Anda di halaman 1dari 36

Obalka_1 15.2.

2007 13:46 Strnka 1

Notsk asopis Vydv Notsk komora R v nakladatelstv C. H. Beck

1/2007 strany 132 13. ronk 23. nora 2007

Z obsahu:

Eli, K.
Prvo zptn koup

Chvistkov, J.
Not a opaten proti legalizaci vnos
z trestn innosti

Mareov, M.
Spolen jmn manel
ve vztahu k zvazkm jednoho z manel

Jurkov, H.
platn nabvn nemovitost manely

Kouba, V.
K pojitn odpovdnosti note

Nejvy soud R
Nemonost sprvnho odvoln proti
rozhodnut, kterm katastrln ad zamtl
nvrh na vklad prva do katastru nemovitost

C. H. BECK
Obsah 15.2.2007 13:52 Strnka 1

AD NOTAM
slo 1/2007

OBSAH
lnky
Eli, K. Prvo zptn koup . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
Chvistkov, J. Not a opaten proti legalizaci
vnos z trestn innosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
Mareov, M. Spolen jmn manel ve vztahu
k zvazkm jednoho z manel . . . . . . . . . . . . . . . 12
Jurkov, H. platn nabvn nemovitost
manely . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
Kurkov, J. Nov zkonk prce . . . . . . . . . . . . . . . 15

Not a EU
Polek, R. Poruuje esk republika Smlouvu
o zaloen Evropskho spoleenstv? Noti
a vkon veejn moci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

Diskuse
Fleischer, J. Ddn spoluijccch osob . . . . . . . . . 20
Klika, O. Jet jednou k problematice
astenstv v zen o ddictv . . . . . . . . . . . . . . . . 21
Kouba, V. K pojitn odpovdnosti note . . . . . . . 22
Vedouc redaktor:
Soudn rozhodnut JUDr. Martin Foukal
Vkonn redaktorka:
Nejvy soud R Nemonost sprvnho odvoln Mgr. Ladislava Jankov
proti rozhodnut, kterm katastrln ad zamtl Adresa redakce:
eznick 17, 110 00 Praha 1,
nvrh na vklad prva do katastru nemovitost . . . . . 23 tel. 225 993 959, 225 993 969, 225 993 955
fax 225 993 950
Informace e-mail: ladislava-jankova@beck.cz
Redakn rada:
Prvnk roku 2006 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 prof. JUDr. Jan Dvok, CSc.
JUDr. Roman Fiala
JUDr. Jik Fleischer
Stoj za pozornost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 JUDr. Martin Foukal
JUDr.Vclav Kouba
doc. JUDr.Alena Mackov, Dr.
Spoleensk rubrika Mgr. Erik Mrzena
JUDr. Martin eina
Fleischer, J. Sedmdest narozeniny . . . . . . . . . . . . 30 JUDr. Karel Wawerka
Richtrov, J. I s postavou se d kouzlit . . . . . . . . . 30 Vydv:
Notsk komora R se sdlem Jen 11, 120 00 Praha 2,
tel. 224 921 258, 224 921 126, tel./fax 224 919 192, 224 919 266,
Zprvy z Notsk komory . . . . . . . . . . . . . . . . 31 e-mail: nkcr@nkcr.cz, http://www.nkcr.cz,
v nakladatelstv C. H. Beck
Fejeton asopis vychz estkrt ron. Pedplatn na rok 2007
K 990,, jednotliv sla K 180,.
Not a as . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Objednvky pijm, administraci a distribuci pedplatnho
a prodej jednotlivch sel zajiuje
nakladatelstv C. H. Beck, eznick 17, 110 00 Praha 1.
Petisk a jakkoliv jin en asopisu nebo jeho jednotlivch
soust lze pouze se souhlasem vydavatele.
Distribuci a pedplatn pro Slovenskou republiku zabezpeuje
Magnet-Press Slovakia s. r. o., ustekova 10, 851 04 Bratislava,
korespondence: P. O. Box 169, 830 00 Bratislava 3,
tel. (asopisy) 00421 267 201 921, (pedplatn) 00421 267 201 931,
fax 00421 267 201 910
e-mail: predplatne@press.sk
www.press.sk
ISSN 1211-0558 MK R E 7049
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 1

AD NOTAM
Vydvan
Notskou Notsk asopis
komorou R 23. nora 2007

lnky
Prvo zptn koup prva zvis tyto podmnky na vli tet osoby, kter m
zjem vc koupit a kupn cenu za ni nabz, zatmco pi
Prof. Dr. JUDr. Karel Eli* vhrad zptn koup m vitel prvo nabt vc zpt
za tch podmnek, za nich ji dve on sm prodal.V pr-
Vedle klauzul o vhrad vlastnickho prva vm ppad jsou tedy podmnky budouc koup nejist,
a o prvu pedkupnm, jim jsem se na strnkch Ad v druhm jsou pevn dny ji na potku obsahem
Notam vnoval v pedelch slech (2005, . 6 a 2006, mluvy.
. 2 a 3), pedstavuje prvo zptn koup dal a po- Nae prvo krom toho vytk jet tyi dal pod-
sledn z pojmenovanch vedlejch doloek uprave- statn rozdly mezi obma vhradami: 1. vhradu zptn
nch obanskm zkonkem pi kupn smlouv.V tom koup lze sjednat jen jako prvo obligan, 2. ve vztahu
smyslu navazuje tato sta na ob pedchoz. Protoe k movit vci, 3. pro zptn vkup nerozhoduje ujed-
se i v prav prva zptn koup projevuj nkter ne- nan,ale zaplacen kupn cena a 4.poruen prva zptn
vary na postmodern legislativy jako jsou lehko- koup smluvnm zcizenm sth neplatnost.
mysln zjednoduen, pejmn nenleitch vzor, 3. Na povahu prva zptn koup se vyskytly nejrz-
nedbalost legislativn prce, nedostaten uven nj nzory.4 Vzhledem k platn prav teba dovodit,
smyslu slov i mal mra hlubho poznn jednotli- e ujednnm vhrady zptn koup vznik viteli
vch prvnch zazen, vzn to zven poadavky oprvnn poadovat vrcen vci pot, co ji prodal
na vklad zkonnch ustanoven i na aplikan praxi, ( 607 odst. 1), a uplatnnm tohoto prva vznik dlu-
kter se neme spokojit s konstatovnm, e zkon nku povinnost vydat bez zbytenho odkladu prodva-
je nejasn a e pipout rzn vklad. Snad tedy po- jcmu, co od nho koupil ( 608 odst. 2, 609 odst. 1
jednn, kter ne pedkldm laskavmu teni, a odst. 2 vta prvn).Vitel je vak zrove v postaven
pispje k blimu poznn zkoumanho institutu. dlunka, nebo m povinnost vrtit druh stran, co od
n zskal na kupn cen, a dlunk je souasn vitelem,
I. Pojem nebo m prvo dat,aby mu byla zaplacena kupn cena,
nebo tm je vrcen prodan vci podmnno. Uplatn-
1. Ujednn o prvu zptn koup (pactum de retro- nm prva zptn koup vznik mezi vitelem a dlun-
emendo, pop., jak se nkdy ne zcela pesn uvd, pac- kem obligan synallagma s obsahem vymezenm zko-
tum de retrovendendo) nle, stejn jako nkter dal nem tak,e kad strana m prva a povinnosti,kter mla
pacta adiecta,1 ke klasickmu instrumentriu mskho druh strana z pvodn kupn smlouvy ( 608 odst. 2).
obliganho prva.2 Tak dnes upravuj vhradu zptn Uzavenm kupn smlouvy spojen s vhradou prva
koup3 etn obansk zkonky.K nkterm z nich jet zptn koup jsou tak soubn uzaveny dv kupn
pihldneme. Hlavn se ale budeme vnovat zdej smlouvy: prvn5 nepodmnn a druh, v n sice maj
prvn prav. strany opan postaven (pvodn prodvajc se stv
2. Prvo zptn koup upravil obansk zkonk kupujcm a pvodn kupujc se stv prodvajcm), ale
v 607 a 609 jako jednu z vedlejch klauzul v kupn jinak s tm obsahem, kter je spojena se suspenzivn
smlouv.Toto prvo zakld prodvajcmu jako viteli
oprvnn poadovat v ujednan dob, aby mu kupujc
jako dlunk prodal vc zpt za cenu odpovdajc p-
vodn kupn cen. Nen-li doba ujednna, stanovil ji z- * Autor je vedoucm katedry obchodnho prva FPr ZU v Plzni.
kon jako ron ( 608). Uplatnnm subjektivnho prva 1
Podrobn pehled podv nap. Vering, F. H. Geschichte und Pandek-
vitele vznik dlunkovi povinnost vc druh stran ten des rmischen und heutigen gemeinen Privatrechts zum akade-
prodat zpt. mischen Gebrauch. 4. vydn. Mainz : Franz Kirchheim, 1875, s. 531
a nsl., strunj Heyrovsk, L. Djiny a system soukromho prva m-
Podobn jako u pedkupnho prva ( 602) se tedy skho. 4. vydn. Praha : J. Otto, 1910, s. 712 a nsl.
i pi zptn koupi me prodvajc domoci zskat do 2
Srov. Kaser, M. Das rmische Privatrecht. I. 2. vydn. Mnchen : C. H.
vlastnictv zpt,co kupujcmu dve prodal.Le rozdln Beck, 1971, s. 561562.
3
Nm. Wiederkauf (ve vcarsk nmin Rckkauf); franc. rachat,
od pedkupnho prva se tu dosplost pohledvky ne- ppadn vente rmr; angl. redemption; ital. riscatto; p. retracto
odvj od vle toho, kdo vc koupil, nbr od vle osoby, nebo pacto de retroventa; port. venda a retro; polsky prawo odkupu
kter vc prodala,nebo ta se me v ujednan dob jako atd.
4
Podrobn pehled podv Svoboda, L. Prvo zptn koup. Prvnk,
vitel sama rozhodnout, chce-li vc koupit zpt. Dal 2000, . 5, s. 484.
rozdl spov v podmnkch koup: u pedkupnho 5
Zkon pouil v 608 odst. 1 ObZ vraz pvodn kupn smlouva.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 2

2 slo 1/2007 AD NOTAM


podmnkou,6 e vitel sv prvo dn a vas uplatn. naem zem obecn zkonk obansk, kter, jak u e-
Zvr o stejnm obsahu obou smluv plat s vhradou, e eno,omezil monost vhrady jen na prodej nemovitch
zkon nestanov nic jinho a e ani strany nic jinho ve vc a prvo zptn koup pojal jako prvo osobn, ne-
smlouv neur. Pokud jde o posledn uveden aspekt, pevoditeln a nedditeln.
vznik otzka, do jak mry je prostor autonomii vle Obansk zkonk z r. 1950 vhradu zptn koup ne-
stran oteven jinmi slovy, co ze zkonn pravy prva upravil, nevylouil vak jej ujednn s tm, e omezil tr-
zptn koup je kogentn a co je dispozitivn.7 Nae vn zvltnch podmnek a vhrad pi kupn smlouv na
prava zvltn omezen tohoto druhu nem. Prodvajc dobu deseti let a zrove poskytl ochranu socialistickm
me nakldat s prvem zaloenm dolokou zptn organizacm, vi nim ujednn tohoto druhu nemla
koup v mezch prvnho du celkem libovoln, nevy- inky. Rovn platn obansk zkonk v redakci
lou-li to samotn smluvn strany ( 525 odst. 2 ObZ). z r. 1964 vhradu zptn koup neznal, by se povao-
Stejn tak prvo na zptnou koupi pechz i na ddice. valo za samozejm, e ji lze sjednat ve form nepojme-
Vhradou prva zptn koup sleduje prodvajc za- novan mluvy.
chovat si monost nabt po urit dob prodanou vc zpt, 2. Pi novelizaci zkonku v r. 1991 se jevila poteba
veden k tomu rznmi hospodskmi dvody zvlt, tuto vhradu zvl upravit, avak protoe obansk z-
prodv-li v nouzi, anebo opout-li sv bydlit v nadji, konk z r. 1950, kter pro novelu pedstavoval zkladn
e se po ase vrt zpt.8 Druh z uvedench el m inspiran zdroj, prvo zptn koup pominul, byl vy-
ovem zvltn vznam zejmna ve vztahu k nemovitm hledn vzor v prav nkdejho zkonku mezinrod-
vcem,9 na n nae prava specieln nepamatuje. Ome- nho obchodu [srov. 385 a 387 zkona . 101/1963 Sb.
zen pravy v 607 a 609 jen na prodeje movitch vc (ZMO)].Tm dolo k zsadn deformaci celho institutu,
tud vede k jej mal praktick vyuitelnosti;vjimkou mo- nebo pi pracch na novele se vzalo za bernou minci,
hou bt ujednn o prvu zptn koup v souvislosti s pro- e ZMO upravil zptnou koupi v souvislosti s prodejem
dejem a koup vc urench podle druhu, kter vak na- zbo, ani se uvilo, e ZMO vylouil z pedmtu sv
chzej uplatnn pedevm v obchodnch vztazch. pravy nabvn nemovitch vci ( 2 odst. 3). Proto je
4. Vhrada zptn koup nen jedin prvn institut, i v naem obanskm zkonku prvo zptn koup vy-
s jeho vyuitm me prodvajc nabt zpt do svho hrazeno pro ppad prodeje movitch vc ( 607 odst.1).
vlastnictv prodan pedmt.Stejnho cle lze doshnout
nap. ujednnm monosti odstoupit od kupn smlouvy
6
( 48 odst. 1), uzavenm smlouvy o smlouv budouc Nmeck prvn nauka odmtla ped mnoha lety prvn pojet zptn
( 50a),sjednnm opce ( 51) apod.,by vyuit kadho koup jako podmnnho obchodu a vychz z konstrukce, e vitel
z prva zptn koup m utvec oprvnn (Gestaltungsrecht), sub-
z naznaench postup povede ke vzniku prv a povin- jektivn prvo zaloit jednostrann zvazek mezi stranami. Srov. nap.
nost stran odlinch od situace plynouc z klauzule Westermann, H. P. in Rebmann, K., Scker, F. J. et al. Mnchener Kom-
o prvu zptn koup. mentar zum Brgerlichen Gesetzbuch. Bd. 3. Schuldrecht. Besonderer
Teil I. 3. vydn. Mnchen : C. H. Beck, 1995, s. 426 a nsl. Tato prvn
5. Romanistick konstrukce vhrady zptn koup se konstrukce se ale opr o dikci 456 odst. 1 a 162 BGB.Vzhledem k od-
promtla i do novodobch prvnch prav a upravuj ji lin textaci analogickch ustanoven ( 36 odst. 4, 607 odst. 1) na-
etn obansk zkonky.10 Rakousk obansk zkonk eho ObZ vak, myslm, nen namst tuto konstrukci pevzt i pro
okruh naeho prva.V t souvislosti lze poukzat na nap.polskou prvn
( 1068 a 1070) omezuje ujednn vhrady prva zptn nauku, kter se v danm smru na nmeck vzor rovn neve a hled
koup jen ve vztahu k nemovitm vcem a klade draz vlastn cestu (srov. nap. Safjan, M. in Pietrzykowski, K. et al. Kodeks
i na identitu osob, take prvo prodvajcho na zptnou cywilny. Komentarz. Tom II, 2. vydn. Warzsawa : C. H. Beck, 2000,
s. 115117.
koupi nelze pevst na jinou osobu, ani penst na d- 7
Rakousk prvo vychz mj. z koncepce, podle n je prvo zptn
dice.Francouzsk (l.1659 a 1673 CC) i nmeck prava koup tak zce spojeno s individualitou prodvajcho, e je nelze pe-
( 456 a 462 BGB) jsou prunj, nelp na identit sub- vst na jinou osobu,ani penst na ddice ( 1070 ABGB).Restrikci pod-
mnila liberalistick mylenka co nejmenho omezen kupujcho v jeho
jekt a objektu jako rakousk prvo, neomezuj dopad prvech vlastnka a argument, e nabyvatel zskv pi koupi s touto v-
vhrady jen na prodej nemovit vci a pamatuj po- hradou vlastnick prvo jen podmnn, tud nen dosti motivovn
drobnou pravou i na nkter zvltn situace (nap. jak k pelivmu nakldn se svm vlastnictvm, je pli vydn do rukou
se strany maj vypodat,jak postupovat,svd-li vhrada prodvajcho, take prvo zptn koup pehnan otevr prostor pro
lichvu atd. Carl Pratovebera v.Wiesborn dokonce vznesl pi poradch
vce osobm, apod.), naproti tomu nap. vcarsk zko- nad nvrhem rakouskho zkonku zsadn ohrazen proti celmu in-
nk je strun a vnuje vslovnou pravu jen prvu stitutu prva zptn koup s tm, e poskytuje podnt k lichvskm
zptn koup s vcnprvnmi inky a vhradm to- skokm (Srov.Ofner, J. Der Ur-Entwurf und die Berathungs-Protokolle
des Oesterreichischen Allgemeinen brgerlichen Gesetzbuches. Band
hoto druhu sjednvanm pi zastavrenskch obcho- II. 1. vydn.Wien :Alfred Hlder, 1889, s. 414). Se zetelem k tmto ri-
dech (srov. l. 914 ZGB). zikm pistoupily rovn dal obansk zkonky k jistm omezenm
Lze tedy pozorovat, e jednotliv prvn dy vnuj smluvn volnosti. Nejvraznji patrn polsk obansk zkonk v l. 595
1,kde stanov,e prvo zptn koup je nepostupiteln a nedditeln.
vhrad zptn koup co do rozsahu rozlinou pozor- Podle l. 1504 italskho kodexu lze toto prvo penst na dal naby-
nost (krom ji zmnnch je nap. znan obshl vatele a pot, co prodvajc uplatnil prvo na zptnou koupi. ast
prava panlsk, naproti tomu dosti strun je polsk), jsou i omezen volnosti sjednat trvn prva zptn koup nebo urit
cenu pro zptn vykoupen.
zklad juristick konstrukce se vak i pi tchto rznch 8
Tak u Zeiller, F., von. Commentar ber das allgemeine brgerliche Ge-
pravch v zsad shoduje. Zsadn odlinost zahrani- setzbuch fr die gesammten Deutschen Erblnder der Oesterreichis-
nch prav od na se projevuje v tom, e 607 ObZ vy- chen Monarchie. Bd. III/1. 1. vydn.Wien & Triest : Geistingers Verlags-
handlung, 1812, s. 377. Obdobn Knapp, V. et al. Uebnice obanskho
louil ze sv pravy obchod s nemovitmi vcmi. a rodinnho prva. Svazek II. 1. vydn. Praha : Orbis, 1953, s. 125.
9
Tak ji Zeiller, F., von. op. cit. sub 8, s. 377.
II. Vvoj tuzemsk pravy 10
Naproti tomu byla ji dve veobecn oputna konstrukce mskho
prva chpajc uplatnn prva na zptnou koupi jako odstoupen od
smlouvy.Ani vzhledem k prav obanskho zkonku nen udriteln:
1. Zkonn prava vhrady zptn koup prola v na- vedla by k zptnmu popen vlastnickho prva pvodnho kupujcho
em prvu nejrznjmi peripetiemi.Do r.1950 platil na a k inkm stanovenm v 451, 457 a 458.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 3

AD NOTAM slo 1/2007 3


Pi recepci 385 a 386 ZMO do 607 a 608 ObZ do- stran zasahovat do prvnch pomr jinch osob. Nelze
lo k zpsnn poadavku na formu ujednn i uplatnn tedy vylouit prvo stran kupn smlouvy ujednat si v-
prva zptn koup, nebo pro oboje se nyn bezvji- hradu zptn koup i pi prodeji a koupi nemovit vci,
men vyaduje psemn forma (ZMO byl v danm nebo zvltn zkaz takov klauzule zkon neobsahuje.
smru liberlnj). Zrove teba vzt v vahu, e 607 a 609 dopadaj
3. prava 607 a nsl. ObZ je obecn a lze ji vyut podle slov 607 odst. 1 jen na prodeje movitch vc.
i v obchodnch zvazkovch vztazch, neb obchodn z- Zvaujeme-li, zda se pi interpretaci 607 odst. 1 klonit
konk zvltn pravu zptn koup nem. Nelze vak sp k argumentu a fortiori (a minore ad maius) i spe
pominout, e se obecn obligan reim, do nho prva k argumentu a contrario, musme brt zetel i na nkter
a povinnosti z doloky prva zptn koup zapadnou, dal okolnosti.
pro podnikatelsk a nepodnikatelsk styk vrazn odli- Za prv: srovnme-li pravu pojmenovanch vedlej-
uj a e tyto rozdly jsou pro praxi vznamn. ch klauzul pi kupn smlouv,vidme,e vhradu vlast-
nickho prva i prvo zptn koup zkon spojil jen
III. Vznik vhrady s prodejem movitch vc, naproti tomu pedkupn
prvo lze ujednat pi prodeji jakkoli vci. Jde-li o v-
1.A 607 odst.2 oznauje prvn kon o zzen prva hradu vlastnickho prva,nen pochyb,e ji pi obchodu
zptn koup za smlouvu, ve skutenosti nejde s nemovitmi vcmi nelze aplikovat.
o smlouvu, nbr o vedlej ujednn (srov. nzev celho Za druh: z vedlejch ujednn pi kupn smlouv
oddlu) pi kupn smlouv, protoe sjednat prvo zptn vznikaj stranm vesms oprvnn a povinnosti obli-
koup samostatnou smlouvou je pojmov vyloueno. gan povahy. Jedinou vjimku pedstavuje 603 odst. 2
Prvo zptn koup me bt zzeno jen vedlej klau- o monosti sjednat pedkupn prvo jako prvo vcn.
zul v kupn smlouv. pop. dohodou ( 516 odst. 1), kte- Za tet: Prva obligan povahy psob jen inter par-
rou se hlavn smlouva dopln. Druh z uvedench een tes,nestanov-li zkon vjimen a vslovn nco jinho.
je vak z praktickch hledisek vyjmen.11 Tak se u pedkupnho prva stalo v 603 odst.3 a u prva
2. Pojmov pichz vhrada prva zptn koup zptn koup v posl. vt 609 odst. 2. Tato opaten
v vahu pi kupn smlouv,12 a ji je upravena v ob- jsou, jak eeno, vjimen povahy, zasahuj do autono-
anskm zkonku i jinde,a stejn tak i pi jinch smlou- mie vle jinch osob, ne jsou smluvn strany. Z toho d-
vch, kter spadaj pod ir pojem koup a prodeje, jako vodu se mus vyloit doslovn, nikoli extenzivn, a nelze
jsou nap. smlouva o koupi najat vci, v uritch ppa- ani roziovat jejich dosah analogi.
dech i smlouva o prodeji podniku apod. Za tvrt: Pevede-li dlunk vlastnick prva k indi-
3. Obsahem ujednn je vhrada prodvajcho, e viduln uren vci,a prvo vitele na zptnou koupi
bude moci dat vydn prodan vci proti zaplacen trv, sth zkon smlouvu absolutn neplatnost ( 609
kupn ceny, uplatn-li sv prvo v ujednan dob (jinak odst. 2).Takov zsah do pravy nabvn vlastnickho
do jednoho roku; 608 odst. 1).13 Klauzuli lze rznm prva k nemovitm vcem nelze bez jasn opory v z-
zpsobem modifikovat a doplovat. Mus vak bt za- kon pipustit: prv u tchto vc zajiuje transparent-
chovny jej podstatn nleitosti, jak je 607 stanov: nost vlastnickch prv k nim stav zpis v katastru ne-
spojen s prodejem movit vci,platnost zptn koup, movitost, do nho se prvo zptn koup nezapisuje.
uritost doby,na ni je trvn vhrady sjednno.Lze nap. Dal osoba tedy z katastru nemovitost neme zjistit,
dohodnout zvltn pravidla pro vyrovnn ppadnho zda na nemovit vci vzne prvo zptn koup jako z-
zhodnocen i znehodnocen vci, lze ujednat, e pi vada, a protoe je v dobr ve, e stav zpis odpovd
zptn koupi bude zaplacena jin cena, ne jakou p- skutenmu stavu vci ( 11 zkona . 265/1991 Sb.),
vodn zaplatil kupujc atd. mus bt jeho dobr vra chrnna.
Platnost ujednn o vhrad zptn koup je podm-
nna psemnou formou ( 607 odst. 2 v souvislosti s 40
11
odst. 1). Ratio legis stran tohoto poadavku se spatuje Nap. francouzsk prvo spojuje ujednn o prvu zptn koup (ra-
ve vyvaovn prvn nejistoty kupujcho,kter nev,zda chat) s kupn smlouvou tak zce, e se ustanoven Code civil o tto v-
hrad neaplikuj na ppady, kdy je nejprve uzavena kupn smlouvy
mu koupen vc zstane,14 a vbec v drazu na celko- a teprve pozdji ujednno prvo zptn koup. Srov. Ferid, M., Son-
vou jistotu ve vlastnickch pomrech dotench osob.15 nenberger, H. J. Das Franzsische Zivilrecht. Bd. 2. 2. vydn. Heidelberg
4. Podle zkona lze vhradu ujednat jen ve vztahu : Recht und Wirtschaft, 1986, s. 7475. Nae prvo nen v tomto smru,
patrn i pod vlivem rakousk a pedvlen tradice (srov. Kube, V. in
k movit vci uren individuln, anebo genericky Rouek, F., Sedlek, J. et al. Koment k eskoslovenskmu obecnmu
( 609 odst. 1), a ji se jedn o vci jednotliv i hro- zkonku obanskmu a obansk prvo platn na Slovensku a v Pod-
madn, zastupiteln i nezastupiteln, spotebiteln i karpatsk Rusi. IV. dl. 1. vydn. Praha :V. Linhart, 1936, s. 794 nebo Dit-
trich, R., Tades, H. et al. Das Allgemeine brgerliche Gesetzbuch. 34. vy-
nespotebiteln atd. dn.Wien : Manz, 1994, s. 1229) tak rigidn a dodaten mluv o prvu
5. Znn 607 odst. 1 jak u eeno spojuje n- zptn koup nebrn.
12
sledkem recepce 385 a nsl. ZMO monost prodvaj- Tak ji Sedlek, J. Obligan prvo II. Speciln ustanoven o jednot-
livch typech smluvnch. 1. vydn. Brno : Prvnk, 1926, s. 76.
cho vyhradit si prvo zptn koup jen pi prodeji mo- 13
N zkonk neomezil mon prodlouen lhty pro uplatnn maxi-
vit vci. mlnm monm urenm.Code civil (l.1660) stejn jako zkonky Bel-
V t souvislosti vznik otzka, lze-li smluvit prvo gie, Lucemburska a Qubecu stanovuj omezen ptilet, panlsk z-
konk (l. 1508) desetilet, italsk kodex (l. 1501) pedepsal dva roky
zptn koup ohledn vci nemovit. Pi jejm een je pro zptnou koupi movitch vc a pt let u vc nemovitch, nmeck
nutn zvit dva aspekty, odvjejc se ze zsady autono- ( 462) stanovil tlet maximum pro movit vci a ticetilet pro ne-
mie vle. Pedn nelze brnit svobod stran ujednat si movit.
14
vzjemn prva a povinnosti podle jejich vle v mezch, Dvok, J. in Holub, M. et al. Obansk zkonk. Koment. 2. svazek.
2. vydn. Praha : Linde, 2003, s. 938.
kter zkon nezakazuje. Dl pad na vhu i to, e bez v- 15
krov, M. in Jehlika, O., vestka, J., krov, M. et al. Obansk
slovn zkonn pravy nelze vzjemnm ujednnm zkonk. Koment. 9. vydn. Praha : C. H. Beck, 2004, s. 902.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 4

