Anda di halaman 1dari 39

Obalka_1 15.10.

2007 18:55 Strnka 1

Notsk asopis Vydv Notsk komora R v nakladatelstv C. H. Beck

5/2007 strany 133168 13. ronk 22. jna 2007

Z obsahu:

Jindich, M.
Notsk zpis o hmotnprvnm konu jako
exekun titul vaha de lege ferenda

Machala, O. L.
Odpady v notsk kanceli

Wawerka, K.
Bytov drustva, spoleenstv vlastnk a noti

Tgl, P.
Veejn seznamy a ochrana dobr vry.
Strun pohled na eskou a polskou prvn
pravu a jejich srovnn

Kouba, V.
Jet jednou k lichvskm rokm

Nejvy soud R
aloba na ochranu vlastnickho prva
po odevzdn pozstalosti

C. H. BECK
Obsah 15.10.2007 19:02 Strnka 1

AD NOTAM Volby pedstavitel U.I.N.L.


slo 5/2007 pro funkn obdob 2008-2010
Na zvr funknho obdob 20052007 se ve dnech
30.9.4.10.2007 konalo v Madridu zasedn Vkonn
rady, Stl rady a Shromdn lenskch notstv
OBSAH U.I.N.L. (Mezinrodn unie notstv).
Shromdn lenskch notstv zvolilo do funkce
prezidenta Unie pana Eduarda Gallina a tyto vi-
lnky ceprezidenty: Rafael Gmez-Ferrer (Evropa), Gaous-
Jindich, M. Notsk zpis o hmotnprvnm sou Haidara (Afrika),Francisco Xavier Arredondo Gal-
konu jako exekun titul vaha de lege ferenda 133 vn (severn a stedn Amerika a Karibik), Jos Flavio
Machala, O. Odpady v notsk kanceli . . . . . . 136 Bueno Fischer (jin Amerika),Zhengkun Duan (Asie).
Wawerka, K. Bytov drustva, spoleenstv Funkci pokladnka bude vykonvat Bernhard Bur-
vlastnk a noti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 kard, tajemnkem byl zvolen Oscar Felix Ruiz.
Tgl, P. Veejn seznamy a ochrana dobr vry.
Strun pohled na eskou a polskou prvn Podrobnj informace budou zveejnny v ptm
pravu a jejich srovnn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 sle.

Not a EU
Leszay, L., Neubauer, R. Semin ERA Evropsk
rodinn prvo a ddick prvo pro note
Trevr, 23.25. kvtna 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148

Diskuse
Kouba, V. Jet jednou k lichvskm rokm . . . 158
Pcha, F. Nkolik poznmek k prvn prav
nezbytn cesty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159
Vedouc redaktor:
JUDr. Martin Foukal
Vkonn redaktorka:
Ze zahrani Mgr. Ladislava Jankov
Kajanov, A. Hospitan program pro note, Adresa redakce:
eznick 17, 110 00 Praha 1,
notsk kandidty a notsk koncipienty tel. 225 993 959, 225 993 969, 225 993 955
v Nmecku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 fax 225 993 950
Bischofov, I. VltavaDunaj 2007 . . . . . . . . . . . . . 162 e-mail: ladislava-jankova@beck.cz
Wawerka, K. Japont noti v Praze . . . . . . . . . . . 163 Redakn rada:
prof. JUDr. Jan Dvok, CSc.
JUDr. Roman Fiala
JUDr. Jik Fleischer
Soudn rozhodnut JUDr. Martin Foukal
JUDr.Vclav Kouba
Nejvy soud R aloba na ochranu vlastnickho doc. JUDr.Alena Mackov, Dr.
Mgr. Erik Mrzena
prva po odevzdn pozstalosti . . . . . . . . . . . . . . 163 JUDr. Martin eina
JUDr. Karel Wawerka
Vydv:
Spoleensk rubrika Notsk komora R se sdlem Jen 11, 120 00 Praha 2,
tel. 224 921 258, 224 921 126, tel./fax 224 919 192, 224 919 266,
Fleischer, J. Devadest let JUDr. Frantika Berka . 166 e-mail: nkcr@nkcr.cz, http://www.nkcr.cz,
v nakladatelstv C. H. Beck
asopis vychz estkrt ron. Pedplatn na rok 2007
K 990,, jednotliv sla K 180,.
Stoj za pozornost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167
Objednvky pijm, administraci a distribuci pedplatnho
a prodej jednotlivch sel zajiuje
nakladatelstv C. H. Beck, eznick 17, 110 00 Praha 1.
Zprvy z Notsk komory Petisk a jakkoliv jin en asopisu nebo jeho jednotlivch
soust lze pouze se souhlasem vydavatele.
Cena Kurta Wagnera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 Distribuci a pedplatn pro Slovenskou republiku zabezpeuje
Magnet-Press Slovakia s. r. o., ustekova 10, 851 04 Bratislava,
korespondence: P. O. Box 169, 830 00 Bratislava 3,
tel. (asopisy) 00421 267 201 921, (pedplatn) 00421 267 201 931,
Fejeton fax 00421 267 201 910
e-mail: predplatne@press.sk
Smr k . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 www.press.sk
ISSN 1211-0558 MK R E 7049
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 133

AD NOTAM
Vydvan
Notskou Notsk asopis
komorou R 22. jna 2007

lnky
Notsk zpis o hmotnprvnm pedchoz prvn pravu a neodpovd ani prav v ji-
nch prvnch dech.
konu jako exekun titul O notskm zpisu jako exekunm titulu do roku
vaha de lege ferenda 1950 platilo ustanoven 3 notskho du z roku 1877,
kter byl zaveden zkonem ze dne 25. 7. 1871, . 75
JUDr. Miloslav Jindich* . z. Podle tohoto ustanoven bylo mono vst exekuci
na zklad notskch spis, v nich byl stanoven dluh
Souasn prvn prava chpe vykonateln notsk na penzch nebo jinch zastupitelnch hodnotch,
zpis, jako specieln druh notskho zpisu o prvnm v nich byly pesn ureny osoba oprvnn a zavzan,
konu se zvltn pravou v 71a a nsl. zkona prvn dvod, pedmt a doba plnn a jestlie zavzan
. 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti (notsk osoba zrove v listin pivolila, aby listina, co do dluhu
d), ve znn pozdjch pedpis (dle jen notsk v n uznanho byla vykonatelnou. Z tohoto ustanoven,
d). Jedn se tedy o notsk zpis majc formln n- i kdy co do obsahovch nleitost tm totonho se
leitosti kadho notskho zpisu o prvnm konu stvajcm znnm, nebylo mono dovodit samostatn
a obsahov nleitosti podle zvltnch ustanoven zvltn ujednn mezi vitelem a dlunkem a oddlen
71a a nsl. Not a je vdy o dvoustrannm prvnm procesn sti notskho zpisu od samotnho hmot-
konu.Tmto prvnm konem je dohoda o splnn z- nprvnho konu. V dsledku toho mohl bt exeku-
vazku, uzavran mezi dlunkem, jako osobou povinnou nm titulem samotn notsk zpis napklad o kupn
a vitelem, jako osobou oprvnnou, v jejm rmci pak smlouv,podle kter ml kupujc zaplatit prodvajcmu
dlunk jednostrann svoluje k vykonatelnosti not- kupn cenu nebo jej st v urit lht, pokud by ku-
skho zpisu o takov dohod. Svou povahou je dohoda pujc jednostrann v tomto notskm zpisu pivolil
podobn soudnmu smru a tento soudn smr,poppad k jeho vykonatelnosti. Praxe se vyvinula v tom smyslu,
i rozsudek soudu,jako exekun tituly nahrazuje.elem e v jednom notskm zpisu o hmotnprvnm konu
tohoto pojednn nen odborn rozbor problm sou- se uvdly vechny pedepsan nleitosti v 3 vetn
asn prvn pravy z hlediska jej sprvn, zkonu a ju- pivolen dlunka k vykonatelnosti nebo byl sepsn jako
dikatue odpovdajc aplikace a nzory autora na jejich exekun titul samostatn notsk zpis, avak jako jed-
een,vyjadujc jeho ambice na jejich vyjasnn.Pi v- nostrann prvn kon zavzanho dlunka, v nynj
dom, e tento mimosoudn exekun titul postupn na- terminologii osoby povinn.Vzhledem k tomu,e ostatn
bv znanho vznamu, je zmrem vaha o tom, jak nleitosti uveden v 3 notskho du 1877 byly pi-
ppadnou novou prvn pravou zjednoduit tento rozen obsaeny ji v samotnm notskm zpisu
zvltn, dky neobvykl prvn prav komplikovan, o prvnm konu (tehdy o prvnm jednn), jevilo se
avak stle vce potebn, nstroj k urychlenmu vymo- navc jako dal nleitost pouze pivolen zavzan
en prva a to zejmna s poukazem na pedchoz prvn osoby k vykonatelnosti. Z tohoto dvodu bylo toto pi-
pravu a na souasnou prvn pravu zahranin. volen oznaovno jako exekun doloka, kterou byl
Dohoda o splnn zvazku, jako samostatn prvn notsk zpis o prvnm konu ppadn opaten.Je p-
kon, je povaovan za tzv. dohodu procesn se vemi znan, e i nyn je laiky notsk zpis o dohod ch-
z toho vyplvajcmi konsekvencemi, pinejcmi do- pn jako doloka vykonatelnosti a takto i nazvn.
konce vahy o tom, e i ohledn jednn v rmci dohody V dnm ppad nebyl takov exekun titul pojmn
plat procesn ustanoven a tedy e napklad jmnem jako procesn dohoda. Jednalo se vdy o hmotnprvn
spolenosti maj jednat osoby uren v procesnm ped- kon obsahujc navc exekun doloku,emu svd
pisu,kter mohou bt rozdln od osob oprvnnch jed- i ta skutenost,e nejvce frekventovanm exekunm ti-
nat pi hmotnprvnch jednnch.Pi takov konstrukci tulem byl notsk zpis o uznn dluhu, typicky jedno-
se nutn pedpokld, e hmotnprvn titul, napklad strannm hmotnprvnm konu, v jeho rmci dlunk
smlouva o pjce nebo o vru, kupn smlouva apod., pivolil k vykonatelnosti takovho notskho zpisu
takov dohod pedchz jako jin, odlin prvn kon. byla pipojena exekun doloka.Tak notsk zpis
Vykonatelnost pi tomto pojet proto nelze vtlit do o smlouv rukojemsk byl za splnn ve uvedench
samotnho notskho zpisu o prvnm konu, jm z- nleitost astm pmm exekunm titulem; musel
vazek vznik. Nutno konstatovat, e v tomto ohledu st-
vajc notsk zpis, na zklad nho lze nadit exe-
kuci nebo soudn vkon rozhodnut nenavazuje na * Autor je notem v Beneov
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 134

134 slo 5/2007 AD NOTAM


vak v nm bt uveden i hlavn prvn dvod dluhu, na- zejm nekorespondoval s prvn pravou, byla prosa-
pklad smlouva o pjce. zena v rmci rozshl novely obanskho soudnho du
Socialistick zkonodrstv vzhledem ke sv koncepci zkonem . 30/2000 Sb. i zmna prvn pravy, do kter
povaovalo tento institut za nedouc, a proto se ji ne- byl promtnut obsah citovanho usnesen tohoto soudu.
objevil v obanskm soudnm du innm od roku Na zklad novch ustanoven 71a a nsl. Not dolo
1951 a ani v zkon o sttnm notstv. Byl obnoven a ke striktnmu oddlen vykonatelnho notskho z-
prvn zsadn novelou obanskho soudnho du z roku pisu od notskho zpisu o hmotnprvnm konu.Sou-
1991.Podle tehdy novho ustanoven 274 psm.e) OS asn dolo ke zmn v obanskm soudnm du, kdy
jestlie notsk zpis obsahoval obanskoprvn zva- procesn prava exekunho zen povauje za exekun
zek, pozdji jen zvazek, dobu plnn a pedmt plnn titul pouze speciln notsk zpis, kterm je notsk
a byla v nm oznaena osoba povinn a osoba oprv- zpis o dohod o splnn zvazku se svolenm k vyko-
nn, byl vykonateln, jestlie osoba povinn k jeho vy- natelnosti podle 71a a nsl. Not. Poslze tuto pravu
konatelnosti v notskm zpisu svolila.V podstat tato pevzal i zkon . 120/2000 Sb., o soudnch exekutorech
prava navazovala na pravu, kter platila do roku 1950, a exekun innosti (exekun d).Tato dohoda je pak
i kdy odpovdala spe prav nmeck, ne stvajc mon jen tehdy, byl-li zvazkov prvn vztah ji zalo-
prav rakousk. Byla soustedna pouze do tohoto pro- en hmotnprvnm konem. Pvodn zmr byl do-
cesnho pedpisu a zkon o sttnm notstv a pozdji konce takov, e dohoda bude zcela obdobou soudnho
notsk d inn od 1. 1. 1993 dn speciln vyko- smru nebo rozsudku soudu a tedy, e se me uzavrat
nateln notsk zpis neupravoval. Z obsahu proces- jen ohledn ji splatnch pohledvek a v dohod bude
nho ustanoven a z absence prvn pravy v notskm fakticky, tak jako u rozsudku soudu, jen stanovena nov
du bylo mono dovodit, e vykonateln je kad no- lhta pro splnn. Vklad pslunch ustanoven vak
tsk zpis o hmotnprvnm konu, majc navc nle- umouje, e tato dohoda me bt uzavena i ohledn
itosti stanoven v 274 psm. e) OS.V praxi bylo toto plnn jak dosud nesplatnho, tak i ke ktermu m dojt
ustanoven takto vykldno a aplikovno. Byl-li poizo- v budoucnu, avak na zklad ji dve vzniklho hmot-
vn tento exekun titul nsledn po uzaven hmotn- nprvnho titulu. V tomto ppad vak dohoda mus
prvnho titulu a nedochzelo-li k novm ujednnm, byl i ohledn doby plnn zcela koprovat hmotnprvn ti-
poizovn nejastji jako jednostrann hmotnprvn tul, na nm se zakld. V tom smru se nezbytn vyvi-
kon dlunka uznn dluhu i zvazku, t s nlei- nula i praxe, nebo takov dohody jsou logicky mnohem
tostmi pedepsanmi v procesnm pedpisu, zejmna se vce vyuvny, zejmna jde-li o bankovn smlouvy o v-
svolenm k vykonatelnosti. rech,nebo,na rozdl od dohody o ji splatn pohledvce,
Pozdji, za platnosti tto pravy, vak bylo vydno mohou bt uzavrny bezprostedn po vzniku hmotn-
usnesen Nejvyho soudu esk republiky ze dne 14. prvnho titulu,kdy ji neme bt obsaena exekun
4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, podle kterho notsk doloka pmo v nm. K uzaven dohody o ji splatn
zpis je podle ustanoven 274 psm. e) obanskho pohledvce je toti velmi obtn dlunka pesvdit.
soudnho du titulem pro soudn vkon rozhodnut,jest- U samo nsledn uzavrn dohody po ji uzaven
lie spluje formln nleitosti stanoven pro sepiso- smlouv bv asto z tohoto pohledu problmem. M-li
vn notskch zpis o prvnch konech uveden ze- mt podle vle smluvnch stran formu notskho zpisu
jmna v 62 a nsl. notskho du, jestlie obsahuje i hmotnprvn titul (napklad kupn smlouva nebo
dohodu osoby oprvnn ze zvazkovho prvnho smlouva o pjce), mus tak bt neekonomicky a pro a-
vztahu s osobou ze zvazkovho prvnho vztahu po- datele finann nron sepsny notsk zpisy dva
vinnou, v n jsou pesn individualizovny oprvnn notsk zpis o hmotnprvnm konu (nap. kupn
a povinn osoba a vyznaeny prvn dvod plnn, ped- smlouv) a notsk zpis o procesn dohod dle
mt plnn (pesn obsah a rozsah plnn) a doba plnn 71a Not. Pro toto konstatovn je nerozhodn, zda
(pesn a urit uren doba, do kter se povinn osoba jsou oba prvn kony obsaeny v jedn listin nebo
zavazuje pedmt plnn poskytnout oprvnn osob), kad v samostatnm notskm zpisu.V praxi toti v z-
a jestlie osoba povinn v nm svolila k vykonatelnosti. jmu odstrann monosti, e by dlunk po uzaven
Na zklad tohoto usnesen,ve kterm byla vkladem z- vlastn smlouvy ji nemusel chtt uzavt vykonatelnou
konnho ustanoven nepochopiteln vyvozena dohoda, dohodu, se oba oddlen prvn kony asto sepisuj
jako nsledn prvn kon pedpokldajc pedchoz v jednom notskm zpisu, kter m pak dv samo-
hmotnprvn kon (nap.kupn smlouvu nebo smlouvu statn sti a kad je vkladem povaovna za samo-
o pjce), se nutn zcela zmnila praxe a zaaly bt ta- statn notsk zpis. I kdy z rznch dvod je toto e-
kov dohody sepisovny jako samostatn prvn kony, en nevhodn, umouje v tomto ppad reln
odlin od hmotnprvnch titul. Navc pouze jedno- uplatnn tohoto mimosoudnho exekunho titulu.Tm
strannm konem dlunka, napklad uznnm zvazku, vce vak vynik neloginost takov pravy. Ve fak-
nebylo mono notsk zpis jako exekun titul po- ticky jedn listin se toti budouc povinn po prvn sti
dit.V dsledku tohoto novho vkladu a jeho pochopi- notskho zpisu o hmotnprvnm konu v nsledn
telnmu nepochopen prax dochzelo a pohchu do- druh sti o dohod znovu zavazuje splnit svj zde
sud dochz i k poizovn notskch zpis znovu popsan zvazek ve stejnm znn jako v hmot-
o dohodch o uznn dluhu,a uznn zvazku i dluhu nprvnm titulu,budouc oprvnn tento zvazek dlu-
je typickm jednostrannm prvnm konem.Tmto p- nka, nyn ji osoby povinn, kupodivu znovu pijm
stupem se pohled na notsk zpis jako exekun titul a budouc povinn jednostrann svoluje k vykonatelnosti
zcela odchlil od tradinho chpn tohoto institutu a od tohoto notskho zpisu.
prav zahraninch. Vzhledem k tomu, e vklad Nej- V cizch prvnch pravch, napklad ve Francii nebo
vyho soudu esk republiky z tohoto pohledu zcela Itlii, nen vyadovna pro vykonatelnost notskch z-
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 135

AD NOTAM slo 5/2007 135


pis, v nich je dohodnuta povinnost dlunka k pen- ve kterm je prv tento exekun titul znan vyuvn
itmu plnn dn zvltn forma k tomu, aby mohly a zvhoduje tento systm prva v tto oblasti oproti
bt povaovny za pmo vykonateln exekun titul systmu common law, kter takov exekun titul po-
v exekunm zen. Hmotnprvn tituly ve form no- strd. Nic by nebrnilo ani tomu, aby byla nadle po-
tskho zpisu, napklad kupn smlouvy, smlouvy nechna, na rozdl od zahraninch prav, monost do-
o pjce apod. jsou automaticky povaovny za pmo hody podle souasn pravy pro ty ppady, kdy ji byl
vykonateln, pokud z nich vyplv penit nrok, jeho zvazkov vztah zaloen hmotnprvnm titulem v jin
ve a splatnost. Podle pravy platn v Nmecku mus form, ne ve form notskho zpisu a nen vhodn
bt v takovm notskm zpisu obsaeno jet svolen nebo pro smluvn strany douc exekun titul jen jako
dlunka k vykonatelnosti a je vslovn stanoveno, e jednostrann kon dlunka a tak pro ty ppady, jed-
toto svolen mus bt obsaeno prv jen v pslunm nalo-li by se o jin nrok ne o nrok penit, bylo-li by
hmotnprvnm titulu. V Nazen Evropskho parla- pozen takovho exekunho titulu i ohledn nepen-
mentu a Rady (ES) . 805/2004 ze dne 21. 4. 2004, kte- itho nroku shledno nadle za mon.Avak i v tchto
rm se zavd evropsk exekun titul pro nesporn n- ppadech takov dohod asto pedchz hmotnprvn
roky (dle jen Nazen) a kter stanov minimln ujednn, napklad jen o novm spltkovm kalendi
poadavky k tomu, aby mohla bt uznna edn listina nebo o narovnn. Mly-li by vak takov hmotnprvn
za evropsk exekun titul (mimo jin, e se mus tkat kony formu notskho zpisu, nic by nebrnilo tomu,
jen penitho nroku), nen stanoven poadavek ob- aby i tyto notsk zpisy byly pmmi exekunmi ti-
dobn na procesn dohod a dokonce ani svolen dlu- tuly.
nka k vykonatelnosti.V dsledku pravy v Nazen,in- Vzhledem ke tradin prav ve stedoevropskm pro-
nho ji od 21. 10. 2005 a zvaznho v celm rozsahu storu se jev model bez nutnho svolen dlunka k vy-
a pmo pouitelnho ve vech lenskch sttech v sou- konatelnosti notskho zpisu zvlt pi dnen prvn
ladu se Smlouvou o zaloen Evropskho spoleenstv, prav a pli revolun. Navc by tak kad notsk
bude u ns paradoxn dochzet k exekuci podle cizch zpis,v nm by byla dohodnuta povinnost dlunka k pe-
notskch zpis o hmotnprvnm konu,kter budou nitmu plnn, byl nutn exekunm titulem bez vle
v lenskm sttu jejich pvodu potvrzeny jako evropsk smluvnch stran, tedy i v tom ppad, kdy by toto ne-
exekun titul a podle na, zcela vjimen a neprak- poadovaly. Jen tato skutenost by mohla vst k tomu,
tick prvn pravy nebude moci dojt na zklad naich e by formu tto veejn listiny pro jejich prvn kon
notskch zpis o hmotnprvnm konu k exekuci nezvolily. Na druhou stranu by vak bylo obecn znmo,
nejen u ns, ale ani v lenskch sttech, nebo nebudou e kad notsk zpis je tak exekunm titulem, co
nam soudem jako exekun titul potvrzeny. Pitom by vedlo k vt transparentnosti prvnho du. Pesto
ustanoven obanskho soudnho du o zen o potvr- se, alespo pro prvn fzi zmny pojet, jev monost
zen evropskho titulu, vloen do tohoto pedpisu z- volby,monost vykonatelnosti,jen kdy dlunk k n svol,
konem . 233/2006 Sb., kterm se potvrzovn exeku- jako vhodnj. Pro tuto variantu hovo i men legisla-
nch titul, jako evropskho exekunho titulu, zavedlo, tivn nronost zmny, nebo posta pouh zmna no-
vslovn odkazuje na edn listiny podle Nazen. tskho du, ani by muselo dojt ke zmn oban-
Vytvoen irho prostoru pro vyuit notskch z- skho soudnho du a exekunho du. Oba tyto
pis jako exekunch titul by nepochybn znan pi- pedpisy toti prohlauj za exekun titul notsk z-
splo k urychlen celho procesu vymoen penit po- pis se svolenm k vykonatelnosti. Z tohoto dvodu by
hledvky a odstrann nalzacho zen v tchto bylo k proveden zmny postaovalo doplnit 71a Not
ppadech jist i k vraznmu odbemenn soud. Z to- o ustanoven, podle kterho by i notsk zpis o hmot-
hoto dvodu by bylo vhodn obnovit monost, aby sa- nprvnm konu, ve kterm se astnk zave splnit
motn hmotnprvn kony ve form notskho zpisu penitou pohledvku druhho astnka vyplvajc ze
a to i prvn kony jednostrann a z nich zejmna uznn zakldanho zvazkovho prvnho vztahu, mohl obsa-
zvazku dlunkem,mohly bt za uritch podmnek exe- hovat svolen zavzanho astnka,aby byl podle tohoto
kunmi tituly, s omezenm vak jen na plnn penit. zpisu nazen a proveden vkon rozhodnut a aby byl
Odpadla by tak zvislost pm exekuce na dobr vli takov notsk zpis exekunm titulem, jestlie svou
dlunka k dalmu prvnmu konu a pi umonn i vy- povinnost dn a vas nespln, piem by takov no-
konatelnch jednostrannch prvnch kon dlunka tsk zpis o prvnm konu musel tak obsahovat i vi
nepochopiteln a asto znan zatujc ast vitele, pohledvky a dobu plnn. Tak notsk zpis o prv-
zvlt v ppad banky.Pitom dlunk by byl dostaten nm konu, ve kterm astnk jednostrann uzn pe-
chrnn. Notsk zpis je veejnou listinou s vy d- nitou pohledvku vyplvajc z ji zaloenho zvaz-
kazn silou, u kter se pedpokld dn pouen obou kovho prvnho vztahu, by mohl obsahovat svolen
smluvnch stran nestrannm notem. V dsledku tako- zavzanho astnka k vykonatelnosti.Takov notsk
vho pouen by jednak byl dlunk srozumn s vyko- zpis by samozejm musel tak obsahovat ostatn nle-
natelnost a jednak lze oekvat z pohledu vitele, e itosti nutn pro exekuci jako je ve pohledvky, doba
exekun doloka by byla pravidelnou soust not- plnn, oznaen osoby, jej pohledvka m bt splnna
skch zpis o prvnch konech, ze kterch by vypl- a skutenosti, na nich se pohledvka zakld.Vzhledem
val penit zvazek.V dsledku pm exekuce by od- k tomu, e by takov notsk zpisy obsahovaly svolen
padlo nalzac soudn zen ohledn sporu o plnn k vykonatelnosti, byly by povaovny za exekun tituly
zvazku vyplvajcho z hmotnprvnho titulu nap. podle obou procesnch pedpis, nebo by byly i tyto
kupn smlouvy, smlouvy o vru i pjce apod.Tak by notsk zpisy notskmi zpisy se svolenm k vyko-
dolo k pizpsoben na prvn pravy prvn prav natelnosti sepsan podle zvltnho pedpisu, jak ped-
ostatnch lenskch stt s kontinentlnm typem prva, pokld 274 psm. e) OS a 40 odst. 1 psm. d) E.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 136

136 slo 5/2007 AD NOTAM


Bylo-li by zvoleno progresivnj een, na zklad kte- nosti a souvisejc prvn pravu, kterou je teba na tuto
rho by byl exekunm titulem kad notsk zpis, ve situaci vzthnout. Krom papru, kter v odpadu produ-
kterm se zavzal dlunk k penitmu plnn, ani by kovanm notskou kancel pevauje, je teba uvao-
jeho obsahem bylo i svolen k jeho vykonatelnosti, vy- vat o dalm odpadu, kter by u fyzick osoby byl ozna-
adovala by tato zmna nejen zmnu notskho du, en jako smsn komunln odpad2. V rmci notsk
ale tak obou procesnch pedpis.V obou tchto ped- kancele si nevystame jen s pedpisy tkajcmi se i-
pisech by toti i tento notsk zpis musel bt prohl- votnho prosted v oblasti odpad, je tak teba dbt
en vslovn za exekun titul. Nicmn model not- pedpis tkajcch se notskch listin a to manipulace
skho zpisu jako exekunho titulu bez nutnho svolen s nimi, jejich uschovn a poslze jejich vyazen a skar-
osoby povinn k jeho vykonatelnosti se jev jako velmi tace.
inspirativn pro svoji transparentnost a innost pi efek-
tivnm vymhn pohledvek vitel za jejich dlunky II. Uren problmu
bez jakkoli komplikace ze strany dlunka. Ten by byl
srozumn s touto skutenost, dohodl-li by s vitelem 1. Popis stvajc situace modelov pklad
pro prvn kon formu notskho zpisu. Dosplo-li by
se k zvru, e je nezbytn zmnit stvajc pravu a ne- Jedn se o notskou kancel se dvma noti spo-
dolo-li by z ve uvedench dvod ke zmn prvn lenky3 a pti pracovnky note (dle pouvan ozna-
pravy ve smyslu tohoto modelu, jev se douc, aby en not se vztahuje na oba dva note). Notsk
prvn prava nakonec k progresivnmu een dospla, kancel je umstna v Praze-Vinohradech4, noti uza-
nebo odpovd trendu zvyovn ochrany vitel a ze- veli s vlastnkem nemovitosti smlouvu o njmu neby-
jmna zjednoduovn postup a zvrazovn jejich tovch prostor, jej soust je ujednn, e vlastnk ne-
efektivity pi vymhn pohledvek. movitosti je povinen zajistit pro notskou kancel
V zjmu komplexnosti v tto vaze navrhovan prvn jednu popelnici a jedenkrt tdn jej odvoz. Pracovnci
pravy je teba tak zmnit, e ustanoven 200ua OS, note vtinu pouitho papru tzv. skartuj roze-
kter upravuje potvrzovn exekunch titul, jako ev- ou pstrojem na tenk prouky a pot vyhod do po-
ropskho exekunho titulu, vslovn podle Nazen pelnice, st vyhod pmo do koe, st vyhod do koe
uv pojem edn listina a odkazuje pitom na edn po roztrhn.
listinu podle Nazen. Vzhledem k tomu, e n prvn
d v tomto smyslu pojem edn listina neuv (edn 2.Analza problmov situace
listina je zamovna nesprvn za veejnou listinu) a no-
tsk zpis m formln nleitosti stanoven pro edn Zpsoby vzniku paprovho odpadu v notsk kan-
listinu v Nazen, bylo by douc, aby v notskm du celi jsou dva. Prbn vznik paprov odpad pi
bylo vslovn uvedeno, e takov notsk zpis, kter bn prci vech zamstnanc, jedn se zvlt o kon-
bude mt dal nleitosti stanoven v Nazen pro exe- cepty listin, chybn tisky, poznmky.Tento odpad vznik
kun titul, je edn listinou, kter se potvrzuje jako ev- v podobnm mnostv kad pracovn den. Kad za-
ropsk exekun titul. mstnanec st tohoto paprovho odpadu vyhod
pmo do koe,st znehodnot pstrojem ve vlastn kan-
celi, st ped k likvidaci poven notsk pracov-
nici k centrln likvidaci. Druhm zdrojem paprovho
Odpady v notsk kanceli odpadu je likvidace po proveden skartaci listin po uply-
nut zkonnch lht pro jejich uschovn. K tomuto
Mgr. Ondej Luk Machala, LL.M.* kroku jet not nepistoupil,nebo se mu skartan no-
tsk d zd komplikovan. Na druhou stranu je nucen
I. vod eit nedostatek skladovacch prostor a likvidace listin
po proveden skartaci by tyto prostory uvolnila pro nov
Pedmtem notstv je poskytovn prvnch slueb, listiny.
a to zkonem pedepsanou formou a v zkonem vyme-
zench oblastech prvnch vztah.Zkladem innosti no- 3. Identifikace problmu
te je tzv.notsk innost1 sepisovn veejnch listin
o prvnch konech, osvdovn prvn vznamnch Je teba nalzt zpsob likvidace paprovho odpadu
skutenost a prohlen,a konen notsk schovy lis- tak, aby na jedn stran vyhovoval vem pedpism, z-
tin a penz. rove aby pro notskou kancel byl co nejmn a-
Hmotnm vsledkem notsk innosti je zpravidla lis- sov i finann zatujc. Nelze tak pipustit, aby jed-
tina, asto vce listin. Ostatn esk etymologick slov-
nk pod slovem not rozeznv prvnka oprvnnho
sepisovat a ovovat urit listiny ap., slovo, kter se vy- * Autor je notskm koncipientem JUDr. Jiho Strnada, note v Te-
vjelo od mstskho psae, kancle, pvodn to tedy bi.
1
byl psa, rychlopisec. e pi sv prci not spotebuje 2
2 zkona . 358/1992 Sb. o notch a jejich innosti (notsk d).
spoustu papru je samozejm, stejn tak, e vznik Druh odpadu 20 03 01 Smsn komunln odpad dle vyhlky
. 381/2001 Sb., kterou se stanov Katalog odpad, seznam nebezpe-
spousta paprovho odpadu. nch odpad a seznamy odpad a stt pro ely vvozu,dovozu a tran-
Nejen pro specifika notsk innosti vak nen mon zitu odpad a postup pi udlovn souhlasu k vvozu, dovozu a tran-
vznikajc paprov odpad bez dalho hzet do koe. zitu odpad (dle jen Katalog odpad).
3
13 odst. 2 Not.
Ped vlastn likvidac paprovho odpadu by si ml no- 4
Vybrna byla prask notsk kancel.een dle popisovanho pro-
t a pracovnci note uvdomit nkter dleit okol- blmu je v jinch mstech obdobn.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 137

