaven njemn smlouvy byla
zahjena rekonstrukce dvornho objektu, kde dve sd-
Tento prvn rok svobodnho notstv byl ve znamen lil klub drustva Fotografia. Do doby, ne dolo ke zpro-
ustanoven orgn notsk samosprvy, pijet dalch voznn pronajatch prostor, pracovali zamstnanci ko-
vnitnch pedpis a pedevm utven a konsolidace mory, tehdy tajemnk a sekretka v provizornch
kancel not. podmnkch v notsk kanceli prezidenta komory
Dne 1. 1. 1993 nabyly innosti zkony Federlnho JUDr. Martina Foukala, v Praze 2, Ladov ulici . 1. Zde
shromdn zkon . 264/1992 Sb., kterm se mn tak probhala pravideln zasedn prezidia Komory.
a dopluje obansk zkonk, zruuje zkon o sttnm II.snm Notsk komory esk republiky,kter se ko-
notstv a o zen ped sttnm notstvm (notsk nal 16.6.1993 pijal vnitn pedpisy komory Zkuebn
d) a mn se a dopluj nkter dal zkony, zkon d, Krn d a Pravidla postupu pi vyhlaovn a or-
. 263/1992 Sb., kterm se mn a dopluje obansk ganizaci konkursu na obsazen notskho adu, kter
soudn d, a zkon . 265/1992 Sb., o zpisech vlastnic- byly nsledn schvleny ministerstvem spravedlnosti.
kch prv a jinch vcnch prv k nemovitostem a dle Notsk komora esk republiky (dle jen Komora)
zkon esk nrodn rady . 358/1992 Sb., o notch po svm ustaven podala pihlku o lenstv v mezin-
a jejich innosti (notsk d). Na zklad notskho rodn notsk organizaci Mezinrodn unii latinskho
du se ke dni innosti tohoto zkona dosavadn sttn notstv (dle jen U. I. N. L.), sdruujc samosprvn
noti se svm souhlasem stali noti v obvodu okres- notsk organizace jednotlivch stt z celho svta
nho soudu, v jeho obvodu byli ve funkci sttnho no- s kontinentlnm systmem prva.Vzhledem k tomu, e
te, a ministr spravedlnosti zdil v obvodu kadho lenstv v U. I. N. L. pedpokld splnn stanovench po-
okresnho soudu notsk ady v potu odpovdajcmu adavk, zejmna pokud jde o dodren hlavnch prin-
potu sttnch not, kte souhlasili stt se notem. cip notstv latinskho typu, uskutenila se ve dnech
Noti pak dne 4. 1. 1993 sloili pedepsan slib minis- 30. 6.2. 7. 1993 nvtva kontroln komise U. I. N. L.
tru spravedlnosti a obdreli osvden o sv funkci no- v Praze veden Vittorio di Cagno, tehdejm prezidentem
te. Komise pro mezinrodn notskou spoluprci. Kon-
V prbhu msce ledna se uskutenily ustavujc za- troln komise na zklad poznatk z nron kontroly
sedn kolegi regionlnch notskch komor,na kterch Komory, chodu kancel not a pslunch prvnch
byli zvoleni prezidenti a ostatn orgny notskch komor pedpis, zejmna notskho du a vnitnch pedpis
a delegti na ustavujc snm Notsk komory esk re- Komory, doporuila pijet Komory do U. I. N. L.
publiky. Byly ustanoveny tyto notsk komory: Notsk Ve dnech 20.22. 9. 1993 probhlo pod ztitou pre-
komora v Brn,Notsk komora v eskch Budjovicch, zidenta republiky Vclava Havla v Kromi Justin f-
Notsk komora v Hradci Krlov,Notsk komora v Os- rum podan Ministerstvem spravedlnosti esk re-
trav, Notsk komora v Plzni, Notsk komora v Praze, publiky ve spoluprci s Radou Evropy, kterho se
Notsk komora pro hlavn msto Prahu a Notsk ko- astnili i zstupci Komory. Vclav Havel ve svm
mora v st nad Labem.Ustavujc snm Notsk komory vystoupen pednesl ideu esk republika databanka
esk republiky, kterou tvo regionln notsk komory, evropskch pedpis. Pro Komoru, kter se astnila
se konal za asti ministra spravedlnosti ve dnech 26.27. jednn notsk sekce s tmatem Prvn vztahy k ne-
ledna 1993. Snm zvolil prezidenta, viceprezidenta, vo- movitostem a evropsk zem, to byla jedna z prvnch
len leny prezidia, leny revizn komise a jejho ped- pleitost prezentace ped odbornou i laickou veej-
sedu a leny krn komise a jejho pedsedu a schvlil nost.
program jej innosti na tento rok. Na tomto snmu pe- Dne 15. 12. 1993 se konal III. snm Komory, kter
dal Notsk komoe esk republiky dr.Klaus Woschnak mimo jin pijal Organizan d Notsk komory esk
finann dar Notsk komory Rakousk republiky, jako republiky a notskch komor, zhodnotil vvoj notstv
pspvek na vybudovn sdla Komory a innost Komory.
V noru prezidium Komory zdilo jako sv pracovn Ji v tomto prvn roce obnovenho notstv byla ve
komise prvn komisi a mezinrodn komisi.Komora uza- Stockerau u Vdn zahjena tradice asti fotbalovho
vela rmcovou pojistnou smlouvu ohledn pojitn od- drustva eskch not na kadoronm mezinrodnm
povdnosti note za kodu, kter by mohla vzniknout fotbalovm turnaji neoficilnm Mistrovstv Evropy no-
v souvislosti s jeho innost. Zaala probhat jednn tskch fotbalovch drustev, konanm za asti dru-
ohledn njmu nebytovch prostor v dvornm traktu stev z Rakouska, Nmecka, Francie, Itlie, Nizozemska,
domu . 11 v Jen ulici v Praze 2 pro sdlo Notsk ko- panlska a Belgie a od roku 1993 t z esk republiky.

Hlavn udlosti v roce 1993

1. 1. 1993 nabyly innosti: zkon . 264/1992 Sb., kterm se mn a dopluje obansk zkonk, zruuje
zkon o sttnm notstv a o zen ped sttnm notstvm (notsk d) a mn se a dopluj nkter dal z-
kony, zkon . 263/1992 Sb., kterm se mn a dopluje obansk soudn d, a zkon . 265/1992 Sb., o z-
pisech vlastnickch prv a jinch vcnch prv k nemovitostem a dle zkon . 358/1992 Sb. esk nrodn
rady, o notch a jejich innosti (notsk d)

4. 1. 1993 noti sloili ministru spravedlnosti slib stanoven notskm dem


20 Jubilejn slo AD NOTAM

4.25. 1. 1993 ustavujc kolegia regionlnch notskch komor a vznik tchto osmi notskch komor: No-
tsk komora v Brn, Notsk komora v eskch Budjovicch, Notsk komora v Hradci Krlov,
Notsk komora v Ostrav, Notsk komora v Plzni, Notsk komora v Praze, Notsk komora
pro hlavn msto Prahu, Notsk komora v st nad Labem

26. a 27. l. 1993 ustavujc I. Snm Notsk komory esk republiky

Vsledky voleb:
prezidium: JUDr. Martin Foukal, prezident
JUDr. Miloslav Jindich, viceprezident
JUDr. Libor Bitter len prezidia
JUDr. Ivan Houdek len prezidia
JUDr.Vladimr Polek len prezidia

dalmi leny
prezidia byli prezidenti
notskch komor: JUDr. Zdenk Rynek, Notsk komora v Brn
JUDr. Kamil Hrdina, Notsk komora v eskch Budjovicch
Milo Habrman, Notsk komora v Hradci Krlov
JUDr. Josef Kawulok, Notsk komora v Ostrav
JUDr. Libue Stehlkov, Notsk komora v Plzni
JUDr. Petr Blek, Notsk komora v Praze
JUDr. Jan Hofmann, Notsk komora pro hl. m. Prahu
JUDr. Ji korpk, Notsk komora v st nad Labem

revizn komise: JUDr. Karel Rinke, pedseda


JUDr. Ji Chabr
JUDr. Olga Bednov
JUDr. Lubo Maek
JUDr.Vladimr Maurer

krn komise: JUDr. Bohu Buchar, pedseda


JUDr. Zdenk Kratochvl
JUDr. Ladislav Kuldan
JUDr. Martin eina
Eva Velcov.

23. 2. 1993 zzen Prvn komise a Mezinrodn komise, jako pracovnch komis prezidia Notsk ko-
mory esk republiky
21.24. 5. 1993 ast fotbalovho drustva eskch not na Mezinrodnm fotbalovm turnaji not-
skch fotbalovch drustev Stockerau
16. 6. 1993 II. Snm Notsk komory esk republiky a pijet Krnho du, Zkuebn du a Pravidel
postupu pi vyhlaovn a organizaci konkursu na obsazen notskho adu
30. 6.2. 7. 1993 nvtva kontroln komise U. I. N. L. k pijet Notsk komory esk republiky za lena
U. I. N. L.
20.22. 9. 1993 ast Notsk komory esk republiky na Justinm fru v Kromi
15. 12. 1993 III. Snm Notsk komory esk republiky zhodnocen innosti Komory za rok 1993
a pijet Organizanho du Notsk komory esk republiky a notskch komor

Rok 1994 nostn oteveno sdlo Komory ve dvornm traktu budovy


v Praze 2, Jen 11.
Ve dnech 9.11. 2. 1994 se konala Konference len- V prvnm pololet tohoto roku byl v rmci zkonn
skch zem U. I. N. L. ve Vdni, na kter byla Notsk ko- povinnosti dohledu Komory na innost notskch ko-
mora esk republiky pijata za dnho lena tto me- mor,innost not a veden notskch ad pijat me-
zinrodn notsk organizace, co byl signl pro svt, e todick pokyn k provdn kontrol innosti notskch
esk republika m v oblasti notskch slueb stan- komor, innosti not a veden notskch ad a byla
dardn prvn pravu. zzena dal pracovn komise prezidia Komory Komise
Dne 3. 5. 1994 bylo za asti vznamnch host slav- dohledu.Komorou byly notm vydny prkazy note.
AD NOTAM Jubilejn slo 21
V prbhu roku dolo k navzn spoluprce s mak- se konala za asti pedstavitel ministerstev spravedlnosti
lskou pojiovac spolenost GreCo International a notskch komor Ruska, Ukrajiny, Litvy, Lotyska, Eston-
s. r. o. a byla uzavena rmcov smlouva s pojiovnou ska, Chorvatska, Polska, Maarska, Rakouska, Nmecka
esk kooperativa a. s. na pojitn odpovdnosti note a esk republiky. Vznam tto konference byl umocnn
v rozpt pojistn stky 520 milion K pro rok 1994. ast zstupc Rady Evropy a prezidenta U. I. N. L. Andre
Komora ve spoluprci s ostatnmi profesnmi komo- Schwachtgena.
rami spn elila po tento rok zsadnmu toku ze Ve dnech 2.3. 12. 1994 Komora pod ztitou minis-
strany vldy, vedenho Ministerstvem pro hospodskou tra spravedlnosti JUDr. Jiho Novka uspodala I. celo-
sout a osobn ministrem Doc.Ing.Karlem Dybou proti sttn notskou konferenci. Hlavnm tmatem byla
samosprv svobodnch povoln a postaven komor. Etika notskho povoln. Nezapomenutelnou ped-
Ve dnech 8.10. 9. 1994 se konala v Praze mezinrodn nku na toto tma pednesl dr. Uwe Kirschner, prezi-
konference, uspodan Komorou ve spoluprci s Nmec- dent Rakousk notsk akademie. Pi tto pleitosti
km notskm spolkem, se zamenm na pomoc kandi- bylo vydno nult slo notskho asopisu Ad Notam,
dtskm zemm usilujcm o obnoven nebo zaveden no- kter je od t doby a dosud vydvn Komorou a Na-
tstv latinskho typu a o vstup do U. I. N. L. Konference kladatelstvm C. H. Beck.

Hlavn udlosti v roce 1994

9.11. 2. 1994 pijet Notsk komory esk republiky za lena U. I. N. L. na Konferenci lenskch
zem U. I. N. L. ve Vdni

3. 5. 1994 slavnostn oteven sdla Notsk komory esk republiky v Praze 2, Jen 11

1. 6. 1994 pijet metodickho pokynu k provdn kontrol innosti notskch komor, innosti not
a veden notskch ad a zzen Komise dohledu, jako pracovn komise prezidia Notsk komory esk
republiky

8.10. 9. 1994 mezinrodn konference uspodan v Praze Komorou ve spoluprci s Nmeckm not-
skm spolkem se zamenm na pomoc kandidtskm zemm usilujcm o obnoven nebo zaveden notstv la-
tinskho typu a o vstup do U. I. N. L.

