Anda di halaman 1dari 31

Obalka_1 13.6.

2007 15:17 Strnka 1


Obsah_03 13.6.2007 15:23 Strnka 1

AD NOTAM
slo 3/2007

OBSAH
lnky
Eli, K. Domcnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69
Neubauer, R., Elk, P. Elektronick styk v rejstkovm
zen pohled za hranice. Digitalizace veejnch
a jinch listin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

Diskuse

Smejkal, V. Elektronizace obchodnho rejstku a elek-


tronick veejn listiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78
Baudy, P. K lnkm o vydren . . . . . . . . . . . . . . 80
Mytyzkov, P. Strun zamylen nad institutem
darovn pro ppad smrti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82
Klika, O. Notsk zpis se svolenm k vykonatelnosti
ohledn dohod o styku rodi s dtmi
dle 27 odst. 1 ZOR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83
Koiak, J. Obchodn rejstk a vklad 119
obchodnho zkonku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84
Mareov, M. O pepisu znak do eskho jazyka . 85

Ze zahrani Vedouc redaktor:


JUDr. Martin Foukal
Krejov, J., Skoup, A., Wawerka, K. 19.
Vkonn redaktorka:
Evropsk notsk dny v Salzburgu . . . . . . . . . . . . 86 Mgr. Ladislava Jankov
Adresa redakce:
eznick 17, 110 00 Praha 1,
Soudn rozhodnut tel. 225 993 959, 225 993 969, 225 993 955
fax 225 993 950
e-mail: ladislava-jankova@beck.cz
Nejvy soud R Lichvsk roky . . . . . . . . . . . 87
Redakn rada:
prof. JUDr. Jan Dvok, CSc.
Stoj za pozornost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 JUDr. Roman Fiala
JUDr. Jik Fleischer
JUDr. Martin Foukal
Spoleensk rubrika JUDr.Vclav Kouba
Zemel JUDr. Hubert Toupalik . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 doc. JUDr.Alena Mackov, Dr.
Z dobovho tisku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 Mgr. Erik Mrzena
JUDr. Martin eina
JUDr. Karel Wawerka
Zprvy z Notsk komory Vydv:
Rynek, Z. Noti sportujc . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 Notsk komora R se sdlem Jen 11, 120 00 Praha 2,
Postup pi komplikacch v ppadech pekldn tel. 224 921 258, 224 921 126, tel./fax 224 919 192, 224 919 266,
e-mail: nkcr@nkcr.cz, http://www.nkcr.cz,
listin s podnm nvrhu na zpis nebo zmnu v nakladatelstv C. H. Beck
v obchodnm rejstku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 asopis vychz estkrt ron. Pedplatn na rok 2007
K 990,, jednotliv sla K 180,.
Fejeton Objednvky pijm, administraci a distribuci pedplatnho
Jete do Pardubic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 a prodej jednotlivch sel zajiuje
nakladatelstv C. H. Beck, eznick 17, 110 00 Praha 1.
Petisk a jakkoliv jin en asopisu nebo jeho jednotlivch
soust lze pouze se souhlasem vydavatele.
Distribuci a pedplatn pro Slovenskou republiku zabezpeuje
Magnet-Press Slovakia s. r. o., ustekova 10, 851 04 Bratislava,
korespondence: P. O. Box 169, 830 00 Bratislava 3,
tel. (asopisy) 00421 267 201 921, (pedplatn) 00421 267 201 931,
fax 00421 267 201 910
e-mail: predplatne@press.sk
www.press.sk
ISSN 1211-0558 MK R E 7049
str_69_96 13.6.2007 15:34 Strnka 69

AD NOTAM
Vydvan
Notskou Notsk asopis
komorou R 22. ervna 2007

lnky
Domcnost 2. Ust. 115 je v ObZ od r. 1964. Novela . 509/1991
Sb. jen nahradila pvodn neppadn oznaen oban
Prof. Dr. JUDr. Karel Eli* obdobn nepli vhodnm fyzick osoby a jinak usta-
noven ponechala beze zmny.V zsad byl obsah 115
Pojednn se zabv pojetm domcnosti ve smyslu vytvoen zobecnnm vklad k 528 obanskho zko-
zkonn definice v 115 ObZ a poukazuje na p- nku z r. 1950 souviscch s pojetm domcnosti pi kon-
stupy jinch civilnch kodex k te problematice. strukci tzv. spoluijcch osob jako zkonnch ddic.2
Msta, kter jsou v 115 ObZ interpretan sporn, Funknost zkonn charakteristiky domcnosti byla p-
se vysvtluj obshlejm rozborem nzor v literatue vodn obhajovna tak,e jde o dleit pojem,kter je vy-
a odkazem na judikatorn stanoviska. Zrove se po- mezen proto,aby nebyl vykldn rozlinm zpsobem,ne-
ukazuje i na koncepn vady legln definice, kter bo m vznam z hlediska osobnho vlastnictv, osobnho
omezuje domcnost na spoleenstv lid a chpe ji ve uvn a jinch instituc.3 Obdobnmi argumenty je exis-
vleku pevajcch socialistickch koncepc jako spo- tence tohoto ustanoven zdvodovna i dnes.4 Nelze ale
tebn spoleenstv. pehldnout kritick stanovisko M. Knappov,5 podle n-
V zvru se autor zabv podnty obsaenmi ve ho legislativn intence vytvoit v 115 jednotn pojem
Fleischerov lnku v Ad Notam, 2007, . 1, a jeho n- domcnosti nemohla bt spn a pojem spe zatem-
vrhem, aby se pi rekodifikaci naeho obanskho prva uje, nebo se tho slova uv i v samotnm obanskm
zruilo zkonn ddick prvo tzv. spoluijcch osob, zkonku v rznm vznamu.
resp. aby bylo oputno jejich zaazen do druh a tet 3. Ve srovnn s jinmi kodexy je ustanoven naeho
tdy ddic, a vysvtluje svj postoj k tto otzce. obanskho zkonku celkem vjimen, a to i v okruhu
zkonk, kter vznikaly v 50. a 60. letech ve stedo- a v-
I. Teoretick vymezen a ir souvislosti chodoevropskch sttech sovtskho bloku.Analogick
ustanoven neobsahovaly ani rusk zkonky sovtsk
1. Mlokter pojem soukromho prva je spojen tak ry, ani nap. prvn prava eskoslovensk z r. 1950, ma-
zce s privtn strnkou lidskho ivota v nejum slova arsk z r. 1959 i polsk z r. 1964.6 Rovn tradin ko-
smyslu jako domcnost. dexy z okruhu evropsk kontinentln kultury nevyka-
Domcnost se tradin chpe bu jako zazen lid- zuj tendenci pojem domcnosti (Haushalt, mnage)
sk obydl, pop. v posunutm vznamu jako souhrn do- ble specifikovat. Nejde jen o ty kodifikace, s nimi se
mcho zazen i rodinn jmn (res familiaris), anebo obvykle spojuje pedstava standardu (francouzsk, n-
tak jako spoleenstv spoluijcch osob (familia le meck, vcarsk), ale dokonce i o ty, kter jinak vyka-
nikoli v zkm slova smyslu dnen rodiny),nejastji ale zuj kazuistiku pro Stedoevropana nadmrnou (nizo-
jako souhrn obojho (domus), tedy jako zazen obydl zemsk7 a argentinsk).
s ppadnm irm zzemm spolu s lidskou pospo-
litost, je je obv.Takto pojat domcnost reprezentuje
organizovanou hospodskou jednotku, pro ni je, tvo-
* Autor je vedoucm katedry obchodnho prva na FPr ZU v Plzni.
-li ji vce lid, typick dlba prce1 (srov. nap. 19 a 31 1
Nap. Tarde, G. Zkony sociln. 1. vydn. Praha : Rozhledy a Vehrd,
odst. 4 ZOR i 10 odst. 2 RegP). 1901, s. 77.
2
Pojalo-li ustanoven 115 domcnost jako trval spo- Holub, R. a kol. Koment k obanskmu zkonku. Prvo ddick.
1. vydn. Praha : Orbis, 1957, s. 103.
leenstv spoluijcch lid spolen uhrazujcch n- 3
DZ k 115.Viz t Kratochvl, Z. a kol. Nov obansk prvo. 1. vy-
klady na sv poteby, urilo sice osoby, kter domcnost dn. Praha : Orbis, 1965, s. 184.
4
vzhledem k svmu chovn tvo,zrove vak zilo do- Srov. nap. vestka, J. in vestka, J., Jehlika, O., krov, M., Spil,
J. a kol. Obansk zkonk. Koment. 10. vydn. Praha : C. H. Beck,
sah pojmu.To vede k tomu, e rzn ustanoven oban- 2006, s. 447: domcnost (...) si v nkterch vslovn stanovench
skho zkonku pojmov vymezen v 115 relativizuj. obanskoprvnch vztazch obanskoprvnch vztazch uritou prvn
Tak 143a odst. 2 nebo 148 odst. 1 a 2 poukazuj relevanci zachovv (...).Proto pojem domcnosti musel zkon pojmov
rovn 322 odst. 2 OS e domcnost pedpokld vymezit.
5
In Knapp, V., Plank, K. a kol. Uebnice eskoslovenskho obanskho
i vlastn vybaven. Nkter ustanoven obanskho z- prva. Svazek I Obecn st. 1. vydn. Praha : Orbis, 1965, s. 179180.
konku vslovn zdrazuj pojem spolen domcnosti 6
Maarsk obansk zkonk jen e ve zvltnm ustanoven ( 578/G)
( 143a, 148, 149, 474,475,672,688 aj.),ani ji ble majetkov prva a povinnosti osob ijcch ve spolen domcnosti.
7
Nap. nizozemsk obansk zkonk m sice velmi podrobn ustano-
odliuj od domcnosti ve smyslu 115, kter je z jeho ven o veden domcnosti (1:84 an.), ale vymezenm pojmu domc-
hlediska ex definitione rovn spolen. nost se nezabv.
str_69_96 13.6.2007 15:34 Strnka 70

70 slo 3/2007 AD NOTAM


Nmeck BGB ( 1356, 1369, 1370), vcarsk ZGB nickmi osobami, a to ani, m-li prvnick osoba sdlo
(l. 137, 331, 334, 920) nebo rakousk ABGB ( 91, 92, v byt ( 19c odst. 2).
174, 758) se zmiuj o domcnosti pravideln v souvis- Plurl je v komentovanm ustanoven pouit zmrn.
losti s manelstvm a rodinou s tm, e souit tohoto Zkon vychz z konstrukce, e domcnost me vytv-
typu, zahrnuje-li vce lid, se oznauje jako spolen do- et jen skupina lid, tedy alespo dva lid, nikoli jednot-
mcnost, ppadn jde-li o souit manelsk nebo ro- liv lovk. Podle tohoto pojet jednotlivec domcnost
dinn jako rodinn domcnost. nem. Zkon tedy vyluuje prvn existenci domcnosti
4. Uveden pstupy vychzej z toho, e pojem do- jedinho lovka, a si, jak trefn poznamenal Glos,
mcnosti vyplyne nejsnze z kontextu, do nho je to kad oban, by osamocen ijc, udruje njakou do-
kter zkonn ustanoven zasazeno: tedy klade-li se d- mcnost. A to mu ovem ani prvo neme uprat.14,15
raz na vcn vybaven domcnosti, na zleitosti spo- Absurdnost tohoto zkonnho konceptu16 nejlpe do-
jen s vedenm domcnosti,anebo na personln sloku kld fakt, e osaml ena nem prvn relevantn do-
domcnosti.Proto se tak ve zdej prvn polistopadov mcnost, othotn-li vak, pak ano, tebae jen podm-
rekodifikan osnov z r.1992 navrhovalo stanovit o do- nn, neb existence domcnosti jej a nasciturova zvis
mcnosti, e se j podle okolnost rozum bu spole- na tom,narod-li se dt iv ( 7 odst.1).Pod-li thotn
enstv osob ve smyslu dnen pravy, anebo obydl ena v oekvn porodu nap. dtskou postlku nebo
a pedmty nalzajc se v nm, slouc poteb tchto korek, stanou se tyto vci vybavenm domcnosti.
osob.8 Tato mylenka se odrazila ve vldnm nvrhu slo- Zsk-li nasciturus vlastn majetek (ddictvm,darem),lze
venskho obanskho zkonku,9 kde se navrhlo sta- jej pop. pout pro poteby rodinn domcnosti ( 31
novit, e domcnost tvo fyzick osoby, kter spolu odst. 4 ZOR). Nenarod-li se vak dt iv, hled se, jako
trvale ij a spolen uhrazuj nklady na poteby do- by domcnost nevznikla.
mcnosti, s tm e k domcnosti pat i obydl a ped- 2. Prvn podmnkou existence domcnosti je tedy sou-
mty, kter se v nm nachzej, slou-li osobnm po- it vce lid. Souit znamen zpravidla spolen bydlen
tebm tchto osob ( 22), co do urit mry navzalo (R 12/68). Domcnost, jak naznauje i etymologick p-
na romanistickou tradici i evropsk standard. Sledovalo vod slova, je spojena nejastji s pedstavou spolenho
se tak lep uchopen pojmu, by v nich stle rezono- domu nebo bytu.To odr ideologick optimismus kon-
vala i socialistick rezidua pohledu na domcnost jako ceptu vtzstv socialismu v na zemi (srov. vodn pro-
na spotebn spoleenstv. Nvrh koncepce oban- voln v preambuli stavy z r. 1960). Paradoxn se prv
skho zkonku z r. 1996 se naproti tomu vrtil k po- v dob, kdy byly schvalovny obansk zkonk i zkon
jet dnenho 115.10 o hospodaen s byty .41/1964 Sb.(srov. 878) ukzalo,
5. Standardnm pstupm konvenuje pojmov ucho- e vybudovn dostatenho potu byt v pedpoklda-
pen domcnosti jako organizovan hospodsk jednot- nm ase nebylo reln.
ky11 nikoli tedy jen jako pouh pospolitosti lid, ba ani Le zkonn prava v 115 neve existenci domc-
jen jako spotebnho spoleenstv, ale jako souhrn per- nosti na spolen byt, a tud ani nevyluuje prvn exis-
sonln a majetkov sloky reflektujc specifickmi tenci domcnosti spojenou s prostorem, jen nen by-
prvy a povinnostmi zvltn povahu tohoto spoleen- tem, pokud je splnn znak spolenho it (domcnost
stv. Takov jednotka nutn pedpokld, m-li bt me bt pop. vedena i v maringotce, v obytnm p-
funkn, prvek zen. vsu automobilu, ve stanu), piem z hlediska 115 ne-
Pokud jde o rodinnou domcnost, svovaly klasick jsou relevantn ani prvn dvod uvn prostoru slou-
obansk zkonky tuto psobnost zpravidla mui (man- cho ke spolenmu souit, ani existence takovho
elu).Tak pvodn redakce Code civil (zejm. l. 213, 214)
i nmeckho zkonku jet o sto let pozdji ( 1356),
sledovaly pojet, e o veden rodinn domcnosti rozho-
duje manel.12 Nejinak tomu bylo i v ABGB, jeho p-
8
vodn znn obsahovalo znm ustanoven, e mu je Citovno dle rukopisu.
9
Nrodn rada SR. I. volebn obdob.Tisk 1046. (Nvrh nebyl pijat.)
hlava rodiny a e v tto jeho vlastnosti pslu mu ob- 10
Prvn praxe, XLIV, 1996, s. 261.
zvlt prvo vsti domcnost ( 91), zatmco manelka 11
Vak tak nmeck Hauswesen a Haushaltung v 91 a 174 ABGB
jest povinna (...) pomhati v domcnosti (...) a pokud bylo nejdve do etiny pekldno jako domc hospodstv.
12
toho vyaduje domc podek, sama plniti i dti plniti Pvodn redakce vcarskho zkonku sledovala pojet, podle nho
je manel sice hlavou spoleenstv (l.160),avak domcnost vede man-
opaten muem uinn. Tato ustanoven beznadjn elka (l. 161).
zastarala a ji na potku minulho stolet se jevila jako 13
Srov. dnen znn francouzskho (l. 213), nmeckho ( 1356), ra-
zjevn neppadn. Proto byla tak postupn mnna kouskho ( 91) i vcarskho (l. 162) zkonku. Posledn uveden
kodex vak stle uchoval l. 331 o vld nad domcnost (Hausgewalt,
tak, e manel rozhoduj o zleitostech rodiny a do- autorit domestique), kter nle tomu, kdo je podle zkona, ujednn
mcnosti spolen.13 Dluno pipomenout, e se zdej i zvyklosti hlavou rodiny, by se uznv, e toto pojet souasnmu li-
zkonodrstv k tto zsad pihlsilo ji v r. 1949 (z- berlnmu a partnerskmu spoleenskmu du neodpovd (srov.
k tomu Girsberger, A. in Honsel, H., Vogt, N. P., Geiser, T. et al. Zivilge-
kon . 265/1949 Sb., o prvu rodinnm, 15 a 19), o po- setzbuch. Svazek I. 2. vydn. Basel Genf Mnchen : Helbing & Lich-
znn dve, ne mnoh zaveden zpadoevropsk z- tenhahn, 2002, s. 1718).
14
konky. Glos, J. O rodin a domcnosti. Prvnk, 1972, s. 512.
15
Poukame, e rakousk zkonk projevil ji v r. 1811 vc pochopen
pro ivotn relie, kdy v 178 stanovil, e syn je proputn z otcovsk
II. Trval spoluit osob moci, dovol-li mu otec, aby vedl svou vlastn domcnost (tedy i do-
mcnost samostatnou, nikoli jen rodinnou).
16
1. Ust. 115 ObZ pojm domcnost jako spoleen- Proto se od nho odchyluj i nkter zvltn zkony. Nap. zkon
. 458/2000 Sb., o podmnkch podnikn a o vkonu sttn sprvy
stv lid,kter m prvn relevanci,nikoli vak prvn sub- v energetickch odvtvch pedpokld [ 2 odst. 2 psm. a) bod 30
jektivitu. Nelze mluvit o domcnosti v souvislosti s prv- a psm. b) bod 31] existenci domcnosti i jedinho lovka.
str_69_96 13.6.2007 15:34 Strnka 71

AD NOTAM slo 3/2007 71


prvnho dvodu. Je tedy pro existenci domcnosti bez k myslu lid t spolu po dobu nikoli pechodnou, s v-
vznamu neplatnost smlouvy o njmu bytu stejn jako hradou zmny okolnost.
ppadn protiprvn obsazen prostor, v nm spole- Trvalost souit se hodnot pedevm se zetelem do
enstv lid ije (tak i squatei mohou mt domcnost). budoucna. Spolen souit se posuzuje se zetelem
Zkon vyaduje pro existenci domcnosti spolen i- k jeho perspektivm do budoucna.Z hlediska 115 nen
vot lid, nikoli trval usdlen. Znak spolu ij v 115 rozhodn, jak dlouho souit dosud existuje a kdy
nutn nemus znamenat spolu bydl (srov. 653, 711 vzniklo.Nasthuj-li se mu a ena,ijc dosud oddlen,
odst. 2).Tedy i ti, kte nemaj trval obydl, anebo jsou v den satku do spolenho bytu, hled se na jejich sou-
vbec bez obydl, mohou tvoit domcnost ve smyslu it jako na trval od prvnho okamiku. Teorie i praxe
115. berou v vahu mysl osob zaloit spoleenstv a t spolu
Nen vyloueno,aby domcnost sdleli lid,je spolen po dobu nikoli pechodnou (R 34/82).22 To vystihuje vt-
ij jako druh a druka v domov dchodc17, je maj jen inu ppad zaloen domcnosti dosplmi lidmi ze
pste, i je ij koovnm zpsobem apod. Stejn tak vzjemn nklonnosti i jinch dvod, nevykrv to
nen vylouena existence nkolika domcnost v jednom vak vechny ppady (lenem domcnosti me bt
byt: bydl-li ve stejnm byt nkolik rodin (nap. manel- i lovk, kter nem vli nebo nen schopen ji projevit).
sk pr a jejich syn s manelkou a dtmi),nemus tato sku- Spe tedy jde o vznik spoleenstv, v nm pjde o spo-
pina lid nutn tvoit jedinou domcnost, ale podle okol- len ivot nkolika osob, piem je zejm, e tyto
nost i domcnosti dv.18 Podobn tomu bude,zstanou-li osoby maj t spolu nikoli doasn, ale po dobu asov
v tm byt bydlet po rozvodu bval manel, piem pedem neomezenou. Pijm-li nkoho za lena sv do-
se ke kadmu z nich pisthuje nov ivotn druh, pak mcnosti njemce bytu, nepotebuje k tomu pronajma-
pjde pravideln o dv domcnosti. Najde-li si za tto si- telv souhlas (R 7/94).
tuace novho partnera jen jeden z rozvedench manel, ij-li urit osoby spolu ji njakou dobu, pedsta-
vytvo tito dva lid domcnost, zatmco druh z rozve- vuje to jeden z monch dkaz trvalosti souit a jednu
dench manel domcnost nevytvo a nem. I to uka- z indici existence domcnosti.Zvltn ustanoven vak
zuje na schematick pstup a nesprvnost pojet domc- podmiuj vznik uritch prvnch nsledk souitm
nosti v ustanoven 115. trvajcm alespo stanovenou dobu, nap. jednoho roku
Brno z opan strany, pak fakt koexistence skupiny ( 474 odst. 1, 475 odst. 1) i t let ( 706 odst. 2).
lid v tomt obydl neimplikuje nutn existenci jejich 5. Podmnka trvalosti souit vyluuje zalenit do do-
domcnosti, nebo domcnost vyaduje naplnn dal- mcnosti ty osoby, kter sdlej spoleenstv zaloen
ch znak (trvalost souit, spolen hrazen nklad). zjevn jen na omezenou dobu.Tak spolen bydlen n-
Neteba zdrazovat, e o spolen ivot nepjde nap. kolika lid z dvod studijnch,pracovnch i obdobnch
za situace, kdy v tomt byt bydl njemce a podn- nezakld domcnost.
jemnk, kdy je k pobytu v uritm byt administrativn Stejn,pijmou-li lenov domcnosti do svho kruhu
pihlena spolu s jeho uivatelem dal osoba z evi- na pechodnou dobu dal osobu a ji jde o spole-
dennch dvod,ani tam skuten pobv apod.Nen enskou i ptelskou sluhu (dti znmch jsou pijaty
tedy vylouena existence nkolika domcnost v tme k przdninovmu pobytu,pbuznmu se poskytne uby-
byt i jinm obydl, protoe rozhodujc nen jen fak- tovn vzhledem k jeho studijnm i pracovnm povin-
ticita it spolu, resp. vedle sebe, le i jak se spoluijc nostem v mst),anebo dvody spojen se zamstnnm
chovaj. Stejn tak nen domcnost podmnna exis- urit osoby k zajitn chodu domcnosti (stl oet-
tenc jedinho spolenho bytu. Je-li v dom nkolik ovatelka dlouhodob nemocnho lena rodiny, au pair,
byt, piem v jednom byt ije mu se svou rodinou, vychovatelka, osobn tajemnk), pak tyto osoby nejsou
v dalm jeho rodie a v garsoniee teta, strc i sou- z hlediska 115 leny domcnosti, a to ani je-li naplnn
rozenec, nevyluuje to samo o sob existenci jejich je- znak spolenho bydlen.Tm zkon sleduje vylouen
din domcnosti. prvnch nsledk spojench s koexistenc nkolika
3. U souit se vyaduje jeho fakticita.19 To podle pe- osob ve spolen domcnosti, zvlt co se tk ddn
vaujcch nzor zpravidla brn zvru o existenci spo- nebo pechodu njmu bytu. Reflektuje-li tyto dl cle,
len domcnosti manel, kte nemaj tot obydl k jejich ochran maj slouit zvltn normativn kon-
a kad z nich bydl u svch rodi.20 Tato otzka vak strukce, obecn ustanoven o domcnosti, nevystihuje
pedevm ve na problm asti jedn osoby v nko- pln celkov obsah pojmu.
lika domcnostech, jeho si vmme ne. Je vak teba
podtrhnout, e pozitivn uren, zda v uritm ppad
jde o spolen it nkolika osob je vc konkrtnho po-
souzen. 17
Nejvy soud o obanskm soudnm zen a zen ped sttnm no-
4.Trvalost souit nelze z hlediska 115 posuzovat ab- tstvm. 1. vydn. Praha : SEVT, 1974, s. 511.
18
solutn. I v kontextu nkterch dalch zkonnch usta- e i v praxi mohou nkdy vznikat sloit otzky co do posouzen jed-
notlivho prvnho ppadu,poukazuje Glos, J.,op.cit.sub 14,s.507511
noven (srov. 121 odst. 1, 129 odst. 2, 469a odst. 1) rozborem rozsudku Nejvyho soudu SR . j. 1 Cz 43/71 z 28. 7. 1971,
se vraz trvale vyskytuje ve smyslu relativnm.21 Trva- kter se vztahuje k situaci, kdy v jednom byt ily ti rodiny s vlastnm
lost nelze chpat jako stav statick, absolutn, do bu- vce mn oddlenm hospodaenm.
19
Winterov, A. in eka, Z. a kol. Obansk zkonk. Koment. I. sva-
doucna nikdy nezmniteln. Nen tedy mon zpochyb- zek. 1. vydn. Praha : Panorama, 1987, s. 361.
nit trvalost souit rodi a dtte argumentem, e dt 20
Opan Knappov, M. in Knapp, V., Plank, K. a kol. op. cit. sub 5, s.
asem dospje a spolenou domcnost opust, pop. e 180 a znovu in Knapp, V., Luby, . a kol. eskoslovensk obansk
prvo. Svazek I. 2. vydn. Praha : Orbis, 1974, s. 238.
manelsk,partnersk i nesezdan souit me bt pro 21
Rozdln k tomu srov. nap. 151p, 703, 708, 713 nebo 857.
eventuln neshody i z jinch pin fakticky i prvn 22
Srov. t Zuklnov, M. in Holub, M. a kol. Obansk zkonk. Ko-
ukoneno. Trvalost je namst posuzovat vzhledem ment. Svazek 1. 2. vydn. Praha : Linde, 2003, s. 255.
str_69_96 13.6.2007 15:34 Strnka 72