4 slo 1/2007 AD NOTAM


Z tchto dvod je aplikace 607 a 609 na nemovit vzne (ohledn vc urench genericky srov. 609
vci vylouena, a 607 odst. 1 je tedy namst vyloit do- odst. 1). Po tto strnce si zkon vm jen zkazu smlu-
slovn.Z tohoto zvru nelze vyvodit obecn zkaz ujed- venho zcizen vci ( 609 odst. 2 posl. vta) a jeho po-
nn vhrady prva zptn koup k nemovit vci, ne- ruen sth neplatnost smlouvy,17 a to dokonce neplat-
bo takovou vhradu lze ujednat v intencch 610. nosti absolutn.18 Le nelze pehlet, e kupujc m
Uzavt je tedy nutn tak, e si i strany smlouvy o koupi obecnou povinnost zachovat vc tak, aby ji prodvajc,
a prodeji nemovit vci mohou ujednat, e prodvajc rozhodne-li se pro to, mohl vykoupit v tom stavu, v ja-
m prvo dat vrcen vci do urit doby po koupi km ji prodal.
proti vrcen kupn ceny.Takov doloka se vak podd Pedn dlunk mus vc chrnit ped pokozenm
reimu 610 ObZ a poruen povinnosti dlunka (ku- a nesm dopustit jej zhoren nad limit obvyklho opo-
pujcho) tedy nepovede k neplatnosti smlouvy, kterou teben.Tak nesm vc zcizit nejen smlouvou, ale i jinak
dlunk vlastnick prvo k nemovit vci dle pevede (derelikc), ba ani pivodit jinak jej zkzu (znienm,
(posl. vta 609 odst. 2 nen na tento ppad aplikova- zpracovnm). Nesm vak na vci zdit ani prvn z-
teln ani analogicky), nbr dlunkovi zalo jen povin- vady, z nich v vahu prakticky pipad jen zzen z-
nost nahradit kodu. stavnho prva, s inky dopadajcmi na vitele. To je
otzka,kter rozlin zahranin kodexy vnuj speciln
IV. Zkaz disimulace pozornost.19 Mlen zvltnch ustanoven o prvu
zptn koup v naem obanskm zkonku ns opt
1. Ust. 169 psm.e) ObZ zakazuje ujednat v zstavn pivd k nutnosti aplikovat obecn ustanoven.Teba vy-
smlouv, e zastaven vc propadne zstavnmu viteli jt z pojet, e kdo koup nabyl k vci vlastnick prvo,
pi dlunkov prodlen s plnnm zajitn pohledvky. me s vc nakldat v rozsahu, kter zkon nezakazuje.
Takov ujednn zkon sth absolutn neplatnost. Me ji tedy i zatit. Sth-li 609 odst. 2 ObZ neplat-
Tento zkaz lze poruit i simulovanou mluvou nost vslovn jen smlouvu o zcizen vci, nelze dosah
o prvu zptn koup. Zastr-li se tedy kupn smlouvou tohoto vjimenho ustanoven vzthnout i na smlouvu
doplnnou o vhradu zptn koup smlouva o pjce o zaten vci.20 Jiste lze v kupn smlouv uzavran
nebo vru, pi n je vrcen penz zajitno propad- s dolokou zptn koup ujednat i zpov zaten vci,
nou zstavou, k zastenmu prvnmu konu se nepi- zkaz vak obligan ve jen druhou stranu a vi te-
hl a smlouva se posoud podle prav podstaty ( 41a tmu nem prvn inky.Ale prvn ochranu osoby, v je-
odst. 2), tud jako smlouva o propadn zstav. j prospch bude takov omezen ppadn dohodnuto,
2. Je-li tedy ujednna kupn smlouva s dolokou o v- lze zeslit jeho zajitnm.V ostatnm se uplatn zkonn
hrad prva zptn koup jen na oko a simuluje-li sjed- ustanoven o prvnch vadch vci ( 503 v souvislosti
nan kupn cena vr i pjku, zatmco koup s pr- s 597 ObZ, 433 a nsl.ObchZ).D-li tedy podmnn
vem zptnho prodeje propadnou zstavu, je vsledkem vlastnk vc do zstavy, mus zstavu pi uplatnn prva
absolutn neplatnost smlouvy, j lze dovolat za podm- zptn koup vyplatit, aby vc zskal bez zaten ten,
nek posl. vty 41a odst. 2.16 komu prvo zptn koup svd. Podobn, dopust-li,
aby ml vc v detenci nkdo jin a zadrel ji ( 175 a nsl.
V. Prva a povinnosti z vhrady ObZ) pro pohledvky, kter m za dlunkem vzanm
vhradou zptn koup, mus se dlunk zachovat tak,
1. Vhrada prva zptn koup zakld prva a po- aby vc byla pi uplatnn prva zptn koup z retence
vinnosti stran, z nich si zkonn prava vm pede- vyvzna. Neuin-li nic z toho, bude povinen odinit
vm tch, kter z obligace vyplynou pi uplatnn prva kody z toho vznikl.Tak uplatn-li vitel prvo na zpt-
prodvajcho na zptnou koupi ( 608 odst. 2, 609); nou koupi a vc je ve zhorenm stavu, bude oprvnn
z dalch prv a povinnost bere zetel jen na zkaz smluv- poadovat slevu z kupn ceny ( 597) a nhradu nutnch
nho zcizen vci za trvn vhrady adresovan kupuj- nklad spojench s uplatnnm prv z odpovdnosti za
cmu jako dlunkovi ( 609 odst.2 posl.vta).Nelze vak
pehldnout, e vhrada zakld nejen tato, ale i dal 16
stavn soud v nlezu . 33 (sv. 30 Sbrky nlez a usnesen stavnho
prva a povinnosti stran, jich si je namst si ble vim- soudu R) ve skutkov odlin, ale co do elu sledovanho stranami
nout. obdobn situaci dovodil, e uzaven kupn smlouvy samo o sob z-
2. Vzhledem k tomu, e obligace vznik ji innost konu neodporuje, avak je-li uzavena za elem zajitn zvazku ze
smlouvy o pjce, take uskutennm sjednanho zajitn mlo dojt
ujednn o zptn koupi, odvozuj se z n prva a povin- k pevodu vlastnickho prva na vitele, tedy k propadnut zstavy, jde
nosti stran respektabiln jet ped samotnm uplatn- o obchzen zkona. stavn soud poukzal, e tmto postupem se sle-
nm prva na zpten vykoupen vci. duje dosaen cle prvn normou nepedvdanho a nedoucho, ob-
chz se kogentn zkonn prava realizace zstavnho prva, a kupn
Zdraznme, e kupujc nabv pevzetm vci p- smlouvu shledal za absolutn neplatnou.
padn jinak ( 133 odst.1) k prodan movit vci vlast- 17
Pro obchodn prvo je dosah tohoto pravidla prolomen ustanovenm
nick prvo, a tm i soubor dlch oprvnn, kter vlast- 446 ObchZ.
18
Vldn nvrh novely obanskho zkonku, schvlen pozdji jako z-
nick prvo vytvej (subjektivn prvo vc dret,uvat, kon .509/1991 Sb.,neobsahoval v 609 odst.2 nazen obsaen dnes
povat, brnit se neoprvnnm zsahm tetch osob v jeho posledn vt, kter bylo do osnovy doplnno a pi projedn-
atd.). vn v zkonodrnm sboru.V dsledku toho se obligan prvo zptn
Zrove mus vlastnk respektovat i to, co pro nho koup chov v uritm smru jako prvo vcn, ani podlh zveej-
nn, co zporn psob na stav jistoty v prvnm styku.
vyplv z vhrady zptn koup, a to po celou dobu je- 19
Nap. BGB zkonk dlunkovi vslovn ukld povinnost odstranit
jho trvn;vhrada jej in vlastnkem podmnnm a od- prva tetch osob, kter jim k vci zdil ( 458).Tak obansk zko-
volatelnm. Me tud s vc nakldat jen tak, aby ne- nk Qubecu zakld prvo vitele zskat majetek prost vech be-
men, ktermi jej mohl pvodn kupujc zatit (l. 1752). Obdobn pa-
zmail uplatnn prva prodvajcho na vykoupen vci. nlsk zkonk (l. 1520) atd.
To se tk individuln urench vc, na nich vhrada 20
Shodn Svoboda, L. op. cit. sub 4, s. 499.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 5

AD NOTAM slo 1/2007 5


vady ( 598), bude-li mt pesto zjem vc zpt do vlast- Zkon modifikuje obsah druh z uvedench smluv
nictv nabt. Odmtne-li vitel vc jako nevyhovujc v tom smru, e a ji byla v prvn smlouv doba pro
smlouv nebo neupotebitelnou, vznikne mu prvo na odevzdn vci smluvena jakkoli je prodvajc podle
nhradu kody. Zvltn prvo na nhradu kodu mu druh smlouvy povinen odevzdat kupujcmu vc bez
vznikne, stane-li se splnn dluhu z vhrady nemonm zbytenho odkladu. Tato vslovn prava vznikla me-
a nenotifikuje-li to dlunk vas ( 571 odst. 1). chanickm pevzetm doslovnho znn 386 odst. 2
3. innost ujednn o vhrad zptn koup vznik- ZMO, jakkoli jde o pkaz vzhledem k 591 nadbyten
nou vzhledem k synallagmatick povaze zvazku p- a do jist mry i matouc, nebo formulace 608 odst. 2
vodnmu kupujcmu prvo na vrcen kupn ceny pod vyvolv na prvn pohled dojem kogentnosti. Odchyln
podmnkou, e prodvajc uplatn sv prvo z vhrady, ujednn stran vak zakzno nen ( 2 odst. 3), a lze tedy
a prodvajcmu prvo na vrcen prodan vci.Ob tato pro odevzdn smluvit i jinou dobu. Pro odevzdn plat
subjektivn prva jsou oprvnnmi poadovat plnn, jinak 591 a 594.
a tedy i pohledvkami ( 488),s nimi me kad strana 2. Povinnosti jedn strany odevzdat druh stran vc
jako se svm majetkem voln nakldat, tedy kadou koreluje jej subjektivn prvo na zaplacen t kupn ceny,
z nich i postoupit tetmu, nevylou-li to strany podle kter byla zaplacena i pvodn.Nsledn cenov vkyvy
525 odst. 2. vedouc ke zmn ceny vci (a ji jde o zmny cen na
Pohledvka na vrcen vci dospje bez zbytenho trhu,anebo zmny vyplvajc z administrativnch prav)
odkladu ( 608 odst. 2) po uplatnn ( 608 odst. 1).V z- nejsou z tohoto hlediska rozhodujc.
vislosti na tom tak dospje pohledvka na vrcen kupn Jak plyne ji z 607 odst. 1, oboje je vzjemn pod-
ceny.Tmto otzkm vnujeme bli pozornost dle. mnno. I z 591 plyne obecn povinnost stran plnit si
vzjemn bez zbytenho odkladu a z ruky do ruky, ne-
1. Uplatnn prva na zptnou koupi vyluuje-li to jejich ujednn nebo hledisko obvyklosti,
a prvo novho prodvajcho (pvodnho kupujc) ode-
1. Povinnost kupujcho jako dlunka z vhrady do- pt odevzdn vci, nebude-li mu zaplacena kupn cena.
spv, uplatn-li prodvajc sv vitelsk oprvnn Toto prvo ovem pipad v vahu, jen mlo-li bt pla-
dn a vas. Poadavek dnho uplatnn se vztahuje ceno ped odevzdnm vci nebo souasn s nm.Pi po-
k obsahu a form projevu vle vitele, poadavek vas- vinnosti odevzdat vc pedem a prvu inkasovat kupn
nho uplatnn je vztaen k dob, v n oprvnn cenu teprve pozdji pichz k aplikaci druh vta 560.
k zptn koupi me bt uplatnno. Povinnost novho kupujcho k placen kupn ceny for-
2. Pro uplatnn prva posta prost prohlen vle muluje 607 odst.1 tak,e jde o vrcen zaplacen kupn
vitele, e uplatuje sv prvo na zptnou koupi urit ceny. Nerozhoduje tedy, jak kupn cena se pi prvn
vci. Jinak v tom smru plat obecn ustanoven o prv- koupi smluvila, ale jak suma byla na kupn cenu zapla-
nch konech. cena. Jedn se o konstrukci zcela ojedinlou, kter nem
Standardn evropsk pravy obvykle nespojuj uplat- ve standardnch pravch prva zptn koup obdoby.21
nn tohoto prva s obecnm nazenm zvltn formy. Tato prava m praktick vznam za situace,kdy bylo pi
N zkonk vyaduje bez vjimky formu psemnou. prvn koupi ujednno placen kupn ceny ve spltkch
3. Prvo zptn koup lze uplatnit v ron lht po- a prvo zptn koup uplatnno jet ped zaplacenm
tan od odevzdn vci (srov. 588) kupujcmu. Ne- posledn spltky, ale i v nkterch dalch ppadech.22
rozhoduje tedy okamik uzaven smlouvy nebo jej in- Uplatn-li toti oprvnn prvo na zptnou koupi dve,
nosti, ba ani nabyt vlastnickho prva pvodnm ne byla kupn cena sjednan ve spltkch zcela zapla-
kupujcm (srov. 133 odst. 1, 590), ale prv okamik, cena, vznikne mu prvo vykoupit vc za zaplacenou
kdy pvodn prodvajc vc druh stran odevzdal. kupn cenu, tm se vak neru obligace z prvn smlouvy,
Lhtu pro uplatnn prva stanovil zkon jako dispo- a tedy ani povinnost pvodnho prodvajcho zaplatit
zitivn; strany si tedy mohou ujednat cokoli jinho ne- celou kupn cenu. Nedomyslel-li tento aspekt zkono-
jen co do dlky, ale i co do potku bhu lhty. Nae drce, nezbv, ne aby jej domyslely strany a pamato-
prvo je dosti zkoprs ve stanoven dlky lhty, kterou valy na een tto situace ji ve smlouv.
preferuje, le zrove znan liberln vzhledem k dis- Vmr 607 nebrn stranm ujednat si pro zptn
pozitivnosti pravy. Jin prvn dy asto stanovuj, jak vkup jinou cenu, ne cenu zaplacenou ve smyslu 607
u ve eeno,maximln ppustnou dobu trvn prva odst. 1.Tak lze eit otzky, je jinak mohou vyvolat ne-
na zptnou koupi. jasnosti i rozepe. Sjedn-li se nap., e oprvnn vy-
4. Marnm uplynutm smluven i zkonn doby
prvo zptn koup zanik ( 583).
21
Zahranin kodifikace vol uvlivj formulace. Nap.ABGB charak-
2. Zmna prvn pozice stran terizuje prvo zptn koup v prv vt 1068 jako prvo prodanou
vc zase vyplatit (wieder einzulsen). Hned druh vta tho ustano-
ven sice naizuje vrtit zaplacen kupn penz, avak jen, nebylo-li jinak
1. Uplatnnm prva na zptnou koupi se mn obli- ujednno. BGB bere v 456 odst. 2 pvodn kupn cenu za danou jen
gace zaloen pvodn kupn smlouvou v intencch 608 v pochybnostech. Italsk kodex sice mluv o vrcen kupn ceny (la res-
odst. 2.Toto ustanoven m klov vznam pro pocho- tituzione del prezzo), zrove ale vslovnm zkazem sjednat vy
kupn cenu ne dle pvodn smlouvy (l.1500) dal najevo,e ni cenu
pen juristick konstrukce prva zptn koup. Uzave- lze smluvit. Obdobn portugalsk zkonk v l. 928. Qubeck zkonk
nm kupn smlouvy s vhradou prva zptn koup jsou mluv jednodue o zptnm vykoupen (racheter) majetku (l. 1750).
vlastn uzaveny dv kupn smlouvy se stejnm obsa- Ostatn i vzor na pravy, 305 ZMO uil obrat bude-li kupujcmu
vrcena kupn cena, ani mluv o kupn cen zaplacen.
hem, ale s opanm postavenm stran, piem prva 22
Podrobn rozbor tchto otzek Eli, K. Nejasn synallagma (Zptn
a povinnosti z druh smlouvy se odkldaj podmnkou, koup jako actus contrarius) in tenglov, I. (ed.). Pocta Miloi Tom-
e pvodn prodvajc prvo zptn koup uplatn. sovi.1.vydn.Plze :Ale enk,2006,s.138 a nsl.(zejmna 149154).
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 6

6 slo 1/2007 AD NOTAM


koup vc zpt za odhadn cenu, odpadne povinnost i mimodn situace (prodn katastrofa, vlka, hospo-
stran vyrovnat ppadn zlepen i zhoren vci atp. dsk embargo) vyvolvajc ppadn i tak extrmn
3. Nen vyloueno sjednat prvo zptn koup k ti zdraen uritch vc, e by uplatnn prva zptn
nebo ve prospch nkolika osob. Pro ten ppad zkonk koup za cenu vyplvajc z vhrady nutn vedlo k hos-
nestanov zvltn pravidlo, patrn i z toho dvodu, e se podskmu znien strany zavzan k dodn zbo.Ta-
nejedn o ppady pli ast. Za tchto okolnost je kov zcela vjimen situace je teba posoudit se zete-
teba, nebude-li stranami nic jinho ujednno, postupo- lem k zsad dobrch mrav a poctivho obchodovn.
vat podle obecnch ustanoven 512 a 515.
1. Odevzdn vci uren individuln
VI. Vrcen vci
1.1 Obecn
1. Koncepn se 609 uchlil k pojet, e lze vhradu 1. Byla-li vhrada zptn koup vztaena k individu-
zptn koup ujednat jak ve vztahu k vcem urenm ln uren vci, je dlunk pi uplatnn prva na zpt-
individuln,tak genericky.Ob skupiny ppad jsou ty- nou koupi povinen odevzdat viteli tut vc.Vraz t
pov odlin. Proto je ustanoven e formulac dvou vc nekryje jen identitu pedmtu co do podstaty, ale
skutkovch podstat v prvnm a druhm odstavci. i co do kvality, a zahrnuje tedy povinnost dlunka nejen
2. Jestlie jsme se a dosud dreli zkonn dikce,kter k odevzdn te vci, ale i k jejmu odevzdn v ne-
mluv o vrcen vci, je nyn vhodn chvle k upozor- zhorenm stavu.
nn, e tu o povinnost vrtit vc druh smluvn stran Pi zmn stavu vci maj strany prvo na vypodn.
stricto sensu nejde.Vc se vrac tomu, kdo jejm vlastn- Zkon v tom smru neobsahuje zvltn pravidla. Proto
kem bt nikdy nepestal.23 bude v uritch ppadech postupovno podle obecnch
Nelze pehldnout, e ten, kdo m podle pkaz ustanoven, v jinch podle analogie ( 853).
v 607 a nsl. ObZ povinnost vrtit vc, je od ink 2. N obansk zkonk ani speciln nestanovil, e
uplatnn prva zptn koup v prvnm postaven pro- dlunk je v tomto ppad povinen vydat viteli vc
dvajcho, kter m povinnost druh smluvn stran do- i s psluenstvm, jak uinil nap.nmeck obansk z-
dat, resp. odevzdat ( 588 ObZ) a pevst vlastnick konk ( 457 odst. 1 BGB), ani neobsahuje obecn pra-
prvo k vci na tuto smluvn stranu ( 590 v souvislosti vidlo, podle nho psluenstv sleduje prvn osud
s 133 odst. 1 ObZ). Obdobn i obchodn zkonk pi- hlavn vci, jak navrhuje zvolit osnova novho oban-
kazuje dodat zbo kupujcmu a pevst na nho vlast- skho zkonku pro eskou republiku.26 Mlen plat-
nick prvo ke zbo ( 409 odst. 1). Podstatn ale je, e nho zkona ve spojen se subjektivnm pojetm toho,
se co do podrobnost ob zkonn pravy li: pipoj-li co je psluenstv ( 121 odst. 1 ObZ), odvislm v prv
se doloka prva zptn koup k obchodn kupn ad na vli vlastnka, pirozen zakld riziko nejedn
smlouv,uplatn se nejen co do pravy dodn vci ( 412 praktick komplikace, jemu lze elit jen vhodnm ujed-
a nsl. ObchZ), ale i v jinch smrech, nap. co do nabyt nnm. Jinak je nutn dospt vkladu, e vraz t vc
vlastnickho prva,rizika pokozen vci apod.,pslun v 609 odst. 2 kryje pojmov tut vc s tm pslu-
ustanoven obchodnho zkonku o koupi zbo. enstvm a e dlunk je povinen odevzdat viteli ve,
Konstrukce tto povinnosti jako povinnosti vrtit vc co od nho dve pevzal.
m zejm pvod v konstrukci rakouskho zkonku, 3. Zvltn vznam m otzka plod a uitk. Rovn
kter snad inspirovala i pozdj zpsob vyjadovn v tom smru se pi mlen zkona uplatn obecn pra-
ZMO.24 Ale ji BGB pouil v te souvislosti daleko p- vidla. V dsledku uzaven pvodn kupn smlouvy na-
padnjho vrazu vydn pedmtu.25 bv kupujc vlastnick prvo ke koupen vci a pro-
3. Zsadn rozdl skutkovch podstat v prvnm a dru-
hm odstavci 609 ObZ je v tom, e se pi ujednn
prva zptn koup ohledn jednotliv uren vci vy- 23
Rovn Svoboda, L. op. cit. sub 4, s. 489, poukazuje na nutnost vy-
aduje totonost (identita) objektu koup, zatmco kldat pojem vrcen ve smyslu znovunabyt vlastnictv, kter pelo na
jinho.
smluv-li se vhrada ve vztahu k vci uren podle druhu, 24
Srov. v ABGB 1068 (wird zurckgegeben) a 1069 (die Zurck-
neodevzdv osoba zavzan vhradou viteli tut vc, gabe). V ZMO srov. 385 a jeho formulaci bude-li ... vrcena kupn
ale vc stejnou. Vzhledem k tomu se v prvm ppad cena; 386 odst. 2 a 387 odst. 1 naizuj vrtit zbo.
25
kupuje zpt vc pedchozm vlastnkem ji pouvan Srov. 457 BGB: Der Wiederverkufer ist verpflichtet dem Wieder-
kufer den gekauften Gegenstand nebst Zubehr herauszugeben. Ital-
a pouit, zatmco v druhm ppad tomu tak nen. sk zkonk pouil ve stejnm smyslu vraz vydn, resp. poskytnut
Odtud se odvj een otzek spojench s ppadnm vci (il rilascio della cosa; l. 1504). Polsk zkonk charakterizuje po-
zlepenm i zhorenm vci,kter m praktick vznam vinnost dlunka jako povinnost penst zpt vlastnick prvo ke kou-
pen vci (przenie z powrotem na sprzedawc wlasno kupionej
prv u vci uren individuln. rzeczy; l. 594 1). Naproti tomu Code civil pojal t aspekt z pohledu
4. Vedle faktickch zmn vci me dojt i k zmnm vitele a mluv o pevzet koupen vci (reprendre de la chose ven-
ceny vci psobenm zmn na trhu.To je problematika due; l. 1659).Tut pravu najdeme v obanskch zkoncch Belgie
a Lucemburska.Stejn pojet pevzaly i dal zkonky vznikajc pod vli-
obecn povahy, kter dopad na ob skupiny ppad. vem francouzskho civilnho prva. Nap. panlsk kodex mluv o vy-
Pi neexistenci zvltnho ujednn nelze z nhodnch koupen vci, resp. znovunabyt vci (la redencin de la totalidad
vkyv v cen mezi prodejem vci a uplatnnm prva de la cosa vendida; l. 1515).Analogicky stanovil tak obansk zko-
nk Qubecu vmrem,e vitel je po uplatnn vhrady zptn koup
zptn koup vyvodit nic jinho,ne e zven ceny jde oprvnn pevzt majetek zpt (reprendre le bien; l. 1752 CCQ). Podle
k prospchu novho kupujcho (pvodnho prodvaj- argentinskho obanskho zkonku m pi prvu zptn koup pro-
cho), nebo zsk vc za ni cenu ne je cena obecn, dvajc prvo optovn zskat prodanou vc (recuperar la cosa ven-
dida; l. 1367).
a e i snen ceny jde na jeho vrub. 26
Prvn jednn i prva a povinnosti, kter se tkaj vci hlavn, se t-
Obecn zvr nevyluuje nutnost zvltnho posou- kaj i jejho psluenstv, ledae je ujednno nebo stanoveno nco ji-
zen jednotlivch specifickch ppad. Mohou nastat nho ( 414 odst. 3 osnovy).
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 7

AD NOTAM slo 1/2007 7


dvajc se stv vlastnkem utrenho penze.Obma n- pro vzjemn vypodn stran v kvalitativn odlin si-
le vzhledem k jejich vlastnictvm i plody nebo uitky, tuaci.
je z nich ppadn zskaj. Na tom neme ani eventu- 2. Projev-li se zlepen stavu vci v jejm zhodnocen,
ln uplatnn prva na zptnou koupi nic zmnit, nebo pouije se analogicky 130 odst. 3. Svobodv argument
pot co kad ze stran pijala plnn podle pvodn a minore ad maius (a simili) pouit ve prospch tohoto
smlouvy a nabyla k pslunm objektm vlastnick een28 odpovd povaze vci. Podobn jako je dritel
prvo, me povat, co zskala. Na ji nabyt plody povinen vydat vc vlastnku, je i osoba zavzan vhra-
a uitky se tedy pi zptn koupi u nehled, nebo (jak dou zptn koup povinna pi uplatnn prva na zpt-
to pilhav vyjdil nap. ABGB v 1068 in fine) oba- nou koupi odevzdat vc oprvnnmu,a je tud namst
poln uitky mezitm z penz a vci doclen se vzjemn postupovat v obou situacch obdobn. Prv proto, e je
vyrovnvaj. vlastnick prvo prvnho kupujcho a do uplynut doby
Odlin bude teba posoudit situaci, bylo-li prvo na stanoven podle 608 odst. 1 omezeno prvem prod-
zptnou koupi uplatnno a dospla-li v dsledku toho vajcho, nle mu prva a povinnosti pouhho poiva-
jak pohledvka nkdejho prodvajcho na zptn pe- tele vci.29 Z toho vyplvaj nsledujc zsady:
dn prodan vci,tak pohledvka nkdejho kupujcho Za prv: Pi vynaloen nklad vedoucch k zhodno-
na zptn zaplacen kupn ceny. Obansk zkonk dv cen vci, m dlunk z vhrady zptn koup prvo na
obecn pednost,aby si strany plnily bez zbytenho od- jejich nhradu a do ve odpovdajc skutenmu zhod-
kladu po innosti smlouvy a z ruky do ruky ( 591); ob- nocen vci.Neberou se tedy v vahu nutn nklady jako
dobnou konstrukci, by s nezbytnmi modifikacemi, sle- v ppad 458 odst. 3, ale nklady eln vynaloen,
duje i zkonk obchodn ( 340, 449 a 450). kter jsou nebo mohou bt vy.Peshnou-li vak zhod-
Je-li tedy pvodn kupujc povinen odevzdat pvod- nocen vci, hrad se jen do ve zhodnocen.
nmu prodvajcmu vc zpt v zkonn nebo ujednan Za druh: Vc lze zhodnotit i nklady vynaloenmi
dob, pak je povinen odevzdat ji i s plody a uitky, kter neeln (nap. pro okrasu, z osobn zliby); na jejich n-
dosud neoddlil. Oddl-li je a pot, co je se zptnm hradu nem odevzdvajc prvo, ani kdy vedly k zhod-
pednm vci v prodlen, sth ho povinnost k nhrad. nocen vci:m vak ius tollendi prvo oddlit ve,m
Opan pokud jde o placen kupn ceny to ale ne- vc opatil, nezhor-li vc proti stavu, v nm ji pevzal.
plat, nebo zkon ppadn erpn uitku z penz vy- Za tet: Rovn jin nklady (zejmna obvykl udr-
rovnv piznnm rok z prodlen ( 517 odst.2 ObZ, ovac, ale i mimodn nklady vynaloen nap. na z-
369 ObchZ). chranu vci ped nhlm nebezpem nebo na jin za-
chovn vci) se odevzdvajcmu nehrad (rozdln od
1.2 Zhoren vci pravy 458), protoe ten je vynaloil jako vlastnk na
1. Ujednn vhrady zptn koup ve vztahu k vci in- svou vlastn vc.
dividuln uren, ani nsledn uplatnn prva na jej
zptnou koupi nijak nerelativizuj pozici pvodnho ku- 1.4 Zcizen per aversionem
pujcho jako vlastnka oprvnnho uvat vc.Z povahy Zmny na vci vedouc k jejmu zhoren nebo zlep-
vci tedy nutn plyne, e pi zptn koupi kupuje nov en vak nepadaj pro dodaten vypodn stran na
kupujc pouitou vc, take nsledky pouvn vci vhu,dolo-li k sjednn hrnkovho prodeje a vlastnick
a inky jejho opoteben nelze pist pevodci k ti prvo k vci pevdno per aversionem, tud jak vc
(srov. 619).Protoe vhrada zptn koup zakld pod- stoj a le ( 501 ObZ).30 To me mt praktick vznam
mnnou povinnost prvnho kupujcho vc prodvaj- pi pevodech souboru jednotlivch vc nebo vci hro-
cmu vrtit v nezhorenm stavu,aplikuj se v tom smru madn.
analogicky 682 a 683 odst. 1 a dovod se, e tolerovno
je toliko pouit obvykl, nikoli nadmrn. 1.5 Znik vci a jej ztrta
Stranm nic nebrn smluvit si od tchto pravidel od- 1. Pi uzaven kupn smlouvy s vhradou zptn
chylky. Lze nap. ujednat, e pvodn kupujc odstran koup se kupujc stv za podmnek 133 odst. 1 vlast-
ped odevzdnm vci i nsledky jejho bnho pou- nkem prodan movit vci. Nsledkem toho ho sth ri-
vn, pop. v jakm stavu bude vc odevzdna, atp. ziko kody na vci; v rmci toho i nebezpe zkzy vci.
2. Odevzdv-li dlunk viteli vc ve zhorenm Vhrada zptn koup omezuje kupujcho jako vlast-
stavu, me ji vitel na splnn zvazku pijmout, anebo nka v jeho prvu nakldat s vc libovoln: mus ji ucho-
odmtnout. Pijme-li ji, plnil dlunk vadn a ppad se vat pro zptn vydn, take ji nesm ani sm zniit.
posoud podle 596 a 600 (nelze pominout, e i tu p- Nelze vak vylouit, e i takov ppady nastanou.
jde o plnn z kupn smlouvy).Vitel vak me pijet Proto m praktick vznam zabvat se jejich prvnmi
vci odmtnout a domhat se, aby bylo plnno dn dsledky.
(tedy aby dlunk dal ped splnnm vc na svj nklad 2. K zniku vci me dojt z vle vlastnka, z nhod-
opravit, aby doplnil chybjc sti apod.), nebo poa- nch pin, anebo inem tet osoby. Jde-li o vc indivi-
dovat nhradu kody. duln urenou, zanik zkzou nebo ztrtou vci zva-
zek z vhrady zptn koup pro nslednou nemonost
1.3 Zlepen vci
1. Stav vci vak me bt v mezidob i zlepen. I za 27
Dvok, J. in op. cit. sub 14, s. 938.
tto situace vznik otzka, zda a jak se strany maj vypo- 28
Svoboda, L. op. cit. sub 4, s. 501.
dat.Nelze se ztotonit s nzorem,e bude postupovno 29
Svoboda, E. Vhrada koup zptn podle 10681070 ob. zk.
podle ustanoven o bezdvodnm obohacen:27 zejmna esk prvo, 1929, . 6, s. 49.
30
Tak ji Mayr, R. Soustava obanskho prva. Kniha tet. Prvo obli-
z toho dvodu, e 458 nen na zvazek z vhrady prva gan.1.vydn.Brno :Barvi & Novotn,1928,uvd na s.228 ppadn,
zptn koup pouiteln, nebo tam se stanov pravidla e pravidlo o aversionlnm zcizen m i pi zptn koupi sv msto.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 8