AD NOTAM slo 5/2007 137


notliv zamstnanci kancele nakldali s paprovm od- it, o jak odpad se vlastn dle zkona jedn. Vedle pa-
padem odlin. Dle je teba se pipravit na odbornou provho odpadu, vznikajcho z innosti kancele pi
skartaci jmenovnm skartan komise a ji ped vlastn poskytovn slueb,vznik i bn jin odpad (nap.pou-
skartac mt vybran a zajitn zpsob znien doku- it obaly potravin a npoj, zbytky jdel, obaly od v-
ment, kter nebudou ureny pro uschovn v pslu- robk a kancelskch poteb atd.). Nejedn se v tomto
nm sttnm archivu. ppad o komunln odpad dle 4 psm. b) OdpZ. Ko-
munlnm odpadem se rozum veker odpad vznikajc
4. Dsledky problmu, vzjemn vazby na zem obce pi innosti fyzickch osob a kter je uve-
den jako komunln odpad v provdcm prvnm ped-
Dsledkem poruen pedpis mohou bt nejen fi- pisu10 s vjimkou odpad vznikajcch u prvnickch
nann sankce ze strany obce, ale tak me nsledovat osob nebo fyzickch osob oprvnnch k podnikn.
sankce od notsk komory. V neposledn ad nezod- Not (notsk kancel) se stv pvodcem odpad,
povdnm nakldnm a odstraovnm odpad me nebo je oprvnn k podnikn a odpady vznikaj pi jeho
bt ve vt ne nezbytn me narueno ivotn pro- podnikatelsk innosti11. Podle vyhlky, kterou se sta-
sted. Z sti devt zkona o odpadech je teba zmnit nov Katalog odpad,pi nevrobn innosti prvnickch
zejmna ustanoven 66 odst. 1, kdy pokutu a do ve osob nebo fyzickch osob oprvnnch k podnikn, od-
300 000 K ulo obecn ad noti, kter vyuv pad podobnho sloen jako komunln odpad zaazen
systmu zavedenho obc pro nakldn s komunlnm do skupiny odpad 20 v Katalogu odpad, vznik nap.
odpadem bez psemn smlouvy s touto obc nebo kter v adech, kancelch a oznaujeme jej jako odpad po-
nem zajitno vyuit nebo odstraovn odpad v sou- dobn komunlnmu odpadu.
ladu s tmto zkonem. Not pvodce odpad skupiny 20 dle Katalogu od-
Dle 48 Not me bt not psemn napomenut, pad m dv monosti. Bu se zapoj do systmu na-
dostat pokutu do ve 30 000 K, ale zejmna je ohro- kldn s komunlnmi odpady zavedenho obc, nebo
en monost odvoln. se do tohoto sytmu nezapoj.Zapojit se me na zklad
psemn smlouvy s obc v souladu s 17 odst. 5 OdpZ.
III. Cl pspvku Po uzaven tto psemn smlouvy a zapojen se je po-
vinen tento odpad tdit a zaazovat podle Katalogu od-
Clem tohoto pspvku je uvdomit si vechny vlivy pad v souladu se systmem stanovenm obc12. Do
souvisejc se vznikem a likvidac paprovho odpadu systmu, kter organizuje hl. m. Praha, se lze zapojit for-
v notsk kanceli. Na obh listin a jeho likvidaci se mou psemn smlouvy obsahujc vi sjednan ceny13.
vztahuje nkolik pedpis a je teba je vechny dodret. Tento systm je stanoven obecn zvaznou vyhlkou
Racionlnm pstupem je mon do urit mry i mno- . 21/2005 Sb. hl. m. Prahy,kterou se stanov systm shro-
stv vzniklho odpadu sniovat. Pro note je tak nutn maovn, sbru, pepravy, tdn, vyuvn a odstra-
pedejt negativnm nsledkm,kter mu hroz v podob ovn komunlnho odpadu vznikajcho na zem hlav-
pokut a ze strany notsk komory a odvolnm z adu. nho msta Prahy (vyhlka o odpadech).
Konkrtnmi dsledky by mlo bt uren pravidel Pro komunln odpady vznikajc na zem obce,kter
chovn zamstnanc note v oblasti nakldn s pap- maj pvod v innosti fyzickch osob, na n se nevzta-
rovm odpadem,minimalizace vzniku takovho odpadu, huj povinnosti pvodce, se za pvodce odpad pova-
racionln vyuit papru pouvanho pro tisk, uren uje obec. Obec se stv pvodcem komunlnch od-
zpsob likvidace odpadu atd.Vhodn je uvaovat i o p- pad v okamiku, kdy fyzick osoba (nebo v naem
padnm doplnn pracovnho du5 jednotlivch not- ppad na zkladn smlouvy zapojen not) odpady od-
skch kancel. lo na mst k tomu urenm.Tm okamikem se obec
stv vlastnkem tchto odpad.
IV. Analza prvn pravy vztahujc se k danmu Druhou monost je zajitn si nakldn a odstra-
problmu nn produkovanho odpadu samostatn, smluvn
pmo s osobou oprvnnou k pevzet tohoto odpadu14.
1. Zkon . 185/2001 Sb., o odpadech a o zmn
nkterch dalch zkon
5
306 zkona . 262/2006 Sb., zkonk prce.
Zkonem pmo upravujcm nmi sledovan problm 6
1psm. a) zkona . 185/2001 Sb., o odpadech.
je zkon . 185/2001 Sb., o odpadech a o zmn nkte- 7
Zejmna Smrnice Rady ze dne 15. ervence 1975 o odpadech
rch dalch zkon, ve znn poslednch pedpis (ve . 75/442/EHS.
8
Zkon . 17/1992 Sb., o ivotnm prosted, ve znn pozdjch ped-
zkratce OdpZ). Tento zkon6 stanov v souladu s pr- pis.
vem Evropskch spoleenstv7 pravidla pro pedchzen 9
Ploha . 1 k zkonu . 185/2001 Sb. uvd estnct skupin odpad
vzniku odpad a pro nakldn s nimi pi dodrovn pod kdovm oznaenm Q1 a Q16. Nmi sledovan odpad popsan
papr z notskch kanceli spad do skupiny odpad Q16 jin ma-
ochrany ivotnho prosted, ochrany zdrav lovka a tr- terily, ltky nebo vrobky, kter nepat do ve uvedench skupin.
vale udritelnho rozvoje8.V 3 odst.1 OdpZ je uvedena 10
Vyhlka ministerstva ivotnho prosted . 381/2001 Sb., kterou se
definice odpadu: Odpad je kad movit vc, kter se stanov Katalog odpad, seznam nebezpench odpad a seznamy od-
osoba zbavuje nebo m mysl nebo povinnost se j zba- pad pro ely vvozu, dovozu a tranzitu odpad a postup pi udlo-
vn souhlasu k vvozu, dovozu a tranzitu odpad (Katalog odpad),
vit a pslu do nkter ze skupin odpad uvedench dle jen vyhlka, kterou se stanov Katalog odpad.
v ploze . 19 k tomuto zkonu. 11
4 psm. p) OdpZ.
12
Je teba rozhodnout,jakm zpsobem s odpadem vzni- 2 odst. 3 vyhlky, kterou se stanov Katalog odpad.
13
17 odst. 6 OdpZ.
kajcm v notskch kancelch nakldat a poslze ja- 14
12 odst. 3 OdpZ, napklad Prask sluby a.s. nabzejc komplexn
km zpsobem jej likvidovat. Nejdve vak je teba ur- odpadov hospodstv.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 138

138 slo 5/2007 AD NOTAM


Pokud se not pvodce odpad, kter produkuje t mus zajistit, aby se spisy manipulovaly pouze pov-
odpad zaazen podle Katalogu odpad jako odpad po- en osoby.Nahlet do nich,init si z nich vpisy a opisy
dobn komunlnmu odpadu nezapoj do systmu zave- mohou astnci a zstupci a prvn nstupci. Krom
denho obc pro nakldn s komunlnmi odpady, m tchto osob me do spis nahlet a init si z nich v-
povinnost vytdit z odpadu jeho nebezpen a vyui- pisy a opisy nkdo jin, jen jsou-li pro to vn dvody
teln sloky (druhy odpad z podskupiny odpad a oprvnn zjmy astnk tm nemohou bt doteny.
20 01)15 a zbylou sms nevyuitelnch druh odpad ka- Tmito jinmi osobami jsou 96 Not oznaeny minis-
tegorie ostatn odpad zaad pro ely odstrann pod terstvo18, Komora19, pslun notsk komora20, soudy,
katalogov slo samostatnho druhu odpadu 20 03 01 orgny inn v trestnm zen, finann orgny, znalci
Smsn komunln odpad. ustanoven v zen ped sttnm orgnem, pokud ne-
Je teba mt dostaten poet ndob na jednotliv ne- mohou podat znaleck posudek bez znalosti spisu.Tmto
bezpen a vyuiteln sloky odpadu a zbylou nevyui- osobm je tak mon na zklad jejich psemn dosti
tou sms v ppad, e not nen zapojen do systmu zapjit spisy a evidenn pomcky, zejmna pslun
msta, a mt vhodn msto v objektu pro tyto ndoby. svazek ovovac knihy, tkajc se notsk innosti. Ov-
K tomuto plnn povinnost se me smluvn zavzat em v ppad innosti note dle 3 odst.1 Not21 me
vlastnk nemovitosti i pro vce pvodc odpadu s tm, do spis nahlet jen klient a jin osoby jen s jeho sou-
e zajist i oprvnnou osobu. Not pedv svj odpad hlasem a takt tyto spisy mohou bt zapjeny jen s jeho
osob oprvnn k pevzet, nikoli vlastnkovi, kter je souhlasem.
pouze zprostedkovatelem sluby. Do spis lze nahlet jen pod dohledem note nebo
Je teba vst v patrnosti, e not jako pvodce od- pod dohledem jm povenho pracovnka v kanceli
padu je povinen zajistit dn nakldn se vemi druhy note, a o tomto nahldnut se ve spise uin zznam.
odpad, kter produkuje (tedy nejenom s odpadem sku- Spisy skonench vc ukld not oddlen podle
piny 20 Katalogu odpad) a ani uzaven smlouvy s hl. jejich druh ve sv kanceli.
m. Prahou nebo zprostedkovn prostednictvm vlast- O nahlen do notskch zpis plat obdobn
nka objektu nezbavuje pvodce povinnosti plnit prava 95 Not,nen-li stanoveno jinak,nahlen a pj-
vechny povinnosti uloen pvodcm odpadu v 16 ovn notskch zpis je vak upraveno o nco ps-
OdpZ, tedy zejmna vst prbnou evidenci odpad nji.
a plnit ohlaovac povinnost, zajistit pednostn vyuit Do notskho zpisu o zvti za ivota poizovatele
odpad, odpady pevdt do vlastnictv pouze osobm m prvo nahlet pouze poizovatel a do notskho z-
oprvnnm k jejich pevzet,shromaovat odpady ut- pisu o listin o sprv ddictv za ivota jeho poizova-
dn dle druh a kategori, zabezpeit odpady ped je- tele m prvo nahlet pouze poizovatel a jm ustano-
jich nedoucm nikem. ven sprvce ddictv. Not zapj notsk zpis jen
Pi poruen povinnost pvodce me uloit orgn soudu, ministerstvu, Komoe, pslun notsk komoe
obce v penesen psobnosti noti, kter by vyuval na jejich dost. Notsk zpis o zvti nebo notsk
systm zaveden obc pro nakldn s komunlnm od- zpis o listin o sprv ddictv vak nesm bt za ivota
padem bez psemn smlouvy s touto obc nebo pokud poizovatele zapjen nikomu.
by neml zajitno vyuit nebo odstraovn odpad Not ukld notsk zpisy pod uzvrou v kovov
v souladu se zkonem, pokutu do ve 300 000 K.16 skni oddlen od spis.
Psn prava manipulace se spisy a notskmi zpisy
2. Zkon . 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti odr diskrtn povahu innosti note a jeho povinnost
(notsk d) mlenlivosti vyjdenou v 56 Not. Povinnost mlen-
livosti note je soust souboru prv a povinnost spo-
Specifikem prce note je, e vystupuje ve dvou ro- jench s vkonem notskho adu.22
lch jako not, jeho kony jsou innost note dle Jejm smyslem je ochrana osob, kterm byla poskyt-
vodnch ustanoven notskho du a jako not nuta notsk sluba,resp.zajitn nezbytn diskrtnosti
soudn komisa, kde jsou jeho kony povaovny za
kony soudu. Tak i na listiny a spisy je teba aplikovat 15
Sloky z oddlenho sbru (krom odpad uvedench v podskupin
rzn pedpisy.Toto rozdlen je teba je mt na pamti 15 01).
16
i pi likvidaci tchto spis, pi vzniku odpadu. Not m 66 odst. 1 OdpZ.
17
Wawerka, K. in Blek, P., Drpal, L., Jindich, M., Wawerka, K. No-
povinnost zabezpeit ochranu daj ve spisech. tsk d a zen o ddictv. Koment. 3., doplnn a pepracovan
V ustanovench 2 a 3 Not je uvedena notsk in- vydn. Praha : C. H. Beck, 2005, s. 295.
18
nost a dal innost note a na tyto innosti a tedy i na Ministerstvo spravedlnosti.
19
Notsk komora esk republiky se sdlem v Praze, tvo ji notsk
manipulaci, schovu a skartovn spis a listin se pln komory, viz ne.
vztahuj ustanoven notskho du a notskho kan- 20
Notsk komory se zizuj v obvodech kadho krajskho soudu
celskho du a jejich ploh. a v obvodu mstskho soudu v Praze.Regionln notsk komory sdru-
uj vechny note se sdlem v jejch obvodech.
Pro manipulaci se spisy, notskmi zpisy a pro jejich 21
Not me v souvislosti s notskou innost v rmci dal innosti
schovu plat podobn psn pravidla jako pro spisy poskytovat tuto prvn pomoc:
soudn. Zsadn se tto problematice vnuje st sedm a) poskytovat prvn porady,
b) zastupovat v jednn s fyzickmi a prvnickmi osobami, se sttnmi
notskho du ( 95 a nsl. Not).Termn manipulace nebo jinmi orgny a t ve sprvnm zen a v obanskm soudnm
se spisy a notskmi zpisy zahrnuje pedevm ti z- zen v zench podle sti pt obanskho soudnho du a v -
kladn operace,a to jednak nahlen do spis ( 95 Not) zench podle 175a a 200e obanskho soudnho du s vjimkou
zen o uren, zda je teba souhlasu rodi dtte k jeho osvojen
i do notskch zpis ( 99 a 100 Not), dle pak za- o ddictv, v nm vykonv innost podle zvltnho pedpisu,
pjovn spis ( 96 Not) i notskch zpis ( 101 c) sepisovat listiny.
Not) a konen rekonstrukci spis ( 97 Not).17 No- 22
1 Not.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 139

AD NOTAM slo 5/2007 139


notsk sluby. Jedn se o konkretizaci zvazku zacho- d, tak jednac d pro okresn a krajsk soudy28. Na ma-
vvat mlenlivost obsaenho ve slibu note dle 9 nipulaci se spisy se potom vztahuje zejmna kancel-
odst. 2 Not, kter skld ministrovi spravedlnosti. sk d pro soudy. Podstatn je, e pi tto prci vznik
relativn mlo paprovho odpadu, kter je teba pro za-
3. Notsk kancelsk d chovn utajen vdy zniit.29 Spisy nezstvaj po vy-
zen v kanceli note,nebo se vechny vracej na soud,
Zkladn prava o manipulaci, schov a skartovn kde jsou poslze archivovny.
notskch spis je obsaena v notskm du. Dopl-
nn a upesnn je obsaeno v notskm kancelskm V. Varianty een s odkazy na zvry analzy
du23 dlu ptm: Sbrka notskch zpis a v dle
estm: Notsk spisy, jejich zapjovn, ukldn 1. Zapojen se do systmu nakldn s komunlnmi
a uschovvn. Co vechno je obsahem spisu je uvedeno odpady zavedenho obc
v 22 odst. 2: Spis tvo vechny psemnosti, kter no-
t potebuje k dokumentovn tch skutenost, kter Not jako pvodce odpad skupiny 20 dle vyhlky
maj pro uritou vc vznam. Jsou to zejmna protokoly, . 381/2001 Sb., kterou se stanov Katalog odpad, se-
zznamy, psemn dosti o proveden kon, kopie do- znam nebezpench odpad a seznamy odpad a stt
pis sepsanch notem, opisy listin a prost opisy stej- pro ely vvozu, dovozu a tranzitu odpad a postup pi
nopis notskch zpis,doruenky a jin doklady,pro- udlovn souhlasu k vvozu, dovozu a tranzitu odpad
kazujc doruen psemnost. Do spisu se nezakldaj (dle jen Katalog odpad) charakteru komunlnho od-
opisy zvt, listin o vyddn a listin o jejich odvoln. padu me zajistit dn nakldn a odstrann tohoto
Shrneme-li ve uveden, vyplv, e veker innost odpadu zapojenm do systmu nakldn s komunlnm
note by mla bt dokumentovna notskmi spisy. Je- odpadem, kter organizuje hl. m. Praha, a to formou p-
dinou innost, o kter nem not pedepsanou dnou semn smlouvy s mstem. Smlouva mus obsahovat vi
evidenci, je vidimace24. I kdy se o legalizacch25 zpravi- sjednan ceny ( 17 odst. 6 OdpZ), pi volb tto vari-
dla dn spis nezakld,je zachycena v ovovacch kni- anty je pvodce povinen svj odpad tdit a zaazovat
hch. Obsah spisu vytv sm not podle toho, jak lis- dle Katalogu odpad v souladu se systmem stanovenm
tiny povauje v dan vci za vznamn.26 hl.m.Prahou.Tento systm je stanoven obecn zvaznou
Podstatn ustanoven notskho kancelskho du, vyhlkou . 21/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterou se stanov
tkajc se schovy spis se nalz v oddlu tvrtm sti systm shromaovn,sbru,pepravy,tdn,vyuvn
est, podle kter not uschovv spisy do t doby, ne a odstraovn komunlnch odpad vznikajcch na
bude provedena jejich skartace podle skartanho du zem hlavnho msta Prahy (vyhlka o odpadech). Za
uvedenho v ploze . 10. vyuvn systmu msta se uruje ve ceny, kterou je
teba platit Ploha . 1 k usnesen Rady HMP . 1798
4. Notsk skartan d ze dne 12. 12. 2006.

Podle skartanho du me not skartaci provst 2. Nezapojen se do systmu nakldn s komunl-


kad rok. Sestav skartan nvrh, kter pedlo orga- nmi odpady zavedenho obc
nizan sloce Sttnho oblastnho archivu pslun
podle sdla note a dokumenty uren ke skartaci pi- Not pvodce odpad si me zajistit nakldn
prav k odborn archivn prohldce. Podle 9 skarta- a odstrann produkovanho odpadu samostatn,
nho du po proveden archivn prohldce a souhlasu smluvn pmo s osobou oprvnnou k pevzet tohoto
archive ke znien dokument zabezpe not jejich odpadu dle 12 odst. 3 OdpZ. Pokud ovem not nen
znien tak, aby byla znemonna jejich rekonstrukce zapojen do systmu hl. m. Prahy dle 17 odst. 6 OdpZ,
a identifikace jejich obsahu. Skartan lhty jsou pro mus z vyprodukovanho komunlnho odpadu vytdit
rzn dokumenty od pti do sta let. Ke skartanmu - jeho nebezpen a vyuiteln sloky a zbylou sms ne-
zen se pedkldaj vechny dokumenty, jim prola skar- vyuitelnch odpad zaadit pro ely evidence pod ka-
tan lhta, s vjimkou tch, kter not potebuje pro talogov slo samostatnho druhu odpadu 20 03 01
dal vlastn innost. Smsn komunln odpad.
Tmto zpsobem si me not zajistit plnn povin-
5. Obansk soudn d, soudn kancelsk d, nost i prostednictvm vlastnka objektu. Vlastnk ob-
soudn skartan d jektu me zprostedkovvat toto i pro vce pvodc
sdruen tak, e se pvodcm smluvn zave zajistit
Odlin od ve popisovan je situace u dal innosti
note dle 4 Not, v jejm rmci not vykonv i ji-
23
nou innost, stanov-li tak tento zkon nebo zvltn z- Pedpis pijat snmem Notsk komory esk republiky podle 37
odst. 3 Not, k nmu udlilo souhlas Ministerstvo spravedlnosti esk
kon.V rmci notskho du odkazuje na kony note republiky podle 37 odst. 4 Not, znn po novelizaci platn od
v rmci Centrln evidence zvt a rejstku zstav. 11. 2. 2005.
24
Zvltnm zkonem, kter stanov jinou dal innost no- 73 Not ovovn shody opisu nebo kopie s listinou.
25
74 Not ovovn pravosti podpisu.
te je obansk soudn d, na jeho zklad not vy- 26
Rynek, Z. in Blek, P., Drpal, L., Jindich, M., Wawerka, K. op. cit.
konv innost note jako soudnho komisae v zen sub 17, s. 341.
27
o ddictv.Vzhledem k tomu, e noti, poven prov- 38 odst. 3 OS.
28
Vyhlka Ministerstva spravedlnosti esk republiky o jednacm du
dnm kon v zen o ddictv maj stejn postaven pro okresn a krajsk soudy.
jako soudci27, jejich kony se povauj za kony soudu, 29
Tm vlun jsou pouvny pstroje na rozsthn papru na tenk
je teba i na jejich konn vzthnout jak obansk soudn prouky i kostiky.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 140

140 slo 5/2007 AD NOTAM


oprvnnou osobu pro vechny pvodce shodnou, do- mlnnm, provenm a slisovnm.Tento zpsob je nej-
staten poet ndob na jednotliv nebezpen a vyu- vce v souladu s patinmi pedpisy a jin monosti jsou
iteln sloky odpadu a zbylou nevyuitou sms v p- dra i asov nronj.
pad, e pvodci nejsou zapojeni do systmu msta
a zajist vhodn msto v objektu pro tyto ndoby. VII. Shrnut
Pvodci ovem pedvaj svj odpad osob oprvnn
k pevzet ve smyslu zkona nikoli vlastnku objektu, ten Problematika odpad notskch kancel je vnmna
je pouze zprostedkovatelem sluby. Pvodcm pak z- jako ponkud okrajov zleitost. Nemlo by tomu tak
stvaj vechny povinnosti, stanoven v 16 OdpZ.Tuto bt, nebo se dotk i jednoho ze zkladnch znak no-
skutenost by mla zohledovat smlouva mezi vlastn- tstv a to mlenlivosti. Not mus sledovat, aby dostl
kem (sprvcem) nemovitosti a pvodcem njemcem vem povinnostem vyplvajcm pro nj ze zkona o od-
nebytovch prostor. Cena za tmto zpsobem zajitn padech, ale tak poadavkm na utajen informac, ply-
nakldn a odstrann produkovanho odpadu se skld noucm z notskch pedpis, zejmna z notskho
za st placenou vlastnkovi objektu za zprostedkovn du.
a st placenou osob oprvnn. Not, jako pvodce odpad skupiny 20 dle vyhlky
. 381/2001 Sb., kterou se stanov Katalog odpad, me
3. Znien dokument po proveden skartaci zajistit dn nakldn a odstrann tohoto odpadu
dvma zpsoby. Prvnm je zapojen se do systmu na-
Po proveden skartaci je najednou not postaven kldn s komunlnm odpadem, zavedenho obc na z-
ped problm likvidace vtho mnostv paprovho od- klad psemn smlouvy s obc v souladu s 17 odst. 5
padu, u kterho zrove mus zajistit informan bez- OdpZ. Po uzaven tto psemn smlouvy a zapojen se
penost. Tyto dokumenty nen mon bez dalho pe- je povinen tento odpad tdit a zaazovat podle Katalogu
dat mstu jako soust smsnho odpadu nebo osob odpad v souladu se systmem stanovenm obc.
oprvnn. Aby byla dodrena ustanoven zkona o od- Druhm zpsobem je zajitn si nakldn a odstra-
padech a notskho du, nelze napklad tento pap- nn produkovanho odpadu samostatn, smluvn
rov odpad split v kamnech na chalup.V vahu pi- pmo s osobou oprvnnou k pevzet tohoto odpadu
padaj zejmna tyto monosti: a) v ppad malho dle 12 odst. 3 OdpZ. Mus vak z vyprodukovanho ko-
mnostv nejdve informace zniit pstrojem kter munlnho odpadu vytdit jeho nebezpen a vyui-
papr rozsth na prouky, i lpe tvereky (nesprvn teln sloky a zbylou sms nevyuitelnch odpad zaa-
oznaen skartovac pstroj),a pot pedat jako ostatn dit pro ely evidence pod katalogov slo
odpad, b) odvoz do spaloven zajiujcch znien pod samostatnho druhu odpadu 20 30 01 Smsn komu-
dohledem notem urenm pracovnkem,c) odstrann nln odpad.
dvrnch dokument speciln svozovou technikou Pi poruen povinnost pvodce me orgn obce
a poslze rozmlnnm, provenm a slisovnm30. v penesen psobnosti uloit pokutu do ve 300 000
K. Je tedy neppustn praxe vyuvat systm zaveden
VI. Volba nejvhodnjho een obc pro nakldn s komunlnm odpadem bez psemn
smlouvy s touto obc.
Pro nmi zvolen modelov pklad prask notsk
30
kancele by een mohlo vypadat nsledovn. Tuto slubu nabz Prask sluby, a.s. pi dodren vysokch bez-
penostnch standard na dodren utajen informac, viz www.psas.cz.
Z dvodu velk komplikovanosti vlastnho zajitn na-
kldn a odstrann produkovanho odpadu (nebo
vlastnk nemovitost toto zprostedkovn neumouje)
a i po hledn alternativ a porovnvn cenku msta a ce- Bytov drustva, spoleenstv
nku jin oprvnn osoby bylo zvoleno zapojen se do vlastnk a noti
systmu nakldn s komunlnm odpadem, kter orga-
nizuje hl. m. Praha. JUDr. Karel Wawerka*
Po vbru een byl doplnn pracovn d kancele,
kdy za jedin mon zpsob odstrann paprovho od- I. vod
padu bylo ureno jeho znehodnocen v pstroji na tve-
reky a nsledn samostatn uloen ped pednm na V polistopadovm obdob prola nae spolenost bez-
uren msto mstem.Bude zakoupen jeden vkonn p- precedentn historickou zmnou, kter se dotkla vech
stroj, kter umon likvidaci vce list najednou. Papry oblast naeho ivota, zejmna pak majetkovch vztah.
budou centrln pedvny uren notsk pracovnici. V tto dob se vyskytla otzka, jakm zpsobem je
Jednotliv listy vak budou pedvny k likvidaci a po sprvn eit vlastnick vztahy k njemnm domm i
jejich vyuit z obou stran. U tisku nhled bude prefe- bytm, kter do t doby nleely sttu, kter je spravo-
rovn tisk ty strnek na jeden list. Listy s jednou po- val bu prostednictvm bvalm nrodnch vbor
titnou stranou budou vyuity na ppadn zkuebn nebo jednotlivm podnik.
tisky nebo po rozezn na men formt na poznmky. Ukzalo se, e nejlepm sprvcem majetku je jeho
Skartovn bude provdno kad rok. Pro zajitn konkrtn vlastnk. Stejn jako v tzv. kuponov privati-
znien a likvidaci paprovho odpadu po proveden zaci se objevil problm, kdo konkrtn by se ml stt
skartaci bylo vybrno een poskytovan Praskmi slu- subjektem privatizace v domech, kter se nestaly ped-
bami, a. s., a to pedn tohoto odpadu jejich slub Od-
strann dvrnch dokument speciln svozovou
technikou s bezpenostn nstavbou a nslednm roz- * Autor je notem v Praze.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 141

AD NOTAM slo 5/2007 141


mtem restituc pvodnch vlastnickch vztah. Zajist prva,kter je svou podstatou kardinln odlin od pro-
i zde by mohla pichzet v vahu obdoba tzv. kuponov stho njmu bytu. Pojem drustevn byt se vyskytuje
privatizace, ale volba metody privatizace nebyla celo- v 685 dost. 2, 700 odst. 3, 703 odst. 2, 704 odst. 2,
sttn jednotn zena, nebo bytov fond se stal majet- 706 odst. 3 a 707 odst. 2 ObchZ.Tyto dva pojmy tvo
kem obc (mst), kter se o zpsobu i o rozsahu privati- poslednch 43 let, tedy tm plstolet, podstatu byto-
zace rozhodovala individuln. vho drustevnictv.
Cel problm se ukzal nejzvanjm v hlavnm Na rozdl od obanskho zkonku pouv obchodn
mst Praze. Zde se sice vyskytl urit poet inovnch zkonk v souvislosti s bytovm drustevnictvm pouze
budov, kter byly restituovny, rozhodujc podl inov- pojem prva a povinnosti spojen s lenstvm v byto-
nch budov ale zstal ve vlastnictv jednotlivch mst- vm drustvu v 230 ObchZ, kter nespojuje pechod
skch st i podnik, jednalo-li se o byty podnikov, tchto prv na zklad dohody se souhlasem orgn
pak ve vlastnictv pslunch vlastnk. Dal skupinu drustva.
tvoily budovy ve vlastnictv stavebnch bytovch dru- Obchodn zkonk tedy pojmy drustevn byt i
stev vzniklch obvykle postupn od edestch let mi- lensk podl obsaen v obanskm zkonku vbec
nulho stolet. neuv, naopak uv pojmy zkladn lensk vklad,
Kad mstsk st v Praze eila problm ponkud vstupn vklad a dal lensk vklad v 223 odst. 3 a 4
odlin, ve velk sti se vak jejich postupy podobaly. ObchZ nebo v 226 odst. 1 ObchZ i prvech a po-
Pouze Mstsk st Praha 4 zvolila postup radikln od- vinnosti spojen s lenstvm v bytovm drustvu v 230
lin. Na rozdl od vtiny praskch mstskch st, ObchZ, jak jsem ji uvedl ve.
kter pevdly inovn domy ze svho vlastnictv do Jestlie se nae dva zkladn soukromoprvn kodexy
vlastnictv bytovch drustev, je za tm elem njem- neshoduj v pojmoslov ohledn zcela principilnch ot-
nci byt zakldali, a tato bytov drustva poslze pe- zek bytovho drustevnictv, kter samo o sob ped-
vdla drustevn byty do vlastnictv jejich bvalch n- stavuje podstatn podl bytovho fondu v esk repub-
jemnk, Mstsk st Praha 4 pesvdovala njemnky, lice, svd to o velmi nepznivm stavu naeho
aby namsto bytovch drustev byly zakldny spole- prvnho du,kter vyvolv prvn nejistotu vznamn
nosti s ruenm omezenm.To svdilo o nepochopen sti esk populace.To ns note pochopiteln ne-
smyslu cel akce s ohledem na to, e podnikatelsk cha- me vbec tit, kdy zkladnm poslnm na profese
rakter obchodnch spolenost s ruenm omezenm se je naopak prvn jistota, k n smujeme dokonalou
na hony li od charakteru bytovch drustev. a perfektn formulac listin, kter sepisujeme.
Tento stav se negativn projevuje v zen o ddictv
II. Bytov drustva i pi sepisovn smluv o zmn rozsahu spolenho
jmn manel s problematikou lenskch podl vzta-
Mylenka bytovch drustev nala svj pvod v na hujcch se k drustevnmu bytu.
zemi jet v pedvlenm obdob.V edestch letech Osobn zastvm nzor,e pojmy lensk podl z ob-
minulho stolet se pak tato mylenka obnovila a jej z- anskho zkonku je pojmem totonm s pojmy z-
kladn koncepty nalezly svj vraz v dodnes platnm ob- kladn lensk vztah a dal lensk vklad uit v zko-
anskm zkonku a zejmna v jeho ustanovench, kter nku obchodnm.
se v ponkud transformovan podob ustlila i v jeho
dodnes platn podob. Vydnm obchodnho zkonku III. Spoleenstv vlastnk
na potku devadestch let dolo k ponkud zvltn
rozdvojenosti v prav bytovho drustevnictv a len- Clem celho ve uvedenho procesu se stalo vlast-
skch podl v bytovch drustev v obou zkladnch sou- nictv konkrtnho bytu a systm, kter plyne ze zkona
kromoprvnch kodexech, tj. v obanskm i obchodnm slo 72/1994 Sb., o vlastnictv byt. Znan chaotick
zkonku. obsah tohoto zkona, kter je bohuel velmi pesvdi-
V obanskm zkonku zstala zachovna prava vm dokladem nedostatk v prci legislativy polistopa-
platn od jeho samotnho potku, pouze byly od dovho obdob, nasvduje tomu, jak je a byl cel tento
1.1.1992 nahrazeny pojmy osobn uvn drustevnho proces sloit.
bytu pojmem njem bytu. Autoi obchodnho zko- Vsledek tohoto sil vak natst nen zdaleka nato-
nku vak bohuel nebyli seznmeni s pravou obsae- lik tristn,jak by se na prvn pohled mohlo zdt.Stav pra-
nou v zkonku obanskm. Sprvn sice pojem bytov skch a eskch sdli vbec se dky tomuto procesu v-
drustva zahrnuli do pravy drustev jako takovch.Ta razn ji jen na prvn pohled zlepil. Sdlit jsou pestr,
charakterizovali v 221 odst. 1 ObchZ jako spoleen- barevn a ve sv vtin dobe udrovan.
stv neuzavenho potu osob zaloen za elem pod- Zkladn problm ve uvedench pedpis spov
nikn nebo zajiovn hospodskch,socilnch anebo v jejich vzjemn nesoumitelnosti, to jest ve skute-
jinch poteb svch len. nosti, e autoi tchto pedpis nepedvdali jejich vz-
Drustvo bytov pak 221 odst. 2 ObchZ charakteri- jemnou souvislost a nvaznost zkona o vlastnictv byt
zoval jako drustvo,kter zajiuje bytov poteby svch na proces privatizace bytovho fondu prostednictvm
len. Na rozdl od tzv. vrobnch a jinch podnikatel- bytovch drustev.
skch drustev tedy bytov drustva nle v zsad do Samotn ve uveden zkon o vlastnictv byt, kter
kategorie drustev nikoli podnikatelskch. navazuje na obdobn zkon slo 52/1966 Sb., o osob-
Pote psob vzjemn nesladnost obsahu klovch nm vlastnictv k bytm,znamenal jistou revoluci ve vlast-
pojm bytovho drustevnictv jako jsou lensk podl nickch vztazch v na zemi. Pinesl zkladn tm fi-
uit dvakrt v 707 odst. 2 ObZ v souvislosti s jeho lozofickou otzku,do jak prvn kategorie pojem byt
ddnm jako vraz prva njmu drustevnho bytu,tedy nle. Zde uveme pedevm 118 odst. 2 ObZ. Za-
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 142