72 slo 3/2007 AD NOTAM


ir okruh osob, kter domcnost s jinmi doasn 2. Vymezen odpovd konceptu domcnosti jako spo-
sdlej i kter k domcnosti pslu, ale nejsou jejmi tebnho spoleenstv.26 Toto hledisko mlo bt ve zdej-
leny (srov. 712 odst. 2)23 ve smyslu zkona, lze sou- m zkonku pvodn akcentovno jet vce:vldn n-
hrnn oznait jako pslunky domcnosti, nechceme-li vrh z r.1964 sledoval vymezit domcnost jako spotebn
ut star vraz domc lid24.To m vznam le ve spoleenstv trval povahy mezi obany. Tehdej N-
zdejm prvnm prosted jen omezen nap.ve vztahu rodn shromdn tento vmr zmnilo na jeho sou-
k povinnosti hradit kodu (srov. 420 odst. 2 i 422). asn obsah. Pesto je od potku27 do souasn doby28
Pedevm je vak dleit uvdomit si, e i tyto osoby, hledisko domcnosti jako spotebnho spoleenstv sta-
podobn jako nvtvy atp., mus respektovat pravidla vno do poped. Odr to koncept socialistick rodiny
a zvyklosti, jimi se ta kter domcnost d. a jej domcnosti jako spotebnch spoleenstv29. Pojet
6. Doasn oputn domcnosti nkterm z jejch domcnosti jako konzumn, pasivn jednotky odpovd
len z dvod studijnch,pracovnch,zdravotnch i re- pvodn koncepci obanskho zkonku a ideji spole-
kreanch neru jeho pslunost k domcnosti, tebae nosti organizovan a zen z centra, jej oban spo-
ji momentln po pechodnou dobu nesdl.Tot plat tebovvaj, co stt mezi n distribuuje.
i o pechodnm souit lena domcnosti s jinou oso- Uveden pojet sleduje ideologick schma pstup
bou. ke spolenosti i k obanskmu prvu na potku ede-
Naproti tomu trvalm oputnm domcnosti v n stch let minulho stolet, kdy byla obanskmu prvu
ast odedho kon. I zde rozhoduje fakticita stavu vykzna loha pravy spoleenskch vztah v oblasti
spolu s okolnostmi,z nich plyne,e ten,kdo domcnost individuln spoteby oban30 (uspokojovn hmotnch
opustil, se do n ji nevrt. Oputn spolen domc- a kulturnch poteb oban)31. Vzhledem k tmto kon-
nosti jednm z manel nem vliv ani na trvn manel- cepcm bylo prototypem socialistick domcnosti kon-
stv,ani na existenci spolenho jmn manel.Zvltn zumn jednotka tvoen dvougeneran rodinou obva-
prvn nsledky spojuj s trvalm oputnm domcnosti jc byt v panelovm dom nebo rodinn domek
708 a 713 odst. 1 v souvislosti s pravou njmu byt.25 a uspokojujc sv poteby ze mzdy zamstnanch len
Proto si tto otzky v tto souvislosti podrobnji vm rodiny. Pi tomto pojet byla existence domcnosti jako
tak judikatura,kter sprvn dovodila,e doasn opu- aktivn hospodsk jednotky tko mysliteln zklad
tn bytu v souvislosti s kriz manelstv a probhajcm hospodsk prosperity nebyl spatovn v iniciativ jed-
rozvodovm zenm motivovan snahou vyhnout se ne- notlivce i skupiny soukromnk, ale v hospodskm
ustlm neshodm samo o sob jet neodvoduje z- plnu politickho centra.Tm je zrove eeno, e pro
vr o trvalm oputn domcnosti (R 77/66), stejn tak
takov zvr neodvoduje ani pouh odsthovn
svrk i administrativn odhlen se z bytu (R 34/82)
apod.
Zda domcnost i po jejm oputn nkterm z jejch 23
Poukame, e tradin prava vychzela z pojet, e osoby ve slueb-
len trv, zle na tom, zda i nadle vyhovuje ustano- nm pomru ij v te domcnosti s jejm pnem a jsou jejmi leny.
ven 115. Nezapomnejme, e v dob, kdy byl pijmn ABGB, byla prototypem ro-
dina zemdlsk, emeslnick i mstsk, se kterou v me nikoli neob-
Dluno zdraznit, e 115 klade draz na fakticitu vykl ily takov osoby jako dveka, eledn, tovary, uednk, slueb-
stavu. Tud ani rozvod manelstv, jm se prvn ru nictvo. Jet na konci XIX. stol. normoval exekun d z r. 1896 v 251
manelstv, sm o sob neru spolenou domcnost o dlunkovi a jeho lenech rodinnch a eledi ijcch s nm ve spo-
len domcnosti.
manel, jsou-li i nadle plnny podmnky, na n 115 24
V prvnick nmin Hausgenossen srov. ( 2028 BGB). Nap. v-
existenci domcnosti ve. carsk obansk zkonk (l. 331) mezi tyto osoby zahrnuje vslovn
7. Pedmtem diskus byla otzka, me-li bt jeden i ty, kdo ij ve spolen domcnosti s jinmi na zklad smluvnch
vztah jako zamstnanci.
lovk lenem vce domcnost. Judikatura ji rozhodla 25
Z hlediska tchto zvltnch prav jde ovem pedevm o trval opu-
tak, e jedna osoba me s jinmi sdlet jen jedinou do- tn spolenho bytu.
26
mcnost (R 34/82).Toto pojet se ve zmnnch spole- Jde o zkreslen pohled na domcnost pijat ji na potku 50. let
enskch podmnkch jev jako zastaral a jako dis- minulho stolet. Srov. nap. Holub, R. a kol. op. cit. sub 2, s. 103 (sku-
ten spoluit dvou nebo vce osob ve spotebnm spoleenstv).
funkn se projevovalo ji v dob, kdy byla tato 27
Mus jt o spotebn spoleenstv, nebo jinak by osoby neuhrazo-
rozhodnut pijmna, kdy byla ovlivnna jednak ko- valy spolen nklady na sv poteby. Kratochvl, J. a kol. op. cit. sub
gentnmi ustanovenmi o bezpodlovm spoluvlastnictv 3, s. 184.
28
Knappov, M., vestka, J., Dvok, J. a kol. Obansk prvo hmotn.
manel,jednak zjmem pispt k een tehdej bytov Svazek 1. 4. vydn. Praha :ASPI, 2005, s. 199.
tsn omezenm pechodu njemnho prva k bytu.Vari- 29
Srov. R IV/66 (s. 374): Ekonomick funkce manelstv ztratila sice
abilita relnch ivotnch situac vak dlouhodob mluv svou dvj podobu, ale nepozbyla na svm vznamu, protoe rodina
je stle spotebn hospodskou jednotkou (...).
proti dogmatu o jedin domcnosti a mluv proti n i v- 30
Kratochvl, J. a kol. op. cit. sub 3, s. 27.
voj zkonn pravy. Sv-li soud pi rozvodu manelstv 31
Srov. l. I, II, III a 1 pvodn redakce zkonku. Srov. t obecnou st
dt do stdav vchovy obou rodi ( 26 odst.2 ZOR), dvodov zprvy k vldnmu nvrhu obanskho zkonku z r. 1964,
kde stoj: Psobnost obanskho zkonku je fakticky omezena i tm,
pak takov situace vyluuje toto dogma nejpesvdivji. e ji neexistuje soukromokapitalistick sektor, a tm, e hospodsk
vznam malovroby siln poklesl. (...) Tm dochz k tomu, e oban-
III. Kvalita souit sk zkonk je pouiteln u jen pro oblast uspokojovn hmotnch
a kulturnch poteb oban. (Citovno dle Kabt, J., Quotidian, M.,
Ztureck, P. Obiansky zkonnk a svisiace predpisy. Svazek 1. 2. vy-
1. Existenci domcnosti nepodmiuje jen pouh spo- dn. Bratislava : Obzor, 1980, s. 24.) Viz t Knapp, V., Plank, K. a kol.
len it nkolika osob. Zkon vyaduje k existenci do- op. cit. sub 5, s. 2829: (...) je vznam koncepce novho obanskho
mcnosti netoliko, aby urit lid spolu trvale ili (tedy zkonku v tom, e tit upravovanch spoleenskch vztah ne-
spatuje v jejich zbon penn form, nbr v prv zmnnm so-
aby ili vedle sebe), ale rovn, aby spolen uhrazo- cilnm elu a v pi spolenosti o uspokojovn spoleenskch po-
vali nklady na sv poteby. teb oban.
str_69_96 13.6.2007 15:34 Strnka 73

AD NOTAM slo 3/2007 73


dnen sociln pomry je toto pojet domcnosti zcela val oputn spolen domcnosti a jej nkdej len
nevyhovujc.Ve zmnnch socilnch podmnkch ne- vi ostatnm dn povinnosti nem.To vak neplat,za-
me obstt. Nejde vdy jen o to, e lenov domcnosti kld-li povinnost i pot na domcnost nadle pispvat
spolen spotebovvaj sv pjmy;asto jde i o ppady, s odkazem na jin prvn dvod zvltn zkonn usta-
e se lenov domcnosti pedevm spolen piiuj noven,jako tomu je v ppad manel ( 19 ZOR),nebo
o dosaen spolench pjm. Typickm pkladem je partner ( 10 odst. 2 RegP).Tak i manel, kter ije od-
domcnost ivnostnka, samostatn hospodacho ze- dlen,m povinnost pispvat v rmci plnn vyivovac
mdlce nebo pslunka nkterho ze svobodnch po- povinnosti nap. i na nklady bydlen ostatnch len ro-
voln, kter nejednou psob jako aktivn hospodsk diny v jejich spolen domcnosti (R 62/70).
jednotka.I to vede k zvru,e se pojet domcnosti jako 4. Zvltn ustanoven obanskho zkonku sleduj
spotebnho spoleenstv jev jako jednostrann a prin- v danm smru podrobnj pravu. Kvalitu souit lid
cipieln vadn. Bude namst svazujc koncepci 115 ve spolen domcnosti se v nich nevymezuje jen pod-
pekonat a pijmout pojet domcnosti jako organizo- lenm se na spolenm uhrazovn nklad: 474 odst. 1
van hospodsk jednotky spoluvytven lidmi i jm- i 475 odst. 1 a do znan mry i 706 odst. 2 podmi-
nm. uj vznik prvnch nsledk tam uvedench souitm
3. Le i respekt k pojet domcnosti z hlediska my- tch osob ve spolen domcnosti, kter bu o spole-
lenkovch konotac doby,kdy byl zkonk schvlen,vede nou domcnost peuj, anebo jsou na jinho lena do-
k zvru, e zkonn dikce tuto podstatu domcnosti mcnosti odkzni vivou. To nepochybn plat i pro
pln nevystihuje. Nejde toti ani tak o to, e lid spolu- obecn pojem domcnosti ve smyslu 115: ije-li koje-
ijc v domcnosti spolen uhrazuj nklady na sv po- nec spolen s dosplmi lidmi, pak nepochybn nelze
teby,ale pedevm jde o hradu nklad ze sdruenho dovozovat, e s nimi nesdl spolenou domcnost, pro-
fondu na spolen poteby domcnosti jako spoleen- toe se na hrad nklad nepodl.
stv (bydlen, dodvka tepla a vody, stravovn, udrovn
obydl v obyvatelnm stavu apod.). Pedevm tyto okol- IV. Vybaven domcnosti
nosti profiluj domcnost jako celek, zatmco otzka, zda
si jednotliv lenov domcnosti hrad sv individuln 1. Vybavenm domcnosti je teba rozumt to, co ma-
poteby (oacen, kosmetiku, nklady na vyuit volnho teriln zajiuje existenci domcnosti a slou jej po-
asu) ze spolen pokladny i ze svho vlastnho fondu, teb ( 150 odst. 4), obvykle tedy zazen obydl a dal
se pro zvr o existenci domcnosti jev jako podrun. vci domc poteby (srov. 712 odst. 5). Bylo by zjed-
Zjevn je, e samo bydlen ve spolenm byt k exis- noduujc omezovat domcnost prostorov jen na byt
tenci domcnosti nesta.V zsad lze vzt za zklad sta- i dm. Domcnost nepochybn zahrnuje ve, co
novisko judikatury,e domcnost neprofiluje ani tak spo- k obydl spoluijcch osob funkn pat (nap. rekre-
len uhrazovn nklad na poteby spoluijcch lid, an chata, zahrada, sad atp.).
ale spolen hospodaen (pjmy jednoho kadho Od vybaven domcnosti se odliuje vybaven bytu
lena domcnosti nejsou striktn oddleny od pjm ( 712 odst. 2) i zazen bytu ( 712 odst. 5); zazen
ostatnch len), vybaven domcnosti je zsadn dno bytu se sice v ad ppad s vybavenm domcnosti
k uit vem lenm domcnosti, take se zpravidla ne- kryje, ale me zahrnovat ve vztahu k vybaven do-
rozliuje, kterch vc z vybaven domcnosti jednotliv mcnosti i u i ir okruh vc.32
lenov smj i nesmj uvat (R 34/82). 2. V rmci vybaven domcnosti m zvltn reim jej
Spolen uhrazovn vak neznamen ani uhrazovn obvykl vybaven. Na n je pamatovno zvltnmi usta-
stejnmi podly, ani uhrazovn v penzch. Zvltn usta- novenmi hmotnho ( 143a odst. 2, 148 odst. 1 a 2
noven 475, 476 a 706 vyaduj nejen spolen uhra- ObZ) i procesnho prva ( 322 odst. 2 OS). Obvykl
zovn nklad, ale i pi o spolenou domcnost, kter vybaven domcnosti je do jist mry chrnno: nelze je
pedpokld zpravidla aktivn vkon domcch prac vylouit ze spolenho jmn manel, nevznik k nim
a starost o osobn poteby tch,s nimi je domcnost sd- zkonn zstavn prvo pronajmatele ( 672 odst. 1),
lena (R 34/82),resp.zmrn pispvn osobn innost, pronajmatel je neme ani zadret ( 672 odst.2) a nelze
finann i jakmkoli jinm zpsobem na udrovn do- je ani postihnout vkonem rozhodnut nebo exekun.
mcnosti (R 41/86). Vymezen obvyklho vybaven domcnosti se v ase
Zkonn formulace spolen uhrazuj nklady su- mn v zvislosti na vvoji ivotn rovn lid33 (kolem
geruje pedstavu podlen se na hrad tchto nklad r. 1900 netvoila obvykl vybaven domcnosti praka,
finann.Proto je namst upozornit na zsadu 19 odst. v polovin minulho stolet ji ano; kolem r. 1955 se ne-
3 ZOR. Podle n me bt poskytovn pennch a ji- adila mezi obvykl vybaven domcnosti televize, avak
nch prostedk vyveno mj. i osobn p o spolenou o dvacet let pozdji u ano, dnes spoluvytv obvykl
domcnost (srov. t 31 odst. 4, 45c odst. 3, 63 odst. vybaven domcnosti osobn pota, co ped dvaceti
1 ObZ nebo 81 ZOR, pokud jde o postaven dt sd- lety nebylo atp.).
lejcch spolenou domcnost s rodii, osvojiteli, ps-
touny i porunky). Obdobn pravidla plat i pro do-
mcnost nepodlhajc prav zkona o rodin.Ust. 115
ObZ se vak stav k tto otzce jinak: nezakld prvn 32
Je-li v byt pokoj uren k pronajmn, pak jeho zazen je sice za-
povinnost osob sdlejcch spolenou domcnost uhra- zenm bytu, nikoli vak vybavenm domcnosti. Naproti tomu, maj-li
zovat nklady na tam uveden poteby, nbr takovm spoluijc osoby krom bytu nap.rekrean chalupu nebo zahradn do-
mek, pak i ty spoluvytvej vybaven domcnosti.
uhrazovnm podmiuje existenci domcnosti. Tak 33
Nap. jet na sklonku 20. let XX. stol. bylo pedmtem zvaovn Nej-
opust-li nkdo spolenou domcnost a pestane se na vyho soudu,je-li pro domcnost nevyhnuteln potebn koupac vana
hrad jejch nklad podlet, ukazuje to zpravidla na tr- (srov.V. . 7784 a . 8200 z r. 1928).
str_69_96 13.6.2007 15:34 Strnka 74

74 slo 3/2007 AD NOTAM


3. Vjimky ze zsady, e se vitel neme pi vkonu elstv nebo osvojenm): srov. nap. 706 odst. 1 nebo
rozhodnut i exekuci uspokojit z obvyklho vybaven 711a odst. 1 psm. a) ObZ. Z hlediska prvn rele-
domcnosti ( 322 OS), upravil obansk zkonk vantn existence rodiny teba brt v vahu i konkrtn
v 442 odst. 3 a 459. Byla-li koda zpsobena mysl- prvn pravu: kritrium 149 odst. 3 nebo 150
nm trestnm inem,z nho ml kdce majetkov pro- odst. 4 nen nezbytn spjato s dvougeneran rodinou,
spch, me soud rozhodnout, e se pokozen me kritrium 630 rovn ne.
uspokojit z vc takto nabytch, by podle 322 OS v- 2. Prvn pojet rodiny a prvn pojet domcnosti se
konu rozhodnut nepodlhaj.Tot plat o vcech, kter li v tom, e existence spolen domcnosti nen ro-
nabyl z bezdvodnho obohacen ten,kdo nebyl v dobr dinnm pomrem podmnna a vice versa,i kdy se asto
ve. Le i tu mus bt respektovno hledisko dobrch pekrvaj. Z hlediska 115 nen podstatn, jsou-li spo-
mrav a vzhledem k tomu mus bt chrnno nezbytn luijc osoby leny te rodiny; ve spolen domcnosti
vybaven domcnosti, tj. materiln naprosto nezbytn mohou t nap. i dv rodiny, nebo lenov jedn rodiny
pro zachovn jej trvajc existence. Nepochybn lze a spolu s nimi osoba, kter lenem tto rodiny nen36.
v tchto ppadech postihnout vkonem rozhodnut te- Nerozhoduje tedy, je-li mezi spoluijcmi osobami n-
levizi, nikoli vak postel pro nezletil dt, a ji pro- jak stupe pbuzenstv. Ba dokonce ani citov vztah
stedky na jej pozen byly opateny jakkoli. Proto tak spoluijcch osob nepad na vhu. Relevantn je jen
zkon vol dikci soud me rozhodnout, m otvr trvalost souit a jeho hospodsk funkce.
prostor soudcov diskreci.
VI. Hledisko osob blzkch
V. Domcnost a rodina
Co bylo eeno o pomru rodiny a domcnosti, plat
1. Co je rodina, nevymezil ani obansk zkonk, ani obdobn o vzjemn relaci domcnosti a osobch blz-
zkon o rodin.Zkonk ustanovuje o rodin v 149 odst. kch ( 116). Pomr osob blzkch nen podmnn sou-
3, 150 odst. 4, 630 a v 712 odst. 5; v 116 mluv o oso- itm ve spolen domcnosti. Stejn tak se nevyaduje,
bch v pomru rodinnm. Zkon o rodin dnes v 1 aby osoby spoluijc v te domcnosti byly vi sob
manelstv a rodinu rozliuje obdobn,jak to inil l.I p- v pomru osob blzkch, by obdobn jako v pede-
vodn redakce zkona v posledn vt. Naproti tomu n- lm ppad tomu tak velmi asto je.
kdej l. II v rozporu s tm ustanovil, e ji manelstvm
je rodina zaloena. VII. Lex ferenda
Podle platnho prva ( 1 odst.2 ZOR) je hlavnm e-
lem manelstv jako trvalho spoleenstv mue a eny Pi vahch o budouc prvn prav se nzory na
zaloenho zkonnm zpsobem prv zaloen rodiny prvn pojet domcnosti postupn vyvjely. O pstu-
(a vchova dt).Tento el manelstv relativizoval so- pech rekodifikanch snah z 90. let XX. stol. byla e ji
ciln vvoj, zvlt po druh svtov vlce, a pod jeho ve.
vlivem i odborn literatura. een tto otzky spad Vcn zmr obanskho zkonku z r. 2000 pedpo-
mimo hlavn zbr naeho tmatu. Pro jeho el posta kldal definici domcnosti (v souvislosti s prvn pra-
poukzat na nsledujc: vou pomr fyzickch osob) s drazem na realitu stavu
Rodina je, stejn jako domcnost, spoleenstv lid bez (nikoli na administrativn formln znaky)37. Pi p-
prvn subjektivity,by,stejn jako domcnost m vlastn prav paragrafov osnovy zkonku se vak brzy ukzalo,
poteby (zjmy) kulturn a hospodsk: srov. potebu e legln definice domcnosti nen potebn ani eln
svou, sv rodiny a domcnosti v 150 odst. 4. prv vzhledem k mnohavznamovmu obsahu toho
ABGB fixoval pojem rodiny v 40 tak, e rodinou ro- slova. Osnova novho obanskho zkonku se proto
zumj se prarodie se vemi svmi potomky. (Reflex zjevn pikln k pojet domcnosti jako hospodsk
trojgeneran rodiny nalzme jet dnes v 15 nebo jednotky spojen s lovkem nepedpokld se tedy
v 469 ObZ.) V novj dob se chpn rodiny posu- nadle spojen domcnosti se souitm vce osob tvo-
nulo hlavn smrem k rodin dvougeneran. Tak ji en zazenm obydlm a tm, co k nmu funkn n-
Tilsch a po nm Svoboda34 charakterizuj rodinn prvo le.Zvltn draz se klade na obvykl vybaven rodinn
jako pravu vztah mezi manely, pop. mezi muem domcnosti, kter m podle osnovy povat, obdobn
a enou a mezi rodii a dtmi. jako obydl rodiny, speciln ochrany. Navrhuje se stano-
Nelze nevidt,e kontury rodiny jsou v modern a post- vit, e s vcmi nleejcmi k obvyklmu vybaven ro-
modern dob zasteny: zkladem rodiny ji dvno nen dinn domcnosti nejde-li vak o vci nepatrn hod-
dn svazek manelsk a i tradin koncept dvougene- noty potebuje manel souhlas druhho manela; jinak
ran rodiny je socilnm i prvnm vvojem relativizo-
vn.Pesto se stle za jdro rodiny pokld svazek rodi
a jejich dt,35 by existuj i rodiny nepln a jin ob-
dobn sociln spoleenstv. Tak partnerstv podle z- 34
Tilsch, E. Rakousk prvo obansk. Prvo rodinn. Vydn neuve-
kona o registrovanm partnerstv je pokldno za pomr deno. Praha : Vehrd, 1908, s. 5; Svoboda, E. Rodinn prvo eskoslo-
upraven rodinnm prvem a prvn prava vslovn vensk.Vydn neuvedeno (2.). Praha :Vesmr, 1935, s. 7.
35
Nap. Hrukov, M. Zkon o rodin. Koment. 3. vydn. Pra-
pedpokld souit partner a nezletilch dt ve spo- ha : C. H. Beck, 2005, s. 4.
len domcnosti ( 13 odst. 3 RegP). 36
Na to pamatoval jet 17 odst. 3 obanskho zkonku z r. 1950
Zpravidla se vychz z pojet, e rodinu v zkladnm (podmioval toti pomr osob blzkch tm, e ij ve spolen do-
slova smyslu tvo rodie a jejich dti, k nim se even- mcnosti jako lenov rodiny, m vzal v vahu, e ve spolen do-
mcnosti mohou t i osoby stojc mimo rodinn kruh).
tueln podle okolnost pileuj dal osoby spjat 37
Eli, K., Zuklnov, M. Principy a vchodiska novho kodexu sou-
s nimi pokrevn nebo prvn (typicky uzavenm man- kromho prva. 1. vydn. Praha : Linde, 2001, s. 138.
str_69_96 13.6.2007 15:34 Strnka 75