8 slo 1/2007 AD NOTAM


plnn, ji je dlunk povinen notifikovat ( 577 odst. 1). k tomu dsledku, e dlunk nen povinen vrtit vc, kte-
Dsledky nsledn nemonosti plnn se li, byla-li v- rou dve koupil, ale vc tho druhu, tedy vc stejnou,
hrada sjednna v reimu obanskho i obchodnho nikoli tut.Vcmi urenmi podle druhu se rozum vci
prva (srov. 575 odst.1 ObZ a 353 ObchZ).Lze-li pi- uren potem, mrou nebo vahou, kter lze nahradit ji-
st zkzu i ztrtu vci osob zavzan vhradou zptn nmi vcmi tho druhu a jakosti. Z toho plyne, e ku-
koup vc odevzdat, je povinna k nhrad kody. Absen- pujc me i za trvn prva druh strany na zptnou
ce zvltnho ustanoven o subjektivn odpovdnosti za koupi voln nakldat s tm, co koup nabyl, tedy zpraco-
zhoren vci vak vyluuje monost pistoupit na tra- vat to, zmnit co do podstaty, spotebovat, prodat i ji-
dovanou konstrukci, e kupujc odpovd za zhoren nak zcizit atp.
jen tehdy, nenastalo-li nhodou,31 nebo odpovdnost 2. Ani za tto situace nen vyloueno vadn plnn.
za vady pedmtu koup je objektivn povahy.Proto bylo V takovm ppad se postupuje podle obecnch usta-
tak sprvn poukzno, e pevzetm vci podle p- noven o odpovdnosti za vady.
vodn smlouvy na kupujcho pechz nebezpe kody 3. Ustanoven 609 odst. 1 je systematicky vadn za-
na vci a e ten nese jeho dsledky a do zptnho pe- azeno,nebo obsahuje normu vjimen povahy.Ml by
vodu prodvajcmu. Dojde-li tedy vzhledem k tomuto ri- mu tud bt vyhrazen v 609 a druh odstavec.
ziku k pokozen vci, m pvodn prodvajc prvo na
slevu z kupn ceny.32 VII. Lex ferenda
Nepzniv inky tohoto druhu mohou zmrnit
vhodn klauzule volen ji pi ujednn vhrady.Tak lze 1. Osnova novho obanskho zkonku setrvv na
nap. smluvit, e kupujc vc pojist a prvo na pojistn vslovn prav vhrady zptn koup. Hlavn odchylka
plnn postoup prodvajcmu. Rovn lze dohodnout od dosud platn pravy spov v tom, e navren
pro ppad zkzy nebo ztrty individuln uren vci prava roziuje monost ujednat vhradu pro vci mo-
povinnost odevzdat stejnou vc tho druhu, anebo vit i nemovit a e zakld oprvnn stran zdit prvo
jde-li o vc sice jedinenou, ale i tak nahraditelnou po- zptnou koupi k vci zapsan do veejnho seznamu
vinnost obstarat a odevzdat jej duplikt atp. jako vcn. V posledn uvedenm ppad se do veej-
3. Znemon-li dlunk vzan vhradou zptn koup nho seznamu (jde-li o nemovit vci, pak do katastru
odevzdn vci tm,e ji opust,zni,zpracuje ve vc no- nemovitost) zape jak prvo zptn koup, tak osoba,
vou apod., sth jej povinnost k nhrad kody. Zvltn v jej prospch bylo prvo zzeno. M-li bt vc takto
poznmku zaslou ppad posledn uveden. zaten dle zatena dalm vcnm prvem, vyaduje
Pi specifikaci pamatuje 135b ObZ na dv skutkov se k tomu souhlas osoby, v jej prospch bylo zzeno
podstaty. Prvou je zpracovn ciz vci v novou vc prvo vcn koup.
v dobr ve. Druhou je zpracovn ciz vci tm, komu 2. Navren prava si ble vm aspekt vzjemnho
je znmo, e mu vc nepat. dn z nich se vak ne- vypodn mezi stranami po uplatnn prva zptn
hod na ppad zpracovn vci za trvn prva zptn koup. Pedn se vychz z pojet, e uplatnn prva na
koup, kdy nkdo mala fide zpracuje vc vlastn. Le zptnou koupi lze spojit nejen s vrcenm pvodn kupn
nen pochyb, e ani tu nen osoba uplatniv prvo na ceny, ale i se zaplacenm jin sumy, a e za plody a uitky
zptnou koupi bez ochrany. Me se toti domhat n- z vci snad vyten nelze poadovat zvltn nhradu.
hrady kody, a to i je-li to mon a eln, pop. obvy- Nvrh sleduje tak podrobnj pravu pravidel, podle
kl uvedenm do pedelho stavu (srov. 442 odst. 2 nich se strany maj vypodat, zlepil-li se i zhoril stav
ObZ nebo 378 ObchZ).Vsledek je tedy obdobn,k ja- vci, kter m bt vrcena.
kmu smuje prvn vta 135b odst. 2 ObZ. 3. Pokud jde o dobu, v n me bt prvo na zptnou
Dolo-li vak k takov zmn vci, e uveden do pe- koupi uplatnno, navrhuje se prodlouit ji u movitch
delho stavu nen mon nebo eln (pop. obvykl, vc na ti roky a u nemovitch vc na deset let, ovem
jde-li o vztah obchodn), vyluuje aplikace zkonnch s tm, e zkonn lhty jsou dispozitivn, take stranm
ustanoven o nhrad kody uplatnit pravomoc soudu je ponechno na vli, smluv-li si dobu jinou.
v t me, v jak ji zakld druh vta 135b odst. 2. Je-
-li vitel z klauzule prva zptn koup oprvnn po- 31
Knapp, V. et al. op. cit. sub 8, s. 125.
hledvat uritou (individuln urenou) vc,nem prvo 32
Mike, J. in Knappov, M., vestka, J. et al. Obansk prvo. Svazek
domhat se vydn jin vci, protoe tehdy by nelo II. 3. vydn. Praha :ASPI, 2002, s. 193.
o zptn odevzdn,a tud ani o zptnou koupi.Striktn
vzato, soud me jen vyhodnotit, je-li v konkrtnm p-
padn podstata vci zmnna do t mry, e jde o novou
vc vyluujc zptn vydn. Nen pochyb, e k posou-
Not a opaten proti legalizaci
zen teba pistoupit se zetelem k zjmm vitele co vnos z trestn innosti
nejliberlnji. Stejn tak nen pochyb, e mnoh ppady
z tohoto okruhu bude namst posoudit jako zneuit Mgr. Jarmila Chvistkov*
prva, pop. ikanu ( 3 odst. 1 ObZ), co umon vyjt
zjmm oprvnnho vstc jet vce. Pijetm zkona . 61/1996 Sb., o nkterch opate-
nch proti legalizaci vnos z trestn innosti a o zmn
2. Odevzdn vci uren podle druhu a doplnn souvisejcch zkon (dle jen zkon o pran
pinavch penz nebo t zkon), se esk republika
1. Pravidlo 609 odst. 1 prolamuje v prav zptn
koup zsadu identity pedmtu (srov. 607 odst. 1). Pi- * Autorka je notskou kandidtkou a trvalou zstupkyn JUDr. Pavly Do-
putn vhrady ve vztahu k vci uren genericky vede leelov, notky v Havov.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 9

AD NOTAM slo 1/2007 9


pipojila k zemm snacm se zabrnit prorstn ed nebo jinho majetku klienta vetn jednn jmnem kli-
ekonomiky do spolenosti se vemi souvisejcmi nega- enta nebo na jeho et v souvislosti se zzenm tu
tivnmi dopady, jako jsou hospodsk kriminalita s fi- u banky nebo jinho pennho stavu anebo tu cen-
nannmi podvody, padln penz, cennch papr, ne- nch papr a sprvou takovho tu; zskvn a shro-
zkonn szen, obchod s drogami, organizovan maovn pennch prostedk nebo jinch penzi
prostituce, atp. Znan finann toky plynouc z tchto ocenitelnch hodnot za elem zaloen,zen nebo ovl-
aktivit se jejich akti sna legalizovat splynutm dn obchodn spolenosti, podnikatelskho seskupen,
s istmi penzi, k emu jim slou stle dmyslnj nebo jinho obdobnho tvaru, a to bez ohledu na to,
praktiky, mnohdy paradoxn nabvajc rozmr podni- zda se jedn o prvnickou osobu i nikoliv; inkasu, plat-
katelskch innost (poskytovn fiktivnho poradenstv, bch, pevodech, vkladech nebo vbrech provdnch
zajiovn zdnlivch obchod, uml navyovn zisk pi bezhotovostnm i hotovostnm platebnm styku,
legln innch finann prmrnch subjekt,operace anebo jakmkoliv jinm jednn, kter smuje k pohybu
ve tetch sttech s liberlnm bankovnm a daovm penz nebo jej pmo vyvol; piem souhrnn lze tuto
systmem apod.).m vce pinavch penz se da vy- innost note podadit pod innost pedvdanou not-
prat, tm vce se jich zptky vrac do organizovanho zlo- skm dem v 3 odst. 2 jako sprvu majetku a zastu-
inu, m innji se poda ztit a zabrnit jejich pran, povn v tto souvislosti. Poskytuje-li tedy not svmu
tm mn ed ekonomika pokvete. klientu sluby spovajc v schov penz i cennch pa-
Evropsk rmec boje s legalizac vnos z trestn in- pr nebo sprv majetku, ml by se zajmat o to, k emu
nosti zasteuje zejmna Konvence o pran, vyhledvn, je z titulu opaten proti legalizaci vnos povinen. Jsou
zadrovn a konfiskaci vnos ze zloinu, podepsan to pedevm povinnosti identifikace astnk ob-
stty sdruenmi v Rad Evropy dne 8. 11. 1990 ve t- chodu, oznmen podezelho obchodu, uchovn iden-
rasburku. Poadavky na vnitn legislativu jednotlivch tifikanch daj, odkladu splnn pkazu klienta, od-
stt pak urila Smrnice Rady Evropskho spoleenstv mtnut obchodu a mlenlivosti.
. 91/308/EHS z 10. 6. 1991 o pedchzen zneuit fi- Povinnost identifikace astnk obchodu je upra-
nannho systmu k pran penz. Zvazky obsaen vena 2 zkona . 61/1996 Sb. Not je vdy povinen
v tto smrnici byly postupn ve vech sttech Evrop- identifikovat astnky obchodu dle odstavce prvnho
skch spoleenstv promtnuty do jejich vnitrosttnho tohoto ustanoven, pevyuje-li hodnota obchodu stku
zkonodrstv,u ns se smrnice stala podkladem zkona 15 000 EUR, dle odstavce druhho pak vdy zejmna
. 61/1996 Sb. Nsledn se tak nae republika mohla pi- jedn-li se o podezel obchod nebo pi uzaven
pojit k signatm Konvence ze dne 8.11.1990 jejm pi- smlouvy o schov.
jetm dne 18. 12. 1995 (publikovna ve sbrce zkon Obchodem se pro ely zkona rozum kad jednn
pod . 33/1997). smujc k pohybu penz nebo k pesunu majetku,nebo
Zkon . 61/1996 Sb., ve znn pozdjch pedpis, je pmo vyvolvajc, s vjimkou plnn povinnosti sta-
je ucelenou normou, kterou zkonodrce nesledoval do- noven zkonem, uloen rozhodnutm soudu nebo ji-
clit oderpn vnos z trestn innosti (dle jen lega- nho sttnho orgnu a rovn nkup, prodej nebo
lizace vnos), toto je nadle ponechno zejmna nor- smna investinho instrumentu.1 Podezelm obcho-
mm odvtv trestnho prva. Jeho elem je pedevm dem je obchod proveden za okolnost vyvolvajcch
vytvoit inn mechanismus odhalen existence a po- podezen ze snahy o legalizaci vnosu nebo podezen,
hybu neleglnch pjm. Zkon ve sv struktue vyme- e v obchodu uit prostedky jsou ureny k financovn
zuje zkladn pojmoslov opaten proti legalizaci v- terorismu,piem znaky podezelho obchodu jsou p-
nos, pedevm vak uruje, kdo je povinnou osobou kladmo zkonem vyjmenovny v ustanoven 1a odst.
dle tohoto zkona, jak jsou jej povinnosti a nsledn 6. Hodnotou obchodu se pak rozum odpovdajc hod-
vymezuje subjekt na rovni sttu, plnc funkci sbru nota jakkoliv mny stanoven na zklad kurzu vyhl-
a analzy zskanch daj, centrlnho dohledu nad do- enho NB pro den, ve kterm je plnna povinnost dle
drovnm zkonnch povinnost povinnmi osobami, tohoto zkona. Pro potebu innosti note pi sprv
nadan pravomocemi za elem naplnn smyslu z- majetku (schova u note probh pouze bezhoto-
kona,vetn prva ukldn podkovch opaten za ne- vostn) je vhodn pipomenout,e za platbu v hotovosti
dodren uloench povinnost. se povauje i platba vysoce hodnotnmi komoditami
Jednou z povinnch osob dle tohoto zkona je not. (nap. diamanty, ale i cennm zbom jako jsou lod, le-
Je zaazen obecn mezi povinn osoby vyjmenovan usta- tadla, automobily apod.). Legalizace vnos je zkonem
novenm 1a s odchylkami dle ustanoven 14 zohled- definovna jako jednn sledujc zakryt nezkonnho
ujcmi jeho postaven osoby sui generis, poskytujc pvodu vnosu z tto innosti s clem vzbudit zdn, e
svm klientm prvn sluby dle zkona . 358/1992 Sb., jde o pjem nabyt v souladu se zkonem, nen rozho-
o notch a jejich innosti (notskho du).Ve smyslu dujc, zda k nmu dolo zcela nebo zsti na zem R.
ustanoven 1a odst. 7 psm. j) je not povinnou osobou Vnosem je jakkoliv ekonomick vhoda z tohoto jed-
pouze ve dvou ppadech.Za prv za pedpokladu,e po- nn.
skytuje klientu schovu penz nebo cennch papr (s- Poadavky kladen na identifikaci jsou vslovn sta-
chova jinho majetku dle zkona u note nepichz noveny 1a odst. 3 zvl pro osobu fyzickou a prv-
v vahu, kdy ve smyslu 2, 81 a nsledujcch Not ne- nickou, zkon rozliuje identifikaci tv v tv (face to
me bt vyjma penz, cennch papr a listin, jin ma- face), identifikaci zmocnncem povinn osoby (je-li
jetek pedmtem schovy note). Za druh v ppad astnk zastoupen na zklad pln moci s edn ov-
jednn jmnem klienta nebo na jeho et, pi obstarn
koup nebo prodeje nemovitosti nebo podniku i jeho 1
Nyn investin nstroj 3 zkona . 256/2004 Sb., o podnikn na ka-
sti; sprv penz, cennch papr, obchodnch podl pitlovm trhu.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 10

10 slo 1/2007 AD NOTAM


enm podpisem 2 odst. 3) a zprostedkovanou iden- mnm prohlenm potvrdil za koho jedn a doloil daje
tifikaci (pro povinnou osobu na jej dost, vdy veej- o identifikaci tto tet osoby, piem dle zkona je
nou listinou dle 2 odst. 6 prostednictvm osoby oprv- kad povinen tto vzv vyhovt, nestanov-li zvltn
nn provdt ovovn podpis a listin dle zvltnho prvn pedpis jinak.Vi jin povinn osob me no-
prvnho pedpisu,2 tj. notem, matrikou, kapitnem t tuto povinnost splnit pednm kopi pslunch
lodi pi dlkov nmon plavb, atd.). Zkon taxativn st doklad, z nich identifikan daje zjistil.
vyjmenovv daje, kter je nutno ovit nebo zjistit, Zde je nutno zmnit souasn pslun ustanoven z-
vetn oven shody podoby astnka s vyobrazenm kona .21/1992 Sb.,o bankch,ve znn pozdjch ped-
v jeho prkazu totonosti, piem se pipout, za ped- pis, sti tinct o pojitn pohledvek z vklad. Dle
pokladu,e je zaruena identifikace dat podle zvltnho 41c odst. 1 zkona o bankch jsou pojitny veker
pedpisu3, aby oven nebo zjitn daj bylo prove- pohledvky z vklad vetn rok vedench pi splnn
deno dlkovm penosem. Prkazem totonosti fyzick poadavk na identifikaci stanovench 41c odst.3 (u fy-
osoby me bt jakkoliv platn edn doklad vydan zick osoby jmno, pjmen, adresu, rodn slo, nebylo-
sttnm orgnem, z nho lze ovit podobu osoby, jej -li pidleno, datum narozen, poppad identifikan
jmno a pjmen,rodn slo nebo datum narozen,sttn slo, u prvnick osoby obchodn firmu nebo nzev,
obanstv a ppadn dal identifikan daje. U prv- sdlo a u tuzemsk prvnick osoby t identifikan
nick osoby je tmto dokladem platn vpis z rejstku, slo). Banka je povinna zabezpeit identifikaci vklada-
v nm je evidovna, nebo jin platn doklad prokazu- tele pi veden jeho tu nebo jin form pijet jeho
jc jej existenci ( 1a odst.9).Pi identifikaci face to face vkladu a identifikan daje o vkladateli vst ve sv evi-
nen uloeno poizovat fotokopie prkaz totonosti. Ji- denci.Podle 41f odst.5 zkona o bankch je-li skuten
nak je tomu u identifikace zprostedkovan, kde krom vlastnk penn stky odlin od majitele tu,nhrada
povinnho obsahu veejn listiny ( 2 odst.6 a 9) se sta- se poskytne skutenmu vlastnkovi. Majitel tu m po-
nov povinnost pipojit k veejn listin rovn kopie vinnost oznmit tuto skutenost bance pi zaloen i
pslunch doklad nebo jejich st. Na tomto mst je nejbli dispozici s tem a identifikovat skutenho
vhodn pipomenout, e s innost od 1. 1. 2005 je za- vlastnka pennch prostedk v rozsahu stanovenm
kzno poizovat kopie obanskch prkaz nebo ce- v 41c odst. 3 a banka zaznamen tyto daje ve sv evi-
stovnch pas bez souhlasu obana, ktermu byl oban- denci. Na ve citovan ustanoven reagovala posledn
sk prkaz nebo cestovn doklad vydn, pokud zvltn novelizace kancelskho du platn od 11. 7. 2006
prvn pedpis nebo mezinrodn smlouva, j je esk v 33 odst. 3, dle nho not pi pevzet penz do s-
republika vzna,nestanov jinak.4 Uchovn kopie osob- chovy pou sloitele,e k pojitn pohledvky z vkladu
nho dokladu je navc povaovno za zpracovn osob- podle zkona o bankch je teba provst pro banku iden-
nch daj podle zkona . 101/2000 Sb.,o ochran osob- tifikaci skutenho vlastnka penz.Urit otzky z titulu
nch daj a o zmn nkterch zkon. Ustanoven ve uvedenho by mohl vyvolat pojem skutenho
o zprostedkovan identifikaci, kterm se ukld pipo- vlastnka penz sloench noti do notsk schovy za
jit kopie doklad ( 2 odst. 7), je jist specilnm usta- elem zajitn zvazku,jen se v prbhu schovy v a-
novenm k obecnmu zkazu poizovn kopie ve uve- sovm horizontu (po splnn podmnek pro vydn
dench ednch doklad, pi identifikaci face to face je schovy) fakticky mn. Na pojet skutenho vlastnka
vak bezpochyby pedpokladem pozen jejich kopie je vak pamatovno v ustanoven 88 Not, dle nho
udlen souhlasu identifikovan osoby.Nutno mt rovn do doby vydn penz z notsk schovy nle penze
na zeteli, e zkon o ochran osobnch daj souasn sloiteli a dobou vydn se rozum okamik pipsn
poaduje, aby byl subjekt daj pi udlovn souhlasu na et penn stky, nen-li v protokolu o notsk
informovn o tom, pro jak el zpracovn a k jakm schov stanoveno jinak. Z jazykovho vkladu tohoto
osobnm dajm je souhlas dvn, jakmu sprvci a na ustanoven nen jednoznan zejm, zda posledn st
jak obdob, piem souhlas mus bt sprvce schopen vty nen-li v protokolu o notsk schov stanoveno
prokzat po celou dobu zpracovn. Z ve uvedenho jinak se vztahuje k vlastnictv penz sloitelem i k dob
jednoznan vyplv pro note informovat astnka vydn schovy, i pouze k dob vydn schovy.Tak i
obchodu o povinnostech note jako povinn osoby dle tak je vak mon na zklad existence tohoto ustano-
zkona o pran pinavch penz, zejmna o rozsahu, ven, sepsanho protokolu o schov a s pouitm usta-
elu, dob shromaovn osobnch daj klienta noven obanskho zkonku o bezdvodnm oboha-
a o povinnosti jejich oznmen v ppad podezelho cen, doptrat se jednak skutenho oprvnnho
obchodu, a zrove nutnost vydat si souhlas klienta k vyplacen nhrady penz z titulu pojitn vkladu na
ke zpracovn jeho daj a k pozen kopie ednch tu schov note, jako i skutenho oprvnnho
doklad za tmto elem. Vedle tto informan povin- k inkasu pedmtn finann stky z titulu schovou
nosti je namst pipomenout rovn informan povin- zajitnho zvazku.
nost note vyplvajc mu z usnesen Prezidia Notsk
komory esk republiky . P 12-5/2005, kter noti 2
Zkon . 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti (notsk d), z-
ukld ped poskytnutm prvnch slueb, spovajcch kon .41/1993 Sb.,o ovovn shody opis nebo kopie s listinou a o ov-
v schov penz a cennch papr a sprv majetku, in- ovn pravosti podpisu okresnmi a obecnmi ady a o vydvn po-
formovat klienta o svch povinnostech z prvnch ped- tvrzen orgny obc a okresnmi ady ve znn pozdjch pedpis,
vyhlka . 272/2000 Sb., o ovovn pravosti podpisu nebo shody
pis o opatench proti legalizace vnos z trestn in- opisu nebo kopie s listinou velitelem lod.
nosti. 3
Zkon . 227/2000 Sb., o elektronickm podpisu a o zmn nkterch
Zjist-li nebo m-li not pi uzavrn obchodu pode- dalch zkon (zkon o elektronickm podpisu).
4
Zkon . 559/2004 Sb., kter mn zkon . 328/1999 Sb., o oban-
zen, e astnk nejedn svm jmnem nebo e zastr, skch prkazech, a zkon . 329/1999 Sb., o cestovnch dokladech
e jedn za tet osobu ( 2 odst. 4), ulo mu, aby pse- a o zmn zkona . 283/1991 Sb., o Policii esk republiky.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 11

AD NOTAM slo 1/2007 11


daje zskan identifikac je nutno v dob trvn podezelho obchodu,not pkaz klienta vykon.O od-
smluvnho vztahu nebo pi dalch obchodech kontro- loen pkazu me bt not tak podn FA, a to
lovat co do jejich platnosti a plnosti a zaznamenvat je- o 24 hodiny, event. za podmnek stanovench zkonem
jich zmny ( 3 odst. 1). Nejedn se jen o ppady zmny nejdle na dobu 72 hodin od pijet oznmen. Nesdl-
daj u ji identifikovanch astnk, je nutno pama- -li FA noti v tto lht, e podalo trestn oznmen,
tovat i na ppad zmny astnka obchodu, nap. z ti- not pkaz klienta vykon. Bylo-li trestn oznmen ve
tulu platnho postoupen vekerch prv a zvazk. Ne- lht podno, not provede pkaz po uplynut 3 ka-
jene pak nastupuje povinnost aktualizace identifikace lendnch dn ode dne podn trestnho oznmen, po-
nebo identifikace novho astnka, je poteba i dostt kud orgn inn v trestnm zen v tto lht nerozhodl
ve zmnn povinnosti vi bance,v n m not et o odnt nebo zajitn pedmtu podezelho obchodu.
notsk schovy. Identifikan daje, kopie doklad Not neodpovd za kodu vzniklou splnnm povin-
nebo vpis identifikanch daj, v ppad zastupovn nosti odloen pkazu klienta,nesmoval-li pkaz k pro-
rovn originl pln moci, uchovv not po dobu 10 veden podezelho obchodu. Odpovdnost za kodu
let od ukonen vztahu s klientem, daje a doklady o ob- nese stt a nhradu kody je nutno uplatnit u Minister-
chodech nejmn 10 let po uskutenn obchodu, pi- stva financ.
em tato doba pon bet prvnm dnem kalendnho Not je povinen na podn sdlit FA ve stanoven
roku nsledujcho po roce, ve kterm byl proveden po- lht daje o obchodech,na n se vztahuje identifikan
sledn kon obchodu noti znm ( 3 odst. 2). povinnost nebo ohledn nich ministerstvo provd et-
V ppad, e se klient odmtne podrobit identifikaci en, pedloit mu doklady o tchto obchodech, nebo
anebo odmtne identifikaci tet osoby, not obchod k nim umonit pstup pi provovn oznmen a po-
neprovede ( 2 odst. 5). Za tto situace nastupuje rov- skytnout informace o osobch, kter se astnily tako-
n povinnost note o tto skutenosti informovat p- vch obchod, to ve vak pouze za pedpokladu, e ne-
slunou organizan sloku Ministerstva financ Fi- jde o informace o klientovi, kter not zskal bhem
nann analytick tvar Ministerstva financ (dle jen nebo v souvislosti s poskytovnm prvnch porad nebo
FA), stejn jako oznmen o podezelm obchodu nslednm ovovnm prvnho postaven klienta dle
prostednictvm Notsk komory esk republiky. 3 odst. 1 psm. a) Not; se zastupovnm klienta v zen
Identifikace nen nutn pouze tehdy, pokud astn- ped soudy v rozsahu svho oprvnn dle 3 odst. 1
kem obchodu je povinn osoba uveden v 1a odst. 7 psm. b) Not; i s poskytovnm jakchkoliv prvnch
psm. a) a c) anebo vrov nebo finann instituce p- porad dle 3 odst. 1 psm. b) Not, bez ohledu na to, zda
sobc na zem sttu, kter ukld tto instituci srovna- tato zen ji byla zahjena i nikoliv anebo ukonena
telnm zpsobem povinnost identifikace, a o totonosti ( 8 a 14 odst. 2 zkona).
astnka obchodu nebo totonosti osoby za nj jedna- Dohled nad dodrovnm povinnost note ze zkona
jc nen pochyb ( 2 odst. 10). . 61/1996 Sb. podlh ustanoven 45 a nsl. Not. Ko-
Vedle identifikan povinnosti ukld zkon povinnost mora je vak povinna provst na zklad psemn dosti
oznamovac. Podle 4 tehdy, zjist-li not pi schov FA kontrolu dodrovn povinnost uritm notem
penz nebo cennch papr i pi sprv majetku po- a uvdomit psemn FA o jejm vsledku. Zjist-li FA,
dezel obchod nebo jakoukoliv jinou skutenost, kter e not poruil nebo nesplnil povinnosti uloen mu
by mohla podezelmu obchodu nasvdovat, a to nej- jako povinn osob,d podnt k zahjen krnho zen
pozdji do 5 kalendnch dn od zjitn obchodu, podle notskho du ( 14 odst. 5).
hroz-li vak nebezpe z prodlen,ihned.Oznmen mus V souvislosti s pijetm zkona o pran pinavch pe-
mt nleitosti stanoven zkonem a vyhlkou nz, jeho postupnmi novelizacemi a vydvnm souvi-
. 344/2004 Sb.5 V souladu s ustanovenm 14 odst. 3 sejcch prvnch norem sledujcch shodn nebo po-
a dle v souladu s usnesenm Prezidia Komory dobn el, je vhodn jet zmnit zkon . 254/2004
. P 125/2005 je ho not povinen uinit psemnm po- Sb., o omezen plateb v hotovosti a o zmn zkona
dnm doruenm do sdla Komory, nebo podnm pro- . 337/1992 Sb. Pestoe zmrem tohoto zkona bylo
stednictvm elektronick poty opatenm zaruenm mimo jin doprovodit opaten proti legalizaci vnos
elektronickm podpisem na adresu elektronick poty z trestn innosti, a to, jak je ji z nzvu zejm, omeze-
Komory. Komora pezkoum, zda oznmen note nen nm plateb v hotovosti, ve svm dopadu neznalost to-
v rozporu se zkonem a zda m veker nleitosti.V p- hoto zkona asto poct subjekty nemajc s neleglnmi
pad, e oznmen spluje zkonn podmnky, ped je pjmy pranic spolenho. Not jako jedna z prvnch
Komora bez zbytenho odkladu, avak nejpozdji do 7 profes by ml tomuto nedoucmu dopadu zabrnit po-
kalendnch dn od zjitn podezelho obchodu FA. skytnutm informac klientm o povinnostech a sankcch
Splnn oznamovac povinnosti note dle zkona o pran dle tohoto zkona. Fyzickm i prvnickm osobm bez
pinavch penz nen poruenm jeho mlenlivosti ulo- ohledu na to, zda jsou podnikateli i ne, je uloeno pro-
en mu notskm dem (shodn 4 odst. 6 zkona vst platbu pesahujc stku 15 000 EUR (dle jen li-
i 56 odst. 6 Not). mit) bezhotovostn. Do limitu se zapotvaj vechny
Hroz-li nebezpe, e bezodkladnm splnnm p- platby poskytovatele tmu pjemci v prbhu jednoho
kazu klienta by mohlo bt zmaeno nebo podstatn zt- kalendnho dne.Platbou se pak rozum vlun hrada
eno zajitn vnosu, me not splnit pkaz klienta zvazku, tedy ne vklad na et u pennho stavu ani
tkajc se podezelho obchodu nejdve po uplynut 24 jeho vbr.Kontrolu nad dodrovnm tohoto zkona vy-
hodin od pijet oznmen FA ( 6). Na odklad splnn
pkazu klienta mus bt upozornn FA v oznmen 5
Vyhlka . 344/2004 Sb., o plnn oznamovac povinnosti podle z-
o podezelm obchodu dle 4. Nen-li odloen pkazu kona . 61/1996 Sb., o nkterch opatench proti legalizaci vnos
mon, nebo by takov odloen mohlo zmait eten z trestn innosti a o zmn a doplnn souvisejcch zkon.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 12

12 slo 1/2007 AD NOTAM


konvaj zemn finann orgny a celn orgny, kter tohoto zpisu bude existovat zznam ve spise banky o po-
jsou oprvnny uloit poskytovateli platby pokutu v roz- skytnut vru,pop.jin listina prokazujc,e banka byla
mez od 10 000 K do 5 000 000 K. Pokutu lze uloit s obsahem dohody seznmena.
i pjemci hotovostn platby,pokud musel vdt,e hra- Nepoda-li se v ppadnm sporu prokzat, e byla
dou hotovost nad limit dolo k poruen tohoto zkona. tet osoba s obsahem notskho zpisu seznmena
Monost uloen pokuty je omezena subjektivn a zro- nesta dokzat, e j byl notsk zpis pedloen nebo
ve objektivn promlec lhtou,tj.do jednoho roku ode e byla o existenci dohody informovna inky dohody
dne, kdy se kontroln orgn o poruen povinnosti do- o zen SJM nenastanou. S majetkem tedy bude nakl-
zvdl a souasn nejpozdji do deseti let ode dne, kdy dno tak,jako by k dn dohod o zen SJM mezi man-
k poruen povinnosti dolo. ely nedolo.
Otzkou je, zda je skuten nutn trvat na seznmen
vitel s obsahem dohody o zen SJM i v ppad kdy
Spolen jmn manel ve pedmtem dohody je nemovitost a vklad prva vlast-
nickho v katastru nemovitost ji byl proveden. Dobr
vztahu k zvazkm jednoho vra tetch osob je, dle mho nzoru, dostaten chr-
z manel nna ji zpisem ve veejn pstupnm registru.