142 slo 5/2007 AD NOTAM


tmco odst.1 tohoto zkonnho ustanoven hovo o ma- nick osoby,se promtla i do procesu zakldn bytovch
jetku jako o pedmtu obanskoprvnch vztah, odst. 2 drustev. et noti se cel dva roky trpili nad obsa-
pouitm termnu t naznauje, e byt (event. neby- hem schvalovanch stanov drustva, nebo byli nov po-
tov prostor) je nco jinho ne to, co je uvedeno v od- vinni nst odpovdnost za jejich obsah.
stavci prvm, tj. nco jinho ne pojem majetek (pop. Teprve v roce 2004 se v soudn praxi zakotvila my-
pojem majetkov hodnoty). lenka, e zakldan bytov drustva nejsou jet prv-
Jak by vak bylo mono prvn zaadit pojem byt, nickmi osobami (tmi se stanou a okamikem vzniku
pokud by neml nleet do prvn kategorie majetek? drustva zpisem do obchodnho rejstku) a tud no-
V tomto smru nm me napomoci klov ustanoven tsk zpis o osvden rozhodnut ustavujc schze
zkona o vlastnictv byt, a to 3 odst. 2 tohoto zkona, drustva o schvlen stanov drustva neme bt pojat
podle kterho se prvn vztahy k jednotkm d, pokud kvalifikovanm notskm zpisem, ale pouhm klasic-
tento zkon nestanov jinak, ustanovenmi obanskho km notskm zpisem o osvden prbhu sti usta-
zkonku a dalch prvnch pedpis, kter se tkaj ne- vujc schze drustva.
movitost.Toto zkonn ustanoven tedy naznauje, e Vezmeme-li v vahu specifick charakter samotn
byt lze povaovat za nco obdobnho nemovitosti, sou- ustavujc schze drustva, uvdomme si zvltnost tto
asn vak bohuel jak jsem ji uvedl shora 118 schze,kter spov v tom,e uchazei o lenstv v dru-
odst. 2 ObZ naznauje, e byt nen vc a dokonce e stvu se shromd na zklad podntu svolavatele tto
nen ani majetkovou hodnotou. schze, za elem zaloen prvnick osoby, tj. drustva.
Problm, o nm hovom, se snadno me projevit V souasn dob se ji mnostv zakldanch drustev
zejmna pi sepisovn zvt. Jestlie formulace zvti a tud i mnostv ustavujcch schz drustva za asi-
zahrnuje termn majetek (napklad formulace v zvti stence note vrazn omezuje. Je pravdpodobn, e
veker ostatn majetek odkazuji tomu a tomu), mohla omyl ve formulaci ve uvedenho 224 odst. 6 ObchZ
by vzniknout pochybnost, zda pojem majetek pouit bude zmnn novm znnm notskho du, kter pi-
v zvti zahrnuje tak byty? nese noti odpovdnost za obsah stanov zakldanho
Jsem hluboce pesvden,e byty a nebytov prostory bytovho drustva.
do prvn kategorie majetek i navzdory neastn for- Pi osvdovn prvn schze shromdn spoleen-
mulaci 118 odst.2 ObZ pat.Jsem pesvden,e tato stv vlastnk je loha note jen zdnliv mn zvan.
formulace naznauje, e byty a nebytov prostory ped- I zde je vak postaven note vznamn,by se zatm rov-
stavuj rovn majetkov hodnoty uveden v 118 odst. n nedje formou notskho zpisu o osvden roz-
1 ObZ. Jinak by toti ani nemohlo bt dvodu, pro by hodnut orgnu prvnickch osob. Zvltnost postaven
se tmito pojmy obansk zkonk, kter upravuje ma- note v tomto ppad je nutnost analzy vlastnickch
jetkov obanskoprvn vztahy, vslovn zabval. Zna- vztah k jednotlivm jednotkm v dom tak, aby se no-
men to, e zkon o vlastnictv byt a jeho prava tvo t byl schopen vyrovnat se sloitmi poadavky zkona
neoddlitelnou soust obanskoprvnch vztah na poet hlas ptomnch a hlas potebnch ke schv-
a sprvn by ml tvoit neoddlitelnou soust oban- len jednotlivch usnesen prvn schze shromdn.
skho zkonku samotnho. V souasn dob jet stle vesms sepisujeme not-
Spoleenstv vlastnk pak pedstavuj prvnickou sk zpisy tkajc se ustavujcch schz bytovch dru-
osobu obdobnho charakteru jako bytov drustva. stev i prvnch schz shromdn spoleenstv vlastnk
Zvltnost spoleenstv vlastnk pedstavuje skutenost, notskmi zpisy ve smyslu 77 Not. Pedpokldan
e spoleenstv vznik nikoli na zklad prvnho jednn prvn prava, kter by mla bt pijata v dohledn dob,
(u bytovch drustev se jedn o ustavujc schzi ucha- by mla pinst zmnu ve smyslu pravy obsaen ji nyn
ze o lenstv), ale na zklad prvn udlosti objektiv- v 80a odst. 1 Not, a tak by vyadovala sepisovn no-
nho charakteru popsan v 9 zkona o vlastnictv byt, tskch zpis o rozhodnut orgnu prvnick osoby. Je
tj. na zklad uplynut urit zkonn lhty. zejm, e znalosti not o celm komplexu nedokonal
Role not, kter je podrobnji popsna, pak spov prvn pravy bytovho drustevnictv a spoleenstv
v zaznamenn prbhu prvn schze shromdn spo- vlastnk bude nutno podstatn zvit. Pokusem o p-
leenstv vlastnk, kterou svolv pvodn vlastnk bu- pravu na tento stav se ml stt i tento lnek.
dovy.

IV. Noti Veejn seznamy a ochrana


Postaven not v rmci celho ve uvedenho pro- dobr vry. Strun pohled na
cesu je klov. eskou a polskou prvn pravu
Noti psob pi zakldn bytovch drustev. Ne- a jejich srovnn
astn je prava v 224 odst.6 ObchZ,kter pedepisuje
noti sepsat dva notsk zpisy o ustavujc schzi dru- JUDr. Petr Tgl*
stva.Tato novinka se objevila v obchodnm zkonku v d-
sledku velk novely vydan v roce 2000,kdy byly ve stejn I. Obecn vchodiska
asov souvislosti zavedeny v notskm du notsk
zpisy o osvden rozhodnut orgn prvnickch osob. Dobr vra je prvn figurou vyskytujc se v cel ad
Tato revoluce v ivot eskch not, kter pinesla evropskch prvnch d ve dvojm smyslu. Je to jed-
noti ve form notskho zpisu o osvden rozhod-
nut orgnu prvnick osoby odpovdnost za obsah no- * Autor je odbornm asistentem na Katede obanskho prva Prvnick
tskho zpisu,tj.za obsah samotnho rozhodnut prv- fakulty Univerzity Karlovy.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 143

AD NOTAM slo 5/2007 143


nak jej podoba objektivn (sc. mravn i morln kate- Je ovem pravdou (a dlouhodob zkuenosti to jenom
gorie majc asto povahu prvnho principu),jednak po- potvrzuj), e nkdy prost nelze bez vjimky zachovat
tom podoba subjektivn (sc. soust skutkov podstaty zcela bezchybnou nvaznost veejnch seznam na sku-
urit prvn normy, kter zjednoduen eeno zna- tenost. Me se toti z rznch dvod stt, e se sku-
men vdomost, resp. nevdomost o jistch rozhodnch ten prvn stav nezobraz (nepromtne) do evidence,
skutenostech). Pro tento pspvek je dleit dobr kter by tento stav mla reflektovat.Tehdy ovem vznik
vra v poslze zmiovanm vznamu a dal text se bude rozpor mezi skutenost a zpisem. Nesml-li by se vak
tkat ji jen subjektivn podoby uvedenho institutu. v tchto situacch subjekt (jednajc v dve v pravdi-
elem nsledujcho pojednn je ozejmit vztah sub- vost daj v tomto veejnm seznamu obsaench) ta-
jektivn dobr vry k veejnm seznamm, a to pede- kovch zapsanch skutenost dovolat, ztratila by
vm v oblasti katastrlnho prva. ochrann loha registru zcela svoji moc. Proto je u ve-
V prvnch dech zem,v nich jsou veejn knihy ve- ejnch seznam obvykl (a prv tm se dociluje jejich
deny, nabv dobr vra (tedy psychick kategorie jed- ochrann funkce), e subjekt dvujc stavu zpisu ve
najcho individua, resp. vdomost o uritch skute- veejnm seznamu je chrnn tak, jako kdyby zapsan
nostech) zcela specifickch podob a vystupuje ve stav odpovdal skutenosti. Dobr vra osoby jednajc
zvltnch formch. Obecn lze pedznamenat, e v ze- v dve v zpis ve veejnm registru je tak brna pod
mch,jejich prvn dy znaj a upravuj veejn registry, zkonnou ochranu ve velmi irokm mtku, a to do-
je prv dobr vra na tyto seznamy velmi zce nav- konce i proti skutenmu stavu vci (srov. k tomu dal
zna. Je tomu tak pedevm z toho dvodu, e hlavnm vklad o materiln publicit katastru nemovitost).
smyslem, elem a clem existence a veden tchto se- Pkladem veejnho seznamu prvoad dleitosti
znam je snaha o vytvoen stabilnho prosted umo- (a to nejen v esk republice) je katastr nemovitost,
ujcho maximln bezpenost a plynulost hospod- jakoto seznam uren k evidovn nemovitost a prv-
skho a prvnho obratu,a to prv poskytnutm ochrany nch vztah k nim. Obdobn nap. obchodn rejstk je
vem tm subjektm,kter v dobr ve v plnost a prav- takovm veejnm registrem, z nho jsou patrn daje
divost takovch seznam jednaj. Veejn seznamy lze o jednotlivch prvnch subjektech (podnikatelch),
tedy definovat zhruba jako jist zpsoby (druhy) evi- o skutenostech identifikujcch tyto osoby (nap. ob-
dence (veejnoprvn) zachycujc a poskytujc urit chodn firma vetn uveden prvn formy podnikn,
rozhodn informace (jako informace pravdiv) ne- identifikan slo,sdlo i msto podnikn,pedmt pod-
zbytn pro bezpen nakldn vlastnk se svm ma- nikn), o vnitn struktue podnikatel prvnickch
jetkem (nap. katastr nemovitost), zabezpeujc jis- osob (daje o spolencch,statutrnch orgnech,o ud-
totu pi jednn se tetmi osobami (nap. obchodn len prokue), o vi zkladnho kapitlu, jako i o mno-
rejstk) atd. Takov registry umouj a zprostedkov- hch dalch skutenostech.Stejnou roli hraje rovn rej-
vaj irok veejnosti relativn rychlou a jednoduchou stk zstav, pop. dal obdobn druhy veejnch knih.
monost pstupu k informacm v nich obsaenm. Veejn registry vak zpravidla nemaj pouze funkci
Veejn seznamy nejsou vymoenost existujc pouze evidovn existence i neexistence jistch skutenost,
v naem prvu. Naopak, je to kategorie spolen takka nbr nezdka pln i koly jin. Jednou z tchto dalch
vem prvnm dm kontinentlnho prvnho systmu, dleitch funkc je i vznam konstitutivn (prvo-
majc svoji pedlouhou historii.Je notorietou,e veejn tvorn).Veejn seznamy, resp. zpis jist skutenosti do
registry maj svj pvod ve starm eskm prvu.Randa, tchto seznam m za nsledek vznik,zmnu i znik ur-
kter se v novodob historii u ns jako prvn snail po- itho prva.Typicky je tomu prv u katastru nemovi-
dat ucelen nstin instituce veejnch knih, o tom k tost, kdy vklad vcnho nap. vlastnickho prva do
nsledujc: Tolik lze vak na zklad znmch dosud katastru konstituuje nabyt takovho prva k urit
historickch skutenost bezpen tvrditi, e slovutn nemovitosti. Zpis do katastru tedy v takovm ppad
stav knih veejnch v pevaln sti zem rakouskch funguje jako prvn zpsob odvozenho nabyt prva
nejstarmi a nejmocnjmi koeny svmi nespov (modus adquirendi dominii).2 Obdobnou prvotvor-
(jak v dlech prvnickch asto tme) na zkladech nou funkci maj v nkterch ppadech zpisy do ob-
prva nmeckho, nbr na staroeskm stavu desk chodnho rejstku atd.
zemskch. (...) Vedle V. Hjka a Balbna mnoz spiso- Aby vak veejn seznamy jakhokoliv druhu mohly
vatel za to mli, e desky zemsk zaloeny byly kr- plnit sv zkladn posln (zjednn prvn jistoty,
lem Janem r. 1319, 1321. (...) Vak ani tento rok nelze ochrana dobr vry jednajcch osob), je teba zajistit je-
pokldati za dobu vzniku desk zemskch. Mme v- jich dn fungovn. To se pravideln dje formulov-
pisky sahajc do doby mnohem star, toti do po- nm uritch generlnch zsad (princip), na nich exi-
slednch destilet vku tinctho.1 Za historickho stence a veden veejnch knih spov. V souvislosti
pedchdce stavu veejnch knih tak lze nepochybn s tmatem tto prce je pro dal vklad stejn zsada
prohlsit zemsk desky. esk zem tak ve sv dob z-
dily institut, kter se zhy rozil do cel Evropy a do-
dneka tvo v mnoha jejch zemch pte modernch ve-
1
ejnoprvnch evidenc. Randa, A. Pehled vzniku a vvinu desk ili knih veejnch, hlavn
v echch a na Morav. Praha, 1870, s. 4 a nsl.
Veejn knihy pln funkci mj. informativn a ochran- 2
Jinak je tomu nap. v prvu polskm. Konstitutivn zpisy do tzv. v-
nou.Aby tomu tak skuten bylo, mus registry vrn zo- nch knih (k tomu srov. dal vklad) jsou spe ojedinl.Tak nap. pro
brazovat faktick stav evidovanch skutenost. Jinmi nabyt vlastnickho prva k nemovitostem nen poteba zpisu do vn
knihy.Vjimkou je potom nap.smluvn vznik hypotekrnho zstavnho
slovy, informace v seznamech zachycen by mly odpo- prva, kter naopak konstitutivn zpis vyaduje. K tomu v podrobnos-
vdat skutenmu (prvnmu) stavu vci. Jen na takov tech srov. nap. Gniewek, E. Prawo rzeczowe. 6. wydanie.Warszawa : C.
daje se d v prvnm styku spolhat a z nich vychzet. H. Beck, 2006, s. 292 a nsl.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 144

144 slo 5/2007 AD NOTAM


materiln publicity.V nsledujcch pasch tak bude teriln publicity a dobrou vrou kupujcho v pravdivost
vnovna prvoad pozornost prv tomuto principu. a plnost zpisu ve veejnm seznamu. Tyto ti prvky
(tedy stav zpisu v registru, dobromyslnost a materiln
II. Zsada materiln publicity obecn publicita) tak spolen pekonvaj obecnou zsadu,
podle n nikdo neme na jinho pevst vce prv,
Zsada materiln publicity veejn evidence (ve sv ne m sm.
klasick podob) chrn subjekty jednajc v dobr ve Ten, kdo se d zpisem ve veejnm seznamu, nem
v pravdivost a plnost zpisu, kter se z registru po- nikterak povinnost zkoumat, zda zapsan daj odpovd
dv.Tento zapsan a zveejnn stav je tedy smrodatn skutenmu stavu vci. Jeho dobr vra tedy me bt
pro kadho, kdo chce uinit kon tkajc se nap. vci opena pouze o dv skutenosti. Tmi jsou na jedn
ve veejn evidenci veden. stran aktuln stav zpisu ve veejn evidenci a na stran
Smyslem veden veejnch registr je tedy nikoliv jen druh (kumulativn) nevdomost o rozporu mezi sta-
evidence jistch skutenost a informac, nbr i (a to vem zapsanm a skutenm.Kupujc jsouc v dobr ve
prv zajiuje princip materiln publicity) ochrana se tak stane vlastnkem pevdn vci. Materiln pub-
osob jednajcch v dve v pravdivost a plnost zapsa- licita ve svm dsledku ochrn kupujcho proti vem
nho stavu.Podle uvedenho principu kad, kdo jedn tetm osobm a dokonce a to je nejdleitj i proti
v dve v pravdivost a plnost zpisu ve veejn evi- pvodnmu (skutenmu) vlastnkovi vci.Ten, i pokud
denci, je chrnn, jakoby zapsan stav odpovdal sku- by jasn a nade v pochybnost prokzal, e byl dnm
tenosti, tedy jakoby zapsan stav byl v souladu se sku- vlastnkem vci a e osoba A byla v evidenci zapsna jako
tenm stavem vci. Tato zsada se neuplatn (resp. je vlastnk nesprvn (nap. v dsledku omylu), se ji svho
zatlaovna do pozad) tam, kde v konkrtnm ppad prva vi kupujcmu neme dovolvat.Konkrtn vin-
stav zapsan odpovd stavu skutenmu (tak tomu dikan aloba pvodnho vlastnka proti kupujcmu by
ostatn bude v pevn vtin vech ppad).Tehdy musela bt zamtnuta z dvodu nedostatku jak aktivn,
toti nebude teba jednajc subjekt a jeho dobrou vru tak i pasivn legitimace, nebo kupujc by se ubrnil tvr-
chrnit.3 Materiln publicita vak obivne (aktivizuje se) zenm,e je sm vlastnkem vci.M tedy materiln pub-
v tch ppadech, kdy mezi zapsanm a skutenm sta- licita dalekoshl nsledky a vrazn dopad do prvn
vem existuje nesoulad.Tehdy (a jedin tehdy) mohou na- sfry astnk obanskoprvnch vztah.
stoupit inky zmiovan zsady. Jinak eeno, zkono- Na druh stran, pokud by se ve ve uvedenm p-
drce formulovnm principu materiln publicity pad situace zmnila tak, e kupujc vdl o rozporu
vlastn favorizuje veejn seznamy a jejich zpisy ped mezi skutenost a zpisem,pop.sice nevdl, avak v-
skutenm stavem vci. Formln pravda tak m ped- dt ml, nemohla by na jeho ochranu materiln publi-
nost ped pravdou materiln. cita nastoupit a takov kupujc by se tedy nestal vlast-
Vjimka z uveden maximy vak plat pro ppady, nkem vci. Je tomu tak proto, ponvad materiln
v nich jednajc subjekt vdl (pop. ml a mohl vdt publicita se neprosad (neme se prosadit) proti zl ve
to zle na konkrtn pijat koncepci veejn vry) kupujcho (obecn jakhokoliv jednajcho). Situace se
o rozporu mezi skutenm stavem a podobou, v n je tm ovem zmn i pro pvodnho (skutenho) vlast-
tento stav evidovn. V takov situaci se toti materiln nka vci, kter bude mt monost svoji vc vindikovat
publicita proti zl ve jednajcho neme prosadit. Ji- i na kupujcm.Ten byl toti ve zl ve, nestal se vlastn-
nmi slovy, zl vra jednajcho (jeho vdomost o roz- kem a proti alobci mu tedy nebude svdit dn
poru mezi skutenost a zpisem i monost dozvdt ochrana. Vlastnk by se v takovm ppad s spchem
se o tomto nesouladu) vyluuje nastoupen jmenova- domohl na kupujcm vydn vci (resp. vyklizen ne-
nho principu. Uveden vylouen ochrany vak bude movitosti). Pokud by ovem kupujc (jsouc ve zl ve)
mt v takovm ppad pouze relativn inky (materi- pevedl vc dl na tet osobu a ta by s ohledem na stav
ln publicita se tak neprosad pouze vi osob jsouc zpisu ve veejnm seznamu ji byla v dobr ve, e na-
ve zl ve). Dal subjekty jednajc bona fide vak z- bv od vlastnka, ubrnila by se proti pvodnmu (sku-
stanou materiln publicitou nadle chrnny. tenmu) vlastnkovi rovn prostednictvm principu
Pokud tedy nap. nkdo kupuje vc zapsanou ve ve- materiln publicity ve spojen se svoj dobrou vrou.
ejnm seznamu vlastnicky pro osobu A, potom m ku- Vztah dobr vry a veejnch seznam je tedy nsle-
pujc prvo, resp. povinnost vst jednn o koupi vci dujc. Veejn seznamy zprostedkovvaj subjektm
prv s osobou A. Bude-li uzavena mezi osobou A a ku- prva informace nutn pro bezpen a bezproblmov
pujcm smlouva o pevodu vlastnickho prva k zapsan prvn styk. O poskytnutch dajch se m za to (prvn
vci,stane se kupujc dnm (plnoprvnm) vlastnkem domnnka), e jsou pravdiv a pln. O zapsanch sku-
takov vci.Tam, kde je materiln publicita promtnuta tenostech se m za to, e existuj (pozitivn projev z-
do prvnho du ve sv klasick podob, budou zmi- pisu), naopak o nezapsanch skutenostech se m za to,
ovan konsekvence platit i v ppadech, kdy osoba e fakticky nejsou (negativn projev zpisu). Kadmu,
A (by ve veejn evidenci veden jako vlastnk) ve sku- kdo dvuje zpism,je poskytovna ochrana.Tak nap.
tenosti k pevdn vci vlastnick prvo nemla a chy- vydrel-li nkdo na urit nemovitosti prvo odpovda-
bl j i jakkoliv jin prvn titul k takov dispozici s vc. jc vcnmu bemenu, avak toto prvo nebylo promt-
Na kupujcho se tak bude hledt jako na vlastnka, resp. nuto prostednictvm zpisu do veejnho seznamu (ka-
kupujc vlastnkem skuten bude. Nedostatek zcizova- tastru nemovitost), nabv kupujc nemovitost touto
cho aktu spovajc v absenci (neexistenci) vlastnic-
kho prva zcizitele (dominium auctoris) zde bude
nahrazen daji zapsanmi ve veejn evidenci (s do- 3
Nebude toti nikdo, kdo by se domhal svho tvrzenho, avak v evi-
mnnkou pravdivosti a plnosti zpisu), principem ma- denci nepromtnutho prva.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 145

AD NOTAM slo 5/2007 145


prvn vadou nezatenou. Prvn vada (mimoknihovn vetn evidence prvnch vztah k nim vybaven celou
vznikl a fakticky existujc,avak v evidenci nezanesen) adou zsad. Na elnm mst stoj prv princip mate-
neme na kupujcho s nemovitost pejt. riln publicity (a s nm velmi zce souvisejc princip
Z prv podanho vkladu vyplv, e zsada materi- publicity formln). Mnoh star prce pojednvajc
ln publicity dv vzniknout zvltn kategorii dobr o veejnch seznamech uznvaj zsadu publicity za nej-
vry tzv. veejn ve.4 Tato veejn (dobr) vra (pub- dleitj.6
lica fides) je ponkud odlin od bn dobr vry. Zsada materiln publicity (veejn vry) je v-
Uveden rozdl spov pedevm v oblasti dokazovn slovn zakotvena v ustanoven 11 zkona . 265/1992
jistch skutenost. Dkaz dobr vry (veejn) je toti Sb.(zkon o zpisech vlastnickch a jinch vcnch prv
usnadnn existenc zapsanho (a veejnosti prosted- k nemovitostem). Podle n Ten, kdo vychz ze zpisu
nictvm pslun evidence sdlenho) stavu jist sku- v katastru uinnho po 1. lednu 1993, je v dobr ve,
tenosti.Kdo se odvol na takov informace,dokzal tm e stav katastru odpovd skutenmu stavu vci, le-
v podstat svoji dobrou vru a bude na tom,kdo tuto dob- dae musel vdt, e stav zpis v katastru neodpo-
rou vru popr, aby prokzal opak. vd skutenosti7. Zmiovan princip se uvedenm
Oproti tomu u bn dobr vry,kter plyne z jinch ustanovenm vrtil do eskho prvnho du po dlouh
skutenost ne z daj evidovanch ve zvltnch se- dob.Ji pi prvnm letmm pohledu na citovanou prvn
znamech a veejn pstupnch, bude zpravidla jej do- normu vak lze spatit zcela flagrantn odklon od kla-
kazovn sloitj. Zde se toti nelze odvolvat na exi- sickho pojet a chpn tto instituce. Zatmco podle
stenci veejnho seznamu a na obsah jeho zpisu. tradinho pstupu je osoba jednajc v dve ve stav
Mnoina skutenost, z nich bude mono na bnou zpisu ve veejnm seznamu chrnna tak, jakoby za-
dobrou vru usuzovat, bude nepochybn mnohem ir psan stav byl stavem skutenm,souasn znn zkona
a samotn proces dokazovn nepomrn obtnj tento pohled ponkud modifikuje a dvivho jednaj-
a del. Lze tedy uinit zvr, podle nho existence ve- cho pouze vybavuje dobrou vrou (subjektivn).To zna-
ejnch seznam a princip materiln publicity v- men, e dobromysln subjekt (by dvuje zapsanmu
razn usnaduj postaven subjektu, kter dokazuje stavu a o ppadnm rozporu nev, ani neml povinnost
svoji dobrou vru (dvru) v urit druh skutenost. vdt), se ocit v podstat v postaven oprvnnho dr-
Dobr vra je v takovch ppadech prokzna prakticky itele (konkrtn nap. dritele vlastnickho prva). Ta-
pouhm odkazem na evidovan a zveejnn stav, m kov osoba i kdy o tom nev tedy nen subjektem
dochz ke znanmu zven prvn ochrany dobromy- prva,kter se snaila nabt;m vak monost toto prvo
slnho subjektu. vydret, jsou-li splnny i ostatn podmnky pro vydren
Druhou stranou te mince je potom tm bezvji- pedepsan.
men nemonost dokzat svoji dobrou vru v tch p- Nen teba zdrazovat,e posun od obecnch ink
padech, v nich by takov tvrzen odporovalo evidova- a dsledk principu materiln publicity je vrazn
nmu a zveejnnmu stavu. Tak nap. bude-li kupujc a velmi negativn. Pedevm to znamen, e osoba jed-
nabvat vc od osoby, kter nen zapsna ve veejnm najc v dve ve sprvnost a plnost zpisu v tomto
seznamu jako jej vlastnk a tato osoba neproke kupu- svm pesvden nen chrnna.Me se tak stt,e sub-
jcmu ani jinak sv oprvnn disponovat s danou vc jekt A nabude smluvn nemovitost od osoby B, zapsan
uvedenm zpsobem, neme bt ve svm jednn chr- v katastru (by neoprvnn) jako jej vlastnk. Osoba
nn prostednictvm veejn dobr vry. Ta toti ped- A vak o rozporu zapsanho a skutenho stavu nebude
pokld,e se kupujc pesvd o skutenm stavu vci vdt. Pesto, e bude osoba A na zklad zcizovacho
nahldnutm do veejn evidence.Pokud tak neuin (a je jednn (nap. kupn smlouvy) zapsna do katastru jako
lhostejno, z jakch dvod), neme bt (objektivn na- vlastnk, ve skutenosti bude toliko oprvnnm drite-
hleno) v dobr ve a neme bt z toho titulu chr- lem a me bt skutenm vlastnkem kdykoliv alovna
nn. prostednictvm vindikan aloby na vyklizen nemovi-
Dal zvr vyplvajc z tto vahy nm potom k, tosti.Toto riziko zanikne teprve po uplynut doby 10 let
e tam, kde urit subjekt pi svm jednn vychzel od okamiku, kdy se osoba A ujala oprvnn drby ne-
z pedpokladu (informace), kter je v nesouladu se za- movitosti, tedy po uplynut vydrec doby.8
psanm a zveejnnm stavem, neme zsadn na- Dsledkem oputn tradinho pojet zsady materi-
stoupit jeho ochrana z titulu veejn vry. Veejnosti ln publicity je tak vznik stavu velk prvn nejistoty,
pedkldan stav je toti jin ne stav, z nho jednajc tedy stavu, ktermu se klasick een tohoto principu
vychzel.Pi bn opatrnosti,kterou lze na kadm spra- naopak sna elit a pedchzet.Materiln publicita v tra-
vedliv poadovat, by se jednajc subjekt ujistil o zapsa-
nm stavu nahldnutm do pslun veejn knihy.
dn subjekt tak zsadn nen oprvnn nabt njak 4
K problematice veejn vry srov. v podrobnostech Frinta, O. Veejn
prvo contra tabulas, tj. v rozporu se zapsanm a zve- vra. In Dvok, J., Kindl, M. (eds.) Pocta Mart Knappov k 80. naro-
zeninm. Praha :ASPI, 2005, s. 101 a nsl.
ejnnm stavem.5 5
I zde vak mohou zejm existovat jist vjimen (hranin) ppady,
v nich bude teba monosti nabt prvo contra tabulas pisvdit.
6
III. Zsada materiln publicity v katastrlnm K tomu srov. nap. Randa, A. Prvo vlastnick dle rakouskho prva
v podku systematickm. Praha, 1900, s. 167.
prvu esk republiky, jako i v prvu 7
Nesta tedy k dobromyslnosti jednajcho pouh absence vdomosti
polskm o rozporu mezi stavem zapsanm a skutenm.Tak i ten, kdo o rozporu
subjektivn nevdl, avak ml (musel) o nm vdt (objektivn hod-
noceno), bude mt postaven osoby jednajc mala fide. Zkonodrce
Nejtypitjm pkladem veejn evidence (a to ne- zvolil v tto souvislosti psnou koncepci subjektivn dobr vry. Bona
jen v esk republice) je katastr nemovitost. I ten je fides je tedy vylouena ji pi bn nedbalosti jednajcho (a tm sa-
jakoto seznam vech nemovitost v esk republice mozejm i pi nedbalosti hrub).
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 146

