Anda di halaman 1dari 48

Obalka_1 12.12.

2007 13:07 Strnka 1

Notsk asopis Vydv Notsk komora R v nakladatelstv C. H. Beck

6/2007 strany 169212 13. ronk 21. prosince 2007

Z obsahu:

Koiak, J., Koiakov, H.


Zapoten na ddick podl v judikatue

Nmec, J.
Zkon o stabilizaci veejnch rozpot

Potmil, J.
Islmsk platn prvo,
aneb povinnosti lovka k lovku

Tgl, P.
Dal vahy o dobr ve
v subjektivnm smyslu

Nejvy soud R
Odpovdnost ddic za dluhy zstavitele

C. H. BECK
Obsah 12.12.2007 13:09 Strnka 1

AD NOTAM
slo 6/2007

OBSAH
vodnk

lnky
Koiak, J., Koiakov, H. Zapoten na ddick podl
v judikatue . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170
Nmec, J. Zkon o stabilizaci veejnch rozpot . 173
Potmil, J. Islmsk platn prvo, aneb povinnosti
lovka k lovku (muamalt) . . . . . . . . . . . . . . . 175

Diskuse
Tgl, P. Dal vahy o dobr ve v subjektivnm
smyslu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183
Karhanov, M. Odpovdnost zaslatele dopravce
za kodu na pepravovanm zbo . . . . . . . . . . . . 189

Ze zahrani
Veernkov, J., ervov, N., Tlakov, .,
XXV. kongres Mezinrodn unie notstv . . . . . . . 192
Projev prezidenta UINL Giancarlo Lauriniho
pednesen dne 2. jna 2007 v Madridu na
Shromdn lenskch notstv UINL . . . . . . . . . 195
Tlkov, . Kongres belgickch not Vedouc redaktor:
Marche-en-Famenne 18.19. 10. 2007 . . . . . . . . . . 197 JUDr. Martin Foukal
varcov, V. Setkn bavorskch, saskch Vkonn redaktorka:
a eskch not . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199 Mgr. Ladislava Jankov
Kouba, V. Setkn prezdi NK R a NK SR . . . . . . 199 Adresa redakce:
eznick 17, 110 00 Praha 1,
tel. 225 993 959, 225 993 969, 225 993 955
Ze ivota krajskch komor fax 225 993 950
Karkov, P. Ze ivota Notsk komory e-mail: ladislava-jankova@beck.cz
v Hradci Krlov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 Redakn rada:
Bischofov, I., Dombrovsk, P., Fajov, M. kolen prof. JUDr. Jan Dvok, CSc.
JUDr. Roman Fiala
not, notskch kandidt a koncipient JUDr. Jik Fleischer
v Perov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 JUDr. Martin Foukal
JUDr.Vclav Kouba
doc. JUDr.Alena Mackov, Ph.D.
Mgr. Erik Mrzena
Soudn rozhodnut JUDr. Martin eina
JUDr. Karel Wawerka
Nejvy soud R Odpovdnost ddic za dluhy
Vydv:
zstavitele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204 Notsk komora R se sdlem Jen 11, 120 00 Praha 2,
tel. 224 921 258, 224 921 126, tel./fax 224 919 192, 224 919 266,
Stoj za pozornost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206 e-mail: nkcr@nkcr.cz, http://www.nkcr.cz,
v nakladatelstv C. H. Beck
asopis vychz estkrt ron. Pedplatn na rok 2008
Informace K 1090,, jednotliv sla K 190,.
Programov konference k reform esk justice . . 207 Objednvky pijm, administraci a distribuci pedplatnho
Projev prezidenta NK R JUDr. Martina Foukala na a prodej jednotlivch sel zajiuje
konferenci o reform justice v letech 20082010 . 209 nakladatelstv C. H. Beck, eznick 17, 110 00 Praha 1.
Petisk a jakkoliv jin en asopisu nebo jeho jednotlivch
Zprvy z Notsk komory soust lze pouze se souhlasem vydavatele.
Zprva o stavu notstv v esk republice Distribuci a pedplatn pro Slovenskou republiku zabezpeuje
Magnet-Press Slovakia s. r. o., ustekova 10, 851 04 Bratislava,
(kvten srpen 2007) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210 korespondence: P. O. Box 169, 830 00 Bratislava 3,
tel. (asopisy) 00421 267 201 921, (pedplatn) 00421 267 201 931,
Fejeton fax 00421 267 201 910
e-mail: predplatne@press.sk
Rodina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211 www.press.sk
ISSN 1211-0558 MK R E 7049
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 169

AD NOTAM
Vydvan
Notskou Notsk asopis
komorou R 21. prosince 2007

vodnk
Ven a mil teni, e dky vstcnosti Ministerstva spravedlnosti mla No-
tsk komora esk republiky pi tvorb tohoto ped-
je opt as a pleitost, abych se v dob blcho se pisu monost uplatnit sv podnty a pipomnky. Lze
novho roku zamyslel nad aktulnm stavem not- jen uvtat otevenou spoluprci souasnho veden Mi-
stv u ns i ve svt. nisterstva spravedlnosti se vemi prvnickmi profe-
Brzy vstoupme do jubilejnho patnctho roku exi- semi zvlt pak s prvnickmi komorami a konsta-
stence obnovenho svobodnho notstv v esk re- tovat, e spoluprce je oboustrann prospn. Tato
publice.Nemyslm si, e budu neskromn, budu-li kon- skutenost byla mimo jin zdraznna i na konferenci
statovat, e esk notstv svou lohu v naem Reforma justice organizovan Ministerstvem spra-
prvnm systmu pln a e si za dobu sv obnoven vedlnosti, kter se konala dne 19. listopadu 2007
existence postupn vydobylo postaven, kter mu his- v Praze.
toricky nle. Se svmi tradinmi atributy, zejmna Na druh stran je vak teba si uvdomit, e zv-
nestrannost pi poskytovn prvnch slueb, zvlt en presti, na kterou se me v budoucnu vzat
pak pi sepisovn veejnch listin s drazem na ped- i vce kompetenc, zce souvis s vy mrou odpo-
chzen sporm, je nepochybn, e m, vedle ostatnch vdnosti. Z toho lze zkonit dovodit, e na vkon no-
prvnickch profes, pi realizaci prva sv pevn tstv jsou, a nadle budou, uplatovny vysok n-
msto.Zan se projevovat stle vce vy dvra k no- roky, zejmna na samozejm pedpokldanou
tsk profesi a napluje se veobecn podvdom odbornost not a v neposledn ad na profesio-
o tom, e not je ten, komu se v. Svd tomu na- nln, a dstojn chovn not a jejich zamst-
pklad i stle stoupajc poet notskch schov nanc. Je oekvna nejen poctivost, pesnost a d-
jako specifickho zajiovacho institutu sloucho ze- slednost, ale tak vstcnost, trplivost a slunost pi
jmna k zajitn kupn ceny nejastji pi pevodech styku se adateli o notsk sluby. Notsk komora
nemovitost. Lze jen vit, e tento trend me vst ve esk republiky proto mus neustle akcentovat sv
svm dsledku ke zven vznamu not pi po- hlavn koly psoben v oblasti vzdlvn a do-
skytovn ostatnch prvnch slueb spojench s pe- hledu. Jsem si vdom, e i my, noti, jsme jen lid,
vody nemovitost tak, jak tomu bylo v minulosti a jak kte se tak dopoutj chyb, avak jakkoli pochy-
je to samozejm v naprost vtin zem naeho typu ben by nemla bt pravidlem, ale naopak jen pouhou
prva. Zvyovn dvry v notsk stav vede k va- vjimkou.
hm, e prv notstv me bt dleitm faktorem Nelze ani opomenout a na tomto mst nevzpome-
pi snahch o odbemeovn soud, nebo se jev nout, e esk republika je od roku 2004 lenskou
mon pesunout na note nkter z nespornch zem Evropsk unie, co s sebou i pro nae notstv
agend soudu, obdobn jako je tomu ji nyn v zen pineslo adu novch kol, otzek a problm, kter
o ddictv. Ostatn rozshl novela obanskho soud- je nutn eit.V souasn dob nejen esk notstv,
nho du pipraven ministerstvem spravedlnosti, ale notstv jako takov, mus elit tlakm vyvje-
kter je ji v legislativnm procesu, mimo jin posiluje nm ze strany Evropsk unie, kter se tkaj snah o li-
postaven not jako soudnch komisa v zen beralizaci i tohoto povoln. Tento tlak se projevil ze-
o ddictv, kdy jim svuje vedle stvajcho veden jmna pi pijmn smrnice o slubch na vnitnm
zen i vydvn jmnem soudu tm vech usnesen, trhu. I kdy se nakonec podailo, e noti byli z jej
vetn zvrench usnesen o schvlen ddick do- psobnosti vyloueni, nelze s jistotou tvrdit, e se
hody a o potvrzen nabyt ddictv.V souvislosti se zm- jedn o konen een. Stle zstv na programu
nnou novelou obanskho soudnho du je souasn otzka pstupu k notsk profesi, pesnji zda me
pedkldn i nvrh celkem rozshl novely notskho bt notem na zem jednoho lenskho sttu i p-
du, kter mimo jin vslovn zakotvuje v zkon slunk jinho lenskho sttu. Vzhledem k tomu, e
zsadu nestrannosti a nezvislosti note, zavd po- na note jsou peneseny pravomoci sttu, kter tm
jem notstv, stejnopis notskho zpisu v elektro- vykonv veejnou moc, souvis tento problm se
nick podob, veden elektronick evidence smluv sttn suverenitou. N stt zatm hj stanovisko, e
mezi manely podle 143a ObZ pro ely zen o d- pslunk jinho lenskho sttu notem v esk re-
dictv Notskou komorou esk republiky, roziuje publice bt neme. Konference notstv zem Ev-
monosti pro notsk zpis jako exekun titul ropsk unie (CNUE), jakoto instituce sdruujc no-
a zkvalituje pravu krnho zen.Je teba kvitovat, tstv zem Evropskch spoleenstv a zabvajc se
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 170

170 slo 6/2007 AD NOTAM


mimo jin tmito otzkami, mus vytvet vhodnj nit dojt mus. Bylo by proto vhodn, aby prv v z-
podmnky pro prosazovn notstv, a to promyle- jmu kontinuity vvoje, dokldajc i navenek stabilitu
nou a koordinovanou politikou. Rozdlnost nzor a jednotu notskho stavu, k tmto zmnm doch-
a postup notskch samosprv jednotlivch len- zelo postupn, a ne v okamiku, kdy to bude nezbytn.
skch zem Evropskch spoleenstv pi prosazovn Rok 2008, kter zanedlouho oteve sv brny, bude
spolench zjm a cl je nedouc a nanejv ne- pro notstv velmi vznamnm. Jednak tomu bude
vhodn.K dosaen co nejvraznjch pozitivnch v- ji patnct let, co bylo obnoveno esk notstv ve
sledk v notsk politice ve vztahu k Evropsk ko- svm tradinm pojet a jednak uplyne edest let od
misi a dalm evropskm strukturm se budeme zaloen svtov notsk instituce Mezinrodn
snait pispt i my zejmna v roce 2009, kdy esk unie latinskho notstv (U.I.N.L.).U pleitosti tchto
republika bude pedsedajc zem tto evropsk no- dleitch vro hodl Notsk komora esk re-
tsk instituce.Pro obdob pedsednictv nominovalo publiky na podzim 2008 uspodat celosttn konfe-
esk notstv na prezidenta CNUE Bernarda Rey- renci not a otevt sv nov sdlo.Vm, e dstojn
nise, souasnho prezidenta Francouzsk notsk ko- sdlo Notsk komory esk republiky, odrejc v-
mory, s nm jsou ji nyn konzultovny jednotliv znam a postaven notstv a not vbec, upevn
politick kroky a jeho prostednictvm hodlme pro- presti a posl sebevdom notskho stavu, napo-
sazovat nae zmry. me k prosazovn jeho zjm a vce umon no-
Nadchzejc rok bude pro regionln notsk ko- tsk samosprv pro note nco dlat. Vm, e
mory a Notskou komoru esk republiky i rokem bude ku prospchu celho notskho stavu, ku pro-
volebnm. Nechce se ani vit, e oteve ji est tlet spchu kadho note, aby ho kad not mohl po-
volebn obdob od obnovy notstv a vzniku not- kldat za sv.
sk samosprvy.Tato skutenost vede k zamylen, zda Na zvr mi dovolte Vm popt pjemn proit
by se mlad generace not nemla zat vce pod- nadchzejcch vnonch svtk a aby Vae vykroen
let na chodu notsk samosprvy a postupn peb- do novho roku bylo pln optimismu, sil a radosti...
rat odpovdnost za esk notstv. Zatmn vvoj sice
spe potvrdil vhody stability orgn vedouc ke kon- S ctou
tinuln, a mono ci, e snad prv proto ve svch
dsledcch vcelku spn politice v jednotlivch vo-
lebnch obdobch, nicmn jednou ke zmnm zko- Martin Foukal

lnky
Zapoten na ddick podl k tomuto tmatu bohatou judikaturu. S vybranmi roz-
hodnutmi,uspodanmi podle tematickch okruh,by-
v judikatue chom Vs rdi seznmili v tomto lnku.
Prce s judikaturou v tto oblasti je bohuel o nco
Jaromr Koiak, JUDr. Hana Koiakov* obtnj ne jinde, nebo usnesen vydvan v ddic-
km zen vtinou nejsou dostupn v elektronick
I. 484 ObZ form, a to ani pro vnitn potebu soud prostednic-
tvm informanho systmu ISAS, co znan ztuje vy-
Soud potvrd nabyt ddictv podle ddickch po- hledvn relevantn judikatury. Vtina zde citovanch
dl. Pi ddn ze zkona se ddici na jeho podl za- rozhodnut proto pochz z zen, v nich se nkter
pote to, co za ivota zstavitele od nho bezplatn z astnk ddickho zen domhal svch prv alo-
obdrel, pokud nejde o obvykl darovn; jde-li o d- bou ped obecnmi soudy, ppadn jde o rozhodnut ji
dice uvedenho v ustanoven 473 odst. 2, zapote se dve publikovan v nekomentovan form.
krom toho i to, co od zstavitele bezplatn obdrel
ddicv pedek. Pi ddn ze zvti je teba toto za- III. Vcn rozsah prva na zapoten bezplatn
poten provst, jestlie k nmu dal zstavitel pkaz obdren
anebo jestlie by jinak obdarovan ddic byl proti d-
dici uvedenmu v ustanoven 479 neodvodnn Vznamnou otzkou, kterou si v tto oblasti klademe,
zvhodnn. je, co pesn lze zapost na ddick podl, tedy jak
druhy smluv lze hodnotit jako bezplatn.V zkladn ro-
II. vodem vin jde o smlouvy, kter stanov povinnost pouze jedn
stran,nebo u nich existuje vznamn disproporce mezi
Institut zpotu na ddick podl m v naem prvu rozsahem povinnost obou stran.Podstatn je pitom po-
stabiln msto, akoliv jde spe o okrajovou zleitost suzovat smlouvu podle obsahu, nikoli nzvu a zabvat se
v porovnn s jinmi instituty ddickho prva. Prvn
prava zapoten,tvoen jedinm ustanovenm (ve ci-
tovan 484 ObZ), ponechv adu otzek nevyee- * Jaromr Koiak je studentem PF MU v Brn, JUDr. Hana Koiakov je
nch. Na n pak aplikan praxe asto nar a vytv notkou v Opav.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 171

AD NOTAM slo 6/2007 171


tak tm, zda nejde o zasten (dissimulovan) prvn IV. Vcn rozsah prva na zapoten obvykl
kon. Takto uvaoval napklad Mstsk soud v Praze darovn
v rozsudku ze dne 30. 12. 1997, sp. zn. 24 Co 315/97:
I kdy smlouva, podle kter nabyl ddic od zstavi- K vymezen pojmu obvykl darovn podal demon-
tele za jeho ivota majetek, byla oznaena jako strativn vet Nejvy soud R v rozsudku ze dne
smlouva kupn, me bt takov nabyt majetku d- 26. 7. 2003, sp. zn. 30 Cdo 889/2002, kde mezi n zaa-
vodem pro zapoten na ddick podl ( 484 ObZ), dil napklad obvykl dary k narozeninm, jmeninm,
je-li prokzno, e ve skutenosti zstavitel od naby- vnocm, rodinnm vrom, ukonen studia, svatb,
vatele dn plnn nepoadoval (tj., e lo o dissi- narozen dtte apod.. Nejvy soud v tomto rozhod-
mulovan prvn kon darovac smlouvu, nebo e nut tak upesnil, e obvyklost darovn m bt posu-
zstavitel zaplacen kupn ceny nabyvateli promi- zovna podle pimenosti k majetkovm pomrm
nul). drce a to slovy:... piem takovto darovn svou po-
Ke kupnm smlouvm s kupn cenou ni, ne je sku- vahou a v pekrauje obvykl darovn odpovda-
ten hodnota prodvan vci, se vyjdil (a dle naeho jc vdlkovm a majetkovm pomrm drce.
nzoru sprvn) u Ladislav Muzik v poznmce k ve Pokud jde o pedmt darovn, tak rmec obvyklho
uvedenmu rozhodnut. Podle nj je teba nejprve po- darovn pekrauj nejastji penit stky, motorov
soudit, zda rozdl mezi kupn cenou a skutenou hod- vozidla,nemovitosti a spoluvlastnick podly na nich (viz
notou je skuten vznamn (drobn rozdly jsou v ob- nap. usnesen Mstskho soudu v Praze ze dne 26. 11.
chodnm styku bn) a pokud tomu tak je, pak Za 1986, sp. zn. 11 Co 448/86), vzcnji t akcie a podly
bezplatn nabyt ve smyslu 484 ObZ by pak bylo na obchodn spolenostech.
teba povaovat rozdl mezi zaplacenou cenou a sku-
tenou cenou nabytho majetku v dob nabyt. Ml-li V. Oceovn daru
vak nabyvatel kupn cenu nebo jej st uhradit z-
staviteli a dodaten a za ivota zstavitele ji neu- ast spory vyvolv otzka okamiku, k nmu m
hradil (ani by lo o zastenou darovac smlouvu i bt posuzovna cena daru. Pes ne uveden odchylky
prominut dluhu), nebude zde dvod k zapoten. Ne- povaujeme za rozhodnou cenu daru v dob darovn,
uhrazen kupn cena i jej st se pak objev v akti- a nikoli v okamiku mrt nebo proveden zapoten.
vech ddictv jako pohledvka zstavitele proti naby- Toto pravidlo vyslovil kategoricky Nejvy soud R
vateli. v rozsudku ze dne 31. 10. 1991, sp. zn. 4 Cz 55/91: Pi
Zajmavm ppadem smlouvy smen povahy se za- hodnocen toho, co zstavitel za svho ivota daroval,
bval rozsudek Krajskho soudu v Brn ze dne 27. 6. je zapoteb pi zpotu na ddick podl ( 484 odst.
1996, sp. zn. 18 Co 321/95: Odstupn smlouva, podle 1 ObZ) zsadn vychzet z obecn ceny vci v dob
n dolo k pevodu vlastnickho prva k nemovitos- tohoto darovn. Pro vsledek budoucho ddickho -
tem, a v n byla mezi astnky dohodnuta odstupn zen neme bt rozhodujc, zda si obdarovan vc
cena 37 000 K s tm, e zbytek odstupn ceny v stce ponech i okamit zciz, mra jeho pe, pohyb cen,
17 200 K vslovn odstupitel nastupitelm darovali charakteru vci co do dlouhodobosti uit atd.
a tito od nich dar smluvn pijali, nepedstavuje ist Na tomto a obdobnch rozhodnutch Nejvyho
kupn smlouvu, kde by nemovitosti byly prodvny za soudu je postavena novodob judikatura soud nich
cenu ni, ne byla cena zjitn podle cenovch ped- stup. Z n meme zmnit napklad shodn nzor
pis. V tomto ppad se jedn o zvltn odstupn Mstskho soudu v Brn vyjden v usnesen ze dne
smlouvu, tedy smlouvu inomintn ve smyslu 51 3. 9.1998, sp. zn. 24 Co 201/98: Pi zapoten na d-
ObZ, ve znn platnm v dob uzaven smlouvy. dick podl dle 484 ObZ se zapotv dar v t
Z uvedench ujednn smlouvy je tedy zejm, e bylo cen, kterou ml v dob darovn a nikoli v t cen,
myslem astnk uskutenit darovn ohledn kterou by ml i mohl mt v dob mrt zstavitele.
zbytku odstupn ceny, a proto lze dospt k zvru, e a Krajskho soudu v Brn v usnesen ze dne 22.5.1995,
na zklad uveden smlouvy dolo k poskytnut daru, sp. zn. 18 Co 411/94: Pi zapoten je teba zsadn
piem se nejednalo o bn darovn. vychzet z ceny darovan vci v dob, kdy byl dar
Otzku, zda lze na ddick podl zapost majetek, poskytnut.
kter byl vrcen zstaviteli jet za jeho ivota, eil K tto otzce vak existuje rovn star judikatura,
Krajsk soud v Brn v rozsudku ze dne 22. 5. 1995, kter ne vdy trvala na ocenn ke dni mrt. Lze uvst
sp. zn. 18 Co 411/94, v jeho prvn vt uvedl: Jest- zejmna rozhodnut R 5/1970 dle publikovan Roma-
lie ddic od zstavitele obdrel bezplatn nemovi- nem Fialou v Pehledu judikatury ve vcech ddickch.
tosti, avak tyto nemovitosti ve stejnm rozsahu pe- Toto rozhodnut, vyhotoven ve Slovenskm jazyce,
vedl bezplatn zpt na zstavitele jet za jeho ivota, uvd mimo jin: Vychdz sa zsadne z obecnej ceny
nejsou dny podmnky pro zapoten na ddick po- toho, o bolo plnen, v dobe, kedy to dedi obdral.
dl tohoto ddice dle 484 ObZ. Obdobn bude dle Tto zsada plat vak pre pomery, v ktorch s hod-
naeho nzoru vhodn posuzovat situaci, kdy dojde ke noty a ceny tabilizovan. Mimoriadn prpady je
vrcen daru podle 630 ObZ. nutn vdy posudzova podla konkrtnch okolnost,
Vechny tyto bezplatn pevody budeme pro jed- pretoe by nebolo spravodliv, aby boli ddiovi zapo-
noduchost v dalm textu souhrnn oznaovat pojmem tan aj dary, ktor mu aj ke zachoval najviu
darovn a majetkov pedmt bezplatnch pevod starostlivos a opatrnos nepriniesli iadny prospech.
budeme oznaovat jako dar.Tuto zjednoduenou ter- V niektorch prpadoch bude vak spravodliv, aby sa
minologii navc asto nalezneme pro jej praktinost pri bezplatnch plneniach (pokia ide o ich cenu) vy-
i v citovanch rozhodnutch. chdzalo zo veobecnch cien ku du smrti poruitea,
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 172

172 slo 6/2007 AD NOTAM


pravda, poda stavu, ak mali veci v dobe darovania obchodnho podlu a jeho zpis do Obchodnho rej-
(neprihliada sa na medzitm dopestovane plody stku).
apod., neprihliada sa na medzitm uroben zhodno-
tenie). Toto rozhodnut je vak v rozporu s novj ju- VI. Zpsob vpotu zapoten
dikaturou Nejvyho soudu R a dle naeho nzoru ji
pekonan, zejmna dky argumentaci tm, e riziko Ji ve zmnn rozsudek krajskho soudu v Brn ze
zkzy nebo znehodnocen vci je tradin povinen nst dne 22. 5. 1995, sp. zn. 18 Co 411/94, se velmi instruk-
vlastnk, a e ani ddicov nemaj jistotu o tom, e jejich tivn zabval otzkou vpotu podl po zapoten: Pi
majetek nabyt z ddictv nezmn v budoucnu vrazn proveden zpotu se k cen majetku zstavitelky
svou hodnotu. 22 849,85 pipote cena daru 20 000 K. Z celkov
Pesto se i v posledn dob meme setkat s rozhod- stky 42 849,85 by ml M. P., jako ddic opomenut
nutmi, kter thnou k jinm eenm, ne je ocenn ke zvt dle 479 ObZ ve znn platnm v dob smrti
dni darovn. Pkladem budi nyn ji zruen usnesen zstavitelky) nrok na 3/4 zkonnho podlu (kter
Okresnho soudu ve Vsetn poboky ve Valaskm Me- by inil 1/2 ddictv), tedy celkem na 3/8 ddictv
zi ze dne 13. 8. 2004, sp. zn. 2 D 421/96, kter sice v hodnot 16 068,75 K. Od tto stky je teba ode-
jako zkladn pravidlo pro posouzen tchto ppad st cenu daru 20 000 K, kter pesahuje ddick po-
uvd, e: ...pi zapoten je teba vychzet z ceny da- dl, take M. P. ji nem nrok na dn podl z tohoto
rovan vci v dob, kdy byl dar poskytnut...; avak ddictv.
...v zjmu dosaen piblin majetkov hodnoty mezi Pokud tedy hodnota daru doshne nebo pekro vi
spoluddici by se mlo pihlet i k dalm okolnostem, hodnoty zkonnho ddickho podlu,tento ddic ztrc
napklad k znan rozdlnm cenm pedmtu daru zapotenm nrok na ddick podl a to i v ppad, e
v dob, kdy byl ddici poskytnut a v dob smrti zsta- se jedn o neopomenutelnho ddice podle ustanoven
vitele. Okresn soud nakonec nechal odhadnout cenu 479 ObZ. Pochopiteln vak ddic nen povinen do
daru ke dni mrt zstavitele, vydlil ji dvma a vsled- ddictv nic vracet, ani pokud hodnota daru pekroila
nou stku pouil pro zpoet na ddick podl.Proti to- hodnotu jeho ddickho podlu.
muto usnesen bylo podno odvoln, o nm rozhodl
Krajsk soud v Ostrav usnesenm ze dne 22. 4. 2005, VII. Ppady, kdy se zapoten provd
sp. zn. 10 Co 1236/2004. Odvolac soud se s nzorem
Okresnho soudu neztotonil a argumentoval, e k ob- Pokud je ddictv nabvno na zklad dohody d-
sahu vlastnickho prva pat i prvo na uitky a p- dic, pak not/soud pezkoum jen soulad dohody
rstky vci;e,dojde-li po obdarovn ke zhodnocen s prvnmi pedpisy a dobrmi mravy a neprovd z-
darovan vci, jde ji o zhodnocovn vci ve vlast- poet na ddick podl.Takto se k vci stav napklad
nictv obdarovanho, kter neme zakldat dn Usnesen Mstskho soudu v Praze ze dne 31. 5. 1994,
prva drcovch ddic a jde ku prospchu vlastnka; sp. zn. 24 Co 106/94: Pi schvalovn dohody o vypo-
e znehodnocen vci nebo jej znik, ppadn jej dn ddictv nem vznam okolnost, zda a jak
prodej, jde opt k ti vlastnka, tj. obdarovanho; e majetek obdrel nkter z ddic bezplatn od z-
stejn zvr plat i pro situaci, kdy po zmn vlast- stavitele za jeho ivota mimo obvykl darovn.
nictv se zmnily cenov pedpisy tak, e cena nemo- Zvltnm ppadem je situace, kdy zstavitel v zvti
vitost vzrostla, nebo v opanm ppad se snila;e opomene prva nkterho z neopomenutelnch ddic,
za hodnotu daru nelze povaovat hodnotu toho, co kvli emu not/soud provd vpoet jejich podl ze
obdarovan nabyl, pepoteno ke dni mrt zstavi- zkona a zrove v tto situaci nkter z ddic uplatn
tele, nebo ke dni mrt obdarovan nic darem od z- svj nrok na zapoten. Zapoten je zde dle naeho n-
stavitele nenabv a ani nabvat neme;e dar na- zoru nutn na nvrh provst. Obtnji eitelnou u je
byl obdarovan za ivota zstavitele a cenou daru otzka, jak dsledky bude mt zapoten pro zvtn
bude jen ta cena, kterou ml dar v dob tohoto nabyt, a dal zkonn ddice.Tento problm eil Okresn soud
tj. ke dni pechodu vlastnictv na obdarovanho v Opav v usnesen ze dne 9. 7. 2007 ve vci sp. zn.
a usnesen Okresnho soudu zruil. 20 D 995/2005.V ddickm zen se jednalo o prvech
Z posledn ve uveden citace vyplv tak, jak by jedinho zvtnho ddice a dvou v zvti opomenutch
mlo bt posuzovno darovn nemovitost evidovanch zkonnch ddic (zletilch syn), z nich jeden nam-
v katastru nemovitost. Pokud dochz ke vzniku prva tal vi druhmu, e za ivota zstavitele od nj bez-
a zpisem do katastru nemovitost, pak pro ocenn platn obdrel nemovitost v cen pevyujc jeho d-
bude rozhodn okamik zpisu,tedy vzniku vlastnickho dick podl. Ddici nakonec nabyli sv podly na zklad
prva a nikoliv den podepsn smlouvy. dohody, soud vak v textu rozhodnut naznail, jak by si-
Uveden rozhodnut Krajskho soudu v Ostrav se tuaci eil, kdyby k dohod nedolo. Zkonn ddick
dle zabv obdobnou otzkou ve vztahu k registraci podly syn jako jedinch ddic v prvn ddick sku-
smluv na bvalm sttnm notstv a zde dochz k opa- pin byly ureny jako 1/2 a 1/2 ist hodnoty ddictv,
nmu zvru: pro ely zapoten daru podle ust. po proveden zapoten by se podl jednoho z nich zcela
484 ObZ je teba vychzet z ceny ke dni darovn vyerpal a zkonn podl druhho inil celou hodnotu
tedy vlastnho uzaven darovac smlouvy, nikoliv ke ddictv. Podle 479 ObZ vak jeho neopomenuteln
dni jej registrace. Se zruenm sttnho notstv pe- dl in pouze 1/2 zkonnho podlu, a tedy v tomto p-
stala bt registrace smluv provdna, ale tento zvr lze pad zkonn i zvtn ddic by zskali shodn podl ve
analogicky aplikovat na jin instituty souasnho prva, vi 1/2 ist hodnoty ddictv.
kdy je pevod majetkov hodnoty evidovn deklarator- Problematickou otzkou, s n se musel soud vypo-
nm zpisem do evidence (napklad bezplatn pevod dat, ne doel k tomuto zvru, je, zda ddick podl ze
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 173

AD NOTAM slo 6/2007 173


zkona ve smyslu 479 ObZ je nutno chpat jako kon- nutno dle naeho nzoru posoudit, zda lze tuto dohodu
krtn podl, kter by ddic ze zkona skuten zskal prohlsit za neplatnou jen zsti a nebo zda ustanoven
(tedy podl opraven o zapoten) nebo abstraktn ch- o vylouen ddickho nroku tvo jej neoddlitelnou
pan ddick podl podle 473 ObZ bez dalch prav. soust. Obdobn jako soud v tto vci se spe klonme
Soud se vyjdil ve prospch prvn monosti, co dle na- k nzoru, e nen nutn prohlsit za neplatnou celou da-
eho nzoru lpe odpovd smyslu zkona a umouje rovac smlouvu.Dohoda bude proto neplatn jen v sti,
spravedlivj een ddickch vztah. Jedn se ovem kter vyluuje ddick podl obdarovanho. Ostatn d-
o v praxi vzcn se vyskytujc situaci, a proto lze oe- dici pak budou moci k ochran svch prv dat, aby
kvat pi jejm een nejednotn pstup jednotlivch bylo provedeno zapoten na ddick podl.
soud.
IX. Pouit judikatura
VII. Peruen zen o ddictv
Usnesen Mstskho soudu v Praze ze dne 26.11.1986,
Soudy pi sv innosti eily t otzku, kdy je mon sp. zn. 11 Co 448/86. Bulletin advokacie, 1988, . 2,
astnka odkzat na uplatnn nroku alobou podle s. 107.
175k odst. 2 OS. Rozsudek Nejvyho soudu R ze Rozsudek Nejvyho soudu R ze dne 31. 10. 1991,
dne 26.7.2003,sp.zn.30 Cdo 889/2002,toto pro otzku, sp. zn. 4 Cz 55/91.
zda lze provst zapoten (konkrtn zda se jedn o ob- Usnesen Mstskho soudu v Praze ze dne 31. 5. 1994,
vykl darovn, i nikoliv), vyluuje: Spor mezi ddici sp. zn. 24 Co 106/94.AD NOTAM, 1995, . 3, s. 65.
o skutenostech rozhodnch pro zvr o zapoten Usnesen Krajskho soudu v Brn ze dne 22. 5. 1995,
daru na ddick podl nkterho z ddic nen spo- sp. zn. 18 Co 411/94.AD NOTAM, 1999, . 5, s. 107.
rem o ddick prvo. Otzku zapoten daru na d- Rozsudek Krajskho soudu v Brn ze dne 27. 6. 1996,
dick podl ddice e soud v zen o ddictv pi roz- sp. zn. 18 Co 321/95. Prvn rozhledy, 1997, . 4, s. 213.
hodnut o potvrzen nabyt ddictv podle ddickch Usnesen Mstskho soudu v Praze ze dne 30.12.1997,
podl ( 484 ObZ); postup podle ustanoven sp. zn. 24 Co 315/97.AD NOTAM, 1998, . 4, s. 95.
175k odst. 2 OS nen v takovm ppad mon. Usnesen Mstskho soudu v Brn ze dne 3. 9. 1998,
Dle poznamenv, e ... pi shod astnk v otzce sp. zn. 24 Co 201/98.AD NOTAM 6/1998, . 6, s. 145.
existence a v zsad i hodnoty pedmtnho daru, lo Rozsudek Nejvyho soudu R ze dne 26. 7. 2003, sp.
pi posouzen, zda lo o obvykl darovn i nikoliv, zn. 30 Cdo 889/2002.
vlun o otzku prvn. Usnesen Okresnho soudu ve Vsetn poboky ve
Usnesen Mstskho soudu v Brn ze dne 3. 9. 1998, Valaskm Mezi ze dne 13. 8. 2004, sp. zn. 2
sp. zn. 24 Co 201/98 v obdobn vci uvd: Stanoven D 421/96-228.
ceny daru pro ely zapoten na ddick podl podle Usnesen Krajskho soudu v Ostrav ze dne 22.4.2005,
484 ObZ je prvn otzkou, jej een nle pouze sp. zn. 10 Co 1236/2004.
do pravomoci soudu, kter vede ddick zen. Spor Usnesen Nejvyho soudu R ze dne 18. 1. 2007, sp.
mezi ddici o stanoven ceny daru nen dvodem pro zn. 21 Cdo 1017/2006.
postup podle 175k odst. 2 OS. Toto rozhodnut se Usnesen Okresnho soudu v Opav ze dne 9. 7. 2007,
dle zabv tak situac,kdy pesto byla aloba na uren sp. zn. 20 D 995/2005.
ceny tohoto darovn podna: Byl-li nkterm z ast-
nk podn nvrh na zahjen obanskoprvnho -
zen o uren ceny daru, nen to dvodem pro peru- Zkon o stabilizaci veejnch
en zen o ddictv podle 109 odst. 2 psm. b) nebo
c) OS. Nad rmec eenho problmu zde mstsk rozpot
soud v Brn tak uvd, kdy by podle nzoru soudu bylo
peruen zen mon: V souvislosti se zapotenm JUDr. Ing. Ji Nmec*
dar by peruen zen mohlo pichzet v vahu jen
tehdy, kdyby ve spornm zen mla bt eena otzka, I. Odraz zmn dan ddick, darovac a z pevodu
kter je sporn skutkov, tedy nap. otzka, zda z- nemovitost zkonem o stabilizaci veejnch
stavitel nkterho ddice za ivota obdaroval i nikoli; rozpot na innost not
sporn skutkov otzky toti soud v rmci ddickho
zen nee. Dne 1. ledna 2008 nabv innosti velk st zkona
. 261/2007 Sb., o stabilizaci veejnch rozpot.Tento
VIII. Neppustnost smluvnho vyddn za platu zkon novelizuje celkem 46 pedpis a dva pedpisy ru.
a zapoten V nsledujcm lnku bych se rd vnoval sti est
ve uvedenho zkona, toti zmn zkona . 357/1992
Podle rozhodnut Mstskho soudu v Brn ze dne Sb., o dani ddick, dani darovac a dani z pevodu ne-
3. 9. 1998, sp. zn. 24 Co 201/98, platn prvn prava movitost,kter se krom jinho dotk i innosti note.
nepipout, aby budouc ddic a zstavitel uzaveli Pijet zkona o stabilizaci veejnch rozpot je jed-
dohodu, podle kter ddic obdr za ivota zstavitele nm z ady legislativnch akt, kter provzej reformn
svj ,ddick podl a po jeho mrt ji nebude mt n- procesy v esk republice obdobn jako v jinch tzv.
rok na ddictv. Toto rozhodnut pln respektuje, e je-
dinm majetkoprvnm konem mortis causa (pro p-
pad smrti) je v naem prvnm du zv a jinou formou *
Autor je notskm kandidtem a trvalm zstupcem JUDr.Vry Nm-
nelze s ddickmi podly nakldat. V tto situaci bude cov, notky v Brn.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 174