JUDr. Michaela Mareov* III. Exekuce na majetek v SJM

Podle 143a odst. 1 ObZ mohou manel za trvn Pedpokldejme, e ve ve uvedenm ppad man-
manelstv rozsah svho spolenho jmn manel el skuten zili SJM pouze o byt a o zvazky vznikl
smlouvou ve form notskho zpisu zit nebo roz- z budouc vrov smlouvy. Z eho budou jednotliv
it.V praxi se tato problematika vyskytuje vcelku pravi- spltky vru hrazeny?
deln nejastjm poadavkem manel je, aby not Protoe ze spolenho jmn manel nebyly doho-
vyal z jejich spolenho jmn manel dm, byt i dou vyjmuty pjmy manel, budou spltky vru hra-
jinou nemovitost, kterou jeden z manel hodl pout zen z pjmu manela-dlunka samozejm splceny
k zajitn vru kdy zrove druh z manel v vru ze SJM. Druhmu manelovi tak vznik vi manelu-
nebude vystupovat jako dlunk, spoludlunk, ani jako -dlunkovi pohledvka na vypodn ze spolenho
ruitel, ani nechce bt z vru jakkoliv vzn. jmn manel.
V ppad, kdy spltky vru nebudou hrazeny dn
I. Notsk zpis o zen SJM a vas a banka dokonce pistoup k exekuci, bude exe-
kuc postien vlun majetek manela, kter je z vru
Not by tedy ml sepsat notsk zpis dohodu o z- vzn.
en spolenho jmn manel podle 143a odst. 1 Otzkou je, zda me bt exekuc postien i jeho ma-
ObZ a zit existujc spolen jmn manel o poa- jetek patc do SJM. Nejsou-li pohledvky vitel sou-
dovanou nemovitost a zrove zit SJM do budoucna st SJM manel, jsou v zsad kryty pouze individu-
o zvazek plynouc z ppadnho budoucho vru jed- lnm majetkem a majetkovmi hodnotami (prvy) toho
noho z manel. z manel, kter bude vi viteli konkrtnm dlun-
Vci (nemovitosti) nebo zvazky, kter byly ze SJM vy- kem (podle konkrtnch podmnek pop. i majetkem ve
loueny,se stvaj vlunm vlastnictvm jednoho z man- spolenm jmn ...).1 I podle 262a odst. 1 OS plat,
el, po zen SJM vak mus dojt k vypodn ma- e k vydobyt zvazku, kter vznikl za trvn manelstv
jetku,o kter byl zkonem stanoven rozsah spolenho jen jednomu z manel, lze nadit vkon rozhodnut na
jmn zen,nebylo-li vypodn provedeno pmo v do- majetek patc do spolenho jmn manel. Obdobn
hod o zen. se postupuje i podle ustanoven 267 odst.2 OS,a v ne-
Jsou vak manel tmto zpsobem, tj. zenm SJM posledn ad lze stejn nzor dovodit i z ustanoven
pouze o konkrtn nemovitost a budouc zvazek z v- 255 odst. 2 OS jsou-li nazenm vkonem rozhod-
rov smlouvy, chrnni dostaten? Bude mt notsk nut postieny vci nebo prva patc do spolenho
zpis inky, kter jeho uzavenm manel zamleli? jmn manel,je astnkem zen pokud jde o tyto ma-
jetkov hodnoty i manel povinnho.
II. Ochrana dobr vry tetch osob Exekuovn tak nepochybn me bt i majetek pat-
c do SJM k postien majetku patcho do spole-
innostinotsk zpis o zen spolenho jmn nho jmn manel postauje exekun titul toliko vi
manel, je-li jeho pedmtem nemovitost, nabv vkla- jednomu z manel.2
dem do katastru nemovitost.Tm m bt chrnna pe- Stejnm zpsobem bude postupovno i v ppad,kdy
devm dobr vra tetch osob. SJM nen zeno dohodou manel, ale kdy dojde k jeho
Dalm pedpokladem innosti dohody o zen SJM zniku pi rozvodu. Nedojde-li k vypodn majetku ze
vi tetm osobm je splnn podmnky ustanoven spolenho jmn (a ji dohodou manel nebo uply-
143a odst.4 ObZ manel se mohou vi jin osob nutm tlet lhty, po kter nastane zkonn fikce vy-
na smlouvu odvolat jen tehdy, jestlie je j obsah tto
smlouvy znm.
V nmi nastnn situaci je dotenou tet osobou
banka pedpokld se, e uzave-li banka smlouvu * Autorka je notskou koncipientkou JUDr.Romana Blhy,note v Hav-
lkov Brod.
o vru pouze s jednm z manel, zn obsah dohody 1
Chmelk, M. Daov exekuce a manel. Prvn rozhledy, 2001, . 5.
o zen SJM. Je velmi pravdpodobn, e o pedloen 2
Tamt.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 13

AD NOTAM slo 1/2007 13


podn) me bt exekuc postihnut i majetek bva- noho z manel) soust spolenho jmn manel, je
lho rozvedenho manela. potenciln kryta nejen dalmi soustmi tohoto spo-
lenho jmn, ale i individulnm majetkem, majetko-
IV. Ochrana vitel vmi hodnotami (prvy kadho z manel).5 Tento n-
zor lze samozejm pout i opan.
Rozhodn nelze opomenout ani dsledky 150 odst. 2 Za trvn spolenho jmn a po jeho zniku do
ObZ. Ten byl do zkona doplnn novelou zkonem vypodn je viteli tohoto manela k dispozici
. 91/1998 Sb., innou dnem 1. 8. 1998, a stanovuje, e 262a odst. 1 vta prvn OS ( 42 odst. 1 vta prvn
prva vitel nesm bt dohodou manel o zen SJM E), take i tento vitel se me domhat uspokojen
dotena. sv pohledvky za tmto manelem vkonem rozhodnut
Podle prvn pravy inn do 1. 8. 1998 mohli man- (exekuc) z celho spolenho jmn. Po vypodn
el dohodou vypodat sv spolen jmn bez ome- a to i dohodou tato monost ... odpad; jeliko ji za tr-
zen v nestejnch pomrech, bez ohledu na to, jak se vn spolenho jmn byl jeho dlunkem jen jeden
kter z manel o nabyt i udren majetku zaslouil, tj. z manel, m vitel i po zniku a vypodn spole-
bez zsad stanovench 149 odst. 2 a 3 ObZ. nho jmn pohledvku samozejm jen za tmto man-
Vitel tak sice mohli namtat odporovatelnost prv- elem (nikoli za manelem druhm).Jestlie by dohodou
nho konu podle 42a ObZ a domhat se uren ne- pela veker aktiva (nebo jejich vtina) do vlunho
platnosti prvnho konu (uzaven dohody o zen majetku druhho manela, byla by tm pohledvka to-
SJM), postup podle tohoto ustanoven byl vak asov hoto vitele zkrcena.6
velmi nron, s vsledkem mnohdy nejistm. Majetek (a majetkov hodnoty) patc do vlunho
Podle souasn pravy poruen zsady ustanoven jmn druhho manela viteli postien bt neme
150 odst. 2 ObZ me vst a k neplatnosti dohody to vyplv jednoznan z ustanoven 256 OS. Stejn
o zen spolenho jmn manel. nzor zastvaj i dal autoi: Jestlie prvo na uspoko-
Spory o vklad tohoto ustanoven ji byly vyeeny jen ze spolenho jmn m vjimen i oddlen vi-
dle pvodnho velmi formlnho vkladu ustanoven tel jen jednoho z manel, trv toto prvo jen do vypo-
150 odst. 2 ObZ se zdly bt dohody o zen SJM dn spolenho jmn a pot zanik. Nen dvod, aby
prakticky nepouiteln prva vitel jsou pi vypo- zvazky, kter do spolenho jmn nepatily a o nich
dn SJM dotena vdy, protoe vypodnm manel druh manel asto ani nev, byly i po zniku a vypo-
ztrc vlastnick prva k celku (konkrtn vci) a vlast- dn spolenho jmn uspokojovny z majetku tohoto
nictv obou se tedy zmen. Nejvy soud R se ve druhho manela.7Druh manel je ji dostaten po-
svch rozhodnutch (trestnprvn agenda judikatura stien tm, e mus strpt vkon rozhodnut veden v-
v souvislosti s trestnm inem pokozovn vitele) pi- itelem na majetek spolen, kter se nachz ve spo-
kln k tomuto vkladu 150 odst. 2 ObZ: ... pi vypo- lenm jmn.8
dn spolenho jmn manel, z nich jeden je dlu-
nkem tetch osob,mus bt zachovna urit rovnovha VI. Dsledky zen
mezi zjmy druhho manela a zjmy vitel.Teprve po-
kud je tato rovnovha podstatnm zpsobem naruena V praxi tak vznik zcela nerovn situace, kdy jeden
takovou dohodou o vypodn spolenho jmn man- z manel z vrov smlouvy zsk aktiva,protoe vr
el, kter npadn, jednostrann a z hlediska zsad sta- nenle do SJM, za pasiva jsou vak fakticky odpo-
novench v 149 odst. 2, 3 ObZ neodvodnn zne- vdnioba manel, resp. k hrad vru me bt pou-
vhodn toho z manel,kter je dlunkem tetch osob, it jejich spolen majetek.
lze uvaovat o spchn trestnho inu pokozovn v- eenm je tak notsk zpis o zen spolenho
itele podle 156 odst. 1 psm. a) TrZ.3 Prva vitel jmn manel a na vci tvoc obvykl vybaven do-
jsou tedy dohodou dotena pouze v ppadech, kdy jde mcnosti. Ve spolenm jmn manel nezbude dn
o dohodu o zcela nepimenm vypodn majetku. majetek, kter by mohl bt ppadnou exekuc postien.
Mezi dal nejasnosti pat otzka, zda je vitel oprv- V ppad, kdy m nkter z manel vce (potencil-
nn zvolit pro exekuci nejprve majetek ve vlunm nch) vitel, bylo by zejm vhodn vyut namsto no-
vlastnictv dlunka a teprve po nm majetek ze SJM nebo tskho zpisu o zen SJM soudn rozhodnut o z-
zda zle ist na uven vitele jak vci jsou pro en spolenho jmn a na vci tvoc obvykl
exekuci vhodnj. Zkon poad majetku, z nho se vybaven domcnosti manel by se tak zprostili po-
vitel me uspokojit (tj. zda nejprve z vlunho i vinnosti seznamovat vitele s obsahem dohody o zen
spolenho majetku), nestanov. Vzdor tomu, e soudn spolenho jmn manel a nsledn povinnosti pro-
praxe uveden poad majetku pro uspokojen prv v- kazovat, e vitel byli s obsahem dohody seznmeni.
itele zachovv,tj.zkoum nejprve,zda zvazek lze uspo-
kojit z oddlenho majetku manela,vslovn legislativn
zakotven tohoto poad vak lze jen doporuit.4

V. Postaven druhho manela


3
Rozhodnut NS R sp. zn. 7 Tdo 271/2003.
4
Dvok, J. Majetkov spoleenstv manel. Praha : ASPI Publishing,
Pvodn zmr manela-nedlunka nebt zvazky 2004, s. 105.
z vrov smlouvy jakkoliv doten,se tak nenapln.V p- 5
Chmelk, M. op. cit. sub 1.
6
pad, kdy druh z manel podnik, a jeho podnik ne- Vake, V. Nad ustanovenm 150 odst. 2 ObZ. Prvn rozhledy, 2006,
. 9.
byl ze SJM vyat,me bt ppadnou exekuc postieno 7
Vake, V. op. cit. sub 6.
i jeho podnikn. Pokud je ciz pohledvka (dluh i jed- 8
Dvok, J. op. cit. sub 4, s. 106.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 14

14 slo 1/2007 AD NOTAM

platn nabvn nemovitost do 31. 3. 1964 zkonn spoleenstv majet-


kov
manely
Nov prvn prava zachovala majetkov spoleenstv
Mgr. Helena Jurkov* zaloen svatebnmi smlouvami podle Veobecnho z-
konku obanskho a nedotkala se majetku, nabytho
I. vod manely ped innost zkona, ale pouze majetku na-
bytho manely ponaje dnem 1. 1. 1950. Do tehdejho
Obsah majetkovho spoleenstv manel doznal eskoslovenskho prva byl zaveden zcela nov institut
v prbhu 20. stolet nkolika zmn. S tmito zmnami tzv. zkonnho spoleenstv majetkovho. Podle ustano-
pak ly ruku v ruce i dsledky, jak zanechaly jednotliv ven 22 odst. 1 zkona . 265/1949 Sb., o prvu rodin-
pravy majetkovho spoleenstv manel na inky nm, jmn, kter nabude kterkoliv z manel v dob
platnho nabvn vlastnictv k nemovitostem, pokud trvn manelstv,vyjma to,eho nabude ddictvm nebo
na stran nabyvatel (kupujcch) stli manel.V not- darem a to, co slou jeho osobnm potebm nebo v-
sk praxi se stle mnohdy setkvme, zejmna v rmci konu povoln, tvo jeho zskan majetek.V odst. 2 pak
innosti soudnho komisae v zench o ddictv, s na- bylo stanoveno, e zskan majetky obou manel jsou
bvacmi listinami starmi 50 i 60 let. V rmci vypo- majetkem jim spolenm a tento spolen majetek se na-
dn spolenho jmn manel v ddickm zen jsme zv zkonn spoleenstv majetkov. Podle ust. 29 z-
asto konfrontovni s dotazy ddic, zda lze nemovitost kona o prvu rodinnm mohlo bt zkonn spoleenstv
evidovanou katastrlnm adem jako podlov spolu- majetkov dohodou manel sepsanou ve form soud-
vlastnictv zstavitele a pozstalho manela vypodat nho zpisu, pozdji formou notskho zpisu, modifi-
celou v rmci ddickho zen bez ohledu na stav evi- kovno nebo mohlo bt vyhrazeno a ke dni zniku man-
dence v Katastru nemovitost. Proto jsem se pokusila elstv. Z toho obecn vyplv, e pokud manel
o shrnut jednotlivch historickch etap ve vvoji ma- nabvali nemovitost na zklad kupn smlouvy a zro-
jetkovho spoleenstv manel ve 2. polovin 20. sto- ve neuzaveli dohodu o zmn rozsahu jejich zkon-
let a jejich dsledk zejmna pro ppady platnho na- nho majetkovho spoleenstv, spadala takov nemovi-
bvn nemovitost. tost vdy do zkonnho spoleenstv majetkovho. Do
pozemkovch knih bylo vak zapsno vlastnick prvo
II. platn nabvn nemovitost manely podle kadmu z manel k polovin nemovitosti a v ddic-
Veobecnho zkonku obanskho z r. 1811 km zen vychzme, pokud jeden z manel zemel
(csask patent . 946/1811 Sb. z. s.), prava v tomto obdob (tj.od 1.ledna 1950 do 31.bezna 1964),
inn do 31. 12. 1949 z jejich rovnodlnho spoluvlastnictv.

Podle ustanoven 1233 Veobecnho zkonku ob- IV. platn nabvn nemovitost manely podle
anskho (dle tak ve zkratce OZO) manelstv sa- obanskho zkonku z r. 1964 (zkon
motn nezakldalo dn majetkov spoleenstv mezi . 40/1964 Sb.), prava inn od 1. 4. 1964 do
manely. Podle ustanoven 1237 OZO obecn platilo, 31. 7. 1998 bezpodlov spoluvlastnictv man-
e to, co kad z manel nabyl ped manelstvm, je el
v jeho vlunm vlastnictv. Druh z manel rovn ne-
ml nrok na to, co kad z manel bhem manelstv Na prvn pravu zkonnho spoleenstv majetko-
zskal nebo jakkoli dostal. Pevaujcm majetkovm vho navzal nov obansk zkonk (zkon . 40/1964
reimem manel tedy byl na zem eskoslovensk re- Sb.) s innost od 1. 4. 1964, kter nahradil tzv. stedn
publiky do r. 1950 oddlen (samostatn) majetek man- obansk zkonk (zkon . 141/1950 Sb.). prava ma-
el.1 To ve svm dsledku znamenalo, e pokud man- jetkovch vztah mezi manely byla vylenna z prvn
el nabvali nemovitost na zklad jakkoli prvn pravy rodinnho prva a jako svbytn druh tzv. osob-
skutenosti (tj. i na zklad trhov smlouvy), zapsalo se nho spoluvlastnictv byla zaazena do pravy obsaen
do pozemkov knihy kadmu z nich vlastnick prvo v obanskm zkonku.Ustanovenm 136 odst.2 zkona
k polovin nemovitosti. V ddickm zen pak vych- .40/1964 Sb.bylo tzv.bezpodlov spoluvlastnictv man-
zme z jejich podlovho spoluvlastnictv. el zaazeno systematicky do pravy spoluvlastnictv
Za poznmku stoj, e manel mohli podle ustano- s tm, e se rozliilo podlov a bezpodlov spoluvlast-
ven 1233 OZO zvltn smlouvou (svatebn smlouva nictv. Bezpodlov spoluvlastnictv mohlo vzniknout
o spoleenstv statk) zdit spoleenstv statk. Man- pouze mezi manely a dohodou mezi manely nemohl
el ml na zklad tohoto prva nrok na polovinu ma- bt jeho zkonn rozsah nikterak modifikovn. Ustano-
jetku, kter po smrti druhho manela zstal z majetku ven 500 odst. 1 hlavy druh pechodnch a zruova-
vloenho do spoleenstv. U nemovitost se prvo dru- cch ustanoven novho obanskho zkonku stanovilo,
hho manela ke spoleenstv statk zapisovalo do po- e majetkov spoleenstv mezi manely vznikl podle
zemkovch knih a pozstalmu manelovi bylo ihned po dvjch pedpis tedy zejmna zkonn spoleenstv
smrti manela vloeno vlastnick prvo k polovin ne- majetkov a jejich modifikace i majetkov spoleenstv
movitosti a s touto svoj polovinou mohl ihned voln na- zaloen svatebnmi smlouvami podle Veobecnho z-
kldat. konku obanskho zanikaj dnem 1.dubna 1964.Tmto

III. platn nabvn nemovitost manely podle


* Autorka je notskou kandidtkou a zstupkyn JUDr. Jitky Holcma-
zkona o prvu rodinnm z r. 1949 (zkon nov, notky ve Zln.
. 265/1949 Sb.), prava inn od 1. 1. 1950 1
Dvok, J. Majetkov spoleenstv manel. Praha : ASPI, 2004, s. 55.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 15

AD NOTAM slo 1/2007 15


dnem vzniklo bezpodlov spoluvlastnictv manel ke trvn manelstv, s vjimkou zvazk tkajcch se ma-
vemu, co podle zkona do jejich bezpodlovho spolu- jetku, kter nle vhradn jednomu z nich, a zvazk,
vlastnictv pat.To v praxi znamen,e pokud manelstv jejich rozsah pesahuje mru pimenou majetkovm
trvalo k datu 1. dubna 1964, vzniklo tmto dnem bezpo- pomrm manel, kter pevzal jeden z nich bez sou-
dlov spoluvlastnictv manel ve vymezenm rozsahu hlasu druhho. Spolen jmn manel tvo dle podle
ze zkona vdy, bez ohledu na to, zda manel mli za platn prvn pravy majetek nabyt nkterm z man-
innosti dvjch prvnch pedpis vzjemnou doho- el nebo jimi obma spolen za trvn manelstv,s v-
dou modifikovn rozsah jejich majetkovho spoleenstv. jimkou majetku zskanho ddictvm nebo darem, ma-
Co se tk pedmtu bezpodlovho spoluvlastnictv jetku nabytho jednm z manel za majetek nleejc
manel, byl vymezen v ustanoven 143 obdobn jako do vlunho vlastnictv tohoto manela, jako i vc,
u zkonnho spoleenstv majetkovho tak, e v bezpo- kter podle sv povahy slou osobn poteb jen jed-
dlovm spoluvlastnictv manel bylo ve,co mohlo bt noho z manel, a vc vydanch v rmci pedpis o res-
pedmtem osobnho vlastnictv a bylo nabyto nkterm tituci majetku jednoho z manel,kter ml vydanou vc
z manel za trvn manelstv,s vjimkou vc zskanch ve vlastnictv ped uzavenm manelstv a nebo jemu
ddictvm nebo darem, jako i vc, kter podle sv po- byla vc vydna jako prvnmu nstupci pvodnho vlast-
vahy slou osobn poteb nebo vkonu povoln jen nka. Podle ust. 143a ObZ mohou manel dohodou
jednoho z manel. Do bezpodlovho spoluvlastnictv sepsanou ve form notskho zpisu takto zkonem sta-
manel nespadaly dluhy a pohledvky. noven rozsah spolenho jmn manel upravit jinak.
Z prvn pravy bezpodlovho spoluvlastnictv man- Nutno dodat, e nov prvn prava majetkovho spole-
el vyplv, e pokud manel nabvali v tomto dob enstv manel inn od 1. 8. 1998 nezmnila nic na
nemovitost na zklad kupn smlouvy,spadala takov ne- tom,e platnm nabytm nemovitosti,nen-li mezi man-
movitost vdy do jejich bezpodlovho spoluvlastnictv ely uzavena jin dohoda ve smyslu ust. 143a ObZ,
manel.V ddickm zen pak, pokud jeden z manel spad nemovitost do spolenho jmn manel.
zemel v tomto obdob (tj. od 1. dubna 1964 do 31. er- Co se tk vzjemnho vztahu mezi spolenm jm-
vence 1998), je nutn vypodat nemovitost v rmci vy- nm manel a pedchozm institutem bezpodlovho
podn bezpodlovho spoluvlastnictv manel. spoluvlastnictv manel, ust. l. VIII. bodu 2 pechod-
Za zvltn zmnku stoj pevodn smlouvy uzavran nch ustanoven zkona .91/1998 Sb.stanovilo,e vci,
ponejvce mezi pbuznmi tzv. postupn (dve tak kter ke dni 1. 8. 1998 tvoily bezpodlov spoluvlast-
odstupn) smlouvy. Postupn smlouvy byly typem plat- nictv manel, se staly soust spolenho jmn man-
nch smluv, kdy pevod vci byl provdn za platu el. Pohledvky a dluhy, kter vznikly ped 1. 8. 1998
sjednanou kupn nebo tzv. postupn cenu. Ujednn a kter se nov povauj za soust spolenho jmn
o hrad postupn ceny na rozdl od typickho prodeje manel, se stvaj jeho soust. Prvn praxe v tomto
a koup nespovalo pouze v dohod o pedn ekviva- smru dovodila,e bezpodlov spoluvlastnictv manel
lentu v penzch, termnech splatnosti, pop. spltkch, se s innost od 1. 8. 1998 transformovalo do spole-
ale pi postoupen vci za dohodnutou postupn cenu nho jmn manel, avak pouze za pedpokladu, e
postupitel pedval a nabyvatel pejmal i dal zvazky k tomuto datu existovalo.3 Pokud manelstv a potamo
specifikovan v postupn smlouv, nap. se zavzal, e za i bezpodlov spoluvlastnictv manel zaniklo ji ped
postupujcho ze sjednan ceny uhrad urit jeho z- tmto datem, je nutn nemovitost vypodat v ddickm
vazky vi tetm osobm (dan, dvky, jin dluhy), pe- zen rmci vypodn bezpodlovho spoluvlastnictv
vezme urit pohledvky tetch osob v urit vi, tedy manel podle zsad stanovench prvnmi pedpisy pro
poskytne ekvivalent i v jinm plnn ne v penzch bezpodlov spoluvlastnictv manel.
pmo postupujcmu. plata za pevod nebyla v pln
2
vi pedna, ale pevzat zvazky a pohledvky byly od Srov. judikt . 518/1999 Rs, judikt . 816/2006 Sb.NSS.
3
Dvok, J. op. cit. sub 1, s. 61.
n odeteny a postupujc obdrel pouze zbytek, pop.
o vyplacen zbytku byla sjednna hrada ve spltkch
nebo v tto sti pak sjednna i darovac smlouva.2 Prvn
prax pak byly pijmny tyto smen akty jako platn Nov zkonk prce
pevody a nemovitost, kterou nabyli manel na zklad
takov postupn smlouvy, spadala do jejich bezpodlo- JUDr. Jana Kurkov*
vho spoluvlastnictv. platnost i sten bezplatnost
postupnch smluv pak mla sv daov,resp.poplatkov, K 1.1.2007 vstoupil v innost zkon .262/2006 Sb.,
dopady. zkonk prce. Pinesl zsadn zmny nejen v pracovn-
prvnch vztazch, ale i v agend personln a mzdov-
V. platn nabvn nemovitost manely po no- prvn. Jeliko se nkter zmny tkaj i not za-
vele obanskho zkonku zkonem . 91/1998 mstnavatel a jejich pracovnk zamstnanc, rda
Sb., prava inn od 1. 8. 1998 spolen jmn bych na ty nejpodstatnj upozornila.
manel
I. Obecn
Odlinost spolenho jmn manel jako prvnho in-
stitutu oproti bezpodlovmu spoluvlastnictv manel Nov zkonk prce je rozdlen do 14 st a obsahuje
spov v podstatn zmn ve vymezen jeho pedmtu. 396 paragraf (pedchzejc zkonk prce . 65/1965
Do pedmtu spolenho jmn manel byly nov Sb. byl rozdlen do 6 st a obsahoval 280 paragraf).
krom majetku zaazeny tak zvazky, kter nktermu
z manel nebo obma manelm spolen vznikly za * Autorka je notskou kandidtkou v Praze.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 16