146 slo 5/2007 AD NOTAM


dinm pojet toti vystupuje jako zpsob een (teba saena v lnku 5 zkona. Podle jeho znn V ppad
i jen potencilnch) spor vzniklch existenc odlinost rozporu mezi prvnm stavem nemovitosti zapsanm
mezi skutenm stavem a jeho vyjdenm ve veejn evi- ve vn knize a skutenm prvnm stavem, obsah
denci.Veejn vra v katastr a pravdivost a plnost jeho vn knihy smuje na ochranu toho, kdo na zklad
zpis tak v platnm prvu hraje pouze omezenou roli prvnho jednn nabyl vlastnictv nebo jin vcn
a nepln funkce, kter jsou s tmto institutem obvykle prvo od osoby oprvnn podle zpisu ve vn knize
spojen.9 (zruka veejn vry vnch knih)15. Prv uveden
Zcela jin (sprvn) pstup zaujal k nastnn pro- princip je vak vrazn modifikovn nsledujcm ln-
blematice obecn obansk zkonk ve spojen s obec- kem 6 odst. 1. Z nj toti vyplv, e Zruka veejn
nm knihovnm zkonem (zkon . 95/1871 . z.). Mate- vry vnch knih nedopad na bezplatn dispozice
riln publicita byla jakoto zsada veejn vry (dvry) s nemovitostmi a na dispozice uinn ve prospch na-
v pozemkovou knihu promtnuta do nkolika ustanoven byvatele jednajcho ve zl ve16. Co se rozum zlou v-
obou zkon. Stejnmi byly pedevm 443, 1500 rou, stanov druh odstavec lnku 6. Ve zl ve je ten,
obecnho zkonku obanskho a 71 obecnho kni- kdo v, e obsah vn knihy nen v souladu se sku-
hovnho zkona. Podle tehdej doktrny (...) zsadou tenm prvnm stavem, nebo ten, kdo se o tom mohl
veejn vry v pozemkovou knihu rozumme zsadu, bez obt (doslova s lehkost) dozvdt17.Nachzme
e kdo v poctiv dve nahldne do pozemkov knihy tedy na tomto mst ojedinlou vjimku v podob le-
jak mu to ukld 443 o. z. nesm bti v tto d- gln definice subjektivn zl vry.
ve zklamn, tj. nesm proti nmu zsadn platiti Zde je vhodn se na chvli zastavit a upozornit na si-
prvn stav, kter snad trv mimoknihovn, ale kter tuaci, kter v Polsku v tto oblasti existovala v minulosti.
z knihy pozemkov nen patrn, a jde o knihovn Ped pijetm souasnho civilnho kodexu byly u naich
prva. (...) Obt, kter m bti eenm zsady veejn soused jednotliv oblasti obanskho prva hmotnho
vry v pozemkovou knihu pekonna jest, e tu sou- regulovny samostatnmi pedpisy. Z nich stejn msto
t na jedn stran zjem toho, kdo nabyl v poctiv zaujmal Zvazkov kodex (Kodeks zobowiza)
dve v obsah knihy pozemkov knihovnch prv, je z roku 1933 a dle Zkon o vcnch prvech (Prawo
se opraj o ptomn stav knihovn, a na druh stran rzeczowe) z roku 1946.A prv druh v poad ve svm
toho, kdo mimoknihovn nabyl prv, tvocch podle lnku 22 obsahoval koncepci zl vry (v souvislosti
zkona pedmt knihovnch zpis nebo kdo byl mi- s vnmi knihami) odlinou od souasnho prvnho
moknihovnmi skutenostmi osvobozen od knihovn stavu. Podle pvodnho pstupu o zl ve jednajcho
zvady, anebo toho, proti nmu se uskutenil v po- rozhodovala toliko jeho pozitivn vdomost o rozporu
zemkov knize zpis, od potku neplatn.10 mezi stavem zapsanm a skutenm.Jeliko se vak tento
Co se tk otzky vdomosti chrnnho subjektu princip ukzal v praxi jako neivotn a tm neapliko-
o rozhodnch skutenostech,je teba ci,e chrnn byl vateln (dochzelo k problmm pedevm pi doka-
vdy ten, kdo nevdl o rozporu mezi skutenm a za- zovn), rozhodl se polsk zkonodrce pod vlivem usta-
psanm stavem a rovn vdt nemusel (neml povin- vin kritiky (jak z ad prvnch teoretik, tak i soud)
nost vdt). Dobr vra (dvra v pozemkovou knihu) k pehodnocen pohledu a v Zkon o vnch knihch
byla vykldna jako nezavinn nevdomost o rozporu a hypotce pistoupil k nov formulaci subjektivn zl
mezi skutenm a zapsanm stavem. Dsledkem fungo- vry. Dsledkem tto zmny je mnohem men benevo-
vn dvry v pozemkov knihy byla preference formln lence a zejmna men mra ochrany jednajc osoby,vi
pravdy ped pravdou materiln. Platilo tedy, e (...) pro
toho, kdo o rozporu mezi obsahem pozemkov knihy
a skutenm prvnm stavem nevdl a vdti nemu-
sil, knihovn prvo, je nalezl v pozemkov knize, trv, 8
I zde vak samozejm existuje monost osoby A zapost si do doby
a snad mimoknihovn zaniklo; a knihovn prvo, sv oprvnn drby dobu,po kterou ml nemovitost v oprvnn drb
kter v pozemkov knize nen, a snad mimoknihovn jej prvn pedchdce (srov. k tomu 134 odst. 3 ObZ).
9
Naopak obchodn zkonk ve sv partii o obchodnm rejstku upra-
vzniklo, neexistuje.11 Tolik prozatm ke star esk vuje materiln publicitu tohoto registru v podstat tradinm zpso-
prav. bem. Podle 29 odst. 1 ObchZ Proti tomu, kdo jedn v dve v z-
Veejn dvra v pozemkov knihy je ve sv klasick pis v obchodnm rejstku, neme ten, jeho se takov zpis tk,
podob obsaena rovn v prvnch dech dalch ev- namtat, e tento zpis neodpovd skutenosti.
10
Svoboda, E. Prvo obansk. st zvltn prvo knihovn. Praha :
ropskch zem, konkrtn nap. v Polsku. Podvejme se eskoslovensk kompas, 1947, s. 49 a nsl.
v podrobnostech na pravu naich soused.V polskm 11
Tamt, s. 51.
12
prvu meme nalzt instituci tzv.vnch knih (Ksiegy Domniemywa sie, e prawo jawne z ksiegi wieczystej jest wpisane
zgodnie z rzeczywistym stanem prawnym.
wieczyste), kter je obsaena v Zkon o vnch kni- 13
Domniemywa sie, e prawo wykrelone nie istnieje.
hch a hypotce (Ustawa o ksiegach wieczystych i hi- 14
K jejmu blimu teoretickmu vymezen srov. nap. Ignatowicz, J.,
potece) z roku 1982. Stejn prava (s ohledem na tma Stefaniuk, K. Prawo rzeczowe.Wydanie 2. zmienione.Warszawa : Lexi-
sNexis, 2006, s. 346 a nsl.
tohoto pspvku) se nachz v vodnch partich z- 15
W razie niezgodnoci miedzy stanem prawnym nieruchomoci
kona. lnek 3 ve svm odstavci 1 k nsledujc: M ujawnionym w ksiedze wieczystej a rzeczywistym stanem prawnym
se za to, e prvo vyplvajc z vn knihy je zapsno tre ksiegi rozstrzyga na korzy tego, kto przez czynno prawn
z osob uprawnion wedug treci ksiegi naby wasno lub inne
v souladu se skutenm prvnm stavem. 12 Druh od- prawo rzeczowe (rekojmia wiary publicznej ksig wieczystych).
stavec potom dopluje uveden pravidlo o jeho nega- 16
Rekojmia wiary publicznej ksig wieczystych nie chroni rozpor-
tivn podobu, toti tak, e se m za to, e vymazan zdze nieodpatnych albo dokonanych na rzecz nabywcy dziaa-
jcego w zej wierze.
prvo neexistuje13. Zruka veejn vry vnch knih 17
W zej wierze jest ten, kto wie, e tre ksiegi wieczystej jest nie-
(Rekojmia wiary publicznej ksig wieczystych)14, tedy zgodna z rzeczywistym stanem prawnym, albo ten, kto z atwoci
obdoba na materiln publicity je potom vslovn ob- mg sie o tym dowiedzie.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 147

AD NOTAM slo 5/2007 147


n ustanoven o ochran dobr vry smuje.18 Podle st- movitost vkladem, nebo zznamem. Skutenost, e v ka-
vajc formulace je tedy ve zl ve ten, kdo o rozporu v- tastrln evidenci uveden prvo bylo nabyto mimokni-
dl nebo se o nm mohl bez obt dozvdt. O tom,zda hovn (nap. vydrenm) a poslze do evidence zapsno
se nabyvatel mohl o rozporu bez obt dozvdt, roz- zznamem, neme mt dn vliv na dobrou vru kon-
hoduje objektivn posuzovan mra opatrnosti (starost- krtnho subjektu,pokud se nsledn uke,e nap.pod-
livosti).19 mnky vydren podle hmotnho prva splnny nebyly,
Je zajmav, e polsk zkonodrce pipout ochranu pop. e jako vydritel byl zapsn nkdo, kdo jm ve sku-
z titulu materiln publicity vnch knih pouze u one- tenosti nebyl atd.Jsou tedy v tomto ohledu deklaratorn
rznch (platnch) prvnch jednn, zatmco lukra- zpisy postaveny narove zpism konstitutivnm. Ji-
tivn (bezplatn) prvn jednn zstvaj principem d- nmi slovy, pro osobu oprvnn dvujc ve stav z-
vry ve vn knihy nepokryta.esk zkonodrce v tto pisu v katastru nemovitost je zcela irelevantn, jak
souvislosti mezi platnm a bezplatnm jednnm nik- prvn skutenost k zpisu konkrtnho prva do veej-
terak nerozliuje. Rovnocennou mru ochrany tak pi- nho seznamu vedla.
znv jak osobm nabyvm nemovitost od nevlastnka Dal problmy mohou vznikat pi zodpovzen
bezplatn,tak i osobm,kter nemovitost nabyly platn otzky, na kter sti veejnch seznam se dobr vra
(za protihodnotu).20 Nabz se rovn vaha, pro byl vztahuje. Za platnosti obecnho zkonku obanskho
v Polsku zvolen odlin pstup v ppad nabyt movi- a obecnho knihovnho zkona se uznvalo, e bona fi-
tost od neoprvnnho. lnek 169 polskho civilnho des dopad pouze na tzv. hlavn knihu a nedotk se ji
kodexu toti piznv vlastnick prvo k movit vci sbrky listin.22 Praktick dsledek tto zsady byl nsle-
dobromyslnmu nabyvateli bez ohledu na to,zda pevod dujc. V ppadech, kdy se z hlavn knihy podval jist
od nevlastnka byl pevodem platnm i bezplatnm. prvn stav, kter ovem nebyl odvodnn dokumentac
Fixovn rozdln ochrany pi platnch a bezplatnch ze sbrky listin (byl tedy v rozporu se sbrkou listin), ne-
dispozicch s nemovitostmi m vak jet jedno slab ml zsadn dobromysln subjekt povinnost ujiovat se
msto. Nepli koncepn pstup naich soused o sprvnosti zpisu, kter nael v hlavn knize, nahld-
k tmto otzkm toti me pivodit problmy zejmna nutm do sbrky listin a porovnnm daj tam obsae-
v tch ppadech, kdy dojde k nabyt nemovitosti od ne- nch s daji uvedenmi v hlavn knize.Pro ely ochrany
vlastnka formln sice za platu, nicmn ve takov tetch osob byla tedy rozhodujc hlavn kniha a zpisy
platy bude zjevn nepimen hodnot pevdn ne- tam proveden (prokzalo-li by se vak, e osoba dovo-
movitosti (bude se jednat o klasick negotium mixtum lvajc se sv dobr vry o rozporu mezi daji v hlavn
cum donatione).Je otzkou,zda bude mono takov p-
pady eit prohlenm uvedench prvnch jednn za
prvn jednn disimulovan, v dsledku toho posoudit 18
Zcela identick vvoj vak prodlal i esk prvn d.Konkrtn usta-
kupn smlouvu jako smlouvu darovac, a tm odept na- noven 446 ObchZ bylo zpotku velmi liberln k osobm nabvaj-
cm vlastnick prvo k movitm vcem od nevlastnka. Znan irok
byvateli (by dobromyslnmu) ochranu z pozice veejn mra ochrany se vak v praxi ukzala jako nepijateln a zkonodrce
vry vnch knih. proto pistoupil ke zmn koncepce subjektivn dobr vry. Pvodn
Aby bylo pojednn o polsk prav materiln publi- znn uvedenho ustanoven (zaloen na nejmn psn koncepci
dobr vry) bylo nsledujc:Kupujc nabv vlastnick prvo i v p-
city vnch knih pln (by velmi strun),je teba upo- pad, kdy prodvajc nen vlastnkem prodvanho zbo, ledae
zornit jet na lnek 7 zmiovanho zkona o vnch v dob, kdy kupujc ml vlastnick prvo nabt, vdl, e prodva-
knihch a hypotce.V nm je toti vymezen okruh zvlt- jc nen vlastnkem a e nen ani oprvnn zbom nakldat za e-
lem jeho prodeje. Podle tohoto pstupu tedy postaovalo, aby dob-
nch ppad, v nich bude vylouena aplikovatelnost romysln nabyvatel o uvedench skutenostech nevdl (tj.subjektivn
obecnho principu dvry ve vn knihy. lnek 7 tak nevdl).Tato doktrna (v zahrani nkdy oznaovan jako teorie sci-
vlastn roziuje mnoinu situac uvedench v ji cito- entia nocet, tj. teorie, podle n vdomost kod) tak vbec nebere
vanm l. 6 odst. 1. Svoj dobr vry v zapsan a zveej- v vahu, zda kupujc zachoval v konkrtnm ppad bnou (obvy-
klou) opatrnost. Oproti tomu podle souasnho pstupu zkonodrce
nn stav se podle uvedenho ustanoven nebudou moci k dosaen dobr vry kupujcho nesta pouh skutenost jeho nev-
dovolvat osoby v ppad prv zatujcch nemovitost domosti (subjektivn). Na kupujcho se bude pohlet jako na jsoucho
z moci zkona, jejich vznik nen vzn na zpis do knih bona fide teprve tehdy, bude-li prokzno, e nevdl, avak ani vdt
neml i nemohl o rozhodnch skutenostech. Inkriminovan ustano-
(tedy nap. nae zkonn vcn bemena); v ppad ven ObchZ dnes k, e Kupujc nabv vlastnick prvo i v p-
prva vmnku; v ppad sluebnost vzniklch na z- pad, kdy prodvajc nen vlastnkem prodvanho zbo, ledae
klad rozhodnut sprvnho orgnu a konen v ppad v dob, kdy kupujc ml vlastnick prvo nabt, vdl nebo vdt
ml a mohl, e prodvajc nen vlastnkem a e nen ani oprvnn
sluebnosti nezbytn cesty nebo sluebnosti vstupu na zbom nakldat za elem jeho prodeje. Klade tak aktuln znn
pozemek (i pechodu pes pozemek) zzen v souvis- obchodnho zkonku na dobrou vru kupujcho mnohem vt nroky.
19
losti s budovnm stavby nebo jinho zazen na po- K tomu vce srov. Rudnicki, S. Ustawa o ksiegach wieczystych i hi-
potece. Przepisy o postepowaniu w sprawach wieczystoksiegowych.
zemku. Zkonodrce povaoval vechny taxativn uve- Komentarz.Warszawa : LexisNexis, 2006, s. 53.
den vjimky z pravidla za natolik zvan, e je 20
Je teba poznamenat, e i u ns se v minulosti vyskytovaly nzory,
favorizoval i ped principem ochrany dobr vry ve vn podle nich je veejnou vrou chrnno pouze nabyt platn.Tento v-
klad vak neml jakoukoliv zkonnou oporu. Proti tmto mylenkm se
knihy.21 oste stavl nap.Randa,kter se vyslovil pro obecn dopad veejn vry
Vrame se nyn k eskmu katastrlnmu prvu a k n- (bez ohledu na platnost i bezplatnost nabvacho jednn a rovn
kolika dalm aspektm principu ochrany dobr vry v ka- tak bez ohledu na to, zda prvo v knihch zapsan vzniklo dobrovoln
tastr nemovitost. Platn (by oproti sv klasick podob smluvn, nebo nucen exekun). K tomu viz op. cit. sub 6, s. 178.
21
Obdobn (nikoliv vak zcela toton) vjimky byly obsaeny i v na-
zdeformovan) zsada materiln publicity dopad v ce- em prvu za platnosti obecnho zkonku obanskho a obecnho kni-
lm rozsahu jak na konstitutivn zpisy, tak i na zpisy hovnho zkona.K tomu srov.Krm, J. Prvo obansk II.Prva vcn.
deklaratorn. Nen proto z hlediska ochrany dobromy- Praha :Vehrd, 1934, s. 46.
22
Hlavn kniha obsahovala daje o nemovitostech a prvnch pom-
slnho subjektu rozhodn,zda bylo konkrtn prvo (v je- rech, kter se jich tkaj. Do sbrky listin se potom zakldaly oven
ho existenci jednajc dvuje) zapsno do katastru ne- opisy listin, na zklad nich byly provedeny zpisy do hlavn knihy.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 148

148 slo 5/2007 AD NOTAM


knize a podklady obsaenmi ve sbrce listin vdla, byla princip materiln publicity (veejn vry v takov se-
by jej dobr vra vylouena). znamy). Jm se (jak ji bylo ve poukzno) pravideln
Ve vjimench ppadech,na n pamatoval 5 obec- e rozpory vznikl existenc odlinost mezi skutenm
nho knihovnho zkona, vak dobr vra dopadala i na prvnm stavem a jeho vyjdenm ve veejn evidenci,
sbrku listin. Podle zmiovanho ustanoven Do hlavn a to poskytnutm prvn ochrany osobm jednajcm v d-
knihy bute zapsna podstatn ustanoven knihov- ve ve sprvnost a plnost zpis. Pod ochranu je brn
nch prv. Nepipoutj-li strunho znn, jest dovo- ten, kdo se d aktulnm stavem zpisu ve veejnm re-
leno, dovolati se v hlavn knize listin pesn oznae- gistru (ani by vak ml zrove povinnost do seznamu
nch, kter jsou podkladem zpisu, s inkem, e fakticky nahldnout) a zrove nev i vdt nemus
vyten msta se pokldaj tak, jako by byla zapsna o skutenostech svdcch o nesprvnosti i neplnosti
do hlavn knihy. V takovch ppadech byla dobr vra zpisu (tzv. mimoknihovn skutenosti).
vylouena, odvolval-li se doten subjekt pouze na z- Veejn dvra (dobr vra) v seznamy je v tradinch
pis v hlavn knize, avak obsah sbrky listin tomuto z- prvnch systmech chrnna velmi iroce. Rovn do-
pisu neodpovdal,resp.z daj obsaench v hlavn knize kazovn dobr vry ve stav zpis v eench eviden-
nevyplval. cch je snaz ne v jinch ppadech. Bohuel, platn
Doktrna rovn zaujala nzor, podle nho ten, kdo prvo R materiln publicitu neupravuje na vech ms-
se hjil svoj dobrou vrou v pozemkovou knihu, obstl tech a ve vech ppadech tak, jak by s ohledem na v-
i tehdy, pokud se prokzalo, e do n fakticky nenahldl. znam tto zsady bylo teba. Bylo poukzno na spr-
Tak nap. byla-li v hlavn knize jako vlastnk jist nemo- vnou koncepci veejn vry obsaenou v obchodnm
vitosti zapsna osoba A (by jm ve skutenosti nebyla) zkonku v rmci pravy obchodnho rejstku. Oproti
a tet osoba koupila nemovitost prv od osoby A, ne- tomu katastr nemovitost jakoto pklad veejn evi-
mohlo pouh zjitn, e nabyvatel fakticky do hlavn dence par excellence je vybaven veejnou vrou v po-
knihy nenahldl,aby se pesvdil o zapsanm stavu,bt nkud zdeformovan podob (eufemisticky eeno).A
takovmu nabyvateli nikterak na jmu. Nehled k tomu, se o uvedenm problmu v a nesetnkrt na nj bylo
e v uvedenm ppad by se osoba nahldnuv do evi- v odborn literatue poukazovno, zkonodrce dosud
dence vlastn jen ujistila o sprvnosti svho ponn. nenael dostatek odvahy k tomu, aby nepzniv stav le-
Krm k tomu k nsledujc: Akoliv podle toho gislativn napravil. Materiln publicita veejnch knih
mla by ochrana, kterou nkomu poskytuj pravidla, (katastru nemovitost) tak bude do eskho prva na-
oprajc se o princip publicity, bti zvisl na tom, vrcena ve sv tradin podob s nejvt pravdpodob-
zdali v knihu veejnou dvoval, kterto dvra nost a v rmci rekodifikace soukromho prva.
pedpokld nahldnut do knihy veejn, nezle
23
podle naeho prva na tom, zdali ten, kdo zpisu do- Krm, J. op. cit. sub 21, s. 44.
byl, do knihy veejn nahldl ili nic.23 I tyto konse-
kvence jsou s ohledem na stav pozitivnho prva v dnen
dob pouiteln.
Doposud byla e pouze o principu materiln pub-
licity. Samotn zsada materiln publicity veejnch se-
Not a EU
znam (katastru nemovitost) by se vak zcela mjela
inkem v ppadech, kdy by astnci obanskoprv-
nch vztah nemli monost zskat pstup k informacm Semin ERA Evropsk rodinn
v nich evidovanm. Proto je materiln publicita pravi- prvo a ddick prvo
deln doprovzena dalm principem, kter uvedenou
monost pstupu zprostedkovv,toti principem pub-
pro note Trevr,
licity formln.Zsada formln publicity tradin umo- 23.25. kvtna 2007
uje kadmu pesvdit se o skutenm stavu urit
vci nahldnutm do seznamu,pop.uinnm poznmek JUDr. Lenka Leszay, Ph.D., Mgr. Radim Neubauer*
i pozenm opis,vpis i nrt z takovho seznamu
(k tomu srov. 13 zkona . 265/1992 Sb. a 21 zkona V kvtnu 2007 se v Trevru uskutenil semin po-
. 344/1992 Sb.). Kad tak m monost v ktermkoliv dan organizac ERA (Europische Rechtsakademie,
okamiku zjistit prvn stav konkrtn nemovitosti. Nen Akademie evropskho prva) na tma Evropsk ro-
nikterak teba prokazovat jakkoliv zjem (prvn) na na- dinn prvo a ddick prvo pro note.
hldnut do veejnho registru. Pstup k potebnm in- Na programu bylo pedevm Nazen Rady (ES)
formacm je tak promtnut do eskho prvnho du . 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o soudn pravo-
v me velmi irok. Formln publicita katastru nemovi- moci (nkdy pekldno t pslunosti) a uznvn
tost byla v nedvn dob jet umocnna zzenm dl- a vkonu rozhodnut ve vcech manelskch a ve vcech
kovho pstupu k dajm o nemovitostech, a to pro- rodiovsk zodpovdnosti (znm t jako Brusel IIa,
stednictvm prostedk vpoetn techniky a internetu. Brusel IIbis, nov Brusel II, Brusel IIA, dle jen
Brusel IIa)1, pravomoc soud v manelskch vcech
IV. Shrnut a vcech rodiovsk odpovdnosti, pravomoc soud
v ddickch vcech, uznn a vkon rozhodnut v tchto
Shrneme-li poznatky uveden v tomto pojednn, do-
spjeme k nsledujcm zvrm. Mezi tradinmi zsa-
* JUDr. Lenka Leszay, Ph.D. je notkou v Praze, Mgr. Radim Neubauer je
dami,je ovldaj veden veejnch seznam (bez ohledu notskm kandidtem JUDr. Ivy dov, notky v Praze.
na to,o jak typy evidenc se jedn),stoj na prvnm mst 1
edn vstnk L 338 , 23. 12. 2003, s. 129.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 149

AD NOTAM slo 5/2007 149


vcech, ddick kolizn normy, evropsk ddick osvd- mluva z 28. 5. 1998 je znma pod nzvem mluva
en, ddictv a zvti v notsk praxi, evropskou s rej- Brusel II 4.
stk zvt, manelsk majetkov reimy v evropskm Dal vznamnou zmnu ve struktue Evropsk unie
kontextu a monosti harmonizace na rovni Evropsk pinesla Amsterdamsk smlouva ze dne 2. 10. 1997, kter
unie ve vcech manelskch majetkovch reim. Z po- urit innosti, vetn zleitost vztahujcch se k vol-
hledu notsk praxe byly nejzajmavj otzky ddic- nmu pohybu osob, pesunula ze tetho pile do prv-
kho koliznho prva, rejstk zvt a manelskch ma- nho, tj. do pile vytvejcho prvo. To znamenalo
jetkovch reim. Podrobn byl rozebrn institut zmnu od jednn a spoluprce k pravidlm majc pm,
obvyklho bydlit a domicilu,jako i historie vzniku okamit a prvn zvazn inek.Tyto innosti jsou nyn
nazen Brusel IIa, kter m bt vchodiskem pro no- vymezeny v ustanovench Hlavy V Smlouvy ES.5 Tmto
vou prvn pravu uznvn a vkonu rozhodnut v d- pesunem vak nejsou vzny vechny lensk stty.Dn-
dickch vcech. sko se rozhodlo neastnit a Spojen krlovstv a Irsko
Pedstavitel Asociace evropsk st registr zvt2, si zvolilo ast na zklad pistoupen.
pan Karel Tobbak a pan Christophe Caille, vysvtlili, jak Evropsk rada se pi schzce v Tampere v roce 1999
v praxi funguje evropsk s registr zvt, kter je za- rozhodla vyut nov rozen ustanoven Hlavy V k vy-
tm pln funkn pouze mezi Franci a Belgi. Zdraznili, tvoen souvislho prostoru svobody,bezpenosti a spra-
e jsou si vdomi nrodnch zvltnost a e je mon vedlnosti, piem za oblast, kde je toho mono dosh-
propojen nap. i se systmem registrace zvt St. Pe- nout, oznaila i rodinn prvo. mluva Brusel II byla
tersburku, kter je v azbuce. Zrove projevili velk z- nahrazena nazenm Rady . 1347/2000 znmm jako
jem o eskou Centrln evidenci zvt a monosti jejho Brusel II 6, kter vstoupilo v platnost dne 1. 3. 2001
propojen s evropskou st. a bylo pmo pouiteln ve vech lenskch sttech s v-
Tento lnek pin shrnut jednotlivch pspvk jimkou Dnska. Rozsah psobnosti tohoto nazen byl
pednesench na semini.3 vak znan omezen. Vztahovalo se na pslunost
a uznn rozhodnut ve vcech manelskch a vcech ro-
I. Pravomoc soud v manelskch vcech diovsk odpovdnosti ve vztahu k dtem obou manel
a vcech rodiovsk odpovdnosti pi zen o manelskch vcech.V nkterch oblastech
bylo pouiteln, v jinch ne. Pi jeho vkladu vznikaly
Michael Nicholls, Hare Court Chambers, Londn problmy.
Problmy pi aplikaci nazen Brusel II vedly k n-
1. Historie vrhu Komise na nov nazen ze dne 3. 5. 2002, kter je
znmo jako Brusel IIa. Je jednotnm prvnm nstrojem
Evropsk unie je vyvrcholenm postupn evropsk in- v cel Evropsk unii pouitelnm na soudn pravomoc,
tegrace, kter zapoala, kdy se Evropsk spoleenstv uznvn a vkon rozhodnut v manelskch vcech
uhl a oceli z roku 1951 v dsledku msk smlouvy a vech rozhodnut ve vech obanskoprvnch zench
z 25. 3. 1957, kter vstoupila v platnost dne 1. 1. 1958, vztahujcch k rodiovsk zodpovdnosti. Soudn pravo-
rozvinulo v Evropsk hospodsk spoleenstv s dra- moc je primrn zaloena v mst obvyklho bydlit d-
zem na spolen trh charakterizovan volnm pohy- tte,s monost pesunu zen k soudu jinho lenskho
bem kapitlu, zbo, slueb a osob.V souasn dob m sttu.
Evropsk unie dvacet sedm lenskch stt a jej ambice
zdaleka pekroily poten chpn spolenho 2. Pravomoc soud lenskch stt Evropsk unie
trhu. Jejm politickm clem je t vytvoen souvislho v roce 2007
prostoru svobody,bezpenosti a spravedlnosti,jeho sou-
st je vzjemn uznvn a vkon rozhodnut vydanch 2.1 vod
v jednotlivch lenskch sttech. Pravomoc soud k projednn manelskch vc a vc
V rmci pijet Smlouvy o Evropsk unii (Maastricht- rodiovsk odpovdnosti v souasnosti upravuje na-
sk smlouvy) ze dne 2.2.1992 dolo od 1.11.1993 k pe- zen Brusel IIa, kter vstoupilo v platnost dne 1.8.2004.
jmenovn Evropskho hospodskho spoleenstv na Je inn od 1. 5. 2005 a v plnm rozsahu nahradilo na-
Evropsk spoleenstv a ke zdraznn jeho rozen na zen Brusel II.V zsad jde o rozen mluvy z roku
sociln a obansk, jako i hospodsk cle. Maa- 1968 na rodinn prvo.Vztahuje se na vechny lensk
strichtsk smlouva zavedla dv nov oblasti innosti (pi- stty s vjimkou Dnska.
le) Spoleenstv. Ty doplnily prvotvornou innost
(prvn pil) o mezivldn diskuse a spoluprci v ob- 2.2 Pravidla soudn pravomoci v manelskch
lasti zahranin a bezpenostn politiky (druh pil) vcech
a o spravedlnost,domc zleitosti,vetn imigrace,vz, V ustanoven lnku 3 nazen jsou stanovena stejn
azylu a mezinrodnho zloinu (tet pil).Tyto ti pi- kritria pro uren pravomoci soud jednotlivch len-
le tvo Evropskou unii.
V rmci tetho pile zahjila Evropsk unie ambici-
2
zn program s clem harmonizace prav soudn pravo- Association du Rseau Europen des Registres Testamentaires
moci a uznn a vkonu rozhodnut v lenskch sttech. (ARERT), European Network of Registers of Wills Association (ENRWA).
3
Podklady k semini, vetn prezentac jednotlivch pednejcch,
V roce 1992 Nmecko navrhlo, aby se aplikace Brusel- jsou k dispozici na internetovch strnkch: http://www.era.int/web/
sk mluvy o pravomoci,uznn a vkonu rozsudk v ob- en/html/nodes_main/4_2127_474/Archives/conferences_2007/5_1796_
anskch a obchodnch vcech (Brusel I) rozila i na 3181/5_2332_4070.htm
4
edn vstnk C 221, 16. 7. 1998, s. 218.
urit zleitosti rodinnho prva. V ervnu 1994 Rada 5
l. 6169 Smlouvy ES.
ministr povila pracovn skupinu ppravou mluvy. 6
edn vstnk L 160, 30. 6. 2000, s. 1936.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 150