2.3. 12. 1994 I. celosttn notsk konference v Praze, uspodan Komorou pod ztitou ministra spra-
vedlnosti s hlavnm tmatem Etika notskho povoln

Zahjen vydvn notskho asopisu Ad Notam

Rok 1995 Ve dnech 28. 5.30. 6. 1995 se uskutenil XXI. kongres


U. I. N. L., kter se konal v Berln, na kterm byl prezi-
Dne 12. 1. 1995 se konal IV. snm Notsk komory dentem U. I. N. L. na dal obdob zvolen Hugo Perez
esk republiky, kter zhodnotil innost Komory za rok Montero.Tohoto nejvyho orgnu U. I. N. L., konanho
1994. pravideln kad 4 roky, se poprv zastnili zstupci
V roce 1995 byly zahjeny pravideln kontroly Komis eskch not v ele s estnm prezidentem Komory
dohledu nad innost notskch komor a innost no- JUDr. Jim Brzdou.
t a veden notskch ad.

Hlavn udlosti v roce 1995

12. 1. 1995 IV. Snm Notsk komory esk republiky zhodnocen innosti Komory za rok 1994

8. 5.30. 6. 1995 XXI. Kongres U. I. N. L. v Berln

Zahjen pravidelnch kontrol nad innost notskch komor a innost not a veden notskch
ad Komis dohledu v rmci zkonnho dohledu Notskou komorou esk republiky

Rok 1996 a delegty na V. snm Notsk komory esk republiky,


kter se konal 22. 1. 1996. Snm zhodnotil innost Ko-
Vzhledem k tomu, e uplynulo prvn volebn obdob mory za rok 1995 a vvoj notstv za minul obdob
orgn regionlnch notskch komor a Komory, kole- a zvolil nov volen leny orgn Komory, prezidenta
gia notskch komor zvolila nov orgny tchto komor a viceprezidenta a pijal dl novelu Pravidel postupu
22 Jubilejn slo AD NOTAM
pi vyhlaovn a organizaci konkursu na obsazen no- t ve Vdni pod nzvem Vltava Dunaj. Tato setkn se
tskho adu. od t doby konaj pravideln kad rok stdav v esk
Komora uzavela dal rmcov smlouvy ohledn dal- republice a Rakousk republice.
ho, nikoli profesnho pojitn not. Komora vedla jednn ohledn zlepen ochrany ed-
Komora pedloila ministerstvu spravedlnosti nvrh nch raztek not, mimo jin s ministerstvem sprave-
notskho tarifu. Na ministerstvu spravedlnosti tento dlnosti, ministerstvem vnitra a specializovanmi firmami
nvrh v rmci legislativnho procesu proel pipomn- na vrobu raztek, bohuel bez danho vsledku. e-
kovm zenm, byl pipraven k vydn vyhlkou minis- en,kter by znamenalo jistotu nemonosti zneuit a fal-
terstva spravedlnosti, avak ministr JUDr. Ji Novk, ani ovn ednho raztka note, nebylo nalezeno. Novela
dal ministr Jan Kalvoda a nsledn ani ministryn JUDr. trestnho zkona sten vyeila alespo problm ne-
Vlasta Parkanov, pslunou vyhlku ministerstva spra- oprvnn vroby a pouvn ednch raztek se stt-
vedlnosti o notskm tarifu v tomto roce nepodepsali. nm znakem.
Komora zavedla systm vzdlvn not, notskch Parlament esk republiky pijal prvn rozshlou no-
koncipient a kandidt a kancelskch pracovnic velu obchodnho zkonku zkonem . 142/1996 Sb.,
a byla zzena dal pracovn komise prezidia Komory kter nabyl innosti dnem 1. 7. 1996. Tmto zkonem
Komise vchovy. Systm vzdlvn je zaloen na pravi- dolo k prvnmu stenmu pizpsoben prva ob-
delnch interntnch kolench not, podanch re- chodnch spolenost smrnicm Evropsk unie, a tak
gionlnmi notskmi komorami, interntnch semin- byla poprv rozena povinn forma notskch zpis
ch pro notsk koncipienty a notsk kandidty, po- v prvu kapitlovch obchodnch spolenost.
danch Komorou a kolench ostatnch pracovnk no- Dne 22.11.1996 uspodala Komora II.celosttn kon-
t, podanch notskmi komorami. ferenci, kter se konala v Praze s stednm tmatem
Od 1.4.1996 byl zaveden nov typ prkaz not vy- loha note v obchodnm prvu.
hotovench Sttn tiskrnou cenin. Ve dnech 6.7. 12. 1996 se v m uskutenilo zase-
Ve dnech 20.22. 9. 1996 se uskutenilo z iniciativy dn Konference lenskch notstv zem Evropsk
dr. Georga Weismanna, prezidenta Notsk komory Ra- unie. Zstupci eskho notstv byli poprv k tomuto
kousk republiky,prvn setkn eskch a rakouskch no- jednn pizvni jako pozorovatel.

Hlavn udlosti v roce 1996

12. 1. 1996 V. snm Notsk komory esk republiky zhodnocen innosti Komory za rok 1995 a volba
volench orgn Notsk komory esk republiky. Pijet novely Pravidel postupu pi vyhlaovn a organizaci
konkursu na obsazen notskho adu

Vsledky voleb:
prezidium: JUDr. Martin Foukal, prezident
JUDr. Miloslav Jindich, viceprezident
JUDr. Petr Blek len prezidia
JUDr. Libor Bitter len prezidia
JUDr. Josef Kawulok len prezidia

dalmi leny
prezidia byli prezidenti
notskch komor: JUDr. Zdenk Rynek, Notsk komora v Brn
JUDr. Kamil Hrdina, Notsk komora v eskch Budjovicch
Milo Habrman, Notsk komora v Hradci Krlov
JUDr.Vladimr Polek, Notsk komora v Ostrav
JUDr. Libue Stehlkov, Notsk komora v Plzni
JUDr. Ivan Houdek, Notsk komora v Praze
JUDr. Ji Svoboda, Notsk komora pro hl. m. Prahu
JUDr. Ji korpk, Notsk komora v st nad Labem

revizn komise: JUDr.Vladimr Maurer, pedseda


JUDr. Josef Burda
JUDr. Ji Chabr
JUDr. Jarmila lkov
JUDr. Lubo Maek

krn komise: JUDr. Martin eina, pedseda


JUDr. Bohu Buchar
JUDr. Zdenk Kratochvl
JUDr. Ladislav Kuldan
JUDr. Eva Vgnerov
AD NOTAM Jubilejn slo 23

Zaveden systmu vzdlvn not, notskch koncipient a kandidt a kancelskch pracovnic


a zzen pracovn komise prezidia Notsk komory esk republiky Komise vchovy.

20.22. 9. 1996 prvn setkn eskch a rakouskch not konan ve Vdni pod nzvem Vltava Dunaj

1. 7. 1996 nabyt innosti zkona . 142/1996 Sb., kterm se mn obchodn zkonk

22. 11. 1996 II. celosttn konference, podan Notskou komorou esk republiky v Praze na tma
loha note v obchodnm prvu

6.7. 12. 1996 zasedn Konference lenskch notstv zem Evropsk unie v m Notsk ko-
mora esk republiky poprv pozvna jako pozorovatel

Rok 1997 estnmu prezidentovi JUDr. Jimu Brzdovi bylo


udleno vyznamenn za zsluhy o rakousk notstv,
VI. snm Notsk komory esk republiky, konan kter mu pedal prezident Rakousk notsk komory
dne 23. 1. 1997 za asti ministryn spravedlnosti JUDr. dr. Georg Weissmann.
Vlasty Parkanov, zhodnotil innost orgn Komory za V tomto roce dle:
rok 1996 a stanovil koly na dal obdob. v zjmu zamezen ppadnch prtah v zen o d-
V dubnu navtvila Komoru delegace U. I. N. L. v ele dictv a v zjmu pehledu o mnostv tto notsk
s prezidentem Hugo Perez Montero, zejmna za elem agendy a proporcionality vytenosti jednotlivmi no-
ppravy programu na Mezinrodn semin,kter se ml ti soudnmi komisai byla zavedena statistika o v-
tohoto roku konat v Praze.Delegace byla t pijata JUDr. konnosti not v ddick agend,
Petrem Pithartem, pedsedou Sentu Parlamentu esk byla prodlouena njemn smlouva na nebytov pro-
republiky a dalmi stavnmi initeli. story uvan jako sdlo Komory s Mstskou st
V ervnu se uskutenilo ve Vysokch Tatrch prvn Praha 2 o dalch 5 let,
setkn prezidia Notsk komory esk republiky a pre- probhla jednn o zaveden pednek o notstv na
zidia Notsk komory Slovenska.Tato setkn se od t Prvnick fakult University Karlovy,
doby konaj pravideln kad rok stdav v esk re- Komora poskytla dar na povodov konto Sttnho
publice a Slovensk republice. fondu ivotnho prosted stkou 100 000 K (zplavy
V jnu se konal vznamn Mezinrodn semin po- na Morav),
dan v Praze Strahovskm kltee v rmci progra- bylo zavedeno pipojen Komory na internet.
mu Themis Komorou a Radou Evropy ve spoluprci
s U. I. N. L.na tma loha note pi pedchzen sporm.

Hlavn udlosti v roce 1997

23. 1. 1997 VI. snm Notsk komory esk republiky zhodnocen innosti orgn Komory za rok
1996

7. 2. 1997 estn prezident dr. Ji Brzda pevzal ve Vdni vyznamenn za zsluhy o rakousk no-
tstv

13.16. 4. 1997 nvtva delegace U. I. N. L. v ele s prezidentem Hugo Perez Montero

5.8. 6. 1997 1. setkn prezidi Notsk komory esk republiky a Notsk komory Slovenska ve
Vysokch Tatrch

22.24. 10. 1997 Mezinrodn semin podan v Praze Notskou komorou esk republiky a Ra-
dou Evropy na tma loha note pi pedchzen sporm

Rok 1998 o pevodu nemovitost v Rakousku a financovn kup-


nch cen bankami prostednictvm note jako sprvce
VII. snm Notsk komory esk republiky, konan svench penz.
dne 14.1.1998,zhodnotil innost orgn Komory za rok Bylo zahjeno jednn s pojiovnou Kooperativa a. s.
1997 a vvoj notstv v tomto roce. ohledn pojitn svench penz vzhledem k pozvol-
V prbhu roku se uskutenily semine v Brn nmu roziovn tto agendy. Dolo t ke zmn rm-
a v Praze na tma Svenstv a not,kter vedl dr.Uwe cov pojistn smlouvy uzaven s Kooperativou a. s.,
Kirschner, not ve Vdni a prezident Rakousk notsk a sice k rozen pojistnho plnn i na ppady uplat-
akademie, kter pednesl postup pi uzavrn smluv nn regresnho nroku sttu.Parlament esk republiky
24 Jubilejn slo AD NOTAM
toti dne 17. 3. 1998 pijal zkon . 82/1998 Sb., o od- vztah mezi manely. Byla stanoven povinn forma no-
povdnosti za kodu zpsobenou pi vkonu veejn tskho zpisu pro vechny smlouvy mezi manely
moci rozhodnutm nebo nesprvnm ednm postu- a osobami hodlajcmi manelstv uzavt, ktermi do-
pem a o zmn notskho du, inn dnem 15. 5. chz ke zen nebo rozen zkonem stanovenho
1998. Za edn postup pro ely tohoto zkona zkon rozsahu spolenho jmn manel.
vslovn povauje mimo jin t innost note jako V listopadu se konal VIII. snm Notsk komory
soudnho komisae v zen o ddictv a z jeho notsk esk republiky, kter pijal nov kancelsk d a no-
innosti sepisovn notskch zpis o prvnch ko- velu krnho du.Tyto vnitn pedpisy byly schvleny
nech. Na zklad tohoto zkona stt odpovd za kodu ministerstvem spravedlnosti 12. prosince tohoto roku.
zpsobenou notem jeho innost ve shora uvedench V tomto roce se tradin Mezinrodn turnaj fotbalo-
oblastech, piem stt m pak pln regresn nrok vi vch notskch drustev uskutenil v Praze a byl s-
noti. Tm dolo k vraznmu poslen vznamu zejm- pn organizovn eskmi poadateli.
na notskch zpis o prvnch konech, nebo jejich Zstupcem Komory v Mezinrodnm institutu historie
astnci maj jistotu, e ppadn koda zpsoben in- notstv (GNOMON) byl jmenovn JUDr. Svatomr He-
nost note jim bude uhrazena i v ppad, kdyby k jej leic, kter byl pozdji zvolen viceprezidentem tohoto
hrad nepostaovalo plnn na zklad pojitn note institutu.
a jeho majetek. Ve dnech 27. 9.2. 10. 1998 se konal v Buenos Aires
V rmci pprav na zaveden Centrln evidence z- v Argentin XXII. Kongres U. I. N. L., kter se konal v roce
vt se uskutenily informativn nvtvy delegace Ko- padestho vro zaloen tto mezinrodn notsk
mory ve Vdni a v Budapeti a Komora se aktivn pod- organizace a jeho se astnila krom oficiln delegace
lela na pprav rozshl novely obanskho soudnho Komory ji tak skupina eskch not. Na tomto kon-
du v sti tkajc se pravy centrln evidence zvt gresu byl zvolen na nsledujc tylet volebn obdob
a vykonatelnosti notskch zpis. prezidentem U. I. N. L. dr. Helmut Fessler.
Byla dohodnuta spoluprce s Prvnickou fakultou Z iniciativy dr. Georga Weissmanna, prezidenta No-
University Karlovy ohledn vuky notstv a v listopadu tsk komory Rakousk republiky, byla v listopadu ve
se uskutenila prvn pednka JUDr. Karla Wawerky. Vdni zaloena tradice setkvn prezident nrodnch
Parlament esk republiky dne 3. 4. 1998 pijal zkon komor Rakouska, Slovenska, Maarska, Chorvatska, Slo-
. 91/1998 Sb., kterm se mn a dopluje zkon o ro- vinska a esk republiky tzv. Hexagonla.
din,ve znn pozdjch pedpis a o zmn a doplnn Na konci roku probhly volby orgn regionlnch no-
dalch zkon, kter nabyl innosti dnem 1. 8. 1998. tskch komor a delegt na lednov snm Komory
Tmto zkonem dolo k nov prav majetkoprvnch v roce 1999.