16 slo 1/2007 AD NOTAM


K jeho rozen dolo i proto, e do nj byla vlenna III. Skonen pracovnho pomru
ada samostatnch zkon i provdcch pedpis.1
Stejn jako jinch astnk pracovnprvnho Dvody, pro kter lze rozvzat pracovn pomr, jako
vztahu, tkaj se i not a jejich pracovnk zkladn i ostatn dvody ukonen pracovnho pomru, zstaly
zsady ZPr. Rda bych se zmnila o nkolika z nich, a to: stejn. Ke zmn ovem dolo u dlky vpovdn doby,
co nen zakzno je dovoleno zkonk prce pone- kter nyn in nejmn 2 msce. astnci pracovn-
chv na vli zamstnavatele a zamstnance, aby si sv prvnho vztahu si mohou sjednat vpovdn dobu del.
vzjemn prva a povinnosti ujednvali i nad rmec z- Sjednan dlka ovem mus bt stejn pro zamstnava-
konem dan, ovem za pedpokladu, e budou respek- tele i pro zamstnance.
tovat hranice stanoven zkonem;2 V ustanovench,kter upravuj dvody,pro kter me
zkaz diskriminace zamstnavatel je povinen zajis- zamstnavatel dt zamstnanci vpov byl pojem pro
tit rovn zachzen a dodrovn zkazu jakkoli dis- poruen pracovn kzn nahrazen pojmem zvan
kriminace, a to nejen ve vztahu k zamstnancm, ale poruen povinnosti vyplvajc z prvnch pedpis vzta-
i k fyzickm osobm, kter se o prci teprve uchzej hujcch se k zamstnancem vykonvan prci. Pokud
(je tedy zakzno ptt se na vci, kter bezprostedn je zamstnanci dna vpov z tohoto dvodu, je nyn
nesouvisej s vkonem prce, nap. na thotenstv, ma- nutn specifikovat, jakou konkrtn povinnost zamst-
jetkov pomry, pslunost k crkvi, apod.); nanec poruil.
zkaz uloen finannch postih zamstnavatel Hodl-li zamstnavatel zruit se zamstnancem pra-
nen oprvnn uloit zamstnanci za poruen povin- covn pomr ve zkuebn dob, neme tak uinit v prv-
nosti, kter mu vyplv z pracovnprvnho vztahu, fi- nch 14 kalendnch dnech trvn doasn pracovn ne-
nann postihy a ani je od nho poadovat. Zkaz do- schopnosti zamstnance.4
pad zejmna na provdn srek ze mzdy, pop. na
nevyplcen pohyblivch sloek mzdy, jsou-li tyto z- IV. Dohody o pracch konanch mimo pracovn
visl na plnn pracovnch povinnost.Jejich zptn ne- pomr
vyplacen za msc, v nm dolo k poruen pracov-
nprvnch povinnost zamstnancem,tak ji nyn nen U obou dohod se zvil jejich povolen rozsah, a to ze
mon; 100 hodin na 150 hodin v kalendnm roce s tm, e
prvo na prci zamstnanec m prvo na pidlen u dohody o pracovn innosti zstal zachovn limit v roz-
prce v rozsahu stanoven tdenn pracovn doby (co sahu prce.Rozsah prce nesm pekroit v prmru po-
m vliv zejmna na povinnost zamstnavatele pidlo- lovinu stanoven tdenn pracovn doby.5
vat zamstnanci prci i bhem vpovdn doby);
nemonost vkonu stejn prce na zklad dohod V. Pracovn doba a doba odpoinku
o proveden prce zamstnanec neme u tho za-
mstnavatele vykonvat prce, kter jsou stejn dru- Pestvky v prci na jdlo a na oddech lze nyn rozd-
hov vymezeny, a to v dalm pracovnm pomru nebo lit na nkolik st v trvn nejmn 15 minut.
na zklad dohod o pracch konanch mimo pracovn
pomr. Prce stejnho druhu je mon u tho za- VI. Odmovn za prci, odmna za pracovn po-
mstnavatele provdt pouze v rmci jednoho pra- hotovost a srky z pjm z pracovnprvnho
covnho pomru a mus bt posuzovny jako vkon vztahu
prce podle pracovn smlouvy. Pekro-li vkon prce
druhov stejn vymezen stanovenou dlku tdenn Pmo v zkonku prce je stanovena zkladn sazba
pracovn doby, jde o prci pesas. minimln mzdy, a to ve vi nejmn 7 955 K (tj. 48,10
K/hod.).6 Tato ve bude upravovna vldnmi nazen,
II. Pracovn pomr a to zpravidla s innost od potku kalendnho roku.
Ve odmny za prci mus bt sjednna i s pihld-
Zkonk prce nov upravuje postup ped vznikem nutm k ppadn prci pesas. Odmna za prci pes-
pracovnho pomru, tzv. pedsmluvn vztahy. Upozornila as, resp. pplatky za prci pesas, maj bt vyplceny
bych zejmna na skutenost, e zamstnavatel me po- vdy vedle mzdy, na kterou vznikl zamstnanci nrok. Za
adovat od uchazee o zamstnn nebo od jinch osob dobu prce pesas se vyplat pplatek nejmn ve vi
jen daje, kter bezprostedn souvis s uzavenm pra- 25 % prmrnho vdlku, pokud se zamstnavatel se
covn smlouvy. zamstnancem nedohodnou, e msto pplatku po-
Pracovn smlouva, kterou se zakld pracovn pomr, skytne zamstnavatel zamstnanci nhradn volno, v roz-
mus mt vdy psemnou formu. Krom podstatnch nle- sahu prce konan pesas. Takov nhradn volno, ale
itost,jako je druh a msto nebo msta vkonu prce3 a den mus bt poskytnuto do 3 msc po vkonu prce pes-
nstupu do prce, je smluvnm stranm ponechn prostor as nebo v jin dohodnut dob.Pplatek za non prci
i pro sjednn dalch nrok, nap. rozen pracovnho
volna, poskytovn vhod pi zvyovn kvalifikace, vyu-
1
vn nkterch vhod mimo sfru odmovn (nap.pou- Viz 395 ZPr.
2
Viz 2 ZPr, srov. 363 odst. 2 ZPr.
vn sluebnho automobilu i telefonu, apod.). 3
Srov. 34 odst. 2 ZPr.
Je-li ped vznikem pracovnho pomru sjednna zku- 4
66 odst. 1 ZPr.
5
ebn doba, tak se doba pekek v prci, pro kter za- Viz 79 odst. 1 ZPr.
6
V souladu s nazenm vldy . 303/1995 Sb., o minimln mzd, ve
mstnanec nekon prci v jejm prbhu, nezapotv znn nazen vldy . 320/1997 Sb., . 317/1998 Sb., . 131/1999 Sb.,
do zkuebn doby (o tuto dobu se zkuebn doba pro- . 313/1999 Sb., . 162/2000 Sb., . 429/2000 Sb., . 436/2001 Sb.,
dluuje). . 559/2002 Sb., . 463/2003 Sb., . 69/2004 Sb. a . 513/2005 Sb.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 17

AD NOTAM slo 1/2007 17


a pplatek za prci o vkendu je ve vi nejmn 10 %
prmrnho vdlku.
Pokud zamstnanec poaduje, aby mu zamstnavatel
Not a EU
poukazoval jeho mzdu na jm uren et u banky, spo-
itelnho nebo vrnho drustva, mus o to nyn pse-
mn podat. Zamstnavateli pak vznik povinnost zas- Poruuje esk republika
lat mu mzdu na jm uren et na svj nklad a na svoje
nebezpe, a to nejpozdji v pravidelnm termnu v-
Smlouvu o zaloen Evropskho
platy. Jinak je povinen vyplcet mzdu na pracoviti. spoleenstv? Noti a vkon
veejn moci
VII. Pekky v prci na stran zamstnance
JUDr. Roman Polek*
Akoli zkonk prce obsahuje novou prvn pravu
vplaty nhrady mzdy pi doasn pracovn neschop- Evropsk komise zahjila 18.jna 2006 proti esk re-
nosti7,nen tato doposud inn a nebudu se o n ani po- publice zen o poruen Smlouvy podle l.226 Smlouvy
drobnji zmiovat s ohledem na jej dal zamlen o zaloen Evropskho spoleenstv.V zaslanm forml-
zmny. nm upozornn namt, e esk republika tm, ze ome-
zuje vkon povoln note podmnkou sttnho oban-
VIII. Nhrada kody stv,poruuje l.43 ve spojen s.l.45 Smlouvy o zaloen
ES, resp. ve vztahu k povoln note neplnm zpso-
Zamstnanec je nyn odpovdn za ztrtu svench bem provedla v rmci vnitrosttnho prvnho du smr-
pedmt, jejich cena pevyuje 50 000 K, a kter mu nici Rady 89/48/EHS o obecnm systmu pro uznvn
byly sveny na zklad dohody o odpovdnosti za ztrtu vysokokolskch diplom vydanch po ukonen nej-
svench pedmt. Jinak za jejich ztrtu zamstnanec mn tletho odbornho vzdlvn a ppravy1.
odpovd pouze dle obecnch ustanoven zkonku esk republika se naopak domnv, e Smlouvu ne-
prce o nhrad kody. poruila a pedkld argumenty, vychzejc z nsleduj-
cch skutenost. Notem je v esk republice fyzick
IX. Spolen ustanoven osoba splujc pedpoklady podle notskho du, kte-
rou stt povil notskm adem. Notskm adem
V tto sti zkonku prce bych upozornila zejmna se rozum soubor pravomoc k innosti note, kter je
na jej hlavu VII. a VIII. trvale spojen s mstem vkonu tto innosti. Not ne-
V prvn z nich je upraveno veden osobnho spisu za- vystupuje sm za sebe, ale za notsk ad, jedn tedy
mstnance.Kad zamstnavatel je oprvnn vst osobn na zklad zkona a podle zkona jako osoba poven
spis zamstnance, kter ovem me obsahovat jen p- sttem uritmi pravomocemi.V tomto smyslu tedy na-
semnosti nezbytn pro vkon prce. Zamstnanec me pluje poadavek stanoven Soudnm dvorem ve vci
do svho osobnho spisu kdykoli nahldnout a kopro- C-114/97 Komise proti panlsku2, kter stanov, e v-
vat si z nj jednotliv dokumenty, a to na nklady za- kon veejn moci vyaduje, aby ten, kdo veejnou moc
mstnavatele. vykonv, ml ir oprvnn pi vkonu tto innosti
Dal zmiovan hlava sti tinct zkonku prce ne jednotlivci.
upravuje ochranu majetkovch zjm zamstnavatele Not m v esk republice specifick postaven,kter
a osobnch prv zamstnance. Zamstnancm je v- se bl postaven soudce a naopak se odliuje od posta-
slovn zakzno pouvat bez souhlasu zamstnavatele ven advokta. Not je k vkonu notskho adu jme-
jeho vrobn a pracovn prostedky pro svou osobn po- novn sttem (ministrem spravedlnosti) a je jm i odvo-
tebu. Naopak zamstnavatel neme bezdvodn po- lvn, piem odvoln me bt jen ze zkonem
ruovat soukrom svch zamstnanc na pracoviti uvedench dvod.Vkon innosti note podlh stt-
(nap. jejich sledovnm prostednictvm prmyslov te- nmu dohledu. Not me odmtnout proveden poa-
levize, odposlechem i kontrolou doruovanch zprv dovanch kon pouze ze zkonem vymezench d-
v elektronick i listinn podob). vod.
Poet notskch ad je omezen (tzv. princip nu-
X. Doprovodn zkon merus clausus) a je stanoven Ministerstvem spravedl-
nosti. Pro odmovn note plat tarif stanoven vy-
Doprovodnm zkonem k zkonku prce, jen je hlkou Ministerstva spravedlnosti, od kterho se nelze
inn t od 1. 1. 2007, je zkon . 264/2006 Sb., kte- odchlit.Trn principy jsou v ppad not sttem z-
rm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm z- mrn popeny, co je charakteristick pro vkon in-
konku prce. Mn se jm nap. i zkon . 586/1992 Sb., nosti, kter je ve veejnm zjmu nebo kter souvis s v-
o danch z pjm.8 konem veejn moci.
Skutenost, e noti vykonvaj v rmci sv innosti
penesen vkon sttn sprvy vyplv jednoznan i ze
zkona . 82/1998 Sb., o odpovdnosti za kodu zpso-
benou pi vkonu veejn moci rozhodnutm nebo ne-
7
192 ZPr.
8
24 odst. 2 psm. j) bod 5. za daov uznateln nklady jsou pova-
ovny t prva zamstnanc vyplvajc z pracovn smlouvy, pokud * Autor je nmstkem ministra spravedlnosti.
tento zkon nebo zvltn zkon nestanov jinak (tedy nap. del roz- 1
. vst. L 19, 24. 1. 1989, s. 16.
sah dovolen). 2
[1998] ECR I-6717.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 18

18 slo 1/2007 AD NOTAM


sprvnm ednm postupem. Za vkon sttn sprvy se prvn nsledky nebo prokzny nroky ped soudem.
podle tohoto zkona povauje i sepisovn veejnch lis- O osvden skutenosti se bu sepe notsk zpis,
tin o prvnch konech a kony note jako soudnho kter je veejnou listinou (a tedy vkonem sttn sprvy)
komisae. Stt pak odpovd za kodu, kterou noti jako nebo se tato skutenost osvd formou stanovenou
fyzick osoby pi vkonu sttn sprvy zpsobili. zvltnmi prvnmi pedpisy.
Pravomoci eskho note plat pouze pro zem Not ovuje shodu opisu nebo kopie s listinou, co
esk republiky a vkon innosti mimo toto zem jsou innosti, k nim jsou jinak oprvnny pouze orgny
nelze uznat jako notsk kon ani pro uplatnn mstn samosprvy v rmci vkonu penesench pravo-
v esk republice (napklad nelze uznat jako not- moc sttu. Ovuje t pravost podpisu.Tuto pravomoc
sk kon osvden rozhodnut valn hromady ob- m i advokt,ale pouze pokud advokt listinu sm sepsal
chodn spolenosti se sdlem v esk republice, konan nebo ji jednajc osoba ped advoktem vlastnorun po-
na zem jinho sttu, i kdyby se jednalo o osvden depsala. Naopak not m podle zkona pravomoc ov-
proveden eskm notem). it pravost jakhokoliv podpisu.
Noti jsou oprvnni init protesty smnek,ppadn
I. Jednotliv innosti vykonvan notem t i ek. Stejn pravomoc je svena i soudm a org-
nm mstn samosprvy, avak v praxi tuto provdj t-
1. Sepisovn veejnch listin o prvnch konech m vlun noti. Protestn listiny vyhotovovan no-
ti jsou veejnmi listinami a zkonnmi dkazy, kter
Notsk zpisy a jejich stejnopisy,vpisy z notskch zkon smnen a ekov poaduje a kter nelze nahra-
zpis a listiny o oven jsou veejnmi listinami, jest- dit jinmi dkaznmi prostedky.
lie spluj nleitosti stanoven zkonem. esk prvn Noti osvduj prbh valnch hromad obchodnch
d povauje sepisovn tchto veejnch listin za vkon spolenost a prbh schz prvnickch osob.Notsk
sttn sprvy. zpis o prbhu je veejnou listinou.
Veejn listiny jsou listiny,kter byly vytvoeny orgny, Podle zkona o evropsk spolenosti, kter byl vydn
je k tomu byly zkonem ureny, jsou vytvoeny postu- k proveden nazen Rady (ES) . 2157/2001 o statutu
pem v zkon stanovenm a jejich formln nleitosti evropsk spolenosti a smrnice Rady 2001/86/ES, kte-
jsou t stanoveny zkonem. Veejn listiny prokazuj rou se dopluje statut evropsk spolenosti3 s ohledem
pravdivost toho, co je v nich uvedeno, nen-li prokzn na zapojen zamstnanc4, not osvduje veejnou lis-
opak. tinou rozhodnut valn hromady akciov spolenosti
Stt pak odpovd za kodu, kterou noti jako fyzick stejn jako v ppad fze,anebo vydv osvden,kter
osoby pi sepisovn veejnch listin zpsobili. je tak veejnou listinou.
Nelze proto srovnvat vykonatelnost notskch z- Podle vldnho nvrhu zkona k proveden nazen
pis a soudnch pkaz, nebo notsk zpisy jsou vy- Rady ES . 1435/2003 o statutu evropsk drustevn spo-
konateln pouze se souhlasem stran a jejich vykonatel- lenosti5 bude not vydvat osvden podle l. 7
nost me bt zpochybnna ped soudem. odst. 8 citovanho nazen na zklad pedloench lis-
Souhlasn projev vle stran je potebn pouze pi tin.Toto osvden bude veejnou listinou.
vzniku notskho zpisu, na jeho obsahu, vetn jeho V rmci osvdovn prvn vznamnch skutenost
pm vykonatelnosti, se musej strany shodnout. Pokud byly na note vznamnou mrou peneseny pravomoci,
se tak ale stane, stoj notsk zpis na rove soudnmu kter dve nleely soudcm rejstkovch soud. No-
nebo jinmu ednmu rozhodnut a stejn tak, jako toto ti maj povinnost vyjadovat prostednictvm veejn
rozhodnut je exekunm titulem,na jeho zklad se lze listiny svj prvn nzor na to, zda pslun rozhodnut
domhat prva, ani by k tomu bylo poteba dalho pro- valn hromady spolenosti s ruenm omezenm i ak-
jevu vle povinnho subjektu. ciov spolenosti nebo rozhodnut lensk schze dru-
Skutenost, e pi nazen vkonu rozhodnut (exe- stva je i nen v souladu se zkonem a zakladatelskmi
kuce) soudem je astnkm zachovna monost obrany, dokumenty spolenosti s ruenm omezenm, akciov
nedegraduje notsk zpis na druhoad exekun titul. spolenosti nebo drustva, a dle zda byly splnny
astnk se proti nmu me brnit pouze ze zkonem i vechny prvn formality spojen s tmto rozhodnutm.
stanovench dvod a tato monost je mu dna proto, Veejn listiny sepsan noti v obchodnch vcech ury-
e na rozdl od soudnch rozhodnut, kter ped svoj chluj a zjednoduuj rejstkov zen, nebo rejstkov
prvn moc mohla bt napadna opravnmi prostedky, soudy ji dle tyto notsk zpisy hmotnprvn ne-
v ppad notskho zpisu a do nazen vkonu roz- pezkoumvaj.Rejstkov soud rozhodne nap.o zpisu
hodnut dn takov monost dna nen.To, e astn- zven zkladnho kapitlu jen na zklad tohoto no-
km takov monost je dna v rmci zen o vkonu roz- tskho zpisu, ledae je zejm, e obsah notskho
hodnut, je tak pouze vrazem prva na soudn pezkum zpisu neodpovd skutenosti nebo tomu brn nedo-
exekunho titulu jako jednoho ze zkladnch princip statek podmnek zen nebo obecn pekky postupu
prvnho sttu. zen. Not zde tedy vykonv innost, kterou by jinak
Sepisovn veejnch listin o prvnch konech proto vykonval soud a soud jeho rozhodnut obecn respek-
nelze povaovat za kony ppravn i pomocn po- tuje a pouze formln rozhodnutm potvrzuje.
vahy. Z toho vyplv, e sepisovn veejnch listin o prv-
nch konech a osvdovn prvn vznamnch sku-
2. Osvdovn prvn vznamnch skutenost
3
. vst. L 294, 10. 11. 2001, s. 1.
Osvdovn prvn vznamnch skutenost in no- 4
. vst. L 294, 10. 11. 2001, s. 22.
ti tehdy, maj-li bt s tmito skutenostmi spojeny 5
. vst. L 207, 18. 8. 2003, s. 1.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 19

AD NOTAM slo 1/2007 19


tenost jsou bezprostedn spjaty s vkonem veejn Do aktivit, kter nemaj pmou souvislost s innostmi
moci (sttn sprvy). Vkon tchto innost pitom spjatmi s vkonem veejn moci, spad innost note
pedstavuje zhruba 45 % veker innosti not pi provdn soudnch schov, pi sprv majetku a pi
v esk republice. vkonu nkterch innost v padkovm zen. I tyto
innosti nicmn nelze podle nzoru esk republiky
3. innost note jako soudnho komisae od zbvajcch innost note oddlit, a to zejmna ze
dvou dvod.
Soud povuje v zen o ddictv note, aby jako 1. Poet notskch ad je omezen. Vzhledem
soudn komisa provedl zkonem stanoven kony. No- k tomu, e pevaujc st innosti note je vkonem
ti maj v ddickm zen, a na dv vjimky6, naprosto veejn moci, bylo by neppustn, aby nkter notsk
stejn postaven,pravomoci a povinnosti,jak m soudce ady byly obsazeny noti, kte by mohli vykonvat
v civilnm soudnm zen.Zkon pmo stanov,e kony pouze zlomek obvykl notsk innosti.Takov prava
note jako soudnho komisae se povauj za kony by pro efektivn vkon tohoto povoln zpsobila adu
soudu. Noti in jmnem pslunho okresnho soudu negativnch nsledk.
dotazy na rzn instituce (nap. banky, pojiovny, ka- 2. S vjimkou notskch schov me innosti no-
tastrln ady i orgn poven evidenc zaknihova- te, kter nejsou spojeny s vkonem veejn moci, vy-
nch cennch papr) za elem zjitn majetku v d- konvat i advokt, a to na rozdl od note v neomeze-
dictv, provd vslechy ddic i svdk (ve stejnm nm rozsahu. Vzhledem k tomu, e sttn pslunci
rozsahu jako soudce v civilnm zen) a pro okresn soud ostatnch lenskch stt maj k povoln advokta p-
pipravuj nvrhy vech usnesen, sdlen i poukaz. stup v souladu se zsadou svobody usazovn, resp. po-
Z innosti note vyplvaj pro jednotlivce prvn z- skytovn slueb, mohou tyto innosti note vykonvat
vazn nsledky. innost note proto neme mt p- jako advokti.
pravn charakter, tak jako tomu bylo v ppad C-42/92 innosti note, upraven ve vnitrosttnm prv-
Thijssen, protoe kony note se povauj za kony nm du, proto nelze oddlit od innost vykonva-
soudu. nch notem v rmci vkonu veejn moci. V souladu
innost note jako soudnho komisae je rovn s judikaturou Soudnho dvora se proto i na tyto in-
bezprostedn spjata s vkonem veejn moci a v esk nosti vztahuje vjimka podle l. 45 SES.
republice pedstavuje piblin polovinu veker jeho
aktivity. II. Veejn versus soudn moc

4. Ostatn innosti note Ve formlnm upozornn Komise odkazem na rozsu-


dek ve vci 2/74 Reyners pipomn, e vjimka podle
Nad rmec ve uvedench innost noti pijmaj l.45 SES me bt aplikovna na innosti bezprostedn
do schovy zvti, cenn papry a jin listiny a t pe- a specificky souvisejc s vkonem veejn moci. Jeliko
nze a listiny za elem jejich vydn dalm osobm. vak pevn st innosti note podle vnitrosttnho
Noti jsou dle oprvnni poskytovat prvn pomoc, prva (piblin 95 % jeho veker innosti) bezpro-
avak pouze v souvislosti s notskou innost, tj. sepi- stedn s vkonem veejn moci souvis, povauje esk
sovnm veejnch listin o prvnch konech, osvdo- republika tento poadavek za splnn.
vnm prvn vznamnch skutenost a prohlen a pi- V tto souvislosti lze pipomenout, e kad lensk
jmnm listin a penz do schovy. Poskytnut prvn stt Evropsk unie m v souladu s prvem na nrodn
pomoci notem je navc zkonem omezeno jen na ur- identitu garantovanou l. 6 odst. 3 Smlouvy o EU prvo
it okruh ppad. Noti mohou bt t poveni spr- vytvoit si takovou vnitn organizaci,jakou uzn za vhod-
vou majetku a uritmi kony v padkovch zench. nou. V rmci tto vnitn organizace me lensk stt
Tyto innosti note, kter pedstavuj piblin 5 % vytvet urit ady a povovat urit osoby jejich v-
veker innosti note v esk republice, nejsou bez- konem v rmci penesenho vkonu sttn moci.Tato v-
prostedn spojeny s vkonem veejn moci ve smyslu sostn pravomoc lenskch stt je projevem sttn su-
l. 45 SES. Ve svtle dosavadn judikatury Soudnho verenity a nespad do oblasti komunitrnho prva.
dvora ES je nicmn nezbytn posoudit, do jak mry esk republika souhlas s tvrzenm Komise, e noti
tyto innosti souvis s innostmi bezprostedn spja- nejsou na rozdl od soudc pi vkonu penesench pra-
tmi s vkonem veejn moci, resp. zda jsou od tchto vomoc oprvnni rozhodovat spory mezi stranami. Ko-
innost oddliteln. mise vak neodvodnn zuuje vkon moci veejn na
innosti note, kter nejsou bezprostedn spjaty vkon moci soudn,i kdy moc veejn nezahrnuje pouze
s vkonem veejn moci, pedstavuj pouze zanedbatel- innost soud, ale i ostatnch orgn sttn sprvy, kter
nou st veker innosti note v esk republice. N- spory mezi stranami rovn nerozhoduj. Uveden argu-
kter innosti vak jsou noti oprvnni vykonvat ment proto esk republika nepovauje za relevantn.
pouze v souvislosti s notskou innost, kter je spjata Podle nzoru esk republiky je proto vnitrosttn
s vkonem veejn moci. poadavek sttnho obanstv ve vztahu k povoln
To se tk nap. prvnho poradenstv, kter lze po- note pln v souladu s aplikac vjimky podle l. 45
skytovat pouze v souvislosti se sepisovnm veejnch SES. esk republika tak neporuuje povinnosti, kter
listin o prvnch konech, osvdovnm prvn pro ni vyplvaj s l. 43 SES, resp. smrnice 89/48/EHS.
vznamnch skutenost a prohlen a pijmnm
listin a penz do schovy. Smyslem tto pravy je, aby 6
Noti nesm podat o poskytnut prvn pomoci v cizin a nesm
not mohl svmu klientovi poskytnout komplexn v zen o ddictv meritorn rozhodnout (rozhodnut o prav veden
sluby. zen vydat sm).
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 20

20 slo 1/2007 AD NOTAM


ili je to obrzek komunistick spolenosti v malm.
Diskuse Zmr zkonodrc odpovdal dobov utopistick teo-
rii o budouc nov spolenosti ijc v kolektivech, kdy
vztahy mezi jejich leny budou stejn pevn, jako vztahy
mezi pbuznmi.
Ddn spoluijccch osob Odhldnu-li od tehdejho politicko-ideologickho
zdvodnn zaveden tto nov kategorie zkonnch d-
JUDr. Jik Fleischer* dic, musm konstatovat, e jde o institut, kter je na
prvn tradici ciz a nem obdoby, s vjimkou souasn
Obansk zkonk ze dne 25. 10. 1950, zkon slovensk pravy,ani v souasnm ddickm prvu stt
. 141/1950 Sb., zavedl do eskoslovenskho ddickho Evropsk unie.Vzbuzuje oprvnn div nejen prvnk
prva ddn spoluijcch osob,jejich zkonn ddick ze zem,kter nebyly postieny deformacemi prva v ob-
prvo se neodvozovalo od pbuzenskho pomru k z- dob komunistickho experimentu, ale i tch, jejich
staviteli,ale od kvalifikovanho spoluit se zstavitelem. zem se tmto deformacm ubrnily, nebo je ji legisla-
Vedle ddic druh ddick skupiny v 528 a ddic tivn napravily.
uvedench v 530 se tak stali od 1. 1. 1951, kdy nabyl Jednm z pragmatickch a hlavnch dvod, pro kter
tento zkon innosti, ddici i osoby, kter splovaly ti by zmnn institut neml mt msto v eskm ddickm
pedpoklady souit se zstavitelem: prvu, spov v jeho asto obtnm a zdlouhavm pro-
1. ily s nm ve spolen domcnosti po dobu nejmn kazovn v ddickm zen.
jednoho roku ped jeho smrt, Ddici ze zkona, mimo spoluijcch osob, prokazuj
2. jako lenov rodiny, bez problm sv ddick prvo jedinm dkazem. Je
3. peovaly o spolenou domcnost nebo byly odkzny jm matrin doklad, kter je veejnou listinou. Ddick
vivou na zstavitele. prvo spoluijcch osob vak takto jednodue zjistit
Obansk zkonk ze dne 5. 3. 1964, zkon . 40/1964 nelze. Zvis toti na vyeten skutkovch okolnost, na
Sb., kter nabyl innosti 1. 4. 1964, upout od poa- jejich zjitn lze dojt k zvru, e spoluijc osoba
davku, aby spoluijc osoby ily se zstavitelem tak jako spluje vechny podmnky ddickho prva stanoven
lenov rodiny a v ustanoven 115 definoval pojem spo- v 474 a 475 ObZ. Jen zcela vjimen se zkonn d-
len domcnosti.Ddn spoluijcch osob upravuje ve dici nebo stt v ppad odmrti, spokoj s tm, e dd
druh a tet ddick skupin v 474 a 475. Rozshl spolen se spoluijcmi osobami a jejich ddick prvo
novely obanskho zkonku, zvlt pak od roku 1990, uznaj.Ve vtin ppad se proto zjiovnm ddickho
se ddn spoluijcch osob nedotkly a s tmito ddici prva spoluijcch osob zabv soud ve spornm zen.
pot i nvrh novho obanskho zkonku. e nejde o rozhodovn rychl a snadn, svd jednak
Co vedlo autory obanskho zkonku z roku 1950, dlka zen, jednak mnostv publikovanch judikt
aby proti vem tradicm prva mskho,zemskho prva k ddn spoluijcch osob, mnohonsobn pevyujc
eskho a prva uherskho piznalo spoluijcm oso- poet judikt vztahujcch se k ostatnm zkonnm d-
bm ddick prvo? dicm. Bval sttn noti jen tak lehce nezapomenou
Pedpokldanou odpov dv na stran tinct Ko- na vtu druhou 18 notskho du, kdy museli o d-
ment k obanskmu zkonku kter vypracoval ko- dickm prvu vst rozshl dokazovn a o ddickm
lektiv pracovnk Prvnickho stavu ministerstva spra- prvu spoluijcch osob rozhodovat. Ze sv dlouholet
vedlnosti a v roce 1957 vydalo nakladatelstv Orbis praxe sttnho note a soudce specializovanho not-
Praha1: Vzorem prvn pravy ddickho prva v ob- skho sentu u Krajskho soudu v Brn mohu potvrdit,
anskm zkonku bylo sovtsk socialistick ddick e jde o spory porn a asov znan nron. Nen
prvo. dnou vjimkou, e soudn spor o ddick prvo spo-
Sovtsk ddick prvo, kter autory obanskho z- luijcch osob trv i nkolik let. Dkazn bemeno zpra-
konku inspirovalo,bylo upraveno vnosem prezdia Nej- vidla le na spoluijc osob, kter jen velmi obtn
vyho sovtu ze dne 14. 3. 1945. Mezi zkonnmi d- prokazuje skutenosti, na nich je zaloeno jej ddick
dici tech skupin se objevuj osoby neschopn prce, prvo. Prokzn tak intimn skutenosti, jako je podlen
kter zstavitel ivil alespo po dobu jednoho roku ped se spoluijc osoby na hrad nklad na spolen po-
svou smrt. (Souasn prava ruskho ddickho prva teby se zstavitelem je kol zpravidla velmi obtn a za
ad tyto ddice a od osm ddick skupiny,za nevlastn pouit leglnch dkaznch prostedk vtinou nespl-
dti, otma a macechu, kte dd v sedm skupin.) niteln. Pi souasn morln rovni nkterch oban
Obansk zkonk z roku 1950 nejen dobovou sovt- lze mnohdy dvodn pochybovat o pravdivosti jak o tvr-
skou prvn pravu ddn spoluijcch osob pevzal, zen osob, e spluj zkonn poadavky ddn spolu-
ale jako pedpoklad ddn stanovil navc spoluit d- ijcch osob, tak o vpovdch svdk, popisujcch bri-
dice a zstavitele ve spolen domcnosti a okruh spo- lantn do nejmench detail zpsob spolenho it
luijcch ddic rozil o osoby, kter o spolenou do- a uhrazovn spolench nklad na poteby spoluijc
mcnost peovaly. Nen bez zajmavosti, jak byl osoby a zstavitele,jako by byli jejich celodennmi a pra-
v citovanm komenti2 na stran 103 pojem spolen videlnmi hosty ve spolenm byt. To plat i o proka-
domcnosti vysvtlen: Spolenou domcnost je pomr zovn ron dlky souit. Nelze vylouit, e ti, kte ob-
faktick tj. skuten spoluit dvou nebo vce osob ve
spotebnm spoleenstv,pi em jednotliv lenov pi-
spvaj kad podle svch monost a schopnost * Autor je prezidentem NK v Brn a notem v Brn.
1
Holub, R. a kol. Koment k obanskmu zkonku. Prvo ddick.
k hrad a obstarvn spolench poteb, a kad len Praha : Orbis, 1957.
dostv v rmci tohoto spoleenstv ve,eho potebuje, 2
Tamt, s. 103.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 21