150 slo 5/2007 AD NOTAM


skch stt jako v pvodnm nazen Brusel II. Jsou jimi dna pravomoc soud dnho lenskho sttu, me
obvykl pobyt nebo sttn pslunost (v ppad Spoje- bt k jejmu uren pouito prvo lenskch stt.13
nho krlovstv a Irska domicil), ani by byla urena je-
jich hierarchie. lnek 6 poskytuje manelm ochranu 2.6 Pravomoc soud vce stt
ped tm, aby byli souzeni jinde ne ve stt jejich ob- Skutenost,e mezi kritrii uvedenmi v lnku 3 nen
vyklho pobytu, sttn pslunosti nebo domicilu. stanovena dn hierarchie, me vst k zaloen pravo-
moci soud vce stt. V takovm pd je dna pravo-
2.3 Definice domicilu v nazen moc soudu, kter zahjil zen jako prvn.14 Za zahjen
Nazen nedefinuje pojem domicilu. Pouze v lnku zen se povauje okamik, kdy nvrh na zahjen zen
3 odst. 2 stanov, e pro ely nazen se pojem domi- nebo jin obdobn psemnost byly podny soudu nebo
cil vykld podle prvnch d Spojenho krlovstv psemnost byla pevzata orgnem odpovdnm za jej
a Irska. Podle britskho prva: Domicilem myslme do- doruen v ppad,e mus bt doruena ped podnm
mov, trval domov; a pokud nerozum, co je tvm tr- k soudu.15
valm domovem, obvm se, e dn vysvtlen od
zahraninho pisatele ti nepome. 7 3. Pravomoc soud ve vcech rodiovsk
Domicil je prvnm a asto faktickm vztahem mezi odpovdnosti v roce 2007
osobou a uritou oblast podzenm jednomu systmu
prva, co me bt zem, jako Francie, nebo st zem, Nazen v zsad zrevidovalo pravidla pro uren pra-
jako Anglie a Wales, nebo stt v USA. Jeho elem je spo- vomoci soud lenskch stt ve vcech rodiovsk od-
jen osoby s uritm systmem prva.Vztah me vznik- povdnosti. Zkladnm pravidlem, kter je obsaeno
nout tm, e dt je na nkom prvn zvisl nebo po- v lnku 8 odst. 1 nazen, je, e ve vcech rodiovsk
bytem spojenm s myslem, aby se msto pobytu stalo odpovdnosti maj pravomoc soudy lenskho sttu, na
trvalm domovem. Kad m domicil bez ohledu na to, jeho zem m dt v dob podn aloby sv obvykl
zda m domov a nikdo neme mt vce ne jeden do- bydlit.
micil. Z kritria obvyklho bydlit existuj urit vjimky.
Domicil je faktickou otzkou, osobn status nabyt V ppad zmny obvyklho bydlit dtte je podle
podle prva: Prvo kadmu pi narozen pidluje do- lnku 9 nazen po dobu t msc po zmn zacho-
micil odvozen od jeho rodi. Stejn me bt domicil vna pravomoc soudu pvodnho obvyklho bydlit ve
zskn podle prva usazenm se v nov zemi s myslem vcech prva na styk s dttem. V ppad nosu dtte
zdrovat se v n trvale. je podle lnku 10 nazen zachovna pravomoc soud
lenskho sttu poslednho obvyklho bydlit dtte,
2.4 Definice obvyklho bydlit, pobytu dokud nejsou splnny urit podmnky. Uritou mo-
(habitual residence) nost volby pro rodie je pokraovn pravomoci podle
Obvykl bydlit (obvykl pobyt) nen v nazen de- lnku 12 stanovcho, e soudy majc pravomoc k pro-
finovno, ale v Praktickm prvodci pro pouit novho jednn rozvodu, rozluky nebo neplatnosti manelstv
Brusel II 8, vydanho Komis po konsultaci s Evropskou maj za uritch podmnek pravomoc t k projednn
soudn st, je uvedeno, e: Pojem obvyklho bydlit vc rodiovsk odpovdnosti.V lnku 15 nazen upra-
stle astji pouvan v mezinrodnch instrumen- vuje monost postoupen vci vhodnji umstnmu
tech, nen nazenm definovn, ale mus bt uren soudu, je-li to v zjmu dtte. lnek 13 zakld pravo-
soudcem v kadm ppad na zklad faktickch sku- moc soud zem, kde se dt nachz v ppadech, kdy
tenost. Vznam podmnek by ml bt vykldn v sou- nelze zjistit jeho obvykl bydlit.
ladu s cly a elem nazen 9. Obecnou definici ob-
vyklho bydlit komunitrn prvo nezn. II. vod do aplikace nazen Brusel IIbis
V dvodov zprv k nvrhu mluvy Brusel II 10 se
uvd,e u Evropskho soudnho dvora bylo obvykl byd- Kerstin Niethammer-Jrgens, advoktka advoktn
lit vdy msto, kde se osoba usadila na trval bzi, kancele Jrgens Rechtsanwlte, Postupim
jej trval nebo obvykl centrum zjm se vzetm
v vahu vech relevantnch skutenost pro ely ur- 1. vod
en takovho pobytu.Ve vci Swaddling v. Adjudica-
tion Office11 Evropsk soudn dvr stanovil, e: lensk Nazen Brusel IIa nahradilo pvodn nazen Bru-
stt, kde jsou usazeni v lnku 10a nazen 1408/71 sel II. Bv t oznaovno jako nazen Brusel IIA,
odkazuje na stt, ve kterm maj doten osoby obvy- v anglicky mluvcch zemch jako Brusel IIbis a v n-
kl bydlit a kde lze nalzt obvykl centrum jejich z- mecky mluvcch zemch jako Eheverordnung II (EheVO
jm. V tomto kontextu by mla bt brna v vahu ze-
jmna rodinn situace zamstnan osoby, dvody, 7
Per Lord Cranworth ve vci Wicker v. Hume (1858) 7 H.L.C. 124 na
kter ji vedly k pesthovn se, dlka a kontinuita je- s. 160.
jho pobytu, skutenost, e m stabiln zamstnn 8
Practice Guide for the application of the new Brussels II Regula-
a jej mysl, jak se jev ze vech okolnost.12 tion vydan Komis po konzultaci s Evropskou soudn st.
9
Tamt, s. 12.
10
Tzv. Borras Report, odst. 6.
2.5 lnek 3 v praxi 11
ESD, vc C-90/97 (1999) 2 FLR 184, odst. 29.
12
Ustanoven lnk 3 a 6 nazen zabrauje tomu, aby T vc 76/76 Di Paolo (1977) ESD 315, odst. 1720 a vc C-102/91
Knoch (1992) ESD I-4331, odst. 21 a 23.
zen byla vedena v jinm lenskm stt,ne ve kterm 13
l. 7.
maj manel obvykl pobyt nebo jeho jsou sttnmi p- 14
l. 19.
slunky (pp. kde maj svj domicil). Pouze pokud nen 15
l. 16.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 151

AD NOTAM slo 5/2007 151


II). Nazen Brusel IIa je zvaznm a v lenskch st- na vechny dti, kter maj obvykl bydlit v nkterm
tech bezprostedn pouitelnm pramenem prva. Po ze lenskch stt, a aplikace uvedench mluv je proto
obsahov strnce pejm z velk sti pedchoz pravu vylouena.
v manelskch vcech, avak v oblasti rodiovsk zod- Zkladnm kritriem pro uren soudn pravomoci je
povdnosti se od svho pedchdce vznamn li. obvykl bydlit dtte. Na jedn stran je teba vych-
zet ze subjektivnho hlediska, a sice z odvozen obvy-
2. Struktura a rozsah aplikace nazen Brusel IIA klho bydlit dtte od obvyklho bydlit jeho zkon-
nho zstupce nebo zstupc a na druh stran
2.1 Oblasti prvn pravy z faktickho hlediska,a sice z hlediska skutenho centra
Nazen Brusel IIa je teba vykldat v kontextu ev- uspokojovn ivotnch poteb dtte.V nmeck prvn
ropskho prva, tzn. e pi jeho aplikaci je teba dbt na praxi se pi vkladu pojmu obvyklho bydlit dtte
jeho jednotn vklad, zejmna ve svtle judikatury Ev- pihl k dob jeho trvn a dalm okolnostem,jako jsou
ropskho soudnho dvora a prvnho vvoje v jednotli- rodinn vazby, nvtva koly i kolky atd.
vch lenskch sttech. Upravuje pravomoc soud Nazen v lnku 10 a 11 obsahuje novou pravu pro
v manelskch vcech, ve vcech rodiovsk zodpo- ppady nos dt nebo jejich neoprvnnho odebrn
vdnosti, uznvn a vkon rozhodnut vydanch v len- i zadren. Nejdleitj zsady nazen v ppad me-
skch sttech a spoluprci mezi stednmi orgny len- zinrodnch nos dt se vztahuj na povinnost zrych-
skch stt. lenho zen s maximln lhtou pro jeho skonen
v dlce esti tdn, zkonnou povinnost vyslechnout
2.2 Pravomoc soud v manelskch vcech osobu, kter o navrcen dtte podala, vslech dtte,
V manelskch vcech se nazen vztahuje na rozvod, nemonost soudu zamtnout dost o navrcen dtte
rozluku nebo prohlen manelstv za neplatn.16 Kri- na zklad lnku 13 psm. b) Haagsk mluvy ze dne
trii pro uren pravomoci soud lenskch stt jsou 25. jna 1980, pokud se proke, e byla pijata vhodn
podle lnku 3 nazen obvykl bydlit nebo sttn ob- opaten k zajitn ochrany dtte po jeho navrcen
anstv, ppadn domicil, ani by byla stanovena jejich a pravu postup v ppad vydn rozhodnut o nena-
hierarchie. Nazen neuruje, jak prvo by mlo bt na vrcen dtte. Spolkov republika Nmecko splnila po-
danou vc pouito. Kolizn normy mezinrodnho prva adavky stanoven nazenm pijetm zkona o mezin-
soukromho, obsaen v prvnch dech jednotlivch rodnm zen v rodinnch vcech, kter nabyl innosti
lenskch stt, tak zstvaj nedoteny. 1. 3. 2005 a zavedl koncentraci vcn a mstn pslu-
nosti v prvoinstannm zen dle Haagsk mluvy ze dne
2.3 Pravomoc soud ve vcech rodiovsk 25. jna 1980 a lnku 11 nazen.
zodpovdnosti
Oproti pedchoz prav soudn pravomoci ve vcech 2.4 Uznvn a vkon rozhodnut vydanch
rodiovsk zodpovdnosti obsaen v nazen Brusel II v lenskm stt
se prava nazen Brusel IIa, obsaen v lncch 8 a Podle nazen jsou rozhodnut ve vcech rodiovsk
15, vztahuje na vechny dti, manelsk i nemanelsk, zodpovdnosti vydan v ktermkoli z lenskch stt,
a pouije se bez ohledu na souvisejc rozvodov zen. s vjimkou Dnska,po 1.3.2005,uznvna ipso iure. Ne-
Oblast psobnosti nazen ve vcech rodiovsk zod- vyaduje se zvltn uznvac zen.U rozhodnut v man-
povdnosti je konkretizovna v lnku 1 odst. 1 psm. b) elskch vcech je pedpokladem pro uznn prvn moc
a odst.2 nazen.Rodiovskou zodpovdnost se rozum pslunho rozhodnut a neexistence pekky pro
veker prva a povinnosti fyzick nebo prvnick osoby uznn podle lnku 22 psm. a) a d) nazen. Plat z-
(nikoli pouze rodie, nbr t napklad osoby v pbu- sada, e rozhodnut je mono neuznat pouze v mimo-
zenskm vztahu i orgnu pe o dt) tkajc se dtte dnch ppadech, jakmi jsou nap. zjevn rozpor roz-
nebo jmn dtte, kter jsou j svena rozhodnutm, hodnut s veejnm podkem lenskho sttu, v nm
prvnmi pedpisy nebo prvn zvaznou dohodou. Za- se o uznn d, absence vyrozumn odprce o zah-
hrnuje pedevm prvo pe o dt a prvo na styk s d- jen zen i rozpor rozhodnut s dvjm rozhodnu-
ttem.Prvem pe o dt se rozumj prva a povinnosti tm. U rozhodnut ve vcech rodiovsk zodpovdnosti
tkajc se pe osoby o dt,a zejmna prva urit msto nesm dle existovat pekka pro uznn dle lnku 23
bydlit dtte. Prvo na styk s dttem pak zahrnuje ze- psm. a) a f) nazen. Dvodem pro neuznn je zde po-
jmna prvo vzt dt na omezenou dobu na msto od- ruen prva vslechu dtte.
lin od msta jeho obvyklho bydlit. Podle lnku 1 Pro vykonatelnost rozhodnut ohledn prva na styk
odst. 3 se nazen nevztahuje na otzky uren nebo po- s dttem a navrcen dtte plat zvltn prava.Takov
pen rodiovstv, rozhodnut o osvojen, pedadopn rozhodnut jsou v kadm lenskm stt bezprostedn
opaten nebo neplatnost i zruen osvojen, pjmen zvazn a vykonateln, pokud stt pvodu vyd osvd-
a jmna dtte, dosaen zletilosti, vyivovac povinnosti, en, jeho vzor je v ploze nazen.
sprvy jmn nebo ddictv, opaten pijat v dsledku
trestnch in spchanch dtmi. 2.5 koly lenskch stt v oblasti justin
Mezinrodn pravomoc soud upravuje t Haagsk spoluprce mezi lenskmi stty
mluva o soudn pravomoci a rozhodnm prvu v ob- a zzen stednch orgn
lasti pe o nezletil z 5. 10. 1961 a Haagsk mluva V lnku 53 nazen stanov kadmu lenskmu sttu
o soudn pravomoci,rozhodnm prvu,uznvn,vkonu povinnost zdit stedn orgn, kter pevezme jak
a spoluprci v oblasti rodiovsk zodpovdnosti a opat-
ench na ochranu dt z 19. 10. 1996.V rmci Evropsk
unie, s vjimkou Dnska, je nazen plon pouiteln 16
l. 1 odst. 1 psm. a).
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 152

152 slo 5/2007 AD NOTAM


obecn,tak zvltn koly pi jeho aplikaci.prava zen koliznch norem lenskch stt vtinou dochz k pou-
ped stednmi orgny zstv v kompetencch jedno- it prva lex fori,prva urenho sttn pslunost nebo
tlivch lenskch stt. stedn orgny se pravideln obvyklm bydlitm manel.V tradicch a kulturch jed-
schz, k emu se vyuv Evropsk soudn s pro ob- notlivch lenskch stt existuj velk rozdly.V nkte-
ansk a obchodn vci zzen rozhodnutm Rady rch lenskch sttech existuj manelstv, kter nejsou
. 2001/470/ES. uznvna v jinch lenskch sttech (nap. manelstv
homosexul).Prvn dy jinch stt zase neznaj nap.
III. Prvo pouiteln na rozvody rozvody (Malta). Mla by bt dodrovna zsada prvn
jistoty a pedvdatelnosti a zsada monosti volby prva,
Fernando Rui Paulino Pereira, Rada EU, Generln e- kter stranm nejvce vyhovuje.
ditelstv Spravedlnost, svoboda bezpenost, Brusel
IV. Ddick kolizn normy v rmci Evropsk unie
V souasn dob neexistuj komunitrn pravidla,
kter by upravovala prvo pouiteln na rozvody. Na- Prof. Paul Lagarde, Universita Panthon-Sorbonne,
zen rady Brusel II obsahuje pravila pro soudn pravo- len skupiny expert pi Evropsk komisi PRM III-IV
moc a uznvn rozhodnut v manelskch vcech, ale
neobsahuje pravidla pro uren pouitelnho prva. Na- 1. vod
zen Brusel IIa nepineslo v tomto ohledu dnou
zmnu,nebo pvodn pravu obsaenou v nazen Bru- V rmci Evropsk unie neexistuj ddick kolizn
sel II, pevzalo tm beze zmny.V listopadu 2004 Ev- normy.Je zde ale Zelen kniha Ddictv a zvti19,kter
ropsk rada vyzvala Komisi k pedloen Zelen knihy se otzkami uznvn a vkonu koliznch norem zabv.
o rozhodnm prvu a pravomoci soud v rozvodovch Dvodem pro snahu o unifikaci ddickch koliznch no-
vcech (m III).17 rem lenskch stt je pedevm migrace obyvatel
Na rozvod mezinrodnho pru se v souasnosti v rmci Evropsk unie a rozdln vsledky pi aplikaci
vztahuj pravidla soudn pravomoci obsaen v nazen koliznch pravidel jednotlivch lenskch stt pro ur-
Brusel IIa, kter manelm umouj volbu mezi nko- en soudn pravomoci a pouitelnho prva.
lika kritrii pro uren soudn pravomoci. Pro rozvodov Haagsk mluva z roku 1989 v tomto smru nemla
zen je pouiteln prvo, kter je ureno podle koliz- spch, jeliko ji podepsaly pouze tyi stty (Argentina,
nch norem sttu, ve kterm bylo zen zahjeno. Mezi Lucembursko,vcarsko,Nizozem).Skupina expert pi
koliznmi normami jednotlivch lenskch stt existuj Evropsk komisi m za kol vypracovat nov nazen,
podstatn rozdly, co me vst k nedostatku prvn ji- kter m upravit pravidla pro uren pouitelnho prva,
stoty a pedvdatelnosti, jako i nebezpe toho, e v- soudn pravomoc, uznn a vkon rozhodnut. Dle m
sledek nebude odpovdat oprvnnmu oekvn stran. obsahovat pravidla pro ddick osvden a registr z-
Dne 17. 7. 2006 byl zveejnn nvrh na zmnu na- vt. Prvnm zkladem jeho pijet je lnek 65 Smlouvy
zen Brusel IIa18,kter m nov upravit pravomoc soud ES.
lenskch stt v manelskch vcech a zavst pravidla Pi vytven spolench pravidel je teba vyeit
pro uren pouitelnho prva v tchto vcech. Nvrh mnoho otzek. Napklad, zda budou spolen kolizn
odpovd vyjdenm Rady notstv Evropsk unie pravidla vychzet z jednotnho (systme unitaire) nebo
(CNUE) k Zelen knize. Dne 19. 4. 2007 vydala Rada Ev- dlenho ddickho statutu (systme scissioniste), tedy,
ropsk unie k tomuto nvrhu tiskovou zprvu. Nazen zda se ddn vc movitch i nemovitch m dit jed-
by mlo obsahovat monost volby prva na rozvody a roz- notnm prvem i nikoli. Dlen ddick statut m nap.
luku a dle pravidla pro ppad, kdy k volb prva ne- Francie, Belgie, Irsko, Lucembursko, Rumunsko, Litva,
dojde. Bulharsko. Preference je v souasn dob dvna jedno-
Clem nvrhu je zmna pravy soudn pravomoci tnmu ddickmu statutu. Prvn dy nkterch len-
a pouitelnho prva v manelskch vcech za elem skch stt navc upravuj prvn instituty, kter jejich
poslen prvn jistoty a pedvdatelnosti. Maj bt zave- prvn dy neznaj. Pkladem je britsk usufruct.
dena kolizn pravidla,kter manelm umon pedvdat, Zsadn otzkou je, co m bt hraninm urovatelem.
kter prvo bude aplikovno na zen o jejich rozvodu V zemch s jednotnm ddickm statutem je hraninm
i rozluce.Nvrh omezuje monost volby prva na prvo, urovatelem tradin sttn pslunost nebo domicil.Z-
se kterm je manelstv zce spojeno, aby se pedelo kladnm hlediskem je zajitn prvn jistoty. V ppad
volb exotickho prva. Monost volby prva m zajistit sttn pslunosti vznik problm u osob s vcero ob-
vt flexibilitu oproti souasnmu stavu, kdy je poui- anstvm. Nevhodou domicilu jako hraninho urova-
teln prvo spolen sttn pslunosti nebo prvo sttu, tele je zase skutenost, e v ppad mrt zstavitele
ve kterm se soud nachz.Nvrh v lnku 3a zavd ome- krtce po zmn jeho domicilu me bt aplikovno
zenou monost volby pouitelnho prva na rozvody prvo, s nm zstavitel neml nic spolenho. Je otz-
a rozluky a v lnku 20 a volby monost soudu. Monost kou, jak prvo je pouiteln v ppad, kdy nkdo il
volby fora m usnadnit pstup k soudu manelm, kte cel svj aktivn ivot v jednom lenskm stt a v jinm
maj rznou sttn pslunost a ij ve tetm stt. N- je nap. na penzi.
vrh m zrove zabrnit tomu, aby jeden z manel tm,
e pod nvrh dve ne druh manel, zajistil, e se spor
bude dit prvem, kter nejlpe chrn jeho zjmy a pro
odprce nen nejblim prvem. 17
COM /2005/ 82 final.
Ml by bt nalezen t vhodn hranin urovatel pro 18
COM/2006/0399 final CNS 2006/0135.
19
ppady, kdy nedojde k volb pouitelnho prva. Podle COM/2005/ 65 final.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 153

AD NOTAM slo 5/2007 153


Z hlediska pimenosti je upednostovna mylenka tvoc pozstalost, piem toto osvden by vydval
obvyklho bydlit centra ivota. Posuzuje se jako ob- orgn, kter je dle relevantnch vnitrosttnch pedpis
vykl centrum zjm dan osoby, zamlen doba jejho oprvnn vydvat veejn listiny.
pobytu v uritm mst, typ pobytu, mysly osoby. Toto ddick osvden, urujc prvo pouiteln na
ddictv m bt vypracovno dle standardnho modelu
2.Volba prva uvedenho v pijmanm legislativnm aktu a m
pedstavovat pslun titul, na zklad kterho me
Prvn dy vtiny lenskch stt neumouji volbu bt pevzet zddnho majetku zapsno do veejnho
prva. Umouj ji prvn dy Itlie, Belgie, Rumunska rejstku v lenskm stt, kde se majetek nachz, bez
a Bulharska s omezenm na posledn obvykl pobyt z- ohledu na to, zda je v souladu s pravidly tohoto len-
stavitele nebo s ohledem na kolizn ustanoven dom- skho sttu ohledn funkce takovch rejstk
cho prva. Pokud m nazen umonit volbu prva, je a ink vyplvajcch z informac, kter obsahuj.
teba vylouit monost, kter by vedla k vbru prva, Dle by pijman legislativn akt ml zajistit
kter neposkytuje potebn zruky. Haagsk mluva ochranu tetch osob jednajcch v dobr ve, kter za
z roku 1989 volbu prva umouje.Obsahuje ale jen mal hodnotn protiplnn uzavely smlouvu s osobou,
omezen volby a zejm proto nemla mluva spch. kter se na zklad osvden jev jako oprvnn na-
kldat s majetkem nleejcm do ddictv, a tak chr-
3. Rozsah koliznch norem nit jeho nabyt, pokud tmto osobm nen znmo, e
daje obsaen v osvden jsou nesprvn nebo e
Dleitou otzkou je, zda se m nazen vztahovat t pslun ad pijal opaten k odvoln nebo zmn
na vypodn ddictv.Systm common law zn tzv.per- osvden.
sonal representative, kter je uren soudem nebo zvt Ddick osvden by mlo obsahovat t uren man-
a kter ddicm perozdluje to, co zstane z ddictv elskho majetkovho reimu. Oproti nvrhu Parla-
po uspokojen vitel. Z hlediska britskch prvnk je mentu pevld ve skupin expert pi Evropsk komisi
nepedstaviteln, e by nkdo mohl pijt do banky s po- nzor, e by mlo mt jen deklaratorn inek a chrnit
tvrzenm, na zklad kterho by banka vydala penn dobrou vru toho, kdo na nj spolh.
prostedky na tu ddicm, nebo podle jejich chpn Osvden by ml vydvat stt, jeho prvo je poui-
by pak banka odpovdala za dluhy zstavitele. Problm teln,stt sttn pslunosti nebo poslednho obvyklho
je,jak toto ve podadit pod jednotn prvo.eenm m bydlit zstavitele, a to v dob po pijet ddictv. Mla
bt evropsk ddick osvden, kter m bt veej- by bt zachovna monost napaden obsahu ddickho
nou listinou, na kterou mohou tet osoby spolhat, ani osvden. Pro uren dvod pro jeho neuznn je
samy nesly odpovdnost. mono vychzet z nazen Brusel IIa. Ddick osvd-
Pouiteln prvo by mlo bt ureno mstem posled- en by nemlo mt stejnou prvn slu jako rozhodnut
nho obvyklho pobytu (bydlit), co je obvykl cent- soudu ve vci res iudicata. Bude-li vak existovat
rum zjm zstavitele.Vodtkem me bt t msto, kde mnoho monost,jak napadnout jeho platnost,bude jeho
zstavitel podval sv daov piznn. Podle prof. La- pouit v praxi obtnj.
garda m bt pojem obvyklho pobytu vykldn v jinm Pokud jde o obsah osvden, tak nap. Itlie m velk
kontextu ne v manelskch vcech. zjem zahrnout do osvden t seznam ddnho ma-
jetku.To je ale pro mnoho lenskch stt nepedstavi-
V. Evropsk ddick osvden teln. Pro pijet nazen je vyadovna jednomyslnost.
Tato varianta se proto jev nereln.
Pascal Chassaing, not v Pai, pedseda pracovn
skupiny CNUE Ddictv a zvti VI. Ddictv a zvti v notsk praxi

V rmci Evropsk unie vzrst poteba prokzn sta- Wolfgang Riering, Nmeck notsk institut (Deuts-
tutu ddice nebo prokzn oprvnn sprvce ddictv ches Notarinstitut), Wrzburg
v jinm lenskm stt. Haagskou mluvu z 2. 10. 1973,
o mezinrodn sprv pozstalost, ratifikovaly pouze ti 1. vod
stty: esk republika, Slovensko a Portugalsko.
Otzkou ddickho osvden se zabv Zelen kniha Kad dest manelstv v Nmecku obsahuje ciz pr-
Ddictv a zvti v sti 5 a v otzkch 33, 34 a 35 se vek, ve Stuttgartu dokonce kad druh.V ppad spo-
pt, jak inky by toto osvden mlo mt, jak daje len zvti manel, ddick smlouvy i zeknut se d-
by mlo obsahovat a ve kterm lenskm stt by mlo dictv v manelsk smlouv pak me vzniknout otzka,
bt vystaveno. zda takov ujednn pipout prvo sttu, jeho je jeden
V rezoluci Evropskho parlamentu ze dne 16.11.2007 z manel obanem.
ohledn tvorby prvnho nstroje (nazen) v oblasti d- Mnoho Nmc m nemovitosti ve panlsku i Fran-
dictv a zvt20 doporuen . 7 uvd: Evropsk par- cii nebo et v Lucembursku.M-li mt zv inky tam,
lament m za to, e clem pijmanho legislativnho kde se nemovitost nachz, mus splovat hmotnprvn
aktu mus bt zjednoduen procedur, kter mus d- poadavky pslunho sttu.V takov ppad je vhodn
dicov podstoupit, aby zskali majetek tvoc ddictv, omezit se na minimln nleitosti znm ve vech st-
zejmna ... zavedenm evropskho ddickho osvd- tech.
en, je by zvazn (with a binding effect) stanovilo
pouiteln ddick prvo, oprvnn osoby, osoby po-
ven sprvou ddictv, jejich pravomoci a majetek 20
2005/2148 (INI).
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 154

154 slo 5/2007 AD NOTAM


2. Uznvn ddickch rozhodnut vti. Tato volba se vak stv neinnou, pokud se z-
stavitel v tomto stt nezdroval v okamiku sv smrti.
Mnohostrann mezinrodn mluvy uznvn ddic- Rovn zstvaj zachovna prva neopomenutelnch
kch rozhodnut v zsad nee. Mnostv dvoustran- ddic podle italskho prva, pokud maj v okamiku
nch smluv stanov bu automatick uznvn nebo smrti zstavitele obvykl bydlit v Itlii. Obdobn
zvltn uznvac zen (exequatur). prava jako v Itlii plat i v Belgii, avak s tm, e nroky
Mezinrodn ddick prvo upravuje Haagsk neopomenutelnch ddic nemohou bt vyloueny v-
mluva o prvu pouitelnm na ddictv z 1. 8. 1989.21 bec. Zstavitel tak me fakticky podit pouze o polo-
K jej zvaznosti je vak zapoteb ratifikace alespo vin svho majetku.
temi stty. Dosud ji ratifikovalo Nizozem. Haagsk
mluva o mezinrodn sprv pozstalost z 2. 10. 4. Zptn a dal odkaz
197322 neupravuje ddick prvo samotn, pouze insti-
tut sprvce ddictv. V praxi nefunguje, nee rozdly Nkter prvn dy, nap. Dnska, Finska, vdska
mezi ddickmi koliznmi normami jednotlivch stt. a ecka, zptn a dal odkaz vyluuj. Naopak nap.
Haagsk mluva o trustech z 1. 7. 198523 rovn nen prvn dy Nmecka, Itlie, Rakouska, Polska, Portugal-
vyuvna, jeliko nen zcela jasn, jak vznam m v Bri- ska, Rumunska, panlska, esk republiky27, Francie
tnii zzen trustu v zvti. Vol se nejbli podobn a Lichtentejnska zptn a dal odkaz pipoutj.
institut v danm prvnm du. Ani Washingtonsk
mluva o jednotnm prvu formy mezinrodn zvti VII. Evropsk s rejstk zvt
z 28. 10. 197324 se v praxi neaplikuje. Basilejskou
mluvu o vytvoen systmu registrace zvt z 16. 5. Karel Tobback, prezident Asociace evropsk st re-
197225 Nmecko neratifikovalo. gistr zvt, Christophe Caille, editel Asociace ev-
Haagskou mluvu o koliznch normch vztahuj- ropsk st registr zvt
cch se formm zvt ze dne 5. 10. 196126 zase nerati-
fikovala Itlie, jeliko m sv vlastn kolizn normy s li- Asociace evropsk st registr zvt (dle jen aso-
berln pravou formlnch nleitost zvt. Podle ciace) je neziskovou mezinrodn organizac zaloenou
lnku 1 tto mluvy je pozen pro ppad smrti, po- dle belgickho prva dne 8. 7. 2005. Jejmi zakladateli
kud jde o jeho formu,platn,pokud odpovd prvu sttu jsou notstv Francie,Belgie a Slovinska.Jejmi leny jsou
a) nm jej zstavitel uinil, nebo t notstv Holandska a St.Petersburku.Sdlo m v Bru-
b) jeho sttn obanstv ml zstavitel v okamiku, kdy selu.
jej uinil, nebo v dob smrti, nebo Evropsk s registr zvt byla zzena na zklad tzv.
c) v nm ml zstavitel bydlit v okamiku,kdy jej ui- Basilejsk mluvy Rady Evropy z 16. 5. 1972, o vytvoen
nil, nebo kdy zemel, nebo systmu registrace zvt28. Tuto mluvu zatm ratifiko-
d) v nm ml obvykl pobyt v okamiku, kdy jej uinil, valy: Belgie, Kypr, Estonsko, Francie, Itlie, Litva, Lucem-
nebo kdy zemel, nebo bursko, Nizozem, Portugalsko, panlsko a Turecko. Po-
e) pokud jde o nemovitosti v mst, kde se nemovitost depsaly ji Dnsko, Nmecko a Spojen krlovstv. esk
nachz. republika stranou tto mluvy nen.
Sepisuje-li not zv pro cizince, mus dbt na dodr- Clem mluvy je zredukovat riziko, e nebude nale-
en formlnch poadavk stanovench cizm prvnm zena zv nebo bude nalezena pozd, a tedy usnadnit
dem. Napklad zv pro obana Portugalska mus mt vyhledn zvt v ppad mrt poizovatele. Kad ze
dle portugalskho prva slavnostn formu.V praxi nen smluvnch stran m urit instituci zodpovdnou za re-
jasn,jak slavnostn m tato forma bt,ale pravdpodobn gistraci zvt dle mluvy a za odpovdi na dosti o in-
pouze forma notskho zpisu nesta.Podle prva sttu formace dle l. 8 odst. 2 Basilejsk mluvy (dost o sd-
Florida mus bt zv sepsna za asti dvou svdk,pi- len, zda je evidovna zv, jej odvoln, zruen i
em toto prvo nezn formu notskho zpisu. Proto zmna). V registru maj bt obsaeny alespo pjmen,
by zv sepsan notem ohledn majetku na Florid jmno, pp. rodn pjmen poizovatele, datum a msto
mla bt krom formy notskho zpisu sepsna t za narozen, adresa nebo domicil, forma zvti a jej datum,
ptomnosti dvou svdk. Vzory zvt za asti svdk jmno a adresa note, instituce nebo osoby, kde je z-
jsou obsaeny v stavch jednotlivch stt USA. v uloena, piem tyto informace maj bt v registru
uloen ve form uren kadou ze smluvnch stran.
3.Volba prva
21
Text a dal info o mluv na http://www.hcch.net/index_en.php?
Prvn dy nkterch evropskch stt umouj act=conventions.text&cid=62.
volbu prva. Dle lichtentejnskho prva me zstavi- 22
Text a dal info o mluv na http://www.hcch.net/index_en.php?
tel s ciz sttn pslunost pozenm pro ppad smrti act=conventions.text&cid=83.
23
Text a dal info o mluv na http://www.hcch.net/index_en.php?
nebo ddickou smlouvou sv ddictv poddit prvnmu act=conventions.text&cid=59.
du sttu, jeho je obanem, nebo sttu, v nm m po- 24
Text a dal info o mluv na http://www.unidroit.org/english/con-
sledn trval bydlit. Zrovna tak lichtentejnsk zsta- ventions/1973wills/main.htm.
25
vitel s bydlitm v zahrani me pozenm pro ppad Text a dal info o mluv na http://conventions.coe.int/Treaty/Com-
mun/QueVoulezVous.asp?NT=077 &CM=8&DF=3/12/2006&CL=ENG.
smrti nebo ddickou smlouvou poddit sv ddictv 26
Text a dal info o mluv na http://www.hcch.net/index_en.php?
prvn du sttu, jeho je obanem, nebo sttu, v nm act=conventions.text&cid=40.
27
m posledn trval bydlit. 35 zkona . 97/1963 Sb., o mezinrodnm prvu soukromm a pro-
cesnm, ve znn pozdjch pedpis.
Italsk oban si me zvolit prvo toho cizho sttu, 28
Convention on the Establishment of a Scheme of Registraton of Wills,
ve kterm m sv obvykl bydlit v dob pozen z- viz pozn. 27.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 155