Hlavn udlosti v roce 1998

14. 1. 1998 VII. snm Notsk komory esk republiky zhodnocen innosti orgn Komory za rok
1997 a vvoje notstv

15. 5. 1998 nabyt innosti zkona . 82/1998 Sb., o odpovdnosti sttu za kodu zpsobenou pi v-
konu veejn moci rozhodnutm nebo nesprvnm ednm postupem

1. 8. 1998 nabyt innosti zkona . 91/1998, kterm se mn a dopluje zkon o rodin, ve znn pozdjch
pedpis, a o zmn a doplnn dalch zkon nov prava majetkoprvnch vztah mezi manely

21. 9. 1998 v Brn a


26. 10. 1998 v Praze semine na tma Svenstv a not, veden dr. Uwe Kirschnerem, notem ve
Vdni a prezidentem Rakousk notsk akademie

27. 9.2. 10. 1998 XXII. kongres U. I. N. L. v Buenos Aires v Argentin

18.19. 11. 1998 ve Vdni setkn prezident nrodnch notskch komor Rakouska, Slovenska, Maarska,
Chorvatska, Slovinska a esk republiky Hexagonla

9. 12. 1998 VIII. snm Notsk komory esk republiky pijet novho kancelskho du a novely
krnho du

prosinec 1998 volby orgn notskch komor a jejich delegt na IX. snm Notsk komory esk
republiky

Rok 1999 konal 20. 1. 1999, zhodnotil innost Komory za rok 1998
a vvoj notstv za minul obdob a stanovil koly pro
IX. snm Notsk komory esk republiky, kter se tento rok. Bylo rozhodnuto mimo jin o vybudovn
AD NOTAM Jubilejn slo 25
Centrlnho informanho systmu Komory na bzi elek- JUDr. Martin Foukal byl jmenovn lenem Vdeck
tronickho penosu dat mezi Komorou a noti, jako z- rady Prvnick fakulty University Karlovy.
kladu pro vybudovn Centrln evidence zvt a p- Dne 9. 4. 1999 bylo JUDr. Martinu Foukalovi na ra-
padn dalch registr. kouskm velvyslanectv v Praze velvyslancem Rakousk
Vzhledem k tomu, e uplynulo druh volebn obdob republiky pedno Velk Stbrn estn vyznamenn za
snm zvolil nov volen leny orgn Komory, prezi- zsluhy o Rakouskou republiku, kter mu propjil na
denta a viceprezidenta. nvrh dr. Georga Weissmanna, prezidenta Notsk ko-
Pro poteby Centrlnho informanho systmu byl mory Rakousk republiky spolkov prezident Rakousk
rozen njem sdla Komory o dal prostory v dom republiky dr.Thomas Klestil.
.11 v Jen ulici. X. Snm Notsk komory esk republiky, kter se
V dubnu Komora uspodala III. celosttn notskou konal dne 17. 12. 1999 pijal novelu organizanho du,
konferenci na tmata Vykonatelnost notskho zpisu obsahujc mimo jin ustanoven zavdjc centrln in-
a Svenstv a not, kter se astnil t ministr spra- forman systm a jako jeho prvn aplikaci evidenci pe-
vedlnosti JUDr. Otakar Motejl. nz pevzatch noti do schovy nebo do sprvy jako
Komora pistoupila ke smlouv NEMOFORUM, jejm sven penze. Dle snm pijal novelu kancelskho
elem je spoluprce sttnch orgn a instituc v ob- du navazujc na ustanoven organizanho du o shora
lasti nemovitost. uveden evidenci a dle obsahujc skartan d.
V rmci dohledu nad dostupnost notskch slueb Ve dnech 7.9. 10. 1999 se uskutenilo v Praze v ho-
a vytenosti not byla zavedena statistika vkonnosti telu Hilton zasedn komis U. I. N. L. CAUE a CAEM,
not v listinn innosti. kter projednvaly zhodnocen vvoje notstv v Evrop
Byla zveejnna webov strnka Komory na Internetu, a nvrhy tmat pro pipravovan XXIV. kongres U. I. N. L.
vetn seznamu not, v esk a francouzsk verzi. v Mexiku v roce 2004.

Hlavn udlosti v roce 1999

20. 1. 1999 IX. snm Notsk komory esk republiky zhodnocen innosti Komory za rok 1998, roz-
hodnut o zaveden centrlnho informanho systmu (CIS) a volba volench orgn Notsk komory esk re-
publiky

Vsledky voleb:
prezidium: JUDr. Martin Foukal, prezident
JUDr. Miloslav Jindich, viceprezident
JUDr. Petr Blek len prezidia
JUDr. Josef Kawulok len prezidia
JUDr. Karel Wawerka len prezidia

dalmi leny
prezidia byli prezidenti
notskch komor: JUDr. Jik Fleischer, Notsk komora v Brn
JUDr. Kamil Hrdina, Notsk komora v eskch Budjovicch
Milo Habrman, Notsk komora v Hradci Krlov
JUDr.Vladimr Polek, Notsk komora v Ostrav
JUDr. Libue Stehlkov, Notsk komora v Plzni
JUDr. Ivan Houdek, Notsk komora v Praze
JUDr. Ji Svoboda, Notsk komora pro hl. m. Prahu
JUDr. Ji Chabr, Notsk komora v st nad Labem

revizn komise: JUDr.Vladimr Maurer, pedseda


JUDr. Josef Burda
JUDr. Blanka echov
Mgr. Zuzana Geroldov
JUDr.Alena Konen

krn komise: JUDr. Jarmila lkov, pedsedkyn


JUDr. Ivana Kondrov
JUDr. Zdenk Kratochvl
JUDr. Svatopluk Prochzka
JUDr. Eva Vgnerov

9. 4. 1999 pedno JUDr. Martinu Foukalovi Velk Stbrn estn vyznamenn za zsluhy o Rakous-
kou republiku, kter mu propjil spolkov prezident Rakousk republiky dr.Thomas Klestil
26 Jubilejn slo AD NOTAM

19. 4. 1999 III. celosttn notsk konference s hlavnmi tmaty Vykonatelnost notskho zpisu
a Svenstv a not

17. 12. 1999 X. snm Notsk komory esk republiky pijet novel organizanho du, obsahujc
mimo jin ustanoven zavdjc centrln informan systm, novely kancelskho du, vetn skartanho
du

7.9. 10.1999 zasedn komis U. I. N. L. CAUE a CAEM v Praze v hotelu Hilton

Rok 2000 rozshlou novelu obchodnho zkonku zkonem


. 370/2000 Sb., kterm se mn obchodn zkonk, ve
XI. snm Notsk komory esk republiky, kter se znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony, kte-
konal 25. 1. 2000, zhodnotil innost Komory za rok 1999 rm byla mimo jin znan rozena povinn forma no-
a vvoj notstv za minul obdob a stanovil koly pro tskch zpis v prvu obchodnch spolenost.Tmto
tento rok. zkonem dolo k dalmu pizpsoben prva obchod-
Parlament esk republiky dne 12. 1. 2000 pijal roz- nch spolenost smrnicm Evropsk unie.Pijet novely
shlou novelu obanskho soudnho du zkonem tak pineslo zsadn posun v postaven note v naem
. 30/2000 Sb., kterm se mn zkon . 99/1963 Sb., ob- prvnm systmu.Souasn toti byla provedena i novela
ansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, a n- notskho du, kterou bylo zavedeno jin postaven
kter dal zkony, kterm dolo t k novele notskho note pi osvdovn rozhodnut orgn prvnickch
du s innost dnem 1. 1. 2001. Zkon jednak zavedl osob.Pi takovm osvdovn,na rozdl od dosavadnho
jako dkazn prostedek notsk zpis o osvden skut- pojet, not mus vyjdit svj prvn nzor na to, zda
kovho dje nebo stavu vci a jednak pesouv z ob- byly pi pijmn takovho rozhodnut splnny vechny
anskho soudnho du v duchu tradice notskho pedepsan formality, zda bylo rozhodnut dn pijato
du z roku 1871 do notskho du ustanoven o n- a zda jeho obsah nen v rozporu s prvnmi pedpisy
leitostech notskho zpisu, na zklad nho me a zakladatelskmi dokumenty prvnick osoby.
dojt k exekuci a zavd podrobnj pravu zaloenou Notm byly vydny certifikty pro pstup do Cent-
na principu dvoustrann procesn dohody mezi osobou rlnho informanho systmu v souvislosti se zprovoz-
povinnou a osobou oprvnnou o splnn zvazku se nnm prvnho aplikanho modulu tohoto systmu
svolenm osoby povinn k vykonatelnosti takovho no- evidence penz v schov u note dnem 1. 7. 2000.
tskho zpisu. Zsadn se tmto zkonem a novelou Ve dnech 30.9.1.10.2000 uspodala Komora v Praze
notskho du mn evidence zvt a listin o vyd- Edenu za asti ministra spravedlnosti dr. Otakara Mo-
dn. Namsto dosavadn nedokonal, dl evidence, ve- tejla celosttn kolen not k pijat novele obchod-
den okresnmi soudy podle msta bydlit poizovatel nho zkonku s lektorem profesorem Janem Ddiem.
zvti je zavedena centrln evidence zvt, jej veden Dne 10. 11. 2000 se konal XII. snm Notsk komory
v elektronick podob bylo sveno Komoe a byl upra- esk republiky za asti ministra spravedlnosti JUDr.
ven proces pechodu evidence z okresnch soud do Pavla Rychetskho. Snm pijal pedpisy, kter se dot-
Centrln evidence zvt veden Komorou. kaj uvedench zkonnch prav. Konkrtn lo o Ped-
Parlament esk republiky dne 18. 1. 2000 pijal z- pis, kterm se stanov postup pi veden, sprv a pro-
kon . 26/2000 Sb., o veejnch drabch, inn dnem vozu Centrln evidence zvt, Pedpis, kterm se mn
1. 5. 2000, kterm byly mimo jin zavedeny tzv. nedob- a dopluje Kancelsk d,Pedpis,kterm se mn a do-
rovoln draby, konan mimo soudn draby draebn- pluje Organizan d, a dle Pedpis, kterm se mn
kem na nvrh zstavnho vitele proti vli zstavnho a dopluje Pedpis o postupu pi vyhlaovn a organi-
dlunka. Drabu je mono konat pouze na zklad exe- zaci konkurzu na obsazen notskho adu, vechny
kunho titulu, mezi kter je zahrnut i notsk zpis, ve inn od 1. 1. 2001.
kterm dlunk svol k jeho vykonatelnosti. Je-li stano- V tomto roce Komora uzavela smlouvu s minister-
veno nejni podn na vce ne 1 000 000 K, mus bt stvem spravedlnosti o pronjmu mstnosti v budov mi-
prbh nedobrovoln draby osvden notskm zpi- nisterstva za elem umstn hlavnho serveru Centrl-
sem. nho informanho systmu Komory. V tto souvislosti
V dubnu se konalo vjezdn zasedn prezidia Komory byly dohodnuty podmnky pro rychlej a kvalitnj pi-
ve Frantikovch Lznch, jeho soust bylo i pipo- pojen systmu.
menut deseti let od potku cesty vedouc k obnoven S Kooperativou, pojiovnou a. s. byly v roce 2000 pro
svobodnho notstv, a to za asti pozvanch zaklda- rok 2001 dohodnuty v pojitn odpovdnosti za kodu
jcch len Sdruen not esk republiky, len zpsobenou v souvislosti s innost note nov pod-
jeho orgn a dalch vznamnch host, kte se na ob- mnky, umoujc pojitn na hranici a 200 milin
noven notstv podleli. K, individuln na vydn i ve.
Ve dnech 24.25. 6. 2000 uspodala Komora v Praze Jednotlivmi notskmi komorami byla zpracovna
setkn prezident notskch komor stedoevropskch vzorov tmata v prvu obchodnch spolenost a navr-
zem (Hexagonla). hovan vzory een byly dny k dispozici notm
Parlament esk republiky dne 14. 9. 2000 pijal v rmci Centrlnho informanho systmu.
AD NOTAM Jubilejn slo 27