AD NOTAM slo 3/2007 75


je dispozice stiena relativn neplatnost. Jde o prlom 3. Zpracovatel osnovy novho obanskho zkonku
do jinak irok ochrany dobr vry tetch osob, kterou setrvvaj na obecnm stanovisku, e vcn zmr mus
osnova sleduje. Smyslem je ochrana minima rodinnho bt zsadn respektovn,neobjev-li se vn dvody pro
majetku nezbytnho k slunmu ivotu rodiny38. Ro- dl odchylku od schvlen koncepce.
dinn domcnost je tedy pojata v souladu s mezinrod- Osobn mm za to, e v tomto aspektu je pesvdiv
nmi standardy jako zvltn, privilegovan forma spo- dvod pro odchylku a pro vylouen spoluijcch osob
len domcnosti osob, kter pro svj svazek zskaly z pednch (druh a tet) td. V tom smru souhlasm
sttem uznan zvltn status. s Fleischerovm stanoviskem.44 Jsem vak nzoru, e d-
dick prvo by tyto osoby nemlo zcela pominout, ne-
VIII. Zvren noticka bo je pece jen vhodnj, nejsou-li jin ddicov, aby
jmn zstavitele pednostn zstalo v soukromch ru-
1. S tmatem tohoto pojednn souvis Fleischerv l- kou, ne aby pelo na stt.
nek o ddn spoluijcch osob, uveejnn nedvno na V tomto smru jsem tak vznesl v rekodifikan ko-
strnkch tohoto asopisu39. Autor se opr o respekta- misi Ministerstva spravedlnosti nvrh na zmnu osnovy.
biln argumenty a doporuuje pi pprav novho ob- Le dal lenov komise se zsti piklonili k nzoru, e
anskho zkonku vykrtnout z osnovy spoluijc zmna obsahu dosud navrench ustanoven o zkonn
osoby (osoby,kter ily se zstavitelem nejmn po dobu ddick posloupnosti nen vhodn, zsti k nzoru, e
jednoho roku ped jeho smrt ve spolen domcnosti ppadnou zmnu je potebn promyslet a e vyaduje
a z tohoto dvodu peovaly o spolenou domcnost del as k vaze. Hlavn argument proti zmn dosa-
nebo byly odkzny vivou na zstavitele) z druh a tet vadnho textu sledoval mylenku poteby nleit
ddick skupiny (dnes 474 a 475 ObZ). ochrany osob ijcch v druhovskm pomru. A mm
2. Mj osobn nzor je, e jde o stanovisko hodn d- tedy osobn vhrady proti pijatmu een, zstal za da-
kladnho uven. nch okolnost nvrh ustanoven o zkonn posloup-
Je pravda, e spoluijcm lenm domcnosti piznal nosti ddic v osnov novho obanskho zkonku
postaven zkonnch ddic a obansk zkonk v tomto smru prozatm nezmnn.
z r. 1950 ( 528).
Je rovn fakt, e v tto konstrukci je zejm inspi-
38
race sovtskm prvem. Jak znmo, byl krtce po j- 39
Tot m obdobn platit i pro domcnost zapsanch partner.
nov revoluci vydn dekret z 4.kvtna (21.dubna) 1918 Fleischer, J. Ddn spoluijcch osob.Ad Notam,2007,.1,s.20 a nsl.
40
Holub, R. a kol. op. cit. sub 2, s. 103.
o zruen ddictv; avak dovolilo se v nm, aby si n- 41
Petrelka, K. Nov eskoslovensk prvo ddick. In Knapp, V. et al.
kter zce vymezen spoluijc osoby odkzan na K otzkm novho obanskho prva. Praha : Orbis, 1955, s. 64.
42
zemelho vivou, ponechali z majetku zemelho, co Srov. t Gomola, A. I. Gradanskoje pravo. 3. vydn. Moskva : Aca-
demia, 2005, s. 376 a nsl.
je teba k jejich zaopaten. Tato mylenka byla v ta- 43
Vcn zmr pedpokld tyi ddick tdy, v osnov se navrhuje
mjm prvu postupn rozvjena. Obansk zkonk rozit je na pt.
44
RSFSR z r. 1922, jeho l. 418 o zkonnch ddicch se Fleischer, J. op. cit. sub 39, s. 21.
v ase mnil, adil mezi zkonn ddice osoby, kter
se fakticky nalzaly v pln viv zemelho nejmn
jeden rok ped jeho smrt (pvodn mohlo jt jen Elektronick styk v rejstkovm
o osoby nemajetn, od r. 1945 tato podmnka ji spl- zen pohled za hranice.
nna bt nemusela).Toto pojet pevzal i obansk z-
konk RSFSR z r. 1964 (l. 532). Digitalizace veejnch a jinch
Analogick koncept pijalo zdej ddick prvo listin
v r. 1950 a okruh zkonnch ddic oproti sovtskmu
vzoru rozilo i na osoby, kter o spolenou domcnost Mgr. Radim Neubauer, Mgr. Petr Elk*
peovaly, vytvoenm obrzku komunistick spole-
nosti v malm40.Tzv. stedn obansk zkonk v 528 I. Digitalizace obchodnho rejstku v R
vak vyadoval,aby tyto osoby ili se zstavitelem ve spo-
len domcnosti jako lenov rodiny, co bylo p- Proces peveden obchodnho rejstku do elektro-
kladmo vykldno tak, e se maj na mysli schovanky, nick podoby (digitalizace) zaal novelizac obchodnho
vzdlen pbuzn nebo druh a druka41. Posledn uve- zkonku provedenou zkonem . 216/2005 Sb. S in-
den hledisko bylo pi rekodifikaci z r. 1964 vyputno. nost od 1. 7. 2005 byla zavedena monost podvat n-
Zaazenm spoluijcch osob do okruhu zkonnch vrhy na zpis do obchodnho rejstku krom listinn po-
ddic v druh a tet ddick skupin vyznv nae d- doby t v elektronick podob podepsan uznvanm
dick prvo v evropskm kontextu celkem ojedinle,a to elektronickm podpisem. Dal fze digitalizace ob-
nap. i v porovnn s maarskm obanskm zkonkem chodnho rejstku byla provedena s innost od 1. 1.
z r. 1959 nebo polskm z r. 1964. Poukzat lze i na reko- 2007 vyhlkou ministerstva spravedlnosti . 562/2006
difikovan ddick prvo Ruska z r. 2001, kter spolui- Sb., kterou se stanov zpsob peveden listin do elek-
jcm osobm (avak v porovnn s na pravou v pod- tronick podoby, zpsob nakldn s pevedenmi listi-
statn um vymezen) vykzalo a posledn (osmou)
ddickou skupinu (l. 1148).42 Pesto vcn zmr na-
eho novho obanskho zkonku z r.2000 pot s tm,
e zkonn ddick prvo osob ijcch se zstavitelem
* Mgr. Radim Neubauer je notskm kandidtem JUDr. Ivy dov, no-
ve spolen domcnosti zstane zachovno shodn s do- tky v Praze, Mgr. Petr Elk je notskm kandidtem JUDr. Jany El-
savadn pravou.43 kov, notky v Olomouci.
str_69_96 13.6.2007 15:34 Strnka 76

76 slo 3/2007 AD NOTAM


nami a obligatorn elektronick podoba listin (dle jen elektronickch listin zvan cyberDOC, kter byl sputn
vyhlka). Vyhlka stanov jako jedin ppustn for- v z roku 2001. Projekt cyberDOC je spolenm pod-
mt digitalizovanch listiny Portable Document Format nikem (joint venture) rakouskho notstv a spolenosti
(ppona pdf).Vyhlka dle stanov obligatorn elektro- Siemens AG sterreich,kter do nj vkld nejaktulnj
nickou podobu pro listiny, kter se zakldaj do sbrky technick know-how. Krom toho poskytuje rovn sv
listin a jimi se nedokldaj skutenosti uveden v n- potaov centrum, kter pat k nejmodernjm v Ra-
vrhu na zpis do obchodnho rejstku (nap. vron kousku. V rmci pemny sbrky listin obchodnho rej-
zprvy i etn zvrky).Tyto listiny lze rejstkovmu stku (a v budoucnu t pozemkovch knih) do elek-
soudu zaslat elektronickou potou nebo s vyuitm da- tronick podoby hraje cyberDOC klovou roli. Pokrok
tovho Compact Disc Recordable (CD-R), a to za nsle- ve srovnn s pedchozmi lety spov v tom, e jsou
dujcch podmnek stanovench ne.1 veker listiny v oblasti obchodnho rejstku uchov-
1. Kad jednotliv listina se pedv jako prv jeden vny ji pouze v elektronick podob. Zrovna tak ve-
PDF soubor; nen tedy mon rozdlit jednu listinu do ker nvrhy na zpis do obchodnho rejstku, jako i ne-
vce PDF dokument ani sluovat vce listin do jednoho zbytn plohy, jsou nov podvny rovn pouze
PDF dokumentu. elektronicky. Projekt cyberDOC si klade za cl umonit
2. Doporuuje se ovit, zda dn st poskytovan zakldn obchodnch spolenost nejdle bhem 48 ho-
listiny neobsahuje informace, kter nemohou bt podle din pi souasnm zjednoduen jednotlivch admi-
zkona zveejnny. Pokud tomu tak bude, soud bude nu- nistrativnch kon a snen nklad spojench s rej-
cen PDF dokument odpovdajc dan listin cel od- stkovm zenm (na papr, koprovn, potovn
mtnout. a v neposledn ad na lidsk zdroje).
3. Velikost pedvanch PDF dokument je omezena
a nesm peshnout 150 kB na 1 strnku listiny; nap. lis- 1. Jak systm cyberDOC funguje?2
tina o 100 strnkch me tedy mt maximln 15 MB.
4. Je vhodn, aby poskytnut PDF listina (pokud je to
mon) byla radji vytvoena pevodem ze vstupnch
textovch dokument (nap. z MS Word), ne aby byla 1.1 Pozen listiny
zskna jako grafick obraz (a to jak softwarov pomoc
grafickho editoru nebo prostednictvm naskenovn
z paprovch podklad). Nstroje na pevod vstupnch
dokument do PDF dokumentu lze nalzt nap. na URL
adrese http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_PDF_soft- Not na dost klienta sepe listinu.
ware.
5. PDF listiny je mono ovit zaruenm elektronic-
km podpisem i nastavit jejich zabezpeen (encryp-
tion); nen vak mon omezit (ani heslem) jejich plno-
hodnotn zobrazen nebo tisk.
6. PDF soubory do velikosti 8 MB je mono pedvat
pomoc elektronick poty na podatelnu pslunho rej-
stkovho soudu; pokud bude velikost PDF dokumentu
vt, je teba jej pedat na CD-R mdiu (mono zaslat Listina je notem naskenovna, zaindexovna, digi-
i potou). tln podepsna a zaifrovna.
Na druhou stranu listiny, jimi se skutenosti zapiso-
van do obchodnho rejstku dokldaj (nap. zaklada- 1.2 Archivace listiny
telsk dokumenty, rozhodnut o volb, jmenovn i od-
voln statutrnch orgn, smlouvy o pevodu i
zastaven obchodnho podlu atd.), se i nadle zakldaj
do sbrky listin v nedigitalizovan, tedy listinn podob.
Tyto listiny, jako i listiny ve sbrce ji uloen, pevd
do elektronick podoby soud.
I po sten digitalizaci obchodnho rejstku lze tedy
komunikaci podnikatele s obchodnm rejstkem prov-
dt elektronicky prozatm jen ve velmi omezen me. Digitln podepsan a zaifrovan listina je notem
Dokonce se nelze ubrnit dojmu, e nov prvn prava nahrna (uploadovna) do systmu cyberDOC. Listiny
znamen pro podnikatele povinnost obstarat si dal ne- jsou ukldny v modernm potaovm centru s nej-
zbytn vybaven a tot co v paprov form pedkldat vym stupnm ochrany a zabezpeen.
jet elektronicky. Kadopdn k pln digitalizaci, tedy
k monosti veker komunikace s obchodnm rejstkem
elektronickou cestou, je jet dlouh cesta.

II. cyberDOC elektronick sbrka listin rakous- 1


Technick specifikace pro pedvn digitalizovanch listin do
kho notstv Sbrky listin obchodnho rejstku je pstupn na internetov
adrese Ministerstva spravedlnosti R:
http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?j=33&o=23&k=2299&d=136225
Pkladem modernho a efektivnho pojet digitalizace 2
Grafick znzornn bylo pevzato z http://www.notar.at/de/por-
je Rakousko. Zsadn roli v tomto procesu hraje archiv tal/einrichtungen/cyberdocgmbhcokg/
str_69_96 13.6.2007 15:34 Strnka 77

AD NOTAM slo 3/2007 77


1.3 Zpstupnn adm Maart noti zcela pevzali rakousk systm cy-
Jakmile not pod nvrh na zahjen zen (zen berDOC, kter byl v prbhu jednoho roku pizpsoben
ped pozemkovou knihou, obchodnm rejstkem) po- mstn prvn prav a sputn byl zatkem roku 2004.
adovan dokumenty jsou tmto institucm zpstup- Zatmco v Rakousku je do archivu cyberDOC ron vlo-
nny pod pstupovm kdem. eno piblin 90 000 dokument,v Maarsku je to kolem
130 000 (vkldny jsou t kupn i njemn smlouvy).
Dne 1. ledna 2007 nabyl ve Spolkov republice
Nmecko innosti zkon o elektronickm obchodnm
a ivnostenskm rejstku, jako i rejstku podnikatel.
Pro nmeck note znamen zsadn pemnu rejst-
kovho zen do ist elektronick podoby,piem tato
systmov zmna byla lta pipravovna v zk spolu-
prci ministerstva spravedlnosti a spolkov notsk ko-
Soudy a jin ady si v zahjenm zen poadovan mory. V nmeckm rejstkovm zen hraje not v-
dokumenty stahuj ze serveru cyberDOC a odpad tak znamnou roli dky svmu spolupsoben pi vytven
komunikace klasickou pozemn potou. Do systmu cy- a nslednm podvn nvrhu na zpis do obchodnho
berDOC jsou krom notskch zpis nahrvny i jin rejstku. Proto spolkov notsk komora vyvinula ve
listiny vyhotoven notem v rmci jeho dal innosti spoluprci se zemskmi justinmi sprvami pro tuto st
nebo i listiny tetch osob. Ty jsou ukldny do tzv. ar- rejstkovho zen aplikaci zvanou XNotar, dky n
chivu soukromch listin systmu cyberDOC. lze vyhotovit nvrhy ve formtu XML.3 Tento postup
umouje, aby rejstkov soud naimportoval daje z n-
2. Zaloen s. r. o. v Rakousku bhem 24 hodin vrhu pmo do pslun aplikace obchodnho rejstku.
Soud se tak me omezit na nezbytnou obsahovou
Dky modelu cyberDOC se v Rakousku podailo zkr- kontrolu souvisejcch dokument, kter mu jsou dokl-
tit dobu pro zakldn obchodnch spolenost do t dny rovn elektronicky. Nmet noti tak svoj in-
mry, e nap. spolenost s ruenm omezenm lze zalo- nost ve znan me pispvaj k celkovmu zrychlen
it ji bhem 24 hodin. Klovou roli tu hraje opt not, a zefektivnn rejstkovho zen.
kter pitom zce spolupracuje s pslunm obchod- Dekretem z 10. srpna 2005, kter nabyl innosti
nm rejstkem. V praxi pak me zrychlen zaloen 1. nora 2006, byla ve Francii zavedena elektronick
s. r. o. vypadat takto: forma notskch listin,od kter si francouzsk notstv
slibuje vznamn posun v elektronick komunikaci.
Prvn den V Belgii byl zaveden projekt e-Depot, kter vrazn
v nvaznosti na dost o urychlen zaloen spole- zrychlil zakldn novch spolenost.Dky asti note
nosti not telefonicky pedjednv u rejstkovho zaruuje tento postup vysokou mru prvn jistoty. I pro-
soudu znn obchodn firmy a avizuje zrychlen z- jekt e-Depot byl oznaen za Best Practice.V Itlii je no-
pis spolenosti do obchodnho rejstku; t prvn instituc, na kterou se zjemci o zaloen spo-
zakladatel otevr na obchodn firmu zakldan spo- lenosti obrac. Sm not je zde elektronicky napojen
lenosti et u banky, splc v hotovosti vklad do z- na obchodn rejstk.
kladnho kapitlu a banka vystavuje potvrzen o spla- Odborn znalosti, technick zzem, flexibilita, spo-
cen vkladu; lehlivost a dvryhodnost note k pevzet kol
not sepisuje zakladatelskou listinu, kterou n- v rmci digitalizace listin peduruj.
sledn skenuje a vkld do systmu cyberDOC;
astnci podepisuj dal listiny tvoc plohy k n- IV. Zvr
vrhu na zpis do obchodnho rejstku,kter not ske-
nuje do archivu soukromch listin systmu cyberDOC; V souasn dob probh v esk republice digitalizace
zakladatel plat u note da z obchodn spolenosti, vekerch dokument uloench ve sbrce listin obchod-
o em not vydv potvrzen; potvrzen note je nho rejstku.Vzhledem k jejich velkmu potu a stle no-
spolu s potvrzenm banky opt naskenovno do ar- vm podnm se nabz otzka,zda by nebylo efektivnj,
chivu soukromch listin. kdyby stt st administrativy spojen s digitalizac pe-
sunul na note. Rakousk model cyberDOC me bt
Druh den v tomto smru jistou inspirac. Je zaloen na skutenosti,
not podv obchodnmu rejstku nvrh na vklad; e notsk kancele jsou kvalitn vybaveny, a to jak po
pslun oddlen obchodnho rejstku nvrh zpra- strnce technick, tak i personln. Jeho vhodou je, e
covv, vydv soudn sla a piazuje jednotlivm nezatuje bnho obana, kter ne vdy tou vlastnit
listinm jejich pstupov kdy; elektronick podpis. Nakonec jej ani nepotebuje, jeliko
pslun soudn ednk kontroluje elektronicky v dosahu jeho bydlit je vdy not, kter ve sv kance-
zpstupnn dokumenty a zapisuje spolenost do li potebn dokumenty zdigitalizuje a uin potebn po-
obchodnho rejstku. dn v elektronick form.Elektronick sbrka notskch
listin by mohla v neposledn ad pomoci vyeit problm
III. Digitalizace v dalch zemch Evropsk unie s archivac notskch zpis, kter s postupem let zab-
raj vce a vce msta v notskch kancelch.
Rovn dal evropsk zem in kroky smujc k za-
veden elektronickho styku ve sttn sprv a jednotliv 3
XML je zkratka pro Extensible Markup Language a jedn se o jeden
notstv se na tom zsadnm zpsobem podlej. z nkolika datovch formt, kter soudy pro formu podn pipout.
str_69_96 13.6.2007 15:34 Strnka 78

78 slo 3/2007 AD NOTAM


na den zdigitalizovat sbrku listin,nicmn pak s tm mla
Diskuse pechodn ustanoven potat.)
Podle ust. 28 odst. 3 nebude-li vslovn podno
o listinn sten nebo pln opis, vyd rejstkov
soud opis vdy v elektronick podob. O edn ov-
Elektronizace obchodnho en elektronick opis me adatel podat jen, je-li
jeho dost podepsna uznvanm elektronickm
rejstku a elektronick veejn podpisem podle zvltnho prvnho pedpisu. Nen v-
listiny bec zejm, pro se zde nepipout varianta, aby
o edn oven elektronick opis mohl adatel po-
Prof. Ing. Vladimr Smejkal, CSc.* dat listinnou dost. Jde o omezen, kter nem ani
vcn, ani prvn podklad a dle mho nzoru je v roz-
I. vodn povzdech poru s l. 3 odst. 3 smrnice 68/151/EHS, kter odstar-
tovala elektronizaci obchodnch i jim podobnch rej-
Snaha novho ministra spravedlnosti vymanit resort stk v lenskch sttech EU.2
justice z rakouskouherskho hjemstv pera,papru a po- Podle tho ustanoven o skutenostech zapsanch
sejptka, je chvlyhodn. Bohuel jednotliv kroky do obchodnho rejstku a listinch uloench do
v tomto smru jsou pomrn krotk, izolovan a chyb sbrky listin ped 1. lednem 1997 vyd rejstkov soud
odvaha k vtmu a zsadnjmu rozmchnut se. P- vdy jen listinn opis, ledae jsou i tyto skutenosti
kladem me bt truchliv osud ji rok napsanho jed- nebo listiny ji uchovvny v elektronick podob.Toto
notnho zkona o podvn a doruovn, vzniklho m smysl, nebo digitalizovat dokumenty zptn nem
v gesci bohuel dovajcho Ministerstva informatiky, praktick vznam a desetilet lhta odpovd i smrni-
z nho Ministerstvo spravedlnosti v nejlepm ppad cm ES, upravujc tuto problematiku3.
pouije st tkajc se soudnho zen, take nejednot- Podle ust. 32 odst. 1 a 2 ObchZ nvrh na zpis lze
nost a neefektivnost komunikace s orgny sttu bude podat pouze na formuli; podpis mus bt edn ov-
i nadle zejm petrvvat.Jinm pkladem nepli ast- en, piem tento nvrh na zpis mus bt doloen
nho kroku jsou nejasnosti, tkajc se elektronizace ob- listinami o skutenostech, kter maj bt do obchod-
chodnho rejstku, pedevm po vydn vyhlky nho rejstku zapsny, a listinami, kter se zakldaj
. 562/2006 Sb. do sbrky listin. Odst. 4 pak obsahuje zmocovac usta-
noven, podle kterho Ministerstvo spravedlnosti sta-
II. Souasn prvn prava elektronizace obchod- nov vyhlkou zvazn formule na podvn n-
nho rejstku vrh na zpis a seznam listin (ploh), kter se
k nvrhm pikldaj. Formule a seznam piklda-
Prvn pravu obchodnho rejstku nalezneme v ust. nch listin Ministerstvo spravedlnosti zrove uveejn
27 a nsl.ObchZ a v provdcch pedpisech,konkrtn zpsobem umoujcm dlkov pstup; tato sluba
ve vyhlce . 250/2005 Sb., o zvaznch formulch na nesm bt zpoplatnna. Nebudu se zabvat tm, e re-
podvn nvrh na zpis do obchodnho rejstku, a ji ln dopad formulovho procesu vedl ve skutenosti
zmnn vyhlce .562/2006 Sb.,kterou se stanov zp- k masivnmu zkomplikovn zpis,nebo to je jin,v tuto
sob peveden listin do elektronick podoby, zpsob na- chvli mon ji mn bolestiv lek aje.
kldn s pevedenmi listinami a obligatorn elektro- Z hlediska tohoto lnku je podstatn, e jsou v 32
nick podoba listin (vyhlka o digitalizaci obchodnho definovny dv kategorie listin: 1. listiny dokldajc sku-
rejstku). tenosti,kter maj bt do obchodnho rejstku zapsny,
Z ust. 27 odst.1 ObchZ vyplv,e obchodn rejstk 2. listiny, kter se zakldaj do sbrky listin. Nejsem si jist
je veejn seznam, do kterho se zapisuj zkonem sta- logickou sprvnost tto konstrukce, nebo i nkter lis-
noven daje o podnikatelch a je veden v elektronick tiny z prvn skupiny se do sbrky listin zakldaj,nicmn
podob. Pokud se tedy v odst. 3 k, e soust ob- jako oporu meme pout vyhlku . 250/2005 Sb.,
chodnho rejstku je sbrka listin, pak bez ohledu na v jej ploze najdeme Pehled ploh k formulm.
to,e listinu (na rozdl od dokumentu i psemnosti)1 bu- Jinmi slovy, prvn skupina listin souvis s jakmikoliv
deme stle vnmat jako paprov dokument,v tomto kon- zpisy a zmnami v obchodnm rejstku, druh jsou
krtnm ppad tedy i sbrka listin budi vedena v elek-
tronick podob. Obchodn rejstk byl legislativn
zelektronizovn novelou obchodnho zkonku zko-
nem . 216/2005 Sb., kde se v pechodnch ustanove- * Autor pedn na Fakult podnikatelsk VUT v Brn, je soudnm znal-
nch mj. uvd, e do 31. prosince 2006 lze obchodn cem v Praze, psob jako len Legislativn rady vldy R. Je hlavnm au-
rejstk vst pouze v listinn podob; ustanoven 27 torem nvrhu zkona o elektronickm podpisu a podl se vznamnm
zpsobem na tvorb legislativy souvisejc s modernmi informanmi
odst. 1 vta druh a 33 odst. 2 obchodnho zkonku, technologiemi.
ve znn innm ode dne nabyt innosti tohoto z- 1
Podrobn viz Mates, P., Smejkal, V. E-government v eskm prvu.
kona, se nepouij. 1. vydn. Praha : LINDE, 2006, s. 98 a nsl.
2
Prvn otzkou tedy je,zda od 1.1.2007 nen stav sbrky Prvn smrnice Rady ze dne 9. bezna 1968 o koordinaci ochrannch
opaten, kter jsou na ochranu zjm spolenk a tetch osob vya-
listin obchodnho rejstku v rozporu se zkonem. dovna v lenskch sttech od spolenost ve smyslu l. 58 druhho
Snadno toti zjistme, e vtina listin u rejstkovch pododstavce Smlouvy, za elem dosaen rovnocennosti tchto opa-
soud nen digitalizovna, tedy sbrka listin nen v elek- ten.
3
Relevantn smrnice jsou zejmna tzv. Prvn (68/151/EHS), Druh
tronick podob, jak by z dikce ustanoven 27 odst. 1 (77/91/EHS), Tet (78/855/EHS), est (82/891/EHS), Jedenct
vta druh vyplvalo. (Je mi jasn, e nen mon ze dne (89/666/EHS) a Dvanct (89/867/EHS).
str_69_96 13.6.2007 15:34 Strnka 79