174 slo 6/2007 AD NOTAM


postkomunistickch zemch po roce 1990. Soust uhradit ddickou da. Nastane-li vak skutenost, kter
tchto reforem je i ada postupnch zmn v soustav je pedmtem ddick dan dne 1.1.2008 nebo pozdji,
dan a poplatk, vetn zmn v prvn prav zdaovn tzn. zeme-li zstavitel/ka nejdve dne 1. 1. 2008, povin-
pevodu nebo pechodu majetku mezi fyzickmi nebo nost podat daov piznn a tedy i platit ddickou da
prvnickmi osobami. Pitom vvoj prvn pravy odpad.
v esk republice a jej charakter lze povaovat za rela- Obdobn situace nastv i v ppad dan darovac.
tivn samostatn, bezprostedn nezvisl od vvoje v ji- Od 1. 1. 2008 se ru dle zkona o stabilizaci veejnch
nch evropskch zemch, a to i po vstupu do EU. Z hle- rozpot darovac da, a to jednak pro ppad bezplat-
diska dlouhodobch zmr, vhledov koncepce nho nabyt majetku na zklad prvnho konu nebo
systmu dan, je tento druh pmch dan pechodnm, v souvislosti s prvnm konem, ke ktermu dojde jak
doasnm prvkem.1 Pevod a pechod majetku mezi oso- mezi osobami zaazenmi do I. skupiny, tak i mezi oso-
bami je od roku 1993 zdaovn na zklad zkona bami patcmi do II. skupiny. Zmna se vak netk na-
. 357/1992 Sb. tprvkovm systmem tzv. majetkovch byt majetku darovnm mezi osobami III. skupiny.
dan, tj. dan ddickou, dan darovac a dan z pevodu Ve uveden nepinese finann spory pouze v da-
nebo pechodu nemovitost.Tmito danmi byly nahra- ov oblasti. Obdarovan, kte spadaj do I. nebo II. sku-
zeny dvj tzv. dan z nabyt majetku, kter byly stt- piny nebudou tak muset obstarvat vypracovn zna-
nmi notstvmi vybrny ve form notskch poplatk leckch posudk, kter slouily finannmu adu jako
z ddictv, z darovn a z pevodu nemovitost. podklad pro vpoet dan darovac.
Zkon . 357/1992 Sb. byl vcekrt doplovn a m- Otzkou vak zstv, jakm zpsobem se ur tarifn
nn, ped posledn novelou celkem ji 30 krt. Zejmna hodnota pro vpoet odmny note, bude-li darovac
zmny prvn pravy provdn od roku 2003 pedsta- smlouva sepsna formou notskho zpisu. Souasn
vuj ji i urit zmrnn daovho zaten fyzickch praxe je takov, e napklad pi darovn nemovitost si
a prvnickch osob. S innost od 1. 1. 2004 dolo k z- not nech pedloit znaleck posudek s ocennm tto
sadnjm zmnm v koncepci placen tchto dan. bylo nemovitosti a jako tarifn hodnotu pouije obvyklou
uputno od vydvn daovch vmr sprvci dan, cenu darovan nemovitosti, stanovenou znaleckm po-
byl dn vt asov prostor daovm subjektm pro po- sudkem. Pro astnky prvnho konu neznamen v ta-
dvn daovch piznn a zaplacen dan. U dan z pe- kovm ppad vypracovn znaleckho posudku n-
vodu nemovitost byla snena sazba dan z 5 % na 3 %. klady navc, nebo znaleck posudek je nsledn
Novelou obsaenou v zkon .261/2007 Sb.dolo k le- poadovn i finannm adem. Od 1. 1. 2008 by bylo vy-
vm na pedmtnch danch v zvislosti od zaazen da- pracovn znaleckho posudku nadbyten, nebo ne-
ovho subjektu do t kter skupiny. bude nutn podvat daov piznn, jak bylo ji uve-
Zkon . 357/1992 Sb., o dani ddick, dani darovac deno ve.
a dani z pevodu nemovitost rozliuje ti skupiny osob een nastal situace pak bude na zven kad no-
pro ely vpotu dan ddick, darovac a dan z pe- tsk kancele.V podstat se nabz ti mon zpsoby:
vodu nemovitost. Do prvn skupiny zaazuje pbuzn 1. poadovat i nadle znaleck posudek,
v ad pm a manela.Ve druh skupin se nachz sou- 2. poadovat vyjden realitn kancele o cen nemo-
rozenci, synovci, netee, strcov a tety, tedy pbuzn vitosti,
v ad nepm a do tet skupiny pat pak vechny 3. vychzet z hodnoty nemovitosti, dle shodnho pro-
ostatn fyzick a prvnick osoby. hlen astnk prvnho konu.
Zaazen osob do skupin pro ely zkona .357/1992 Prvn dv monosti znamenaj na jedn stran zven
Sb. je odlin od ddickch skupin, kter jsou uvedeny nklady pro astnky prvnho konu, avak na druh
v zkon . 40/1964 Sb. Obansk zkonk v 473 a stran pesnji vyjd obvyklou cenu nemovitosti a tedy
475a rozliuje tyi ddick skupiny, kter uruj poad i odmnu note za sepsn notskho zpisu o tomto
ddn ze zkona.Tyto skupiny nelze zamovat se sku- prvnm konu.
pinami, jen stanov zkon . 357/1992 Sb., kter jsou ur- Posledn z nabzench een je finann vhodn pro
eny pro vpoet dan ddick a dan darovac. astnky prvnho konu, ale pin rizika pro note,
Dle platn prvn pravy je od dan ddick osvobo-
zeno nabyt majetku mezi osobami v I.skupin,tedy mezi
pbuznmi v ad pm a manely. 1
Odlin vvoj po roce 1990 na seku tohoto druhu dan lze pozoro-
Souasn znn zkona . 357/1992 Sb. nezn osvo- vat i ve srovnn s vvojem ve Slovensk republice. V obou tchto re-
bozen od dan darovac pro dnou z ve uvedench publikch bylo pitom navzno na pedchoz spolen institut.Ve Slo-
skupin. Stejn tak ukld daovou povinnost pro nabyt vensk republice byl v roce 1992 pijat zkon . 318/1992 Zb. O dani
z dedistva, dani z darovania a dani z prevodu a prechodu nehnute-
majetku ddnm mezi osobami,patcmi do II.a III.sku- nost.Jeho koncepce i obsah byl srovnateln s obdobnou pravou v R
piny. provedenou v zkon . 357/1992 Sb. Zkon . 318/1992 Zb. byl po-
Novela zkona . 357/1992 Sb., kter je inn od stupn do roku 2002 celkem estkrt novelizovn. Tyto novely ji ne-
byly obsahov shodn s novelami zkona . 357/1992 Sb. (R). Nove-
1. 1. 2008, pinese vrazn daov levy. Dle sti est lami byly mnny ustanoven o pedmtech,zkladech,sazbch a vzniku
l. XII bodu 19 zkona o stabilizaci veejnch rozpo- daovch povinnost u dan ddickch, z darovn a z pevodu a pe-
t, bude nadle od dan ddick osvobozeno nabyt chodu nemovitost. Pijetm zkona . 554/2003 Z. z., o dani z prevodu
majetku ddnm, pokud k nmu dochz mezi oso- a prechodu nehnutenost byl zruen zkon . 318/1992 Zb. a tm i da
ddinsk a da z darovn. Zstala jen da z odplatnho pevodu a pe-
bami zaazenmi v I. skupin a nov rovn i ve sku- chodu nemovitost (vetn byt a nebytovch prostor a vklad ne-
pin II. movitost do obchodnch spolenost a drustev) i to jen do 31. 12.
Daov leva se netk nabyt majetku ddnm oso- 2004. Dle 18 citovanho zkona ustanoven zkona se uplatn, jest-
lie daov povinnost vznikne do konce roku 2004. Ve vztahu k po-
bami zaazenmi do III.skupiny.Je-li ddikou nap.sestra zdjch pevodm a pechodm nemovitost jsou ustanoven uvede-
zstavitele/ky, je podle souasn platn pravy povinna nho zkona obsoletn.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 175

AD NOTAM slo 6/2007 175


e bude krcen na sv odmn za sepis notskho z- Vzhledem k tomu,e islmsk prvo definuj soubn
pisu, pi souhlasnm prohlen astnk o cen daro- tyi islmsk prvn koly (madhaby), a to hanafja,
van nemovitosti, je by byla ni ne je jej obvykl mlikja, fija a hanbalja, vychz zde uveden pe-
cena, kter je tarifn hodnotou pro vpoet odmny no- hled z nejrozenj ze jmenovanch, a to z hanafje.
te. Hanafja je zrove oficiln kolou bval osmansk
Kompromisem v nastal situaci by mohlo bt porov- e,jej vliv petrvval v nstupnickch zemch i po zru-
nn astnky navren hodnoty nemovitosti s cenou, en osmanskho impria r. 1923. Jde zrove o smr is-
kter je v mst a ase obvykl za obdobnou nemovitost lmu (prvo a nboenstv se v islmu pekrvaj) uznan
pomoc internetovch portl realitnch kancel. rakousko-uherskou monarchi r. 1912 zkonem .
159/1912 Zkonnku skho za sttem uznan nbo-
II. Shrnut zvrem enstv ve smyslu sttnho zkladnho zkona ze dne 21.
prosince 1867, Zkonnku skho, . 142.3 (Pro plnost
Zkon . 261/2007 Sb., o stabilizaci veejnch rozpo- dodejme, e rozdly mezi prvnmi kolami se netkaj
t pin adu zmn, jejich realizace v praxi nebude zsadnch otzek, vtina norem a princip je shodn.)
vdy obany kladn pijmna. V mm lnku zmnn
daov leva je zmnou veskrze kladnou. Nejen e pi- II. Principy islmskho prva
nese finann sporu v daov oblasti, ale tak zmen
nklady na pozen znaleckho posudku. V konenm Zsadn vznam zaujm v islmskm prvu mysl
dsledku by novela zkona . 357/1992 Sb., o dani d- (nja). Zvlt u nboenskch povinnost je mysl vy-
dick, dani darovac a dani z pevodu nemovitost mohla konat pedepsan kon nezbytnou podmnkou jeho plat-
vst k tomu, e vlastnci nemovitost by o dispozici se nosti. Mluvme zde o jednot projevu a myslu, pouh
svm majetkem astji rozhodovali ji za svho ivota, mysl nebo pouh projev je nedostaujc.
co by mohlo vst k zrychlen projednvn ddickch ara nee podrobn problm omylu, nen ani p-
zen. li chrnna osoba, je se stane jeho obt. Vce rozpra-
Dle lze konstatovat, e v esk republice poskytnut covna je otzka donucen, ntlaku (ikrh). kony pro-
levy v daovm zaten,pedstavuj celkovou tendenci veden pod vnm ntlakem (hrozba smrt, tkm
realizovanou ji v jinch vysplch sttech Evropsk unie ublenm) jsou zruiteln (chijr), vjimkou jsou p-
zruen dan ddickch, darovacch a z pevodu a pe- pady, kdy nsledkem vynucenho konu je njak bo-
chodu nemovitost vbec jako takovch. hulib skutenost (nap. proputn otroka).4
Prvo dle rozebr i lhty a podmnky. Nejvznam-
nj je ekac lhta uloen en po ukonen manel-
Islmsk platn prvo, aneb stv (idda) a otrokyni po zmn vlastnka (istibr).Exi-
stuj i lhty tkajc se vydren, stanovena jsou t
povinnosti lovka k lovku interpretan pravidla pro lhty a bh asu ve smlou-
(muamalt) vch.5
Podmnkami (urt, sg. art) jsou myleny jednak
Mgr. Jan Potmil* pedpoklady platnosti prvnho konu, dle podmnky
obsaen ex lege v povaze transakce, dle podmnky, je-
I. Obecn vod jich splnnm je dodrena nboensk povinnost, nap.
odevzdn sti majetku vbrm jako zakt (almuna,
Normy ary,kter odpovdaj na pedstav o prvu, nboensk da) a konen podmnky,na jejich splnn
zahrnuj povinnosti lovka vi lovku, resp. je zvisl vznik dal povinnosti nebo zvazku, znik z-
muamalt. V um smyslu jde o dvoustrann prvn vazku apod. Lhty a podmnky jsou vtinou eeny ka-
vztahy mezi lidmi navzjem, na rozdl od ritulnch po- zuisticky.6
vinnost (ibdt),jejich nleit plnn si nrokuje Bh V ppad zastoupen je rozliovno mezi nboen-
a kde stranami prvnho vztahu jsou Bh a lovk skou oblast a ostatnmi prvnmi vztahy.U nboenskch
(pp. umma). Vzhledem k celkovmu zamen islm- povinnost je zastoupen v zsad mon v ppadech,
skho prva vak i normy muamalt usiluj o soulad kdy jde o majetek.V ostatnch ppadech je monost za-
jednn muslim s morlkou a Bomi pkazy.1 stoupen eena ppad od ppadu. Zmocnnec jedn
Jednotliv okruhy norem v rmci muamalt budou dle pkaz, vdy s nsledky pro zmocnitele. Poven
v nsledujcch podkapitolch uspodny spe podle me mt i vt prva,ne kter m jeho mandant mus-
hledisek kontinentln prvn vdy, aby bylo mon ales- lim tak me povit ne-muslima, aby nap. koupil vno.
po sten srovnn s nam systmem prva. V is- Zkonnm zstupcem eny nebo nezletilce je wal (je
lmskm prvu neexistuje striktn rozdlen na hmotn,
procesn, trestn, civiln, soukrom a veejn prvo, by
existuje i ada specializovanch prac tkajcch se nap. * Autor psob v legislativn-prvnm oddlen Kancele Svazu mst
ddictv, waqf (nadace, viz ne), prvnch nstroj, a obc R.
1
resp.kliek (hijl),psemnch dokument,povinnost Bernard, M. Muamalt. In Encyclopaedia of Islam.Vol.VII. s. 255.
2
Schacht, J. Introduction to Islamic Law.Oxford :Clarendon Press,1964,
qdho (soudce), ppustnosti svdectv apod.2 s. 114.
Vzhledem k velkmu rozsahu a irokmu zbru is- 3
Zkon dan dne 15. ervence 1912, kterm se pvrenci islamu podle
lmskho prva se budeme rovn zabvat pouze st- hanefitskho ritu uznvaj za nboenskou spolenost, . 159 Zkon-
ejnmi odvtvmi, resp. instituty prva (nepojedn- nku skho
4
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 116118.
vme tak nap. o prvu nmonm, mezinrodnm, 5
V zsad plat, e lhta (ajal) m bt urit.
stavnm). 6
Podrobn viz Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 118119.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 176

176 slo 6/2007 AD NOTAM


jm nejbli musk pbuzn). Porunk, resp. opat- nezletilci,ne ale k konm,je mu nejsou ku prospchu.
rovnk jmenovan zvt (was), jeho ustanoven Omezen (hadr) se tk jak samotnho statusu osoby,
ara tak pipout, m v zsad stejn prva a povin- tak prvnho konu, proti nmu omezen smuje. Jako
nosti jako wal.7 prvn kon se hadr vyuv k revokaci idnu, ady t
Nboensk kvalifikace in, platnost a neplatnost vyslov hadr nap. k odvoln muftho, jen u bludy.14
zce souvis s nboenskm charakterem islmskho Islmsk prvo nezn pojem prvnick osoby, ani
prva. Zkladn ptiprvkov kla nboensko-prvnch sttn pokladna, fiscus nen instituc vlastnkem je
kvalifikac in (al-ahkm al-chamsa) zahrnuje iny po- umma, tzn. vichni muslimov. Na druh stran zn
vinn (wdib, fard), fard se dle dl na fard ajn in- ara waqf (pl.wuqf),kter pedstavuje majetek nebo
dividuln povinnosti a fard kifja kolektivn povin- st majetku zakladatele vydlenho z bnho uvn,
nost. Druh kategorie zahrnuje iny doporuen jeho uitky jsou ureny pro charitativn ely.15
(sunna, mandb, mustahabb), tet iny indiferentn Prvn postaven en je poplatn patriarchlnmu mo-
(mubh), tvrt skutky zavrenhodn, nedoporuen delu rodiny a spolenosti, charakteristickmu nejen pro
(makrh) a posledn kvalifikace se tk in zakzanch ranou arabskou kmenovou spolenost, ale i pro idy,
(harm; opak hall).Vedle toho existuje kla prvn kesany, resp. ostatn nboensk i etnick komunity
platnosti, kde nejir kategori je mar, tj. ve uzn- ijc na Stednm Vchod.
van prvem, tzn. to, co je s nm v souladu. Na zklad Z nboenskho hlediska je ena podzena mui, m
stupn mar lze hodnotit transakce,resp.smlouvy jako men prva,ale i men povinnosti ne mu,u nkterch
sahh, tj. platn jak co se te podstaty (asl) tak v otzce trestnch in jsou j ukldny ni sankce.V otzkch
okolnost (wasf), dle jako makrh, tj. zavrenhodn, odkodnn (dija), svdectv a ddn se pot za po-
nedoporuen, kde asl i wasf je v podku, ale kon je lovinu mue, nepat k ir rodin (kila).V otzkch
pesto spjat s nm zakzanm. Dalm stupnm je f- satku, manelstv a rozvodu m ena rovn mn v-
sid, tj. defektn, kdy asl je v souladu s prvem, ale ne hodn postaven, na druh stran manel me en
wasf. Posledn kategorie btil zahrnuje prvn kony ne- prva rozit (udl nap. prvo k rozvodu z jej vlastn
platn, nulitn.8 vle) a je t povinen manelku hmotn zabezpeit pi-
men svmu postaven. V majetkovm a zvazkovm
III. Postaven muslim, otrok a jinovrc prvu m vak ena v podstat stejn postaven jako
mu.16
Islmsk prvo rozliuje osoby na svobodn muslimy, Otrok (raqq obecn; abd, mamlk musk ot-
otroky a jinovrce.Vzhledem k patriarchlnmu uspo- rok; ama, drija otrokyn) je z nboenskho hle-
dn rodiny se prva en a mu sten li. diska osobou, na druh stran je pln podzen pnovi,
Prvn subjektivitu nabv lovk narozenm, ale nen pln odpovdn, zrove je i vc. Stav otroctv ale
i nasciturus me ddit i pijmout odkaz. Prvn zp- zmruj omezen tkajc se upadnut do otroctv, dle
sobilost kon smrt,u zmizelch,resp.nezvstnch osob prva otroka a konen usnadnn a podpora propou-
po uplynut 90 nebo dokonce 120 lunrnch let od je- tn otrok na svobodu.17
jich narozen. Otrokem se lovk me stt pouze narozenm otro-
Odpovdnost je azena pod prvn zpsobilost kyni, nebo byl-li zajat jako ne-muslim a jeho kmen, resp.
(ahlja),rozliujeme dv kategorie:ahlja al-wudb,tj. stt, neml uzavenou s islmskm sttem ochrannou
zpsobilost k prvm a povinnostem, a ahlja al-ad, smlouvu. Dlun otroctv je islmskmu prvu neznm.
tj. zpsobilost k prvnm konm. Oba druhy zpsobi- (Svobodn muslim se tedy otrokem na zem islmsk
losti mohou bt omezeny.9 e stt neme.)18
Plnou prvn subjektivitu m svobodn, duevn Proputn z otroctv (itk, itk) je doporuen n-
zdrav (qil), zletil (bligh) muslim, jen je pak i pln boenstvm, v nkterch ppadech je pedepsan jako
odpovdn (mukallaf).10 lenec (madnn) a mal pokn (kaffra). Umm walad, tj. otrokyn, je porod
dt (tifl) jsou prvn zcela nezpsobil.Slabomysln lo- pnovi dt, kter vlastnk uzn za vlastn, nabv svo-
vk (math) a nezletilec (sab,sadr) jsou nadni zp- body smrt pna.19
sobilost pouze k konm, kter jsou jim ku prospchu. Existuj rzn formy manumise. Prvn (tadbr) na-
Rozmailec, prodigus m bu uloen zkaz init prvn bv innosti smrt vlastnka. Dle lze prodat otroka
kony nebo je nad nm uloena kuratela do dvaceti pti jemu sammu, m nabv okamit svobody, dlu ale
let vku.11 pnovi svoji cenu.Prostednictvm kontraktu muktaba
Svdek mus bt navc dobrho charakteru a dvry- otrok zskv svobodu, pokud se v budoucnu, nejastji
hodn (adl, opakem je fsiq hnk; stedem, tj. oso-
bou, o n se nic nev, je mastr). Kategorie adl je po-
vaovna spe za nboenskou lze platn pijmout 7
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 119120.
8
i svdectv hnka, platn je i jmenovn nedvry- Tamt, s. 121123.
9
Tamt, s. 124.
hodn osoby soudcem.12 10
Zletilost je urovna na zklad fyzickch znak nebo prohlenm
V trestnm prvu je dleit kategorie muhsan, je se dotyn osoby za zletilou, doshla-li vku patncti lunrnch let.
11
tk pouze svobodnch muslim. Osoba ve stavu muh- Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 124125.
12
Tamt, s. 125.
san nikdy nespchala trestn in cizolostv (zin), a je 13
Tamt, s. 125.
proto chrnna ped kivm naenm ze smilstva 14
Tamt, s. 126.
15
(qadf). Naopak svobodn osob, je uzave manelstv 16
Tamt, s. 125126.
a pot zcizolo, je uloena psnj sankce.13 Tamt, s. 126127.
17
Tamt, s. 127.
Prvn zpsobilost me bt rozena i omezena (ha- 18
Tamt, s. 127.
dr). Rozena je nap. udlenm povolen (idn) otce 19
Tamt, s. 129.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 177

AD NOTAM slo 6/2007 177


ve spltkch, vyplat. Proputnec zstv k bvalmu druh v dr al-islm v domu islmu, tzn. na zem
pnovi v klientskm vztahu (wal, ob strany jsou na- islmskho sttu) vyluuje ddn, ale naopak ne od-
zvny mawl), jen m vznam v rodinnm a ddic- kazy.29
km prvu.20 Obecn lze ci, e se islmsk prvo zabv ne-mus-
V souasn dob je u otrock prvo irelevantn, v ob- limy jen do t mry, kdy se ta i ona otzka tk i mus-
lastech, kde se jet objevuje (zejmna Sdn), probh lim a ve zbytku jsou dimm ponechni svm (crkev-
zotroovn divoce a bez ohledu na jakkoliv normy. nm, rabnskm) soudm a vlastnmu prvu.V otzkch
Pro prvn postaven ne-muslim bylo zkladem v- nboenskch pak lid Knihy povaj pln nboen-
len prvo. Ne-muslimov mli po dobyt svho zem sk svobody.30
monost bu konvertovat k islmu nebo se poddit,
nebo byli zabiti,21 a to ve zmnnm poad. Prvnm z- IV. Rodinn prvo
kladem pro nakldn s podrobenmi ne-muslimy byla
kapitulan mluva (dimma tj.zvazek,povinnost) Rodinn prvo pat spolu s ddickm prvem do nej-
poraen se podizuj islmsk moci a muslimov se vznamnj oblasti islmskho prva, tj. prva osobnho
naopak zavazuj chrnit ivot i majetek smluvnch part- statutu (al-ahwl a-achsja). Jde o normy nejpevnji
ner (dimm, pl. dimmjn).22 Smlouva vyadovala ka- zakotven v Kornu, a proto nejvce odolvajc snahm
pitulaci podrobench, z n jim vyplvala povinnost pla- o reformu. Pro manelsk a rodinn vztahy je charakte-
tit da z hlavy (dizja), pp. z pdy (chard). Dimm ristick patriarchln rozdlen prv a povinnost man-
nemaj dn privilegia, ale ani dn povinnosti, je se el.31
vztahuj na muslimy,jsou povinni dodrovat pkazy a z- Manelstv (nikh; zawd manel, zawda man-
kazy jen dle vlastnho prva.23 elka) je smlouvou civilnho prva,vykazuje stopy po v-
Osoba, je nen chrnna smlouvou, se nazv harb voji ze smlouvy o prodeji nevsty. enich tak uzavr
(tj. osoba ve vlenm stavu, cizinec-neptel). Jeho ma- smlouvu se zkonnm zstupcem nevsty (wal),32 mus
jetek ani ivot nen chrnn, ledae by mu byla poskyt- zaplatit snubn dar, resp. obvnn (mahr, sadq), a to
nuta doasn ochrana (amn). Amn me poskytnout pmo nevst.33 Smlouva mus bt uzavena v ptom-
pouze muslim. Chrnnec (mustamin) je pak v posta- nosti svdk,a to dvou mu nebo jednoho mue a dvou
ven obdobnm statusu dimmho; pokud je pod ochra- en. Pokud je nevsta nezletil, lze ji prodat i proti jej
nou dle, stv se dimmm.24 vli; ve chvli, kdy dospje, me ale satek zruit. Svo-
Ne-muslimov, poprajc zkladn postulty islmu, bodn mu me mt a tyi manelky, doke-li se
jsou pauln oznaovni kuffr (sg. kfir), tj. nevc. o vechny spravedliv postarat pimen svmu posta-
Podrobnji jsou rozliovni na ahl al-kitb (lid Psma, ven. Otrok me mt maximln dv eny.34
lid Knihy, ktermu bylo zjeveno Slovo Bo, tj. id Prvo stanovuje mnostv pekek manelstv.
a kesan, pp. jet sabejci), nsleduj zoroastrovci (za- Otzka disparitas cultus byla ji nastnna ve. Pedn
hrnuje zejmna obyvatele Persie) a konen pohan, tj. je satek zakzn s mahrim (sg. mahram), co jsou e-
polyteist, animist a pslunci islmem neuznvanch nichovi ent ascendenti a descendenti; bval man-
nboenstv (murikn).25 elky ascendent a descendent; sestry a ent descen-
Pokud se narod dti ve smenm manelstv, sleduj denti sester a bratr; sestry a tety ascendent; tchyn
dti status toho rodie, kter pat k vy kategorii. a dal ent descendenti manelky; nevlastn dcera
Mezi muslimy a kesany a idy neexistuje v manelstv a dal ent descendenti manelky. Je ale povoleno oe-
pekka disparitas cultus do t mry,e muslim si me nit se se sestenic a polorodou sestrou polorodho bra-
vzt pslunici lidu Knihy (kitbja) dti se stvaj tra, pochz-li z jinho manelstv. Dal pekkou je
muslimy, ale kitb si neme vzt za enu muslimku.26 vztah zaloen soukojenectvm (rad),je nap.zakzno
V otzkch majetkovho, smluvnho, resp. zvazko- vzt si sestru sv kojn. Neppustn je t kombinace
vho prva jsou dimm na stejn rovni s muslimy, ne-
mohou bt ale svdky, ledae se vc tk jinho dim-
mho. Nemohou bt t porunky dt muslimskho
vyznn, kitbja m ale prvo na pi o sv muslimsk 20
Tamt, s. 129130.
potomky.Dimm t nesm vlastnit muslimskho otroka, 21
Ne ale eny, dti, starci a otroci.
22
a pokud u jej vlastn, je nucen k jeho prodeji.27 Chehata, Ch. Dhimma. In Encyclopaedia of Islam.Vol. II. s. 231.
23
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 130131.
V trestnm prvu lze ukldat tresty hadd i tazr (viz 24
Tamt, s. 131.
ne), nejedn-li se o specificky islmsk otzky (nap. 25
Tamt, s. 131132.
26
pit vna).V trestnm prvu je dimm chrnn obdobn Tamt, s. 132.
27
Tamt, s. 132.
jako muslim, jeliko m ale ni prvn odpovdnost, je 28
Tamt, s. 132.
nap. u falenho obvinn z cizolostv (qadf) chrnn 29
Tamt, s. 132.
30
jen trestem tazr.V otzkch odplaty (qiss),tzn.prva Nkdy dimm povali irch svobod ne pod pedelou nemus-
limskou vldou nap. monofyzitt Koptov v Egypt a nestorini v Pa-
na odvetu i odkodnn v ppad ublen na tle i lestin a Srii asto vtali muslimsk dobyvatele jako osvoboditele od
myslnho zabit, je chrnn jako muslim, vyjma hana- tlaku ortodoxn Byzance. Muslimov kontrolovali zejmna sv sou-
fje mu ale nen piznno prvo na odplatu, je-li zavra- vrce a vrounmi spory mezi lidmi Knihy se nezabvali.
31
dn jin dimm.28 Manel m nap. prvo trestat manelku, neplnli sv povinnosti (fy-
zicky nebo odepenm vivy), me j t zakzat opoutt dm, me
V prvu existuje i negativn rovnost, tzn. muslim omezit i pstup jejch vlastnch pbuznch. ena m zas prvo za sebe
a dimm nemohou uzavrat neomezen obchodn part- i za dti odmtnout doprovzet manela na cestch.
32
nerstv (mufwada), ani jeden nepat k qile dru- Wal nevsty je nejbli musk pbuzn dle ddick posloupnosti.
33
Atroosh, H. Miesto intittu obvenenia v systme islamskho rodin-
hho, takt rozdl nboenstv, ale i domicilu (tj. jeden nho prva. Prvny obzor, 1990, . 1, s. 57.
ije v dr al-harb, tzn. v zahrani v domu vlky, 34
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 161162.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 178

178 slo 6/2007 AD NOTAM


(dam), tj. souasn manelstv se dvma enami, kter V. Ddick prvo
jsou navzjem pbuzn v zakzanm stupni pbuzen-
stv.35 Islmsk prvo nezn instituci ddice (heredis insti-
it (resp. itnaarja, jako dominantn itsk tutio), ani univerzln sukcesi (successio in universum
smr) znaj tzv. doasn manelstv (muta), kter sun- ius). Ddick prvo zaruuje fixn podly zkonnm
nit rozhodn odmtaj, by na druhou stranu maj po- ddicm, kte maj pednost ped nejblimi pbuz-
voleno mt konkubny.36 nmi.Z pozstalosti (tarika) jsou nejdve zaplaceny n-
Rozvod (talq) je vtinou aktem vle manela, kter klady pohbu, pot dluhy. Pokud dluhy pesahuj hod-
jej provede zapuzenm. Rozliujeme rozvod odvolateln notu pozstalosti, je majetek rozdlen pomrn mezi
(rad) a definitivn (bin), zle na formulaci zapu- vitele.47
zen.37 Je-li zapuzen (talaqtuki zapuzuji t) vyslo- Ddick posloupnost (farid) je rozpracovna ve
veno, plat rozvod za odvolateln, pokud ale nen man- velmi komplikovan systm,ostatn ddick prvo je v ji-
elstv konzumovno, jde automaticky o rozvod nak provzanm islmskm prvu asto vydlovno jako
definitivn. Odvolateln rozvod neru okamit manel- samostatn disciplna.48
sk spoleenstv, zapuzen lze odvolat bhem ekac Dvodem k vylouen z ddick posloupnosti je ot-
lhty idda.Pokud by se manel chtli po rozvodu znovu rock stav, dle zpsoben smrti zstaviteli, rozdl v n-
vzt, je teba mezitm uzavt dal manelstv s jinou oso- boenstv a rozdl v domicilu (pokud je jeden v dr al-
bou.38 islm a druh v dr al-harb, pp. oba v rozdlnch
Nejbnj formou rozvodu je troj zapuzen for- zemch v rmci dr al-harb). Aby se muslim stal ddi-
mule zapuzuji t mus bt vyslovena tikrt, vdy jed- cem (writ), mus bt bu pokrevn pbuzn nebo
nou v obdob mezi dvma periodami eny. Rozil se ale v manelskm svazku nebo v klientskm vztahu, m se
i zvyk pronst formuli tikrt za sebou,tzn.najednou (ta- kvalifikuje do nkter z nsledujcch skupin:
lq bida).Tato forma rozvodu je sice zakzan, ale pe- 1. osoby oprvnn k fixnmu podlu (fard, sahm),
sto platn. Lze t prvo na rozvod pevst na enu (taf- 2.asaba, tj. zhruba agnti; pokud prvn skupina nepo-
wd),jej monosti rozvst se jsou jinak velmi omezen. kryje veker majetek, dd prvn i druh skupina spo-
Prvo rozliuje i dal formy rozvodu, jako je mubraa, len,jinak v zsad jedna skupina ddic vyluuje n-
je pedstavuje rozvod dohodou, vzd-li se ena vech fi- sledujc,
nannch nrok, dle chul, kdy se ena z manelstv vy- 3. ten, kdo propustil zesnulho z otroctv, tj. jeho
plat, a konen l, kdy manel psah, e se po dobu mawl, po nm pp. jeho asaba,
ty msc zdr manelskho styku.39 4. znovu prvn skupina, pokud nen zbytek pozstalosti
Existuje i institut odlouen (tafrq),kter je de facto rozdlen mezi druhou a tet skupinu, dokud nen ve-
tak rozvedenm manelstv. Prohlauje jej qd z vlastn chen majetek rozdlen,
iniciativy nebo na nvrh jednoho z manel. Qd roz- 5. dawu l-arhm, tzn. zhruba kognti,
vede manelstv z vlastn iniciativy, pokud m mu za 6. patron konvertity k islmu,
manelky eny, je jsou sestrami. Mu se me rozvst 7. pbuzn, kte za n byli zesnulm uznn (bez ohledu
v podstat kdykoliv a z jakhokoliv dvodu.40 na dkazy),
Manelstv je rozvedeno t prostednictvm institutu 8. pjemci odkaz (nejsou-li dn potenciln ddi-
lin, jen pat do trestnho prva. Mu psah, e se cov),
ena dopustila cizolostv a narozen dt nen jeho 9. veejn pokladna (fiscus).
vlastn,zatmco ona psah opak.Manelstv je t ukon- Zmnn pravidla pedpokldaj patriarchln organi-
eno, odpadne-li jeden z manel od islmu nebo stane- zaci rodiny, systm je ale modifikovn zalennm n-
-li se jeden otrokem druhho.41 kterch kognt v prvn a druh skupin. Prvo repre-
Po rozvodu je stanovena ekac doba (idda), je u t- zentace, tj. pedstava, e v vahu pipadajc, le zesnul
hotn eny trv, dokud nedonos dt, jinak ti menstru- ddic je reprezentovn svmi potomky, v islmskm
an cykly. Analogicky existuje lhta i v ppad zmny prvu neexistuje.
majitele otrokyn (istibr), po kterou se dotyn mus Nejtypitjm rysem islmskho prva je ustanoven
zdret pohlavnho styku.42 fixnch ddickch podl (osob nleejcch do prvn
Adopce dle prva neexistuj, nebo jsou pmo zak- skupiny); zklady tohoto dlen jsou poloeny v Kornu.
zny Kornem (viz 33:443), lze ale uznat ciz dt za
vlastn, m je doshnuto tho elu.44
Neexistuje dn obdoba spolenho jmn manel,
35
islmsk prvo nezn ani vno. Na druh stran m ena Tamt, s. 162163.
36
Hrukovi, I. Islmsk prvny systm a proces jeho formovania. (Stu-
prvo na obvnn (mahr) a na vivu (nafaqa) ze dia iuridica Bratislavensia, Nr.14). Bratislava : Vydavatelsk oddlen PF
strany manela.Vi vna me ena nechat na uven Univerzity Komenskho, 1997, s. 60.
37
manela,minimln stkou je ale 10 dirham (resp.jin Kopeck, R. Hlavn instituty islmskho rodinnho prva. Prvnk,
2003, . 10, s. 1029.
hodnota stejn ceny). Pokud obvnn nen dohodnuto, 38
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 163164.
nle manelce pimen mahr (mahr al-mitl).45 39
Kopeck, R. op. cit. sub 37, s. 10291030.
40
Vivn (nafaqa), kter je manel povinen sv en Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 165.
41
Tamt, s. 165.
poskytovat, zahrnuje jdlo, obleen, ubytovn, v dobe 42
Tamt, s. 166.
si stojc rodin i sluhu. ena nen povinna nst dn 43
Korn (peklad I. Hrbek). Praha :Academia, 2000, s. 547.
44
nklady na veden domcnosti.Pokud manel vivn ne- 45
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 166.
poskytuje, vznik en proti nmu alobn nrok. Prvo Kopeck, R. op. cit. sub 37, s. 10221024.
46
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 167168.
na vivn trv i bhem ekac lhty (idda), nedolo-li 47
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 169.
k rozvodu manelinou vinou.46 48
Kropek, L. Duchovn cesty islmu. Praha : Vyehrad, 2003, s. 132.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 179

AD NOTAM slo 6/2007 179


Do prvn skupiny ddic pat, resp. fixn podl na d- Nabyt vlastnictv me bt originrn nebo deriva-
dictv tak zskv, mj. dcera (pokud j nen, tak synova tivn. Originrn se nabv vlastnictv vci pedevm
dcera) a plnorod sestra (nen-li j, tak polorod sestra okupac (istl) vci bez vlastnka (res nullius). Vlast-
z otcovy strany) zskvaj polovinu majetku; dle man- nkovi pdy pat vechny stromy,kter na jeho pozemku
el, kter zskv polovinu majetku, pokud nejsou dn rostou i vyrostou, nabv t vlastnictv k nplav. Co
dti nebo dti syna (jinak zsk tvrtinu); dle manelka, se te drahch kov, tak dl (madin) pat vlastnkovi
kter zsk tvrtinu,nejsou-li dn dti nebo synovy dti pozemku, poklad (rikz) pipad nlezci, ovem pouze
(pak j pipadne osmina); ml-li zesnul vce en, rozdl pokud pochz z pedislmskch dob. Poklad mladho
se mezi n podl pomrn; pot matka, kter zskv te- data je povaovn za nalezenou vc/majetek (luqata).
tinu, nejsou-li dn dti nebo synovy dti a vce jak je- Jinak nlezem vc nabt nelze,lze ji ale darovat jako dob-
den bratr nebo sestra (jinak j pipadne estina). Nen rovolnou almunu (sadaqa). Nedlnou soust vlast-
mon, aby souet podl pesahovat celek podly se nickho prva je vlastnick prvo k prstkm vci (is-
pak proporcionln sniuj.49 tighll).58
Zmnn ustanoven maj za el snahu zmnit ist Specificatio, commixtio a confusio jsou pojednvny
agntskou ddickou posloupnost, kdy dd jen mui, ve jako uzurpace a depozitum, draz je kladen na vznik,
prospch zejmna nejblich enskch pbuznch, druh a mru odpovdnosti.Pvodn vlastnk m prvo -
manelky, manela, t otce a dalch ascendent. dat odkodnn, vrcen vci, piem je placena kom-
Obecn bli pbuzn vyluuj vzdlenj, osoba penzace za nrst/pokles hodnoty vci pvodnm vlast-
oprvnn ddit vyluuje vechny osoby, kter jsou se nkem/uzurptorem, pp. vznik spoluvlastnictv vci
zstavitelem spojeni skrze ni. Podl en je zpravidla po- (itirk) dle pomru pvodnch vc.59
lovin oproti podlu mu.50 Vydren pdy je eeno procesnm prvem proti dr-
Testamentrn pozen jsou omezena na jmenovn iteli pdy nelze po uplynut stanoven lhty (30, 33
vykonavatele zvti, resp. sprvce pozstalosti (was) nebo 36 let) spn podat alobu u soudu.60
a na inn odkaz (wasja, pl. wasj).51 Derivativn dochz k nabyt vlastnictv pevodem
Odkazy nesm pekroit tetinu ddictv, pokud ji pe- vlastnictv prostednictvm pevodu drby,tzn.pednm
sto pekro, jsou sneny na tetinu pozstalosti, ne ale (taslm) a pevzetm, resp. nabytm drby (qabd) vci.
proporn, ale dle komplikovanho systmu, kter bere Koncepce pevodu vlastnictv z dvodu pouhho
v vahu rzn priority, ledae ddicov souhlas s po- myslu vlastnictv pevst v islmskm prvu chyb.Dle
mrnm rozdlenm.52 lze nabt vlastnictv ddnm nebo odkazem. Specifick
postaven m zstava (rahn), kdy je pevedena drba, ni-
VI. Majetkov prvo koliv ale vlastnictv, pouze nkdy me dojt i k pevodu
vlastnictv jako dsledek ne/splnn podmnek
Islmsk prvo nedefinuje pedmt vlastnictv jako smlouvy.61
hmotnou vc (res), na druhou stranu ale rozliuje vc Spoluvlastnictv (mu; t arikat ml sdruen
(ajn) a jej protiklad, nrok (dajn). Uitek ususfruc- v majetku) je podrobn rozpracovno zvlt v otz-
tus (manfaa,jeho protikladem je podstata raqaba) kch vlastnictv pdy a otrok. Pravideln vznik dd-
je zvltn kategori, nen nahlen jako ius in re aliena, nm,myslnou i nemyslnou konfz a t vznikem zisku
ale jako vlastnictv prva. Pokud jde o vci, kter pi- v ppad obchodnho partnerstv.Prodat svj podl tet
bvaj (ml nm; prstek nam), zahrnuje usus- osob lze jen se souhlasem partnera, nebo spoluvlast-
fructus i vtky (ghalla).53 nictv je ureno idelnm podlem na vci. Existuj dva
Vc, kter je pedmtem prvnch transakc (res in druhy spoluvlastnictv dle toho, zda lze vc rozdlit i
commercio) se nazv ml, jejm protikladem vak nen ne. Obvyklm ppadem zniku spoluvlastnictv je roz-
res extra commercium, ale nkolik odstupovanch ka- dlen (qisma), kter si lze i vynutit proti souhlasu part-
tegori neobchodovatelnch vc, nap. vci pln vy- ner. Pokud nelze vc reln rozdlit, je kadmu z part-
louen z obchodu, kter nelze vlastnit, jejich prodej je ner piznna urit st vci (nap.jeden pokoj v dom),
neplatn (btil),nap.krev,dle vci,ke kterm nem ni- vc mohou spoluvlastnci i uvat stdav.62
kdo vlastnick prvo (jsou ghajr mamlk) nebo kter Ochrana vlastnictv m v islmskm prvu znan v-
jsou veejnm majetkem (milk al-mma), pot vci, znam.Projevuje se mj.v ochran nabyt vci v dobr ve
kter jet nemaj samostatnou existenci (nap.mlko ve pokud je vc prodna a pot je tet osobou vindiko-
vemeni),vci,kter tvo st jin vci (nap.trm krovu) vna (istihqq, istirdd), ru prodejce za ztrtu vlast-
nebo vci, kter obvykle sleduj osud jin vci (nap. kl
od domu).54 Jednotliv kategorie jsou zpracovvny
spe v souvislosti s konkrtnmi transakcemi.55
Vci se dl na nemovitosti (aqr) a movitosti (ml 49
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 170171.
50
manql, ml naql), na vci zastupiteln (mitl) a ne- Ble viz Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 172173.
51
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 173.
zastupiteln (qm), vci zastupiteln dle rozliujeme 52
Tamt, s. 174.
na miteln (makl, makl), viteln (mawzn, 53
Tamt, s. 134.
54
wazn) a poitateln (madd mutakrib),tzn.vci stej- Podrobn viz Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 134135.
55
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 135.
nho druhu, jejich kvalifikace je dleit v souvislosti 56
Tamt, s. 136.
se zkazem roku (rib).56 57
Tamt, s. 136.
58
Vlastnictv, tj. prvo plnho a vlunho nakldn 59
Tamt, s. 136137.
s vc se nazv milk, drba (jad), vlastnk mlik nebo Tamt, s. 137.
60
Tamt, s. 137138.
rabb a dritel dul-jad. Islmsk prvo nerozliuje mezi 61
Tamt, s. 138.
drbou a detenc.57 62
Tamt, s. 138139.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 180