Hlavn udlosti v roce 2000

25. 1. 2000 XI. snm Notsk komory esk republiky zhodnotil innost Komory za rok 1999 a vvoj
notstv za minul obdob a stanovil koly pro tento rok

12. 1. 2000 pijet novely obanskho soudnho du zkonem . 30/2000 Sb., kterm se mn zkon
. 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis a nkter dal zkony a kterm dolo t k no-
vele notskho du s innost dnem 1. 1. 2001 a mimo jin zaveden Centrln evidence zvt veden
Komorou

18. 1. 2000 pijet zkona . 26/2000 Sb., o veejnch drabch, innho dnem 1. 5. 2000, zavdjc
kompetence note

12.13. 4. 2000 Frantikovy Lzn setkn osobnost podlejcch se na obnov notstv u plei-
tosti desetiletho vro od potku cesty vedouc k obnoven svobodnho notstv

24.25. 6. 2000 Pravideln setkn prezident notskch komor stedoevropskch zem (Hexagonla), ko-
nan v tomto roce v Praze

14. 9. 2000 pijet novely obchodnho zkonku zkonem . 370/2000 Sb., kterm se mn obchodn
zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony rozen kompetenc a odpovdnosti no-
te v prvu obchodnch spolenost

30. 9.1. 10. 2000 Celosttn kolen not v Praze Edenu k pijat novele obchodnho zkonku
10. 11. 2000 XII. snm Notsk komory esk republiky pijet Pedpisu, kterm se stanov postup
pi veden, sprv a provozu Centrln evidence zvt, Pedpis, kterm se mn a dopluje Kancelsk d, Ped-
pis, kterm se mn a dopluje Organizan d a dle Pedpis, kterm se mn a dopluje Pedpis o postupu pi
vyhlaovn a organizaci konkursu na obsazen notskho adu, vech innch od 1. 1. 2001

Rok 2001 soudn exekutoi. Zkon zavedl monost sepisovn exe-


kutorskch zpis, kter prohlsil za veejn listiny, a to
Od 1. 1. 2001 je v provozu Centrln evidence zvt, exekutorsk zpis o dohod o vykonatelnosti exekutor-
zatm tch, kter noti sepsali nebo vzali do schovy po skho zpisu a exekutorsk zpis o osvden stavu vci
tomto datu. A po pevzet soudn evidence zvt ve sta- a o skutkovm dji se stejnm obsahem jako notsk z-
noven lht bude tato evidence v komplexnm pro- pis o takov dohod a o takovm osvden.
vozu. Dne l. 7. 2001 nabyla innosti vyhlka . 196/2001
Dne 3. ledna 2001 zemel ve vku nedoitch 80 let Sb., o odmnch a nhradch not a sprvc ddictv
estn prezident Notsk komory esk republiky vydan ministerstvem spravedlnosti, kter nahradila vy-
JUDr. Ji Brzda. hlku .162/1992 Sb.,o odmnch not a sprvc d-
XIII. snm Notsk komory esk republiky, kter se dictv, innou od 1. 1.1993.
konal 17. 1. 2001 a kterho se astnili JUDr. Baxa, prvn Parlament esk republiky dne 8.8.2001 pijal novelu
nmstek ministra spravedlnosti, a JUDr. Bure, tehdy obanskho zkonku ohledn pravy zstavnch prv
pedseda Vrchnho soudu v Praze a budouc ministr spra- a Rejstku zstav zkonem . 317/2001 Sb., kterm se
vedlnosti, zhodnotil innost Komory za rok 2000 a vvoj mn zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn
notstv za minul obdob a stanovil koly pro tento pozdjch pedpis, a o zmn dalch zkon, s in-
rok. nost dnem 1. 1. 2002, kterm dolo t k novele not-
Na zklad zkona . 370/2000 Sb., kter nabyl in- skho du a na jeho pprav se Komora vrazn po-
nosti dnem 1.1.2001,uspodala Komora dne 19.2.2001 dlela. Tmto zkonem bylo stanoveno, e Notsk
v praskm kulturnm dom Eden celorepublikov ko- komora esk republiky povede elektronick Rejstk z-
len not na tma Novela obchodnho zkonku a po- stav, e zstavn smlouvy ohledn zstav nemovitost,
staven note za asti soudc rejstkovch soud kter se neeviduj v katastru nemovitost, vc hromad-
a pednejcch profesora Jana Ddie,doc.Karla Elie, nch vetn podniku, souboru vc a movitch vc,
vedoucho katedry obchodnho prva na Prvnick fa- kter zstvaj v dren zstavnho dlunka, budou mt
kult Zpadoesk university v Plzni,a JUDr.Ivany teng- povinnou formu notskho zpisu a e zstavn prvo
lov, pedsedkyn sentu Nejvyho soudu esk re- na zklad tchto smluv vznikne zpisem do Rejstku
publiky. zstav provedenm elektronickou cestou notem ne-
Ve dnech 21.23. 2. 2001 navtvila delegace Komory odkladn po uzaven zstavn smlouvy. Noti byli dle
Notskou komoru Maarska v Budapeti za elem zs- poveni provdnm vmaz zstavnho prva a dle
kn zkuenost s provozem Rejstku zstav, kter tato vpis a opis z rejstku zstav a vydvnm potvrzen
komora vede od roku 1997. o tom, e konkrtn vc nen v rejstku jako zstava evi-
Na zklad zkona . 120/2001 Sb., o soudnch exe- dovna. Notsk komora esk republiky dle na z-
kutorech a jejich innosti, vznikl nov prvnick stav klad tohoto zkona bude provdt zpisy zstavnch
28 Jubilejn slo AD NOTAM
prv k tmto vcem, vzniklch na zklad rozhodnut Parlament esk republiky pijal dne 15. 12. 2001 z-
soud a sprvnch ad, zejmna finannch ad, do kon . 501/2001 Sb., kterm se mn obchodn zkonk,
Rejstku zstav. a o zmn dalch zkon, inn dnem 31. 12. 2001, na-
Ve dnech 1.5. 10. 2001 se v Atnch konal XXIII. kon- zvan pracovn technick novela obchodnho zko-
gres U. I. N. L. Novm prezidentem U. I. N. L. byl zvolen nku. Touto novelou dolo i ke zmn notskho du
dr.Francisco Arias z Mexika. JUDr.Martin Foukal byl zvo- v souvislosti se zavedenm povinnho notskho zpisu
len lenem Stl rady U. I. N. L. Na zklad rozhodnut o rozhodnut pedstavenstva akciov spolenosti o tom,
Stl rady U. I. N. L. ze dne l4. 6. 2000 obdrel na tomto e byly upsan akcie pi zven zkladnho kapitlu
kongresu dr. Ji Brzda in memoriam d za zsluhy dn splaceny.
o U. I. N. L. Dne 21. 12. 2001 se konal XIV. snm Notsk komory
Ve dnech 7.8.11. 2001 navtvila Prahu delegace No- esk republiky, kter pijal pedpis o sprv, provozu
tsk komory panlska v ele s prezidentem Alfonso a veden Rejstku zstav a o zpsobu a postupu pi v-
Bolasem. Setkn s eskmi noti bylo organizovno ve mazech a vydvn vpis, opis a potvrzen a v t sou-
spoluprci s ministerstvem spravedlnosti a bylo zam- vislosti nutn novely organizanho du a kancel-
eno na srovnn prvn pravy tchto zem v oblasti z- skho du.
stavnho prva k vcem movitm.

Hlavn udlosti v roce 2001

1. 1. 2001 uvedena do provozu Centrln evidence zvt veden elektronicky Notskou komorou esk
republiky

3. 1. 2001 den mrt estnho prezidenta Notsk komory esk republiky JUDr. Jiho Brzdy

17. 1. 2001 XIII. snm Notsk komory esk republiky zhodnocen innosti Komory za rok 2000

l. 7. 2001 nabyt innosti nov vyhlky . 196/2001 Sb., o odmnch a nhradch not a sprvc
ddictv (notsk tarif)

8. 8. 2001 pijet zkona . 317/2001 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk,
ve znn pozdjch pedpis, a o zmn dalch zkon, s innost dnem 1. 1. 2002 zaveden Rej-
stku zstav vedenho Notskou komorou esk republiky

1.5. 10. 2001 XXIII. kongres U. I. N. L. v Athnch. Dr. Martin Foukal zvolen lenem Stl rady U. I. N. L.
Dr. Jimu Brzdovi byl udlen in memoriam d za zsluhy o U. I. N. L.

15. 12. 2001 pijet zkona . 501/2001 Sb., kterm se mn obchodn zkonk, a o zmn dalch zkon,
inn dnem 31. 12. 2001 technick novela obchodnho zkonku

21. 12. 2001 XIV. snm Notsk komory esk republiky pijal Pedpis o sprv, provozu a veden
Rejstku zstav a o zpsobu a postupu pi vmazech a vydvn vpis, opis a potvrzen a v t souvislosti
nutn novely organizanho du a kancelskho du

Rok 2002 spravedlnosti . 42/2002 Sb., o novele notskho tarifu


a pedpisy Komory o novele kancelskho du a o ve-
Vzhledem k tomu,e uplynulo tet volebn obdob or- den Rejstku zstav. Tent den byl zprovoznn Rejstk
gn regionlnch notskch komor a Komory, zvolila zstav, veden Notskou komorou esk republiky.
kolegia notskch komor nov orgny tchto komor Parlament esk republiky pijal dne 13. 3. 2002 z-
a delegty na XV. snm Notsk komory esk repub- kon . 125/2002 Sb., kterm se mn nkter zkony
liky, kter se konal 23. 1. 2002. Snm zhodnotil innost v souvislosti s pijetm zkona o platebnm styku, inn
Komory za rok 2001 a vvoj notstv za minul obdob dnem 1. 1. 2003. Tmto zkonem byla zavedena povinn
a stanovil jako prioritu upevnit postaven notstv forma notskho zpisu pro plnou moc udlovanou ma-
v rmci svench kompetenc. Snm zvolil nov volen jitelem tu pro dispozice s tem.
leny orgn Komory, prezidenta a viceprezidenta JUDr. Miloslav Jindich byl jmenovn ministrem spra-
Komora uspodala pod ztitou ministra spravedl- vedlnosti lenem Rady Justin akademie.
nosti ve dnech 13.14. 1. 2002 v Praze Edenu semin Komora se podlela na uspodn semine soudc
pro note, zstupce bank a leasingovch spolenost na vyizujcch agendu obchodnch rejstk a not, po-
tma Rejstk zstav a notsk zpisy o zstavnch danm ministerstvem spravedlnosti v Kutn Hoe ve
smlouvch, kterho se zastnil t ministr spravedl- dnech 4.5. 4. 2002 za asti ministra spravedlnosti dr.
nosti JUDr. Jaroslav Bure. Jaroslava Buree.
Dne 1. 2. 2002 nabyla innosti vyhlka ministerstva Ve dnech 6.8.6.2002 se uskutenilo ve Velehradu tra-
AD NOTAM Jubilejn slo 29
din setkn prezidi Notsk komory esk republiky pihlek ke zkoukm a umoujc vyut pro pse-
a Notrsk komory Slovensk republiky, na kterm byl mnou st zkouky vpoetn techniku Komory.
ze strany slovenskch koleg prezentovn projekt Cent- JUDr. Miloslav Jindich byl jmenovn vldou lenem
rlnho informanho systmu, kter bude zaveden od Legislativn rady vldy. JUDr. Karel Wawerka a JUDr. Sva-
ledna 2003. topluk Prochzka byli jmenovni leny pracovnch ko-
Byl pipraven a pedloen pro schvlen snmem Ko- mis Legislativn rady vldy.
mory nov Zkuebn d, mnc organizaci v podvn

Hlavn udlosti roku 2002

23. 1. 2002 XV. snm Notsk komory esk republiky. Zhodnocen innosti Komory za rok 2001 a v-
voj notstv za minul obdob a zvolen novch volench len orgn Komory, prezidenta a viceprezidenta