AD NOTAM slo 3/2007 79


pouze listiny,kter mus zapsan subjekt povinn a pra- (2) Po uplynut 6 msc od proveden jejich digita-
videln ukldat do sbrky listin typicky etn zvrky. lizace se listiny dle neuchovvaj.
Klov je pro ns 33 ObchZ, uveme si proto jeho 2 Obligatorn elektronick podoba listin
pln znn: Listiny, kter se zakldaj do sbrky listin, jimi se
(1) Nvrh na zpis lze podat v listinn nebo elek- nedokldaj skutenosti uveden v nvrhu na zpis
tronick podob; to plat obdobn pro dokldn listin nebo zmnu anebo vmaz zpisu v obchodnm rej-
prokazujcch skutenosti uveden v nvrhu a listin stku, se podvaj pouze v elektronick podob ve for-
zakldanch do sbrky listin. mtu Portable Document Format (ppona pdf). Tyto
(2) Nvrhy v elektronick podob me podvat listiny lze rejstkovmu soudu zaslat elektronickou
pouze osoba podepsan uznvanm elektronickm potou nebo s vyuitm datovho nosie Compact Disc
podpisem podle zvltnho prvnho pedpisu. Recordable (CD-R). Rejstkov soud doruen nosie
(3) Nvrhy a listiny uchovv rejstkov soud dat nevrac a po uplynut 6 msc od doruen je skar-
pouze v elektronick podob, ledae to charakter ta- tuje.
kovho nvrhu nebo listiny neumouje. Nvrhy a lis- Z dikce 2 vidme, e vyhlka neupravuje (tedy ne-
tiny doruen v listinn podob pevede rejstkov omezuje) formu podn v ppad listin, ktermi se do-
soud bez zbytenho odkladu do elektronick podoby. kldaj skutenosti uveden v nvrhu na zpis nebo
(4) Ministerstvo spravedlnosti vyhlkou stanov zmnu anebo vmaz zpisu v obchodnm rejstku, tedy
zpsob peveden listin do elektronick podoby, jako typicky prv stejnopisy notskch zpis. Ve skute-
i zpsob nakldn s pevedenmi listinami. Rovn nosti a j jsem pesvden, e tomu tak bylo smys-
me vyhlkou stanovit, kter nvrhy na zpis a lis- lem tto prvn pravy bylo pesunout bemeno digita-
tiny lze podvat pouze v elektronick podob. lizace ostatnch listin, tedy ji zmnnch etnch
Dikce tohoto ustanoven je formulovna tak, aby sku- zvrek, vronch zprv apod. na povinn osoby, do ob-
ten zrovnoprvnila monost podn v listinn a elek- chodnho rejstku zapsan.Tyto listiny (nebo pm v-
tronick form. Jak vypad klasick listinn podn si stupy z informanho systmu organizace) tedy maj bt
zejm dovedeme pedstavit bez problm. V ppad pevedeny do formtu PDF pmo tam, kde vznikly, a n-
podn elektronickho to je sloitj a vyhlka, kterou sledn zaslny rejstkovmu soudu, ktermu se tmto
se provd odst. 4, nejen, e to neusnaduje, ale ve sku- znan odbemen.
tenosti spe zatemuje, jak je vidt z upozornn No- Pokud tedy soudy poaduj pedloen vech listin
tsk komory esk republiky uveejnnho v rubrice v elektronick podob, tj. i listin, ktermi se dokldaj
Zprvy z NK v tomto sle asopisu. skutenosti uveden v nvrhu na zpis nebo zmnu
Pedevm bych rd vyslovil pochybnost, zda je vbec anebo vmaz zpisu v obchodnm rejstku, pak nepo-
zmocnn dle odst. 4 tak, jak je formulovno, v souladu stupuj v souladu se zkonem.
s stavou a legislativnmi pravidly. Podle l. 79 odst. 3 Jen pro plnost uvdm, e neastn je i pouit ter-
stavy mohou ministerstva, jin sprvn ady a orgny mnu se podvaj v 2 vyhlky. Tm toti vznik do-
zemn samosprvy vydvat na zklad a v mezch z- jem,e jde o podn,tedy procesn kon definovan v ust.
kona prvn pedpisy,jsou-li k tomu zkonem zmocnny. 42 OS, kter (dky dalm nevhodnm a nesprvnm
Legislativn pravidla vldy v l. 39 odst. 7 uvdj, e vy- udlostem, kter se v esk legislativ odehrly) stvaj-
hlka me bt vydna pouze na zklad vslovnho cm znnm odst. 3 vty prv ist elektronick podn
zmocnn v zkon a me obsahovat pouze prvn vbec neumouje. Podle n toti Podn obsahujc
normy,ktermi nejsou pekraovny meze tohoto zmoc- nvrh ve vci sam uinn telegraficky je teba p-
nn. Legislativn pravidla se tedy (v nvaznosti na jejich semn doplnit nejpozdji do t dn, je-li psemn po-
l. 49 odst. 1) klon k restriktivn interpretaci l. 79 dn uinno telefaxem nebo v elektronick podob, je
odst. 3 stavy ztotoujc meze zkona s mezemi z- teba v te lht jej doplnit pedloenm jeho origi-
konnho zmocnn. Viz tak nlez Pl. S 3/2000 nlu, ppadn psemnm podnm shodnho znn.
(.231/2000 Sb.),podle kterho lnek 79 odst.3 stavy K tmto podnm, pokud nebyla ve stanoven lht
je teba interpretovat restriktivn, co znamen, e doplnna, soud nepihl.
zmocnn k vydvn podzkonnch prvnch pedpis
mus bt konkrtn, jednoznan a jasn.4 Pokud z dikce III. Notsk dokumenty v elektronick podob
zkona ( 33 odst. 1) vyplv, e nvrh na zpis lze po-
dat v listinn nebo elektronick podob, pak nen V jedin vci se domnvm,e Notsk komora esk
mon, aby v prvnm pedpisu ni sly, tj. vyhlce, republiky nem tak pln pravdu. Jde o tvrzen, e ne-
kter je vydna podle odst.4 sttn orgn sm,tedy mimo lze v souasn dob stejnopis v elektronick podob v-
dn zkonodrn proces, prvo navrhovatel na volbu
formy nvrhu na zpis omezil nebo omezit vbec mohl.
Ve skutenosti se zejm nejedn o zl mysl, ale
o legislativn neobratnost i opomenut.5 Vyhlka 4
Problematice zmocovacch ustanoven byla vnovna obshl po-
. 562/2006 Sb. obsahuje jen dva paragrafy: zornost na vjezdnm zasedn Legislativn rady vldy ve dnech
1 Zpsob peveden listin do elektronick podoby 20.21.4.2007,a to v nvaznosti na refert JUDr.Vedrala:Poznmky k ob-
sahu zmocovacch ustanoven.
a zpsob nakldn s pevedenmi listinami 5
Tak dvodov zprva k nvrhu zkona . 216/2005 Sb. nepepokld
(1) Zpsobem peveden listin do elektronick po- kladen omezen navrhovatelm, kdy k 32 uvd: V souladu s ped-
doby se rozum jejich digitalizace, kter se provd pro- pokladem zmny v dsledku 1. smrnice se navrhuje monost po-
dvat nvrh elektronicky. Zkon rovn pepokld, e v ppad lis-
stednictvm vpoetn techniky. Digitalizovan listiny tinnho nvrhu soud pevede dolou dokumentaci do elektronick
se ulo ve formtu Portable Document Format (p- podoby a v tto ji bude uchovvat. Postup pi peveden a archivaci
pona pdf) a zaad se do databze listin. by ml upravit zvltn prvn pedpis.
str_69_96 13.6.2007 15:34 Strnka 80

80 slo 3/2007 AD NOTAM


bec vyhotovit. Podvme-li se do zkladnho pedpisu, tak zcela odpadlo skenovn listinnch proveden no-
upravujcho innost not,tj.notskho du,pak stej- tskch doklad, jak jsem je popsal ve.
nopisy jsou upraveny v 90 a nsl., piem podle 92 Krom toho si myslm, e by mon bylo vhodn no-
odst.2 doloka o oven stejnopisu notskho zpisu tsk d doplnit v rmci ve uvedenho ustanoven
obsahuje daje o tom, e se stejnopis shoduje doslovn jet o povinn pouvn tzv. asovho raztka, tak
s notskm zpisem, komu je stejnopis uren a kdy podle zkona . 227/2000 Sb., kter zavedl do prvnho
byl stejnopis vyhotoven. Not doloku podepe a pi- du kvalifikovan asov raztko, co je datov zprva,
poj otisk ednho raztka note. kterou vydal kvalifikovan poskytovatel certifikanch
Vidme, e stejnopis podle notskho du je doku- slueb a kter dvryhodnm zpsobem spojuje data
ment, kter m ve uveden nleitosti. Nic vce, nic v elektronick podob s asovm okamikem, a zaru-
mn a rd bych zdraznil, e se zde neuvd, e stejno- uje, e uveden data v elektronick podob existovala
pis mus mt podobu listiny, tj. paprovho dokumentu. ped danm asovm okamikem. Jde vlastn o jedno-
(Domnvm se navc,e v rmci ne popsanho postupu rzov kontakt s vydavatelem asovch raztek (dotaz
by ani toto nebylo na pekku.) Notsk zpis je,v sou- odpov), kter ke konkrtnmu notskmu doku-
ladu s ust. 2 notskho du, veejnou listinou. mentu vyd datovou zprvu, obsahujc pedevm da-
Zkon . 227/2000 Sb., o elektronickm podpisu, ve tum, as a elektronick podpis tto asov autority.Tm
znn pozdjch pedpis (dle tak jen ZoEP) v ust. je nad vekerou pochybnost prokzna existence uri-
11 odst. 2 k, e Psemnosti orgn veejn moci tho dokumentu v ase.9
v elektronick podob oznaen elektronickou zna- Pnosn by rovn bylo pokusit se vybudovat v esk
kou zaloenou na kvalifikovanm systmovm certi- republice obdobu rakouskho elektronickho archivu
fiktu vydanm akreditovanm poskytovatelem certi- Notsk komory cyberDOC, kter vznikl v roce 2000
fikanch slueb nebo podepsan uznvanm jako spolen podnik sterreichischen Notariatskam-
elektronickm podpisem6 maj stejn prvn inky mer se Siemens sterreich AG. Jedn se o tzv. dvry-
jako veejn listiny vydan tmito orgny. hodn archiv, poskytujc sluby dlouhodobho uloen
Dle mho nzoru lze dovodit z ust. 1 odst. 1 Not, elektronicky podepsanch dokument, vytvoench no-
e not, poven notskm adem, vykonv veej- ti, a to bu jako znakov texty nebo jako faksimile lis-
nou moc na zklad poven.Nachzm proto oporu i ve tin (ve formtu TIFF). Kad rakousk not je povinen
stanoviscch nejvych pedstavitel Notsk komory, nov vytvoen dokumenty ukldat v archivu a nemus
podle nich Dleitm atributem notstv je trval se ji starat o udrovn platnosti svho elektronickho
spojen s vkonem veejn moci. Veejn moc je st- podpisu, ani o itelnost formtu. To je otzkou techno-
tem penesena na osobu note, kter se tak svm logick realizace archivu.Archiv podle stanovench pod-
jmenovnm stv nositelem notskho adu jako mnek pak vydv jednotliv dokumenty v elektronick
adu veejnho, kter dodv notskm konm ve- podob, piem je zrukou jejich autenticity a sprv-
ejnou vru.7 nosti, tedy on potebn veejn vry. Zzen takovho
V takovm ppad nic nebrn notm, aby digitali- archivu v esk republice nevidm ani jako problm le-
zovali sv listiny (stejnopisy, vpisy) konformn s not- gislativn, ani jako technologick.
skm dem i poadavky na elektronickou formu tak, e Dle mho nzoru nastal as pro iniciativu Notsk ko-
not klasick, na papru vyhotoven dokument opat mory a jejho veden vzhledem k dalmu legislativnmu
nleitostmi podle 92 odst. 2, tuto veejnou listinu n- procesu ve ve uvedench smrech.
sledn pevede do formtu PDF (skenovnm) a vsledn
elektronick dokument podepe svm uznvanm elek-
6
tronickm podpisem.Takto podepsan elektronick do- Uznvanm elektronickm podpisem se rozum podle tohoto zkona
zaruen elektronick podpis s kvalifikovanm certifiktem vydanm
kument potom v souladu s dikc 11 odst. 2 ZoEP bude akreditovanm poskytovatelem certifikanch slueb.
mt stejn prvn inky jako pvodn veejn listina. 7
Foukal, M., Jindich, M. Zsady notstv ve svtle minulosti, souas-
nosti a budoucnosti. Prvn rozhledy, 2006, . 2, s. 7984.
8
Viz nap. Smejkal, V. Monosti elektronick justice a elektronick
IV. Nkolik vah de lege ferenda prvo. Semin JAK VYHRT PAPROVOU VLKU aneb monosti elek-
tronizace v rmci esk justice. Magazn e-government, Praha 23. 11.
Pedn by ml bt zejm uveden do srozumitelnho 2004.
9
a bezvadnho stavu prvn zklad elektronickho ob- Ve skutenosti se msto dokumentu pracuje s jeho (nesrozumitelnm)
otiskem, tzv. hashem, kter odele notv pota jako soust dosti
chodnho rejstku a sbrky listin,a to vetn jednotnho o asov raztko.Vlastn dokument se tak mimo pota note pi ra-
vkladu rejstkovch soud. Mohlo by to bt spojeno ztkovn vbec nedostane.
i s pechodem justice na elektronick spisy jako takov,
jen se obvm, e tak dlouho ekat nememe.8
Dle si dovedu pedstavit i dal krok ke zven prvn
(spe pak psychologick) jistoty not, spovajc
K lnkm o vydren
v drobn novele notskho du. Zejm by nemlo bt Mgr. Ing. Petr Baudy*
problmem, vloit do zkona nap. nov 95 (a nsledu-
jc peslovat) tohoto znn: Stejnopisy, opisy, vpisy V sle 2/2007 tohoto asopisu byly publikovny dva
a potvrzen me not vydat i v elektronick podob, lnky zabvajc se problematikou vydren vlastnic-
podepsan svm uznvanm elektronickm podpisem kho prva k nemovitosti a jeho zpisu do katastru ne-
podle zvltnho pedpisu. V takovm ppad se otisk
ednho raztka note nahrad jeho kvalifikovanm
certifiktem vydanm akreditovanm poskytovatelem
certifikanch slueb podle zvltnho pedpisu.Tm by * Autor pracuje na eskm adu zemmickm a katastrlnm v Praze.
str_69_96 13.6.2007 15:34 Strnka 81

AD NOTAM slo 3/2007 81


movitost. K prvnmu z tchto pspvk, lnku Mgr. vlastnka nemovitosti, ani by o tom bylo teba sepiso-
Martina Kopala Vydrte to, noti?, nelze mt dn vat notsk zpis a ani by se to v katastru jakkoli pro-
vhrady ani pipomnky.Pouze pro doplnn bych si do- jevilo.
volil popsat dvody, pro k sepisovn notskch z- V tto souvislosti se jev jako zcela nespravedliv po-
pis o vydren vlastnickho prva k nemovitosti do- adavek zkona zdaovat takov nabyt vlastnickho
chz velice zdka, a je vydren vlastnickho prva prva vydrenm. Pevod i pechod vlastnickho prva
v normlnm ivot celkem bnm jevem, a a sepi- k nemovitosti v tchto ppadech byl toti zdann ji
sovn notskch zpis o vydren pedpokld i z- v dob, kdy dolo k zpisu vlastnickho prva dritele
kon o dani ddick, dani darovac a dani z pevodu ne- do katastru nemovitost na zklad putativnho nabva-
movitost. cho titulu.
Aby nkdo vydrel vlastnick prvo k nemovitosti, Jin je ppad, kdy nedochz k vydren cel nemovi-
mus bt nejmn po dobu 10 let v dobr ve, e vlast- tosti, ale pouze k vydren sti pozemku ze sousednho
nkem nemovitosti skuten je.A to v dobr ve vzhle- pozemku jinho vlastnka. Tento zpsob vydren je
dem ke vem okolnostem. Dobr vra dritele nemovi- v praxi tak celkem bn.Typick pro takov ppad vy-
tosti tedy mus bt podloena tzv. putativnm nabvacm dren je, e pvodn vlastnk pozemku oplot nejen svj
titulem, nap. smlouvou, kter je sice neplatn, ale o jej pozemek,ale piplot k nmu i st sousedcho pozemku
neplatnosti dritel nemovitosti nev. Putativn nabvac a takto oplocen jej dr a uv.Tento pvodn vlastnk
titul ovem nen jedinou podmnkou, o kterou se mus zpravidla nebv v dobr ve, alespo pokud o peplo-
oprat dobr vra dritele. Nemn vznamnou podmn- cen v nebo pi zachovn obvykl opatrnosti vdt
kou pro to, aby se dritel nemovitosti oprvnn do- me.Tento pvodn vlastnk vak pevede pozemek na
mnval, e je vlastnkem dren nemovitosti, je okolnost, novho nabyvatele a seznm ho s tm, jak je pozemek
e tento dritel je jako vlastnk dren nemovitosti za- oznaen plotem v ternu. Nov nabyvatel pozemku to
psn v katastru nemovitost. Dobr vra v pravdivost z- pirozen vezme na vdom, uv pozemek tak, jak je
pis v katastru nemovitost je zaloena ustanovenm oplocen, a o dnm peplocen nev.Ani podle ustlen
11 zkona . 265/1992 Sb., o zpisech vlastnickch a ji- judikatury soud pitom k bn opatrnosti novho na-
nch vcnch prv k nemovitostem.Uveden ustanoven byvatele pozemku nepat, aby si hranice oplocenho
sice pedpokld dobrou vru pouze ve vztahu k zpi- pozemku nechal vytyit a pesvdil se tak, e pozemek
sm uinnm po 1. 1. 1993.Ale i pedchoz zpisy pe- je oplocen ve svch skutench hranicch. A tak tento
vzat jet z bval evidence nemovitost prokazuj nov nabyvatel dr pozemek v hranicch tak,jak je oplo-
podle 16 zkona . 265/1992 Sb. zapsan stav, pokud cen. Po uplynut 10let vydrec doby se potom stv
se neproke opak.Vznam tchto zpis pro vydren i vlastnkem piplocen sti pozemku.
je tedy takka shodn s vznamem zpis uinnch po Na rozdl od pedchozho ppadu, kdy dolo k vydr-
1. 1. 1993.Vzhledem k tomu, e katastr nemovitost je ve- en cel nemovitosti, neodpovd po uplynut vydrec
ejn a kad m monost se kdykoli pesvdit o tom, doby v druhm ppad stav evidovan v katastru sku-
co je v katastru nemovitost zapsno, lze si jen obtn tenmu prvnmu stavu. Pozemek je toti po uplynut
pedstavit, e by nkdo mohl vydret vlastnick prvo vydrec doby v katastru evidovn v jinch vlastnickch
k nemovitosti v ppad, e by nebyl jako vlastnk tto hranicch ne jak jsou jeho skuten hranice vznikl vy-
nemovitosti zapsn v katastru nemovitost. drenm. Pokud to vyjde najevo, ml by tedy bt vyho-
Proto k typickmu nabyt vlastnickho prva k ne- toven geometrick pln, kter by zmnu nastalou vy-
movitosti dochz takovm zpsobem, e je dritel ne- drenm zobrazil, a spolu s odpovdajc listinou, tedy
movitosti zapsn jako jej vlastnk na zklad tzv. puta- nap.notskm zpisem,tak jak byl popsn v citovanm
tivnho nabvacho titulu, nap. na zklad neplatn lnku,pedloen katastrlnmu adu k zpisu a zkresu
smlouvy.Tento dritel je o svm vlastnictv pesvden zmny do katastru nemovitost. Je vak skutenost, e
a zpis v katastru nemovitost ho v jeho pesvden utvr- mezi sousedy ani v tchto ppadech asto nebv shoda
zuje.Vlastnick prvo dritele k nemovitosti tak nikdo o tom, zda k vydren dolo, a proto k astjm zpism
nezpochybuje.A tak b 10let vydrec doba, a kdy takovchto ppad vydren zejm dochz v katastru
uplyne, stane se dritel nemovitosti jejm skutenm nemovitost na zklad soudnch rozhodnut ne na z-
vlastnkem.A pokud tento dritel byl po celou vydrec klad notskch zpis.
dobu skuten v dobr ve, nikdy se ani nedozv, e vy- V tme sle byl publikovn tak lnek JUDr.
drec doba uplynula a e se stal vlastnkem nemovitosti Karla Bobka K souhlasnmu prohlen podle 36 vy-
z titulu vydren. V katastru tento erstv vlastnk tak hlky eskho adu zemmickho a katastrlnho
jako vlastnk zapsn ji dvno je, a proto nem dn d- . 190/1996 Sb. a zpism vydrench prv do katastru
vod chodit k noti a domhat se sepsn listiny, na je- nemovitost. Na rozdl od pedchozho lnku, ke kte-
jm zklad by byl jako vlastnk zapsn v katastru ne- rmu nelze mt vhrady, je tento lnek pln neotelch
movitost. npad. Ani bych povaoval za nutn tyto npady ro-
Pokud je po uplynut vydrec doby jeho vlastnick zebrat a vn kritizovat, chtl bych poprosit tene,
prvo napadeno u soudu nap. urovac alobou, not- aby se uvedenmi npady v prvn praxi nedili. Za
sk zpis o vydren se rovn neuplatn.alovan pouze vechny npady uvedu pro pipomenut snad jen jeden.
pouije nmitku vydren jako obranu proti podan a- Spov v nzoru, e pokud se nkdo domnv, e nabyl
lob.Soud potom v ppad vydren urovac alobu za- vlastnick prvo k nemovitosti nkterm ze zkonem
mtne.Ani vrok soudu o tom, e se aloba zamt, nen pedvdanch zpsob, mezi n pat vedle vydren
listinou, na jejm zklad by se provdl zpis vlastnic- i mnoho dalch ppad,ale neme nabyt vlastnickho
kho prva k nemovitosti. Oprvnn dritel zapsan prva k nemovitosti doloit listinou, kter to podle prv-
v katastru jako vlastnk se tedy pemn ve skutenho nch pedpis potvrzuje nebo osvduje, ml by se se
str_69_96 13.6.2007 15:34 Strnka 82

82 slo 3/2007 AD NOTAM


svm tvrzenm obrtit na katastrln ad. Katastrln smlouva sepsna psemn. Podle notskho du (. 76
ad by ho potom na zklad takovho tvrzen ml za- skho zkonku z roku 1871 1) musely bt daro-
psat jako vlastnka nemovitosti do katastru nemovitost, vac smlouvy bez skutenho odevzdn daru sepsny
a to vedle ji zapsanho vlastnka tak, e vytvo dupli- formou notskho zpisu. Darovac smlouvy byly zpra-
citn, triplicitn, atd. zpis vlastnickho prva v katastru vidla neodvolateln ( 946 OZO) s vjimkami uvedenmi
nemovitost. Laskav ten si jist i bez podrobnho vy- v zkon, a to pro nouzi, nevdk, zkrcen povinn v-
svtlovn um pedstavit, jak by bylo v esk republice ivy, zkrcen povinnho dlu, zkrcen vitel, pro dti
veselo, pokud by byl uveden npad akceptovn prvn potomn narozen. Pouze vjimka pro nevdk, kdy se
prax. obdarovan dopustil na drci hrubho nevdku, vedla
k faktick monosti darovn odvolat.
Darovn pro ppad smrti muselo mt formu not-
skho zpisu, nebo nedochzelo ke skutenmu ode-
Strun zamylen nad institutem vzdn daru, a smlouva musela obsahovat vslovnou
darovn pro ppad smrti mluvu stran formou doloky, e dar je neodvolateln.
Po smrti drcov byla jako dluh, spovajc v povinnosti
Mgr. Pavlna Mytyzkov* vydat vc obdarovanmu, zatena cel pozstalost; bylo
povinnost vech ddic dluh vyrovnat a vc vydat.Tm
Souasn obansk zkonk institut darovn pro p- se institut liil od odkazu, kter zatoval pouze ddice.
pad smrti neupravuje. Zn pouze darovn jako dvou- Zvazek se stval splatnm smrt drce, za darovn pro
strann prvn kon mezi ivmi ( 628 a nsl. ObZ). ppad smrti se povaoval pouze ten ppad,kdy se ped-
Pro ppad smrti umouje fyzick osob podit o svm mt darovn nachzel v pozstalosti drcov.2
majetku zvt.V zvti poizovatel ustanov ddice nebo Bylo mon ve smlouv sjednat odkldac podmnku,
vce ddic, me urit jejich podly nebo stanovit vci e smlouva je platn pouze v ppad, e obdarovan
a prva, kter maj nabt ( 477 ObZ). K zvti vak drce peije.V ppad,e podmnka nebyla ve smlouv
nelze pipojit dn podmnky. Pipojen podmnky ne- ujednna, nastupovali prvn nstupci obdarovanho na
maj prvn nsledky ( 478 ObZ), s vjimkou pkazu jeho msto, vznikal jim obligan nrok na vydn daru.
provst zpoet na ddick podl nkterho z ddic. Drce byl svm zvazkem za svho ivota vzn.3 Se z-
V praxi vak existuj ppady, kdy prvn instituty slou- vazkem ze smlouvy mohly strany disponovat. Obdaro-
c fyzick osob k tomu, aby naloila se svm majetkem, van byl vitelem drce, pohledvku mohl postoupit.
nejsou dostaten. Mus se rozhodnout darovat svj maje- Darovac smlouvu pro ppad smrti bylo mon odvolat
tek nebo jeho st za svho ivota,nebo o majetku podit z dvod uvedench pro odvoln darovacch smluv. Ke
zvt, ani vak m jistotu, e jeho vle bude naplnna. vkladu vlastnickho prva obdarovanho nebylo teba
U v mskm prvu platilo, e je prvem, ale i povin- legitimanho osvden pozstalostnho soudu.4
nost dnho hospode podit o svm majetku zvt, V zamlenm nvrhu novho obanskho zkonku
a uspodat tak majetkov pomry po sv smrti. Zsada dochz k podstatn promn ddickho prva, smu-
vyplvala z pojet vlastnictv jako veobecnho prvnho jc k poslen autonomie vle zstavitele, a zkonk se
panstv nad vc. Vedle testamentu se v mskm prvu vrac k institutm upravenm ji v obecnm obanskm
vytvoil institut donatio mortis causa darovn pro p- zkonku. Jedn se zejmna o novou pravu zvti, po-
pad smrti. lo o dvoustrann prvn kon, jeho inky vinnho dlu, nov se zavd instituty ddick smlouvy,
mly nastat v ppad, e obdarovan peije drce; jed- odkazu, nhradnictv, svenskho nhradnictv, dle se
nalo se o odkldac podmnku. Darovn nemohlo bt zavd do ddickho zen pihlka s vhradou soupisu
odvolno jednostrann, ale jen jako v ppadech daro- a bez vhrady soupisu a obnovuje se i darovac smlouva
vn mezi ivmi.Justininsk prvo zavedlo formln po- pro ppad smrti. Spolu s ddickou dohodou jde o pr-
adavky na tuto smlouvu a souasn pipustilo jej jed- lom do dosud platn zsady, e majetkov dispozice jsou
nostrann odvoln. Jist vhodnost darovn pro ppad mon za ivota fyzick osoby (s vjimkou pozen pro
smrti spovala v tom, e nebylo zvisl na ddick po- ppad smrti formou zvti).
sloupnosti ani na testamentrn zpsobilosti drce.1 Institut m bt upraven v rmci darovn,speciln pak
V eskch zemch byl institut upraven v obecnm ob- v 1729.5 Zkonk pebr znn obecnho zkonku ob-
anskm zkonku (. 946 skho zkonku z roku anskho. Darovn pro ppad smrti je definovno jako
1811, dle OZO), jen obsahoval daleko ir klu in- smlouva uzaven mezi zpsobilmi subjekty, ve kter
stitut, kter mohl poizovatel vyut pi poizovn obdarovan pijme dar, drce se vslovn vzd monosti
o svm majetku pro ppad smrti, od ddick smlouvy, dar odvolat a vyd o tom obdarovanmu listinu.
smlouvy o zeknut se ddictv, svenectv, a po n-
hradn svenectv a odkazy.Veobecn obansk zko-
nk upravoval darovn pro ppad smrti v rmci hlavy
*Autorka je notskou kandidtkou u JUDr. Marie Bartkov, notky
devt O projeven posledn vle vbec, o zvtech v Brn.
zvlt, v 603, a v hlav osmnct O darovn, v 956. 1
Viz Kincl, J., Urfus, V. msk prvo. Praha : Panorama, 1990, s. 390.
2
Darovn pro ppad smrti bylo posuzovno jako odkaz. 3
Viz rozhodnut Juristische Bltter,Vde, . 8 ex 1918.
Darovn bylo pokldno za smlouvu tehdy, kdy obda- Viz sbrka rozhodnut Glaser-Unger Gl. U. . 12 737.
4
Viz Gl. U. 12 794; Rouek, F., Sedlek, J. Koment k eskosloven-
rovan dar pijal, drce se vslovn zekl oprvnn jej skmu obecnmu zkonku obanskmu a obansk prvo platn na
odvolati a byla o tom doruena obdarovanmu psemn Slovensku a v Podkarpatsk Rusi. dl IV. Reprint, Praha : CODEX Bohe-
listina ( 956 OZO). mia, 1998, s. 446 a nsl.
5
Vychzm ze znn kodexu uveejnnho na internetovch strnkch
Darovn obecn nemuselo mt psemnou formu, pak Ministerstva spravedlnosti R, http://www.justice.cz./ms konsolido-
nevznikalo pjemci daru alobn prvo,jinak musela bt van verze 1006.
str_69_96 13.6.2007 15:34 Strnka 83