180 slo 6/2007 AD NOTAM


nictv (darak) do ve ceny, kter mu byla vyplacena. Smlouva je dvoustrannm prvnm konem, vyaduje
Koncepce ochrany drby ale neexistuje; pokud je drba nabdku (db) a akceptaci (qabl), za ptomnosti
pedmtem sporu, je problm een kazuisticky.63 obou stran, tj. pi spolenm setkn (madlis). Odvo-
Smlouva o zstavnm prvu vyaduje nabdku a ak- ln nabdky (rud) jet ped akceptac je v zsad
ceptaci a stv se zvaznou (lzim) v okamiku, kdy je mon, zvlt prohlenm o prvu zruen (art al-
zstava pedna. Zstavn vitel odpovd za zstavu do chijr).Akceptace se nevyaduje u jednostrannch kon
ve jej ceny, pp. do ve zajitnho dluhu. Je-li dluh s okamitm inkem (tasarruf ndiz, tasarruf mun-
splacen,je povinen zstavu vrtit.Pevod drby me bt daz), nap. u zapuzen, proputn otroka, splacen
po dohod nahrazen deponovnm zstavy sprvci z- dluhu.74
stavy.Zstavn vitel m prvo vc prodat,pokud je dluh Neodvodnn obohacen (fadl ml bil iwad), tzn.
splatn. Institut hypotky je islmskmu prvu ne- zskn finannho prospchu bez poskytnut protihod-
znm.64 noty, je islmskm prvem striktn zakzan na zklad
Retence (habs) vci za elem zajitn nroku spo- mnoha pas Kornu. Klovm je zde pojem rib (do-
jenho s vc (nap. pokryt nklad spojench s opat- slova nrst, pebytek, pekroen), tj. finann
rovnm vci) je eena obdobn, diskutovna je otzka, prospch bez protihodnoty, kter je slben jedn ze
zda odpovdnost retentora vztahujc se k zadrovan smluvnch stran pi smn dvou pennch hodnot.Vz-
vci je stejn nebo ir ne u zstavnho vitele.65 tahuje se i na vci, kter lze vit nebo mit, pat-li ke
Co se te nemovitost a vcnch prv k vci ciz stejnmu druhu. Zakzno je tak i naven mnostv
(iura in re aliena),existuj mal rozdly proti obecnmu pedmtu smlouvy nebo odklad v plnn. Plat i zkaz
majetkovmu prvu. V ppad prodeje nemovit vci smny obligace za obligaci (baj al-dajn bil-dajn). Po-
nen zpravidla vyadovno pevzet drby. Nroky na do- kud je smlouva pesto uzavena, je fsid, tj. vadn, ale na-
kazovn vlastnictv jsou striktnj ne u ostatnch vc. praviteln i zruiteln.75
Uzurpace nemovitosti postihuje pouze ususfructus. Hazard (gharar), resp. aleatorn smlouvy, jsou za-
Veejn majetek (milk al-mma) je na rozdl od wa- povzeny na zklad zkazu hazardn hry majsir, kter
qf a sttn pokladny co do svho rozsahu velmi ome- je obsaen v Kornu.V kontraktech se tak nesm vysky-
zen.66 Uvn veejnho majetku je velmi voln,67 tak- tovat dn prvek nejistoty. Pedmt smlouvy mus bt
t neobydlen oblast pilhajc k osdlen slou vem, pesn a konkrtn uren (malm znm, opakem je
nap. pro pastvu dobytka apod. madhl neznm), zvlt v ppad zastupitelnch
Obsazen nemovitosti, resp. pozemku m nejastji vc, kterch se pedevm tk zkaz rib. U tch mus
formu obdln voln pdy (ihj al-mawt), nenle-li dojt k nabyt drby a je teba zkontrolovat mru, vhu
nikomu jinmu, vdy je ale nutn povolen imma. Ob- nebo poet obchodovanch vc, ne jsou znovu zci-
sazenou pdu je teba do t let obdlat, jinak povolen zeny.76
vypr.Vlastnk je omezen prvy svch soused.68 Odpovdnost (damn; dmin odpovdn) vznik
Pedkupn prvo k nemovitosti (ufa) je garantovno poruenm, resp. nesplnnm smlouvy (zvlt pokud pl-
prvem, nelze si jej koupit. Oprvnnm je spoluvlast- nn spov v pedn vci a vc zanikne, tzn. plnn se
nk, vlastnk sluebnosti a vlastnk pilehlho pozemku; stane nemonm), dle z deliktu (taadd), nebo kombi-
existuj vak rzn zpsoby, jak se povinnostem vypl- nac ve zmnnho.Schovatel ve funkci sprvce (amn;
vajcm z pedkupnho prva vyhnout.69 amna schova) neodpovd za nhodnou ztrtu nebo
Mezi sluebnosti pat prvo cesty,prvo prtoku a v- znien vci, toto privilegium vak ztrc, pokud nap.
toku vody, prvo napjen dobytka atd. Prvo stavby n- uv deponovanou vc.77
le vlastnkovi pozemku, nelze je zcizovat.70 K zniku zvazku dochz za normlnch okolnost
Vyvlastnn ve veejnm zjmu je velmi dkm jevem, splnnm (f), zvlt zaplacenm dluhu (qad), dluh
prvem je znan omezeno.71 me bt t zapoten.Vitel me dluh odpustit, zpro-
Speciln normy tkajc se nemovitost nejsou jinak tn dluhu ale mus bt pln, bezpodmnen a bez
pli vyvinuty, existuj t znan rozpory mezi teori lhty. Lze se t zeknout nroku (isqt), je ale teba od-
a prax, vtinou zvis na mst a asu, resp. mstnch liit zeknut se od zruen smlouvy (fasch), kdy zvazek
zvyklostech. jako by nikdy neexistoval, a narovnn (sulh). Smlouva

VII. Zvazkov prvo obecn st


63
Nap. osob, kter m obleena kabt, je dna pednost ped nro-
V zvazkovm prvu se nejvraznji projevuje zkaz kem osoby, kter m jen rukv.
64
neodvodnnho obohacen, lichvy, szek a hazardnch Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 139140.
65
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 140.
her, strun eeno roku a aleatornch smluv, kter je 66
Nap. slep ulika u veejn cesty je spolenm vlastnictvm majitel
open o vslovn nazen Kornu. okolnch nemovitost.
67
Islmsk prvo nezn koncepci smluvn svobody, ne- Na veejnm prostranstv si lze nap. postavit stnek, kad m na
druhou stranu prvo dat jeho odstrann.
bo neomezen volnost by byla v rozporu se snahou 68
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 141.
o etickou kontrolu transakc. 69
Tamt, s. 142.
70
Neexistuje termn pro zvazek, resp. obligaci (nej- Tamt, s. 142.
71
Tamt, s. 142.
bli je pojem dimma72); nrok nebo dluh (nejastji fi- 72
Oznauje jeden konkrtn smluvn typ, t kapitulan smlouvu jino-
nann, t obecn zastupitelnch vc), se nazv dajn. vrc, kter jim zajiuje ochranu.
73
Nejastjm dvodem vzniku zvazku je smlouva 74
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 144145.
(aqd). Uzaven smlouvy je v zsad neformln, jen n- Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 145.
75
Tamt, s. 145146.
kter smlouvy (nap. safqa, tj. plcnut si) odrej n- 76
Tamt, s. 146147.
kdej symbolick formy kontrakt.73 77
Tamt, s. 147148.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 181

AD NOTAM slo 6/2007 181


me bt za uritch podmnek zruena i jednostrann lenm kapitlu. arikat as-sani wal-taqabbul je
(chijr), prodej vci me bt nkdy odvoln (iqla).78 sdruenm emeslnk za elem proveden spolenho
K zniku zvazku me t dojt jeho pemnou v z- dla nebo obchodu a arikat al-wudh je vrovm
vazek nov prostednictvm konu hawla. Ten ped- spoleenstvm za spolen vr je nakoupeno, pot
stavuje v prv ad poven k zaplacen dluhu.79 prodno a zisk rozdlen. Mudraba odpovd piblin
Islmsk prvo zn i pluralitu subjekt na jedn i tichmu spoleenstv, je zaloena na sveneckm po-
druh stran smluvnho vztahu, tzn. vce osob na stran mru (amna) a zmocnn, partnerstvm se stv jen
dlunka, vitele, njemce, pronajmatele atd. Je-li na v momentu rozdlovn zisku.Tich spolenk (rabb al-
jedn stran vce subjekt solidrn oprvnnch nap. ml) nese ztrtu, podl na zisku mus mt uren procen-
pevzt drbu vci a zaplatit, kupec m prvo dat po tuln, ne fixn stkou.84
svm partnerovi hradu nklad,kterou me zajistit i re- Wada odpovd schov, depositu, jde o poven
tenc vci. Nkdy je t vyadovno, aby byl kon pro- tet osoby vlastnkem, aby jeho majetek drela v bez-
veden spolen vemi oprvnnmi; v ppad dvou pen schov. Odpovdnost schovatele je eena ka-
zmocnnc mus dt jeden mandt druhmu. Obecn zuisticky, zpravidla nesm vc sm uvat.
vak kad jedn sm za sebe; jednotliv ppady jsou rja odpovd commodatu, je to bezplatn, doasn
opt eeny kazuisticky.80 pjka nezastupitelnch vc, kter se uvnm nespo-
tebovvaj. Odmna za pjku je neppustn. Vc lze
VIII. Zvazkov prvo typy smluv pjit dl, ale ne pronajmout nebo dt v zstavu.
V ppad smlouvy darovac (hiba) je teba, aby byla
Islmsk zvazkov prvo zn adu smluvnch typ, pevzata pln drba daru.Zpravidla pak ji smlouvu nelze
nkter z nich pipomnaj instituty prva kontinentl- revokovat. Charitativn dar (sadaqa) vzt zpt nelze.85
nho, jin jsou vak zcela specifick. Islmsk prvo zn dva druhy ruen (kafla), a to ru-
Iqrr (uznn) me slouit jako dkazn prostedek en za osoby (kafla bil-nafs) a ruen za pohledvku
(uznan nen teba prokazovat), jeho vznam spov (kafla bil-ml). V prvnm ppad ruitel pebr od-
rovn v tom,e jm lze vytvoit abstraktn obligaci (nap. povdnost za to, e se dan osoba objev ped soudem,
A tvrd, e vzal vc osob C, nikoliv B vc je tm pova- jinak je sm uvznn.V druhm ppad jde o ruen za
ovna za znienou a A dlu B pouze hodnotu vci.) ji existujc zvazek tkajc se majetku, nemus jt jen
Iqrr je t pouvn k zaloen pbuzenskch vztah, o penze. Odpovdnost ruitele nen vy ne odpo-
je ale teba souhlasu osoby, kter se uznn tk.81 vdnost dlunka, zprotn dlunka osvobozuje i rui-
Baj, ir (koup, prodej) hraje v zvazkovm prvu tele, nikoliv ale naopak.86
nejdleitj roli na zklad smlouvy o koupi a pro- Zvazek me vzniknout i psahou (jamn, obdoba
deji je formulovna ada dalch typ smluv. Institut za- stipulatio). Jako psaha bv brno kad prohlen za-
hrnuje i smnu. Kontrakt je perfektn (tmm) vzjem- ttn slovy pi Bohu apod.V ppad nesplnn je ulo-
nm pevzetm drby (taqbud). Strany maj prvo od ena kaffra, tj. pokn (psahy jsou spe nboenskou
smlouvy odstoupit (chijr), pipout-li to prvo, nebo kategori).87
se tak dohodly.82 Islmsk prvo neuznv nezmocnn jednatelstv
Salam je zvltnm druhem prodeje, kdy cena je za- jako dvod vzniku zvazku, na druh stran lze takov
placena ihned, zato zbo dodno a pozdji. Institut jednn aprobovat, m vznik platn zvazek. Vynalo-
slou zejmna k financovn innosti obchodnka i e- en nklad na nalezence i nalezenou vc zakld z-
meslnka klientem.Vzhledem k nebezpe roku (rib) vazek jen v ppad, e tak bylo uinno se souhlasem
je salam peliv rozpracovn,pesto je ale vyuvn k ob- ad.88
chzen zkazu lichvy. Zvazky mohou vznikat i z trestnch delikt, zahrnuj
Ve snaze vylouit neoprvnn zisk jsou podrobn nejen odpovdnost za kodu na majetku, ale i povinnost
upraveny i smlouvy tawlja (zptn prodej za pevn sta- zaplatit odkodn,cenu krve (dija) u nsilnch delikt,
novenou cenu), wada (zptn prodej za snenou nebo se podrobit odvet. Zvltnm ppadem civilnho
cenu) a murbaha (zptn prodej za zvenou cenu, deliktu je ghasb, tj. neoprvnn pivlastnn si majetku
kter pedstavuje zisk). Velk pozornosti se dostv druhho. Je nejen deliktem, ale i hchem, uzurptor je
i smn penz (sarf) a obecn drahch kov, a to rov- povinen vc vrtit na pvodn msto, je odpovdn i za
n z dvodu prevence lichvy a neoprvnnho oboha- nhodn znien nebo ztrtu vci,za snen nebo zmnu
cen.83 kvality atd.89
Njem a pronjem je zahrnut institutem idra, is- Islmsk prvo iroce rozvinulo tzv. prvn nstroje,
lmsk prvo jej chpe jako prodej usufructu. Existuje hijl (sg. hla), jejich elem je doshnout cl i
idra omezen na uritou dobu a idra vztahujc se ink, ke kterm by striktnm dodrenm ary nebylo
na proveden kolu, jde o njem sluby (lze najmout
sluhu, kojnou, emeslnka atd.). Zhotoven vci na za- 78
Tamt, s. 148.
kzku se nazv istisn. 79
Hawla je historickou pedchdkyn smnky.
Islmsk prvo nezn institut korporace, resp. prv- 80
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 149150.
nick osoby, pesto ale existuj urit formy sdruen, 81
Tamt, s. 151.
82
jako arika, irka (partnerstv), eji pak arikat aqd Tamt, s. 151152.
83
Tamt, s. 153154.
(obchodn partnerstv). Mufwada pedstavuje neome- 84
Tamt, s. 155157.
zen obchodn partnerstv, kde oba partnei maj pln 85
Tamt, s. 157158.
86
prva i odpovdnost, ru celm svm majetkem. ari- Tamt, s. 158.
87
Tamt, s. 159.
kat inn pedstavuje obdobu spolenosti s ruenm 88
Tamt, s. 160.
omezenm,partnei ru jen do ve svch podl na spo- 89
Tamt, s. 160.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 182

182 slo 6/2007 AD NOTAM


mono dospt, nejastji za elem obchzen zkazu poitm jakhokoliv mnostv alkoholu, pp. intoxikac
roku (rib). Oblben byl nap. dvojit prodej (baja- z kterhokoliv dvodu. Je nutno prokzat u pachatele
tn f baja), kter m mnoho variant. Osoba A nap. svobodnou vli,trestat jej lze jen dokud jev znmky opil-
prod otroka a vzpt jej koup zpt, ovem za vy stv. Trestem je osmdest ran biem, tyicet v ppad
cenu, kter je ale splatn a v budoucnu. Hojn je t vy- otroka.
uvn institut iqrr (viz ve). Nktermi prvnky byly Krde (sariqa) je spchna v ppad, e si nkdo
hijl odmtny jako protiec principm ary, na pivlastn ciz vc v hodnot alespo deseti dirham.96
druh stran zejmna hanafja se k nim stavla pomrn Nelze ukradnout vc bez vlastnka, t vc vylouenou
vstcn.Dnes jsou tyto typy kontrakt vedle legitimnch z obchodu. M-li pachatel bn k vci pstup (je nap.
institut (nap. typu arikat al-wudh viz ve) u- zvn do domu,je schovatelem),je krde tak vylouena.
vny nap. v bankovnictv.90 Je-li vce spolupachatel, dl se hodnota lupu jejich po-
tem a trest hadd je uloen jen pokud vsledek pevy-
IX. Trestn prvo uje 10 dirham.Trestem je utt prav ruky, v ppad
recidivy lev nohy, pak lze pachatele u jen uvznit, do-
Obecn lze rozdlit trestn iny do dvou oblast kud se ned na pokn. Nelze dat nhradu kody, ma-
prvn zahrnuje trestn iny proti Bohu, resp. nboen- ximln vrcen vci.97
stv, (hadd) a t proti vojensk morlce, druh oblast Loupen pepaden na cestch (qat at-tarq) m
m charakter civilnch delikt,po jejich spchn vznik spolen znaky s vradou i krde, je ale samostatnm
nrok na odkodn nebo odvetu (qiss).Tet, zvltn, trestnm inem. Tresty jsou ukldny dle okolnost
kategori jsou spoleensky nebezpen jednn, kter v ppad pouhho oloupen a rozdlen koisti je uata
jsou trestna na zklad vahy soudce (tazr). Zmnn prav ruka a lev noha, in-li podl vce jak deset dir-
dlen se zachovalo v podstat dodnes. ham.Pokud dojde pouze k vrad,je pachatel sat me-
Zloiny proti Bohu jsou vypoten pmo Kornem, em. Pokud lupi ob oloup i zavrad, je ukiovn.
jedn se o trestn iny v pravm slova smyslu,nebo jsou Trest je vdy uloen i vem komplicm, bez ohledu na
sthny ex officio. Jejich potrestn je Bom nrokem mru jejich asti na zloinu.98
(haqq allhi), a proto nelze na zklad vle obti od je- Oblast dalch delikt, kam pat zejmna vrada (za-
jich sthn upustit. Pat sem cizolostv (zin), falen bit), ublen na zdrav a pokozen ciz vci (majetku),
obvinn z cizolostv (qadf), pit vna, resp. alkoholu, souhrnn dinjt, spad pod prva lidsk (haqq
(urb al-chamr), krde (sarika) a loupen pepaden dm),nrok na potrestn je soukromoprvn alobou,
na cestch (qat at-tarq).91 vtinou vznik prvo na odkodnn,cenu krve (dija),
Zmnn delikty jsou postihovny tresty hadd (pl. hu- pp. odvetu qiss.99 Je mon narovnn i odputn,
dd), kter maj rovn podklad v Kornu, sankce zahr- pokn zde naopak nem velk vznam. Nepsob zde
nuj trest smrti, utt konetiny nebo zbiovn. Nbo- restriktivn tendence v otzkch stanoven trestn odpo-
ensk charakter tto oblasti se projevuje i v institutu vdnosti, bona fides nehraje vt roli.100
aktivnho pokn (tawba) pachateli projevujcmu V ppad dinjt jsou brny v vahu rzn stupn
innou ltost je nap. zmrnn trest. Existuje zde ten- zavinn a tak stupn prvnch sankc. Rozliujeme tak
dence k co nejvt restrikci hadd trest, definice trest- odvetu (qiss, qawad), pokn (kaffra) a cenu krve
nch in jsou zce vymezen. Pokud je nalezena po- (dija).V otzce zavinn zn islmsk prvo pm mysl
dobnost s jinm, povolenm jednnm, je u pachatele (amd,qasd),kter pedpokld mj.uit vraednho n-
presumovna bona fides. Dokazovn je obtn, nebo stroje, kvazi-pm mysl (ibh al-amd), jen se od
jsou kladeny vysok nroky na svdky (v otzce potu prvn kategorie li jen absenc zbran, tet kategori je
i kvality). U opilstv a cizolostv je navc nutn prokzat chyba (chata)101 a j podobn ppady a tvrtou kate-
svobodnou vli obvinnho. Pro vce trestnch in je gori je nepm zavinn (qatl bi-sabab), kde chyb fy-
ukldn pouze jeden trest. Jsou stanoveny jen krtk zick psoben pachatele. Sankc je dle druhu zavinn
lhty od spchn skutku (vtinou jeden msc), po ni- a deliktu odveta,placen ceny krve (nebo jejho zlomku),
ch je sthn vyloueno.92 i kompenzace.102 Otzky ve ceny krve (dija), resp.
Cizolostv (zin) je spchno pohlavnm stykem, odkodnn, jsou islmskm prvem podrobn rozpra-
chyb-li prvo na soulo, tj. milk (zaloen manelstvm covny, obecn plat, e normln dija se rovn sto vel-
nebo vlastnictvm otrokyn) nebo ubhat milk (manel
se nap. myln domnv, e skonila idda bval man-
elky, manelstv bylo uzaveno vadn, ale partnei to
90
nev).Trestem je ukamenovn, je-li pachatel muhsan,93 Schacht, J. Hijal. In Encyclopaedia of Islam. Vol. III. s. 511 (resp.
510513).
ostatn jsou zbiovni sto ranami, otroci (by ve stavu 91
Carra de Vaux, B. Hadd. In Encyclopaedia of Islam. Vol. III. s. 20.
manelskm) padesti. Pro dokzn cizolostv je teba 92
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 176177.
ty dvryhodnch muskch svdk.94 93
Dosud dvryhodn svobodn osoba ve stavu manelskm, muslim-
sk vry.
Ped kivm obvinnm z cizolostv (qadf) jsou chr- 94
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 178.
nni hadd trestem jen muhsan, lze ale trestat i kiv na- 95
Tamt, s. 179.
96
en na adresu zesnulho; otroci a nevc jsou chr- Jeden dirham odpovd 3,125 g zlata. (Viz Vesel, R. vod do studia
nni jen trestem tazr. Spchno je vslovnm djin zem Pednho Vchodu I. Pomocn vdy historick. Praha : SPN,
1988, s. 116.)
obvinnm ze smilstva a jde-li o enu, t zpochybnnm 97
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 179180.
legitimity jejho dtte. Pokud mu pod psahou obvin 98
Tamt, s. 180181.
99
manelku a ena psah opak (procedura lin), nelze Schacht, J. Qisas. In Encyclopaedia of Islam. Vol.V. s. 177.
100
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 177.
uloit trest hadd, ale manelstv je rozvedeno.95 101
Nap. v pedstav o kauzlnm prbhu inu.
Pit vna, resp. opilstv (urb al-chamr) je spchno 102
Ble viz Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 181184.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 183

AD NOTAM slo 6/2007 183


bloudm prmrn kvality nebo tisci dinr nebo de- kter problmy, kter mohou v souvislosti s uvedenou
seti tiscm dirham.103 Cenu krve vtinou neplat pro- kategori vyvstvat.V prvn sti se zamm na zkoumn
vinilec, ale jeho qila, tj. ir rodina v musk linii, mo- rznch koncepc subjektivn dobr vry v prvnch
hou to bt ale i kolegov ze zamstnn i obyvatel te pedpisech.Tmatem druh sti potom bude vaha nad
tvrti, pasai te lodi apod. qila m zpravidla prvo monost existence subjektu nejsoucho v konkrtnm
na odvetu i odkodnn, je-li nkter jej pslunk za- ppad ani v dobr ani ve zl ve (tedy tam,kde je dobr
bit i jinak pokozen.104 vra prvn normou poadovna jako pedpoklad vzniku
Trestn iny tazr zahrnuj ppady poruen morlky, prvnch nsledk).
podvodnho jednn,platkstv a dalho jednn,kter
nespadaj do kategorie hadd nebo qiss. Jejich spole- II. Subjektivn dobr vra jako prvek skutkov
nm znakem je skutenost, e pokozuj celou spole- podstaty prvn normy
nost. Trest ukld soudce dle svho uven, jednotliv
prvn koly stanovuj (by kad jinak) horn hranice Dobr vra ve smyslu subjektivnm funguje jako jist
trest.Qd bere pi ukldn trestu v vahu vechny d- nleitost urit situace (skutkov podstaty), kter
kazy a okolnosti, mj. postaven obalovanho, jeho cho- mus bt vdy obligatorn splnna, aby nastal zkonem
vn a postoj ke skutku, zvanost trestnho inu apod. zamlen prvn nsledek nap. aby subjekt nabyl n-
Soudce nen vzn pi vbru druhu trestu a vyjma horn jak prvo nebo se dostal do uritho prvnho posta-
hranice ani v otzce jeho vmry.105 ven (srov.nap.obanskoprvn institut vydren,v nm
Z dvodu obecnho zjmu me v rmci sv vkonn, je prvek dobr vry conditio sine qua non nabyt vlast-
policejn funkce, sthat veejn moc rebely a odpadlky. nickho prva, pop. prva odpovdajcho vcnmu be-
Rebelov jsou nuceni k poslunosti, jejich majetek je ale menu). Dobr vra tak v tchto ppadech tvo pouze je-
chrnn. Apostat jsou zabiti, doporuovna je ale na- den z vce stavebnch kamen (prvk) urit skutkov
bdka nvratu k islmu s temi dny na rozmylenou.106 podstaty a je mono ji zcela obecn a zatm zjednodu-
Obecn lze ci, e v islmskm prvu neexistuje en chpat jako vdomost, resp. nevdomost jistho
obecn koncepce trestnho prva, teorie se pli neza- subjektu o relevantnch skutenostech.
bv otzkami zavinn a pojetm trestn odpovdnosti, K tomu je teba ci nsledujc. Prvn normy obvykle
neexistuje institut polehujcch okolnost, pln chyb spojuj se svmi skutkovmi podstatami (v nich obsae-
teorie ppravy trestnho inu, nen een soubh trest- nmi) jist prvn nsledky. Tyto prvn nsledky nast-
nch in. Na druh stran zn ara rozpracovan, od- vaj zsadn bez ohledu na skutenost, zda o nich adre-
stupovan systm trest, omezuje krevn mstu a usiluje sti prvnch norem vdli,nebo ne (je tedy nerozhodn,
o smrn een konflikt, kde jen to zjeven prvo po- zda je recipientm znm obsah prvnch norem, stejn
voluje.107 tak jako je irelevantn,zda je jim znm skutkov stav ped-
pokldan jejich hypotzou).3 Pravideln tak dojde ke
vzniku (zmn, zniku) subjektivnch prv a povinnost
103
Podrobn viz Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 185186, t Hrukovi, I. bez ohledu na to, zda konkrtn subjekt ml, nebo neml
op. cit. sub 36, s. 4344.
104
Tyan, E. Diya. In Encyclopaedia of Islam. Vol. II. s. 341. o ppadnch prvnch nsledcch svho jednn vdo-
105
Hrukovi, I. op. cit. sub 36, s. 4950. most. Tak nap. kontrahuje-li nkdo s osobou zbavenou
106
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 187. zpsobilosti k prvnm konm, bude takov prvn jed-
107
Schacht, J. op. cit. sub 3, s. 187.
nn absolutn neplatn (pro nedostatek zpsobilosti
u jedn ze smluvnch stran). Tento prvn nsledek na-
stane vdy. Nastane proto i tehdy, jestlie nap. prodva-
Diskuse jc jednal v dobr ve,e druh strana (kupujc) je pln
zpsobil k uzaven konkrtn kupn smlouvy. Nevdo-
most dvujcho subjektu (dobr vra) zde tak nehraje
dnou roli.
Dal vahy o dobr ve Nkdy vak (teoreticky vjimen,prakticky ovem re-
v subjektivnm smyslu lativn asto) skutkov podstata prvn normy sama ob-
sahuje prvek vdomosti (nevdomosti) jednajc osoby
JUDr. Petr Tgl* o jistch skutenostech. Poadavek vdomosti i nev-

I. vodem
*Autor je odbornm asistentem na Katede obanskho prva Prvnick
Ped nedvnem jsem se na strnkch tohoto asopisu fakulty Univerzity Karlovy.
pokusil pojednat o vztahu subjektivn dobr vry a ve- 1
K tomu srov. Tgl, P. Veejn seznamy a ochrana dobr vry. Strun
ejnch seznam, zejmna potom katastru nemovitost.1 pohled na eskou a polskou prvn pravu a jejich srovnn.Ad Notam,
2007, . 5.
Tento lnek si klade za cl navzat na uveden psp- 2
Skutenmi vjimkami jsou potom nsledujc pspvky: Hurdk, J.
vek a pokraovat v vahch o nkterch aspektech sub- Dobr vra.Prvnk,2007,.5 a Zapletal, J. Zsada dobr vry a jej uplat-
jektivn dobr vry, tedy kategorie pedstavujc vdo- nn v soukromm prvu. Prvn rozhledy, 2006, . 2. Ze starch prac
most (resp. nevdomost) uritho subjektu o jistch je teba upozornit na nsledujc lnky, kter se vak tkaj jen speci-
fickch otzek dobr vry: Sekaninov, E. Poznmka k ochran drby
prvn relevantnch skutenostech. Subjektivn dobr a ztrt dobr vry. Socialistick zkonnost, 1985, . 9 a v reakci na tento
vra je instituc, kter je v soudobm eskm prvu v- pspvek potom Smetnka, B. Jet poznmka k ochran drby a ztrt
novno jen pramlo pozornosti, a by si pro svoji sloi- dobr vry. Socialistick zkonnost, 1986, . 6.
3
K tomu srov. Przybyowski, K. Dobra wiara w polskim prawie cywil-
tost a mnohovrstevnost zaslouila prav opak.2 Doufm nym (oglne uwagi o pojciu). Studia cywilistyczne.Tom XV. Krakw,
proto, e tento pspvek pibl tenm alespo n- 1970, s. 4.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 184

184 slo 6/2007 AD NOTAM


domosti se potom projev i v prvnch nsledcch jed- stanou-li skutenosti, kter dobrou vru vyluuj, ho-
nn astnk prvnch vztah. Tam, kde se prvn vome o ztrt dobr vry). (...) Zkon dobrou vru
norma obligatorn dovolv vdomosti (nevdomosti) nechrn obecn, nbr vdy jen v souvislosti s kon-
astnka o jist skutenosti a tato vdomost (nevdo- krtnmi instituty. V tchto ppadech plat, e ten, kdo
most) nen dna, neme bt splnna pedvdan skut- je v dobr ve, m silnj prvn postaven (zkon
kov podstata a pedpokldan prvn nsledek proto mu piznv vt rozsah prv) ne ten, kdo dobrou
nenastoup. vru nem.10
S ohledem na prv uveden tak lze rozeznvat dv si- Podle jinch autor se dobrou vrou rozum Psy-
tuace.V prvn z nich (...) vdomost zastnnch osob chick kategorie, kterou je nutno odliovat od zavi-
o prvnch nsledcch njak skutenosti nepat do nn. V dobr ve nen ten, kdo vdl (rozpoznal),
skutkov podstaty. Omyl v prvu anebo neznalost jeho nebo se zetelem k okolnostem ppadu vdt ml, jak
je tu naprosto lhostejna, zcela tak jako omyl ve faktu je prvn stav. Prvn relevance dobr vry je dna
samm aneb neznalost jeho4. Naopak ve druhm p- nap. u oprvnn drby, nabyt vlastnickho prva
pad (...) prvn pravidlo samo pojm do skutkov (prva odpovdajcho vcnmu bemeni) vydrenm,
podstaty vdomost aneb nevdomost zastnn u nabyt vlastnictv od nepravho ddice a pi stano-
osoby o njakm prvnm stavu anebo o prvnch n- ven rozsahu povinnosti k vydn bezdvodnho obo-
sledcch.5 Vidme tedy,e takto chpan vdomost i ne- hacen.11
vdomost (dobr vra) m velmi blzko ke kategorii Na dobrou vru se nkdy rovn hled jako na Prvn
omylu v prvu (piem zsadn nerozhoduje, zda se stav i vlastnost osoby, kter v nkterch ppadech
jedn o omyl faktick i prvn). Subjektivn dobr vra prvo poaduje k tomu, aby tato osoba neztratila nebo
(jej relevance v jednotlivch ppadech) bv v zahra- naopak nabyla njak oprvnn, pop. aby j prvo
nin literatue uvdna jako pklad ustoupen od z- poskytovalo ochranu; osoba jedn na zklad pe-
sady, podle n se prvn skutenosti a jejich nsledky svden, e j urit prvo nle (pi koupi pedpo-
hodnot objektivn (podle objektivnch kritri).Tu se to- kld, e prodvajc je majitelem prodvan vci
ti bere v potaz i subjektivn stav (vdomost i nevdo- ap.).12
most) konkrtnch osob o uritch skutenostech pro V souvislosti s drbou a vydrenm je dobr vra rov-
prvo rozhodnch. Podle Tilsche Vyhledv-li se pro ji- n chpna jako (...) pesvden dritele, e je vlast-
st prvn nsledky bezelstnost (bona fides) njak nkem vci, kterou dr, anebo subjektem prva, kter
osoby, zna to, e nesm mti vdomost o skutenm vykonv, poppad e jsou dny prvn skutenosti,
prvnm stavu. Jest pak lhostejno, spov-li tato ne- kter maj za nsledek vznik vykonvanho prva.
vdomost v neznalosti njakho fakta nebo njakho Dobr vra je vnitn, psychick stav dritele. Ze z-
prvnho pedpisu(...).6 kona vyplv, e k oprvnn drb nesta prost sub-
Dobrou vru v subjektivnm smyslu tedy chpeme jako jektivn dobr vra; oprvnn dritel mus bt v dobr
psychick stav osoby zaloen sice na chybnm, avak ve se zetelem ke vem okolnostem. Posouzen, je-li
v konkrtnm ppad omluvitelnm mnn (pedpo- dritel v dobr ve se zetelem ke vem okolnostem i
kladu) o existenci njak skutenosti, njakho prva nikoli, je teba vdy hodnotit objektivn a nikoli pouze
i prvnho vztahu.7 Fyzick i prvnick osoba tak ze subjektivnho hlediska (osobnho pesvden) sa-
vlastn jedn v mylnm domnn (omylu), e existuje ji- motnho astnka, a je teba vdy brt v vahu, zda
st skutenost, e j pslu njak prvo, pop. e je tu dritel pi bn (normln) opatrnosti, kterou lze
urit prvn vztah. Je tedy v tchto ppadech chrnno s ohledem na okolnosti a povahu danho ppadu po
pedevm pesvden subjektu o uritch domnlch kadm poadovat, neml, resp. nemohl mt po celou
skutenostech. Z podan explikace zejm prozatm vydrec dobu dvodn pochybnosti o tom, e mu vc
(k tomu srov. dal vklad) vyplv zvr, e dobr vra je nebo prvo pat.13
vylouena v tch ppadech, v nich osoba vdla, nebo Rovn recentn esk judikatura se otzkami subjek-
(podle nkterch koncepc) mla i mohla vdt o tom, tivn dobr vry zabv. Patrn je to zejmna v oblasti
e jej mnn se neshoduje se skutenm stavem vci.
Podvejme se nyn, jak pistupuje k uchopen pojmu
subjektivn dobr vry soudob esk odborn literatura.
4
Ta se k nmu vyjaduje pekvapiv asto8 a na mnoha Tilsch, E. Obansk prvo rakousk. st veobecn. Praha, 1910, s. 44.
5
Tamt.
rznch mstech.9 6
Tamt.
Podle prvnho nzoru Dobr vra nen v zkon de- 7
K tomu srov. Radwaski, Z. System Prawa Prywatnego,Tom 4. Prawo
finovna. Obecn se pijm, e je to vnitn psychick rzeczowe.Warszawa : C. H. Beck, 2005, s. 9.
8
Tm nen nikterak doteno konstatovn obsaen v vodu tohoto ps-
stav jednajcho subjektu, kter sm o sob nelze pmo pvku, podle nho je subjektivn dobr ve v domc literatue vno-
dokazovat, nbr lze na nj usuzovat jen z okolnost, vno jen velmi mlo pozornosti. Mnoh pokusy o prostou definici (ex-
za kterch se tento psychick stav projevuje. Tak nap. plikaci) zkoumanho pojmu toti zdaleka nemohou pinst
zodpovzen otzek, kter v souvislosti s touto instituc vznikaj.
dritel je povinen v eventulnm sporu tvrdit okolnosti, 9
Kupodivu vak nenajdeme dn takov obecn pokus v hlavn esk
z nich lze na jeho dobrou vru usuzovat. Konkrtn uebnici obanskho prva hmotnho.
se mus zjiovat, zda dritel pi normln opatrnosti, 10
Madar, Z. a kol. Slovnk eskho prva. Sv. 1, heslo dobr vra (au-
kterou lze obvykle na kadm rozumn poadovat, tor hesla J. Dvok). Praha : Linde, 2002.
11
Hendrych, D. a kol. Prvnick slovnk. Heslo dobr vra (autorka
mohl rozpoznat, e vc, kterou fakticky ovld, mu t hesla V. Koreck). Praha : C. H. Beck, 2003.
pat (dobr vra nebude dna, jestlie ten, kdo m 12
Veobecn encyklopedie Diderot. Sv. 2, heslo dobr vra. Praha :
vc u sebe, se j zmocnil nsilm, lst apod.). (...) Dobr DIDEROT, 1999. (Zcela shodnou definici pojmu dobr vra obsahuje
Velk slovnk naun. Sv. a-l. Praha : DIDEROT, 1999.)
vra se vdy hodnot objektivn, nikoli jen z ryze osob- 13
Spil, J. Vcn bemena v obanskm zkonku. Praha : C. H. Beck,
nho pesvden toho, kdo se dobr vry dovolv (na- 2006, s. 22.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 185