AD NOTAM slo 1/2007 21


jektivn spluj podmnky ddickho prva spoluijcch zjmy ochrn soud v nespornm zen sm. U tohoto
osob, asto pro dkazn nouzi neprok sv ddick svho tvrzen bohuel neuvedl dn odkaz na pramen,
prvo, kter by jim jinak nleelo, a ti, kte tato objek- ze kterho by vychzel.A pot, co jsem se ohldl do mi-
tivn kritria nespluj, sv prvo prok zejmna za nulosti, nael jsem ustanoven, kter by takov vklad
pomoci nepravdivch svdeckch vpovd. Soud nen umoovala;tak nap.dnes ji neplatn 1 in fine Not3:
vevdouc a ne vdy se mu poda nepravdiv vpovdi Ve sv innosti, zejmna svm rozhodovnm, peuje
svdk zpochybnit a ppadn usvdit svdky ze li.Z- sttn notstv dsledn o dodrovn socialistick z-
stavitel by se mnohdy divil, e po nm dd osoba, kter konnosti, pedevm pi ochran socialistickho spole-
mu pouze za platu uklzela byt nebo podnjemnk,kter enskho vlastnictv a osobnho vlastnictv oban.
s nm dnou spolenou domcnost nesdlel. Tm, e socialistick spoleensk vlastnictv je uvedeno
Ddick prvo by mlo zajistit ddicm ze zkona,aby ped osobnm vlastnictvm oban, je dna monost ta-
se co nejrychleji mohli ujmout svho ddictv. Pokud je- kovho vkladu, e by stt mohl mt v zen ped stt-
jich ddick prvo zvis na zjiovn skutkovho stavu nm notstvm privilegovan postaven.4 Tyto nzory
ve zdlouhavm obanskoprvnm zen s nejistm v- jsou ale dnes ji pekonan5 a j ani Pavla Kolesra ne-
sledkem, pak jde o pravu nevyhovujc. Nejde jen podezvm z toho,e by snad z takovho ustanoven vy-
o osoby, kter odvozuj sv ddick prvo ze zkona od chzel.Tvrzen, e soud ochrn zjmy sttu v nespor-
kvalifikovanho spoluit se zstavitelem ale o i dal z- nm zen sm, lze povaovat za nonsens.Vdy stava
konn ddice, kte s nimi sdl stejnou ddickou sku- stanov e: Soudci jsou pi vkonu sv funkce nez-
pinu, nebo i jim je dlouhodob znemonno nakldat visl.6 a Vichni astnci zen maj ped soudem
s ddictvm. rovn prva.7.Listina zkladnch prv a svobod dle sta-
Posta, e se soudy mus zabvat nezanedbatelnm nov: Vichni astnci jsou si v zen rovni.8 V sou-
potem alob potomk, kte jsou nespokojeni s vyd- ladu s tm zkon o soudech a soudcch stanov e:
dnm nebo alobami napadajcmi platnost zvti. Vichni jsou si ped zkonem i ped soudem rovni.9
Nevyluuji, e nzory uveden v tomto lnku vyvo- a obansk soudn d stanov, e: astnci maj v ob-
laj nesouhlas ji proto, e poet osob, jejich spoluit anskm soudnm zen rovn postaven.10.Vzhledem
spluje objektivn pedpoklady pro ddn ze zkona, k tomu, e stt je nutn povaovat za astnka zen,
nen v na spolenosti zanedbateln. Nejde vak o ne- a to vedle ppadu, kdy zstavitel nezanechal dn d-
eiteln problm. U osob rznho pohlav posta sa- dice i v ppad, kdy se jedn pouze o prvo sttu popt
tek, vtinou za cenu ztrty nebo snen socilnch d- ddick prvo zvtnch ddic i osoby uplatujc svj
vek. Dalm, univerzlnjm eenm, stejn jako ve ddick nrok z titulu spoluit se zstavitelem ve spo-
sttech s vysplou prvn kulturou,je pozen zvti.Tm len domcnosti, nebo se jedn o jeho prvu,11 plat,
d poizovatel jasn najevo, kdo m bt jeho ddicem. e stt m rovn postaven s ostatnmi astnky zen
Poslen vle zstavitele, v souladu s evropskou prvn a nelze postaven sttu, a to ani v nespornm zen, jak-
kulturou, je t zmrem autora nvrhu obanskho z- koli preferovat. Proto nepovauji m zmnky o stavnm
konku. prvu za pouh exkurz.
Z tchto dvod jsem pesvden,e ustanoven o d- Dalm tvrzenm Pavla Kolesra je, e nelze pauln
dn spoluijcch osob ve druh a tet ddick skupin, poskytovat vem osobm, kter by pipadaly do vahy
jak je upraveno v souasnm ddickm prvu, je pro- a v tch nejposlednjch, by prvem pedvdanch,
blematickm reliktem minulosti a nezaslou si, aby bylo ppadech, monost vyjdit se k otzce, zda popraj d-
pevzato do novho, modernho obanskho zkonku. dick prvo jinho (alternativnho) ddice. Vzhledem
k tomu, e vechny tyto osoby jsou astnky zen12

Jet jednou k problematice * Autor je notskm koncipientem u JUDr. Ondeje Holuba, note
v Praze.
astenstv v zen o ddictv 1
2
stavn zkon . 1/1993 Sb.
stavn zkon . 2/1993 Sb.
3
Zkon . 95/1963 Sb., o sttnm notstv a o zen ped sttnm no-
Mgr. Ing. Ondej Klika* tstvm.
4
Dle nap. 325 odst. 2 zkona . 142/1950 Sb.: M-li na zjitn
V Ad Notam, 2006, . 6, vyel dal lnek Pavle Kole- jmn zjem socialistick prvnick osoba, anebo je-li ddicem osoba
nesvprvn nebo neznmho pobytu, provede se soupis i odhad ne-
sra, tentokrte nazvan Reakce na reakce. I pes kos- prodlen na mst samm. Stt v tomto ppad nemusel bt ani ast-
metick pravy, ktermi uvd na pravou mru jedno ze nkem zen a pesto mlo sttn notstv z edn povinnosti jeho z-
svch chybnch tvrzen, uvd v tomto svm novm p- jmy chrnit.
5
A nutno dodat, e byly pekonan i v minulosti. Nap. PLS IV s. 316:
spvku nov tvrzen, na kter je dle mho nzoru opt Ak holografn zvet predklad dedi v prpade, e niet zkonnch
teba upozornit. dediov a ak by nebolo toho zvetu, prichdzalo by do vahy pri-
Pavel Kolesr m tmto novm lnkem utvrdil v tom, padnutie majetku poruitea ttu, m ttne notrstvo, obdobne ako
je to pri uplatnen dediskho titulu na zklade spoluitia v spolo-
e poukzn na stavn prvo nebylo pouhm exkur- nej domcnosti s poruiteom, tie vdy upovedomi aj ONV (Mest-
zem, nebo logicky stava1 a Listina zkladnch prv NV) finann odbor, aby sa mohol vyjadri k platnosti zvetu.. To
a svobod2 jsou zkladnmi prameny ddickho prva, se samozejm tkalo i zvt sepsanch notskm zpisem.
6
kter jsou obanskm zkonkem a obanskm soudnm l. 82 odst. 1 stavy.
7
l. 96 odst. 1 stavy.
dem podrobnji provdny. 8
l. 37 odst. 3 Listiny.
Dlouhou dobu jsem si lmal hlavu nad tm, z eho Pa- 9
7 odst. 1 zkona . 6/2002 Sb.
10
vel Kolesr vychzel, kdy tvrd, e vyadovat vyjden 18 odst. 1 OS.
11
94 odst. 1 OS.
sttu, resp. adu pro zastupovn sttu ve vcech ma- 12
Jedn se o jejich prvo popt ddick prvo tch, kterm svd al-
jetkovch, je v tomto ppad na povenou, nebo jeho ternativn ddick titul, kter pedchz jejich ddickmu titulu.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 22

22 slo 1/2007 AD NOTAM


( 94 odst. 1 OS), je nutn jim ze shora uvedench d- pedevm pozstal manel, kter nen zrove ddi-
vod poskytnout pln stejn prvo bezvjimen. Jak cem zstavitele,16 nebo se v ddickm zen vypo-
by asi not soudn komisa rozhodoval o tom, komu dv jeho spolen jmn manel se zstavitelem.17
toto prvo poskytne a komu nikoliv? Obsahem vyeto- Z obou lnk Pavla Kolesra mm dojem,e jejich au-
vac zsady je zjistit z edn povinnosti ve, co m v- tor se v praxi astnil nkolika mlo zen o ddictv.
znam pro rozhodnut ve vci. Zjitn okruhu ddic v- Soudn komisa v tchto vcech mon zjioval stano-
znam bezesporu m. O alibismu neme vbec bt e. viska i tch osob, kterm by svdil ten nejposlednj
S Pavlem Kolesrem se shoduji v tom, e okruh ast- ddick titul a nakonec stejn ddictv nabyl ddic, tzv.
nk ddickho zen nen uzaven a nemnn. To je prvn na ad, jak je tomu ovem i v 90 % ostatnch p-
prv tm dvodem, pro obansk soudn d ve svm pad. Mon, e tento postup pipad Pavlu Kolesrovi
ustanoven 175b za astnky ddickho zen pova- alibistick, neetc zsady hospodrnosti, ale sm jsem
uje mj. ty, o nich lze mt dvodn za to, e jsou zsta- se pesvdil o tom, e tento postup sprvn je. dn
vitelovmi ddici. Pouvn termn z prva hmotnho procesn zsada neme pipravit dnho astnka
(nap. ddic) v prvu procesnm nen vhodn, a proto jej o jeho prva a to ani s odvolnm na 485 ObZ.18
pi vymezen definice astnk ddickho zen ani
13
obansk soudn d neobsahuje a namsto toho je prv Stejn tak trestn d nepouv termn pachatel, ale v rznch stdi-
ch trestnho procesu pouv termny podezel, obalovan, odsou-
pouito termnu ti, o nich lze mt dvodn za to, e jsou zen, atd. ale to je skuten exkurz.
zstavitelovmi ddici. Prvo procesn je prvem, kter 14
V obou ustanovench je okruh tchto osob definovn stejn.
15
m dt prchod prvu hmotnmu pi jeho prosazovn K tomu nap. PLS I, s. 512: Treba si tie upovedomi, e vpoet
astnkov konania o dedistve, uveden v ustanoven 28, veta
a slou mj. tedy i k tomu, aby v zen o ddictv bylo prv, Not. por. nie je vyerpvajci vo vetkch sekoch tohto kona-
zjitno,kdo je vbec zstavitelovm ddicem dle hmot- nia a e treba pripustit aj monos astnctva alch osb poda
nho prva.13 inch zkonnch ustanoven (napr. subsidirne poda ustanovenia
94 o. s. p., ak ide o konanie, ktor me by zapoat aj bez n-
Kdyby toti not soudn komisa pipustil jako d- vrhu). Tehdy platn 28 Not obsahoval prakticky toton vymezen
vod astenstv osob s prvem poprat ddick prvo ji- astnk ddickho zen: astnky zen jsou ti, o nich lze mt
nch ddic skutenost, e se jedn o osoby, o nich lze dvodn za to, e jsou zstavitelovmi ddici, a nen-li takovch osob,
mt dvodn za to, e jsou zstavitelovmi ddici, tj. stt. Vitel zstavitelv je astnkem zen v ppad 38, v p-
pad, kdy se vypodv jeho pohledvka, a pi likvidaci ddictv.
175b OS, musel by vechny tyto osoby vyrozumt V zen podle 32 je astnkem zen pouze ten, kdo se postaral
a pouit o jejich ddickm prvu ve smyslu 175i OS.14 o poheb ( 32 odst. 2). Pouit obanskho soudnho du umoo-
Vyrozumvat a pouovat o jejich ddickm prvu val tehdy platn 25 Not, tj. zkona . 95/1963 Sb.: Nen-li v tomto
zkon stanovena odchyln prava, pouije se na zen ped stt-
vechny osoby, kter maj pouze prvo k tomu, aby po- nm notstvm ustanoven obanskho soudnho du, jestlie to
peli ddick prvo jinho ddice, nen sprvn, nebo povaha vci nevyluuje.
16
nelze mt dvodn za to, e jsou zstavitelovmi ddici; Napklad proto, e odmtl ddictv po zstaviteli.
17
175l OS.
sv ddick prvo mus nejprve prokzat; pesto se v - 18
Toto prvo je toti promliteln.
zen o ddictv jedn o jejich prvech. Proto jsou tyto
osoby astnky zen na zklad 94 odst. 1 OS a ni-
koliv dle 175b OS.O pomr speciality se tedy v tomto
ppad nejedn.15 K pojitn odpovdnosti note
Not soudn komisa pi rozhodovn o tom, kdo je
astnkem dle 175b OS a tm, kdo je astnkem dle JUDr. Vclav Kouba*
94 odst. 1 OS vychz z toho, e ddick tituly, kter
m k dispozici, jsou platn. M tedy za to, e ddici jsou Po peten lnku pana Ing. Miroslava Hrabka Po-
ti, kterm svd njak platn ddick titul. O tchto jitn odpovdnosti za kodu z vkonu innosti note
osobch lze ci, e lze mt dvodn za to, e jsou zsta- otitnm v asopisu Ad Notam, 2006, . 2, jsem se za-
vitelovmi ddici. Jsou proto astnky dle 175b OS. myslel nad tm,zda souasn prvn prava odpovdnosti
Slovo dvodn tu opravdu nen bezdvodn. Ohledn za kodu zpsobenou vkonem innosti a jej pojitn
osob, kter maj alternativn ddick titul nelze a priori je vyhovujc v ppadech,kdy dolo ke skonen vkonu
ci, e je lze mt dvodn za zstavitelovy ddice. Sv innosti note.
ddick prvo by museli njakm zpsobem prokzat, V praxi ke skonen vkonu notskho povoln nej-
a proto je nelze dvodn povaovat za zstavitelovy d- astji dochz bu smrt note, kdy odpovdnost za
dice a ani nelze hovoit o jejich astenstv dle kodu, pokud nebyla uplatnna za ivota note, podle
175b OS, ale prv na zklad 94 odst. 1 OS. S Pa- souasn prvn pravy zcela zanikne nebo odchodem
vlem Kolesrem tedy v jeho pojet astenstv nesou- note do dchodu, kdy se reln pjmy note sn na
hlasm a dle mho nzoru nen sprvn, o em se ve sv stku okolo deseti tisc korun msn a ppadn po-
praxi stle vce pesvduji. kraovn v pojitn odpovdnosti by not musel hra-
Nesprvn je rovn tvrzen Pavla Kolesra, e si lze dit z spor a nebo by se nepojistil vbec,m by se zhor-
v praxi jen tko pedstavit osobu, kter by byla po- ilo postaven pokozenho. Souasn prvn prava
volna k astenstv dle 94 odst. 1 OS, tedy na z- odpovdnosti za kodu z vkonu innosti note a jej
klad toho, e se jedn o jejm prvu a zrove by ne- pojitn znamen rozdln postaven pokozenho v p-
bylo mono ji dvodn povaovat za ddice. Toto pad, e not, kter mu vadn poskytl slubu stle vy-
tvrzen asi vyplv z nedostatku praktickch zkuenost konv innost note a je pojitn na mnohonsobek
Pavla Kolesra s ddickm zenm. S takovmi osobami pojistnho minima v ppad, e notskou innost ne-
se lze setkat v praxi pomrn snadno.Vedle osob s pro- vykonv.
cesnm prvem poprat ddick prvo osob, o nich lze
mt dvodn za to, e jsou zstavitelovmi ddici, je to * Autor je notem v Praze.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 23

AD NOTAM slo 1/2007 23


Podle mho nzoru by odpovdnost za vkon innosti Usnesen zvltnho sentu zzenho podle zkona
note nemla bt peruena smrt note, kter by jinak . 131/2002 Sb., o rozhodovn nkterch kompeten-
odpovdal za kodu a pokozen by neml bt znev- nch spor, ze dne 14. 8. 2006, . j. Konf 64/200533
hodnn poklesem solventnosti bvalho note po jeho
odchodu do dchodu, ale kadmu pokozenmu no- Z odvodnn: alobkyn se obrtila na zvltn se-
tskou innost by se mlo dostat stejnho postaven. nt pro rozhodovn nkterch kompetennch spor
Bylo by na mst, aby platn prvn prava odpovd- a podala, aby zvltn sent rozhodl spor o pravomoc
nosti za kodu z vkonu innosti note byla novelizo- (v dalm textu kompetenn spor), vznikl mezi Kraj-
vna a zmnila se i rmcov smlouva pojitn tto od- skm soudem v Brn a Zemmickm a katastrlnm in-
povdnosti uzaven mezi Notskou komorou esk spektortem v Brn ve vci aloby veden u Krajskho
republiky a pojiovnou. soudu v Brn o zamtnut nvrhu na povolen vkladu z-
een vidm v jist modifikaci platn prvn pravy stavnho prva do katastru nemovitost.
pojitn provozovatele motorovho vozidla za kody Ze spis soudnch a sprvnch vyplynulo.
zpsoben jeho provozem, kter vytvoila Fond pojisti- Katastrln ad v Blansku rozhodnutm ze dne 16. 9.
tel, z nho jsou hrazeny kody zpsoben provozem 2003 zamtl nvrh alobkyn a alovanch na vklad z-
motorovch vozidel v ppad, e provozovatel motoro- stavnho prva pro zajitn budoucch pohledvek k ne-
vho vozidla neml dn sjednno pojitn odpovd- movitostem v rozhodnut ble urench. alobkyn po-
nosti za kodu zpsobenou provozem motorovho vo- dala proti tomuto rozhodnut alobu podle pt sti
zidla. obanskho soudnho du ke Krajskmu soudu v Brn.
Navrhuji zmnu souasn prvn pravy odpovd- Krajsk soud usnesenm ze dne 29. 3. 2005 zen o a-
nosti za kodu zpsobenou vkonem innosti note tak, lob pro chybjc podmnku zen zastavil a vc po-
e v ppadech, kdy pokozen neme uplatnit nrok stoupil katastrlnmu adu. Ten vc pedloil jako od-
na nhradu kody proti noti v inn slub, vznik po- voln k rozhodnut Zemmickmu a katastrlnmu
kozenmu nrok na nhradu kody vi Fondu poji- inspektortu v Brn; inspektort rozhodnutm ze dne
tn odpovdnosti za kody,kter zpsobily svoj innost 24. 6. 2005 odvoln jako neppustn zamtl.
bval noti.Tento Fond by byl vytven na zklad rm- Krajsk soud v usnesen o zastaven zen uvedl,e od
cov smlouvy pojitn odpovdnosti za vkon innosti 1. 1. 2003 je proti rozhodnut katastrlnho adu o za-
note mezi Notskou komorou esk republiky a po- mtnut vkladu prva ppustn odvoln ( 53 Sp). a-
jiovnou a na msto bvalch not by do nho pi- loba podle 244 a nsl. OS je pak ppustn a tehdy,
spvala Notsk komora esk republiky tak, aby ve jestlie rozhodnut katastrlnho adu nabylo prvn
ppadnho pojistnho plnn byla stejn, jak bylo sjed- moci pot, co alobce vyuil v zen ped sprvnm or-
nno pojitn odpovdnosti bvalho note v posled- gnem dn opravn prostedek ve sprvnm zen, tj.
nm roce vkonu innosti note (s ppadnou valori- odvoln nebo rozklad [ 247 odst. 2 OS ve spojen
zac). s l. XXV bodem 1 zkona . 151/2002 Sb., kterm se
mn nkter zkony v souvislosti s pijetm soudnho
du sprvnho (dle jen l. XXV bod 1)]. Plat tedy
podle krajskho soudu, e od 1. 1. 2003 jsou vechna
sprvn zen, jejich pedmtem je vc soukromo-
Soudn rozhodnut prvn, dvoustupov.
Krajsk soud argumentoval lnkem XXV bodem 1,kte-
r stanov, e ve vcech uvedench v 244 OS, v nich
zvltn pedpis svuje soudu rozhodovn o opravnch
Nemonost sprvnho odvoln proti prostedcch proti rozhodnutm sprvnch orgn podle
rozhodnut, kterm katastrln ad zamtl sti pt hlavy tet obanskho soudnho du,ve znn
nvrh na vklad prva do katastru innm k 31. 12. 2002, lze ode dne innosti zkona
nemovitost . 151/2002 Sb., kterm se mn nkter zkony v sou-
vislosti s pijetm soudnho du sprvnho,podat alobu
I. Proti rozhodnut katastrlnho adu o zamt- podle sti pt obanskho soudnho du za podm-
nut nvrhu na povolen vkladu prva do katastru nek jm stanovench. Jednu z podmnek ppustnosti a-
nemovitost nen ani po 1. 1. 2003 ppustn od- loby podle 244 OS stanov 247 odst. 2 OS; aloba
voln; v vahu pipad jen podn aloby podle je ppustn, nabylo-li rozhodnut sprvnho orgnu
pt sti obanskho soudnho du ( 5 odst. 4 prvn moci za pedpokladu, e alobce vyuil v zen
zkona . 265/1992 Sb., o zpisech vlastnickch ped sprvnm orgnem dn opravn prostedky v li-
a jinch vcnch prv k nemovitostem, ve spojen nii sprvnho zen. Aby alobce mohl vyut dn
s l. XXV bodem 1 zkona . 151/2002 Sb., kterm opravn prostedek, mus bt tento opravn prostedek
se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm ppustn. Ustanoven 247 odst. 2 OS vjimku nepi-
soudnho du sprvnho). pout, a proto je proti rozhodnutm sprvnch orgn
II. Jestlie soud pro nedostatek sv pravomoci ve vcech soukromoprvnch ppustn opravn pro-
zastavil zen a vc postoupil sprvnmu orgnu, stedek v linii sprvnho zen.V 247 odst. 2 OS je tak
nem tento sprvn orgn, domnv-li se, e vc zeteln vyjden mysl zkonodrce. Podle 53 sprv-
naopak do pravomoci soudu pat, jinou monost nho du m astnk prvo podat proti rozhodnut
ne podat nvrh na zahjen zen o kompeten- sprvnho adu odvoln, pokud zkon nestanov jinak.
nm sporu ( 3 odst. 2 zkona . 131/2002 Sb., o roz- Ustanoven 5 odst. 4 vta tet zkona . 265/1992 Sb.,
hodovn nkterch kompetennch spor). o zpisech vlastnickch a jinch vcnch prv k nemo-
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 24

24 slo 1/2007 AD NOTAM


vitostem (dle jen zkon . 265/1992 Sb.), kter sta- tak, e mu vc rovn nepslu. Nezvaoval pitom, e
nov, e o podanm opravnm prostedku rozhoduje alobkyn se tm dostane do situace, kdy bude muset
soud,sice nebylo pmo novelizovno,nicmn se dnem sama vyvolvat zen ped zvltnm sentem, a vyna-
31. 12. 2002 stalo obsoletnm. Od 1. 1. 2003 toti neexi- kldat tak dal prostedky. By s touto monost zkon
stuje soud, kter by ml pravomoc o takovm opravnm pot, je teba ji vnmat jako monost posledn z-
prostedku rozhodnout. Opravnm prostedkem proti chrany. Znamen to tedy, e een kompetennho
rozhodnut o zamtnut vkladu prva je proto podle n- sporu by mly iniciovat pedevm samy strany kompe-
zoru krajskho soudu odvoln. Proto tak alobu, kter tennho sporu, resp. ta, kter hodl popt svoji pravo-
u nho byla podna, posoudil jako odvoln podle 53 moc jako druh v poad, jak ostatn pedpokldal i z-
sprvnho du, o nm mus rozhodnout pslun ze- konodrce.Tento pstup pak bude efektivnj nejen pro
mmick a katastrln inspektort [ 4 psm. d) zkona astnka zen, ale i pro strany kompetennho sporu,
. 359/1992 Sb., o zemmickch a katastrlnch org- nebo rozhodovn jedn z nich v mnoha ppadech
nech]. zcela odpadne.
Zemmick a katastrln inspektort v Brn (dle jen Podstata kompetennho sporu, k jeho een byl
inspektort) jako druh strana sporu ale odvoln a- zvltn sent povoln, spov v tom, zda proti rozhod-
lobce rovn vcn nepezkoumal a jako neppustn je nut o zamtnut vkladu prva ( 5 odst. 4 zkona
zamtl.Zdvodnil to tm,e astnk zen sice m prvo . 265/1992 Sb., ve znn zkona . 90/1996 Sb.) je p-
podat proti rozhodnut sprvnho orgnu odvoln,avak pustn nejprve odvoln podle sprvnho du a teprve
jen tehdy,pokud zkon nestanov jinak.V danm ppad pot me nsledovat aloba k soudu podle nov pt
takov zkon existuje a je jm zkon . 265/1992 Sb., sti obanskho soudnho du, i zda se proti zmio-
kter v 5 odst. 4 stanov, e proti rozhodnut o zamt- vanmu rozhodnut podv rovnou aloba k soudu.
nut vkladu prva lze podat opravn prostedek, o kte- K tomu zvltn sent uvil.
rm rozhoduje soud. Inspektort nesouhlasil s tm, e od Vklad je teba zahjit krtkm historickm exkursem.
1.1.2003 je toto ustanoven neaplikovateln.Skutenost, Pi obnoven sprvnho soudnictv v roce 1992 (zko-
e novelou obanskho soudnho du byla podmnka nem . 519/1991 Sb.) byla do tehdej pt sti oban-
ppustnosti aloby stanovena tak, e je tato podmnka skho soudnho du zaazena hlava tet s nzvem Roz-
za souasn platnosti 5 odst. 4 zkona . 265/1992 Sb. hodovn o opravnch prostedcch proti rozhodnutm
nesplniteln, nemus nutn vst k zvru, e je posledn sprvnch orgn; k jejm hlubm koenm neteba na
jmenovan ustanoven neaplikovateln.Naopak me jt tomto mst nic dalho dodvat. Podle ustanoven tto
o opomenut zkonodrce odpovdajcm zpsobem hlavy soud postupoval jako opravn instance pezkou-
upravit i souvisejc prvn pedpis,nikoli o jeho zmrn mvajc nepravomocn rozhodnut sprvnho orgnu
mysl, jak se domnv krajsk soud. Inspektort upozor- ( 250l OS).Vci, kter spadaly do tohoto reimu, byly
nil i na odlinou judikaturu jinch krajskch soud. vskutku rozlin. Patily mezi n i vklady prva do ka-
alobkyn jako navrhovatelka v nvrhu na een kom- tastru nemovitost, a to na zklad 5 odst. 4 zkona
petennho sporu upozornila na skutenost,e ani jedna . 265/1992 Sb., ve znn zkona . 90/1996 Sb., kter
ze stran kompetennho sporu se jej vc nezabvala stanov, e proti rozhodnut o zamtnut vkladu prva je
meritorn, a bylo j tak odato prvo na spravedliv pro- ppustn opravn prostedek, o nm rozhoduje soud.
ces (l. 36 Listiny). Z tohoto dvodu je teba, aby zvltn V danm ppad se ped podnm opravnho pro-
sent rozhodl, v pravomoci je vc projednat a roz- stedku uplatovala jen jedna sprvn instance (existo-
hodnout o n. Sama alobkyn se klon k zvru, e vc valy podle tet hlavy ale i ppady, kdy bylo podmnkou
by ml projednat a meritorn o n rozhodnout krajsk pro pstup k soudu projednn ve vce sprvnch in-
soud. stancch).
Na vod zvltn sent konstatuje,e nvrh zvltnmu S innost od 1. 1. 2003 dolo k reform sprvnho
sentu na zahjen zen o kompetennm sporu je soudnictv. Shora popisovan hlava tet star pt sti
oprvnn podat i alobce. Jeho aktivn legitimace k po- obanskho soudnho du byla zruena, ani by nov
dn nvrhu vyplv z ustanoven 3 odst. 2 zkona prvn prava potala s zenm obdobnm. S vcmi,
. 131/2002 Sb., o rozhodovn nkterch kompeten- kter pod tento reim spadaly, pitom bylo zapoteb se
nch spor (dle jen zkon . 131/2002 Sb.): byl ast- legislativn vypodat, a to vzhledem k potebn konti-
nkem zen ve vci,v n se otzka pravomoci vydat roz- nuit prvn pravy. Pro mnostv a rozrznnost tchto
hodnut stala spornou. V dvodov zprv k zkonu vc nebylo ani z asovch dvod reln novelizo-
. 131/2002 Sb. se k zahjen zen (k aktivn legitimaci vat vechny souvisejc zvltn sprvn pedpisy. Tento
k podn nvrhu) podv, e zkonodrce pedpokldal, zpsob by nebyl ani eln,ani spolehliv.Byla tedy pou-
e zpravidla kompetenn spor vyvol soud i sprvn or- ita pechodn ustanoven (srov. zejm. zmnn l. XXV
gn. Umonil vak podn nvrhu i samotnmu astn- zkona . 151/2002 Sb. a 129 SS), v nich je stano-
kovi konkrtnho zen, v nm kompetenn spor veno, jak postupovat v ppadech, kdy zvltn zkony
vznikl, nebo pr nelze vylouit, e informaci o stetu nadle obsahuj ustanoven zakldajc prvo podat proti
kompetenc bude mt prv jen astnk zen. rozhodnut sprvnho orgnu opravn prostedek
V souzen vci nejde o ppad, kdy by strany kompe- k soudu. Tato pechodn ustanoven nepmou noveli-
tennho sporu, kterch se vc tk, nemly povdom zac zaloila prvo podat v takovch vcech bu alobu
o stetu kompetenc, ba naopak. Sprvn orgn, ktermu podle sti tet hlavy druh dlu prvnho soudnho du
byla vc postoupena pot,co krajsk soud odmtl ve vci sprvnho, nebo alobu podle nov pt sti oban-
rozhodovat, si kompetennho sporu byl dobe vdom skho soudnho du;dlicm kritriem je to,zda sprvn
(plyne to jednoznan z odvodnn rozhodnut).Pesto orgn rozhodoval o subjektivnm veejnm prvu, nebo
nvrh na een kompetennho sporu nepodal a rozhodl ve vci soukromoprvn.
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 25