Vsledky voleb:
prezidium: JUDr. Martin Foukal, prezident
JUDr. Miloslav Jindich, viceprezident
JUDr. Petr Blek len prezidia
JUDr. Karel Rinke len prezidia
JUDr. Karel Wawerka len prezidia

dalmi leny
prezidia jsou prezidenti
notskch komor: JUDr. Jik Fleischer, Notsk komora v Brn
JUDr. Stanislav Hroch, Notsk komora v eskch Budjovicch
Milo Habrman, Notsk komora v Hradci Krlov
JUDr.Vladimr Polek, Notsk komora v Ostrav
JUDr. Helena Markov, Notsk komora v Plzni
JUDr. Ivan Houdek, Notsk komora v Praze
JUDr.Vclav Kouba, Notsk komora pro hl. m. Prahu
JUDr. Ji Chabr, Notsk komora v st nad Labem

revizn komise: JUDr. Ji korpk, pedseda


JUDr. Pavel Hutk
JUDr. Hana Kantorov
JUDr. Jana Michlkov
JUDr. Jana Prakov

krn komise: JUDr. Jarmila lkov, pedsedkyn


JUDr.Vlasta Audyov
JUDr.Ale Bezina
JUDr. Ladislav Kuldan
JUDr. Svatopluk Prochzka

14. 1. 2002 Semin v Praze Edenu pro note, zstupce bank a leasingovch spolenost na tma Rejstk
zstav a notsk zpisy o zstavnch smlouvch

1. 2. 2002 uveden do provozu Rejstk zstav, veden elektronicky Notskou komorou esk republiky; na-
byla innosti vyhlka ministerstva spravedlnosti . 42/2002 Sb., o novele notskho tarifu

13. 3. 2002 pijat zkon . 125/2002 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o pla-
tebnm styku mimo jin novelou obchodnho zkonku zavedena povinn forma notskho zpisu pro plnou
moc udlovanou majitelem tu pro dispozice s tem

4.5. 4. 2002 Semin not a soudc vyizujcch agendu obchodnch rejstk, podan ministerstvem
spravedlnosti v Kutn Hoe ve spoluprci s Notskou komorou esk republiky
30 Jubilejn slo AD NOTAM
Kde nen poznn minulosti,
neme bt vize budoucnosti.
Sabatini

Slovo na zvr

Pi vahch o obsahu a monch tmatech konfe- dob, kter veobecn hled nov odpovdi na nov
rence, kterou se rozhodla Notsk komora esk re- otzky,mus,nejen orgny notsk samosprvy svm p-
publiky uspodat k destmu vro obnoven notstv, sobenm a vlivem, ale pedevm kad not vkonem
tak zaznlo: A co ohldnut se nejen za uplynulmi de- notstv v duchu jeho tradic, avak modernmi meto-
seti lety, ale i za celou, mnohm neznmou minulost no- dami, pesvdovat o vznamu a nezbytnosti existence
tstv v eskch zemch? Ano, toto je tma pro takovou notstv a jeho vkonu nezvislmi a nestrannmi no-
pleitost.Vdy pohled do historie je zdrojem pouen ti. Notstv se nesm stt ani v vahch brzdou sou-
pi een problm ptomnosti a pramenem k hledn asnho dynamickho rozvoje. Na jedn stran je nutno
novch cest. Je vdy tou nejlep inspirac k novm po- stle zdokonalovat stejn notskou innost tvorbu
hledm a k dalm zmrm. K tomuto zvolenmu t- veejnch listin, teba i v jin ne dosavadn form a po-
matu pispv i notsk asopis Ad Notam tmto svm dob, a na druh stran je teba vyuvat irok poten-
zvltnm slem, vnovanm nejen hlavnm udlostem cil notstv a nabzet jeho schopnosti a monosti i v ji-
v notskm ivot v uplynulch deseti letech, ale i ex- nch netradinch oblastech.
kursu do cel historie notstv v eskch zemch od za- Vzhledem k principieln nestrannosti not se na-
tk jeho irho uplatnn za vldy Pemysla Otakara pklad ukazuje monost uplatnn notstv ve stle vce
II. a po dobu jeho zesttnn a procesu obnovy v jeho se prosazujc mediaci. Nepsob noti ji nyn media-
historick podob. n ve sloitch vztazch mezi ddici? V kolika nespo-
Z pohledu na historii je zejm, e vdy, kdy sttn etnch ppadech psoben note i mimo oblast prva
moc bylo umonno notstv podlet se na uspodn vedlo k uzaven dohod o vypodn ddictv, a tak bylo
spoleenskch vztah, pedevm majetkoprvnch, ved- zamezeno pirozenm spoluvlastnickm problmm
lo to ke veobecn jistot a poklidu v tchto vztazch a nakonec i sporm a rozvratm v rodinnch a jinch
a tm i ke celospoleenskmu prospchu. Nen mon vztazch. Ostatn dosavadn innost note v zen o d-
nepostehnout, e notstv pomh i k dosahovn so- dictv, kter se pln osvdila, me inspirovat k vyuit
cilnho smru. Je pznan, e tm vdy upad vkon monost notstv i v jinch nespornch zench
notstv pi padku sttu a pi padku morlky a prv- u soudu, ppadn k penesen tchto agend od soudu
nho vdom. Celou histori se jako erven nit thne pmo na notstv. Nejde-li o spory, pro m bt zat-
hlavn kol a vznam notstv.Ano,notstv je hrz pro ovn soud, jeho pirozenost je rozhodovat spory,
vznik spor, kter svou podstatou psob destruktivn a pro m stt vrchnostensky zasahovat do pokojnch
na pozitivn vvoj kad spolenosti. Psoben k ped- spoleenskch vztah?
chzen sporm je skutenm smyslem existence not- Souasn vjimen prvn prava psoben notstv
stv, a proto hlavnm principem pro vkon notstv je v prvu obchodnch spolenost jako prvotnho strce
nestrannost note. Tento princip je vedle nezvislosti souladu kon spolenost a jejich spolenk se zko-
note, pilem notstv. Mus vak bt kadm notem nem a vnitnmi pedpisy spolenost na stran jedn
stle uplatovn, mus bt zakdovn v kadm jeho a elektronick propojen not a Notsk komory
konu. Jen tak me notstv psobit na uspodn esk republiky v rmci Centrlnho informanho
vztah mezi lidmi, na jejich vnitn vyvenost a sprave- systmu a zkuenosti s vedenm Centrln evidence z-
dlnost. Jen tak nemohou vznikat bez jejich uvdomn vt a zejmna Rejstku zstav na stran druh,pmo na-
jednostrann vhody umoujc potencionln nesho- bzej een nyn nastolen otzky zpis do obchodnho
dy. Je teba tak zdraznit, e vysok, stle se zvyujc rejstku a jeho veden z hlediska zajitn legitimn po-
a doplujc se odbornost not mus bt samozejmou adovan rychlosti a prunosti, nezbytn pro rozvoj pod-
a pedpokldanou, a proto nijak zvl zdrazovanou nikn. Vyuitm monost notstv lze splnit zadn ve
podmnkou pro splnn tohoto hlavnho a nelehkho shod se smrnicemi Evropsk unie bez ingerence soud,
kolu notstv. pi zachovn kvalifikovanho pezkumu zapisovanch
esk notstv se po sv obnov nemohlo bohuel skutenost. Jak by se snilo zaten soud a sttnho roz-
ani na chvli oddat oslavm a uspokojen. Nemlo ani potu, nen teba snad ani zdrazovat.Vzorem v tomto
monost alespo po dobu nkolika let systm zat. Bylo ppad me bt ji existujc prvn prava italskho
toti obnoveno ji v nov, modern, pulzujc dob, ve obchodnho rejstku a kompetence italskch not
kter se pirozen diskutuje i o smyslu, vznamu a d- v tto oblasti.Ve vztahu k obchodnmu rejstku me no-
leitosti notstv pro stvajc prvn systm a spole- tstv vzhledem k elektronickmu propojen a rozms-
nost vbec, zejmna ve vztahu ke zvyujcmu se v- tn not takka po cel republice nabdnout i vydvn
znamu elektronickho penosu dat a ke zvyujcmu se kvalifikovanch vpis z tohoto rejstku. V tomto p-
podlu elektronizace i v oblastech neekanch. Na prvn pad me bt vzorem stvajc rakousk prava.
pohled se jev, e tento trend psob proti notstv, ne- T mnoh jin prvn pravy v zahrani mohou bt
bo se me zdt, e potr stejn notskou innost pro ns inspirujc. Napklad vydvn vpis z katastru
vytven listin. Listina je vak jen forma. Podstatn je ob- nemovitost, prava monosti pouvn note jako
sah vkonu notstv ve ve uvedenm smyslu. V tto smrho soudce nebo prava vbru dan notem pi
AD NOTAM Jubilejn slo 31
pevodu nemovitost ihned pi uzaven smlouvy. Os- Je teba mt na zeteli,e sil notsk samosprvy o stl
tatn z nedvn historie vme, e noti, sice jako sttn pozitivn rozvoj notstv je zvisl nejen na pochopen
noti, ji dan pro stt vybrali.V tto souvislosti se na- monost a smyslu notstv sttem a na jeho kladnm
bz po vzoru nkterch zahraninch prav vyuit no- pijmn veejnost, ale pedevm na podpoe samot-
tstv, ale i advokacie k zamezen nezkonnho a ve nch not. Podpoe nikoli jen slovy, ale pedevm v-
svm dsledku sttnm financm velmi kodlivho po- konem notskho povoln v duchu jeho tradic, hlav-
koutnictv, kter bohuel v souasn dob i v nebva- nch princip a etickch zsad. Jen dky notm, kte
lch formch dominuje a stle se rozvj v oblasti pe- pochopili, e notstv nen ivnost a obchod, ale pe-
vod nemovitost. devm sluba, sluba veejnosti, a kte v tomto poznn
Pi irm pohledu by se jist naly i dal podnty k pl- vychovvaj sv nsledovnky koncipienty a kandidty,
nmu vyuit notstv pro poteby prvnho sttu a spo- pln notstv sv koly, a tak se mu dostv stle vt
lenosti. Pi hledn dalch monost notstv je vak spoleensk prestie. Dovoluji si tmto vem tmto no-
teba vdy vychzet z jeho klovch zsad a princip tm, a mnoh mil kolegyn v, e tm mm na mysli
provench staletmi a nepijmat prvky, kter jsou no- a nkdy pedevm i je, podkovat za to, e obnoven
tstv ciz. Tuto zsadu ani v zjmu rozen psobnosti esk notstv obstlo, e se jeho postaven upevnilo
notstv a jeho expanze nelze poruit.Vznam notstv a e me pi uvdomovn si vlastnch rezerv hledt do
je v jeho jedinenosti.Bude-li jedinen,nebude v tomto budoucna s vdomm jistoty ve sv msto a posln ve
prvnm systmu zastupiteln.Tuto jedinenost je vak spolenosti a posunovat sv obzory za dal hranice.
teba rozvjet a pizpsobovat poadavkm doby. Je
uspokojujc, e esk notstv od sv obnovy v roce
1993 neustrnulo a v mezch limit danch spoleenskm
vvojem se rozvj v naznaenm smru, co dokumen-
tuje pehled udlost jeho desetilet novodob historie.
32 Jubilejn slo AD NOTAM