AD NOTAM slo 6/2007 185


vcnch prv, kde je snad ji mono cum grano salis jektivn dobr ve jednajc osoby, proto nelze rozio-
mluvit o ustlen rozhodovac praxi.Tak nap. v souvis- vat bez vslovn opory pro tento postup v prvnm ped-
losti s institucemi drby a vydren vlastnickho prva, pisu.
pop. prva odpovdajcho vcnmu bemenu lze vysle-
dovat vcemn konstantn pstup pedevm Nejvy- III. Rzn koncepce subjektivn dobr vry
ho soudu k tto problematice. Ve strunosti lze upo-
zornit nap. na judikt, v nm je dobr vra definovna Zamme-li svj pohled na jednotliv pstupy zko-
i explikovna jako (...) vnitn pesvden nabyva- nodrc rznch zem (a konec konc i zkonodrce es-
tele, e nejedn protiprvn. Jde tedy o psychick stav, kho) k subjektivn dobr (zl) ve, meme zjistit, e
o vnitn pesvden subjektu, kter samo o sob ne- zkouman termn vystupuje (i me vystupovat) cel-
me bt pedmtem dokazovn. Pedmtem doka- kem ve tech rznch koncepcch.
zovn mohou bt skutenosti vnjho svta, jejich Podle prvnho (krajn subjektivistickho) pstupu
prostednictvm se vnitn pesvden projevuje na- rozhoduje subjektivn pesvden (resp. vdomost i
venek, tedy okolnosti, z nich lze dovodit pesvden nevdomost) urit osoby (t, kter se dobr vry dovo-
nabyvatele o dobr ve.14 V jinm (dvjm) rozhod- lv) o jistch skutenostech. Je prakticky nerozhodn,
nut vynesenm rovn Nejvym soudem se potom o co se takov pesvden opr. Dleit je prost fakt
prav, e Dobr vra je pesvden nabyvatelovo, e subjektivn nevdomosti dotyn osoby o okolnostech,
nejedn bezprvn, kdy si uritou vc (prvo) pi- kter by jinak jej dobrou vru vylouily.Nkter varianty
svojuje15. Ob citovan rozhodnut zejm vychzej ze tohoto pojet potaj s existenc jistch korektiv, podle
zvr obanskoprvnho kolegia NS R ze dne 29. pro- nich lze uinit zvr o tom, e osoba dovolvajc se sv
since 1984 (Cpj 51/84, publikovanch pod . 45/1984 dobr vry v n subjektivn bt skuten mohla.Tak nap.
Sbrky soudnch rozhodnut a stanovisek), v nich se polsk doktrna k tomu k,e i u tto koncepce je teba
uvd, e Dobr vra je pesvden nabyvatele, e ne- zkoumat, zda dotyn subjekt svoje pesvden ml ob-
jedn bezprvn, kdy si nap. pisvojuje uritou jektivn vbec o co opt. Pro takov zjitn me svd-
vc16.Tato koncepce dobr vry je vak kritizovna Sp- it nap.skutenost,e dobromysln dritel vychzel z ur-
ilem. Podle jeho mnn Tato definice, bohuel nkdy it informace,kterou od nkoho dostal a o ni se opral,
judikaturou nekriticky pejman, je nesprvn, ne- pop. z jistho (by i neplatnho) nabvacho titulu, z n-
bo pro naplnn dobr vry nesta negativn pe- ho odvozoval sv prvo atd. Pokud se vak tato fakta
svden dritele, e nepsob bezprv, ale je teba po- prokou, bude ji nerozhodn, zda se osoba dovolva-
zitivnho pesvden, e mu vc nebo prvo nle17. jc se sv dobr vry mla i mohla pesvdit o ne-
Jak je z podanch nzor patrn, recentn esk ob- pravdivosti poskytnut informace,pop.o neplatnosti na-
anskoprvn doktrna i soudn praxe zamuj svoji po- bvacho titulu atd. Nebude proto mon brt v vahu
zornost tm vlun na pokusy o obecnou definici i skutenost, e dotyn osoba zanedbala obvyklou pi
explikaci subjektivn dobr vry.Tm ovem jakkoliv b- (starostlivost), kter se jinak vyaduje. Bude-li vak nao-
dn o tto kategorii kon.Velmi asto se lze setkat rov- pak zjitno, e ten, kdo se dovolv sv dobr vry, zs-
n s tm, e autoi v jednotlivch ppadech dostaten kal nap. vc trestnm inem, nsilm, lst atd. a tedy sub-
neodliuj subjektivn dobrou vru od jej druh po- jektivn vdl, e mu vc nepat, neme bt takovmu
doby (objektivn dobr vry), nbr pi svch pokusech subjektu piznna ochrana. Tvrzen subjektivn pe-
o jej definovn pravideln oba vznamy ztotouj, svden takov osoby o jejm prvu nebude vbec
pop. se zabvaj pouze jednm z nich, ani by vak ales- brno v vahu.
po odkzali na jin (odlin) zpsob chpn tto prvn Prvn pedpisy se v ppad prv uveden prvn kon-
figury. Co je vak hor, ani v rmci vah o subjektivn cepce dobr vry pravideln vyjaduj pomoc obrat
dobr ve nen v souasn teorii a praxi jednoznan jako nap. v dobr ve je (subjekt) jen tehdy, nev-
shoda ve vymezen obsahu tohoto pojmu. Nikdo z au- dl-li, pop. v negativnm smyslu v dobr ve nen ten,
tor nebere v vahu skutenost,e subjektivn dobr vra kdo vdl atd. Jak vidno, v dobr ve je vdy ten, kdo
me vystupovat (a i vystupuje) v nkolika rznch kon- jistou skutenost nevdl, tedy subjektivn nevdl.Ve
cepcch. Ji to znan ztuje jakkoliv pokusy o vyslo- zl ve je potom naopak ten, kdo o uritch vcech v-
ven obecn definice zkoumanho termnu. dl. Nen pro zmiovan subjektivistick pstup rozho-
Ne pikrome k blimu zkoumn uvedenho kon- dujc, zda dotyn osoba mla i mohla vdt. Ne-
ceptu, je teba ci jet pr slov o mezch aplikovatel- zkoumaj se tedy v tomto smru otzky nedbalosti
nosti pravidel tkajcch se subjektivn dobr vry. Sub- jednajc osoby. Porovnme-li tuto koncepci s dalmi
jektivn bona fides pedstavuje vdy jistou vjimku dvma (srov.dle),meme konstatovat,e se jedn o p-
z obecnho pravidla objektivnho hodnocen prvnch stup nejmn psn vi osob dovolvajc se sv
jednn, a jako takov proto mus bt interpretovna re- dobr vry. Pro vysloven zvru, e jist osoba jednala
striktivn. Plat toti obecn o vech vjimkch v prvu, bona fide posta zjitn, e o rozhodnch skutenos-
e jejich aplikace a interpretace m bt spe zuujc ne tech nevdla (lhostejno, z jakho dvodu). Prvn kon-
roziujc (tedy takov, aby se j neporuovalo obecn
pravidlo nad stanovenou i pimenou mru). Pslun
ustanoven hovoc o dobr ve v subjektivnm smyslu 14
Rozsudek Nejvyho soudu R vydan dne 23. nora 1999 pod sp.
by tedy mlo bt interpretovno tak, aby neroziovalo zn. 21 Cdo 1465/98.
skupinu vjimek na kor obecnho pravidla. O dobr 15
Rozsudek bvalho Nejvyho soudu R vydan dne 31. srpna 1987
ve v subjektivnm smyslu a o jejch prvnch nsledcch pod sp. zn. 3 Cz 42/87.
16
Spil, J. Ochrana vlastnictv a drby v obanskm zkonku. 2. vy-
me bt e pouze tam, kde to prvn pedpis vslovn dn. Praha : C. H. Beck, 2005, s. 191.
stanov.Vet situac, v nich je mono pihlet k sub- 17
Tamt.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 186

186 slo 6/2007 AD NOTAM


cepce se v zahranin doktrn pilhav oznauje jako nap. pvodn znn 446 ObchZ upravujc nabyt od
teorie, podle n scientia nocet (vdomost kod). Ne- nevlastnka bylo zaloeno na prvn (nejmn psn
vdomost (subjektivn) ovem ji nekod a nen mon subjektivistick) koncepci. Uveden ustanoven kalo,
ptrat po tom, zda konkrtn subjekt ml povinnost v- e Kupujc nabv vlastnick prvo i v ppad, kdy
dt o jistch skutenostech (nap. pi nabvn od ne- prodvajc nen vlastnkem prodvanho zbo, le-
vlastnka povinnost zjiovat jist druh informac o pro- dae v dob, kdy kupujc ml vlastnick prvo nabt,
dvajcm, ovit si jeho vlastnick prvo atd.). Tento vdl, e prodvajc nen vlastnkem a e nen ani
zpsob chpn dobr vry obsahoval v eskm prvu oprvnn zbom nakldat za elem jeho prodeje.
v minulosti nap. 446 ObchZ. Zde pijat benevolentn Podle pvodnho znn zkoumanho ustanoven posta-
doktrna vak byla v prbhu asu transformovna na ilo dobromyslnmu nabyvateli, aby o uvedench sku-
nejpsnj smr chpn dobr vry (srov. k tomu dal tenostech subjektivn nevdl.Oproti tomu podle sou-
vklad).Platn prvo obsahuje uvedenou koncepci nap. asnho pstupu zkonodrce k dosaen dobr vry
v ustanoven 33b odst. 5 i. f. ObZ. kupujcho nesta, e o jistch skutenostech nevdl.
Podle druhho pstupu je ve zl ve (nen v dobr Na kupujcho se bude pohlet jako na dobromyslnho
ve) zrove ten, kdo o jistch skutenostech v (sub- teprve tehdy, pokud bude prokzno, e nevdl, avak
jektivn), stejn jako ten, kdo o nich sice nev, avak v- ani vdt neml a nemohl. Inkriminovan ustanoven
dl by o nich, kdyby se nedopustil hrub (podstatn, do v souasn dob k, e Kupujc nabv vlastnick
o bijc) nedbalosti.Tato koncepce me bt oznaena prvo i v ppad, kdy prodvajc nen vlastnkem pro-
jako teorie jednn v hrub nedbalosti (culpa lata). Na- dvanho zbo, ledae v dob, kdy kupujc ml vlast-
rove osob, kter o rozhodnch skutenostech subjek- nick prvo nabt, vdl nebo vdt ml a mohl, e pro-
tivn vdla,je tak postaven ten,kdo sice o takovch sku- dvajc nen vlastnkem a e nen ani oprvnn
tenostech nevdl, nicmn dky sv hrub nedbalosti zbom nakldat za elem jeho prodeje. Klade tak
o nich vdt ml (nap.subjektivn nevdl o nedostatku aktuln znn obchodnho zkonku na dobromyslnho
vlastnickho prva pevodce, avak ml se o tom do- nabyvatele vt poadavky v souvislosti s bemenem tvr-
zvdt).Tato koncepce je ve srovnn s pedelou ps- zen a bemenem dokazovn.
nj. Postien toti me bt nejen ten, kdo o konkrt-
nch okolnostech vdl, avak i ten, kdo nevdl, ale IV. Definin znaky dobr vry v subjektivnm
vdt ml (musel).Tento smr subjektivn dobr vry je smyslu
reprezentovn nap.v ustanoven 33b odst.4 vta druh
ObZ. Z ve uvedenho pokusu o explikaci dobr vry v sub-
Na tomto mst je teba poukzat na dleitou vc.N- jektivnm smyslu lze vypreparovat zkladn stavebn ka-
kdy je uveden druh koncepce do prvnho pedpisu meny (definin znaky) tohoto institutu, kter mus bt
promtnuta souslovm vdl, nebo vdt ml (musel) vdy dny kumulativn (nejedn-li se o vjimku dle sta-
i vdl nebo byl povinen vdt.Tu je ovem teba ci, novenou). Jsou jimi:
e slovn spojen byl povinen vdt i vdt mu- a) subjektivn chybn pesvden jednajc osoby o exi-
selnen v tchto souvislostech pli astn.Prvn ped- stenci i neexistenci prva,resp.prvnho stavu,pop.
pis zde toti zejm mluv o prvn povinnosti, jejm skutkovho stavu a
obsahem je nutnost vdn jistch skutenost. To se b) objektivn omluvitelnost takovho chybnho pe-
ovem pravdpodobn ci nechce. Nikdo toti v tomto svden.
smyslu nem obecnou prvn povinnost vdt (mt v- Ad a) Chybn pesvden jednajc osoby o existenci
domost) o njakch okolnostech.Pak ovem neme bt i neexistenci prva, resp. prvnho stavu, pop. skutko-
nedodren (poruen) takov povinnosti ani sankcio- vho stavu pedstavuje subjektivn kritrium. Subjek-
novno. Jako lep varianta vyjden se potom ukazuje tivn proto, ponvad se vdy vyskytuje pouze a vlun
formulace ve zl ve je ten, kdo vdl, stejn tak jako v duevn (psychick) sfe jednajcho individua. Toto
ten, kdo by vdl, kdyby nejednal v hrub nedbalosti. vnitn pesvden jako takov neme bt nikdy ped-
Konen tet (nejpsnj) doktrna je v podstat mtem pmho zkoumn, poznn a dokazovn.Ta-
shodn s druhou v poad, ovem s tm rozdlem, e kov zkoumn je i pes pekotn rozvoj vdy (zejmna
v dobr ve neme bt ten, kdo vdl, stejn jako ten, specilnch lkaskch discipln) a techniky stle jet
kdo by vdl, kdyby se nedopustil jakkoliv (tedy niko- nemon. Je-li vak vyloueno poznn samotn vnitn
liv jen hrub) nedbalosti. Jakkoliv nedbalost (hrub i sfry (subjektivnho pesvden) konkrtnho jedince,
prost) tak postauje k vylouen dobr vry jednajcho nen eo ipso vyloueno zkoumn vnjch, objektivn
individua.Ve zl ve tak bude vdy ten, kdo o okolnos- poznatelnch a verifikovatelnch skutenost,z nich lze
tech vyluujcch jeho dobrou vru vdl, nebo ten, kdo zptn uinit sudek o existenci i neexistenci subjek-
o nich sice nevdl, avak vdt o nich ml a mohl. e- tivn vnitn strnky takovho individua. Z poznn ob-
eno jinmi slovy,ve zl ve je ten, kdo vdl, stejn tak jektivnch vnjch skutenost lze tedy dovodit zvr
jako ten, kdo by vdl pi vynaloen obvykl mry opa- o ptomnosti i neptomnosti subjektivnho pesvd-
trnosti (pelivosti), pop. ten, kdo by vdl, kdyby en. To jsme ovem ji u druhho defininho znaku
v dan situaci byl postupoval tak, jako lovk pr- zkoumanho pojmu.
mrnho rozumu a prmrnch schopnost. Uvedenou Ad b) Omluvitelnost chybnho pesvden konkrt-
koncepci obsahuje nap. platn znn 446 ObchZ. nho individua vystupuje v konstrukci dobr vry jako
Vechny ti prv uveden pstupy se na rznch ms- objektivn kritrium. Vzhledem k tomu, e duevn
tech prvnho du asto kombinuj.Rovn tak meme strnku jedince nelze dostaten kvalitn a pln zkou-
bt svdky toho, jak se na jednom mst prvnho ped- mat a uinit tak pm poznatek o existenci i neexi-
pisu v prbhu asu jedna koncepce mn na jinou.Tak stenci uritho pesvden, je teba toto poznn ob-
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 187

AD NOTAM slo 6/2007 187


jektivizovat. Uveden druh initel tedy pomh pe- toti skutenost, e se v prvnm du as od asu vy-
konat zkou (subjektivistickou) koncepci dobr vry. Po- skytuj formulace, podle nich v dobr ve nen expli-
kud by prv takov objektivizujc prvek nebyl dn, ne- citn pouze ten, kdo o jistch skutenostech vdl
bylo by prakticky vbec mon prokzat skuten (prvn norma tedy nemluv vysloven o tom, zda nkdo
duevn stav dotynho subjektu. Kad by o sob toti byl i jednal v dobr ve, ale o tom, zda nkdo vdl
mohl tvrdit, e byl pesvden o jistm stavu vc a tedy nebo nevdl). Jedn se v tchto ppadech o nejmn
e byl subjektivn v dobr ve (co by ostatn v mnoha psnou (krajn subjektivistickou) koncepci dobr vry.
ppadech mohla bt i pravda), avak takov subjektivn Je otzkou, zda i takto formulovan bona fides dovoluje
dobr vra by leckdy byla nepezkoumateln. Byla-li by objektivizujc korekci (objektivn hodnocen). Domn-
dobr vra budovna pouze na takov subjektivistick vm se,e tomu tak v uvedench ppadech bt neme.
koncepci, ztratila by tm zejm zcela svj vznam. Stanov-li toti prvn norma, e v dobr ve nen pouze
Subjektivn dobrou vru je tedy teba zsadn zkoumat ten, kdo vdl a nic jinho (k tomu srov. nap. pvodn
s ohledem na objektivn okolnosti, kter ji mohly deter- znn 446 ObchZ), potom nelze interpretovat uveden
minovat a odvodnit.Tu je vak teba ihned dodat, e ani vyjden objektivizujcm zpsobem (tedy tak, e do-
dkladn a podrobn poznvn a zkoumn objektiv- tyn sice nevdl, avak vdt ml a mohl). Mnm, e
nch skutenost nemus vdy nutn vst ke sprvnmu se jedn o vjimku z obecnho pravidla objektivnho
zvru ohledn existence i neexistence subjektivn hodnocen dobr vry.V ppadech, o nich je prv e,
strnky jedince.Nen toti vyloueno (a tyto ppady mo- bude muset mt soud vdy postaveno najisto,zda dotyn
hou bt v praxi pomrn etn), e pes vekerou snahu osoba o rozhodnch skutenostech vdla, tj. subjek-
o poznn vnitn sfry subjektu nemus bt vdy uinn tivn vdla. Jakkoliv objektivizujc hodnocen zde
korektn zvr o ptomnosti i neptomnost subjek- tedy nepipad v vahu. Nebude proto mon se ptt,
tivnho pesvden (vdom) takov osoby.Jinmi slovy, zda by na mst dotyn osoby prmrn se chovajc
mohou nastat ppady, v nich je sice urit osoba sub- a uvaujc subjekt o rozhodnch skutenostech vdl
jektivn v dobr ve o tom, e nap. nakld se svou (ml monost se o nich dozvdt). Jist vak je, e ani
vlastn vc (co je relevantn pedevm u drby a vy- tento krajn subjektivistick pstup nen zcela bezbeh.
dren), nicmn zkoumno objektivn takovou Z ve podanho vkladu je tak patrn, e se histo-
osobu nelze prohlsit za dobromyslnou, nebo objek- ricky etablovaly celkem ti rzn koncepce subjektivn
tivn okolnosti vnjho svta svd (mohou svdit) dobr (zl) vry.Podvme-li se na esk soukrom prvo,
o opaku.Tak me nap. dojt k tomu, e subjekt pova- zjistme, e i tu se pracuje s vce rznmi pstupy k to-
ujc se za vlastnka vci (a jm nen) nem vnitn muto pojmu. Ve bylo uvedeno, e obchodn zkonk
dn pochybnosti o takov skutenosti. S vc dispo- v jednom jedinm paragrafu pijal v prbhu doby dv
nuje, uv ji, hrad nklady na jej drbu, opravy atd.Ta- rzn een tho institutu. Rznorod pstup k dobr
kov subjekt tedy nev, e existuj okolnosti vyluujc ve je patrn i v zkonku obanskm. Krom uvede-
jeho vlastnick prvo, akoliv jsou nap. informace o ta- nch t koncepc se vak prv v platnm eskm ci-
kovch okolnostech dostupn. Pro uveden subjekt jsou vilnm kodexu setkme i s dalmi, a nutno dodat, e po-
vak neznm. Je-li ovem dobr vra budovna na prin- nkud nepochopitelnmi konstrukcemi. Tak nap.
cipu objektivnho hodnocen, tedy na principu obsahu- ustanoven 32 odst. 3 ObZ k v souvislosti se smluv-
jcm objektivizujc prvek, je teba se ptt a zkoumat, nm zastoupenm nsledujc: Je-li zmocnitel v dobr
zda dotyn subjekt v (subjektivn) dobr ve mohl ve anebo vdl-li nebo musel vdt o urit okolnosti,
objektivn skuten bt. pihl se k tomu i u zmocnnce, ledae jde o okol-
Objektivn kritrium hodnocen dobr vry nm tedy nosti, o kterch se zmocnnec dozvdl ped udlenm
neusnadn (a zejm ani neme usnadnit) poznn sku- pln moci. Je nanejv pochybn, jak rozumt uvede-
tenho stavu vci. Me nm vak pomoci odpovdt nmu ustanoven a jak tuto prvn normu vykldat. Z-
(a i nm odpovd) na otzku (a prv proto existuje), konodrce na tomto mst toti v rmci jedn vty zejm
zda by se jakkoliv jin subjekt prmrnch vlastnost sluuje subjektivn dobrou vru (o n mluv vslovn)
a schopnost, ocitnuv se v postaven osoby, kter se se subjektivn zlou vrou (arg. slovy vdl-li nebo musel
sv dobr vry dovolv, mohl s ohledem na vechny vdt). Ve zl ve je toti ten, kdo o njakch okolnos-
relevantn objektivn okolnosti konkrtnho ppadu tech v nebo ml (mohl) vdt. Je-li tomu opravdu tak,
sv subjektivn dobr vry rovn oprvnn dovolat. potom vyjdeno jinmi slovy, uveden prvn norma by
Objektivn prvek tak zaruuje, e soud nebude odkzn mohla znt nsledovn: Je-li zmocnitel v dobr ve
pouze na tvrzen toho, kdo se sv dobr vry dovolv. anebo ve zl ve, pihl se k tomu i u zmocnnce, le-
Naopak, bude mt monost (a povinnost) zkoumat, zda dae jde o okolnosti, o kterch se zmocnnec dozvdl
vechny objektivn okolnosti dostaten odvoduj z- ped udlenm pln moci. Rovn tak by byla mon
vr o existenci tvrzenho oprvnnho pesvden o ji- formulace, podle n Nevdl-li zmocnitel a ani vdt
stch skutenostech. Tam, kde bude takov rozhodnut nemusel anebo vdl-li nebo musel vdt o urit okol-
uinno, tedy tam, kde se poznan a prokzan objek- nosti, pihl se k tomu i u zmocnnce, ledae jde
tivn skutenosti opravdu jev jako dostaten k prok- o okolnosti, o kterch se zmocnnec dozvdl ped ud-
zn existence dobr vry (subjektivnho pesvden), lenm pln moci. Ml-li zkonodrce tuto variantu sku-
je teba hledt na dotyn subjekt jako na osobu jedna- ten na mysli, je otzkou, pro se nevyjdil pregnant-
jc v dobr ve a poskytnout j pslunou prvn nji. Odpov na uveden problm je tm nemon.
ochranu. Odborn literatura k tto podivn konstrukci bez v-
Nutno ovem dodat, e ve popsan objektivizujc jimky ml. Jedinou zmnku (nikoliv vak vcnou, nbr
pohled na (subjektivn) dobrou vru s sebou v nkterch jen informativn) v tto souvislosti uinil Hurdk, podle
ppadech pin jist skal. Zvanm problmem je nho je v uvedenm ustanoven obsaen dvakrt odkaz
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 188

188 slo 6/2007 AD NOTAM


na dobrou vru.18 Domnvm se vak,e toto tvrzen nen dvodu,e se v odbornm tisku ji vyskytly nzory,podle
sprvn. O dobr ve se na citovanm mst mluv jen nich existence subjektu nejsoucho ani v dobr ani ve
jednou (a to explicitn); vraz vdl-li nebo musel vdt zl ve je mon.19
naopak ukazuje na konstrukci zl vry. Zmaten je tak Za prv je teba vypodat se s otzkou, zda je mon,
znan. Pouv-li zkonodrce v obanskm zkonku aby konkrtn subjekt byl zrove v dobr i ve zl ve.
takov konstrukce, nepispv tm v dnm ppad Odpov na tuto otzku zn,e nikoliv.Mezi dobrou a zlou
k poadavku prvn jistoty. vrou plat jednoznan logick vztah exkluze (jeden
Zbv dodat nsledujc.Prvn pedpisy (pokud chtj prvek je vyluovn druhm).To znamen, e je-li nkdo
normovat o dobr ve), mluv o tto instituci bu v- bona fide, neme bt zrove mala fide a samozejm
slovn (tj. pouvaj explicitn termnu dobr vra), to plat i naopak. Pokud tedy nap. nkdo v nebo vdt
anebo nahrazuj uveden slovn spojen ji zmiovanmi ml a mohl o skutenostech zakldajcch jeho zlou vru,
vrazy vdl, vdl i vdt ml, pop. vdl i v- neme bt zrove v dobr ve. Vylou-li tedy dobr
dt ml a mohl. Tam, kde se pouije nkter z obrat vra zlou vru a vice versa, je teba zabvat se dle otz-
uvedench na druhm mst, nemus zsadn dochzet kou,zda je mono pipustit existenci subjektu nejsoucho
k vtm interpretanm potm. Tam vak, kde prvn v konkrtnm ppad ani v dobr ani ve zl ve. Neboli
norma pouije vrazu dobr vra, nen nikdy jasno jinak,zda o tom,kdo nen v dobr ve,lze za jistch okol-
(nelze-li to zjistit jinak), kter koncepce se m v kon- nost prohlsit, e nen ani ve zl ve a naopak o tom,
krtnm ppad na mysli. Krom toho, i tehdy, kdy je kdo nen ve zl ve,lze prohlsit,e nen ani v dobr ve.
subjektivn dobr vra formulovna precizn, me vzni- V domc literatue se k uvedenmu problmu vyjdil
kat cel ada navazujcch otzek. Jedn se nap. o pro- zatm pouze Zapletal,kter se domnv,e tomu tak v n-
blmy souvisejc s vtem osob, kter v konkrtnm p- kterch ppadech bt me a pipout tm tedy mo-
pad mus bt v dobr ve, aby nastaly pedpokldan nost existence subjektu, kter se ocit ve sfe prost jak
prvn nsledky (srov. k tomu problematiku, kter me dobr, tak i zl vry. Podle uvedenho autora Pouije-
vznikat nap. pi spolen drb vci i prva, pi prv- me-li opt kategorii zavinn, pojem zl vra je velmi
nm zastoupen, pi zjiovn dobr vry prvnickch blzk pojmu zl mysl, zatmco dobrou vru vyluuje
osob atd.), dle otzky svzan s pedmtem dobr vry i nedbalost, jak bylo ji uvedeno. Tedy ten, kdo nen
(tedy k jakm vem okolnostem se dobr vra vztahuje), v dobr ve, nemus bt automaticky ve zl ve.20
s tm, co je jejm obsahem (jenom to, e subjekt vdl, Domnvm se, e takov nazrn na uveden problm
nebo t vdt ml a mohl), s asovmi souvislostmi (je je teoreticky pochybn a neudriteln. Dle mho mnn
teba bt v dobr ve jen v uritm okamiku nap. nen mon, aby konkrtn subjekt nebyl v urit si-
v dob uchopen drby, nebo je tato psychick katego- tuaci ani v dobr ani ve zl ve (tedy tam, kde je prv-
rie vyadovna po njakou dle trvajc dobu tak nap. nm pedpisem vyadovna ptomnost dobr vry i ab-
pi drb po celou vydrec dobu srov. k tomu t zn- sence zl vry).Monost,aby konkrtn osoba byla mimo
mou zsadu mala fide superveniens non nocet) atd.Tm, sfru jakkoliv vry, je znan problematick a je teba
e dikce prvnch norem zabvajcch se dobrou vrou se zamyslet nad tm,zda tato skutenost me teoreticky
je asto velmi lakonick, penechv se een podstatn vbec vzniknout. V prv ad je teba se vyjdit k di-
sti vech pochybnost pedevm prvn doktrn chotomii pojm dobr a zl vry z hlediska smantic-
a soudn praxi. kho. Problm, kter tu toti vyvstv, je spojen se sku-
tenost, e obecn jazyk obma pojmm pipisuje
V. Je mon pipustit existenci subjektu nejsou- urit hodnotov rozmr.Tak pojmu dobr rozumme
cho v konkrtnm ppad ani v dobr ani ve obecn tak jako sprvn, spravedliv, hodnotn, pro-
zl ve? spn, kladn, pozitivn. Vrazu zl lze oproti tomu ro-
zumt rovn jako nesprvn, nespravedliv, zporn,
Je zvanou otzkou, zda tam, kde skutkov podstata negativn atd. Je ovem pravdou, e v obecnm jazyce
prvnho pedpisu vyaduje v urit situaci existenci lze krom obou zmnnch kategori separovat jet ka-
subjektivn dobr vry konkrtn osoby, mus bt v po- tegorii tet, odlinou od obou uvedench.Tuto katego-
suzovanm ppad dna vdy bu dobr vra nebo na- rii meme oznait jako jin ne dobr, ili ani dobr,
opak vra zl a tertium non datur.Otzka me znt i tak, avak ani zl. Jin ne dobr toti z hlediska obecnho
zda je v nkterch ppadech mon stav, kdy dotyn jazyka nemus nutn znamenat tot co zl (tedy nco,
osoba nen (nebo nemus bt) ani v dobr ve ani ve zl co nen sprvn, spravedliv atd.). Obecn jazyk tak
ve; jinmi slovy, jestli existuje urit oblast prost exi- krom kategori dobr a zl pracuje jet se tet kate-
stence a ptomnosti jakkoliv vry (tedy jestli je nebo gori, a sice s mnoinou jin ne dobr, ani by zrove
me bt vztah uritho subjektu ke skutenostem za- tato kategorie musela bt shodn s kategori zl (pop.
kldajcm dobrou i zlou vru indiferentn). Meme se s kategori jin ne zl,ani by tato kategorie musela bt
rovn ptt, zda existuje krom dobr a zl vry i njak shodn s kategori dobr). Prvek mnoiny jin ne do-
tet (ble nedefinovan) kategorie vry. br, avak zrove ne zl (pop. jin ne zl, avak z-
Na prvn pohled se zd, e lze oprvnn konstatovat, rove ne dobr) bude tedy tet monost, kter z hle-
e urit osoba je v konkrtn posuzovan situaci vdy diska obecnho jazyka me nastat. Vidno pouze
bu v dobr ve a nen tedy automaticky ve zl ve, prizmatem obecnho jazyka, mohou existovat prvky,
nebo naopak je ve zl ve a potom neme bt bona
fide. vaha, podle n by urit osoba nebyla v konkrt-
nm ppad ani v dobr ani ve zl ve, nm me pi- 18
K tomu srov. Hurdk, J. op. cit. sub 2, s. 569.
padnout jako iracionln. Situace vak pece jenom tak 19
K tomu srov. Zapletal, J. op. cit. sub 2, s. 64.
jednoduch nen a vyaduje bliho rozboru,a to i z toho 20
Tamt.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 189

AD NOTAM slo 6/2007 189


kter jsou z hlediska dichotomie pojm dobr a zl zcela podadit ani pod jednu definici; takov skutkov pod-
indiferentn. staty tedy nebudou prvem pokryty. I tak ovem zstv
een problmu je teba hledat v tom, e obecn ja- pravdou, e veker pokusy o obecnou definici dobr
zyk se k pojmm dobr a zl stav z jinho hlu pohledu (zl) vry (by i jen subjektivn) byly doposud nes-
ne jazyk prvn a pipout krom uvedench dvou mno- pn.23 Pesn a precizn definovat dobrou (zlou) vru
in jet mnoinu tet.Obma pojmm (resp.vem tem) je tak zsadn mon pouze tam, kde m takov definice
je v obecnm jazyce pipisovna jaksi hodnotov di- dopad jen na izolovan prvn institut a ned se tedy
menze. Pevzet zmiovan tet kategorie (neutrln) do pouitelnost takovho pravidla na jin skutkov ppady
prva vak nen mon.V prvnm jazyce toti (alespo (by i velmi podobn).
v souvislosti s dobrou a zlou vrou) meme pout jen Posledn zmnka pat vaze o monosti kombinova-
ve uveden dv kategorie, a sice kategorii dobr a ka- nho (simultnnho) pouit adjektiv dobr a zl v rmci
tegorii zl, kter se vzjemn vyluuj. Subjektivn vra jednoho prvnho pedpisu, v rmci uritho prvnho
(dobr i zl) zsadn postrd jakkoliv mravn i mo- odvtv, i dokonce v rmci celho prvnho du.Tu je
rln rozmr. Nelze proto ci, e dobr vra je automa- teba ci, e pi normovn o dobr (zl) ve by se ml
ticky stavem vyznaujcm se mravnmi i morlnmi zkonodrce pevn dret jedn koncepce. Ml by tedy
atributy, zatmco zl vra je skutenost nemorln. pravideln mluvit vdy bu jen o dobr ve, nebo na-
Lze tedy zopakovat tyto dleit konsekvence. Pokud opak jen o zl ve.V obou ppadech je mon vyjdit
v konkrtnm ppad existuj skutenosti,kter vyluuj jak zlou,tak i dobrou vru dvma zpsoby,toti pozitivn
subjektivn dobrou vru urit osoby, potom je tato a negativn. Pklady formulac obou koncepc jsou n-
osoba bez dalho ve zl ve. Pokud takov skutenosti sledujc: nap. (...) jedin tehdy, byl-li kupujc v dobr
nejsou, mus bt stejn subjekt automaticky bona fide. ve (...) pklad dobr vry formulovan pozitivn;
Je tedy mon, aby dobr vra bu existovala (potom nap. (...) to neplat, nebyl-li vitel v dobr ve (...)
neme existovat zl vra) nebo neexistovala (potom pklad dobr vry formulovan negativn; nap. (...) ve
mus existovat zl vra). Jedno tedy vyluuje druh. zl ve je ten, kdo (...) pklad zl vry formulovan
Vechno, co neodpovd pojet dobr vry, bude auto- pozitivn; nap. (...) to plat jen tehdy, nebyl-li vitel
maticky povaovno za zlou vru a naopak. Nen pro ve zl ve (...) pklad zl vry formulovan negativn.
tento zvr dleit ani vaha, e se existence subjek-
tivn dobr vry posuzuje objektivn bez ohledu na p- VI. Zvr
padnou skutenou (subjektivn i vnitn) dobrou vru
konkrtnho jedince. Tyto ppady nyn ponechvm Nemlo otzek se upn k institutu subjektivn dobr
stranou, stejn jako ponechvm stranou, zda a jak se vry.Vtina z nich je v domc civilistick literatue do-
vnitn dobr vra subjektu jev navenek a zda se ji po- posud mimo obzor zjmu prvnk a zstv tud ne-
da prokzat. Hovome-li o subjektivn dobr i zl eena a nezodpovzena. Doufm proto, e mj psp-
ve, nemme tm zsadn na mysli jakkoliv mravn i vek ponkud rozv stojat vody esk civilistiky v tto
morln rozmr chovn konkrtnho jedince v kon- prvn oblasti a pimje alespo st odbornk k for-
krtnm ppad. Pdavn jmna dobr a zl toti ne- mulovn svch vlastnch nzor a podnt.
jsou v tchto ppadech oznaenm pro kvalitu pojmu
vry; nejsou tedy oznaenm pro kvalitu vry jako ta-
21
kov.21 Mnohem vce jsou oznaenm pro omluvitelnost Nelze tak proto vbec tvrdit (jako to in v citovan prci Zapletal),
e pojem zl vra je velmi blzk pojmu zl mysl.Tak tomu sice nkdy
nebo neomluvitelnost chybnho spolhn na rozho- bt me,ovem stejn tak tomu v mnoha ppadech bt vbec nemus.
dujc skutenosti; jinak eeno, jsou oznaenm pro 22
Srov. nap. Tgl, P. op. cit. sub 1, s. 146 a tam uvedenou legln definici
omluvitelnost i neomluvitelnost omylu jednajcho zl vry obsaenou v polskm katastrlnm prvu.
23
Tak nap. kodifikan komise v Polsku pi pprav platnho oban-
subjektu. Jedn se tedy o to, zda dotyn subjekt v skho zkonku dlouze diskutovala o uitenosti obecn definice dobr
v njakou skutenost (neodpovdajc realit) oprvnn (resp. zl) vry v kodexu. Nakonec bylo komis rozhodnuto (tm jed-
i ne. nomysln) dnou generln definici zl vry do zkona nezaleovat,
a to prv s ohledem na skutenost, e zl vra ve vtin ustanoven,
Zcela jinak je tomu ovem s pouitm pdavnch jmen kter s n pracuj, znamen pokad nco jinho. K tomu viz Przyby-
dobr a zl u objektivn (dobr i zl) vry. Pouze tu m owski, K. op. cit. sub 3, s. 11 a nsl.
toti dichotomie dobr a zl svj smysl a ob dv ad-
jektiva jsou tu zcela pesn (oznauj vru jako takovou,
oznauj kvalitu chovn). Oproti tomu u subjektivn
dobr vry se jedn pouze o technick popis dvou rz-
Odpovdnost zaslatele
nch kategori, kter je vak velmi obecn a nemus dopravce za kodu
nutn znamenat hodnotov rozmr takovch pojm. na pepravovanm zbo
Zvrem tchto vah uime jet jednu obecnou po-
znmku k monostem formulovn subjektivn dobr i JUDr. Martina Karhanov*
zl vry v prvnch pedpisech.Bylo ji poukzno a zd-
vodnno, e zl vra je jakkoliv jin ne dobr vra a na- I. vodem popis problematiky
opak.Tam, kde zkonodrce vjimen pistupuje k de-
finici dobr i zl vry22,nen s ohledem na ve uveden Clem tto stati nen podat podrobn vklad o tak-
poteba definovat ob dv kategorie. Plat zde znm zvanch smlouvch se vztahem k peprav vc k to-
vaha, podle n maj-li se definovat dva protichdn po- muto tmatu ji byla sepsna cel ada fundovanch
jmy, sta tak uinit pouze u jednoho z nich.V opanm
ppad (tehdy, budou-li definovny oba pojmy) toti
vznik nebezpe vskytu situac, kter nebude mono * Autorka je asistentkou soudce Mstskho soudu v Praze.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 190