AD NOTAM slo 3/2007 83


Je otzkou, zda by smlouvu mohly uzavt pouze V posledn dob je mon vysledovat poadavky na
osoby zpsobil k prvnm konm (svprvn), jak sepsn notskho zpisu se svolenm k vykonatelnosti
se vyaduje o pozen zvti (s vjimkou nezletilch ohledn zvazku, kter vyplv z dohody o styku rodi
starch 15 let pi sepisu zvti notskm zpisem), s dttem dle 27 odst. 1 ZOR.1 Mohlo by se zdt, e no-
nebo zda by mohli, stejn jako pi darovn mezi i- tsk zpis se svolenm k vykonatelnosti ohledn z-
vmi, uzavt takovou smlouvu i nesvprvn, jedn-li vazku, kter z tto dohody vyplv, mon sepsat je.
se o dar mal hodnoty nebo o dar k okolnostem ob- Z tto dohody, je-li sprvn koncipovan, lze jist urit
vykl. jak to, kdo je osobou oprvnnou, tak i kdo je osobou
Jednou z nleitost darovac smlouvy pro ppad smrti povinnou, skutenost, na n se nrok zakld i dobu
je vydn listiny obdarovanmu, patrn proto e mezi a pedmt plnn.2 Obsah na platn prvn pravy m
smrt drce a nabytm daru obdarovanm je asov od- vak vede k zvru opanmu.
stup. A smrt drce se stv smlouva innou. Zam-
len obansk zkonk vak nee formu takov I. Zkon o rodin
smlouvy, nen ureno, e listina mus mt formu veejn
listiny. Nen dle eeno, zda by se uzaven smlouva za- Pedem je teba uvst, jak je prvn rmec dohod
pisovala do veejnch seznam a bylo by vc obdaro- o styku rodi s dttem. Zkon o rodin tyto dohody
vanho,aby prokzal mrt drce,a tak innost smlouvy, upravuje v 27 odst. 1, kdy stanov: Dohoda o styku
nebo zda by byl zaveden rejstk tchto smluv, veden rodi s dttem nepotebuje schvlen soudu. 27
obdobn jako Centrln evidence zvt Notskou ko- odst. 2 ZOR dle stanov: Soud vak styk rodi s dt-
morou R. Soudn komisa by pak ml povinnost po za- tem uprav, vyaduje-li to zjem na jeho vchov a po-
hjen ddickho zen zjiovat existenci smlouvy, po- mry v rodin. Brnn oprvnnmu rodii ve styku
ppad podniknout potebn kroky, aby nabyt s dttem, pokud je opakovan bezdvodn, je pova-
vlastnickho prva obdarovanho byla vyznaena ve ve- ovno za zmnu pomr, vyadujc nov rozhod-
ejnch seznamech. nut o vchovnm prosted.3 Otzkou je, co nastane
Domnvm se, e by darovn pro ppad smrti mohlo v ppad, e rodie mezi sebou uzavou dohodu dle
pispt k een tch situac, pro kter souasn prvn 27 odst. 1 a jeden z rodi ji bezdvodn odmtne do-
prava nenabz dostaten een. Pokud by smlouva drovat, nebo spe co je tm exekunm titulem
mla obligatorn formu veejn listiny, konkrtn not- k tomu,aby tuto dohodu opt dodrovali oba rodie? Dle
skho zpisu, se zanesenm smlouvy do centrln evi- mho nzoru je vchodisko pouze jedin, a to obrtit se
dence, urit by to pisplo k jistot, e vle drce bude na soud, aby tento upravil styk rodi s dttem svm
po jeho smrti nleit naplnna. Souasn by tato forma rozhodnutm ( 27 odst. 2 vta prvn ZOR), kter zro-
mohla zaruit ochranu ped ukvapenm uzavrnm ve nahrad dohodu, kterou spolu uzaveli rodie dle
smluv a v neposlednm ad by mohlo bt umonno 27 odst. 1 ZOR. Abych tedy odpovdl na poloenou
uzavt smlouvu i osobm nesvprvnm nebo ve sv- otzku, exekunm titulem nen dohoda, kterou uzaveli
prvnosti omezenm, co by vedlo k upevnn jejich po- rodie ( 27 odst. 1 ZOR), ale rozhodnut soudu, kter
staven v rmci spolenosti. tuto dohodu nahrad ( 27 odst. 2 vta prvn ZOR).
Mon institut nebude v praxi asto vyuvn, zna-
men vak poslen svobody fyzick osoby uspodat ma- II. Nazen rady (ES) . 2201/2003
jetkov pomry podle sv vle i po sv smrti, a tm po-
skytuje i ochranu institutu vlastnictv jako takovho. Nazen rady (ES) . 2201/2003 ze dne 27. listopadu
2003 o pslunosti a uznvn a vkonu rozhodnut
ve vcech manelskch a ve vcech rodiovsk zodpo-
vdnosti a o zruen nazen (ES) . 1347/2000 ve
Notsk zpis se svolenm svm lnku 41 odst. vslovn uvd: Prvo na styk
k vykonatelnosti ohledn dohod s dttem, uveden v l. 40 odst. 1 psm. a)4, piznan
o styku rodi s dtmi vykonatelnm rozhodnutm vydanm v jednom len-
skm stt se uznv a je vykonateln v jinm len-
dle 27 odst. 1 ZOR skm stt bez nutnosti prohlen vykonatelnosti
a bez monosti nmitky proti uznn rozhodnut, po-
Mgr. Ing. Ondej Klika* kud bylo rozhodnut osvdeno v lenskm stt p-
vodu v souladu s odstavcem 2. I v ppad, e vnitro-
O tom,e notsk zpis se svolenm k vykonatelnosti
je jednm z vznamnch prvnch nstroj, kter umo-
uj snadnj vymahatelnost plnn zvazku,svd i to,
e roste zjem o jejich sepisovn. Notsk zpis se svo-
lenm k vykonatelnosti lze sepsat jak ohledn zvazku * Autor je notskm koncipientem u JUDr. Ondeje Holuba, note
v Praze.
ji existujcho, tak ohledn zvazku, kter m v bu- 1
Zkon . 94/1963 Sb., o rodin, ve znn pozdjch pedpis.
doucnu teprve vzniknout. Nejastji se lze setkat s po- 2
71b odst. 1 psm. a) a e) zkona . 358/1992 Sb., o notch a jejich
adavkem na sepsn notskho zpisu se svolenm innosti (notsk d), ve znn pozdjch pedpis.
3
Rozhodnut soudu o vchovnm prosted dtte dle vty druh 27
k vykonatelnosti ohledn zvazku, jeho pedmtem je odst. 2 ZOR nen rozhodnutm soudu o styku rodi s dttem dle vty
plnn penit, ale vjimku netvo ani poadavky na prvn 27 odst. 2 ZOR. Rozhodnut soudu o vchovnm prosted d-
sepsn notskho zpisu se svolenm k vykonatelnosti tte je upraveno v 26 ZOR a v tomto lnku se jm nezabvm.
4
l. 40 odst. 1 zn: Tento oddl se pouije a) na prvo na styk s dt-
ohledn zvazku, jeho pedmtem m bt plnn ne- tem a b) na navrcen dtte nazenho rozhodnutm vydanm na
penit. zklad l. 11 odst. 8.
str_69_96 13.6.2007 15:34 Strnka 84

84 slo 3/2007 AD NOTAM


sttn prvo nestanov vykonatelnost rozhodnut pi- elem notskch zpis obsahujcch svolen k vy-
znvajcho prvo na styk s dttem ze zkona, me konatelnosti v ppad absence dobrovolnho splnn
pvodn soud prohlsit rozhodnut za vykonateln zvazku je zjednoduen vymhn plnn zvazku.
bez ohledu na ppadn opravn prostedek. Odsta- V tomto ppad je tedy nabledni, e postaven oban
vec druh pak ble specifikuje podmnky vykonatel- lenskho sttu Evropsk unie, ve kterm je sepsn no-
nosti prva na styk s dttem. Dvodem, pro se tmto tskho zpisu se svolenm k vykonatelnosti ohledn
nazenm na tomto mst zabvm, je lnek 46, kter dohod o vchov nezletilch dt ppustnm, je jedno-
stanov: Veejn listiny pijat a vykonateln v jed- du oproti tm,kte takovou monost nemaj,resp.tm
nom lenskm stt a dohody stran vykonateln jim jejich pslun prvn d tento nstroj nepipou-
v lenskm stt pvodu jsou uznvny a prohlao- t. Stlo by mon za zven, zda by monost sepsat no-
vny za vykonateln za stejnch podmnek, jako roz- tsk zpis se svolenm k vykonatelnosti ohledn do-
hodnut. Notsk zpis se svolenm k vykonatelnosti hod o vchov nezletilch dt bylo mon zaadit i do
sepsan notem v esk republice takovou veejnou prvnho du esk republiky.
listinou je a za podmnky, kterou je jeho vykonatelnost To ale nemn nic na tom, e notsk zpis se svole-
v esk republice, by byl vykonatelnm i v jinm len- nm k vykonatelnosti dohod dle 27 odst.1 ZOR ze shora
skm stt EU. uvedench dvod nen vbec mon sepsat, nebo by
jako exekun titul v tomto ppad slouit nemohl.
III. Obansk soudn d

Dvody, kter m vak vedou k nzoru, e notsk z-


pis se svolenm k vykonatelnosti ohledn dohod uza-
Obchodn rejstk a vklad 119
vench dle 27 odst. 1 ZOR sepsat nelze, vyplvaj obchodnho zkonku
z prvn pravy v obanskm soudnm du. Dle 274
psm. e) OS je notsk zpis se svolenm k vykonatel- Jaromr Koiak*
nosti jednm z exekunch titul, resp. na vkon not-
skho zpisu, kter obsahuje dohodu o svolen k vyko- I. vodem
natelnosti, se pouije ustanoven 251 a 271 OS
s vjimkou 261a odst. 2 a 3 OS. Ustanoven 251 a V tomto lnku bych Vs rd seznmil s jednm p-
271 OS obsahuj obecn pravidla pro jednotliv zp- padem problematickho vkladu prva obchodnch spo-
soby vkonu rozhodnut, kter jsou uveden v ustano- lenost ze strany rejstkovho soudu.Tak bych rd vy-
ven 276 a 351a OS.Vedle tchto obecnch pravidel zdvihl zkou souvislost s notskou prax, a to v podob
pro vkon rozhodnut ohledn penitch i nepeni- vazby na proces navyovn zkladnho kapitlu ve spo-
tch plnn obsahuje obansk soudn d ve svch usta- lenostech s ruenm omezenm s jedinm spolen-
novench 272 a 273a zvazn pravidla pro vkon roz- kem.Tento problematick vklad me bt potenciln
hodnut o vchov nezletilch dt. Tato ustanoven pro klienta nebezpen, a proto povauji za vhodn na
o vkonu rozhodnut o vchov nezletilch dt jsou nj touto cestou upozornit.
pravou speciln vi obecnm pravidlm, kter jsou
obsaena v ustanoven 252 a 269 OS, resp. z tchto II. Shrnut problmu
obecnch ustanoven se pro vkon rozhodnut o vchov
nezletilch dt pouij pouze 251 OS a 270 a 271 Ve spolenosti s. r. o. s jedinm spolenkem mlo do-
OS.Vzhledem k obsahu 274, v nm je taxativn uve- jt k naven zkladnho kapitlu. Lhta pro splacen to-
deno, e pro vkon mj. notskho zpisu se svolenm hoto kapitlu mla bt podle pn spolenka stanovena
k vykonatelnosti se pouije ustanoven 251 a 271 OS na dobu 2 let. Po analze prvn pravy jsem usoudil, e
s vjimkou 261a odst. 2 a 3 OS, a contrario je tedy vy- tento postup je mon. Z vrozen opatrnosti jsem vak
loueno pouit notskho zpisu se svolenm k vyko- pedem zleitost projednal s pracovnky Rejstkovho
natelnosti i pro vkon rozhodnut o vchov nezletilch soudu v Ostrav. A k mmu pekvapen se mi dostalo
dt. velmi jednoznanho zamtavho stanoviska. Jeho za-
mstnanci toti trvali na tom, e by po podn nvrhu na
IV. Zvr zpis naven zkladnho kapitlu nejen odmtli novou
vi zkladnho kapitlu zapsat, ale dokonce by byla spo-
Vkon notskho zpisu se svolenm k vykonatel- lenost bez nvrhu zruena. Tento postup opeli prv
nosti, jako exekun titul, pedpokld pouit ustano- o aplikaci 119 ObchZ a tvrdili,e podle jeho znn jsou
ven, kter jsou prv pi vkonu rozhodnut o vchov takto povinni uinit.Pitom dle mho nzoru aplikaci to-
nezletilch dt z pouit vylouena. Ani Nazen rady hoto ustanoven neodvodnili pesvdiv a poukazo-
(ES) . 2201/2003, a to ani za pouit extenzivnho v- vali spe na zavedenou praxi.V tto situaci jsme radji
kladu, nem za nsledek, e by notsk zpis se svole- ustoupili a stanovili krat lhtu pro splacen zkladnho
nm k vykonatelnosti takovch dohod sepsan eskm kapitlu, nebo trvn na naem prvnm nzoru by
notem mohl na zem esk republiky a nebo na zem mohlo, jak ji bylo ve uvedeno, znamenat zruen spo-
jinho lenskho sttu Evropsk unie slouit jako exe- lenosti.Tomu se skuten stanovenm lhty s dlkou do
kun titul. Naopak je teba ale pipustit situaci, kdy by
esk soudy musely jako exekun titul uznat notsk
zpis sepsan notem z jinho lenskho sttu Evrop-
sk unie, kter by byl ve svm domovskm stt vyko- * Autor je studentem PF MU v Brn a praktikantem v notsk kance-
natelnm. li JUDr. Hany Koiakov.
str_69_96 13.6.2007 15:34 Strnka 85

AD NOTAM slo 3/2007 85


t msc lze vyhnout a spolenost tm nijak vn ne- Paradoxn je, e obchodn rejstk by tmto postupem
utrp, je vak teba o tomto problmu vdt pedem. nakonec pokodil jak spolenost, tak jej vitele, nebo
dojde k nsilnmu ukonen innosti bezproblmovho
III. Zklad prvn pravy a potenciln spnho a solventnho podnikatele. Z-
rove by tm byl naruen pocit prvn jistoty podnika-
Ustanoven 119 ObchZ nut jedinho spolenka spo- telskch subjekt, ji tak ne zrovna sklopevn. Jde
lenosti s. r. o., aby do t msc od spojen obchodnch o velmi drastick zsah, kter by ml bt odvodnn in-
podl v jeho rukou splatil v plnm rozsahu vechny pe- tenzivnm zjmem o jeho realizaci, zatmco v tto situ-
nit vklady nebo st obchodnho podlu pevedl na aci naopak stoj individuln i veejn zjem proti jeho
tet osobu. proveden. Tedy, i pokud bychom se uchlili k teleolo-
Toto ustanoven zce souvis s povinnost jedinho gickmu vkladu, musme dojt k zvru, e 119
spolenka splatit penit vklad v pln vi ped zpi- ObchZ na nai situaci aplikovat nelze.
sem do obchodnho rejstku, kter je stanovena pro-
stednictvm 145 in fine, kter odkazuje na obdobn VI. Prvn zsady
pouit 111 odst. 2 ObchZ pro ppady zpisu do ob-
chodnho rejstku. Orgny soudnho typu jsou povinny postupovat v sou-
ladu se zsadou In dubio pro reo (v pochybnosti ve pro-
IV. Jazykov vklad prvn pravy spch vci) a tedy v ppad, kdy o pouitelnosti usta-
noven na konkrtn ppad panuj vn pochybnosti,
Pokud provedeme jazykovou analzu 119 ObchZ, by ml zvolit variantu pznivj pro astnka zen.
dojdeme k zvru, e je formulovn s dosti malou mrou Tak je teba v tomto ppad pihldnout k tomu, e
obecnosti a lze jej pout pouze na situaci, kter nastane rozhodnut v neprospch astnka zde znamen ukon-
ve spolenosti s. r. o. po spojen podl v rukou jednoho en jeho prvn existence.
spolenka, a to jet jen za situace, kdy nebyly splaceny Je rovn nutn zohlednit stavn zsadu podle n
vechny vklady v pln vi. stt a jeho orgny mohou init pouze to, co je jim z-
Pro tento nzor hovo ada argument. Prvnm z nich konem dovoleno. Rozhodnut i postup bez prvn
je obsah hypotzy prvn normy obsaen v 119 (spo- opory, respektive podle ustanoven, kter se vztahuje na
j-li se vechny obchodn podly v rukou jednoho spo- zcela jinou situaci, jsou tedy neppustn.
lenka). Z n vyplv zk vazba na okamik, kdy se tak
stane.Vklad, podle nj tato hypotza in normu apli- VII. Zvrem
kovatelnou na spolenost s. r. o. o jednom spolenku
kdykoli za jej existence, nelze jet zcela smst se stolu, Ve uveden vede k jednoznanmu zvru,e jedin
nebo znn hypotzy v zsad dvoj vklad pipout. spolenk si v tto situaci me stanovit i del lhtu pro
Je proto nutno vzt v potaz systematick zaazen splacen vklad, ne jsou 3 msce, a to a do maxima
119, kter nalezneme mezi ustanovenmi tkajcmi se 5 let podle 113 odst. 1 ObchZ.
dispozic s obchodnm podlem,co rovn naznauje sil- Osobn vm, e pokud by skuten mlo dojt ke
nou vazbu na pevod i pechod podlu na jedinho spo- zruen spolenosti, pslun soud by tyto argumenty
lenka. respektoval, a nerozhodl by v neprospch spolenosti.
Dle je teba analyzovat dispozici prvn normy 119 Pesto, jak je vidt, existuj i odlin nzory na problm.
(je spolenk povinen nejpozdji do t msc od spo- Tmto krtkm lnkem bych proto rd poskytl argu-
jen obchodnch podl splatit zcela vechny penit mentan podklad vem, kdo se s tmto problmem set-
vklady nebo pevst st obchodnho podlu na jinou kaj a pomohl odstranit ppadn dal pochybnosti v tto
osobu), kter vazbou potku lhty na okamik spojen otzce.
podl zcela jasn in toto ustanoven pouitelnm jen
pro ppady, kdy nesplacen vklady existuj v okamiku
spojen podl a naopak pouit pro a poslze prove-
den naven zkladnho kapitlu je vyloueno.
O pepisu znak do eskho
jazyka
V. Teleologick vklad pravy
JUDr. Michaela Mareov*
Ustanoven 119 ObchZ se sna ochrnit vitele spo-
lenosti ped existenc fiktivnho kapitlu a nahradit Dne 1. 1. 2007 nabylo innosti nazen vldy
vnitn mechanismy nutc spolenka ke splacen vkladu .594/2006 Sb.ze dne 12.prosince 2006,o pepisu znak
podle 113 ObchZ, kter ve spolenosti s jednm spo- do podoby, ve kter se zobrazuj v informanch syst-
lenkem nemohou fungovat. Jene ve spolenosti s. r. o. mech veejn sprvy. Nazen bylo novelizovno vy-
s jedinm spolenkem lze provst zpis naven z- hlkou .100/2007 Sb.s innost dnem 9.kvtna 2007.
kladnho kapitlu do obchodnho rejstku a po spla- Tento nenpadn a nepli obshl pedpis v naem
cen vkladu v cel vi, jak stanov 145 odkazem na prvnm du ji dlouho chybl. Stanovuje zvazn pra-
111 odst. 2 ObchZ.Tato ustanoven nahrazuj za trvn vidla pro pepis znak do eskho jazyka, tedy zpsob,
jednolenn spolenosti ochranu vitele podle 119 jak by mla bt ciz (zejmna rusk i ukrajinsk) jmna
ObchZ,nebo stanovuj psnj podmnky.V situaci,kdy
zvyovan zkladn kapitl nen ped plnm splacenm
zapsn v Obchodnm rejstku,toti nelze o existenci fik- * Autorka je notskou koncipientkou u JUDr. Romana Blhy, note
tivnho kapitlu vbec uvaovat. v Havlkov Brod.
str_69_96 13.6.2007 15:34 Strnka 86

86 slo 3/2007 AD NOTAM


nadle uvdna v informanch systmech veejn
sprvy.
Konen tak bude jednoznan vyeena situace, kdy
Ze zahrani
jmno astnka cizince je jin v originle psanm az-
bukou a jin v anglick transkripci vypisovan v ce-
stovnm pase.
V praxi bvala obvykle pouvna pedevm mezi- 19. Evropsk notsk dny
nrodn anglick transkripce co mohlo astnkm v Salzburgu
psobit problmy, kdy jejich jmna v zpisech jednot-
livch veejnch rejstk (obchodn rejstk, rejstk iv- Jaroslava Krejov, JUDr. Alena Skoup, JUDr.
nostenskho podnikn, rejstk trest nebo i v evidenci Karel Wawerka*
cizineck policie) v dsledku rznho pepisu nesou-
hlasila. Dochzelo tak k nekompatibilit jednotlivch Jak si teni Ad Notam snad ji mohli povimnout,
systm veejn sprvy a k nesrovnalostem zejmna kadoron se poslednch 19 let konaj v druh polovin
pi vydvn vpis z rejstku trest. dubna v Salzburgu v Rakousku Evropsk notsk dny.
V ploze slo 1 nazen . 594/2006 Sb. jsou stano- Jedn se o celosvtov mimodnou notskou akci, kte-
vena pravidla pro pepis znak z latinky (soust je i se- rou tsn ped historickmi spoleenskmi zmnami
znam vekerch ppustnch znak pro pouit v infor- v roce 1989 poprv v dubnu 1989 zaala podat Ra-
manch systmech), v ploze slo 2 pro pepis znak kousk notsk akademie jako vzdlvac institut Ra-
cyrilice (zvltn st pak uruje pravidla pro pepis ur- kousk notsk komory. Nebylo nhodou, e smyslem
itch znak z rusk, ukrajinsk, blorusk, bulharsk, tohoto setkvn evropskch not se stalo evropsk
makedonsk a srbsk cyrilice). sjednocovn notskho povoln, kter v atmosfe
Vyhlka sice nikde povinnost not dit se jejm zn- roku 1989 se v pedtue tehdejch revolunch zmn ji
nm vslovn neuruje, povinnost je vak stanovena pa- obracelo i k tehdejm stedo- a vchodoevropskm no-
sivn vyhlka uruje zvazn pravidla pro pepis tstvm.Tho roku se uritou paralelou salzburgskho
znak do podoby, ve kter se zobrazuj v informanch kongresu podanou kadoron vdy v listopadu stala
systmech veejn sprvy. Povinnost dodrovat ve obdobn akce podan Maarskou notskou komorou
uveden pravidla tak vznikla vem, kte s informanmi zpravidla v lznch Keszthely u Balatonu,pozdji adu let
systmy veejn sprvy maj co do inn. v Budapeti.
Protoe notsk zpis (stejn jako ovovac doloka Tto skutenosti odpovdalo i vystoupen prezidenta
na listinch) je ze zkona veejnou listinou, kter slou Rakousk notsk komory dr.Klause Woschnacka na z-
jako podklad pro zpisy do veejnch rejstk (podle vrenm veernm setkn v zmku Hellbrun, kdy vy-
200da odst. 3 OS dokonce rejstkov soud nvrh, zdvihl zsluhy prezidenta Mezinrodn unie latinskch
kter m podklad v notskm zpise, ze zkona dle ne- notstv v letech 1989 a 1992, lucemburskho note
pezkoumv), domnvm se, e notm vznikla povin- dr. Andr Schwachtgena, kter se osobn zastnil na
nost nadle tato pravidla respektovat pi pepisu jmen vech dosud konanch salzburgskch akc a kter ml
z azbuky do latinky v notskch zpisech, stejn jako vznamn zsluhy o privatizaci notstv stedn a v-
nsledn v nvrzch na zpis osob do veejnch rejstk. chodn Evropy.Dr.Schwachtgen tak ve svm dkovnm
Podle 58 Not se notsk listiny sepisuj pouze projevu zavzpomnal na rzn nkdy i humorn aspekty
v eskm jazyce. Myslm si, e v ppad pepisu jmen bouliv atmosfry tchto let.
z azbuky plat povinnost pepsat jmno do jazyka es- U zrodu a pi formovn salzburgskch notskch dn
kho v ppad pouit anglick transkripce se jedn stl dlouholet prezident Rakousk notsk akademie,
o pepis do cizho jazyka, povinnost sepsat notsk eskm notm dvrn znm not ve Vdni dr. Uwe
zpis v eskm jazyce tak nen dodrena. Kirschner.Ten vtisknul programu a zamen tchto dn
Lze namtnout,e u astnk,jejich jmna nevychz vsostn intelektuln atmosfru, jednalo se vdy o ana-
z azbuky,pouvme jejich anglickou verzi zcela bez pro- lzu pouze jednoho notskho problmu (pkladmo
blm. V tomto ppad se vak nejedn o transkripci, uveme notsk svensk smlouvy, problematiku n-
jmna psan latinkou nelze nsiln pevdt do eskho jm byt z pohledu note, mediaci z pohledu note,
jazyka.Na rozdl od azbuky lze v etin pout jejich ori- smluvn prvo, ddick prvo, rodinn prvo, apod.) ze
ginln znn, ani by se jednalo o peklad. strany rznch evropskch prvnch prav i z pohledu
Navc z vyhlky nevyplv, e bychom si mohli zvo- celoevropskho, s tm, e celkov z jednn asto vypl-
lit, zda pouijeme pro zpis esk i anglick pepis valy takov zvry, kter se poslze staly velmi uite-
jmna.Povinnost evidovat nadle jmna astnk pouze nmi pro notskou praxi.
v eskm pepisu je zcela jednoznan, mli by ji tedy Pro tyto akce byl charakteristick analytick, kompa-
respektovat vichni astnci, navrhovatel i jejich ratistick i syntetizujc pohled. Po pedasnm mrt
zmocnn zstupci v zench pedchzejcch zpisu do dr. Uwe Kirschnera pokrauje v poslednch letech v or-
informanch systm veejn sprvy. ganizaci Evropskch salzburgskch notskch dn
Protoe ednm jazykem v esk republice je etina, nov prezident Rakousk notsk akademie dr. Mi-
nen dvod, pro by v naich informanch systmech chael Umfahrer, kter zvraznil vce vcn charakter
ml bt pouvn jazyk anglick, resp. anglick tran-
skripce cizch jmen.V budoucnu by tak postupn mlo
dojt ke sjednocen jmen pslunk cizch stt, za-
pisovanch u ns v rznch rejstcch i databzch * Jaroslava Krejov je notkou v Tboe, JUDr.Alena Skoup je not-
mnohdy hned nkolikerm zpsobem. kou v Praze a JUDr. Karel Wawerka notem v Praze.
str_69_96 13.6.2007 15:34 Strnka 87