JUDr. Ji Brzda,
estn prezident Notsk komory esk republiky
Pro osobu dr. Brzdy je vak pznan, e zmnn
osudov zkouky nijak negativn neovlivnily jeho ivotn
optimismus a eln. Prostor pro realizaci svho zjmu o
svobodnou notskou profesi, jej historii a filosoficko-
prvn zklady nael v navazovn odbornch kontakt
se zahraninmi notskmi institucemi a shromao-
vn ciz notsk literatury a dokumentace.Vsledkem
tto, v dan dob tm konspirativn, innosti bylo spo-
luautorstv dosud ojedinl komparatistick publikace
Notstv,jeho vvoj,organizace a kompetence vydan
v roce 1976.Krom znalost o fungovn svobodnho no-
tstv bylo vedlejm produktem tto jeho innosti na-
vzn osobnch vztah. Dr. Brzda zejm jako jedin re-
prezentant vchodnho bloku znal mezinrodn not-
sk prosted a ono znalo jeho.
*29. 5. 1921 3. 1. 2001 Tyto znalosti a informace pak sehrly zsadn vznam
v procesu obnovy svobodnho notstv po roce 1989
V rmci desetiletho jubilea obnoven existence svo- a v procesu mezinrodn integrace esk notsk sa-
bodnho notskho povoln a notsk samosprvy mosprvy. Stvajc presti Notsk komory esk re-
nelze nevzpomenout osobnosti JUDr. Jiho Brzdy, ze- publiky v mezinrodn oblasti dosud t z tchto z-
snulho estnho prezidenta Notsk komory R. klad. Objektivitu tchto zsluh dokazuje skutenost, e
JUDr.Ji Brzda se narodil v rodin praskho advokta. vznam osobnho vkladu Dr. Brzdy byl v roce 2001 oce-
Z tohoto prosted se odvjela jeho zkladn spoleensk nn Stlou radou Mezinrodn unie latinskho notstv
i profesn orientace. Doba mu vak vbec nepla. Tota- (U. I. N. L.) udlenm du za zsluhy o U. I. N. L.
litn reimy znan zkomplikovaly dosaen jeho ivotnch Zcela jist lze namtnout, e souasn pozice notsk
cl.Dovren vysokokolskho prvnickho vzdln mu- profese a potamo mezinrodnho postaven Notsk
sel po uzaven vysokch kol v roce 1939 odsunout a komory esk republiky by bylo dosaeno i bez pispn
na povlenou dobu. Bhem vlky v doslovnm slova dr. Brzdy, nebo jde o vsledek objektivnho procesu
smyslu peil i obdob tzv. totlnho nasazen na nucen v rmci celkov spoleensk obnovy, kde loha jednot-
prce na nmeckm zem.Dokal se konce nacistickho livce neme bt urujc.
reimu, dostudoval a jako notsk koncipient smoval Asi ano, ale bylo by to sloitj a trvalo by to dle. Za
ke svmu dalmu ivotnmu cli, k profesi note. Doba tuto akceleraci, kter je nespornm vsledkem sil dr.
vak opt zashla. Svobodn notstv bylo komunistic- Brzdy, je teba pi tto pleitosti jet jednou pod-
km reimem zesttnno a dr. Brzda svj profesn ivot kovat.
proil jako sttn not notstv v Mlnku. I tento tota-
litn reim peil a dokal se. Vtina jeho vrstevnk se Dkujeme.
s tm spokojila nebo ji dvno rezignovala.
AD NOTAM Jubilejn slo 33

Mezinrodn unie latinskho notstv (U. I. N. L.)


Mezinrodn unie latinskho notstv byla zaloena ces a pedpokld splnn ady pedpoklad. Notsk
na 1. Mezinrodnm kongresu latinskho notstv, kter komora R byla pijata za lena U. I. N. L. na zasedn
se seel v Buenos Aires dne 2. 10. 1948 a pedstavoval Stl rady U. I. N. L. ve Vdni v noru 1994.
duchovn jednotu vech notstv latinskho typu. Kad tet rok se kon za asti vech len Mezin-
U. I. N. L. je nevldn organizac, kter si klade za cl re- rodn kongres latinskho notstv. Orgny U. I. N. L. jsou
prezentovat jednotu a institucionln slu latinskho no- Shromdn lenskch notstv a Stl rada,kter je v-
tstv,podporovat notskou innost v mezinrodn ob- konnm orgnem.Stl rada je svolvna dvakrt do roka
lasti, koordinovat ji a rozvjet tak, aby byla zajitna jej a poet jejch len vdy pedstavuje dvojnsobek po-
est a nezvislost. Hlavnm sdlem U. I. N. L. je Buenos tu lenskch zem U.I.N.L.lenem Stl rady je od roku
Aires a pro Evropu psob administrativn sekretarit 2002 i JUDr. Martin Foukal, prezident Notsk komory
U. I. N. L. v m. R. U. I. N. L. pro svoji innost vytv adu komis kon-
Stanovy U. I. N. L. uruj jej el a cle, ktermi jsou tinentlnch, mezikontinentlnch i nkolik pracovnch
mimo jin zastupovn notstv latinskho typu pro- skupin pro een aktulnch kol.Notsk komora R
stednictvm svch vybranch zstupc u ady vznam- pravideln vysl sv zstupce na jednn komise CAUE
nch mezinrodnch organizac, jako nap. OSN, Rada Ev- (Komise pro Evropskou unii) a CAEM (Komise pro otzky
ropy, Evropsk parlament, FAO, Haagsk konference Evropy a Stedomo). innost U. I. N. L. je financovna
mezinrodnho prva soukromho, Organizace americ- z lenskch pspvk od jednotlivch lenskch not-
kch stt, atd., spoluprce s tmito organizacemi i s stv.
dalmi nrodnmi organizacemi, studium prva v sou- Shromdn lenskch notstv je svolvno jednou
vislosti s notskou innost, rozliovn zsad charakte- do roka a jeho zasedn konan v rmci Mezinrodnho
ristickch pro latinsk notstv,navazovn vztah s do- kongresu vol vdy na nsledujc tlet funkn obdob
sud nerozvinutmi notstvmi v nelenskch zemch svho prezidenta, viceprezidenty pro jednotliv konti-
a odborn pomoc tm lenskm notstvm, kter se do- nenty, pokladnka a dal funkcione. Je pravidlem, e
stanou z jakchkoliv dvod do obtn situace. S n- nov prezident pochz vdy z jinho kontinentu ne
ktermi dalmi organizacemi, jako nap. s UNESCO, m prezident odstupujc.
U. I. N. L. podepsnu dohodu o spoluprci. Pro obdob let 2002 2004 byl na XXIII. mezinrod-
U.I.N.L.je tvoena jednotlivmi lenskmi notstvmi nm kongresu, konanm v jnu 2001 v Atnch, zvolen
(nrodnmi notskmi komorami), jejich poet nyn je prezidentem U. I. N. L. Dr. Francisco Arias, not z Verac-
70 s tm, e na poslednm zasedn Shromdn len- ruz (Mexiko),a viceprezident pro Evropu Dr.Nicolas Stas-
skch notstv U. I. N. L. v Pai v beznu 2003 bylo sinopoulos, not z Atn. Pt, ji XXIV. mezinrodn
schvleno pijet dalho notstv,a to Asociace nskch kongres, se bude konat v jnu 2004 v Mexico City.
not (LR). Pijet do U. I. N. L. je pomrn sloit pro-
34
Jubilejn slo

lensk stty U. I. N. L.
Albnie, Argentina, Belgie, Benin, Bolvie, Brazlie, Burkina Faso, ad, esko, na, Dominiknsk republika, Ekvdor, Estonsko, Francie, Gabun, Guatemala, Guinea, Haiti, Honduras, Chile, Chorvatsko, Indonsie, Itlie,
Japonsko, Kamerun, Kanada, Kolumbie, Kongo (Brazzaville), Kostarika, Kuba, Litva, Lotysko, Londnt noti (Velk Britnie), Louisiana (USA), Lucembursko, Maarsko, Makedonie, Mali, Malta, Maroko, Mexiko,
Moldavsko, Monako, Nmecko, Niger, Nikaragua, Nizozemsko, Panama, Paraguay, Peru, Pobe slonoviny, Polsko, Portoriko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, ecko, Salvador, San Marino, Senegal, Slovensko,
Slovinsko, Stedoafrick republika, panlsko, vcarsko, Togo, Turecko, Uruguay, Vatikn, Venezuela

Zem, kter podaly o pijet do U. I. N. L.


Bulharsko, Gruzie, Mauretnie

Stty, kter spolupracuj s U. I. N. L.


Alabama (USA), Alrsko, Blorusko, Britsk Kolumbie (Kanada), Florida (USA), Illinois (USA), Indiana (USA), Irn, Jin Afrika, Jin Korea, Kalifornie (USA), Kamboda, Kazachstn, Laos, Madagaskar, Mauritius, Nov
Zland, Oregon (USA), Seychelsk ostrovy, Texas (USA), Tunisko, Ukrajina, Vietnam
AD NOTAM
AD NOTAM Jubilejn slo 35