190 slo 6/2007 AD NOTAM


prac.1 V praxi se vak objevily problmy v ppad uza- astnnch stran,ani by bylo zapoteb uzavt smlouvu
vrn smluv spedin spolenosti, kter nabzela svm psemn.
klientm zajitn pepravy jejich nkladu.Tato peprava Vzhledem k tomu, e v tto konkrtn vci vechny ti
byla uskuteovna tet osobou, a mezi pvodnmi strany (pojiovna, odeslatel a spedin spolenost) vy-
astnky byla uzavena smlouva zaslatelsk. stupovaly v rmci sv podnikatelsk innosti, bylo uito
Problm nastal ve chvli, kdy dolo k pokozen pe- obchodnho zkonku. Nejprve byla uzavena smlouva
pravovanho zbo a spoval v tom, e a spedin spo- zaslatelsk mezi spedin spolenost a jejm klientem,
lenost uzavela s jednou z pojioven nad rmec po- nsledn pak smlouva o peprav nkladu mezi spedin
vinnost uloench zkonem zaslateli pi uzavrn spolenost a faktickm pepravcem.
zaslatelskch smluv (srov. ust. 603 ObchZ)2 pojistnou
smlouvu vztahujc se na pokozen zbo vznikl v d- 1. Smlouva zaslatelsk
sledku faktickho vykonvn pedmtu innosti zapsa-
nho v obchodnm rejstku spolenosti v souladu s ob- Smlouva zaslatelsk je v obchodnm zkonku upra-
chodnm zkonkem a ostatnmi obecn zvaznmi vena relativn velice strun, co zajist me v nkte-
pedpisy, pojiovna odmtla vzniklou kodu spolenosti rch ppadech, jako je mimo jin i tento, init urit
uhradit.Pedmtem innosti spolenosti zapsanm v ob- pote v praxi. Smlouvou zaslatelskou podle obchod-
chodnm rejstku byla vnitrosttn a mezinrodn pe- nho zkonku je smlouva, v n se zaslatel zavazuje p-
prava.Spedin spolenost od potku innosti pojistn kazci, e mu vlastnm jmnem a na jeho et obstar
smlouvy hradila dle jejch ustanoven pojiovn sjed- pepravu vci z uritho msta do jinho uritho msta
nan pojistn ve stanovench termnech. Kdy v rmci a pkazce se zavazuje zaplatit za toto obstarn zasla-
jedn z provdnch peprav dolo k dopravn nehod, teli platu.Smlouva m tedy celkem pt podstatnch n-
pi n byl pokozen pepravovan nklad, byla ovena leitost uren zaslatele a odeslatele (pkazce), z-
ve tto kody a spolenost uhradila svmu klientovi vazek zaslatele obstarat vlastnm jmnem na et
vzniklou kodu a nsledn uplatnila tuto kodu pone- objednatele pepravu vci, uren vci (nkladu), uren
nou o sjednanou spoluast u pojiovny podle podm- msta odesln a uren, zvazek objednatele zaplatit za-
nek pojistn smlouvy. slateli platu. Podle ust. 603 ObchZ je zaslatel povi-
Pojiovna vak odmtla kodu uhradit s odkazem na nen s vynaloenm odborn pe sjednat zpsob a pod-
pedmt innosti spedin spolenosti, kterm bylo, jak mnky pepravy odpovdajc co nejlpe zjmm
ji ve eeno, bylo vnitrosttn a mezinrodn zasla- pkazce, je vyplvaj ze smlouvy, piem zaslatel od-
telstv, nikoli tedy peprava vci, a argumentovala, e jed- povd za kodu na pevzat zsilce vzniklou pi obsta-
nm z pojmovch znak zaslatelsk smlouvy je to, e se rvn pepravy.3
jedn o smlouvu obstaravatelskho typu, tedy o vztah, Souasn nkladn doprava, respektive peprava, je
v nm se spedin spolenost zavazuje obstarat pro v praxi relativn sloit, vyaduje mnohdy zapojen n-
svho klienta pepravu jeho nkladu z bodu A do bodu kolika subjekt, probh kombinovan (silnin, elez-
B, ale neodpovd za kodu vzniklou v ppad poko- nin, lodn i leteck doprava). V dsledku toho je po-
zen nkladu v prbhu pepravy, paklie tuto pepravu mrn typickou situace, kdy spedin spolenost, jejm
neprovd sama. Vzhledem k postupu pojiovny pova- pedmtem innosti dle ivnostenskho zkona je zpra-
uji za zajmav podrobnji tento problm rozebrat. vidla zaslatelstv, pijme objednvku i uzave smlouvu
s pkazcem, v n jsou obvykle vymezeny vechny pod-
II. Smlouvy k zajiovn pepravy a smlouvy se statn nleitosti (ovem krom ceny, jej pesn sta-
vztahem k dopravnm prostedkm v oblasti noven nen podmnkou platnosti takov smlouvy).4 Za-
spedice v R slatelstv mv v mnoha ppadech tu podobu, e
spedin spolenost m dopedu nasmlouvan jednot-
Obchodn zkonk v ust. 601641 upravuje tzv. liv pepravce, kte na jej objednvku provedou kon-
smlouvy k zajiovn pepravy a smlouvy se vztahem krtn pepravu. Mnohdy se v tchto ppadech jedn
k dopravnm prostedkm. Konkrtn se jedn o kombinovan pepravy a zaslatel pak odpovd za
o smlouvu zaslatelskou ( 601609 ObchZ), smlouvu kodu vzniklou pi peprav,jako by celou pepravu pro-
o peprav vci ( 610629 ObchZ), smlouvu o provozu vdl sm, jak bude podrobnji osvtleno dle.
dopravnho prostedku ( 638641 ObchZ) a smlouvu
o njmu dopravnho prostedku ( 630637 ObchZ). Za-
tmco smlouva o peprav vci a smlouva o njmu do-
1
pravnho prostedku jsou z hlediska ust. 261 odst. 2 Nap. Marek, K., Lippertov, P. Smlouvy k zajiovn pepravy a se
vztahem k dopravnm prostedkm. Bulletin advokacie, 2004, . 5,
ObchZ relativnmi obchody, jinak eeno zvazkovmi s. 2741; Marek, K. Smlouvy k zajiovn pepravy a se vztahem k do-
vztahy mezi podnikateli navzjem (ppadn mezi pod- pravnm prostedkm. Prvn frum, 2006, . 3, s. 91101, Marek, K. Sm-
nikateli a sttem nebo nepodnikatelskmi samosprv- louva zaslatelsk. Prvn rozhledy, 1999, . 11, s. 566569 etc.
2
Dle tohoto ustanoven je zaslatel povinen zsilku pojistit jen v tom
nmi zemnmi jednotkami), smlouva zaslatelsk ppad, dohodl-li se na tom s pkazcem ve smlouv.
a smlouva o njmu dopravnho prostedku jsou pak dle 3
Nedohodnou-li se strany vslovn jinak, jsou soust jejich smlou-
ust. 261 odst. 3 ObchZ absolutnmi obchody, tedy vy t Zaslatelsk podmnky Svazu spedice a logistiky (v podrobnos-
tech viz Svaz spedice a logistiky esk republiky. Veobecn zaslatel-
vztahy,v nich se bez ohledu na postaven astnk pou- sk podmnky Vydn 2005 [cit. 21.08.2007]. URL: <http://www.ssl-
ije vdy obchodnho zkonku. V danm ppad jde czech.cz/docs/ssl_vseobecne_zasilatelske_podminky_verze_20
o dva smluvn typy tedy o smlouvu zaslatelskou 05.doc>.
4
Podle ust. 607 ObchZ nen-li ve smlouv sjednna ve platy, nle
a o smlouvu o peprav vci. Nutno poznamenat, e se dopravci plata obvykl v dob sjednn smlouvy pi obdobn peprav.
jedn o takzvan konsenzuln kontrakty,tedy o smlouvy, Tot plat i pro smlouvu o peprav podle ust. 625 odst. 1 ObchZ,
kter vznikaj ji dosaenm shodnho projevu vle z- ovem zde s pihldnutm k obsahu zvazku dopravce.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 191

AD NOTAM slo 6/2007 191


2. Smlouva o peprav (vci) by byla skuten peprava vci (nkladu).Tato situace je
dnes u ns velice bn.Dvodem je zejm to,e nkladn
Smlouva uzavran mezi pepravci a spedin spole- silnin doprava je podle plohy . 3 ivnostenskho z-
nost je oproti tomu typickou smlouvou o peprav vci, kona7 na rozdl od zaslatelstv koncesovanou ivnost.
v n se dopravce zavazuje odeslateli, e peprav vc, V tto chvli je ale konen na mst pipomenout si
respektive zsilku, z uritho msta, jm je msto ode- ust. 605 ObchZ. Podle dikce jeho odstavce prvnho to-
sln,do uritho jinho msta,jm je msto uren,a ode- ti zaslatel me uskutenit objednanou pepravu sm,
slatel se za to zavazuje dopravci zaplatit platu.Smlouva nezakzal-li to pkazce nejpozdji do zatku uskute-
o peprav upraven v ust. 610629 ObchZ tak m tedy ovn pepravy nebo neodporuje-li to smlouv.8 Nen
celkem tyi podstatn nleitosti uren vci (zsilky), v tuto chvli na mst rozebrat, kterm okamikem byla
zvazek dopravce provst pepravu, uren msta ode- peprava zahjena ani kterm okamikem by projev vle
sln a msta uren,zvazek odeslatele zaplatit dopravci byl vi takovmu zaslateli innm (zde snad lze jen
pepravn. odkzat na pln aplikovateln ust. 45 ObZ, podle kte-
Podle ust. 41 odst. 1 Silninho pepravnho du5 rho je projev vle adresovan jedn ze smluvnch stran
smlouva o peprav me vzniknout nsledujcmi zp- innm vi adrestovi a okamikem jeho obdren),
soby: a) pijetm objednvky; b) u pepravy ohlen do- nebo to nen pedmtem tto stati. Je vak velice pod-
pravnmu stedisku podle pedpis o zen nkladn au- statn, e zaslatel je oprvnn realizovat pepravu sm.
tomobilov dopravy pevzetm transportnho prkazu Velice zajmavm a z hlediska pedmtu tto stati snad
stediska dopravcem, vjimen pijetm jinm zpso- jet podstatnjm je odstavec druh zmnnho usta-
bem vydanho pkazu stediska k proveden pepravy; noven podle nj je toti zaslatel oprvnn pout k pe-
c) jde-li o pepravu, kterou nen teba ji objednvat prav dalho zaslatele, respektive mezizaslatele. Zasla-
[ 40 odst. 1, psm. b) a c)], zapoetm pepravy; d) po- tel (onen pvodn) pak pitom odpovd stejn, jako
kud nevznikla podle bod a) a c), pevzetm zsilky kdyby pepravu provedl sm.
k peprav. U podle ust. 605 odst. 1 ObchZ se tak zaslatel
Oproti smlouv zaslatelsk je smlouva o peprav vlastn dostv do postaven dopravce, a to se vemi
podstatn podrobnji upravena, a to s ohledem na ped- prvy i povinnostmi, kter (faktickmu) dopravci nle,
mt tto stati zejmna ve vztahu k odpovdnosti za kodu zejmna pepravit zbo z msta odesln do msta uren
na pepravovan vci (nkladu). Odpovdnost v zkon s odbornou p,a to s tm,e dopravce je povinen ucho-
koncipovan je jednoznan odpovdnost za vsledek vat vc ve stavu,v jakm ji pevzal k peprav.9 Tot pak
a prva vznikl ze kody na dopravovanch vcech se dle samozejm mus platit i pro odstavec druh, kter
ust. 399 ObchZ promluj v promlec lht jednoho vlastn ten prv jet rozvj a specifikuje jet dle
roku, nejedn-li se o kodu zpsobenou mysln pak oprvnn zaslatele dopravce. Je nepochybn, e se
je promlec doba tylet podle ust. 397 ObchZ. pak na nj vztahuj nejen prva a povinnosti dle ob-
Musme mt na zeteli hlavn ust. 629 ObchZ, podle chodnho zkonku,ale t podle pepravnch d a dal-
kterho provdc pedpisy mohou odchyln upravit ch provdcch pedpis.10
pepravu, jde-li o vznik smlouvy, pepravn doklady, vy- V tto souvislosti lze hovoit o takzvanm samovstupu
louen vci z pepravy, pebrn vci dopravcem a jej zaslatele.11 Ten spov prv v tom, e zaslatel pijme
vydvn pjemci, rozsah nrok vi dopravci a jejich pkaz objednvku k zajitn pepravy a nsledn pe-
uplatnn.Tato specifick ujednn vak nesm omezit od- pravu uskuten bu sm nebo prostednictvm tet
povdnost dopravce pi kod na zsilce stanovenou osoby. Dal variantou samovstupu v tto podob je i to,
v ust. 622 a 624 ObchZ. kdy je ji dopedu stanovena pevn sazba odmny zasla-
tele (tzv.pejmac sazba)12 smluvn ujednn o proveden
III. Postaven, prva a povinnosti zaslatele, kdy pepravy nen pak mon povaovat za uzaven smlouvy
je zrove dopravcem zaslatelsk. Lze ci, e onen faktick dopravce se tedy
v obou uvedench ppadech dostv do postaven jak-
Jak je znmo, prvn kony se neposuzuj dle svho
nzvu,ale dle svho obsahu.Prv toto je jeden z koen,
z nj vyrst na potku nastnn problm, protoe a 5
Vyhlka . 133/1964 Sb., o silninm pepravnm du, ve znn po-
spedin spolenost uzavrala se svmi klienty smlouvu, zdjch pedpis.
6
Marek, K. Smlouva zaslatelsk. Prvn rozhledy, 1999, . 11, s. 567; Ma-
v jejm zhlav byla tato oznaena jako Smlouva zas- rek, K., Lippertov, P. op. cit. sub 1, s. 34.
latelsk, ve skutenosti se spolenost zavazovala k pro- 7
Zkon . 455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn (ivnostensk z-
veden pepravy, nebo pijmala a akceptovala objed- kon), ve znn pozdjch pedpis.
8
Zde je vhodn poukzat t na to, e na smlouvu zaslatelskou se dle
nvky nikoli na zajitn pepravy, ale na proveden ust. 609 ObchZ podprn uij i ustanoven o smlouv komision-
pepravy, jak umouje zejmna 605 ObchZ. Jak k sk.Ta je upravena v ust. 577590 ObchZ. Podle ust. 580 ObchZ, ze-
Marek: Je tedy teba rozliovat, zda se zaslatel zavazuje jmna jeho odstavce druhho, odpovd komision (zde zaslatel), jako
by zleitost obstarval sm.
obstarat pepravu vci i se zavazuje pepravit vc.V pr- 9
Obdobn viz Kop, L. Obchodn kontrakty. II. dl. Praha : Prospekt-
vm ppad uzavr smlouvu zaslatelskou, ve druhm rum, 1994, s. 521.
10
ppad smlouvu o peprav vci, piem nen rozho- Pouze pro podek dodvm, e pepravn dy podle ust. 629
ObchZ nen mon pout ve vztahu k odpovdnosti za kodu na z-
dujc, zda bude i nebude pepravu provdt vlastnmi silce, paklie odporuj ust. 622 a 624 ObchZ.
i cizmi dopravnmi prostedky.6 11
Srov. zejmna Kobliha, I., Kalfus, J., Kovak, Z., Kozel, R., Pokorn,
Na prvn pohled se zde jedn o zejm rozpor, protoe J., Svobodov, Y. Obchodn zkonk. pln text zkona s komentem
paklie nemla spolenost jako pedmt innosti zapsan podle stavu k 1. 4. 2006. Praha : Linde, 2006, s. 1367; Marek, K. op. cit.
sub 6, s. 566569.
v obchodnm rejstku podnikn v doprav, ale pouze za- 12
Toto je velice ast jev v silnin nkladn doprav, o n nm zde jde
slatelstv, nemohla by uzavrat smlouvu, jejm obsahem pedevm, nikoli vak pouze v n.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 192

192 slo 6/2007 AD NOTAM


hosi subdopravce (a to i v souladu s ust. 621 ObchZ13) zkladnm tmatem Notstv celosvtov insti-
a primrn odpovdnm za kodu na pepravovanm zbo tuce.
(nkladu) se pak stane pvodn zaslatel, tedy zaslatel Mezinrodn unie notstv (UINL, pvodn Mezin-
pepravce.Toto dle vyplv i z vslovnho ustanoven ob- rodn unie latinskho notstv) je nevldn organizac,
chodnho zkonku, konkrtn z jeho ust. 331.14 kter byla zaloena v roce 1948 v Buenos Aires u ple-
Odpovdnost za takovou kodu pak kogentn upra- itosti prvnho mezinrodnho kongresu latinskho no-
vuje ust. 622 ObchZ. Podle ust. 622 odst. 1 ObchZ do- tstv. Dnes tato organizace sdruuje profesn notsk
pravce odpovd za kodu na zsilce, kter vznikla v ob- organizace sedmdesti pti stt pti kontinent s prv-
dob od jejho pevzet do jejho vydn jejmu pjemci, nmi systmy vychzejcmi z mskho prva. Jejm c-
samozejm krom situac, kter vslovn upravuje z- lem je podporovat rozvoj notsk innosti a zajiovat
kon (liberan dvody uveden na konci ust. 622 u spoluprci mezi noti na mezinrodn rovni. Sna-
odst. 1 a dle 622 odst. 2 ObchZ, nedohodnou-li si hou tto organizace je t hledat zpsoby, jak vce pi-
smluvn strany odpovdnost dopravce na ir bzi). blit veejnosti notsk povoln a zdraznit tak jeho
prvn postaven ve svt.
IV. Co ci zvrem? Setkn bylo o to vznamnj, e pichz v dob stle
rostoucch tendenc anglo-americkho svta o maxi-
Vrame se nyn k v vodu tto stati popsan kauze. Po- mln liberalizaci notskch slueb a podstaty notstv
jistitel pipravil na zklad doklad pedloench mu po- jako takovho.
zdjm pojistnkem pojistnou smlouvu pro pedmt in- V dob celkov globalizace s nepetritm plivem in-
nosti vnitrosttn a mezinrodn zaslatelstv, ale pak formac a zvenou mobilitou osob se poteba prvn ji-
odmtl uhradit pojistnkovi kodu,kter mu vznikla v sou- stoty stle zvyuje.V tomto aspektu tkv loha not ce-
vislosti s vykonvnm prv toho pedmtu innosti, lho svta jako nestrannch osob a nositel prvku prvn
kter ml zapsn po celou dobu, kdy byla pojistn jistoty noti vytvej jakousi mezinrodn s dvry.
smlouva inn, v obchodnm rejstku. Navc pojistnk V rmci XXV. kongresu Mezinrodn unie notstv byla
po celou dobu innosti pojistn smlouvy pijmal od projednvna dv tmata: Notsk zpis jako nstroj
pojitnho hrady pojistnho. Situace m tedy dle rozvoje ve spolenosti a Notsk innost ve mstech
mho nzoru jen dv mon een: a na venkov.
1. pojistitel vyplat spedin spolenosti prokzanou
kodu, a to z dvod popsanch v tto stati, zejmna 1. Slavnostn zahjen
s ohledem na zkonem vslovn pedpokldanou mo-
nost takzvanho samovstupu, po nm se zaslatel do- Slavnostn zahjen kongresu se odehrlo dne 3. 10.
stv do postaven dopravce se vemi prvy i povin- 2007 pod patronac Jeho Krlovsk Vsosti Prince Felipa
nostmi, kter mu z takovho postaven plynou; nebo Asturskho v Kongresovm palci, kter se ve svm pro-
2. spedin spolenost (a zejm i vechny ostatn, kter jevu vnoval pedevm otzce prvn jistoty a not
podnikaj stejnm i obdobnm zpsobem, jak zde jako reprezentant prvnho odvtv, kter je zrukou
bylo popsno) si z tohoto pkladu vezme ponauen prvn stability kadho sttu. Dle promluvili napklad
a nebude uzavrat pojistn smlouvy s naznaenou kon- pan Mariano Fernndez Bermejo, ministr spravedlnosti
strukc. panlskho krlovstv,pan Esperanza Aguirre,starostka
Na zklad ve uvedenho lze slovy klasika ci snad Madridu, pan Giancarlo Laurini, prezident Mezinrodn
~ de Llano, prezident
jen tolik, e nco je shnilho v tom stt Dnskm.15 unie notstv a pan Jos Marqueno
panlsk notsk komory.
13
Dopravce me svj zvazek plnit pomoc dalho dopravce a od- 2. Nae delegace a statistick daje
povd pi tom, jako by pepravu uskuteoval sm.
14
Pln-li dlunk svj zvazek pomoc jin osoby, odpovd tak, jako by
zvazek plnil sm, nestanov-li tento zkon jinak. Oficiln delegace Notsk komory esk republiky
15
Shakespeare, W. Hamlet krlevic dnsk. Peloil E.A. Saudek. Svazek byla reprezentovna panem JUDr. Martinem Foukalem,
IV. Praha : Sttn nakladatelstv krsn literatury, hudby a umn, Praha,
1958, s. 302.
prezidentem Notsk komory esk republiky, panem
JUDr.Jim Svobodou,pedsedou legislativn komise pre-
zidia Notsk komory esk republiky a tlumonic
pan Ing. Ivanou Horkovou.
Ze zahrani Kongresu se zastnilo piblin 100 not vetn je-
jich doprovod z esk republiky, celkem se zastnilo
1437 not z 56 zem svta.1
XXV. kongres Mezinrodn unie
notstv
Mgr. Jana Veernkov, Mgr. Alexandra ervov, 1
Mgr. rka Tlkov* Noti se zastnili z tchto zem: Alrsko, Argentina, Belgie, Benin,
Brazlie, Bulharsko, esk republika, na, Dominiknsk republika,
Estonsko, Ekvdor, Francie, Guatemala, Guinejsk republika, Haiti, Hon-
I. O kongresu UINL duras,Chile,Chorvatsko,Itlie,Japonsko,Kamerun,Kanada,Kazachstn,
Kolumbie, Kongo, Kuba, Litva, Lotysko, Lucembursko, Maarsko, Ma-
Ve dnech 3.6. jna 2007 se v Madridu konal pod kedonie, Mali, Maroko, Mauricius, Mexiko, Nmecko, Nizozemsko, Pa-
nama, Paraguay, Peru, Polsko, Porto Rico, Portugalsko, Rakousko, Ru-
ztitou panlskho korunnho prince Felipa Astur- munsko, Rusko, ecko, Senegal, Slovensko, Slovinsko, panlsko,
skho ji XXV. kongres Mezinrodn unie notstv se vcarsko, Tunisko, Ukrajina, Uruguay a Velk Britnie.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 193

AD NOTAM slo 6/2007 193


II. Koncepce kongresu a program jednotlivch innosti note notskm zpisem stoj odborn
dn vzdln note, prce jeho spolupracovnk, rozshl
dokumentace a pikov potaov vybaven, co vy-
Program kongresu byl ve srovnn s kongresy kona- tv z notskho zpisu vysoce kvalitn produkt, zaji-
nmi v dvjch letech,jejich program byl rozvren na ujc prvn jistotu, kter lze vyut i za hranicemi sttu,
dobu jednoho tdne, pouze tdenn. v nm byl pozen,a ke ktermu nen poteba dn do-
Kongres byl koncipovn formou krtkch pspvk plkov pojitn (jako je tomu ve Spojench sttech
zstupc jednotlivch lenskch stt Mezinrodn unie americkch).
notstv, kte bhem deseti minut zdraznili hlavn Dleit je i inek notskho zpisu v prevenci
body sv studie.Vdy po pspvcch probhala voln dis- spor (nap. dle statistik vznikne ve Francii spor z jed-
kuse k danmu tmatu.V tchto okamicch si asi kad noho notskho zpisu na deset tisc sepsanch zpis,
ptomn uvdomil s jak rznorodmi problmy se no- co je naprosto odlin od zem se systmem common
ti v Evrop i ve svt potkaj. Bohuel se nkte dis- law).Francouzsk zpravodaj dokonce vyslovil mylenku,
kutujc spe ne k paradigmatm zadn a jeho klo- e ve Spojench sttech americkch nastala krize hypo-
vm otzkm vyjadovali k nejoehavjm problmm tk z dvodu absence notstv latinskho typu.
eenm v jejich zemch. Pjemnm zpestenm byly Rumunsk zpravodaj zmnil vliv zprvy Doing Busi-
krtk audio a video pspvky (zejmna pspvek pana ness 2004 na zmny v prvu obchodnch spolenost.
Karla Tobbacka o zakldn spolenost s ruenm ome- V Rumunsku pvodn musely mt vechny zmny v kor-
zenm v Belgii). portnch dokumentech povinn formu notskho z-
pisu,nyn mohou tyto zmny sepisovat i advokti.Listiny
1. O em se mluvilo ale nejsou zpracovny kvalitn a bohuel chyb nsledn
kontrola, co m negativn ekonomick dsledky.
Ve vech pdech byly na kongresu skloovny zprvy Belgick zpravodaj konstatoval, e v jejich zemi zskali
Svtov banky Doing Business, kadoron zpracov- podobnou zkuenost, bez povinn asti note pi za-
van pednmi experty v oblasti ekonomie, kter vypro- kldn spolenost dochzelo k mnoha problmm
vokovaly note a notsk instituce k ir diskusi v chodu spolenost, nebo chybla nsledn kontrola.
o smyslu klasickho notstv v souasnm modernm Belgick vlda proto znovu zavedla povinnou ast no-
svt. Bylo konstatovno, e klov problmy notstv te pi zakldn obchodnch spolenost.
lze dle tto analzy shrnout do dvou zkladnch otzek: Pekvapiv byla informace japonskho zpravodaje
Kolik to bude stt?, Kolik asu to zabere?. o tom, e v Japonsku se 90 % vech notskch zpis
lenov kongresu byli informovni o snaze mezin- tk vlun hypotk.
rodn notsk reprezentace jednat se zstupci Svtov Titm vech pedkldanch prac byly zejmna eko-
banky, kte vak komunikuj pouze s vldami nebo sv- nomick aspekty vkonu notsk profese. Dosavadn
tovmi institucemi a nikoli s reprezentanty jednotlivch model notstv, ve kterm je na note jako soukromou
profesnch instituc. osobu vykonvajc svobodn povoln delegovna st
Tento nespch podpoil nzor not,e je nutn vy- veejn moci,byl shledn jako velmi efektivn,nebo stt
vjet maximln snahu o prohlouben spoluprce s m- piznv vsledkm tto innosti kvalifikovan prvn
dii, dky kterm je nutn piblit innost not veej- inky spovajc v pedpokladu jejich pravdivosti a z-
nosti a zskat tak jej podporu. konnosti, zrove zajiuje i kontrolu a dohled nad no-
tskou innost, not je snadno dostupn irok veej-
2. Prvn den Tma I Notsk zpis jako nstroj nosti a svou innost nezatuje sttn rozpoet, nebo
rozvoje ve spolenosti odmna za jeho prci je hrazena pmo adateli o jeho
sluby.
Prvn den byl vnovn tmatu Notsk zpis jako n- Noti svou innost jako nestrann osoby, kter maj
stroj rozvoje ve spolenosti, jeho mezinrodnm koor- povinnost vyvaovat nestejnou informovanost obou
dintorem byl pan Salvador Torres Escmez, panlsk stran prvnho konu a chrnit tak slab stranu, dod-
not, kter zadn rozdlil do t dlch oblast: a) vaj konu prvek prvn jistoty, m napluj sv hlavn
obecn o notskch zpisech a jejich incch, b) p- posln pedchzet sporm, dalm inkem jejich in-
nos notskch zpis k rozvoji ve spolenosti prvn nosti je snen zte soudn soustavy.
rozvoj, sociln rozvoj, technologick rozvoj, rozvoj me- Souasnost je charakterizovna dikttem trhu, noti
zinrodnch vztah, rozvoj v prvu vlastnickm s dra- vnej na trh jistotu a dvru a umouj tak jeho lep
zem na vlastnictv nemovitost, ekonomick rozvoj a tr- fungovn a pispvaj k ekonomickmu rozvoji. Noti
vale udriteln rozvoj, c) ekonomick hodnota prvn jsou v kadodennm kontaktu s praktickmi potebami
jistoty analza a ppadn kritika zprv Svtov banky lid z celho socilnho spektra, sna se jejich poteby
Doing Business 2004, 2005 a 2006. pizpsobit platn prvn prav, a nkdy se jim da do-
esk studie2 na ve uveden tma byla mezinrod- shnout i uznn nkterch novch prvnch institut z-
nm koordintorem kladn hodnocena. Pozastaven konodrci (v posledn dob se jedn napklad o pln
vzbudila skutenost,e se v esk republice oproti prv- moci pro ppad budouc nezpsobilosti).
nm pravm jinch stt nevyuv povinn forma no- Svou innost v oblasti prevence soudnch spor
tskho zpisu v tak exponovan oblasti, jako je oblast i ast v modernch alternativnch zpsobech een
budoucch spor a rznch dispozic ohledn vlastnic-
kho prva a jinch vcnch prv k nemovitostem. Zaj-
mav bylo zamylen francouzskho zpravodaje,kter vy- 2
Studii zpracovala Mgr. rka Tlkov, notsk kandidtka a trval z-
slovil nzor, e si mlokdo uvdom, e za vsledkem stupkyn JUDr. Marie Tlkov, notky v Praze.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 194

194 slo 6/2007 AD NOTAM


spor (mediace nebo arbitr) pispvaj noti i k po- III. O zpracovn tmat
tebn sociln stabilit. Poslnm not je poskytovat
tut prvn jistotu,tut notskou pomoc svtovm ob- Rozhovory s kolegy z jinch zem byl zjitn rozdln
anm, a to bez ohledu na jejich sttn pslunost, byd- pstup ke zpracovn tmatu (nap. nizozemt noti
lit nebo postaven. pracovali v ptilennm a sedmilennm tmu po dobu
jednoho kalendnho roku, Argentina ve dvacetity-
3. Druh den Tma II Notsk innost ve mst lennm tmu t po dobu jednoho kalendnho roku).
a na venkov ada astnk mla k dispozici zpracovan prce na
CD-nosich, dal v podob vzanch brour. Notsk
Druh den byl vnovn tmatu Notsk innost ve komora esk republiky se zaadila mezi zpracovatele,
mst a na venkov3, jeho mezinrodn koordintor- kte dali pednost praktickmu CD-nosii.
kou byla pan Carmen Silvie Elen Magri, notka z Ar- Bohuel ada astnk monost k mezinrodn pre-
gentiny,kter podrobnjmi pokyny vymezila zadn stu- zentaci svch studi nevyuila a jejich studie nebyly k dis-
die zkladnmi liniemi: a) rozdlem a specifikac not pozici na CD-nosii ani v textov podob.
a jejich innosti ve mstech, pmstskch oblastech, na Celkov organizace kongresu byla poznamenna drob-
venkov a v pohraninch oblastech, b) registrac ne- nmi zmatky, kter jsou vak pro panlsko typick,
movitost a nabvacch titul k nemovitostem vetn stejn tak si ada evropskch not stovala na ne-
technickch problm v pm nvaznosti na prvn, ad- funknost webovch strnek kongresu.4
ministrativn a politick aspekty.
Pedkldan studie byla zpracovna s pihldnutm IV. Spoleensk udlosti
k zadn se specifiky innosti not v esk republice.
Byla velmi kladn hodnocena zejmna s ohledem na ob- Kongres je mstem pro neformln setkn not z ce-
saen statistick daje o notch a jejich zamstnan- lho svta s tm, e pleitosti pro ir diskusi s kolegy
cch,potu obchodnch ppad v rmci jednotlivch ko- poskytly zejmna uvtac koktejl v prostorch Kongre-
mor i daj tkajcch se Rejstku zstav. sovho palce, konan dne 3. 10. 2007 a koktejl za p-
Italt noti se pozastavovali nad statistickmi daji tomnosti pedstavitel zem Rady notstv Evropsk
studie v sti, kter se tkala potu zamstnanc note unie (CNUE)5 na zklad pozvn pana Dr. Klause Wo-
ve mst a na venkov, holandsk reprezentanty zaujala schnaka, prezidenta rakousk notsk komory a prezi-
st tkajc se potu obchodnch ppad a celkov denta Rady notstv Evropsk unie, konan dne 4. 10.
esk koncepce obchodnho prva s jeho notskmi z- 2007 v hotelu Novotel.
pisy o rozhodnut orgnu prvnick osoby a mexit no- S temperamentnmi rytmy panlskho flamenca se
ti kladn hodnotili celkovou koncepci studie. mohli kongresist setkat pi pedstaven Carmen s ta-
Zajmav srovnn tmatu vyplv s nam nejblim nenic pan Aidou Gomz v hlavn roli, konanm dne 4.
a inspirativnm sousedem Rakouskem, kde se noti ve 10. 2007 v Kongresovm palci. Zvren galaveee
mstech stejn jako et noti zabvaj pedevm pr- v romantick restauraci Finca La Alquera, kam se me-
vem spolenost a prvem nemovitost a potkaj se xit kolegov dostavili v lidovch krojch vetn typic-
s velmi silnou konkurenc jinch prvnch odvtv. kch klobouk, byla pjemnou tekou za vznamnm
Stejn jako v esk republice je pro notskou innost setknm.
ve mstech typick vy asov nronost a vy n-
klady, mezinrodn ppady se vyskytuj zejmna v p- V. Zvr
hraninch oblastech.
V notskch kancelch na rakouskm venkov je Kongres byl zajmavm a inspirativnm setknm ko-
stejn jako v esk republice vce ppad, kter se t- leg a ptel a mj. vzcnou pleitost zskat prostor pro
kaj zemdlskho majetku a lesnch pozemk,je obecn ohldnut se za cestou eskho notstv od roku 1993.
men konkurence mezi prvnky a velmi ojedinle se Problmy, kter se na Kongresu zmiovaly, se pli ne-
vyskytuj ppady s mezinrodnm prvkem.Rakousk stu- mn: je teba zejmna poslit notstv jako svtovou in-
die se t zmiovala o velmi podstatnm faktu,a to velmi stituci,kter funguje jako prevence ped soudnmi spory,
kladnm hodnocen not rakouskou veejnost. vytvoit z notstv skuten symbol prvn stability, vy-
Rakousk zpracovatel pan Mark Holoubek na rozdl tvoit spoleenskou poptvku po notskch slubch,
od zpracovatelek eskho tmatu operoval s pojmem neustupovat common law, odstranit petrvvajc zdn
pmstsk notsk kancele, u kterch je vak defi- staromdn a peit instituce, kterou modern a rychl
novno podobn spektrum innosti jako u not na ra- svt nepotebuje,vytvoit pro osobu note synonymum
kouskm venkov.
3
4.Tet den Tma III Osoba: jej svoboda a bezpe- Studii zpracovala Mgr.Alexandra ervov, notsk kandidtka a trval
zstupkyn JUDr. Blanky echov, notky v Praze a Mgr. Jana Veern-
nost kov, notka v Praze.
4
URL: www.congresouinl.es
5
Tet den kongresu byl vnovn mezinrodnmu fru Rada notstv Evropsk unie je oficiln a reprezentan orgn no-
tsk profese pi institucch Evropsk unie, sdruuje notsk organi-
na tma Osoba: jej svoboda a bezpenost a v jeho zace vech lenskch stt Evropsk unie, kde institut notstv latin-
rmci vystoupili noti evropskch zem pan Serigne skho typu existuje (Belgie, Bulharsko, esk republika, Estonsko,
Diop, pan Martn Iriberri Villabona, pan Francesco Luca- Francie,Itlie,Litva,Lotysko,Lucembursko,Maarsko,Malta,Nmecko,
Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, ecko, Sloven-
relli a pan Witold Orlowski. sko, Slovinsko, panlsko), vyjaduje spolen stanoviska svch len,
Odpoledne byl kongres slavnostn ukonen. m pravomoc vyjednvat a pijmat rozhodnut za notstv Evropsk
unie.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 195

AD NOTAM slo 6/2007 195


pro prvnho experta specializujcho se na rodinn, d- jcm tmatem v rmci vech monch analz a rozvojo-
dick, majetkov a obchodn prvo vetn prva nemo- vch projekt.
vitost,kter poskytuje sv sluby rychle a efektivn a v- Situace jde tak daleko, e dokonce pi veobecn dis-
sledkem jeho innosti je prvn jistota zastnnch kusi je vnovn vt vznam organizovn intelektul-
stran. nch profesnch aktivit ne prav a kontrole systm
Zstv otzkou, jak stanovisko esk notstv prmyslov vroby s tm,e se vdy upednostuj nzk
k tmto klovm otzkm, kter stoj ji pmo pede ceny, naprosto voln konkurence coby dajn tm je-
dvemi esk republiky, zaujme a jakm zpsobem vyu- din motor volnho trhu.Zavd se asto model zcela v-
ije svj velmi dobr potencil. Proto nelze pijmout ob- hradn ekonomickho rozvoje, kter ovem zahrnuje
lben pstup jinch nrod maana ser otro da6, tak intelektuln innosti, kter a jsou jakkoliv dle-
ale pijmout opaten dnes, ztra opaten vykonat a po- it z ekonomickho hlediska se vrazn odliuj od
zt se tit z vsledk vykonan prce. podnikatelskch aktivit.
Proti tomuto veobecn panujcmu postoji pozna-
menanm znanm nepochopenm vc se musme sta-
6
Peklad ze panlskho jazyka: Ztra je taky den. vt s mimodnou angaovanost vnovanou nejenom
otzkm rstu notstv, zlepovn jeho organizace na
danm zem, pizpsobovn vkonu na funkce zm-
Projev prezidenta UINL nnm poadavkm spolenost, nbr tak nkterm
velkm tmatm, kter zajmaj obany obecn.
Giancarlo Lauriniho pednesen To by mlo vst i k aktivnjm podlu na veejnm i-
dne 2. jna 2007 v Madridu vot na nrodn i mezinrodn rovni, kdy prv vy, kte
na Shromdn lenskch jste ve veden svch notskch komor, byste mli vst
neustle diskusi s prvnky, sociology a politiky.
notstv UINL Tento podl se projevuje v Evrop formou zcela ori-
ginln, kdy notstv nabz sv zapojen do vypracovn
Ven pnov prezidenti, draz kolegov, evropskch smrnic, nazen a obecn i do vytv-
schzme se dnes na tetm a poslednm zasedn en komunitrnho prva.
Shromdn v tomto funknm obdob let 2005-2007 Ale rozhodujcm zpsobem se me notstv zapo-
a je mm kolem spolu s vmi udlat jak bilanci vsledk jit rovn i na jinch kontinentech nebo v jinch regio-
dosaench za toto uplynul tlet obdob,kter se chl nech, akoliv je tam asto mn siln a disponuje hor-
ke konci, tak bilanci cl, kter jsou jet ped nmi. mi strukturami. Ale prv zde je politika stle vce
V jnu 2004 v Mexico City pi pleitosti 24. mezi- ovlivovna pokyny diktovanmi svtovmi velmocemi
nrodnho kongresu UINL jsem vyhlsil svj program na nebo velkmi mezinrodnmi organizacemi.
nsledujc funkn obdob, kter spoval v nsleduj- Zde se m se ze strany notstv jednat o konkrtn
cch pti hlavnch bodech: a prioritn angaovanost, chceme-li, aby vrohodn p-
1. poslit postaven a zskat uznn notstv jako sobilo navenek nae pn zachovat si ve spolenosti ur-
svtov instituce, kter je jednm z hlavnch aktr ve it chrnn, ale nikoliv privilegovan postaven.
vvoji prvnch systm a socilnch struktur v rozvojo- Jako bod 2 programu z Mexico City jsem si zazname-
vch zemch; nal spoluprci s mezinrodnmi organizacemi.
2.obnovit spoluprci Unie s velkmi mezinrodnmi Co se te Svtov banky, musm ci, e zde dolo
organizacemi jako pods0tatn nstroj ve uvedenho k vrazn zmn ve srovnn s klimatem,kter mezi nmi
zskn uznn; vzniklo po zveejnn prvnch zprv pod nzvem Do-
3. zintenzvnit vztahy s rznmi nrodnmi not- ing business. Navzali jsme kontakty s osobami pov-
stvmi; a to vnovn pozornosti zvlt poskytovnm enmi zpracovnm tto publikace, je nsledn ak-
pomoci tm notstvm, kter byla do Unie pijata v po- ceptovaly a zjevn oceovaly nai spoluprci pi
sledn dob, nebo tm notstvm, jejich struktura ne- pprav nsledujcch vydn tto zprvy.
byla jet dosud dostaten konsolidovna; Ke zlepen vyhldky na dal spoluprci dolo jist
4. zlepit intern organizaci na Unie, a to pro- tak dky naemu zapojen do projektu Organizace spo-
stednictvm dobrho fungovn jejch struktur a orgn jench nrod s nzvem Legal Empowerment of the
tak, aby nedochzelo k dn reform pro reformu; Poor (LEP), a zvlt pak mj. dky mezinrodnm frm
5.zlepovat image notstv u veejnho mnn v ce- podanm v Punta del Este (Uruguay) v listopadu 2006
lm svt. a v Sao Paulo (Brazlie) v kvtnu letonho roku, kde vy-
stoupili se svmi nesmrn stimulujcmi referty Hans
Posilovn a rozvjen notstv jako svtov in- Van Loon, generln tajemnk Haagsk konference, a Ana
stituce to je tma madridskho kongresu,kter ostatn Palacio,viceprezidentka Svtov banky.Jejich vystoupen
neustle inspirovalo nae psoben a vytvelo urit spolu s adou dalch jsou otitna v knize loha no-
leitmotiv pi vech setknch s vldnmi, politickmi tstv v mezinrodnm prvnm prostoru, kterou bu-
a kulturnmi institucemi a orgny v rznch zemch, deme prezentovat na slavnostnm zakonen madrid-
kter zstupci UINL navtvili, a tak se v tomto duchu skho kongresu.
konala cel ada rznch akc a semin podanch Haagsk konference.V rmci intenzivnch snah o ob-
lenskmi notstvmi. noven spoluprce s velkmi mezinrodnmi organiza-
loha notstv ve spolenosti a obecn i samotn role cemi jsme se rovn spojili s Haagskou konferenc a pe-
svobodnch povoln je dnes pmo zpochybovna v t- devm s jejm generlnm tajemnkem, kter na ve
m vech sttech, kde se liberalizace stala petrvva- uvedenm fru v Sao Paolo hovoil o tom, jak Haagsk
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 196