AD NOTAM slo 3/2007 87


cel akce, co souasn bylo spojeno s pesthovnm spojeny. Veejn ad note je charakterizovn princi-
kongresu do nov modern budovy Salzburgskho kon- pem numerus clausus a jednotnm systmem odmn no-
gresovho centra, kter byla vybudovna v samotnm te. Ochrana prv spotebitele vyaduje prvn jistotu
centru Salzburgu a dstojn zapad do okolnho pro- a ochranu hospodskch zjm, stejn jako monost od-
sted. straovn kod a prvo na informaci. Prvo spotebitele
Leton ji 19. salzburgsk evropsk notsk dny byly je zkladnm prvem oban Evropsk unie.Notstv za-
vnovny ponkud obecnmu tmatu Ochrana zklad- bezpeuje prvo svch klient na ochranu spotebitele
nch a spotebitelskch prv v Evrop. Jednalo se o vy- a v rmci sv innosti chrn zkladn prva v oblasti prva
soce aktuln tma, kter bylo v souvislosti s pedsed- rodinnho, vlastnickho a v oblasti prva podnikatel-
nictvm Rakouska v Rad notstv Evropsk unie skho.
(CNUE) pizpsobeno rozhodnut Evropsk komise z po- Jak uvedla ve sv pednce vicedkanka prvnv-
tku letonho roku, kter vymezila strategii Evropsk deck fakulty Univerzity ve Vdni, prof. dr.Alina Lengaue-
unie k ochran prv konzumenta a do roku 2013 a sou- rov, na tma Zkladn prva a obanskoprvn tvorba
asn dne 8. 2. 2007 Evropsk komise zveejnila Zele- smluv z evropskho pohledu, ze zkladnch prv, kter
nou knihu pro pezkoumn spolench postoj vyplvaj z evropskho prva, dominuje zkaz diskrimi-
v ochran prv spotebitele urenou k rozboru sou- nace oban Evropsk unie na zklad jejich sttn p-
asnho stavu v ochran prv spotebitele. Evropsk ko- slunosti.Vslovn se pitom v evropskm prvu uvd,
mise zde v zsad e dv otzky soubn, a to otzku e se nejedn jen o zkaz pm diskriminace, ale i o z-
ochrany prv spotebitele a eliminaci pekek vnitnho kaz nepm diskriminace. Tyto zkazy se projevuj ze-
trhu. jmna v prvu volnho sthovn a pesdlovn uvnit
Jedn se o srovnvac studii stt Evropsk unie, kte- Evropsk unie, ale tak pi tvorb smluv v civiln oblasti.
rou od roku 2004 pipravovala Komise pro ochranu spo- Zde se zkladn prva Evropsk unie promtaj pmo do
tebitele. Zelen kniha se v zsad zabv strategickmi innosti not, kte ovem tak maj vznamn posta-
otzkami a dle obsahuje direktivy a pravidla, kter se ven a povinnosti pi ochran prv spotebitele.
pouij pi rznch obchodech za elem ochrany spo- Jak plynulo z vystoupen dr. Woschnacka, prezidenta
tebitele. Clem Evropsk komise a jej Komise na Rakousk notsk komory, dr. Michaela Umfahrera, pre-
ochranu spotebitele je prosadit veobecn zkonn zidenta Rakousk notsk akademie a prof.dr.Gerharda
opaten tak, aby vechny smlouvy mohly bt upraveny Hopfa jako zstupce Ministerstva spravedlnosti ve Vdni,
jednotn. Hlavn snaha spov ve snaze o harmonizaci v Rakousku se prvo na ochranu spotebitele stv ped-
vech nrodnch prav Evropsk unie bez ohledu na ro- mtem pipravovan zkonn pravy, kter se bude od-
ve jednotlivch zem. vjet od direktiv Evropsk unie, nebo souasn prvn
Pednky a nsledn diskuze se neomezily pouze na prava nen v tomto smru dostaujc.Uvauje se o po-
vahy o budoucm vvoji ochrany prv spotebitele slen ochrany spotebitele na vnitnm trhu.
a jeho psoben v notsk praxi. Zabvaly se tak sou- Mezi leton vznamn hosty meme zahrnout pe-
vislostmi ochrany zkladnch prv a jejich psobenm na devm bval prezidenty Mezinrodn unie notstv lu-
zmny v civilnm prvu a na pravu v oblasti preventiv- cemburskho note dr. Andr Schwachtgena a nmec-
nho psoben note. kho note dr. Helmuta Fesslera.
Ochrana zkladnch prv doprovz sil o ochranu Dr. Woschnack ve svm zvrenm vystoupen kon-
prv spotebitele. Zkladn prva obana Evropsk unie statoval, e Evropsk notsk dny v Salzburgu, kter se
byla vyhlena v Nice dne 7. 12. 2000 a zahrnuj dstoj- konaj v jednom z nejkrsnjch mst Evropy, si zskaly
nost lovka, jeho svobody, rovnost, solidaritu a oban- v prbhu minulch let oblibu mezi noti a odbornou
stv Evropsk unie. veejnost. Leton pomrn abstraktn tma ochrany z-
Velkou pozornost astnk kongresu vyvolala hned kladnch a spotebitelskch prv vak siln souvis s prak-
vodn pednka prof. dr. Rainera Mnze pod nzvem tickou innost note,jeho hlavn pole psobnosti spo-
Evropsk spolenost 21. stolet trendy a vzvy, kte- v v oblasti obanskho prva a v pedchzen vzniku
rou pednesl ji v pedveer zkladnho odbornho jed- prvnch spor a konflikt.
nn. Prof. Mnz, kter pracuje jako vdeck prognostik,
uvedl sv pedstavy o zkladnch zmnch, kter by lid-
sk spolenosti mlo pinst 21. stolet (celosvtov
oteplen v prmru o 3 a 4 stupn Celsia, vrazn str- Soudn rozhodnut
nut celosvtov populace, radikln zven celosvto-
vho vznamu ny a Indie, pokles vznamu Evropy,
apod.). Pednka vyvolala nkter pomrn prudk re- Lichvsk roky
akce diskutujcch.
Posluchae zaujala pednka belgickho notstv V rozporu s dobrmi mravy je zpravidla ve
z Antverp dr. Erica Deckerse na tma Ochrana zklad- rok sjednan ve smyslu ustanoven 658 odst. 1
nch a spotebitelskch prv v Belgii. Dr. Deckers zd- ObZ, kter podstatn pesahuje rokovou mru
raznil, e not je tradin nositelem veejnho adu.Ve- v dob jejich sjednn obvyklou, stanovenou ze-
ejn ad note zaruuje prvn jistotu oban, prvn jmna s pihldnutm k nejvym rokovm saz-
podek a preventivn pi.Clem innosti note je ped- bm uplatovanm bankami pi poskytovn
chzet vzniku spor v majetkoprvn oblasti. Not m vr nebo pjek.
pitom dvoj roli a to jednak jako prvn rdce a dle jako
poizovatel veejnch listin. Prvn porady poskytovan Rozsudek Nejvyho soudu R ze dne 15. 12. 2004, sp.
notem a sepisovn veejnch listin jsou navzjem zce zn. 21 Cdo 1484/2004
str_69_96 13.6.2007 15:34 Strnka 88

88 slo 3/2007 AD NOTAM


Z odvodnn: alobce se domhal,aby bylo ureno, 4. 10. 1999 a ze dne 31. 1. 2000 proto nejsou neplatn,
e smlouva o pjce uzaven mezi alobcem jako dlu- a to ani v t sti, kter se tk rok.Tvrzen alobce,
nkem a alovanm jako vitelem dne 4. 10. 1999, tka- e projevy vle vtlen do smluv neodpovdaj faktic-
jc se poskytnut pjky ve vi 300 000 K,je neplatn, kmu stavu, soud prvnho stupn odmtl s odvodn-
e smlouva o pjce uzaven mezi alobcem jako dlu- nm, e alobci bylo pjeno jak je mezi astnky ne-
nkem a alovanm jako vitelem dne 31. 1. 2000, tka- pochybn celkem 600 000 K a e smlouva ze dne
jc se poskytnut pjky ve vi 600 000 K,je neplatn 31.1.2000 je svou povahou ve vztahu ke smlouv ze dne
a e alovan nem zstavn prvo k nemovitostem a- 4. 10. 1999 tzv. kumulativn novac ve smyslu ustanoven
lobce pozemku p. . 33 zast. plocha a ndvo a objektu 516 ObZ,nebo obshla poskytnut obou pjek a po-
bydlen .p.57 na p..33 v obci a kat.z.P.podle smlouvy nechala zajitn zstavnm prvem k nemovitosti a-
o zzen zstavnho prva ze dne 4.10.1999,podle kter lobce. Smlouvy o pjce nejsou neplatn ani z dvodu,
byl vklad prva zstavnho vloen do katastru nemovi- e bylo astnky sjednno, e ped uplynutm doby
tost rozhodnutm Katastrlnho adu v T. . j. V2 splatnosti me alobce pjky vrtit ve spltkch ne-
3879/1999. alobu zdvodnil zejmna tm, e si na z- jmn po 50 000 K, nebo monost takov dohody vy-
klad smlouvy o pjce ze dne 4. 10. 1999 pjil od a- plv z ustanoven 566 ObZ.
lovanho stku 300 000 K, kterou se zavzal vrtit K odvoln alobce krajsk soud usnesenm ze dne
s rokem ve vi 5 % msn do t let od uzaven 17. 4. 2003 rozsudek soudu prvnho stupn zruil a vc
smlouvy, a e k zajitn tto pohledvky bylo podle z- mu vrtil k dalmu zen. Odvolac soud shodn se sou-
stavn smlouvy ze dne 4. 10. 1999 zzeno zstavn prvo dem prvnho stupn dovodil, e ujednn o omezen
k nemovitostem alobce. Dne 31. 1. 2000 alobce uza- monosti alobce splcet dluh stkou minimln 50 000
vel se alovanm dal smlouvu o pjce, podle kter K vychz z dohody astnk a e okolnosti ppadu
mu alovan ml pjit celkem 600 000 K s tm, e nesvd o tom, e by lo o ikanozn jednn, kterm by
stku 300 000 K alobce pevzal pi podpisu smlouvy alobci bylo fakticky znemonno pedasn splcen,
o pjce dne 4. 10. 1999 a zbvajcch 300 000 K mu avak ostatn zvry soudu prvnho stupn ohledn a-
bylo vyplaceno pi podpisu tto smlouvy; splatnost lobcem tvrzench dvod neplatnosti smluv zatm
pjky byla dohodnuta nejpozdji do t let od podpisu nelze pokldat za zcela sprvn, pln a skutkov pod-
smlouvy a pjenou stku ml alobce vrtit s rokem loen.Pi posuzovn nmitky alobce o rozporu pro-
ve vi 5 % msn. alobce, kter ve skutenosti ob- jev vle dle psemnho znn proti skutenmu stavu
drel od alovanho na zklad smlouvy ze dne 4. 10. u smlouvy o pjce z 31. 1. 2000, soud prvnho stupn
1999 stku 300 000 K a na zklad smlouvy ze dne nevzal v vahu tvrzen alobce o tom, e mu nebyla pe-
31. 1. 2000 jen stku 240 000 K, uzavel ob smlouvy dna stka 300 000 K (jak se uvd ve smlouv), ale
o pjce a zstavn smlouvu v tsni a za npadn nev- pouze stka 240 000 K, a nezvil vahu, zda jde o roz-
hodnch podmnek; tse spovala v tehdej hospo- por ve vli, nebo ob strany dle svch vpovd chtly
dsk situaci alobce, kter nezbytn poteboval inve- dohodu o stce 300 000 K a alobce v n uvedl, e se
stovat penn prostedky do svho podnikn, aby se dohodli,e stka 60 000 K bude zapotna na roky.
v souvislosti s odchodem svho pedchozho spolenka Soud prvnho stupn sice sprvn dovodil, e nepi-
nedostal do padkov situace, a npadn nevhodn men vysok rok je v rozporu s dobrmi mravy,
podmnky vyplvaj z ve rok za poskytnut pjky, avak jeho skutkov vchodisko o bn rokov me
kter je nepimen vysok a podstatnm zpsobem u pennch stav v roce 1999 ve vi 18 a 20 % ron
pevyuje obvyklou rokovou mru, za kterou dochz se neopr o proveden dkazy.Sprvn nen zvr soudu
k poskytovn pjek i vr ze strany pennch prvnho stupn o tom, e by smlouva ze dne 31. 1. 2000
stav, z faktickho vyplacen ni stky ne je uve- byla tzv. kumulativn novac ve smyslu ustanoven 516
dena ve smlouv a ze zpsobu zajitn zvazk.alobce ObZ.Vzhledem k tomu,e podle zjitn soudu prvnho
vak pedevm povauje vechny smlouvy za neplatn stupn smlouvou ze dne 31.1.2000 dolo ke zmn p-
ve smyslu ustanoven 39 ObZ, a to z dvodu nepi- vodnho zvazku s tm, e nov smlouva obshla po-
men vysokch rok za poskytnut pjek, jejich skytnut obou pjek, je teba takovou dohodu posou-
ve odporuje ustanoven 3 ObZ, zahrnut te stky dit spe jako privativn novaci ve smyslu ustanoven
do dvou smluv o pjce, odlinosti projev vle vtle- 570 odst.1 ObZ, s n je spojen krom zniku pvod-
nch do psemnch smluv o pjce oproti faktickmu nho zvazku t znik jeho zajitn, avak astnci si
stavu a zpsobu zajitn zvazk. dohodli vjimku, e zzen zstavnho prva zstv
Okresn soud rozsudkem ze dne 28. 1. 2003 alobu za- v platnosti. Odvolac soud uloil soudu prvnho stupn,
mtl a rozhodl,e alobce je povinen zaplatit alovanmu aby se v dalm zen zabval tmi skutkovmi okol-
na nhrad nklad zen 14 443 K na et advokta nostmi, kter dosud nebyly pln objasnny, a aby pot
JUDr. J. H. Po t, co dovodil, e alobce m na poadova- vc znovu prvn posoudil.
nm uren nalhav prvn zjem, soud prvnho stupn Okresn soud po proveden dalch dkaz rozsudkem
dospl k zvru,e smlouvy nejsou ve smyslu ustanoven ze dne 25. 6. 2003 alobu znovu zamtl a rozhodl, e a-
39 ObZ neplatnmi prvnmi kony.Sjednan rok ve lobce je povinen zaplatit alovanmu na nhrad nklad
vi 5 % msn a tedy 60 % ron je sice vy ne ob- zen 28 611 K na et advokta JUDr.J.H.U smlouvy
vykl,avak v roce 1999 inila bn rokov mra u pe- ze dne 31. 1. 2000 podle nzoru soudu prvnho stupn
nnch stav kolem 18 a 20 % ron a alobci byly z vsledk dokazovn nevyplv, e by neexistovala
penze poskytnuty v hotovosti a obratem. Bylo pouze shoda vle s projevem pi uzavrn pjky druh,a uza-
na vli alobce, zda takovou pjku pijme, a, jestlie vel, e vle stran korespondovala s jejich projevem
tak uinil, jednalo se o naprosto vdom a svobodn a z tohoto pohledu je smlouva perfektn.Ve vztahu ke
jednn astnka smlouvy. Smlouvy o pjkch ze dne sjednan vi rok zjistil, e rokov mra u vr po-
str_69_96 13.6.2007 15:34 Strnka 89

AD NOTAM slo 3/2007 89


skytovanch bankami inila ve sledovanm obdob 9 % pinejmenm tynsobn vi rok poadovanch
a 15,5 % ron a e alobce neml dobr vyhldky na pi poskytnut vr pennmi stavy v R a takov
zskn vru u pennho stavu a rozhodn by tak rok lze oznait za lichvsk. alobce zdrazuje, e
nezskal prostedky na hradu svch dvjch dluh u ji- pjky byly sjednny s pomrn del splatnost a e
nch fyzickch osob. Dohoda o vi rok ve vi 5 % podle jeho vpot rozdl ve rok, kter by ml a-
msn (60 % ron) nepedstavuje v projednvan vci lobce zaplatit alovanmu za celou dobu trvn pjky
ujednn, kter odporuje dobrm mravm. Je toti teba oproti placen roku ve vi podle bankovnch stav,
respektovat zsadu smluvn volnosti;vzhledem k tomu, in tm 1 000 000 K, z eho vyplv hrub nepi-
e alobce dostal pjku rychle, ani by si alovan menost rok. Nzor soud, e alobce el pi uzav-
osoboval jakkoliv prvo rozhodovat o elu vyuit rn pjky do rizika, e mu lo o zskn prostedk
prostedk, e pjku zskal opakovan, akoliv u rychle a v hotovosti a e proto ve rok nen nepi-
v prvnm ppad sm tvrd neschopnost splcet roky, men, alobce odmtl s tm, e okolnosti, kter ho nu-
byl zvazek k hrad roku ve vi 5 % msn sou- tily i za popsanch podmnek smlouvy o pjkch uza-
st jeho hospodskho rizika a tynsobn rok vt, svd spe pro stav tsn na jeho stran, ne aby
z pjky oproti pennm stavm jet nedosahuje ta- je bylo mono vyut ve prospch argumentace o pi-
kov intenzity, aby bylo mon uinit zvr, e je prvn menosti rok. Ppustnost dovoln alobce dovo-
kon neplatnm. Pi posouzen obsahu smlouvy ze dne zuje z ustanoven 237 odst. 1 psm. c) OS a navrhuje,
31. 1. 2000 soud prvnho stupn dospl k zvru, e aby dovolac soud zruil rozsudek odvolacho soudu
svd spe o privativn novaci ve smyslu ustanoven a aby mu vc vrtil k dalmu zen.
570 odst. 1 ObZ. I kdy dohoda podle ustanoven Nejvy soud esk republiky jako soud dovolac
570 ObZ zpsobuje znik zvazku mezi dlunkem ( 10a OS) po zjitn,e dovoln proti pravomocnmu
a vitelem a vznik zvazku novho, nem za nsledek rozsudku odvolacho soudu bylo podno oprvnnou
znik vedlejch zvazk, ruen a zstavnho prva; nen osobou (astnkem zen) ve lht uveden v ustano-
proto dvod, aby byla urena nesplatnost zstavnho ven 240 odst. 1 OS, se nejprve zabval otzkou p-
prva, pokud nebyly ureny neplatnmi smlouvy o pj- pustnosti dovoln.
kch. Dovolnm lze napadnout pravomocn rozhodnut od-
K odvoln alobce krajsk soud rozsudkem ze dne volacho soudu, pokud to zkon pipout ( 236 odst. 1
25. 11. 2003 rozsudek soudu prvnho stupn potvrdil OS).
a rozhodl, e alobce je povinen zaplatit alovanmu na Podmnky ppustnosti dovoln proti rozsudku odvo-
nhrad nklad odvolacho zen 7 535,50 K na lacho soudu jsou obsaeny v ustanoven 237 OS.
et advokta JUDr. J. H. Odvolac soud shodn se sou- Dovoln je ppustn proti rozsudku odvolacho
dem prvnho stupn dovodil, e pi uzaven smlouvy soudu, jm bylo zmnno rozhodnut soudu prvnho
ze dne 31. 1. 2000 oba astnci projevili takovou vli, stupn ve vci sam [ 237 odst. 1 psm. a) OS] nebo
kterou mli (pjit alobci 300 000 K), na em nic ne- jm bylo potvrzeno rozhodnut soudu prvnho stupn,
me zmnit ani to, e alobci podle jeho tvrzen bylo kterm soud prvnho stupn rozhodl ve vci sam jinak
vyplaceno jen 240 000 K a stka 60 000 K byla za- ne v dvjm rozsudku (usnesen) proto, e byl vzn
potena na roky z pedchoz pjky. Obsah smlouvy prvnm nzorem odvolacho soudu, kter dvj roz-
ze dne 31. 1. 2000 pak spad spe pod institut priva- hodnut zruil [ 237 odst. 1 psm. b) OS], anebo jm
tivn novace dle 570 odst. 1 ObZ a z ustanoven bylo potvrzeno rozhodnut soudu prvnho stupn, jest-
572 ObZ vyplv, e takov dohoda sice psob z- lie dovoln nen ppustn podle ustanoven 237
nik zvazku mezi vitelem a dlunkem a vznik zvazku odst. 1 psm. b) OS a dovolac soud dospje k zvru,
novho, ale nem za nsledek znik vedlejch zvazk e napaden rozhodnut m ve vci sam po prvn
z ruen a zstavnho prva, ktermi byl zanikl zvazek strnce zsadn vznam [ 237 odst. 1 psm. c) OS]; to
zajitn. Odvolac soud se ztotonil se zvrem soudu neplat ve vcech,v nich dovolnm dotenm vrokem
prvnho stupn i v tom, e dohodnut ve rok ne- bylo rozhodnuto o penitm plnn nepevyujcm
byla natolik nepimen, aby se pila dobrm mra- 20 000 K a v obchodnch vcech 50 000 K, piem
vm.Podle jeho nzoru sama skutenost,e dohodnut se nepihl k psluenstv pohledvky [ 237 odst. 2
rok pevyuje obvyklou rokovou mru pennch psm. a) OS], a ve vcech upravench zkonem o ro-
stav, jet neznamen, e pedmtn ujednn o ro- din, ledae jde o rozsudek o omezen nebo zbaven ro-
cch je v rozporu s dobrmi mravy, a soud prvnho diovsk zodpovdnosti nebo pozastaven jejho v-
stupn sprvn hodnotil skutenosti, kter souvisely konu,o uren (popen) rodiovstv nebo o nezruiteln
s uzavenm dvou pedmtnch smluv o pjce, kter osvojen [ 237 odst. 2 psm. b) OS].
sporn ujednn o rocch obsahuj. alobce pi uza- alobce dovolnm napad rozsudek odvolacho
vrn pjek el do rizika, to vak mus bt pln na soudu ve vroku,jm byl potvrzen rozsudek soudu prv-
nm, a lo mu o zskn prostedk rychle a v hoto- nho stupn ve vci sam. Podle ustanoven 237 odst.
vosti,co mu alovan zajistil,a to i opakovan.Protoe 1 psm. b) OS dovoln nen ppustn, a to ji proto,
alovan logicky vysvtlil, e ml k dispozici voln pro- e soud prvnho stupn rozhodl ve svm rozsudku ze
stedky, kter tmto zpsobem hodlal zhodnotit, a pro- dne 25. 6. 2003, . j. 9 C 16/2002-61, ve vci sam stejn
toe jeho motivac nebylo pokodit alobce,nen ujed- jako v rozsudku ze dne 28. 1. 2003, . j. 9 C 16/2002-21,
nn o rocch neplatn podle ustanoven 39 kter byl usnesenm odvolacho soudu ze dne 17. 4.
obanskho zkonku. 2003, . j. 15 Co 182/2003-39, zruen. Dovoln alobce
Proti tomuto rozsudku odvolacho soudu podal a- proti rozsudku odvolacho soudu tedy me bt p-
lobce dovoln. Namt, e roky sjednan ve vi 60 % pustn jen pi splnn pedpoklad uvedench v usta-
ron jsou v rozporu s dobrmi mravy, nebo pevyuj noven 237 odst. 1 psm. c) OS.
str_69_96 13.6.2007 15:34 Strnka 90