Hugo Prez Montero k 10. vro obnovy notstv v esk republice


Od 13. do 16. dubna 1997 se mi dostalo vsady na- je zcela nutn, aby bylo zajitno, e prvo nebude jen
vtvit poprv Prahu, kam m laskav pozval prezident normou psanou, ist teoretickou, ale je i morln ne-
Martin Foukal a kde jsem mohl in situ poznvat rozvoj spravedliv, protoe odpovd naprosto nedosaitel-
eskho notstv, kter bylo zprivatizovno k 1. lednu nmu faktu, a to jet spe v souasnosti kvli ve zm-
1993 pot, co od roku 1949 muselo snet sttn reim; nnm okolnostem.
et noti byli pijati v roce 1994 na generlnm zase- Mli bychom tak pijmout skutenost, e stt dv
dn ve Vdni do Mezinrodn unie latinskch not. pednost pokojn aplikaci svch norem ped dosaenm
Ji v beznu onoho roku nm prezident Foukal kal: stejnho vsledku donucenm cestou soudnho sporu.
Jsem pesvden, e vznam not bude v esk re- Soudn systm plat vichni oban stejn, dokonce i ti,
publice m dl vt, pedevm v oblasti ekonomic- kte se nesoud, a pro stt to znamen vytvet a udr-
kho prva, kde fungovn a zklady spolenost a pod- ovat administrativn strukturu,kter m vc se pouv,
nik spadaj do jejich pravomoc. tm me bt pomalej,tkopdnj a nkladnj. Jako
Kdy jsem pijel,prohlsil jsem,e jsem astn,e jsem pklad uveme to, co se dje ve Spojench sttech ame-
v Praze a e vidm znovuzrozen soukromch a tech- rickch, kde chyb latinsk notstv; tamn spolenost
nicky nezvislch not, kte jsou zkuenmi prvnky, oznail vhodn ji sm prezident William Clinton jako
poradci, nestrannmi smiovateli zjm rznch tbor a nepetnou spolenost soudn pe pipad v pr-
vyhotoviteli nejlepch veejnch dokument soukro- mru na kadch deset obyvatel, kte jsou nositeli prv
mho pvodu, kter maj prkaznou a vkonnou moc, a povinnost.
kter uspokojuje spoleenskou potebu sprvn aplikace Je tak nezvratnou skutenost, e osoby, kter se po-
zkona pi kadm prvnm aktu, kter probh, aby byla dlej na prvnm aktu v moment, kdy ho vyhotovuj,
zajitna prvn jistota a tm pdem i spoleensk klid. v dobr ve uvauj, e budou plnit sv povinnosti a pi-
To ns vede k vahm o poteb integrovat notskou jmou vsledek toho, co jim prospje. Krom patologic-
funkci,aby se rozila kla profesionlnch slueb,kter kch ppad je velmi tk si pedstavit, e nkdo po-
not latinskho systmu me nabdnout svm uiva- depe smlouvu s myslem ji neplnit.Take rozdly,kter
telm i zkaznkm. eeno jinmi slovy, aby se ovo- mohou vst ke pi,vznikaj po vyhotoven zkladnho do-
vn nedalo oddlit, a je jakkoliv dleit, od ostatnch kumentu a vtinou plynou z odlin interpretace toho,
profesnch kol, kter m not plnit jako prvnk. No- co v danm moment bylo dohodnuto dobrovoln a se
t je souasn nositelem veejn funkce ovovn, kte- zmnnm myslem.V tomto bod zskv podstatn v-
rou ztlesuje jako prvn expert nejvy rovn. A je znam zpsob, kterm se vedla jednn ped vystavenm
to oban,komu toto nerozdlovn notsk innosti nej- listiny, poskytnut poradenstv, zpracovn textu, kter
vc prospv. zachycuje vrazy vle kadho, a konen oven, pr-
Postaven note jako nestrannho prvnka ho v- kazn a vkonn moc vypracovanho dokumentu. A je
razn odliuje od prvnch slueb, kter nabzej advo- pravdou, e soukrom dokument me sepsat kdokoliv,
kti, a charakterizuje ho jako nositele jedin prvn i bez potebnch prvnch znalost, e je ten a inter-
sluby, kter nen sporn. To in notskou prci ob- pretovn dobe i patn kadm z podepisujcch, vce
zvl uitenou v otzkch smluv nebo jinch prvnch i mn ve spchu, a toto nedostaten zpracovn vede
akt, kde me dochzet ke stetu zjm, a samozejm k vtin spor, kter kon u soudu.
je to mnohem hospodrnj ne jin een, kter se Nicmn musme piznat,e stt,jako organizace slou-
me zdt podobn, ale bezpochyby nen. c obanm, nechce spory i se jim sna zabrnit. Stt
Musme trvat na tom,e notsk innost,a pedevm si je souasn vdom zmnn skutenosti, e je ne-
ovovn sven zkonem s jeho cennou prkazn mon znt vechny normativn texty, aby tak byl zkon
moc veejnho nstroje, nen kouzelnickou hlkou, aplikovn spontnn. S ohledem na toto vdom a svou
kter pemn v oficiln pravdu ve, co sepe zmoc- zodpovdnost stt dv obanm k dispozici orgny
nn not, nbr e vkon veejn dvry, kter nm je a struktury prvnch informac, mezi n pat noti la-
svena,je formativnm procesem, kter zahrnuje mno- tinskho systmu.
hem vc ne ovovn a kter se neme od nj odd- Prvem se k, e latint noti pedstavuj soudn
lovat, ani by hrozilo nebezpe, e bude nespravedliv ednky prvnho mru, kte zasahuj a priori na roz-
zmeneno a ochromeno to, co noti mohou poskyto- dl od jinch soudnch ednku, kte se objevuj a po-
vat spolenosti. steriori po udlostech.Ve sprvn formulaci prvnch
Musme mt na pamti,e dn funkce se neme roz- akt a v sle dokumentu, kter je obsahuje, je zklad ne-
vjet, pokud neuspokojuje njakou spoleenskou po- sporn funkce not, kterou charakterizuje onen kla-
tebu. Pokud piznvme, e v souasn dob je pozi- sick vrok note Joaquna Costy: Pi otevenm no-
tivn prvo m dl sloitj, technitj, rznorodj tstv, zaven soud.
a poteba jeho aplikace m dl nalhavj, dospjeme Domnvat se, e not slou jen ke zpeetn akt,
rychle k zvru, e oban potebuje vc ne dve n- u kterch zkon naizuje jeho ast, znamen omezovat
koho, kdo mu pome plnit pedpisy dobrovolnm nai funkci na formln prvn mandt,kter me zmi-
a spontnnm zpsobem. zet, pokud nereaguje na uspokojovn skuten spole-
Tak bychom mli pipustit,e princip,kter upravuje ensk poteby, jako je ta zmnn ve, kterou meme
zvaznost a platnost kadho zkona a kter k: zkon shrnout ze dvou hl pohledu:
se povauje za znm nebo neznalost zkona neo- z pohledu sttu: dosahuje dobrovoln aplikace prva
mlouv (lnek 2 obanskho zkonka v Uruguayi), a vyhb se soudnm otzkm, kter vyaduj oficiln
36 Jubilejn slo AD NOTAM
strukturu, kter je m dl nkladnj a kter zpouje uje zkazy podlet se na ppad, kde by mohla bt v
a zpomaluje een neshod mezi stranami, nebezpe ona zkladn hodnota, jako by tomu bylo na-
z pohledu uivatel i spotebitel:dky ne-spornmu pklad u blzkch pbuznch, vykonvn veejnch
charakteru technicko-ovovac innosti note se jim funkc, v podnicch, obchod, nebo ustanoven ve pro-
da uskuteovat jedno z hlavnch lidskch prv, kter spch i neprospch ovovatele, nebo takov ustano-
je v souasnosti velmi cenno, toti prvn jistotu, a to s ven, kter by ho postavila do zvisl pozice jakou maj
uetenm asem a penzi. vojci, lenov klru, atd., co by znamenalo riziko pro
jeden ze zkladnch faktor odbornho psoben note.
Jak ekl velk italsk not Aristteles Morello ve svm Existuj prvn kontroloi, kte dohlej na efektivn pl-
dle Notstv: profese tradice i budoucnosti,tato snaha nn tto klov podmnky notsk prce, co pispv
je jet citelnj v modern spolenosti, kde rychlost k obecn dve spolenosti v note a v zkladn pro-
a rozshlost lidsk innosti v uritm ase a mst jsou dukt jejich innosti,co je notsk dokument.Tato spo-
m dl dleitj a piblen k bezpenosti a hodno- leensk dvra vdy pedstavovala zklad pro stalet
vrnosti je pevnm a nezamnitelnm clem. trvn profesionln notsk profese, sahajc za prvn
V dsledku toho by nemla bt notsk funkce po- pedpisy. Je bn nazvat note opatrovnky veejn
vaovna jen jako ovovac, nbr jako funkce sou- vry. J skoro dvm pednost, aby se nm kalo opat-
asn komplexn a kompletn.Komplexn tm,jak ji mus rovnci veejn dvry a abychom vdy tomuto titulu
latinsk not vykonvat, kdy pedkld spotebiteli dlali est.
menu nabzench slueb,aby mu prvn poradil a vedl A konen je teba tak vyzdvihnout osobn, pmou
ho; upozoruji e se jedn o rozdln sluby,protoe rad a neomezenou zodpovdnost zmocujcho note za
ten, kdo informuje o prvu aplikovanm na konkrtn veker kody, kter by pi vkonu sv funkce zpsobil;
ppad a nechv volbu een na klientovi,zatmco vede tato odpovdnost se me uplatovat souasn v oblasti
ten, kdo krom rady navrhuje prvn een a doporuuje, obansk, trestn, sprvn a daov; pitujc okolnost
kter je podle nj nejvhodnj pro zjmy stran. To za- je to, e not m podobn postaven jako veejn ini-
hrnuje, pedevm v ppad bilaterlnch i multilate- tel.To pedstavuje dal zruku ve prospch spotebitele
rlnch styk, doplkovou prci mediace a zprostedko- notsk prvn sluby.
vn mezi zjmy, kter jsou ve he, jist druh arbitre, Nezapomnejme na svobodn konn pi volb zmoc-
co se te ist prvnch een,a pot pesn,technick, ujcho note, ktermu zkon poskytuje toto prvo,
jasn a strun vypracovn veejn listiny se vemi cen- s ohledem na teorii vtho chrnnho zjmu, a na
nmi dsledky. Je to tak funkce kompletn, dky vsled- kontroln funkci nejen co se te zkonnosti jednn
km, kterch je jak bylo zmnno dosaeno v tomto stran,astnk a samotnho note,ale tak ochrany z-
formativnm a ovovacm procesu. kladnch prv jich vech v oblasti svobody slova, rozho-
Jak sprvn tvrd Antonio Rodrguez Adrados not dovn, svobodnho zplnomocnn a zachovn matrice
se neomezuje na dokument, nbr roziuje sv pso- a volnho obhu dokumentu, kter odevzdv astn-
ben na obchod zmnn v dokumentu, co je obchod km; toto podporuje prvn styk.
soukrom. Proto notsk ast jen jako potvrzen i V souasn dob pi studiu notsk funkce bereme
zplnomocnn podpis na soukromm dokumentu v vahu jet jednu vc, kter souvis s nstroji i pro-
znamen mrzaen notsk funkce ke kod a oklamn stedky, kter m not pouvat, aby rozvjel svou in-
klient, kte maj prvo se domnvat, e notsk ast nost se stejnm dosahem, stejnmi zisky a dobrmi
jim pinese uitek, na kter maj prvo, pokud je tato dsledky, kterch dosud dosahoval prostednictvm zm-
ast komplexn a kompletn. nnch postup. Mm na mysli rozvoj technologi v ko-
Pedpokldan een, e se prva a povinnosti pe- munikanch a informanch vztazch mezi lidmi a zkou-
nej prostednictvm soukromch dokument pouhm mn jejich adaptace k realizaci vztah s prvn
notskm stvrzenm podpis, je brzdou pochzejc z zvanost se stejnm rozsahem bezpenosti, o kterm
anglosaskho notskho systmu, kter nenabz d- jsme hovoili.
nou zruku a znamen oklamn prva kadho obana Jak tvrd francouzsk socioloka Viviane Forresterov:
na zskn tak cenn prvn jistoty, a poskytuje jen neji- Nehldan politikou se kybernetika tm pokoutn do-
st vsledek s vysokou pravdpodobnost konenho stala do ekonomie, bez pemlen a druhotnch strate-
spornho een, kter nen v nim zjmu. gickch i machiavelskch zjm,nevinnm zpsobem,
Mysleme chvli na prvn jistotu a spoleensk klid, s praktickm zmrem a bez teori, jako pouh nstroj
kter existuj v otzce dren pdy v zemch latinskho na potku uiten a rychle nepostradateln. Dokzala
notskho systmu, kde je prvn povinn notsk se stt faktorem nezmrnho dosahu, majc pevahu
ast a jej nejvy vraz veejn listina. V naich ze- a odpovdnost za revoluci planetrn velikosti.
mch neexistuj zvan spory v tto oblasti nemovi- Tato technologie zmnila zpsob a normy prvnch
tost.To je nejlep dkaz pro to, aby povinn i dobro- vztah mezi osobami a inn pispla k obrovskmu
voln zjemci podali o odbornou ast note. hospodskmu a spoleenskmu rozmachu, kter nut
Dal vc, kter ji byla zmnna, ale zasluhuje zdraz- k vtm znalostem prvnm, technicko-finannm, da-
nn jako esence tto profese, je nestrannost note jako ovm a finannm,s vazbami na soukrom mezinrodn
prvn sluby, kter je poskytovna rovnm dlem vem prvo celosvtovho dosahu, ke ktermu se ve tak
klientm. Jedn se o prvn povinnost s velkou etickou asto zmiovan globalizace,ke kter latint noti pi-
hodnotou, kter stav notskou funkci po bok profese spli svm vzdlnm, vybavenm a potebnmi zm-
soudce.Tato nestrannost je krom prvnho pedpisu za- nami, aby tak poskytovali stejnou prvn jistotu a pohy-
jitna snahou umstit note mimo veker zjmy a city, bovali se v kyberprostoru, se stejnmi monostmi, jak
kter jsou ve he kolem jeho psoben, co ospravedl- spn realizovali v uplynulch letech pomoc papru.
AD NOTAM Jubilejn slo 37
Neobelhvejme sebe, ani nenechme klamat spotebi- krom a bezpenost penosu elektronickch doku-
tele notskch slueb. V tto nov modalit styk ment, co bude dajn zaruovat jistho a znmho
a elektronick dokumentace my noti jsme i nadle je- autora; dleitost note vak vyplv ze simultaneity
din, kdo me poskytovat kompletn a komplexn in- technickch prvnch slueb ve prospch spotebitele.
nost ve prospch vt aplikace prva a co nejlepho Mluvme-li o technice dokument, vzpomeme, co -
prvnho vsledku vztah zdokumentovanch nam kal ctn panlsk mistr Rafael Nez Lagos o ovo-
prostednictvm. Novm kybernetickm vztahm se ne- vn: Not je jako fotografick apart, me se mnit
me vnovat jen odbornk na potae a podobn pro- technika fotografie, ale on vdy pedlo skuten obraz
dukty. Ani zsadn estn lidsk jedinec. Je i nadle za- reality, kter byl svdkem.
poteb, jak kal Morello, not tlumonk, obsluhova Posledn zprva prezidenta Foukala pro nedvn Ge-
prva,rdce i pmo soudce prvnho mru (Modestino); nerln shromdn U. I. N. L., kterou schvlil evropsk
soudce dobrovoln jurisdikce nebo tak neprocesn viceprezident, dokzala, e potebn harmonizace es-
soudce, nebo tvrce notskho postupu pro tvorbu kch prvnch norem s legislativou Evropsk unie do
notskho dokumentu (elektronickho) s pr- kter chce esk republika vstoupit pinesla zkony
kaznou moc (Morello, Ferrari-Sorgato), skuten autor jako napklad zkon .124/2002 a dal, kter rozily
dokumentu, a ho povaujeme za pouhho redaktora, i pravomoci not v otzce elektronickch plateb a ji-
jako soukol v rmci cl sttu, kter pln jistou spole- nch podobnch kon, take mohu s hrdost prohl-
enskou funkci. sit, e deset let pot, co se et noti vrtili do latin-
Je vhodn, aby notsk organizace mly na pamti, skho systmu, pln tak komplexn a kompletn
e pi poskytovn tchto novch slueb budeme muset funkci. Blahopeji!
bojovat s neltostnou konkurenc velkch technickch
nadnrodnch spolenost,specializujcch se na reklamu Hugo Prez Montero
a public relations,kter budou rychle nabzet symetrick estn prezident UINL
a asymetrick kle nebo jin vymoenosti, kter se mo- Montevideo, duben 2003
hou v budoucnu objevit a kter budou slibovat sou-
38 Jubilejn slo AD NOTAM
Dnenho dne na shromdn 20 zstupc notsk obce z ad innch i bvalch vedoucch stt-
nch not a sttnch not v obvodu psobnosti Mstskho soudu v Praze a Krajskho soudu
v Praze byl ustaven Iniciativn vbor not, kter po veobecnm konsensu ptomnch
dospl k nsledujcm zvrm a vydv o nich toto

prohlen:

Iniciativn vbor posoudil vvoj a stav instituce sttnho notstv a jeho postaven ve spolenosti a dospl k zvru,
e je teba zsadnch zmn. Proto navrhuje tato opaten:

1.Vytvoit orgn notsk samosprvy stedn notsk sbor.


2. Pracovat na zsadn zmn stvajc koncepce notstv, je deformuje jeho tradin a mezinrodn uznvan po-
staven, a to tak, aby notstv bylo nezvislou, samosprvnou a samofinancujc se instituc, v n not bude vy-
stupovat svm jmnem jako nositel nezvislho veejnho adu.
3. Prosazovat nezbytn legislativn pravy ponaje stavou, ppadn se na nich aktivn podlet.