196 slo 6/2007 AD NOTAM


konference a UINL mohou realizovat spolen posln tstv a s nimi v blzk budoucnosti budou konfronto-
v dob probhajc globalizace a regionln integrace. vna i notstv na jinch kontinentech.
Konkretizaci tohoto myslu je teba spatovat i v inicia- CCNI Komise pro mezinrodn notskou spoluprci
tiv rozeslat spolen dopis jmnem UINL a Haagsk uskutenila nvtvy u notstv rznch neelejskch
konference uren pslunm institucm jednotlivch zem UINL: v Kazachstnu, Gruzii, Irnu, zerbjdnu,
zainteresovanch stt a jejich notstvm, a to se do- Vietnamu a dalch sttech a rozila tak nai ptomnost
st o urychlen ratifikace dleitch mluv, kter byly v oblastech majcch jinou civilizaci a nboenstv s tm,
v minulch letech v Haagu podepsny a kter jsou pro e zachovvme jeden z naich charakteristickch z-
notstv velmi dleit. kladnch rys, tj. existenci na univerzln instituce no-
Vzjemn spoluprce bude pokraovat jet v rmci tstv.
dalch tmat spolenho zjmu, kdy pjde v prvn ad Dolo k poslen lohy kontinentlnch notskch aka-
o obh notskch listin v zahrani, ve kter skldm demi,ale je nutno je dle rozvjet jak v Evrop,tak v Ame-
svoji vru a kter dle mho pedsvden bude pedsta- rice a z hlediska budouc perspektivy i v Africe, aby tak
vovat jeden z cl, o jeho dosaen budeme v ptch dochzelo ke zvyovn odborn rovn na profese.
letech v rmci UINL muset usilovat. Reforma stanov. Za elem optimalizace organizace
Jsem si vdom toho, e se jedn o sloit tma; v jed- na Unie jsme v poslednch tech letech pracovali na n-
notlivch zemch existuj rzn nzory,tradice a citlivost vrhu novch stanov, s kterm jste dobe seznmeni, ne-
na nkter aspekty, ale je na povinnost dvat se daleko bo vm byl v kvtnu letonho roku zasln po jeho od-
dopedu, a to s odvahou a smyslem pro realitu, kter by- souhlasen Stlou radou UINL v Sao Paolo.
chom mli umt interpretovat a anticipovat,ani bychom O tto vci budeme jet hovoit pozdji, a budeme
nechali se sebou jakkoliv vlet. projednvat jeho schvlen Shromdnm lenskch no-
A v tto perspektiv by ml obhat i produkt notsk tstv, ale v tto chvli chci jen zdraznit tu skutenost,
innosti:notsk listina majc sv charakteristick vlast- e vytenm clem bylo dt v rmci UINL vt prostor
nosti typick pro latinsk model, kter tuto listinu in i vce odpovdnosti prezidentm nrodnch notstv,
spolehlivou a pouitelnou v nejrznjch reginech na ani by se tm vak vyvjel jakkoliv negativn vliv na
planety. vlastn povahu,zpsob existence a autonomii Unie,kter
S OSN spolupracujeme na budovn prvnho sttu si mus bedliv steit jako velk mezinrodn organizace
v zemch, kde OSN psob a kde za tmto elem po- nekorporativnho charakteru, stec a zaruujc model
mhme organizovat notstv latinskho typu pizp- notstv latinskho typu.
soben samozejm mstnm poadavkm a tradicm: Co se te oblasti publikac a komunikace, mohli
myslm zde pedevm na Kazachstn a nkter balkn- jsme zahjit provoz novch webovch strnek Unie, kde
sk zem. Jedn se o dlouhodob proces s ohledem na jsou k dispozici realizovan studie naich komis pro
politick pote, kter v tto zempisn oblasti zpoma- veker zjemce bez omezen s tm, e tmto zpsobem
luj proces stabilizace prvnch a demokratickch insti- dolo souasn k racionalizaci a modernizaci tohoto i-
tuc. votn dleitho seku publikac. Zrove dolo k zlep-
Na druh stran je ovem teba urychlit vvoj ve vzta- en a racionalizaci en image Unie vi vnjmu
zch s Radou Evropy, je jsme v minulch tech letech svtu. Na uvedench webovch strnkch jsou rovn
nemli pleitost zintenzivovat. Jedn se ovem o d- k dispozici asopisy RIN a Notarius International, jako
leitou otzku,kter bude zapoteb ze strany novho ve- i informan bulletin vydvan kancel ONPI.
den UINL v ptm funknm obdob vnovat zvltn Tmto jsem vm tedy, ven pnov prezidenti a draz
pozornost. kolegov, podal strunou zprvu o uplynulch tech le-
Co se te Evropy, vztahy a spoluprce s evropskmi tech m innosti, kdy jsem procestoval 160 000 mil po
institucemi, Evropskm parlamentem a Komis pedsta- rznch kontinentech (tj. 6 x cesta kolem svta) a mohl
vuj zklad pro angaovanost notstv, jak z hlediska si zblzka uvdomit sloitou realitu na profese na rz-
ist politickho a to prostednictvm Rady notstv nch kontinentech a hlavn tak stav na Unie a po-
Evropsk unie, tak z vdeckho hlediska a to dky p- zici, kterou zaujm tv v tv rznm realitm na n-
soben UINL v tomto regionu prostednictvm innosti rodn rovni. ijeme v dob, kdy se jednak zd, e vvoj
jej Komise pro evropsk zleitosti (CAE), je by mla organizace sttu a vztah mezi obany vyaduje jak
jednat v co neju dohod s CNUE. I zde v Madridu pro- z hlediska ekonomickho, tak z hlediska leglnosti a jis-
bhne jedna spolen akce, kdy se tomuto aspektu bu- toty pi rznch prvnch situacch aby tu existoval ur-
deme vnovat. it prostednk mezi sttem, jeho systmem a jeho ob-
Pokud se jedn o vztahy s notstvmi a intern re- any; na druh stran tu vak existuje urit nebezpen
organizace a tyto otzky jsou uritm zpsobem pro- nedostatek informac a znalost prv o t instituci,
pojeny koordinace mezi prezidenty nrodnch not- kter m toto prostednictv garantovat: note.
stv se v Evrop uskuteuje prostednictvm CNUE a na Z ve uvedenho vyplv nutnost, aby se ve vech
americkm a africkm kontinent prostednictvm ko- zemch vedouc pedstavitel nrodnch i regionlnch
mis CAA Komise pro americk zleitosti a CAAF Ko- notskch komor zabvali otzkou komunikace, a to
mise pro africk zleitosti, v jejich rmci jsem se zasa- s hlubokm pesvdenm,e nen snadn se astnit roz-
zoval o zzen vbor prezident, nebo jsem hlasovch i televiznch vysln, kde novini ani dal
pesvden o nutnosti jejich co nejpmj a nejbez- astnci diskus nm obecn nejsou vbec naklonni!
prostednj angaovanosti v rmci politickch tmat, Jsme svdky stetu systm na svtov rovni, kde se
kter jsou vc spolenho zjmu. V tomto ohledu jim odrej rzn mentality, zvyklosti a prvn kultury,
mohou CNUE a CAE aktivn pomoci tm, e je budou in- a tento stet bude mt hlubok dopad na orientaci, kter
formovat o problmech, s nimi se potk evropsk no- se bude postupn rsovat v blzk budoucnosti na poli-
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 197

AD NOTAM slo 6/2007 197


tick rovni, i na veejn mnn v naich zemch, na typ Role notsk komory tak, jak ji znme my, je v Belgii
veejn funkce, kterou spolenost potebuje; na rove rozdlena mezi dv organizace: FRNB Fdration Ro-
ochrany, je by prvn systmy mly zajistit i obanovi yale du notariat belge (Krlovsk federace begickho
kulturn, sociln i ekonomicky slabmu. notaritu) a Chambre nationale des notaires (N-
To ve jsou dvody, kter by ns mly vst k lepmu rodn notsk komora). FRNB je profesn komorou
chpn cel ady vhod, kter skt notsk funkce: sdruujc note, kter zejmna informuje note a po-
v rmci prva i hospodstv jako nstroj socilnho skytuje notskm kancelm sluby na mru: vyjaduje
smru, kter je tak tce dosaiteln v dnen dob, ale se k obzvl obtnm prvnickm problmm, posky-
je zapoteb o nj usilovat rovn s angaovanost a spo- tuje notm podporu pro management jejich kancel,
lupsobenm notstv. dv jim k dispozici informan databze, kter mohou
Zvry.To byly tedy hlavn smry naich aktivit a dou- vyuvat pi sepisovn notskch zpis. Clem FRNB
fm, e i budouc perspektiva naeho psoben v zjmu je bt hnac silou profese, sna se pojmenovat a vyhle-
celho notstv se bude ubrat tmto smrem. Jsem pe- dvat pekky,kter v budoucnu pijdou,a pijm opat-
svden o tom,e jednotliv prvky z jednoho kontinentu en k jejich minimalizaci. Mimo jin spolupracuje se z-
nebo sttu se v relnm ase roz do celho svta. konodrci pi pprav zkon. Chambre nationale des
Pracujme tedy spolen i pes hranice mstn reality, notaires je jakmsi notskm parlamentem tvoenm
a to pi moudrm pouit na pedvdavosti, zkuenost 47 noti, kte jsou pmo voleni na valnch hromadch
a kulturnch a profesnch zkuenost tak, abychom bu- notskch spolenost v jednotlivch provincich, kte-
dovali notstv stle silnj a stle vce oceovan rch je celkem jedenct. Chambre nationale des nota-
vemi. ires vytv prvn rmec pro innost notstv jako pro-
Dkuji,draz ptel a ven pnov prezidenti,za spo- fese, napklad jednotn pedpisy v oblasti deontologie,
luprci, kterou jste mi prokazovali, za vae pochopen reklamy a komunikace, pedpisy pro veden a kontrolu
a vai ast na psoben Unie ve svt. etnictv not, dle se star o profesn vvoj budou-
Za vsledky, kterch jsme doshli, vdme Vm, a d- cch not bhem jejich notsk praxe a organizuje
kujeme ji pedem za to ve, co budeme schopni spo- innost Notskho fondu (sociln fond).
len realizovat v budoucnu.
III. Veee v zkm kruhu

Kongres belgickch not V pedveer kongresu, ve stedu 17. 10. 2007, se v Bru-
selu uskutenila pro zahranin astnky kongresu
Marche-en-Famenne hosty CINB veee na uvtanou. O tom, jak velmi si Bel-
18.19. 10. 2007 gian svch zahraninch host cenili, svdila ast
prezident obou notskch organizac. Nicmn po-
Mgr. rka Tlkov* zvn CINB nevyuilo mnoho zstupc zahraninch no-
tstv,a tak se veee odehrla v pomrn zkm kruhu
I. Pozvn a ptelskm a neformlnm duchu.
Veee se zastnili
V ervenci 2007 bylo dorueno pozvn pro JUDr.Mar- Pierre Nicaise, not a prezident Krlovsk federace
tina Foukala, aby se jako host Mezinrodn rady Belgic- belgickch not (Fdration Royale du Notariat
kho notstv (CINB Conseil international du Nota- Belge)
riat belge) zastnil kongresu belgickho notstv, Alain Deliege, not a prezident Nrodn notsk ko-
kter se kon kad dva roky. Z dvodu asov vyte- mory (Chambre nationale des notaires)
nosti JUDr. Martina Foukala jsem se kongresu za NK R Laurence van Wymeersch, zamstnankyn CINB (se-
zastnila j. nior counsel senior poradkyn)
Krom asti na kongresu bylo mm kolem zjistit in- Robin Fryssin,zamstnanec CINB (conseiller juridique
formace o prav preventivnch plnch moc v Belgii, prvn poradce)
poppad od zahraninch astnk kongresu i v jinch Helmut Fessler, estn prezident UIN
zemch. Jean-Pierre Ferret, not a prvn mstopedseda Vy
rady francouzskho notstv (Conseil suprieur du no-
II. Nkolik slov na vysvtlenou k belgickmu tariat), s manelkou
notstv Clarisse Martin, editelka kancele CNUE
Robert J. Schrage, zamstnanec KNB (Krlovsk orga-
Belgie,oficiln Belgick krlovstv,je potem obyvatel nizace holandskch not) pro mezinrodn vztahy
srovnateln s eskou republikou1, proto mne velice pe- rka Tlkov,lenka Mezinrodn komise Prezidia NK
kvapil poet belgickch not k 31. 12. 2006 v Belgii R.
bylo 1 358 aktivnch not,z toho 231 en a 1 127 mu2.
V tto souvislosti je dleit zmnit se o kompetencch no-
t v Belgii noti psob a maj vlun pravomoci ve
* Autorka je notskou kandidtkou a trvalou zstupkyn JUDr. Marie
tech velmi odlinch prvnch oblastech,a to sice v prvu Tlkov, notky v Praze.
nemovitost (nkup a prodej nemovitost, pjky a hypo- 1
Dne 1. ledna 2006 ilo v Belgii 10 511 382 lid, v esk republice k 30.
tky), v rodinnm prvu (manelsk smlouvy, adopce, da- ervnu 2007 ilo 10 325 941 lid viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Bel-
rovn, ddn, rozvod) a v obchodnm prvu (zakldn gie a http://cs.wikipedia.org/wiki/esk republika.
2
Rapport annuel 2006 (Vron zprva za rok 2006) in www.nota-
spolenost, fze)3. Tm se vysvtluje onen poetn no- ire.be.
tsk nepomr mezi eskou republikou a Belgi. 3
Que fait le notaire (Co dl not) in www.notaire.be.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 198

198 slo 6/2007 AD NOTAM


IV. Kongres novn prostednictvm ivotnho pojitn. Z not-
skho pohledu mne zaujala mylenka, e pi sepisovn
Ve tvrtek 18. 10. 2007 brzy rno byl zorganizovn od- zvti by ml not vdy zkoumat, zda m klient ivotn
voz autobusem na msto konn kongresu do msteka pojitn,nebo toto me pedstavovat znan majetek,
Marche-en-Famenne v provincii Lucembursko.Tma kon- kter ale nepejde na ddice dle dispozic zvti. O bel-
gresu Podzim mho ivota bylo spjato s aktuln otz- gickm systmu dchodovho pojitn hovoil Guido
kou strnut populace a bylo pojednno velmi lidsky. Po van Limberghen, profesor na Vrije Universiteit Brussel.
vysvtlen ohledn potu not v Belgii jist nikoho ne- Dal pednejc se zamili na daov aspekty ddn
zaraz poet astnk pihlench na kongres, kter rznch osob a provedli srovnn pravy ddickho
pekroil tisc osob. prva Belgie, Francie a Nizozem, zejmna s ohledem na
Lid jsou jedin iv tvorov, kte si uvdomuj, e ze- ppustnost smluv o budoucm ddictv a novou pravu
strnou a zemou,pesto podstata jejich innosti spov ddickho prva ve Francii.
v tom, pli na to nemyslet. Ale sla jsou neprosn, V rmci pednky na tma Podzim ivota, co dlat
podle odhad se mezi lety 2000 a 2050 poet osob mezi se svm majetkem byly na praktickch pkladech man-
60 a 99 lety exponenciln zv.V roce 2000 tvoili lid elskho pru se dvma dtmi vlastncho urit maje-
star edesti let 21,8 % svtov populace, v roce 2050 tek eeny otzky, na kter mus noti asto odpovdat,
to bude ji 32,5 %. Dlka lidskho ivota se stle pro- a to zda nkoho v rmci ddn zvhodnit i nikoli (man-
dluuje, ve vysplch zemch ji peshla osmdest let el x dti), zda darovat za ivota, darovat prost anebo
a brzy doshne devadesti.ivot lid ve vysplch zemch se zzenm uvacho prva, zda sepsat zv...
m v podstat ti obdob, z nich kad z nich trv pi- V zvru prvnho dne se Pierre van den Eynde, not
blin ticet let, a je to prv to tet obdob ivota, jeho a estn prezident Chambre nationale des notaires
dlka narst. Prvnm obdobm je jaro obdob vzdl- v pednce Kvalita ivota handicapovan osoby za-
vn,nsledovan ltem obdobm aktivnho profesnho mlel nad dvma situacemi, kter mohou na podzim i-
ivota, po kterm pichz podzim doba, kdy lovk za- vota nastat: mm handicap anebo mm handicapovan
nechv profesn aktivity a vnuje se odpoinku.Se vzr- dt a jejich eenm.
stajcm potem starch osob roste i jejich dleitost, Druh den kongresu byl zahjen pednkou Sprva
co si uvdomili politici (dn politick strana si ne- osob s omezenou zpsobilost. Pot v pednce
me dovolit zapomenout na seniory), lkai (anti-aging Zdrav na podzim ivota pohled lkae hovoil Fran-
medicna) i banky (ekonomick sla senior).A notstv cois Damas, profesor na Universit de Liege, o zkon
nemohlo zstat pozadu, odtud se tedy vzalo netypick o prvech pacienta, mimo jin i o prvu odmtnout pe-
tma belgickho notskho kongresu. Jeho clem ne- dem lbu formou prohlen pacienta o jeho pnch
bylo pednen o smrti a jejch prvnch nsledcch, ale a rozhodnutch tkajcch se budouc lby (nap. star
spe zamylen nad poslednm obdobm lidskho ivota, osoba pedem odmtne umlou vivu sondou, nebo
a to z pohledu sociologickho,medicnskho a pirozen osoba trpc dechovou nedostatenost pedem odmtne
i prvnho a daovho. Dalm clem kongresu bylo za- bt hospitalizovna na jednotce intenzivn pe s pi-
mit se na sluby,kter noti mohou poskytnout lidem, pojenm na mechanick respirtor). Nicmn konstato-
kte ji brzy doshnou podzimu svho ivota. val, e tato prohlen jsou vzcn. Vtinou nejsou p-
vodem do tmatu kongresu byla velmi vtipn ped- li konkrtn a neusnadn tak lkai rozhodovn, co dl,
nka Syntza sociologickho vzkumu o podzimu i- ale pokud jsou sepsan jasn, lka je mus respektovat,
vota: nzory a oekvn pednesen Claudem Javeau, a u si o nich mysl cokoli (nap.odmtn krevnch trans-
profesorem sociologie na Universit Libre de Bruxelles, fuz svdky Jehovovmi).Stv se,e tato prohlen jsou
kterou se mu podailo odlehit pomrn smutn tma. sepsna u note, ale to jim nedv vt vhu, hlavn
Nejprve definoval starou osobu, co je pomrn ob- proto, e asto se o nich v okamiku pijet do nemoc-
tn, protoe nkdo je star ji v mladm vku a jin, a nice nev.Profesor Damas se domnv,e tato prohlen
ji v letech, je pod du mlad. Nicmn urujc je bio- by mla bt psna po porad s lkaem, kter nejlpe
logick kritrium, dle OSN jsou starmi osoby star pacienta zn. Krom tohoto prohlen zkon zn jet
65 let. Pi vzkumu, kter provedl pro belgick notsk prvo na zastoupen pro ppad omezen i ztrty zp-
kongres, se ptal na stejn otzky lid z rznch prosted sobilosti pacienta. Kad pacient m prvo oznait
(lka, gerontolog, not, novin, duchovnch ...) osobu,kter by v takovm ppad jednala jeho jmnem,
a zamil se na pt tmat: penze, nemoc, smrt, ivotn dje se tak psemn, dokument mus bt podepsan pa-
projekt a ast na veejnm ivot. Z jeho vzkumu vy- cientem a mandatem, kter mus oprvnn k zastu-
plynulo, e ji minula doba, kdy na st bylo nahleno povn pijmout. I tyto ppady jsou ale spe ojedinl.
jako na nevylitelnou chorobu.Senioi sami sebe vnmaj Dle profesor Damas hovoil o novm belgickm zkon,
a jsou vnmni jako osoby, se ktermi je teba potat, ne kter za uritch podmnek umouje euthanasii. Zkon
jako budouc nebotci,ale jako iv osoby s mnoha prvy. krom jinho umouje pedem uinit prohlen o ur-
Pro spoustu starch osob je teprve podzim tm nejkrs- en osoby oprvnn rozhodnout o euthanasii, pode-
njm obdobm, protoe maj as i prostedky uvat si psanm prohlaujcm za ptomnosti dvou dosplch
ivot. Strach maj z nemoci a nedstojnho umrn. svdk,z nich nejmn jeden nem materiln zjem na
Dal pednejc prvnho dne se zamili na majet- smrti prohlaujcho. Pekvapujc pro mne byla infor-
kov aspekty st. mace, e podle zkona o darovn orgn jsou v Belgii
Nejprve Yves-Henri Leleu, profesor na Universit de automaticky vichni sttn pslunci a osoby, kter tu
Liege a poven vedenm hodin na Universit Libre de ij vce ne est msc,drci orgn,ledae by psemn
Bruxelles, v pednce Pojitn jako prostedek pe- prohlsili, e si to nepej.Ve vech tchto oblastech se
chodu majetku, bhem kter hovoil o majetkovm pl- nabz spoluprce not s lkai.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 199

AD NOTAM slo 6/2007 199


Posledn pednka kongresu Poheb a pochovn do adatelem byla tentokrt Notsk komora v st nad La-
hrobu zdraznila urit tkosti nemajetkov povahy, bem. Organizac byla povena JUDr. Ivana Demutov,
kter mohou nastat v souvislosti se smrt (zejmna zp- notka v atci,kter jako msto setkn zvolila sv rodn
sob pohbu: pochovn nebo kremace, obansk nebo msto atec.
crkevn poheb, msto pohben) a rodinnmi prople- Program zapoal v ptek odpoledne prochzkou po
tenci (vce manelstv,dti z rznch manelstv) a z toho mst a nvtvou Vzkumnho stavu chmelaskho,
plynouc zjem vyeit tuto otzku v rmci posledn vle. kde byla pro astnky pipravena nvtva pivovaru
O co smutnj bylo tma kongresu, o to veselej byla s degustac piva, na kterou navazoval spoleensk veer.
jeho spoleensk st. Prvn den po veei ve svtle sv- Sobotn dopoledne bylo vnovno odbornmu pro-
ek nsledoval tanen veer, kdy k tanci hrla Beatles gramu, tentokrt na tma zvti.
revival kapela Abbey Road a mnoho not nevhalo od- astnci se seli v zasedacm slu ateck radnice, kde
hodit saka a tanit, druh den po veei hrla pro zmnu byli pivtni starostou Msta atce. Odborn pednky
kapela jazzov. pednesli Mgr. Soa Glazarov, notka v Lounech a Dr.
Waldner,not v Bayreuthu.V navazujc diskusi se nmet
V. Problematika preventivnch plnch moc noti zajmali pedevm o Centrln evidenci zvt.
esk note zaujala prava zvt v nmeckm prvu,ze-
prava preventivnch plnch moc jako takov v Bel- jmna monost spolen zvti manel a registrovanch
gii neexistuje. partner, monost uren vykonavatele zvti a monost
Belgie se na rozdl od Francie vydala cestou soudn in- uzaven ddick smlouvy, ve kter se mohou jin osoby
gerence. ne manel ustanovit navzjem svmi ddici, a v nepo-
Osob, kter je z njakho dvodu stiena nezpso- sledn ad i ir okruh nepominutelnch ddic, do kte-
bilost, je mono ustanovit opatrovnka. Nvrh, aby byl rho pat krom dt i manel a rodie.
ustanoven opatrovnkem (administrateur provisoire) Po odborn sti programu nsledovala prohldka
takov osoby,me podat kdokoli (zpravidla to bv bu msta atce z pta perspektivy vyhldky z radnin
nkdo z blzkch osob nebo nap. soused), k nvrhu je ve a nvtva mstnho kostela.
poteba doloit lkask potvrzen o stavu osoby. O n- Setkn bylo zakoneno odpoledn nvtvou nedale-
vrhu rozhodne smr soudce (juge de paix) v mst,kde kho soukromho zmku Lkov, kde ns majitelka
takov osoba bydl. Jednou za rok pak podv administ- zmku, vdova po akademickm mali Oskaru Brzdovi,
rateur provisoire soudci zprvu o nakldn s majetkem provedla zmkem a galeri.
nezpsobil osoby, k dleitm konm (prodej nemo- Pi zvrenm posezen v pjemn atmosfe z-
vitosti apod.) je nutn schvlen soudu. meckho slu s kvou a oberstvenm u hocho krbu
Tato prava byla zavedena v dob ped zhruba deseti se vichni astnci shodli, e takovto setkn jsou p-
lety. nosn nejen pro vmnu odbornch informac, ale i pro
Ped zhruba dvma lety prvn prava umonila, aby udrovn ptelskch osobnch kontakt.
noti mohli sepsat pro osobu, kter je zatm zpsobil
k prvnm konm, listinu o ustanoven administrateur
provisoire, tj. byl umonn svobodn vbr opatrovnka * Autorka je notkou v Liberci.
pro ppad pozdj nezpsobilosti. Jedn se o jedno-
strann prvn kon.
daje o preventivn ustanovench opatrovncch jsou Setkn prezdi NK R a NK SR
vedeny v centrlnm registru. Pokud je soudci podn n-
vrh na ustanoven opatrovnka nezpsobil osob, pro- JUDr. Vclav Kouba*
vede nejprve lustraci v registru, zda si tato osoba ne-
zvolila nkoho jako opatrovnka. Ve dnech 8.9. 11. 2007 se uskutenilo tradin set-
V Nizozem prava preventivnch plnch moc takt kn prezdi Notsk komory esk republiky a No-
neexistuje. Jsou vedeny odborn debaty o platnosti pln tsk komory Slovensk republiky. Mstem setkn bylo
moci udlen osobou, kter ztratila zpsobilost k prv- msto Valtice v okrese Beclav, nedaleko hranic s Ra-
nm konm (otzka, zda pln moc se ztrtou zpsobi- kouskem.
losti k prvnm konm nezanik). Jako pekka pro za- Slovensk hosty pivtal v hotelu Apollon JUDr. Martin
veden preventivn pln moci se jev i skutenost, e Foukal, prezident Notsk komory esk republiky. Po
osoba, kter ztrat zpsobilost k prvnm konm, ne- spolenm obd si noti vzjemn vymnili informace
me plnou moc odvolat, a ani neme kontrolovat, zda o legislativnm vvoji v oblasti notstv.
zmocnnec dn hj jej zjmy. et noti informovali slovensk kolegy o pipravo-
van reform justice, kter by v oblasti ddickho zen
mla penst celou agendu na note,mlo by dojt k po-
Setkn bavorskch, saskch slen pravomoc note soudnho komisae tak,aby no-
t soudn komisa vyizoval cel ddick zen od oka-
a eskch not miku, kdy jej soud pov soudnm komisaem, vetn
vydvn a doruovn vech usnesen a na soud by no-
JUDr. Vclava varcov* t zaslal a skonen spis.
Ve dnech 5.6. 10. 2007 se uskutenilo v poad ji je-
denct setkn eskch not z Notskch komor
v Plzni a st nad Labem s noti z Bavorska a Saska. Po- * Autor je notem v Praze.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 200

200 slo 6/2007 AD NOTAM


Slovent kolegov informovali, e jejich prava d- covnk zamena prv na tuto problematiku. Ped-
dickho zen ji ped nkolika lety reformou prola,do- nka na tma Vpisy z informanch systm veejn
lo k poslen pravomoc note soudnho komisae sprvy, kterou pednesl Mgr. Jan Meduna, notsk kan-
a slovent noti vydvaj osvden o ddictv v ppa- didt a zstupce JUDr. Olgy Medunov, notky v N-
dech, kdy dd jeden ddic nebo vce ddic uzavelo chod, se setkala s velkm ohlasem a byla kladn zhod-
dohodu o vypodn ddictv. Osvden o ddictv vy- nocena t prezidiem Notsk komory v Hradci
dv not, soud jej pouze doruuje a vyznauje na nm Krlov, nebo pehledn a srozumiteln pomoc elek-
prvn moc. Pipravuje se vak dal novela v oblasti d- tronick prezentace a na konkrtnch pkladech pibl-
dickho zen, kter by pravomoci note soudnho il notskm pracovnkm danou problematiku a pro
komisae jet poslila, zejmna se uvauje o tom, e by mnoh z nich byla jeho pednka jist pnosem.
not vydval i usnesen o potvrzen ddictv podle d- kolen not, notskch kandidt a notskch
dickch podl.V souvislosti s poslenm pravomoc slo- koncipient bylo zahjeno pednkou PhDr.Jiho Libry
venskch not v ddickm zen byl podn i nvrh na na tma Prce s energi, prevence vyhoen tlo, ko-
zmnu notskho tarifu. munikace, hodnoty.Ve svm vkladu se s ohledem na
Pipravovan legislativn zmny se dotkaj i listinn nronost notskho povoln vnoval zejmna syn-
agendy slovenskch not. V oblasti pevod nemovi- dromu vyhoen, jen asto postihuje jedince pracujc
tost se toti na Slovensku velmi rozila praxe, kdy tyto s lidmi a kter vznik z trvalho chronickho stresu vy-
smlouvy sepisuj neprvnci pracovnci realitnch kan- chzejcho z profese, kter klade vysok nroky na v-
cel, soudn znalci a rzn vinkli, kte svoji innost kon a je spojena s velkou odpovdnost.Toto tma bylo
nijak nedan. Zmnu by mla pinst novela ustanoven pedneseno tak pracovnkm not.
40 ObZ, kter by opravovala sepsat smlouvu o pe- Stalo se ji pravidlem, e kolen not navtvuj z-
vodu nemovitost jen note nebo advokta. Na tuto no- stupci HVB Bank Czech Republic a. s. (nyn UniCredit
velu navazuje i novela katastrlnho zkona, podle n by Bank Czech Republic, a. s.) a ani leton rok v tomto ne-
notsk zpis podlhal pouze zznamovmu reimu. byl vjimkou.Bhem krtk prezentace byly astnkm
Setkn prezdi pokraovalo spolenou vee v res- kolen pedstaveny nejnovj produkty tto banky.
tauraci Valtick Rychta a ptelskm posezenm s de- Ve tvrtek dne 13.9.2007 byla na programu pednka
gustac vn. Druh den probhla spolen prohldka Ing. Kvty Olivov z eskho adu zemmiskho
zmku Valtice a setkn bylo zakoneno spolenm ob- a katastrlnho v Praze na tma Katastr nemovitost a z-
dem v restauraci Albero. pisy prvnch vztah k nemovitostem po poslednch
zmnch prvnch pedpis.
V ptek 14.9.2007 pak pozvn na kolen pijala JUDr.
Ivana Hrdlikov, soudkyn Krajskho soudu v Hradci
Ze ivota krajskch komor Krlov poboky v Pardubicch.Jej pednka na tma
Obchodn rejstk praktick zkuenosti se setkala
s velkm zjmem not, kter se odrazil v iv diskusi.
Ze ivota Notsk komory
v Hradci Krlov * Autorka je notskou kandidtkou a trvalou zstupkyn JUDr. Jany Ka-
rkov, notky v st nad Orlic.
Mgr. Pavlna Karkov*

Ji tradin probhlo ve dnech 10.-14. 9. 2007 dvou- kolen not, notskch


denn kolen administrativnch pracovnk not a t-
denn kolen not,notskch kandidt a notskch kandidt a koncipient
koncipient podan Notskou komorou v Hradci Kr- v Perov
lov. Na rozdl od minulch let, kdy se tato kadoron
kolen konala ve pindlerov Mln ve Vojensk zota- JUDr. Irena Bischofov, Mgr. Petra Dombrovsk,
vovn Bedichov, se leton kolen uskutenilo v hotelu JUDr. Magda Fajov*
Jezerka v Sei u Chrudimi.
Tato kolen jsou Notskou komorou v Hradci Kr- I. Prbh kolen
lov organizovna tak, e kadm rokem vdy v nkte-
rm zijovm tdnu od pondl do ter probh ko- Ve dnech 24.-26.jna 2007 se uskutenilo kadoron
len pracovnk not, kterho se pravideln astn kolen not, notskch kandidt a koncipient No-
tak lenov prezidia Notsk komory v Hradci Krlov, tsk komory v Ostrav a Notsk komory v Brn, ten-
a obvykle se pi tto pleitosti konaj kvalifikan tokrt v pjemnm prosted hotelu Jana v Perov.
zkouky notskch pracovnk,a od stedy do ptku pak astnky kolen srden pivtal JUDr. Josef Kawu-
probh kolen not, notskch kandidt a not- lok, prezident Notsk komory v Ostrav, pod jej z-
skch koncipient. titou kolen probhalo. Po krtkm vodnm slovu byl
Vzhledem k tomu, e od 1. 1. 2007 jsou podle zkona dn prostor prvn pednejc pan JUDr. Ev Dlouh,
. 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti, ve znn no- pedsedkyni sentu Krajskho soudu v Praze, je nast-
vely proveden zkonem . 81/2006 Sb., oprvnni vy-
dvat vpisy z katastru nemovitost a vpisy z obchod-
* JUDr. Irena Bischofov je notskou kandidtkou, Mgr. Petra
nho rejstku t dal pracovnci note podle 26 odst. Dombrovsk notskou koncipientkou, ob u JUDr. Vlasty Audyov,
1 Not,byla pevn st kolen administrativnch pra- notky v Olomouci. JUDr. Magda Fajov je notkou ve FrdkuMstku.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 201

AD NOTAM slo 6/2007 201


nila tolik diskutovanou problematiku vykonatelnosti no- zohledovny v rmci vlastnho vkonu rozhodnut
tskch zpis a vkonu rozhodnut vbec. Prv tato a eventulnho zastaven vkonu rozhodnut.
st programu kolen vzbudila velkou odezvu astnk, Shora uveden vyvolalo diskusi astnk a byl nastnn
a proto si dovolujeme obsah pednky JUDr.Evy Dlouh problm, se kterm se asto noti ve sv praxi pi se-
strun shrnout. pisovn notskch zpis se svolenm k pm vykona-
Prvn st pednky byla vnovna vymezen exe- telnosti potkaj. Hmotnprvn dohoda nemus mt p-
kunho titulu a nazen vkonu rozhodnut.Vkon roz- semnou formu a i v ppad pedepsan psemn formy
hodnut je ovldn zsadou dispozin, lze jej tedy na- mnohdy nebv astnky noti pedloena.Not potom
dit pouze na nvrh osoby oprvnn,neuplatn se zsada vychz pouze ze shodnho prohlen astnk a neme
stnosti ani zsada pmosti zen. Pro el nazen v- zkoumat,zda vbec hmotnprvn vztah existuje i zda ne-
konu rozhodnut soud neprovd dokazovn, vychz obsahuje neplatn ujednn, nap. o nepimen vi
pouze z pedloench listinnch dkaz, tj. mimo jin rok,rok z prodlen,apod.V souvislosti s nslednou od-
z pedloenho exekunho titulu. povdnost note pro ppad, e bude vkon rozhodnut
Vykonatelnost rozhodnut se posuzuje po strnce for- z tchto dvod zastaven nebo nvrh na nazen vkonu
mln a materiln, piem k obma slokm soud pi- rozhodnut sten zamtnut, bylo poukzno na skute-
hl po celou dobu zen. Formln strnka vykonatel- nost, e not za obsah hmotnprvn dohody pi sv in-
nosti nastv uplynutm lhty k plnn, pop. po splnn nosti neodpovd,jeho odpovdnost za zpsobenou kodu
podmnky, v takovm ppad je nutn pedloit dal lis- by vak nastala tehdy, pokud by procesnprvn dohoda
tinu k prokzn splnn takov podmnky. Pi posuzo- neobsahovala zkonem poadovan nleitosti.
vn materiln vykonatelnosti exekunho titulu soud Bhem pednky upozornila JUDr. Eva Dlouh na d-
zkoum mimo jin, zda navren zpsob vkonu roz- leit rozhodnut souvisejc s tmatem, a to 20 Cdo
hodnut pipout obansk soudn d.V tto souvislosti 2749/2005, R 4/2000, 21 Cdo 593/2000, R 39/2006
pednejc zdraznila, e pi sepisovn notskch z- a R 40/2005.
pis se svolenm k pm vykonatelnosti je teba peliv Mme za to, e ani tentokrt nebylo dan tma zcela
identifikovat osobu oprvnnou a povinnou, specifiko- vyerpno a noti se k nmu budou jist v dalch dis-
vat prvn dvod plnn, pedmt plnn, konkrtn vy- kusch vracet.
mezit dobu plnn a je nutn, aby z notskho zpisu V zvru prvnho dne promluvil k astnkm JUDr.
byla patrn shodn vle astnk o svolen k pm vy- Martin Foukal, prezident Notsk komory R. Ptomn
konatelnosti.Upozornila na rozdl mezi roky z prodlen, seznmil mimo jin s chystanou novelou obanskho
kter jsou stanoveny ron, nen-li vslovn sjednno ji- soudnho du, zejmna se zmnami tkajcmi se in-
nak, a mezi poplatkem z prodlen, kter je stanoven jako nosti note jako soudnho komisae v zen o ddictv,
denn, nen-li opt sjednno vslovn jinak. dle o prbhu prac na nov kodifikaci obanskho z-
Pln moc k zastupovn mus bt zcela konkrtn, konku a o psoben NK R v souvislosti s tmito legis-
zmocujc k sepsn notskho zpisu se svolenm k vy- lativnmi zmnami.
konatelnosti, nebo se jedn o procesn plnou moc. Bhem dalch dvou dn vyslechli astnci kolen
S ohledem na konkrtn poadavky vitele je teba pednku JUDr. Josefa Rakovskho, soudce Nejvyho
vnovat tak pozornost ustanoven 565 ObZ upravu- soudu, na tma Spolen jmn manel a pspvek
jcmu ztrtu vhody spltek, zejmna jeho druh vt, JUDr. Ladislava Muzike, pedsedy sentu Mstskho
kter zn Toto prvo vak me vitel pout nejpozdji soudu v Praze, na tma Likvidace ddictv, jeho po-
do splatnosti nejble pt spltky. Jin prava vyluu- znmkov znn je uvdno v nsledujc sti.1 K ped-
jc zde stanoven zkonn omezen je mon jako sa- nenmu tmatu probhla obshl diskuse ptomnch
mostatn ujednn smluvnch stran. not, svdc o narstajcm potu ppad ukonen
Byla-li v zvazkovm prvnm vztahu sjednna smluvn zen o ddictv prv likvidac ddictv. Mimo jin
pokuta, je nutn ji v notskm zpise se svolenm v rmci diskuse bylo doporueno v ppadech,kdy se d-
k pm vykonatelnosti vymezit jako samostatn nrok dicov obvaj pevzet odpovdnosti za dluhy ddictv,
(nikoliv jako psluenstv pohledvky) obdobn jako ji- vst ddice pmo k nvrhu na likvidaci ddictv a niko-
stinu, tedy z eho vyplv, za jak obdob, v jak vi, liv k postupnmu odmtn ddictv dle 463 a nsl.
doby plnn, doby splatnosti, apod. ObZ vemi v vahu pichzejcmi zkonnmi ddici a
Bylo poukzno na rozdl mezi stanovenm roku po pipadnut ddictv sttu, jeliko tento postup je ad-
z prodlen vyplvajcho z obanskoprvnho vztahu (viz ministrativn i asov nron a vsledkem je navrhnut
1 nazen vldy . 142/1994 Sb., ve znn pozdjch likvidace ddictv sttem.
pedpis) a vztahu obchodnprvnho.
roky i roky z prodlen mus bt vymezeny konkrtn II. Poznmky k pednce JUDr. Ladislava Muzi-
stkou a dobou. Soud ohledn tchto skutenost ne- ke, pedsedy sentu Mstskho soudu v Praze,
me provdt dn dokazovn. na tma Likvidace ddictv
Dle pednejc zdraznila rozdl mezi zkoumnm
podmnek pro nazen vkonu rozhodnut a zkoumnm 1. Zaazovn dluh do pasiv ddictv
podmnek a innost soudu bhem vlastnho exekunho
zen, zejmna z hlediska ppadnho zastaven zen. a) Zjiovn dluh zstavitele nap. v rmci pedb-
Soud pi nazen vkonu rozhodnut nezkoum, zda je nho eten,z oddlu C list vlastnictv,pihlky (po-
hmotnprvn kon platn, zda zvazek vbec existuje dn) vitel aj.,
i zda (ne)dolo k plnn ze strany povinnho, soud
nesm tak do samotnho exekunho titulu jakm-
koliv zpsobem zasahovat.Tyto skutenosti jsou naopak 1
Text zpracovala a redakci poskytla JUDr. Magda Fajov.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 202