90 slo 3/2007 AD NOTAM


Rozhodnut odvolacho soudu m po prvn strnce Podle ustanoven 658 odst.1 ObZ pi pjce pen-
zsadn vznam ve smyslu ustanoven 237 odst.1 psm. it lze dohodnout roky.
c) OS zejmna tehdy, e-li prvn otzku, kter v roz- Podle ustanoven 39 ObZ neplatn je prvn kon,
hodovn dovolacho soudu dosud nebyla vyeena nebo kter svm obsahem nebo elem odporuje zkonu
kter je odvolacmi soudy nebo dovolacm soudem roz- nebo jej obchz anebo se p dobrm mravm.
hodovna rozdln, nebo e-li prvn otzku v rozporu roky dohodnut pi poskytnut penit pjky
s hmotnm prvem [ 237 odst. 3 OS]. pedstavuj platu (odmnu) za uvn pjen jistiny.
Dovolac soud je pi pezkoumn rozhodnut odvola- Dohodnut roky je teba odliovat od rok z prodlen,
cho soudu zsadn vzn uplatnnmi dovolacmi d- na n m vitel ze zkona prvo, jestlie se dlunk do-
vody (srov. 242 odst. 3 OS); vyplv z toho mimo jin, stal se splnnm pjky do prodlen (srov. 517 odst. 2
e pi zkoumn, zda napaden rozhodnut odvolacho ObZ), a kter tedy pedstavuj sankci za poruen po-
soudu m ve smyslu ustanoven 237 odst.3 OS ve vci vinnosti dlunka vrtit dluh (pjku) dn a vas.
sam po prvn strnce zsadn prvn vznam,me po- Obansk zkonk a ani jin prvn pedpisy vslovn
suzovat jen takov prvn otzky, kter dovolatel v do- nestanov, do jak ve lze pi penit pjce sjednat
voln oznail. roky. Z tto skutenosti vak nelze spn dovozovat,
Ppustnost dovoln podle ustanoven 237 odst. 1 e by ve rok zvisela jen na dohod astnk
psm. c) OS nen zaloena ji tm, e dovolatel tvrd, e smlouvy o pjce a e by tedy nepodlhala dnmu
napaden rozhodnut odvolacho soudu m ve vci sam omezen.Rovn u dohody o rocch pi penit pjce
po prvn strnce zsadn vznam. Ppustnost dovoln toti plat ustanoven 3 odst.1 ObZ, podle nho v-
nastv tehdy, jestlie dovolac soud za pouit hledisek, kon prv a povinnost vyplvajcch z obanskoprvnch
pkladmo uvedench v ustanoven 237 odst. 3 OS, vztah nesm bt v rozporu s dobrmi mravy.
dospje k zvru, e napaden rozhodnut odvolacho Dobrmi mravy v obanskoprvnch vztazch se
soudu ve vci sam po prvn strnce zsadn vznam v soudn praxi rozum soubor spoleenskch,kulturnch
skuten m. a mravnch pravidel chovn, kter je vlastn obecn
Z hlediska skutkovho stavu bylo v projednvan vci uznvanm vzjemnm vztahm mezi lidmi a mravnm
zjitno (sprvnost skutkovch zjitn soud pezkumu principm spoleenskho du a kter v historickm v-
dovolacho soudu nepodlh srov. 241a odst.2 a 242 voji osvdil jistou nemnnost,vystihujce podstatn his-
odst. 3 OS), e astnci uzaveli ve dnech 4. 10. 1999 torick tendence jsou sdleny rozhodujc st spole-
a 31. 1. 2000 smlouvy o pjce, v nich se dohodli roky nosti, a maj povahu norem zkladnch (srov. napklad
z pjen stky ve vi 5 % msn a splatnost pjek rozsudek Nejvyho soudu esk republiky ze dne
do t let od podpisu smluv.alobce m za to,e sjednan 30. 9. 1998 sp. zn. 3 Cdon 51/96, uveejnn pod . 5 ve
ve rok je vzhledem k tomu, e pevyuje pinej- Sbrce soudnch rozhodnut a stanovisek,ro.2001,a roz-
menm tynsobn rokovou mru obvyklou v dob sudek Nejvyho soudu esk republiky ze dne 29. 5.
uzaven smluv pi poskytovn vr bankami v roz- 1997 sp. zn. 2 Cdon 473/96, uveejnn pod . 16 ve
poru s dobrmi mravy. Sbrce soudnch rozhodnut a stanovisek, ro. 1998),
Za tohoto stavu vci soudy eily prvn otzku, za ja- kter je konformn se zvrem obsaenm v nlezu
kch podmnek (pedpoklad) je pi pjce dohoda stavnho soudu ze dne 26. 2. 1998, sp. zn. II. S 249/97,
o rocch v rozporu s dobrmi mravy.Vzhledem k tomu, uveejnnm pod .14 ve Sbrce nlez a usnesen stav-
e posuzovn tto prvn otzky se v rozhodovn do- nho soudu, ro. 1998, kter za dobr mravy povauje
volacho soudu a odvolacch soud dosud pln neust- souhrn etickch, obecn zachovvanch a uznvanch
lilo, pedstavuje napaden rozsudek odvolacho soudu zsad, jejich dodrovn je mnohdy zajiovno i prv-
rozhodnut, kter m po prvn strnce zsadn vznam. nmi normami tak, aby kad jednn bylo v souladu
Dovolac soud proto dospl k zvru, e dovoln proti s obecnmi morlnmi zsadami demokratick spole-
rozsudku odvolacho soudu je ppustn podle ustano- nosti.
ven 237 odst. 1 psm. c) OS. Nemohou bt dn pochybnosti o tom, e nepim-
Po pezkoumn rozsudku odvolacho soudu ve en vysok roky sjednan pi penit pjce jsou
smyslu ustanoven 242 OS, kter provedl bez jednn obecn povaovny za odporujc obecn uznvanm
( 243a odst. 1 vta prvn OS), Nejvy soud R dospl pravidlm chovn a vzjemnm vztahm mezi lidmi
k zvru, e dovoln je opodstatnn. a mravnm principm spoleenskho du a e tedy jsou
Projednvanou vc je teba i v souasn dob posu- v rozporu s dobrmi mravy. Poadavek na nepimen
zovat s ohledem na dobu uzaven smluv o pjce smluvn roky souasn napluje skutkovou podstatu
podle zkona . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn trestnho inu lichvy, a to za pedpokladu, e jde (m jt)
zkon . 58/1969 Sb., . 131/1982 Sb., . 94/1988 Sb., o plnn,jeho hodnota je k hodnot vzjemnho plnn
. 188/1988 Sb., . 87/1990 Sb., . 105/1990 Sb., v hrubm nepomru, a e vitel pitom zneuije tsn,
. 116/1990 Sb., . 87/1991 Sb., . 509/1991 Sb., nezkuenosti, rozumov slabosti nebo rozruen dlu-
. 264/1992 Sb., . 267/1994 Sb., . 104/1995 Sb., nka (srov. 253 TrZ). Dohoda, kterou byly pi penit
. 118/1995 Sb., . 89/1996 Sb., . 94/1996 Sb., pjce sjednny nepimen vysok roky, je neplatn
. 227/1997 Sb., . 91/1998 Sb. a . 165/1998 Sb., tedy ( 39 ObZ), a to bu pro rozpor se zkonem (pedsta-
podle obanskho zkonku ve znn innm do 31. 3. vuje-li naplnn skutkov podstaty trestnho inu lichvy
2000. podle ustanoven 253 TrZ, poppad jinho trestnho
Podle ustanoven 657 ObZ smlouvou o pjce pe- inu),nebo pro rozpor s dobrmi mravy (v ostatnch p-
nechv vitel dlunkovi vci uren podle druhu, ze- padech).
jmna penze,a dlunk se zavazuje vrtit po uplynut do- Podle ustlen judikatury soud (srov. napklad usne-
hodnut doby vci stejnho druhu. sen Nejvyho soudu esk republiky ze dne 5.12.2002,
str_69_96 13.6.2007 15:34 Strnka 91

AD NOTAM slo 3/2007 91


sp. zn. 21 Cdo 486/2002, uveejnn pod . 53 v asopise rokovou mru v dob jejich sjednn obvyklou, stano-
Soudn judikatura, ro. 2003) ustanoven 3 odst. 1 ObZ venou zejmna s pihldnutm k nejvym rokovm
(o tom, e vkon prv a povinnost vyplvajcch z ob- sazbm uplatovanm bankami pi poskytovn vr
anskoprvnch vztah nesm bt v rozporu s dobrmi nebo pjek.
mravy) pat k prvnm normm s relativn neuritou (ab- V projednvan vci soudy zjistily, e rokov mra
straktn) hypotzou, tj. k prvnm normm, jejich hypo- u vr poskytovanch bankami inila v dob uzaven
tza nen stanovena pmo prvnm pedpisem a kter smluv o pjce 9 a 15,5 % ron.Vzhledem k tomu, e
tak penechvaj soudu, aby podle svho uven v ka- dohodnut ve rok (ve vi 60 % ron) podstatn
dm jednotlivm ppad vymezil sm hypotzu prvn (tm tynsobn) pesahovala horn hranici tto ob-
normy ze irokho, pedem neomezenho okruhu okol- vykl rokov mry, je za tohoto stavu vci odvodnn
nost. Pro posouzen, zda jednn astnka obansko- prvn zvr, e lo o ujednn, kter je v rozporu s do-
prvnho vztahu je v souladu i v rozporu s dobrmi brmi mravy, a tedy ve smyslu ustanoven 39 ObZ ne-
mravy, zkon vslovn nestanov, z jakch hledisek m platn.
soud vychzet; vymezen hypotzy prvn normy tedy z- Podle ustanoven 41 ObZ vztahuje-li se dvod
vis v kadm konkrtnm ppad na vaze soudu. Roz- neplatnosti jen na st prvnho konu, je neplatnou jen
hodnut o tom, zda jsou splnny podmnky pro pouit tato st, pokud z povahy prvnho konu nebo z jeho
ustanoven 3 odst.1 ObZ nebo 39 ObZ,je vdy teba obsahu anebo z okolnost, za nich k nmu dolo, nevy-
uinit vdy po peliv vaze, v jejm rmci mus bt zv- plv, e tuto st nelze oddlit od ostatnho obsahu.
eny vechny rozhodn okolnosti ppadu. Je-li neplatn ujednn o vi rok obsaen ve
V projednvan vci soudy pro zvr, zda sjednn smlouv o pjce, z povahy prvnho konu a ani z jeho
rok ve smlouvch o pjce ze dne 4.10.1999 a ze dne obsahu nevyplv, e by tuto st nebylo mon odd-
31. 1. 2000 bylo v rozporu s dobrmi mravy, povaovaly lit od ostatnho obsahu smlouvy. Smlouva o pjce je
jak vyplv z odvodnn jejich rozsudk za rozho- vak neplatn pouze v ujednn o vi rok jen tehdy,
dujc, e alobce pi uzavrn pjek el do rizika, to jestlie oddlen tto sti od ostatnho obsahu smlouvy
vak mus bt pln na nm, e mu lo o zskn pro- nebrn ani okolnosti, za nich ke smlouv dolo. Soudy
stedk rychle a v hotovosti,co mu alovan zajistil,a to vedeny nesprvnm prvnm nzorem o platnosti ujed-
i opakovan, ani by si osoboval jakkoliv prvo roz- nn o rocch se vc z tohoto pohledu nezabvaly.
hodovat o elu vyuit prostedk, e alobce neml Z uvedenho vyplv, e rozsudek odvolacho soudu
dobr vyhldky na zskn vru u pennho stavu nen sprvn, nebo spov na nesprvnm prvnm po-
a rozhodn by tak nezskal prostedky na hradu svch souzen vci. Nejvy soud esk republiky jej proto ve
dvjch dluh u jinch fyzickch osob a e alovan vroku ve vci sam,jako i v akcesorickm vroku o n-
ml k dispozici voln prostedky,kter pjkou alobci hrad nklad odvolacho zen, zruil ( 243b odst. 2
hodlal zhodnotit. S tmto vymezenm hypotzy prvn st vty za stednkem OS). Protoe dvody, pro kter
normy nelze v posuzovanm ppad souhlasit. byl zruen rozsudek odvolacho soudu, plat tak na roz-
Hlediska uvaovan soudy nasvduj jak sprvn sudek soudu prvnho stupn, zruil Nejvy soud esk
upozoruje dovolatel tomu, e alobce pi uzavrn republiky i toto rozhodnut a vc vrtil okresnmu soudu
smluv o pjce (vetn dohody o vi rok) pravd- k dalmu zen ( 243b odst. 3 vta druh OS).
podobn jednal v tiv situaci (by nemusela doshnout
intenzity vyadovan pro naplnn skutkov podstaty
lichvy podle ustanoven 253 TrZ), kter ho vedla
k tomu, aby souhlasil se sjednnm rok z pjen
stky ve vi 5 % msn (tj. 60 % ron) pi splatnosti Stoj za pozornost
pjky za ti roky od uzaven smluv. Pro zvr, zda do-
hodnut roky jsou nepimen a tedy odporujc do-
brm mravm, vak tato hlediska nemohou bt v- Prvn rozhledy
znamn. V souladu s dobrmi mravy pi sjednvn
rok pi penit pjce je takov jednn vitele, 2007, . 2
kter se pi penit pjce spokoj bez ohledu na Nejvy soud esk republiky Dlnice, silnice a mstn
to, v jak situaci se nachz dlunk s pimenou v komunikace jako samostatn pedmty prvnch vztah
platy (odmny) za uvn pjen jistiny a kter tedy 119 ObZ
sv voln penit prostedky hodl zhodnotit b- 17 odst. 3 zkona . 13/1997 Sb.
nm (obvyklm) zpsobem rovn v ppad, e dlu- Na mstn komunikace, silnice a dlnice je teba v zsad
nk uzavr smlouvu o pjce v situaci pro nj obtn. pohlet jako na samostatn pedmty prvnch vztah.
Nelze toti pehldnout, e dlunk uzavr smlouvu Mstn komunikace me bt samostatnou vc odlinou
o pjce a dohodu o rocch z pjen stky asto od pozemku, na nm se nachz, v ppad, e je stav-
prv z dvodu sv tiv finann situace; neodpovd bou ve smyslu obanskho prva.
obecn uznvanm pravidlm chovn a vzjemnm Rozsudek velkho sentu obanskoprvnho kolegia ze
vztahm mezi lidmi a mravnm principm spoleen- dne 11. 10. 2006, sp. zn. 31 Cdo 691/2005
skho du, aby dlunk i v takov situaci poskytoval Poznmka JUDr. Ji Spil vymezen problmu a se-
(musel poskytovat) viteli nepimen nebo dokonce znmen s judikaturou Nejvyho soudu, nzory na pro-
lichvsk roky.Dovolac soud proto dospl k zvru, blematiku a jejich kritika.
e nepimenou a tedy odporujc dobrm mravm je Vrchn soud v Praze Okamik doruen telefaxovho
zpravidla takov ve rok sjednan ve smyslu usta- podn soudu
noven 658 odst. 1 ObZ, kter podstatn pesahuje 42 odst. 3, 57 odst. 3 OS
str_69_96 13.6.2007 15:34 Strnka 92

92 slo 3/2007 AD NOTAM


Podn astnka proveden prostednictvm telefaxu v 142 odst. 1 ObZ, nejde vak o hlediska rozhodu-
je soudu dorueno a v okamiku, kdy dojde na za- jc; to, komu bude vc pikzna, zle vdy na vaze
zen soudu pijmajc telefaxov podn. Nen v- soudu. Soud se v rozhodnut o zruen a vypodn po-
znamn,zda se tak stane v pracovn dob danho soudu dlovho spoluvlastnictv vdy mus zabvat v podl
anebo mimo ni. spoluvlastnk a elnm vyuitm vci, jeho rozhod-
Usnesen ze dne 23. 11. 2005, sp. zn. 5 Cmo 406/2005 nut vak me vyjt z jinch skutenost.Dovolac soud
by pak vahy soud rozhodujcch v nalzacm zen
2007, . 3 mohl zpochybnit jen v ppad, e by byly zjevn ne-
Nejvy soud esk republiky Vydn nemovitosti pat- pimen.
c fyzick osob v restituci a vlastnick prvo fyzick Usnesen ze dne 7. 9. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1900/2005
osoby
5 odst. 1 zkona . 229/1991 Sb. Soudn rozhledy
126 odst. 1 ObZ
Pokud v dob ped rozhodnutm pozemkovho adu 2006, . 9
o vydn nemovitosti nabyla k n vlastnick prvo fyzick Nejvy soud esk republiky Posouzen platnosti prv-
osoba,nelze tuto nemovitost vydat v restituci s vjimkou nho konu jako pedbn otzka a dsledky tohoto po-
postupu podle 8 odst. 1 zkona o pd; jej ppadn souzen pro astnky prvnho konu
vydn nem vliv na vlastnick prvo fyzick osoby,kter 80 psm. c), 159a OS
nebyla astnkem restitunho zen. Posuzuje-li soud platnost prvnho konu (smlouvy) jako
Rozsudek ze dne 5. 9. 2006, sp. zn. 22 Cdo 3069/2005 otzku pedbnou, e ji bez zetele na to, kdo je ast-
Vrchn soud v Praze K uritosti msta placen smnky nkem zen (tedy zda astnky zen jsou vichni ast-
l. I. 75 bod 4. a 76 odst. 3 SZ nci prvnho konu); nejsou-li vak astnci prvnho
daj ve smnce, e tato je splatn v sdle remitenta, in konu astnky zen, nespojuje zkon s eenm plat-
smnku neplatnou pro neurit daj platebnho msta. Z- nosti nebo neplatnosti prvnho konu jako pedbn
konn platebn msto se v tomto ppad neme uplatnit. otzky pro astnky prvnho konu dn prvn n-
Rozsudek ze dne 31. 10. 2006, sp. zn. 5 Cmo 343/2006 sledek.
Rozsudek ze dne 18. 1. 2006, sp. zn. 30 Cdo 1827/2005
2007, . 4 Nejvy soud esk republiky Dohoda o vmn byt
Baudy, P. Duplicitn zpis vlastnictv aneb vyvolvn a dohoda o pevodu lenskho podlu v bytovm dru-
spor (nahldnut do judikatury) stvu
Nejvy soud esk republiky Totonost obsahu 715 ObZ
smlouvy o budouc smlouv a smlouvy budouc. Poskyt- 229 odst. 1, 230 ObZ
nut dostaten pimen lhty ke splnn jako pod- Dohoda o vmn drustevnho bytu za byt obecn,kter
mnka odstoupen od smlouvy obsahuje jen ujednn o tto vmn, neme bt sou-
48 odst. 1, 50a odst. 1, 517 odst. 1, 589 ObZ asn smlouvou o pevodu lenstv v drustvu,nebo ne-
1. Okolnost, e v kupn smlouv se astnci dohodli na obsahuje podstatn nleitosti tto smlouvy. Pedloen
ni kupn cen ne v dohod o (pedchzejc) budouc dohody o vmn bytu drustvu, aby jako pronajmatel
kupn smlouv, nein kupn smlouvu neplatnou. udlilo souhlas dohod podle 715 ObZ, nen p-
2.Dlku dodaten pimen lhty ke splnn v ppad semnm oznmenm dosavadnho lena o pevodu len-
prodlen dlunka ur vitel.Tato dodaten lhta mus stv a psemnm souhlasem nabyvatele lenstv.
bt pimen dlouh k tomu, aby bylo vbec mono Rozsudek ze dne 29. 11. 2005, sp. zn. 22 Cdo 2397/2004
dluh splnit.Po uplynut pimen dlouh doby od splat- Krajsk soud v st nad Labem K otzce platnosti kupn
nosti dluhu je vitel oprvnn od smlouvy odstoupit, smlouvy pi nesouladu mezi kupn cenou sjednanou ve
ani by pedtm musel dlunka upomnat o splnn smlouv a kupn cenou fakticky vyplacenou
dluhu. Pokud mu konkrtn lhtu oznmil, me j dle 37, 39 ObZ
prodluovat, avak nikoliv ji zkrtit. Sama skutenost, e v kupn smlouv byla uvedena jin
Rozsudek ze dne 31. 10. 2006, sp. zn. 30 Cdo 1641/2006 ve kupn ceny, ne kter byla kupujcm fakticky vy-
Nejvy soud esk republiky Zsada projednac v ob- placena prodvajcmu, nezpsobuje absolutn neplat-
anskm soudnm zen. Kritria pro vypodn pod- nost tto smlouvy.
lovho spoluvlastnictv a jejich pezkoumn v dovola- Rozsudek ze dne 25. 1. 2005, sp. zn. 10 Co 911/2005
cm zen Nejvy soud esk republiky Povaha rozhodnut, jm
101 odst. 1, 120 odst. 1 OS soud udluje souhlas, aby sprvce konkursn podstaty
142 odst. 1 ObZ zpenil prodejem mimo drabu vci pojat do soupisu
1.V obanskm soudnm zen se uplatuje zsada pro- konkursn podstaty
jednac, podle kter jsou astnci zen povinni tvrdit 27 odst. 2 KV
vechny pro rozhodnut vznamn skutenosti (povin- Rozhodnut, jm soud udluje souhlas, aby sprvce kon-
nost tvrzen); jsou t povinni plnit dkazn povinnost, kursn podstaty zpenil prodejem mimo drabu vci po-
tedy oznait dkazy k prokzn svch tvrzen. D- jat do soupisu konkursn podstaty, nen odkldac pod-
sledkem nesplnn tchto povinnost je vynesen ne- mnkou ve smyslu 36 ObZ, nbr pedpokladem
pznivho rozsudku pro astnka, kter je nesplnil; platnosti prvnho konu sprvce konkursn podstaty
soud sm nen povinen po vznamnch skutenostech (prodeje mimo drabu), jeho absence m za nsledek
ptrat. neplatnost prvnho konu.
2. Pi rozhodovn o vypodn podlovho spolu- Rozsudek ze dne 14. 12. 2004, sp. zn. 29 Odo 31/2004
vlastnictv je teba vdy vzt do vahy hlediska uveden
str_69_96 13.6.2007 15:34 Strnka 93

AD NOTAM slo 3/2007 93


2006, . 10 kody; absolutn ochrana obchodn firmy; relativn
Nejvy soud esk republiky Postup soudu v ppad ochrana obchodn firmy, aktivn legitimace, sou-
smrti astnka zen, jeho ddicov nejsou znmi titel, spotebitel, prvnick osoby oprvnn hjit z-
107 OS jmy soutitel a spotebitel, jin osoby, vyvoln
Nejsou-li znmi ddicov zemelho astnka zen, nebezpe zmny, parazitovn na povsti; soukro-
me soud v zen ihned pokraovat, jen je-li tu nebez- moprvn prostedky ochrany obchodn firmy, zdr-
pen z prodlen, a to s opatrovnkem, kterho nezn- ovac a odstraovac aloba, vydn bezdvodnho
mm ddicm ustanovil a kter bude ddice zastupovat obohacen, zadostiuinn, nhrada kody; de lege fe-
do doby, ne budou v ddickm zen zjitni; jinak - renda; prvo priority; pedpisy veejnho prva; zkon
zen peru. o pestupcch; trestn zkon)
Usnesen ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 30 Cdo 2817/2004

Prvn rdce

2007, . 3
Pejek, V. Odpovdnost statutrnho orgnu a spolen
Spoleensk rubrika
jmn manel
Statutrn orgn obchodn spolenosti v zsad neod-
povd ani neru za zvazky spolenosti, pokud nejsou Zemel JUDr. Hubert Toupalik
naplnny zvltn zkonn pedpoklady odpovdnosti za
kodu. JUDr. Jik Fleischer*
V takovch ppadech pak vyvstv otzka, jak dopad
m odpovdnost lena statutrnho orgnu na majetek Dne 16. dubna 2007 zemel v Brn b-
v jeho spolenm jmn manel, ppadn na majetek val sttn not, JUDr. Hubert Toupalik.
ve vlastnictv jeho manelky (manela). (rozsah spo- JUDr. Hubert Toupalik si zaslouil na
lenho jmn manel, obchodn podl a jeho hod- cty pedevm svou neobyejnou hou-
nota; zmna rozsahu spolenho jmn manel, evnatost a pl. Tyto vlastnosti mu po-
rozhodnut soudu; exekuce na spolen majetek) mohly pekonat pekky kladen mu
Chalupa, L. Hospodaen se spolenou vc se souhla- nacistickm i komunistickm reimem
sem vlastnka v jeho sloit a nelehk cest k dosaen
aloba o vydn vci i vyklizen nemovitosti (bytu), prvnickho vzdln. Po absolvovn
o neplatnost vpovdi z njmu bytu apod. je alobou, je- dnho prvnickho studia se vnoval povoln sttnho
jm pedmtem je realizace prva vlastnka vc dret note v Blansku. Jeho snahou bylo co nejlpe slouit
a pobrat z n uitky v naturln form (uvnm vci), svm klientm nejen v souhlasu s platnm prvem, ale
proe se jedn o uplatnn prva hospodaen se spo- i se svm svdomm. Po zmn politickch pomr
lenou vc ve smyslu 139 odst. 2 obanskho zko- v roce 1989, kdy odeel do dchodu, vnoval se tlu-
nku. (aktivn legitimace k alob; forma souhlasu po- monick a pekladatelsk innosti.
dlovho spoluvlastnka) Pro svou perfektn znalost nmeckho jazyka a prva
nmecky mluvcch zem psobil jako tlumonk pi jed-
2007, . 4 nnch ped eskmi a rakouskmi soudy a ostatnmi jus-
Kotrady, P. Gar v dom s jednotkami tinmi orgny. Zastnil se jako tlumonk mnoha set-
S pibvajcm potem automobil, z nich mnoh jsou kn eskch not a soudc s jejich rakouskmi nebo
dnes cennj ne leckter bytov jednotka, jsou gare nmeckmi kolegy. Pro sv znalosti a brilantn tlumo-
stle astji pedmtem obanskoprvnch vztah. Z- nick vkony si zskal respekt na obou stranch a nav-
kon o vlastnictv byt vak v tomto smru obsahuje du zal adu ptelskch vztah.
nevyeench otzek (gar me mt rznou po- Nelze opomenout jeho nvtvu u bvalho rakous-
dobu; je gar a garov stn psluenstvm bytu?, kho ministra spravedlnosti Dr. Michalka, kterho infor-
psluenstv bytu nen ani gar ani garov stn, moval o naich politickch pomrech a seznmil jej s n-
garov stn nen ani samostatn nebytov pro- vrhem polistopadov stavy, kter potala s existenc
stor nebo psluenstv jednotky; gar jako samo- sttnch not.
statn nebytov prostor; garov stn jako st ne- Pipravil tak Dr. Michalka na jednn s pestaviteli
bytovho prostoru (halov gare); garov stn esk justice,kte se podleli na vzniku svobodnho es-
jako st spolench st domu) kho notstv notstv.
Lochmanov, L. Ochrana obchodn firmy JUDr. Hubert Toupalik m velkou zsluhu na vytvoen
Podnikatel zapsan do obchodnho rejstku m prvo ptelskch vztah mezi eskmi a rakouskmi noti.
vhradnho uvn obchodn firmy a zrove prvo A do osudnho onemocnn se pln vnoval peklada-
ochrany proti kadmu neoprvnnmu uivateli. To telsk a tlumonick innosti.V tto sv innosti byl sv-
vak neznamen pouze ochranu prv podnikatele domitm a spolehlivm partnerem brnnskch not.
(oprvnnho uivatele obchodn firmy), ale souasn Jeho nhl odchod pociujeme jako tce nahraditelnou
ochranu ostatnch podnikatel v hospodsk souti ztrtu.
a rovn i spotebitel (prvn pedpisy; chrnn est jeho pamtce!
daje; neoprvnn uvn obchodn firmy, uvn
zkreslen nebo zkomolen podoby obchodn firmy; za-
mnitelnost i klamavost obchodn firmy, nhrada * Autor je prezidentem NK v Brn.
str_69_96 13.6.2007 15:34 Strnka 94