K vytvoen tohoto samosprvnho orgnu a k projednn tchto zmr povauje vbor za nutn svolat zasedn
vech sttnch not psobcch v SR, na kter by ppadn byli pizvni i zstupci sttnch not ze SSR.Toto
zasedn by dalo mandt stednmu notskmu sboru k rozpracovn uvedench zmr.

Iniciativn vbor rovn zvolil zstupce k projednn tchto perspektivnch nmt s pan ministryn spravedlnosti
SR JUDr. Dagmar Bureovou v tomto sloen:

JUDr. Martin eina, sttn not sttnho notstv v Beneov,


JUDr. Ji Brzda, bval vedouc sttn not sttnho notstv v Mlnku,
JUDr. Ondej Holub, vedouc sttn not sttnho notstv pro Prahu 4,
JUDr. Petr Blek, vedouc katedry sttnho notstv Institutu MS SR.

V Praze dne 12. 12. 1989 Z poven iniciativnho vboru:


podpisy: Ondej Holub
Petr Blek
AD NOTAM Jubilejn slo 39
NK 2/91

stedn notsk komora jako nejvy volen orgn Sdruen not esk republiky na svm zasedn dne
3.1.1991 zhodnotila souasn stav na pracovitch sttnch notstv, dosavadn pstup stavnch initel a insti-
tuc k pemn sttnho notstv na veejn ad, pihldla k diskusi na shromdn pracovnk sttnch not-
stv podanm MS R dne 11. 12. 1990 a k vli sttnch not a pijala toto

Usnesen

stedn notsk komora

1. konstatuje,
a) e sttn notstv vzhledem ke sv souasn podob sttnho orgnu s rozhodovac pravomoc, kter sou-
asn je daovm adem a poskytuje prvn sluby, dan mu nsiln politickou moc po roce 1948, nen
schopno ani pi znanm sil a dobr vli not plnit kol dokonal prvn sluby, ve kter je nezastupi-
teln, a kterou vyaduje demokratick spolenost s trn ekonomikou, a kterou spn pln noti v naprost
vtin prvnch stt,

b) e souasn postaven tto instituce neumouje pi vstavb prvnho sttu, vyut znanch jedinench
znalost not v oblasti obnovy priority vlastnickch vztah, zejmna tkajcch se nemovitost,

c) e zaal ji dve signalizovan proces odchodu not do pro n dnes vhodnjch povoln.

2. hodnot situaci jako velmi vnou s tm, e souasn kritick stav me perst v rozpad notstv, a proto:

3. pokld za nezbytn urychlit legislativn proces tak, aby souasn s innost obchodnho zkonku, no-
vely obanskho zkonku a obanskho soudnho du, nabyl innosti zkon o notstv, na jeho zklad by
dolo k pemn sttnho notstv na veejn ad, vykonvan sttem ustanovenm notem jako svo-
bodn prvnick povoln, a tm byla vrcena notstv jeho identita jet v roce 1991 a

4. pro tento cl na zklad ji vyhotovench nvrh ppravnho vboru Sdruen not R do 31.1.1991

vypracuje
a) nvrh zkona o notstv
b) pipomnky k novele obanskho zkonku a obanskho soudnho du a

pedlo tyto dokumenty Ministerstvu spravedlnosti R a pslunm legislativnm radm a komism.

V Praze dne 3.1.1991

Sekret stedn notsk komory Pedseda stedn notsk komory


JUDr. Ondej Holub JUDr. Miloslav Jindich
40 Jubilejn slo AD NOTAM
stedn notsk komora NK 15/91
Sdruen not esk republiky

stedn notsk komora Sdruen not esk republiky vydv toto

memorandum

Vzhledem k demokratickm zmnm v naem sttu a v dsledku vstupu esk a Slovensk republiky do Rady
Evropy je n prvn d urychlen pizpsobovn prvnm systmm ostatnch zem tohoto spoleenstv prvnch
stt.

Nae prvo vychz z kontinentlnho prvnho systmu, kter je naprosto pevaujcm systmem stt Rady Ev-
ropy. V prvnch sttech tohoto systmu pi zabezpeovn vkonu prva v oblasti obanskoprvn m nezastu-
piteln a vznamn postaven vedle soud a advokacie t notstv. Notstv spolupsob svou listinnou,
osvdovac a ovovac innost pi prvnch jednnch tak, aby prva a zvazky z nich vzel nebylo mono s-
pn napadnout, a tak upevuje prvn vztahy, prvn jistotu a zamezuje sporm.

Notstv v naem sttu tuto svou nezastupitelnou funkci neme plnit v dsledku toho, e po roku 1948 bylo
zkonem . 116/51 Sb. zesttnno a postupn byly na sttn notstv peneseny pravomoci soudu, a to nejen
v nespornm soudnictv, ale v ddickm zen i v rozhodovn spor, a dokonce i pravomoci daovho adu
pi vymovn dan z pevodu nemovitosti, ddictv a darovn. Penesen rozhodovacch pravomoc soudu zejm
mlo slouit ke snen zaten soud, aby se uvolnil prostor pro zdraznn jejich represivn funkce a na druh
stran ke zen prostoru pro klasickou notskou innost prvn sluby nadan veejnou vrou a tmto zpsobem
sniovat prvn jistoty a vdom veejnosti. Takto byla petvoena tato instituce na orgn sttn moci a jeho pvodn
innost byla fakticky zena pouze na innost ovovac a sepisovn smluv o pevodech nemovitost.

Notstv m nyn troj vzjemn nesluiteln postaven:


a) stavn nezakotven postaven soudu,
b) postaven daovho adu, kter mu ani jako justinmu orgnu pojmov nepslu,
c) postaven orgnu poskytujcho prvn sluby nijak nezainteresovanm na jejich kvalit a rychlosti.

Tuto nesluitelnost lze nejlpe demonstrovat na pkladu procesu pi pevodu nemovitosti. Sttn notstv se-
pe na dost smlouvu o pevodu nemovitosti,potom v rmci registranho zen pezkoum platnost tto smlouvy
a rozhodne o tom, a pot vym pro stt pevodn poplatek, kdy ped sepsnm smlouvy v rmci sv poradensk
innosti informuje poplatnka o tom, jak uskutenit pevod, aby byl pro poplatnka co nejvhodnj.

Rozhodovn sttnm notstvm a nikoli nezvislm soudem v oblasti obanskoprvnch vztah o prvech
a povinnostech oban (v ddickm zen rozhodovn o spornch skutenostech dle 18 not. . a autoritativn
vypodn ddictv dle 484 obanskho zkonku proti vli ddic) je v naprostm rozporu s listinou z-
kladnch prv a svobod.

Z hlediska praktickho ji v prvnm obdob po svren totalitn moci se jev, e notstv v souasn podob ji
nyn objektivn nen schopno i pes dobrou vli a snahu sttnch not plnit jednak koly dan mu v roz-
hodovac innosti nadle platnmi prvnmi pedpisy minulho reimu znan rozen nyn navc o registrace
dohod dle restitunch zkon a jednak uspokojovat stle se zvyujc oprvnn poadavky v listinn
a osvdovac innosti, zejmna t v souvislosti s novelou hospodskho zkonku a chystanm pijetm z-
konku obchodnho.Navc vzhledem ke stle stoupajcmu vznamu a cen nemovitost,zejmna pozemk,a znan
nepehlednosti vlastnickch vztah v tto oblasti podstatn narostla a stle narst poradensk innost stt-
nch notstv, nebo sttn noti jsou fakticky jedinmi skutenmi znalci pozemkovch vztah
v tomto sttu a navc jejich prostednictvm, na rozdl od jinch souasnch subjekt prvn sluby, in stt tuto
poradenskou slubu bezplatn. Vezmeme-li toto ve v vahu, stl stres not z hrozcho kolapsu kadho pra-
covit, stoupajc ivotn nklady a na druh stran neomezen monosti souasnho uplatnn not v jinm pro
n dnes nkolikansobn vhodnjm povoln, prakticky bez vt odpovdnosti, lze oekvat, a tento proces ji
zapoal, hromadn odchod zejmna zkuench not z tohoto sttnho orgnu.

Ze vech tchto hledisek je nezbytn bez odkladu eit tento krizov stav navrcenm identity notstv a od-
stranit tak t historickou kivdu spchanou na tto instituci minulou politickou moc, pro kterou i v tto
vnucen podob bylo notstv pro svoji, a na nkter vjimky, petrvvajc dvru veejnosti stle potencionln
nebezpenm tvarem, o em svd i to, e nem vlastn prvn subjektivitu a hierarchii a je podzeno soudm.

Vzhledem k tomu, e navrcen identity notstv je spojeno se zmnou prvnch pedpis a zejmna vak ob-
anskho zkonku a obanskho soudnho du a vzhledem k neudritelnosti souasnho stavu
AD NOTAM Jubilejn slo 41
stedn notsk komora jako nejvy volen orgn Sdruen not esk republiky sdruujc a na nkolik
jednotlivc vechny sttn note navrhuje,
aby byla tato zmna postaven uskutenna ne s novou kodifikac obanskho prva, ale ji v souvislosti s chy-
stanou novelou obanskho zkonku a obanskho soudnho du a byl souasn pijat nov notsk
d, na jeho zklad by dolo k pemn sttnho notstv na veejn ad vykonvan sttem ustanovenm
notem jako svobodn prvnick povoln, m bude t dno postaven tto instituce do souladu s jejm
postavenm ve sttech Rady Evropy.

Dosavadn rozhodovac agenda sttnho notstv mus bt vrcena soudu, kter bude v tchto agendch vyu-
vat note jako soudnho komisae a vymovn poplatk dan nutn pevezmou finann ady. Noti pak pln
budou moci plnit svoji nezastupitelnou funkci a budou astni na tvorb novch majetkoprvnch vztah,
zejmna tkajcch se nemovitost a jejich znalost bude mono vyut zejmna t v restitunch a pri-
vatizanch procesech, nebo vznikne prostor pro jejich poradenskou a listinnou innost, tedy pro tvorbu a ne
pro registran pezkum nap. dohod dle restitunch pedpis, kter nyn vtinou neodpovdaj zkonm a mus
bt v registranm zen opravovny i dokonce odmtny a tm je fakticky stovn privatizan proces.

K nprav souasnho stavu, kter ve svch dsledcch zpsobuje jmu tm, kte notsk sluby potebuj pro
uplatnn nebo hjen svch prv v obanskoprvn a obchodnpodnikatelsk aktivit, stedn notsk komora
pedkld:

1. pipomnky k novele obanskho zkonku


2. pipomnky k obanskmu soudnmu du
3. nvrh novely zkona . 146/84 Sb., o notskch poplatcch (pijetm tto novely nebude teba ekat a na re-
formu daovho systmu)
4. nvrh notskho du (zkona o notstv).

Tyto dokumenty tvo plohy tto listiny.

Pijato na zasedn stedn notsk komory v Praze dne 5. 3. 1991.

JUDr. Miloslav Jindich


pedseda stedn notsk komory

Ureno pro:

pedsedu Federlnho shromdn


pedsedkyni esk nrodn rady
pedsedu vldy esk a Slovensk republiky
ministra financ esk a Slovensk republiky
pedsedu vldy esk republiky
ministra spravedlnosti esk republiky
ministra financ esk republiky
42 Jubilejn slo AD NOTAM

Delegace U. I. N. L. v Praze nor


1992 (prezident U. I. N. L. Me Gilles
Demers uprosted s Dr. Miloslavem
Jindichem a Dr. Jozefem
Opatovskm)

Dr. Martin eina pedv


Insignie Konklve Dr. Petru
Blkovi, prvnmu prezidentu
stedoesk Notsk komory
v Praze na jejm ustavujcm
kolegiu. Praha leden 1993

Prvn ast eskch not na


Mezinrodnm notskm
fotbalovm turnaji.
Stockerau kvten 1993
AD NOTAM Jubilejn slo 43

esk delegace pi pijet


Notsk komory esk
republiky za lena U. I. N. L.,
Vde nor 1994

Delegace U. I. N. L. v Praze
duben 1997. Pijet u tehdejho
nmstka ministra zahraninch
vc Dr. Cyrila Svobody (druh
zleva prezident U. I. N. L. Hugo
Perez Montero)

III. celosttn konference Praha


duben 1999
44 Jubilejn slo AD NOTAM

Dr. Martin Foukal a Dr. Miloslav


Jindich. Frantikovy Lzn
duben 2000

Zkony byly pijaty. Pi setkn


eskch a slovenskch not
ppitek k spchu v prosazen
obnovy notstv

Pedsedov Sdruen not esk


republiky zprava Dr. Miloslav
Jindich a Dr. Ondej Holub