202 slo 6/2007 AD NOTAM


b) Stanovisko ddic k dluhm zstavitele dluhy 3. Pedpoklady likvidace ddictv
vznikl pravomocnm rozhodnutm soudu,sprvnho
orgnu, se mohou zaazovat do pasiv i proti vli d- ddictv je pedlueno a o tto skutenosti je vydno
dic, k ostatnm dluhm mohou ddicov zaujmat usnesen dle ust. 175o OS (pedluen je zjitno
stanoviska a v praxi bn pohledvky vitel ne- ke dni mrt zstavitele),
uznvaj, v tomto ppad se dluh do pasiv nezaad nen uzavena dohoda o penechn pedluenho
a vitel se odkazuje na 175y OS (tato skutenost ddictv viteli dle ust. 175p OS,
se mus dt viteli na vdom). Naopak je teba zby- likvidaci ddictv navrhne ddic nebo vitel,v tomto
ten nepipoutt pedluen ddictv na zklad ne- ppad soud mus likvidaci nadit,
dostaten prokzanch pohledvek vitel nutn likvidaci ddictv navrhne stt, jedn-li se o pipad-
zjiovn skutkovho stavu dle 175m OS (nezaa- nut ddictv sttu a vitel odmtl pijmout na
zovat dluhy zstavitele bezdvodn). hradu sv pohledvky vc z ddictv, v tomto p-
pad me stt navrhovat likvidaci i nepedluenho
2. een ppad pedluenho ddictv ddictv,
soud me nadit likvidaci i bez nvrhu.
1. Ddicov nabvaj ddictv a v pomru odpovdaj za
dluhy ddictv ( 470 ObZ), sice do ve ceny nab- 4. Promlen v nvaznosti na likvidaci ddictv
vanho ddictv, ale pi hrad dluh je nezbytn po-
stupovat jako pi likvidaci ddictv ( 471 odst. 2 pihlenm pohledvky vitelem do ddictv se ne-
ObZ). Zde se doporuuje vce pouvat opomjen stav promlen lhta,
ustanoven 175n OS, kter umouje vyzvat veej- nmitka promlen dluhu zstavitele ze strany d-
nou vyhlkou vitele, aby pihlsili sv pohledvky dic se vztahuje vdy k stavu ke dni mrt, nikoliv
za zstavitelem ve stanoven lht (konvokace vi- v prbhu ddictv, svj nzor ddicov vak v pr-
tel) a pokud pohledvky nepihls, nemohou je ji bhu zen o ddictv mohou mnit,
pozdji uplatovat. Pednejc doporuuje poskyto- v ppad nazen likvidace ddictv dle 175t OS
vat ddicm pouen o tomto ustanoven, jeho v- se stav promlec lhta, dosud nepromlen po-
znam nen v praxi docenn. Pokud nen provedena hledvky se ji nemohou promlet, tk se i tako-
konvokace vitel, hroz toti postupn pihlaovn vch pohledvek, kter vitel do ddictv pihlsil
pohledvek vitel a i kdy pedchoz vitel byli ji a nsledn pak na vzvu vitelm v usnesen dle
do ve ceny ddictv uspokojeni, je nutn uspokojit 175t OS se ji znovu nepihls,
i dalho pihlenho vitele a pomrnou st plnn mrtm vitele se rovn nestav promlec lhta
poadovat od ji uspokojench vitel zpt odpo- jeho pohledvky, proto je teba v rmci zen o d-
vdnost za dluhy ddictv vyplv z prva hmotnho dictv zabrnit promlen pohledvek zaazench
a nikoliv z prva procesnho. do aktiv ddictv, nap. ustanovenm sprvce d-
2. Ddictv je pedlueno a ddicov nejsou ochotni od- dictv, nebo jinm neodkladnm opatenm dle
povdnost za dluhy ddictv pevzt, nsleduje tento 175e OS.
postup:
usnesen o uren obvykl ceny ddictv,o vi dluh 5. Nazen likvidace ddictv usnesenm dle
a vi pedluen dle 175o OS (mus bt samo- 175t OS
statn), nedoruuje se vitelm, teprve nabytm
prvn moci tohoto usnesen je ddictv pedlueno Usnesen obsahuje:
a vitel se stvaj astnky zen, nazen likvidace,
pokus o uzaven dohody o penechn pedluenho vzvu vitelm, aby soudu oznmili sv pohledvky
ddictv viteli nebo vitelm dle 175p OS.Zde z- ve stanoven lht (mus bt v usnesen obsaena
vis na ddicch, se ktermi viteli tuto dohodu uza- i v ppad, e ji byla vyhlena konvokace vitel
vou,v zjmu schvlen dohody soudem vak mus dbt vzva vitelm dle 175n OS),
na to, aby lo o vitele, jejich pohledvky byly v d- upozornn vitelm,e pohledvky,kter nebudou
dickm zen prokzny a aby dohodu uzaveli se vemi pi likvidaci uspokojeny, zaniknou.
viteli, jejich pohledvky by byly v ppad likvidace Usnesen se doruuje:
ddictv podle pravidel uvedench v 175 v OS ales- ddicm (sttu),
po sten uspokojeny,dohodu uzavraj (podepisuj vem znmm vitelm v den vydn usnesen o na-
do protokolu) vichni ddicov a vichni vitel, kte- zen likvidace ddictv (pokud dodaten dojde ke
rm se ddictv penechv,aktiva penechvanho d- zmn okruhu vitel, nedoruuje se tmto dalm
dictv mus bt v dohod pesn specifikovna tak,jako vitelm usnesen dodaten),
by je nabval ddic, ostatn vitel zstvaj astnky dle se doruuje vyhlkou neznmm vitelm vy-
ddickho zen, i jim se doruuje usnesen o schv- venm na edn desce soudu, lze i dlkovm p-
len tto dohody. Pi schvalovn dohody o penechn stupem dle 50i odst.2 OS (15denn lhta b ode
pedluenho ddictv se soud nezabv tm, jestli se dne vyven na edn desce).
jedn o pednostn nebo nepednostn pohledvky, za-
bv se mimo jin tm,zda je dohoda dostaten urit 6.Vliv nazen likvidace ddictv na zen
a srozumiteln a zda vbr vitel respektuje ustano- o ddictv
ven o likvidaci ddictv a pravidla o rozvren vtku
dle 175v odst. 2 a 3 OS, nazenm likvidace ddictv nepestvaj bt ddi-
nazen likvidace ddictv dle 175t OS. cov astnky zen o ddictv (zstvaj astnky
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 203

AD NOTAM slo 6/2007 203


a do ukonen zen o ddictv), ddicov vak ne- pod svm jmnem, nikoliv pod hlavikou soudu (vystu-
jsou prvnmi nstupci zstavitele, puje jako fyzick osoba), jedn o cen, je vzn zkon-
nazenm likvidace ddictv ji nen mon postup nm pedkupnm prvem (mus nejdve nabdnout pro-
dle 175k odst. 3 OS a nelze odkazovat ve spor- dvanou vc spoluvlastnkm), soud k tomuto prodeji
nch zleitostech na zen soudn, je teba objasnit mus dt souhlas (soud dv souhlas zznamem do spisu,
skuten vlastnick vztahy zstavitele k majetku nikoliv formou rozhodnut), doporuuje se vyvsit na
a souasn je teba prokzat, zda tu dluh zstavitele edn desce obecnho adu oznmen o prodeji.
existuje i nikoliv (zsada oficiality zjiovn Nov insolvenn zkon e prodej mimo drabu
z moci edn), v 289, kde stanov, e v dsledku konkurzu se ddick
pi likvidaci ddictv se posuzuje stav majetku zen neperuuje,sprvce konkurzn podstaty nen ast-
a dluh zstavitele ke dni prvn moci nazen li- nkem, ale ddic, kter je v padku, k odmtnut ddictv
kvidace ddictv, nikoliv ke dni mrt, pokud se n- potebuje souhlas SKP, stejn tak potebuje souhlas SKP
sledn zjist, e ddictv nen pedlueno, mus se d- k uzaven dohody, podle n nedd nic nebo dd m
dictv i pesto ukonit likvidac, ne by mu nleelo. Insolvenn zkon zavd elektronic-
pi zjiovn dluh ddictv se pihl k pohledv- kou podobu insolvennho rejstku, lze oekvat, e
km pihlenm viteli ped nazenm likvidace v tomto rejstku se bude lustrovat stejn jako v CEZ.
ddictv i k pohledvkm pihlenm viteli 3.Zpenen dle zkona . 120/2001 Sb., exekun d
v rmci likvidace ddictv, soudn komisa me podat exekutora k proveden zpe-
pokud se pi zjiovn majetku a dluh zstavitele nen majetku, dle 176 odst. 2 E neprovd exekutor
ke dni nazen likvidace zjist rozdl mezi obvyklou zpenen majetku jen na zklad exekunho titulu, ale
cenou,v dluh a v pedluen,stanovenou usne- i na nvrh vlastnka nebo osoby oprvnn disponovat
senm dle 175o OS ke dni mrt zstavitele, po- s movitou nebo nemovitou vc, k tomuto zpsobu zpe-
stupuje se dle 175o odst. 3 OS a obvykl cena, nen majetku je nutn souhlas soudu,odmna exekutora
ve dluh a ppadn ve pedluen se dalm nle do nklad zen, je tud nutn zvit, zda tento
usnesenm oprav, zpsob zpenen majetku je nkladov vhodn.
nazenm likvidace ddictv se ji nepostupuje podle 4. Zpenen dle zkona . 26/2000 Sb., o veejnch
175p a 175s OS, drabch soudn komisa me navrhnout proveden
vitel, kte pihlsili sv pohledvky ped naze- dobrovoln draby dle 17 VeDZ (je osobou, kter je
nm likvidace i v prbhu likvidace ddictv,jsou po- oprvnna na zklad zvltnho pedpisu vc zcizit),
vaovni za astnky zen o ddictv. Zjist-li se opt nutn souhlas soudu. Pokud je draba nespn,
v prbhu likvidace ddictv, e pohledvka vitele umouje opakovan draba stanovit ni vyvolvac
neexistuje, soud s tmto vitelem fakticky pestane cenu (ni podn), proto nevydvat v ppad ne-
jednat jako s astnkem zen o ddictv (nevydv spn draby hned usnesen dle 175u odst. 2 OS
se o tom usnesen). (pipadnut vci sttu).
Upozornn na novelu jednacho du k 1. 1. 2007,
7. Zpenen zstavitelova majetku dle 175u OS podle n se prostedky zskan z prodeje movitch a ne-
movitch vc provdnho soudnm komisaem nebo
Lze zvolit tyto formy zpenen majetku: soudem skldaj vdy na et soudu.
1. Prodej movitch a nemovitch vc podle ustano-
ven obanskho soudnho du o vkonu rozhodnut, 8. Rozvrh vtku dle 175v OS a 471 ObZ
dle 96a jednacho du pro okresn a krajsk soudy
(dle jen J) dochz k rozdlen pravomoc mezi sou- Ped rozvrenm vtku je vhodn nadit jednn,
dem a soudnm komisaem: k nmu jsou pozvni vichni astnci, kde se znovu
prodej movitch vc provd soud na dost soud- et pohledvky, pedkldaj se zstavn smlouvy za e-
nho komisae, a to soudnm vykonavatelem, nevy- lem zjitn data vzniku zstavnho prva,e se ppadn
dv se dn usnesen, movit vci mus bt doru- promlen pohledvek, v ppad sporu nen mon po-
eny k draebnmu soudu a hned po pklepu se plat stup podle 175k odst. 3 OS, spor je nutn eit i skut-
a vydvaj, kov.
prodej nemovitch vc provd ddick soud, Pi rozvrhu vtku neexistuje oddlen uspokojen,
kter soudnho komisae povil k proveden kon jako v zkon o konkurzu a vyrovnn, pohledvky se
zen o ddictv, soudn komisa pesto pedkld uspokojuj podle skupin uvedench v 175v odst.2 OS:
soudu nvrhy usnesen s potebnm potem stejno- 1. nklady zen vznikl sttu se zpenenm majetku
pis ( 93 odst. 1 J) usnesen o ustanoven znalce, (nap. nklady exekutora, nklady znaleckch po-
usnesen o uren ceny nemovitost, usnesen o na- sudk, nepat sem nklady soudnho komisae, pro-
zen draebnho jednn (draebn vyhlka), usne- toe je upravuje speciln ustanoven OS),
sen o pklepu. 2. nklady zstavitelovy nemoci a pohbu,
Doporueno pouvat vzory (tiskopisy) pro obansk 3. pohledvky zajitn zstavnm prvem (mezi nimi
soudn zen, vypracovan Ministerstvem spravedlnosti rozhoduje doba vzniku zstavnho prva),zadrovacm
R, dostupn na internetu. prvem, pevodem prva nebo postoupenm pohle-
2. Prodej mimo drabu (z voln ruky) provd se dvky (bez ohledu na as jejich vzniku),
pimen podle zkona o konkurzu a vyrovnn ( 22), 4. nedoplatky vivnho,
kter vak plat pouze do innosti novho insolven- 5. dan, poplatky, pojistn na zdravotnm pojitn a na
nho zkona (zkon . 182/2006 Sb., innost od 1. 1. socilnm zabezpeen,
2008). Prodej provd pmo not jako soudn komisa 6. ostatn pohledvky.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 204

204 slo 6/2007 AD NOTAM


Pohledvky patc do ni skupiny mohou bt uspo- ddictvm (v rznch podlech) majetek vy, ne je a-
kojeny jen tehdy, byly-li pln uspokojeny vechny po- lovan stka.
hledvky vy skupiny. Pokud nelze uspokojit vechny K odvoln alovanch krajsk soud v zhlav ozna-
pohledvky patc do stejn skupiny, uspokoj se tyto enm rozsudkem zmnil rozsudek soudu prvnho
pohledvky pomrn zsada proporcionality. U pohle- stupn ve vroku o nkladech zen (prvn vrok) a ji-
dvek ve 3. skupin se vak uplatuje zsady priority nak (ve vrocch o vci sam) jej potvrdil (druh vrok).
u pohledvek zajitnch zstavnm prvem. Dle rozhodl o nkladech odvolacho zen (tet v-
Usnesenm o rozvrhu vtku se zen o ddictv rok). Odvolac soud pitakal soudu prvnho stupn v z-
a tedy i likvidace ddictv kon, proto usnesen obsa- vru o platnm uzaven kupn smlouvy o dodvce e-
huje i vrok o odmn soudnho komisae, u nich bylo ziva mezi sttnm podnikem a pvodnm alovanm.
judikovno, e odmnu a hotov vdaje soudnho komi- Postoupen pohledvky alobci vak ml za prokzan
sae hrad soud (v zkon stt). (vi alovanm) a v prbhu zen ped okresnm
soudem (28. srpna 2001). K nmitce alovanch, e
z toho, co z ddictv nabyli, ji uspokojili vitele spo-
lenosti S., s r. o., na jej majetek byl dne 28. ledna 1998
Soudn rozhodnut prohlen konkurz, uvedl, e alovan z ddictv nabyli
vce majetku, ne kolik sta k uspokojen alobcovy po-
hledvky. Jestlie tento majetek pouili v konkurznm -
zen vedenm na spolenost s ruenm omezenm, a
Odpovdnost ddic za dluhy nelo o dluhy zstavitele (nbr o dluhy padkyn),
zstavitele nem tento jejich postup v projednvanm sporu prvn
vznam.
I. V nalzacm zen, v nm zstavitelv vitel Vichni alovan podali proti rozsudku odvolacho
uplatuje vi zstavitelovm ddicm pohle- soudu, a to vslovn proti jeho druhmu i tetmu v-
dvku, kterou ml vi zstaviteli, je soud povinen roku, vasn dovoln, jeho ppustnost opraj o usta-
zabvat se otzkou, v jakm rozsahu odpovdaj noven 237 odst. 1 psm. c), odst. 3 OS, namtajce, e
ddici podle 470 ObZ za zstavitelovy dluhy. Ne- je dn dovolac dvod dle 241a odst. 2 psm. b) OS,
dolo-li v ddickm zen ke konvokaci vitel ve tedy e napaden rozhodnut spov na nesprvnm
smyslu ustanoven 175n OS mohou ddici v na- prvnm posouzen vci. Podle dovolatel soudy nich
lzacm zen uspt s obranou, e cena ddictv, stup co do rozsahu ruen ddic za zvazky zsta-
kterho ddici nabyli, ji byla vyerpna uspoko- vitele eily prvn otzku v rozporu s hmotnm prvem
jenm pohledvek ostatnch zstavitelovch vi- a rozhodly o vci bez prokzn existence prvnho
tel, jen tehdy, prok-li, e takto plnili na hradu vztahu mezi astnky. Dovolatel pedevm namtaj,
pohledvek, kter mly vhodnj prvo na uspo- e nebylo-li podle odvolacho soudu postoupen pohle-
kojen, ne vymhan pohledvky. dvky prokzno jejich zemelmu prvnmu ped-
II. Pro zvr, zda a v jakm ohledu se zstavn chdci (pvodnmu alovanmu M. M.) a mlo-li bt
prvo, jm byly zddn nemovitosti zateny ke vi nim postoupen prokzno a pi stnm jednn
dni smrti zstavitele, me projevit jako dluh za- okresnho soudu dne 28. srpna 2001, pak nemohou bt
tujc ddictv ( 470 odst. 2 ObZ), je urujc, zda v prodlen s placenm dluhu ji od roku 1992 poppad
ke dni smrti zstavitele ji zstavitel ml povinnost 1993.Odvolac soud pak podle dovolatel pochybil pe-
z titulu zstavnho prva strpt uspokojen dluhu devm v tom, e neuznal jejich nmitky o neprokzn
osobnho dlunka z vtku zpenen zstavy. smluvnho vztahu mezi nimi (poppad jejich ped-
chdci) a alobcem a v rozporu s prvem a provede-
Rozsudek Nejvyho soudu ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 29 nmi dkazy dospl k zvru, e tento smluvn vztah
Cdo 549/2007 vznikl, ba dokonce konstatoval, e prvn pedchdce
dovolatel ezivo v hodnot alovan stky pevzal, a
Z odvodnn: Rozsudkem ze dne 4. z 2001, . j. proto neexistuje dn dkaz. alobce pokrauj do-
10 C 50/2000-70, okresn soud uloil prvn alovan za- volatel pedloil jen faktury, je samy o sob nemo-
platit alobci J. U. stku 13 648,20 K se specifikova- hou bt dkazem o dodn zbo. Dodac listy pak ne-
nm estnctiprocentnm rokem z prodlen (bod I.1 v- jsou potvrzeny a jako dkaz nebyly vedeny. Okolnost, e
roku) a druhmu alovanmu a tet alovan,aby alobci pvodn alovan v jinm (exekunm) zen v roce
zaplatili kad stku 188 150,40 K se specifikovanm 1998 uvedl, e si je vdom dluhu vi D., neme podle
estnctiprocentnm rokem z prodlen (bod I.2 a I.3 v- dovolatel bt dkazem v tomto sporu. alobce podle
roku). Dle rozhodl o nkladech zen (bod II. vroku). dovolatel nikdy nedoloil, e by njak plnn poskytl
Soud prvnho stupn dospl po provedenm dokazovn a e by (pvodn) alovan njak plnn pevzal. Od-
k zvru, e pvodn alovan M. M. (jen v prbhu - tud dovolatel uzavraj, e soudy nich stup o vci
zen zemel a na jeho msto v zen nastoupili alovan rozhodly v rozporu s prvem, jeliko tak uinily, ani a-
jako ddicov), kter podnikal jako fyzick osoba pod lobce unesl bemeno tvrzen a dkazn bemeno
obchodnm jmnem S., odebral od sttnho podniku D. o vzniku smluvnho vztahu.Soudy nich stup se pak
H.K.na zklad stn kupn smlouvy zbo (ezivo) v cel- nevypodaly ani s nmitkou dovolatel, e jako ddi-
kov hodnot 389 949 K, je mu bylo vytovno (vy- cov odpovdaj za dluhy pouze do ve pijatho d-
fakturovno). Dne 16. prosince 1993 pak nabyl pohle- dictv. Dovolatel pitom prokzali, e z ddictv nabyli
dvku postoupenm nynj alobce. Z rozhodnut pouze jedin vci njak hodnoty, a to pozemky
o ddictv pitom podle soudu plyne, e alovan nabyli a stavby v katastrlnm zem P. Tyto nemovitosti vak
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 205

AD NOTAM slo 6/2007 205


nabyli pouze druh a tet alovan.Ty pak sprvce kon- voln, je me bt ppustn jen podle 237 odst. 1
kurzn podstaty spolenosti S., s. r. o. vyzval, aby zapla- psm. c) OS, nen k dispozici. Zsadn prvn vznam
tili stku pevyujc 3 miliny K, s tm, e jinak nem ani een otzky potku prodlen, spojovan se
nemovitosti zaten zstavnm prvem sepe do kon- zvrem, e postoupen pohledvky bylo alovanm
kurzn podstaty. Je v rozporu s prvnmi pedpisy, jest- prokzno a v zen ped soudem prvnho stupn. Z-
lie odvolac soud konstatuje, e dovolatel majetek, vr, e skutenost, kdy bylo postoupen pohledvky
kter nabyli jako ddicov, pouili, akoli nelo o dluhy dlunku oznmeno postupitelem nebo prokzno po-
zstavitele, nbr o dluhy spolenosti s ruenm ome- stupnkem, nem sama o sob dn vliv na dobu pro-
zenm a e tento jejich postup nem v zen prvn v- dlen dlunka s jej hradou, je toti zvrem trivil-
znam. Dovolatel proto poaduj, aby Nejvy soud roz- nm, plynoucm pmo ze zkona.
hodnut odvolacho soudu v napadenm rozsahu zruil Nejvy soud vak shledv dovoln druhho a tet
a vc potud vrtil odvolacmu soudu k dalmu zen. alovanch ppustnm pro een otzky odpovdnosti
alobce ve vyjden nem dovoln za ppustn,zd- ddic za dluhy zstavitele coby zstavnho dlunka, je-
razuje,e otzka existence zvazku pvodnho dlunka liko potud jde o vc dovolacm soudem neeenou.
je otzkou skutkovou.Nmitky dovolatel proti existenci Pro dal vahy Nejvyho soud je pitom rozhodn
pohledvky nadto nem za opodstatnn. Soudy se rov- pedevm vklad zkona . 40/1964 Sb., obanskho z-
n vyjdily k nmitce tkajc se odpovdnosti ddic konku, ve znn innm v dob smrti pvodnho alo-
za dluhy zstavitele a podstatn je, e dovolatel nabyli vanho (31. kvtna 1999) a zkona o konkurzu a vyrov-
v ddickm zen majetek v hodnot 3 517 653,70 K nn, ve znn innm v dob prohlen konkurzu na
a to prvn alovan v rozsahu 3,5 % a druh a tet alo- majetek spolenosti S., s. r. o. (28. ledna 1999).
van kad v rozsahu 48,25 %. K otzce rok z prodlen Podle ustanoven 470 ObZ ddic odpovd do ve
alobce poznamenv, e to, kdy dolo k prokzn po- ceny nabytho ddictv za pimen nklady spojen
stoupen pohledvky, nem vliv na prodlen pvodnho s pohbem zstavitele a za zstavitelovy dluhy, kter na
dlunka. nj pely zstavitelovou smrt (odst.1).Je-li vce ddic,
V prbhu dovolacho zen krajsk soud usnesenm odpovdaj za nklady zstavitelova pohbu a za dluhy
ze dne 16. kvtna 2006, . j. 48 K 23/2006-173, prohlsil podle pomru toho, co z ddictv nabyli, k celmu d-
konkurz na majetek alobce. Na zklad nvrhu na po- dictv (odst. 2).
kraovn v zen podanho alovanmi i sprvcem kon- Dle ustanoven 151a odst. 1 ObZ zstavn prvo
kurzn podstaty pvodnho alobce JUDr. J. V. pak Nej- slou k zajitn pohledvky a jejho psluenstv tm,
vy soud dle jednal v dovolacm zen jako se e v ppad jejich dnho a vasnho nesplnn je z-
alobcem s onm sprvcem konkurzn podstaty [ 14 stavn vitel oprvnn domhat se uspokojen z vci
odst. 1 psm. c) KV]. zastaven; zstavn prvo se vztahuje na zstavu, jej p-
Dovolatel napadaj rozsudek odvolacho soudu dovo- sluenstv a prstky, avak z plod jen na ty, kter ne-
lnm i ve vroku o nkladech odvolacho zen.Tento v- jsou oddlen.
rok, a soust rozsudku, m povahu usnesen, piem Ustanoven 151f odst. 1 ObZ pak uruje, e nen-li
ppustnost dovoln proti nmu nezakld dn z usta- zajitn pohledvka dn a vas splnna,me zstavn
noven obanskho soudnho du (srov. shodn nap. vitel u soudu navrhnout prodej zstavy, a to i tehdy,
usnesen Nejvyho soudu uveejnn pod slem 4/2003 kdy zajitn pohledvka je promlena.
Sbrky soudnch rozhodnut a stanovisek). Nejvy soud Podle ustanoven 151g ObZ zstavn prvo za-
proto dovoln v tomto rozsahu podle ustanoven nikne, zanikne-li zajitn pohledvka nebo zstava
243b odst. 5 a 218 psm. c) OS bez dalho odmtl. anebo slo-li zstavce zstavnmu viteli cenu zasta-
Dovoln proti potvrzujcmu vroku rozsudku odvo- ven vci; zstavn prvo t zanikne, vzd-li se zstavn
lacho soudu ve vci sam pak me bt ppustn jen vitel zstavnho prva, nebo uplynutm asu, na kter
podle ustanoven 237 odst. 1 psm. b), c) OS, piem bylo zstavn prvo ve smlouv o jeho zzen omezeno.
o ppad uveden pod psmenem b) nejde. Monost za- Vzdn se zstavnho prva vitelem se mus stt for-
loit ppustnost dovoln podle psmene c) je u prvn mou notskho zpisu.
alovan vylouena tm, e podle 237 odst. 2 psm. a) Z ustanoven 27 odst. 5 KV se pak podv, e od
OS dovoln podle odstavce 1 nen ppustn ve v- osob, kter zajiuj pohledvky vi padci, si sprvce
cech, v nich dovolnm dotenm vrokem bylo roz- vyd a vymh plnn ve prospch podstaty; jakmile
hodnuto o penitm plnn nepevyujcm 20 000 K je toto plnn poskytnuto, stane se pohledvka tto
a v obchodnch vcech 50 000 K; k psluenstv po- osoby pohledvkou v konkurzu, ani by bylo teba ji
hledvky se pitom nepihl. Jeliko jistina, k jej pihlsit.Ustanoven tohoto odstavce neplat,jde-li o ru-
hrad byla zavzna prvn alovan,nepevyuje 20 000 itele.
K, Nejvy soud dovoln vi tto alovan i ve zb- Obecn plat, e v nalzacm zen, v nm zstavite-
vajcm rozsahu odmtl podle ustanoven 243b odst. 5 lv vitel uplatuje vi zstavitelovm ddicm po-
a 218 psm. c) OS. hledvku,kterou ml vi zstaviteli,je soud povinen za-
Ve vztahu k dovoln druhho a tet alovanch Nej- bvat se otzkou, v jakm rozsahu odpovdaj ddici
vy soud neshledv dovoln ppustnm ani podle podle 470 ObZ za zstavitelovy dluhy, zvlt pak
237 odst. 1 psm. c) OS v een otzky, zda alobce tehdy, namtaj-li ddicov, e v tomto rozsahu ji plnili
unesl dkazn bemeno o vzniku smluvnho vztahu. na hradu jinch pohledvek zstavitelovch vitel.
Akoli dovolatel tyto nmitky piazuj dovolacmu d- Nedolo-li v ddickm zen ke konvokaci vitel (tedy
vodu dle 241a odst.2 psm.b) OS,jde v tomto ohledu k tomu, e soud ve smyslu ustanoven 175n OS vyd
o nmitky skutkov, uplatniteln v reimu dovolacho na nvrh ddic usnesen, v nm vyzve vitele, aby mu
dvodu dle 241a odst. 3 OS, jen dovolatelm u do- oznmili sv pohledvky ve lht, kterou v usnesen sta-
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 206

206 slo 6/2007 AD NOTAM


nov, a pou je o tom, e ddici neodpovdaj vitelm, nka me stt splatnm a v dsledku prohlen
kte sv pohledvky vas neoznmili, pokud je uspoko- konkurzu na majetek osobnho dlunka, srov. opt
jenm pohledvek ostatnch vitel vyerpna cena d- R 31/2007.
dictv, kterho ddici nabyli), bude ve zmnn obrana Odvolac soud,veden nesprvnou vahou,e plnn,
ddic spn jen tehdy,prok-li,e cena ddictv,kte- je dovolatel poskytli do konkurzn podstaty pad-
rho ddici nabyli, byla vyerpna uspokojenm tako- kyn postupem podle 27 odst. 5 KV, nemohlo bt
vch pohledvek ostatnch vitel, kter mly vhod- apriori plnnm na dluhy zstavitele, se ve popsa-
nj prvo na uspokojen, ne pohledvka vymhan po nmi okolnostmi nezabval a prvn posouzen vci je
ddicch v nalzacm zen (srov. 175v OS). v tomto ohledu nepln a tud i nesprvn.
Nejvy soud ji v rozsudku uveejnnm pod slem Nejvy soud proto, ani naizoval jednn
27/2003 Sbrky soudnch rozhodnut a stanovisek (dle ( 243a odst. 1 vta prvn OS) napaden rozsudek ve
t jen R 27/2003) vysvtlil, e zstavn dlunk je ve vztahu ke druhmu a tet alovan zruil (vetn z-
smyslu ustanoven 151a, 151f ObZ osobou, kter je vislch vrok o nkladech zen) a vc vrtil odvola-
povinna strpt, aby k hrad zvazku osobnho dlunka cmu soudu k dalmu zen ( 243b odst. 2, 3, 6 OS).
vi zstavnmu viteli bylo pouito vnosu z prodeje
jejho majetku (vnosu z prodeje zstavy). Pi realizaci
uhrazovac funkce zstavnho prva je tak zstava ma-
jetkem sloucm ke kryt dlunkova osobnho zvazku
bez zetele k tomu, e osobn dlunk vlastnkem zstavy
Stoj za pozornost
nikdy nebyl. Z uvedenho zeteln plyne oslaben vlast-
nickho prva ve prospch prva zstavnho; vlastnk z- Prvn rozhledy
stavy (zstavn dlunk) je toti povinen pout zstavu
ke kryt cizch dluh (k uspokojen pohledvky zstav- 2007, . 18
nho vitele vi osobnmu dlunku). Peliknov, I. Aktuln otzky obliganho prva a jeho
Povinnost dlunka plnit zstavnmu viteli na hradu kodifikace v evropskm i eskm kontextu
dluhu osobnho dlunka z titulu zstavnho prva (srov. V prvu evropskch stt se objevuj nkter nov fe-
151g ObZ) vak nenastv dnem vzniku zstavnho nomny, nap. nov pojet funkce veejn moci, kter
prva, nbr a dnem, kdy se prosad uhrazovac funkce stle vce ingeruje do smluvnch vztah z pozice ochrany
zstavnho prva, tj. v ppad, e zajiovanou pohle- slab smluvn strany, vzjemn pronikn veejnho
dvku dn a vas neuhradil dlunk osobn. Neuhrad- a soukromho prva, rostouc sloitost prvn pravy
li tedy zajitnou penitou pohledvku zstavnmu v- a jej dynamika. Evropsk integrace vedla k postupnmu
iteli osobn dlunk, je to penit pohledvka, kterou sbliovn nrodnch prvnch d a ke vzniku jim nad-
zstavn vitel vymh (me vymhat) po dlunku z- azenho komunitrnho prva. Ti zkladn texty pi-
stavnm,s omezenm danm prv tm,e uspokojen pe- praven na mezinrodn rovni Principy UNIDROIT,
nitho nroku zstavnho vitele lze vynutit jen zpe- Principy evropskho smluvnho prva a nvrh Evrop-
nenm majetku sloucho jako zstava (srov. k tomu skho smluvnho zkonku maj adu spolench prvk
shodn i rozsudek Nejvyho soudu uveejnn pod s- a potvrzuj stanovisko o dynamice vvoje soukromho
lem 31/2007 Sbrky soudnch rozhodnut a stanovisek prva v Evrop. Mohly by bt dobrm inspiranm zdro-
dle t jen R 31/2007). jem pro zkonodrstv novch lenskch stt EU.
vaha odvolacho soudu, podle kter to, e dovolatel
majetek nabyt ddictvm pouili v konkurznm zen 2007, . 19
vedenm na spolenost s ruenm omezenm, a nelo Kotrady, P. Vliv mrt astnka prvnho konu na -
o dluhy zstavitele (nbr o dluhy padkyn) nem pro zen o povolen vkladu do katastru nemovitost
vc (pro posouzen jejich odpovdnosti za dluhy zsta- Smrt lovka s sebou jako objektivn prvn skutenost
vitele) vznam, je tud z pohledu ve rozvedench z- pin celou adu prvnch otzek. Nsledujc psp-
vr nepilhav. Dovolatel toti ji v zen ped sou- vek by ml piblit, jak nsledky m smrt na uzaven
dem prvnho stupn poukazovali na to, e tento majetek smlouvy o pevodu nemovitost a zen o povolen
je po nich do konkurzu vymhn z titulu zstavnho vkladu do katastru nemovitost.
prva.S pihldnutm k dob prohlen konkurzu na ma- Dobe, P. Nkolik poznmek k pevodu (sti) podniku
jetek spolenosti s ruenm omezenm (leden 1999) Nejvy soud esk republiky Prvn reim vci,je ped
a dob mrt pvodnho alovanho (kvten 1999) se 1. 8. 1998 slouila jen jednomu z manel k vkonu po-
pitom nabz zvr, e zstavnm dlunkem byl ji p- voln. Lhta pro vypodn SJM po jeho zen podle
vodn alovan. Pro zvr, zda a v jakm ohledu se z- 148 odst. 2 ObZ. Znik a vypodn SJM po jeho
stavn prvo, jm byly zddn nemovitosti zateny ke zen. K vypodn investic vynaloench v rmci SJM
dni smrti zstavitele, me projevit jako dluh zatujc po tech letech od jeho zniku
ddictv ( 470 odst. 2 ObZ), je pak urujc, zda ke dni 143 odst. 1, 148 odst. 1 a 2, 149 odst. 4, 150
smrti zstavitele ji zstavitel ml povinnost plnit z ti- odst. 4 ObZ
tulu zstavnho prva dluh za osobn dlunic (spole- l.VIII bodu 2 zkona . 91/1998 Sb.
nost s ruenm omezenm) proto, e ta jej dn a vas 1. Podnik nleejc v dob do 1.8.1998 do oddlenho
neuhradila (samotnm zatenm majetku zstavnm pr- vlastnictv podnikajcho manela se k uvedenmu dni,
vem se obecn cena tohoto majetku nemn a v ddic- kdy nabyl innosti zkon .91/1998 Sb.,kterm se mn
km zen se ped vznikem uhrazovac povinnosti z- a dopluje zkon . 94/1963 Sb., o rodin, ve znn po-
stavitele jako dluh zatujc ddictv nepromt). zdjch pedpis, a o zmn a doplnn dalch zkon,
K pedpokladm, za nich se zvazek zstavnho dlu- nestal pedmtem spolenho jmn manel.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 207

AD NOTAM slo 6/2007 207


2.Tak na zen spolenho jmn manel podle 148 Vedral, J. Je zen podle 5 ObZ spornm zenm podle
odst. 2 ObZ se obdobn pouij ustanoven 149 141 Sp?
odst. 2 a 3 ObZ o vypodn takovho jmn. Kindl, J. Do tetice k procesnmu nstupnictv zaniklch
3. Prvn moc rozhodnut, jm soud podle 148 odst. 1 prvnickch osob v soutnch vcech
nebo 148 odst. 2 ObZ zil spolen jmn manel Nejvy soud esk republiky K alob na splnn z-
a na vci tvoc obvykl vybaven domcnosti,spolen vazku nleejcho do SJM, sjednanho jen s jednm
jmn manel k ostatnmu majetku zanik a nedojde-li z manel
pot do t let k jeho vypodn dohodou manel nebo 143 odst. 1 psm. b), 145 odst. 3, 4, 511 ObZ
rozhodnutm soudu, pop. k podn nvrhu na vypo- aloba vitele na plnn zvazku nleejcho do spo-
dn soudem, dochz k vypodn spolenho jmn lenho jmn manel, sjednanho jen jednm z man-
manel k tomuto dalmu majetku podle zkonn do- el, neme bt vi druhmu z manel spn.
mnnky ( 150 odst. 4 ObZ). Spolen jmn manel Rozsudek velkho sentu obanskoprvnho a obchod-
k vcem tvocm obvykl vybaven spolen domc- nho kolegia ze dne 12.9.2007,sp.zn.31 Odo 677/2005
nosti zanik a znikem jejich manelstv. Nejvy soud esk republiky K postupu soudu pi zva-
4. Po uplynut t let od zen spolenho jmn man- ovn, zda dolo k neoprvnnmu zsahu do autor-
el a na vci tvoc obvykl vybaven domcnosti sou- skho prva. Povaha a zkladn principy autorskho
dem neme se manel spn domhat vypodn in- prva
vestic vynaloench ze spolenho na oddlen majetek 2 AutZ
druhho manela nebo toho, co vynaloil ze svho na Pi vaze, zda alovan strana zashla do autorskho
majetek, k nmu spolen jmn zenm zaniklo. prva alobce, je teba spolehliv zjistit, zda uit spor-
Rozsudek ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2903/2005 nho (by minimlnho) textu mlo skuten charakter
Vrchn soud v Praze K uritosti placen smnky bezprostednho uit dla alobce, resp. zda se ppadn
l. I. 75 bod 4. SZ jedn o zpracovn dla alobce. Je pitom teba uvit,
Z hlediska uritosti platebnho msta je platnou smnka, e v danm ppad pedmtem ochrany nen vlastn
ve kter je v daji remitenta uvedena adresa, vslovn ltka, resp. mylenka dla nebo jeho sti, nbr tvr,
oznaen za sdlo, piem ve smnce je jako platebn a proto chrnn innost autora spovajc v tom, jak
msto uvedeno ,sdlo remitenta. jm byla tato ltka ve sv vnj i vnitn form zpraco-
Rozsudek ze dne 24. 4. 2007, sp. zn. 12 Cmo 347/2006 vna.een tto otzky vyaduje mimo jin odborn po-
souzen, k nmu soud nen povoln.
2007, . 20 Rozsudek ze dne 30. 4. 2007, sp. zn. 30 Cdo 739/2007
Eli, K. Opatrovnictv prvnick osoby podle hmot- Vrchn soud v Praze K charakteru innosti advokt.
nho prva K vcn pslunosti soud ve sporech o zaplacen od-
V prvn praxi se posledn dobou nkolikrt vyskytly mny za poskytnut prvnch slueb
ppady, pi nich se eilo eventuln jmenovn opat- 2 odst. 1, odst. 2 psm. c) ObchZ
rovnka prvnick osob podle ustanoven hmotnho 9 odst.3 psm.a) bod bb) OS ped novelou .30/2000
prva. Jde o problematiku, kter se ji dokala i dlch Sb.
literrnch ohlas. Akoli nikdy nepjde o situace vy- 9 odst. 3 psm. r) OS
skytujc se ve vt etnosti, stoj za bli pozornost Advokt je podnikatelem uvedenm v 2 odst. 2
prvn otzky s tm spojen.Na nkter z nich se pokou psm. c) ObchZ a jeho innost poskytovn prvnch
odpovdt pedkldan lnek. slueb je podniknm podle 2 odst. 1 ObchZ.
Nejvy soud esk republiky Dsledky pekroen z- Usnesen ze dne 20. 8. 2007, sp. zn. Ncp 1865/2007
konnho zmocnn
15 ObchZ ve znn ped novelou . 370/2000 Sb.
20 odst. 2 ObZ
Dsledkem pekroen zkonnho zmocnn pi jednn
za prvnickou osobu nen neplatnost uinnho prvnho
Informace
konu, ale jen to, e jm prvnick osoba pi splnn z-
konem stanovench pedpoklad nen vzna.
Usnesen ze dne 27. 2. 2006, sp. zn. 29 Odo 186/2005 Programov konference
k reform esk justice
2007, . 21
Krlk, M. Historick a teoretick vod do problematiky Dne 19. z 2007 se v praskm Palci ofn usku-
podlovho spoluvlastnictv tenila oekvan a dle jejho prbhu lze ci,e i or-
Problematika podlovho spoluvlastnictv jakoto tra- ganizan dobe pipraven konference o reform esk
dinho institutu vcnch prv je v modern tuzemsk ci- justice. Ministerstvo spravedlnosti, jako organiztor kon-
vilistick literatue neprvem znan opomjen.Stvajc ference,na n se zastnili krom ministra spravedlnosti
prvn prava podlovho spoluvlastnictv obsaen v ob- Jiho Pospila, vech jeho nmstk, vrcholn pedsta-
anskm zkonku a redukovan na pt zkonnch usta- vitel justin veejnosti, dle vech profesnch komor,
noven je veobecn povaovna pro praxi za nevyho- pedstavilo na setkn komplexn rmec reformy esk
vujc a vyadujc zsadnch zmn.Ty jsou vak uvaovny justice, kterou chce uskutenit do konce funknho ob-
a s pipravovanou rekodifikac soukromho prva. dob vldy. vodnm slovem podpoil mylenku reformy
Malenovsk, R. K jednomu aspektu bezdvodnho tak premir Mirek Topolnek.
obohacen v ppad neplatn i zruen smlouvy dle Konferenci Reforma justice pedeslal materil Kon-
457 ObZ cepce reformy justice v letech 20082010, kter Mi-
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 208