AD NOTAM slo 5/2007 155


Clem asociace je rozen rmce st registr zvt formu notskho zpisu (Rakousko, Slovinsko). Vji-
na vechny stty, kter maj nebo chtj mt rejstk z- men je prvn dy zakazuj, nebo fakticky znamenaj
vt a umonn elektronickch vmn mezi evropskmi zmnu majetkovho reimu manel (Nizozem, Lu-
notstvmi a veejnmi institucemi k usnadnn vypo- cembursko). Bez dalch omezen jsou takov pevody
dn ddictv v rmci Evropsk unie. ppustn ve Spolkov republice Nmecko (absolutn),
Systm asociace vychz z toho, e not me v za- v Rakousku (pokud se jedn o koupi, prodej, smnu, n-
hraninm rejstku vyhledvat prostednictvm svho jem, vpjku), Belgii, Slovensku, Slovinsku, panlsku,
nrodnho rejstku. Not nevyhledv v zahraninm Francii, Velk Britnii, ecku, Maarsku (vyaduje se
rejstku pmo,ale zad dotaz prostednictvm svho rej- forma notskho zpisu,nebo psemn forma s podpisy
stku.Jsou brna v vahu nrodn specifika,postupy a le- ovenmi advoktem), Irsku, Itlii, Makedonii, Polsku,
gislativa.Nejde o vytvoen novho centrln registru,ale esk republice,Srbsku ern hoe,vcarsku,Turecku
propojen existujcch nrodnch rejstk, kterch a Ukrajin (za pedpokladu, e budou dodreny pod-
v rmci Evropy v souasn dob existuje osmnct. mnky na ochranu druhho manela a dt).
V rmci ji existujc st je dotaz mono uinit po- S uritmi omezenmi jsou ppustn v Portugalsku,
tou nebo pes notsk intranet. Pi pstupu pes intra- Maroku (podle hebrejskho prva) a Rumunsku (vci ve
net not pouije svou identifikan kartu.Po identifikaci vlunm vlastnictv jednoho z manel se mohou stt
se mu zobraz formul k zadn dotazu. Po vyplnn je jejich spolenm vlastnictvm). V Nizozem a Lucem-
dotaz zasln zahraninmu rejstku a odpov je k dis- bursku jsou takov pevody ppustn jen ve vjime-
pozici zhruba za 24 hodin. Odpov obsahuje zznam nch ppadech.
o zvti zstavitele a informaci, kde se zv nachz. Prvn dy vtiny evropskch stt rovn obecn
V ppad nalezen vce zvt lze dotaz upesnit. Krit- pipout bezplatn pevody mezi maneli, i kdy n-
ria pro vyhledn zvti se v jednotlivch zemch mohou kdy s uritmi omezenmi.Tmi jsou vtinou forma no-
liit.V Belgii je kritriem t obansk identifikan slo. tskho zpisu (Rakousko, Maarsko), monost vpo-
V ppad negativn odpovdi se pouij dal kritria pro vdi (Portugalsko,Francie) i omezen pouze na pevody
vyhledvn. V souasnosti jsou nklady 5 eur za dotaz. z vlunho jmn jednoho manela do spolenho
Evropskm rejstkem zvt se zabvaj otzky 36 a 37 jmn obou manel.V nkterch prvnch dech jsou
Zelen knihy Ddictv a zvti. Rejstk je rovn t- dohody uzaven mezi maneli za trvn manelstv ne-
matem jednn skupiny expert na ddick prvo pi Ev- inn (Nizozem).
ropsk komisi, kter m posoudit funknost existujcch
systm registrace zvt v lenskch zemch a monost 2.Volba prva pro majetkov reim manel
jejich propojen, ppadn vytvoen evropskho cent-
rlnho rejstku zvt. Jednotliv stty v rmci smluvn svobody mezi man-
eli zpravidla pipout volbu prva, jm se m dit je-
VIII. Manelsk majetkov reimy v evropskm jich majetkov reim. Dohody o volb prva vak ve vt-
kontextu in zem podlhaj uritm omezenm. V zsad zvolit
lze prvo jakhokoli sttu, pokud to nen v rozporu s do-
Pedro Carrin de Parada, Not v Reus, panlsko brmi mravy i zsadou veejnho podku. Nkter
stty zakazuj volbu prva jinho sttu, akoli umouj
Urit prvo, kterm se d majetkov reim manel, stanovit si obdobn majetkov reim pi zachovn svho
je zvl tk v ppadech, kdy se pouije vce prvnch nrodnho prva (nap.Nmecko,Rakousko,Belgie,Chor-
d, nap. proto, e manel maj rzn sttn obanstv vatsko, Dnsko, ecko, Holandsko). Jinde existuje poa-
nebo v okamiku uzaven manelstv maj odlin ob- davek, aby zvolen prvo odpovdalo nktermu z prv-
vyklho bydlit, nebo podlhaj prvnmu du sttu, ve nch d stanovench zkonem (Nmecko, Polsko,
kterm existuje vedle sebe vce prvnch prav (nap. vcarsko,Turecko). V Rumunsku, Srbsku ern hoe
panlsko). a Bulharsku nen zatm dohoda o volb prva mon,exi-
V Evrop existuje nkolik druh majetkovch man- stuj vak ji nvrhy pslunch prvnch pedpis.
elskch reim,piem v nkterch ppadech maj re- Pro platnost dohody o volb prva se v naprost vt-
imy se stejnm nzvem odlin obsah. Vznik otzka, in stt vyaduje forma notskho zpisu. Poadavky
zda vbec lze prvn normy upravujc manelsk ma- na formu nejsou stanoveny nap. v anglosaskch a skan-
jetkov reim sjednotit. dinvskch zemch, kde vak dohoda mus bt uloena
u pslunho soudu. V Rusku, Maarsku a Chorvatsku
1. platn a bezplatn pevody majetku mezi posta oven podpisy astnk.V Itlii je nutn forma
maneli notskho zpisu a ptomnost dvou svdk.V Dnsku
je v jistch ppadech nutn povolen ministerstva spra-
V minulosti prvn dy vtiny stt pevody mezi vedlnosti.
maneli zakazovaly, v souasn dob vak ji ada evrop- Velmi dleitm aspektem dohod o volb prva je
skch stt tyto dohody pipout.Zmna vak nebyla jed- otzka zpsobu jejich zveejnn. V zsad je dohoda
noduch. Dvodem zkazu byly obavy, aby nedochzelo inn okamikem jejho uzaven, ve vztahu k tetm
ke znevhodovn jednoho manela druhm, znev- osobm se vak vyaduje jist zpsob jejho zveejnn.
hodovn tetch osob (nap. neopomenutelnch d- Vtina zem vyaduje registraci ve veejnm rejstku.
dic) i k pedstranm pevodm, aby se tak vylouilo Obecn lze tyto dohody uzavt ped uzavenm nebo
zapoten na ddick podl z dvodu darovn. za trvn manelstv. Prvn dy stt, kter tyto dohody
Prvn dy vtiny evropskch stt obecn pipou- pipout, zpravidla umouj jejich pozdj zmnu
t platn pevody mezi maneli. Nkter vyaduj (pravdpodobn jedinou zem, kter zmnu nepipou-
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 156

156 slo 5/2007 AD NOTAM


t,je Portugalsko).Zmna obsahu smlouvy podlh zpra- nzoru, e prvn prava uren rozhodnho prva pro
vidla urit kontrole, to z prvnho hlediska nebo zve- majetkov reimu manel by mla bt jednotn, a to
ejnn. Vvoj smuje k odstrann kontroly prvn bez ohledu na zpisy do veejnch rejstk.Volbu prva
strnky, jeliko z pohledu manel se jedn o dlouhotr- by mlo bt mon provst jak ped, tak po uzaven
vajc a nkladnou formalitu, jej pnos je ve srovnn manelstv.V ppad volby ped uzavenm manelstv
s notskm osvdenm pochybn. Nkter zem, jako zvis jej innost na tom,zda k uzaven manelstv sku-
nap. Francie, poaduj uznn ze strany soudu, a sice nej- ten dojde. Volba prva by nemla mt retroaktivn
mn dva roky od nabyt innosti dohody, kter m bt inky a nemla by negativn zasahovat do prva tetch
zmnna. V Itlii se vyaduje uznn soudem u zmny osob,pokud s tm vslovn nesouhlas.K dosaen urit
manelskch smluv uzavench ped 7. 5. 1981.V Belgii mry prvn jistoty se pro uzaven takov dohody navr-
se v jistch ppadech vyaduje schvlen smluv soudem huje forma notskho zpisu nebo jin veejn listiny.
(nap. pokud se smlouva ru i pokud se mn sloen astnky dohody je toti teba nleit pouit o v-
majetku) a nsledn zveejnn ve vstnku Moniteur znamu a prvnch dsledcch volby prva.
Belge.V Nizozem a Litv mus bt veker zmny schv-
leny soudem. IX. Monosti harmonizace ve vcech manelskch
V souasn dob existuje ada druh manelskch ma- majetkovch reim na rovni EU
jetkovch reim. Jsou zem, kde plat jedin mon ma-
jetkov reim (nap.Bulharsko a Rumunsko),jin stanov Prof. Dr. Barbara E. Reinhartz, Univerzita Amsterdam
manelsk majetkov reim podprn pro ppady, kdy
nebyla uzavena manelsk smlouva. Existuj t prvn 1. vod
dy s absolutn oddlenm jmnm. Jeden z manel je
vlunm vlastnkem a sm se svm majetkem nakld, Ped 100 lety v Evrop neexistoval problm harmo-
piem plat, e urit vci mohou bt ve spolenm nizace majetkovho reimu manel. Dvodem nen ani
jmn. tak skutenost, e jet neexistovala Evropsk unie, jeli-
ko ji tehdy dochzelo k uzavrn manelstv osob s roz-
3. vahy de lege ferenda v oblasti mezinrodnho dlnou sttn pslunost, ale to, e v t dob bylo obvy-
prva evropskho kl, e ena pejmala sttn obanstv svho mue.
Majetkov reim manel se tak dil jeho nrodnm pr-
Budouc nazen, kter m sjednotit kolizn normy, vem v dob uzaven manelstv. Z tohoto principu vy-
mus minimln stanovit, kterm z monch prvnch chzela Haagsk mluva z roku 1905, kter jako hranin
d se bude dit manelsk majetkov reim.Tmto pr- urovatel stanovila sttn pslunost mue, kter se dky
vem se pak d majetkov reim manel nejen za trvn zmnnmu postupu stala pslunost spolenou. S po-
manelstv, ale i po jeho skonen z dvodu rozvodu i stupnm vvojem vak mnoho stt tento princip opus-
rozluky. Vznik otzka, jak by mly bt hranin uro- tilo. S konenou platnost byl odstrann na zklad
vatel k uren rozhodnho prva a jak by mla bt je- mluvy o sttn pslunosti vdanch en z roku 1957.
jich hierarchie.
K uren rozhodnho prva pro majetkov reim man- 2. Souasnost
el je v prvn ad rozhodujc, co stanov jejich man-
elsk smlouva. Pokud nebyla uzavena, rozhoduje msto V souasn dob existuje mnoho nrodnch prav,
spolenho bydlit bezprostedn po uzaven man- kter stanov, kter prvo je pro dan majetkov reim
elstv. Pokud neexistuje, pak rozhoduje spolen sttn manel rozhodn.Ti stty jsou stranou Haagsk mluvy
pslunost,a pokud ani ta neexistuje,pak msto uzaven ze 14.3.1978,o prvu upravujcm majetkov reim man-
manelstv. Ml by bt zvolen jednotn hranin urova- el,avak tato mluva nen v ostatnch sttech pli ob-
tel namsto nkolika urovatel v zvislosti na povaze lben.
jednotlivch vc a msta, kde se nachz.
Pokud dojde ke zmn hraninho urovatele (sttn 3. Dvody jednotn evropsk pravy
pslunosti manel, msta jejich obvyklho bydlit),
nemus to nutn znamenat zmnu prva,kterm se bude V Evropsk unii dochz ron k 170 000 rozvod se
majetkov reim dit. Lze si vak pedstavit dohodu, ve zahraninm prvkem. Otzka prva, kterm se d ma-
kter by se manel na zmn rozhodnho prva do- jetkov reim manel, je dle dleit v oblasti nab-
hodli. Mla by vak podlhat zveejnn, aby byla zaji- vn majetku (zda bude vc ve vlunm nebo ve spo-
tna dostaten prvn jistota a ochrana tetch osob. lenm jmn manel) a dispozice s nm (me jednat
jeden manel samostatn, i je poteba souinnosti dru-
4. Postoj CNUE k volb prva upravujcho hho).
manelsk majetkov reim a odpovdi S tm souvis t otzka obecnch ink manelstv,
na Zelenou knihu k nvrhu nazen o koliznch tzv. rgime primaire. Tedy, zda potebuje jeden z man-
normch v oblasti manelskho prva el souhlas druhho k nkterm prvnm konm,jako
nap. v Nmecku v ppad kon tkajcch se celho
CNUE naprosto souhlas s tm, aby manel mli mo- jmn manel (nmecky Gesamtvermgensgeschfte),
nost zvolit si rozhodn prvo pro svj majetkov reim. nebo jako v ppad Nizozem, kdy je teba souhlasu
Tato volba by vak nemla bt neomezen. Hraninm obou manel k prodeji bytu, v nm manel ij i
urovatelem by mohla bt sttn pslunost jednoho k pevzet ruen.S tm zce souvis otzka odpovdnosti
z manel nebo msto jeho obvyklho bydlit, piem za dluhy a zvazky z kon s zkou vazbou na kado-
rozhodujc by byl stav v okamiku volby. CNUE je toho denn domcnost. Je teba rovn urit, kde se nachz
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 157

AD NOTAM slo 5/2007 157


obvykl bydlit manel, kdo jej uruje (zda oba man- nikm upozornni.Automatick zmna prva m za n-
el, nebo pevn mu), jako i kdo rozhoduje o tom, sledek, e nov nabyt majetek podlh novmu prv-
zda pjde ena pracovat i nikoli. nmu reimu,zatmco majetek dosud nabyt podlh p-
vodnmu.Pro odstrann problmu,vyplvajcho z toho,
4. Zelen kniha ke koliznm normm v oblasti e manel v dsledku automatick zmny nemaj pe-
manelskho prva hled o svm majetkovm reimu, nabz lnek 8 Haag-
sk mluvy een, dle kterho si manel po automa-
sil Evropsk unie o harmonizaci mezinrodnho tick zmn prvnho reimu mohou zvolit nov prvo.
prva soukromho v oblasti manelskho majetkovho Tak se novm prvem mohou alespo dit prvn vztahy
reimu zaalo tzv. Zelenou knihou ke koliznm normm k celmu jejich majetku. Nizozemsk obansk zkonk
v majetkovm prvu s ohledem na soudn pslunost pro tyto ppady stanov domnnku, e pokud nelze do-
a vzjemn uznvn ze dne 17. 6. 2006. loit, e je urit vc ve vlunm vlastnictv jednoho
z manel, m se za to, e je v jejich spolenm jmn.
5. Dvody pro nepevzet ustanoven z Haagsk
mluvy z r. 1978 6. Mon een

mluva vychz z volby prva, kterou manel uin 6.1 Vymezen pojm
ped nebo za trvn manelstv. Manel si mohou zvo- Ped urenm rozhodnho prva pro manelsk ma-
lit mezi a) prvem zem jejich obvyklho bydlit jed- jetkov reim je teba definovat, kter otzky pod oblast
noho z manel v okamiku volby prva nebo b) prvem manelskho majetkovho reimu vbec spadaj. Je to
jeho sttn pslunosti v tomto okamiku, nebo c) pr- dleit i z dvodu, e ji existuj mluvy, je nkter
vem prvnho obvyklho bydlit, kter bude mt jeden otzky ji upravuj.Kolizn normy ohledn vyivovac po-
z manel po uzaven manelstv, pokud je volba ui- vinnosti pro dobu po rozvodu manelstv jsou upraveny
nna ped uzavenm manelstv. Haagskou mluvou z roku 1973 a soudn pravomoc je
Pokud se manel po uzaven manelstv rozhodnou upravena nazenm Brusel I. V nmeckm ddickm
usadit se v jinm stt, mli by mt monost zvolit si pro prvu plat nap. zvltn zpsob vpotu dorovnn p-
svj majetkov reim t prvo tohoto sttu. Pro nemo- rstku druhho manela v ppad, e manelstv skon
vit vci si krom toho mohou pro zvolit zsadu lex rei smrt jednoho z manel.
sitae. Dal otzkou je, zda je v rmci mezinrodnho prva
Zvol-li si manel pro svj majetkov reim urit soukromho teba rozliovat obecn inky manelstv,
prvo, pak se toto prvo tk jejich vekerho jmn, tzv.rgime primaire, od prva majetkovho reimu man-
kter k tomuto okamiku maj, tedy aktiv i pasiv. Pokud el. Mnoho stt aplikuje jinou kolizn normu na man-
manel pechzej od majetkovho reimu spovaj- elstv obecn ne na manelsk majetkov reim. Na-
cho v oddlenm vlastnictv do reimu, kter je zaloen vrhuje se, aby kad lensk stt sestavil seznam
na spolenm jmn, pak pejde veker majetek man- ustanoven upravujcch institut manelstv obecn
el do jejich spolenho jmn. Jestlie se manel roz- a upravujcch manelsk majetkov reim.
hodnou jt opanou cestou, mus bt v nvaznosti na
volbu prva stvajc majetkov spoleenstv ukoneno 6.2 Volba prva
a majetek mezi nimi rozdlen, aby byla dna vchoz po- Podle odpovd k Zelen knize lze usuzovat,e vtina
zice pro reim s oddlenm majetkem.V Nizozem je tato stt souhlas s volbou prva. Je otzkou, zda ponechat
mluva inn od 1. 9. 1992, avak jeho obansk zko- monost volby neomezenou nebo zda omezit volbu
nk nebyl nikdy v tomto smru novelizovn. pouze na prvo sttu, ke ktermu maj manel osobn
Dohoda manel o volb prva mus bt uzavena ve vazbu, jak tomu je v lnku 3 a 6 Haagsk mluvy.
stejn form jako manelsk smlouva (lnek 1113 Ha- Bylo by t vhodn, aby manel mli monost zvolit
agsk mluvy).Minimln mus mt psemnou formu,bt si prvo, kter uruje t jejich ddick statut. Tm by
datovna a podepsna obma astnky. mohli zajistit, aby se tyto dv oblasti dily stejnm pr-
Pokud si manel nezvolili dn prvo, je hraninm vem. Dleit to je prv v ppad prvnch d, kde
urovatelem prvo sttu, kde mli manel posledn ob- existuje vnitn spojitost mezi tmito oblastmi prva,jako
vykl bydlit. Pokud nemaj msto spolenho obvy- nap. v Nmecku.V dsledku by si manel mohli zvolit
klho bydlit, je urovatelem prvo spolen sttn p- tak takov prvo, kter by si v danm okamiku ji
slunosti ve smyslu lnku 15 Haagsk mluvy. Pokud vlastn zvolit nesmli, nap. proto, e mezitm maj jin
nemaj ani spolenou sttn pslunost, je urovatelem msto obvyklho bydlit. Zda se toto sjednocen usku-
prvo nejuho spojen. ten na zklad kolizn normy v oblasti prva ddickho
V lnku 7 Haagsk mluva pot s ppady, kdy do- nebo prva upravujcho manelsk majetkov reim z-
chz k automatick zmn prvnho reimu. K takov vis na tom, jak monosti volby prva v oblasti ddic-
zmn dochz v ppad, kdy manel zskaj sttn ob- kho prva bude upravovat budouc evropsk prvn
anstv sttu, na jeho zem maj sv obvykl bydlit, prava. Mlo by se t uvaovat o sjednocen pravy v ji-
nebo tehdy,kdy zskaj obvykl bydlit v zemi,jej jsou nch souvisejcch oblastech prva, jako nap. prvu na
oba sttn pslunci. Ke zmn vak dochz rovn vivn v ppad rozvodu manelstv.
v ppad, kdy manel ij aspo deset let v zemi, jejm Pokud jde o formu, navrhuje se pro nov evropsk in-
prvem se jejich majetkov reim ned. Ve vech p- strument obdobn prava jako v ppad Haagsk
padech se rozhodn prvo mn na prvo sttu, ve kte- mluvy. Uvauje se o doplnn o monost volby prove-
rm ij. Problm vznik zejmna ve tetm ppad, ne- den maneli ped soudem pi rozvodu, nebo se me
bo navenek se nic nemn a manel nejsou na zmnu stt, e si manel a v okamiku rozvodu uvdom pro-
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 158

158 slo 5/2007 AD NOTAM


blmy a prvn nsledky spojen s jejich majetkovm sta- kad z manel zstv za trvn manelstvm vlunm
tutem. vlastnkem. Pouze po skonen manelstv vznik po-
inky volby prva mohou bt dvoj.Bu bude od oka- hledvka na dorovnn toho z manel, kter zskal b-
miku volby cel jmn manel podlhat novmu prv- hem trvn manelstv mn.Takovmu manelovi me
nmu du, jak stanov lnek 6 Haagsk mluvy nebo se bt jeho pohledvka uhrazena t nepenitm plnnm,
nov prvn d bude vztahovat pouze na majetek na- nap. pevodem bytu, ve kterm me tento manel
byt po volb.Vztaen novho prva na cel jmn ne- a jeho dti bydlet.Placen ve spltkch by mohlo bt rov-
znamen, e by se tmto prvem zptn dily veker n ppustn.
dosud uinn prvn kony mezi maneli a tetmi oso- Pi volb tohoto een by bylo teba urit, jak maje-
bami, ale pouze, e se volba prva vztahuje na veker tek vlastnil ten kter z manel na zatku manelstv.
majetek, kter k okamiku volby vlastn. Pedpokld za- K tomu by slouil seznam majetku,ppadn s ocennm
veden dodatench opaten na ochranu tetch osob jednotlivch poloek. Otzkou je, zda se za prstek
a na vypodn dosud nabytho majetku,pokud jej nelze bude povaovat veker majetek zskan za trvn man-
bez dalho poddit novmu reimu. Prof. Reinhartz se elstv, nebo pouze ten, kter manel nabyli vlastnm
pikln spe ke druh variant. piinnm.
V neposledn ad je teba upravit dsledky volby
prva pro manelskou smlouvu uzavenou ped touto 7.2 Evropsk databze majetkovch reim
volbou. Je otzkou, zda volba prva automaticky zna- manel
men, e se reim sjednan v manelsk smlouv uplatn Uvauje se o zaveden centrln evropsk databze,
v rmci zvolenho prva, nebo zda maj pednost p- kter by obsahovala prbn aktualizovanou charakte-
slun ustanoven zvolenho prva a a potom ustano- ristiku jednotlivch majetkovch reim.Zatm vak nen
ven manelsk smlouvy. jasn,kdo by ml potebn data dodvat,ani kdo by tento
systm financoval.
6.3 Majetkov reim bez volby prva
Je teba urit rozhodn prvo pro ppad, kdy si man- 7.3 Evropsk rejstk majetkovch prv
el prvo pro svj majetkov reim nezvol. Nabz se Navrhuje se zdit centrln evropsk rejstk majet-
tradin hranin urovatel,jako je sttn pslunost,ob- kovch prv, kter by obsahoval veker manelsk
vykl bydlit a domicil.Kad z nich m sv vhody i ne- smlouvy a dohody o volb prva. Pedpokladem je, aby
vhody a je teba se shodnout na jejich vzjemn hie- tyto rejstky existovaly ve vech lenskch sttech, co
rarchii. zatm nen splnno. Pot je teba vyeit, kdo by ml mt
Sttn pslunost je sice relativn nemnn, avak do rejstku pstup. Zda noti, advokti, soudci, soudn
asto nemus vyjadovat neju vazbu k manelm. exekutoi, i nkdo jin.
Mnoho Evropan se sthuje do jinch zem bez zmny Tento systm bude spn pouze tehdy, pokud bude
sv sttn pslunosti a sttn pslunost nen eenm, proveden zpisu do rejstku pedpokladem ochrany te-
kdy se u manel li. Mnoho lid m t dvoj i vcero tch osob. Je otzkou, zda je vhodn stanovit sttm po-
obanstv. vinnost zdit tento rejstk a povinn zpisy do nj.Prob-
Za nejvhodnj hranin urovatele se povauje msto lmem bude rovn tyto rejstky nsledn mezi sebou
obvyklho bydlit, jak uruje Haagsk mluva, jeliko propojit.
vtina manelskch pr spolu ije,nebo pinejmenm
pobv v jednom stt.V vahu pichz t pojem byd-
lit, pouit v nazen Brusel I. Pi jeho pouit pro ob-
last majetkovho reimu me vak dochzet k nedoro-
zumn.Je tedy na mst zvolit jin pojem,nebo m i jin Diskuse
obsah.Automatick zmna manelskho majetkovho re-
imu je pro vtinu stt Evropsk unie nepijateln.

7. Dal nvrhy
Jet jednou k lichvskm
rokm
7.1 Evropsk majetkov reim manel
Navrhuje se zavst jaksi jednotn evropsk majetkov JUDr. Vclav Kouba*
reim manel, kter by si mohli manel zvolit namsto
konkrtnho prvnho du.Tento reim by byl podobn Po peten prvn vty rozsudku Nejvyho soudu
jako esperanto sloen z element, kter jsou znm R ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 V roz-
v prvnch dech jednotlivch zem. ada stt vychz poru s dobrmi mrav je zpravidla ve rok sjednan
ze skutenosti, e prstek dosaen bhem manelstv ve smyslu ustanoven 658 odst.1 ObZ,kter podstatn
mus bt na jeho konci rozdlen. A u proto, e se stal pesahuje rokovou mru v dob jejich sjednn obvy-
soust spolenho jmn, kter mus bt vypodno, klou, stanovenou zejmna s pihldnutm k nejvym
nebo proto, e prstek jednoho z manel mus bt vy- rokovm sazbm uplatovanm bankami pi poskyto-
podn formou pohledvky vi druhmu manelovi vn vr nebo pjek. otitn v asopisu Ad Notam,
(Nmecko). Druh zpsob se jev jako jednodu, nebo 2007, . 3, oznaenm jako lichvsk roky jsem se
v jednotlivch zemch existuj rzn druhy spoluvlast- zamyslel nad aplikac tohoto prvnho nzoru v notsk
nictv. Pokud by se zavedl dal zpsob, bylo by nutn
odpovdajcm zpsobem upravit veker evidence ne-
movitost. U druh varianty by to nebylo nutn, jeliko * Autor je notem v Praze.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 159

AD NOTAM slo 5/2007 159


praxi, a to pi sepisovn dohod se svolenm k vykona- tronick podob a povinnosti note penet tento rej-
telnosti v ppadech, kdy vitel je osoba, kter chce stk elektronickou formou Notsk komoe esk re-
zhodnotit voln finann prostedky pjkami na znan publiky, kter by pak mohla kontinuln vykonvat do-
vysok rok. hled a vyhodnocovat podezel ppady.
Prvn skupinu tvo ppady, kdy zkuen podnikavci
nut sv dlunky, aby uznali svj dluh naven o li-
chvsk rok a k noti jdou sepsat dohodu o disimu- Nkolik poznmek k prvn
lovanm konu, kter se jev jako bezron pjka. No-
t je v tchto ppadech v dobr ve, e zvazek, pro prav nezbytn cesty
kter astnci uzavraj dohodu se svolenm k vykona-
telnosti, reln existuje. V tomto smru not neodpo- JUDr. Frantiek Pcha*
vd za skutenou existenci zvazkovho prvnho
vztahu mezi vitelem a dlunkem, nem dvod odmt- vodem je nutno uvst, e a do konce roku 1950 byl
nout sepsn notskho zpisu dohody se svolenm k vy- tento prvn institut upraven zkonem . 140/1896 . z.,
konatelnosti a ani nen schopen rozpoznat disimulovan o propjovn cesty nezbytn (a to ve 27 paragrafech).
kon od skutenho. Pro informaci uvdm doslovn (ponkud archaick)
Sloitj je loha note ve druh skupin, kdy pod- znn 1 odst. 1 zkona . 140/1896 . z.: Pro pozemek,
nikatelsk subjekt nabz pomoc v tsni rychlou pj- kter postrd cestovnho spojen se st veejnch cest
kou. Takovto nebankovn pjka zpravidla podstatn k dnmu hospodaen nebo uvn potebnho, bu
pesahuje obvyklou rokovou mru uplatovanou ban- e tu nen pradnho spojen cestovnho nebo e jest
kami pi obdobnch obchodech a cel vrov obchod nedostaten, vlastnk v tchto ppadnostech, ve kte-
nasvduje tomu, e jej dlunk sjednv v tsni a za n- rch ke zzen cesty potebn nedostv se podmnek,
padn nevhodnch podmnek. V tchto ppadech by jich teba jest k vyvlastnn nebo k bezplatnmu do-
mli bt noti jednotn pi aplikaci ve uvedenho putn podle 365 OZO nebo podle jinch o tom vy-
prvnho nzoru Nejvyho soudu R v praxi a odmtat danch zkon, me dati, aby mu soudn propjena
sepsn notskho zpisu dohody se svolenm k vyko- byla podle tohoto zkona cesta nezbytn pes ciz po-
natelnosti, a to jak na penit plnn, tak i na nepen- zemek.
it plnn, kter je odvozeno od platnosti sjednanho Podle ust. 2 zkona . 140/1896 . z. bylo vak zzen
zvazkovho vztahu, jen vykazuje znak neplatnosti pro cesty nezbytn neppustn:
pekroen obvykl rokov mry. a) jestlie vhoda tto cesty nepevyovala kody, kter
V praxi je hranice pro podstatn pekroen obvykl by vznikly touto cestou pozemkm zavazenm,
rokov mry orientan, proto se me stt, e nkolik b) jestlie nedostatek cestovnho spojen byl zpsoben
not sepsn notskho zpisu odmtne, dost asto patrnou nedbalost dajcho vlastnka pozemku,
i neformln telefonicky ped tm,ne dojde k formln c) jestlie mlo bt zskno krat cestovn spojen ne
dosti o sepis notskho zpisu, zpravidla pot, co ob- bylo dosavadn.
dr elektronickou potou poadavky objednatele Pro zpsob, rozsah a smr cesty nezbytn i pro po-
konu, kterm je vitel. Pak se ale najde kolega, kter drobnj podmnky jejho uvn byla rozhodujc po-
dvod k odmtnut konu neshled a poadovan no- teba pozemku cesty postrdajcho. Pitom vak platila
tsk zpis sepe.Jinak odmtan adatel konu si svm zsada (dle 4 odst. 2), e cesta nezbytn mohla bt pro-
ponnm fakticky zmapoval notstv a v si toho, e pjena jenom potud, pokud j pravideln hospodaen
nael svho note, proto se na nho bude obracet i ve nebo uvn pozemk zavazench nebylo nemon
vech obdobnch ppadech nehledc na vzdlenost to- nebo znan zkrceno.
hoto note. Podle ust. 5 byl vlastnk pozemku, kter poteboval
Pokud se v reln praxi vyskytnou takovto ppady, zzen cesty nezbytn, povinen sloit pimenou n-
pak je nutn, aby byly co nejdve podchyceny orgny hradu za budouc kodu,kter by vzela propjenm ne-
vykonvajcmi dohled na innost note, pedevm no- zbytn cesty pozemkm zavazenm.
tskmi komorami.Ty by mly posoudit, zda jde o hra- Tento sk zkon byl vak zruen dnem 1. 1. 1951
nin ppad, kter by se kolegovi noti mohl stt tzv. stednm obanskm zkonkem (zkon . 141/1950
v dobr ve,nebo jde o poruen povinnosti note zkou- Sb.). Od tohoto dne nemly soudy na tomto seku d-
mat, zda dohoda se svolenm k vykonatelnosti nen o z- nou pravomoc, a to a do 1. 1. 2001 (tedy plnch 50 let).
vazku, kter je v rozporu s prvnm dem, a to nejen Praxe se proto snaila eit tuto problematiku aplikac
pro pekroen obvykl rokov mry. norem spadajcch do stavebnho (tedy sprvnho) prva.
Postaven not jakoto garant zkonnosti not- Jednalo se pedevm o pouit ustanoven 18 odst. 3
skch zpis o prvnch konech by mlo bt zajitno dvjho stavebnho du . 87/1958 Sb., podle nho
i kvalitou dohledu na jejich innost tak, e by notsk mohl stavebn orgn vyvlastnit nebo i zdit t jin prvo
komory mly mt i jin poznatky o innosti not ne k uritmu pozemku, ne je prvo vlastnick.
z kontrol, aby nemohlo dojt k neodhalenm ppadm,
kdy not mnohokrt poru svoj povinnost a nestan-
dardnm vkonem notsk innosti na sebe sousted
vekerou klientelu podnikajc za hranou zkona. Proto * Autor je bvalm sttnm notem. Obsah lnku byl pednesen jako
by innost not mla bt pod trvalm dohledem no- pspvek na Monseho olomouckch prvnickch dnech 7. a 8. 6. 2007.
1
tskch komor. Dnes platn stavebn zkon (. 183/2006 Sb.), kter nabyl innosti
dnem 1. 1. 2007, tuto problematiku (vyvlastnn nebo omezen vlast-
Zkvalitnn dohledu notskch komor na innost no- nickho prva) neupravuje. Je obsaena v samostatnm zkon o vy-
t bych vidl v povinnm veden rejstku N,NZ v elek- vlastnn (. 184/2006 Sb.).
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 160