AD NOTAM slo 1/2007 25


Soust prvnho du tedy zstalo v nezmnn po- (srov. stanovisko sp. zn. Pl. S 1/96, nlez sp. zn. Pl. S
dob i ustanoven 5 odst. 4 zkona . 265/1992 Sb., nic- 33/97). Konstatoval, e neudritelnm momentem pou-
mn dky pechodnm ustanovenm se nejedn o usta- vn prva je jeho aplikace, vychzejc pouze z jazy-
noven obsoletn,ale o ustanoven nepmo novelizovan kovho vkladu; jazykov vklad pedstavuje toliko pr-
lnkem XXV bodem 1. Ten stanov, e ve vcech uve- votn piblen se k aplikovan prvn norm, je
dench v 244 OS, ve znn innm od 1. 1. 2003, tj. vchodiskem pro objasnn a ujasnn si jejho smyslu
tam, kde sprvn orgn rozhodl podle zvltnho zkona a elu (k emu slou i ada dalch postup, jako lo-
o sporu nebo o jin prvn vci vyplvajc z obansko- gick a systematick vklad, vklad e ratione legis atd.).
prvnch, pracovnch, rodinnch a obchodnch vztah V tomto svtle je tedy zapoteb podmnku ppust-
( 7 odst. 1 OS), v nich zvltn pedpis svuje soudu nosti aloby stanovenou v 247 odst. 2 OS interpreto-
rozhodovn o opravnch prostedcch proti rozhodnu- vat tak, e aloba je neppustn v ppad, kdy alobce
tm sprvnch orgn podle sti pt hlavy tet ob- nevyuil v zen ped sprvnm soudem ppustn dn
anskho soudnho du, ve znn innm k 31. 12. opravn prostedky, nebo takov pstup odpovd jak
2002, lze ode dne innosti tohoto zkona (zkona vkladu logickmu, tak teleologickmu.
. 151/2002 Sb.) podat alobu podle (nov) sti pt Ustanoven 5 odst.4 zkona .265/1992 Sb.mus bt
obanskho soudnho du za podmnek jm stanove- tedy nadle vykldno jen ve spojen s pechodnm usta-
nch. Na ustanoven 5 odst. 4 zkona . 265/1992 Sb. novenm l.XXV bodu 1 zkona .151/2002 Sb.,a to jako
je tedy teba nyn pohlet tak, e se nepodv opravn celek.Clem pechodnho ustanoven bylo pauln pe-
prostedek k soudu, ale aloba podle nov pt sti ob- tvoit pravomoc soud k rozhodovn o opravnch pro-
anskho soudnho du. stedcch na pravomoc rozhodovat o alobch. Ustano-
Takto pojman prvn prava pitom vyluuje odvo- ven 5 odst. 4 zkona . 265/1992 Sb. se zmiuje
lac zen ped sprvnm orgnem, nebo i nov sprvn o opravnm prostedku, kterm lze napadnout roz-
d (zkon . 500/2004 Sb.) obdobn jako jeho ped- hodnut o zamtnut vkladu,jednak v souvislosti se sprv-
chdce (zkon . 71/1967 Sb.) stanov, e astnk me nm adem (Pokud podanmu opravnmu prostedku
proti rozhodnut podat odvoln,pokud zkon nestanov katastrln ad nevyhov v plnm rozsahu...), jednak
jinak ( 81 odst. 1). Zkon vak jinak nestanov a nikde v souvislosti se soudem (...rozhoduje o podanm oprav-
neupravuje dn opravn prostedek, jm by bylo nm prostedku soud). Opravn prostedek zde nebyl
mono ve sprvnm zen brojit proti zamtnut vkladu: nijak pesnji pojmenovn jednak proto, e k rozhodo-
pod slovn slupkou opravnho prostedku ve smyslu vn o nm nebyl povoln nadzen sprvn orgn (co
5 odst. 4 zkona . 265/1992 Sb. se toti po 1. 1. 2003 je typickm znakem odvoln), nbr toliko sprvn or-
v dsledku nepm novelizace ve skutenosti skrv a- gn I.stupn;jednak t proto,e o nm v podob zcela
loba ve smyslu sti pt obanskho soudnho du.Ani toton rozhodovaly ad i soud, a bylo by tak matouc
nadle tedy nelze rozhodnut o zamtnut vkladu prva pojmenovvat jej jako odvoln. Toto oznaen je toti
napadnout odvolnm ve sprvnm zen;rozhodnut ka- v legislativnm jazyce vyhrazeno pro dn opravn pro-
tastrlnho adu nabv prvn moci doruenm stej- stedek bu v rmci zen sprvnho, nebo v rmci -
nopisu jeho psemnho vyhotoven astnkm zen zen soudnho,nikdy vak pro prostedek,kter oba typy
( 72 odst. 1 a 73 odst. 1 novho sprvnho du). Po- zen pomysln propojuje tj.takov,jm se lze u soudu
kud vak chce astnk zpochybnit prvnmi prostedky domhat npravy sprvnho rozhodnut.Soud by tak st
rozhodnut o zamtnut vkladu, odpad v souasnosti mohl rozhodovat o odvoln, o nm ji ped nm roz-
na rozdl od pravy ped 1. 1. 2003 ta fze zen, v n hodoval sprvn ad, nebo by lo o institut sprvnho
byl astnk povinen obracet se s opravnm prosted- zen, do zen ped soudem nepenosn.
kem nejprve na katastrln ad, a na soud a tehdy, po- Stejn tak ale neme sprvn ad rozhodovat o a-
kud mu v rmci autoremedury nevyhovl ad. lob, kterto institut je z moci pechodnho ustano-
Tomuto vkladu nebrn ani ustanoven 247 odst. 2 ven lnku XXV bodu 1 zkona .151/2002 Sb.vlastnm
OS, kter stanov, e aloba je neppustn, jestlie a- obsahem pojmu opravn prostedek obsaenho v 5
lobce nevyuil v zen ped sprvnm soudem dn odst. 4 zkona . 265/1992 Sb. Nelze pitom pipustit,
opravn prostedky nebo jestlie jm uplatnn dn aby pojem opravn prostedek v rmci jedinho usta-
opravn prostedky nebyly sprvnm orgnem pro opo- noven, ba jedinho souvt (Pokud podanmu oprav-
dnost projednny,a to prv ve srovnn s 68 psm.a) nmu prostedku katastrln ad nevyhov v plnm roz-
SS stanovcm, e aloba je neppustn tehdy, nevy- sahu,rozhoduje o podanm opravnm prostedku soud),
erpal-li alobce dn opravn prostedky v zen ped vyjadoval dva rzn vznamy a skrval v sob dva zcela
sprvnm orgnem, pipout-li je zvltn zkon. odlin prostedky npravy toti 1.opravn prostedek
By oba druhy soudnho zen jsou v mnohm roz- ve sprvnm zen, a 2. alobu k soudu. Ustanoven 5
dln, maj i nco spolenho. Je to mimo jin i poada- odst. 4 zkona . 265/1992 Sb. tak jist nen obsoletn
vek na vyuit dnch opravnch prostedk v zen jako celek, ani nen jak se domnv krajsk soud ob-
ped sprvnm orgnem pedtm,ne je podna pslun soletn jeho vta tet v t sti, v n se svuje pravo-
soudn aloba.Tento poadavek obsaen v obou zde po- moc k rozhodnut o opravnm prostedku soudu; na-
suzovanch soudnch procesnch dech je pes jistou opak je v dsledku pechodnho ustanoven lnku XXV
terminologickou nesouladnost obsahov a i funkn bodu 1 zkona . 151/2002 Sb. nadle nepouiteln prv
shodn, a vyaduje proto tak shodn nhled; v tom, e st vty tet, v n se upravuje pravomoc katastrlnho
v 247 odst. 2 OS chyb vslovn dodatek pipout- adu k takovmu rozhodovn.
-li zkonodrce jinak, nelze spatovat zmr zkono- Lze uzavt, e pokud katastrln ad zamtl nvrh na
drce. K otzce napt mezi doslovnm a teleologickm povolen vkladu zstavnho prva k nemovitostem, roz-
vkladem se ostatn opakovan vyslovil stavn soud hodoval ve smyslu 7 odst. 1 OS o prvn vci vypl-
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 26

26 slo 1/2007 AD NOTAM


vajc z obanskoprvnch vztah, jejich projednn v nvrhu na zahjen zen a podle rozhodnut zvlt-
a rozhodovn bylo zkonem sveno jinmu orgnu ne nho sentu nen vydn takovho rozhodnut v jeho
soudu. V takovch vcech lze a je nutno podat rovnou pravomoci, zvltn sent souasn vyslovuje nicot-
alobu podle nov pt sti obanskho soudnho du. nost takovho rozhodnut. Jestlie ten, kdo je stranou
V souzen vci pak pro pslunost soudu plat zvltn v kompetennm sporu, vydal rozhodnut, kterm
pravidlo, kdy ustanoven 249 odst. 2 OS zakld k - svou pravomoc o vci rozhodovat popel, a podle roz-
zen o alob ve vcech vkladu prva k nemovitostem hodnut zvltnho sentu je vydn rozhodnut ve
vcnou pslunost v prvnm stupni krajskm soudm. vci uveden v nvrhu na zahjen zen v jeho pra-
Zvltn sent rozhodl, e pslun vydat rozhodnut vomoci, zvltn sent takov rozhodnut souasn
ve vci je soud v obanskm soudnm zen. Souasn zru. Proti rozhodnut zvltnho sentu nejsou
proto usnesen Krajskho soudu v Brn o zastaven - opravn prostedky ppustn. Pravomocn rozhod-
zen zruil. nut zvltnho sentu je zvazn pro strany kompe-
tennho sporu, astnky zen, v nm tento spor
Poznmka: Zvltn sent, zzen podle zkona vznikl, jako i pro vechny orgny moci vkonn, or-
. 131/2002 Sb., o rozhodovn nkterch kompeten- gny zemnho samosprvnho celku, jako i fyzick
nch spor, je sloen ze t soudc Nejvyho soudu nebo prvnick osoby nebo jin orgny, pokud jim bylo
a t soudc Nejvyho sprvnho soudu. Jeho leny sveno rozhodovn o prvech a povinnostech fyzic-
a stejn poet jejich nhradnk jmenuj s jejich sou- kch a prvnickch osob v oblasti veejn sprvy,
hlasem pedseda Nejvyho soudu a pedseda Nej- a soudy.
vyho sprvnho soudu na dobu t let. Pedsedu
zvltnho sentu vdy na prvn polovinu funknho
obdob zvltnho sentu zvol lenov ze soudc jme-
novanch pedsedou Nejvyho sprvnho soudu a na
druhou polovinu ze soudc jmenovanch pedsedou
Nejvyho soudu. Zvltn sent rozhoduje vtinou
Informace
hlas vech len; s ohledem na sud poet jeho len
a absenci dal prvn pravy nelze vylouit, e
zvltn sent pi rovnosti hlas nedospje v konkrt- Sout Prvnk roku 2006
nm ppad k dnmu rozhodnut. Zvltn sent
jedn a rozhoduje v sdle Nejvyho sprvnho soudu. Slavnostn vyhlen vsledk uzavelo v ptek, 19. 1.
Sttn sprvu zvltnho sentu vykonv pedseda 2007, druh ronk celojustin soute Prvnk roku
Nejvyho sprvnho soudu.Psoben ve zvltnm se- 2006, kter probhala na internetu webov adrese
ntu a jeho innost je vkonem soudnictv. www.pravnikroku.cz od kvtna 2006.V TOP HOTELU
Zvltn sent jedn a rozhoduje ve vech kladnch PRAHA se pi tto pleitosti selo vce ne dva tisce
nebo zpornch kompetennch sporech o pravomoc prvnk (advokt, soudc, sttnch zstupc, not,
nebo vcnou pslunost vydat rozhodnut, jeho stra- exekutor), spolen se pikami esk justice a ped-
nami jsou soudy a orgny moci vkonn, zemn, z- staviteli veejnho a politickho ivota.
jmov nebo profesn samosprvy, nebo jeho stranami Organiztoi soute esk advoktn komora a spo-
jsou soudy v obanskm soudnm zen a soudy ve lenost EPRAVO.CZ, provozujc nejvt server s prv-
sprvnm soudnictv ( 1 odst. 1 zkona . 131/2002 nickmi informacemi v R vyhlsili pro prv skon-
Sb.). Ustanoven 1 odst. 2 zkona . 131/2002 Sb. vy- en ronk celkem 10 soutnch kategori. Prvnci
mezuje kompetenn spor jako spor, ve kterm si jedna soutili o cenu svatho Yva patrona prvnk v po-
strana osobuje pravomoc vydat rozhodnut v toton dob umleck sklenn plakety. Nominovno na oce-
vci individuln urench astnk, o n bylo dru- nn bylo celkem 357 prvnk, z nich odborn porota
hou stranou vydno pravomocn rozhodnut (kladn vybrala 10 vtz.V kategorii, v n mohla hlasovat laick
kompetenn spor) nebo spor, ve kterm jeho strany veejnost, projevilo svj nzor celkem 3 927 hlasujcch,
popraj svou pravomoc vydat rozhodnut v toton kte vybrali vtze Prvnka roku volenho laickou ve-
vci individuln urench astnk (zporn kom- ejnost.
petenn spor). Speciln kategorie Talent roku byla spojena i s fi-
zen ped zvltnm sentem je zahjeno dnem, nann odmnou mladm prvnkm do 33 let vku za
kdy nvrh na zahjen zen o kompetennm sporu prvn ti nejlep pedloen prce. Cenu pro tetho
doel zvltnmu sentu. Nvrh na zahjen zen v tto kategorii, kterou pedval ministr spravedlnosti
o kompetennm sporu je oprvnna podat nkter JUDr. Ji Pospil, vnovala Notsk komora esk re-
z jeho stran nebo astnk zen ve vci, v n se publiky. Do Prvnick sn slvy byl uveden za celoi-
otzka pravomoci vydat rozhodnut stala spornou. votn pnos prvu bval pedseda stavnho soudu R
astnky zen vedle stran kompetennho sporu JUDr. Zdenk Kessler. Cenu in memoriam za nho pe-
jsou i astnci zen, v nm se otzka pravomoci brala jeho dcera, dnes u tak soudkyn stavnho
stala spornou. zen ped zvltnm sentem probh soudu R JUDr. Dagmar Lastoveck, za dlouhotrvaj-
za pimenho uit ustanoven sti tet hlavy prvn cho potlesku vech ptomnch.
soudnho du sprvnho. Ministr spravedlnosti JUDr. Ji Pospil, jeho minis-
Zvltn sent rozhoduje usnesenm o tom, kdo je terstvo nad sout pevzalo ztitu, pi pedvn jedn
pslun vydat rozhodnut ve vci uveden v nvrhu z cen ocenil vznam tto celojustin udlosti:
na zahjen zen. Jestlie ten, kdo je stranou v kom- Jsem pesvden, e prvnick profese, kter se spolu
petennm sporu, vydal rozhodnut ve vci uveden sice leckdy na justinm poli utkvaj, se mus tak set-
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 27

AD NOTAM slo 1/2007 27


kvat, diskutovat o problmech a hledat spolen e-
en. Jen tak bude justice jako celek lpe fungovat, bude
rychlej a spravedlivj pro obana, kter ji potebuje
Stoj za pozornost
prv takovou.
Dal ronk soute Prvnk roku 2007 odstartuje
v kvtnu letonho roku na webov strnce www.prav- Prvn rozhledy
nikroku.cz.
2006, . 21
Vsledkov listina Prvnk roku 2006: Alexandr, J. Prodej podniku, souhlas akcion a vklad
67a ObchZ (historie 67a ObchZ; dvody vzniku
Obor obansk prvo 67a ObchZ; podobn pravy v zahrani: Delaware,
Prof. Dr. JUDr. Karel Eli, vysokokolsk pedagog, Model Business Corporation Act, Nmecko; co na to
advokt 67a ObchZ)
Nejvy soud esk republiky K vydren sti soused-
Obchodn prvo
nho pozemku
Prof. JUDr. Jan Ddi, vysokokolsk pedagog a ad-
130 odst. 1, 134 odst. 1 ObZ
vokt z AK Kocin, olc, Balatk
Pi posuzovn pomru nabytho a skuten koupenho
Rodinn prvo pozemku za elem zjitn, zda se dritelem oprvn-
Kolektiv Linky prvn pomoci Nadace Nae dt nm stal nabyvatel, kter se ujal i drby sti sousednho
Veejn prvo pozemku, jeho vlastnictv nenabyl, je teba vychzet
Prof. JUDr. Ale Gerloch, CSc., dkan Prvnick fa- z pomru vmry vech na sebe navazujcch nabytch
kulty UK, advokt parcel k uchopen sti cizho pozemku;nesta vyjt jen
z vmry parcely pilhajc k tto sti s pominutm v-
Trestn prvo mry vech nabytch parcel.
JUDr. Jaroslava Novotn, sttn zstupkyn Vrchnho Rozsudek ze dne 15. 6. 2006, sp. zn. 22 Cdo 954/2005
sttnho zastupitelstv v Praze Nejvy soud esk republiky Podzemn stavba jako
Prvo duevnho vlastnictv pedmt obanskoprvnch vztah
Prof. JUDr. Ivo Telec, CSc., vysokokolsk pedagog, 118 odst. 1, 119 ObZ
advokt Pedmtem obanskoprvnch vztah me bt i pod-
zemn stavba.
Obansk a lidsk prva Rozsudek ze dne 24. 5. 2006, sp. zn. 22 Cdo 911/2005
JUDr. Otakar Motejl, veejn ochrnce prv
2006, . 23
Speciln kategorie: Sokolovski, I. Analza klasickho paradigmatu uzavrn
Talent roku smluv
JUDr. Ondej Dostl, Ph.D., LL.M. 1. msto, advo- prava modelu uzavrn smlouvy se dnes objevuje t-
kt z AK JUDr. Bohumila Holubov m ve vech civilnch kodexech,piem v esk prvn
JUDr. Lenka Bradov, Ph.D. 2. msto, nmst- nauce petrvv nzor o vlunm postaven modelu kla-
kyn Krajskho sttnho zastupitelstv v st nad Labem sickho. Souasn vvoj vak ukazuje, e klasick pojet
JUDr. Ondej Rathousk 3. msto, advokt z AK To- mechanismu uzavrn smluv se velice oslabilo a s ohle-
man, Devt a partnei dem na modern trendy smluvnho prva nenajde pli
Prvnk roku volen laickou veejnost velkou oporu. Na konkrtnch pkladech bude demon-
JUDr. Tom Sokol, advokt z AK Bro, Sokol, Novk strovno, zda je mon uzaven smlouvy prostednic-
tvm jedinho modelu i zda je tchto model vce.
Prvnick s slvy (modelovn procesu uzavrn smluv; otzka k-
JUDr. Zdenk Kessler IN MEMORIAM, bval ped- cch se ofert; ex lege vymezen akceptanta a oferenta;
seda stavnho soudu R metodologie zvltnch ppad; interpretace zvlt-
nch ppad)
ech, P. K zniku funkce jednatele odstoupenm v jed-
nolenn spolenosti s ruenm omezenm (k proble-
matice odstoupen jednatele spolenosti s ruenm
omezenm; rozdln stanoviska Vrchnho soudu
v Praze; sjednocujc stanovisko Nejvyho soudu R;
nkter praktick implikace)
Nejvy soud esk republiky Platnost dohody o pe-
vodu lenskho podlu uzaven jen jednm ze spole-
nch len drustva
230 ObchZ
39 ObZ
Dohoda o pevodu lenskch prv a povinnost
Tet msto v kategorii Talent roku 2006 zskal spolu s finann
odmnou 25 000 K, kterou vnovala Notsk komora R spojench s lenstvm v bytovm drustvu uzave-
JUDr. Ondej Rathousk z AK Toman Devt a partnei. n pouze jednm ze spolench len drustva je
Ocenn pevzal z rukou ministra spravedlnosti JUDr. Jiho absolutn neplatn pro rozpor se zkonem (s 230
Pospila. ObchZ).
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 28

28 slo 1/2007 AD NOTAM


Rozsudek ze dne 19. 10. 2005, sp. zn. 29 Odo 582/2005 Prvn rdce
Nejvy soud esk republiky Nabyt pozemku sttem
a nrok na zzen prva osobnho uvn 2006, . 9
135 a ObZ ve znn ped novelou . 509/1991 Sb. Pcha, F. Budouc prvn prava vlastnickho prva
872 odst. 5 ObZ k nemovitostem
Oprvnnm dritelem, jeho drba mohla vystit v na- Po ukvapen transformaci naeho nrodnho hospo-
byt pozemku sttem a vzniku prva na pidlen po- dstv, kter nebyla nleit prvn oetena, co zap-
zemku do osobnho uvn, byl jen dritel prva vlast- inilo adu nslednch majetkovch delikt, by podle
nickho, nikoliv tedy ten, kdo drel vc na zklad mne mla zstat veejn moci i nadle zachovna urit
(domnlho) prva osobnho uvn. ingerence do pevod vlastnickho prva k nemovitos-
Usnesen ze dne 15. 6. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1985/2005 tem.
Nejvy soud esk republiky Prvo cesty vyuvan za- Chalupa, L. Rozhodnut majoritnch spoluvlastnk a n-
mstnanci vlastnka panujc nemovitosti hrada kody
151n odst. 1 ObZ Pi uvn vci samotnmi podlovmi spoluvlastnky
Pslu-li vlastnku nemovitosti jako osob oprvnn dochz mezi nimi pomrn asto k neshodm, zvlt
z vcnho bemene prvo cesty, kter mu zajiuje p- pak k ti opomenutch minoritnch spoluvlastnk.
stup k tto nemovitosti, pak od nj odvozuj prvo u-
vat zaten pozemek k chzi a jzd ty osoby, kter tak 2006, . 10
in v souvislosti s hospodskm elem, ke ktermu ech, P., Pavela, . Nabvn vlastnch akci akciovou spo-
panujc nemovitost slouila v dob zzen vcnho be- lenost
mene (bydlen vlastnka, pronjem byt, podnikn, ale V praxi je pomrn astm jevem, e akciov spole-
t nvtvy v obvyklm rozsahu), pokud se astnci nost nabv vlastn akcie, ppadn e tyto akcie nab-
smlouvy o jeho zzen nedohodli jinak,pak me bt za- vaj osoby, je ovld spolenost, kter je vydala.
ten pozemek uvn k chzi a jzd i zamstnancem Vrcha, P. Pevod nemovitost, kter maj charakter p-
vlastnka panujc nemovitosti, ovem jen v souvislosti sluenstv nemovitosti hlavn
s tm druhem podnikn, ke ktermu by mohl vcn be- V roce 2002 jsem v srpnovm vydn asopisu Prvn
meno vyuvat vlastnk panujc nemovitosti. rdce prezentoval svj prvn nzor k problematice pe-
Rozsudek ze dne 25. 7. 2006, sp. zn. 22 Cdo 973/2005 vdn nemovitost,kter tvo psluenstv jin (hlavn)
nemovitosti.
Novk, T. Vybran prvn aspekty stanoven vmnnho
Soudn rozhledy pomru pi pemnch, zejmna akciovch spolenost
(co je vmnn pomr; nkter limity stanoven v-
2006, . 11 mnnho pomru u fz akciovch spolenost; po-
Vrchnho soudu v Praze K poadavku stanov na roz- vinnost ocenn jmn zanikajc spolenosti podle
hodnut spoleenstv vlastnk jednotek o volb i od- 69a odst. 6 ObchZ; nkter aspekty stanoven v-
voln len vboru spoleenstv (povenho vlastnka) mnnho pomru u rozdlen)
9 odst. 8 BytZ Chalupa, L. Vypodn darovanho i zddnho len-
l. II odst. 8 vldnho nazen . 322/2000 Sb. skho podlu
Obsahuj-li platn stanovy spoleenstv vlastnk jedno- V rmci vypodn lenskch podl v bytovch dru-
tek pravu shodnou s l. II odst. 8 vldnho nazen stvech po zniku manelstv se pomrn asto vyskytuj
.322/2000 Sb.nebo pravu,podle n je nutn,aby o roz- ppady, kdy je pedmtem vypodn lensk podl na-
hodnut shromdn vlastnk jednotek o volb i od- byt darovnm nebo ddnm za trvn manelstv jen
voln len vboru spoleenstv (nebo povenho jednm z manel.
vlastnka) musel bt pozen notsk zpis, resp. toto
rozhodnut muselo mt formu notskho zpisu, je 2006, . 11
k platnosti rozhodnut shromdn takov zpis nutn. ech, P. Vymezen sti podniku a psobnost valn
Usnesen ze dne 15. 3. 2006, sp. zn. 7 Cmo 419/2005 hromady
Ke smlouv, na jejm zklad dochz k pevodu pod-
niku nebo jeho sti (pop. k jejich njmu i zastaven),
Prvn zpravodaj vyaduje obchodn zkonk ( 67a) souhlas valn hro-
mady. Zatmco podnik zkonodrce legln vymezil, co
2006, . 11 v konkrtnm ppad tvo st podniku, ponechal
ech, P. Pijat novela druh smrnice nakroila k vy k vaze soudu. [koncepn souvislost dlba moci
flexibilit zkladnho kapitlu v kapitlov spolenosti; st podniku jen jako samo-
Po necelch dvou letech intenzivnch politickch dis- statn organizan sloka: jen urit organizan
kus byla v zvru z 2006 v ednm vstnku EU pub- struktura, vykazujc prvky samostatnosti ji v rmci
likovna smrnice, kter vznamn mn druhou smr- podniku, z nho se vyleuje. Toto (tzv. organizan)
nici z oblasti prva spolenost. Nejpozdji od 15 dubna pojet sti podniku tedy vychz z mylenky, e vy-
2008, kdy uplyne lhta pro jej transpozici do nrodnch mezuje-li zkon podnik jako soubor (sloek podni-
prv, pinese novela nkolik zjednoduen v oblasti kn), st podniku mus bt opt jen soubor (by
tvorby a zachovn zkladnho kapitlu akciov spole- redukovan), a to navc za pedpokladu jeho organi-
nosti.Jeliko esk republika vzthla pravu druh smr- zan samostatnosti; st podniku jako soubor aktiv
nice rovn na spolenosti s ruenm omezenm, rznho druhu; inspirace v judikatue evropskho
usnadn novela financovn s vlastnch zdroj tak jim. soudnho dvora; st podniku coby jakkoliv (by jed-
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 29