208 slo 6/2007 AD NOTAM


nisterstvo spravedlnosti poskytlo k dispozici vem jejm gislativnmu projednn na rovni vldy nvrh novely ob-
astnkm, jako i cel veejnosti (je vystaven na inter- anskho soudnho du, jejm hlavnm clem je zmna
netovch strnkch MSp www.justice.cz), a jen obsa- systmu doruovn soudnch psemnost a zjednoduen
huje zkladn teze reformy. Jejm hlavnm clem je pro odvodovn rozsudk.Dle ministerstvo pipravuje n-
obany jednodu,efektivnj a transparentnj soudn vrhy novel trestnho, notskho a exekunho du. Na
zen a pro justici systm,kter umon rychle a kvalitn rovni vldy se ji zaal legislativn projednvat nvrh
rozhodnout a souasn efektivn vyuvat lidi i rozpo- novho trestnho zkonku, jeho podobu mohla poprv
tov prostedky. Nstrojem zmn se m stt zejmna v rmci veejn diskuse ovlivnit i irok veejnost. Zm-
elektronizace justice, k emu m vytvoit podmnky za- rem ministerstva je pokroit i v dopracovn novho ob-
jitn personlnho a ekonomickho zzem pro rezort. anskho a obchodnho zkonku. Soust legislativnch
Uveden zmny tak navazuj na priority vldy Mirka To- zmn je zcela pochopiteln i novela zkona o soudech
polnka. Ministerstvo pitom vylo s poznan skute- a soudcch a ve vhledu i nov zkon o znalcch a tlu-
nosti dlouhho trvn (a to i jednoduchch) soudnch - moncch, zkon o bezplatn prvn pomoci a zkon
zen v nkterch krajch, sloitosti soudnho procesu o mediacch.Clem legislativnch zmn je pedevm zjed-
i komplikovan komunikace astnk zen se soudy. noduit a zpehlednit zkladn zkony tak, aby byly sro-
Tyto naopak trp rostoucm poet npadu a soudci zat- zumitelnj i pro obany a souasn vytvely podmnky
enm administrativou. Systm krok navrench minis- pro efektivn soudn rozhodovn.
terstvem by ml tyto nedostatky postupn odstranit. Oblast personlnch aspekt reformy, jak o n refero-
Reforma, jak uvedl ve svm projevu ministr Ji Posp- val nmstek ministra spravedlnosti Vladimr Krl, rea-
il, m pinst pro obana rychlost, komfort a trans- guje zejmna na posledn nlezy stavnho soudu, jako
parenci ve vyzen jeho vci pro justici to znamen i na aktuln problmy ve zen sttn sprvy soud.
naplnn zmru elektronizace justice, vytvoen legisla- Vcn se to tk zejmna otzky odvolvn soudnch
tivnch podmnek a personln aspekty. Pokud jde o ob- funkcion, sloen krnch sent a zvyovn kvalifi-
last elektronizace justice, tak ji dnes existuje monost kace,zejmna u administrativnch pracovnk soud.Na-
komunikace se soudy pes internet prostednictvm ePo- pklad pokud jde o sloen krnch sent, kter roz-
datelny. V ptm roce m zat fungovat tzv. infoSoud, hoduj o krnch provinnch soudc, podle nvrhu
nebo-li systm umoujc astnkm soudnch zen reformy v nich maj v budoucnu zasednout vedle soudc
najt dleit informace k jejich ppadu. Strategickm i zstupci dalch prvnch profes, napklad advokti
clem je dle zaveden elektronick edn desky, elek- nebo noti. Laick prvek m zajistit objektivitu a ne-
tronickho spisu a v konkrtnch vcech elektronickho strannost krnch zen. Krn senty by tak mly na
platebnho rozkazu a insolvennho rejstku, kter ji nvrh ministra spravedlnosti odvolvat soudn funkcio-
maj svoje legislativn zakotven v nvrhu novely oban- ne, tedy pedsedy a mstopedsedy soud, kte jsou
skho soudnho adu (v souasnosti projednvanho dnes prakticky neodvolateln.
v Poslaneck snmovn), resp. ji schvlenho v insol- Samostatn vystoupen bylo umonno tak pedsta-
vennm zkon. Podle ministra spravedlnosti Jiho Po- vitelm vech profesnch komor, vetn prezidenta
spila je to snaha vyjt obanm i lidem v justici maxi- Soudcovsk unie, jako dobrovoln stavovsk organizace
mln vstc, vytvoit pro n ptelsk a pehledn soudc, kte vyjdili reform svoji podporu s tm, e
prosted, kde se budou snadno orientovat a rychle eit jsou pipraveni se na ni v rmci svch monost podlet
sv prvn problmy. Ministr Ji Pospil pitom zd- (vystoupen prezidenta Notsk komory R pan JUDr.
raznil, e ke zmna justice nebude vyadovat ani vt Martina Foukala, kter zevrubn informoval o dalch
poet soudc ani vce penz ze sttnho rozpotu. Podle monostech not zapojit se do zmn, pinme na sa-
mezinrodnch statistik toti patme k zemm s nejvt- mostatnm mst).V odpolednm programu konference
m potem soudc na poet obyvatel (R m nyn 3028 pak samostatn vystoupili pedstavitel soud ped-
soudc). K efektivnjmu fungovn soud m pispt seda Nejvyho sprvnho soudu Josef Baxa, pedsed-
i chystan personln audit, kter se m zamit pede- kyn Okresnho soudu Praha-vchod Martina Kaskov,
vm na administrativn pracovnky. Ministerstvo chce pedsedkyn Krajskho soudu v Praze Vra Miack, m-
snit jejich poty a naopak navit poet vych soud- stopedseda Vrchnho soudu v Praze Jaroslav Bure
nch ednk. S tm souvis i plnovan zmna Justin a soudce Vrchnho soudu v Hammu a poradce ministra
akademie v Kromi.Podle ministra toti kola nen tak spravedlnosti Paul Springer, a dle pak dkan Prvnick
kvalitn, jak by ministerstvo chtlo. Dal vznamnou fakulty UK v Praze profesor Ale Gerloch a nejvy sttn
zmnou m bt sloen krnch sent.Podle nvrhu mi- zstupkyn Renata Veseck. Vichni vystupujc se pi-
nisterstva v nich maj v budoucnu zasednout vedle hlsili k zmrm reformy a doplnili ji o svoje postehy
soudc i zstupci dalch prvnch profes, napklad ad- ppadn upozornili na nkter otzky, kter mohou vy-
vokti nebo noti.Tmto vnesenm laickho prvku se volat protichdn reakce (nap. prava v krnm zen,
m zajistit objektivita a nestrannost krnch zen.Krn odvolvn soudnch funkcion,zavdn elektronick
senty by tak v budoucnu mohly na nvrh ministra spra- justice).
vedlnosti odvolvat soudn funkcione, tedy pedsedy
a mstopedsedy soud, kte jsou po nlezu stavnho -red-
soudu dnes prakticky neodvolateln.
Pokud jde o souvisejc legislativn aspekty reformy,
kter uvedl na konferenci nmstek ministra spravedl-
nosti Frantiek Korbel,Ministerstvo spravedlnosti se chce
soustedit na zmny zkladnch procesnch i hmotn-
prvnch pedpis. Pipravilo a ji poslalo k dalmu le-
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 209

AD NOTAM slo 6/2007 209

Projev prezidenta NK R Pokusm se dotknout jednotlivch oblast,v nich maj


noti spolen styn body se soudy. Nejzetelnji se
JUDr. Martina Foukala toto propojen projevuje ji nyn v innosti not ja-
na konferenci o reform justice koto soudnch komisa pi vyizovn ddick
v letech 20082010 agendy. Navrhovan reforma pot se zvenou inge-
renc not v ddickm zen, spovajc v tom, e sa-
motn noti namsto soudu budou vydvat usnesen
Ven pane pedsedo vldy, pane ministe, dmy o potvrzen nabyt ddictv, nebo o schvlen dohody
a pnov, o vypodn ddictv. S touto mylenkou jsem byl po-
dovolte mi, abych Vs i j jmnem Notsk komory prv seznmen na schzce, na kterou m pozval prezi-
esk republiky uvtal a pozdravil na tto konferenci, je- dent Soudcovsk unie JUDr. Jaromr Jirsa a musm
j tma je nutno pokldat za jedno ze zkladnch pro upmn ci, e jsem byl tmto npadem pekvapen. Ne-
dal vvoj naeho prvnho du. oekval jsem toti tak velkou dvru soudc v innost
Z pedkldan koncepce reformy justice lze dovodit, not v ddick agend. Na zklad iniciativy soudc
e se netk jen reformy soudnictv, ale e jejm zm- v tomto smru se Ministerstvo spravedlnosti zaalo touto
rem je reforma celho justinho systmu a e jejm c- mylenkou vn zabvat.Vsledkem tchto aktivit je le-
lem je pispt ke stabilit prvnho prosted, na nm gislativn nvrh obsaen v nvrhu zkona o zmn ob-
se tento systm do znan mry podl. Stle vce je anskho soudnho du, kter byl ji pedloen vld
zejm, e nestabiln prvn prosted vede ke ve- k projednn. Uvdomuji si, e touto zmnou dojde
obecn nejistot a ve svch dsledcch ke stagnaci i k vy odpovdnosti not. Je tak zejm, e pro no-
v ekonomickch vztazch a t dopady na morln stav te bude vyzen kadho ppadu pracnj, ne je
spolenosti jsou zeteln. Notstv nem ambice po- tomu doposud. Pesto jsme pochopili nalhavost vye-
suzovat koncepci reformy v jej komplexnosti a nab- en tohoto problmu s ohledem na poadavky na zrych-
zet v zsad jin een. Je vak teba zdraznit, e z po- len prbhu ddickho zen v zjmu toho, aby se d-
hledu vlastn realizace prva je pro stabilitu prvnho dici mohli v co nejkrat dob ujmout svch prv
prosted jednm z klovch problm nejednotnost a s nvrhem tto legislativn pravy jsme se ztotonili.
rozhodovn soud vech stup. Tento zsadn Ke zrychlen ddickho zen m pispt i uvaovan
problm se samozejm odvj ji od nejednoznan le- elektronick povovn not jako soudnch komi-
gislativy, od nejednoznanch a stle mn srozumitel- sa v zen o ddictv.Je vak otzka,zda asov spora
nch prvnch pedpis, navc permanentn obmo- nkolika dn bude adekvtn vdajm a nrokm na tech-
vanch, nicmn podl soudnictv na tomto stavu je nick zabezpeen na stran soud. Pitom je vak teba
znan. Tento pohled reflektuje zkuenosti z denn, mt na zeteli,e i pi elektronickm povovn,je nutno
bn,praktick realizace prva,kter se stv stle vce zachovat dosavadn systm pidlovn vc na zklad
obtnj prv vzhledem k nejednotn vykldanm rozvrh prce.
prvnm pedpism. Nvrh novely obanskho soudnho du obsahuje t
Z dosavadnho psoben souasnho veden Minis- zpsob, jak poslit prvn jistotu ddic pi vypodn
terstva spravedlnosti a koneckonc z navren koncepce spolenho jmn manel v ddickm zen. Jedn se
reformy vyplv, e jsou, narozdl od minulch obdob, o zaveden centrln evidence smluv o modifikaci spo-
nejen pojmenovny problmy, ale i pedloena jejich lenho jmn manel, v n bude vyhledvno vdy
konkrtn een.Lze jen uvtat,e justice je konen ch- pi ddickm zen, dolo-li k mrt nkterho z man-
pna v jejm irm pojet. Na fungovn justinho el. Me toti nastat ppad, kdy pozstal manel ne-
systmu se toti podl nejen samotn soudnictv a sttn oznm pi ddickm zen, e dolo k prav majetko-
zastupitelstv, ale i advokacie, notstv a innost soud- vch vztah mezi maneli,nebo takovto smlouva me
nch exekutor. Jako velmi pozitivn lze hodnotit i to, e obsahovat pro pozstalho manela nevhodn ujed-
Ministerstvo spravedlnosti je oteveno spoluprci s t- nn. Zaveden tto evidence posl prvn jistotu a za-
mito prvnickmi profesemi a jejich orgny samosprvy. mez ppadnm sporm, kter by z nevdomosti o exi-
Je toti nezbytn, aby i tyto profese pevzaly svj dl od- stenci takovto smlouvy mohly v budoucnu nastat.
povdnosti za dn fungovn justinho systmu.Pro Mohu-li se vyjdit k dalmu bodu, kterm je alter-
vymezen jejich odpovdnosti a pro jejich jasnou profi- nativn een spor,pak je zcela zejm,e i toto je zp-
laci je vak teba mimo jin zeteln vzjemn oddlit sob hledn cesty k odlehen soudm. Od tto innosti
pravomoci a psoben tchto prvnickch profes,pi v- se oekv snen potu vc, kter jako sporn kon
dom monho, ale jen nezbytnho jejich prolnn. Pi- ped soudy, a to zavedenm dobrovolnho, i snad do-
tom dodrovn tradinho pojet,uplatovanho v ostat- konce obligatornho, smrho jednn. Je znmo, e me-
nch zemch se srovnatelnm typem prva, by mlo bt diace byla penesena do kontinentlnho prvnho
samozejmost. systmu z anglosaskho prvnho prosted, kde vznikla,
Jednm z pil navrhovan reformy je odbemenn jako dsledek znanho mnostv spor,kter je v tomto
justice. Prv v tto oblasti me sehrt notstv v- systmu prva o nkolik d vy. Tento systm je na
znamnou lohu. Podvme-li se na jednotliv body, je kultue spor zaloen, soudnictv je k tomu nleit pi-
zejm, e notstv se dotk nejen pesun rozhodovn zpsobeno a pesto hled prostedky,jak jejich poet sn-
v ddickm zen ze soud na note a elektronick po- it, nebo jejich een pin obrovsk vdaje pro sttn
vovn not jako soudnch komisa, ale i proble- rozpoet. Je vak teba si uvdomit, e znan mnostv
matika alternativnho een spor a zejmna pedch- spor v tomto systmu je dsledkem naprost absence
zen sporm, kde je loha notstv v naem prvnm prvn prevence. Fenomn mediace se sice uplatuje
systmu stejn. i v zemch naeho typu prva,avak nikoliv v takov me.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 210

210 slo 6/2007 AD NOTAM


V kontinentlnm prvnm systmu toti nen kladen K odbemenn soud by mohlo samozejm dojt
draz na een spor, by i mimosoudn, ale pede- i v dsledku penesen dalch soudnch agend na no-
vm na jejich pedchzen. Proto stt mimo jin vybr tstv. Pkladem me bt podle nkterch zahrani-
oblasti, ve kterch m zvltn zjem na bezkonfliktn re- nch prav zen o tzv.dobrovolnch rozvodech,kdy role
alizaci prva a zde vyuv notstv, kter pro tento el soudu spov tm jen ve shromdn pedepsanch
historicky vzniklo a je hlavnm faktorem na poli procesn listin.
prevence. Pravdpodobn si ne vichni uvdomuj, e Notstv je ji nyn pipraveno na elektronizaci jus-
prv noti vykonvaj tuto funkci pirozen z titulu tice. Notsk komory (mm na mysli regionln) a No-
svho postaven nestrannho poradce pi poskytovn tsk komora esk republiky a noti jsou vzjemn
prvnch slueb.Toto plyne u z prastarho ren, kter propojeni prostednictvm centrlnho informanho
charakterizuje a odliuje prvnick profese takto: systmu. V tomto systmu pak Notsk komora esk
soudce stoj nad stranami, advokt stoj za stranami republiky vede Centrln evidenci zvt a listin o sprv
a not mezi stranami. Zsada nestrannosti je toti ur- ddictv, Rejstk zstav a Evidenci notskch schov.
ujc pro vkon notstv. Not je proto povinen po- Pipomeme si,e ped zavedenm elektronick Cent-
skytnout objektivn,kvalifikovan informace obma stra- rln evidence zvt do 31.12.2000,vedl kad okresn
nm tak,aby si byly vdomy svho postaven a vyvarovaly soud tuto evidenci, navzjem nepropojenou, v naprost
se takovho jednn, kter by vedlo k budoucmu sporu. vtin na kartotench lstcch. Soudy byly tto admi-
Tento postup je zkladem pro innost note pi sepi- nistrativn nron agendy zbaveny a jsem rd, e mohu
sovn notskch listin o prvnch konech. Obdobn konstatovat, e po pevzet tto evidence nebyl zazna-
not psob i v zen o ddictv, zvlt pi uzavrn menn dn ppad, kdy by tento systm selhal.
ddickch dohod. Zmnil-li jsem se o postupu note pi Tak zaveden Rejstku zstav movitch vc a nemo-
sepisovn listin o prvnch konech, pak si dovolm pi- vitost, kter nejsou pedmtem evidence v katastru ne-
pomenout, e takov listiny jsou listinami veejnmi, movitost a sepisovn pslunch zstavnch smluv
kter maj vy dkazn slu,nebo dkazn bemeno le noti,pineslo v tto oblasti zven prvn jistoty a v pod-
na tom, kdo obsah veejn listiny popr. Domnvm se, stat i odstrann soudnch spor.Nen toti zatm znmo,
e v praxi se ne zcela vyuv tohoto potencilu, kter e by vznikl konkrtn soudn spor.Po ptilet zkuenosti
je notskm zpism,jakoto veejnm listinm,vlastn. od zaveden tto pravy lze konstatovat,e prosazen tto
Na druhou stranu posledn prvn prava zen o z- mylenky do praxe mlo velk ekonomick vznam, ne-
pisech do obchodnho rejstku vyuila tto povahy no- bo prostednictvm takto zajitnch finannch pro-
tskch listin s tm, e rejstkov soudy ji nepezkou- stedk bylo do esk ekonomiky za toto obdob inve-
mvaj notsk zpisy z hlediska jejich obsahov stovno cca 100 miliard korun. Pipomenu jen, e hlavn
sprvnosti.Takto dolo, samozejm i vedle dalch zjed- vznam tto pravy spov v tom, e podnikatel mo-
noduen,ke znanmu zrychlen zpis do obchodnho hou nakldat s pedmtem zstavy,ani by ho museli pe-
rejstku. Vzpomeme na dobu, kter tto novele ped- dat zstavnmu viteli a ten, a tet osoby, maj jistotu
chzela, kdy esk republika byla kritizovna i na mezi- v bezpen evidenci takovho zajitn.
nrodnm poli za dlouh lhty pi provdn zpis do Notsk komora esk republiky je pipravena vst
obchodnho rejstku a tato doba byla spojovna i s po- i dal seznamy a evidence, pokud by se dolo k zvru,
dezenmi na korupn jednn. e takovou evidenci je teba zavst, poppad, e nen
Pokud hovome o odbemeovn soud, dalm d- nutn, aby ji vedl sttn orgn.
leitm faktorem je vyuitelnost notskch zpis Zvrem chci vyjdit podporu Notsk komory
jako exekunch titul. Pi pozen notskho zpisu esk republiky zsadnm mylenkm reformy obsae-
jako exekunho titulu toti nalzac zen u soudu od- nm v pedloen koncepci,a to zejmna v tch stech,
pad zcela. Nvrh koncepce reformy justice si tuto z- ve kterch se ct bt kompetentn k jejich posouzen.
sadn skutenost uvdomuje. Prv proto v pedklda-
nm nvrhu zkona o zmn obanskho soudnho du
a dalch zkon se novelizuje i notsk d, ve kterm
se podle vzoru zahraninch prav, konkrtn s vyuitm
nmeckho modelu, umouje, na rozdl od dosavadn Zprvy z notsk komory
prvn pravy, aby kad notsk zpis o hmotn prv-
nm konu, jm je zakldn zvazkov prvn vztah, byl
pmo exekunm titulem. To ostatn koresponduje
i s koncepc evropskho exekunho titulu. Dosavadn
Zprva o stavu notstv
prvn prava toti nepochopiteln omezuje tento v esk republice
mimosoudn exekun titul jen na ppady procesnch (kvten srpen 2007)
dohod.
Zamlm-li se nad dalmi monostmi, kter me no- I. Legislativn zmny a kompetence notstv
tstv nabdnout k odlehen justice,mohu se s Vmi po-
dlit o zkuenosti zskan od jinch evropskch koleg V legislativ sice nebyly pijaty dn zmny zvraz-
not. Mm na mysli zejmna tzv. preventivn pln ujc postaven not a jejich kompetenc, avak
moci vyhotovovan noti pro ppad, e v budoucnu v tomto obdob s novou politickou reprezentac, stabili-
dojde ke ztrt zpsobilosti k prvnm konm. Pi pi- zujc se po volbch a nyn, bylo zaznamenno vrazn
jet tto pravy by bylo mon udlen pln moci osob, zven prestie notstv a jeho msto v vahch o zm-
ke kter m zmocnitel dvru.V tomto ppad by pak nch prvnho uspodn a v samotnch nvrzch zmn
nemusel bt ustanovovn opatrovnk soudem. je zejm.
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 211

AD NOTAM slo 6/2007 211


Ministerstvo spravedlnosti esk Republiky zahjilo e Evropsk komise svou innost v tto otzce opt ak-
prvn etapu reformy justice,jej hlavnm mottem je elek- tivizuje. Poadavek na zruen podmnky sttn pslu-
tronizace a odbemenn soud.Notsk komora esk nosti esk republika nadle odmt, nebo notskou
republiky se vznamnou mrou podlela zejmna na p- innost vetn inosti note jako soudnho komisae
prav nvrhu zkona o zmn obanskho soudnho povauje za vkon delegovanch pravomoc sttu za
du a dalch zkon, vetn notskho du. Nvrh vkon veejn moci. Na druhou stranu vylouen not
je v souasn dob v dnm pipomnkovm zen z psobnosti smrnice o slubch, bylo kompetentnmi
a innost se pepokld od 1. 7. 2008. Navrhovan orgny v esk republice pijato s nevol. Objevily se
zmny mimo jin i v tto oblasti akcentuj elektronizaci, dokonce vahy o pouit princip smrnice i na note,
zjednoduuj doruovn a zejmna roziuj kompe- a to i pes jejich vylouen. Pitom tlak na zven potu
tence note jako soudnho komisae pi veden zen notskch ad, narozdl od minul doby, zaznamenn
o ddictv. zen o ddictv sice zstv zenm soud- nebyl.Lze konstatovat,e v souasn dob,kdy je v esk
nm, avak narozdl od souasn prvn pravy, soudem republice na cca 10 mil. obyvatel 451 notskch ad,
poven not,vedle dosavadnho veden zen,m vy- poet not odpovd me kompetenc not a po-
dvat jmnem soudu samostatn tm vechna roz- ptvce po notskch slubch a notstv je stabili-
hodnut, vetn rozhodnut o potvrzen nabyt ddictv zovno.
a o schvlen ddick dohody, jimi se zen kon. Sou-
asn se navrhuje zmna notskho du spovajc ze- III. Notstv v nslednm obdob
jmna v rozen monosti pouit notskho zpisu
jako exekunho titulu, ve zkvalitnn krnho zen Notsk komora esk republiky se v nslednm
a zaveden elektronickch stejnopis notskch z- obdob sousted na prosazen navrhovanch prav ob-
pis. Pro ely zen o ddictv se zavd evidence man- anskho soudnho du a notskho du v dalm le-
elskch smluv jako elektronick rejstk veden Not- gislativnm procesu a na obhajovn stvajcch a prosa-
skou komorou esk republiky. Pijet tchto nvrh zovn novch notskch kompetenc v rmci ppravy
parlamentem bude mt nebochybn velk vznam pro a nslednho pijmn novho obanskho zkonku.
poslen postaven eskho notstv. Souasn bude hledat nov zpsoby a formy pro stl
V dnm pipomnkovm zen je tak nvrh zkona zkvalitovn odbornho vzdlvn not a jejich za-
o konverzi listin do elektronick podoby a naopak.Tato mstnanc, nebo shledv, e jen vysok odbornost no-
kompetence je svovna vedle matrinch ad tak tskho stavu, vedle pizpsobovn se nov technolo-
notm. Je zejm, e akcent Notsk komory esk gim, je klem nejen k udren postaven notstv
Republiky na elektronizaci notsk innosti v minulch v systmu prva, ale i k prosazen dalch zmn toto po-
obdobch umouje uplatnn not v elektronick ko- staven posilujc.
munikaci a nabzen jejich slueb v tto oblasti, nehled
na monosti pevzet ppadnch dalch elektronickch
rejstk Notskou komorou esk republiky.Pkladem
je notsk poskytovn ovench vstup z informa- Fejeton
nch systm veejn sprvy, zejmna z katastru nemo-
vitost a obchodnho rejstku, kter se v tomto obdob
znan rozilo. Notsk komora esk Republiky roz- Rodina
vjela i v tomto obdob j sven rejstky Centrln evi-
denci zvt a sprvc ddictv a Rejstk zstav a tak Je-li nm zko, hledme pomoc. Kde ji hledme? Tam,
technologie pouvan noti v elektronickm styku, kam patme. To jest doma. Doma je tam, kde jsou nai
vetn zajiovn aktulnch potaovch program. nejbli.Tam hledme posledn jistotu v jakkoli situaci.
V rmci odborn diskuse v souvislosti s ppravou no- Noti maj tu est, e prv k tto jistot mohou pro-
vho obanskho zkonku se uvauje o ppadn nov fesionln pispvat.Vichni vme,e zkladnm clem no-
prvn prav pevod vlastnickch prv k nemovitos- tskch zpis je jistota.Jistota ve vztazch majetkovch,
tem. Debata probh na t bzi, zda pijmout konsensu- obchodnch, ale pedevm rodinnch.
ln princip s preventivn kontrolou zavedenm povinn e noti mohou kladn psobit ve vztazch rodin-
formy notskho zpisu, poppad vedle notskho nch, je nm vem jasno. Ne vdy si vak uvdomujeme,
zpisu alespo sepisu smlouvy advoktem, a nslednho e velk st naich notskch zpis psob prv
zpisu prva do katastru nemovitost s negativn publi- tmto smrem.
citou zpisu na stran jedn nebo na stran druh za- Dovoluji si tedy rekapitulovat.
chovat souasn stav bez preventivn kontroly, tedy na- Ve vech ddickch vcech, kter not jako soudn
prostou liberalizaci, pokud jde o vyhotovovn smluv komisa vyizuje, je rodinn tmatika ptomna skrz na-
o pevodu nemovitost, a pi vkladovm principu nedo- skrz. My noti jsme zskali to privilegium, abychom in-
statenou nslednou kontrolu sprvnmi orgny ka- tenzivnm zpsobem mohli ovlivovat vvoj vzjemnch
tastrlnmi ady, kter nen s to garantovat publicitu z- rodinnch vztah pot, co jejich eln pedstavitel zem-
pis v katastru nemovitost. el. e se asto jedn o vztahy velmi propleten a kom-
plikovan, vme my noti i z vlastnch zkuenost
II. esk notstv a EU nejlpe.
Nejenom ve vcech ddickch se vak projevuje ro-
Notsk komora esk republiky nepetrit moni- dinn tmatika.Zkladem sprvn rodiny je manelstv.
toruje vvoj situace v otzce podmnky sttn pslu- To je spojeno s prvnmi instrumenty jako je ped-
nosti pro vkon povoln note a je seznmena s tm, manelsk smlouva, smlouvy o spolenm manelskm
str_169_212 12.12.2007 13:10 Strnka 212

212 slo 6/2007 AD NOTAM


majetku, apod. I zde not vstupuje do sloit oblasti. dinn. Jeliko se prv schyluje k Vnocm, ke svtku ro-
Napadlo Vs nkdy, e institut spolenho jmn man- diny, vmm si jen oblasti druh.
el, resp. dvj nevbn znjc, ale vstin ozna- Nevm, zda si noti v pln me uvdomuj sv privi-
en institut bezpodlovho spoluvlastnictv man- legovan spoleensk postaven.Mohou bt a hlavn fak-
el,vyjaduje svou podstatou a archaickou mylenku ticky jsou rdci v nejrznjch rodinnch majetkovch
spojen dvou osob,kter znamen nekonen spojen zleitostech. S dvrou se k nim obracej jednotliv p-
dvou osob odlinho pohlav a k jedinec nen nic, slunci rodinnho spoleenstv.Jsem pesvden,e ne-
vechno je (dvoulenn) celek? Mra majetkov soli- bvaj zklamni. Dostv se jim navsost fundovan od-
darity mezi manely je v esk prvn prav takka povdi a rady.
bezedn. Mm pocit,e tento spoleensky cenn kapitl by mly
Je-li manelstv zkladnm nstrojem dn obnovy lid- pt prvn pravy jet vce vyut. Nemm na mysli
skho rodu,je dobe,e majetek manel je detailn prv- jen elektronickou evidenci smluv tkajcch se manel-
nicky oeten.To sprvn manelstv kon smrt jed- skho majetku, ale tak vt ast note pi dalch v-
noho z manel, tedy slovem POHEB. Pohldneme-li znamnch prvnch konech manel a rodi a dt.
vak podrobnji na realitu naeho ivota, uvidme, e Rd bych vyzdvihl a hjil zslunou roli note v tto
manelstv kon velmi asto hrzostranm pojmem sfe i jeho odpovdnost. Noti se ve sv innosti t-
ROZVOD. kajc se rodinn problematiky zajist neomezuj jen
Prvn nron bvaj asto i vztahy mezi rodii na otzky prvn, ale tak na rady lidsk. Ken stabi-
a dtmi.Dtmi nezletilmi (nap.darovac smlouva o daru lita rodinnch vztah jako zklad vchovy novch ge-
nezletilmu dtti spojen s nronmi prvnmi nlei- nerac naich spoluoban je jist tak plodem prce
tostmi) i dtmi zletilmi (nap. vyddn). not.
Dovolm si tvrdit, e psoben note v celm svt
determinuj dv oblasti vztahy obchodn a vztahy ro- JUDr. Karel Wawerka

UniCredit Bank
Siln banka pro siln osobnosti

UniCredit Bank Czech Republic a.s. zahjila svoji innost na eskm trhu 5. listopadu 2007. Vznikla inte-
grac dvou dosud samostatn psobcch spnch bankovnch dom HVB Bank a ivnostensk banky.
UniCredit Bank Czech Republic a. s. je silnou a rychle se rozvjejc bankou, kter nabz irokou klu kva-
litnch produkt pro firemn zkaznky i privtn klientelu. Je jednou z nejsilnjch bank na trhu v oblasti pro-
jektovho, strukturovanho a syndikovanho financovn Corporate Finance.

UniCredit Bank je na trhu pro nron, clevdom a odpovdn lidi, privtn klientelu i podnikatele, kte
za sebou chtj vidt jasn vsledky a neustle se zlepuj. Poaduj kvalitu a vkonnost od sebe i od dru-
hch a ve finann oblasti hledaj zpsoby, jak optimln vyut sv penze. Banka m v souasn dob vce
ne 60 poboek a 64 bankomat. Pobokov s banky nyn prochz konsolidac, jejm clem je co nejvce
rozit dostupnost UniCredit Bank i pro klienty v jednotlivch regionech. Pipravuje se otevrn novch po-
boek ve mstech, ve kterch zatm nem zastoupen. V prvn fzi pjde pedevm o vt msta, v dal-
ch pak pijdou na adu tak msta men.

Nzev UniCredit Bank vyjaduje pslunost k nejvznamnj evropsk bankovn skupin UniCredit Group.
S aktuln trn kapitalizac ve vi piblin 84 miliard EUR (k 1. 10. 2007) se UniCredit Group ad mezi
nejvznamnj finann skupiny Evropy. Psob v celkem 23 zemch, kde m vce ne 40 milion klient
a 9 000 poboek a piblin 170 000 zamstnanc. Jej celkov aktiva in k 30. 6. 2007 piblin 1 018 mi-
liard EUR (proforma). Fz se spolenost Capitalia, je se uskutenila k 1. 10. 2007, poslila skupina Uni-
Credit vrazn svou pozici v Itlii, kter je vedle Nmecka, Rakouska a stedn a vchodn Evropy jednm
z jejch klovch trh. V regionu stedn a vchodn Evropy (CEE) m skupina nejvt mezinrodn ban-
kovn st, s vce ne 3 700 pobokami a obchodnmi msty, v nich vce ne 76 000 zamstnanc poskytuje
sluby asi 27 milionm klient. Britsk finann asopis Euromoney udlil letos skupin UniCredit Group
titul Nejlep zpadoevropsk banka roku 2007. Skupina dostala rovn ceny pro nejlep banku v Itlii,
v Rakousku, v Bulharsku a v Polsku. Do skupiny UniCredit Group v esk republice pat rovn UniCredit
Leasing CZ, Pioneer Investments a UniCredit CA IB Czech Republic.
Obalka_3 12.12.2007 13:08 Strnka 1

Inhalt Table des matieres


Leitartikel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169 ditorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169

Aufstze Articles
Koiak, J., Koiakov, H. Die Anrechnung auf den Erbanteil Koiak, J., Koiakov, H. Imputation sur la part successorale dans
in der Rechtsprechung . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170 la jurisprudence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170
Nmec, J. Das Gesetz ber die Stabilisierung ffentlicher Nmec, J. Loi sur la stabilisation des budgets publics . . . . . . . . 173
Haushalte . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 Potmil, J. Droit islamique en vigueur ou les obligations de
Potmil, J. Islamisches geltendes Recht bzw. die Pflichten eines lhomme envers lhomme (mumalt) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175
Menschen gegenber einem anderen (mumalt) . . . . . . . . . . 175
Discussion
Diskussion Tgl, P. Autres rflexions concernant la bonne foi au sens
Tgl, P. Weitere berlegungen ber den guten Glauben im subjectif . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183
subjektiven Sinne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183 Karhanov, M. Responsabilit dexpditeur transporteur pour
Karhanov, M. Haftung des Spediteurs Verfrachters fr Schaden le dommage sur la marchandise transporte . . . . . . . . . . . . . . . 189
an der verfrachteten Ware . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189
De letranger
Aus dem Ausland Discours du prsident de lUINL, M. Giancarlo LAURINI, prsent
Rede des Prsidenten der UINL, Herrn Giancarlo Laurini, die am le 2 octobre 2007 Madrid lAssemble des notariats membres
2. Oktober 2007 in Madrid auf der Versammlung der de lUINL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195
Mitgliedsnotariate der UINL vorgetragen wurde . . . . . . . . . . . . 195 Tlkov, . Congrs des notaires belges Marche-en-Famenne,
Tlkov, . Kongress der belgischen Notare in Marche-en-Famenne 1819 octobre 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197
18.19. 10. 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197 varcov, V. Rencontre des notaires bavarois, saxons et
varcov, V. Das Treffen der bayerischen, schsischen und tchques . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199
tschechischen Notare . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199 Kouba, V. Rencontre des prsidences des Chambres de
Kouba, V. Das Treffen der Prsidien der Notarkammer der notaires de la Rpublique tchque et de la Rpublique
Tschechischen Republik und der Notarkammer der Slowakischen slovaque . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199
Republik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199
De la vie des chambres rgionales
Aus dem leben der bezirkskammern Karkov, P. De la vie de la Chambre de notaires Hradec
Karkov, P. Aus dem Leben der Notarkammer in Hradec Krlov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200
Krlov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 Bischofov, I., Dombrovsk, P., Fajov, M. Formation des notaires,
Bischofov, I., Dombrovsk, P., Fajov, M. Schulung der Notare, notaires-candidats et notaires-stagiaires Perov . . . . . . . . . . . . 200
Notarkandidaten und Notarkonzipienten in Perov . . . . . . . . . . 200
Dcisions juridictionnelles
Gerichtsentscheidungen Cour suprme de la Rpublique tchque Responsabilit des
Oberstes Gericht der R Haftung fr die Schulden des hritiers pour les dettes du testateur . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204
Erblassers . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204
Cela Vaut votre Attention . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206
Bemerkenswertes . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206
Informations
Information Confrence-programme concernant la rforme de la justice
Programmkonferenz zur Reform der tschechischen Justiz . . . . . 207 tchque . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207
Ansprache des Prsidenten der Notarkammer der Tschechischen Discours du prsident de la Chambre de notaires de la Rpublique
Republik, Herrn JUDr. Martin Foukal, auf der Konferenz zur tchque, JUDr. Martin Foukal, la confrence sur la rforme de la
Justizreform in den Jahren 20082010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209 justice dans la priode 20082010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209

Nachrichten aus der Notarkammer Nouvelles de la chambre de notaires


Bericht ber den Stand des Notariats in der Tschechischen Rapport sur ltat du notariat en Rpublique tchque (maiaot
Republik (MaiAugust 2007) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210 2007) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210

Feuilleton Feuilleton
Die Familie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211 La famille . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211
Obalka_4 12.12.2007 13:09 Strnka 1