160 slo 5/2007 AD NOTAM


Od 1.10.1976 bylo mon tyto ppady eit na zklad padech, kdy se nhrada za nebytnou cestu poskytovala
zkona . 50/1976 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm ve spltkch, zanikne povinnost platit spltky okami-
du (stavebn zkon). Podle ust. 108 odst. 1 StavZ 1976 kem zniku prva nezbytn cesty.
lo toti ve veejnm zjmu omezit vlastnick prva k po- Zvren ustanoven ( 897) e situaci, kdy je za-
zemkm a stavbm rozhodnutm stavebnho adu a to poteb zdit nezbytnou cestu jako umlou.V tchto p-
z dvod, je jsou uvedeny v odst. 2 108. Mezi tmito padech me vlastnk dotenho pozemku poadovat,
dvody bylo pod psmenem d) uvedeno vytvoen pod- aby adatel pevzal do svho vlastnictv pozemek po-
mnek pro nezbytn pstup k pozemku a stavb. tebn pro zzen takov cesty.
Stavebn ady vak jen minimln vyuvaly tohoto Podrobnj zdvodnn tohoto institutu obsahuje
zkonnho ustanoven, ponvad een tchto ppad i pslun dvodov zprva,z n vyplv,e navrhovan
znamenalo pro n vtinou nedouc pracovn zt (po prvn prava tto problematiky bude dostaten, aby
strnce prvn nezdka tko zvladatelnou).1 zajistila kvalitn rozhodovn soud na tomto seku.
K urit nprav na tomto seku dolo teprve dnem Pesto by bylo vhodn uvst v nov zkonn prav to-
1.ledna 2001,kdy nabyl innosti zkon .367/2000 Sb., hoto institutu i zpsob jeho zpisu v katastru nemovi-
kter novelizoval obansk zkonk .40/1964 Sb.a k do- tost (zejm zznamem na zatenm pozemku p-
savadnmu 151o pipojil nov odstavec 3, kter zn: padn i na pozemku panujcm dle ust. 7 odst.2 zkona
Nen-li vlastnk stavby souasn vlastnkem pilehlho .265/1992 Sb.,o zpisech vlastnickch a jinch vcnch
pozemku a pstup ke stavb nelze zajistit jinak, me prv k nemovitostem). Institut prva nezbytn cesty je
soud na nvrh vlastnka stavby zdit vcn bemeno ve (dle mho nzoru) vcnm bemenem sui generis, jeho
prospch vlastnka stavby spovajc v prvu cesty pes evidence v katastru nemovitost je nutn.2
pilehl pozemek.
2
Tato kus prava zmnn problematiky obsaen Podle ust. 17 zkona .140/1896 .z.,o propjovn cesty nezbytn,
kter platil u ns do konce roku 1950, byl soud povinen po uplynut 4
v pouhm jednom odstavci vak pli soudm pi een tdn od pravoplatnosti svho rozhodnut nadit dn zpis cesty ne-
konkrtnch situac nepomh,a proto tvrci nvrhu no- zbytn do pozemkov knihy.
vho obanskho zkonku zvolili mnohem ir pravu
po vzoru standardnch prav Rakouska, Nmecka a Que-
becu. Navrhovan prava je pojata do ust. 890897
(tedy do osmi paragraf).
Zkladn ustanoven obsahuje 890 odst. 1, dle nho
Ze zahrani
me vlastnk nemovitosti, na n nelze dn hospoda-
it i jinak ji dn uvat proto, e nen dostaten spo-
jena s veejnou cestou, navrhnout, aby mu soused za n- Hospitan program pro note,
hradu propjil nezbytnou cestu pes svj pozemek.
zen bude provdt soud, kter me nezbytnou cestu
notsk kandidty a notsk
povolit jen v rozsahu, kter odpovd poteb vlastnka koncipienty v Nmecku
(panujc) nemovitosti,aby ji mohl dn uvat s nklady
co nejmenmi. Zrove m bt dbno, aby soused byl Mgr. Albta Kajanov*
zzenm nebo uvnm nezbytn cesty co nejmn ob-
tovn a jeho pozemek co nejmn zasaen. Nmeck nadace pro mezinrodn prvn spoluprci
Za zzen nezbytn cesty bude vlastnku zatenho kadoron pod multilaterln hospitan program
pozemku nleet nhrada k odinn tm vzniklch jem. v Nmecku, kter je uren vhradn pro note, not-
Krom toho bude vlastnk nemovitosti,v jeho prospch sk kandidty a notsk koncipienty ze stedn, v-
byla nezbytn cesta povolena, povinen poskytnout pi- chodn a jihovchodn Evropy.Stalo se pjemnou tradic,
menou jistotu za ppadn kody zpsoben na do- e na tomto programu nechyb ani zstupci z esk
tenm pozemku. strany, a tedy i v tomto roce ve dnech 13. ervna a
Podobn jako v skm zkon . 140/1896 . z. jsou 3. ervence se hospitace zastnili Mgr. Radim Neu-
v navrhovanm 893 uvedeny dvody, kdy soud pro- bauer, notsk kandidt u JUDr. Ivy dov, notky
pjen nezbytn cesty nepovol, a to v tch ppadech, v Praze, Mgr. rka Musilov, notsk kandidtka u JUDr.
kdy: Martiny Herznov, notky v Praze, a Mgr.Albta Kaja-
a) kody vznikl na nemovitosti souseda zejm nepe- nov, notsk koncipientka u Mgr. Ing. Jaroslava Havla,
v vhodu nezbytn cesty, note v Marinskch Lznch.
b) nedostatek pstupu si hrubou nedbalost zpsobil, Na podn hospitanho programu v Nmecku se
kdo o nezbytnou cestu d nebo krom Nmeck nadace pro mezinrodn prvn spolu-
c) d-li se nezbytn cesta jen za elem dosaen krat- prci podl i Spolkov notsk komora SRN a zemsk
ho spojen. notsk komory v Nmecku. Dky nkolikaletm zku-
Pokud pozemek bez pstupu obklopuje nkolik sou- enostem poadatel se i letos povedlo pipravit pro
sednch pozemk, povol soud nezbytnou cestu jen pes astnky projektu, kte krom z ech pijeli tak z Ru-
jeden pozemek, pes kter je nejpirozenj pstup. munska, Lotyska, Maarska, Chorvatska a Polska, velice
Po pominut piny, pro ni byla nezbytn cesta po- bohat program. Hospitanti mli monost seznmit se
volena, soud na nvrh vlastnka dotenho pozemku ne- nejen s nmeckou prvn pravou tkajc se notsk
zbytnou cestu zru, pokud ovem na oprvnn stran innosti a s prax v notskch kancelch, ale poznat
nevznikla jin pina pro jej zachovn ( 895).
Poskytnut nhrada se pi zniku prva nezbytn cesty * Autorka je notskou koncipientkou u Mgr. Ing. Jaroslava Havla, note
nebude vracet, avak sloen jistota se vypod. V p- v Marinskch Lznch.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 161

AD NOTAM slo 5/2007 161


i chod nkterch zemskch notskch komor a pede- tech souvis s notskou innost, a tedy pmo noti na
vm se letos zastnit i tzv.Nmeckho notskho dnu, zklad jejich kvalifikace a postaven jako nestrannho
tj.konference uren pro vechny nmeck note,kter nositele adu pichzej v vahu jako nejvhodnj
se kon jednou za pt let.Jeliko zkladn informace o no- adepti pro penesen tchto kompetenc. K tmatu rov-
tskm stavu v Nmecku,pstupu k adu,notsk ko- n vystoupili noti, piem Dr. Tilman Gtte, not
moe, innosti note apod. ji tenm Ad Notamu v Mnichov a prezident Spolkov notsk komory SRN,
zprostedkovala v . 5/2006 JUDr. Veronika Matjkov, uvedl, e notsk stav je pipraven a schopen pomoci
astnice projektu v loskm roce, rda bych nyn po- soudn moci v odlehen jejich kol. Dle zdraznil, e
referovala zejmna o aktulnch tmatech, o nich bylo v penesen soudnch kompetenc na note lze spato-
diskutovno v rmci Nmeckho notskho dne a kter vat vhody, jednak sttn apart me oekvat spory
zrcadl vvoj notstv v Nmecku, a popsala dal pr- v personln oblasti,pro obany je pak vhodou vt do-
bh hospitanho programu. stupnost k notskm adm, stejn tak osobnj kon-
Na Nmeckm notskm dnu konanm ve dnech takt mezi notem a obanem, kdy not me obanu
13. a 16. ervna 2007 v Braunschweigu se selo zhruba poskytnout potebnou prvn radu v tom kterm kon-
400 astnk z ad nmeckch not, not advo- krtnm ppad tkajcm se ddictv. Dr. Andreas Alb-
kt (pozn.v Nmecku vedle not poskytujcch pouze recht, not v Regensburgu a viceprezident zemsk no-
notsk sluby psob rovn notiadvokti, kte tsk komory v Bavorsku, se potom ve sv pednce
vykonvaj notskou a rovn advoktn innost), no- vnoval ji konkrtnm otzkm mon delegace kol
tskch kandidt,zahraninch delegac a zstupc no- v pozstalostnm zen, nap. hlediskm pslunost no-
tskch komor. Konferenci zahjil prezident Spolkov t v ddickch vcech, vytvoen centrlnho registru
notsk komory SRN Dr. Tilman Gtte, not v Mni- zvt, ednmu postupu v ddickch vcech atd. Za
chov, a dle k astnkm rovn promluvili spolkov Nmeck spolek soudc vystoupil DirAG Hanspeter Te-
ministryn spravedlnosti pan Brigitte Zypries, dolno- etzmann, kter uvedl, e pro penesen kompetenc
sask ministryn spravedlnosti pan Elisabeth Heister-Ne- soud na note mohou na jedn stran sice mluvit re-
umann a primtor msta Braunschweig Dr. Gert Hoff- gulan politick dvody, nelze vak tuto podstatnou
mann. Pi vbru tmatu Nmeckho notskho dne si zmnu zavst pouze z fisklnch dvod. Dle pedn-
poadatel pedsevzali vnovat se pedevm tm oblas- ejc oponoval, e pi zsadnm penesen kol v d-
tem notsk innosti, ve kterch mohou noti pomoci dickch vcech na note,stle zstane ada kon,kter
soudn moci,a to pevzetm nkterch jejich kol,a pi- i nadle budou moci vykonvat pouze soudy, piem
tom poskytovat prostednictvm prvnho poradenstv cel zmna me vst k rozttnosti zen. Dle p.Te-
profit obanm. Proto hlavn mottem letonho Nmec- etzmann zdraznil,e je nutn vyeit i otzku,jak by p-
kho notskho dne byla teze Funkce note ve smyslu padn v nov funkci postupovali tzv.notiadvokti,aby
odlehen prce soud. ada not a zstupc justice byla zaruena kvalita a nestrannost zen, nap. pi vy-
zpracovala na toto tma vlastn pspvky,popisujc vdy dvn tzv. ddickch list (okruhu ddic), kter jsou
jednotliv oblasti notsk innosti, a souasn zaznlo nyn veskrze v kompetenci okresnch soud.
i mnoho podnt, a ze strany pednejcch i ast- Pestoe tmatu penesen kol v ddickm zen na
nk konference, o tom, jak postaven by v budoucnu note byla na konferenci vnovna nejvt diskuse,stra-
mlo nleet notm v rmci justinho systmu a ja- nou zjmu nezstaly ani jin oblasti notsk innosti
kmi opatenmi lze zvit kvalitu jejich slueb. jako nap. psobnost note v rmci rodinnho a man-
Nejvt pozornost byla vnovna diskusi o penesen elskho prva,pi pevodech nemovitost a v oblasti ob-
kol soud na note v oblasti ddickho zen (v sou- chodnho prva a prva obchodnch spolenost. Dr.
asn dob vekerou agendu pozstalostnho zen Christof Mnch, not v Kitzingenu, a Prof. Siegfried Wil-
v Nmecku vyizuj pslun ddick soudy,piem no- lutzki,estn pedseda Nmeckho soudnho snmu pro
t me na dost klient pouze sepsat nap.dost o vy- otzky rodinnho prva, ve svch pednkch zdraz-
dn tzv. ddickho listu okruhu ddic, prohlen nili vznam a vhody notsk listiny v oblasti manel-
o odmtnut ddictv, ddickou smlouvu). O monostech skch smluv a dohod o prav pomr pro dobu po roz-
realizace a postupu prac na tto reform referoval mi- vodu, jeliko prv zde not dky sv nestrannosti me
nistersk rada Udo Gramm z bavorskho ministerstva klientm nastnit vyvenou smluvn pravu jejich po-
spravedlnosti, kter poslucham sdlil, e ji byl vy- mr,kter bhem manelstv i v dob po rozvodu me
pracovn nvrh na zmnu l. 98a stavy SRN ve smyslu zabrnit vzjemnm sporm.Tak je pot naplnn cl in-
umonn penesen kol soud na note a dle nvrh nosti note jako regultora vztah ve smyslu vyeit po-
zkona o penesen kol v oblasti soudn moci na no- tenciln spory a psobit preventivn proti jejich vzniku.
te,jeho podstatou je zaveden pevn stanovenho roz- Funkci note pi pevodech nemovitost byly vnovny
pt kompetenc, na jejich zklad lze na note dele- dv pednky, kdy Prof. Dr.Wolfgang Krger ze Spolko-
govat veker koly ddickho soudu prvn instance vho soudnho dvoru SRN se ve svm pspvku zab-
a tak dal dl kony v jinch oblastech. Pro penesen val monm zlepenm v oblasti prvnho poradenstv
agendy pozstalostnho zen se ve svm pspvku jed- poskytovanho notem, a to pedevm z hlediska
noznan vyjdila bavorsk ministryn spravedlnosti ochrany prv klient. Prof. Dr. Stefan Hgel, not ve We-
Dr. Beate Merk, kdy zdraznila, e roste poteba vraz- imaru, se pak dle zamil na roli note v jednotlivch
nch spornch opaten v rmci vkonu veejn sprvy fzch transakce s nemovitostmi (seznmen klient
a je tedy douc zredukovat sttn innost v nkterch s prvn pravou vcnch prv, znn smlouvy, pouo-
oblastech a pokud mono penst urit sttn pravo- vac povinnost note, prvn poradenstv, zajitn z-
moci na vhodn osoby.Prv oblast ddickho zen pi- pisu do pozemkov knihy, notsk poplatky atd.). No-
chz u tohoto zmru v potaz, jeliko v mnoha aspek- vinkou v Nmecku je elektronick forma rejstkovho
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 162

162 slo 5/2007 AD NOTAM


zen,kter byla zavedena 1.ledna 2007.O loze note, Ti od hospitant kadoron sbraj jejich zkuenosti
kter s rejstkovm soudem komunikuje pouze elek- a postehy k programu tak, aby do budoucna co mon
tronicky, tj. zasl soudu elektronickou cestou nvrh na nejvce zefektivnili el projektu a hospitanti nabyli ne-
zpis do obchodnho rejstku, stejnopis notskho z- jen vdomosti ohledn notsk innosti v hostujc zemi
pisu, souvisejc listiny a dle zapisovan data pmo ve a zkuenosti vyuiteln ve vlastn praxi, ale dozvdli se
form,ve kter rejstkov soud po kontrole obsahovch i zkladn daje o notstv v zemch ostatnch hospi-
nleitost data penese do obchodnho rejstku, pore- tant a mohli porovnat stav a vvoj notstv v rmci
feroval Dr. Klaus Piehler, LL.M., not v Koln, piem vech zastnnch zem.V letonm roce byl zmr po-
uveden vyzvedl jako jednu z nejvznamnjch loh no- adatel rozhodn splnn, jeliko hospitanti odjdli
te ve smyslu ulehen prce rejstkovmu soudu. Dal- z hostitelsk zem plni novch zkuenost umocnnch
mi referenty byly Prof. Dr.Wulf Goette, soudce ze Spol- navc ast na Nmeckm notskm dnu v Braunsch-
kovho soudnho dvora SRN,kter se ve svm pspvku weigu.
zabval podstatnmi elementy pozice note pi vkonu
jeho funkce v oblasti obchodnho prva, jako nap. ne-
strannost note, zruka seriznosti, prvn jistota apod., VltavaDunaj 2007
a dle Prof.Dr.Detlef Kleindiek z Univerzity v Bielefeldu,
kter posluchae informoval o navrhovan reform JUDr. Irena Bischofov*
prvn pravy spolenosti s ruenm omezenm.
Po asti na Nmeckm notskm dnu strvili hos- Ve dnech 14.16. 9. 2007 se v Olomouci uskutenilo
pitanti tden v Bonnu uren pro seznmen se s prvn v poad ji dvanct setkn eskch a rakouskch no-
pravou tkajc se notsk innosti v Nmecku. Poa- t pod nzvem VltavaDunaj.
datel pipravili pro astnky projektu pednky v- astnky pivtal bhem ptenho veernho pro-
novan organizaci notstv v Nmecku, innosti, ko- gramu JUDr. Josef Kawulok, prezident Notsk komory
lm a povinnostem notskch komor a not, v Ostrav, kter se na pprav letonho setkn pod-
notskm listinm, notskm poplatkm, dozoru nad lela.
innost note a souasn postaven notstv v Evrop- Sobotn dopoledne bylo vyhrazeno odbornmu pro-
sk unii. Hospitanti rovn absolvovali strun exkurz gramu na tma Postaven note a soudu v ddickm -
do oblasti prva ddickho, manelskho a rodinnho, zen v esk republice.V prostorch zasedacho slu olo-
prva obchodnch spolenost a pravy zen u rejst- mouck radnice se astnkm na vod dostalo pivtn
kovho soudu, dle nemovitost vetn jejich zaten JUDr. Martina Foukala, prezidenta Notsk komory
a pravy zen u pozemkov knihy.Pednejc byli pe- esk republiky, na jeho proslov navzal Ing. Pavel Ho-
vn z ad not, a tak ve svm vklad asto zmnili rk, nmstek hejtmana Olomouckho kraje, kter hosty
i praktick zkuenosti, aby se hospitanti seznmili s nej- srden pozdravil a informoval je o relich a zajma-
bnj innost nmeckho note. Stejn tak mohli vostech Olomouckho kraje. Rakousk notsk komora
astnci programu v rmci diskuse porovnat i jejich do- byla zastoupena viceprezidenty Notsk komory pro V-
mc prvn pravu a praxi v jednotlivch sttech. Dle de Doc. Dr. Ludwigem Bittnerem a Dr.Wernerem Scho-
hospitanti absolvovali nvtvu v notsk kanceli Dr. derbckem.
Dietricha Kleppi v Bonnu, kter byla zajmav z hlediska Odborn refert zpracoval a pednesl JUDr. Martin
systmu a organizace prce v tto kanceli. Krma, not v Praze. Jeho vystoupen podalo astn-
V dal fz hospitanho programu byli astnci pro- km komplexn pehled o prbhu a jednotlivch fzch
jektu rozdleni do notskch kancel po celm ddickho zen v esk republice a o platn prvn
Nmecku, kde strvili tden s clem seznmit se s not- prav v oblasti hmotnho i procesnho prva.V tomto
skou prax v Nmecku. Bhem tto doby mli pleitost kontextu nechybl ani historick exkurz do minulho
poznat bn chod notsk kancele, nap. z hlediska stolet objasujc dsledky odklonu souasnho ddic-
organizace prce, pstupu ke klientm, vytenosti no- kho prva od princip Obecnho zkonku obanskho
te apod.Souasn byli hospitanti ptomni jednn s kli- z roku 1811. Pednka dle astnky seznmila se z-
enty, a tak vidli, o jak kony je ze strany veejnosti nej- kladnmi koly ddickho zen a zsadami, na kterch
vt zjem (pevn se jednalo o sepis kupnch smluv spov,a neopomenula ani vysvtlen pravy pravomoci
a smluv o zzen pozemkovho dluhu, sepis zvt, pl- eskch soud pro projednn ddictv po cizinci na-
nch moc pro zajitn osobnch a majetkovch zlei- chzejc se na zem esk republiky nebo ddictv po
tost pro ppad zbaven i omezen zpsobilosti k prv- eskm obanu v cizin.
nm konm zmocnitele, manelskch smluv, Refert JUDr.Martina Krmy se setkal se znanou odez-
spoleenskch smluv o zaloen spolenosti s ruenm vou rakouskch koleg. Jejich zjem o bli poznn
omezenm a sepis nvrhu a zajitn zpisu do obchod- esk platn prvn pravy ddickho prva vyplynul
nho rejstku,zpis z valnch hromad a zajitn zpisu z konkrtnch dotaz vznench ji bhem pednky.
zmn ve spolenosti do obchodnho rejstku atd.). Jeli- Nejastji tyto dotazy smovaly ke srovnn ddickch
ko komunikace note s obchodnm rejstkem probh titul a jednotlivch institut ddickho prva v obou
v Nmecku od potku letonho roku pouze elektro- zemch. ivou debatu rozproudila zmnka o nov kodifi-
nicky, mnoz noti svm zahraninm kolegm tak kaci obanskho prva a dal novele obanskho soud-
pedvedli, jak tento systm funguje, jak jsou zadvna nho du v esk republice a pozornost rakouskch
data do systmu, jak programy jsou k tomuto elu vy-
uvny apod.
Na zvr celho pobytu se vichni hospitanti opt se- * Autorka je notskou kandidtkou a zstupkyn JUDr.Vlasty Audyov,
li v Bonnu s clem vyhodnotit cel projekt s poadateli. notky v Olomouci.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 163

AD NOTAM slo 5/2007 163


host vzbudila tak st pednky tkajc se existence Japont noti se zajmali pedevm o esk systm
a provozu Centrln evidence zvt veden NK R. centrln evidence zvt a o zpsob jeho fungovn.V Ja-
Nemn dleit pro vzjemnou vmnu informac ponsku centrln evidence zvt sice existuje ji od roku
a udrovn ptelskch vztah jsou spoleensk setkn 1989, avak nen upravena dnmi prvnmi pedpisy.
not, kter tuto akci doprovz. Letos jim poskytlo ku- Rozdl mezi obma zemmi tak spov v tom, e ja-
lisu historick centrum msta Olomouce, prohldka Ka- pont noti sami neprojednvaj ddictv jako soudn
tedrly sv. Vclava, Arcibiskupskho muzea a Poutnho komisai tak, jako je tomu u not eskch. Psob
kostela Navtven Panny Marie na Svatm Kopeku pouze pi nkterch konech tkajcch se ddictv.
u Olomouce. Jedn se pedevm o sepisovn zvt a po smrti z-
Oficiln program zakonila sobotn slavnostn veee stavitele pak o sepisovn nkterch ddickch dohod.
v netradinm prosted Arboreta Prodn rj.Rozlouen N systm japonsk note zaujal a ocenili jeho pro-
s hosty a pjemnou atmosfru obou dn dstojn pod- pracovanost.Akoli Japonsko m desetkrt vce obyvatel
trhlo hudebn vystoupen Gamavilla Quartetu pod ve- ne esk republika, psob zde pouze 550 not.
denm editele Moravsk filharmonie Olomouc Vladi- Svd to o tom, e pracovn npl japonskch not
slava Kvapila. Profesn vznam setkn potvrdila nen tak irok jako agendy not eskch.
ptomnost mstopedsedkyn Vrchnho soudu v Olo- Japont noti projevili zjem o pokraovn vz-
mouci, JUDr. Ivany Waltrov, pi zvren slavnostn ve- jemn spoluprce mezi notskmi komorami v obou
ei. vzjemn vzdlench zemch.
Clem tchto setkvn je zajist umonit notm
z obou zem zskvat vzjemn pnosn odborn infor- * Autor je notem v Praze.
mace a zrove v ptelsk atmosfe vyvjet a prohlu-
bovat osobn kontakty. Vzhledem k letonmu potu
astnk a jejich kladnmu hodnocen celho setkn
nezbv ne si pt, aby v tomto duchu setkvn es-
kch a rakouskch koleg pokraovala. Soudn rozhodnut
aloba na ochranu vlastnickho prva po ode-
vzdn pozstalosti

Po pravomocnm odevzdn pozstalosti se ji


nelze spn domhat uren, e nov najevo vy-
l jmn zstavitele je lec pozstalost; v ta-
kovm ppad je na mst aloba na ochranu vlast-
nickho prva, k n jsou ddici po odevzdn
pozstalosti aktivn legitimovni.

Rozsudek Nejvyho soudu ze dne 24. 8. 2006, sp. zn. 21


Cdo 3122/2005

Z odvodnn: alobci se alobou podanou u Okres-


nho soudu v S. dne 7. 5. 2001 domhali uren, e cen-
nosti v nvrhu specifikovan tvoily ke dni podn n-
vrhu na dodaten projednn ddictv, tj. ke dni 21. 8.
2000, a dodnes tvo lec pozstalost po A. B., zeme-
lm dne 31. 5. 1941. Uvedli, e A. B., podnikatel v J.,
zemel dne 31.5.1941 bez zanechn zvti;e ddick
JUDr. Foukal pi projevu, vpravo JUDr. Ivana Waltrov, zen o jeho pozstalosti bylo vedeno Okresnm soudem
mstopedsedkyn Vrchnho soudu v Olomouci. Foto: v S. pod sp. zn. D 162/41; e v rmci ddickho zen
Ing. Pavel Kantor byla ohledn zjitnho rozsahu pozstalosti A. B. uza-
vena a soudem schvlena ddick dohoda mezi jeho z-
konnmi ddici, konkrtn pozstalou vdovou S. B., nar.
16. 4. 1900, a tymi nezletilmi syny S. (nar. 23. 10.
Japont noti v Praze 1924), J., Z. (oba nar. 10. 7. 1927) a A. (nar. 11. 8. 1933),
kte byli zastoupeni ustanovenmi opatrovnky; e
JUDr. Karel Wawerka* v roce 1946 bylo provedeno ohledn nov se objeviv-
ho majetku zstavitele dodaten projednn ddictv,
Na potku jna 2007 navtvila Prahu delegace ja- avak ani v rmci tohoto dodatenho ddickho zen
ponskch not v ele s prezidentem japonsk not- nedolo k vypodn pozstalosti A.B.v plnm rozsahu;
sk komory panem Masakazu Watanabe. Dne 1. 10. 2007 e v roce 1957 byla pozstal vdova S. B. rozsudkem b-
se konalo setkn se zstupci Notsk komory R za p- valho Lidovho soudu v . B. sp. zn. T 113/57, ve spo-
tomnosti dr. Wawerky, note v Praze, a Jana einy ze jen s rozsudkem bvalho Krajskho soudu v L. sp. zn.
spolenosti NOTSERVIS s.r.o.v budov Notsk komory 3 To 713/57, odsouzena pro hospodskou trestnou in-
R. nost a postiena mj. trestem propadnut celho jmn;
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 164

164 slo 5/2007 AD NOTAM


e trest propadnut majetku se konkrtn tkal vc soudu prvnho stupn zmnil tak, e alobu zamtl, a roz-
popsanch v alob; e citovan odsuzujc trestn roz- hodl, e dn z astnk nem prvo na nhradu n-
sudky byly rozsudkem Nejvyho soudu R ze dne klad zen ped okresnm ani odvolacm soudem.
24. 8. 1990 zrueny; e po seznmen se s obsahem Uvedl, e nesdl prvn nzor okresnho soudu spo-
oznaench veejnch listin je nyn alobcm jasn, e vajc v tom, e alobci maj nalhav prvn zjem na ur-
tehdej sttn orgny nemly, krom primrnho zjmu en, e pozstalost po zemelm A. B. je dosud lec po-
na realizaci vyvlastovacho chvatu cennost z drahch zstalost; e obsahem plohovho spisu Okresnho
kov rodiny A. B., dn dal zjem na dnm objasnn soudu v S. sp. zn. D 778/2000 je prokzno, e ddici po
skutenho prvnho stavu vlastnickch vztah k uchv- zemelm A. B. mezi sebou uzaveli ddickou dohodu,
cenm cennostem,akoli jim z kad svdeck vpovdi, kter byla schvlena a ddicm byla dne 26. 11. 1941 vy-
nejen S. B., ale i ostatnch len jej rodiny muselo bt dna odevzdac listina, kterou bylo ddictv skoneno;
zejm,e tehdy obalovan S.B.vlun vlastnictv k za- e proto movit vci, kter byly nalezeny po odevzdn
branm cennostem nesvdilo; e na neobjasnn tto pozstalosti a kter jsou pedmtem tohoto zen, jsou
rozhodn skutenosti poukzal i Nejvy soud R pi jmnm nepatc do lec pozstalosti;e ddici,resp.
zruovn odsuzujcch rozsudk; e pedmtn zlat jejich prvn nstupci, se mohou domhat pouze doda-
a stbrn mince tvoily tzv. lec pozstalost po A. B., tenho projednn ddictv,co tak alobci uinili;e
a to proto, e tento zemel u v roce 1941, tedy za in- o tom, zda ten kter pedmt pat i nepat do poz-
nosti obecnho zkonku obanskho z r. 1811, kter stalostnho majetku mus rozhodnout sm pozstalostn
v rmci tohoto ddickho institutu spojoval nabyt d- soud na zklad svho vlastnho eten.
dictv ddicem nikoli s okamikem smrti zstavitele, ale Proti tomuto rozsudku odvolacho soudu podali a-
a s okamikem odevzdn pozstalosti ddici soudem; lobci dovoln. Ppustnost dovoln dovozuj z ustano-
e dne 21. 8. 2000 podali zkonn ddici zstavitele A. ven 237 odst. 1 psm. a) OS. Namtaj, e jejich nal-
B. nvrh na proveden dodatenho ddickho zen hav prvn zjem na poadovanm uren je
ohledn zlatch a stbrnch minc v nvrhu popsanch jednoznan dn, a to pmo pravomocnm rozhodnu-
s tm, e tvo lec pozstalost po A. B., nebo citovan tm Okresnho soudu v S. ze dne 19. 2. 2001, . j.
cennosti tento ke dni sv smrti prokazateln vlastnil D 778/2000-63, kterm byla alobcm uloena povin-
a ony nebyly doposud v rmci ddickho zen o jeho nost pedmtnou alobu podat;e podn takov aloby
pozstalosti projednny; e v rmci tohoto soudem za- umouje zvltn pedpis, a proto jej podn neodvis
hjenho zen Okresn soud v S. vydal dne 19. 2. 2001 na prokzn nalhavho prvnho zjmu; e bez pro-
usnesen pod . j. D 778/2000-63, kterm zkonnm d- jednn aloby nebude pokraovno v dodatenm pro-
dicm A. B. uloil, aby ve lht dvou msc ode dne jednn ddictv po zemelm A. B.. Navrhuj, aby do-
prvn moci tohoto usnesen podali u Okresnho soudu volac soud napaden rozsudek odvolacho soudu zruil
v Semilech tuto alobu na uren lec pozstalosti; e a vc vrtil tomuto soudu k dalmu zen.
v souladu s tmto usnesenm tud alobci touto alo- Nejvy soud esk republiky jako soud dovolac
bou aluj na uren lec pozstalosti zstavitele A. B., ( 10a OS) po zjitn,e dovoln proti pravomocnmu
nebo je nutn pro ely ddickho zen postavit naji- rozsudku odvolacho soudu bylo podno oprvnnmi
sto, e pedmtn cennosti skuten tvo do dnenho osobami (astnky zen) ve lht uveden v ustano-
dne lec pozstalost; e vzhledem k tomu, e k dne- ven 240 odst.1 OS a e jde o rozsudek,proti ktermu
nmu dni ji zemeli pozstal vdova S. B. a pozstal sy- je podle ustanoven 237 odst. 1 psm. a) OS dovoln
nov S. aj., podvaj alobu souasn zkonn ddici, kon- ppustn, pezkoumal napaden rozsudek ve smyslu
krtn synov zstavitele Z.aA.,vnuk zstavitele S.,kter ustanoven 242 OS bez nazen jednn ( 243a odst.
je synem a zkonnm ddicem zemelho syna zstavi- 1 vta prvn OS) a dospl k zvru, e dovoln nen
tele S. B., vnuk zstavitele J., kter je synem zemelho opodstatnn.
syna zstavitele J. B., a snacha zstavitele B., kter je vdo- Z obsahu spisu vyplv, e zen o ddictv po A. B.,
vou po synovi zstavitele J.; e alobu na uren lec zemelm dne 26. 6. 1941, posledn bytem v J., bylo p-
pozstalosti podvaj za sttem eskou republikou, jako vodn vedeno Okresnm soudem v S. pod sp. zn.
nstupnickm sttem po bvalch sttnch zzench, za- D 162/41. Podle odevzdac listiny vydan v tomto zen
stoupenm Ministerstvem financ R, jako stednm or- Okresnm soudem v S. dne 26.11.1941 a schvlen d-
gnem sttu, do jeho psobnosti nleej vci tkajc dick dohody pipadla pozstalost podle zkona a d-
se sttn pokladny R a hospodaen s majetkem. dickch pihlek do vlastnictv pozstal vdov S.B.jed-
Okresn soud v S. rozsudkem ze dne 11. 3. 2003, . j. 5 nou tvrtinou a pozstalm dtem nezletilm S.,J.,Z.a A.
C 270/2001-56, alob vyhovl a rozhodl, e alovan je dohromady temi tvrtinami;souasn bylo projednn
povinna nahradit alobcm nklady zen ve vi pozstalosti prohleno za skonen.
33 205,60 K k rukm zstupce alobc.Vychzel ze z- Z obsahu spisu t vyplv, e Okresn soud v S. usne-
vru, e alobci doloili, e maj nalhav zjem na ur- senm ze dne 19. 2. 2001, . j. D 778/2000-63, uloil
en, e pozstalost po zemelm A. B. je dosud lec po- alobcm, aby ve lht dvou msc od prvn moci
zstalost; e movit vci, o n se jedn, nebyly nikdy tohoto usnesen podali u Okresnho soudu v S. nvrh
v ddickm zen projednny,nedolo k odevzdn a pi- na uren, e ne uveden cennosti tvoily ke dni
jet ddici; e alobci doloili svoji aktivn legitimaci podn nvrhu na dodaten projednn ddictv, tj. ke
v tomto zen, nebo vichni jsou v dnen dob ddici dni 21. 8. 2000 a dodnes tvo lec pozstalost po
po zemelm A. B.; e za eskou republiku je sprvn A. B..
alovno Ministerstvo financ. Pi projednn ddictv se vdy vychz z prvnch
K odvoln alovan Krajsk soud v H. K. rozsudkem pedpis innch v dob smrti zstavitele (srov. zejm.
ze dne 18. 12. 2003, . j. 22 Co 249/2003-72, rozsudek 873 ObZ). I v souasn dob se proto v zen o d-
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 165