AD NOTAM slo 1/2007 29


notliv) sloka podnikn; een interpretace podle Z 4 odst. 2 zkona . 265/1992 Sb., o zpisech vlast-
elu pravy; porovnn se zahranin pravou] nickch a jinch vcnch prv k nemovitostem, v plat-
Vlek, M. Drustevn byty a konkursn zen stav v roce nm znn, vyplv, e zen o povolen vkladu prva do
2006 katastru nemovitost se zahajuje tak v ppad, e nvrh
Za jakch podmnek a s jakmi dsledky mohou bt na vklad je podepsn pouze jednm z astnku zen.
drustevn byty zahrnuty do soupisu konkursn pod- (adatel a ostatn astnci)
staty? Tato otzka se otevela ped prvnky a soudn
prax v okamiku, kdy v rmci prvnho konkursnho - 2006, . 12
zen na bytov drustvo jako padce byly drustevn byty Lochmanov, L. Obchodn firma a tvorba firemnho
zapsny pslunm sprvcem do soupisu konkursn kmene I
podstaty a nsledn proti tomu byly podn vyluovac Obchodn firmou obchodn spolenosti, drustva a dal-
aloby. (drustevn byty jako soust konkursn pod- ch prvnickch osob, kter vznikaj zpisem do ob-
staty; bezplatn pevod byt lenm drustva.) chodnho rejstku, je nzev, pod kterm jsou zapsny
Matjkov, A. Zpsob zjiovn nemovitost v rmci - v obchodnm rejstku. (osobn firemn kmen; vcn fi-
zen o ddictv remn kmen; fantazijn firemn kmen; smen firemn
Titulek zejm na prvn pohled evokuje vc naprosto kmen; seln firemn kmen; zamnitelnost obchodn
jasnou a bezproblmovou,avak pesto bych se na tomto firmy; cizojazyn obchodn firma; firma veejn ob-
mst chtla zmnit o nkterch situacch, kter mohou chodn spolenosti; firma komanditn spolenosti)
nastat pi zjiovn, zda zstavitel byl ke dni mrt vlast- Hein, O. Postaven nascitura v platnm prvu
nkem nemovitosti.Tak bych chtla zohlednit novelu z- Souasn polemiky o ppustnosti i neppustnosti po-
kona . 365/2000 Sb., o informanch systmech veejn trat se (jako obvykle) vyznauj pemrou emoc a ne-
sprvy a o zmn nkterch dalch zkon. (obstarn zdka i mysln nepoctivou a demagogickou argumen-
vpisu z katastru nemovitost; oven vstupy z in- tac. (majetkov zjmy; je nasciturus fyzickou
formanho systmu veejn sprvy; dal podklady po- osobou?; prvo eny na svobodn rozhodnut; svo-
tebn pro zjitn vlastnictv; mrt a vklad vlastnic- bodn vle nascitura a jeho prvo na ivot)
kho prva do katastru nemovitost) ech, P. Prvn povaha kon spojench s valnou hro-
Nezdail, A. Monosti obrany proti prtahm v soudnm madou
zen Vzdor vce ne patnctilet innosti obchodnho z-
Prtahy v soudnm zen nelze jednoznan definovat. konku a pomrn bohat judikatue v tto oblasti se
Pi vaze, zda je asov prodleva mezi jednotlivmi praxe dosud potk s adou nejasnost ohledn prvn
kony soudu pimen, je teba vdy pihldnout kvalifikace projev vle smujcch ke svoln valn hro-
k okolnostem konkrtnho ppadu a zohlednit sloitost mady, k hlasovn na n a obsaench v usnesench, je
projednvan vci, druh zen, chovn astnk, mru valn hromada pijme. (vvoj nzor na prvn po-
jejich spoluprce se soudem a tak poet vc,kter mus vahu usnesen valn hromady; usnesen valn hro-
procesn soud soubn vydit. (Evropsk soud pro mady nen prvnm konem; pesto se analogicky pou-
lidsk prva; posuzovn pimen dlky soudnho - ije prava prvnch kon o sten neplatnosti,
zen v R; monosti obrany proti prtahm soudnho o uritosti a srozumitelnosti, o interpretaci, o p-
zen stnost na prtahy adresovan orgnm pustnosti podmnek a asovch uren; prvn kon
sttn sprvy soud, stavn stnost proti zsahu or- spolenk na valn hromad; problm projevu
gn veejn moci; nov zpsob obrany uren lhty vle v usnesen valn hromady; srovnn se zahra-
pro proveden procesnho konu; pro nen monost nim; prvn povaha svoln valn hromady; svoln
aloby na uren lhty vyuvna) valn hromady vak patrn nen prvn kon; soudn
Dostal, O. Hospodsk sout a svobodn povoln pezkum pozvnky na valnou hromadu; faktick re-
Svobodn povoln, mezi kter se ad zejmna prvn alizace svoln valn hromady; svoln valn hromady
sluby (noti, advokti), etn sluby (auditoi, daov osobou, jej funkce zanikla; prvn povaha hlasovn
poradci), zdravotnick profese (lkai, lkrnci) a tech- na valn hromad; paraleln ptomnost spolenka
nicko-konzultan sluby (architekti, konzultanti atd.), i jeho zstupce na valn hromad; vynutitelnost do-
jsou klovm odvtvm evropskho hospodstv po- hody spolenk o hlasovn na valn hromad; rov-
skytujcm sluby znanho veejnho vznamu. (hos- n analogick pouit pravy prvnch kon)
podsk sout v oblasti svobodnch povoln; po- Kudelov, M. Evropsk hospodsk zjmov sdruen
teba revize regulanch pravidel v EU; analza Pro kvalitn fungovn jednotnho vnitnho trhu Ev-
nadbytench omezen soute; poadavky na vldu ropsk unie je poteba vytvoit prosted, kter bude
a ministerstva R; aplikace pravidel hospodsk sou- podporovat obchodovn mezi jednotlivmi lenskmi
te na svobodn povoln v R; nejvznamnj p- stty a spoluprci mezi podniky. (evropsk hospod-
pady een v esk republice poplatek za vydn sk zjmov sdruen; vhody a nevhody evropskho
osvden, doporuen ceny lkaskch slueb, cena sdruen; pklady fungujcch sdruen; evropsk
za posouzen RTG snmk kyelnch kloub ps, sou- sdruen a mal a stedn podniky)
tn advokacie, zkon o soudnch znalcch a soud-
nch tlumoncch, regulace potu lkren, zkon
o daovm poradenstv a daovch poradcch a z- Judikatura
kon o auditu a auditorech, zkon o patentovch z-
stupcch) II. S 145/02
Trajer, V. adatel a ti druz v zen ped katastrlnm Podle ust. l. 38 odst. 2 Listiny m kad prvo na to, aby
adem vc byla projednna v jeho ptomnosti. M-li bt ve
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 30

30 slo 1/2007 AD NOTAM


uveden zkladn prvo realizovno, mus bt astn-
kovi umonno, aby se jednn mohl zastnit, astnk
tedy mus bt o jeho konn soudem vyrozumn. Ped-
Spoleensk rubrika
voln k stnmu jednn je proto teba doruit nejen
jeho prvnmu zstupci, ale i pmo tomuto astnkovi.
K stnmu jednn mus bt astnk zen soudem sa- Sedmdest narozeniny
mostatn obesln.
JUDr. Jik Fleischer*
II. S 210/03
Podle l. 38 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod m Dne 20.11.2006 se doil JUDr.Ivan Ga-
kad prvo na to, aby vc byla projednna v jeho p- vanda, not v Uherskm Hraditi, sedm-
tomnosti. M-li bt ve uveden zkladn prvo realizo- desti let.
vno, mus bt astnkovi umonno, aby se jednn Od roku 1971, kdy byl jmenovn stt-
mohl zastnit.astnk tedy mus bt o jeho konn sou- nm notem, zstal vrn svmu povo-
dem vyrozumn. Pedvoln k stnmu jednn je proto ln i svmu rodnmu mstu.
teba doruit nejen jeho prvnmu zstupci, ale i pmo Svm lidskm, pvtivm a obtavm pstupem ke
tomuto astnkovi. K stnmu jednn mus bt ast- klientm si zskal znanou popularitu obansk veej-
nk zen soudem samostatn obesln. Prvnho z- nosti. Proslul nejen jako nezitn poskytovatel prvnch
stupce astnka zen nelze povaovat za doruovatele slueb, ale t jako vynikajc sportovec.V roce 1983 do-
pedvoln k jednn soudu. ast astnka u jednn shl nejlepho svtovho asu, kdy zvtzil v souti
(zejmna pokud jde o jednn jedin) m povahu uplat- o eleznho mue.Tehdy za 17 hodin a 30 minut upla-
ovn jeho zkladnho prva a nikoliv plnn nkter val 5,5 km, ujel na kole 255 km a ubhl 55 km.
z procesnch povinnost, jak je to uvedeno v 49 odst. Nelze opomenout ani jeho dal zlibu, kytaru. Ocenili
1 vta druh o. s. . Proto vaha o zastupitelnosti ast- ji zejmna astnci notskch kolen, kdy JUDr. Ga-
nka zen pi stnm jednn svm prvnm zstupcem, vanda svou temperamentn hrou piml ke sborovmu
nen na mst. zpvu i ty kolegy a kolegyn, kte se povaovali za ne-
zpvky.
I. S 560/03 Na sklonku sv notsk kariry se vnuje dalm ak-
stavn soud ji dve zaujal stanovisko, od kterho se tivitm, napklad soutm v kouen dmky a plen vy-
nemn odchlit, e kad, kdo je astnkem zen ped nikajc slivovice z vlastnch vpstk.I v tchto oborech
soudy, m prvo se ve sv vci takovho zen (jednn dosahuje vynikajcch vsledk.
ped soudy) osobn astnit,zpravidla bez ohledu na to,
zda by jeho ptomnost mla vliv na vynesen rozhod- Do dalch let pejeme naemu milmu kolegovi JUDr.
nut. Jestlie soud ptomnost astnkm zen neu- Ivanu Gavandovi hodn zdrav a spch v osobnm i-
mon, lze v jeho postupu spatovat poruen stavnho vot.
prva astnka zen, danho l. 38 odst. 2 Listiny z- * Autor je prezidentem NK v Brn.
kladnch prv a svobod. Pedvoln k stnmu jednn je
proto teba doruit nejen prvnmu zstupci astnka,
ale i pmo astnkovi zen, kter mus bt soudem sa-
mostatn obesln. I s postavou se d kouzlit
I. S 18/04 V pedchzejcch dlech jsme si povdali o pravidlech
stavn soud ji dve zaujal stanovisko, od kterho se oblkn pro vemon pleitosti. Urit vs to inspi-
nemn odchlit, e kad, kdo je astnkem zen ped rovalo k inventue vaeho stvajcho atnku a urit se
soudy, m prvo se ve sv vci takovho zen (jednn chystte doplnit garderobu.Ne ovem zanete do svho
ped soudy) osobn astnit, bez ohledu na to, zda by atnku poizovat nco novho,mli bychom si ci nco
jeho ptomnost mla vliv na vynesen rozhodnut. Jest- o vbru a vhodnosti stih vzhledem k postav. Ped
lie soud ptomnost astnkm zen neumon, lze tm, ne zanete vybrat po obchodech, se tentokrt pro-
v jeho postupu spatovat poruen stavnho prva ast- sm dkladn prohldnte v zrcadle. e to dlte asto?
nka, danho l. 38 odst. 2 Listiny.V nlezu sp. zn. II. S Dobr, ale tentokrt se na sebe muste podvat trochu ji-
145/02 ze dne 17. 7. 2002 (Sbrka n.u. S, svazek . 27, nak. Je toti poteba realisticky zhodnotit celkov pro-
nlez . 95, s. 99) stavn soud uvedl, e podle ust. l. 38 porce va postavy. Nebute vak prosm na sebe pli
odst. 2 Listiny m kad prvo na to, aby vc byla pro- kritit .Vmme si zejmna ky bok a ramen, pro-
jednna v jeho ptomnosti. M-li bt ve uveden z- pornho rozdlu mezi boky a pasem, dlky nohou, ru-
kladn prvo realizovno, mus bt astnkovi umo- kou a tak krku. Z profilu si potom porovnme sv prsa,
nno, aby se jednn mohl zastnit, take astnk mus bko a zadn st. J vm. K dokonalosti m nae tlo
bt o jeho konn soudem vyrozumn. Pedvoln k st- nkdy hodn daleko. Ovem nic nen tak ern, jak se
nmu jednn je proto teba doruit nejen prvnmu z- zpotku zd.A dky sprvnmu vbru novch at m-
stupci astnka, ale i pmo astnkovi zen. K st- ete udlat velk krok pro zven vaeho sebevdom.
nmu jednn tedy mus bt astnk zen soudem Drobn nedostatky postavy jsou vidt jedin z dvodu
samostatn obesln. vbr patnch stih. N problm se zpravidla sna-
me zakrt tak vehementn,e je vidt na prvn pohled.
Pitom nae oko,stejn jako oi vech lid,kte se na ns
dvaj, je velmi nedokonal. Dky tomu meme vyut
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 31

AD NOTAM slo 1/2007 31


mnoha optickch klam i trik a elegantn kritick po- ale pomalu pror mezi bnou veejnost tak diago-
hledy olit. nln pruhy na koilch.Trik s trojhelnkem lze zase vy-
Nejdleitj jsou celkov proporce naeho tla. Po- ut k nensilnmu rozen ramen bez vycpvek.Trika
chopiteln nejvce vka v porovnn s na kou. Po- s V vstihem a halenky se piatm lmcem a rozhalen-
kud jsme malho vzrstu, vybrme nevrstven obleen kou zmn vai postavu k nepoznn a krom pravy ra-
a sname se tlo opticky prothnout do vky. Budeme men vm tak mohou prodlouit krk.
vypadat vyvenji a nae ka nebude na prvn pohled Budu vm dret psti pi znovu objevovn elegance
tak markantn.Naopak,pokud mme dlouh tlo,budeme va postavy. Chce to trochu citu a hodn trplivosti, ale
se snait trochu se rozit teba lennm obleenm. uvidte, e vsledek bude velmi pekvapujc.
Co se tk celkovch proporc, velmi astm problm
jsou irok boky. Mnoho en je neastnch ze svch i- Ing. Jitka Richtrov, odvn poradce
rokch stehen a bok, vrstv na n obleen, co jejich richtrova@volny.cz
problm asto dle zvyuje. irok boky se pod objemn
dlouh svetr opravdu neschovaj. Pokud vak udlme
opak a msto bok se soustedme na rozen svch ra-
men minimln na ku svch bok a souasn zmen-
me vrstvy na bocch,pi nslednm porovnn proporc
Zprvy z notsk komory
bok a ramen budeme velmi pjemn pekvapeni.
Vimnme si nyn cel postavy a jej pomysln polo- NOTSK KOMORA ESK REPUBLIKY
viny.V idelnm ppad je polovina tla piblin v mst
rozkroku. Pokud ale mme krtk nohy nebo dlouh vyhlauje podle 8 odst. 6 zkona . 358/1992 Sb., o no-
trup,meme si vytvoit velmi jednodue pomysln sted tch a jejich innosti (dle jen notsk d), v plat-
sami spodnm okrajem vrchnho dlu odvu, tedy nap- nm znn, a 2 odst. 1 pedpisu o postupu pi vyhla-
klad trika nebo saka. Krtk trup sta prodlouit tri- ovn a organizaci konkurzu na obsazen notskho
kem pes sukni nebo poppad prodlouit tlo irokm adu (konkurzn d),
pskem v barv hornho dlu.
Urit znte trik se dvma stejnmi tverci, kdy do jed- KONKURZ
noho namalujeme podlnou ru a do druhho pnou.
tverec s podlnou rou se najednou prothne do vky na obsazen uvolnnho notskho adu
a druh tverec se roz do stran.Podobn to funguje s ob-
leenm. Cokoliv, co nut oi kolemjdoucho sledovat ns pro obvod Okresnho soudu v umperku se sdlem
podlnm pohledem,opticky prodluuje.Nejjednodu je v umperku na tvrtek 26. dubna 2007.
vyuit pruh a prouk na ltkch,kter jsou navc v tch- Notsk komora esk republiky pijm pi-
to letech v mdnm kurzu. Se stejnm efektem ovem m- hlky do konkurzu ve svm sdle v Praze 2, Je-
eme vyut nejrznjch podlnch v, sklad, podl- n 11, nejpozdji do 26. bezna 2007.
nch rozpark a podlnch ad knoflk.Vyut se daj tak Konkurz se kon ve shora uvedenm termnu od
rzn vsadky a lemovn z jin barvy,mum pome i kon- 10,00 hod. v sdle Notsk komory esk repub-
trastn kravata na koili. Dobrou slubu v tomto smru od- liky v Praze 2, Jen 11.
vedou rovn vyehlen puky na nohavicch. Ve astnickho poplatku za podn pihlky
Pn pruhy ns naopak roziuj, proto je vyuijeme do konkurzu in 10 000 K a je teba jej zaplatit
jenom na nkterch mstech. Na dalch partich se jich nejpozdji pi podn pihlky do konkurzu. Po-
naopak vyvarujeme. Vzpomete si na nmonky, vypa- platek se plat pevodem nebo sloenm na et
daj tak mun a silcky. Je tomu tak nejen dky nam- Notsk komory R u HVB Bank CR, a.s., . .
hav prci, ale tak pruhovanm trikm, kter jim roz- 45818009/2700, variabiln symbol rodn slo
iuj ramena a hrudnk. Meme tak vyut njak uchazee, pevodem potovn poukzkou nebo
podln pruh v ramenou nebo pes prsa. Pi vbru se v hotovosti v sdle Notsk komory R v Praze 2,
lze inspirovat ze sportovnho obleen, kde je tohoto Jen 11.
efektu asto vyuvno. Vemon vsadky, nramenice
a barevn pruhy, kter maj opticky rozit ramena Podmnkou zaazen uchazee do konkurzu je podn
a hrudnk sportovce, vtinou na sportovnch trikch, pihlky a pedloen tchto doklad:
mikinch a bundch, nejsou nhodou. Zatmco v rame- a) Osvden o sttnm obanstv esk republiky.
nech se urit rozit chceme, mn pozitivn bude roz- b) Prohlen o pln zpsobilosti k prvnm konm.
en bok.I neplnovit vytvoen nejrznjch sklad c) Vpis z rejstku trest ne star t msc.
na zmakanch kalhotch nebo sukni nm v okamiku d) Doklad o zskn vysokokolskho vzdln v rmci
roz kritickou st opticky a o nkolik centimetr. magisterskho studijnho programu v oblasti prva na
Proto je pro enu i mue se irokmi boky a stehny t- vysok kole v esk republice, plnho vysokokol-
m zkladem,podit si kvalitn dobe padnouc kalhoty skho vzdln na prvnick fakult vysok koly
z nemakavho materilu, nejlpe smsi s lycrou. podle dvjch prvnch pedpis nebo vzdln
Krom podlnch a pnch pruh meme vyut v oblasti prva na vysok kole v zahrani, pokud tak
v atnku tak diagonly a trojhelnky.Sprvn sklonn stanov mezinrodn smlouva, kterou je esk repub-
diagonly prodlou bezvadn postavu. lika vzna, anebo je toto vzdln uznno podle
Mui maj dnes mimodnou pleitost vyut efektu zvltnch prvnch pedpis.
diagonl ve svm atnku. Budou ik a souasn pjdou e) Doklad o alespo ptilet dlce notsk praxe (de-
s dobou, protoe se letos nos nejen diagonln kravaty, finice notsk praxe v 7 odst. 2 vta prvn not-
str_1_32 15.2.2007 13:54 Strnka 32

32 slo 1/2007 AD NOTAM


skho du) nebo jin praxe (vet tto praxe v 7 bez v ironie vme, e v ddickm zen sloume jak
odstavec 2 vta druh notskho du). svm zemelm,tak i tm ijcm pozstalm,nebo v-
f) Doklad o sloen notsk zkouky (definice notsk sledky ddickho zen prost pinej podek v ma-
zkouky v 7 odst.3 vta prvn notskho du) nebo jetkovch vcech naeho zstavitele a pomhaj naplnit
jin zkouky (vet tchto zkouek v 7 odstavec 3 vztahy zemelho ke svm nejblim.
vta druh notskho du). Nakonec pichz zima, Mikul a Vnoce.Tehdy i no-
g) Osvden podle zkona . 451/1991 Sb., kterm se t zav v prbhu sv pracovn doby pohled na na-
stanov nkter dal pedpoklady pro vkon nkte- prostou tmu, v lepm ppad oivenou blou krsou
rch funkc ve sttnch orgnech a organizacch esk snhu. Nastv obdob kontemplace. I not peml
a Slovensk Federativn Republiky, esk republiky o dopadu bhu asu na n ivot, o tom, co ho ek, ale
a Slovensk republiky, v platnm znn, jde-li o ucha- tak o tom, co se mu v ivot podailo a co nikoli.
zee narozenho ped 1. 12. 1971. Pro tak detailn rozebrm jednotliv ron obdob
h) Doklad o zaplacen poplatku za podn pihlky do a jejich vliv na psychiku note? Snam se toti dospt
konkurzu (kopie vpisu z tu, kopie stiku po- k tomu podstatnjmu, k tomu, co pesahuje n ka-
tovn poukzky, kopie pjmovho dokladu Notsk dodenn ivot a nae kadodenn starosti, to jest k bhu
komory esk republiky). asu jako takovmu.Vme,e esk notstv nen jen tak
ledasjak instituce, e pi vkonu tohoto povoln a d
Podmnkou zaazen uchazee note do konkurzu se ci i posln si pedvaly sv zkuenosti a sv oprv-
je podn pihlky a pedloen dokladu uvedenho nn mnoh generace eskch not. Not, kte ves-
shora pod psm. h). ms po cel stalet vyuvali bohatch a kultivovanch
monost naeho slovanskho jazyka.
Podmnkou zaazen uchazee notskho kan- Kad z ns jednoho dne zjist,e jar,lt,podzim a zim
didta do konkurzu je podn pihlky a pedloen do- bylo v jeho ivot ji tolik, e jet hloubji pone pt-
klad uvedench shora pod psm. e), g), h) a dokladu rat o smyslu svho celoivotnho sil.Pak vtina z ns
o tom, e je zapsn v seznamu kandidt pslun no- si uvdom, e tvo jen pouh lnek v etzu jednotli-
tsk komory. vch notskch generac.
Jen si zkusme pedstavit, jak se liili noti v eskch
Notsk komora esk republiky zale astnkm zemch napklad v estnctm stolet od souasn do-
zaazenm do konkurzu nejpozdji destho dne ped minujc notsk generace,kter nastoupila do notsk
dnem konn konkurzu psemnou pozvnku k jednn praxe v sedmdestch letech stolet dvactho. Co by si
ped konkurzn komis. navzjem ekli, o em by si spolu vyprvli, co by je spo-
jovalo? Urit by to byl vznam a smysl notsk profese,
Notsk komora esk republiky pedlo na kter se ani po cel stalet nezmnil.
zklad vsledku konkurzu ministru spravedlnosti Po strnce organizan a technick by ovem byl roz-
nvrh na jmenovn note do notskho adu. dl radikln. Jen si zkuste pedstavit technick nstroje
note estnctho stolet pravdpodobn by to byla
asi voskov pee, snad inkoust a zejm vysoce kvalitn
papr a brk. Jak jin pracovn nstroje not tehdy po-
Fejeton teboval, jak evidenn pomcky pouval, se meme
domnvat jen s pouitm sv fantazie.
Svj pokus o fejetonovou vahu bych rd zakonil
poukazem na vci optimistitj, na charakter nastupu-
Not a as jc notsk generace, kter vystudovala a do notsk
praxe se zapojila a po roce 1989. Kad generace m
Kdy not pohldne rno z okna sv notsk kan- sv zvltnosti, dovolil bych si vak ve vztahu k tm nej-
cele, spat odraz prv probhajcho ronho obdob. mladm eskm notskm adeptm ze svho pohledu
Rac pupeny na stromech i zelenajc se trvu, m-li zobecnit, e mlad esk notsk generace (mm na
not to tst a ped oknem jeho kancele se nachz mysli dnen dvactnky a tictnky) je ve svm prmru
strom i lze-li z okna jeho kancele dokonce spatit vzdlanj a ctidostivj ne generace pedchzejc.
i travnatou plochu.To ve samozejm na jae. Poslze se Je to mon dno tm, e zcela rozdln dvody piv-
pak takov not t pohledem na kvetouc stromy,v lt dly do notsk profese ty, kte do n vstupovali v le-
ho pak rozplen atmosfra trochu ds, nem-li kance- tech sedmdestch a osmdestch minulho stolet,
l vybavenou klimatizac.V letnm obdob je vak not a dvody, kter do te profese pivdj mladou gene-
kadopdn svmi mylenkami spe jinde ne ve sv raci tvoc se po roce 1989. Zatmco pedchoz generaci
kanceli,zvlt v tto dob ho ediv spisy trochu vce pitahovalo notstv svou uritou apolitinost, ale tak
ne obvykle deprimuj a mysl na modrou vodu v tu i ci- odbornost, na mlad nastupujc generaci eskch no-
zozemsku, na hory, na krsn sleny i na sympatick t je pznan, e oceuje spoleensk vznam a au-
mue (jde-li o notku). toritu notskho povoln.
Podzim pin do naich kancel nejen nov eln do Nic novho pod sluncem. I nadle se budou stdat
prce,ale tak uklidujc pohled na harmonick barvy ron obdob v notsk kanceli a esk notstv jako
podzimu, pozdji pak ovem pohled na ponkud bez- takov jak pevn vm bude i nadle stabiln po-
tn duikov vhledy. O tchto dnech se z legrace kraovat ve svm vvoji.
kv, e se jedn o notsk svtky, pesnji eeno
o svtky not jako soudnch komisa. My noti vak JUDr. Karel Wawerka
Obalka_3 15.2.2007 13:53 Strnka 1

Cenk inzerce v asopise Ad Notam


oblka (barva):
3. strana 1/2 A4 12 000 K
4. strana A4 30 000 K

redakn strany (B):


A4: 12 000 K
1/2 A4: 7 000 K
1/4 A4: 5 000 K

vklad:
1 list A4: 20 000 K
2 listy A4: 25 000 K

1 list A5: 15 000 K


2 listy A5: 20 000 K

Pi opakovn inzert nebo objednn inzerce do vce asopis souasn je mon sjednat vhodn slevy.

Kontakt: Tel.: 225 993 959


225 993 969
Fax: 225 993 950
e-mail: lektorat@beck.cz

Inhalt Table des matieres


Aufstze Articles
Eli, K. Das Rckkaufsrecht . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Eli, K. Droit de rachat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
Chvistkov, J. Der Notar und Manahmen gegen Chvistkov, J. Notaire et les mesures contre le blanchiment
die Legalisierung von Einnahmen aus krimineller Ttigkeit . . . . . . 8 des produits du crime . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
Mareov, M. Die Gtergemeinschaft von Ehegatten Mareov, M. Communaut des biens des poux en relation
im Verhltnis zu Verbindlichkeiten eines der Ehegatten . . . . . . . 12 aux obligations dun des poux . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
Jurkov, H. Entgeltlicher Erwerb von Immobilien Jurkov, H. Acquisition onreuse des immeubles
durch Ehegatten . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 par les poux . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
Kurkov, J. Das neue Arbeitsgesetzbuch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Kurkov, J. Nouveau Code de travail . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

Notar und EU Notaire et U.E.


Polek, R. Verletzt die Tschechische Republik Polek, R. Rpublique tchque viole-t-elle
den Grndungsvertrag der Europischen Gemeinschaften? le Trait instituant la Communaut europenne?
Notare und Ausbung ffentlicher Macht . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Les notaires et lexercice de lautorit publique . . . . . . . . . . . . . 17

Diskussion Discussion
Fleischer, J. Das Erben zusammenlebender Personen . . . . . . . . . 20 Fleischer, J. Succession des personnes cohabitantes . . . . . . . . . . 20
Klika, O. Nochmals zur Problematik der Teilnahme Klika, O. Encore une fois sur les problmes
am Erbverfahren . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 de participation dans la procdure sur la succession . . . . . . . . . 21
Kouba, V. Zur Haftungsversicherung des Notars . . . . . . . . . . . . . 22 Kouba, V. Assurance-responsabilit du notaire . . . . . . . . . . . . . . 22

Gerichtsentscheidungen Dcisions juridictionnelles


Oberstes Gericht der R Die Unmglichkeit einer Cour suprme de la Rpublique tchque Impossibilit
Verwaltungsberufung gegen die Entscheidung, durch die das du recours administratif contre la dcision, par laquelle
Katasteramt den Antrag auf Eintragung des Eigentumsrechtes loffice du registre foncier a rejet la proposition
ins Immobilienkataster zurckgewiesen hat . . . . . . . . . . . . . . . . 23 linscription du droit au registre foncier . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

Information Informations
Der Jurist des Jahres 2006 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Juriste de lanne 2006 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

Bemerkenswertes . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Cela Vaut votre Attention . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

Gesellschaftlicherubrik Rubrique sociale


Fleischer, J. Der siebzigste Geburtstag . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Fleischer, J. Soixante-dixime anniversaire . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

Nachrichten aus der Notarkammer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Nouvelles de la chambre de notaires . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

Feuilleton Feuilleton
Der Notar und die Zeit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Notaire et le temps . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
Obalka_4 15.2.2007 13:49 Strnka 1