94 slo 3/2007 AD NOTAM

Z dobovho tisku Jak to je bt vce ne 17 hodin neustle v ostrm


pohybu?
V sle 1 jsme uveejnili pspvek tkajc se ukon- Pedevm jsem se nesml strhnout k zvodn.Ostatn
en notsk innosti JUDr. Ivana Gavandy. Autor mli vzdlenosti o tetinu men a proto jsem musel jet
v pspvku zmioval i aktivn sportovn innost podle svho asovho plnu. Fyzicky jsem byl pipraven
JUDr. Gavandy. V tto souvislosti dne pinme roz- dobe. Snad m hlut rybi odpust, e jsme jim od jara
hovor s JUDr. Gavandou z dobovho tisku pot, co na pehrdce plail ryby. Prv tam jsem se vborn pi-
2. a 3. 7. 1983 ve Slavkov u Brna doshl nejlepho pravil na plavn. Jinak je cel zvod boj sm se sebou.
svtovho vkonu eleznho mue. JUDr. Galanda Myslm, e psychick zaten je jet hor ne nava.
tehdy za 17 hodin 32 minut uplaval 5,5 km, na kole Ostatn teba dojeli kolo a m jet ekala takov vzd-
ujel 255 km a ubhl 55 km. lenost, jako z Hradit do Brna.To dept.
Jakou jsi ml vzbroj?
Mezi svtovou pikou Normlnho cestovnho favorita, pedn kolo drhov,
Prv ped rokem jsme spolu dlali rozhovor o sou- zadn zn.Campagnola,nae kriteriov galusky,vypjen
ti elezn mu, ve kter jsi konil na ptm mst japonsk maratonky zn.Tiger a ve ostatn bylo na v-
a pamatuji si dobe Tvoje slova, e u nikdy v ivot roby. Neml jsem dn zvltnosti.
se o to nepokus. A co stravovn?
Bezprostedn dojmy byl opravdu takov, ale za krtk Na rozdl od loska jsem jst musel,i kdy chu nebyla.
as lovk na krutost zapomene a m chu se pokusit Byly to rozmixovan ovesn vloky s mlkem, medem,
o to znova. merukami, hrozinkami a mandlemi. Asi 1 litr. Pil jsem
Ty sis vybral ale jinou monost. aj, Cedevitu a vynikajc elektrolyt G 30 na vroby,
Na sklonku loskho roku se desetilenn skupina Pl- kter vem turistm a bcm mohu jen doporuit.
zek pokusila o vytvoen svtovho rekordu v tto Kdo Ti pomhal?
souti a podailo se jim to. Jedem z nich byl stejn star Mj syn Martin a kamard Mirek Obadlek. A uili si
jako j, a to m motivovalo pokusit se tento vkon pe- se mnou dost, protoe jsem ml stavy pedrdnosti, ke
konat, ale slo, bez pomoci druhch. konci zvrat.To se ale spravilo, protoe hodinu po zda-
Jak jsi ml plny a cle? ilm pokusu jsem odejel autem dom.
Klasick elezn mu mus za 24 hodin uplavat 3,9 Pr se Tvj pokus natel? Kdy se bude vyslat?
km, na kole ujet 180 km a ubhnout 42 km.Toto podle Televizn tb TKM z Ostravy natel cel pokus od za-
mho nzoru mus dokzat kad dobe trnovan spor- tku a do poslednch metr a kdy to vyjde, m se vy-
tovec s pevnou vl. J jsem si uril na plavn 5,5 km, slat 16. 8. 1983 na II. programu v 18.30 hod.
kolo 255 km a bh 55 km. Pln jsem ml zvldnout za A jet jedna otzka, kolik je Ti let?
19 hodin a podailo se mi to za 17 hodin 32 minut. estatyicet.
Jak jsi se na tento svk pipravoval?
Zaal jsem v z 1982. Pracuji jako prvnk kad den
do 16.00 hodin, take jsem trnoval jen po veerech Zprvy z notsk komory
a o vkendu brzo rno a odpoledne. Kad den 2 hodiny.
Take jsem tomu neobtoval vechno, jak by se mohlo
pedpokldat.Musm se vnovat svmu synovi,kter stu- Noti sportujc
duje na gymnziu v Uherskm Brod.Ten se pak stal mm
nejlepm pomocnkem pi pokusu a pi bhu m vlastn JUDr. Zdenk Rynek*
on podrel morln podporou.
Tvj pokus probhal ve Slavkov u Brna pi nor- Zstupci naeho notskho stavu v poslednm obdob
mln souti o eleznho mue? hned dvakrt potvrdili, e sport jim nen neznmm po-
Ano, pi plavn jsem startoval s ostatnmi, ale pak si jmem.
m sportovn komisai a rozhod sledovali zvl. Kolo Fotbalov tm sloen z not, notskch kandidt
jsem odlapal pln sm, nemohl jsem se vzt, jak kaj a notskch koncipient vyjel na tradin fotbalov tur-
cyklist v balku a u bhu to bylo tot. Do cle jsem naj tentokrt do belgickho Gentu. Turnaj se konal ve
dobhl v 1 hodinu v noci na stadion ve Slavkov. dnech 18. a 19. kvtna, a i kdy to s umstnm nebylo
pli slavn,urit jsme ostudu neudlali.Soupei jsou
nesmrn siln,s nesrovnatelnou monost vbru hr.
Sta jen pipomenout dal astnky turnaje Itlie,
panlsko,Francie,Nmecko,Holandsko,Rakousko a po-
adatelsk Belgie. Co astnk turnaje, to zem fotbalu
zaslben. koda kontrast letonho turnaje ndhern
msto, skvl ubytovn, stravovn, ale povrchy hi ve
stavu pipomnajcm spe louku.Pesto poadatel jako
vdy zaslou uznn, nebo uspodat tak velk turnaj je
organizan i finann stle nronj. A to se uvauje
o rozen turnaje o dal zem.
Atraktivnm zpestenm nkterch turnaj se stala
monost pozdravit se ped zahjenm turnaje s nkterm

Asi 10 minut po dobhu s redaktorem TKM. * Autor je notem v Brn.


str_69_96 13.6.2007 15:34 Strnka 95

AD NOTAM slo 3/2007 95


ze slavnch hr fotbalov historie. Tak jsme mli po vyhlka) dolo v posledn dob ke zmn praxe n-
Mnichovu, kde nm byl pedstaven legendrn stelec kterch soud vedoucch obchodn rejstky (ppadn
Gerd Mller, tentokrt monost poklbosit se slavnm jen nkterch referent) v oblasti poadovn listin za-
belgickm brankem Jean-Marie Pfaffem. Hlavn s na kldanch do sbrky listin obchodnho rejstku. Bez-
brankskou oporou si mli co ci ... prostednm podntem k tomu bylo zejm vydn tto
V posledn dob disponuje jasn nejkvalitnjm fot- vyhlky. Ne vdy se tato praxe jev jako sprvn.
balovm tmem Rakousko, a tak i tentokrt v turnaji zv- Rejstkov soudy stle astji postupuj tak, e soud,
tzilo. Ns me jen tit, e jsme u estnct let v tto ktermu byly spolu s nvrhem pedloeny listiny ve dvo-
vybran spolenosti fotbalovch (i notskch) velmoc jm vyhotoven, vyd usnesen, kterm vrac navrhovateli
a by na nejvy stupn asto nemme, jsme tkm jedno z pedloench vyhotoven tchto listin s odvod-
soupeem pro kadho. nnm, e nespluj podmnky stanoven vyhlkou
Slu se v tto souvislosti poznamenat, e bez materiln . 562/2006 Sb. Zrove jej vyzve k pedloen tchto lis-
podpory Notsk komory by nebylo mon nai ast na tin v elektronick podob ve formtu PDF na datovm
turnajch udret,za to pat dk vem,kte na tom maj svj nosii CD-R nebo elektronickou potou. Soud postupuje
dl zsluh.Urit nejvt podkovn pat tajemnkovi na tmto zpsobem bez ohledu na to, e se jedn o listiny,
komory panu Andrlemu, kter vechny nae asti skvle ktermi se zrove dokldaj zapisovan skutenosti.
organizan zajiuje. Sta jen vzpomenout nae losk NKR dospla k nzoru, e u listin, ktermi se dokl-
poadatelstv v Praze, kde jsme ji podruh potvrdili, e daj zapisovan skutenosti, zejmna jde-li o stejnopisy
v poadatelsk discipln jsme naprosto rovnocennm notskch zpis nebo o listiny, u nich je pedepsno
partnerem vech ostatnch.A jet nco pro pozorn te- edn oven podpis, je tento poadavek soudu
ne hledme nov fotbalov talenty! prvn nesplniteln a nem oporu v prvnch
Ve dnech 28. a 29. kvtna se konal prvn ronk Spor- pedpisech.
tovnch her justice,kter uspodali ve pindlerov Mln Uveden usnesen soudu, kter se odvolvaj na
Exekutorsk komora a Nejvy sttn zastupitelstv.Ztitu citovanou vyhlku, jsou sama v rozporu s touto
nad hrami pevzali ministr spravedlnosti JUDr. Ji Pospil vyhlkou, nebo jej 2 ukld povinnost pedkldat
a nejvy sttn zstupkyn JUDr.Renata Veseck,kte hry soudu do sbrky listin v elektronick podob pouze ty
tak navtvili. Zastnili se zstupci vech prvnch od- listiny, ktermi se nedokldaj skutenosti uveden
vtv sttn zstupci, exekutoi, advokti, soudci, noti v nvrhu na zpis nebo zmnu anebo vmaz zpisu v ob-
a pracovnci Ministerstva spravedlnosti.Soutilo se ve fot- chodnm rejstku.
balu (nae po tkm turnaji v Belgii zdecimovan dru- Na listiny,ktermi se zrove dokldaj zapisovan sku-
stvo jen tko vzdorovalo odpoatm soupem), volej- tenosti se tedy ustanoven 2 citovan vyhlky ne-
balu, tenisu, stolnm tenisu, squashi a nkolika spe vztahuje, a povinnost pedloit tyto listiny v elek-
doplkovch disciplnch.Prakticky ve vech sportovnch tronick podob uloen usnesenm soudu nem
odvtvch se objevili sportovci opravdu t nejvy rovn. oporu v prvnch pedpisech.
A nae spchy? Skvl bylo volejbalov smen drustvo, Obchodn zkonk ukld v 32 odst. 2 povinnost do-
kter ve sloen Mgr. Jana Hyrkov, JUDr. Radomr Pavel- loit nvrh na zpis listinami o skutenostech, kter maj
ka, JUDr. Miloslav Peterka (noti), JUDr.Vanda Kounko- bt do rejstku zapsny a listinami, kter se zakldaj do
v a Mgr. Jindich Prochzka (nott kandidti) a Mgr. sbrky listin podle 38i. Podle 38k odst. 1 ObchZ se lis-
Lubo Holk (notsk koncipient) obsadilo druh msto. tiny zakldan do sbrky listin pedkldaj soudu ve dvo-
V tenisu se dostal a do finle notsk kandidt Mgr. jm vyhotoven, s vjimkou listin, jimi se nedokldaj za-
Pavel Vrba, kter tot dokzal i ve squashi. pisovan skutenosti.
A zvr? Pi obou akcch se opt potvrdilo, e sport Pokud zkon pro danou listinu vyaduje formu not-
pomh zbavovat vztahy mezi lidmi formalismu a e skho zpisu, je teba do sbrky listin obchodnho
me bt oblast, kde je mono spn reprezentovat. rejstku uloit stejnopis pslunho notskho
Tentokrt se to myslm z hlediska notskho stavu do- zpisu. Stejnopis notskho zpisu je ve smyslu 6 z-
cela dobe podailo. kona . 358/1992 Sb. (notsk d) veejnou listinou.
Podle stvajc prvn pravy lze stejnopis notskho
zpisu vydat pouze v listinn podob,nebo jeho p-
Postup pi komplikacch padn elektronick podoba nen prvnm pedpisem
upravena. Pevod do elektronick podoby (do formtu
v ppadech pedkldn listin PDF) je sice technicky provediteln, avak elektronick
s podnm nvrhu na zpis nebo dokument, kter by vznikl prostm naskenovnm stej-
zmnu v obchodnm rejstku nopisu notskho zpisu (nebo pevedenm textu do
PDF pmo z textovho editoru) neme mt povahu ve-
Vem notkm a notm ejn listiny a nespluje tedy poadavky kladen ob-
chodnm zkonkem na tyto listiny ukldan do sbrky lis-
Ven pan a pnov noti, tin,nebo ve smyslu ve uvedenho obchodn zkonk
Notsk komora esk republiky upozoruje na kom- v tchto ppadech jednoznan poaduje, aby do
plikace v ppadech, kdy v souvislosti s podnm nvrhu sbrky listin byla uloena veejn listina.
na zpis i zmny zpisu v obchodnm rejstku jsou Vzhledem k absenci zkonn pravy elektro-
soudu pedkldny t listiny uren k uloen do sbrky nick podoby stejnopisu notskho zpisu tedy
listin obchodnho rejstku. nelze v souasn dob stejnopis v elektronick po-
Na zklad novely obchodnho zkonku zkonem dob vbec vyhotovit, a poadavek soudu vyslo-
. 216/2005 Sb. a nov vyhlky . 562/2006 Sb. (dle jen ven v uvedench usnesench je tedy nesplniteln.
str_69_96 13.6.2007 15:34 Strnka 96

96 slo 3/2007 AD NOTAM


omlouv. asto zejmna ady, policie, parlament si daj
Vyhlka jako podzkonn prvn pedpis neme na
dal a dal zkony s odvodnnm, e bez nich nelze jed-
ve uvedench zvrech nic zmnit.
nat a t. A ednci, maj-li eit problm, kter zkon v-
Uveden argumentace se s ohledem na ust. 10 odst. 4
slovn neupravuje, problm, se kterm si nev rady, si po-
zkona . 72/1994 Sb. vztahuje i na spoleenstv vlastnk
naj jako zoufal kuk, hledajc po kapsch alespo
jednotek.
njakho plka, aby si mohl zaplit. Shnj vyhlku, in-
Za tto situace tedy nezbv, ne soudem vrcen
strukci, smrnici, dopis z ministerstva, vysvtlivku pod a-
listiny, ktermi se zrove dokldaj zapisovan sku-
rou, alespo zpisky ze kolen, jakkoli nejvy nazen,
tenosti, optovn pedloit soudu do sbrky listin
berliku, kter problm vye za n. Kdy tu nkter roz-
v listinn podob se shora uvedenm odvodnnm.
hodnut,kdy se o nich doslechnu,nebo kdy vidm ppady
na obrazovce a slym takov ednky,km si vdy peci
kad lovk m mozek,a v nm je snad i pr bunk ureno
Informace z Notsk komory pro centrum zdravho rozumu.Tak pro je nepouvaj? Je
Slovensk republiky tak teba odvahy k rozhodnut,k vysloven vlastnho nzoru
na vc,a to tak bv problm u tohoto typu lid.Je smutn,
Ke dni 28. dubna 2007 se JUDr.Viera Kupcov ze zdra- kdy takov ednick manry postihuj i soudce.Z posledn
votnch dvod vzdala funkce prezidentky Notsk ko- doby lze pipomenout ppad, kdy soudci odmtli eit
mory Slovensk republiky. K tmu datu byl novm pre- otzku uren ve njemnho ve sporu mezi vlastnkem
zidentem NK SR zvolen JUDr. Miroslav Duri, not domu a njemnkem s odvodnnm, e na to nen ped-
v Liptovskm Mikuli. pis.A stavn soud jim musel pipomenout to,co v kad
Za spoluprci mezi obma naimi notskmi komorami lovk,a sice,e soudit mus a mus k tomu pouvat rozum.
odstupujc prezidentce dkujeme a nov zvolenmu pre- Takov soudce nelze zaadit jinam ne mezi ednky, for-
zidentovi pejeme mnoho spch do dalho obdob. malisty,kte si bez pedpisu nev rady,a tak se hnpaj v pro-
cesnch hrtkch,odrouj a cel lta nee podstatu sporu.
Vyznavai dokonalosti u ns i v Evropsk unii vyml a se-
Fejeton stavuj stovky a tisce paragraf,kter by mohli po kilech roz-
dvat na nroch a vzte, stejn nebudeme lep.To u v-
dl i msk csa Marcus Aurelius.
V ad edivch dn a let v prci obas zaiji nco, co
Jete do Pardubic s touto alegori such vtve a zelen cesty souvis.
Vzpomnm na pan,kter restituovala statek u Prahy cel
Jete do Pardubic. Doporuuji navtvit tamn zmek. Je sama, jej sestra z Austrlie restituovat nemohla. Restitu-
opraven, kad den oteven a kdy budete mt to tst, entka statek prodala, polovinu kupn ceny promnila na
e Vs bude provzet pan Ivan Honek, urit budete mt dolary a seste do Austrlie poslala. Z nedvn doby vzpo-
hezk zitek.V prvnm sle je na eln stn namalovn mnm na pna, kter prodval pole. Zskal usedlost v do-
obraz znzorujc alegorii biblickho Starho a Novho bch, kdy mu ji sourozenci rdi penechali, protoe ddit
zkona.Ve stedu obrazu je namalovn strom, ukazujc su- usedlost a pole znamenalo zstat v zemdlstv mnohdy
chou vtv smrem ke Starmu zkonu, hustmi zelenmi nejen pro ddice,ale i pro nkter z jeho dt. Sourozenci
vtvemi pak ukazuje smrem k Novmu zkonu, zkonu nic nechtli, nechali mu ve bezplatn. A on nyn, kdy
Kristovu, zkonu lsky. Je to krsn, vce ne tyi sta let pole prodal a tril milion korun, se rozdlil se sourozenci
star obraz, porovnvajc psnost zkona oproti mrnosti a kadmu nechal poslat dv st padest tisc korun. ekl
lsky lovka k lovku a napovd nm, kterou cestou se mi jen, j je mm rd, tak a z toho taky nco maj.A n-
mme vydat.Tam, kam ukazuje such vtev, nebo smrem kdy tak vzpomenu na starho pna, kter mi ped ticeti
k zelen? Stoj za to se nad tm zamyslit. lety ekl pane noti,j to prodvm za tyhle penze,i kdy
Sleduji nov zkony, kter potebuji pro svoji not- mi jin nabzeli vc, ale j jsem to u tomuto kupci slbil
skou innost, novely, kter nm padaj na hlavu rok co a musm dret slovo.A jet jedna vzpomnka. Ped dlou-
rok,prce na novch prvnch kodexech,zejmna na ob- hou adou let pili k nm na sttn notstv otec se sy-
anskm zkonku. Sleduji ten zpas legislativc s para- nem pihlsit vkladn knku do ddictv po zemel
grafy, s touhou o dokonal prvn pedpis. Pipomn mi matce. Zstali sami, nikdo v t dob, a ostatn ani dnes,
to snahu vyrobit perpetum mobile. Kladu si otzku, zda kdy nemusel, vklady nepihlsil, chtli mt ve v podku
lze prvnm pedpisem vychovat lidi a tak otzku, zda a nesnesli pomylen, e by po zstavitelce, kter cel i-
se zkon m pizpsobit normlnmu, pirozenmu lid- vot pracovala, mli nahlsit, e nemla nic. Jsou to jen ta-
skmu chovn nebo zda se lid maj pizpsobit zkonu, kov stpky pamti a j si km, jestli takov lid vlastn
i kdy jim nesed, pidlv zbyten starosti a pote. potebuj zkon.Vd i bez nj,co maj dlat,co je v ivot
Je mon dit spolenost zkony stejnm zpsobem jako podstatn,co je to prav lska k blinmu,co znamen stt
vojky na vojn, kde se kad veer vydv nov rozkaz v slov a co je to svdom, hch a odputn.Tomu je z-
na dal den? Myslm, e ideln pedpis neexistuje, kon nenauil, to byli rodie, knz, uitel, okol ve vesnici,
a nelze k nmu dojt, i kdy se vyml dal a dal mo- kter by vylouilo ze svho stedu lovka, kter nedodr-
difikace,kter mohou v danm vztahu pichzet v vahu. el slovo nebo nesplc dluhy.Ti vichni je pravdpodobn
Mnohdy se zvol urit konstrukce, kter si pak sama ji nasmrovali na zelenou cestu.
automaticky vyaduje dal a dal paragrafy. I kdy vm, e se mi nkte teni budou teba smt
ady, soudy i oban si zvykaj t omotni st zkon, a kat, e jsem naivn, musm to napsat.Volme zelenou.
pedpis, smrnic a nevm, jak se nazvaj vechna ta pravi-
dla lidskho chovn, o kterch plat, e jejich neznalost ne- JUDr. Martin eina
Obalka_3 13.6.2007 15:22 Strnka 1

Cenk inzerce v asopise Ad Notam


oblka (barva):
3. strana 1/2 A4 12 000 K
4. strana A4 30 000 K

redakn strany (B):


A4: 12 000 K
1/2 A4: 7 000 K
1/4 A4: 5 000 K

vklad:
1 list A4: 20 000 K
2 listy A4: 25 000 K

1 list A5: 15 000 K


2 listy A5: 20 000 K

Pi opakovn inzert nebo objednn inzerce do vce asopis souasn je mon sjednat vhodn slevy.

Kontakt: Tel.: 225 993 959


225 993 969
Fax: 225 993 950
e-mail: lektorat@beck.cz

Inhalt Table des matieres


Aufstze Articles
Eli, K. Der Haushalt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Eli, K. Mnage . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69
Neubauer, R., Elk, P. Elektronischer Verkehr im Registerverfahren Neubauer, R., Elk, P. Communication lectronique dans la
ein Blick ber die Grenzen. Digitalisierung von ffentlichen und procdure de registre vue au-dela des frontires. Digitalisation
sonstigen Urkunden . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 des documents publics et autres . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75
Diskussion Discussion
Smejkal, V. Elektronisierung des Handelsregisters Smejkal, V. lectronisation du Registre de commerce et les
und elektronische ffentliche Urkunden . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 documents publics lectroniques . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78
Baudy, P. Zu den Aufstzen ber die Ersitzung . . . . . . . . . . . . . 80 Baudy, P. Concernant les articles sur lusucapion . . . . . . . . . . . 80
Mytyzkov, P. Kurze berlegung ber das Institut der Schenkung Mytyzkov, P. Rflexion courte concernant linstitution
auf den Todesfall . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 de donation en cas de dcs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82
Klika, O. Notarielles Protokoll mit Einwilligung zur Klika, O. Procs-verbal notari avec lautorisation de force
Vollstreckbarkeit betreffend die Vereinbarungen ber excutoire concernant les accords sur les contacts des parents
die Regelung des Kontaktes von Eltern zu Kindern gem avec les enfants, conformment a lart. 27 alina 1 de la loi sur
27 Abs. 1 des Familiengesetzes . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 la famille . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83
Koiak, J. Handelsregister und Interpretation gem Koiak, J. Registre de commerce et linterprtation de lart.
119 HGB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 119 du Code de commerce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84
Mareov, M. ber die Transkription von Zeichen Mareov, M. Concernant la transcription des signes en
in die tschechische Sprache . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 langue tchque . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85
Vom Ausland De letranger
Krejov, J., Skoup, A., Wawerka, K. 19. Europische Notartage Krejov, J., Wawerka, K. 19es journes europennes
in Salzburg . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 de notaires a Salzbourg . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86
Gerichtsentscheidungen Dcisions juridictionnelles
Oberstes Gericht der R Wucherzinsen . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 Cour suprme de la Rpublique tchque Intrts usuraires . . 87
Bemerkenswert . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 Cela Vaut votre Attention . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91
Gesellschaftliche rubrik Rubrique sociale
JUDr. Hubert Toupalik ist gestorben . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 JUDr. Hubert Toupalik est mort . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93
Aus der zeitgemen Presse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 De la presse de lpoque . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94
Nachrichten aus der Notarkammer Nouvelles de la chambre de notaires
Rynek, Z. Notare sportelnd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 Rynek, Z. Notaires faisant du sport . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94
Vorgehen bei Schwierigkeiten in Fllen der Vorlage von Urkunden Procdure en cas de complications en cas de prsentation des
mit der Stellung des Antrages auf Eintragung oder nderung actes avec la proposition concernant limmatriculation
im Handelsregister . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 ou changement dans le Registre du commerce . . . . . . . . . . . . . . 95
Feuilleton Feuilleton
Fahren Sie nach Pardubice! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 Allez a Pardubice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96