AD NOTAM slo 5/2007 165


dictv po A.B.,zemelm dne 26.6.1941,postupuje podle nkem i toho majetku, kter v odevzdac listin nebyl
ustanoven Obecnho zkonku obanskho (dle t uveden, tzn. i takovho zstavitelova majetku, jeho exi-
jen OZO), vyhlenho csaskm patentem ze dne stence vyla najevo a po pravomocnm odevzdn po-
1. 6. 1811 . 946 Sb. z. s., kter byl pro zem Republiky zstalosti. Soud sice v takovm ppad provede zen,
eskoslovensk recipovn zkonem . 11/1918 Sb., ve avak nov najevo vyl jmn dosavadnm ddicm
znn pozdjch pedpis;v zen ped soudem prvnho zvltn odevzdac listinou neodevzdv, nebo pozsta-
stupn pak i podle csaskho patentu ze dne 9. 8. 1854 lost (ddictv) je povaovna za prvn nedliteln ce-
. 208 . z. (nespornho patentu), poppad (v otzkch lek a jeho pvodn odevzdn se vztahuje i na majetek
tmto patentem neupravench) podle zkona nov objeven.
. 100/1931 Sb., o zkladnch ustanovench soudnho - Tyto zvry vyplvaj i z dobov judikatury tehdejho
zen nespornho. Nejvyho soudu SR: Jmn, vyskytnuv se po odevz-
Podle ustanoven 547 OZO ddic, jakmile ddictv dn pozstalosti, nen lec pozstalost, nbr pat ji
pijal, pedstavuje se zetelem k nmu zstavitele. Vi ddicm, jim pozstalost byla odevzdna (rozhodnut
tet osob povauj se oba za osobu jedinou. Ped pi- ze dne 23. 3. 1920, sp. zn. Rv I 109/20); Ddic, jemu
jetm od ddice hled se na pozstalost tak, jako kdyby byla pozstalost odevzdna, jest pasivn oprvnn ku
dosud byla dravou zemelho. sporu o alob, tkajc se pozstalostnho jmn, je vy-
Podle ustanoven 797 OZO nikdo nesm ddictv sv- skytlo se po odevzdn pozstalosti (rozhodnut Nej-
mocn vzti v dren. Ddick prvo mus se ped sou- vyho soudu ze dne 7. 11. 1922, sp. zn. Rv I 582/22).
dem projednati a jm mus bti provedeno odevzdn po- Z uvedenho je zejm, e po pravomocnm odevz-
zstalosti, tj. peveden v prvn drbu. dn pozstalosti se ji nelze spn domhat uren,
Podle ustanoven 819 OZO jakmile na zklad dol e nov najevo vyl jmn zstavitele je lec poz-
pihlky ddick bude soudem uznn ddic po prvu stalost;v takovm ppad je na mst aloba na ochranu
a budou jm splnny povinnosti, odevzd se mu ddic- vlastnickho prva, k n jsou ddici jak ve uvedeno
tv a projednn se uzave. Ostatn jest na ddici, chce-li po odevzdn pozstalosti aktivn legitimovni (srov.
se domoci pevodu vlastnictv vc nemovitch, aby za- 126 ObZ).
choval pedpis 436. Podle ustanoven 80 psm. c) OS alobou (nvrhem
Podle ustanoven 179 nespornho patentu nalezne- na zahjen zen) lze uplatnit,aby bylo rozhodnuto o ur-
-li se po odevzdn pozstalostn jmn dve neznm, en, zda tu prvn vztah nebo prvo je i nen, je-li na
bute dodaten o nm provedena potebn edn jed- tom nalhav prvn zjem.
nn, a zejmna uinna opaten k zapraven nebo za- Podle ustlen judikatury soud nalhav prvn z-
jitn zkonnch poplatk. Pi tom nen teba nov d- jem o uren, zda tu prvn vztah nebo prvo je i nen,
dick pihlky a odevzdn. je dn zejmna tam, kde by bez tohoto uren bylo ohro-
Podle ustanoven 25 odst. 1 a 2 zkona . 100/1931 eno prvo alobce nebo kde by se bez tohoto uren
Sb. upravujcho postup pi een tzv. pedurujcch jeho prvn postaven stalo nejistm. aloba domhajc
otzek zvis-li rozhodnut nespornho soudce na ped- se uren podle ustanoven 80 psm. c) OS neme
chozm zjitn prva nebo prvnho pomru, me se bt zpravidla opodstatnna tam, kde lze alovat na spl-
toto zjitn stt v nespornm zen, i kdy toto prvo nn povinnosti podle ustanoven 80 psm. b) OS
nebo prvn pomr jsou mezi astnky sporny, ale jen (srov. napklad rozsudek bv. Nejvyho soudu SR ze
s inky pro toto zen. Zvis-li rozhodnut o pedur- dne 24. 2. 1971, sp. zn. 2 Cz 8/71, uveejnn pod . 17
ujc otzce na zjitn sporn skutenosti, me soud ve Sbrce soudnch rozhodnut a stanovisek, ro. 1972).
na nvrh nebo z edn moci astnky odkzat na zen Vysloven pedpoklad vak nelze chpat veobecn.Pro-
sporn nebo podle povahy vci na zen sprvn; a do ke-li alobce, e m prvn zjem na tom, aby bylo ur-
vyzen tto vci me uinit opaten, jich je teba na eno urit prvo nebo prvn pomr, pestoe by mohl
ochranu veejnch zjm nebo k zajitn astnk alovat pmo na splnn povinnosti, nelze mu urovac
nebo elu zen. alobu odept. Za nedovolenou pi monosti aloby
Podle prvn pravy obsaen v obecnm zkonku na plnn lze povaovat urovac alobu jen tam, kde
obanskm k ddn nedochz ze zkona (jak je tomu by neslouila potebm praktickho ivota, nbr jen ke
v souasnosti srov. 460 a nsl. ObZ), ale a odevz- zbytenmu rozmnoovn spor.Jestlie se urenm,e
dnm pozstalosti ( 797 a 819 OZO). Chce-li ddic tu prvn vztah nebo prce je i nen, vytvo pevn
nabt ddictv, mus se o n uchzet u soudu (tj. podat prvn zklad pro prvn vztahy astnk sporu (a pe-
ddickou pihlku srov. 799 a nsl. OZO) a soud mu, dejde se tak alob o plnn),je urovac aloba ppustn
budou-li splnny vechny zkonem stanoven pedpo- i pesto, e je mon tak aloba na splnn povinnosti
klady, pozstalost odevzd ( 797 OZO). Do odevzdn podle ustanoven 80 psm. b) OS (srov. napklad roz-
tvo pozstalostn jmn lec pozstalost (hereditas sudek Nejvyho soudu ze dne 27.3.1997,sp.zn.3 Cdon
iacens), tj. majetek, kter ji nenle zstaviteli, ale jet 1338/96, uveejnn pod . 21 v asopise Soudn judi-
nenle ddicm; prva a povinnosti tvoc pozstalost katura, ro. 1997).
v tomto obdob trvaj, jako kdyby tu byl jejich subjekt V alob o uren, zda tu prvn vztah nebo prvo je
(srov. 547 OZO).K odevzdn pozstalosti dochz ode- i nen, mus alobce vdy tvrdit a prokazovat skute-
vzdac listinou. Odevzdac listina m povahu jednak de- nosti, z nich vyplv, e m na poadovanm uren na-
klaratorn (potvrzuje, e v n uveden ddic prokzal sv lhav prvn zjem. Protoe jde o procesn povinnost,
ddick prvo),jednak konstitutivn (odevzdnm se v n je soud povinen alobce o tom pouit (srov. 5,
uveden ddic stv vlastnkem pozstalosti). Odevzd- 118a odst. 1, 3 OS). Zamtne-li soud urovac alobu
nm pozstalosti se ddic ve smyslu ustanoven 179 ne- pro nedostatek nalhavho prvnho zjmu,ani alobce
spornho patentu a ustanoven 819 OZO stane vlast- o uveden procesn povinnosti, pou, zat tm zen
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 166

166 slo 5/2007 AD NOTAM


vadou, kter mohla mt za nsledek nesprvn rozhod- Za svho profesnho psoben byl pilnm a dsled-
nut ve vci (srov. rozsudek Nejvyho soudu R ze dne nm propagtorem notsk innosti na veejnosti. No-
28. 11. 2001, sp. zn. 20 Cdo 450/2000, uveejnn v a- tskou osvtu il pednkami v obcch vykovskho
sopise Soudn judikatura . 51, ronk 2002). okresu a populrnmi lnky v okresnm tisku.
Pro povinnost soudu zkoumat v dan vci nalhav Dbal o kvalitn vkon notsk innosti a vedl k tomu
prvn alobc na poadovanm uren nen vznamn i sv spolupracovnky. Funkci vedoucho sttnho note
skutenost, e podn aloby jim bylo uloeno shora ci- vykonval jako nestrank, co mu v dnm ppad jej
tovanm usnesenm Okresnho soudu v Semilech ze dne vkon neulehovalo.V jednn s klienty byl vstcn, po-
19. 2. 2001, . j. D 778/2000-63 (srov. 25 odst. 1 a 2 z- zorn a peliv. Se svmi podzenmi jednal ptelsky,
kona . 100/1931 Sb.), nebo se nejedn o alobu vybo- kolegiln a oteven.To ve se projevilo v dve ast-
ujc z rmce ppad urovacch alob ve smyslu 80 nk vyuvajcch slueb tehdejho sttnho notstv
psm. c) OS, u n by nalhav prvn zjem vyplval takovm zpsobem, e podl smluv podlhajcch re-
z prvnho pedpisu (srov. nap. rozhodnut Nejvyho gistraci sepsanch nkm jinm ne mstnmi sttnmi
soudu ze dne 24. 6. 1932, sp. zn. Rv I 481/31; ppadn noti byl trvale ni ne 10 %.
rozhodnut bvalho Nejvyho soudu SR ze dne 7. 2. Nelze opomenout jeho innost v poradnm sboru
1930, sp. zn. Rv I 1054/29). ministra spravedlnosti a ast na veden semin
V posuzovanm ppad odvolac soud zamtl a- v rmci kolen not.ada z ns si dobe pamatuje jeho
lobu pro nedostatek nalhavho prvnho zjmu alobc vyprvn o nezvislm a svobodnm notstv,jak je po-
na poadovanm uren i kdy alobce nepouil o po- znal v krtkm obdob na potku sv notsk kariry.
vinnosti tvrdit a prokazovat skutenosti, z nich vyplv, Za dobu jeho psoben u Sttnho notstv ve Vy-
e maj nalhav prvn zjem na poadovanm uren kov se u nj vystdala cel plejda prvnch ekatel
a takovho pouen se alobcm nedostalo ani v zen a zanajcch sttnch not, vetn autora tchto
ped soudem prvnho stupn. Tato vada vak nemohla dk.Byl jim nejen obtavm a trplivm uitelem a rd-
mt vliv na vcnou sprvnost dovolnm napadenho roz- cem, ale tak vzorem profesionlnho, zdvoilho a takt-
hodnut, nebo jak ve uvedeno po pravomocnm nho jednn. Jeho bval kolegov se s nm seli na v-
odevzdn pozstalosti (a tak je tomu v projednvan jezdnm zasedn prezdia Notsk komory v Brn,kter
vci) se ji nelze spn domhat uren, e nov na- se konalo dne 18.9.v hotelu Selsk dvr ve Vykov.Spo-
jevo vyl jmn zstavitele je lec pozstalost. len si zavzpomnali na doby, kdy slouili ve Vykov
Rozsudek odvolacho soudu je proto z hlediska uplat- a panu JUDr. Frantiku Berkovi pi t pleitosti
nnch dovolacch dvod sprvn, a protoe nebylo upmn ze srdce podkovali za jeho dlouhodobou a ob-
zjitno, e by rozsudek odvolacho soudu byl postien tavou prci a tak za pi notskho pedagoga, kterou
vadou uvedenou v ustanoven 229 odst. 1, 229 jim tehdy nezitn poskytoval.
odst. 2 psm. a) a b) a 229 odst. 3 OS nebo jinou va-
dou, kter mohla mt za nsledek nesprvn rozhodnut
ve vci, Nejvy soud esk republiky dovoln alobc
podle ustanoven 243b odst. 2 sti vty ped stedn-
kem OS zamtl.

Spoleensk rubrika
Devadest let JUDr. Frantika
Berka
JUDr. Jik Fleischer*

Dne 10. 9. 2007 se doil v pln fyzick i duevn sv-


esti bval vedouc sttn not JUDr. Frantiek Berk
neuvitelnch devadesti let.
Po peruen vysokokolskho studia v dob nacis-
tick okupace ukonil v roce 1946 sv studia na Prv-
nick fakult Masarykovy univerzity v Brn. Po krtkm
psoben v bankovnictv se stv dne 16. 5. 1947 not-
skm koncipientem v Brn.
Po zesttnn notstv psob od roku 1952 jako no-
t ve Svitavch, aby od roku 1954 trvale zakotvil ve Vy-
kov, kde vykonval v letech 1955 a 1981 funkci ve-
doucho sttnho note.Po odchodu do dchodu v roce
1982 nepestv a do roku 1992 pracovat a vypomh
dl brigdnicky u svho sttnho notstv. * Autor je notem v Brn.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 167

AD NOTAM slo 5/2007 167


zakld tato skutenost pi zniku SJM nrok na vypo-
Stoj za pozornost dn tohoto vnosu z oddlenho majetku na spolen
majetek.To plat, i jde-li o zvazky, jejich rozsah pesa-
huje mru pimenou majetkovm pomrm manel,
Prvn rozhledy kter pevzal jeden z nich bez souhlasu druhho.
2. Postup podle 118a OS pichz v vahu jen tehdy,
2007, . 9 jestlie astnky uveden tvrzen a navren (ppadn
Mrzek, J. Matrimonium claudicans a uzavrn i nenavren,ale proveden) dkazy nepostauj k tomu,
manelstv s cizincem nebo v zahrani aby byl objasnn skutkov stav vci; postauj-li v zen
Pi uzavrn manelstv osob s dvojm nebo vcerm ob- uskutenn tvrzen a navren (i nenavren, ale pro-
anstvm me nastat prvn zvan, by pro nkoho ku- veden) dkazy pro objasnn skutkov strnky vci i pi
rizn ppad,kdy satek je v dan zemi platn jen pro jed- ppadnm jinm prvnm nzoru soudu,nen teba k po-
noho ze snoubenc. lnek analyzuje problm pedevm uen podle 118a odst. 2 OS pistupovat.
z pohledu mezinrodnho prva soukromho,vm si pod- 3. Rozhodnut odvolacho soudu lze v dovolacm zen
mnek a vvoje uzavrn manelstv v eskm prvnm pezkoumat jen z dvod uplatnnch v dovoln. Pi-
du, kolizn pravy zruen manelstv rozvodem a na- tom je dovolac soud vzn nejen tm, kter z dovolacch
zen o pravomoci a uznvn vkonu rozhodnut ve vcech dvod byl uplatnn, ale i tm, jak byl dvod vylen, tj.
manelskch a ve vcech rodiovsk zodpovdnosti. v jakch okolnostech dovolatel spatuje jeho naplnn.
Mike, J., vestka, J. Vznam odstoupen od smlouvy Rozsudek ze dne 25. 5. 2006, sp. zn. 22 Cdo 2335/2005
o pevodu nemovitosti pro vlastnictv tet osoby Nejvy soud esk republiky K mezm dovolacho
Doleil, T. Oko za oko, podl za platu aneb zasten pezkumu ve vci, v n vztah mezi astnky vy-
pevod obchodnho podlu podvn uritm zpsobem vyplvajcm z prv-
Nejvy soud esk republiky Sjednn okamiku nho pedpisu. K vypodn pohledvek manel
vzniku prva vitele na uspokojen pohledvky v rmci zen o vypodn BSM
z pedmtu pevodu ve smlouv o zajiovacm 153 odst. 2, 242 odst. 2 psm. d) OS
pevodu vlastnickho prva 150 ObZ ve znn ped novelou . 91/1998 Sb.
169 psm. c), 553 ObZ 1. V dovolacm zen ve vci, v n je vztah mezi ast-
Ve smlouv o zajiovacm pevodu vlastnickho prva lze nky vypodn uritm zpsobem vyplvajcm z prv-
vedle rozvazovac podmnky, podle n splnnm zajit- nho pedpisu, se dovolac soud neme zabvat dvod-
nho zvazku pominou inky smlouvy a vlastnick prvo nost dovolacch dvod spojench s st rozhodnut
pejde zpt na dlunka,dohodnout i okamik,kdy vznik odvolacho soudu,proti n nen dovoln ppustn,a to
prvo vitele na uspokojen pohledvky z pedmtu pe- ani kdy dovoln proti jin sti rozhodnut odvolacho
vodu;takov dohoda nen ujednnm o propadn zstav. soudu bylo shledno ppustnm i opodstatnnm,
Rozsudek ze dne 5. 12. 2006, sp. zn. 33 Odo 188/2005 a proto bylo cel rozhodnut odvolacho soudu zrueno
2007, . 10 a vc vrcena odvolacmu soudu k dalmu zen.
Pihera, V. K obecnm limitm akcionskch prv 2. Pedmtem vypodn bezpodlovho spoluvlastnic-
tv manel soudem mohou bt jen ty pohledvky ka-
2007, . 16
dho z nich z titulu hrady toho, co ze svho vynaloil
Peliknov, I., Pelikn, R. Lze ustanovit hmotn-
na spolen majetek, a jejich spolen pohledvky vi
prvnho opatrovnka akciov spolenosti?
nktermu z nich z titulu nhrady toho, co bylo ze spo-
2007, . 17 lenho majetku vynaloeno na jeho oddlen majetek,
Nejvy soud esk republiky Dohoda o cen jako sou- kter uinili pedmtem zen.
st platn smlouvy o pevodu obchodnho podlu Rozsudek ze dne 9. 11. 2006, sp. zn. 22 Cdo 999/2006
115 ObchZ
37 odst. 1 ObZ Prvn zpravodaj
Soust platn smlouvy o pevodu obchodnho podlu
5/2007:
mus bt i dohoda o cen. Nen vak vyloueno, aby tato
dohoda byla obsaena v ploze ke smlouv o pevodu K novele novely zkona o informanch systmech
obchodnho podlu.Takov dohoda mus vdy mt pse- veejn sprvy
mnou formu. Miloslav Jindich, not se sdlem v Beneov
Usnesen ze dne 5. 4. 2006, sp. zn. 29 Odo 221/2005 Dne 20. bezna 2007 Poslaneck snmovna schvlila
v prvnm ten a pikzala k projednn vborm vldn
Soudn rozhledy nvrh dal novely zkona . 365/2000 Sb., o informa-
2007, . 5 nch systmech veejn sprvy. Pes mediln proklamo-
Nejvy soud esk republiky Pozen vci v SJM i za van zmr pedkladatele zjednoduit pstup veejnosti
penze zskan zvazkem jen jednoho z manel. k dajm v registrech veejn sprvy vak postrd vlastn
Pouovac povinnost soudu. Vzanost dovolacho nvrh jak vlastn princip zjednoduen, tak i pesvdiv
soudu obsahem dovoln odvodnn zvolenho legislativnho een.
118a, 241a odst. 3 OS
143 odst.1 psm. b), 149 odst. 2 ObZ 9/2007:
1.Byly-li na zakoupen vc ve spolenm jmn manel Smrnice ES odstartovala reformu pravy vkonu
(SJM) pouity penze opaten takovm zvazkem jen akcionskch prv
jednoho z manel,kter nen soust SJM a kter je po- Petr ech, odborn asistent na Prvnick fakult
vinen splnit jen zavzan manel po zniku manelstv, UK v Praze
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 168

168 slo 5/2007 AD NOTAM


jho usnesen, v ochrannm psmu vod by musel mt vy-
Zprvy z notsk komory jden vodoprvnho orgnu,v lese vyjden nadlesnho
i jin oprvnn osoby.Ti by chtli ke svmu vyjden
podklady, take vpis z katastru nemovitost, kopii ka-
Cena Kurta Wagnera za r. 2008 udlovan tastrln mapy, vyjden dotench orgn, vechno dva-
rakouskm notstvm krt a oven.A to nemluvm jet o tom, e by nablzku
mohlo bt archeologick nalezit,pamtkov zna nebo
Rakousk notsk komora vyhlauje chrnn lokalita brouka pytlka a ne nepodstatnm by
Cena Kurta Wagnera za r. 2008 bylo vyjden vlastnka,sprvce a njemce pozemku.Lze
ve vi EUR 7.500,- uvaovat i o povinnosti pedloit studii o vlivu stavby na
za vynikajc vdeckou prci vztahujc se ivotn prosted. Jen obhat ta vyjden by mon bylo
k praxi, a to k tmatu vymhn prva vtm trestem ne vlastn zhotoven smrho ke.
prostednictvm notsk innosti Dle by vink ml smr k zhotovit.Ani to by nebylo
a bez soudnho zen. prvn jednoduch.Byla-li by vinkem ena,muselo by jt
vlastn o kamnek,protoe eny nesm penet bemena
Podmnky asti v souti lze zskat vc vce ne patnct kilo. Jsme v echch, krlovstv
u Rakousk notsk komory na adrese: vjimek, take njak by se nala a smr k by mohl
sterreichische Notariatskammer, 1010 Wien, vit teba o pt kilo vc. Jak by to bylo u mladistvch, to
Landesgerichtsstr. 20, si ani neumm domyslet. Mladistv by musel tesat nkde,
tel. 0043/1/402 45 09-18, kde by jej nesml nikdo spatit, aby nebylo mono po-
e-mail: regine.ott@notar.at. znat o koho jde, vlet smr k na msto by asi musel
Uzvrka: 31. 1. 2008 v pestrojen,aby ho nikdo nepoznal.A co pedpisy o bez-
penosti a ochran zdrav? Vink by musel mt nejspe
ochrann pomcky, brle, koenou sukni, ped prac by
asi musel absolvovat kolen o bezpenosti a ochran
Fejeton zdrav pi prci,aby,kdy se dltem i kladivem pi tesn
prat,mu pojiovna uhradila zpsobenou jmu,jinak by
se hojil nejspe na sttu, kter jej odsoudil k takov pro
Smr k nj nezvykl prci.Vink by asi tak ml absolvovat zdra-
votn prohldku s clem zjitn, zda je fyzicky zpsobil
Jet i dnes na nj narazme,napklad u kostela v Mni- k vkonu takovho trestu, tak by se asi muselo pihlet
chov u Marinskch Lzn.V se o tom, e smr ke k tomu, zda nem njak omezen, kter mu brn nebo
byly vztyovny jako symbol pokn za zloin. Mly na ztuje splnn trestu.To by vinku umonilo dat o od-
mst,kde se nachz,uctt pamtku obti,kter tam byla klad proveden trestu nebo o jeho snen, kter by spo-
zabita, vraha mly vst k pokn za in, jeho se dopus- valo teba v tom,e by smr k mohl bt men a jet
til a plnily tak funkci trestu,ktermu se musel vink pod- men, nejmen na celm svt jak k bsnk sty stu-
robit. Dohoda mezi rodinami obti a vraha obsahovala denta Krhounka v jednom starm eskm filmu.
krom povinnosti zaplatit pokutu tak povinnost vinka A co ochrana osobnch dat a lidsk dstojnosti? Na
zhotovit a postavit kamenn smr k. Smr k pak smrm ki by nejspe nesml bt daj, kter by pro-
musel vink zhotovit, dopravit na msto, kde spchal svj zrazoval nco z osobnch dat vinka, rozhodn ne rodn
skutek a tam zapustit do zem. Na k byl tak umso- slo, nesmlo by z nj bt patrno, e vink byl pslu-
vn text s datem vrady, jmnem zavradnho, i s ji- nkem jakkoli meniny, rasy, nboenstv.Tak u vidm
nm sdlenm pro pocestn. ty diskuse prvnk o tom, zda tento trest je v souladu
Napad mne,jak by to bylo se smrm kem asi dnes. s lidskmi prvy, protoe o ta pedevm u zloinc jde.
Chpno jako soust trestu, musel by na to bt zkon, Urit by se tak diskutovalo o tom, zda smr k m
nebo jak vme, lze uloit jen tresty podle zkona, soudce v krajin bt i pot, co bude vinku trest zahlazen.
si libovoln trest vymyslit neme. ekalo by se tak na Je tak mon, e by si sdruen vink odsouzench
provdc vyhlku, kter vysvtl co je to smr k, jak k postaven smrch k prostednictvm jist bezplat-
m vypadat,jak m bt velik,kolik sm vit,e hel mezi nch lobist vylobovalo novelu zkona, kter by pipus-
jeho rameny mus init tyicet pt stup s uritou mi- tila monost msto zhotoven smrho ke zakoupen ji
nimln diferenc apod.Takovch edest paragraf by sta- hotovho od oprvnn osoby (mnno od podnikatele
ilo.Ale co dl? Smr k by byl stavebnm zkonem po- s ivnostenskm listem, v oboru vyzkouenho, majcho
vaovn za stavbu. Vink by musel zadat o stavebn vechna povolen). Bylo by to tk, ale nakonec by nk-
povolen,ad by zaal zkoumat,zda s nm takovm po- te poslanci novelu podpoili nap. za to, e jim navrho-
t zemn pln obce, kde se skutek stal a kde m bt vatel slb podporu teba pi hlasovn o njakm dle-
smr k postaven, chtl by nkres stavby, plnek, kde itm zkonu,teba o zkonu o potrn mravenc a jinho
m bt umstna, mon rozpoet stavby a hlavn vyj- nepjemnho hmyzu. Nu, a pak by nastoupila voln ruka
den dotench orgn.Tch by bylo k umstn u sil- trhu. V nabdce by byly smr ke ze uly, opuky, mra-
nice by bylo teba vyjden sprvce komunikace (to moru, sdry, plastu, ve v rznch velikostech, barvch
me bt obec, kraj a nevm kdo jet), policie, k ums- a proveden, s npisy ve zlat nebo naopak radji s npisy
tn v elezninm ochrannm psmu by bylo teba vy- neitelnmi, to ve na spltky, na vr, v cench ji od.
jden drnch orgn, v psmu vysokho napt vyj- Tak nevm, myslte, e moc pehnm?
den rozvodnch zvod, v lokalit jako nap. Boubn by
musel mt vink dokonce vyjden vldy R ve form je- JUDr. Martin eina
Obalka_3 15.10.2007 19:04 Strnka 1

Karlovarsk prvnick dny

PRESTIN CENA 2007


V tto anket se asopis Ad notam umstil na 15. mst se ziskem 106 bod.

Umstn na prvnch pti mstech:


1. Prvn rozhledy 213 b
2. Soudn rozhledy 205 b
3. Prvn zpravodaj 191,5 b
4. Revue crkevnho prva 187,5 b
5. Prvnk 187 b

ANKETA PRVNK ROKU 2007


Formule k anket (nominan formul, formul na ubytovn a formul na vstupenky) jsou v elektronick
podob ke staen na www.nkcr.cz a www.cak.cz.

Inhalt Table des matieres


Aufstze Articles
Jindich, M. Notariatsakt ber ein materiellrechtliches Geschft Jindich, M. Acte notari concernant lacte du droit matriel
als Vollstreckungstitel berlegung de lege ferenda . . . . . . . . . 133 comme titre excutoire rflexion de lege ferenda . . . . . . . . . 133
Machala, O. L. Abflle in einer Notarkanzlei . . . . . . . . . . . . . . . 136 Machala, O. L. Dchets dans ltude du notaire . . . . . . . . . . . . 136
Wawerka, K. Wohngenossenschaften, Eigentmergemeinschaften Wawerka, K. Coopratives de logement, associations des
und Notare . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 propritaires et les notaires . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140
Tgl, P. ffentliche Register und Schutz des guten Glaubens. Tgl, P. Listes publiques et protection de la bonne foi.Vue courte
Ein knapper berblick der tschechischen und polnischen sur le rglement juridique tchque et polonais et leur
Rechtsregelung und deren Vergleich. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 comparaison . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142

Notar und EU Notaire et U.E.


Leszay, L, Neubauer, R. Seminar ERA Europisches Familien- und Leszay, L, Neubauer, R. Sminaire ERA Notariat et droit europen
Erbrecht fr Notare Trier, 23.25. Mai 2007 . . . . . . . . . . . . . . . 148 de la famille et des successions Trves, 2325 mai 2007 . . . . . 148

Diskussion Discussion
Kouba, V. Noch einmal zu Wucherzinsen . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 Kouba, V. Encore une fois en ce qui concerne les intrts
Pcha, F. Einige Anmerkungen zur Rechtsregelung eines usuraires . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158
notwendigen Weges . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 Pcha, F. Quelques remarques concernant le rglement juridique
du chemin ncessaire . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159
Vom Ausland De letranger
Kajanov, A. Hospitationsprogramm fr Notare, Notarkandidaten Kajanov, A. Programme dinspection pour les notaires, les
und Notarkonzipienten in Deutschland . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 candidats aux notaires et les notaires-stagiaires en Allemagne . . 160
Bischofov, I. MoldauDonau 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162 Bischofov, I. La Vltava-le Danube 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162
Wawerka, K. Japanische Notare in Prag . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163 Wawerka, K. Notaires japonais Prague . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163
Gerichtsentscheidungen Dcisions juridictionnelles
Oberstes Gericht der R Klage zum Schutz des Eigentumsrechtes Cour suprme de la Rpublique tchque Action pour la protection
nach Aushndigung der Erbschaft . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163 du droit de proprit aprs la remise de la succession . . . . . . . 163
Gesellschaftliche rubrik Rubrique sociale
Fleischer, J. Neunzig Jahre von JUDr. Frantiek Berk . . . . . . . . 166 Fleischer, J. JUDr. Frantiek Berk clbre son 90e anniversaire 166
Bemerkenswert . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 Cela Vaut votre Attention . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167
Nachrichten aus der Notarkammer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 Nouvelles de la chambre de notaires . . . . . . . . . . . . . . . . . 168
Kurt Wagner Preis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 Prix Kurt Wagner . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168

Feuilleton Feuilleton
Schlichtungskreuz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 Croix de conciliation . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168